Penzijní připojištění, výnosnost, regulace

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví

Penzijní připojištění, výnosnost, regulace

Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

Petr Maléř doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Penzijní připojištění, výnosnost, regulace jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Předměřicích nad Labem dne Podpis

Anotace: Bakalářská práce se zabývá tématem penzijního připojištění. Zaměřuje se zejména na jeho výnosnost a regulaci. Z důvodu nedávného startu důchodové reformy na začátku roku 2013 jde o aktuální a často diskutované téma. Práce je rozdělena do tří částí. První část popisuje dopady důchodové reformy na penzijní připojištění a následně ho porovnává s nově vzniklým doplňkovým penzijním spořením. Druhá část obsahuje modelové příklady, které porovnávají výnosnost obou produktů. Třetí část se zabývá regulací tohoto produktu, zejména ze strany České národní banky. Cílem práce je analýza výnosnosti penzijního připojištění podle staré a nové legislativy a následné porovnání výhod a nevýhod. Přínosem práce je zpřístupnění informací o českém penzijním trhu veřejnosti. V závěru práce zmiňuje autor svůj vlastní názor na danou problematiku.

Anotation: This thesis focuses on the topic pension plans. It focuses mainly on its profitability and regulation. Due to the recent launch of pension reform in early 2013 it is an actual and often discussed topic. The work is divided into three parts. The first part describes the impactof pension reform on pension fond and then compares it with the newly established supplementary pension savings. The second part contains the model examples that compare the profitability of both products. The third part focuses on the regulation of this product, especially by the Czech National Bank. The goal of this thesis is to analyze the profitability of pension fond under the old and new legislation and the subsequent comparation of advantages and disadvantages. Contribution of this thesis is to provide information about the czech pension market to the public. In conclusion of the thesis the author mentions his own opinion on the issue.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 6 1

Důchodová reforma ............................................................................................................ 7 1.1

Problémy důchodového systému v České republice ..................................................... 7

1.2

Vývoj důchodového systému do konce roku 2012 ....................................................... 8

1.2.1

První pilíř .............................................................................................................. 9

1.2.2

Druhý pilíř............................................................................................................. 9

1.2.3

Třetí pilíř ............................................................................................................... 9 Důchodové reformy v okolních zemích ...................................................................... 10

1.3 2

Třetí pilíř systému důchodového zabezpečení v ČR ...................................................... 11 2.1

Pojmy .......................................................................................................................... 11

2.1.1

Penzijní připojištění ............................................................................................ 11

2.1.2

Doplňkové penzijní spoření ................................................................................. 11

2.1.3

Inflace.................................................................................................................. 11

2.1.4

Úrok .................................................................................................................... 12

2.1.5

Výnos ................................................................................................................... 12

2.1.6

Obětovaná příležitost .......................................................................................... 12

2.1.7

Finanční rezerva (finanční polštář) .................................................................... 12 Vývoj penzijního připojištění do konce roku 2012 ..................................................... 12

2.2

Penzijní připojištění ............................................................................................ 13

2.2.1

Změny penzijního připojištění .................................................................................... 15

2.3 2.3.1

Změna názvu penzijního připojištění................................................................... 15

2.3.2

Přeměna penzijních fondů na penzijní společnosti ............................................. 15

2.3.3

Oddělení majetku ................................................................................................ 20

2.3.4

Změna výše státního příspěvku............................................................................ 20

2.3.5

Daňové zvýhodnění ............................................................................................. 23

2.3.6

Výplata prostředků z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření 24

2.3.7

Další změny týkající se doplňkového penzijního spoření .................................... 26

2.3.8

Shrnutí dopadu důchodové reformy na třetí pilíř................................................ 27

Modelové situace ........................................................................................................ 28

2.4

3

2.4.1

Porovnání penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření ................ 28

2.4.2

Výpočet pro mou generaci .................................................................................. 30

Regulace a dohled penzijních společností ....................................................................... 33 Činnost České národní banky...................................................................................... 33

3.1

Podmínky pro obdržení licence od České národní banky ................................... 34

3.1.1 3.2

Depozitář ..................................................................................................................... 35

3.3

Ministerstvo financí .................................................................................................... 36

3.4

Důležitost regulace a dohledu ..................................................................................... 36

Závěr .......................................................................................................................................... 37 Literatura a ostatní zdroje: ...................................................................................................... 40

Úvod Penzijní připojištění je jedním ze základních pilířů českého důchodového systému. Ve všech etapách svého vývoje hrálo pro veřejnost vždy významnou roli v rámci spoření na stáří. Toto téma jsem si vybral pro svou bakalářskou práci z důvodu právě probíhající důchodové reformy. Podle mého názoru jde o aktuální problém, který ovšem není veřejnosti znám v takové míře, jakou bych očekával. V teoretické části mé práce se budu zabývat nastavením důchodového systému v České republice a jeho problémy, které vyústily v dlouho očekávanou důchodovou reformu. Dále popíši start zmiňované reformy a její očekávané přínosy. Hlavní část bude věnována penzijnímu připojištění. Stručně nastíním vznik tohoto produktu, následně se budu věnovat jeho nastavení před důchodovou reformou a nakonec analyzuji jednotlivé změny, kterými penzijní připojištění prošlo. Několik kapitol také věnuji dohledu a regulaci penzijního připojištění v České republice. V mé práci se jen okrajově dotknu nově založeného druhého pilíře důchodového systému, tedy dobrovolného důchodového spoření. V praktické části se zaměřím na porovnání penzijního připojištění a nově vzniklého doplňkového penzijního spoření a to zejména z pohledu výnosnosti v budoucnu. Cílem mé práce je právě srovnání penzijního připojištění podle staré a nové legislativy, respektive výhody a nevýhody obou produktů. Podle mého názoru je finanční zabezpečení na stáří velmi závažným tématem, které bohužel veřejnost vnímá spíše naopak. Zejména mladší lidé se tímto problémem nezaobírají i přes zjevné důkazy jeho závažnosti. Prostřednictvím práce bych chtěl vysvětlit některé nejasnosti, ze kterých plyne nejistota či spíše nedůvěra občanů v důchodový systém. Podle mého názoru je však zvýšení informovanosti veřejnosti základní podmínkou pro ustálení a následné možné zlepšení nastalé situace.

6

1 Důchodová reforma Důchodová reforma v České republice byla a stále je nepochybně jedním z nejdiskutovanějších témat. Mnozí odborníci již před několika lety poukazovali na problémy našeho důchodového systému a na možné důsledky, které mohou nastat.

1.1 Problémy důchodového systému v České republice Nejdříve vysvětlím hlavní nedostatky českého důchodového systému, který zde fungoval před reformou. Podobně jako v jiných evropských zemích v České republice stoupá průměrný věk dožití, což má drtivý dopad na ekonomiku státu. Takto nastavený důchodový systém je trvale neudržitelný, neboť se zvyšujícím se průměrným věkem stoupá počet ekonomicky neaktivních lidí. V dnešní době připadají na jednoho důchodce přibližně dva ekonomicky aktivní jedinci – plátci sociálního pojištění. Vlivem demografického vývoje obyvatelstva, tedy stárnutí populace, bude podle provedených studií v roce 2050 na jednoho důchodce připadat již jen 1,2 ekonomicky aktivních lidí1. Pokud by tedy nedošlo k reformě, budoucí důchodci (dnešní lidé do 40 let) by dostávali penzi přibližně ve výši pouhých 25 procent své hrubé mzdy. Prodlužující se doba dožití také

znamená, že lidé déle pobírají důchod. Zatímco v dřívějších dobách se doba výplaty důchodu počítala v letech, v dnešní době jde o období mnohem delší někdy i okolo 20 let. Dalším negativem je přílišná příjmová solidarita systému, která ovlivňuje nízkou zásluhovost celého systému. Podle výše měsíčního výdělku a sazby důchodového pojištění odvádí každý pracující občan příslušnou část ze své mzdy. Logicky, čím více člověk vydělává, tím větší částky putují státu. Problém nastává, když se z těchto ekonomicky aktivních občanů stanou důchodci. I přesto, že dříve vydělávali oproti jiným několikanásobně vyšší částky, jejich důchod bude jen o několik stovek vyšší. Tento fakt je způsoben procesem nivelizace a může působit negativně na trh práce i na motivaci občanů platit vysoké pojistné do státní pokladny. To, že situace není příznivá, dokazuje vývoj důchodového účtu. Pro názornost přikládám tabulku, která zachycuje vývoj účtu od roku 2004. Údaje jsou uvedeny v miliardách korun.

1

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/69

7

Přebytky a schodky důchodového účtu Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

+/-

10,7

9,0

2,2

12,6

6,0

-30,5

-29,9

-39,5

-43,9

Zdroj: ČSSZ

Z tabulky je patrné, že důchodový účet má v posledních několika letech sestupnou tendenci, jinými slovy se prohlubuje jeho schodek. Je tedy nutné hledat nové zdroje či příjmy na zajištění penzí pro budoucí generace. Pro dostatečnou orientaci v problému nejprve stručně popíši vývoj důchodového systému v České republice od počátku devadesátých let, tedy období přechodu z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, do reformy, která proběhla k 1.1.2013.

1.2 Vývoj důchodového systému do konce roku 2012 Problém potřebné důchodové reformy se v naší zemi řešil již na počátku devadesátých let minulého století. V té době však nebylo toto téma tak ožehavé jako v dnes. Byla tu spousta dalších problémů, které naši představitelé museli řešit, například vlivem transformace příkazové ekonomiky na ekonomiku tržní. Již jsme si vysvětlili problémy průběžného systému (PAYG – z anglického pay as you go), tedy jeho neudržitelnost z pohledu nedostačujících příjmů pro výplatu starobních důchodů. Za tímto účelem vznikl v roce 1994 v České republice systém penzijního připojištění. Tomuto systému se říká třetí pilíř a jde o dobrovolný kapitálový, nikoli průběžný systém. Občan, který se rozhodl vstoupit do systému, si spořil určité měsíční částky na účet, který byl veden penzijním fondem. Pokud splnil stanovené podmínky, obdržel státní podporu. V dalších letech následovaly dílčí změny zákonů, které měly pilíř především zefektivnit a zároveň se snažily zapojit do systému více občanů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s dalšími odborníky vypracovalo několik návrhů na důchodovou reformu. Návrhy byly následně diskutovány a propočítávány a na konci roku 2011 byly v podobě zákonů schváleny. Reforma jako taková byla naplánována a později také uskutečněna k 1.1.2013, avšak k dílčím změnám došlo již před tímto datem.

8

Od 1.1.2013 tedy započala historicky největší důchodová reforma v České republice od roku 1989, která přinesla nové složení důchodového systému ze tří pilířů.

1.2.1 První pilíř Základem systému je stále průběžný systém, tzv. první pilíř, do kterého přispívají ekonomicky aktivní občané a ze kterého jsou vypláceny penze dnešním důchodcům. Pilíř je ze zákona povinný a je založen na principu solidarity, což znamená, že prostředky, které do tohoto systému občané poskytují prostřednictvím sociálního pojistného, budou použity na výplatu starobních a jiných důchodů starším generacím. Jak jsem již zmínil výše, právě zde by bez provedení potřebných změn docházelo k prohlubování deficitu důchodového účtu z důvodu stárnutí populace.

1.2.2 Druhý pilíř Právě kvůli této skutečnosti byl nově založen takzvaný druhý pilíř, neboli důchodové spoření. Jde o dobrovolný fondový systém kapitálové povahy. Pilíř umožní klientům snížit odvody do průběžného státního systému, tzv. prvního pilíře, a to z 28 procent na 25 procent, ale s podmínkou vlastního příspěvku ve výši 2 procenta z hrubé mzdy. V praxi to znamená, že každý bude mít možnost odvádět 5 procent (3 + 2 procenta) své hrubé mzdy na soukromý účet u penzijní společnosti, která bude dozorována mimo jiné Českou národní bankou.

1.2.3 Třetí pilíř Významnou změnou prošel i takzvaný třetí pilíř, tedy penzijní připojištění. Nově vystupuje tento produkt pod názvem doplňkové penzijní spoření. I zde se jedná o dobrovolný fondový systém, jehož součástí bude jednak transformované penzijní připojištění se státním příspěvkem, tedy to, co bylo možné uzavřít podle starých podmínek, a také nové doplňkové penzijní spoření. Klient bude mít možnost výběru penzijní společnosti, která mu zřídí soukromý účet. Na něj si bude ukládat pravidelné měsíční příspěvky, jako tomu bylo doposud, avšak dojde ke změně minimální výše příspěvku pro nárok na státní podporu a to navýšení na 300 Kč. Dojde tu i k dalším dílčím změnám, kterým se budu podrobněji věnovat v následující části mé práce. Požadovaným cílem reformy není uspořit na důchodech vyplácených v průběžném systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení spoření na důchod. Tato 9

skutečnost má být dosažena zejména prostřednictvím nově založeného důchodového spoření, které společně s doplňkovým penzijním spořením představuje kapitálový typ spoření, na rozdíl od solidárního státního důchodu. Právě tato kombinace by měla zajistit vyšší výnosnost při dosažení nižší míry rizika.

1.3 Důchodové reformy v okolních zemích Z hlediska okolních evropských států je Česká republika jednou z posledních zemí, ve které došlo k reformě důchodového systému. Samotná podstata reformy, tedy převedení části důchodového průběžného systému na fondový není novinkou, neboť reformy v okolních zemích probíhaly obdobně. Mezi tyto země patří například Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Island, Velká Británie či Irsko. Ve švédském důchodovém systému je druhý pilíř povinný, což je zásadní rozdíl oproti České republice. V níže uvedené tabulce č. 2 jsou uvedeny některé postkomunistické členské země Evropské unie, které již prošly reformou -

Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko,

Polsko či Slovensko. Uvedené země jsou z hlediska penzijních systémů naší republice nejbližší, a tak je na místě porovnat výše odvodů do důchodového spoření, tedy do druhého pilíře. Z tohoto pohledu je naše reforma v souladu s ostatními, dokonce patří spíše k těm zemím, kde jsou odvody nižší. Některé země (například Slovensko) bylo při nastavování odvodů až příliš optimistické, když tuto hranici vymezilo na 9%. Avšak v následujících letech, stejně jako v jiných zemích s vyššími odvody, došlo k následnému snížení na hranici okolo 2 až 3 procent. Tabulka č.2 Země

Začátek reformy

Česká republika

2013

Celkové odvody na penze (% mezd) 28

Ústup z reforem v letech 2009 2011

Estonsko

2002

22

6

Dočasné snížení odvodů na 2 %

Lotyšsko

2001

20

8

Dočasné snížení odvodů na 2 %

Litva

2004

26

5,5

Dočasné snížení odvodů na 3 %

Maďarsko

1998

26,5

8

Reforma kompletně zrušena

Polsko

1999

32,52

7,2

Dočasné snížení odvodů na 2,3 %

Slovensko

2005

24

9

Snížení odvodů z 9 %, na 4 % mezd

Odvody do druhého pilíře (% mezd) 3

-

Zdroj: CERGE IE

10

2 Třetí pilíř systému důchodového zabezpečení v ČR V následující části práce se budu podrobněji věnovat problematice penzijního připojištění. Nejprve objasním pojmy, které jsou s tímto produktem spojené, z důvodu lepší orientace v daném tématu. Následovat bude analýza penzijního připojištění, jak jsme ho znali do konce roku 2012. Poté popíši dopady samotné důchodové reformy na penzijní připojištění, respektive změny, které přinesla. V neposlední řadě se budu věnovat komparaci obou produktů, upozorním na možné výhody a nevýhody a provedu několik vzorových studií mnou vytipovaným osob, co se týče výnosnosti penzijního připojištění, respektive doplňkového penzijního spoření.

2.1 Pojmy 2.1.1 Penzijní připojištění Penzijní připojištění je pojem, který je známý široké veřejnosti. Jde o státem podporované zvýhodněné spoření na stáří. Účastníci si dobrovolně spoří ve fondovém systému na účet u penzijního fondu a při splnění zákonných podmínek obdrží státní podporu v předepsané výši. Od začátku roku 2013 je tento produkt nahrazen doplňkovým penzijním spořením.

2.1.2 Doplňkové penzijní spoření Doplňkové penzijní spoření tedy svou podstatou vychází z penzijního připojištění. V rámci tohoto produktu došlo k četným změnám, které mají podle odborníků přispět k jeho zefektivnění a přilákání dalších klientů.

2.1.3 Inflace Inflace je definována jako znehodnocování hodnoty peněz v čase. Jinými slovy, pokud je v naší ekonomice přítomna inflace, koupíme si dnes za stejný obnos více, než například za rok. Inflace je měřena Českým statistickým úřadem, který používá metodu cenových indexů. Mezi ně patří deflátor hrubého domácího produktu, index spotřebitelských cen a index cen výrobců. Inflaci lze dále dělit podle její výše – existuje pádivá inflace, cyklická inflace či hyper inflace.

11

2.1.4 Úrok Úrok neboli úroková míra je nedílnou součástí každé půjčky. Jde o zhodnocování peněz, které je závislé na čase. Je to nástroj, pomocí kterého banky a jiné finanční instituce lákají klienty k uložení peněz. Z pohledu klienta jde o možnost navýšení vlastních peněžních prostředků. Je zde však jedno úskalí – její výše je sice předem známá, ale ve většině případů pohyblivá, tudíž představuje určitou nejistotu pro klienta.

2.1.5 Výnos Výnos a úrok jsou do určité míry synonyma. Je tu však rozdíl. Jak jsem již uvedl, úroková míra je předem známá, zatímco výnos se počítá až zpětně. Výnosy jsou charakteristické pro penzijní společnosti a fondy a také pro různé pojišťovny.

2.1.6 Obětovaná příležitost Pojem jsem zařadil do této kapitoly, protože se domnívám, že jde o velmi důležitý aspekt. Náklady obětované příležitosti představují hodnotu nejdražší činnosti či statku, kterého se člověk musí vzdát ve prospěch jiné činnosti či statku. Převedeno do terminologie důchodového systému, jde o obnos, kterého se musí klient vzdát, tedy zaplatit ho na pojistném, v porovnání s okamžitou spotřebou.

2.1.7 Finanční rezerva (finanční polštář) Finanční rezerva je v pojišťovnictví velmi frekventované spojení. Vyjadřuje určitý obnos, který je tvořen za účelem ochrany před neplánovanými výdaji. V životě každého z nás jsou věci, které lze dopodrobna naplánovat, avšak jsou tu i situace opačné, a není jich málo. Finanční rezervu by měl v jisté míře mít každý, kdo má stálý příjem. Je důležité příslušnou částku umět spočítat. Ten, kdo je zkušenější, může využít odborné publikace. Ostatní mohou požádat o pomoc finančního poradce.

2.2 Vývoj penzijního připojištění do konce roku 2012 V předchozí kapitole jsem se již penzijního připojištění lehce dotknul, avšak spíše z pohledu do budoucnosti, tedy co nám přinesla či spíše přinese důchodová reforma. Nyní se budu zabývat vývojem výhradně třetího pilíře a to od jeho vzniku po počátek reformy.

12

Systém penzijního připojištění v České republice funguje od roku 1994. Již v té době byl označován jako „Třetí pilíř“. Od počátku fungování tohoto produktu bylo jasné, že v budoucnu projde mnoha změnami. Mezi lety 1997 – 2000 došlo ke změnám v rámci celého důchodového systému, nejen v penzijním připojištění. Cílem změn bylo zefektivnění systémů a odstranění nedostatků. V následujících letech se čím dál tím více začalo diskutovat o nutnosti provedení celkové reformy. V roce 2006 byla ze zástupců politických stran sestavena komise pro penzijní reformu. Ta přišla s návrhem, který byl rozdělen do tří etap, z nichž druhá se zabývala penzijním připojištěním. Hlavními úkoly bylo vytvoření „rezervního důchodového fondu“. Dále se reforma týkala oddělení majetku penzijních fondů a majetku klientů a možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány. Prvního cíle bylo dosaženo již v roce 2008, ostatní se začaly realizovat déle v rámci konečné fáze důchodové reformy. Zmiňovaná konečná fáze probíhala mezi lety 2010 a 2012. Nejprve proběhla takzvaná „Malá“ důchodová reforma, která přinesla výrazné zvýšení věku potřebného pro odchod do důchodu a také zvýšení tempa růstu věku potřebného pro odchod do důchodu. Dále pak reforma nastavila nová pravidla pro valorizaci důchodů a čerpání odbytného. Podstatnější částí byla však „Velká“ důchodová reforma. Opírala se o tři nově vzniklé zákony – Zákon o důchodovém spoření, Zákon o doplňkovém penzijním spoření a Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Na konci roku 2011 byly tyto zákony vyhlášeny ve Sbírce zákonů, avšak samotná reforma započala až od začátku roku 2013.

2.2.1 Penzijní připojištění Penzijní připojištění jak jsme ho znali před důchodovou reformou, již nelze uzavřít. Od 1.1.2013 si klient může zřídit tento produkt pod novým názvem doplňkové penzijní spoření. Penzijní připojištění stále existuje a klient si může vybrat, zda ho bude využívat i dále podle starých podmínek, či zda ho transformuje na již zmiňované doplňkové penzijní připojištění. Pro následné porovnání obou produktů popíši nejdříve penzijní připojištění.

13

Jedná se o státem dotované spoření na stáří, založené na dobrovolné bázi. Každý účastník, který do něho vstoupil, si sám určil výši vlastního měsíčního příspěvku. Od výše příspěvku se odvíjela i výše státní podpory. V tabulce č. 3 jsem pro názornost uvedl jednotlivé částky. Tabulka č. 3 Příspěvek účastníka

Státní podpora

100 Kč

50 Kč

200 Kč

90 Kč

300 Kč

120 Kč

400 Kč

140 Kč

500 Kč

150 Kč

600 Kč

150 Kč

700 Kč

150 Kč

800 Kč

150 Kč

900 Kč

150 Kč

1000 Kč a více

150 Kč

Zdroj: vlastní přepracování Zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Tento příspěvek účastník ukládal měsíčně na účet u penzijního fondu. Dalším důležitým aspektem bylo daňové zvýhodnění, které plynulo z penzijního připojištění. U zaměstnance snižoval daňový základ příspěvek nad 6000 Kč za rok, maximální výše slevy byla 12000 Kč. Příspěvek byl také na straně zaměstnance osvobozen od platby daně z příjmů a platby na sociální a zdravotní pojištění a to až do výše 24000 Kč. Pro zaměstnavatele šlo navíc o daňově uznatelný náklad v jakékoliv výši, pokud bylo přispívání zaneseno v nějakém dokumentu zaměstnavatele (smlouva, směrnice). Po dosažení věku 60 let a 60 měsíců pojistné doby měl klient nárok na starobní důchod, který byl vyplácen v podobě doživotní nebo jednorázové penze. Oproti doplňkovému penzijnímu spoření zde byla ještě možnost výsluhové penze. Odbytné účastník získal po 12 měsících.

14

2.3 Změny penzijního připojištění Jak jsem již uvedl, od počátku ledna roku 2013 již není možné sjednat penzijní připojištění podle podmínek, které jsme znali před důchodovou reformou. V následující kapitole se budu podrobně věnovat změnám, které reforma přinesla. I přesto, že k reformě došlo až 1.1.2013, dílčí změny proběhly již před tímto dnem. K 28.2.2012 byly zastaveny převody penzijních připojištění mezi tehdejšími penzijními fondy - již nebylo možné převádět prostředky mezi jednotlivými fondy. Ještě důležitějším datem bylo 30.11.2012. K tomuto dni se váže konec možnosti sjednat penzijní připojištění podle starých podmínek, tedy podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem2.

2.3.1 Změna názvu penzijního připojištění První viditelnou změnou je změna názvu. Penzijní připojištění nese od roku 2013 nový název „Doplňkové penzijní spoření“ a legislativně vychází ze Zákona o doplňkovém penzijním spoření. Nový název vyjadřuje snahu o změnu vnímání tohoto produktu, tedy aby ho veřejnost brala jako možnost výhodného „přivýdělku“ na důchod.

2.3.2 Přeměna penzijních fondů na penzijní společnosti Další, o poznání významnější změnou je přeměna penzijních fondů na společnosti. Zatímco dříve, tedy u penzijního připojištění, se o úspory účastníků staraly a spravovaly je penzijní fondy, nově je tomu jinak. Každý fond, který bude chtít poskytovat doplňkové penzijní spoření, k tomu musí mít povolení od České národní banky. Musí vypracovat transformační plán, který jí předloží a ona ho buď schválí a udělí povolení, či nikoli. To platí jak pro již fungující penzijní fondy, tak pro nové penzijní společnosti, které se tomuto oboru chtějí věnovat. Podmínky pro jeho udělení jsou následující – penzijní společnost musí disponovat základním kapitálem 300 milionů Kč. Například oproti investiční společnosti, které stačí přibližně 3,5 milionu Kč, jde o vysokou částku. Penzijní společnost musí dále z poplatků, které má jako odměnu za správu portfolia, hradit veškeré výdaje spojené

2

Zákon dostupný na: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-42-1994-sb-o-penzijnim-pripojisteni-sestatnim-prispevkem-a-o-zmenach-nekterych-zakonu/

15

s důchodovým spořením. Nutno říci, že je stanovena i horní hranice pro poplatky, které si penzijní společnosti účtují od svých klientů, což v minulosti nebylo. K přeměně na penzijní společnost přistoupila většina stávajících penzijních fondů. Samotná transformace probíhá již od března roku 2012. V níže uvedené tabulce č. 4 jsou uvedeny jednotlivé penzijní společnosti a jejich postoje k transformaci. Tabulka č. 4 Název penzijní společnosti

Stav

Penzijní společnost České pojišťovny

transformována

Penzijní společnost České spořitelny

transformována

KB Penzijní společnost

transformována

ČSOB Penzijní společnost

transformována

ING Penzijní společnost

transformována

AXA penzijní společnost

transformována

Allianz penzijní společnost

transformována

Raiffeisen penzijní společnost

transformována

Conseq penzijní společnost

transformována

Aegon Penzijní společnost

čeká na licenci od České národní banky

Generalli Penzijní společnost

nenabízí Doplňkové penzijní spoření

Zdroj: vlastní tvorba

2.3.2.1 Transformovaný fond S přeměnou stávajících penzijních fondů se pojí také přesun prostředků, kterými tyto fondy disponovaly do konce roku 2012. Prostředky v rámci penzijního připojištění, byly automaticky přesunuty do takzvaného transformovaného fondu dané penzijní společnosti. Jde o stále stejný produkt, ke kterému se váží totožná pravidla jako před reformou. Nyní, když už reforma proběhla, lze v rámci transformovaného fondu jen měnit výši úložky, od které se odvíjí výše státního příspěvku. Důležité je, že již nelze přestupovat mezi jednotlivými penzijními společnostmi v rámci transformovaného fondu.

2.3.2.2 Účastnický fond Vedle zmiňovaného transformovaného fondu funguje v každé penzijní společnosti v rámci třetího pilíře nově také takzvaný účastnický fond. Tento fond sdružuje 16

příspěvky od přistoupivších klientů od 1.1.2013. Platí zde odlišná pravidla v porovnání s transformovaným fondem. Zatímco pro klienty, kteří mají své prostředky v transformovaných fondech, pro klienty v účastnickém fondu již neplatí garance nulového zhodnocení. Dále také přicházejí o možnost výsluhové penze. Z mého pohledu je však nejdůležitější novinkou možnost investice fondů. U penzijního připojištění měly fondy jen úzké možnosti, kam investovat a zhodnotit tak prostředky svěřené od klientů. Nově mohou účastnické fondy nabízet více možností. Jedinou povinností každého fondu je nabídnout konzervativní fond3. Každý jednotlivec, ať už se jedná o klienta, který nechal převést své prostředky z transformovaného fondu do účastnického, nebo o někoho, kdo si sjednal doplňkové penzijní připojištění již podle nových pravidel, se tedy již na počátku musí rozhodnout, do kterého fondu příslušné penzijní společnosti své prostředky vloží. Kromě již zmiňovaného konzervativního fondu, který musí povinně tvořit každá penzijní společnost, která obhospodařuje účastnické fondy, existují i další možnosti. Pro všechny však platí v zásadě to samé – čím vyšší výnos, tím vyšší riziko. Před výběrem fondu je tedy důležité si podrobně projít aktuální nabídku a investiční strategie jednotlivých fondů. Stávající nabídku účastnických fondů penzijních společností popisuje Tabulka č 5.

3

Zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, § 94, dostupný na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-427

17

Tabulka č. 5 Česká spořitelna – penzijní společnost

KB penzijní společnost

AXA Penzijní společnost

Penzijní fond České pojišťovny

ČSOB Penzijní fond

Allianz Penzijní společnost

ING Penzijní společnost

Konzervativní účastnický fond Vyvážený účastnický fond Dynamický účastnický fond Dynamický účastnický fond Vyvážený účastnický fond Povinný konzervativní účastnický fond Zajištěný účastnický fond Povinný konzervativní účastnický fond Dluhopisový účastnický fond Smíšený účastnický fond Dynamický účastnický fond Vyvážený účastnický fond Spořící účastnický fond Povinný konzervativní účastnický fond ČSOB účastnický konzervativní fond ČSOB garantovaný účastnický fond ČSOB vyvážený účastnický fond ČSOB dynamický účastnický fond Povinný konzervativní účastnický fond Vyvážený účastnický fond Dynamický účastnický fond Účastnický fond Selection Povinný konzervativní účastnický fond Penze 2030 Penze 2040 Fond světových akcií

Zdroj: Vlastní tvorba

Strategie jednotlivých účastnických fondů V následujících odstavcích přiblížím investiční strategie jednotlivých účastnických fondů. Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, téměř u všech penzijních společností mají své zastoupení Konzervativní fond, Vyvážený fond a Dynamický fond. Na příkladu České pojišťovny popíši strategie těchto tří fondů. Následně se budu zabývat fondy ING penzijní společnosti. Povinný konzervativní účastnický fond České pojišťovny

Jde o fond, který tvoří všechny penzijní společnosti ze zákona povinně. Investice do fondu se vyplatí především klientům, kteří mají jen základní informace o kapitálových trzích a přitom hledají vhodný kompromis v rozložení svých prostředků mezi peněžní a dluhopisový trh. Fond je určen účastníkům, kteří preferují pevně úročené finanční instrumenty a pro ty, jejichž investiční horizont je delší než jeden rok. Cílem fondu je 18

poskytnout klientům dlouhodobé zhodnocení vložených prostředků, které jsou investovány především do nástrojů peněžního trhu, státních dluhopisů a jiných dluhových cenných papírů s předem známým povoleným ratingem. Úvěrové riziko je aktivně řízeno a investice denominované v cizích měnách jsou plně zajištěny. Vyvážený účastnický fond České pojišťovny

Investice do tohoto fondu je určena klientům, kteří chtějí svou dlouhodobou investici rozložit ve vyváženém poměru mezi peněžní, dluhopisový a akciový trh. Důležité u tohoto fondu je, že účastník vzhledem k charakteru portfolia musí počítat i s možností poklesu investovaných prostředků pod výchozí hodnotu ve střednědobém horizontu. Vyvážený účastnický fond je proto vhodný pro zkušenější investory, kteří chtějí investovat mimo jiné i do akcií a to v investičním horizontu alespoň 3 let. Prostředky jsou vloženy především do nástrojů peněžního trhu, státních dluhopisů a jiných dluhových cenných papírů a akcií nebo obdobných cenných papírů, které představují určitý podíl na právnické osobě. Kreditní a úvěrové riziko je zde aktivně řízeno a nezajištěné investice denominované v cizích měnách mohou tvořit maximálně 25% hodnoty majetku fondu. Dynamický účastnický fond České pojišťovny

Tento fond je určen zejména účastníkům, kteří chtějí dosahovat co možná nejvyšších výnosů a zároveň se dobře orientují v problematice kapitálových a peněžních trhů. Investor musí být schopný akceptovat i delší negativní vývoj hodnoty vložených prostředků, přičemž jeho investiční horizont by měl být 5 let a více. Cílem investiční politiky fondu je poskytnout účastníkovi dlouhodobé zhodnocení prostředků, vložených především do nástrojů peněžního trhu, státních dluhopisů a jiných dluhových cenných papírů a akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě. Kreditní a úvěrové riziko je i zde aktivně řízeno, nezajištěné investice denominované v cizích měnách mohou tvořit maximálně 50% hodnoty majetku fondu. Penzijní fond 2030 od ING Penzijní společnosti

Jde o speciální fond, který má svůj předem určený životní cyklus – z počátku investuje do aktiv s vysokým potenciálem růstu, aby dosáhl co nejvyššího zhodnocení. Následuje období, kdy fond vkládá své svěřené prostředky do konzervativnějších aktiv a v roce 2030 se stane plně konzervativním fondem s minimálním rizikem. V naší republice jde

19

o novinku, avšak v zemích s vyspělými důchodovými systémy je ve fondech s životním cyklem vloženo až 80% aktiv.

2.3.3 Oddělení majetku Další významná změna v rámci třetího pilíře se týká majetku penzijních společnosti a příspěvků od jednotlivých klientů. Dříve, tedy u penzijního připojištění, spravoval penzijní fond prostředky vložené klienty společně s vlastním majetkem. Nebyla tedy nijak oddělena část vlastního majetku penzijního fondu od zbylých prostředků. Nově, podle zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, je tomu jinak. Na jedné straně je majetek akcionářů, který do penzijní společnosti vložili a se kterým společnost nakládá podle obchodního zákoníku. Na druhé straně penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do účastnického fondu. Mezi tyto prostředky patří příspěvky účastníků, zaměstnavatelů, státní příspěvky, prostředky účastníků převedené z jiných účastnických fondů a prostředky účastníků převedené z transformovaného fondu. Majetek penzijního fondu obhospodařuje sama penzijní společnost, která daný fond založila, neboť on sám nemá právní subjektivitu. Tímto rozdělením dochází k posílení ochrany vložených prostředků účastníků, což byl také jeden z cílů reformy. Neefektivní hospodaření správce nemůže v žádném případě ohrozit majetek účastníků fondu.

2.3.4 Změna výše státního příspěvku O státním příspěvku jsem se ve své práci již několikrát zmínil. U produktu, jako bylo penzijní připojištění, respektive je doplňkové penzijní spoření, je státní příspěvek stěžejní motivací pro jeho zřízení. Samozřejmě, jde především o produkt, který má přispět k udržení naší životní úrovně v penzi, ale mnoho lidí využívá právě tento typ spoření z důvodu vidiny, že jim stát něco přidá. Důkazem je i to, kolik klientů je zapojeno do tohoto spoření. Státní příspěvek neboli státní podpora je tedy částka, která je měsíčně připisována na klientův účet po splnění podmínky minimálního příspěvku. A právě tohoto minima se týká další změna, kterou přinesla penzijní reforma. U starého modelu, tedy u penzijního připojištění stačila klientovi jako záruka obdržení státní podpory částka 100 Kč měsíčně. Tento příspěvek mu zajišťoval státní podporu ve 20

výši 50 Kč. U nově vzniklého doplňkového penzijního spoření je minimální výše příspěvku klienta stanovena na 300 Kč měsíčně a přináší státní příspěvek 90 Kč. Následující Tabulka č. 6 popisuje jednotlivé měsíční příspěvky a k nim příslušné státní podpory. Tabulka č. 6 Výše měsíčního Měsíční příspěvek od státu Měsíční příspěvek od státu příspěvku klienta - do 31. 12. 2012 – od 1.1.2013 100 Kč 50 Kč 0 Kč 200 Kč 90 Kč 0 Kč 300 Kč 120 Kč 90 Kč 400 Kč 140 Kč 110 Kč 500 Kč 150 Kč 130 Kč 600 Kč 150 Kč 150 Kč 700 Kč 150 Kč 170 Kč 800 Kč 150 Kč 190 Kč 900 Kč 150 Kč 210 Kč 1000 Kč a více 150 Kč 230 Kč Zdroj: Vlastní přepracování materiálu dostupného na:http://www.penzijni-pripojisteni-info.cz/penzijnipripojisteni-vyse-statniho-prispevku

Penzijní připojištění v číslech Až doposud jsem psal o doplňkovém penzijním spoření. Avšak to vzniklo až od počátku roku 2013 a nemám tedy ještě k dispozici potřebné údaje pro kvantifikování produktu. V následující podkapitole tedy přiblížím penzijní připojištění, přičemž budu hlavní pozornost věnovat vývoji během posledního roku, tedy roku 2012. Zajímat se budu především o počet účastníků připojištění, počet nově uzavřených smluv před vypuknutím reformy, dále o objem příspěvků jednotlivých klientů a jeho změny a v neposlední řadě také o objem příspěvků od státu. Zmiňované hodnoty jsem seřadil v Tabulce č. 7.

21

Tabulka č. 7 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet klientů 3 936 357 4 207 236 4 394 522 4 527 774 4 565 741 5 134 862 penzijního připojištění1) Počet nově uzavřených 586 310 590 490 524 867 495 516 457 033 1 128 020 penzijních připojištění Státní příspěvky poukázané za 4,651 5,088 5,347 5,510 5,602 5,913 příslušné období (mld Kč) Příspěvky 21,887 21,887 22,955 23,218 23,426 25,493 účastníků (mld 2) Kč) Průměrný měsíční 103,85 104,87 105,18 105,00 105,43 108,03 státní příspěvek (Kč) Průměrný měsíční 449,67 450,53 443,91 439,55 441,65 464,95 příspěvek účastníka (Kč) 1)Stav ke konci období; údaj uvádí počet připojištění, která nejsou v evidenci ukončena 2)Příspěvky účastníků jsou uvedeny bez příspěvků placených zaměstnavateli za své zaměstnance Zdroj: vlastní tvorba

V tabulce jsem zachytil vývoj vybraných hodnot od roku 2007. Je zřejmé, že počet klientů stále roste. Od roku 2002 se toto číslo téměř zdvojnásobilo. Důležité je ovšem navýšení počtu smluv v posledním roce fungování penzijního připojištění podle „starých“ pravidel, tedy podle zákona o penzijním připojištění. Vidíme, že zatímco v předchozích letech rozdíly nikdy nepřesáhly hranici 300 000, v roce 2012 toto číslo vzrostlo o 569 121 účastníků. Tento fakt byl podle Ministerstva financí způsoben především tím, že smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat pouze do 30. 11. 2012, a proto o ně byl větší zájem4. Stejnou příčinu má i nárůst počtu nově uzavřených penzijních připojištění v roce 2012. U tohoto řádku však vidíme zásadní rozdíl v dřívějších letech – od ekonomické krize v roce 2008 se počet nových smluv každoročně snižoval, a to i v roce 2011. Z tohoto pohledu reforma kladně ovlivnila zájem klientů o penzijní připojištění a lze předpokládat, že tomu tak bude i v budoucích letech.

4

http://www.financninoviny.cz/zpravy/penzijni-pripojisteni-melo-loni-5-13-milionu-lidi-o-569-000vice/905180

22

Dále bych upozornil na navýšení objemu státních příspěvků a příspěvků samotných účastníků. Mezi těmito hodnotami je určitá závislost, respektive lze říci, že se výše státního příspěvku odvíjí od příspěvků klientů. Je tedy logické, že čím více si klienti měsíčně spoří, tím větší je objem celkové sumy státní podpory a naopak. V posledním řádku tabulky je popsán vývoj průměrného měsíčního účastnického příspěvku. Kromě let 2009 a 2010, které jsou poznamenány již zmiňovanou ekonomickou krizí, je i zde dobře vidět nárůst, který je podle odborníků způsobený důchodovou reformou. Důvod je prostý. Zatímco dříve stačil klientovi na státní podporu vlastní příspěvek 100 Kč, po uzákonění reformy se tato částka zvýšila na 300 Kč. Mnoho klientů tak na konci roku 2012 zvýšilo své měsíční úložky, a to zapříčinilo nárůst průměrného měsíčního příspěvku klienta přibližně o 20 Kč. Nutno dodat, že takový nárůst je u penzijního připojištění ojedinělý.

2.3.5 Daňové zvýhodnění Další změnou, kterou doplňkové penzijní spoření prošlo, je úprava daňového zvýhodnění plynoucího z měsíčně placených příspěvků. Tato možnost byla již u penzijního připojištění, ale byly zde jiné částky. Nejprve se budu věnovat penzijnímu připojištění, tedy stavu k 31.12.2012. Daňový základ účastníka snižoval roční příspěvek nad 6000 Kč, avšak v maximální výši 12 000 Kč. Daňově optimální výše příspěvku byla 18 000 ročně, což znamenalo 1500 Kč měsíčně. Příspěvek zaměstnavatele byl na straně zaměstnance osvobozen od platby daně z příjmů a platby na sociální a zdravotní pojištění do roční výše 24 000 Kč. Tento limit byl společný jak pro penzijní, tak i pro životní pojištění. Pokud zaměstnavatel přispíval svým zaměstnancům, byl tento příspěvek daňově uznatelný v jakékoliv výši, pokud bylo toto přispívání zaneseno v nějakém dokumentu zaměstnavatele, například směrnici či smlouvě. U doplňkového penzijního připojištění se tyto limity poněkud změnily. Nově tedy snižuje daňový základ účastníka roční příspěvek nad 12 000 Kč. Maximální hranice je zde stejná jako v předchozích letech, tedy 12 000 Kč ročně. Daňově optimální výše ročního příspěvku účastníka od 1.1.2013 činí 24 000 Kč, respektive 2000 Kč měsíčně. Co se týká příspěvku zaměstnavatele, zde jsou podmínky stále stejné.

23

2.3.6 Výplata prostředků z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření Penzijní připojištění, respektive doplňkové penzijní spoření se dělí na pomyslné dvě části, na spořící a na výplatní. První fázi jsem již podrobně popsal, avšak druhé fázi jsem zatím nevěnoval takovou pozornost. Nejprve uvedu dávky, které je možné pobírat z transformovaného fondu i z nového účastnického. Poté popíši změny, které nastaly.

2.3.6.1 Druhy dávek z obou fondů Dílčími změnami prošly i jednotlivé dávky, které jsou z penzijního připojištění, respektive doplňkového penzijního spoření vydávány. Těchto změn však neproběhlo tolik. U obou produktů je možno pobírat jak jednorázové dávky, tak dávky v podobě penzí. Penze Penze je v České republice nejčastěji vyplácenou dávkou. Účastník však pro její obdržení musí splnit několik podmínek, které se liší podle příslušného druhu penze. Výše penze se odvíjí od celkového objemu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, na výnosech z hospodaření a na věku, od kterého se dávka poskytuje. Existuje penze starobní, penze invalidní, penze pozůstalostní a penze výsluhová. Starobní penze je účastníkovi vyplácena doživotně po dosažení věku 60 let, za předpokladu, že splnil minimální pojistnou dobu v rozmezí 5 – 10 let. Přesný věk a pojistnou dobu nalezne účastník v penzijním plánu, který musí být součástí každého penzijního připojištění. Invalidní penze je účastníkovi vyplácena po přiznání invalidního důchodu ze zákonného důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně. Doba pojištění nutná k získání invalidní penze je 3 – 5 let, opět záleží na konkrétním penzijním připojištění. Pozůstalostní penzi lze dále dělit podle osoby, které je vyplácena, a to na vdovskou, vdoveckou a sirotčí. Pozůstalostní penze obecně je vyplácena fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o penzijním připojištění. V případě uvedení více osob, je nutné, aby byl uveden poměr, v jakém má být penze mezi jednotlivé osoby rozdělena. Nárok na tuto dávku vznikne pouze v případě, že připojištěný platil příspěvky do penzijního fondu po dobu 3 – 5 let. Přesná doba je opět stanovena ve smlouvě. 24

Výsluhová penze se od předchozích třech v několika ohledech liší. Nejdůležitější skutečností je, že tuto penzi lze pobírat jen v rámci transformovaného fondu, tedy jen v rámci penzijního připojištění. Je na každém fondu, jestli ji klientovi nabídne či nikoliv. Účastník si ji musí sjednat ještě před vznikem nároku na starobní penzi. V tom případě je dále povinen vyčlenit na spoření na tuto penzi část svého příspěvku pod podmínkou, že tato vyčleněná část nebude přesahovat výši příspěvku na penzi starobní. Výplata výsluhové penze je také podmíněna splněním minimální pojistné doby 15 let. Jednorázové vyrovnání U všech výše uvedených typů penzí má účastník možnost volby – a sice jestli si zvolí postupné měsíční vyplácení naspořených prostředků prostřednictvím penze či zda zvolí jednorázové vyrovnání. V případě jednorázového vyrovnání klient na rozdíl od odbytného o nic nepřijde. Částka, kterou účastník obdrží, se bude skládat z příspěvků zaplacených účastníkem, státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a podílu na výnosech z hospodaření fondu. Důležitým faktem je to, že v případě jednorázového vyrovnání jsou všechny příspěvky od zaměstnavatele zdaněny 15 % daní. Odbytné O odbytné může účastník požádat, jestliže ukončí penzijní připojištění trvající minimálně 12 měsíců dohodou či výpovědí a zároveň nepřevádí naspořené prostředky do jiného penzijního fondu. Odbytné se skládá z příspěvků samotného účastníka zhodnocených o výnosy z hospodaření fondu. Částky státního příspěvku se vrací zpátky ministerstvu. Odbytné mohou využít také osoby, které jsou oprávněny k čerpání pozůstalostní penze, když účastník zemřel, aniž by mu vznikl nárok na penzi či účastníci, jejichž fond zanikl bez právního nástupce. V případě výplaty dávky v podobě úhrady jednorázového pojistného se prostředky účastníka převedou do příslušné pojišťovny, na které se účastník dohodl s penzijní společností ve smlouvě. Při sjednání doživotní penze musí být dodržena podmínka pravidelných peněžitých splátek v neklesající výši. Tyto dávky musí být vypláceny nejméně čtyřikrát do roka. U penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí být doba výplaty důchodu nejméně 3 roky.

25

2.3.6.2 Novinka v rámci účastnického fondu Další novinkou, kterou přinesla důchodová reforma, jsou předdůchody. Jsou určeny zejména těm, kteří se dostanou do životní situace, kdy nejsou schopni si udržet svou práci nebo při ztrátě zaměstnání nalézt nové. Dříve tuto situaci lidé řešili odchodem do předčasného důchodu. Tato možnost je tu stále, ale znamená pro účastníka až o pětinu nižší důchod oproti řádnému. Naopak předdůchody jsou závislé na tom, jak a kolik si během života naspoří klient v rámci třetího pilíře. Pokud chce účastník žádat o předdůchod, musí mít v rámci doplňkového penzijního spoření naspořenu alespoň takovou částku, která bude stačit na výplatu měsíční renty ve výši 30 procent průměrné hrubé měsíční mzdy po dobu 2 let. Měsíční renta z doplňkového penzijního spoření musí mít neklesající úroveň. Výhodou předdůchodů je, že není nutné spořit pouze v rámci třetího pilíře. Finanční prostředky si může klient obstarat i jinak, v podobě jiných investic. Takto nashromážděné prostředky následně před nástupem do předdůchodu převede na účet příslušného penzijního spoření. Důležitým faktem je, že předdůchod lze uplatnit až 5 let před řádným odchodem do důchodu.

2.3.7 Další změny týkající se doplňkového penzijního spoření Velmi podstatnou změnou, o které jsem se zatím nezmínil, je garance nezáporného zhodnocení, jinými slovy minimálně nulové zhodnocení vložených peněžních prostředků účastníka penzijního připojištění. Takovéto podmínky byly nastaveny pro penzijní připojištění uzavřená před důchodovou reformou, a nadále tato garance platí již jen v transformovaných fondech, tedy pro účastníky, kteří nepřistoupili ke změně podmínek, a dál využívají penzijního připojištění podle těch původních. Pro všechny ostatní, tedy pro klienty účastnických fondů, platí, že o danou výhodu přišli. Ovšem i zde platí „něco za něco“. Systém penzijního připojištění, respektive doplňkového penzijního spoření je dobrovolný a má také mnoho výhod, o kterých již byla řeč. Kromě jiného si účastník při vstupu může zvolit konzervativní fond, u kterého je vysoký předpoklad sice nižšího, ale zato jistějšího výnosu. Platí známý vztah čím větší výnos, tím větší riziko.

26

2.3.8 Shrnutí dopadu důchodové reformy na třetí pilíř Změn v rámci penzijního připojištění, dnes již známého pod novým názvem doplňkové penzijní spoření, bylo provedeno velké množství. Pro lepší orientaci přikládám tabulku, která shrnuje nejpodstatnější výše popsané změny v rámci tohoto pojištění. Tabulka č. 8 Oficiální název Zákon upravující produkt Provozovatel Možnosti sjednání smlouvy

Účast Osobní účet veden v Státní příspěvek Daňové zvýhodnění – zaměstnanec (vlastní příspěvek)

Starobní důchod

Výsluhová penze Odbytné Maximální výše provize zprostředkovatele

Penzijní připojištění se státním příspěvkem Zákon č. 42/1994 Sb. Penzijní fond Jen do 30. 11. 2012 s datem počátku nejpozději 1. 12. 2012 Dobrovolná účast Kč Ano, od 100 Kč účastníka, státní příspěvek 50 – 150 Kč Roční příspěvek nad 6000 Kč snižuje daňový základ, maximálně 12 000 Kč. Daňově optimální výše ročního příspěvku je 18 000 Kč Ano, věk nejméně 60 let a 60 měsíců pojistné doby. Penze doživotní či jednorázová, penze na dobu určitou není možná Ano, výsluhová penze nebo jednorázové vyrovnání Ano, po 12 měsících, při úmrtí bez ohledu na dobu trvání smlouvy Neregulována

Doplňkové penzijní spoření Zákon č. 427/211 Sb. Penzijní společnost Od 1.1.2013

Dobrovolná účast Penzijní jednotky Ano, od 300 Kč účastníka, státní příspěvek 90 – 230 Kč Roční příspěvek nad 12 000 Kč snižuje daňový základ, maximálně 12 000 Kč. Daňově optimální výše ročního příspěvku je 24 000 Kč Ano, věk nejméně 60 let a 60 měsíců spořící doby. Penze doživotní či penze na sjednanou dobu ve sjednané výši Nemožnost získání této penze Ano, po 24 měsících, při úmrtí bez ohledu na dobu trvání smlouvy Maximálně 3,5% průměrné mzdy

Zdroj: Vlastní tvorba

Pro občany je nejdůležitější, že již nelze uzavřít penzijní připojištění, jak jsme ho znali do konce roku 2012. Neméně důležitou změnou je zvýšení minimálního limitu pro účastnický příspěvek pro získání státní podpory. Účastníci již také nemohou počítat s výsluhovou penzí. Nutno říci, že reforma nezměnila třetí pilíř jen z hlediska jeho parametrů, tedy například minimální limity či povinné naspořené měsíce. Zabývala se

27

také posílením regulace a dohledu nad finančním, respektive pojistným trhem. Došlo ke značnému zpřísnění regulatorních pravidel

2.4 Modelové situace Touto kapitolou se dostávám k praktické části mé bakalářské práce. Nyní se budu blíže zabývat možnostmi, které mají klienti v praxi. Pomocí několika modelových příkladů popíši možné scénáře spoření na důchod. Nejprve naváži na minulou kapitolu, ve které jsem analyzoval změny penzijního připojištění, které přinesla důchodová reforma. Prostřednictvím mnou vytipované osoby porovnám z kvantitativního hlediska situaci, kdy by k žádné reformě nedošlo, se situací, kterou reforma přinesla. Druhá studie se bude zabývat výpočtem doplňkového penzijního připojištění pro mou generaci. Nejprve pomocí příslušných veličin odhadnu odpovídající důchod, a poté vypočítám odhadovaný příjem mě a mých vrstevníků po odchodu do důchodu. Příklad bude odrážet můj vlastní názor na danou problematiku.

2.4.1 Porovnání penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření Jako modelovou osobu pro svůj první příklad jsem si vybral muže, kterému je 30 let. Nejprve provedu výpočet za předpokladu, že by k dané důchodové reformě nedošlo, tedy budu počítat penzijní připojištění.

2.4.1.1 Penzijní připojištění v číslech Zmiňovaný muž uzavřel své penzijní připojištění na počátku roku 2013, ve svých 30 letech. Jeho měsíční úložka činí 300 Kč, tuto výši jsem nastavil podle již zmiňovaného průměru v České republice. Státní příspěvek tedy bude činit 120 Kč měsíčně. Podle dostupných zdrojů bude mít tento muž nárok na odchod do důchodu v 68 letech5, tedy v roce 2051. Jeho předpokládaná spořící doba bude tedy 38 let. Za předpokladu neměnné výše účastnického příspěvku po celou spořící dobu lze vypočítat celkovou naspořenou částku, která se bude skládat ze tří položek – sumy účastnických příspěvků, sumy státních podpor a celkových připsaných úroků. Vypočítané hodnoty jsem zařadil do Tabulky č. 9. 5

Janda J., Zajištění na stáří, str. 52

28

Tabulka č. 9 Účastnické příspěvky

108000 Kč

Státní podpora

43200 Kč

Úroky*

57352 Kč

Celkem

208552 Kč

*pro daný výpočet jsem použil úrokovou míru 2 %p.a.

Hodnotu zde uvedené úrokové míry jsem nastavil podle průměrné výše této veličiny u většiny penzijních fondů v posledních deseti letech6. Jde o hodnotu nominální, pro získání reálného zhodnocení je nutno odečíst od této hodnoty příslušnou výši inflace. Ta se pohybuje okolo 1,5 %p.a.7. Za těchto podmínek by si tedy klient naspořil za 38 let obnos 208552 Kč. Tuto částku by uložil na termínovaný vklad a čerpal z něj doživotní rentu. Další možností čerpání prostředků by byl jednorázový výběr. Výhodou oproti doplňkovému penzijnímu spoření je možnost výsluhové penze, kterou by klient mohl čerpat v roce 2028, tedy ve svých 45 letech. Penze na dobu určitou není možná.

2.4.1.2 Doplňkové penzijní spoření v číslech Nyní namodeluji situaci za podmínek, které již byly uvedeny do praxe prostřednictvím důchodové reformy. Jako modelovou osobu ponechám muže ve věku 30 let. Datum uzavření doplňkového penzijního spoření bylo 1.1.2013, klient počítá s odchodem do důchodu v již zmiňovaných 68 letech. Předpokládaná délka spořící doby je tedy opět 38 let. Měsíčně si spoří částku 300 Kč. Zde dochází k první změně, a tou je výše státní podpory. Ta je pro zmiňovanou výši účastnického příspěvku nově stanovena na 90 Kč měsíčně. Další změnou je možnost výběru investiční strategie, respektive výběr fondu v rámci penzijní společnosti. Jak jsem již uváděl, je zde několik možností. Pro tento příklad je těžké stanovit příslušnou výši úrokové míry, půjde tedy jen o můj odhad budoucí situace. Jelikož je klient ve středním věku, budu předpokládat, že bude ochotný své prostředky uložit do některého z vyvážených fondů, tedy s vyšším rizikem a s vyšším potenciálním výnosem. Hodnotu úrokové míry jsem podle odhadu stanovil na 3 %p.a. Podle dostupných odhadů by vyvážené fondy měly dosahovat právě tohoto výnosu. Jednotlivé naspořené částky jsem opět uspořádal do Tabulky č. 10. 6

http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky http://www.mesec.cz/

7

29

Tabulka č. 10 Účastnické příspěvky

108000 Kč

Státní podpora

32400 Kč

Úroky*

89372 Kč

Celkem

229772 Kč

*pro daný výpočet jsem použil úrokovou míru 3%p.a.

Daná úroková míra je opět nominální. Klient by si za daných 38 let naspořil na důchod částku 229772 Kč. Mohl by z ní čerpat doživotní penzi a penzi na sjednanou dobu se sjednanou výší. Tyto penze vyplácí pojišťovna. Nebo může zažádat o výplatu penze na dobu určenou, kterou ovšem vyplácí sama penzijní společnost. U tohoto produktu již účastník nemá možnost čerpat výsluhovou penzi po 15 letech spoření.

2.4.1.3 Srovnání Když porovnáme hodnoty v obou tabulkách, tak na první pohled vidíme, že celková naspořená částka je vyšší u doplňkového penzijního spoření. Nelze však jen porovnat čísla a udělat jednoznačný závěr. V obou příkladech bylo hned několik možností, jak situaci řešit. Dále je tu problém časového nesouladu – v dnešní době, ani podle nejlepších odhadů a průzkumů, nelze do budoucna jednoznačně určit přesnou hodnotu, například u výše úrokových měr. Co je však patrné, je dopad změny výše státního příspěvku. Stát chce prostřednictvím tohoto kroku motivovat lidi ke skládání vyšších měsíčních příspěvků, což je podle mého názoru krok správným směrem. Stejně tak považuji za dobré rozhodnutí i možnost výběru investiční strategie.

2.4.2 Výpočet pro mou generaci Jak jsem již uvedl, tento příklad bude odrážet můj postoj k problematice spoření na důchod. V prvním kroku půjde o výpočet penze pro mou generaci, na který naváži výpočtem doplňkového penzijního spoření. Tento modelový příklad by měl nastínit finanční situaci mých vrstevníků při odchodu do důchodu.

30

2.4.2.1 Starobní důchod Pro samotný výpočet důchodu jsem zvolil důchodovou kalkulačku na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí8. Po dosazení ročníku narození 1990, hrubé měsíční mzdy ve výši 27170 Kč9 a výnosu 3,5%p.a., který odpovídá konzervativnímu penzijnímu fondu, kalkulačka vypočetla důchod ve výši 13220 Kč. To je předpokládaná hodnota mého důchodu při účasti pouze v prvním pilíři a za podmínky, že nedojde ke snížení důchodů v budoucnu. Tato prognóza je však mnohými odborníky považována za pravdivou. Při porovnání výše uvedené hrubé mzdy a důchodu dojdeme k závěru, že pokud bychom nespořili v žádném jiném produktu, snížil by se náš příjem při odchodu do důchodu o 52 %. Tento velký pokles lze kompenzovat například doplňkovým penzijním spořením či jinými typy spoření na stáří.

2.4.2.2 Výše doplňkového penzijního spoření Dále vypočítám doplňkové penzijní spoření. Jako počátek spoření jsem zvolil rok 2013. Předpokládaný odchod do důchodu pro můj ročník narození je v 69 letech. To znamená, že budu počítat se spořící dobou 47 let. Z toho první 4 roky budu měsíčně spořit 300 Kč. Po ukončení studia přepokládám zvýšení této částky na 600 Kč. K poslednímu navýšení účastnického příspěvku dojde v mých 40 letech na 1000 Kč měsíčně. Tomu budou odpovídat i státní příspěvky, respektive jejich výše, tedy 90 Kč, 150 Kč a 230 Kč. I u tohoto příkladu je největší nejasností výše úrokové míry, tedy předpokládané zhodnocení prostředků. Jelikož spořím již od mládí, jsem ochoten podstoupit vyšší riziko, než klient, kterému do důchodového věku zbývá jen několik let. Proto jsem zvolil úrokovou míru, která odpovídá některému z vyvážených fondů. Hodnotu jsem stanovil na 3,5 % p.a.. Celkové sumy jsem opět zařadil do tabulky.

8

http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc

9

31

Tabulka č. 11 Účastnické příspěvky

468000 Kč

Státní podpora

110520 Kč

Úroky*

697225 Kč

Celkem

1275745 Kč

*pro daný výpočet jsem použil úrokovou míru 3,5% p.a.

Jak je z tabulky patrné, celková naspořená částka je několikrát vyšší, než u minulých modelových příkladů. Tento fakt je způsoben především nastavením vyšších účastnických příspěvků, vyšší mírou zhodnocení a také delší spořící dobou.

2.4.2.3 Příjem v důchodu Takto naspořenou částku 1275745 Kč bych si před odchodem do důchodu vybral a uložil na termínovaný vklad. Následně bych z něho čerpal doživotní penzi. Podle aktuálních úmrtnostních tabulek je výše měsíčního doživotního důchodu 9618 Kč. O tuto částku by se mi zvýšil příjem v důchodu díky spoření v rámci doplňkového penzijního spoření. Po sečtení s vypočítaným důchodem činí příjem v důchodu 22838 Kč. Tato částka odpovídá 84% průměrné hrubé mzdy. Díky spoření v rámci doplňkového penzijního spoření se důchodový příjem zvýšil o 32 %. Jak je patrné z uvedeného příkladu, vyžití jen z důchodu od státu bude v budoucnu znamenat rapidní snížení příjmů, a to téměř na polovinu. Podle mého názoru se tento typ spoření vyplatí, neboť znamená rozhodující navýšení příjmů v důchodovém věku.

32

3 Regulace a dohled penzijních společností Další kapitolu mé práce věnuji regulaci a dohledu nad penzijními společnostmi v České republice. Potřebné informace pro tuto část jsem čerpal z několika zdrojů. Hlavním zdrojem byly internetové stránky České národní banky, informace právního charakteru jsem čerpal ze zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a dále jsem používal několik internetových odkazů. Na jednotlivé zdroje vždy upozorním v příslušných částech. Důvěryhodnost a stabilita penzijního systému je jednou ze stěžejních podmínek fungování ekonomiky státu. Existuje zde proto řada orgánů, které vykonávají regulaci a dohled nejen nad institucemi finančního trhu.

3.1 Činnost České národní banky Nejvýznamnější je bezesporu Česká národní banka. Tato instituce má mnoho funkcí, mezi které patří právě i dohled nad penzijními společnostmi a jejich fondy.Činnost dohledu České národní banky spočívá především v podpoře zdravého vývoje, transparentnosti, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti jednotlivých penzijních institucí. Dále se Česká národní banka snaží svou činností předcházet systémovým krizím, chránit účastníky penzijních systémů a posilovat důvěru veřejnosti v tyto instituce. Cílem dohledu není zabránit selhání každé jednotlivé penzijní společnosti, či nahrazování soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení. Za samotnou funkčnost vnitřních mechanismů penzijní společnosti odpovídají příslušné orgány jednotlivých penzijních společností. Samotná Česká národní banka provádí dohled ve smyslu následné kontroly zaměřené na dodržování regulatorních pravidel. Jinými slovy dohled nemůže sám o sobě zabránit uzavření ztrátových obchodů, měl by však při zjištění nedostatků zasáhnout pomocí příslušných nástrojů, kterými může být například i odnětí povolení k činnosti dané penzijní společnosti. Tímto se dostávám k hlavním funkcím České národní banky, jakožto orgánu dohledu a regulace. Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance10 dohled zahrnuje rozhodování o žádostech o udělení licencí a povolení příslušným institucím, dále 10

Zákon dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=6~2F1993&rpp=15#seznam

33

kontrolu dodržování podmínek stanovených příslušnými licencemi, a také kontrolu dodržování zákonů a dalších vyhlášek, které Česká národní banka vydala. V případě zjištění nedostatků je oprávněna provést příslušné opatření či uložit dané instituci zákonem předepsanou sankci.

3.1.1 Podmínky pro obdržení licence od České národní banky Podmínky jsou dopodrobna popsány v zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů11. Zákon jsem použil jako zdroj informací pro následující část mé práce. Zásadní podmínkou pro podnikání pojišťoven a zajišťoven na území České republiky je kapitálový požadavek. Tato suma se liší v závislosti na přesné specifikaci činnosti, pro kterou daná instituce získá povolení. Například pro tuzemskou pojišťovnu, která poskytuje vybrané produkty neživotního pojištění, je minimální limit základního kapitálu stanoven na 2200000 EUR, pro tuzemskou pojišťovnu poskytující vybrané produkty životního pojištění je stanoven na 3200000 EUR a pro tuzemskou zajišťovnu (kromě kaptivních tuzemských zajišťoven) je minimální limit stanoven také na 3200000 EUR. Je zde vidět, že požadované minimální limity jsou opravdu vysoké. Tento fakt je způsoben snahou zakomponovat do české legislativy evropský program Solvency II., jehož přijetí je plánováno na rok 2014. Program bude mít dopad na samotné fungování pojišťovny zejména v oblastech kapitálových požadavků, řízení rizik či v oblasti dat a systémů, se kterými pojišťovna pracuje. Dalším důležitým prvkem pro získání licence, je obchodní plán. Pojišťovna ho musí sestavit alespoň pro budoucí 3 roky a musí v něm popsat svou budoucí činnost. Je povinna vyjmenovat odvětví, ve kterých bude podnikat. Dále musí uvést například metody výpočtu pojistného či technických rezerv. Podmínkou pro získání licence je také účinný systém řízení rizik. Ten musí zahrnovat strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, usměrňování a interní ohlašování rizik, kterým je, nebo by mohla být pojišťovna vystavena. Příslušná pojišťovna musí také zajistit odpovídající vnitřní kontrolní systém, který zahrnuje správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly či vhodné mechanismy 11

Zákon dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi-2009-277/

34

informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny. Důležitá je zde i kontrola shody s předpisy. Orgánem, který dohlíží na systém vnitřní kontroly, je vnitřní audit. Pojišťovna ho také tvoří ze zákona povinně.

3.2 Depozitář Druhým nejvýznamnějším orgánem dohledu a regulace v České republice je depozitář. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má v České republice svou pobočku. Příslušná banka musí mít v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář dále nesmí být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost, kterou dohlíží. Samozřejmostí je, že všechny fondy dané penzijní společnosti, ať už důchodové či penzijní, musí být obhospodařovány stejným depozitářem. Činností depozitáře je evidence, úschova a kontrola majetku příslušných fondů penzijní společnosti. Depozitář je tedy jinými slovy správce majetku penzijní společnosti. Stará se o zařazení majetku, jeho následnou evidenci a správné nakládání s ním. Tuto evidenci neprovádí jen globálně, tedy za celou společnost, nýbrž kontroluje samotné účty jednotlivých účastníků fondu. Tyto účty podle nové legislativy již nejsou vedeny v korunách, jak tomu bylo u penzijního připojištění, ale jsou vyjádřeny v příslušných penzijních jednotkách, které představují podíl na majetku účastnického fondu. Hodnota každé z nich je při vzniku penzijní společnosti rovna 1 Kč. Dále se její hodnota vyvíjí podle hospodaření fondu a je rovna podílu vlastního kapitálu fondu k celkovému počtu penzijních jednotek. V rámci dohledu depozitář kontroluje například výplatu dávek z jednotlivých účtů či vyúčtované poplatky klientům za služby poskytnuté danou penzijní společností. I tyto náklady mají zákonem stanovené limity. Samotná penzijní společnost je ze zákona povinná vyhovět a umožnit depozitáři dohled a regulaci. To znamená, že má povinnost si u vybraného depozitáře zřídit účty, které potřebuje pro svou činnost, dále mu musí poskytnout potřebné dokumenty pro evidenci majetku, který mu tímto svěřuje do úschovy, a v neposlední řadě je povinna umožnit depozitáři výkon jeho činnosti.

35

3.3 Ministerstvo financí Dále činnost penzijních společností podléhá také státnímu dozoru Ministerstva financí. To kontroluje zejména povinnosti spojené s poskytováním a vracením státního příspěvku účastníkům.

3.4 Důležitost regulace a dohledu Na závěr této kapitoly bych uvedl několik specifik, kterými se pojistný trh vyznačuje a kvůli kterým je odpovídající dohled a regulace tak důležitá. Pojištění je specifická služba, neboť je uzavíráno jako ochrana před budoucími událostmi, které však mohou a nemusí nastat. Je také důležité si uvědomit, že se pojištěný může snadno ocitnout ve velmi složité situaci, pokud mu i přes jeho nárok na pojistné plnění daná pojišťovna plnění neposkytne. Z důvodu časového nesouladu mezi uzavřením pojistné smlouvy a případným pojistným plněním také chybí jistota budoucí finanční situace pojistitele.

36

Závěr Závěr mé bakalářské práce jsem rozdělil do dvou částí. V té první stručně shrnu dílčí závěry, ke kterým jsem došel v rámci jednotlivých kapitol a přidám nejaktuálnější informace o doplňkovém penzijním spoření. V druhé části budu prezentovat svůj vlastní názor na důchodovou reformu v České republice se zaměřením na dopad na třetí pilíř. Důchodová reforma byla nutností. Z hlediska nepříznivého demografického vývoje bylo již v minulosti jasné, že k ní jednoho dne dojde. Reforma s sebou přinesla nespočet dílčích změn, které se týkají každého ze tří pilířů, přičemž druhý je novinkou, kterou tato reforma přinesla. Cílem mé práce byla analýza změn penzijního připojištění v důsledku zmiňované reformy. Jak jsem již zmínil, tento produkt doznal mnoha změn. Na jedné straně tu jsou změny v rámci nastavení celého systému spoření, tedy výše jednotlivých příspěvků a další limity s tím spojené. Na druhé straně je zde vidět i snaha státu o zprůhlednění a především o zvýšení bezpečnosti celého systému penzijního připojištění, respektive doplňkového penzijního spoření. Bohužel, odhady o počtu klientů nově vzniklých účastnických fondů doplňkového penzijního spoření zatím nebyly naplněny ani ve zlomku. Odborníci se shodují na tom, že za tento fakt může jednak nedostatečná informovanost veřejnosti a jednak relativně krátký časový úsek pro změnu situace.

Následující

graf zachycuje počet

klientů jednotlivých penzijních společností.

Zdroj:http://www.penize.cz/duchodove-sporeni/252206-duchodove-a-doplnkove-penzijni-sporenireformni-novinky-zatim-netahnou

37

Tento průzkum byl zveřejněn na zmiňovaném portále koncem března roku 2013. Zajímavostí je, že se o tento produkt zajímají především starší ročníky. Důvod je přitom jasný – možnost odchodu do předdůchodu. „Mezi prvními zájemci o nový produkt evidujeme zvýšený zájem o oblast předdůchodů, tedy další novinku spuštěnou od nového roku. Někteří klienti s dostatečnou rezervou vytvořenou v rámci penzijního připojištění projevují zájem o přesun těchto prostředků do doplňkového penzijního spoření, aby později podali žádost o výplatu předdůchodu,“říká Eva Šebestová, manažerka PR a komunikace společnosti AXA12.Většina těchto nových klientů upřednostňuje fondy s nižší mírou rizika, tedy fondy konzervativní a vyvážené. Avšak znovu podotýkám, že jde sice o výsledky oficiální, ale po relativně krátké době. Na smysluplnější závěr si musí veřejnost ještě nějaký čas počkat. Nyní bych shrnul můj názor na důchodovou reformu v České republice. Půjde čistě o mé poznatky, které jsem získal před, a hlavně během vypracovávání této bakalářské práce. Důchodovou reformu jako takovou bych označil za krok správným směrem. Česká populace se dělí na dva tábory. První skupina podporuje reformu, věří, že přinese z dlouhodobějšího pohledu to, co si od ní naši představitelé slibují. Druhá skupina je již od začátku proti reformě. Podle průběžných čísel to vypadá, že skupina odpůrců je zatím početnější. Výrazně to podporuje i nejednotnost názorů českých politiků. Za vše hovoří výrok Bohuslava Sobotky, šéfa ČSSD, který řekl: „ Jde o mrtvě narozené dítě, druhý pilíř bychom zrušili. Řešením je stabilizace průběžného systému tím, že posílíme zaměstnanost a rozvoj třetího pilíře.“13Není tedy divu, že se českým občanům nechce vkládat své prostředky do zmiňovaného druhého pilíře, když nemají jistotu budoucího politického vývoje. I já mám ovšem ke startu reformy výhrady. Zejména co se týká data. Podle mého názoru měla přijít již o několik let dříve. Nepříznivý demografický vývoj a jeho hrozba je již dlouho známá a diskutovaná. O prohlubujícím se deficitu důchodového účtu se vědělo již od roku 2009, kdy došlo k rapidnímu poklesu. Na druhou stranu bych souhlasil s náplní reformy. Hlavní „vlajkovou lodí“ je zavedení druhého pilíře. Nejde o

12

http://www.penize.cz/duchodove-sporeni/252206-duchodove-a-doplnkove-penzijni-sporeni-reformninovinky-zatim-netahnou 13 MF Dnes, rubrika ekonomika: Reforma důchodů drhne, rozjet ji má nový propočet ministerstva, 28. února 2013, strana A/8

38

žádnou novinku, neboť tento model byl zaveden ve většině okolních států a nutno podotknout, že s několika výjimkami úspěšně. Nebyl tedy důvod pro vymýšlení něčeho nového. Změny v nastavení třetího pilíře považuji za pozitivní posun tohoto produktu. Hlavní nevýhodou je nejistota vývoje výše úrokových sazeb a tedy nemožnost přesného nastínění budoucí situace. Důkazem jsou mnou uvedené modelové příklady. I přes zpřísnění pravidel regulace a dohledu ze strany České národní banky klienti nemají garantovanou návratnost vložených prostředků. Na druhou stranu je zde nově možnost volby investiční strategie, kterou já osobně vnímám jako obrovskou výhodu. Nejenom z tohoto důvodu jsem si nedávno také zřídil doplňkové penzijní spoření, které vnímám jako nejlepší možnou alternativu spoření na stáří v současné době. Dalším diskutovaným faktem je prodlužování věku pro odchod do důchodu. Pokud stát nechce jít cestou zvyšování daní či zadlužování formou půjček vůči jiným zemím, je toto opatření z hlediska dostatku finančních prostředků nutným zlem. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že jsou zaměstnání, která jsou fyzicky náročná a nelze je bez problému vykonávat až do takto nastaveného věku okolo 70 let. Jde o fakt, který si v dnešní době málokdo uvědomuje, ale za 40 či 50 let bude pozdě na to, ho řešit. Můj celkový dojem z důchodové reformy jako takové je tedy spíše pozitivní. V následujících několika letech budou téměř jistě následovat dílčí úpravy nastavení jednotlivých pilířů systému, které budou směřovat především k ještě většímu zefektivnění. Já sám za sebe doufám, že nedojde ke zrušení druhého pilíře. To bude závislé na chování veřejnosti, tedy jestli se lidé rozhodnou do něho vstoupit či ne, a také bude důležitý vývoj politické situace v zemi. Na úplný závěr mé bakalářské práce bych rád uvedl, že čas, který jsem této práci věnoval, byl pro mě velikým přínosem. Při podrobném zkoumání a vyhledávání informací k danému tématu jsem získal potřebný přehled a nyní se již v problematice důchodového systému České republiky dobře orientuji. Jsem schopný rozlišovat důležité pojmy a dokáži porovnávat nastavení jednotlivých produktů a odpovídat na dotazy, na které bych před několika měsíci odpověď neznal.

39

Literatura a ostatní zdroje:  Holman R.: Ekonomie, 3. aktualizované vydání, C. H. Beck, Praha 2002, ISBN 80-7179-681-6  Janda J.: Zajištění na stáří, 1. vydání, GRADA Publishing, Praha 2012, ISBN 978-80-247-4400-1  Úplné znění - Důchodové a penzijní spoření 2013, Sagit, Ostrava 2013  MF Dnes, rubrika ekonomika: Reforma důchodů drhne, rozjet ji má nový propočet ministerstva, 28. února 2013, strana A/8  Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví  Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením  Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření  Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance  Česká národní banka: [online],[online],dostupné z: www.cnb.cz  Český

statistický

úřad:

[online],[23.

dubna

2013],dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc  FINANČNÍ

NOVINY.CZ:[online],

[23.

března

2013],

dostupné

z:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/penzijni-pripojisteni-melo-loni-5-13milionu-lidi-o-569-000-vice/905180  FINANCE.CZ:

[online],[17.

dubna

2013],dostupné

z:

http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abecedapenzijniho-pripojisteni/davky-penzijniho-pripojisteni/  ING

Penzijní

společnost:

[online],[15.

dubna

https://www.ingpenzijnispolecnost.cz/doplnkove-penzijnisporeni/fondy/#penze-2030 40

2013],dostupné

z:

 MĚŠEC.CZ:[online],

[6.

dubna

2013],

dostupné

z:

http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky  Ministerstvo práce a sociálních věcí:[online],[5. března 2013], dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/69  Ministerstvo práce a sociálních věcí:[online], [20. dubna 2013], dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/  PENÍZE.CZ:

[online],[28.

dubna

2013],dostupné

z:

http://www.penize.cz/duchodove-sporeni/252206-duchodove-a-doplnkovepenzijni-sporeni-reformni-novinky-zatim-netahnou  PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ-INFO.CZ:[online], [12. března 2013], dostupné z:

http://www.penzijni-pripojisteni-info.cz/penzijni-pripojisteni-vyse-statniho-

prispevku/  Penzijní společnost České spořitelny: [online],[15. dubna 2013],dostupné z: http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/menu/cs/lide/navpf_treti_pilir  Vaverková

M.:

Vývoj

penzijního

připojištění

[elektronickýzdroj], bakalářskápráce, MUNI Brno, 2012  Propagační materiály

41

v České

republice