Přeměna obchodní společnosti, účetní a daňové souvislosti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Přeměna obchodní společnosti, účetní a daňové souvislosti Bakalářská práce

Autor:

Bára Holíková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

bakalářskou

práci

zpracovala

samostatně

a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Rakovníku, dne 24.4.2014

Bára Holíková

Poděkování Ráda bych vyjádřila své poděkování vedoucímu mojí bakalářské práce panu JUDr. Aleši Rozehnalovi, Ph.D., za jeho odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za cenné a hodnotné rady a připomínky, které mi pomohly bakalářskou práci napsat, a za jeho čas, který mi věnoval.

Anotace Práce je zaměřena na oblast přeměn obchodních společností, jejich právní úpravu po rekodifikaci soukromého práva, formy přeměn. Práce obsahuje stručný nástin historického vývoje tohoto procesu. Dále popisuje postup při realizaci a náplň jednotlivých činností, které jsou s realizací přeměny společnosti spojeny včetně upozornění na moţnost vzniku problematických skutečností a moţné způsoby jejich řešení. Práce upozorňuje na klíčovou skutečnost, která proces přeměny obchodní společnosti provází, a to ocenění znalcem, které je spojeno s řadou rozporů, jeţ je třeba následně řešit s účetními a daňovými poradci, popř. auditory. Podrobněji pak popisuje jeden typ přeměny obchodní společnosti, a to fúzi, která je nejčastějším typem přeměny v praxi. Klíčová slova: přeměna, společnost, znalec, notář, ocenění, projekt, fúze

Annotation The bachelor´s thesis is focused on the transformations of companies, their legislation after the recodification of private law, forms of transformations. The bachelor´s thesis contains a brief outline of the historical development of this process. Description of the procedure for the implementation and content of individual actions that are connected with implementation of company´s transformations, including notice of the possibility of emergence of problematic facts and possible way of their solution. This work highlights the crucial fact that the process of transformation of the company accompanies and expert´s valuation, which is associated with a number of discrepancies that need to be followed to deal with the accounting and tax advisors or auditors. Then work describes in detail one type of transformation of the company, and the merger, which is the most common type of transformation in practice. Keywords: transformation, company, expert, notary, pricing, project, merger

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................................ 8 1 Vývoj a prameny přeměn ................................................................................................................................ 10 1.1 Vývoj právní úpravy přeměn obchodních společností................................................................................. 10 1.2 Transpozice principů práva Evropské Unie ................................................................................................. 10 1.3 Novodobá historie přeměnového práva ....................................................................................................... 11 2 Právní úprava a změny při přeměně po rekodifikaci soukromého práva ................................................... 12 2.1 Právní úprava před rokem 2013................................................................................................................... 12 2.2 Právní úprava po roce 2013 ......................................................................................................................... 14 2.2.1 Obecné změny po rekodifikaci ............................................................................................................. 14 2.2.2 Zvláštní změny po rekodifikaci ............................................................................................................ 14 2.3 Přeměny a trestní odpovědnost .................................................................................................................... 18 3 Přeměna obchodní společnosti, právní rámec a související předpisy – obecné otázky............................... 21 3.1 Principy právní úpravy přeměn ................................................................................................................... 21 3.2 Ochrana společníků a věřitelů ..................................................................................................................... 21 3.2.1 Ochrana společníků .............................................................................................................................. 21 3.2.2 Ochrana věřitelů ................................................................................................................................... 22 3.3 Výhody a nevýhody přeměn obchodních společností ................................................................................. 22 3.3.1 Výhody přeměn obchodních společností .............................................................................................. 23 3.3.2 Nevýhody přeměn obchodních společností .......................................................................................... 23 3.4 Projekt přeměny .......................................................................................................................................... 23 3.4.1 Zpráva o přeměně ................................................................................................................................. 24 3.4.2 Právní povaha projektu přeměny a jeho forma ..................................................................................... 24 3.4.3 Jazyk projektu přeměn obchodní společnosti ....................................................................................... 25 3.4.4 Zakladatelské právní jednání ................................................................................................................ 25 3.4.5 Rodné číslo ........................................................................................................................................... 25 3.4.6 Změna projektu přeměny obchodních společností ............................................................................... 26 3.4.7 Zrušení projektu.................................................................................................................................... 26 3.4.8 Účinnost................................................................................................................................................ 27 5

3.5 Informace poskytované při přeměně ........................................................................................................... 27 3.5.1 Zveřejnění a uveřejnění informací při přeměně .................................................................................... 28 3.5.2 Pravidla a postupy zveřejnění informací .............................................................................................. 28 3.5.3 Lhůty pro zveřejnění informací ............................................................................................................ 28 3.5.4 Lhůty pro uveřejnění informací ............................................................................................................ 28 3.6 Doručování v právních vztazích souvisejících s přeměnou ......................................................................... 29 3.7 Znalci, notáři, účetní a daňové souvislosti................................................................................................... 29 3.7.1 Znalec ................................................................................................................................................... 29 3.7.2 Notáři .................................................................................................................................................... 35 3.7.3 Účetní a daňové souvislosti .................................................................................................................. 35 3.8 Přeměny a jejich právní formy .................................................................................................................... 38 3.8.1 Pojmy z přeměnového zákona .............................................................................................................. 39 3.8.2 Typy přeměn ......................................................................................................................................... 39 4 Fúze .................................................................................................................................................................... 40 4.1 Charakteristika fúze ..................................................................................................................................... 40 4.2 Formy fúze .................................................................................................................................................. 41 4.2.1 Sloučení ................................................................................................................................................ 41 4.2.2 Splynutí ................................................................................................................................................ 41 4.3 Propustnost právních forem ......................................................................................................................... 41 4.4 Průběh fúze .................................................................................................................................................. 42 4.4.1 Přípravná fáze ....................................................................................................................................... 42 4.4.2 Realizační fáze...................................................................................................................................... 43 5 Rozdělení ........................................................................................................................................................... 46 5.1 Charakteristika rozdělení ............................................................................................................................. 46 5.2 Způsoby rozdělení ....................................................................................................................................... 46 5.2.1 Rozštěpení ............................................................................................................................................ 46 5.2.2 Odštěpení .............................................................................................................................................. 46 5.3 Formy rozdělení .......................................................................................................................................... 46 6 Převod jmění na společníka ............................................................................................................................. 47 6.1 Charakteristika převodu jmění na společníka .............................................................................................. 47

6

Závěr..................................................................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 50 PŘÍLOHY.......................................................................................................................................................... 55

7

Úvod Tato bakalářská práce s názvem Přeměna obchodní společnosti, účetní a daňové souvislosti se věnuje popisu aplikace zákona číslo 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, s účinností od 1. 7. 2008, který tak nahradil právní úpravu, kterou jsme mohli nalézt v obchodním zákoníku. Zákon je systematický, obsahově související a tím je i jednodušší pouţití v praxi. Zákon se zabývá i tzv. přeshraniční přeměnou, respektive její právní úpravou, která byla potřebná k přenesení do českého právního řádu, avšak přeshraničními přeměnami se bakalářská práce zabývat nebude. V první části jsem se zaměřila na historii přeměnového zákona, právní úpravu přeměn a jejich vývoj. Zde jsem se zmínila i o komunitárním právu, zejména o patřičných směrnicích. Této kapitole ještě náleţí zmínka o pramenech právní úpravy přeměn a popisu přeměnového zákona. V druhé části popisuji právní úpravu a změny při přeměně po rekodifikaci. Jedná se o celkový exkurs nejdůleţitějších změn, které nastaly v roce 2014 a jejich aplikace v praxi. Další část je věnována principům právní úpravy přeměn. Zde jsem se soustředila na nejdůleţitější zásady a navazuji tématem výhody a nevýhody přeměn obchodních společností. V této kapitole se věnuji podle mého názoru nejdůleţitějšímu institutu, a to projektu přeměny. Zde podrobně popisuji celou fázi projektu přeměny a povaţuji to tak za stěţejní. Dále se zmiňuji o poskytování informací při přeměně a doručování písemností v právních vztazích souvisejících s přeměnou. Důleţitou a nejsloţitější, z hlediska procesu přeměny, je činnost znalců, notářů a auditorů, zejména jejich koordinace a spolupráce, kterou nastiňuji v této části práce. Nejpodrobněji je rozpracována čtvrtá kapitola, kterou jsem věnovala fúzi, jako nejrozšířenější a nejsloţitější formou přeměny společnosti. Podrobně jsem popsala celý proces přeměny vč. účetních a daňových souvislostí, které celý proces doprovázejí. Pátá kapitola se zabývá další formou přeměn, a to formou rozdělení. V poslední kapitole se zmiňuji o převodu jmění na společníka. Cílem mé práce je upozornění na hlavní změny v zákoně po rekodifikaci, a to pro lepší a rychlejší orientaci v dosavadní zaběhlé praxi. Porovnání zákonného postupu s některými judikáty, které byly v této oblasti vydány příslušnými soudy a jejich závěry tak doplňují a osvětlují úpravu a postupy dané zákonem. Cílem mé práce je také zobecnění a zjednodušení celé problematiky pro laickou 8

veřejnost, aby tato se mohla lépe orientovat v zákoně při praktické přípravě zamýšlené přeměny a získala tím základní informaci, které činnosti a v jakém časovém sledu bude nutné provést a zajistit při zvoleném typu přeměny obchodní společnosti. Ve své bakalářské práci jsem vyuţila metod analýzy, a to právních dokumentů, komentářů odborné veřejnosti k dané problematice, judikatury, která řeší případné námitky a spory stran vyplývající z praktické aplikace zákona. Dále pak metodami syntézy a komparace jsem upozornila na podstatné změny, a to zejména v zákonech, které umoţní rychlejší orientaci v zákonných předlohách, v souvislosti se změnou soukromého práva platnou od 1.1.2014 a na moţnosti komplikací, které mohou v průběhu celého procesu

přeměny

obchodních společností v praxi nastat, a v neposlední řadě i porovnáním aplikace v praxi.

9

1 Vývoj a prameny přeměn Tato část se zabývá vývojem právní úpravy přeměn obchodních společností a historií zákona o přeměnách spolu s vyčleněním pramenů právní úpravy přeměn.

1.1 Vývoj právní úpravy přeměn obchodních společností Právní úprava fúzí a rozdělení společností s ručením omezeným, akciových společností a druţstev se objevuje jiţ v době za rakouskouherské a v dobách první republiky. Po 2. světové válce byly tyto předpisy zrušeny a zachovány pouze předpisy o sloučení, splynutí a rozdělení národních podniků a druţstev. S přijetím obchodního zákoníku můţeme hovořit o novodobé historii přeměnového práva, které bylo upraveno v § 69 obch. z., o zrušení společnosti bez likvidace. U jednotlivých forem obchodních společností a druţstev pak bylo nutno pouţít dílčí ustanovení.1 I přes novelu obchodního zákoníku prováděnou zákonem č. 142/1996 Sb., byla tato úprava v rozporu s komunitárním právem.

1.2 Transpozice principů práva Evropské Unie Komunitární úprava přeměn obchodních společností a druţstev je upravena sekundárními prameny práva ES, zejména jejich směrnicemi. K transpozici principů práva EU do obchodního zákoníku přispěla aţ druhá novela obchodního zákoníku, zákon č. 370/2000 Sb. Transponovala se třetí směrnice Rady č. 78/855/EHS, o fúzích a. s. a šestá směrnice Rady č. 82/891/EHS, o rozdělení a. s. Touto novelou pak došlo k souladu s principy práva ES a naším právním řádem. I přesto měla úprava několik dalších nedokonalostí. Chyběla zde obecná právní úprava přeměn, tudíţ se musela právní úprava fúzí a rozdělení a.s. v obchodním zákoníku pouţít subsidiárně pro všechny formy obchodních společností. K dalším nedostatkům můţeme řadit sloţitý a výkladově náročný systém normativních odkazů. Stejně tak problém zavedení některých omezení a restrikcí, které systém komplikovaly. Další právní úpravu, kterou bylo nutno transponovat v roce 2005, byla úprava přeshraničních fúzí kapitálových společností. Jednalo se o desátou směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2005/56/ES. Tato směrnice byla zveřejněna v Úředním věstníku EU 25. 11. 2005 s účinností od 15. 12. 2005. Tuto směrnici pak měly za povinnost transponovat 1

DVOŘÁK, T. Přeměny a přeshraniční přeměny obchodních společností a družstev. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7357-970-8. 10

členské státy do svých právních řádů nejdéle do 15. 12. 2007. Cílem směrnice byla moţnost slučovat obchodní společnosti se srovnatelnými společnostmi z ostatních členských států v rámci evropského trhu. Nevyhnutelnost transpozice vytvářela českému zákonodárci velký problém. Komplikovaná a spletitá právní úprava vnitrostátních fúzí měla být obohacena ještě o ustanovení o přeshraničních fúzích. Je potřeba zmínit také rozsudek, který byl vydán Soudním dvorem EU. Judikát, týkající se svobody usazování.

1.3 Novodobá historie přeměnového práva Aplikování desáté směrnice pak mělo za následek vznik samostatného zákona, který byl vydán jako z. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev. Vydáním tohoto zákona byl nastaven uspořádaný, systémový a obsahově související zákon s omezením pouţívání normativních odkazů. Zformovala se tak obecná právní úprava, zahrnuly se rozdíly mezi dílčími formami obchodních společností a druţstev, transponovala se Desátá směrnice, provedla se korekce jednotlivých transpozičních i věcných vad existující právní úpravy přeměn obchodních společností a druţstev a zbavila se redundantních omezení a restrikce pro přeměny v.o.s. a k.s. a některých jednotlivých omezení pro s. r. o., a.s. a druţstva. Novou právní úpravou přeměn bylo dosaţeno celkového zefektivnění celého procesu. Není nutné, aby dosavadní obchodní společnosti musely být zrušovány s likvidací a posléze opět nově zakládány jako jiné. Tento zákon má pomoci od časové náročnosti, zbytečně vysokých nákladů a chce zjednodušit proces přeměn. S vydáním zákona č. 125/2008 Sb.2 vzniká nutnost dalších změn pod dopadem práva Evropské unie. V důsledku zakomponování přeshraničních fúzí kapitálových společností do českého právního řádu se transponovala Desátá směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 2005/56. Zákon o přeměnách se opírá i o judikát3 Evropského soudního dvora. Transponovat se tak musela třetí směrnice Rady 78/855/EHS4, o fúzích akciových společností a šestá směrnice č. 82/891/EHS, o rozdělení akciových společností. Proto bylo zapotřebí novelizovat zákon o přeměnách zákonem č. 215/2009 Sb. Druhá novela zákona o přeměnách obsaţena v zákoně č. 227/2009 Sb. měla jen legislativně technický charakter. Další směrnici, kterou bylo nutno transponovat, byla směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/109 ze dne 16. 9. 2009, kterou se mění směrnice Rady č. 77/91, č. 78/855, č. 82/891 a 2

Zákon č. 125/2008 Sb., Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů SEVIC Systems AG, sp. zn. C-411/03, ze dne 13.12.2005 4 Směrnice Rady 2006/99/ES a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/63/ES 3

11

č. 2005/56. Třetí novela zákona o přeměnách, který byla provedena zákonem č. 355/2011 Sb. přináší řadu významných změn, ale také spoustu změn sporných. Zákon 355/2011 Sb. zjednodušuje terminologii, upřesňuje některé postupy, jiné procesy zase zjednodušuje, modifikace rozhodného dne, rozšíření a posílení práv společníků a věřitelů, soubor jevů přeshraničních přeměn. Souvztaţně s touto novelou zákona o přeměnách byla přijata novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13.9.2013 přijala sněmovna z.č. 303/2013, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. V současnosti se úprava přeměn společností řídí předpisem č. 125/2008 Sb., zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev. Z důvodové zprávy5, respektive z její obecné části, můţeme říct, ţe se jedná o nejlepší řešení otázky přenesení desáté směrnice do našeho českého práva.

2 Právní úprava a změny při přeměně po rekodifikaci soukromého práva Od 1. 1. 2014 nastaly zásadní změny v civilním právu, a tak je na místě srovnat právní úpravu před touto rekodifikací a po rekodifikaci soukromého práva.

2.1 Právní úprava před rokem 2013 Parlament České republiky přijal nový občanský zákoník, který byl vyhlášen ve sbírce listin pod č. 89/2012 Sb6. Tento občanský zákoník rekodifikoval české soukromé právo, v závěrečných ustanoveních, konkrétně § 3080 zrušil celkem 238 právních předpisů a nahradil je novými. České civilní právo, především občanský zákoník vycházel z Císařského patentu 946/1811 Sb.z.s., obecného občanského zákonníku rakouského, ze dne 1. června 1811. Byl prvním vzorem pro rekodifikační přípravu vládního návrhu československého občanského zákoníku z roku 1937, jeho prvky se uchovaly i pro následně přijatý občanský zákoník v letech 1950, stejně tak s mírou socializace v roce 1964, tak i novely schválené po roku 1989. I 5 6

Důvodová zpráva k zákonu č. 125/2008 Sb., Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev Zákon č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník 12

přes různé výhrady, jeho podstatou bylo, ţe byl vytvořený na myšlenkových koherencích jasně definovaném filozofickém základu, liberálním duchu, na respektu k lidské svobodě, k morálněvolním vlastnostem člověka, jakoţ i ke skutečnostem, na nichţ vyrůstala česká novodobá civilizace. Tento myšlenkový základ se promítá i do těchto nově vzniklých právních norem, některá ustanovení obecného občanského zákonníku rakouského, byla v podstatě s dílčí jazykovou úpravou implementována do našich nových právních předpisů soukromého práva. I přes odůvodněnou nutnost rekodifikace, nutnost modernizovat náš systém civilního práva, je tento proces, především výsledek, přijatého občanského zákoníku, vnímán poněkud rozpačitě. To jak se tvůrcům nového občanského zákoníku podařilo zvládnout státní zakázku rekodifikovat právní systém na úroveň 21. století ukáţe aţ čas, který si jistě vynutí novelizace mnohdy dobře míněných ustanovení. Nový občanský zákoník podle široké právní veřejnosti, nenaplnil očekávání, protoţe je pro svojí obšírnost nesrozumitelný, jiţ ustálené pojmy uţívané mnoha generacemi nahradil archaismy z tereziánských dob, z důvodů zrušení jiţ uvedených 238 právních předpisů, z nichţ část podřadil do nového občanského zákoníku, bylo nutné kromě zrušeného z.č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, přijmout, a to mnohdy za dost hektických okolností, bez předchozí legislativní přípravy a v časové tísni, co do významu zásadní právní předpisy, jako z.č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, z.č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, z.č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů apod., mnohé zákony bylo nutné novelizovat, obdobně jako z.č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, neboť zmíněná rekodifikace postihuje i tento zákon. Přeměny obchodních společností a druţstev po roce 1989 byly postupně upravované v jednotlivých zákonech, a to v obchodním zákoníku a tak, jak se společnost vyvíjela, byla vynucena potřeba precizovat tento proces podrobněji, neboť k přeměnám obchodních společností docházelo z logického důvodu stále častěji. Docházelo v právních normách ke sjednocování pojmů aţ k postupnému definování jednotlivých forem přeměn. Aţ přijetím zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev bylo dosaţeno komplexní definice postupu přeměny obchodních společností.

13

2.2 Právní úprava po roce 2013 Změny v důsledku rekodifikace se promítly i do zákona č. 125/2008 Sb., zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev. 2.2.1 Obecné změny po rekodifikaci Zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva v části šedesáté osmé mění se zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev. Pro informaci uvádím některé změny v dosud zaţitých pojmech či pojmech zcela nových: 1.

v uţívaných pojmech:  "úkony" nahrazuje slovem "činnosti";  "společenské smlouvy nebo stanovy" nahrazuje slovem "zakladatelského právního jednání";  "zpracování" nahrazuje slovem "vyhotovení";  "lhůta" nahrazuje slovem "doba";  "akcii" se nahrazuje slovy "účastnické cenné papíry";  "obdobně" nahrazuje slovem "přiměřeně";  "závazek" nahrazuje slovem "dluh";  „splacení" nahrazuje slovem "splnění vkladové povinnosti";  "vklady do základního kapitálu" nahrazuje "podílů na"

2.

vkládá nové dosud neuţívané pojmy, a to např. správní rada, korporace, imobilizovaný

cenný papír a pod. 2.2.2 Zvláštní změny po rekodifikaci Nejpodstatnější změny z. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev jsou : Změny v rozhodném dni, účetní závěrce a zahajovací rozvaze. Výraznou změnou je nová úprava rozhodného dne, k němuţ nastávají účetní účinky přeměny, zatímco právní účinky přeměny nastávají vţdy okamţikem zápisu do obchodního rejstříku. K rozhodnému dni se váţí změny týkající se přípravy a schvalování účetních dokumentů, který nemůţe předcházet o více neţ 12 měsíců den podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Zároveň se umoţňuje, aby rozhodný den byl stanoven nejpozději aţ den zápisu přeměny do obchodního rejstříku, tzn., ţe rozhodný den nemusí jako doposud předcházet dni konání valné hromady, která rozhoduje o přeměně. K rozhodnému 14

dni se váţe povinnost, ţe ke dni jemu předcházejícímu se sestavuje účetní závěrka (řádná nebo mimořádná), a to proto, ţe k rozhodnému dni se sestavuje zahajovací rozvaha. Povinnost sestavit mezitimní účetní závěrku odpadá, neuplynula-li mezi rozhodným dnem a vyhotovením projektu přeměny lhůta šesti (6) měsíců, a to jen za předpokladu, ţe všichni zúčastněné osoby na přeměně udělili k tomu souhlas. S určením rozhodného dne je spojen i další důsledek, a to, ţe usnesení valné hromady o schválení přeměny musí obsahovat i schválení konečné, event. mezitimní, účetní závěrky a zahajovací rozvahy. Do zákona byla vloţena některá ustanovení nebo jejich obdoba ze zrušeného obchodního zákoníku, která nejsou obsahem nově vzniklého občanského zákoníku a pro přeměnu obchodních společností jsou významné. Projekt přeměny, informační povinnost a neplatnost Projekt přeměny společně s upozorněním pro věřitele na jejich práva se nově můţe uveřejnit na internetových stránkách společnosti namísto uloţení do sbírky listin a zveřejnění oznámení a upozornění v Obchodním věstníku, ale i v takovém případě je společnost povinna v Obchodním věstníku zveřejnit, a to alespoň 1 měsíc přede dne kdy má být přeměna schválena, odkaz umoţňující přístup k internetové stránce, na které je projekt přeměny uveřejněn a datum uveřejnění na této stránce. Zákonodárce klade zvláštní poţadavek na splnění této informační povinnosti, především internetové stránky musí být dostatečným způsobem zabezpečené a zveřejněné dokumenty musí být opatřené zaručeným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou, zároveň nesmí v průběhu zveřejnění dojít k přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší neţ 24 hodin. Další podstatnou novinkou vyplývající ze změny zákona je, ţe dá-li společník souhlas k tomu, ţe zúčastněná společnost bude k poskytování informací vyuţívat elektronické prostředky, mohou být kopie projektu přeměny a dalších, především účetních dokumentů, výsledky auditu, znalecké posudky a další dokumenty týkající se přeměny zasílané elektronicky. Tyto dokumenty nemusí společnost zasílat, jestliţe je zpřístupní ve stanovené době před konáním valné hromady na internetové stránce, jak bylo jiţ zde uvedeno. Zákon nyní výslovně stanoví, ţe dojde-li v době od publikace projektu přeměny do zápisu přeměny do obchodního rejstříku ke změně v osobě společníka, který je uveden v projektu přeměny, nepovaţuje se taková změna za změnu projektu; osoby zúčastněné na přeměně jsou povinny změnu v osobě společníka oznámit stejným způsobem, jakým publikovaly projekt přeměny, a statutární orgán společnosti, ve které došlo ke změně společníka, je povinen vyhotovit úplné znění projektu přeměny a doručit jej bez zbytečného odkladu ostatním osobám zúčastněným na přeměně. 15

Novela klade zvýšené nároky na notáře: notářský zápis o schválení přeměny valnou hromadou musí totiţ vedle prohlášení podle notářského řádu obsahovat prohlášení notáře, ţe projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, nebo prohlášení, ţe v souladu není. Určitých změn doznala – v návaznosti na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti České republice – i úprava neplatnosti přeměny, byť základní principy zůstaly zachovány: neplatnosti projektu přeměny se lze zásadně dovolat pouze zároveň s neplatností (alespoň jednoho) rozhodnutí o schválení přeměny; společník má právo (nevzdal-li se jej předem) podat návrh na vyslovení neplatnosti ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o schválení přeměny. Po zápisu přeměny do obchodního rejstříku jiţ nelze tento zápis zrušit ani nelze určit neplatnost projektu přeměny nebo vyslovit neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny ani změnit nebo zrušit projekt přeměny. Probíhá-li řízení o určení (vyslovení) neplatnosti v době zápisu přeměny, můţe navrhovatel změnit návrh tak, ţe se bude domáhat určení, zda projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s právními předpisy nebo společenskou smlouvou (stanovami), jinak soud „určovací“ řízení zastaví. Bude-li navrhovatel či navrhovatelé v takovém „určovacím“ řízení úspěšní, mají podle zákona výslovně právo na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění. Zákon tak nedává navrhovatelům nástroj, kterým by mohli najisto zabránit či oddálit zápis přeměny, pouze posiluje jejich postavení v případě, ţe soud určí, ţe projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou neplatné nebo v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty. Ohledně neplatnosti přeměny je však třeba ještě upozornit na novou úpravu vyplývající ze zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Podstatné změny jmění, právo na odkoupení podílu, právo na dorovnání Novela zavádí povinnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti seznámit společníky před hlasováním o přeměně (vedle znalecké zprávy o přeměně, pokud se vyţaduje) se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimţ došlo v období od vyhotovení projektu přeměny do dne konání valné hromady, která rozhoduje o přeměně, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud společnost podléhá povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění. S tím souvisí i nový institut na ochranu společníků, a to právo na odkoupení obchodního podílu nebo akcií při změně jmění. Toto právo vznikne společníkovi nástupnické společnosti, jestliţe mezi rozhodným dnem přeměny a zápisem přeměny do obchodního rejstříku dojde k podstatné změně nebo změnám týkajícím se jmění kterékoliv ze společností 16

zúčastněných na přeměně, jeţ by odůvodňovaly jiný výměnný poměr podílů (ten byl jiţ určen v projektu přeměny); uplatnění tohoto práva je však vázáno na další podmínky: mimo jiné, společník musel hlasovat proti schválení přeměny, od zápisu přeměny do obchodního rejstříku nevykonával v nástupnické společnosti práva společníka a právo na odkoupení podílu uplatnil v prekluzivní lhůtě 2 měsíců od zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Změny se týkají i práva na dorovnání: toto právo vznikne společníkům, není-li výměnný poměr podílů spolu s případnými doplatky uvedený v projektu přeměny přiměřený; přiměřenost se posuzuje k rozhodnému dni. Právo na dorovnání musí být uplatněno u povinné osoby alespoň jednou z oprávněných osob v prekluzivní lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se stal zápis přeměny do obchodního rejstříku účinný vůči třetím osobám; uplatnění práva oznámí povinná osoba bez zbytečného odkladu stejným způsobem, jakým zveřejnila nebo uveřejnila projekt přeměny. Soudní rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na zaplacení dorovnání, je pak pro ni co do základu závazné i vůči ostatním oprávněným osobám. Dorovnání můţe být poskytnuto v penězích a na základě dohody mezi oprávněnou a povinnou osobou můţe být poskytnuto téţ nepeněţitou formou, zejména jako podíl na nástupnické společnosti. Podmínky pro uplatnění práva na dorovnání jsou tak zjevně méně striktní neţ podmínky pro uplatnění práva na odkoupení podílu. Společníci se mohou práva na dorovnání a práva na odkoupení podílu vzdát; se souhlasem společníků všech zúčastněných společností pak statutární orgán není povinen seznamovat společníky se změnami jmění. Ochrana věřitelů V ustanoveních o ochraně věřitelů bylo upřesněno, ţe poskytnutí dostatečné jistoty mohou poţadovat věřitelé nesplatných pohledávek (dřívější úprava pouţívala termín „věřitelé, kteří nemohou poţadovat uspokojení svých pohledávek“), kteří své pohledávky přihlásí do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, jestliţe se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Postavení věřitelů se posiluje tím, ţe zákon zakazuje výplatu plnění společníkům (např. výplatu doplatků či vkladů při sníţení základního kapitálu) či vlastníkům vyměnitelných a prioritních dluhopisů a opčních listů dříve, neţ budou pohledávky věřitelů zajištěny. Upravena byla i ustanovení týkající se přechodu zástavního práva k obchodnímu podílu nebo k účastnickým cenným papírům, např. akciím. Na rozdíl od obecné úpravy, podle které nelze jiţ zastavený obchodní podíl či akcii opětovně zastavit, zákon o přeměnách takovou situaci (stejně jako dosud) umoţňuje a konkurenci zástavních práv nově řeší tak, ţe stane-li se v důsledku přeměny týţ obchodní podíl nebo účastnický cenný papír předmětem 17

zástavního práva různých zástavních věřitelů, jejichţ pohledávky byly před přeměnou zajištěny samostatně, uspokojí se v případě realizace zástavního práva tito zástavní věřitelé poměrně, jako kdyby k přeměně nedošlo. Výslovně se nově stanoví, ţe zanikají-li při fúzi zastavené obchodní podíly nebo účastnické cenné papíry, aniţ dochází k jejich výměně, ale zástavní dluţník se jiţ podílí na nástupnické společnosti, přechází zástavní právo na obchodní podíly nebo akcie zástavního dluţníka v nástupnické společnosti. Jestliţe zastavené obchodní podíly nebo účastnické cenné papíry zanikají a zástavní právo nepřechází, má zástavní věřitel právo poţadovat poskytnutí dostatečné jistoty. U rozdělení společnosti se vedle terminologie (v případě, ţe rozdělovaná společnost zaniká, jde o tzv. rozštěpení, které je tak vedle odštěpení, při kterém rozdělovaná společnost nezaniká, jednou ze dvou základních variant rozdělení) mění i pravidla týkající se ručení: ručením budou nadále zajištěny i ty pohledávky, u kterých bylo věřitelům poskytnuto zajištění. Pokud jde o výši ručení, u nástupnické společnosti se upřesňuje, resp. doplňuje, ţe kaţdá z nástupnických společností ručí za závazky, jeţ přešly z rozdělované společnosti na ostatní nástupnické společnosti nebo zůstaly rozdělované společnosti, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi aţ do částky ocenění jmění, jeţ na ni mělo přejít podle projektu rozdělení, uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění; nedochází-li k ocenění jmění posudkem znalce, ručí kaţdá z nástupnických společností do částky vlastního kapitálu vykázané v zahajovací rozvaze. Pro ručení rozdělované společnosti platí i nadále, ţe tato ručí za závazky, jeţ přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost či společnosti, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.

2.3 Přeměny a trestní odpovědnost V souvislosti s přeměnou obchodních společností a druţstev je nutné konstatovat, ţe dnem 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (publikovaný pod č. 418/2011 Sb.7), který se dotýká i přeměn obchodních společností, kdyţ upravuje přechod trestní odpovědnosti na právní nástupce a postup v případě, ţe je proti společnosti procházející přeměnou vedeno trestní stíhání. Zákon vychází z obecné zásady, ţe trestní odpovědnost právnické osoby (společnosti) přechází na všechny její právní nástupce, přičemţ přešla-li trestní odpovědnost na více právních nástupců, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu mimo jiné k tomu, v jakém rozsahu na kaţdého z nich přešly výnosy, uţitky a jiné výhody ze spáchaného 7

Zákon č. 418/2011 Sb., Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 18

trestného činu. U přeměn je toto pravidlo doplněno tak, ţe společnost, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůţe být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůţe dojít k její přeměně ani k jejímu zániku, s výjimkou případů, kdyby důsledky byly nepřiměřené povaze spáchaného trestného činu; v takovém případě přechází trestní odpovědnost na právního nástupce. O tom, zda společnost můţe být zrušena a zda smí dojít k její přeměně, popřípadě k jejímu zániku, rozhodne na návrh v přípravném řízení soudce a v řízení před soudem předseda senátu. Společnost, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, je povinna neprodleně písemně oznámit státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu, ţe budou prováděny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo přeměně, a to před provedením těchto úkonů, jinak jsou tyto úkony neplatné. Neplatnost je však konstruována jako relativní, kdy pokud státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu nepodá příslušnému soudu návrh na vyslovení neplatnosti úkonů směřujících ke zrušení, zániku nebo přeměně společnosti, neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo neplatnosti projektu přeměny, hledí se na tyto úkony jako na platné. Podstatný význam v tomto kontextu má judikatura, soudní rozhodnutí, která jsou významná pro další rozhodování obdobných věcí soudy a jsou vydávaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky a ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky. Ve vztahu k citovaným ustanovením je tato dříve publikovaná judikatura významná i po rekodifikaci, a to : K přeměně obchodní společnosti a vkladům společníků s právní větou „Jen projekt přeměny může stanovit, že celé obchodní jmění zanikající společnosti je vkladem společníků do základního jmění společnosti vznikající přeměnou, a že jeho hodnotě odpovídá výše základního kapitálu“.8 Uvedeným výrokem Nejvyšší soud ČR jednoznačně vymezil, jaký majetek, tzn., v jaké výši odpovídá základnímu kapitálu. To má zásadní význam, neboť vlastní kapitál společnosti je souborem veškerého majetku, který se přeměnou transformuje do základního kapitálu ve výši stanovené projektem, tudíţ nelze mít jiný úsudek ve věci, a to, ţe celé obchodní jmění zanikající společnosti je vkladem společníků do základního jmění společnosti vznikající přeměnou, a ţe jeho hodnotě odpovídá výše základního kapitálu.

8

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 300/2004 19

K řešení přechodu jmění společností při přeměně na jinou formu s právní větou „Při přeměně společnosti na jinou formu nebo na družstvo podle § 69 odst. 1 obch. zák. ve znění účinném k 31. 7. 1999 nebylo pro přechod jmění zaniklé společnosti na nově vzniklou společnost rozhodující, zda pohledávka, která tvořila součást tohoto jmění, byla či nebyla vedena v účetní evidenci zanikající společnosti.“9 Uvedeným výrokem Nejvyšší soud ČR zastává názor, ţe směrodatným pro hodnotu převáděného majetku je existence pohledávky co do důvodu a její výše, nikoliv stav administrativní, a to zda a jakým způsobem se o pohledávce vedou záznamy v účetních knihách. I přes uvedené, je zcela nepochybné, a bylo by správné, aby uplatňovaná pohledávka jako součást transformovaného majetku byla i správně zaúčtovaná, neboť nezbytný účetní audit a souběţně prováděné ocenění majetku ve formě vydání znaleckého posudku, by se mělo lišit pouze v hodnotě, neboť audit vychází z historických cen, tzn., z ceny pořízení majetku poníţené o odpisy, kdeţto znalec oceňuje majetkové hodnoty tvořící soubor oceňovaného majetku v trţních cenách, tzn., v hodnotě v místě a čase obvyklé. K otázce vztahu speciality a subsidiarity u přeměny obchodních společnosti s právní větou „Zákon č. 125/2008 Sb. je ve vztahu k obchodnímu zákoníku předpisem zvláštním; znamená to, že ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) tohoto zákona umožňuje, aby soud zrušil své rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti nebo družstva, pouze jde-li o společnost nebo družstvo, které provádí přeměnu [nejde-li o přeměnu, revokace rozhodnutí soudu o zrušení obchodní společnosti nebo družstva (jinak než prostřednictvím řádných či mimořádných opravných prostředků) zákonem upravena není].“10 I tento judikát má podstatný význam při posuzování vztahu speciality a subsidiarity zákona o přeměnách ve vztahu k z.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích s tím, ţe stejně tak je z. č. 125/2008 Sb. lex specialis ve vztahu k z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který je lex generalis, obecným zákonem. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 419/2012 Uvedený exkurs dokládá význam soudních rozhodnutí v kontinentálním právním systému, a to, ţe tyto judikáty jsou aktem aplikace práva, kdy soud konkrétní případ podřazuje pod obecnou právní normu. Judikáty jsou v určitém smyslu metodikou pro soudy 9

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1531/2005 Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 419/2012

10

20

niţších stupňů. Cílem publikace rozhodnutí ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky a ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky je sjednocování rozhodovací praxe v soustavě soudů a jejich dostupnost umoţňuje široké právní i laické veřejnosti dotvářet si právní názor v řešené problematice.

3 Přeměna obchodní společnosti, právní rámec a související předpisy – obecné otázky V této kapitole se zaměřuji na rozbor zásad, které se aplikují v procesu přeměny, pouţívání smluvních dokumentů, zajišťující celý průběh přeměny a na funkci znalců, auditorů, účetních, právníků a notářů.

3.1 Principy právní úpravy přeměn První zásadou, která je dovolena, je zásada přeměny obchodní společnosti nebo druţstva, v kterékoliv fázi trvání obchodní společnosti nebo druţstva. Zde je pamatováno na situace, kdy se společnost dostane do insolvenčního řízení11 a nebo likvidace. Neznamená to, ţe by přeměnu nebylo moţné provést, ale je k tomu vţdy za potřebí součinnosti likvidátora nebo insolvenčního správce. Další zásada se vztahuje k projektu přeměny, kdy je moţné projekt změnit nebo zrušit. Do okamţiku neţ dojde k zápisu do obchodního rejstříku zrušení nebo přeměny lze tento proces kdykoliv přerušit nebo ukončit, a to stejným způsobem a formou, jakým bylo schváleno jeho zahájení.

3.2 Ochrana společníků a věřitelů Právní úpravy přeměn vychází i z dalších důleţitých principů, a to princip ochrany společníků a princip ochrany věřitelů. 3.2.1 Ochrana společníků Přeměna společností se zejména dotýká právního postavení společníků zúčastněných společností. I kdyţ je příprava svěřená vedoucím orgánům, rozhodnuti o přeměně je zásadně v působnosti společníků nebo jejich shromáţdění. Uplatňuje se zde zásada zachování účasti, 11

Zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 21

společníkovi tak zásadně náleţí postavení v nástupnické společnosti, s výjimkou převodu jmění na společníka, kde naopak usilujeme o ukončení účasti menšinových vlastníků. Další zásada, která se uplatňuje, říká, ţe stejný podíl, který společník měl v zanikající společnosti, musí mít stejnou hodnotu i nové nástupnické společnosti. Tato zásada se uplatňuje u výměnného poměru, který se nastavuje v projektu přeměny. Zúčastněné společnosti kooperují se znalci, kteří hodnotu podílů společníků v nástupnické společnosti vyvozují podle jejich podílu na čistém obchodním majetku společnosti v zániku. Takový posudek se pak nazývá znalecký posudek o ocenění jmění. Znalec takto stanovený výměnný poměr vyhodnotí v rozsahu znalecké zprávy o přeměně. S ochranou společníků souvisí i právo na informace o ostatních osobách, které se přeměny účastní, pokud o ně projeví zájem. Zákonem jsou definované případy, kdy se poskytnutí informací můţe zamítnout, a to ve výjimečných případech např. pokud by mohly způsobit zúčastněných nebo spojeným osobám újmu, nebo by se mohlo jednat o informaci v reţimu utajení, nebo by mohlo dojít k vyzrazení obchodního tajemství. 3.2.2 Ochrana věřitelů Jestliţe zúčastněná společnost díky přeměně není schopna plnit své závazky, mají věřitelé při splnění daných podmínek právo ţádat dostatečné zajištění svých pohledávek. Jedná-li se o zvlášť závaţné případy, mají věřitelé právo i před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Přeměny patří mezi zvláštní případy, kdy se mění osoba dluţníka bez souhlasu věřitele. Např. při poskytnutých bankovních úvěrech, kdy poskytnuté úvěry přechází na nástupnickou společnost, a to vč. změny dluţníka. V ostatních případech banky musí se změnou dluţníka souhlasit, jinak není moţné úvěr na jinou osobu převést.

3.3 Výhody a nevýhody přeměn obchodních společností S kaţdou změnou, která nastává, jsou spojené výhody a nevýhody. Proto je pro rozhodnutí zda přeměnu a jakou formou provést či nikoliv důleţité nepodceňovat analytickou práci ekonomů, daňových poradců a právníků, a to jiţ v přípravné fázi – tedy před samotným rozhodnutím o přeměně obchodní společnosti. I kdyţ zpracování takové analýzy představuje finanční zatíţení, mohou výsledky takové analýzy přinést ve finále velké úspory, pokud se zjistí, ţe provedení přeměny společnosti není vzhledem k budoucím efektům ekonomicky výhodné.

22

3.3.1 Výhody přeměn obchodních společností Zákonem je stanoven postup pro provedení operací tak, aby se zúčastněné společnosti mohly rozhodovat na základě kvalifikovaných informací, ty vyhodnotit a pak se rozhodnout, zda přeměnu uskutečnit, v jakém časovém sledu a vyvarovat se tak zbytečným komplikacím, které mohou ve finále i celý proces přeměny zrušit. Při přeměně společnosti není třeba získat souhlas věřitelů se změnou dluţníka a přechod jmění na jiný právní subjekt bez řešení převodu jednotlivých částí majetku (s výjimkou změny právní formy a přeshraničního přemístění sídla) je bezpochyby jednou ze zásadních výhod. V tomto případě by se dala přeměna uskutečnit i bez zákona o přeměnách, stačil by převod jednotlivých částí majetku podle příslušných právních předpisů a převzetím dluţné částky nástupnickou společností, museli bychom však dostát souhlasu věřitelů.12 Změna právní formy by bez přeměnového zákona nebyla moţná. Takový případ by se musel řešit sloţitým způsobem, a to zaloţit novou společnost s poţadovanou právní formou, se společníky původní společnosti a aţ poté by se převádělo jmění původní společnosti. Nebyla by tak zachována kontinuita společnosti. Podobným případem je i přemístění sídla do zahraničí nebo přemístění sídla ze zahraničí do České republiky. 3.3.2 Nevýhody přeměn obchodních společností Asi největší nevýhodou při celém procesu přeměny obchodní společnosti je skutečnost, jak jiţ několikrát bylo zmíněno, jedná se o činnost velmi náročnou, a to jak organizačně, tak profesně, časově a tedy i finančně. Proto je potřeba vţdy v předstihu zváţit, zda celý proces vůbec realizovat a pro úspěšnou realizaci je třeba si zvolit takový tým, který bude schopen spolu kooperovat, neboť realizace projektu přeměny není dílem jednotlivce, ale kolektivu.

3.4 Projekt přeměny Základním dokumentem, kterým se upravuje způsob a provedení přeměny společnosti je tzv. projekt přeměny. Tento dokument vyhotovují zúčastněné osoby na přeměně obchodní společnosti nebo správní rada a musí mít vţdy písemnou podobu. Všechny zúčastněné osoby se zněním projektu přeměny vyslovují svůj písemný souhlas. Dnem vyhotovení projektu je den, kdy projekt splňuje tyto náleţitosti: 12

Josková, L., Šafránek, J., Čouková, P., Podškubka, T: Fúze – právo, účetnictví a daně. Praha: Linde Paha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7201-885-7. 23

Musí být schválen společníky, statutárními orgány zúčastněných osob, a to ve stejném znění, ve kterém byl uveřejněn Musí obsahovat veškeré formální náleţitosti, stanovené zákonem. Formu notářského zápisu musí projekt mít v případě, ţe zúčastněné osoby (statutární orgány – po schválení jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi), společníci nevysloví souhlas s projektem nebo v případě, ţe se jedná o přeměnu veřejné obchodní společnosti nebo společnosti komanditní. Povinnost zhotovit projekt přeměny má osoba zúčastněná na přeměně, resp. všechny osoby zúčastněné na přeměně společně. Jestliţe má osoba zúčastněná na přeměně formu právnické osoby, tato povinnost přechází na její statutární orgán. Projekt můţe vypracovat i osoba, která má zájem na realizaci přeměny nebo můţe osoba zúčastněná poţádat o vypracování projektu přeměny své zaměstnance nebo třetí osobu. Zejména u velkých obchodních společností je třeba spolupráce třetích osob, neboť jak jiţ bylo zmíněno, jedná se o činnost velmi náročnou. Třetí osobou se zejména myslí právníci, účetní a daňoví poradci a znalci. 3.4.1 Zpráva o přeměně Kaţdý statutární orgán všech zúčastněných osob na přeměně musí zpracovat Zprávu o přeměně. Tato zpráva vychází prvotně ze znaleckého ocenění zúčastněných společností a popisuje ekonomické a právní důvody pro stanovení kritérií pro rozdělení podílů v nástupnické společnosti, vypořádání majetkových podílů, upozorňuje na případné problémy při oceňování a jaký byl jejich dopad do hodnoty společnosti, změny v postavení společníků v nástupnické společnosti, dopady přeměny společnosti na věřitele, a to zejména z titulu dobytnosti jejich pohledávek. Ve vyjmenovaných případech zpráva o přeměně nemusí být zpracována např. při fúzi společností s jediným vlastníkem, nebo s rozhodnutím nevyhotovit zprávu o přeměně vyslovily všechny zúčastněné osoby souhlas. 3.4.2 Právní povaha projektu přeměny a jeho forma Projekt přeměny musí mít vţdy písemnou formu. De facto se jedno o zvláštní smluvní typ, tzv. smlouvu pojmenovanou, která ve stanovených případech (viz kap. 3.4.) musí mít i formu notářského zápisu. Nemá-li projekt přeměny zákonem stanovenou formu a nejsou naplněné formální a 24

procesní povinnosti dané zákonem, můţe zúčastněná osoba označit projekt za neplatný podle ustanovení zákona o přeměnách13. Vyslovení neplatnosti se lze domáhat jen do okamţiku, kdy nenastanou právní účinky přeměny. Osoby, které mohou takový návrh na vyslovení neplatnosti usnesení nebo projektu podat, jsou taxativně vymezené v zákoně. Projekt přeměny je nutno schválit společníky nebo členy osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi způsobem stanoveným tímto zákonem, a to ve stejném znění, ledaţe se takové schválení nevyţaduje.14 Projekt přeměny musí být podepsán všemi zúčastněnými osobami na přeměně. Za právnickou osobu pak podepisuje statutární orgán nebo jeho člen, či členové oprávněni jednat jménem právnické osoby. Projekt přeměny musí být podepsán na kaţdém stejnopisu všemi osobami zúčastněnými na přeměně.15 3.4.3 Jazyk projektu přeměn obchodní společnosti Projekt přeměny se vkládá do sbírky listin obchodního rejstříku v českém jazyce. Uloţit se dá i překlad do cizího jazyku. Jde-li o některý z jazyků členských zemí, nemusí se úředně ověřovat. Projekt přeměny se zásadně zveřejňuje v českém jazyce, jinak nelze do sbírky listin obchodního rejstříku zaloţit. 3.4.4 Zakladatelské právní jednání Změna zakladatelského právního jednání, k níţ dochází v důsledku přeměny, nastává na základě změn, které jsou obsaţeny v projektu přeměny ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku.16 3.4.5 Rodné číslo V projektu přeměn není třeba uvádět rodná čísla, u cizinců, kteří nemají přidělené rodné číslo, není potřeba uvádět datum jejich narození. V návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku se vyţaduje u fyzických osob zapisovaných do obchodního rejstříku uvádět rodná čísla, či datum narození u cizinců.

13

Dvořák, T., Přeměny a přeshraniční přeměny obchodních společností a družstev. Praha:Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7357-970-8. 14 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. §15 ods. 3 písm. a) 15 Dvořák, T., Přeměny a přeshraniční přeměny obchodních společností a družstev. Praha:Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7357-970-8. 16 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 2 25

3.4.6 Změna projektu přeměny obchodních společností I po svém schválení a nabytí účinnosti se můţe projekt přeměny změnit. Musí být zachován celý postup přípravy a schválení přeměny znovu od začátku. Důvodem je ochrana společníků nebo členů nebo třetích osob. U přeměn, u kterých je třeba souhlasu orgánů veřejné moci nebo Komise EU, musí znovu kladně rozhodnout, jinak není změna projektu přeměny platná. Samotnou přeměnu ani projekt přeměny není změnitelný a nedá se ani zrušit, jestliţe vznikly právní účinky přeměny, tj. došlo-li jiţ k zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. V důsledku změny v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, který je v projektu přeměny uveden, ještě před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přeměny, nejedná se o komplikace, neboť můţe dojít k příslušné úpravě projektu přeměny. Jestliţe se však jedná o zveřejněný nebo uveřejněný projekt přeměny, musí oznámení o změně být oznámeno stejným způsobem, jakým byl zveřejněn nebo uveřejněn celý projekt přeměny. Změnu v osobě společníka nebo jejího člena jsou osoby zúčastněné povinné oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděly. 3.4.7 Zrušení projektu Jestliţe je přeměna schválena, jsou všechny osoby zúčastněné na přeměně a všichni jejich společníci nebo členové jí povinováni a nelze ji tak jednostranně zrušit. U tohoto právního jednání se dodrţuje zásada pacta sunt servanda. Zrušit projekt přeměny lze pouze za předpokladu kvalifikované právní skutečnosti, která můţe vyvolat zánik závazků z projektu přeměny. Toto neplatí, jestliţe je pouze jedna osoba zúčastněná na přeměně. Rozhodnutí o zrušení projektu přeměny se akceptuje obdobným způsobem jako rozhodnutí o schválení přeměny a zrušuje se pak dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu zápisu přeměny projektu od obchodního rejstříku, nebo den kdy uplyne lhůta 12 měsíců od rozhodného dne pro podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Další moţný způsob zrušení projektu přeměny je uplynutí lhůty 3 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí zápisu přeměny do obchodního rejstříku, nebyl-li však v této lhůtě podán návrh téţe změny nový. Jak jiţ bylo zmíněno, jiţ s přípravnou fází jsou spojeny poměrně velké finanční náklady a v případě, ţe osoba zúčastněná na přeměně, zruší projekt přeměny, nese za tyto kroky odpovědnost, jen pokud vznikne jejím rozhodnutím škoda, je povinna tuto škodu 26

uhradit. 3.4.8 Účinnost Projekt přeměny je účinný dnem jeho schválení, jestliţe je na přeměně zúčastněna pouze jedna osoba. Jestliţe je na přeměně zúčastněno dvě a více osob, je projekt přeměny účinný aţ v okamţiku schválení poslední zúčastněnou osobou. Je moţné stanovit jiný, pozdější den, neţ den schválení projektu přeměny. Jestliţe se neuplatňuje schválení projektu přeměny, nabývá účinnosti dnem vyhotovení. Návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku můţe být předloţen aţ po nabytí účinnosti projektu přeměny. Jestliţe projekt přeměny nabyl účinnosti, nabude přeměna právních účinků ke dni stanovenému zákonem. S přeměnou mnohdy musí souhlasit některý z orgánů veřejné moci. Jestliţe vůči majetku některé z obchodních společností a druţstev zúčastněných na fúzi, rozdělení rozštěpením sloučením, rozdělení odštěpením sloučením nebo převodu jmění na společníka se vede insolvenční řízení. Jestliţe insolvenční věřitelé a insolvenční soud schválí reorganizační plán, pak se přeměna můţe realizovat. Pokud neschválí reorganizační plán, projekt přeměny se stává neúčinným a insolvenční řízení se proběhne podle insolvenčního zákona. Zejména při fúzích, kdy dochází ke slučování kapitálu, je třeba dodrţovat zásadu pro spojování soutěţitelů, která říká, ţe veškeré dohody, sdruţování a jednání ve shodě nesmí narušovat hospodářskou soutěţ, jsou proto zákonem zakázané a tedy neplatné. Pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe takové kroky odhalí, tak tyto s účinností do budoucna zakáţe. Za porušení zákona pak můţe vyčíslit dotčeným stranám pokutu. Existuje také nařízení Rady EU č. 139/2004 o kontrole spojování podniků, které musí obchodní společnosti probíhající přeměnou dodrţovat. V takovém případě musí být k přeměně vydán souhlas Komise EU.

3.5 Informace poskytované při přeměně Zákon o přeměnách poţaduje ve většině případů zveřejnění, uveřejnění nebo doručení dotčeným osobám některých dokumentů a informací. Poskytnuté informace pak slouţí

27

k ochraně třetích osob. Proto tato povinnost hraje důleţitou roli a je nutné na ní trvat a dodrţovat ji. 3.5.1 Zveřejnění a uveřejnění informací při přeměně Zákon stanoví, co do velikosti, velmi rozsáhlou povinnost zveřejnění nebo uveřejnění některých informací. Osoba zúčastněná na přeměně si můţe zvolit způsob, kterým bude informace poskytovat. Popisem způsobu uveřejnění informací se zabývám v kapitole 2.2.2. této bakalářské práce. 3.5.2 Pravidla a postupy zveřejnění informací Jestliţe stanoví zákon povinnost zveřejnění informace ve spojitosti s přeměnou, informace se tak musí zveřejnit v Obchodním věstníku.17 Rejstříkový soud nemá povinnost zveřejnit informace, povinna je osoba zúčastněná na přeměně. Statutární orgán nebo všichni členové osoby zúčastněné na přeměně, jsou odpovědni za porušení povinnosti, která plyne ze zákona, zveřejnění informací řádně a včas, společně a nerozdílně s osobou zúčastněnou na přeměně.18 Jedná-li se o fúzi sloučením nebo při rozdělení sloučením povinnost zveřejnit informace můţe učinit nástupnická obchodní společnost nebo druţstvo, za zanikající obchodní společnost.19 Postupy pro uveřejnění informací jsou popsány jiţ v kapitole 2.2.2. 3.5.3 Lhůty pro zveřejnění informací Informace musí osoba zúčastněná na přeměně povinně zveřejnit alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. 3.5.4 Lhůty pro uveřejnění informací Osoba zúčastněná na přeměně je povinna uveřejnit informace, které jsou zákonem stanovené, po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena a současně aţ do doby 1 měsíce po schválení nebo neschválení přeměny. Zákonné lhůty pro zveřejnění nebo uveřejnění informace není dovoleno zkracovat 17

Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. §2 odst. 3 18 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 33 odst. 3 19 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 33 odst. 3 28

jakýmkoliv způsobem. Jestliţe není třeba schválení fúze nebo rozdělení veřejné obchodní společnosti nikým ze společníků, informace se zveřejní nebo uveřejní alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy se podává návrh na zápis fúze nebo rozdělení veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Jestliţe se jedná o akciovou společnost a její fúzi, pouţije se zvláštní zákonný reţim, a to v případě, ţe se nekoná valná hromada nástupnické společnosti, je rozhodným dnem pro splnění informační povinnosti den konání první valné hromady zanikající společnosti, pokud se nekonají v jeden den. V případě, ţe se nemá konat ţádná valná hromady zúčastněných společností, je rozhodným dnem pro splnění informační povinnosti den, kdy má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.

3.6 Doručování v právních vztazích souvisejících s přeměnou Smyslem ustanovení o doručení dokumentů je garance, aby dokumenty, které jsou určené dotčeným osobám, byly doručeny rychle a včas. Osoba zúčastněná na přeměně pak musí provést vše, aby zajistila informovanost osob. Pakliţe osoba zúčastněná na přeměně zaslala dokumenty doporučeným dopisem na poslední známou adresu osobám, kterým byly dokumenty určené, řádně a včas, i kdyţ k jejich řádnému doručení nedošlo, není osoba zúčastněná na přeměně odpovědná za nedoručení, neboť svou povinnost stanovenou zákonem splnila. Za nedoručené dokumenty a za stav, který nastal, není osoba účastněná na přeměně odpovědna, neboť nemůţe tuto situaci nijak ovlivnit.

3.7 Znalci, notáři, účetní a daňové souvislosti V celém procesu přeměny společnosti má klíčovou a základní roli znalec, který zpracovává ocenění zúčastněných společností a vytváří tak základní podklad pro dohodu o výši podílu na majetku nově vzniklé společnosti. Výsledek ocenění má pak dopady i do oblasti daňové a účetní, neboť zřejmě dojde ke zjištění rozdílů v ocenění znalcem a údajům v účetní evidenci, protoţe způsoby ocenění v účetnictví jsou na jiných principech neţ stanovení ceny znalcem. Oblast ocenění je jednou z nejsloţitějších částí celého projektu. 3.7.1 Znalec Znalcem je osoba, která je zapsaná v seznamu znalců, které vedou krajské soudy podle trvalého bydliště znalce, nebo jím můţe být i právnická osoba zabývající se znaleckou činností, které jsou zapsané v seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost dle §2 29

odst. 1, zákona o znalcích a tlumočnících20. Ústřední seznam znalců a seznam znaleckých ústavů vede Ministerstvo spravedlnosti. Působnost znalců je celorepubliková, není tedy pro volbu znalce důleţité, u kterého soudu je zapsán. Vzhledem k tomu, ţe tato osoba bude určovat cenu majetku, je třeba jeho volbě věnovat zvýšenou pozornost, neboť výše ocenění má následně dopady nejen do účetnictví nástupnické společnosti, ale také do majetkových poměrů společníků. Návrh na jmenování znalce ať pro ocenění, tak pro fúzi, podává zúčastněná společnost příslušnému soudu. V návrhu můţe označit i konkrétního znalce, ale soud není tímto návrhem nijak vázán. Příslušné soudy ke jmenování jsou soudy krajské, resp. Městský soud v Praze, místní příslušnost není zákonem upravena. Nevylučuje se, aby znalcem pro ocenění a znalcem pro fúzi byla stejná osoba. Odvolat jiţ jmenovaného znalce můţe pouze soud rozhodnutím o doručeném návrhu. Za vypracování znaleckého posudku náleţí znalci odměna. Ta je obvykle stanovena dohodou zúčastněných stran. V případě, ţe se strany na výši odměny nedohodnou, tak ji určí soud. Vedle odměny má znalec nárok i na náhradu nezbytně nutných nákladů souvisejících s vypracováním posudku jako např. cestovné, poštovné, překlady, fotokopie apod. Svoji odměnu znalec vyúčtovává při předání znaleckého posudku, kdy uvádí většinou paušální částku, tj. včetně výše zmiňovaných nákladů. Dalším pojmem, který se u znalců vyskytuje je předmět ocenění. V případě fúzí je předmětem ocenění jmění zanikající společnosti. Je však důleţité stanovit, zda se jedná o fungující podnik nebo pouze soubor aktiv a závazků. Za fungující podnik je definován samostatný funkční celek, který je schopen tvořit zisk. Podnik jako takový je tedy specifickým málo likvidním aktivem, pro které existuje omezený úzký trh, kde je moţné jej zpeněţit. Jmění v podobě souboru aktiv a závazků je spíše vyuţíváno při rozdělení odštěpením, kdy předmětem odštěpení mohou být jenom některá aktiva a závazky, které netvoří samostatný podnik nebo jeho část a samostatně netvoří zisk. Definice předmětu ocenění dále ovlivňuje volbu metody pro ocenění, která bude znalcem pouţita. Stanoví se datum pro ocenění. Datum, ke kterému se ocenění provádí podle toho, jak je nastavený rozhodný den. Existují v zásadě dvě varianty: 1. Rozhodný den předchází datu vyhotovení projektu Ocenění bude provedeno k datu vyhotovení konečné účetní závěrky, tj. ke dni 20

Zákon č. 36/1967 Sb., Zákon o znalcích a tlumočnících 30

předcházející rozhodný den. Z konečných účetních závěrek a posudku znalce bude sestavena zahajovací rozvaha nástupnické společnosti, která se sestavuje vţdy k rozhodnému dni. 2. Rozhodný den následuje po datu vyhotovení projektu Ocenění bude zpracování k datu poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky zanikající společnosti před vyhotovením projektu. Znalec potřebuje údaje z účetnictví a datum ocenění tak musí korespondovat s datem účetní závěrky. Z praktických důvodů se velmi často volí datum 31.12. jako datum řádné účetní závěrky. Tento způsob však přináší problémy, neboť zahajovací rozvahu můţe nástupnická organizace udělat aţ k rozhodnému dni. Dostáváme se zde do časové prodlevy mezi oceněním a účetním stavem (tj. zachycením stavu přecenění), neboť ocenění bude několik měsíců staré. V extrémním případě můţe uplynout aţ 12 měsíců od ocenění a sestavení zahajovací rozvahy. Problémy, které je třeba při tomto postupu vyřešit: Zachycení přecenění na reálnou hodnotu pomocí goodwillu, je třeba v účetnictví zachytit případné prodeje nebo spotřebu těchto aktiv mezi rozvahovým dnem pro ocenění a dne sestavení zahajovací rozvahy v reálné hodnotě Při aplikaci metody oceňovacího rozdílu a je k dispozici ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni, zaúčtuje účetní jednotka rozdíl mezi oceněním jmění k rozvahovému dni pro ocenění a oceněním jmění k rozhodnému dni změnou poloţky Oceňovací rozdíl k nabytému majetku souvztaţně s příslušným účtem vykazovaným v poloţce Rozdíly z ocenění při přeměnách společností K datu sestavení zahajovací rozvahy bude vhodné ověřit, zda se nezměnila celá hodnota převzatého jmění, jestli účetnictví neobsahuje nadhodnocená aktiva. Pokud je k dispozici ocenění jmění znalcem k rozhodnému dni, bylo by vhodné zachytit v zahajovací rozvaze rozdíl mezi oceněním jmění k rozvahovému dni, zejména v případě, pokud by nadhodnocená aktiva zůstala v účetní evidenci. Pro korekci je moţné vyuţít opět metodu oceňovacího rozdílu. Další problém můţe nastat s vhodným nastavením výměnných poměrů v případě, kdy bude docházet ke změně hodnoty v mezidobí – tj. mezi vypracováním znaleckého ocenění k rozvahovému dni pro ocenění a oceněním ke dni rozhodnému. V takovém případě budou rozdíly v podstatě vţdycky. Vzhledem k popsaným úskalím, která mohou nastat, by bylo vhodné vypracování nového znaleckého posudku, a to k rozhodnému dni.

31

3.7.1.1 Oceňovací metody Metoda, která bude znalcem pouţita pro ocenění, je závislá na předmětu ocenění a účelu ocenění. Znalec má pouţít takovou metodu pro ocenění, která je obecně pouţívanou pro daný účel ocenění. Musí ale také respektovat předmět ocenění. Ucelený názor, kterou metodu oceňování pouţívat naše právní předpisy a jejich výklady nedávají. Je třeba si vypomoci i mezinárodními oceňovacími standardy, odbornou literaturou zahraniční i českou. Pro oceňování se pouţívají v zásadě tři základní metody: porovnávací, výnosová a nákladová.  Metoda porovnávací Porovnávací metoda oceňování je zaloţena na zkoumání realizovaných cen na trhu u obdobných aktiv, v daném čase a místě. K porovnávání se vyuţívá řada koeficientů, indexů a trţních násobitelů. Tato metoda bývá často označována za nejvhodnější způsob k vyjádření reálné ceny, neboť vyuţívá přímo informací z trhu. Bývá však spojena také s řadou komplikací, a to zejména ve vyhledávání vhodných aktiv k porovnání a jejich skutečnému prověření trhem. Zejména pro ocenění podniku se zrovna tato metoda nejeví jako nejvíce vhodnou, neboť podniky bývají velmi často specifické a těţko je lze porovnávat jen z hlediska trţních parametrů. Proto je nutné tuto metodu doplnit i o metody další.  Výnosové metody Výnosové metody se zaměřují na kvantifikaci budoucího prospěchu z investice, který vzniká provozováním či uţíváním pořízeného aktiva. Umoţňuje lépe určit cenu aktiva vzhledem k budoucím výnosům, které by mohlo přinést. Těţko si lze představit, ţe pokud by se investor choval racionálně, ţe by si pořídil aktivum za vyšší cenu, neţ kterou mu je schopné vydělat. Protoţe budoucí výnosy podléhají inflaci, tak je nutné tyto výnosy odúročit na současnou hodnotu. V případě fúzí se s oceněním pomocí výnosové metody setkáme nejčastěji.  Nákladové metody Pomocí nákladových metod se stanovují částky, které by bylo v daný okamţik nutné vynaloţit na pořízení (vybudování) aktiva s obdobnými vlastnostmi, funkcemi a opotřebením, a to jak fyzického, tak morálního (technického a ekonomického). Pracují s malým mnoţstvím dat z trhu. Pro ocenění k fúzím ale jsou metodami nejméně vhodnými, spíše doplňkovými pro určení hodnoty provozně nutných aktiv (např. provozní areály). Investor pravděpodobně nebude ochoten dát větší částku za aktiva, neţ je určena výnosovou metodou, by byly niţší, neţ hodnota stanovená metodou výnosovou, tak si investor areál radši pořídí, neţ aby jej draze kupoval. 32

Jsou však situace, kdy při nedostatku informací není moţné jinou metodu pouţít. V praxi se nejvíce setkáváme s těmito způsoby oceňování, tj. nejčastěji pouţívané metody pro předměty ocenění, toto neplatí samozřejmě dogmaticky, ale je to jistá ustálená praxe, ke které se v oblasti oceňování dospělo, neboť rozmanitost a sloţitost ocenění pro účely přeměn je velká. Mnohdy je ocenění téměř neproveditelné, ale přesto se znalec musí pro nějaký způsob vyjádření ceny rozhodnout a cenu určit. Tady pak musí ve zprávě znalce uvést ta úskalí, na která při oceňování narazil a je nutné je prodiskutovat se všemi zúčastněnými osobami přeměny. Tabulka 1: Nejčastěji používané metody pro ocenění

Předmět ocenění

Převládající metoda ocenění

Fungující podnik nebo jeho část

Výnosová metoda, popř. porovnávací metoda

Ztrátový podnik

Individuální ocenění jednotlivých majetků

Holdingový podnik

Individuálně podle jednotlivých podílů v portfoliu

Nemovitá věc

Výnosová metoda, případně porovnávací metoda

Nemovitost – pozemek

Porovnávací metoda

Nemovitost – pozemek se stavbou

Porovnávací metoda v kombinaci s výnosovou metodou, popř. metodou nákladovou jako doplňkovou

Výrobní zařízení

Nákladová metoda, výjimečně porovnávací metoda

Nehmotná aktiva

Výnosová metoda, výjimečně nákladová metoda

Možné rozpory, které mohou při oceňování vzniknout 1. Velmi často nastává problém s rozporem hodnoty majetku v účetnictví, který se objevuje zejména u majetku dlouhodobého jako jsou budovy, ale i pozemky nebo technologie. V účetnictví se majetek eviduje v podstatě v historických cenách, tj. cenách, za které byl kdysi pořízen se zohledněním případného technického zhodnocení a odpisů (zůstatková cena). Eviduje se tedy v tzv. účetní hodnotě, která nemusí vůbec odpovídat

33

ocenění dle znaleckého posudku, neboť znalec oceňuje majetek tzv. cenou obvyklou v místě a čase při pouţití stanoveného cenového předpisu. V takovém případě se nutně musí dostat do velmi značného rozporu s cenou účetní a oceněním dle znalce. Toto jsou zásadní případy, které je třeba v posudku zvláště okomentovat, protoţe výsledky ocenění budou podkladem pro určování hodnoty majetku společnosti. 2. Obdobný problém můţe nastat například u technologií, strojů, automobilů, které mají třeba dobu odepisování 5 let, z hlediska účetního budou jiţ zcela odepsané, takţe účetní hodnota bude nulová, ale pořád se pouţívají a svoji cenu mají. 3. Společnost se můţe zabývat činností, která je natolik specifická, pouţívá naprosto individuální technologie, které ani nebudou generovat pravidelný výkon a takové bude mít znalec problém ocenit, protoţe bude velmi obtíţné pouţít jak výnosovou metodu, srovnávací bude zřejmě také problémem, neboť nebude mít s čím porovnávat, ale bude se s problémem muset nějak vypořádat. Toto jsou právě ty případy, kdy by měl seznámit zúčastněné osoby, ţe se vyskytl problém s oceněním. 4. Další úskalí můţe vzniknout při oceňování finančního majetku – podílů v různých firmách apod., společnosti mohou vlastnit i umělecká díla apod. 5. Relativně nejsnazší bude oceňování pohledávek, které se oceňují ve skutečné výši. Z uvedeného je zcela zřejmé, ţe kvalita znaleckého posudku bude klíčovou skutečností pro úspěšnou realizaci celého projektu přeměny, a proto je nutná spolupráce s účetními a daňovými poradci a auditory jiţ v této fázi. 3.7.1.2 Znalecký posudek Výsledkem práce znalce je znalecký posudek, který obsahuje konečnou hodnotu výsledného ocenění. Formální náleţitosti znaleckého posudku jsou definovány zákonem o znalcích a tlumočnících a prováděcí vyhláškou. Zákon o přeměnách klade na posudky pro tyto účely další poţadavky uvedené v § 75 tj.: a) popis jmění zanikající společnosti, b) pouţité způsoby ocenění, c) částku, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje d) při fúzi splynutím i údaj, zda tato částka odpovídá součtu vkladů do základního kapitálu 34

nástupnické společnosti s ručením omezeným, jeţ se váţí k podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých nebo účetních hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jeţ mají být vydány pro akcionáře této zanikající akciové společnosti, a e) při fúzi sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jeţ připadá na společníky dané zanikající společnosti podle § 73 odst. 1. Do částky, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje, je znalec povinen promítnout sníţení odpovídající:21 a) pořizovací ceně podílu na zanikající společnosti, který vlastnila nástupnická společnost před fúzí, nebo b) reálné hodnotě vlastního podílu ve vlastnictví dané zanikající společnosti a reálné hodnotě obchodního podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti. Funkce znaleckého posudku: 1. Slouţí jako podklad pro zachycení přecenění (reálné hodnoty) v účetnictví nástupnické společnosti 2. Představuje omezení pro zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění společnosti zanikající. 3.7.2 Notáři Notářem je člověk, který má právnické vzdělání, který je státem pověřen k výkonu notářského úřadu a který se řídí notářským řádem. K jejich činnosti patří zejména sepisování notářských zápisů, ověřuje, zda jsou podpisy platné, přijímá listiny do úschovy. 3.7.3 Účetní a daňové souvislosti Účetní závěrky Společnosti, které se účastní fúze, musí sestavit účetní závěrku, která budou sloužit jako podklad pro ocenění jmění posudkem znalce. Den, ke kterému se tato účetní závěrka sestavuje, je určen jako rozvahový den pro ocenění. Zpravidla se jedná o poslední řádnou účetní závěrku tj. např. 31.12., kterou jednotka sestavuje. V případě, ţe rozhodný den bude stanoven jako den po rozvahovém dni pro ocenění tedy 1.1. bude se jednat i o účetní závěrku konečnou. Zda bude účetní závěrka konečná ve formě řádné účetní závěrky, nebo mimořádné se 21

Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 75 odst. 2 35

stanoví podle toho, zda by se konečná účetní závěrka sestavovala i bez ohledu na fúzi tedy k poslednímu dni účetního období (kalendářní nebo fiskální rok). Je-li tedy rozhodný den stanoven v průběhu účetního období, tak se bude sestavovat ve formě účetní závěrky mimořádné. Mezitímní účetní závěrka V případě, ţe ode dne sestavení řádné nebo mimořádné, popř. konečné účetní závěrky do dne vyhotovení projektu fúze uplyne doba více jak 6 měsíců, tak společnosti sestavují tzv. mezitímní účetní závěrku. Nedochází k uzavírání účetních knih, inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění22. Je-li však zákonná povinnost k ověření účetní závěrky auditorem, potom je třeba ověřit i tuto účetní závěrku. Daňové přiznání se nepodává, ale je třeba však provést odhad daně a zaúčtovat daň, zpravidla jako rezervu na daň. Projekt musí být pak vyhotoven do 3 měsíců od data mezitímní účetní závěrky. Mezitímní účetní závěrka se od 1.1.2012 nevyţaduje v těchto případech: Všichni společníci všech zúčastněných společností k tomu udělili souhlas buď písemně s úředně ověřeným podpisem, nebo na valné hromadě formou notářského zápisu U osob zúčastněných na fúzi, pokud zveřejňují svoji pololetní zprávu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zpřístupňují-li ji svým společníkům.

Audit účetních závěrek Pro povinné ověření konečné účetní závěrky nebo účetní závěrky mezitímní, auditorem platí, ţe pokud alespoň jedna ze zúčastněných společností této povinnosti podléhá, pak jí podléhají i všechny ostatní zúčastněné společnosti. Vznikne-li při fúzi tedy tato povinnost k ověření účetní závěrky auditorem, tak je nutné ověřit i zahajovací rozvahu. Povinný audit se vztahuje jen na účetní závěrky spojené s fúzí, neověřují se tedy zpětně účetní dokumenty vyhotovené v minulosti. Povinnost povinného auditu účetních závěrek je dáno § 20, zákona o účetnictví. Společnost musí splnit tyto podmínky: Brutto hodnota aktiv více neţ 40 mil. Kč 22

Zákon č. 563/1991 Sb. § 25 odst. 3 36

Roční úhrn čistého obratu více neţ 80 mil. Kč Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více neţ 50. Pro akciové společnosti platí, ţe stačí splnění jednoho z kritérií, aby byl povinný audit účetní závěrky. Pro ostatní obchodní společnosti musí být naplněny podmínky dvě, aby vyplývala povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Z uvedeného vyplývá, ţe pokud při fúzi ţádná ze společností auditu nepodléhá, tak není třeba provádět ověření účetních závěrek auditorem ani při fúzi. Auditora si zúčastněná společnost vybírá dle svého uváţení. V akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným jej určuje valná hromada. S auditorem je uzavřena samostatná smlouva a dohodnutou výší odměny. Osobě auditora je třeba věnovat také zvýšenou pozornost, neboť jeho stanovisko ke konečným účetním závěrkám zúčastněných společností a zahajovací rozvaze nástupnické společnosti je důleţité a zprávu auditora pak přezkoumává rejstříkový soud při zápisu fúze do obchodního rejstříku. Proto je nutné, aby bylo s auditorem komunikování od počátku procesu fúze a jeho poţadavky zapracovat jiţ do samotného projektu fúze. Zahajovací rozvaha Zahajovací rozvahu sestavuje nástupnická společnost. Metoda sestavení zahajovací rozvahy obsahuje postup účtování o převzetí aktiv a pasív zanikajících společností při otevření účetních knih, popř. účtování o odloţené dani z důvodu přecenění jmění bylo-li prováděno. Pokud podléhaly účetní závěrky ověření auditorem, tak i zahajovací rozvaha tomuto ověření podléhá. Pro volbu metody sestavení zahajovací rozvahy je základním kritériem, zda rozhodný den, tj. 1.den účetního období, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění se neshoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. V takovém případě je třeba zohlednit úbytky, popř. přírůstky majetku za toto mezidobí vůči původnímu ocenění. Podle způsobu vyjádření rozdílu mezi oceněním znalce k rozvahovému dni pro ocenění a k prvnímu dni účetního období se buď provede individuální ocenění jednotlivých sloţek majetku a porovnáním s původním oceněním se zjistí rozdíl - hodnota tzv. goodwillu. 37

Druhá metoda je ponechání majetku v původních účetních hodnotách. I zde však vzniká rozdíl, který je ale rozdílem oceňovacím k nabytému majetku. Goodwill je však majetkem nehmotným a odepisuje se standardně 60 měsíců, lhůtu je moţno prodlouţit s uvedením důvodů. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku je hmotný majetek a odepisuje se 180 měsíců. Tuto lhůtu lze zkrátit, ale pouze v případě, ţe v majetku nejsou aktiva s pouţitelností delší neţ 15 let. V obou případech odpisy nejsou daňově uznatelnými náklady. Odepisuje se od rozhodného dne fúze. Jak goodwill, tak oceňovací rozdíl k nabytému majetku se nezahrnuje do základu daně. Volba metody pro přecenění majetku v zahajovací rozvaze není nijak přesně určena, ale měla by být vybrána taková metoda, která bude a) srozumitelná a b) nejlépe bude vyjadřovat skutečný stav. Základním vodítkem pro volbu metody je fakt, zda na majetek nové společnosti se bude pohlíţet jako na majetek s historií nebo jako majetek nově nabytý. V kaţdém případě je třeba v příloze podobně uvést a zdůvodnit, proč byla ta která metoda pro vyjádření hodnoty pouţita. Bez této přílohy není zahajovací rozvaha kompletní.

3.8 Přeměny a jejich právní formy Přeměnou se rozumí pět různých postupů, kterými jsou fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změnu právní formy a nově od 1.1.2012 i přeshraniční přemístění sídla. Proto na území České republiky můţeme vyuţít pouze těchto pěti procesů. Není moţné transformovat jinak českou obchodní společnost nebo druţstvo, i kdyby úkon znal právní řád jiného, cizího státu. Typické pro fúzi, rozdělení, převod jmění na společníka je přechod alespoň části jmění jednoho subjektu na jiný subjekt. Jde buď o existující, nebo v rámci přeměny nově vznikající. Subjekt obvykle zaniká, jestliţe přechází jmění a to i za toho předpokladu, ţe by předcházela likvidace. Druhou konsekvencí vyjmenovaných přeměn je změna účasti osob na subjektech zúčastněných na přeměně. Následkem této skutečnosti je fakt, ţe subjekt, jehoţ jmění přechází zaniká, a tak jeho společníci ztrácí svá postavení. Kdeţto společníci, kteří nabývají postavení v jiném subjektu nebo jim právem patří protiplnění v odpovídající hodnotě jejich účasti. Pro změnu právní formy je typická kontinuita příslušné společnosti. Nevzniká tak nová společnost, tím pádem nezaniká původní, kdyţ se mění pouze vnitřní poměry

38

společnosti. U téhoţ subjektu zůstává veškeré jmění, i kdyţ došlo ke změně právní formy a zůstává i stejný okruh společníků. U přeshraniční přeměny se zachovává původní společnost, přesouvá se pouze sídlo do jiného státu. Můţe tak dojít ke změně právní formy daného subjektu nebo práva, kterým se právnická osoba řídi. Proces přeměny je upraven zákonem o přeměnách. Proces je peněţně ale i časově náročný, do kterého jsou zainteresováni statutární orgány, zaměstnanci zejména ekonomických a právních úseků zúčastněných společností, ale i znalci, auditoři, advokáti a daňový poradci a notáři. Od těchto lidí se pak vyţadují různé dokumenty jako další účetní uzávěrky, zprávy auditora nebo znalecké posudky. Řada poţadavků není nutná a lze se jich v průběhu přeměn vzdát a tím dochází ke zjednodušení procesu. Časová náročnost je několik měsíců. Časový plán musí být perfektně nastaven z důvodu zamezení nárůstu nákladů kvůli vícepracím, jeţ ne dobrou koordinací činností a podceněním přípravné fáze mohou vzniknout. 3.8.1 Pojmy z přeměnového zákona Přeměnový zákon pracuje s několika pojmy, a to: 1. zúčastněná společnost, která se podílí na fúzi a vyskytuje se ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. 2. zanikající společnost, společnost, která zaniká zápisem fúze do obchodního rejstříku 3. nástupnická společnost, společnost, které náleţí přechod jmění zanikající společnosti a která vstupuje právního postavení společnosti zanikající. 3.8.2 Typy přeměn Obchodní společnosti sídlící na území České republiky mohou vyuţívat těchto typů přeměn: fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy Při přeměně právní formy nezaniká právní subjektivita obchodní společnosti nebo druţstva, stejně jako se nezrušuje likvidací nebo bez likvidace. Změna právní formy mění i vnitřní právní stanovisko společnosti, mění se i postavení společníků, a to při existenci společnosti.

39

Jmění společnosti nepřechází na jinou společnost, společnost nezaniká, mění se interní úprava. Společníci setrvávají jako společníci i nadále. Změnou při této přeměně je fakt, ţe práva a povinnosti společníků budou v budoucnu rozdílné od těch, které měli doposud. Záleţí pak na právní formě, kterou si zvolí. Uskutečnění změny právní formy počíná, jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách projektem změny právní formy. přeshraniční přeměna Jedná se jak o přemístění sídla osoby z jiného členského státu Evropské unie, tak o přemístění sídla české osoby do zahraničí. Jestliţe se jedná o přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky, společnost nezaniká a nevzniká nová právnická osoba v České republice, pouze dochází ke změně právní formy společnosti, tedy na českou společnost nebo druţstvo. Stejným způsobem můţe česká společnost nebo druţstvo přemístit své sídlo do zahraničí. Taková společnost se pak bude řídit buď českým právem, nebo můţe změnit právní formu na formu daného státu, kam své sídlo společnost přemístila. Takový proces musí být v souladu jak s právem původního, tak s právem budoucího státu.

4 Fúze Fúze je jednou z nejčastějších přeměn obchodních společností, a proto jsem se na tento typ přeměny zaměřila hlouběji.

4.1 Charakteristika fúze Fúzi charakterizujeme dvěma prvky, a to zánikem alespoň jednoho subjektu bez likvidace a přechod jmění subjektu, který zaniká, na právního nástupce. Podstatou je téţ fakt, ţe společníci společnosti, která zaniká, se stávají společníky nově vznikající společnosti, pakliţe se nejedná o výjimku, kterou stanoví zákon o přeměnách, př. zákaz výměny podílů23. Nástupnický subjekt či druţstvo vstupuje do právního postavení společnosti v zániku, a tak přebírá i veřejnoprávní sankce za porušení povinnosti zaniklou společností, zvláštní zákon můţe stanovit i něco jiného. Fúze se můţe uskutečnit mezi společnostmi, které se řídí českým právem. Podílet se můţe i zahraniční společnost, pak se jedná o tzv. přeshraniční fúzi.

23

Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 97 40

4.2 Formy fúze Existují dvě formy fúzí, a to buď forma, která se nazývá sloučení, nebo hovoříme o formě, která se nazývá splynutí. 4.2.1 Sloučení Sloučením dochází k zániku společnosti bez likvidace tím způsobem, ţe přechází její jmění na jinou, jiţ vzniklou společnost. Nástupnická společnost vstupuje do právního postavení společnosti v zániku. Společností v zániku můţe být i více, kdeţto nástupnická společnost můţe být pouze jedna. Zápisem do obchodního rejstříku fúze sloučením nastávají právní účinky, kterými jsou: společnost, která zaniká, zaniká, jmění zanikající společnosti přechází na nástupnickou společnost, nástupnická společnost tak vstupuje do právního postavení zanikající společnosti (vyjma, ţe zvláštní zákon stanoví jinak), společníci společnosti v zániku přecházejí do společnosti nástupnické. 4.2.2 Splynutí Při splynutí jde o zánik nejméně dvou společností bez likvidace. Dochází tak k přechodu jejich jmění na nástupnickou společnost. Zanikat budou nejméně dvě společnosti, přičemţ nově vznikající bude vţdy jen jedna. Nástupnická společnost vznikne aţ dnem zániku zanikajících společností. Zápisem do obchodního rejstříku fúze splynutím nastávají právní účinky, kterými jsou: společnosti, které zanikají, zaniknou, vznik nástupnické společnosti, jmění zanikající společnosti přechází na nástupnickou společnost, nástupnická společnost tak vstupuje do právního postavení zanikající společnosti (vyjma, ţe zvláštní zákon stanoví jinak), společníci společnosti v zániku přecházejí do společnosti nástupnické.

4.3 Propustnost právních forem Přeměnový zákon stanovuje zásadu, ţe zanikající i nástupnické subjekty musí mít při fúzi stejnou právní formu, avšak připouští tzv. kříţové fúze. Připouští se tak fúze mezi osobními společnostmi a nebo mezi kapitálovými společnostmi.

41

U fúzí budeme pouţívat jak část první přeměnového zákona, která obsahuje obecná ustanovené, které se pouţijí na všechny přeměny, tak část druhou zákona o přeměnách, která se zabývá právě fúzí.

4.4 Průběh fúze Fúze je časově, finančně a organizačně náročná. Jde o to nepodcenit přípravu a vybrat si tým lidí, kteří fúzi zrealizují. Fúze realizované bez odborníků často nejsou dokončené nebo účel, který mají plnit, neplní. Existují tři základní fáze průběhu fúze, a to: 1. přípravná fáze, kde se přesně určí cíl, který realizací fúze chceme docílit. Během přípravné fáze bychom měli zjistit, zda je moţné fúzi vůbec provést a určit dopady, jak účetní, daňové, tak právní. 2. realizační fáze, realizace fúze 3. dokončovací fáze, kde se objevuje nástupnická společnost, která se zabývá změnami, ke kterým došlo v důsledku fúze. 4.4.1 Přípravná fáze Přípravná fáze slouţí k posouzení a stanovení cílů. Přípravnou fázi mají na starosti statutární orgány, které mají za úkol vést přípravu a realizaci fúze jako řádný hospodář. V případě nedodrţení povinnosti být řádným hospodářem, jsou odpovědni za škod, kterou svým konáním mohou při nedodrţování zásad způsobit. Statutární orgány mají na starosti, aby vše proběhlo podle platné právní úpravy, aby náklady nebyly zbytečně vysoké a sniţovat nepříznivé účinky účetní, daňové a právní. Statutární orgány zúčastněných společností si musí stanovit cíl, kterého chtějí fúzí dosáhnout. Cíl je dobré konzultovat právě s odborníky, aby bylo moţné vyhodnotit, zda zamýšleného cíle je fúzí vůbec moţné dosáhnout. Fúzi je dobré pouţít právě tam, kde by mělo dojít k přesunům velkých majetkových hodnot. Harmonogram fúze je nejdůleţitějším dokumentem celé procedury fúze. Důleţité je z hlediska legislativy, ohlídat lhůty stanovené zákonem o přeměnách. Je nutno zohlednit hospodářský cyklus zúčastněných společností, státní svátky a dny pracovního klidu, celozávodní dovolené nebo dovolené členů, kteří se na přeměně podílejí, termíny, kdy vychází Obchodní věstník. Odpovědnost za harmonogram nese koordinátor a musí být odsouhlasen všemi zúčastněnými subjekty.

42

4.4.2 Realizační fáze Realizační fází označujeme samotnou realizaci fúze. V této fázi se jiţ v podstatě naplňují konkrétní kroky, které budou směřovat ke stanovenému cíli. 4.4.2.1 Rozhodný den fúze Nejdůleţitějším pojmem pro realizační fázi je rozhodný den fúze. Rozhodný den fúze znamená den, kdy se jednání zanikající společnosti z účetního aspektu pokládá za jednání prováděná na účet nástupnické společnosti. Rozhodným dnem se pak účetnictví zúčastněných společností má za to jakoby uţ k fúzi došlo, důsledky práva nastávají aţ se zápisem do obchodního rejstříku. Od 1. 1. 2012 se má za to, ţe rozhodným dnem můţe být den předcházející vypracování projektu fúze, den následující, nejpozději pak den zápisu do obchodního rejstříku. Ze tří variant je nejekonomičtější zvolit, aby rozhodným dnem byl den, který se shoduje se dnem otevření účetních knih. Ke dni před rozhodným dnem je nezbytné sestavit konečnou účetní závěrku účastněných společností jako řádnou nebo mimořádnou. K rozhodnému dni je pak nutné sestavit zahajovací rozvahu nástupnické společnosti obohacený o komentář, kam byly převzaty poloţky z konečné účetní závěrky zúčastněné společnosti nebo jak s nimi bylo naloţeno. Při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka se určuje rozhodný den. V případě rozdělení odštěpením nastávají účinky rozhodného dne jen k jednáním týkajících se majetku nebo dluhů, které mají podle projektu rozdělení přejít na nástupnickou společnost nebo druţstvo. Rozhodný den můţe být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Jestliţe projekt přeměny stanoví pozdější den, je rozhodným dnem den zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Nemůţe předcházet o více neţ 12 měsíců den, ve kterém bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku.24 4.4.2.2 Projekt fúze Zásadním dokumentem realizační fáze je vytvoření samotného projektu fúze. V realizační fázi se také zhotoví projekt fúze. Jak jiţ bylo podrobně popsáno v kapitole 3.4. bakalářské práce projekt fúze musí být vyhotoven v písemné podobě. Základní obsah je stanoven v závislosti na formě fúzujících společností, kdy v dílčí jednotlivosti jsou definovány doplňující náleţitosti pro tu kterou formu obchodní společnosti. 24

Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 10 43

Ve znění, v jakém byl projekt fúze zveřejněn, musí být také schválen všemi zúčastněnými společnostmi. Nevyhnutelnost souhlasu jednoho nebo více orgánů veřejné moci, můţe být návrh na zápis do obchodního rejstříku aţ po udělení souhlasu s projektem fúze. Při vyjádření nesouhlasu s fúzí, se projekt fúze zrušuje. Projekt fúze se předkládá valné hromadě, aby mohla projekt schválit. Dříve neţ se projekt dostane k valné hromadě, musí být posouzen znalcem, který vydá zprávu o přezkoumání projektu fúze. Tuto zprávu není nutné poţadovat v případě souhlasu akcionářů všech zúčastněných společností.25 Projekt fúze se ukládá minimálně 1 měsíc přede dnem schválení fúze do sbírky listin obchodního rejstříku. Alespoň jeden měsíc před rozhodnutím o schválení fúze musí být v sídle zúčastněné společnosti k nahlédnutí listiny, a to v rozsahu, aby byla naplněna informační povinnost společnosti. Fúze musí projít schválením valnou hromadou. Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat fúzi, nutností obsahu jsou vybrané údaje z konečné účetní závěrky a upozorněním na práva akcionářů. V pozvánce nástupnické společnosti při fúzi sloučením se uvedou i údaje o vlivu fúze na akcie nástupnické společnosti.26 Ke schválení fúze akciové společnosti valnou hromadou je potřeba alespoň třech čtvrtin hlasů všech přítomných na valné hromadě. Dle stanov akciové společnosti mohou být stanoveny další podmínky nebo poţadovat vyšší většinu. Pořídí se notářský zápis, jehoţ přílohou je projekt přeměny, o rozhodnutí valné hromady o přeměně.27 Statutární orgán kaţdé z právnických osob zúčastněných na přeměně vytvoří písemnou zprávu o přeměně, ve které objasní projekt přeměny.28 4.4.2.3 Právní účinky fúze Právní účinky fúze vzniknou dnem zápisu do obchodního rejstříku.29

25

Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 112, § 113, § 117 26 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 121 27 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 21 28 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 24 29 Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 59 44

4.4.2.4 Ocenění jmění při fúzích V některých případech je nutné přizvat i znalce pro fúzi, který přezkoumává celý projekt fúze a vypracovává tzv. znaleckou zprávu pro fúzi. Týká se především akciových společností. Ocenění jmění společností při fúzích provádí znalec, který je jmenován pro tyto účely soudem. Toto ocenění se provádí v těchto případech fúze: Splynutím – oceňuje se jmění kaţdé ze zanikajících společností Sloučením – oceňuje se jmění zanikající společnosti, a to v případě, ţe jmění zanikající společnosti bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti, a to alespoň z části. 4.4.2.5 Notáři a jejich účast O fúzi se rozhoduje na svolané valné hromadě společnosti. O rozhodnutí valné hromady o fúzi musí být pořízen notářský zápis, jehoţ přílohu tvoří projekt fúze. Notářský zápis osvědčuje rozhodnutí valné hromady a nenahrazuje zápis z této valné hromady, které je představenstvo, resp. jednatel povinen do 30 dnů po jejím konání vyhotovit. Notář pouze ověřuje rozhodnutí valné hromady o chystaném záměru. Notáře si volí společnost dle svého uváţení, není třeba se řídit rozhodnutím soudu jako u znalců. Je však vhodné, aby veškeré další notářské zápisy, které jsou s fúzí spojené, prováděl jeden notář, aby hlavní realizační tým byl s notářem v kontaktu a konzultoval s ním činěné kroky, zejména jiţ před samotnou fúzí tvořený projekt fúze.

45

5 Rozdělení Rozdělení je další, v podstatě opačnou formou transformace dle přeměnového zákona.

5.1 Charakteristika rozdělení Jádrem rozdělení je přechod jmění rozdělované společnosti na jinou společnost nebo společnosti. Přechod všeho jmění rozdělované společnosti na nástupnické společnosti se nazývá rozštěpení. Přechod pouze části jmění je pak označuje jako odštěpení. Nástupnická společnost jiţ v době rozdělování existuje nebo můţe vzniknout aţ v důsledku provádění rozdělení.

5.2 Způsoby rozdělení Jsou stanoveny dva způsoby rozdělení. Jedná se o způsob rozdělení rozštěpením nebo druhý způsob, který označujeme jako odštěpení. 5.2.1 Rozštěpení Veškeré jmění přechází na jiné subjekty, rozdělovaná společnost pak zaniká bez likvidace, jmění se rozděluje podle daných pravidel mezi nástupnické subjekty, společníci původní rozdělované společnosti se stávají společníky nástupnických společností nebo v případě dohody všech společníků zúčastněných společností pouze některých nástupnických společností. 5.2.2 Odštěpení Část jmění přechází na jiné subjekty, stává se tak jměním nástupnické společnosti, rozdělovaná společnost nezaniká a dále funguje jako právnická osoba, společníci původní rozdělované společnosti se stávají společníky nástupnických společností.

5.3 Formy rozdělení Rozdělení rozštěpením se vznikem nových společností, rozdělení rozštěpením sloučením, spojení rozdělení rozštěpením se vznikem nové nebo nových společností a rozdělení rozštěpením sloučením, 46

rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo vícero nových společností, rozdělení odštěpením sloučením, spojení rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo vícero nových společností a rozdělení odštěpením sloučením.

6 Převod jmění na společníka Jde o transformaci, při které si hlavní společník převezme celou společnost a ostatní menšinové společníky vyplatí, a dále provozuje svoji podnikatelskou činnost.

6.1 Charakteristika převodu jmění na společníka Zde dochází k převodu jmění společnosti na společníka, který disponuje stanoveným mnoţství podílů, jde o společníka, který se stane univerzálním právním nástupcem společnosti. Společnost, která převede své jmění, zanikne, zbylí společníci zánikem společnosti přichází o svá postavení ve společnosti, zbylí společníci nepřechází jako společníci k novému právnímu nástupci, vypořádání společníků se provádí v penězích, právní nástupce můţe být osoba fyzická nebo právnická, zakázáno je zrušení druţstva s převodem jmění na jeho člena. Jde o případ, kdy dochází ke zrušení obchodní společnosti bez likvidace. Jmění společnosti a veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přechází na právního nástupce. Druţstvo s převodem jmění na člena druţstva nelze zrušit.30

30

Zákon č. 125/2008, Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. § 337 odst. 2 47

Závěr Cílem této práce je přiblíţit obsah zákona č. 125/2008, zákona o přeměnách a poukázat na rozdíly v důsledku rekodifikace. Díky tomuto zákonu, který nabyl účinnosti 1. července 2008, se mohou uskutečňovat přeshraniční fúze v důsledku zavedení Desáté směrnice do našeho českého právního řádu. Odvolává se také na judikát Evropského soudního dvora opírající se o svobodu usazování. Zákon je rozdělen na sedm částí a byl tak vyčleněn z Obchodního zákoníku, kde byla problematika přeměn upravena. Přes vývoj a historickému exkurzu se práce dostává k pramenům právní úpravy přeměn. Jedná se o zákon, kde jsou velmi rozsáhle popsány přeměny obchodních společností. V práci jsem nastínila také rozdíly v právní úpravě před 1.1.2014 a po tomto datu. Jde o velmi podrobné a sloţité srovnání, neboť se jedná i o změny v názvosloví. Nový občanský zákoník zatím nelze hodnotit ani záporně ani kladně, jako kaţdá změna v ţivotě je přijímán veřejností sloţitě, neboť vyţaduje od všech zvýšené úsilí, ale jeho kvalita či nedostatky se ukáţí aţ v delším časovém horizontu a zejména aţ budou k dispozici judikáty, které podle nového občanského zákoníku teprve vzniknou a bude se postupně usazovat výklad. Nejdůleţitější zásadou, která je dovolena v rámci přeměn obchodních společností a druţstev, je zásada, ţe přeměnu je moţné uskutečnit, v kterékoli fázi trvání obchodní společnosti nebo druţstva. Od toho se odvíjí kapitola, která nastiňuje, co je potřeba pro přeměnu udělat a jak jsou chráněni věřitelé a společníci. Díky právní úpravě přeměn, která nám stanovila postupy, jakými se přeměna má provádět, je komplikovanost a neproveditelnost některých operací velmi malá, coţ je bezesporu výhodou. Dalším plusem je fakt, ţe bez přeměnového zákona by nebyla moţná změna právní formy. Typickou nevýhodou, na kterou v práci poukazuji, je časová a finanční náročnost, organizační sloţitost při koordinaci dílčích činností a subjektů doprovázející celý proces „přeměny“ (znalci, notáři, daňoví poradci, ekonomové a analytici, právníci). Finanční náročnost, daňové důsledky a dopady do majetkových poměrů vlastníků, jsou hlavními atributy, které by neměl management společností opomenout a zváţit jejich dopad k případným pozitivním efektům celého projektu. Vţdy je tedy nutné zvaţovat, zda přeměna přináší také jiné pozitivní efekty, které vyváţí náročnost celého procesu. Cílem této práce je vytvoření metodického postupu v procesu „přeměny“ po rekodifikaci soukromého práva, práce vcelku důkladně popisuje, co znamená pojem projekt přeměny a z toho vyplývá, ţe je základním dokumentem celého procesu přeměny. 48

Práce upozorňuje na postavení a funkci jednotlivých subjektů, které se na procesu „přeměny“ podílí, jako jsou notáři, znalci, daňoví poradci, auditoři, které právě dávají základní ekonomické a právní podklady, které pak mohou ovlivňovat zcela zásadně výši majetku vlastníků společnosti, tím jejich postavení a postavení dalších věřitelů. Proto je kladen velký důraz na ocenění majetku, neboť tím se mohou značně změnit majetkové poměry vlastníků a následně mohou ovlivňovat i ekonomické výsledky hospodaření, coţ opět bude pro vlastníky podstatnou skutečností pro rozhodování (např. dopady do výše výplaty dividend, podílů na zisku). Upozorňuje na způsob, jakým je třeba postupovat při volbě či jmenování jednotlivých subjektů, zda si je můţe vybrat společnost sama, nebo je třeba ke jmenování rozhodnutí soudu. Obecně lze zkonstatovat, ţe při činnostech, kde se můţe zasáhnout do vlastnických práv je třeba rozhodnutí nebo dozoru státního orgánu jako je soud, soudní znalec nebo notář. V práci je podrobněji popsána nejčastější způsob přeměny obchodních společnosti, a to fúze. Závěrem mohu zkonstatovat, ţe vzhledem k rekodifikaci byla zavedena celá řada nových pojmů nebo byly původní zavedené pojmy nahrazené novými výrazy, tak práce přináší také ucelený přehled základních pojmů pouţívaných při přeměnách obchodních společností a můţe být ulehčením při realizaci záměru přeměny společnosti v současných platných právních podmínkách, na které si veřejnost musí teprve zvyknout.

49

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace [1] DĚDIČ, J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J. Společnost s ručením omezeným z právního a účetního pohledu. Praha: POLYGON, 1999, ISBN 80-7273-000-2. [2] DĚDIČ, J. a kol. Přeměny obchodních společností a družstev pro podnikatelskou praxi. [3] DVOŘÁK, T. Přeměny a přeshraniční přeměny obchodních společností a družstev. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7357-970-8. [4] DVOŘÁK, T. Přeměny obchodních společností a družstev.Vydání 1. Praha: ASPI, a.s., 2008, ISBN 978-80-7357-376-8. [5] ELIÁŠ, K., JANEČKOVÁ, E., HORÁLEK, V. Encyklopedie pojmů nového soukromého práva. Praha: Linde Praha, a.s., 2012, ISBN 978-80-7201-870-3. [6] JOSKOVÁ, L., ŠAFRÁNEK, J., ČOUKOVÁ, P., PODŠKUBKA, T. Fúze – právo, účetnictví a daně. Praha: Linde Praha, a.s., 2012, ISBN 978-80-7201-885-7. [7] PELIKÁN, R. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Komentář. 1.díl.§ 1-179. Praha: Leges, 2010, ISBN 978-80-87212-31-8. [8] PELIKÁN, R. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Komentář. 2.díl.§ 180-389. Praha: Leges, 2010, ISBN 978-80-87212-56-1. [9] ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, ISBN 978-80-7478-370-8.

50

Elektronické prameny [1] Barcalová, B. Právní rozbor ve věci korporátních změn od 1. 1. 2014 (Občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích). cfoworld.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-03-28] Dostupné z: http://cfoworld.cz/legislativa/pravni-rozbor-ve-veci-korporatnich-zmen-od-1-1-2014obcansky-zakonik-a-zakon-o-obchodnich-korporacich-2821 [2] Budíková, P. Chystáte se zaloţit obchodní společnost po 1. lednu 2014?. roedl.com [online]. ©2013 [cit. 2014-03-28] Dostupné z: http://www.roedl.com/fileadmin/user_upload/Roedl_Czech_Republic/clanky/2013/DHK_16.10.2013_PBU_KK E_TJA.pdf

[3] Dědič, J. Rok 2014 přinese změny i pro komanditní a veřejné obchodní společnosti. patria.cz [online]. ©2013 [cit. 2014-03-28] Dostupné z: http://www.patria.cz/pravo/2327447/rok-2014-prinese-zmeny-i-pro-komanditni-a-verejneobchodni-spolecnosti.html

[4] Dvořák, P. K některým změnám v přeměnách obchodních společností od 1. 1. 2012. EPRAVO.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-03-30] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-nekterym-zmenam-v-premenach-obchodnich-spolecnostiod-1-1-2012-84131.html [5] Šebesta, K. Zjednodušená přeshraniční fúze sloučení po novele zákona o přeměnách. EPRAVO.cz [online]. ©2012 [cit. 2014-03-30] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zjednodusena-preshranicni-fuze-sloucenim-po-novelezakona-o-premenach-85198.html [6] Špička, M. Právní regulace přeměn obchodních společností a druţstev na prahu nové éry. EPRAVO.cz [online]. ©2011 [cit. 2014-03-28] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-regulace-premen-obchodnich-spolecnosti-a-druzstevna-prahu-nove-ery-77409.html

51

Odborné články [1] DĚDIČ, J. Problémy nového zákona o přeměnách. Právní zpravodaj. 2008, č. 7. [2] DĚDIČ, J., LASÁK, J. Fúze mateřské společnosti s dceřinou a ocenění jmění.Právní fórum. 2008, č. 11. [3] PAVLÍKOVÁ, H., ŠULCOVÁ, D. Stanovení rozhodného dne fúze po novele zákona o přeměnách. Daňová a hospodářská kartotéka. 2012, č. 11. [4] PAVLÍKOVÁ, H., ŠULCOVÁ, D. Aktuální právní a daňové otázky fúzí. Daňová a hospodářská kartotéka. 2013, č. 10.

Právní předpisy [1] Zákon č. 125/2008 Sb., Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [3] Zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) [4] Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník [5] Zákon č. 89/2012 Sb., Zákon občanský zákoník (Nový občanský zákoník) [6] Zákon č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví [7] Zákon č. 151/1997 Sb., Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů [8] Zákon č. 946/1811 Sb.z.s., CÍSAŘSKÝ PATENT, obecný občanský zákoník rakouský, ze dne 1. června 1811, ve znění k 1. 1. 190

52

[9] Důvodová zpráva k Novému občanskému zákoníku – konsolidovaná verze k 1.3.2012 [10] Důvodová zpráva k zákonu o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích)

Judikatura [1] Nález Ústavního soudu sp.zn.: IV ÚS 1630/11-1 – ze dne 16. 7. 2013 – Soudní ochrana práv menšinových akcionářů [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: 29 Odo 300/2004 – Vklady společníků [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn.: 29 Cdo 4527/2007 – Místní příslušnost rejstříkového soudu [4] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn.: 29 Cdo 419/2012 – Vztah zákona 125/2008 Sb. k z.č. 513/1991 Sb. Obchodního zákoníku je zvláštním předpisem [5] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: 29 Odo 254/2005 - Právo akcionáře na odkup akcií [6] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1531/2005, přechod jmění společností při přeměně na jinou formu [7] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 2 Afs 39/2006-75, daň z příjmů - výdaj na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů [8] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1387/2009, přeměna akciové společnosti [9] Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1332/2005, určovací ţaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení ţalobce [10] Usnesení

Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 329/2006, převzetí obchodního jmění

hlavním akcionářem při fúzi 53

[11] Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1660/2006, vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, procesní nástupnictví na základě smlouvy o fúzi sloučením

Další zdroje [1] Sněmovní tisk 363/0

Tabulka: Tabulka 2: Nejčastěji pouţívané metody pro ocenění

54

PŘÍLOHY 1) Grafický rozbor fúze splynutím 2) Grafický rozbor fúze sloučením

55

Příloha č. 1

Fúze splynutím

A 100 %

C

B Pozn. = jmění = vlastnictví

Zdroj: Josková, L., Šafránek, J., Čouková, P., Podškubka, T: Fúze – právo, účetnictví a daně. Praha: Linde Paha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7201-885-7.

56

Příloha č. 2 Fúze sloučením

A

A nnnn

B

Pozn. = jmění

B zápis do obchodního rejstříku

Zdroj: Josková, L., Šafránek, J., Čouková, P., Podškubka, T: Fúze – právo, účetnictví a daně. Praha: Linde Paha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7201-885-7. 57