377k 2.11.2007 10:09 Stránka 8
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007
PŘEŽILI… (Dokončení ze str. 1) platů na tomto rizikovém třaskavém pracovišti příliš nadšeni nejsou.
Oceňuje se věrnost firmě Předsedkyně M. Kalová listuje v sešitku kolektivní smlouvy na rok 2007 a předesílá, že v současné době si na celkovou úroveň tohoto dokumentu naříkat nemůže, ale finanční odměna za vykonávanou práci s výbušninami a střelivem valná není. „Dnes nás tu pracuje 1161 zaměstnanců, z toho 912 dělníků, avšak průměrný dělnický plat se pohybuje kolem 15 000 korun. Že nakonec celková výše dělnického průměrného hrubého příjmu vzroste na cca 17 000 korun, toho dosáhneme různými příplatky, které jsou zakotveny v kolektivní smlouvě. Významné bonusy například obdrží pracovník za dlouhodobé nečerpání nemocenského či náhradního volna pro osobní překážky. Stejně se cení pracovní věrnost firmě.“ V kolektivní smlouvě na rok 2007 se podařilo vyjednat, že průměrná mzda se meziročně zvyšuje o pět procent. Zaměstnanci rovněž pobírají různé výše tzv. pyropříplatků podle kategorie ohroženosti pracoviště, za práce přesčas či o nedělích a svátcích. Zaměstnanci mají k dispozici firemní jídelnu a kiosek pro celodenní občerstvení na některých provozech. Firma a. s. SB jim přispívá ze sociálního fondu na stravování. Za stejných podmínek se mohou v závodní jídelně stravovat i bývalí zaměstnanci-důchodci. Ze sociálního fondu se rovněž vyplácejí příspěvky při narození dítěte, při obdržení Janského plakety, přispívá se na činnost klubu důchodců a také na dopravu při zájezdech zorganizovaných pro zaměstnance.
Návrat do odborů zatím nenastal Zaměstnanci jsou podle slov M. Kalové rovněž spokojeni s pracovním prostředím, ve kterém tráví třetinu svého života, a oceňují postupnou modernizaci i automatizaci všech provozů. „Zaměstnanci také oceňují práci odborové organizace na postupném zvyšování úrovně kolektivní smlouvy, ale zpátky do odborů již nespěchají, aby nemuseli sáhnout do kapsy pro obnos, který ovšem dříve v sáčku neměli,“ poznamenává na závěr posmutněle předsedkyně. Text a snímky (rur)
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Dobrota je jasnozřivá, čistá a odhodlaná, neúprosná ke kompromisu a politice; mravnost ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský básník, esejista a dramatik rumunského původu Tristan Tzara (1896 - 1963). Roku 1916 v Curychu založil umělecký směr dadaismus, od roku 1919 žil v Paříži a stal se stoupencem surrealismu. Pod vlivem občanské války ve Španělsku se Tzarova hravá poezie, libující si v náhodách a hříčkách, obohatila o otázky etické. Měl přátelský vztah k českému literárnímu spolku Devětsil. (jk) Vyluštění z Kováku č. 36/2007 (výrok R. Redforda): Člověk je přece jen tak dobrý, ... jak se odváží nebýt špatný. 4
ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu pro ekonomiku, mzdy a kolektivní vyjednávání pro Metodické pracoviště OS KOVO se sídlem v Olomouci Požadujeme:
● SŠ, VŠ vzdělání ekonomického směru ● znalost podnikové ekonomiky a mzdových systémů, mezd ● znalost problematiky kolektivního vyjednávání, kolektivních smluv ● komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz, AJ/NJ výhodou ● společenskou bezúhonnost ● flexibilitu
Vaším úkolem bude zejména:
● poradenská, konzultační a metodická činnost pro členy, funkcionáře a organizace Odborového svazu KOVO, především v oblasti vnitropodnikové ekonomiky a mezd ● lektorská činnost
Nabízíme:
● dobré finanční ohodnocení ● možnost odborného růstu ● sociální jistoty Písemné přihlášky se stručným životopisem a přehledem dosavadní praxe zašlete nejpozději do 15. 11. 2007 na adresu: Metodické pracoviště OS KOVO, Denisova 2, Olomouc, 772 00. Bližší informace na tel. čísle: 602 204 786 JUDr. Pazdera Zdeněk, e-mail:
[email protected]
ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu právníka - oblast pracovního práva pro Metodické pracoviště OS KOVO se sídlem v Olomouci
37 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 1. LISTOPADU 2007, DATUM VYDÁNÍ: 9. LISTOPADU 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Co nového v Praze a Stfiedoãeském kraji - str. 2 ● Evropská podniková rada u Bosche - str. 3
Požadujeme:
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV:
● ukončené právní vzdělání na úrovni VŠ ● dobrá znalost pracovního práva a práva sociálního zabezpečení ● komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz skupiny B ● AJ/NJ výhodou ● nekuřák ● pracovní flexibilita ● sociální cítění
● Poradny na pfiání ● Valorizace dÛchodÛ od ledna 2008
Vaším úkolem bude zejména: ● poradenská, konzultační a metodická činnost pro členy, funkcionáře a organizace Odborového svazu KOVO, především v oblasti pracovního práva (zejména zákoník práce, zákon o mzdě, zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, daňové zákony atd.) ● lektorská činnost
Nabízíme: ● dobrý pracovní kolektiv ● odpovídající mzdové zařazení ● možnost přechodného ubytování ● perspektivní vývoj v oboru Písemné přihlášky se stručným přehledem profesní praxe zašlete nejpozději do 15. 11. 2007 na adresu: MP OS KOVO, Denisova 2, Olomouc (tel. kontakt JUDr. Pazdera - 602 204 786, e-mail:
[email protected]).
Ne, pane, u nás zdražování nechystáme. Až takový kurvy zase nejsme…
POPRVÉ V JIHLAVĚ EVROPSKÁ PODNIKOVÁ RADA BOSCHE ZASEDALA V ČR Jihlavský závod BOSCH DIESEL, s. r. o., byl prvně dějištěm zasedání výkonného vedení evropské podnikové rady skupiny BOSCH. Stalo se tak na sklonku října. Poprvé v historii se toto jednání konalo mimo Německo a je potěšitelné, že právě u nás. První den si delegáti prohlédli nejmodernější montážní linku výroby čerpadel CP3. Poté proběhly jednotlivé prezentace a výměny informací z činnosti odborových organizací OS KOVO Bosch Jihlava, RoJiří Valenta bert Bosch České Budějovice, regionálního Metodického pracoviště OS KOVO Jihlava a podnikové rady zaměstnanců závodu Bosch ve Feuerbachu. Nejživější diskuse se odehrála při výměně informací o zkušenostech z kolektivního vyjednávání, zejména pak v oblasti kolem valorizace mezd. V popředí zájmu předsedy evropské podnikové rady A. Löckleho byla nejen činnost odborů KOVO a jejich komunikace s vedením jihlavského závodu, ale také oblast personální, mzdová a otázky kolem BOZP. Druhý den se nesl v duchu interního jednání výkonného výboru, diskutovalo se na téma spolupráce v evropské radě zaměstnanců, zejména pak o evropské tarifní a podnikové politice a o opatřeních ke zlepšení interní informační struktury. Jednání se zúčastnili mj. Löckle Alfred (SRN) předseda evropské podnikové rady Bosche,
(Pokračování na str. 3)
Vlašimská firma Sellier&Bellot je tradičním výrobcem střeliva
PŘEŽILI SVOU SMRT
Jak se dnes daří odborářům u Sellier&Bellot? Akciová společnost na výrobu střeliva SELLIER&BELLOT má již ve středočeské Vlašimi svou 181 let dlouhou tradici. V současnosti - díky zvučnému jménu na světovém trhu - vyváží víc než 70 procent své produkce do zahraničí. Produkce je to třaskavá a dlouhodobě představuje puškové náboje, střelivo do ručních zbraní, brokové náboje pro střelbu na cíl i pro lov a náboje do jatečních pistolí. Výrobky vlašimské firmy zazářily v tomto století na olympijských hrách v letech 2000 a 2004 a ve střeleckých disciplínách na světových a evropských šampionátech. Munici z podhůří Blaníka si nemohou vynachválit ani myslivci při svých lovech či soutěžích. Marie Kalová
Vedení si našlo nepřítele
Ještě před nějakými 30 lety byla tato firma se svými téměř pěti tisíci zaměstnanci jedním z největších zaměstnavatelů na Benešovsku. Pohroma přišla po roce 1990, kdy se v rámci privatizace stala vlastníkem firmy společnost Wotan Invest, a. s. Sotva nastoupil nový management, začalo hromadné propouštění s odkazem na skutečnost, že „sklady jsou plné a odbyt vázne“. Nikdo však zaměstnancům nevyvrátil jejich vnitřní přesvědčení, že ztížený odbyt zboží od této proslulé firmy má na svědomí právě komerční neschopnost nového managementu. Ten, místo aby začal hledat chyby současné situace u sebe, našel si - možná z pohodlnosti - nepřítele v odborářích. Jak vzpomíná na tehdejší dobu předsedkyně ZO OS KOVO Marie Kalová, v letech 1998 - 1999 bylo všem členům odborové organizace, která měla téměř stoprocentní organizovanost, otevřeně vyhrožováno, že pokud z ní nevystoupí, budou propuštěni
ze zaměstnání. Odboráři chtěli na toto otevřené vydírání odpovědět stávkou, jenže tento nátlak na ně byl tak silný a účinný, že k zorganizování hromadného protestu jim už nezbyly síly. Strach ze ztráty zaměstnání byl silnější než odborová solidarita.
Vykoupení ze zlých časů Pro vlašimské odboráře nastaly po této „noci dlouhých nožů“ obtížné časy. I když firma odbojné členy odborů nakonec nepropustila, odmítla vybírat členské příspěvky přes mzdovou účtárnu. Bohužel odborářům bylo od této chvíle zatěžko vhodit svůj měsíční členský příspěvek „do klobouku“ výběrčího. Aby odbory vůbec měly nějaký provozní a rezervní kapitál, odhodlaly se prodat svůj hotel Blaník ve Vlašimi a rekreační středisko v Červené Řečici. Nakonec se v roce 2003 i dosud uvolněná předsedkyně Marie Kalová rozhodla „neukrajovat dále z koláče odborové organizace“ a odešla jako dělnice k pásové výrobě. Jako vykoupení ze zlých časů označila předsedkyně rok 2001, kdy akcionáři společnosti SB zcela vyměnili ve Vlašimi řídící management a „opět nastaly normální časy“, jak říká. Výbor základní organizace nyní spolehlivě funguje a ve „dceřince“ SB Stroje navíc ještě dílenský výbor. Od té doby probíhá každoroční kolektivní vyjednávání, které přináší určité sociální výhody, i když s dosavadní výší (Pokračování na str. 4) 1
377k 2.11.2007 10:10 Stránka 2
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007
ZADÁNO PRO METODICKÁ PRACOVIŠTĚ OS KOVO Co nového v Praze a Středočeském kraji 1. Nejen v Praze a Středočeském kraji, ale v celé naší republice se již deset měsíců řídí pracovněprávní vztahy novým zákoníkem práce. Za toto období získalo naše metodické pracoviště zkušenosti v tom smyslu (a myslím si, že nejen naše), že společnosti při uzavírání kolektivních smluv vycházejí z povinností, které jim ukládá zákoník práce zejména ve mzdové oblasti. Tj. poskytování příplatků tak, že nejsou ochotny tyto příplatky zvyšovat, pouze přiznávají v kolektivních smlouvách výše příplatků stanovených v zákoníku práce. V souvislosti s novým zákoníkem práce zaměstnavatelé vydávají nové, popřípadě mění stávající mzdové předpisy a pracovní řády, které jsou často přijímány v rozporu s právními normami a bez zmocnění v kolektivních smlouvách či předchozího souhlasu odborové organizace, tedy zaměstnavatelé přehlížejí ustanovení § 306 odst. 4 zákoníku práce. Poznatky našeho pracoviště s dodržováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jedná se zejména o organizace mimopražské) nejsou vždy pozitivní. V některých organizacích jsou zjištěné drobné nedostatky řešeny s pomocí našeho specialisty BOZP. Právě tento přístup zaměstnavatelů k zá-
koníku práce s sebou nese nárůst v zakládání nových odborových organizací. Od začátku tohoto roku jsme poskytli metodickou pomoc při založení šesti mimopražských odborových organizací a dvou odborových organizací v Praze. Jedná se o tyto základní organizace: ● EnerSys Hostomice ● Lego Kladno ● Stavmek Mnichovo Hradiště ● TRW Řepov ● Changhong Europe Electric, s. r. o., Nymburk ● AIR Čenkov ● G4S-ATM Praha ● BIZERBA Praha 2. Naše pracoviště mj. poskytuje v současné době zvýšenou pozornost nově založené odborové organizaci v Legu Kladno. Jejímu založení v prvním čtvrtletí tohoto roku předcházelo nejprve setkání zaměstnanců s předsedou OS KOVO Josefem Středulou, následovalo setkání pracovníků našeho metodického pracoviště a Lucie Studničné z mezinárodního oddělení OS KOVO se zaměstnanci Lega. Po zevrubné informaci o právech odborové organizace na členské schůzi zaměstnanci založili odborovou organizaci. V září proběhlo setkání vedení společnosti s VZO a pracovníky metodického pracoviště v Legu. V současné době je zpracován návrh kolektivní smlouvy pro rok 2008. Jako další příklad uvádím, že založení odborové organizace AIR Čenkov předcházela
AKTUÁLNĚ K ÚČETNICTVÍ Šance i nadále pokračovat v jednoduchém účetnictví Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednala a 26. října schválila novelu zákona č. 563/1991. Máme velkou šanci, že soustavu jednoduchého účetnictví budou moci odborové organizace využívat i po roce 2007. Podle znění § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, platného v současné době mohou občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, jež jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, které ke dni 31. prosince 2004 vedly účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví, v této soustavě vedení účetnictví pokračovat pouze do konce letošního roku. Skončení platnosti výjimky vyvolalo značné obavy a nesouhlas zejména u malých odborových organizací, a proto ČMKOS znovu prostřednictvím poslanců připravila novelu zákona o účetnictví. Cílem bylo prodloužit dobu, po kterou mohou odborové organizace soustavu jednoduchého účetnictví používat. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh poslanců Michala Haška, Jiřího Paroubka, Zdeňka Škromacha, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve třetím čtení schválila, 2
a to dne 26. října 2007 usnesením č. 457 z 22. schůze. Pokud návrh schválí Senát Parlamentu ČR a podepíše prezident republiky, tak od 1. ledna 2008 budou moci občanská sdružení,
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007
také dvě setkání pracovníků metodického pracoviště se zaměstnanci, kteří obdrželi všechny potřebné informace ohledně jejich práv vůči zaměstnavateli, a dne 12. října 2007 se podařilo úspěšně tento proces založení odborové organizace dokončit. Ve třech organizacích, a to v TPCA Kolín, DISA Příbram a Strojírny Poldi, a. s., Kladno, ukončili stávající předsedové svoji činnost a metodické pracoviště poskytuje nově zvoleným předsedům těchto organizací zvýšenou pomoc. V sobotu 13. října 2007 se zaměstnanci metodického pracoviště zúčastnili konference v TPCA, kde byla provedena volba předsedy ZO OS KOVO a byla zvolena bývalá místopředsedkyně Klára Bačová (Císařová). 3. Jak jsem uvedl shora, roste počet nově vznikajících základních organizací OS KOVO a nejen tyto, ale i stávající základní organizace ve zvýšené míře využívají nadstandardních služeb našeho pracoviště v oblasti právních porad. Tyto porady se týkají například rozvodových řízení a s tím spojených majetkových vypořádání rozvedených manželů a zejména dalšího užívání bytu, který měli manželé ve společném nájmu, dále porady v souvislosti se zrušením podílového spoluvlastnictví u nemovitostí, pomoc v trestním řízení, problémy s exekučním řízením a splácení dluhů z půjček, když je půjčitel-dlužník insolventní. Tyto nadstandardní dotazy se týkají celé právní oblasti v běžném životě našich občanů. Tuto pomoc poskytujeme přímo v organizaci, kam se osobně dostaví specialisté z našeho pracoviště, popřípadě na schůzích volebních obvodů v rámci našeho metodického pracoviště OS KOVO. PhDr. MILAN FIALA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, i nadále účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví, a to pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. To znamená, že odborové organice s příjmem za poslední účetní období do 3 000 000 Kč (doposud s příjmem do 6 000 000 Kč) se budou moci i nadále řídit ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcími právními předpisy, které upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
DEVĚT ZPŮSOBŮ JAK ODRADIT NOVÉHO ZAMĚSTNANCE Slušný zaměstnavatel určitě chce, aby nově přijatí pracovníci zakotvili ve firmě na delší dobu, ne-li na trvalo. Jak je tomu u vás? Pracujete u solidní firmy, anebo se vám přihodilo něco z toho, co odborníci popisují jako zaručené způsoby jak odradit nového zaměstnance a jak ho přimět k odchodu ještě ve zkušební době? Stačí prý jeden z devatera prohřešků. 1. Pracoviště nového zaměstnance není včas připraveno a on musí zatím sedět v hale. 2. Den nástupu se odehraje v době, kdy je nadřízený na delší dovolené. 3. Při příchodu na nové pracoviště stojí pracovník půl hodiny v recepci, protože personál recepce neví, co s ním má udělat a kam ho má poslat. 4. Na hodinku je usazen do nějakého hlučného prostředí a má si přečíst stostránkovou příručku pro zaměstnance, pak ať ji podepíše na důkaz toho, že je mu všechno jasné. 5. Je zaveden do své kanceláře bez představení spolupracovníkům a nedostane žádného
patrona pro období adaptace a zapracování. 6. Je přidělen ke spolupracovníkovi, který zrovna finišuje s nějakým důležitým úkolem a má na to ještě tři dny intenzivní práce. 7. Je přidělen k tomu spolupracovníkovi, který je nejnespokojenější z celého útvaru, všechno kritizuje a šíří kolem sebe negativní myšlenky a pocity. 8. Je mu přidělena práce, která nemá nic společného s tím, co je v pracovní náplni jeho pozice. 9. Je ponechán u svého pracovního stolu, ať se o sebe postará, zatímco jeho spolupracovníci odcházejí společně na oběd. (tes)
ZKUŠENOSTI Z FIRMY BOSCH: Jak funguje evropská podniková rada? Podnikové rady ve státech mimo ČR mají podobnou funkci jako odbory u nás, tedy zastupují zájmy zaměstnanců. Úkoly podnikové rady jsou rozděleny například na kontrolu dodržování platných zákonů, právo účasti podnikové rady na spolurozhodování, odpor/souhlas, slyšení, poradenství, informace a řadu dalších. Internacionalizace podnikání a evropský vnitřní trh vyvolaly změny v myšlení zaměstnanců a ve strukturách skupiny Bosch. Důležitou roli přitom hraje včasné vzájemné informování, mezinárodní výměna informací a názorů i ochota ke spolupráci. Celoevropský dialog musí dostát požadavkům rozmanitosti skupiny Bosch a její prezenci ve státech Evropy stejnou měrou jako samostatnosti vybudovaných sociálních tradic v jednotlivých zemích. Proto se na centrální úrovni zřídil evropský výbor (European-Committee) jakožto evropské grémium zaměstnanců. Tato dohoda platí pro všechny zaměstnance skupiny Bosch v rámci jejího rozsahu platnosti a je uzavřena natrvalo. Ve smyslu § 17 zákona o evropských podnikových radách ze dne 28. října 1996 (zákon o EPR), schváleného na základě směrnice EU 94/45/ES ze dne 22. 9. 1994, byla dohoda (včetně všech sdružených podniků) ratifikována ve Stuttgartu 12. května 1998 představenstvem Robert Bosch GmbH. S rozšířením EU se automaticky rozšířily u nadnárodních společností také evropské podnikové rady. Byly založeny ve více než 260 podnicích z oblastí kovo, textil a oděvy, dřevo a plasty a přispívají již dnes významnou měrou k integraci Evropy. Vztah mezi podnikovými radami a odbory - formálně jsou podnikové rady a odbory dvě naprosto oddělené instituce. To je pro západoevropské poměry krajně neobvyklá konstrukce, protože v jiných zemích patří odborům i zastupování zájmu pracovníků v podniku. V Německu existuje naproti tomu dělba úkolů: ● odborům patří tarifní vyjednávání a společenská a odborová činnost ke zlepšení kvality života pracujících, ● podnikové rady zastupují zájmy zaměstnanců vůči zaměstnavatelům ve vnitropodnikových sporech. V současné době je spolupráce mezi těmito dvěma orgány nezpochybnitelná a velmi úzká. S tím souvisí i vzájemná informovanost. Proč potřebují zaměstnanci nadnárodních společností rozšiřovat evropské podnikové rady? Prostřednictvím těchto rad evropských podnikových rad je šance zlepšit pracovní podmínky v nových zemích EU, alespoň v rámci jednotlivých společností. Společné direktivy EU přitom mohou posloužit jako právní podklad a být oporou. Evropské podnikové rady jsou rozhodujícím přínosem pro zlepšování spolupráce a posilování odborů. Nejinak tomu je i u koncernu Bosch. Jak už bylo výše uvedeno, vznikl na centrální
úrovni evropský výbor. Každý členský stát, ve kterém Bosch provozuje činnost, má dle klíče v tomto výboru svoje zástupce. Za skupinu Bosch v České republice jsou dva zástupci: první - z jihlavského závodu Bosch Diesel - Valenta Jiří, předseda ZO OS KOVO při Bosch Diesel Jihlava, od února roku 2007 též člen výkonného výboru evropského výboru, druhý - Šťastný Radomil ze ZO OS KOVO Robert Bosch České Budějovice. Vysílání a odvolávání členů evropského výboru skupiny Bosch se uskutečňuje podle národních zákonů nebo jiných úprav dané země. Členové i náhradní členové musí být zaměstnanci skupiny Bosch. Délka mandátu činí 4 roky. Evropský výbor se schází jednou ročně na pozvání svého předsedy, zpravidla v sídle centrály společnosti Robert Bosch GmbH a v dobu, která umožňuje podat zprávu o vývoji hospodářské situace. Zasedání se kromě členů výboru účastní zástupci vedení koncernu. Jednací - výkonný výbor evropského výboru je partnerem pro jednání s vedením koncernu v mezinárodních, a to mimořádných záležitostech. Tento jednací výbor vede běžnou činnost evropského výboru a připravuje jeho zasedání. Členové jednacího a evropského výboru požívají při vykonávání svých úkolů stejnou ochranu a stejné jistoty, jaké platí dle právních předpisů a zvyklostí země, ve které jsou zaměstnáni. Úkoly a cíle zástupců evropského výboru jsou jednoznačné. Jak jsem již uvedl, je evropská podniková rada rozhodujícím přínosem pro zlepšování spolupráce a posilování odborů. Zájmem je, aby všichni členové této rady měli demokratickou legitimitu, na prvním místě je vzájemná spolupráce, osvědčeným prostředkem je úzká výměna informací, zkušeností a práce v jiných výrobních lokalitách. Na základě tohoto lze zaujmout strategii a úspěšně čelit snaze rozeštvávání mezi lokalitami, a to v souvislosti s přesouváním výroby, snižováním stavu zaměstnanců a podobně. Uvedené otázky lze řešit pouze společně a nadnárodně. Cílem je, aby dosažený výsledek byl pozitivní pro všechny. Pokud se to jednou nepodaří, povede se to třeba v příští situaci. Je známá pravda, že pokud bojuje každá výrobní lokalita jen za sebe, může dlouhodobě jen prohrát. V rámci evropské podnikové rady lze o těchto otázkách diskutovat a následně rozvinout společnou iniciativu, která může až vyústit v rámcovou dohodu s ústředním vedením. V zájmu konstruktivní a vyvážené činnosti evropské podnikové rady je nutná spolupráce všech členů, zejména aby fungoval a byl zajišťován informační tok mezi národními a evropskými zastoupeními zaměstnanců. Na zá-
kladě získaných poznatků, pokud někde něco nefunguje, tak jak by mělo, nebo jsou někde zjišťovány anomálie i třeba nestandardní postupy, výkonný výbor evropského výboru situaci vyhodnotí a hledá optimální řešení k nápravě. Jednou z možností ke zjištění daného stavu věci je i výjezd výkonného vedení evropského výboru do příslušné lokality. Nejinak tomu bylo i v případě dvoudenního zasedání tohoto výkonného vedení koncem října v Jihlavě. JIŘÍ VALENTA, předseda ZO OS KOVO při Bosch Diesel Jihlava, člen výkonného vedení evropského výboru
FRANCIE: ČERNÉ FONDY V KOVOPRŮMYSLU ŠÉF PODNIKATELŮ PRÝ ZDEFRAUDOVAL 17 MILIÓNŮ EURO! Denis Gantier-Sauvagnac, předseda Svazu zaměstnavatelů v kovoprůmyslu (Medef) ve Francii, odstoupil ze své funkce po zveřejněném podezření, že si pro své osobní účely přisvojil minimálně 17 miliónů euro z černého fondu svazu. Jak aktuálně informoval švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, DGS, jak je dnes již bývalý šéf Medef nazýván, je již vyšetřován justičními úřady. Fond, který byl v Medef vytvářen od roku 1972, nashromáždil postupně 290 miliónů, z nichž bylo vyplaceno 170 miliónů euro. Zbývajících 120 miliónů euro bylo prý „dobře investováno“. Tento černý fond byl údajně založen na pomoc firmám ze strojírenství postiženými stávkami. DGS popřel, že by z fondu, který dle svých slov „pouze zdědil“, byli upláceni politici, poslanci nebo odboroví funkcionáři. Za svou chybu považuje tento jeden z nejvlivnějších podnikatelů ve Francii pouze to, že s praktikami černého fondu sám neskoncoval. Podle listu NZZ však DGS zatím zůstává delegátem Medef a zastává i jiné funkce ve svazu. (jh)
POPRVÉ… (Dokončení ze str. 1) Schaefer Jorg (SRN) - tajemník evropského výboru + zástupce a koordinátor pro Německo; Ancona d’ Jacgues (Holandsko) - zástupce pro služby a výrobní činnost; Valenta Jiří (ČR) - zástupce a koordinátor pro východoevropské země, Hoffmann Aline (SRN) stálý znalec pro evropské podnikové rady + zástupce IG-Metallu; hosté: Saur Roland (SRN) místopředseda rady zaměstnanců závodu Feuerbach a člen evropského výboru; Kovář Tomáš - předseda ZO OS KOVO Robert Bosch České Budějovice; Svoboda Bohuslav - vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO v Jihlavě. JIŘÍ VALENTA, předseda ZO OS KOVO při BOSCH DIESEL Jihlava a člen výkonného vedení evropské podnikové rady pro skupinu Bosch Poznámka redakce: Podrobnosti od J. Valenty o fungování evropské podnikové rady u Bosche viz článek na této straně.
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
Prvn zem Od čtyř plyn Wor lém Zas květ 178 velk Auto kW auta klad pov v p Tech dii, je za auto V pa ónu pos cen na c cen (tes
377k 2.11.2007 10:10 Stránka 2
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007
ZADÁNO PRO METODICKÁ PRACOVIŠTĚ OS KOVO Co nového v Praze a Středočeském kraji 1. Nejen v Praze a Středočeském kraji, ale v celé naší republice se již deset měsíců řídí pracovněprávní vztahy novým zákoníkem práce. Za toto období získalo naše metodické pracoviště zkušenosti v tom smyslu (a myslím si, že nejen naše), že společnosti při uzavírání kolektivních smluv vycházejí z povinností, které jim ukládá zákoník práce zejména ve mzdové oblasti. Tj. poskytování příplatků tak, že nejsou ochotny tyto příplatky zvyšovat, pouze přiznávají v kolektivních smlouvách výše příplatků stanovených v zákoníku práce. V souvislosti s novým zákoníkem práce zaměstnavatelé vydávají nové, popřípadě mění stávající mzdové předpisy a pracovní řády, které jsou často přijímány v rozporu s právními normami a bez zmocnění v kolektivních smlouvách či předchozího souhlasu odborové organizace, tedy zaměstnavatelé přehlížejí ustanovení § 306 odst. 4 zákoníku práce. Poznatky našeho pracoviště s dodržováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jedná se zejména o organizace mimopražské) nejsou vždy pozitivní. V některých organizacích jsou zjištěné drobné nedostatky řešeny s pomocí našeho specialisty BOZP. Právě tento přístup zaměstnavatelů k zá-
koníku práce s sebou nese nárůst v zakládání nových odborových organizací. Od začátku tohoto roku jsme poskytli metodickou pomoc při založení šesti mimopražských odborových organizací a dvou odborových organizací v Praze. Jedná se o tyto základní organizace: ● EnerSys Hostomice ● Lego Kladno ● Stavmek Mnichovo Hradiště ● TRW Řepov ● Changhong Europe Electric, s. r. o., Nymburk ● AIR Čenkov ● G4S-ATM Praha ● BIZERBA Praha 2. Naše pracoviště mj. poskytuje v současné době zvýšenou pozornost nově založené odborové organizaci v Legu Kladno. Jejímu založení v prvním čtvrtletí tohoto roku předcházelo nejprve setkání zaměstnanců s předsedou OS KOVO Josefem Středulou, následovalo setkání pracovníků našeho metodického pracoviště a Lucie Studničné z mezinárodního oddělení OS KOVO se zaměstnanci Lega. Po zevrubné informaci o právech odborové organizace na členské schůzi zaměstnanci založili odborovou organizaci. V září proběhlo setkání vedení společnosti s VZO a pracovníky metodického pracoviště v Legu. V současné době je zpracován návrh kolektivní smlouvy pro rok 2008. Jako další příklad uvádím, že založení odborové organizace AIR Čenkov předcházela
AKTUÁLNĚ K ÚČETNICTVÍ Šance i nadále pokračovat v jednoduchém účetnictví Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednala a 26. října schválila novelu zákona č. 563/1991. Máme velkou šanci, že soustavu jednoduchého účetnictví budou moci odborové organizace využívat i po roce 2007. Podle znění § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, platného v současné době mohou občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, jež jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, které ke dni 31. prosince 2004 vedly účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví, v této soustavě vedení účetnictví pokračovat pouze do konce letošního roku. Skončení platnosti výjimky vyvolalo značné obavy a nesouhlas zejména u malých odborových organizací, a proto ČMKOS znovu prostřednictvím poslanců připravila novelu zákona o účetnictví. Cílem bylo prodloužit dobu, po kterou mohou odborové organizace soustavu jednoduchého účetnictví používat. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh poslanců Michala Haška, Jiřího Paroubka, Zdeňka Škromacha, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve třetím čtení schválila, 2
a to dne 26. října 2007 usnesením č. 457 z 22. schůze. Pokud návrh schválí Senát Parlamentu ČR a podepíše prezident republiky, tak od 1. ledna 2008 budou moci občanská sdružení,
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007
také dvě setkání pracovníků metodického pracoviště se zaměstnanci, kteří obdrželi všechny potřebné informace ohledně jejich práv vůči zaměstnavateli, a dne 12. října 2007 se podařilo úspěšně tento proces založení odborové organizace dokončit. Ve třech organizacích, a to v TPCA Kolín, DISA Příbram a Strojírny Poldi, a. s., Kladno, ukončili stávající předsedové svoji činnost a metodické pracoviště poskytuje nově zvoleným předsedům těchto organizací zvýšenou pomoc. V sobotu 13. října 2007 se zaměstnanci metodického pracoviště zúčastnili konference v TPCA, kde byla provedena volba předsedy ZO OS KOVO a byla zvolena bývalá místopředsedkyně Klára Bačová (Císařová). 3. Jak jsem uvedl shora, roste počet nově vznikajících základních organizací OS KOVO a nejen tyto, ale i stávající základní organizace ve zvýšené míře využívají nadstandardních služeb našeho pracoviště v oblasti právních porad. Tyto porady se týkají například rozvodových řízení a s tím spojených majetkových vypořádání rozvedených manželů a zejména dalšího užívání bytu, který měli manželé ve společném nájmu, dále porady v souvislosti se zrušením podílového spoluvlastnictví u nemovitostí, pomoc v trestním řízení, problémy s exekučním řízením a splácení dluhů z půjček, když je půjčitel-dlužník insolventní. Tyto nadstandardní dotazy se týkají celé právní oblasti v běžném životě našich občanů. Tuto pomoc poskytujeme přímo v organizaci, kam se osobně dostaví specialisté z našeho pracoviště, popřípadě na schůzích volebních obvodů v rámci našeho metodického pracoviště OS KOVO. PhDr. MILAN FIALA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, i nadále účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví, a to pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. To znamená, že odborové organice s příjmem za poslední účetní období do 3 000 000 Kč (doposud s příjmem do 6 000 000 Kč) se budou moci i nadále řídit ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcími právními předpisy, které upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
DEVĚT ZPŮSOBŮ JAK ODRADIT NOVÉHO ZAMĚSTNANCE Slušný zaměstnavatel určitě chce, aby nově přijatí pracovníci zakotvili ve firmě na delší dobu, ne-li na trvalo. Jak je tomu u vás? Pracujete u solidní firmy, anebo se vám přihodilo něco z toho, co odborníci popisují jako zaručené způsoby jak odradit nového zaměstnance a jak ho přimět k odchodu ještě ve zkušební době? Stačí prý jeden z devatera prohřešků. 1. Pracoviště nového zaměstnance není včas připraveno a on musí zatím sedět v hale. 2. Den nástupu se odehraje v době, kdy je nadřízený na delší dovolené. 3. Při příchodu na nové pracoviště stojí pracovník půl hodiny v recepci, protože personál recepce neví, co s ním má udělat a kam ho má poslat. 4. Na hodinku je usazen do nějakého hlučného prostředí a má si přečíst stostránkovou příručku pro zaměstnance, pak ať ji podepíše na důkaz toho, že je mu všechno jasné. 5. Je zaveden do své kanceláře bez představení spolupracovníkům a nedostane žádného
patrona pro období adaptace a zapracování. 6. Je přidělen ke spolupracovníkovi, který zrovna finišuje s nějakým důležitým úkolem a má na to ještě tři dny intenzivní práce. 7. Je přidělen k tomu spolupracovníkovi, který je nejnespokojenější z celého útvaru, všechno kritizuje a šíří kolem sebe negativní myšlenky a pocity. 8. Je mu přidělena práce, která nemá nic společného s tím, co je v pracovní náplni jeho pozice. 9. Je ponechán u svého pracovního stolu, ať se o sebe postará, zatímco jeho spolupracovníci odcházejí společně na oběd. (tes)
ZKUŠENOSTI Z FIRMY BOSCH: Jak funguje evropská podniková rada? Podnikové rady ve státech mimo ČR mají podobnou funkci jako odbory u nás, tedy zastupují zájmy zaměstnanců. Úkoly podnikové rady jsou rozděleny například na kontrolu dodržování platných zákonů, právo účasti podnikové rady na spolurozhodování, odpor/souhlas, slyšení, poradenství, informace a řadu dalších. Internacionalizace podnikání a evropský vnitřní trh vyvolaly změny v myšlení zaměstnanců a ve strukturách skupiny Bosch. Důležitou roli přitom hraje včasné vzájemné informování, mezinárodní výměna informací a názorů i ochota ke spolupráci. Celoevropský dialog musí dostát požadavkům rozmanitosti skupiny Bosch a její prezenci ve státech Evropy stejnou měrou jako samostatnosti vybudovaných sociálních tradic v jednotlivých zemích. Proto se na centrální úrovni zřídil evropský výbor (European-Committee) jakožto evropské grémium zaměstnanců. Tato dohoda platí pro všechny zaměstnance skupiny Bosch v rámci jejího rozsahu platnosti a je uzavřena natrvalo. Ve smyslu § 17 zákona o evropských podnikových radách ze dne 28. října 1996 (zákon o EPR), schváleného na základě směrnice EU 94/45/ES ze dne 22. 9. 1994, byla dohoda (včetně všech sdružených podniků) ratifikována ve Stuttgartu 12. května 1998 představenstvem Robert Bosch GmbH. S rozšířením EU se automaticky rozšířily u nadnárodních společností také evropské podnikové rady. Byly založeny ve více než 260 podnicích z oblastí kovo, textil a oděvy, dřevo a plasty a přispívají již dnes významnou měrou k integraci Evropy. Vztah mezi podnikovými radami a odbory - formálně jsou podnikové rady a odbory dvě naprosto oddělené instituce. To je pro západoevropské poměry krajně neobvyklá konstrukce, protože v jiných zemích patří odborům i zastupování zájmu pracovníků v podniku. V Německu existuje naproti tomu dělba úkolů: ● odborům patří tarifní vyjednávání a společenská a odborová činnost ke zlepšení kvality života pracujících, ● podnikové rady zastupují zájmy zaměstnanců vůči zaměstnavatelům ve vnitropodnikových sporech. V současné době je spolupráce mezi těmito dvěma orgány nezpochybnitelná a velmi úzká. S tím souvisí i vzájemná informovanost. Proč potřebují zaměstnanci nadnárodních společností rozšiřovat evropské podnikové rady? Prostřednictvím těchto rad evropských podnikových rad je šance zlepšit pracovní podmínky v nových zemích EU, alespoň v rámci jednotlivých společností. Společné direktivy EU přitom mohou posloužit jako právní podklad a být oporou. Evropské podnikové rady jsou rozhodujícím přínosem pro zlepšování spolupráce a posilování odborů. Nejinak tomu je i u koncernu Bosch. Jak už bylo výše uvedeno, vznikl na centrální
úrovni evropský výbor. Každý členský stát, ve kterém Bosch provozuje činnost, má dle klíče v tomto výboru svoje zástupce. Za skupinu Bosch v České republice jsou dva zástupci: první - z jihlavského závodu Bosch Diesel - Valenta Jiří, předseda ZO OS KOVO při Bosch Diesel Jihlava, od února roku 2007 též člen výkonného výboru evropského výboru, druhý - Šťastný Radomil ze ZO OS KOVO Robert Bosch České Budějovice. Vysílání a odvolávání členů evropského výboru skupiny Bosch se uskutečňuje podle národních zákonů nebo jiných úprav dané země. Členové i náhradní členové musí být zaměstnanci skupiny Bosch. Délka mandátu činí 4 roky. Evropský výbor se schází jednou ročně na pozvání svého předsedy, zpravidla v sídle centrály společnosti Robert Bosch GmbH a v dobu, která umožňuje podat zprávu o vývoji hospodářské situace. Zasedání se kromě členů výboru účastní zástupci vedení koncernu. Jednací - výkonný výbor evropského výboru je partnerem pro jednání s vedením koncernu v mezinárodních, a to mimořádných záležitostech. Tento jednací výbor vede běžnou činnost evropského výboru a připravuje jeho zasedání. Členové jednacího a evropského výboru požívají při vykonávání svých úkolů stejnou ochranu a stejné jistoty, jaké platí dle právních předpisů a zvyklostí země, ve které jsou zaměstnáni. Úkoly a cíle zástupců evropského výboru jsou jednoznačné. Jak jsem již uvedl, je evropská podniková rada rozhodujícím přínosem pro zlepšování spolupráce a posilování odborů. Zájmem je, aby všichni členové této rady měli demokratickou legitimitu, na prvním místě je vzájemná spolupráce, osvědčeným prostředkem je úzká výměna informací, zkušeností a práce v jiných výrobních lokalitách. Na základě tohoto lze zaujmout strategii a úspěšně čelit snaze rozeštvávání mezi lokalitami, a to v souvislosti s přesouváním výroby, snižováním stavu zaměstnanců a podobně. Uvedené otázky lze řešit pouze společně a nadnárodně. Cílem je, aby dosažený výsledek byl pozitivní pro všechny. Pokud se to jednou nepodaří, povede se to třeba v příští situaci. Je známá pravda, že pokud bojuje každá výrobní lokalita jen za sebe, může dlouhodobě jen prohrát. V rámci evropské podnikové rady lze o těchto otázkách diskutovat a následně rozvinout společnou iniciativu, která může až vyústit v rámcovou dohodu s ústředním vedením. V zájmu konstruktivní a vyvážené činnosti evropské podnikové rady je nutná spolupráce všech členů, zejména aby fungoval a byl zajišťován informační tok mezi národními a evropskými zastoupeními zaměstnanců. Na zá-
kladě získaných poznatků, pokud někde něco nefunguje, tak jak by mělo, nebo jsou někde zjišťovány anomálie i třeba nestandardní postupy, výkonný výbor evropského výboru situaci vyhodnotí a hledá optimální řešení k nápravě. Jednou z možností ke zjištění daného stavu věci je i výjezd výkonného vedení evropského výboru do příslušné lokality. Nejinak tomu bylo i v případě dvoudenního zasedání tohoto výkonného vedení koncem října v Jihlavě. JIŘÍ VALENTA, předseda ZO OS KOVO při Bosch Diesel Jihlava, člen výkonného vedení evropského výboru
FRANCIE: ČERNÉ FONDY V KOVOPRŮMYSLU ŠÉF PODNIKATELŮ PRÝ ZDEFRAUDOVAL 17 MILIÓNŮ EURO! Denis Gantier-Sauvagnac, předseda Svazu zaměstnavatelů v kovoprůmyslu (Medef) ve Francii, odstoupil ze své funkce po zveřejněném podezření, že si pro své osobní účely přisvojil minimálně 17 miliónů euro z černého fondu svazu. Jak aktuálně informoval švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, DGS, jak je dnes již bývalý šéf Medef nazýván, je již vyšetřován justičními úřady. Fond, který byl v Medef vytvářen od roku 1972, nashromáždil postupně 290 miliónů, z nichž bylo vyplaceno 170 miliónů euro. Zbývajících 120 miliónů euro bylo prý „dobře investováno“. Tento černý fond byl údajně založen na pomoc firmám ze strojírenství postiženými stávkami. DGS popřel, že by z fondu, který dle svých slov „pouze zdědil“, byli upláceni politici, poslanci nebo odboroví funkcionáři. Za svou chybu považuje tento jeden z nejvlivnějších podnikatelů ve Francii pouze to, že s praktikami černého fondu sám neskoncoval. Podle listu NZZ však DGS zatím zůstává delegátem Medef a zastává i jiné funkce ve svazu. (jh)
POPRVÉ… (Dokončení ze str. 1) Schaefer Jorg (SRN) - tajemník evropského výboru + zástupce a koordinátor pro Německo; Ancona d’ Jacgues (Holandsko) - zástupce pro služby a výrobní činnost; Valenta Jiří (ČR) - zástupce a koordinátor pro východoevropské země, Hoffmann Aline (SRN) stálý znalec pro evropské podnikové rady + zástupce IG-Metallu; hosté: Saur Roland (SRN) místopředseda rady zaměstnanců závodu Feuerbach a člen evropského výboru; Kovář Tomáš - předseda ZO OS KOVO Robert Bosch České Budějovice; Svoboda Bohuslav - vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO v Jihlavě. JIŘÍ VALENTA, předseda ZO OS KOVO při BOSCH DIESEL Jihlava a člen výkonného vedení evropské podnikové rady pro skupinu Bosch Poznámka redakce: Podrobnosti od J. Valenty o fungování evropské podnikové rady u Bosche viz článek na této straně.
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
Prvn zem Od čtyř plyn Wor lém Zas květ 178 velk Auto kW auta klad pov v p Tech dii, je za auto V pa ónu pos cen na c cen (tes
377k 2.11.2007 10:09 Stránka 8
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007
PŘEŽILI… (Dokončení ze str. 1) platů na tomto rizikovém třaskavém pracovišti příliš nadšeni nejsou.
Oceňuje se věrnost firmě Předsedkyně M. Kalová listuje v sešitku kolektivní smlouvy na rok 2007 a předesílá, že v současné době si na celkovou úroveň tohoto dokumentu naříkat nemůže, ale finanční odměna za vykonávanou práci s výbušninami a střelivem valná není. „Dnes nás tu pracuje 1161 zaměstnanců, z toho 912 dělníků, avšak průměrný dělnický plat se pohybuje kolem 15 000 korun. Že nakonec celková výše dělnického průměrného hrubého příjmu vzroste na cca 17 000 korun, toho dosáhneme různými příplatky, které jsou zakotveny v kolektivní smlouvě. Významné bonusy například obdrží pracovník za dlouhodobé nečerpání nemocenského či náhradního volna pro osobní překážky. Stejně se cení pracovní věrnost firmě.“ V kolektivní smlouvě na rok 2007 se podařilo vyjednat, že průměrná mzda se meziročně zvyšuje o pět procent. Zaměstnanci rovněž pobírají různé výše tzv. pyropříplatků podle kategorie ohroženosti pracoviště, za práce přesčas či o nedělích a svátcích. Zaměstnanci mají k dispozici firemní jídelnu a kiosek pro celodenní občerstvení na některých provozech. Firma a. s. SB jim přispívá ze sociálního fondu na stravování. Za stejných podmínek se mohou v závodní jídelně stravovat i bývalí zaměstnanci-důchodci. Ze sociálního fondu se rovněž vyplácejí příspěvky při narození dítěte, při obdržení Janského plakety, přispívá se na činnost klubu důchodců a také na dopravu při zájezdech zorganizovaných pro zaměstnance.
Návrat do odborů zatím nenastal Zaměstnanci jsou podle slov M. Kalové rovněž spokojeni s pracovním prostředím, ve kterém tráví třetinu svého života, a oceňují postupnou modernizaci i automatizaci všech provozů. „Zaměstnanci také oceňují práci odborové organizace na postupném zvyšování úrovně kolektivní smlouvy, ale zpátky do odborů již nespěchají, aby nemuseli sáhnout do kapsy pro obnos, který ovšem dříve v sáčku neměli,“ poznamenává na závěr posmutněle předsedkyně. Text a snímky (rur)
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Dobrota je jasnozřivá, čistá a odhodlaná, neúprosná ke kompromisu a politice; mravnost ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský básník, esejista a dramatik rumunského původu Tristan Tzara (1896 - 1963). Roku 1916 v Curychu založil umělecký směr dadaismus, od roku 1919 žil v Paříži a stal se stoupencem surrealismu. Pod vlivem občanské války ve Španělsku se Tzarova hravá poezie, libující si v náhodách a hříčkách, obohatila o otázky etické. Měl přátelský vztah k českému literárnímu spolku Devětsil. (jk) Vyluštění z Kováku č. 36/2007 (výrok R. Redforda): Člověk je přece jen tak dobrý, ... jak se odváží nebýt špatný. 4
ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu pro ekonomiku, mzdy a kolektivní vyjednávání pro Metodické pracoviště OS KOVO se sídlem v Olomouci Požadujeme:
● SŠ, VŠ vzdělání ekonomického směru ● znalost podnikové ekonomiky a mzdových systémů, mezd ● znalost problematiky kolektivního vyjednávání, kolektivních smluv ● komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz, AJ/NJ výhodou ● společenskou bezúhonnost ● flexibilitu
Vaším úkolem bude zejména:
● poradenská, konzultační a metodická činnost pro členy, funkcionáře a organizace Odborového svazu KOVO, především v oblasti vnitropodnikové ekonomiky a mezd ● lektorská činnost
Nabízíme:
● dobré finanční ohodnocení ● možnost odborného růstu ● sociální jistoty Písemné přihlášky se stručným životopisem a přehledem dosavadní praxe zašlete nejpozději do 15. 11. 2007 na adresu: Metodické pracoviště OS KOVO, Denisova 2, Olomouc, 772 00. Bližší informace na tel. čísle: 602 204 786 JUDr. Pazdera Zdeněk, e-mail:
[email protected]
ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu právníka - oblast pracovního práva pro Metodické pracoviště OS KOVO se sídlem v Olomouci
37 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 1. LISTOPADU 2007, DATUM VYDÁNÍ: 9. LISTOPADU 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Co nového v Praze a Stfiedoãeském kraji - str. 2 ● Evropská podniková rada u Bosche - str. 3
Požadujeme:
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV:
● ukončené právní vzdělání na úrovni VŠ ● dobrá znalost pracovního práva a práva sociálního zabezpečení ● komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz skupiny B ● AJ/NJ výhodou ● nekuřák ● pracovní flexibilita ● sociální cítění
● Poradny na pfiání ● Valorizace dÛchodÛ od ledna 2008
Vaším úkolem bude zejména: ● poradenská, konzultační a metodická činnost pro členy, funkcionáře a organizace Odborového svazu KOVO, především v oblasti pracovního práva (zejména zákoník práce, zákon o mzdě, zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, daňové zákony atd.) ● lektorská činnost
Nabízíme: ● dobrý pracovní kolektiv ● odpovídající mzdové zařazení ● možnost přechodného ubytování ● perspektivní vývoj v oboru Písemné přihlášky se stručným přehledem profesní praxe zašlete nejpozději do 15. 11. 2007 na adresu: MP OS KOVO, Denisova 2, Olomouc (tel. kontakt JUDr. Pazdera - 602 204 786, e-mail:
[email protected]).
Ne, pane, u nás zdražování nechystáme. Až takový kurvy zase nejsme…
POPRVÉ V JIHLAVĚ EVROPSKÁ PODNIKOVÁ RADA BOSCHE ZASEDALA V ČR Jihlavský závod BOSCH DIESEL, s. r. o., byl prvně dějištěm zasedání výkonného vedení evropské podnikové rady skupiny BOSCH. Stalo se tak na sklonku října. Poprvé v historii se toto jednání konalo mimo Německo a je potěšitelné, že právě u nás. První den si delegáti prohlédli nejmodernější montážní linku výroby čerpadel CP3. Poté proběhly jednotlivé prezentace a výměny informací z činnosti odborových organizací OS KOVO Bosch Jihlava, RoJiří Valenta bert Bosch České Budějovice, regionálního Metodického pracoviště OS KOVO Jihlava a podnikové rady zaměstnanců závodu Bosch ve Feuerbachu. Nejživější diskuse se odehrála při výměně informací o zkušenostech z kolektivního vyjednávání, zejména pak v oblasti kolem valorizace mezd. V popředí zájmu předsedy evropské podnikové rady A. Löckleho byla nejen činnost odborů KOVO a jejich komunikace s vedením jihlavského závodu, ale také oblast personální, mzdová a otázky kolem BOZP. Druhý den se nesl v duchu interního jednání výkonného výboru, diskutovalo se na téma spolupráce v evropské radě zaměstnanců, zejména pak o evropské tarifní a podnikové politice a o opatřeních ke zlepšení interní informační struktury. Jednání se zúčastnili mj. Löckle Alfred (SRN) předseda evropské podnikové rady Bosche,
(Pokračování na str. 3)
Vlašimská firma Sellier&Bellot je tradičním výrobcem střeliva
PŘEŽILI SVOU SMRT
Jak se dnes daří odborářům u Sellier&Bellot? Akciová společnost na výrobu střeliva SELLIER&BELLOT má již ve středočeské Vlašimi svou 181 let dlouhou tradici. V současnosti - díky zvučnému jménu na světovém trhu - vyváží víc než 70 procent své produkce do zahraničí. Produkce je to třaskavá a dlouhodobě představuje puškové náboje, střelivo do ručních zbraní, brokové náboje pro střelbu na cíl i pro lov a náboje do jatečních pistolí. Výrobky vlašimské firmy zazářily v tomto století na olympijských hrách v letech 2000 a 2004 a ve střeleckých disciplínách na světových a evropských šampionátech. Munici z podhůří Blaníka si nemohou vynachválit ani myslivci při svých lovech či soutěžích. Marie Kalová
Vedení si našlo nepřítele
Ještě před nějakými 30 lety byla tato firma se svými téměř pěti tisíci zaměstnanci jedním z největších zaměstnavatelů na Benešovsku. Pohroma přišla po roce 1990, kdy se v rámci privatizace stala vlastníkem firmy společnost Wotan Invest, a. s. Sotva nastoupil nový management, začalo hromadné propouštění s odkazem na skutečnost, že „sklady jsou plné a odbyt vázne“. Nikdo však zaměstnancům nevyvrátil jejich vnitřní přesvědčení, že ztížený odbyt zboží od této proslulé firmy má na svědomí právě komerční neschopnost nového managementu. Ten, místo aby začal hledat chyby současné situace u sebe, našel si - možná z pohodlnosti - nepřítele v odborářích. Jak vzpomíná na tehdejší dobu předsedkyně ZO OS KOVO Marie Kalová, v letech 1998 - 1999 bylo všem členům odborové organizace, která měla téměř stoprocentní organizovanost, otevřeně vyhrožováno, že pokud z ní nevystoupí, budou propuštěni
ze zaměstnání. Odboráři chtěli na toto otevřené vydírání odpovědět stávkou, jenže tento nátlak na ně byl tak silný a účinný, že k zorganizování hromadného protestu jim už nezbyly síly. Strach ze ztráty zaměstnání byl silnější než odborová solidarita.
Vykoupení ze zlých časů Pro vlašimské odboráře nastaly po této „noci dlouhých nožů“ obtížné časy. I když firma odbojné členy odborů nakonec nepropustila, odmítla vybírat členské příspěvky přes mzdovou účtárnu. Bohužel odborářům bylo od této chvíle zatěžko vhodit svůj měsíční členský příspěvek „do klobouku“ výběrčího. Aby odbory vůbec měly nějaký provozní a rezervní kapitál, odhodlaly se prodat svůj hotel Blaník ve Vlašimi a rekreační středisko v Červené Řečici. Nakonec se v roce 2003 i dosud uvolněná předsedkyně Marie Kalová rozhodla „neukrajovat dále z koláče odborové organizace“ a odešla jako dělnice k pásové výrobě. Jako vykoupení ze zlých časů označila předsedkyně rok 2001, kdy akcionáři společnosti SB zcela vyměnili ve Vlašimi řídící management a „opět nastaly normální časy“, jak říká. Výbor základní organizace nyní spolehlivě funguje a ve „dceřince“ SB Stroje navíc ještě dílenský výbor. Od té doby probíhá každoroční kolektivní vyjednávání, které přináší určité sociální výhody, i když s dosavadní výší (Pokračování na str. 4) 1
377kA 2.11.2007 10:12 Stránka 6
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
EVROPSKÉ PARTNERSTVÍ PRO ANTICIPACI ZMĚN V AUTOMOBILOVÉM SEKTORU (II.)
PORADNY NA PŘÁNÍ
Na národní úrovni Národní vlády by měly zjednodušit regulační rámce pro automobilový průmysl v souladu s politikou EU. Vyzýváme je, aby přijaly kroky na podporu a povzbuzení investic finálních výrobců a dodavatelů prostřednictvím iniciativ, jako je rozvoj dopravních sítí a dalších prvků infrastruktury, a zajištěním rozvoje kvalifikované pracovní síly. Měly by plně využít strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, pro anticipaci a řízení restrukturalizace. Měly by se zavázat k intenzivnějšímu úsilí v investicích do lidského kapitálu a výzkumu & vývoje prostřednictvím vlastního financování a optimalizací využití evropských fondů (zejména strukturálních fondů). Měly by pokračovat v posilování koordinace mezi svými odděleními s cílem lépe artikulovat své jednotlivé politiky a nástroje. Konečně se vyzývají, aby pokračovaly v rozvoji a posilování konzistentních aktivit v oblasti celoživotního vzdělávání a zaměstnatelnosti - zvyšovat opatření celoživotního vzdělávání s cílem usnadnit přechod, v souladu s Vodítky pro politiku zaměstnanosti ve členských státech (zejména vodítko 21). AKTIVITY 1, 2, 11, 13 a 14 se všechny týkají nebo vyžadují spolupráci s národními orgány.
Na regionální úrovni Regionální a lokální orgány v oblastech, kde je automobilový sektor důležitý, by se měly zavázat k tomu, že budou permanentně sledovat vývoj v úzké spolupráci s ekonomickými aktéry a jejich organizacemi. Bude vyžádána jejich participace, v rámci jejich odpovědnosti, při vytváření a posilování mechanismů přizpůsobení průmyslu a pracovní síly. Tam, kde to bude nutné, by měly vyvíjet úsilí o diversifikaci a rekonverzi ekonomických struktur daných oblastí a také přispět k vytvoření alternativních zdrojů zaměstnanosti. AKTIVITY 2, 3, 4, 10, 11 a 14 jsou v tomto smyslu obzvláště relevantní.
Na podnikové úrovni Ekonomičtí aktéři automobilového průmyslu podtrhují potřebu trvalé adaptace konkurenčním tlakům. Uznávají, že anticipativní sociální dialog je jedním z předpokladů dosažení tohoto cíle. Budou proto, v souladu s existující legislativou a opatřeními, pokračovat v rozvíjení interních praktik úzkého, anticipativního a efektivního zapojení zástupců pracujících (zejména evropských podnikových rad, národních podnikových rad a odborů) tím, že budou permanentně informovat o novém vývoji a že s nimi budou v dostatečném předstihu konzultovat odhadnutelný a předvídatelný vývoj, který pravděpodobně postihne zaměstnanost v podniku. Z tohoto důvodu budou podniky a zástupci pracujících dále tvořit mechanismy a opatření zaměřené na plánovaní budoucí zaměstnanosti a dovedností (kvantitativní a kvalitativní), vhodné pro jejich konkrétní situaci. Budou spolupracovat na posílení konkurenceschopnosti operací s cílem minimalizovat potřebu významných restrukturalizačních aktivit. Zejména v restrukturalizačních případech budou i nadále pokračovat v úsilí o zmírnění sociálních důsledků pro příslušnou pracovní sílu a region, zahrnující opatření zaměstnatelnosti a přesunu/racionalizace adaptovaná na danou konkrétní situaci. IV
Uznávají potřebu přispět k revitalizaci oblastí v případě poklesu ekonomických aktivit. Budou informovat regionální a lokální orgány o budoucím vývoji a budou s nimi spolupracovat, a také se všemi ostatními příslušnými orgány, při vytváření anticipačních a adaptačních nástrojů. Partneři souhlasí s tím, že budou shromažďovat a vyměňovat si nejlepší praktiky sociálně odpovědné restrukturalizace, aby byli později schopni přijít s doporučeními v této oblasti (AKTIVITY 8, 9 a 12). Toto partnerství představily ACEA, CLEPA a EMF svým členům. Na tomto základě jej komisař Špidla a viceprezident Verheugen představí College.
PŘÍLOHA I SPOLEČNÁ DIAGNÓZA Automobilový průmysl je důležitým pilířem evropské ekonomiky. Sektor poskytuje práci více než 2 miliónům Evropanů a podporuje dalších 10 miliónů pracovních míst nepřímo. Tento průmysl tvoří asi 3 % HDP EU, představuje asi 80 miliard exportu (5 % celkového průmyslového exportu EU) a je největším soukromým investorem do výzkumu & vývoje v Evropě s více než 20 miliardami investovanými každoročně do inovací (4 % obratu sektoru a 20 % celkového výzkumu & vývoje evropského zpracovatelství). Evropský automobilový průmysl čelí navzdory odhadované vysoce rostoucí globální poptávce v nadcházejících letech a silnému projektovanému růstu ve střední a východní Evropě a také v některých částech EU situaci relativně ploché poptávky v západní Evropě (na hlavním tradičním trhu) v kontextu intenzivnější globální konkurence a narůstajícímu importu z mimoevropských zemí. To vede ke kombinaci nadměrných výrobních kapacit v západní Evropě a trvalému budování nových kapacit v EU-10 a v některých sousedních zemích (Rusko, Turecko, Maroko, Irán, atd.). V kombinaci se silnými nárůsty produktivity to bude i nadále vyvolávat tlak na zaměstnanost v některých tradičních výrobních lokacích. Průmysl je také konfrontován s vysokými cenami surovin, narůstajícím tlakem na náklady, zejména na dodavatelský řetězec, a nepříznivými směnnými kursy ve vztahu k hlavním konkurentům (USA a Japonsko). Konkurenční a inovativní kapacity sektoru jsou ovšem i nadále zdrojem síly evropského automobilového průmyslu. Jako v případě mnohých dalších sektorů vede kapitálová struktura automobilového průmyslu, a zejména jeho dodavatelů, k tlaku na výnosovost na finančních trzích. Automobilový průmysl je v posledních letech svědkem extenzivních strukturálních přesunů mezi finálními výrobci a dodavateli. Společenské požadavky se vyvíjejí. Klíčovou dlouhodobou výzvou, které automobilový průmysl čelí, je uvést do rovnováhy potřebu individuální mobility a transport zboží s objemem dopravy blízké plné kapacitě a přidružené ekologické dopady a bezpečnostní rizika. Díky technologické komplexnosti produktů a dopadům používání motorových vozidel na životní prostředí, bezpečnost a mobilitu je pravděpodobné, že sektor, již jeden z nejregulovanějších v EU a celosvětově, bude i nadále ovlivňován regulačním rámcem. Úspěch procesu nevyhnutelné adaptace průmyslu vůči výzvám, kterým čelí, závisí na faktorech vyjmenovaných v příloze II. (Pokračování příště)
Daňová odpovědna
Lze za refundaci uvolněného funkcionáře účtovat DPH? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Zaměstnavatel nám posílá fakturu na refundaci za uvolněného funkcionáře a účtuje nám k částce mzdy, sociálního a zdravotního pojištění ještě 19 % DPH. Je to správné? K. Ř., Třebíč Správné to není. V takovémto případě se DPH neúčtuje. Pokud tak bylo učiněno, nebylo to v souladu se zákonem o dani z přidané hodnoty. Bylo by proto vhodné se se zaměstnavatelem dohodnout a požadovat uvedenou částku zpět. Na internetových stránkách Ministerstva financí ČR bylo v minulosti již dvakrát uveřejněno stanovisko (poprvé 16. 7. 2004 a podruhé v květnu 2005) týkající se „uplatnění zákona o DPH při poskytnutí pracovní síly“. Část vztahující se k uvolňování funkcionářů odborů cituji: „V souladu s § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. zaměstnavatel a osoba, ke které byl zaměstnanec dočasně přidělen, mohou uzavřít dohodu, podle níž tato osoba uhradí zaměstnavateli, který zaměstnance přidělil, dohodnutou část poskytnuté mzdy, případně sociálního a zdravotního pojištění. V ta-
kovém případě refundace nákladů za zaměstnance podle těchto předpisů, jestliže neexistuje mezi zaměstnavatelem a osobou, ke které byl zaměstnanec dočasně přidělen, obchodně závazkový vztah o poskytnutí pracovníka, není předmětem daně, protože se nejedná o poskytnutí služby za úplatu. Jedná se právě například o uvolnění zaměstnance v obecném zájmu podle § 124 zákoníku práce k výkonu funkce v odborové organizaci, v místních zastupitelstvech apod.“ Po konzultaci s MF ČR toto stanovisko nadále platí, jen je nutné při odkazech na zákoník práce vycházet ze současného očíslování § podle nového zákona č. 262/2006 Sb., tzn. zákoníku práce. Znamená to tedy mimo jiné, že ani v minulosti se nejednalo o poskytnutí služby a tím o zdanitelné plnění. Upozornění: Stanovisko MF lze dohledat i v Aspi pod číslem LA206 k příslušnému zákonu.
Sociální rubrika
Musím platit kvůli neplacenému volnu zdravotní pojištění? Ing. ANDREA BICKOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO České Budějovice
Pracuji na částečný úvazek. Jsem rozvedená matka s tříapůlletou dcerkou, která chodí na 4 hodiny do mateřské školy. O letních prázdninách měla školka prázdniny a já jsem si musela vzít „neplacené volno“. Zaměstnavatel mi jej poskytl s tím, že zaplatím za toto období celou částku pojistného na zdravotní pojištění. To se mi ale nezdá správné, protože stále pobírám rodičovský příspěvek (což zaměstnavatel ví), a když jsem byla doma „na rodičáku“, žádné pojistné jsem neplatila. Má zaměstnavatel pravdu, že si musím za dobu neplaceného volna zaplatit celé pojistné? Jak, kolik a komu? J. Č., Bechyně Zaměstnavatel má pravdu v tom, že za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady mzdy (dále jen neplaceného volna) si musí zaměstnanec pojistné na zdravotní pojištění (dále jen pojistné) hradit sám. Vyměřovacím základem pro pojistné je dle § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž se pojistné platí (od 1. 1. 2007 je výše minimální mzdy stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to v § 2 na 8000 Kč měsíčně). Pojistné hradí za zaměstnance zaměstnavatel, který provádí výpočet i odvod pojistného. Způsob placení vychází z ustanovení § 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. V souladu s druhým odstavcem zmíněného § 9 hradí zaměstnavatel 2/3 a zaměstnanec 1/3 z celkové částky vypočteného pojistného. Při poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci zaměstnavatelem se postupuje podle třetího odstavce § 9 výše uvedeného zákona. V praxi to znamená, že nezaváže-li
se zaměstnanec písemnou smlouvou zaměstnavateli k úhradě z titulu neplaceného volna „zaměstnavatelských třetin“ pojistného za zaměstnance (zcela nebo jeho části), hradí zaměstnanec pouze „svoji“ 1/3 vypočteného pojistného za dané období. Při souběhu zaměstnání a zařazení mezi tzv. „státní pojištěnce“, tj. osoby, za které je plátcem pojistného stát, platí pojistné jak zaměstnanec (prostřednictvím svého zaměstnavatele), tak i stát. A z toho titulu zaměstnanec nemusí dodržet minimální výši pojistného a ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna. Kdo je „státním pojištěncem“, najdeme v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, kde pod písmenem c) je uvedeno, že stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za příjemce rodičovského příspěvku. Závěrem: Jelikož není ve vašem případě (protože jste „státní pojištěnec“) zákonem určen minimální vyměřovací základ pro pojistné, neplatíte pojistné za zaměstnance ani vy ani váš zaměstnavatel po dobu neplaceného volna. Je ovšem potřeba doložit zaměstnavateli, že máte právo na zařazení mezi „státní pojištěnce“. A dále ujistit se u své zdravotní pojišťovny, zdali jste stále jako „státní pojištěnec“ vedena, neboť dle § 12 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, jste povinna jakékoliv změny ohledně svého zařazení mezi tyto pojištěnce hlásit do 8 dnů. I
377kA 2.11.2007 10:11 Stránka 4
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
VALORIZACE DŮCHODŮ OD LEDNA 2008
Pokles podílu průměrné výše samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě byl do roku 2004 významný a rychlý. Při zvýšení důchodů od ledna 2008 pouze v zákonem požadované minimální výši dojde opět ke snížení podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě na 40,0 %.
Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Dne 9. října 2007 byla rozeslána částka 84 Sbírky zákonů, která obsahuje nařízení vlády č. 256/2007 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2008, a nařízení vlády č. 257/2007 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Povinnost valorizovat vyplácené důchody k 1. lednu kalendářního roku, jsou-li splněny zákonné podmínky (stanovený růst inflace), byla v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zachována i po přijetí reformního zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jinak byly všechny automatické valorizace ze zákonů o sociálním pojištění a zabezpečení vypuštěny. Přestože je evidentní, že důsledky reformy veřejných financí dopadnou od 1. ledna velmi citelně zejména na důchodce, schválila vláda dne 24. 9. 2007 nejnižší možné zvýšení důchodů, které plyne ze zákona. Odbory v připomínkovém řízení požadovaly podstatně vyšší valorizaci důchodů.
Minimální zákonné zvýšení Zákonné podmínky pro zvyšování důchodů stanoví § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle § 67 odst. 4 zákona se zvýšení důchodů od ledna 2008 stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu cen zjištěného v období srpen 2006 (měsíc následující po posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů podle nařízení vlády č. 461/2006 Sb.) až červenec 2007 a dále též o částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného za rok 2006. V období od srpna 2006 do července 2007 se index růstu cen vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona zvýšil o 2,4 %. Růst reálných mezd za rok 2006 vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona dosáhl 3,98 % a z tohoto růstu je pro valorizaci nutné zohlednit nejméně 1/3, tj. 1,4 % (3,98 : 3 = 1,3266). Zvýšení průměrného starobního důchodu vypláceného samostatně tedy musí činit nejméně 3,9 % (1,024 x 1,014 = 1,0383). Podle § 67 odst. 2 zákona je třeba důchody zvýšit v pravidelném termínu od ledna, pokud zvýšení důchodu stanovené podle pravidel obsažených v § 67 odst. 4 zákona činí alespoň 2 %. Jak je výše uvedeno, činí takto stanovené zvýšení 3,9 %, a ze zákona proto vyplynula nutnost důchody od ledna 2008 zvýšit.
chodů přiznaných před účinností zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (starodůchodci), a důchodů přiznaných po tomto datu (novodůchodci), přestože důchody starodůchodců zaostávají stále ve své výši za důchody novodůchodců. V červnu 2007 činil rozdíl mezi starobními důchody starodůchodců a novodůchodců 334 Kč, tj. 3,9 %.
O kolik se důchody zvýší? Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2008 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2007 tak, že: ● základní výměra důchodu se zvyšuje o 130 Kč měsíčně ● procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2007 činí 1700 Kč měsíčně (základní výměra důchodu je jednotná pro všechny důchodce, a proto se její zvýšená výše musí promítnout též do výše důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2007). Při výše uvedeném zvýšení se průměrná výše vypláceného starobního důchodu zvýší o 346 Kč měsíčně na 9111 Kč.
Základní výměra Základní výměra důchodu činila v roce 1994 u starobního důchodu 12 %, v roce 1997 to již bylo 25 %, neboť při všech zvýšeních důchodů do roku 1997 byly základní výměry důchodů zvyšovány výrazněji než procentní výměry důchodů. V letech 1999 až 2004 byly zvýšeny pouze procentní výměry důchodů a teprve po roce 2004 byly opět zvyšovány i základní výměry důchodů. Uvádí se, že zvyšování základní výměry důchodu posiluje nivelizaci důchodů, zvýhodňuje odvozené důchody (vdovské, sirotčí, částečné invalidní) a je též faktorem akcelerace výdajů na důchody v následujících letech, neboť její zvýšení vede nejen ke zvýšení již vyplácených důchodů, ale i ke zvýšení budoucích nově přiznaných důchodů. Po zvýšení základní výměry důchodu od ledna 2008 na 1700 Kč se podíl základní výměry na průměrné výši samostatně vypláceného starobního důchodu zvýší z 18,0 % na 18,7 %.
Vláda mohla důchody zvýšit více
Historie zvyšování důchodů
Tím, že zákon stanovil pouze výši minimálního zvýšení, umožňuje vládě stanovit případně i vyšší zvýšení. Tím má vláda možnost ovlivňovat potřeby harmonického vývoje důchodového systému, zejména přiměřený vývoj relace průměrného důchodu k průměrné mzdě, reálné hodnoty důchodů k reálným mzdám. Vláda však stanovila zvýšení důchodů v minimální, zákonem stanovené výši a odůvodnila to nutností stabilizovat veřejné finance a omezit růst mandatorních výdajů.
Od účinnosti zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (1. 1. 1996), docházelo ke zvyšování důchodů tak, jak uvádějí tabulky, které uveřejníme příště.
Které důchody se zvýší? Valorizace se týká všech důchodů přiznaných před 1. lednem 2008, čili důchodů starobních (i předčasných starobních), plných invalidních, částečných invalidních, vdovských, vdoveckých i sirotčích. Tento rok vláda na rozdíl od loňska nepřistoupila k rozdílné valorizaci důII
Náhradový poměr S ohledem na úsporná opatření související s reformou veřejných rozpočtů bylo rovněž v letech 2003 až 2005 stanoveno zvýšení vyplácených důchodů na minimální výši, což se projevilo snižováním podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě (náhradový poměr), jak ukazuje následující přehled: Rok
1998
2000
2002
2004
2005
2006
2007
Podíl důchod/mzda 45,9 % 44,2 % 43,5 % 40,6 % 41,1 % 40,8 % 40,7 %
Všeobecný vyměřovací základ Vláda stanovila nařízením, že výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 činí 20 050 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 činí 1,0730. Tyto hodnoty vyplývají ze statistických zjištění a odpovídají růstu průměrné mzdy. Použijí se při výpočtu důchodů.
Hranice redukce
Stanovisko ČMKOS ● Českomoravská konfederace odborových svazů považuje navrhované zvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu pouze na úrovni zákonem stanoveného minima v důsledku zavedení reformy veřejných financí za zcela nedostačující. Zachování životní úrovně důchodců vyžaduje zvýšení průměrného důchodu v příštím roce o cca 700 Kč měsíčně. Tato částka je v souladu s představou ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, kterou dle Hospodářských novin ze dne 27. 6. 2007 prezentoval koncem měsíce června před novináři. Domácnosti důchodců nemají ve většině případů příjmy z výdělečné činnosti a změna daňového systému jim tak v oblasti přímých daní nemůže nic uspořit. Všechna opatření v oblasti nepřímých daní (DPH, ekologická daň) naopak na tuto skupinu občanů dopadnou plnou měrou. ● ČMKOS nesouhlasí se snížením reálné hodnoty průměr-
Spolu s vyhlášením všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanovuje vláda každoročně nařízením nové výše částek pro stanovení výpočtového základu (hranic redukce), které významně ovlivňují výši budoucích důchodů (do první redukční hranice se při výpočtu důchodu započítávají výdělky 100 %, v rozmezí mezi prvou a druhou hranicí 30 % a nad druhou redukční hranici se výdělky hodnotí jen 10 %). Pro rok 2008 vláda stanovila částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. takto: ● částky 9600 Kč se zvyšují na 10 000 Kč, ● částky 23 300 Kč se zvyšují na 24 800 Kč.
Připomínky OS KOVO Babi, když umřu do půlnoci, ne abys jim dávala těch šedesát korun! Na mrtvolách rejžovat nebudou…
K návrhu nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2008 jsme uplatnili následující připomínky: ● Vyjádřili jsme zásadní nesouhlas s valorizací důchodů pouze ve výši zákonného minima dle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s odůvodněním, že důchodce negativně postihne realizace reformy veřejných rozpočtů od 1. ledna 2008, a to zejména z důvodu zvýšení dolní sazby DPH a také zavedení platby regulačních poplatků u lékaře a poplatků za pobyt v nemocnici. ● Uvedli jsme dále, že další pokles náhradového poměru by Česká republika neměla v žádném případě připustit. Zachování podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě (40,7 %) by znamenalo minimálně zvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu o 3,97 %, a nikoli 3,9 %, jak je navrhováno. ● K návrhu nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu, za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu, jsme požadovali zvýšení první redukční hranice z 9600 Kč alespoň na částku 10 200 Kč, aby nedošlo k poklesu podílu této redukční hranice k průměrné mzdě (činil by 44,7 % jako v roce 2007).
ného vypláceného důchodu ze 109,2 % na 108,2 % a se snížením náhradového poměru (průměrný starobní důchod/průměrná hrubá mzda) ze 40,7 % na 40 %. To by znamenalo nejhorší poměr důchodů ke mzdě za celé období od roku 1989. Konkrétně ČMKOS požadovala, aby se průměrná výše vypláceného starobního důchodu zvýšila o cca 700 Kč měsíčně, tj. minimálně o 8 %. Základní výměru požadovala zvýšit o 290 Kč na 1860 Kč měsíčně. ● Kromě toho ČMKOS požadovala, aby byla v rámci zvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu nejméně o 8 % provedena diferencovaná valorizace důchodů „starodůchodců“ (tj. důchodů přiznaných před 1. 1. 1996) a důchodů „novodůchodců“ (tj. důchodů přiznaných po 31. 12. 1995), a to tak, aby rozdíl mezi zvýšeními jejich procentních výměr činil 1,5 procentního bodu. Stávající rozdíl mezi starobními důchody těchto dvou skupin důchodců ve výši téměř 4 % (334 Kč) je nutné i nadále zmírňovat. ČMKOS rovněž nesouhlasila s návrhem na zvýšení první redukční hranice pro úpravu osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu z 9600 Kč pouze na 10 000 Kč a požadovala její zvýšení na 11 800 Kč. Takové zvýšení redukční hranice by znamenalo zastavení postupného znehodnocování její úrovně ve vztahu ke mzdovému vývoji. III
377kA 2.11.2007 10:11 Stránka 4
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
VALORIZACE DŮCHODŮ OD LEDNA 2008
Pokles podílu průměrné výše samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě byl do roku 2004 významný a rychlý. Při zvýšení důchodů od ledna 2008 pouze v zákonem požadované minimální výši dojde opět ke snížení podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě na 40,0 %.
Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Dne 9. října 2007 byla rozeslána částka 84 Sbírky zákonů, která obsahuje nařízení vlády č. 256/2007 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2008, a nařízení vlády č. 257/2007 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Povinnost valorizovat vyplácené důchody k 1. lednu kalendářního roku, jsou-li splněny zákonné podmínky (stanovený růst inflace), byla v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zachována i po přijetí reformního zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jinak byly všechny automatické valorizace ze zákonů o sociálním pojištění a zabezpečení vypuštěny. Přestože je evidentní, že důsledky reformy veřejných financí dopadnou od 1. ledna velmi citelně zejména na důchodce, schválila vláda dne 24. 9. 2007 nejnižší možné zvýšení důchodů, které plyne ze zákona. Odbory v připomínkovém řízení požadovaly podstatně vyšší valorizaci důchodů.
Minimální zákonné zvýšení Zákonné podmínky pro zvyšování důchodů stanoví § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle § 67 odst. 4 zákona se zvýšení důchodů od ledna 2008 stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu cen zjištěného v období srpen 2006 (měsíc následující po posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů podle nařízení vlády č. 461/2006 Sb.) až červenec 2007 a dále též o částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného za rok 2006. V období od srpna 2006 do července 2007 se index růstu cen vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona zvýšil o 2,4 %. Růst reálných mezd za rok 2006 vypočtený podle § 67 odst. 9 zákona dosáhl 3,98 % a z tohoto růstu je pro valorizaci nutné zohlednit nejméně 1/3, tj. 1,4 % (3,98 : 3 = 1,3266). Zvýšení průměrného starobního důchodu vypláceného samostatně tedy musí činit nejméně 3,9 % (1,024 x 1,014 = 1,0383). Podle § 67 odst. 2 zákona je třeba důchody zvýšit v pravidelném termínu od ledna, pokud zvýšení důchodu stanovené podle pravidel obsažených v § 67 odst. 4 zákona činí alespoň 2 %. Jak je výše uvedeno, činí takto stanovené zvýšení 3,9 %, a ze zákona proto vyplynula nutnost důchody od ledna 2008 zvýšit.
chodů přiznaných před účinností zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (starodůchodci), a důchodů přiznaných po tomto datu (novodůchodci), přestože důchody starodůchodců zaostávají stále ve své výši za důchody novodůchodců. V červnu 2007 činil rozdíl mezi starobními důchody starodůchodců a novodůchodců 334 Kč, tj. 3,9 %.
O kolik se důchody zvýší? Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2008 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2007 tak, že: ● základní výměra důchodu se zvyšuje o 130 Kč měsíčně ● procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2007 činí 1700 Kč měsíčně (základní výměra důchodu je jednotná pro všechny důchodce, a proto se její zvýšená výše musí promítnout též do výše důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2007). Při výše uvedeném zvýšení se průměrná výše vypláceného starobního důchodu zvýší o 346 Kč měsíčně na 9111 Kč.
Základní výměra Základní výměra důchodu činila v roce 1994 u starobního důchodu 12 %, v roce 1997 to již bylo 25 %, neboť při všech zvýšeních důchodů do roku 1997 byly základní výměry důchodů zvyšovány výrazněji než procentní výměry důchodů. V letech 1999 až 2004 byly zvýšeny pouze procentní výměry důchodů a teprve po roce 2004 byly opět zvyšovány i základní výměry důchodů. Uvádí se, že zvyšování základní výměry důchodu posiluje nivelizaci důchodů, zvýhodňuje odvozené důchody (vdovské, sirotčí, částečné invalidní) a je též faktorem akcelerace výdajů na důchody v následujících letech, neboť její zvýšení vede nejen ke zvýšení již vyplácených důchodů, ale i ke zvýšení budoucích nově přiznaných důchodů. Po zvýšení základní výměry důchodu od ledna 2008 na 1700 Kč se podíl základní výměry na průměrné výši samostatně vypláceného starobního důchodu zvýší z 18,0 % na 18,7 %.
Vláda mohla důchody zvýšit více
Historie zvyšování důchodů
Tím, že zákon stanovil pouze výši minimálního zvýšení, umožňuje vládě stanovit případně i vyšší zvýšení. Tím má vláda možnost ovlivňovat potřeby harmonického vývoje důchodového systému, zejména přiměřený vývoj relace průměrného důchodu k průměrné mzdě, reálné hodnoty důchodů k reálným mzdám. Vláda však stanovila zvýšení důchodů v minimální, zákonem stanovené výši a odůvodnila to nutností stabilizovat veřejné finance a omezit růst mandatorních výdajů.
Od účinnosti zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (1. 1. 1996), docházelo ke zvyšování důchodů tak, jak uvádějí tabulky, které uveřejníme příště.
Které důchody se zvýší? Valorizace se týká všech důchodů přiznaných před 1. lednem 2008, čili důchodů starobních (i předčasných starobních), plných invalidních, částečných invalidních, vdovských, vdoveckých i sirotčích. Tento rok vláda na rozdíl od loňska nepřistoupila k rozdílné valorizaci důII
Náhradový poměr S ohledem na úsporná opatření související s reformou veřejných rozpočtů bylo rovněž v letech 2003 až 2005 stanoveno zvýšení vyplácených důchodů na minimální výši, což se projevilo snižováním podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě (náhradový poměr), jak ukazuje následující přehled: Rok
1998
2000
2002
2004
2005
2006
2007
Podíl důchod/mzda 45,9 % 44,2 % 43,5 % 40,6 % 41,1 % 40,8 % 40,7 %
Všeobecný vyměřovací základ Vláda stanovila nařízením, že výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 činí 20 050 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 činí 1,0730. Tyto hodnoty vyplývají ze statistických zjištění a odpovídají růstu průměrné mzdy. Použijí se při výpočtu důchodů.
Hranice redukce
Stanovisko ČMKOS ● Českomoravská konfederace odborových svazů považuje navrhované zvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu pouze na úrovni zákonem stanoveného minima v důsledku zavedení reformy veřejných financí za zcela nedostačující. Zachování životní úrovně důchodců vyžaduje zvýšení průměrného důchodu v příštím roce o cca 700 Kč měsíčně. Tato částka je v souladu s představou ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, kterou dle Hospodářských novin ze dne 27. 6. 2007 prezentoval koncem měsíce června před novináři. Domácnosti důchodců nemají ve většině případů příjmy z výdělečné činnosti a změna daňového systému jim tak v oblasti přímých daní nemůže nic uspořit. Všechna opatření v oblasti nepřímých daní (DPH, ekologická daň) naopak na tuto skupinu občanů dopadnou plnou měrou. ● ČMKOS nesouhlasí se snížením reálné hodnoty průměr-
Spolu s vyhlášením všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanovuje vláda každoročně nařízením nové výše částek pro stanovení výpočtového základu (hranic redukce), které významně ovlivňují výši budoucích důchodů (do první redukční hranice se při výpočtu důchodu započítávají výdělky 100 %, v rozmezí mezi prvou a druhou hranicí 30 % a nad druhou redukční hranici se výdělky hodnotí jen 10 %). Pro rok 2008 vláda stanovila částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. takto: ● částky 9600 Kč se zvyšují na 10 000 Kč, ● částky 23 300 Kč se zvyšují na 24 800 Kč.
Připomínky OS KOVO Babi, když umřu do půlnoci, ne abys jim dávala těch šedesát korun! Na mrtvolách rejžovat nebudou…
K návrhu nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2008 jsme uplatnili následující připomínky: ● Vyjádřili jsme zásadní nesouhlas s valorizací důchodů pouze ve výši zákonného minima dle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s odůvodněním, že důchodce negativně postihne realizace reformy veřejných rozpočtů od 1. ledna 2008, a to zejména z důvodu zvýšení dolní sazby DPH a také zavedení platby regulačních poplatků u lékaře a poplatků za pobyt v nemocnici. ● Uvedli jsme dále, že další pokles náhradového poměru by Česká republika neměla v žádném případě připustit. Zachování podílu výše průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě (40,7 %) by znamenalo minimálně zvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu o 3,97 %, a nikoli 3,9 %, jak je navrhováno. ● K návrhu nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu, za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu, jsme požadovali zvýšení první redukční hranice z 9600 Kč alespoň na částku 10 200 Kč, aby nedošlo k poklesu podílu této redukční hranice k průměrné mzdě (činil by 44,7 % jako v roce 2007).
ného vypláceného důchodu ze 109,2 % na 108,2 % a se snížením náhradového poměru (průměrný starobní důchod/průměrná hrubá mzda) ze 40,7 % na 40 %. To by znamenalo nejhorší poměr důchodů ke mzdě za celé období od roku 1989. Konkrétně ČMKOS požadovala, aby se průměrná výše vypláceného starobního důchodu zvýšila o cca 700 Kč měsíčně, tj. minimálně o 8 %. Základní výměru požadovala zvýšit o 290 Kč na 1860 Kč měsíčně. ● Kromě toho ČMKOS požadovala, aby byla v rámci zvýšení průměrného vypláceného starobního důchodu nejméně o 8 % provedena diferencovaná valorizace důchodů „starodůchodců“ (tj. důchodů přiznaných před 1. 1. 1996) a důchodů „novodůchodců“ (tj. důchodů přiznaných po 31. 12. 1995), a to tak, aby rozdíl mezi zvýšeními jejich procentních výměr činil 1,5 procentního bodu. Stávající rozdíl mezi starobními důchody těchto dvou skupin důchodců ve výši téměř 4 % (334 Kč) je nutné i nadále zmírňovat. ČMKOS rovněž nesouhlasila s návrhem na zvýšení první redukční hranice pro úpravu osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu z 9600 Kč pouze na 10 000 Kč a požadovala její zvýšení na 11 800 Kč. Takové zvýšení redukční hranice by znamenalo zastavení postupného znehodnocování její úrovně ve vztahu ke mzdovému vývoji. III
377kA 2.11.2007 10:12 Stránka 6
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
KOVÁK číslo 37 — 9. listopadu 2007/příloha
EVROPSKÉ PARTNERSTVÍ PRO ANTICIPACI ZMĚN V AUTOMOBILOVÉM SEKTORU (II.)
PORADNY NA PŘÁNÍ
Na národní úrovni Národní vlády by měly zjednodušit regulační rámce pro automobilový průmysl v souladu s politikou EU. Vyzýváme je, aby přijaly kroky na podporu a povzbuzení investic finálních výrobců a dodavatelů prostřednictvím iniciativ, jako je rozvoj dopravních sítí a dalších prvků infrastruktury, a zajištěním rozvoje kvalifikované pracovní síly. Měly by plně využít strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, pro anticipaci a řízení restrukturalizace. Měly by se zavázat k intenzivnějšímu úsilí v investicích do lidského kapitálu a výzkumu & vývoje prostřednictvím vlastního financování a optimalizací využití evropských fondů (zejména strukturálních fondů). Měly by pokračovat v posilování koordinace mezi svými odděleními s cílem lépe artikulovat své jednotlivé politiky a nástroje. Konečně se vyzývají, aby pokračovaly v rozvoji a posilování konzistentních aktivit v oblasti celoživotního vzdělávání a zaměstnatelnosti - zvyšovat opatření celoživotního vzdělávání s cílem usnadnit přechod, v souladu s Vodítky pro politiku zaměstnanosti ve členských státech (zejména vodítko 21). AKTIVITY 1, 2, 11, 13 a 14 se všechny týkají nebo vyžadují spolupráci s národními orgány.
Na regionální úrovni Regionální a lokální orgány v oblastech, kde je automobilový sektor důležitý, by se měly zavázat k tomu, že budou permanentně sledovat vývoj v úzké spolupráci s ekonomickými aktéry a jejich organizacemi. Bude vyžádána jejich participace, v rámci jejich odpovědnosti, při vytváření a posilování mechanismů přizpůsobení průmyslu a pracovní síly. Tam, kde to bude nutné, by měly vyvíjet úsilí o diversifikaci a rekonverzi ekonomických struktur daných oblastí a také přispět k vytvoření alternativních zdrojů zaměstnanosti. AKTIVITY 2, 3, 4, 10, 11 a 14 jsou v tomto smyslu obzvláště relevantní.
Na podnikové úrovni Ekonomičtí aktéři automobilového průmyslu podtrhují potřebu trvalé adaptace konkurenčním tlakům. Uznávají, že anticipativní sociální dialog je jedním z předpokladů dosažení tohoto cíle. Budou proto, v souladu s existující legislativou a opatřeními, pokračovat v rozvíjení interních praktik úzkého, anticipativního a efektivního zapojení zástupců pracujících (zejména evropských podnikových rad, národních podnikových rad a odborů) tím, že budou permanentně informovat o novém vývoji a že s nimi budou v dostatečném předstihu konzultovat odhadnutelný a předvídatelný vývoj, který pravděpodobně postihne zaměstnanost v podniku. Z tohoto důvodu budou podniky a zástupci pracujících dále tvořit mechanismy a opatření zaměřené na plánovaní budoucí zaměstnanosti a dovedností (kvantitativní a kvalitativní), vhodné pro jejich konkrétní situaci. Budou spolupracovat na posílení konkurenceschopnosti operací s cílem minimalizovat potřebu významných restrukturalizačních aktivit. Zejména v restrukturalizačních případech budou i nadále pokračovat v úsilí o zmírnění sociálních důsledků pro příslušnou pracovní sílu a region, zahrnující opatření zaměstnatelnosti a přesunu/racionalizace adaptovaná na danou konkrétní situaci. IV
Uznávají potřebu přispět k revitalizaci oblastí v případě poklesu ekonomických aktivit. Budou informovat regionální a lokální orgány o budoucím vývoji a budou s nimi spolupracovat, a také se všemi ostatními příslušnými orgány, při vytváření anticipačních a adaptačních nástrojů. Partneři souhlasí s tím, že budou shromažďovat a vyměňovat si nejlepší praktiky sociálně odpovědné restrukturalizace, aby byli později schopni přijít s doporučeními v této oblasti (AKTIVITY 8, 9 a 12). Toto partnerství představily ACEA, CLEPA a EMF svým členům. Na tomto základě jej komisař Špidla a viceprezident Verheugen představí College.
PŘÍLOHA I SPOLEČNÁ DIAGNÓZA Automobilový průmysl je důležitým pilířem evropské ekonomiky. Sektor poskytuje práci více než 2 miliónům Evropanů a podporuje dalších 10 miliónů pracovních míst nepřímo. Tento průmysl tvoří asi 3 % HDP EU, představuje asi 80 miliard exportu (5 % celkového průmyslového exportu EU) a je největším soukromým investorem do výzkumu & vývoje v Evropě s více než 20 miliardami investovanými každoročně do inovací (4 % obratu sektoru a 20 % celkového výzkumu & vývoje evropského zpracovatelství). Evropský automobilový průmysl čelí navzdory odhadované vysoce rostoucí globální poptávce v nadcházejících letech a silnému projektovanému růstu ve střední a východní Evropě a také v některých částech EU situaci relativně ploché poptávky v západní Evropě (na hlavním tradičním trhu) v kontextu intenzivnější globální konkurence a narůstajícímu importu z mimoevropských zemí. To vede ke kombinaci nadměrných výrobních kapacit v západní Evropě a trvalému budování nových kapacit v EU-10 a v některých sousedních zemích (Rusko, Turecko, Maroko, Irán, atd.). V kombinaci se silnými nárůsty produktivity to bude i nadále vyvolávat tlak na zaměstnanost v některých tradičních výrobních lokacích. Průmysl je také konfrontován s vysokými cenami surovin, narůstajícím tlakem na náklady, zejména na dodavatelský řetězec, a nepříznivými směnnými kursy ve vztahu k hlavním konkurentům (USA a Japonsko). Konkurenční a inovativní kapacity sektoru jsou ovšem i nadále zdrojem síly evropského automobilového průmyslu. Jako v případě mnohých dalších sektorů vede kapitálová struktura automobilového průmyslu, a zejména jeho dodavatelů, k tlaku na výnosovost na finančních trzích. Automobilový průmysl je v posledních letech svědkem extenzivních strukturálních přesunů mezi finálními výrobci a dodavateli. Společenské požadavky se vyvíjejí. Klíčovou dlouhodobou výzvou, které automobilový průmysl čelí, je uvést do rovnováhy potřebu individuální mobility a transport zboží s objemem dopravy blízké plné kapacitě a přidružené ekologické dopady a bezpečnostní rizika. Díky technologické komplexnosti produktů a dopadům používání motorových vozidel na životní prostředí, bezpečnost a mobilitu je pravděpodobné, že sektor, již jeden z nejregulovanějších v EU a celosvětově, bude i nadále ovlivňován regulačním rámcem. Úspěch procesu nevyhnutelné adaptace průmyslu vůči výzvám, kterým čelí, závisí na faktorech vyjmenovaných v příloze II. (Pokračování příště)
Daňová odpovědna
Lze za refundaci uvolněného funkcionáře účtovat DPH? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Zaměstnavatel nám posílá fakturu na refundaci za uvolněného funkcionáře a účtuje nám k částce mzdy, sociálního a zdravotního pojištění ještě 19 % DPH. Je to správné? K. Ř., Třebíč Správné to není. V takovémto případě se DPH neúčtuje. Pokud tak bylo učiněno, nebylo to v souladu se zákonem o dani z přidané hodnoty. Bylo by proto vhodné se se zaměstnavatelem dohodnout a požadovat uvedenou částku zpět. Na internetových stránkách Ministerstva financí ČR bylo v minulosti již dvakrát uveřejněno stanovisko (poprvé 16. 7. 2004 a podruhé v květnu 2005) týkající se „uplatnění zákona o DPH při poskytnutí pracovní síly“. Část vztahující se k uvolňování funkcionářů odborů cituji: „V souladu s § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. zaměstnavatel a osoba, ke které byl zaměstnanec dočasně přidělen, mohou uzavřít dohodu, podle níž tato osoba uhradí zaměstnavateli, který zaměstnance přidělil, dohodnutou část poskytnuté mzdy, případně sociálního a zdravotního pojištění. V ta-
kovém případě refundace nákladů za zaměstnance podle těchto předpisů, jestliže neexistuje mezi zaměstnavatelem a osobou, ke které byl zaměstnanec dočasně přidělen, obchodně závazkový vztah o poskytnutí pracovníka, není předmětem daně, protože se nejedná o poskytnutí služby za úplatu. Jedná se právě například o uvolnění zaměstnance v obecném zájmu podle § 124 zákoníku práce k výkonu funkce v odborové organizaci, v místních zastupitelstvech apod.“ Po konzultaci s MF ČR toto stanovisko nadále platí, jen je nutné při odkazech na zákoník práce vycházet ze současného očíslování § podle nového zákona č. 262/2006 Sb., tzn. zákoníku práce. Znamená to tedy mimo jiné, že ani v minulosti se nejednalo o poskytnutí služby a tím o zdanitelné plnění. Upozornění: Stanovisko MF lze dohledat i v Aspi pod číslem LA206 k příslušnému zákonu.
Sociální rubrika
Musím platit kvůli neplacenému volnu zdravotní pojištění? Ing. ANDREA BICKOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO České Budějovice
Pracuji na částečný úvazek. Jsem rozvedená matka s tříapůlletou dcerkou, která chodí na 4 hodiny do mateřské školy. O letních prázdninách měla školka prázdniny a já jsem si musela vzít „neplacené volno“. Zaměstnavatel mi jej poskytl s tím, že zaplatím za toto období celou částku pojistného na zdravotní pojištění. To se mi ale nezdá správné, protože stále pobírám rodičovský příspěvek (což zaměstnavatel ví), a když jsem byla doma „na rodičáku“, žádné pojistné jsem neplatila. Má zaměstnavatel pravdu, že si musím za dobu neplaceného volna zaplatit celé pojistné? Jak, kolik a komu? J. Č., Bechyně Zaměstnavatel má pravdu v tom, že za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady mzdy (dále jen neplaceného volna) si musí zaměstnanec pojistné na zdravotní pojištění (dále jen pojistné) hradit sám. Vyměřovacím základem pro pojistné je dle § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž se pojistné platí (od 1. 1. 2007 je výše minimální mzdy stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to v § 2 na 8000 Kč měsíčně). Pojistné hradí za zaměstnance zaměstnavatel, který provádí výpočet i odvod pojistného. Způsob placení vychází z ustanovení § 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. V souladu s druhým odstavcem zmíněného § 9 hradí zaměstnavatel 2/3 a zaměstnanec 1/3 z celkové částky vypočteného pojistného. Při poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci zaměstnavatelem se postupuje podle třetího odstavce § 9 výše uvedeného zákona. V praxi to znamená, že nezaváže-li
se zaměstnanec písemnou smlouvou zaměstnavateli k úhradě z titulu neplaceného volna „zaměstnavatelských třetin“ pojistného za zaměstnance (zcela nebo jeho části), hradí zaměstnanec pouze „svoji“ 1/3 vypočteného pojistného za dané období. Při souběhu zaměstnání a zařazení mezi tzv. „státní pojištěnce“, tj. osoby, za které je plátcem pojistného stát, platí pojistné jak zaměstnanec (prostřednictvím svého zaměstnavatele), tak i stát. A z toho titulu zaměstnanec nemusí dodržet minimální výši pojistného a ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna. Kdo je „státním pojištěncem“, najdeme v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, kde pod písmenem c) je uvedeno, že stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za příjemce rodičovského příspěvku. Závěrem: Jelikož není ve vašem případě (protože jste „státní pojištěnec“) zákonem určen minimální vyměřovací základ pro pojistné, neplatíte pojistné za zaměstnance ani vy ani váš zaměstnavatel po dobu neplaceného volna. Je ovšem potřeba doložit zaměstnavateli, že máte právo na zařazení mezi „státní pojištěnce“. A dále ujistit se u své zdravotní pojišťovny, zdali jste stále jako „státní pojištěnec“ vedena, neboť dle § 12 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, jste povinna jakékoliv změny ohledně svého zařazení mezi tyto pojištěnce hlásit do 8 dnů. I
