BROŽURA SE ZAMĚŘENÍM NA SLAĎOVÁNÍ PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE
Obsah: 1. Úvod…………………………………………………………………………………………………………………………….3 str. 2. Pracovně – právní předpisy v ČR…………………………………………………………………………………..4. str. 3. Možnosti podnikání cizinců v ČR………………………………………………………………………………….30 str. 4. Možnosti ve vyhledávání zaměstnání…………………………………………………………………………..35 str. 5. Životopis a motivační dopis………………………………………………………………………………………….36 str. 6. Jak uspět u přijímacího pohovoru…………………………………………………………………………………37 str. 7. Flexibilní formy organizace práce………………………………………………………………………………….41 str. 8. Webové portály zabývající se ve větší míře flexibilními formami zaměstnávání……………45 str. 9. Systém péče o nezaměstnané v ČR……………………………………………………………………………….47 str. 10. Úřad práce v ČR….……………………………………………………………………………………………………….52 str. 11. Nekalé praktiky zprostředkovatelů práce…………………………………………………………………….58 str. 12. Možnosti řešení nedodržování pracovně-právních předpisů………………………………………..61 str. 13. Možnosti zabezpečení péče o malé děti (do cca 3 let věku)………………………………………….70 str. 14. Předškolní vzdělávání……………………………………………………………………………………………………73 str. 15. Vzdělávací systém v ČR (od 3 let věku)………………………………………………………………………….78 str. 16. Seznam organizací zabývající se výukou českého jazyka pro cizince………………………………82 str. 17. Nostrifikace-uznávání vzdělání………………………………………………………………………………………84 str. 18. Péče o děti z hlediska občanského zákoníku………………………………………………………………….87 str. 19. Zdravotní péče v ČR……………………………………………………………………………………………………….91 str. 20. Zdravotní pojištění v ČR…………………………………………………………………………………………………93 str. 21. Sociální zabezpečení v ČR ……………………………………………………………………………………………100 str. 22. Přílohy…............................................................................................................................112 str.
2
I. Úvod Organizace pro pomoc uprchlíkům zahájila dne 1. 4. 2015 realizaci projektu zaměřeného na rodiče s malými dětmi. Jedna část práce byla zaměřena na rodiče-zaměstnance OPU a druhá část na rodiče-cizince. Cílem projektu bylo podpořit osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny v návratu na trh práce a ve vytvoření pracovního prostředí vstřícného rodinám. Podpora byla poskytnuta: a) zaměstnancům OPU na mateřské/rodičovské dovolené a b) imigrantům a azylantům na rodičovské/mateřské dovolené nebo vracející se po ní zpět do práce (do 2 let od ukončení rodičovské/mateřské dovolené) i imigrantům a azylantům samoživitelům s dětmi. Prostředky k dosažení cíle: a) zaměstnankyně OPU byly zaměstnány na základě flexibilních forem organizace práce, čímž jim bylo umožněno částečného návratu na trh práce, včetně připomenutí si znalostí a dovedností v rámci pomáhání a podpory rodičůmcizincům a přípravou témat do Brožury, b) v návratu na trh práce bylo cizincům pomoženo podporou při vyhledávání zaměstnání (jednalo se zejména o pomoc s orientací na internetu, v oblasti pracovních nabídek, personalistiky či přímo doprovod na pracovní pohovor, v orientaci v pracovně-právních a podnikatelských předpisech, podpora při nástupu do nového zaměstnání, při slaďování rodinné a pracovní sféry atd.), vzděláváním (možností absolvovat zdarma rekvalifikační či kvalifikační kurzy, případně kurzy odborného českého jazyka) a stážemi (podpora při vyhledávání zaměstnavatele pro realizaci praxe). V rámci projektu byla zároveň jako forma udržitelnosti zpracována Brožura se zaměřením na slaďování rodinného a pracovního života v ČR, tj. témata se týkají nejen oblasti pracovní, ale i oblasti rodinné zejm. vztahující se k péči o děti. Na tvorbě Brožury se podíleli rodiče-zaměstnanci, přičemž kontrolu a ladění textů včetně kompletace Brožury provedla koordinátorka projektu. "Tento projekt je podpořen v rámci operačního programu OPPA, který je spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu".
Na tvorbě Brožury se podílely: Mgr. Barbora Zelenková Mgr. Pavla Merhautová Mgr. Magda Čechová Mgr. Michala Cilli Mgr. Lucie Fryčová – koordinátorka projektu
Praha, 2015 (Veškeré číselné údaje se vztahují k 31.12.2015)
3
II. Pracovně-právní předpisy 1) Právní předpisy týkající se zaměstnávání cizinců v ČR K zaměstnávání cizinců v České republice se nejvíce vztahují tři základní právní předpisy: a) zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti b) zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (případně zákon č. 325/1999 Sb., o azylu) c) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
2) Podmínky a postup pro získání zaměstnání na území ČR pro zahraniční zaměstnance a) Občané EU, EHP a Švýcarska - Občané členských států EU a jejich rodinní příslušníci, občané Lichtenštejnska a Islandu (EHP) a jejich rodinní příslušníci a občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci mají stejné postavení jako občané ČR, nejsou proto podle zákona o zaměstnanosti považováni za cizince, a proto nepotřebují pro výkon zaměstnání v ČR povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu ani modrou kartu. Zaměstnavatel musí nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti KP ÚP příslušnou podle místa výkonu práce, žádné další doklady nejsou potřeba. Při ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušné KP ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání. - Rodinný příslušník, který není občanem EU/EHP, ani Švýcarska, předkládá příslušnému úřadu práce doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana EU/EHP nebo Švýcarska. b) Občané tzv. třetích zemí K získání zaměstnání v ČR potřebuje cizinec z tzv. třetí země (občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Členské státy EU jsou Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo povolení k zaměstnání. Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se nevyžaduje u cizince, který: - má na území ČR trvalý pobyt nebo - na území ČR pobývá na základě dlouhodobého pobytu za účelem sloučení nebo - mu byl udělen azyl nebo doplňková ochrana nebo - na území ČR získal/a střední, vyšší odborné, vysokoškolské vzdělání nebo - je duchovním církve nebo náboženské společnosti registrovaných v ČR, výkonným umělcem, pedagogickým pracovníkem, akademickým pracovníkem VŠ, vědeckým pracovníkem účastnícím se vědeckého setkání, žákem nebo studentem do 26 let věku, sportovcem, osobou zajišťující v ČR dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodávající, osobou provádějící montáž na základě obchodní smlouvy, příp. provádí záruční a opravářské 4
práce a jehož výkon práce na území ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce, - je vyslán na území ČR svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou, výlučně za účelem zvyšování si dovedností a kvalifikace potřebných k výkonu své práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území ČR atd. c) Žadatelé o mezinárodní ochranu Tito nemohou v ČR podnikat, ale po 12 měsících od podání žádosti o mezinárodní ochranu mohou pracovat. Potřebují povolení k zaměstnání, ale na základě § 97 zákona č. 435/2004 Sb. písmeno e) se nemusí jednat o volné pracovní místo (volným pracovním místem se rozumí takové místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo. Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zaměstnanecké karty nebo držitelem modré karty se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení KP ÚP, s výjimkou pracovních míst úředníků a služebních míst státních zaměstnanců, u modré karty jde současně o pracovní místo, které vyžaduje vysokou kvalifikaci.Charakteristika volného pracovního místa hlášeného KP ÚP musí být totožná s charakteristikou místa, kde bude zaměstnání vykonáváno). Cizinci bude příslušným ÚP uděleno povolení k zaměstnání na konkrétní pracovní místo. Povolení k zaměstnání by mělo obsahovat místo výkonu práce, druh práce, označení (jméno) a sídlo (místo pobytu) zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, a dobu, na kterou se vydává. Povolení k zaměstnání se vydává na základě příslibu zaměstnavatele. Příslib zaměstnavatele je dle občanského zákoníku druh smlouvy, ve které se budoucí zaměstnavatel a zaměstnanec domluví na tom, CO a KDE bude zaměstnanec dělat a KDY nastoupí do práce. Tímto okamžikem je ujednána smlouva o smlouvě budoucí (vznikl příslib zaměstnání). I když se budoucí zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou ústně – nabídka místa a její přijetí proběhne např. po telefonu (v takovém případě je však prokazování této dohody poměrně komplikované, ale občanský zákoník písemnou podobu příslibu nenařizuje), smlouva byla tímto okamžikem uzavřena. Od příslibu je možné odstoupit, ale v případě pracovního poměru jedině před jeho vznikem (než zaměstnanec nastoupí do práce). Pokud jedna smluvní strana odstoupí od smlouvy bez vážného důvodu, může po ní druhá strana nárokovat náhradu škody. Uzavírá-li se proto tato smlouva s předstihem (lze až rok dopředu), je dobré se domluvit, co obě strany uznávají jako vážný důvod pro odstoupení od smlouvy. Pro odstoupení od pracovní smlouvy zákoník práce ukládá písemnou podobu, kdyby odstoupení proběhlo ústně, může se druhá strana (zpravidla zaměstnanec) domáhat ve lhůtě 3 let toho, že trvá na vzniku pracovního poměru. K ústnímu odstoupení od pracovní smlouvy se nepřihlíží (= nemá žádné následky). Žadatel o azyl má po uplynutí 365 dnů od podání žádosti o mezinárodní ochranu stejná práva a povinnosti jako občan ČR vzhledem k zákoníku práce. A) Povolení k zaměstnání O povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně příslušnou KP ÚP zpravidla před svým příchodem na území ČR. Žádat o vydání zaměstnanecké karty může také na území ČR, jestliže je držitelem dlouhodobého víza vydaného podle zákona o pobytu cizinců na území ČR. Pro vyřízení žádosti může být zastoupen zaměstnavatelem nebo i jiným jím určeným zástupcem na základě písemné plné moci. Pro vydání povolení k zaměstnání je příslušnou KP 5
ÚP, v jejímž obvodu bude cizinec zaměstnání vykonávat. O povolení k zaměstnání může požádat cizinec, který chce být zaměstnán na území ČR a jedná se o: • sezónní práce (na dobu 6 měsíců v jednom kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními uplyne doba alespoň 6 měsíců); • plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo, např. jednání jako společník v.o.s., jednatel s.r.o., člen představenstva a.s., člen výboru družstva; • držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání; • zaměstnání na časově vymezené období za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace (tzv. stáž) na dobu nejdéle 6 měsíců, toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v ČR; • příležitostné a časově omezené zaměstnání osob do 26 let věku v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, již se Česká republika zúčastní; • vyhlášenou mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a pokud tato smlouva pro cizince stanoví podmínku mít povolení k zaměstnání; • držitele víza za účelem strpění pobytu nebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu podle pobytového zákona; • žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle zákona o azylu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu; • vyslání cizince na území ČR zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou k plnění úkolů z této smlouvy vyplývající; • krátkodobé zaměstnání do tří měsíců. Žádost o povolení k zaměstnání obsahuje • identifikační údaje cizince (tj. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště), • adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, • číslo cestovního dokladu a název orgánu, který cestovní doklad vydal, • identifikační údaje budoucího zaměstnavatele (název, sídlo, identifikační číslo), • druh práce, • místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, • případně další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Přílohy k žádosti o povolení k zaměstnání • fotokopie stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince; • vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná; • doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom o ukončení vysokoškolského studia apod.); 6
•
další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána. • Poplatek za podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání je ve výši 500 Kč. Přílohy v cizích jazycích se předkládají v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem do českého jazyka. Doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání musí být superlegalizovány (popř. opatřeny apostilou) a nostrifikovány. I. Superlegalizace Neboli ověřování listin a na nich uvedených podpisů, otisků úředních razítek a pečetí je potvrzení jejich pravosti s cílem vyloučení padělků. Provedení superlegalizace cizozemské veřejné listiny znamená její opatření legalizační doložkou zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. Superlegalizace se nevyžaduje v případě, že tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Takovou mezinárodní smlouvou je např. Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z 5. října 1961 (Úmluva je zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 45/1999 Sb.), která odstranila mezi smluvními státy požadavek superlegalizace a nahradila jej zvláštní doložkou, která se nazývá apostila. V tomto případě tedy listina nemusí být ověřena zastupitelským úřadem ČR v zahraničí, ale konečné ověření provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Informaci o tom, zda je třeba provedení superlegalizace nebo zajištění apostily, je možné zjistit telefonickým dotazem na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. Někdy není třeba listinu vůbec ověřovat. Jedná se o případy, kdy ve vztahu mezi ČR a konkrétním státem platí dvoustranná mezinárodní smlouva, která upravuje osvobození od ověření. Seznam smluv o právní pomoci, které upravují osvobození od ověření, lze najít na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Apostila se vyžaduje u dokladů vydaných státy, které jsou v seznamu zveřejněném na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v části IV. (na adrese zde: http://portal.justice.cz/Justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=5096&d=9064). V části V. je uveden seznam států, s nimiž má ČR uzavřenu dvoustrannou smlouvu o právní pomoci, ve které jsou uvedeny veřejné listiny osvobozené od ověření apostilou nebo superlegalizací. Je-li stát uveden v obou seznamech, má přednost bilaterální smlouva. V případě, že stát není uveden ani v jednom ze seznamů, musí být jím vydané doklady superlegalizovány. Doporučený postup ve věci vyřízení žádosti o superlegalizaci je následující. Obraťte se na ověřujícího pracovníka zastupitelského úřadu ČR v zahraničí, příp. na odbor konzulárních činností Ministerstva zahraničních věcí ČR. Na úřadě předložte listinu, která má být ověřena či superlegalizována. Nejsou stanoveny žádné předepsané formuláře, stejně jako lhůty pro vyřízení. Případné dotazy lze zasílat na e-mailovou adresu příslušného zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. II. Nostrifikace zahraničního vzdělání ZŠ, SŠ, VOŠ v ČR Na území ČR musejí být doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání nostrifikovány. Základní, střední a vyšší odborné vzdělání je nostrifikováno = uznáváno dle § 108 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a v jeho prováděcí vyhlášce 7
č. 12/2005 Sb., Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. O nostrifikaci dokladů rozhodují krajské úřady (KÚ), MŠMT rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je uskutečňován po dohodě s MŠMT; Ministerstvo vnitra rozhoduje o nostrifikaci a vydává osvědčení o uznání rovnocennosti v oblasti činnosti policie a požární ochrany. KÚ nostrifikuje pouze doklad o ukončeném stupni vzdělání získaném v zahraniční škole, pokud studium svým obsahem a rozsahem odpovídá studiu na základní, střední nebo vyšší odborné škole s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v ČR. V řízení o nostrifikaci KÚ porovnává obsah a rozsah zahraničního vzdělávání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího programu v ČR. Školský zákon umožňuje dva možné postupy nostrifikace. Pokud existuje mezinárodní smlouva o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání, vydává se osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v ČR. V opačném případě je vydáváno rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (nostrifikace). Když KÚ v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole se v porovnání s obdobným vzdělávacím programem v ČR podstatně liší, je žádost zamítnuta. Pokud se obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovacích předmětů, nařídí KÚ nostrifikační zkoušku, která má ověřit, zda znalosti a dovednosti žadatele odpovídají cílům a obsahu vzdělávání příslušného vzdělávacího programu. Žadatel, který není státním občanem ČR, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura. Nostrifikační zkouška se koná zpravidla v českém jazyce (v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád – každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného do seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady). Bližší podmínky organizace zkoušky upravuje výše uvedená vyhláška MŠMT. Pokud žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně, pak KÚ žádost o nostrifikaci také zamítne. Přílohou žádosti o uznání rovnocennosti nebo nostrifikace zahraničního vysvědčení jsou tyto doklady: 1. originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřená kopie, 2. doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole, 3. doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá (v případě nostrifikace), 4. úředně ověřený překlad dokladů uvedených do českého jazyka, vyhotovený tlumočníkem zapsaným v ČR do seznamu znalců a tlumočníků (www.justice.cz v sekci Znalci a tlumočníci); 5. pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem ČR a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak (ověřování apostilou, příp. superlegalizací). 6. doklad o zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti ve výši 1 000 Kč.
8
Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dnů při předložení všech potřebných dokladů, popř. po vykonání nostrifikační zkoušky; ve složitějších případech lze lhůtu prodloužit. Uznávání (nostrifikaci) nepodléhají odborné kurzy (např. masér, kosmetička apod.) získané v zahraničí, jelikož neuvádí stupeň dosaženého vzdělání. III. Uznání zahraničního VŠ vzdělání v ČR O uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání rozhodují nejčastěji veřejné vysoké školy podle § 89 a § 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. MŠMT vydává osvědčení o uznání vzdělání jen tehdy, pokud bylo získáno ve státě, s nímž je uzavřena smlouva o uznávání rovnocennosti dokladů (případně o uznávání dokladů o vzdělání) a MŠMT je touto smlouvou k uznání zmocněno, nebo tehdy, když existují pochybnosti o tom, která veřejná VŠ v ČR nabízí obsahově obdobný studijní program a může tedy rozhodnout o uznání. O uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání rozhodují: 1. zásadně veřejné VŠ (soukromé VŠ tuto pravomoc nemají); v konkrétním případě pak ta veřejná VŠ, která uskutečňuje akreditovaný obsahově obdobný studijní program. Přehled akreditovaných studijních programů na VŠ v ČR je přístupný na stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/studijni-programy. Adresy veřejných VŠ jsou k dispozici na http: //www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehledvysokych-skol. Veřejné vysoké školy by měly přihlédnout k tomu, zda byl doklad vydán v zemi, která je smluvní stranou tzv. Lisabonské úmluvy – viz bod D. 2. MŠMT (odbor vysokých škol) určí v případě pochybností o existenci obdobného studijního programu příslušnost VŠ k uznání, anebo může rozhodnout o uznání samo. Především je ale odvolacím orgánem v případě zamítnutí žádosti. 3. Ministerstvo obrany (sekce personální) rozhoduje o vysokoškolském vzdělání získaném v zahraničí v oblasti vojenství (dle § 95 odst. 9 zákona o vysokých školách) 4. Ministerstvo vnitra (odbor vzdělávání a správy policejního školství) rozhoduje v oblasti bezpečnostních služeb. Absolvent zahraniční VŠ (žadatel) musí veřejné VŠ (rektorátu) podat písemnou žádost, ke které je nutné připojit: • originál nebo úředně ověřenou kopii diplomu nebo jiného dokladu o ukončení studia nebo dodatku k diplomu (tzv. „Diploma Supplement“);, • na vyžádání VŠ případně i doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat VŠ vzdělávání, nebo doklad o náplni VŠ studia. Vysoká škola může vyžadovat vyšší ověření vysokoškolských diplomů prováděné zpravidla ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má zahraniční VŠ, která doklad vydala, sídlo, a následnou superlegalizaci příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak (výjimky z povinnosti superlegalizace viz. smlouvy o právní pomoci a Haagská úmluva). Podání žádosti a vydání rozhodnutí (osvědčení) není spojeno s úhradou poplatku. Ověření se nevyžaduje u vysokoškolských diplomů vystavených v zemích, které uzavřely s Českou republikou smlouvu o právní pomoci: Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Francie, Gruzie, Jemen, 9
Chorvatsko, Korea (KLDR), Kuba, Kypr, Kyrgyzstán, Maďarsko, Makedonie/FYROM, Moldavsko, Mongolsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská federace, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Sýrie, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam. Dle tzv. Haagské úmluvy se mezi signatáři nevyžaduje superlegalizace listin zastupitelským úřadem, ale postačuje vyšší ověření tzv. Apostilou, kterou vystavuje pověřený orgán státu, v němž byl diplom vydán (tzv. apostilní úřad). Seznam apostilních úřadů je k dispozici na stránkách Haagské konference na: http://hcch.e-vision.nl (Authorities, per Convention, úmluva číslo 12, přímý odkaz: http://hcch.e-vision.nl/index_en.php?act=conventions.authorities&cid=41). V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad dokladů, který vyhotoví soudní tlumočník (seznam soudních tlumočníků je přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti na www.justice.cz – znalci a tlumočníci), nebo zastupitelský úřad České republiky v dané zemi. V řízení o uznání zahraničního VŠ vzdělání se porovnává obsah a rozsah zahraničního studia se studiem v akreditovaném studijním programu, který uskutečňuje veřejná VŠ v ČR. Při zjištění podstatných rozdílů v porovnávaných studijních programech nebo v případě, že diplom vydala zahraniční instituce, která není ve státě, v němž má sídlo, uznávána jako VŠ, se žádost zamítá. Je-li zahraniční VŠ vzdělání uznáno, žadatel obdrží rozhodnutí o jeho uznání, jehož přílohou je osvědčení potvrzující rovnocennost se vzděláním získaným absolvováním odpovídajícího typu studijního programu na veřejné VŠ v ČR, případně i osvědčení práva užívat přiznaný zahraniční titul. Veřejná VŠ či příslušné ministerstvo musí vydat rozhodnutí do 30 dnů od podání žádosti, která má veškeré náležitosti. Ve složitějších případech může být lhůta prodloužena např. o dalších 30 dní. Žadatel má právo ve lhůtě 15 dní od doručení rozhodnutí podat odvolání, pokud o uznání rozhodovala veřejná VŠ, nebo rozklad, když o uznání rozhodovalo ministerstvo (školství, mládeže a tělovýchovy nebo obrany či vnitra) jako prvoinstanční orgán. Odvolání se podává vždy orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. O odvolání může rozhodnout veřejná VŠ (v případě, že mu vyhoví), nebo jej postoupí MŠMT jako odvolacímu orgánu. MŠMT pak o odvolání rozhodne – buď mu vyhoví, nebo potvrdí rozhodnutí veřejné VŠ. O rozkladu rozhodují vedoucí ústředního orgánu státní správy, tj. ministři. Rozhodnutí o odvolání (rozkladu) je konečné. Bilaterální mezinárodní smlouvy o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o dosaženém vzdělání a dokladů o udělení vědeckých hodností a titulů a postup uznávání vzdělání podle těchto dohod najdete zde: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/a-postuppodle-ekvivalencnich-dohod-madarsko-polsko?lang=1. Seznam mezinárodních smluv v působnosti MŠMT – Smlouvy o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladu o vzdělání najdete zde: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/seznam-mezinarodnich-smluv. Přehled vysokých škol v ČR najdete zde: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysokeskolstvi/prehled-vysokych-skol-v-cr-3. Vydané Povolení k zaměstnání • obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání; 10
•
je nepřenosné a vydává se na dobu určitou, maximálně na 2 roky; cizinec může žádat o vydání povolení k zaměstnání i opakovaně; • je platné pouze pro zaměstnání u zaměstnavatele, který je uveden v rozhodnutí; týká se i druhu a místa výkonu práce. Má-li dojít v době před ukončením platnosti povolení k zaměstnání ke změně některých podmínek uvedených v tomto povolení, cizinec musí požádat místně příslušnou krajskou pobočku ÚP o vydání nového povolení k zaměstnání; • se vyžaduje pro všechny pracovněprávní vztahy ve smyslu zákoníku práce vykonávané cizincem na území ČR, tj. pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, a to i tehdy, dochází-li k jejich souběhu; Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který • v České republice požádal o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu na 90 dnů za účelem strpění pobytu podle zákona o azylu a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu, nebo • nesplňuje některou z podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti pro vydání povolení k zaměstnání, • nelze vydat, pokud cizinec k výkonu práce na území ČR potřebuje zaměstnaneckou kartu, nebo pokud obdržel modrou kartu. Prodloužení povolení k zaměstnání Nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání může cizinec požádat příslušnou KP ÚP o jeho prodloužení, podmínkou prodloužení je pokračování zaměstnání u stejného zaměstnavatele. Žádost o prodloužení povolení k zaměstnání obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání. K žádosti se přikládá pouze vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná. Poplatek za podání žádosti o prodloužení povolení je 250 Kč. Při posuzování žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání se přihlíží k situaci na trhu práce. Bez ohledu k situaci na trhu práce lze prodloužit povolení k zaměstnání vydaná v souladu s § 95 zákona o zaměstnanosti /(1) Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území ČR k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy; (2) Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na území ČR k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba povinna projednat s příslušnou KP Úřadu práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání; (3) Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě budou cizinci vysláni na území ČR k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. Tato osoba je odpovědna za to, že cizinci mají platná povolení k zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem; (4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 dočasné přidělení cizince k výkonu práce k uživateli, KP Úřadu práce povolení k zaměstnání nevydá (§ 66)/
a § 97 zákona o zaměstnanosti /Povolení k
zaměstnání se dále vyžaduje i v případě cizince: a) který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle 6 měsíců. Toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice; b) do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní; c) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána; d) kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu; e) který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu; f) Zánik platnosti povolení k zaměstnání/
11
Platnost povolení k zaměstnání zaniká v případě, že • uplyne doba, na kterou bylo vydáno, • skončí zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, • uplyne doba, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu, nebo • oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání nebude uděleno nebo vydáno, bude zrušeno nebo zanikne z jiných důvodů. Odejmutí povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání může být cizinci odejmuto, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, nebo pokud bylo vydáno na základě nepravdivých údajů. Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty anebo zaměstnání cizince na další pracovní pozici nebo u dalšího zaměstnavatele podléhá předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky. Musí se opět jednat o volné pracovní místo zařazené v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Žádost o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty anebo zaměstnání cizince na další pracovní pozici nebo u dalšího zaměstnavatele se podává na pracovišti Ministerstva vnitra na vyplněném formuláři „Žádosti o zaměstnaneckou kartu“. K žádosti je nutné doložit: 1. pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti (nebo alespoň smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti). Uvedené doklady musejí obsahovat ujednání, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce nebude sjednaná měsíční mzda nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba bude činit nejméně 15 hodin, 2. doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání – platí pouze v případě, že doklad dříve předložený MV ČR pozbyl platnosti (např. v případě, že doklad o dosažení odborné kvalifikace, který cizinec doložil k žádosti o vydání zaměstnanecké karty na původní pracovní pozici je časově omezen a v době rozhodování o žádosti o udělení souhlasu je již neplatný) nebo pokud je k výkonu požadovaného zaměstnání nutná jiná odborná způsobilost. V případě kladného vyřízení žádosti o udělení souhlasu MV ČR je tento cizinci doručen písemně a cizinec může na příslušném pracovním místě začít pracovat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Den nabytí právní moci rozhodnutí lze urychlit tím, že se cizinec po doručení rozhodnutí vzdá práva na odvolání. Pokud nebudou splněny podmínky pro udělení souhlasu, MV ČR cizinci doručí písemné vyhotovení správního rozhodnutí, jímž se souhlas neudělí. Proti rozhodnutí věci žádosti o udělení souhlasu lze podat odvolání a je následně i přezkoumatelné soudem. Udělením souhlasu se současně automaticky neprodlužuje platnost zaměstnanecké karty, a to i v případě, že je žádost o udělení souhlasu podána v závěru doby platnosti zaměstnanecké karty. V případě, že cizinec požádá pouze o udělení souhlasu a jsou-li splněny zákonné podmínky, MV ČR rozhodnutím souhlas udělí a neprodlužuje platnost zaměstnanecké karty ani nevydává nový biometrický průkaz o povolení k pobytu. Pokud tedy 12
cizinec hodlá změnit zaměstnání a je to v době, kdy mu již běží zákonná lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty (nejdříve 90 a nejpozději 14 dní před koncem platnosti zaměstnanecké karty), musí podat současně s žádostí o udělení souhlasu také žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Pokud by to neučinil, podal pouze žádost o udělení souhlasu a marně by mu uplynula lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, nebylo by již možné kladně vyřídit ani jeho žádost o udělení souhlasu. Souhlas OAMP není třeba v případech, kdy bylo na danou pracovní pozici vydáno povolení k zaměstnání nebo v případech, kdy má cizinec volný přístup na trh práce. V takovém případě je cizinec povinen oznámit změnu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo, a to zejména na formuláři „Oznámení cizince se zaměstnaneckou kartou o ukončení pracovního poměru, změně pracovního zařazení, změně zaměstnavatele nebo zaměstnání na další pracovní pozici nebo u dalšího zaměstnavatele“. Specifické případy zaměstnávání cizinců a) Plnění úkolů Za zaměstnání se pro účely povinnosti mít platné povolení k zaměstnání považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost či členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. Společnost nebo družstvo musí nahlásit volné pracovní místo, které nelze obsadit jinak, a charakteristiku úkolů, které bude společník nebo člen družstva vykonávat, poté vydá ÚP na žádost cizince povolení k zaměstnání. Povolení k zaměstnání je vydáváno na plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby (tj. úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností prováděnou v zařízeních určených pro tuto činnost nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost), nikoliv na výkon činností spojených s vedením společnosti nebo družstva. b) Držitelé povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání O povolení k zaměstnání může požádat i cizinec, který získal na území ČR dlouhodobý pobyt za účelem podnikání, avšak povolení k zaměstnání je vydáváno s ohledem na situaci na trhu práce. Pracovní cesty cizinců Cizinec s povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou může být vyslán na pracovní cestu mimo místo výkonu práce na nezbytně nutnou dobu a v souladu s povoleným druhem práce. Vyslání na pracovní cestu nesmí znamenat faktickou změnu místa výkonu práce. Před pracovní cestou musí zaměstnavatel cizinci vystavit cestovní příkaz a za pracovní cestu musí být cizinci poskytnuty cestovní náhrady podle zákoníku práce. O vyslání cizince na pracovní cestu zaměstnavatel nepodává krajské pobočce ÚP žádnou informaci. B) Zaměstnanecká karta Zaměstnanecká karta je nový druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Může být vydána pro všechny druhy zaměstnání a opravňuje k pobytu na území ČR delšímu než 3 měsíce. 13
Opravňuje pracovat u zaměstnavatele na pracovním místě, na které byla ZK vydána, nebo pracovat na pracovním místě, ke kterému byl udělen souhlas Odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra - ve většině případů musí jít o pracovní místo, které je zařazeno do „Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty“. Toto se netýká případů držitelů neduální zaměstnanecké karty s volným přístupem na trh práce (právo volného vstupu na trh práce ČR má podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti například cizinec, který: • získal v ČR střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři nebo vysokoškolské vzdělání nebo • chce být v ČR zaměstnán jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo duchovní církve nebo náboženské společnosti registrované v ČR nebo • je do ČR vyslán v rámci poskytování služeb svým zahraničním zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU/EHP nebo ve Švýcarsku. Dále se toto netýká cizince, který požádal KP ÚP o vydání povolení k zaměstnání (zaměstnaneckou kartu) a který: • je svým zahraničním zaměstnavatelem usazeným mimo území EU/EHP nebo Švýcarska vyslán k výkonu práce do ČR (aby zde plnil úkoly vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi tímto zaměstnavatelem a českou právnickou či fyzickou osobou) nebo • je společníkem, členem nebo statutárním orgánem obchodní společnosti nebo družstva a plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby nebo • je sezónním zaměstnancem vykonávajícím práci závislou na střídání ročních období zaměstnaným na dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce nebo • pracuje jako stážista v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli v ČR nebo • stanoví-li to o něm platná mezinárodní smlouva. Existují 2 druhy zaměstnanecké karty (ZK): 1) opravňuje současně k pobytu na území ČR i zaměstnání (ZK duální) 2) opravňuje pouze k pobytu na území ČR (ZK neduální) Kdo může žádat • pokud jste cizinec ze třetí země a nejste současně rodinným příslušníkem občana EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska nebo nemáte podanou žádost o přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska Místo podání žádosti o ZK • na zastupitelském úřadu v zemi původu (pokud jste státním příslušníkem státu, který je uveden ve vyhlášce č. 429/2010 Sb. (Albánská republika, Andorské knížectví, Antigua a Barbuda, Argentinská republika, Australské společenství, Bahamské společenství, Barbados, Bolívarovská republika Venezuela, Bosna a Hercegovina, Brazilská federativní republika, Brunejský sultanát, Federace Sv. Kryštofa a Nevise, Guatemalská republika, Honduraská republika, Chilská republika, Chorvatská republika, Izraelský stát, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Kostarická republika. Makedonská republika, Malajsie, Mauritijská republika, Monacké knížectví, Nikaragujská republika, Nový Zéland, Panamská 14
republika, Paraguayská republika. Republika Černá Hora, Salvadorská republika, Sanmarinská republika, Seychelská republika, Singapurská republika, Spojené státy americké, Spojené státy mexické, Srbská republika, Svatý stolec, Tchaj-wan, Uruguayská východní republika,.Zvláštní administrativní oblast Hongkong, Zvláštní administrativní oblast Macao), můžete žádost podat i v jiném státě) • u Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (v případě, že pobýváte na území ČR na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydaném za jiným účelem) Podmínky pro vydání ZK Obecné náležitosti (platí pro oba typy ZK), - vždy: • vyplněný formulář • cestovní doklad • doklad o zajištění ubytování (nájemní smlouva nebo potvrzení o ubytování) • fotografie • doklad o cestovním zdravotním pojištění (doložíte až před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí ZK na dobu od Vašeho vstupu na území ČR do doby, než budete zaměstnán) - na požádání je nutné doložit: • doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů • doklad o uznání Vašeho zahraničního vzdělání příslušným orgánem ČR • lékařskou zprávu, že netrpíte závažnou nemocí = všechny výše uvedené dokumenty nesmí být starší než 180 dnů Zvláštní podmínky pro vydání ZK duální 1) Musí se vždy jednat o pracovní místo uvedené v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty 2) Musíte mít pracovní smlouvu, nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či smlouvu o smlouvě budoucí (smlouva o tom, že s Vámi zaměstnavatel uzavře pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti). Nemůžete mít uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP). 3) Vaše měsíční mzda, plat nebo odměna musí být v roce 2015 nejméně 9,200,-Kč (dle určení MPSV o výši minimální mzdy pro rok 2015 http://www.mpsv.cz/cs/19457) 4) Vaše pracovní doba musí být nejméně 15 hodin týdně 5) Odborná způsobilost zejména formou: a) požadovaného vzdělání (jen na žádost ministerstva), b) požadované odborné kvalifikace (pokud je vyžadována dle zvláštního právního předpisu), c) splnění podmínek pro výkon regulovaného povolání. Regulovaná povolání jsou povolání, pro jejichž výkon je třeba splnit určité požadavky, bez kterých nelze tato povolání či činnost vykonávat (např. praxe, stupeň a obor vzdělání, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem dané činnosti atd.). Každý stát EU si sám určuje, která povolání a činnosti budou regulované, proto má také každý stát EU jiný rozsah této regulace a u každého povolání a činnosti se požadavky liší. Česká republika reguluje cca. 390 povolání a odborných činností. Více informací k regulovaným povoláním a činnostem a databázi těchto povolání a činností lze dohledat zde: 15
http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani, http://uok.msmt.cz/uok/ru_list.php Zvláštní podmínky pro ZK neduální Žádat můžete, pokud jste: a) cizinec, který musí žádat o povolení k zaměstnání: • jste svým zahraničním zaměstnavatelem usazeným mimo území EU/EHP nebo Švýcarska vyslán k výkonu práce do ČR (abyste zde plnil úkoly vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi tímto zaměstnavatelem a českou právnickou či fyzickou osobou) nebo • jste společníkem, členem nebo statutárním orgánem obchodní společnosti nebo družstva a plníte úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby nebo • jste sezónním zaměstnancem vykonávajícím práci závislou na střídání ročních období zaměstnaným na dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce nebo • pracujete jako stážista v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli v ČR nebo • stanoví-li to platná mezinárodní smlouva. b) cizinec, který má volný přístup na trh práce (podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti): • získal jste v ČR střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři nebo vysokoškolské vzdělání nebo • chcete být v ČR zaměstnán jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo duchovní církve nebo náboženské společnosti registrované v ČR nebo • jste do ČR vyslán v rámci poskytování služeb svým zahraničním zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU/EHP nebo ve Švýcarsku. - v těchto případech nejde o pracovní místa uvedená v Centrální evidenci volných pracovních míst Stejně jako u zaměstnanecké karty duálního charakteru je třeba splnit podmínku, že musíte mít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ne dohodu o provedení práce, měsíční mzda, plat nebo odměna musí být nejméně 9.200,- Kč, a pracovní doba musí být nejméně 15 hodin týdně. Pokud jste cizinec, který má volný přístup na trh práce, musíte ještě kromě výše uvedených náležitostí doložit doklad prokazující tuto skutečnost. Pokud jste cizinec, který potřebuje povolení k zaměstnání, musíte ho krom výše uvedených náležitostí doložit, pokud Vám ještě nebylo vydáno, je třeba doložit potvrzení o podané žádosti. Lhůta pro vydání ZK • 60 dnů, ve zvlášť složitých případech 90 dnů • pracovat můžete ode dne vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty Ministerstvem vnitra Správní poplatek • 1000,- Kč Neudělení zaměstnanecké karty 16
•
pokud je Vaše žádost o ZK zamítnuta, můžete do 15 dnů ode dne doručení zamítavého rozhodnutí podat odvolání ke Komisi pro rozhodování ve věcech cizinců prostřednictvím Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra • pokud ani pak není Vaší žádosti vyhověno, můžete se obrátit se žalobou na soud Doba platnosti a možnosti prodloužení ZK Platnost ZK – stejná jako doba, na kterou jste uzavřel/a pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti příp. doba uvedená v povolení k zaměstnání • Maximálně na 2 roky Prodlužení ZK - musíte podat nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů před plynutím platnosti ZK • obdobné náležitosti, jako při podání žádosti o ZK • nemusí se jednat o pracovní místo, které je v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli ZK POZOR! - v době rozhodování o prodloužení duální ZK, po skončení její dosavadní platnosti, můžete na území ČR pobývat, ale NESMÍTE PRACOVAT V době rozhodování o prodloužení neduální ZK můžete na území pobývat i pracovat (pokud máte volný přístup na trh práce po celou dobu rozhodování o prodlužování ZK). Pokud potřebujete povolení k zaměstnání, do té doby, dokud je platné Vaše povolení k zaměstnání). Změny v zaměstnání Pokud chcete změnit zaměstnavatele, pracovní místo, získat zaměstnání na dalším pracovním místě nebo u dalšího zaměstnavatele musíte: • u duální ZK je kromě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, či smlouvy o smlouvě budoucí třeba souhlasu Ministerstva vnitra • souhlas neznamená prodloužení ZK!!! Udělením souhlasu se současně automaticky neprodlužuje platnost zaměstnanecké karty, a to i v případě, že je žádost o udělení souhlasu podána v závěru doby platnosti zaměstnanecké karty. V případě, že cizinec požádá pouze o udělení souhlasu a jsou-li splněny zákonné podmínky, MV ČR rozhodnutím souhlas udělí a neprodlužuje platnost zaměstnanecké karty ani nevydává nový biometrický průkaz o povolení k pobytu. Pokud tedy hodláte změnit zaměstnání a je to v době, kdy Vám již běží zákonná lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty (nejdříve 90 a nejpozději 14 dní před koncem platnosti zaměstnanecké karty), podejte současně s žádostí o udělení souhlasu také žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Pokud byste to neučinil, podal pouze žádost o udělení souhlasu a marně by Vám uplynula lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, nebylo by již možné kladně vyřídit ani Vaši žádost o udělení souhlasu. • u neduální ZK – pokud máte volný vstup na trh práce, musíte změnu oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů • pokud potřebujete povolení k zaměstnání, musíte o změnu požádat příslušnou KP Úřadu práce (nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání, podmínkou prodloužení je pokračování zaměstnání u stejného zaměstnavatele).
17
c) Modrá karta Je dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. Opravňuje k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. Je určena pro cizince ze všech zemí mimo EU. Za vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání, které trvalo alespoň 3 roky. Podmínkou je pracovní smlouva s hrubou mzdou, která odpovídá alespoň 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v ČR. (v roce 2014 - 38913,- Kč). Databáze volných míst pro modré karty je uveřejněna na stránkách MPSV. Vydává se na konkrétní pracovní místo, minimálně na jeden rok, maximálně na 2 roky. Do 3 pracovních dnů po příjezdu je cizinec povinen kontaktovat pracoviště OAMP Ministerstva vnitra k poskytnutí biometrických údajů. Žádat může cizinec který: • hodlá na území pobývat přechodně déle než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (má VŠ vzdělání nebo VOŠ, které trvalo minimálně 3 roky) Kde žádost podat: • na zastupitelském úřadu ČR • na území ČR u Ministerstva vnitra (v zákonem stanovených případech, tj. pokud na území ČR již pobýváte na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, nebo jste držitel modré karty vydané jiným členským státem EU a žádost podáte ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území. Žádost musíte podat osobně.) Přílohy k žádosti: • cestovní pas • doklad o zajištěném ubytování po dobu pobytu • 2 fotografie • pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu. Smlouva musí dále obsahovat výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí • doklad potvrzující vysokou kvalifikaci (doklad o dosaženém vzdělání) - v odůvodněných případech, zejména v případě důvodných pochybností, zda požadované vzdělání cizinec má nebo zda toto vzdělání odpovídá charakteru zaměstnání, správní orgán vyžádá předložení dokladu o tom, že zahraniční vzdělání bylo uznáno (tj. nostrifikováno) příslušným orgánem ČR (příslušnou vysokou školou, příp. MŠMT v případě VŠ vzdělání, krajským úřadem příslušným Vašemu místu pobytu v případě VOŠ vzdělání). Lhůta pro rozhodnutí: • 90 dnů ode dne podání žádosti Prodloužení platnosti Modré karty: • na pracovišti Ministerstva vnitra dle místa bydliště žadatele Co je třeba k prodloužení platnosti: 18
•
stejné jako při podání žádosti
Správní poplatek: • 1 000,- Kč Často kladené otázky zájemců o modré karty v ČR Mohu zažádat o modrou kartu a potom si teprve hledat místo v ČR? Ne. K žádosti o modrou kartu se přikládá již uzavřená pracovní smlouva. Potřebuji modrou kartu jako občan EU? Ne. Jako občan EU máte na trhu práce v ČR stejné podmínky jako občan ČR. Na jaká pracovní místa může být udělena modrá karta? Udělení modré karty je možné pouze pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci (ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky). Pracovní smlouva musí být nejméně na dobu 1 roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednaná hrubá měsíční nebo roční mzda musí odpovídat alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice vyhlašované sdělením MPSV http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/sdeleni_phm Mohu si vybrat více volných míst najednou? Žádost lze podat jen na jedno konkrétní pracovní místo, na které máte uzavřenou pracovní smlouvu. O možnosti zaměstnání můžete komunikovat s několika potenciálními zaměstnavateli zároveň. Mohu mít dvě modré karty současně? Ne. V případě vydání nové modré karty končí platnost předchozí modré karty a to i v případě, že byla vydána jiným státem EU. Zařídí mi někdo ubytování? Ubytování si musíte zajistit sám, případně můžete otázku ubytování řešit v rámci kontaktu se svým zaměstnavatelem v ČR. Ubytování musíte mít v okamžiku podání žádosti o modrou kartu již zajištěno. Kde najdu volná místa určená pro modré karty? V centrální evidenci míst určených pro modré karty přístupném na internetu http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/vm
-
Potřebuji k vydání modré karty souhlas budoucího zaměstnavatele? Ano. K žádosti o modrou kartu se přikládá již uzavřená pracovní smlouva. Co když se mnou zaměstnavatel po nějaké době pracovní poměr ukončí? Vaší povinností je oznámit Ministerstvu vnitra ukončení vašeho pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení. Pokud Váš pracovní poměr skončil v průběhu platnosti modré karty, můžete si hledat jiné místo v centrální evidenci míst určených pro modré karty a
19
požádat o souhlas se změnou zaměstnavatele nebo pracovního zařazení. Tato žádost se podává na pracovišti odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Pozor, platnost vaší modré karty však bude zrušena, pokud budete nezaměstnaný déle jak 3 po sobě jdoucí měsíce a také v případě, stanete-li se nezaměstnaným opakovaně za dobu platnosti vaší modré karty (to neplatí, pokud váš pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce). Důvody uvedené v zákoníku práce v § 52 písm. a) až e) nebo podle § 56 1.
rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou, a to z těchto důvodů: a.
ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b.
přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c.
stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného
orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, d.
nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče
nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, e.
pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku
vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, 2.
okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, jestliže: a.
podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí
příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b.
zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli
jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1).
Jak se liší modrá karta a povolení k zaměstnání? Povolení k zaměstnání opravňuje pouze k výkonu zaměstnání na území České republiky, ale neopravňuje k pobytu. Pro pobyt musíte mít vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Modrá karta naproti tomu je současně povolením k zaměstnání a povolením k pobytu na území České republiky. Procedura jejího vydání je jednodušší a rychlejší. Udělení modré karty je oproti povolení k zaměstnání možné pouze pro zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci (ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky). Pracovní smlouva musí být nejméně na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednaná hrubá měsíční nebo roční mzda musí odpovídat alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice vyhlašované sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/sdeleni_phm. Jak se liší modrá karta a zelená karta? Zelená karta byla s platností od 24.6.2014 nahrazena zaměstnaneckou kartou. Možnost podání žádosti o zelenou kartu nebo podání žádosti o prodloužení platnosti zelené karty skončila k tomuto datu. Všechny vydané zelené karty k tomuto datu však zůstávají v platnosti 20
po dobu v nich uvedenou a považují se za zaměstnanecké karty (platí pro ně stejná pravidla).Vydání modré karty je omezeno na zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci (ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky). V případě modré karty výše sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy musí odpovídat alespoň 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice vyhlašované sdělením MPSV. Jak dlouho modrá karta platí? Co budu dělat potom? Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na níž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. Nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před skončením platnosti modré karty můžete požádat o prodloužení platnosti modré karty. Platnost může být prodloužena na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě plus 3 měsíce, vždy však nejdéle na 2 roky. Jak mám postupovat, pokud modrou kartu již mám a chci změnit zaměstnání? Pokud pracujete v České republice na modrou kartu a dostanete ještě výhodnější nabídku na zaměstnání, pak je-li Vám nabídnuto pracovní místo v centrální evidenci míst vhodných pro modré karty, můžete požádat o souhlas se změnou zaměstnavatele nebo pracovního zařazení. Tato žádost se podává na pracovišti odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. 3) Postup a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Hlášení volných pracovních míst Zaměstnatel je povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce (dále jen KP ÚP) volné pracovní místo a jeho charakteristiku (druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky na pracovní místo, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, informace, zda jde o zaměstnání na dobu určitou nebo neurčitou a jeho předpokládanou délku nebo např. také informace o možnostech ubytování nebo dojíždění). Volným pracovním místem je místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo.Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zaměstnanecké karty nebo držitelem modré karty se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení KP ÚP, s výjimkou pracovních míst úředníků a služebních míst státních zaměstnanců, u modré karty jde současně o pracovní místo, které vyžaduje vysokou kvalifikaci. Se zařazením volného pracovního místa do Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké nebo modré karty musí zaměstnavatel udělit souhlas. Charakteristika volného pracovního místa hlášeného KP ÚP musí být totožná s charakteristikou místa, kde bude zaměstnání vykonáváno. Oprávněnost zaměstnávat cizince Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat jen pokud tento cizinec má: • platné povolení k zaměstnání od příslušné KP ÚP a platné povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu ve smyslu § 42g odst. 3 zákona o pobytu cizinců, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR) nebo • zaměstnaneckou kartu nebo • modrou kartu, 21
•
písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu trvání zaměstnání, písemně uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo písemně uzavřenou dohodu o provedení práce, • a v případě, že zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel je povinen nabídnout cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů (§ 16 a 110 zákoníku práce). Držitelům zaměstnanecké karty musí být zajištěna týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy, držitelům modré karty zaměstnavatel musí zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy. Zaměstnavatel je dále povinen písemně informovat příslušnou KP ÚP: o nástupu cizince do zaměstnání nejpozději v den jeho nástupu k výkonu práce, o tom, že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a. nenastoupil do práce, b. ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, nebo c. zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některých důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, anebo zaměstnání bylo ukončeno okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce: Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem: (1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1). (2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3. Zaměstnavatel je povinen uvést i důvod ukončení tohoto zaměstnání při ukončení zaměstnání výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením: Podle § 55 zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy: a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
V případě nenastoupení cizince se zaměstnaneckou nebo modrou kartou do práce je zaměstnavatel povinen informovat KP ÚP nejpozději do 45 dnů ode dne splnění podmínek pro vydání těchto karet, u cizince s povolením k zaměstnání nejpozději do 10 dnů ode dne, 22
kdy měl nastoupit na pracovní místo. V případech písmene b) až d) musí zaměstnavatel informovat KP ÚP nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání. Zákaz práce na švarcsystém České zákony posuzují odlišně práci v závislém postavení (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) a podnikání (živnostenský list - ŽL). Podle těchto zákonů je vykonávání práce s platným ŽL (tedy v podstatě jsem OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná = podnikatel) pro zaměstnavatele na pozici jeho zaměstnance nelegální. Zaměstnancem jsem v případě, pokud splňuji následující: 1. vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance (jeden šéfuje druhému) 2. práce vykonávána jménem zaměstnavatele (pracuji na jméno firmy, ne sám za sebe, nebo na sebe) 3. práce vykonávána podle pokynů zaměstnavatele (plním úkoly, které jsou mi zadány) 4. zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (v práci mě nikdo nezastupuje, práci vykonávám já sám a nikdo jiný mě tam nemůže zastoupit) 5. práce vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci (dostávám zaplaceno) 6. práce vykonávána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele (platí mi zaměstnavatel, dává mi pomůcky) 7. práce vykonávána v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (mám nastavenou pracovní dobu a určeno přesné místo, kde pracuji). Pokud všechny tyto definice cizinec splňuje, je zaměstnancem a musí být zaměstnán na pracovní smlouvu, nikoliv na ŽL. Podnikatel/živnostník může pro firmu pracovat na základě objednávky služeb a fakturace, ale ne jako zaměstnanec, který splňuje výše uvedené znaky. V praxi se ale často uplatňuje švarcsystém, kdy podnikatel/živnostník vykonává práci jako každý jiný zaměstnanec, ale jako zaměstnanec veden není. Místo toho práci fakturuje a pracuje pro firmu jako živnostník, což je nezákonné a při kontrole se platí pokuta minimálně 250 000,- Kč a maximálně 10 000 000,- Kč pro zaměstnavatele a pro zaměstnance až 100 000,- Kč. Příklad: Cizinec pracuje v nemocnici jako uklízeč. Každý den chodí do práce od rána do odpoledne, nebo pracuje na krátké a dlouhé směny. Pracuje s pomůckami, které mu v nemocnici dali k uklízení a v nemocnici mu řekli, kde přesně, co a kdy má na jakém patře nebo oddělení uklízet. V tomto případě je zaměstnanec a měl by pracovat na pracovní smlouvu, ne na živnostenský list. Pokud pracovní smlouvu nemá, hrozí mu i nemocnici pokuta. U cizinců je práce na ŽL velmi častá, firmy tuto možnost vítají, protože nemusí vyřizovat pracovní povolení a povinnosti pro získání dlouhodobého pobytu za účelem podnikání jsou zcela na cizinci. Systém je pro zaměstnavatele výhodný i proto, že nemusí za zaměstnance platit sociální pojištění či náhradu mzdy v době nemoci, v tomto případě neplatí ani ochrana zaměstnance při nástupu a ukončení zaměstnání a dovolená. Pokud se cizinci chtějí problémům a pokutě vyhnout, je možné se se zaměstnavatelem dohodnout na jiné formě smlouvy – pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti – v tomto případě je potřeba mít pracovní povolení, nebo pokračovat v činnosti na ŽL a plnit účel
23
živnostenského listu. Při plnění účelu živnosti, práce na zakázku a fakturace je postup v pořádku. Povinnosti zaměstnavatele – odvody na sociální a zdravotní pojištění a) Zaměstnavatel má povinnost odvádět za své zaměstnance sociální pojištění, které zahrnuje pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Sazby sociálního pojištění zaměstnance je 6,5 %, zaměstnavatele 25 %, celkem 31,5 % z hrubé mzdy. Pojištění se odvádí měsíčně. b) Zaměstnavatel je povinen odvádět za zaměstnance zdravotní pojištění. Sazby zdravotního pojištění zaměstnavatele je 9 %, zaměstnanec hradí 4,5 %, celkem 13,5 % z hrubé mzdy. Pojištění se odvádí měsíčně. Zaměstnavatel je povinen vypočíst zálohu na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a tuto daň za zaměstnance odvést. Daň z příjmu činí 15%. Při skončení pracovního poměru a též při skončení DPČ je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci Zápočtový list a Evidenční list a to bez jakýchkoli podmínek. Musí obsahovat: • Údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo DPČ a o době jejich trvání, • druh konaných prací, • dosaženou kvalifikaci, • zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem, • odpracovanou dobu a další skutečnosti, • zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, • údaje o započitatelné době zaměstnání. V případě nesrovnalostí nebo porušení povinností zaměstnavatele je možné kontaktovat příslušný Finanční úřad, Okresní správu sociálního zabezpečení, Zdravotní pojišťovnu nebo Inspektorát práce
4) Pracovněprávní minimum pro zaměstnance Pracovní smlouva Zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a je odlišná od dohod konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) Zaměstnavatel smí vyžadovat od zaměstnance pouze údaje bezprostředně související s uzavřením pracovní smlouvy (zaměstnavatelé často vyžadují, ačkoliv ze zákona je vyžadovat nesmí, informace např. o počtu a věku dětí, rodinném stavu apod.). Musí být uzavřena písemně ve 2 kopiích, kdy jedna náleží zaměstnavateli a jedna zůstává zaměstnanci. Zkušební doba se stanovuje na 3 měsíce a zaměstnavatel musí do 1 měsíce od nástupu písemně informovat o dalších podmínkách pracovního poměru (pokud není ve smlouvě) – těmito dalšími podmínkami pracovního poměru jsou údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru a změnách těchto údajů:
24
a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližší označení druhu a místa výkonu práce, c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, d) údaj o výpovědních dobách, e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv. Pracovní smlouva musí obsahovat následující náležitosti: • označení zaměstnavatele • druhu práce a místa výkonu práce • den nástupu do práce • údaje o délce dovolené • mzda, termín výplaty, způsob odměňování • pracovní doba (týdenní a její rozvržení) • výpovědní doba • další informace o uzavřených kolektivních smlouvách. Zaměstnání na základě pracovní smlouvy zaručuje: • nárok na nemocenskou a důchod • dovolenou 4 týdny (po odpracování 60 dnů). Podle rozhodnutí zaměstnavatele může být dovolená delší, např. 5 týdnů. Pracovní dohody Dohoda o provedení činnosti – DPČ V praxi je využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, tak i pro stabilnější – déletrvající pracovněprávní vztahy, včetně těch sjednávaných na dobu neurčitou. DPČ je vhodným řešením tehdy, když rozsah potřebné práce převyšujícího 300 hodin za rok a zároveň nevyžaduje plný pracovní úvazek. DPČ lze se zaměstnavatelem uzavřít maximálně na polovinu průměrné týdenní pracovní doby (tj. max 20 hodin za týden). Zdravotní a sociální pojištění se platí z odměny podle smlouvy do 2.499,-- Kč měsíčně. Při sjednávání odměny se musí zaměstnavatel držet alespoň sazeb minimální mzdy a dodržovat zásadu spravedlivého odměňování zaměstnance. Dohoda o provedení práce – DPP DPP má na rozdíl od DPČ nebo pracovního poměru jednorázový charakter; často se jedná o splnění ojedinělého, nárazového úkolu. Na tuto dohodu lze odpracovat až 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud odměna za měsíc přesáhne 10 000 Kč, je nutné platit pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Jakákoliv dohoda musí být uzavřena v písemné podobě!
25
Doba pracovního poměru Pracovní poměr může být uzavřen na dobu určitou, nebo neurčitou. Doba trvání na dobu určitou mezi týmiž stranami nesmí přesáhnout 3 roky a může být opakována pouze 2x. Omezení se nevztahují na pracovní smlouvu uzavřenou mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele. Mzda • Minimální mzda pro rok 2015 činí 9200,- Kč za měsíc (55,- Kč za hodinu) http://www.mpsv.cz/cs/19457. • Sjednává se ve smlouvě nebo je stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele. • Musí být stanovena před začátkem výkonu práce. • Za stejnou práci přísluší všem zaměstnancům mzda stejné hodnoty. • Ve formě peněžitého plnění (jen se souhlasem zaměstnance) nebo naturální mzdy (strava). • Za práci přesčas náleží příplatek nejméně 25% z hrubé mzdy nebo náhradní volno. • Za noční práci, za práci v sobotu a neděli náleží příplatek nejméně nejméně 10% z hrubé mzdy. Délka pracovní doby daná zákonem • Nesmí překročit 40 hodin týdně. • Rovnoměrné rozložení – do 9 hodin. • Nerovnoměrné rozložení – do 12 hodin. • Pružná pracovní doba – záleží na dohodě obou stran. • S 3-směnným a nepřetržitým režimem 37,5 hodin. • S 2-směnným režimem 38,75 hodin. • Doba odpočinku mezi směnami alespoň 11 hodin (zaměstnanec mladší 18 let alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích), je možné zkrátit na 8 hodin, následně musí dojít k prodloužení odpočinku (v zemědělství, v nepřetržitých provozech, v kulturních a zdravotnických zařízeních, atd. více § 90 zákoníku práce). • Povinná přestávka alespoň na 30 minut nejdéle po 6 hodinách práce. • Noční práce max. 8 hodin během 24 hodin. Práce přesčas • Jen výjimečně, z vážných provozních důvodů. • Max. 8 hodin týdně, 150 hodin v kalendářním roce. • Dohodou možné prodloužit, ale v průměru max. 8 hodin týdně v období 26 týdnů. • Rozsah přesčasů a odměna za ně musí být zahrnuta ve smlouvě, není to nároková položka. Pakliže nejsou podmínky práce přesčas v pracovní smlouvě uvedeny, velice těžko se později může odměna za práci přesčas po zaměstnavateli vymáhat. Zkušební doba • Je-li sjednána, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.
26
• Nesmí být dodatečně prodlužována, prodlužuje se ale o dobu celodenních překážek v práci a celodenní dovolené. • Musí být sjednána písemně a nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Příklad: Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu 4 měsíce, tak zkušební doba nesmí být delší než 2 měsíce. Ukončení pracovního poměru • Výpovědí – písemně, může dát zaměstnavatel i zaměstnanec, zaměstnavatel pouze pokud naplňuje podmínky zákoníku práce (§ 52 – ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě zdravotní způsobilost, pro závažné porušení povinností), zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu či bez uvedení důvodu. Výpověď musí být vždy písemná!. Výpovědní doba činí 2 měsíce a musí být stejně dlouhá pro zaměstnavatele i zaměstnance. Výpovědní doba začíná 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Příklad: výpověď dána – doručena dne 8.5. Výpovědní doba začíná až od 1.6., je-li dlouhá 2 měsíce, pracovní poměr končí 31.7.). • Zákaz výpovědi v ochranné době – tj. v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným – pokud si úraz/nemoc úmyslně nepřivodil nebo pokud to není bezprostřední následek opilosti). Je to v době těhotenství, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené. Existují výjimky – v době pracovní neschopnosti lze dát výpověď z důvodu zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či pro porušování povinností. Těhotné ženě nebo ženě čerpající mateřskou či rodičovskou dovolenou lze dát výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele. • Dohodou – musí být uzavřena písemně, každá strana obdrží kopii, pracovní poměr končí ke sjednanému dni, nemusí být uveden důvod ukončení pracovního poměru. • Okamžitým zrušením – doručením oznámení o skončení pracovního poměru. Zaměstnavatelem: byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k odnětí svobody delší než 1 rok nebo nejméně 6 měsíců pro čin spáchaný při plnění pracovních úkolů, porušil-li zaměstnanec povinnost zvlášť závažným způsobem. Zaměstnancem: pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. • Zrušením ve zkušební době • Uplynutím doby • U cizinců dnem skončení pobytu na území ČR (dle rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu). • Dnem nabytí právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění z území ČR. • Uplynutím doby povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty Ochranná lhůta • pokud pracovní poměr skončil z důvodu zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnosti zaměstnance, pracovního úrazu či nemoci z povolání, dlouhodobého pozbytí způsobilosti konat práci, okamžitého zrušení ze strany zaměstnance, má cizinec v rámci ochranné lhůty (3 měsíce) najít v centrální evidenci volných míst pro zaměstnanecké karty (dříve zelené karty) jiné místo a požádat MV o souhlas s touto změnou. Pokud skončil poměr z jiného důvodu, musí cizinec opustit území ČR. 27
Odstupné • Právo na odstupné má zaměstnanec: - výpověď nebo dohoda z organizačních důvodů (zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost) a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 2 roky - výpověď nebo dohoda z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání umožňuje získání nejméně 12-ti násobek výdělku, přičemž nárok nevznikne, způsobil-li si úraz zaměstnanec svým zaviněním, porušením povinnosti (bezpečnost, ochrana zdraví při práci). • Dal-li zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo neplatně okamžitě zrušil poměr, trvá pracovní poměr a zaměstnanci náleží náhrada mzdy, pokud zaměstnanec písemně zaměstnavateli oznámí bez zbytečného odkladu, že chce být dále zaměstnán. Na co si dát pozor • Dodatečná snaha zaměstnavatele doplnit pracovní smlouvu o zkušební dobu a tu pak následně uplatnit. • Uzavírání pracovního poměru na dobu určitou, kdy je celé období pracovního poměru zkušební dobou. • Při skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání – zápočtový list, a to bez podmínek. • Seznámit se s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, tak aby zaměstnanec nebyl zbytečně krácen v některém nároku. • V dostatečném termínu si nechat potvrdit vedoucím písemnou žádanku o dovolenou. • Pokud zaměstnavatel nechce dát výpověď, ale chce rozvázat poměr dohodou, je na místě požadovat finanční kompenzaci. Co nedělat •
Nepodepisovat dohodu o ukončení pracovního poměru, pokud je skutečný důvod ukončení pracovního poměru takový, že má zaměstnanec právo na odstupné. • Nenastupovat do zaměstnání bez podepsané písemné pracovní smlouvy. • Při pracovní neschopnosti nepracovat a zdržovat se na uvedené adrese. • Nepracovat na ŽL jako zaměstnanec – švarcsystém.
Literatura k tématu Ministerstvo práce a sociálních věcí: Zaměstnávání cizinců [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu. Ministerstvo vnitra České republiky: Občané třetích zemí : Zaměstnanecká karta [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zamestnaneckakarta.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d.
28
Ministerstvo vnitra České republiky: Občané třetích zemí [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi.aspx. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Nostrifikace, uznání zahraničního základního vzdělání (s výjimkou VŠ) [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/nostrifikace-uznani-zahranicniho-zakladnihostredniho-a. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Postup při uznávání akademické kvalifikace [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/se-zemi-ve-ktere-je-zahranicni-vysoka-skola-ktera-doklad-o-1. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Superlegalizace, vyšší ověření, uznávání cizích veřejných listin [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/superlegalizace_vyssi_ove reni_uznavani.html. Všeobecná zdravotní pojišťovna: Zdravotní pojištění cizinců. [online]. [cit. 2015-0927]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/informace-a-zivotni-situace/zdravotni-pojistenicizincu Poradna pracovní právo: Smlouva o smlouvě budoucí - příslib zaměstnání a odstoupení od smlouvy [online]. BLAŽKOVÁ, Dana. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.poradna-pracovni-pravo.cz/clanek/Smlouva-o-smlouve-budouc-prislibzamestnani-a-odstoupeni-od-smlouvy.php. Sdružení pro integraci a migraci: Pracovně právní minimum pro zaměstnance [online]. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.migrace.com/cs/poradna/informace-procizince/cizinci-ze-zemi-mimo-eu/pracovni-pomer/zamestnani-mimo-eu-minimum. Migraceonline: Zdravotní pojištění cizinců v ČR [online]. HNILICOVÁ, Helena a Karolína DOBIÁŠOVÁ. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://migraceonline.cz/cz/eknihovna/zdravotni-pojisteni-cizincu-v-cr.
29
III. Možnosti podnikání cizinců v České republice 1) Právní formy podnikání v České republice Vedle pracovně-právních vztahů existují v ČR různé formy podnikání. Mezi ně patří akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti, zájmová sdružení právnických osob, tiché společnosti či družstva. Podrobněji se budeme zabývat pouze živnostenským podnikáním.
2) Živnostenské podnikání Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, je stěžejním předpisem upravujícím vztahy podnikatelů a státu a upravujícím základní podmínky podnikání pro značnou část podnikatelských aktivit právnických i fyzických osob. Zákon definuje živnostenské podnikání jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. a) Přístup cizinců k živnostenskému podnikání • Pro získání živnostenského povolení je podstatné trvalé bydliště na území České republiky. Ti cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt ( podle zákona 126/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dále cizinci jimž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů), mohou na území České republiky provozovat živnost jako občan České republiky; totéž platí i pro jejich rodinné příslušníky. • Cizinec (podle živnostenského zákona zahraniční fyzická osoba), který hodlá na území České republiky provozovat živnost, a který (má podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,) povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k získání živnostenského oprávnění doložit doklad o povolení k pobytu na území České republiky. Povinnost doložit tento doklad se nevztahuje na cizince, který hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého závodu. • Cizinec, který je občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nemusí předkládat živnostenskému úřadu při získání živnostenského oprávnění doklad o povolení k pobytu; hodlá-li na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce, na její žádost příslušné orgány vydají potvrzení o přechodném pobytu na území. b) Podmínky pro získání živnostenského oprávnění Existuje velké množství živností, mezi nimiž si může budoucí podnikatel vybrat. Jen je potřeba splnit konkrétní podmínky dané Živnostenským zákonem. Máme živnosti ohlašovací, které se dále dělí řemeslné, vázané a volné a živnosti koncesované. Ohlašovací živnosti Jsou to živnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení a splnění dalších zákonných podmínek. Tyto živnosti jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Dále se dělí na živnosti řemeslné, vázané a volné.
30
1. Řemeslné Jsou to živnosti, pro jejichž získání a provozování je podmínkou odborná způsobilost. Příkladem může být výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. Odborná způsobilost může být v případě výučního listu a maturity nahrazena jednoroční praxi v oboru. Příkladem může být řeznictví, zednictví, klempířství a oprava karosérií, hostinská činnost, montáž, opravy či revize a zkoušky elektrických zařízení. Tyto živnost jsou součástí přílohy číslo 1 živnostenského zákona. 2. Vázané U těchto činnosti je nutné splnit odbornou způsobilost. Jde například o podnikání v oblasti zpracování tabáku, výroba a zpracování paliv a maziv, geologické práce, oční optika, činnost účetních poradců, oceňování majetku, poskytování služeb bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provozování autoškoly, masérské služby atd. Vázané živnosti jsou součásti přílohy číslo 2 živnostenského zákona. 3. Volné Volné činnosti jsou ty, pro jejichž provozování nepotřebujete prokazovat odbornou ani jinou způsobilost. Musíte splnit pouze základní předpoklady pro provozování živnosti. Jde například o podnikání v oblastech překladatelské a tlumočnické činnosti, fotografických služeb, reklamní činnosti, ubytovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu, přípravné a dokončovací stavební práce aj. Seznam volných živností je nahrazen seznamem činností, které všechny tvoří jednu ohlašovací živnost, takže podnikatel může vykonávat více volných živností bez neustálého ohlašování. Koncesované živnosti U těchto činností je třeba splnit odbornou způsobilost. Jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této živnosti kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Jde například o podnikání v oblastech jako je výroba alkoholických nápojů, zpracování výbušnin, silniční motorová doprava, taxi služba, provozování cestovní kanceláře, provozování pohřební služby atp. Tyto činnosti jsou součástí přílohy číslo 3 živnostenského zákona. c) Postup při založení živnosti Vedle odborných požadavků, které stanovuje živnostenský zákon musí žadatel o živnostenské oprávnění splňovat všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění: • plná svéprávnost, za kterou lze považovat věk vyšší 18 let a způsobilost k právním úkonům. Zletilost lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti. • bezúhonnost (za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena). d) Kam se obrátit
31
Ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi je možno podat osobně u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu - centrálního registračního místa, zaslat tomuto úřadu poštou nebo elektronicky formou elektronického podpisu. Dále je možno živnost ohlásit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINTu). Přehled živnostenských úřadů najdete na: http://www.mpo.cz/dokument148411.html e) Co doložit Pro zápis do živnostenského rejstříku je potřeba doložit následující doklady: Je nezbytné vyplnit Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby, který je dostupný na každém živnostenském úřadě v tištěné podobě. V elektronické podobě je dostupný na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu v sekci Podpora podnikání(http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/zivnost-podnikani/). Prostřednictvím tohoto formuláře lze na živnostenském úřadě učinit podání i správě sociálních zabezpečení, zdravotní pojišťovně nebo úřadu práce. Výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je žadatel občanem. Pokud stát takový doklad nevydává, fyzická osoba předkládá čestné prohlášení o bezúhonnosti, učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu posledního pobytu (ne starší 3 měsíců). Je-li cizinec držitelem trvalého pobytu, azylu či doplňkové ochrany, výpis z evidence trestů ze země původu nedokládá. U cizinců s ostatními typy pobytu je třeba výpis z rejstříků trestů doložit. Doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom, potvrzení o práci) V případě cizinců se musí jednat o nostrifikované doklady (více viz kapitola Vzdělávání v ČR). Prokazování odborné způsobilosti se netýká živnosti volné. Nemá-li žadatel potřebné vzdělání, praxi nebo odborné zkoušky pro vázanou nebo řemeslnou živnost, může se pokusit najít člověka, který mu bude dělat odpovědného zástupce podle § 11 živnostenského zákona, kterého nahlásí, a na jehož základě živnost získá. Doklad o povolení k pobytu na území České republiky podle § 5 odst. 5 živnostenského zákona. Doklad o zaplacení správního poplatku f) Při žádosti o živnostenské oprávnění se platí následující správní poplatky 1 000,- Kč (aktuálně pro rok 2015) za ohlášení živnosti či žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání 500,- Kč (aktuálně na rok 2015) za další ohlášení živnosti či žádosti o koncesi bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více živností (viz např. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-po-sidlo-uzemi-cr-4884.html). Poplatek se vybírá jen jednou, pokud bylo ohlášeno současně více živností nebo pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Poplatek je možno uhradit v hotovosti v místě sídla obecního živnostenského úřadu nebo poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. 50,- Kč (aktuálně v roce 2015) za přijetí podání kontaktním místem, je-li ohlášení nebo žádost o koncesi učiněno prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (CZECH point).
32
g) Jak dlouho to bude trvat Živnostenský úřad je povinen provést zápis do živnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení a vydat podnikateli výpis, splní-li ohlašovatel podmínky stanovené zákonem. O vydání koncese rozhodne úřad do 30 dnů, pokud jsou splněny všechny náležitosti. h) Kde získat pomoc a podporu Jak již bylo řečeno žádost o zápis do živnostenského rejstříku lze podat na kterémkoliv živnostenském úřadě. Na každém živnostenském úřadě rovněž poskytují základní pomoc a podporu. Živnostenské úřady lze najít na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Přehled živnostenských úřadu a jejich adres lze najít na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/zivnost-podnikani/. Zde lze najít i podrobné informace týkající se živnostenského podnikání. Na internetu existuje řada stránek, které mají osobám žádajícím o živnostenské oprávnění usnadnit život. Jedná se například o stránky www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz , www.zacitpodnikat.cz. Zde je vždy třeba ověřit aktuálnost a důvěryhodnost informací. i) Další povinnosti související se vznikem a výkonem živnosti Při ohlášení živnosti či žádosti o koncesi je dále žadatel povinen: • podat přihlášku k registraci nebo oznámení určené správci daně tedy příslušnému finančnímu úřadu. Na základě povinností vyplývajících ze zákona 586/1992Sb. o daních z příjmů je živnostník dále povinen vést daňovou evidenci (Zjednodušeně se jedná o přehled příjmů a výdajů, majetku a závazků ) a podávat přiznání k dani z příjmů fyzických případně právnických osob (hovorově daňové přiznání). Daňové přiznání se obvykle podává jedenkrát ročně obvykle do 1. dubna za předchozí zdaňovací období, kterým je u živnostníků předcházející kalendářní rok. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se lhůta pro odevzdání do 1. července. Daňové přiznání se podává příslušnému finančnímu úřadu. Adresu příslušného finančního úřadu lze najít například na stránkách www.fnancnisprava.cz. Na každém finančním úřadě podají rovněž informace týkající se daňových záležitostí, poskytnou podporu při vyplňování daňových přiznání a to osobně nebo prostřednictvím e-mailových dotazů. • oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti a podat přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění příslušné správě sociálního zabezpečení (www.cssz.cz) a platit sociální odvody více viz kapitola 5.3. • podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění příslušné zdravotní pojišťovně, u které je žadatel registrován a platit odvody na zdravotním pojištění více viz kapitola 5.3 Jednotným registračním formulářem můžeme najednou provést všechna potřebná ohlášení a registrace - živnostenské oprávnění, registraci k dani z příjmu i oznámení zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Můžeme zároveň provést i registraci k silniční dani, DPH nebo dani z příjmů za zaměstnance j) Na co si dát pozor Živnostenské podnikání s sebou přináší samostatnost a zodpovědnost za sebe sama. Na druhou stranu zase znamená rizika, která je dobré znát 33
1) Co není živnostenské podnikání Pracuje-li držitel živnostenského oprávnění dlouhodobě pro jednoho „dodavatele“ a neseli jejich vztah spíše znaky zaměstnaneckého poměru jedná se o tzv. švarcsystém, který je Státním úřadem pro inspekci práce kontrolován a přísně trestán. Za hlavní znaky pracovního poměru se považuje následující: - podřízenost zaměstnance, - práci v zaměstnavatelem stanovené pracovní době a na jeho pracovišti, - výlučný výkon činnosti pro jednoho zaměstnavatele a pod jeho jménem, - používání pracovních prostředků zaměstnavatele. Pokud podnikatel vykazuje při spolupráci s „klientem“ tyto znaky, jedná se o švarcsystém. Státní inspektorát práce může za odhalení švarcsystému udělit pokutu zaměstnavateli i OSVČ, který švarsystém vykonává. Výši pokut nalezneme v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V § 139 jsou stanoveny sankce pro fyzické osoby a v § 140 pro podnikající fyzické a právnické osoby. Fyzická osoba může dostat pokutu až 100 000 Kč a firma (ať už fyzická, nebo právnická osoba) může dostat pokutu až do výše 10 000 000 Kč s tím, že nejnižší pokuta je 250 000 Kč. 2) Co si musí podnikatel sám platit, příp. v jaké výši Vedle povinnosti platit daň z příjmu a případně další související daně vyplývají z živnostenského podnikání ještě další finanční závazky: - Zdravotní pojištění – odvádí se příslušné zdravotní pojišťovně, kde je živnostník registrován. Platby zdravotního pojištění se liší dle toho, zda-li je živnost hlavním, vedlejším příjmem či pojištění platí za živnostníka stát (student, žena na rodičovské dovolené atp.). V případě, že je živnost hlavním příjmem, zdravotní pojištění je nutné platit měsíčně a to alespoň v minimální výši (1797Kč pro rok 2015). Určující pro vyměření pojištění je ovšem přehled příjmů a výdajů podávaný s daňovým přiznání na základě kterého je potom nutné pojištění buď doplatit nebo je ho část vrácena. Podle tohoto přehledu je možné rovněž platit pojištění zálohově pro následující kalendářní rok. Je-li živnostenské podnikání vedlejším příjmem, záloha na zdravotní pojištění se platit nemusí a vyúčtovává se až na základě Přehledu příjmů a výdajů. - Sociální pojištění - Z živnostenského podnikání vyplývá povinnost platit odvody sociálního pojištění, což znamená příspěvky na důchodové pojištění a na politiku zaměstnanosti (tzv. podpora v nezaměstnanosti). Odvody se rovněž platí v závislosti na tom, zda-li je živnost hlavním či vedlejším příjmem. Výše odvodů se rovněž platí zálohově a vypočítává se z Přehledu příjmů a výdajů z podnikání za předchozí rok. Zálohu je možné platit i vyšší. Výši plateb sociálního pojištění je lepší konzultovat s příslušnou pobočkou správy sociálního zabezpečení či s daňovým poradcem. Pro cizince bez trvalého pobytu vyplývá z povinnosti platit sociální pojištění negativum: Ačkoliv jsou příspěvky na sociální zabezpečení pro všechny povinné, pravděpodobnost, že cizinci bez trvalého pobytu budou v ČR čerpat důchod je malá.
34
IV. Možnosti ve vyhledávání zaměstnání Každý nezaměstnaný má možnost vyhledávat zaměstnání na více cestách: 1) vývěsky úřadu práce, 2) tištěná inzerce i v lokálním textu, 3) webové portály firem, 4) pracovní portály, 5) personální agentury. K vyhledání zaměstnání mohou pomoci i sociální sítě např. Linkedln. Na úřadu práce hl.m.Prahy je možné si vyhledat pracovní pozice dle svého pracovního zařazení. Pracovní pozice jsou vyvěšeny jednak na webových stránkách úřadu práce http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha, ale i přímo v budovách jednotlivých kontaktních pracovišť úřadu práce hl.m.Prahy. Existuje nepřeberné množství pracovních inzercí v tisku, ať už se jedná o denní tisk, kde jsou pracovní inzeráty zařazeny jako doplňkové jako např. Metro, Mladá fronta, Lidové noviny apod., nebo o tisk zaměřený pouze na inzerci jako např. Annonce, Jobsnews; Práci je možné sehnat i přes personální agentury, kam je možné zaslat životopis a projít si pohovorem s personalistou. Jednotlivé agentury poskytují personální poradenství a další služby. Jedná se např. o tyto agentury: ManMark Czech Republic s.r.o. http://www.manmark.cz; Manpower - www.manpower.cz; ALP consulting, s.r.o. http://www.alpconsulting.cz/; ANEX - http://anexperson.cz/; JOB LEADER CZECH s.r.o. http://jobleader.cz/; APROFES s.r.o. - http://www.aprofes.cz/; Europa Workintense spol.s. r.o. - http://workintense.cz/; Trenkwalder, a.s. - www.trenkwalder.com; Stimul http://www.stimul.cz/; Adecco spo. s r.o. - http://www.adecco.cz/; Dekra kvalifikace a poradenství - http://www.dekra-prace.cz/; ACE consulting, s.r.o. - http://www.aceconsulting.cz/; Ranstad s.r.o. - http://www.randstad.cz/; Future Recruitment s.r.o. http://futurerecruitment.cz/; Advantage Consulting, s.r.o. - http://www.acjobs.cz/ atd. Práci je možné také najít na webových portálech konkrétních firem, tj. v případě, že víte, kde byste rádi pracovali, je dobré sledovat webové stránky této firmy. Důležité pro vyhledávání zaměstnání jsou webové portály zaměřené na nabídky zaměstnání od jednotlivých zaměstnavatelů. Nejčastěji jsou zaměstnavateli využívány pro inzerci tyto webové portály: Práce na dálku - http://www.pracenadalku.cz/nabidky-prace; Správný krok http://www.spravnykrok.cz/; Kde je práce - http://www.kdejeprace.cz/; Pracomat http://www.pracomat.cz/region/praha; Agentka - http://www.agentka.cz/cz/prace/praha; Super kariéra - http://www.superkariera.cz/prace/praha; Jobs CZ - http://www.jobs.cz/prace/praha/; Práce CZ - http://www.prace.cz/nabidky/praha/; Spráce - http://www.volnamista.cz/praha; Manpower - https://www.manpower.cz/seznam-pozic?f=&loc[]=1#search; Flek CZ http://flek.cz/prace/praha; Careerjet http://www.careerjet.cz/hledej/nabidky_prace?s=&l=Praha; Eurec práce - http://www.eurecprace.cz/cz/prace-v-praze.html?&m=1; Joblist - http://www.joblist.cz; Hledám práci www.hledampraci.cz; Dobrá práce - http://www.dobraprace.cz/nabidka-prace/praha/; Easy práce - http://www.easy-prace.cz/praha; Profesia - http://www.profesia.cz/prace/praha/; Práce práce - www.praceprace.cz; Job News - www.jobsnews.cz; JobHunter http://www.jobhunter.cz/region-nabidky-prace/praha; Jobsik http://www.jobsik.cz/search/?region=2_50&paid=0 atd.
35
V. Životopis a motivační dopis a) Jak napsat životopis Životopis nebo-li často nazývaný Curriculum vitae je jednou z nejdůležitějších věcí při hledání zaměstnání a jeho správné napsání jedním z důvodů pro získání zaměstnání. Životopis sám o sobě by měl být stručný a strukturovaný, tj. uvedený v bodech. Životopis se skládá z části obecné, kde je potřeba uvést své jméno a příjmení, datum narození, bydliště, kontaktní telefon a e-mail. V další části je potřeba popsat vzdělání od nejvyššího až po nejnižší. Dalším velice důležitým bodem životopisu je zaměstnání, kde se v bodech uvedou jednotlivé pracovní zkušenosti od současnosti po ty nejstarší. Nedílnou součástí životopisu jsou naše dovednosti zahrnující různé rekvalifikační či kvalifikační kurzy, znalost práce na PC, vlastnění řidičského průkazu a další informace včetně jazykových dovedností. Do životopisu se mohou psát i zájmy (koníčky, hobby), kterými žadatel o práci ukazuje zaměstnavateli jaká je jeho náplň v době osobního volna. Součástí životopisů bývají i reference od jiných zaměstnavatelů, které má možnost budoucí případný zaměstnavatel oslovit a zeptat se na nás, jako na pracovníka. Příklad životopisu je uveden v příloze. Elektronické zdroje http://www.zivotopisonline.cz/cz/zivotopis-priklad.html http://www.hledacprace.cz/strukturovany-zivotopis-vzor http://www.virtualnikolega.cz/det/potrebuji-vytvorit-zivotopis#videocast
b) Jak napsat motivační (resp. průvodní) dopis Motivační dopis je velice důležitou součástí při ucházení se o zaměstnání. Mnozí lidé podceňují jeho důležitost, ale jeho dobré napsání může být vstupenkou do dalšího kola výběru zaměstnanců, nejčastěji k pohovoru. Důležité je, aby byl stručný, výstižný (neměl by přesáhnou 1 stránku), informoval zaměstnavatele, specifikoval, o jakou profesi se ucházíme, jaké jsou důvody našeho zájmu o pracovní místo a jaké máme předpoklady k výkonu profese. Motivační dopis by měl být bez gramatických chyb, proto by měl být nejlépe zkontrolován někým, kdo je v české gramatice dobrý. Průvodní dopis by měl být napsaný na počítači, měl by obsahovat adresu zaměstnavatele, i adresu naši, datum, oslovení, nadpis, text, pozdrav a ruční podpis. V motivačním dopise by mělo být uvedeno následující: o jakou pracovní pozici se ucházíme, kde jsme se o ní dozvěděli, a proč bychom měli být na pozici přijati právě mi. Nezbytné je upozornit v dopise na naše klady (vlastnosti, schopnosti, dovednosti-vše, co souvisí s pracovní pozicí, je možné odkazovat na životopis), uvést své nejdůležitější pracovní zkušenosti v oboru a vyjádřit své přání k pracovnímu setkání s potenciálním zaměstnavatelem na pohovoru. Cílem je přesvědčit, že já jsem ten nejlepší kandidát na pracovní pozici. Je potřeba se vyhnout jakýmkoliv negativním vlastnostem. Motivační dopis by měl být vždycky pravdivý. Motivační dopis se ve většině případů posílá e-mailem spolu se životopisem. Příklady, jak uvést motivační dopis: Reaguji na vaši nabídku uveřejněnou na serveru…; Měla bych zájem o pracovní pozici uveřejněnou dne … v týdeníku …; Zaujala mně vaše nabídka na pracovní pozici uveřejněnou … 36
Příklady, jak ukončit motivační dopis: Pokud vás mé pracovní zkušenosti a dovednosti zaujmou, budu se těšit na shledání s Vámi.; Rád se dostavím k osobnímu pohovoru.; Ráda zodpovím Vaše dotazy na případném pohovoru. Příklad motivačního dopisu je uveden v příloze. Elektronické zdroje http://www.nazkusenou.cz/jak-napsat-motivacni-dopis-a95.html
37
VI. Jak uspět u přijímacího pohovoru V případě, že jste byli pozváni na základě zaslaného životopisu a motivačního dopisu k přijímacímu pohovoru, nemáte ještě úplně vyhráno. Je potřeba se na přijímací řízení připravit. K úspěchu u přijímacího pohovoru nestačí vždy jen výše dosaženého vzdělání a vykonaná praxe, ale i např. dostatečné vědomosti o společnosti či chování, vhodnost oblečení či vhodně zvolené odpovědi na otázky u přijímacího pohovoru. V rámci přípravy k pohovoru je vždy důležité si zjistit dostatečně informace o svém budoucím zaměstnavateli-kam ve vývoji směřuje, čím se zabývá, kolik má zaměstnanců, zda získal nějaké ocenění, jaká by byla má pozice, jaká by byla má náplň práce na dané pozici apod. - tyto a další informace o zaměstnavateli se nejčastěji získají prostudování webových stránek zaměstnavatele či informací ze sociální sítě. Vhodnost oblečení na pohovoru je také důležitá. Je potřeba zapomenout na kraťasy, tílka či minisukně. Nejsou vhodné sportovní boty ani džíny. Oblečení by mělo být společenské a profesionální – lepší je oblek se sakem nebo kostým. Je potřeba nezapomenout na upravenost (např. učesané vlasy jsou samozřejmostí), což je důležité si zkontrolovat ještě před vstupem do budovy zaměstnavatele. Vhodné je i zapamatovat si příjmení pracovníka, ke kterému jste objednáni k pohovoru. K pohovoru je důležité se dostavit 5-10 min. před začátkem schůzky, a v případě, že se zpozdíte, je potřeba o této skutečnosti informovat telefonicky pracovníka, se kterým se máte sejít a sdělit dobu, kdy se dostavíte. Při pozdravu s dotyčnou osobou je nezbytné stisknout pevně ruku, usmívat se a udržovat oční kontakt. Pohovor samotný probíhá různými způsoby. Nejčastěji se na začátku personalista vyjádří o tom, že je rád, že máte o místo zájem, jakou jste měli cestu, pak přejde k ověření personálních údajů, a nakonec přichází otázky směřující na vzdělání a zaměstnání včetně informací o původním zaměstnavateli. Nejčastěji pokládané otázky zaměstnavatelem1 Otázky zaměřené na motivaci • Proč máte zájem o vypsanou pozici? • Co myslíte, že nám můžete nabídnout? • Co očekáváte od práce, o kterou se ucházíte? Otázky zaměřené na poslední zaměstnání • Proč odcházíte z předchozího zaměstnání? • Co Vás v posledním zaměstnání nejvíce bavilo nebo naopak štvalo? • Jak vypadal typický den ve Vašem posledním zaměstnání? • Za co jste byl(a) kritizován(a)? • Jak jste na kritiku zareagoval(a)? • Co bylo ve Vašem posledním zaměstnání nejsložitější? • Co bylo nejjednodušší? Otázky zaměřené na nového zaměstnavatele • Co víte o naší společnosti, našich produktech a službách? • Jaké vlastnosti by měl mít Váš nadřízený? • Jaké jsou Vaše představy o výši platu? • Kdy k nám můžete nastoupit? Otázky zaměřené na Vaše znalosti a zkušenosti 1
zdroj: http://student.finance.cz/zpravy/finance/117103-chcete-uspet-u-pracovniho-pohovoru/
38
• • • • • • • •
Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky? Které dobré a špatné vlastnosti máte? Upřednostňujete práci v týmu nebo samostatnou práci? Jste týmovým hráčem? Jaký druh práce Vás nejvíce uspokojuje? Jak hodnotíte Vaši schopnost delegovat úkoly? Jste odolný(á) vůči stresu? Jakým způsobem si zvyšujete Vaši profesní kvalifikaci? Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět ve škole? Jaký byl naopak Váš nejméně oblíbený? Otázky zaměřené na Vaši budoucí kariéru • Jak si představujete Vaši budoucí kariéru? • Popište, jak si představujete Vaše ideální zaměstnání? • Kde se vidíte za dva roky? • Kde se vidíte za pět let? • Nemáte v úmyslu jít opět studovat (doktorandské studium, jiná vysoká škola,…)? • Jak dlouho byste chtěl(a) pracovat pro naši společnost? • Jak ovlivňuje rodina Vaši kariéru? • Čeho chcete v kariéře dosáhnout? Na co odpovídat nemusíte • Chodíte pravidelně do kostela? • Jaká je Vaše politická orientace? • Kolik máte dětí a v jakém jsou věku? • Máte zajištěno hlídání dětí? • Proč jste rozvedený? • Kdy budete chtít mít děti? V případě, že jsou vyžadovány jazykové znalosti, je pravděpodobné, že přijdou otázky na toto téma a budete z cizího jazyka personalistou vyzkoušeni. Při pohovoru byste měli být co možná nejrealističtější, kladen je důraz na pohotovost a suverenitu, odložte stud, podceňování se či sebelítost. Je potřeba odpovídat pravdivě. Důležité je zapomenout na arogantní, konfliktní jednání či na vyhýbavé odpovědi. Důležité je nechválit se, ale ukázat reálné výsledky za svou prací. Důležité je také ukázat, že máte jasnou představu o své budoucnosti a o své profesi, kterou chcete vykonávat a zdokonalovat se v ní. Neučte se zbytečně odpovědi na např. uvedené otázky, ale je dobré si je promyslet a počítat s tím, že některé z nich mohou přijít. O svých dřívějších zaměstnavatelích je potřeba hovořit pouze pozitivně. Důležité je mít odpovědi dlouhé tak akorát, ani ne příliš krátké (jednoslovné), ale ani ne příliš dlouhé (déle jak 2 min.). V průběhu pohovoru mějte mobil v takovém režimu, aby vám nezvonil. Při pohovoru je dobré se ptát na detaily, které vás zajímají, jako např. komu budete konkrétně podřízení, požádejte o detailní popis náplně práce apod. (ptát se však např. na benefity je nevhodné). V rámci pohovoru byste sami neměli iniciovat debatu o výši vašeho budoucího platu. Měli byste raději počkat, až s tím přijde sám zaměstnavatel. Nicméně otázka typu: „Jaký plat si představujete?“ určitě zazní a je potřeba se na ni připravit. Nejlépe se odpovídá mírně nadhodnocenou hranicí optimální mzdy. Př. za daný post se pohybují ceny okolo 17 tisíc, vy jste ochotni pracovat i za 16 tisíc, ale lépe byste měli 20 tisíc, proto je dobré říci cenu 22 tisíc a je reálné, že se dostanete na sumu 18 tisíc. Při vyjednávání o platu je důležité sedět zpříma, koukat do očí, nepoklepávat nervózně rukou, prsty či nohama. Je potřeba vidět, že sebevědomí máte, a že si sami sebe dokážete finančně ocenit. Pozor, ale na nereálné představy o platu. Když se průměrná výše mzdy např. za pozici Pracovník v sociálních službách
39
pohybuje reálně na trhu za 15 tisíc hrubého, je nereálné říkat si o mzdu 25 tisíc. Optimální navýšení platu v tomto případě je cca 18 tisíc. Kč. Na konci pohovoru je dobré mít připravené jeden či dva dotazy na zaměstnavatele, které ukáží váš zájem o zaměstnání. Dále je pravděpodobné, že zaměstnavatel popíše způsob, jak budete informováni o výsledku výběrového řízení. V případě, že tak neučiní, je dobré se na tuto skutečnost zeptat. Většina profesionálních firem se ozve i s negativním výsledkem. Většinou se ale tak neděje, a je vhodné si o výsledek výběrového řízení zavolat. Elektronické zdroje: http://www.blesk.cz/clanek/radce-prace/181118/jak-uspet-u-pohovoru-tipy-od-personalnichodborniku.html http://student.finance.cz/zpravy/finance/117103-chcete-uspet-u-pracovniho-pohovoru/ http://finance.idnes.cz/deset-rad-jak-uspet-u-prijimaciho-pohovoru-f2c/podnikani.aspx?c=A110922_1656115_viteze_zuk http://student.finance.cz/zpravy/finance/356384-jak-blufovat-pri-vyjednavani-platu/ http://www.drill.cz/?item=210 http://absolventi.vse.cz/wp-content/uploads/2013/12/prijimaci-pohovor-rpc.pdf http://www.jobs.cz/poradna/rady/rady-pro-uchazece/priprava-na-pohovor/ http://www.slu.cz/slu/cz/poradenska-centra/docs/prijimaci-pohovor http://zena.centrum.cz/kariera/zamestnani/clanek.phtml?id=761666 http://www.ajob.cz/clanky-at1/priprava-na-pohovor-aneb-jak-uspet-pri-hlednani-prace-vzahranici-a540 http://www.atraktivni-prace.cz/jak-uspet-pri-pohovoru/ http://www.jaktak.cz/jak-se-chovat-upohovoru.html?gclid=CMXVy5Le_ccCFWv3wgodMgMH-g
40
VII. Flexibilní formy organizace práce 1. Úvod Alternativní formy organizace práce, nebo také flexibilní pracovní úvazky, jsou vítanou možností v případech, kdy je nemožné chodit do zaměstnání v klasické formě, tj. 8 hodin denně s pevnou pracovní dobou. Důvodem pro volbu takového zaměstnání může být ze strany zaměstnance například péče o dítě nebo osobu blízkou, studium nebo důchodový věk. Ale také zaměstnavatel může upřednostňovat tento typ organizace práce, a to například v závislosti na množství objemu pracovní náplně u administrativních pozic nebo ve výrobě. Míra využití jednotlivých metod flexibilní práce závisí v praxi na druhu vykonávané práce.
2. Zkrácené úvazky O práci na zkrácený úvazek hovoříme v tom případě, kdy pracovní smlouva není uzavřena na klasických 40 pracovních hodin týdně. Může jít o případy, kdy pracujete například jen 4 hodiny denně nebo jen vybrané dny týdnu. Pozor! I když pracujete na zkrácený pracovní úvazek, zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně musí být vždy odvedeno z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Jestliže zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s měsíční mzdou nižší než minimální mzda, tak stejně musí být zdravotní pojištění odvedeno z minimální mzdy. Příklad: Minimální mzda činí 8 500 Kč, zdravotní pojišťovna musí obdržet 1 148 Kč (13,5 % z minimální mzdy). Zaměstnavatel přitom za svého zaměstnance platí vždy 9 %, i při nižší mzdě. Doplatek do 8 500 Kč musí uhradit zaměstnanec. Můžete se dohodnout se zaměstnavatelem, že tento rozdíl bude hradit on, nebo práci přizpůsobovat tak, aby byla mzda i za zkrácený úvazek alespoň 8 500 Kč měsíčně.
3. Sdílená pracovní místa Sdílení pracovního místa jsou taková místa, kdy na jedné pracovní pozici pracuje více pracovníků. V praxi to znamená, že se např. dva zaměstnanci, kteří pracují na částečný pracovní úvazek, domluví na pravidelném střídání v průběhu pracovního týdne tak, aby pokryli celou pracovní dobu. Záleží na dohodě, zda bude každý pracovat 2,5 dne týdně, nebo zda budou pracovat každý den polovinu pracovní doby. Oba dva ale pracují na zkrácený pracovní úvazek, viz výše. Zaměstnavatel s tím musí souhlasit a vytvořit k tomu odpovídající podmínky. Tato forma práce je vhodná například pro generační výměnu, kdy pracovníkovi v předdůchodovém věku umožní ještě setrvat na trhu práce a na druhé straně podpoří přenos pracovních zkušeností na osoby vstupující na trh práce buďto bez předchozích zkušeností (absolventi), anebo po jejím dlouhodobém přerušení (rodiče vracející se z rodičovské dovolené, lidé pečující o osoby závislé). Pozn. V současné době je možné využít mzdových příspěvků od MPSV, kdy zaměstnavatelé dostanou mzdový příspěvek na stávajícího zaměstnance v předdůchodovém věku (bude zapojen jako "mentor") a příspěvek v rámci standardních nástrojů APZ na nově přijímaného pracovníka (společensky účelné pracovní místo). Více viz: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16739/tz_221113b.pdf.
41
4. Konto pracovní doby Konto pracovní doby upravuje zákoník práce v §86 a §87. (Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce). Je to vhodná forma zaměstnání pro zaměstnavatele, kteří přidělují práci svým zaměstnancům na základě zakázek, tedy toho, kolik práce pro ně zrovna mají. Jeden týden se pracuje méně, druhý třeba více. Konto pracovní doby musí být upraveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele a není potřeba souhlas zaměstnance. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, je konto pracovní doby upraveno v kolektivní smlouvě. Doba, kdy zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby se nazývá vyrovnávací období a může trvat až 26 po sobě jdoucích týdnů (v případě kolektivní smlouvy 52 týdnů). Zaměstnanec během vyrovnávacího období pobírá stálou fixní mzdu, bez ohledu na množství vykonané práce. Tato mzda nesmí být nižší než 80% jeho průměrného výdělku. Po ukončení vyrovnávacího období se zaměstnanec vrací ke své obvyklé náplni práce a mzdě stanovené v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je povinen vypracovávat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději jeden týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Zaměstnavatel má povinnost vést přesnou evidenci pracovní doby a mzdy.
5.
Práce z domova (homeworking, home office)
Práce z domova, nebo také homeworking či home office, je vhodnou formou zaměstnání pro osoby pečující o děti nebo své blízké, důchodce, nebo v případě že vám v nalezení vhodného zaměstnání brání váš zdravotní stav. Nabídek na práci z domova se dá nalézt spoustu. Ale také v těchto nabídkách bývá spousta podvodů. Odpovíte na zdánlivě jasnou nabídku práce z domova, např. jednoduchá manuální činnost jako kompletace kuličkových per nebo plnění obálek, ale následně v odpovědi od „zaměstnavatele“ se dovíte, že více informací dostanete za poplatek. Je třeba být v odpovědích na práci z domova obezřetný a pokud je po vás vyžadováno zaplacení nějakého poplatku, ještě před tím, než samotná práce začne, raději od takové práce upusťte. Pokud narazíte na spolehlivý inzerát a práce z domova vám vyjde, měl by být váš vztah se zaměstnavatel nějak právně ošetřen, např. formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (viz níže), kde bude blíže stanoveno druh pracovní činnosti, místo výkonu práce, začátek práce, odměna za vykonanou práci a jakou formou vám bude zasílána. Tento pracovní vztah je založen převážně na důvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výhodou takové práce je, že pracovní dobu si rozvrhujete sami podle vlastních potřeb. Nicméně pracovní doba by i v tomto případě neměla přesáhnout 40 hodin týdně. A protože si pracovní dobu určujete sami, nemůžete uplatnit nárok na příplatek za práci, tj. práci přes čas. Pokud při práci doma používáte vlastní zařízení nebo nářadí nezbytných pro výkon práce, měly by být v pracovní smlouvě uvedeny výše náhrad za užívání těchto předmětů formou paušální částky.
6.
Stlačený pracovní týden
Stlačený pracovní týden představuje variantu, kdy je týdenní pracovní doba odpracována ve čtyřech dnech. Pracovní dny jsou delší, ale pracovní týden kratší. Zaměstnanec např. pracuje čtyři dny v týdnu po 10 hodinách, čímž získá jeden volný den v týdnu navíc, nebo 3 dny po 12 hodinách a 1 den 4 hodiny. Maximální denní doba práce je 12
42
hodin. Odpracované hodiny navíc jsou prací přesčas, zaměstnanci nebo zaměstnankyni za ně přísluší mzda či plat s příplatkem za práci přesčas nebo náhradní volno.
7.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce (DPP) je upravena v §75 Zákoníku práce. Dohodu o provedení práce je možné ročně uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pro každého z nich ale smíte odpracovat nanejvýš 300 hodin v kalendářním roce. Dohodu o provedení práce je povinen zaměstnavatel uzavřít písemně a musí být sjednána doba, na kterou se uzavírá. Jedno vyhotovení této dohody dostane zaměstnanec. Měl by v ní být vymezen pracovní úkol. Když měsíční odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne deset tisíc korun, nemusíte z výdělku vy ani zaměstnavatel odvádět sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Totéž platí, když máte příjmy do deseti tisíc u několika zaměstnavatelů současně. V případě, že máte uzavřeno více dohod do deseti tisíc s jedním zaměstnavatelem a součet odměn měsíčně přesáhne limit deseti tisíc, musíte z výdělku odvést zdravotní a sociální pojištění (včetně nemocenského). V případě DPP s odměnou do 10 000,- Kč, zaměstnavatel vám z příjmu odečte 15% srážkovou daň. Příklad: Máte uzavřenou DPP s dohodnutou odměnou 8 000,- Kč. Po odečtení 15% daně vám zaměstnavatel zaplatí 6 800,- Kč. Pozor! Pokud máte uzavřenou dohodu o provedení práce s odměnou méně než 10 000,- Kč, a nemáte u jiného zaměstnavatele pracovní úvazek na HPP nebo DPČ, nezapomeňte se přihlásit u své zdravotní pojišťovny a uhradit pojistné na zdravotní pojištění jako samoplátce.
8.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je upravena v §76 Zákoníku práce. Dohodu o pracovní činnosti je možné uzavřít, je-li rozsah práce v průměru do poloviny stanovené týdenní pracovní doby, tj. 20 hodin. Dodržení tohoto limitu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla tato dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Rozsah práce může překročit 300 hodin v jednom kalendářním roce. Dohodu o pracovní činnosti je povinen zaměstnavatel uzavřít písemně. Jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Pokud je vaše měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, nemusíte z ní platit zdravotní a sociální pojištění. I v tomto případě ale platí, že když v daném měsíci nemáte jiný příjem, ze kterého by bylo odváděno zdravotní pojištění, a neplatí ho za vás stát, musíte se do osmi dnů přihlásit ve své zdravotní pojišťovně a pojištění si zaplatit. Ze sjednané odměny, která dosahuje alespoň dvou a půl tisíc, se zdravotní i sociální pojištění normálně odvádí.V dohodě o pracovní činnosti lze jednat způsob jejího zrušení, případné okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro ty případy, kdy lze zrušit pracovní poměr (§552 a §563 Zákoníku práce).
2
§ 55 Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze v případech:
43
Jinak lze DPČ zrušit: a) dohodou smluvních stran, b) výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. V tomto případě je výpovědní doba 15 denní a začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně. Pokud to nemáte v Dohodě o pracovní činnosti výslovně napsáno, nemáte z této formy zaměstnání nárok na dovolenou. Většinou se to řeší tak, že se zaměstnavatelem dohodnete, kdy chcete mít volno a zůstanete v práci déle, takže budete mít napracováno dostatečně hodin, nebo svoji práci odpracujete po příchodu z volna, a nebo v posledním případě přijdete o část příjmu. Použité zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení. Jouza, L. Práce z domova podle nového zákoníku práce. Online. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanychcisel/clanky/casopis-narodni-pojisteni-c-8-9-2006-clanek-1.htm. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jaké jsou formy flexibilního zaměstnávání? Online. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5793. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad práce ČR. Sdílené pracovní místo i individuální koučink. MPSV představuje novinky v aktivní politice zaměstnanosti. Online. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/16739/tz_221113b.pdf. 22. 11. 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příručka pro personální a platovou agendu. Online. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB033. 19. 08. 2015 E15. Gola, P. Výhody a nevýhody práce na zkrácený úvazek. Online. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/vyhody-a-nevyhody-prace-na-zkraceny-uvazek. 10.01.2014. iDNES.cz. Poradna: Jak se vyplácí mzda při kontu pracovní doby. Online. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/kontu-pracovni-doby-mzda-0xo/podnikani.aspx?c=A141120_111500_podnikani_kho. 21. 11. 2014
jestliže byl zaměstnanec odsouzen pravomocně pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na dobu nejméně 6 měsíců. Tohoto důvodu tedy lze použít až nabylo soudní rozhodnutí právní moci; porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jim vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Musí jít o takové porušení povinnosti, které svou intenzitou opravňuje zaměstnavatele k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. 3
§56 Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze v těchto případech: jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat, náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
44
VIII. Webové portály zabývající se ve větší míře flexibilními formami zaměstnávání Flexibilní formy zaměstnávání nejsou v České republice ještě tak zdaleka rozšířeny, jak by jich bylo potřeba. Tomuto stavu odpovídají i možnosti vyhledávání flexibilních forem zaměstnávání na internetu na pracovních portálech. Následující pracovní portály vám umožní vybrat pouze ze základních kritérií jako jsou práce nebo brigáda, lokalita a hledaný obor. U některých je volba rozšířena o práci jako hlavní pracovní poměr nebo částečný úvazek a zda jste osoba zdravotně postižená. Budete muset tedy procházet více inzerátů a mezi nimi hledat, které nabízí pružnou pracovní dobu, možnost práce z domova ad. • prace.cz • profesia.cz • annonce.cz • monster.cz Níže jsou uvedeny tři pracovní portály, které nabízí více kritérií ve vyhledávání nabídek práce. Jobs. cz Flexibilní formy zaměstnávání jsou zde nazývány moderními benefity. Ve vyhledávači si můžete vybrat, do které kategorie patříte: - Chcete volnější pracovní dobu? - Chcete více času s rodinou? - Chcete více prostoru pro seberealizaci? Na základě vašeho výběru vám pracovní portál vybere seznam nabídek práce od firem (pozn. pro první dvě volby v podstatě totožné), které nabízí pružnou pracovní dobu, práci z domova, stlačený pracovní týden, částečný úvazek ad. Jedná se o pracovní pozice z nejrůznějších oblastí, od výroby, přes inženýrství, asistentka ředitele, call centra, sociální služby, obchodní zástupce až po manažerská místa. Nejčastější pozice jsou z oblasti IT, bankovnictví a call centra. Airjobs.cz Pracovní portál airjobs.cz vám umožní vyhledat zaměstnání podle toho, zda chce pracovat na dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti a do kritérií si také můžete zadat, zda jste osobou na rodičovské dovolené nebo osoba zdravotně postižená. Maminka z Prahy si může vybrat mezi takovými pozicemi jako je podpora telefonního týmu, večerní recepční, programátor, asistentka týmu, obchodní zástupce ad. Jobdnes.cz Tento pracovní portál má svůj podrobný vyhledávač rozšířen o následující kritéria: osoba se změněnou pracovní schopností bez nutnosti docházení, bezbariérový přístup, rodiče s dětmi, práce z domu nebo flexibilní pracovní doba. Pro oblast hlavní město Praha jsou v současné době nejběžnější následující pracovní nabídky: osoba se změněnou pracovní schopností (OZP) bez nutnosti docházení (operátor kontaktního centra)
45
OZP bezbariérový přístup (elektromechanik, elektrikář, správce webu, obchodní zástupce, grafik, programátor, uklizeč, administrativní pracovník) rodiče s dětmi (realitní makléř, telefonní operátor, obchodní zástupce, speciální pedagog, pokladní, pracovník úklidu, hypoteční specialista) práce z domu (realitní makléř, obchodní zástupce, operátor kontaktního centra, hypoteční specialista) flexibilní pracovní doba (realitní makléř, obchodník – manažer, inženýrské a manažerské pozice, telefonní operátor, obchodní zástupce, speciální pedagog, technik IT, hypoteční specialista)
46
IX. Systém péče o nezaměstnané v ČR 1) Nezaměstnaný – definice Za nezaměstnaného je podle Českého statistického úřadu4 považována osoba 15-ti let a starší (bez horní věkové hranice), která je bez práce, to znamená, že není ani v placeném zaměstnání ani není sebezaměstnaná (tj. osoba samostatně výdělečně činná), hledá si aktivně práci a je schopna ihned nastoupit do práce.
2) Jsem nezaměstnaný - kam dál? Pokud jste se dostali do situace, že jste ztratili zaměstnání, nebo jste z nějakého jiného důvodu bez práce, nabízí se vám v podstatě dvě možnosti. Můžete si práci hledat sami v jakémkoli regionu České republiky nebo zahraničí, aniž byste se jako nezaměstnaný registrovali u nějaké státní správy. Důležitým faktem je, že nesmíte opomenout platit zdravotní pojištění, které je v České republice ze zákona povinné. Výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro samoplátce můžete nalézt na následujícím odkaze: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika/obzp/obzp-vyse-pojistneho (pozn. v roce 2015 byla jeho výše 1 242,- Kč). Jakou formou ho můžete hradit, vám zodpoví vaše zdravotní pojišťovna. Nebo můžete využít služeb, které jsou nezaměstnaným nabízeny prostřednictvím krajských poboček Úřadu práce. Úřad práce nabízí tzv. pasivní politiku zaměstnanosti, která spočívá v poskytování poradenství a informací o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech. Na webových stránkách úřadu práce nebo na nástěnkách v budově úřadu práce bývají vyvěšeny inzeráty s nabídkou volných pracovních míst nejčastěji z daného regionu, ale také ze zbytku území České republiky a ze zahraničí. Úřad práce poskytuje také informace o možnostech vzdělání a dalších nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti, např. rekvalifikace, podpora v podnikání, ad. viz kapitola Vzdělávací systém v ČR nebo Úřad práce v ČR. V době registrace jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce je plátcem vašeho pojistného na zdravotní pojištění stát. Zprostředkování zaměstnání Úřadem práce je bezplatné. Prakticky zprostředkování zaměstnání spočívá v předávání několika nabídek zaměstnání uchazeči o zaměstnání, nicméně ta hlavní snaha o nalezení zaměstnání je na uchazeči samotném, nelze se tedy v žádném případě spoléhat na to, že uchazeči úřad práce najde zaměstnání bez jakékoliv snahy a vyvíjení aktivity v samostatném vyhledávání zaměstnání.
3) Registrace na Úřadu práce V místě trvalého bydliště se můžete registrovat jako uchazeč o zaměstnání v příslušné kanceláři Úřadu práce (pozn. většinou bývají rozděleny podle počátečního písmene příjmení nebo si vás zavolají na základě pořadového čísla podle času, kdy dojdete). Pokud se zaregistrujete do 3 dnů od skončení zaměstnání, budete zařazeni do evidence ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Pokud přijdete se zaregistrovat později, budete zaregistrováni od dne podání žádosti o zprostředkování zaměstnání (viz níže). Na to je
4
https://www.czso.cz/csu/czso/10n1-04-_2004-b__pracovni_sily-_zamestnani_a_nezamestnani_-vsps___metodika
47
důležité myslet zejména v souvislosti s úhradou pojistného na zdravotní pojištění. V době pracovního poměru za vás pojistné na zdravotní pojištění platí zaměstnavatel. Příklad: Pokud byl např. pracovní poměr ukončen k 1. 1., jste pojištěni ještě po celý následující měsíc. Pokud byste se šli zaregistrovat jako uchazeč o zaměstnání během následujícího měsíce, v tomto případě v únoru, nevznikne vám žádná proluka v úhradě pojistného, pokud byste šli ale až o 2 měsíce později a déle, tedy v březnu a déle, a neuhradili byste pojistné jako samoplátci, již vám vzniká dluh na pojistném na zdravotním pojištění a narůstá penále. Uchazečem o zaměstnání může být registrována osoba, která má na území České republiky bydliště a která není5: a) v pracovně-právní vztahu (zaměstnaná) b) osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován Cizinec se může stát uchazečem o zaměstnání, pokud má následující typ pobytu: a) trvalý pobyt, b) azyl nebo doplňkovou ochranou, c) občan EU, d) rodinný příslušník občana EU Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou: a) je uznána dočasně neschopnou práce, b) vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě, c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo d) je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Při registraci na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání je nutné vyplnit formulář, který se jmenuje Žádost o zprostředkování zaměstnání a osobně ho odevzdat pracovníkovi v příslušné kanceláři úřadu práce. Některé úřady práce mívají tento formulář k dispozici v prostorech před kanceláří, kde se uchazeč registruje, nebo jsou dostupné v kanceláři pracovníka úřadu práce, nebo je možné si je vytisknout z internetu na adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana. V případě, že nesplňujete podmínky pro registraci na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, můžete se registrovat jako zájemce o zaměstnání, a to na kterémkoli kontaktním pracovišti ÚP v České republice. Takovou situací může být, že jste doma s dítětem, pobíráte rodičovský příspěvek a měli byste zájem o rekvalifikaci. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce totiž zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit i rekvalifikaci. Zájemce o zaměstnání ale nemůže, narozdíl od uchazeče o zaměstnání, pobírat podporu v nezaměstnanosti.
5
Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. on-line. https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=435~2F2004&rpp=15#seznam.
48
4) Práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání Po registraci uchazeč o zaměstnání obdrží dokument „Základní poučení uchazeče o zaměstnání“, kde jsou uvedena jeho práva a povinnosti, a to zejména povinnost poskytovat krajské pobočce Úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a povinnosti řídit se pokyny této pobočky. Pracovník si s uchazečem o zaměstnání domlouvá pravidelné schůzky, na kterých je s uchazečem řešena jeho současná pracovní situace a situace na pracovním trhu, jaká volná místa se nabízí atp. Uchazeč může také obdržet seznam doporučených volných pracovních míst, na kterých má poté povinnost se poptávat po zaměstnání. Pokud se uchazeč o zaměstnání nemůže dostavit v dohodnutém termínu na pobočku Úřadu práce, má povinnost do 8 kalendářních dnů osobně nebo písemně oznámit důvod a domluvit si další termín. Stejná lhůta platí i pro oznámení rozhodných skutečností pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, tj. změna adresy, nástup výkonu trestu odnětí svobody a další skutečnosti, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání.6 Změna bydliště se nejprve ohlásí na krajské pobočce svého původního bydliště a ta po té převede evidenci uchazeče o zaměstnání na krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou podle adresy nového bydliště. Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže např.: - uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci, nebo - bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, nebo - odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, nebo - se neúčastní rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu, nebo - se odmítne podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, nebo psychologickému vyšetření. Uchazeč o zaměstnání si může během evidence na Úřadu práce přivydělávat, a to: a) na základě pracovního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy7, nebo b) na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Pokud bude uchazeč vykonávat více zaměstnání, měsíční výdělky (odměny) se sčítají. Příklad: Pracujete na dohodu o provedení práce, vyděláváte maximálně polovinu minimální mzdy a chcete se registrovat na ÚP, oznámíte při registraci pracovníkovi v kanceláři, že pracujete na DPP. V případě, že jste registrováni a např. od 1. února máte nastoupit na brigádu a zaměstnavatel chce s vámi uzavřít Dohodu o provedení práce, oznámíte to vašemu pracovníkovi ÚP během měsíce ledna, nebo nejpozději 1.února. Pokud budete mít dohod/brigád více, v jedné si vyděláte 2000,-/měsíc a
6
Pozor, lhůta 8 dnů neplatí při nástupu výkonu činnosti na základě pracovního poměru, DPP nebo DPČ – viz níže, tam je uchazeč povinen tuto skutečnost ohlásit před nástupem do zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu. 7
Výši minimální mzdy můžete nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz/cs/19457 (v roce 2015 činila základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 9 200 Kč za měsíc, polovina tedy 4600,- Kč.).
49
v druhé 2600,-/měsíc, nebrání vám to v tom, abyste nadále mohli být registrováni jako uchazeči o zaměstnání na ÚP.
5) Dávky sociálního zabezpečení pro nezaměstnané Krajská pobočka Úřadu práce může uchazeči o zaměstnání přiznat nárok na peněžitou dávku Podporu v nezaměstnanosti, a to požádal-li na příslušném formuláři8 a byl-li v předchozích 2 letech zaměstnán alespoň po dobu 12ti měsíců. Do této doby se započítává i doba péče o dítě do 4 let věku. Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Doba, po kterou bude uchazeč pobírat podporu v nezaměstnanosti, tzv. podpůrčí doba, je následující: a) do 50 let věku 5 měsíců, b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, c) nad 55 let věku 11 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu přivýdělku (viz výše) a po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci. Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Délka podpůrčí doby zůstává nezměněna. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn v jeho posledním ukončeném zaměstnání. U osob samostatně výdělečně činných se výše podpory stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu9. Ukončování dohodou je typické pro ukončování zaměstnání u žen na rodičovské dovolené, které zaměstnavatel nechce přijmout, a tak se se zaměstnankyní dohodne na odstupném. Příklady: 1. Pokud je vám 30 let a ztratili jste zaměstnání z důvodu ukončení pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele, např. neměl pro vás další práci, a dostali jste odstupné ve výši 3 platů, přičemž průměrný měsíční plat byl 15000,- Kč, po registraci jako
8
Formulář nese název Žádost o podporu v nezaměstnanosti a je přístupný na krajských pobočkách Úřadu práce nebo v elektronické podobě na adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana. 9
Podpora v nezaměstnanosti 2015. Kolik vám dají. A lze si přilepšit? Petra Dlouhá, Peníze.cz, online, http://www.penize.cz/podpora-v-nezamestnanosti/296075-podpora-v-nezamestnanosti-2015-kolik-vam-dajia-lze-si-prilepsit#podporaNezam. 29. 01. 2015.
50
uchazeč na ÚP nepobíráte první tři měsíce podporu v nezaměstnanosti, 4. a 5. měsíc dostanete podporu 9750,- Kč, 6. a 7. měsíc 7500,- Kč a 8. měsíc 6750,- Kč. Další měsíce již podporu nedostáváte, ale můžete být nadále zaregistrován jako uchazeč o zaměstnání. 2. Pokud je vám 30 let a vy sami jste dali výpověď v zaměstnání, kde jste průměrně pobírali 15000,- Kč, dostanete prvních pět měsíců po registraci jako uchazeč o zaměstnání podporu ve výši 6750,- Kč. 3. Pokud jste pracovní poměr ukončili dohodou a dostali jste odstupné ve výši 3 měsíčních platů (průměrný plat byl 15 000,- Kč), pobíráte podporu v nezaměstnanosti opět až od 4. měsíce od registrace, a to ve výši 6750,- Kč po dobu pěti měsíců. Další peněžitou dávkou krajské pobočky Úřadu práce, o kterou můžete žádat ve stejné kanceláři, kde se registrují uchazeči o zaměstnání, je Podpora při rekvalifikaci. Nárok na tuto podporu má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace a procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Uchazeč o zaměstnání, nezaměstnaný, má také právo žádat o další peněžité dávky sociálního zabezpečení, a to ze systému hmotné nouze a státní sociální podpory. Více informací můžete nalézt na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí: http://portal.mpsv.cz/soc. Blíže viz kapitola Sociální zabezpečení v ČR. Použitá literatura: Český statistický úřad. https://www.czso.cz/csu/czso/10n1-04-_2004-b__pracovni_silyzamestnani_a_nezamestnani-vsps-metodika Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. www.portal.gov.cz Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí, http://portal.mpsv.cz/. Informace v angličtině na: http://www.mpsv.cz/en/1604#lfw. Podpora v nezaměstnanosti 2015. Kolik vám dají. A lze si přilepšit? Petra Dlouhá, Peníze.cz, online, http://www.penize.cz/podpora-v-nezamestnanosti/296075-podpora-vnezamestnanosti-2015-kolik-vam-daji-a-lze-si-prilepsit#podporaNezam. 29. 01. 2015.
51
X. Úřad práce v ČR 1. Úřad práce Úřad práce je zřízen zákonem č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Řídícím orgánem Úřadu práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, hlavním sídlem je Praha a v jednotlivých krajích působí krajské pobočky, jejichž součástí jsou kontaktní pracoviště Úřad práce plní úkoly v oblastech (§4 odst. 1. Z. č. 73/2011): a) zaměstnanosti, b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, c) státní sociální podpory, d) dávek pro osoby se zdravotním postižením, e) příspěvku na péči, f) pomoci v hmotné nouzi, g) inspekce poskytování sociálně-právní ochrany, h) dávek pěstounské péče. Úřad práce rozhoduje ve správním řízení v I. stupni prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitelství. O odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Příklad: Zažádali jste o podporu v nezaměstnanosti na místně příslušném kontaktním pracovišti (tzn. v kraji, kde máte hlášenou adresu) a Úřad práce vydal rozhodnutí, že nemáte nárok na tuto podporu. Pokud si myslíte, že Úřad práce učinil chybu, můžete sepsat odvolání proti rozhodnutí, které podáte opět na stejném kontaktním pracovišti. To ho ale postoupí dál na MPSV, kde znovu posoudí váš nárok a vydají rozhodnutí. Krajské pobočky Úřadu práce zajišťují především (§8a odst. 1, Z. č. 435/2011 Sb.): a) zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání b) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů, zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona (viz níže), c) poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, d) zajišťuje posuzování, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže se nepodrobila vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna, e) pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních míst, evidence zájemců o zaměstnání, evidence uchazečů o zaměstnání, evidence osob se zdravotním postižením, evidence cizinců a evidence povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem, f) poskytuje na žádost Úřadu práce oddělení hmotné nouze údaje: - o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, - o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši, - o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání,
52
- o tom, zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (§ 120), - o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání, - o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3 (tj. práce, za kterou náleží mzda nepřesahující polovinu minimální mzdy), a údaj o ukončení této činnosti, - o tom, zda uchazeči o zaměstnání byl krajskou pobočkou Úřadu práce vypracován individuální akční plán, g) potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3 odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v § 3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, h) vydává a odnímá povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jejich rodinnými příslušníky.
2. Možnosti hlášení se cizinců na úřadu práce Podle místa trvalého pobytu nebo hlášené adresy se můžete na místně příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce registrovat jako uchazeč o zaměstnání a využít tak jeho služeb (více o právech a povinnostech uchazečů o zaměstnání viz kapitola „Systém péče o nezaměstnané“). Cizinec se může stát uchazečem o zaměstnání, pokud má následující typ pobytu: a) trvalý pobyt, b) azyl nebo doplňkovou ochranou, c) občan EU, d) rodinní příslušník občana EU Na Úřadu práce se také můžete registrovat jako zájemce o zaměstnání, a to na kterémkoli kontaktním pracovišti v České republice. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.
3. Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti Pasivní politikou zaměstnanosti se rozumí zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a také hmotné zabezpečení uchazečů o práci, tzn. peněžité dávky, o které je možné žádat na kontaktních pracovištích Úřadu práce. Blíže viz kapitola Péče o nezaměstnané.
4. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti10 Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace
10
(https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz)
53
b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) příspěvek na zapracování f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Podmínky získání příspěvků: - Osoba, která nastoupí na dané pracovní místo, je uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání. - Příspěvek na zahájení podnikání, nebo na vytvoření nového pracovního místa nebo na vyhrazování stávajícího bude poskytnut na základě dohody pouze v případě, že uchazeči o zaměstnání, který nastoupí na pracovní místo, nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. - Žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. ad a) Rekvalifikace ÚP zabezpečuje rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy na pracovním trhu chybí určité profese a je po nich poptávka. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí ÚP náklady na rekvalifikaci a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění). Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání: - ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, - ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, - v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Rekvalifikace může být na základě dohody s ÚP prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců. Na základě § 109a zákona o zaměstnanosti si uchazeč o zaměstnání či zájemce o zaměstnání může vybrat a následně zabezpečit rekvalifikaci sám a následně mu ji může UP za stanovených podmínek uhradit. Za tímto účelem si uchazeč o zaměstnání či zájemce o zaměstnání vybírá: - druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat, - rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést Zájemce o zvolenou rekvalifikaci předkládá UP své požadavky na formuláři „Zájem o zvolenou rekvalifikaci“. (pozn. možné stáhnout na 54
https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/rekvalifikace/formulare). Rekvalifikační kurz musí odpovídat zdravotnímu stavu zájemce. Maximální částka poskytovaná UP zájemci o zvolenou rekvalifikaci činí 50 000 Kč.11 Pozor! V případě, že uchazeč o zaměstnání odmítne bez vážného důvodu nastoupit do zaměstnání odpovídajícího nově získané rekvalifikaci, je povinen náklady rekvalifikace uhradit. UP hradí pouze náklady rekvalifikace po dobu, po kterou je zájemce o zvolenou rekvalifikaci veden v evidenci UP. UP hradí cenu rekvalifikace přímo rekvalifikačnímu zařízení po předložení dokladu o úspěšném absolvování kurzu. Příklad: Jste registrován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce. Nedaří se vám nalézt vhodné zaměstnání a rozhodli jste se, že absolvujete rekvalifikační kadeřnický kurz za 36 000,- Kč u školícího zařízení, které má akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Konzultoval jste to s pracovníkem ÚP, po té jste vyplnil formulář „Zájem o zvolenou rekvalifikaci“, ten jste předložil na svém kontaktním pracovišti Úřadu práce a zvolený kurz vám byl schválen. Následně s vámi bude uzavřena písemná dohoda. Začnete chodit na kurz a po celou dobu kurzu, musíte být registrován jako uchazeč na ÚP. Po úspěšném absolvování kurzu ÚP uhradí celou částku kurzu školícímu zařízení do 30 dnů od doby, kdy jste předložil doklad o úspěšném absolvování kurzu pracovníkovi ÚP. V případě, že neuspějete u závěrečných zkoušek, kurz si budete muset hradit sám. Pokud po úspěšném absolvování kurzu vám pracovník Úřadu práce předloží inzerát na pozici kadeřníka, tzv. „vhodné pracovní místo podle §20 z. 435/2006 Sb., a vy to odmítnete bez vážného důvodu, rekvalifikační kurz si taktéž budete muset hradit sám. ad b) Investiční pobídky Investiční pobídky zahrnují hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst (např. v oblasti účetnictví, pracovníků helpdesk, v oblasti výzkumu a vývoje ad. - výše podpory činí 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo zřízené na území okresu s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR) a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zák. č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v platném znění. ad c) Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s ÚP ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění.
11
Pozn. Aktuální nabídky rekvalifikačních kurzů hrazených ÚP z OP LZZ z dubna 2015 pro region Hlavní město Praha zahrnují např.: asistentka, daňový specialista, pedikérka, manikúra, pokladní, příprava teplých pokrmů, strážný, tvorba www stránek, zedník ad. Více je možné najít na: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/rekvalifikace.
55
ad d) Společensky účelná pracovní místa Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. SÚPM se rozumí: - pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými ÚP, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, - nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (SÚPM-SVČ, viz níže). SÚPM-SVČ
ÚP může uchazeči o zaměstnání poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, které uchazeč o zaměstnání pro sebe zřídí za účelem zahájení samostatně výdělečné činnosti (SVČ). O příspěvek je nutné požádat příslušnou krajskou pobočku ÚP. V případě kladného vyřízení (schválení žádosti) je s uchazečem o zaměstnání uzavřena dohoda, na jejímž základě bude uchazeči poskytnut příspěvek. Příspěvek je určen na nákup vybavení souvisejícího se zřízením pracovního místa. V dohodě se dále sjednává datum, od kterého se uchazeč o zaměstnání zavazuje SVČ zahájit, tzn. ukončení evidence na ÚP a přihlášení se jako OSVČ na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Rovněž je v dohodě sjednána doba, do které je uchazeč o zaměstnání, resp. OSVČ povinna provést vyúčtování a vrátit finanční prostředky, které nebudou vynaloženy na způsobilé výdaje. Způsobilé výdaje, tedy to, co lze za poskytnuté prostředky nakoupit, se rovněž sjednávají v dohodě. Dále se uchazeč o zaměstnání zavazuje vykonávat SVČ po stanovenou dobu (neplatí v případě, že je SVČ ukončena ze zdravotních důvodů). OSVČ, která zahájila SVČ na základě dohody s ÚP (viz předchozí odstavec) může do 30 dnů od uzavření této dohody rovněž požádat ÚP o poskytnutí překlenovacího příspěvku. Tento příspěvek je určen na částečnou úhradu provozních nákladů spojených s výkonem SVČ. Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují : - nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených; - náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků; - náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti. Příklad: Jste registrován jako uchazeč o zaměstnání. Chcete začít podnikat, např. pořídit si pojízdnou prodejnu rychlého občerstvení. Oznámíte to na svém kontaktním pracovišti ÚP a předložíte vyplněný formulář „Žádost o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti“ (dostupné na https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni/zadost_supm_svc_2015_0.pdf), spolu s ním předložíte podnikatelský záměr. Bude s vámi uzavřena dohoda na zřízení pracovního místa pro výkon SVČ, kde si můžete domluvit, že vám ÚP přispěje na pořízení vozidla nutného k provozu SVČ. V době 30 dnů od podepsání dohody můžete požádat o překlenovací příspěvek, např. na pořízení potravin. 56
ad e) Příspěvek na zapracování Příspěvek může ÚP poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče (dle § 33 výše zákona o zaměstnanosti to zahrnuje i osoby, které pečují o dítě). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a může činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává. Aktuální výši minimální mzdy naleznete na: http://www.mpsv.cz/cs/19457. ad f) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. ad g) Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Chráněné pracovní místo a příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s ÚP. Na zřízení CHPM poskytuje ÚP zaměstnavateli příspěvek. CHPM musí být obsazeno po dobu 3 let. CHPM může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a ÚP. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. ÚP může uzavřít dohodu o zřízení či vymezení CHPM i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínky pro zřízení a vymezení CHPM jsou stanoveny v § 75 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti a v § 6 odst. 2 prováděcí vyhlášky. Na zřízené nebo vymezené CHPM může ÚP poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM. Tuto dohodu je možné uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného CHPM nebo ode dne vymezení CHPM. Roční výše příspěvku může činit nejvýše 48 000 Kč. Uznatelné náklady jsou uvedeny v § 8 prováděcí vyhlášky.
57
XI. Nekalé praktiky zprostředkovatelů práce a) Hledání práce přes inzeráty Při hledání práce v inzertních časopisech nebo na internetu můžete narazit na nabídky inzerátů podvodníků s nabídkou skvělé práce s vysokým příjmem téměř bez práce. Tito podvodníci mají jediný cíl - vylákat z důvěřivých lidí peníze nejrůznějšími způsoby. Nejčastěji se jedná o sliby zaměřené na nalezení velice dobře placené práce v zahraničí nebo nabídky práce z domova, a to od manuálních činností typu plnění obálek nebo výroby drobných předmětů až po klikání na nejrůznější internetové reklamy. Taktéž se můžete setkat s podvodníky, kteří se schovávají za multi-level marketingové společnosti (MLM), ale ve skutečnosti se jedná o podvody typu pyramida či letadlo. Proto buďte na pozoru, pokud podezřelá nabídka práce splňuje jeden nebo více z těchto bodů: - Nabídka práce vypadá příliš lákavě - podvodník vám nabízí za minimální práci vysoké výdělky. Navíc slibuje, že to zvládne každý a není to nic složitého. - Požadavek na vstupní poplatek nebo poplatek za zprostředkování - regulérní zaměstnavatel vám bude platit za výsledky vaší práce namísto požadavků na různé poplatky a platby peněz pod záminkou nejrůznějších nesmyslných důvodů. Ze zákona navíc nesmí žádná organizace požadovat peníze za zprostředkování práce přímo od uchazeče. I proto podvodníci skrývají své nekalé praktiky za prodej nejrůznějších katalogů práce apod. - Tlak na rozhodnutí - jen málokterá seriózní firma či organizace vás bude přemlouvat, abyste podepsali smlouvu ještě dnes, protože byste jinak mohli přijít o "životní příležitost". Seriózní zaměstnavatel si své pracovníky vybírá a přemýšlí o nich, jestli jsou pro jeho organizaci skutečně vhodní. - Peníze za zprostředkování bez smlouvy - pokud narazíte na zprostředkovatele práce do zahraničí, který vám slibuje, že po zaplacení několika tisíc Kč vám zařídí práci někde v zahraniční továrně či na farmě, tak si vždy dejte čas na prostudování smlouvy. Nikdy neplaťte peníze, bez toho, aniž byste smlouvu viděli dopředu. Nejvhodnější je požadovat na zprostředkovateli, aby si provizi strhnul z první výplaty. Pokud to není možné, tak si vyžádejte kontakty na referenční osoby, které v minulosti využily jeho služeb a ty kontaktujte pro ověření. - Nemá podnikatelské IČO a živnostenský list - každý, kdo cokoliv prodává nebo nabízí je povinen mít podle platné legislativy živnostenský list nebo podnikat pod hlavičkou organizace s IČO. Ověřit si takového člověka můžete snadno na živnostenském rejstříku nebo stránkách ministerstva financí v systému ARES - Peníze vzniknou z ničeho - zamyslete se vždy nad tím, kde se mají peníze vydělat. Máte prodávat nějaké konkrétní výrobky nebo po vás někdo chce, abyste zaplatili vstupní poplatek, našli další osoby a z jejich poplatku získáte provizi? Tomu se říká pyramida nebo letadlo a jedná se o oblíbený podvod. - Nabízená práce se nikdy nemůže zaměstnavateli finančně vyplatit - nad každou podezřelou nabídkou zkuste přemýšlet, jestli nabízený způsob práce není zbytečně složitý. Pokud ano, tak je to velice podivné a něco za tím vězí. Častým příkladem je např. plnění nebo nadepisování obálek nebo kompletace hraček. Stačí si jen představit zaměstnavatele, který potřebuje takovou práci udělat. Ve všech případech si raději najme studenta od sousedů nebo maminku na mateřské z vedlejší vesnice, než aby složitě komukoliv zasílal materiál a instrukce pro práci. Reálně by měl totiž jen na dopravu takové náklady, že by se mu to vůbec nevyplatilo.
58
Doporučení: Raději nabídku práce odmítněte, než abyste se stali obětí podvodu. Peníze si prací máte vydělávat, ne je odevzdávat předem.
b) Zprostředkování práce prostřednictvím agentur práce Agentura práce zajišťuje veškerý servis související s hledáním zaměstnání, poradí s životopisem, rekvalifikací, obsahem pohovorů a přípravou na ně, spoluprací s Úřadem práce, nabídne Vám vedení v databázi, zprostředkování práce či dočasné přidělení atd. Služby agentury práce jsou trojího druhu: a) zprostředkování zaměstnání - agentura práce vás po výběru předá firmě, která u ní poptává pracovní pozici. Jste zaměstnancem firmy, která si Vás vybrala, ona Vám vyplácí mzdu. b) dočasné přidělení - agentura práce vás zaměstná se vším, co k tomu náleží a poté Vás zapůjčí na dohodnutou dobu k firmě, která potřebuje dočasně zaměstnance. Délka může být různá, od pár hodin na vykládku kamionu až po každodenní zaměstnání celý rok. Jste zaměstnancem agentury práce dočasně přiděleným k dané firmě. Agentura práce pro Vás zajišťuje i veškerou administrativu, mzdovou agendu a další věci, jako personální a mzdové oddělení firmy. Také Vám vyplácí mzdu. c) konzultační služby z oblasti zaměstnanosti, trhu práce, práva, daní pojistného a souvisejících oblastí - agentura práce vám poradí nejlepší postupy dle specifika Vámi řešených problémů. Úskalí se týkají zejména dočasného přidělení k zaměstnavateli. Na co si dát pozor při využití agentur práce: - Často se stává, že pracovní agentura, která vám volnou pozici našla, dostává více než polovinu vaší mzdy. Snažte se nechat se zaměstnat přímo od firmy, pro kterou budete pracovat. Nebo hledejte agenturu, která dodržuje princip srovnatelných pracovních podmínek u agenturních a kmenových zaměstnanců firmy na stejné pozici. - Neberte práci načerno. Může se stát, že agentury Vám nabídnou vyšší odměnu, za to, že za vás nebudou odvádět daně a pojistné. Tato nabídka svědčí o neserióznosti agentury. Nemáte pak hrazeno sociální, zdravotní pojištění, dovolenou, nemocenskou atd. - Zkontrolujte, zda za vás agentura opravdu sociální a zdravotní pojištění odvádí. Zaměstnavatel má povinnost oznámit příslušné OSSZ a vaší zdravotní pojišťovně den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem. Oznámení o nástupu do zaměstnání/skončení zaměstnání, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů. Po této lhůtě je možné telefonickým dotazem zjistit, zda jste byl nahlášen a je-li za vás placeno pojištění. Kontakty na OSSZ najdete na: www.cssz.cz, kontakt na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu na: www.vzp.cz. - Seriózní agentura by neměla nabízet výplatu formou, kde zaměstnanec dostane minimální mzdu a zbytek je mu vyplacen např. v cestovních náhradách, ze kterých se odvody neplatí. Zaměstnanci se v tomto případě např. nemocenská nebo podpora v nezaměstnanosti vypočítává pouze z oficiální mzdy. V České republice působí aktivně zhruba pět set agentur práce. Jejich seznam je možné nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), které licence vydává. Odhady odborníků hovoří o tom, že až třicet procent z agentur využívá legislativní mezery a okrádá zaměstnance i stát o stovky milionů korun. Největším problémem jsou ale nelegální zprostředkovatelé, kteří ani licenci nemají, nejsou pod žádnou kontrolou a často zneužívají cizince v těžké životní situaci k otrocké práci. Agentury, které se chtějí chovat transparentně, se mohou stát členy Asociace poskytovatelů personálních služeb. V té se dělají pravidelné audity hospodaření jednotlivých členů a kontroluje se, zda jejich chování odpovídá jak legislativním předpisům, tak i etickému 59
kodexu asociace. Více informací o asociaci najdete zde: www.apa.cz. Obecně lze spíše doporučit agentury větší, s širším pokrytím. Je možné hledat i reference o nich na internetu, případně od známých.
60
XII. Možnosti řešení nedodržování pracovně-právních předpisů Řešení nedodržování pracovně-právních předpisů spadá do kompetence Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a jeho 8 oblastních inspektorátů práce (OIP), které se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Jejich hlavním úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V odůvodněných případech mohou ukládat pokuty. SÚIP je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Kromě kontrol patří k základním úkolům SÚIP a OIP poradenská, konzultační a osvětová činnost. SÚIP a jeho OIP jsou oprávněny: • kontrolovat u zaměstnavatelů dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, • vyžadovat odstranění zjištěných nedostatků, • ukládat pokuty. SÚIP a jeho OIP nejsou oprávněny: • řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnanců vůči zaměstnavateli (například vymáhání mzdy, vymáhání potvrzení o zaměstnání), • vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovněprávních předpisů. Jestliže se jako zaměstnanec domníváte, že zaměstnavatel nedodržuje či porušuje pracovněprávní předpisy vyplývající ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tak: 1) Můžete osobně využít poradenských dnů na nejbližším oblastním inspektorátu práce či zaslat dotaz prostřednictvím elektronické pošty (kontakty a e-mailové adresy na webových stránkách SÚIP zde: http://www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/kompetence-organuinspekce-prace/). 2) Můžete podat podnět k provedení kontroly. Fyzické i právnické osoby mohou tento podnět k provedení kontroly podat přímo na příslušném OIP nebo prostřednictvím SÚIP. Místní příslušnost OIP k výkonu kontroly se řídí místem, kde dochází k výkonu práce. K podnětu je vhodné přiložit kopie dokumentů dokládajících popisované skutečnosti (např. pracovní smlouva, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání, výplatní lístky apod.). Důležité je řádné označení zaměstnavatele, proti kterému podnět směřuje, to znamená jeho název, sídlo, IČ, místo výkonu práce, pokud je jiné než sídlo. Podnět je možno podat písemně poštou nebo elektronicky, osobně nebo telefonicky (kontakty zde: http://www.suip.cz/kontakty/). Podatel podnětu by měl pro případ nutnosti doplnění tohoto podnětu a zaslání informace o výsledku provedené kontroly uvést své jméno, doručovací adresu, telefon či jiný kontakt. O anonymitu se nemusí obávat, neboť orgány inspekce práce jsou ze zákona povinny zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podnět podal, stejně jako chránit jeho osobní údaje. Pouze na jeho písemnou žádost může inspektor provádějícího kontrolu jeho totožnost zveřejnit. Na základě podnětu je u zaměstnavatele provedena kontrola, jejímž předmětem je především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou podnět upozorňuje. Při zjištění porušení zákona jsou zaměstnavateli uložena nápravná opatření s termínem k jejich odstranění. Za zjištěná porušení může být zaměstnavateli uložena pokuta. Po ukončení kontroly je podateli podnětu (pokud uvedl doručovací adresu) zaslána písemná informace o výsledku spolu se sdělením, zda byly skutečnosti uváděné v podnětu kontrolou potvrzeny. Elektronické podání podnětu ke kontrole je možné přímo na webových stránkách SÚIP http://epp.suip.cz/epp/index.php) Co nespadá do působnosti orgánů inspekce práce:
61
• pomoc zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele (hledání zaměstnavatelů v insolvenci, žádosti o uspokojení mzdových nároků) – spadá do působnosti úřadů práce, • průměrný měsíční čistý výdělek pro účely přiznání podpory v nezaměstnanosti – spadá do působnosti úřadů práce, • potvrzení o zdanitelných příjmech, neodvádění daní apod., tj. záležitostí, které se týkají daní – spadá do působnosti příslušného finančního úřadu, • sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění, mateřský a rodičovský příspěvek, nevydání či nesprávné údaje na evidenčním listu důchodového pojištění) – spadá do působnosti příslušné správy sociálního zabezpečení, • zdravotní pojištění – spadá do správy příslušné zdravotní pojišťovny, • dávky pomoci v hmotné nouzi – spadá do působnosti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR, • uznání nemoci z povolání – spadá do působnosti zdravotnických zařízení a krajských hygienických stanic, • stížnosti na hygienické požadavky v pracovním prostředí (osvětlení, větrání, teplota, hluk, poskytování ochranných nápojů na pracovišti) – spadá do působnosti krajských hygienických stanic. 3) Můžete podat žalobu u soudu. 4) Můžete podat podnět u veřejného ochránce práv na adrese: http://www.ochrance.cz/ (ve věcech týkajících se nerovného zacházení nebo diskriminace). Oblasti nejčastějšího porušování předpisů a) Předpisy o zaměstnanosti Na úseku předpisů o zaměstnanosti dochází k těmto porušením: - zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí, - výkon prací mimo režim pracovněprávních vztahů (tzv. Švarcsystém), cizinci jsou držiteli živnostenských oprávnění, podílníky či jednateli právnických osob, členy družstev apod., řetězením obchodně právních vztahů dochází k nepřehledným vazbám mezi subdodavateli, často též cizinci, navíc jsou často uváděny fiktivní adresy podnikání, zjištění cizinci znají pouze křestní jména osob, které je na pracoviště vyslaly, o své účasti v právnických osobách nevědí nebo neznají název subjektu a své postavení v něm apod., - nelegální zaměstnávání i mezi uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce, kdy dávky státní sociální podpory byly těmto uchazečům vypláceny, ačkoliv od svých zaměstnavatelů pobírali mzdu, - zprostředkování zaměstnání bez povolení, - umožnění fyzické osobě výkon nelegální práce. Tyto způsoby zaměstnávání jsou obvykle spojeny s neplněním daňových povinností zaměstnavatelů vůči státu. b) Zákoník práce Na úseku zákoníku práce zaměstnavatelé: - nedodržují povinnosti stanovené při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru; zejména nevystavují pracovní smlouvy včas a písemně, nedodržují náležitosti pracovních smluv, neprovádějí úkony spojené se vznikem pracovního poměru mladistvých a osob se zdravotním postižením, sjednávají neplatně zkušební doby, změny sjednaných podmínek nejsou písemné, výpovědní důvody se nerozlišují, zjišťuje se nelegální tzv. "zaměstnání na zkoušku", často kombinované se současným vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání, namísto využívání institutu zkušební doby, - porušují zákaz diskriminace nebo rovného zacházení,
62
- z nedbalosti, ale i záměrně nevydávají potvrzení o zaměstnání (zápočtové listy) při skončení pracovního poměru a v rozporu se zákonem vážou jejich předání zaměstnanci na splnění nějaké podmínky z jeho strany, - zneužívají dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr k výkonu opakujících se prací a navazují vztahy, které mají charakter pracovního poměru, zvláště u dohod o výkonu práce dochází k únikům na pojistném, protože krátkodobě je tato forma zaměstnávání výhodná i pro zaměstnance, jednají ve shodě a obcházení zákona je obtížně prokazatelné, často bývá tato forma zaměstnávání nabízena a označována jako „brigáda“, - zneužívají institutu dočasného přidělování zaměstnanců k zakrývání faktického zprostředkování zaměstnání. Mzdové a platové předpisy V oblasti mzdových a platových předpisů zaměstnavatelé: - zadržují mzdy nebo jejich náhrady, neoprávněně je krátí, neproplácejí přesčasové hodiny, - chybně zařazují zaměstnance do platových tříd a stupňů a nesprávně přiznávají a odnímají pohyblivé složky platu jako je např. osobní příplatek, - nevyplácejí zákonem stanovené příplatky, chybně vypočítávají cestovní náhrady, - provádějí z neznalosti nebo úmyslně chybné výpočty průměrného měsíčního výdělku, který je základem pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, extrémně vysoké odměny bývají spojovány právě se zaměstnáváním na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pojmy Nelegální práce je dle zákona o zaměstnanosti (§5 písm. e) výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení vyžadováno). „Švarcsystém“ (nazývaný tak po svém „objeviteli“ - podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech minulého století začal jako první systémově používat) je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Závislá práce je dle zákoníku práce (§ 2 odst. 1) práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (jedná se o tzv. hlavní znaky závislé práce). Z výkonu závislé práce pak jako důsledek vyplývají podmínky, za kterých je závislá práce vykonávána (§ 2 odst. 2) – musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Zároveň platí (§ 3), že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu – tj. pracovní poměr (založený pracovní smlouvou) a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Pokud fyzická osoba svou prací splňuje současně všechny pojmové znaky závislé práce definované v ust. § 2 odst. 1 (více výše) zákoníku práce a tuto práci vykonává za podmínek uvedených v ust. § 2 odst. 2 (více výše) zákoníku práce, může tuto práci vykonávat pouze v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Dle § 2 a 3 zákoníku práce a § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti není vyloučen výkon práce na základě smluv podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky závislé práce (nejčastěji se jedná o smlouvu o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování, smlouvou o dílo.) Zda se jedná o výkon závislé práce, se posuzuje i podle toho, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo DPP/DPČ. 63
Rovné zacházení na pracovišti, zákaz diskriminace a) § 16 zákoníku práce: - Odst. 1: Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. - Odst. 2: V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace (což se řídí dle následujících právních předpisů): b) Zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon c) Listina základních práv a svobod ČR Pojmy z antidiskriminačního zákona • Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, stejně jako opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. Příklady: číšník v restauraci odmítne obsloužit hosta z důvodu jeho příslušnosti k etnické skupině; na práci s vysokozdvižným vozíkem ve skladu odmítne zaměstnavatel ženu, která má potřebnou kvalifikaci, s odůvodněním, že ženy na tuto práci nepřijímá. • Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z výše uvedených důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Příklady: restaurace vyhlásí bezvýjimečný zákaz vstupu psů, čímž zakáže vstup osobám se zdravotním postižením, které využívají vodicí nebo asistenční psy; v inzerátu na pozici pomocného stavebního dělníka je od uchazečů vyžadována znalost ukrajinského jazyka; inzerát uvádí: „Do mladého a dynamického kolektivu přijmeme….“ – tím jsou automaticky vyloučeni starší uchazeči. • Obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s výše uvedenými důvody, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. Příklady: umístění vtipů o Romech na nástěnce může obtěžovat romské zaměstnance; vedoucí podmíní rozhodnutí o povýšení zaměstnankyně tím, že s ním půjde na večeři (může jít o sexuální obtěžování). • Pronásledováním se rozumí nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle antidiskriminačního zákona. Příklad: zaměstnavatel postihne zaměstnance za to, že podal žalobu na diskriminaci. • Pokynem k diskriminaci se rozumí chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby. Příklad: ředitel dá závazný pokyn vedoucímu personálního oddělení, aby nepřijímal Romy. • Naváděním k diskriminaci se rozumí chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu. Naváděním k diskriminaci v právním slova smyslu však není např. přesvědčování někoho, aby nenakupoval u vietnamských trhovců, přemlouvání potomka, aby si nebral za manžela/manželku osobu tmavé barvy pleti, ani upozorňování rodičů, aby si jejich děti nehrály s romskými dětmi, jakkoliv toto jednání může být morálně odsouzeníhodné. 64
Naopak diskriminací například není: - požadavek minimálního věku, odborné praxe či délky zaměstnání, jestliže je to pro výkon povolání nezbytné, - rozdílné zacházení za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, ochrany osob se zdravotním postižením a osob mladších 18 let. Diskriminací dále není např. - když si někdo při výběru životního partnera vybírá pouze mezi osobami určité barvy pleti, - pokud žena odmítne nabídku k sňatku od výrazně mladšího muže s odůvodněním, že je příliš mladý, - když v přijímacím řízení na sportovní gymnázium, kde se počítá s rozšířenou povinnou tělesnou výchovou, nebude vybrán tělesně postižený uchazeč, - když se někdo bude přátelit pouze s osobami stejné národnosti apod. Aby se jednalo o diskriminaci podle antidiskriminačního zákona, musí jít o zásah do lidské důstojnosti. Na co máte jako zaměstnanec právo Máte právo, aby s Vámi bylo zacházeno stejně jako s ostatními zaměstnanci a abyste nebyl/a diskriminován/a z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Zaměstnavatel nemůže dělat rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci, pokud vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a nemůže dělat rozdíly v poskytování benefitů zaměstnancům (např. poskytování stravenek, příspěvků na různá pojištění apod.). Stejně tak nesmí vytvářet obtížnější přístup k zaměstnání nebo nabízet horší pracovní podmínky v porovnání s ostatními zaměstnanci. Zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Nesmí tak vyžadovat například informace o těhotenství či rodinném stavu. Máte právo upozornit zaměstnavatele na skutečnost, že porušuje zákon a požadovat nápravu, neboť zaměstnavatel Vás nesmí žádným způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáháte svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů nebo že se bráníte diskriminaci. Bohužel v praxi je často diskriminační chování velmi těžko doložitelné a pokus se zaměstnavatelem nastalou situaci takto řešit pro Vás může mít neblahé následky, např. výpověď ze zaměstnání a následné placení soudu na vymáhání Vašich práv. Kdy kontaktovat kontrolní nebo nadřízené orgány Například pokud se diskriminace dopustí zaměstnavatel při výběru z uchazečů o zaměstnání, může se uchazeč obrátit se stížností na úřad práce. Tento postup s vysokou pravděpodobností dotyčnému uchazeči nezaručí možnost opětovné účasti na takovém výběrovém řízení, ale zřejmě donutí zaměstnavatele, aby se podobného chování u dalšího výběrového řízení vyvaroval. Pokud se diskriminace dopustí zaměstnavatel vůči zaměstnanci, může se zaměstnanec obrátit se stížností na inspektorát práce. Jestliže se diskriminace dopouští zaměstnanec vůči zaměstnanci, měl by se postižený obrátit na nadřízeného, atd. Tak lze dosáhnout ukončení diskriminačního jednání, ale není možné žádat přiměřené zadostiučinění (např. omluva) nebo náhradu způsobené majetkové či nemajetkové újmy. Kdy kontaktovat orgány inspekce práce Dle zákona o inspekci práce vykonávají orgány inspekce práce (resp.oblastní inspektoráty práce) u zaměstnavatelů kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, mohou 65
tedy kontrolovat i to, zda zaměstnavatel zachází se všemi zaměstnanci rovně a nikoho nediskriminuje. Pokud by se kontrolou u zaměstnavatele prokázalo nerovné zacházení se zaměstnanci, může oblastní inspektorát práce udělit pokutu (v praxi je diskriminující jednání velice těžko objevitelné). Kdy kontaktovat úřad ombudsmana Veřejný ochránce práv přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem. Úřad ombudsmana: a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, b) provádí výzkum, c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací, d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty. Veřejný ochránce práv spolupracuje s občanským sdružením Pro bono aliance, které vybraným obětem diskriminace zprostředkovává bezplatnou právní pomoc, která spočívá zejména v podávání žalob a správních podání ve prospěch stěžovatelů, kteří se na ochránce obrátí s námitkou diskriminace a ochránce shledá, že v jejich případě k diskriminaci došlo. Více informací na www.probonoaliance.cz. Kdy kontaktovat soud Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy výše uvedeným způsobem, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. Dokazování diskriminace před soudem je jiné, než v ostatních soukromoprávních sporech, ale nejedná se o presumpci viny, jak se často mylně tvrdí. Ve sporech o diskriminaci se jedná o tzv. dělené důkazní břemeno, kdy důkazy podávají obě strany. Žalobce (tj. oběť diskriminace) musí tvrdit a prokázat, že byl vystaven odlišnému či méně příznivému zacházení. Pokud toto prokáže, je na žalovaném (tj. na tom, kdo diskriminoval), aby naopak dokázal, že k diskriminaci nedošlo. Žalovaný musí prokázat, že jeho jednání mělo legitimní cíl, který odůvodňuje nerovný přístup. Musí také prokázat, že prostředky, které k dosažení tohoto legitimního cíle použil, byly přiměřené a nezbytné. (Příklad: Žalobkyně musí prokázat, např. pomocí listinných důkazů a výpovědí svědků či jiným způsobem, že za stejnou práci dostávala menší mzdu než její kolega z důvodu, že je žena – nikoliv z důvodu nižší kvalifikace, nekvalitně odváděné práce apod. Namítá tedy diskriminaci z důvodu pohlaví. Žalovaný, tedy zaměstnavatel, pak musí prokázat, že měl k uvedenému jednání rozumný (legitimní) důvod, a pokud ano, musí ještě prokázat, že rozdíl mezi mzdou žalobkyně a jejího mužského kolegy byl přiměřený a nezbytný.). Ve většině případů diskriminace, tedy zejm. v pracovně-právních záležitostech, je třeba se v prvním stupni obrátit s žalobou na okresní, místně příslušný soud žalovaného (tj. toho, kdo se měl dopustit diskriminace) – příslušný k podání žaloby je vždy okresní (v Praze obvodní a v Brně městský) soud určený podle sídla (trvalého bydliště) žalovaného zaměstnavatele. Pro značnou komplikovanost diskriminačních sporů je vhodné se ohledně žaloby na soud obrátit na pomoc právníka! 66
Kdy využít služeb mediace: Mediace je cesta smírného řešení. Problematické v tomto případě je, že s ní musí diskriminující i diskriminovaný souhlasit – ani jednu ze stran nelze k jednání nutit. Mediátor je vyškolená osoba, která pak pomáhá oběma stranám dospět k dohodě. Jak postupovat při nevyplacení mzdy ve výplatním termínu 1) Jste-li sám/sama, komu nebyla vyplacena mzda, můžete postupovat cestou soudního vymáhání pohledávky (tj. mzdy) podle občanského soudního řádu. V tomto případě budete muset podat žalobu proti Vašemu zaměstnavateli (v obecné promlčecí době, tj. do 3 let ode dne, kdy se mzda stala splatnou). Před podáním žaloby se doporučuje zaměstnavatele písemně vyzvat, aby mzdové nároky uhradil a upozornit jej na možnost jejich vymáhání v soudním řízení, a také na fakt, že porušování pracovněprávních předpisů hodláte řešit také s příslušnými státními orgány (např. inspekce práce, úřad práce, celní správa a finanční úřad). Příprava žaloby je dosti složitý právní postup, se kterým Vám bezplatně pomohou právníci nevládních organizací či za finanční úplatu advokáti. Jste-li členem odborů ve Vašem podniku, může s vymáháním mzdy a právním servisem pomoci také příslušná odborová organizace. 2) Jste-li alespoň 2, komu nebyla vyplacena mzda, a uplynula doba alespoň 30 dnů po splatnosti dlužné mzdy, můžete podat na zaměstnavatele tzv. insolvenční návrh a požádat poté Úřad práce o vyplacení neproplacených mezd až do výše tří měsíčních mezd. Úřad práce potom vstoupí se zaměstnavatelem do jednání. Při podání žádosti o vyplacení neproplacených mezd musíte prokázat oprávněnost svých mzdových nároků pracovní smlouvou, mzdovým výměrem, stavebním deníkem, svědky, apod. Insolvenční návrh můžete podat u příslušného soudu i sami, ale doporučujeme obrátit se s žádostí o pomoc na právníky nevládních organizací, jste-li členem odborů tak na odborovou organizaci, případně na úřad práce nebo využít služeb placených advokátů. 3) Pokud jste pracoval/a bez povolení k práci i bez povolení k pobytu, máte díky tzv. sankční směrnici EU (2009/52/ES) volbu mezi žalobou a vyzváním příslušného státního úřadu k vymáhání mzdy. Je lepší nejdříve zaměstnavateli doručit výzvu k zaplacení, upozornit jej na vysoké sankce za nelegální zaměstnávání, možnou trestní odpovědnost a povinnost hradit jak doplatky do veřejných rozpočtů, tak případně vracet prostředky vyplacené zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, včetně prostředků z veřejných zakázek a fondů EU. O tomto postupu je vhodné se poradit s právníkem! Vaší výhodou je skutečnost, že pokud neprokážete dlužnou mzdu, zákon pak předpokládá, že Vaše zaměstnání trvalo tři měsíce, za které Vám přísluší mzda. Krom toho třetí strany (odbory, neziskové organizace) mají právo účastnit se Vaším jménem nebo na Vaši podporu jakéhokoli správního nebo občanskoprávního řízení, včetně vymáhání mzdy, a to i ve Vaší nepřítomnosti na území ČR. Kdykoli v průběhu řešení je možné se zaměstnavatelem domluvit na přijatelném řešení a nepokračovat v řešení s úřady. Důležité kontakty Státní úřad inspekce práce: http://www.suip.cz Úřad práce České republiky - krajská pobočka pro hlavní http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: http://www.mpsv.cz Česká správa sociálního zabezpečení: http://www.cssz.cz/cz/kontakty Všeobecná zdravotní pojišťovna: http://www.vzp.cz/o-nas/pobocky
město
Praha:
67
Asociace mediátorů v ČR: http://www.amcr.cz Veřejný ochránce práv Ombudsman: http://www.ochrance.cz Občanské sdružení Pro bono aliance – bezplatná právní pomoc obětem diskriminace ve spolupráci s veřejným ochráncem práv: www.probonoaliance.cz Kontakty na neziskové organizace nabízející pomoc a poradenství cizincům: Arcidiecézní charita Praha Středisko migrace - Poradna pro a migranty a uprchlíky Londýnská 44, 120 00 Praha 2 web: http://praha.charita.cz Komunitní centrum Invaze Berkat Legerova 50, 120 00 Praha 2 web: www.inbaze.cz Centrum pro integraci cizinců (CIC) Kubelíkova 55/827, 130 00 Praha 3 web: www.cicpraha.org Diakonie Českobratrské církve evangelické Středisko celostátních programů a služeb Čajkovského 1640/8, 130 00 Praha 3 web: www.scps.diakonie.cz Občanské sdružení Klub Hanoi adresa kanceláře: Libušská 319/126, 142 00 Praha 4 poštovní adresa: Na Sídlišti III 411, 252 43 Průhonice web: www.klubhanoi.cz Info-Dráček Sídlo: Libušská 319, 142 00 Praha 4 Kancelář: Máchova 23, 120 00 Praha 2 web: http://info-dracek.cz IOM – Mezinárodní organizace pro migraci Argentinská 38, 170 00 Praha 7 web: www.iom.cz La Strada Česká republika, o.p.s. P.O. Box 305, 111 21 Praha 1 web: www.strada.cz SOS a INFO linka: (+420) 222 717 171 PO: 10.00 – 16.00 (v českém a ruském jazyce) ÚT: 10.00 – 16.00 (v českém a anglickém jazyce) ČT: 10.00 – 16.00 (v českém jazyce) (+420) 800 077 777 (bezplatné volání) ST: 12.00 – 20.00 (v českém, ruském a rumunském/moldavském jazyce) META o. s., Sdružení pro příležitosti mladých migrantů (poradenství v oblasti vzdělávání a pracovního uplatnění) kontaktní adresa: Ječná 17, 120 00 Praha 2 služby pro cizince: V Tůních 10, 120 00 Praha 2 web: www.meta-os.cz www.inkluzivniskola.cz Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Kovářská 4, 190 00 Praha 9 68
web: www.opu.cz Poradna pro integraci (PPI) Opletalova 921/6, 110 00 Praha 1 web: www.p-p-i.cz Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (PPO) Ječná 7, 120 00 Praha 2 web: www.poradna-prava.cz Sedm paprsků Spořická 328/26, 184 00 Praha 8 web: www.sevenrays.cz Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Baranova 33, 130 00 Praha 3 web: www.migrace.com Literatura Státní úřad inspekce práce: Pracovněprávní vztahy [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.suip.cz/. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. JOUZA, Ladislav. Kontrola pracovně-právních předpisů u zaměstnavatele. Právní rádce [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-15696640-kontrolapracovnepravnich-predpisu-u-zamestnavatele. Sdružení pro integraci a migraci, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Multikulturní centrum Praha. 2014. BEZPEČNÁ PRÁCE: Manuál pro cizince a pracovníky v pomáhajících profesích. Praktické nástroje pro zaměstnance: Diskriminace [online]. [cit. 2015-10-19]. Iuridicum Remedium, o.s. Dostupné z: http://pracovnipravo.iure.org/home/vydn-zpotovho-listu-apracovnho-posudku. Veřejný ochránce práv Ombudsman: Diskriminace : Pomoc obětem diskriminace [online]. [cit. 2015-10-30]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pomoc-obetemdiskriminace/co-je-co-neni-diskriminace/.
69
XIII. Možnosti zabezpečení péče o malé děti (do cca 3 let věku) Tyto děti ještě nenavštěvují školky. Proto v případě, že potřebuje rodič, který zabezpečuje péči o dítě, např. pracovat nebo se vzdělávat, je možné využívat mateřská centra, jesle, soukromé školky nebo např., co-workingova centra či dětskou skupinu a) JESLE Jesle jsou zařízení pečující o všestranný rozvoj dětí mladších 3 let. Od roku 2013 mohou jesle zřizovat obce nebo fyzická či právnická osoba na základě živnostenského oprávnění (pro děti mladší 3 let se jedná o vázanou živnost dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, „péče o děti do 3 let věku v denním režimu“.). Obce zřizují jesle buď jako příspěvkovou organizaci nebo jako organizační složku obce a financují je z obecního rozpočtu bez příspěvku státu. Obec si může sama určit výši příspěvků od rodičů. Cenu za péči o dítě v jeslích tvoří školné a stravné. Délka provozu jeslí je pružná, v době většinou od 6:30 do 17:30 hodin, dítě lze vyzvedávat po obědě po spaní kolem 14:30 a déle. Jesle jsou finančně náročnější než MŠ a soukromé jesle jsou dražší než veřejné jesle. Cenu za péči o dítě v jeslích často určuje jejich umístění (ve větších městech je cena vyšší). V Praze se nachází 99 státních a soukromých jeslí či zařízení nabízející tento typ služby péče o děti (katalog soukromých jeslí lze dohledat na www.prazske-jesle.cz) b) MATEŘSKÉ ŠKOLY (MŠ) Mateřské školy jsou určené pro děti od 3 do 6 let, děti mladší 3 let mohou být také přijaty, ale pouze pokud zvládají základní hygienické návyky a jsou schopné plnit rámcový vzdělávací program (ze kterého vzdělávání v MŠ vychází, který ale pro děti mladší 3 let není uzpůsoben). Přijímání dětí mladších 3 let je komplikované také z důvodu existence vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, neboť na děti do 3 let se pohlíží jako na osoby se sníženou schopností pohybu. O přijetí dítěte mladšího 3 let rozhoduje ředitel/ka MŠ. c) SPOLKY NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Péči o děti předškolního věku také zajišťují mnohé spolky zakládané neziskovými organizacemi (např. předškolní kluby určené sociálně slabým rodinám, které pomáhají dětem zlepšit jejich dovednosti, komunikaci a soběstačnost před nástupem do základní školy). Např. předškolní nízkoprahové kluby organizace Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/predskolni-kluby), dětský klub Šárynka spolku Ekodomov, z.s. (www.ekodomov.cz/detsky-klub-sarynka/), Čtrnáctka – centrum volného času (www.centrum14.cz), klub Jahůdka organizace Jahoda, o.p.s. (www.jahoda.cz) apod. d) RODINNÁ A MATEŘSKÁ CENTRA Sdružují maminky, děti a další členy rodiny. Často právě matky na mateřské či rodičovské dovolené samy tato centra zakládají. Chod center je finančně zajišťován z obecního rozpočtu, ze soukromého sektoru, z grantů a od klientů center. Centra organizují a nabízí různé volnočasové aktivity a program pro děti i jejich rodiče. Většina center funguje dopoledne pro děti od 1 roku. Mají k dispozici tzv. schůdky do školky pro děti od 2,5 roku, výjimečně od 2 let, kdy se jedná o dopolední programy bez rodičů. Finančně se platí většinou od hodiny či za celé dopoledne. e) FIREMNÍ ŠKOLKY 70
Firemní školka je v podstatě MŠ, jejímž zřizovatelem je zaměstnavatel. Provoz firemní školky se řídí školským zákonem a dalšími vyhláškami. Zřizovatelem mohou být obce, kraje, církve, právnické osoby, neziskové organizace a zaměstnavatelé. Firemní školka je určena dětem od 3 do 7 let (spodní hranice není pevná, ale věk od 3 let se uvádí z důvodu vzdělávacího charakteru MŠ, pro který musí být děti schopné se účastnit vzdělávacího procesu do doby nástupu do základního vzdělávání). Na jednu třídu připadá 13 – 27 dětí. Firemní školky jsou financované zřizovateli, ale po zapsání do rejstříku škol mohou zřizovatelé žádat MŠMT o dotace na provoz. f) ZAŘÍZENÍ DLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA (např. hlídací koutky) Provozovatel může být fyzická a právnická osoba s živnostenským oprávněním. Dle věku dětí se může provozovat na živnost volnou a vázanou. Zařazení do konkrétní živnosti se řídí věkem dítěte, hranicí jsou 3 roky věku dítěte. a) Volná živnost – zařízení poskytující služby pro děti od 3 let – živnost „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“, nebo obor činnosti č. 79 „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Řídí se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jedná se zejména o zajišťování chodu domácnosti a péče o osoby s potřebou zvláštní péče nebo také o mimoškolní výchovu a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, lektorskou činnost. V tomto případě nemusí být splněny kvalifikační a odborné požadavky. O děti mladší 3 let může být pečováno pouze příležitostně a krátkodobě. Zákon u této živnosti nevyžaduje splnění hygienických podmínek a ani podmínky na prostor či počet dětí, je proto možno ji provozovat přímo v rodinách. b) Vázaná živnost – zařízení pro děti do 3 let – „Péče o děti do 3 let věku v denním režimu (nerodičovskou osobou)“, vymezuje okruh pečovatelů s odbornou způsobilostí a kvalifikací pečovatele. Tato zařízení poskytují celodenní péči zaměřenou na rozvoj rozumových, pohybových a dalších dovedností a musí se řídit přísnými hygienickými a provozní normami stanovené vyhláškou č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz předškolních zařízení. Nařízení jsou různá dle délky pobytu dítěte v něm (odlišné nároky pro zařízení s pobytem dětí déle než 4 hodiny denně/příležitostný pobyt/krátkodobý pobyt – např. hlídací koutky). Vzdělávací program ani kvalita služeb není vymezena zákonem. Oproti MŠ se jedná o komerční formu provozu. Provozovatel může také organizovat různé výchovné, vzdělávací či relaxační programy, zotavovací akce nebo jen nad nimi dohlížet. Provozní požadavky jsou stejné jako u firemních školek, jen volba personálu je na uvážení provozovatele, pouze u dětí mladších 3 let (vázaná živnost) se musíme řídit jejími podmínkami. g) DĚTSKÉ SKUPINY Péče o dítě v dětské skupině se řídí zákonem č. 127/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (zákon o dětské skupině) a má být alternativou výchovné a vzdělávací péče poskytované dětem v rámci oficiálního systému předškolního vzdělávání v ČR na nekomerční bázi. Dětská skupina nemusí splňovat podmínky jako MŠ, protože se nejedná o vzdělávací zařízení, ale hygienické požadavky na prostor a provoz vycházejí z vyhlášky č. 281/2014 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí, a z vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Poskytovatel péče o dítě v dětské skupině musí být evidován u MPSV. Dětská skupina poskytuje pravidelnou péči o dítě od 1 roku do zahájení povinné školní docházky. Umožňuje docházku v rozsahu nejméně 6 hodin denně a je
71
zaměřena na zajištění např. výchovy, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků apod. Poskytovatelem může být zaměstnavatel, územní samosprávný celek, obecně prospěšná společnost, ústav, nadace, nadační fond, vysoká škola, spolek či právnická osoba registrovaná či evidovaná podle zákona o církvích a náboženských společnostech. Pečující osoby v dětské skupině musí být odborně způsobilé (např. vzdělání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, zdravotnického záchranáře, sociálního pracovníka, učitele MŠ či prvního stupně ZŠ, profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky, atd.). V dětské skupině může být maximálně 24 dětí. Poskytovatel je povinen zpracovat a dodržovat vnitřní pravidla a plán výchovy a péče a musí uzavřít pojištění odpovědnosti za újmu. Poskytování služby je možné pouze na základě písemné smlouvy s rodičem. h) COWORKING nebo-li Co-workingová centra Nebo-li spolupráce, sdílený pracovní prostor nebo také pronájem části kanceláře. V současnosti vznikají mnohá coworkingová centra, jež mohou využít rodiče malých dětí pro přivýdělek na mateřské/rodičovské dovolené. Coworkingová centra nabízejí např. určitý počet hodin v měsíci pronájem vybaveného pracovního místa s počítačem a internetem, k využití společnou tiskárnu a kopírku, možnost využít zasedací místnosti s flipchartem a promítací technikou, recepci, kuchyňku, sociální zařízení a další služby jako je například parkovací místo. To vše za poměrně dostupnou částku, která se zvyšuje s počtem pronajatých hodin. Navíc nabízejí hlídání dětí pečovatelkami, což velice dobře umožňuje skloubit rodinné a pracovní povinnosti pečujícího rodiče. Některé organizace mohou žádat na provoz coworkingu granty, což při úspěšném získání finančních prostředků, pak umožňuje jejich bezplatné využívání. Literatura Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky 343/2009 Sb. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012Sb. Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
72
XIV. Předškolní vzdělávání v ČR V rámci předškolního vzdělávání existují v České republice instituce, které ho zajišťují. Jsou poskytovány vždy za úplatu, která se odvíjí dle zřizovatele.
a) Veřejné mateřské školy Spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a řídí se školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých). Zřizovatelem může být kraj či obec, církev, právnická či fyzická osoba. Kontrolním orgánem je Česká státní inspekce. V současnosti se ČR potýká s nedostatkem volných míst v MŠ. O přijetí dítěte do MŠ rozhoduje ředitel/ka MŠ, přednostně jsou přijímány děti, které mají nastoupit na základní školu. Na jednoho pedagogického pracovníka vychází ve třídě max. 28 dětí. Pokud je ve třídě zdravotně postižené dítě, počet dětí se snižuje na max. 19. Provoz MŠ financují provozovatelé a stát ze státního rozpočtu. Rodiče přispívají na stravování. Školné se pohybuje zhruba kolem 400 Kč – 1000 Kč/měsíc. 1) Zápis do MŠ Zápis do MŠ znamená podání písemné žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, tj. ředitel/ka MŠ. V den podání žádosti je zahájeno správní řízení, které končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí ředitele/lky. Účastníkem správního řízení je žadatel, tj. osoba, na kterou se bude rozhodnutí ředitele/lky vztahovat, tj. dítě, ve správním řízení je zastupováno zákonným zástupcem, zpravidla jedním z rodičů. 2) Přijímací řízení do MŠ Níže jsou vypsána pouze obecná kritéria pro přijímání dětí do MŠ, neboť jednotlivé MŠ si další kritéria mohou dále specifikovat dle vlastního uvážení: - Věk dítěte 3 – 6 let (výjimečně jsou přijímány i dvouleté děti). - Místo, termín a dobu podání žádosti o přijetí stanovuje a zveřejňuje ředitel/ka MŠ způsobem v místě obvyklém (webové stránky MŠ, vývěsky v MŠ, letáčky, obecní zpravodaj, hlášení místního rozhlasu apod.). Zápis se ve většině případů koná v průběhu měsíců února a března. Přesné datum je vždy vyvěšeno na webových stránkách školky či na její vývěsce. - O přijetí dítěte do MŠ, příp. o stanovení zkušebního pobytu dítěte ne delšího než 3 měsíce, rozhoduje ředitel/ka MŠ. - Přednostně se přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (tj. ve věku 5 let). Pokud v této době nemůže být dítě z kapacitních důvodů přijato, obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zajistí zařazení dítěte do jiné MŠ. Dítě, které je mladší a taktéž nebylo přijato, může podat odvolání. V případě, že ani to nebude úspěšné, nezbývá rodiči než se poohlédnout po jiném zařízení péče o děti od 3 let. - Dítě musí splňovat podmínky § 50 zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví – tzn., že se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním a má doklad, že je proti nákaze buď imunní, nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. - O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel MŠ na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení nebo také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. 73
- Dítě může být do MŠ přijato i v průběhu školního roku. Další podmínky a kritéria pro přijetí stanovuje dle vlastního rozhodnutí ředitel/ka MŠ, např., požadavek trvalého bydliště dítěte v místě MŠ, přijetí dítěte mladšího 2 let, upřednostnění dítěte s ohledem na umístění staršího sourozence v téže MŠ apod. Na přijetí dítěte do MŠ není právní nárok (s výjimkou dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky). 3) Přijetí dětí cizinců do MŠ Děti rodičů cizinců, kteří nejsou občany EU (tj. jsou občané třetích zemí), mají k předškolnímu vzdělávání a školským službám zajištěn přístup za stejných podmínek jako státní občané ČR, pokud mají na území ČR oprávnění k pobytu nad 90 dnů, popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území ČR za účelem výzkumu, azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo osobami požívajícími dočasné ochrany. Rodiče musí nejdéle v den nástupu dítěte do MŠ prokázat legálnost pobytu na území ČR. Děti rodičů cizinců, kteří jsou občany EU, mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako děti české. Pokud má MŠ ve třídě děti azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany nebo osob požívajících dočasné ochrany, jedná se o děti se sociálním znevýhodněním, na něž se vztahuje možnost požádat si o zřízení funkce asistenta pedagoga. Je-li v MŠ více dětí mluvících stejnou cizojazyčnou řečí, může MŠ zaměstnat jako asistenta pedagoga osobu ze stejného jazykového prostředí. 4) Odklad povinné školní docházky (§ 37 školského zákona) Pokud není dítě po dovršení 6. roku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, může jeho zákonný zástupce (zpravidla rodič) písemně požádat do 31. května roku, ve kterém má dítě nastoupit na ZŠ o odložení povinné školní docházky. Žádost musí být doložena doporučením školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Ředitel ŽŠ pak začátek povinné školní docházky o jeden školní rok odloží. Začátek povinné školní docházky může být odložen nejdéle do zahájení školního roku, ve kterém dítě dovrší 8. rok věku. O možnosti odkladu povinné školní docházky jsou rodiče informováni při zápisu do prvního ročníku ZŠ. Odložit začátek povinné školní docházky na následující školní rok může se souhlasem rodičů ředitel ZŠ i v průběhu prvního ročníku na ZŠ. 5) Přípravná třída ZŠ Přípravnou třídu je možno zřizovat při základních, mateřských a zvláštních školách s počtem 10–15 dětí. Přípravná třída se nezapočítává do povinné školní docházky, děti se neklasifikují. Na konci školního roku se stručně slovně zhodnotí, s jakým výsledkem dítě přípravnou třídu absolvovalo. Děti nedostávají vysvědčení, pouze dostanou např. „Pochvalný list“ nebo jiné obdobné osvědčení. Činnost pedagoga v přípravné třídě je zaměřena na systematickou přípravu dětí na zahájení vzdělávání v ZŠ. Cílem je vybavit dítě odpovídajícími dovednostmi a návyky (rozvoj řečových dovedností, samostatnosti, sociálních dovedností apod.). Přípravné třídy mohou být zřizovány nově také u církevních základních škol. Do přípravné třídy lze zařadit i dítě bez sociálního znevýhodnění, pokud školské poradenské zařízení vydá doporučení, že nástup do přípravné třídy dítěti vyrovná jeho vývoj. Přednostně se přijímají děti s povoleným odkladem povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat alespoň 10 dětí. Docházka do přípravné třídy je bezplatná. 74
6) Bezplatný rok pro předškoláky Vychází z § 123 odst. 2 školského zákona. Jedná se o dobu jednoho školního roku. Bezplatnost předškolního vzdělávání se uplatní jen ve školním roce, ve kterém se dítě vzdělává v posledním ročníku MŠ poprvé. Bezúplatné vzdělávání skončí vždy koncem toho školního roku, ve kterém dítě začalo nárok čerpat. V případě dítěte, které se vzdělává v posledním ročníku MŠ dva školní roky za sebou z důvodu odkladu povinné školní docházky, bude druhý rok vždy zpoplatněn, bez ohledu, zda dítě vyčerpalo nárok na bezúplatné vzdělávání v prvním roce (tj. zda se skutečně vzdělávalo po dobu celého školního roku). Děti se zdravotním postižením se v posledním ročníku MŠ vzdělávají bezúplatně vždy.
b) Další typy MŠ a) Soukromé MŠ rejstříkové Jsou zřízené církevními právnickými osobami či jinými právnickými osobami, jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle školského zákona – vztahuje se na ně školský zákon a s ním související předpisy, musí tak splňovat stejné hygienické požadavky jako školky veřejné. Školné se pohybuje zhruba kolem 3000 - 5000 Kč/měsíc při celodenní docházce. b) Církevní MŠ Většina církevním školek se svou náplních neliší od běžných MŠ, pouze děti seznamují se základními náboženskými fakty. Církevní MŠ přijímají děti z věřících i nevěřících rodin. U katolických školek není ani podmínkou pokřtění dítěte. MŠ církevní jsou podmnožinou soukromých nebo státních školek zřízených buď církevními právnickými osobami nebo městem či obcí. c) Lesní MŠ Jsou podmnožinou soukromých školek a jsou považovány za typ alternativního předškolního vzdělávání pro děti od 3 do 6 let. Jejich nejvýraznějším znakem je, že výuka probíhá ve většině programů venku za každého počasí. Mottem lesních MŠ je „s dětmi venku za každého počasí bez zdí a plotů”. Je zde kladen důraz na rozvoj dovedností dětí vlastními silami v přímém kontaktu s přírodou, jsou podporovány při hraní, zkoumání a učení se v lese. To je umožněno díky malému počtu dětí ve třídě (obvykle 15 dětí) a dvěma doprovázejícími dospělými osobami. Hlavními znaky jsou celoroční pobyt venku, zpravidla v lese. Zázemí má charakter vyhřívaného přístřeší. Třídu tvoří max. 15 dětí a 2 dospělí. Zásadní je efektivní komunikace s rodiči. Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení. Východiska pro vzdělávací program jsou situace, spontánní hry a přímé zkušenosti dětí. Rozvoj dětí je v souladu s platným kurikulem pro předškolní vzdělávání. V ČR lze lesní MŠ ještě dělit na a) samostatná lesní MŠ a b) lesní třída při MŠ. d) Montessori školky Přizpůsobují se potřebám dítěte a pracují podle zásady „Pomoz mi, až to dokážu sám.” Základním principem Montessori je, že si dítě může samo zvolit činnost, které se bude věnovat při splnění pravidla, že tím nesmí rušit ostatní. Učitelé respektují fakt, že každé dítě je na určitou aktivitu naladěno v jinou dobu a tak si může dítě samo zvolit, zda bude pracovat samo, ve dvojici nebo ve skupině. Děti jsou vedeny k sebevědomí, samostatnosti a zodpovědnosti vůči ostatním. Děti bývají ve třídě věkově namíchány. Více informací na www.montessoricr.cz
75
e) Daltonské školky Mají podobné zásady jako Montessori školky. Důraz je kladen na to, aby děti vycházely sami se sebou a s ostatními při zachování vlastní osobnosti. Děti jsou vedené ke slušnosti, zodpovědnosti za své činy a ke vztahu k přírodě. f) Waldorfské školky Děti poznávají svět kolem sebe pozorováním a napodobováním. Vychází se z toho, že člověk je chápán ve své celistvosti jako bytost tělesná, duševní a duchovní. Důraz je zejména kladen na morální a citový vývoj dítěte. Nezatěžují zbytečně dětskou paměť a preferují hru a experimentování, osvojování prací přirozených v domácnosti (vaření, praní, uklízení, prostírání atd.). Kladou důraz na rytmus formou her, zpěvu, říkadel a pohybových aktivit včetně skladby režimu dne a týdne. Děti často pracují s přírodními materiály. Velký význam se klade na vnímání přírody. Důležitá je spolupráce s rodiči. Více informací na www.iwaldorf.cz . g) Jazykové školky Slouží k osvojení cizího jazyka u dětí předškolního věku. Učitelé mluví na děti zpravidla pouze v cizím jazyce. Tyto školky bývají většinou dražší. h) Mateřské školky Začít spolu – Step by Step Tento program buduje základy pro postoje, znalosti a dovednosti a intenzivně rozvíjí tři klíčové dovednosti – komunikaci, kooperaci a řešení problémů. Program připravuje děti na to, aby se v budoucnu aktivně zajímaly o učení, uměly se učit efektivně, učení je bavilo a nebylo pro ně spojeno se stresem. Děti se učí přijímat změny a aktivně se s nimi vypořádávat, myslet kriticky, umět si vybírat, poznávat a řešit problémy, rozvíjet svoji představivost, mít odpovědný přístup k okolí a starat se o své zdraví a tělesný vývoj, osobní spokojenost a pohodu. i) Speciální školky Nabízejí speciální vzdělávací program pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami (např. logopedické či jiné zdravotní problémy či postižení). Snížený počet dětí ve třídách umožňuje individuální přístup. Školky se snaží o prohlubování spolupráce mezi rodinou, rodiče se mohou účastnit her, činností nebo jen své děti navštěvovat. Podle typu postižení se používá léčebných metod jako např. vodoléčba nebo podpůrná magnetoterapeutická léčba. Učitelé také pomáhají rodičům najít vhodnou základní školu pro dítě. j) Mateřská centra (MC) Obvykle jsou zřizována maminkami na mateřské dovolené, které samy zajišťují chod center a programy. Na rozdíl od jeslí nebo MŠ je zde maminka přítomna se svým dítětem, dítě tak v přirozeném prostředí vrstevníků vidí svou matku v jiné roli než v domácnosti. MC mají obvykle neformální charakter a pomáhají nalézat nové přátele, známé, předávání cenných zkušeností. Programy setkávání bývají nejrůznější a obvykle zahrnují nějakou výtvarnou činnost, zpívání, učení základů angličtiny, výroba různých výrobků atd. Je tak vhodnou přípravou na nástup do MŠ. k) Centra pro předškolní děti (CPD) v rámci Domů dětí a mládeže v Praze Jsou koncipována jako služba pro rodiče a děti předškolního věku jako alternativa dopoledních programů. Umožňují začlenění a rozvoj dítěte v malém kolektivu s individuálním přístupem. Hl. m. Praha ve spolupráci s DDM jimi reaguje na stávající 76
nedostačující kapacitu předškolních zařízení. Záměrem je zajištění provozu CPD v dopoledních hodinách formou celotýdenních programů v rámci zájmového vzdělávání pro příležitostné i pravidelné návštěvníky s důrazem na rozvoj pohybových, hudebních, výtvarných a herních aktivit a osobnostně sociální rozvoj. Projekt vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Maximální počet dětí v jedné skupině je 15 ve věku zpravidla 3 – 6 let. Děti vede vždy dvojice zkušených a kvalifikovaných pedagogů. Výchovně-vzdělávací programy CPD jsou zaměřeny na rozvoj klíčových kompetencí prostřednictvím různých výchovných částí programů. Literatura Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – školský zákon Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání Inkluzivní škola: Předškolní vzdělávání. Meta [online]. [cit. 2015-10-31]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/predskolni-vzdelavani. Sekce legislativy a práva MŠMT. Přehled nejdůležitějších změn vyplývajících z novely školského zákona a některých dalších zákonů vyhlášené pod č. 82/2015 Sb. [online]. [cit. 2015-10-31]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/35210_1_1/. Přípravná třída: Výchovný a vzdělávací program pro děti ze znevýhodňujícího sociokulturního prostředí [online]. [cit. 2015-10-31]. Dostupné z: www.nuv.cz/file/198_1_1/. www.nejskolky.cz
77
XV. Vzdělávací systém v ČR Vzdělávací systém v České republice vychází ze školského zákona č. 561/2004 Sb., který vymezuje proces vzdělávání a postupného získávání kvalifikace v jednotlivých stupních školní soustavy. Ve vzdělávacím systému lze najít školy veřejné, státní, soukromé a církevní. Veřejné a státní školy jsou buď bezplatné nebo vybírají menší příspěvek na docházku dítěte. Soukromé jsou obvykle zpoplatněny a výše poplatku není regulována.
a) Povinná školní docházka V ČR je ze zákona povinné, aby děti ve věku mezi 6 – 17 let chodily 9 let do základní školy. Tato povinnost se týká všech dětí dlouhodobě pobývajících na území ČR, tedy i dětícizinců! Konkrétně se jedná o občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů, cizince ze třetích zemí, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky po dobu delší než 90 dnů, účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Listina základních práv a svobod ukládá povinnost zajistit povinnou školní docházku každému člověku, tedy bez ohledu na to, zda pobývá na území ČR legálně či ne. Proto by měla být povinná školní docházka zajištěna i dětem nelegálně pobývajícím na území ČR se svými rodiči či v detenčních zařízeních, což zůstává nedořešeno. Když není dítě v 6 letech na školu zralé, je možné požádat o jeho vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a zažádat o odklad nástupu do příslušné školy, která je pro dítě spádová dle jeho trvalého bydliště. Když dítě povinné školní docházkou do školy nechodí, páchá tím rodič přestupek, za který může být potrestán pokutou až 3.000 Kč, ve vážnějších případech může jít i o trestný čin.
b) Předškolní vzdělávání –Mateřské školy Před nástupem do základní školy má dítě možnost navštěvovat mateřskou školu. Mateřská škola poskytuje vzdělání dětem od 3 do 6 let. Účastní se ho i děti starší s odkladem školní docházky a výjimečně děti mladší (dle rozhodnutí ředitelky školy). Městské části hl.m.Prahy města, obce)je povinna zajistit dítěti, které má v místě obce trvalé bydliště, rok před zahájením povinné školní docházky umístění v mateřské škole. Školky mohou od rodičů vybírat příspěvek na docházku dítěte. Dále rodiče hradí stravu, která je ale částečně dotována. Mateřské školky jsou zřizovány městskými částmi (obcemi a městy) a postup při přijímání dětí do školek si nastavují obce samy (informace jsou poskytovány na internetových stránkách příslušných školek). Přehled školek lze vždy nalézt na stránkách obce, pod kterou školka spadá a obvykle zde lze nalézt i postup při přijímání dětí do školek. Blíže viz kapitola předškolní vzdělávání v ČR (viz výše).
c) Základní vzdělání Délka povinné školní docházky a základní docházky činí 9 let. Základní vzdělání se dělí na nižší (1.-5. třída) a vyšší stupeň (6.-9.třída) Základní školy obvykle zřizují městské části hl.m.Prahy (resp. obce a města v rámci ČR) . . Rodiče si mohou vybrat základní školu, kam bude dítě docházet, nicméně z důvodu existence spádových oblastí vyhoví škola pouze v případě, že nemá naplněné kapacity, jinak jsou přednostně přijímány děti ze spádového obvodu. Další kritéria přijetí jsou stanovovány každou školou zvlášť. Informace vždy naleznete na příslušné škole. Docházka do veřejných základních škol je bezplatná, zpoplatněno je pouze stravování, které je ale dotováno a školní 78
družina, případně kroužky a činnosti nad rámec běžné výuky. V České republice je dovoleno tzv. individuální vzdělávání (tzv. domácí výuka) s povinností přezkušování na spádové škole. Základní vzdělání je vedeno v českém jazyce a děti by mělo připravit komplexně na život ve společnosti, vzdělat ho vedle českého jazyka také minimálně v jednom cizím jazyce, matematice a přírodních a společenských vědách, které dítěti pomohou rozvíjet i komunikační dovednosti, sociální a personální kompetence. Základní školy mohou v souladu se školským zákonem zřizovat i třídy pro jazykovou přípravu. Tato možnost se týká jen dětí cizinců, kteří jsou občany EU. Tuto přípravu, která by měla mít rozsah minimálně 70 hodin zajišťují krajské úřady, které jí pověřují konkrétní školy. Seznam škol lze najít např. na http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integracecizincu/seznam-zakladnich-skol-pro-deti-z-eu Pro děti cizinců ze třetích zemí bývají realizovány kurzy, které zajišťují z dotací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy neziskové organizace či školy dle vlastního zájmu. Podle školského zákona mohou ředitelé základních škol (ale i škol mateřských, středních či vyšších odborných) zajišťovat pro děti se sociálním znevýhodněním asistenty pedagoga. Za děti se sociálním zvýhodněním mohou být považováni děti cizinců pokud jsou za a) z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožené sociálně patologickými jevy; b) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany v ČR. V tomto případě jde tedy vždy o interpretaci zákona vedením školy a krajským úřadem. Dětem cizinců na základních školách mohou být rovněž dle uvážení pedagogů stanovovány individuální studijní plány.
c) Střední vzdělání Střední školství je velmi rozmanité. Zahrnuje střední nižší střední vzdělání, které představuje tzv. víceletá gymnázia, na která nastupují žáci po 5. třídě základní školy, respektive po 7. třídě základní školy. Dále zahrnuje vyšší střední vzdělání což jsou nejčastěji čtyřleté všeobecné maturitní obory, což jsou nejčastěji gymnázia anebo specifické vzdělávací obory, což jsou průmyslové školy atp. Dále sem patří učební obory, vzdělávající učně v řemeslech a konzervatoře zajišťující uměleckou přípravu. Dle délky, zaměření a náročnosti studia lze po absolvování určité střední školy získat úplné střední vzdělání s maturitou či střední vzdělání s výučním listem. V současné době jsou maturitní obory především přípravou na tzv. terciární vzdělání tzn. studium na vysoké škole. Obory s výučním listem připravují absolventy zejména profesně a prakticky. Na řadě škol, lze ale vyučení doplnit ještě během dvouletého studia maturitou. Střední školy jsou obvykle veřejné, zřizované městem (krajem) a jsou bezplatné. Zpoplatněny mohou být soukromé a církevní školy zřizované soukromými subjekty. O přijetí na střední školu se rozhoduje v přijímacím řízení, které musí být na každé škole vyhlášeno alespoň v jednom kole častěji ve dvou. V prvním kole lze podat přihlášky na tři různé školy. O přijetí nebo nepřijetí žáka na střední školu rozhodují dílem přijímací či talentové zkoušky, dílem hodnocení předchozích výsledků a vysvědčení, ale mohou rozhodovat i další kritéria jako psychologické testy či zdravotní způsobilost. Přijímací zkoušky sestavují školy samy. Střední školy s maturitou bývají ukončeny maturitní zkouškou, která má vždy dvě části společnou pro všechny studenty středních škol (zahrnuje zkoušku z českého jazyka a literatury, cizího jazyka nebo matematiky) a profilovou část, kterou si určují ředitelé škol dle jejich zaměření a zahrnují maturitu z dalších dvou až tří předmětů. Přehledy středních škol lze nalézt na řadě internetových stránek jako např. www.stredniskoly.cz či je nabízejí výchovní poradci na základních školách. Některé střední školy nabízejí doplňující výukové programy, které lze studovat i dálkovou formou. 79
d) Vyšší odborné vzdělávání Jedná se o jakýsi mezistupeň mezi středním a vysokoškolským vzděláním, který se podobá odborností vysokoškolskému studiu s větším důrazem na praxi. Tyto obory trvají 3 respektive 3,5 roku u zdravotnických oborů. Absolventi těchto oborů získávají titul DiS. Další existence a smysl vyššího odborného vzdělávání je dlouhodobým předmětem diskusí. V současnosti často dochází k prolínání s bakalářským studiem některých oborů. I veřejné vyšší odborné školy vybírají školné, které se liší podle jejich finanční náročnosti (ale toto školné je mnohem nižší než u soukromých škol). Vyšší odborné školy nabízejí jak prezenční tak dálkovou formu studia.
e) Vysokoškolské Vysoké školy se řídí zákonem o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Vysoké školy se dělí na univerzitní vysoké školy, které nabízejí bakalářské, magisterské i doktorandské studijní programy a neuniverzitní vysoké školy, které nabízejí zejména bakalářské studijní programy, částečně magisterské a doktorandské vůbec. Většina vysokých škol má statut veřejných vysokých škol a zřizuje je samostatný zákon, Univerzita obrany a Policejní akademie mají statut státních vysokých škol. Vedle toho funguje v ČR řada soukromých vysokých škol, které musí projít registrací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zákon nestanovuje délku studia, ale měla by trvat od 3 do nejvýše sedmi let. Bakalářské studijní programy jsou zaměřeny na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. Studium trvá 3-4 roky. Na soukromých školách tento typ programu převažuje. Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností v tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a na rozvíjení talentu. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský; standardní doba studia je 1-3 roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace magisterskému programu, který nenavazuje na bakalářský. V tomto případě trvá 4-6 let. Doktorský studijní program může následovat po skončení magisterského a je zaměřen na vědecké bádání, výzkum a vývoj. Obvykle trvá 3-4 roky. Většinu studijních oborů lze studovat prezenčně i dálkově. Výjimku představují například lékařské obory atp. Počet přihlášek do přijímacího řízení není omezen. Přijímací řízení probíhá jednotně formou testu všeobecných studijních předpokladů a na některých školách může být doplněn o ústní či talentové zkoušky. Studium na veřejných a státních vysokých školách je bezplatné pro občany ČR a ty cizince, kteří jsou schopni studovat v českém jazyce. Studium je zpoplatněno, pokud je studováno v jiném než českém jazyce, pokud je studováno déle než stanovenou dobu a pokud je přidán k řádnému studiu další studijní program. Soukromé vysoké školy studium zpoplatňují a výše zpoplatnění není státem nějak regulována. Nejpřesnější informace o vysokých školách, studijních oborech a podmínkách studia je možné hledat na stránkách samotných škol např. www.cuni.cz (Univerzita Karlova), existují ale i stránky nabízející souhrnně informace o školách a studiu např. www.vysokeskoly.cz.
80
f) Další vzdělávání a odborná příprava Do této kategorie vzdělávání spadají ty formy vzdělávání, které rozšiřují odbornost a kvalifikaci jednotlivce nebo vedou k jeho rekvalifikaci či jsou součástí dobrovolného zájmového vzdělávání. Může jít o další vzdělávání, které nařizuje zákon či profesní organizace v určitých odborných profesích a musí je zajišťovat zaměstnavatel či osoba sama (advokáti, lékaři atp.). Rekvalifikace Kvalifikaci pro výkon určité profese můžete získat absolvováním kvalifikačního nebo rekvalifikačního kurzu. Kurzy mají rozsah většinou od 150 do 800 hodin a stojí přibližně od 5.000 do 50.000 Kč. Pokud jste uchazeč o zaměstnání registrovaný na úřadu práce, můžete zkusit požádat úřad práce o proplacení rekvalifikace, jinak si ji musíte zaplatit sami. Některé neziskové organizace nabízejí možnosti proplácení rekvalifikací. Pro přihlášení do některých kurzů musíte splnit určité podmínky, např. mít ukončenou střední školu technického směru. Při výběru kurzu se vždy předem ujistěte, že kurz a v něm získaný certifikát nebo průkaz je opravdu uznávaný a platný v daném oboru. Kurz by měl mít pokud možno akreditaci MŠMT nebo jiné důvěryhodné instituce. Nabídku rekvalifikačních kurzů najdete např. na www.rekvalifikace.com, www.educity.cz nebo www.dat.cz .
g) Vzdělávání cizinců v ČR Pokud se chce cizinec zapojit do systému bezplatného veřejného školství na vyšším stupni, musí projít přijímacím řízením. Pokud projde přijímacím řízením a je schopen studovat na jakémkoliv stupni školy v českém jazyce dostává podobné podmínky jako občan ČR. Na soukromých školách středních i vysokých nemusí splňovat ani podmínky stanovené přijímacím řízením či podmínku českého jazyka. Tyto školy jsou obvykle zpoplatněny. Vedle toho existují také specializované programy pro cizince vedené různými vzdělávacími institucemi či neziskovými organizacemi. Může se jednat například o studium češtiny pro cizince, které nabízí jako studijní program několik veřejných vysokých škol a řada jazykových škol. Tyto programy jsou plně zpoplatněny. Integrační centra pro cizince či neziskové organizace pracující s cizinci nabízejí nárazově kurzy jazykové, počítačových dovedností a další. Tyto kurzy však stojí mimo vzdělávací systém České republiky a nemají pravidelný charakter. Literatura Struktura systému vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika, případová studie Evropské komise 2009/2010 www.msmt.cz www.inkluzivniskola.cz MŠMT Metodická doporučení k začleňování žáků-cizinců do výuky v českých základních školách www.novamaturita.cz
81
XVI. Seznam organizací zabývající se výukou českého jazyka pro cizince 1. Organizace zabývající se výukou českého jazyka pro cizince Znalost českého jazyka alespoň na komunikativní úrovni je základním předpokladem pro úspěšnou integraci do české společnosti. V následujícím textu je uveden přehled komerčních a neziskových organizací, které poskytují výuku českého jazyka. 1.1
Komerční organizace
Komerčních organizací jako jsou jazykové školy nebo jazykové agentury je v Praze velké množství. Vybírat si můžete podle vaší úrovně českého jazyka, počtu lekcí, délky jednotlivých lekcí, zda chcete výuku skupinovou nebo individuální, v místě vašeho bydliště nebo v učebnách organizace a zda vám budou poskytnuty materiály k výuce. Můžete si také zvolit zaměření kurzu, pokud byste ho chtěli profesně zaměřený, např. na oblast zdravotnictví, účetnictví atp. Ceny za kurz se také mimo jiné liší v závislosti na délce kurzu, u skupinových lekcí bývá cena nižší. Pozor byste si také měli dávat na to, jak to je v případě zrušení lekce z vaší strany Zda je možná náhrada či nikoliv). Některé organizace nabízejí zkušební první hodinu zdarma. K vyhledání vhodného kurzu můžete využít internetového vyhledávače www.jazykovky.cz. Zde je uvedeno pár největších organizací v Praze: Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy – www.ujop.cz Jazyková škola JIPKA – www.jipka.cz Jazyková škola Spěváček – www.jazykovka.cz Jazyková agentura HERMES – www.agentura-hermes.cz Využít můžete také soukromých učitelů vyučujících češtinu pro cizince. Jejich seznam najdete na webových adresách: www.naucim.cz nebo www.doucuji.eu. 1.2
Nestátní neziskové organizace
Nestátní neziskové organizace (NNO) také nabízejí kurzy českého jazyka pro cizince, někdy bezplatně, někdy za registrační poplatek nebo za zvýhodněnou cenu oproti komerčním organizacím. Aktuálnost kurzů bývá u některých NNO vázána na projekty, které jsou časově omezené. V současné době působí v Praze několik NNO, které mají již dlouholetou zkušenost s provozováním kurzů českého jazyka: Centrum pro integraci cizinců – www.cicpraha.org Společnost pro příležitosti mladých migrantů – www.meta-ops.cz Arcidiézní charita Praha – www.praha14.charita.cz Integrační centrum Praha – www.icpraha.com
2. Český jazyk a české občanství Pokud byste chtěli žádat o české občanství, musíte prokázat znalost českého jazyka na úrovni B1. Tato podmínka se pokládá za splněnou, pokud žadatel doloží, že v minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední, nebo vysokou školu, na kterých 82
byl vyučovacím jazykem český jazyk nebo žadatel je ke dni podání žádosti mladší 15 nebo starší 65 let, anebo jde o žadatele s tělesným nebo mentálním postižením, které mu znemožňuje osvojit si znalost českého jazyka. Zkouška z českého jazyka pro získání občanství se skládá z písemné a ústní části. Písemná část prověřuje dovednosti čtení s porozuměním, poslech s porozuměním a psaní. Po písemné části následuje ústní část zkoušky, která prověřuje dovednost mluvení. Konání zkoušky z českého jazyka je zpoplatněno. ( Pozn. Poplatek pro rok 2014 byl 3 300 Kč.) Seznam míst ve svém kraji pro vykonání zkoušky z českého jazyka a zkoušky z českých reálií najdete na adrese: http://obcanstvi.cestina-pro-cizince.cz/index.php?p=zkusebni-mista2014&hl=cs_CZ. Použité zdroje: Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. Občanství. Informace o zkoušce z českého jazyka. Dostupné online: http://obcanstvi.cestinapro-cizince.cz/index.php?p=informace-o-zkousce-2&hl=cs_CZ
83
XVII. Nostrifikace - Uznávání vzdělání Termín nostrifikace znamená uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jedné (domácí nebo cizí) vzdělávací instituce jinou vzdělávací institucí. Obvykle je takové uznání považováno za základ pro přijetí na další studium v druhé instituci nebo jako uznání umožňující určitý druh výjimky z povinnosti opakovat studium některých částí programu. Uznávání (nostrifikaci) nepodléhají odborné kurzy (např. masér, kosmetička apod.) získané v zahraničí, jelikož nedeklarují stupeň dosaženého vzdělání. 1) Nostrifikace základního, středního, vyššího odborného vzdělání O nostrifikaci žádá absolvent zahraniční školy (je-li nezletilý, žádá jeho zákonný zástupce), který získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání v zahraniční škole. Žádost o nostrifikaci se podává na odboru školství krajského úřadu, příslušného podle místa pobytu cizince v České republice. Postupuje se dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, dále jen ,,školský zákon“. Žádost se podává v písemné formě a to na formuláři, který lze získat na odboru školství, mládeže a sportu příslušného krajského úřadu nebo na webových stránkách krajských úřadů. K žádosti je nutné přiložit tyto legalizované doklady (dle v § 108 odst. 1 až 3 Školského zákona): − originál nebo úředně ověřenou kopii zahraničního vysvědčení, přeložený do českého jazyka soudním znalcem (s kulatým razítkem), − doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole (tzv. učební plán, tj. seznam vyučovaných předmětů s počtem hodin za všechny ročníky školy), − doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá (např. u soukromých škol). Doklady musí být legalizovány (dle §108 odst. 4 Školského zákona). Tzn., že pravost podpisů a otisků razítek i skutečnost, že je škola zřízena a uznána na území státu, kde bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola, a dále příslušným zastupitelským úřadem ČR (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak – např. Ukrajina Protokol o právní pomoci). Všechny předkládané doklady musí být přeloženy do českého jazyka úředním překladatelem (zapsaným v České republice do seznamu znalců a tlumočníků). Správní poplatek činí 1 000 Kč. Platí se při podání žádosti. Uznávání zahraničního vzdělání podle § 108 školského zákona pak probíhá dvěma způsoby. Může se jednat o: 84
a) vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice nebo b) rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice - pro tento druhý postup zavádí školský zákon legislativní zkratku „nostrifikace“. Obsahuje-li žádost veškeré předepsané doklady, které potvrzují, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole je v porovnání s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice srovnatelný, krajský úřad buď vydá osvědčení o uznání rovnocennosti, nebo rozhodnutí o nostrifikaci zahraničního vysvědčení. Neobsahuje-li žádost veškeré předepsané doklady, krajský úřad vyzve žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě, nedoplní-li je žadatel ve stanovené lhůtě, krajský úřad rozhodne o zamítnutí žádosti. V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole se v porovnání s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. Odbor školství krajského úřadu nostrifikuje pouze doklad o ukončeném stupni vzdělání získaném v zahraniční škole, pokud studium svým obsahem a rozsahem odpovídá studiu na základní škole, střední škole nebo vyšší odborné škole s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice. V případě, že se obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku, kterou ověřuje, zda znalosti žadatele odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu v České republice. Výjimka: Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze požadované doklady uvedené v § 108 odst. 1 až 3 a ověření podle § 108 odst. 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. V případě pochybnosti o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku. Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dnů po předložení všech potřebných dokladů, popř. po vykonání nostrifikačních zkoušek; ve složitějších případech lze lhůtu prodloužit. 2) Uznání vysokoškolského vzdělání Rozhodování o uznání vysokoškolského vzdělání rozhodují veřejné vysoké školy (podle § 89 a § 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů dále zákon o vysokých školách), které uskutečňují obsahově obdobný studijní program, nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, je-li k tomu zmocněno mezinárodní smlouvou. Jedná-li se o oblast vojenství, o uznání rozhoduje dle § 95 odst. 9 zákona o vysokých školách Ministerstvo obrany; v oblasti bezpečnostních služeb pak rozhoduje o uznání Ministerstvo vnitra. Akademické uznávání probíhá detailním porovnáváním studijních plánů, jehož výsledkem je pak rozhodnutí o tom, zda vzdělání získané v zahraničí je rovnocenné vzdělání poskytovanému v České republice.
85
Žádost o uznání VŠ vzdělání se podává na písemně, většinou na formuláři vybrané vysoké školy. Formuláře a podrobné informace naleznete na webových stránkách konkrétních vysokých škol nebo osobně na jejich studijních odděleních. Požadované doklady: − úředně ověřená kopie diplomu nebo adekvátního dokladu vydaného zahraniční vysokou školou − úředně ověřená kopie výpisu vykonaných zkoušek nebo dodatku k diplomu (tzv. Diploma Supplement) − úřední překlady obou dokladů do českého jazyka (překlad se nevyžaduje v případě, že originál dokladů je v angličtině) − případně rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka, žádá-li o uznání osoba, které bylo toto postavení přiznáno − plná moc, pokud je žadatel/ka zastoupen/a zmocněncem vysoké školy mohou požadovat i doplňující informace např. o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vysokoškolské vzdělání nebo doklad o náplni vysokoškolského studia nebo sylaby V případě zjištění podstatných rozdílů v porovnávaných studijních programech nebo v případě, že diplom vydala zahraniční instituce, která není součástí vysokoškolského systému dané země, nastávají důvody pro zamítnutí žádosti. V takovém případě rektor žádost rozhodnutím zamítne. Je-li zahraniční vysokoškolské vzdělání uznáno, rektor vysoké školy vydá osvědčení o rovnocennosti se vzděláním získaným absolvováním programu na vysoké škole v ČR. S uznáním vysokoškolského vzdělání se současně uznává i akademický titul, který zahraniční vysoká škola absolventovi přiznala. Držitel zahraničního diplomu má tedy právo užívat pouze akademický titul či jiné označení absolventa vysoké školy uvedené v jeho diplomu. Lhůty pro vyřízení stanoví obecný předpis o správním řízení, tj. do 30 dnů od doručení, ve složitějších případech může být lhůta prodloužena až o dalších 30 dní.
86
XVIII. Péče o děti z hlediska občanského zákoníku a) Práva a povinnosti dětí a rodičů navzájem Rodiče a děti mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva, kterých se nemohou vzdát. Tyto povinnosti a práva rodičů k dítěti mají zajistit morální a hmotný prospěch dítěte a platí od narození dítěte.
b) Rodičovská odpovědnost V případě, že se osobě narodí dítě, stává se osoba rodičem a vzniká u něho rodičovská zodpovědnost, která zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zejména v péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, dále v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a v spravování jeho jmění. Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká nabytím jeho plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Součástí rodičovské odpovědnosti není vyživovací povinnost a právo na výživné, neboť jejich trvání nezávisí na dovršení zletilosti ani svéprávnosti. Omezení, pozastavení, zbavení rodičovské odpovědnosti Soud může rozhodnout o omezení rodičovské odpovědnost a to v případě, pokud ji rodič nevykonává řádně. Při omezení rodičovské odpovědnosti soud v zájmu dítěte posuzuje omezení práva rodiče osobně se stýkat s dítětem a stanovuje rozsah omezení, přičemž bere v potaz nejlepší zájem dítěte. Pokud rodiči brání v jeho rodičovské odpovědnosti závažná okolnost, pak soud může v zájmu dítěte rozhodnout o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti. Pokud rodič svou rodičovskou odpovědnost či její výkon závažným způsobem zanedbává či ji zneužívá, soud jej této odpovědnosti zbaví. Při zbavení rodičovské odpovědnosti zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen pokud soud rozhodne o zachování tohoto práva s ohledem k zájmu dítěte. Při zbavení rodičovské odpovědnosti soud může rozhodnout o zbavení všech nebo některých práv a povinností, zejména práva dát souhlas k osvojení. Zbavení či omezení rodičovské odpovědnosti nemá vliv na vyživovací povinnost rodiče k dítěti. Obecně k výkonu rodičovské odpovědnosti Rodičovskou odpovědnost musí rodiče vykonávat v souladu se zájmy dítěte a ve vzájemné shodě. Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, musí rodiče dítěti sdělit vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor na věc a rodičům jej mohlo sdělit, což neplatí v případě, kdy dítě není schopno sdělení přijmout, vytvořit si vlastní názor nebo názor není schopno rodičům sdělit. Názor dítěte musí rodiče při rozhodování brát v úvahu. Pokud by rodiče při rozhodování o náležitosti dítěte neměli dostatek času, může jeden z rodičů rozhodnout sám, ale musí o stavu věcí druhého rodiče neprodleně informovat. Pokud jeden z rodičů jedná v záležitosti v dobré víře dítěte sám vůči třetí osobě, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. Pokud se rodiče nedohodnou ve významné záležitosti (např. závažnější kosmetické zákroky, určení místa bydliště, volba vzdělání nebo pracovního
87
uplatnění dítěte) s ohledem na zájmy dítěte, rozhodne ve věci na návrh rodiče soud i v případě, že jeden rodičů druhého rodiče z rozhodování o významné záležitosti vyloučil. Rodiče musí rodičovskou odpovědnost vůči dítěti vykonávat způsobem a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte. Při rozhodování o vzdělání nebo o pracovním uplatnění dítěte musí rodiče vzít v úvahu názory, schopnosti a nadání dítěte. Péči o dítě a jeho ochranu, výchovu nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osobě bez toho, že by trvání či rozsah rodičovské odpovědnosti přestal platit. Zadržuje-li jiná osoba dítě protiprávně, mají rodiče právo žádat, aby jim dítě předala; to platí i mezi rodiči navzájem. Toto právo má i ten, kdo o dítě oprávněně pečuje. Osoba držící dítě protiprávně má povinnost dítě předat tomu, kdo jej má po právu v péči. Rodiče a dítě mají povinnost si pomáhat, podporovat se a chránit svou důstojnost. Rodiče mají rozhodující úlohu ve výchově, mají svým dětem být všestranně příkladem, zejména způsobem života a chování v rodině. Výchovné prostředky musí být použity v míře a podobě přiměřené okolnostem, nesmí ohrožovat zdraví ani rozvoj dítěte a dotýkat se lidské důstojnosti dítěte. Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte žijící s dítětem v rodinné domácnosti, což platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství. Dítě je povinno se ve společné domácnosti podílet na péči o chod domácnosti vlastní prací nebo peněžitými příspěvky, má-li vlastní příjem, či oběma způsoby v rámci schopností a možností dítěte a odůvodněných potřeb členů rodiny. Osobní styk rodiče s dítětem Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte (i tento rodič má právo stýkat se s dítětem, pokud soud takový styk neomezil či nezakázal). Soud může určit podmínky styku – např. místo setkání a osoby, které se mohou/nesmí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, musí dítě na osobní styk s druhým rodičem řádně připravit, osobní styk umožnit a s druhým rodičem spolupracovat. Oba rodiče se nesmí chovat tak, aby se vztah dítěte k oběma rodičům narušil nebo ztížil výchovu. Pokud rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale nebo opakovaně brání druhému rodiči v osobním styku s dítětem, soud může vydat nové rozhodnutí, který z rodičů má mít dítě ve své péči. Rodiče si musí vzájemně sdělit vše podstatné týkající se dítěte a jeho zájmů. Rodiče se spolu mají dohodnout o podmínkách stýkání dítěte s druhým rodičem, pokud se nedohodnou, upraví styk rodiče s dítětem (v odůvodněných případech i místo styku) soud, případně právo rodiče osobně se stýkat s dítětem omezí či zakáže. Zastupování dítěte Rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není samo právně způsobilé. Zastupují dítě společně, ale jednat může každý z nich a pokud tak rodič činí v dobré víře, považuje se takové jednání za odsouhlasené druhým rodičem. Rodič nemůže dítě zastoupit, pokud by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. Pokud se rodiče na právním zastoupení dítěte nedohodnou, určí tak soud. Péče o jmění dítěte Rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte a spravovat jej jako řádní hospodáři. Při porušení této povinnosti musí rodiče škodu nahradit společně a bez rozdílu. Pokud se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte nedohodnou, rozhodne na návrh rodiče soud. Rodiče odevzdávají dítěti jimi spravované jmění dnem nabytí svéprávnosti dítěte, ale nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí svéprávnosti.
88
Výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství Před rozhodnutím o rozvodu manželství rodičů dítěte soud nejdříve v zájmu dítěte určí, kdo z rodičů bude o dítě pečovat a to i s ohledem na vztah dítěte k rodičům, sourozencům, prarodičům a dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud také může schválit dohodu rodičů, pokud je v souladu se zájmy dítěte. Soud může dítě svěřit do péče jednoho z rodičů, střídavé péče, společné péče, či do péče jiné osoby než rodiče. Rodiče musí se svěřením do společné péče souhlasit. Při rozhodování o svěření do péče soud zohledňuje zájmy dítěte, bere v úvahu, který z rodičů o dítě dosud řádně pečoval a dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu a u kterého rodiče má dítě lepší předpoklady pro zdravý a úspěšný vývoj, dále bere ohled na osobnost dítěte, jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, citovou orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti každého z rodičů, stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům atd. Soud rozhoduje s ohledem na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, bere zřetel ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem. Pokud spolu nežijí rodiče nezletilého a ne plně svéprávného dítěte a na úpravě péče o dítě se nedohodnou, rozhoduje i bez návrhu rodičů soud.
c) Vyživovací povinnost Mezi předky a potomky existuje vyživovací povinnost. Přednost má vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti před vyživovací povinností prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má na výživné právo, i když má vlastní majetek. Výši výživného určují odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (u něho se zkoumá, zda se bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání nebo výdělečné činnosti či majetkového prospěchu nebo zda naopak nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika). U povinného se přihlíží k tomu, zda a v jaké míře o oprávněného osobně pečuje, případně i pečuje-li o rodinnou domácnost. Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti osoba výživou povinná soudu své příjmy, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25-násobek částky životního minima. Pokud se rodiče o plnění vyživovací povinnosti k dítěti nedohodnou nebo jeden z nich vyživovací povinnost neplní, rozhoduje soud. Výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce Pokud není matka dítěte za otce dítěte provdána, má otec dítěte vůči ní vyživovací povinnost 2 roky od narození dítěte a musí také v přiměřené výši přispět na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (tato povinnost platí i v případě, že se dítě nenarodí živé). Soud může na návrh těhotné ženy nařídit úhradu těchto nákladů předem a také může nařídit předem úhradu částky potřebné k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela mateřská dovolená. Výživné a úhradu nákladů spojené s těhotenstvím a porodem lze přiznat i 2 roky nazpět ode dne porodu. Výživné je splatné v pravidelných dávkách vždy na měsíc dopředu, pokud soud nerozhodne jinak nebo pokud se osoba výživou povinná s osobou oprávněnou nedohodla jinak. Výživné platí ode dne zahájení soudního řízení, výživné pro děti i 3 roky 89
zpět od tohoto dne. Při změně poměrů může soud dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě bez nabyté plné svéprávnosti změnit. Literatura
http://www.uplnezneni.cz/zakon/89-2012-sb-obcanskyzakonik/
90
XIX. Zdravotní péče v ČR a) Pojem ZDRAVÍ
Podle Světové zdravotnické organizace je zdraví definováno jako stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu a prostředí. Zdraví tedy není jen pouze nepřítomnost nemoci nebo neduživosti. b) Zdravotnické služby (mezi ty zásadní řadíme následující):
1. Zařízení hygienické služby Pod tímto pojmem je zahrnuta struktura hygienických stanic, které jsou na úrovni krajských měst a hlavního města Prahy . Bližší informace lze najít např. na www.hygpraha.cz. Jejich hlavním úkolem je usměrňování primární prevence nemocí a dohled nad dodržováním většiny zákonných ustanovení k ochraně zdraví. Mimo prevence a dohledu mají na starost i represi v případě porušování relevantních zákonných ustanovení. 2. Zařízení léčebně-preventivní péče se dělí na ambulantní a lůžková zařízení Ambulantní zařízení Kam se řadí: - ordinace praktických odborných ambulantních lékařů, - vyšetřovací a léčebné složky (laboratoře, rentgenová pracoviště, rehabilitační pracoviště), Jedná se o péči, při které není nutná hospitalizace. Při onemocnění se nemocný obrací nejdříve na svého praktického lékaře pro dospělé respektive pro děti a dorost, zubní lékaře a gynekology, kde je zaregistrován. Vyžaduje-li to stav nemocného, vypisuje praktický lékař žádanku na vyšetření u specializovaných ambulantních lékařů případně využívá některou z vyšetřovacích a léčebných složek jako je laboratoř, rentgenové pracoviště, rehabilitace atp. V případě, že to vyžaduje stav nemocného nebo vzdálenost od místa ordinace praktického lékaře či denní doba, využije nemocný služeb lékařské pohotovosti či lékařské záchranné služby, ať již ve spádové nemocnici či výjezdové lékařské pohotovosti (bezplatná telefonní linka záchranné služby je 155 či 112). Lůžková zařízení Vyžaduje-li to zdravotní stav, doporučí praktický lékař či specialista hospitalizaci v lůžkovém zařízení případně hospitalizaci pacientovi domluví. Lůžková zařízení se dále dělí na: - nemocnice, - odborné léčebné ústavy, - psychiatrické léčebny, - léčebny pro dlouhodobě nemocné, - rehabilitační léčebny, - lázeňské léčebny, 2. Pohotovostní a záchranná služba Lze ji rozdělit na lékařskou pohotovostní službu, kterou může pacient využít při náhlém zhoršení zdravotního stavu, které nesnese odkladu do doby ordinačních hodin praktických lékařů a kdy není ohrožen život nebo není jiný důvod přivolat zdravotnickou záchrannou 91
službu. Lékařská pohotovost bývá poskytována ve spádových nemocnicích. Zdravotnická záchranná služba je poskytována případě vážného akutního zhoršení zdravotního stavu a ohrožení života, případně rychlém postupu vážné nemoci. Pro přivolání záchranné služby se volá bezplatná pohotovostní linka 155 nebo integrovaný portál 112. 3. Pracovně-lékařská služba (dříve závodní zdravotní péče) Ukládá zaměstnavatelům povinnost zajistit zaměstnancům preventivní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. c) Systém zdravotní péče České zdravotnictví nabízí uživatelům veřejného zdravotního pojištění právo na výběr lékaře a zdravotnického zařízení; u zvolených lékařů v primární péči se musí občané zaregistrovat. Týká se to praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, ambulantních gynekologů a zubních lékařů. Právo na změnu lékaře má člověk každé tři měsíce. Pojištěnci komerčního zdravotního pojištění využívají smluvní lékaře a zařízení svých pojišťoven. V případě, že nemohou nalézt lékaře, kteří by je přijali (často se to stává u zubařů z kapacitních důvodů), mají právo obrátit se na svou zdravotní pojišťovnu. d) Výlohy za zdravotní a lékárenskou péči Většina zdravotní péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, existují zákroky, vyšetření, postupy a materiál, které nejsou z veřejného pojištění hrazeny. O těchto možnostech a nákladech musí být pacient dopředu obeznámen. Vedle toho existují regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby ve výši 90,-Kč. Existují kategorie osob, které jsou poplatku zproštěny (např. osoby pobírající příspěvky v hmotné nouzi, které se prokáží rozhodnutím o této věci viz www.vzp.cz). Řada léků a zdravotnického materiálu je rovněž hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud je na předpis praktického lékaře či specialisty. Pak jsou ale léky či pomůcky, které vyžadují finanční spoluúčast pacienta a dále jsou přípravky, které jsou pacientem plně hrazeny. Na tuto skutečnost musí být pacient dopředu upozorněn. e) Stížnosti Pacient, který nebyl spokojen s poskytnutou zdravotní péčí, může podat stížnost. Prvním krokem je podrobné projednání problému s ošetřujícím lékařem pacienta. Pokud není problém vyřešen ke spokojenosti pacienta, podá se písemná stížnost, která musí být zodpovězena rovněž písemně. Stížnost je adresována poskytovateli péče tedy buď přímo lékaři či vedoucímu zdravotnického zařízení. Pokud ani nyní není situace vyřešena uspokojivě, může se stěžovatel obrátit na správní orgán, který vydal danému lékaři či zařízení povolení či je jeho zřizovatelem. Ve většině případů se jedná o krajské úřady. Při podezření na odborné pochybení lékaře nebo neetické jednání, můžete podat stížnost na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru či jinou profesní organizaci.
92
XX. Zdravotní pojištění Každý cizinec, který chce pobývat v ČR, musí být zdravotně pojištěn a hradit zdravotní pojištění.Toto pojištění může být v rámci systému veřejného nebo komerčního zdravotního pojištění. V rámci komerčního zdravotní pojištění existuje komplexní zdravotní pojištění a pojištění na nutnou a neodkladnou péči.
a) Systém veřejného zdravotního pojištění V systém veřejného zdravotního pojištění jsou účastni: - občané ČR s pobytem v ČR, - cizinci s trvalým pobytem v ČR, - cizinci, kteří jsou zaměstnanci firmy se sídlem v ČR, - žadatelé o mezinárodní ochranu, - azylant, nebo doplňkář, v některých případech i cizinec s vízem strpění pobytu (cizinec s vízem k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v případech uvedených v § 32 odst. 2 zákona o pobytu cizinců – např. pokud vycestování brání překážka na jeho vůli nezávislá); kdy doba platnosti víza je stanovena na dobu nezbytně nutnou, nejdéle ale 1 roku, nebo cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, pokud jeho pobyt na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území). Do systému veřejného zdravotního pojištění vstoupí osoba podáním žádosti o mezinárodní ochranu, udělením azylu nebo doplňkové ochrany, obdržením trvalého pobytu v ČR, dnem, kdy se stane zaměstnancem firmy v ČR nebo narozením – pokud se narodí osobě, jež má v ČR trvalý pobyt. Pokud cizinec patří do systému veřejného ZP, může si vybrat pojišťovnu. V ČR existují tyto veřejné zdravotní pojišťovny: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (více na http://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravotnipojistovny_945_839_1.html). Za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel, je to jeho povinnost. Sazba zdravotního pojištění zaměstnavatele je 9 %, zaměstnanec hradí 4,5 %, celkem 13,5 % z hrubé mzdy. Pojištění se odvádí měsíčně. Osoby, za které platí pojištění stát a) Nezaopatřené děti Těmi jsou děti do ukončení povinné školní docházky, a poté do 26. roku věku, jestliže: - se soustavně připravuje na budoucí povolání, - se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc, - je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. b) Poživatelé důchodů Nebo-li osobám, kterým byl přiznán důchod: - starobní - invalidní - vdovský, vdovecký - sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti). c) Příjemci rodičovského příspěvku 93
d) Ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce) e) Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství (podle předpisů o nemocenském pojištění) f) Uchazeči o zaměstnání – po dobu, po kterou jsou v evidenci úřadu práce. Sem nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. ten, který o evidenci nepožádal, nebo do této evidence nebyl přijat, případně byl z této evidence vyřazen. g) Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované – pokud nejsou v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě. h) Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). i) Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV j) Osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I k) Osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení l) Osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody Pokud je osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, platí za ni zdravotní pojištění stát. Pokud je osoba zařazena k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě a jedná se pro účely zdravotního pojištění o zaměstnání, platí pojistné stát i zaměstnavatel (věznice). m) Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku – musí se jednat o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole) či v podobném zařízení déle než 4 hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či v jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Patří sem u jednoho dítěte vždy jedna osoba – otec, nebo matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do této kategorie se nemůže zařadit osoba, která má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. n) Osoby, které jsou invalidní ve III. stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu (nemají odpracovány předepsané roky) – platí pouze pro osoby, které nemají příjmy ze zaměstnání, ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívá důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Do této kategorie nemůže být zařazena osoba, která splňuje všechny podmínky pro přiznání starobního důchodu, která však o něj po dosažení důchodového věku nepožádala. o) Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani (z jiného důvodu) stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné Jde osoby s trvalým pobytem na území ČR, které po ukončení zaměstnání nemají již žádný příjem z jiného zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu, které pobírají dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, protože onemocněly ještě v průběhu zaměstnání nebo po ukončení zaměstnání v ochranné lhůtě. p) Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu Služba je vykonávána na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v 94
kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát z jiného důvodu. q) Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy – kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti, soud může chovanci v jeho zájmu prodloužit ochranou výchovu až do 19 let, stát pak platí pojistné maximálně do 19 let. r) Cizinec, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany, žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy nebo ze samostatné výdělečné činnosti u) Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. v) manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě. I když mají osoby pod písmeny a) – l) a pod písmenem u) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, přesto je i za ně plátcem pojistného stát. Osoby, které si platí pojištění sami: a) Pokud spadá cizinec do systému veřejného zdravotního pojištění a je osobou samostatně výdělečně činnou (živnostník či podnikatel) musí zdravotní pojištění odvádět sám. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ (atuální k roku 2015) dělá 159666Kč ročně, což dělá zálohu na pojistné 1797Kč/ měsíčně. Více o charakteristice a podmínkách samoplátců zdravotního pojištění lze najít na http://www.vzp.cz/platci/informace/osvc b) Sami odvádí zdravotní pojištění rovněž osoby bez zdanitelných příjmů, mezi něž patří např. ženy v domácnosti, které nepečují celodenně o nezletilé děti, a další viz http://www.vzp.cz/platci/informace/obzp Tyto osoby odvádí pojistné ve výši vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Pro rok 2015 činí pojistné 1242Kč. Aktuální sazby pojistného na zdravotním pojištění a další informace pro pojištěnce lze najít na http://www.vzp.cz/platci/aktuality/zmeny-v-platbe-zdravotniho-pojisteni-od-1stránkách ledna-2015 . V případě, kdy dochází k neplacení pojistného narůstá kromě dluhu na pojistném i penále, které činí 0,05% z dlužné částky za den. V případě úhrazení pojistného lze odpustit penále. Samotný dluh ale musí být uhrazen vždy. V případě platební neschopnosti lze dohodnout splátkový kalendář na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny.
b) Systém komplexního zdravotního pojištění V systému Komplexního zdravotního pojištění jsou účastni: Zákon o pobytu cizinců ukládá migrantům, kteří nespadají do systému veřejného zdravotního pojištění a ani se na ně nevztahují stanovené výjimky, povinnost toto pojištění uzavřít. Pojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy, a je tak omezeno jejím trváním; rovněž rozsah hrazené zdravotní péče je omezen pojistnými podmínkami. Jedná se o ryze komerční pojištění uzavřené mezi cizincem a soukromou pojišťovnou. Komplexní zdravotní pojištění se stalo postupně podmínkou pobytu migrantů v ČR a někdy i podmínkou podání žádosti o povolení k pobytu. V systému Komplexního zdravotní pojištění jsou účastni: - cizinci s dlouhodobým vízem nebo dlouhodobým pobytem – pokud nejsou zaměstnanci firmy se sídlem v ČR, 95
- cizinci s přechodným pobytem rodinného příslušníka EU. Toto zdravotní pojištění musí krýt náklady na úhradu zdravotní péče a rovněž i náklady spojené s repatriací a s převozem tělesných ostatků. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost musí být nejméně 60 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech. Toto pojištění je nezbytné uhradit na celou délku pobytu a musí být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území ČR. V případě podání žádosti o pobyt ze zahraničí se lze pojistit i u pojišťovny, která funguje i v ostatních členských státech EU nebo EHS a funguje ve státě, jehož je cizinec občanem či ve kterém má povolen pobyt. Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému ve smluvních zdravotnických zařízeních dané pojišťovny, bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěného, jehož cíl je zachovat zdravotní stav pojištěnce z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani soustavná zdravotní péče zahrnující trvalé sledování zdravotního stavu pacienta trpícího určitou chorobou (např. diabetem, tuberkulózou, nádorem aj.) ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte. Podmínky úhrady za pojistnou událost a případné výluky z pojištění jsou předmětem smlouvy – je třeba být obezřetný při jejím podpisu. Výluky představují úkony, které pojišťovna není povinna proplácet. Může se jednat o smluvně uvedené události a příčiny, které nastaly již před uzavřením smlouvy (tedy rizika či onemocnění, které cizince ohrožovaly již dříve) nebo onemocnění, která si stanový pojišťovna a do této výluky je zařadí (může se jednat o určité formy léčby onkologických onemocnění, pohlavně přenosné choroby, psychiatrická onemocnění atp.). Smluvní zařízení pojistitele jsou dostupná na internetových stránkách dané pojišťovny nebo jsou přílohou pojistné smlouvy. Obyčejně pacient uhradí lékařskou péči přímo a poté se vypořádá s pojišťovnou. Každá pojišťovna má právo klienta nepojistit. Znamená to tedy, že pokud žádá o pojištění starý či nemocný člověk, může jej pojišťovna nepojistit, protože předpokládá, že by jeho léčení mohlo být ekonomicky náročné. Vedle toho existují i tzv. „nepojistitelní cizinci“ jako jsou nedonošené děti, děti s vrozenými vadami, chronicky nemocní atd. Komplexní zdravotní pojištění můžete uzavřít u těchto pojišťoven: Maxima, Slavia, PVZP, Ergo, Uniqa, Volksbanken Pojišťovna a další. Uniqua Pojišťovna: Horní limit pojištění léčebních výloh je 2, 5 mil. Kč. Sazba pojistného se pohybuje okolo 600 Kč za měsíc a je nižší u smluv na delší období. Pojistné na 24 měsíců činí 10 800 Kč. Ergo Pojišťovna: celkový limit pojistného plnění 2 mil. platí v celé EU. Limit pro jednu pojistnou událost je 250 000 Kč. Pojistné je věkově diferencované. Lze sjednat pojištění se spoluúčastí, pak je pojistné nižší. Sazba pojistného pro dospělou osobu do 69 let je 7 100 Kč, pro studenty do 26 let 6 600 za 1 rok bez spoluúčasti, nebo 5 600 Kč se spoluúčastí, která činí 5000 Kč na každou událost. Pojišťovna Maxima: Nabízí cizincům pojištění úrazu a léčebných výloh, které inzeruje jako pojištění vhodné i pro dlouhodobě pobývající cizince v ČR5 . Pojistné podmínky pro děti a dospělé nejsou stejné, lze dojednat i podmínky individuální. Sazba pojistného je však jednotná pro děti i dospělé osoby a činí 6000 Kč na 1 rok. Pojišťovna Slavia: Horní limit pojistného krytí je 2, 2 mil. Kč. Pojištění má dvě formy tzv. turistické a pracovní. „Pracovní“ typ pojištění hradí i pracovní úrazy. Pojištění sjednané na 1 rok, činí 5 900 Kč. 96
Výše pojistného na komplexní zdravotní péči u PVZP Výše pojistného pro děti ve věku do 17 let se pohybuje 1200 - 1370 Kč / na 1 měsíc. Nejnižší sazba pojistného pro dospělé osoby je 1 900,- Kč za měsíc, s věkem pojistné stoupá. Pro pojištěnce ve středním věku (+/- 40 let), činí roční pojistné 29 100 Kč. Podmínka uzavření smlouvy je vstupní lékařská prohlídka, včetně testu HIV, její cena je obvykle 2000 – 3000 Kč. Prohlídka může být provedena jenom ve smluvních zařízeních PVZP. Tato pojišťovna nabízí také speciální druh pojištění pro případ těhotenství, kde pojistné dosahuje cca 30 000 Kč za 1 rok. Je pravidlem, že pojistné musí být uhrazeno na celý rok dopředu. Zdravotní pojištění cizinců pro případ nutné a neodkladné péče Zdravotní pojištění cizinců pro případ nutné a neodkladné péče je určeno cizincům, kteří zamýšlejí pobývat na území České republiky maximálně po dobu 90 dní a žádají o krátkodobé vízum, nebo zamýšlejí pobývat na území České republiky déle než 90 dní a žádají o dlouhodobé vízum nebo pobyt. Zároveň jej mohou využít cizinci s přechodným pobytem. Toto pojištění je dostačující, pokud je o vízum žádáno na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí (velvyslanectví, ambasáda). Pojištění lze uzavřít u výše zmíněných pojišťoven, nebo u AXA. V praxi cizinci mnohem častěji uzavírají zdravotní pojištění na neodkladnou péči, kde si mohou vybírat z nabídky vícero pojišťoven. Ve srovnání s pojištěním neodkladné péče je pojištění na komplexní péči finančně nákladnější. Výše pojistného na neodkladnou péči Jedná se o pojištění neodkladné péče, které je možné sjednat na 1 – 24 měsíce. Výše příspěvků je ve srovnání s komplexním pojištěním výrazně nižší. Mezi jednotlivými pojišťovnami existují rozdíly jak v ceně pojistného, tak i v horním limitu úhrady péče. Limity jsou stanoveny jednak za jednu pojistnou událost (tj. jedno onemocnění), jednak jako maximální výše pojistného plnění za celou dobu pojištění. Pojištění je nutné zaplatit celou částkou v hotovosti, a to při uzavíraní pojistky. Pokud dojde k předčasnému ukončení pojištění, pojistné se nevrací. PVZP: Limit pojistného plnění pro jedno onemocnění je 1, 2 mil. Kč a celkový limit na dobu pojištění dosahuje 2 mil. Kč. Je k dispozici standardní i nadstandardní typ tohoto produktu. Pojistné u standardního typu má sazbu 35 Kč na 1 den, tj. 1100 Kč na měsíc. U nadstandardního typu je sazba 70 Kč za jeden den pojištění a pokrývá i pracovní úrazy. Pojistné podmínky komerčního – tj. komplexního zdravotního pojištění a pojištění na nutnou a neodkladnou péči v ČR. Výluky z pojištění a jejich důsledky: Pojistné podmínky a rozsah pojištění u komerčního zdravotního pojištění se od veřejného zdravotního pojištění zásadně liší a jsou pro pojištěnce často velmi nevýhodné. V pojistných podmínkách zdravotních pojišťoven lze identifikovat následující omezení: 1. výluky z pojištění vztahující se k druhům onemocnění a k druhům lékařské péče 2. výluky z pojištění vztahující se k příčinám či jiným okolnostem vzniku pojistné události, tj. onemocnění 3. maximální limit pojistného plnění 4. podmínka dodržení dalších povinností vyplývajících ze smlouvy 5. možnost pojišťoven kdykoliv odstoupit od smlouvy. Výluky z pojištění vztahující se k druhům onemocnění a k druhům lékařské péče: 97
a) U pojištění komplexní péče se pojištění vztahuje na rozsah „obdobný veřejnému zdravotnímu pojištění“. Patří sem tyto výluky: - vrozené vady - pohlavní nemoci a AIDS, a to včetně vyšetření na HIV pozitivitu, a to i v případě, kdy je cizinci nařízeno léčení z důvodů ochrany veřejného zdraví - diabetés, chronickou insuficienci ledvin a hemodialýzu - léčbu závislostí včetně všech komplikací, léčbu po požití alkoholu či jiných látek obdobného účinku - úrazy při rizikových sportech, transplantace a léčbu růstovým hormonem - zubní péče nad rámec ošetření při akutních bolestivých stavech - léčbu v odborných léčebných ústavech (dále OLÚ) – např. psychiatrické léčebny, léčebny TBC, IKEM, Onkologický ústav aj. pokud došlo k zavinění ze strany pojištěného, např. úrazu při řízení auta bez oprávnění. b) Nutná a neodkladná péče zahrnuje nezbytné ošetření potřebné ke stanovení diagnózy a léčebného postupu, nezbytné ošetření, nezbytnou hospitalizaci, nutnou operaci včetně souvisejících výloh a nutnou přepravu do zdravotnického zařízení. Z tohoto typu zdravotního pojištění je možno hradit jen tu péči, která je současně jak nutná tak i neodkladná. Nicméně i z takto úzce definované lékařské péče existují v pojistných podmínkách další věcné výluky, jako jsou: - těhotenství, porod, šestinedělí - pohlavní nemoci - vyšetření a léčení psychických poruch, nesouvisejících s jiným náhlým onemocněním nebo úrazem, pokus o sebevraždu aj. Pro krytí zdravotní péče při pracovních úrazech je například u PVZP nutné uzavřít tzv. „nadstandardní“ pojištění neodkladné péče. Pro rodiny s dětmi, které často z finančních důvodů volí pojištění na neodkladnou péči, je zásadním negativem striktní vyloučení z „preventivních prohlídek a očkování“. Výluky z pojištění vztahující se k příčinám či jiným okolnostem vzniku onemocnění: Jedná se o podmínku, která stanovuje, že pojistné plnění se neposkytuje za události, jejichž příčina nebo příznaky nastaly před uzavřením pojistné smlouvy, nebo musely být pojištěnému či pojistníkovi před uzavřením pojistné smlouvy známy. Tato výluka v praxi znamená, že i péče, která je zcela nutná a neodkladná, nemusí být uhrazena, pokud je některá z výše uvedených podmínek naplněna. Pokud použijeme příklad nemoci TBC, tak i když cizinec nebude léčen v OLÚ, tj. v TBC léčebně, kde je úhrada péče vyloučena věcnými výlukami, ale např. i v nemocnici, nemusí být tato péče (tj. povinné léčení dle zákona o ochraně veřejného zdraví) ze strany pojišťovny uhrazena, pokud pacient onemocněl již před uzavřením pojistné smlouvy. Maximální limit pojistného plnění, patří k nejznámějším omezením pojistných plnění. Pojišťovny se v tomto ohledu liší a každá zdravotní pojišťovna stanoví limit trochu jiný, přičemž všechny pojišťovny se drží minimálního limitu stanoveného Evropskými společenstvími ve výši 30.000 EUR. Smlouvy znají jednak maximální limit za jednu pojistnou událost a pak limit na celkové plnění za všechny pojistné události dle téže pojistné smlouvy. Dobrou zprávou je, že od srpna letošního roku, musí být podle nařízení MZ ČR cizincům účtována stejná cena péče, jaká je účtována v režimu veřejného zdravotního pojištění. Možnost pojišťovny odstoupit kdykoliv od smlouvy:
98
Vedle možnosti skončení některých pojistných smluv v důsledku ztráty či přerušení legality pobytu může pojištění dále skončit výpovědí ze strany pojišťovny. Tuto možnost dává pojišťovně § 22 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě, který říká, že pojistitel nebo pojistník mohou soukromé pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká. Odstoupení od smlouvy není třeba nijak zdůvodňovat. V praxi to tedy znamená, že pojišťovna může poté, co cizinec onemocní, smlouvu vypovědět a její plnění tak bude omezené na dobu pouhého jednoho měsíce. Dalším důvodem pro odstoupení pojišťovny od smlouvy může být, pokud cizinec úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpověděl písemné dotazy pojistitele a pokud by pojišťovna při znalosti této skutečnosti pojistnou smlouvu neuzavřela anebo ji uzavřela za jiných podmínek (viz § 23 zákona o pojistné smlouvě). V těchto i dalších případech má navíc pojišťovna právo pojistné plnění odmítnout a smlouvu ukončit (viz § 24 zákona o pojistné smlouvě).
c) Souběh veřejného a komplexního zdravotního pojištění V případě, že má cizinec dlouhodobý pobyt za účelem sloučení, musí si platit komplexní zdravotní pojištění. V případě, že pracuje na pracovní smlouvu (nebo dohodu o pracovní činnosti), stává se účastníkem veřejného zdravotního pojištění. V tom případě nemá volbu a musí se systému účastnit, má přednost před komplexním zdravotním pojištěním. Pojistné se u komplexního zdravotního pojištění hradí dopředu, jednorázově na celu dobu trvání pojištění (tj. často na dva roky dopředu). Nespotřebované pojistné se však nevrací. V případě pracovní smlouvy za něj zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel – strhává z platu. Přihlásit jej musí zaměstnavatel. Pokud skončí pracovní smlouva, přechází zpět do komplexního systému. Oba systémy jsou oddělené, platby nelze mezi sebou propojovat. Literatura: www.vzp.cz www.mzcr.cz HNILICOVÁ, Helena, Karolína DOBIÁŠOVÁ, Pavel ČIŽINSKÝ, Libor STUDENÝ a Jan JURÁNEK. Analýza komerčního zdravotního pojištění cizinců: Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR [online]. In: . 2012 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.osf.cz/wp-content/uploads/2015/08/Analyza_Konzorcium_final.pdf. Migraceonline: Zdravotní pojištění cizinců v ČR [online]. HNILICOVÁ, Helena a Karolína DOBIÁŠOVÁ. [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://migraceonline.cz/cz/eknihovna/zdravotni-pojisteni-cizincu-v-cr.
99
XI. Sociální zabezpečení 1. Sociální zabezpečení 2. Koncept Sociální zabezpečení můžeme chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí mohou dané osoby předejít, překonat nebo zmírnit následky sociálních situací, jakou je například nemoc, úraz, těhotenství ad. Skládá se ze tří pilířů: • Systém sociálního pojištění • Státní sociální podpora • Sociální pomoc a. Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění funguje na principu ochrany osob pravidelným ukládáním finančních částek zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných pro případ vzniku sociální události jakou jsou mateřství, nemoc, stáří. Do tohoto systému řadíme důchodové pojištění a nemocenské pojištění. b. Státní sociální podpora Státní sociální podporou jsou řešeny sociální situace, kdy je účelné rodinu, především rodinu s dětmi podpořit (např. při narození dítěte). V zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře je uvedeno pět základních soc. dávek. Tento systém je financován z daní. c. Sociální pomoc Řeší obtížné soc. situace stavu hmotné a soc. nouze, situace, které občan nedokáže řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny. Není v jeho silách, aby se sám zaopatřil. Sociální pomoc se poskytuje v těchto základních formách - Forma soc. služeb - poskytují nestátní neziskové organizace , obce a kraje - Forma sociálně-právní ochrany a dávek soc. pomoci – poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úradu práce a obecní úřady Jednotlivé formy jsou financovány ze státního rozpočtu a z rozpočtu obcí. 2.1. Životní a existenční minimum (https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min) Životní a existenční minimum jsou další z nástrojů, které mají ochránit obyvatele tohoto státu před sociálním vyloučení. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
100
Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze a při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částky životního minima platné v roce 2015 v Kč za měsíc: pro jednotlivce............................................................3 410 pro první dospělou osobu v domácnosti
........................3 140
pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti......... 2 830 pro nezaopatřené dítě ve věku
:
o do 6 let
1 740
o 6 až 15 let
2 140
o 15 až 26 let (nezaopatřené) 2 450 Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Částka existenčního minima platná v roce 2015 za jeden měsíc je 2 200,- Kč. Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc jednotlivec
3 410
2 dospělí
3 140 + 2 830 = 5 970
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let
3 140 + 1 740 = 4 880
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let
3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 Společně posuzovanými osobami jsou rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé nebo registrovaní partneři, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami a jiné osoby společně užívající byt (s hlášenou adresou v bytě), pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, zdržují mimo byt, ale mají tam stále hlášenou adresu. To může být z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání, nebo ze zdravotních nebo pracovních důvodů, včetně dobrovolnické služby. 2. Systém sociálního pojištění (pozn. všechny výpočty níže se vztahují k 31.12.2015) a) Dávky nemocenského pojištění (http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/) 101
Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Z hlediska nemocenského pojištění se nerozlišuje, zda zaměstnanec je občanem České republiky nebo jiného státu. Nemocenského pojištění mohou být účastny jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Zaměstnanci, kteří jsou činní pro zaměstnavatele, kteří nemají na území ČR sídlo, jsou v ČR pojištěni, pokud má zaměstnavatel sídlo na území státu EU (více zde) nebo na území státu, s nímž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. (Pozn. Úplný přehled všech mezinárodních smluv včetně jejich osobního a věcného rozsahu je uveden v tabulce Přehled dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení sjednaných Českou republikou dostupné na adrese: http://www.cssz.cz/cz/mezinarodni-smlouvy/smlouvy-uzavrene-cr/prehledsmluv.htm) Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení OSSZ (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení - PSSZ). Dále uvedeme 3 nejběžnější dávky nemocenského pojištění. 1 Nemocenské 1.1. Zaměstnanci - Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. První tři dny na nemocenské není vyplacena žádná dávka, další dva týdny platí nemocenskou zaměstnavatel. Výše nemocenské za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Maximální doba, po kterou můžete pobírat nemocenskou, je 380 dnů a výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Příklad. Onemocníte – půjdete k lékaři, ten vám vystaví „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který má 5 propisovacích dílů, vám předá 3 díly. Druhý díl se žlutým pruhem si necháte po celou dobu nemoci u sebe a na konci ho odevzdáte lékaři, třetí díl s modrým pruhem dáte svému zaměstnavateli, čtvrtý díl s růžovým pruhem využijete, pokud trvá nemoc déle než 14 dnů. Na druhé straně čtrvtého dílu vyplníte údaje, kam vám má být zasílána dávka, nejpozději 14.den nemoci půjdete ke svému lékaři, který vám dá Potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to předáte svému zaměstnavateli. Stal-li se vám úraz musíte ještě dodat písemné prohlášení o tom, jak úraz vznikl, nebo vyplnit formulář „Záznam o úrazu“, který je k dispozici na webových stránkách ČSZZ. Trvá-li nemoc déle než 14 dnů, vystavuje váš ošetřující lékař Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti každý měsíc a vy ho odevzdáte/odesílate zaměstnavateli. Při ukončení nemoci vám lékař dá pátý díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a ten odnesete svému zaměstnavateli.
102
Při hrubé mzdě 20 000,- Kč za posledních 12 měsíců, vám bude od 15. dne pracovní neschopnosti denní dávka nemocenské vycházet na 356,- Kč/kalendářní den (náhrada mzdy v prvních 14 dnech na 496,- Kč/pracovní den). 1.2. OSVČ Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Podmínkami, aby OSVČ byla vyplácena dávka nemocenské, jsou: - účast na nemocenském pojištění (hrazení pojistného) minimálně 3 měsíce předcházející vzniku pracovní neschopnosti - po dobu pracovní neschopnosti OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost - OSVČ byla uznána pracovně neschopnou, a tato neschopnost trvá déle než 14 dní Příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu. Příklad. Od 1.1.2015 odvádíte pojistné na nemocenské pojištění, onemocníte 2.2.2015 – dávka vám nenáleží, protože jste nesplnili zákonnou lhůtu hrazení pojistného tři měsíce. Od 1.1.2015 odvádíte pojistné na nemocenské pojištění, onemocníte 1.4.2015 – dávka vám náleží od 15.dne pracovní neschopnosti. Její výše při pojistném 115 Kč/měsíc bude 116 Kč/den. Postup při vzniku pracovní neschopnosti: dojdete si k lékaři, ten vám vystaví „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který má 5 propisovacích dílů, vám předá 3 díly. Druhý díl se žlutým pruhem si necháte po celou dobu nemoci u sebe a na konci ho odevzdáte lékaři, třetí díl s modrým pruhem si ponecháte, čtvrtý díl s růžovým pruhem vyplníte, trvá-li nemoc déle než 14 dnů a předáte spolu s Potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které vám vystaví váš lékař, místně příslušné OSSZ – musíte tam uvést, kdy jste naposledy vykonával výdělečnou činnost. Pátý díl vám dá lékař při ukončení pracovní neschopnosti, a pokud trvá nemoc déle než 14 dnů, předáte jej příslušné OSSZ. Trvá-li nemoc déle než 14 dnů, vystavuje váš ošetřující lékař Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti každý měsíc a vy ho odevzdáte/odesíláte zaměstnavateli. 2 Ošetřovné (http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/osetrovne.htm) Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Příklad. Onemocní vám dítě, případně manželka, která se o dítě jinak stará a pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, ošetřující lékař dítěte nebo manželky vystaví tiskopis s názvem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péči)“. Ten má 2 díly; v prvním 103
díle vyplníte část B a předáte ho svému zaměstnavateli, druhý díl vám předá lékař při ukončení potřeby ošetřování a vy ho opět předáte svému zaměstnavateli. 3. Peněžitá pomoc v mateřství (http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm) 3.1. Zaměstnanci Základní podmínkou nároku na PPM je účast na nemocenském pojištění v době nástupu na PPM (hrazení pojistného). Nástup na „mateřskou“ je v období mezi 8. až 6. týdnem před termínem porodu. Tento datum si může matka určit sama. Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Nárok na dávku má i žena, které skončilo zaměstnání, a to v době 180 dnů po ukončení zaměstnání, tzv. „ochranná lhůta“. Tato lhůta může být i kratší, pokud zaměstnání trvalo kratší dobu než 180 dnů. Nadále platí podmínka účasti na pojištění 270 dnů v předchozích dvou letech. Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Příklad. Termín porodu vám byl stanoven na 20. 07. (podle poslední menstruace) a 24. 07. 2015 (podle ultrazvuku plodu). Z těchto dvou dat si můžete zvolit. Na „mateřskou“ byste ráda nastoupila co nejdříve, tj. 26. 05. 2015 – 8 týdnů před termínem porodu 20. 07. 2015. V předchozích dvou letech, 26. 05. 2013 až 26. 05. 2015, jste byla zaměstnána na pracovní smlouvu a dohodu o provedení práce. Varianta 1: Pracovní smlouva trvala 6 měsíců, od 1.1. 2013 – 30.10.2013, a bylo za vás hrazeno pojistné na nemocenské pojištění. DPP trvala 5 měsíců od 1.1. 2015 – 25.05. 2015., výše hrubého příjmu byla 8000,- Kč/měsíc. Z DPP za vás nebylo hrazeno pojistné na nemocenské pojištění, protože výše měsíčního příjmu nepřesehovala 10 000,- Kč. Účastna pojištění jste v předchozích dvou letech byla tedy pouze v období 26.05. 2013 – 30.09. 2013. Nemáte nárok na PPM. Varianta 2: Pracovní smlouva trvala 6 měsíců, od 1.1. 2013 – 30.10.2013, a bylo za vás hrazeno pojistné na nemocenské pojištění, výše měsíčního příjmu byla 16 000,- Kč. DPP trvala 5 měsíců od 1.1. 2015 – 25.05. 2015., výše hrubého příjmu byla 10 500,- Kč/měsíc. Nárok na PPM máte, a to ve výši cca 9 150,- Kč/měsíc. 3.2. OSVČ Základní podmínkou nároku na PPM je účast na nemocenském pojištění v době nástupu na PPM (hrazení pojistného). Účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a současně musí být pro nárok na tuto dávku splněna i podmínka trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
104
Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2014 je minimálně 5 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,3 % činí nejméně 115 Kč. Příklad: Minimální měsíční pojistné je 115 korun. Denní dávka peněžité pomoci v mateřství je 116 korun; mateřská dovolená standardně trvá 28 týdnů, celkem tedy na peněžité pomoci v mateřství dostanete 22 736 korun, u dvojčat a vícerčat je pak mateřská dlouhá 37 týdnů, celkem byste v takovém případě na peněžité pomoci dostala 30 044 korun. Maximálně můžete na nemocenské pojištění platit 394 korun. A pokud byste tolik platila, denní dávka peněžité pomoci v mateřství by vám vyšla 395 korun; mateřská dovolená standardně trvá 28 týdnů, celkem tedy na peněžité pomoci v mateřství dostanete 77 420 korun, u dvojčat a vícerčat je pak mateřská dlouhá 37 týdnů, celkem byste v takovém případě na peněžité pomoci dostala 102 305 korun. (http://www.penize.cz/kalkulacky/materskaosvc#materskaosvc2015) 2) Dávky státní sociální podpory (http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp) Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Adresu krajské pobočky a pobočky pro hlavní město Prahu naleznete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local. Formuláře žádostí naleznete na http://formulare.mpsv.cz/okdavky/. Nárok na dávky (Z. č. 117/1995 Sb. §3 odst. 2) má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu (občané), občané EU nebo cizinci s trvalým pobytem (včetně azylu a doplňkové ochrany) na území České republiky a mají zde bydliště. Cizinci, kteří mají typ pobytu jiný než trvalý (např. dlouhodobý pobyt) na území České republiky, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Pokud má žadatel o mezinárodní ochranu hlášené bydliště mimo pobytové středisko, nárok na dávky mu vzniká rovněž až po uplynutí 365 dnů ode dne hlášení. Pro účely státní sociální podpory se rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje. 3.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Věk nezaopatřeného dítěte
Přídavek na dítě v Kč měsíčně
do 6 let
500
6 – 15 let
610
15 – 26 let
700 105
O přídavek na dítě se žádá 1x ročně, a dále v říjnu každého roku se žádost musí prodloužit, trvá-li nárok. Rozhodným obdobím, ve kterém se sledují příjmy, je u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Tedy žádáte-li o přídavek na dítě v říjnu 2015 nebo červnu 2016 , doložíte příjmy za rok 2014. 3.2 Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Náklady na bydlení se dokládají každé čtvrtletí a jejich platba musí být doložena (výpis z účtu, ústřižek složenky, stvrzenka ad.), také příjmy musí být potvrzeny zaměstnavatelem na příslušném formuláři. Příklad. Rodina žijící v nájmu v Praze – 2 dospělí a 2 děti do 6 let, mají životní minimum 9450,- Kč. Čistý příjem v rodině je 12 000,- Kč, měsíční náklady na bydlení jsou 15 000,- Kč. Výše příspěvku na bydlení vychází na 10 800,- Kč. (http://www.kurzy.cz/kalkulacka/prispevekna-bydleni/) 3.3
Rodičovský příspěvek
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na uvedený vyměřovací základ: pokud 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše7 600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, je výše rodičovského příspěvku je omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Při pobírání rodičovského příspěvku můžete u dítěte mladšího 2 let využívat služeb mateřské školy nebo jiného zařízení pro děti předškolního věku, ovšem ne více než 46 hodin v kalendářním měsíci. U dítěte staršího 2 let se návštěva předškolního zařízení již nesleduje. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič si může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku přivydělávat, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. 106
Pokud pobíráte rodičovský příspěvek a narodí se vám druhé dítě, musíte to neprodleně oznámit na svém kontaktním pracovišti SSP – nejlépe ještě před porodem. 3.4.
Porodné
Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Příjmy v rodině nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. 3.5.
Pohřebné
Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. c) Sociální pomoc 1. Dávky hmotné nouze (http://www.mpsv.cz/cs/5#sphn) V hmotné nouzi se můžete ocitnout, pokud nemáte dostatečné příjmy, a tudíž si nemůžete zajistit uspokojení základních životních potřeb. Poskytování dávek je mimo jiné zejména vázáno na registraci jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce a prokazatelnou snahu zvýšení si příjmu vlastním přičiněním (hledání práce). 1.1.
Příspěvek na živobytí
Tato dávka je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny). Příklad. U dospělého člověka, který je nezaměstnaný a registrován jako uchazeč o zaměstnání, rovná se výše příspěvku na živobytí životnímu minimu, tj. 3 410,- Kč. 1.2.
Doplatek na bydlení
Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení, pokud máte nedostatečné příjmy. Tato dávka se váže na dávku ze systému státní sociální podpory - příspěvek na bydlení, o který je nutné zažádat jako první. Dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt, nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.
107
Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. 1.3.
Mimořádná okamžitá pomoc
Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací: •
osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima)
•
postižení vážnou mimořádnou událostí (živelná pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.
•
Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
•
Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby, např. nezbytné vybavení bytu. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
•
Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním (např. školní pomůcky) nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí (např. poplatky za kroužky) a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
•
Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.
2. Sociální služby Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby můžou být ambulantní (za kterými klient dochází, neposkytují ubytování), pobytové (poskytují ubytování) nebo terénní (v přirozeném prostředí klienta). Sociální služby mohou také být bezplatné (sociální poradenství, služby rané péče, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
108
služby následné péče a doléčovací, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy) a za úplatu. Sociální služby bývají poskytovány v následujících zařízeních: a) centra denních služeb, b) denní stacionáře, c) týdenní stacionáře, d) domovy pro osoby se zdravotním postižením, e) domovy pro seniory, f) domovy se zvláštním režimem, g) chráněné bydlení, h) azylové domy, i) domy na půl cesty, j) zařízení pro krizovou pomoc, k) nízkoprahová denní centra, l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, m) noclehárny, n) terapeutické komunity, o) sociální poradny, p) sociálně terapeutické dílny, q) centra sociálně rehabilitačních služeb, r) pracoviště rané péče, s) intervenční centra, t) zařízení následné péče. Základní povinností všech druhů sociálních služeb je poskytování základního sociálního poradenství, které má přispět k řešení těžké životní situace. Součástí sociálních služeb jsou také služby sociální péče, které napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Mezi tyto služby patří: a) osobní asistence b) pečovatelská služba c) tísňová péče 109
d) průvodcovské a předčitatelské služby e) podpora samostatného bydlení f) odlehčovací služby Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby, může být poskytnuta finanční dávka – příspěvek na péči. O tuto dávku se žádá na předepsaném tiskopise na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce. Příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu žadatele o příspěvek. Po podání žádosti provede sociální pracovník ÚP sociální šetření v přirozeném prostředí klienta (doma, v domově pro seniory atp.) a dále Okresní správa sociálního zabezpečení provede posouzení zdravotního stavu. Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV. Výše příspěvku se odvíjí od přiznaného stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1. 2007, poskytovány: •
občanu ČR a jejich rodinným příslušníkům s uděleným přechodným pobytem,
•
osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu a jejich rodinným příslušníkům s uděleným dlouhodobým pobytem,
•
osobě, které byl udělen azyl,
•
osobě, které byla udělena doplňková ochrana,
•
občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie,
•
cizinec, který je zaměstnán nebo již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky a jeho rodinný příslušník, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky
•
a dalším osobám, pokud oprávněně pobývají na území České republiky na základě Zákona o pobytu cizinců a Zákona o azylu.
Ostatním osobám legálně pobývajícím na území České republiky mohou být poskytovány pouze následující služby: azylové domy, kontaktní centra, noclehárny a terénní programy.
110
Sociální služby poskytují obce a kraje, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby a Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.
Použitá a doporučená literatura: Zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 117/2005 Sb., o státní sociální podpoře Koordinace sociálního zabezpečení v EU. http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/socialnizabezpeceni
111
XXI. Přílohy
112
Příloha č. 1 Vzor pracovní smlouvy
PRACOVNÍ SMLOUVA Okna, dveře a podlahy s.r.o. se sídlem Hrušinská 876/23, 101 00 Praha 10 – Vršovice IČ: 321 56 845 zastoupena: Mgr. Petrem Slavíčkem, ředitel (dále jen „zaměstnavatel“) a Josef Vrchnovský bytem Jičínská 34, 278 01 Kralupy nad Vltavou narozen 23. 8. 1965 (dále jen „zaměstnanec“) uzavírají dnešního dne, měsíce a roku dle zákona č. 626/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů PRACOVNÍ SMLOUVU 1. Základní ustanovení 1.1 Zaměstnanec přijímá od zaměstnavatele nabídku na pracovní pozici truhlář. 1.2 Pracovní smlouva je sjednána na dobu neurčitou (popřípadě určitou do data 31. 12. 2014). Dne nástupu do práce je 15. 2. 2014. 1.3 Místem výkonu je sídlo zaměstnavatele. Adresa Hrušinská 876/23, 101 00 Praha 10 – Vršovice. 1.4 Zaměstnanec přistupuje na sjednanou zkušební dobu v délce 2 měsíců. S ohledem na § 35 odst. 4 nemůže být zkušební doba následně prodloužena. 2. Práva a povinnost zaměstnance 2.1 Zaměstnanec má povinnost plnit veškeré úkoly přidělené zaměstnavatelem, které vyplývají a nepřesahují rámec sjednané pracovní pozice. 2.2 Zaměstnanec je povinen svou práci vykonávat osobně. V případě nutné spolupráce s třetí osobou, je povinen předem písemně upozornit zaměstnavatele. 2.3 Zaměstnanec je povinen seznámit se pomocí školení s pracovním řádem, právními předpisy na pracovišti a dodržovat jimi předepsanou bezpečnost při práci. 3. Mzda 3.1 Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na hodinové mzdě ve výši 120,- Kč. (nebo: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na měsíční mzdě, která je stanovena pomocí Dohody o mzdě (dále jen „mzdový výměr“), která je přílohou., je možné sjednat i pevnou mzdu) 3.2 Mzda je splatná vždy k 15. dni následujícího měsíce. Mzda je vyplácena bankovním převodem na účet zaměstnance. 3.3 V případě prodlení zaměstnavatele se splacením mzdy o více než 30 dní, má zaměstnanec nárok na odstoupení od této smlouvy.
113
4. Pracovní doba 4.1 Pracovní doba činí čtyřicet (40) hodin týdně. Pracovní doba je v souladu s § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 4.2 V případě předem písemně sjednaného pracovního úkonu oběma stranami, je možné sjednanou pracovní dobu v odst. 4.1 překročit. A to v rámci § 93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Přesčasové pracovní době odpovídá zvýšená hodinová mzda ve výši 15% ze základní hodinové mzdy. 5. Dovolená 5.1 Zaměstnanec má nárok na zákonem stanovenou dovolenou dle § 212-223 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce. 5.2 V případě nesplnění povinnost zaměstnance, má zaměstnavatel právo zaměstnance z předem nahlášené dovolené odvolat. 6. Závěrečná ustanovení 6.1 Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci veškeré zákonem stanovené podmínky pro výkon práce. 6.2 Tato smlouva může být vypovězena písemnou dohodou obou stran. V případě jiného způsobu ukončení pracovního poměru strany jednají dle zákonem stanovených podmínek. 6.3 Tato smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky, které jsou stvrzeny podpisem obou stran. 6.4 Ustanovení této smlouvy se řídí platnými zákonnými předpisy, především zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 6.5 Pracovní smlouva se vyhotovena ve dvou vyhotovení, z nichž 1 obdrží každá ze stran.
V Praze dne 4. 2. 2014
Mgr. Petr Slavíček zaměstnavatel
Josef Vrchnovský zaměstnanec
(případně Příloha: Mzdový výměr)
114
Příloha č. 2 Vzor dohody o pracovní činnosti (DPČ)
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli ABCD s.r.o. se sídlem Praha 1, Vyskočilova 33, PSČ 110 00 IČO 5698742 společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 12354, zastoupena jednatelem Pavlem Pěkným (dále jen „Zaměstnavatel“) a Lukáš Šikovný bytem Praha 3, El. Krásnohorské 25, PSČ 130 00 nar. 28.3.1975 (dále jen „Zaměstnanec“) tuto Dohodu o pracovní činnosti v souladu s § 76 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění 1. PŘEDMĚT ZÁVAZKU 1.1 Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici skladníka. 1.2 Pracovní doba zaměstnance se stanoví 20 hodin týdně a její rozvržení určí zaměstnavatel, dle své potřeby vždy 14 dní dopředu, přičemž práce bude vykonávána výlučně v sídle zaměstnavatele, uvedeném shora. 1.3 Pracovní náplní zaměstnance bude příjem a výdej zboží, jakož i uskladnění zboží. 1.4 Za práci bude zaměstnanci poskytována odměna 100Kč/hod, která je splatná do každého 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce pro zaměstnavatele zaměstnancem vykonána. 1.5 Jako den nástupu do práce se stanovuje 1.7.2014. 1.6 Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. 2. ZRUŠENÍ ZÁVAZKU 2.1 Zaměstnavatel může tuto dohodu okamžitě zrušit z důvodů uvedených v § 55 zákoníku práce. 2.2 Zaměstnanec může tuto dohodu okamžitě zrušit z důvodů uvedených v § 56 zákoníku práce. 2.3 Jednostranně může tuto dohodu zrušit zaměstnavatel i zaměstnanec, a to bez udání důvodu, s 15-denní výpovědní dobou, která počíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
115
3. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 3.1 Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy. 3.2 Tato dohoda se pořizuje ve 2 vyhotoveních a každá ze smluvních stran obdrží jeden podepsaný stejnopis. 3.3 Smluvní strany výslovně prohlašují a svým podpisem stvrzují, že tuto dohodu uzavírají svobodně, určitě a vážně, s tím, že si obsah dohody řádně přečetly, všemu porozuměly neshledávají ji rozpornou a nemají k jejímu obsahu žádných námitek, ani výhrad.
V Praze dne 12.6.2014
V Praze dne 12.6.2014
Zaměstnavatel Pavel Pěkný ABCD s.r.o. zastoupena Pavlem Pěkným, jednatelem
Zaměstnanec Lukáš Šikovný
116
Příloha č. 3 Vzor dohody o provedení práce (DPP)
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli ABCD s.r.o. se sídlem Praha 1, Vyskočilova 33, PSČ 110 00 IČO 5698742 společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 22235, zastoupena jednatelem Pavlem Pěkným (dále jen „Zaměstnavatel“) a Leoš Dub bytem Praha 3, El. Krásnohorské 25, PSČ 130 00 nar. 13.5.1977 (dále jen „Zaměstnanec“) tuto Dohodu o provedení práce v souladu s § 75 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
1. PŘEDMĚT ZÁVAZKU 1.1 Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat úklidové práce, spočívající v úklidu všech prostor zaměstnavatele. 1.2 Pracovní doba zaměstnance se stanoví na 2 dny v týdnu, dle potřeby zaměstnavatele, přičemž každý tento den se pracovní doba stanoví na 2 hodiny, tedy 4 hodiny týdně. 1.3 Rozsah pracovní doby rozvrhne zaměstnavatel dle své potřeby vždy 14 dní dopředu a práce bude vykonávána výlučně v sídle zaměstnavatele, uvedeném shora. 1.4 Za práci bude zaměstnanci poskytována odměna 100Kč/hod., která je splatná do každého 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce pro zaměstnavatele zaměstnancem vykonána. 1.5 Jako den nástupu do práce se stanovuje 1.7.2015 1.6 Dohoda se uzavírá na dobu jednoho roku, tj. do 30.6.2016. 2. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 2.1 Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy. 2.2 Tato dohoda se pořizuje ve 2 vyhotoveních a každá smluvní strana obdrží jeden podepsaný stejnopis.
117
2.3 Smluvní strany výslovně prohlašují a svým podpisem stvrzují, že tuto dohodu uzavírají svobodně, určitě a vážně, s tím, že si obsah dohody řádně přečetly, všemu porozuměly a neshledávají ji rozpornou a nemají k jejímu obsahu žádných námitek, ani výhrad.
V Praze dne 12.6.2014
V Praze dne 12.6.2015
Zaměstnavatel Pavel Pěkný ABCD s.r.o. zastoupena jednatelem Pavlem Pěkným
Zaměstnanec Leoš Dub
118
Příloha č. 4 ŽIVOTOPIS Jméno: Judita Nováková, DiS. Datum narození: 8.1.1974 Adresa: Kotěšská 5, 140 00 Praha 4 Kontaktní údaje: e-mail.:
[email protected] tel: 774 248 188 Vzdělání12: 2001 - 2003 1997 - 2001 Zaměstnání: 2010 -13
2006-2010 2005-2006
2003-2005
Vyšší odborná škola zdravotnictví, Alšovo nábř.. 1, Praha 1, obor: zdravotní sestra, Titul: DiS. Střední škola zdravotnická, Karlovo nám.5, Praha 2, obor: Zdravotní sestra
Fakultní nemocnice na Bulovce, ulice U Kříže 10, Praha 8 Úvazek: hlavní pracovní poměr Pozice: zdravotní sestra na porodnickém oddělení Mateřská a rodičovská dovolená Fakultní nemocnice na Bulovce, ulice U Kříže 10, Praha 8 Úvazek: hlavní pracovní poměr Pozice: zdravotní sestra na oddělení šestinedělí Gynekologická ambulance MUDr. Novákové, Příčná 59, Praha 10 Úvazek: hlavní pracovní poměr Pozice: zdravotní sestra
Jazykové schopnosti: Anglický jazyk – mírně pokročilý Ruský jazyk – rodilý mluvčí Znalost práce na PC: Internet, Word, Excel, PowerPoint Schopnosti a dovednosti: Řidičský průkaz: B - osobní automobil (aktivní řidič) Pečlivost a svědomitost Schopnost koncepčního a analytického myšlení Schopnost týmové práce Zájmy: rodina, četba, pes Reference: MuDr. Nováková Bohdana, Gynekologická ambulance, Příčná 59, Praha 10, tel. 775 140 988 V Praze dne 20.7.2015 ……………………………………… vlastnoruční podpis
12
Do vzdělání se základní škola ve většině případů neuvádí; uvádí se pouze v případech, kdy má osoba pouze základní školu
13
Pomlka u roku znamená, že zaměstnání trvá doposud; v případě, že je uveden pouze rok bez pomlky, znamená to, že zaměstnání bylo v daném roce ukončeno (je možné uvádět i měsíce začátku a konce zaměstnání)
119
Příloha č. 5 Fakultní nemocnice Bulovka U Kříže 10 180 00 Praha 8 Judita Nováková, DiS. Kotěšská 5 140 00 Praha 4
Motivační dopis
V Praze dne 22.7.2015
Dobrý den, reaguji na vaši nabídku na pozici „Zdravotní sestra“ zveřejněnou na webových stránkách nemocnice Bulovka. V přiloženém životopisu zasílám veškeré náležitosti související s přihlášením se do tohoto výběrového řízení. S ohledem na pozici vám mohu nabídnout zejména téměř 3-letou praxi jako zdravotní sestra v Gynekologické ambulanci MUDr. Novákové. Dále nabízím příkladné studium na Vyšší odborné škole, které jsem ukončila absolutoriem s vyznamenáním. Mou závěrečnou prací na studiu byla Studium závislosti laskavé péče a strachu pacientek z porodu. Mou předností je pečlivost, svědomitost, předností je mé příjemné a milé vystupování. Případné další informace o mé osobě ráda poskytnu při telefonickém i osobním jednání. Těším se na případnou spolupráci. S pozdravem,
………………………… Judita Nováková, DiS.
120
