Komunální volby v Královéhradeckém kraji str. 2 PIRÁTSKÉ LISTY

Komunální a senátní volby

10.–11. října 2014

Komunální volby v Královéhradeckém kraji str. 2

UVNITŘ ČÍSLA / str. 4—5

HUMOR, ZÁBAVA, KVÍZY

PIRÁTSKÉ LISTY

Orlice je naše moře!

Volební výtisk zdarma I září 2014 I Rychnovsko I 1. vydání I volimpiraty.cz I piratskelisty.cz

Editorial aneb proč noviny?

Ivan Bartoš s Romanem Kučerou

Bez informací není svoboda Roman Kučera [email protected]

O existenci Orwellova románu 1984 jsem se  dozvěděl krátce před oním osudovým rokem. Bylo to v době před mou maturitou v roce 1982. Kniha byla samozřejmě „na indexu“, čili zakázaná, v tehdejším komunistickém Československu ji nebylo možné koupit. Dokonce nebylo možné ji ani vlastnit, aniž byste byli jednou nohou v průšvihu. Přesto se informace šířily. Zasvěcení věděli, že ta kniha existuje a že je v ní velmi dobře popsáno, co jsme v totalitě prožívali každodenně, v jemnější či hrubší formě. Když se mi pak za pár let poštěstilo, že ke mně jeden výtisk doputoval, bez dechu jsem knihu doslova hltal. Připadalo mi neuvěřitelné, jak přesně Orwell předpověděl, co se bude dít o  téměř čtyřicet let později v konmunistické totalitě. Knížka byla psána na průklepový papír na psacím stroji, některé stránky byly dost rozmazané. Ale vazba byla pevná, desky potažené textilem. Přede mnou prošla možná stovkami rukou, které se k ní chovaly velmi

ohleduplně a s úctou. Nikdy nezapomenu, že jsem tenkrát poprvé viděl chrakteristický podpis se srdíčkem. Byl na předsádce napsán inkoustem. Samizdat. Fenomén totalitních režimů minulého století. Když režim nedovolil knihu vydat, lidé si ji vytiskli sami. A nebyly to jen romány s pevnou vazbou. Tajně se tiskly a roznášely almanachy i cyklostylovaná periodika, z nichž nejznámější jsou dodnes Lidové noviny. Přečti a pošli dál! S nostalgií dnes vzpomínám, jak jsme odpojovali počítadlo u kopírky na fakultě, aby se nepoznalo, že po nocích na plné pecky tiskne. Inu, elektrikář si poradí vždycky... Informace se ale nešířily jen na papíře, ale i éterem. Stavěli jsme si krátkovlnné přijímače, na nichž se Svobodná Evropa dala chytit i přes rušení. Upravovali jsme rádia a televize, aby se na nich dala chytit „západní norma“. Lidé potřebovali informace, a tímto jsme jim k nim pomáhali. Nešlo jen o politické zprávy, ale i zábavu a kulturu. Západní kapely, jako třeba Pink Floyd, u nás nevycházely, ale daly se sehnat na „černých burzách“. Že se to režimu nelíbilo, to nás opravdu vůbec netrápilo.

Viděno dnešním pohledem, už tenkrát jsme dělali přesně to, co dnes s hrdostí nazýváme pirátstvím. Pomáhali jsme lidem získávat a  sdílet informace. Tehdy to bylo bez internetu obtížnější než dnes, a proto za něj buďme vděčni. Svobodný internet je velkou překážkou toho, aby se vrátila totalita. Leč, současné režimy se snaží pod nejrůznějšími záminkami tuto svobodu omezovat, regulovat, podmiňovat. A vždycky to naoko vypadá jako velmi rozumný důvod. My, Piráti, toto citlivě vnímáme a nenecháme se zmást. Dnes už víme, že jasnozřivý Orwell nepopisoval praktiky komunismu, ale obecně platné techniky manipulace davu a vymývání mozků. Zdaleka toto nepoužívaly jen komunistické režimy. Své „dvě minuty nenávisti“ využívá i naše propaganda. Lze se jí ubránit, když si člověk zachová kritické myšlení a když porovnává informace z více zdrojů. Musejí ovšem existovat a být přístupné co nejširšímu okruhu lidí. Doba se změnila, hodně věcí je dnes jinak, než si dokázal představit George Orwell. Ale jedna věc je platná beze změny. Bez informací není svoboda.

Živnostníci nemusí platit výpalné Jen málokterý současný živnostník nezažil situaci, kdy ho na provozovně navštívili podivní pánové, kteří nejprve obhlédli situaci, a když zjistili, že v místě cokoli reprodukuje hudbu či mluvené slovo, bezodkladně vyndali papíry s návrhem smlouvy. Živnostník se málokdy zmohl na odpor, zvlášť když zmínění pánové argumentovali, že placení se stejně nevyhne, a že když nepodepíše hned, bude to dražší. Byli to agenti OSA nebo Intergramu a živnostník podle nich musí platit za „užití autorsky chráněných děl“. Že to může být úplně jinak a jak se bránit, čtěte na straně 6.

Milé čtenářky a čtenáři, držíte v ruce noviny, kde se možná dozvíte věci, které se jinde nedočtete. Chceme, abyste se u nich pobavili, ale také abyste nás lépe poznali. Mnozí z vás se o politiku nezajímáte, mozná jste již zaslechli, že existují jacísi Piráti, a možná jste si i řekli, že  to je trochu nešťastný název pro politickou stranu. Naším přáním je, abyste nedali na první dojem a seznámili se tím, co Piráti opravdu dělají, co si myslí a co chtějí. Proč se rozhodli aktivně vstoupit do  politiky a jak ji chtějí změnit. Většinu textů v novinách psali naši kandidáti a  členové. Možná v nich najdete stylistické neobratnosti, ale jsou psány upřímně. Nemáme žádné bohaté sponzory, nemáme PR agentury. Jdeme do toho z vlastní vůle a přesvědčení. Všichni nás nemůžete poznat osobně, ale můžete nás mít přečtené. Vaše volební právo vám dává velkou moc. Využijte jej. Děkujeme a přejeme příjemné čtení. za Piráty ve východních Čechách Ing. Roman Kučera kandidát do senátu

Model Ještědu u vláčků zakryli krabicí Království železnic muselo na čas zakrýt model Ještědu, protože dědicové pana architekta Hubáčka požadovali zaplacení autorských práv. Náš komentář k případu přinášíme na straně 7. Jestli vás to  nadzdvihlo, raději ani nečtěte vizi z budoucnosti na straně 4.

Podpořte mou kandidaturu Transparentní účet: 2100643125/2010

www.romankucera.info facebook.com/volimkuceru

PIRÁTSKÉ LISTY

Piráti v komunálních volbách

PhDr. Ivan Bartoš, PhD. [email protected]

Úspěch ve volbách do Evropského parlamentu unikl Pirátům skutečně o vlásek. Výsledek 4,78 % (v Praze ovšem přes 6 %) je však posunul

2

volimpiraty.cz

zase o něco blíže k takzvanému bodu „volitelnosti“. Potřebují skutečně Piráti onu uměle vytvořenou hranici překračovat? Nemohou své pirátské myšlenky aplikovat zpoza zastupitelských sborů? Ano, i to je možné a Piráti to bez ohledu na výsledky voleb dělají už pět let. Přesto se do každých voleb nad rámec naší průběžné činnosti pouštíme. Ačkoliv lze řadu palčivých problémů skutečně otevírat zvenčí, je to cesta dlouhá a velmi komplikovaná. V řadě kauz doslova dolujeme informace, které by měly být občanům dostupné (smlouvy, strojově čitelná data, odpovědné osoby) či dokonce bojujeme u  soudů (např. ohledně předraženého systému Proxio či neoprávněného utajování informací dopravním podnikem). Jedná se  o  věčný kolotoč. Mezitím peníze mizí, výběrová řízení se falšují, politici se recyklují a úřady jsou stále uzavřenější. Kromě Prahy kandidují Pirá-

ti téměř ve stovce dalších obcí a  měst. Heslem kampaně by mohlo být třeba: „Skutečně otevřeme úřady občanům“. Bylo by toto heslo ambiciózní? Nemyslím si to. Řada opatření, jako je třeba bezvýjimečné zveřejňování smluv na internetu, nebo dostupnost videozáznamů z jednání zastupitelstva, je přece tak jednoduchá. Otevřenost spolu s  moderními technologiemi chápeme jako úžasnou kombinaci, kterou lze využít v libovolném patře politiky. Lépe řečeno kdekoliv ve správě věcí veřejných. Když i  jen několik svých zastupitelů vybavíme těmito dvěma artikly, mohou rozdmýchat vlny, které nedořešené problémy posunou, nebo umožní politikům i  občanům na věci pohlížet jinak. Proto i  já budu volit jinak. Recyklujme odpad, ne politiky. Autor je bývalý předseda Pirátské strany a lídr Pirátů v posledních volbách do Evropského parlamentu.

Piráti podporují Mgr. Ing. Pavla Křížka Piráti v Královéhradeckém kraji se rozhodli podpořit kandidáta do Senátu Mgr. Ing. Pavla Křížka. Učinili tak v hlasování členů krajského sdružení. Pavel Křížek kandiduje v obvodu č.  45, který zahrnuje Hradec Králové, Nový Bydžov a okolní obce. Jednou z iniciativ Pavla Křížka je projekt center demokracie, ke kterému na svém webu píše: „Struktura, pravomoci a fungování moci zákonodárné, výkonné a soudní jsou valné většině mladých věcí neznámou. Senát parlamentu ČR zaujímá v pomyslném žebříčku neznalosti a nezájmu místo z  nejpřednějších. Mladí nevidí ve výstupech Senátu pro sebe nic konkrétního či   užitečného. Tento fakt by měli a  mohli změnit sami senátoři. Pod gescí každého jednoho senátora by vzniklo v jeho volebním ob-

vodě Centrum demokracie. Tato centra by neměla mít jednotnou tvář a jejich podoba a  fungování by byly vizitkou každého jednoho senátora.“. Pavel Křížek se přihlásil k demokratickému minimu. Z  diskuzí s ním jasně vyplynulo, že má s Piráty stejný pohled nejen na svobodu internetu, ale i na další témata, která jsou pro nás důležitá. Více informací na stránkách www.pavelkrizek.cz.

Kde kandidujeme v Královéhradeckém kraji?

Hradec stále potřebuje Změnu

...více na www.zmenaprohradec.cz Piráty v Hradci Králové najdete v  letošních komunálních volbách na kandidátce s názvem „Změna pro Hradec a Strana zelených s podporou Pirátů“. Společně chceme navázat na činnost zastupitelů Změny pro Hradec v uplynulém období.

Z PROGRAMU Ano úsporám veřejných financí, ne zbytečnému zadlužování města

V komunálních volbách v roce 2010 dosáhla Změna pro Hradec slušného výsledku, když se ziskem 7,66 % hlasů obsadila 3 místa v zastupitelstvu. V letošních volbách si klademe za cíl společně dosáhnout dvojciferného výsledku.

NAŠI KANDIDÁTI

7. Bc. Stanislav Štipl

STRANA pirati.cz

Kulturní město pečuje o své přírodní a kulturní dědictví Podporované bydlení pro mladé rodiny s dětmi a seniory

Kde ještě kandidujeme?

Ano živému centru města, ne dalším obchoďákům

Granty a dotace nejsou jen pro vyvolené Posílení významu a respektovanosti místních samospráv Rozvoj města s respektem k životnímu prostředí Město musí naslouchat svým obyvatelům Revitalizace sídlišť – základ sociální rovnováhy ve městě

Zelení, Piráti a LES se v Trutnově spojili. Máme stejný pohled na politiku. Věříme, že politika může být čistá a má být službou občanům, ne  vlastní kapse. Chceme jednat a spojovat a udržet si ideály, ne politikařit. Naše programy se skvěle doplňují. Transparentní rozpočet, průhledné zakázky, zdravé město, bohatší místní firmy, vzdělaní občané. Máme osobnosti všech věkových kategorií, profesí, životních zkušeností a zájmů o město. Chceme zlepšovat to, čemu sami rozumíme. Věříme si. Důvěra vzniká tam, kde se nic neskrývá. Říkáme si vše jasně a otevřeně, a stejně tak to budeme dělat i na městě. Chceme, aby občané mohli vedení města důvěřovat.

PIRÁTSKÁ

Parkovací systém a příjmy z něho zpět do rukou města

Místo ve školce pro každého Hradečáka od 3 let

Žít v Trutnově s podporou Pirátů

V obci Byzhradec kandiduje jako nezávislý kandidát člen Pirátů Karel Ficenec.

11. Otakar Petr

Hned na dvou kandidátkách máme zpřízněné osoby v Novém Bydžově. Naše příznivkyně Mgr. Zdena Rudolfová kandiduje za SOS pro Nový Bydžov. Našeho člena Miroslava Čakyho najdete na kandidátce Změna pro Nový Bydžov. Chcete-li nás kdekoliv podpořit v komunálních volbách, zaškrtněte prosím celou kandidátku. Jinak hrozí, že vaše hlasy propadnou.

...více na www.zitvtrutnove.cz Z PROGRAMU 1. Důvěra vzniká tam, kde se nic neskrývá Chceme úplnou otevřenost města pro občany. Chceme, aby mohl každý kdykoli vidět, na co jsou vynakládané jeho peníze, kdo o tom rozhodl a jaký to mělo výsledek. Funguje to v jiných městech a státech, může to fungovat i u nás. 2. Bohatství města budují především místní firmy a lidé Chceme úspěšně fungující místní trutnovské obchody, restaurace a  služby. Víme, že malé firmy jsou pro ekonomiku a bohatsví města základem. Nechceme, aby Trutnov skončil jako jiná města, kde malé firmy zničily hypermarkety a řetězce, které pouze odsávají peníze v města, a centra měst následně obsadili asijští obchodníci. 3. Zdravé město, zdravé myšlenky, zdraví lidé Věříme, že ve městě, které funguje správným způsobem, pečuje dobře

o svěřené prostředky, roste a mění se s jasnou koncepcí, umožňuje občanům různé formy dopravy i sportu, a má zdravé ideály, budou lidé rádi a spokojeně žít. 4. Společnost, péče a kultura Pomáhat je normální a Tolerance a  porozumění jeden druhému je základem mezilidských vztahů. Kultura nás baví, nutí k zamyšlení, vzdělává a inspiruje, a pro Trutnov je nejlepší cestou široký výběr všech možných kulturních a společenských aktivit. Věříme, že vlastnictví psa, stejně jako dalších zvířat, by nemělo být trestáno vysokými poplatky a přehnanými omezeními. 5. Vzdělávání nekončí maturitou. Buďme městem vzdělaných. Jednou z hlavních výzev, která stojí před Trutnovem v následujících letech, je udržet si absolventy a aktivní lidi zde v Trutnově. Nabídněme jim prosperitu a možnosti rozvoje místo toho, aby nadšeně odcházeli do Prahy a jiných větších měst s tím, že v Trutnově nevidí budoucnost.

NAŠI KANDIDÁTI

2. Ing. Martin Jiránek

5. Bc. Petr Němeček

3

PIRÁTSKÉ LISTY

romankucera.info

Motorem zdravé ekonomiky je živnostník Roman Kučera kandiduje za Piráty do Senátu v obvodu č. 48 - Rychnov nad Kněžnou. Zeptal jsem se ho na jeho názory i na to, o co by v Senátu usiloval.

Bc. Stanislav Štipl [email protected]

Kandiduješ do Senátu. Čeho bys tam chtěl dosáhnout a koho chceš zastupovat? Zákony musí chránit nejen velkopodnikatele a korporace. Ti si je dokážou prolobovat. Zákony musí vyhovovat i drobným živnostníkům a zaměstnancům. Jsou tvé názory spíš pravicové, nebo levicové? Dnešní dělení politiky na pravici a levici je již překonané. Piráti chtějí omezovat nespravedlivé přerozdělování, ovšem chtějí zmírňovat sociální rozdíly. Když vezmeme pirátský program, některé věci jsou tam téměř totožné jako u Svobodných, kteří jsou považováni za jedinou echt-pravici, jiné programové komponenty jsou velmi blízké spíš sociální demokracii nebo zeleným. Měl by stát určovat občanům, jak mají žít? Naším (a mým osobním) cílem je co nejvíce omezit zasahování státu do soukromého života občanů, zjednodušit zákony a nechat občana svobodně rozhodovat o svém způsobu života. V poslední době se v ČR rozmnožili politici, kteří nemají žádný program. Patříš mezi ně? Jako Pirát se ztotožňuji s naším programem, publikovaným na adrese www.pirati.cz/program. Přesto existují určité oblasti, ve kterých cítím větší či menší odbornost. Takže budeš vždy hlasovat zcela podle našeho programu? Nejsem dogmatik. Naopak se pova-

žuji za odpůrce dogmat a krajních řešení. Máme-li například v programu „přímou demokracii“, nechápu to jako úplné zrušení zastupitelské demokracie a jejím nahrazením permanentním hlasováním obyvatelstva, ale zlepšení možnosti každého občana podílet se na správě společnosti, když pocítí nutnost takového kroku. Na Pirátech je skvělé, že se snaží podle svého programu i fungovat. A tím nejlépe poznají, co je potřeba v programu zdůraznit, co naopak změnit. Máš v rámci strany nějakou specializaci, ve které se cítíš být odborníkem? Myslíš kromě praktických věcí, jako webařina, focení a šití vlajek? (smích) Za naprosto rozhodující podmínku pro demokracii považuji svobodu projevu a dlouhodobě se jí zabývám už od totalitních dob. Svoboda projevu nespočívá jen v tom, že člověk za projevený názor nesmí být vězněn či jinak prezekvován. Spočívá i v zajištění toho, aby se   alternativní názory měly šanci se dostat mezi lidi. Jít proti propagandě je věčný boj s přesilou. I když ta současné už není tak brutální jako byla za „komančů“, ale je o to rafinovanější. Co máš přesně na mysli? Příkladem může být třeba nezákonné kácení na Šumavě, kde byli aktivisté ostrakizováni a dřevařská lobby svou propagandou zcela ovládla mediální prostor. Včetně médií veřejné služby, což je zvlášť alarmující. O tom, že soudy daly aktivistům následně za pravdu, se v médiích zarytě mlčelo. Příčinu tohoto neutěšeného stavu vidím ve způsobu volby a fungování mediálních rad. Ve své funkci senátora bych se tento stav snažil napravit návrhem zcela jiného systému, podobně jako to mají v Německu. Média veřejné služby je  ovšem nutno zachovat, diskusi bych vedl o jejich financování, kte-

ré je v současnosti realisováno jako konstantní daň z hlavy, v čemž vidím jisté negativum.

Je svoboda projevu jedinou svobodou, která je v ohrožení? Další jev, proti kterému hodlám vystupovat, je privatizace veřejného prostoru. Je to trend, který je potřeba zvrátit. Myslím, že není třeba rozvádět všechny jeho podoby, patří sem jak vstup do lesa, tak neexistence veřejných plakátovacích ploch, tak například zákaz/nezákaz fotografování na Karlově mostě. Souvisí s tím i zachování proluk a zelených ploch ve městech, trend, kdy každý kousek nezastavěné plochy prodá město developerům, se musí zastavit na celostátní úrovni. Co říkáš na nový občanský zákoník? Jsem proti svěřeneckým fondům a  dalším šílenostem, které se podařilo propašovat do Nového občanského zákoníku a hodlám je postupně vyhledávat a napravovat. Postup, kdy se naráz schválily tisíce změn, aniž by byla šance je jednotlivě probrat, považuji za zločin proti obyvatelstvu. Jak bys řešil problematiku exekutorů? Obchod s dluhy je naprosto zásadní problém, který nemá ve světě snad obdoby. Zákonem bych stanovil maximální náklady na vymáhání dluhu ve výši jeho samého (+ standardní úroky). Riziko ve  vztahu dlužník-věřitel musí nést přiměřenou měrou obě strany, nikoliv pouze dlužník. Měl by stát občana vychovávat? Jakožto liberál jsem proti zavádění různých kvót, zákazů a příkazů. Stát by se běžnému, nepodnikajícímu občanu měl plést do života co  nejméně a nechat na něm, co považuje za správné. Chceme-li občana „vychovávat“, musíme tak činit tím,

Dvě stě tisíc jako trest za web Ing. Roman Kučera [email protected]

Pan Tomáš je v invalidním důchodu, protože je slabozraký. Má  dvě malé děti. Aby se „začlenil do společnosti“ a trochu si přivydělal, začal ve svém domku provozovat zdravotní masáže. Uživit rodinu pro něj není žádná maličkost. Rozhodl se propagovat své služby na internetu. A tím začala pěkná šlamastyka. Tomáš není žádný IT odborník. Vzhledem k jeho hendikepu, kdy sotva přečte titulky, to není nic překvapivého. Ironií osudu se stalo, že jeho kamarád mu nabídl, že mu udělá pěkné stránky. A provedl to  tak, že pomocí jistého stahovacího programu okopíroval celý web jednoho renomovaného masérského studia. Pak jenom pozměnili některé názvy a bylo hotovo. Amatérština, klukovina. Zkušený webař na první pohled poznal, že je to uděláno neumělou rukou, obrázky vinou změněných textů nelícovaly, prostě ostuda. Navíc majitel originálu se to dozvěděl a přes právničku poža-

doval náhradu neoprávněného obohacení ve  výši skoro 200 000 Kč. Pro zoufalého Tomáše neřešitelná situace. Chytil se stébla a obrátil se na Piráty, které v minulých volbách volil. Pirátská strana má s pomocí šikanovaným své zkušenosti. Většinou se ovšem jedná o studenty, kteří sdíleli filmy a Česká protipirátská unie (ČPU) po nich chce absurdní částky, které často jdou do milionů. Tohle je trochu jiný případ, Tomáš skutečně provedl něco, co ani Piráti neschvalují, i když náhrada škody je přemrštěná. Tomášův známý okopíroval web se vším všudy, včetně odkazů, bez uvedení autora, bez svolení, ke komerčním účelům. Byl zde i další rozdíl. Žalující stranou není pochybná instituce ČPU, ale podnikatel, který již něco vytvořil a mohl by na problém nahlížet realističtěji. Vzal jsem si tento „případ“ na starosti. Zákon říká, že když někdo neoprávněně užije autorské dílo, může po něm poškozený požadovat dvojnásobek „obvyklé ceny“. Takto se postupuje běžně v případě

fotografií, kde obvyklá cena je v řádu stokorun. Zde došlo k něčemu jinému. Na webu mají totiž značnou hodnotu zdrojové kódy, jakýsi motor, který slouží k vytváření a správě obsahu. A k tomu se Tomáš pochopitelně nedostal a  nemohl jej tudíž okopírovat. Soudního sporu jsme se nebáli, ale nejlepším řešením vždy je, když se obě strany sporu dohodnou. Zavolal jsem tedy poškozenému panu Martinovi P. a situaci mu vysvětlil. Naštěstí se ukázalo, že je přístupný racionálním argumentům a nejde mu o zničení konkurence pomocí paragrafů. Zvlášť když na základě osobních omluv viníka uznal, že celá kauza je pro něj dostatečným varováním. Příběh má tedy relativně šťastný konec. Pan Tomáš stránku ihned smazal, panu Martinovi byly uhrazeny náklady, které kvůli tomu již vynaložil. Musel totiž zaplatit své právničce, která se tak stává skutečným vítězem celého případu. Od nepaměti totiž platí jednoduchá rovnice: čím složitější a absurdnější zákony, tím lépe pro právníky.

že  mu dáme k dispozici informace, umožníme vzdělávání, aby se mohl svobodně rozhodnout, nikoliv mu vše zakazovat a přikazovat. Jak by měla fungovat ekonomika? Za důležitou považuji podporu drobného podnikání. Zdravá společnost má být tvořena velkým množstvím konkurujících si  menších subjektů, nikoliv několika megakorporacemi, ve  kterých jsou všichni zaměstnáni a  postupně nahrazeni roboty. Proto budu podporovat zjednodušení legislativy tak, aby byla srozumitelná i pro drobné živnostníky, kteří si nemohou dovolit využívat týmy ekonomů, právníků a poradců. Následně jsou likvidováni velkými korporacemi, jež takové týmy mají. Žádoucí je dosáhnout stavu, kdy aparáty právníků nebudou potřeba. Ty s tím máš osobní zkušenost? Jsem živnostník od roku 1990. Zažil jsem na vlastní kůži, jak jsou tito lidé doslova ždímáni. Začalo to malou privatizací. Obce prodaly nebytové prostory ve dražbách, aniž k tomu existoval zákonný rámec a aniž by byla jakákoliv garance, že v těch prostorách bude umožněno podnikat s nějakým ekonomicky návratným výhledem. Tak se stalo, že jsem si otevřel elektro. Za dva roky z mé ulice udělali pěší zónu. Zákazník, který si chce koupit dvacetikilovou televizi, těžko počítá s tím, že si ji odnese v náručí pěšky. Živnostníci postupně krachovali nebo odcházeli na periferii, zde je ovšem začala likvidovat nově rostoucí obchodní centra a hypermarkety. V původních lokalitách přežily banky, cestovky a herny. Pak ovšem začaly krachovat banky a cestovky. Centra měst se vylidňují, profitují na tom developeři, kteří staví stále další a další obchodní domy, kterým se dokonce začalo honosně říkat „galerie“, snad aby se zakryla jejich naprostá zbytečnost. Bylo by to k smíchu, kdyby tomu šlo utéct... Myslím, že úkolem nových politiků je tento trend zastavit a otočit.

Teď se často hovoří o iniciativě Rekonstrukce státu a o tom, že politici nedodržují sliby, ke kterým se zavázali. Jaký je tvůj postoj? Já jsem to podepsal a fandím tomu. Ale chápu, proč jsou někteří Piráti vůči RS skeptičtí. Ne, že by s ní nesouhlasili, ale nevěří, že může něco změnit. Politici se budou dál chovat podle svých zkažených morálek, ne podle veřejných slibů. My, Piráti, jsme transparentní i bez takových slibů, to jsme totiž byli dávno před vznikem RS. Volič by se měl zajímat, jak fungují ostatní strany a jejich zastupitelé na všech úrovních. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Podpořil bys legalizaci konopí? Zákazy nikam nevedou. Můj postoj k neřestem, jako je hazard, prostituce a užívání omamných látek, vychází z liberálního myšlení. Řešením je spolupráce a nastavení mantinelů, akceptovatelných oběma stranami. V případě drog jsem pro úplnou dekriminalizaci a kontrolovanou distribuci. Astronomické zisky potom nepůjdou zločincům, ale státu a mohou být využity k prevenci, léčení a vzdělávání, že lepší je drogy nebrat. Jak si představuješ budoucnost lidské společnosti? Uznávám princip trvale udržitelného rozvoje. Nejde ovšem jen o přírodní hmotné zdroje. Piráti tento princip posunuli i do oblasti informací. Na základě podrobných úvah jsme dospěli k závěru, že na informaci nelze uplatňovat majetková práva. Pokud bychom toto připustili a začali uplatňovat zpětně do minulosti, pak by každé písmenko někomu patřilo a museli bychom platit jakási „autorská práva“, což by paralyzovalo veškerou lidskou činnost. Absurdita takové situace dala vznik pirátskému světovému názoru, že vlastnická práva na informace jsou neslučitelná s principem trvale udržitelného rozvoje.

Nejen politika... NÁSLEDUJÍCÍ DVOUSTRÁNKU BERTE, PROSÍM, S REZERVOU

Schody do nebe i do pekla Se

zajímavým vynálezem přišli v  Kostelci nad Orlicí. Firma Heavenhell vyrábí patentované schoditě, po němž můžete neomezenou dobu vystupovat vzhůru, a když vás to přestane bavit, seběhnete zas zpátky dolů. Vyrábí se v několika velikostech. Takže na své si přijdou děti ve školkách i politici ve svých luxusních vilách. Za drobnou nevýhodu lze považovat, že při cestě do výše se pasažérovi začne točit hlava. Uhodnete, jakým směrem? Majitel firmy, geniální konstruktér Jan Rychnovský, redakci Pirátských

Jak vzniklo Mrtvé moře? Chuck Norris ho zabil.

Chuck Norris zemřel před 10 lety, ale Smrtka neměla odvahu mu to říct.

Chuck Norris umí dělit nulou.

Chuck Norris práskl otáčecími dveřmi.

Skrytá slova V následujícím textu najděte skrytá slova: V Hradci Králové podporují PIRÁTI kandidaturu podnikatele Pavla Křížka do Senátu. Najděte v textu: a) Starou nemovitost b) Dopravní prostředek c) Lesklou povrchovou úpravu d) Jednu z aktivit myslivců

listů tajemně naznačil, že již pracují na osmičkové verzi, která tímto nedostatkem trpět nebude a navíc její tvar bude lépe symbolizovat nekonečné možnosti tohoto, nebojme se říci, divu dvěta.

infobaden news

Nová legislativní normaWWW.PIRATI.CZ ochrání autory staveb Autorský svaz OSA zveřejnil legislativní normu, podle které budou majitelé a nájemci odvádět poplatek za možnost pozorovat ze svých bytů okolní stavby. Jak OSA uvádí v doprovodné zdůvodňovací zprávě, prakticky každá stavba je autorským dílem, jehož trvalým pozorováním dochází k neoprávněnému krácení autorských práv autora stavby. Současně s novou legislativní normou vypracoval autorský svaz i podrobný katalog, usnadňující postup při výpočtu jednotlivých poplatků, aby mohla úprava vstoupit v praxi nejpozději 1. ledna následujícího roku. Přehledně zpracovaná publikace, která by se měla stát vítaným a oblíbeným pomocníkem do každé domácnosti, rozšíří sortiment vybraných knihkupectví už na podzim. Vedle seznamu staveb a sazebníku bude katalog obsahovat i bohatou obrazovou přílohu s významnými autorsky chráněnými budovami. Další praktické informace chystá

4

OSA na příští týden, kdy bude katalog chráněných staveb prezentován veřejnosti. Už nyní však můžeme z obsahu legislativní normy odvodit, že se nemusíme obávat časových ztrát, způsobených neustálým sledováním developerských projektů v našem okolí. Katalog totiž bude každoročně aktualizován o nově dokončené stavby, k jejichž autorským právům se autoři přihlásí. Součástí publikace má být i účinná protipirátská ochrana, díky které se vyhneme nepříjemným žádostem sousedů a kolegů, abychom jim katalog zapůjčili či okopírovali. Plánovaná cena základní verze katalogu by neměla přesáhnout částku 899 Kč.

Výpočet autorského poplatku zvládne každý Práce s katalogem i následná administrativa bude díky pečlivé přípravě OSA maximálně jednoduchá a  neměla by zabrat více jak jeden

-- Kolik se bude platit? ---Záleží na lokalitě. Průměrný poplatek vychází z modelového příkladu čtyřčlenné rodiny žijící v činžovním domě na okraji Liberce, kde je pomocí dvou standardních oken vidět stavba vysílače Ještěd. Za výhled na Ještěd rodina zaplatí 420 Kč měsíčně, výhled na ostatní méně významné stavby v okolí přijde přibližně na stokorunu. Uprostřed členitější zástavby je situace odlišná. Například z pražské redakce INFOBADEN vidíme tyto chráněné domy: Nálepkova 415/12, 416/16, 416/18, Redakční 15/26, 16/27, částečně 5/130, celá ulice Svobodova (15/101, 16/102, 3/231, 5/235, 8/236) a bohužel i podstatnou část sídliště Černý Most. Díky výhledu na sídliště ale můžeme zažádat o množstevní slevu. Celkově by tedy autorský poplatek za výhled z redakce neměl překročit 5000 Kč měsíčně.

Doplňovačka Věříme, že ve městě, které __________ správným způsobem, pečuje dobře o ________ prostředky, roste a mění se s jasnou koncepcí, budou lidé rádi a _________ žít.

VOLTE PIRÁTY

pracovní den. Nahlédnutím do seznamu v katalogu zjistíme, které autorsky chráněné stavby leží ve výhledu z našeho bytu. Pomocí sazebníku pak vypočítáme příslušnou částku a vyplníme formulář, jehož zasláním autorskému svazu OSA se přihlásíme k pravidelné měsíční platbě. Případná nepoctivost či nepozornost při vyplňování formuláře se nemusí vyplatit, kdykoliv nás totiž v bytě může navštívit terénní pracovník OSA vybavený dalekohledem, který snadno odhalí, zda jsme některou chráněnou stavbu nezatajili. Stanovení autorského poplatku za pohled na autorsky chráněnou stavbu určuje nová legislativní norma podle šesti pravidel uvedených vpravo. Autorský svaz předpokládá, že veřejnost přijme novou úpravu s  pochopením, je ale připraven i na negativní ohlasy a v této souvislosti odkazuje na tradiční a dávno zavedené lokální vyhlášky, které upravují například focení historických památek.

Varování neplatičům Představitelé OSA předem důrazně varují před různými triky, pomocí kterých by někdo chtěl odvádění autorských poplatků obejít, včetně případů odhalených bytů s neplatiči, kde bude docházet k pozorování chráněných staveb, a majitel se pokusí vymluvit na osobu blízkou. OSA rovněž upozorňuje, že podle nové legislativní normy může být autorsky chráněna každá stavba, přihlásí-li se o práva její autor, a pokud se nepřihlásí, mohou být vybrané poplatky použity například na ošetření lesního porostu v odlehlejších lokalitách, kde se budou občané snažit argumentovat tím, že jim lesní porost ve výhledu brání.

• za každou jednotlivou stavbu je podle jejího významu stanovena základní sazba za jednotku plochy okna, ze kterého je stavba vidět • celkový autorský poplatek za výhled z bytu je stanoven plochou oken bytu, ze kterých je stavba vidět, násobenou počtem trvale hlášených osob • u bytů s výhledem na větší množství chráněných staveb je možné si u OSA zažádat o zařazení do zvýhodněné sazby pro velkoodběratele • u bytů s výhledem na osvětlené chráněné stavby, které lze pozorovat i v noci, je celkový autorský poplatek navýšen o 50 procent • u osob, které jsou v bytě na návštěvě, je poplatek stanoven paušálně na 5 procent z celkového měsíčního autorského poplatku pro každou jednotlivou návštěvu • výhled z obytných karavanů je účtován vždy na konci turistické sezóny podle knihy jízd

Není rozhodnuto Český svaz zrakově postižených zvažuje možnost, že podá stížnost u Evropského soudního dvoru v Haagu, neboť povinnost platit poplatek se vztahuje i na osoby zrakově postižené. Tuto výtku však zástupci autorského svazu odmítají jako irelevantní, neboť každý zrakově postižený, který si zakoupí katalog chráněných staveb, dostane k němu zdarma i sadu nálepek v Braillově písmu. Zrakově postižený si tyto nálepky rozmístí na jednotlivá okna v bytě, čímž bude jednoznačně informován, co všechno by mohl z oken vidět, kdyby viděl.

Zdroj: http://www.infobaden.cz

a) nefunguje – svěřené - krátce b) funguje – ukradené – nedobře c) funguje – svěřené – spokojeně d) ovládá – mizející – nechutně e) dozrává – zrající – uzrále f) prodává – mražené – brumlavě

Když jde Bubák spát, každou noc se podívá pod postel, jestli tam není Chuck Norris. Pero je mocnější než meč pokud ho drží v ruce Chuck Norris. Chuck Norris dokáže vyhrát hru kámen, nůžky, papír. Proti zrcadlu! Chuck Norris umí jezdit autem tak rychle, že jeho zadní náprava předjíždí přední.

Vtipy o programátorech nejsou žádná sranda! Potkají se dva programátoři, Petr a Tomáš: Petr: „xchg ax,bx“ Tomáš: „xchg cx,dx“ Petr dojde domů a řekne manželce: „Potkal jsem Tomáše.“ „A co říkal?“ „Jen jsme prohodili pár slov…“ Sedí chlap v hospodě, ale nepije. „Co se děje?“ „Ale, nemám nastavený přístupový práva pro spuštění.“ Zeptal jsem se svých Apple Watch, kde je zaparkované mé BMW. Odpověděly: „Ve tvých snech.“

5

PIRÁTSKÉ KVÍZY, VTIPY, HLAVOLAMY, PŘEDPOVĚDI...

PIRÁTSKÉ LISTY

Člověče, nezlob se! Znáte hru Člověče nezlob se? Když nemáte nasazeno, čekáte, dokud nepadne šestka. Čekání je někdy pěkně otravné, všichni už mají pajďuláky v domečku a vám furt ne a ne padnout šestka. Proto se ve většině variant této hry v takovém případě hází třikrát. Je to logické. Pravděpodobnost, že  padne šestka jedním hodem je rovná 1/6. To je všem asi jasné, přestože se pravděpodobně počtem pravděpodobnosti nezabýváte. Čísel je šest, všechna mají stejnou šanci, proto tedy jedna šestina, čili 0.17. Když hodíme dvakrát, pravděpodobnost se zvýší, to je jasné, to  známe přece z Člověče nezlob se. Dva hody dají dvojnásobnou šanci, to dá rozum. Pravděpodobnost vyčíslíme na 2/6, čili 0.33. Se třemi hody je to ještě lepší, pravděpodobnost je 3/6, čili 0.5. Když nepočítáme zákon schválnosti, stačí nám dvě kola hry k uspokojení z nasazení. Analogicky: kdybychom házeli čtyřikrát, máme pravděpodobnost

Chuck Norris dělá kliky bez pomoci rukou. A kolik kliků vlastně udělá? Všechny. Víte co znamená zkratka CNN? Chuck Norris News.

čtyřnásobnou – to už by se hrálo, jedna radost... No a kdybychom počet hodů zvětšili na sedm, byla by pravděpodobnost, že padne šestka, sedminásobná, čili 7/6. Pozornější čtenáři teď možná zaznamenali, že je to 1.17, což je číslo větší než 1! Jak známo, stoprocentní jistota je, když je pravděpodobnost rovná 1. Zdá se, že si zasloužíme nobelovku, nalezli jsme jev, který je víc než jistý! Nebo ne? Kde je v úvaze chyba? Dozvíte se na poslední stránce.

Někteří lidé nosí pyžamo se Supermanem. Superman nosí pyžamo s Chuckem Norrisem. Otec Chucka Norrise se odmalička toužil vyrovnat svému synovi. Chuck Norris umí mluvit Braillovým písmem. Chuck Norris hrál ruskou ruletu s plně nabitou zbraní, začínal, a vyhrál.

Číselná řada Bc. Stanislav Štipl kandiduje za Piráty do zastupitelstva města Hradec Králové na kandidátce Změna pro Hradec a Strana zelených s podporou Pirátů. Vyřešením následující číselné řady zjistíte jeho pozici: 2 – (pozice Stanislava Štipla) – 13 – 20 – 28 – 37 - 47

Šifra Vyluštěte šifru a získáte jednu z myšlenek, kterou obhajuje Roman Kučera, kandidát do Senátu na Rychnovsku: LBKEOZPIWNSFNOJRWMVAHCUÍQNTEXNWÍOSOVÝOŽBWOBDQAX

WWW.PIRATI.CZ

Pozorně si prosím přečtěte následující výroky a rozhodněte, zda je to pravda, polopravda nebo nepravda: a) Všichni bojují s korupcí, jen piráti bojují proti ní. Ondřej Kallasch, lídr kandidátky Pirátů na Praze 13 b) Pirátem se člověk nestává, Pirátem se rodí. Roman Kučera, kandidát obvodu č. 48 c) Motorem zdravé ekonomiky je živnostník. Roman Kučera, kandidát Pirátů do Senátu d) Zůstane po mě v Praze na památku velký tunel. Pavel Bém, politik ODS e) Internet je naše moře. Piráti f) Kolem naší strany nejsou žádní kmotři. Kandidáti ČSSD všude po republice

Přesmyčka Když správně přeskládáte následující přesmyčku, získáte jeden z cílů Pirátů.: A LZICE A GEL

WWW.PIRATI.CZ

A co na to námořníci? To je hrozné! Člověk aby se bál už do té Jižní Ameriky plout! Tady zase čtu v novinách, že zemětřesení úplně zničilo město Tuahtepetlempesaetluhtenpedor... Bylo by zajímavé zjistit, jak se to město jmenovalo před tím zemětřesením.

„Co se vám nejvíc líbí na námořnické službě?“ ptali se starého mořského vlka. „Že když se vrátím v noci opilý, nečeká na mne ve skrytu lanoví kapitán s válečkem na nudle v ruce.“

VOLTE PIRÁTY

Chuck Norris dokáže podle Slunce poznat, kolik je hodin. V metru.

Připravili jsem pro vás úlohu nazývanou ZEBRA nebo také Einsteinova hádanka. V textu jsou informace o 4 různých osobách a vaším úkolem je správně přiřadit křestní jméno, příjmení, místo kandidatury a povolání. JMÉNO: VÁCLAV, ROMAN, MARTIN, STANDA PŘÍJMENÍ: ŠTIPL, KUČERA, FOŘTÍK, JIRÁNEK MĚSTO: PRAHA, TRUTNOV, RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, HRADEC KRÁLOVÉ POVOLÁNÍ: PROGRAMÁTOR, AUTOR HÁDANEK, MARKETINGOVÝ PRŮVODCE, SERVISNÍ TECHNIK Marketingový průvodce Martin nepůsobí v Hradci Králové a nekandiduje do hradeckého zastupitelstva. Servisní technik Roman kandiduje na Senátora, nikoli ale v Hradci Králové. Programátor Standa nekandiduje ani na pražský magistrát, ani do zastupitelstva v Trutnově a nejmenuje se Kučera. Autor hádanek Václav se jmenuje Fořtík a nekandiduje do zastupitelstva v Trutnově. Jiránek není Roman. Štipl, politicky aktivní v Hradci Králové, se nejmenuje Roman. Na magistrát hlavního města Prahy nekandiduje Martin ani Standa. V Rychnově nad Kněžnou nikdo z uvedených nekandiduje do městského zastupitelstva.

Historka Petr Němeček, kandidující na 5. pozici do zastupitelstva v Trutnově vyprávěl historku, ze které vznikla následující úloha. (barvy nemusí mít žádnou souvislost s ničím, nikým…) Modrý zastupitel dokáže ročně z  veřejných peněz odklonit 16 miliónů Kč, aniž by byl trestně postižitelný. Oranžový zastupitel dokáže odklonit jen 8 milionů Kč za své čtyřleté období zastupitele. Naše otázka zní, kolikrát je lepší odkláněč veřejných financí modrý zastupitel než oranžový zastupitel? a) 2x b) 3x c) 4x d) 6x e) 8x f) je jim to celkem jedno, hlavně že to sype …

VOLTE PIRÁTY

Pravda, nebo ne?

Chuck Norris dokáže sestřelit prakem letadlo. Bez nábojů.

Zebra

Chuck Norris umí zvednout ztracené volání.

Chuck Norris dokáže pálit mravence lupou. V noci.

Jedině Chuck Norris umí sestrojit trojúhelník co má dva pravé úhly !

Zbraně nezabíjejí, to Chuck Norris.

PIRÁTSKÉ LISTY Sdílení filmů neničí filmový průmysl

Živnostníci nemusí platit výpalné Pokračování ze strany 1.

Mgr. Bc. Jakub Michálek [email protected]

Nosiče DVD jsou nahrazeny novou technologií. Přední hráči filmového průmyslu využívají situaci, předvídají svůj brzký zánik a organizují hon na Piráty. Politici připravují záchranné balíčky, nové postihy pro občany a nové výsady pro filmový průmysl, aby „nebylo rozkradeno duševní vlastnictví“. Ve skutečnosti filmový průmysl neustále roste a spokojeně inkasuje rostoucí zisky. Zástupci filmového průmyslu a  někteří politici říkají, že nelegální sdílení filmů ničí filmový průmysl. Zadaná teze se týká filmového průmyslu, nechám proto stranou alternativní filmovou scénu a budu se  soustředit na nahrávací společnosti, distributory, producenty a dalším tržní subjekty patřící do filmového průmyslu. Zástupci filmového průmyslu říkají, že jde o porušování duševního vlastnictví... V roce 1891 podal Thomas Edison patentovou přihlášku, ve které si patentoval přístroj Kinetoskop, předchůdce dnešní promítačky. Společně s ním si patentoval několik dalších vynálezů, které byly nezbytné pro točení filmů. Edisonova laboratoř točila například snímky kýchajícího muže (složitější filmy prý neměly budoucnost). Nikdo jiný nemohl bez Edisonova svolení točit ani promítat filmy. Našli se však takoví, kterým Edisonovy filmy přišly primitivní a pomýšleli na nový žánr – celovečerní film. Aby mohli točit filmy bez strachu z neustálých patentových sporů, odešli tehdejší producenti na západní pobřeží Ameriky do Kalifornie, kde patenty neplatily. Producenti, kteří utekli z východního pobřeží kvůli tomu, aby mohli svobodně točit filmy, se stali zárodkem toho, čemu dnes říkáme filmový průmysl. Filmový průmysl, který dnes požaduje přísnější ochranu duševního vlastnictví, vznikl tak, že něčí duševní vlastnictví porušoval. Od té doby jsme mnohokrát slyšeli, že hrozí zničení filmového průmyslu. Zničení filmového průmyslu je fáma, kterou filmový průmysl opakuje pokaždé, když se objeví nová technologie. Například v roce 1982 varoval šéf americké asociace filmového průmyslu Jack Valenti, že  domácí videorekordér bude pro  filmový průmysl totéž, co je Bostonský škrtič pro osamělou mladou ženu. Zástupci filmového

6

piratskelisty.cz

průmyslu s oblibou citují statistiky, podle nichž filmový průmysl skomírá, protože rapidně klesá prodej DVD. Z oficiálních statistik je ale patrné, že filmový průmysl roste. Stačí pár čísel pro hrubou představu: Podle statistik OSN se za posledních 15 let zvýšila roční produkce filmů z 1700 na 7000. Podle Úřadu pro statistiky USA se průměrná útrata domácností na zábavu zvýšila za posledních 10 let z 4,9 % na 5,6 % příjmů domácnosti. Podle studie PricewaterhouseCoopers hodnota filmového průmyslu za posledních 5 let vzrostla o 6 % na 82 miliard dolarů. Podle zprávy amerického kongresu dostal šéf Paramountu Philllipe Dauman za rok 2010 prémie ve výši 84 milionů dolarů (1,7 miliard Kč). Všechny tyto údaje svědčí o jediném: Bez ohledu na to, že klesají prodeje DVD, filmovému průmyslu se daří a lidé utrácejí čím dál tím víc peněz. Názor na to, zda jsou odměny šéfů filmového průmyslu zasloužené, se může lišit, ale těžko lze zpochybňovat závěr, že filmový průmysl prosperuje. Filmový průmysl rozhodně není ničen, jak tvrdí někteří jeho zástupci. Ve skutečnosti se děje jediné: Lidé mění způsob, kterým přistupují k filmům. Na začátku byl pouze centrální přístup v kinech, pak si mohli kupovat centrálně vyráběné kopie a nyní využívají datové přenosy. Filmový průmysl nenabídl žádný centrální způsob, jak by lidé získali přístup k filmům, a tak tento prostor logicky obsadila úložiště a sdílení přes síť. Filmový průmysl naopak zákazníky odrazoval reklamami v  legálně zakoupených filmech a  mezením možnosti si film zkopírovat (DRM, zóny). Dnes jsou DVD ve výprodeji za 10 Kč za kus, ale ani tak nemají lidé zájem. Piráti zkrátka nabízejí lepší cenu i produkt. Natáčení filmů a jejich propagace jsou díky novým technologiím levnější. Pokud se filmový průmysl přizpůsobí technologiím, otevře se mu obrovské množství nových příležitostí. Stačí natočit jeden populární film a díky globální poptávce na něm lze vydělat na celém světě. Projekty jako Kickstarter dávají tvůrcům větší nezávislost. Nekomerční sdílení mezi uživateli není žádnou překážkou, naopak přispívá šíření filmu. Felix Oberholzer-Gee z Harvard Business School potvrdil závěr, že sdílení autory a vydavatele neodrazuje od toho, aby vytváře-

li a vydávali nová díla. Průzkumy ukazují, že diváci, kteří stahují filmy, také chodí více do kina. To není příliš překvapivé: Pokud vás film zajímá, tak se mu prostě více věnujete, ať už je komerčně nebo nekomerčně (ekonomové říkají, že sdílení filmů a chození do kina jsou komplementy, nikoliv substituty). V takové situaci není rozumné, abychom trvali na zákazu nekomerčního sdílení. Klasický copyright ze začátku 18. století s takovým způsobem šíření děl vůbec nepočítal a realita je úplně někde jinde. Copyright naopak v řadě případů brání lidem v přístupu ke kultuře a tvorbě (nedostupné filmy, zákaz parodií apod.). Naproti tomu do filmového průmyslu proudí v době internetu a sdílení dat více peněz, vzniká více filmů a objevují se nové způsoby, jak vydělávat peníze. Copyright je třeba této situaci přizpůsobit. Teze, že sdílení filmů ničí filmový průmysl, není pravdivá; jde spíše o  záminku, se kterou se velcí hráči filmového průmyslu snaží získat další výhody a zlepšit své postavení. Je ovšem pravda, že sdílení dat stejně jako každá jiná technologie mění filmový průmysl. Nutí ho, aby se přizpůsobil realitě, a zlepšuje přístup lidí ke kultuře. Není možné se na film dívat pouze jako na komerční artikl, jde především o umělecký žánr. Nebýt sdílení filmů, divák by byl omezen na komerční nabídku. Chápu, že pro filmové společnosti je výhodnější neměnit svůj obchodní model a demagogicky opakovat, že sdílení je krádež a že ničí filmový průmysl. Chápu, že lobbují u politiků za nové výsady. Nechápu však, že politici upřednostňují požadavky filmového průmyslu před fakty a realitou.

Živnostníci, kteří mají svých starostí i tak nad hlavu, si nechtějí přidělávat další, proto nakonec podepíší a platí. Nemusí! Pirátská strana nemá ráda mafiánské a vyděračské praktiky, proto se pustila do  protiakce. Podpořili jsme několik nebojácných živnostníků, kteří se  odmítli podřídit, a když jim výběrčí výpalného pohrozili soudem, do procesu šli. Výsledkem byly osvobozující rozsudky, které pro OSA nastavily jasnější mantinely. Mnoho autorů a interpretů totiž žádné zastupování OSA nevyžaduje a svá díla vydává s takzvanou svobodnou licencí. A právě tato licence umožnila Pirátům vypracovat alternativní koncept „Hrajeme svobodnou hudbu“. Jak to celé funguje? Provozovatel

si vybere, zda upřednostňuje hudbu poskytovanou některým komerčním internetovým rádiem (např. Jamendo), nebo přejde na svobodnou hudbu, která je zcela zdarma. I v případě alternativního komerčního rádia jsou poplatky výrazně nižší než částka vyžadovaná OSA. Navíc vybrané peníze jdou přímo autorům za každé přehrání jejich díla, bez aparátu prostředníků. Co se týče svobodné hudby, stačí si pouze stáhnout kolekci písní oproštěných od všech poplatků. Tato kolekce je volně dostupná na www.pirati.cz/hudba. Zde naleznou zájemci i  poradnu, jak postupovat, pokud se OSA i nadále snaží živnostníky šikanovat. Nebojte se a obraťte se s důvěrou na Piráty. Jsme na jedné lodi.

Jak zatočit s kolektivními správci? Mgr. Bc. Jakub Michálek [email protected]

Měl váš zaměstnanec zapnuté rádio pro svou potřebu, ačkoliv jste mu to zakázali, a OSA, Intergram či OAZA teď po vás chce poplatek? Neplaťte! Ústavní soud se zastal živnostníků a potvrdil, že za hraní rádia pro zaměstnance, případně pro několik náhodných zákazníků není třeba platit. Přinášíme návod, jak nad kolektivními správci vyhrát! Česká pirátská strana se  dlouhodobě zastává všech, kdo mají problémy s OSA, Intergramem a jinými kolektivními správci kvůli provozování rádií. V nyní čerstvém rozhodnutí Ústavní soud výjimečně zasahoval ve sporu živnostníka s Ochrannou asociací zvukařů – autorů, o.s. (OAZA). Ústavní soud kritizoval nejednotné rozhodování soudů a zdůraznil, že o sdělování veřejnosti rozhodně nejde, kdykoliv má někdo v práci rádio. Naopak je třeba prokázat všechny důležité skutečnosti: že rádio skutečně vysílání provozovalo, že kolektivní správce zastupuje autory, jejichž díla jsou vysílána a že bylo vysílání určeno veřejnosti. Platit by měly pouze ty podniky, kde je vysílání sdělováno veřejnosti, tedy zpravidla za účelem zvýšení návštěvnosti v restauracích, televizních přenosů z barů apod. Lze tedy shrnout: Poplatek platit nemusíte, pokud si zaměstnanec pouští své rádio pro osobní potřebu, potřebu dalších zaměstnanců nebo několika málo osob z řad veřejnosti, kteří provozovnu

nenavštěvují kvůli hudbě a  hudba nemá na návštěvnost zjevně vliv. To radí Česká pirátská strana ve své poradně, např. v roce 2013 takto pomohla starostovi obce, aby nemusel platit za televize v kanceláři úřadu. Není potřeba platit ani za hraní rádia ve služebních vozech. Soudní dvůr EU také rozhodl, že  poplatek nemusí platit zubař, který hraje hudbu ve  své ordinaci, neboť tato hudba nemá žádnou souvislost s návštěvností jeho ordinace. Ostatně připomeňme si, že za vysílání už jednou zaplatila rádiová stanice. Pokud tedy kolektivní správce přistihl některého vašeho zaměstnance, jak bez vašeho souhlasu poslouchá rádio a pokud hudba nemůže sloužit ke zvýšení návštěvnosti a hospodářskému prospěchu, sdělte kolektivnímu správci, že nejde o provozování vysílání a sdělování veřejnosti ve smyslu autorského zákona. V  takovém případě poplatek platit nemusíte. Naopak trvá vaše povinnost platit poplatek, pokud vaší provozovnu navštěvuje větší počet lidí najednou a hudba jim podstatně zpříjemňuje pobyt v ní a zvyšuje návštěvnost či  jiným způsobem prospívá vašemu podnikání. Dejte si pozor na to, že v  takovém případě musíte platit všem kolektivním správcům, kteří vybírají poplatky. Nově však máte možnost požádat kolektivní správce, aby si zvolili společného zástupce. Stačí novému vyžírkovi poslat dopis. Povinnost ošetřit autorská práva se tak bude týkat například restaurací, velkých nákupních center, čajoven a obchodů, kde vysílání veřejně hraje ke zpříjemnění atmosféry. Placení poplatků se můžete vyhnout pouze v případě, že uzavřete smlouvu se specializovaným rádiem jako je Jamendo.com nebo hrajete svobodnou hudbu; podrobnosti se  dozvíte na stránce Pirátů o projektu Svobodná hudba. Nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 3076/13 dostupný zde: http://bit. ly/Rn65GP Autor tohoto článku neručí za  rozhodnutí jiného soudu. Pokud se nicméně rozhodnete hrát v provozovně svobodnou hudbu, nabízíme vám bezplatné právní zastoupení renomovanou advokátní kanceláří hrazené z prostředků České pirátské strany.

7

PIRÁTSKÉ LISTY

piratskelisty.cz

„Nemáte-li co skrývat, nemáte se čeho bát?“

Rick Falkvinge

Čas od času člověk zaslechne argument „nemáte-li co skrývat, nemáte se čeho bát“ jako obhajobu rozšiřování ještě agresivnějšího šmírování. Tento argument není jen nebezpečný, je také podlý a zbabělý. Existují nejméně čtyři dobré důvody, proč tento argument odmítnout tvrdě a nekompromisně: Pravidla se mohou měnit, o své vině nerozhodujete vy sami, porušování zákonů je nezbytné pro pokrok společnosti, a soukromí je základní lidskou potřebou. Pojďme se na to podívat podrobně. Důvody jsou seřazené od  méně důležitých a jasnějších k důlěžitějším a méně zřejmým.

Zaprvé – Pravidla se mohou měnit. Jak je jednou agresivní šmírování nasazeno pro vynucování pravidel, se kterými souhlasíte, sada vynucovaných pravidel se může změnit způsobem, s kterým nebudete souhlasit ani trochu – ale pak je již příliš pozdě na protesty proti šmírování. Například můžete souhlasit s kamerami v každé domácnosti, aby se zabránilo domácímu násilí („a pouze domácímu násilí“) – jenže hned druhý den může nová politická síla u moci rozhodnout, že homosexualita bude opět nelegální, a začne používat stávající domácí kamery k rosazování nových pravidel. Jakýkoliv dohled proto musí být hodnocen z hlediska toho, jak by mohl být zneužit režimem horším než je ten dnešní. Zadruhé – Vy sami nerozhodujete o tom, jestli se máte čeho bát. Sami si můžete z pohledu zákona připadat čistí jako lilie, jenže na tom nebude záležet ani trochu. Záleží pouze na tom, zda nespustíte výstražné signály v převážně automatizovaném sledovacím systému, ve kterém se úředníci dívají na mikroskopické detaily vašeho života skrz dlouhou papírovou rouru a hledají vzorce chování. Když budete každý pátek v noci dvě hodiny parkovat v ulici plné prostitutek, sociálka si z těchto dat vyvodí určité závěry a nebude je zajímat, že tam jezdíte pomáhat svojí staré babičce – která tam bydlí – s týdenním nákupem. Když budete na cestě autem z  práce často parkovat u jistého baru, evidence řidičů si z toho vyvodí určité závěry o vaší způsobilosti pro vydání nového řidičáku – bez ohledu na to, že v tom baru podle vás dělají nejlepší sobí karbanátky na světě a nikdy jste si tam nedali jediné pivo. Pro lidi přestane být podstatné, jestli je daná činnost legální, a začnou své chování podrobovat samocenzuře, aby náhodou nespustili výstražné signály, čistě z pudu sebezáchovy. (Nezáleží na  tom, že nespravedlivě obviněný by nakonec mohl být zproštěn obžaloby – během těch šesti měsíců vyšetřování vám nejspíš odeberou děti z péče, vyhodí vás z práce a nejspíš přijdete i o svůj domov.)

Dva a půl – Bod dva předpokládá, že šmírováním se aspoň získají správné údaje, jenže se znovu a znovu ukazuje, že to velmi často není pravda. Zatřetí – Porušování zákonů je   nezbytné pro pokrok společnosti. Společnost, která dokáže vynucovat všechny své zákony, se zastaví na   mrtvém bodě. Myšlenka, že „pozatýkání všech zločinců je dobré pro společnost,“ je velmi nebezpečná, protože při následném ohlédnutí se může ukázat, že právě zločinci naopak byli v morálním právu. Když jste se jen před dvěma generacemi narodili jako homosexuál, byli jste zločincem od narození. Kdyby v 50. a 60. letech minulého století byla podobná úroveň šmírování jako dnes, lobbistické skupiny za  exuální rovnost by vůbec nemohly vzniknout; byla by to jen otázka pozatýkání organizovaných zločinců („a kdo by mohl protestovat proti boji s organizovaným zločinem?“). Kdyby v 50. a 60. letech byla podobná úroveň šmírování jako dnes, homosexualita by stále byla nelegální a homosexuálové by byli zločinci od narození. Možnost porušovat nespravedlivé zákony je naprosto nezbytná pro pokrok společnosti a její schopnost zpochybňovat vlastní hodnoty, aby se mohla poučit z chyb a celkově jako společnost postoupit dál.

Začtvrté – Soukromí je základní lidská potřeba. Tvrzení, že pouze nepoctiví lidé potřebují nějaké soukromí, ignoruje základní vlastnost lidské psychiky a  vytváří nepříjemný pocit silného znepokojení. Máme zcela zásadní potřebu soukromí. Když jdu na toaletu, tak za sebou zamykám dveře, přestože se tam nic tajného neděje. Prostě si jen tuto činnost chci nechat sám pro sebe, vede mne k tomu základní potřeba a  každá společnost musí tuto potřebu soukromí respektovat. Ve všech společnostech, které ji nerespektují, občané odpověděli vzdorem a vytvořil si své vlastní oblasti soukromí mimo dosah vládního šmírování. Ne  protože by byli zločinci, ale protože udělat něco takového je základní lidskou potřebou. Na závěr by se dalo poznamenat, že tento argument také běžně používají státní orgány na podporu šmírování a cenzury nebo proti transparenci a svobodě slova. Pokud se chcete pobavit, můžete to obrátit proti nim, jak ilustruje Saturday Morning Breakfast Cereal. Až příště někoho uslyšíte říkat „Nemáte-li co skrývat, nemáte se  čeho bát,“ řekněte mu, že je to naprosto nepravdivý a nebezpečný argument, a odkažte ho na tento článek. přeložil Petr Kopač

Bezplatná hromadná doprava v Tallinu Když někteří němečtí piráti poprvé přišli s myšlenkou veřejné dopravy zdarma, politici ostatních stran se jim smáli. Asi nevěděli, že to zase tak úplně mimo realitu není. V Tallinu totiž podobný systém už funguje. Tato myšlenka si našla brzy své místo v programu Německé pirátské strany. Bezplatná veřejná doprava by byla dlouhodobě přínosná pro společnost i pro ekonomiku. Hromadná doprava by se bez jízdného stala daleko atraktivnější jak pro turisty tak především pro místní obyvatele, kteří by ji využívali více než dnes. Méně vytížené trasy by se tím oživily a to by přepočteno na cestující přineslo celkovou úsporu nákladů. Navíc by již nebyli potřeba revizoři a prodejci jízdenek. Tento personál by bylo možné použít na zkvalitnění přepravních služeb. Od ledna roku 2013 podobný model funguje v Tallinu. Estonská strana středu tehdy zavedla bezplatnou veřejnou dopravu pro všechny občany s trvalým bydlištěm v Tallinu. Obyvatelům Tallinu jsou vystavovány tzv. „zelené karty“, které je opravňují využívat hromadnou dopravu zdarma. Karta funguje jako klasická průkazka. Při nástupu do autobusu se jí musíte prokázat. Zaplatit jízdné musíte jen tehdy, když „zelenou kartu“ nemáte u sebe. S povinným používáním průkazky pro všechny obyvatele Tallinu, kteří chtějí jezdit zdarma, souvisí problém ochrany osobních údajů. Zpočátku opravdu došlo k nechtěným únikům informací. Proto se nyní sledují a uchovávají už jen statistická data vytížení linek.

Celý program je financován převážně z daní. Veřejná doprava, která byla stejně dříve silně dotována, je nyní plně hrazena z rozpočtu města. Jediným přímým příjmem hromadné dopravy je jízdné, které musí platit turisté a lidé, kteří nemají ve městě trvalý pobyt. Dalším příjmem jsou pak daně nových obyvatel, kteří si v Tallinu kvůli dopravě zdarma trvalé bydliště zřizují. Nutno přiznat, že tyto daně pak logicky chybí v menších městech, které by je bývaly také potřebovaly. To je jeden z problémů, které kritizují Märt Põder a Eero Elvisto z  Estonské pirátské strany. Eero Elvisto k tomu říká: „Je to ironie. Dotace na rozvoj veřejné dopravy jsou potřebné spíše v malých městech (když už), kde se doprava citelně zhoršuje nebo úplně chybí. Místo toho dotujeme veřejnou dopravu v hlavním městě, kde je již MHD dostatečně kvalitní a efektivní.“ Kritizují také právní problém s  placením jízdného v případě, že „zelenou kartu“ nemá cestující s  sebou, přestože má na přepravu zdarma nárok. Nelíbí se jim ani potenciální nebezpečí v oblasti ochrany osobních údajů v systému, kde je možné sledovat pohyb každého jednotlivého pasažéra. Kromě těchto zmíněných negativ, je však veřejná doprava zdarma většinově estonskými piráty podporována. Nyní, po více než roce fungování, je čas na hodnocení. Něco se   podařilo, něco ne. Určitě se zastavil klesající trend počtu lidí, využívajících hromadnou dopravu. Naopak, podle nedávného průzkumu prove-

deného Centrem dopravních studií z Královského technologického institutu ve Stockholmu, se vytíženost veřejné dopravy zvýšila o 3%. Z toho 1,2% nárůst je přičítán tomu, že  je  doprava zdarma a  zbytek je  způsoben zvýšením kvality veřejné dopravy obecně. Co se týče vlivu na životní prostředí, zde projet žádný přímý přínos nezaznamenal. Hustota dopravy je stále téměř stejná. Nicméně, tohle je pouhý příklad. Veřejná doprava v Tallinu byla již dříve poměrně levná a s podílem 40% z celkové dopravy byla docela dobře využívaná. Každopádně, podle slov Olgy Sõtnik, poslankyně parlamentu za Estonskou stranu středu, projekt bude pokračovat dál. Aspoň dokud bude Estonská strana středu u moci. Program byl koncem roku 2013 rozšířen také na příměstské vlaky, stále je však ještě mnoho co zdokonalovat a zlepšovat. Tento příklad má k myšlence z  německého pirátského programu hodně blízko, nicméně v některých klíčových bodech se liší. Jde zejména o omezení programu pouze na obyvatele s trvalým bydlištěm ve městě nebo přetrvávající existence jízdenek, které vyžadují zachování prodejních míst a kontrol. Ale kdo ví, možná by právě tyto kompromisy, akceptovatelné pro pirátské hnutí, umožnily najít v této věci společnou řeč i s dalšími politickými stranami. přeložil Michal Nikitinský zdroj: http://piratetimes.net/freepublic-transport-in-tallinn/

Model Ještědu u vláčků zakryli krabicí Ing. Roman Kučera [email protected]

Naše největší modelová železnice, Království železnic, do svého kolejiště umístila model vysílače na Ještědu. Ozvali se dědicové autorských práv pana Hubáčka a požadovali zaplacení licence. Po nějaké době se dohodli na částce 5000  Kč za rok a tu mají nyní zaplacenu do příštího léta. Království může zveřejňovat i fotografie modelu na svém webu. Jelikož se obě strany dohodly, není v tomto případě co řešit. Jako Piráti si musíme klást otázky. Je to normální? Je ve společenském zájmu, aby se platily licence za zhotovení modelu stavby,

kterou si může kdokoliv v reálu prohlédnout zdarma, dokonce ji může zdarma navštívit? Počítá snad architekt s tím, že se bude živit prodejem licencí na modely a fotografie své stavby? Naše odpověď zní - NE. Každá stavba má svého autora, nejen Ještěd. Každý by mohl požadovat svých 30 stříbrných, takže nakonec by nemohl udělat nikdo žádný model, žádný obrázek. Jenže každá stavba je součástí veřejného prostoru a na jeho užívání není třeba mít žádnou obchodní licenci. Ochranu autorů architektů je třeba chápat tak, že nikdo by neměl cizí originální architek-

tonický nápad vydávat za svůj. Potud by to bylo v pořádku. Příhoda s  Ještědem je ukázkovým přikladem absurdního výkladu autorského práva a jde zcela proti jeho smyslu, i pokud bychom připustili, že dnes ještě smysl má. Je nejvyšší čas na jeho zásadní reformu.

Sdílejte Pirátské listy se svými přáteli

Proč bychom měli odmítnout TTIP?

Dobrovolníci v Pirátské straně Ondřej Kallasch [email protected]

Česká pirátská strana má sice jen necelých 400 členů, řady příznivců a dobrovolníků však čítají na tisíce lidí. Drtivou většinu práce odvedou jak členové, tak ostatní příznivci zdarma. Tím jsou Piráti unikátní. Například celkové mzdové náklady naší kampaně činí 32 000 Kč, platíme jen koordinátorovi kampaně, analytikovi fungování města a za nejnáročnější grafické práce. Chtěli byste Pirátům pomoci jako dobrovolník a  zapojit se do kampaně? Není nic jednoduššího než kontaktovat místní buňku Pirátů. Ti už Vám pomohou zapojit se do nějakého projektu. V tuto chvíli napínáme síly do volební kampaně, ale běží i naše obvyklá činnost. Třeba můžete pomoci zorganizovat koncert Vyosení s hudebníky, které nezastupuje OSA, nebo školení pro seniory, kteří se chtějí naučit pracovat s internetem. Pokud se ovšem necítíte na velké projekty, vůbec nevadí! U Pirátů se najde spousta jiných činností, jako například rozdávání volebních novin a letáčků na ulici, výlep plakátů, nebo třeba vysvětlování Pirátských myšlenek v  internetových diskusích. Chcete-li pomoct, ozvěte se Romanu Kučerovi na telefon 603 268 338.

Je zřejmě pravda, že v minulosti nebyly mezinárodní dohody nikdy projednávány otevřeně. Bylo to technicky nemožné. Ale nyní máme internet. Vyjednávací taktiky vyžadují, aby protistraně nebylo vše odhaleno předem. Ale dokumenty, které si vyjednávající strany už jednou vyměnily, pro ně již nejsou žádným tajemstvím. Takže proč jsou nadále tajné pro nás? Všichni jsme byli tak šťastní, když před dvěma roky Evropský parlament zamítl ACTA. Ale armáda lobbistů nikdy nespí a velké korporace využijí každou příležitost, aby propašovaly stejná ustanovení do jakékoli mezinárodní dohody, kterou naše vlády podepisují. A pokud je to jen trochu možné, tak přidají nové věci, jako je například ustanovení o ochraně investic a  rovnávání sporů mezi investorem a  státem (ISDS, Investor-State Dispute Settlement). K dispozici je nespočet příkladů toho, jak to funguje - od soudního procesu, který zahájil Philipp Morris proti Australské vládě za uvedení zdravotních varování na obalech od cigaret, přes Eli Lilly žalující Kanadu za odmítnutí patentu až po enormní finanční náklady, kterým musí čelit státy, pokud jsou žalovány. Proč bychom měli něco takového riskovat, když jsou v současnosti investice mezi USA a EU nejvyššími na světě? Stávající právní prostředí zjevně není překážkou investic. Detaily uniklé z jednání nikterak nesnižují naše znepokojení. Například poslední zní: „Evropské korporace chtějí tamto či ono a výměnou by korporace z USA chtěly dostat ono či tohle.“ Ale co je tohle za výměnu? Pokud vláda USA udělí vlastníkům vysílacích práv ještě více pravomocí, znamená to zmenšení svobody občanů i  společností. Pokud Evropa souhlasí s ochranou dat z lékařských výzkumů, omezuje tím svobodu všech občanů tato data

používat. Není to tak, že by evropské firmy nesly náklady za výsady, kterých se dostává americkým firmám, a americké firmy by nesly náklady za výsady, kterých se dostává evropským firmám. Byla by to celá společnost, kdo by nesl náklady, a firmy by získaly pouze výhody. Vyjednavači jsou zástupci vlády. Konflikt zájmů nicméně není mezi vládami, ale mezi korporacemi a občany. Obáváme se, že vlády nadšeně udělí výsady zahraničním firmám výměnou za výsady domácích firem, ale zcela ignorují, jakou cenu zaplatí celá společnost na obou stranách Atlantiku. Obzvláště se obáváme, že: „Volný pohyb dat“ mezi USA a   Evropou bude znamenat obcházení práv na soukromí. Dohoda udělí další práva kopírovacím monopolům (viz vlastníci vysílacích práv, monopoly na data ze zdravotních výzkumů či módní design, apod.). Učiní současné intelektuální monopoly ještě méně přístupné reformám, protože jakákoliv změna by vyžadovala změnu mezinárodní dohody. Přinutí státy k oslabení jejich současné ochrany spotřebitele a  životního prostředí a zároveň velmi ztíží zavádění nových ochran. ISDS přidá další mechanismy nátlaku na státy ohledně přísnějšího vynucování patentů a kopírovacího monopolu. ISDS může státům zabránit ve vyžadování svobodného softwaru ve státních zakázkách. ISDS bude společnostmi zneužívána k vymáhání peněz a vyhovující legislativy od vlád. Nechceme být zahnáni do kouta. TTIP sice může mít některé prospěšné části, ale my ji chceme znát včas a navrhnout dodatky. Ne-

Senátor Libor Michálek

Mgr. Libor Michálek, MPA [email protected]

Vážení občané, před 2 lety jsem se při volbách do Senátu rozhodl kandidovat s podporou trojkoalice, ve které byla rovněž Česká Pirátská strana. Společně jsme se tehdy shodli na programových bodech, které se týkají posilování prvků přímé demokracie, efektivní a transparentní správy veřejných prostředků a na opatřeních omezujících prostor pro korupci. Většina z těchto bodů se později stala součástí doporučení iniciativy 20-ti neziskových organizací Rekonstrukce státu. Za důležitější než program ale považuji DŮVĚRU, že to, k čemu se nějaké politické uskupení hlásí, bude opravdu i prosazovat. Důvěra roste se zkušeností a tu mám s Piráty velmi dobrou. Piráti uplatňují prvky přímé demokracie ve své straně, jsou informačně otevření a jsou důslední v dodržování pravidel a slibů. Proto mám důvěru, že se Piráti nezachovají jako vládní strany, které se sice také přihlásily k podpoře protikorupčních pravidel, ale fakticky je neprosazují. Přeji Vám, abyste si při komunálních volbách vybrali zastupitele, pro něž nebudou pojmy jako poctivost, úcta, odpovědnost cizí slova. Přestože nejsem senátorem ve Vašem obvodu, můžete mi kdykoliv napsat své podněty na emailovou adresu: [email protected] příp. zavolat na tel. 730 195 926 nebo 730 195 924. Autor je senátor Parlamentu České republiky za Piráty, KDU-ČSL a SZ a nejznámější český whistleblower. chceme být ponecháni na pospas výběru mezi dvěma možnostmi přijmout nebo odmítnout. A část týkající se ISDS nechceme mít v dohodě vůbec. Moc nevěříme ubezpečením, že nové formulace neomezí práva vlád k regulacím. Co je však důležitější, nechceme, aby se velké korporace staly svrchovanými vládci a měly ještě více moci než naše

vlády. ACTA byla odmítnuta, protože proti ní lidé bojovali. Musíme to udělat znovu. přeložil Aleš Sůra zdroj: http://piratetimes.net/why-you-should-protest-the-ttip/

Řešení úloh z prostřední dvoustrany Skrytá slova

Člověče, nezlob se!

Šifra

Přesmyčka

a) hrad b) vlak c) lak d) lov

Výpočet je chyták. Správný postup je, že určíme pravděpodobnost, s jakou šestka nepadne U jednoho hodu je to 5/6, u dvou hodů je to (5/6) x (5/6), tedy 25/36. U sedmi hodů je to 78125/279936 = 0.279. To je pravděpodobnost, že šestka ani jednou nepadne. Pravděpodobnost opaku stanovíme tak, že od jedničky odečteme toto číslo. Pravděpodobnost, že při sedmi hodech padne aspoň jednou šestka je tedy 0.721, což rozhodně není jistota.

BEZ INFORMACÍ NENÍ SVOBODA.

LEGALIZACE

Doplňovačka c) funguje – svěřené – spokojeně Číselná řada 7 (můžete ale křížkovat :-))

Pravda, nebo ne? a) pravda b) pravda c) pravda d) bez komentáře e) pravda f) bez komentáře

Sudoku

Zebra Marketingový průvodce Martin Jiránek, Trutnov, zastupitelstvo Servisní technik Roman Kučera, Rychnov nad Kněžnou, Senát Programátor Standa Štipl, Hradec Králové, zastupitelstvo Autor hádanek Václav Fořtík, Praha, magistrát hl. města

Sdílejte Pirátské listy a pirátské myšlenky se svými přáteli. Pošlete listy dál.

Historka e) 8x

Běžte k volbám a volte Piráty. Jsme s Vámi na jedné lodi.

Pirátské listy vydává Česká pirátská strana, politická strana se sídlem Řehořova 19, Praha 3. Pirátské listy jsou dostupné online na adrese www.piratskelisty.cz Copyleft Pirátské listy, 2014. Všechna práva vyhlazena. Publikování a další šíření obsahu Pirátských listů je umožněno i bez písemného souhlasu. Výjimku tvoří materiál z infobaden.cz (str 4) a kreslený vtip na první stránce, které publikujeme na základě souhlasu autorů, ale nemají volnou licenci.