Přehled zpráv. Média o nás Studenta web&mag ~ str. 05 ~ Média o nás Míša Raková

Přehled zpráv ÚPLNĚ NORMÁLNÍ Í EXOTICKÁ HOLKA.............................................................................................................7 22.3.2011 Týdeník Televize ~ str. 11 ~ Lidé

Média o nás ............................................................................................................................................................7 1.3.2011 Studenta web&mag ~ str. 05 ~ Média o nás Míša Raková

STUDENTI A DANĚ: JAK NA NĚ? ........................................................................................................................8 1.3.2011 Studenta web&mag ~ str. 40 ~ Studenta.cz Míša Raková

Nový předseda VV .................................................................................................................................................9 30.3.2011 ČT 24 ~ str. 04 ~ 05:59 Studio 6

Jednání o odstoupení Alexandra Vondry..........................................................................................................12 24.3.2011 ČRo 1 - Radiožurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne

V Krupce na Teplicku se budou opakovat komunální volby...........................................................................16 17.3.2011 ČRo 1 - Radiožurnál ~ str. 04 ~ 21:05 Stalo se dnes

Hlasování v Krupce se musí opakovat ..............................................................................................................19 17.3.2011 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 15:08 Rozhovor na aktuální téma

Důvod k oslavám? ...............................................................................................................................................21 17.3.2011 ČT 24 ~ str. 15 ~ 22:00 Události, komentáře

Když krev přináší smír.........................................................................................................................................24 15.3.2011 Fresh marketing ~ str. 28 ~ Komentáře Petr Majerik

NERV představil další doporučení na zlepšení české ekonomiky .................................................................25 7.3.2011 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 10:08 Rozhovor na aktuální téma

Roman Teiml ........................................................................................................................................................27 28.3.2011 Euro ~ str. 24 ~ Lidé a podniky

Bankovní regulace a Basel III .............................................................................................................................29 25.3.2011 Bankovnictví ~ str. 29 ~ Regulace

Dlouhý v Telefónice O2 .......................................................................................................................................30 25.3.2011 Business World ~ str. 47 ~ Lidské zdroje

Plné znění zpráv

1 © 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

VÁCLAV MORAVEC V PŘÍBRAMI ODPOVÍDAL NA OTÁZKY SÁM.................................................................30 12.3.2011 Příbramský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana

Podhoubí korupce ...............................................................................................................................................31 7.3.2011 Euro ~ str. 19 ~ Makeoekonomika

FOTO .....................................................................................................................................................................32 7.3.2011 Euro ~ str. 87 ~ Společnost

Akční HEREČKA a novinářka .............................................................................................................................32 7.3.2011 Tv Pohoda ~ str. 15 ~ Markéta Čaňková

Neviditelnou ruku trhu musí hlídat hlava ..........................................................................................................33 22.3.2011 Českokrumlovský deník ~ str. 02 ~ Českokrumlovsko ZDENĚK ZAJÍČEK

K diskusi o ochraně novinářského zdroje (LtN 12/2011) .................................................................................36 31.3.2011 Literární noviny ~ str. 07 ~ Domov Barbora OSVALDOVÁ

Nejlepší mladí manažeři jsou z Plzně ................................................................................................................36 30.3.2011 Plzeňský deník + Plzeň jih, sever~ str. 03 ~ Plzeňsko LADISLAV VAINDL

První fází musí být veřejná nepředpojatá diskuse ...........................................................................................37 28.3.2011 Zdravotnické noviny - ZDN ~ str. 01 ~ Titulní strana ga

Důchodové systémy ve světě? Bez státu to nejde ..........................................................................................38 19.3.2011 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Státní pokladna Lidové noviny, Vojtěch Wolf, Lidové noviny, Ondřej Linc

Česká ekonomie proti proudu a k pramenům krize .........................................................................................39 17.3.2011 Literární noviny ~ str. 20 ~ Nové knihy Lubomír MLČOCH

KRÁTCE ................................................................................................................................................................40 14.3.2011 Euro ~ str. 22 ~ Lidé a podniky Naďa Kubalíková

Opus magnum Milana Sojky...............................................................................................................................41 14.3.2011 Euro ~ str. 52 ~ Čtenářský deník TOMÁŠ PERGLER

Odborník ke kauze Kalousek: Média nemají smysl pro humor ......................................................................43 13.3.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy jas



ČT plánuje podat kvůli vpádu vojenské policie trestní oznámení ..................................................................43 12.3.2011 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ kauzy Rádio Česko,Mariana Zapotilová

Reformy, ale bez obětí.........................................................................................................................................45 7.3.2011 Zemědělec ~ str. 06 ~ Evropská unie Libuše Alterová

TOP 09 kritizuje lídra Tůmu. Prý o něm není slyšet .........................................................................................46 30.3.2011 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony Kateřina Eliášová

Tůma nic nedělá, zaznívá z TOP 09....................................................................................................................47 30.3.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor jac

Vládní důchodová reforma je ekonomickým nermyrlem.................................................................................48 29.3.2011 Haló noviny ~ str. 03 ~ Z domova (ste)

Bárta boss. Manželka pod ním. John čestný šéf. Absurdita, nevěří experti .................................................50 28.3.2011 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politika Jiří Hroník

České finále největší manažerské soutěže světa vyhráli studenti z Plzně ....................................................51 25.3.2011 novinky.cz ~ str. 00 ~ Věda a školy zr

S jakým platem lze počítat čtyři roky po ukončení studia? ............................................................................52 24.3.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Absolventi - příloha

MÉDIA: Jan Sedlák: Já bych všechny ty Twittery začal učit povinně............................................................55 22.3.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se Publikováno na serveru www.zive.cz dne 22.3.2011, autor: Jan Sedlák, (ls)

> lidé <...................................................................................................................................................................56 22.3.2011 E15 ~ str. 21 ~ Kariéra & vzdělání

Nebezpečí v přímém přenosu.............................................................................................................................57 22.3.2011 Lidové noviny ~ str. 11 ~ Diskuse Miloš Balabán

Předčítat bude známý český novinář.................................................................................................................57 22.3.2011 Slovácko - regionální týdeník ~ str. 05 ~ Zpravodajství (red)

Hypoteční banka má novou tiskovou mluvčí....................................................................................................58 21.3.2011 bankovnipoplatky.com ~ str. 00 ~

Přestupy (Strategie č. 03/11)...............................................................................................................................58 21.3.2011 e15.cz ~ str. 00 ~ Přestupy



Rita Gabrielová bude mluvit za Hypoteční banku ............................................................................................63 21.3.2011 e15.cz ~ str. 00 ~ Přestupy

Hypoteční banka má novou tiskovou mluvčí....................................................................................................64 21.3.2011 mesec.cz ~ str. 00 ~ Jiří Hovorka

Předčítat bude známý český novinář.................................................................................................................64 17.3.2011 Hodonínský deník ~ str. 03 ~ Hodonínsko (red)

Soud zrušil výsledek komunálních voleb v Krupce. Hlasovat se bude znovu..............................................65 17.3.2011 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ regiony Jana Zemanová,Milan Kopp,Ondřej Houska, ak

Dušek: Vláda dostatečně nevysvětlila záměr zvýšení DPH na 17,5 % ...........................................................65 16.3.2011 ČRo - rádio Česko.cz ~ str. 00 ~ ekonomika Rádio Česko

Penzijní fondy podle vlády: Promarněná šance na reformu ...........................................................................66 15.3.2011 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~

Václav Havel a spol - rádci s r.o? (Přemysl Čech) ...........................................................................................68 15.3.2011 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~

Akční plán pro Rusko ..........................................................................................................................................69 14.3.2011 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Rusko Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

VIDEO: Věřte, nevěřte: Kontroverzní Ladislav Bátora a mystifikace Miroslava Kalouska...........................71 14.3.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková

Národohospodářská fakulta VŠE X Institut ekonomických studií FSV UK (Jiří Musil) ................................72 11.3.2011 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~

Řečtí poslanci sepisují petici proti zhoršení ratingu země .............................................................................73 11.3.2011 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ svetovaekonomika Barbora Kreuzerová,Jan Piroch

TISKOVÁ ZPRÁVA: Brunch časopisů Mediální trendy – Mashup ..................................................................74 10.3.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva Unie vydavatelů - Iveta Lokvencová (vb)

Prolomení těžebních limitů jen za souhlasu majitele pozemků ......................................................................75 10.3.2011 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika mav

Rozhovor pro Studentský list VŠE.....................................................................................................................77 9.3.2011 blog.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 74 Jiří Havel



Trocha seriózního čtení.......................................................................................................................................78 9.3.2011 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~

Lidé ve firmách: Miroslav Řezníček se stal Country Managerem Asseco CE pro Česko ...........................79 9.3.2011 itbiz.cz ~ str. 00 ~ ITbiz.cz

Tendr šitý na míru jedné firmě bude automaticky neplatný............................................................................81 7.3.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova Petr Švec

Slušný člověk - marnivec plný strachu .............................................................................................................82 5.3.2011 Lidové noviny ~ str. 28 ~ Orientace / salon PETR KAMBERSKÝ

AUDIO: Kdo se chytí v síti - Miloš Čermák........................................................................................................85 2.3.2011 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková

Veřejných zakázek bylo loni méně, ale stály více peněz .................................................................................86 2.3.2011 denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov ČTK

Lidé ve firmách: bývalý politik Vladimír Dlouhý v dozorčí radě Telefónica O2 ............................................87 2.3.2011 itbiz.cz ~ str. 00 ~ ITbiz.cz

Češi věří své vládě nejméně z celé Unie ...........................................................................................................88 1.3.2011 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Ekonomika Antonín Viktora

NERV má slabou podporu mezi politiky. Návrhy končí u ledu .......................................................................89 29.3.2011 Hospodářské noviny ~ str. 16 ~ Česko Marek Hudema

Irena Zatloukalová ...............................................................................................................................................92 17.3.2011 Strategie ~ str. 48 ~ Žurnál

Všichni rodáci dobří. I válečný zločinec............................................................................................................95 7.3.2011 Lidové noviny ~ str. 12 ~ HORIZONT HANA KLAMKOVÁ

Spásné lano Západu ............................................................................................................................................96 28.3.2011 Euro ~ str. 56 ~ global MICHAEL ROMANCOV

Než špatně, to reformy raději nedělat................................................................................................................99 28.3.2011 Lidové noviny ~ str. 14 ~ Rozhovor VOJTĚCH JANDA

Mahulena Svobodová: Zateplení fasády a nová okna nemusí přinést žádoucí úspory .............................102 2.3.2011 E15 ~ str. 06 ~ Speciál - parlament & byznys Martin Zika



S čím se musí potýkat ČEZ na Balkáně?.........................................................................................................104 25.3.2011 PRO-ENERGY ~ str. 28 ~ Elektroenergetika Adam Bradáč

Třetí fáze TV Nova..............................................................................................................................................108 4.3.2011 Pátek Lidových novin ~ str. 20 ~ Téma Veronika Bednářová

Zamlčená diagnóza MUDr. Plzáka....................................................................................................................111 7.3.2011 Babylon ~ str. 06 ~ Komunismus Lukáš Kantor

Bez státu to nejde ..............................................................................................................................................115 19.3.2011 Lidové noviny ~ str. 13 ~ Peníze a byznys ONDŘEJ LINC, VOJTĚCH WOLF

V Číně se auto musí lesknout...........................................................................................................................119 4.3.2011 Víkend HN ~ str. 08 ~ rozhovor Radek Špicar Nora Grundová

Krycí jméno Roman ...........................................................................................................................................123 31.3.2011 ct24.cz ~ str. 00 ~ Historie.cs (eu) ČT24

Rozhovor s Bohumilem Klepetkem .................................................................................................................129 24.3.2011 ČRo Region, Středočeský kraj ~ str. 01 ~ 09:04 Tandem

Interview s ekonomem a členem skupiny NERV Miroslavem Zámečníkem ................................................139 3.3.2011 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP



Plné znění zpráv ÚPLNĚ NORMÁLNÍ Í EXOTICKÁ HOLKA 22.3.2011

Týdeník Televize

str. 11

Lidé

Na stanici MTV se od února v pořadu Backstage setkáváme s HANOU ZAJÍČKOVOU, exotickou kráskou, která provází diváky zákulisím koncertů, adrenalinových a sportovních akcí a nahlíží do života hvězd. „Kromě toho hlavně studuji na Fakultě sociálních věd UK v Praze mediální komunikaci. Občas točím pro zahraničí reklamy,“ prozradila. A co když zrovna netočí a nestuduje? „Jsem úplně normální holka. Ráda chodím do kina, do přírody, jsem s přítelem. Prostě dělám to, na co mám chuť, zkrátka úplně běžné věci jako každý jiný.“ Foto popis|

Média o nás 1.3.2011

Studenta web&mag str. 05 Míša Raková

Média o nás

UNIVERZITA VYKOPLA STUDENTY Z KOLEJÍ Více na www.studenta.cz/liberec Vedení liberecké univerzity připravilo studentům, kteří bydlí na kolejích, nemilé zpestření zkouškového období. Museli se totiž na dva týdny vystěhovat ze svých pokojů. Jejich postele obsadili účastníci zimní evropské olympiády mládeže. Nové vedení se vymlouvá, že za to může to staré, a slibuje, že se v budoucnu už takovým situacím bude vyhýbat. Zdroj: iDNES.cz NATOČIL PORNO A ZRUŠIL TÍM CELOU FAKULTU Více na www.studenta.cz/pornofilm Student jedné turecké umělecké školy natočil jako svoji disertační práci pornofilm. Vedení školy za to zrušilo celou fakultu a vyhodilo tři učitele, kteří zadání práce schválili. Hanbatý film navíc natáčel přímo v prostorách školy. Zdroj: tn.cz ŠKOLA NECHTĚLA PUSTIT LESBY NA PLES Více na www.studenta.cz/lesby Dvě osmnáctileté lesbické studentky z Minneapolis zažalovaly svou školu. Chtěly, aby jí soud nařídil umožnit jim vystoupit spolu na plese jako pár. Škola je prý nechtěla nechat mluvit společně jako přítelkyně, aby nebyly terčem šikany. Soud ale rozhodl, že je tím ústav diskriminuje a porušuje tak první dodatek ústavy. Zdroj: forbes.com ČESKÝ STUDENT USPĚL NA SOUTĚŽI DESIGNÉRŮ Více na www.studenta.cz/design Český student Vysoké školy uměleckoprůmyslové Václav Mlynář vyhrál studentskou soutěž Young Contract Creations Award: Upholstery 2011 na veletrhu Heimtextil. Mladý designér zabodoval s návrhem multifunkční hračky pro děti YGO. Student uspěl v mezinárodní konkurenci designérů z celé Evropy. Zdroj: novinky.cz MRTVÁ SCHRÁNKA UŽ JE I V BRNĚ Více na www.studenta.cz/usb Celosvětový trend zabudování USB klíče do zdi se dostal i do České republiky. Student Masarykovy univerzity zazdil flashku do zdi Červeného kostela na brněnském Komenského náměstí. Náhodný kolemjdoucí na ni může nahrát libovolná data. Zdroj: iDNES.cz Míša Raková Foto popis| O autorovi| Míša Raková Studuje mediální studia na FSV UK v prvním ročníku magisterského cyklu, dříve pracovala pro zpravodajskou TV Z1 a nyní zakotvila na tn.cz. Plné znění zpráv


STUDENTI A DANĚ: JAK NA NĚ? 1.3.2011

Studenta web&mag str. 40 Míša Raková

Studenta.cz

TO, ŽE JSTE STUDENTI, JEŠTĚ NEZNAMENÁ, ŽE NEMÁTE ZA URČITÝCH PODMÍNEK POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ. POKUD SI PŘIVYDĚLÁVÁTE NA BRIGÁDÁCH ČI MÁTE STÁLÉ ZAMĚSTNÁNÍ, PRAVDĚPODOBNĚ SE TOMU NEVYHNETE. A NĚKDY JE TO PRO VÁS DOKONCE I VÝHODNÉ. STUDENTA VE SPOLUPRÁCI S JIŘÍM TALKNEREM ZE SPOLEČNOSTI VGD DALA DOHROMADY NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH BODŮ, KTERÉ VÁM MOHOU USNADNIT CESTU SPLETITÝMI PARAGRAFY A FORMULÁŘI. 1. ZA JAKÝCH OKOLNOSTÍ SI STUDENT MUSÍ PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ? Student podává přiznání stejně jako ostatní poplatníci – pokud má souběh zaměstnání, ze kterých je mu daň srážena zálohou na daň, nebo pokud měl během roku ostatní příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny: a) příjmy z podnikání převyšující částku 15 000 Kč b) příjmy z kapitálového majetku – úroky z úvěrů a půjček, prodej akcií apod. c) příjmy z pronájmu d) ostatní příjmy převyšující částku 20 000 Kč 2. JAK NALOŽIT S DANĚMI V PŘÍPADĚ, ŽE STUDENT a) měl během roku více kratších brigád na Dohodu o provedení práce či Dohodu o pracovní činnosti? Pokud měl souběh zaměstnání, ze kterých mu byla srážena daň zálohou, je povinen podat daňové přiznání, pokud měl pouze zaměstnání po sobě jdoucí, pak může požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně. b) pracoval za autorský honorář? Příjmy z autorských práv jsou definovány jako příjmy z jiné výdělečné činnosti, a pokud z nich nebyla daň vybrána srážkou (příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů a televize do 7 000 Kč), je nutné tyto příjmy uvádět do daňového přiznání. c) pracoval na hlavní pracovní poměr? Pokud pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele nebo u několika po sobě jdoucích, pak povinnost podávat přiznání nemá. 3. JAKÉ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ MAJÍ STUDENTI OPROTI NESTUDUJÍCÍM ZAMĚSTNANCŮM? ve smyslu daňového zvýhodnění daně z příjmu fyzických osob je zvýhodnění pouze ve formě slevy na dani za poplatníka a rok ve výši 4 020 Kč pro roky 2010 i 2011. 4. MÁ STUDENT POVINNOST PLATIT SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. ZA JAKÝCH OKOLNOSTÍ ANO A KDY NE? V souvislosti s provozováním samostatně výdělečné činnosti je i student povinen se přihlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení a nahlásit tuto skutečnost u své zdravotní pojišťovny, sociální a zdravotní pojištění pak platí z dosaženého daňového základu. Pokud je jeho příjmem závislá činnost, pak sociální a zdravotní pojištění hradí zaměstnavatel v návaznosti na typ pracovního poměru. 5. JAK POSTUPOVAT, ABY STUDENT ZAPLATIL NA DANÍCH CO NEJMÉNĚ? JAKÁ SMLOUVA SE MU NEJVÍCE VYPLATÍ? Obecně je daňově nejvíce výhodná samostatně výdělečná činnost (využití paušálních výdajů 50 %, nižší základ pro soc. a zdr. pojištění), z pracovních poměrů pak dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti do 2 000 Kč, tyto smlouvy však mají svá omezení vyplývající ze zákoníku práce. 6. KOMU JE NUTNÉ PŘEDLOŽIT POTVRZENÍ O STUDIU? ZAMĚSTNAVATELI, FINANČNÍMU ÚŘADU...? Potvrzení je nutné doložit tomu, kdo provádí roční vypořádání daňové povinnosti, v případě zaměstnání pak zaměstnavateli i v průběhu kalendářního roku pro uplatnění poměrné měsíční slevy na dani. 7. PLYNOU PRO STUDENTY NĚJAKÉ VÝHODY V PLACENÍ ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ? Pro studenty není stanoven minimální vyměřovací základ, to znamená, že v případě zdravotního pojištění student zaplatí jen podle skutečného daňového základu, v případě sociálního pojištění pak při nedosažení poloviny minimálního vyměřovacího základu nemá povinnost platit sociální pojištění. 8. JAKÉ DOKUMENTY POTŘEBUJÍ STUDENTI K VYPLNĚNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ? Plné znění zpráv


Především potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatelů, podklady pro stanovení základu daně při samostatně výdělečné činnosti a ostatních příjmů, doklady prokazující nárok na snížení základu daně, případně slevu na dani (potvrzení o studiu, potvrzení o úrocích na bydlení, důchodové a životní pojištění apod.). 9. JAKÉ DALŠÍ SLEVY NA DANI MŮŽE STUDENT UPLATNIT? Ostatní slevy student uplatňuje jako ostatní poplatníci – základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč pro rok 2010 a 23 640 Kč pro rok 2011, dále pak slevu na manželku s příjmy do 68 000 ve výši 24 840 Kč, slevu na dítě (daňové zvýhodnění) 11 604 Kč apod. 10. CO KDYŽ STUDENT PODNIKÁ – JAK SI VYPOČÍTÁ DANĚ A POJIŠTĚNÍ? Výpočet daňového základu je pro studenty stejný jako u ostatních poplatníků, ze součtu daňových základů a po uplatnění položek snižujících daň (úroky z úvěru na bydlení, penzijní a životní připojištění) se vypočte daň ve výši 15 %. Od této vypočtené daně jsou pak odečteny slevy na dani na poplatníka, studenta, dítě a podobně. Teprve výsledná daň je splatná na účet FÚ. 11. CO SE ROZUMÍ SLOVEM „STUDENT“ – PLATÍ SLEVY NA DANI NAPŘ. I PRO STUDUJÍCÍHO NAD 26 LET? Zákon o daních z příjmů definuje studenta v § 35ba odst. 1) písm. f) jako poplatníka, který „po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.“ 12. DOKDY MUSÍ STUDENT PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A CO K JEHO VYPLNĚNÍ POTŘEBUJE? DOKDY MUSÍ PODAT PŘEHLEDY PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNU A ČSSZ? Daňové přiznání podávají poplatníci do 31. 3. následujícího roku, pokud student zmocní daňového poradce a plná moc je uložena u správce daně do 31. 3., pak je termín pro podání daňového přiznání 30. 6., připadne-li toto datum na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, pak je termín pro podání první následující pracovní den. *** Představení firmy VGD Česko-belgická společnost poskytující služby v oblastech auditu, daní, účetnictví, mezd a podnikového poradenství. Je součástí mezinárodní skupiny VGD, působící celkem ve 23 kancelářích v Belgii, Lucembursku, Německu, Polsku, České republice, Maďarsku a na Slovensku. Mezi jejími klienty nejsou pouze velké mezinárodní společnosti, ale rovněž rodinné firmy, úřady místní samosprávy, neziskové organizace a jednotlivci. Foto popis| O autorovi| Míša Raková Studuje mediální studia na FSV UK v prvním ročníku magisterského cyklu, dříve pracovala pro zpravodajskou TV Z1 a nyní zakotvila na tn.cz.

Nový předseda VV 30.3.2011

ČT 24

str. 04

05:59 Studio 6

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Nominace kandidátů na předsedu strany Věci veřejné končí. Do 18. dubna rada strany ze všech nominovaných vybere 6 kandidátů, ze kterých budou příznivci strany vybírat předsedu v květnové internetové přímé volbě. David BOREK, moderátor -------------------Tak a téma probereme s politologem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josefem Mlejnkem, kterého vítáme ve Studiu 6. Hezký den. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


Dobrý den. David BOREK, moderátor -------------------Zatím se mluví zejména o 2 jménech případných předsedů Věcí veřejných - Radek John anebo Vít Bárta. Ještě nějaká další jména, buďto v kuloárech, anebo alespoň ve vaší hlavě, kdo by na to měl? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, v kuloárech se objevují i některá další jména, ale tadyhle je důležité zaměřit se na ten volební systém, který tam ve Věcech veřejných mají, a to je prostý většinový systém. To znamená, že potom ti příznivci strany nebo členové strany na tom internetu budou rozhodovat způsobem, že vlastně vítězem se stane ten, kdo dostane největší počet hlasů, relativní většinu. Takže vlastně se může stát, že nějaký druhý, třetí kandidát nebo druhá, třetí kandidátka může výrazným způsobem vstoupit do hry. Ne, že by zvítězil, ale nějakým způsobem ty příznivce buď Radka Johna nebo Víta Bárty nějak rozdělit a tím způsobem buď Radku Johnovi nebo Vítu Bártovi napomoci k tomu celkovému relativnímu vítězství, takže ... David BOREK, moderátor -------------------Chápu to, pardon, správně, že teoreticky nebo vlastně i prakticky se předsedou Vědí veřejných může stát člověk, který bude mít podporu 25 %, ale jenom proto, že bude mít nejvíc z několika kandidátů, tak se stane předsedou? Žádné druhé kolo není? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Teoreticky to možné je. No, nemusí mít v tom hlasování nadpoloviční většinu přes 50 %. Stačí mu relativní většina, a potom ještě to hlasování není úplně rozhodující. Oni pak ještě budou mít konferenci, která musí potvrdit toho, toho předsedu. A kdyby došlo k tomu, že mínění té konference je v rozporu s míněním těch hlasujících, tak ti hlasující musí toho svého kandidáta potvrdit 75 %, což je dost jako vysoká, vysoká hranice. Takže vzhledem k tomu, že ta pravidla sou takováto, vlastně to ani není úplně přímá volba, je to přímá volba s následným potvrzením nějakým širším stranickým grémiem ... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pardon a na té konferenci už budou hlasovat tedy delegáti jenom samotní? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Delegáti té konference. Oni mají ve stanovách řečeno, kdo tam může, kdo tam nemůže, ale v podstatě jde o to, že ... zhruba bychom mohli říct, že je to takový sjezd, kde úplně všichni samozřejmě hlasující z toho referenda přístup nemají. Takže se i dá počítat s tím, že je to přece jenom taková pojistka vedení strany, kdyby náhodou mezi "véčkaři" získal obrovskou popularitu někdo, kdo, koho to vedení strany nechce. Takže ještě pořád má tu možnost nějakým způsobem to eliminovat. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------A když se ještě vrátíme k těm jménům, o kterých se špitá tedy v zákulisí, v kuloárech Věcí veřejných, o kom může být řeč v souvislosti s postem předsedy strany? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, tak padá jméno Karolíny Peake, ale ona říkala, že bude kandidovat jenom, když nebude kandidovat Radek John, ale možná ještě se rozhodne jinak. Pak se objevovalo i jméno poslance Babáka, jsem zaregistroval. Dneska ty nominace končí tak, že uvidíme, kdo vlastně, jestli se tam objeví ještě někdo další. Ale pokud se tam objeví nějaký kandidát druhý, třetí, tak spíš může sehrát tu roli, jak jsem o tom hovořil, že nějakým způsobem odčerpá hlasy někomu z těch dvou favoritů. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Tak pojďme na 2 favority, zejména na jednoho z nich, který teprve teď, jak se zdá, vystupuje ze svého stínu faktického, ale nikoli formálního předsedy strany, myslím Víta Bártu. Proč tento obrat? Protože média a možná i politická konkurence ho už rok nazývá faktickým lídrem strany. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Mně se zdá, že ve Věcech veřejných probíhá taková "minijasmínová" revoluce, poněvadž jako Vít Bárta má tam pozici autoritářského vůdce. On jakoby je majitel, on o všem rozhoduje, do všeho mluví, dokonce si stěžují i členové strany nebo členové vedení, že příliš mnoho, příliš dlouho ... David BOREK, moderátor -------------------Dokonce i členové rodiny si stěžují. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Členové rodiny si stěžují, že příliš mnoho a příliš dlouho a nemá žádnou funkci. Takže jakoby byl dotlačen k tomu, aby se ucházel v demokratické soutěži o funkci. Tak to svědčí o tom, že i v rámci rodiny už ta míra trpělivosti s autoritářským postavením Víta Bárty přetekla a je jako dotlačen k tomu, aby se ucházel o mandát v demokratické soutěži. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------A pokud bychom brali v potaz, že budou tedy nejžhavější tito 2 kandidáti, který z těch dvou má větší šanci na úspěch? Kdo si myslíte, že bude úspěšnější? Kdo si nakonec na svou stranu přikloní větší počet příznivců Věcí veřejných? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, já myslím, že to je dost otevřené, protože až donedávna bych si tipnul, že Vít Bárta, poněvadž je majitelem, autoritářsky rozhoduje, mluví se o tom, že Radek John stejně byl takovým spíš hercem v roli předsedy než skutečným předsedou, ale pokud je vlastně samotná nominace Víta Bárty na ... nebo to jeho ucházení se o ten post předsedy projevem jakési nespokojenosti členů strany, vedení strany, tak je možné, že ta nespokojenost se projeví i tím, že ho nezvolí, nebo že mu to dají najevo prostě tím, že ty volby prohraje. Takže tam vlastně může rozhodovat u některých lidí při tom hlasování i taková úvaha, že možná by byl Vít Bárta dobrý předseda, ale už je příliš, už je příliš ta jeho autoritářská pozice tak silná, že je mu třeba trošku přistřihnout křídla, nebo dát mu trošku za vyučenou. Takže to rozhodování může mít i takovouhle logiku. David BOREK, moderátor -------------------Má vůbec cenu, teď nechci tedy snižovat minuty, které tady spolu trávíme, ale mám vůbec cenu se o tom bavit? Není ta strana natolik malá a logika parlamentní aritmetiky natolik neúprosná, že je vlastně jedno, kdo bude předsedou této strany? Protože základní programové obrysy, základní definice té strany na politickém spektru vlastně bude úplně stejná, jestli bude jí šéfovat Vít Bárta nebo Radek John. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já s vámi souhlasím. Ona to je spíš sekta než strana, nebo je to takovej paradox. Jmenuje se ta strana Věci veřejné, ale vlastně není veřejná, i ty poměry uvnitř strany jsou velmi jako zahaleny tajemstvím a podobně. Čil vůbec transparentní není a určitě se dá říct to, že stejně, ať už ty volby dopadnou předsedy jakkoli, tak nějaké to vnitřní fungování té strany se příliš nezmění. Samozřejmě důležité pak bude, kdo bude lídrem té strany ve volbách, poněvadž Vít Bárta nemá ve svý schopnosti být lídrem, nebo být člověkem, který nějakým způsobem osloví širší skupiny voličstva. To není typ táborového řečníka nebo člověka, který by získával body na těch velkých shromážděních. Také se může stát, že Radek John se přeci jenom už okouká, nebo, že to, co by mohl vložit do politiky, už vyčerpal v té kampani v roce 2010. Takže oni budou mít velký problém před příštími parlamentními volbami zvolit vhodného lídra. Ale pokud je do voleb ještě daleko, což samozřejmě nevíme, co se stane s vládní koalicí, ale patrně pořád je do voleb daleko, tak zatím spíš je to nějaká interní záležitost bez přímého vlivu na úspěch strany ve volbách.



Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Politolog Josef Mlejnek. My vám děkujeme, na shledanou. David BOREK, moderátor -------------------Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Na shledanou.

Jednání o odstoupení Alexandra Vondry 24.3.2011

ČRo 1 - Radiožurnál

str. 02

18:10 Ozvěny dne

Jan BUMBA, moderátor -------------------Na jedné straně jsme dnes od představitelů vládní koalice slyšeli, jak cenná je spolupráce v rámci koalice a jak důležité je udržet tento projekt při životě. A na druhé straně velmi razantní slova z řad menších koaličních stran na adresu ministra obrany Alexandra Vondry. Věci veřejné a TOP 09 sice nepodpořily návrh ČSSD na svolání mimořádné schůze sněmovny ke kauze Promopro a roli ministra Vondry v ní. Jeho projev ale, zdá se, natolik rozhněval některé koaliční poslance, že ho vyzvali k rezignaci. Ministr Vondra dnes ve sněmovně mimo jiné poslancům řekl: Alexandr VONDRA, ministr obrany -------------------Mrzí mě, že vznikl dojem, že se snažím ze své odpovědnost vyvléci a je mi líto, že se mi dřív nepodařilo lépe vysvětlit svou roli. A těm z vás, kteří měli logicky potíže při vysvětlování pochopitelných otázek ze strany české veřejnosti, se z tohoto místa omlouvám. Jan BUMBA, moderátor -------------------Tolik ministr obrany Alexandr Vondra. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík Radiožurnálu řekl, že obě menší koaliční strany očekávají, že ministr Vondra vyvodí patřičnou politickou odpovědnost v řádu několika hodin nebo dní. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09 -------------------Já bych nerad předbíhal, my jsme jasně vzkázali našemu koaličnímu partnerovi, ať ten problém vyřeší, my máme jistou trpělivost na to, aby koaliční partner tuto věc vyřešil, pakliže ji nevyřeší, svoláme mimořádné koaliční jednání, zjevně se na tom shodujeme i s Věcmi veřejnými a na tom koaličním jednání budeme řešit, co a jak dál. Jan BUMBA, moderátor -------------------Říká Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09. Na lince je nyní místopředseda ODS, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Dobrý den, vítám vás ve vysílání. Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti, místopředseda /ODS/ -------------------Dobrý den přeji. Jan BUMBA, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Vaše strana se prý v celé věci nebrání jednání v rámci koalice K9, to by měla být schůzka o rezignaci pana Vondry? Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti, místopředseda /ODS/ -------------------V tuto chvíli jsme zatím dali obecné prohlášení, že jsme připraveni se o věcech, které se dotýkají koalice, jednat, jsme připraveni se o ní bavit, nechci říkat, že to má být schůzka o rezignaci pana Vondry, ODS podporuje v tuto chvíli pana Vondru, problém je v tom, že my nepovažujeme za vhodné to, když jednotliví ministři z vládní koalice vystupují veřejně a vyzývají jiné ministry k rezignaci. To si myslím, že opravdu je v rozporu s principy koaliční spolupráce. Jan BUMBA, moderátor -------------------Říkáte, že v tuto chvíli podporujete pana Vondru, znamená to, že se to může i obrátit? Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti, místopředseda /ODS/ -------------------To je trošku spekulativní otázka, pane redaktore, podle našeho názoru v dané kauze nejsou žádná nová fakta, která by měla vést k tomu, že by pan Vondra měl odstoupit. Věc vyšetřují orgány činné v trestním řízení, já si myslím, že je správné, aby ta věc opravdu byla prošetřena, respektujeme v tuto chvíli presumpci nevinny, takže já bych /nesrozumitelné/ a řekl bych, počkejme, jak dopadne vyšetřování. Jan BUMBA, moderátor -------------------ODS tedy říká, počkejme, jak dopadne policejní vyšetřování celé věci. Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti, místopředseda /ODS/ -------------------To říkám v tuto chvíli, chci konstatovat, že grémium ODS od dnešního jednání na půdě Poslanecké sněmovny ještě nejednalo, jak víte, pan premiér je na pracovní cestě v Bruselu, předpokládám, že až se vrátí, tak se grémium sejde a celou věc projedná. Jan BUMBA, moderátor -------------------Od ministra spravedlnosti nepřekvapuje, že mluvíte o presumpci nevinny, nicméně slyšeli jsme od některých vašich kolegů z menších koaličních stran, že je tady politická odpovědnost, že oni nemluví o trestněprávní odpovědnosti, ale prostě politické odpovědnosti a podle nich už je situace tak za hranou, že to vyžaduje rezignaci pana ministra Vondry. Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti, místopředseda /ODS/ -------------------To je právo, jejich právo takhle situaci vnímat. My to vnímáme jiným způsobem, trošku mě mrzí, že když mají mediální a jiné kauzy ostatní koaliční ministři z jiných koaličních stran, tak ODS je zdrženlivá, jejich hodnocení, naopak menší koaliční strany v případě pana Vondry, místo aby také čekali na případné vyšetření celé věci, orgány činnými v trestním řízení, tak kolem toho dělají takovéto mediální kotrmelce, jak říkám, je to trošku škoda, že, my se snažíme chovat v rámci koalice korektně a respektovat to, že partner má být respektován a má být na partnerovi, aby se rozhodl, zda svého ministra stáhne či nikoliv. Jan BUMBA, moderátor -------------------Ministr spravedlnosti, místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou. Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti, místopředseda /ODS/ -------------------Krásný večer. Na shledanou. Jan BUMBA, moderátor --------------------



Naším hostem je teď také předseda Věcí veřejných, ministr vnitra Radek John. Dobrý den, vítám i vás ve vysílání. Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------Dobrý den, dobrý den. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane ministře, ono to vypadalo, že po tom včerejším jednání koaličních špiček jste se dohodli jednak na tom, že nepodpoříte svolání té mimořádné schůze sněmovny, a jednak, že necháte na ODS, ať rozhodně, co dál s ministrem Vondrou. Co se pak stalo, tam to vypadalo, že vás nějak pohněval ten projev, který pan Vondra ve sněmovně měl. Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------No, součástí toho včerejšího jednání bylo, že prostě pan Vondra se k věci vyjádří, že tam vysvětlí svoji roli, že vlastně to vyjádření bude také přiznání toho, co je jeho politická zodpovědnost a naznačení nějakých důsledků, a to nám v tom projevu potom velmi chybělo. Jan BUMBA, moderátor -------------------Znamená to, že vy jste čekali, že pan ministr Vondra dnes řekne nebo naznačí, že odejde ze své funkce ministerské? Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------No, tam jsou tři roviny. Jedna rovina je, bylo vyplýtváno několik set milionů korun, to je zjištěno, to je jasné. Druhá rovina je trestněprávní, neboli policie musí určit, kdo je trestněprávně odpovědný. A třetí rovina je politická, kdo to měl na starosti, kdo za to může. A v situaci, kdy my chceme reformy a po lidech, aby šetřili stokoruny, tak nemůžeme říkat neustále a ono se ztratilo 300 milionů a nic se jakoby neděje. Čili to naše jednání včera bylo prostě o tom - ono se děje, jestli máme být vládou /nesrozumitelné/ a nějaký manažer měl na starosti nějaké peníze a nezvládl to, tak se musí něco stát, aby občané viděli, že ono se děje. Jan BUMBA, moderátor -------------------Co se musí stát? Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------No, musí se vyvodit politická zodpovědnost. Já jsem to říkal dneska, já samozřejmě podepisuju podpisové knihy, mám pod sebou 51 miliard a trnu, nespím noc co noc, kdyby mi utekly nějaké peníze, tak co udělám, rezignuju, co jiného bych udělal. Jan BUMBA, moderátor -------------------Výzva směrem k ODS, to je rada, přání, stížnost, žádost, aby ministr Vondra odstoupil, jak byste to charakterizoval. Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------Ta kauza už potápí celou vládu. Napřed se, když jsme bojovali o policejního prezidenta, tak se smáli, že nejsme žádnou vládou boje proti korupci, to se teď napravuje a já si myslím, že policie začíná mít první úspěchy. A teď ale jsme tedy vládou rozpočtové odpovědnosti, když se ztratilo 300 milionů a jakoby se dlouho nic neděje. Bojím se, že to potápí všechny strany koalice a my jsme velmi nespokojeni. Já uznávám, že Věci veřejné mají luxusní pocity, pozici, my jsme nebyli u žádné zakázky, my jsme se nepodíleli na rozkutálení jediné koruny, čili respektujeme ty strany, které se kdysi v tom namáčely. Jan BUMBA, moderátor Plné znění zpráv


-------------------A co budete dělat, co budete dělat, když Alexandr Vondra neodstoupí? Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------No, tak my jsme žádali prostě svolání K9 a my znovu říkáme, pokud chceme po lidech, aby v reformě šetřili, tak nesmí zůstat bez důsledku, že se někde ztratilo 300 milionů korun. Navíc do lesnické firmy 70 milionů, která neměla opravdu zjevně s tím nic společného. Jan BUMBA, moderátor -------------------Tím mi ale neodpovídáte, co bude, co budou dělat Věci veřejné, když Alexandr Vondra neodstoupí? Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------No, budou jednat na K9 a budou říkat, že se nám toto velmi líbí a že musíme občanům dát jasný signál, že to myslíme vážně jak s rozpočtovou odpovědností, tak s bojem proti korupci, tak s vládou práva. Všechny tři přídomky se na to vztahují. Jan BUMBA, moderátor -------------------Předseda Věcí veřejných, ministr vnitra Radek John. I vám děkujeme za rozhovor. Na shledanou. Radek JOHN, ministr vnitra, předseda /Věci veřejné/ -------------------Já taky, na shledanou. Jan BUMBA, moderátor -------------------Ještě pohled komentátora, politologa Josefa Mlejnka, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den přeji. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Jan BUMBA, moderátor -------------------Jak to celé vidíte, pane Mlejnku, je to hodně vážné? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, že to hodně vážné je a že skutečně pod Alexandrem Vondrou se notně kývá jeho ministerská židle. Jan BUMBA, moderátor -------------------V jaké pozici je ODS vůči menším koaličním stranám? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ona je v pozici je velmi nevýhodné, protože obě dvě ty menší koaliční strany samozřejmě se snaží oslabit ODS. Pro ně každé oslabení ODS je výhodou, poněvadž vlastně se ucházejí i o podobný elektorát, takže oni z těch čistě politických důvodů logicky tlačí na všechno, co by mohlo přivést ODS k oslabení. Jan BUMBA, moderátor -------------------To znamená, že by prosazovali své stranické zájmy na úkor celé vlády? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------No, já mám takový pocit, že kdo vlastně tady prosazuje zájmy celé vlády, že, tady mám pocit, že víceméně tato vláda prostě se skládá z různých ministrů a stran a každý si tam prosazuje své vlastní záměry, takže tady je opravdu těžké vystopovat nějaký celovládní zájem v jednání členů té vlády nebo koaličních stran. Jan BUMBA, moderátor -------------------Dá se očekávat, že ODS bude hájit ministra Vondru stůj co stůj, mimochodem pokud víme, tak on před pár minutami nebo pár desítkami minut řekl na mimořádném brífinku pro novináře, že rezignovat zatím nehodlá. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, že ODS bude Alexandra Vondru bránit, protože je to místopředseda strany a vlastně i je to politik, od kterého si ODS mnohé slibovala, on vlastně měl být novou tváří ODS nebo novou krví ve vedení ODS. A je samozřejmě pro řadu třeba voličů ODS přitažlivý i tím, že má kořeny v disentu a tak dál, takže když ODS přijde o Alexandra Vondru, tak ho bude velmi, velmi obtížně někým, někým nahrazovat. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Mlejnku, a máte nějaké vysvětlení, protože se ty věci tak vyostřily během dneška, protože včera bylo to jednání K9 takové trochu tajemné, ale dnes to vypadá, že se skutečně nějak věci posunuly. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, ony se ty věci možná posunuly i tím, že opozice chtěla mimořádnou schůzi a strany vládní koalice nějakým způsobem ony jsou vázány tou dohodou, že vlastně nepřipustí jednání sněmovny vyvolané opozicí jako proti koalici, ale tady samozřejmě i ty menší strany, nutno respektovat, že ony zase nemohly jen tak prostě říct, tak jsme vázáni dohodou, tak to zablokujeme, vlastně oni svým způsobem oprávněně očekávali od ODS nějaké gesto, aby to mohli vysvětlit před vlastními voliči, čili já si myslím, že to svolání té schůze tadyhle sehrálo dost takový iniciační, iniciační roli a popohnal tu kauzu zase o kus dál. Jan BUMBA, moderátor -------------------Říká politolog Josef Mlejnek, děkujeme za rozhovor. Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuju, na shledanou.

V Krupce na Teplicku se budou opakovat komunální volby 17.3.2011

ČRo 1 - Radiožurnál

str. 04

21:05 Stalo se dnes

Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------V Krupce na Teplicku se budou opakovat komunální volby. Rozhodl o tom ústecký krajský soud. Původní hlasování je neplatné, protože podle soudu ve městě někdo uplácel voliče. Hned po oznámení rozsudku jsme se obyvatel Krupky ptali, jak jsou s verdiktem spokojeni. obyvatel Krupky -------------------No, to je správný, no. Jako souhlasím s tím, no. obyvatel Krupky -------------------Já vám /nesrozumitelné/ je to. Plné znění zpráv


Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka -------------------Krajský soud v Ústí právě rozhodnul, že se volby v celém městě budou opakovat. Co tomu říkáte? obyvatelka Krupky -------------------Já si myslím, že to je dobře, že budou, ale nevím, jestli se to změní. obyvatel Krupky -------------------No, tak určitě jsem rád. obyvatelka Krupky -------------------Je to spravedlivý, ne, aby to udělali. Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka -------------------Co říkáte tomu samotnému uplácení voličů? obyvatelka Krupky -------------------No, vůbec se mně to nelíbilo teda, jako jo, viděla jsem to osobně jako, jo, vůbec jsem to nechápala, že si to může někdo vůbec dovolit. Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka -------------------Takhle hodnotili rozhodnutí soudu obyvatelé Krupky. Ústecká soudkyně Dagmar Štullerová se tímto případem zabývala už podruhé. Na podzim rozhodla o opakování hlasování jen v části města s tím, že obchodně-tržní pojetí voleb je možné. S tím ovšem nesouhlasil Ústavní soud a nařídil nové projednávání. Dnešní rozsudek znamená, že strany a sdružení se o hlasy voličů budou ucházet se stejnými kandidátkami jako na podzim. Zajímalo mě, jestli Krupčané mají chuť jít znovu k volbám. obyvatelka Krupky -------------------Půjdu, určitě půjdu. obyvatel Krupky -------------------No, když přijde lístek, jo, my chodíme pokaždý volit. Ale ty si stejně náhodou udělaj, co chtěj. Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka -------------------Půjdete k těm dalším volbám? obyvatel Krupky -------------------Půjdu. obyvatelka Krupky -------------------Nejdu. Prostě, aby někdo někoho platil, protože si myslím, že jeden můj hlas tomu stejně nepomůže a dostane se tam zase ten, kdo si chce nahrabat jenom sám pro sebe. Gabriela HAUPTVOGELOVÁ, redaktorka -------------------O termínu nových voleb rozhodne ministerstvo vnitra. Pro Radiožurnál Gabriela Hauptvogelová, Krupka na Teplicku. Plné znění zpráv


Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------A teď už jsme ve spojení s Petrem Jüptnerem, ředitelem Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, hezký večer. Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Jak tedy víme, v Krupce se bude hlasovat znovu, ale do voleb se už nemůžou přihlásit žádní noví kandidáti, o hlasy se můžou ucházet jen kandidátky původně přihlášené do říjnových voleb. Jak hodnotíte tohle rozhodnutí soudu? Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak má to svůj smysl, protože výhoda takovéhoto rozhodnutí je, že ta cesta k těm dalším volbám nebo novým volbám bude kratší. To znamená, pokud Krupka trpí nějakými problémy spojenými s tím, že nemá, řekněme, nezpochybnitelnou samosprávu, má to negativní dopad na řadu rozhodnutí, řekněme, kde jde o finanční prostředky, tak pokud se opakuje pouze to hlasování, tak lze předpokládat, že ta cesta k těm volbám bude kratší. Na druhou stranu jsem zaznamenal i ohlasy, že ty vztahy uvnitř nebo mezi některými kandidátními listinami nebo v rámci kandidátních listin v Krupce se vyhrotily. A ten volební systém rozděluje ty mandáty především jednotlivcům. To znamená, ten volební systém nyní může trošku klamat, klamat tělem a občan tak zakroužkováním určitého kandidáta může ve finále pomoci úplně jinému kandidátovi, kterého třeba nepodporuje nebo který nepatří k tomu jeho preferovanému táboru. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Vy jste připomněl, že Krupka je teď bez samosprávy, nemá starostu, zastupitele, vlastně ani rozpočet. Jak vůbec taková obec tedy funguje? Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak záleží samozřejmě na těch soudních, soudních verdiktech. Ono obecně, obecně, řekněme, ta právní otázka, do jaké míry jsou, jsou platná usnesení té samosprávy, jsou určitou samostatnou, samostatnou kapitolou. Takže, takže záleží potom na jednotlivých soudních rozhodnutím, zda ta jednotlivá rozhodnutí mohou být napadena. Každopádně platí k obecným principům, že samospráva obce, která je takovýmto soudním způsobem zpochybněna, by neměla dělat žádná zásadní rozhodnutí, jejíž revize by potom měla nějaký negativní, negativní dopad na financování, rozpočet či investiční akce konané v té dané municipalitě. Ondřej HOUSKA, moderátor -------------------Proč ke kupčení s hlasy v takové míře došlo právě v Krupce? Je to jen shoda okolností nebo hraje roli třeba tamní vysoká nezaměstnanost nebo další faktory? Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak v podstatě ty faktory, které vedou, řekněme, k tomu fenoménu jsou pravděpodobně 2. Ten jeden faktor, to je samozřejmě výskyt sociálně slabých skupin, které jsou, řekněme, náchylné k, řekněme, náchylné k tomu "prodávání" hlasů a potom tady je jeden fenomén, který je, který je v demokracii větší, v České republice máme průměrně velmi malé, velmi malé obce a pokud máme někde 80, 100, 150, 200 voličů, byť to není případ Krupky na Teplicku, tak je poměrně snadné, pokud tam tedy máme nějakou slabší sociální skupinu, která je ochotna na tom kupčení spolupracovat. Je poměrně snadné ty volby ovlivnit. Takže to kupčení nebo ovlivňování hlasů se děje všude tam, kde jsou malé volební, malé volební období. A pokud bude mít malé obce, tak tedy stále budou i pokusy ty volby ovlivňovat. Ondřej HOUSKA, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Petr Jüptner, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, děkujeme a na slyšenou. Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou.

Hlasování v Krupce se musí opakovat 17.3.2011

ČRo Rádio Česko

str. 01

15:08 Rozhovor na aktuální téma

moderátor -------------------15 hodin, 10 minut, posloucháte Svět o třetí Rádia Česko. Říjnové komunální volby v Krupce na Teplicku jsou podle ústeckého soudu neplatné. Hlasování se tak musí opakovat. Rozhodnutí soudu sledovala přímo v soudní síni Dagmar Cestrová z Českého rozhlasu Sever, dobrý den. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Dobrý den. Tak krajský soud v Ústí nad Labem nezrušil celé volby, ale zrušil pouze hlasování, protože byl názoru, že to kupčení s hlasy, tedy prodávání a nakupování hlasů nebylo takové intenzity, aby se dalo z toho jednoznačně rozhodnout, že kdyby se to nedělo, tak by prostě volby dopadly jinak. Takže nařídil, jak jsem říkala pouze hlasování. No a soud přiznal, že se řídil názorem Ústavního soudu. A že přihlížel k tomu, že by ti voliči mohli být, pokud by se volilo pouze v některých okrscích, ovlivněni původním výsledkem voleb. Takže nařídil volby vlastně opakovat. Pro samotné voliče to znamená, že půjdou k volbám znovu. Akorát budou vybírat opět ze stejných jmen, která už vlastně znají z kandidátky ze říjnových komunálních voleb. No také zaznělo u soudu, že se prokázalo, že ty hlasy se kupovaly pro kandidátku číslo 3, ale nebylo jasné, nebo nebylo jednoznačně prokázáno, že by to nakupování organizovali kandidáti právě z této kandidátky. Bylo zajímavé také, jak přijali výrok soudu ti, kteří si stěžovali a ti jednoznačně řekli, že pro ně by bylo lepší, kdyby se volby opakovaly celé, to znamená, kdyby si právě strany a uskupení mohly stanovit nové kandidátky, protože mezi tím se už ukázalo, že někteří ti kandidáti nejsou dostatečně spolehliví. Takže uvidíme. moderátor -------------------Dagmar Cestrová z Českého rozhlasu Sever sledovala rozhodnutí krajského soudu přímo v soudní síni. Na slyšenou. moderátor -------------------Na slyšenou. Dagmar CESTROVÁ, redaktorka -------------------Poslouchá nás i Petr Jüptner, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. moderátor -------------------Jak hodnotíte to rozhodnutí soudu, tedy, že se opakuje jen ten proces hlasování, ale vlastně se stejnými kandidátkami? Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Tak obecně je potřeba uvítat, že dojde k novému hlasování, že tedy to kupčení s hlasy bylo vyhodnoceno jako důvod pro opakování. Buď tedy hlasování nebo voleb. Přiznám se, že nemám, že, řekněme v těch informacích, které mi jsou dostupné, nejsem schopný, řekněme, zhodnotit to, zda, řekněme, bych se spíše přikláněl k opakování celých voleb. Obecně si myslím,že to není zcela podstatné. To znamená, pokládám za poměrně jedno, zda dojde k opakování hlasování nebo celých voleb. Může to mu ale každopádně poměrně zajímavý důsledek, protože ten volební systém přiděluje mandáty kandidátním listinám. A pokud se tedy postupem času nebo během těch několika měsíců, jak jsem pochopil, objevila nejednota na těch kandidátních listinách, tak se může stát, že v těch volbách voliči zaškrtnou kandidáty, které preferují, ale v podstatě tím budou pomáhat kandidátům z opačného politického tábora, pokud se tedy takový protichůdní kandidáti na jedné kandidátní listině objeví. moderátor -------------------Volby se budou tedy v Krupce opakovat kvůli kupčení s hlasy. Je tohle podle vás zcela ojedinělý případ, který se týká Krupky a možná několika mála dalších obcí, nebo se můžeme v Česku setkat relativně často s takovouhle věcí? Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tenhle ten fenomén je poměrně významný a souvisí to s podstatou komunálních voleb a zároveň s velmi nízkou průměrnou velikostí obcí v České republice. Pokud si vezmeme, že některé obce v České republice mají pouze 100, 200, 150 nebo pouze 80 oprávněných voličů, tak v takovém případě lze ty volby ovlivnit poměrně snadno. Kdežto u nějakých obvodů, které mají sta tisíce voličů, tam něco takového možné není. Takže ten fenomén je poměrně významný. Je přirozené, že k těm pokusům ovlivnit volby tímto způsobem dochází a je potřeba tomu čelit jednak systémově, to znamená upravit legislativu pro komunální volby, zejména v tom smyslu, aby tam bylo to ustanovení, které platí v jiných normách, pro jiné volby, že volební kampaň má být vedena čestně a poctivě. A dále je potřeba také zvýšit, řekněme, efektivitu kontroly v průběhu těch voleb v těch obcích, kde je nějaké podezření, protože podle mého názoru není ani tak závadné, řekněme, ten samotný princip uplácení, ale zejména to, že v rámci toho kupčení mohl být narušen princip tajného hlasování. Takže to je podle mého názoru asi ten nejzávažnější důvod, který by měl vést k rušení nebo k opakování těch voleb a dále je také otázka, zda mají, řekněme, na ten pořádek kolem volební místnosti dbát městští strážníci, kteří jsou podřízeni městské samosprávě, respektive starostovi, to znamená části těch politických aktérů a zdali by v tomto ohledu neměla větší roli hrát Policie České republiky. moderátor -------------------Z toho, co říkáte, nebo to, co říkáte, zní jako kdyby kupování hlasů bylo naprosto běžnou záležitostí v drtivé většině malých obcí v Česku. Skutečně to myslíte takhle? Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak toto samozřejmě nemyslím. Otázka je samozřejmě odůvodnění těch rozsudků soudů různé úrovně a tady se dostáváme do poměrně hluboké akademické diskuse, do jaké míry, co je a co není kupčení s hlasy, protože určitý volební slib, že určitá kategorie obyvatel dostane nějaký mimořádný příspěvek, nebo nějakou mimořádnou slevu na dani, tak si můžeme položit otázku, jestli to také není svým způsobem nakupování hlasů. Takže záleží ad hock na tom, konkrétním případu a podle mého názoru, by samotné uhlídání toho tajného hlasování v podstatě tenhle ten fenomén kupčení s hlasy, eliminovalo. moderátor -------------------Děkujeme. Petr Jüptner, politolog Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Na slyšenou. Petr JÜPTNER, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou.



Důvod k oslavám? 17.3.2011

ČT 24

str. 15

22:00 Události, komentáře

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Velká nejednota provází v Itálii oslavy 150. Výročí sjednocení země. Ta vznikla přesně 17. března 1861 spojením několika států jako italské království. Oslavy probíhají po celé zemi už od včerejška. Velká část Italů ale tvrdí, že slavit není co. Jakub NETTL, redaktor -------------------Itálie je jednotná, nejen formálně, ale i ve skutečnosti. Takový vzkaz mají vyslat velkolepé oslavy. Jejich oficiální část začala 17. března ráno. Přesně před 150 lety italský parlament prohlásil piemontského krále prvním králem italským. Hlavní část ceremoniálu probíhá tady u památníku Viktora Emanuela II. Sem míří slavnostní průvody. Tady se hned ráno zastavili nejvyšší představitelé země. A už v noci tu slavily desetitisíce lidí. Připomínají si tři muže, kromě krále ještě schopného diplomata Cavoura a revolucionáře Garibaldiho. Díky nim se 7 italských států pod různými vládami v druhé polovině 19. století postupně spojilo. účastník oslav -------------------Někteří poslanci slavit nechtějí, což je vážná věc. Tohle je přece důvod k oslavě. účastník oslav -------------------Je důležité ukázat, že jsme jeden národ. Jakub NETTL, redaktor -------------------Kritici ale namítají, že sjednocení země si tehdy přála pouze úzká elita. A mnoho obyvatel se Italy necítí ani dnes. Třeba v Jižním Tyrolsku, které pořád tíhne spíš k Rakousku, se výročí oficiálně neslaví vůbec. Jakub Nettl, Česká televize, Řím. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A do Říma zdravím Jakuba Nettla živě. Dobrý večer. Jakub NETTL, redaktor -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jaká je atmosféra ve slavící Itálii? A jak temné jsou stíny, které přes světlo oslav přecházejí? Vypadá to, že někteří Italové nepřivítali ani to, že mají den volna. Jakub NETTL, redaktor -------------------Řekněme to takhle, minimálně tady v Římě spousta lidí slavila. Přes den se tady objevovaly opravdu v ulicích davy lidí s italskými vlajkami, zpívaly se hymny a ta atmosféra byla skutečně sváteční. Problém je v tom, že někteří politici očividně dali najevo, že tento svátek není jejich a v momentě, kdy ty oslavy nějakým způsobem probíhaly, tak je částečně narušovaly. Třeba v případě, když se objevil kdekoliv premiér Berlusconi na dnešních oficiálních událostech, tak většinou byl vypískán a současně i představitelé tedy Ligy severu, kteří jakýmsi způsobem bojují spíš za federalizaci země a o jednotné Itálii nemluví v příliš dobrém světle. Tak ti také nebyli přivítáni s velkým nadšením. Řekl bych, že hlavní problém dneška byl při vyvrcholení těch oficiálních politických oslav, kdy prezident republiky Napolitano mluvil v parlamentu před oběma komorami a mluvil samozřejmě k národu v tom smyslu, že jednotná Itálie skutečně existuje, její potřeba a že k tomu může vést i větší federalizace země. A tento projev poslouchalo z Ligy severu pouze čtyři ministři vládní a jeden jediný poslanec z 43, kteří v Plné znění zpráv


obou sněmovnách sedí, myslím za Ligu severu, což naznačuje to, že ve své podstatě Liga severu skutečně ty oficiální oslavy svým způsobem bojkotovala. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takže, nakonec oslavy kazí někteří politici. Co některým Italům tak vadí? Zvenku se vlastně zdá téměř neuvěřitelné, že by země jako Itálie vůbec řešila nějaké separatistické nálady nebo tendence. Ona navenek země působí velmi kompaktně. Jakub NETTL, redaktor -------------------Já bych řekl, že ta země svým způsobem kompaktní je v momentě, kdy o něco jde. Když prostě Itálii hrozí jako celku nějaké nebezpečí, tak je ta země schopná se spojit. A jinak, obzvlášť v této době, kdy je ekonomická krize, tak vyvstávají čím dál tím víc najevo takové ty odstředivé nálady, protože ve své podstatě sever a jih jsou stále dva odlišné celky, jak kulturně, tak ekonomicky. Ve své podstatě ta ekonomická stránka věci je taková, že sever má pocit, že neustále dotuje svým způsobem ten jih a že spousta těch dotací se zneužívá, končí v rukou mafie a veškeré ty investice, které tam proběhly, tak jsou, vlastně zmizely v nenávratnu pryč. A v době krize, kdy je potřeba těch peněz i na tom severu, tak prostě tam najednou chybějí a scházejí. A ty lidi mají pocit, že jsou vlastně okrádáni. Proto se tady třeba o Římu říká, přezdívá se Římu "zlodějka". A na jihu je ta tendence trošku opačná. Tam je to, řekl bych, ta totožnost k tomu italskému státu mnohem výraznější, protože třeba velká většina italských vojáků pochází právě z jihu. Ale to je dáno tím, že to je pro spoustu lidí z jihu jediná možnost získat stálé místo a mít stálou obživu. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jsou nějaká místa v Itálii, kde se vůbec neslaví, kde mají vlastně největší výhrady proti těm stávajícím velkolepým oslavám? Jakub NETTL, redaktor -------------------Tak samozřejmě neslaví se v Jižním Tyrolsku, což je dáno historicky i tím, že tam je výrazná německy mluvící menšina. Tato část nebo tento region byl přiřazen k Itálii až vlastně mnohem později a zachovává si stále svou kulturní identitu a svým způsobem má i vlastně velkou míru autonomie. Krajský hejtman Tyrolska prohlásil už asi měsíc před oficiálními oslavami nebo teď před 17. březnem, že prostě Tyrolsko, Jižní Tyrolsko slavit nebude, protože nemá co, protože kulturně je naprosto někde jinde. A neslavila ani spousta lidí třeba v benátském kraji nebo v Lombardii, kde právě je silná Liga severu, která požaduje právě tu větší míru federalizace. A spousta lidí tady dokonce sní o jakémsi vytvoření, odtržení severu Itálie a vytvoření státu nazvaného Padánie, který by existoval sám, bez podle nich problematického a problémového jihu. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------To byl z Říma zvláštní zpravodaj České televize Jakub Nettl. A politoložka Lada Šušlíková je teď se mnou ve studiu. Dobrý večer. Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Krásný večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak o tom projevu italského prezidenta Giorgia Napolitana už jsme slyšeli. On taky mimo jiné prohlásil, že Itálie ale nemusí přežít jednotná. Podle jeho slov nelze vyloučit, že sever bude usilovat o separaci, pokud všechny italské oblasti nebudou postupovat zodpovědně. To opravdu jsou separatistické tendence v Itálii nějakým způsobem takto výrazné, viditelné? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Zcela jistě, nepochybně jsou. Vlastně ty separatistické tendence jsou zakotveny v tom italském prostředí už od dob toho sjednocení, což vyplývá právě z té specifické situace Itálie. Pokud se k tomu dostaneme později, tak Plné znění zpráv


by bylo dobré jenom připomenout právě, z čeho pramení tato specifika. Ty tendence byly skryté, latentní, ale stále přítomné, a to jak za fašistického Mussoliniho režimu, tak i po započetí republikánského režimu a začaly tedy být velmi aktuální po nastolení druhé republiky na začátku 90. let. A to mimo jiné z toho důvodu, že vlastně jednou z hlavních politických stran druhé republiky je právě již zmiňovaná Liga severu, která je mimo jiné velmi nejenom vítaným, ale zcela nezbytným koaličním partnerem pro vlády středopravého bloku, tedy koalice pod vedením Silvia Berlusconiho. Vlastně Liga severu opakovaně vlastně kladla svoje požadavky na federalizaci země oproti podpoře tedy stávající vlády. Dokonce jí jednou, v roce 94, tu Berlusconiho první vládu svrhla. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak z čeho pramení ta historická specifika těch sporů? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------My ty separatistické tendence známe z řady jiných i západoevropských zemí, ale většinou ty separatistické tendence vycházejí z nějakého štěpení na základě různého nebo homogeneti-etnicko-jazykového pohledu nebo konfliktu. To znamená, ta země se skládá z více etnik, více národností, více jazykových skupin. V Itálii vlastně vidíme, pokud pomineme již ten zmiňovaný problém té německé menšiny v Trentinu, tak ten problém Itálie jako národního státu je jiný, protože my tady máme jeden národ. Zatímco když si třeba představíme Belgii, která je vnitřně rozštěpena na frankofonní Valony, na holandsky hovořící Vlámy, Španělsko, dejme tomu také separatistické tendence etnicky odlišných Basků a potažmo Katalánců. V Itálii můžeme říct, je tady jeden stát, který je tvořen jedním etnikem, který hovoří jedním jazykem, ač s různými dialekty, protože ta specifika vyplývají právě z toho odlišného historického vývoje, který vytvořil zcela odlišné kulturně-socio-ekonomické prostředí, jak tady bylo zmíněno. Ono to není rozděleno jenom na ten sever a jih, ale musíme tam počítat i ten střed, tedy bývalý Vatikánský stát. A tyto celky prošly zcela odlišným historickým vývojem, takže ta společnost v těchto oblastech je naprosto odlišná. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Zajímá ale toto skutečně běžné Italy? Není to jen politická záležitost? Ptám se na to, jestli se dá mluvit obecně v případě Italů o nedostatku sounáležitosti v rámci jednoho státu? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Tak jak vidíme třeba z úspěchu Ligy severu, tak určitě to není jenom politický problém, ale je citlivě vnímán i tou veřejností, minimálně částí té veřejnosti. Takže, on je to politický problém, ale který vznikl na základě společenské poptávky. Vlastně vidíme tu politickou reprezentaci toho severského hnutí až od 80. let minulého století, kdy se opravdu objevily tyto latentní problémy, vypluly navenek, ukázaly se jako býti aktuální. Pokud by ta poptávka v té společnosti nebyla, tak by nebyla takhle silně zastoupená v politické oblasti. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Proces sjednocení stál tři války. Po II. světové válce pak vyměnili Italové království za republiku. Dají se příčiny protinárodního cítění nebo možná bych spíš tedy mohla říci nebo bych spíš měla mluvit neztotožnění se se státem než oproti národnímu cítění. Dají se tyto příčiny hledat i v tom, že země umožnila nástup fašismu? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Tak já bych to s tím fašismem úplně tak nespojovala. On i ten fašismus v té Itálii není vnímán zcela jednoznačně negativně. Vlastně nedošlo tam k takovému opravdu skutečnému vyrovnání se s tím fašismem. Vyplývá to i z toho důvodu, že fašismus trval dvacet let a pokud by tomu tak bylo, že opravdu ten fašismus by byl jednou z hlavních příčin, tak vlastně od roku 1946 je republikánské demokratické zřízení, to znamená nějakých šedesát let by bylo na nápravu a naopak se ukázalo, že ten republikánský režim vlastně umožnil nárůst těchto latentních, skrytých, potenciálních konfliktů těch separatistických tendencí. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Nepodceňují ostatní země Evropské unie tyto tendence? Rozumějí jim vůbec?



Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------No, ono tomu právě jde velmi těžko rozumět, pokud nemáte tu historickou zkušenost. Samozřejmě Evropa má zkušenost s tím etnicko-jazykovým principem, viz Španělsko, kdy teď všichni v Evropě zažíváme to trvalé bezvládí, které je právě mimo jiné výsledkem tohoto štěpení, problémy ve Španělsku i Velká Británie, samozřejmě tam určité tendence, ty etnicko-jazykové jsou přítomny. Takže, toto se dá pochopit. Ale ta historická zkušenost v té Itálii, kde opravdu jeden národ, který hovoří pravděpodobně jedním jazykem, měl by být jednoho nebo minimálně společného původu, a přesto tam nedošlo k vytvoření té národní myšlenky toho národního uvědomění, tak je opravdu velmi těžko chápatelný možná i pro samotné Italy. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, už jen jednu větu. Pokud by země zůstala rozdělena do osmi malých států, kde by asi dnes byla? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Já doufám, že na tom samém místě, co je dnes tedy. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Politoložka Lada Šušlíková. Děkuji vám za analýzu. Dobrou noc přeji. Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoložka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Já taky děkuji. Na shledanou.

Když krev přináší smír 15.3.2011

Fresh marketing str. 28 Petr Majerik

Komentáře

Diplomacie Petra Majerika Pro lidi působící v oblasti marketingu a reklamy je běžné absolvovat denně řadu obchodních jednání. Většina z nich se nese v přátelském duchu, jiná jsou neutrální, některá z nich však mohou provázet neshody a konflikty. Kromě učebnicových návodů, jak takové konfliktní situace minimalizovat, se vyplatí podívat se i na některé atypické příklady z praxe. Vzpomínka na extrémní situaci mne zavádí o řadu let zpátky. Tehdy nás s kolegy čekalo velmi nepříjemné jednání, kdy proti sobě měly stanout dvě zhruba desetičlenné skupiny, složené z manažerů z celé Evropy. Řešila se konfliktní situace, kdy ani jedna ze stran nepřipouštěla vlastní zavinění. Pravděpodobnost ukončení mnohaleté vzájemné spolupráce převyšovala devadesát procent. Shodou okolností se ale situace nakonec vyvinula úplně jinak. Jedné kolegyni se totiž opozdil let a na pomalu se rozbíhající jednání, probíhající v mrazivé atmosféře, tak dorazila s dvacetiminutovým zpožděním. Skleněné dveře do zasedací místnosti jí nešly otevřít, protože jimi lomcovala, místo toho, aby je odsunula stranou. Když po několikáté znovu zabrala za kliku, masivní sklo dveří se roztříštilo a kolegyni zasypal vodopád skleněných střepů, které jí poranily ruku tak, že musela ihned odjet narychlo povolanou záchrankou na pohotovost. A náhle došlo k podivuhodné změně atmosféry. Prýštící krev jakoby všechny z nás upozornila na banalitu a pomíjivost předmětu našeho sporu. Atmosféra v konferenční místnosti se proměnila k nepoznání. Všechny nás sjednotily obavy o kolegynino zdraví. A vše vygradovalo po další hodině, kdy dorazila zpět s ošetřenou zabandážovanou rukou. Přivítal ji euforický potlesk a závěr jednání připomínal setkání dávných přátel. Nemusím snad ani dodávat, že problém byl vyřešen k oboustranné spokojenosti a spolupráce úspěšně pokračovala i do budoucna. S takovýmto nečekaným vývojem události se samozřejmě nedá počítat při každém obtížnějším jednání. Věřím však, že tato zkušenost pro většinu účastníků znamenala přínosné poučení, jak vidět věci v širších souvislostech. Nadhled a schopnost oprostit se od egoistického lpění na své pravdě může totiž přinést lepší výsledky oběma znesvářeným stranám. Plné znění zpráv


Foto popis| O autorovi| Petr Majerik Autor je lektorem na Vysoké škole finanční a správní a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

NERV představil další doporučení na zlepšení české ekonomiky 7.3.2011

ČRo Rádio Česko

str. 01

10:08 Rozhovor na aktuální téma

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Když pondělí, tak nejenom s marketingovým magazínem na Rádiu Česko, ale vůbec v České republice s NERVem. Tenhle poradní orgán Národní ekonomická rada vlády i dnes představí další kapitolu svých doporučení, jak dostat českou ekonomiku do lepší kondice. Tentokrát půjde o trh práce, zboží a služeb. Člena NERVu Michala Mejstříka, ředitele Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsem se nejprve zeptal na základní doporučení. Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ukazuje se, že Česká republika vedle toho, že má průměrně nepružný trh práce a v této oblasti je potřeba mnohé co udělat, zejména je zatěžována vysokými náklady práce a je otázka, jestli růst produktivity práce je dostatečný pro to, aby tyto náklady práce dokázaly vše kompenzovat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A navrhujete v tomto případě nějaká administrativní opatření, která by pomohla ten trh práce rozhýbat? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------My specificky rozebíráme určitou existující strukturu daňovou. Ukazujeme některé vybrané daně, které by v mezinárodním kontextu neměly tak zatěžovat trh práce. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------NERV údajně podle našich informací doporučuje zrušit superhrubou mzdu, kterou zavedla vláda Mirka Topolánka. To tak je, proč vlastně? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já bych jenom zmínil, že v souvislosti se superhrubou mzdou ten nástroj je někdy zbytečně komplikující a ta zpráva, která je pro nás rozhodující, to jest kolik jsou celkové náklady například práce z hlediska pracovníka, to je věc, kterou každý zaměstnavatel může uvést na svém lístku. Ale z hlediska nejrůznějších deformací pracovního trhu je asi lepší se vrátit ke standardní struktuře. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Čili to znamená návrat k daňové progresi, po které mimochodem už docela dlouho volá sociální demokracie? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Pozor, to je rozdíl. Superhrubá mzda je určitá konstrukce, která nám skládá jednotlivé části mzdy a de facto výsledkem je zahrnutí veškerých nákladů práce, to jest včetně nákladů práce ze strany zaměstnavatele. My obecně si myslíme, že náklady práce ze strany zaměstnavatele by se postupně měly více přesouvat na stranu zaměstnance. To znamená, nikoliv nutně musí dojít k poklesu toho daňového zatížení, ale to daňové zatížení se má vyskytnout v té jediné položce. To znamená, technicky to neznamená žádné zvýšení vlastně zdanění, akorát Plné znění zpráv


přesunutí z položky zaměstnavatel a zaměstnanec, to znamená ta mzda by neklesla, akorát by ten podíl jednotlivých složek byl odlišný oproti současnosti. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Mimochodem jak v tomhle kontextu vnímáte plán vlády v budoucnosti snížit náklady na pracovní sílu tím, že klesne sociální pojištění o necelá 2 procenta? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------My se domníváme, že je opravdu rozumné přistoupit k určitým snížením nákladů práce a přesunout tu daňovou strukturu trošku někam jinam, do nějakého stabilnějšího horizontu. Ale připomínám, je důležité vždy myslet na to, aby celkové kvótě nevzrostlo celkové zdanění tak, jak máme v tuto chvíli počítáno. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Pane řediteli, celkově vzato, řekl byste, že česká pracovní síla je drahá? Ono se totiž neustále mluví o tom, že svého času byla levná pracovní síla jednou z konkurenčních výhod česká. To už neplatí? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Nedá se říci, jaká síla je levná a jaká síla je drahá. Vždy musíme porovnávat výši produktivity práce a její růst. Nám se ukazuje, že v některých odvětvích, kde český například průmysl byl otevřen mezinárodní konkurenci, tak ten růst produktivity práce navzdory růstu /nesrozumitelné/ platů a mezd předbíhal nebo byl stejně rychlý a v tom případě nedochází ke ztrátě konkurenceschopnosti. Horší to je v některých jiných oblastech, jako například bylo stavebnictví, kde růst mezd po dlouhou dobu byl vyšší a v údajně to je v řadě některých služeb, ať už soukromých nebo veřejných, kde vidíme, že někde se vůbec například ve veřejném sektoru produktivita nepřeměří a s rostoucími platy a mzdami dochází k tomu, že celkový výkon ekonomiky její produktivita měřená hrubým domácím produktem na osobu zaostává za růstem platů a mezd. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jestli vás dobře chápu, tak může být i česká pracovní síla relativně drahá, ale pokud to samozřejmě bude vyváženo větší produktivitou. Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Velmi přesně. Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku a to se nám daří právě v oblasti průmyslu, kde dochází k růstu mezd na jedné straně, ale na straně druhé je minimálně stejně rychlý, ne-li rychlejší růst produktivity práce. Takto má ve správné ekonomice být. Takto se to například daří v Německu, a právě proto Němci jsou tak konkurenceschopní, poněvadž jejich, jak známo, poměrně vysoké mzdy jsou právě vyváženy rychlým a dalším růstem produktivity práce. Ale nedochází k tomu jako v některých jiných západních zemí, kdy růst platů a mezd předbíhá růstu produktivity práce a tam potom dochází ke ztrátě konkurenceschopnosti. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ono se teď hodně debatuje ještě o sjednocení DPH na 20 procentech, a to s výjimkou asi 7 druhů potravin. Ale to by mělo dopad právě na jednu z těch oblastí, o kterých se dnes bude mluvit, to jest na trh služeb. Jak je to z tohohle pohledu s úpravami sazby DPH? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se přiznám, že ty úpravy, o kterých hovoříte, to jest úpravy DPH obecně, považujeme za rozumné, pokud jsou vedeny v nějaké rozumné daňové kvótě. Oni skutečně vyrovnávají procyklické chování například příspěvků na sociální zabezpečení, protože nezapomeňte, že ve chvíli, kdy normálně roste ekonomika, tak všechna normální, všichni přizpůsobují výdaje tomu obrovskému růstu výnosu a pak najednou přichází pokles, což je normální pokles cyklistického charakteru a v tu chvíli to přizpůsobování firem dolů většinou sociálních a dalších výdajů, penzí, nefunguje. To znamená, přizpůsobování nahoru vždycky funguje, když můžeme vydávat více, tak každý politik a každý občan rád vydává více a přijímá více. Na straně druhé v okamžiku, kdy dochází k Plné znění zpráv


cyklickému poklesu ekonomiky, který je přirozený, tak v tu chvíli najednou potřebujeme výdaje na nezaměstnanost, potřebujeme výdaje na penze a najednou se nám výrazně nedostává. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak obecně byste s tím souhlasil s tím sbližováním sazeb DPH a ustálením na 20 procentech, ale nebude to mít negativní dopad právě na ten sektor služeb? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Vyšší sbližování sazeb nám vede ke zklidňování tohoto procyklického chování, což je samo o sobě dobře, a teď je otázka, jak konkrétní sazby nastavit, jak se vyhnout nějakému zvýšení daňové kvóty, ale to už nejenom politická otázka, ale otázka konkrétních propočtů a tady nemohu být v tuto chvíli nějak specifický, poněvadž ta obecná debata nás zatím vede bez dostatečných propočtů a bez konkrétních návrhů. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já mám ještě jednu takovou osobní otázku na závěr, máte pocit, že práce v NERVu má smysl? Ono ho totiž opustilo už několik členů, nedávno si ekonom Miroslav Zámečník stěžoval, že ta doporučení NERVu jsou stejně vládou ignorována. Tady šlo, připomínám, o důchodovou reformu. Takže jaký na to máte názor? Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, že těch oblastí poptáván jeho práce, tak těch je víc. Já musím říci, že v té oblasti konkurenceschopnosti, tak tam vidím větší /nesrozumitelné/ ze strany vlády na té činnosti této skupiny, kterou vedou, tak do té se nám zapojuje celá řada, ať už náměstků, ministrů nebo samotných ministrů a je to poprvé po dlouhé době, kdy se nám daří prosazovat nějaké dlouhodobější uvažování v činnosti vlády. Nebudu předbíhat, implementace je teprve před námi. Pevně věřím, že i tato mediální zkratka, kterou jsme si teď přiblížili, pomůže k tomu lepšímu pochopení, o co se dá v těchto souvislostech vlastně chce usilovat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Řekl Rádiu Česko člen NERVu Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK.

Roman Teiml 28.3.2011

Euro

str. 24

Lidé a podniky

GENERÁLNÍ ŘEDITEL SAP ČR Novým generálním ředitelem společnosti SAP ČR byl jmenován Roman Teiml (46). Ve funkci vystřídal Petra Viktoru, který českou pobočku společnosti dočasně vedl od loňského února a který po dvanácti letech společnost opouští. Před nástupem do SAP ČR působil Roman Teiml osm let ve společnosti IBM, kde zastával několik manažerských pozic v Global Business Services. Působil například jako ředitel pro Rusko a Společenství nezávislých států nebo jako vedoucí partner pro průmyslový sektor v regionu CEE. V minulosti pracoval ve společnostech PwC Consulting a Accenture (dříve Andersen Consulting). Teiml vystudoval obor zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze, hovoří anglicky a rusky. Je ženatý, má tři děti. Mezi jeho zájmy patří rodina, sport a cestování. ASSECO ČR Miroslav Řezníček regionální manažer Miroslav Řezníček se stal novým regionálním manažerem české pobočky společnosti Asseco Central Europe. Do skupiny Asseco přišel ze společnosti Dell, kde v letech 2008 až 2011 působil jako generální ředitel obchodního zastoupení na Slovensku. V minulosti zastával vysoké manažerské pozice v telekomunikačních společnostech Český Telecom a Contactel. Zahraniční zkušenosti získal v Bulharsku, kde pracoval pro společnost ČEZ, a dále v Bělorusku, kde působil v konzultingové skupině Plné znění zpráv


Logan Orviss. Řezníček vystudoval ekonomiku a řízení na pražském ČVUT, později získal titul MBA na University of Chicago ve Spojených státech. PRK PARTNERS François Veit partner Novým partnerem advokátní kanceláře PRK Partners byl jmenován François Veit, který předchozích deset let vedl pražskou pobočku advokátní kanceláře Gide Loyrette Nouel. Veit je uznávaným specialistou v oblasti práva obchodních společností, fúzí a akvizic, majetkového práva a práva duševního vlastnictví. Má rozsáhlé zkušenosti i v oblasti práva nemovitostí a životního prostředí. Získal magisterský titul na Harvard Law School, dále pak absolvoval postgraduální studium (DEA) v oblasti trestního práva na University of Paris II – PantheonAssas. Je také držitelem titulu v oblasti muzikologie a filozofie z University of Paris I Pantheon-Sorbonne. Hudbě se aktivně věnuje především hrou na violoncello. François Veit je členem představenstva francouzsko-české obchodní komory. Hovoří francouzsky a anglicky. SPENGLERFOX Markéta Pfleger vedoucí divize Vedoucí nové divize řešení pro lidský kapitál firmy SpenglerFox Česká a Slovenská republika se stala Markéta Pfleger (37). V minulosti pracovala v pozici manažerky HR ve společnostech Coca-Cola, Tchibo nebo KIT Digital. Ve společnosti SpenglerFox bude zodpovídat za růst nové divize. Univerzitní studia absolvovala v Austrálii, bakalářský titul získala na Queensland University of Technology. Ve volném čase se věnuje golfu na soutěžní úrovni, ráda lyžuje a jezdí na kolečkových bruslích. MALIŠ NEVRKLA LEGAL Lucie Burdová development managerka Tým české advokátní kanceláře Mališ Nevrkla Legal posílila v pozici development managerky Lucie Burdová. Jejím úkolem bude zejména rozvoj kanceláře a veškeré marketingové aktivity. Do Mališ Nevrkla Legal přichází s mnohaletými zkušenostmi z pozice PR a marketingové manažerky v mezinárodní advokátní kanceláři bpv Braun Partners. V prostředí advokacie působí již deset let. Burdová vystudovala bakalářský cyklus žurnalistiky na FSV UK, po škole se začala věnovat marketingu právních služeb a složila zkoušky u Českého institutu pro marketing (CIMA). Hovoří plynně německy a anglicky. Mezi její záliby patří cestování, knihy a sport. STARBEV Martin Jahoda group marketing manager Po téměř pěti letech v marketingu společnosti Pivovary Staropramen byl Martin Jahoda jmenován group marketing managerem v přední středoevropské pivovarské skupině StarBev, do které Pivovary Staropramen patří. V nové funkci bude zodpovědný za marketingovou podporu značky Staropramen na exportních trzích a rozvoj inovací skupiny. Martin Jahoda vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do marketingového oddělení společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2006 a postupně působil v pozicích brand executive, brand manager a projektový manager. Má rád fl orbal, kytarovou muziku a nezávislé cestování. INTERCONTINENTAL PRAHA Alexander Schreiter generální ředitel Alexander Schreiter (48) byl jmenován generálním ředitelem hotelu InterContinental Praha. Profesní zkušenosti nasbíral ve čtyřech zemích: Bahrajnu, Anglii, Francii a Německu. Do pozice generálního ředitele nastoupil poprvé v roce 2000 v hotelu Forum v Hamburku. Od roku 2002 působil v hotelu Crowne Plaza Heidelberg a od roku 2006 zastával pozici generálního ředitele v hotelu Crowne Plaza Hamburg. Schreiter se narodil v Mnichově. Kromě rodné němčiny hovoří anglicky a francouzsky. Věří, že si brzy osvojí i základy českého jazyka. Mezi jeho záliby patří fotbal, golf, dobré víno a doutníky. ČD – TELEMATIKA Daniel Dunovský ředitel interního IT Novou posilou managementu ČD – Telematika je Daniel Dunovský, který nastoupil do pozice šéfa interního IT. Jeho úkolem je optimalizovat a technologicky sjednotit interní informační systémy v souladu s aktuálními potřebami firmy a následně řídit jejich rozvoj. Dunovský působil na řídicích pozicích v oblasti informačních a komunikačních technologií a v oblasti informační bezpečnosti resortu Ministerstva obrany ČR. Ve volném čase se věnuje rodině a svým koníčkům, mezi které patří sport, hra na kytaru a fotografování. DB SCHENKER LOGISTICS Ján Lipták finanční ředitel Ján Lipták (36) se stal novým finančním ředitelem společnosti Schenker v České republice. Povede oddělení controllingu a účetnictví a bude také zodpovídat za správu pohledávek. Lipták je absolventem Ekonomické univerzity v Bratislavě. Svou kariéru zahájil ve společnosti Nestlé, kde pracoval devět let především v oblasti controllingu. Před nástupem do DB Schenker pracoval ve společnosti Tesco, kde působil jako manažer pro plánování a strategie. EUROVIA CS Eric Rouffet ředitel oblasti obalovny a lomy Eric Rouffet (38) vede nově oblast obalovny a lomy stavební skupiny Eurovia CS. Přichází ze Slovenska, kde stál dva roky v čele společnosti Eurovia SK. Mezi první úkoly, které na Rouffeta čekají, patří dokončení fúze firem Eurovia Kamenolomy a Eurovia Stone CZ. V pozici vystřídal generálního ředitele Martina Borovku, který tuto funkci zastával dočasně. Rouffet vystudoval francouzskou univerzitu Ecole Centrale, obor stavebnictví. Foto autor| FOTO: archiv / PŘIPRAVILA: Naďa Kubalíková ([email protected])



Bankovní regulace a Basel III 25.3.2011

Bankovnictví

str. 29

Regulace

regulace zároveň znamená náklad a s rostoucí regulací vyvstává kromě původního problému morálního hazardu také otázka, co všechno má smysl regulovat a jak daleko má regulace jít, aby přínos ještě převážil nad náklady. regulace bankovního či obecněji finančního sektoru se zdá být v posledních 100 letech věčným tématem jak tvůrců hospodářské politiky, tak odborné veřejnosti. Motivace k regulaci bankovního sektoru byla zřejmá. Opakované krachy bank měly nepříznivé dopady nejen ekonomické, ale i sociální. Z toho důvodu - i přes výhradu morálního hazardu - nakonec autority všude ve světě přistupovaly k regulaci bank, zejména s ohledem na ochranu vkladů a stability celého sektoru. Potíž je však v tom, že regulace zároveň znamená náklad a s rostoucí regulací vyvstává kromě původního problému morálního hazardu také otázka, co všechno má smysl regulovat a jak daleko má regulace jít, aby přínos ještě převážil nad náklady. Rostoucí regulace se v současné době týká prakticky všech částí finančního trhu, na tomto místě se ale soustředím na největší změny v oblasti bankovního sektoru. Od Basel I k Basel III Finanční trhy patří mezi velmi globalizované, kapitál se může přesouvat z jedné země do druhé. Zhruba před 30 lety proto mezi vyspělými zeměmi došlo k dohodě, že by bankovní sektor měl sdílet několik jednoduchých pravidel. Dnes tato pravidla známe pod označením Basel I a jedním z jejich klíčových parametrů byla dohoda na kapitálové přiměřenosti, tedy na poměru kapitálu a rizikově vážených aktiv. Od té doby se ale regulace posunula směrem k daleko komplikovanějšímu souboru pravidel a parametrů. Nejprve přišel, troufám si tvrdit, zcela nový koncept regulace, neboť kromě původního úvěrového rizika akcentuje také tržní a operační riziko. Kromě toho se ohodnocení rizika stalo poměrně sofistikovaným a vyžaduje tak na straně bank i dohledových autorit úzkou specializaci. K zavedení tohoto nového souboru pravidel, známého pod označením Basel II, došlo těsně před krizí. Ačkoli Basel II byl sotva implementován, krize vedla politiky k závěru, že regulace je stále nedostatečná. Začali tedy požadovat vylepšení jejího konceptu, takže nakonec vznikl tzv. Basel III. „Doheldová architektura“ se mění Kromě toho se v důsledku krize také změnila celá globální a evropská „dohledová architektura“. Podněty pro další práci v oblasti regulace a finanční stability už nejsou zdaleka diskutovány jen na úrovni Basilejského výboru, ale vznikly nové instituce, které se zabývají finanční stabilitou a dohledem. Na globální úrovni je to především Financial Stability Board, který dostal od členů G20 nové pravomoci. Na evropské úrovni je to pak European Systemic Risk Board, který zastřešuje oblast finanční stability v rámci Evropské unie. Dohledem v jednotlivých částech finančního trhu se pak zabývají tři nově vzniklé agentury (pro oblast dohledu, kapitálového trhu, pojišťoven a penzijních fondů), které vznikly transformací z dřívějších výborů pro koordinaci národních dohledových autorit. V posledních dvou letech, kdy v rámci Evropské unie probíhala diskuse o nové „finanční architektuře“, byl velký střet o pravomoci těchto nových institucí. V každém případě ale dochází k posílení pravomocí nadnárodních struktur na úkor národních dohledů. Na jedné straně to je s ohledem na globální aspekty nedávné finanční krize logické, na druhé straně případné problémy bude opět krýt národní daňový poplatník. Česká republika proto dlouhodobě patří k těm zdrženlivějším, co se týká přesunu pravomocí na nadnárodní či evropskou úroveň. Český bankovní sektor před Basel III V současné době tedy stojí i český bankovní sektor před zavedením nových či modifikovaných pravidel - Basel III. Jaké hlavní změny jsou před námi? Za klíčový považuji větší důraz na likviditu, která se ukázala během krize jako významný problém. Kapitálové požadavky byly podstatné od počátků regulace finančního sektoru, nyní dochází k ještě většímu důrazu na kvalitu a celkovou výši kapitálu: celkový kapitálový požadavek jde z 8 % na 10,5 %, přitom Tier 1 - základní kapitál (total common equity) - má dosáhnout 7 %. Plné znění zpráv


Pro banky v České republice by to neměl být zásadní problém, neboť český bankovní sektor jako celek je dostatečně kapitalizován, nicméně v některých případech větší důraz na Tier 1 může znamenat dodatečné kapitálové požadavky. Další novinkou je zavedení „pákového poměru“ (leverage ratio), který má za cíl držet pod kontrolou rozsah mimobilančních položek bank. Další změny se týkají požadavků na likviditu a dostupnosti financování v delším období. Nedávné zátěžové testy (stress-testing) českého bankovního sektoru, které pravidelně provádí Česká národní banka, ukázaly, že banky jsou dobře kapitalizovány a že by měly být schopny se vypořádat i s velmi nepříznivým ekonomickým vývojem. I poslední testy však zatím stále počítají se současným regulatorním prostředím a nezohledňují ještě nové požadavky spojené s Basel III. S uplatněním přísnějších regulatorních požadavků se počítá po roce 2013. Analýzy stresových scénářů u nás i v dalších zemích proto budou muset již brzy začít brát v potaz i nové regulatorní prostředí. S přípravou tedy nelze otálet. Foto popis| Doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc., působí ve společnosti KPMG Česká republika. Po ukončení studia na fakultě obchodní na VŠE v Praze pracoval na VŠE a v Prognostickém ústavu ČSAV. V letech 1990-1998 byl vedoucím katedry makroekonomie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, jako odborník na makroekonomické modelování a měnovou politiku působil ve stejné době přechodně i v ČNB, na ministerstvu průmyslu a obchodu a od roku 1995 jako hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Působil rovněž jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj. V roce 1999 byl jmenován viceguvernérem ČNB, od 1. prosince 2000 až do loňského června byl guvernérem České národní banky. O autorovi| Zdeněk Tůma, KPMG Česká republika

Dlouhý v Telefónice O2 25.3.2011

Business World

str. 47

Lidské zdroje

Telekomunikační skupina Telefónica O2 kooptovala do své dozorčí rady Vladimíra Dlouhého, v 90. letech českého ministra hospodářství a ministra průmyslu a obchodu. Dlouhý, který od roku 1997 působí jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs, nahradí Jaimeho Smithe, který rezignoval. Změny nabyly účinnosti k pátku 18. února. Telefónica také znovu zvolila Martina Beka a Jakuba Chytila do funkce členů představenstva společnosti. Dlouhý se kromě poradenství v Goldman Sachs věnuje práci poradce strojírenské firmy ABB ve Švýcarsku a ABB v České republice. Kromě toho vyučuje makroekonomii a hospodářskou politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Vysoké škole ekonomické a je členem mezinárodního poradenského sboru UniCredit. V minulosti byl poslancem parlamentu a místopředsedou federální vlády. Foto popis|

VÁCLAV MORAVEC V PŘÍBRAMI ODPOVÍDAL NA OTÁZKY SÁM 12.3.2011

Příbramský deník

str. 01

Titulní strana

OBLÍBENÝ MODERÁTOR České televize Václav Moravec poprvé v životě navštívil Příbram. Hostitelem se mu pro čtvrteční poledne stalo Gymnázium pod Svatou Horou. Besedy s názvem Otázky tentokrát pro Václava Moravce se v aule Základní školy v Jiráskových sadech zúčastnilo téměř 200 studentů Gymnázia pod Svatou Horou. Úvod besedy obstaral dramatický kroužek gymnázia skečem Idioti od českého autora Huberta Krejčího. Moderování besedy se ujal nejdříve ředitel školy Pavel Sedláček a v první části se Moravec rozpovídal o svých studiích, o koníčcích, o motivaci k práci a také o tom, jak se propracoval k moderátorství v televizi. „Druhou část besedy si vzaly na starost Kateřina Černá a Daniela Jagodová a moderátor odpovídal na dotazy studentů, které Plné znění zpráv


se převážně týkaly právě jeho práce v České televizi a také působení na Fakultě sociálních věd Filosofické fakulty University Karlovy. Moravcovy upřímné odpovědi ocenili studenti spontánním a dlouhým potleskem,“ řekl Deníku ředitel gymnázia Pavel Sedláček. Ještě dlouho po besedě se Václav Moravec studentům podepisoval a odpovídal na další a další otázky. Slíbil, že se neviděli naposledy. Foto autor| Foto: František Vais Region| Střední Čechy

Podhoubí korupce 7.3.2011

Euro

str. 19

Makeoekonomika

VEŘEJNÝ SEKTOR Efektivita veřejného sektoru a služeb jím poskytovaných je standardně ve všech mezinárodních srovnáních hodnocena jako jedna z nejslabších stránek České republiky. V době rozpočtových škrtů je tedy namístě ptát se, co je s českým veřejným sektorem vlastně špatně. Jak si stojíme v porovnání se zeměmi, které dlouhodobě vykazují vysokou kvalitu veřejných institucí a služeb (Švédsko, Nový Zéland, Finsko, Německo a Velká Británie), ale i se Slovenskem, které má s institucemi podobné problémy jako ČR, a s Řeckem, jehož spektakulární kolaps ukázal, kam až mohou vést dlouho neřešené problémy ve veřejném sektoru. První přímočará otázka je, jestli není český veřejný sektor v porovnání se zmíněnými státy příliš drahý. Jak ukazuje srovnání nákladů států na veřejné služby a statky dle údajů OECD, drží se ČR zhruba na průměru mezi státy OECD. Vzhledem k podílu na HDP náš veřejný sektor spíše předražený není. Ani z hlediska zaměstnanosti se na první pohled příliš neodlišuje od průměru OECD – na jednoho zaměstnance ve veřejném sektoru připadalo v Česku šest zaměstnanců v sektoru soukromém oproti třeba Švédsku, kde byl tento poměr 1 : 2. Problém českého veřejného sektoru není ani tak jejich objem, jako spíše struktura výdajů, tedy na co jsou vynakládány a jak. Srovnání se státy OECD ukazuje, že je český veřejný sektor evropskou jedničkou v oblasti kapitálových výdajů (výdaje na investice), jejichž objem v roce 2007 činil 17,6 procenta všech nákladů na veřejný sektor (cca 800 mld. korun). Tyto prostředky byly zřejmě vynaloženy formou veřejných zakázek, tudíž se ztrátami plynoucími z neefektivity a korupce v tomto systému u nás. Naopak výdaje na samotné zaměstnance veřejného sektoru byly v porovnání s jinými státy OECD nízké. Analýza veřejného sektoru potvrdila zjevný fakt, že prostředky ve veřejném sektoru jsou alokovány nerovnoměrně, nekoordinovaně a neefektivně. To způsobuje, že ačkoli Česko v poměru k HDP vynakládá na veřejný sektor vyšší objem prostředků než Německo či Nový Zéland, k většině zaměstnanců ve veřejném sektoru již tyto prostředky nedotečou. Což je mimo jiné důvod, proč je veřejný sektor podhoubím pro korupci i obecně nízkou produktivitu práce. Graf NAŠI DRAZÍ ÚŘEDNÍCI Náklady na produkci veřejných statků a služeb/HDP v roce 2007 (v %) Počet zaměstnanců v soukromém sektoru na jednoho zaměstnance ve veřejném sektoru (2007) Pozn.: GCI (Index konkurenceschopnosti), DB (Doing Business) Náklady na veřejné zaměstnance Náklady na veřejné služby a statky Kapitálové výdaje Plné znění zpráv


Pozn.: Podíl typů nákladů na celkových nákladech na produkci veřejných statků a služeb v procentech Pramen: vlada.cz Foto popis| O autorovi| JANA CHVALKOVSKÁ, doktorandka Institutu ekonomických studií FSV UK

FOTO 7.3.2011

Euro

str. 87

Společnost

Foto popis| POCTA MILANU SOJKOVI. V pražském Karolinu byla představena rozsáhlá práce českého ekonoma Milana Sojky Dějiny ekonomických teorií. Monografi e byla vydána z pozůstalosti tohoto předčasně zesnulého pedagoga a vědeckého pracovníka, který působil na předních českých univerzitách, mimo jiné na FSV UK a Masarykově univerzitě v Brně. Publikaci prezentoval předseda Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Václav Pavlíček (vlevo) a rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl (vpravo). Akci byla přítomna také vdova Alena Sojková. Foto autor| FOTO: archiv

Akční HEREČKA a novinářka 7.3.2011 Tv Pohoda str. 15 Markéta Čaňková Třiadvacetiletá Petra Doležalová je v civilním projevu spontánní, veselá až rozverná a směje se tak, že i vás brzy nakazí… Objevila se už v začátcích seriálu Ordinace v růžové zahradě a teď se „na místo činu“ vrací znovu. Coby pacientka Karla Hubená vyhledá chirurgii s dost pikantním zdravotním problémem: je zbitá manželkou svého milence. * Na svůj poměrně nízký věk jste stačila navrstvit docela slušnou řádku rolí. Od třetího ročníku konzervatoře se pohybuju v divadelním prostředí, zkouším, hraju, kolikrát přijdu pozdě v noci domů a jsem vyčerpaná a uzavřená. Vlastně konečně vypínám. Ráda zalehnu k televizi a na něco se podívám nebo si čtu, než jdu spát. * A jak to zvládáte teď ve zkouškovém období? Mám věcí na vrch hlavy, abych to stihla, je to hektické. Teď mám velký problém se vstáváním; dřív jsem ráno z postele čile vyskočila, cvičila, teď zápasím s tím, abych se zvedla. * Jaký jste zažila největší úlet v poslední době? Vrátila jsem se asi o půlnoci z představení, dala jsem si budíka na čtvrtou ráno, abych se ještě trochu vyspala a pak se naučila na zkoušku v devět. Bylo to hodně kruté. * A dala jste ji? Ano, dala. * Máte na novinařině zvolený obor? Plné znění zpráv


Teprve teď se budeme dělit, zřejmě si vyberu audiovizuální obor, protože má k divadlu nejblíž. Priorita je pro mě herectví, žurnalistiku mám zatím jako zadní vrátka. * Nechci vám kazit radost - z jedné nejistoty do druhé… Jsem pořád ještě optimistka. * Dělala jste už vlastní interview? Ano, v rámci školního úkolu jsem si vybrala jako zpovídanou osobnost Martina Zounara. Vypěstovali jsme si přátelský vztah během muzikálu Děti ráje. Dostal první otázku a jel půl hodiny bez přestání. Je ohromně vtipný, opravdu fajn chlap. * Vzpomenete si na nejvýraznější zážitek z natáčení? Práce před kamerou mě moc baví, takže těžko bych něčemu dávala přednost. Mám toho za sebou třeba hodně, ale zas to byly menší role, takže jsem si jich nestihla moc užít. Ale když jsme točili pohádku s režisérem Martinem Dolenským, byl pro mě úžasný zážitek třeba vstup do ateliéru, kde byla postavená kuchyně, skutečně nádherná dekorace s kachlovými kamny. To ani nemusíte hrát princeznu a jste unesená. Každý herec má asi rád dobovku, když se může obléct do krásných kostýmů, stráví hodinu v maskérně s účesem a líčením… Má to své velké kouzlo. * Co vám dělá radost? Říkám si, co jsem už za tu svoji „kariéru“ a na to, kolik je mi vlastně let, potkala na jevišti i před kamerou lidí, kterých si vážím, mám jejich podpisy, které jsem sbírala, když mi bylo patnáct - Ivanu Jirešovou, Petra Štěpánka, Josefa Laufera, Danu Morávkovou, Honzu Čenského, Lukáše Vaculíka… Plním si tím vlastně sny, a to mi dělá radost. KDO JE… Petra DOLEŽALOVÁ Narodila se 19. 5. 1987 v Děčíně, dětství prožila v Liberci, na základní umělecké škole studovala klavír, zpěv a herectví. Trávila hodně času v Divadle F. X. Šaldy, které ovlivnilo volbu jejího povolání, věnovala se i judu a baletu. Absolvovala hudebně-dramatický obor pražské konzervatoře. Nyní je na denním studiu Fakulty sociálních věd UK- obor žurnalistika. Televize: Ordinace v růžové zahradě, Pojišťovna štěstí 2, 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, Dobrá čtvrť, pohádka O království z nudlí a štěstí bez konce. Divadlo: muzikály Děti ráje, Gypsy, Krysy, činohra Columbo - Vražda na recept, Na úrovni, Ve dvou se to lépe táhne, Kalba manželů šílených. 20 00 Ordinace… Nova úterý a čtvrtek Foto autor| (foto: Karel Kouba)

Neviditelnou ruku trhu musí hlídat hlava 22.3.2011

Českokrumlovský deník str. 02 ZDENĚK ZAJÍČEK

Českokrumlovsko

“Kdybyste si půjčil deset tisíc eur, jen blázen by řekl, že jste bohatší. Ale v případě ekonomiky to bohužel děláme,“ říká Tomáš Sedláček Český Krumlov – Jestliže přes den pracujete v zaměstnání, které vás netěší nebo nebaví, a jestliže si za takto vydělané peníze nakoupíte něco, co – když si to přiznáte – zas až tolik nepotřebujete, pak se velmi blížíte výstižné charakteristice našeho současného životního stylu. Toto je jeden z momentů, který ukazuje ekonom Tomáš Sedláček ve své knize Ekonomie dobra a zla. Ta by možná snesla příměr k pohádce o císařových nových šatech, kdy jen malé dítě dokázalo naplno říci pravdu. Možná takovým Enfant Terrible, zlobivým dítětem, Sedláček je, ale ve své podstatě dělá něco, co je v době reklamních kampaní a promyšlených Plné znění zpráv


marketingových tahů mnoha výrobců a institucí směrem k obyčejnému člověku podstatné. Otevírá lidem oči. Možná i proto musel bez doktorského titulu skončit své studium. Následující rozhovor s Tomášem Sedláčkem vznikl v neděli odpoledne před představením ze série scénického čtení z knihy Ekonomie dobra i zla v cyklu Listování, které se odehrálo v Prokyšově sále českokrumlovské Prelatury. * Pokud mám správné informace, pak vaše kniha Ekonomie dobra a zla je vlastně původně vaše doktorská práce, kterou jste ale neobhájil… To dodneška platí (smích). * Čím si to vysvětlujete, že jste ji neobhájil? Asi jsem to publikoval příliš brzy. Nedokáži to vysvětlit. Zprvu jsem to bral sportovně, ale čím déle nad tím přemýšlím, tím jsem naštvanější. Protože já už jsem takových prací u nás na fakultě sociálních věd Karlovy univerzity obhajoval mnoho a vždycky to dopadlo dobře a naopak jsem dostal různé ceny a pochvaly. Anajednou z toho byl průšvih. * Mě osobně napadly dvě možnosti vysvětlení: Buď je v té knize pravda, která se někomu nehodila a nelíbila. Nebo v ní zas tolik pravdy není. Co je pravda? Obojí může být pravda, ale také je pravdou, že mi k tomu žádné připomínky nikdo nikdy neřekl. Žiji diskuzí a budu vděčen, když mi někdo řekne, že tam někde je nějaká chyba. Pokud mi někdo ukáže, že se mýlím, je to výborné… * Když to tedy neprošlo odbornou komisí, jak je možné, že se z upravené verze stal knižní bestseller a že jej široká veřejnost začala kupovat tak masově? (Knihu vydá v dohledných dnech dokonce i Oxfordské nakladatelství. Pozn. redak.) Nejen široká veřejnost, ale i Oxford University Press… Nedokáži si to vysvětlit. Čas ukáže, jak to bude. Nezahořkl jsem, svoji Alma Mater stále miluji hlubokou láskou. * Český Krumlov znáte? Ano, tedy ne jako své boty, ale byl jsem tu několikrát. * Krumlov kdysi za posledních Rožmberků skončil v obrovských dluzích, takže jej koupil Rudolf II., ale de facto pouze převzal dluhy, protože on jediný nemohl v tomto státním útvaru jít do vězení pro dlužníky. Neženeme se náhodou v současnosti my všichni do něčeho podobného? Je to možné, otázkou je, jestli po nás zbyde něco tak krásného, jako je Český Krumlov. * Co se s tím dá dělat, abychom ten sešup zastavili? To je těžké. Když vidíte historii Krumlova, tak to s ním také v jednu dobu nedopadlo moc slavně. Ale něco jiného je investovat své peníze a zadlužit se třeba do vzdělání. To myslím, že je obhajitelné a správné. Něco jiného je, když se člověk zadluží kvůli dovolené nebo plazmové televizi, které jeho inteligenci nezvýší. * Co by to mělo napravit? Naše sebekázeň. * V tomto státě jsme zadluženi všichni. Nemyslím tím jen přepočítaný státní dluh na každého občana, ale snad skoro každý z nás má nějaký skoro vyčerpaný kontokorent nebo přinejmenším zčásti vybranou kreditku. Do jisté doby to vypadá jako legrace, ale pak přijde ztráta zaměstnání, nemoc… a pak už z toho problém je. A to je i problém celého našeho státu, ten je na tom podobně. Je to tak? Myslím, že jste to popsal naprosto správně. My jaksi jedeme za předpokladu, že se to celé nepo… Občas se stane, že si člověk zlomí nohu, vypadne nějaký velký výrobce, přijdete o zaměstnání a na toto Plné znění zpráv


opravdu nejsme připraveni. Hospodářská krize, která proběhla světem od roku 2007, našla většinu zemí nepřipravených na jakýkoliv pokles blahobytu. * Byla to krize nebo recese? Recese určitě, protože přinesla zpomalení, jako když zpomalí auto, ale já bych řekl, že to byla krize. Byla to záležitost globální, která do jisté míry změnila náš způsob uvažování, prostě praskl třeba klínový řemen. Ale nebylo to neopravitelné… * A už jsme z toho venku? Když třeba sleduji některé zprávy o tom, jak hrubý domácí produkt (HDP) poskočil o několik setin procenta a hned se jásá. Kdybych jej ale sestavil z jiných komodit, tak jsme třeba i průmyslovou velmocí, ne? Ano, například vloni vzrostlo HDP, když ten samý rok vzrostl několikanásobně dluh. Je tedy otázkou, zdali můžeme hovořit o hrubém domácím produktu nebo o hrubém dluhovém produktu. Takže kdybyste si půjčil deset tisíc eur, jen blázen by o vás řekl, že jste bohatší. No, ale v případě ekonomiky to bohužel děláme, a to je špatně. Statistika HDP je velice lichá a nezdravá statistika, to všichni vědí, ale stále ji respektují. Kdybychom tady pokáceli všechny stromy a vyvezli to jako kulatinu, což by byl jeden z největších hříchů, kterého bychom se mohli dopustit, tak v témže roce by ale vzrostl i HDP. * A co s tím? Nebo spíše, co proti tomu udělat? Buďto vymyslet lepší statistiku nebo o této nemluvit tolik, jako o ní mluvíme. HDP samo o sobě nedává skoro žádný smysl. Protože to musíme vždycky okomentovat i otázkou:Ao kolik jste se ten rok více zadlužili? Co se vyrábělo, co se nevyrábělo?Apak to dává lepší obrázek. * Když to opět vztáhnu na Český Krumlov a region, pak tady to celé nejméně z třetiny nebo z poloviny závisí na cestovním ruchu. A pak stačí, aby na Islandu bouchla sopka, nebo se v Japonsku událo zemětřesení a může jezdit méně turistů, klesají tržby… To přece nevyřeší pomyslná a slavná neviditelná ruka trhu? Už jen to spojení, tři slova, která by člověk neměl vůbec spojit dohromady: Neviditelná, ruka, trh. Ale spojeno v souvislostech, ta ruka není sama o sobě, to je spojení žilek, svalů, kostí a je to organizovaná věc, není to chaos. Ana to, abych s ní dokázal dělat co chci, na to potřebuji nevím kolik svalů, které poslouchají to, co chce dělat hlava. Takže pokud hovoříme o neviditelné ruce trhu, musíme vědět, že tato ruka funguje v momentě, kdy je mnoho věcí velice bedlivě hlídáno a střeženo hlavou. *** Scénické LiStOVáNí Sám autor projektu, herec Lukáš Hejlík (na snímku zcela vpravo) říká, že projekt scénického čtení LiStOVáNí představuje každý měsíc nový titul a ve zhruba hodinovém divadelním představení s rekvizitami, kostýmy, hudbou, začátkem a koncem se snaží se diváky dostat k tomu, co tu bylo první - ke knize. Zrovna v neděli slavili herci i Tomáš Sedláček rok od premiéry společného vystupování. „Je to naše padesátá třetí kniha, kterou jsme takto zadaptovali,“ uvedl Lukáš Hejlík, „celý projekt jsme založili před osmi lety v Českých Budějovicích, je to tedy vesměs jihočeský projekt, který ale funguje po celé republice. A jednou za měsíc pravidelně také přímo ve svém rodišti, v Českých Budějovicích.“ Foto popis| AUTOR. Tomáš Sedláček. Foto popis| SLOVA NAŽIVO. Knihy k převedení na scénickou podobu si herci vybírají podle různého klíče, ovšem jak sami přiznávají, jen málokterá se „chytne“ tak, jako Ekonomie dobra i zla. Foto autor| Foto: Deník/ Zdeněk Zajíček Region| Jižní Čechy



K diskusi o ochraně novinářského zdroje (LtN 12/2011) 31.3.2011

Literární noviny str. 07 Barbora OSVALDOVÁ

Domov

Milí kolegové, pokud diskutujeme o ochraně novinářského zdroje, myslím, že mám věc poněkud zjednodušenou, protože se mohu opřít o platný kodex, který přijal Syndikát novinářů České republiky. V tomto kodexu se říká, že občan má právo na včasné, pravdivé a nezkreslené informace. „Občané demokratického státu bez rozdílu svého společenského postavení mají nezadatelné právo na informace, jak jim je zajišťuje článek 17 Listiny práv a svobod, jež je součástí Ústavy české republiky. Novináři toto občanské právo realizují svou činností. Nezbytně proto přejímají plnou odpovědnost za to, že informace, které předávají veřejnosti, jsou včasné, úplné, pravdivé a nezkreslené. Občan má právo na objektivní obraz skutečnosti.“ A v oddíle 3. s názvem Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií je paragraf c a d, z nichž cituji: c) jestliže si zdroj informací přeje zůstat utajen, novinář je povinen zachovávat profesionální tajemství, i kdyby mu z toho měly vzniknout potíže; d) novinář má respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí; dodržovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení; Pak ještě existuje pojem veřejný zájem. Ve veřejném zájmu novinář může odhalit svůj zdroj, ale pouze v případě, že jde například o věc životně důležitou pro celou společnost, období válečného konfliktu, zdravotní ohrožení občanů a podobně. Jistým vodítkem může být Profesní kodex britské Press Complaints Commission obsahující zvláštní oddíl „Veřejný zájem“. Ten zahrnuje ustanovení, kdy lze odhalit zdroj v případě, kdy jde o informace o drogách, včetně uzavřených smluv s následky pro zdraví obyvatel, o ochranu zdraví veřejnosti a bezpečnosti veřejnosti, ochranu veřejnosti před uvedením v omyl a to jak soukromou osobou, tak i organizací, při čemž komise konstatuje, že „svoboda projevu je veřejný zájem sám o sobě“. To považuju osobně za důležité. Definice pojmu veřejný zájem není v evropských zemích umístěna kamsi do vzduchoprázdna, ale je součástí celospolečenské debaty o chování a kvalitě médií – jinak řečeno, vymezení pojmu existuje v základní obecné podobě, ale konkrétní výklad a hodnocení jednotlivých případů, kdy se na téma veřejný zájem diskutuje, se posouvá a hodnotí v kontextu. Stejně tak odhalení zdroje. S informacemi o nálezu oné holčičky, což je bohužel právě probíhající kauza, bych byla dvakrát opatrná a určitě bych neoznačila potenciálního vraha jménem. Všechno může dopadnout jinak. Soud veřejnosti je velmi rychlý. A někdy nespravedlivý. A co se týče ČT, nevím, proč tam nastoupilo zakuklené komando. Mám několik teorií, ale vzhledem k ochraně zdroje bych to nepublikovala. S pozdravem O autorovi| Barbora OSVALDOVÁ, vedoucí katedry žurnalistiky FSV UK, předsedkyně etické komise Syndikátu novinářů ČR.

Nejlepší mladí manažeři jsou z Plzně 30.3.2011

Plzeňský deník +Plzeň jih, sever str. 03 LADISLAV VAINDL

Plzeňsko

Plzeň – Nejlepší mladí manažeři jsou z Plzně. O tom alespoň vypovídají výsledky celorepublikového finále největší manažerské soutěže světa Global Management Challenge. Mezi 730 soutěžícími sdruženými do 190 přihlášených skupin totiž dominoval tým Gekko složený ze studentů čtvrtého ročníku Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni. Vítěze čeká celosvětové finále, které se uskuteční v čínském Macau. Republiku tu tak budou reprezentovat studenti Roman Sterly, Vít Černohouz, Jakub Honzík, Jiří Pešík a Jakub Sloup. „Do finále desátého ročníku soutěže se probojovalo osm nejlepších týmů z České republiky,“ doplňuje Markéta Dlesková z agentury, která soutěž mediálně zastupuje. Na virtuálním trhu byla každé ze skupin přidělena výrobní společnost. Soutěžící ji museli strategicky vést a rozvíjet. Vyhrál tým, jenž v konečné fázi dosáhl nejvyšší ceny za akcii své společnosti. A to se podařilo právě Plzeňanům. Dostali se až na hodnotu 1.619. Za sebou nechali tým Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jehož akcie se vyšplhaly na 1.505. Obchodovalo se na trzích EU, NAFTA a také přes internet. Jednotlivá družstva musela vypracovat strategii rozvoje, plánování a společně pracovala s přidělenými informacemi. Důsledky manažerských Plné znění zpráv


rozhodnutí pak vyhodnocoval speciální počítačový software v oblastech marketingu, výroby, lidských zdrojů, logistiky a financí. „Vidět to nadšení a dynamiku mladých lidí, kteří se potýkají s plánováním a řešením strategických otázek, byť jen na modelových situacích, bylo úžasné. Přesně takové lidi totiž potřebujeme ve svém týmu,“ komentovala soutěž Irena Zatloukalová, mluvčí serveru, který byl partnerem plzeňského týmu. Foto popis| Tým Gekko ze ZČU v Plzni uspěl v manažerské soutěži. Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy

První fází musí být veřejná nepředpojatá diskuse 28.3.2011

Zdravotnické noviny - ZDN ga

str. 01

Titulní strana

V DŮCHODOVÁ REFORMA Seminář s názvem Důchodová reforma – výzva i nebezpečí, který uspořádal ve čtvrtek minulého týdne předseda Senátu Poslanecké sněmovny ČR Milan Štěch, ukázal, že debata o budoucnosti našeho penzijního systému je na samém začátku. Snad jediná věc, na které se účastníci semináře shodli, je nutnost veřejné debaty o budoucnosti penzijního pojištění. „Důchodová reforma musí vzniknout tím nejlepším a zároveň nejobtížnějším způsobem – otevřenou a pokud možno nepředpojatou diskusí, do které se musí zapojit informovaná širší odborná i laická veřejnost,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek s tím, že seminář je dobrou příležitostí, aby obšírněji, nezkratkovitě a nezkresleně představil základní teze důchodové reformy. Nedostatky současného stavu „Je úkolem nás všech předat dalším generacím pokud možno dobrý funkční systém důchodového zabezpečení, který by v sobě neměl skrývat nebezpečí v podobě například vnitřního zadlužení,“ uvedl J. Drábek. Důchodový systém se podle něj už dnes skládá ze dvou částí. „První a dominantní tvoří povinné, státem organizované a spravované průběžně financované důchodové pojištění, které je však do velké míry dalo by se říci extrémně solidární, a to zejména na příjmové straně. To jej činí dlouhodobě riskantním jak pro stát, tak i z pohledu jednotlivce, jak současného, ale ještě víc především budoucího důchodce,“ řekl J. Drábek. Druhá část důchodového systému – dobrovolné soukromé penzijní připojištění se státním příspěvkem – podle něj v současnosti nepředstavuje významný zdroj důchodových příjmů. dokončení na straně 2 dokončení ze strany 1 „Penzijní fondy spravují přes 200 miliard korun úspor, nicméně průběžná výše úspor připadající na jednoho účastníka odpovídá pouze necelým pěti měsíčním splátkám průměrného důchodu průběžného systému,“ uvedl ministr Drábek. Demografický vývoj a peníze Provedení důchodové reformy vláda odůvodňuje stárnutím populace a nepřipraveností důchodového systému zabezpečit lidem ve stáří přiměřené příjmy. „V současné době připadá na jednoho důchodce 1,8 plátce pojistného na sociální pojištění. V roce 2050, pokud nedojede ke změnám parametrů v systému, bude tento ukazatel přibližně 1,2. Již dnes představují výdaje průběžného systému více než devět procent hrubého domácího produktu a tvoří přibližně 30 procent výdajů státního rozpočtu, přičemž jsou výdaje průběžného systému zhruba o jedno procento hrubého domácího produktu vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění,“ řekl J. Drábek. Vláda si podle něj klade za úkol provést takovou reformu důchodového systému, která zajistí, aby byl dlouhodobě finančně udržitelný a aby byl schopen reagovat na měnící se demografickou strukturu české společnosti. „Proto je potřebné zvýšit diverzifikaci příjmů a rozvinutý a bez dalších reforem Plné znění zpráv


obtížně udržitelný průběžně financovaný základní systém doplnit o možnosti soukromých úspor,“ uvedl J. Drábek. Druhý pilíř První, průběžný pilíř důchodového systému je podle ministra Drábka v dnešní podobě a parametrech dlouhodobě neudržitelný – směřoval by k deficitům až 5 procent hrubého domácího produktu ročně. „Mezi základní stavební kameny navrhovaného řešení patří to, že pojištěnci budou mít do dosažení věku 35 let možnost rozhodnout se pro vyvázání části pojistné sazby ze státního průběžného systému do kapitalizačního, fondového pilíře. Dále že druhý pilíř bude financován vyvázáním části pojistného na důchodové pojištění z prvního pilíře. Účastník druhého pilíře si sníží pojistnou sazbu do prvního pilíře o tři procentní body, nicméně k vyvázaným třem procentním bodům bude mít povinnost přidat další dva procentní body z vlastních prostředků. Investiční správu ve fázi akumulace finančních prostředků budou provádět penzijní společnosti, které vzniknou primárně transformací současných penzijních fondů, nicméně vstup nových subjektů nebude nijak omezen,“ řekl J. Drábek. Otazníky nad důchodovou reformou Pochybnosti o vládou navrhovaném řešení mají jak odboráři a opoziční politické strany, tak zástupci odborné veřejnosti. „Proč vláda mermomocí prosazuje nový pilíř soukromého fondového připojištění, když globální finanční krize, ale i zkušenosti s našimi bankami a kampeličkami z doby nedávno minulé vedou k velké skepsi, jak tyto instituce budou schopny fungovat?“ zeptal se prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., MSc., vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK. Další otázkou podle něj je, proč je reforma důchodového pojištění spojována se zvýšením daně z přidané hodnoty. „Nevím o žádné jiné zemi, kde by se důchodová reforma připravovala ve vztahu k systému DPH. V zásadě jde o dva na sobě nezávislé systémy a pokud je spojíme tak, jak vláda navrhuje, hrozí veliké riziko, že po několika letech se problém financování prvního pilíře objeví znovu,“ uvedl M. Potůček. Podivuje se i tomu, že v současných podmínkách deficitu rozpočtu důchodového pojištění vláda navrhuje další vyvedení části prostředků dosud obhospodařovaného veřejným systémem. „Uměl bych si představit vyvedení části prostředků, pokud by ten systém byl dlouhodobě v přebytku. Pak by to možná bylo obhajitelné řešení, ale v okamžiku, kdy už teď jsme v deficitu desítek miliard korun ročně, vyvádět z něj další prostředky mi připadá jako velmi problematické i z hlediska zdravého selského rozumu,“ řekl profesor Potůček. Vláda podle něj navíc nepřebírá odpovědnost za to, jak dopadne účastník druhého pilíře po třiceti, čtyřiceti letech, až se „přispoří“ do důchodu. „Proč vláda trvá na tom, aby správa svěřených prostředků byla svěřena soukromým fondům, když i jediný poradní orgán vlády navrhuje, aby bylo zvoleno ekonomičtější řešení a aby tuto správu vykonávala veřejná instituce s mnohem menším vynaložením finančních prostředků a s mnohem menšími výdaji na marketing připravovaných budoucích penzijních fondů?“ ptal se na semináři M. Potůček. Podle něj není pravda, že pokud s prvním pilířem něco neuděláme, bude ve druhé polovině tohoto století poměr ekonomicky aktivních a důchodců zhruba jedna ku jedné. „Jestliže bude věk odchodu do důchodu průběžně zvyšován i nad hranici 65 let, pak by to byl poměr přibližně 1,6 ekonomicky aktivních k důchodcům, a pokud bychom se zastavili na hranici 65 let, bylo by to 1,5 ekonomicky aktivního na jednoho pojištěnce,“ uvedl prof. Potůček. Foto popis| Debata o důchodové reformě naplnila senátní lavice. Foto autor| Foto: ZN Foto popis| Prof. Martin Potůček (vlevo) a ministr Jaromír Drábek. Foto autor| Foto: ZN

Důchodové systémy ve světě? Bez státu to nejde 19.3.2011 lidovky.cz str. 00 Lidovky / Státní pokladna Lidové noviny, Vojtěch Wolf, Lidové noviny, Ondřej Linc Čím více máte dětí, tím lépe o vás bude postaráno ve stáří. Tato jednoduchá rovnice fungovala stovky let. S rostoucím blahobytem však přestává platit i toto odvěké pravidlo. Plné znění zpráv


"Pokud bychom děti brali jako investici na stáří, pak pro Čechy bez výjimky platí, že je lepší je vůbec nemít," říká s nadsázkou Martin Potůček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vychovat potomka totiž dnes přijde mnohem dráž než si spořit na penzi. Právo na státem garantovaný důchod pro všechny dnes bereme jako samozřejmost. V historii lidstva jde však o naprosto unikátní projekt, který se od původního záměru a podoby razantně proměnil. Infografika - klikněte pro zvětší Vezměme si jen absurditu slovního spojení "důchodové pojištění". Pojištění má ve své podstatě sloužit jako ochrana proti nepříjemné události, která by mohla nastat, třeba havárie. Pravděpodobnost, že se vybouráte, je však poměrně malá, zatímco důchodu se dnes dožívají téměř všichni. "První penzijní pojištění bylo totiž dělané v situaci, kdy se lidé dožívali nízkého věku. Tehdy bylo běžné, že se důchody pobíraly tři čtyři roky," říká Vojtěch Krebs z Národohospodářské fakulty VŠE. Mluvíme zde o prvním uceleném důchodovém systému z pera německého kancléře Otty von Bismarcka. Tématu důchodů se věnuje celá příloha Byznys Lite víkendového vydání Lidových novin

URL| http://byznys.lidovky.cz/duchodove-systemy-ve-svete-bez-statu-to-nejde-foa-/statnipokladna.asp?c=A110318_224553_statni-pokladna_mev

Česká ekonomie proti proudu a k pramenům krize 17.3.2011

Literární noviny str. 20 Lubomír MLČOCH

Nové knihy

(Václav Klusoň: Moderní korporace v soudobém kapitalismu. Karolinum, 318 stran, 390 Kč, ISBN 978-80-2461795-4.) Čtenáři Literárních novin znají Václava Klusoně ze zasvěcených esejů, postřehů o dnešním světě hospodářství. Tato recenze poukazuje ke Klusoňovi vědci, který v pokročilém penzijním věku publikoval již třetí monografii. Pojednání o klíčové instituci dnešního kapitalismu – korporaci – navazuje na Instituce a odpovědnost (2004) a Úvahy post-transformační (2007), a tato trilogie pozdního sběru je přínosem české institucionální školy, nalitím čistého vína, které zprvu trpké zdá se. Knize se dostalo veřejného ocenění: Hlávkova nadace a Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) jí zahájily Cenu Milana Sojky, nedávno zesnulého profesora FSV UK. Hlávkovo nadání velkoryse podpořilo dvě ze tří Klusoňových monografií, a Karolinum všechny tři velkoryse vydalo. Velkorysost vidím v tom, že Klusoň v jakémsi blahodárném osvobození se od převládajícího ducha doby a neoliberální ekonomie, hrající si na fyziku, jde „proti trhu“. Je-li však trh v krizi, je nezbytné proti trhu jít – jen tak lze dospět k vizi jeho dalšího vývoje. Je pozoruhodné, jak se podařilo badateli již bez zázemí akademické instituce přispět k tak hlubokému ponoru do filozofie ekonomické vědy. A stejně pozoruhodné je i to, jak kritická reflexe lokálních transformačních institucionálních neodpovědností české kotliny – jež byla východiskem Klusoňových monografií – nakonec vyúsťuje do analýzy univerzálních problémů pozdního kapitalismu Západu. Ukázalo se totiž, že zneužití institucí není výsadou české cesty transformace, že jde o problém až civilizační. Korporace je naprosto dominantní podobou vyspělého kapitalismu – ne co do počtu, ale co do akumulovaného kapitálu. A proto onemocnění globálního kapitalismu radno hledat v korporaci, v krizi správy a řízení akciových společností, v nichž jsou vlastníci a manažeři navzájem svázáni stále problematičtějším „dvojitým Nelsonem“ rizik morálního hazardu. Pro Miltona Friedmana byla jedinou společenskou odpovědností korporace maximalizace jejího zisku a kapitálové hodnoty ve prospěch akcionářů. Odsud se zrodilo přesvědčení, že korporace je jen „právní fikcí“ mimo kategorie dobra a zla, jakýmsi právním vehiklem vyrábějícím zisky pro akcionáře. V takovém světě manažeři nejen nemohou, ale ani nesmějí brát žádné ohledy na negativní externality svých rozhodnutí, pokud jde o životní prostředí, zaměstnance i klienty, jinak by mohli být akcionáři dokonce žalováni. Profesorka Lynn Sharp Painová z Harvardu varovala před světem mimo morálku ve své knize o potřebě hodnotového posunu (Value shift) ještě před propuknutím krize, již Klusoň jasně předvídal již ve své druhé knize… Plné znění zpráv


Složitost korporátního řízení pozdního kapitalismu spočívá ve stále rostoucí komplexnosti vlastnických struktur, v nichž informační asymetrie pracuje ve prospěch manažerů. Koncentrace kapitálu produkuje rostoucí výnosy z rozsahu, a to v globálním měřítku, a z jejich zisků lze, ba z hlediska vlastníků se zdá být přímo nevyhnutelné, motivovat manažery stále štědřejšími benefity. Vzniká zesilující se zpětná vazba hrabivosti a od ní už je jen krůček k pokušení účetnictví trochu pomoci, jak jinak než kreativně. Nepravá kreativita se objevila i ve vymýšlení nových finančních instrumentů. Hrabivost vede také k přílišnému riskování; George Soros, který jako spekulativní investor o tom sám nejlépe ví, už před velkými skandály typu Enronu hovořil o tom, že dnešní kapitalismus může být ohrožen jen sám sebou. Ve stejné době Luigi Zingales psal o naléhavé potřebě „zachránit kapitalismus před kapitalisty“ a Václav Klusoň reagoval i na tento bonmot statí v časopise Politická ekonomie. Hodnotový posun, po němž volá Painová, může mít jen podobu konverze, „obrácení“, a to je, jak víme všichni, nesnadné. Většinou teprve opakované naražení nás přivádí k hlubší potřebě kritické (sebe)reflexe. Klusoňova ekonomie je opět o lidech a o tom podřídit se či protivit se pravidlům, právním i morálním. Je tak znovu ekonomií, jež vzešla z morální filozofie a pěstovala se univerzitně jako národní hospodářství na právnických fakultách. Iluze a úniky do amorálního světa „fyziky ekonomie“ tu nemají místo. Doneslo se mi, že v amerických medicínských kruzích se objevila jiná, lékařská paralela: Kapitalismus onemocněl rakovinou. Lidský organizmus je už tomu společenskému a ekonomickému bližší: a snad i proto Klusoňova kniha zahrnuje i kapitolu „cesty k ozdravení korporátního řízení“. Karolinum v Celetné 20 žije především z kvalitní přírodovědné a lékařské literatury, a marketingu se nevěnuje. Dobré zboží se chválí samo. Klusoňova trilogie patří k tomu dobrému zboží, i přesto, že je „jen ekonomií“. Foto popis| O autorovi| Lubomír MLČOCH, Autor je ekonom, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, člen Papežské akademie společenských věd.

KRÁTCE 14.3.2011

Euro str. 22 Lidé a podniky Naďa Kubalíková

OKIN GROUP Michal Jelínek (39), předseda představenstva Okin Group, znovu intenzivněji zasahuje do chodu společnosti. Děje se tak po dvouletém období zaměřeném na celkovou restrukturalizaci firmy, během kterého společnost vedl Ladislav Novák. Jelínek působí ve firmě již od roku 2002, kdy se stal generálním ředitelem tehdejší Okin Facility. POINTPARK PROPERT I E S Do pozice group PR & marketing managera developerské společnosti PointPark Properties nastoupila Šárka Štěpánková (37). Zodpovědná bude za plánování, rozvoj a realizaci marketingových programů a strategických cílů společnosti. Štěpánková vystudovala Fakultu sociálních věd UK, obor masová komunikace. Po praxi v médiích pracovala ve společnostech Unibail-Rodamco, Linstram či TK Development. DEVELOR Do společnosti Develor nastoupily dvě posily do pozice trenéra a kouče. Specializací Anety Langerové jsou tréninky rozvoje osobnosti, komunikační a prezentační dovednosti, zvládání konfliktů, stres management, trénink kreativity a týmové spolupráce. Vladimír Stejskal se soustředí především na procesní řízení a rozvoj manažerských dovedností ve výrobních závodech. AFI Nejvyšší post ve Sdružení pro zahraniční investice – AFI obhájil Kamil Blažek, dlouholetý člen řídicího výboru sdružení a partner mezinárodní právní kanceláře Kinstellar. Rozhodlo o tom plenární zasedání všech členů asociace a následné hlasování řídicího výboru. Místopředsedou byl zvolen generální ředitel Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Miroslav Křížek. O autorovi| PŘIPRAVILA: Naďa Kubalíková ([email protected])



Opus magnum Milana Sojky 14.3.2011

Euro str. 52 Čtenářský deník TOMÁŠ PERGLER

Největší český odborník na ekonomické myšlení po sobě zanechal velkolepé dílo EKONOMICKÉ TEORIE Asi málokdo si dnes uvědomuje, jak významnou roli hrála v české transformaci ekonomická teorie. Konkrétně šlo hlavně o liberální proud, tradičně zosobňovaný Václavem Klausem. Tento myšlenkový směr získal převahu krátce po sametovém převratu a pomohl jako teoretická opora k rychlému přechodu na tržní systém. Zejména neutuchající síla Klausova politického vlivu se pravděpodobně zasloužila o to, že liberální doktrína si ve veřejné diskusi stále udržuje jakési výsostné postavení. V minulých letech tak mohl vzniknout zjednodušený dojem, že hospodářským teoriím obecně dominují (nebo mají dominovat) v první řadě Friedrich August von Hayek nebo Milton Friedman, tedy v tuzemsku asi nejčastěji jmenovaní zastánci volného trhu. Ekonomická teorie je ale mnohem barevnější. Ti, kteří se chtějí o její názorové pestrosti dozvědět více, nyní mohou sáhnout po nejucelenější syntéze, která kdy v češtině vyšla. Autor Dějin ekonomických teorií, profesor Milan Sojka, zůstal celý život zapřísáhlým akademikem, kterého širší veřejnost příliš neznala. O to více působí jako velká ztráta fakt, že jeho životní dílo vyšlo až posmrtně. A to nejen kvůli jeho skromnosti, lidskosti, schopnosti naslouchat i předávat vlastní bohaté znalosti poutavým stylem dál, jak se v dodatku knihy shodují Sojkovi bývalí kolegové či studenti z různých pracovišť. Právě v době, kdy globální krize podnítila množství diskusí a nových pohledů v soudobé ekonomické teorii, přišla česká věda o největšího znalce v oboru. Budiž tedy alespoň smutnou útěchou, že Milan Sojka stihl dokončit svoje dílo ještě předtím, než podlehl vážné nemoci. To, že kniha skutečně spatřila světlo světa, je potom zásluhou hlavně jeho manželky. POUTAVÁ ZÁKOUTÍ TEORIE Jedinečnost více než pětisetstránkového svazku spočívá v šíři a zároveň hloubce záběru, obojí s důrazem na zachování přehlednosti. V celkem dvaceti kapitolách Sojka pojímá ekonomické myšlení v logice historického vývoje a souběžně i perspektivou vzájemného ovlivňování se. Období od starověku až po novověk se věnuje poměrně stručně, stačí mu k tomu patnáct stran jediné kapitoly. Těžiště knihy tak spočívá zhruba v období 17. až 18. století, v době formování klasické politické ekonomie. Čtenář, jehož znalost ekonomické teorie se před otevřením Sojkovy knihy omezila na poznámky z letmého jednosemestrálního kurzu, může postupně objevovat řadu jemu dosud neznámých nuancí jednotlivých teorií i jejich nositelů. Vedle často skloňovaných jmen klasiků jako Adam Smith si tak může rozšířit znalosti třeba o významného francouzského ekonoma Jeana-Baptistu Saye, který jako první zformuloval zákon trhů o přirozené rovnováze nabídky a poptávky. Podobně v kapitole o socialistickém ekonomickém myšlení a marxistické politické ekonomii narazí na postavu Michala Kaleckiho, který přichází již na počátku 30. let minulého století s teorií úspor, investic a zaměstnanosti, velmi blízkou teorii efektivní poptávky, jež hraje zásadní úlohu v práci Johna Maynarda Keynese. Jak Sojka postupně přechází až po současnou, široce rozvětvenou korunu ekonomických škol, nabízí čtenáři další a další lákavé objevy v zákoutí ekonomického uvažování. Vše obohacuje Sojkův nesporný interdisciplinární rozhled: výklad se neomezuje na úzce nastavené mantinely ekonomie, ale pojímá teorie v jejich přirozeném kontextu s ostatními společenskými vědami (avšak bez toho, aby do jiných oborů zbytečně zabředával). Historický postup od nejstarších k nejnovějším teoriím není omezující – časovou posloupnost Sojka nedrží prvoplánově, ale klade důraz hlavně na srozumitelné vysvětlení a komparaci jednotlivých tezí. Přehlednosti jistě prospívá i to, že biografické údaje omezuje na to nejpodstatnější a klade je do úvodních „rámečků“ v jednotlivých podkapitolách. Zbytečně tak nezahlcuje publikaci životopisnými detaily a soustředí se na věcné jádro sdělení. Laik ocení, že kniha není plná složitých grafů či rovnic, což souvisí také s tím, že Sojka patřil k ekonomům, kterým bylo bližší filozofické než matematizující pojetí této vědy. STŘÍDMÁ PROFILACE Zejména při listování druhou částí knihy, jež probírá teorie přesahující svým významem až do současné reálné hospodářské politiky, si čtenář může připomenout, že Sojka se během svého života řadil k těm ekonomům, kteří se hlásí k odkazu Keynesova díla. Sojka v této souvislosti razí termín „keynesovství“, v češtině poměrně rozšířený tvar „keynesiánství“ označuje za překladový hybrid. Plné znění zpráv


Tento postoj ho, jak v předmluvě knihy zdůrazňuje bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, stavěl mimo takzvaný „hlavní“ proud ekonomického myšlení. Autorovi proto slouží ke cti, že svoje názorové ukotvení do knihy promítl velmi střídmě a bez zásadního vlivu na celkovou neutralitu výkladu. Zastánce chicagské školy tak nemusí mít obavy, že v knize najde sžíravou kritiku kvantitativní teorie peněz nebo naopak jednosměrnou propagaci finanční regulace. Všechny názorové směry jsou pojaty bez předsudků. To, že Sojka věnuje Keynesovi celou jednu kapitolu, je vzhledem k neoddiskutovatelnému vlivu tohoto ekonomického velikána naprosto relevantní (ostatně samostatnou kapitolu si vysloužil také Joseph Alois Schumpeter, který měl ke Keynesovi poměrně daleko). Sojkova ideová pozice je nicméně místy čitelná, dá se vystopovat zejména v pasážích o hospodářských doporučeních vybraných ekonomů a úspěšnosti jejich aplikace. Kritické zmínky lze nalézt třeba u hodnocení Friedmanových teorií. Jde však spíše o poznámky, které nemají vliv na vyváženost knihy. K ní přispívá i skutečnost, že se autor nezaměřuje tolik na hodnocení, jako spíše na porovnání a vývoj postojů. DĚJINY S PŘESAHEM Poslední kapitoly potvrzují, že slovo „dějiny“ v názvu knihy by nemělo čtenáře svádět k tomu, aby na ni pohlíželi jako na encyklopedii o minulých teoriích bez vlivu na přítomnost, či dokonce budoucnost. Naopak zejména s ohledem na globální hospodářskou recesi nabízí mnoho zajímavého a překvapujícího. Dobrým příkladem mohou být názory amerického ekonoma Hymana Minskyho, který upozornil na negativní dopady dluhového financování investic a svým způsobem avizoval finanční otřesy uplynulých let. Kniha bez ohledu na to, jak je její záběr široký, samozřejmě nemůže zcela překročit svůj stanovený rámec, a nahradit tak četbu konkrétních prací jednotlivých ekonomů. To ale také není účelem. Sojkova publikace je ideální pro toho, kdo se chce, byť třeba jen nárazově, rychle zorientovat v určitém názorovém proudu a zároveň se nespokojí s povrchním popisem. Zájemci o hlubší náhled do teoretické mozaiky ekonomické vědy zase dobře poslouží jako spolehlivá rukověť k podrobnému studiu jednotlivých autorů. Seznam literatury čítá více než 500 titulů (!), samozřejmostí je obsáhlý věcný a jmenný rejstřík. Sojkovu velkému dílu v podstatě není příliš co vytknout. Při troše zlé vůle se dá namítnout, že mohl například jednu kapitolu věnovat pouze české ekonomické teorii, jejíž zástupci ve zvoleném pojetí trochu zapadají. Čtenářům, kteří si potrpí na vizuální stránku, by se možná líbily fotografi e či jiná zobrazení probíraných autorů. Na druhé straně jde spíše o formality, skladba knihy je ve výsledné podobě zcela kompaktní. Bez nadsázky lze říci, že jde o vyčerpávající a svým způsobem i přelomové dílo. *** DĚJINY EKONOMICKÝCH TEORIÍ AUTOR Milan Sojka VYDAL JUDr. Karel Havlíček, Havlíček Brain Team, 2010 ROZSAH 540 stran Bez nadsázky lze říci, že jde o vyčerpávající a svým způsobem i přelomové dílo MILAN SOJKA (1951–2009) * Významný český ekonom, přední odborník na dějiny ekonomických teorií. * Vedoucí katedry institucionální ekonomie na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. * Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, kde následně působil v oddělení dějin ekonomických teorií. Po vzniku Fakulty sociálních věd v roce 1990 přešel na Karlovu univerzitu, kde se stal roku 1996 profesorem. * Kromě přednášení na FSV UK, VŠE a dalších vysokých školách byl také členem a později místopředsedou Akreditační komise ministerstva školství. Stál při vzniku Grantové agentury ČR a úzce spolupracoval s Hlávkovou nadací. * Přes množství lukrativních nabídek ze soukromého sektoru zůstal celý život věrný akademickému prostředí. VÝBĚR Z DALŠÍCH TITULŮ * Kdo byl kdo. Světoví a čeští ekonomové. Praha, Libri 2002 * Malá encyklopedie moderní ekonomie, 4. vydání. Praha, Libri 2001 (spolu s B. Konečným) * John Maynard Keynes a současná ekonomie. Praha, Grada 1999 * Milton Friedman. Svět liberální ekonomie. Praha, Epocha 1996 Foto autor| FOTO: Tomáš Turek Foto autor| FOTO: Hynek Glos O autorovi| TOMÁŠ PERGLER ([email protected])



Odborník ke kauze Kalousek: Média nemají smysl pro humor 13.3.2011

parlamentnilisty.cz jas

str. 00

Zprávy

Podle mediálního odborníka Jana Jiráka ukázala kauza kolem údajné nahrávky ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), že čeští novináři jsou ochotni se v zájmu veřejnosti spojit. Zároveň je prý ale důkazem, že nemají smysl pro humor. Poté, co ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že vlastní nahrávku z jednání šéfredaktorů českých deníků, zdvihla se mezi zástupci médií vlna kritiky a diskuzí o svobodě slova. Kalousek záhy ale existenci nahrávky popřel. Jeho jednání v České televizi zhodnotil v pořadu Věřte, nevěřte i mediální analytik Jan Jirák. Podle toho není důležité ani tak to, zda nahrávka skutečně existuje či existovala, ale spíše reakce, které Kalouskovo sdělení vyvolalo. Kalousek nahrávku nemá. Šéfredaktoři mu skočili na špek "Velmi pozitivní je na tom to, že představitelé různě zaměřených novin se dokážou sejít a hájit nejen svoje ekonomické zájmy, ale i zájmy veřejnosti," objevil novou rovinu celé kauzy Jirák. Spekulovat nad tím, zda Kalousek skutečně nahrávku vlastnil či ne, ale analytik příliš nechtěl. "Zdá se, že částečně improvizoval," zamyslel se Jirák v České televizi. Mediální suchaři V pořadu, který se věnuje právě problematice médií, se ale analytik zároveň podivil nad bouřlivými reakcemi, které ministrovo oznámení vyvolalo. "Ukázalo se, že představitelé médií nemají příliš smysl pro humor," uzavřel Jirák. Jan Jirák působí na katedře mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (KMS IKSŽ) Fakulty sociálních věd UK v Praze (UK FSV) a v Centru pro mediální studia (CEMES). Věnuje se zejména studiu role médií v současné společnosti. Více čtěte: Prezident je s výhradami k vyšší DPH vedle, tvrdí Kalousek Trest Kalouskovu poradci zůstává. ÚS jeho stížnost odmítl Kalousek: Budoucí důchodci budou hrát poker o termín svého úmrtí Kalousek prý zvyšuje pojištění. A co ještě provedu, směje se

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1387&clanek=191291

ČT plánuje podat kvůli vpádu vojenské policie trestní oznámení 12.3.2011 zpravy.rozhlas.cz str. 00 kauzy Rádio Česko,Mariana Zapotilová Podle Karla Nováka podá Česká televize zřejmě příští týden trestní oznámení kvůli ozbrojenému vpádu do budovy, ke kterému došlo v pátek. „Požádáme o zrychlené vyjádření a asi v pondělí podáme trestní oznámení,“ potvrzuje. Vpád považuje šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák za velký problém. Sám byl již také v Plné znění zpráv


minulosti vyšetřován v souvislosti s únikem tajných informací, ovšem, jak tvrdí, nikdy takovýmto razantním způsobem. Předseda českého Syndikátu novinářů Adam Černý dokonce událost přirovnává k takzvané aféře „Der Spegel“ ze 60. let a přidává hypotézu, že zásah by mohl být záminkou k nastolení nového tématu v médiích.V pátek budově na Kavčích horách hledali policisté už podruhé dokumenty o bývalém řediteli Vojenského zpravodajství Miroslavu Krejčíkovi. Do sídla televize vniklo několik mužů se samopaly. „O dokumenty žádali už ve čtvrtek. Říkal jsem jim, že nevím, jestli je dokument vůbec ve vlastnictví ČT, a že si myslím, že ne,“ říká Novák.Večer byl šéfredaktor přítomen jako zástupce ČT prohlídce kanceláře, která trvala asi čtyři hodiny. Jak tvrdí, Novák neměl dojem, že by byl cíleně zdržován, aby nemohl vystoupit v pořadu Události, komentáře, ale přiznává, že k drobným obstrukcím došlo.„Věděli, že mám v Událostech, komentářích vystoupit. Bylo to spíš ale v rámci takové té hry mezi mnou a jimi,“ dodává.Policie si odnesla počítače všech tří pracovníků, kteří v kanceláři pobývají, kazety s natočeným materiálem, zápisky, vizitky, jednu listinu, říká Novák a pokračuje, že právě v tom spatřuje druhý důvod, proč zásah nebyl v pořádku.Zásah vyvolal obrovskou vlnu kritiky např. politickým spektrem. Už během noci reagoval ministr obrany Alexandr Vondra - náčelníka Vojenské policie Vladimíra Ložka a dva vysoké důstojníky postavil mimo službu. Zásah vojenské policie v budově zpravodajství ČT odsoudil i premiér Petr Nečas. Považuje ho za neadekvátní a použitou formu za nepřijatelnou.Akci odsuzuje i předseda poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan. „Většina veřejnosti vidí, že to nebylo adekvátní. Mně na tom vadí skutečnost, co vojenská policie hledala. Zmíněný dokument je jistě na ministerstvu obrany, myslím, že s ním jsou všichni seznámeni,“ míní.Už nepodléhal zákonu o utajovaných informací, možná byla prohlídka nezákonná.Podle jeho názoru měli dokument policisté požadovat a pokud by ho nenašli, měli odejít a neodnášet si počítače a ostatní věci. „Mám dojem, že to byla zástěrka, aby zjistili, co všechno pan Rožánek ví o obraně,“ podotýká Bublan.Františku Bublanovi vadí, že v jeho výboru ministr obrany Vondra slíbil, že celou záležitost kolem bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka a dokument prošetří, a místo toho obsahu se šetří, kdo ho z Obrany vynesl. „To je naprosto mimo realitu a je to podružná záležitost,“ je přesvědčen.Předseda českého Syndikátu novinářů Adam Černý vyslovuje hypotézu, která ho podle vlastních slov ale nutně musí napadnout. „Probíhá tu velice důležitá debata o podobě důchodové reformy. Debata se nevyvíjí směrem, který by byl proto její autory příznivý. V těchto situacích se v mediální komunikaci poměrně běžně nastolí nové téma razantním způsobem. Tento dojem jsem měl v případě ministra Kalouska,“ uvádí Černý.Razii také přirovnává k aféře, ke které došlo v 60. letech, kdy do redakce hamburského týdeníku Der Spiegel nastoupila policie. „Tehdy šlo shodou okolností také o záležitosti týkající se ministerstva obrany,“ potvrzuje. A jak dodává, musel tehdejší šéfredaktor magazínu odstoupit.Zásah byl podle Černého naprosto nepřiměřený, protože zástup ozbrojenců do veřejnoprávní instituce je, jak vysvětluje, oprávněný pouze v případě, že jde o zabránění velkým škodám nebo odvrácení hrozícího nebezpečí například v podobě teroristického útoku.„Lekce z aféry Spiegel byla, že si na německé mediální scéně si upevnil postavení. I České televizi bych přál, aby si obhájila svou nezávislost,“ podotýká novinář.„U postavení šéfa vojenské policie mimo službu by to nemělo skončit. Musí být vyšetřeno, kdo rozhodlo, že bude takto postupováno. Nabízí se vysvětlení, které se v Čechách nabízí často, že tu máme směs hloupého úmyslu a amatérského provedení, soudí Adam Černý.Jak tvrdí náčelnice kanceláře náčelníka vojenské policie Michaela Cvanová, policie jednala na příkaz soudce. „Včera jsme realizovali úkony trestního řízení v budově. Budeme ale přezkoumávat způsob provedení vstupu do budovy. Ta byla ovšem zajištěna strážným soukromé agentury s psovodem i psem, takže to policisté takto vyhodnotili,“ vysvětluje chování komanda."Dokument je tak jako tak odtajněn"„Snažili jsme se zajistit důkazní materiál ve věci důvodného podezření ze spáchání trestného činu. Tedy ohrožení utajované informace. Jsme připraveni i na možnost, že hodnota zadrženého důkazního materiálu může být s ohledem na právo ochrany zdroje napadena u soudu," pokračuje.Podle šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka byl hledaný dokument stejně odtajněn, přesto se vojenská policie snažila zajistit důkazy ve věci důvodného podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované informace. Cvanová však připouští, že neví, na jaké úrovni je dokument odtajněn, ale právě to je nyní předmětem šetření.Jak se domnívá mediální odborník a kantor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, po včerejším zásahu mají čeští novináři, kteří pracují na důležitých kauzách, pravděpodobně lepší podmínky než dřív, protože případná nechuť státních orgánů k práci žurnalistů je teď daleko viditelnější. "Je možné se opřít o jasnou demonstrativní akci jako o důkaz této nechuti,“ říká. Dodává, že v dobách, které jsou prodchnuty úvahami o potřebě šetřit na mnoha místech, se ukázalo, že existuje složka, která je ochotna plýtvat prostředky i lidmi na získání dokumentů, a to ve velkém.Vondra kvůli zásahu v ČT postavil mimo službu šéfa vojenské policieDo ČT vtrhli ozbrojenci. Vojenská policie si přišla pro dokumenty

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/863667



Reformy, ale bez obětí 7.3.2011

Zemědělec str. 06 Evropská unie Libuše Alterová

Současný stav národní ekonomiky nevnímá většina z nás pozitivně. Ekonomickou situaci také kladou naši občané na první místo mezi věci, které je trápí. Na druhém je stav veřejných financí. Na rozdíl od dřívějších let se mezi deseti nejzávažnějšími problémy neobjevilo zemědělství, zásobování potravinami či jejich bezpečnost a kvalita. I životní prostředí se dostalo až na desáté místo. O náladách i obavách obyvatelstva všech členských států Evropské unie vypovídá pravidelný průzkum veřejného mínění Eurobarometr. Závěry z posledního, který proběhl na podzim uplynulého roku, zveřejnila Evropská komise na počátku uplynulého týdne. Jde již o 74. celounijní průzkum, od vstupu České republiky do unie je to dvanáctý Eurobarometr. Umožňuje nejen pohled na názory obyvatel České republiky, ale i jejich srovnání s průměrem celé unie i jednotlivými členskými státy. Unii vidíme optimisticky Naši občané vnímají stav evropské ekonomiky lépe než své vlastní. Zatímco národní ekonomiku hodnotí pozitivně jen 17 procent dotázaných, situaci v EU vidí dobře zhruba každý třetí respondent. Nejhůře vypadalo české i evropské hospodářství v očích našich občanů loni na jaře, kdy naši ekonomiku viděla pozitivně jen desetina a evropskou 18 procent dotázaných. Ve srovnání s průměrem unie vnímáme svou národní ekonomiku hůř, stav evropského hospodářství však hodnotíme zhruba stejně jako občané celé sedmadvacítky. Nadpoloviční většina Čechů (52 procent) je přesvědčena, že krize je už za námi. V celé unii v tom patříme spíše k optimistům. Těmi největšími jsou Estonci, Švédové a Rakušané (všichni po 58 procentech). V této oblasti se výrazně odráží situace v daném členském státě. To, že vrchol krize je ještě před námi, si nejvíce myslí Řekové (75 procent), Portugalci (72 procent) a Irové (72 procent), tedy obecně obyvatelé členských zemí unie, jejichž ekonomika tone v největších potížích. Kdo zatočí s krizí? Se světovou krizí si podle občanů ČR dokáže poradit nejlépe uskupení zemí G20 (19 největších ekonomik světa, včetně některých zemí EU a unie jako celek). Domnívá se to 37 procent dotázaných, což je nejvíce z celé EU-27. Na další místa kladli naši spoluobčané Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropskou unii a USA. Jen šest procent věřilo nejvíce národní vládě. Je to pravděpodobně také tím, že naše země je malá, a je tedy málo pravděpodobné, že by mohla zasáhnout do světové ekonomiky, vysvětlil autor české zprávy Vojtěch Hündl. V průměru EU-27 věří ve schopnost Bruselu 23 procent dotázaných, na druhém místě skončila s 20 procenty národní vláda, na třetím G20 (16 procent), na čtvrté příčce s 15 procenty MMF a až za ním s pouhými šesti procenty USA. Mimochodem, stejný podíl dotázaných v unii (tedy šest procent) si myslí, že s krizí si neporadí nikdo. Je zajímavé, že občané ze zemí eurozóny (používají společnou měnu euro) věřili nejvíce EU (25 procent), MMF (17 procent), vlastní vládě a G20 (oběma shodně po 16 procentech). Občané ze států mimo eurozónu kladli v průměru na první místo vlastní vládu a až za ni unii (ovšem s výjimkou již zmíněné ČR). Evropská unie se dnes podle Martina Potůčka z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nachází v bezprecedentní historické situaci. Nestačila se ještě vypořádat s nároky na do té doby nebývale velké rozšíření o 12 nových států a v podstatě velmi brzy poté vypukla celosvětová hospodářská krize. Na úrovni unie ani národních vlád jednotlivých států není zcela zřejmé, jak je možné se s touto krizí vypořádat, konstatoval Potůček. Výběr opatření Ajak by se měla krize řešit? Pokud se podíváme na opatření, která se nejvíce diskutují v Bruselu, má v EU-27 největší podporu (77 procent) silnější koordinace hospodářské politiky v celé unii. Přes 70 procent dotázaných si myslí, že je zapotřebí větší dohled EU na aktivity velkých finančních skupin (75 procent) a na používání veřejných peněz na sanaci bank (rovněž 75 procent). Tři čtvrtiny respondentů v celé EU-27 by také chtěly větší koordinaci ekonomik a finanční politiky v zemích eurozóny a 71 procent je pro větší roli EU v regulaci finančních služeb. Z výsledků průzkumu v ČR je zřejmé, že většinou souhlasíme s regulací, kontrolou a dohledem Bruselu Plné znění zpráv


na mezinárodní úrovni, ale jsme proti jejímu zasahování do národních ekonomik. To znamená, že převážně nechceme, aby rozhodovala o daních, důchodech apod. V pohledu na řešení problémů způsobených krizí se odráží pozice, vzdělání i věk dotázaných. V ČR by 33 procent dotázaných chtělo zjednodušit pravidla pro zakládání podniků. Podle Hündla se k této variantě přiklonili zejména podnikatelé a vysokoškoláci. Dalších 32 procent (zejména manuálně pracující) by dalo přednost restrukturalizaci problémových odvětví. Cestou využívání „zelené energetiky“ (32 procent odpovědí) by vyšla hlavně mládež, studenti a manažeři. Rozdílný je i pohled na možnosti zvýšení zaměstnanosti. Zatímco manuálně pracující dávají přednost rekvalifikaci (41 procent), podnikatelé a vysokoškoláci jsou hlavně pro celoživotní vzdělávání (42 procent). Důsledkem krize je nárůst chudoby. Zatímco polovina dotázaných v nových členských zemích, včetně ČR spoléhá v tomto směru na sociální ochranu, čtvrtina občanů EU (zejména ze států původní evropské patnáctky) vidí řešení v podpoře zaměstnanosti. Reformy ano, ale ... Zatímco většina dotázaných u nás i v celé EU nezpochybňuje nutnost reforem, a naopak velmi silně vnímá jejich potřebu, s ochotou si kvůli nim utáhnout opasky a snížit si tak životní úroveň je to už daleko horší. Lidé v ČR (80 procent) i v celé EU (87 procent) si podle Hündla sice uvědomují, že k reformám pro budoucnost je potřeba přinést oběti v současnosti, ale daleko menší počet z nich je však připraven tyto oběti skutečně udělat. U nás (a v průměru 12 nových států) je to jen 41 procent, v EU 50 procent a v patnáctce původních zemí 53 procent obyvatel. *** *Klíčové informace * * K možnostem vlastní vlády vyrovnat se s krizí jsou Češi spíše skeptičtí. * Naprostá většina z nás je přesvědčena, že reformy jsou zapotřebí, jejich realizaci za cenu obětí vlastní životní úrovně již tolik nevítáme. Pohled na nutnost reforem a ochota přinést kvůli nim oběti Foto popis|

TOP 09 kritizuje lídra Tůmu. Prý o něm není slyšet 30.3.2011

aktualne.cz str. 00 Praha - Regiony Kateřina Eliášová

Tůma chce přinášet témata. Jaká, ale neřekl Praha - Kdyby Ústavní soud rozhodl, že se podzimní volby v Praze budou muset opakovat, sešli by se v těchto dnech předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, šéf pražské TOP 09 František Laudát a pražský lídr TOP 09 Zdeněk Tůma. Politici by řešili, zda by Tůma vedl stranu do opakovaných voleb a začali by připravovat novou kampaň. Jenže soud volby posvětil a Tůma tak bude po zbytek celého volebního období opozičním lídrem. "Hned po vzniku koalice jsem říkal, že si to v opozici odpracuji a platí to i teď. Kandioval jsem ale na primátora, nevstupoval jsem do politiky, abych získal nějakou jinou funkci. Je tedy dobře možné, že nebudu do budoucna slyšet tolik, jako ostatní kolegové," řekl Aktuálně.cz Tůma. #box1 Tichý lídr



Současné vedení města, kterému navzdory vítězství TOP 09 vládne ODS spolu s ČSSD, je možná právě proto s Tůmou nadmíru spokojeno. Přezdívají mu "smutný lídr", exguvernér České národní banky je podle nich nevýrazný a to je pro ně plus. "Podsouvají mi, že mi šlo jen o primátora. V jistém smyslu to tak je. Pro mě to byla manažerská výzva," připustil Tůma. V zastupitelském klubu TOP 09 se o jeho roli lídra v poslední době diskutuje poměrně často. "Podle některých by měl být Zdeněk Tůma víc slyšet a víc vidět," přiznal výhrady šéf zastupitelů za TOP 09 Tomáš Hudeček. Právě on je v klubu hybnou silou, výrazně na sebe upozornil už na ustavujícím zasedání zastupitelstva. "Máme to rozdělené. Společně ty věci prodiskutujeme a pak už je to na mně. Zdeněk (Tůma) zase skvěle rozumí financím a je o něm slyšet třeba na finančním výboru, kde je místopředsedou," vysvětlil Hudeček. 1 Křiklouna z něj neuděláme "Tůma není typ křiklouna, který by to měl v povaze. On nemá na tu viditelnou opozici, nemá na to výbavu. Na to je třeba být i drzý, mít povahu střelce. Tůma má tichý hlas, mluví klidně. Jenže v politice to mnohdy není jen o obsahu, ale také o emocích," charakterizoval Tůmu šéf pražské TOP 09, poslanec František Laudát. #box2 Tůma kritiku slyší, jenže má trochu jiný názor. "Opozice nutně neznamená destrukci. Jedna věc je poukazovat na to, co dělá koalice špatně a druhá přinášet vlastní řešení. A na to se chci soustředit. Moje přidaná hodnota není v tom chodit do plytkých půtek třeba s šéfem pražské ODS Borisem Šťastným." Tůma pracuje pro finanční poradenskou společnost KPMG, což mu zabere většinu času. Učí rovněž na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Zbytek času věnuji Praze. Ale místy se to liší, třeba před zasedáním zastupitelstva mívám více práce. A třeba dnes odpoledne mě čeká schůzka se skupinou lidí, která se bude týkat jednoho velkého pražského tématu, na které chci již brzy upozornit," řekl Tůma. Nic ze svých plánů však nechce prozradit, dokud nebudou zpracovány do posledního detailu. Mimochodem domluvit si lídrem pražské opozice rozhovor zabere někdy i tři dny. Telefon v tomto případě buď nezvedal nebo ho měl vypnutý.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=695667

Tůma nic nedělá, zaznívá z TOP 09 30.3.2011

parlamentnilisty.cz jac

str. 00

Monitor

Ústavní soud zamítl stížnost menších partají na komunální volby v Praze, lídr TOP 09 Zdeněk Tůma tak zůstane až do konce volebního období v opozici. "Hned po vzniku koalice jsem říkal, že si to v opozici odpracuji a platí to i teď. Kandidoval jsem ale na primátora, nevstupoval jsem do politiky, abych získal nějakou jinou funkci. Je tedy dobře možné, že nebudu do budoucna slyšet tolik, jako ostatní kolegové," řekl pro Aktuálně.cz Tůma.



Právě pro nevýraznost si ho pochvaluje vládnoucí koalice ODS a ČSSD, často mu přezdívají „smutný lídr". Přitom TOP 09 pražské volby vyhrála, koaliční vyjednávání ji ale vyšachovaly na politickou periferii. Psali jsme: Svoboda nechce být populista. Na volební zákon sahat nebude Manažerská výzva "Podsouvají mi, že mi šlo jen o primátora. V jistém smyslu to tak je. Pro mě to byla manažerská výzva," připustil Tůma. V zastupitelském klubu TOP 09 se o jeho nevýrazném působení lídra v poslední době často mluví. "Podle některých by měl být Zdeněk Tůma víc slyšet a víc vidět," přiznal výhrady šéf zastupitelů za TOP 09 Tomáš Hudeček, který sám nyní patří mezi hybné síly klubu. "Máme to rozdělené. Společně ty věci prodiskutujeme a pak už je to na mně. Zdeněk (Tůma) zase skvěle rozumí financím a je o něm slyšet třeba na finančním výboru, kde je místopředsedou," dodal. Sledovali jsme téma Zrušené pražské volby? Tůma není drzý střelec "Tůma není typ křiklouna, který by to měl v povaze. On nemá na tu viditelnou opozici, nemá na to výbavu. Na to je třeba být i drzý, mít povahu střelce. Tůma má tichý hlas, mluví klidně. Jenže v politice to mnohdy není jen o obsahu, ale také o emocích," charakterizoval Tůmu pro Aktuálně.cz šéf pražské TOP 09, poslanec František Laudát. Sám Zdeněk Tůma si je kritiky vědom, ale má jiný názor. "Opozice nutně neznamená destrukci. Jedna věc je poukazovat na to, co dělá koalice špatně a druhá přinášet vlastní řešení. A na to se chci soustředit. Moje přidaná hodnota není v tom chodit do plytkých půtek třeba s šéfem pražské ODS Borisem Šťastným," hájí svůj přístup. Pracuje a učí, na roli opozičníka mu moc času nezbývá Většinu času Tůma tráví prací pro poradenskou společnost KPMG, zároveň také učí na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Zbytek času věnuji Praze. Ale místy se to liší, třeba před zasedáním zastupitelstva mívám více práce. A třeba dnes odpoledne mě čeká schůzka se skupinou lidí, která se bude týkat jednoho velkého pražského tématu, na které chci již brzy upozornit," řekl Tůma. Nicméně odmítl cokoli prozradit, chce počkat na dopracování všech detailů. Čtěte také: Tůma (TOP 09): Proč jsem nepodpořil rozpočet Tůma ostře píše Svobodovi: Pětkrát mu zopakoval, kdy a kde lhal Tůma si teď bude hledat práci. Počítal s křeslem primátora Foto: Hans Štembera


Vládní důchodová reforma je ekonomickým nermyrlem Plné znění zpráv


29.3.2011

Haló noviny str. 03 (ste)

Z domova

PRAHA – Neoliberální koncept důchodové reformy, který prosazuje Nečasova vláda, je ekonomický nesmysl. Na semináři v Poslanecké sněmovně to uvedl profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní. Profesor Vostatek rozkryl kořeny neoliberální koncepce důchodové reformy. Ty jsou v Chile. Za Pinochetovy vlády zde skupina neoliberálních ekonomů provedla plnou privatizaci důchodového systému. Slibovala občanům 10procentní výnosy v soukromých důchodových fondech a důchody na úrovni reálného platu. V 90. letech si chilský model osvojila i Světová banka a v obecných rysech ho doporučovala všem státům. »Už na přelomu tisíciletí však Světová banka věděla, že všechno je špatně. Následně zcela otočila a od roku 2003 doporučuje tzv. Panevropský penzijní systém. Ten nezná soukromý povinný pilíř,« vysvětlil posluchačům semináře Vostatek. Panevropský model je třípilířový – obsahuje zásluhový pilíř, sociální pilíř a dobrovolný soukromý pilíř. Podle Vostatka je tento model nejmodernější ze všech a vláda i tzv. Bezděkova komise ho přitom zcela ignorovaly. Podle Vostatka především proto, že Bezděkova komise byla z poloviny tvořena lobbisty. »Závěrečná zpráva komise nemá s vědou nic společného,« upozornil Vostatek. Ovšem vládní návrh je ještě horší než závěry komise, dodal. Bude mít vyšší náklady a horší sociální dopady. Dle Vostatka vláda zamlčuje údaje o dopadu privatizace na státní finance. Každá privatizace důchodového systému nutně způsobí dodatečný deficit státního rozpočtu. Navíc současný vládní model podrazí nohy domácí poptávce. Nejhorší dle Vostatka je, že soukromé penzijní fondy přinášejí nízké zhodnocení penzí. Každý roční výnos nižší než 3-4 % je nízký a nevýhodnější než ve veřejném pilíři – přitom již před krizí dokázaly soukromé penzijní fondy v Maďarsku, Slovensku, Lotyšsku a Bulharsku produkovat výnos jen mezi 0,9-3,5 %. Navíc soukromé fondy mají vysoké správní náklady. »Privatizace penzijního systému je zkrátka ekonomický nesmysl,« shrnul Vostatek. V této souvislosti Vostatek připomněl i výrok Baracka Obamy, že »nikdy nedovolí gamblovat sociální zabezpečení na Wall Streetu«. Přesně o to se však pokouší Nečasova vláda. Nejlepší důchodovou reformou je prorodinná politika Ostré kritice podrobil vládní návrh reformy i profesor Martin Potůček z Fakulty sociálních věd UK. »Proč je návrh důchodové reformy spojován se zvyšování sazby DPH? Neznám zemi z našeho civilizačního okruhu, která by na to šla tak jako naše vláda,« uvedl Potůček. Podle něj není vládní model dlouhodobě udržitelný. Za krajně nešťastné Potůček rovněž považuje, že vláda přichází s vyváděním důchodových prostředků do soukromých fondů v době rozpočtových deficitů. »To odporuje zdravému rozumu,« prohlásil Potůček. Smutné dle Potůčka je, že premiér Nečas k hájení své reformy používá nevěrohodné údaje o budoucím vývoji. Nečas totiž tvrdí, že v roce 2060 bude poměr mezi ekonomicky aktivními a důchodci 1:1. To je podle Potůčka nesmysl. »Nikde jsem neviděl žádnou věrohodnou analýzu, která by předvídala poměr 1:1. Katedra demografie Přírodovědecké fakulty UK odhadla tento poměr v roce 2060 1,5:1, při zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let by byl tento poměr pak 1,66:1,« upozornil Potůček na falešnost vládní argumentace. Podle profesora Potůčka je nejlepší důchodovou reformou robustní prorodinná politika – touto cestou se vydala Francie a slaví s ní úspěchy. Vláda se podřizuje zájmům kapitálu V diskusi na semináři vystoupil i stínový ministr sociálních věcí KSČM Miroslav Opálka. I on smutnil nad způsobem, jakým vláda reformu pojala a především nad úrovní společenské debaty o reformě. »Chybí mi definice jasného sociálního cíle důchodové reformy. Místo toho vláda na prvním místě sleduje zájmy finančního kapitálu, a těm podřizuje své kroky,« uvedl Opálka. Diskuse o reformě se dle něj ocitla v zákopové válce, zcela zmizela snaha po konsensu a silnější strana – tedy pravice – se pokouší silově protlačit svou představu. Problém důchodové reformy podle Opálky navíc tkví mimo samotný důchodový systém. »Tím hlavním problémem je vymírání euroatlantické civilizace a rostoucí neochota dávat ze společného koláče více do sociálního systému,« uzavřel Opálka.



Bárta boss. Manželka pod ním. John čestný šéf. Absurdita, nevěří experti 28.3.2011

parlamentnilisty.cz Jiří Hroník

str. 00

Politika

Ze šedé eminence se stát předsedou strany, tak plánuje ministr dopravy Vít Bárta legalizovat svoji vůdčí pozici ve Věcech veřejných. Oslovení politologové se shodují, že jde o logický krok, který byl částečně vynucen spolustraníky. Těm už se zajídalo, že si Bárta bez funkce mezi nimi uzurpuje prakticky veškerou moc. Ohlášená kandidatura Víta Bárty na pozici předsedy Věcí veřejných je podle oslovených politologů přirozeným krokem, jímž musel neformální šéf VV také reagovat na hlasy zevnitř strany. „Byl k tomu vlastně donucen spolustraníky, kteří mu vytýkali zákulisní diktátorské metody, přestože nebyl v žádné stranické funkci," uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek. „Kdyby se nechal dál titulovat neformálním předsedou strany a nepřevzal odpovědnost, tak by to působilo až zbaběle. Navíc Vít Bárta je jednoznačně nejvýraznějším, nejpracovitějším, mediálně nejpružnějším a nejviditelnějším členem Věcí veřejných," hodnotí Lukáš Jelínek pro ParlamentníListy.cz Bártův útok na předsednické křeslo jako logický krok. Psali jsme: Bárta se rozhodl. Bude kandidovat na šéfa VV Bárta je pro stranu momentálně důležitější než John "Bártova ohlášená kandidatura jen vyplývá z jeho přílišného sebevědomí, které je ještě podpořeno tím, že spolupracuje s panem prezidentem. Navíc volba přichází v době, kdy sílí odborářské protesty proti dosavadnímu předsedovi Radku Johnovi jako ministrovi vnitra," přidává pro ParlamentníListy.cz svůj pohled Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V odhadech na výsledek volby jsou politologové opatrní, přesto Bártu mírně favorizují. „Johna patrně porazí. I proto, že je pro stranu momentálně důležitější, což se odvíjí hlavně od už zmíněného vztahu s prezidentem," domnívá se Kučera. „O Johnovi je slyšet, jen když se proti němu bouří odboráři. Ani nikdo další ze strany nevyužil příležitost víc se prosadit," tvrdí Jelínek. Psali jsme: Nenávist k Johnovi předčila očekávání. Petice policistů pokračuje Když už se rozhodl kandidovat, měl by i vyhrát "Jak bude souboj mezi Bártou a Johnem o předsednickou funkci probíhat, se těžko odhaduje. To bude spíš zákulisní záležitost. Dosud rozhodoval jen Vít Bárta sám nebo jen velice úzký okruh lidí. Ale i vůči Bártovi už je ve straně odpor a může narazit. První myšlenka je taková, že když se rozhodl kandidovat, že by to asi měl vyhrát, ale strana může být rozkolísaná a zvítězit nemusí," nevynáší Mlejnek žádné jednoznačné soudy o jménu nového předsedy VV. Nad Bártovým záměrem, že v případě svého vítězství bude chtít, aby se John stal čestným předsedou, který by měl mít právo veta na úrovni nejužšího vedení strany, žasnou politologové bez rozdílu. „To nemohl vůbec myslet vážně, to je jen rétorika, možná vyvolaná i tím, aby uklidnil Johnovy příznivce," poznamenává Kučera. Teatrální gesto s čestným předsedou a právem veta „Na to, aby se John stal čestným předsedou je politicky ještě příliš mladý. A slibované právo veta by bylo popřením principů, na nichž je tato strana alespoń verbálně postavena, tedy na přímé demokracii a otevřenosti," upozorňuje Mlejnek s tím, že Bártův nápad především odráží snahu učinit Johnovi ústup z čela strany stravitelnějším, aby se alespoň navenek jednalo o odchod se ctí. Za zcela absurdní nápad považuje funkci čestného předsedy Jelínek, který poukazuje, že se v českých podmínkách uděluje tato pocta jen dlouholetým zasloužilým politikům, kteří už jsou ale mimo aktivní politiku. Plné znění zpráv


„Jde o teatrální gesto. Až dosud to spíš vypadalo, že právo veta měl Bárta, i když neměl žádné stranické funkce. To už by působilo dojmem monarchistické strany, s tímhle nápadem tedy Bárta docela ujel," hodnotí ministrův nápad Jelínek. Manželé ve vedení strany budou působit komicky Bárta také vyhlásil, že jeho manželka Kateřina Klasnová by měla svůj post místopředsedkyně obhájit v každém případě, nezávisle na tom, zda on uspěje. „To, že on by byl předsedou a jeho manželka místopředsedkyní Věcí veřejných asi nemá obdobu, ale jen dokresluje nestandardní chování lidí v této straně," glosuje tuto možnost Kučera. „Aby byl Bárta předsedou a manželka místopředsedkyní, je komické a působí to dojmem, jako že ten člověk ztrácí soudnost. Je to ale i odrazem toho, že manželka je jednou z mála kritiček jeho diktátorského postavení. Ona jediná si na něj byla schopná otevřít pusu. Ale především to hodně napovídá o tom, jak to uvnitř strany ve skutečnosti funguje. Navenek to však každopádně působí hodně komicky," podotýká Mlejnek. S žádným zásadním politickým počinem Klasnová zatím nepřišla Naopak Jelínek manželský pár v nejvyšším vedení strany za zásadní problém nepovažuje, pokud by se Klasnové podařilo spolustraníky přesvědčit o svých schopnostech. „Ale za tu dobu, co jsou Věci veřejné ve sněmovně, tak si nevybavuji nějaký její zásadnější politický počin. Ale proč by nekandidovala, v tom jí nemůže nikdo zabránit," uzavírá politolog. K věci: Jeden z nejvlivnějších véčkařů hrozí odchodem. Kvůli Bártovi? Tyranu Bártovi prý uteče 11 poslanců. Zatím bezejmenných Foto: Hans Štembera


České finále největší manažerské soutěže světa vyhráli studenti z Plzně 25.3.2011

novinky.cz

str. 00 zr

Věda a školy

Největší manažerská soutěž světa Global Management Challenge a její jubilejní 10. ročník již zná vítěze českého národního finále. První místo obsadil tým „Gekko“ složený ze studentů 4. ročníku Západočeské univerzity, Fakulty ekonomické, který dosáhl při vedení virtuální společnosti nejvyšší ceny za akcii. Vítězové pojedou Českou republiku reprezentovat na celosvětové finále, které proběhne v čínském Macau. Do 10. ročníku soutěže Global Management Challenge se na národní úrovni zapojilo celkem 730 účastníků, převážně studentů českých vysokých škol, kteří vytvořili 190 týmů o 3 – 5 členech. Soutěžící si během celého klání mohli otestovat své teoretické a praktické manažerské dovednosti a plně nést důsledky svých rozhodnutí ve virtuální společnosti. Největší předností soutěže Global Management Challenge je však spolupráce studentů s prestižními firmami, které působí na českém trhu. Mezi nimi si každý soutěžní tým zvolil svého patrona. Na základě návštěv ve vybraných podnicích a při setkáních s managementem partnerské firmy tak studenti získali cenné zkušenosti, které mohli v soutěži zúročit. Naopak patronům se naskytla příležitost poznat své potenciální zaměstnance a případně s nimi navázat spolupráci již v průběhu jejich studia.Seznam.cz se stal partnerem poprvé



„Seznam.cz se stal generálním partnerem v tomto roce poprvé. Byla to pro nás nová zkušenost, ale vidět to nadšení a dynamiku mladých lidí, kteří se potýkají s plánováním a řešením strategických otázek, byť jen na modelových situacích, bylo úžasné. Přesně takové lidi totiž Seznam.cz potřebuje ve svém týmu. Pro Seznam.cz to rozhodně nebyl poslední rok podpory, ani Spráce.cz nebude měnit nic na svém dlouhodobém mediálním partnerství. Studnetům přejeme hodně štěstí nejen v Macau,“ komentovala Irena Zatloukalová, tisková mluvčí Seznam.cz. „Společnost Škoda Auto je nejstálejším partnerem soutěže. Věříme, že tato soutěž přinese účastníkům hlavně zkušenosti, nové znalosti a další podněty k osobnímu rozvoji. Společnost Škoda Auto v rámci sociální odpovědnosti firem dlouhodobě podporuje nadané studenty. Nabízí řadu příležitostí k odbornému i nadodbornému rozvoji mladých talentů a zároveň jako leader českého průmyslu intenzivně podporuje školství a další vzdělávání,“ říká Ing. Bohdan Wojnar, člen představenstva za oblast Řízení lidských zdrojů ze společnosti Škoda Auto, který osobně studenty přivítal při slavnostním zahájení národního finále. Národní finále, do kterého se probojovalo osm nejlepších týmů z celé České republiky, proběhlo 15. 3. 2011 ve vzdělávacím centru Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Na virtuálním trhu byla každému z týmů přidělena výrobní společnost, kterou soutěžící museli strategicky vést a rozvíjet. Vyhrál tým, který v konečné fázi dosáhl nejvyšší ceny za akcii své virtuální firmy. Obchodování probíhalo na trzích EU, NAFTA a také přes internet. Jednotlivé týmy musely vypracovat strategii rozvoje, plánování a společně pracovali s přidělenými informacemi. Důsledky manažerských rozhodnutí pak vyhodnocoval speciální počítačový software v oblastech marketingu, výroby, lidských zdrojů, logistiky a financí.Vítězové se utkají v Macau Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo 23. 3. 2011 na Staroměstské radnici v Praze. Vyhrál tým „Gekko“, jehož patronem se stala společnost Seznam.cz. Tým dosáhl ve stanoveném termínu nejvyšší ceny za akcii (1.619) a nejlepšího postavení virtuální společnosti na trhu. Následoval tým Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy „Shell GMC Power“ pod patronátem společnosti Škoda Auto s 1.505 za akcii. Na třetím místě se umístil tým složený ze skupiny studentů z českých univerzit s příhodným názvem „Second place is for losers“ s 1.498 za akcii, který si také vybral jako svého patrona společnost Seznam.cz. Vítězové národního kola soutěže Global Management Challenge pojedou reprezentovat Českou republiku na celosvětové finále, které se bude konat v čínském Macau. Snad budou Češi v mezinárodním klání úspěšní stejně jako v předchozích letech.

URL| http://www.novinky.cz/veda-skoly/228863-ceske-finale-nejvetsi-manazerske-souteze-sveta-vyhralistudenti-z-plzne.html

S jakým platem lze počítat čtyři roky po ukončení studia? 24.3.2011

Mladá fronta DNES

str. 04

Absolventi - příloha

VŠ a fakulta

počet hrubý odpovídajících měsíční příjem Akademie múzických umění v Praze Divadelní fakulta 10 18 700 Filmová a televizní fakulta 11 32 909 Hudební fakulta 19 22 974 České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury 51 29 706 Fakulta dopravní 79 44 089 Fakulta elektrotechnická 116 37 039 Plné znění zpráv


Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská 38 42 645 Fakulta stavební 170 39 412 Fakulta strojní 18 39 222 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů 79 22 766 Fakulta lesnická a dřevařská a Fakulta životního prostředí 51 24 451 Institut tropů a subtropů 10 37 400 Provozně ekonomická fakulta 145 38 631 Technická fakulta 37 41 595 Masarykova univerzita Lékařská fakulta 33 32 303 Filozofická fakulta 156 21 179 Právnická fakulta 89 39 202 Fakulta sociálních studií 83 27 741 Přírodovědecká fakulta 124 23 097 Fakulta informatiky 78 42 128 Pedagogická fakulta 107 22 645 Fakulta sportovních studií 20 24 575 Ekonomicko-správní fakulta 100 39 215 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta 108 23 222 Lesnická a dřevařská fakulta 108 22 093 Provozně ekonomická fakulta 136 28 831 Zahradnická fakulta 64 22 633 VŠ a fakulta

počet hrubý odpovídajících měsíční příjem Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta zdravotnických studií 25 21 060 Filozofická fakulta 38 24 539 Pedagogická fakulta 48 27 490 Přírodovědecká fakulta 45 27 467 Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta 53 21 623 Obchodně podnikatelská fakulta 57 29 991 Technická univerzita v Liberci Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií 42 34 774 Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická 40 25 438 Fakulta strojní 40 38 813 Fakulta textilní 40 25 838 Hospodářská fakulta 71 34 465 Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu 54 40 148 Pedagogická fakulta 103 24 461 Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera 71 32 359 Fakulta ekonomicko-správní 75 26 733 Fakulta filozofická 42 24 643 Fakulta chemicko-technologická 54 25 907 Fakulta zdravotnických studií 26 20 692 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta sociálně ekonomická 35 30 300 Fakulta životního prostředí 33 25 485 Pedagogická fakulta 68 23 706 Janáčkova akademie múzických umění v Brně



Divadelní fakulta Hudební fakulta

19 17

24 132 17 088

VŠ a fakulta

počet hrubý odpovídajících měsíční příjem Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta 67 33 358 2. lékařská fakulta 36 31 972 3. lékařská fakulta 33 32 303 Fakulta humanitních studií 18 26 444 Fakulta sociálních věd 88 38 670 Fakulta tělesné výchovy a sportu 42 30 714 Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 48 28 833 Filozofická fakulta 167 27 548 Husitská teologická fakulta 26 26 519 Katolická teologická fakulta 11 16 909 Lékařská fakulta v Hradci Králové 44 35 602 Lékařská fakulta v Plzni 33 30 606 Matematicko-fyzikální fakulta 93 43 677 Pedagogická fakulta 42 25 214 Právnická fakulta 51 43 049 Přírodovědecká fakulta 141 26 089 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Fakulta veterinární hygieny a ekologie 40 25 350 Fakulta veterinárního lékařství 45 24 100 Farmaceutická fakulta 43 28 279 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta 35 17 600 Fakulta tělesné kultury 51 28 431 Filozofická fakulta 104 30 010 Lékařská fakulta 70 25 843 Pedagogická fakulta 96 21 672 Právnická fakulta 51 27 892 Přírodovědecká fakulta 73 26 137 VŠ a fakulta

počet hrubý odpovídajících měsíční příjem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované informatiky 77 29 578 Fakulta managementu a ekonomiky 92 35 592 Fakulta multimediálních komunikací 43 31 930 Fakulta technologická 43 29 233 Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury 35 29 014 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 108 34 690 Fakulta chemická 38 27 816 Fakulta informačních technologií 75 36 760 Fakulta podnikatelská 70 33 621 Fakulta stavební 83 29 657 Fakulta strojního inženýrství 102 32 064 Fakulta výtvarných umění 17 23 853 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví 103 55 675 Fakulta informatiky a statistiky 77 53 558 Fakulta managementu 34 36 838 Fakulta mezinárodních vztahů 141 57 273 Fakulta podnikohospodářská 131 47 740 Národohospodářská fakulta 84 47 077



Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta chemické technologie 36 36 667 Fakulta chemicko-inženýrská 23 37 717 Fakulta potravinářské a biochemické technologie 55 35 464 Fakulta technologie ochrany prostředí 25 35 960 VŠ a fakulta

počet hrubý odpovídajících měsíční příjem Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta 114 29 811 Fakulta bezpečnostního inženýrství 57 31 526 Fakulta elektrotechniky a informatiky 94 37 032 Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 38 25 329 Fakulta stavební 50 30 890 Fakulta strojní 91 29 423 Hornicko-geologická fakulta 75 30 593 Univerzita obrany v Brně Fakulta ekonomiky a managementu 53 29 972 Fakulta vojenského zdravotnictví 4 35 125 Soukromé VŠ University of New York in Prague, s.r.o. 10 75 650 Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. 6 33 917 Vysoká škola podnikání, a.s. - Ostrava 11 41 227 Průměr: 30 463 Median: 29 241 Minimum: 11 000 Maximum: 57 273

Poznámka: Uvedeny jsou fakulty veřejných a státních vysokých škol, kde v průzkumu odpovídalo víc než 10 respondentů. Průměrná měsíční mzda uvedena v korunách, zahrnuty jsou případné přesčasy, odměny. Uváděný plat 4 roky po absolvování školy. Zdroj: Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Foto autor| Foto: Profimedia.cz

MÉDIA: Jan Sedlák: Já bych všechny ty Twittery začal učit povinně 22.3.2011 ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se Publikováno na serveru www.zive.cz dne 22.3.2011, autor: Jan Sedlák, (ls) Twitter se stává velice důležitou platformou pro uživatele, novináře, marketéry, obchodníky, třídiče dat, sociální výzkumníky a mnohé další obory. Twitter velikou měrou přispěl k organizaci arabských lidových povstání (i když ne v takové míře, jak některá média tvrdí), vznikají aplikace, které dokáží analyzovat dat, novináři Twitter využívají nejen k informování, ale především k čerpání zdrojů. S tímto ujištěním jsem nakráčel na půdu Fakulty sociálních věd na Karlově univerzitě, abych studentům třetího ročníku žurnalistiky řekl něco o zkušenostech, které s Twitterem a dalšími sociálními sítěmi mám v praxi. Velice rychle jsem ale vystřízlivěl. Zatímco v mnoha jiných zemích je Twitter součástí chytrých telefonů mladých lidí, u nás je to, jak se zdá, stále záležitost jakési geekovské menšiny, experimentujících markeťáků a tzv. early adopters. Zdeněk Večeřa: Twitter dnes slaví narozeniny. Kolik mu tipujete? (Živě.cz, 22.3.2011, (ls)) Plné znění zpráv


URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=375176

> lidé < 22.3.2011

E15

str. 21

Kariéra & vzdělání

Ivan Kunert Motorola Solutions Ujal se funkce ředitele české divize. Do společnosti Motorola Solutions nastoupil před necelými šesti lety. Předtím získal více než 12letou praxi v oblasti řízení, prodeje, obchodního marketingu a provozu při působení na různých obchodních pozicích nadnárodních společností, jako jsou PepsiCo, Colgate-Palmolive či Citibank. Karel Kolář CRIF Decision Solutions Nastoupil na pozici business development manager českého kompetenčního centra. Do společnosti CDS přišel ze sdružení Leasing & Loan Credit Bureau, kde přes pět let zastával pozici výkonného ředitele. Během profesní kariéry pracoval na různých vedoucích pozicích v oblasti bankovních a finančních služeb. Působil například ve firmách Travelex Czech Republic, Scandinavian Broker’s House, HVB Bank Czech Republic či Raiffeisenbank. Hani Himmat AXA Stal se předsedou představenstva AXA investiční společnosti a chief investment officerem skupiny AXA v ČR a na Slovensku. Dosud působil jako ředitel správy aktiv AXA investiční společnosti a zároveň jako senior portfolio manažer ve slovenské společnosti Winterthur. V portfolio managementu se pohybuje od roku 1998. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Rita Gabrielová Hypoteční banka Posílila tým marketingové komunikace na pozici tiskové mluvčí a PR manažerky. Posledních pět let působila na stejné pozici ve společnosti Seznam.cz. Předtím pracovala ve firmě MVV Energie či jako mluvčí ministerstva životního prostředí. Kariéru zahájila jako televizní reportérka. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor televizní žurnalistika. Kateřina Legnerová Neumann International Nastoupila na pozici senior consultant pražské pobočky společnosti, jež se zabývá přímým vyhledáváním managementu, manažerským poradenstvím a koučinkem. Kateřina Legnerová má za sebou dlouholeté působení v top managementu ČSOB. Oblasti HR consultingu se věnuje od roku 2009. Zal Shahbaz Škoda Transportation Přijal post obchodního ředitele pro region západní Evropa. V oblasti kolejové dopravy působí 25 let. Dříve pracoval například pro společnosti GE Transportation Systems, Alstom Transport či MerMec Group. Vystudoval Caen University ve Francii. Titul MBA získal na University of Rochester. Pavel Jechort Allianz pojišťovna Převzal řízení oddělení strategického a operativního marketingu. Přišel ze společnosti JT International, ve které působil jako senior brand equity manager. Předtím pracoval jako marketingový ředitel ve společnosti Snowhill. Plné znění zpráv


Profesní zkušenosti získal také ve společnostech Plzeňský Prazdroj a Stock Plzeň. Je absolventem Západočeské univerzity v Plzni. *** Změnilo se něco ve vaší společnosti? Pište nám na [email protected] Foto popis|

Nebezpečí v přímém přenosu 22.3.2011

Lidové noviny str. 11 Miloš Balabán

Diskuse

DISKUSE Ke 12. výročí vstupu ČR do NATO dostal ministr obrany Alexandr Vondra originální dárek: další aféru spojenou se spektakulárním zásahem vojenské policie v České televizi. Odhaduji, že tento zásah, který proběhl skoro v přímém přenosu ČT, zastíní i prezentaci Bílé knihy o obraně, která má definovat další směry rozvoje české armády a je svým způsobem „vlajkovou lodí“ ministra. Právě v těchto dnech jeho tým finišuje s jejím dokončením. Možná by nebylo od věci věnovat v Bílé knize více místa problematice civilní a demokratické kontrole armády. Je totiž velmi znepokojivé, když ministr obrany ve svém rozhovoru pro LN (Za zásah mi šéf vojenské policie ručil hlavou, LN 14. 3.) uvede, že si zavolal náčelníka vojenské policie Ložka, který mu ale nebyl schopen vysvětlit okolnosti zásahu. „On ani nevěděl, že tam jede zásahovka,“ doslova říká ministr Vondra. Je pak namístě se ptát, zda má náčelník vojenské policie, který je v přímé podřízenosti ministra, vůbec policii pod kontrolou, a následně, zda ji má pod kontrolou sám ministr… „Televizní zásah“ se ovšem přiřadí k dalším problémovým kauzám a aférám, které jsou spojovány s ministerstvem obrany a jejichž četnost je až udivující. Dovídáme se o zpronevěřených stamilionech a miliardách a spolu s tím i o vnitřních mocenských bojích na ministerstvu obrany. Občany, daňové poplatníky, znejištěné perspektivou zdražování všeho možného ve jménu penzijní reformy to nemůže příliš příznivě naladit ve vztahu k armádě. Dlužno dodat, že znepokojivé zprávy se dozvídají i z dalšího „silového“ resortu – vnitra, kde 20 tisíc policistů podepsalo petici požadující odvolání ministra vnitra Radka Johna. Přičtemeli k tomu vojáky, policisty a hasiče silně nespokojené a frustrované z výrazného poklesu svých mezd, „osekaný rozpočet“ policie a výrazně omezené prostředky na fungování Hasičského záchranného sboru, rýsuje se nám nepříliš povzbudivý obraz státu, který může postupně ztrácet svoji schopnost zajišťovat svoji bezpečnost i bezpečnost občanů. Příslušníci vojenské policie se samopaly na chodbách České televize jsou toho bohužel dalším důkazem. O autorovi| Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK

Předčítat bude známý český novinář 22.3.2011

Slovácko - regionální týdeník (red)

str. 05

Zpravodajství

Veselí nad Moravou - Na autorské čtení a besedu přijede do Veselí nad Moravou známý český novinář na volné noze a spisovatel Miloš Čermák. V minulosti působil v Lidových novinách a časopisu Reflex. Je spoluautorem postmoderního komiksu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval například pořady Zavináč, Bez obalu, Letem světem. Od roku 2001 je členem katedry žurnalistiky FSV UK. Vystudoval kybernetiku na elektronické fakultě ČVUT. Jeho praprastrýcem byl známý americký podnikatel a někdejší starosta Chicaga Antonín Čermák. Plné znění zpráv


Dvaačtyřicetiletý Miloš Čermák napsal mnoho knih. První vyšla v roce 1991 a jmenovala se Klec na policajta (1991). Naposledy byly v roce 2010 vydány Krutopřísné povídky - Lži o českých politicích (2010). V roce 2010 získal první místo -Osobnost roku v anketě Křišťálová Lupa zpravodajského serveru Lupa.cz. Autorské čtení a beseda se uskuteční v kavárně Café Pierre ve středu 23. března od 18 hodin.

Hypoteční banka má novou tiskovou mluvčí 21.3.2011

bankovnipoplatky.com

str. 00

Tým marketingové komunikace Hypoteční banky posiluje Rita Gabrielová. V roli tiskové mluvčí a PR manažerky bude odpovídat za mediální obraz banky, řízení komunikace s PR agenturami a za spolupráci s klíčovými partnery Hypoteční banky. Posledních pět let působila na stejné pozici v Seznam.cz. Původním zaměřením televizní reportérka se Rita Gabrielová pravidelně objevovala v letech 1993 - 1998 v Televizních novinách na TV Nova. Později se díky zájmu o ekologii a zdravotnictví stala tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR. V letech 2004 - 2005 pracovala pro teplárenský koncern MVV Energie a.s. a od roku 2005 až do současnosti jako Tisková mluvčí české portálové jedničky Seznam.cz, a.s. Do Hypoteční banky nastupuje od 15. března 2011 na pozici Tiskové mluvčí a PR manažerky. V týmu marketingové komunikace bude odpovídat za mediální obraz Hypoteční banky, za PR podporu klíčových produktů i za spolupráci se strategickými partnery banky. “Jsem velmi ráda za tento nový směr v mé pracovní kariéře, protože oblast bydlení, realit a hypotečního trhu je mi velmi blízká. Po více než pětiletém detailním pohledu na český internet je to vítané občerstvení. A co je neméně zajímavé, prakticky ve stejném čase se na mém předchozím působišti v Seznamu objevila bývalá mluvčí Hypoteční banky Irena Zatloukalová. Považuji to za zábavnou hru s našimi pracovními osudy a přeji své nástupkyni hodně úspěchů,“ říká Rita Gabrielová, nová tisková mluvčí Hypoteční banky. Mgr. Rita Gabrielová vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor televizní žurnalistika. Je vdaná, má dvě děti a mezi její zájmy patří média, reality, bytový design, cykloturistika, sportovní rybaření a kulinářství.

URL| http://www.bankovnipoplatky.com/hypotecni-banka-ma-novou-tiskovou-mluvci-/hypotecni-banka-manovou-tiskovou-mluvci--13952/

Přestupy (Strategie č. 03/11) 21.3.2011

e15.cz

str. 00

Přestupy

Přestupy Nový generální ředitel InterContinentalu Alexander Schreiter byl jmenován generálním ředitelem hotelu InterContinental Praha. Tuto roli převzal od Keese Kramera. Schreiter začal svoji kariéru v roce 1980 v hotelu InterContinental v Hamburku. Pracoval pro hotely sítě Hilton, Mövenpick a posledních 15 let pro IHGt. Své profesní zkušenosti nasbíral v Bahrajnu, Anglii, Francii a Německu. zvětšit Plné znění zpráv


Alexander Schreiter Zdroj: Strategie zavřít Lipták řídí finance Schenkeru Novým finančním ředitelem DB Schenker Logistics ČR se stal Ján Lipták. Povede oddělení controllingu a účetnictví, bude také zodpovědný za správu pohledávek. Lipták svou kariéru zahájil v Nestlé, kde pracoval 9 let především v oblasti controllingu. Před nástupem do DB Schenker pracoval ve společnosti Tesco jako manažer pro plánování a strategie a byl zde také zodpovědný za vybudování nového finančního oddělení na Slovensku. zvětšit Ján Lipták Zdroj: Strategie zavřít Zlámal vede tým v Ernst & Young David Zlámal se stal manažerem týmu kapitálového a dluhového poradenství Ernst & Young. Ve své roli se zaměří na poradenství spojené s bankovním a dluhovým financováním a souvisejícím finančním modelováním. Zlámal působí ve společnosti více než 5 let. Zaměřuje se zejména na společnosti podnikající v energetice, dopravě a na infrastrukturní projekty. zvětšit David Zlámal Zdroj: Strategie zavřít Majerik přestoupil do At Media Petr Majerik se od dubna stane novým generálním ředitelem mediálního zastupitelství At Media pro ČR. Bude spolupracovat s dosavadním operating ředitelem Štěpánem Woldem, obchodním ředitelem Janem Makalem a sales support ředitelem Rudolfem Kukačem. Majerik má na českém mediálním trhu téměř 20 let zkušeností, včetně 11 let v mediální agentuře Carat. Poslední dva roky působil jako šéf ZenithOptimedia Prague. zvětšit Petr Majerik Zdroj: Strategie zavřít Štěpánková rozšířila PointPark Properties Šárka Štěpánková nastoupila do developerské společnosti PointPark Properties na pozici Group PR & Marketing Manager. Bude zodpovědná za plánování, rozvoj a realizaci marketingových programů a strategických cílů společnosti. Dříve pracovala ve společnostech Unibail-Rodamco jako specialistka firemní komunikace, v Linstram jako obchodní manažerka a v TK Development jako leasingová manažerka. zvětšit Šárka Štěpánková Zdroj: Strategie zavřít Erneker poradí sboru registrátorů



Marek Erneker - ředitel společnosti Ignum, poskytovatele hostingových služeb a registrátora internetových domén - se stal členem Poradního výboru registrátorů (Registrar Advisory Board), který konzultuje se sdružením EURid významné otázky pro celosvětovou komunitu registrátorů .eu domén. Erneker je v historii sdružení EURid prvním Čechem, který byl zvolen do úzkého kruhu Poradního sboru registrátorů. zvětšit Marek Erneker Zdroj: Strategie zavřít Miloš Mach končí v Siemensu Na konci března letošního roku odchází ze společnosti Siemens ředitel komunikace Miloš Mach, který ve firmě pracoval šestnáct let, z toho osm let na pozici šéfa komunikace. Do jmenování nástupce bude externí komunikaci řídit tiskový mluvčí společnosti Pavel Kaidl a interní komunikaci Siemens v České republice bude řídit Jan Kopecký. zvětšit Miloš Mach Zdroj: Strategie zavřít Müller se stal generálním ředitelem Novým generálním ředitelem společnosti Mercedes-Benz ČR je Florian Müller. Ve funkci střídá Tilla Oberwördera, který stál v čele firmy od roku 2007 a nyní bude v centrále Daimler zodpovědný za celosvětový prodej dodávkových vozidel Mercedes-Benz. Müller začal svou kariéru u koncernu Daimler v roce 1991 v divizi Unimog. Během následujících let zastával různé vedoucí funkce. zvětšit Florian Müller Zdroj: Strategie zavřít Brož nastoupil do týmu DataGuard Vladimír Brož zastává pozici Business Development Manager v obchodním týmu divize DataGuard společnosti PCS, dodavatele bezpečnostních řešení. Bude zodpovědný za rozvoj a podporu bezpečnostních projektů. Jeho další úlohou bude kontakt s médii. Dříve působil ve společnosti McAfee jako Territory Manager pro Českou a Slovenskou republiku. zvětšit Vladimír Brož Zdroj: Strategie zavřít Burgetová posílí Fabriku Do reklamní agentury Fabrika nastoupila na pozici Account Director Petra Burgetová. Předtím se v agentuře Ogilvy starala o klienty jako Telefónica O2, Plzeňský Prazdroj, Obi nebo Karlovarské minerální vody. Zkušenosti má také s Kontem Bariéry. zvětšit Petra Burgetová Zdroj: Strategie Plné znění zpráv


zavřít Ředitelem Nadace OKD se stal Suchánek Novým ředitelem Nadace OKD, která patří mezi největší firemní nadace v České republice, se stal Jiří Suchánek. Původně inženýr ekonomie získal ideální předpoklady pro řízení veřejně prospěšné organizace například jako šéf hudebního a sportovního festivalu SOBOfest nebo při koordinaci aktivit českého pavilonu na výstavě Expo 2010 v Šanghaji. zvětšit Jiří Suchánek Zdroj: Strategie zavřít Personální změny v Telefónice O2 Dozorčí rada společnosti Telefónica O2 Czech Republic oznámila personální změny ve správních orgánech společnosti. Do funkce člena dozorčí rady kooptovala Vladimíra Dlouhého, který ve funkci nahradí Jaimeho Smithe. Dlouhý jinak vyučuje makroekonomii a hospodářskou politiku na FSV UK a VŠE a je členem mezinárodního poradenského sboru UniCredit. zvětšit Vladimír Dlouhý Zdroj: Strategie zavřít Nový generální ředitel v Sandviku Na pozici generálního ředitele a jednatele švédské společnosti Sandvik Chomutov Precision Tubes, výrobce přesných trubek pro podmořskou těžbu ropy a jaderný průmysl, byl jmenován Jiří Polman. Předchozí rok působil jako manažerský konzultant nejrůznějších firem. Předtím dva roky zastával pozici obchodního ředitele a člena představenstva ve firmě Tatra. Kariéru zahájil v roce 1990 ve firmě DuPont. zvětšit Jiří Polman Zdroj: Strategie zavřít Dědek řídí fúze pro Deloitte Vedoucím oddělením fúzí a akvizic ve společnosti Deloitte se stal Pavel Dědek. V Deloitte pracuje od roku 2007, má více než třináct let zkušeností v oboru investičního bankovnictví a podnikových financí a podílel se na desítkách úspěšných projektů v rámci střední Evropy. Rozsáhlé znalosti má rovněž v oboru energetiky. zvětšit Pavel Dědek Zdroj: Strategie zavřít Becková posílila AMI Jana Becková nastoupila do agentury AMI Communications na pozici Account Manager v týmu Consumer Marketing. Bude se věnovat klientům zejména z oblasti bydlení a rychloobrátkového zboží, mezi její klienty patří například Chiquita, Ferrero (projekt Kinderiáda), Laufen CZ nebo Indesit Company. Plné znění zpráv


zvětšit Jana Becková Zdroj: Strategie zavřít Adame vstoupil do vedení AVG Společnost AVG Technologies oznámila, že Ricardo Adame zastává nově pozici Corporate Vice-President, Global Public Relations. Má dvacetileté profesionální zkušenosti s korporátní komunikací, public affairs a společenskou odpovědností firem. Dříve pracoval více než 15 let v Microsoftu. V Praze bude zodpovědný za vývoj, přípravu a realizaci globální strategické komunikační agendy AVG. zvětšit Ricardo Adame Zdroj: Strategie zavřít Pospíšil povede Segmentové řízení Aleš Pospíšil, který doposud vedl projekt multikanálové distribuce, se nově stává výkonným ředitelem Řízení segmentů Poštovní spořitelny. Od března tak bude dále pokračovat v nastoupeném budování Ery. Pospíšil byl v letech 2002-7 ředitelem útvaru malých a středních podnikatelů v ČSOB. Předtím pracoval v Citibank a Unileveru. Působil i v představenstvu srbské KBC. zvětšit Aleš Pospíšil Zdroj: Strategie zavřít Svoboda se stal viceprezidentem APF ČR Karel Svoboda se stal viceprezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Od ledna je rovněž novým generálním ředitelem ČSOB Penzijního fondu Stabilita. Po svém předchůdci Petru Benešovi tak převzal i roli zástupce značky ČSOB ve vrcholných funkcích Prezídia APF ČR. zvětšit Karel Svoboda Zdroj: Strategie zavřít Görčöšová přešla do iCom Vision Michala Görčöšová nastoupila na pozici Customer’s Project Manager ve společnosti iCom Vision, zabývající se mobilními službami. Jejím úkolem bude převzít zodpovědnost za organizaci realizovaných projektů ve společnosti. Görčöšová přišla do iCom Vision ze společnosti Mediaresearch, kde zastávala pozici ředitelky internetové sekce a vedla projekty AdMonitoring a NetMonitor. zvětšit Michala Görčöšová Zdroj: Strategie zavřít Saunders sjednotil Fleishman-Hillard Plné znění zpráv


Agentura Fleishman-Hillard sjednotila pobočky v Evropě, Velké Británii a Africe pod vedení Johna Saunderse. Saunders, prezident agentury Fleishman-Hillard pro kontinentální Evropu a Irsko, je nově odpovědný i za chod společnosti ve Velké Británii a Africe. Na vedoucí pozici ve Fleishman-Hilard působí více než 20 let. zvětšit John Saunders Zdroj: Strategie zavřít IceWarp má novou obchodní ředitelku Technologická společnost IceWarp představila novou obchodní ředitelku pro Českou republiku a Slovensko. Stala se jí Linda Vaňková a na pozici obchodního ředitele nahrazuje Jiřího Vojkovského, který se bude soustředit na klienty a obchodní aktivity společnosti IceWarp ve Velké Británii. Vaňková přišla ze společnosti Kerio Technologies, kde strávila 12 let. zvětšit Linda Vaňková Zdroj: Strategie zavřít Watkins radí v nemovitostech Deloitte Brent Watkins se stal ředitelem týmu poradenských služeb v oblasti nemovitostí společnosti Deloitte Central Europe, která zahrnuje 17 středoevropských zemí včetně České republiky. Dříve pracoval v Colliers, Cushman & Wakefield a CB Richard Ellis. V posledních letech řídil soukromou poradenskou firmu Private Property Partners v Praze. zvětšit Brent Watkins Zdroj: Strategie zavřít

URL| http://strategie.e15.cz/lide/prestupy/prestupy-strategie-c-03-11

Rita Gabrielová bude mluvit za Hypoteční banku 21.3.2011

e15.cz

str. 00

Přestupy

Seznam.cz a Hypoteční banka si „vyměnily“ tiskové mluvčí. Bývalá mluvčí portálu Seznam.cz Rita Gabrielová posiluje tým marketingové komunikace Hypoteční banky. Nastupuje na místo po Ireně Zatloukalové, která od 1. března pracuje pro Seznam.cz. Rita Gabrielová nastoupila do Hypoteční banky 15. března na pozici tiskové mluvčí a PR manažerky. Bude odpovídat za mediální obraz banky, řízení komunikace s PR agenturami a za spolupráci s klíčovými partnery Hypoteční banky. „Považuji to za zábavnou hru s našimi pracovními osudy a přeji své nástupkyni hodně úspěchů,“ komentuje Rita Gabrielová fakt, že si se Zatloukalovou vyměnily působiště. Plné znění zpráv


Původním zaměřením televizní reportérka se Rita Gabrielová pravidelně objevovala v letech 1993 – 1998 v Televizních novinách na TV Nova. Později se stala tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR. V letech 2004 – 2005 pracovala pro teplárenský koncern MVV Energie a od roku 2005 až do současnosti působila jako tisková mluvčí společnosti Seznam.cz. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor televizní žurnalistika.

URL| http://strategie.e15.cz/lide/prestupy/rita-gabrielova-bude-mluvit-za-hypotecni-banku-2

Hypoteční banka má novou tiskovou mluvčí 21.3.2011

mesec.cz str. 00 Jiří Hovorka

[Tisková zpráva] Tým marketingové komunikace Hypoteční banky posiluje Rita Gabrielová. V roli tiskové mluvčí a PR manažerky bude odpovídat za mediální obraz banky, řízení komunikace s PR agenturami a za spolupráci s klíčovými partnery Hypoteční banky. Posledních pět let působila na stejné pozici v Seznam.cz. Původním zaměřením televizní reportérka se Rita Gabrielová pravidelně objevovala v letech 1993 – 1998 v Televizních novinách na TV Nova. Později se díky zájmu o ekologii a zdravotnictví stala tiskovou mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR. V letech 2004 – 2005 pracovala pro teplárenský koncern MVV Energie a.s. a od roku 2005 až do současnosti jako Tisková mluvčí české portálové jedničky Seznam.cz, a.s. Do Hypoteční banky nastupuje od 15. března 2011 na pozici Tiskové mluvčí a PR manažerky. V týmu marketingové komunikace bude odpovídat za mediální obraz Hypoteční banky, za PR podporu klíčových produktů i za spolupráci se strategickými partnery banky. „Jsem velmi ráda za tento nový směr v mé pracovní kariéře, protože oblast bydlení, realit a hypotečního trhu je mi velmi blízká. Po více než pětiletém detailním pohledu na český internet je to vítané občerstvení. A co je neméně zajímavé, prakticky ve stejném čase se na mém předchozím působišti v Seznamu objevila bývalá mluvčí Hypoteční banky Irena Zatloukalová. Považuji to za zábavnou hru s našimi pracovními osudy a přeji své nástupkyni hodně úspěchů,“ říká Rita Gabrielová, nová tisková mluvčí Hypoteční banky. Mgr. Rita Gabrielová vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor televizní žurnalistika. Je vdaná, má dvě děti a mezi její zájmy patří média, reality, bytový design, cykloturistika, sportovní rybaření a kulinářství. Médiím i veřejnosti je k dispozici na telefonu 731 134 198 nebo na emailu: [email protected].

URL| http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/hypotecni-banka-ma-novou-tiskovou-mluvci/

Předčítat bude známý český novinář 17.3.2011

Hodonínský deník (red)

str. 03

Hodonínsko

Veselí nad Moravou – Na autorské čtení a besedu přijede do Veselí nad Moravou známý český novinář na volné noze a spisovatel Miloš Čermák. V minulosti působil v Lidových novinách a časopisu Reflex. Je spoluautorem postmoderního komiksu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval například pořady Zavináč, Bez obalu, Letem světem. Od roku 2001 je členem katedry žurnalistiky FSV UK. Vystudoval kybernetiku na elektronické fakultě ČVUT. Jeho praprastrýcem byl známý americký podnikatel a někdejší starosta Chicaga Plné znění zpráv


Antonín Čermák. Dvaačtyřicetiletý Miloš Čermák napsal mnoho knih. První vyšla v roce 1991 a jmenovala se Klec na policajta (1991). Naposledy byly v roce 2010 vydány Krutopřísné povídky – Lži o českých politicích (2010). V roce 2010 získal první místo – Osobnost roku v anketě Křišťálová Lupa zpravodajského serveru Lupa.cz. Autorské čtení a beseda se uskuteční v kavárně Café Pierre ve středu 23. března od 18 hodin. Region| Jižní Morava

Soud zrušil výsledek komunálních voleb v Krupce. Hlasovat se bude znovu 17.3.2011 zpravy.rozhlas.cz str. 00 regiony Jana Zemanová,Milan Kopp,Ondřej Houska, ak Hlasování v říjnových komunálních volbách v Krupce na Teplicku je podle ústeckého krajského soudu neplatné. Volby se v celém městě budou opakovat. Hlasování je neplatné kvůli kupčení s hlasy voličů.Soud poprvé vynesl verdikt loni a byl názoru, že kupování voličů zákon nezakazuje. Ústavní soud pak dospěl k opačnému závěru, rozhodnutí zrušil a krajský soud proto případ projednával znovu.U soudu byla i reportérka ČRo Dagmar Cestová. V Odpoledním Radiožurnálu zdůraznila, že soud zjistil, že se v Krupce skutečně kupčilo s hlasy. „Ovšem nebylo to v takovém rozsahu, aby byly volby zrušeny jako takové. Ale soud vlastně zrušil pouze hlasování.“Soudkyně Dagmar Štullerová dnes v odůvodnění rozsudku řekla, že vyšla z nálezu Ústavního soudu, podle kterého nelze pojímat volby obchodně tržním způsobem. Volby je prý nutné opakovat v celém městě proto, aby voliči nebyli ovlivnění znalostí výsledků v ostatních okrscích.„Protože soud nezrušil celé volby, pouze hlasování, znamená to, že se nebudou tvořit nové kandidátky. Kandidátky zůstanou, lidé půjdou k volbám a budou vybírat ze stejných jmen jako loni v říjnu,“ poznamenala Cestrová.To, že soud zrušil pouze hlasování podle Petra Jüptnera, ředitele Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, otevírá rychlejší cestu k volbám.„Pokud Krupka trpí tím, že nemá nezpochybnitelnou samosprávu, má to dopad na řadu rozhodnutí, kde jde o finanční prostředky. Pokud se opakuje pouze hlasování, tak lze předpokládat, že cesta k volbám bude kratší. Na druhou stranu jsem zaznamenal i ohlasy, že vztahy v rámci kandidátních listin v Krupce se vyhrotily,“ poznamenal Jüptner.Nové hlasování ale může mít zajímavý výsledek. „Protože volební systém přiděluje mandáty kandidátním listinám. A pokud se postupem času objevila nejednota, může se stát, že ve volbách voliči zaškrtnou kandidáty, které preferují, ale v podstatě tím budou pomáhat kandidátům z opačného tábora, pokud se takoví na jedné kandidátní listině objeví,“ uvedl Jüptner.Zdůraznil, že fenomén kupčení s hlasy je v komunálních volbách významný a souvisí s velikostí volebního obvodu. „Pokud si vezmeme, že některé obce mají, 100, 200 nebo jen 80 voličů, tak v takovém případě lze volby ovlivnit poměrně často.“ Za důležité proto označil systémový přístup, zejména v legislativě i zvýšení kontroly průběhu voleb v obcích, kde existuje jakékoli podezření.Jüptner si také položil otázku, co je a co není kupčení s hlasy. A dal příklad: „Určitý volební slib, že určitá kategorie obyvatel dostane nějaký mimořádný příspěvek nebo mimořádnou slevu na dani – můžeme se ptát, zda to také není svým způsoben nakupování hlasů.“Za důležité proto považuje hlídat princip tajnosti hlasování, který by tento fenomén zmírnil.Soud rozhodne o případném opakování voleb v KrupceSoud přezkoumá volby v Krupce u Teplic. Kvůli kupčení s hlasy Ústavní soud otevřel cestu k novým volbám v Krupce Ústavní soud odložil konání opakovaných voleb v Krupce Kupčení s voličskými hlasy v Krupce jde k Ústavnímu soudu Ústecký soud zrušil výsledky voleb v Krupce na Teplicku


Dušek: Vláda dostatečně nevysvětlila záměr zvýšení DPH na 17,5 % 16.3.2011

ČRo - rádio Česko.cz str. 00 Rádio Česko


ekonomika 65

© 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Daň z přidané hodnoty, která měla být původně sjednocena na 20% se snížila na 17,5 %. Přesto, že zdražení nebude tak drastické, jak se původně předpokládalo, rodinných rozpočtů se dotkne. Konkrétní částku, která bude domácnosti reforma stát vypočítává člen Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a zároveň pedagog na Institutu ekonomických studí Fakulty sociálních věd Libor Dušek.„V konečném důsledku to pro průměrnou domácnost bude znamenat pokles životní úrovně, a to zhruba o 0,6 %, což představuje přibližně 140 korun měsíčně. Krátkodobě to ale bude horší o necelá 2 %,“ uvedl Dušek pro Rádio Česko.Nejméně změnu sazby daně z přidané hodnoty pocítí lidé s vyššími příjmy a vyšším vzděláním. Mnoho se nezmění také u důchodců. Jejich důchody totiž projdou valorizací. Ta by měla podle odhadů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu plně vykompenzovat růst životních nákladů. A kdo naopak bude tratit nejvíce, popsal Dušek:„Nejvíc se to dotkne nezaměstnaných a nejchudších, kterým krátkodobě klesne životní úroveň o 2 %, dlouhodobě pak o 1,3 %.“Snížení deficitu?Hlavní otázkou ale zůstává, kolik peněz skrz zvýšené DPH přiteče do státního rozpočtu. Přesto, že veřejným financím změna DPH prospěje a dluh se sníží, musíme počítat s tím, že částky, které se do rozpočtu dostanou, budou v dalších letech klesat. Bude totiž nutné z ušetřených peněz provést již zmíněnou valorizaci důchodů.„V celkovém součtu sníží tyto daňové změny deficit téměř o 20 miliard korun, krátkodobě dokonce o něco více. Potom ale nastanou výdaje na zmíněné valorizace důchodů,“ řekl Dušek.Proti dvacetiprocentní sazbě DPH ze zvedla velká vlna nevole a okamžitě se rozjela debata na téma výjimky. Ministr financí Miroslav Kalousek opakoval, že výjimky nad rámec nepřipadají v úvahu, ale stupňovali se protesty vydavatelů knih, ale také novin a časopisů. Pro nebyli ani zemědělci nebo developeři. Se snížením sazby DPH na 17,5 procenta Libor Dušek souhlasí, nějaké výhrady k postupu vlády ale přesto má.„Je dobře, že vláda upustila od prvního návrhu, který byl příliš radikální a nebyl ani politicky přijatelný. Na druhou stranu je otázkou, proč zrovna 17,5 procenta. Kabinet hlavně nevytyčil jasný cíl, k čemu by změna daní měla vést a potom nastavit daňové sazby tak, aby k tomu cíly vedly. Spíše se tipují nové daňové sazby a zpětně se zjišťuje, jaké budou mít důsledky, což není vhodný způsob, jak dělat takto zásadní reformy,“ uvedl Dušek.Švejnar: Zvýšení DPH je správný krokO správnosti rozhodnutí koalice ohledně DPH nepochybuje ani ekonom a možný kandidát na hlavu státu v příštích prezidentských volbách Jan Švejnar. I on má ale připomínky.„Myslím si, že jde o krok správným směrem, ale je třeba vzít v potaz, co se vlastně stane s odvody, potažmo daněmi mezd a platů. Plánované snížení se možná neuskuteční a jestliže se neuskuteční, tak bych to viděl jako problém. Je potřeba, aby lidé věděli, že jsou méně zdanění z mezd a platů a zbývá jim více z příjmu. Logicky si pak vyšší DPH mohou dovolit,“ řekl Švejnar pro Rádio ČeskoNejvětším problémem podle Jana Švejnara je, že se politici v rámci koalice nedokáží shodnout na koncepčních změnách. Každý sám o sobě má plány, které mohou být použity. Hledání společného konsenzu ale vnáší do přijímaných opatření chaos. Doufejme, že ten nevypukne 1. ledna 2013, kdy bude jediná sazba daně z přidané hodnoty 17,5 % zavedena.


Penzijní fondy podle vlády: Promarněná šance na reformu 15.3.2011

blog.ihned.cz

str. 00

reklama Napřed dobrá zpráva: česká vláda konečně má plán, jak reformovat český penzijní systém, který patří k nejzastaralejším v Evropě. Česko reformu potřebuje, potřebuje ji rychle a potřebuje, aby budoucí důchodci, jejichž počet prudce poroste, nezáviseli jen a jen na státních důchodech jako dnes. Vláda zde prolomila tabu a navrhuje dobrovolné spoření v důchodových fondech výměnou za nižší pojistné. I přesto ale s vládním návrhem reformy jako ekonomové nemůžeme souhlasit. Nekritizujeme jej „zleva“ či „zprava“, ale „zdola“ - za to, že příliš nepomůže lidem, kteří budou ve fondech spořit. Obohacení důchodového systému o spoření v soukromých fondech by mohlo zvýšit příjmy budoucím generacím důchodců a snížit jejich dnešní totální závislost na státu. Systém fondů ale musí být nastaven tak, aby běžným lidem přinášel slušné výnosy a aby většina lidí do něj dobrovolně přešla a odlehčila tak břemenu, které za několik desítek let ponesou daňoví poplatníci při vyplácení státních důchodů. Fondy musí mít nízké náklady, vzájemně si konkurovat, volit vhodné investiční strategie a být dobře regulované. Systém je nutné dobře nastavit Plné znění zpráv


hned na začátku – případné zásadní chyby nás budou poškozovat po desítky let a maximálně se budou záplatovat dalšími dílčími reformami. Vládní návrh se sice odkazuje na doporučení Bezděkovy komise či NERVu, ale ve skutečnosti se odlišuje v mnoha aspektech. Voličům, kteří uvažují v intencích „reforma ano-ne“, fondy „budou-nebudou“, se mohou jevit jako technické detaily. Ale mají zásadní vliv na to, co voliče zajímá nejvíce – peníze. Tedy na to, jakou penzi nakonec budou pobírat, ať už od státu či fondů. Bohužel stávající vládní návrh spíše povede ke zbytečně vysokým nákladům a nízkým výnosům důchodových fondů a příjmy budoucích důchodců znatelně nevylepší. Vysoké náklady Patnáctileté otálení s reformou má pro nás snad jedinou výhodu – můžeme se poučit ze zkušeností jiných zemí. Vládní návrh bohužel ignoruje snad nejdůležitější zkušenost: reforma se dělá pro důchodce, ne pro důchodové fondy. Je v pořádku, když fondy budou svým akcionářům mírně vydělávat, ale ještě důležitější je udržet poplatky za správu investovaných prostředků na co nejnižší úrovni. K dosažení toho je klíčové, aby příspěvky do fondů byly vybírány centrálně a aby z pohledu fondů byli jejich klienti anonymní. Podle návrhu vlády bude zřejmě splněna první podmínka, nikoli však druhá. Budoucí fondy mají vzniknout prostou transformací těch stávajících a pravidla jejich fungování se také nemají podstatně měnit. To by byla velká chyba. Náklady dnešních důchodových jsou zbytečně vysoké – 1.39% aktiv, což v praxi znamená, že na konci spoření má člověk na účtu o zhruba 15% méně peněz, než kdyby poplatky byly nulové. (To je samozřejmě nemožné, ale dle zkušeností jiných zemí či expertních odhadů lze realisticky provozovat fondy s náklady pod 0.4% aktiv). Podstatnou část výdajů důchodových fondů přitom tvoří poplatky makléřům za přetahování klientů od jiných fondů. Původní plán Bezděkovy komise počítal s tím, že individuální penzijní účty povede stejně jako například ve Švédsku stát, řekněme u České správy sociálního zabezpečení. Fondy by pak inkasovaly příspěvky v jedné agregované splátce a stejně anonymně by připisovaly výnosy. Lidé by si mohli zvolit fond, ale fondy by neznaly identitu svých klientů. Provize makléřům by odpadly - tuto službu by nešlo vůbec provozovat. (Uznáváme, že část nákladů by se přesunula do obecné reklamy.) Vládní návrh vágně slibuje, že „trh finančních zprostředkovatelů bude přísně regulován, tak aby se minimalizovaly obchodní náklady penzijních společností a aby došlo k zprůhlednění vztahu poradce a jeho klienta.“ Jinými slovy – každý fond bude vést i individuální účty, trh makléřů zůstane zachován. Snad bude levnější než dnešní, ale možnost systémového kroku, kterým by fondům řádově klesly náklady, vláda opustila. Až příliš mnoho dluhopisů Pokud by vláda skutečně rezignovala na efektivnější anonymní účty, je o to více žádoucí nabídnout lidem jednoduchou a lacinou alternativu spoření. Vláda by měla zajistit vznik nízkonákladového fondu, který by poplatky držel na absolutním minimu, neplatil žádnou reklamu, a který by investoval do jednoduše definovaného „pasivního“ portfolia (neprováděl by žádné aktivní investování, nakupoval by v pravidelných intervalech předem danou množinu aktiv). Takový fond by nemusel být nutně přímo spravován státem a vláda by neměla mít vliv na jeho investice. Nemusel by být nutně jen jeden, lze nabídnout např. tři laciné fondy s různou mírou rizika (vysoký podíl akcií pro mladé, konzervativní portfolio pro ty, kteří jsou jen pár let před důchodem). Bohužel, vláda se spíše kloní k tomu, že by důchodové fondy donutila nabízet čtyři investiční profily s různou mírou rizika, včetně fondu investujícího 100% do dluhopisů českého státu, který plnil funkci „jistého“ fondu. Vzhledem k nedůvěře, které se v Česku těší důchodové fondy, je pravděpodobné, že většina lidí by volila tento typ fondu. To by do značné míry popřelo hlavní důvod penzijní reformy - přesunout část finančních nákladů na (neustále rostoucí) výdaje na důchody ze státu na jiné zdroje. Důchody bychom i nadále platili ze svých daní, pouze „oklikou“ – nejprve by stát fondům splatil dluhopisy a poté by fondy vyplatily důchody. Určité výhody oproti dnešnímu stavu by to přineslo – zčásti by se zviditelnil skrytý státní dluh (závazek platit budoucí důchody), na odvody do fondů by lidé nenahlíželi jako na „daň“. Ale na logice financování by to nic nezměnilo. Úspory uložené v dluhopisech by nezvýšily skutečné bohatství českých domácností, neposloužily by k akumulaci kapitálu, která by přispěla ke zvýšení či alespoň udržení životní úrovně budoucích generací i při zhoršujícím se demografickém vývoji. K dovršení všeho, výnosy fondů investujících čistě jen do českých vládních dluhopisů budou nízké. Vláda by si vlastně vytvořila stálou poptávku po svých dluhopisech, fondy by dokonce musely kupovat státní dluhopisy bez ohledu na výnosy. Deklarovaná „jistota“ ve svých důsledcích bude znamenat zbytečně nižší penze. Reforma bez reformy. Plné znění zpráv


Daňové změny doprovázející penzijní reformu přinesou do státní kasy podstatně více peněz, než o kolik stát přijde převedením části pojistného do fondů. Zbytek poslouží ke snížení deficitu státního rozpočtu, který je sice nutné snižovat, jen by bylo férové neschovávat se za penzijní reformu. Např. dle odhadu think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI přinesou daňové změny dodatečných 30 miliard ročně, zatímco propad pojistného bude 18 miliard, pokud do fondů přejde polovina lidí. Ale může to dopadnout mnohem hůře. Díky dobrovolnému přechodu do fondů zůstává velkou neznámou, kolik lidí do nich opravdu přejde. V Maďarsku a na Slovensku k fondům přešlo 50, respektive 60% z těch, kteří si mohli vybrat. V Česku jich bude zřejmě mnohem méně. Důvěra ve fondy je obecně nižší než v dobách zavádění maďarských a slovenských reforem. (Dle průzkumů veřejného mínění 75% Čechů by se o osud svých peněz ve fondech rozhodně nebo spíše bálo.) Politická rizika, v době před 5 či 10 lety brána jako nulová, jsou nyní zřejmá a budou české obyvatelstvo od fondů více odrazovat. Lidé musí do fondů přidat 2% mzdy navíc, což bude odrazovat ty, co chtějí spořit málo. A – viz naše kritika výše – fondy nedávají příslib vysokých výnosů. Je reálné riziko, že do nového systému přejde jen malé procento lidí. Výsledek? Reforma na papíře, po níž naprostá většina populace zůstane ve starém státním systému. Břemeno platit důchody spočívající z naprosté většiny na státu. Kosmetická změna vzorečku pro výpočet důchodu, ke které politiky donutil Ústavní soud. A výrazné zvýšení daní. Článek vyšel 15. března v HN, ale v poněkud zkrácené verzi. Tady je také plný seznam autorů, který chyběl na webu iHned: Libor Dušek, zástupce ředitele institutu CERGE-EI, člen think-tanku IDEA Ondřej Schneider, docent Fakulty sociálních věd UK, člen think tanku IDEA Jaroslav Borovička, doktorand ekonomie, University of Chicago Štěpán Jurajda, ředitel institutu CERGE-EI Marek Kapička, assistant professor, University of California at Santa Barbara Jakub Kastl, assistant professor, Stanford University Filip Matějka, výzkumník, institut CERGE-EI Jakub Steiner, assistant professor, Kellogg School of Management, Northwestern University

URL| http://blog.ihned.cz/c3-51172720-YSchne_d-penzijni-fondy-podle-vlady-promarnena-sance-na-reformu

Václav Havel a spol - rádci s r.o? (Přemysl Čech) 15.3.2011

idnes.cz - blog

str. 00

Václav Havel a spol - rádci s r.o? Vždy jsem si vážil pana Václava Havla jako morální autority a mezinárodně uznávané jistoty dodržování práv a svobod. Bohužel, v poslední době se z něj a jeho "kamarádů" stala jakási rádcovská společnost s ručením velmi omezeným jejich potřebou udělat z nás bandu hlupáků. Začalo to jeho "fundovaným" vystoupením v duchu dobré rady nad eurozlato, kdy se pozastavoval nad faktem, proč jsme ještě nepřijali tuto výhodnou jednoměnu, když pak tratíme zbytečně velký peníz při kursových převodech. Nebudu se opakovat, jen by mě zajímalo, který známý znalec panu Havlovi radí takové smyslné Plné znění zpráv


věty do úst, když pravý opak ví snad už i student obchodní akademie. A z kamarádů páně bývalého prezidena bych vyzdvihl dva. Jedním z nich je pan Tomáš Halík, u kterého mě zaráží, jak může katolický intelektuál vůbec vypouštět z úst taková slova o hlavě státu. Druhým pak je pan nejchytřejší, pan Martin Putna, navrátilec ze země nejchytřejších, z USA. Když jsem slyšel zprávu o velkém ocenění pana Zdeňka Mahlera, v duchu jsem si znovu přeříkával úryvky z článku, který pan Putna uveřejnil na stránkách deníku Dnes. Bylo to o tom, že pan Mahler je jen jakýmsi druhořadým scénáristou. Tak nevím, je Zdeněk Mahler, člověk mezinárodně uznávaný jako hudební publicista a historik vůbec, druhořadým scénáristou, nebo pan Putna jenom druhořadým pedagogem Fakulty sociálních věd UK nebo člověkem, který se za každou cenu potřebuje zviditelnit? Tedy hlavně své ego. A panu Václavu Havlovi snad jen vzkaz na téma, ať si zamete nejdříve sám před svým svědomím. Ví on sám vůbec, jak je nakládáno s jeho nynějším i bývalým majetkem, chloubou Prahy? Místem, kde se setkávaly generace na plesech a koncertech a kde snad 30 let nikdo nejen neutřel prach, ale ani nevyměnil ubrusy na stolech? Pak ať radí i ostatním.

URL| http://premyslcech.blog.idnes.cz/c/182079/Vaclav-Havel-a-spol-radci-s-ro.html

Akční plán pro Rusko 14.3.2011 businessinfo.cz str. 00 Rusko Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Dokument přináší plán nejvýznamnějších proexportních akcí, zaměřených na Rusko. Plán proexportních akcí projednává tým expertů pro Rusko, který je složen ze zástupců státní správy a podnikatelské samosprávy. Tento plán obsahuje kromě akcí organizovaných institucemi státní správy také aktivity připravované podnikatelskou sférou (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, oborové svazy a asociace, vývozní aliance atd.). Plán projednal tým expertů pro Rusko, jehož vedoucím je Ing. Jiří Mašata, e-mail: [email protected] , tel.: 224 852 006, vedoucí oddělení zemí SNS MPO ČR.Termín (od – do)AkceMístoGestorOborPodrobnosti První čtvrtletí 2011 1. pololetí 2011 Seminář „Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko“ Praha SNS ve spolupráci s OZ RF v Praze Průřezová akce Detail akce 1. týden v únoru 2011 Podnikatelská minimise pod vedením VOEÚ (cílená podpora aktivit vybraných firem v regionu) Krasnodar CzechTrade, OEÚ ZÚ Průřezová akce Detail akce 10.02.–12.2.2011 Pracovní návštěva velvyslance Koláře v Kazani Kazaň ZÚ Moskva Průřezová akce Detail akce březen 2011 Seminář „Jak založit firmu nebo zastoupení firmy v Rusku – postupy, problémy, praktické zkušenosti“ Praha K SNS ve spolupráci s BBH Praha a ČD Moskva Průřezová akce Detail akce 01.03.–03.03.2011 Chillventa (výstava, oficiální česká účast) Moskva MPO ČR, Svaz chladicí a klimatizační techniky Chlazení, klimatizace, tepelná čerpadla Detail akce 01.03.–04.03.2011 Interlakokraska (výstava, společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Technologie pro povrchové úpravy kovů a dalších materiálů Detail akce 12.03.–15.03.2011 Mezinárodní veletrh cestovního ruchu Intourmarket (ITM) Moskva CzechTourism Cestovní ruch Detail akce 16.03.–19.03.2011 Mezinárodní veletrh cestovního ruchu MITT Moskva CzechTourism Cestovní ruch Detail akce 21.03.–24.03.2011 Výstava Ekologie velkého města Petrohrad CzechTrade Ekologie a ekologické strojírenství Detail akce 28.03.–30.03.2011 Russia Power (výstava, společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Energetika a energetické strojírenství Detail akce březen–duben 2011 1. SPS MPO ČR a MPO Republiky Tatarstán Praha – Kazaň MPO Průřezová akce Detail akce Druhé čtvrtletí 2011 Plné znění zpráv


05.04.–08.04.2011 Stavební veletrh Mosbuild (společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Stavební materiály, stroje, technologie Detail akce 07.04.2011 Společný teritoriální seminář „Ruské regiony – Ural a Sibiř“ MPO, CzechTrade, GK Jekatěrinburg Průřezová akce Detail akce 13.04.2011 Workshop zemí Visegrádské skupiny (V4) Kaliningrad CzechTourism, ZÚ Moskva Cestovní ruch Detail akce 14.04.–16.04.2011 Toursib – Mezinárodní výstava pro cestovní ruch, volný čas, sport a letectví Moskva CzechTourism Cestovní ruch Detail akce 17.04.–21.04.2011 Pracovní cesta ministra MPO M. Kocourka do Tatarstánu a Sverdlovské oblasti spojená s podnikatelskou misí Kazaň, Jekatěrinburg MPO (K SNS), ZÚ Moskva Průřezová akce Detail akce 26.04.–29.04.2011 TransRussia (veletrh, oficiální česká účast) Moskva HK ČR, CzechTrade, NADATUR Dopravní logistika Detail akce duben–květen 2011 6. SPS mezi ČR a Republikou Baškortostán Praha MF Průřezová akce Detail akce duben–květen 2011 6. SPS mezi MPO ČR a vládou Moskvy Moskva MPO, K SNS Průřezová akce Detail akce květen 2011 Podnikatelská mise Petrohrad, Archangelsk K SNS Průřezová akce Detail akce květen 2011 Podnikatelská mise Sankt-Peterburg, Leningradská oblast (PS MVK) Sankt-Peterburg GK Sankt-Peterburg, Nadatur Průřezová akce Detail akce květen 2011 11. SPS mezi ČR a Petrohradem Petrohrad MD, NADATUR Průřezová akce Detail akce květen 2011 10. SPS mezi ČR a Leningradskou oblastí Petrohrad MD, NADATUR Průřezová akce Detail akce 2. pol. května 2011 Podnikatelská minimise do Samary pod vedením VOEÚ (cílená podpora aktivit vybraných firem v regionu) Samara OEÚ ZÚ Moskva Průřezová akce Detail akce 17.05.–20.05.2011 Výstava Energetika & Elektronika Petrohrad CzechTrade Energetika, elektronika Detail akce 23.05.–27.05.2011 Metalloobrabotka Moskva MPO ČR, SST Strojírenský průmysl – obráběcí stroje Detail akce 31.05.–03.06.2011 Wastetech (veletrh, oficiální česká účast) Moskva MPO ČR, CWA Vodní, odpadové hospodářství, management životního prostředí Detail akce červen 2011 Podnikatelská mise Krasnojarsk, Omsk K SNS Průřezová akce Detail akce červen 2011 7. zasedání SPS v dopravě mezi ČR a RF Praha MD Průřezová akce Detail akce červen 2011 Podnikatelská mise pod vedením velvyslance Koláře do Krasnojarska a Omsku Krasnojarsk, Omsk ZÚ Moskva, KSNS Průřezová akce Detail akce 1. týden v červnu 2011 2. Zasedání Pracovní skupiny pro spolupráci v oblasti normalizace, metrologie a posuzování shody Rusko UNMZ Průřezová akce Detail akce 06.06.–09.06.2011 ELEKTRO (výstava, oficiální česká účast) Moskva MPO ČR, Českomoravská elektrotechnická asociace Elektrozařízení Detail akce 06.06.–10.06.2011 Ugol & Mining Rossii (výstava, oficiální česká účast) Novokuzněck MPO ČR, CDT Těžební a důlní technika Detail akce 16.06.–18.06.2011 XV. Mezinárodní ekonomické fórum Petrohrad GK ČR v Petrohradu Průřezová akce Detail akce červen–červenec 2011 8. SPS mezi MPO ČR a vládou Sverdlovské oblasti Praha MPO Průřezová akce Detail akce Třetí čtvrtletí 2011 3. až 4. čtvrtletí 2011 Seminář „Modernizace ruské ekonomiky“ Praha K SNS ve spolupráci se ZÚ a OZ RF v ČR Průřezová akce Detail akce 18.08.–23.08.2011 MAKS (veletrh, oficiální česká účast) Moskva MPO, ALV (Asociace leteckých výrobců) Letecký průmysl Detail akce září 2011 Podnikatelská mise Kaliningrad, Nižní Novgorod K SNS Průřezová akce Detail akce září 2011 Mimořádné zasedání SPS v dopravě mezi ČR a RF v rámci výstavy „MAGISTRAL 2011“ Jekatěrinburg MD Průřezová akce Detail akce září 2011 Agrosalon (výstava, společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Zemědělská technika Detail akce 14.09.–16.09.2011 Odborná dopravní výstava „Business in Motion“ Čeljabinsk NADATUR Nákladní doprava, dopravní technika, diagnostika a projektování tras, silniční a stavební technika Detail akce



14.09.–16.09.2011 Prezentace českých firem při zasedání SPS Sankt Peterburgu a Lenigradské oblasti Sankt Peterburg OEÚ Sankt Peterburg Průřezová akce Detail akce 26.09.–29.09.2011 MosShoes (výstava, společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Obuvnictví Detail akce 28.09–01.10.2011 Výstava Ruský průmyslník Petrohrad CzechTrade Průřezová akce Detail akce Čtvrté čtvrtletí 2011 říjen 2011 7. zasedání MVK mezi ČR–RF Praha MPO Průřezová akce Detail akce říjen 2011 Prezentace akce Czech the Retro Moskva ZÚ Moskva, ČC Moskva Průřezová akce Detail akce 03.10.–10.10.2011 Business den RF na 53. Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno K SNS, MPO, NADATUR Průřezová akce Detail akce 14.10.–17.10.2011 ARMS & HUNTING (výstava, společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Zbraně, střelivo Detail akce 11.11.2011 Konference „Evropa a Rusko dvacet let poté“ Praha K SNS, SBP CESES FSV UK Průřezová akce Detail akce 16.11.–18.11.2011 Mezinárodní fórum –výstava „Změny klimatu a ekologie průmyslového města“, prezentace českých firem Čeljabinsk NADATUR Vodní a odpadové hospodářství, ekologie ve stavebnictví, úspory energie a přírodních zdrojů Detail akce 05.12.–19.12.2011 Zdravoochraněnije (veletrh, společná účast) Moskva HK ČR, CzechTrade Zdravotnictví a zdravotnická technika Detail akce Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit, jež souvisejí s Ruskem, vstupem na jeho trh, překonáváním překážek na hranici nebo obchodními příležitostmi, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace. K dispozici máte též bezplatnou Zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331. Jakýkoliv námět můžete signalizovat:vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade v Moskvě na e-mail [email protected] ([email protected]), tel.: +7 499 9787642,vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade v Sankt-Peterburgu na e-mail [email protected] ([email protected]), tel.:+7 812 7188115,vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade v Jekatěrinburgu na e-mail [email protected] ([email protected]), tel +7 343 217 3571, vedoucím obchodněekonomických úseků ZÚ ČR v Moskvě na e-mail [email protected], tel.:+7 795 250 2254, GK ČR v Sankt-Peterburgu na e-mail [email protected], tel.:+7 812 275349,GK ČR v Jekatěrinburgu na email [email protected], tel.:+7 343 3559236,nebo vedoucímu expertního týmu. Zkratky: MPO ČR – ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, MF ČR – ministerstvo financí ČR, MMR ČR – ministerstvo místního rozvoje ČR, MD ČR – ministerstvo dopravy ČR, OEÚ – obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů ČR v Moskvě, Sankt-Petěrburgu a Jekatěrinburgu, CzechTrade – agentura CzechTrade a její zahraniční kanceláře (ZK) v Moskvě, Sankt-Petěrburgu a Jekatěrinburgu, CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu a její zastoupení (Z) v Moskvě, ČEB – Česká exportní banka a její zastoupení (Z) v Moskvě, K SNS – Komora pro hospodářské styky se SNS, KB – Komerční banka ČR, NADATUR – obchodní agentura, SPS – Společná pracovní skupina, MVK – Mezivládní komise, SBP CESES FSV UK – Středisko bezpečnostní politiky centra strategických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. zpět na začátek

URL| http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/akcni-plan-pro-rusko/1000580/53638/

VIDEO: Věřte, nevěřte: Kontroverzní Ladislav Bátora a mystifikace Miroslava Kalouska 14.3.2011

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková



Pořad Věřte, nevěřte České televize věnovaný médiím, si vzal na přetřes dvě poslední politicko-mediální kauzy, v nichž hlavními aktéry byli Ladislav Bátora a Miroslav Kalousek. Na úvod však Daniel Anýž, redaktor Hospodářských novin rozebral současnou situaci americké žurnalistiky. Mluví se mimo jiné o krizi kvalitního žurnalismu, která postupuje i do evropských médií. “Amerika je, co se týče mediálního světa, tou vlajkovou lodí, ty trendy tam vždycky trochu zbytek světa přebíhají a jsou nejmohutnější,“ řekl Anýž. Zejména tištěná média hledají nový byznys model, protože většina čtenářů dnes vyhledává zprávy na internetu. Jenže internet nevydělává, musí se tedy šetřit, klesají náklady na tisk, příjmy z inzerce, osekávají se redakce. “Hledá se model, kde by se dokázalo vyrobit kvalitní zpravodajství a zároveň prodalo,“ řekl v pořadu ČT Daniel Anýž. Zmenšování redakcí má za následek to, že na kvalitní zpravodajství není čas ani peníze. Podle Anýže můžeme jen čekat, jestli web dokáže nějakým způsobem do redakcí peníze vrátit, aby se novináři mohli znovu věnovat investigativním žurnalistice nebo kvalitním analýzám, či dojde k změlčení zpravodajství v kvalitě a v hloubce. “Hodnotím to jako mediální lynč, protože to byly desítky článků, ve kterých se jako mantra opakovaly některé věci, které možná i čtenářům přijdou onšelé a nic věcného tam nebylo. A cílem bylo, to je samozřejmé, abych nemohl pracovat ve státní správě,“ komentoval v pořadu Události, komentáře Ladislav Bátora mediální bouři, kterou vyvolala spekulace o tom, že by se měl stát náměstkem ministra školství. Média ho ověnčila přívlastky extremista či oblíbenec Hradu. V pořadu Věřte, nevěřte moderátorka Hana Malaníková nevyvrátila fakt, že by Bátorova minulost a vyhraněné názory nestály za kritickou pozornost, ale zároveň dodala, že antipatie autorů článků byly zřejmé - od volby slov v titulcích, přes negativní vymezování v perexech až po volbu citací, téměř stoprocentně negativních. Prezident Václav Klaus pak při obraně Bátory vyzval média, aby byla stejně kritická k politikovi nebo státnímu úředníkovi, který má za sebou např. členství v několika politických stranách nebo minulost v předlistopadové komunistické straně. Ovšem největší mediální kauzou uplynulého týdne bylo bezpochyby vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska, že disponuje nahrávkou z jednání šéfredaktorů českých deníků a týdeníků, které proběhlo kvůli zvyšování sazby DPH za tisk a knihy. V pořadu Věřte, nevěřte kauzu komentoval Jan Jirák, profesor z Fakulty sociálních věd UK. Pozitivní podle něj v této věci bylo, že se veřejnost dověděla, že představitelé různě zaměřených novin se dokážou sejít a bránit svoje ekonomické zájmy i zájmy veřejnosti, protože mimo jiné šlo i o svobodu projevu. Za negativní naopak považuje to, že jsme se dozvěděli, že představitelé našich tištěných médií nemají moc smysl pro humor. “Když ministr vlády veřejně přizná, že v sobě objevil talent agenta provokatéra, tak je to něco, co je dobré komentovat s určitým nadhledem, to se tady nestalo, a to se mi přece jenom zdá poněkud škoda,“ řekl Jirák na ČT. Kateřina Šťovíčková Videozáznam pořadu přehrajete zde.


Národohospodářská fakulta VŠE X Institut ekonomických studií FSV UK (Jiří Musil) 11.3.2011

idnes.cz - blog

str. 00

Národohospodářská fakulta VŠE X Institut ekonomických studií FSV UK Rivalita existuje snad ve všech oborech lidské činnosti, ale někde je více vidět. Po zveřejnění žebříčku vysokých škol HN se IES cítil ukřivděn, že neobhájil minulá prvenství a předstihla jej právě NF VŠE. I studentský list VŠE se ptá - Je opravdu NF VŠE nejlepší ekonomickou fakultou v zemi a tudíž lepší než IES FSV UK ?



VŠE je tvořena 6 fakultami - 5 pražskými a 1 mimopražskou v Jindřichově Hradci. Ačkoliv se všechny fakulty shrnují pod křídly VŠE, je výrazný rozdíl mezi fakultami a právě Národohospodářská fakulta se snaží z onoho společného pytle, který do sebe slučuje lepší filosofickou fakultu v podobě Fakulty mezinárodních vztahů a třeba Inormatiku a statistiku, vymanit a jde si svojí cestou, že se už několikrát zdálo, že se od VŠE odtrhne. Je odlišná už logem počínaje, přes formu výuky až po příjimací zkoušky. Troufám si tvrdit, že NF VŠE zvyšuje průměr VŠE a je vlastně jedinou fakultou, která se věnuje primárnímu cíli VŠE a to ekonomii. Proti ní stojí její konkurent Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Je to stále jen institut v rámci jiné fakulty, ale přes kratší dobu své existence se mu podařilo si vybudovat respekt mezi odborníky ze světa ekonomie a výuka na IESu se řadí mezi nejlepší v zemi. NF VŠE a IES FSV UK jsou hráči první ligy ekonomie v ČR a lze říci, že i na Slovensku a vlastně jsou jedinými opravdu ekonomickými školami, neboť poskytují vzdělání i v ekonomii (teorii) a nejen v ekonomice (praxi), jak to dělá většina ekonomických škol v ČR, které i přes to, že mnohé jsou velmi solidní, prostě už ze své podstaty nemohou soutěžit s NF VŠE a IES FSV UK, protože je to obdobné, jako kdyby fotbalisté chtěli hrát extraligu ledního hokeje. IES FSV UK je škola, která se profiluje jako velmi vyhraněná na matematické metody v ekonomii a důkazem toho budiž i výuka učitelů z MatFyzu, kteří sice učí i na NF VŠE, ale záběrem matemtického vzdělání je IES jednoznačně napřed. Však i proto nebyl uznán doktorát jinak uznávanému ekonomovi Tomáši Sedláčkovi, který razí cestu tzv. kecací ekonomie, která není lidem z IESu po chuti. NF VŠE razí cestu lidské ekonomie, kdy se snaží naučit teorii ekonomie, kterou učí podle Rakouské ekonomické školy a s přístupem pro praxi. Využívá k tomu i zázemí ostatních fakult VŠE, a tak je každý absolvent NF VŠE seznámen s problematikou ze všech oborů, které se na VŠE studují. IES tuto možnost nemá a přestože má také odborníky na většinu aspektů ekonomických studií - často zahraničních - čímž se rádi odlišují od VŠE, kde se spoléhá na domácí mančaft, tak nemůže nahradit odborníky ze všech fakult VŠE. A tak by se dalo pokračovat dále a dále. Závěrem bych rád ocenil to, že IES FSV UK je skutečně skvělou školou ekonomie, ale rozhodně nelze říci, že by NF VŠE byla horší a dokladem toho budiž i žebříček HN, který bych sice bral s rezervou, ale rozhodně ukázal, že IES si nemůže nárokovat titul jediného krále ekonomie, neboť je zde stále NF VŠE, která mu bude zdatným konkurentem, ale právě konkurence je to, co činí vše lepším a lepším. A to je ten nejlaičtější závěr ekonomie.

URL| http://jirimusil.blog.idnes.cz/c/181016/Narodohospodarska-fakulta-VSE-X-Institut-ekonomickych-studiiFSV-UK.html

Řečtí poslanci sepisují petici proti zhoršení ratingu země 11.3.2011

zpravy.rozhlas.cz str. 00 svetovaekonomika Barbora Kreuzerová,Jan Piroch

Agentura Moody´s snížila v tomto týdnu hned několika zemím rating. V pondělí se zhoršil rating Řecku a to ze stupně Ba1 na stupeň B1. Včera potom Moody´s zhoršil výhled také Španělsku. Zatímco Španělé nijak nereagovali, Řekové s postupem ratingové agentury nesouhlasí a tamní poslanci podepisují proti agentuře petici. Moody´s je prý chce poškodit a zhoršit jejich vyjednávací pozici do budoucna. „Vliv ratingových agentur je nepochybně významný. To, že se dotčení, kteří se známkami cítí poškozeni, ozývají, to až tak překvapivé není. Otázkou je, do jaké míry mají k takovým protestům důvody,“ profesor institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze Lubomír Mlčoch.Řecko se podle něj v minulých měsících samo postaralo o ztrátu své důvěryhodnosti. Tudíž i jejich protesty jsou potom málo hodnověrné.„Na druhou stranu je třeba říci, že hodnocení ratingových agentur není úplně bezproblémové. Ony jsou totiž bohužel kapitálově propojeny s kapitálovými trhy. V některých případech tak vzniká i konflikt zájmů, který může být vykládán dokonce i tak, že ten, kdo hodnotí, může mít na výsledném hodnocení nějaký zájem,“ uvádí Mlčoch a pokračuje:„Volání po nějakých zásazích a regulacích ze strany politických institucí nebo organizací je opět politikum, které do trhů zasahují. Mělo by tedy jít o takové zásahy, které by pokud možno bránili vzniku konfliktu Plné znění zpráv


zájmů. Aby nevznikaly problémy, kterým se říká špatně strukturované. V tom bohužel již delší dobu není žádný posun. Přiznává se, že ten problém existuje, ale neřeší se.“Politická kultura je podle Mlčocha v Řecku velmi problematická: „Způsob jejich reakce na přistižení falšování statistik byl nepředstavitelný. Tím si všechny evropské země, které by jim jinak rády pomohly, postavili proti sobě. Někdy mi připadá, že ani nevědí, jak fungují trhy. Pro mě jsou jejich způsoby reagování záhada.“Moody's: Schopnost Španělska splácet státní dluh se snížilaÚrok za portugalské dluhopisy přesáhl kritickou hodnotu Ratingové společnosti opět snížily důvěryhodnost ŘeckaPortugalsku i Řecku hrozí kvůli dluhům opětovné snížení ratinguEgyptská revoluce možná přispěla k záchraně Španělska před bankrotem


TISKOVÁ ZPRÁVA: Brunch časopisů Mediální trendy – Mashup 10.3.2011 ceska-media.cz str. 00 Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva Unie vydavatelů - Iveta Lokvencová (vb) Dnes 10. března 2011 dopoledne proběhl v Konferenčním centru U Hájků v Praze diskusní brunch pořádaný Sekcí časopisů Unie vydavatelů Mediální trendy - Mashup. Tématem brunche bylo seznámit účastníky s nejnovějšími trendy, které se promítají do vývoje mediálního trhu a ovlivňují činnost vydavatelů periodického tisku. Celkem dvanáct prezentátorů představilo různé aspekty vývoje trhu, ale také vyzdvihlo odlišné představy o budoucím vývoji mediálního trhu v krátkodobé a střednědobé perspektivě. V některých příspěvcích zazněla i reflexe a poučení z nedávného vývoje. Obsah brunche ukázal, že zájem se nesoustřeďuje jen na pronikání nových technologií a jejich důsledky pro prodej nebo čtenost periodik, ale i na změny v postavení jiných médií, dopadů vývoje mediálních preferencí lidí na vývoj komerční komunikace a další důležitá fakta. Prezentátoři se museli také vyrovnat s omezeným časem deseti minut na představení svých hlavních myšlenek. Jedenáct krátkých prezentací bylo rozděleno do čtyř okruhů. V prvním okruhu vystoupil mediální odborník a bývalý ředitel TV Nova Petr Dvořák, který upozornil, že v důsledku pozitivního ekonomického vývoje dalších faktorů se na českém reklamním trhu objeví navíc přibližně 2 mld. Kč dodatečných investic a vydavatelé by se měli snažit získat z této částky co nejvíce, neboť jim hrozí, že peníze mohou být investovány například do product placementu v televizních pořadech nebo na internetu. J. Vítek z agentury MindShare a P. Pipková, ředitelka agentury Mediacom, přesvědčovali vydavatele, že nemají nabízet přímým klientům nadměrné slevy, mají dbát na kvalitu a prestiž svých titulů, nespoléhat na spolupráci s PR agenturami a svou strategii koncipovat spíše dlouhodobě. P. Průšová, ředitelka agentury MillwardBrown Czech Republic využila některých výzkumných poznatků mj. také z výzkumu pořádaného pro Sekci časopisů Unie vydavatelů v roce 2010, aby demonstrovala, co mají vydavatelé dělat se svými tituly, aby udrželi jejich atraktivitu. Okruh zakončil O. Obluk, ředitel agentury Mather. V dalším okruhu nazvaném “pohled odjinud“ se rozvinula polemika o budoucnosti tiskových médií mezi šéfredaktorem týdeníku Marketing & Media D. Köpplem a výkonným ředitelem společnosti Internet Info Jánem Simkaničem. Další prezentaci v rámci tohoto okruhu přednesla Denisa Kasl Kollmannová z Fakulty sociálních věd UK. V rámci třetího tzv. vydavatelského okruhu hovořil zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex V. Buchert o změnách a nárocích na přípravu obsahu a práci novinářů, pokud vytvářejí současně obsah pro více platforem. T. Tkačík pak shrnul změny související se zaváděním nových platforem z hlediska managementu vydavatelství. Zdůraznil, že současná rozhodnutí a zakladatelské akty se mohou projevit v postavení konkrétních vydavatelství třeba v průběhu dalších deseti i více let a proto vyzval k odvaze při sledování nových trendů a jejich využívání. V závěrečném okruhu hovořily E. Pilátová z Ami Communications a K. Bášová z Prague International Advertising Festival o nových trendech v oblasti komunikace a kreativity, přičemž zdůraznily prolínání kreativity v různých médiích. Plné znění zpráv


Moderátorkou brunche byla mediální poradkyně Hana Huntová. O velkém zájmu o téma brunche svědčí, že se jej zúčastnilo více než 80 osob. Účastníci si podle svých vyjádření v rámci ankety z brunche odnesli řadu inspirativních poznatků a informací. Dnešní brunch byl již pátou akcí tohoto typu uspořádanou Sekcí časopisů Unie vydavatelů. V loňském roce se uskutečnili celkem tři brunche a i v letošním roce se plánuje uspořádání dalších dvou obdobných akcí opět zaměřených na aktuální témata. Všichni zájemci se mohou seznámit se všemi jedenácti uvedenými prezentacemi na webové stránce www.webcasopisu.cz/forum a mohou tam k nim v rámci online fóra vyjádřit své názory, komentáře nebo připomínky.


Prolomení těžebních limitů jen za souhlasu majitele pozemků 10.3.2011

ct24.cz

str. 00 mav

Ekonomika

Praha - Prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách by od roku 2015 mělo záviset pouze na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. S tímto závěrem přišla pracovní skupina pro teplárenství, kterou v listopadu 2010 zřídil ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kocourek. Ministr zdůraznil, že stát neuvažuje o prolomení limitů do roku 2014. Kocourkova komise varovala, že by ceny tepla mohly v příštích letech kvůli nedostatku hnědého uhlí vzrůst až o 50 procent. Vláda by proto měla vyslat jasný signál k rozvoji a modernizaci zdrojů centrálního zásobování teplem, které jsou závislé na dlouhodobých smlouvách na dodávky hnědého uhlí. "Je tu problém s dodávkou kvalitního hnědého uhlí," prohlásil předseda pracovní komise pro teplárenství Oldřich Vojíř. Martin Kocourek "Neuvažujeme s prolomením limitů do roku 2014. Nicméně bychom byli rádi, kdyby institut limitů stanovovaných vládou byl nahrazen dohodou v příslušných těžebních prostorech, neboli byl odstraněn tzv. střet zájmů… Limity by byly stanovovány smluvně, formou dohody v příslušných lokalitách." Odborníci počítají s tím, že kvůli těžebním limitům bude teplárnám po roce 2013 chybět pět až šest milionů tun uhlí ročně. V roce 2012 pak podle Vojíře skončí dlouhodobé kontrakty devíti společnostem, v intervalu 2013 až 2019 se pak bude jednat o dalších 17 firem a v roce 2020 se pak dotkne další devítky. Do koncových cen tepla pak může zasáhnout i nový systém obchodování s povolenkami oxidu uhličitého a nová směrnice Evropské unie, dodal předseda komise. Podle Agrární komory by minimálně polovinu hnědého uhlí, které teplárny potřebují, mohla nahradit třeba biomasa. "Vhodných hektarů je dost. Dává to momentálně číslo 600 až 700 tisíc hektarů, na kterých by mohla být úplně jiná produkce. To znamená konkrétně třeba biomasa," vysvětlil prezident komory Jan Veleba. Analytici ale mírní obavy z tak rychlého nárůstu ceny za teplo, jak dokládají slova analytika společnosti ENA Jiřího Gavora: "Když cena tepla bude růst asi nad 600 korun, lidi budou přecházet na zemní plyn. V případě růstu nad 800 korun i na elektřinu." Kritika VV: Prolomení limitů bude mít na ceny tepla v dalších letech stejný vliv jako neprolomení Ovšem podle nestraníka za VV a předsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Milana Šťovíčka by se ani blízké prolomení limitů nemělo promítnout v ceně tepla: "I kdyby vláda prolomila limity zítra a rozhodla se vyvlastnit stovky vlastníků, stejně si myslím, že by těžba nezačala dříve než v roce 2023 a pak je celá tato úvaha komise zbytečná." Věci veřejné podle něj na prolomení limitů nehodlají přistoupit. Zdůraznil, že takto jednotně vystupovaly ve volebních programech všechny koaliční strany. Plné znění zpráv


Ministr průmyslu a obchodu hodlá v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity vládě navrhnout co nejrychlejší odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona: "Pak bude další těžba možná jedině v případě jasné a dobrovolné dohody mezi stávajícími vlastníky a těžební společností, což umožní ukončit platnost územních ekologických limitů. Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity." V současnosti se z hnědého uhlí vyrábí teplo pro zhruba 1,4 milionu českých domácností. Zástupci tepláren požadují přednostní dodávky hnědého uhlí pro teplárny, těžební společnosti se tomu ale brání. "Stát by měl začít více uplatňovat svá práva vlastníka nevytěženého uhlí a zajistit preferenci dodávek hnědého uhlí do domácího teplárenství a elektroenergetiky oproti dodávkám do zahraničí," dodal Kocourek. "Nezávislá" komise Ekologičtí zastánci se pozastavují nad výběrem komise, kterou ustanovil ministr Kocourek s cílem formulovat doporučení k dalšímu směřování teplárenského odvětví v ČR. Podle organizace Greenpeace je dokonce sestavení komise fatálním selháním ministerstva průmyslu a obchodu: "Je totiž složena z lidí, kteří dlouhodobě vystupují v zájmu těžařů a kontinuálně prosazují prolomení limitů. Po objektivnosti a nezávislosti ani stopy." Legendární je například výrok jednoho z členů komise, Milana Urbana (ČSSD). Za formulaci "Limity jsou pozůstatkem posttotalitní doby, kdy ještě neexistovaly základní demokratické právní principy" získal nominaci v anketě Zelená perla. "Z odhadu vývoje spotřeby jasně vyplývá, že do budoucna nelze zajistit výrobu elektřiny a tepla bez uhlí za limity," vyjádřil se pak v minulosti další z členů, náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Za rozšíření dolů se dlouhodobě staví i předseda pracovní komise a někdejší poslanec ODS Oldřich Vojíř. Ten ještě jako člen hospodářského výboru sněmovny před dvěma lety hlásal, že předloží návrh na prolomení limitů. K tomu však nakonec nedošlo. Za "účelovou" označil komisi i Šťovíček. Kocourek složení komise obhajoval tím, že byla skládána nikoliv podle samotných osob, ale podle institucí, které v ní chtělo mít ministerstvo zastoupeno: "Chtěli jsme tam mít zástupce akademické a odborné sféry. Že šest z devíti lidí se mohlo vyslovit pro těžbu za limity, to vychází ze statistiky. Kdybychom tu komisi míchali jakkoliv, tak tento poměr tak bude vždycky vycházet, pokud má mít komise odborný charakter." Složení Kocourkovy "teplárenské" komise předseda: Oldřich Vojíř, bývalý poslanec ODS tajemník: Tomáš Dušek, zaměstnanec MPO a člen ODS členové: Tomáš Hüner, náměstek ministra pro energetiku a průmysl Vladimír Slivka, děkan Hornicko-geologické fakulty, VŠB-TU Ostrava Jaromír Lederer, Výzkumný ústav anorganické chemie, Ústí n.L. Alexej Nováček, předseda výkonné rady Teplárenské společnosti ČR Marek Mičúch, Národohospodářská fakulta, VŠE Jiří Schwarz, Národohospodářská fakulta, VŠE Michal Mejstřík, Fakulta sociálních věd, UK Milan Urban, zástupce Hospodářského výboru PSP ČR Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly přijaty už v roce 1991. Rozdělily uhelná ložiska na oblasti, kam těžaři v budoucnu smějí, a kam ne, především kvůli ekologickým dopadům a možnému bourání



obcí. Kdyby limity padly, těžební oblast by se mimo jiné posunula pár set metrů od Litvínova a srovnala by se zemí obec Horní Jiřetín.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/117819-prolomeni-tezebnich-limitu-jen-za-souhlasu-majitele-pozemku/

Rozhovor pro Studentský list VŠE 9.3.2011

blog.aktualne.cz Jiří Havel

str. 00

74

Srovnávat jeden obor a vysokou školu s šesti fakultami je prakticky nemožné. Přesto se diskuse o rozdílech mezi VŠE a IES neustále vedou. Jaký je tedy podle vás hlavní rozdíl mezi zaměřením Vysoké školy ekonomické a Institutu ekonomických studií? Platí ona často používaná označení business school a university of economics? Ne úplně. Hlavní rozdíl je v hloubce studia. Nároky, zejména v bakalářském stupni jsou na IES nepoměrně vyšší. Až drastické. Zaměříme-li se pouze na studium ekonomie, které má IES zřejmě nejvíce společné s Národohospodářskou fakultou (NF), jaký vnímáte rozdíl v koncepci výuky? Bakalářské studium IES má otevřít studentovi cestu ke všem dimenzím ekonomie, proto se klade důraz na technickou výbavu. Např. matematika na VŠE je v porovnání s IES víceméně symbolická. To fakticky uzavírá cestu k velkým částem moderní teorie, které bez techniky nejsou zvládnutelné. Možná proto je potom na NF v porovnání s IES tolik ideologie. Kterými znalostmi by měli podle vás studenti jednotlivých oborů (IES a NF na VŠE) vynikat, co naopak může být jejich slabinou, nedostatkem, kterým posluchači na druhé škole netrpí? Student IES je cvičen teoretickou přípravou pro maximální flexibilitu, schopnost řešit teoretické i manažerské úlohy. Posluchač IES nemá úzkou specializaci, orientuje se však podstatně rychleji než většina jeho konkurentů. Jaké uplatnění očekáváte od absolventů ekonomických oborů na IES a NF? Absolventi IES mají univerzální uplatnění. Dosahují stejných úspěchů v teorii, v bankovnictví, manažerské praxi a mezinárodních institucích. Jsou velmi úspěšní u špičkových poradenských firem. Zatím co na VŠE mají jednotlivé obory nejméně desítky studentů, kteří se pořádně neznají ani mezi sebou, výuka na IES je komornější a individuálnější. Jakou roli podle vás hraje počet studentů a existence vazeb mezi studentem a vyučujícím? Komornější prostředí dává dobrým studentům křídla, protože vyučující se brzy stává partnerem, který se dá snadno oslovit. Ale na druhé straně v přepočtu žáků na učitele na tom IES není nijak lépe. Řada lidí ale u nás učí fakticky zdarma, protože to pokládá za čest. Finanční zdroje má IES nižší. Při srovnávání výuky ekonomie na VŠE a IES se často argumentuje množstvím a kvalitou výuky matematiky. Jaký by se měl podle vás na výuku tohoto předmětu klást důraz? Proč by případně měl mít student ekonomie výbornou znalost matematiky? A považujete tento ukazatel při srovnání VŠE a IES za relevantní? Bez matematiky nemůžete otevřít moderní ekonomii Výuka matematiky je ale též dosud nejlepším testem inteligence, logiky, disciplíny a vytrvalosti. VŠE takový předmět dnes nemá. Absolvují ji proto bez problémů i studenti, kteří si myslí, že na zkoušku týden nebo i dva tři dny stačí. Martyrium čtyř zkoušek z matematiky a dalších z matematické statistiky, ekonometrie, matematické mikroekonomie a makroekonomie je proti tomu drsným sdělením pravdy, že jakákoli ekonomie je o práci. Kdo nepracuje celý semestr, má smůlu. Říkám to s přesvědčením, mimochodem bez ohledu na to, že sám nejsem matematický ekonom. Dobrá výuka matematiky Plné znění zpráv


se projeví, i když formálně zapomenete derivovat a integrovat. Cenou za náročnou výuku je ale to, že tři čtvrtiny uchazečů nepřijmete a polovina přijatých zátěž nezvládne. Ceny ve studentských soutěžích si ale většinou odnáší maličký IES. Souhlasíte s tím, že menší počet studentů vede automaticky k většímu tlaku na kvalitu přípravy i výuky, zatím co masovější prostředí vytváří podmínky pro nižší nároky na studenty? Automatické to není. Matfyz nebo VŠCHT tak malé nejsou, a přesto jsou to špičkové školy. A znám naopak malé soukromé školy, které jsou proti VŠE naprosto děsivé. Možná velká škola má více na výběr mezi ekonomickou (ošizenou) variantou zabezpečení studia a tou dobrou… Jaké výhody podle vás naopak s velikostí školy a vyšším počtem studentů i vyučujících souvisejí? To není otázka pro srovnání IES a VŠE. IES je součástí Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. A Karlova univerzita je podstatně větší než VŠE. Vyšší počty vyučujících v oboru by měly umožnit specializaci, vyšší vědecký výkon a renomé. Jako člen správní rady VŠE (a absolvent), mám ale občas pocit, že i špičkoví lidé (např. z oblasti statistiky nebo finančních věd) na VŠE se snad za systematické veřejné vystupování stydí. Jak jsou na tom podle vás studenti NF a IES s všeobecným přehledem a schopností přemýšlet v souvislostech a dávat do kontextu znalosti z různých oborů? Nemám žádné zkušenosti s konkrétními absolventy NF v současné podobě. Absolventi IES podle údajů Alumni se dobře uplatňují ve všech ekonomických oborech, včetně těch, které mají ve studiu symbolickou váhu, jako účetnictví a audit. Jak naopak hodnotíte hlubší znalost konkrétní problematiky? Mohou být studenti IES v tomto případě zvýhodnění? Výhodou absolventů IES je flexibilita, rychlá schopnost orientace v novém problému. K tomu nepochybně přispívá i to, že každý posluchač tráví nejméně semestr v cizině. Jaké vnímáte zapojení do praxe v případě studentů NF a IES? Absolventy současné NF, žel, neznám. Většina absolventů IES má zajištěno pracovní místo dávno před skončením studia. Uspívají v personálních pohovorech díky logice, schopnosti najít rychle škálu řešení, a také díky jazykové vybavenosti. Rozhovor vedla Tereza Holanová

URL| http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=12474

Trocha seriózního čtení 9.3.2011

blog.ihned.cz

str. 00

reklama V těchto dnech konečně vychází šesté (a tedy poslední) číslo ročníku 2010 časopisu Czech Journal of Economics and Finance . Vloni jsme trochu nestíhali, takže máme zpoždění, ale v roce 2011 se vše k lepšímu obrátí!



Důležité je, že šesté číslo přináší několik zajímavých článků. Tomáš Cipra z MFF UK ukazuje, jaké možnosti nabízí sekuritizace rizik v oblasti důchodového pojištění (které je vlastně pojistkou proti nečekaně vysokému věku dožití). Andra Stoian a Emilia Campeanu z rumunské Akademie věd zkoumají rozpočtovou politiku v zemích střední Evropy a ukazují, že česká je pravděpodobně nejlepší v tom smyslu, že dokáže docela rychle reagovat na nečekané změny a propady příjmů (no vida!). Na podobném vzorku zemí zkoumají Hsu-Ling a Chi-Wei Su z Tchajwanu, jaký je vztah mezi úrokovými sazbami, které banky vyplácí z depozit a za jaké půjčují - v řadě zemí je tento rozdíl dvojciferný. Všude však sazby klesají pomaleji u půjček, než u vkladů, což asi klienty českých bank nepřekvapí. Kateřina Šmídková, Michal Franta a Branislav Saxa z České národní banky ukazují, že inflace je mnohem "vytrvalejší" v pobaltských státech, Maďarsku, Polsku a Slovinsku, než třeba v České republice nebo na Slovensku. Konečně Elena Fedorova a Kashif Saleem z finské Lappeenranta University (ano, oba dva pracují ve Finsku) zkoumají, jak se volatilita trhů s akciemi i měnami přenáší mezi středoevropskými zeměmi (a Ruskem). Časopis CJEF tak v jediném čísle přináší pět hodně odborných článků autorů ze čtyř zemí (a původem z nejméně pěti), které dávají možnost seznámit se s moderním ekonomickým výzkumem, zaměřeným na země střední a východní Evropy. V minulém čísle jsme měli autory z Anglie, Španělska i České republiky. Jsem rád, že na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může takhle dělaný časopis vycházet a če v Česku vydávaný časopis je vyhledávaný autory z celé Evropy, ale i ze zemí daleko za hranicemi starého kontinentu.

URL| http://blog.ihned.cz/c3-51029850-YSchne_d-trocha-seriozniho-cteni

Lidé ve firmách: Miroslav Řezníček se stal Country Managerem Asseco CE pro Česko 9.3.2011

itbiz.cz str. 00 ITbiz.cz

V okénku manažerských přestupů se dnes podrobně zaměříme na rozsáhlé změny ve vrcholném vedení tuzemského zastoupení technologické společnosti Asseco Centreal Europe, která mimo jiné jmenovala nového Country Managera pro Česko - Miroslava Řezníčka. Asseco Central Europe Česká pobočka skupiny Asseco Central Europe ohlašuje významné změny ve vedení společnosti. Obměna navazuje na proces, který Asseco Central Europe nastoupilo již v minulém roce, a jehož cílem je posilování obchodních aktivit a rozvoj společnosti v rámci středoevropského regionu. Novým Country Managerem české pobočky společnosti Asseco Central Europe se od 1. března stává Miroslav Řezníček. V minulosti zastával vysoké manažerské pozice v telekomunikačních společnostech Český Telecom a Contactel. Naposledy působil jako generální ředitel obchodního zastoupení společnosti Dell na Slovensku. „Mým hlavním cílem pro několik následujících měsíců bude především hledání nových obchodních příležitostí na trhu a rozvíjení firmy v mezinároním měřítku.“ dodává nastupující Country Manager Miroslav Řezníček. Ve funkci nahradí Jaroslava Maška, který se v rámci skupiny vrací zpět na Slovensko. Další klíčovou změnou ve vrcholovém vedení je příchod dosavadního předsedy představentstva společnosti Right Power Group Davida Stoppaniho, který nastupuje na pozici obchodního ředitele. Současný ředitel David Řepa bude nově zodpovídat za obchodní aktivity v oblasti veřejné správy. Od začátku tohoto roku řídí nově zřízenou Business Unit Public pro Čechy, Slovensko a Maďarsko pan Radek Levíček, který je zároveň členem představenstva společnosti. Pro Asseco pracuje od konce roku 2008. Zajišťoval fúzi a začlenění společnosti Berit do struktur Asseco CE, vytvoření nové divize Geographic &



Network Systems včetně nastavení produktové a obchodní strategie a spolupráce uvnitř skupiny Asseco Group. Předtím působil v nejvyšším vedení řady firem, mimo jiné společnosti Eurotel Praha nebo ADW Holding. „Na spolupráci s novým vedením se velmi těším. Věřím, že zkušenosti i odhodlání všech tří pánů přispějí k rozvoji naší společnosti,“ dodává ke změnám na vrcholových pozicích CEO Jozef Klein. Přidejte si Miroslava Řezníčka do své sítě pomocí služby [?] Přidejte si Radka Levíčka do své sítě pomocí služby [?] PCS Společnost PCS, divize DataGuard oznamuje posílení svého obchodního týmu. Od 1. února 2011 začal s divizí DataGuard spolupracovat Vladimír Brož, který zastává pozici Business Development Manager. Brož bude v této pozici bude zodpovědný za rozvoj a podporu bezpečnostních projektů. Jeho další úlohou bude kontakt s médii. Vladimír Brož několik předcházejících let působil ve společnosti McAfee jako Territory Manager pro Českou a Slovenskou republiku. Divize DataGuard zastupuje zahraniční výrobce antivirové ochrany. Je výhradním distributorem produktů Kaspersky Lab v ČR a SR a „Elite Partnerem“ společnosti McAfee. Přidejte si Vladimíra Brože do své sítě pomocí služby [?] Svaz strojírenské technologie Ředitelem Svazu strojírenské technologie, se stal Petr Zemánek, který dříve zastával manažerské pozice v koncernu Junker. Zemánkovým cílem je zviditelnit potřeby strojařů, například pokud jde o technické vzdělávání. Sám se nejprve vyučil mechanikem CNC strojů. Pak vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nový ředitel Svazu strojírenské technologie původně pracoval ve firmě TOS Hostivař, kde se zabýval vývozem náhradních dílů. Připravoval privatizaci závodů TOS Mělník, Čtyřkoly a Středokluky. Byl předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Erwin Junker Mělník. Také byl například předsedou dozorčí rady firmy Erwin Junker Machinery v USA. Zemánek třikrát postoupil do finále soutěže manažer roku. Získal titul manažera odvětví. Svaz strojírenské technologie existuje od roku 1990. Sdružuje asi čtyřicet podniků, které se zabývají dodávkami obráběcích a tvářecích strojů, dřevoobráběcích strojů, nástrojů, měřidel, hydrauliky a agregátů. Svaz působí jako spolupořadatel mezinárodního veletrhu obráběcích strojů v Brně a zastupuje české podniky v mezinárodním sdružení CECIMO. Ernst & Young David Zlámal se stal manažerem týmu kapitálového a dluhového poradenství Ernst & Young. Ve své roli se zaměří na poradenství spojené s bankovním a dluhovým financováním a souvisejícím finančním modelováním. David Zlámal, který ve společnosti Ernst & Young působí více než 5 let, spolupracoval v minulosti na řadě projektů v oblasti finančního poradenství ve střední a východní Evropě. Zaměřuje se zejména na společnosti podnikající v energetice, dopravě a na infrastrukturní projekty. Zlámal má rozsáhlé zkušenosti s tvorbou finančních modelů dle úvěrových dokumentací, s požadavky bank při žádostech o financování, s analýzou strategií financování i s návrhem vhodných struktur externího financování.



Rovněž se věnuje nezávislým revizím a auditům studií proveditelnosti a finančních modelů pro bankovní instituce i pro interní potřeby managementu společností. David Zlámal vystudoval obor Finance, finanční trhy a bankovnictví na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rovněž studoval finance v Paříži na Univerzitě Dauphine. Je držitelem titulu Chartered Financial Analyst (CFA) a dokončuje studium American Society of Appraisers (ASA). Je ženatý, má syna a rád tráví čas při lyžování, golfu a četbě. Přidejte si Davida Zlámala do své sítě pomocí služby [?] PwC Česká republika Forenzní tým PwC Česká republika posílil manažer Oldřich Šulák. Má bohaté zkušenosti s poskytováním forenzních služeb v oblasti prevence, odhalování a vyšetřování ekonomické kriminality a podvodů v různých průmyslových odvětvích. Oldřich Šulák se specializuje na poskytování služeb v oblasti prevence, odhalování a vyšetřování hospodářské a finanční kriminality, včetně zneužívání postavení, úplatkářství a porušování etických pravidel. Jeho specializací je i oblast prověrek interních kontrolních systémů, řízení rizik podvodů a programů firemní etiky. „Hospodářská kriminalita, podvody a krádeže se v dnešní době nevyhýbají žádnému podniku bez ohledu na jeho ekonomické odvětví. Věřím, že díky svým znalostem a dovednostem v oblasti prevence, detekce a vyšetřování kriminality v různých podnikatelských prostředích mohu klientům pomoci nalézt vhodná řešení a poskytnout jim odbornou podporu v těchto nepříjemných situacích,“ dodává Oldřich Šulák. Oldřich Šulák (40) přichází do PwC ze společnosti Centrum evropského projektování, kde působil jako právník. Problematikou forenzních služeb a vyšetřování podvodů se zabýval jako vyšetřovatel Policie ČR a dále ve společnostech Deloitte, Citibank a KPMG. Oldřich Šulák vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Policejní akademii České republiky. Svůj volný čas tráví s rodinou. ..

URL| http://www.itbiz.cz/lide-ve-firmach-brezen-prestupy-dva

Tendr šitý na míru jedné firmě bude automaticky neplatný 7.3.2011

Mladá fronta DNES str. 04 Petr Švec

Z domova

PRAHA Když si na konci loňského roku armáda pořídila tisíce nových autolékárniček do svých vozidel, ani ministr obrany Alexandr Vondra nepochyboval o tom, že zakázka byla šitá na míru jednomu dodavateli. Jedno balení zdravotnické výbavy přišlo vojáky bezmála na 900 korun. Běžně přitom řidiči lékárničky kupují za dvě stovky. Přesně takovému zbytečnému vyhazování chce zabránit ministerstvo pro místní rozvoj, které připravuje nový zákon o veřejných zakázkách. Nastavování podmínek tendrů tak, aby vyhovovaly jen jedné firmě,má napříště zabránit jednoduché pravidlo: pokud se do soutěže přihlásí pouze jeden uchazeč, musí být celé řízení zrušeno. A zadavatel bude muset každý požadavek na kvalifikaci firmy zdůvodnit. Tuzemská ministerstva za uplynulé čtyři roky utratila za investice a nákupy více než čtvrt bilionu korun, ale jen necelou polovinu z této sumy jde konkrétně dohledat v systému veřejných zakázek. To zjistili studenti Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kteří vytvořili počítačový program sledující veškeré veřejné zakázky v Česku. Zakázky se budou nově muset vypisovat, už když půjde o více než milion korun. Firmy, jež ze státních zakázek žijí, zákon vítají a oceňují i diskusi, kterou ministerstvo rozjelo. „Budeme-li takto pokračovat, můžeme mít zákon světové úrovně,“ řekl předseda Platformy pro transparentní zakázky a ředitel české pobočky firmy Skanska Dan Ťok. Plné znění zpráv


Slušný člověk - marnivec plný strachu 5.3.2011

Lidové noviny str. 28 Orientace / salon PETR KAMBERSKÝ

Tento týden vrcholí oslavy osmdesátých narozenin muže, který demontoval celý východní blok. Otázky v rozpravě směřovaly k jedinému cíli: Byl Michail Gorbačov geniálním strůjcem dějin, nebo jejich nevědomým nástrojem? * LN Byl Gorbačov naiva, či vizionář? Michael Romancov: Obojí. Nejprve velký vizionář, který však nedokázal dohlédnout, co všechno svou aktivitou uvedl do pohybu. Takže nakonec „skončil“ jako velký naiva. Petra Procházková: Ani jedno, ani druhé! Jen se párkrát rozhodl správně, a to možná ještě díky tomu, že mu našeptávala Raisa, vedena správnou ženskou intuicí. Myslím, že Gorbi prostě není agresivní, a to je jeho hlavní, určující a nejpozitivnější vlastnost. V kritických chvílích proto naštěstí nezavelel k útoku, ale vyčkával, jak se věci budou dít. Vpasoval se do role toho, kdo řídí dějiny, ale de facto dějiny řídily jeho osud. Petr Luňák: Myslím, že jste příliš příkrá. Obzvláště v mezinárodní politice udělal mnoho riskantních kroků, ke kterým nebyl nucen. Vezměte například likvidaci raket středního a krátkého doletu ve východní Evropě, stažení z Afghánistánu nebo revize leninsko-stalinské teze, že mezinárodní politika je formou třídního boje. Z dnešního pohledu to vypadá jako teoretické sofisma, ale v tehdejším kontextu to bylo, asi jako kdyby papež na vrcholu protireformace prohlásil, že neposkvrněné početí je zastaralý mýtus. Díky Gorbačovovi byly vztahy Moskvy se Západem na vrcholu perestrojky lepší než kdykoli předtím i dnes. Gorbačov byl možná naivní ve svém přesvědčení o reformovatelnosti sovětského systému, aniž by po tolika letech ve stranických špičkách pochopil, že sovětský systém byl založen na násilí. Až na hanebné epizody na Kavkaze nebo v Pobaltí nebyl Gorbačov ochoten sáhnout k násilí, ani když se sovětský systém a stát hroutily jako domeček z karet. Libor Dvořák: Vizionář byl Gorbi jen zčásti, naiva do značné míry rozhodně, ale jak doba ukazuje, byl to především slušný člověk. Potvrzuje to celým svým perestrojkovým a poperestrojkovým životem, ale potvrdil to především v době, kdy u moci ještě byl, a přesto ji až na výjimky nezneužil ani proti vlastní zemi, ani proti tehdejším satelitním státům. Myslím, že garantem pádu komunistické totality v SSSR i jeho lénech byla právě Gorbačovova lidská slušnost. Slušný člověk zkrátka přirozené lidské právo na svobodu respektuje. I když to znamenalo konec SSSR i jeho samotného. * LN Směřoval SSSR ke kolapsu, nebo by bez MG mohl vydržet další desítky let? Petr Luňák: Sovětský svaz byl v krizové situaci v podstatě od svého vzniku. Ale severní Korea, Kuba nebo i Vietnam ukazují, že přežít mohl nebýt Gorbačova, který navíc nebyl k perestrojce a glasnosti nějak přinucen. Vždyť obdobné podmínky jako ve chvíli Gorbačovova nástupu existovaly i předtím. Sovětský svaz stále viditelněji zaostával za Západem ekonomicky i technologicky od padesátých let. Sovětskou ekonomiku tížilo zbrojení dávno před Reaganovými zbrojními programy. Sovětský systém byl zranitelný, ale stále životaschopný. Perestrojka a glasnosť byly aktem Gorbačovovy nevynucené, svobodné vůle. Petra Procházková: Paradoxní je, že Gorbi vůbec nechtěl, aby se SSSR rozpadl -chtěl jen reformovat to, co reformovat nešlo. A to on nepochopil dodnes, protože i v den svých osmdesátin pláče na hrobě totalitní velmoci a říká: tohle jsem nechtěl. Libor Dvořák: Jak ukazují četné historické práce posledních dvaceti let (nejnověji například dvoutisícstránkové dílo A. B. Zubova, jež k vydání v českém překladu připravuje nakladatelství Argo), Gorby se dostal k moci právě proto, že bolševičtí starci už si s ničím nevěděli rady. Není vyloučeno, že SSSR by skutečně mohl ještě nějakou dobu skomírat, ale na druhé straně je třeba si uvědomit, že před ekonomickou smrtí už ho v 70. letech zachránily dvě ropné krize, jež mu ono skomírání asi o 10-15 let prodloužily. Plné znění zpráv


* LN Jak moc v Rusku rezonuje Putinův výrok o rozpadu SSSR coby „největší geopolitické tragédii 20. století“? Petra Procházková: V Rusku si většina lidí myslí to, co si myslí pan Putin. Vždyť teď stačilo, aby řekl, že olympijským symbolem bude nějaké divné zvíře, které ani v Rusku nežije, nazval ho sněžným leopardem a celé Rusko poslalo té kočce hlas. Takže to je úplně jasné - Putin je pro velkou část ruského obyvatelstva určujícím názorovým vzorem. Nicméně intelektuální elity typu paní Novodvorské či Borise Němcova nebo pana Kovaljova se chytají za hlavu, když slyší, že rozpad SSSR byl největší geopolitickou katastrofou minulého století. Ve svazových republikách, kromě Pobaltí, je to podobné. Převládajícím pocitem je nostalgie. Myslím, že po celém bývalém svazu by se měly každý týden jako seriál promítat krátké filmy, v nichž by hlavní roli měly fronty na jídlo, pořadníky na televizi, na kterou se čekalo několik roků, záběry z komunálních bytů, kde ještě v 90. letech žily miliony lidí, kteří se dělili o záchodové mísy a kuchyně s alkoholiky, kriminálníky, drbnami. Libor Dvořák: Právě Jelcinovy nedožité a Gorbačovovy dožité osmdesátiny ale ukazují, že přes konec supervelmocenského statusu se většina Rusů přenést zatím nedokázala - především proto, že o skutečném stavu sovětského hospodářství neměla ani přibližnou představu. Michael Romancov: Zejména ruské menšiny rozptýlené v postsovětských republikách přirozeně rozpad SSSR a ztrátu (většinou) privilegované pozice vnímají negativně. * LN Lze vůbec nějak srovnávat osobnosti Gorbačov - Walesa - Havel? Michael Romancov: Lze, ale valného smyslu to mít nebude. Je to podobné, jako když bachař pomůže vězňům k útěku, protože se v něm hne svědomí. Sice se na krátko ocitnou na stejné straně, ale dlouhodobě se jejich názory a zájmy nesejdou. Petra Procházková: Ne, myslím že ne. Gorbi většinu dobra konal nevědomky, náhodou. Gorbi není ve skutečnosti žádný velký hrdina, naopak, dost se o sebe bál a bojí. Havel s Walesou jsou o hodně statečnější a do střetů šli s vědomím, co to pro ně může znamenat. Gorbačov se nechal událostmi vláčet a postavil se na nohy, až když bylo jasné, že ho nikdo nepostaví před popravčí četu. Petr Luňák: Buďme fér. Gorbačov se choval nepochopitelně krátce před pučem, ale rozhodně neměl jistotu, že jej nikdo nepostaví před popravčí četu. Tváří v tvář nejistotě a vydírání poslal pučisty nevybíravými slovy, kam patřili. To myslím je věc, která si zaslouží obdiv i po těch skoro dvaceti letech. Pro osvobození východní Evropy toho udělal Gorbačov - na rozdíl od Walesy nebo Havla - hodně málo. Často se cituje jeho výrok na Černěnkově pohřbu, kdy východoevropským potentátům řekl, že jsou svými vlastními pány. Co to ale znamenalo v situaci, kdy komunistický systém nebyl ani v jedné východoevropské zemi v krizi? Jedině to, že nebude tlačit na zavádění podobných demokratizačních novot. Gorbačovova návštěva v Praze v roce 1988 vyzněla především jako podpora Jakešovi a spol. * LN Mohl by bez MG vůbec přijít někdo jako Jelcin? Libor Dvořák: Asi ano, protože série tří generálnětajemnických pohřbů v první polovině 80. let by k ničemu jinému než k výraznému omlazení moci vést nemohla. Pravda ovšem je, že místo relativního demokrata Gorbačova a stejně relativního demokrata Jelcina se k moci mohl dostat někdo přesně opačný. To se ale naštěstí nestalo. Michael Romancov: Jelcin měl s MG mnoho společného v tom, že rovněž měl vizi, kterou nedokázal naplnit. Gorbačov takového člověka potřeboval pro svou podporu, a tak si ho vybral. Kdyby sám nebyl takovým vizionářem, sáhl by pravděpodobně po někom pragmatičtějším. A takoví lidé k dispozici pravděpodobně byli. Petr Luňák: Gorbačov měl jistě řadu nedostatků jako člověk i politik. Připomeňme jeho sebestřednost a až komickou marnivost. Rád o sobě podobně jako de Gaulle nebo César mluví ve třetí osobě. Ale svým způsobem měl k demokratickým principům větší respekt než Jelcin, který nechal za mlčení Západu bez váhání rozstřílet parlament, protože mu nebyl dostatečně po vůli. * LN Proč byl protigorbačovský puč v roce 1991 tak zmatlaný?



Libor Dvořák: Dělali ho lidé, kteří se ho sami báli, už když s ním začínali. Nevěděli, kam vlastně chtějí směřovat dál. Na roztřesené ruce notorického opilce Gennadije Janajeva na první pučistické tiskové konferenci v Moskvě do smrti nezapomenu. Michael Romancov: Protože ho uvedli do chodu zoufalí lidé, kteří instinktivně poznali, že jsou zahnáni do kouta, a netušili, co s tím mají udělat. Svět, v němž žili, se rozpadal a v takové chvíli se objeví dva typy lidí: jedni na lodi, jež evidentně pluje na kolizním kurzu, spustí záchranné čluny ještě dříve, než dojde ke srážce; druzí se pošetile pokusí katastrofu oddálit tím, že nařídí plnou parou vpřed. Tisková konference tehdejších pučistů, kteří byli evidentně pod parou, je toho důkazem. Petra Procházková: Hlavně měli vztek, a navíc byli mimo. Někteří věřili, že zachraňují nejen sebe, ale i celou velmoc. Takový Starodubcev nebo Tizjakov připomínali zoufalce, kteří prosí realitu, aby se obrátila naruby a aby zase všichni byli šťastní a spokojení. Ministr vnitra Pugo a šéf KGB Krjučkov, to zase byly opravdové potvory, které si říkaly: musíme se udržet u moci, i kdybychom měli vyvraždit celý národ. Takže také ta nejednotnost organizátorů puče a to, že si nemohli otevřeně přiznat, o jakou společnou věc jim vlastně jde, bylo důvodem té zmatlanosti. Petr Luňák: Spíše je velkou záhadou, jak se Gorbačov choval v době bezprostředně před pučem, kdy odmítal naslouchat všem, kdo ho varovali - včetně Eduarda Ševardnadzeho. * LN Jaký byl klíčový okamžik rozpadu impéria? Nepodpora soudruhům z NDR? Libor Dvořák: Ne. Spíš to byla Jelcinova vůle k osobnímu triumfu. Bez té by Gorbačov novou svazovou smlouvou situaci asi zachránil - ovšem jen v části SSSR. Středoevropský prostor byl pro SSSR ztracen už od podzimu 1989. Petra Procházková: Myslím, že rozhodující pro rozpad impéria byla řada událostí, která mu předcházela, ale to nemá cenu vyjmenovávat. Klíčový moment byla asi rozhodující porážka pučistů v srpnu 1991 a pak také to, že nejvyšší orgány Ruska získaly navrch nad nejvyššími mocenskými orgány hnijícího SSSR. Prostě Rusko v čele se statečným Jelcinem prohlásilo, že jeho zákony jsou najednou důležitější než svazové zákony platící v celém SSSR. Jakmile Moskva dala najevo, že na nějaký svaz kašle, bylo jasné, že SSSR je těsně před kremací, a jedna republika za druhou vyhlašovala nezávislost. Pak už stačilo, aby se našli tři „strejdové“ - Jelcin, Kravčuk a Šuškjevič, prezidenti Ruska, Ukrajiny a Běloruska - a podepsali 8. prosince 1991 v Bělověžském pralese v Bělorusku dohodu o rozpadu SSSR. Libor Dvořák: Nemyslím, že existuje okamžik rozpadu impéria. Gorbačov si dlouhou dobu neuvědomil, že sovětský systém ve východní Evropě končí. V roce 1989 s vážnou tváří mluvil o tom, že Polsko bude laboratoří jeho myšlenek o demokratickém socialismu. Pro spořádané Honneckerovo Německo měl dlouhou dobu jen slova uznání. Vždyť i po pádu Berlínské zdi Gorbačov upřímně věřil, že NDR bude nadále existovat. * LN Co jsme vynechali? Petr Luňák: Naprosto zásadní byl příspěvek Gorbiho k ukončení studené války. Bohužel jsme se příliš soustředili na konec impéria, kde je jeho zásluha diskutabilnější. Diskutující Petr Luňák docent moderních dějin na FSV UK Petra Procházková novinářka Libor Dvořák rusista a překladatel Michael Romancov politolog, FSV UK Gorbi nikdy nebyl žádný velký hrdina. Bál se a nechal se událostmi vláčet. Většinu dobra vykonal spíše nevědomky, náhodou. Petra Procházková



Gorbačov rozhodně neměl jistotu, že jej nikdo nepostaví před popravčí četu. To je myslím věc, která si zaslouží obdiv i po těch skoro dvaceti letech. Petr Luňák Foto popis| Na hrobě impéria. V den 80. narozenin Gorbačov znovu veřejně litoval rozpadu Sovětského svazu. (Plakát bývalého sovětského vůdce zavátý do pole na okraji Moskvy) Foto autor| FOTO PROFIMEDIA

AUDIO: Kdo se chytí v síti - Miloš Čermák 2.3.2011

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková

Kdo nebo co se chytí v síti, myšleno v síti internetu, bylo téma pořadu Českého rozhlasu 2 Praha Je jaká je. Jeho hostem byl novinář Miloš Čermák. V pořadu hovořil o svém prvním setkání s internetem i Facebookem nebo o tom, co nám tzv. nová média přinášejí. Miloš Čermák píše o internetu s velkým I a korektoři novin ho stále opravují. "To je taková moje libůstka," říká Čermák. Původně byl Internet jméno služby, někdy v roce 2000 se však korektoři rozhodli, že se stal již příliš obecnou věcí a slovo internet se bude psát s malým písmenem na začátku. Poprvé se Miloš Čermák s internetem potkal, když dokončil vysokou školu, někdy na přelomu let 1990 a 1991. Web však začal používat až později, někdy v roce 1995, kdy mu kamarád z IBM ukázal webové stránky jedněch amerických novin, což ho fascinovalo. "Byl jsem užaslý z toho, že můžu číst něco, co ten den vyšlo v Americe," vysvětlil. Od té doby se internetem začal zabývat a byl jedním z první vlny nadšených uživatelů. "Myslím, že jsem byl jeden z těch, kteří o tom jako první psali a hodně mluvili. Byl jsem taková chodící reklama na internet," tvrdí o sobě Čermák. Dnes si řada lidí nedokáže život bez internetu představit. Podle statistik je v Česku online už 6 miliónů lidí. Člověk si podle Čermáka velmi rychle zvykne na výhody a komfort, které internet přináší. Bez mobilu už se dnes obejdeme těžko, kdo ho nemá, je jakoby vydělen z komunikace. Podobné je to s internetem, nebo Googlem, na kterém v mžiku zjistíme cokoliv, co potřebujeme. "Trochu to zkazilo debaty v hospodě, v restauraci nebo v kavárně," řekl v pořadu Miloš Čermák. Psychologové se přou o to, jestli nás internet činí hloupějšími nebo chytřejšími. Jak řekl Čermák, určitě méně přemýšlíme a jsme více závislí: "Je to nedokončená debata, která asi nikdy dokončená nebude." A jak třídit informace, které nám internet poskytuje? Novinář Miloš Čermák použil své oblíbené přirovnání od Ondřeje Neffa: "To je prostě, jako když chodíte na houby. Musíte mít nějaký instinkt a místa, kde víte, že se něco urodí." K tomu nám svým způsobem pomáhají sociální sítě, kde spousta lidí odkazuje na zajímavé stránky. Sociální sítě jsou ovšem dobře přizpůsobeny i k tzv. virálnímu šíření, o kterém v pořadu hovořil Pavel Hacker, odborník na virální marketing. Virální šíření se většinou používá u komerční informace, tam kde je to plánované. Posledním dobrým příkladem může být upoutávka na Českého lva, která se údajně nikdy neměla odvysílat. Miloš Čermák vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde učí mladé novináře. Sylabus a obsah jeho předmětu Nová média se však každý rok mění. "Učíme se už i o Facebooku a Twitteru, protože to jsou nástroje, které se v redakcích významně používají," říká Čermák. Své studenty učí i to, že paměť internetu je sloní a nevymazatelná: "To, co se jednou objeví na internetu, tak s námi půjde věčně." Dospělí si to částečně uvědomují, ale je to riziko pro děti a mladistvé. Podle posledního průzkumu v Americe 58% lidí, kteří používají internet, se ráno jako první věc podívají na Facebook nebo Twitter. U Miloše Čermáka, jako první vítězí e-mail, ale říká, že není ortodoxně digitální a rád si ráno přečte papírové noviny nebo časopis. Není možné ignorovat to, že se Facebook se svými 600 milióny uživateli stal fenoménem dnešní doby. Miloš Čermák v pořadu zavzpomínal, jak se k Facebooku dostal on. Účet si prý založil hned, jak to Facebook dovolil, tudíž někdy v roce 2006 nebo 2007. Ovšem nikdo z jeho známých tam ještě nebyl, a tak ho nechal ležet a zapomněl na něj. "Je to jako když přijdete na sídliště, kde ještě nikdo nebydlí," popsal Čermák. Zpátky k Facebooku se dostal přes svoje studenty, kteří studovali v zahraničí a požádali ho o přátelství, takže jeho prvních 100 přátel tvořili oni. Nyní má na Facebooku 2655 přátel. Jelikož se rozhodl, že nikoho, kdo bude mít zájem o přátelství, neodmítne. Vstupem Facebooku do Česka by označil rok 2008. Druhý zájem o něj odstartovala akce Vejce pro Paroubka. "Vajíčka na Jiřího Paroubka byly tím momentem, kdy o tom začala psát ostatní média a Facebook už z nich nezmizel," řekl Čermák. Pro Miloše Čermáka je Facebook cenný nástroj: "Pro mě je to ohromný zdroj inspirace. Člověk položí otázku, zjišťuje a dojde ke spoustě reakcí. Je to nejlepší zpětná vazba, jakou si novinář může přát." Diskuze na Facebook jsou lepší i v tom, že 95% lidí tam vystupuje pod svoji identitou a nese za svoje výroky Plné znění zpráv


zodpovědnost. To neplatí při anonymních internetových diskuzích na zpravodajských serverech. Podle Čermáka je to něco, co vybočuje z normálního prostředí. "Je to česká specialista, většina zahraničních zpravodajských serverů tyto diskuze moderuje," řekl v pořadu Čermák. Kateřina Šťovíčková Záznam pořadu naleznete zde.


Veřejných zakázek bylo loni méně, ale stály více peněz 2.3.2011

denikreferendum.cz ČTK

str. 00

Domov

V loňském roce bylo zadáno více než devět tisíc zakázek, jejichž celková cena dosáhla 239 miliard korun, tedy více než v roce 2009. Za veřejné zakázky v Česku loni jejich zadavatelé zaplatili téměř 239 miliard korun, tedy o 30 miliard víc než v roce 2009. Uveřejněno a dokončeno bylo v loňském roce meziročně o 89 zakázek méně, celkem 9 049 tendrů. Nejvíce, téměř čtyřicet procent, jich vypsaly kraje a obce. Vyplývá to z údajů Informačního systému veřejných zakázek v ČR, v němž jsou evidovány zakázky, u nichž je stanovena povinnost zveřejnění. Statistiku zpracovala společnost CCB – Czech Credit Bureau. Podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj se podíl veřejných zakázek uvedených v informačním systému na jejich celkovém objemu již třetí rok po sobě snižuje. V roce 2010 dosáhl necelé poloviny. „A to není pozitivní trend z hlediska transparentnosti výdajů dotčených zadavatelů veřejných zakázek, z nichž mnozí rozhodují o použití peněz v rámci veřejných rozpočtů. Znamená to totiž, že roste objem podlimitních zakázek, u kterých je menší možnost veřejné kontroly," upozornila Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB. Přes polovinu veřejných zakázek vyhrály společnosti s ručením omezeným, na druhém místě byly akciové společnosti s podílem 32 procent a podíl fyzických osob podnikatelů dosáhl devíti procent. Ve finančním vyjádření byly nejúspěšnější akciové společnosti, které z prostředků rozdělených ve veřejných zakázkách inkasovaly 55 procent (téměř 131,5 miliardy korun). Společnosti s ručením omezeným získaly 37 procent (téměř 88,5 miliardy korun) a fyzické osoby podnikatelé pouze jedno procento (2,39 miliardy korun). Z jednotlivých akciových společností připadla zdaleka nejvyšší celková částka – téměř 18 miliard korun na stavební firmu Strabag. Tradičně nejkontroverznějšími jsou zakázky v oblasti dopravy a armády. Podle resortu zIndex, zveřejněného nedávno institutem ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, zadávají přitom problematické a neprůhledné zakázky především ministerstva. Nejhůře podle autorů dopadlo ministerstvo spravedlnosti, které prostřednictvím veřejných zakázek investovalo pouhá tři procenta z celkově utracených 26 miliard. Vedle resortu spravedlnosti se nejméně průhledně chovalo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany. Právě ministerstvo pro místní rozvoj přitom připravilo návrh novely zákona o veřejných zakázkách. Za nejpodstatnější změnu považuje většina odborníků snížení limitu pro zakázky malého rozsahu na jeden milion korun. Vláda by se měla návrhem zabývat v březnu.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/9303-verejnych-zakazek-bylo-loni-mene-ale-staly-vice-penez Plné znění zpráv


Lidé ve firmách: bývalý politik Vladimír Dlouhý v dozorčí radě Telefónica O2 2.3.2011

itbiz.cz str. 00 ITbiz.cz

Při pohledu na manažerské změny posledního období zaujme dění v Telefónica O2, kde byl do funkce člena dozorčí rady kooptován bývalý politik Vladimír Dlouhý. Budeme také informovat o nové posile ČD - Telematika, kterou je Daniel Dunovský, který nastoupil na pozici CIO. Telefónica O2 Telekomunikační skupina Telefónica O2 kooptovala do své dozorčí rady Vladimíra Dlouhého, v 90. letech českého ministra hospodářství a ministra průmyslu a obchodu. Dlouhý, který od roku 1997, působí jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs, nahradí Jaimeho Smithe, který rezignoval. Změny nabyly účinnost k pátku 18. února. Telefónica také znovuzvolila Martina Beka a Jakuba Chytila do funkce členů představenstva společnosti. Dlouhý se kromě poradenství v Goldman Sachs věnuje práci poradce strojírenské firmy ABB ve Švýcarsku a ABB v České republice. Kromě toho vyučuje makroekonomii a hospodářskou politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Vysoké škole ekonomické a je členem mezinárodního poradenského sboru UniCredit. V minulosti byl poslancem parlamentu a místopředsedou federální vlády. Telefónica O2 Czech Republic je předním telekomunikačním operátorem na českém trhu. V současnosti provozuje více než sedm milionů mobilních a pevných linek. Patří do španělské skupiny Telefónica. Přidejte si Vladimíra Dlouhého do své sítě pomocí služby [?] ČD - Telematika Novou posilou managementu ČD – Telematika je Ing. Daniel Dunovský, který nastoupil na pozici CIO. Jeho úkolem je optimalizovat a technologicky sjednotit interní informační systémy v souladu s aktuálními potřebami firmy a následně řídit jejich rozvoj. Daniel Dunovský působil na řídicích pozicích v oblasti informačních a komunikačních technologií a v oblasti informační bezpečnosti resortu Ministerstva obrany ČR. Ve volném čase se věnuje rodině a svým koníčkům, mezi které patří sport, hra na kytaru a fotografování. ČD - Telematika je společnost poskytující ICT řešení a služby. Zároveň patří k významným poskytovatelům telekomunikačních služeb. Specializuje se na sektor železniční dopravy a spolupracuje i se zákazníky z mnoha dalších oborů. Poskytuje špičkové služby v oblasti systémové integrace, ERP systémů, vývoje aplikací pro drážní sektor, veřejnou správu i komerční subjekty. Nabízí outsourcing širokého spektra informačních technologií od provozu aplikací až po servis a údržbu telekomunikační a sdělovací infrastruktury. iCom Vision Michala Görčöšová nastoupila na pozici Customer’s Project Manager ve společnosti iCom Vision, která se zabývá mobilními službami a která na konci minulého roku oznámila vstup na varšavskou burzu. Jejím úkolem bude převzít zodpovědnost za organizaci realizovaných projektů ve společnosti. Michala Görčöšová přišla do iCom Vision ze společnosti MEDIARESEARCH, a.s., kde zastávala pozici ředitelky internetové sekce a vedla projekty AdMonitoring a NetMonitor. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze. K jejím zájmům patří cestování, hory, in-line bruslení, cyklistika, hudba a literatura faktu.



Do společnost iCom Vision v letošním roce nastoupil mimo jiné Tomáš Hebr na pozici Head of Business Intelligence. GFI Software Společnost GFI Software obsadila na post senior viceprezidentky pro globální prodej Patricii Hume. Ta bude reportovat přímo Walteru Scottovi, výkonnému řediteli společnosti. Bude mít zodpovědnost za rozvoj obchodních partnerských programů po celém světě. Jako viceprezidentka zodpovědná za globální obchod bude Patricia Hume využívat svých 29 let zkušeností v IT k většímu dosahu a efektivitě prodejních kanálů GFI. Se svou minulostí, kdy pracovala pro některé z nejvýznamnějších technologických společností, a zkušenostmi s kontakty s velkými zákazníky bude Patricia Hume pro společnost GFI a její strategii globální expanze velkým přínosem. Před nástupem do společnosti GFI Patricia Hume zastávala dvě významné pozice ve firmě SAP, nejprve jako globální senior viceprezidentka pro oblast prodejního kanálu pro malé a středně velké zákazníky. Po dvou letech v této pozici byla povýšena na senior viceprezidentku pro celý nepřímý prodej. Před SAP působila Patricia ve společnosti Avaya, kde dohlížela na globální partnerský prodej pro malé a střední podniky, poté byla brzy povýšena na viceprezidentku SME divize. Patricia svou kariéru zahájila ve společnosti IBM, kde pracovala v řadě manažerských pozic v oblasti výzkumu a vývoje, marketingu, obchodu a partnerského prodeje. Po 17 letech práce v IBM odešla na místo viceprezidentky pro partnerský obchod a marketing v divizi Lotus patřící IBM. Přidejte si Patricii Hume do své sítě pomocí služby [?] České dráhy České dráhy masivně investují do modernizace vozidlového parku, spolu s tím však chtějí zvyšovat kvalitu služeb, které zákazníkům poskytuje jejich personál. Právě na chování zaměstnanců k zákazníkům a dodržování předpisových postupů proto bude od 1. března dohlížet ombudsman kvality. Jeho úkolem bude další rozvoj služeb a péče o cestující Českých drah. Bude se podílet například na tréninku personálu v oblasti poskytování služeb, jeho lidé budou řešit podněty a stížnosti zákazníků a dostane na starost i pilotní projekt zvyšování kvality služeb ve vlacích EC a IC, který dráhy spustily 1. února. Ve funkci ombudsmana kvality posílí manažerský tým Českých drah bývalý ředitel Českého centra v New Yorku Petr Fejk. Do povědomí veřejnosti se zapsal především jako dlouholetý ředitel pražské zoologické zahrady, kde během svého dvanáctiletého angažmá zavedl řadu změn, které zásadně zvýšily atraktivitu zahrady a přilákaly nové návštěvníky. Právě těchto zkušeností chtějí České dráhy využít při boji s konkurencí. „Věřím, že zřízení pozice ombudsmana kvality, o které se u nás diskutuje už delší dobu, pomůže posunout zákaznický servis na úroveň srovnatelnou s německými nebo rakouskými drahami. Samotné nové soupravy nestačí, polovina úspěchu jsou naši zaměstnanci a jejich vztah k lidem, které vozíme,“ vysvětluje generální ředitel ČD Petr Žaluda. ..

URL| http://www.itbiz.cz/lide-ve-firmach-brezen-prestupy-jedna

Češi věří své vládě nejméně z celé Unie 1.3.2011

Mladá fronta DNES str. 01 Antonín Viktora

Ekonomika

PRAHA Pokud Češi v Evropské unii něčím vynikají, pak je to jejich pesimismus. Většina lidí si sicemyslí, že krize už pomalu končí, pouze 17 procent z nich ovšem věří v to, že by se ekonomická situace státu mohla Plné znění zpráv


zlepšit. Horší budoucnost už očekávají jen v těch zemích sedmadvacítky, které krize skutečně tvrdě zasáhla - v Řecku, Portugalsku a v Irsku. Škarohlídství Čechů potvrdily výsledky posledního průzkumu Eurobarometr, který si Unie nechává každého půl roku vypracovat ve všech členských zemích. Tentokrát se věnoval i názorům občanů na hospodářskou krizi. „Češi jsou tradičně skeptičtější než ostatní Evropané, tento průzkum to pouze potvrdil. Nicméně by to naši vládu k nějakému zamyšlení vést mělo,“ hodnotí data Martin Potůček, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Úrodnou půdu v Česku zřejmě má také euroskepticismus, jehož nejvýznamnějším představitelem je prezident Václav Klaus. Na otázku, která instituce se dokáže s krizí nejlépe vypořádat, zaškrtlo jen 14 procent Čechů a Češek odpověď Evropská unie. Ve všech členských státech je důvěra v EUv průměru o deset procentních bodů vyšší. „V nových členských zemích, mezi které patříme i my, je dvojnásobná, k Unii tam stále vzhlížejí,“ připomíná vedoucí české části průzkumu Vojtěch Hündl. Ještě žalostnější je to s důvěrou Čechů ve svou vládu ohledně schopnosti bojovat s krizí. Šest procent je absolutně nejméně v celé Unii. „Češi jsou dlouhodobě přesvědčeni, že vláda našeho malého státu nemůže hrát při řešení celosvětové krize nijak velkou úlohu,“ vysvětluje Hündl s tím, že čím je instituce „globálnější“, tím víc jí Češi věří. Mezi Evropany mají třeba absolutně největší důvěru ve sdružení ekonomicky nejsilnějších států světa G20 (37 procent) a odlišují se i vysokou důvěrou ve Spojené státy. Reformy chceme, ale ať je zaplatí někdo jiný Zajímavý v průzkumu je rovněž bod s názvem Potřeba a vnímání reforem. Osmdesát procent obyvatel Česka je přesvědčeno, že reformy a snižování deficitu státních financí jsou nutné. 72 procent podporuje zavedení reforem i za cenu nějakých obětí. Na otázku, zda jsou osobně připraveni oběti přinést nebo se na nějaký čas uskromnit, odpovědělo kladně už jen 41 procent dotázaných. „Větší ochotu k reformám mají v zemích původní patnáctky, tedy v těch bohatších státech. Češi jsou obecně méně spokojeni se svou životní situací, a proto se jim příliš nechce se uskromnit,“ říká Hündl. Foto popis|

NERV má slabou podporu mezi politiky. Návrhy končí u ledu 29.3.2011

Hospodářské noviny str. 16 Marek Hudema

Česko

Rada je v polovině práce, podle některých spěje její činnost do finále Vláda a její poradní orgán pro reformy Vládní ekonomové narážejí hlavně na ministerstvu financí Fokus Vláda chce zastavit zadlužení země, modernizovat a oživit ekonomiku. Potřebujeme k tomu pomoc a hlas předních odborníků, prohlásil premiér Petr Nečas, když loni v srpnu představoval Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Šestnáct známých ekonomů rozdělených do šesti odborných skupin mělo vládě pomoci s reformami. Po včerejším zveřejnění poslední části návrhů na zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství a na podporu podnikání se práce ekonomů dostala do poloviny a podle některých členů NERV dokonce do svého finále. Jenže návrhy expertů se zatím příliš neodrazily v krocích vlády a zdá se, že většina ministrů je ignoruje. Nepatrný vliv Jak prohlašuje ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, „NERV je poradní orgán a může být slyšet jen do té míry, do jaké je politická vůle“. Zatím se politická vůle, jak se zdá, našla jen u ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka z ODS. Včera oznámil, že návrhy vládních ekonomů na zvýšení konkurenceschopnosti Česka, tedy jak rozhýbat co nejlépe české hospodářství a navést ho na dráhu dlouhodobého růstu, použije pro podobnou strategii svého ministerstva. Kocourek ji představí v červnu a počítá s tím, že členové NERV mu pak pomohou s jejím naplňováním. „Jsem velmi optimistický,“ tvrdí člen NERV Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus. Stejně tak nyní opatrně optimističtí i jeho kolegové. Konečně si jejich návrhů někdo skutečně všiml. U jiných ministrů ale neměly jejich návrhy takový ohlas. Možná to je tím, že jde o ministry z jiných stran než z ODS. Podle některých politiků totiž Plné znění zpráv


prý Nečas původně NERV zamýšlel jako vytvoření odborné i politické protiváhy ministrům z menších koaličních stran a včetně ministra financí. „Na ministerstvo financí je vliv NERV nepatrný,“ říká Jiří Schwarz, další člen NERV, který je docentem na Národohospodářské fakultě pražské Vysoké školy ekonomické. S ním ani s jeho kolegy nikdo nekonzultoval například změny sazby daně z přidané hodnoty, fakticky její zvýšení, a celkově daňovou reformu. Přitom NERV už loni politikům doporučil, aby sice zvýšili nepřímé daně, jako je DPH, ale aby zároveň výrazně snížili přímé zdanění práce, například snížení sociálních odvodů. K tomu nakonec nedošlo. Ministerstvo financí ale ignorovalo i další nápady vládních expertů, třeba návrh na zrušení daně z dividend. Několik dní poté, co byl zveřejněn návrh NERV, ohlásilo ministerstvo vlastní řešení dvojího zdanění firemních zisků – místo zrušení daně z dividend navrhuje jejich odečtení od základu daně ze zisku. Stejně tak nereagovalo na návrh na úpravu odvodů u živnostníků, přesněji řečeno osob samostatně výdělečně činných. A to přesto, že ministr Kalousek tvrdí, že podklady NERV využívá. K přijetí návrhů vládních ekonomů ho ale nic nenutí. „Je to poradní orgán,“ zdůrazňuje Kalousek. Premiér Nečas se totiž návrhů NERV příliš nezastává. Pochválil sice jeho nápad privatizovat částečně některé státní podniky na burze, ale příslušná ministerstva, která mají dané firmy na starosti, zatím nic takového v dohledné době nepřipravují. Stejně tak se sice kladně o návrhu na elektronické zveřejnění dokumentů jednotlivých úřadů, ale fakticky se něco podobného připravuje až za léta. Kohoutův „spor“ Nečas prohlásil, že bude působit jako prostředník mezi NERV a ministrem, jen jednou. Šlo o spor mezi členem NERV Pavlem Kohoutem a ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským z Věcí veřejných. Kohout si na začátku letošního roku postěžoval, že při práci na protikorupční strategii ekonomům házejí klacky pod nohy ministerští úředníci a jejich připomínky se neobjevují v návrhu zákona o vládních zakázkách. Pak ale svoji kritiku rychle i bez zásahu Nečase zmírnil a část návrhu NERV se nakonec dostala do ministerského materiálu. „Oba pánové, pan ministr Jankovský i pan Kohout, shledali, že šlo jen o nedorozumění,“ říká k tomu Jana Jabůrková, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Kohoutovi kolegové z NERV dnes hodnotí tuto epizodu jako zbytečně tvrdé gesto, i když ještě před pár týdny část z nich měla radost, že přitáhlo k NERV pozornost a prý zlepšilo komunikaci s vládou. Komunikace s vládou pak pokazil vládní návrh důchodové reformy spojené s již zmiňovaným zvyšováním DPH. Ekonomové z NERV dokonce upozorňovali v tisku, že jejich pozice je jiná a že s vládní podobou penzijní reformy nemají nic společného. Šlo o koaliční kompromis, kdy jejich odborné argumenty nechtěl nikdo slyšet. Podobná situace se může brzy opakovat. NERV nemá politickou podporu a část jeho členů si už uvědomila, že jejich vliv je více než omezený. „Nejsem zklamán činností NERV jako takovou, protože jsem nikdy nic moc víc nečekal,“ říká Schwarz, který byl ještě nedávno k činnosti NERV o dost kritičtější. *** Národní ekonomická rada vlády (NERV) V několika odborných skupinách vytváří šestnáct známých ekonomů návrhy zásadních reforem. Zatím spíše rozviřují diskusi o vládní politice, než aby se jejich nápady prosadily přímo do praxe. Miroslav Zámečník Ekonomický konzultant, hlavní analytik týdeníku Euro, bývalý zástupce ČR ve Světové bance. Petr Zahradník Projektový manažer a konzultant EU Office České spořitelny. Jiří Weigl Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Jan Švejnar Vedoucí vědecký pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Bývalý kandidát na prezidenta. Vladimír Bezděk Bývalý vedoucí expertní skupiny pro přípravu důchodové reformy, šéf Generali Slovensko Vladimír Dlouhý Ekonomický poradce Goldman Sachs. Bývalý ministr průmyslu a obchodu. Eduard Janota Ministr financí ve vládě Jana Fischera. Dlouholetý náměstek na MF se zaměřením na státní rozpočet. Pavel Kohout Ředitel pro strategii společnosti Partners. Oznámil svou rezignaci na členství v NERV. Pavel Kysilka Generální ředitel České spořitelny. Bývalý viceguvernér ČNB, v roce 1998 výkonný guvernér ČNB. Michal Mejstřík Profesor ekonomie Univerzity Karlovy v Praze - IES FSV UK. Šéf dozorčí rady ČSA. Daniel Münich Vyučující v akademickém programu CERGE-EI. Daniel Nekovář Prezident Komory daňových poradců ČR. Jan Procházka Hlavní analytik a ředitel pražské pobočky makléřské společnosti CYRRUS. Jiří Rusnok Generální ředitel ING PF. Šéf Asociace penzijních fondů. Bývalý ministr financí. Tomáš Sedláček Hlavní makroekonom hospodářských strategií ČSOB



Jiří Schwarz Docent ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Jak se liší návrhy NERV a návrhy vlády a ministerstev Důchodová reforma NERV • Povinné spoření všech občanů mladších 40 let do penzijních fondů. Do těch přesměrovány tři procentní body z takzvaného pojištění, ze kterého se financuje současný průběžný systém. • Zvýšení odchodu věku do důchodu. • Kromě transformovaných současných penzijních fondů možnost ukládat své prostředky i do investičních společností bank. Vládní návrh penzijní reformy • Lidé budou moci tři procentní body z důchodového pojištění převést do penzijních fondů. Budou k nim ale muset ještě přidat částku odpovídající dvěma procentním bodům ze svého. • Účast v novém systému bude dobrovolná. • Počítá se se zvyšováním věku pro odchod do důchodu. Daň z přidané hodnoty a zdanění práce NERV • Výrazné snížení přímých daní včetně různých odvodů na sociální a důchodové pojištění, tedy zdanění práce. • Peníze, o které by tak stát přišel, mělo nahradit zvýšení nepřímých daní, například DPH nebo i spotřebních daní. Návrh koalice • Rozhodlo se o postupném sblížení sazeb DPH na 17,5 % a o snížení plateb pojistného se přestalo uvažovat. • Přímé zdanění se podle tohoto návrhu nesníží. • Ministr financí Miroslav Kalousek v rámci své daňové reformy navrhl jen malé snížení odvodů firem za zaměstnance z 34 na 32 procent. OSVČ a sociální odvody NERV • Vytvořit zvláštní režim pro osoby samostatně výdělečně činné, který by zmenšil jejich dosavadní výhody oproti zaměstnancům. Zejména pokud jde o placení nižších odvodů na sociální pojištění. Návrh ministerstva financí • Zachovat stávající režim pro osoby samostatně výdělečně činné a ještě je, pokud jde o placení pojistného, zvýhodnit. • Na druhou stranu, pokud budou OSVČ platit jen minimální důchodové pojištění, zároveň budou mít nižší penzi než zaměstnanci. Korupce NERV • Snížit cenový limit, pod nímž není potřeba na veřejnou zakázku vypisovat normální výběrové řízení. • Snížit počet kritérií pro výběr firem, které se mohou ucházet o veřejnou zakázku, na dvě – cenu a prokázání schopnosti firmy zakázku provést. • Vznik orgánu, který by posuzoval, zda jsou zadávané zakázky skutečně potřebné a prospěšné. Návrh Ministerstva pro místní rozvoj • Snížení limitů pro zakázky zadávané bez výběrového řízení. • Uvažuje se i o zavedení určitého hodnocení potřebnosti veřejných zakázek. Ve výběrových komisích mohl být jeden člen, který by potřebnost zakázky posuzoval. • Kvůli obtížím prosadit návrhy NERV oznámil svou rezignaci Pavel Kohout, který měl ve vládním poradním orgánu na starosti právě opatření proti korupci. Zdanění dividend NERV • Zrušit zdanění dividend. • Podle NERV jde o dvojí zdanění, kdy společnost zaplatí nejprve daň ze zisku a poté ještě z dividend, na což reagují firmy přesunem svého sídla pryč z České republiky. Návrh ministerstva financí • Daň z dividend má být možno odečíst od základu daně v následujícím roce. Školné NERV • Placení školného na vysokých školách • Zavedení univerzální studentské půjčky. Skutečnost • Odložené školné na vysokých školách má podle ministra Dobeše platit od roku 2013. Zatím to není jasné. • Školné by mělo být financováno půjčkami garantovanými státem. Nejsem zklamán činností NERV jako takovou, protože jsem nikdy nic moc víc nečekal. Jiří Schwarz člen NERV vyjádřil Foto popis| O autorovi| Marek Hudema, [email protected]



Irena Zatloukalová 17.3.2011

Strategie

str. 48

Žurnál

Tisková mluvčí Seznamu Irena Zatloukalová doplnila v Seznamu tým PR a komunikace. Do společnosti Seznam.cz nastoupila Irena Zatloukalová (28) na pozici Manažer PR a interní komunikace. Bude zodpovědná nejen za koncepci interní a externí komunikace, ale ujímá se i role tiskové mluvčí. Po třech měsících je tedy tým komunikace opět kompletní a veškerá komunikace nemusí být zastřešována pouze Veronikou Rozumkovou, PR specialistkou Seznam.cz. Irena Zatloukalová do společnosti Seznam. cz přišla z Hypoteční banky, kde od dubna 2010 působila jako tisková mluvčí a měla na starosti koncepce externí komunikace, korporátní i produktovou komunikaci. Předtím pracovala v letech 2008-2010 v ČSOB jako specialista externí komunikace, neboli tisková mluvčí, která má na starosti produktovou komunikaci. Měla zde na starosti veškerou PR agendu téměř všech služeb pro všechny typy klientů (od retailových úvěrů až po ty pro korporátní klienty). Svoje první zkušenosti v oblasti PR sbírala od roku 2007 v agentuře Ogilvy PR, kde měla na starosti především komunikaci pro klienty z finanční oblasti: v GE Money Multiservis se mj. podílela na PR launchi karty Bene+, pro finanční skupinu Axa zaštiťovala celé portfolio nabízených služeb, včetně úpravy časopisu pro klienty Axa Clubu nebo spolupráce s projektem Světluška. Plně zodpovídala za projekt tehdy ještě GE Money Multiservis Obchodník roku, jeho dva ročníky koordinovala. Je absolventkou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, oboru sociologie, který je hodnocen jako nejlepší v republice. Sociologie ji naučila dívat se i na zdánlivě očividné a všem jasné věci i z jiného úhlu. Hledat to netypické za tím obvyklým a všem dobře známým. Sociologie je podle ní opravdu víc o lidech než o tabulkách a pro život (nejen profesní) je to neocenitelný pohled. Pochází z Hané. Ve volném čase ráda sportuje (na oblíbený squash a volejbal jí v Praze chybí parta, a tak pro odreagování trochu boxuje, prozatím do pytle...), cestuje a čte beletrii (doma má kompletního Kunderu, má ale ráda jak Welshe, tak třeba i Prévertovu poezii). Nový generální ředitel InterContinentalu Alexander Schreiter byl jmenován generálním ředitelem hotelu InterContinental Praha. Tuto roli převzal od Keese Kramera. Schreiter začal svoji kariéru v roce 1980 v hotelu InterContinental v Hamburku. Pracoval pro hotely sítě Hilton, Mövenpick a posledních 15 let pro IHGt. Své profesní zkušenosti nasbíral v Bahrajnu, Anglii, Francii a Německu. Lipták řídí finance Schenkeru Novým finančním ředitelem DB Schenker Logistics ČR se stal Ján Lipták. Povede oddělení controllingu a účetnictví, bude také zodpovědný za správu pohledávek. Lipták svou kariéru zahájil v Nestlé, kde pracoval 9 let především v oblasti controllingu. Před nástupem do DB Schenker pracoval ve společnosti Tesco jako manažer pro plánování a strategie a byl zde také zodpovědný za vybudování nového finančního oddělení na Slovensku. Zlámal vede tým v Ernst & Young David Zlámal se stal manažerem týmu kapitálového a dluhového poradenství Ernst & Young. Ve své roli se zaměří na poradenství spojené s bankovním a dluhovým financováním a souvisejícím finančním modelováním. Zlámal působí ve společnosti více než 5 let. Zaměřuje se zejména na společnosti podnikající v energetice, dopravě a na infrastrukturní projekty. Majerik přestoupil do At Media Petr Majerik se od dubna stane novým generálním ředitelem mediálního zastupitelství At Media pro ČR. Bude spolupracovat s dosavadním operating ředitelem Štěpánem Woldem, obchodním ředitelem Janem Makalem a sales support ředitelem Rudolfem Kukačem. Majerik má na českém mediálním trhu téměř 20 let zkušeností, včetně 11 let v mediální agentuře Carat. Poslední dva roky působil jako šéf ZenithOptimedia Prague. Plné znění zpráv


Štěpánková rozšířila PointPark Properties Šárka Štěpánková nastoupila do developerské společnosti PointPark Properties na pozici Group PR & Marketing Manager. Bude zodpovědná za plánování, rozvoj a realizaci marketingových programů a strategických cílů společnosti. Dříve pracovala ve společnostech Unibail-Rodamco jako specialistka firemní komunikace, v Linstram jako obchodní manažerka a v TK Development jako leasingová manažerka. Erneker poradí sboru registrátorů Marek Erneker - ředitel společnosti Ignum, poskytovatele hostingových služeb a registrátora internetových domén - se stal členem Poradního výboru registrátorů (Registrar Advisory Board), který konzultuje se sdružením EURid významné otázky pro celosvětovou komunitu registrátorů .eu domén. Erneker je v historii sdružení EURid prvním Čechem, který byl zvolen do úzkého kruhu Poradního sboru registrátorů. Miloš Mach končí v Siemensu Na konci března letošního roku odchází ze společnosti Siemens ředitel komunikace Miloš Mach, který ve firmě pracoval šestnáct let, z toho osm let na pozici šéfa komunikace. Do jmenování nástupce bude externí komunikaci řídit tiskový mluvčí společnosti Pavel Kaidl a interní komunikaci Siemens v České republice bude řídit Jan Kopecký. Müller se stal generálním ředitelem Novým generálním ředitelem společnosti Mercedes-Benz ČR je Florian Müller. Ve funkci střídá Tilla Oberwördera, který stál v čele firmy od roku 2007 a nyní bude v centrále Daimler zodpovědný za celosvětový prodej dodávkových vozidel Mercedes-Benz. Müller začal svou kariéru u koncernu Daimler v roce 1991 v divizi Unimog. Během následujících let zastával různé vedoucí funkce. Brož nastoupil do týmu DataGuard Vladimír Brož zastává pozici Business Development Manager v obchodním týmu divize DataGuard společnosti PCS, dodavatele bezpečnostních řešení. Bude zodpovědný za rozvoj a podporu bezpečnostních projektů. Jeho další úlohou bude kontakt s médii. Dříve působil ve společnosti McAfee jako Territory Manager pro Českou a Slovenskou republiku. Burgetová posílí Fabriku Do reklamní agentury Fabrika nastoupila na pozici Account Director Petra Burgetová. Předtím se v agentuře Ogilvy starala o klienty jako Telefónica O2, Plzeňský Prazdroj, Obi nebo Karlovarské minerální vody. Zkušenosti má také s Kontem Bariéry. Ředitelem Nadace OKD se stal Suchánek Novým ředitelem Nadace OKD, která patří mezi největší firemní nadace v České republice, se stal Jiří Suchánek. Původně inženýr ekonomie získal ideální předpoklady pro řízení veřejně prospěšné organizace například jako šéf hudebního a sportovního festivalu SOBOfest nebo při koordinaci aktivit českého pavilonu na výstavě Expo 2010 v Šanghaji. Personální změny v Telefónice O2 Dozorčí rada společnosti Telefónica O2 Czech Republic oznámila personální změny ve správních orgánech společnosti. Do funkce člena dozorčí rady kooptovala Vladimíra Dlouhého, který ve funkci nahradí Jaimeho Smithe. Dlouhý jinak vyučuje makroekonomii a hospodářskou politiku na FSV UK a VŠE a je členem mezinárodního poradenského sboru UniCredit. Nový generální ředitel v Sandviku Na pozici generálního ředitele a jednatele švédské společnosti Sandvik Chomutov Precision Tubes, výrobce přesných trubek pro podmořskou těžbu ropy a jaderný průmysl, byl jmenován Jiří Polman. Předchozí rok působil Plné znění zpráv


jako manažerský konzultant nejrůznějších firem. Předtím dva roky zastával pozici obchodního ředitele a člena představenstva ve firmě Tatra. Kariéru zahájil v roce 1990 ve firmě DuPont. Dědek řídí fúze pro Deloitte Vedoucím oddělením fúzí a akvizic ve společnosti Deloitte se stal Pavel Dědek. V Deloitte pracuje od roku 2007, má více než třináct let zkušeností v oboru investičního bankovnictví a podnikových financí a podílel se na desítkách úspěšných projektů v rámci střední Evropy. Rozsáhlé znalosti má rovněž v oboru energetiky. Becková posílila AMI Jana Becková nastoupila do agentury AMI Communications na pozici Account Manager v týmu Consumer Marketing. Bude se věnovat klientům zejména z oblasti bydlení a rychloobrátkového zboží, mezi její klienty patří například Chiquita, Ferrero (projekt Kinderiáda), Laufen CZ nebo Indesit Company. Adame vstoupil do vedení AVG Společnost AVG Technologies oznámila, že Ricardo Adame zastává nově pozici Corporate Vice-President, Global Public Relations. Má dvacetileté profesionální zkušenosti s korporátní komunikací, public affairs a společenskou odpovědností firem. Dříve pracoval více než 15 let v Microsoftu. V Praze bude zodpovědný za vývoj, přípravu a realizaci globální strategické komunikační agendy AVG. Pospíšil povede Segmentové řízení Aleš Pospíšil, který doposud vedl projekt multikanálové distribuce, se nově stává výkonným ředitelem Řízení segmentů Poštovní spořitelny. Od března tak bude dále pokračovat v nastoupeném budování Ery. Pospíšil byl v letech 2002-7 ředitelem útvaru malých a středních podnikatelů v ČSOB. Předtím pracoval v Citibank a Unileveru. Působil i v představenstvu srbské KBC. Svoboda se stal viceprezidentem APF ČR Karel Svoboda se stal viceprezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Od ledna je rovněž novým generálním ředitelem ČSOB Penzijního fondu Stabilita. Po svém předchůdci Petru Benešovi tak převzal i roli zástupce značky ČSOB ve vrcholných funkcích Prezídia APF ČR. Görčöšová přešla do iCom Vision Michala Görčöšová nastoupila na pozici Customer’s Project Manager ve společnosti iCom Vision, zabývající se mobilními službami. Jejím úkolem bude převzít zodpovědnost za organizaci realizovaných projektů ve společnosti. Görčöšová přišla do iCom Vision ze společnosti Mediaresearch, kde zastávala pozici ředitelky internetové sekce a vedla projekty AdMonitoring a NetMonitor. Saunders sjednotil Fleishman-Hillard Agentura Fleishman-Hillard sjednotila pobočky v Evropě, Velké Británii a Africe pod vedení Johna Saunderse. Saunders, prezident agentury Fleishman-Hillard pro kontinentální Evropu a Irsko, je nově odpovědný i za chod společnosti ve Velké Británii a Africe. Na vedoucí pozici ve Fleishman-Hilard působí více než 20 let. IceWarp má novou obchodní ředitelku Technologická společnost IceWarp představila novou obchodní ředitelku pro Českou republiku a Slovensko. Stala se jí Linda Vaňková a na pozici obchodního ředitele nahrazuje Jiřího Vojkovského, který se bude soustředit na klienty a obchodní aktivity společnosti IceWarp ve Velké Británii. Vaňková přišla ze společnosti Kerio Technologies, kde strávila 12 let. Watkins radí v nemovitostech Deloitte Brent Watkins se stal ředitelem týmu poradenských služeb v oblasti nemovitostí společnosti Deloitte Central Europe, která zahrnuje 17 středoevropských zemí včetně České republiky. Dříve pracoval v Colliers, Cushman Plné znění zpráv


& Wakefield a CB Richard Ellis. V posledních letech řídil soukromou poradenskou firmu Private Property Partners v Praze. Foto popis|

Všichni rodáci dobří. I válečný zločinec 7.3.2011

Lidové noviny str. 12 HORIZONT HANA KLAMKOVÁ

Slovenský Rajec chce odhalit bustu ministra válečného slovenského státu Ferdinanda Ďurčanského. Politika, který stál u zrodu diskriminačních protižidovských opatření. Odhalování soch, pomníků, pamětních tabulí a bust se stalo oblíbenou činností slovenských vrcholných i regionálních politiků. Nebyli by jistě tolik výjimeční, kdyby si při tom nevybírali postavy buď smyšlené, nebo značně kontroverzní, případně přímo odsouzené za válečné zločiny. Alespoň to naznačují poslední události ze slovenského města Rajec. Místní primátor chce na rekonstruovaném náměstí Slovenského národního povstání – symbolu slovenského boje proti fašismu – odhalit sochu Ferdinanda Ďurčanského, politika válečného slovenského státu. Ten byl přitom Národním soudem v roce 1947 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Primátorův absurdní výrok Spor o velebení politika, který nebyl nikdy rehabilitován, má dvojí rozměr. Na jedné straně jde o historické souvislosti. Zmíněný primátor Ján Rybárik vysvětluje svůj kontroverzní záměr tím, že jde přece o místního rodáka, člověka, který měl víc pozitiv víc negativ a který byl údajně pro nacistické Německo nepřátelskou osobou. Navíc podle Rybárika není vůbec pravda, že by měl Ďurčanský prsty v deportacích Židů. Jak to tedy bylo? Ferdinand Ďurčanský se po vyhlášení slovenské autonomie stal nejdříve ministrem spravedlnosti, zdravotnictví a sociální péče, o něco později ministrem dopravy a veřejných prací. Po vzniku slovenského státu byl prvním ministrem zahraničí a pak i ministrem vnitra. Přestože byl v létě 1940 na pokyn Adolfa Hitlera z obou svých funkcí odvolán, a to pro svou snahu o samostatnější zahraniční politiku, výrazným způsobem přispěl k vytvoření autoritářského režimu válečného státu. Historik Eduard Nižňanský přitom ve svém výzkumu jasně prokázal, že Ďurčanský se již během krátkého období slovenské autonomie podílel na zlikvidování demokracie a budování režimu jedné strany, a to prostřednictvím zastavení činnosti všech politických stran s výjimkou Hlinkovy slovenské lidové strany. Aby toho nebylo málo, Ďurčanský byl členem Komise pro řešení židovské otázky na Slovensku, kde předložil několik legislativních návrhů k řešení postavení Židů v zemi. Mnohé z jeho návrhů se staly podkladem pro první protižidovské zákony, a to včetně vládního nařízení o vymezení pojmu Žida a tzv. prvního arizačního zákona. I když první kodifikace Žida – na rozdíl od podstatně rasističtějšího chápání osoby Žida v tzv. židovském kodexu z roku 1941 – vycházela především z konfesionálních principů, její negativní význam tkví v tom, že vymezila osoby, pro které měly platit další protižidovské zákony. Primátorův výrok, že Ďurčanský neměl prsty v deportacích Židů, je absurdní i přesto, že je částečně pravdivý. Ďurčanský se – sice vynuceně, ale přece – po létě roku 1940 stáhl z vysoké politiky. Deportace slovenských Židů, které začaly na jaře roku 1942, proto již skutečně nemohl ovlivnit. Toto tvrzení ale vychází z falešné představy o tom, že holokaust začal u bran koncentračních a vyhlazovacích táborů. Fyzické likvidaci Židů přitom předcházela jejich dlouhodobá a systematická diskriminace, která výrazně omezila hospodářská, politická, náboženská i lidská práva této komunity na Slovensku. Počátkem holokaustu proto nebyly deportace Židů, ale jich právní vymezení, které sloužilo jako podklad k další diskriminaci židovských občanů. Ferdinand Ďurčanský byl prokazatelně jedním z těch, kteří stáli u zrodu jak první právní definice Žida, tak prvních diskriminačních opatření, včetně těch arizačních. Otázka židovského majetku byla pro fungování režimu (i pro způsob řešení židovské otázky) nesmírně důležitá. Jinými slovy: konfiskace, likvidace nebo arizace (termín, který byl jenom eufemismem pro krádež) židovského majetku měla dalekosáhlejší důsledky než „jenom“ ožebračení části populace. Již krátce po vyhlášení slovenské autonomie dávala oficiální propaganda zřetelně najevo, že židovská otázka je především majetkovou záležitostí. V deníku Slovák se proto již v prosinci 1938 dočteme, že „při židovské otázce jde Slovensku o otázku národní existence. Kdo by tomu nechtěl věřit, nechť se podívá na statistiku, kolik procent majetku je v rukách nepatrného počtu židů, a hned mu bude zřejmé, že takto to dále zůstat nemůže“. Na jaře roku 1940, tedy v čase, kdy na Slovensku vyšlo již několik zákonů omezujících zaměstnanost Židů, jejich práva vlastnit půdu, obchody a živnosti, pak propaganda hlásala: „Postava vesnického žida krčmářePlné znění zpráv


lichváře, pracujícího nejprimitivnějšími směnkovými podvody i pálenkou, zmizí nadobro z našeho venkova a nejedna slovenská vesnice bude dýchat čisté povětří, nezamořené pálenečným jedem a věčnými dluhy.“ V konečném důsledku právě tyto hospodářské zásahy vedly k další výrazné radikalizaci protižidovských opatření. Jak již ukázal rozsáhlý historický výzkum na toto téma, židovská otázka se v důsledku této politiky stala otázkou sociální. Politici slovenského státu přistoupili k řešení tohoto sociálního problému prostřednictvím deportací Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Ani první, ani poslední případ Problém s odhalením busty válečnému zločinci má dvojí rozměr. Kromě onoho historického je tu i společenský. Ďurčanského busta – která již v Rajci stojí, jenom je prozatím zabalená v igelitu – potvrzuje, že převládajícím způsobem, jakým se na Slovensku reflektuje historie, je její vytesání do kamene nebo odlití z kovu. Vzpomeňme například, jak před loňskými parlamentními volbami tehdejší tři nejvyšší ústavní činitelé odhalili na nádvoří Bratislavského hradu osm metrů vysokou sochu údajného krále starých Slováků od prominentního komunistického sochaře Jána Kulicha. Co se týče politiků slovenského státu, i ti již mají v slovenských městech své místo – v samotném Rajci má již pamětní tabuli kněz a bývalý prezident Jozef Tiso, stejně jako ve svém rodném městě Bytči. Nedávno zesnulý historik Tony Judt ve své knize Poválečná Evropa napsal, že k tomu, aby se Evropa s dědictvím holokaustu vyrovnala, musí si nejdříve vlastní minulost pamatovat. K tomu, abychom si vlastní minulost pamatovali, nám ale politiky tolik oblíbené busty, památníky a sochy nepomůžou. Tony Judt v této souvislosti varuje, že „uctívání minulosti v impozantních památnících a muzeích může být také cestou k jejich odložení ad acta, a dokonce k jejich opomíjení – protože se tím odpovědnost za uchovávání paměti přesouvá na jiné“. Zdrojem paměti je jenom historie, píše Judt, a to „v obou smyslech toho pojmu. Jako běh času a jako objektivní zkoumání minulosti – to druhé především“. Částečně v reakci na medializaci případu doporučili poslanci místního zastupitelstva v Rajci primátorovi, aby si vyžádal stanovisko historiků k osobě Ferdinanda Ďurčanského. Zdá se, že to ale není první ani poslední případ, kdy se politické a ideologické zájmy ukázaly důležitější než samotné historické skutečnosti. Foto popis| Druhý zprava. „Ministři pro Slovensko složili ústavní slib do rukou předsedy vlády generála Jana Syrového – zleva Ján Lichner, ministr pošt a železnic, Pavol Teplanský, ministr zemědělství, obchodu, veřejných prací a financí, gen. Jan Syrový, dr. Jozef Tiso, předseda vlády a ministr vnitra, Ferdinand Ďurčanský, ministr spravedlnosti, sociální péče a zdravotnictví. a ministr školství Matúš Černák.“ (Dobový text k agenturnímu snímku ze 7. října 1938) Foto autor| FOTO ČTK Foto popis| Busta Ferdinanda Ďurčanského čeká před muzeem v Rajci na slavnostní odhalení Foto autor| FOTO ARCHIV LN O autorovi| HANA KLAMKOVÁ historička, Autorka přednáší na Fakultě sociálních věd UK v Praze ; HANA KLAMKOVÁ historička

Spásné lano Západu 28.3.2011 Euro str. 56 global MICHAEL ROMANCOV LIBYE Budoucí obnova země představuje příležitost, která se nebude hned tak opakovat Na konci prvního čtvrtletí roku 2011 nic nenasvědčuje tomu, že by se blízkovýchodní drama blížilo rozuzlení. Minulý týden, kdy vznikaly tyto řádky, k sobě sice nejvíce pozornosti poutala Libye. Vše se ale může v krátké době změnit. Na scéně se mohou v hlavních rolích objevit Bahrajn i Jemen a reálně začíná hrozit, že se na jevišti vynoří i Sýrie. Za této konstelace je zcela přirozené, že se diskutují nejrůznější možné scénáře dalšího vývoje, a to jak v regionální, tak i globální perspektivě. Pokud chceme tyto scénáře nastínit, měli bychom si uvědomit, že v nynějším globalizovaném světě se historie neopakuje, ale naopak vzniká. To neznamená, že by libyjská situace byla něčím, co se dosud nikde neobjevilo. Zcela nový však je mezinárodní, protože prvně skutečně globalizovaný, kontext. Takto chápané dění nám pak z evropské, potažmo západní, perspektivy nabízí otázku: Je současné dění v Libyi příležitostí, nebo problémem? Plné znění zpráv


DVĚ UŽ TADY BYLY Začněme překvapivě hladkým přijetím rezoluce 1973 Radou bezpečnosti OSN, která otevřela prostor pro zásah mezinárodního společenství. V souvislosti s regionem širšího Blízkého východu se v poslední době takto „silné“ rezoluce objevily v souvislosti se dvěma státy. Na počátku 90. let minulého století bylo mezinárodní společenství vytrženo z euforie, tehdy vyvolané hladkým pádem komunismu ve střední a jihovýchodní Evropě, agresí Iráku proti Kuvajtu. Organizace spojených národů, vlastně poprvé od svého vzniku, byla schopna dosáhnout dostatečně širokého konsenzu a souhlasila s použitím fyzické síly. Tenkrát stejně jako dnes byl její mandát omezený, ale Kuvajt byl nakonec zbaven okupantů. Nejen v souvislosti s touto situací se tehdy mnozí komentátoři i politici domnívali, že principy liberální demokracie a tržní ekonomiky se všem začnou jevit v tak příznivém světle, že jejich globálnímu rozšíření nebude stát nic v cestě. Optimistický předpoklad, výrazně umocněný neočekávaným zhroucením Sovětského svazu v prosinci 1991, vedl k úvahám o možném „konci historie“, z něhož byl vedoucí národ Západu probrán šokem v podobě teroristických útoků z 11. září. To vedlo mezinárodní společenství ke druhému (v zásadě) konsenzuálnímu rozhodnutí o použití síly, tentokrát v Afghánistánu. Po počátečním rychlém vojenském vítězství, na jehož základě došlo k budování „demokratického“ zřízení, se však ještě rychleji ukázalo, že Tálibán až tak úplně poražen nebyl a že se demokracii, alespoň v tom rozměru, jak jí rozumíme my, v Afghánistánu nijak zvlášť nedaří. Počáteční optimismus je již dávno pryč a místo toho se Západ již deset let marně snaží nastolit v zemi takové podmínky, jež by umožnily předání moci místním elitám a se ctí a spořádaně zemi opustit. Dvě příležitosti něco změnit, z nichž se zakrátko vyklubaly dva obrovské problémy. Dočkáme se takového vývoje i do třetice? VYKLÍZENÁ POZICE Současná situace v Libyi má tu „výhodu“, že oba zmíněné případy jsou ještě v natolik čerstvé paměti, že kdysi bezbřeze optimistický Západ je dnes – a mnozí s úlevou poznamenávají, že konečně – daleko zdrženlivější. Budeme-li upřímní, pak musíme dodat, že prozatímní zdrženlivost je podstatně umocněna ekonomickými problémy, které sice označujeme za globální finanční krizi, ale při bližším ohledání překvapivě rychle zjišťujeme, že spíše než jako globální vypadají jako krize západní. Toto zjištění a dlouholetý spektakulární růst tzv. rozvíjejících se ekonomik, zejména ekonomiky čínské, evidentní růst politického sebevědomí a asertivního chování, který je asi nejlépe viditelný v případě Brazílie, to vše oprávněně vede k úvahám, že Západ sestupuje z vedoucích příček ekonomického rozvoje a ustupuje z pozic politického leadershipu. Právě v tomto kontextu by se však dnešní situace v Libyi mohla pro Západ stát příležitostí. Proč? Zhruba dvě století trvající nadvláda Západu v celé šíři spektra společenských, politických a ekonomických aktivit se v posledních zhruba dvou dekádách začala povážlivě otřásat v pilíři ekonomickém. Jediným jiným aktérem, který byl svého času schopen Západu konkurovat, byl Sovětský svaz. Sověti prvně předvedli svou schopnost dodat finance a know-how, zajistit experty pro realizaci projektů na místě a poskytnout vojenskou a politickou podporu (zejména v Radě bezpečnosti OSN) rovněž v blízkovýchodním prostoru – v průběhu tzv. Suezské krize roku 1956 a při realizaci výstavby přehrady v Asuánu. Dnes něco takového dokáže více zemí. Vedle Číny a ještě stále snad i Ruska toho jsou schopny (byť ne na úrovni Rady bezpečnosti OSN) i Indie a Brazílie. Co však tyto země předvedly v souvislosti s Libyí? TÍHA I PŘÍLEŽITOST Jediné, co lze zatím výše zmíněným zemím přičíst k dobru, je fakt, že když se ozvala už i Liga arabských států, což je těleso, které rozhodně není možné podezírat z přehnaně demokratických či jakkoli jinak „západních“ postojů, tak v Radě bezpečnosti OSN alespoň neblokovaly přijetí rezoluce týkající se Libye. Tíha provedení zásahu bude ve finanční, vojenské i politické rovině spočívat, jako ostatně vždy, na Západu. Ta první se sice dá případně kompenzovat, ale i kritici se již ozvali. Vedle ruského premiéra Putina se obezřetně začíná přidávat i Čína, a dokonce – jakkoli zmateně a nelogicky – se s kritikou ozvala i Liga arabských států. Stojíme tedy před problémem? Určitě ano, ale právě tady se snad otevírá možnost, jak z problému učinit příležitost. Libye představuje, ostatně stejně jako naprostá většina blízkovýchodních států, velmi mladou a uměle vytvořenou politickou entitu. Její dosavadní chování v mezinárodních vztazích – fantasmagorické plány na sjednocení se všemi sousedy, nároky na vedoucí postavení nejprve v arabském světě a později v Africe, teroristické útoky a vojenské intervence v zahraničí – není žádným „genetickým“ projevem libyjského charakteru. Je odrazem ničím a nikým Plné znění zpráv


nekontrolované svévole dosavadního vládce. Po jeho odstranění, které se jeví být jediným schůdným řešením, se nová politická garnitura sice může pokoušet chovat stejně, ale daleko pravděpodobnější variantou je rozchod s minulostí. LIBYE MŮŽE PLATIT Na cestě k budoucnosti má Libye ve srovnání s ostatními severoafrickými a arabskými státy několik výhod, jež by ji mohly posunout směrem, který by na Západě mohl být považován za žádoucí. Je veliká rozlohou – má 1,8 milionu km2 – a poměrně málo lidnatá. Jejích 6,5 milionu obyvatel ji v severoafrickém regionu řadí co do počtu na poslední místo. Zároveň je považována za desátého největšího producenta ropy na světě, má čtvrtý největší HDP na hlavu v Africe a ze všech afrických států nejvyšší index lidského rozvoje. Mimochodem s tímto takzvaným HDI se i mezi arabskými státy drží na prvních příčkách. Uvedená data, za předpokladu, že jsou správná, nemusejí znamenat vůbec nic podstatného. Protože Afrika – a už vůbec ne arabské státy – v posledních desetiletích neprokázala schopnost racionálně distribuovat bohatství celé společnosti ani to, že by byla schopna systematicky své společnosti rozvíjet. Až boje skončí – a dříve či později k tomu dojde – začne se debatovat o obnově země. Již jsme uvedli, že obnovu ropovodů a vodovodů či výstavbu nové infrastruktury je dnes schopno zabezpečit mnoho aktérů. A na rozdíl od mnoha jiných zemí je Libye schopna ji zaplatit. NEZTRATIT NÁSKOK Západ díky tomu, že zatím jako jediný poskytl pomoc, by si neměl nechat proklouznout mezi prsty možnost hrát v budoucí obnově klíčovou roli. Vedle toho může a měl by zdůrazňovat, že jsme byli jediní, kdo přišel na pomoc. A to nikoli kvůli ropě – dvě procenta objemu světové těžby, která se v Libyi realizují, jsou sice zajímavá, ale zase tolik to není – ale kvůli lidem. Na rozdíl od všech ostatních arabských zemí se právě v této dimenzi může pro Západ skrývat výhoda. Tradiční libyjské autority se totiž zkompromitovaly kontakty s Kaddáfím a většina Libyjců jsou mladí lidé. Ti nejspíše nebudou ochotni naslouchat autoritám v míře, na niž jsme až dosud byli zvyklí. Vždyť v arabském světě není neznámé, že tamní společnosti již zkusily všechny existující typy společenskopolitické organizace kromě pluralitní demokracie. Západ by měl být schopen ukázat, že mezi ty, co buď neposkytli pomoc žádnou, nebo její současnou formu kritizují, patří především země, jež jsou samy s demokracií na štíru. A že jejich političtí představitelé byli často ještě víc než ti západní v kontaktech s Kaddáfím. Západ tedy není o nic horší a může se, pokud se dokáže správně propagovat, stát velmi přitažlivým vzorem. LÁKAVÁ PŘEDSTAVA I když výše uvedená slova znějí jako chiméra, nemusí to být čirý idealismus. Vždyť například dnešní Latinská Amerika skýtá obraz, který by ještě před několika málo lety považoval za možný jen naprostý snílek. Pokud se pozitivní posun k demokracii podařil v Latinské Americe, není důvod se domnívat, že by to navždy muselo být nemožné i v arabském, respektive africkém světě. Libye – právě proto, že je mladá, relativně málo lidnatá a v zásadě bohatá – by se mohla stát tím vzorem, který jsme až dosud v této části světa postrádali. Zcela jistě se tak nestane hned a rozhodně to nebude snadné. Ale o tom, zda se Libye stane příležitostí, nebo dalším problémem, bude do značné míry spolurozhodovat i Západ. Když už se pustil do díla v podobě vojenského zásahu, měl by být schopen prosadit své představy i v případě poválečné ekonomické i politické obnovy. Nejde jen o to, že by to pro Západ bylo lepší. Pokud by se v Libyi podařilo nastavit trajektorii postupného demokratického vývoje, bude entitou, která nejvíce získá. Zároveň by nejvíc tratili jeho globální konkurenti, zejména Čína a Rusko. Západ si může upevnit pozici. Nebo by se o to měl alespoň pokusit. *** Z problému může být příležitost. Západ by si ji neměl nechat proklouznout mezi prsty. Foto popis| OSUD VYČTENÝ Z DLANÍ. Libyjská žena by si přála pro svou zemi to nejlepší. Žije v Benghází a na demonstraci proti Kaddáfímu podpořila letecké útoky koalice. Arabské znaky v jejích dlaních v překladu znamenají vzkaz: Miluji Libyi. Foto autor| FOTO: Reuters Foto popis| PRVNÍ LETECKÉ OPERACE. Hned první bombardování bylo úspěšné. Toto se soustředilo na konvoj, který měl pomoci Kaddáfího silám směřujícím k bojové linii. Plné znění zpráv


Foto autor| FOTO: Reuters Foto popis| ŽÁDNÉ PŘÍMĚŘÍ. Rebelové chtějí bojovat až do konce. Tito muži na snímku pořízeném nedaleko Benghází uvítali zprávu o rozhodnutí, že se s Kaddáfím vyjednávat nebude. Foto autor| FOTO: Reuters O autorovi| MICHAEL ROMANCOV, Institut politologických studií FSV UK

Než špatně, to reformy raději nedělat 28.3.2011

Lidové noviny str. 14 VOJTĚCH JANDA

Rozhovor

Reformy jsou v Česku špatně připravené a nedotažené, tvrdí Štěpán Jurajda, ředitel CERGE-EI, které se věnuje ekonomickému výzkumu a doktorským studiím. Podle něj v zemi chybí nezávislá státní instituce, která by reformní nápady politiků vždy důkladně analyzovala. * LN Předpokládám, že jste sledoval daňovou ekvilibristiku okolo důchodové reformy. Jak to na vás působilo? Celá ta agenda není moc přesvědčivá. Nemluvím jen o dramatických změnách v úrovni zvýšení DPH. Je zvláštní, že reforma, která je určující na mnoho generací dopředu, se připravuje takovým způsobem. Když vláda naživo před diváky mění strukturu tak zásadního návrhu, nemůže to budit důvěru ani u laiků, ani u odborníků. A co je na tom nejhorší? Že takový postup se neustále opakuje, reformy jsou u nás často nedostatečně připravené, nejsou dotažené. Zkrátka je to obrázek toho, jak u nás funguje veřejná politika. * LN Takže podle vás je důchodová reforma špatně od základu? Základ je v pořádku. Je tu dobrý důvod, proč reformu dělat. Je správné udělat malý opt-out, tedy vyvedení části úspor z prvního hlavního pilíře. Ale smysl to má jen v okamžiku, kdy se ten opt-out udělá dobře. Jako u všech reforem jsou nejdůležitější praktické detaily implementace. Pokud se udělají špatně, pak je lepší reformu vůbec nedělat a věnovat se parametrickým úpravám prvního pilíře. * LN Jaké detaily máte na mysli? Jde třeba o anonymitu spořitele, která by mohla napomoci snížení nákladů celého systému. Když si představíte, jak dnes funguje penzijní připojištění, velká část výnosů se v systému ztratí kvůli tomu, že se jednotlivé penzijní fondy přetahují o své klienty a dávají bonusy makléřům. To jsou zbytečné náklady. Podobně není nutné platit horentní sazby za vlastní správu úspor. Dnes víme, že aktivní správa portfolií má přidanou hodnotu jen v případě, kdy jdete do skutečně rizikových aktiv, zatímco tady je zřejmé, že většina lidí si vybere relativně pasivní strategii investování. To je ale dobře a nemůžeme jim to mít za zlé. Když si koupíte zmrzlinu a nechutná vám, druhý den si koupíte novou. Když si ale špatně vyberete penzi, zásadně vás to ovlivní na zbytek života. * LN Co byste tedy navrhl? Stát musí dbát na to, aby střadatelům nabídl na prvním místě indexové fondy s kvalitně nastavenou pasivní strategií. Když budete investovat do relativně pasivního portfolia, a pokud stát tyto základní fondy vybere dobře, takže budou dostatečně velké, tak nepotřebujete platit manažerovi nějaké vysoké poplatky. Pokud se tu naopak budeme bavit o dvouprocentních ročních poplatcích z celkových aktiv v systému, tak to nemá žádné opodstatnění. Když takhle budete spořit 35 let, přijdete až o třetinu celkových úspor na důchod. Stát musí především zajistit, aby náklady na provoz pasivního fondu byly nízké. K tomu napomůže i to, že třeba balík peněz střadatelů půjde do fondu například z České správy sociálního zabezpečení anonymně, že fond, který bude ty peníze spravovat, nebude ani vědět, kdo u něj je. Nebudou cílené kampaně. Ušetříte za makléře. * LN Nejjistějším investičním modelem mají být investice do českých státních dluhopisů. Nemyslíte, že je to naopak nejistý způsob spoření? Jak se ukazuje, i nejsilnější ekonomiky mohou v krizi zklamat. Plné znění zpráv


Pokud velká část úspor půjde do českých státních dluhopisů, nepodaří se především splnit jeden z hlavních úkolů důchodové reformy, tedy rozložení rizika. Jako český střadatel byste se měl bát, že stát za 30 let nebude schopen dostát svým závazkům, ať už naslibovaným penzím nebo dluhopisům. Když by k této nepříjemné situaci došlo, určitě byste chtěl mít část svých úspor vystavenou jinému riziku, proto také vyvádíte část finančních prostředků z průběžného systému. Přirovnal bych to ke krachu Enronu, kdy lidé přišli jak o práci, tak o úspory na penzi, které měli uložené v akciích svého zaměstnavatele. Navíc pokud zavedeme úspory do českých státních dluhopisů, zavedeme i automatickou poptávku po zadlužování státu. Rozhodování o reformě zkrátka dostatečně nevychází z kvalitních analýz a to je symptomatické pro českou veřejnou politiku. * LN Hodně se mluví i o dobrovolnosti vyvedení části peněz do fondů. Jaký názor na dobrovolnost máte vy? Já osobně jsem zastánce povinného přechodu. Existuje totiž vážné riziko, že lidé, kteří budou podporu druhého pilíře nejvíce potřebovat, se ho nebudou v dostatečné míře účastnit anebo v něm udělají špatná rozhodnutí. Pokud se lidé nebudou připravovat na to, že důchodová situace bude v budoucnu výrazně horší, mohou se pak objevit v ulicích a skutečně si stěžovat, že jejich situace je neúnosná. Tomu je třeba včas zabránit aktivní snahou. Proto si myslím, že je lepší, aby to nebyl dobrovolný přechod. * LN Když říkáte, že reformy u nás nevycházejí z kvalitních analýz, v čem je problém? Vidím dvě hlavní příčiny. Jednak absenci zákona o státní službě, jednak fakt, že na konci komunismu tu byly sociální vědy ve velmi špatném stavu a sociální vědy, jako ekonomie, sociologie, politologie, jsou velmi důležité pro kvalitní vykonávání vlády. A na té závisí svým způsobem i legitimita vládnutí. * LN V jakém smyslu? Pokud ve státní správě nemáte kvalitní nezávislé ekonomy nebo pokud nemáte vytvořeny nezávislé instituty, které by vyhodnocovaly dopady vládních opatření, ocitáte se ve vzduchoprázdnu. Jediným dostatečně kvalitním dlouhodobým týmem byla Bezděkova komise. To byl první dobrý případ, kdy si politické strany řekly o nezávislé odborné vyhodnocení svých vlastních návrhů. * LN Vláda má ale třeba dobře známý NERV. I když je pravda, že její členové z přestavené důchodové reformy také nebyli příliš nadšení. NERV je výborná věc. Já jsem určitě rád, že takový poradenský orgán existuje. Nicméně co je NERV? Je to malý počet lidí, kteří to dělají dobrovolně, zdarma, navíc ke svým hlavním pracovním povinnostem. Tady chybí nezávislá státní instituce, která by vychovávala lidi s analytickou schopností, kteří by radili politikům s reformami, aby je nepokazili. Takový státní institut funguje například v Nizozemsku. Ve Velké Británii zase existuje Institute For Fiscal Studies, který je částečně financován ze zakázek vlády, částečně z jiných zdrojů a skutečně poskytuje přesvědčivé a důkladné analýzy dopadů státních projektů a reforem. * LN Dost dobře si nedokážu představit, že by podobný návrh v Česku padl na úrodnou půdu... Politici by se měli oprostit od strachu, že když vytvoří nezávislou analytickou jednotku, nebude jim hrát do karet. Zkrátka by se to muselo udělat tak, aby se politické strany nemusely bát, že by takový úřad byl ovládnut lidmi z tábora jejich politických protivníků. Pokud totiž předložíte skutečně kvalitní analýzu, tak se konečně dostáváte od diskusí typu „já si myslím, že to pomůže, já si myslím, že je to opačně“. Spousta věcí v ekonomii se dá užitečně vyhodnotit a tato část ekonomické profese tu podle mého názoru zkrátka chybí. * LN Máme takové nezávislé odborníky, kteří by v takovém orgánu mohli sedět? Těch lidí je stále více a tady zkusím říci, že do značné míry i díky CERGE-EI, našemu společnému pracovišti Národohospodářského ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. Téměř dvacet let tu vzděláváme doktorandy a provádíme výzkum na evropské a světové úrovni. Naši absolventi dnes pracují ve všech mezinárodních organizacích, které vás napadnou. Pět procent jich působí nebo působilo v MMF, naši lidé jsou dnes i v ČNB, ve výzkumu i v bankovní radě, především se ale uplatňují na špičkových světových univerzitách jako profesoři. Ti lidé dostupní jsou. Jde jen o to, zda bude ochota je využít.



* LN Hovořil jste o tom, že sociální vědy po pádu komunismu byly ve špatném stavu a že se to nepodařilo napravit. Ono se obecně o českém vysokém školství nehovoří zrovna v superlativech. Kde se stala chyba? Vždyť od zmiňované éry komunismu uběhlo dvacet let... To je zásadní otázka. Stačí se jen podívat, v jak kvalitních vědeckých časopisech naši vědci v sociálních a humanitních vědách publikují. Pokud kvalitu vědeckých časopisů rozdělíme na třetiny, čeští sociální vědci publikují téměř výlučně v té nejspodnější třetině – na rozdíl od sociálních vědců v Rakousku, Nizozemsku, Švédsku a dalších malých zemích. My na CERGE-EI vyprodukujme podle vládní databáze výstupů vyšší podíl publikací v horních dvou třetinách nejkvalitnějších časopisů než zbytek Univerzity Karlovy nebo zbytek Akademie věd za sociologii, ekonomii, psychologii a politologii dohromady. * LN Proč je práce vědců tak nekvalitní? Nikdo není ochoten vědce za kvalitní práci ohodnotit. Sociální vědy jsou v České republice v porovnání s ostatními obory podfinancované, to například vychází z posledního výstupu mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací. To ale není jediný problém. Peníze na vědu také ne vždy jdou tam, kam by měly jít. To znamená do kvalitní vědy. Právě probíhající reforma financování výzkumu, vývoje a inovací v sociálních vědách funguje přesně opačně, než by měla, a motivuje výzkumníky, aby vyráběli lehce dostupné a méně kvalitní výstupy. To, co Rada vlády pro výzkum vývoj a inovace zavedla, a to, co zřejmě bude zavádět v budoucích dvou třech letech, funguje skutečně cíleně proti kvalitnímu výzkumu v sociálních vědách. Další příklad špatně provedené obecně potřebné reformy. * LN Co by měl tedy stát v tuto chvíli udělat? V sociálních vědách by měl zastavit implementaci toho, co se začalo dělat před dvěma lety, tedy odměňování nevhodným způsobem. Špatné motivace jsou horší než žádné motivace. * LN V čem je CERGE-EI jiné než ostatní vědecká pracoviště, když se vám daří produkovat kvalitní výstupy? Fungujeme podobně jako americké univerzity. Teď se nebavím o úrovni podpory, ale o procesu, který určuje, které výzkumníky najmete a propustíte, koho budete odměňovat a za jaký typ práce. K tomu využíváme poradní orgán složený z předních světových ekonomů, včetně nositele Nobelovy ceny. Vytváří se tak naprosto stejný vnitřní konkurenční tlak, který byste cítil na jakékoli americké či západoevropské univerzitě. * LN A jak se vyrovnáváte s podmínkami financování, o kterých jste hovořil? Nám se v posledních dvaceti letech podařilo, za přispění především Akademie věd a Univerzity Karlovy, vytvořit prostředí, které do jisté míry odizolovalo naše výzkumníky od těchto tlaků. Pokud reforma financování vědy bude pokračovat tak, jak pokračuje, bude to dlouhodobě neudržitelná situace i pro naše pracoviště. *** Reformy jsou u nás často nedostatečně připravené, nejsou dotažené. Zkrátka je to obrázek toho, jak u nás funguje veřejná politika. Šéf CERGE-EI Štěpán Jurajda Získal doktorát na University of Pittsburgh v roce 1997 a po ročním hostování na Princeton University začal působit na CERGE-EI. Čtyři roky působil jako zástupce ředitele pro výzkum a od roku 2009 je ředitelem CERGE-EI. V roce 2004 obhájil habilitaci na FSV UK a získal Cenu Otto Wichterleho, kterou uděluje Akademie věd ČR vědcům do 35 let. V letech 2005 až 2010 byl členem výkonného výboru Evropské asociace ekonomů práce, je členem předsednictva České společnosti ekonomické, členem Akademického sněmu AV ČR a předsedou Oborové komise pro sociální a humanitní vědy Grantové agentury ČR. Pracoval jako konzultant pro Světovou banku, UNDP, EBRD či Evropskou komisi a pravidelně publikuje v předních mezinárodních vědeckých časopisech. Pokud velká část úspor půjde do českých státních dluhopisů, nepodaří se splnit jeden z hlavních úkolů důchodové reformy, tedy rozložení rizika. Jako český střadatel byste se měl bát, že stát za 30 let nebude schopen dostát svým závazkům. Plné znění zpráv


Foto autor| FOTO LN - FRANTIŠEK VLČEK

Mahulena Svobodová: Zateplení fasády a nová okna nemusí přinést žádoucí úspory 2.3.2011

E15

str. 06

Speciál - parlament & byznys Martin Zika

Architektka Mahulena Svobodová se v současnosti zabývá snižováním energetické náročnosti u specifického druhu staveb – památkově a kulturně cenných budov. A mimo jiné tvrdí, že by veřejné instituce měly sídlit v „zelených budovách“, stát by měl jít v tomto příkladem. * E15: Při seznamování s vaší prací jsem narazil na pojem zelená architektura. Můžete ho vysvětlit? V první řadě je třeba říct, že asi ne všichni tento pojem chápou stejně. Já ho chápu obecněji ve smyslu nejen zdravého životního prostředí, podpory obnovitelných zdrojů energie a udržitelné užívání těch primárních, ale také jako krásné a podnětné prostředí pro život. Je to tedy architektura určitým způsobem ekologická, což lze ale také chápat různě. Samozřejmě sem patří problematika spotřeby energie staveb, která je dána českými normami. Například, co to je nízkoenergetický či pasivní dům, je přesně dané. Zelená architektura má ale několik dalších aspektů. Třeba jaké materiály se při stavbě používají, respektive zda jsou ekologické, přičemž je v této věci třeba zvažovat prakticky totéž, co u biopotravin. * E15: Jak to myslíte? U biopotravin je nutné klást si otázky typu, zda je biomrkev vypěstovaná v Chile a dovezená do ČR ekologičtější než mrkev tuzemská, která ale nemá příslušný certifikát. Analogicky to platí i pro stavební materiály. Mimo jejich výrobu je důležitý i způsob a vzdálenost dopravy na stavbu nebo to, zda ve chvíli, kdy doslouží, přírodě uškodí, nebo naopak. Zároveň je možné uvažovat o míře ekologičnosti ve smyslu společenském či kulturním. Například rekonstrukci ve stávající zástavbě či novostavbu v existující struktuře města v principu považuji za ekologičtější než ekologickou stavbu na nově zabraném pozemku nebo mimo existující strukturu. * E15: V poslední době se specializujete na takzvané zelené památky. O co jde? Náš projekt Zelené památky vznikl jako zakázka Státního fondu životního prostředí. Jeho smyslem bylo hledat příklady staveb, které byly obnoveny s ohledem na šetrné využívání zdrojů energie, a jejich památková hodnota nebyla touto úpravou ohrožena. Naopak lze říct, že dala stavbě perspektivu budoucí existence a je příkladem kvalitní architektury. Zelená památka ovšem může být rovněž stavba, která není památkově chráněna podle zákona. Pokud jde o samotný termín zelené památky, vymysleli jsme si ho sami právě pro potřeby zmíněného projektu, byť podobné iniciativy existují i v zahraničí. Například v USA se tomu věnuje organizace Historic Green. * E15: V čem spočívají hlavní rozdíly při rekonstrukci s cílem snížit energetickou náročnost běžné stavby a stavby, která má určitou historickou, kulturní či společenskou hodnotu? Pro oba typy staveb platí, že je potřeba postupovat maximálně uvážlivě a konzultovat všechno s odborníky, protože jakékoli úpravy, jako je například zateplení fasády stávající stavby, vždycky znamenají změnu jejího chování. To může přinést různé nežádoucí efekty, jako vznik plísní, takže je potřeba naučit se jinak budovu užívat, třeba změnit způsob větrání a tak dále. A tím spíš je opatrnost na místě u staveb, jejichž charakter chcete, nebo musíte zachovat. Takové stavby by nemělo být možné – zjednodušeně řečeno – dokola obalit polystyrenem a vyměnit všechna okna. U památkově cenných staveb je nutné brát zvláštní ohled na jejich původní charakter, avšak ze zkušeností nabytých v průběhu projektu víme, že je možné i památkově hodnotnou stavbu upravit tak, aby byla úspornější, a přitom ji nezničit.



* E15: Co se tedy dá u těchto budov dělat jiného? Často bývá levnější, a z hlediska životnosti a celkové kvality stavby také udržitelnější, zvolit kombinaci menších opatření. Například pouze zateplení fasády směrem do dvora, popřípadě vůbec žádné fasády, ale jen vodorovných konstrukcí, třeba stropu nad vrchním patrem nebo půdy. Výrazně zlepšit tepelné vlastnosti oken lze často, nejsou-li úplně zničená, kvalitní opravou či přidáním těsnění. Výrazně pomoci ale může obyčejné vysušení spodní stavby a sklepů, což by měl být jeden z prvních kroků. Všechny tyto úpravy je pak dobré kombinovat s moderními technologiemi. Využít solární kolektory na ohřev teplé užitkové vody, dešťovou vodu ke splachování nebo osadit střechu fotovoltaickými články, a získat tak vlastní elektřinu alespoň pro osvětlení společných prostor a podobně. Velké úspory zpravidla přinese také výměna nebo úprava systému vytápění, kvalitní centrální zdroj vytápění s možností individuální regulace pro jednotlivé části stavby, například byty. Případně pomůže využití systému inteligentního řízení budov. Rozhodně u těchto staveb platí, že je každá jiná a pro každou z nich je nutné vymyslet komplex úprav takzvaně na míru. * E15: Takže nelze říct, že by rekonstrukce památkově cenné stavby musela být nutně dražší? Myslím si, že ne, záleží na každé jednotlivé stavbě. U památek je sice, jak už bylo řečeno, potřeba klást důraz i na zachování jejich hodnoty či charakteru, ale mnohé historické stavby mají velmi dobré přirozené vlastnosti, které je možné citlivě a efektivně doplnit podle dnešních představ. * E15: Je správná domněnka, že kdyby stát více tlačil na proměnu památkových staveb na zelené památky, mohlo by to přinést nezanedbatelnou úsporu státnímu rozpočtu? Především si myslím, že by stát měl jít v tomto směru příkladem. Veřejné instituce by měly sídlit v zelených budovách, novostavby rozhodně. Na rozdíl od většiny soukromých investorů má stát prostředky na to, aby opravil a užíval také památkově cenné stavby. Navíc by tak dal najevo, že je to správné. Stačí si totiž uvědomit to, co se píše v evropské směrnici o energetické náročnosti staveb: podíl „obyčejných“ budov, tedy bez vlivu průmyslu, na spotřebě energie v EU je 40 procent. Celková spotřeba energií po dobu životnosti stavby by se tedy měla stát důležitým hodnotícím kritériem při soutěžích na stavbu či rekonstrukci státem vlastněných staveb. * E15: Mohla byste uvést příklad úspory energie, jaké lze při rekonstrukci dosáhnout, na konkrétní zelené památce? Napadá mě rekonstrukce dvou sousedících činžovních domů z konce 19. století v Praze na Janáčkově nábřeží. Byly obnoveny v mnohém nad možnosti běžného stavebníka, ale princip jejich renovace je z hlediska snižování energetické náročnosti u památkově cenných staveb příkladný a široce použitelný. Domy stojí na území Pražské památkové rezervace, jeden z nich je kulturní památkou. Cílem bylo vybudovat zde byty v luxusním standardu. Výhodou bylo, že se domy opravovaly v celku, ne byt po bytě. Fasády zůstaly nezatepleny, byla posílena tepelná izolace stropů, okna byla opravena nebo vyměněna za přesné kopie, byl instalován centrální zdroj vytápění a tak dále. Díky všem provedeným opatřením dnes jeden dům dosahuje úspor na spotřebě energií o 34 procent oproti původnímu stavu, druhý pak o zhruba 20 procent. * E15: Jaká je obecně v ČR v oblasti zelených památek situace? Kolik existuje příkladů, jaký jste právě uvedla. Jaká je ochota institucí dělat podobné projekty? Příkladů je zatím velmi málo. Rakouský architekt Georg Reinberg v publikaci, kterou připravujeme, píše, že i když je v jeho zemi spousta novostaveb v pasivním standardu, tak chráněných staveb, jež by byly rekonstruovány byť do nízkoenergetického standardu, je velice málo. A když si uvědomíme, že Rakousko je v oblasti zeleného stavění oproti Česku hodně napřed, je jasné, že u nás je situace v oblasti zelených památek ještě horší. * E15: Čím to je? Obecně lze říct, že téma zeleného stavění je u nás stále hodně nové a v případě památek není žádná ucelená strategie. Rekonstrukce těchto budov, i když není cílem dosáhnout třeba nízkoenergetického standardu, je totiž mnohem komplexnější, než když se staví dům takzvaně na zelené louce. Situaci v této oblasti rozvířil program Zelená úsporám, protože nijak nezohledňoval, jestli je stavba památkově chráněná nebo cenná, či ne. Plné znění zpráv


* E15: K tomu se vyjadřovali také památkáři, říkali, že Zelená úsporám může situaci negativně ovlivnit. V čem je podle nich problém? Měli oprávněnou obavu, že spousta domů, které nejsou památkově chráněné, ale přitom jsou nějakým způsobem cenné, bude zničena. Často je totiž snižování energetické náročnosti chápáno pouze jako zateplení fasády a výměna oken. Jenže tenhle model je pro stavby, které si mají zachovat nějaký charakter, nepoužitelný. Proto Státní fond životního prostředí později přišel s projektem, který jsme nazvali Zelené památky. A jak už jsem zmínila, programy na podporu snižování energetické náročnosti typu Zelená úsporám by měly být mnohem komplexnější a určité věci neumožnit. Například v Rakousku nelze po získání dotace na snížení spotřeby energie při rekonstrukci použít plastová okna, protože je stát nepovažuje za ekologická ani vhodná. * E15: A došlo k poškození, nebo dokonce zničení kulturní nebo historické hodnoty nějaké takové stavby? Nevím, jestli se to stalo u nějaké národní kulturní památky. Ale u budov, které my považujeme za kulturně cenné, což je třeba i běžná výstavba v centrech měst, dochází k masivnímu ničení. Stačí se projít po kterémkoliv českém městě nebo vesnici a uvidíte spoustu polystyrenem obložených fasád do ulice a plastových oken. * E15: Jak tomu předcházet? Chybí jasně nastavená komplexní pravidla, která by koordinovala všechna relevantní hlediska, to znamená ochranu památkového fondu, územní rozvoj, energetickou náročnost budov či strategii hospodaření s energiemi. To všechno by mělo být zvažováno při povolování rekonstrukcí stavebními úřady a pak by také měli mít památkáři jasno a důrazně trvat na tom, co všechno se bude chránit. Zároveň by měla existovat dlouhodobá strategie osvěty, aby co nejvíc lidí chápalo, že zdravé a krásné prostředí pro život je v jejich vlastním zájmu. *** Mahulena Svobodová Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, obor politologie, mezinárodní a teritoriální studia, a Fakultu architektury Technické univerzity v Liberci, obor architektura a urbanismus. Získala také postgraduální Fulbrightovo stipendium na newyorské Kolumbijské univerzitě Graduate School of Architecture. Byla členkou studia Olgoj Chorchoj, spolupracovala s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy a v současnosti působí jako odborná koordinátorka projektu Zelené památky. Na rozdíl od většiny soukromých investorů má stát prostředky na to, aby opravil a užíval také památkově cenné stavby Foto autor| Foto E15 Robert Zlatohlávek

S čím se musí potýkat ČEZ na Balkáně? 25.3.2011

PRO-ENERGY str. 28 Elektroenergetika Adam Bradáč

Přes řadu politických i ekonomických problémů mohou být akvizice ČEZ v balkánském regionu stále ještě perspektivní, zejména pak v Albánii. okem 2005 zahájila česká energetická společnost ČEZ zahraniční expanzi, jejímž dlouhodobým cílem byla snaha získat vůdčí postavení na energetických trzích střední a jihovýchodní Evropy, zejména pak v Albánii, Bulharsku a Rumunsku. Díky vhodně zvolené strategii se ČEZ stává nejen důležitým hráčem celé oblasti, ale také prostředníkem celkové modernizace zemí regionu. Balkán může představovat velkou šanci pro znovuvzkříšení dobrého jména českého průmyslu nebo být jeho pomyslným „Waterloo“, definitivním koncem jeho dřívějšího věhlasu. Plné znění zpráv


BULHARSKÝ KLÍČ K ÚSPĚCHU? Úspěšná účast na privatizačním tendru v Bulharsku znamenala pro společnost ČEZ převzetí 67 % akcí tří místních distribučních společností od bulharského státu. Akvizice v hodnotě několika miliard korun tak umožnila skokově navýšit počet zákazníků ČEZ o 1,9 milionu. Distribuční společnosti Elektrorazpredelenie Sofi a Oblast AD, Elektrorazpredelenie Pleven AD a Elektrorazpredelenie Stolichno AD se v roce 2008 transformovaly do společnosti CEZ Razpredelenie Bulgaria AD. Tato společnost zásobuje firmy a domácnosti na území cca 39 000 km 2, což je zhruba 35 % celkové rozlohy státu (110 910 km 2), přičemž celkové množství elektřiny, které projde těmito distribučními sítěmi, činí zhruba 8 TWh. Podíváme-li se na celkovou hrubou výrobu elektřiny v Bulharsku za rok 2009, pak se dostaneme k číslu 42,789 TWh, přičemž zhruba 7,735 TWh se vyvezlo do sousedních států, především pak do Makedonie, Řecka, Srbska a Rumunska. Z těchto čísel tak vyplývá, že podíl energie, dodávaný ČEZ, dosahuje 18,7 % z celkové výroby v zemi. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že je zásobování energií v Bulharsku naprosto stabilizované, není tomu tak. Fungování bulharské energetiky, podobně jako je tomu u sousedních zemí, je přímo závislé na dovozu primárních zdrojů z Ruské federace. Tato závislost je markantní především v jaderné energetice, neboť to byly právě ruské firmy, které dodávaly a stále dodávají technologie pro jaderné elektrárny. Díky tomu je dnes Bulharsko stoprocentně závislé na ruském jaderném palivu, stejně je tomu i u dodávek zemního plynu. Spolehlivost těchto dodávek je však přímo úměrná mezinárodní stabilitě, což se v negativním světle ukázalo při plynových krizích v lednu 2006 a 2009, kdy Rusko přerušilo dodávky zemního plynu do země. Tento kritický nedostatek pak musely alespoň částečně řešit teplárenské společnosti. Ovšem ani v případě uhlí není situace optimální, neboť dovozní závislost této komodity se pohybuje mezi 35–40 %. Vezmemeli však v potaz 100% závislost na ruském plynu, pak lze brát i třetinovou dovozní závislost uhlí stále ještě coby přijatelný poměr. Z tohoto pohledu se jeví dokončení akvizice černouhelné elektrárny Varna (TEC Varna EAD) společností ČEZ v roce 2006 jako racionální krok. Hlavní výhodou této elektrárny je především její poloha, neboť leží u černomořského přístavu, což představuje nezanedbatelnou logistickou výhodu. Instalovaný výkon 1 260 MW (jedná se o 6 monobloků, každý po 210 MW) řadí rázem společnost ČEZ mezi přední producenty elektřiny z uhlí nejen v Bulharsku, ale i na celém Balkánském poloostrově. KAUZA BELENE Další významný problém, se kterým se energetický sektor v Bulharsku musí dennodenně potýkat, spočívá ve vnitropolitické nestabilitě. Ta se spolu s všudypřítomnou korupcí neblaze podepisuje na deformaci transparentního podnikatelského prostředí. Jako typický příklad nám může posloužit kontroverzní projekt výstavby jaderné elektrárny v Belene. Do veřejné soutěže na strategického partnera při výstavbě a následném provozu této jaderné elektrárny se přihlásilo několik zahraničních společností, mezi nimiž byla i akciová společnost ČEZ. V tendru o 49% podíl ve společnosti Belene Power Company (zbylý, majoritní podíl měl již předem připadnout ruské firmě Atomstrojexport) však ČEZ neuspěl. V říjnu 2008 tak byl coby strategický partner představen německý koncern RWE. Během následujícího roku však vrcholný management německé společnosti z celého projektu kvůli nesrovnalostem ve financování vycouval. Z auditu, který si na základě krachu jednání s RWE nechal vypracovat bulharský ministr energetiky Trajdo Trajkov, vyplynulo, že z dosud proinvestovaných 500 miliónů eur nebyla plná polovina vyúčtována. Praxe, kdy jsou politické špičky najímány jako „konzultanti“ za nepřiměřené sumy peněz je běžná po celém Balkáně, Bulharsko samozřejmě nevyjímaje. V souvislosti se smlouvami o vývozu elektřiny z Bulharska do sousedních států jsou tři bývalí ministři obžalováni z přijetí úplatku. Poté, co se z projektu stáhla německá společnost RWE, nabídla Bulharsku ruská strana úvěr ve výši dvou miliard eur, aby mohla výstavba dále pokračovat. V situaci, kdy Sofi e tuto nabídku akceptovala, se do hry vložil Brusel, který prosazuje dostavbu elektrárny za přispění evropského, nikoliv výlučně ruského kapitálu. Mezitím se z původně odhadované ceny čtyř miliard eur projekt vyšplhal až na deset miliard eur. Události kolem dostavby jaderné elektrárny v Belene tak již spíše připomínají geopolitickou hru, než běžný obchodní spor. O tom ostatně vypovídá i ofi ciální postoj vysokých ruských státních úředníků, jako je např. ruský velvyslanec při EU Vladimír Čižov, který nepřímo naznačil, že bulharská účast v projektu South Stream je závislá na postoji bulharské vlády k dostavbě elektrárny v Belene. S touto vnitřní politickou nestabilitou úzce souvisí i absence jednotného dokumentu o státní energetické koncepci. V situaci, kdy je energetický průmysl úzce provázaný s místní politickou elitou, která usiluje o zachování současného stavu, je velmi obtížné posilovat energetickou nezávislost státu, což by měl být nejen bulharský, nýbrž i evropský zájem. Pokud v budoucnosti nastane lepší politické klima, které dovolí přijmout jednotný dlouhodobý koncept energetické bezpečnosti státu, pak může dojít ke zpřehlednění dosud



neprůhledných mocenských vazeb na průmysl. Bulharský energetický trh proto do budoucna skýtá zajímavé možnosti. VĚTRNÉ RUMUNSKO Dalším trhem, na který se energetická společnost ČEZ rozhodla vstoupit, se stalo Rumunsko. Díky úspěchu v privatizačním procesu v roce 2005 získala společnost ČEZ 51% podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S. A. Touto transakcí, jejíž hodnota se vyšplhala na 166,5 milionu eur, získal ČEZ na 1,4 milionu nových koncových zákazníků, a to na území o rozloze 41 828 km 2, tedy zhruba 18 % z celkové rozlohy státu (238 391 km 2). O dva roky později došlo k rozdělení této společnosti na dva celky. Jedna část se transformovala na prodejní společnost s názvem CEZ Vanzare a zabývá se prodejem elektřiny koncovým zákazníkům. Druhá část původní společnosti se přeměnila na CEZ Distributor S. A. se zaměřením na distribuci elektrické energie. V roce 2009 pak ČEZ odkoupil minoritní balík akcií obou těchto společností, čímž se stal jediným vlastníkem. Důležitým krokem pro působení společnosti ČEZ v Rumunsku se stala akvizice největší větrné pevninské farmy v Evropě s celkovým výkonem 600 MW, ležící v oblasti Dobrudža, která je v blízkosti delty řeky Dunaje u obcí Fontanele a Cogealac. Pro srovnání, dosud největší větrná farma ve Whitelee, ve Skotsku, nedosahuje ani poloviny z celkového výkonu rumunské větrné farmy. Investice v celkové hodnotě 1,1 mld. eur je rozfázována do dvou etap. V první fázi projektu (u Fontanele), který byl dokončen koncem roku 2010, bylo uvedeno do provozu 139 turbín, přičemž každá z nich by měla mít výkon 2,5 MW. Dohromady se tedy jedná o 347,5 MW. Druhá fáze v okolí obce Cogealac zahrnuje 101 nových turbín, tedy 252,5 MW výkonu. CEZ Vanzare za tuto akvizici dostane od rumunského energetického regulačního úřadu (ANRE) tzv. zelené certifi káty, jde o podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. S těmito certifi káty pak může dále obchodovat na trhu. Ani v Rumunsku se však ČEZ nevyhnul problémům s naplněním svých strategických plánů. Ve druhé polovině minulého roku se objevily problémy s dostavbou druhé fáze větrného parku u obce Cogealac, kterou brzdí místní úřady. Ve stejném časovém období se management společnosti rozhodl upustit od svých plánů na výstavbu paroplynové elektrárny o výkonu 400 MW, která měla původně stát ve východorumunském městě Galati. Původní projekt, na kterém měl ČEZ spolupracovat s rumunskými společnostmi Termoelectrica a Electrocentrale Galati se týkal modernizace místní tepelné elektrárny a výstavby paroplynové elektrárny. Při vypracování studie proveditelnosti se však podle ČEZ ukázalo, že by byl takto pojatý projekt, který počítal s rozsáhlými demolicemi stávajících budov i s budováním plynovodu, příliš technicky i finančně náročný, tudíž pro společnost neprůchodný. BULHARSKO-RUMUNSKÉ ROZDÍLY Srovnáme-li současnou situaci těchto zemí na poli energetické bezpečnosti, zjišťujeme, že v Rumunsku panuje, na rozdíl od sousedního Bulharska, větší shoda a ochota věnovat se energetické bezpečnosti státu, o čemž svědčí i kontinuita při tvorbě základních strategických dokumentů. Jeden z nejdůležitějších dokumentů, schválený v září 2007, nese název: Energetická strategie Rumunska v letech 2007–2020. Nejdůležitějším cílem této strategie je celkové zvýšení bezpečnosti zásobování energií, a to jak z hlediska vhodného palivového mixu – využití jaderné energie, uhlí a obnovitelných zdrojů, tak i z hlediska možné infrastruktury. Součástí dokumentu je i explicitně vyjádřená podpora veškerým snahám Evropské unie při vytváření jednotné evropské energetické politiky, samozřejmě s akcentem na rumunské národní zájmy. V přístupu politické reprezentace lze spatřit jeden z nejvýraznějších rozdílných rysů energetických politik Rumunska a Bulharska. Zatímco bulharští politici mají často úzké osobní vazby na ruské firmy, kterým někdy výrazně pomáhají prosazovat jejich strategické plány, tak u jejich rumunských kolegů tato promoskevská orientace není zdaleka tak silná. Jisté naděje na zlepšení vnitropolitické situace v Bulharsku slibuje nová středo-pravicová vláda pod vedením Bojka Borisova, který v roce 2009 drtivě zvítězil ve volbách i díky své proevropské orientaci. Na příkladu postoje jeho vlády k problematice jaderné elektrárny v Belene uvidíme, zda-li se bude jednat o razantní či kosmetickou změnu politického stylu. Avšak i před Rumunskem stojí několik těžkých zkoušek. Předně, nedostatek financí, zapříčiněný globální ekonomickou krizí, ztěžka dolehl i na rumunský energetický sektor. Mezi investory, kteří se rozhodli upustit od plánu dostavět do roku 2017 další dva bloky jaderné elektrárny Černavoda, byl i ČEZ (dále pak GDF Suez, RWE a Iberdrola). Z původní šestice zahraničních investorů tak zůstali pouze dva – a sice Enel a Arcelor Mittal.



Jedná se tak většinou o firmy, které se spolu se společností ČEZ staly v roce 2007 spoluzakladateli organizace s názvem Sdružení dodavatelů energie v Rumunsku. Toto spojení má za cíl reprezentovat a propagovat společné ekonomické zájmy, rozšiřovat rozsah svého výzkumu, expertní činnosti apod. Rumunská vláda tak v současné době čeká, zda zbývající investoři projeví zájem o navýšení svých podílů v tomto projektu, popřípadě zda bude nucena hledat nové. Výstavbu však netlumí pouze problémy s financováním takovéto stavby, ale i plány Evropské unie na zavedení tržních cen energie, které investorům nezaručují, že se ceny energie udrží – to může negativně ovlivnit návratnost vložených investic. Rumunská vláda si však nemůže dovolit s opatřeními příliš dlouho otálet, neboť se zavázala, že do roku 2020 nahradí zhruba třetinu svých zastaralých elektráren. NADĚJNÁ ALBÁNIE? Dalším trhem, kam se rozhodl ČEZ investovat, se stala na sklonku první dekády 21. století Albánie. Společnosti ČEZ se na počátku roku 2009 podařilo získat za zhruba 102 milionů eur majoritní 76% podíl ve společnosti OSSH (Operatori i Sistemit te Shperndarjes Sh. A), která spravuje jediný distribuční systém elektrické energie v zemi, s hrubou roční dodávkou elektřiny okolo 5,3 TWh. Zbylých 24 % akcií společnosti si ponechal albánský stát. Během téhož roku zaregistroval ČEZ dvě nové, 100% dceřiné společnosti, a sice: CEZ Albania Sh. A, která se zaměřuje na podporu aktivit a poskytování podpůrných služeb Skupině ČEZ v Albánii. Druhou společností je pak CEZ Trade Albania Sh. P. K., jež má pověření k obchodování s elektrickou energií v zemi. Podíváme-li se na situaci energetického sektoru v zemi, zjistíme několik zásadních specifi k Albánie oproti jiným státům v regionu. Předně, výroba elektrické energie v Albánii, na rozdíl od Bulharska či Rumunska, nezávisí na výrobě tepelných elektráren, ale primárně na vodních zdrojích. Tyto hydroelektrárny se podílejí 98 % na objemu veškeré vyrobené energie, přičemž energie získaná z tepelných elektráren má malý význam. V Albánii je v současnosti na 90 malých vodních elektráren, z nichž většina byla postavena před rokem 1990. Díky této zastaralosti je v současné době v provozuschopném stavu pouze 37 z nich. Průměrná životnost hydroelektráren je v průměru 30 let, takže Albánie bude muset v nejbližší době čelit dalším odstávkám hydroelektráren, což slibuje zajímavý investiční potenciál pro zahraničního investora typu ČEZ. Hlavní problém, který energetický sektor v Albánii těžce sužuje, se týká především velmi špatného technického stavu přenosové a distribuční sítě, ve které se v roce 2009 „ztratilo“ neuvěřitelných 41 % elektrické energie vyrobené z domácích zdrojů. O rok předtím činily tyto ztráty dokonce víc než 58 %. Díky těmto ztrátám není Albánie schopná plně uspokojit domácí poptávku po elektřině a musí elektrickou energii dovážet. Mezi roky 2008–2009 činil poměr mezi výrobou elektřiny a importem ze zahraničí zhruba 60 ku 40 procentům. Špatný technický stav distribučních sítí také často způsobuje přetížení sítí a časté výpadky proudu. Díky výpadkům čelí albánská pobočka společnosti ČEZ stovkám žalob místních podnikatelů, kterým časté výpadky proudu negativně ovlivňují podnikání. ČEZ se proto zavázal, že letos dojde k rozsáhlým rekonstrukcím rozvoden, rozvoden nízkého napětí a výměně transformátorů. Celková suma těchto investic jde do stovek milionů korun. Kromě špatného technického stavu rozvodné sítě jsou dalším obrovským problémem vysoké ztráty, které jdou na vrub častým krádežím elektřiny a především neochota místního regulačního úřadu zvýšit výkupní cenu elektřiny. Přes finanční ztráty, které ČEZ v posledním roce v Albánii utrpěl, vykázala albánská akvizice za loňský rok provozní zisk. Podle mého názoru bude v příštích letech balkánská akvizice ČEZ jednou z nejdynamičtějších zahraničních akvizic ČEZ vůbec. Albánie má pro to všechny předpoklady, kterými jsou: rostoucí poptávka po elektřině, nevyužitý potenciál hydroelektráren či eliminace energetických ztrát v důsledku špatné rozvodné sítě. Toto vše dělá z Albánie jeden z nejzajímavějších investičních trhů nejen na Balkáně, ale i v celé Evropě. LITERATURA: [1] HAVERKAMP, Jan; KOVAČEV, Petko Bulharská energetická koncepce a politické zájmy. [online]. 2010. [cit. 2011–01–27]. Dostupné z WWW [2] Ofi ciální webové stránky společnosti ČEZ [3] Rusko tlačí na Bulharsko kvůli jaderné elektrárně. [online]. 2010. [cit. 2011– 26–01]. Dostupné z WWW < http:// www.euractiv.cz/energetika/clanek/ rusko-tlaci-na-bulharskokvuli-jaderneelektrarne007679>. [4] Fantanele je největší. [online]. 2010. [cit. 2011–26–01]. Dostupné z WWW . [5] ČEZ vycouval ze stavby elektrárny v rumunském Galati kvůli nečekaným nákladům. [online]. 2010. [cit. 2011– 26–01]. Dostupné z WWW . [6] Na jadernou energetiku ve východní Evropě nejsou peníze. [online]. 2010. Plné znění zpráv


[cit. 2011–26–01]. Dostupné z WWW . [7] Informace o Albánii. Dostupné z WWW . [8] ČEZ News.[online]. 2010. [cit. 2011–26– 01]. Dostupné z WWW. Foto popis| Obrázek č. 1: Mapa zemí (mimo ČR), ve kterých má ČEZ své zahraniční aktivity. Jsou jimi: Nizozemsko, Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Albánie, Turecko. Foto popis| Obrázek 2: Větrná farma Fantanele v Rumunsku (jaro 2010) Foto popis| Obrázek č. 3: Hydroelektrárna pod přehradou Komani O autorovi| Adam Bradáč, student Karlovy univerzity, O AUTOROVI ADAM BRADÁČ je studentem 1. ročníku magisterského studia Mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity, Institutu politologických studií. Článek představuje podstatnou část jeho seminární práce, věnované akvizicím ČEZ na Balkáně. Kontakt: [email protected]

Třetí fáze TV Nova 4.3.2011

Pátek Lidových novin str. 20 Veronika Bednářová

Téma

Generální ředitel Novy Vladimír Železný vybudoval úspěšný kolos s estrádami, prezident společnosti CME Adrian Sarbu zase komerci s lidskou tváří. Teď nastává třetí fáze televize Nova, pojmenovat by šla jednoduše ÚPADEK. Devadesátá léta a Vladimír Železný, nultá léta třetího tisíciletí a Adrian Sarbu. Dva silní, kreativní a charismatičtí šéfové. Železný televizi Nova vybudoval a získal jí neochvějnou pozici na trhu. Adrian Sarbu tuto pozici udržel a nechával lidi kreativně pracovat. Teď však změnil strategii, utáhl finanční kohouty, a díky tomu, alespoň v očích diváků, Nova své postavení lídra na českém televizním trhu rychle ztrácí. Dramatických změn v programu Novy si v prvních týdnech letošního roku musel všimnout snad i ten, kdo nemá doma televizi. Turecká mnohodílná zkazka Tisíc a jedna noc měla původně z hlavního večerního vysílacího času putovat na zhruba půl desátou, pak se její vysílání ustálilo na půl šesté. Novu zaplavil levný balast pro to nejméně náročné publikum. Jako by se z ní najednou stala průměrná kabelovka, která se honí jen za sledovaností. ... Přitom cesta od „brutální“ Novy akčních filmů a seriálů k televizi „s inteligentní tváří“, která dává prostor i původní české tvorbě, do té doby rodinnému stříbru České televize, nebyla vůbec jednoduchá. Publicistické pořady Na vlastní oči, Občanské judo nebo Tabu vznikly sice už v začátcích na objednávku vedení a hned si získaly diváky, ovšem s dramatickou (hranou) tvorbou začala Nova koketovat až mnohem později, v novém tisíciletí. Za dob Vladimíra Železného na ni nebyl čas, peníze, vůle a koneckonců ani kvalitní tvůrci, kteří by s umělecky vachrlatým médiem toužili stabilně spolupracovat. Byla to Železného volba: Na úspěch lokální hrané tvorby nevěřil. Jeho rozhodnutí bylo pochopitelné, hlad po zahraničních seriálech byl v 90. letech velký a skupovat je bylo zároveň relativně levné. Vývoj posledních sedmi let ale jasně potvrdil, že tradice tuzemských seriálů nevyhyne. Že na Čechy zabírá. Rodinný vztahový seriál katapultovala do popředí diváckého zájmu Pojišťovna štěstí. Její úspěch byl jednoznačný, bez zábran přebrala ČT seriálovou exkluzivitu. Vynikající sledovanost má dodnes i nastavovaná Ordinace v růžové zahradě 2 (první řada se začala vysílat v září 2005) – určitě nejen proto, že příběhy z doktorského prostředí jsou k neutahání. Fenoménem doby se s přehledem stala i denní mýdlová opera Ulice (vysílá se také od roku 2005). Běží jako kvalitní hodinky, navíc už dávno není jen magnetem pro starší generaci, která potřebuje zaplnit čas před večerními zprávami. Ulice také významně zamíchala s tím, co je v očích českých intelektuálů „vysoké“ a „nízké“ umění. Přizvala ke spolupráci tvůrce, které bychom v „soapce“ nečekali. Především režiséra Dušana Kleina, jehož profesní i lidská autorita zlákala osobnosti jako Tereza Brodská, Hana Maciuchová a Rudolf Hrušínský… Ti, a mnozí další, předvádějí v Ulici přesné, neošizené výkony. Vybudovali si tak pro mnohé z nich nečekanou Plné znění zpráv


kariéru, získali několik diváckých cen. Navíc se tu objevily i mladé neokoukané tváře, které během šesti let zvládly herecky růst. Strategie tvůrců byla přitom jasná: Nevyděsit konzervativní české publikum opravdovou soap operou a vyrobit něco, co bude podobné normálnímu seriálu. S rozdílem, že ho divák uvidí každý všední den. Poté vznikl výborně napsaný i zrežírovaný cyklus Soukromé pasti, jehož několik epizod posbíralo ceny na mnoha světových televizních festivalech – a začalo se pracovat na druhé řadě. Napsaných je osm dílů, rozepsaných dohromady šestnáct, natáčí se v tuto chvíli čtyři. Proč tak málo? Na další prý nejsou peníze. A můžeme pokračovat. Byl tu Comeback s originálním tvůrčím týmem, který představil Ozzáka a s ním český černý humor. Původní autoři další díly psát nechtějí, jenže i kdyby chtěli, nebyl by teď o ně v televizi zájem. Kulisy Comebacku jsou prý rozprodány, snad aby bylo jasné, že není cesty zpátky… Nakonec se objevil netradiční šestnáctidílný seriál o českém fotbale Okresní přebor, který dal mimo jiné poprvé šanci na charakterní roli Luďku Sobotovi, a rovněž šestnáctidílný Dokonalý svět z prostředí redakce módního časopisu. Vlastními autorskými projekty se Nově podařilo vybalancovat polohu, kdy se na ni dívalo dost lidí na to, aby vydělávala, a zároveň se na její produkci dívat skutečně dalo. Tato strategie jí zlepšovala image a zároveň měla tu výhodu, že na ni nedosáhla (v případě ČT poměrně neschopná) konkurence. Točit původní tuzemské seriály je navíc v západní Evropě přirozený trend patrný už několik let. Například německé kanály SAT 1, PRO 7 a RTL prošly podobným vývojem, jako v posledních letech Nova: od převzatých sitcomů a telenovel se vrátily k původním inscenacím, akčním příběhům a dobře řemeslně napsaným seriálům, v nichž diváci vidí slušně hrát své vlastní, v tomto případě německy mluvící herce. Tak proč se náhle Nova vrací o pomyslné desetiletí zpět? Proč sází na Šeherezádu? Nastal konec rozmazlování kvalitou, dalo by se říct. ... Novácké seriály Dokonalý svět a Okresní přebor vítali i mediální analytici s nadějí, že k obrazovce vrátí mladé lidi, tedy koupěschopný segment obyvatelstva, o nějž tolik stojí reklamní agentury. To se skutečně podařilo: Sledovanost těchto seriálů v mladší cílové skupině byla výborná, zároveň ale odešla od obrazovky část starších diváků, takže celková „čísla“ nebyla zase tak oslnivá. Navíc náklady na pořízení původního seriálu jsou oproti nákupu telenovely neporovnatelně vyšší. A tak, i když se v uplynulých letech ukázaly tyto seriály jako rozumná cesta spojující komerční aspekt s uměleckou kvalitou, rozhodla se Nova vsadit na životní ságu turecké architektky, vysílanou úspěšně v Turecku, Ázerbájdžánu, Bulharsku, Makedonii, Řecku – a od 4. ledna 2011 i na Slovensku. „Nově se díky Comebacku a Okresnímu přeboru podařilo oslovit i mladší diváky. A teď by od nich chtěla, aby se dívali na skoro dvě stě dílů telenovely, která je svým stylem vyprávění úplně odlišná,“ konstatuje Petr Bednařík z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Když se ukázalo, že vysílání telenovely v hlavním večerním čase směřuje k fiasku, zachvátila podle Bednaříka česká média takřka obrozenecká radost. Jenže zase tak velký důvod k radovánkám nad kultivovaností českého diváka (a odlišností od diváka slovenského či ázerbájdžánského) tu není, protože i od půl šesté je sledovanost příběhů o Šeherezádě vysoká a Nova na telenovele vydělává: „Současná čísla spíš ukazují, jak bude pro všechny televize čím dál složitější zaujmout mladého diváka,“ říká Petr Bednařík a předpovídá, že se jarní úspěch – či neúspěch – Novy bude odvíjet od sledovanosti soutěže Česko-Slovenská SuperStar. Na konci února ale výzkumy ukazovaly, že víc diváků než na SuperStar se dívá na reprízu Četnických humoresek na ČT nebo původní české Cesty domů na Primě. Právě v případě seriálu Cesty domů – tak jako v případě Ulice – jistě zafungoval letitý zájem diváků o známé herce a důvěra herců v režiséra Jiřího Adamce. Z výroční zprávy za rok 2010 skupiny CME, zveřejněné před několika dny, vyplývá, že Nova začíná mít se sledovaností problém; minimálně vzhledem k tomu, že se od ní automaticky očekává postavení lídra na českém trhu. Ztratila svou pozici nejsledovanější televize v rámci skupiny CME, po Novém roce ji předstihla slovenská Markíza a dotahuje se na ni i bulharská bTV. I tak zůstává nejvýdělečnější televizí koncernu CME, za loňský rok vykázala více než třetinu finančních výnosů celé skupiny. Takže odkud plynou současné – z hlediska diváka bezesporu negativní – změny? Fáma střídá fámu a některé z nich získávají vzápětí reálné obrysy. Zastavené projekty, zrušené pořady, vrácené scénáře, zbořené kulisy, Genzer se Suchánkem na Primě, publicistický Víkend končí, bůh ví, co bude s Ulicí, a Ordinace už se taky jen dotáčí… O tom všem se spekuluje v pražských kuloárech. Mezi „zasvěcenými“ se pak mluví o brzkém prodeji Novy. Některá fakta se ale popřít nedají. Loni začala Nova zoufale šetřit a úsporná opatření pokračují i letos. V rychlém sledu odešel výkonný a finanční ředitel, ředitel internetu, personální ředitel, generální ředitel, programový ředitel, šéfová právního oddělení… Zvenku se přitom nedá odvodit, kdo byl vyhozen a kdo odešel sám, součástí odchodu je vždy informační embargo spojené s poděkováním za vykonanou práci.



Možné také je, že tyto odchody souvisejí s konflikty s prezidentem CME Adrianem Sarbem. Ten na uvolněná místa najímá – pravda, podle slov jeho kritiků – lidi bez zkušeností a chce od nich jediné: Poslušnost. Uvidíme, co se bude dít v příštích měsících. Zdá se tak, že Nova – a potažmo divák – na svou pozici oslíčka, se kterým CME zatřese, kdykoli potřebuje peníze, doplácí. Už v roce 2006 nazval renomovaný americký týdeník Variety Novu „hvězdným majetkem“ koncernu CME (Central European Media Enterprises, sdružuje kanály z Česka, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Bulharska). Tehdy však Adrian Sarbu do Novy investoval, aby se dál rozvíjela. Nyní se situace změnila. Kontroverzní muž českého showbyznysu Sarbu svou další strategii formuloval minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg: „Firma se bude nadále chovat velmi disciplinovaně a soustředí se na udržení pozic u hlavních cílových skupin na každém ze šesti trhů, kde působí – a to s co možná nejnižšími provozními náklady.“ Z manažerského hlediska to snad zní logicky. Jenže Nově s její nynější programovou skladbou aktuálně hrozí, že ztratí na českém televizním trhu nejen svou dosud výsadní pozici, ale i konkurenceschopnost. Možná opravdu nastal čas, aby ji někdo koupil. . *** KDO jE ADRIAN SARBU (55) . Narodil se 18. dubna 1955 v Brašově; dnes je jedním z nejbohatších Rumunů. . Začátkem 70. let studoval Divadelní a filmovou akademii v Bukurešti, za studií produkoval krátké filmy a dokumenty. . Roku 1989 natočil zásadní dokument z Temešváru, centra rumunské revoluce. Proslavil se, získal první kapitál. . Během revolučních dní si jej všiml premiér Petre Roman a jmenoval jej svým mediálním poradcem; Sarbu však politiku brzy opouští. Na konci roku 1990 zakládá deník Curierul National (Národní kurýr), který se stal základem jeho budoucí mediální skupiny Media Pro. . V roce 1995 přesvědčil americkou CME, vlastněnou Ronaldem Lauderem, aby investovala do první komerční stanice v Rumunsku Pro TV; Sarbu v ní byl generálním ředitelem, výrobu pořadů obstarávaly jeho firmy. . V roce 1998 kupuje rumunské filmové ateliéry Buftea, časopis Variety o nich píše jako o „Hollywoodu Východu“, konkurentu Prahy. . V únoru 2006 souhlasí s prodejem pětiprocentního podílu v rumunské Pro TV, za 27 milionů dolarů v ní ztrácí právo veta. Od CME za to získává nově vytvořenou funkci ředitele televizních aktivit CME v ČR, na Slovensku a v Rumunsku. Má tak vliv hlavně na českou Novu, zdroj velké části příjmů CME. . Okamžitě po tomto obchodu se přesouvá do Prahy, kde žije dodnes. . V roce 2007 byl jmenován provozním ředitelem celé CME. . 1. ledna 2009 se stává prezidentem a generálním ředitelem CME, v červenci 2010 třetím jednatelem Novy. Je považován za nejvlivnější postavu českého showbyznysu. TV NOVA V DATECH . 4. únor 1994 – začátek vysílání z Prahy. . Prvním generálním ředitelem je Vladimír Železný (na snímku). Nova vydělává už po půl roce fungování. . Přetrvávají ale konflikty mezi vlastníkem licence CET 21 a firmou CME Ronalda Laudera, která rozjezd televize financovala. V mezinárodní arbitráži musí ČR posléze CME zaplatit odškodné 10 miliard Kč. . Železný je odvolán z funkce generálního ředitele v roce 2003; 66 procent Novy nyní ovládá společnost PPF, generálním ředitelem se stává Petr Dvořák z PPF. . V roce 2004 Novu od PPF znovu kupuje koncern CME. Ve funkci generálního ředitele zůstává i nadále Petr Dvořák. Odchází v červenci 2010, pro veřejnost nečekaně. . Právník Jan Adruško stojí v čele Novy od 1. ledna 2011. Je považován za „Sarbova člověka“. Před šesti lety pomáhal CME s koupí Novy od PPF. diVáCKé MENU NA NoVě Při posuzování sledovanosti se nejvíce dbá na hlavní komerčně nejatraktivnější cílovou skupinu – diváky mezi 15 a 54 lety. Pokud se jakákoli televize prezentuje jen obecnou kategorií 15+, často to znamená, že se na daný pořad dívají hlavně senioři, tedy lidé inzertně „méně vytěžitelní“. . TISÍC A JEDNA NOC: První díl turecké telenovely vidělo 1,341 milionu diváků, druhý 1,358 milionu diváků, třetí 1,242 milionu diváků. Průměrné týdenní výsledky z poloviny února však ukázaly, že v kategorii 15–54 ji sleduje jen 370 000 lidí. . ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ 2: Za dobu své existence už tento český seriál překročil i hranici dvou milionů diváků. Sledovanost vybraných pořadů TV Nova ve věku 15–54 let: . COMEBACK: Jeho návrat začátkem února 2011 vidělo 1 220 000 diváků. . OKRESNÍ PŘEBOR: První díl původního komediálního seriálu z fotbalového prostředí sledovalo loni téměř 1 600 000 diváků. . DOKONALÝ SVĚT: Druhý díl viděl necelý milion diváků. . ULICE: Vysílá se od září 2005, sleduje ji až 1 700 000 lidí, podle poslední zprávy z 24. února ji v kategorii 15–54 let vidělo 588 000 lidí, v kategorii 15+ 1 211 000 diváků.



Foto popis| Hrdinové vesnického fotbálku ze seriálu Okresní přebor (zleva David Novotný a Ondřej Vetchý) míří i do kin, seriál bude zřejmě převeden do podoby celovečerního filmu. Foto popis| Marcelka (Dana Batulková) ze seriálu Comeback, jenž na obrazovky prosadil žánr sitcomu, který u nás neměl tradici. Nejen proto, že představil pivaře, se na něj hodně dívali i muži. Foto autor| Foto archiv TV Nova a Isifa Foto popis| Turečtí protagonisté Bergüzar Korel (Šeherezáda) a Halit Ergenç (Onur) ze seriálu Tisíc a jedna noc. Foto autor| Foto archiv TV Nova a Profimedia.cz Foto autor| kresba Marek Pokorný

Zamlčená diagnóza MUDr. Plzáka 7.3.2011

Babylon str. 06 Komunismus Lukáš Kantor

V polovině listopadu loňského roku věnovala česká média pozornost úmrtí Miroslava Plzáka, proslulého sexuologa a mnohaletého primáře pražské psychiatrické kliniky. Nekrology připomínaly jeho poměrně pohnutý osud (totální nasazení za války, služba u černých baronů, sebevražda syna) a nesporné profesní zásluhy založení Linky důvěry i manželských poraden či autorství desítek populárních a vědeckých publikací (ale také televizních inscenací a divadelních her), včetně průkopnických děl na poli nového oboru matrimoniologie. Oficiální zprávy se zároveň krátce zmínily o tom, že zesnulý „byl zajímavým objektem pro Státní bezpečnost,“ se kterou však podle vlastních slov nijak nespolupracoval. Jenže právě tato část velikánova života budí nejvíc otazníků. Hon na diplomata Plzák nikdy nevstoupil do KSČ, jeho jméno ale figuruje na seznamech spolupracovníků StB vydaných ministerstvem vnitra. Novináři se mohli již dávno seznámit s obsahem inkriminovaného agenturního svazku. Některé informace z něj jsou dosti závažné, jak ukáže i následující výklad. V listopadu 1960 oznamuje referent 3. oddělení 5. odboru II. správy MV Rudolf Jelínek, že Plzák (v té době již lékař psychiatrické kliniky fakultní nemocnice v Praze) byl získán ke spolupráci jako „společenský agent“. StB si jej dobře vytipovala - „Kandidát verbovky ovládá německy a francouzsky, částečně anglicky. Je inteligentní, má společenské vystupování, družné, veselé povahy.“ K využití se však nejvíce hodila Plzákova záliba v myslivosti. Attaché rakouského vyslanectví totiž projevil zájem o honitbu a StB mu chtěla Plzáka takříkajíc „podstavit“: „Cílem by bylo, aby si kandidát získal u objekta důvěru, pomohl jej prostudovat, event. uvést do další společnosti.“ Tajná policie provedla s Plzákem „předběžný pohovor“ 27. 9. 1960, při němž zjistila, že by se „ke spolupráci stavěl kladně“. Jenže další dochovaný záznam pochází až z dubna roku 1964. Je pod ním podepsán náčelník 2. oddělení 4. odboru II. správy ministerstva vnitra. Dokument hovoří o uložení osobního svazku spolupracovníka č. 12073 s krycím jménem „Psychiatr“ - Plzák se již jako agent neangažoval, neboť se mu údajně nepodařilo udržet kontakt s pracovníky rakouské ambasády, jimž se představil s pomocí spisovatele Jiřího Muchy, rovněž spolupracovníka StB (což ale Plzák nejspíš nevěděl). Dovídáme se nicméně, že StB získala Plzáka ke spolupráci v červnu 1961 (což neodpovídá údaji referenta Jelínka), načež jej nakrátko „zapůjčila 5. odboru“, jenž však o něj nakonec ztratil zájem. Záznam se na závěr zmiňuje o „zprávách spolupracovníka,“ které byly „skartovány na oddělení“. Aby se estébák nedivil Další dochovaný záznam Plzákova agenturního svazku nese datum 29. května 1965. Rekapituluje „Psychiatrovu“ předešlou činnost („rozpracování“ rakouského vyslance), k níž se prý uvolil „na základě dobrovolnosti“. StB si jej otevřeně pochvaluje: „Je spolehlivý při plnění uložených úkolů. Je bystrý, inteligentní a má zájem o spolupráci“. Zároveň se tajná policie ze svých zdrojů domákla, že se Plzák dobře zná s psychiatrem a spisovatelem Josefem Nesvadbou (taktéž evidovaným agentem, který svou spolupráci nicméně popřel v knize „Osočení“). Plné znění zpráv


StB ovšem píše, že se nechce Plzáka hned ptát na Nesvadbu, ale použije „legendy“ - požádá o informace k MUDr. Adrianě Gajdošové spojené s „ukončenou akcí „KRUH“. Z Plzákova svazku vyplývá, že s ním nový přidělenec StB provedl pohovor 29.6.1965 přímo v jeho kanceláři na psychiatrické klinice v Praze: „Po seznámení s dr. Plzákem jmenovaný žádal za prominutí, že si již nepamatoval heslo, které jsem mu telefonem sděloval. Že je to již asi tři roky co nebyl s nikým z MV ve styku, tak abych se mu nedivil.“ Toto úsměvné líčení střídá ovšem chladné sdělení, že Plzák souhlasí s obnovením styku s StB, leč pod podmínkou, že by nerad „dělal takové věci, aby donášel na kolegy, když se sem tam někdo z nich ukecne (sic!).“ Estébák mu měl vzápětí vysvětlit, že o podobné drby nestojí, ale že mu jde o to, „aby nás seriosně informoval o věcech, na kterých se předem společně dohodneme a může se to týkat i osob z okruhu jeho známých.“ Na uvedenou nabídku Plzák zřejmě přistoupil, neboť inkriminovaný záznam dále hovoří o domlouvání příštího termínu schůzky. Plzák také údajně předal StB telefonní číslo do svého bytu a na herečku Drahokoupilovou (estébák by jí volal jako „dr. Blažek“). Současně se dovídáme, jak moc se známý psychiatr těší na chystanou čtrnáctidenní dovolenou ve Francii, přičemž vyslovil obavu, aby mu to páni od StB „ještě nezkazili“. Snad právě proto hned podle svazku dodal, že „si zatím na nás (MV) nemůže stěžovat (sic!).“ Zároveň ujistil, že se bude v cizině řídit instrukcemi StB, například aby si všímal osob kolem sebe. Ke Gajdošové měl Plzák prohlásit, že ji nezná, byl ale „ochoten zjistit… slíbil, že se… může případně zeptat… a tak mi sdělí potřebné informace“. Zvlášť tragikomický je ovšem popis konce inkriminované schůzky: „Na závěr rozhovoru Plzák řekl, že s orgánem Jelínkem si rozuměl (?, špatně čitelné) a že doufá, že si také budeme rozumět. Ujistil jsem Plzáka, že je (?) to i mé přání.“ Podepsán operativní pracovník Karel Odvárka. Karel střídá Psychiatra Od poloviny 60. let eviduje StB Plzáka jako spolupracovníka s krycím jménem „Karel,“ neboť má „výborné předpoklady k dalšímu využití. Je plně ochoten spolupracovat a spolupráci pokládá za svoji vlasteneckou povinnost.“ Plzák prý s StB absolvoval několik schůzek (většinou ve své ordinaci), na kterých „předal 5 agenturních zpráv, které píše strojem“. Máme-li věřit záznamu StB z 13.12.1965, pak Plzák „na základě úkolování podával informace“ (čti donášel) na svého přítele Nesvadbu. Znovu tedy zaznívá ďábelský chvalozpěv: „spolupracovník má ke spolupráci velmi dobrý vztah … a uložené úkoly plní svědomitě.“ Poprvé se i objevuje návrh odměnit „Karla“ finančním darem v hodnotě 200 korun. Vzhledem k Plzákovu skvělému hodnocení však není zcela jasné, proč jej StB nezkusila úkolovat při jeho pracovní cestě do Londýna (od 26.3. do 2.4.1966). Místo toho jen obdržel obvyklou instruktáž, jak aspoň píše již zmiňovaní estébák Odvárka. Ten zároveň ujišťuje, že „Nebyly zjištěny žádné takové okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by této cesty chtěl zneužít k emigraci.“ Ach ano, i „seriosního a spolehlivého spolupracovníka“ je třeba prověřovat. Pozor na dekonspiraci Podle estébáckých análů požádal Plzák sám o schůzku se svým řídícím orgánem, která nerušeně proběhla v sobotu 3.6.1967 na jeho pracovišti. Plzák informoval StB, že obdržel pracovní pozvání do západního Německa a při té příležitosti požádal o „pomoc při vyřizování cestovních dokladů / urychlení vyřízení povolení výjezdu /.“ Příslušník však intervenci vnitra odmítl, aby nedošlo zbytečně k Plzákově dekonspiraci. Plzák měl zároveň oznámit přítomnému estébákovi, že je u něj zaměstnán MUDr. Stanislav Kubíček, jemuž policie v minulosti překazila ilegální odchod do Rakouska. Agenturní svazek „Karla“ obsahuje v této souvislosti zajímavou pasáž: „Kubíček je dle vyjádření spolupracovníka “manio melancholik“ a z těchto důvodů byl dán do důchodu. Spolupracovník tvrdil, že k jeho osobě podal zprávu ř.o. (řídícímu orgánu - pozn. aut.). Když mu toto bylo vyvráceno sdělil, že zprávu předal bývalému ř.org. s. “Blažkovi“ krycí jméno s. Odvárky. Dotazem u soudruha Odvárky a kontrolou zpráv které spolupracovník dosud podal nebyla zpráva k osobě Kubíčka nalezena.“ Co z toho vyplývá? Buďto se ani StB nevyhnul pověstný český nepořádek nebo Plzák alespoň v něčem tajnou policii klamal (možné je ale i to, že si už sám nepamatoval, na koho komu a kdy předal jakou zprávu…). Ta však okamžitě navrhla opatření „ustanovit a provést lustraci a soustředění poznatků“ k osobám, které „Karel“ jmenoval, včetně Kubíčka, ale i MUDr. Františka Faltuse, který měl s Plzákem vyjet do NSR a JUDr. Jiřího Janoše, jenž Plzákovi pomáhal s vyřízením žádosti o výjezd. Kvalitní lidé mají vily Plné znění zpráv


K absurdním zvrácenostem totalitních režimů patřil i fakt, že jeden agent donášel na agenta jiného, často blízkého přítele. Tak i o Plzákovi informuje StB jakýsi pramen (krycí jméno HENRY “D“, zpráva ze dne 23.5.1967), jenž se s jmenovaným „zná velmi dobře, lze říci, že důvěrně“. Aby také ne, když sděluje tajné policii o Plzákovi takovéto věci: „Před pramenem několikrát hovořil o tom, že by chtěl psát knihu, která by měla mezinárodní význam, má však obavy, jestli mu bude povoleno toto dílo vydávat v zahraničí. Jde mu hlavně o finanční efekt. Zmiňoval se, že všude na západě lidé jeho kvalit mají vily, majetek, ale on má u nás daleko menší možnost výdělku jako oni.“ Zdá se tedy, že známý psychiatr patřil k velké skupině těch, kterým nevadila tolik nesvoboda, nýbrž nízká (osobní) životní úroveň. Berme proto s rezervou tvrzení, že spolupracoval „na ideologickém podkladě“. Sama StB na jiném místě uvádí, že Plzák je „vázán svým postavením,“ ale i „vztahem k dceři a matce.“ Významná může být i zpráva o tom, že se „Karel“ před cestou do NSR zapletl do „valutových machinací“. Podstava, druhý pokus Dne 16.1.1968 se hodinu a půl konala schůzka mezi Plzákem a pracovníkem 3. oddělení 1. odboru „soudruhem Čápem“. Nehovořilo se o ničem menším než je možnost podstavení Plzáka americké rozvědce. Plzák měl sám navrhnout několik způsobů, jak v Mnichově uskuteční návštěvu amerického konzulátu uvažoval o využití svého známého západoněmeckého občana Adolfa Schliera nebo fotomodelky Fedory Markové, jejíž strýc žil v USA. Přestože definitivní rozhodnutí podle svazku nepadlo, estébák odešel z jednání evidentně spokojen: „Z jeho chování i vyjadřování bylo patrno, že je mu naprosto jasné co na něm bude požadováno i když dosud nebylo o tom přímo hovořeno. Spolupracovník souhlasí s plněním úkolů v případě výjezdu do zahraničí i v případě kdy přijde do přímého styku s orgány nepřátelské rozvědky.“ Zároveň Plzák dostal za úkol „připravit podrobné podklady pro vypracování zprávy k osobě MUDr. Faltuse“. Zda tak opravdu učinil, z dochovaného svazku bohužel nezjistíme. Disponujeme však jinou na stroji psanou agenturní zprávou týkající se Dagmar Teplé, která dělala na Plzákově pracovišti sekretářku. Zpráva neobsahuje žádné zvlášť citlivé informace, ale ani ne úplné banality. O Teplé se z ní například dovídáme, že byla rok v USA, potom odjela do jižní Afriky (míněna JAR?). Ve zprávě se také zmiňuje její kontakt se sekretářkou divadla Semafor. Pisatel Teplou charakterizuje jako „čistě buržoasně zaměřenou,“ čímž se prý ale nijak netajila. Zjevné důvěře, kterou měla StB v Plzáka nasvědčuje i to, že kapitán Emil Škoda označil zprávu o Teplé za „hodnověrnou, přesto, že není prověřena“. Obrodný proces nic nemění Dne 17. dubna 1968 došlo k nové schůzce mezi Plzákem a StB. Známý psychiatr dostal otázku, zda pod vlivem probíhajícího obrodného procesu nepřehodnotil svůj vztah k tajné policii. Pokud je zápis StB pravdivý, Plzáka Pražské jaro nijak nezviklalo: „Spolupracovník na schůzce sdělil, že jeho postoj ke spolupráci s orgány MV je nám znám a že na něm poslední události nic nemění. Ke spolupráci přistoupil dobrovolně a hodlá v ní nadále pokračovat. To proč se v dohodnuté době neohlásil zdůvodnil tím, že se domníval, že OP je velmi zaneprázdněn vzhledem k tomu, že v současné době stoupá odvaha všech reakčních sil.“ Uvedené vysvětlení ale mohlo být falešné. Plzák se třeba pokoušel StB vyhýbat. Zbývající části jeho svazku tomu však bohužel nenasvědčují. Operativec nadále doporučuje připravovat „Karla“ k podstavě americké rozvědce a „souběžně provádět jeho podstavy k VC a provádět za jeho pomoci sledování zájmu západoněmeckých novinářů v době pobytu v ČSSR.“ Ba co víc, Plzák se po předchozí telefonické výzvě sešel s estébákem přesně týden po příjezdu bratrských tanků: „Se schůzkou ochotně souhlasil a projevil radost, že se orgán ohlásil. Sdělil, že sám nevolal protože neměl jistotu, že telefonní spojení které měl je v pořádku.“ Místo politiky se však řešila Plzákova soukromá návštěva v NSR. Soukromých cest Plzáka na Západ (NSR a Švýcarsko) se týkala i nejbližší následná zaznamenaná schůzka 12.8.1969. Vlastnoruční zprávy skartovat Plzákova případná spolupráce v první polovině 70. let není v dochovaném svazku podchycena. Teprve dokument z 2. září 1977 konstatuje, že známý psychiatr udržuje styky s některými „exponenty pravice,“ pročež bude vzhledem ke své ochotě nadále využíván jako důvěrník. Tomu měla předcházet 30. srpna návštěva estébáka na Plzákově pracovišti. Plzák příslušníkovi údajně sdělil svůj názor na Ludvíka Vaculíka i to, že zná Pavla Kohouta, který však „přátelství porušil tím, že dal jiný výklad stykům Plzáka s herečkou Drahokoupilovou.“ Podle záznamu StB psychiatr navíc prozradil, že chodí na konzultace do předmanželské poradny, kde pracuje Vaculíkova žena Marie. Prý s ní hovořil i po publikování kompromitujících snímků s Ludvíkem Vaculíkem…



Plzák také uvedl, že zná osobně Václava Havla a „nevyloučil možnost se s ním eventuelně sejít při obědě.“ Estébák zřejmě zářil štěstím: „Z jednání vyplynulo, že Miroslav Plzák je ochoten si pro další schůzky udělat čas. … Slíbil rovněž vytvořit přirozené podmínky pro další setkání s Marií Vaculíkovou … Se jmenovaným byla příští schůzka dohodnuta na 6. září 1977.“ Nejchoulostivější je však záznam z 27.6. (nebo 8.) 1978: „V průběhu spolupráce s D-Karlem se ukázalo, že jmenovaný udržuje pravidelné styky s Marií Vaculíkovou, kterou má možnost nenápadně vytěžovat. Zprávy, které D-Karel dosud předal jsou operativně hodnotné a upřesňují situaci kolem Ludvíka Vaculíka.“ Plzák měl být proto převeden zpět do kategorie Tajného spolupracovníka s vyhlídkou na využití v „akci MISTR“ (proti Ludvíku Vaculíkovi). Poslední dochovaný záznam z Plzákova svazku pochází zřejmě z 80. let. Píše se v něm, že známý psychiatr dostával pravidelně úkoly ke svému příteli Ludvíku Vaculíkovi. Postupně však ztratil se „zájmovými osobami“ kontakt, neboť se stále více věnoval jen odborné činnosti. Z tohoto důvodu s ním StB podle vlastních slov neudržovala styk od roku 1981. Poslední významná slova svazku proto znějí: „Agenturní a vlastnoruční (v originále „vlastoruční“) zprávy skartovat.“ Vše je jinak Miroslav Plzák se před sedmi lety ke své evidenci obšírně vyjádřil (Reflex 23/ 2003), byť až v reakci na článek Lidových novin upozorňující na obsah jeho dochovaného svazku. Známý psychiatr řekl totéž, co řada jiných spolupracovníků - s tajnou policií se sice stýkal (musel), ale rozhodně nikomu neublížil, žádné peníze nepřevzal a naopak pokud možno vodil StB za nos. Po roce 1989 pak dostal anonym vyhrožující, aby o těchto věcech nikdy nemluvil. Plzák tedy kategoricky popřel, že by donášel na Nesvadbu ( jde o „sprosté nepravdy“) nebo Vaculíkovou (ta se mu prý ani s ničím nesvěřovala, což měla redakci Reflexu potvrdit). Odmítl i to, že žádal StB o pomoc s výjezdem na Západ. Účast na honu s rakouským diplomatem skutečně přislíbil, ale s jasnou představou, „jak bude snadné se právě na lovu nespřátelit“. Akce se stejně nakonec nekonala a Plzáka později napadlo, že šlo možná o jakousi hru s jeho osobou: „Do případu s rakouským diplomatem jsem byl vysloveně vržen, a to nejspíš proto, aby ze mne mohl být „vyroben“ špión. Major Škoda mi totiž po letech vyzradil, že mne StB podezírala, podobně jako Nesvadbu, ze špionáže. To jen potvrzuje obvyklou taktiku tajných služeb, kdy je kontaktován podezíraný. Tím si vysvětluji, proč se StB spokojovala s mými tak banálními a nicotnými informacemi, které nikomu nemohly uškodit. Estébákům totiž stačilo porovnávat informace ode mne s informacemi o mně.“ V roce 1964 oslovil Plzáka jiný estébák, tentokrát prý „mdlého rozumu“. Opakovaně po něm žádal informace o Josefu Nesvadbovi, údajně západním špiónovi. Plzák však uvedené podezření „stále vyvracel“ a jako Nesvadbovy styky uváděl pouze jména, která StB již znala. Další člověk z vnitra kontaktoval Plzáka asi v roce 1966 po jeho návštěvě v Mnichově. Chtěl vědět, jaké je politické smýšlení pracovníků rádia, kde Plzák vystoupil. „Tato známá fakta“ Plzák podle vlastních slov „s úsměvem sdělil“. Mezi „řídícím orgánem“ a „agentem“ se nakonec vyvinul zajímavý vztah - příslušník časem začal hovořit i o svých osobních problémech a Plzák mu předepisoval léky pro manželku. Otevřeně spolu diskutovali o politice a to i den po srpnové invazi. Tehdy prý estébák známému psychiatrovi nabídnul: „Ruším všechna ochranná opatření, a jestli chcete, odjeďte na Západ.“ Plzák z toho usuzuje - ve shodě se svazkem - „že při každé cestě do kapitalistické ciziny byla uvedena v chod opatření, jež mi měla zamezit v útěku.“ Později převzal Plzáka jiný operativec, údajně „zarytý bolševik“. Vzájemně na sebe křičeli, neboť známý psychiatr bránil vyhození svého kolegy Milana Černého. Podobně prý museli profesor Dobiáš a Souček hájit Plzáka, aby jako „muž roku 1968“ zůstal nadále ve funkci primáře. Od roku 1970 se však nesměl deset let objevit v České televizi, byla mu zaražena habilitace a jeho knížky vycházely „jen s velkými obtížemi“. V polovině 70. let podle Plzáka proběhla jeho další a údajně velmi krátká etapa kontaktů s StB. Interpretuje ji zcela odlišně od svazku. Tajná policie skutečně žádala informace k Marii Vaculíkové, ale když známý psychiatr „naštvaně a ironicky“ přešel do protiútoku, estébák „odešel, víckrát jsem ho neviděl a pak už se mě nikdo nikdy na paní Vaculíkovou neptal.“ Krátce po vzniku Charty 77 jej ještě pouze jednou navštívili s přáním, aby navázal kontakt s Václavem Havlem, což Plzák podle vlastních slov v atmosféře „neuvěřitelné frašky“ odmítl, načež mu StB definitivně dala pokoj. Tajná policie prý ani nezjistila, že si Václav Havel chodí k němu pro léky na spaní. Ve svatyni svědomí Nakolik je Plzákova verze věrohodná, nechť posoudí každý sám. S odsudkem dosud neváhal především Jan Beneš: „V rámci takzvané Akce Spisovatel na mě byli nasazeni doktor Josef Nesvadba a doktor Miroslav Plzák. ... Plzáka by měla lékařská komora vyhodit, protože



chorobopisy svých pacientů za odměnu odevzdával Státní bezpečnosti.“ („S kinžálem na čerta,“ Týden. cz 3.4.2006). Našli se ale i lidé, kteří se Plzáka zastali. Bývalý primář pražské psychiatrické kliniky Pavel Zemek uvedl (Reflex 32/2003), že Plzák podepisoval zdravotní posudky a důchody lidem, o něž se zajímala StB a kteří z politických důvodů nezavadili o práci. Pod Plzákovým vedením prý na klinice zachraňovali i některé trestně stíhané osoby. Málokdo však nahlas připustí, že jeden a tentýž člověk může mít někdy více tváří. Tak jako život není zpravidla černobílý, i Plzák byl jistě mnohovrstevnatou bytostí. Lze si proto představit, že mnohým lidem pomohl, zatímco na několik jiných (chtě?, nechtě?) donášel. Vše to koneckonců vypovídá spíše o pokřivenosti bývalého režimu, než konkrétních lidí, ač individuální odpovědnost nesmíme bagatelizovat. Zůstává však především věcí osobního svědomí. Foto popis| José Chávez Morado, Láska a zločin, 1936 O autorovi| Lukáš Kantor, student FSV UK

Bez státu to nejde 19.3.2011

Lidové noviny str. 13 Peníze a byznys ONDŘEJ LINC, VOJTĚCH WOLF

Chilané musí spořit u soukromých fondů, ale ty jim slušnou penzi nezaručí Čím více máte dětí, tím lépe o vás bude postaráno ve stáří. Tato jednoduchá rovnice fungovala stovky let. S rostoucím blahobytem však přestává platit i toto odvěké pravidlo. „Pokud bychom děti brali jako investici na stáří, pak pro Čechy bez výjimky platí, že je lepší je vůbec nemít,“ říká s nadsázkou Martin Potůček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vychovat potomka totiž dnes přijde mnohem dráž než si spořit na penzi. Právo na státem garantovaný důchod pro všechny dnes bereme jako samozřejmost. V historii lidstva jde však o naprosto unikátní projekt, který se od původního záměru a podoby razantně proměnil. Vezměme si jen absurditu slovního spojení „důchodové pojištění“. Pojištění má ve své podstatě sloužit jako ochrana proti nepříjemné události, která by mohla nastat, třeba havárie. Pravděpodobnost, že se vybouráte, je však poměrně malá, zatímco důchodu se dnes dožívají téměř všichni. „První penzijní pojištění bylo totiž dělané v situaci, kdy se lidé dožívali nízkého věku. Tehdy bylo běžné, že se důchody pobíraly tři čtyři roky,“ říká Vojtěch Krebs z Národohospodářské fakulty VŠE. Mluvíme zde o prvním uceleném důchodovém systému z pera německého kancléře Otty von Bismarcka. Kdyby se podle ekonoma Pavla Kohouta tento původní model přenesl do současnosti, museli by lidé odcházet do důchodu zhruba v 85 letech. Důvod zavedení pojištění byl velmi prozaický - kancléř potřeboval uklidnit revoluční nálady obyvatel tehdejšího Pruska. „Moje myšlenka si klade za cíl získat pracující třídu. Můžu dokonce říct - uplatit ji státem,“ prohlásil Bismarck. Do té doby používali panovníci výsluhy a dávky pouze jako způsob, jak si zavázat nejdůležitější složky státu - tedy hlavně armádu. „S procesem modernizace se počty lidí, kterým byli penze přiznány, stále rozšiřovaly. Ze začátku to byli důstojníci a státní úředníci. Postupně se k nim přidali pracovníci železnic, pošt, posléze všichni státní zaměstnanci,“ vyjmenovává Potůček s tím, že v Evropě dnes neexistuje země, která by svým občanům nezabezpečovala alespoň nějakou penzi. Nicméně mimo Evropu důchody zase tak běžné nejsou. „Když jsem byl před 12 lety poprvé na Tchajwanu, tak jsem s překvapením zjistil, že tam tehdy žádný penzijní systém zaveden nebyl,“ vzpomíná Potůček a dodává: „Ptal jsem se, kdo se stará o starší občany, a odpověď byla velmi rychlá a jednoznačná: no přece děti.“ Obecně totiž platí: čím chudší stát, tím více nabývá rodina na důležitosti. Na děti proto spoléhají senioři ve většině rozvojového světa. „I v Mexiku je většina lidí odkázána na rozvětvené rodiny,“ potvrzuje Martin Horský, který v Mexiku dlouhodobě žil. „Průměrný důchod je okolo dvou tisíc pesos, tedy asi tři tisíce korun, což je na udržení alespoň základní životní úrovně málo. Střední třída je o mnoho chudší v porovnání s Českou republikou a rodiče žijí spolu s dětmi. Lidé ani vlastně nevědí, na jakou penzi mají nárok, a zjišťují to až ve chvíli, kdy odcházejí do důchodu,“ dodává. Podle Chadí El-Moussawiho, analytika Fio banky, nejsou výjimkou ani arabské země, kde si důchod mohou dovolit jen skutečně bohatí lidé. Ostatní si o pravidelné penzi mohou nechat jen zdát. „Osobně jsem se Plné znění zpráv


nesetkal s tím, že by někdo pobíral důchod od státu. V arabských zemích jde spíše o výjimku než pravidlo. Existují různé odborové organizace lékařů nebo právníků, které mají své penzijní fondy. Stát vytváří důchodové systémy jen pro úředníky a především pro armádní složky,“ uvedl. Těžký život mladých Číňanů Na děti coby důchodové zabezpečení spoléhali i v Číně. Jenže jak se zdá, tento léty osvědčený model narazil na ekonomický růst asijského obra. Jen Jün-jing je 22letá Číňanka pracující v oblasti finančnictví. A jak je v zemi zvykem, stará se o otce a matku, která onemocněla rakovinou. Navíc jim pomáhá s péčí o prarodiče. Je pro ni ale těžké současně si udržet práci, hledat si partnera a starat se o rodinu. Přestože Jen připouští, že tlak na ni je obrovský, ihned dodává: „Tohle je moje povinnost.“ Těžkosti této ženy jsou především způsobené tvrdým prosazováním politiky jednoho dítěte, kterou vláda zavedla kvůli hrozbě populační exploze. Kdyby měla sourozence, mohla se péče o rodiče rozdělit mezi ně. Nicméně kvůli striktnímu populačnímu opatření bude do roku 2050 až jedna čtvrtina občanů Číny starší 60 let. Ve spojení se situací, kdy existující penzijní systém zahrnuje pouze 55 procent obyvatel pracujících ve městě a 12 procent venkovanů, je jasné, že bez účasti státu budou v budoucnu miliony lidí odsouzeny k chudobě a existenční krizi. Čína se dnes proto snaží nalézt způsob, jak zajistit své starší občany - a inspiraci hledá na Západě. Jaké možnosti se nabízejí? Kontinentální Evropa historicky klade důraz na stát, společnost a solidaritu. Anglosaský svět zase oceňuje individualitu a schopnost postarat se sám o sebe. Tyto dva pohledy se také zásadně odrážejí i v podobách penzijních systémů. Dokud ekonomika šlape... Pokud chtějí mít Američané nebo Britové vysoký důchod, musí si během života sami spořit v kapitálových fondech. Velkou roli hrají zaměstnanecké fondy, do kterých lidé odvádějí část mzdy. Fondy pak prostředky investují do akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů. Dokud ekonomika šlape, je vše v pořádku. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se země ocitne v recesi - akcie padají a lidé přicházejí o úspory. Přesně to se stalo během nedávné hospodářské krize. V roce 2008 ztratily penzijní fondy v zemích OECD 23 procent hodnoty svých investic. Ztráty postihly například i německé zaměstnanecké fondy. Za ty však ručí stát, a navíc je systém postavený na průběžném financování, podobně jako v České republice. Na rozdíl od Němců tak spousta Američanů odcházela do penze s mnohem nižšími důchody, než s jakými počítali. Zaměstnanecké fondy v USA jsou navíc propojené s účetnictvím firmy, což například položilo automobilku General Motors. Její penzijní fond nedokázal pracovníkům vyplácet přislíbené důchody. Ztrátu musela krýt firma a přišel bankrot. Americké firmy a společnosti se samozřejmě snaží toto riziko snižovat. Pokračování na straně 14 Důchody: bez státu to nejde Dokončení ze strany 13 „Když jsou lidé mladší, investují fondy jejich peníze do akcií a rizikovějších cenných papírů. Jak se věk zvyšuje, přechází se na jistější investice, jako jsou dluhopisy,“ vysvětluje Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR. Navíc společnosti přestaly pevně garantovat výši penze. Ta se nově z větší části odvíjí od hospodaření fondu. I Američané se ale spoléhají na stát, i když jen částečně. Za velké hospodářské krize byl zaveden alespoň základní penzijní systém, který spravují úřady. V praxi se totiž ukazuje, že se nelze jen spoléhat na kapitálové fondy a dlouhodobě jde o neudržitelný koncept. Nevydařený experiment Jako příklad může sloužit Chile, kde v 80. letech zavedl Augusto Pinochet povinné spoření v privátních kapitálových fondech a opustil tak průběžný systém, ve kterém ekonomicky aktivní obyvatelé platí důchody těm, co již mají „odpracováno“. Vláda očekávala, že fondy budou našetřené peníze investovat do domácího hospodářství, což zaručí další růst. Lidé si navíc měli ke státu vytvořit zvláštní pouto čím více budou pracovat, tím více poroste hospodářství a tím více se jim zhodnotí peníze ve fondech. Realita ale tak růžově nevypadá. „Většina pracujících v Chile nedosáhne ani na minimální důchod a přitom nedostává dodatečné dávky ze sociálního systému, protože ty jsou určeny jen pro opravdu nejchudší. Privatizovaný penzijní systém zajišťuje slušné penze jen lidem s vysokými příjmy,“ říká Jiří Čáslavka, analytik institutu Glopolis. V praxi tedy musí Chile důchodcům stejně přispívat. Ukázalo se také, že fondy sice peníze investovaly, ale v zahraničí a ne do chilské ekonomiky. „Systém dnes například kritizuje i Světová banka, která ho v roce 1981 pomáhala zavádět,“ dodal Čáslavka. Jen na okraj, penze pro ozbrojené složky zůstaly i po reformě pod ochranou státu -Pinochet na své straně potřeboval armádu proti případným protestům. Nedávná hospodářská krize ale kromě amerických důchodových systémů otestovala i ty z evropských zemí. Tisíce lidí přišly o práci a nemohly odvádět část mezd, tudíž došlo ke zvýšení výdajů na sociální dávky a k mezerám ve státních rozpočtech.



O polovinu dítěte méně Největší problém pro evropské vlády představuje demografický vývoj. Aby se současná úroveň evropské populace udržela na stejné úrovni, je potřeba, aby na jednu ženu v průměru připadalo 2,1 dítěte. V roce 2008 se matkám přitom narodilo průměrně 1,56 dítěte. „Když se podíváme například na vývoj po roce 1989 v České republice, velkou roli zde hraje individualizace životních stylů. Lidé se více než dříve orientují na úspěch v povolání a uspokojení z osobního života. Děti jsou z tohoto pohledu jakási konkurenční aktivita - musíte jim obětovat čas, peníze, dílem i profesní kariéru,“ říká Potůček. „Naše výzkumy ukazují, že mít dnes děti je finančně náročnější, než tomu bylo před listopadem 1989, protože tehdy existovala hustá síť podpůrných opatření, ať už šlo o ceny dětského ošacení, stravy nebo počty jeslí a mateřských školek. Dochází i k určitému znejistění na trhu práce. V okamžiku, kdy před vámi není jasně nalinkovaná profesní kariéra, zvažujete, jestli do té nejistoty přivedete děti. Těch aspektů je zkrátka více,“ uzavírá Potůček. Zároveň se zvyšuje očekávaná doba dožití, což ve výsledku znamená, že Evropa stárne a ubývají lidé, kteří budou na důchody vydělávat. V tom tkví jádro problému, a většina států je proto nucena své penzijní systémy reformovat. Jak zmíněná Světová banka, tak i organizace OECD sdružující nejvyspělejší státy v posledních letech mění svá doporučení a představy, jak by měl ideální penzijní systém vypadat. Obecně řečeno, je třeba mít více želízek v ohni; tedy část mzdy odvádět do zajištěného veřejného systému, část povinně ukládat do soukromých nebo zaměstnaneckých kapitálových fondů a nejlépe část i do privátních investičních fondů, jaké nabízejí například banky. Takto nastavený systém mají třeba v Nizozemsku, Austrálii, Švédsku a Kanadě. Není náhodou, že tyto státy zaujaly první místa v indexu institutu Mercer, který vyhodnotil nejlepší důchodové systémy na světě. Ostatně i zmíněná Čína se chce vydat tímto směrem. „Číňané umějí dobře napodobovat. Pokud se rozhodnou napodobit evropský důchodový systém, bude to znamenat, že ho považují za nejlepší,“ prohlásil dříve bývalý evropský komisař Vladimír Špidla. Čeští ekonomové a tvůrci návrhů reformy pak přiznávají, že nejvíce by se chtěli přiblížit Švédsku. I tato země kdysi spoléhala na systém průběžného financování, jaký dnes funguje v České republice. Kvůli demografickým změnám si vláda uvědomila, že financování průběžného systému je dlouhodobě neudržitelné. Jak je pro úspěšnou reformu důležitá dlouhodobá debata napříč politickým spektrem ale ukazují nedávné události ve Francii. Kvůli náhlému zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky na 62 let zasáhla zemi vlna stávek a protestů. „Nejsem proti posunutí věkové hranice, ale stejně jako všechny Sarkozyho reformy byla i tato navrhnuta bez debaty, veřejné podpory a dlouhé přípravy,“ vysvětluje Quentin Batréau z pařížské univerzity Sciences Po, proč Francouzi před půl rokem demonstrovali. Této chyby se však Švédové vyvarovali a po celospolečenské diskuzi zahrnující i opozici či občanská sdružení byla nakonec v roce 1999 schválena reforma, která zavedla třípilířový systém. Hlavní změnou bylo zavedení takzvaného hypoteticky příspěvkově definovaného systému (NDC). Lidé tedy odvádějí část mzdy na fiktivní účty, na kterých lze v jakoukoliv chvíli zjistit, kolik si budoucí penzista za celý život naspořil. „Následně se nastřádaná suma vydělí očekávanou dobou dožití a pak ještě dvanácti. Tímto výpočtem dostaneme úroveň vyplácené dávky,“ říká Jiří Rusnok. V praxi to znamená, že výše důchodu zásadním způsobem závisí na výši mezd v průběhu celého života. Druhým pilířem systému je povinný odvod do kapitálových fondů, které spravuje stát. Lidé si mohou zvolit mezi stovkami podílových fondů z celého světa, které jejich prostředky zhodnocují. A posledním pilířem jsou zaměstnanecké fondy, jejichž výsledná podoba je určena dohodou mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Tohoto způsobu pojištění se účastní na 90 procent obyvatelstva. Švédové si k tomu mohou ještě spořit prostřednictvím penzijního připojištění, které je daňově zvýhodněno. Dvakrát méně Na druhou stranu je ale třeba říci, že Švédsko na důchody a zdravotní péči vydává okolo 20 procent HDP, což je dvaapůlkrát více než Česká republika. Reforma byla navíc možná i díky tomu, že tamní veřejné finance byly ve velmi dobrém stavu. Švédové měli vytvořené tak velké rezervy, že kdyby zhruba na rok všichni přestali odvádět část mzdy na sociální pojištění, stále by bylo z čeho vyplácet důchody. *** Česká republika Muži Ženy 62 let 56-let 61 Kdyby se první důchodový systém z pera německého kancléře Otty von Bismarcka přenesl do současnosti, museli by lidé odcházet do důchodu zhruba v 85 letech. Jako odstrašující příklad může sloužit Chile, kde Pinochet zavedl povinné spoření v privátních fondech a opustil průběžný systém Plné znění zpráv


Švédsko na důchody a zdravotní péči vydává okolo 20 procent hrubého domácího produktu, což je 2,5krát více než Česká republika Ve světě se používá v současnosti pět základních důchodových systémů podle zdroje financování Plně průběžný (Pay as you go - PAYG) ČR, Německo Ekonomicky aktivní lidé platí příspěvky na sociální zabezpečení, ze kterých se vyplácejí důchody a dávky pro generaci současných penzistů. Až se tito ekonomicky aktivní lidé dostanou do důchodového věku, budou jejich penze hrazeny z příspěvků generace dnešních dětí. V Česku navíc funguje systém penzijního připojištění, který ale zatím nehraje významnější roli. PAYG s nárazníkovým fondem USA, Japonsko Jde v zásadě o normální PAYG systém, který však v minulosti dosahoval (nebo nyní dosahuje) finančních přebytků. Ty jsou pak investovány na kapitálovém trhu a přinášejí do systému dodatečné prostředky. Například ve Spojených státech mají vedle toho dlouhodobou tradici i zaměstnanecké fondy, které tento systém doplňují. Částečně fondový systém Slovensko Jde v zásadě o hybrid mezi průběžným systémem (PAYG) a plně fondovým mechanismem. Takový systém nejčastěji obsahuje dva povinné pilíře, jeden s PAYG financováním a druhý pilíř je založen na plně fondovém přístupu. Plně fondový systém Chile Systém nespoléhá, že ekonomicky aktivní obyvatelstvo bude platit na ty, kteří jsou v důchodu. Penze závisí na příspěvcích, které si naspořil, a výnosech penzijního fondu. Notional funding (Virtuální účty) Švédsko Snahou je zkombinovat výhody PAYG a plně fondového přístupu k financování. Peníze se odvádějí do průběžného systému, ale jednotlivec má jakýsi fiktivní účet, podle kterého ví, kolik už si na penzi naspořil. Z tohoto fiktivního účtu se posléze vypočítává výše penze jednotlivce. Historie penzijních systémů od Bismarcka po Maďarsko 1889 Bismarck zavádí první model všeobecného důchodového pojištění. Zajišťoval výplaty důchodů, ale třeba i dávky invalidům. Nárok na penzi měl mít jen ten, kdo dosáhl věkové hranice 65 let. Lidé se v té době ale dožívali zhruba 55 let. Dávky tak získalo jen minimum lidí a ti je navíc pobírali jen několik málo let. Systém proto nepředstavoval pro státní rozpočet prakticky žádnou zátěž. 1942 Anglický lord Beveridge chtěl za druhé světové války alespoň nějak zajistit veškeré obyvatelstvo. Prosadil tedy model, kdy má každý člověk právo na minimální důchod, který mu garantuje stát. Systém je finacován z daní ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z tohoto modelu se vyvinul dnešní průběžný systém. 1981 Diktátor Augusto Pinochet zavedl v Chile plně kapitálový systém, do kterého lidé povinně odvádí část mezd. Dostatečný důchod si však dokážou naspořit jen bohatí. Chudým musí stát stejně přispívat, aby (i s penzemi od fondů) dosáhli alespoň na minimální důchod. 1999 Švédsko přichází s reformou důchodového pojištění. Kvůli špatnému demografickému vývoji mění průběžný systém a posiluje princip zásluhovosti - čím více lidé odvedou, tím více ve stáří dostanou. Zavádí také povinné spoření v kapitálových fondech. 2005 Slovensko se připojuje k Maďarsku a Polsku a zavádí povinný druhý pilíř, tedy odvody části mezd do kapitálových fondů. Změna byla ale velmi razantní a odvedla z průběžného systému příliš mnoho prostředků. Navíc účty lidí u pojišťoven nejsou anonymní, takže jednotlivé instituce bojují o klienty. To vede k zaměstnávání drahých pojišťovacích makléřů, jejichž cena se ve výsledku negativně promítá i do vyplácené penze.



2009 Americká automobilka General Motors bankrotuje a musí ji zachránit stát. Zaměstnanecký penzijní fond přišel kvůli špatné situaci na akciových trzích o miliardy a ani finanční prostředky společnosti nestačily na zaplacení dlužných penzí. 2010 Maďarská vláda nařizuje třem milionům klientů, aby převedli své peníze ze soukromých fondů zpět do státní kasy. Tím v podstatě ruší reformou zavedený druhý pilíř. Kvůli hospodářské krizi vláda vybrala méně na daních a miliardy ležící „ladem“ chce použít na zalepení děr v rozpočtu. Největší část důchodu vydávají penzisté za bydlení Co se dalo pořídit za jeden důchod 1989 rok Zdroj: ČSÚ 570 kg chleba (nebo) 40 kg másla, 639 půllitrů 10stupňového piva, 114 krabiček cigaret Sparta, 218 vstupenek do kina, na auto Škoda Favorit postačilo 53 důchodů 1995 317 kg chleba (nebo) 39 kg másla, 578 půllitrů 10stupňového piva, 128 krabiček cigaret Sparta, 128 vstupenek do kina, na auto Škoda Favorit postačilo 62 důchodů 2000 400 kg chleba (nebo) 65 kg másla, 779 půllitrů 10stupňového piva, 145 krabiček cigaret Sparta, 98 vstupenek do kina, na auto Škoda Felicia postačilo 38,5 důchodů 2005 513 kg chleba (nebo) 71 kg másla, 919 půllitrů 10stupňového piva, 168 krabiček cigaret Sparta, 98 vstupenek do kina, na auto Škoda Fabia postačilo 34 důchodů 2009 537 kg chleba (nebo) 90 kg másla, 1 102 půllitrů 10stupňového piva, 143 krabiček cigaret Sparta, 113 vstupenek do kina, na auto Škoda Fabia postačilo 23 důchodů Důchod versus mzdy Pozn. Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o této mzdě odpovídající daň z příjmu a o odvody na zdravotní a sociální pojištění Zdroj: ČSÚ Foto autor| KRESBA - FILIP ŠKODA Foto autor| Foto LN - archiv / Shutterstock.com / ZR Foto autor| Foto archiv LN / šk O autorovi| ONDŘEJ LINC redaktor LN VOJTĚCH WOLF redaktor LN

V Číně se auto musí lesknout 4.3.2011

Víkend HN

str. 08 rozhovor Radek Špicar Nora Grundová

Škodovka by v Asii neprodala statisíce vozů ročně, kdyby za její expanzí nestála schopnost porozumět místním podmínkám. „Když dodáváte auto do Indie, musí mít zvlášť výkonný klakson, evropský tam nevydrží,“ říká Radek Špicar, absolvent Cambridge a fanoušek think tanků, jenž před svým manažerským angažmá v Mladé Boleslavi pomáhal české vládě zvedat ekonomiku. Když jsme se setkali před osmi lety, působil jako zjevení. Optimismem téměř nevydržel v klidu na židli. Radek Špicar právě vystudoval mezinárodní vztahy a mezinárodní obchod na Cambridgi a po hlavě vletěl do státní správy. U vlády byla ČSSD a on jako šestadvacetiletý nepolitický odborník, ze kterého se po pár měsících stal náměstek místopředsedy vlády Martina Jahna, měl probrat k životu českou ekonomiku. České předsednictví v EU bylo ještě daleko a vzdělání z exkluzivních univerzit se počítalo k exotickým zálibám. O osm let později je z něho uvolněný byznysmen. Téměř denně dojíždí do Mladé Boleslavi, kde je ředitelem vnějších vztahů Škody Plné znění zpráv


Auto. Studuje trhy v Rusku, Indii, a především v Číně. Čína ho fascinuje. Dle jeho názoru se právě tam bude odehrávat nejzajímavější byznys budoucnosti. Po osmi letech si Špicar znovu posteskne, že se Češi nechtějí učit novým věcem. „Lidé tu neprocházejí vším, čím by měli – akademickým prostředím, státní institucí a byznysem. Jak tu někdo začne jako akademik, tak jako akademik i skončí, v byznysu zrovna tak.“ V Radku Špicarovi se snoubí romantik, jenž chce kultivovat českou společnost, protože ji má rád, s pragmatikem, který nedostatek kariérních ambicí vyvažuje zvědavostí. A o svém volnu se rád zabývá think tanky, myšlenkovými zdroji politických stran. „To je moje oblíbené téma,“ říká. * Proč jste vůbec s tak vybraným vzděláním nastoupil zrovna ve státní správě? V jednu chvíli jsem si ve Washingtonu D. C., kde jsem pracoval na své disertaci, uvědomil, že jsem se dostal do stadia, kdy bych byl v podstatě schopen díky tomu, co mám v akademickém světě za sebou, pohodlně žít z jednoho stipendia za druhým a celý život strávit ve velmi příjemném, ale od skutečnosti odtrženém prostředí. Zhruba v té době mi zavolal Martin Jahn, že se stal místopředsedou vlády a hledá lidi do svého týmu. Já mu byl doporučen několika společnými známými. Moc se mi nechtělo do Česka vracet, a už vůbec ne do státní správy, ale oproti akademii to bylo o něco reálnější prostředí. * Pak však volební období této zvláštní vlády skončilo. Nebyli jsme politiky, ale dávali jsme vládě zpětnou vazbu, co udělat pro českou ekonomiku, aby byla konkurenceschopnější. Povedlo se nám prosadit třeba zákon o konkurzu a vyrovnání nebo odečitatelnou položku na vědu a výzkum. Ani mně, ani Martinu Jahnovi se ale nechtělo ve státní správě zůstat natrvalo. Martin dostal nabídku do Škodovky. Já zůstal na úřadu déle, byl jsem jediný náměstek a cítil jsem povinnost úřad předat, aby tam příští šéf nenašel prázdné kanceláře. Dostal jsem několik nabídek z byznysu a vybral si také Škodovku. Chtěl jsem zkusit pracovat v úplně jiném prostředí. Z akademického světa a světa státní správy a politiky, z takového pražského intelektuálního prostředí, kde se hodně mluví a teoretizuje, jsem přešel do tvrdé reality průmyslového výrobního podniku, kde práce musí odsýpat a nepříjemné věci se říkají přímo. Když máte výsledky, jste za ně náležitě ohodnocen, když je nemáte, tak končíte. Musím říct, že jsem si na tu odlišnou mentalitu hodně zvykl, vyhovuje mi a začínám mít naopak s upovídaným pražským prostředím problémy. Na příkladu několika kolegů, kteří začali pracovat pro Zdeňka Bakalu a přestěhovali se do Ostravy, vím, že jsem na tom ještě celkem dobře. Oni už v tom specifickém pražském prostředí skoro nejsou schopni fungovat. * Takže Škodovka byla jasná volba. Škodovka u nás nemá konkurenci. Jsou to čtyři procenta HDP téhle země. Skoro deset procent exportu. Když dává někomu práci, jsou to desítky tisíc lidí, když expanduje do zahraničí, učí zbytek ekonomiky, co ta která země obnáší, bere s sebou své subdodavatele. Ovlivňuje byznysové prostředí v zemi. Napadají mě tři věci, v čem je to prostředí jiné. Zaprvé máte na všechno méně lidí a méně času. Ve státní správě jsem měl desítky lidí a času téměř neomezeně. Každý úkol se rozložil mezi jednotlivé odbory a táhl se meziresortním řízením, pak parlamentem, Senátem. Ve výrobě jsou věci rozpočítány na dny, a když má být něco hotové v úterý, tak musí, protože od středy už jen nabíhají ztráty. Druhá věc je přímá odpovědnost. Ve státní správě pracujete na zákonu, jak nejlépe umíte, a pak ho vyšlete do světa. Na konci procesu ho však často vůbec nepoznáte a nikdo neví, jestli jste to napsal dobře, nebo špatně. V byznysu dostanete úkol, na něm je mašlička a napsáno Radek Špicar a všichni vědí, že se mi buď povedl a je to můj úspěch, anebo ne a můžu za to jen já. Třetí rozdíl je v kultuře prostředí. V byznysu je meritokratické prostředí. Ve státní správě, a speciálně u nás hodně záleží na tom, jakou máte stranickou knížku, čí jste kamarád, na kterou vlivovou skupinu jste napojen. Dobrý manažer si může být dobrou kariérou jistý a nebudou ho tolik ohrožovat změny na postech nadřízených. * Jak se daří automobilce z republiky, která má deset milionů obyvatel? Jedním z vašich zadání je dobývat východ. Zpětně se ukazuje, že směr východ byl nejlepším rozhodnutím. Mnoho velkých českých podniků tuhle cestu nepodstupuje, takže nemáme manažery, kteří by měli takovou zkušenost. Ale koncern VW ji má. Byl například jednou z prvních automobilek v Číně. Působí tam od osmdesátých let a spoustou situací si prošel, takže to Škodovce hodně usnadnil. Na druhou stranu my jsme zase byli první v Indii. Podnikání v zemích, jako jsou Rusko, Čína nebo Indie, je složité, nejsou to žádné zaostalé země, ale vysoce konkurenceschopné ekonomiky. Jestli si někdo myslí, že v Číně je pár automobilek, které mezi sebou soupeří, tak je na omylu. Odehrává se tam nesmiřitelný tvrdý boj mezi všemi světovými výrobci. Jsme exportně orientovaná ekonomika, Plné znění zpráv


bez úspěchu na zahraničních trzích se neobejde nikdo a za zákazníky do takových zemí je potřeba jít už kvůli legislativě. Jsme nuceni tarifními předpisy vyrábět na místě, jinak se naše auta kvůli clu stanou neprodejná. Je také důležité tam být, abychom zblízka pochopili zákazníkův vkus. Těžko si lze myslet, že budeme schopni vyrábět škodovky v Mladé Boleslavi, které budou Číňané a Indové s nadšením kupovat, aniž bychom věděli, co se jim líbí. Proto také nejenže musíme posílat naše manažery do zahraničí, ale zahraniční musíme dostat do Škodovky. * Už se to děje? Samozřejmě. Víme třeba, že v Číně musí mít auto mnohem více chromu, musí se lesknout a třpytit. Tak se to Číňanům líbí, takže mají chrom na mřížce, podél auta, olemované dveře. A to nezjistíte s homogenním týmem českých designérů. Nebo když prodáváte auto typu Octavia na indickém trhu, víte, že se musíte soustředit na zadní sedadlo. V cenové relaci, ve které se tohle auto prodává, si ho kupují lidé, kteří ho nebudou řídit. Také tam musíte mít místní klakson, tam je totiž tak namáhaný, že standardní evropský to nevydrží. Všechny tyto věci rozhodnou o tom, jestli na takovém trhu uspějete, nebo ne. * Jak se tedy Škodovce v Číně daří? Už v tuhle chvíli je pro nás čínský trh největším odbytištěm. A myslím si, že i nejperspektivnějším. V minulém roce jsme tam prodali 180 tisíc vozů, což je padesátiprocentní nárůst oproti roku předcházejícímu. Škodovka je v Číně jednou z nejrychleji rostoucích značek. V Šanghaji vyrábíme modely Superb, Octavia a Fabia. Brzy přibude i Yetti. Škodovce se daří i v Rusku, kde se loni prodalo přes 45 000 vozů, v Indii zase 20 000 škodovek. * Napadá vás, jak by na tom byla Škodovka, kdyby se nespojila s VW? Myslím si, že to bylo šťastné spojení. České ekonomice ukázalo, že vstup zahraničních investic není zlo, které nám tu zničí rodinné stříbro. Ten českoněmecký úspěch Škodovky taky pomohl českoněmeckým vztahům. Možná stejně jako nejrůznější deklarace. Velmi dobře se snoubí německá preciznost, dlouhodobé plánování a praktičnost s naší kreativitou a schopností improvizovat. Bez investic, které VW do Škodovky nalil, by nutná transformace trvala déle a Škodovka by nebyla v kondici, jako je dnes. Němečtí kolegové také poměrně brzy zjistili, že tu máme kvalitní odborníky, techniky, logistiky, a začali rozvíjet náš vlastní vývoj a výzkum, což bylo pro firmu důležité. * Nenarážíte na české korupční prostředí? Považuji to za celospolečenský a hodně vážný problém České republiky. Naštěstí začínám mít pocit, že to někdo začíná brát vážně. Jedna z prvních výzev vládě, aby s tím začala něco dělat, přišla od Americké obchodní komory, ke které se potom přidal Svaz průmyslu. Po letech, kdy slušný byznys skřípal zuby a doufal, že korupci někdo bude řešit, pochopil, že to nikdo řešit ne bude a začal sám aktivně něco dělat. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že nelze přesvědčit nikoho, komu leží korupce na srdci, že to vláda myslí vážně, dokud nebudou první kauzy u soudu a dotaženy až do rozsudků a vězení. * Vy sám jste se nějaké korupční aféře přiblížil? Samotného mě to v našem prostředí překvapuje, ale osobně, přímo jsem se s ní nikdy nesetkal. V podstatě celá studia jsme se s přáteli, jako jsou Michal Mejstřík, Tomáš Sedláček nebo Honza Bubeník, věnovali podpoře etiky v podnikání a transparentnosti v byznysu v rámci neziskové organizace The Leadership Forum. Navíc jsem se vždy snažil obklopovat lidmi, kterým jsem mohl plně důvěřovat. Důležité to je u podřízených, ale naprosto zásadní u nadřízených, na které jsem měl v tomto ohledu vždycky štěstí. A také jsem se pohyboval v prostředí, kde jsem ani neměl moc možností se korupčně chovat. Dalo by se říci, že kdyby tento člověk měl stvořit svět, byl by s tím hotov do čtvrtka. Na Cambridgi Špicarovi vštípili, že své vzdělání musí použít pro dobro společnosti. Dlouhodobě ho trápí zanedbané české školství na všech úrovních. Struktura absolventů podle něho vůbec neodpovídá potřebě trhu práce. Ve Škodovce už funguje vlastní učňovské středisko i vysoká škola a firemní inženýři přednášejí na technických univerzitách. Špicar naléhavě vysvětluje, že český průmysl prostě vzdělané lidi potřebuje. „Vždyť jsme nejprůmyslovější zemí v celé evropské sedmadvacítce!“ zdůrazňuje. * Taháte si tedy mozky odjinud?



Česká ekonomika se bez kvalifikovaných zahraničních odborníků v budoucnu neobejde. Ať už kvůli vývoji demografické křivky, nebo charakteru a kvalitě vysokoškolského vzdělávacího systému u nás. Podniky se na to připravují, stát ale připraven není. Zákon o pobytu cizinců musí zkazit chuť každému, kdo by chtěl v Česku pracovat. Problémem je i neschopnost státních úředníků domluvit se s cizinci na většině úřadů, v nemocnicích nebo na policii. Dalším problémem je minimální spolupráce podniků a univerzit. V každé vyspělé ekonomice přitom spolu byznys a univerzity komunikují. U nás jde o střet civilizací. Akademici si o podnikatelích myslí, že ti je budou jen nutit pracovat na zisku firmy. Byznys si o akademicích myslí, že jsou to jen nepraktičtí teoretici z jiného časoprostoru, kterým termíny a rozpočty nic neříkají. Přitom to znám z USA a Anglie. Tři čtvrtiny profesorů, kteří mě učili, byli lidé z praxe. Byla tam třetina teoretiků, kteří nikdy neviděli podnik, mezinárodní organizaci nebo vládu, ale zase to byli geniální teoretici. Zbytek si prošel vládou a byznysem. Nejvíc jsem se naučil od lidí, kteří když vyprávěli o humanitární intervenci nebo mezinárodním právu, tak o tom mluvili z pozice bývalého vojáka nebo haagského soudce. * Proto posíláte vaše inženýry na univerzity? Je bolestí našeho prostředí, že spolu nikdo nemluví, sociologové nemluví s ekonomy, ekonomové nemluví s politology. V anglosaském světě v sociálních vědách chápou, že je třeba se na svět dívat komplexně. Ekonom, který nerozumí fungování politiky, je zbytečný – a obráceně. Ale tady si hrají akademici na to, že když studujete dva obory, tak neumíte dobře ani jeden. V Číně a v Indii vysoké školy chrlí neskutečně kvalitní, technicky vzdělané absolventy. Studenti jdou na tyto obory, protože vědí, že tohle ve své zemi zužitkují, že okamžitě najdou zaměstnání a budou vydělávat peníze. * To je dáno přístupem k životu, například Číňané nemají pocit, že si musejí realizovat sen studiem vysněného oboru, aniž by řešili, co s těmi znalostmi pak budou dělat. Ano, vzpomínám si, že když jsem se v Číně ptal studentů, co by tak rádi studovali, aby si těch pět let užili, koukali na mě jako na blázna. Jak to myslíš, užít si studium? Přemýšleli o jediné věci: k čemu jim to bude, jak je kdo zaplatí. Na rozdíl od nás, kde málokdo přemýšlí, jaká bude po pěti veselých letech jeho uplatnitelnost na trhu práce. * On je to rozdíl studovat v miliardové zemi a v zemi, jejíž počet obyvatel se rovná počtu lidí v čínském krajském městě. Nám je tady tak dobře, že už se nepotřebujeme dostávat z nějaké mizérie kvalitním vzděláním. My už si můžeme dovolit studovat, co nás baví. Pro Číňany je studium pořád cestou k lepšímu životu. A pak, ta konkurence je obrovská. Jinak se generuje elita z deseti milionů a jinak z miliardy lidí. * Ale i vy se věnujete především tomu, co vás baví. Osobně si nedokážu představit, že bych dělal práci, která mě nebaví. Už od státní správy se bojím, že v budoucnu nic zajímavého nepotkám. Připravuji se na nejhorší. Že budu nezaměstnaný, budu si přednášet a něco sepisovat a bude mě živit manželka. Taky nemám žádný konkrétní kariérní cíl. Nedávno mi někdo říkal, že se díval na můj životopis a ten se mu zdál velmi promyšlený. Vůbec ne. Já vůbec nevím, co budu dělat za dvacet let. Nedostatek ambicí považuji za svůj největší handicap. * To jste tedy do těch funkcí vystoupal vpravdě zenovým stylem. Nikdy jsem neměl žádné životní krédo. Až jsem se jednou bavil s Karlem Schwarzenbergem, který mi řekl, že jejich rodové heslo je „Nic vyžadovati, nic odmítati“. Což je geniální. Přesně to vystihuje moje chování ke kariéře. Nemám konkrétní ambice, ale nic zajímavého neodmítám. * Mezi své zájmy uvádíte think tanky. Proč vám leží na srdci? V zemích, kde think tanky fungují dobře, výborně pomáhají kvalitě veřejné debaty. Nejlepším příkladem jsou USA, kde je tradice think tanků silná. Jednotlivé strany využívají odbornosti think tanků k přípravě argumentací. Pravičáci pracují s Heritage Foundation, levičáci s Brookings Institution. U nás se země vyvíjela jinak, politický systém je jiný, takže myslet si, že tady budou think tanky někdy fungovat tak dobře a budou tak důležité, je nesmysl. Ale i tak je dobře, aby tady vznikaly. Mohou pomoci politickým stranám s argumentací, s volebními programy. Je skvělé, že se tomu české politické strany začaly věnovat. První to pochopila pravice, Plné znění zpráv


speciálně Václav Klaus a jeho CEP, nebo CEVRO, kde si ODS vychovává budoucí politiky. Ale už začala i sociální demokracie. ČSSD si dlouho myslela, že bude využívat Masarykovu dělnickou akademii, ale už pochopila, že by to bylo složité, takže dala dohromady levicově založené intelektuály Václava Bělohradského, Jiřího Peheho, Jana Kellera do think tanku zvaného CESTA. Je velká škoda, že svůj think tank nemají zelení, kteří to podle mého názoru potřebují úplně nejvíc, protože dělají složitou politiku, kterou je třeba dobře vysvětlovat. Škodovka byl autem jeho života ještě dříve, než do Mladé Boleslavi nastoupil. Začínal jezdit obstarožní stopětkou a přes stodvacítku se nakonec propracoval až ke služebnímu Superbu Combi. * Před rokem mi američtí známí vyprávěli, jak si ze škodovky dělali v dětství legraci. V jejich vtipech fungovala „škoda“ jako u nás „trabant“. Ve Velké Británii se „fórky“ o autech točily jedině kolem škodovek. A byly vtipné. Náš bývalý předseda představenstva je sbíral a měl jich desítky. Ale její značka a image se i tam neuvěřitelně změnily. Je skoro na případovou studii, jak lze změnit negativní vnímání značky v extrémně pozitivní. Stalo se to někdy ve druhé polovině 90. let. Potřebujete hlavně kvalitní produkt a zároveň dobrou kampaň, která by vysvětlila změnu značky. * Vzpomenete si na některý z těch vtipů? No jasně. Třeba: Jak zdvojnásobíte cenu škodovky? Že natankujete plnou nádrž. Nebo: Proč má škodovka zadní sklo vyhřívané? Aby vás nezábly ruce, až ji v zimě budete tlačit. * Je fakt, že třeba v Izraeli jezdí spousta škodovek jako taxíky. Když získáte taxikáře, zákazníci přijdou sami. Taxikáři jsou téměř nejnáročnější klientela. Oni v tom autě tráví celý život, jsou extrémně opatrní na ekonomiku provozu, na jeho spolehlivost, a zákazníci to vědí. Ti navíc mají možnost se v tom autě svézt, takže si vyzkoušejí, kolik prostoru je na zadní sedačce. Sami od sebe by třeba do škodovky nesedli, ale v taxíku to zažijí. Takže jak si získáte taxislužbu, trh vám na to zareaguje. * Jak často jezdíte vy na zadní sedačce? Méně než bych si přál. V tomto ohledu vzpomínám na svá náměstkovská léta se slzou v oku. Teď už jen, když mě veze manželka a já se vzadu starám o dítě. *** Je velká škoda, že svůj think tank nemají zelení, kteří to potřebují úplně nejvíc, protože dělají složitou politiku, kterou je třeba dobře vysvětlovat. RADEK ŠPICAR (* 1977) Narodil se v Praze, vystudoval Filozofickou fakultu a Fakultu sociálních věd UK a University of Cambridge. Další studijní pobyty absolvoval na Georgetown University a Harvard University. Je bývalým náměstkem místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. V současné době pracuje jako ředitel vnějších vztahů ve společnosti Škoda Auto. Foto autor| Foto: David Turecký

Krycí jméno Roman 31.3.2011

ct24.cz

str. 00 ČT24

Historie.cs (eu)

Karel Sabina, přední osobnost českého národního hnutí 19. století. Autor dodnes populárních libret ke Smetanovým a Blodkovým operám, jeden ze zakladatelů moderního českého románu či vězeňské prózy. Bouřlivý bonviván i strhující řečník. Ale také nejslavnější český konfident rakouské policie. Taková je ve zkratce neuvěřitelně schizofrenní osobní situace, ve které se vlastním rozhodnutím Karel Sabina ocitl. Byl za tím pocit Plné znění zpráv


ukřivděnosti a nedocenění, touha po slávě za každou cenu či jen značná hmotná nouze? Na to se snažila odpovědět Historie.cs z 21. března. O Karlu Sabinovi hovořili historička Magdalena Pokorná z Historického ústavu Akademie věd ČR, literární historik a spisovatel Petr Kovařík a historik Jiří Rak z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moderovala historička Marie Koldinská. Jste autorem knihy Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou. Za ta léta, co Sabina historiky zajímal, se o něm napsalo velice mnoho. Má ještě smysl o něm psát dnes něco dalšího? A pokud ano, v čem je vaše kniha jiná než ty předchozí? Kovařík: Je zásadně jiná v tom, že přináší dosud nezveřejněné materiály Zemského soudu trestního. Jsou z doby, kdy Karel Sabina požádal o ochranu policii a soud po odsouzení takzvaným národním soudem. Tato jeho žádost byla použita jako žaloba na takzvané národní soudce v čele s majitelem Národních listů a organizátorem národního soudu, kteří pak byli přes půl roku vyšetřováni. U účastníků takzvaného národního soudu, který proběhl v červenci 1872 nad Karlem Sabinou, je potřeba říct, že zpřesnění, kdo tam skutečně byl a kdo tam nebyl, je také poměrně nová záležitost? Kovařík: Kdo tam skutečně byl, napsal správně kupodivu už Jakub Arbes roku 1895 v první zásadní práci o Karlu Sabinovi. Ovšem v roce 1921 historik, bibliograf a zároveň politik Zdeněk Tobolka, který čerpal především ze zpřístupněného policejního archivu pražského policejního ředitelství, nalezl zápis policejního komisaře Javůrka. Tomu běžel ještě ústně Sabina sdělit, co se mu přihodilo, že proběhl tento národní soud. Na dotaz, kdo tam byl, jmenoval sedm lidí (Julius Grégr, Jan Neruda, Jan Kučera, Vítězslav Hálek, Josef Barák, Emanuel Tonner, Gustav Švagrovský) a přidal ještě tři další: básníka Josefa Václava Sládka, spisovatele a redaktora Národních listů Serváce Hellera a redaktora Národních listů Karla Tůmu). Tito tři tam ve skutečnosti nebyli. Když padla žaloba na národní soudce, vyšetřující soudce von Ernest zjišťoval, kdo tam vlastně byl. A Sabina tehdy ve své výpovědi svůj omyl opravil. Řekl, že Sládka, Hellera a Tůmu potkal bezprostředně po národním soudu na ulici, a jak byl rozrušen, spojil si je s tím a jmenoval je. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: Zrazoval všechny lidi, s kterými se setkal, počínaje tatíčkem Františkem Palackým a konče nejbližšími přáteli, jako byl Josef Václav Frič a jeho rodina. Referoval o Boženě Němcové, Juliu Grégrovi. O celé té akci na počátku 60. let, která souvisela se zápasem o vznik řádného českého listu, deníků a tak dále. Udával Františka Ladislava Riegra… Čili skutečně na koho si vzpomenete z buditelů, politiků, novinářů, ty všechny Sabina udával. Nemoralizujme Sabinu v tom smyslu, že ho nebudeme dnes soudit jako národní soudci v roce 1870. Národní soudy jsou vždycky velice sporná záležitost. Ale současně si řekněme, že to byla záležitost Sabinova mravního kodexu a že ten pravděpodobně nebyl příliš vysoký. Sabina měl poměrně nízké mravní normy, a proto to byl schopen dělat. V minulosti se objevily pokusy Karla Sabinu hájit, dívat se na otázku spolupráce s policií trošku jiným pohledem. Kdo se ho snažil hájit, kdo z historiků argumentoval v jeho prospěch? Rak: Byli to většinou lidé, kteří sympatizovali s jeho radikálními postoji, protože tvořil levici národního hnutí. A protože Sabinovo odsouzení byla šílená diskreditace radikálního proudu, snažili se ho hájit tím, že byl donucen hmotnými poměry, že vina padá i na českou vlasteneckou reprezentaci, která mu nedokázala zajistit živobytí, takže mu nic jiného nezbývalo. Pokorná: Hájil ho i Hálek, který argumentoval tím, že kdyby tak chudý člověk spolupracoval s policií, měl by nějaké peníze, zatímco Sabina chodil vždycky s prázdnou kapsou. Rak: Potom se také říkalo, že hrál s policií dvojí hru. Objevily se všechny možné teorie včetně té, že předobrazem toho je Prodaná nevěsta, kde Jeník provádí s Kecalem tu dvojí hru. Poukazovalo se i na slavnou árii "Jak možno věřit, že bych prodal svou Mařenku". A existuje i bizarní knížka s titulem Spolutvůrce "Prodané" národ neprodal od Ferdinanda Strejčka. Když se pak objevovaly důkazy, začalo se zase říkat, že vlastně nikomu neuškodil, že říkal věci, které policie už věděla, že se snažil, aby za to nikdo nebyl nějak postižen, a tak dále. Kovařík: Ti, kteří zastávali názor, že udával nepodstatné věci nebo že policii vodil za nos, vycházeli z toho, že jeho udáními vlastně nikdo nebyl nějak viditelně postižen. Ale ani to není pravda. Sabina podával hlášení o záměrech české politické opozice, což bylo pro Vídeň daleko cennější než, že někdo někde řekl něco protistátního. Není pravda ani to, že by nikoho konkrétně nepoškodil. Na základě jeho udání byl zatčen Josef Barák v Polsku a obviněn z najímání do cizího vojska. Bylo to roku 1863, kdy v Polsku vypuklo povstání. Řada polonofilských Čechů tehdy skutečně organizovala české gardy a Poláci měli zájem o to, aby česká garda vznikla a pomohla polskému povstání. V souvislosti s tím byl zatčen také pardubický technik Václav Zrůst. (Byl Plné znění zpráv


to trošku dobrodruh, názory na něj nebyly jednotné, ale to není podstatné.) Zrůst dokonce u Sabiny nějaký čas bydlel a Sabinova dcera Eufrosina pro českou gardu vyšívala prapor. Když pak Zrůst odjel do Polska, poslal Sabinovi dopis, který Sabina okamžitě odevzdal na policii včetně praporu, který vyšívala jeho dcera. Na základě dopisu byl Zrůst v Polsku zatčen a odsouzen na dva a půl roku. Odseděl si něco přes rok. Pokorná: Počátek nového režimu po porážce revoluce hezky vyjádřil Karel Havlíček Borovský, když řekl, že čert nechytá za celou ruku, ale nejdříve za jeden vlásek. V tomto směru se institucionalizace nových pořádků odrazila mimo jiné v systému získávání konfidentů. Samozřejmě konfidenti existovali už za Metternichova režimu, existují a existovali asi i v jiných režimech. Ale tady byla snaha získat takové lidi, jejichž informace by měly cenu a daly by se využít. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: "Problém" konfidentních zpráv Karla Sabiny je v tom, že jsou ohromným, zpravidla velice přesným pramenem poznání společensko-politického života v Praze, ale i mimo ni. Sabina jezdil na Moravu, do Polska, staral se o bulharské studenty… Totiž, staral se jako konfident, tedy dával referáty o jejich společenské práci. Pokorná: Důležitý byl vznik Nejvyššího policejního úřadu, kterému stál v čele pardubický rodák Johann Kempen. Tento člověk spolu se svými podřízenými vytvořil určitou představu, jak by měl vypadat ideální konfident: měl to být muž skromné střední třídy, zdravého rozumu, s dostatkem životních zkušeností i z nedávných revolučních let a měl by vědět, jak se burcuje národ historickou realitou, historickými poznatky. Prostě to měl být člověk informovaný a s kontakty na vrstvu lidí, kteří se zapojili do revoluce 1848, 1849. Takže taková představa tady byla v roce 1852, kdy se začal vytvářet konfidentský systém. Po nástupu nového policejního ředitele někdy v říjnu 1854, kdy přichází Anthon von Paümann, došlo k jistým změnám. Von Paümann byl vojácky přímý, přísný člověk, který jasně stanovil, že potřebuje systém lidí, kteří ho budou schopni informovat o české vlastenecké elitě. Oproti tomu jeho předchůdce Sacher-Masoch spíš získával kontakty sám a sám se dostával do jednotlivých institucí. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: Před rokem 1867 byla situace velice nepřehledná a rakouská policie to do určité míry sledovat musela, chtěli-li držet linii neoabsolutismu, později omezené ústavnosti. Na jednu stranu měli totiž nevyrovnané účty s Maďary, na druhou stranu nevyrovnané účty s Němci a na třetí stranu nevyrovnané účty s Čechy a Poláky. Čili ono toho bylo na tu rakouskou policii trošku moc. Ve vaší knize Josef Němec – Neobyčejný muž neobyčejné ženy jste se nemohla vyhnout zásadní záležitosti, a to zájmu policie o rodinu Boženy Němcové? Pokorná: Na Boženu Němcovou byla nasazena Vítězka Paulová. Byla to ambiciózní vzdělaná dívka, dcera "osmačtyřicátníka", chemika Paula, kterého po návratu z vězení a po různých perzekucích získala rakouská policie do svých konfidentských služeb. Po jeho úmrtí Vítězka jako nejstarší dcera jako by až zdědila funkci konfidentky. Když se podíváme do hlášení o Boženě Němcové, vidíme tam obdiv k Boženě Němcové, jak jí imponovala, vážila si jí, asi se v ní trochu viděla, protože sama měla ambice stát se učitelkou. Další věc je, že policejní režim měl zájem na tom sledovat písemnou komunikaci. Takže pozastavovali dopisy a buď si z nich vypsali, co potřebovali, a poslali to dál s jistým zpožděním, nebo to zadrželi úplně. V souvislosti s tím nelze nepřipomenout tragédii z pobytu Boženy Němcové v Horních Uhrách, kde sloužil Josef Němec. Protože jim byla zadržována korespondence, dozvěděli se až oklikou a ještě s velkým zpožděním o vážné nemoci jejich nejstaršího syna Hynka. Němcová potom z Horních Uher odjížděla na poslední chvíli a, jak i sama v dopisech psala, už mohla Hynka pouze připravit na smrt den dva předtím, než zemřel. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: Jak byl Sabina oceňován, si sice přesně nepamatuji, ale fakt je, že šlo řádově o stovky zlatých, což bylo oproti jiným konfidentům mnohem víc. Konfidentů totiž bylo sice plno, ale byli to lidé, kteří většinou neměli společenské styky a psali nic moc nevypovídající zprávy. Policie honorovala za to, o kom zpravují a jak moc je ta zpráva vydatná. A v tomto smyslu byly Sabinovy zprávy, tedy Romanovy zprávy, naprosto nejlepší, a proto byly nejvýš honorované. Až v průběhu 60. let, kdy se Sabina angažuje v dělnickém hnutí kolem Josefa Baráka, jeho činnost konfidenta poněkud slábla a s tím též začaly slábnout i finanční zdroje. Proto po roce 1866, po prusko-rakouské válce, opět konfidentní činnost aktivizuje. Ovšem to už se stává předmětem závisti jiného významného konfidenta, českoněmeckého spisovatele Eduarda Rienffera. A právě tento konkurenční zápas dvou konfidentů (vzájemně o sobě nevědí, ale jeden o druhém zřejmě tuší, že konfidenty jsou) je zřejmě jedna z příčin Sabinova pádu.



Rak: Sabina se samozřejmě mohl cítit neuznán, mohl cítit, že má větší talent než řada pisálků, kteří psali ty vlastenecké rýmovačky. Že by si zasloužil větší hmotné ocenění i lepší postavení v rámci vlastenecké společnosti. Problém jeho nedocenění může souviset i se Sabinovým dětstvím… Kovařík: Sabina měl cejch nemanželského dítěte, pocházel z velmi chudých rodinných poměrů a z toho vyplývalo, že se na něj společnost dívala trošku skrz prsty. Bylo to vidět i v revolučním roce 1848, kdy se do významných pozic dostala řada i méně významných intelektuálů, ale Sabina do žádné. Až o rok později, kdy tady chtěl Bakunin vyvolat další revoluci (májové povstání 1849, kvůli němuž byli Sabina a další zatčeni), se počítalo s tím, že Sabina bude v čele toho direktoria. Skutečností ale je, že zas tak izolován nebyl. On tvrdil, že neuměl nic jiného než psát a že se ocitl v naprosto hmotné nouzi. Tak samozřejmě nouze to byla, to je jisté, protože honoráře za literaturu byly mizerné. Ve vězení v olomouckých kasematech ale mohl psát a ještě v témže roce, kdy opustil vězení, vydal třídílný román Bloudění a hned poté román Hedvika. A v roce 1858 byl jedním z organizátorů almanachu Máj, kde napsal upomínku na Karla Hynka Máchu. Takže nebyl až tak izolován, jak se sám snažil namluvit. Jiná věc ale samozřejmě je, že když se vrátil z vězení, měl tady manželku a dvě děti, třináctiletou dceru a jedenáctiletého syna. To vyžadovalo nějaké zabezpečení, na což ty knihy pochopitelně nestačily. Navíc se traduje, že se tam koruna neudržela, že Sabina rád chodil do restaurací, hostil společnost a tak dál… Rak: Právě že měl i pověst nespolehlivého, bohémského člověka. Kdyby nebylo toho odhalení, zůstala by po něm vzpomínka na bohéma a veselé historky bohémské. Ale když se stalo tohle, tak je to prostě nespolehlivý alkoholik. Ostatně když se dohadovalo májové spiknutí, někdo tehdy namítal, že Sabina tam být nemůže kvůli představě, že by se v novinách mohlo objevit "Člen vlády Sabina zase ležel opilý na ulici". A i Frič vzpomíná, jak Sabina dostal honorář, pozval nějaké mladé studenty, pohostil je, kupoval kuřata, víno a odešel bez halíře, ale zahrál si na mecenáše. Pokorná: Další věc byla, že po návratu z vězení dostal vlastně příkaz, že musí u všeho žádat o policejní dovolenku. A to člověka Sabinovy nátury též muselo tlačit do ponížení. Spolu s Fričem se pokoušeli vydávat časopis, který by se jmenoval vzletně Svět a domov, a dali mu heinovské motto z Mladého Německa, což samozřejmě okamžitě narazilo. A jak píše Němcová, když tam bylo "Frič a Sabina" a ještě takovéhle motto, tak to s nimi samozřejmě vyrazili dveře. Takže takovéto a další křivdy se v něm koncentrovaly a násobily. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: Sabina byl skutečně národní činitel. Lidé s ním na rovinu hovořili, projednávali s ním některé ideové záměry a do toho všeho Sabina aktivně vstupoval nejenom jako konfident, ale především jako tvůrce. On sám se toužil prosadit a být respektován jako tvůrce. Z tohoto hlediska je potřeba Sabinu vidět jako aktivního činitele národního hnutí. Teprve v druhé řadě z toho, co jako aktivní činitel národního hnutí načerpává a selektuje potřebné, co by mohla policie potřebovat. Víte, je to skutečně schizofrenní situace, do které sám sebe vmanipuloval. Sabina vlastně víc manipuluje sám se sebou než s druhými. Kdybychom ho měli charakterizovat z hlediska jeho pozice na české politické scéně, kam bychom ho zařadili? Rak: Radikálně nalevo, v čemž setrvává po celou dobu. Samozřejmě nedojde k tomu, že by se stal organizovaným sociálním demokratem. Ale jako Barák a další patřil k levému křídlu formující se mladočeské strany, k těm lidem, kteří se snažili upozornit vlasteneckou elitu, aby věnovala pozornost sociálním otázkám, aby dělnictvo nepropadlo internacionální sociální demokracii, ale angažovalo se pro národ. Kovařík: V jeho radikalismu přece jenom nějaký posun byl. Během osmiletého věznění, z toho byl čtyři roky v samovazbě na Hradčanech, došel k určité skepsi vůči revolučním myšlenkám roku 1848. A je to znát nejen v jeho vyznání pro policii, ale i v literárním díle. Rak: Ale patřil k parádním řečníkům. Když bylo potřeba někde zabouřit a strhnout masy, tak byl nasazen Sabina. Pokorná: A i když vypadl řečník v Umělecké besedě, tak věděli, že se mohou spolehlivě obrátit na Sabinu, že odpřednáší na jakékoli téma přednášku, která zaujme. Kovařík: Ano, vždycky uměl improvizovat. Známé jsou jeho proslovy na táborech lidu. A jeho způsob, jak zaujmout čtenáře nebo posluchače, je patrný i v některých jeho přednáškách nebo knihách. Zmínil bych alespoň knížku Duchovní komunismus. To nemá nic společného s komunismem. Sabina tam prosazuje důležitost



vzdělání a osvěty lidu pro povznesení národa. Duchovním proletářem přitom nenazývá člověka chudého. Duchovní proletář může být z jakékoli vrstvy, pokud nemá touhu po vzdělání a nevzdělává se. Hovoří literární historik Michal Charypar z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR: Dílo Karla Sabiny má obecně větší hodnotu, než se soudí. Sabina významným způsobem přispěl k vytvoření moderního českého románu. Říká se, že první skutečně moderní román české literatury byl až Vesnický román Karolíny Světlé v roce 1867. Sabina však už o desetiletí dříve, od roku 1857, publikoval několik románů a patří tedy společně třeba s Gustavem Pflegerem-Moravským k průkopníkům tohoto žánru. Sabinovy romány byly bohužel poznamenány poměry, ve kterých žil. Psal velmi narychlo, psal i bez plánu. Když měl v hlavě nápad, psal téměř bez přemýšlení na jeden zátah. A někdy bylo jeho myšlení dokonce tak rychlé, že aby mu stačil, vůbec nepsal háčky a čárky, takže jsou tam celé pasáže úplně bez interpunkce. Můžeme to vidět v pozitivním i negativním pohledu. Negativně proto, že Sabina byl nucen k nadprodukci. A to jak finančními poměry, ve kterých žil, tak i svým způsobem psaní. Na druhou stranu to, že toho napsal skutečně velmi mnoho, znamená, že v jeho odkazu zůstala řada textů, které jsou i pro dnešního čtenáře kvalitní. Někdy se zkrátka do té kvality trefil. Charismatický řečník, bonviván i svérázný myslitel. Když se pak podíváme na to, co se s ním děje v 50. letech, zkusme to zasadit do kontextu tehdejší české společnosti. Byl trest, který ho postihl za účast v revoluci 1848, 1849, extrémně přísný, nebo byl srovnatelný s tresty, ke kterým byly odsouzeny i jiné osobnosti? Pokorná: Tehdy byla rozdrcena celá radikální demokracie. Po odhalení májového spiknutí byla tato strana zlikvidována. Důležitý byl moment, že dostali trest smrti, a řada z nich (Sabina byl starší) byli mladí lidé. Snad nejmladší byl Josef Václav Frič a mnoha dalším bylo těsně po dvacítce. Pak tedy cestou milosti dostali dlouholeté žaláře. Sabina 18 let, někteří 14, 12 let. Tyto přísné tresty měly především zastrašit ostatní od podobné aktivity. Rak: První rozsáhlá amnestie byla v roce 1854 při svatbě Františka Josefa I. s Alžbětou, to jich šla ven spousta, ale Sabina tam zůstával. Abychom to zrekapitulovali: Sabina byl odsouzen k trestu smrti za velezradu, to mu zmírnili na 18 let a nakonec si odseděl 8 let. Oživené hroby, to je Sabinova práce, k níž načerpal inspiraci během věznění v olomouckých kasematech. Odehrává se právě ve vězení. Je tam několik postav národnostně i charakterově velmi vyhraněných… Kovařík: Ty tam mají své vyprávění, je to trošku rozdrobeno, každý má nějaké svoje zkušenosti, jsou tam popisovány poměry ve vězení, vystupuje tam ten Profous. Ale fakt je, že vězení v Olomouci určitě nebylo tak kruté, jak to Sabina popisuje v Oživených hrobech. Trošku si to přibarvil, že to bylo horší, než to ve skutečnosti bylo, a vypadá to, že nemohli psát, že nemohli téměř nic. Hovoří literární historik Michal Charypar z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR: Sabinovy Oživené hroby jsou jeho nejvíce ceněnou prózou. Je to kratší novela, která by mohla oslovit i dnešního čtenáře. Je čtivě napsaná a hlavně je zajímavá svou tematikou. O prostředí vězení se v české literatuře té doby prakticky nepsalo, když pomineme nějaké pozdější zmínky u Jakuba Arbese. Můžeme proto říci, že to je zakládající dílo vězeňské prózy u nás. Kovařík: Sabina byl od mládí skutečný romantik a dobrodruh. Měl zvláštní zalíbení v tajných společnostech a tajných rituálech. A tajné společnosti a sklon k různým intrikám a lstem se také objevují ve většině jeho prací. Na intrikách jsou postavena ta největší libreta jak Prodaná nevěsta i Braniboři v Čechách, tak libreto pro Blodkovu operu V studni. Podle mého tento sklon k jakési tajné práci a tajnému spiknutí může souviset s jeho spoluprací s tajnou policií. Hovoří literární historik Michal Charypar z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR: Asi od roku 1863 nebo 1864 začal Karel Sabina spolupracovat s Bedřichem Smetanou, pro něhož napsal dvě libreta, Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta. Obě opery měly premiéru v roce 1866. Téhož roku Sabina napsal svou dramatickou prvotinu, komedii Inzerát, která byla také jeho nejúspěšnější. Můžeme tedy říct, že v roce 1866 Sabinu nečekaně potkaly tři jevištní triumfy najednou. Pokud jde o Prodanou nevěstu, text vznikl částečně z textu Sabinova románu Věčný ženich z roku 1858, opakují se tam některé postavy. Je také zajímavé, že text Sabinova libreta svým významem a hudba Bedřicha Smetany svým naladěním stojí do jisté míry v kontrastu. Smetanova opera začíná vstupním sborem "Proč bychom se netěšili, když nám Pánbůh zdraví dá", který je vykládán jako bouřlivé veselí a zakončuje se svatbou. Vlastní text ale naopak hovoří o tom, že zejména manželství je spojeno s určitými negativním prvky: "Hrnou se starosti, zlosti, mrzutosti..., muž se uklídá za džbánky…" Plné znění zpráv


Pokorná: Při prozrazení Sabinova konfidentství bylo hrozně důležité, že se jednalo o spisovatele – český spisovatel stál na piedestalu vlastenecké společnosti. Ten, kdo četl české knihy, už byl hrdina. A ten, kdo je dokonce psal, to byl člověk, který měl respekt. Od něj lidé očekávali schopnost vést, že jim bude ukazovat směr a cíl. Takže ta deziluze, když se jednalo o tak respektovaného autora, jakým Sabina bezesporu byl, byla o to větší. Národní listy z 12. srpna 1872: Pan Karel Sabina stal se zrádcem národa. Byv překonán nezvratnými důkazy, přiznal se sám, že byl ve službě tajné policie. Političtí přátelé naši postarali se o to, aby jej na půdě domácí učinili neškodným. Sabina volil dobrovolné vyhnanství. (...)(...) Dojati hlubokým žalem a roztrpčeni v hloubi duše své nad zrádným jednáním muže, vynikajícího nad jiné duchem a činností neobyčejnou ve všech téměř odvětvích národních našeho života, poháníme Sabinu na soud národa a příští dějepravdy. Obecně převládá představa, že si Sabinu zavolali do domu na rohu Vodičkovy ulice a Václavského náměstí, který už dnes nestojí, navrhli mu, aby emigroval, a pohrozili, že když to neudělá, celou záležitost zveřejní v tisku. On sice po několika dnech emigroval, nicméně oni to stejně zveřejnili. Je tato interpretace hodnověrná, nebo je tam ještě další rozměr? Třeba záležitost zájmu Vídně na zveřejnění celé konfidentské záležitosti? Kovařík: Vždycky se psalo a mluvilo o tom, že usvědčující dokument, který se dostal Juliu Grégrovi do ruky, získal od propuštěného policejního zřízence nebo úředníka. Přes dlouhodobé vyšetřování se to ale nikdy přesně nezjistilo. Grégr ovšem při vyšetřování, což také nebylo nikdy zveřejněno, řekl vyšetřujícímu soudci, že se domnívá, že mu ho policie dala sama, že pro to má i důkazy a že všechno zveřejní při konečném líčení, ke kterému ale nikdy nedošlo. Takže se jeví jako pravděpodobná varianta, že Vídeň sama měla zájem na tom, aby se provalila aféra s takto výraznou osobností českého národního života, aby se ukázalo, že je to konfident. Kovařík: Ano, Sabina už nebyl policii moc platný. I když zajímavé je, že udával až do poslední chvíle. Když ho národní soud odsoudil, napsal policejnímu řediteli dopis, už z Německa, ve kterém nabízí svoje služby v cizině, bude-li k tomu shledán vhodným. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: Sabinova Obrana proti lhářům a utrhačům je vydána paralelně v němčině a v češtině a ty dva texty se liší. Sabina jinak vystupuje, když se obhajuje před českým publikem, a jinak se prezentuje před publikem německým. Tam se prezentuje do určité míry jako národní mluvčí. To vůbec nesvědčí o výčitkách svědomí. Ta Obrana svědčí o tom, že to byl člověk zaslepený slavomamem a touhou za každou cenu se prosadit. Kovařík: Sabina byl na cestu vybaven 100 zlatými, od policie dostal asi 450 zlatých. Otázka tedy je, kde vzal peníze na to, aby ještě v listopadu 1872 nechal vydat česky svou Obranu proti lhářům a utrhačům a v následujícím měsíci ještě německy. Evidentně měla policie zájem na tom, aby se to co nejvíc rozšířilo, protože tam psal proti jeho národním soudcům, což byly vynikající osobnosti české politické reprezentace. Když v roce 1877 umírá a je pohřben na Olšanských hřbitovech, jak probíhá pohřeb, poslední rozloučení? Je tam nějak patrné, že česká společnost vedla v povědomí, že jde o konfidenta? Rak: Tam jde spíš o účast dělnictva a těchto vrstev, které v něm viděly svého zastánce, protože jeho konec byl vlastně strašně smutný. Byl ostrakizován, říká se, že chodil v přestrojení, když vycházel ven, že měl strach z inzultací, napadení a tak podobně. Dovolím si přečíst jednu zajímavou myšlenku, na kterou jsem v souvislosti se Sabinou narazila. Jakub Arbes napsal: "I s nesmazatelným Kainovým znamením na čele se zasloužil o národ nepoměrně více nežli sto jiných velebných diletantíčků." Jak se díváte na tuto myšlenku? Myslíte si, že máme klást na chování výjimečně talentovaných lidí v krizových situacích stejná nebo přísnější kritéria než na ostatní? Kovařík: To je těžká věc. Jak známo, v historii kritiky existovaly různé školy. Například škola životopisná, která vidí úzkou souvislost mezi životem a dílem, ale také škola dogmatická, z níž vyrůstal formalismus, strukturalismus, která klade důraz na dílo a zapomíná na autora. K té se hlásí například Milan Kundera. Jinak dokud nebyla známa fakta z protokolů a archivů, tak například v 90. letech 19. století si Sabinu brali za svého dekadenti. Jiří Karásek ze Lvovic například napsal, že nikoli Sabina zradil národ, ale národ zradil Sabinu.



Rak: Potom už se objevují skupiny na přelomu 19. a 20. století, které nejdou do Sabinovy obhajoby, ale už je jim to jedno a dělají si z toho legraci. Myslím, že se málo dává do této spojitosti Haškova povídka Zrádce národa v Chotěboři, protože tam to je – je to zrádce národa, vychází jenom za noci, plouží se po ulicích. Hovoří historik Martin Kučera z Historického ústavu Akademie věd ČR: Karel Sabina je kulturně nejvlivnější český policejní agent, to je nesporná věc. A z českých policejních konfidentů ten nejslavnější, i když byli někteří mnohem úspěšnější než on, například Gerik s Čurdou za protektorátu, kteří udali svoje kolegy parašutisty. V éře socialismu tak slavné jméno konfidenta těžko najdeme. Za nacismu najdeme paralely slavných konfidentů, ale to byli, já to řeknu vulgárně, jak to cítím, primárně jenom svině, nic jiného. Oproti tomu byl Sabina významný kulturní činitel, vytvořil dílo, ať už to jsou libreta, nebo několik jeho próz, které je do určité míry dodnes živé. Čili je to pořád člověk, který patří do dějin české kultury. A v tomto smyslu je jako úspěšný policejní konfident naprosto výjimečný. Pokorná: Asi bychom pak museli sáhnout do svědomí i těm, kteří ho soudili, co kdo z nich v životě udělal a co o nich víme… Kovařík: V té souvislosti bych možná zmínil Julia Grégra, organizátora národního soudu, který podle všech vyšetřovacích zjištění řekl, že pakliže se Sabina nevystěhuje, jeho provinění zveřejní a osvědčí svými jmény. Žádný z těch článků, který uváděl Sabinovo provinění, ve všech novinách, ať už v německém nebo českém tisku, nikdy nebyl podepsán. A všichni, Grégr, Barák, Neruda, Hálek a další, tvrdili, že nic takového nepsali, že nevědí, kdo to napsal. (redakčně kráceno)

URL| http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs-eu/119729-kryci-jmeno-roman/

Rozhovor s Bohumilem Klepetkem 24.3.2011

ČRo Region, Středočeský kraj

str. 01

09:04 Tandem

Jan ROSÁK, moderátor -------------------Už 6. rok se spolu pravidelně scházíme na rozhlasových vlnách a také dnes vám dobrý den přeje a z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Mým dnešním hostem v Tandemu je stálice České televize, moderátor Událostí Bohumil Klepetko. Vítám vás, dobrý den. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Dobrý den. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Vy jste byl v Tandemu asi tak před 4 lety, takže se dneska můžeme těšit na spoustu novinek, tedy novinek plus minus 4 roky z vašeho soukromého i pracovního života. Ale začneme s ním samozřejmě jako vždycky až po první písničce. / Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Bohumil Klepetko, můj dnešní host se objevuje pravidelně v Událostech České televize, to znamená, že pořád na očích. Takže my vás pořád sledujeme, my víme, co je nového. Nového je vždycky to, co vy nám servírujete nového. Ale co je jaksi za scénou, to znamená, co je u vás nového třeba v soukromí nebo mimo televizi. Začneme třeba u té profese. Změnilo se, no, za ty 4 roky určitě jaksi docela zgruntu vysílání zpravodajství. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Tak určitě, to zpravodajství České televize se rozvíjí hodně, hlavně právě v těch minulých letech na tom specializovaném zpravodajském kanálu ČT 24, který mají posluchači, potažmo diváci jistě možnost sledovat. Ten kanál prochází velkým vývojem a je jednou z páteří České televize. Tak i my jakož to moderátoři Událostí míváme služby na tomto zpravodajském kanále. No a během těch 4 let, jak jste se zmínil, tak se to vyvíjí různě, třeba v uplynulém roce jsme po Událostech mívali pak ještě takové ty zprávy dlouho do noci, kdy člověk končíval až ve čtvrt na jednu v noci a jezdil domů třeba k ránu. A od tohoto roku je to zase trošku jinak, že tyto noční zprávy už událosťoví moderátoři nedělají a vysíláme naopak Zprávy o půl šesté, tak se přímo jmenují, v půl šesté v podvečer, jakožto právě upoutávku na Události v regionech a Události, které jdou potom od sedmi hodin. No, tak to je takový vývoj, co se mě a mé profese týká z poslední let. No a co se týká toho života soukromého, tak tam, abych moc nepředbíhal, ale tak tam hodně můj život poznamenává hokej, protože máme 3 syny a tak jak dorůstají, tak postupně jeden a druhý už hrají hokej, třetího to čeká taky, ale ten je ještě malý. No a do toho dělám ve svém volném čase prezidenta hokejového klubu, tak to je ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------To jsem se právě chtěl zeptat, jestli jste pořád ještě ... Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No vidíte, no. Jan ROSÁK, moderátor -------------------... prezidentem HC Roudnice, je to tak? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No jsem, ano, ano. Je to tak. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No, tak to je jasné, že ten hokej je váš obří koníček. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano. Jan ROSÁK, moderátor -------------------A o tom si určitě dneska popovídáme. Jenom jsem se chtěl zeptat. Možná to je taky na delší povídání, protože dneska je samozřejmě zpravodajství v hlavních televizích našich takovým, řekl bych jaksi, takovou vlajkovou lodí pro všechny ty stanice. A myslím si, že každá z těch televizí má něco, na co je pyšná. V čem si myslíte, že Česká televize je lepší v tom zpravodajství, než ty ostatní? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Česká televize vždycky bude nabízet zpravodajství stoprocentně seriózní tím, že není nesena primárně na vlně bulváru, tak je to zpravodajství, kterému diváci mohou věřit. Myslím, že stoprocentně. A to je jeho největší deviza. Tak to bylo, tak to je a tak to nepochybně i bude. Samozřejmě někdy v minulosti se to takzvaně seriózní zpravodajství potýkalo s tím, že nebylo nabízené v takovém atraktivním balení. No a to je vlastně ten úkol pro zpravodajství veřejné služby, aby bylo jednak seriózní a jednak i pro diváka zajímavé. / Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Takhle to své cestování odstartoval Bohumil Klepetko v Roudnici. Pořád bydlíte v Roudnici? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano, já jsem stoprocentní rodák a patriot. V Roudnici jsem se narodil, já i moje manželka, i všechny naše děti a stále ta bydlíme. Jan ROSÁK, moderátor -------------------To je hezký, to je hezký. Člověk má být, jak říkal, tuším, Jan Werich odněkud, že jo. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Vy tedy opravdu z Roudnice jste. A dá se říct, že vlastně v podstatě, když nemáte jaksi službu v televizi každý den, ale téměř tedy každý den pendlujete mezi Roudnicí a Prahou. Kolik je to kilometrů? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Je to 55 kilometrů přesně od domu k televizi a můžu vám říct, že opravdu znám na té silnici každý výmol, každý kanál, všem se vyhýbám. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Hm, tak já mám něco podobného mezi Mníškem a Prahou. Ale kolik vám to trvá, máte to spočítané? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, záleží na tom, v jakou dobu jedete, ale to je docela moje výhoda, že ty služby v televizi jsou takové, že já nejezdím v časech těch největších zácp ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Špiček, ano. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano, v největších špičkách. Takže ráno nemusím jezdit tak brzy, kdy jsou ranní špičky a večer zase, když se vracím, tak už ty večerní jsou pryč, tak to je docela dobré, no. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Předpokládám, že si řídíte sám. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, pro mě je to vlastně relaxace, já řídím rád, tak mě to baví. No a trvá to tak kolem třičtvrtě hodiny plus minus. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Třičtvrtě hodiny 55 kilometrů, to to máte teda rychlejší než já. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Tak víte co, od nás třeba na kraji Prahy jste za 20 minut, no, ale pak už záleží na tom průjezdu Prahou.



Jan ROSÁK, moderátor -------------------No ale, tak to je cestování takové to běžné, rutinní, o kterém příliš nemusíte přemýšlet, ale pak je cestování, dejme tomu třeba za dovolenou, neřku-li přímo za exotikou. Jste vášnivý cestovatel s rodinou? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano, jsme cestovatelé. Ale já to mám trošku spojené, to je druhá moje taková veliká záliba, a to je námořní doprava a námořní plavba, protože to jsem vždycky chtěl být námořním důstojníkem na československých, českých námořních lodích. Takže ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Pokoušel jste se o to někdy? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Chtěl jsem, chtěl jsem, měl jsem už vyřízenou přihlášku na Vysokou námořní školu do Kaliningradu ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Prosím vás. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, ale nakonec jsem tam tedy z rodinných důvodů nenastoupil a musím říct, že dodneška mě to trochu mrzí, no. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No tohle a přitom máte takovouhle krásnou kariéru jaksi v televizi a přitom vás to mrzí. To je vidět, že to asi ve vás hodně jaksi zakořenilo. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------A dodneška, dodneška se scházím s našimi námořníky a poslouchám jejich vyprávění a sbírám všechno, co se týká České námořní plavby. Jan ROSÁK, moderátor -------------------A jak si to kompenzujete, jezdíte? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No právě a takhle oklikou se k tomu dostávám. Takže když dovolená, tak samozřejmě moře a pokud možno loď. Tak jako nejlepší je, když třeba tam na tu dovolenou můžeme jet nějakým trajektem nebo takové, tak to se mi líbí. A když trajekt, tak žádné Calais to Dovre, ale aby to bylo pěkně dlouhé, takže aby to, aby ta loď jela aspoň přes noc, abych si to trochu užil. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No počkejte, trajekt, to je v podstatě jenom takový jako nouzový přejezd, protože to jinak nejde ... Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, ale pro mě to je jeden z vrcholů. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Když já jsem jel jednou dlouhým trajektem, tuším to bylo z Kodaně do Oslo, tak to bylo docela hezké. Ale co takhle si tak dopřát Queen Mary nebo vím já, jak se dneska jmenují ty úžasné, Queen of Seas, taková ta ... Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Tak no, ano, ale já, jak jsem tak jako specializovaný v té zálibě na tu českou a Československou námořní plavbu, tak abych vám řekl pravdu, mě nejvíc zajímají ty nákladní lodě, ty obchodní. Jako ty osobní mě až tak jako, ani vojenské mě až tak nezajímají. Jako trajekt, je to hezké, že se člověk sveze, ale předmětem mého zájmu jsou ty nákladní lodě, ty obchodní. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Tankery a tak? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No tankery a lodě, takzvané ty rudovce, nasypaný náklad a lodě na kusový náklad. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Hele, hele, to je vidět, že se v tom vážně vyznáte. Možná, že byste vysypal z rukávu i pár názvů nebo jmen českých lodí. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No to vám můžu říct všechno. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No tak schválně. Aspoň pár teda, vyzkoušíme si vás. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, tak vůbec největší lodí, která byla největší v historii, to byly Beskydy, ale to jsou lodě, které byly už potom k posledku a vlastně víte, jaký konec vzala celá československá a česká flotila, že šla do privatizace, zprivatizoval ji Viktor Kožený a dodnes za to žije na Bahamách, že to rozprodal. Tak to byla největší loď, sesterská loď Beskyd byla Šumava, to byly 2 největší lodě z posledka. Pak úplně nejmodernější lodě, ještě v 90. letech to byla takzvaná husovská série Jan Hus, Jan Žižka, Prokop Holý. Jan ROSÁK, moderátor -------------------A nebyly taky Lidice? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Lidice byly, to byla loď ale už jako v počátcích Československé námořní plavby v 50 letech, no. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Ale je vidět, že teda máte to zmáklý, to je úžasný. / Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Teď se chci zeptat Bohumila Klepetka, mého dnešního hosta na Tandemu na osobnost, kterou obdivuje. A po tom, co jsme si povídali před písničkou, mě napadá, jestli to není nějaký mořeplavec - James Cook, Heyerdahl ...



Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, mohu vám říct, že jsem nad tím přemýšlel, jestli nemám někoho jmenovat. Ale ne, já dokonce mám problém jmenovat jenom jednu takovou historickou osobnost. Já mám názor, že každý člověk by se měl snažit být jako sám sebou a ne moc někoho obdivovat. No, tak samozřejmě jsou lidé, kterých si člověk váží, nebo které by bylo zajímavé potkat, ale že bych se upínal k jedné osobnosti, to bych musel asi dlouho přemýšlet. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Ale tak spíš, nemusíte upínat, ale spíš jenom, protože jste neměl tu příležitost se s ním osobně setkat a bylo by to docela hezké. Já bych třeba z tohodle toho oboru zrovna, že jsem vyslovil to jméno úplnou náhodou, ale Thor Heyerdahl podle mého názoru tedy. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Určitě Thor Heyerdahl a jak já jsem orientovaný na tu českou mořeplavbu, tak určitě by bylo zajímavé se setkat s kapitány Dálné plavby, takovými těmi starými českými, kteří studovali ještě v dobách na vysoké námořní škole nebo na různých námořních akademicích v dobách první republiky, nebo v dobách ještě starších. Takovým jménem je třeba Jakub Frey, kapitán. A to by byla jistě zajímavá setkání a jistě zajímavá vyprávění. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No, tak to tedy určitě. To jste mi vlastně teď vnuknul myšlenku, která mě, vůbec by mě ani nenapadla, my jsme měli vlastně za první republiky taky nějakou flotilu asi, ne? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, za první republiky, byly za první republiky lodě, ale to byly lodě námořní, které si pořizovali buďto třeba bohatí právníci, nebo Tomáš Baťa měl svoje námořní lodě a jejich prostřednictvím exportoval své výrobky do ciziny. Tak tam to bylo spíš na této bázi. Ale jakoby ta flotila jako taková, ta československá, tak se budovala až potom v té poválečné době od 50. let. / Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Jára Cimrman je, řekl bych jedním z oblíbenců Bohumila Klepetka, aspoň to tak vypadá, protože mezi klasiky českého humoru si dnes zvolil jeho interprety, čili členy Divadla Járy Cimrmana. Vy jste fanoušek, milovník české mořeplavby, ale jestli se nepletu, tak Jára Cimrman se tomuto tématu příliš nevěnuje, on spíš letecké plavbě balónem. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, ale možná, kdybychom pátrali. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Kdybychom zapátrali trošku možná. Co se vám z Cimrmanů nejvíc líbí, která hra třeba, dejme tomu? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Líbí se mi posel z Liptákova třeba. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Tak ani tam bychom nenašli žádnou mořeplavbu, ale to nevadí. Tak si teď díky Bohumilu Klepetkovi dáme něco z Cimrmanů. / Ukázka / Plné znění zpráv


/ Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Bohumil Klepetko, moderátor Událostí, velký fanda české mořeplavby, ale pozor, přátelé, také prezident Hokejového klubu Roudnice. Tak to je tedy opravdu, jak jsem zjistil, vaše veliká vášeň, ten hokej, dokonce syny vedete k hokeji. Jsou nadáni, budou z nich prvoligoví hokejisti? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Víte co, no, tak každý tatínek doufá, ale s tím se to dělat nedá, na to je ten sport příliš náročný, aby se mu děti věnovaly s vidinou toho, že z nich bude nějaký reprezentant nebo hráč NHL nebo KHL nebo čeho všeho. Za prvé si myslím, že je svým způsobem unikum, že v dnešní době se děti vůbec sportu věnují, to je první věc. Takže si myslím, že by se sportu věnovat měly. No a hokej je sport hezký, sám jsem ho hrál, mám kluky, no, tak je to vlastně tak přirozené, že naši kluci hrají hokej. No a kdo se hokeji věnuje, tak mu propadne. Můžu vám říct, že jak se teďko blíží konec sezóny, tak to bývá tak, že pak skončí sezóna na konci dubna a člověk má úplně takový, jak se říká apsťák, že máte pořád pocit, že někde jako nejste a že vám ten hokej vlastně strašně chybí. No, ale na druhou stranu, už je to dneska vlastně sport celoroční, takže od července už zase jste zpátky na ledě. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Vy jste vlastně taky hokejový funkcionář, takže jste možná se zájmem ještě větším, než my ostatní, sledoval, bylo to, tuším, na konkurenční televizi, takový ten pořad o těch mladých hokejistech Slavie. Ten zvláštní dril, který tam nastavili ti trenéři ... Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Abych vám řekl pravdu, já jsem ten pořad neviděl. Hodně jsem o něm slyšel, sám jsem ho neviděl ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Zajímalo by mě, co byste tomu říkal. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Jak jsem ho neviděl, tak obecně bych k tomu řekl: Ano, někdy to opravdu není jednoduché s některými lidmi kolem hokeje. To je dané tím, že v jednom mužstvu se scházejí lidé z různého prostředí, z různých sociálních vrstev a tak dál, a tak dál, lidi různě ambiciózní. Ale jako nezatracoval bych kvůli tomu ten sport ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------To určitě ne. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------... lidé špatně se chovající se najde u kdečeho. Ale třeba konkrétně u toho mládežnického hokeje, tam je třeba vidět hlavně to, že spousta lidí se tomu věnuje nezištně zdarma, ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Naprosto obětavě. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------... obětavě, věnují tomu veškerý svůj volný čas a tak jako se tam objeví jeden, řeknu primitivnější tatínek nebo i trenér, tak zrovna tak je vedle nich celá škála trenérů dobrých, kteří ty děti vedou tak, jak je třeba.



Jan ROSÁK, moderátor -------------------To si myslím, že ani ten pořad tehdy, jak jsem ho já teda pochopil, neměl v zájmu jaksi, nebo v úmyslu, zatratit mládežnický hokej. U vás v Roudnici, předpokládám, že je mládežnický hokej, protože kluci asi hrají v Roudnici, ne? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No samozřejmě. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Kde hraje Roudnice, jakou hraje soutěž vlastně? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, my hrajeme velice kvalitní soutěž, my hrajeme 2. ligu. Jan ROSÁK, moderátor -------------------To je slušný. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------To je velice slušná, ne, ale opravdu, to je ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Jak si tam vedete? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, letos jsme zaznamenali, jsem rád, že se ptáte, protože vám mohu odpovědět, že letos jsme zaznamenali historický úspěch. Poprvé v historii klubu jsme postoupili do play off, no. Ale postoupili jsme tedy jako osmý tým v pořadí, takže jsme narazili na suverénního vítěze dlouhodobé části, to byl Klášterec nad Ohří a prohráli jsme s ním 1:2 na zápasy, ale zatápěli jsme jim a myslím, že příští rok, pokud to tedy dopadne, protože udržet 2. ligu není jednoduché, je to soutěž náročná jak výkonnostně, tak i finančně, tak pokud se budeme rozvíjet dál a dál, tak věřím, že příští rok si povedeme ještě lépe. Jan ROSÁK, moderátor -------------------A co takhle z pozice toho, z vaší známé tváře ukecat nějaký bejvalý hokejisty? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No pozor, u nás hráli a věřím, že i budou hrát, do loňské sezóny za nás hrál třeba Richard Žemlička. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Ale. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No prosím. Tak už se stalo.



Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano. / Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Když člověk hledá svoje místo v životě, tak velice, neříkám, že třeba okamžitě, ale posléze nebo s odstupem nějakého času, velice hodnotí to, že mu někdo je při ruce, někdo mu pomůže radou, pomocí, nejrůznějšími způsoby, a taky hodnotí to, že ..., nebo si váží toho, že měl tu šanci jaksi se něčeho zúčastnit a třeba i díky štěstí. Jak to bylo v životě mého dnešního hosta, moderátora Událostí Bohumila Klepetka? To mě docela zajímá. Kdo vám byl v životě takovým dobrým pomocníkem třeba? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Zase, to by člověk musel jednak přemýšlet a jednak se vždycky pouští na tenký led, protože nikdy nebudete jmenovat všechny lidi, kteří vám pomohli a není to fér. Tak v první řadě člověk musí jmenovat rodiče. U mě je to o to víc na místě, že moji rodiče zemřeli, zemřeli jako mladí lidé, vlastně byli v mém věku, když zemřeli. Takže s tím souvisí to, že tak, jak člověk brzy byl hozený do života, kdy jako student zůstal na světě sám, tak mu samozřejmě pomohla zase celá řada lidí a nikdy nebudu moci vyjmenovat tady všechny, jo. Tak bylo jich víc, musím jmenovat samozřejmě svoji manželku a její rodiče a byla to celá řada dalších lidí, no. Jan ROSÁK, moderátor -------------------A co ty momenty, které rozhodly o tom, že jste nedělal něco jiného, než to, co děláte, že jste dostal tu šanci třeba do televize konkrétně? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Tak vlastně to, že se věnuju této profesi svým způsobem souvisí i s mým koníčkem. To je, a to je strašně zajímavé, že tady sedíme proti sobě, protože já, jak jsem se už od dětství zajímal o hokej, tak jsem poslouchával pořad S mikrofonem za hokejem a tam jsem poslouchal vás, vy jste ho uváděl, vy jste ho moderoval. Jan ROSÁK, moderátor -------------------No určitě, ano, s velikou radostí, ano. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Já jako kluk doma seděl u rádia a vás jsem slyšel. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Vážně? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No samozřejmě. A tak jsem si vždycky představoval, to by se mi líbilo, já bych dělal novináře a dělal bych sportovního jako novináře v rozhlase. To byla taková moje idea v dětství. No a byl to jeden z oborů, o kterých jsem uvažoval, že bych se jim věnoval a opravdu mě to napadlo už v dětství. I když pak přišly i jiné, jak jsem říkal o té námořní plavbě a tak, ale zkrátka přeskočím určitý úsek života. Ocitl jsem se po letech na fakultě, v té době fakultě žurnalistiky, dnešní fakultě sociálních věd a přišla revoluce v roce 89. No a my jsme byly ty Husákovy děti, ta generace, která vlastně revoluci prožila na vysokých školách. A jak to byla revoluční doba, tak nám otevřela netušené možnosti, protože se objevila celá řada nových médií, z médií stávajících museli odejít novináři, kteří takzvaně si zadali s režimem předlistopadovým a my jako ucha jsme dostali šanci, na kterou třeba v jiných zemích se standardním systémem lidé čekají 20, 30 let. Tak to vzniklo, že my jsme na studiích začali pracovat v médiích. Takže já jsem začal pracovat ve Svobodném slově tehdejším ve sportovní redakci a Plné znění zpráv


současně v Českém rozhlase v Radiožurnálu. To ještě existovala federace, byl Československý rozhlas, ale už tam vznikal i Český rozhlas a měl svoje zpravodajství Radiožurnál. Tam jsem jako externista na studiích začal pracovat a současně jsem na té fakultě studoval televizní specializaci u kantorů Michala Šobra, Martina Lokšíka, které bych mohl zařadit k lidem, kteří mi v životě pomohli, v tomto případě profesně. A tak to vzniklo, že jsem pracoval v tom rozhlase a dostal jsem nabídku z televize, kde byla situace obdobná, ještě existovala federace, byla Československá televize a rodila se tam už Česká televize se svým zpravodajstvím a do její redakce jsem nastoupil. To byla redakce minimální, nás tam bylo asi 5 redaktorů a dělali jsme půlhodinové zpravodajství. Tehdy běželo od půl desáté na kanále, který původně byl OK3, pak to bylo ČTV. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Už na obraze? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, v té době to tak bylo, to jste dostal nabídku ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------A hotovo! Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------... přišel jste a jel jste točit reportáž. Samozřejmě původně to byly třeba reportáže o opalovacích krémech. No, ale tak postupně se člověk dostal k práci, kterou dělá, no. / Písnička / Jan ROSÁK, moderátor -------------------Bohumil Klepetko, moderátor Událostí, velký fanda české mořeplavby a prezident Hokejového klubu Roudnice, to je dnešní host Tandemu. Zálib a profesí spousta. Baví vás ještě něco, kromě toho? Já jsem si také přečetl, že, což je velice potěšitelné, že vašim synům kromě toho, že je vedete k tomu hokeji, tak je vedete taky k poznávání Česka, že rád cestujete s nimi, nebo pořádáte výlety na nejrůznější hrady. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Ano, ale zase, už opravdu nechci, aby toho hokeje bylo moc, ale je to tak, že moc na to v poslední době, abych řekl pravdu, čas nemáme, ale je to zase hokej, který nám umožňuje krásy Česka poznat. Protože my tak, jak každý víkend jezdíme po zápasech, tak navštívíte spoustu měst, do kterých já bych se v životě nedostal. Takže já dneska znám všechna města ve vzdálenějším okolí Roudnice i města zcela vzdálená ... Jan ROSÁK, moderátor -------------------Ale jenom druholigová města. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------No, tak to jezdíte na 2. ligu kvůli A mužstvu a jezdíte s nejstarším synem a jezdíte s prostředním synem, tak ono se vám to poskládá, že dneska já už ta česká města, už přesně vím, kudy kam jet a kde co mají. Určitě bych je tak neprocestoval, nebýt hokeje. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Co vás v tomhle tom roce ještě čeká zajímavého? Těšíte se na něco, na nějakou zajímavou, třeba na dovolenou? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Plné znění zpráv


No, to vždycky se těším na dovolenou. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Bude to zase loď? Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Bylo by to hezké. Loni jsme takhle pluli z Francie do Irska, to bylo moc pěkné a uvidíme, ještě to nemám rozmyšlené, ale určitě něco vymyslíme. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Ať se to vydaří, stejně jako vaše působení na obrazovce a stejně tak jako vaše působení, jako prezidenta HC Roudnice. Bohumil Klepetko byl dnes na Tandemu a moc vám za vaši návštěvu děkuju. Bohumil KLEPETKO, moderátor České televize -------------------Děkuju vám za pozvání. Na shledanou. Jan ROSÁK, moderátor -------------------Na shledanou.

Interview s ekonomem a členem skupiny NERV Miroslavem Zámečníkem 3.3.2011

ČRo 6

str. 01

22:10 Studio STOP

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás nachystáno Interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí ... Petr HOLUB, moderátor -------------------Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------A Jana Šmídová. Pozvání do studia dnes přijal známý ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády pan Miroslav Zámečník. Dobrý večer, pane Zámečníku. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Dobrý večer. Petr HOLUB, moderátor -------------------Pane Zámečníku, vy jste minulý týden prezentoval spolu s ministrem Leošem Hegerem plány na reformu zdravotnictví a pro boj proti korupci v resortu. Já jsem se chtěl úplně na úvod zeptat, v čem je podstata reformy a jestli se vaše plány dají opravdu realizovat. Protože zdravotnických reforem my už máme za sebou celou řadu nerealizovaných. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Takže ta otázka je cílená přesně, přesně na to, jaký je apetit ke změnám v oblasti zdravotnictví. Když notoricky ty témata, co já pamatuju, tak v komisi pro finanční stabilizaci zdravotnictví, která měla skoro úplně stejnej Plné znění zpráv


mandát jako je teď ten mandát pro tu skupinu pro zdravotnictví v NERVu, to je rok 2004, a ta byla zřízená u tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky a tehdy jsme se scházeli ještě se Světovou bankou a měla z toho vzniknout taková Bílá kniha. No, a ta doporučení prostě v zásadě není třeba je změnit, takže se to vytáhne ze šuplíku. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------A trochu opráší. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Trochu opráší. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Trochu našlehá. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Trochu našlehá. Tak samozřejmě jsme o 7 let zkušenější, už víme, kde jsou jaksi neuralgické body. Paradoxně jsou tady dvě věci, které by vytvářely dobré předpolí pro to, že nakonec nějakou reformu uděláme. První, a to je ten větší paradox, já si myslím, že ten konflikt ukázal, že v tom zdravotnictví se něco doopravdy musí změnit. Že ta situace je neúnosná. Beru konsiliantnost ministra Hegera, a teď se mě, prosím, neptejte na to, kdo je v tom vítěz, to je opravdu špatná otázka. Já si myslím, že vítězi můžeme být nakonec všichni, pokud se podaří tu reformu udělat. A druhá faktor, který bych docela taky rád zdůraznil, je samotný ministr Heger. Člověka, který hovoří s profesí konsilientně a kompetentně a zároveň něco chce změnit, toho jsme tady dlouho neměli. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Tak když s ním tak jednáte, máte pocit, že všechny ty turbulence, protesty lékařů spíš jeho pozici nakonec posílily? Nebo je to ministr na odstřel? Ostatně jednu dobu se zdálo, že na odstřel bude. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------I ti, kteří možná měli pocit, že by ho rádi odstřelili, si to rozmysleli. A to by byla teď naprosto fatální chyba, protože tím mohou všichni zapomenout na jakoukoliv reformu. Prostě jeho nástupce už nemůže mít jakoukoliv ambici. A představa, že se ve zdravotnictví dá něčeho dosáhnout silou, tak myslím, že je po tom, co jsme tady zažili, je úplně jasný, že to musí být dialog a ten ošklivý termín se všemi stakeholdery. A prostě musí to být dohoda, která bude mít znaky dobrého kompromisu. Ale myslím, že, že na obou dvou stranách toho sporu, který prostě skončil nějakým smírem, je cítit vědomí nějakého závazku. A teď bych řekl, že vlastně ta směnka ke splacení je na straně zdravotnické profese. Petr HOLUB, moderátor -------------------Vy jste teď připomněl události minulých dnů, kdy doktoři, jak známo, poděkovali, ale neodešli, protože dosáhli zvýšení platů. A člověka napadá, že se tím vlastně opakuje tradiční výsledek těch zdravotnických bouří, kterých už také máme za sebou hodně. Ty většinou končí, že ministr zdravotnictví buď zaplatí, nebo odejde a zaplatí ten po něm. Vy ale naznačujete, nebo tvrdíte, že by to mohlo nakonec dopadnout celé jinak, že opravdu může jít o začátek změn, které zlepší dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Tak, vy hovoříte o zlepšení dostupnosti a kvality. Teď si řekněme, a ono je to trochu kontraintuitivní. Tím, že se péče soustředí do menšího počtu nemocnic, které budou dělat větší objem výkonů, to je samo o sobě docela významný příspěvek, protože je erudice, je zkušenost, je potřeba opakovat stejné výkony. A pak se snižuje procento chybovosti. To je prostě, nerad to říkám, ale je to výhoda sériové výroby, kde na tom pracuje sehraný tým a umí tu práci dělat dobře. Takže tohle bude příspěvek ke kvalitě. Zároveň každý, kdo se trochu díval na tu oblast akutní lůžkové péče ví, že, že na jedné straně evidentní přebytek kapacit, to prostě pociťujeme. Kdybysme se dívali na obložnost, tak to nejenom pociťujeme, ale mnohde i vidíme. Ale na straně druhé už Plné znění zpráv


souvislosti s tou demografií, ale o tom se taky mluvilo už před 10 lety, je evidentní nedostatek těch, těch ošetřovatelských lůžek a lůžek následné péče. Toho rozhraní mezi sociálním a zdravotním, což tuhle rapidně stárnoucí zemi jako teď dostáváme jednu z příležitostí, jak za poměrně levný peníz dosáhnout obojího. To znamená koncentrovat tu akutní lůžkovou péči a zároveň získat nějakou lůžkovou kapacitu na tu následnou péči, která u nás jaksi ta kapacita je nedostatečná. Ale zas na druhou stranu z hlediska finančního krytí za předpokladu dohody dvou resortů, to znamená práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví, je relativně levná. Nejenom že je potřebná, ale je relativně levná. Je to levnější než držet ta akutní lůžka. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Tak, patrně se zdá, že české nemocnice skutečně nyní čeká rušení akutních lůžek. Některá z nich by se měla právě přeměnit na lůžka následné péče. První krok, o němž tady už hovoří v obecnější rovině náš host Miroslav Zámečník, v úterý podnikl Jihomoravský kraj. Jeho hejtman Michal Hašek s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem a zástupci pojišťoven podepsali dohodu, která má restrukturalizaci lůžek umožnit. Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/ -------------------K té dohodě patří i určitý předpoklad, že se ta aktivita rozšíří na všechny kraje naší republiky, kraj Jihomoravský je představitelem mnoha krajů, které mají v sobě vlastně duální zdravotnickou síť. Jednu, která patří pod kraj jako takový, a druhá soustava patří pod ministerstvo zdravotnictví a je realizována většinou nemocnicemi fakultními. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka ale úspora nebude tak velká. A ostatně podle jeho názoru není ani prioritou. Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven -------------------Jde spíš o to, abychom skutečně udělali krok k určité restrukturalizaci, která přinese efektivitu do poskytování zdravotní péče. Dneska skutečně těch akutních lůžek je hodně a vzhledem třeba například ke stárnutí obyvatelstva do budoucna bude velmi důležité ty lůžka změnit na lůžka ošetřovatelská, lůžka pro dlouhodobě nemocné a podobně. Petr HOLUB, moderátor -------------------Pane Zámečníku, my jsme tady slyšeli, na čem se dohodl pan ministr s hejtmany a se zdravotními pojišťovnami. Na začátku všeho byla taková premisa, která přišla ze strany zdravotních pojišťoven, že by se mělo zrušit 10 tisíc akutních lůžek v nemocnicích, což je zhruba jedna šestina. Vy si tedy myslíte, že to je správná iniciativa se vším všudy? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Ta iniciativa je správná. Já teď nevím, jestli to číslo je úplně přesně to, já myslím, že si to opravdu chce sednout se zřizovateli. Ty kraje jsou nepominutelné, já bych jenom chtěl říct, že pro mě jaksi slibným signálem toho, že tentokrát to může dopadnout trochu jinak, je skutečnost, že, že to byl hejtman Hašek, kdo tu dohodu podepsal. Což dříve, když přihlédneme k tomu politickému rozhraní, tak všichni, kdo dokázali udělat něco slušného ve zdravotnických reformách, to dělali napříč politickým spektrem. Teď se dívejte na Obamovu zdravotní reformu, když se to nedělá konsensuálně, tak jak je to zlé. Tady je třeba jenom říct jednu věc. Od těch dob, kdy se dalo říkat, že prostě žádná restrukturalizační opatření nebudou, což, což se říkalo, já si to pamatuju a dokonce si to pamatuju i za hejtmanů, kteří nebyli členy ČSSD, tak od té doby se dost výrazně zvýšil objem těch provozních dotací. A když jste se dívali na tu vlnu toho neklidu, tak zjistíte, že přes podstatně navýšený objem dotací, řekněme, za dobu od toho roku 2003, kdy vlastně došlo k převedení těch nemocnic okresního typu a těch, vzniku těch krajských nemocnic pod vlastně zřizovatelskou funkcí krajů, tak od té doby ty náklady vzrostly velmi výrazným způsobem a ty kraje si za to nekoupily loajalitu toho zdravotnického personálu. Nakonec ten konflikt tam byl dosti výrazný a byl větší než, než v těch fakultních nemocnicích, přičemž i tam byly dost významné výjimky tedy. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------No, ostatně ten protest lékařů stmelil právě ministra zdravotnictví Hegera a hejtmany, v těch posledních rozhodovacích fázích už táhli za jeden provaz. To také něco znamená. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------No, tak jste zřizovatel, to když přeložíme do češtiny, tak jste vlastník a máte jaksi vzpouru, která ohrožuje jednu ze základních funkcí na vašem území a koneckonců ten zřizovatel může být činěn právě tak zodpovědným za tu vzniklou situaci, protože provozní dotace dával a stejně je nespokojenost. Ty provozní dotace, na co konkrétně šly, pak jsou tam nemalé investiční dotace. Ten objem toho, co kraje dávají do zdravotnictví, není právě malý. Pocit spoluodpovědnosti je zcela na místě a teď znovu jenom kvituju. Ten tady měl být vždycky, ale on nebyl a teď jestli se objeví a bude, a teď já vůbec nechci říct, že všichni hejtmani mají prostě jít na nějaké racionální snižování sítě, ale ten prostor k optimalizaci aspoň v těch krajích, kde, kde já jsem trochu tu zdravotní síť sledoval, tak, tak ten je všude. Petr HOLUB, moderátor -------------------Když se hovoří o omezování akutních lůžek v nemocnicích, tak to se dá přeložit, že by se měly rušit asi celé nemocnice, respektive akutní péče v nich. Protože ekonomicky efektivní je zrušit celý dům než, než dát stranou několik postelí nebo zrušit jedno patro. Je to tak? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------No, to jsou fixní náklady. Jako tím, že uzavřete nebo omezíte provoz na jednotlivých odděleních v rámci toho areálu té nemocnice, tak tím ty fixní náklady nesnížíte. Trochu vám klesnou variabilní náklady, zároveň máte menší objem výkonů, takže řada ekonomických indikátorů se vám zhorší. Ale prostě říkat zrušíme, to budou nemocnice následné péče. Nebo to budou prostě ústavy ošetřovatelské péče, dejte tomu jaký chcete termín. Vždycky tam bude nějaký lékař, samozřejmě, že jich bude mnohem míň a budou mít jinou strukturu, bude tam víc středního zdravotnického personálu, toho ošetřovatelského. Tak prostě to je to, co je mnohem víc zapotřebí. Jako očekávat, že se dá udělat moderní medicína v každé nemocnici především z hlediska financování toho, ono to jaksi teoreticky to jde, ale v praxi na to nemá žádná země na světě. Petr HOLUB, moderátor -------------------Vy nechcete používat slovo rušit, budeme tedy říkat ... Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Reprofilovat. Petr HOLUB, moderátor -------------------Reprofilovat, ano, to je krásné. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------To je obscénní termín. Petr HOLUB, moderátor -------------------Takže je správné reprofilovat spíše malé nebo velké nemocnice? To si myslím, že je úplně klíčová otázka, bude se muset nějak explicitně rozhodnout. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Přijde na to. Jsou nemocnice, které jsou specializované na některé odbornosti a dovedou to dělat velmi dobře a dovedou konkurovat velkým institucím a mají efektivitu. To záleží na tom, jakým způsobem se ta péče kolem pacienta s nějakou indikací nakonfiguruje. A to, jako malý neznamená neefektivní. Ale malý, který chce dělat všechno, tak je z definice neefektivní. Specializovaný malý poskytovatel může být velmi efektivní. Plné znění zpráv


Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Nakonec to bude tedy pěkný boj a možná i masakr. A tam právě vstoupí do hry politické hrátky a vlivy. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Bodejť by nevstoupilo, když si vezmete, že nemocnice jsou v těch bývalých okresních městech, jsou to fakticky největší zaměstnavatelé. Já bych ještě loni řekl, že vliv na veřejné mínění zdravotnického personálu, zejména lékařů, je zcela mimořádný. A neřeknu to znovu už jenom kvůli tomu, že, že asi každý z nás zaregistroval určité pnutí mezi lékaři a, řekněme, nelékařskými řadovými občany. Petr HOLUB, moderátor -------------------Když se člověk podívá třeba na zahraniční vzory, tak ono se dá říci, že my často se odvoláváme na příklady třeba z Holandska nebo ze Švýcarska. Ovšem pokud jde o počet nemocnic nebo jejich velikost, tak v tom jsou tyto země rozdílné. Tam v přepočtu na obyvatelstvo je ve Švýcarsku dvakrát tolik nemocnic, průměrná nemocnice tam má necelých 200 lůžek. Ovšem v Holandsku má průměrná nemocnice přes 400 lůžek. V Česku je to kolem 300 lůžek, tak jsme uprostřed. Jakým směrem se vydáme? Dá se to předpovědět? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------No, když se bavíte se Švýcary, který studují švýcarský zdravotní systém, tak oni ho zrovna dvakrát nechválí. On sice poskytuje velmi dobrou péči, ale z hlediska nákladů je jeden z nejdražších na světě. Já nevím, myslím, že je druhý nejdražší po Spojených státech. Každá ta země má nějakou tradici. Samozřejmě ta lokální politika a ta nemocnice stejně jako školy, střední školy a tak dále, to prostě má silnou vazbu na, na to, jakým způsobem se, se ta komunita reflektuje, zda prostě jste doopravdické město, tak musíte mít některé atributy. To bez dalšího, bez nějakého silného podnětu v podobě, řekněme, rozpočtového omezení, pocitu nějaké naléhavosti najít řešení, to nikde na světě není snadnej proces. Petr HOLUB, moderátor -------------------Vy byste šel směrem Holandska? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Holandsko v řadě směrů ano, ale teď reprofilace péče, to je prostě věc, která v té Evropě není právě překypující objem vzorů. Já bych dokázal najít docela dobré vzory třeba v některých španělských provinciích. Ale jako fakt nechci zabíhat do exotických detailů. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------No, reprofilovat budou muset všichni, protože populace stárne ... Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Evidentně všichni. Všichni stárneme a čeká to celou Evropu. A mimochodem, tu východní možná ještě víc, protože ta vymírá rychle. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------A Studio STOP stále hovoří s ekonomem, členem NERV Miroslavem Zámečníkem. A jdeme na další velmi frekventované téma. Lékaři ve svém protestu žádali boj s korupcí, začli dokonce tvrdit, že jejich prioritou tento boj, že o peníze jejich vlastní jde až ve druhé řadě. Tak se chceme zeptat, zda se opravdu v neprůhledných zakázkách nemocničních ve zdravotnických zařízeních ztrácejí miliardy a pokud ano, zda jste s ministrem Hegerem minulý týden mluvili právě o tom, protože on tvrdí, že ten protest byl ozdravný v tom, že nastartoval právě mimo jiné boj s korupcí ve zdravotnictví. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády Plné znění zpráv


-------------------Tam bych s panem ministrem, a já s ním souhlasím ve většině věcí, takže to není nic unikátního, ale tady s tím souhlasím zcela. Jako jednou vyřčené slovo, které v minulosti bylo říkáno jen velmi potichu, já si nepamatuju, že by třeba před 5, 6 lety Česká lékařská komora tak vehementně se k tomu hlásila. A pamatuju si poměrně velmi vlažný postoj České lékařské komory třeba ke kongresové turistice. Což veřejnost irituje a evidentně to je neetické chování. Teď už se to bude špatně brát zpátky. Prostě ta karta byla položena na stůl a je tam evidentně co zlepšovat. Představa, že by právě ve zdravotnictví ten systém byl čistší, to si nemůžeme myslet ani náhodou. Protože tam jako jsme v poměrně složitých vazbách. Vstupuje do toho i samotný spotřebitel, ale to jsou prostě ty věci, které jsou na rozhraní toho, že ten, že ten pacient očekává, že si jaksi předplatí lepší péči a tak dál. Tím, že bude operovat s nějakými obálkami. Ale to není to hlavní. To hlavní je to, co se dělo evidentně, já nevím, jak orgány činné v trestním řízení jsou s tím daleko, ale když výsledkem práce kompletátora je navýšení souboru investičních statků o 25 procent, jak se říká, no, tak je úplně evidentní, k čemu to sloužilo a já myslím, že tam škoda každého nevyšetřeného případu a rány, která padne vedle. To se prostě nesmí už dál tolerovat a už rozhodně ne opakovat. A tam já myslím, že ministr Heger na ty přímo řízené nemocnice si na to může docela dobře došlápnout. On tak jako introspektivně hovoří o tom, že to je přirozená aspirace všech primariátů a přednostů oddělení, že chtějí pracovat s dobrou technologií. To je asi přirozená lidská vlastnost, zvlášť, když nedržíte rozpočet. Jsou země, které se snaží do toho systému uhrát. To znamená ty takzvané diagnostické skupiny, to DRG, zahrnout i ten komponent obnovy, reprodukce, reprodukce těch, těch medicínských technologií. Což samozřejmě úplně mění paradigma, pravidla hry. To hřiště je o tom, že buď si na to ta nemocnice vydělá, protože to nasmlouvá, respektive v případě té odkladné péče se to dá i poměrně velmi dobře soutěžit. To jsou ty balíčkové ceny, jsem se, trošku se s tím už i experimentuje. No, ale v každém případě jako tenhle úhradový mechanismus, pokud bude zahrnovat i ten, i ten komponent vlastně budou v sobě ty ceny mít i ty odpisy, tak to potom bude znamenat něco úplně jiného. A tam už pro tu korupci bude podstatně menší prostor. Protože si na to zkrátka, na tu investici nevyděláte a ten stroj neobnovíte. Akt té milosrdné vrchnosti, která dává dotaci a na tom se přiživuje spousta lidí, to v tomhle systému není, jo. Jinými slovy, kdo bojkotuje DRG, tak musí zvažovat i to, nikoli nezbytně nutně, že to máme dobře nastavené dneska. Ale že ten potenciál právě tohohle úhradového mechanismu, pokud bude pamatovat i na tu technologickou obnovu, právě pro zamezení korupce je fenomenální. Takže já bych se za to přimlouval, že tudy vede cesta. Chci vidět jako i adekvátní podporu ze strany teda zdravotnických profesionálů. Protože když mluvíme o korupci, tak tohle je jedna z těch věcí. Evidentně zdravotnický materiál, nákupní procesy, léky počínaje, zdravotnickým materiálem konče. Ty technologie, to už jsme si řekli. Samozřejmě jako mezikrok se dá dělat takové to vyhodnocování technologií. Ta přístrojová komise, kterou jsme zrušili, ne, že by byla kdy dobře fungovala, ale prostě postavit to v první řadě na nějakou objektivizační bázi, snažit se i tu zdravotní síť trochu specializovat. A, jak říkám, ošklivé slovo, reprofilovat. Jinými slovy, nedávat každému všechno, ale dávat to, na co má předpoklady, má dostatečně velkou spádovou oblast, že bude mít dost pacientů na to, aby, aby tu technologii na těch výkonech, které budou hrazeny zdravotními pojišťovnami, uživil. To jsou prostě věci, kterými je třeba neprodleně začít. Ale další jsou věci týkající se pravidel pro předepisování léčivých přípravků. Vždyť to jsou prostě naprosto notoricky známé příběhy. Snadno, snadno, když budeme chtít, tak vymyslíme, a ono už je to léta vymyšleno, systém, který vlastně znamená, že ta dealerská síť je úplně zbytečná. Protože se soutěží někde jinde a v zásadě máte lékový seznam. To je německej a holandskej model. A tam bych opisoval opravdu důsledně, kde v zásadě tenhle problém nemůže ani nikde nastat, protože míra volnosti, co budu brát a od koho, v podstatě odpadá. Petr HOLUB, moderátor -------------------Vy tady vlastně říkáte, že v tom boji s korupcí bude asi nejužitečnějším nástrojem systém DRG, který hodnotí efektivitu práce v nemocnicích. Ale o tom systému se také mluví už dlouho, asi to nebude jen tak hotovo. Nebo dá se to udělat rychle? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------No, dá se to udělat rychle, ale jako nedá se to udělat z roku na rok. Němci, když přecházeli, a oni už dneska jejich nemocnice jedou, myslím, ze 100 procent na DRG, tak prostě to připravovali pár let a zvyšovali ten podíl a tak dál. Ono to není úplně triviální. Ale já bych taky netvrdil, že prostě jedinej nástroj, do kterýho se teď musíme zamilovat, protože nás zachrání před korupcí, je DRG. To je samozřejmě nesmysl, jo. Ono to budou ty věci s elektronickými aukcemi a transparencí a zveřejňování smluv, jo. A prostě ať již s dodavateli, navíc ve strojově zpracovatelném formátu, já mám moc rád ty doktorandy, jo, z institutů ekonomickejch studií na fakultě sociálních věd a s oblibou je posílám všem známým, který tváří se, že bojujou proti korupci. Tak já říkám, fajn, tak si nech nasadit ten zindex a oni tě prolustrujou a uvidíme, jak to, jak dopadnete. Tam, tam byl trochu ten průšvih s ministerstvem spravedlnosti, ale ten systém se učí a výhoda je, že to prostě není pracný, není to, není Plné znění zpráv


to něco, kde musíte poslat 10 auditorů a budou se prostě hrabat 3 měsíce v papírech. To je prostě systém, kterej funguje automaticky. Akorát to musíte na ten Internet dát a musíte dát ve formátu, kterej je strojově zpracovatelný. To nám dělá přinejmenším tolik, co to DRG. Živočichové typu úhořů se schovávají pod kameny, nikoli na světle. Petr HOLUB, moderátor -------------------To je tedy korupce. A když už mluvíme o těch všech zdravotnických změnách, tak teď se připravují tři zákony, které ministr Heger převzal ještě od svého předchůdce Tomáše Julínka a nějakým způsobem je upravil. Nejdůležitější z nich je očividně zavedení standardu zdravotní péče. A ty standardy jasně definují, na co má pacient z veřejného pojištění nárok. Dalo by se očekávat, že tento krok by měl vyrovnat zdravotnickou bilanci v nejbližších letech. Teď je v deficitu. Myslíte si, že je to možné očekávat? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Podívejte se. Problém všech zdravotních systémů na téhle planetě, těch systémů, které si zaslouží ten název systém, je v tom, že jsou tam vzájemně konfliktní cíle. Mít levné zdravotnictví a zároveň mít dostupnost včetně dostupnosti k opravdu moderní medicíně, včera jsem se díval na televizi a byl tam David Rath. No, on má pravdu, jo. Prostě ty postupy, které jsou efektivní, jak medicínsky, tak ekonomicky podle té Evidence Base Medicine, jinými slovy na základě jasných důkazů, tak to je nesmysl bránit zavádění. Na druhou stranu měl pravdu ministr Heger, který tam s ním byl, říkal, ano, ale ty si prostě vždycky tu cestu najdou a našly si ji i za starého režimu. Nejdřív to začínalo v Sanopsu teda ale. Jaksi potom ta technologie, když je, když je průlomová, průkazně prostě přináší úplně novou kvalitu a za přijatelných nákladů, tak její cesta je vydlážděná do zdravotních systémů. Ten problém, který tady bude existovat je, že abysme udělali dostupnost, a já jsem toho velkým zastáncem, já hrozně nemám rád spoluúčasti na výkonech, to myslím, že je slepá ulice lidství, to prostě vůbec nemůžete udělat. Ze všeho nejhorší je to, vždycky, já to vyučuju ty zdravotní systémy, takže vždycky studentům říká, a tohle, tohle nikdy, jo, prostě, to jedna země to vymyslela, druhá to opsala a obojí je špatně. A to je to zatěžování poměrně vysokou spoluúčastí. Protože to samozřejmě buď nutí vládu k tomu, aby v rámci zajištění péče pro slabé a potřebné poskytovala subvenci soukromé pojišťovně tak, aby ten člověk si mohl to soukromé připojištění na ty spoluúčasti dovolit. No, a samozřejmě na to jsou soukromé pojišťovny víc než připraveny a natěšeny a já jim i tímhle prostřednictvím, já už jsem jim to říkal dvakrát, minule na NERVu a pak při jednom jednání, kdy chtěli být přizváni na jednání NERVu, já říkám, já vůbec nemám nic proti takovému tomu rakouskému připojišťovacímu modelu, kdy si můžete zaplatit pojištění na to, že dostanete lepší náhradu kloubu a tak dál. Ale abysme udělali ten model, že se z toho bude platit spoluúčast a že ji vůbec budeme zavádět, proti tomu budu do konce svých dnů. Protože to je ekonomická hovadina. Navíc pro případ, že by se některý lidi jako nepojistili, tak já vůbec nechápu, jako, jak bysme ten problém mohli řešit, jo. Prostě to, věci, který v českým zdravotnictví jsou z hlediska jaksi definování nároku, plus minus dobře, tak tam do toho nešahejme, ostatně Holanďani to nemají, prostě spousta těch zemí, který mají systémy, ke kterejm bysme se mohli blížit, Němci to nemají, tak jako ani s tím nezačínejme. Prostě to, to ten francouzskej model je prostě špatně. A každej, kdo tomu trochu rozumí, to řekne. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Navržené změny například tedy určení nadstandardu či rušení nemocnic ovšem podle některých posilují ve zdravotnictví roli centra. Pane Zámečníku, není to tedy cesta k národní zdravotní službě anglického typu, nebo dokonce ke spádovým obvodům komunistické éry? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------To určitě ne. Já jsem pro trh všude tam, kde zabezpečuje lepší efekt nežli, nežli nějaké centralizované dirigistické řešení. Ale, řekněme si úplně otevřeně, prostě ten trh ve zdravotnictví na to, aby fungoval, tak musí být tak regulován, a najdete spoustu oblastí, kde prostě tržní řešení jsou nevhodný. To já nejsem fundamentalista ani jednoho, ani druhýho směru. Prostě musíme třeba mít smysl pro proporce a nehrát si na žádný úderníky. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------A tohle říkáte panu ministru Hegerovi a on s vámi souhlasí?



Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Já mu to nemusím říkat, on to ví už dlouho. Petr HOLUB, moderátor -------------------Pokud dojde k nějaké centralizaci péče třeba, stát začne ovlivňovat kvalitu péče výrazněji než dosud, začne mluvit do toho, jaké přístroje se kde mají koupit, tak kde vlastně ještě zůstane nějaký tržní mechanismus v celém zdravotnickém systému? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Já jsem velký přítel soutěže. Ale ta soutěž ve zdravotnictví a, teď mi dovolte dát pár konkrétních ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Sem s nimi. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------... konkrétních případů, jo. Jak ta soutěž je strašlivě dvousečná zbraň, a proto jsem dospěl k tomu, že ta role centra je nezastupitelná a je v zájmu spotřebitele, prostě pacienta. První příklad je, už před několika lety, já jsem prostě pracoval na jednom projektu, jehož malou součástí, ale nikoli zanedbatelnou, bylo testování databází přehledu péče, segmentu toho přehledu, který prostě má všechny předepsané léky na recept. A ta aplikace byla o tom, že zkoumala negativní lékové interakce. Záměr byl takový, udělejme to jako benefit pro pojištěnce, byla to jedna zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, poskytněme to každému, že se, každému pojištěnci, který může na Internetu se dívat na přehled svý péče, tak se mu tam udělá ta červená vlaječka, ten praporek nebo výstražnej trojúhelníček, pozor, vaše léky mají negativní interakce, prosím, jděte za svým ošetřujícím lékařem, upozorněte ho na to a řekněte, jestli by vám mohl doporučit přeskládání té medikace, vypuštění některých léků a tak dál. Ten benefit pro toho pojištěnce je zcela evidentní. No, a samozřejmě, že se to nezveřejnilo, protože lékaři vehementně začali protestovat, že to takhle prostě být nesmí, že prostě nechtějí zažívat to, že jim bude chodit pacient s výpisem z tiskárny prostě od zdravotní pojišťovny a říkat, hele, vy jste mi tady blbě předepsali léky, jo. Tak i tohle jsou věci, o kterých je třeba se s tou profesí jako reálně zabývat. Protože ten výsledek byl, že se to nakonec pustilo jenom lékařům, kteří se mohou dívat na ty přehledy. A bylo tam tlačítko, aby si to mohli sami zkontrolovat, jo, jinými slovy, vyžadovalo to jejich volní účast, no, a asi vám nemusím říkat, jak se do toho vrhali, jo. Tohle je klasický příklad, kdy bude velmi užitečné, když ministerstvo zdravotnictví řekne, že od 1. ledna to prostě ta aplikace je triviální, prostě pravidelně aktualizovaná, je dostupná, není to drahé, aby to okamžitě prostě bylo zavedeno jako povinný benefit zdravotní pojišťovny pro její pojištěnce. A kdo to nedělá, protože v opačným případě ta pojišťovna se ohromně bojí, že dojde k tomu, že budou pojištěnci masově, jako za trest, že jste nás tady exponovali, jo, svlékli jste nás, tak za trest my vám přehlásíme pojištěnce k vaší konkurenční pojišťovně. Tady vidíte konkurenční boj, jasná inovace, není zavedená proto, že konkurenční boj vede k tomu, že ta pojišťovna je za to bita. I když je to samozřejmě z hlediska společenského valféru jako věc, která se tady měla zavést dávno, jakmile jsme měli computerizované zdravotnictví a výpisy ve zdravotních pojišťovnách. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Studio STOP stále hovoří s ekonomem, členem NERV Miroslavem Zámečníkem. Tak, probrali jsme zdraví a jdeme k penzím. Pane Zámečníku, má smysl pokračovat v penzijní reformě tak, jak je nyní servírována ministry Nečasovy vlády? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Já jsem obvykle docela upřímný a teď jsem tady vklouznul do hovorové češtiny, tak ať posluchači odpustí. Protože mě to vede k zamyšlení na tom, jaký smysl je naše práce. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Máte na mysli NERV tedy. Plné znění zpráv


Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------No. Zcela jednoznačně jsme řekli, že dobrá penzijní reforma má mít dva atributy. Alespoň já jsem to říkal vehementně, já jsem tam určitě na zápisu z jednání jako zaznamenán, ale já to zopakuju, protože si myslím, že prostě takhle, jak to děláme, to nedopadne dobře. První věc je, že má existovat státní fond. Státní fond nemusí nezbytně nutně investovat do, do státních cenných papírů vydávaných Českou republikou. Může investovat, tak jako norský státní fond, tomu se říká penzijní fond norský, i když je to ten fond, který spravuje pro budoucí generace ty, ty peníze z ropného bohatství norského, že si prostě dávají do štrozoku peníze stranou. Spravuje ho zvláštní oddělení norské národní banky. A spravuje ho tak, že ho diverzifikuje, hodně z toho zvýšilo dokonce váhu investovanou do akcií a investuje po celém světě. Včetně rozvojových zemí. Prostě co největší diverzifikace rizika. A dělají to lidi, který jsou nezávislí. Samozřejmě musejí dávat zprávy, jak veřejnosti, tak ministerstvu financí, regulátorovi a tak dál. Ale ten systém mně se ohromně líbil. Protože znamená, že ty lidi se nemusí bát. Automaticky podle toho, jak stárnou, tak se mění složení toho portfolia, prostě čím jsou starší a blíž výplatě toho nároku na penzi, tak se to má prostě stávat konzervativnějším, konzervativnějším, větší podíl bezpečných instrumentů, pryč od akcií, které jsou riskantní, ale v dlouhém horizontu jsou výnosné, směrem teda k těm bondům a k nějakým hotovostním úložkám a tak dál. Tohle byla první věc. Nad tím jako vcelku v NERVu potom, teď já jsem nebyl členem toho důchodového NERVu, jo, toho, té Bezděkovy skupiny. Ale tohle jako velký NERV to vnímal. A myslím, že to byl i konsensus, že tohle má být. Druhá věc byla, už nedopusťme opakování toho, co se nám stalo v tom třetím pilíři, kdy výnosy jsou mizerné, protože je nutíte k tomu, aby měli nulovou ztrátu každý rok a zároveň se tam dopustily ty ohromné marketingové náklady, takže výnosy bodejť by nebyly nulové. To, co vezmete poté, co si ti správci odčerpají svoje peníze, to je jedna z největších pitomin. Jo, prostě to každej, kdo tomu rozumí tak ví, že to je úplně špatně nastaveno. Takže se má udělat to, čemu se říká v hantýrce "blinetrust". Jinými slovy, vy dáte prostě na centralizované místo, uvažovalo se o centrálním depozitáři, nebo České správě sociálního zabezpečení, ta vám přidělí unikátní kód a vy zároveň si vyberete, který fond chcete. Když si nevyberete, tak jdete do toho státního. Jo, prostě to je to defaultní řešení takzvaný, to co udělali Švédi. Jo, a zabezpečený tím, že to menežuje jako v Norsku velké peníze. To je mimochodem největší fond na světě. Jo, prostě ten norskej státní. Velmi kompetentně menežovanej. Míjel ztráty za světový finanční krize, ale teď zas pěkně rostl, jako ať se každej podívá na webový stránky. No, a to, co bylo, aby ty plejády těch dealerů jako neměly šanci. Prostě když nevíte, jako kdo je váš klient, protože vy víte jenom toto číslo a neznáte identitu toho klienta, tak samozřejmě jako kdo by pracoval přes dealery. Tak děláte nějakou imageovou reklamu, to, čemu se říká /netlumočeno/ a já nevím co. Ale rozhodně si odpustíte dealerskou síť. Což ohromně šetří peníze. Výhoda toho státního fondu taky je, že nemusí strictus sanso investovat aktivně, ale může to bejt normální indexový fond. Jako s opravdu extrémně rozloženým portfoliem. A to má náklady nula, nula, nula, nula. Já jsem strašně zvědavej, jak dopadneme s tímhle řešením. Ale musím říct, že mně se to nelíbí ani trochu. Kdyby jsme o tom nemluvili, jo, tak já prostě nechápu, jakej je smysl naší existence na zemi, když výsledkem je tohle, což nemá tyhle prvky. Jo, prostě, a to jsou prvky, který jsou opravdu v zájmu prostě tohohle národa, když už chcete, aby se ty lidi připojisťovali, navíc každej, kdo se trochu zabejvá tím, čemu se říká behaviorální ekonomie, tak vám řekne, že to má fungovat tak, že automaticky vstupujete, protože jste v ročnících, na které se to vztahuje, pokud neřeknete ne. Ten rozdíl je dvojnásobnej. Místo toho jsme tady připustili systém, kterej není dobře nastavenej, tohle jsou přinejmenším 3 úplně zásadní chyby. A výsledkem bude velmi málo participujících podle mě, protože se proti tomu nese nenávistná kampaň. Ať už dobře nebo velmi amatérsky jaksi argumentovaná. Ale já jsem z toho nešťastnej, no, teďka. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Takže NERV, skupina renomovaných ekonomů všechno tohle to řekla kompetentním ministrům a ti vás vyslechli a ... Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------To se probíralo na velkým NERVu. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------A výsledek je, že si udělali, co chtěli. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Plné znění zpráv


Předtím, předtím, než se o tomhle hovořilo, no, a prostě výsledkem je jako hybridní řešení, který za dobrý nedovede považovat absolutně nikdo. A jestli takhle má vypadat kompromis, tak já říkám ne, udělejme parametrickou změnu prvního pilíře a pořádně předělejme třetí pilíř, aby tam nemohlo fungovat to zvěrstvo. A než to mít takhle, tak to nedělejme. Petr HOLUB, moderátor -------------------Teď minulý týden to bylo, vyšla letošní country note o České republice, kterou vydává Mezinárodní měnový fond. A ten se tam zmiňuje i o té již navržené reformě penzí. Mezinárodní měnový fond tvrdí, že reforma nepomůže bilanci rozpočtu, ani nezachrání průběžný pilíř státních penzí, naopak ho destabilizuje. Když to člověk si takhle přečte, věří teď těm zámořským expertům, tak si říká, nebylo by tedy lepší udělat reformu, která by plnila zmíněné nároky? Je to splnitelný úkol? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Jo, já si dovedu představit hlubší parametrické změny v prvním pilíři. V kombinaci s hlubšími změnami v třetím pilíři. A já jsem vždycky říkal, že bych chtěl tu trojpilířovou, ale taky jsem vždycky říkal, že pro mě nejhezčí reforma je ta švédská. To znamená ten NDC systém a ta reforma toho prvního pilíře. Která samozřejmě naráží na to, že bysme museli mít nějaký systém dávek, aby existoval minimální důchod, z kterýho se dá žít, jo. Ale teď už to nechci komplikovat. Já jenom, jo, prostě mohli jsme to udělat dobře, tohle to, co jsme udělali, je podle mě vyloženě nešťastný řešení. A já se nedivím, že kolegové, tak já tam všechny z nich znám, že se k tomu tvářej rozpačitě. I když ty tvrzení, který jste teďka citoval, já si nejsem jist, protože s tím DPH jsme to jaksi udělali financovatelný v bližší fiskální neutralitě. Za cenu toho, že ten národ je evidentně pološílený tedy zlobou, jo. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Tak, dramatickým zvýšením DPH Česko rovněž následuje vzory například z východní Evropy. Vláda ovšem dosud nepředložila výpočet, jak nárůst DPH ovlivní ekonomiku nebo inflaci. Existují s tím nějaké zkušenosti v sousedních zemích? A jak se vůbec na ten plán na jednotnou sazbu a na dramatické zvýšení DPH tedy díváte? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Já bych měl být jako člověk, který se chová slušně, když jsem v Národní ekonomické radě. Ale zase nemůžu pochválit, no. A teď můžu říct, na to jsme ani nebyli tázáni. Teď nevím, co je horší, jo. Jestli si to vyslechnout ten názor a nakonec si stejně udělat, co chcete, a po pravdě řečeno, to, co z toho vylezlo, jako pod to já bych se v žádným případě nepodepsal. No, to, co je s těma základníma potravinama, to je nesmysl. To se dá samozřejmě odkompenzovat mnohem líp a nebudou vznikat ty interpretace toho, co je ještě zelenina a co už je polotovar. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Co je chleba a co je rohlík. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Jo, protože, to je vždycky taková hra. Protože se říkalo legislativní kutilství, tak tohle je daňový kutilství, a to je ještě horší. Pak teda jsem zaregistroval, nad tím mi teda taky zůstával rozum stát, co znamená 1,8 procenta snížení zaměstnavatelů. A prosím, teď mluvíte s člověkem, kterej navrhoval a vehementně prosazoval degresivní slevu na sociálním pojistným, protože ta by měla efekt pro chudý. Kdežto tohle je prostě plošný opatření, který jenom stojí peníze, na trhu práce nám nic světabornýho neudělá a já prostě nevím jako, kam se na to chodí. Navíc jako klíčový lidi, který jako rozhodujou o tom, jak se to teda udělá, ty seděli už v kabinetu, kterej měl první NERV. První NERV se v tomhle nespletl. Bylo to dobrý, vysoce hodnocený, mimochodem, mezinárodně, že to bylo elegantní řešení. No, a teď na to prostě zapomeneme, úplně jako kdyby se nic nebylo stalo, jo. Mimochodem tohle opatření běželo 6 měsíců a jakmile bylo ukončený, tak prudce vyskočila nezaměstnanost na začátku tý mzdový škály. Včera jsem seděl s lidma, který tady jsou z OECD z Paříže a tak jsme se o tom bavili úplně upřímně, já je znám 10 let, tak co si budeme nalhávat. Já jsem jim říkal, jak jsem teda slavně dopadl se svou slevou degresivní a oni říkali, no, a to bylo zrovna jedno, co jako bylo hezký. A teď jsem jim popsal, co jsme vymysleli a oni řekli, no, máte to těžký.



Petr HOLUB, moderátor -------------------To zvýšení dolní sazby DPH o 10 procent, to je poměrně neobvyklá věc. Alespoň jsem se při studiu v posledních letech s tím nikde nesetkal. Dá se tam předpovědět, jaký to bude mít efekt třeba pro ekonomiku? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------To je dobrá otázka, ale myslím, že na ni v podstatě v tuhle chvíli ještě neumíme odpovědět. Švejnarův think tank, ta idea, jo, ty udělali docela hezkou, ale to není makro, jo, to jsou dopady na domácnosti. To udělali zodpovědně. Mně se to líbilo, já jsem k tomu napsal komentář, jo, prostě jako pochvalnej, že aspoň teda někdo takhle jaksi uvažuje včetně tý padesátikoruny pro prvních 10 procent nejchudších domácností, co dostanou na těch bramborách a teď si nemůžu odpustit jedovatou poznámku, kolik ryb ty lidi asi jedí, jo, pstruhů a lososů a já myslím, že jedí kapra jednou za rok, ale takže tím jsme jim fakt nepomohli. 50 korun jako aby to bylo odkompenzováno, tak to dovedeme dodat jiným kanálem mnohem elegantnějc a systémově čistějc, jo. Tam jde jenom o to, že my prostě, když chceme udělat kompenzaci, tak ji nevhodným způsobem cílíme. Pravda je, že vlastně jediná západní země, která má jednotnou sazbu, je Dánsko. Taky když se bavíte s lidma, který jsou jako daňoví ekonomové, tak oni mají ten dánskej model strašlivě rádi. Nemá sociální a zdravotní pojištění, má obrovskou příjmovku, ale existuje jedna škola myšlení, která říká, že to je méně, menší distorze, ta vysoká daň z příjmu fyzických osob, než je vysoké sociální a zdravotní pojištění. Tahle škola ekonomů, který zastávaj tenhle názor, je docela robustní. Druhá věc je, že to DPH, takhle vám to řekne každej, že by to takhle mělo být, protože spousta položek, která je v tý snížený sazbě, je disproporčně spotřebovávána lidma, který jsou napravo od mediánu. Jinými slovy, to je 51. a další procento z hlediska distribuce příjmů. Jinými slovy, ta jednotná sazba spojená s cílenou kompenzací naopak na ty chudší domácnosti, má hlubokej smysl. Je tam menší distorze, ale teda musím říct, když jsem tohle zkoušel obhajovat lidem, který jsou z oboru kultury, tak mě skoro přizabili. Tak já nevím, jestli má cenu být tak pravověrnej. Petr HOLUB, moderátor -------------------Dánové, když zvyšovali tu svou DPH, tak to dělali po 2, maximálně 3 procentech. My teď děláme 10. To nemůže mít nějaký neočekávaný dopad? Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------No, může, může, no, jako když jsem se bavil s těma lidma, jako říkám, ano, bohužel se domnívám, že poptávka po krásný literatuře je cenově elastická. Že prostě poklesne prodej těch knih. Jo, jako je to prostě těžký. Daňová teorie říká, ano, odkompenzovat. Ano, dovedu si představit zvýšený dotace na městský knihovny, obecní, tu síť máme krásně hustou, takže jako ty peníze by se daly užít, jo. Ale to už jdete do toho, to už jako ta pravá část spektra mě začne bít, jo, prostě, že, že bych to chtěl všechno tak jako naladit, aby takový ty věci toho veřejnýho blaha byly zcela kompenzovaný, nebo pokud možno nejvíc kompenzovaný. Teorie je v pořádku, ale to pnutí, který to vyvolává v tý společnosti je evidentní a, jak říkám, prostě dřív jaksi známí, který sice nejsou ekonomové, ale jsou to vzdělaný, vysokoškolsky vzdělaný lidi a vždycky podporovali reformy v Česku a nad ledasčím byli schopni zatnout zuby, tak já jenom upozorňuju všechny, že i tahle vrstva už toho začíná mít dost, a to jsou jedni z posledních mohykánů. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Varuje host dnešního vydání Interview Studia STOP ekonom Miroslav Zámečník. Tak děkujeme za zkušenosti ze zákulisí NERVu a za prognózy a zase někdy, až zas se něco bude zvyšovat nebo snižovat, tak se tady můžeme sejít. Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády -------------------Tak já myslím, že když se sejdem příště, tak už budu zcela svobodný a nezávislý. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------Techniku měla na starosti Ivana Braunerová a od mikrofonu se loučí ... Petr HOLUB, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------A Jana Šmídová. Na slyšenou.



Přehled zpráv. Média o nás Studenta web&mag ~ str. 05 ~ Média o nás Míša Raková

Recommend Documents