Přehled zpráv. Kouření zakázáno Bar Life ~ str. 90 ~ Kauza

Přehled zpráv Kouření zakázáno .................................................................................................................................................. 8 30.8.2013 Bar Life ~ str. 90 ~ Kauza_  _ Rozhovor s Milanem Šmídem ............................................................................................................................... 9 30.8.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 10:05 Host radioţurnálu_  _ Jaké poplatky zaplatíte při předčasném splacení úvěru nebo naopak při jeho nesplácení? ......................17 30.8.2013 finparada.cz ~ str. 00 ~ Půjčky_  Zdeněk Bubák_ DUEL: Kouření zabije předčasně „jen“ polovinu kuřáků ................................................................................24 30.8.2013 mesec.cz ~ str. 00 ~ _  Arsen Lazarevič_ Politolog: Přeběhlíci k Zemanovcům? Ať si dá ČSSD pozor ..........................................................................26 30.8.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Politika_  - kls -_ Podraz je v politice běţný pracovní nástroj, tvrdí Martin Komárek ................................................................28 29.8.2013 5plus2 ~ str. 14 ~ Rozhovor týdne_  JAN BOHATA_ Personálie .............................................................................................................................................................30 29.8.2013 Ekonom ~ str. 19 ~ Top - lidé_  Eva Hníková_ Doktorát z ekonomie by se v Česku neměl dávat ............................................................................................30 29.8.2013 Ekonom ~ str. 24 ~ Byznys & politika - Česko_  Eva Hníková_ Alter eko: Pod vlivem arabských peněz ............................................................................................................32 29.8.2013 Ekonom ~ str. 35 ~ Byznys & politika_  _ USA v Sýrii válka neskončí .................................................................................................................................33 29.8.2013 Hospodářské noviny ~ str. 09 ~ Komentáře_  Michael Romancov_ Rusko chce kvůli situaci v Sýrii brzy posílit svoje námořní síly ve Středozemním moři .............................34 29.8.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ blizkyvychod_  Helena Berková, mkp_ Soutěţ Young Journalist: Severní vítr je krutý, počítej - "UEFO" má ( ) ........................................................35 28.8.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ Young Journalist: Severní vítr je krutý, počítej - "UEFO" má s tím ( ) ...........................................................36 28.8.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _

Plné znění zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Soutěţ Young Journalist: Severní vítr je krutý... ( ) .........................................................................................37 28.8.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ Podle studie jsou některé značkové úvěrové firmy férovější neţ banky .......................................................39 28.8.2013 investujeme.cz ~ str. 00 ~ Banky_  _ Kde se přiučit marketingu? ................................................................................................................................39 28.8.2013 markething.cz ~ str. 00 ~ Z terénu_  Johana Amlerová a Jiří Šindelář_ Prezident svým podpisem definitivně rozpustil Poslaneckou sněmovnu .....................................................41 28.8.2013 Prima ~ str. 02 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima_  _ Hrozí ozbrojený zásah proti syrskému reţimu? ...............................................................................................42 27.8.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Na opravy domů v Divadelní dá město tři sta tisíc ...........................................................................................48 27.8.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha_  Adéla Paclíková_ Praha dala lidem z výbuchem poškozené Divadelní skoro 300 tisíc korun...................................................49 27.8.2013 praha.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy_  MF DNES, Adéla Paclíková_ v Africe je jako na houpačce, .............................................................................................................................49 27.8.2013 REGION OPAVSKO ~ str. 08 ~ Rozhovor_  Petra Trombalová_ Staňte se třeba... REPORTÉREM TISKOVÝM MLUVČÍM EDITOREM ..............................................................52 26.8.2013 Blesk ~ str. 02 ~ Téma_  _ Váţená Rado České televize, ..............................................................................................................................53 26.8.2013 denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Názory_  Apolena Rychlíková_ Jen polovina lidí ví, koho volit ............................................................................................................................62 26.8.2013 Respekt ~ str. 38 ~ Rozhovor_  MAREK ŠVEHLA_ La dolce vita v Paříţské ......................................................................................................................................67 26.8.2013 Týden ~ str. 60 ~ Ekonomika_  Jiří Zatloukal_ Je korupce váţným problémem dneška?..........................................................................................................70 25.8.2013 Newsletter CEP (newsletter) ~ str. 04 ~ _  _ Jen polovina lidí ví, koho volit ............................................................................................................................73 25.8.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Marek Švehla_



FANDÍM PŘÍRODNÍ MEDICÍNĚ ............................................................................................................................78 23.8.2013 Zdraví ~ str. 06 ~ Rozhovor_  Kateřina Grimmová_ Do Havlíčkova Brodu opět přijeli mladí ţurnalisté. Letos uţ podeváté .........................................................80 22.8.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Kraj Vysočina_  _ Do Brodu opět přijeli mladí ţurnalisté. Letos uţ podeváté .............................................................................82 22.8.2013 Havlíčkobrodský deník ~ str. 02 ~ Zpravodajství_  JAN ŠTROBL_ Studenti se hlásí do Akademie ţurnalistiky. Co je zajímá? .............................................................................83 22.8.2013 isport.cz ~ str. 00 ~ Titulní strana_  _ Komentátor Lukšů: Cítil jsem zodpovědnost ...................................................................................................84 22.8.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Vysočina_  Michal Jindra_ Mattoni na obrazovce. Veřejnoprávní ČT propaguje značku, kde jen můţe ..................................................88 21.8.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média_  Lidovky.cz, Michaela Černá_ Pouţitelné právní vzdělání na právech v Praze nezískáte ...............................................................................90 20.8.2013 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ richter.blog.ihned.cz_  Tomáš Richter_ Rozpuštěno. Poslanci dali sněmovně vale .......................................................................................................93 20.8.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  vrm_ Pouţitelné právní vzdělání na právech v Praze nezískáte ...............................................................................94 20.8.2013 Hospodářské noviny ~ str. 05 ~ Česko_  Julie Daňková_ Pouţitelné vzdělání na právech v Praze nezískáte, říká zatím jediný kandidát na děkana ..........................96 20.8.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Julie Daňková_ TISKOVÁ ZPRÁVA: AKADEMIE ŢURNALISTIKY A NOVÝCH MÉDIÍ: nejčastější dotazy uchazečů ............97 19.8.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy_  Tisková zpráva RINGIER AXEL SPRINGER, (BB)_ Německá předvolební matematika .....................................................................................................................98 19.8.2013 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Evropa_  Zuzana Lizcová_ Další mrtví při nepokojích v Egyptě .................................................................................................................100 19.8.2013 ČT 24 ~ str. 06 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ ČT24: Déčku pomáhají odborníci .....................................................................................................................105 18.8.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  ČT24 (BB)_



Déčku pomáhají odborníci ................................................................................................................................106 18.8.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Média/IT_  ČT24_ E-commerce ve Slevomatu šéfuje Jan Koutný, dosud dělal pro Tesco ......................................................106 16.8.2013 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články_  Ondřej Aust_ Strany vytahují své trumfy pro předčasné volby ...........................................................................................107 15.8.2013 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…_  _ Nepokoje v Egyptě pokračují ............................................................................................................................112 15.8.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 21:05 Stalo se dnes_  _ Rozbouřený Egypt .............................................................................................................................................114 15.8.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Diář NA srpen .....................................................................................................................................................123 15.8.2013 Strategie ~ str. 13 ~ Briefing_  _ Budeme národem ...............................................................................................................................................123 15.8.2013 Strategie ~ str. 60 ~ Vzdělávání_  Jarka Kovaříková_ POPAI pořádá .....................................................................................................................................................124 15.8.2013 Strategie ~ str. 61 ~ Vzdělávání_  Radek Polák_ Politologové: Kandidovat za ČSSD do Prahy? Politická sebevraţda ..........................................................125 15.8.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Politika_  Vendula Kalhausová_ USA zrušily kvůli násilí v Egyptě plánované vojenské cvičení s tamní armádou .......................................127 15.8.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ blizkyvychod_  Zdeněk Novák,Vojtěch Kouřímský,Helena Berková,Pavel Polák_ Alţírské předjaří .................................................................................................................................................128 14.8.2013 A2 ~ str. 26 ~ Společnost_  _ Přehled témat .....................................................................................................................................................130 14.8.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…_  _ Po dnešních násilnostech v Egyptu byl vyhlášen na měsíc výjimečný stav ..............................................130 14.8.2013 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 17:10 Den podle…_  _ Zlý Miloš nás prodá Putinovi a Karel nás zachrání? Na to kašlu, psal Zahradil z ODS. Jenţe... ..............133 13.8.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Poslanecká sněmovna_  Jiří Hroník_



Zlý Miloš nás prodá Putinovi a Karel nás zachrání? Na to kašlu, psal Zahradil z ODS. Jenţe... ..............135 13.8.2013 zpravy.tiscali.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  Redakce Tiscali.cz_ Vydavatel Blesku naučí studenty, jak dělat ţurnalistiku ...............................................................................135 12.8.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Podnikání - Ekonomika_  Ekonomika_ Zemřel podezřelý válečný zločinec Csatáry ...................................................................................................136 12.8.2013 ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ S TOP 09 nekšeftujeme, opoziční smlouvu jsme neuzavřeli.........................................................................139 12.8.2013 E15 ~ str. 08 ~ Rozhovor_  Pavel Otto_ Miroslav Poche: S TOP 09 nekšeftujeme, opoziční smlouvu jsme neuzavřeli ............................................141 12.8.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory_  _ Nová generální ředitelka české pobočky Microsoftu .....................................................................................144 12.8.2013 IT SYSTEMS ~ str. 61 ~ Společnost_  _ Vydavatel Blesku a Reflexu otevírá Akademii ţurnalistiky a nových médií ................................................144 12.8.2013 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák_  Ondřej Aust_ Volební matematika: Kdo komu přebere voliče? Levice se třese ................................................................145 12.8.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  Vendula Kalhausová_ Oběť z Himálaje: zemřel muţ z ČEZu a špičkový lezec .................................................................................146 10.8.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ţivot v Česku - Domácí_  Domácí_ V Himálaji zahynul šéf Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý ........................................................147 10.8.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Ostatní sporty_  _ Podivné retro slov a pocitů ...............................................................................................................................149 10.8.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory_  Vladimír Kučera_ Tragický výstup v Pakistánu, zemřel šéf horolezců Hrubý ...........................................................................151 10.8.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Ostatní sporty_  ČTK_ Úřadující šéf ODS Kuba chce před volbami spolupracovat i s Klausem .....................................................152 9.8.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika_  _ „Duch Berlína“ v kontextu jaderné politiky USA ............................................................................................157 9.8.2013 ustavmezinarodnichvztahu.cz ~ str. 00 ~ _  Michal Smetana_



Hledá se kancelář budoucnosti ........................................................................................................................161 8.8.2013 novinky.cz ~ str. 00 ~ Kariéra_  kil_ Hledá se kancelář budoucnosti ........................................................................................................................162 7.8.2013 Právo ~ str. 09 ~ Profese_  _ Rath má smůlu, hlasování o důvěře vymáhat nemůţe ..................................................................................163 7.8.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  - kls - , - pcl -_ Protest proti Rusnokově vládě ohrozil zásah Facebooku, šlo o úmysl? .....................................................163 6.8.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Michal Kalina_ Z Kuby si s sebou odnesl veselou povahu a lásku ke své kultuře ...............................................................165 6.8.2013 Prachatický deník ~ str. 03 ~ Prachaticko_  _ Hrozí nám kybernetická válka? ........................................................................................................................166 5.8.2013 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře_  natoaktual.cz_ Není kouře bez ohně ..........................................................................................................................................168 5.8.2013 Respekt ~ str. 19 ~ Fokus - tabáková lobby_  TOMÁŠ SACHER_ Není kouře bez ohně ..........................................................................................................................................171 4.8.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Tomáš Sacher_ Téma/Vietnamci v Česku ...................................................................................................................................174 2.8.2013 Dotyk ~ str. 00 ~ Téma_  Martin Mařík, Lukáš Rozmajzl_ Kam v srpnu za literaturou? Vydejte se na palubu lodi i Literární Zarafest ................................................179 2.8.2013 topzine.cz ~ str. 00 ~ Literatura_  Tereza Andělová_ FSV UK hostila konferenci o sociálních vědách ............................................................................................180 1.8.2013 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom_  sih_ Nejdůleţitější pro mě je, aby lidé odcházeli z prohlídky spokojeni a něco si z ní odnesli .........................180 1.8.2013 Havlíčkobrodský deník ~ str. 07 ~ Ekonomika Vysočina_  JAN ŠTROBL_ Nejdůleţitější pro mě je, aby lidé odcházeli z prohlídky spokojeni a něco si z ní odnesli .........................183 1.8.2013 Jihlavský deník ~ str. 07 ~ Ekonomika Vysočina_  JAN ŠTROBL_ Postavení divadla v Plzni určuje to, ţe ho lidé mají rádi ...............................................................................186 1.8.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Plzeňský_  (ČTK)_



Nejdůleţitější pro mě je, aby lidé odcházeli z prohlídky spokojeni a něco si z ní odnesli .........................187 1.8.2013 Pelhřimovský deník + další reg. deníky ~ str. 07 ~ Ekonomika Vysočina_  JAN ŠTROBL_



Plné znění zpráv Kouření zakázáno 30.8.2013

Bar Life str. 90 _

Kauza_

Ministerstvem zdravotnictví připravený a prosazovaný protikuřácký zákon má v podnikatelské veřejnosti své zastánce i odpůrce. Zatímco ministerstvo při své snaze argumentuje především zdravím a odvolává se na četné průzkumy dokazující negativní vlivy kouření, majitelé podniků pouţívají spíš argumenty estetické nebo zastávají pozici obránců svobody a práva na osobní rozhodnutí. Bar Modrá Myš sídlí v ostravské Stodolní ulici a aţ na vyčleněnou místnost určenou pro kouření doutníků je celý nekuřácký. „Dlouhé roky jsem ţil v zahraničí a byl jsem svědkem toho, jak se kuřácké bary a restaurace měnily v nekuřácké. Přestoţe jsem kuřák, i já jsem brzy nekuřácké prostory v restauracích shledal příjemnými – nezapáchá vám oblečení, lépe vnímáte vůně a hloučky kuřáků tvořící se před podnikem nebo v kuřáckých prostorech jsou ideální pro poznávání nových přátel,― objasňuje spolumajitel baru Radim Hamrosi, proč padlo rozhodnutí vytvořit nekuřácký bar. „Hostů, kteří jsou rádi, ţe se u nás nekouří, je mnohem víc,― říká. Bar se proto neobává ani případného celkového zákazu kouření, je na něj připravený. Aleš Půta, majitel praţského Hemingway baru, rozdělil prostory na část kuřáckou a nekuřáckou. Nezastírá přitom, ţe se tohle rozhodnutí neobešlo bez obav, hlavně ze strany personálu. Hned první týden se ale ukázalo, ţe hodně hostů skutečně preferuje nekuřáckou část a nejsou to zdaleka jen zahraniční turisté, pro něţ jsou dnes nekuřácké podniky samozřejmostí. „Já sám jsem nadšený z návštěvy zahraničních metropolí, kdy přijdete po drinku z baru zpět na hotel a oblečení vám voní tak, jako kdyţ jste odcházeli,― říká Aleš Půta. Hosté (tedy alespoň převáţná část z nich) dnes podle něj nemají problém z nekuřáckého patra sejít pár schodů a zapálit si cigaretu venku. Není tedy divu, ţe i Aleš Půta je zastáncem zákazu kouření v restauracích. Upozorňuje, ţe v Praze existuje hodně dobrých restaurací, které uţ jsou plně nekuřácké, a stále je v nich plno. „Osobně mi vadí, kdyţ u dobrého jídla cítíte kouř z cigaret, které si hosté u vedlejšího stolu zapálí. Přijde mi to dost neohleduplné a sobecké. Za sebe tedy hlasuji pro,― tvrdí jednoznačně. Provoz Hemingway baru by celoplošný zákaz kouření nijak zásadně neovlivnil. Některým kuřákům by to asi sice zpočátku vadilo, ale zvykli by si. Zákaz = nesvoboda Je však jasné, ţe mezi podnikateli v tak mnohobarevném sektoru, jako je restaurační byznys, nepanuje ve vztahu ke kouření ţádný jednohlas. „V kavárnách se odjakţiva kouří. Všichni o tom vědí, všichni s tím do kaváren chodí,― má jasno Martin Čuchna, který koncem loňského roku otevřel Kavárnu Liberál v praţských Holešovicích. Zákazy se podle něj pojí s nesvobodnými společnostmi. „Zdá se, ţe uţ jsme na půl cesty,― konstatuje. Jeho podnikání by zákaz kouření ovlivnil zcela zásadně. „Naše podnikání by od toho okamţiku bylo zakázané. Stát by znásilnil definici našeho podniku, nám i našim hostům by vzal svobodu volby. To je samozřejmě mnohem horší neţ zmařená investice a ohroţená existence,― popisuje Martin Čuchna. Proti zákonu o ochraně před škodami způsobenými návykovými látkami se ostře postavila také Asociace hotelů a restaurací ČR. „Návrh zákona poškozuje svobodné podnikání a povede k dalšímu úbytku pracovních míst a poklesu trţeb v pohostinství,― uvádí asociace ve stanovisku, které zveřejnila na svých webových stránkách. Zákaz kouření povaţuje za zásah do svobody podnikání a upozorňuje i na značné investice, které mnohé podniky udělaly, aby oddělily kuřácké a nekuřácké prostory podle současné legislativy. Manaţer praţského Tretter‘s Baru Josef Zelenka by před jednoznačným zákazem kouření upřednostnil moţnost výběru. „Přijde mi to jako velký zásah do podnikání. Za nerozumné povaţuji také načasování. Rozhodně to nenastartuje utrácení v gastronomických zařízeních,― domnívá se. Takový zásah do podnikání, jako je zákaz kouření, můţe podle něj váţně ohrozit kaţdého v oboru pohostinství a můţe vést aţ k zániku cocktail barů. „Těţko si představit, jak rozsáhlý úbytek hostů, trţeb, popřípadě pracovních míst by to způsobilo. Tuto situaci určitě nebereme na lehkou váhu,― doplňuje. Regulovat ceny? To ne! Jestli protikuřácký zákon projde, bude zřejmě obsahovat také nařízení, aby podniky prodávaly alespoň jeden nealkoholický nápoj levněji nebo v ceně nejlevnějšího nápoje alkoholického. I k tomu se podnikatelé v oboru Plné znění zpráv


stavějí různě. Pro Asociaci hotelů a restaurací ČR je toto opatření nepřípustnou cenovou regulací trhu. „Nabízet jeden nealko nápoj levněji neţ alko nápoj povaţuji za běţnou praxi,― tvrdí Radim Hamrosi. Jedním dechem ale podotýká, ţe si obecně ţádné regulování cen v gastronomii neumí představit. Zatímco zastáncem nekuřáckého prostředí Aleš Půta je, jak dojde řeč na regulaci cen nealkoholického nápoje ve vztahu k nápojům alkoholickým, vyslovuje se ostře proti. „Toto rozhodně za správné nepovaţuji, dokonce s tím zásadně nesouhlasím. Nerad bych se dočkal času, kdy nám budou zákony nařizovat, co a za jakou cenu máme prodávat,― říká znepokojeně. A Martin Čuchna na dotaz, zda je správné, aby stát zákonným nařízením reguloval cenu byť jednoho nealkoholického nápoje, nevěřícně odpovídá: „Myslíte tu otázku váţně?― Miliardy v trţbách navíc Podle nedávno zveřejněného průzkumu Státního zdravotního ústavu kouří v Česku 31,3 % lidí a tento podíl kuřáků v populaci je víceméně stabilní. Loňský velký průzkum agentury Ipsos a studentů Fakulty sociálních věd UK ukázal, ţe pro zákaz kouření je 78 % Češek a Čechů a jsou mezi nimi nekuřáci i kuřáci. „Vzhledem k tomu, ţe většina lidí chodí do restaurací hlavně kvůli jídlu, přátelům, pití a atmosféře, nelze očekávat, ţe by po zákazu počet zákazníků trvale klesl, ale naopak. Po zavedení nekuřáckých restaurací lze očekávat 3–6% růst návštěv v restauracích, protoţe se přidají i rodiny s dětmi nebo lidé, jimţ zápach v restauraci vadí. Tento dopad potvrzují i studie z Irska, Itálie či Velké Británie, kde k zákazu došlo,― konstatovali tehdy optimisticky výzkumníci. Výzkumná zpráva přitom obsahuje i odhad nárůstu trţeb restaurací, kaváren a barů, který vychází z dat Českého statistického úřadu. Podnikatelé by si prý mohli po zákazu kouření polepšit na trţbách o 6 miliard korun i víc. Otázkou zůstává, jak dlouho se v Česku bude vzdoru proti zákazu kouření dařit, a to nejen s ohledem na veřejné mínění. Země EU totiţ jednoznačně upřednostňují zákaz. V restauracích, barech a kavárnách se nekouří v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Finsku, ve Francii, v Maďarsku, Rakousku, Řecku a tak bychom mohli pokračovat dál. Přísná regulace kouření platí i u unijního nováčka, v Chorvatsku. *** Debata o zákazu kouření v restauracích, barech či kavárnách neustává. Určitá omezení jiţ pro kouření platí, snaha zakázat ho celoplošně zatím neuspěla. Ministerstvo zdravotnictví se ale nevzdává a dění v EU mu hraje do karet. Foto autor| F archiv Jana Bohutínská F Profimedia O autorovi| T Martin Kraut _

Rozhovor s Milanem Šmídem 30.8.2013

ČRo Radioţurnál

str. 01 _

10:05 Host radioţurnálu_

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Je 6 minut po desáté hodině a ve studiu dopoledního Radioţurnálu sedí mediální analytik a vysokoškolský učitel, pan Milan Šmíd. Dobré dopoledne. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Dobré dopoledne. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jakou radu dáváte svým studentům, kteří opouštějí fakultu ţurnalistiky, tedy fakultu sociálních věd? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Plné znění zpráv


To je otázka, zda oni o ty rady stojí. Ale pokud bych měl tedy mít nějakou závěrečnou řeč a tak bych spíš jim adresoval takovou prosbu, která by se týkala odpovědnosti toho novináře. Protoţe já tvrdím, ţe média jsou jakýmisi našimi prodlouţenými smysly a oni nás orientují ve světě. A aby nás orientovaly ve světě dobře, tak by ti novináři, kteří nám zprostředkovávají ty informace, měli jaksi být přesní. To znamená, abychom ten obraz dostali nezkreslený. To znamená, kdybych to zestručnil, úctu k pravdě, k faktům a co moţná největší pečlivost při prověřování těchto faktů. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A to je asi rada, která platila stejně před 20 lety, jako platí dnes. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Platí stejná rada, já bych ji moţná ještě rozšířil o jednu věc, protoţe před těma 20 lety jsme všichni byli šťastní, ţe jsme svobodní. A netušili jsme, ţe někdy s tou svobodou je spojena odpovědnost. Tak moţná, ţe bych dneska ještě přidal trošku té odpovědnosti. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Milan Šmíd, mediální analytik, je hostem dopoledního Radioţurnálu. Média, to je středobod našeho povídání dnes. Svoje otázky můţete posílat přes web Radioţurnálu, kde je formulář na otázky na hosta www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------10 minut po desáté posloucháte dopolední Radioţurnál s mediálním analytikem, panem Milanem Šmídem. Kdyţ někde řeknu, ţe jsem novinářka, tak to nemá vlastně ţádný střed. Většinou slýchám buď, ţe nebýt novinářů, tak by se o některých špinavostech lidí vůbec nedozvěděli a je to dobrá práce, a ten druhý pól, ten mluví zase o tom, ţe za všechno, za špatnou náladu, za špatnou morálku ve společnosti mohou média a mohou novináři. Tak za co si česká média zaslouţí pochvalu a za co kritiku? A která to jsou? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Kdybych teďka měl vypočítávat všechny kritické připomínky, to bychom tady seděli dlouho. Ale ty jednotlivé připomínky v detailech by neměly zastřít jednu věc, ţe média přece jenom stále v této společnosti jednají svobodně. A to je jako důleţitá deviza, ţe nejsou manipulována, ţe nejsou nějakým způsobem regulována totalitním způsobem, jaký jsme tu zaţili. Moţná, ţe to je to plus, které oceňujeme my, příslušníci starší generace. A je pravda, ţe média si zaslouţí průběţnou a neustálou kritiku za řadu některých drobných prohřešků a ten jeden, který já jim vyčítám zvláště v poslední době, to je určitá povrchnost, která ... Ovšem ti novináři jsou do toho tlačeni vývojem médií, ţe informací je stále více, ty doby se zkracují, je třeba býti co nejrychlejší, nejpohotovější. A takţe to jsou takové problémy, to jsou chyby, které jim moţná omlouvám, ale jsou věci, které si myslím, ţe by se neměly omlouvat. A to znamená, a zase jsme u té přesnosti, u té, u toho, ţe by si měli všechny zdroje prověřovat. Jeden z největších nešvarů dnešní ţurnalistiky je tedy právě to, ţe se přejímají informace přes Google, přes Wikipedii, aniţ se prověřuje. Tady vzniká jakási tichá pošta. Někdo cosi zkreslí, ten to druhý přebere a nakonec z toho vznikne úplně nějaká jiná zpráva. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já vás poprosím o konkrétní příklad a myslím, ţe tím nejlepším je bahno české politické kultury. Já jsem to četla na vašich stránkách Louč.cz a dost jsem se bavila. Ale bavila ..., byl to takový smutný druh humoru, abych byla upřímná. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------No tam všechno začalo podle mého názoru uţ špatně interpretovaného citátu. Tehdy jako Marek Benda, aniţ je, on není mým šálkem čaje, ale musím se ho zastat, neboť on Marek Benda prohlásil v parlamentu, ţe v podstatě to, co se dělo s těmi třemi trafikanty, ţe to není korupce ve smyslu trestního zákoníku. Načeţ okamţitě noviny z Plné znění zpráv


toho vytáhly a řekly podívejte, Marek Benda podporuje korupci, coţ on nepodporoval. A načeţ se to dostalo potom do zahraničních médií a ze zahraničních médií automaticky, zvláště kdyţ to ještě mělo, řekl bych, tu autoritativní nálepku toho Economistu, tak se to zpátky sem vrátilo jako velice autoritativní názor. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Economist samozřejmě je velmi respektovaným týdeníkem, ale čeští novináři nezkoumali, ţe to byl vlastně Stringer a ještě navíc Čech, který to vloţil na ty jejich webové stránky? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------No to právě vůbec nezkoumali. Pro ně to bylo, ţe Četka to dala, oni to v podstatě opsali, dál to nezkoumali. To mně jaksi vadí nejvíc, ţe oni nejdou k těm primárním pramenům. Já vám řeknu klasický případ, kdyţ chcete jiné případy. Ústavní soud. Ústavní soud vydá nějaký rozsudek a kdosi o něm napíše zprávu. A načeţ potom uţ se píší komentáře na základě této zprávy a aniţ se kdo podívá, a dneska tu moţnost má, aby šel do toho rozsudku Ústavního soudu. Stalo se to, já nechci tady zdrţovat detaily, ale stalo se, ţe redaktor Blesku byl víceméně vyviněn z toho, ţe se nějak jako špatně zachoval k účastníkům trestného činu. A Ústavní soud mu přiznal právo určitý na omyl. Načeţ okamţitě z toho vznikl komentář podívejte, Ústavní soud umoţňuje novinářům lhát, coţ ten Ústavní soud vůbec nikdy neřekl. A tak to jako v mnoha dalších věcech. Titulek neodpovídá obsahu zprávy, další nešvar, ţe jo. Ty titulky, které mají přitáhnout, tak jsou v podstatě i u seriózních médií vám sdělují něco, co se potom ve zprávě vůbec nedovíte. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak ta touha, vlastně která je, můţe částečně za tenhle ten nešvar, to je ta touha být první, vědět to, od nás to víte jako první, my vám to řekneme, my jsme nejrychlejší a tak dále, souvisí vlastně s tím, jaký vývoj, zejména tedy na internetu, udělala média za posledních 10, 15 let? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------To souvisí velice úzce a s tím se nějak musíme vyrovnat a porovnat. Říkám jak na straně novinářů, kteří by si měli rozmyslet, zdali teda chtějí pracovat v těch médiích, kteří budou vţdycky první i za cenu určitých nepřesností, nebo budou v těch médiích, které budou mít určitou pověst serióznosti a tam moţná nebudou mít tak velkou čtenářskou obec, ale přece jenom budou dávat tu zprávu mnohem seriózněji. Ale bohuţel, nebo ne bohuţel, ale je třeba si uvědomit, ţe tu změnu by měla reflektovat i ta čtenářská obec. A tomu se říká ta mediální gramotnost. Oni by si měli uvědomit, ţe ne všechno, co dostávají, je třeba vzíti bez, jak se říká s chlupama. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Měla by se mediální gramotnost učit na základních školách? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Tak svým způsobem ano, i kdyţ některé ty metody, které se dneska pouţívají, nejsou moţná adekvátní. Totiţ ta mediální gramotnost by měla být třeba i v rodině, aby se dětem naznačovaly některé věci, aby se předávaly hodnoty. A mediální gramotnost se učí taky špatnými zkušenostmi. Kdyţ se několikrát napálíte, jste poučenější. A je pravda, ţe v té škole, tam by to varování určité uţ mělo být. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Milan Šmíd, mediální analytik a také vysokoškolský učitel je hostem dopoledního Radioţurnálu. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------20 minut po desáté hodině, host dopoledního Radioţurnálu, doktor Milan Šmíd, mediální analytik. Já bych s vámi moc ráda mluvila o oligarchizaci médií. Koneckonců se to nabízí. Jeff Bezos koupil Washington Post, Plné znění zpráv


můţeme mluvit i o podobných, řekněme, menších nákupech tady v České republice. Jaký je rozdíl mezi tím, co udělal Bezos a jak se vlastně postavil k převzetí mediálního domu, tedy jaký je rozdíl mezi ním a tím, co dělají noví čeští oligarchové? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Tak v zásadě oni jsou, jednají stejně. Tady probíhá takový proces zajímavý, kdy média, tradiční média, která jsou v krizi, především tištěná média, která sem pod útokem nových médií, lidé od nich odcházejí, tedy od těch tištěných médií k novým médiím. A nedokázaly se vynalézt, řekl bych, ekonomické modely financování těch nových médií. To znamená, ty mediální koncerny jsou v určité krizi a toho vyuţívají právě, my jim říkáme oligarchové nebo lidé, kteří podnikají tedy v jiných oborech a kteří mají určité přebytky peněz a rozhodli se je investovat do médií. Tak já si myslím, ţe ten proces, který probíhal, ten Jeff Bezos tedy v Americe a některé ty případy u nás, ţe mají zhruba stejný základ. Je otázka, proč to dělají. A ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------No to je v podstatě moje další otázka, jestli jde spíš tedy o výdělek a nástroj nebo o nástroj k ovlivňování veřejnosti, anebo jestli třeba mohu věřit, ţe někomu skutečně jde o zlepšení politického klimatu a jakousi kultivaci prostředí, ve kterém ţijeme. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Především se domnívám, ţe oni si to kupují, oni si kupují ta média jako jakousi třešničku na dortu. Oni pracují s tak velkými částkami, ţe kdyţ budou ztrácet pár milionů, tedy tam dolarů, u nás korun, ţe je to v podstatě nepoloţí. A jsou tady ... Já si myslím, ţe vţdycky je více těch záměrů. Jeden ten záměr je zcela jasný. Uţ koupě toho média nebo vlastnictví toho média jim dává určitou popularitu. I kdyby ty noviny nezmínily jedinkrát jeho slovo, všichni vědí, ţe ten a ten je spojen s těmi médii. Takţe jim to vlastně dává zadarmo nebo za určité peníze PR. A potom je tady moţná i podnikatelský záměr, ţe si řeknou tak moţná jako dneska to prodělává, ty mediální koncerny to neutáhnou, my to utáhneme a moţná v budoucnosti se to ukáţe být dobrou investicí. Kdyţ se to neukáţe, tak to odepíšeme, nás to nepoloţí a takţe asi tyto základní dva směry nebo ty záměry vidím za těmito jaksi událostmi. A co se týče toho rozdílu, mě spíše překvapilo, ţe ti naši noví vlastníci médií, říkám nemáme tedy jmenovat, ale víme, ţe zahraniční investoři, kteří sem přišli po roce 90, ţe některá média opouštějí a dostávají se do vlastnictví českých subjektů, kteří právě podnikají v nějakých jiných oborech a ţe tito noví vlastníci se nějak jako nevyprofilovali vůči vlastnictví tomu médií, neříkají ani A, ani B, jenom řekli my se do toho nebudeme vměšovat. Ale to není ţádná politika. Zatímco ten Jeff Bezos přece jenom dal těm, víceméně tomu Washington Postu dal určitou nebo jim, předloţil jim svůj koncept toho, jak se, jak s tím vlastnictvím bude zacházet. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdyby za vámi přišel někdo z českých bohatých lidí a řekl pane Šmíde, vy rozumíte médiím, mohu koupit tento dům, který ale obsahuje jenom printy, to znamená tištěná média, časopisy a noviny, doporučil byste mu to jako dobrou investici, anebo byste mu to rozmluvil? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Tak řekl bych kupte to, ale budete do toho dávat, vkládat ještě několik let nějaké peníze. A moţná, jestliţe to propojíte s jiným byznysem, teda s novými médii, a jestli najdete tu správnou formuli, jak ta nová média financovat, moţná, ţe se vám to vyplatí. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdo nebo za jakých podmínek, jaké podmínky musí nastat, aby to financování nových médií vlastně začalo fungovat, aby vznikly nějaké ceníky, které jsou k něčemu a začne vlastně celá ta společnost nebo ta komunita, která teď vyvíjí, fungovat a vydělávat? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Plné znění zpráv


No nadějí je placený obsah, protoţe všechno, řadu věcí dneska dostáváme zadarmo na internetu a kupříkladu, pokud já vím, tak i vydavatelství Ringier v současné době chce zpoplatnit své bulváry, jako blesk a Aha! bude placený obsah. A je to otázka, zdali lidé budou ochotni za to platit a zdali ten obsah bude stát za to. A jsou tady uţ některé takové vlaštovky, ţe skutečně některý obsah je natolik cenný, ţe lidé za něj jsou ochotni platit. Takţe to je určitá naděje. A potom já nejsem odborník přes ekonomii médií, takţe já bych takovým poradcem těch oligarchů zcela určitě nemohl být. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Za co si myslíte, ţe se bude platit víc? Za bulvární zpravodajství nebo za jakési objektivní zpravodajství, dojde-li ke zpoplatnění? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Bude se platit za to, co jinde nedostanete zadarmo. A můţu říci, ţe i bulvární zpravodajství můţe být kvalitní tím, ţe přinese fakta, která lidé zajímají. A jestliţe tato fakta, která budou mít určitou hodnotu a budou pro lidi zajímavá, tak oni moţná i za ten bulvár zaplatí. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Říká Milan Šmíd. Je mediálním analytikem a hostem Radioţurnálu. / Písnička / / Reklama / / Zprávy / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A tím hostem je mediální analytik, publicista a vysokoškolský učitel, doktor Milan Šmíd. Ptáte se ho na webových stránkách Radioţurnálu www.radiozurnal.cz, ptáte se ho na to, jaká média sleduje a jestli třeba i sleduje facebookové profily novinářů. Tak na to se ptá Nikol. Milan Šmíd odpoví uţ za okamţik. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------"Dobrý den, pane Šmíde," píše dnešnímu hostu dopoledního Radioţurnálu Nikol a ptá se: "Sledujete facebookové profily novinářů?" Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Sleduji některé novináře, od kterých očekávám, ţe mi sdělí něco, co zrovna právě je nového aktuálního. Ovšem některé ty facebookové profily jsou trošku propagací jejich média, jejich práce, takţe to nějakým způsobem se snaţím jaksi přelétávat a zaměřit se jenom na ty informace. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ona tady Nikol vlastně zmiňuje to, ţe někteří novináři se do sebe trošičku naváţejí na tom Facebooku. A píše: "Nejprve jsem si myslela, ţe je to recese, oni to bohuţel myslí váţně. Nechápu, proč to dělají. O etice v tomhle případě nemůţe být ani řeči." Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------No, já tam také sleduju různé potýkání různých novinářů, které má často i osobní podtext. Od toho je Facebook. To je sociální síť. Jestli s tím chtějí jít na veřejnost, je to jejich věc. Já si myslím z hlediska novinářské práce nebo z hlediska toho mediálního produktu to zase nemá tak velký význam. Spíš to slouţí k pobavení. Plné znění zpráv


Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Takţe je to zdroj zábavy. I ten největší odpůrce bulváru se během letošního léta nemohl nepotkat s fenoménem zvaným Iveta Bartošová. Mě v té souvislosti napadá, kdy se pronásledování vybrané osoby bulvárními novináři promění v trestnou činnost, které se v našem trestním zákoníku říká stalking? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------To se ptejte právníka. Při přípravě na tento rozhovor, kdyţ jsem věděl, ţe tato otázka zcela určitě přijde na pořad dne, jsem proštudoval trestní zákoník a zjistil jsem, ţe vlastně od 1. ledna roku 2010 tady je nový trestný čin nebezpečné pronásledování. A je otázka, zdali veškerá ta aféra kolem paní Bartošové, jestli lze, odpovídá tomuto trestnému činu. Já si myslím, ţe kdyby odpovídala, ţe uţ by Iveta Bartošová tu ţalobu nějakou podala. Tam já kolem této záleţitosti mám spíš takový nepříjemný pocit, ţe celé to okolí Ivety Bartošové, ţe to bere jako velké show, ţe například i kdyţ pan Macura, pan Rychtář, jsou na něj kamery, tak oni nám tady sehrávají nějaké scénky, o kterých vědí, ţe půjdou do bulváru. Ale abych se vrátil k tomu trestnému činu, kdyţ jsem to tedy četl dosti podrobně, tak tam je vytrvale i prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně kontaktuje ... Takhle, omezuje jej v jeho obvyklém způsobu ţivota. To by moţná jako to chování médií vůči Ivetě Bartošové by se dalo interpretovat tedy, ţe ji omezuje v jejím obvyklém způsobu ţivota. Ale je tam toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho ţivot nebo o jeho zdraví nebo o ţivot a zdraví osob a tak dále, a tak dále. Ale takţe to jednání asi je na hraně, ti novináři asi vědí, kdy tu hranu nepřekročit, ale já se osobně těším na to, kdy tady bude první tedy ţaloba proti médiím kvůli stalkingu. Moţná, ţe by to bylo dobré, kdyby někdo takovou ţalobu podal. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vás by asi bez toho, aniţ bych já vás o to poţádala, v ţivotě nenapadlo zabývat se a číst si o Ivetě Bartošové. Ale kdyţ jste to udělal před tímto rozhovorem, překvapilo vás, kolik lidí a kolik médií vlastně stravuje tohle to téma? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Já tím, ţe bulvár pravidelně nečtu, já si to beru jenom jako, kdyţ jste říkala ten mediální analytik nebo já jsem spíš pozorovatel médií, tak jednou za týden si skutečně na ten blesk jako zaskočím. Takţe já jsem dlouhou dobu nevěděl, co se děje s Ivetou Bartošovou a speciálně o tom takzvaném jejím únosu. A pak jsem se tedy k tomu donutil a pochopil jsem, ţe zkrátka tady zase ne všichni tu událost sledují. Já mám dokonce pocit, ţe tady jsou lidé, které zajímá politika, a ty tu Bartošovou vůbec jako nevnímají, a pak jsou ty lidi, kteří sledují tu, případ Bartošová, ale kdybyste se jich zeptala na nějaké koaliční jednání, na hlasování sněmovny, tak by asi nevěděli, o co jde. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Doktor Milan Šmíd je hostem dopoledního Radioţurnálu. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------V dopoledním Radioţurnálu se ptáte mediálního analytika Milana Šmída. Je tady několik opakujících se dotazů na to, co si všechno za den nebo za týden stihnete přečíst. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Jako důchodce nebo poloviční důchodce mám slevu na předplatné, takţe já do svých schránek dostávám Hospodářské noviny, Mladou frontu, kupuju si Lidové noviny v sobotu kvůli orientaci. A jinak zbytek chytám teda po internetu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak často se díváte na televizi? Plné znění zpráv


Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------No tím, ţe dneska existuje i vysílání, tak uţ nejsem takový případ, ţe kaţdý den v 7 hodin sedím u televize, protoţe některé věci si jsem schopen si dohledat teda na internetu. Ale musím říct, ţe jsem denním, teda denním posluchačem, lépe řečeno divákem televize. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A zajímá vás asi nejvíc zpravodajství. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Zpravodajství. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A pravděpodobně to bude ČT 24, ČT 1 zprávy, nebo se díváte i na ty ostatní? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Tak ČT, kdyţ mám čas býti u internetu, tak sleduju průběţně ČT 24 a večerní Události vypouštím. Jestliţe jsem někde mimo, tak si večer ty Události poslechnu a někdy dokonce i s pilností i Události, komentáře. Podle toho, jaký je tam host. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vy jste autorem studie pro Radu České televize. Vysílání České televize v roce 2011 z pohledu plnění úkolů veřejné sluţby. Hodně jste se tímhle tím tématem zabýval i, řekněme, v širším evropském kontextu. Jak byste definoval veřejnou sluţbu? Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Jeţiš ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------No protoţe to je neustálé téma, to je, my jsme s tím konfrontováni i tady v Českém rozhlase denně. My si vás platíme, tohle je veřejná sluţba a tohle uţ veřejná sluţba není. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Veřejná sluţba se odvozuje od kategorie veřejného zájmu. A ten veřejný zájem v různých společnostech můţe být různý. Pro to neexistuje jedna jediná definice veřejné sluţby. Jedna taková norská badatelka si dala práci, udělala velkou studii o veřejné sluţbě, sebrala 30 definic veřejné sluţby, zjistila, ţe některé si i odporují a nakonec našla určité společné rysy, které ta veřejná sluţba má. Tak zaprvé je tady ta univerzalita dosahu a univerzalita obsahu. To znamená, ţe ta sluţba by měla být dostupná všem. A dále, ţe ten obsah by v mezích moţností měl uspokojovat veškeré, řekl bych, zájmy nebo zájmy, různorodé rozmanité zájmy těch společností od Bacha po Vlacha, od dětských pořadů a tak dále. To je ... Potom je tady další rys té veřejné sluţby, ţe ona víceméně nahrazuje deficit, který vzniká u komerčních televizí nebo u komerčních médií, které tím, ţe na sebe musí vydělat, tak některá témata zanedbávají. To znamená, ţe veřejná média by měla poskytovat prostor pro veřejnou diskusi. No a veřejná média, tady existuje tu jeden problém, ţe stále lidé říkají vţdyť jako tady je zábavný pořad na Nově, tady je zábavný pořad na České televizi, vţdyť je to úplně stejný, proč já za to mám platit? Tady se mi líbí postoj BBC, kdy BBC v podstatě má úkol tedy cílit nebo se zaměřit na široké vrstvy, to znamená dělat i populární pořady i ty některé reality show, ale říká se, ţe kaţdý ten pořad, který vysílá BBC, by se měl od těch komerčních nějakým způsobem lišit. Inovací, experimentem, kvalitou a tak dále. A kdyţ jsem psal tu studii, tak jsem pouţil tato kritéria, a došel jsem k názoru, ţe Česká televize víceméně tu veřejnou sluţbu plní, kde zaostává, to je skutečně zábava, a zaostává, uţ se to teda lepší, teda v dramatické tvorbě nebo v té seriálové. Plné znění zpráv


Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Milan Šmíd, mediální analytik, je hostem Radioţurnálu. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Martin píše mediálnímu analytikovi, doktoru Milanu Šmídovi: "Přijde mi, ţe dnes média jsou hodně ovlivněna penězi inzerentů. V některých oblastech se lidé aţ straší. Například u zdraví. A celé to se neprověřuje díky sloţitosti oboru informace. Vidíte to také?" Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Je tu problém. Materiálů, které se dostávají do médií prostřednictvím PR agentur nebo některých zdrojů, kde se tváří jako nezávislé zdroje, ale přičemţ nezávislé nejsou, ten problém vzniká tím, ţe jste v novinách, potřebujete zaplnit obsah, potřebujete o něčem psát a načeţ vám, se setkáte s tématem a někdo vám to téma dá, svým způsobem předţvýkne. No, a bohuţel to, často se stává, ţe ten novinář si další věci jiţ neprověřuje a dá je tam přímo do těch médií a tak vznikají takové ty, řekl bych, PRové, nechci říci neplacené nebo neplacené reklamní testy. Já kdyţ dneska čtu o protonovým centru, tak jako vţdycky si říkám, jak se to tam dostalo. Někdo říká pro, někdo proti a někdy já vyčítám těm novinám nebo novinářům, ţe by k tomu skutečně měli zaujmout určité stanovisko, říci tak budeme publikovat tak, tímto a tímto způsobem, dáme třeba i prostor oběma stranám, ale ta nerovnováha, kdy jaksi najednou se tady lidé straší přesně tím budete nemocní, kdyţ nedostanete protonovou léčbu, tak to s váma špatně dopadne. To by tady nemělo být. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Posluchač z Vlašimi: "Dobrý den, nakrátko se u nás objevila zpravodajská, velmi profesionálně působící Z1. Jaký je váš názor? Co vypovídá, proč skončila?" Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Z1 byla dobrá, dokud ještě měla peníze. Ale v okamţiku, kdyţ přestala ... Ona nevydělávala, to byla velice prodělková záleţitost, tak musela omezit ten obsah a uţ tak dobrá nebyla. No a ta, ty finančníci, coţ byli bankéři J&T, se rozhodli v podmínkách ekonomické krize to okamţitě skončit teda, řekl bych, z finančních důvodů. Z1 měla smůlu, ţe začala přesně v roce 2008, to znamená v době tedy hospodářské krize. Kdyby byla prosperita, moţná tady ještě mohla být. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Další otázka se týká "nových" Událostí České televize. Šárka píše: "Jak se vám líbí nové chodící zprávy veřejnoprávního média?" Oni zas tak nové nejsou. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Já jsem na toto téma často dotazován. Já respektuji záměr České televize, který se rozhodli, ţe ten, ţe prodlouţí teda ty zprávy. Pro mě to bylo příliš dlouhé, ale já jsem pochopil, ţe určitý segment publika, který nesleduje přes den zpravodajství, ţe pro něj to můţe být uţitečné. Dávali jsme, i já osobně jsem tedy ještě v určité funkci, nechci říct poradce, ale takového konzultanta, jsem dával své připomínky. Já vím, ţe ty připomínky byly přeneseny do zpravodajství, některé byly vyslechnuty, některé nikoli. Já si myslím, ţe uţ jsme si na to zvykli. Řada věcí se zlepšila, uţ tam nejsou jasné a spolehlivé, uţ tam ta struktura je jiná. Dneska bych těm Událostem spíš vyčítal několik, něco jiného, uţ ani ne ty kostýmy, ty se také zlepšily trošku, to chození, ale já bych jim dneska spíš vyčítal určité klišé, ţe řadu událostí se snaţí pokrýt přímými vstupy. Ty přímé vstupy, oni mají moţnosti těch přímých vstupů, mají na to velké kapacity, takţe můţou pokrýt široký rozsah událostí. Ale jestliţe ten reportér na místě mi nesdělí nic jiného, neţ ţe tam je, tak jako si myslím, ţe tento způsob reportování by bylo ... A těch klišé by se tam našlo více. Tím se vracím k tomu svému začátku, noviny potřebují neustále průběţnou kritickou zpětnou vazbu, jsou dobré, ale mají nedostatky. Plné znění zpráv


Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tu kritickou zpětnou vazbu, to je denní chleba dnešního hosta Radioţurnálu, mediálního analytika, doktora Milana Šmída. Děkuji vám, ţe jste si na nás udělal čas, a děkuji za vaši práci. Ať se vám daří. Milan ŠMÍD, mediální analytik a vysokoškolský učitel -------------------Na shledanou. _

Jaké poplatky zaplatíte při předčasném splacení úvěru nebo naopak při jeho nesplácení? 30.8.2013

finparada.cz str. 00 Zdeněk Bubák_

Půjčky_

Poplatky spojené s úvěrem se netýkají jen poskytnutí úvěru, případně jeho správy, ale i situací, kdy chceme úvěr dříve splatit, a to jak úplně, tak částečně, nebo případů opoţděného splácení úvěru či nesplácení úvěru vůbec. Přinášíme Vám přehled všech sankčních poplatků a sankčních sazeb, které jsou s výše uvedenými případy spojeny. @@Diskuse@@O tom, ţe sankční poplatky u úvěrů mohou být nejen u nebankovních společností, ale i u bank vysoké, nemá kaţdý z nás dostatečné povědomí. Dokonce téměř 95 % spotřebitelů je přesvědčeno o tom, ţe bezpečnějším poskytovatelem spotřebitelského úvěru je banka. Ze srovnání sankčních podmínek bank a značkových úvěrových společností, které vypracoval server bankovnipoplatky.com, přitom vyplývá něco jiného. Sankční poplatky za předčasné splacení spotřebního úvěru Sankční poplatky za předčasné splacení hypotéky Sankční úrok z prodlení splátky úvěru Poplatek za upomínku nebo výzvu k provedení splátky úvěru ―Lidé by se obecně měli vţdy soustředit na to, jaké podmínky poskytovatelé úvěru mají, jak transparentní mají smlouvy, a srovnávat nabídky. Tradiční pojetí, ve kterém je bankovní dům povaţován za výhodnějšího a bezpečnějšího poskytovatele finančních produktů, jiţ dávno neplatí. V případě úvěrů jsou dnes například pro spotřebitele férovější někteří značkoví poskytovatelé spotřebitelských úvěrů,― říká Petr Teplý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, autor studie Navigátor bezpečného úvěru. Ta v loňském roce prokázala, ţe banky mají mnohdy výrazně vyšší RPSN neţ kvalitní úvěrové nebankovní společnosti. Fakt, ţe 78 % spotřebitelů přesto stále uvádí, ţe výhodnější poplatky a úroky najdou v bankách, a 83 % lidí je přesvědčeno o tom, ţe méně rizikové sankce pro případ nesplácení úvěru jsou u bank, odráţí nízké povědomí veřejnosti o finančních produktech a trhu jako takovém. ―Jedná se o historickou optiku, kdy spotřebitelé nezaregistrovali vývoj na trhu. Dříve skutečně bylo moţné banky povaţovat za bezpečnější, ale kontinuálním tlakem na změny to byly právě nebankovní úvěrové společnosti, které postupně měnily podmínky svého businessu, zatímco banky zůstaly u svého původního obchodního modelu. Banky tak často vyuţívají své dominantní pozice jak v oblasti výše úroku, tak i v obchodních podmínkách,― vysvětluje Teplý. Podle něj mají kvalitní úvěrové společnosti stručné a přehledné podmínky i smlouvy (mnohdy v rozsahu jedné či dvou stran), sankční podmínky jsou tlakem sníţeny na minimum a společnosti o nich spotřebitele otevřeně informují. Navíc jsou ochotny s těmi, kdo mají problémy se splácením, vést diskusi o řešení problematické situace. Banky oproti tomu mají stále velmi komplikované a nejasné smlouvy, většinou bez moţnosti řešení případných problémů formou dohody na dalším postupu. Překvapivá je podle Patrika Nachera, provozovatele serveru bankovnipoplatky.com, cena mimořádných splátek u některých bank či úvěrů a poplatky, které jsou s nimi spojené. Velké rozdíly jsou u bank v otázce, kdy začínají řešit závazek po prodlení - některé téměř obratem, některé dávají klientům aţ jeden týden času na nápravu. Plné znění zpráv


―Kuriozitou jsou potom například poplatky ve smlouvě na ţádost klienta - i u pouhé změny adresy tak mohou spotřebitelé bankám zaplatit nemalé finanční prostředky,― upozornil kupříkladu Nacher ve své studii. Přehled všech sankčních poplatků spojených s úvěry u bank Přinášíme Vám podrobný přehled sankčních poplatků bank spojených s úvěry. Nebankovními společnostmi bychom se chtěli vzhledem k rozsahu problematiky věnovat v některém z příštích článků. Zdarma jsou mimořádné splátky spotřebitelských úvěrů bez výhrady u Air Bank, Equa Bank, Komerční banky, LBBW Bank, Poštovní spořitelny, Sberbank a UniCredit Bank. U hypoték to platí jen pro některé produkty některých bank. Ţádná banka neumoţní předčasné splacení kaţdé hypotéky bez poplatku. Rekordmanem u předčasné splátky je Raiffeisenbank, kde u většiny hypoték zaplatíte 10 % z objemu mimořádně splacené částky. Stejnou částku zaplatíte u Equa Bank mimo termín změny fixace úrokové sazby u Účelové hypotéky a Refinancování hypotéky. Nesplácení úvěru včas Vás nejlaciněji přijde u LBBW Bank, a to na 7 % p.a. a nejdráţe u Citibank na 19,99 % p.a. Platí se i za upozornění na nesplácení, tj. za upomínku. Nejdraţší je 3. upomínka u ČSOB, Hypoteční banky, Poštovní spořitelny a Raiffeisenbank, která přijde na rovných 1 000 korun. Předčasné splacení v částečné či plné výši - osobní půjčky Zpět Banka

Produkt Air Bank Citibank

Sankce Půjčka CitiPůjčka

zdarma 1 % z předčasně splácené jistiny, max. 2 000 Kč

0,5 % z předčasně splácené jistiny, max. 2 000 Kč, není-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěru delší neţ 1 rok Citibank Konsolidace se CitiPůjčkou zdarma Česká spořitelna

Půjčka

Spotřebitelský úvěr Půjčka na studium pro studenty vysokých škol Konsolidace půjček

0,5 % z výše mimořádné splátky - méně neţ 1 rok do ukončení

1 % z výše mimořádné splátky - více neţ 1 rok (včetně) do ukončení Česká spořitelna Úvěr Plus ČSOB ČSOB Půjčka na cokoliv

zdarma

ČSOB Půjčka na lepší bydlení ČSOB Konsolidace

1 % z výše mimořádné splátky úvěru

0,5 % z výše mimořádné splátky úvěru, je-li doba mezi mimořádnou splátkou a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru kratší neţ 1 rok Equa Bank RePůjčka zdarma GE Money* Bank Expres půjčka Konsolidace půjček Komerční banka

zdarma Půjčka bez rizika - Osobní úvěr



Půjčka bez rizika - Perfektní půjčka Úvěr na nemovitost Premium půjčka Optimální půjčka Úvěr Gaudeamus Úvěr na notebook MojePůjčka Plus LBBW Bank

zdarma LBBW půjčka

LBBW Multi půjčka mBank

zdarma Hotovostní úvěr

mPŮJČKA plus

zdarma - Internetové bankovnictví

20 Kč - mLinka Poštovní spořitelna

Era půjčka

Era půjčka na bydlení Era sjednocená půjčka Raiffeisenbank

zdarma Osobní půjčka

Účelová půjčka na bydlení zdarma Raiffeisenbank Osobní půjčka pro klienty max. 1 % z výše mimořádné splátky, pokud přesáhne doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru jeden rok max. 0,5 % z výše mimořádné splátky, není-li tato doba delší neţ jeden rok Sberbank FÉR půjčka zdarma UniCredit Bank PRESTO Půjčka PRESTO Půjčka MAXI PRESTO Půjčka - Sloučení úvěrů Studentská půjčka ZUNO Bank

zdarma Půjčka

Refinancování - Půjčka Půjčky delší neţ 1 rok

1 % z výše mimořádné splátky, pokud je doba mezi splátkou a sjednaným koncem

0,5 % z výše mimořádné splátky, pokud je doba mezi splátkou a sjednaným koncem Půjčky kratší neţ 1 rok ZUNO Bank Půjčka Plus Refinancování - Půjčka Plus

u plného splacení zdarma

u částečného splacení je poplatek 1 % nebo 0,5 % podle zbývající doby pro splácení (delší nebo kratší 1 rok) Zdroj: Finparáda.cz * GE Money Bank - Expres půjčka, Konsolidace půjček - smluvní pokuta za opakované prodlení se splátkou - 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný Předčasné splacení v částečné či plné výši - hypotéky Plné znění zpráv


Zpět Banka Produkt Sankce Česká spořitelna Americká hypotéka - hotovostní max. 6 000 Kč - méně neţ 1 rok do ukončení

0,5 % z výše mimořádné splátky,

1 % z výše mimořádné splátky, max. 6 000 Kč - více neţ 1 rok (včetně) do ukončení Česká spořitelna Hypotéka České spořitelny max. 10 % z výše mimořádné splátky poplatek za mimořádnou splátku (mimo termín změny pevné úrokové sazby) volitelná sluţba "Moţnost mimořádné splátky v průběhu fixace sazby bez sankce" za 200 Kč mesíčně ČSOB ČSOB Americká hypotéka zdarma ČSOB ČSOB Hypotéka bez dokládání příjmů ČSOB Hypotéka ČSOB Předhypoteční úvěr 5 % z výše mimořádné splátky za kaţdý započatý rok před koncem platnosti úrokové sazby, max. 25 % z výše mimořádné splátky (neplatí pro Předhypoteční úvěr) zdarma - mimořádná splátka úvěru uskutečněná v termínu změny úrokové sazby (platí pro všechny 3 hypotéky) 1 % ze sjednaného rámce mimořádných splátek jistiny - mimořádná splátka úvěru sjednaná ve smlouvě o poskytnutí úvěru (platí pro všechny 3 hypotéky) Equa Bank Neúčelová hypotéka Refinancování neúčelové hypotéky max. 1 % z předčasně splacené části celkové výše úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednanou konečnou splatností úvěru jeden rok max. 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše úvěru, není-li tato doba delší neţ jeden rok Equa Bank Účelová hypotéka Refinancování hypotéky změny pevné úrokové sazby

10 % z výše splátky - administrace mimořádné splátky - mimo termín

zdarma - administrace mimořádné splátky - v termínu změny pevné úrokové sazby Fio banka Fio hypotéka zdarma - v objemu do 20 % včetně z nominální výše hypotečního úvěru - při sjednání Sluţby mimořádné splátky 2 % z objemu splátky nad 20 % nominální výše úvěru - v objemu nad 20 % z nominální výše hypotečního úvěru - při sjednání Sluţby mimořádné splátky 2 % z objemu splátky - bez sjednání Sluţby mimořádné splátky GE Money Bank Americká hypotéka Hypoteční úvěr - doplňkový Konsolidace půjček k hypotéce Konsolidace půjček zajištěná nemovitostí max. 0,5 % z předčasně splacené části úvěru pro úvěry, kde doba mezi předčasným splacením a sjednanou dobou splatnosti úvěru je kratší neţ jeden rok max. 1 % z předčasně splacené části úvěru pro úvěry, kde doba mezi předčasným splacením a sjednanou dobou splatnosti úvěru je delší neţ jeden rok 5 000 Kč - zkrácení doby splatnosti na základě ţádosti klienta při provedení mimořádné splátky na konci úrokového období nebo dílčí mimořádné splátky v průběhu úrokového období GE Money Bank Hypoteční úvěr do 85 % 5 % p.a. do konce úrokového období z předčasně splacené jistiny - provedení mimořádné předčasné splátky v průběhu úrokového období Plné znění zpráv


5 000 Kč - zkrácení doby splatnosti na základě ţádosti klienta při provedení mimořádné splátky na konci úrokového období nebo dílčí mimořádné splátky v průběhu úrokového období Hypoteční banka Hypoteční banka

Americká hypotéka zdarma Hypoteční úvěr bez doloţení příjmu

Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr na pronájem Hypoteční úvěr s investičním ţivotním pojištěním Hypoteční úvěr s kapitálovým ţivotním pojištěním Hypotéka po webu Hypotéka pro absolventy Hypotéka pro manaţery Předhypoteční úvěr 5 % z výše mimořádné splátky za kaţdý započatý rok před koncem platnosti úrokové sazby, max. 25 % z výše mimořádné splátky (neplatí pro Předhypoteční úvěr) zdarma - mimořádná splátka úvěru uskutečněná v termínu změny úrokové sazby (platí pro všechny hypotéky) 1 % ze sjednaného rámce mimořádných splátek jistiny - mimořádná splátka úvěru sjednaná ve smlouvě o poskytnutí úvěru (platí pro všechny hypotéky) Komerční banka Úvěr Garant (Americká hypotéka) Předhypoteční úvěr

zdarma (ostatní hypotéky - viz. podmínky smlouvy)

částečné splacení: mimořádná splátka úvěru v okamţiku změny fixace úrokové sazby - zdarma LBBW Bank Americká hypotéka Hypotéka hypoték - refinancování neúčel. hypotéky IQ Hypotéka Multi - konsolidace neúčel. hypoték IQ Hypotéka Multi - konsolidace spotřebitel. úvěrů 0,5 % z předčasně splacené částky - paušální úhrada nákladů banky na hedging při předčasném splacení během období fixace pro neúčelové hypotéky do 1 880 000 Kč v případě, kdy do konce splatnosti zbývá 1 rok a méně 1 % z předčasně splacené částky - paušální úhrada nákladů banky na hedging při předčasném splacení během období fixace pro neúčelové hypotéky do 1 880 000 Kč v případě, kdy do konce splatnosti zbývá více neţ 1 rok LBBW Bank Hypotéka hypoték - refinancování účelové hypotéky IQ Hypotéka Multi - konsolidace účelových hypoték IQ Hypotéka na pronájem IQ Hypotéka na bydlení a rekreaci 5 % p.a. z předčasně splacené částky do konce období fixace, min. 5 000 Kč - během období fixace mBank mHypotéka light zdarma do výše 20 % nesplacené jistiny 3 % z objemu mimořádné splátky překračující 20 % nesplacené jistiny mBank mHypotéka light neúčelová zdarma do výše 20 % nesplacené jistiny, max. 0,5 % Plné znění zpráv


1 % překračuje-li mimořádná splátka v jednom roce 20 % nesplacené jistiny Poštovní spořitelna Americká hypotéka zdarma Poštovní spořitelna Hypoteční úvěr bez doloţení příjmu Hypoteční úvěr 5 % z výše mimořádné splátky za kaţdý započatý rok před koncem platnosti úrokové sazby, max. 25 % z výše mimořádné splátky (neplatí pro Předhypoteční úvěr) zdarma - mimořádná splátka úvěru uskutečněná v termínu změny úrokové sazby (platí pro všechny 3 hypotéky) 1 % ze sjednaného rámce mimořádných splátek jistiny - mimořádná splátka úvěru sjednaná ve smlouvě o poskytnutí úvěru (platí pro všechny 3 hypotéky) Raiffeisenbank Americká hypotéka Univerzál - při sdělení účelu Americká hypotéka Univerzál - úvěr na cokoliv Hypoteční úvěr Equi - neúčelový max. 1 % z výše mimořádné splátky, pokud přesáhne doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru jeden rok max. 0,5 % z výše mimořádné splátky, není-li tato doba delší neţ jeden rok Raiffeisenbank Hypoteční úvěr Equi - účelový Hypoteční úvěr Klasik Hypoteční úvěr Klasik Plus - nezajištěný Hypoteční úvěr Klasik Plus - zajištěný Hypoteční úvěr Profit

Raiffeisenbank

10 % z objemu mimořádně splacené částky u hypoték s fixní úrokovou sazbou Variabilní hypotéka - neúčelová

Variabilní hypotéka - účelová zdarma v období čerpání úvěru Sberbank Americká hypotéka Americká hypotéka bez doloţení příjmu 1 % z předčasně splacené částky - ţádost o předčasné splacení americké hypotéky při zůstávající splatnosti úvěru nad 1 rok 0,5 % z předčasně splacené částky - ţádost o předčasné splacení americké hypotéky při zůstávající splatnosti úvěru do 1 roku Sberbank Hypoteční úvěr bez doloţení příjmu Hypotéka bez starostí Refinancování bez starostí 0,35 % z předčasně splacené částky za kaţdý předčasně splacený měsíc zbývající do konce fixace úrokové sazby 0,25 % z částky úvěru, min. 2 000 Kč, max. 10 000 Kč - mimořádná splátka 1x ročně mimo fixaci ve výši aţ 10 % aktuálního zůstatku jistiny bez sankčního poplatku - pro částečné splacení UniCredit Bank Hypoteční úvěr Flexi Hypoteční úvěr neúčelový UniCredit Bank

zdarma Hypoteční úvěr Individual

Hypoteční úvěr Plus Hypoteční úvěr účelový nerezidenční 5 % z částky mimořádné splátky za kaţdý započatý rok od data úhrady mimořádné splátky do posledního dne platnosti stávající fixní - kompenzační poplatek za mimořádnou splátku úvěru Plné znění zpráv


1 % z částky mimořádné splátky u hypoték s variabilní úrokovou sazbou Wüstenrot hypoteční banka Hypotéka 100 % Hypotéka bez příjmů Hypotéka na domácnost Hypotéka na pronájem Hypotéka Refin Hypotéka Wüstenrot 5 % z výše mimořádné splátky za kaţdý započatý rok do konce fixace Wüstenrot hypoteční banka Hypotéka na cokoliv dle nákladů, max. 1 % z výše mimořádné splátky max. 0,5 % z výše mimořádné splátky, je-li splatnost splátky v termínu do jednoho roku před dnem konečné splatnosti úvěru Zdroj: Finparáda.cz Sankční úrok z opoţděné splátky Zpět Banka Sankční úroková sazba Poznámka Air Bank 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Česká spořitelna 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Citibank 19,99 ČSOB 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Equa bank z dluţné částky ve výši vyplývající z obecných právních předpisů GE Money Bank 8,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 8,00 % Hypoteční banka 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Komerční banka 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % LBBW Bank 7,00 mBank 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Poštovní spořitelna 7,05 / 15 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % u produktů Era půjčka, Era půjčka na bydlení, Era sjednocená půjčka v % p.a.

15 % u produktů Americká hypotéka, Hypoteční úvěr, Hypotéka bez doloţení příjmu Raiffeisenbank 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Sberbank 7,05 Úrok z prodlení repo sazba ČNB + 7,00 % Wüstenrot hypoteční banka 15 ZUNO Bank 12 Smluvní pokuta měsíčně - 1 % z úroků a jistiny po splatnosti Zdroj: Finparáda.cz Poplatek za upomínku Pozn: Jde o upomínku nebo výzvu k zaplacení opoţděné splátky úvěru nebo při neplnění ostatních smluvních povinností Zpět Banka

Poplatek

v Kč

Poznámka Citibank 100-500 Smluvní pokuta za nedodrţení Data splatnosti - 10 % z měsíční splátky (min. 100 Kč, max. 500 Kč) Česká spořitelna 313 300 Kč + poštovné ČSOB 300 / 500 osobní úvěr - upomínka k uhrazení dluţné částky - 300 Kč, výzva k uhrazení dluţné částky - 500 Kč Plné znění zpráv


500 hypotéka - 1. a 2. upomínka 1 000 hypotéka - 3. a kaţdá další upomínka Equa Bank 499 Fio Banka 100 1. upomínka 500 2. a kaţdá další upomínka GE Money Bank 600 Hypoteční banka 500 hypotéka - 1. a 2. upomínka 1 000 hypotéka - 3. a kaţdá další upomínka Komerční banka 100 1. upomínka 500 2. a kaţdá další upomínka LBBW Bank 300 osobní úvěr - 1. upomínka 500 osobní úvěr - 2. a 3. upomínka 500 hypotéka - 1. a 2. upomínka 1 000 hypotéka - 3. upomínka mBank 50 sankční poplatek související s opoţděnou platbou splátky úvěru a vymáháním pohledávky 150 1. upomínka (zpoţdění pravidelné splátky úvěru i nesplnění smluvních podmínek po čerpání úvěru) 500 2. a kaţdá další upomínka (zpoţdění pravidelné splátky úvěru) 300 2. a kaţdá další upomínka (nesplnění smluvních podmínek po čerpání úvěru) - hypotéka Poštovní spořitelna 300 / 500 osobní úvěr - upomínka 300 Kč, první a další výzva 500 Kč 500 hypotéka - 1. a 2. upomínka 1 000 hypotéka - 3. a kaţdá další upomínka Raiffeisenbank 300 osobní úvěr - 1. upomínka (inkasuje se, přesáhne-li celkový závazek po splatnosti 200 Kč) 500 osobní úvěr - 2. upomínka 1 000 osobní úvěr - 3. upomínka 500 hypotéka - 1. upomínka (inkasuje se, přesáhne-li celkový závazek po splatnosti 300 Kč) 800 hypotéka - 2. upomínka 1000 hypotéka - 3. upomínka Sberbank 200 1. upomínka 500 2. a kaţdá další upomínka UniCredit Bank 30 oznámení o neuhrazení splátky 350 1. upomínka 500 2. upomínka ZUNO Bank 350 1., 2., 3. upomínka Wüstenrot hypoteční banka zdarma 1. upomínka - upozornění na nutnost řádného splácení úvěru 500 upomínka při prodlení se splácením splátky úvěru Zdroj: Finparáda.cz Pozn: Týká se spotřebitelských úvěrů i hypoték Poplatky a sazby jsou platné k 1.8.2013

URL| http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=1593 _

DUEL: Kouření zabije předčasně „jen“ polovinu kuřáků 30.8.2013

mesec.cz str. 00 Arsen Lazarevič_

_

Je kouření pro státní rozpočet prospěšné? Nepovede zvýšení spotřebních daní k nárůstu pašování cigaret? A můţe zákaz kouření v restauracích vést ke zlepšení zdraví obyvatel? Plné znění zpráv


Eva Králíková Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství UK (dnes l. LF UK) nastoupila na své současné pracoviště, kde se zhruba 15 let zabývá epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku na národní i mezinárodní úrovni. Vede Centrum pro závislé na tabáku, poradnu pro odvykání kouření v Praze na Karlově náměstí. Její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku. Je odborným asistentem Ústavu hygieny a epidemiologie l. LF UK, pracuje v Poradně pro odvykání kouření při l. LF UK a v lipidové ambulanci III. interní kliniky. Zdroj: uLékaře.cz Lukáš Kovanda Vystudoval demografii na Přírodovědecké fakultě UK a ekonomii na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti působí na Národohospodářské fakultě VŠE. Absolvoval letní ekonomické školy, studijní pobyty či stáţe v USA, Itálii, na Novém Zélandu a v Japonsku. Od roku 2007 spolupracuje s časopisem Týden, nejprve jako ekonomický redaktor, poté coby hlavní ekonomický analytik a na externí bázi. V roce 2012 řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Zdroj: Wikipedia.cz Jaké jsou podle vás ekonomické důsledky kouření? Vyplatí se kouření pro státní kasu, nebo nikoliv? Králíková: Ekonomové odhadují náklady na to, ţe se u nás prodávají tabákové výrobky, mezi 80–120 mld. Kč. Zdravotní náklady jsou přitom jen asi polovina. Na daních se vybere cca 60 mld Kč/rok – ale pokud by si kuřáci přestali kupovat cigarety, peníze by nejspíš nezahodili, ale investovali jinak, především do sluţeb. To oţiví ekonomiku, protoţe zaměstnává hodně lidí, coţ vyrovná poměrně vysoké zdanění cigaret oproti jiným výrobkům. V USA odhadují náklady na nápravu škod z jedné krabičky na 35 USD. Tedy, nevyplatí se to ani u nás. Kovanda: Ekonomické důsledky kouření jsou rozličné. Záleţí, na které se zaměříme. Například „rauchenpauzy― ukrajují z pracovní doby kouřících (ale i těch nekouřících, co nechtějí přijít o drby zaměstnanců). A to jak v soukromé, tak státní sféře. Jedná se o ne úplně malé časové úseky; „rauchenpauzy― se podepisují na celkovém výkonu ekonomiky negativně. Nejednoznačný je pak dopad zákazu kouření na situaci v pohostinství. Podle některých studií zákaz sniţuje trţby, podle jiných je naopak zvyšuje. Jistá analýza z USA zase dospěla k závěru, ţe zákaz kouření v barech a restauracích jednoho státu USA zvyšuje mnoţství autonehod. Lidé totiţ váţí delší cestu vozem do baru či restaurace státu USA, kde si mohou cigaretku dopřát. Tyto delší cesty pak souvisí s vyšší pravděpodobností autonehody. Měl by stát dále zvyšovat spotřební daň u cigaret? Nemůţe dojít k nárůstu pašeráctví cigaret nebo přechodu lidí k levnějšímu a často i nekvalitnějšímu tabáku, který je škodlivější pro lidské zdraví? Králíková: Ve vlivu na zdraví není moc velký rozdíl, tabákový kouř obsahuje řádově 4 – 7000 chemikálií. Pašování souvisí s cenou cigaret jen omezeně, větší význam má kontrola trhu a korupce. V Evropě se nejméně pašuje na severu, kde jsou cigarety nejdraţší (cca 7 euro/krabička) a nejvíc na jihu a východě, kde jsou nejlevnější. Kovanda: Zda by stát měl zvyšovat spotřební daň u cigaret, to je normativní otázka – otázka názoru a úhlu pohledu. Jisté ovšem je, ţe se zvyšováním spotřební daně vytváří dodatečný prostor pro nejrůznější podloudné praktiky, včetně těch jmenovaných; čím více se dá na obejití zákona vydělat, tím častěji a důmyslněji zkrátka bude obcházen. Nezapomeňme, ţe největší spotřeba alkoholu byla v USA během prohibice. Většina studií ohledně ekonomické (ne)návratnosti kouření nepočítá s kratším věkem doţití kuřáků. Odborníci odhadují, ţe se kuřáci průměrně doţívají o 10 let méně.Ušetří tedy stát na důchodech? Králíková: Ne. Kouření zabije předčasně „jen― polovinu kuřáků, polovina ţije stejně dlouho, jako kdyby nekouřila. Rozdíl mezi délkou ţivota kuřáka a nekuřáka je u nás 7 let. Ale ti, kdo na kouření umírají (nyní 16 000/rok), ztrácejí v průměru 14 let ţivota, z toho tři čtvrtiny 22 let. Jinak řečeno, kouření vás zabije buď brzo Plné znění zpráv


nebo vůbec ne. Kdyby všichni zemřeli o 7 let dříve, moţná by se opravdu ušetřilo za důchody. Navíc zdravotní péči potřebujeme všichni. Ideální den naší smrti je z čistě ekonomického hlediska opravdu ten den, kdy Z PLNÉHO ZDRAVÍ odcházíme do důchodu. Jenţe 22 let ţivota, to je doba, která zasáhne do ekonomicky aktivní části ţivota, navíc před smrtí budeme asi práce neschopní či invalidní. Tedy jinak řečeno, nekuřáci si na svou zdravotní péči vydělají, kuřáci to nestihnou. Kovanda: Jde o dvousečnou záleţitost. Kuřáci se sice doţívají v průměru méně neţ nekuřáci, takţe stát na nich vydá méně ve formě starobních důchodů. Na druhou stranu jsou ovšem také během svého ţivota nemocnější neţ zbytek populace, coţ pochopitelně značí dodatečný náklad pro státní kasu i celou ekonomiku. Můţe plošný zákaz kouření v restauracích a hospodách vést ke zlepšení zdraví obyvatel? Nejedná se podle vás o nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví? Králíková: Můţe a není. Například se v zemích, kde se nekouří, sníţil počet infarktů v průměru o 17 %. Pokud se zeptáte v jakékoli hospodě, jistě vám vyjmenují dlouhý seznam předpisů, které musejí dodrţovat, aby hospodu mohli provozovat – počet záchodů, nezávadné jídlo, neprobíjející elektrika atd. Je to ochrana těch, kdo se tam jdou najíst nebo napít. Dýchat čistý vzduch je jistě nadřazeno právu kouřit. Kaţdá svoboda musí mít také odpovědnost, neomezovat svobodu jiných. Tedy kaţdý můţe kouřit, ale ne tam, kde dýchají jiní. Kovanda: Souhlasím se zákazy na veřejných prostranstvích, například na autobusových zastávkách. Jsem ale principiálně proti zákazům kouření v soukromých objektech. Mělo by být výsostným právem majitele soukromého subjektu, zda kouření povolí či ne. Pokud se zákazníkovi nelíbí „zahulené― prostředí nebo naopak nemoţnost zapálit si, má přece moţnost jít jinam. Plošný zákaz navíc nikterak výrazně zdraví obyvatelstva nezlepší. V ČR dlouhodobě kouří kolem třiceti procent dospělé populace – navzdory stále silnějším protikuřáckým opatřením se podíl kuřáků nemění. Co říkáte na snahy Evropské komise, která chce zavést univerzální bílé krabičky s nápisem značky a varováním proti kouření? Pomůţe to? Králíková: EU rozhodně neplánuje bílé krabičky, ale diskutuje se o jednotném balení = zmizí logo, image značky, všechny krabičky budou mít stejně velká obrázková varování (nebudou bílé a padělat obrázky bude stejně obtíţné jako padělat dnešní loga) a stejným písmem, tvarem i barvou bude napsané jméno značky. To je jistě omezení výrobců – ale cigarety nejsou normální zboţí. Kdyby byl na trhu sýr, který by zabíjel polovinu konzumentů o 14 let dříve, asi by nikdo nediskutoval o tom, ţe na trh nepatří. Stejně tak cigarety – problém je v tom, ţe jsme na jejich zhoubný vliv přišli pozdě, aţ po 50 letech epidemie. Kdyby dnes měly být někde uvedeny nově na trh, nikde by to nešlo, ale kolem roku 1900 jsme to nevěděli. Tabáková epidemie zabije ročně 2× víc lidí neţ AIDS. Jejím původcem, podobně jakou u AIDS je to virus HIV, jsou cigarety a tabákový průmysl. Diskutovali bychom s výrobcem viru HIV o tom, v jakém balení se má virus prodávat a zda se smíme infikovat po 18. roce…? Kovanda: Nepomůţe. Jak jsem řekl, podíl kuřáků se v ČR, ale i mnohde jinde, dlouhodobě nemění. Varovné nápisy na krabičkách jsou přitom čím dál tím větší. Tato opatření tedy evidentně nezabírají. Naopak existují neuromarketingové studie, které prokazují, ţe varovný nápis můţe ve skutečnosti ke kouření podněcovat, jelikoţ si kuřák po jeho přečtení řekne cosi v tom smyslu: „Aspoň se mnou hrají otevřenou hru a nemaţou mi med kolem huby―, jak je zvyklý z reklam.

URL| http://www.mesec.cz/clanky/duel-koureni-zabije-predcasne-jen-polovinu-kuraku-stat-moc-neusetri/ _

Politolog: Přeběhlíci k Zemanovcům? Ať si dá ČSSD pozor 30.8.2013

tyden.cz str. 00 - kls -_

Politika_

Senátor zvolený za ČSSD a někdejší slavný cyklistický závodník Jozef Regec oznámil změnu stranického dresu. Stejně jako současný ministr práce a sociálních věcí v Rusnokově kabinetu František Koníček. Plné znění zpráv


Senátor zvolený za ČSSD a někdejší slavný cyklistický závodník Jozef Regec ve čtvrtek oznámil změnu stranického dresu. Stejně jako současný ministr práce a sociálních věcí v Rusnokově kabinetu František Koníček. Ze sociálních demokratů jsou nyní členové Strany práv občanů Zemanovci. Následují tak senátora Vladimíra Drymla, který se také ke své domovské ČSSD otočil zády a přidal se ke straně, jejímţ zakladatelem je současný prezident Miloš Zeman. Zálusk přejít k SPOZ měli v nedávné minulosti i další socialisté, mezi nimi například exministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Přestup se ale nakonec nekonal. Převlek stranických kabátů označil šéf socialistů Bohuslav Sobotka za zradu na voličích. ČSSD by si podle politologa Kamila Švece měla na Zemanovce dát pozor. "V okamţiku, kdy by měli hrát a následně přicházet o členy, je sociální demokracie na hodně špatné cestě," komentoval Regecův a Koníčkův odchod. "Pro sociální demokracii je to samozřejmě nepříjemné, protoţe do toho člověka investovali a počítali s ním. Navíc je to pro ně ztráta, i kdyţ jsou to lidé ideologicky blízko a není třeba se obávat toho, ţe by měli hlasovat nějak odlišně. Pro ČSSD je to ale ztráta dalšího křesla v Senátu. Neměli by Zemanovce příliš podceňovat," vnímá současnou pozici socialistů politolog. Pragmatický krok zpět Před volbami do krajských zastupitelstev loni na podzim se na kandidátku SPOZ snaţila dostati sociální demokratka Milada Emmerová. Nakonec ale otočila. Musela by totiţ svou domovskou stranu opustit. Kandidatura za velkou stranu je navíc přece jen jistější, zvlášť do krajských nebo parlamentních voleb. Senátoři mají ale své jisté: křeslo a mandát v horní komoře, kde ještě nějaký rok pobudou, strana nestrana. Ve většinovém volebním systému, který je nastaven v případě voleb do Senátu, navíc hraje velkou roli osobnost kandidáta. "Kandidují primárně za sebe, nasazují svoji tvář a nejsou na kandidátce, kde figuruje dalších třeba dvacet lidí a v krajích třeba i 45 lidí. Prodávají jen sebe. Tím, ţe Dryml je známý ředitel nemocnice a Regec je známý jako sportovec, získávají body za své předchozí působení. Mohou tak mandát získat i malé straně. To by se ale například Miladě Emmerové v kraji nebo Poslanecké sněmovně podařit nemuselo," vysvětluje Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Sportovní hvězda 80. let Dosud bojovali senátoři Vladimír Dryml a Jozef Regec o hlasy svých voličů pod oranţovou vlajkou největší politické strany. Zrovna Regec ovšem mezi nejviditelnější a nejaktivnější sociální demokraty nikdy nepatřil. Dryml navíc jako ředitel vrchlabské nemocnice čelí čerstvě velkému skandálu s týráním pacientů. Přesto podle politologa Švece má u lidí šance díky své rétorice. "Vţdy je lepší kandidovat za větší stranu, ta podpora je silnější a voliči se identifikují se stranou," připouští ale na druhou stranu Švec. Někdejší vítěz poháru Závodu míru z roku 1986 Jozef Regec na strunu oblíbeného sportovce hraje stále. "Ţije ze své bývalé slávy, ale v okamţiku, kdy k tomu nebude mít ţádnou přidanou hodnotu, jeho dřívější cyklistická sláva můţe rychle vyprchat," podotýká politolog. Něco za něco Ministr v demisi František Koníček má ovšem jiné postavení neţ zmínění senátoři. Ten si totiţ u SPOZ naopak polepší. "Podle mě to byl plán, ţe se zviditelní ministerským postem a potom budou kandidovat za SPOZ. Ostatně, úřednická vláda je Zemanovým projektem a tyto dohody tam mohly být v nějakých obrysech uţ od začátku. Koníček není typ člověka, který by se mohl v dnešní době objevit na kandidátce na nějakém dobrém vysokém místě, proto je pro něj lepší být jedničkou u SPOZ v nějakém kraji neţ třeba sedmičkou či nějak podobným umístěním na kandidátce ČSSD," myslí si Švec. Zda budou mít dosavadní přeběhlíci ještě další následovníky z řad sociálních demokratů, ukáţe podle politologa především to, jestli bude SPOZ před volbami posilovat. "Pokud strana začne ukazovat, ţe má potenciál k posílení, členů, kteří se rozhodnout přejít, můţe být i více. Zatím šlo o výrazné fanoušky Zemana, kteří do toho "rizika" šli. Plné znění zpráv


V okamţiku, kdy strana bude v Poslanecké sněmovně a kandidátů by měla více, tak se moţná začne přecházet víc. Křídlo podporující Miloše Zemana není v sociální demokracii úplně malé. Myslím si, ţe by ještě pár lidí odejít ještě mohlo," řekl Švec on-line deníku TÝDEN.CZ. Není přeběhlík jako přeběhlík Paradoxem je, ţe strana zaloţená Milošem Zemanem, nesoucí navíc v názvu i jeho jméno, přebírá ústavní činitele zvolené za jinou stranu. Sám Zeman přitom v poslední době nešetřil ostrými slovy na adresu právě těch poslanců, kteří během volebního období změnili stranickou kníţku. Naposledy odmítal jakákoli jednání například s bývalou vicepremiérkou Karolínou Peake, která se spolu s dalšími kolegy odštěpila od Bártových Věcí veřejných. O přeběhlících do své strany je to nejspíš něco jiného.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/politolog-prebehlici-k-zemanovcum-at-si-da-cssdpozor_281008.html _

Podraz je v politice běţný pracovní nástroj, tvrdí Martin Komárek 29.8.2013

5plus2 str. 14 Rozhovor týdne_ JAN BOHATA_

Známý novinář Martin Komárek pro mnohé nečekaně vstoupil do politického kolbiště. V řadách hnutí ANO ho nyní čeká velmi ostrý start – předčasné volby. PRAHA / Ve svých novinových komentářích si nikdy nebral servítky. A nebere si je ani nyní, kdyţ sám aktivně vstoupil do politiky. Martin Komárek, který teď pracuje na programovém prohlášení hnutí ANO, v rozhovoru pro týdeník 5plus2 otevřeně kritizuje nejen politiky, ale také českou justici. „Jeden zkušený státní zástupce mi řekl, ţe největší problém tkví v tom, ţe 80 procent jeho kolegů jsou neschopní lidé. Zametají věci pod koberec, ne snad proto, ţe by na ně někdo tlačil, ale protoţe nechtějí jít do konfliktu,― říká. * Váš otec Valtr Komárek byl známou a populární osobností, jednou z tváří listopadové revoluce v roce 1989 i jeden z motorů praţského jara 1968. Teď jste do politiky aktivně vstoupil i vy. Jak jste vnímal otcovu kariéru? Tátu jsem od dětství povaţoval za největší autoritu. Trošku jsme se hádali, kdyţ zůstal u levicových řešení budoucnosti České republiky a já jsem tíhl k liberálním ideám. Na začátku 90. let jsem ho nepodporoval, ale věřil jsem Václavu Klausovi, coţ táta těţce nesl. Václav Klaus ho podrazil a zradil, takţe mé kroky táta vnímal velmi osobně. * Je něco, co jste si z otcova příkladu vzal pro svou vlastní politickou kariéru? A naopak, čeho byste se rád vyvaroval? Za vzor si beru tátovu obrovskou schopnost mluvit k lidem, mít je rád a naslouchat jim. To, co nechci, je to, ţe si bral politiku příliš k srdci. Nechápal, ţe podraz je v politice normální pracovní nástroj. Ale chci říci, ţe okolo mne těch podrazů bude hodně málo. * V říjnu nás čekají předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Vyhovuje brzký termín hnutí ANO? Nám by samozřejmě spíše vyhovovaly volby v řádném termínu. Ale nebojíme se ani těch předčasných. Neměli bychom si dávat malé cíle, proto říkám: Jdeme do voleb, abychom vyhráli. * Nejen někteří politici tvrdí, ţe klasický model „pravo-levé― politiky se po dvou stoletích formování zastupitelské demokracie uţ přeţil. Co si o tom myslíte? Odpověděl bych poněkud jinak a zaměřil bych se na to, jaké jsou hlavní problémy. A to je neefektivní a zkorumpovaná státní správa a nevýkonná ekonomika. To jsou hlavní problémy, které chceme vyřešit. Tady nejde o pravý či levý recept, to jsou řešení kvalitního vedení, kvalitního „managingu―, zodpovědné práce politiků Plné znění zpráv


a státních úřadů. Zajisté, můţeme se hádat o míru solidarity, ale pokud nejsme extremisty, tak odborníci zprava i zleva by se na těchto zásadních věcech měli shodnout. * A co tak často skloňovaná přímá demokracie? Jste například pro lidová referenda, která by rozhodovala v klíčových otázkách? Myslím si, ţe internet a sociální sítě demokratizují společnost a politiku šíleným tempem a klasičtí politici na to zatím nedokáţou zareagovat. Myslím si, ţe sama politická gramotnost, která se vyvíjí díky sociálním sítím, si vynutí prvky přímé demokracie. Ovšem měli bychom je zavádět s rozmyslem a být si vědomi důsledků, protoţe zavedení podle mne správného prvku přímé demokracie, tedy přímé volby prezidenta, přineslo v osobě Miloše Zemana pro naši rozhádanou politiku fatální důsledky. * V souvislosti s debatami právě o přímé volbě prezidenta se nabízí otázka, zda tento akt změnil či posílil jeho mandát. Nebo je to podle vás tak, ţe Miloš Zeman ústavní mantinely roztahuje aţ příliš? Prezident nedostal větší mandát. To, ţe Miloš Zeman ústavu napíná na skřipec, je částečně věcí jeho osobnosti. Rád trochu pohrdá právem a zvyklostmi, ale je to do značné míry i věcí absolutní slabosti, rozháranosti a zkorumpovanosti státní správy, která se mu nedokáţe postavit. Samozřejmě, kdybychom otevřeli diskuzi k ústavě, je nutné trošku jinak definovat roli prezidenta. * Nejen v souvislosti se současnými kroky Miloše Zemana se diskutuje, zda by naše ústava nepotřebovala změny... Podstatné podle mne je zavést do politického systému nové prvky. Já osobně jsem pro většinové volby do sněmovny. Myslím si, ţe naše ústava není napsána úplně dobře, ale jakékoliv její změny musí být dokonale promyšleny a konzultovány s právníky. Avšak domnívám se, ţe to, co v naší demokracii nefunguje, není ústava. Nefungují lidé, státní správa. Nemáme dost odpovědných politiků. A případné změny ústavy si dovedu představit pouze po obsáhlé konzultaci expertů. * Státní zástupci rozjeli vyšetřování řady horkých kauz, coţ některé politiky rozpaluje do běla. Hovoří o „plukovnických pučistech― či o „nové justici― spojené s politikou... Bojím se spíše staré justice neţ nové. Hovořil jsem o tom s mnoha právníky a státními zástupci. Od nich vím, ţe justice funguje špatně kvůli personálnímu obsazení. Jeden zkušený státní zástupce mi řekl, ţe největší problém tkví v tom, ţe 80 procent jeho kolegů jsou neschopní lidé. Zametají věci pod koberec, ne snad proto, ţe by na ně někdo tlačil, ale protoţe nechtějí jít do konfliktu. Tohoto problému se bojím, protoţe vím, ţe mezi soudci existují tito lidé také. *** ‖ Miloš Zeman rád trochu pohrdá právem. Více na www.5plus2.cz Martin Komárek ? 52 let, ţije v Praze ? V letech 1979–1984 studoval na Filozofické fakultě UK. ? V roce 1989 se stal zástupcem šéfredaktora MF Dnes, působil zde jako vedoucí komentátorů a hlavní komentátor. ? Na FSV UK vyučuje obor tvůrčí psaní. Na univerzitě CERGE přednáší obor Média a komunikace. ? V roce 2013 opouští MF Dnes a přijímá nabídku Hnutí ANO na politické angaţmá. Foto popis| S komentáři Martina Komárka se od 5. září budou čtenáři týdeníku 5plus2 setkávat na stránce názorů. Foto autor| FOTO / JIŘÍ KALÁT Regionální mutace| 5plus2 - Vysočina Plné znění zpráv


_

Personálie 29.8.2013

Ekonom str. 19 Eva Hníková_

Top - lidé_

Jan Koutný Na nově vytvořenou pozici ředitele e-commerce slevového portálu Slevomat nastoupil Jan Koutný (35). Poslední tři roky působil v obchodním řetězci Tesco Stores ČR jako manaţer e-commerce, který rozjel prodej potravin přes internet. Je absolventem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pavel Šiška Na pozici partnera v oddělení podnikového poradenství auditorské společnosti Deloitte byl jmenován Pavel Šiška (43). Předtím pracoval více neţ 12 let v technologické firmě IBM, a to jako obchodní ředitel pro Českou republiku a také jako finanční ředitel pro region střední Evropy. Je absolventem VUT v Brně. Pavel Svoboda Ředitelem oddělení informačního managementu LBBW Bank CZ se stal Pavel Svoboda (44). V této bance pracuje od roku 2007, naposledy zodpovídal za správu hlavního bankovního systému a vedení týmu podpory obchodu. Je absolventem Vysoké školy ekonomické se specializací na mezinárodní obchod. Václav Koucký Vedoucím marketingu a strategie pro český trh ve společnosti Škoda Auto se stal Václav Koucký (46). Přišel ze společnosti Yamaha Motor Middle Europe, kde sedm let zastával pozici oblastního manaţera pro ČR a SR. Dříve pracoval v marketingu firem Philips Consumer Electronics či Český Telecom. Foto popis| _

Doktorát z ekonomie by se v Česku neměl dávat 29.8.2013

Ekonom

str. 24 Byznys & politika - Česko_ Eva Hníková_

říká český ekonom Jakub Kastl, který působí na Stanfordově univerzitě ROZHOVOR Na českých vysokých školách chybějí vzory, tvrdí ekonom Jakub Kastl, jenţ se na Stanfordově univerzitě zabývá modely zkoumajícími kondici finančních institucí. Pro studenty, kteří se ekonomii chtějí věnovat jako vědecké disciplíně, má jasné doporučení: „Běţte studovat do zahraničí.― * Dlouhodobě působíte na zahraničních školách. Uvaţujete o tom, ţe byste se vrátil do Česka? Jen těţko si dovedu představit, ţe bych přišel do Česka učit ekonomii na plný úvazek. To by se muselo něco zásadně změnit. Jako pravděpodobnější vidím návrat do Evropy s tím, ţe bych svou práci rozdělil mezi institut CERGE v Praze, který nyní nabízí nejkvalitnější ekonomický program v Česku, a další evropskou školu dosahující světové úrovně, například v Londýně nebo v Toulouse. * Co vám vadí na českých univerzitách? Na dobré škole přicházíte do styku s dalšími vědci a kolegy, kteří posunují obor dále. V Česku mi chybějí pravidelné a kvalitní semináře zahraničních vědců, kde se člověk můţe seznámit s novými poznatky a potkat dobré studenty, kteří by sami dělali výzkum. Tím, ţe jim vyučující vede disertaci, rozšiřuje si i hranice toho, čemu rozumí, nachází jiné úhly pohledu. Zdejší vysoké školy nenutí studenty, aby ze sebe vymáčkli to nejlepší. Sám s tím mám ostatně zkušenosti. Mě taky na bakalářském studiu nikdo nemotivoval k tomu, abych docílil něco více. Ostatně zdejší studenti dělají spoustu jiných věcí, neţ ţe studují. * V čem konkrétně je studium například ve Spojených státech lepší? Plné znění zpráv


Máte tam před sebou kvalitní vzory. Kdyţ člověk vidí na vlastní oči ekonoma, který sice nemusel nutně dostat Nobelovu cenu, ale pravidelně publikuje v nejlepších časopisech a přednáší o výzkumech a modelech, které sám vytvořil, je to nesrovnatelně lepší, neţ kdyţ vyučující papouškuje, a často i špatně, poznatky z knih jiných. Nyní mluvím konkrétně o studiu ekonomie, ale samozřejmě je na českých vysokých školách řada oborů, kde to naštěstí neplatí. * A další problémy českých univerzit? Je to hlavně způsob výuky. Memorování k ničemu nevede. Na vysoké škole se máte naučit debatovat, diskutovat, logicky uvaţovat, argumentovat a dělat výzkum, nikoli odpřednášet tlustou knihu. * Jak vás napadlo jít studovat na prestiţní americkou univerzitu? V roce 2000, v posledním ročníku bakalářského studia, jsem měl moţnost navštívit Arizonskou univerzitu v Tucsonu. Chodil jsem tam dva měsíce na přednášky, zjistil jsem, ţe se tam ekonomie učí úplně jinak a ţe je to velmi zajímavá věda. Fascinovalo mě, ţe lze konkrétní situace ze ţivota za určitých předpokladů popsat pomocí matematických a statistických modelů. Tenhle pohled na ekonomii se mi během za studia v Česku bohuţel neotevřel. Kdyţ jsem se vrátil ze Spojených států, dodělal jsem si v Praze bakaláře a přihlásil ke studiu v USA. U přijímacího řízení jsem uspěl. * Kde jste vzal peníze na studium v cizině? Kdyţ jde člověk ve Spojených státech dělat doktorát, univerzita mu na většině oborů hradí školné a často mu i přidá stipendium na ţivobytí. Na nejlepších školách můţe být i dost vysoké, třeba na Yale nebo na Stanfordu dnes dosahuje skoro 40 tisíc dolarů na rok, coţ je více neţ průměrný plat. Ale kdyţ jsem začínal na Northwesternské univerzitě na severu Chicaga, bylo moje stipendium relativně nízké. Ovšem přeţít se z něj dalo. * Z bakaláře jste zamířil rovnou na doktorské studium. V Česku byste ale musel nejdříve získat titul magistr... Ano, ve Spojených státech se nastupuje rovnou do doktorského studia, ovšem americký bakalář trvá čtyři roky. Nejspíše proto, ţe jsem v Česku vystudoval dvě školy najednou, přijali mě rovnou po třech letech předchozího studia. Doktorské studium v USA nebyla ţádná procházka růţovou zahradou. První rok do sebe musíte nasoukat všechny klasické vědomosti, další dva roky se specializujete, a pak rok a půl či dva roky píšete dizertační práci, která by vám následně měla pomoci najít zaměstnání. Většina studentů poté míří na akademickou dráhu. Pokud chcete zakládat firmu a věnovat se byznysu, stačí vám bakalář. Nejlepší doktorandi, tak jeden dva z ročníku, získají práci na prestiţních školách jako Harvard, MIT, Stanford. Zbylí jdou na horší univerzity ve Spojených státech nebo v Evropě. Absolventi, kteří nezískají práci v akademické sféře, míří do organizací jako Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond, nebo případně i do ekonomického konzultingu. * V Česku není ani moc obvyklé dělat si doktorát z ekonomie, všichni říkají, ţe inţenýr stačí. U nás je obrovský problém struktura výuky ekonomie. VŠE je tady vedená jako ekonomická škola, ale v zásadě připravuje lidi na byznys. Na tom není nic špatného, ale měla by být zaškatulkována jako byznys škola. Ekonomie se učí v rámci bakalářského programu spíše jen na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval jsem bakaláře na obou, takţe mohu srovnávat. Hlavně si myslím, ţe v Česku by se doktorát z ekonomie ani na jedné z těchto škol v současné podobě neměl dělat. Doktorand má něco sám vymyslet, udělat nový výzkum. Tady se v pracích často papouškují a různě pospojují uţ hotové studie. * Vy jste měl od počátku jasno, ţe se chcete věnovat ekonomii na akademické půdě? Úplně jasno jsem neměl. Ekonomii jsem dělat chtěl, ale na střední škole jsem se viděl spíše v byznysu. Pak mě ale okouzlila akademická dráha, protoţe člověk má absolutní vládu nad svým časem a nemá ţádného nadřízeného. Přichází do styku s mladými lidmi a dělá výzkum, který ho baví. Je úplně jedno, jestli se do něj pustím v sobotu od šesti do šesti nebo v pondělí od tří do osmi. Čas si v zásadě určuji já. Takovou svobodu má málokdo snad s výjimkou rentiéra. Plné znění zpráv


* Pro Nadaci Zdeňka Bakaly posuzujete ţádosti studentů o stipendium. Co vás na při jejich pročítání nejvíce překvapuje? Doporučující dopisy. Například se nám stalo, ţe přišel e-mailem doporučující dopis, který měl pouhé tři řádky. To se člověk zasměje. Ale na druhou stranu i ten má daleko větší výpovědní hodnotu neţ dopis, který uţ jsem viděl čtyřikrát, protoţe ho jeden učitel napsal úplně stejně a jenom vyměnil jméno. Takové doporučení je opravdu na nic. Často si dopis také studenti píšou sami. I ty poznám, bývají velmi podobné. Zpravidla je v nich zmíněno, jak je dotyčný úţasný, ţe třeba působil v modelu OSN. Musím říci, ţe nejhorší doporučující dopisy opravdu přicházejí z českých vysokých škol. * Jak má takový dopis vypadat? Aby měl nějakou výpovědní hodnotu, má obsahovat relativní srovnání či popis konkrétní práce či projektu, jehoţ byl student autorem. Učitel by měl třeba uvést, ţe dotyčný byl mezi pěti nejnadanějšími studenty, které kdy učil. Nebo by měl jasně vysvětlit, čím je studentova práce přínosná danému oboru. To je určitě lepší neţ napsat: tenhle student je skvělý a měl by stipendium dostat. * Jenţe na některých českých vysokých školách je studentů tolik, ţe je učitel ani osobně nezná. Kdyţ za ním student přijde, řekne mu mnohdy: napiš si dopis sám, já o tobě nic nevím. Máte pravdu. Ale pokud chce student jít na prestiţní školu, měl by se postarat o to, aby ho profesor poznal. * Máte nějakého mladého nadějného studenta z Česka na Stanfordu? Bohuţel, obecně se na Stanford hlásí málo Čechů, coţ mě trochu mrzí. I vzhledem k tomu, ţe jsem několik let působil v komisi, která přijímá studenty na doktorandský program, a rozhodně by nebyl problém, kdyby se mi nějaký student líbil, do programu ho dostat. *** Jakub Kastl (35) • V Česku studoval na Vysoké škole ekonomické a na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. • Doktorské studium absolvoval na Northwesternské univerzitě v Chicagu. • Nyní působí na Stanfordově univerzitě v Palo Alto v Kalifornii, kde se věnuje mikroekonomii. Pro Evropskou centrální banku sestavil model, který zkoumá kondici finančních institucí. • V roce 2005 získal ocenění Mladý ekonom roku, které vyhlašuje Česká společnost ekonomická. V Americe nejlepší doktorandi odcházejí učit na prestiţní školy, ti horší jdou na průměrné školy a ti, kteří nikde nenajdou uplatnění, skončí v MMF. Foto autor| Foto: Jan Rasch _

Alter eko: Pod vlivem arabských peněz 29.8.2013

Ekonom

str. 35 _

Byznys & politika_

O ekonomických dopadech politické krize na Blízkém východě v pořadu Alter eko diskutovali politolog Michael Romancov a ekonom Michal Mejstřík. ptá se: Michel Romancov, politolog, Fakulta sociálních věd UK odpovídá: Michal Mejstřík ekonom, Institut ekonomických studií UK Od 70. let, kdy arabské státy přestaly válčit s Izraelem, se Blízký východ dvakrát stal dějištěm střetnutí mezi lokálními hráči. Nejprve to byla válka mezi Irákem a Íránem, potom agrese Iráku vůči Kuvajtu. Dnes vidíme, jak Saúdská Arábie a Katar na straně jedné a Írán na straně druhé velice intenzivním způsobem ovlivňují finančně a politicky situaci v Sýrii či Egyptě. Znepokojuje tento vývoj nějakým způsobem ekonomy? Plné znění zpráv


Všechny dotčené státy se snaţí vyváţet své investice do Evropy. Nedávno jsme byli vyjednávat v Kataru o investicích do České republiky a byl jsem šokován spoustou zahraničních investorů, kteří tam nepřijeli prodávat svůj kapitál, ale naopak o peníze ţádat. Vezměte si, ţe v tuto chvíli je Velká Británie, potaţmo Londýn, největším příjemcem realitních investic na světě. Významná část peněz pochází právě z oblasti Zálivu. Katařané si například koupili někdejší olympijskou vesnici. Rovněţ ve Francii mají rozsáhlé majetky. Mohutné investice ovšem nesměřují jen do zahraničí. Arabské země velmi investují do infrastruktury. Celá oblast zálivu bude protkána ţeleznicemi. Velká část peněz tak jde tam, kde tyto země zjistily své slabiny. Například Saúdská Arábie by zanedlouho spotřebovala významnou část těţené ropy právě v palivu aut. Proto ta podpora veřejné dopravy, která současně i zlepší podmínky pro zahraniční zaměstnance. Zastavil bych se u toho velkého mnoţství zahraničních pracovníků. Víme, ţe právě třeba v monarchiích v okolí Zálivu pracuje něco mezi čtyřmi aţ pěti miliony Indů. Jsou tam stovky tisíc lidí z Pákistánu, z Filipín. Všechny tyto ekonomiky jsou vlastně na prosperitě Zálivu závislé. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby v této části světa došlo k nějakému závaţnému problému? Kdyby ti lidé prostě byli donuceni opustit tyto země, co by to udělalo s jihovýchodní Asií? Indové a Pákistánci si tam zpravidla šetří na to, aby si zaloţili ve své zemi vlastní byznys, třeba tím, ţe si koupí jedno dvě nákladní auta. Je to jejich typický sen. To tedy ovšem znamená, ţe nejsou odsouzeni k tomu, aby v tom regionu zůstali na vţdy. Navíc tam funguje systém obnovitelných víz, která většinou nepřesahují dvě tříletá období. Takţe po šesti letech se ten pracovník stejně musí vrátit, případně si najít jinou zemi. Země Zálivu si naopak musejí hledat lidi jinde. Byl jsem přítomen tomu, kdyţ Katar vyhlašoval poptávku po půl milionu pracovníků z Vietnamu. Bylo to pro obrovské stavby, které se tam chystají v souvislosti s pořádáním mistrovství světa ve fotbale v roce 2022. Nemáte pocit, ţe právě tyto gigantické stavby, vlastně obecně situace, kdy se země začínají trumfovat, nakonec dopadnou podobně jako babylonská věţ? Ţe to vlastně nespočívá na pevných základech? Ţe právě ona kombinace sniţujících se zásob ropy a politické nestability povede k tomu, ţe tato bublina bude poměrně brzo propíchnuta? Já bych situaci neviděl tak tragicky. Všechny ty země si zakládají na udrţitelném byznysu, zejména třeba v oblasti emirátů ten obrovsky fungující konglomerát firem okolo společnosti Emirates, která je v tuto chvíli největšími globálními aeroliniemi. Nejsou přitom ztrátové ani dotované. Je to obdivuhodný výkon a vznikají tam nové konkurenceschopné jevy. (Viz téţ téma na str. 37.) Foto autor| Ilustrace: Miloš Gašparec _

USA v Sýrii válka neskončí 29.8.2013

Hospodářské noviny str. 09 Michael Romancov_

Komentáře_

Občanská válka v Sýrii odráţí současný stav mezinárodního společenství, jeţ po rozpadu bipolarity zatím nezískalo ani přehlednou strukturu, ani efektivní platformu pro řešení zásadních politických či ekonomických krizí. Rýsující se kontury jsou stále nejasné, ale pouţití chemických zbraní v Damašku by se mohlo stát přesně tím impulzem, který by mohl celkový obraz poněkud vyjasnit. Navzdory značným ambicím a nemalému úsilí se Sýrie pod vládou obou Asadů nestala prvoligovou regionální mocností. Bezprostřední sousedé – tedy Turecko, Irák (do doby, neţ Saddám Hussain podlehl iluzi o vlastní síle) i Izrael – vţdy byli silnější a to samé platí i o těch vzdálenějších, jimiţ jsou Egypt, Írán a Saúdská Arábie. Relativní síla a význam Sýrie se odvíjely primárně od jejího angaţmá v konfliktu mezi arabskými státy a Izraelem, kde po léta platilo okřídlené: „nebude ţádná válka (proti Izraeli) bez Egypta a ţádný mír (s Izraelem) bez Sýrie―, a sekundárně od schopnosti destabilizovat situaci v Libanonu. Specifický význam měla i pro Sovětský svaz, a to nejenom kvůli námořním základnám (Rusko dodnes vyuţívá zařízení v Tartúsu), ale i v rovině symbolické, neboť spolu s Libyí jako jediné arabské země neodsoudily vpád do Afghánistánu. Ve světě po skončení studené války však většina těchto „schopností― zůstala důleţitá pouze v lokálním kontextu. Protoţe Sýrie není extrémně lidnatá, není bohatá na ropu, plyn či jiné globálně poptávané suroviny a Plné znění zpráv


jejím územím neprocházejí strategické komunikace, neměla šanci jakkoli výrazně ovlivňovat či brzdit rychle se globalizující světovou ekonomiku. O její relativní nedůleţitosti – nazíráno globální optikou, – nejlépe vypovídá právě ta skutečnost, ţe ani dvouletá občanská válka s více neţ sto tisíci mrtvých a více neţ milionem uprchlíků dosud v mezinárodním společenství nevyvolala intenzivní potřebu řešení. Dosavadní laxnost byla zcela jistě posílena i nejednotou protiasadovské opozice a těţce nabytou zkušeností z Afghánistánu a Libye, kde se záhy ukázalo, ţe ti, co se prohlašují za demokraty jimi ve skutečnosti nejsou (a být ani nemohou). Západ versus Rusko Ţe Sýrie vlastní chemické zbraně, je známé stejně jako fakt, ţe Sýrie není signatářem Dohody o chemických zbraních, na které se světové společenství shodlo začátkem 90. let minulého století. Přesto chemický útok vyvolal silnou reakci ze strany USA, Británie a Francie, jejichţ vlády deklarovaly odhodlání viníka potrestat. Z dostupných informací vyplývá, ţe eventuální vojenský zásah nemá vést k pádu Asadova reţimu a vítězství opozice, ale má nastolit takovou situaci, aby k pouţití chemických zbraní jiţ nemohlo znovu dojít. V této situaci je zaÚtokem jímavé podívat se na argumenty vnějších aktérů, kteří proti sobě stojí. Na jedné straně vidíme tři tradiční západní mocnosti, jeţ se odvolávají na tu část mezinárodního práva, kterou pro tento případ povaţují za případnou. Stejně jako v případě Libye se jedná o zásadu R2P (Responsibility to Protect), podle níţ je nutné nadřadit práva civilního obyvatelstva, zejména právo na ţivot, nad zásadu státní svrchovanosti, hrozí-li pouţití genocidních praktik. Na straně druhé stojí Moskva, hlavní Asadův ochránce na mezinárodní scéně, a Peking. Rusko, Čína a Írán po celou dobu trvání konfliktu argumentují nutností udrţet stabilitu a dovolávají se zásady nevměšování se do vnitřních záleţitostí suverénního státu. Na místě je otázka, zda Rusko, Čína či Írán vůbec jsou schopny jakoukoli stabilitu do regionu přinést, respektive ji tam udrţet. Rusko i Čína sice poskytují diplomatickou, hospodářskou a vojenskou pomoc, ale na místě zasáhnout a tím si stabilitu vynutit nejsou schopny. Írán by pravděpodobně chtěl hrát aktivnější roli neţ dosud, ale posílení Teheránu by zcela jistě vedlo k daleko hlubší nestabilitě, neboť je neakceptovatelné pro Saúdskou Arábii a další sunnitské státy. Omezená akce USA, ať jiţ s podporou Británie, Francie a potenciálně i Turecka, jsou jediné, kdo mají prostředky, schopnosti a nyní i důvod fyzicky se angaţovat a situaci nějak změnit, či spíše navrátit tam, kde byla předtím. Se značnou pravděpodobností se tedy dočkáme situace, kdy Západ provede omezenou vojenskou akci, ta vyvolá rozhořčenou kritiku známých oponentů a v Sýrii se bude válčit dál, ale akceptovatelným, protoţe konvenčním způsobem. S takovou formou „stability― ostatně tato část světa jiţ má několikerou zkušenost – příkladem můţe být osm let trvající válka mezi Irákem a Íránem nebo patnáct let trvající válka v Libanonu. V obou zmíněných případech existovali vnější i regionální aktéři podporující tu či onu stranu, ale jejich faktická podpora byla spíše neţ na vítězství „své― strany soustředěna na to, aby se ve vítězství zabránilo protivníkovi. Navzdory neradostným vyhlídkám pro Sýrii a Syřany však současná, bezesporu špatná situace přináší jeden z globálního hlediska pozitivní moment. Mezinárodní společenství, respektive jeho nejsilnější aktér bude respektovat státní suverenitu přesně do toho momentu, dokud nedojde k pouţití zbraní hromadného ničení, respektive konvenčním způsobem prováděných genocidních praktik. S pravděpodobností hraničící s jistotou si navíc můţeme být jisti, ţe pokud by k pouţití chemických či jiných zbraní hromadného ničení došlo tam, kde by Rusko či Čína byly schopny efektivně zasáhnout, reagovaly by podobně, jako teď Západ. Situace v Sýrii tedy ani tak neodhaluje zásadní rozpory mezi Západem na straně jedné a Ruskem a Čínou na straně druhé – všichni mají zájem na stabilitě, ale ukazuje na zatím existující nerovnováhu v kapacitách a schopnostech provádět skutečně globální mocenskou politiku. Foto popis| O autorovi| Michael Romancov, Autor je politolog, přednáší na FSV UK a Metropolitní univerzitě. _

Rusko chce kvůli situaci v Sýrii brzy posílit svoje námořní síly ve Středozemním moři 29.8.2013

zpravy.rozhlas.cz str. 00 blizkyvychod_ Helena Berková, mkp_

Rusko hodlá v nejbliţší době kvůli situaci kolem Sýrie posílit své námořní síly ve Středozemním moři. Informovala o tom agentura Interfax. Britské letectvo uţ přesunulo na Kypr šest stíhacích letounů Typhoon.



Opoziční Syrská národní koalice vyzývá Západ k co nejrychlejšímu zahájení vojenské akce proti Damašku. Spojené státy ale zatím o začátku případných omezených útoků nerozhodly.Francie mezitím uvedla, ţe upřednostňuje politické řešení syrské krize. Řekl to prezident Francois Hollande.Syrská opozice předtím vyzvala západní velmoci k vojenskému zásahu proti Damašku. Washington a jeho spojenci obviňují syrský reţim z pouţití chemických zbraní proti civilistům. Sýrie to popírá.Zbrojní experti OSN v Sýrii ale zatím nepotvrdili, ţe u Damašku minulý týden zabíjely chemické látky. Prošetřovat údajné pouţití chemických zbraní by inspektoři měli do pátku. V sobotu dopoledne by měli Sýrii opustit. Řekl to generální tajemník OSN Pan Ki-mun.Ještě jsem se nerozhodl, říká Obama k případnému zásahu v SýriiPrávě přítomnost expertů OSN v Sýrii a potřeba širšího konsensu podle agentury Reuters oddalují případný zahraniční útok proti Damašku. Washington a jeho spojenci prosazují omezený zásah odplatou za údajný chemický útok z minulého týdne. O zásahu má odpoledne debatovat britský parlament.OSN předtím vyzvala všechny zainteresované strany ke zdrţenlivosti. Podle mluvčího generálního tajemníka OSN Farhana Haqa je třeba dát šanci míru a diplomacii. Se zásahem nesouhlasí dva stálí členové RB OSN, Rusko a Čína, a také Írán. Nepodpořila ho ani Liga arabských států. Zvrat poměru sil ve Středozemním moři je nereálný, míní expert„Očekával bych, ţe Rusko se za ţádných okolností nepřikloní k mezinárodnímu vojenskému zásahu,― míní Vladimír Votápek, znalec ruské diplomacie a bývalý generální konzul v Petrohradu.Připomněl, ţe dosud není jednoznačně jasný viník chemických útoků a není také jasné, co by se stalo v Sýrii po případném útoku.„Jestliţe padne současný vládnoucí reţim v Damašku, tak není jasné, co stane se zemí, nejen, kdo v ní bude vládnout, ale jestli se třeba nerozpadne celý Sýrie.―Rusko sice posílí svoji vojenskou flotilu ve Středozemním moři, pošle tam protiponorkovou vojenskou loď a raketový křiţník, ale Votápek neočekává, ţe by to vedlo k závaţnému konfliktu. „Vyslání vojenské lodi je určitým signálem, gestem. Ale rozhodně nemá Moskva sílu, aby zvrátila poměr sil ve Středozemním moři.Politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, ţe se nejedná o posilování ruské vojenské přítomnosti v pravém slova smyslu.„Velení ruského námořnictva oznámilo, ţe se jedná o pravidelnou cirkulaci lodí. Lodě působí v této oblasti vţdycky jen po určitou část roku, potom jsou zase střídány jinými. Takţe se spíš jedná o tuto záleţitost, neţ ţe by se jednalo posílení, které by mělo nějakým způsobem odstrašovat Američany nebo kohokoliv jiného,― uvedl Romancov ve vysílání Radioţurnálu.Francie se chystá posílit pomoc syrské opozici, prosazuje mírové řešení krize Francie se chystá posílit pomoc syrské opozici, prosazuje mírové řešení krize Ještě jsem se nerozhodl, říká Obama k případnému zásahu v SýriiPříprava na zásah v Sýrii pokračuje, experti OSN tam ale chtějí pracovat ještě čtyři dnyPodle televize NBC můţe útok na Sýrii přijít uţ ve čtvrtek, trvat má tři dnySvět se připravuje na moţný útok proti Sýrii. Obama situaci konzultoval s CameronemUSA jsou připraveny vojensky udeřit proti Sýrii, případná akce by mohla začít v řádu dníZbrojní inspektoři OSN přerušili vyšetřování údajného chemického útoku v Sýrii Američané zrušili schůzku s Rusy, na které se měli domluvit na konferenci o Sýrii

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1251153 _

Soutěţ Young Journalist: Severní vítr je krutý, počítej - "UEFO" má ( ) 28.8.2013

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Soutěţ Young Journalist: Severní vítr je krutý, počítej - "UEFO" má Označení Berbrinus liga, Křetínského kabela, kontroverzní boss Miroslav Pelta, stále se opakující kiksy rozhodčích apod. Domácí liga nepřinášela v posledních měsících českému fotbalovému fanouškovi příliš radosti. Začátek nového soutěţního ročníku však vlil do krve českých hospodských odborníků notnou dávku naděje. Plzeň o svých kvalitách přesvědčuje jiţ delší dobu, důkazem budiţ fakt, ţe Viktoria nebude v evropských pohárech chybět jiţ třetí rok po sobě. Způsob jakým zatím prochází předkola milionářské Ligy mistrů navíc slibuje, ţe by letos nemuselo zůstat u pouhé účasti v pohárové Evropě. Vyřazení v posledním kole kvalifikace Ligy mistrů od slovinského mistra NK Maribor by bylo určitě neúspěchem. Spojení společností UEFA a PlayStation přineslo studentům ţurnalistiky na Plné znění zpráv


Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze soutěţ s názvem Young Jurnalist. Zájemci zaslali své články na téma současný český fotbal a pořadatelé následně vybrali nejlepší z nich. Autor výše publikovaného textu Jakub Burian nyní jako cenu získá unikátní moţnost proţít naplno UEFA Super Cup, který se koná 31. srpna v Praze. Bude sledovat rozcvičení týmů, zúčastní se tiskové konference, promluví si s komentátorem a zaţije tento úţasný zápas na vlastní kůţi. Na jeho reportáţ se pak můţete těšit. Co je však na zdejší poměry nevídané, je to, ţe má český fotbal ve hře stále další dva zástupce. Jablonec s Libercem potvrzují starou známou pravdu, ţe o výsledku nerozhodují jména, papírové předpoklady nebo výše rozpočtu. Oba severočeské celky nešly do svých zápasů jako favorité, ba naopak. Curych, soupeř Liberce, neskrýval po příjezdu pod Ještěd své sebevědomí. Naráţky na stav stadionu U Nisy a naprostá lhostejnost k libereckému kádru poukazovaly naopak na uvědomění si svého půlmiliardového rozpočtu. Který však přišel vniveč. Oba severočeské kluby i přesto postoupily, a dodejme, ţe s velkým přehledem, a navíc po čtyřech výhrách notně vylepšily český klubový koeficient. Jak se vypořádají s Betisem, respektive italským Udinese je otázka druhá, ale uţ postup do této fáze je velkým překvapením. Jediným neúspěšným českým týmem, který neprošel ani jedním dvojutkáním, tak zůstává praţská Sparta. Klub, který si stále drţí statut velkoklubu, na to zareagoval po svém. Podepsané smlouvy, s bývalým reprezentantem Tomášem Ujfalušim a současným reprezentantem Bořkem Dočkalem, vracejí ţeleznou Spartu o pár let zpátky. Sympaticky začínající filozofie, postavená na vlastních odchovancích, a týmová koncepce celého klubu vzaly za své. Ke škodě celého českého fotbalu se to stalo právě v týmu s vůbec největším potenciálem v zemi. Bafuňáři z Letné by si měli vzít z tria úspěšných týmů příklad. Uhlíř se Svěrákem by měly radost, severní vítr, ke kterému se přidal ten západní, stále zůstává krutý. Doufejme, ţe co nejdříve napíší nějaký šlágr také pro ten z české metropole... Jakub Burian, 9. srpna 2013 (mediální spolupráce iDNES.cz)

URL| http://pokus.blog.idnes.cz/c/358491/Soutez-Young-Journalist-Severni-vitr-je-kruty-pocitej-UEFO-ma.html _

Young Journalist: Severní vítr je krutý, počítej - "UEFO" má s tím ( ) 28.8.2013

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Young Journalist: Severní vítr je krutý, počítej - "UEFO" má s tím Fotbalisté FC Curych právě podlehli Liberci. AP Označení Berbrinus liga, Křetínského kabela, kontroverzní boss Miroslav Pelta, stále se opakující kiksy rozhodčích apod. Domácí liga nepřinášela v posledních měsících českému fotbalovému fanouškovi příliš Plné znění zpráv


radosti. Začátek nového soutěţního ročníku však vlil do krve českých hospodských odborníků notnou dávku naděje. Plzeň o svých kvalitách přesvědčuje jiţ delší dobu, důkazem budiţ fakt, ţe Viktoria nebude v evropských pohárech chybět jiţ třetí rok po sobě. Způsob, jakým zatím prochází předkola milionářské Ligy mistrů navíc slibuje, ţe by letos nemuselo zůstat u pouhé účasti v pohárové Evropě. Vyřazení v posledním kole kvalifikace Ligy mistrů od slovinského mistra NK Maribor by bylo určitě neúspěchem. Spojení společností UEFA a PlayStation přineslo studentům ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze soutěţ s názvem Young Jurnalist. Zájemci zaslali své články na téma současný český fotbal a pořadatelé následně vybrali nejlepší z nich. Autor textu Jakub Burian nyní jako cenu získá unikátní moţnost proţít naplno UEFA Super Cup, který se koná 31. srpna v Praze. Bude sledovat rozcvičení týmů, zúčastní se tiskové konference, promluví si s komentátorem a zaţije tento úţasný zápas na vlastní kůţi. Na jeho reportáţ se pak můţete těšit. Co je však na zdejší poměry nevídané, je to, ţe má český fotbal ve hře stále další dva zástupce. Jablonec s Libercem potvrzují starou známou pravdu, ţe o výsledku nerozhodují jména, papírové předpoklady nebo výše rozpočtu. Oba severočeské celky nešly do svých zápasů jako favorité, ba naopak. Curych, soupeř Liberce, neskrýval po příjezdu pod Ještěd své sebevědomí. Naráţky na stav stadionu U Nisy a naprostá lhostejnost k libereckému kádru poukazovaly naopak na uvědomění si svého půlmiliardového rozpočtu. Který však přišel vniveč. Oba severočeské kluby i přesto postoupily, a dodejme, ţe s velkým přehledem, a navíc po čtyřech výhrách notně vylepšily český klubový koeficient. Jak se vypořádají s Betisem, respektive italským Udinese je otázka druhá, ale uţ postup do této fáze je velkým překvapením. Jediným neúspěšným českým týmem, který neprošel ani jedním dvojutkáním, tak zůstává praţská Sparta. Klub, který si stále drţí statut velkoklubu, na to zareagoval po svém. Podepsané smlouvy, s bývalým reprezentantem Tomášem Ujfalušim a současným reprezentantem Bořkem Dočkalem, vracejí ţeleznou Spartu o pár let zpátky. Sympaticky začínající filozofie, postavená na vlastních odchovancích, a týmová koncepce celého klubu vzaly za své. Ke škodě celého českého fotbalu se to stalo právě v týmu s vůbec největším potenciálem v zemi. Bafuňáři z Letné by si měli vzít z tria úspěšných týmů příklad. Uhlíř se Svěrákem by měli radost, severní vítr, ke kterému se přidal ten západní, stále zůstává krutý. Doufejme, ţe co nejdříve napíší nějaký šlágr také pro ten z české metropole... Jakub Burian, 9. srpna 2013 (mediální spolupráce iDNES.cz)

URL| http://pokus.blog.idnes.cz/c/358491/Young-Journalist-Severni-vitr-je-kruty-pocitej-UEFO-ma-s-tim.html _

Soutěţ Young Journalist: Severní vítr je krutý... ( ) Plné znění zpráv


28.8.2013

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Soutěţ Young Journalist: Severní vítr je krutý... Fotbalisté FC Curych právě podlehli Liberci. AP Označení Berbrinus liga, Křetínského kabela, kontroverzní boss Miroslav Pelta, stále se opakující kiksy rozhodčích apod. Domácí liga nepřinášela v posledních měsících českému fotbalovému fanouškovi příliš radosti. Začátek nového soutěţního ročníku však vlil do krve českých hospodských odborníků notnou dávku naděje. Plzeň o svých kvalitách přesvědčuje jiţ delší dobu, důkazem budiţ fakt, ţe Viktoria nebude v evropských pohárech chybět jiţ třetí rok po sobě. Způsob, jakým zatím prochází předkola milionářské Ligy mistrů navíc slibuje, ţe by letos nemuselo zůstat u pouhé účasti v pohárové Evropě. Vyřazení v posledním kole kvalifikace Ligy mistrů od slovinského mistra NK Maribor by bylo určitě neúspěchem. Spojení společností UEFA a PlayStation přineslo studentům ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze soutěţ s názvem Young Jurnalist. Zájemci zaslali své články na téma současný český fotbal a pořadatelé následně vybrali nejlepší z nich. Autor textu Jakub Burian nyní jako cenu získá unikátní moţnost proţít naplno UEFA Super Cup, který se koná 31. srpna v Praze. Bude sledovat rozcvičení týmů, zúčastní se tiskové konference, promluví si s komentátorem a zaţije tento úţasný zápas na vlastní kůţi. Na jeho reportáţ se pak můţete těšit. Co je však na zdejší poměry nevídané, je to, ţe má český fotbal ve hře stále další dva zástupce. Jablonec s Libercem potvrzují starou známou pravdu, ţe o výsledku nerozhodují jména, papírové předpoklady nebo výše rozpočtu. Oba severočeské celky nešly do svých zápasů jako favorité, ba naopak. Curych, soupeř Liberce, neskrýval po příjezdu pod Ještěd své sebevědomí. Naráţky na stav stadionu U Nisy a naprostá lhostejnost k libereckému kádru poukazovaly naopak na uvědomění si svého půlmiliardového rozpočtu. Který však přišel vniveč. Oba severočeské kluby i přesto postoupily, a dodejme, ţe s velkým přehledem, a navíc po čtyřech výhrách notně vylepšily český klubový koeficient. Jak se vypořádají s Betisem, respektive italským Udinese je otázka druhá, ale uţ postup do této fáze je velkým překvapením. Jediným neúspěšným českým týmem, který neprošel ani jedním dvojutkáním, tak zůstává praţská Sparta. Klub, který si stále drţí statut velkoklubu, na to zareagoval po svém. Podepsané smlouvy, s bývalým reprezentantem Tomášem Ujfalušim a současným reprezentantem Bořkem Dočkalem, vracejí ţeleznou Spartu o pár let zpátky. Sympaticky začínající filozofie, postavená na vlastních odchovancích, a týmová koncepce celého klubu vzaly za své. Ke škodě celého českého fotbalu se to stalo právě v týmu s vůbec největším potenciálem v zemi. Bafuňáři z Letné by si měli vzít z tria úspěšných týmů příklad. Uhlíř se Svěrákem by měli radost, severní vítr, ke kterému se přidal ten západní, stále zůstává krutý. Doufejme, ţe co nejdříve napíší nějaký šlágr také pro ten z české metropole... Jakub Burian, 9. srpna 2013 (mediální spolupráce iDNES.cz) Plné znění zpráv


URL| http://pokus.blog.idnes.cz/c/358491/Soutez-Young-Journalist-Severni-vitr-je-kruty.html _

Podle studie jsou některé značkové úvěrové firmy férovější neţ banky 28.8.2013

investujeme.cz _

str. 00

Banky_

Více jak 90 procent spotřebitelů je přesvědčeno, ţe bezpečnějším poskytovatelem spotřebitelského úvěru je banka. Vyplývá to z průzkumu, projektu Navigátor bezpečného úvěru. Podle srovnání sankčních podmínek bank a značkových úvěrových společností serveru bankovnipoplatky.com, ale jde o jedno z klišé ve finanční gramotnosti Čechů. „Lidé by se obecně měli vţdy soustředit na to, jaké podmínky poskytovatelé úvěru mají, jak transparentní mají smlouvy, a srovnávat nabídky. Tradiční pojetí, v němţ je banka povaţována za výhodnějšího a bezpečnějšího poskytovatele finančních produktů, jiţ dávno neplatí. V případě úvěrů jsou dnes pro spotřebitele férovější někteří značkoví poskytovatelé spotřebitelských úvěrů,― uvedl Petr Teplý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, autor studie Navigátor bezpečného úvěru. Úvěrové firmy často mají transparentní podmínky i smlouvy a oproti bankám niţší cenu sankcí za pozdní splácení. Přesto má mnoho lidí stále v sobě zakořeněný předsudek o opaku, tudíţ slepě důvěřují spíše bankám. Zdroj: ČTK

URL| http://www.investujeme.cz/podle-studie-jsou-nektere-znackove-uverove-firmy-ferovejsi-nez-banky/ _

Kde se přiučit marketingu? 28.8.2013 markething.cz str. 00 Z terénu_ Johana Amlerová a Jiří Šindelář_ Kdo by chtěl v létě chodit do školy a učit se? Kdyţ se však celý proces odehrává v Lisabonu, městě plodů moře, osobité architektury a mořeplavců, mnozí moţná změní názor. Inspirativní letní školu na naší domovské FSV UK jsme letos vyměnili. Letní škole marketingu kaţdoročně pořádané European Association of Communications Agencies (EACA-Edcom), která si jako místo konání zvolila pro tento rok právě portugalské hlavní město, se totiţ nedalo odolat. Lisabon = hašiš? EACA pořádá letní školu pravidelně a pokaţdé v jiném hlavním městě Evropy, coţ s sebou přináší nejen zajímavou oborovou zkušenost, ale i cestopisnou. Lisabon je historické město na břehu delty řeky Tejo. Typickým znakem tohoto města je prý… hašiš. Hodiny strávené v Lisabonu a počet nabídek pouličních dealerů je v přímé úměrnosti. Nabídkám jsme ale statečně odolali a díky tomu s námi zůstaly i nějaké vzpomínky, o které se s vámi můţeme nyní podělit. Ponte 25 de Abril, Lisabon Lisabon Ale teď uţ skutečně k samotné letní škole – jejím ředitelem a zároveň jedním z přednášejících je Micky Denehy, kterého si moţná pamatujete z praţského PIAFu. Týdenní program je skutečně nabitý. Kromě celodenních Plné znění zpráv


přednášek je ve zbylém čase nutné pracovat na společném projektu. Ten byl letos opravdu zajímavý – tvorba pitche pro spojení Coca-Coly a Mistrovství světa ve fotbale 2014. Nedostatek času a různé přístupy k tvorbě kampaní jsou velká výzva. Stálo nás to hodně nervů, několik návštěv přilehlého McDonaldu (achjo) a hodně plechovek Coca-Coly, neţ jsme našli společnou řeč. Ale pak to váţně stálo za to! „There is nothing that can‘t be digital― A co samotné přednášky? Paul Burns, nejlepší coach pro pracovníky v reklamním businessu s 24 letou zkušeností z britského Saatchi & Saatchi, se podělil o obrovské mnoţství tipů jak správně porozumět klientovi. Víte, co vašemu klientovi nejvíce vydělává? Vydělává Mercedes více prodejem aut nebo poskytováním servisu? Jen ať si kaţdý sáhne do svědomí, jak hluboce zná své klienty. Cenu za nejvíce inspirativní přednášku si však od nás zcela jistě odnáší technologický a digitální guru Dietmar Dahmen. Nejenţe jsme se vznášeli v nebesích budoucího vlivu technologií, ale zároveň jsme zůstali nohama na zemi i v současnosti. A Dietmar si servítky se současným mainstreamem digitálního marketingu váţně nebere: „Banners are total shit. You are more likely to survive a plane crash than click on a banner.― Dietmar si je mimo jiné jistý, ţe v budoucnu bude absolutně vše „connected―, tady "propojené" (WEB 5.0) – nejenţe pomocí augmentované reality můţete jiţ nyní opravit auto, ale váš hřeben vám bude za několik let radit, jaký šampón byste měli pouţívat. Vaše vodovodní baterie vám řekne, jestli voda obsahuje něco škodlivého a případně vám poradí, jak ji pouţívat úsporněji. A nutno říci, ţe Dietmar rozhodně není, alespoň v této vizi, ţádný šílenec – mnoho aut vám jiţ dnes radí, jak řadit, kdy si dát kafe či pauzu. A kupříkladu sportovní gigant Nike je schopný vás pomocí jednoduchého náramku dostat do kondice. Konkrétně automobilky dávají do tzv. WEBu 5.0 (vše je připojeno) obrovské investice. Technologické vychytávky, které jsou v těchto dnech extrémně drahé, budou v budoucnu běţný standard – a tradiční „nepřipojené/staromódní― produkty budou drahou nostalgickou vzpomínkou. Asi jako kdyţ si v dnešní době chcete dopřát zvuk tradičního gramofonu. Naši milí přednášející. Zleva: Micky Denehy, Dietmar Dahmen, Paul Arnolds, Steve Henry A co z toho máme? Nejdůleţitější věc, kterou můţe letní škola EACA skutečně pomoci naučit, je vţdycky vidět „BIG PICTURE― (vidět věci jako celek). Určitě ho mnozí z vás mají, ale vystrčit paty za hranice a potkat jedny z nejinspirativnějších lidí z oboru v Evropě ho mohou pomoci ještě rozšířit. Jaký je totiţ rozdíl mezi dobrou a výbornou kampaní? Ty dobré budují brandy, ty výborné mění celý svět nebo alespoň jeho část. A k tomu je jiţ potřeba opravdu velký „PICTURE―. A navíc – Markething.cz zabodoval v závěrečné prezentaci a přivezl do Prahy cenu za první místo za nejlepší kampaň Coca-Coly pro FIFA World Cup 2014. Vítězný tým s kampaní 'Scream out your happiness' Zdroje fotografií: Archiv autorů. Jak citovat tento článek? AMLEROVÁ, Johana a Jiří, ŠINDELÁŘ. Kde se přiučit marketingu?. Markething [online]. 27. srpna 2013 [cit. 2013-08-27]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/kde-se-priucit-marketingu.

URL| http://www.markething.cz/kde-se-priucit-marketingu _ Plné znění zpráv


Prezident svým podpisem definitivně rozpustil Poslaneckou sněmovnu 28.8.2013

Prima

str. 02

18:55 Zprávy FTV Prima_ _

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka -------------------Prezident Miloš Zeman svým podpisem definitivně rozpustil Poslaneckou sněmovnu. Zároveň jasně řekl, ţe tu novou sněmovnu budeme volit v pátek 25. a v sobotu 26. října. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Svým podpisem ale zároveň odstartoval předvolební kampaň. Ta letošní předvolební kampaň bude mimořádně krátká, ale podle odborníků bude velmi intenzivní, ale hlavně velmi agresivní. Zbyněk ZIKMUND, redaktor -------------------Poslanci teď mají 5 dnů na to, aby odevzdali svoje poslanecké průkazky a do 3 týdnů musí také vyklidit kanceláře tady ve sněmovně. Lenka ANDRÝSOVÁ, bývalá poslankyně -------------------Dneska musím odevzdat diplomatický pas, a potom další karty jako třeba parkovací karta nebo vůbec poslanecká kartička. Zbyněk ZIKMUND, redaktor -------------------Poslanecká sněmovna je definitivně rozpuštěná. Ţádná katastrofa to ale není. Politologové ujišťují, ţe bez sněmovny se 2 měsíce docela dobře obejdeme. Dolní komoru nahradí horní komora parlamentu. Vláda můţe navrhovat zákonná opatření, která pak schvaluje právě Senát. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------V okamţiku, kdyby vláda předloţila tady tato zákonná opatření Senátu, tak Senát případně kdyţ by je schválil, tak tady ta zákonná opatření začnou platit jako zákony. Zbyněk ZIKMUND, redaktor -------------------Nová Poslanecká sněmovna pak ale bude muset tato zákonná opatření potvrdit, jinak pozbývají platnosti. Tímto způsobem by mohla současná vláda v demisi upravit třeba poplatky za pobyt v nemocnici, jinak ale nechce premiér zákonná opatření moc vyuţívat. Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./ -------------------Já stále opakuji znovu, ţe to je skutečně věc, se kterou je třeba zacházet velmi, velmi opatrně. Zbyněk ZIKMUND, redaktor -------------------Prezident Miloš Zeman stanovil termín předčasných voleb na pátek 25. října a sobotu 26. října. Prezidentovo rozhodnutí uţ potvrdil i premiér Jiří Rusnok. Čeká nás prý krátká, ale intenzivní předvolební kampaň, ve které na sebe budou strany ostře útočit. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------Přibude nový prvek podle mě, a to vymezování se vůči prezidentu Zemanovi. Zbyněk ZIKMUND, redaktor -------------------Prezident Zeman dnes na svém Facebooku napsal, ţe kampaň by měla být kontaktní a politici by se měli setkávat s lidmi. Plné znění zpráv


redaktor /citace: Miloš ZEMAN, prezident republiky, zdroj: facebookový profil M. Zemana/ -------------------"Rád bych poţádal občany této země, aby se ve volbách rozhodovali nejen dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale především na základě programu jednotlivých stran a nikoliv na základě populistických výkřiků, které budou den po volbách zapomenuty." Zbyněk ZIKMUND, redaktor -------------------Svoje příznivce dnes rozesmutnil bývalý prezident Václav Klaus. Rozhodl se, ţe v předčasných volbách nakonec kandidovat nebude. Podle Klause by sice bylo moţné vytvořit novou stranu, která by mohla uspět, ale která by nesplňovala jeho představy. Zbyněk Zikmund, Prima FTV. _

Hrozí ozbrojený zásah proti syrskému reţimu? 27.8.2013

ČT 24

str. 01

22:00 Události, komentáře_ _

Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Situace se po včerejšku přiostřuje. Americký ministr obrany Hagel pro BBC jasně řekl, ţe Spojené státy americké jsou připraveny v Sýrii zaútočit. Zároveň podle dostupných informací ani americká, ani britská vláda nepochybují, ţe tím, kdo chemické zbraně pouţil a nasadil, byl syrský reţim. Podobnou jistotu ale nesdílí například Rusko nebo Čína s tím, ţe je potřeba počkat na výsledky práce inspektorů OSN. Začínají Události, komentáře, dobrý večer. A existují i další signály toho, ţe se vojenský zásah chystá. Západní diplomaté o něm měli informovat syrskou opozici, která jim předala seznam doporučených cílů útoku. Spojené státy přesouvají letadlové lodě a poţádaly Řecko o zpřístupnění vojenských základen. Připravuje se i Británie a Francie. Kvůli vyhrocené situaci prudce stoupla cena ropy. Jakub SZÁNTÓ, redaktor -------------------Baterie protiraketových střel u izraelských měst se vztyčily k nebi. Velitelství civilní obrany otevírá betonové bunkry, na poštách se začaly vydávat nové plynové masky. Dafna DANONOVÁ, obyvatelka Tel Avivu -------------------Manţel si dělá větší starosti neţ já. Donutil mě sem jít a vyměnit staré masky za nové. Jakub SZÁNTÓ, redaktor -------------------Na protichemickou obranu má nárok kaţdý. Červené krabice pro dospělé, černé pro děti, ţluté boxy s celotělovým protichemickým oblečkem pro novorozeňata. Jechiel KUPERSTEIN, přední odborník na blízkovýchodní bezpečnost -------------------Pro dvě třetiny populace máme protiletecké bunkry. Ať uţ přímo v domě nebo okolí. Jakub SZÁNTÓ, redaktor -------------------Přes syrské nebezpečí zatím není v izraelských ulicích cítit obavy. Dva miliony ţáků a studentů dnes podle plánu zahájily školní rok. Záchranný systém má ale vysokou pohotovost. Vojáci na hranici s úhlavním nepřítelem zahájili manévry. Jonathan SPYER, přední odborník na blízkovýchodní bezpečnost -------------------Pokud bude Sýrie napadena, mohla by taky nařídit svým spojencům na jihu Libanonu, aby napadli Izrael. Plné znění zpráv


Jakub SZÁNTÓ, redaktor -------------------Pokud se ale opět rozezvučí sirény, budou se všichni děsit hlavně plynu bez barvy a zápachu. Izraelská města nečelí hrozbě chemických zbraní poprvé. Před 22 lety uprostřed první války v Zálivu zasáhla tuhle synagogu raketa Saddáma Husajna. Obávanou jedovou hlavici ale naštěstí neměla. Na Tel Aviv a Haifu tehdy dopadlo 39 střel, dva lidé zemřeli, desítky utrpěly zranění. Obávaný sarin nakonec Husajn neposlal. Asad bojující o přeţití by ale mohl. Eitan, obyvatel Tel Avivu -------------------Bylo mi 11, kdyţ začala válka v Zálivu. Nasadili jsme si tyhle masky a utěsnili pokoj před chemickými zbraněmi. Takţe teď si ji beru, abych našel trochu klidu. Jakub SZÁNTÓ, redaktor -------------------Alespoň drobnou úlevu zatím přineslo americké ujištění, ţe před případným úderem na Sýrii Izrael předem upozorní. Jakub Szántó, Česká televize, Tel Aviv. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A teď za Miroslavem Karasem do Moskvy. Miroslave, dobrý večer. Jaká je bezprostřední reakce Moskvy například na dnešní prohlášení amerického ministra obrany Chucka Hagela, ţe je jeho země připravena zaútočit na Sýrii? Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Moskva -------------------Dobrý večer. Ruský prezident Vladimir Putin stále mlčí a nechává za sebe mluvit ministra zahraničích věcí Sergeje Lavrova. Nakonec před několika minutami jsme si v ruských sdělovacích prostředcích na internetu přečetl zprávu, ţe situace je váţná, protoţe znovu spolu telefonovali ministři zahraničních věcí Spojených států a Ruska Kerry a Lavrov. Podrobnosti sděleny nebyly aţ tak široce, jen to, ţe Lavrov stále opakuje to, co řekl uţ na tiskové konferenci, ţe jakýkoliv vojenský zásah by bylo hrubé narušení mezinárodního práva a ţe nutný, kaţdopádně nutný je mandát OSN. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Lukaševič varoval před pokusem obejít v rámci rozhodování o vojenské intervenci Radu bezpečnosti OSN. Jak víme, členem je i Rusko, a to by případně jakoukoliv diskusi vetovalo. Dále šel i předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin, který dnes v bezprostřední reakci řekl, ţe silová akce nezastaví občanskou válku v Sýrii, ale naopak povede ještě k vyššímu počtu obětí, a proto poţádal zahraniční kolegy, poslance v jiných zemích, aby se váţně zamysleli a přiměli své vlády, aby nepodnikaly, cituji, "nepromyšlené akce". Podobný tón má znovu ministerstvo zahraničních věcí, které tvrdí, ţe by se neměly opakovat chyby jako v případě Iráku či Libye, kde stabilita podle Moskvy není. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dá se na místě v Moskvě odhadnout, jaký scénář by zhruba nastal, kdyby Američané opravdu spustili to, o čem mluví, to znamená nějaký omezený či preventivní útok na Sýrii? Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Moskva -------------------Na tiskové konferenci, uţ zmiňované tiskové konferenci ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova tento dotaz novináři poloţili několikrát a šéf ruské diplomacie Lavrov jasně řekl, ţe Rusko nereaguje na dotazy typu, co bude kdyby, na tiskové konferenci byl opravdu několikrát tázán, ale nikdy jednoznačně neodpověděl. A reakce Moskvy je v tuto chvíli, v těchto hodinách těţko odhadnutelná, ale ta rétorika je taková, ţe nic nenasvědčuje tomu, ţe by se Moskva odhodlala či by si troufla k otevřené vojenské akci a postavila by se přímo vojensky na stranu Asada. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Je teď v současné době pro Moskvu, pro Ruskou federaci důleţité to, co případně zjistí inspektoři Organizace spojených národů na těch místech v Sýrii, u kterých panuje podezření, ţe tam byly pouţity chemické zbraně? Plné znění zpráv


Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Moskva -------------------Ano, řekl bych, ţe je to pro Rusko, pro Moskvu velmi zásadní věc. Nakonec četl jsem o tom před několika minutami po tom telefonátu Kerry - Lavrov. Lavrov stále opakuje, ţe Rusko poţaduje jasné a přesvědčivé důkazy, které podle Moskvy stále nejsou. Trvá na přesném vyšetření útoku a na ukončení práce inspektorů tak, jak to bylo předem dohodnuto. To je jasné a jednoznačné stanovisko Kremlu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak to vlastně je s Ruskou federací a Sýrií, tedy řekněme tím oficiálním syrským stále ještě reţimem? Jsou to oficiální spojenci? Stojí Rusko nebo, řekněme, deklarovalo v poslední době Rusko nějakou bezvýhradnou podporu Sýrii? Miroslav KARAS, zpravodaj ČT, Moskva -------------------Jsou dvě věci, řekl bych, Rusko v této době neposiluje svou vojenskou přítomnost, na základně v přístavu Tartús má jen udrţovací personál, vedení armády ale tvrdí, ţe stav bojové pohotovosti je stále vysoký. A pokud jde o tu přímou podporu, Rusko je od začátku konfliktu pro řešení, které by mělo vzejít z dialogu mezi syrskou vládou a opozicí. Nicméně lze Moskvu přes to přese všechno za spojence označit. Kreml totiţ nikdy nedal najevo, ţe podporuje opozici, naopak ji velmi silně a otevřeně kritizuje a například obviňuje zvláště teď v posledních hodinách z manipulace informací právě v souvislosti s údajným chemickým útokem. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Miroslave, díky za informace, hezký večer do Moskvy. Pojďme se podívat na celou situaci ještě z dalších dvou pohledů. Jeden poskytne analytik Šádí Shanaáh a pak také politický geograf Michael Romancov. Pánové, dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jsou americké úvahy nebo, řekněme, ta americká demonstrace připravenosti nějakým způsobem na Sýrii zaútočit opodstatněné? Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Na americkou administrativu se vyvíjí velký tlak, aby se něco konalo, protoţe je tak obecně chápáno, aspoň teď, kdyţ mluvíme o tom západním světě, ţe nějaká reakce by měla přijít, protoţe jinak vlastně bude znamenat, ţe do budoucna buď reţim Bašára Asada nebo jiné státy si budou myslet, ţe budou moci pouţít chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení bez potrestání. A prezident Obama vlastně sám sebe zahnal do kouta tím, ţe stanovil tu ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Červenou linii. Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Červenou linii a doufal, ţe vlastně tím, ţe jí stanoví a syrský reţim nechce vojenskou intervenci, tak ţe se ani takový útok nestane. Jenomţe stalo se, neví se, kdo tedy samozřejmě za tím útokem je, nebo neví to třeba zpravodajské agentury americké, někteří politici to nějakým způsobem věcí a jsou si tím jistý. Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Nebo to aspoň říkají. Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------No, ano. A například John Kerry a jiní, kteří, a zejména republikáni samozřejmě tlačí na prezidenta Obamu, aby ukázal, ţe Spojené státy nejsou slabé, protoţe samozřejmě v té maskulární mezinárodní politice je to i známka slabosti, pokud nepřijde nějaká reakce, takţe ten tlak je veliký a současně Američané nechtějí intervenovat způsobem, ţe by měli přítomny vojska v Sýrii nebo ani vlastně takovým způsobem, jako se stalo v Sýrii, takţe jak tady bylo řečeno, asi zvolí nějakou v uvozovkách symbolickou odplatu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A symbolická odplata v té, řekněme, americké terminologii je co podle vašeho názoru? Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Tak, říká se a pravděpodobně tomu tak bude, ţe dojde k vystřelení několika desítek střel s plochou dráhou letu, které zasáhnou určité cíle, jako například můţe to být letiště, můţou to být nějaká centra řídící, která patří Bašáru Asadovi, jeho armádě. Jestli to budou sklady, pokud je známo, kde jsou chemické zbraně další skladované, nevím, ale samozřejmě Bašár Asad má docela dlouhou dobu na to, aby ty zbraně někam jinam přemístil, aby zkomplikoval podobný zásah. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Byly, pane Romancove, z vašeho pohledu vyčerpány všechny moţnosti, jakým způsobem ten více neţ dva roky běţící vnitřní konflikt syrský nějakým způsobem uklidnit? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Určitě nebyly vyčerpány všechny, ale na druhou stranu jsme tady svědky právě, jak uţ jste říkal, dvouleté poměrně intenzivní občanské války, kdy byl vyvíjen ze strany mezinárodního společenství poměrně velký a intenzivní tlak na to, aby ten konflikt byl ukončen a k tomu nedošlo. Tady bych chtěl mimochodem říci, ţe právě ti, kteří nejvýraznějším způsobem stojí za Asadovým reţimem, to znamená Moskva a Peking, tak celkem jednoznačně je vidět, ţe nemají v Sýrii tak silné slovo, aby s tímhle něco mohly udělat. Zdá se, ţe vlastně nejsilnější pozici v tomto ohledu má Írán a Írán nejenom v Sýrii prostě dává najevo, ţe mu tahle ta situace aţ tak úplně nevadí. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu, kdyţ se podíváme na několik, zpět na několik pokusů Rady bezpečnosti OSN přijmout nějakou rezoluci, která by třeba vyzývala syrský reţim, aby přestal útočit na povstalce nebo aby vůbec byl klid zbraní a tak dále, tak téměř vţdy Ruská federace pouţila svoje právo veta. Z čeho dovozujete, ţe nemá silné slovo v Sýrii? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já se domnívám, ţe Rusku by totiţ stabilita v Sýrii nakonec taky vyhovovalo. Je zapotřebí si uvědomit, ţe Rusko do Sýrie hodně investovalo nejenom prostřednictvím dodávek zbraní, ale tady ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pardon, ty zbraně se pouţívají při tom konfliktu. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Samozřejmě, ale otázka je, jestli syrský reţim je za ně v tento okamţik schopen platit. Já o tom silně pochybuji, protoţe ta země nemá zdroje, které by jí stačily na to, aby tyhle ty zbrojní dodávky byly placeny. Ale ta Plné znění zpráv


nejvýznamnější ruská investice v Sýrii se jednoznačně týká uţ i ve vašem příspěvku zmíněné námořní základny v Tartúsu. To je to, co Rusko chce, to je to, co Rusko potřebuje, to je to, co mu dodává pozici, přinejmenším opticky, pozici důleţitého hráče ve Středomoří, kde svého času poměrně důleţitou roli hrál Sovětský svaz a není ţádné tajemství, ţe Putinův reţim touţí být respektován stejně jako, jako byl Sovětský svaz. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dobře. Představme si na chvíli, ţe ty veškeré odhady a veškreé ty signály, které se scházejí, ţe nějaký vojenský zásah můţe nastat v Sýrii nebo na Sýrii, k čemu povede, pokud bude vypadat zhruba tak intenzivně, jak jste ho popsal vy, nebo moţná tak, jak byl veden proti Libyi o několik let dříve? Povede k tomu, ţe skončí občanská válka v Sýrii? Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Nepovede, protoţe jak jsem říkal, pravděpodobně nebude vypadat tak, jako vypadal v Libyi, nebude nějaká dlouhoměsíční bombardovací kampaň vedená proti, proti syrské armádě uţ jenom z toho důvodu, protoţe na druhé straně není nějaká jednotná opozice typu té libyjské opozice, která by současně s těmi leteckými nálety nějakým způsobem postupovala teritoriálně směrem k centru. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak v co tedy doufá americká administrativa, pokud se odhodlá k tomu zaútočit Tomahawky z těch lodí, které má ve Středozemí a v Perském zálivu, ţe se prostě Asadův reţim lekne a couvne? Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------On tam ta strategická vize totiţ chybí. Je to taková berlička, jak vlastně něco udělat v mezích toho, co prostě je přijatelné pro americkou administrativu, protoţe koneckonců Sýrie není prostě strategická země pro Ameriku, její strategické zájmy americké leţí teď někde jinde. Američané, aspoň prezident Obama nemá ţádný zájem nechat se zavléct do nějaké války, navíc i taková letecká kampaň, jako byla v Sýrii, v Libyi, pardon, je poměrně dost drahá. Slyšeli jsme v minulém, v minulé relaci tady, ţe Američané teď zápasí se svým vlastním rozpočtem, takţe zkrátka ta cena za neaktivitu, za neakci teď se zdá být vyšší neţ ta cena za tu akci, tudíţ akce se nějaká stane, stane se tak, aby stála co nejmíň, co nejmíň peněz, co nejmíň amerických ţivotů, budou se asi snaţit, aby to stálo co nejmíň syrských ţivotů, ale tím to vlastně tak končí, nic to vlastně neřeší. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jaký je váš odhad, pane Romancove? Je to opravdu tak, jak to líčí pan Shanaáh, to znamená, ţe Spojené státy americké jsou v podstatě ne snad v bezvýchodné, ale prostě v situaci, kdy musí ukázat svaly minimálně ze svého pohledu? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Myslím si, ţe tomu tak je. Spojené státy jsou jediné, kdo jsou zároveň schopné i ochotné tam něco podniknout. Ono by to bylo ve schopnostech. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Velká Británie sama to nedokáţe. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Velká Británie a Francie to samy nedokáţou. Bylo by to schopné udělat Turecko, Turecko od toho dává ruce pryč, je to celkem přirozené, protoţe jakékoliv angaţmá v Sýrii by se okamţitě přeneslo dovnitř Turecka. Vlastně by to byli schopní udělat Izraelci, ale tam to nejde z důvodů, které jsou pochopitelné. To znamená, zbývají nám z toho pouze Američané, ti jsou v jistém ohledu zahnáni do kouta a pokud tedy se nepodaří jednoznačným způsobem prokázat, ţe ty zbraně chemické pouţili rebelové, ţe to byla tedy takzvaná provokace, tak já jsem přesvědčen, ţe pokud Asadův reţim jaksi nějakým zásadním způsobem, jak se říká, nezařadí zpátečku, tak ţe se toho vojenského zásahu dočkáme. Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dobře. Já nechci předbíhat nějak zásadně, ale i sami představitelé americké administrativy mluví o omezeném zásahu. Bude fungovat? Bude fungovat tak, ţe potom ten reţim zařadí zpátečku a přestane vybíjet po tisících svoje vlastní lidi? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já, a teďka budu hodně spekulovat, já si myslím, ţe to, čeho se pravděpodobně dočkáme, bude něco podobného, jako čeho jsme byli svědky v době války v Jugoslávii. Sýrie podobně jako Srbsko, to je země, která má poměrně vyspělou infrastrukturu. To znamená, ţe tam je moţné z velké dálky přesně naváděnými zbraněmi útočit na fenomény, které uţ tady zmínil kolega, letiště, mosty, výrobní závody, kde se prostě moţná vyrábějí nebo kde se vyráběly chemické zbraně a tak dále. Tím je moţné moţná v podstatě v krátkém časovém horizontu tu situaci posunout tak, ţe Asadův reţim začne vyjednávat, ţe bude donucen prostě začít, začít vyjednávat, a to by teoreticky mohlo znamenat, ţe jaksi se ta situace uklidní. Ale je tam obrovské mnoţství neznámých, nevíme, jak silná je ta protivzdušná, protivzdušná obrana, to je mimochodem taky jaksi docela zajímá věc, protoţe víme, ţe tam ty komponenty dodávali, dodávali Rusové. Sýrie není jediná země na světě, kam Rusko dodalo tyhle ty systémy. Pokud se ukáţou být jako funkční, pro Rusko je to plus, pokud se ukáţou být jako nefunkční, pro Rusko je to minut, čili tam je potom celá jaksi řada atributů, které se nějakým způsobem projeví na veřejnosti. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No a pak ještě jedna věc, protoţe celá situace se posunula poté, co doposud neznámý střelec střílel na automobily s inspektory OSN, kteří právě mají zkoumat, zda byly nasazeny nebo nebyly chemické zbraně, dnes dokonce mělo na místě dojít k přerušení práce, protoţe tam byly nějaké nejasnosti s tím, jestli jim vůbec ta práce povstalci bude umoţněna a tak dále, jak vy tu situaci čtete? Je vůbec ještě důleţité, aby ti lidé od OSN tam udělali svojí práci? Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Já si myslím, ţe bohuţel uţ právě je v podstatě jedno, kdo za tím stojí, protoţe ty mechanismy se nějakým způsobem rozjely. Já silně pochybuju, ţe se najde nějaký důkaz naprosto přesvědčivý, který by znamenal, ţe jedna nebo druhá strana je vina. Něco se vyhlásí, ta druhá strana vţdycky řekne, ţe je to leţ, ţe to není pravda a mezitím vidíme, ţe politici nečekají, vlastně nechtějí čekat na ty výsledky toho, toho bádání, navíc bádání bylo přerušeno, protoţe v tom území panuje zřejmě chaos, je tam více, více opozičních brigád a to kolo je nějakým způsobem rozjeté nezávisle na tom, co vlastně přinese to vyšetřování. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pak ještě jedna věc, protoţe dnes se setkal prezident republiky Miloš Zeman na, řekněme, kaţdoročním setkání s velvyslanci České republiky v zahraničí a kromě mnoha jiných věcí také navrhl, aby se české vojenské jednotky podílely na misi OSN na Golanských výšinách, tedy na tom území mezi Izraelem a Sýrií, které uţ dlouhá léta hlídají právě modré přilby. Takto to dále vysvětloval: Miloš ZEMAN, prezident České republiky -------------------Myslím si, ţe zaplnění onoho bezpečnostního vakua českými jednotkami můţe výrazně zvýšit prestiţ České republiky a přispět k ať uţ mírovému procesu na Středním východě, nebo alespoň k tomu, aby bylo poněkud zmírněna rizika eskalace tohoto konfliktu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jedna krátká otázka, je rozumné právě teď začít uvaţovat o tom, ţe by se čeští vojáci zapojili do mise na Golanských výšinách? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


Myslím si, ţe jsme členský stát Organizace spojených národů, tohle to je jedna z důleţitých rolí, kterou OSN plní, v tomto ohledu já v tom nevidím vůbec ţádný problém. Samozřejmě, ţe tohle to místo momentálně jaksi je nebezpečné, ale upřímně řečeno, od toho bychom ozbrojené síly, síly měli mít. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pánové, oběma díky za komentář i za čas, hezký večer. Šádí SHANAÁH, analytik, Anglo-americká vysoká škola -------------------Na shledanou. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Hezký večer, na shledanou. _

Na opravy domů v Divadelní dá město tři sta tisíc 27.8.2013

Mladá fronta DNES str. 02 Adéla Paclíková_

Praha_

Městská rada by dnes měla rozdělit necelých tři sta tisíc korun mezi obyvatele Divadelní ulice, jejichţ domy a majetek před časem poničil obrovský výbuch. Policisté stále vyšetřují příčinu. Po čtyřech měsících by se ulice mohla otevřít. STARÉ MĚSTO Uţ začátkem září by úřad Prahy 1 rád otevřel Divadelní ulici. Ta zůstala na dlouhé čtyři měsíce uzavřená kvůli mohutnému výbuchu u domu číslo 5. Exploze poničila také budovy v okolí a lidé odsud ţádali magistrát o pomoc s opravami. Praha eviduje celkem osmnáct ţádostí. Zítra by městská rada měla rozhodnout o uvolnění 263 tisíc korun. „V devíti případech se jedná o poškození zaparkovaných vozidel, v sedmi případech o poškození bytů či kanceláří, v jednom případě byl poškozen koňský kočár (fiakr) a v jednom případě novinový stánek,― píše se v dokumentu, který by měli projednat radní. Lidé či firmy s městem podepíší darovací smlouvu. Pak dostanou peníze. Magistrát jiţ dříve rozhodl, ţe lidé mají nárok na dar do výše dvaceti tisíc korun. Pokud by šlo o velmi váţné poškození majetku, mohou dostat aţ padesát tisíc korun. Z osmnácti ţádostí splňuje podmínky magistrátu deset. Čtyřem ţádostem chybí vyţadované prohlášení o bezdluţnosti a u dalších čtyř není stanovená výše škody. „Tito ţadatelé byli vyzváni k doplnění svých ţádostí,― píše se dále v materiálu. Doplněné ţádosti pak magistrátní komise znovu posoudí. Policisté uţ vykopali prasklou trubku, čekají na posudky Mohutná exploze zranila letos v dubnu čtyři desítky lidí. Dva z nich váţně. Výbuch poničil i Akademii věd a budovu Hollaru, kde jsou prostory například Fakulty sociálních věd. Podle odborníků došlo k výbuchu kvůli unikajícímu plynu z venkovního potrubí. Proč potrubí prasklo, stále vyšetřují policisté. „Před šesti dny se policisté konečně dostali k poničené trubce. Zjistili, ţe je prasklá, a předali ji znalcům z kriminalistického ústavu, aby vyzkoumali, proč k výbuchu došlo,― říká mluvčí praţské policie Jan Daněk. Podle něj by posudky měly být dokončené na konci září. Dům v Divadelní ulici, který byl explozí nejvíce poničený, stále podpírají vzpěry. Jeho majitel – státní podnik Řízení letového provozu – chystá jeho rekonstrukci. „Statik společně s projektantskou kanceláří dávají dohromady projektovou dokumentaci. Tu pak musí schválit stavební úřad Prahy 1. Takţe vůbec nevíme, jak dlouho potrvá, neţ dostaneme povolení k opravám. Nicméně ještě nemáme ani hotový projekt,― říká Richard Klíma z Řízení letového provozu. O autorovi| Adéla Paclíková, s vyuţitím agentury ČTK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha Plné znění zpráv


_

Praha dala lidem z výbuchem poškozené Divadelní skoro 300 tisíc korun 27.8.2013

praha.iDNES.cz str. 00 Praha / Praha - zprávy_ MF DNES, Adéla Paclíková_

Praţští radní rozdělili dalších necelých 300 tisíc korun na pomoc lidem z výbuchem poničené praţské Divadelní ulice. Ta se má začátkem září otevřít. Koncem stejného měsíce by měly být hotové posudky, které řeknou, proč k explozi došlo. "V devíti případech se jedná o poškození zaparkovaných vozidel, v sedmi případech o poškození bytů či kanceláří, v jednom případě byl poškozen koňský kočár (fiakr) a v jednom případě novinový stánek,― píše se v dokumentu, který schválili radní. Lidé či firmy s městem podepíší darovací smlouvu. Pak dostanou peníze. Magistrát jiţ dříve rozhodl, ţe lidé mají nárok na dar do výše dvaceti tisíc korun. Pokud by šlo o velmi váţné poškození majetku, mohou dostat aţ padesát tisíc korun. Z osmnácti ţádostí splňuje podmínky magistrátu deset. Čtyřem ţádostem chybí vyţadované prohlášení o bezdluţnosti a u dalších čtyř není stanovená výše škody. "Tito ţadatelé byli vyzváni k doplnění svých ţádostí," píše se dále v materiálu. Doplněné ţádosti pak magistrátní komise znovu posoudí. Policisté uţ vykopali prasklou trubku, čekají na posudky Mohutná exploze zranila letos v dubnu čtyři desítky lidí. Dva z nich váţně. Výbuch poničil i Akademii věd a budovu Hollaru, kde jsou prostory například Fakulty sociálních věd. Podle odborníků došlo k výbuchu kvůli unikajícímu plynu z venkovního potrubí. Proč potrubí prasklo, stále vyšetřují policisté. "Před šesti dny se policisté konečně dostali k poničené trubce. Zjistili, ţe je prasklá, a předali ji znalcům z kriminalistického ústavu, aby vyzkoumali, proč k výbuchu došlo," řekl mluvčí praţské policie Jan Daněk. Podle něj by posudky měly být dokončené na konci září. Dům v Divadelní ulici, který byl explozí nejvíce poničený, stále podpírají vzpěry. Jeho majitel - státní podnik Řízení letového provozu - chystá rekonstrukci. Statik společně s projektantskou kanceláří dávají dohromady projektovou dokumentaci. Tu pak musí schválit stavební úřad Prahy 1. "Takţe vůbec nevíme, jak dlouho potrvá, neţ dostaneme povolení k opravám. Nicméně ještě nemáme ani hotový projekt,― říká Richard Klíma z Řízení letového provozu. Výbuch v Divadelní natočila bezpečnostní kamera InsertSingleVideo

URL| http://praha.idnes.cz/pomoc-lidem-z-divadelni-ulice-djg-/praha-zpravy.aspx?c=A130827_1969683_prahazpravy_zuf _

v Africe je jako na houpačce, 27.8.2013

REGION OPAVSKO str. 08 Petra Trombalová_


Rozhovor_


říká diplomatka a spisovatelka Zuzana Beranová Opavská rodačka Zuzana Beranová, která v současné době působí v daleké Namibii jako vedoucí politické sekce a zástupkyně velvyslance na Delegaci Evropské unie, je kromě jiného dlouhodobou propagátorkou odkazu slavné ochránkyně přírody Joy Adamsonové, o které uspořádala sérii výstav a které věnovala svou knihu Setkání se smrtí. A právě Adamsonová a zaujetí vším africkým přivedlo Beranovou do Afriky, kde působila na českých ambasádách v Nigérii, Keni a Zimbabwe. Je velkou obdivovatelkou africké přírody i kultury, nedávno vyšla její nová kniha Všechny vůně Afriky. * První otázka je nasnadě. Jak se Opavačka stane diplomatkou v daleké Africe? Vystudovala jsem ţurnalistiku, protoţe jsem od útlého dětství chtěla být spisovatelkou. Kdyţ jsem ještě za hlubokého komunismu tlumočila tento svůj dětský sen třídní učitelce, doslova mne vytahala za uši a řekla mi, ţe to je burţoazní povolání a ţe si mám vybrat něco dělnického. Řekla jsem tedy, ţe budu prodavačkou, a protoţe v obchodech v té době nic nebylo, tak ţe budu ve volných chvilkách psát knihy. Načeţ mi třídní učitelka udělila ještě jeden štulec. To byl můj první dětský sen. Druhý byl dostat se do Afriky a na toto přání mne navedla opavská rodačka Joy Adamsonová. Bydleli jsme naproti západnímu nádraţí a kaţdý den při cestě do základní školy na ulici Riegrova jsem míjela její rodný dům. To ona vzbudila ve mně přání dostat se do Afriky, jenţe tento sen dlouho dřímal. Pak jsem pracovala pro MF DNES a nakonec udělala konkurs do české redakce BBC v Londýně. Jenţe to by znamenalo jen cestování po Evropě a já jsem pořád měla v paměti svůj africký sen. Současně jsem udělala konkurs do Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí a po teoretické přípravě jsem hned odjela do Afriky. Nabralo to pro mne velice rychlý spád, protoţe první africká země, kterou jsem shodou okolností navštívila, byla právě Keňa. * Co bylo na práci na konzulátech tak lákavé, ţe jste přijala nabídku ji vykonávat? Na diplomatické práci byl lákavý právě pobyt v exotické zemi, protoţe doba vyslání do zahraničí je zpravidla čtyři roky. Za tuto dobu má člověk moţnost zemi, její kulturu i obyvatele dokonale poznat. Kromě toho jsem na většině diplomatických postů působila mimo jiné i jako konzulka. A to byla nesmírně zajímavá, i kdyţ psychicky náročná práce. Na jednu stranu jsem vydávala víza Afričanům, kteří chtěli cestovat do České republiky, a při této příleţitosti jsem se setkala s neuvěřitelnými podvody. O mých zkušenostech se somálskými nebo nigerijskými ţadateli o víza bych mohla vyprávět hodiny. Na druhou stranu jsem byla připravena pomoci všem Čechům, kteří přijeli do dané africké země a ocitli se v problémech. Kromě desítek lidí, kteří takzvaně „prošli mýma rukama―, mohu říci, ţe jsem zachránila ţivot nejméně dvěma lidem, jednomu mladíkovi, kterého střelili do hrudi na keňsko-somálské hranici, a dalšímu mladému muţi, který se ocitl v africkém vězení. A pobyt ve vězení, kde řádila cholera, kde dostávali jen misku osolené kaše denně a spali na zemi, se rovnal trestu smrti. * Co vaše rodina? Je v Namibii spokojená? Moje sedmiletá Anička chodí v Namibii do anglické školy a moc se jí tam líbí. Čtyřletá Kačenka chodí do anglické školky. Doma s nimi mluvíme česky a s Aničkou taky o víkendech trénujeme české čtení i psaní, ale obě děti nerozlišují, zda mluví česky, nebo anglicky, mluví plynně oběma jazyky. Anička se kromě toho učí ještě francouzsky. Jazyková příprava je podle mne to nejlepší, co jim můţeme dát do ţivota. Africké prostředí je pro ně velice inspirující, často jezdíme na safari, naposledy jsem zjistila, ţe Anička umí pojmenovat všechny druhy antilop, ale nepodařilo se jí kdysi rozeznat ovci. Oblíbili jsme si výlety do dun, kde sáňkujeme na písku na sněhových pekáčích, které jsme si přivezli z České republiky. Africké prostředí vede děti i ke kulturnímu rozhledu, nemají ţádné rasistické předsudky a kamarády ze školy provaţují za vrstevníky, nehledě na barvu pleti. Myslím si, ţe kdyţ se rodičům podaří vytvořit dětem láskyplné zázemí, řád, rutinu a body jistoty, je úplně jedno, v jaké zemi s nimi ţijete. Samozřejmě záporem je kontakt s českými příbuznými i kamarády, ale to se jim snaţíme vynahradit během pravidelných prázdnin v České republice, kam jezdí jednou aţ dvakrát do roka. * Jaké je ţít v Africe? Ţivot v Africe je jako na houpačce, člověk se veze na adrenalinové vlně. Kaţdý den je nevypočitatelný, nic se nedá naplánovat. Afričané mají vlastní pojetí času – na domluvené schůzky chodí „kdykoliv od teď―. Ţivot v Africe znamená čekání, vyţaduje trpělivost. Na druhou stranu se prostředí odvděčí fantastickými záţitky i proţitky z tamní kultury nebo přírody, které jsou velice obohacující. Hodně času mi ušetří, ţe mám pomocnici v domácnosti, na druhou stranu běţné rutinní provozní věci jsou velkým poţíračem mého času. Plné znění zpráv


* Jistě se zde setkáváte s chudobou, hladem, nemocemi… Ţivot místních obyvatel je protkán problémy, jako jsou nemoci či tragédie v rodině. Afričané je berou stoicky, jsou na to zvyklí. Smrt je tam na denním pořádku, hlavně kvůli AIDS, jehoţ nárůst se podařilo zpomalit, ale nikoliv zastavit. Některé větŢivot ší společnosti dokonce vyčlenily pátky na pohřby, aby se jim byznys pořád nevylidňoval kvůli absentérům, kteří pořád chodí na pohřby. Současně se k AIDS africká společnost staví pokrytecky. Noviny obsahují velice tlusté přílohy se smutečními oznámeními, ale nikdy tam nikdo nepřizná, ţe mladí lidé umírají na AIDS. Většinou píší tubera nebo náhlá příhoda. * Kdybyste měla Afriku charakterizovat pouze několika slovy, která by to byla? Na Africe mi připadá uchvacující její drsnost, tvrdost a nesmiřitelnost. Pokud skutečně chcete přeţít, člověk musí ze sebe vydolovat do nejlepší, aby v prostředí důstojně fungoval. * Jak se na vás dívají tamní obyvatelé? Berou vás? Pro tamní obyvatele jsem běloška. Nerozlišují, zda jsem mladá, krásná, ošklivá, prostě jsem pro ně běloška, a tudíţ příleţitost. Něco jako chodící peněţenka nebo vstupenka do jiného světa. Takţe lidé na ulici se mne snaţí oslovit, ale já neodpovídám, protoţe vím, ţe to nemyslí upřímně, ţe jim nejde o navázání přátelství, ale ţe jim o něco jde, tedy snaţí se ze mě vytáhnout peníze. Jinak ale jako blondýna zaţívám paradoxní situace kvůli vztahu Afričanů k albínům, v některých kulturách slouţí částí těla albínů k bílé magii, u jiných kmenů k černé magii. Jednou mi někdo proto na koncertě násilím v nestřeţeném okamţiku noţem odřízl chuchvalec mých blonďatých vlasů. * Jaký byl váš nej africký záţitek? Co vás zasáhlo u srdce? Nej afrických záţitků mám hodně a je těţké je uspořádat. Mezi negativní patří moje přepadení v Keni, kdy jsem kvůli malé hotovosti byla brutálně přepadena, přišla jsem o několik předních zubů, měla jsem sedřenou kůţi z tváře a utrpěla jsem otřes mozku. Nikdy jsem ale po tomto záţitku nepřemýšlela, ţe bych měla Afriku opustit. Podle mne to byla daň z přidané hodnoty - čím krásnější prostředí je, tím větší daň musíte za pobyt v něm zaplatit. Mezi nejkrásnější záţitky patří narození dcery Kateřiny v Zimbabwe, výšlap na Kilimandţáro i Mount Kenya, pozorování migrace milionů pakoní v Keni, pobyt s horskými gorilami ve Rwandě, expedice na Pobřeţí koster v Namibii. Mohla bych pokračovat, seznam je nekonečný… * Jste autorkou ţivotopisu Joy Adamsonové Setkání se smrtí. Proč zrovna Joy Adamsonová? Jiţ jsem zmínila, ţe právě díky Joy Adamsonové jsem se dostala do Afriky. Hned, jak jsem vkročila na africkou půdu, pocítila jsem k ní velkou vděčnost, ţe právě díky ní jsem se dostala do Afriky, a okamţitě jsem připravila sérii výstav, která běţela v národních parcích, jejichţ zaloţení Joy finančně podpořila. Postupně mě během výstav začali oslovovat lidé, kteří Joy Adamsonovou osobně znali a začali mi vykládat příběhy, nosit její deníky, šaty, fotografie. Postupně se přede mnou začal vynořovat obraz ţeny – sveřepé, talentované, cílevědomé osobnosti, která současně trpěla velkými citovými problémy – a na vině bylo právě její nešťastné dětství strávené na Opavsku. Začala jsem jezdit na víkendy do jejího bývalého keňského domu na břehu jezera Naivaša, který slouţí současně jako její muzeum i archív, a hodiny a hodiny jsem trávila pročítáním všech dostupných materiálů. V této chvíli jsem ani nemyslela na to, ţe bych o ní mohla napsat knihu. Ta touha mne přepadla aţ po návratu do České republiky, kdy mne přepadl tak silný stesk po Keni, ţe jsem si jej snaţila vyléčit psaním knihy. * Neuvaţujete o návratu do vlasti, resp. přímo do Opavy? Můj návrat do vlasti je definován mým kontraktem. Mé vyslání v Namibii končí v roce 2015. Co bude dál, to si netroufám odhadnout, ale samozřejmě dříve či později se zase vrátím zpět do České republiky, třeba i do Opavy. Zuzana Beranová Narodila se v roce 1971 v Opavě. Studovala na opavském gymnáziu a poté obor publicistika a sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po studiu pracovala od roku 1995 do roku 2000 jako redaktorka MF DNES. Po absolvování Diplomatické akademie MZV ČR odcestovala do Keni jako konzulka, tuto funkci zastávala do roku 2005. Poté rok působila na Tiskovém odboru Ministerstva zahraničních věcí jako Plné znění zpráv


vedoucí oddělení internetové prezentace. V roce 2006 odešla na mateřskou dovolenou. Po návratu z ní pracovala od roku 2008 do roku 2011 na Velvyslanectví České republiky v Zimbabwe jako zástupkyně velvyslance. V současné době je zástupkyní velvyslance a vedoucí politické sekce Delegace Evropské unie v Namibii. Foto autor| Foto: Petra Trombalová _

Staňte se třeba... REPORTÉREM TISKOVÝM MLUVČÍM EDITOREM 26.8.2013

Blesk

str. 02

Téma_

_ Mediální svět je tak lákavý. Psát pro miliony lidí, točit reportáţe, vymýšlet reklamu, tvořit zajímavé stránky na internetu. Ale jak se k tomu dostat? Jak získat zkušenosti, kontakty, naučit se způsobu práce… Jedna skvělá moţnost tu je - AKADEMIE ŢURNALISTIKY A NOVÝCH MÉDIÍ! Jde o společný vzdělávací projekt PB - Vyšší odborné školy a Střední školy managementu a vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, pod které patří i deník Blesk. Akademie zahájila svou činnost v pondělí 12. srpna. Během několika málo dnů zaregistrovala Akademie jiţ přes pět desítek uchazečů o studium. Ale šanci ke studiu zajímavého oboru máte i vy. Co kandidáty ohledně Akademie zajímá nejvíce? Je studium nějak omezeno věkem? Berete ke studiu pouze letošní maturanty? Studium na vyšší odborné škole není omezeno věkovou hranicí, uchazeč pouze musí mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. V denním studiu, ale zejména v kombinované formě vzdělávání, studují často i zkušení pracovníci z firem, kteří si studiem rozšiřují svou kvalifi kaci. Existují i takové případy, kdy v různých vzdělávacích programech studují jak rodiče, tak i jejich děti. Co kdyţ jsem nestihl přijímací řízení 21. srpna, mám ještě šanci dostat se na Akademii? Máme vyčleněnou kapacitu pro další přijímací řízení, které bude probíhat jiţ na základě individuální dohody do naplnění kapacity oboru. Jak a kde probíhá praxe? A kolik času na ní strávím? V případě denního studia vás kaţdé dva týdny čeká povinná čtyřhodinová praxe, v posledním ročníku pak ještě navíc souvislá třítýdenní praxe. V kombinovaném studiu je zařazena odborná praxe vţdy 5 dní v kaţdém semestru. V průběhu studia budete postupně pracovat ve všech multimediálních integrovaných newsroomech (IN) vydavatelství Ringier Axel Springer - IN deníků Blesk a Aha!, IN deníku Sport, IN časopisů značky Blesk, IN časopisu Refl ex a ABC, IN motoristických titulů. Kromě toho projdete praxí také v backoffi ce odděleních vydavatelství - marketingu a PR, výrobě, distribuci a inzerci. Jaké technologie budeme v Akademii pouţívat? Jde mi o praktické dovednosti. V rámci studia Akademie ţurnalistiky a nových médií se naučíte pracovat s fotoaparátem, kamerou a mikrofonem, seznámíte se s programy pro úpravu snímků a se střihovými, zvukovými a trikovými editory či animačním softwarem. Budete také ovládat programy pro tvorbu layoutu tištěných a internetových médií a mobilních aplikací. Mám ukončenou univerzitu, ale zaujala mě Akademie ţurnalistiky a nových médií, mohu u vás ještě studovat? Samozřejmě ano. Často se stává, ţe i v jiných vzdělávacích programech studují absolventi vysokých škol a často i v denním studiu. Není také výjimkou, ţe studenti souběţně studují na vyšší odborné škole a další vysoké škole. Výhodou absolventů vyšší odborné školy je profesně zaměřené studium a dlouhodobá odborná praxe, kterou často zaměstnavatelé od absolventů poţadují. Mohu ještě podat přihlášku ke studiu? Jistě, přihláška je ke staţení na www. pbvos.cz a můţete ji poslat emailem na studijní@pbvos.cz. Chtěla bych se stát moderátorkou v televizi. Jak mi můţe Akademie pomoci? V teoretické rovině vás seznámíme s různými moderovanými formáty a přípravou moderátorských textů. Z praktického hlediska si osvojíte základy rétoriky, mluvenou řeč, práci s hlasem, naučíte se ovládat nonverbální komunikaci, řeč těla, mimiku a výraz, budete umět pracovat s modulací hlasu, hlasitostí, rytmem a akcentem. Plné znění zpráv


Současně získáte trénink zvládání trémy, vystupování před kamerou a naučíte se reagovat i na nečekané či krizové situace. Neudělal jsem část maturitní zkoušky - matematiku -a budu ji skládat aţ v září. Existuje nějaká moţnost, jak bych i přesto mohl začít třeba se zpoţděním na Akademii studovat uţ ve školním roce 2013/14? A učí se matematika i u vás? Matematiku ve studijním programu Akademie ţurnalistiky a nových médií nenajdete. Na základě dlouholetých zkušeností jsme si dobře vědomi faktu, ţe řada i velmi nadaných studentů skládá část maturity aţ v září, často například ze zdravotních důvodů. Dáváme proto také těmto uchazečům šanci podat přihlášku a absolvovat přijímací řízení. Řádným studentem se ale stanete teprve tehdy, aţ úspěšně sloţíte maturitní zkoušku, přičemţ nejpozdější termín pro přijetí je 30. září. Jak se liší studium na Akademii od bakalářských programů, jako je například FSV UK? Studium u nás klade důraz na velké sepětí teorie a praxe. Jedná se svým způsobem o jedinečný vzdělávací program, který studentům nabízí praxi všech činností vydavatelského domu, navíc nadnárodního charakteru. Bakalářské programy se zabývají více vědeckým zkoumáním médií. V neposlední řadě se program výrazněji zaměřuje na nová média. Foto popis| _

Váţená Rado České televize, 26.8.2013

denikreferendum.cz str. 00 Apolena Rychlíková_

Názory_

ČT odvysílala v sobotu reportáţ z protiromského pochodu s řadou učebnicově problematických rysů. Skupina lidí se na ně rozhodla poukázat v otevřením dopise. Stíţnost podepsalo během jediného dne přes 400 osob, další se stále hlásí. Otevřený dopis Radě České televize ve věci reportáţe v pořadu Události v regionech ze dne 24. 8. 2013 26. 8. 2013, Praha Váţená Rado České televize, Váţený pane Milane Uhde, předsedo Rady, obracíme se na vás, abychom si stěţovali na reportáţ odvysílanou 24. srpna 2013 v pořadu Události v regionech, která měla pojednávat o průběhu protiromských pochodů v několika českých městech. Jak jistě víte, v poslední době vlivem několika faktorů – například vleklé ekonomické recese, rostoucí nezaměstnanosti, plošného zdraţování a zvětšujících se sociálních nerovností – vzrůstá frustrace velké části naší společnosti. Jedním z nejhorších projevů této frustrace je snaha hledat viníky, ukazovat na ně prstem, ba dokonce se je i snaţit trestat. Kdo je u nás nejčastěji označován za viníka, to je známá věc. Obětním beránkem veškeré celospolečenské deprivace jsou Romové. V několika uplynulých týdnech jsme byli svědky opakujících se pochodů proti Romům, a to v různých městech naší republiky. 24. srpna. 2013 se uskutečnily dlouho plánované pochody hned v několika městech současně. Jejich cílem bylo mimo jiné i dezorientovat a paralyzovat policii, či občanské aktivisty natolik, aby mohlo dojít v některém z měst k reálnému střetu s romskou minoritou. Nejhorší situace nastala v Ostravě, kde agresivita a touha po lynči romských spoluobčanů nabrala rychlý spád ve chvíli, kdy se část pochodu vydala jinou neţ původně plánovanou trasou. Radikálové zde za hlasité podpory některých dalších obyvatel Ostravy zaútočili na městkou část obydlenou především Romy. Dětmi, ţenami, důchodci, prostě celými rodinami. Částečně díky aktivitě Policie ČR, částečně však i díky náhodě, řekněme spíše štěstí, neskončil celý incident ničím váţnějším, neţ kamením rozbitými okny, převrácenými popelnicemi, vyraţenými dveřmi a podobně. Plné znění zpráv


Česká televize odvysílala v 18:00 o tomto pochodu reportáţ. Jiţ její začátek, se nesl v nepřijatelně zavádějícím duchu, jako by se jednalo o střet dvou názorových proudů (Romové a jejich podporovatelé versus radikálové a „obyčejní lidé―), který ale vůbec nenastal, jelikoţ tu jasně byla strana útočící (pořadatelé protiromských pochodů) a strana napadená (Romové a jejich zastánci). Absolutně nepřijatelné ovšem bylo vystoupení hosta Mgr. Jiřího Siostrzonka Ph.D, který byl v pořadu vydávaný za sociologa věnujícího se právě romské problematice. Ten svou řeč uvedl sdělením, ţe nebude „příliš politicky korektní". Nutno dodat, ţe slib dodrţel. Z politické korektnosti udělal v rámci svého výstupu příčinu současných problémů a namísto jakéhokoliv rozboru situace nabídl pouhopouhý populismus a de facto obhajobu téměř do důsledků provedeného lynče. Doslova řekl: „Víte, vţdycky, kdyţ slyšíte takové ty politicky korektní řeči – Kocába a spol., ţe je to nefér a podobně, kdyţ se jich zeptáte, kdo z nich by bydlel například v panelovém domě, který je obydlen romskými obyvateli, tak bych chtěl vědět, kdo by to ve skutečnosti udělal. A to je ta nepravda, to je ta faleš, na kterou si hrajeme, a bohuţel se to vrací proti nám." Jedná se o tupé reprodukování necivilizovaných předsudků a stereotypů, jemuţ se navíc dodává punc odbornosti neobhajitelnou charakteristikou mluvčího jako „sociologa‖. V prvé řadě je tedy nutné zpochybnit výběr pana Siostrzonka jakoţto sociologa vyjadřujícího se k projevům rasové nenávisti – podobným tématům se absolutně nevěnuje. Jeho současným působištěm je Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde sice přednáší vizuální sociologii a základy sociologie a psychologie umění, ale kvalifikaci k odbornému vyjadřování se k problematice souţití s menšinami, extremismu nebo sociální nerovnosti nemá ani z ţádného z dohledatelných publikačních výstupů. Co je však horší – samotný obsah jeho prohlášení, které bylo v reportáţi vydáváno za fundované, odborně hodnotící, nebylo nijak rozporováno (například obětí pochodu), coţ mu dalo absolutní platnost. Hlavním poselstvím této reportáţe byla tedy zdánlivě odborně vedená obhajoba útočících rasistů, a to přesně tím typem argumentace, který tu týden co týden ţene lidi do ulic s pokřiky jako „Černé svině― nebo „Čechy Čechům― na rtech, s argumentací ve stylu: „Je to přece jejich vina, vţdyť si za to můţou sami.― V druhé řadě, a to je tím hlavním problémem, se tak tedy dá říct, ţe Česká televize se z hlediska rozboru dnešní situace přiklonila na stranu radikálů, namísto toho, aby referovala o tom, k čemu tyto protiromské pochody vedou - k několika na poslední chvíli odkloněným pokusům o lynč. A to je - bez ohledu na to, stalo - li se tak úmyslně či omylem opravdu hrozné. Ze statutu České televize snad vyplývá, ţe by měla zcela jednoznačně stát proti jakékoliv snaze o nesnášenlivé výpady proti minoritám a stavět se na stranu těch, kteří jsou v rámci společnosti slabí a ohroţení. Při pohledu na současnou situaci absolutně není na místě hrát si na pomyslnou objektivitu nebo vyváţenost – tak bychom mohli skončit u rádobyvyváţených diskusí s popírači holocaustu. Jednoduše: není moţné takto vlastně legitimizovat počínání lidí, kteří jasně narušují demokratický ráz naší republiky a otevřeně se snaţí o likvidaci určité skupiny jejích obyvatel. Proto i výběr odborníků musí odpovídat demokratickému charakteru média a jeho hodnotám. Váţená Rado České televize, váţený pane předsedo, obracíme se na vás a doufáme, ţe nám podáte vysvětlení. Ještě více však doufáme, ţe přijmete opatření, která zaručí, ţe se podobná situace jiţ nebude opakovat. (k dopisu si dovolíme přiloţit i odkaz na článek jednoho ze signatářů dopisu, sociologa Pavla Pospěcha, který uveřejnil krátce po shlédnutí reportáţe) S pozdravem a poděkováním, Za správnost: Apolena Rychlíková, dokumentaristka, Praha Podepsáni: Ivo Bystřičan , dokumentarista a dramaturg, Praha Jakub Patočka, šéfredaktor Deníku referendum, sociolog Brno Tereza Reichová, dokumentaristka, Praha Hynek Štetka Reich, typograf a grafik, Praha Plné znění zpráv


Luboš Pavlovič (LP Fish), šéfredaktor časopisu Ţivel, Praha Viktor Portel, dokumentarista, Praha Eva Nováková, studentka romistika, aktivistka, Praha David Mencl, střihač, Praha Martina Poliaková, doktorandka FF, Praha Lucie Hyblerová, básnířka a studentka, Praha Vladimír Turner, umělec a filmař, Praha 3 Dana Kantorova, duchodce, Ostrava Jan Gruber, student FF UK, Cheb Richard Cisler, student, , České Budějovice Barbora Šupová, studetka FF, herečka, Praha Anna Pospěch Durnová, socioloţka, Vídeň Pavel Pospěch, politolog, Vídeň Adam Borzič, básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar, Praha František Dryje, šéfredaktor revue Analogon, Praha Lukáš Jiřička, dramaturg, Praha 6 Jan Beránek,ekolog, Amsterdam Kateřina Kňapová, socioloţka, Turnov - Praha Linda Sokačová, socioloţka, Praha Radim Hejduk, student, Praha Markéta Hrbková, překladatelka, Štěchovice Matěj Stropnický, novinář a zástupce starostky MČ Praha 3 Zuzana Lenhartová, studentka sociologie, Přerov Agata Hauserová, zpěvačka, Praha Michael Hauser, filosof, Praha Josef Patočka, student, Brno Martin Freund, student, Brno Martin Kohout, dokumentarista a student sociologie, Praha Anna Stránská, studentka, Staré Město Barbora Matysová, studentka, Praha jonáš zbořil, moderátor čro radio wave, praha Jan Vaněk, student muzikologie, Praha Kristýna Hněvsová, produkční a studentka FF, Praha Barbora Matiášová, studentka, Praha Karel Kouba, šéfredaktor kulturního čtrnáctideníku A2 Jan Bělíček, novinář Tereza Stejskalová, výtvarná kritička Milena Bartlová, Vysokoskolska profesorka, historička umění, Praha Jan Snopek, doktorand sociální antropologie, Praha Pavel Baloun, student historie FF UK, PRaha Václav Krajňanský, student, Zlín Kristýna Kopecká, studentka VŠ, Praha Libor Vodička, teatrolog, Brno, Kunovice Barbora Antonová, OSVČ, Brno Eva Kaličinská, učitelka v Organizaci pro pomoc uprchlíkům Tomáš Mařík, ţivnostník, České Budějovice Jan Krajhanzl, vysokoškolský učitel, Praha Petr Kubala, student (sociologie), Brno Vratislav Dostál, novinář, Brno Michael Beníšek, romista, Praha Michal Šindelář, projektový manaţer, Brno Vladimír Dupkanič, podnikatel, České Budějovice František Černín, řidič autobusu, sociolog, Brno František Marčík, rešeršér a analytik, Praha Zlata Maděřičová, ředitelka Jihomoravské komunitní nadace, Moravská Nová Ves Petr Čáp, ředitel Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity, Praha Antonín Hořčica, správce systému managementu, České Budějovice Michal Pavlásek, Etnologický ústav AV ČR, Brno Anna Jančaříková, OSVČ, Brno Plné znění zpráv


Kateřina Vaňková, IT technik, Ústí n/L Kater?ina Jechová, místostarostka MC? Praha 2, Praha Tatiana Konrádová, studentka VŠ, Praha Dominik Forman, student, Praha Sandra Silná,farářka,Praha Iva Fričarová, úřednice MV ČR, Praha Roman Tyller, kuchař, Rybitví Alţběta Medková, redaktorka, Praha Vladimír Trojan, publicista, osobní asistent, Praha Magdalena Dostálová, studentka, Jílové u Prahy Jan Chromý, VŠ pedagog, Praha Marta Harasimowicz, knihovnice a divadelní kritička, Praha Jiří Guth, ekolog, Borovany Aleš Čermák, umělec, Praha Jan Sládek, sociolog, VŠ pedagog na FF UK Dagmar Daňková, učitelka, Otrokovice Jana Veselá, švadlena, Kroměříţ Pavel Borecký, doktorský student etnologie ZČU, Praha Petr Machálek, konzultant, bývalý ředitel Hnutí DUHA Jan Látal, dokumentarista a umělec, Praha Martin Vrba, student VŠ, Brno Bohuslav Binka, vedoucí Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno Monika Jägerová, studentka, Praha Anna Tausingerová, student, Praha Mariana Bočková, učitelka, Brno Jan Zilzer (Kopecký),důchodce, Praha Michal Hořejší, bohemista, Praha Lukáš Houdek, romista a fotograf, PRaha Miriam Kanioková, studentka sociologie,Brno Libuše Tausingerová, Praha Irena Tausingerová, učitelka, Praha Michaela Berkovičová, student, Praha Lucie Galčanová, socioloţka, výzkumná pracovnice FSS MU, Brno Michal Šindelář, projektový manaţer Nakoleon.cz, Brno Vaclav Walach, student VS, Brno Viktor Elšík, univerzitní pedagog, Praha Sára Vidímová, studentka, Praha Josef Šmída, úředník, Praha Matyáš Kracík, architekt, památkář, Praha Roman Čerbák, inţenýr architekt, Brno Hana Rambousková, studentka sociologie na FSV UK, Praha Tomáš Fiala, odoborný asistent VŠ, Praha Vladimír Kokolia, malíř, profesor a prorektor AVU v Praze Jakub Vrba - student - Praha Lukáš Senft student FAMU, Skalice Věra Nováková, státní zástupkyně, Jablonec nad Nisou Tomáš Sýkora, student FIT ČVUT, Praha Mariana Otterová, MD, Praha Jan Skovajsa, student DAMU, Praha Bohumil Čáp, dělník, Praha Martin Hůla, hudebník a grafik, Praha Vladimír Hrouda, instruktor lyţování, Jilemnice Jan Novák, odborný referent, Praha Katerina Vrablikova, politolozka, University of Mannheim Milena Černá, tajemnice, Praha Adam Rut, reţisér, student, Praha Tomáš Ulrich, učitel, Brno Petra Hlaváčková, kurátorka, Brno Plné znění zpráv


Karel Dolejší, redaktor, Čáslav Ivana Mádrová, OSVČ, Praha Petr Zámečník, dopravní psycholog, výzkumník, Brno Ivana Freiwilligová, výtvarnice , Liberec Jakub Šilar, Geofyzik, Praha Adam Majer, invalidní důchodce, Praha Martina Gabrielová, office manager, Plzeň Radek Kubala, Student, Horní Těrlicko Tadeáš Polák, student UK, Praha Jana Hrušková, studentka, Praha Klára Kubíčková, novinářka, Brno Jan Böhm, OSVČ, Praha Irena Moudrá Wünschová lékařka, Ústí nad Labem Pavel Trtílek, dramatik a pedagog Jamu, Brno Jana Hrušková, učitelka, Brno Jan Pešl, student, Brno Markéta Sergejko, překladatelka, Náchod Andrea Cerqueirová, novinářka, Praha Zuzana Adler Janák, OSVČ, Praha Kateřina Škařupová, výzkumnice a doktorandka, Brno Josef Kučera, student (politologie), Praha Šimon Novotný,zdravotnik, Rychnov nad Kneznou Blanka Pscheidtová, překladatelka, Praha Jakub Malý, student Masarykovy univerzity, Jeseník Jana S. Kristoforyova, lektorka, Brno Selma Muhič Dizdarevič, učitelka, Praha Janusz Konieczny, projektový manaţer, Vendryně Jakub Kutílek, OSVČ, Pardubice Roman Sikora, dramatik, divadelní kritik, Praha Martin Čermák, doktorand ZF JU Č. Budějovice, Pelhřimov Lucie Hemrová, vědecká pracovnice, Plzeň Martina Štruncová, produkční, Praha Oldřich Melski, informatik, Břeclav Jiří Hrebenar, invalidní důchodce, Chomutov občanské sdruţení Konexe Miroslav Kovac o.s.Forum CZ Václav Pecl, dělník, Brno Daniel Soukup, literární vědec a překladatel, Praha Antonín Kostlán, historik, Praha Pavla Spurná, RD, Brno Michal Řeháček, sociální pracovník, Liberec. Barbora Šupová, studentka, Praha. Ladislava Kremličková, redaktorka, Praha. Markéta Hejná, spisovatelka, Praha Štěpán Lohr, sociální pracovník, politolog, Praha Miroslav Jašurek, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, předseda Studentské komory Rady vysokých škol, Praha Jakub Raška, student, Praha Jeroným Janíček, publicista, Praha Jana Lukavská, studentka, Praha 5 Barbora Kleinhamplová, studentka AVU, Praha Tereza Kryšpínová, PR Specialista, Praha Vít Lesák, ekonom, pracovník Agentury pro sociální začleňování, Praha Lenka Vítková, doktorandka AVU, Praha Jaromír Typlt, spisovatel, Nová Paka Ondřej Bělíček, student, Praha Edit Szenassy, antropolozka, Praha/Kampala Martin Prchal, obchodní ředitel, Media-Press, Brno Jakub Vebr, Lektor ekologické výchovy, Poděbrady Plné znění zpráv


Aneţka Chvalová, studentka UK, Praha Janek Rous, AVU, Praha Jan Potměšil, právník, Praha 4 Jana Stráţnická, státní zaměstnanec, Mikulčice Eva Svatoňová, studentka, Poděbrady Tereza Vandrovcová, socioloţka, Praha. Lukáš Likavčan, student filozofie a dobrovolník Hnutí DUHA, Brno Zdeněk Vašek, historik, knihovník Kristýna Andrlová, studentka LL.M. in Human Rights, Conflict and Justice na School of Oriental and African Studies, University of London, Londýn Vojtěch Bárta, divadelní dramaturg a reţisér, Praha. Silvestr Špaček, jazykový korektor, Praha Tereza Freyová, studentka VŠ, Ostrava David Poţivil, Sociální pracovník, Ústí nad Labem Anna Hulačová, studentka AVU, Praha Bronislav Podlaha, antropolog, Litoměřice Miroslava Hakenova, student sociologie, Sobotka Karol Lesný, předseda jihočeské krajské organizace Strany zelených Marta Svobodová, redaktorka, socioloţka, Poděbrady Edvard Sequens, energetický poradce, Borovany Petr Salaba, student AMU, České Budějovice Michal Tétauer, úředník, Bílina Michal Tošner, sociální antropolog, Katedra sociálních věd, FF UPa, Olomouc Hana Malaníková, herečka a moderátorka, studentka DAMU, Praha Hana Kuncová, studentka, Brno Martin Fontan, programator, Praha Stanislav Biler, sociolog dopravy, Brno - Adamov Michael Komm, fyzik, Praha Saša Gr., antikvář, básník - Bystřice n. P. Milan Puška -nespokojený občan,přemýšlející svojí hlavou ,dělník, aktivista ,"cigán" ,Chomutov Johanka Lomová, historička umění, Praha Kateřina Koňaříková, studentka, Praha Štěpán Ripka, doktorand FHS UK, Praha Denisa Sedláčková, doktorská studentka sociologie, Brno Kateřina Drţková, FSV, FAMU, Praha Tomáš Bernhardt, historik, Západočeské muzeum v Plzni Tomáš Samek, univerzitní učitel, Praha Lenka Kubelová, studentka AVU, Praha Anna Voňavková, Senohraby Klára Kalibová, právnička, Praha Isabela Grosseova, umelkyne, Praha Anna Cutychova, student,Praha Miloslav Caňko, literární vědec, Praha Eliška Kubicová, studentka, Praha Kateřina Baňacká, terénní pracovnice, Most Matěj Zlámal, Uherské Hradiště, dělník Jan Cemper, Praha, smluvní přeprava osob Eleni Akritidu, kavárnice, Jeseník Damián Holeček, student, Praha Jan Trnka, biochemik, Praha Milan Vrestal, ekolog, pracovnik lesni materske skolky. Martina Havelková, studentka sociologie, Praha Jakub Dvorský, herní vývojář a salonní sociolog, ČR doc. David Drozd, vysokoškolský pedagog Matouš Bořkovec, koordinátor v neziskovce, Praha Libuše Jarcovjáková, fotografka, Praha Valerie Talacko, překladatelka, Praha Ladislav Toušek, vysokoškolský pedagog, Plzeň Vilém Řiháček, projektant, Brno Plné znění zpráv


Adéla Hořejší, právnička, Praha Michal Louč, sociální antropolog, Poděbrady Martina Kampichler, sociolozka, Brno Filip Cwierz, IT Specialista, sociální antropolog, Brno Ondřej Lukeš, informatik, Benešov Markéta Slunečková, editorka Erik Čipera, Asistence o.s., Praha Tomáš Klášterecký, Sociální pracovník, Brno Michal Jakob, akademický pracovník, Praha David Marx, lékař, vš učitel, Praha Jakub Pejcal, student, Jihlava Markéta Slunečková, editorka, Praha Taťjana Nová, učitelka ZUŠ, Mělník Karolína Rossí, umělkyně, Praha Midori Shiitake, právnička, Praha Kateřina Amiourová, bioranger, Praha Vítek Černík, student Sociální a mediální komunikace/ PRista , Praha Pavla Kupka, učitel, Praha Klára Mergerová, studentka dějin architektury, Praha Svatopluk Bartík, občanský aktivista, PRista, Brno Petr Čech, profesor čínštiny, Praha 3 Hanka Matoušová, bankovní analytička, Praha 8 Andrea Šenkyříková, manazerka a koordinatorka programu v NNO, Praha Michaela Hirtová, sociální pracovnice, Plzeň Jan Hladonik, sociolog, Praha Inka Pibilova, Konzultantka, Praha Tereza Rejšková, učitelka, socioloţka, Praha David Miler, bc., nelékařský zdravotnický pracovník Petr Gocev, student, New Haven Robin Kvapil, divadelní reţisér, dokumentarista, Brno - Praha Petra Havlíková, neziskový sektor, Brno Aneta Höschlová, studentka, Praha Vít Štrobach, historik, Praha Petr Vaněk, manaţer neziskové organizace, Plzeň Jan Martinek, interakční designér, Brno Michal Zlatkovský, Adamov, Adamov Hana Šilarová, filmař - produkční, Praha Jan Němec, vysokoškolský učitel, Praha Václav Prak, projekťák, Havířov Jakub Korda, vysokoškolský pedagog, Olomouc Radoslava Krylová, neziskový sektor, Brno Jan Stejskal, konzultant, Brno Jan Juráš, ekoporadce, Strakonice Helena Zrůstová, právnička a redaktorka, Praha Kamil Marcel Hodáček, spisovatel, Praha 3 Jan Pohořelický, grafik a divadelník, Brno Milan Popelka, scénograf, Brno Iveta Šoulová, pedagoţka, Věšín Michaela Vebrova, studentka, Cheb/Hamilton Daniel Kolský, podnikatel, Praha Tereza Müllerová, vědec, Netolice Marie Hermanova,socialni antrololozka,Praha Lucie Velková, doktorandka historie, FF UJEP, Ústí nad Labem Daniela Paulova,studentka MU,Praha Martin Marek, neprofesionální aktivista, Plzeň Karolína Ryvolová, romistka, t.č. na mateřské dovolené, Praha Josefa Volfová, studentka, Olomouc Ilona Francková, pedagog, farmaceut, Praha Michal Kubina, sociální pracovník, Ostrava Plné znění zpráv


Monika Wawrová, administrativa, České Budějovice Filip Viták, student, Blatná Jan Anderle, učitel, Plzeň Zuzana Kollárovitsová, rodičovská / lokální konzultantka Agentury pro sociální začleňování Jan Lejsek, nezaměstnaný, Nymburk Jiří Honiss, výpravčí, Mazelov Ondrej Zajic, IT koznultant, LFS František Kostlán, publicista, Praha Veronika Rybová, učitelka, Plzeň Martin Kabat, Fotograf, Praha Hana Blaţková, student, Praha Pavel Kubu, lekar, Praha 10 Alţběta Nováková, student, Chotěboř Tomáš Diviák, student, Litoměřice Jana Kliková, studentka, Plzeň Petra Cechova, produkcni, Praha Jiří Kučera, právník, Praha Marketa Ferraiuolo, malířka, Plzen Jakob Wilke, student, Praha Eliška Bucvanová, lektorka, Praha Ondřej Císař, sociolog, Praha Jiří Vebr, volnomyšlenkář, Hradec Králové Petr Bittner, student, Brno Klára Hodačová, studentka, Brno Robin Ujfaluši, Vysokoškolský pedagog, Praha Jan Halámka, právník, Plzeň Silvestra Chnápková, keramička Marcela Macháčová, prodavačka ve zdravé výţivě, Brno Marcela Macháčová st., zaměstnanec úklidové firmy, Horní Moštěnice Zyad Yassin, recepční, Praha Jana F. Valdrová, lingvistka, České Budějovice Veronika Němcová, studentka, Praha Lukáš Rous, editor, Bel Mondo Jitka Čechurová, MD, Praha Petr Patočka, Analytik, Praha Martina Ševčíková, Blansko, básnířka Linda Tesařová, balkanistka a product manager, Brno Jiří X. Doleţal, novinář, Praha 6 Helena Pirnerová, PR, Unhošť Tomáš Kočnar, biolog, Praha 6 Nicol Staňková, studentka, Brno Jan Širůček, psycholog, Brno Tereza Cajthamlová, studentka, Dobroměřice Magdalena Kvasničková, studentka, Říčany Eva Karhanová, Florencie - Itálie Martin Pfann, student romistiky, Mělník Václav Blabolil, OSVČ, Trojovice Jan Karabina, student, Praha Vítězslav Lounek, student, Brno Daniela Retková, Centrum současného umění DOX, Praha Vojtěch Vrobel, student, Horní Bříza Petra Stastna, prekladatelka, Praha Marie Hodinářová, OSVČ, Praha 6 Klaus Mike Hübner, učitel, Jihlava Patricia Talacko, scénografka, Praha Marek Přikryl, architekt, Praha Jiří Pykal, manaţer, Telč Karel Majer, student, Čelákovice Jan Kovanda, student, Praha 6 Plné znění zpráv


Roman Scholz, Mechanik Seřizovač CNC, Brno Antonín Baudyš, astrolog, trvalý pobyt Praha 6 Karel Piorecky. Literarni historik. Praha Pavel Sterec, student, Praha Boleslav Březovský, expert a DJ, Brno Kristýna Mikulová, studentka, Brno Jana Fuhrmannová, studentka, Brno Jiri Pilip, student, Praha Michal Ţurovec, nikdo, Brno Marie Kvapilová, student FF, Brno Ondřej Ţikovský, truhlář,Praha Jan Černý, doktorand filosofie, Praha Mariana Singer, právník, Praha Ida Čapounová, architektka, Jablonec nad Nisou Marketa Kovarova, PR, Jihlava Petr Náhlík, projektový manaţer, Plzeň Petr Stárek, zahradník, Ostopovice Jana Fuhrmannová, studentka, Brno Lucie Bittalová, lektorka Aj, Praha 10 Jaroslav Fiala, politolog a vysokoškolský pedagog, Praha David Šeterle, vedoucí nákupu, Praha Martin Hejčl, zubař, Londýn Rudolf Vévoda, historik, Praha Ondřej Černý, student, Praha Vojtěch Franče, lektor, Praha Markéta Vinkelhoferová, pracovnice v neziskovém sektoru, Praha Adam Ondráček, media & public relations, Praha Monika Říhová, České Budějovice Andrea Demek, učitelka, Brno Matěj Strnad, umělec, Praha Lukáš Matoška,šéfredaktor měsíčníku Solidarita, Praha Ondřej Liška, předseda SZ - politik, Praha Adéla Gálová, překladatelka, Praha Michaela Vodová, zdravotne-socialni pracovnik, Jihlava Jana Němcová, sociální pracovnice, Praha Jakub Mencl, advokat, Praha Pavla Vaculiková, výtvarnice, lektorka, Český Krumlov Vladimír Hrubeš, DTP grafik, Hradec Králové Jakub Grygar, sociální antropolog, Praha Iveta Kokyová, teréní sociální pracovnice MMHK, Hradec Králové Václav Drozd, student, Praha Petra Masopust Sachova, advokatka, Praha Tomas Ryska, socialni antropolog, ekonom, Brno Michael Polák, student, Praha Ondřej Valtus, student, Vyškov Iva Jakesova, kuchař, Praha Honza Neugebauer, student, Lednice Karel Chlouba, student, Praha Daniel Rampáček, student, Břeclav Andrea Pekárková, umělec, Praha Vojtěch Albert Borek, výzkumný pracovník, Praha Amage DeLarge, audionakladatel, Praha Ivana Königsmarková, porodní asistentka, Praha Kateřina Tkáčová, studentka, Nová Role FRANTIŠEK LACKO ,SANITÁŘ ,PRAHA Markéta Hajská, sociální antropoloţka. Praha Svatava Morávková, redaktorka, Brno Kateřina Vickers, drogova poradkyně, Mnichov Tereza Rousová, studentka, Praha Plné znění zpráv


Vlastislav Trubač, dramaturg kina Varšava + odborný prodejce, Liberec Pavel Novotný, starosta obce Michalovice Kateřina Špičáková, studentka, novinářka, Brno Marie Štindlová, studentka, Praha Selma Hamdi, absolventka UK, Praha Michal Kudrnáč, projektový manaţer, Náchod Hana Nováková, indoloţka, etnozooloţka, dokumentaristka, Praha Darina Alster,vizuální umělkyně a pedagozka, Praha Halka Třešňáková, herečka a choreografka,a Praha Daniel Šváb, herec, Praha Eliška Kolářová, studentka, Plzeň Ivan Petrúšek, student, Praha Petra Jelečková, interaktivní média, Třebíč Ondřej havelka, osvč, praha Tomáš Čada, redaktor literárně-kulturního časopisu, Jihlava Zuzana Candigliota, právnička, Brno Liza Zima Urbanova, manazerka kulturniho casopisu, Praha Daniel Šváb, herec, Praha Marta Kačorová, výtvarnice, animátorka, Šenov Magdalena Pscheidtová, osvč, Praha Andrea Stašková, studentka, Plzeň Hana Urbanova, na rodicovske dovolene, Praha Kryštof Tietz, student, Praha Petr Kouřil, výzkumný pracovník, Brno

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/16263-vazena-rado-ceske-televize _

Jen polovina lidí ví, koho volit 26.8.2013

Respekt str. 38 Rozhovor_ MAREK ŠVEHLA_

S Danielem Prokopem o Česku před volbami, předvolebních průzkumech a tom, kdo se má obávat Klause Obvykle platí, ţe čím je demokracie starší, tím je rozhodování voličů přehlednější. Politické strany kaţdý zná, ví, co slibují a jak chtějí sliby prosazovat. Politická mapa Česka před volbami do sněmovny však přehledností neoplývá. ODS hledá novou tvář a ani u ČSSD nevíme, jak se změní pod novým „vedením― Miloše Zemana. O místa v parlamentu se hlásí nové strany, o nichţ víme ještě méně. Jedním z lidí, kteří mohou orientaci v předvolebním Česku usnadnit, je sociolog Daniel Prokop. * Je podle vás vítězství levice v předčasných volbách jisté? Řekl bych, ţe vítězství ČSSD je hodně pravděpodobné. Není ale samozřejmě jisté, jak výrazné bude, a o to se v těchto volbách hraje. * Podle čeho se vlastně budou lidé při hlasování pro levici rozhodovat? Jsou to důsledky krize, skandály, nebo únava z dlouhé vlády pravice? Dělali jsme výzkum pro Českou televizi ještě před pádem Nečasovy vlády a tam se ukazovalo, ţe v motivech rozhodování převládají socioekonomické části programu. A kdyţ jsme se zeptali lidí, jaké první kroky by měla nová vláda udělat, tak kromě boje s korupcí tam vyšla nezaměstnanost, boj proti růstu cen, změna politiky vůči důchodcům, změna sociální politiky. Výzkum byl dělán tak, ţe lidé neměli předem narýsované odpovědi, prostě říkali maximum věcí svými slovy a my jsme to potom četli a rekódovali. Takţe jsme jim nic nepodsouvali a stejně z odpovědí vyplývaly socioekonomické motivace. Otázkou je, jestli to teď trochu změní vládní krize, protoţe platí, ţe příchod úřednické vlády volební situaci trochu neutralizuje. Jako by se začínalo od Plné znění zpráv


znovu - výhrady vůči vládě uţ nemusejí být hlavním příběhem voleb. To se stalo za Fischerovy vlády. Ale současné mezidobí je nepoměrně kratší. * Často se říká, ţe volby rozhodnou Zemanovi voliči. Co o nich vlastně víme? Náš průzkum ve volebních dnech ukázal, ţe drtivá většina lidí, kteří volili Zemana, říkala, ţe svojí volbou chtějí vyjádřit stanovisko vůči vládě. To byla velká část jejich motivace. Také se potvrdilo, ţe jádrovými voliči Zemana jsou nejčastěji lidé z menších obcí, niţších příjmových kategorií, ekonomicky neaktivní. Tito lidé ho podporují napříč výzkumy, takřka bez ohledu na to, jaké jsou jeho kroky. Jde často o lidi, kteří jsou imunní vůči tradičním médiím, tedy hlavně tisku. Nedůvěřují mu a navíc ho přestávají číst. * Všechen tisk? Nebo bulvár čtou? Bulvár je výjimka, ale právě ten proti Zemanovi tak silně nevystupuje. Ale v posledním roce se i některá bulvární média prodávají méně kvůli poklesu zájmu u této chudší části obyvatel. Kdyţ se podíváte na data z Českého statistického úřadu, tak v této skupině nastalo v posledních třech letech dost výrazné šetření v oblasti nákladů na rekreaci a na tisk. Ještě v roce 2008 vydávala celá populace zhruba stejné procento svých nákladů na rekreaci i noviny a knihy. Dnes na to chudší lidé vydávají výrazně menší procento neţ bohatí. Takţe tito lidé nečtou média, která brojí proti Zemanovi. Navíc ona pro ně nejsou autoritou. Nezajímá je příliš popis toho, jak netradičně zachází s prezidentskou mocí. Vadí jim růst cen, bojí se nezaměstnanosti, vadí jim jevy jako exekuce. Ovlivnit tyto lidi tedy do určité míry znamená zaměřit se na popis a moţné řešení témat, která povaţují za důleţitá. Přijde mi, ţe Zemanovi „praţští kritici― se často zaměřují na důsledky a jak Zemana zastavit změnou ústavy a podobně. Uţ méně často se zabývají důvody jeho podpory a legitimity. * Analýza Zemanova chování a jeho kritika tedy nemají na jeho voliče vliv? Mají vliv na ještě větší pokles důvěry v Zemana u lidí, kteří mu stejně příliš nedůvěřovali, a malý vliv na tu část veřejnosti, která ho silně podporuje. Tudíţ je to jakási polarizace názoru na Zemana, ale rozhodně ne výrazné oslabení jeho podpory u lidí, kteří jej podporují z důvodu nějakých frustrací nebo naprosté nedůvěry v politickou scénu. * Platí tedy, ţe dnešní levicoví voliči jsou především lidé, kteří utrpěli ekonomickou krizí? Je tam jasná souvislost mezi hodnocením vlastní ţivotní úrovně a volbou. Ze statistických údajů vyplývá zajímavá věc: díky tomu, ţe rostly především ceny potravin, náklady na bydlení a na zdraví, tak v rozmezí let 2008 a 2012 mělo spodních čtyřicet procent populace nesrovnatelně rychlejší inflaci neţ zbytek. Nenápadně chudnou a nerovnosti ve společnosti se zvyšují. Třeba u důchodců je inflace 1,5násobně rychlejší neţ u průměrného Čecha. A kdyţ vezmu těchto spodních čtyřicet procent, která jsou rozdělena mezi ekonomicky neaktivními a nízkopříjmovými zaměstnanci, tak tam byla volba Zemana většinová, zhruba dvoutřetinová. Tito lidé, kteří táhnou podporu Zemana, byli více i pro Rusnokovu vládu. A v politických prioritách uvádějí právě socioekonomické věci - nezaměstnanost, růst cen, sociální politiku. Ale abych nevykládal rozhodování voličů pouze ekonomicky: i mezi chudšími lidmi s rostoucím vzděláním rostla i šance, ţe budou volit Schwarzenberga. Takţe nejde jen o ekonomiku, ale také v jakém prostředí se člověk pohybuje. Jde o kombinovaný vliv habitu, kde člověk ţije, v jaké společnosti se nachází a jakou má ekonomickou situaci. * Dá se tedy očekávat, ţe sněmovní volby, které nás teď čekají, se budou víceméně odehrávat na shodném půdorysu jako prezidentské volby? Zatím to tak vypadá. Klaus můţe ODS zatopit * V prezidentských volbách byla značně vyhrocená situace. Dá se čekat, ţe se to bude nyní opakovat? Dá se to očekávat. Levice je motivovaná a i pravice se bude snaţit přivést své vlaţnější voliče k volbám. A toho můţe dosáhnout tím, ţe bude volby interpretovat jako hlasování proti Zemanovi a levici. * Do jaké míry jsme vůbec uţ teď schopni předvídat výsledky předčasných voleb? Plné znění zpráv


Jsem k tomu spíše skeptický. Z výzkumu nám vychází, ţe dnes asi jen polovina voličů, kteří avizují účast, si je výběrem strany jistá. Ta druhá polovina můţe změnit názory i v rámci týdnů, coţ je hodně rychle. Proto také modely, které jsou sbírány měsíc před volbami, zpravidla v Česku „nevycházejí―. I v prvním kole prezidentské volby se masivní mnoţství lidí rozhodlo pro volbu Schwarzenberga nebo Dienstbiera aţ v posledních čtrnácti dnech. * Co ovlivnilo jejich rozhodování? Velkou roli u těchhle nezakotvených voličů hrají kampaně, osobnosti, výkony v debatách a často i strategická volba - tedy např. volit někoho, kdo má šanci na vstup do sněmovny. Je tam i část voličů, kteří se rozhodují velmi impulzivně, třeba v posledním dni. Ti dost často volili strany jako Suverenita, která najednou v poslední chvíli získává docela dost voličů. * Proč zrovna Suverenita? Je to strana trochu mimo establishment -tedy sympatická lidem, kteří nemají rádi hlavní strany. Staví na mediálně silném lídrovi a má téma, které je srozumitelné i bez dlouhého studování programů a zamýšlení. * Kolik lidí se rozhoduje napříč levicí a pravicí? Při prezentování výzkumů to vypadá, jako kdyţ se voliči přelévají od levice k pravici a naopak, ale takových lidí je naprosté minimum. Většina voličů se rozhoduje mezi tradiční stranou, dejme tomu na levici, nějakou levicovou či středovou alternativou a neúčastí u voleb. To samé platí i napravo. * Patří tam i nové strany? Nemáme moc volebních modelů zaloţených na úplně aktuálních datech. Ze starších dat vyplývá, ţe lidí, kteří se spontánně přihlásili k ANO 2011 nebo Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, zatím moc není. Poměrně dost velká část lidí je ale má v nějakém širším spektru zvaţovaných stran. Takţe poměrně velký potenciál těchto stran existuje. * Z průzkumů zatím vychází, ţe pravici, tedy TOP 09 a ODS, podporuje něco málo přes dvacet procent voličů. Je vůbec reálné, aby nakonec ve volbách získaly tak málo vzhledem k tomu, ţe v minulosti měly vţdy poměrně dost věrných voličů? V roce 2006 měla ODS kolem 35 procent. V roce 2010 měly dohromady ODS s TOP 09 37 procent. Teď mohou výrazně klesnout, musely by se ale stát dvě věci: zaprvé by část voličů pravice musela utéci k novým, třeba populistickým stranám a zadruhé by u sympatizantů pravice musela klesnout volební účast. I fiasko pravice v posledních krajských volbách bylo dáno právě tím, ţe klesla účast pravicových voličů, nikoli tím, ţe by se objevily zástupy nových levicových voličů. * Dá se vzhledem k nynějšímu rozpoloţení pravicových voličů očekávat, ţe ve větším mnoţství nepřijdou k volbám? Dnes by to tak do jisté míry bylo - účastí si je jisto přes 80 procent lidí, kteří v roce 2010 volili levici, a jen okolo dvou třetin z těch, kteří volili pravici. Máme tady dosti neodhadnutelný segment mladších lidí ve věku zhruba do třiceti let. Ti v Česku buď volí pravici, nějaké nové strany, nebo nechodí k volbám. Minule tito lidé hodně volili Věci veřejné. V Německu stáli za úspěchem Pirátské strany. V Polsku dostali do parlamentu proticírkevní Palikotovo hnutí. V těchto volbách bude hodně záleţet i na nich. Pro výzkumy jsou značně neznámou, nejhůře predikovatelnou skupinou, protoţe se často rozhodují na poslední chvíli a nejsou nijak stranicky zakotveni. * Jak víme, malé strany v minulých letech nijak zvlášť neexcelovaly - ať uţ to byli zelení nebo Věci veřejné. Nedávají voliči tuto zkušenost v průzkumech nějak najevo? Jak čtu naše výzkumy, v náladách spíše převládá zklamání z velkých stran. Třeba v jednom z výzkumů pro Českou televizi jsme se ptali, nakolik mohou pomoci české politice strany jako ANO 2011 nebo Úsvit přímé demokracie. A nejvíc v ně vkládali naděje lidé, kteří v roce 2010 volili Věci veřejné nebo další malé strany. Mezi těmito lidmi se tedy přízeň novým stranám do jisté míry drţí. Plné znění zpráv


* Proč jsou vlastně voliči zklamaní z velkých stran? Zklamání má dvě sloţky. Jedna je řekněme korupční a druhá ekonomická. Část nedůvěry je daná korupčními skandály a další souvisí s tím, ţe strany se nejsou ochotny zabývat věcmi, které lidi opravdu trápí, například exekucemi, růstem cen, nezaměstnaností a tak dále. * Potom tedy mluvíme spíš o nedůvěře vůči pravici, nebo ne? Hodnocení pravicových stran je horší neţ u levicových stran. Ale část nedůvěry, která je daná korupčními skandály, kulturou hádek atd., se projevuje napříč populací. Voliči vědí, ţe nemá cenu si levicové strany nějak idealizovat. V ČSSD je například velmi málo lidí, kteří by se zabývali třeba exekucemi a snaţili se prosadit razantnější změnu. Takţe ani levicové strany se mnohdy nezabývají reálným řešením problémů lidí natolik, nakolik by měly. * Někdy se píše o tom, ţe by se do parlamentu nemusela dostat ODS. Povaţujete to za reálné? Osobně takovým predikcím nevěřím. ODS vyšla hodně nízko ve výzkumech těsně po rozpadu vlády, kdy výzkumy dávaly lidem na výběr z moţností několika stran. V našem modelu vychází ODS trochu nad deset procent a myslím, ţe zisk okolo 10 procent by byl v tuto chvíli nejpravděpodobnější. Zajímavá věc je, ţe se přeceňuje vliv korupčních kauz na voliče ODS. ODS má nejvíce lidí mezi svými sympatizanty, kteří chápou politiku dejme tomu trochu reálpoliticky nebo i cynicky. Kdyţ jsme se ptali lidí, jestli povaţují za korupci přidělování trafik ve státních a polostátních firmách, tak čtyřicet procent respondentů, kteří v roce 2010 volili ODS, řeklo, ţe to nepovaţuje za korupci, ani kdyţ vše probíhá přímou výměnou za hlasování. Tito lidé jsou dost rezistentní vůči nějakým kauzám, protoţe volí ODS z nějakých jiných důvodů - kvůli ekonomickému programu, jistému euroskepticismu, postoji vůči ekologii nebo ze sentimentu. * Dá se tedy čekat, ţe kdyby se občanským demokratům povedla volební kampaň a dali si do čela důvěryhodné lidi typu bývalého ministra školství Petra Fialy, tak získají výrazněji víc neţ avizovaných osm, deset procent? Kdyby jim vyšla kampaň, kdyby zvolili dobře lídry a kdyby nové strany nebyly přesvědčivé, tak by se ODS mohla klidně dostat k nějakým dvanácti aţ patnácti procentům. Na druhou stranu je ale třeba ještě dodat, ţe právě mezi lidmi sympatizujícími s ODS bylo velmi kriticky vnímáno to, jak při hlasování o důvěře Rusnokově vládě dva poslanci této strany poloţili avizovanou „stojedničku―. Voliči ODS těţce nesou, kdyţ ta strana přestává být schopna prosazovat jejich zájmy. Vnímají to hůř neţ korupční kauzy. Další věcí je otázka, jestli opravdu do voleb výrazně zasáhne Václav Klaus. V obecné populaci nemá moc velkou podporu. V našem výzkumu pro ČT tři čtvrtiny lidí řekly, ţe by se neměl do politiky vracet. Velkou podporu má ale stále mezi tvrdým jádrem ODS, které k němu cítí nějaký sentiment, a mezi lidmi, kteří sympatizují s malými populistickými stranami. Jeho kandidatura či výrazná podpora jiného hnutí by ODS mohla poškodit. Kdyby voličské jádro ODS ztratilo přesvědčení, ţe strana ztratila schopnost je zastupovat, a zároveň by se objevila alternativa v podobě Klause, tak by se mohla i část těchto voličů odklonit jinam. * Pokud jde o mimoparlamentní strany - voliči budou víceméně volit ze dvou nabídek: jednak strany jasně ideologicky vyhraněné, jako jsou zelení a lidovci, a potom strany, které jsou nové a poměrně nečitelné, viz třeba Babišovo ANO 2011. Jaká z těchto dvou skupin je pro voliče přitaţlivější? Těţko říct. Nové strany, zejména ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, zvaţují nejčastěji mladí lidé a ti, kdo i minule volili nové strany. * Zelení jsou ideologicky vyhranění a jejich program je do značné míry nezastupitelný. Nikdo jiný tu tolik nehájí levicově laděný liberalismus. Proč nemají úspěch? I zelení jsou u hodně voličů v širším spektru zvaţovaných stran, takţe bych jejich šance nevylučoval. Připadá mi, ţe hodně lidí, kteří je uvádějí jako volební moţnost, není tak vyhraněno, jak by té straně mělo odpovídat. Hodně lidí vlastně neví, jak zelené vnímat. Pořád tam převládá levicovější křídlo Matěje Stropnického a předsedy Ondřeje Lišky, a zároveň je znovu ve vedení i Martin Bursík, který říká, ţe je pojistkou proti radikalizaci. Takţe ta strana není v celostátním měřítku úplně čitelná. (Minulý pátek Bursík od zelených odešel pozn. red.) Plné znění zpráv


* Jak můţe rozhodování levicových voličů ovlivnit Miloš Zeman? Levicoví voliči obecně mají relativně velkou důvěru v jeho kroky. Ve výzkumech se ukazuje, ţe například pro důvěru Rusnokově vládě bylo kolem osmdesáti procent lidí, kteří volili levici v roce 2010. Takţe pokud bereme vznik Rusnokovy vlády za Zemanův projekt, tak důvěra v jeho kroky zůstává vysoká. Vliv na konkrétní rozhodování mezi ČSSD a SPOZ je dost těţké odhadnout. Na to nemáme data a navíc není jasné, co přesně Zeman udělá. * Zemanovci si zřejmě dají Zemana na billboardy. Jaký to můţe mít na lidi vliv? Myslím si, ţe Zeman si bude chtít udrţet vliv v obou stranách, SPOZ i ČSSD, a bude proto spíš podporovat levici jako celek. Samozřejmě, SPOZ by Zeman na billboardech pomohl, na druhou stranu by tím posílil argument, ţe příliš zasahuje do parlamentní politiky, a vyvolal by větší motivaci pro pravicové voliče jít k volbám a hlasovat proti tomu. Takţe výsledek by mohl být i kontraproduktivní. 15 procent v naději * Do jaké míry je dnes moţné zjistit, jak budou voliči hlasovat? Budoucí hlasování se moc zjistit nedá. Dá se zjistit, jak by lidi plus minus hlasovali, kdyby byly volby ve chvíli, kdy se ptáte. * Jak vlastně můţe laik poznat věrohodný výzkum předvolebních nálad? Jako čtenář bych se zajímal například o to, podle kterých kritérií je výzkum reprezentativní. Část výzkumů v Česku o sobě říká, ţe jsou reprezentativní. Přitom jsou reprezentativní podle pěti sociodemografických ukazatelů, coţ je věk, vzdělání, pohlaví, kraj a velikost místa bydliště. Ale uţ není jasné, zda jsou reprezentativní podle pracovních statusů - tedy jestli jde o lidi zaměstnané, nezaměstnané nebo důchodce. Nejsou reprezentativní podle dalších socioekonomických ukazatelů, které souvisejí s politickými názory mnohem víc neţ to, jestli je člověk muţ, nebo ţena. * Jaká část průzkumů je v Česku skutečně reprezentativní? Nechtěl bych to kvantifikovat. * Jakou roli v přesnosti výzkumů hraje počet dotazovaných lidí? Velikost vzorku samozřejmě roli hraje, ale mnohem větší roli hraje to, jak je vzorek vybraný. Dobrý výzkum na dobře vybraných šesti stech lidech je mnohem lepší neţ špatně vybrané dva tisíce lidí. * Jak se lidé do předvolebních průzkumů vybírají? Jinak řečeno - jaké byste mi dali zadání, kdybych pro vás sbíral názory voličů? Jsou dva typy zadání. V takzvaném kvótním výběru bychom vám zadali, abyste nám udělal rozhovor s jedním vysokoškolákem, dvěma středoškoláky a jedním základoškolákem, musejí v tom být dvě ţeny a dva muţi a tak dále. Bývá tam podmínka, ţe jste s osloveným člověkem nesměl dělat rozhovor v posledním půlroce, aby se ve výzkumech neopakovali stále titíţ lidé. To je často všechno. Lepší výzkumy dávají další omezení třeba kolik maximálně můţe jeden tazatel sebrat rozhovorů a ţe to nesmí být v obci, kde ho všichni znají, a podobně. Potom je druhý typ zadání, který postupuje náhodným výběrem, kdy se vylosují adresy bytů nebo domů, kam byste zašel udělat rozhovor. Na dané adrese pak oslovíte člověka, který má třeba nejdříve narozeniny. Nebo jsou tam nějaké další podmínky. Náhodně vybraný člověk musí být navštíven čtyřikrát, pokud ho hned nezastihnete. Podrobnější sociologický výzkum stojí při dvou tisících respondentů řádově aţ dva miliony korun, kdyţ se dělá tak, jak se má dělat. Jsou to zdlouhavé a finančně hrozně náročné výzkumy. V případě rychlého výzkumu pro nějaké médium se bohuţel nedají pouţít. * Platí, ţe například komunisté neradi prozrazují své volební preference? Odmítání přiznat KSČM bylo silné hlavně do roku 2006. Pak uţ to trochu mizí. Plné znění zpráv


* Co ze svého hlediska povaţujete za hlavní neznámou těchto voleb? Úspěch nových stran typu Ano 2011 a Okamurova Úsvitu přímé demokracie. Zaměřují se na nějakých patnáct procent, která podle našich výzkumů vkládají naděje v tento typ strany. Pokud uspějí, výrazně ovlivní výsledky celých voleb. Potenciál patnácti procent ale můţe být málo, pokud tito lidé nepřijdou ve větším počtu k volbám, aby tyto strany volili, nebo vsadí na větší jistotu. *** Daniel Prokop (29) Narodil se v Praze. Vystudoval sociologii se zaměřením na aplikovaný výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje ve výzkumné společnosti Median, kde je zodpovědný za politické a sociální výzkumy. Řídil mimo jiné významné mezinárodní výzkumy European Social Survey, ISSP či UNDP Roma Survey 2011. Jako sociolog se zabývá zejména metodikou kvantitativních výzkumů, politickým výzkumem či analýzou chudoby a jejího vlivu na hodnotové proměny. Foto autor| foto matěj stránský _

La dolce vita v Paříţské 26.8.2013

Týden str. 60 Ekonomika_ Jiří Zatloukal_

Ekonomické problémy se na prodejích luxusního zboţí v Česku neprojevily. V centru tuzemského luxusu – praţské Paříţské ulici – i během recese rostou obchodům trţby o desítky procent. V luxusním francouzském butiku Hermes v Paříţské ulici v Praze se dohaduje tříčlenná anglofonní rodina s prodavačem. Otec rodiny je ve vytahaném tričku, všichni mají pomačkané kraťasy. Střih. Do obchodu vchází půvabná ţena jako vystřiţená ze slavného filmu Sladký ţivot (La dolce vita) italského reţiséra Federika Felliniho, popisujícího ţivot římské smetánky. Svět vysokého přepychu, v němţ francouzská značka Hermes stojí na špici, to jsou vypulírované regály, jemné šperky, drahé kabelky, ručně vyráběné hodinky, boty a věčně usměvaví prodavači. A peníze… V Paříţské ulici to vědí. „Ty skutečně vysoce prestiţní luxusní značky zaznamenaly krizi opravdu minimálně,― sdělil TÝDNU Jan Zvada, menšinový spolumajitel a ředitel firmy John Grove & partners, která v Praze provozuje osm různých butiků s luxusním zboţím. Svědčí o tom i zájem o luxusní telefony značky Vertu. Po první kolekci telefonů Ferrari za 335 tisíc korun se podle prodavačů jen zaprášilo. Na druhou sérii, jeţ přijde do obchodu zanedlouho, jsou uţ podány rezervace. Nejdraţší telefon v prodejně je z bílého zlata se safírovou klávesnicí, potaţený šedou krokodýlí kůţí. Stojí bez tisícovky rovný milion korun. Mimochodem – nejznámějším tuzemským fanouškem mobilů Vertu je Leoš Mareš, nejlépe placený moderátor v Česku. Na nezájem si nestěţují ani prodejci luxusních vozů Bentley, které lze pořídit za 4,5 aţ 9 milionů korun. „V těchto cenových relacích se hospodářské výkyvy příliš neprojevují,― říká David Liška, ředitel Porsche PrahaSmíchov. „Loni jsme prodali 27 vozů, letos zatím sedmnáct.― Nových vozů Ferrari se v roce 2011 prodalo pětačtyřicet, loni sedmačtyřicet. Magický Vuitton Zájem o luxus se jasně odráţí na výsledcích prodejců. Premiantem je zřejmě v praţském světě luxusního zboţí značka Louis Vuitton, která má v Paříţské ulici jediný obchod s kabelkami, kufry, brýlemi, šátky a dalšími doplňky. Její trţby loni dosáhly 489 milionů korun a čistý zisk meziročně rostl o třiadvacet procent na 137 milionů. Zmíněná firma John Grove & partners, jiţ ovládají manţelé Zdeněk a Michaela Bakalovi, podle posledních zveřejněných výsledků zvedla v roce 2011 trţby o dvaašedesát milionů korun na 288,6 milionu. Bakalovi v luxusu vidí velký potenciál. Nedávno převzali butiky Prospekta Moda podnikatelky Lenky Vejvalkové a dohromady předpokládají trţby ve výši aţ jedné miliardy korun. Před několika týdny spustili dva nové butiky se švýcarskými hodinkami Zenith a Bell & Ross. Plné znění zpráv


Dva nové obchody se chystá otevřít i nekorunovaná královna Paříţské ulice Tamara Kotvalová (exmanţelka bývalého ministra a středočeského hejtmana za ODS Petra Bendla), která s luxusem obchoduje od devadesátých let. Její firma Carollinum loni prodala zboţí za 354 milionů korun. „Tento rok určitě překročíme 400 milionů,― uvádí Kotvalová (viz rozhovor Češi jsou nároční a opatrní). Firma Carollinum v roce 2011 vydělala přes jedenáct milionů korun. Ve světě se za luxusní zboţí ročně utratí více neţ 960 miliard eur, v Česku to odborníci odhadují na desítky miliard korun. Trţby luxusních butiků loni v tuzemsku stouply o celých 30 procent. Ostatně peníze je v Paříţské ulici za co utrácet. Zejména švýcarské hodinářské manufaktury se předhánějí ve finesách. Autor článku si vyzkoušel například hodinky značky Zenith přezdívané Hurikán. Jsou vybaveny speciálním gyroskopickým modulem, který eliminuje působení gravitace, aby byl strojek co nejpřesnější. Šťastlivec, který si je za více neţ pět milionů korun pořídí, se můţe radovat z toho, ţe kromě něho bude mít tyto hodinky pouze dalších čtyřiadvacet majitelů na světě. Mohou jimi být i noví boháči z Asie, kteří jsou v Paříţské častými hosty. O tom svědčí obrázek z praţské ulice. Do jedné z luxusních prodejen šperků vchází skupina Číňanů. Berou šperky a hodinky. Jeden z nich zaplatí přes sto tisíc korun, hodí věci do kabelky a pokračují dále přes Ţidovské Město (Josefov) ve směru na Praţský hrad. O hladu Číňanů po luxusu svědčí to, ţe jejich nákupy v Praze se loni meziročně zdvojnásobily. Největší nákupy luxusního zboţí však v Praze dělají Thajci. Asijská smetánka Lidé z Thajska v červenci za jeden nákup utratili průměrně přes sedmatřicet tisíc za osobu. Naopak Rusové, kteří dříve táhli nákupy luxusního zboţí, utratili za jeden nákup průměrně „jen― devatenáct tisíc. Pozadu nezůstali ani lidé z Hongkongu, Malajsie, Spojených států, Japonska nebo Číny. „Číňané jdou přímo do Paříţské, v roce 2012 měli v luxusních obchodech aţ sedmnáctiprocentní podíl na nákupech přes tax free,― říká Adéla Kupková ze společnosti Global Blue, která cizincům zajišťuje vratky daně z přidané hodnoty. Podle ní patří Číňané, kteří se vydají do Evropy, mezi skutečné boháče. Kromě cizinců však jsou v nákupech přepychového zboţí stále aktivnější i tuzemští mohovití byznysmeni. „Obecně se dá říci, ţe majoritní podíl nakupujících zákazníků jsou Češi,― uvádí Zvada. Proč jsou ale lidé na luxus tak ţhaví? Nákupy luxusního zboţí, které je fakticky nepotřebné, vysvětlují sociologové tím, ţe se lidé snaţí přirozeně odlišit a ukázat v lepším světle. „V dnešní velkoměstské společnosti hraje zvlášť velkou roli kontakt s neznámými lidmi, kteří si o nás nemohou udělat dojem jinak neţ na první pohled,― říká sociolog Vít Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něho má proto zevnějšek zásadní důleţitost. „Číňané a Rusové jsou logickými konzumenty luxusu, protoţe to budou první generace, které dobyly takového majetku,― dodává. Nákupem luxusu se snaţí upevnit své postavení ve vyšší společenské třídě. Trhu s luxusem mohlo prospět i to, ţe firmy po finanční krizi razantně sníţily náklady, coţ se projevilo růstem zisků pro jejich majitele společností. A ti tak mají více peněz na utrácení. Luxus však neznamená pouze šperky, kabelky či hodinky. Na odbyt jde bez ohledu na krizi velmi drahé bydlení: u té nejvyšší kategorie dosahuje cena za metr čtvereční aţ 200 tisíc korun. „Kupci nemovitostí jsou u nás teď převáţně Češi; dříve to byli hodně cizinci, ale těch po krizi výrazně ubylo,― ilustruje situaci Linda Martynková z firmy Svoboda & Williams, která prodává přepychové nemovitosti v Praze a okolí. Jejími zákazníky jsou hlavně majitelé firem a generální ředitelé. „Pouze střední management s krizí dost vymizel,― glosuje Martynková. Cena nejdraţšího bytu, který prodávali, přesáhla 100 milionů korun. Šlo o prostorný byt v centru Prahy na Starém Městě. Miliardářská sázka na luxus Luxusu věří rovněţ tuzemští miliardáři. Někdejší pětiprocentní akcionář skupiny PPF Jiří Šmejc se chystá do konce roku otevřít luxusní hotelový resort na Maledivách. Na atolu Noonu buduje třiačtyřicet vil a rezidencí, kde se cena za jednu noc bude pohybovat od 1500 do 30 tisíc dolarů (29 000 aţ 576 000 korun). Nedaleko ostrova Bali v Indonésii se chystá začít stavět svůj další resort s místním partnerem slovenský miliardář Anton Siekel. A podle švýcarské televize Channel 9 chce v zimním středisku Crans-Montana na jihozápadě Švýcarska postavit dva hotely zhruba za 200 milionů franků (asi 4,1 miliardy korun) podnikatel Radovan Vítek. Zámoţní turisté cestují ostatně uţ i do kosmu. Přibliţně za čtyřicet milionů dolarů (769 milionů korun) si lze objednat let na mezinárodní kosmickou stanici. Z Ruska na ni na desetidenní pobyt vyrazilo uţ osm turistů. Cenově dostupnější jsou lety do kosmu, které nabízí britská společnost Virgin Galactic miliardáře Richarda Bransona. Pobyt ve vesmíru ale trvá pouhé dvě a půl hodiny. „Zrovna v červenci byl jeden z posledních testů lodi, takţe na přelomu roku by se mohlo začít létat,― říká majitel společností Asiana a Letuska.cz Alexej Litvin (Rus ţijící v Česku jiţ několik desetiletí), který je sám jedním ze zájemců a lety také Plné znění zpráv


zprostředkovává. „Záleţí na tom, jestli rozpočet, který je kolem pěti milionů korun, schválí paní Litvinová,― dodává s úsměvem na otázku, zda poletí. Dosud firmě Virgin Galactic sloţilo zálohu asi pět set lidí. *** Češi jsou nároční a opatrní „Po krizi nastoupil trend, kdy se prodává spíše draţší zboţí,― říká majitelka luxusních butiků v praţské Paříţské ulici TAMARA KOTVALOVÁ. * Jaká byla nejdraţší věc, kterou jste ve svých buticích prodala? Zatím jsme nepřekonali šperk od značky Piaget, který stál osmadvacet milionů korun. Koupil si ho jeden slovenský podnikatel. * Změnil se v letech po finanční krizi z roku 2008 zájem o luxus? Po krizi nastoupil trend, kdy se prodává zboţí spíše finančně náročnější. Jdou na odbyt hodinky, do kterých chtějí lidé investovat. * Největší potenciál vidíte do budoucna právě v hodinkách a špercích? Určitě. Lidé do nich čím dál více investují peníze. Trend, který byl ve vyspělých zemích, přichází i k nám. Lidé si uvědomují, ţe toto zboţí hodnotu má a zvláště u některých značek a limitovaných edicí hodnota ještě stoupá. Záleţí na klientech, jak jsou znalí, ale většina z nich uţ nás svými znalostmi překvapuje. * Lze říct, ţe tuzemští bohatí lidé jsou dobře informovaní? Řekla bych, ţe česká klientela patří v Evropě k těm náročnějším. Češi jsou známí tím, ţe si kupují věci prověřené. Nejsou jako turisté, jimţ často stačí cena a to, ţe jde o novinku. Naši klienti tráví rozhodně několik desítek minut výběrem, všechno ohledně zboţí si zjišťují. Určitě je to v tom, ţe jsou opatrnější. Jako národ jsme opatrnější. * V Paříţské ulici v Praze chcete otevřít další butik. Máte uţ značku, kterou byste chtěla prodávat? Nerada bych zveřejňovala konkrétní značku, dokud nebude obchod otevřený. Nicméně do budoucna plánujeme otevřít dva obchody, přičemţ první zkraje příštího roku. Co se týče druhého, to zatím ještě nevíme. V kaţdém případě to ale bude maximum, protoţe pro nás je důleţitá spíše cesta kvality neţ kvantity. V tomto jsme se zhlédli ve švýcarských značkách, jako je například Patek Philippe, kde také nepospíchají a dbají na kvalitu a získání té správné klientely. * V prvním obchodě budete mít hodinky, co chcete prodávat ve druhém? Určitě to budou v obou případech hodinky. V módě jsme si totiţ uţ své splnili, kdyţ jsme otevřeli obchod s nejluxusnějšími dámskými značkami zejména francouzské provenience (prodává například oblečení značek Dior a Yves Saint Laurent, pozn. red.). Ţádný další obchod zaměřený na módu tedy jiţ otevřít neplánujeme. Je to i kvůli tomu, ţe s módou se v Česku obchoduje obtíţněji a přínosnější je pro nás otevírat obchody s hodinkami a šperky. * Proč je móda obtíţnější? Je uţ trh s nejluxusnějšími značkami zaplněn? To sice není, ale Češi jsou v těchto věcech konzervativnější. Myslím, ţe móda není v jejich zájmech prvořadá. Radši si kupují jiné zboţí s trvalejší hodnotou. * Obchodů s hodinkami je ale v Paříţské ulici řada… Určitě, ale tak je to všude ve světě. My zatím ţádnou konkurenci nevnímáme. Samozřejmě pokud to bereme z hlediska hodinek všeobecně, můţe se to tak jevit. Značky, které jsme chtěli získat, ale uţ máme. Patří mezi ty nejlepší: Patek Philippe, Lange & Söhne, Vacheron Constantin nebo Rolex. Jsme tedy spokojeni. Obecně jsem ráda, kdyţ se otevře nový obchod, ať uţ s hodinkami, nebo se šperky, protoţe zvedá úroveň celé ulice. Je to lepší, neţ kdyţ tam vznikají obchody se zboţím, řekněme, pro turisty. Plné znění zpráv


* Je tedy v Paříţské co zlepšovat? Myslím, ţe určitě. Hlavně bychom ale potřebovali opravit chodníky a ulice. To je náš největší problém pro turisty a pro klienty. * Mají vaše děti zájem o byznys? Syn určitě. Do společnosti uţ také oficiálně nastoupil. U něho to vypadá, ţe by ţezlo jednou mohl převzít. Dcera naše řady doplní na podzim. Uvidíme, vše ukáţe aţ čas. Tamara Kotvalová (49) Je jedinou majitelkou firmy Carollinum, která vlastní řadu butiků hlavně v praţské Paříţské ulici. Dnes zastupuje 24 luxusních značek. Má ráda hodinky Patek Philippe a Rolex. Z módních značek obdivuje francouzský Chanel. Návrhářka Coco Chanel je pro ni ostatně ikonou dlouhou dobu. Tamara Kotvaldová má tři děti. Ve volném čase se věnuje sportu, turistice, cestování, četbě filozofických spisů a literatury faktu. Jezdí ve vozech značky Porsche Cayenne a Maserati. Graf Průměrná výše útraty (v korunách) 1–7/2013 1–7/2012 Rusko 19 085 17 164 Čína 33 702 26 671 Thajsko 37 292 26 064 Tchaj-wan 24 664 19 517 Indonésie 36 347 23 532 Malajsie 29 957 22 754 USA 20 246 16 760 Ukrajina 18 434 17 468 Singapur 27 261 21 674 Brazílie 22 137 16 770 Zdroj: Global Blue Foto popis| FERRARI MEZI TELEFONY. Po první kolekci telefonů Ferrari za 335 tisíc korun se jen zaprášilo. Na druhou várku uţ jsou rezervace. Foto popis| ZLATÁ ŢÍLA. Paříţská ulice v Praze je centrem luxusních obchodů v Česku. Zákazníci na tuto českou Champs-Élysée nezanevřeli ani v krizi a vydatně zde utrácejí. Foto popis| ŠVÝCARSKÝ HURIKÁN. Hodinky značky Zenith, přezdívané Hurikán, stojí 5,4 milionu korun. Autorovi článku seděly na ruce příjemně. Foto autor| Foto: Jakub Stadler _

Je korupce váţným problémem dneška? 25.8.2013

Newsletter CEP (newsletter) _

str. 04

_

otázka IVK Martin Pecina, ministr vnitra ČR V ţebříčcích vnímání korupce ve veřejném sektoru se Česká republika v posledních letech pohybuje na chvostu vyspělých, nejen evropských, zemí. Nevím, zda se u nás skutečně uplácí tak často jako v Namibii, Malajsii či v Jordánsku, nicméně o jednom závaţném faktu tyto výsledky Plné znění zpráv


vypovídají. Tím je skutečnost, ţe česká veřejnost ztrácí důvěru ve státní instituce, o důvěře v politické strany uţ téměř nelze hovořit. Z různých důvodů – domácích i zahraničních, politických i čistě ekonomických – došlo v posledních letech k poklesu ţivotní úrovně a prohlubování sociálních rozdílů mezi občany. Na druhé straně je společnost kaţdý den bombardována různými mediálními skandály a aférami, včetně neschopnosti řady politiků a vysokých úředníků věrohodně vysvětlit původ majetků, který naprosto neodpovídá jejich deklarovaným příjmům. Taková kombinace pak ve společnosti způsobuje frustraci a ve svém důsledku oslabuje víru občana v demokratický systém. Kdyţ tato kombinace frustrace, nevíry ve spravedlnost a ekonomických problémů vyhřezne na povrch, můţe to vypadat jako před několika týdny v Českých Budějovicích nebo Duchcově. Terčem frustrovaných občanů, sofistikovaně vedených a povzbuzovaných zkušenými personami neonacistické scény, se pak stali ti nejslabší – sociálně slabí příslušníci romské menšiny. Nedovedu si představit, co by se asi dělo, kdyby policie razantně nezasáhla a nezabránila přímým střetům. Věřím, ţe bezpečnostní situaci se nám podaří stabilizovat během několika měsíců, získat důvěru občanů bude pro státní instituce a politickou reprezentaci rozhodně o poznání obtíţnější. Ivan Langer, předseda správní rady Vysoké školy CEVRO Institut ops Moje odpověď na otázku „je korupce závaţným problémem dneška?― zní: ano, je. Současně však kladu další otázky, bez jejichţ poloţení a zodpovězení by odpověď na tu první byla zcela nedostatečná. Čím ve své podstatě současný boj proti korupci je? Odpověď zní: je to fetiš pro ty, kdo nemají pevný ideový základ a vyhýbají se standardní ideové politické soutěţi a pro novináře vytvářející mediální příběhy o boji dobra se zlem, čistých s nečistými a nekriticky tvořící nové hrdiny doby. K čemu současný boj proti korupci slouţí? Odpověď zní: slouţí jako nástroj k získání politické moci pro nové ambiciózní kvazipolitické struktury bez věrohodného programového základu, utilitárně surfující na vlně protikorupčního populismu. Je současná forma boje proti korupci efektivní? Odpověď zní: ne, není! Přináší omezení svobody, neboť na regulaci, která je příčinou korupce, se reaguje další (ještě větší) regulací, znamená další posilování moci státu na úkor osobní svobody občanů, oslabuje ochranu a omezuje jejich soukromí. K čemu současná podoba boje proti korupci vede? Odpověď zní: jejím výsledkem je kriminalizace vybraných osob a jednání, které nemá být postihováno instrumenty trestního práva a rostoucí společenská xenofobie. Co je důsledkem současné podoby boje proti korupci? Odpověď zní: důsledkem je rozklad klasického pojetí státu a jeho institucí, destrukce vyváţeného vztahu mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, eroze systému brzd a protivah, rostoucí ambice vzniku nové (nových) mocí – kontrolní a zejména ţalobní. Odpověď na otázku „Jak efektivně bojovat s korupcí?― přesahuje stanovený rozsah příspěvku, ale rád se k ní vyjádřím kdykoliv v budoucnu. František Bublan, senátor za ČSSD „Neber úplatky, nebo se z toho zblázníš―, tento známý výrok odsuzující automechaniky do Chocholouškova ústavu jiţ naštěstí neplatí, avšak naše republika se v oblasti úplatkářství a různých forem korupce ocitá na nelichotivých místech světového ţebříčku. Korupce se nám však posunula z autodílen do politiky a úředních síní a montérky nahradily bílé límečky. Tento neblahý stav můţeme sledovat ze známých mediálních kauz a dosvědčují jej také podnikatelé, kteří přiznávají, ţe bez úplatku je získání lukrativní zakázky téměř nemoţné. O korupci se mnoho mluví, ale málo se dělá. Některé dílčí zákony jiţ byly prosazeny, některé však způsobily nemalé problémy především obcím, ale do toho nejpodstatnějšího zákona, tj. zákon o přiznání majetku, se mnohým politikům příliš nechce. Odpůrci tohoto zákona říkají, ţe by to vyvolalo lidskou závist a ohrozilo majetek těch, kteří jej vlastní. Není to pravda, protoţe v zemích, kde tento zákon platí a funguje, dělá srovnání mezi příjmy a skutečným majetkem počítač. Ten netrpí závistí a falešným udavačstvím, automaticky sčítá a vyhodnocuje data z bankovních účtů, registrů vozidel, katastru nemovitostí, pojišťoven apod. legalizací peněz, které takto podvodně získali. Kromě potřebných protikorupčních zákonů však potřebujeme ještě další dvě věci. Tím prvním krokem je obnova společenského smýšlení a vnímání korupce. Odsouzení korupčního jednání musí být dílem nejenom justice, ale celé společnosti a její morality. Nový papeţ František na toto téma řekl, ţe „korupci lze překonat změnou lidských srdcí―. Druhou věcí je poţadavek na to, aby boj proti korupci vedli věrohodní lidé a politici. Týká se nejen ministra spravedlnosti, vnitra, policistů, státních zástupců, ale v neposlední řadě i nás politiků. Kaţdý takový odhalený případ korupce na těchto místech je krokem zpět ve vnímání škodlivosti tohoto jevu, ale současně můţe být i dobrým znamením, ţe všem se měří stejně a bude-li policie i nadále pracovat spolehlivě, tak i ta korupce má krátké nohy a daleko nedojde. Pevně věřím, ţe jsme si na korupci ještě nezvykli, ţe většina lidí vnímá, ţe uplácet není normální, a ţe i bez korupce se dá slušně ţít a úspěšně podnikat. Renata Vesecká, bývalá Nejvyšší státní zástupkyně Korupce není nový jev ani nový pojem. Přesto se zdá, ţe v určitý moment kdosi vyslovil zaklínadlo abrakadabra a od roku 2010 nemyslíme a neřešíme téměř nic jiného neţ Plné znění zpráv


korupci. Tak nám to alespoň předkládají představitelé organizace Transparency International, tak nám to předkládají politici zprava doleva a stejně tak i média. Korupce byla a je, to je potvrzený fakt. Je problémem, s nímţ se nelze smířit a je třeba ho systematicky a systémově potírat. Korupce byla i za Adriany Krnáčové (bývalé šéfky TI), byla i za premiérů Špidly, Paroubka, Topolánka či jiných. Avšak dnes se boj proti ní stal stejným zaklínadlem, které ji vyvolalo. Čili abrakadabra a boj ve jménu boje proti korupci začal. Nebyla vybrána nejlevnější nabídka na veřejnou zakázku? Je za tím korupce a je třeba to šetřit. Nešetří se to? Je za tím korupce. Šetří se to, ale neúspěšně? Je za tím korupce. Šetří se to, ale trest neodpovídá představě hodnotitele? Je za tím korupce. Takto vytvářené mýty a subjektivní hodnocení mají však dopad na právní vědomí jednotlivce i celé společnosti, nevyjímaje ani efektivitu ekonomiky. Vede to ke strachu vybrat draţší, ale kvalitnější zakázku, ke strachu odmítat a nezabývat se ničím nepodloţenými oznámeními. Tyto tendence pak ještě posilují výroky typu „je třeba dostat velkou rybu― a boj proti korupci jiţ půjde sám. Nejhlasitěji se takto ozývají ti, kteří si ve své omezenosti neumí představit jiný boj s korupcí, neţ je represe. Opak je přitom pravdou. Represe je aţ tím posledním opatřením, které má stát realizovat. Předcházet musí základní instrumenty, jako je výchova, kontrolní mechanismy, kvalitní legislativa. Rozhodně to nejsou výběrově aplikované odposlechy. Korupce je hrozbou demokracie v tom směru, ţe podrývá důvěru občanů ve fungování státu pro ně, jakoţto pro jednotlivce. Můţe to vést k apatii či naopak k anarchii v jednání kaţdého. Zároveň jsou ale stejně nebezpeční lidé, kteří korupci, respektive boj proti ní pouţívají jako zaklínadlo k tomu, aby z titulu svého vlivu, moci nebo funkce odstraňovali, co se jim zlíbí a naopak získávali a upevňovali ještě větší moc a vliv, vytvářeli si nové funkce. Pod kontrolu je třeba dostat jak korupci, tak tyto lidi. Václav Vlk, advokát Dojem z poslední vládní korupční kauzy v médiích, ţe konečně došlo na nejvyšší patra politiky, je silně zavádějící. Titulky by měly být zcela jiné: Policie utrţená z řetězu předvádí tyátr. Jen tak lze charakterizovat to, co se ve skutečnosti děje. Velice mi chybí, ţe novináři se při psaní svých článků nepokusí analyzovat to, co je mnohem důleţitější neţ prvotní zdání. Korupce se u nás silně zveličuje. Všechny zúčastněné politické strany, za zdatného sekundování opozice, se soustředily na maximální vytlučení politického kapitálu a předvádění líbivých voličských cvičení místo toho, aby s korupcí váţně něco dělaly. Podstatou boje proti korupci totiţ není její odhalování, ale předcházení jí. Je to stejné jako s obyčejnou rýmou. Pokud se otuţujete, ţijete zdravě, rýmu nedostanete a nemusíte se léčit. Nejúčinnějším bojem proti korupci je likvidace korupčního prostředí. Toho však nedosáhneme pokusy o zveřejňování majetkových poměrů politiků, politických stran, zprůhlednění veřejných zakázek a jinými postupy směřujícími k dnes tak módní transparentnosti. Mnoho z těchto nástrojů jistě má vedlejší podpůrné a smysluplné účinky, nikdy však nemíří k podstatě problému. Podstatou je přerozdělování veřejných prostředků v rámci „veřejného blaha― státními úřady. Čím méně veřejných zakázek bude, tím méně bude korupce (záměrně zde hovořím o korupci z veřejných zakázek – korupce na úřadech při vyřizování ţádostí, stíţností, podání a povolení je jiná věc). Vytvoření systému, který nebude znamenat, ţe se budou rozdávat finanční prostředky, respektive omezení rozdávání finančních prostředků na minimum, je skutečně účinným modelem boje proti korupci. Pavel Ryska, Institut ekonomických studií FSV UK Korupce je dnes médii mylně vydávána za hlavní problém společnosti. Korupce však není problémem sama o sobě – je pouze klasickým příznakem byrokratického plýtvání, které s sebou přináší rostoucí vliv státu. Úplatky se objevují tam, kde není moţné měřit efektivitu činnosti, a peníze se tak musejí rozdělit alternativními způsoby. Takovým místem je bohuţel celý státní sektor. Za největší mýtus, který je s korupcí spojen, povaţuji populární tvrzení, ţe bez úplatků bychom měli efektivní a levnou státní správu a moţná bychom se i zbavili deficitů státního rozpočtu. Státní úřady ale mají úplně jiné motivace, neţ předpokládá tento naivní pohled. Zatímco u soukromé firmy na trhu lze neustále kontrolovat efektivitu díky porovnání trţeb a nákladů, u státního úřadu to není moţné. Úřad nemá nic podobného trţbám, co by odhalilo, zda proti nákladům stojí i adekvátní výnosy, a zda jsou tedy peníze vynaloţeny hospodárně. Státní sektor tak vůbec nezná pojem efektivita a nic podobného od něj nelze čekat. To má dva závaţné důsledky. Za prvé, jelikoţ nelze rozdělovat peníze podle ekonomické efektivity jako na trhu, musí se najít alternativní cesta. Tou je korupce. Proto byly všechny socialistické ekonomiky vţdy zcela zkorumpované. Za druhé, jelikoţ úřady nemají trţby a jsou financovány předem z daní, mají jedinou motivaci: utratit vţdy všechny peníze, které z rozpočtu dostaly. Kdyby utraceny nebyly, úřad dá najevo svoji zbytečnost, a to nechce. Korupce tak na celkové výdaje úřadů nemá vliv. Ovlivňuje pouze rozdělení peněz mezi příjemce, ale nikoli jejich celkový součet. Nekonečné moralizování a volání po nových a „slušných― politicích nikam nevede. Nejde totiţ o lidi – jde o rys veřejného sektoru, který má v sobě neefektivitu zabudovanou. Je třeba rozsah tohoto sektoru omezit. Jan Průša, ekonom Korupce je způsobena špatnou morálkou a okrádá společnost, říkají iniciátoři výzev a fondů, které mají za cíl potírat korupci ve veřejném sektoru. Tvrdí, ţe kdyby politici a úředníci nechápali své povolání jako příleţitost vydělat si nečestným způsobem peníze, veřejné výdaje by byly efektivnější a všichni bychom ušetřili. Jde o velký omyl, který plyne z nepochopení situace úředníka ve státním sektoru. Ten totiţ na rozdíl od Plné znění zpráv


firmy na trhu nemá nástroj, jak posuzovat ekonomickou efektivnost projektů. Korupce se pak nutně objevuje jako náhrada za standardní rozhodování podle zisku a ztráty. Kdyţ zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček říká, ţe příčinou plýtvání ve státním sektoru je pokleslá (korupční) morálka, je to, jako kdyţ reformátoři socialismu tvrdili, ţe příčinou neefektivity plánované ekonomiky jsou hamiţní a neschopní plánovači. Dobře víme, ţe problém nebyl ve schopnostech ani v morálce plánovačů, ale v socialismu jako takovém. Ze stejného důvodu nelze odstranit dnešní plýtvání byrokratů morálními apely. Jeho kořen je v samotných státních výdajích, kde se nerozhoduje na principu zisku a ztráty a kde úředník nemá měřítko, jak vyhodnotit efektivnost projektů, a proto ani povinnost jakékoli efektivnosti dosahovat. Korupce pak nutně nastupuje jako náhradní způsob, jak činit rozhodnutí. Netvrdíme, ţe je korupce morálně v pořádku. Její odsudek je přirozený a pochopitelný. Tvrdíme však, ţe efektivní (nekorupční) chování lidí plyne v první řadě z ekonomického tlaku, který je schopen vyvinout jedině trh. Absence tohoto tlaku ve státní správě je skutečnou příčinou korupce. Jediným řešením je proto zprivatizovat maximum sluţeb, které stát poskytuje, a drasticky zredukovat státní výdaje. Dokud tento elementární ekonomický poznatek nepřijme laická veřejnost, korupce s námi zůstane. Foto popis| _

Jen polovina lidí ví, koho volit 25.8.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Marek Švehla_

S Danielem Prokopem o Česku před volbami, předvolebních průzkumech a tom, kdo se má obávat Klause Obvykle platí, ţe čím je demokracie starší, tím je rozhodování voličů přehlednější. Politické strany kaţdý zná, ví, co slibují a jak chtějí sliby prosazovat. Politická mapa Česka před volbami do sněmovny však přehledností neoplývá. ODS hledá novou tvář a ani u ČSSD nevíme, jak se změní pod novým ―vedením― Miloše Zemana. O místa v parlamentu se hlásí nové strany, o nichţ víme ještě méně. Jedním z lidí, kteří mohou orientaci v předvolebním Česku usnadnit, je sociolog Daniel Prokop. Je podle vás vítězství levice v předčasných volbách jisté? Řekl bych, ţe vítězství ČSSD je hodně pravděpodobné. Není ale samozřejmě jisté, jak výrazné bude, a o to se v těchto volbách hraje. Podle čeho se vlastně budou lidé při hlasování pro levici rozhodovat? Jsou to důsledky krize, skandály, nebo únava z dlouhé vlády pravice? Dělali jsme výzkum pro Českou televizi ještě před pádem Nečasovy vlády a tam se ukazovalo, ţe v motivech rozhodování převládají socioekonomické části programu. A kdyţ jsme se zeptali lidí, jaké první kroky by měla nová vláda udělat, tak kromě boje s korupcí tam vyšla nezaměstnanost, boj proti růstu cen, změna politiky vůči důchodcům, změna sociální politiky. Výzkum byl dělán tak, ţe lidé neměli předem narýsované odpovědi, prostě říkali maximum věcí svými slovy a my jsme to potom četli a rekódovali. Takţe jsme jim nic nepodsouvali a stejně z odpovědí vyplývaly socioekonomické motivace. Otázkou je, jestli to teď trochu změní vládní krize, protoţe platí, ţe příchod úřednické vlády volební situaci trochu neutralizuje. Jako by se začínalo od znovu - výhrady vůči vládě uţ nemusejí být hlavním příběhem voleb. To se stalo za Fischerovy vlády. Ale současné mezidobí je nepoměrně kratší. Často se říká, ţe volby rozhodnou Zemanovi voliči. Co o nich vlastně víme? Náš průzkum ve volebních dnech ukázal, ţe drtivá většina lidí, kteří volili Zemana, říkala, ţe svojí volbou chtějí vyjádřit stanovisko vůči vládě. To byla velká část jejich motivace. Také se potvrdilo, ţe jádrovými voliči Zemana jsou nejčastěji lidé z menších obcí, niţších příjmových kategorií, ekonomicky neaktivní. Tito lidé ho podporují napříč výzkumy, takřka bez ohledu na to, jaké jsou jeho kroky. Jde často o lidi, kteří jsou imunní vůči tradičním médiím, tedy hlavně tisku. Nedůvěřují mu a navíc ho přestávají číst. Plné znění zpráv


Všechen tisk? Nebo bulvár čtou? Bulvár je výjimka, ale právě ten proti Zemanovi tak silně nevystupuje. Ale v posledním roce se i některá bulvární média prodávají méně kvůli poklesu zájmu u této chudší části obyvatel. Kdyţ se podíváte na data z Českého statistického úřadu, tak v této skupině nastalo v posledních třech letech dost výrazné šetření v oblasti nákladů na rekreaci a na tisk. Ještě v roce 2008 vydávala celá populace zhruba stejné procento svých nákladů na rekreaci i noviny a knihy. Dnes na to chudší lidé vydávají výrazně menší procento neţ bohatí. Takţe tito lidé nečtou média, která brojí proti Zemanovi. Navíc ona pro ně nejsou autoritou. Nezajímá je příliš popis toho, jak netradičně zachází s prezidentskou mocí. Vadí jim růst cen, bojí se nezaměstnanosti, vadí jim jevy jako exekuce. Ovlivnit tyto lidi tedy do určité míry znamená zaměřit se na popis a moţné řešení témat, která povaţují za důleţitá. Přijde mi, ţe Zemanovi ―praţští kritici― se často zaměřují na důsledky a jak Zemana zastavit změnou ústavy a podobně. Uţ méně často se zabývají důvody jeho podpory a legitimity. Analýza Zemanova chování a jeho kritika tedy nemají na jeho voliče vliv? Mají vliv na ještě větší pokles důvěry v Zemana u lidí, kteří mu stejně příliš nedůvěřovali, a malý vliv na tu část veřejnosti, která ho silně podporuje. Tudíţ je to jakási polarizace názoru na Zemana, ale rozhodně ne výrazné oslabení jeho podpory u lidí, kteří jej podporují z důvodu nějakých frustrací nebo naprosté nedůvěry v politickou scénu. Platí tedy, ţe dnešní levicoví voliči jsou především lidé, kteří utrpěli ekonomickou krizí? Je tam jasná souvislost mezi hodnocením vlastní ţivotní úrovně a volbou. Ze statistických údajů vyplývá zajímavá věc: díky tomu, ţe rostly především ceny potravin, náklady na bydlení a na zdraví, tak v rozmezí let 2008 a 2012 mělo spodních čtyřicet procent populace nesrovnatelně rychlejší inflaci neţ zbytek. Nenápadně chudnou a nerovnosti ve společnosti se zvyšují. Třeba u důchodců je inflace 1,5násobně rychlejší neţ u průměrného Čecha. A kdyţ vezmu těchto spodních čtyřicet procent, která jsou rozdělena mezi ekonomicky neaktivními a nízkopříjmovými zaměstnanci, tak tam byla volba Zemana většinová, zhruba dvoutřetinová. Tito lidé, kteří táhnou podporu Zemana, byli více i pro Rusnokovu vládu. A v politických prioritách uvádějí právě socioekonomické věci - nezaměstnanost, růst cen, sociální politiku. Ale abych nevykládal rozhodování voličů pouze ekonomicky: i mezi chudšími lidmi s rostoucím vzděláním rostla i šance, ţe budou volit Schwarzenberga. Takţe nejde jen o ekonomiku, ale také v jakém prostředí se člověk pohybuje. Jde o kombinovaný vliv habitu, kde člověk ţije, v jaké společnosti se nachází a jakou má ekonomickou situaci. Dá se tedy očekávat, ţe sněmovní volby, které nás teď čekají, se budou víceméně odehrávat na shodném půdorysu jako prezidentské volby? Zatím to tak vypadá. Klaus můţe ODS zatopit V prezidentských volbách byla značně vyhrocená situace. Dá se čekat, ţe se to bude nyní opakovat? Dá se to očekávat. Levice je motivovaná a i pravice se bude snaţit přivést své vlaţnější voliče k volbám. A toho můţe dosáhnout tím, ţe bude volby interpretovat jako hlasování proti Zemanovi a levici. Do jaké míry jsme vůbec uţ teď schopni předvídat výsledky předčasných voleb? Jsem k tomu spíše skeptický. Z výzkumu nám vychází, ţe dnes asi jen polovina voličů, kteří avizují účast, si je výběrem strany jistá. Ta druhá polovina můţe změnit názory i v rámci týdnů, coţ je hodně rychle. Proto také modely, které jsou sbírány měsíc před volbami, zpravidla v Česku ―nevycházejí―. I v prvním kole prezidentské volby se masivní mnoţství lidí rozhodlo pro volbu Schwarzenberga nebo Dienstbiera aţ v posledních čtrnácti dnech. Co ovlivnilo jejich rozhodování? Plné znění zpráv


Velkou roli u těchhle nezakotvených voličů hrají kampaně, osobnosti, výkony v debatách a často i strategická volba - tedy např. volit někoho, kdo má šanci na vstup do sněmovny. Je tam i část voličů, kteří se rozhodují velmi impulzivně, třeba v posledním dni. Ti dost často volili strany jako Suverenita, která najednou v poslední chvíli získává docela dost voličů. Proč zrovna Suverenita? Je to strana trochu mimo establishment - tedy sympatická lidem, kteří nemají rádi hlavní strany. Staví na mediálně silném lídrovi a má téma, které je srozumitelné i bez dlouhého studování programů a zamýšlení. Kolik lidí se rozhoduje napříč levicí a pravicí? Při prezentování výzkumů to vypadá, jako kdyţ se voliči přelévají od levice k pravici a naopak, ale takových lidí je naprosté minimum. Většina voličů se rozhoduje mezi tradiční stranou, dejme tomu na levici, nějakou levicovou či středovou alternativou a neúčastí u voleb. To samé platí i napravo. Patří tam i nové strany? Nemáme moc volebních modelů zaloţených na úplně aktuálních datech. Ze starších dat vyplývá, ţe lidí, kteří se spontánně přihlásili k ANO 2011 nebo Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, zatím moc není. Poměrně dost velká část lidí je ale má v nějakém širším spektru zvaţovaných stran. Takţe poměrně velký potenciál těchto stran existuje. Z průzkumů zatím vychází, ţe pravici, tedy TOP 09 a ODS, podporuje něco málo přes dvacet procent voličů. Je vůbec reálné, aby nakonec ve volbách získaly tak málo vzhledem k tomu, ţe v minulosti měly vţdy poměrně dost věrných voličů? V roce 2006 měla ODS kolem 35 procent. V roce 2010 měly ODS dohromady s TOP 09 37 procent. Teď mohou výrazně klesnout, musely by se ale stát dvě věci: zaprvé by část voličů pravice musela utéci k novým, třeba populistickým stranám, a zadruhé by u sympatizantů pravice musela klesnout volební účast. I fiasko pravice v posledních krajských volbách bylo dáno právě tím, ţe klesla účast pravicových voličů, nikoli tím, ţe by se objevily zástupy nových levicových voličů. Dá se vzhledem k nynějšímu rozpoloţení pravicových voličů očekávat, ţe ve větším mnoţství nepřijdou k volbám? Dnes by to tak do jisté míry bylo - účastí si je jisto přes 80 procent lidí, kteří v roce 2010 volili levici, a jen okolo dvou třetin z těch, kteří volili pravici. Máme tady dosti neodhadnutelný segment mladších lidí ve věku zhruba do třiceti let. Ti v Česku buď volí pravici, nějaké nové strany, nebo nechodí k volbám. Minule tito lidé hodně volili Věci veřejné. V Německu stáli za úspěchem Pirátské strany. V Polsku dostali do parlamentu proticírkevní Palikotovo hnutí. V těchto volbách bude hodně záleţet i na nich. Pro výzkumy jsou značně neznámou, nejhůře predikovatelnou skupinou, protoţe se často rozhodují na poslední chvíli a nejsou nijak stranicky zakotveni. Jak víme, malé strany v minulých letech nijak zvlášť neexcelovaly - ať uţ to byli zelení nebo Věci veřejné. Nedávají voliči tuto zkušenost v průzkumech nějak najevo? Jak čtu naše výzkumy, v náladách spíše převládá zklamání z velkých stran. Třeba v jednom z výzkumů pro Českou televizi jsme se ptali, nakolik mohou pomoci české politice strany jako ANO 2011 nebo Úsvit přímé demokracie. A nejvíc v ně vkládali naděje lidé, kteří v roce 2010 volili Věci veřejné nebo další malé strany. Mezi těmito lidmi se tedy přízeň novým stranám do jisté míry drţí. Proč jsou vlastně voliči zklamaní z velkých stran? Zklamání má dvě sloţky. Jedna je řekněme korupční a druhá ekonomická. Část nedůvěry je daná korupčními skandály a další souvisí s tím, ţe strany se nejsou ochotny zabývat věcmi, které lidi opravdu trápí, například exekucemi, růstem cen, nezaměstnaností a tak dále. Potom tedy mluvíme spíš o nedůvěře vůči pravici, nebo ne? Plné znění zpráv


Hodnocení pravicových stran je horší neţ u levicových stran. Ale část nedůvěry, která je daná korupčními skandály, kulturou hádek atd., se projevuje napříč populací. Voliči vědí, ţe nemá cenu si levicové strany nějak idealizovat. V ČSSD je například velmi málo lidí, kteří by se zabývali třeba exekucemi a snaţili se prosadit razantnější změnu. Takţe ani levicové strany se mnohdy nezabývají reálným řešením problémů lidí natolik, nakolik by měly. Někdy se píše o tom, ţe by se do parlamentu nemusela dostat ODS. Povaţujete to za reálné? Osobně takovým predikcím nevěřím. ODS vyšla hodně nízko ve výzkumech těsně po rozpadu vlády, kdy výzkumy dávaly lidem na výběr z moţností několika stran. V našem modelu vychází ODS trochu nad deset procent a myslím, ţe zisk okolo 10 procent by byl v tuto chvíli nejpravděpodobnější. Zajímavá věc je, ţe se přeceňuje vliv korupčních kauz na voliče ODS. ODS má nejvíce lidí mezi svými sympatizanty, kteří chápou politiku dejme tomu trochu reálpoliticky nebo i cynicky. Kdyţ jsme se ptali lidí, jestli povaţují za korupci přidělování trafik ve státních a polostátních firmách, tak čtyřicet procent respondentů, kteří v roce 2010 volili ODS, řeklo, ţe to nepovaţuje za korupci, ani kdyţ vše probíhá přímou výměnou za hlasování. Tito lidé jsou dost rezistentní vůči nějakým kauzám, protoţe volí ODS z nějakých jiných důvodů - kvůli ekonomickému programu, jistému euroskepticismu, postoji vůči ekologii nebo ze sentimentu. Dá se tedy čekat, ţe kdyby se občanským demokratům povedla volební kampaň a dali si do čela důvěryhodné lidi typu bývalého ministra školství Petra Fialy, tak získají výrazněji víc neţ avizovaných osm, deset procent? Kdyby jim vyšla kampaň, kdyby zvolili dobře lídry a kdyby nové strany nebyly přesvědčivé, tak by se ODS mohla klidně dostat k nějakým dvanácti aţ patnácti procentům. Na druhou stranu je ale třeba ještě dodat, ţe právě mezi lidmi sympatizujícími s ODS bylo velmi kriticky vnímáno to, jak při hlasování o důvěře Rusnokově vládě dva poslanci této strany poloţili avizovanou ―stojedničku―. Voliči ODS těţce nesou, kdyţ ta strana přestává být schopna prosazovat jejich zájmy. Vnímají to hůř neţ korupční kauzy. Další věcí je otázka, jestli opravdu do voleb výrazně zasáhne Václav Klaus. V obecné populaci nemá moc velkou podporu. V našem výzkumu pro ČT tři čtvrtiny lidí řekly, ţe by se neměl do politiky vracet. Velkou podporu má ale stále mezi tvrdým jádrem ODS, které k němu cítí nějaký sentiment, a mezi lidmi, kteří sympatizují s malými populistickými stranami. Jeho kandidatura či výrazná podpora jiného hnutí by ODS mohla poškodit. Kdyby voličské jádro ODS ztratilo přesvědčení, ţe strana ztratila schopnost je zastupovat, a zároveň by se objevila alternativa v podobě Klause, tak by se mohla i část těchto voličů odklonit jinam. Pokud jde o mimoparlamentní strany - voliči budou víceméně volit ze dvou nabídek: jednak strany jasně ideologicky vyhraněné, jako jsou zelení a lidovci, a potom strany, které jsou nové a poměrně nečitelné, viz třeba Babišovo ANO 2011. Jaká z těchto dvou skupin je pro voliče přitaţlivější? Těţko říct. Nové strany, zejména ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, zvaţují nejčastěji mladí lidé a ti, kdo i minule volili nové strany. Zelení jsou ideologicky vyhranění a jejich program je do značné míry nezastupitelný. Nikdo jiný tu tolik nehájí levicově laděný liberalismus. Proč nemají úspěch? I zelení jsou u hodně voličů v širším spektru zvaţovaných stran, takţe bych jejich šance nevylučoval. Připadá mi, ţe hodně lidí, kteří je uvádějí jako volební moţnost, není tak vyhraněno, jak by té straně mělo odpovídat. Hodně lidí vlastně neví, jak zelené vnímat. Pořád tam převládá levicovější křídlo Matěje Stropnického a předsedy Ondřeje Lišky, a zároveň je znovu ve vedení i Martin Bursík, který říká, ţe je pojistkou proti radikalizaci. Takţe ta strana není v celostátním měřítku úplně čitelná. (Minulý pátek Bursík od zelených odešel pozn. red.) Jak můţe rozhodování levicových voličů ovlivnit Miloš Zeman? Levicoví voliči obecně mají relativně velkou důvěru v jeho kroky. Ve výzkumech se ukazuje, ţe například pro důvěru Rusnokově vládě bylo kolem osmdesáti procent lidí, kteří volili levici v roce 2010. Takţe pokud bereme vznik Rusnokovy vlády za Zemanův projekt, tak důvěra v jeho kroky zůstává vysoká. Vliv na konkrétní rozhodování mezi ČSSD a SPOZ je dost těţké odhadnout. Na to nemáme data a navíc není jasné, co přesně Zeman udělá. Plné znění zpráv


Zemanovci si zřejmě dají Zemana na billboardy. Jaký to můţe mít na lidi vliv? Myslím si, ţe Zeman si bude chtít udrţet vliv v obou stranách, SPOZ i ČSSD, a bude proto spíš podporovat levici jako celek. Samozřejmě, SPOZ by Zeman na billboardech pomohl, na druhou stranu by tím posílil argument, ţe příliš zasahuje do parlamentní politiky, a vyvolal by větší motivaci pro pravicové voliče jít k volbám a hlasovat proti tomu. Takţe výsledek by mohl být i kontraproduktivní. 15 procent v naději Do jaké míry je dnes moţné zjistit, jak budou voliči hlasovat? Budoucí hlasování se moc zjistit nedá. Dá se zjistit, jak by lidi plus minus hlasovali, kdyby byly volby ve chvíli, kdy se ptáte. Jak vlastně můţe laik poznat věrohodný výzkum předvolebních nálad? Jako čtenář bych se zajímal například o to, podle kterých kritérií je výzkum reprezentativní. Část výzkumů v Česku o sobě říká, ţe jsou reprezentativní. Přitom jsou reprezentativní podle pěti sociodemografických ukazatelů, coţ je věk, vzdělání, pohlaví, kraj a velikost místa bydliště. Ale uţ není jasné, zda jsou reprezentativní podle pracovních statusů - tedy jestli jde o lidi zaměstnané, nezaměstnané nebo důchodce. Nejsou reprezentativní podle dalších socioekonomických ukazatelů, které souvisejí s politickými názory mnohem víc neţ to, jestli je člověk muţ, nebo ţena. Jaká část průzkumů je v Česku skutečně reprezentativní? Nechtěl bych to kvantifikovat. Jakou roli v přesnosti výzkumů hraje počet dotazovaných lidí? Velikost vzorku samozřejmě roli hraje, ale mnohem větší roli hraje to, jak je vzorek vybraný. Dobrý výzkum na dobře vybraných šesti stech lidech je mnohem lepší neţ špatně vybrané dva tisíce lidí. Jak se lidé do předvolebních průzkumů vybírají? Jinak řečeno - jaké byste mi dali zadání, kdybych pro vás sbíral názory voličů? Jsou dva typy zadání. V takzvaném kvótním výběru bychom vám zadali, abyste nám udělal rozhovor s jedním vysokoškolákem, dvěma středoškoláky a jedním základoškolákem, musejí v tom být dvě ţeny a dva muţi a tak dále. Bývá tam podmínka, ţe jste s osloveným člověkem nesměl dělat rozhovor v posledním půlroce, aby se ve výzkumech neopakovali stále titíţ lidé. To je často všechno. Lepší výzkumy dávají další omezení - třeba kolik maximálně můţe jeden tazatel sebrat rozhovorů a ţe to nesmí být v obci, kde ho všichni znají, a podobně. Potom je druhý typ zadání, který postupuje náhodným výběrem, kdy se vylosují adresy bytů nebo domů, kam byste zašel udělat rozhovor. Na dané adrese pak oslovíte člověka, který má třeba nejdříve narozeniny. Nebo jsou tam nějaké další podmínky. Náhodně vybraný člověk musí být navštíven čtyřikrát, pokud ho hned nezastihnete. Podrobnější sociologický výzkum stojí při dvou tisících respondentů řádově aţ dva miliony korun, kdyţ se dělá tak, jak se má dělat. Jsou to zdlouhavé a finančně hrozně náročné výzkumy. V případě rychlého výzkumu pro nějaké médium se bohuţel nedají pouţít. Platí, ţe například komunisté neradi prozrazují své volební preference? Odmítání přiznat KSČM bylo silné hlavně do roku 2006. Pak uţ to trochu mizí. Co ze svého hlediska povaţujete za hlavní neznámou těchto voleb? Úspěch nových stran typu Ano 2011 a Okamurova Úsvitu přímé demokracie. Zaměřují se na nějakých patnáct procent, která podle našich výzkumů vkládají naděje v tento typ strany. Pokud uspějí, výrazně ovlivní výsledky celých voleb. Potenciál patnácti procent ale můţe být málo, pokud tito lidé nepřijdou ve větším počtu k volbám, aby tyto strany volili, nebo vsadí na větší jistotu. Plné znění zpráv


Daniel Prokop (29) Narodil se v Praze. Vystudoval sociologii se zaměřením na aplikovaný výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje ve výzkumné společnosti Median, kde je zodpovědný za politické a sociální výzkumy. Řídil mimo jiné významné mezinárodní výzkumy European Social Survey, ISSP či UNDP Roma Survey 2011. Jako sociolog se zabývá zejména metodikou kvantitativních výzkumů, politickým výzkumem či analýzou chudoby a jejího vlivu na hodnotové proměny.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-60479230-jen-polovina-lidi-vi-koho-volit _

FANDÍM PŘÍRODNÍ MEDICÍNĚ 23.8.2013

Zdraví str. 06 Rozhovor_ Kateřina Grimmová_

Nejen její tváři, ale díky tomu, ţe moderátoři Událostí nesedí skryti za stolem, i perfektní štíhlou postavu, znají televizní diváci v celé republice. Aneta Savarová se řídí mottem: Nikdy nelituj toho, co jsi udělal, ale jen toho, co uţ nikdy udělat nestihneš. I proto bylo jasné, ţe nabídku moderovat hlavní zpravodajskou relaci České televize, Události, nemohla odmítnout. * Velmi dobře jste hrála na klavír, dokonce jste byla přijata na konzervatoř, ale vaše plány překazil chronický zánět šlach. Jak jste se v patnácti letech dokázala vyrovnat s rozplynutím ţivotního snu? Hře na klavír jsem se věnovala od šesti let a prakticky od začátku jsem věděla, ţe si tento obor chci zvolit i profesně. S tím souvisely také hodiny hudební nauky, sólového a sborového zpěvu. A to všechno by nebylo realizovatelné bez velké podpory rodičů. Obětovali mému koníčku nejen spoustu času, ale i financí. Bohuţel v důsledku neustálého drilu při přípravě na přijímací zkoušky na konzervatoř mé ruce nápor nezvládly. Pár dnů potom, co jsem dostala dopis o přijetí, přišel zmíněný zánět šlach do obou předloktí. Tehdy jsem věděla, ţe je to konečná. A navíc bylo hodně těţké smířit se s tím, ţe i kdyţ dosáhnete toho, co si nejvíc přejete, stejně nic nezmůţete. Bylo to náročné období, které přišlo v tu nejméně vhodnou dobu, a na rozmýšlení o tom, co dál, nebylo moc času. Takţe jsem zvolila univerzální studijní cestu: gymnázium. * Myslíte, ţe vás zkušenost, ţe ţivot můţe být někdy nespravedlivý, připravila na další ţivotní zkoušky? Takhle to nevnímám. Pojem „spravedlnost― dostává v dnešní době úplně jiný rozměr. Na zkoušky, které předkládá sám ţivot, se nikdy nedá úplně připravit. Ale jak uţ ukázala moje zkušenost - všechno špatné je pro něco dobré. Kaţdá mince má dvě strany. Snaţím se nepřistupovat k ţivotním milníkům jenom z jednoho úhlu, ale vidět věci komplexněji. * Splnil se vám ale sen o práci v médiích. Jste fatalistka? Věříte, ţe to, co si opravdu přejeme, se vyplní? Ano. Věřím, ţe člověk dokáţe řadu věcí ovlivnit tím, jak o nich přemýšlí. Spousta lidí si přeje šťastný ţivot a myslí si, ţe to záleţí na tom, z jakých poměrů pocházejí, jaké mají znalosti nebo konto. A přitom je to celé o tom, jak člověk přistupuje sám k sobě a jestli myslí pozitivně. Největším nepřítelem je vlastní strach, který se můţe dostat do podvědomí tak hluboko, ţe nás pak začne svádět na úplně jinou cestu. * Součástí vaší profese je práce u počítače -ozývají se šlachy? A jak se vůbec zánět šlach léčí? Moje onemocnění je chronické. I kdyţ jsem od začátku pravidelně navštěvovala elektroléčbu, absolvovala obstřiky do předloktí, masáţe, zkoušela jsem i alternativní medicínu, nic se na tom nezměnilo. Potýkám se s tím uţ 12 let a v podstatě při kaţdé činnosti je to do určité míry limitující. * Zahrajete si někdy na klavír? Plné znění zpráv


Pianino mám doma u rodičů, protoţe pro něj v bytě bohuţel nemám prostor, takţe hraji jen tehdy, kdyţ k nim přijedu na návštěvu. Nejraději mám Chopinova Nocturna nebo cokoliv od Rachmaninova. Jinak jsem schopna zahrát v podstatě všechno, jediným omezujícím faktorem jsou skladby, u kterých je nutné větší rozpětí prstů - tehdy se hned začínají ozývat zmíněné šlachy. * Říkáte o sobě, ţe jste workoholička. Ptát se vás na odpočinek tedy asi nemá smysl. Baterky ale nějak dobíjet musíte - jak? Je pravda, ţe jsem odpočívat nikdy moc neuměla a ve dnech volna mi adrenalin z práce dokonce chyběl. Tělo má ale velmi chytrý hardware, který vám jednoho dne všechno vyúčtuje. Kdyţ přecházíte obyčejné nachlazení, tak se vám stejně za krátkou dobu vrátí, a to třeba několikrát v podobě zánětu průdušek. Podobně se to stalo i mně. Takţe od té doby uţ se snaţím nepodceňovat ani únavu a stres. Na začátku bývalo moderování stres, teď bych to nazvala adrenalinem, který prostě k práci ve zpravodajství patří. Prodlouţená stopáţ, ţivé vysílání a převáţně jeden hlavní moderátor, který relací provází - to je hodně o koncentraci, okamţitých reakcích a pečlivém rozdělení práce. Energii chodím čerpat do přírody. Relaxuji četbou, cvičením a poslechem hudby. * Vaše práce s sebou nese i velkou míru zodpovědnosti. Jste zodpovědná, i co se týká péče o vlastní zdraví? Rozhodně jsem ke svému zdraví zodpovědnější neţ dřív. Prevenci nepodceňuji, protoţe to, co jednou zanedbáte, se do původního stavu vrací velmi těţko. Jsem příznivcem přírodní medicíny. Rodiče mají velkou zahradu a kromě ovoce a zeleniny tam je také hodně bylin. Pravidelně od nich dostávám zásoby. Z bylin jako mateřídouška, šalvěj, máta a meduňka si vařím kaţdý den čaj. Pouţívám i rakytníkový a bezinkový sirup. * Předpokládám, ţe jste i perfekcionistka. Není občas frustrující, kdyţ vidíte, ţe * ostatní jedou na půl plynu, a vlastně se ve výsledku nic neděje? Obecně samozřejmě ano, ale nemyslím si, ţe by to byl u nás v práci častý jev. Ve zpravodajství to na půl plynu prostě nejde. A ten, kdo by k tomu podobným způsobem přistupoval, by za nějaký čas stejně sám odešel. Správně jste odhadla, ţe v některých věcech jsem perfekcionistka, ale na druhou stranu jsem kritická hlavně sama k sobě. Tato vlastnost ovšem funguje stejně dobře jako výkonný motor a nikdy vás nenechá padnout do naprosté letargie. * Pocházíte z malé moravské vesničky. Nechybí vám v Praze právě příroda a klid? Chybí, ale dokáţu si to vynahradit, kdyţ přijedu k rodičům na návštěvu. Líbí se mi ten kontrast. Kdyţ soustavně ţijete uprostřed rušného velkoměsta, pak o to intenzivněji dokáţete během krátké doby zrelaxovat v přírodě. * Jak často jezdíte domů? A na co se nejvíc těšíte? Na Moravu jezdím několikrát měsíčně, ale není v tom ţádná pravidelnost. Záleţí hodně na mých pracovních aktivitách. Ráda se vracím do domu prarodičů, kde jsem strávila dětství. Oba uţ bohuţel umřeli, ale vţdycky, kdyţ tam vstoupím, mám pocit, jako by tam ještě pořád byli. Pak také navštěvuji místa, kde jsem jako malá trávila volný čas o prázdninách - nedaleký potok, les, kam jsme chodili sbírat houby, cyklostezku, kterou jsme s rodiči často zdolávali. A nesmím opomenout Lopeník, kam jsme v zimě jezdili lyţovat. Byli jsme členy tamního lyţařského oddílu, takţe jsme několikrát do roka absolvovali povinné brigády. Na řezání a skládání dřeva, hrabání listí a úklid sjezdovek také ráda vzpomínám. (smích) * Jiţní Morava je známá skvělým vínem. Čím východní Morava, odkud pocházíte? Pocházím z podhůří Bílých Karpat, z moravských Kopanic. U nás jsou tradicí spíš pálenky neţ víno. Třeba taková slivovice, kterou vyrábí i můj tatínek, je velmi účinná třeba při nachlazení, a hlavně jako prevence. Osobně dávám přednost vínu, ale kdyţ uţ mluvíme o pálenkách, tak ráda ochutnám višňovku nebo ořechovku, kterou s pomocí jiţ zmíněné slivovice vyrábí moje maminka. Je to skvělý aperitiv. Co se týká jídla, tak u nás se vţdycky hodně vařily vývary a omáčky. Nejraději mám hovězí vývar s nudlemi a slepici na smetaně s knedlíkem. * Umíte uvařit nějakou krajovou specialitu? Plné znění zpráv


Ano, ale o ţádné se nedá říct, ţe by pocházela přímo z našeho kraje. Jsou to spíš upravené verze pokrmů, které jsou typické pro slovenskou, maďarskou nebo valašskou kuchyni. Třeba polévka zvaná kyselica, která se dělá ze zelí, fazolí a uzeného masa. Pochází ze Slovenska, ale vaří ji řada moravských rodin, přičemţ kaţdá si ji něčím vylepšuje, třeba zakysanou smetanou nebo vejci. Potom taky velmi známý boršč, který uţ snad ani není třeba představovat. * Jste krásně štíhlá, musíte si figuru hlídat? S váhou jsem naštěstí nikdy bojovat nemusela. Pochutnám si na sladkostech, hlavně čokoládě, a taky bych se neobešla bez masa. Nedávno jsem si koupila eliptický trenaţér a občas si na něm zacvičím. Vzhledem k tomu, ţe máme v Událostech kostýmy šité na míru, snaţím se zamezit tomu, aby je kvůli moţným váhovým výkyvům švadleny musely neustále předělávat. (smích) Učím se dodrţovat ţivotosprávu, coţ vzhledem k pracovnímu reţimu není úplně snadné. * Moc hezky mluvíte o svém tatínkovi. Pro co si ho nejvíc váţíte? Pro jeho inteligenci, nadhled a loajalitu. Je to férový a moudrý muţ, který mě hodně naučil. * Nehledá se pak těţko ideální partner? Ideální partner je hodně relativní pojem a navíc čekání na Godota. (smích) Nesrovnávám ani nehledám. Řídím se heslem: co má být, bude. * Člověk vašeho typu se rád vyvíjí a někam posouvá. Kam byste ráda směřovala třeba v horizontu dvaceti či třiceti let? Věřím, ţe za dvě dekády uţ nebudu úplně všechno podřizovat práci do takové míry, jako je tomu teď. Profesně bych ráda zůstala ve zpravodajství a v osobním ţivotě si přeji asi to, co kaţdý - spokojený rodinný ţivot. *** DOTAZNÍČEK > Oblíbená kniha: autobiografie, historické romány > Oblíbená hudba: klavírní koncerty Chopina a Rachmaninova a šansony > Oblíbený film: zpěvačky Zaz > Oblíbená vůně: Sedm ţivotů konvalinka > Oblíbená barva: bílá, černá, červená NA ZKOUŠKY, KTERÉ PŘEDKLÁDÁ SÁM ŢIVOT, SE NIKDY NEDÁ ÚPLNĚ PŘIPRAVIT. ENERGII CHODÍM ČERPAT DO PŘÍRODY. RELAXUJI ČETBOU, CVIČENÍM A POSLECHEM HUDBY. Ţivotopis Aneta Savarová se narodila 19. února 1986 v Uherském Hradišti. V televizi začínala v roce 2007 ja ko moderátorka na ČT 24, poté pracovala v Z1 jako moderátorka ekonomického zpravodajství, později spolupracovala se zpravodajstvím ČT Brno. Nyní ji můţete vidět jako moderátorku hlavní zpravodajské relace Události na České televizi. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Foto popis| Foto autor| foto: titulní a ilustrační Marie Votavová, archiv ČT a A. S. _

Do Havlíčkova Brodu opět přijeli mladí ţurnalisté. Letos uţ podeváté 22.8.2013

denik.cz

str. 00 _

Kraj Vysočina_

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Letní ţurnalistická škola se po roce vrátila do Havlíčkova Brodu a opět přivítala studenty nejen z České republiky, ale i z okolních států. Celkově jich letos dorazilo třicet osm. Plné znění zpráv


" „Vedle Čechů tu máme pět účastníků z Ukrajiny, tři Slováky, jednu Moldavanku a Polku. Měl přijet i jeden student z Velké Británie, který je na škole v Německu, ale nakonec bohuţel nedorazil," uvedl pořadatel Milan Pilař s tím, ţe účastníci kurzu nejsou zpravidla studenti ţurnalistiky, ale spíše například historie, ekonomie, bohemistiky či jiných oborů. Účastníci si v průběhu týdenního kurzu vyzkouší skutečnou práci redaktora, a to v několika odvětvích novinařiny. „Kaţdý zájemce uţ v přihlášce zaškrtne jeden typ práce, kterému by se chtěl v kurzu věnovat. V nabídce máme v podstatě všechno, od televizního přes rozhlasové, internetové a tištěné zpravodajství aţ po PR-marketing," vyjmenoval Pilař obory, které kurz nabízí. Zároveň dodal, ţe mezi nejoblíbenější patří televizní, tištěné a často také internetové zpravodajství. Práci účastníků koordinují vedoucí skupin, kteří mají většinou dlouhodobé zkušenosti z prací v médiích, a to jak v regionálních, tak i celostátních. Občas dorazí jako host i někdo z významných zahraničních novinářů. Škola nepřipravuje účastníky primárně na novinářskou práci. Přesto však mohou tuto zkušenost v budoucnu vyuţít například při hledání zaměstnání. Vyjednají stáţe V tom jim pomáhají i stáţe v různých tištěných, rozhlasových i televizních celostátních médiích pod vedením profesionálních reportérů, které organizátoři zájemcům pomáhají vyjednat. Školné na tuto akci vyjde kaţdého účastníka na dva tisíce korun, coţ podle Pilaře pokryje přibliţně třetinu nákladů na jednoho studenta. „Na praţské Fakultě sociálních věd stojí obdobný kurz, který je navíc o dva dny kratší, bezmála šest tisíc. My jsme zavedli toto školné především proto, abychom měli jistotu, ţe přihlášení skutečně dorazí," vysvětloval nutnost poplatku Pilař. Své tvrzení podloţil tím, ţe v letošním roce se původně přihlásilo bezmála osmdesát zájemců, z nichţ nakonec dorazila sotva polovina. Rozhodovala jsem se mezi tiskem a PR Gabriela Dvořáková, studentka oboru Regionální rozvoj na Mendelově univerzitě, dorazila na letošní brodskou ţurnalistickou školu z Brna. Kurzu se účastní poprvé, v příštích letech by však ráda přijela znovu. Co vás na tuto novinářskou školu přivedlo? Našla jsem nabídku na internetu a velice mě zaujala. Sice jsem tu ze začátku nikoho neznala, ale opravdu se mi tu líbí a doufám, ţe tu letos nejsem naposledy. Jaké zaměření jste si vybrala? Ze začátku jsem se rozhodovala mezi tištěným zpravodajstvím a oborem PR-marketing. Ten jsem si nakonec zvolila. Máte s novinařinou uţ nějaké předešlé zkušenosti? To záleţí na tom, jak se to vezme. Jeden rok jsem pracovala v PR-agentuře, ale zkušenost s psaním do novin zatím nemám ţádnou. Jaká je náplň vašeho zaměření v tomto kurzu? Prozatím jsem si tu vyzkoušela poměrně dost různých činností. Psala jsem tiskové zprávy, navštívila tiskovou konferenci, moderovala besedu a právě teď točíme vánoční reklamu na Kofolu, kterou nakonec budeme prezentovat jako jeden z konečných výstupů tohoto kurzu. Musela jste tu od svého příjezdu řešit nějaké problémy, například s technikou? Ne, s ţádnými problémy jsem se doposud nesetkala. Vše je zde od začátku perfektně připravené. Chystáte se vyrazit na tuto školu i v příštích letech? Plné znění zpráv


Pokud budu mít čas, tak přijedu ráda. Chtěla bych si vyzkoušet i jiné zaměření. Nejvíce mě v budoucnu láká tištěné a rozhlasové zpravodajství. Škola nabízí některým studentům i moţnost stáţe v různých celostátních médiích. Přemýšlela jste, ţe byste se některé zúčastnila? Samozřejmě bych v budoucnu nějakou takovou stáţ velmi ráda zkusila, i kdyţ si nejsem jistá, zda bych splňovala všechny podmínky, které by jednotlivá média v poţadavcích nastavila. Zkušenost by to však byla jistě zajímavá a nezáleţelo by mi ani na tom, které médium by mi takovou stáţ nabídlo. Jan Štrobl"

URL| http://www.denik.cz/kraj-vysocina/do-havlickova-brodu-opet-prijeli-mladi-zurnaliste-letos-uz-podevate20130822.html _

Do Brodu opět přijeli mladí ţurnalisté. Letos uţ podeváté 22.8.2013

Havlíčkobrodský deník str. 02 JAN ŠTROBL_

Zpravodajství_

Školné vyšlo účastníky na dva tisíce korun. Dorazili i studenti z Ukrajiny nebo Moldávie Letní výuka Havlíčkův Brod – Letní ţurnalistická škola se po roce vrátila do Havlíčkova Brodu a opět přivítala studenty nejen z České republiky, ale i z okolních států. Celkově jich letos dorazilo třicet osm. „Vedle Čechů tu máme pět účastníků z Ukrajiny, tři Slováky, jednu Moldavanku a Polku. Měl přijet i jeden student z Velké Británie, který je na škole v Německu, ale nakonec bohuţel nedorazil,― uvedl pořadatel Milan Pilař s tím, ţe účastníci kurzu nejsou zpravidla studenti ţurnalistiky, ale spíše například historie, ekonomie, bohemistiky či jiných oborů. Účastníci si v průběhu týdenního kurzu vyzkouší skutečnou práci redaktora, a to v několika odvětvích novinařiny. „Kaţdý zájemce uţ v přihlášce zaškrtne jeden typ práce, kterému by se chtěl v kurzu věnovat. V nabídce máme v podstatě všechno, od televizního přes rozhlasové, internetové a tištěné zpravodajství aţ po PR-marketing,― vyjmenoval Pilař obory, které kurz nabízí. Zároveň dodal, ţe mezi nejoblíbenější patří televizní, tištěné a často také internetové zpravodajství. Práci účastníků koordinují vedoucí skupin, kteří mají většinou dlouhodobé zkušenosti z prací v médiích, a to jak v regionálních, tak i celostátních. Občas dorazí jako host i někdo z významných zahraničních novinářů. Škola nepřipravuje účastníky primárně na novinářskou práci. Přesto však mohou tuto zkušenost v budoucnu vyuţít například při hledání zaměstnání. Vyjednají stáţe V tom jim pomáhají i stáţe v různých tištěných, rozhlasových i televizních celostátních médiích pod vedením profesionálních reportérů, které organizátoři zájemcům pomáhají vyjednat. Školné na tuto akci vyjde kaţdého účastníka na dva tisíce korun, coţ podle Pilaře pokryje přibliţně třetinu nákladů na jednoho studenta. „Na praţské Fakultě sociálních věd stojí obdobný kurz, který je navíc o dva dny kratší, bezmála šest tisíc. My jsme zavedli toto školné především proto, abychom měli jistotu, ţe přihlášení skutečně dorazí,― vysvětloval nutnost poplatku Pilař. Svétvrzení podloţil tím, ţev letošním roce se původně přihlásilo bezmála osmdesát zájemců, z nichţ nakonec dorazila sotva polovina. Foto popis| MLADÍ NOVINÁŘI PŘI PRÁCI. Účastníci se při výuce věnují hned několika oborům moderní ţurnalistiky. Foto autor| Foto: Jan Štrobl Region| Vysočina Plné znění zpráv


_

Studenti se hlásí do Akademie ţurnalistiky. Co je zajímá? 22.8.2013

isport.cz

str. 00 _

Titulní strana_

Akademie ţurnalistiky a nových médií, společný vzdělávací projekt Vyšší odborné školy a Střední školy managementu a vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, do jehoţ portfolia patří i deník Sport a web iSport.cz, zahájila svou činnost v pondělí 12. srpna. Během několika málo dnů zaregistrovala Akademie jiţ přes pět desítek uchazečů o studium. Co kandidáty Akademie zajímá nejvíce? Jakou vlastně můţu po absolvování Akademie dělat práci? Díky rozsáhlému záběru Akademie najdete po ukončení studia práci v širokém spektru oborů. Můţete vykonávat prakticky jakoukoliv reportérskou, redaktorskou či editorskou profesi v klasických, ale samozřejmě také v internetových či audiovizuálních médiích. Uplatníte se ale i jako tiskový mluvčí, marketingový či PR profesionál, copywriter, kreativec, mediální plánovač či člověk připravený pracovat v médiích v nově vznikajících profesích. A samozřejmě také v jakémkoliv dalším odvětví, kde je potřeba umět pracovat s různými zdroji, sbírat a třídit informace, hledat souvislosti a koncepčně, relevantně a srozumitelně se vyjadřovat adekvátní formou. Jak se liší studium na Akademii od bakalářských programů, jako je například FSV UK? Studium u nás klade důraz na velké sepětí teorie a praxe. Jedná se svým způsobem o jedinečný vzdělávací program, který studentům nabízí praxi všech činností vydavatelského domu, navíc nadnárodního charakteru. Bakalářské programy se zabývají více vědeckým zkoumáním médií. V neposlední řadě se program výrazněji zaměřuje na nová média. Jak a kde probíhá praxe? A kolik času na ní strávím? V případě denního studia vás kaţdé dva týdny čeká povinná čtyřhodinová praxe, v posledním ročníku pak ještě navíc souvislá třítýdenní praxe. V kombinovaném studiu je zařazena odborná praxe vţdy 5 dní v kaţdém semestru. V průběhu studia budete postupně pracovat ve všech multimediálních integrovaných newsroomech (IN) vydavatelství Ringier Axel Springer – IN deníků Blesk a Aha!, IN deníku Sport, IN časopisů značky Blesk, IN časopisu Reflex a ABC, IN motoristických titulů. Kromě toho projdete praxí také v backoffice odděleních vydavatelství – marketingu a PR, výrobě, distribuci a inzerci. Jaké technologie budeme v Akademii pouţívat? Jde mi o praktické dovednosti. V rámci studia Akademie ţurnalistiky a nových médií se naučíte pracovat s fotoaparátem, kamerou a mikrofonem, seznámíte se s programy pro úpravu snímků a se střihovými, zvukovými a trikovými editory či animačním softwarem. Budete také ovládat programy pro tvorbu layoutu tištěných a internetových médií a mobilních aplikací. Chtěla bych se stát moderátorkou v televizi. Jak mi můţe Akademie pomoci? V teoretické rovině vás seznámíme s různými moderovanými formáty a přípravou moderátorských textů. Z praktického hlediska si osvojíte základy rétoriky, mluvenou řeč, práci s hlasem, naučíte se ovládat nonverbální komunikaci, řeč těla, mimiku a výraz, budete umět pracovat s modulací hlasu, hlasitostí, rytmem a akcentem. Současně získáte trénink zvládání trémy, vystupování před kamerou a naučíte se reagovat i na nečekané či krizové situace. Hodně mě zajímá marketing. Můţu v tomto oboru nějak uplatnit vzdělání z Akademie? V rámci našeho studia se seznámíte s moderní marketingovou teorií, naučíte se definovat a analyzovat cílové skupiny, vytvářet marketingové strategie, rozpočty a konkrétní plány, pracovat s nástroji marketingové komunikace, budete umět projektovat a realizovat marketingové eventy. Získáte zároveň přehled o zákonných limitech reklamy či o moţnostech public relations. Neudělal jsem část maturitní zkoušky – matematiku – a budu ji skládat aţ v září. Existuje nějaká moţnost, jak bych i přesto mohl začít třeba se zpoţděním na Akademii studovat uţ ve školním roce 2013/14? A učí se matematika i u vás? Plné znění zpráv


Matematiku ve studijním programu Akademie ţurnalistiky a nových médií nenajdete. Na základě dlouholetých zkušeností jsme si dobře vědomi faktu, ţe řada i velmi nadaných studentů skládá část maturity aţ v září, často například ze zdravotních důvodů. Dáváme proto také těmto uchazečům šanci podat přihlášku a absolvovat přijímací řízení. Řádným studentem se ale stanete teprve tehdy, aţ úspěšně sloţíte maturitní zkoušku, přičemţ nejpozdější termín pro přijetí je 30. září. Je studium nějak omezeno věkem? Berete ke studiu pouze letošní maturanty? Studium na vyšší odborné škole není omezeno věkovou hranicí, uchazeč pouze musí mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. V denním studiu, ale zejména v kombinované formě vzdělávání, studují často i zkušení pracovníci z firem, kteří si studiem rozšiřují svou kvalifikaci. Existují i takové případy, kdy v různých vzdělávacích programech studují jak rodiče, tak i jejich děti. Mám ukončenou univerzitu, ale zaujala mě Akademie ţurnalistiky a nových médií, mohu u vás ještě studovat? Samozřejmě ano. Často se stává, ţe i v jiných vzdělávacích programech studují absolventi vysokých škol a často i v denním studiu. Není také výjimkou, ţe studenti souběţně studují na vyšší odborné škole a další vysoké škole. Výhodou absolventů vyšší odborné školy je profesně zaměřené studium a dlouhodobá odborná praxe, kterou často zaměstnavatelé od absolventů poţadují. Mohu ještě podat přihlášku ke studiu? Jistě, přihláška je ke staţení na www.pbvos.cz a můţete ji poslat e-mailem na studijní@pbvos.cz. Co kdyţ jsem nestihnul přijímací řízení 21. srpna, mám ještě šanci dostat se na Akademii? Máme vyčleněnou kapacitu pro další přijímací řízení, které bude probíhat jiţ na základě individuální dohody do naplnění kapacity oboru.

URL| http://isport.blesk.cz/clanek/178785/studenti-se-hlasi-do-akademie-zurnalistiky-co-je-zajima _

Komentátor Lukšů: Cítil jsem zodpovědnost 22.8.2013

Mladá fronta DNES str. 01 Michal Jindra_

Vysočina_

David Lukšů z Velkého Beranova komentoval na MS v atletice 2013 v Moskvě výkony všech tří českých medailistů. Zároveň se opřel do slabé návštěvnosti VELKÝ BERANOV Vyprávěl o tom, jak obdivuje legendárního komentátora Štěpána Škorpila. To hlavně proto, ţe se těţko dokáţe vţít do situace představující mluvit do mikrofonu celý den sám. Tak třeba mistrovství světa v atletice 2013 v Moskvě, jeţ se konalo v Rusku minulý týden a o němţ je především tento rozhovor, komentoval David Lukšů, který pochází z Velkého Beranova, pro diváky sportovního kanálu České televize s kolegou Michalem Dusíkem. Přesto byl podle jeho slov pro MF DNES po kaţdém dni vyřízený. Devět dní strávil na sedmdesátitisícovém stadionu Luţniky. Zklamala ho návštěva a také styl fandění Rusů, zato nadšený byl ze sportovních výkonů. Hlavně z těch českých. Vţdyť Lukšů byl ten, kdo komentoval zlaté české medailisty, překáţkářku Zuzanu Hejnovou, oštěpaře Vítězslava Veselého a také bronzového kladiváře Lukáše Melicha. * Ţe jste komentoval naše medailisty, to bylo to, co jste si přál dělat? Ne ţe bych si to přál, ale jsem rád. Přiznám se, ţe jsem byl trochu nervózní. Bylo jasné, ţe tři závodníci, které jsem komentoval, měli velkou naději na zisk medaile. Vzhledem k tomu, co se většinou pak děje s komentářem, tak to byla velká zodpovědnost. Měl jsem mrazení v zádech. Ale nakonec to nějak dopadlo. A myslím, ţe jsem jim neudělal ostudu. (usmívá se) * Mrazení v zádech z čeho? Byl jste nervózní? Plné znění zpráv


Vţdycky je člověk nervózní, kdyţ běţí český závodník. Komentátor České televize je především komentátor pro českého fanouška. Sdílí s ním trochu toho fandění, i kdyţ v atletickém komentáři to je jiné, neţ kdyţ se komentuje třeba hokejová liga. Nervózní jsem byl z toho, jak to dopadne. * To, ţe jim můţete fandit, je příjemné, ne? Komentátor v hokejové extralize si to dovolit nemůţe. Těţko posoudit. Je pravda, ţe v ligové soutěţi musí být nestranný, ale pokud se jedná o mezinárodní soupeření, tak ta kapka radosti z úspěchu českého sportovce tam musí být. Já jsem dělal třeba mistrovství světa v in-line hokeji, které bylo v Pardubicích a které Češi vyhráli, a to se opravdu komentuje krásně. Pozitivní emoce pomůţou i komentátorovi. * V čem? Je to snazší komentovat? To ne, je to stejné. Akorát ty emoce jsou vyšší. Vstoupí trochu do toho hlasu, který je kolikrát emocí zbarvený, a je to prostě barvitější, kdyţ závodí český závodník. » Pokračování na str. B5 Komentátor Lukšů: Cítil jsem velkou zodpovědnost i mrazení * Disciplíny letošních medailistů komentujete celou sezonu – i v Diamantové lize. Čili nebyla náhoda, ţe jste je měl i na MS. Ano, my máme takhle s Michalem Dusíkem (druhý atletický komentátor – pozn. red.) rozdělené disciplíny. Já komentuji běhy ţenské, on muţské. Já v muţské kategorii naopak technické disciplíny, takţe hody, skoky a vrhy, Michal dělá tyto disciplíny v ţenském podání. Není to tedy náhoda. * Tím, ţe jejich závody popisujete uţ delší dobu, to je lepší, ţe ano? Ano. Víťu Veselého (oštěpař) i Zuzku Hejnovou (překáţkářka) jsem měl moţnost komentovat celou sezonu. Pro mě je to cenné v tom, ţe nekomentuji jen jeden závod, který se třeba podaří, ale například Zuzku jsem komentoval vloni na mistrovství Evropy v Helsinkách, kdy se jí to nepodařilo. Člověk má tedy v hlavě ten jejich příběh, který je delší. V tom je to snadnější a jednodušší, ţe je znám detailněji. * Jste s nimi v úzkém kontaktu, znáte se třeba s Hejnovou? Nemůţu říct, ţe bych byl dobrý známý Hejnové. Jako potkáme se, točili jsme spolu rozhovory, vidíme se na závodech. Ale já ani nechci vstupovat do uţšího kontaktu se sportovci. Drţím se zpovzdálí. * Proč? Komentátor by měl být podle mě nad věcí. Protoţe pak k jeho práci patří i to, ţe kdyţ se sportovci nedaří, tak uţ se říkají věci, které nejsou příjemné. A zase naopak. Prostě komentátor v televizi není součástí atletického týmu, byť mu drţí palce, komentuje jeho úspěchy. Ale abych ještě doplnil odpověď: Známe se, Zuzce jsem to přál, mám ohromnou radost, kdyţ naši uspějí, ale nejsme v úzkém kontaktu. * Na konci závodu Zuzany Hejnové jste řekl tu hlášku: „Tohle je fontána pro Zuzanu!― Bylo to myšlené z toho filmu? Přesně tak. To mě napadlo ve chvíli, kdy Zuzka byla úplně sama v cíli. Říkal jsem si, ţe ona je v té hlavní roli a zbytek je úplný komparz. Byl to bezprostřední nápad. * Nezáviděl vám kolega Dusík, ţe jste komentoval všechny české medailisty vy? (usmívá se) Tak ošíval se. Dělal si ze mě legraci. Ale on třeba vloni v Londýně komentoval Báru Špotákovou. Nebo komentuje několik let po sobě Usaina Bolta... Ale občas prohodíme vtip. * Jaký? Plné znění zpráv


Říká mi, ţe je zkušenější, takţe by si to měl vzít on. * A jaká je vaše reakce? (usmívá se) Já mu řeknu, ţe klidně. Ţe aspoň budu mít klid. Já si, upřímně řečeno, rád odkomentuji jakýkoliv atletický závod. Vůbec tam nemusí být české zastoupení. Naopak si to v některých okamţicích člověk uţije víc, protoţe to je v klidu. Není tam stres z toho, co potom, jestli neudělám chybu... Ty závody, kde není česká účast, nejsou tak sledované a je to větší pohoda. Mně by to nevadilo. Kdybych měl komentovat jen Čechy, tak bych si k tomu vybral minimálně pět deset jiných závodů, které pro mě byly stejně napínavé. Není to pro mě úplně tak zásadní. Mám rád atletiku jako takovou. * Podle toho, co poslouchám, jste vděčný za kaţdý přenos. Jsem hrozně rád, ţe jsem se k tomu dostal, byť třeba nejsem původem atlet. Bylo těţké do toho pronikat. Procházel jsem různými fázemi, v některých chvílích to nebylo jednoduché, ale chytlo mě to a jsem rád, ţe mohu sedět na stadionech a dívat se na takové sportovce ţivě. * Kdyţ jste ještě nepracoval v televizi, byl jste ten divák, který seděl u obrazovky a říkal si: Aţ já tam jednou budu komentovat? To ne... Samozřejmě se setkávám s tím, ţe mi píšou lidi, co se jim líbilo a co naopak ne. Je jasné, ţe kaţdý má jiný názor. Beru to, snaţím se to dělat poctivě a podle sebe, abych byl sám spokojený. Pak budou třeba i diváci spokojení. Ale je jasné, ţe se najde někdo, kdo má jiný názor a viděl by na tom stanovišti radši někoho jiného. S tím těţko mohu něco udělat. * V poslední době se diváci a některá média ohrazovala proti fotbalovému komentátorovi České televize Pavlu Čapkovi. Já mám to štěstí, ţe nejsem v televizi od roku 1984 jako on. Takţe ještě nejsem tak všeobecně známý. Ale k tomu Pavlovi. To, co se tady teď děje, mi přijde špatný. Chápu, ţe jsou fanoušci, kteří mají jiné oblíbené komentátory, nebo ţe se najdou lidi, kteří vypínají komentář různých komentátorů, ale nerozumím tomu, proč se na tom píšící novináři přiţivují. Jedno médium jde vysloveně proti komentátorům a to nechápu, proč novináře podkopávají a snaţí se přiţivit na popularitě nebo smůle někoho jiného v situaci, která pro druhého kolegu není komfortní. Na blogy ať si to lidi klidně napíší, ale ne aby to řešil novinář, který by se měl spíš starat o to, jestli je jeho článek v pořádku, nebo ne. Psát o jiných novinářích mi přijde jako hyenismus. * Proč si ho vybrali? Pavla Čapka si vybrali jako snadný terč. Je známý, jak v televizi pracuje třicet let a komentuje fotbal, kterému u nás rozumí kaţdý. Všichni ho tedy znají a ve chvíli, kdy se mu něco nepodaří, tak je hrozně snadné se do toho strefovat. Proti němu stojí neznámý novinář, který popouzí davy. * Řešíte to na poradách v televizi? Neřešíme, to si řeší kaţdý sám. Jinak tohle byl můj osobní názor, jak já to vidím. Já bych jako novinář určitě nedělal, ţe bych v televizi říkal, ţe se mi nelíbí článek toho a toho. Ale bulvarizace tisku bohuţel postupuje a určitá média hledají témata, která jsou lacině populární. Tohle je jedno z nich. * Ale tak veřejnoprávní televize si stejně asi nemůţe vzít tisk a kritizovat ho. No hlavně my přece nemůţeme udělat pořad, ve kterém bychom si vzali na pranýř český tisk a v něm kritizovali, jak je to špatné, co je tam špatné a ţe chybí relevantní informace. Koho by to zajímalo. To je věc, která normální lidi nezajímá. To prostě do televize nepatří. * Mimochodem, vás uţ také na internetu hodnotili. Komentář finálového závodu Hejnové jeden portál popsal jako nezáţivný. Já jsem svůj komentář slyšel několikrát, protoţe se to opakovalo v přenosu. Podotýkám, ţe nejsem úplně z těch, kteří by svoje komentáře rádi poslouchali, ale jako nevím teda, jestli jsem měl víc křičet, zpívat Plné znění zpráv


nějaké připravené písně nebo jódlovat... Moţná by to bylo zajímavé pro člověka, který sedí v redakci internetového portálu. Ještě kdybych třeba zazpíval operu a vloţili by mě na YouTube, tak bych moţná vyhrál anketu. * Na internetu jsou záznamy závodu Zuzany Hejnové z jiných zemí. Poslechl jste si je? Já jsem neměl moc čas. Přicházeli jsme v osm ráno na stadion, pak se komentovalo do jedné do dvou hodin, pak si člověk dal rychlý oběd a během odpolední pauzy jsem čtyři pět hodin seděl pořád u počítače. Ale ne proto, ţe bych hledal videa z jiných televizí, spíš proto, ţe jsem se připravoval. Na devět dní jsem úplně vypnul a o dění okolo nebo u nás jsem se dozvěděl, aţ kdyţ jsme se vrátili. Nevím, jestli se k tomu někdy dostanu. Jinak v českém domě byl satelit, tak jsem někdy koukal na českou verzi Eurosportu, kde komentuje Štěpán Škorpil, legendární komentátor. Toho obdivuji, ţe sám dokázal komentovat celý den. My jsme v té Moskvě byli dva a stejně jsem byl kaţdý den úplně vyřízený. A představa, ţe bych to komentoval od rána do večera sám... Je to pan komentátor. * Škorpil komentoval uţ v letech, kdy udělala rekord na 800 metrů Jarmila Kratochvílová, která rekord drţí dodnes. Nedávno bylo zrovna třicetileté výročí. Podle mě ten rekord uţ nikdo nepřekoná. To je rekord, který je tak kvalitní, ţe v současnosti nevidím ţádnou závodnici, která by se tomu jen přiblíţila. * Zpět k Moskvě. Snášela se dost kritika na organizaci a hlavně na bídnou diváckou návštěvu. My jsme byli v Moskvě, atleti tam závodili, celý svět to sledoval, ale Moskva si toho nevšimla. Ţe tam je nějaké mistrovství v atletice, to bylo na pár plakátech. To bylo nejvíc zaráţející. Město samotné tím vůbec neţilo. Nejvíc to bylo znát na tom, ţe tam nechodili lidi. Na finále stovky byl poloprázdný dům, byť teda sedmdesátitisícového stadionu. To bylo do očí bijící. Byl jsem na svém třetím MS a na dvou letních olympiádách, ale tohle jsem nezaţil nikde. To bylo hanebné. A kdyţ uţ tam někdo přišel, tak to byli Rusové, kteří přijeli odjinud. Moskvané se na to úplně vykašlali. Přitom to byla špičková akce se špičkovými výkony – byly tam krásné příběhy, po sportovní stránce by se to dalo srovnat s loňskou olympiádou, ale město samotné jako kdyby to ignorovalo. Zajímavé třeba bylo, ţe tam byl maskot vrabčák, ale oni prostě nebyli k dostání. Lidi si to rádi kupují jako suvenýr, my jsme ho taky sháněli, ale ve finále nám bylo řečeno, ţe budou moţná příští týden (čili teď – pozn. red.). * A to bude v Rusku zimní olympiáda a pak také mistrovství světa ve fotbale. Musím teda dodat, ţe poslední dva dny byly výrazně lepší, kdyţ se to zaplnilo. Ale ruský fanoušek fandí jen ruským sportovcům. Takţe se stávalo, ţe jsme sledovali nějaký závod a do toho najednou výbuch nadšení: všichni koukali, co se stalo a pak teda všem došlo, ţe nějaký Rus buď házel, nebo skákal. A ten výkon třeba ani nebyl dobrý. To kdyţ srovnám, ţe jsme byli před šampionátem na Diamantové lize v Londýně, tak tam Britové drţeli palce všem. Dokáţou to ocenit, i hlasitě. To bylo opravdu hodně znát. * Takţe před OH a MS ve fotbale ne úplně chvályhodná situace. Jako fanouškovsky nevím, no. Olympijské hry můţe zachránit to, ţe tam pojedou fanoušci z jiných zemí neţ z Ruska a ţe tam přiletí cizinci. Ale ruskému fanouškovi nevěřím. A co se fotbalu týče, tak to je světový fenomén, takţe tam bych se toho nebál, ale u olympiády váţně netuším. * A co se podmínek pro novináře týče? Slyšel jsem, ţe bylo daleko tiskové středisko. To je Rusko, tam je všechno daleko, všechno je veliké, coţ není uţivatelsky úplně příjemné. Protoţe kdyţ musí člověk chodit ze stadionu sviţnou chůzí do střediska, tak si to pak rozmyslí a radši sedí kvůli šetření časem v malém provizorním na stadionu, kde je hlava na hlavě. Stalo se tam tedy to, ţe tiskové středisko, kde byly stovky míst, zelo prázdnotou. Všichni novináři zůstali na stadionu a tísnili se v místnosti 5 x 15 metrů, kde bylo moţná sto míst. * V tom hicu asi i nedýchatelno.



No, vedro tam bylo pořádné. Ale takhle. Po stránce organizátorské pro novináře to nebylo úplně nápadité, mohli to udělat jinak, ale takové ty běţné standardy: internet, tiskárny... to fungovalo. Ţe by to byl úplný propadák, to říct nemůţu. Nevím, jestli Rusům záleţelo na tom, aby se tam lidi cítili třeba o trochu líp. My jsme od metra museli projít přes tři rámy a při kaţdé kontrole vyţadovali ukázat, co máme v batohu. Ale zvykli jsme si na to. Nechci si jen stěţovat. Větší průšvih byli ti diváci. Protoţe v tomto ohledu to bylo opravdu nejhorší mistrovství. * Uţ jsme zmiňovali Michala Dusíka, váš tým doplňovala také reportérka Ţaneta Peřinová a zřejmě i nějaký kameraman... Jezdíme spolu od mistrovství Evropy v Barceloně 2010. A to, ţe tam jezdí ten štáb, je podle mě hrozně dobře. Hlavně tedy i ta reportérka. Protoţe komentátor během komentování nemá čas dělat reportéra. Díky tomu aspoň zprostředkujeme bezprostřední reakci, kterou bychom nebyli schopní udělat, a podle mě to přenos oţiví, i divák to uvítá, si myslím. Navíc jsme byli na jedné z devatenácti nejlepších pozic. Takţe vedle BBC, televize z Jamajky, Eurosportu, německé televize... A mít ve vysílaní mluvícího Bolta, se kterým mluvila Ţaneta, to je unikátní. V televizním prostředí to u nás nemá konkurenci, si troufám říct... Celý ten systém vymyslel Michal Dusík a tohle byl podle mě přelom ve vysílání. *** PROFIL David Lukšů * Sportovní komentátor České televize, jenţ pochází z Velkého Beranova (kousek u Jihlavy) a který se narodil v roce 1979. * Studoval na Gymnáziu Jana Masaryka v Jihlavě, kde začal psát do školního časopisu. Do veřejnoprávní televize se dostal při studiu ţurnalistiky na FSV UK v Praze. * Komentuje atletiku, in-line hokej, taekwondo a vzpírání. * Z nejprestiţnějších akcí, při nichţ byl za mikrofonem, stojí rozhodně za zmínku dvě letní olympiády (2008 v Pekingu a 2012 v Londýně) a také mistrovství světa v in-line hokeji a atletice. Kolega Dusík si dělal srandu, ţe by měl komentovat české medailisty on. Je zkušenější. » Foto popis| Komentátor z Beranova David Lukšů referoval o MS v atletice v Moskvě. Foto autor| Foto: archiv Foto popis| Připravit, pozor, teď! Sportovní komentátor České televize David Lukšů, jenţ pochází z Vysočiny, na trati moskevského stadionu Luţniki, na kterém třeba minulý týden rozšířil o tři zlaté medaile svoji sbírku trofejí jamajský sprinter Usain Bolt. Na modré dráze dále vyhrála zlato česká překáţkářka Zuzana Hejnová, jejíţ finálový závod Lukšů komentoval. Foto autor| Foto: archiv Davida Lukšů Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina _

Mattoni na obrazovce. Veřejnoprávní ČT propaguje značku, kde jen můţe 21.8.2013

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Média_ Lidovky.cz, Michaela Černá_

Umíte si představit, ţe by britská BBC v hlavním vysílacím čase nabízela divákům velkolepý ţivotopisný seriál o známém výrobci whisky, Johnniem Walkerovi? Ţe by tento seriál navíc natočila z vlastních prostředků? A ţe by se diváci nechali kaţdý týden dojímat jeho ţivotním příběhem a s pravidelnou kadencí poslouchali slova o nejlepší whisky? Víkendový večer by pak připadl barmanské show. Absurdní představa? Ne tak docela. Něco podobného se teď děje v Česku. Devadesátiminutový přenos v prestiţním prime time na veřejnoprávním kanále. Takový propagační prostor dostane málokterá společnost. Karlovarským minerálním vodám Česká televize v neděli odvysílala ţivý přenos Plné znění zpráv


z jejich Mattoni koktejl festivalu. A zdaleka to není jediná spolupráce veřejnoprávní televize s výrobcem balených vod. Oslovení mediální odborníci se nad přílišnou vstřícností televize k soukromé společnosti podivují. Tvrdí, ţe by veřejnoprávní médium mělo obezřetněji zvaţovat, koho podporuje a proč. "Grandiózní show plná hvězdných hostů, písniček a povídání," takovými superlativy lákala televize na přenos z Mattoni koktejl festivalu. Na profesora Jana Jiráka, přednášejícího z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a bývalého šéfa Rady ČT, však show působila zcela jiným dojmem. "Celý ten pořad byl tuctovou estrádní zábavou bez jakékoliv přidané hodnoty, která by ji povyšovala na sluţbu veřejnosti," říká Jirák. Veřejný zájem chybí Přitom právě sluţba veřejnosti je podle Jiráka jediný aspekt, který by spojení komerčního subjektu s veřejnoprávní televizí ospravedlňoval. "Nerad bych takovou spolupráci jednou provţdy diskvalifikoval. Určitě bychom našli příklad, kdy můţe vést k vytvoření něčeho prospěšného. Pak je to sloţité, ale obhajitelné," upřesňuje Jirák. To se podle něj ale v případě spolupráce ČT a Mattoni nestalo. Podobně hodnotí přenos i jeden z členů Rady České televize. "Nevidím v tom vysílání ţádný veřejný zájem. Tohle je typ pořadu, který je vyloţeně určený pro komerční subjekt," neskrývá kritiku Radek Mezuláník. Zaslal prý kvůli přenosu koncertu dotaz Radě, ta se ale zatím nevyjádřila. 'Zábava pro celou rodinu' Na dotaz serveru Lidovky.cz, proč se ČT rozhodla v nedělním prime time udělit prostor právě komerční společnosti, vzkázala mluvčí Alţběta Plívová, ţe pořad odpovídá jejich představě o večerním programu na obrazovkách veřejnoprávní televize. "Mattoni Koktejl Festival byl nejen vyvrcholením mistrovství světa, ale i rodinným zábavním pořadem s hudebními hvězdami a populárními osobnostmi, který se svým cílením na nejširší publikum zcela odpovídal letnímu schématu prvního programu České televize a byl vysílán i slovenskou televizí," uvedla pro Lidovky.cz Plívová. Česká televize se obhajuje slovy o mistrovství světa a tím, ţe vysílání předávání cen ve společenských disciplínách je povinností veřejnoprávního média. Opomíjí však, ţe jde zcela o marginální soutěţ v míchání nealkoholických koktejlů. Prostor za miliony Nejasné je i financování celé akce. Česká televize podle Plívové organizovala a platila televizní záznam. "S pořadatelem byla uzavřena standardní smlouva o podmínkách pořízení zvukově obrazového záznamu a smlouva sponzorská. Tento běţný smluvní vztah se týkal jedné konkrétní akce a není ničím dalším ovlivňován ani podmiňován," vzkázala Plívová. Na dotaz, kolik akce Českou televizi stála, uţ ale neodpověděla. V televizní show se přitom pozornost nesoustředila jen na účinkující umělce. V záběru se nesčetněkrát objevovalo nejen logo sponzora, ale jeho jméno také intenzivně zaznívalo z úst moderátorů. Za takový propagační prostor na obrazovce by jinak společnost platila miliony. Úzká spolupráce Nedělní přenos z koncertu není jedinou spoluprací mezi Mattoni a Českou televizí. Na jaře letošního roku se v ulicích objevila rozsáhlá billboardová kampaň k 60. výročí vysílání ČT, celou ji platila právě společnost Karlovarské minerální vody. Na oplátku televize začala natáčet třináctidílný seriál Prodavač vody o zakladateli firmy Heinrichovi Mattonim. Rozpočet historické seriálové řady činí 100 milionů, Karlovarské minerální vody se budou na financování podílet jen z části, zbytek zaplatí Česká televize. Naproti tomu cenu billboardové jarní kampaně nechce televize zveřejnit. A v tom právě spatřuje jako hlavní problém Mezuláník. "Vadí mi především nevyjasněné financování té billboardové kampaně. Mělo by být pojednáno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe, jestli je to v pořádku," uvedl pro Lidovky.cz radní. I Jirák upozorňuje na nevyjasněné okolnosti financování. "To, ţe ČT nechce zveřejnit finanční okolnosti spolupráce, je jistě varující moment," říká. Mattoni na obrazovkách



Ani tím spolupráce Karlovarských minerálních vod a televize nekončí. Logo firmy se na obrazovce objevuje i při udělování kulturních cen, třeba při příleţitosti vyhlašování cen Magnesia Litera či Českého lva. V takovém případě je aspoň sledování zájmů společnosti zřejmé. Česká televize se často odvolává na to, ţe vzorem je pro ni BBC. Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost je známá svým striktním přístupem ke sponzorům. Dlouholetý šéf české redakce BBC Vít Kolář říká, ţe spolupráce se soukromými společnosti sice můţe fungovat, ale pouze s jasným veřejným záměrem a bez finančních nejasností. "BBC se v kaţdém případě vţdycky snaţí, aby vše, co dělá, bylo ve veřejném zájmu a peníze, které vynakládá, byla schopna doloţit účty. BBC rozhodně není dokonalá, ale záměr je vţdy jasně definovaný. A při spojení s komerčním subjektem se okamţitě rozsvítí všechna červená světla. Ten odstup je vţdy nutné udrţet," vysvětlil pro Lidovky.cz Kolář.

URL| http://www.lidovky.cz/mattoni-na-obrazovce-verejnopravni-ct-propaguje-znacku-kde-muze-px6/media.aspx?c=A130819_143456_ln-media_mc _

Pouţitelné právní vzdělání na právech v Praze nezískáte 20.8.2013

blog.ihned.cz str. 00 richter.blog.ihned.cz_ Tomáš Richter_

Článek Julie Daňkové, který vyšel v dnešních HN (20/08/2013) pod titulkem "Pouţitelné právní vzdělání na právech v Praze nezískáte", původně vznikl jako rozhovor. V redakci HN ale měli pocit, ţe v den rozpouštění Sněmovny má spíše vyjít rozhovor s jistým M.K. Se souhlasem Julie Daňkové proto dávám na tomto blogu k nahlédnutí původní, delší podobu záznamu dialogu, který jsme spolu minulý týden vedli. HN: Jste uznávaným odborníkem na insolvenční právo, pracujete v renomované advokátní kanceláři, jaká je tedy vaše motivace stát se děkanem praţské právnické fakulty? Je mi líto, ţe se v Praze nedají studovat práva přijatelným způsobem. Docela dobře se tu zřejmě dá studovat třeba medicína, architektura, matematika, film, tak nerozumím tomu, proč by se tu i práva nemohla studovat na evropském standardu. Současná praţská právnická fakulta není dobrá, o tom není sporu. HN: Mohl byste vysvětlit proč podle vás praţská práva nejsou kvalitní? V mezinárodních univerzitních ţebříčcích třeba matematicko-fyzikální nebo filozofickou fakultu najdete, právnickou nikoliv. Je to o tom, jací lidé jakým způsobem tam učí, a jakým způsobem je škola řízena. Právo je navíc z hlediska vybavení pro výuku velmi "levná" disciplína. Nepotřebujete drahé lasery, ani mrtvá těla v chladicích boxech, ale stačí vám tuţka a předplatné dobré databáze. Takţe nízká kvalita práv se nedá svalit na to, ţe nemáme "hardware". To, co nám chybí je "software", který by obstál. HN: Ve vašem volebním programu píšete, ţe byste chtěl, aby studenti během studia nechodili na praxe, ale zůstávali po celou dobu ve škole. Jak je k tomu chcete motivovat? Představte si, jak probíhá přijímání absolventů na právním trhu v Londýně nebo v New Yorku. Kdyby tam kdokoliv přišel s tím, ţe místo studia na Harvardu nebo Oxfordu chodil na brigády, tak by se na něj dívali jako na blázna a ptali by se ho, proč na ten pohovor vůbec přišel. Problém je v tom, ţe na rozdíl od Harvardu nebo Oxfordu chozením do školy v Praze pouţitelné právní vzdělání nezískáte a uchazeči o práci se snaţí nasbírat zkušenosti alespoň praxí. (Odhlíţím teď pro zjednodušení od finančních motivací, ty mohou být samozřejmě v některých případech významné a nechci je vůbec bagatelizovat). Studenty i firmy by k upuštění od praxí během studia motivovalo přesvědčení, ţe škola poskytuje právní vzdělání, které má přidanou hodnotou, a které je k získání dobré práce nezbytné. Takţe lidé, kteří budou místo do školy chodit na brigádu, budou mít silnou komparativní nevýhodu oproti těm, kteří si ve škole četli zadané články, soudní případy, a chodili o nich diskutovat na přednášky. Plné znění zpráv


HN: Co se tedy studenti na právnické fakultě nenaučí? Ze školy by si studenti práva ideálně měli odnést tři věci - základ je schopnost kriticky přemýšlet o tom, jak funguje právo ve společnosti, poté znalost ―řemeslné― práce jako je vyhledávání pramenů, jejich analýza a zpracování a aţ na třetím místě je znalost konkrétních právních pravidel. Současný styl výuky je, podle toho, co od studentů slyším, příliš zaměřen na to třetí. Přitom právě konkrétní znalost právních pravidel je nejnáchylnější k zastarávání. Naproti tomu ty "řemeslné" metody jsou vlastně pořád stejné. Sice podléhají vývoji technologií, ale je to pořád interpretace právních pravidel na nějaké společenské situace. A lidské chování a konflikty, které při něm vznikají (o nichţ je celé právo), jsou v podstatě neměnné. HN: Přestat si na studentech cenit praxi. To je úplně opačný názor neţ zastává většina zaměstnavatelů v Česku. Platí tento váš názor pouze pro obor práv? Nemám konkrétní informace o tom, jak to chodí v ostatních oborech. Univerzity ale přece nemáme proto, aby dodávaly "kanonenfutter" právní praxi. To, co se studenti práva naučí při brigádách v advokátních kancelářích, by se - ironicky řečeno - poměrně rychle naučil i průměrně cvičený orangutan. To, co se nenaučí uţ nikdy je vzdělání - kontext oboru, jeho metodologické základy, které jim celý ţivot umoţňují dělat predikce toho, jak se lidé asi budou chovat, jak se asi bude vyvíjet společnost, co se asi dá očekávat, ţe se stane na dalším kroku daného případu či transakce. HN: Celkový počet studentů navíc hodláte dlouhodobě sníţit. Na jakou úroveň? Dnes jich do prvního ročníku nastupuje kolem sedmi set. Obecně řečeno si myslím, ţe představa, ţe se právo, diskursivní a argumentativní obor, můţe dobře učit v ročníku, který má velikost 700 aţ 800 lidí, je iluzí. Nejlepší právnické školy mají v ročníku maximálně 150 lidí. Čímţ nechci říct, ţe se fakulta můţe v období jednoho děkanského období zmenšit na 25 procent, ale myslím, ţe musí směřovat dolů, někam na polovinu studentů. Ale nedá se o tom mluvit izolovaně od informace o počtu a kvalitě tamních učitelů. A samozřejmě bez informace o financích, jenţe takové informace nemám, protoţe fakulta vůbec nezveřejňuje informace o svém hospodaření. Nevíme proto, kolik škola dostává od státu jako příspěvek na studenty, jaké má další příjmy, jaké má výdaje, ani jaké tyto veličiny vykazují trendy v čase. To je mimochodem i v rámci celé univerzity zcela unikátní. HN: Dobrá, ale stejně se dá předpokládat, ţe tím fakulta přijde o peníze. Jaký máte plán na to, aby škole peníze naopak přibyly? Ve výroční zprávě matematicko-fyzikální fakulty si např. kaţdý můţe dohledat, ţe průměrný měsíční plat profesora je tam devadesát pět tisíc korun. Matfyz je ale zároveň nejlepší fakultou univerzity z hlediska počtu publikací v náročných vědeckých revue. V náročné vědecké produkci na jednoho učitele je o tři řády lepší, neţ právnická fakulta a výsledkem toho jsou ty platy. Ale práva zaostávají ve vysoce hodnocených vědeckých výstupech v měřítku řádů i za fakultou sociálních věd, fakultou humanitních studií nebo za filozofickou fakultou. Dokonce i za pedagogickou fakultou. Kdyţ se podíváte na čísla z RIVu (rejstřík informací o výsledcích ve výzkumu - pozn.red), tak Matfyz dostává za vědu řádově stovky miliony ročně. Právnická fakulta asi dva miliony za rok. HN: Takţe to je cesta, jak dostat na školu peníze? Kvalitnější věda? To je cíl. Já nevím, jestli je to se stávajícím sborem moţné, ale věřím, ţe je nějaká naděje. Dosud tady fakulta evidentně selhává. Její jediná silná stránka je publikace článků v lokálních recenzovaných časopisech. Jenţe jako člen redakční rady dvou z nich vím, ţe tam si ze článků nemohou moc vybírat. Nemohou ze sto velmi dobrých velkých článků za rok sedmdesát odmítnout a otisknout jen třicet opravdu skvělých.



HN: V zájmu férovějšího známkování také navrhujete vyměnit ústní zkoušky za písemné. Mohlo by to tedy fungovat tak, ţe by si zaměstnavatelé mohli mezi studenty vybírat podle známek a ne podle toho, jestli mají diplom nebo ne? Absolutně. Jedině tak mohou mít známky reálnou vypovídající schopnost. Myslím, ţe třeba naše personální oddělení se o známky zajímá, ale jen jako o základní filtr. Asi by se pozastavilo nad tím, kdyby absolvent měl v indexu samé trojky. Kdyţ tam ale má někdo z praţských práv samé jedničky, tak to o intelektuálních schopnostech toho člověka ještě vůbec nic neříká. HN: Pohlíţí se ještě mezi právníky na absolventy plzeňské fakulty shora? Myslím, ţe na konkrétní lidi to tak dramaticky nedoléhá. Spíš ale utrpěla škola jako taková, v očích společnosti se z toho nemůţe dostat. Kdyţ se o ní píše ve výroční zprávě BIS jako o bezpečnostním riziku pro stát, tak je to něco mimořádného. HN: Ve vašem programu kritizujete, ţe i na praţských právech se dějí věci, které by školu mohly poškodit. Pokud uchazeč neuspěje u přijímaček, můţe se za pětačtyřicet tisíc korun zapsat do kurzů celoţivotního vzdělání a pokud tu sloţí několik zkoušek, můţe automaticky nastoupit do druhého ročníku. Přijde mi neuvěřitelné, ţe si fakulta pochvaluje, kolik tím vydělá peněz. Vnímám to jako dost zásadní problém. Je to jako bychom říkali ―Pokud si zaplatíte, nemusíte udělat přijímačky jako ti ostatní a pokud uděláte zkoušky v prvním ročníku, pustíme vás dál do toho studia.― To mi přijde akademicky neúnosné. HN: Také říkáte, ţe byste rád komunikoval se středními školami, v jakém smyslu? Pokud by pregraduální program směřoval k tomu, co popisuji ve svém programu, tak bude potřeba dát lidem, kteří jsou na gymnáziích a uvaţují o tom, ţe půjdou studovat práva do Prahy s předstihem signál, ţe je důleţité, aby uměli anglicky lépe, neţ je obvyklý průměr. Celý světový diskurs se vede anglicky a chcete-li dělat duševní práci v západním světě, děláte ji na úplně jiné úrovni, kdyţ umíte anglicky, neţ kdyţ anglicky neumíte. Je jedno, jestli budete pracovat v zahraniční kanceláři nebo ve státní správě. Důleţité je, ţe kdyţ potřebujete najít kontext toho, čím se zabýváte, můţete si udělat rešerši na mezinárodní úrovni. HN: Uţ víte, kdo bude vaším protikandidátem? Ne. HN: Děláte si na škole nějakou kampaň? Přece jen tam neučíte a lidé se kandidátů ―zvenčí― tradičně obávají. Mluvil jsem s řadou studentů, z nichţ někteří jsou členy studentské kurie Akademického senátu. Myslím, ţe před volbami dají dohromady nějaké diskusní fórum, kam pozvou všechny kandidáty. A hledám - zatím neúspěšně - někoho, kdo by byl zevnitř fakulty ochoten zafungovat jako prostředník pro podobnou diskuzi mezi mnou a učitelským sborem. A to se mi zatím extrémně nedaří, kaţdý, koho se zeptám, mi tím či oním způsobem řekne, ţe ne, a to mi přijde jako signál. Kdyţ jsem se bavil s děkanem jiné fakulty, který byl zvolen v minulosti s reformním programem, tak mi říkal, ţe měl pocit, ţe v instituci byla ze strany pedagogického sboru extrémně silná poptávka po změně. Ţe moţná polovina lidí, co tam učili, si říkala ―tohle není dál moţné, musíme to začít dělat jinak―. Coţ není ten pocit, který mám zatím z právnické fakulty. HN: Co by bylo to, po čem si řeknou ―takhle to dál nejde―? Kdybych byl rektorem a podíval se na vědecké výsledky "své" právnické fakulty, dělal bych si váţnou starost, jestli chci mít tuto fakultu na své univerzitě, protoţe tohle je reputační riziko uţ teď. Rozhovor za HN vedla Julie Daňková.

URL| http://richter.blog.ihned.cz/c1-60455560-pouzitelne-pravni-vzdelani-na-pravech-v-praze-neziskate _ Plné znění zpráv


Rozpuštěno. Poslanci dali sněmovně vale 20.8.2013

ct24.cz str. 00 vrm_

Domácí_

Praha – Cesta k předčasným volbám se otevřela. Poslanecká sněmovna po několikahodinovém jednání odsouhlasila 140 hlasy návrh na své rozpuštění, a předčasně tak ukončila své čtyřleté volební období. Na tahu je nyní prezident Miloš Zeman, který musí dolní komoru formálně rozpustit a vypsat nové volby. Proběhnout by mohly na konci října. Rozpuštění sněmovny podpořila ČSSD, TOP 09, KSČM, Věci veřejné i další poslanci. Potřebných 120 hlasů tak poslanci překročili o celých dvacet hlasů. Sedm zákonodárců hlasovalo proti. "Ukázalo se, ţe Poslanecká sněmovna je imobilní, ţe kluby spolu nejsou schopny hovořit. Na celém dnešním jednání byla znát nechuť," dodal politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamil Švec. "Politická konstelace se vyčerpala a je potřeba ji nahradit nějakou novou," doplnil komentátor Hospodářských novin Petr Fischer. Prezident Miloš Zeman se jiţ dříve nechal slyšet, ţe volby by mohly proběhnout v pátek 25. a v sobotu 26. října. Sněmovnu by měl podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského rozpustit bez zbytečného odkladu, zejména poslanci z ODS ale navrhují to, aby byla dolní komora rozpuštěna aţ s podzimem, a mohla tak přijmout potřebné zákony. O tom, kdy se volby uskuteční, budou zástupci parlamentních stran jednat s prezidentem Zemanem v následujících dnech. ODS proti všem Sněmovna se k rozpuštění odhodlala po více neţ tříhodinové rozpravě, a to bez účasti občanské demokracie, která ve velké míře opustila jednací sál. Za to si také uţ během rozpravy vyslouţila kritiku od ostatních středolevicových stran. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: "Rozpuštění sněmovny nemá reálnou politickou alternativu. Ti, kdo ho odmítají, nebyli schopni navrhnout ţádnou jinou reálnou cestu. Odpovědnost je třeba přiznat. Sociální demokraté nikam utíkat nebudou." Předseda KSČM Vojtěch Filip: "Je důleţité, aby ti, kteří byli zvoleni do Poslanecké sněmovny, byli schopni tuto odpovědnost unést." Předseda VV Vít Bárta: "Pokud dnes Poslaneckou sněmovnu rozpustíme, je to to nejlepší, co můţeme udělat pro to, aby si občané České republiky začali znovu váţit funkce poslance." S občanskými demokraty se potom střetla i TOP 09. Podle jejího místopředsedy Miroslava Kalouska jsou předčasné volby nezbytné kvůli tomu, ţe část poslanců bývalé koalice byla ochotna kdykoli prodat zápas, jak se ukázalo při hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka. Proti této vládě odmítli hlasovat dva tehdejší poslanci ODS. Poukázal na to, ţe zápas v současném sloţení Sněmovny není moţné vést za předpokladu, "kdyţ zjistíte, ţe ne zcela identifikovatelný počet hráčů je kdykoli připraven prodat zápas. V okamţiku, kdy jsme se společně zavázali, ţe spolu do toho zápasu jdeme a na první dobrou dva vaši lidé selţou, tak je to prostě totální ztráta důvěry. Není moţné prodluţovat politickou krizi čekáním na to, kteří dva jiní prodají příští zápas," prohlásil místopředseda TOP 09. Někdejší předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura připustil, ţe Tomáš Úlehla a Jan Florián nedodrţeli dohodu. Poukázal ale na to, ţe Rusnokova vláda důvěru nezískala, účel byl tedy splněn, a zápas tedy ztracen nebyl. Obvinil TOP 09, ţe nebyla ochotna otestovat koaliční většinu, kdyţ by byla třeba. Označil to za chybné rozhodnutí pro českou pravici. Klasnová se omluvila voličům: Měli jsme zůstat v opozici Předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová se potom při "posledním zvonění" omluvila voličům za to, ţe její strana nezamířila po volbách v roce 2010 do opozice a ţe svým rozpadem přispěla k Plné znění zpráv


nedůvěře občanů v českou politiku. Klasnová to uvedla v rámci svého projevu v Poslanecké sněmovně, která jedná o svém rozpuštění. To by mělo otevřít cestu k předčasným volbám. "Omlouvám se voličům, ţe jsme neměli dost odvahy a síly zůstat v opozici a ţe se nám podařilo předvést štěpení a nejednotu, které ještě prohloubilo nedůvěru v politiku. Do politiky VV přivedli lidi, kteří v ní neměli co dělat," prohlásila Klasnová v úvodu sněmovní schůze. Věci veřejné se potýkaly s údajným korupčním skandálem Víta Bárty a někdejšího místopředsedy Jaroslava Škárky, po soudu s oběma politiky lodi v dubnu stranu opustila Karolína Peake a spolu s několika dalšími "véčkaři" zaloţila vlastní platformu LIDEM, která nadále setrvala ve vládní koalici. Diskusi rozproudil Skokan Bouřlivou debatu vyvolala i ústavní stíţnost poslance Věcí veřejných Petra Skokana. Při předešlé schůzi o vyslovení důvěry Rusnokově vládě podle něj došlo k porušení jednacího řádu dolní komory. Jeroným Tejc (ČSSD), Jiří Paroubek (NS-LEV 21) i Stanislav Polčák (TOP 09) reagovali tím, ţe se jedná o úhybný manévr, jak volby a rozpouštění ohrozit. To ale Skokan odmítl. "Jsem přesvědčen, ţe hlasování o důvěře vlády a rozpuštění Poslanecké sněmovny spolu nesouvisí," prohlásil. "Stíţnost jsem podal proto, ţe vedení sněmovny si ze zákona o jednacím řádu opakovaně dělá trhací kalendář." Zároveň ale upozornil na to, ţe byla k Ústavnímu soudu podána stíţnost, která napadá rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb. "V této chvíli je podána ústavní stíţnost, a to na neregulérnost rychlého vypsání předčasných voleb, kdy se politické strany nebudou schopny do října připravit," uvedl s tím, ţe jeho domovské Věci eřejné ani on sám se stíţností nemají nic společného. "Kdyţ Ústavní soud bude projednávat tuto ústavní stíţnost a budou odloţeny volby, můţe se stát, ţe snaha zabránit Zemanovy vlády ve vládě se změní v posílení jeho pozice. Povaţuji za to vás na tuto hrozbu upozornit," varoval ostatní kolegy Skokan. Došlo i na invazi Zákonodárci se nevyhnuli ani zítřejšímu výročí sovětské okupace. Poslankyně ODS Lenka Kohoutová kritizovala názor člena sociální demokracie Michala Mašaty, který na svém blogu hájil sovětskou invazi. "To je samozřejmě kolosální nesmysl, ţe se na to vzmohl náš člen, je mi líto, ale není to rozhodující pro to, co si sociální demokracie myslí o srpnu 1968," reagoval místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/238875-rozpusteno-poslanci-dali-snemovne-vale/ _

Pouţitelné právní vzdělání na právech v Praze nezískáte 20.8.2013

Hospodářské noviny str. 05 Julie Daňková_

Česko_

Tomáš Richter, kandidát na děkana Právnické fakulty UK Rozhovor Advokát Tomáš Richter uţ se dál nechtěl dívat na to, jakým způsobem se na největší a nejstarší právnické fakultě vyučují práva. Svou současnou kancelář v Clifford Chance by proto rád vyměnil za děkanský post na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která si 17. října zvolí svého nového šéfa. „V mezinárodních univerzitních ţebříčcích najdete třeba matfyz nebo filozofickou fakultu, ale právnickou nikoliv. Je to o tom, jací lidé tam jakým způsobem učí a jak je škola řízena,― říká uznávaný odborník na insolvenční právo. Výhodou práva je podle něj to, ţe je velmi „levnou― disciplínou, co se týče vybavení pro výuku. „Nepotřebujete drahé lasery, ale stačí vám tuţka a předplatné dobré databáze. Takţe nízká kvalita práv se nedá Plné znění zpráv


svalit na to, ţe nemáme hardware. To, co nám chybí, je software,― říká zatím jediný oficiální kandidát na děkana. Svůj volební program staví na nebývale reformních změnách. Chce například přijímat méně studentů, kvalitnější vědu a místo ústních zkoušek pouze písemky. O polovinu méně studentů Zatímco v posledních letech fakulta přijímala aţ osm stovek studentů, výhledově by podle Richtera měla indexy rozdat pouze polovině uchazečů. „Představa, ţe se právo můţe dobře učit v ročníku, který má velikost sedm set aţ osm set lidí, je iluzí. Nejlepší právnické školy mají v ročníku maximálně 150 lidí. Čímţ nechci říct, ţe se fakulta můţe za jedno děkanské období zmenšit na pětadvacet procent, ale myslím, ţe musí směřovat dolů. Někam na polovinu studentů,― míní Richter. V souvislosti s přijímáním studentů mu vadí i praxe, která se na praţských právech v posledních letech zavedla. Škola si totiţ přivydělává na uchazečích, kteří neuspějí u přijímaček. Ti se za 45 tisíc korun mohou zapsat do nultého ročníku, a pokud v něm sloţí několik zkoušek, mohou automaticky nastoupit do druhého ročníku. „Přijde mi neuvěřitelné, ţe si fakulta pochvaluje, kolik tím vydělá peněz. Vnímám to jako dost zásadní problém. Je to, jako bychom říkali: Pokud si zaplatíte, nemusíte udělat přijímačky jako ti ostatní, a pokud uděláte zkoušky v prvním ročníku, pustíme vás dál do toho studia. To mi přijde akademicky neúnosné,― říká advokát o způsobu, který se v různých podobách odehrává na většině ţádaných fakult v Česku. Kvalitnější věda Volební program, který Richter vyvěsil na svém webu, i jeho kandidatura uţ rozvířily diskuse na sociálních sítích. Kritici mu vyčítají, ţe jeho změny připraví fakultu o peníze. Například sníţení počtu studentů přirozeně znamená i menší finanční příspěvek od ministerstva školství. Richter ale tvrdí, ţe má recept, jak peníze na fakultu naopak přivést: zkvalitněním vědeckých výsledků školy. „Například ve výroční zprávě matematicko-fyzikální fakulty lze dohledat, ţe průměrný měsíční plat profesora je tam devadesát pět tisíc korun. Matfyz je ale zároveň nejlepší fakultou Univerzity Karlovy z hlediska počtu publikací v prestiţních vědeckých revue. V náročné vědecké produkci na jednoho učitele je o tři řády lepší neţ právnická fakulta – a výsledkem toho jsou ty platy. Práva jsou ale ve vysoce hodnocených vědeckých výstupech daleko i za sociálně-vědními fakultami,― říká. Právnická fakulta podle Richtera svou nekvalitní vědou brzdí i celou univerzitu a ohroţuje její pověst. „Kdybych byl rektorem a podíval se na vědecké výsledky ‚své‗ právnické fakulty, dělal bych si váţnou starost, jestli chci mít tuto fakultu na své univerzitě. Protoţe tohle je reputační riziko uţ teď,― tvrdí. Přednášky místo brigád Richter by jako děkan také motivoval studenty, aby spíš neţ na praxích do advokátních kanceláří trávili více času ve škole. „Představte si, jak probíhá přijímání absolventů na právním trhu v Londýně nebo v New Yorku. Kdyby tam kdokoliv přišel s tím, ţe místo studia na Harvardu nebo Oxfordu chodil na brigády, tak by se na něj dívali jako na blázna a ptali by se ho, proč na pohovor vůbec přišel,― podotýká Richter. „Problém je v tom, ţe na rozdíl od Harvardu nebo Oxfordu v Praze chozením do školy pouţitelné právní vzdělání nezískáte a uchazeči o práci se snaţí nasbírat zkušenosti alespoň praxí,― tvrdí. Studenty i firmy by podle Richtera k upuštění od praxí motivovalo přesvědčení, ţe škola poskytuje právní vzdělání, které má přidanou hodnotou a které je k získání dobré práce nezbytné. Studenti by si podle něj z právnické fakulty měli odnést tři věci. V první řadě schopnost kriticky přemýšlet, jak funguje právo ve společnosti. Dále pak znalost „řemeslné― práce, jako je vyhledávání pramenů, jejich analýza a zpracování. A aţ na třetím místě znalost konkrétních právních pravidel. „Podle toho, co od studentů slyším, je ale současný styl výuky příliš zaměřen na to třetí. Přitom právě konkrétní znalost právních pravidel je nejnáchylnější k zastarávání,― popisuje Richter. „To, co se studenti práva naučí při brigádách v advokátních kancelářích, by se – ironicky řečeno – poměrně rychle naučil i průměrně cvičený orangutan. To, co se nenaučí uţ nikdy, je vzdělání, kontext oboru, základy, které jim celý ţivot umoţňují dělat predikce toho, jak se lidé asi budou chovat, jak se asi bude vyvíjet společnost, co se asi dá očekávat, ţe se stane na dalším kroku daného případu či transakce,― dodává. *** Praţská práva NEJVĚTŠÍ PRÁVNICKÁ FAKULTA Na praţských právech letos studuje 4278 studentů, do prvního ročníku se dostane průměrně kaţdý pátý uchazeč. Loni se do prvního ročníku zapsalo 721 studentů. ŢEBŘÍČEK HN V ţebříčku vysokých škol, který pravidelně sestavují HN, praţskou fakultu jiţ potřetí předběhla brněnská práva. Silnou stránkou praţských práv je zahraniční spolupráce, ve vědě naopak pokulhávají.



VOLBA DĚKANA Děkanem praţské právnické fakulty je od roku 2006 Aleš Gerloch. 17. října se rozhodne, kdo školu povede příští čtyři roky. Jediným známým kandidátem je Tomáš Richter. Protikandidátem by mohl být současný proděkan Jan Kuklík. Představa, ţe se právo můţe dobře učit v ročníku, který má velikost sedm set aţ osm set lidí, je iluzí. Foto popis| KANDIDÁT NA DĚKANA Tomáš Richter (1971) studoval práva na praţské i na brněnské právnické fakultě. V současnosti pracuje v advokátní kanceláři Clifford Chance a specializuje se na obchodní právo. Kromě toho působí také na Radboud University Nijmegen v Nizozemsku a vyučuje právo obchodních korporací na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA O autorovi| Julie Daňková [email protected] _

Pouţitelné vzdělání na právech v Praze nezískáte, říká zatím jediný kandidát na děkana 20.8.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Julie Daňková_

Advokát Tomáš Richter se rozhodl kandidovat na děkana Právnické fakulty UK. Vadí mu mnoţství přijatých studentů i to, ţe mnozí místo učení chodí po brigádách. Pozvednout práva je podle něj přitom jednoduché. Svůj volební program přitom staví na nebývale reformních změnách. Advokát Tomáš Richter uţ se dál nechtěl dívat na to, jakým způsobem se na největší a nejstarší právnické fakultě vyučují práva. Svou současnou kancelář v Clifford Chance by proto rád vyměnil za děkanský post na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která si 17. října zvolí svého nového šéfa. ―V mezinárodních univerzitních ţebříčcích najdete třeba matfyz nebo filozofickou fakultu, ale právnickou nikoliv. Je to o tom, jací lidé tam jakým způsobem učí a jak je škola řízena,― říká uznávaný odborník na insolvenční právo. Tomáš Richter (42) Studoval práva na praţské i na brněnské právnické fakultě. V současnosti pracuje v advokátní kanceláři Clifford Chance a specializuje se na obchodní právo. Kromě toho působí také na Radboud University Nijmegen v Nizozemsku a vyučuje právo obchodních korporací na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Výhodou práva je podle něj to, ţe je velmi ―levnou― disciplínou, co se týče vybavení pro výuku. ―Nepotřebujete drahé lasery, ale stačí vám tuţka a předplatné dobré databáze. Takţe nízká kvalita práv se nedá svalit na to, ţe nemáme hardware. To, co nám chybí, je software,― říká zatím jediný oficiální kandidát na děkana. Brněnská práva jsou uţ potřetí nejlepší v Česku. Praha je těsně druhá - čtěte ZDE Svůj volební program staví na nebývale reformních změnách. Chce například přijímat méně studentů, kvalitnější vědu a místo ústních zkoušek pouze písemky. O polovinu méně studentů Zatímco v posledních letech fakulta přijímala aţ osm stovek studentů, výhledově by podle Richtera měla indexy rozdat pouze polovině uchazečů. ―Představa, ţe se právo můţe dobře učit v ročníku, který má velikost sedm set aţ osm set lidí, je iluzí. Nejlepší právnické školy mají v ročníku maximálně 150 lidí. Čímţ nechci říct, ţe se fakulta můţe za jedno děkanské



období zmenšit na pětadvacet procent, ale myslím, ţe musí směřovat dolů. Někam na polovinu studentů,― míní Richter. V souvislosti s přijímáním studentů mu vadí i praxe, která se na praţských právech v posledních letech zavedla. Škola si totiţ přivydělává na uchazečích, kteří neuspějí u přijímaček. Ti se za 45 tisíc korun mohou zapsat do nultého ročníku, a pokud v něm sloţí několik zkoušek, mohou automaticky nastoupit do druhého ročníku. ―Přijde mi neuvěřitelné, ţe si fakulta pochvaluje, kolik tím vydělá peněz. Vnímám to jako dost zásadní problém," říká advokát o způsobu, který se v různých podobách odehrává na většině ţádaných fakult v Česku. Volební program, který Richter vyvěsil na svém webu, i jeho kandidatura uţ rozvířily diskuse na sociálních sítích. Kritici mu vyčítají, ţe jeho změny připraví fakultu o peníze. Například sníţení počtu studentů přirozeně znamená i menší finanční příspěvek od ministerstva školství. Richter ale tvrdí, ţe má recept, jak peníze na fakultu naopak přivést. Jaký je Richtrův recept? Čtěte v úterních HN.

URL| praha

http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-60451430-advokat-tomas-richter-pravnicka-fakulta-univerzity-karlovy-

_

TISKOVÁ ZPRÁVA: AKADEMIE ŢURNALISTIKY A NOVÝCH MÉDIÍ: nejčastější dotazy uchazečů 19.8.2013 ceska-media.cz str. 00 Média-Tiskové zprávy_ Tisková zpráva RINGIER AXEL SPRINGER, (BB)_ AKADEMIE ŢURNALISTIKY A NOVÝCH MÉDIÍ, společný vzdělávací projekt PB – Vyšší odborné školy a Střední školy managementu a vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, zahájila svou činnost v pondělí 12. srpna. Během několika málo dnů zaregistrovala Akademie jiţ přes pět desítek uchazečů o studium. Co kandidáty ohledně Akademie zajímá nejvíce? Jakou vlastně můţu po absolvování Akademie dělat práci? Díky rozsáhlému záběru Akademie najdete po ukončení studia práci v širokém spektru oborů. Můţete vykonávat prakticky jakoukoliv reportérskou, redaktorskou či editorskou profesi v klasických, ale samozřejmě také v internetových či audiovizuálních médiích. Uplatníte se ale i jako tiskový mluvčí, marketingový či PR profesionál, copywriter, kreativec, mediální plánovač či člověk připravený pracovat v médiích v nově vznikajících profesích. A samozřejmě také v jakémkoliv dalším odvětví, kde je potřeba umět pracovat s různými zdroji, sbírat a třídit informace, hledat souvislosti a koncepčně, relevantně a srozumitelně se vyjadřovat adekvátní formou. Jak se liší studium na Akademii od bakalářských programů, jako je například FSV UK? Studium u nás klade důraz na velké sepětí teorie a praxe. Jedná se svým způsobem o jedinečný vzdělávací program, který studentům nabízí praxi všech činností vydavatelského domu, navíc nadnárodního charakteru. Bakalářské programy se zabývají více vědeckým zkoumáním médií. V neposlední řadě se program výrazněji zaměřuje na nová média. Jak a kde probíhá praxe? A kolik času na ní strávím? V případě denního studia vás kaţdé dva týdny čeká povinná čtyřhodinová praxe, v posledním ročníku pak ještě navíc souvislá třítýdenní praxe. V kombinovaném studiu je zařazena odborná praxe vţdy 7 dní v kaţdém semestru. V průběhu studia budete postupně pracovat ve všech multimediálních integrovaných newsroomech (IN) vydavatelství Ringier Axel Springer – IN deníků Blesk a Aha!, IN deníku Sport, IN časopisů značky Blesk, IN časopisu Reflex a ABC, IN motoristických titulů. Kromě toho projdete praxí také v backoffice odděleních vydavatelství – marketingu a PR, výrobě, distribuci a inzerci. Jaké technologie budeme v Akademii pouţívat? Jde mi o praktické dovednosti. Plné znění zpráv


V rámci studia Akademie ţurnalistiky a nových médií se naučíte pracovat s fotoaparátem, kamerou a mikrofonem, seznámíte se s programy pro úpravu snímků a se střihovými, zvukovými a trikovými editory či animačním softwarem. Budete také ovládat programy pro tvorbu layoutu tištěných a internetových médií a mobilních aplikací. Chtěla bych se stát moderátorkou v televizi. Jak mi můţe Akademie pomoci? V teoretické rovině vás seznámíme s různými moderovanými formáty a přípravou moderátorských textů. Z praktického hlediska si osvojíte základy rétoriky, mluvenou řeč, práci s hlasem, naučíte se ovládat nonverbální komunikaci, řeč těla, mimiku a výraz, budete umět pracovat s modulací hlasu, hlasitostí, rytmem a akcentem. Současně získáte trénink zvládání trémy, vystupování před kamerou a naučíte se reagovat i na nečekané či krizové situace. Hodně mě zajímá marketing. Můţu v tomto oboru nějak uplatnit vzdělání z Akademie? V rámci našeho studia se seznámíte s moderní marketingovou teorií, naučíte se definovat a analyzovat cílové skupiny, vytvářet marketingové strategie, rozpočty a konkrétní plány, pracovat s nástroji marketingové komunikace, budete umět projektovat a realizovat marketingové eventy. Získáte zároveň přehled o zákonných limitech reklamy či o moţnostech public relations. Neudělal jsem část maturitní zkoušky – matematiku – a budu ji skládat aţ v září. Existuje nějaká moţnost, jak bych i přesto mohl začít třeba se zpoţděním na Akademii studovat uţ ve školním roce 2013/14? A učí se matematika i u vás? Matematiku ve studijním programu Akademie ţurnalistiky a nových médií nenajdete. Na základě dlouholetých zkušeností jsme si dobře vědomi faktu, ţe řada i velmi nadaných studentů skládá část maturity aţ v září, často například ze zdravotních důvodů. Dáváme proto také těmto uchazečům šanci podat přihlášku a absolvovat přijímací řízení. Řádným studentem se ale stanete teprve tehdy, aţ úspěšně sloţíte maturitní zkoušku, přičemţ nejpozdější termín pro přijetí je 30. září. Je studium nějak omezeno věkem? Berete ke studiu pouze letošní maturanty? Studium na vyšší odborné škole není omezeno věkovou hranicí, uchazeč pouze musí mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. V denním studiu, ale zejména v kombinované formě vzdělávání, studují často i zkušení pracovníci z firem, kteří si studiem rozšiřují svou kvalifikaci. Existují i takové případy, kdy v různých vzdělávacích programech studují jak rodiče, tak i jejich děti. Mám ukončenou univerzitu, ale zaujala mě Akademie ţurnalistiky a nových médií, mohu u vás ještě studovat? Samozřejmě ano. Často se stává, ţe i v jiných vzdělávacích programech studují absolventi vysokých škol a často i v denním studiu. Není také výjimkou, ţe studenti souběţně studují na vyšší odborné škole a další vysoké škole. Výhodou absolventů vyšší odborné školy je profesně zaměřené studium a dlouhodobá odborná praxe, kterou často zaměstnavatelé od absolventů poţadují. Mohu ještě podat přihlášku ke studiu? Jistě, přihláška je ke staţení na www.pbvos.cz a můţete ji poslat e-mailem na studijní@pbvos.cz. Co kdyţ nestihnu přijímací řízení 21. srpna, mám ještě šanci dostat se na Akademii? Máme vyčleněnou kapacitu pro další přijímací řízení, které bude probíhat jiţ na základě individuální dohody do naplnění kapacity oboru.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=459106 _

Německá předvolební matematika 19.8.2013

ceskapozice.cz str. 00 Zuzana Lizcová_

Evropa_

Stále není jisté, zda nynější vládní koalice CDU/CSU a FDP získá ve volbách většinu. Otvírají se proto moţnosti pro tvorbu nových aliancí. Plné znění zpráv


Na první pohled je to tak trochu nuda. Kancléřka Angela Merkelová se svojí křesťanskodemokratickou CDU/CSU daleko vpředu, za ní s uctivým odstupem opoziční sociální demokracie s neustále klopýtajícím Peerem Steinbrückem v čele. To, co činí německý předvolební boj v posledních dnech napínavým, je matematika. Stále není úplně jisté, zda současná koalice CDU/CSU a liberální FDP získá ve volbách do Spolkového sněmu (22. září) potřebnou většinu. Otevírají se proto moţnosti pro tvorbu nových aliancí. Nahlas se mluví o velké koalici, potichu o spolupráci Merkelové se stranou Spojenectví 90/Zelení. Jedná se o výplod bujné kombinační fantazie, nebo o reálnou alternativu? "Ne, koalice Zelených a CDU není moţná," lakonicky odpovídá na přímý dotaz ČESKÉ POZICE zakládající člen opoziční strany, její kronikář a dlouholetý reprezentant Ludger Volmer. Shoduje se tak se svými stranickými kolegy a "špičkovými kandidáty" Zelených - levicovým veteránem Jürgenem Trittinem, který své jasné "ne" vyslovil uţ na jarním partajním sjezdu, a Katrin Göringovou-Eckardtovou, jeţ mezi oběma politickými silami údajně nevidí styčné body.Nahlas se mluví o velké koalici, potichu o spolupráci Merkelové se stranou Spojenectví 90/Zelení Ani ze strany vládní CDU nezaznívají právě vstřícné tóny. Předvolební deklarace jsou ale jedna věc, výsledná kalkulace věc jiná. "Koalici CDU/CSU a Zelených vidím jako ‚třetí nejpravděpodobnější", tedy paradoxně přece jenom o něco reálnější neţ ‚starou dobrou" rudo-zelenou koalici," vyvozuje ze současných předvolebních průzkumů Miroslav Kunštát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Za pravděpodobnější povaţuje jen velkou koalici, nebo obnovu současné spolupráce CDU/CSU s FDP. Té se ale například podle aktuálního "politického barometru" televizní stanice ZDF nedostává dostatečné podpory. Liberální FDP stále balancuje na hranici vstupu do parlamentu a Merkelová si moţná nakonec přece jen odnese nějaké šrámy z afér kolem americké tajné sluţby NSA a nákupu dronů Euro Hawk.Sblíţené světy Čistě matematicky by mohly z voleb vyjít i tříčlenné většiny, například rudo-rudo-zelená (SPD, Zelení, Levice) nebo "semaforová" (SPD, Zelení, FDP). S jejich vytvořením však nikdo moc nepočítá. Zelení uţ dávno nejsou protestní partají, která záměrně provokuje a staví se proti establishmentu...Kooperace Zelených a CDU/CSU, kterou vidí skeptici jako konec politické soutěţe a soupeřících ideologií, tedy není zdaleka tak vzdálená, jak by se mohlo zdát. Obě strany si uţ vyzkoušely společné vládnutí na zemské úrovni - v letech 2008 aţ 2010 v Hamburku. Jejich světy i politické postoje se navíc v posledních letech výrazně přiblíţily. Zelení uţ dávno nejsou protestní partají, která záměrně provokuje a staví se proti establishmentu. Její hrany a fundamentalistické postoje se během jejího "pochodu institucemi" postupně obrousily. Za podíl na správě státu a spolkových zemí se vzdala kdysi nekompromisního pacifismu (ve vládě Gerharda Schrödera v letech 1998 aţ 2005 podpořila nasazení německých jednotek v Kosovu a Afghánistánu) i radikálně levicových ekonomických konceptů. Na druhou stranu se jí podařilo vnést na politickou scénu ekologická témata a problematiku zrovnoprávnění ţen a menšin - obsahy, k nimţ se dnes otevřeně hlásí i jejich mocenská konkurence. ...také kdysi silně konzervativní CDU/CSU se pod vedením Angely Merkelové výrazně posunulaKdysi silně konzervativní CDU/CSU se pod vedením Angely Merkelové také výrazně posunula. Strana opustila své koketování s experimenty typu rovné daně, kývla na opuštění atomové energie, zrušila brannou povinnost, opatrně se vyslovuje pro zavedení odstupňované minimální mzdy, vymýšlí koncepty na podporu návratu ţen po mateřské dovolené do práce. Podstatná část jejích dnešních voličů překvapivě obývá podobné městské čtvrti a sdílí stejné hodnoty se zastánci Zelených. Shodnou se na nutnosti udrţitelného rozvoje, důleţitosti osobní zodpovědnosti, decentralizace rozhodování, rovnosti šancí či zdravého ţivotního prostředí. Tito mladší, zámoţnější lidé se soustředí na zachování svých ţivotních jistot, zpravidla odmítají genetické manipulace a globalizaci, zajímají se o alternativní metody výuky, ve stejných obchodech nakupují lokální produkty a biopotraviny. Kromě tohoto sblíţení "zdola" se uvaţuje o spolupráci CDU/CSU a Zelených i na úrovni stranických stratégů. Ti zakládají své úvahy zejména na faktu, ţe je v německém systému pěti stabilních parlamentních stran stále obtíţnější vytvořit většinovou koalici (velkou nepočítaje). Omezením myšlení na dva protichůdné "tábory" pravice a levice (CDU a FDP kontra Zelení a SPD) se jednotliví hráči připravují o manévrovací prostor, výrazně omezený i existencí pátého do počtu - Levice, se kterou nechce nikdo nic mít. Zelení i CDU navíc trpí stejnou věcí - momentální slabostí svých přirozených partnerů.Pizza-Connection Plné znění zpráv


Dialog alespoň částí obou stran má navíc poměrně dlouhou tradici. Zaloţili ji v 80. letech v Bonnu jejich tehdy ještě mladí zákonodárci. Podle místa setkávání nadějných poslanců CDU a Zelených v italské restauraci Sassella dostal tento diskusní krouţek posměšný název "Pizza-Connection". Řada politiků, kteří se kdysi těchto setkání účastnili, zastává dnes důleţité posty. Patří mezi ně současný předseda Zelených Cem Özdemir (stranu vede společně s Claudií Rothovou) a vlivný parlamentní jednatel Volker Beck, z CDU například Armin Laschet, předseda nejsilnějšího zemského svazu CDU ze Severního Porýní-Vestfálska či generální tajemník Hermann Gröhe. Tyto lidi nelze jednoduše označit za zastánce spolupráce obou stran, spíše za osobnosti, které mezi sebou mají jisté vazby a moţné budoucí spojenectví zcela nevylučují. K nim se přidávají další hlasy - například Winfrieda Kretschmanna, ministerského předsedy Bádenska-Württemberska. Kretschmann je historicky prvním "zeleným" politikem v čele spolkové země (vede ji od roku 2011). Nedávno prohlásil, ţe jeho strana není CDU natolik vzdálená, aby s ní alespoň nemohla zahájit povolební vyjednávání. Moţnost černo-zelené koalice vidí za určitých podmínek jako reálnou i jeho stranický kolega a známý europoslanec Daniel Cohn-Bendit. Z druhé strany se pro přiblíţení k Zeleným vyslovil například bývalý generální tajemník CDU Heiner Geißler s tím, ţe pro stranu Merkelové není moudré soustředit se při sestavování koalic jen na jednoho partnera, nota bene na relativně slabou FDP. Podle jarního průzkumu agentury Forsa by navíc podobnou vládní spolupráci byla svolná akceptovat i většina voličů obou stran.Obě strany by musely ustoupit V době, kdy se politické subjekty, které dříve díky svým ideologickým východiskům a politickému stylu stály na zcela opačných stranách barikády, shodně posunuly do politického středu, se zdají být úvahy o jejich moţné vládní spolupráci více neţ legitimní:CDU/CSU by se díky ní vymanila ze závislosti na liberálech, v případě jejich propadu a neochoty SPD vstoupit do velké koalice by měla další moţnost, jak se v čele se svou populární kancléřkou udrţet u moci;Zelení by se po dlouhých letech opozičního půstu (ve spolkové vládě nejsou od roku 2005) znovu mohli přihlásit o svoje místo na slunci. Jejich spolupráce s Merkelovou by mohla přinést Německu nové impulsy, moţná přispět ke sblíţení sociálních demokratů s FDP a otevření dalších koaličních variant i na úrovni spolkových zemí. Společné vládnutí křesťanských demokratů se Zelenými by jistě nebylo jednoduché, momentálně se zásadně liší například jejich plány na správu veřejných financí. Merkelová odmítá zvýšení odvodů do státní pokladny, strana vedená do voleb Trittinem a Göring-Eckardtovou naopak prosazuje vyšší zatíţení nejbohatších obyvatel, zavedení majetkové daně a masivní investice do vzdělávání a infrastruktury. Při tvorbě společné vlády by obě strany musely ze svých pozic výrazně ustoupit a je otázkou, nakolik by nutné kompromisy byli ochotní akceptovat jejich voliči. Zkušený ţurnalista a blogger Michael Spreng, známý svojí dobrou orientací v berlínské politice, sdělil ČESKÉ POZICI, ţe za moţnou černo-zelenou vládu by vysokou cenu zaplatila zejména CDU/CSU. Proto pro ni v případě propadu liberálů stále zůstává jednodušší vytvořit velkou koalici se sociálními demokraty. Ti ale pakt s Merkelovou v letech 2005 aţ 2009 silně "odnesli". Při posledních spolkových volbách zaţili opravdový debakl, jejich podpora klesla ve Spolkové republice o třetinu na historické minimum 23 procent hlasů. Budou to chtít znovu riskovat? Pokud ne, můţe přijít šance právě pro Zelené...

URL| http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/nemecka-predvolebni-matematika _

Další mrtví při nepokojích v Egyptě 19.8.2013

ČT 24

str. 06


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka --------------------



Násilnosti v Egyptě nepolevují. Obětí přibývá, uţ je jich skoro 900. Během šestého dne střetů zemřely desítky policistů a příznivců Muslimského bratrstva. Ministři zahraničí Evropské unie ve středu rozhodnou, jestli Káhiře přestanou posílat finanční pomoc. Ke stejnému opatření vyzývá stále víc amerických politiků. Jakub NETTL, redaktor -------------------Výzvy k usmíření nezabírají. Střelba v Egyptě neutichá. Islamističtí bojovníci napadli autobusy s vojáky na Sinajském poloostrově. 25 jich při útoku ve výbušné oblasti zabili. Úřady okamţitě uzavřely přechod do pásma Gazy v Rafáhu. Na hranicích uvízly tisíce lidí. Múna DŢAVADIHOVÁ, Palestinka uvízlá v Egyptě -------------------Nechte nás volně cestovat. Tohle je jediný hraniční přechod do Gazy. Je to potupné. Jakub NETTL, redaktor -------------------Muslimské bratrstvo útok odsoudilo s tím, ţe jakékoli napojení na ozbrojené radikály odmítá. Podle vlády ale příznivci islámského hnutí pokračují v násilnostech. Tvrdí, ţe zapálili na 40 kostelů. A v noci přepadli tenhle anton, který vezl zatčené demonstranty do káhirského vězení. Policisti jim v útěku zabránili. Do vozu hodili slzný plyn. 36 zadrţených se při tom udusilo. Podle islamistů šlo o chladnokrevnou vraţdu. bratr zabitého vězně -------------------Bratra včera převáţeli do vězení. Úřady nám tvrdí, ţe na ně někdo zaútočil. Ale nevíme, co se přesně stalo. Jakub NETTL, redaktor -------------------Napjatou atmosféru ještě vyhrotil verdikt nad exprezidentem Mubarakem. Soud zbavil dlouholetého vládce země jednoho obvinění z korupce. Podle jeho obhájce zamítne i druhou ţalobu a do dvou týdnů ho propustí z vazby. Na konečný rozsudek za smrt demonstrantů při povstání před dvěma lety si Mubarak počká na svobodě. Obyvatelé se obávají dalších protestů. Iman, obyvatelka Káhiry -------------------V Egyptě teď nic nefunguje. Všichni se bojíme. Nevíme, co dělat. Jsme z toho nešťastní. Jakub NETTL, redaktor -------------------Západ se snaţí donutit egyptskou vládu k mírovému řešení neklidné situace. Brusel hrozí, ţe Káhiře ve středu zmrazí finanční pomoc nebo pozastaví dodávky zbraní. Ekonomický tlak ale zatím nezabírá. Generálové se mohou opřít o podporu arabských zemí. Jakub Nettl, Česká televize. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V Egyptě je Zuzana Luňáková. Voláme jí teď do Hurghady, dobrý večer. Zuzana LUŇÁKOVÁ, zpravodajka ČT, Hurghada, Egypt -------------------Hezký večer z Hurghady. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Je znát napjatá bezpečnostní situace v zemi i za zdmi turistických resortů? Zuzana LUŇÁKOVÁ, zpravodajka ČT, Hurghada, Egypt -------------------Tak turistický resort v Egyptě je tak trochu zlatá klec, kde turisté mají vše potřebné a vlastně ani nemají důvod ho opouštět. A tady skutečně zatím ţádné nepokoje znát nejsou. Turisté o tom, ţe panují v zemi nějaké rozbroje, tuší pouze ze zapnutých televizí, které občas ukáţí nějaké obrázky právě z Káhiry, případně ze Sinaje. Plné znění zpráv


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takţe nejsou viditelnější ani ţádné silnější ostrahy, zvýšená přítomnost ozbrojených sloţek a podobně, myslím v resortech. Zuzana LUŇÁKOVÁ, zpravodajka ČT, Hurghada, Egypt -------------------My jsem do Hurghady přijeli v sobotu a za celou cestu k hotelu byla jediným znakem toho, ţe se v zemi něco děje, přítomnost ozbrojené armády nedaleko letiště. Ta armáda je na tomto místě zhruba měsíc, takţe to je skutečně něco, co není typické v Hurghadě. Ale jinak samozřejmě jsme prošli Hurghadu přímo jako takovou, a to jak starou část, tak novou část. Tady jsme skutečně nezaznamenali ţádné ozbrojené síly, ţádné hlídky ani ţádné mnoţství lidí, kteří by se shlukovali. Ţádné hrozící riziko a v hotelech je to samé. Opravdu, jak jsem říkala, jediné, co naznačovalo tady v Hurghadě a v místech, které jsme my viděli, nestálou situaci v zemi byla ozbrojená armáda nedaleko letiště. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A jak reagují čeští turisté? Cestovní kanceláře je urychleně stahují ze všech letovisek z obavy tedy před zhoršující se bezpečnostní situací. Zuzana LUŇÁKOVÁ, zpravodajka ČT, Hurghada, Egypt -------------------To urychlené stahování způsobilo trošku, trošku takovou ostudy /nesrozumitelné/ situaci tady v tom resortu, ve kterém se nacházím já, proběhlo to hlavně o víkendu, kdy se někteří turisté dozvěděli doslova z noci na ráno pomocí dopisu, který byl pode dveřmi, ţe budou opouštět resort třeba uţ po třech dnech poté, co měli dovolenou naplánovanou na 11 dnů, někteří se to dokonce dozvěděli aţ od sousedů ráno u bazénu. Tato atmosféra byla trošku vyostřená. Lidé si stěţovali, ţe nebyli informováni, ţe jim nikdo o tom neřekl, kdyţ volali na cestovní kancelář. Často se i nedovolali, případně nedostali ţádné informace. Tento odjezd byl trošku vyostřený. Lidé nechtěli odjet, chtěli zůstat. Naopak se zase našli turisté, kteří chtěli odjet okamţitě, měli odjet aţ o několik dnů později. V tuto chvíli uţ ale v tomto resortu, ve kterém se nacházím já, jsou pouze čeští turisté, kteří mají dovolenou řádně naplánovanou do středy a tu také dodrţí. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A kolik je tam tedy obecně turistů nejen českých? Je znát na resortu, kde seš ty, ţe je jich tam míň? Zuzana LUŇÁKOVÁ, zpravodajka ČT, Hurghada, Egypt -------------------V resortu, kde jsem já, ještě v pátek byl hotel obsazen z 95 %. V tuto chvíli dnes jsem se ptala ředitele hotelu, obsazenost je necelých 50 %. Tento hotel je hodně zaměřen na Čechy a Slováky, a právě i slovenské cestovní kanceláře své turisty stahují. Kdyţ jsme se bavili s ostatními delegáty z dalších hotelů, tak třeba Maďaři dnes stáhli své turisty z Hurghady kompletně. V tuto chvíli by tady neměl být ţádný maďarský turista. Naopak třeba Italové či Holanďané stále své zájezdy vysílají dále. Přijeli i včera, tuším, Rusové. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------To byla zpravodajka České televize Zuzana Luňáková. Politický geograf z Fakulty sociálních věci Univerzity Karlovy Martin Riegl. Dobrý večer. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak, dnešek přinesl v Egyptě další násilnosti, přibývají mrtví, výzvy ke klidu zbraní vycházejí naprázdno. Propadá se Egypt podle vás do nekončících bojů tak jako nedaleká Sýrie? Plné znění zpráv


Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já bych nepředpokládal, ţe ten profil bude mít takovou dynamiku jako v Sýrii. Tato společnost je trošku jiná, není tak militarizovaná, nemá takovou tradici ozbrojeného násilí. Takţe lze očekávat pokračující násilnosti lokalizované, řekněme, na Sinaji, ale neočekával bych plnou občanskou válku, to ne. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A je v zemi ještě síla, která by dokázala to krveprolévání zastavit bez dalších zbytečných obětí? Dokáţe ji sehrát armáda? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Armáda bezpochyby. Jde o to, za jakou cenu a kolik těch obětí bude. Samozřejmě veškeré snahy Evropské unie a některé hlasy z USA jako senátor John McCain, pakliţe zpochybňují roli armády, zpochybňují její kroky, tak to té situaci nepřispívá a samozřejmě to podporuje ty radikální proudy uvnitř Egypta. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takţe role armády, její vstup silnější do té situace by podle vás přinesl mnohem víc obětí, rozumím tomu dobře. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Lze to očekávat. Ano, pokud se podíváme na ty demonstrace, ty demonstrace jsou poměrně násilné, vidíte tam plno molotovových koktejlů, ale i zbraní, ty demonstranti zabíjejí ty vojáky, ona to není úplně jednoduchá situace. Samozřejmě armáda jako represivní sloţka na tohle to musí reagovat uţ proto, aby zachránila nějaký veřejný pořádek, ale především aby dosáhla určité stability, která je nezbytná pro ekonomický vývoj. Tady je potřeba si uvědomit, ţe kromě lidských obětí, které jsou samozřejmě tragické, obrovsky strádá ekonomika. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak můţe rozdmýchat nálada Egypťanů informace, ţe Mubarak by se měl po více neţ dvou letech vazby dostat na svobodu a ţe naopak Mursího, na Mursího dnes prokurátor uvalil další vazbu? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Jak jste řekla. Mubarak je ve vazbě dva roky a všude na světě existují, řekněme, v těch částečně demokratických reţimech určitá omezení, jak dlouho můţete člověka drţet ve vazbě. Tam pravděpodobně uţ došlo k tomu, ţe ten vazební důvod byl vyčerpán ohledně těch obvinění z korupce a ta doba dosáhla dvou let. Ten signál je to hrozně nešťastný. Nicméně důvody pro drţení pana Mursího ve vazbě stále přetrvávají, i kdyţ samozřejmě můţe to být určitý spouštěč, můţe to být určitý symbol pro ty demonstranty z řad Muslimského bratrstva, který budou vnímat velmi nešťastně, velmi emocionálně, popravdě řečeno, nelze se jim divit. Je to nešťastná souhra okolností. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takţe ta situace se můţe tímto ještě i vyeskalovat. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To bysme trošku věštili z křišťálové koule a přece jenom je to velmi, velmi nešťastný signál do té společnosti. Ta společnost, která je jiţ dneska rozjitřená, to bude vnímat jako velkou nespravedlnost a budou to vnímat trošku tak, ţe armáda sehrává tu roli, kdy se snaţí vrátit ty koleje zpátky tam, kde byly před těma dvěma lety a snaţí se o návrat starých pořádků, který byl symbolizován prezidentem Mubarakem. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jakým způsobem by tedy šla situace uklidnit ve stávajícím momentě, pokud to tuto roli podle všeho nemůţe sehrát armáda? Plné znění zpráv


Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já se obávám, ţe ji sehrát bude muset. Ona ta armáda představovala, řekněme, nějaký, nějakou roadmap, jak bude postupovat s tím, ţe řekněme, nějaké vybrané osobnosti nadefinují, řekněme, ústavní text, novelu ústavy, následně projde revizí, bude uspořádané referendum, nové parlamentní volby. Tenhle proces bude samozřejmě napadán. Otázka je, jaké jsou, jaká jsou řešení. Řešení můţe být například zákaz náboţenských politických stran nebo politických stran na základě islámu. Ono se ukazuje, ţe politický islám často zneuţívá náboţenství, ukazuje to arabské jaro, ţe arabské jaro se zaštiťovalo demokracií, nicméně ty výsledky nebyly příliš dobré. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Něco takového je i v návrhu textu ústavy, o kterém se teď mluví. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já bych s tím naprosto souhlasil. Ono tohle to se adoptovalo po občanské válce ve Rwandě v roce 1994, pokud se nemýlím, a právě Rwanda přijala zákaz politických stran nebo činnosti politických stran na základě etnicity. A já si myslím, ţe tohle bude asi nejlepší moţná volba, řekněme, ještě nějaké principy power-sharingu, sdílení mocí, mezi těmi rozhodujícími subjekty to bude moţná cesta, která by tu situaci uklidnila. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ve středu by se měli kvůli situaci v Egyptě sejít taky ministři zahraničních věcí Evropské unie. Podle všeho budou tlačit na uklidnění situace s tím, ţe omezí ekonomickou pomoc. Podobné hlasy se ozývají čím dál častěji taky ze strany Spojených států amerických. Mohou ekonomické tlaky situaci v zemi zklidnit, změnit? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, nevím jak. Ono jeden z důvodů pádu jak Mursího, tak i Mubaraka byl právě špatný ekonomický výkon. A samozřejmě při těch současných protestech, kdyţ se podíváte, jsou plná náměstí, spousta lidí nepracuje, blokují se provozy, zahraniční firmy stahují výrobu, zastavují výrobu. Tak ta ekonomika se propadá dál. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty na to reagovaly jednoznačně, poskytly bezplatné půjčky, pomoc ve výši několika miliard dolarů. Já si nedokáţu představit, ţe naopak zastavení té pomoci k něčemu pomůţe dobrému. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Agentura Reuters dnes označila Egypt za pohřebiště arabského jara a taky ambicí islamistů. Padly tedy podle vás definitivně naděje na demokratizaci v regionu? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já jsem o tom přesvědčen od začátku arabského jara. Řekněme, ţe nějaké menší společnosti, jako byl Tunis, které jsou z geopolitického hlediska bezvýznamné, tam to moţná prospělo něčemu dobrému. Velmi skeptický jsem byl ohledně Libye, velmi skeptický jsem ohledně situace v Sýrii a Egyptu. Problém byl, ţe Spojené státy, Evropská unie byly poměrně nepřipravené, takţe oni samozřejmě ze svého dlouhodobého přesvědčení o velkém významu demokracie a potřebě demokracie byly vtaţeny do té vlny a začaly podporovat arabské jaro, které nevedlo k ničemu dobrému. A myšlenka demokracie byla velmi silně zneuţita k tomu, aby se dostal k moci právě politický islám a radikální myšlenky, které s demokratickými hodnotami, s hodnotami liberálního konstitucionalismu nemají vůbec nic společného. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Existuje tedy nějaký recept, jak by měl Západ dál pokračovat, aby se tedy země dál nepropadala do chaosu? Aby tedy nepřicházelo další krveprolití, další mrtví, pokud tedy armáda bude nadále "zklidňovat" tu situaci, tak jak ji zklidňuje teď. Recept na řešení. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Pokud jde o USA a Evropu, pokud bereme USA Evropu, řekněme, zúţeně jako západní státy, západ jako celek, určitě by neměly tlačit na omezení vlivu armády. Evropská unie tohle to velmi prosazovala v případě Turecka. To bylo velmi problematické řešení, velmi problematický návod. I v Turecka byla armáda garantem, řekněme, ne samotného procesu demokratizace, ale lidských práv, liberálního konstitucionalismu. Takţe pakliţe Evropa a Západ budou tlačit na omezení role armády, tak to bude velmi nešťastné a doporučoval bych velmi silnou zdrţenlivost v tomhle tom a přetrpět, řekněme, ten public opinium, který samozřejmě velmi těţce nese... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A napadá vás neproblematický návod tedy? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Neproblematický návod asi teďko neexistuje. Všude, kde teče krev, kde vidíte mrtvé na ulicích, mrtvé děti, mrtvé ţeny, tak to samozřejmě vyvolává velmi negativní emoce. A co je v současné situaci problematické, ţe armáda prohrává tady tu válku mediálně. Stejně tak jak ji prohrával prezident Asad v počátku válce v Sýrii, tam se to posléze otočilo, kdy Asad začal tvrdit, ţe arabské jaro ovládají v Sýrii, řekněme, fundamentalisté, tak tohle to bude mediální stránka bude velmi důleţitá i v Egyptě. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------To by ale znamenalo, ţe pro arabský svět nebyl koncept demokracie stvořen, řekněme. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To je velmi, velmi sloţitá otázka. Musíme vnímat demokracii čistě jako proceduru. Demokracie není hodnota sama o sobě. Musíte sdílet nějaké demokratické hodnoty. Otázka, jestli arabské společnosti k těmto hodnotám a, řekněme, k principům liberální demokracie dospěly, zdá se, ţe bohuţel ještě ne. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já vám děkuji za analýzu. Na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Na shledanou. _

ČT24: Déčku pomáhají odborníci 18.8.2013

ceska-media.cz str. 00 ČT24 (BB)_

Média-Stalo se_

Bezpečný přístav a zábavné vzdělávání jsou dva základní kameny ČT :D. Udrţet je pomáhají prvnímu veřejnoprávnímu kanálu pro děti odborníci a tvůrci, kteří se na tzv. Déčkolegiu scházejí nad programem a rozvojem Déčka.Česká televize oslovila ty, jejichţ tvorba či profese se vztahuje k dětem, jejich výchově, vzdělávání, potřebám i bezpečí, a to jak teoreticky, tak prakticky. U kulatého stolu Déčkolegia zasedají psychologové, mediální odborníci a odborníci na vzdělávání například z Národního institutu dědí a mládeţe, Fakulty sociálních věd a Fakulty sociálních studií UK...

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=459070 _



Déčku pomáhají odborníci 18.8.2013

ct24.cz str. 00 ČT24_

Média/IT_

Bezpečný přístav a zábavné vzdělávání jsou dva základní kameny ČT :D. Udrţet je pomáhají prvnímu veřejnoprávnímu kanálu pro děti odborníci a tvůrci, kteří se na tzv. Déčkolegiu scházejí nad programem a rozvojem Déčka. Česká televize oslovila ty, jejichţ tvorba či profese se vztahuje k dětem, jejich výchově, vzdělávání, potřebám i bezpečí, a to jak teoreticky, tak prakticky. U kulatého stolu Déčkolegia zasedají psychologové, mediální odborníci a odborníci na vzdělávání například z Národního institutu dětí a mládeţe, Fakulty sociálních věd a Fakulty sociálních studií UK - ale také tvůrci, jako třeba reţisér Karel Smyczek či reţisérka a animátorka Maria Procházková. "Tato setkání jsou pro nás velmi uţitečná. Umoţňují nám seznamovat odborníky a tvůrce s koncepcí programu i jednotlivými pořady a diskutovat o nich. Navzájem si přitom klademe nejrůznější otázky o výchově dětí a moţnostech televizního vysílání a zjišťujeme, jestli na ně konkrétně odpovídáme v programu. Je to vlastně teoretická pomoc si některé věci formulovat a uvědomovat si je," upřesnil úkol Déčkolegia výkonný ředitel ČT :D Petr Koliha. Probírají se obecnější principy a cíle i konkrétnější pořady, například zahraniční nebo vzdělávací. Setkávání s odborníky a tvůrci je podle Kolihy umoţňuje nahlíţet z různých úhlů, coţ je pro nastavení Déčka coby veřejnoprávního kanálu - od jazykové úrovně přes výchovu aţ po bezpečnost - nutné a potřebné. "Déčko je v českých podmínkách docela zajímavý experiment. Pořady pro děti jako sluţba veřejnosti byly aţ dosud chápany jako součást vysílání 'pro všechny' a teď poprvé je dětský divák vyčleňován jako divácký segment s nárokem na vlastní kanál - tedy jako veřejnost svého druhu, podobně jako sportovní fanoušci. To je v našich podmínkách nové (komerční programy pro děti s tím nelze srovnávat) a jako takové je zajímavé sledovat, jaké problémy tvůrci Déčka řeší a jak se s nimi vyrovnávají," souhlasí Jan Jirák z FSV UK, jeden z členů Déčkologia. To se bude scházet nadále i po spuštění vysílání ČT :D 31. srpna, témata k diskusi tím neskončí, moţná spíš naopak. "Dětský kanál by se dal například snadno vyuţít k tomu, aby se děti lehkou formou poučily, jak se mají přesně chovat v situacích, po nichţ k nám přicházejí. Jako je rozvod rodičů, šikana nebo smrt někoho blízkého," nastiňuje jeden z podnětů k zamyšlení Jan Bouček z Dětského krizového centra. Déčkolegium není jediným odborným poradním hlasem ČT :D. Nad přípravami kanálu se schází také pracovní skupina na ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy, s nímţ ČT podepsalo memorandum o spolupráci. I tyto porady budou od září nadále pokračovat, uţ nad plnou verzí dětského programu.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/238213-decku-pomahaji-odbornici/ _

E-commerce ve Slevomatu šéfuje Jan Koutný, dosud dělal pro Tesco 16.8.2013

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust_

Články_

Jan Koutný Jan Koutný Do předního českého portálu hromadného nakupování nastoupil na nově vytvořenou pozici ředitele e-commerce Jan Koutný, pětatřicetiletý absolvent sociologie na Fakultě sociálních věd fakulty Univerzity Karlovy, který Plné znění zpráv


poslední tři roky působil ve české pobočce společnosti Tesco Stores jako e-commerce manaţer, kde vybudoval sluţbu prodeje potravin přes internet iTesco. ―Mým cílem je dostat Slevomat během příštího roku mezi nejvýznamnější a největší prodejce zboţí na českém internetu. Nabídku zboţí budu rozšiřovat o exkluzivní a inspirativní zboţí za příznivé ceny. Tady vidím budoucnost zboţí na Slevomatu,― prohlásil. Koutný od roku 2000 dělal v agentuře MEMRB, v roce 2003 nastoupil do Teska, kde do září 2010 zastával pozici Site Research Manager. Na tomto postu vytvořil expanzní strategii Tesca pro Česko a Slovensko - mezi lety 2005 a 2009 se počet prodejních ploch Teska zdvojnásobil.

URL| http://www.mediar.cz/e-commerce-ve-slevomatu-sefuje-jan-koutny-dosud-delal-pro-tesco/ _

Strany vytahují své trumfy pro předčasné volby 15.8.2013

ČRo Plus

str. 02 _

17:10 Den podle…_

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Poslanecká sněmovna ještě není rozpuštěná. Termín případných voleb v nedohlednu. Ale mnohé strany uţ dokončují seznamy lídrů, které za sebe do tohoto souboje pošlou. Více méně jasno uţ mají komunisté, Zemanovci dnes rozhodnou o tom, jestli dají na kandidátkách prostor členům vlády Jiřího Rusnoka. A samotného předsedu kabinetu lákají také. Finišují i sociální demokraté. Těm by zítra mělo schválit krajské návrhy na vedení kandidátek předsednictvo strany. A jsou to docela strategické šachy. Zatímco do čela jihomoravské kandidátky se tlačí hned tři členové nejuţšího vedení. O Prahu se zatím ţádná rvačka mezi sociálními demokraty nekoná, kupodivu. Zavolali jsme předsedovi poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmu Tejcovi a zeptali se ho, proč strana zapojila v tak široké míře právě hejtmany. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------Nepochybně hejtmani patří mezi nejpopulárnější politiky v daném regionu. A pokud jsou ochotní vzdát se své funkce hejtmana do budoucna, zasednout v poslaneckých lavicích, pak není jediný důvod, abychom jim v tom bránili. Naopak je v tom budeme povzbuzovat. A já jsem přesvědčen, ţe budou dobrými poslanci v té příští poslanecké sněmovně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Pokud se tedy vzdají té funkce hejtmana. Oni budou mít na výběr, jestli jít do té sněmovny, anebo jestli zůstat ve funkci hejtmana, ne? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------My máme nová pravidla pro to příští volební období. A kaţdý poslanec si bude muset vybrat, zda bude poslancem, nebo například hejtmanem či primátorem. V tomto smyslu budou mít několik málo měsíců na to, aby se rozhodli. A já očekávám, ţe pokud chtějí se stát členy Poslanecké sněmovny, tak to je jejich priorita, také v této sněmovně zůstanou. Nicméně budou muset opustit svůj hejtmanský post. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Na čelních místech kandidátky v jihomoravském kraji se často, aspoň podle médií objevují jména předsedy Bohuslava Sobotky, právě Michala Haška. Dokonce i vaše jméno. Pokud to takhle nakonec bude, tak není to trochu plýtvání soustředit ty výrazné tváře v jednom kraji? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ Plné znění zpráv


-------------------Tak nikdo z nás si nevybral to, ţe se narodil na jiţní Moravě. Všichni jsme kandidovali, já dvakrát, Bohuslav Sobotka 4krát a Michal Hašek třikrát na jiţní Moravě. V tomto smyslu je tedy pravděpodobné. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------To je teda líheň, to vám řeknu. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------To je tedy pravděpodobné, ţe se můţeme potkat všichni na jedné kandidátní listině. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No víte, ale, promiňte, ţe vám do toho skáču, ale nesouvisí s tím náhodou třeba i pozdější pozice ve straně? Protoţe kdyby kandidoval v nějakém kraji, kde sociální demokracie nezískává obvykle tak velké procento, tak by mohl jeho vliv oslabit? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------To si nemyslím, Praha samozřejmě je bojištěm, které je velmi sloţité. Nejen proto, ţe tady bude kandidovat zřejmě elita pravice. To znamená ti nejlepší z nejlepších, protoţe budou čekat dobrý výsledek pro pravici na rozdíl od jiných regionů, ale také proto, ţe se rozděluje hodně mandátů a nepochybně tedy Praha bude důleţitá. Proto kaţdý úspěch kaţdého lídra musí být posuzován relativně. A nelze čekat, ţe lídr sociální demokracie v Praze v současné době bude dosahovat stejného výsledku jako lídr sociální demokracie na severní Moravě, nebo na Moravě jiţní. Podle toho kvalitu lídra určitě nejde hodnotit. Ale nepochybně to můţe hrát v rozhodování kaţdého z nás určitou roli. Ale já jsem přesvědčen, ţe toto nebyl ten hlavní důvod. A ţe Bohuslav Sobotka se rozhodl právě proto, ţe to je jiţ tradiční region, ve kterém oslovuje voliče pravidelně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A kdo, myslíte, ţe by měl být typologicky lídrem strany v Praze? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------Já vycházím z toho, ţe sociální demokracie je strana demokratická, ale také strana, která velmi dbá na názory svých regionů a krajů. A nepovaţoval bych za správné, abych já uděloval rady praţské nebo jiné organizaci na téma, kdo má být lídrem. Dovolil jsem si to pouze v případě jiţní Moravy, protoţe z toho místa pocházím. A budu ovlivňovat rozhodnutí. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Nemusíte radit. Nemusíte radit, stačí, kdyţ řeknete, kdo si myslíte, ţe má největší šanci u voličů. Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------V tomto případě já si počkám na rozhodnutí praţské organizace a budu hodnotit aţ to jméno, které tato organizace předloţí. Jakékoliv kastování, jakékoliv předpoklady, které bych teď říkal, by mohly určitě znamenat, ţe se na mě praţská organizace bude zlobit. A oprávněně bude zlobit, protoţe bude říkat, ţe nemáme nikdo z vedení strany zasahovat do toho prvotního výběru a máme jen aţ následně, bude-li proveden, hodnotit. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já, kdyţ vás tak poslouchám, tak cítím z toho takovou velkou úctu tedy k regionům, koneckonců zaznělo to i na začátku, ţe ty regiony mají velmi úspěšné politiky, hejtmany a tak dále. Ale na druhou stranu není to tak, ţe se vlastně sněmovna bude hodně regionalizovat, a ţe se tímhle způsobem můţe oslabit vedení partaje? Jeroným TEJC, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/ -------------------Plné znění zpráv


Určitě to tak bude, ţe se sněmovna bude do značné míry regionalizovat. Ale tak to platí v těch posledních letech sociální demokracie, respektive od počátku dob, kdy se sociální demokracie dostala do sněmovny. A nemyslím si úplně, ţe to je špatně. Prostě my chceme, aby Poslanecká sněmovna odráţela nejen vůli voličů, co do názoru na ose pravice - levice, i kdyţ úplně to dělení v poslední době nefunguje. A ani si nemyslím, ţe je nejzásadnější pro celou společnost. Ale také aby odráţela to, z jakého regionu ten daný poslanec pochází, a především byl v kontaktu s těmi zástupci regionu. Takţe v tomto smyslu ano, klademe velký důraz na to, aby o kandidátních listinách rozhodovaly regiony, byť jsme v posledních řádech, které jsme připravili tedy pro to nadcházející období, ať uţ pro řádné nebo mimořádné volby, razantnějším způsobem posílili pravomoci centra. A centrální orgány sociální demokracie mohou z váţných důvodů vyškrtnout jednotlivé kandidáty, pokud se tak rozhodne vedení strany, coţ je samozřejmě princip, který je na jedné straně zneuţitelný, ale na druhé straně nutný. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Anebo nutně zneuţitelný. To se uvidí. Tolik předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Ve studiu je vnitropolitický analytik Českého rozhlasu Petr Nováček. Vítejte, hezký podvečer. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Hezký den, děkuju. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak čím si vlastně vyloţit, ţe předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka chce kandidovat v čele jihomoravské kandidátky, přestoţe hned za ním je Michal Hašek, který ho vlastně díky preferenčním hlasům v minulých volbách předstihl? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Tak, vy naráţíte, Tomáši na to, ţe samozřejmě je to s pohledu vnějšího jakési plýtvání, protoţe na jiţní Moravě, tam je skutečně silná trojice. A jeden kaţdý z nich tedy Bohuslav Sobotka, Michal Hašek a Jeroným Tejc, který právě domluvil, by mohli být dobrým spolehlivým lídrem sociální demokracie v kterémkoliv volebním kraji. No jenomţe jak to pan Tejc říkal hned zkraje. Oni se tedy narodili všichni na jiţní Moravě, tam mají kořeny. A Bohuslav Sobotka, taky máte sice pravdu v tom, ţe naposled byl předstiţen, předskočen Michalem Haškem, co se preferenčních hlasů týče. Jenomţe ta jiţní Morava je sociálně demokratická bašta. A tam vţdycky sociální demokraté předvádějí svoji sílu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Takţe tam má tu jistotu. I kdyby ho předskočil Michal Hašek znovu. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Tam má zaprvé jistotu. A za druhé, představte si, ţe by Bohuslav Sobotka odešel kandidovat do jiného kraje. No pak se automaticky stane tou jedničkou Michal Hašek. Coţ, a to nám samozřejmě pan Tejc takhle neřekne, pak se samozřejmě jaksi lídrem té jihomoravské kandidátky stane Hašek. A kdo je Hašek? Hašek je nejvýraznějším Sobotkovým oponentem v sociální demokracii. Jinými slovy, kdyby se předseda strany Sobotka nechal umluvit a odešel kandidovat jinam, tak by vlastně posílil svého vnitrostranického, já řeknu soka. On to svým způsobem je sok, protoţe oba dva mají výrazně jiné představy o tom, jak se má dále vyvíjet sociální demokracie. A jak to má jako strana fungovat. A to je podstatný rozdíl. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A sám Sobotka, kdyby kandidoval, dejme tomu, v Praze, nebo v jiném kraji, který není moc příznivý pro sociální demokracii, tak tam by prostě toho vysokého výsledku nedosáhl. A tím by se řeklo: no tak, podívej se, kolik já jsem měl na jiţní Moravě, a kolik ty v Praze. Tak mám daleko silnější pozici. To by mohl říct Michal Hašek? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Plné znění zpráv


Dříve by vám řekli, ţe vám dialekticky myslí, ale přesně tak, ano, přesně tak. Samozřejmě a vezmeme-li v úvahu, ţe sociální demokraté stále předpokládají, ţe ty příští volby vyhrají, mimochodem ... předpokládal také, ale pak došlo k tomu pro sociální demokracii fatálnímu zlomu ale kdyby se tak tedy mělo stát, tak samozřejmě pro předsedu strany za normálních okolností kandidáta na premiéra, by nebylo šťastné, kdyby v tom volebním kraji, kde by byl nasazen, s prominutím, prohrál. Coţ v Praze se snadno kaţdému kandidátovi levice stane, protoţe Praha tradičně volí pravicově. A jak se téţ zmínil pan Tejc, dá se předpokládat, ţe pravicové strany v Praze nasadí jaksi do toho souboje svá esa. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No ale jak se tedy ta nejasná situace v Praze tedy pro sociální demokracii podle vás vyřeší? Kdo by třeba mohl v hlavním městě se ucházet o tu pozici lídra nebo se stát tím obětním beránkem. Ono se mluví o Jaroslavu Zavadilovi. Dokonce i o Jeronýmu Tejcovi, tak byly by to tváře, které by byly schopné ten předpokládaný nízký výsledek v Praze trošku zvýšit. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Já bych netvrdil, ţe sociální demokracie udělá v Praze nízký výsledek. Vezmeme-li v úvahu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Relativně vůči třeba pravicovým stranám. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Relativně niţší neţ jinde, to je moţné, nebo neţ leckde jinde. Ale musíme si uvědomit, ţe pokud jaksi stav, klima ve veřejném mínění se zásadně nezmění, tak to veřejné mínění bylo aţ do pádu Nečasovy vlády výrazně negativně naladěno vůči pravicové části politického spektra. Jinými slovy ta se nějakým způsobem projeví i v Praze, i kdyţ asi méně, neţ v takových krajích, jako je třeba Moravskoslezský kraj, tradičně silně levicový, nebo i jiţní Morava. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No a Jaroslav Zavadil, by byl člověk, /nesrozumitelné/ pravicové praţské voliče? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------/nesrozumitelné/ najevo, ţe kdyby byl osloven, tak ţe to pečlivě zváţí. Ale Jaroslav Zavadil je průbojný odborář. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No právě. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------A to je právě typus politický, která se podle mě pro Prahu nehodí. V Praze se zatím nekonaly jaksi masové stávky a podobné záleţitosti. Sem odboráře stávkující sváţeli vţdycky. Takţe proto asi sociální demokracie hledá někoho jiného. A je to především praţský krajský výbor sociální demokracie, který dospěl k názoru, ţe by to měl být někdo jiný. Například Bohuslav Sobotka, který to ovšem rázně odmítl z důvodů, o nichţ jsme před chvílí mluvili. A jestli teď dojde na, na Jeronýma Tejce, dovedu si to představit. Protoţe Jeroným Tejc je předseda poslaneckého klubu. Jiným slovy osobnost sociálně demokratická známá. Takţe to není ţádný no name a pokud sociální demokraté v Praze neseţenou do čela své kandidátky někoho ještě onačejšího, tak vzhledem k autoritě nejuţšího vedení strany, to můţe být i tak, ţe teď bude vybídnut, aby se toho zhostil. Ale můţe to být klidně někdo jiný. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ještě k tomu dnešnímu dění. Zemanovci jednají o tom, jestli ministrům Rusnokovy vlády dát moţnost vést jejich kandidátky. Pokud by se nakonec na kandidátce Zemanovců opravdu objevil některý z ministrů, nebyl by to Plné znění zpráv


problém pro ČSSD? A vůbec vlastně pro její voliče, zvlášť proto, ţe ona tuhle vládu podpořila, ţe by si třeba lidé řekli: no tak budeme radši volit Zemanovce, kterému propůjčila důvěru sociální demokracie? Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Tak to víte, ţe to částečný problém být můţe. SPOZ, Strana přátel občanů - Zemanovci jest pro sociální demokracii konkurenční stranou. Byť Michal Hašek nedávno v těch soubojích o to, jak dál, dával najevo, ţe ve SPOZ vidí příštího partnera. Ale vidět to bude aţ po volbách. Třeba moţná. Teď je to konkurence na levici pro sociální demokracii. A je jasné, ţe pro část voličů sociálně demokratických, jimţ je blízký Miloš Zeman, jeho naturel, jeho způsob provádění politiky, ţe pro tyto lidi, pro tyto voliče můţe se objevit dilema: máme tedy volit zrovna SPOZ? Kdyţ jejím čestným předsedou je, je současný prezident, jehoţ jsme třeba volili. A ne sociální demokracii? Ale přece jenom ten nepoměr je zatím strašně velký. SPOZ je zatím přese všechno marginální stranou. Proto má takový zájem oslovit osobnosti, které uţ jsou v politice zavedeny, byť třeba jenom krátce. Proto ta snaha, aby na kandidátky své dostala co nejvíce ministrů Rusnokovy vlády. A nejčerstvěji vyjádření pana Mynáře, expředsedy SPOZ a jinak, jinak kancléře prezidenta Zemana, ţe strana usiluje o to získat premiéra Rusnoka. Ten opakovaně se nechal slyšet, ţe do politiky nechce. Ţe by rád skončil, nebo skončil, pokračoval v bankovní sféře. Ale třeba bude přemluven, třeba se toho překvapení dočkáme. Rusnok míval vţdycky skvělé renomé jako ekonom. Na něj se hodí ta, to označení odborník. A samozřejmě na kandidátce sociální demokracie by se vyjímal. A kdyţ uţ jsem u toho, hodně si zabásním. Tak by se tam vyjímal zrovna, zrovna právě v Praze. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak uvidíme, jestli spíš neskončí jako guvernér České národní banky, coţ by moţná pro něj bylo lákavější. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Já myslím, ţe je to bezpečnější cesta, pro něj určitě perspektivnější. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Vnitropolitický analytik Českého rozhlasu Petr Nováček. Petře, děkujeme, na slyšenou. Petr NOVÁČEK, vnitropolitický analytik ČRo -------------------Rád jsem přišel, děkuju, na shledanou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A posledním hostem tohoto bloku je Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den. Kamil ŠVEC, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Dobré odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Já bych se s vámi rád zaměřil na financování volební kampaně. Vaši kolegové většinou říkají, ţe volby vlastně z tohohle hlediska nejsou výhodné pro nikoho. Vy byste s tím souhlasil? Kamil ŠVEC, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------No tak samozřejmě ten čas na přípravu té kampaně je strašně krátký. A hledání prostředků, jak uvnitř těch politických stran, tak finančních prostředků od dárců a podobně, tak je velmi krátký, takţe samozřejmě, ţe to není úplně příhodná doba pro shánění, pro shánění prostředků. A současně pro, pro nějakou větší organizaci tedy toho celého procesu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Ale přesto jsou některé strany v lepší pozici neţ jiné? Teď naráţím například na politické hnutí Andreje Babiše, který nepochybně má víc prostředků neţ většina ostatních stran? Kamil ŠVEC, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Tak paradoxně nedobře na tom jsou teďkon ty, ty velké politické strany. Jak sociální demokracie, tak Občanská demokratická strana. Vzhledem k tomu, jaké náklady měly na kampaně v předchozích letech. A to nejenom do Poslanecké sněmovny, ale i do krajských voleb a podobně. Tak samozřejmě tam, tam ty finanční prostředky nejsou úplně takové. Nicméně právě jak jste zmínil hnutí Andreje Babiše, tak ten, si myslím, ţe je na tom velmi dobře. A myslím si, ţe zrovna jemu můţe toto velmi pomoct. Respektive ty předčasné volby, pokud, pokud dostatečně zainvestuje, tak můţe to jeho hnutí ve volbách překvapit například. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale na druhou stranu, co se týče těch zavedených stran, tak třeba sociální demokracie by si mohla půjčit. A to moţná výrazně víc neţ ostatní, protoţe se předpokládá, ţe by to uhradila z toho státního příspěvku za předpokládaný volební úspěch, ne? Kamil ŠVEC, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Ale tak samozřejmě. Ta moţnost tu je. Já se nedomnívám, ţe by si politické strany měly půjčovat příliš na kampaně. Ale to je spíše můj osobní názor. Ale samozřejmě Česká strana sociálně demokratická je na tom tak dobře, ţe, ţe by neměla problém, problém u bank. A Občanská demokratická strana na tom taky není úplně, úplně nejhůře z tohoto pohledu. Celkem dobře finančně je na tom TOP 09. Takţe ta, ta situace je, situace je relativně stabilizovaná, současně těch peněz zase nebude potřeba aţ tolik vzhledem k tomu, kolik, kolik dnů na tu kampaň zřejmě bude, pokud bychom se bavili v nějakém tom horizontu těch následujících dvou, tří měsíců plus mínus. Protoţe kdyţ se podíváme na ty kampaně před těmi třemi lety, tak to se utrácely, politické strany utrácely téměř půl miliardové částky. Teďkon se budeme pohybovat zřejmě někde na úrovni nějakých 60, moţná kdyţ hodně, tak 70 milionů v nějakém průměru /nesrozumitelné/. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tolik Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, děkujeme, na slyšenou. Kamil ŠVEC, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Na slyšenou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A já chci jenom vás, naše posluchače, upozornit, ţe budoucnost sociální demokracie, o které jsme tu před chvilkou mluvili, jak s Jeronýmem Tejcem, tak s Petrem Nováčkem, budeme probírat i v pořadu Pro a proti dnes večer od 21 hodin a 10 minut. _

Nepokoje v Egyptě pokračují 15.8.2013

ČRo Radioţurnál

str. 02 _

21:05 Stalo se dnes_

Pavel POLÁK, moderátor -------------------Po krvavých střetech mezi armádou a islamisty zůstaly v Egyptě stovky mrtvých. Nepokoje pokračují i dnes. Demonstranti, kteří ţádají návrat svrţeného prezidenta Mursího, zapálili na káhirském předměstí vchod do vládní a lidé protestovali i v ulicích Alexandrie. K váţné situaci v Egyptě se poprvé od včerejšího zásahu armády vyjádřil také americký prezident Barack Obama. Helena BERKOVÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Americký prezident ostře odsoudil násilnosti a vyzval Egypt k odvolání výjimečného stavu. Obama také zrušil účast na společných egyptsko-amerických manévrech, které se konají co dva roky. Prezident zatím nepozastavil vojenskou pomoc Egyptu. Zároveň ale nevyloučil, ţe Spojené státy přijmou další kroky. Podle egyptské vlády včera zahynulo více neţ 520 lidí. Naopak muslimské bratrstvo mluví nejméně o 2000 mrtvých. Tento muţ popsal CNN, jak vojáci mířili na účastníky protivládní demonstrace. Musrsího stoupenci jsou odhodláni dále protestovat proti armádě. Dnes zapálili vládní budovu v Gíze, střety hlásí i Alexandrie. Zástupce českého velvyslance v Káhiře Milan Slanec radí českým návštěvníků Egypta, aby necestovali do velkých měst. Milan SLANEC, zástupce českého velvyslance v Káhiře -------------------Ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje navštěvovat, zejména Káhiru, Alexandrii, Suéz, Luxor a Asuán. Helena BERKOVÁ, redaktorka -------------------Říká zástupce českého velvyslance v Káhiře Milan Slanec. Pavel POLÁK, moderátor -------------------Nepokoje v Egyptě také zasáhly turistické letovisko Hurghada, kde se islamisté střetli s policisty v centru města daleko od hotelu s turisty. Cestovní kanceláře ale přesto uţ začínají řešit první storna zájezdů. Ve vysílání teď zdravím politického geografa Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Michael ROMANCOV, geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Pavel POLÁK, moderátor -------------------Pane Romancove, vypadá to, ţe egyptská krize není uţ jenom záleţitostí Káhiry a okolních regionů věříte, ţe i armáda za cenu velkých represí zemi znormalizuje, ţe dostane Egypt plně pod svou kontrolu? Michael ROMANCOV, geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe by to bylo za dané situace asi to nejlepší řešení, ale jestli na to má egyptská armáda sílu, to samozřejmě nevím, nejsem natolik obeznámen se stavem ať uţ v Egyptě nebo s tím vlastně stupněm problémů nebo intenzitou těch politických problémů, které v Egyptě panují, ale bylo by to asi to nejlepší pro Egypťany i pro celý širší svět. Pavel POLÁK, moderátor -------------------Egypt je velmi lidnatá země, navíc má strategickou polohu. Nemyslíte si, ţe tento armádní puč by mohl inspirovat ostatní země, ţe by se mohla egyptská krize rozšířit i do okolních zemí? Michael ROMANCOV, geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tam se jedná o inspiraci ve dvojím ohledu. Ta první inspirace je, ţe jak uţ jste sám řekl, ţe Egypt je zdaleka nejlidnatější arabská země a přirozeně všichni Arabové sledují to, co se v Egyptě děje a do určité míry to mají jako návod. Ta druhá věc je ta, ţe Egypt není zdaleka jedinou zemí, která je zasaţena tím, co se ještě pořád označuje tím termínem egyptské jaro. Pokud se egyptské armádě podaří dovézt tu situaci do takového stavu, který ona sama bude povaţovat za pozitivní stav, tak je třeba si uvědomit, ţe na egyptských vojenských školách studovalo a studuje dosud velké mnoţství arabských vojenských profesionálů z různých dalších zemí a ti by se potom případně proti svým. Protestující mohli pokusit vlastně pouţít něčeho podobného ta inspirace je vlastně moţná jak z hlediska těch, co bouří proti armádě, tak případně kdyţ armáda bude úspěšná z hlediska jaksi těch druhé ve zbrani nebo jak je nazvat v těch ostatních arabských zemí. Pavel POLÁK, moderátor -------------------Čím by podle vás nestabilní Egypt mohl ohroţovat ostatní země? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, především jde o to, ţe ta země má 80 milionů obyvatel, není schopná pro sebe vyprodukovat dostatečné mnoţství potravin. Egypt je závislý na dovozu potravin ze světa a samozřejmě země, které se ocitne buď na prahu nebo přímo ve víru občanské války, tak distribuce potravin nebo případně potom dalších věcí je vţdycky problematická. Takţe velice rychle můţe dojít k tomu, ţe se tam objeví ohnisko velké rozsáhlé humanitární katastrofy. Druhá věc je potom tak ţe Egyptem prochází Suezský průplav, důleţitá námořní tepna, kudy se z blízkého východu do Evropy dopravuje velké mnoţství energosurovin a z Dálného východu přes Egypt prochází velice významné mnoţství zboţí, které z Číny, případně dalších dálněvýchodních producentských ekonomik míří na evropský trh. To jsou potom věci, které se bezprostředně mohou odrazit tady v Evropě, respektive i v Asii, protoţe jakákoliv zdrţení na té cestě mezi výrobcem a konečným konzumentem jsou samozřejmě negativně vnímaná jak u toho spotřebitele, tak u toho výrobce. Pavel POLÁK, moderátor -------------------Říká politický geograf Michael Romancov. Díky vám a na slyšenou. Michael ROMANCOV, geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou. Pavel POLÁK, moderátor -------------------Události v Egyptu budou tématem také Večerního Radioţurnálu. Zapojit se můţete i vy. Vladimír Kroc se vás bude ptát, jestli byste chtěli v Egyptě navzdory současné krizi strávit dovolenou u moře. _

Rozbouřený Egypt 15.8.2013

ČT 24

str. 01


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Vypadá to jakoby Egypt procházel jakousi formou permanentní revoluce. Před 2 lety byl svrţen nenáviděný Mubarakův reţim a letos armáda tvrdým řezem svrhla podobně nenáviděný reţim Mursího. To, jak převrat dopadne tentokrát, zatím stále není jasné. Začínají Události, komentáře, dobrý večer. Egypt aktuálně sčítá oběti masakru příznivců svrţeného prezidenta Mursího. Je jich nejméně 525. Včerejšek se tak stal nejkrvavějším dnem od předloňské revoluce. Nepokoje se nevyhnuly ani centru turistické Hurghády, jeden člověk tam zemřel. Přes zákaz shromaţďování Muslimské bratrstvo pokračuje v protestech po celé zemi. Jakub NETTL, redaktor -------------------Ani tvrdý vojenský úder je neodradil. Oficiálně se nesmí scházet v ulicích. Radikální příznivci Muslimského bratrstva přesto útočí na vládní budovy. Hoří úřad blízko pyramid v Gíze. Nepokoje nemizí ani z dalších měst. Střety s oběťmi hlásí i další turistický cíl, přímořské letovisko Hurghada. Napětí nepolevuje ani tam, kde ještě včera tábořily tisíce demonstrantů. Na zničená místa se zdánlivě vrací normální ţivot, jenţe počet obětí středečních bojů kaţdou hodinu narůstá. Jen v téhle mešitě leţí víc neţ 100 těl, většina obětí u sebe neměla ţádnou zbraň. obyvatel Káhiry -------------------Všichni viděli, jak jim bezdůvodně zabili otce nebo bratra. To jim nikdy neodpustí. Jakub NETTL, redaktor -------------------Plné znění zpráv


Mezi mrtvými je i Habiba Elazízová, mladá reportérka saúdskoarabského týdeníku přijela do rodné Káhiry na dovolenou. V polní nemocnici ošetřovala zraněné, neţ do tábora vtrhli vojáci, stačila ještě poslat matce poslední SMS, pak uţ telefon nezvedla. redaktorka /citace/ -------------------"Za chvíli jdu na pódium. Jsou tam tanky." redaktorka /citace/ -------------------"Habibo, prosím, uklidni mě. Volala jsem asi tisíckrát. Prosím, drahoušku, hrozně se bojím. Řekni, co s tebou je." Jakub NETTL, redaktor -------------------Stejně zoufalých rodičů jsou stovky. Prozatímní vláda hájí tvrdý zásah tím, ţe se příznivci islamistů odmítli poklidně rozejít. Poukazuje na to, ţe demonstranti opětovali střelbu, napadali policejní vozy a útočili na kostely. Kvůli tomu bezpečnostní sloţky zadrţely 84 lidí. Házim BIBLÁVÍ, prozatímní egyptský premiér -------------------Kdyţ jsme se rozhodli zasáhnout, ţádali jsme o co největší zdrţenlivost. Musím poděkovat policii, ţe se podle toho chovala. Jakub NETTL, redaktor -------------------Světové velmoci i humanitární organizace ale postup egyptských úřadů odsuzují jako nepřiměřený. Barack OBAMA, americký prezident -------------------Oznámili jsme egyptské vládě, ţe odvoláváme pravidelné společné manévry plánované na září. Jakub NETTL, redaktor -------------------Bílému domu vadí hlavně obnovení výjimečného stavu, který výrazně posiluje pravomoci policie. Vláda ale polevit nechce. Naopak prodlouţila vazbu svrţeného prezidenta Mursího o další měsíc. Jakub Nettl, Česká televize. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------My jsme teď ve spojení se zpravodajem Českého rozhlasu v Egyptě se Štěpánem Macháčkem. Dobrý večer, Štěpáne. Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------My jsme původně měli i vidět v Událostech, komentářích, měl jste být ve studiu, tak jaká je teď situace v Káhiře, ţe nebylo moţné se tam dostat? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------Je to tak. Já jsem si aţ později ověřoval, jestli zákaz vycházení i nadále platí. Ten byl vyhlášený pro včerejší noc, respektive uplynulou noc a bohuţel platí i nadále a bude platit aţ do odvolání. Je to vţdy od 9, respektive teď uţ od 7 hodin večerní aţ do 6 hodin do rána. Díky tomu je také relativní klid v Káhiře. Vlastně po tom vyklizení táborů islamistických demonstrantů celou noc i celý den, říkám, relativní klid, protoţe na některých místech probíhaly lokální protesty, například v Gíze, coţ je de facto předměstí Káhiry. Stovky demonstrantů Plné znění zpráv


nebo spíše stoupenců vypálily, napadly budovu místní radnice, takţe není to úplně poklidné, ale oproti tomu, co se dělo včera v těch táborech demonstrantů, tak klid zatím je. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Chápou to správně, Štěpáne, ţe dnes armáda a ostatní bezpečnostní sloţky státu udrţují minimálně v Káhiře klid v ulicích? Hlídkují? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------Já jsem neviděl, ţe by hlídkovali nějak ve větších počtech nebo nějak zásadně více neţ v uplynulých dnech. Kaţdopádně tyto dva uplynulé dny byly klidné i proto, ţe lidé zůstali doma. Zaměstnavatelé jim dali volno právě z bezpečnostních důvodů, aby lidé nemuseli vycházet vůbec ven, takţe ty dva dny uplynulé jsou mimo ta místa, kde se konaly ty zásahy. Poklidné v Káhiře je prapodivný takový klid, není to obvyklé a atmosféra je dost hustá, ale není to tak, ţe by na kaţdém rohu byla armáda nebo, nebo policisté. Ti jsou ještě stále spíše v těch oblastech, kde hrozí třeba nějaké nové demonstrace nebo nějaká nová shromáţdění těch rozehnaných, původně rozehnaných stoupenců sesazeného prezidenta Mursího. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Máte, Štěpáne, nějaké vysvětlení pro to, proč právě středa a moţná i dnešek byly dny, které jsou mnohými nakonec i z Egypta nazývány jako nejkrvavější dny v novodobé historii Egypta? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------No tak určitě, protoţe kdyţ se podíváme uţ jenom na ten počet obětí, který stále ještě není konečný, teď ty poslední čísla, oficiální čísla hovoří o 700 obětech. Jenom pro srovnání, kdyţ si vzpomeneme na takové to povstání vlastně proti Husní Mubarakovi před 2,5 lety, tak tam během 14 dnů celé té vzpoury padl zhruba stejný počet lidí jako tady ve středu během jednoho rána. Tak potom ten rozsah těch lidských, těch ztrát na lidských ţivotech je obrovský a ten důvod povaţovaný ten zásah policie za jeden z nejkrvavějších dnů vůbec v historii moderního Egypta je naprosto oprávněný. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Vyvolalo vůbec nějakou reakci po tom všem, co se stalo ve středu, to, ţe ve čtvrtek ministerstvo vnitra oficiálně, řekněme, sdělilo, ţe dalo příkaz svým jednotkám pouţívat ostré náboje při bojích proti těm, kdo by se snaţili nějakým způsobem napadnout a poškodit státní úřady? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------To zatím ţádnou zásadní reakci nevyvolalo. Je to spíše taková legitimizace toho, co vlastně dělalo ministerstvo vnitra i předtím, ač to nepřiznávalo. Čili teď dalo veřejnosti a především tedy islamistickým stoupencům jasně najevo, ţe pokud se budou pokoušet o nějaké, nějaké útoky proti veřejným budovám, nebo útoky proti policejním stanicím, ke kterým také v posledních dnech docházelo, takţe mají počítat s tím nejhorším moţným zásahem. Ovšem horší neţ ve středu být nemůţe, takţe je to skutečně spíše jenom legitimizace toho postupu, čili té střelby ostrými náboji proti takovým to útokům. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Štěpáne, jaký je tvůj odhad toho, jakou silou nebo jakým zázemím v tuto chvíli lidé z Muslimského bratrstva, to znamená ti, kteří jsou spojeni s tím reţimem jaksi svrţeného nebo odstraněného prezidenta Mursího, disponují? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------Tak to je, to je strašně těţké odhadnout. To Muslimské bratrstvo je sice organizace a má své členy, nicméně většina lidí, kteří se třeba účastnili těch demonstrací na podporu bývalého prezidenta Mursího, tak jsou to spíše sympatizanty a Muslimské bratrstvo je schopné mobilizovat těch lidí skrze své sympatizanty a jejich rodiny opravdu hodně a to především ve venkovských oblastech Egypta, především pak v Horním Egyptě, ne tak tolik v Káhiře. To je docela zajímavý moment, protoţe tady ti lidé na těch demonstracích, na těch leţeních, tak to Plné znění zpráv


většinou byli lidé z venkova, nebyli to lidé z Káhiry, ale byli to lidé z venkova, kteří přijeli a celý ten měsíc a půl tam vlastně v těch leţeních tábořili. Takţe skrze, skrze tento, tyto sympatizanty je schopné určitě mobilizovat i nadále spoustu lidí. Je pravda, ţe mluvčí Muslimského bratrstva dnes prohlásil, ţe to vedení Muslimského bratrstva uţ nemá takovou kontrolu nad svou členskou základnou, ţe prostě ten včerejší zásah vlastně tu kontrolu přerušil. To je ale takové vyjádření, já bych v tom hledal spíše to, ţe se vzdává trošku to vedení odpovědnosti za to, ţe budou moţná následovat nějaké násilné akce, násilné útoky ze strany různých místních třeba organizací nebo místních uskupení Muslimského bratrstva a to vedení za to nechce nést odpovědnost. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No a ještě jedna věc. Minimálně podle těch záběrů, které i teď naši diváci mohou vidět na obrazovkách, to vypadá, ţe Káhira je více neţ, řekněme, místo k ţivotu spíš nějakou bitevní zónou. Jsou místa v Káhiře, která jsou prostě bezpečná? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------No tak v podstatě v Káhiře se dá ţít úplně normálně. Naopak tou bitevní zónou v podstatě jsou jenom dvě, dvě ohraničená místa, kde byly právě ty islamistické tábory. Nejsou to nějak rozsáhlé oblasti, čili lidi, kteří se nechtěli nějak angaţovat v těch demonstracích, tak se rozhodně tomu mohli jednoduše vyhnout a mohli se cítit i poměrně bezpečně. To, ţe občas vypuknout někde nějaké lokální nepokoje, je pravda, ale zatím to není tak, ţe by Káhira byla úplně nebezpečné místo k ţití. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tolik Štěpán Macháček, zpravodaj Českého rozhlasu v Událostech, komentářích. Díky za informace, hezký večer. Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj v Egyptě, Český rozhlas -------------------Rádo se stalo, na slyšenou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pojďme se na celou věc podívat spíše z pohledu zvenčí s politickým geografem Michaelem Romancovem, dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Je to, co teď Štěpán Macháček popisoval, to, co se děje v Egyptě, těmi okolními zeměmi, případně velmocemi světovými ještě stále vnímáno jako egyptská vnitřní záleţitost? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak uţ jsme koneckonců slyšeli ve vašem příspěvku výrok prezidenta Obamy, ţe Spojené státy odvolaly to plánované vojenské cvičení, čili uţ z toho vidíme, ţe se to dostává do jaksi toho mezinárodního prostředí. Vezmeme-li v úvahu to, ţe Egypt je bezkonkurenčně nejlidnatější arabská země, odhaduje se, ţe počet, celkový počet Arabů je zhruba 250 milionů a kaţdý čtvrtý Arab aspoň statisticky je Egypťan, takţe vlastně celá arabská komunita bezpochyby jaksi věnuje se, věnuje pozornost tomu, co se děje v Egyptě daleko intenzivněji, neţ kdyby se to dělo, dejme tomu, v Tunisu. Takţe jaksi to, co se děje v Egyptě, bezesporu přerůstá jaksi ten jeho význam a dostává se nejenom teda do toho bezprostředního okolí, ale i do té širší mezinárodní komunity. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak vy sám vlastně čtete to, ţe bylo odvoláno to zářijové cvičení Bridestar, ty společné egyptsko-americké cvičení? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já to vnímám především jako snahu americké administrativy distancovat se od něčeho, co se americkému voliči nebo americkým občanům evidentně nelíbí. To znamená násilí na civilním obyvatelstvu. Nicméně jsem přesvědčen, ţe z dlouhodobého hlediska právě pro Spojené státy vlastně kdyby Egypt někdo dostal pod kontrolu, pravděpodobně tedy armáda, ţe by to asi bylo vlastně pozitivnější nebo méně komplikované, neţ kdyby tam bylo u moci Muslimské bratrstvo. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tedy ten odhad je, ţe kdyby zůstala nějaká forma, řekněme, vládou, armádou podporované vlády, ţe by to Američanům tolik nevadilo uţ jenom z toho důvodu, ţe jsou velkým dodavatelem pro armádu. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Určitě, nevadilo jim to celou tu dobu vlastně od okamţiku, kdy se Egypt vlastně přestal kamarádit se Sovětským svazem, to znamená od začátku 70. let. Není důvod, aby jim to vadilo teď. Myslím si, ţe ta bezprostřední Obamova reakce je právě vlastně reakcí na to bezprecedentní násilí, kterého jsme byli svědky. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Kdo má podle vašeho odhadu vliv na dění v Egyptě? Myslím tím z okolních, okolních zemí nebo velmocí. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já si myslím, ţe momentálně ten okolní vliv tam asi aţ tak úplně silný nebude. Egypt v regionu vlastně je povaţován za jednoho z klíčových hráčů, to znamená, ţe by vlastně v Egyptě měla třeba tak silnou pozici Saúdská Arábie nebo Katar, o nichţ víme, ţe jsou třeba intenzivním způsobem zapojeni do toho, co se děje, děje v Sýrii, nebo ţe by tedy měl nějaký vliv Írán, jakoţto ten další bezprostřední hráč, to se nedomnívám. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pardon, Organizace spojených národů, protoţe ta se zatím omezila v podstatě jen na relativně bezzubá prohlášení o tom, ţe vyzývá obě nebo jakékoli strany konfliktu, aby se uklidnily a případně sloţily zbraně. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Ale upřímně řečeno, ono z pozice OSN se vlastně v Egyptě aţ dosud toho zase aţ tak moc negativního nedělo. Nesmíme zapomenout, ţe ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ti mrtví v ulicích to z pozice OSN není tolik? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Ne, říkám aţ dosud. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Aha. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Teď co se tam stalo, no tak na to samozřejmě bude reagovat i Organizace spojených národů. Ale já bych ji nevinil z toho, ţe je bezzubá. OSN nemá na tohle to prostředky. Samozřejmě, ţe generální tajemník bude vyzývat k tomu, aby jaksi jednali, aby byl klid a tak dál, koneckonců k tomu budou vyzývat asi všichni racionálně smýšlející lidé. Otázka, jestli vlastně jsou momentálně v Egyptě na obou stranách aktéři, kteří jsou ochotni a Plné znění zpráv


schopni spolu jednat. Ono, upřímně řečeno, kdyţ se podíváte na to, jaká tam byla situace předtím, tak pravda, dokud vlastně Muslimské bratrstvo bylo u moci, tak tam k takovému násilí nedošlo. Na druhou stranu ochota jednat uvnitř té společnosti, byla taky velice, velice nízká. Čili ona to jedna věc souvisí s druhou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dá se nějakým způsobem uvaţovat o nějaké hranici, která by musela být přestoupena, aby to mezinárodní společenství a teď, řekněme, spíše západní státy přistoupily k něčemu podobnému jako přistoupili za Arabského jara například v Libyi? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Já si nedovedu představit, ţe by k něčemu takovému v Egyptě mohlo dojít. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Proč? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Za prvé egyptská armáda, která je tou stranou konfliktu, tak dokud ta armáda vlastně bude silná a dokud ta armáda se nezačne rozkládat zevnitř, tak si myslím, ţe ta vnější intervence nepřipadá, nepřipadá v úvahu. A navíc je tady ten nešťastný precedens strany Sýrii. Víme, ţe v Sýrii podle odhadů OSN uţ je přes 100 tisíc mrtvých, tady, já vím, ţe to zní odpudivě, kdyţ to takhle řeknu, ale tady jich je teda za ten včerejšek, předvčerejšek v uvozovkách jenom 500 a něco, coţ je nesrovnatelně méně. A vidíme, ţe v Sýrii ta situace, situace vlastně jakoby nerušeně běţí dál. Samozřejmě, dá se namítat, ţe Sýrie má v tomto ohledu, nebo syrský reţim má v uvozovkách tu výhodu, ţe za ním stojí Rusko a méně viditelně Čína, coţ by, dejme tomu, tady jakoby bezprostředně, bezprostředně není. Čili by se dalo uvaţovat o tom, ţe třeba Spojené státy budou mít silnější, silnější pozici. Ale musíme si uvědomit, ţe Američané se sice uţ v zásadě vyvázali z Iráku, ale v Iráku situace není dobrá. Američany čeká stahování z Afghánistánu a navzdory tomu, ţe před Barackem Obamou uţ tedy nejsou další volby a jakoby se nemusí ohlíţet tedy na to, jestli bude nebo nebude zvolen, tak já si nedovedu představit, ţe by pro amerického voliče a pro amerického daňového poplatníka připadala v úvahu další nějaká další velká vojenská nebo vojensko-politická akce v téhle té části světa. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No a pak je ještě jedna zajímavá věc minimálně z pohledu laika, kdyţ se dívá, ţe jeden ze členů Severoatlantické aliance, Turecko, ústy svého premiéra říká k celé té situaci v Egyptě, ţe tam došlo k vojenskému puči a zdůrazňuje - my jsme téměř jediní, myslím Turecko, kdo tomu říká puč a nelíbí se nám, ţe západní státy odmítají tuto věc nazývat vojenským pučem. Co to znamená? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak zaseje zapotřebí si uvědomit, jaká je momentální politická situace v Turecku. Víme, ţe Turecko má taky svoje problémy, ty problémy byly koneckonců medializovány i u nás, i Česká televize o tom informovala. A víme, ţe tam vlastně momentálně vláda jaksi řeší problém s bývalými vysoce postavenými důstojníky. Víme, ţe v Egyptě stejně jako v Turecku vlastně se armáda pasovala na stráţce vlastně sekulárního státu a vlastně ta současná turecká politická garnitura vlastně se vůči tomuhle tomu snaţí, moţná ţe docela i úspěšně, vymezit, čili mě nepřekvapuje, ţe jaksi turecká, současná turecká vláda vlastně ţe pouţívá takhle tvrdou rétoriku, protoţe tím zároveň vlastně dává najevo - podívejte se na to, u nás je ta situace vlastně jiná, my uţ jsme, dejme tomu, bliţší tomu, jací jste vy navzdory tomu, ţe tady to spousta lidí tak nevidí, protoţe právě ta současná politická garnitura v Turecku je zase mnohými z Evropy nebo ze Spojených států vlastně obviňována z toho, ţe jsou to ti téměř islamisté. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Díky za komentář, na shledanou. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Na shledanou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ještě z jednoho úhlu pohledu se můţeme na Egypt a na tu současnou situaci podívat, protoţe v Egyptě tráví dovolenou aktuálně přes 5 tisíc Čechů. Většina z nich na pobřeţí Rudého moře v Hurghádě nebo v Šarm ašŠajchu. Turisti, které nepokoje zastihly v Káhiře, uţ jsou podle cestovních kanceláří zpátky v bezpečí letovisek. Část z nich chce i tak dovolenou ukončit předčasně. Jan ČERNÝ, redaktor -------------------Lekce aquaaerobiku, tobogán nebo výlety do pouště, takhle vypadá dovolená na břehu Rudého moře, nedaleko od míst, kde na ulici umírají lidé. Z oblíbeného letoviska Marsa Alam se dnes podle plánu vrátil i tento turista z Jeseníků. turista -------------------Tam to bylo v pohodě. Tam vůbec jsme o ničem nevěděli. Kouřili jsme šišu a měli tam zaplou televizi, co tam jede, akorát tam vypukla ta válka. Jan ČERNÝ, redaktor -------------------Jména měst jako Káhira cestovní kanceláře škrtají ze svých katalogů. Navíc zákazníkům, kteří nechtějí do Egypta, nabízí dovolenou jinde. Stanislav ZÍMA, mluvčí EXIM Tours -------------------Co se týče poznávacích zájezdů, tak ty nejbliţší termíny jsme zcela zrušili. Jan OSÚCH, mluvčí CK FISCHER -------------------Klientům umoţní naše společnost bezplatně vyměnit Egypt za jinou destinaci. Markéta BIDRMANOVÁ, redaktorka -------------------Tisíce turistů uţ ale v Egyptě jsou a někteří z nich se chtějí vrátit z dovolené dřív. V hlavní sezóně ale hledají cestovní kanceláře volná místa v letadle jen těţko. Ti, kdo chtějí zaplacený zájezd úplně zrušit, můţou. Všechny svoje peníze ale zpátky nedostanou. Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------V Čechách není ţádná právní úprava, která by nutila cestovní kanceláře k tomu, aby vracely peníze i v takovýchto případech bez stornopoplatku. Markéta BIDRMANOVÁ, redaktorka -------------------Loni bylo v Egyptě skoro čtvrt milionu Čechů. Politickou situaci a poměry v severní Africe většinou neznají a často se na informace o místě, kam jedou, ptají aţ po přistání delegáta, jako třeba v tomto případě na tuniské Djerbě. delegátka CK /amatérské záběry/ -------------------Prosím vás, jestli máte otázky, ptejte se. Plně jsem k dispozici. osoba /amatérské záběry/ -------------------Co se tady odehrálo? Nějakej převrat nebo co? Plné znění zpráv


delegátka CK /amatérské záběry/ -------------------To byla revoluce na přelomu roku 2010 a 2011. To uţ je jakoby dávno. Markéta BIDRMANOVÁ, redaktorka -------------------Právě od vypuknutí takzvaného arabského jara se hoteliéři se svými animátory musí snaţit daleko víc, aby k nim bohatí Evropané jezdili utrácet peníze. Dělají všechno pro to, aby nepokoje zůstaly za zdmi letovisek. Jan Černý a Markéta Bidrmanová, Česká televize. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------V Událostech, komentářích místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papeţ. Dobrý večer. Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Uţ jsme slyšeli, ţe české cestovní kanceláře dále v určité formě, moţná omezenější, nabízejí zájezdy do Egypta. Je to dobrý nápad teď si koupit takový zájezd? Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Tak samozřejmě ta situace se vyvíjí kaţdou hodinu, je trochu jiná, neţ byla včera ráno a úplně jiná, neţ byla předevčírem ráno. Ty zájezdy jsou koupené s určitým předstihem, to znamená realizují se prodeje, které byly udělány například před měsícem nebo před 3 nedělemi. A cestovní kanceláře musí zvaţovat, zda ta aktuální situace je tak akutní, aby například evakuovaly své klienty, kteří jsou v Egyptě v tuto chvíli, nebo aby zrušily zájezdy pro ty, kteří se tam chystají. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A je dobrý nápad si teď koupit zájezd do Egypta? Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Já si myslím, ţe je třeba sledovat tu situaci a pokud by někdo jel na poznávací zájezd, tak to určitě doporučovat nemohu. Pokud by někdo jel s cílem, ţe si bude kombinovat svůj pobyt u moře ještě s tím, ţe se někam podívá mimo resort, tak to určitě taky doporučit nemohu, protoţe cestovní kanceláře ty fakultativní výlety zrušily z logických důvodů. A určitě bych nedoporučoval, aby tam cestovali rodiče s malými dětmi z toho prostého důvodu, ţe ta situace se můţe nějakým způsobem vyhrotit a v takovém případě samozřejmě s malými dětmi je vţdycky při cestě potíţ a pokud by ta situace byla nějakým způsobem komplikovaná v budoucnosti, tak je určitě jednodušší cestovat pro dospělé neţ pro děti. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jsou podle informací vašich členů, tedy členů asociace teď ti turisté, kteří jsou v Egyptě, v bezpečí? Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Naprosto. My jsme v přímém kontaktu nejenom se svými delegáty, ale i s ambasádou. Já bych na tomhle místě chtěl poděkovat ministerstvu zahraničních věcí za to, jakým způsobem se i k nám jako cestovním kancelářím v tuto chvíli chová, protoţe to je velmi realistický postoj a komunikuje s námi velmi dobře. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Omlouvám se, co to znamená, kdyţ má ministerstvo zahraničí k vám realistický postoj? Plné znění zpráv


Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Je to tak, ţe nevytváří paniku, která by vyvolávala chaos, je to o tom, ţe nás informuje o věcech, o kterých my nemůţeme vědět. Například o situaci na severní Sinaji, kde zpravodajské sluţby poskytují jiné informace, neţ jsme schopni se k nim dostat my. A my jako kanceláře jsme na to reagovaly například tím, ţe jsme Tabu jako takovou vyloučily ze svých, ze svých nabídek a severní Sinaj také, to znamená, ta komunikace se v posledních 6, 7 měsících velmi zlepšila. A myslím, ţe je ve prospěch klientů, kteří v Egyptě jsou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Je moţné, ţe ti vaši členové, kteří za normálních okolností, jak vy jste říkal, před několika měsíci nakoupené zájezdy, tak v jejich rámci nabízeli například fakultativní výlety po Egyptě, návštěvy starých památek, návštěvy hlavního města a tak dále, tak teď se to bude měnit a to znamená automaticky i řekněme vracení peněz? Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Tak samozřejmě záleţí na tom typu dovolené, kterou klient měl koupenou. Pokud měl koupený poznávací zájezd a cestovní kanceláře ji zruší, tak má plný nárok na vrácení peněz bez storno poplatku. Pokud chce ale peníze zpátky ze zájezdu pobytového, tak mu cestovní kanceláře a dneska uţ to některé udělaly, nabídnou jinou destinaci k pobytu, anebo jiný termín. Odloţí mu ten termín, ale ten vlastní nárok na peníze všechny zpátky ten klient nemá z jednoho prostého důvodu, ţe cestovní kanceláře nemají ţádný nástroj, jak se zbavit svých závazků ke svým dodavatelům, ať uţ jsou to letecké společnosti, nebo hoteliéři. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Doporučujete svým klientům, myslím vaši členové, například registraci do toho systému DROZD, který běhá pod správou ministerstva zahraničí, tedy do dobrovolné registrace cestovatelů? Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------My jsme byli k DROZDu velmi skeptičtí, kdyţ vznikal, protoţe měl své mouchy, v tuto chvíli doporučujeme především svým delegátům a svým průvodcům, aby se zaregistrovávali do DROZDu z toho prostého důvodu, ţe ta přímá a rychlá informace je samozřejmě i uţitečná i pro nás. Pro klienty cestovních kanceláří je DROZD trošku nadbytečná záleţitost, protoţe je zaměřený velmi na individuální klientelu, to znamená na informování pro lidi, kteří nemají ţádné zázemí a často dostávají informace, které jsou nerelevantní vůči lidem, kteří jsou organizovaní, kteří mají trošku náskok před těmi individuálními turisty. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Vzhledem k tomu, ţe registraci do systému DROZD doporučuje samo ministerstvo zahraničí, tak v tuto chvíli přece jenom to je z vašeho pohledu nadbytečné doporučení. Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Není to nadbytečné doporučení, ale nepřináší příliš mnoho pro ty, kteří jsou s organizovanou turistikou, protoţe ti mají nějaké zázemí jak informační bázi, tak i to zázemí z hlediska třeba organizování transferu, případně, nebo pomoci v případě, ţe by přestaly například fungovat letiště. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane místopředsedo, díky za návštěvu, hezký večer. Jan PAPEŢ, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR -------------------Já děkuji za pozvání, hezký večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Na shledanou. Plné znění zpráv


_

Diář NA srpen 15.8.2013

Strategie

str. 13

Briefing_

_ 19.-20. 8. Kreativita v marketingu Různé marketingové nástroje nás atakují doslova na kaţdém kroku. Proto je důleţité hledat stále nové nápady, jak z obvykle jednotvárné masy vybočit a účinně oslovit své stávající i potenciální zákazníky. Pořádá Tutor v Praze. 20. 8. Efektivní online marketing Seminář je zaměřen na marketing, nikoli na technologická řešení. Je určen řídícím marketingovým manaţerům a dalším marketingovým specialistům, kteří se chtějí dozvědět, jak vyuţít potenciálu internetové reklamy, webových stránek a dalších online aktivit v marketingové strategii. Pořádá Top Vision v Praze. 29. 8. Hledejte s námi kancelář budoucnosti Institut interní komunikace pořádá v prostorách FSV UK v Praze setkání, na kterém získáte informace o moţnostech a vývojových trendech v oblasti organizace kanceláří, práce z domova a nejnovějších moţností, které nabízejí moderní technologie. Foto popis| _

Budeme národem 15.8.2013

Strategie str. 60 Vzdělávání_ Jarka Kovaříková_

marketingových analfabetů? Červnové setkání Klubu Marketingového institutu (MKTI) se zaměřilo na vzdělávání pracovníků v oblasti marketingu. Ţivá panelová diskuse přinesla pohledy nejen marketingových manaţerů, kteří se s tímto problémem potkávají ve své kaţdodenní praxi, ale také odborníků na vzdělávání, kteří do debaty vnesli docela jiný názorový úhel. Na úvod setkání, které se konalo v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze, konstatoval Tomáš Poucha z pořádajícího MKTI, ţe odborná úroveň pracovníků v marketingu v České republice je obecně dost nízká. Proč tomu tak ale je? A mají vůbec marketéři zájem se vzdělávat? Podle Lenky Filipové z M. C. Triton příleţitostí ke vzdělávání málo není, ale málokdo je pak schopen nabyté informace uvést do praxe. „Lidé mají za sebou desítky školení, ale ve finále zjistíte, ţe si z nich odnesli hrozně málo informací.― Dochází tak k tomu, ţe kdyţ uţ se pracovníci nějakého školení nebo jiné vzdělávací akce zúčastní, nepřinese to ve výsledku kýţený efekt. „Hodně tady můţe udělat přístup nadřízených,― upozorňuje Filipová. „Kdyţ manaţer pošle svoje lidi na školení a pak se neptá, co se tam naučili, tak zkrátka ţádné výsledky nebudou.― Plné znění zpráv


Chybí sebemotivace Ředitel marketingu Air Bank Jakub Petřina si myslí, ţe lidé v marketingu ještě nejsou na vzdělávání připraveni. „Co vůbec rozumíme vzděláváním? Přijít na nějaký seminář a tam si to odsedět? To nestačí. Je třeba se vzdělávat ve svém vlastním volném čase, číst knihy na téma marketingu. Ale lidé nic nečtou, nevzdělávají se, protoţe je to nebaví.― Vzdělávání by podle něj mělo lidi lákat, zajímat. „Já nemám ambici někoho vzdělávat. Věřím v sebemotivaci, přece nebudu nikoho nutit, aby ho bavilo to, co dělá,― uvedl Petřina. Ţe lidé nečtou, potvrdila i Denisa Kasl Kolmanová z FSV UK, která přednáší marketing a vychovává pro tuto oblast nové odborníky. „Lidé předpokládají, ţe jim k úspěchu na poli marketingu bude stačit selský rozum, talent, intuice. Nesledují odborná média ani literaturu, nezajímají se o společenské souvislosti, které by pak mohli v práci vyuţít.― Lidé podle Kolmanové nepřistupují ke vzdělávání jako k cílené práci na sobě samém, jde jim jen o dosaţení titulu, který jim pak pomůţe získat lepší místo. Marketing je aţ moc sexy Podle Silvie Pýchové ze vzdělávacího portálu EDUin je problém i v českém školství. „Škola by aspoň neměla škodit,― řekla. „Jenţe naše školství vlastně opravdu škodí. Podporuje vnější motivaci, ne vnitřní, děti jsou jen sběratelé známek.― To má vliv na celkový přístup mladých lidí ke vzdělání - nemají potřebu celoţivotního rozvoje a vzdělávání berou jen jako určitou povinnost, kterou je třeba splnit. Coţ platí jak pro vzdělávání obecně, tak samozřejmě i pro vzdělávání v oblasti marketingu. Marketingu jako studijnímu oboru podle všeho škodí, jak zajímavě působí zvenčí. „Moţná by pomohlo, kdyby se na studijní obor dostali skutečně jen ti, kteří o něj mají opravdu zájem,― zamýšlela se Lenka Filipová. „Marketing je skutečně přitaţlivý aţ moc,― dává jí za pravdu Denisa Kasl Kolmanová. „Měl by se zbavit toho, ţe je příliš sexy.― Pak by se na obor nehlásili ti, kteří chtějí mít atraktivní a zajímavou práci, ale ti, kdo skutečně chtějí v marketingu pracovat na plný zápřah, protoţe je zajímá jako téma, jako obor jejich činnosti. Vyrazte za hranice Volné pole působnosti je zde nejen pro ty, kdo chtějí pracovat v komerční sféře, ale i pro zájemce o neziskový sektor. Právě v něm úloha marketingu stále více roste a dá se říci, ţe pro něj má doslova klíčový význam. „My v neziskovém sektoru potřebujeme donory,― vysvětluje Silvie Pýchová. „Proto u nás marketéři mohou dělat svoji odbornou práci a zároveň prosazovat vize, kterým věří.― To je velké plus pro to, aby marketér svoji profesi vykonával s velkou motivací a nasazením a zároveň měl vůli k dalšímu sebevzdělávání. Kudy by se mělo vzdělávání v marketingu ubírat dál? Diskutující se shodli, ţe všechno závisí jen a jedině na lidech, na jejich osobní motivaci. Rozhodně podporují moţnost získávat informace a zkušenosti v cizině. „Doporučuji co největší kontakt se zahraničím. Češi nejsou národ marketérů ani obchodníků,― říká k tomu Robert Němec z agentury RobertNemec.com. „Je potřeba vyjet ven na konference a stáţe. Je to sice draţší, ale naučíte se mnohem víc. A pokud to není ve vašich moţnostech, čtěte aspoň zahraniční literaturu,― uzavírá Němec. < *** Lidé předpokládají, ţe jim k úspěchu na poli marketingu bude stačit selský rozum, talent a intuice. Foto popis| „Co vůbec rozumíme vzděláváním? Přijít na nějaký seminář a tam si to odsedět? To nestačí,― říká Jakub Petřina z Air Bank. Foto autor| foto: Natalie Bobuska O autorovi| text: Jarka Kovaříková, Klub Marketingového institutu, _

POPAI pořádá 15.8.2013

Strategie str. 61 Vzdělávání_ Radek Polák_



certifikovaný kurz o marketingu Marketingová komunikace v prodejních místech není jen důleţitým nástrojem, díky němuţ lze významně ovlivnit chování spotřebitele, ale také název letošního ročníku vzdělávacího kurzu, který připravil POPAI CE. Kurz marketingové komunikace v prodejních místech navazuje na úspěšné předchozí ročníky této akce v Česku a na Slovensku, kdy certifikát absolventa kurzu obdrţelo jiţ více neţ 250 účastníků. „Certifikovaný kurz pořádáme od roku 2009 vţdy jednou ročně v Praze, v roce 2010 proběhl také certifikovaný kurz v Bratislavě, jeho program jsme přizpůsobili slovenskému trhu se slovenskými přednášejícími,― vysvětluje Daniela Krofiánová z POPAI CE. Program kurzu obsahuje základní tematické okruhy, které pokrývají všechny významné součásti marketingové komunikace v prodejních místech, a zároveň je inovován v souladu s aktuálním vývojem oboru. Přednášející jsou vybíráni podle odbornosti a praxe na základě osobních zkušeností POPAI CE a spolupráce s nimi. Při sestavování programu i při výběru přednášejících se organizátoři inspirovali projektem certifikovaného kurzu, který jiţ dlouhodobě pořádá pobočka POPAI France a na kterém téměř výhradně přednášejí experti z řad členských společností. Struktura programu je stanovena tak, aby pokryla všechny významné oblasti oboru komunikace v prodejních místech. Průběţně je navíc program částečně inovován podle vývoje oboru. Pravidelný program Kurz je určen trade marketing manaţerům, key account a brand manaţerům, zaměstnancům maloobchodu, ale i zástupcům dodavatelů POP prostředků a dalším zájemcům, kteří chtějí získat a prohloubit si znalosti v této sféře marketingové komunikace. Mezi účastníky jsou tedy nejen zadavatelé, ale rovněţ zástupci agentur a odborných médií. Kurz proběhne 19. září v prostorách společnosti Ipsos v Praze. POPAI CE vedle toho pořádá celoroční vzdělávací program, který prakticky kaţdý měsíc zahrnuje seminář či workshop na jedno z aktuálních témat z oboru. V rámci dlouhodobé spolupráce se zástupci a studenty středních a vysokých škol se specializací na podlinkovou marketingovou komunikaci pořádají organizátoři kaţdým rokem workshop, na kterém jsou představeny vítězné práce a další vybrané studentské návrhy soutěţe POPAI Student award. Kaţdá z prací je prezentována z pohledu autora a dále komentována z pohledu zadavatele briefu, designéra a výrobce POP. POPAI CE také spolupracuje s vysokými školami. Cílem je začlenit problematiku instore marketingu do standardního výukového plánu vedle ostatních tradičních formátů marketingové komunikace. Výukový modul na téma POP - Instore marketingová komunikace byl letos zařazen do výukového programu praţské Fakulty sociálních věd UK. Marketingová komunikace v prodejních místech: hlavní tematické okruhy kurzu Brief - klíčový faktor úspěšné komunikační kampaně Radomír Klofáč, jednatel společnosti Moris design Martin Hasilík, obchodní ředitel společnosti Authentica Význam smyslové komunikace v místě prodeje Jan Saidl, ředitel pobočky Air Creative pro ČR a SR Role designu v POP Petr Čermák, majitel firmy Čermák design Inovace a nové směry vývoje instore komunikace, evropské trendy Ladislav Lána, obchodní ředitel společnosti Story design Způsoby a metody vyhodnocování efektivity nástrojů instore reklamy Daniel Jesenský, jednatel společnosti Dago A. P. C. Jak vidí marketing na prodejní ploše zástupce dodavatele značkových výrobků Richard Krejčí, generální ředitel společnosti Bolton Czechia Jak funguje podpora prodeje sortimentu vín v prodejních místech Ivo Kaňovský, obchodní a marketingový ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Realita instore komunikace z pohledu menšího zadavatele reklamy Lucie Králová, tade marketing manager CE DBApparel Group Zkušenosti a praxe marketingu maloobchodního řetězce Boris Malý, jednatel společnosti Big Thing Nástup nových technologií - digitální instore media Jan Vinš, Business Manager společnosti Quix Integrované instore kampaně - případové studie Mojmír Špalek, managing director společnosti up brand activation Zdroj: POPAI CE Foto popis| _

Politologové: Kandidovat za ČSSD do Prahy? Politická sebevraţda Plné znění zpráv


15.8.2013

tyden.cz str. 00 Politika_ Vendula Kalhausová_

Být sociálně demokratickou jedničkou na kandidátce v hlavním městě je vskutku jako vytáhnout si Černého Petra. Momentálně silná ČSSD se těší na volební výsledek v předčasných volbách a maluje si slibnou a silnou budoucnost. Podporu mají hlavně v regionech, v Praze ale obvykle tolik voličů nenaláká. Být sociálně demokratickou jedničkou na kandidátce v hlavním městě je vskutku jako vytáhnout si Černého Petra. Momentálně silná ČSSD se těší na volební výsledek v předčasných volbách a maluje si slibnou a silnou budoucnost. Podporu mají hlavně v regionech, v Praze ale obvykle tolik voličů nenaláká. Stranické vedení teď právě na sestavení kandidátek pracuje. Praţský stranický lídr z posledních voleb Martin Pecina krátce po volbách dezertoval a letos bude pravděpodobně kandidovat za jiný politický subjekt, sociálně demokratického konkurenta SPOZ. "Čestné" místo se snaţila strana navléknout na svého předsedu Bohuslava Sobotku, ten ale nabídku prozřetelně odmítl. Teď se hovoří o místopředsedovi a Jihomoravanovi Jeronýmu Tejcovi a odborářském předákovi Jaroslavu Zavadilovi. "Je to politicky sebevraţedná pozice pro jakéhokoli významného sociálního demokrata. Ačkoli to všichni sociální demokrati a politici vědí, tak je pravděpodobnost, ţe tam neuspěje a sociální demokracie v Praze dostane jen patnáct šestnáct procent hlasů na rozdíl od pravicových stran, které zase všude jinde teď prohrají. To se v rámci sociální demokracie dá volebnímu lídrovi v Praze otlouct o hlavu a pouţít proti němu, pokud je na tom zájem," říká politolog Jiří Pehe. "Být lídrem v Praze je strašně nepříjemné, protoţe to nebude bůhví jaký výsledek. Myslím, ţe i to je důvod, proč to odmítl Sobotka. Tím by se zřejmě zcela znemoţnil. Prvně to bylo kvůli nepřesvědčení strany o nevyjádření důvěry Rusnokově vládě, pak by prohrál volby v Praze. No co by to bylo za lídra? Tím, ţe nikdo ţádné zázraky z Prahy neočekával, tak tím nebývá ten lídr nějak extrémně diskvalifikován, ale koho by těšilo vést stranu do voleb s minimální šancí na vítězství, ţe?," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ také Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Odstřel Sobotky Prahou Postavit do čela praţské kandidátky právě stranického předsedu Bohuslava Sobotku bylo podle Jiřího Pehe snahou ze strany okolí jeho stranického rivala Michala Haška Sobotkovu pozici ještě více oslabit. Stranický lídr ale moţnost kandidovat v metropoli uţ před časem vyloučil. "Politik, který je ve straně v nestabilní pozici, jako třeba momentálně Sobotka, by udělal velkou chybu, kdyby to přijal. Tak buď to udělá Tejc, nebo Zavadil, který je spíš spojen s tím haškovským křídlem a oni to nebudou potom proti němu pouţívat," vidí jednu z moţností. Praţský lídr socialistů do sněmovních voleb se navíc musí utkat i s další nepříjemností. Praha je totiţ nejen tradiční baštou pravicových stran, volebním protivníkem mu bude navíc Praţany oblíbený šéf TOP 09 a finalista prezidentského klání Karel Schwarzenberg. Zavadil se valí na Prahu V kuloárech není tajemstvím, ţe by se před volbami mohl na oranţových plakátech objevit v Praze obličej známý spíše jako tahoun protivládních demonstrací, odborář Jaroslav Zavadil. Oslovení politologové jsou k případné nominaci tahouna levicových davů ale skeptičtí. "Podle mě to není ideální lídr pro Prahu. Jako stávající předseda ČMKOS by měl mnohem lepší šance v regionech, kde je např. vyšší nezaměstnanost či podobně. Tam by ten jeho úspěch byl pak téměř jistý. V Praze ale nemůţe nikdy uspět tak jako spíše liberálně zaměření mladší sociální demokraté," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ politolog Kamil Švec. "To je vůbec nejhorší moţná volba. Jaroslav Zavadil by typově jako politik mohl uspět v nějakém volebním kraji, kde je převaha dělníků a jsou tam sociální problémy, ale v Praze je to svým způsobem provokace nominovat Zavadila," myslí si o odborářových šancích získat si obyvatele Prahy i Pehe. Haškův strašák Mezi sociálními demokraty byl v Praze celkem oblíben senátor Jiří Dienstbier, který se po volbách do magistrátu těšil vůbec asi nejlepšího výsledku. On ale navrţen nebude. "Haškovské křídlo se bojí, ţe by Dienstbier mohl Plné znění zpráv


uspět, a tak ho upozadili ve straně. Já bych předvídal, ţe by v Praze mohl dosáhnout docela dobrého výsledku," říká Jiří Pehe. "Jiří Dientsbier, tak to byl pro soc.dem. ideální lídr v komunálních volbách, takové by měla ČSSD v Praze nasazovat. Nedovedu si moc představit, kdo by v Praze chtěl volit přímo Zavadila," řekl pak Švec. Lépe by na tom mohl být místopředseda strany Jeroným Tejc, který zatím tvoří spolu s Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem silnou trojici na jiţní Moravě. "Tejc by nemusel být úplně bez šance. ČSSD by měla lídra velmi zváţit, protoţe šance výhry v ostatních krajích je velká, téměř jistá, v Prahu ale nikdy nezískala, teď tu šanci má historicky nejvyšší, proto by potřebovala takového lídra, který bude pro Prahu přitaţlivý a důvěryhodný. To Zavadil nikdy nebude. Tejc snad ano," myslí si Švec. Utkat se ale v tradičně sociálně demokratické jiţní Moravě by se mu také mohlo vymstít. Konkurence je zde totiţ více neţ velká. "Moţná by to pro něj bylo výhodnější, kdyţ by nechal Jihomoravský kraj bratrovraţednému souboji Sobotky s Haškem," odhaduje Kamil Švec. Bohatí, vzdělaní, zaměstnaní Dlouhodobě v Praze levicové strany výrazného úspěchu nedosahují. Sloţení voličů je totiţ jiné neţ ve zbytku republiky nebo dokonce menších obcích a venkově. "V Praze je celkem víc pracovních příleţitostí a nezaměstnanost je nejniţší v celé republice. Praha je přeci jen město bohatších a úspěšnějších, takţe tradičně tady od začátku 90. let mají pravicové strany větší úspěch," vysvětluje pro on-line deník TÝDEN.CZ politolog Zdeněk Zbořil. Podobný názor má i Jiří Pehe. "Odlišuje se výrazně, to je dlouhodobě potvrzeno. V Praze ČSSD nevyhrává, ale to je způsobeno tím, ţe Praha má výrazně vyšší ţivotní úroveň neţ zbytek republiky, takţe tradiční voliči sociální demokracie nehrají tak velkou roli. Je to také oblast s mnohem vyšší úrovní vzdělanosti a obecně ti městští voliči přemýšlí jinak neţ lidi na venkově. V kombinaci toho všeho má sociální demokracie v Praze poměrně malé šance na úspěch," říká. Zklamaní voliči Zdeněk Zbořil se navíc domnívá, ţe řada hlasů sociální demokracie spíš neţ od věrných voličů ČSSD pochází od těch, kteří jsou ve volbách nerozhodní a nemají vysloveně svého oblíbeného kandidáta. "Jsou to spíš ti, kteří volí ČSSD, protoţe nemají jinou alternativu neţ ODS nebo TOP 09. Myslím si, ţe to nejsou ţádní přesvědčení sociální demokrati, ale lidé, kteří nevědí, koho volit," říká Zbořil s tím, ţe praţští voliči sociální demokracie přílišnou přesvědčenost o nezbytnosti sociálních reforem nevykazují. "Přebrali jim hlasy i Věci veřejné, kteří se stali stranou nespokojených voličů," připomíná politolog. O finální podobě kandidátek do předčasných parlamentních voleb by sociální demokraté měli rozhodovat během pátečního odpoledne.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/politologove-kandidovat-za-cssd-do-prahy-politickasebevrazda_279611.html _

USA zrušily kvůli násilí v Egyptě plánované vojenské cvičení s tamní armádou 15.8.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 00 blizkyvychod_ Zdeněk Novák,Vojtěch Kouřímský,Helena Berková,Pavel Polák_ Spojené státy zrušily plánované společné vojenské cvičení s egyptskou armádou. Prezident USA Barack Obama tak reagoval na středeční krveprolití v severoafrické zemi, při kterém zemřelo nejméně 525 lidí. „Spojené státy ostře odsuzují kroky egyptských bezpečnostních sloţek a výjimečný stav vyhlášený přechodnou vládou, proto jsme zrušili společné vojenské cvičení plánované na příští měsíc,― uvedl americký prezident Obama. Tato vojenská cvičení se konají co dva roky.Výjimečný stav platí v Egyptě od středy. Vláda tak Plné znění zpráv


reagovala na násilnosti, které rozpoutal policejní zásah proti stoupencům bývalého prezidenta Muhammada Mursího. Střety si vyţádaly několik stovek obětí.Spojené státy uţ dříve vyzvaly k zastavení násilí v Egyptě, zatím však nepřikročily k ţádným sankcím. Ty by zřejmě ohrozily i jejich zbrojní dodávky. Vlastní zákony totiţ Američanům zakazují vyzbrojovat pučistické reţimy. USA poskytují Egyptu ročně vojenskou pomoc v hodnotě přes 1,3 miliardy dolarů, tedy asi 26 miliard korun.Tlak ze strany USA se však stupňuje. Americký ministr obrany Chuck Hagel dnes v telefonickém hovoru se svým egyptským protějškem generálem Abdulem Fatahem Sísím řekl, ţe násilnosti ohroţují americko-egyptskou vojenskou spolupráci.V Egyptě se protestovalo i dnes a i dnes si demonstrace a střety vyţádaly lidské oběti. To se týká i turistického letoviska Hurghada, kde zbloudilá kulka zabila jednoho člověka.Kromě USA reagují na situaci v Egyptě také další země. Ministři zahraničí Evropské unie se budou vývojem v zemi zabývat pravděpodobně příští týden na zvláštní schůzce. Francie, Británie a Austrálie pak chtějí kvůli Egyptu svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.Občanskou válku v Egyptě by pocítila Evropa i AsieV zájmu snad všech zemí je uklidnění situace v Egyptě. Jak upozornil politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, případná občanská válka by znamenala riziko nejen proto, ţe by se nepokoje mohly přenést i do dalších arabských zemí, ale třeba i z hlediska humanitárního. Osmdesátimilionová prý není schopná vyprodukovat pro sebe dostatek potravin.„Egypt je závislý na dovozu potravin ze světa a samozřejmě země, která se ocitne buďto na prahu, anebo přímo ve víru občanské války, tak distribuce potravin nebo případně potom dalších věcí, je vţdycky potom kromobyčejně problematická,― řekl Romancov.Počet mrtvých v Egyptě roste, první oběť hlásí i letovisko HurghadaZmínil také strategickou polohu Egypta, konkrétně Suezský průplav a jeho význam v mezinárodním obchodu.„Námořní tepna, kudy se z Blízkého východu do Evropy dopravuje velké mnoţství energo-surovin. A z Dálného východu přes Egypt prochází velice významné mnoţství zboţí, které z Číny, případně dalších dálně-východních producentských ekonomik míří na evropský trh,― dodal Romancov.Případná krize se podle něj můţe bezprostředně odrazit v Evropě i v Asii.Stoupenci Muslimského bratrstva vypálili radnici v egyptské GízePočet mrtvých v Egyptě roste, první oběť hlásí i letovisko HurghadaOficiální bilance středečních násilností v Egyptě vzrostla na víc neţ pět stovek mrtvýchSpojené státy odsoudily násilí v Egyptě a vyzvaly k jeho zastaveníMinisterstvo zahraničí varuje turisty před cestami po EgyptěEgyptská vláda vyhlásila výjimečný stav, viceprezident Baradej rezignovalUSA budou dál dodávat zbraně do Egypta. Jejich pohled na tamní reţim tomu nebrání

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1246553 _

Alţírské předjaří 14.8.2013

A2

str. 26 _

Společnost_

Alţírský pokus o demokratizaci z přelomu osmdesátých a devadesátých let je v našem prostředí stále poměrně neznámý. Nová publikace Zdeňka Beránka tento dluh vyrovnává a přispívá k porozumění arabským autoritářským reţimům, radikalizaci islamistických hnutí a politickým protestům v době před více neţ dvaceti lety i v současnosti. jan daniel Alţírsko bylo po bezmála tři desetiletí studené války jedním z klasických představitelů států třetího světa. Zemi vládly elity spojené s dominantní Frontou národního osvobození (FLN), legitimizující své postavení odkazy na boj za nezávislost na Francii, a zahraniční politika lavírovala mezi podporou Sovětského svazu a Hnutí nezávislých. Centrálně řízená ekonomika zpočátku dokázala zlepšit ţivotní podmínky běţných Alţířanů, ale s pádem cen ropy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a předchozím důrazem na industrializaci se začala dostávat do problémů. Narostl i počet nezaměstnaných, především mezi čerstvými absolventy středních a vysokých škol, a došlo k rozpadu kontraktu mezi autoritářským reţimem a společností. Arabista Zdeněk Beránek se v úvodních kapitolách své knihy Alţírsko. Krize devadesátých let soustředí právě na strukturní společenské a ekonomické procesy vedoucí ke krizi reţimu v osmdesátých letech. Tuto poměrně tradiční perspektivu doplňuje o pohled na zájmy různých mocenských klik a klanů ukotvených uvnitř státních institucí a podniků. Bohuţel jen omezený prostor je věnován hlubší analýze povahy těchto zájmů a bilaterálním antagonismům jednotlivých skupin. Plné znění zpráv


Výjimku představuje pouze krátký rozbor sekulární a nacionalistické identity alţírské armády a jejích předních kádrů, pro které představovalo posilování islamistů přímé ohroţení jejich vize budoucnosti Alţírska. Vzájemné nepřátelství těchto dvou skupin tak mělo podle Beránka dimenzi nejen mocenskou, ale i ideologickou. Zastavená demokratizace Spory mezi nimi se naplno projevily po masových a velmi násilných demonstracích na podzim 1988, jeţ byly vyvolány zhoršující se ekonomickou situací. Jak Beránek poznamenává, je zajímavé, ţe demonstranti z řad nezaměstnané mládeţe zpočátku nevyjadřovali prakticky ţádné politické poţadavky a omezili se na násilí vůči významným symbolům reţimu a jeho elit (vypáleny tak byly nejen některé pobočky FLN, ale i luxusní nákupní centrum ve středu Alţíru). Následné ekonomické a politické reformy ovšem zůstaly, podobně jako v mnoha současných arabských zemích, daleko za očekáváním (nejen) frustrované mládeţe. Ekonomická krize se s probíhající privatizací spíše prohloubila a volební zákony byly upraveny ve prospěch FLN. Přes manipulace s velikostí volebních okrsků (a podle Beránka právě i kvůli nim) dokázali ovšem islamisté z Fronty islámské spásy získat nejdříve v místních a posléze i v prvním kole parlamentních voleb výrazně nadpoloviční počet mandátů. K tomuto zisku jim dopomohl především fakt, ţe byli stejně jako svého času Muslimské bratrstvo v Egyptě velkou částí Alţířanů vnímáni jako jediná autentická opozice. Stejně jako jejich egyptské vzory disponovali hustou sítí členů různých organizací, které efektivně agitovaly v jejich prospěch. Druhé kolo parlamentních voleb ale jiţ nikdy neproběhlo a po armádním puči z ledna 1992 byly islamistické strany (paradoxně postupně ztrácející hlasy) postaveny mimo zákon. Beránkova kniha v omezené míře sleduje jak vnitřní dynamiku radikalizace jednotlivých ozbrojených skupinek, tak podrobněji i boje uvnitř nového vojenského vedení země o moc a způsob vyrovnávání se s islamistickou opozicí. Opětovná stabilizace reţimu Ačkoli islamističtí povstalci přestali být pro armádní reţim od poloviny devadesátých let hrozbou, občanská válka pokračovala zhruba aţ do roku 2002. V druhé polovině deváté dekády krom dosud stále plně neobjasněných masakrů navíc přinesla i obrovské civilní oběti a vyvolala masivní emigrační vlnu. V situaci upomínající na dnešní Sýrii se islamistická militantní opozice rozpadla na několik frakcí, které bojovaly mezi sebou a útočily i na ozbrojené síly státu. Oproti tomu v druhé polovině devadesátých let došlo zároveň v důsledku všeobecné únavy z násilí a rostoucích cen ropy ke stabilizaci nové podoby autoritářského reţimu a k vzestupu elit spojených s armádou, tajnými sluţbami a bohatými obchodními rodinami. Právě z tohoto prostředí vzešel koneckonců jeden z nejmocnějších muţů současného Alţírska a hlava kontrarozvědky Mohamed „Tufi k― Mediene a do jisté míry i současný prezident Butefl ika. I přes relativní nedostatek věrohodných informací je rozhodně škoda, ţe právě tomuto klíčovému období současných alţírských dějin nevěnuje kniha více prostoru. Stejně tak by bylo moţné si povzdechnout nad absencí hlubší analýzy sítí černého trhu a islamistických organizací během občanské války a před ní, i nad chybějící refl exí role alţírské diaspory či obecně nad přílišným důrazem, který kniha věnuje vývoji různých politických stran a hnutí. To jsou ale spíše menší výtky, které plynou z primárního zaměření autora na oficiální politické instituce a aktéry. Výraznější kritiku by bylo moţné směřovat spíše k ukotvení výzkumu v teoriích tranzice a autoritářských reţimů v úvodní teoretické kapitole, která by si rozhodně zaslouţila rozšíření a lepší provázání se zbytkem textu. Beránkova kniha sice jen těţko můţe slouţit jako kritika teorií a konceptů odvozených ze zkušeností jiţní a východní Evropy či Latinské Ameriky, ale nabízí vysvětlení, proč revoluční vlna arabského jara nedorazila do země, která si své „předjaří― proţila jiţ před dvěma desetiletími. V alţírských událostech lze ale najít velmi snadno nejen ozvěnu nedávných arabských revolucí, nýbrţ také vývoje, kterým si prošla posttitovská Jugoslávie. Autor působí na Katedře mezinárodních vztahů FSV UK. Zdeněk Beránek: Alţírsko. Krize devadesátých let. Karolinum, Praha 2013, 252 stran. Foto popis| _



Přehled témat 14.8.2013

ČRo Plus

str. 01 _

17:10 Den podle…_

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Politické strany diskutují o svých kandidátkách. Hradní kancléř se stejně jako ministr vnitra Pecina těší do volebního boje a Transparency International chystá systém, který by pro nás volby a finance trochu poodkryla. Mé pozvání přijali komentátor Jindřich Šídlo, politolog Michal Kuděla a David Ondráčka, šéf Transparency International. Po dnešních násilnostech v Egyptu byl vyhlášen na měsíc výjimečný stav. Přišel tam o ţivot kameraman britské televizní stanice Sky News Mick Deane. A zásahy armády rozhodně nepůsobí jako uklidňující situaci. Víc s naším zpravodajem na místě Štěpánem Macháčkem a Michaelem Romancovem z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity. Přímé izraelsko-palestinské rozhovory ještě pod americkou patronací mají začít dnes v Jeruzalémském Hotelu krále Davida. Uţ známe stav lidských práv v Česku v loňském roce. A díky panu Orlovi vylétlo po sto letech první přírodní orlí mládě. Počkejte si, hezký podvečer s Českým rozhlasem Plus přeje Barbora Tachecí. _

Po dnešních násilnostech v Egyptu byl vyhlášen na měsíc výjimečný stav 14.8.2013

ČRo Plus

str. 03 _

17:10 Den podle…_

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Egypt vyhlásil na měsíc výjimečný stav. Egyptská armáda začala dnes ráno vyhánět stoupence sesazeného prezidenta Muhammada Mursího z obou jejich tábořišť v centru metropole Káhiry. Zpočátku se hovořilo zásahu s pomocí slzného plynu. Dopoledne ale uţ byla slyšet střelba. Po dvou hodinách ministerstvo vnitra oznámilo, ţe menší ze shromaţdišť, tábor na náměstí Nahda je v uvozovkách plně pod kontrolou bezpečnostních sil. Zprávy o počtu obětí celodenního zásahu v Káhiře i dalších městech, se výrazně rozcházejí. Islamistické Muslimské bratrstvo, které podporuje Mursího, hovoří aţ o tisícovce obětí, oficiální údaje mluví o téměř stovce mrtvých. Při dnešních násilnostech v Egyptě přišel o ţivot také kameraman britské televizní stanice Sky News Mick Deane. Po telefonních linkách zdravím Štěpána Macháčka, našeho zpravodaje. Zdravím do Káhiry. Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj ČRo -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Řekněte, Štěpáne, jaká je tam situace právě teď v tuto chvíli? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj ČRo -------------------Tak nadále pokračuje rozhánění té hlavní islamistické demonstrace, toho leţení u mešity Raba al-Adawíja, kde také vlastně byl ten policejní, policejní zásah nejnásilnější, nekrvavější a došlo tam k nejvíce obětech na ţivotech. Ještě stále se tam podle posledních informací zdrţují několik tisíc stoupenců sesazeného prezidenta Mursího. A policie tedy má v plánu během dneška všechny tam odtud dostat. Na dalších místech v Káhiře, jak jste uţ uvedla, tak to druhé leţení uţ skutečně policisté zlikvidovali, to bylo v Gíze u káhirské univerzity. Nicméně naopak v jiných čtvrtích, ve kterých dosud byl klid, tak se nepokoje nebo střety objevily. A to proto, ţe vlastně ty nepokoje se přelily z těch rozehnaných leţení právě zase na jiná místa. Čili o úplném klidu se rozhodně ještě nedá hovořit. Barbora TACHECÍ, moderátorka --------------------



Máme, nebo máte vy nějakého spolehlivého očitého nezávislého svědka, který byl schopen popsat vám, jak to vytlačování skutečně probíhalo? A já naráţím na to, ţe údajně byl pouţit jen slzný plyn, ale potom všichni slyšeli střelbu. Tak jak to tedy doopravdy bylo? Dozvíme se to někdy vůbec? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj ČRo -------------------Tak já jsem měl moţnost sledovat svědectví několika lidí a ti všichni tedy patří k táboru islamistů. A ti popisovali, ţe ke střelbě ostrými náboji vlastně docházelo od počátku. To policie sice popírá, ta skutečně udávala, ţe, nebo dosud udává, ţe pouţívala jenom slzný plyn. Ale ta zranění, zranění těch mrtvých, ta svědčí jasně o tom, ţe byli střeleni a celkem cíleně nějakou střelnou zbraní a ostrou municí. V podstatě všechny ty poslední nepokoje z posledních týdnů, které skončily nějakým krveprolitím, tak měly v tomto úplně stejný výsledek. Strana státu, strana policie tvrdila, ţe nestřílela, ţe nepouţívala ostré náboje. Nicméně bylo jasně dokázáno, ţe ty oběti zemřely právě střelou ostrými náboji. Čili podobně je to i teď, ţe kaţdá strana tvrdí něco jiného. Ale ty důkazy na straně těch zraněných a mrtvých jsou celkem jednoznačné. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Trochu drahý důkaz. A řekněte, myslíte si, ţe ta armáda, která dosud byla ne úplně zřídka v Egyptě pouţívána na takzvaně uklidnění situace a opravdu občané egyptští té armádě, alespoň podle mých informací, většinově věřili, ţe dokáţe zavést klid a pořádek. Vypadá to teď tak, ţe ta armáda, která zabíjí v dané etapě uţ, má stále tu důvěru Egypťanů? Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj ČRo -------------------No tady se opět projeví to, jak je egyptská společnost rozpolcená totálně ve dvě skupiny. Jedna skupina, která si přála sesazení prezidenta Mursího, a uvítala to, ţe armáda vlastně pomohla s tím převratem, s tím sesazením muslimského bratrstva vůbec odstavením od moci, tak ta má v armádu stále důvěru. A v podstatě i ty dnešní události, dívá se na ně tak, ţe armáda musela k tomuto přistoupit, armáda i policie. Tam zasahovala především policie dneska. Tak musela k tomuto opatření přistoupit jako k logickému výsledku toho, ţe ti islamisté se nehodlali vzdát a nebyly přístupní jakémukoliv kompromisu. Nicméně samozřejmě na straně islamistů uţ od toho převratu na začátku července panuje velká nedůvěra v egyptskou armádu, respektive v její vedení. Čili toto rozpolcení zřejmě zůstane i nadále. I kdyţ si myslím, ţe po dnešním krveprolití naroste skupina lidí, kteří budou někde uprostřed, kteří budou říkat, ţe sice byli pro sesazení Muslimského bratrstva, ale zároveň, ţe rozhodně neschvalují takovýto krvavý postup policie a armády. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Štěpán Macháček, náš zpravodaj v Káhiře. Štěpáne, děkuju vám za informace, za názory. A přeji hezký podvečer. Štěpán MACHÁČEK, zpravodaj ČRo -------------------Rádo se stalo a na slyšenou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Připomínám ještě, ţe Mursího stoupenci patří povětšinou, jak uţ padlo, k islamistickému Muslimskému bratrstvu. Odmítají postup armády, která na začátku července právě Mursího přinutila odejít z úřadu. A zadrţela jej. Exprezidentovi přívrţenci od té doby pořádají právě pravidelné protestní akce, kterými chtějí docílit návratu Mursího do funkce. Jak můţe ta současná nestabilní politická situace v Egyptě ovlivnit dění v regionu? O tom uţ s Michaelem Romancovem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Já vás zdravím, pane Romancove. Hezké odpoledne. Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Řekněte, zapadá dění v Egyptě do dění v dalších islámských zemích? Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Tak v jistém ohledu ano, protoţe střety mezi ozbrojenými sloţkami, ať uţ se jedná o policii nebo armádu, a jaksi těmi, těmi nespokojenými obyvateli, tak to je věc, kterou jsme v minulosti mohli vidět uţ jaksi v několika arabských zemích zasaţených takzvaným Arabským jarem. Čili v tomto ohledu to do toho zapadá. V čem to moţná nezapadá, je to, ţe Egypt je mimořádně důleţitá země kvůli prostě své velikosti. Čistě, čistě teoreticky jaksi kaţdý čtvrtý Arab na světě ţije v Egyptě, nebo je to Egypťan. Čili v tomto ohledu se dá předpokládat, ţe vlastně ten vývoj v Egyptě sledují i v těch ostatních zemích s daleko větší intenzitou, neţ třeba v Jemenu, nebo v některé jiné zemi. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe vlivem těch posledních událostí by mohl Egypt o ten svůj prestiţní vliv daný velikostí té země, jak jste sám řekl, přijít? Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Já si myslím, ţe ne. Já si myslím, ţe prostě to, co se v Egyptě děje, prostě vţdycky bude pro arabský svět důleţité. Ono koneckonců, kdyţ se podíváme jenom na ten vývoj, řekněme, politický vývoj v Egyptě za posledních 50 let, tak tam taky byly prostě určité výkyvy, jak ta země byla vnímána. Ale právě proto, jak je veliká, jakou má tradici, jak je, jak je silná jaksi populačně, tak vţdycky byla, vţdycky byla důleţitá. Čili na tom se nic nezmění. Spíš se domnívám, ţe pokud by došlo k nějakému zásadnímu zvratu v Egyptě, ţe to můţe být vlastně signál i pro ty ostatní země, aby tu situaci jaksi se pokusily řešit stejným způsobem. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Za zásadní zvrat byste v daném kontextu pokládal co? Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Za zásadní zvrat bych pokládat vlastně něco, co by se pravděpodobně blíţilo rozpoutání občanské války. To znamená, kdyby se to v Egyptě jaksi dostalo do podobných kolejí, jak jsme svědky v Sýrii. Egyptská společnosti sice není tak fragmentovaná, jako je společnost Syrská, nicméně víme, ţe ty spory, kterých jsme momentálně svědky, tak se mimo jiné třeba dotýkají egyptské křesťanské komunity. Křesťanů je v Egyptě zhruba deset procent. Čili na jednu stranu můţeme říci, ţe to je významná menšina. Na druhou stranu je to menšina jaksi početná. A kdyby vlastně tam došlo k tomu, ţe se částečně alespoň ten vnitropolitický prostě problém obrátí, dejme tomu, proti křesťanům, no tak to je věc, která by byla negativní nejenom z hlediska egyptských křesťanů, ale prostě i proto, ţe by se podobným způsobem mohlo začít zacházet i s menšinami jinde. Ať uţ křesťanskými, nebo, nebo jinými. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ale zatím křesťanské menšiny v tom, co v Egyptě probíhá, ţádnou roli nehrají? Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Pokud já vím, a tohle to by byla otázka, která, na kterou můţe samozřejmě odpovědět především někdo, kdo tu vnitropolitickou situaci v Egyptě zná, coţ já nejsem, tak ne. Nicméně křesťané se staly uţ terčem, terčem útoku. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V minulosti určitě. Řekněte mi, prosím, pokud to Muslimské bratrstvo, které se stále snaţí dostat Mursího zpátky, pokud tedy neuspěje, coţ se zdá jako velmi pravděpodobné vzhledem k tomu, ţe bezpečností sloţky státu jdou proti němu, tak jak se bude chovat to Muslimské bratrstvo dál? Bude ještě radikálnější, bude nebezpečnější, vystěhuje se z Egypta, nebo co si myslíte, ţe se stane? Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha Plné znění zpráv


-------------------Upřímně řečeno, já si nedovedu představit, ţe vlastně tahle ta politická síla, která v době, kdyţ byla u moci, to znamená, měla prezidenta, silný, silný vliv v těch státních orgánech, tak podle informací, které já mám vlastně, tak Muslimské bratrstvo odmítlo, řekněme, s těmi ostatními vyjednávat. Odmítli takovou tu cestu pomalých, dobře, řekněme, připravených vydiskutovaných jaksi kompromisů, které by umoţnily celé té společnosti, aby se krok po kroku postupně někam pohybovala. Čili já si nedovedu představit, kdyţ byli teď vlastně násilím odstaveni od moci, ţe by se najednou v tomto ohledu změnili. Spíš předpokládám, ţe dojde k větší radikalizaci, a samozřejmě na jakékoliv radikální aktivity ze strany Muslimského bratrstva bude se radikálním způsobem reagovat i armáda. Čili já se obávám, ţe v Egyptě. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ţádný dobrý výhled. Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Nic dobrého nečeká, přesně tak. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. I vám díky za názory a postřehy a přeji hezký podvečer. Michael ROMANCOV, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Praha -------------------Na shledanou. _

Zlý Miloš nás prodá Putinovi a Karel nás zachrání? Na to kašlu, psal Zahradil z ODS. Jenţe... 13.8.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník_

Poslanecká sněmovna_

Europoslanec Jan Zahradil varuje ODS, aby nedopustila přeměnu předčasných voleb ve třetí kolo prezidentského klání. K jeho doporučení, aby místo toho zvolila jako téma Evropskou unii, podotýká politolog Josef Mlejnek, ţe ODS nemá sílu na to, aby určila téma kampaně. A samo vedení ODS prý ani netuší, kdo jsou jeho voliči, a i proto straně neustále klesá podpora. Hrozící nebezpečí přeměny předčasných voleb ve třetí kolo prezidentského klání si uvědomuje europoslanec ODS Jan Zahradil. ―Na pohádku o ´zlém Milošovi´, který nás prodá Putinovi, a ´hodném Karlovi´, který zachrání naši západní orientaci, jsem nevěřil tehdy a nevěřím ani teď, ani po všech Zemanových excesech. Je to politický kýč jak bič,― uvádí europoslanec Jan Zahradil ve svém vyjádření pro server Pravý břeh. ―Je jisté, ţe TOP 09 bude tlačit pravicového voliče do stejného dilematu. Na jedné straně obránci svobody a demokracie vedení, jak jinak, Karlem (potaţmo Mirkem, coţ je snad největší dějinný paradox polistopadové politiky). Na druhé straně ´zemanovská´ ČSSD, směřující k autoritářství a prezidentskému systému. Jestli ODS přijme toto pojetí kampaně za své, skončí definitivně jako ´béčko´ TOPky. Je třeba překreslit hrací plochu. Ukázat, o co v následujících 4-5 letech opravdu půjde,― nabádá Jan Zahradil. Celé prohlášení Jana Zahradila ZDE Sázka na jiné neţ hlavní téma můţe stranu poškodit



―Pro ODS není zrovna výhodné, aby se z předčasných voleb stalo třetí kolo prezidentské voleb, ale na druhou stranu nemá pravděpodobně sílu na to, aby téma kampaně určila sama. Je to jen pokus dát volbám jiný, pro ODS výhodnější obsah. Zpravidla ho určují ti nejsilnější hráči, takţe to ODS asi nevyjde. Navíc se můţe stát, ţe kdyţ je kampaň formována nějakým tématem, tak kdyţ se někdo snaţí jakoby na truc dělat kampaň o něčem jiném, tak mu to můţe ještě uškodit,― upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK. Bývalý první místopředseda ODS je přesvědčen, ţe příští volební období určí pozici naší země uvnitř Evropské unie na mnoho let dopředu, moţná dokonce napořád po dobu existence stávajícího modelu EU. ―Zatím například (a naštěstí) stojíme vně bankovní unie, fiskální unie, eurozóny. To se můţe během relativně krátké doby po volbách změnit. A Evropská unie je přece téma, které ODS vţdycky ´uměla´,― doporučuje Jan Zahradil, po jakém tématu by měla stále ještě nejsilnější parlamentní pravicová strana v předčasných volbách sáhnout. Kritika Evropské unie bude vnímána jako blízká levici či Zemanovi ―Evropská unie jako téma sama o sobě voliče oslovit nemůţe. Není to téma, které by voliče nějak motivovalo,― myslí si politolog Josef Mlejnek a poukazuje na to, ţe i toto téma je obsaţeno v té pseudoprezidentské kampani, která můţe mít skutečně podobu, ţe levice jde s Milošem Zemanem a pravice proti němu s tvrzením, ţe si hlava státu uzurpuje autoritářskou prezidentskou moc. ―Uţ v té prezidentské kampani to bylo pojato tak, ţe pravice a Schwarzenberg jsou proevropské síly, kdeţto Zeman a levice nás táhnou někam na východ. Evropská unie tedy bude v kampani předčasných voleb přítomná, ale tím spíš bude kritika Evropské unie vnímána jako de facto blízká levici či Zemanovi. Nakonec z toho vyjde, ţe být proti Zemanovi znamená být spíše pro Evropskou unii,― konstatuje pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek. V sázce rozhodování o našem rozpočtu, daních i penzích Europoslanec ODS si myslí, ţe v předčasných volbách bude v sázce to, kde se bude napříště rozhodovat o našem státním rozpočtu, o našich daních, o našem zdravotním a sociálním systému či o našich penzích. ―Tady nebo někde jinde? ´Miloš´i ´Karel´ tahají společně za jeden konec toho provazu, ODS tahá za druhý,― vysvětluje Jan Zahradil, v čem se shodují postoje ČSSD a TOP 09 a čím se naopak ODS od těchto dvou stran liší. ―S tím nemá ODS šanci uţ z toho důvodu, ţe by se dalo namítnout, ţe kdyţ se o tom nebude rozhodovat v Bruselu, ale tady, tak o tom bude rozhodovat Miloš Zeman. A většina potenciálních voličů pravice jsou lidé, kteří jsou proevropští. S tím má ODS jako pravicová strana dlouhodobě problém, ţe ideově je proti Evropské unii, ale její elektorát má k ní mnohem vřelejší vztah,― vysvětluje politolog Josef Mlejnek. Nejvíce proevropský je elektorát ODS, ale vedení strany to stále nechápe Připomíná, ţe uţ nejméně deset let je z různých sociologických výzkumů znám obrovský rozpor ve vztahu k Evropské unii mezi elektorátem a vedením ODS. ―Ty průzkumy paradoxně ukázaly, ţe nejvíce proevropský je elektorát ODS. A vedení té strany si neustále paličatě a tvrdohlavě myslí, ţe přesvědčí své voliče, ţe je správné být euroskeptikem a ţe ODS dají hlasy,― podivuje se politolog. Podle něj vedení ODS vůbec netuší, kdo je pravicový volič. ―To je mimo jiné jeden z důvodů, proč ODS neustále klesají hlasy. Nejsou schopni pochopit, kdo je v Česku pravicový volič, jaké má zájmy, ani jaký má vztah k Evropské unii. V tom je problém ODS, ne ţe by měla slabšího lídra. To sice také, ale tohle je jedna z dlouhodobých příčin, proč ODS ztrácí voliče, protoţe to jsou jiní lidé, neţ si vedení strany myslí,― podotýká Josef Mlejnek. Kývnout na Zahradilovo téma znamená vzít europoslance za jednoho z lídrů Zahradilova výzva však ještě neznamená, ţe na ni vedení ODS uslyší. ―Není tam teď ţádný jasný lídr, takţe pan Zahradil moţná trošku myslí na to, ţe by mohl být předsedou ODS on. Moţná i tak to bude současné vedení vnímat, ţe kdyţ kývne na toto pojetí kampaně, tak musí kývnout na to, ţe jedním z hlavních lídrů bude Plné znění zpráv


Jan Zahradil. Na to mohou říct někteří lidé z vedení ne, záleţí na tom, jak se situace v ODS personálněmocensky vyvine,― dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1342&clanek=281946 _

Zlý Miloš nás prodá Putinovi a Karel nás zachrání? Na to kašlu, psal Zahradil z ODS. Jenţe... 13.8.2013

zpravy.tiscali.cz str. 00 Zprávy / Domácí_ Redakce Tiscali.cz_

Europoslanec Jan Zahradil varuje ODS, aby nedopustila přeměnu předčasných voleb ve třetí kolo prezidentského klání. K jeho doporučení, aby místo toho zvolila jako téma Evropskou unii, podotýká politolog Josef Mlejnek, ţe ODS nemá sílu na to, aby určila téma kampaně. A samo vedení ODS prý ani netuší, kdo jsou jeho voliči, a i proto straně neustále klesá podpora. Hrozící nebezpečí přeměny předčasných voleb ve třetí kolo prezidentského klání si uvědomuje europoslanec ODS Jan Zahradil. „Na pohádku o ´zlém Milošovi´, který nás prodá Putinovi, a ´hodném Karlovi´, který zachrání naši západní orientaci, jsem nevěřil tehdy a nevěřím ani teď, ani po všech Zemanových excesech. Je to politický kýč jak bič,― uvádí europoslanec Jan Zahradil ve svém vyjádření pro server Pravý břeh. „Je jisté, ţe TOP 09 bude tlačit pravicového voliče do stejného dilematu. Na jedné straně obránci svobody a demokracie vedení, jak jinak, Karlem (potaţmo Mirkem, coţ je snad největší dějinný paradox polistopadové politiky). Na druhé straně "zemanovská" ČSSD, směřující k autoritářství a prezidentskému systému. Jestli ODS přijme toto pojetí kampaně za své, skončí definitivně jako ´béčko´ TOPky. Je třeba překreslit hrací plochu. Ukázat, o co v následujících 4-5 letech opravdu půjde,― nabádá Jan Zahradil. Sázka na jiné neţ hlavní téma můţe stranu poškodit „Pro ODS není zrovna výhodné, aby se z předčasných voleb stalo třetí kolo prezidentské voleb, ale na druhou stranu nemá pravděpodobně sílu na to, aby téma kampaně určila sama. Je to jen pokus dát volbám jiný, pro ODS výhodnější obsah. Zpravidla ho určují ti nejsilnější hráči, takţe to ODS asi nevyjde. Navíc se můţe stát, ţe kdyţ je kampaň formována nějakým tématem, tak kdyţ se někdo snaţí jakoby na truc dělat kampaň o něčem jiném, tak mu to můţe ještě uškodit,― upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/zly-milos-nas-proda-putinovi-a-karel-nas-zachrani-na-to-kaslu-psal-zahradil-z-odsjenze-216454 _

Vydavatel Blesku naučí studenty, jak dělat ţurnalistiku 12.8.2013

aktualne.cz

str. 00 Podnikání - Ekonomika_ Ekonomika_

Absolventi tříletého studia získají titul DiS. - diplomovaný specialista



Praha - Společný vzdělávací projekt Akademie ţurnalistiky a nových médií spustí PB - Vyšší odborná škola a Střední škola managementu s vydavatelstvím Ringier Axel Springer CZ, který mimo jiné vydává deníky Blesk a Sport nebo týdeník Reflex. Absolventi získají titul DiS. - diplomovaný specialista. Prvním osmi desítkám studentů se škola otevře letos v září, z toho zhruba polovině v denním studiu. Roční školné činí 25 tisíc korun, podmínkou přijetí je maturita a splnění podmínek přijímacího řízení (v zásadě jen motivační pohovor), které proběhne od 21. srpna do 30. září. „Během tříletého studia je budou vyučovat především lidé aktivní v mediálních profesích, tedy vybavení bohatými praktickými znalostmi, mnohaletými zkušenostmi a úspěchy v oboru," říká generální ředitelka vydavatelství Ringier Axel Springer CZ Libuše Šmuclerová. Vedle samotné Šmuclerové mají mezi vyučující patřit například bývalý šéfredaktor Blesku a MF Dnes Pavel Šafr (nyní šéfredaktor týdeníku Reflex), nynější šéf Blesku Radek Lain, šéfredaktor deníku Sport Lukáš Tomek, šéfredaktor týdeníku Svět motorů Zbyšek Pechr nebo fotoreportér časopisu Reflex Jan Šibík. Jména odborníků mimo vydavatelství Ringier Axel Springer zatím Šmuclerová neuvedla. „Naším primárním záměrem je vychovávat v České republice novináře, kteří milují svou profesi a jdou do ţivota s výbavou nejen teoretickou, ale pupeční šňůrou spřaţenou s praxí, kteří při vstupu kombinují řemeslo, talent, znalost spektra médií do šířky i hloubky, a to se všemi technologickými souvislostmi a vývojovými trendy," dodává Šmuclerová. Příprava studentů bude probíhat v prostorách Vyšší odborné školy a Střední školy managementu v Praze 8 i v budově vydavatelství Ringier Axel Springer CZ v Praze 7 a má zahrnovat jak všeobecné, tak specifické odborné vzdělávání. Součástí bude odborná praxe v přímé činnosti a za plného provozu v titulech vydavatelství. PB - Vyšší odborná škola a Střední škola managementu vznikla v roce 1992 a má zatím přes 2200 absolventů. Dosud poskytovala vzdělání ve studijním oboru Obchodní akademie (čtyřleté denní studium zakončené maturitní zkouškou), pro uchazeče s maturitní zkouškou nabízí zvýšení kvalifikace v profesně zaměřených vzdělávacích programech vyšší odborné školy Finanční poradenství, Cestovní ruch, Aplikace výpočetní techniky a Personální řízení. Budoucí novináři mohou v Česku studovat na několika státních i soukromých školách. Ţurnalistku vyučují například na Fakultě sociálních věd praţské Univerzity Karlovy, na brněnské Masarykově univerzitě nebo olomoucké Univerzitě Palackého. Mezi soukromé patří například praţská Vyšší odborná škola publicistiky.

URL| http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/podnikani/clanek.phtml?id=787469 _

Zemřel podezřelý válečný zločinec Csatáry 12.8.2013

ČT 24

str. 08


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------V 98 letech v budapešťské nemocnici na zápal plic zemřel válečný zločinec László Csatáry. Za brutalitu při deportacích 15 tisíc Ţidů z košického ghetta do vyhlazovacích táborů mu soud v Československu v roce 48 dal trest smrti. Csatáry přesto většinu ţivota proţil v poklidu v Kanadě, kam se na konci války uchýlil a před maďarský soud se měl dostat teprve teď. Jakub SZÁNTÓ, redaktor David KOUBEK, redaktor redaktor -------------------Plné znění zpráv


Spravedlnosti se vyhýbal skoro 70 let, nikdy ho nedostihla, aţ zápal plic. Vzpomínky na krutost policejního náčelníka Lászla Csatáryho, včetně bití a bičování ale zůstanou. Magdaléna ZÁDOROVÁ, přeţivší deportace z košického ghetta -------------------On byl pánem ţivota a smrti i nad ghettem a potom nad tím to, v Tehéni, kdyţ nás potom tam koncentrovali. Jakub SZÁNTÓ, redaktor David KOUBEK, redaktor redaktor -------------------Maďarský soud teprve minulou středu definitivně potvrdil, ţe se László Csatáry procesu nevyhne. O jeho vydání usilovalo i Slovensko, poté, co mu tamní justice původní trest smrti, dnes uţ zakázaný, změnila na doţivotí. Pavel ZEMAN, historik, Ústav pro studium totalitních reţimů -------------------Byl zodpovědný za deportace ţidovského obyvatelstva do Osvětimi a současně za zločiny, které byly spáchány německými a maďarskými bezpečnostními policejními sloţkami. Jakub SZÁNTÓ, redaktor David KOUBEK, redaktor redaktor -------------------László Csatáry utekl po válce do Kanady. V roce 1997 ho tamní úřady zbavily občanství, skrývat se mu pak dařilo v Budapešti. Tam ho loni vypátrali britští novináři, aţ pak ho zatkla maďarská policie. Efraim ZUROFF, ředitel Centra Simona Wiesenthala -------------------Čelíme neuvěřitelně velkým překáţkám. Není zdaleka nejtěţší ty lidi najít. Spíše ale chybí politická vůle je soudit. Jakub SZÁNTÓ, redaktor David KOUBEK, redaktor redaktor -------------------Lovci nacistů z Centra Simona Wiesenthala dodali maďarské justici další důkazy. Z nich vyplývá, ţe třeba v roce 1941 Csatáry organizoval deportaci 300 Ţidů z Košic na Ukrajinu, tam později skoro všechny povraţdili. Pro 160 tisíc pamětníků holocaustu tady v Izraeli znamená Csatáryho únik světské spravedlnosti další smutnou kapitolu jejich ţivotní tragédie. Seznam nepotrestaných válečných zločinců, kteří ještě ţijí, se ztenčuje, ale stále není prázdný. Naposledy se podařilo v Německu dopadnout dozorce z Osvětimi, 93letého Hanse Lipschise. Jakub Szantó a David Koubek, Česká televize. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Hungarista Petr Balla z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd. Dobrý večer. Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------László Csatáry obvinění vţdy popíral. Znamená to, ţe úplná pravda uţ nikdy nevyjde najevo, nebo byly jeho zločiny dostatečně nezpochybnitelně zdokumentované a jsou nesporné? Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak vlastně celá ta mašinérie toho holocaustu byla tak zrůdně dokonalá, ţe vlastně se podařilo německým nacistům během zhruba 3 měsíců deportovat aţ 400 tisíc maďarských Ţidů, tudíţ ta organizace musela být, Plné znění zpráv


musela být dokonalá. Takţe i z tohohle hlediska ty dokumenty jsou. Na druhou stranu stále ještě ţijí vlastně ti přeţivší v Košicích, i kdyţ je jim teda uţ hluboce za 80 let, tak stále, stále vzpomínají na Csatáryho jako na toho krutého dozorce košického ghetta. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A kdyţ mluvíte o té dokonalé organizaci a celé mašinérii, on László Csatáry tvrdil, ţe vlastně byl pouhým prostředníkem mezi maďarskou a německou mocí v době války, ţe on sám se těch válečných zločinů, ţe do nich zapletený nebyl. Čili to byla jen promyšlená obhajoba? Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak nepochybně, protoţe na jednu stranu vlastně celou tu mašinérii toho zavírání Ţidů do ghett a následnou deportaci sami Němci nemohli zvládnout, tudíţ v tomto hrálo velkou roli maďarské četnictvo, částečně maďarská armáda. On jakoţto poručík policie nebo četnictva mohl vlastně říkal, ţe pouze plnil rozkazy a vlastně pouze, pouze ty Ţidy posadil do vlaku, kdyţ to takhle zjednodušíme, a poslal do Osvětimi. Nicméně to je pouze jedna rovina. Ta druhá rovina to je právě to důkazní břemeno těch mnoha svědků, kteří ho popisují jako velmi krutého aţ sadistického dozorce a tato, tato část je podle mě nezpochybnitelná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------On dostal trest smrti uţ v poválečném Československu a uţ tehdy to bylo vše tak zdokumentované, ţe ten trest smrti byl vynesený na základě jednoznačných důkazů? Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Pokud je mi známo, tak bylo aţ 17 různých svědků, kteří ho bezpečně poznali a kteří, kteří skutečně doloţili, ţe to byl on. Nicméně samozřejmě problém s tím vzájemným uznáváním těchto rozsudků mezi Maďarskem a Československem nebo nyní Slovenskem je stále platný. Ostatně po 2. světové válce bylo vyneseno spoustu takových rozsudků, s kterými se Maďarsko nemůţe ztotoţňovat, ať je to třeba odsouzení jiných maďarských představitelů typu Jánose Esterházyho, které stále Maďarsko chce nějakým způsobem rehabilitovat. Takţe i proto vlastně to, ţe byl odsouzený na Slovensku, nemohlo, nemohlo jednoznačně znamenat, ţe by vlastně teď k tomu procesu ten maďarský soud to vzal jako, jako nezpochybnitelnou věc. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Věc, která vyvolává otázku, jak se mu mohlo dařit tak dlouho unikat? Ţe v poválečném chaosu zmizel z Evropy, budiţ, do roku 97 ţil v Kanadě pod změněnou identitou, ale co je divné, kdyţ mu z Kanady hrozilo vyhoštění, odjel a aţ do loňska, kdy byl objevený, se skrýval v Maďarsku. Jak to se mu mohlo dařit? Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak to je, to je podle mě částečně problém celé středoevropské byrokracie, ţe v momentě, pokud nedostane přímý úkon konat, tak nekoná. V té, ve své době v Kanadě to vyvolalo velký mediální ohlas a on vlastně, aby unikl tomu, ţe mu odeberou občanství a deportují ho ze země, tak sám odjel a v tom Maďarsku si poklidně ţil, protoţe vlastně maďarské úřady ho neměly na seznamu hledaných osob, tudíţ se o něj nikdo nezajímal a pokud vím, tak ve svém okolí byl prostě za toho spokojeného, bezkonfliktního důchodce. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ti váleční zločinci z 2. světové války, pokud ţijí, tak jsou to bezmála století starci. Jsou ještě podobní jako je László Csatáry naţivu? Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Vlastně maďarská justice v poslední době zaţila uţ druhý podobný případ. Ten první se týkal Sándora Képíróa, coţ byl rovněţ vlastně policista, který zasahoval v roce 42 ve velké razii proti srbskému obyvatelstvu v okolí Vojvodiny, v okolí Nového Sadu, kde při tomto, při této razii zemřelo zhruba 3,5 tisíce lidí a mezi nimi nejenom srbské, ale i asi 800 aţ 1000 ţidovských příslušníků ţidovské národnosti. A maďarská justice to vlastně řešila Plné znění zpráv


také teď a pak Képíró před několika, před 2 lety vlastně rovněţ v 95 letech zemřel. A pokud je mi známo, tak ţádní další takoví podobní uţ maďarská justice takové nemá. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Já vám děkuji, hezký večer. Petr BALLA, hungarista, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Děkuji. _

S TOP 09 nekšeftujeme, opoziční smlouvu jsme neuzavřeli 12.8.2013

E15 str. 08 Rozhovor_ Pavel Otto_

Miroslav Poche Při návrzích na změnu územního plánu, který je pro rozvoj hlavního města stěţejní, budeme tvrdě šlapat na brzdu, říká šéf praţských zastupitelů ČSSD Miroslav Poche. „Developeři se v rámci svých projektů musí podílet na výstavbě škol nebo dopravní infrastruktury, nemohou to hradit jen městské části,― říká. V případě, ţe primátor Tomáš Hudeček a někteří radní kvůli obţalobě v souvislosti s projektem Opencard odstoupí, ČSSD podle Pocheho o jejich místa usilovat nebude. * E15: Polovina zastupitelů nedávno odmítla zveřejnit své vedlejší příjmy za místa v orgánech městských společností. Co s tím budete jako strana, která řídí kontrolní výbor zastupitelstva, dělat? Jde o kodex, který byl přijat uţ před několika lety a je nad rámec zákona. Skutečně je pravda, ţe někteří zastupitelé přiznání nepodali, coţ se ale ČSSD netýká. Musíte se ptát především ODS. My na ně páky nemáme. * E15: Spekulovalo se, ţe jste ve většině dozorčích rad chtěli mít své zástupce. Nezalekli jste se nedávného obvinění tří exposlanců ODS kvůli trafikám? V dozorčích radách těch nejdůleţitějších firem své zástupce chceme. Na tom trváme. Třeba v dozorčí radě Dopravního podniku je Karel Březina. Také chceme mít přehled o Praţské vodohospodářské společnosti. A ještě bych zmínil Kolektory Praha a Praţské sluţby. O to, abychom byli zastoupeni i v dalších firmách, ale neusilujeme. Ne proto, ţe bychom se zalekli té nedávné kauzy. Za správu města nese kompletně odpovědnost TOP 09. Je na této straně, aby dozorčí rady obsadila. * E15: Podpora menšinové vlády TOP 09 na praţské radnici uţ sociálním demokratům vynesla posty ve vedení osmi výborů zastupitelstva z jedenácti. Kolik z toho jsou placené funkce? Pouze dva předsedové z těch osmi výborů jsou uvolnění, to znamená, ţe pobírají plat. Myslím si, ţe to je adekvátní. Nechtěli jsme víc uvolněných funkcí, abychom nebyli obviňováni, ţe si nás TOP 09 kupuje. Uvidíme, co bude s těmi zbývajícími třemi výbory, které zatím obsazené nejsou. Pokud o ně ODS nebude mít zájem, navrhneme do jejich čela své neplacené zástupce. * E15: Šéf praţské ODS exprimátor Bohuslav Svoboda trvá na tom, aby jeho strana získala kontrolní výbor, protoţe je podle něho skutečnou opozicí. Předpokládám, ţe mu neustoupíte. Ještě tento měsíc se sejdou předsedové všech tří zastupitelských klubů, budeme o tom jednat. Poţadavek praţské ODS vzhledem k situaci, v níţ se nachází, chápu. Potřebuje najít nějaké téma, které by ji alespoň zdánlivě sjednotilo, coţ můţe být právě volba šéfa kontrolního výboru. ČSSD je ale také opoziční strana, která je naprosto srovnatelná s ODS. Projevilo se to na posledním zastupitelstvu, projevuje se to ve výborech. Určitě nás nikdo nemůţe obviňovat, ţe bychom TOP 09 slepě podporovali. Neuvaţujeme tedy o tom, ţe bychom se kontrolního výboru vzdali. Plné znění zpráv


* E15: Skutečně jste opoziční strana, kdyţ jste TOP 09 umoţnili sestavit jednobarevnou radu? Po odvolání Svobody jsme byli postaveni do situace, kdy se dva subjekty v zastupitelstvu nutně musely domluvit, protoţe uspořádat předčasné volby moţné není. Naše zkušenost s praţskou ODS je známá, stejně je na tom TOP 09. Černý Petr v podobě podpory TOP 09 proto zůstal nám. Se stranou, která je na celostátní úrovni reprezentovaná pány Schwarzenbergem a Kalouskem, koalici uzavřít nelze. Naše práce ukáţe, ţe jsme opoziční silou. * E15: Jak byste spolupráci s TOP 09 charakterizoval? Nemít v zastupitelstvu většinu je v komunální politice velmi nestandardní. Z toho plyne, ţe pro TOP 09, která není příliš zkušená, budou jednání o podpoře některých jejích návrhů velmi obtíţná. Uţ se to projevilo na červnovém zastupitelstvu. Co se týče vaší otázky, rozhodně nejde o nějakou opoziční smlouvu, protoţe jsme neuzavřeli ţádné kšefty. Je to podpora zaloţená na jasných programových prioritách 500 dní pro Prahu. * E15: Získali jste kontrolu nad změnami územního plánu, coţ je asi největší mocenská páka v metropoli. Jak s ní naloţíte? V čem bývalý první náměstek primátora Tomáš Hudeček, který za plán odpovídal, udělal největší chyby? Tohle byl opravdu jeden z našich nejdůleţitějších poţadavků. Za uplynulý rok Hudeček předkládal změny, s nimiţ jsme jednoznačně nesouhlasili. Například šlo o velké rozvojové území Bubny – Zátory a další brownfieldy, jako je Ţiţkovské nádraţí. Hudečkovy návrhy nebyly koncepční. Velmi jsme je kritizovali, protoţe byly ad hoc dohadovány podle toho, zda pro ně zvednou ruku ti či oni zastupitelé ODS. Nyní to bude fungovat tak, ţe bez našeho předběţného souhlasu TOP 09 se ţádnými změnami do zastupitelstva nepůjde. Panu primátorovi jsem doporučil, aby téměř ţádné změny nepředkládal a všechno se řešilo v rámci nového územního plánu. V tomto volebním období uţ se nic zásadního nestihne. * E15: Zkuste stručně popsat, jak by se s velkými parcelami mělo nakládat, aby se výstavba neocitla v reţii developerů? Je jistě chyba zastavět velká rozvojová území bytovými domy ve chvíli, kdy po bytech není poptávka. Jsem z Prahy 3 a memento Central Parku, coţ je obrovský areál, kde nikdo nebydlí, je odstrašující, protoţe připomíná město duchů. Pokud by naproti mělo vzniknout něco podobného a navíc třikrát většího, nemá to s výjimkou stavebních firem pro nikoho význam. Vedle toho u praţských developerů uţ dříve vznikl nepříliš vyvinutý cit pro architektonická řešení. Konkurenční návrhy týkající se Ţiţkovského nádraţí jsou velmi podobné, jde o komplexy bytové výstavby sídlištního typu. Domnívám se, ţe Praha by si zaslouţila zajímavější řešení. A asi vůbec nejdůleţitější je, ţe developeři byli zvyklí na vstřícný přístup města, které po nich nepoţaduje zajištění občanské vybavenosti. Ta absolutně chybí. Veškeré náklady na výstavbu škol nebo dopravní infrastruktury musí nést městské části. To je třeba změnit. * E15: Za rozestavěné nebo připravované miliardové investice, jako je tunel Blanka nebo čistírna odpadních vod, odpovídá Jiří Nouza z TOP 09, který kdysi na ministerstvu dopravy vybral firmu Kapsch jako provozovatele mýtného systému. Je to správný člověk na správném místě? Při jednáních o spolupráci s TOP 09 jsme personální záleţitosti kolem náměstků primátora neřešili. Rada je jednobarevná. Je to odpovědnost TOP 09, která bude uţ za rok voličům skládat účty. * E15: Před menšinovou radou leţí velmi problematické věci, vedle Blanky nebo čistírny je to nákup tramvají či dořešení projektu Opencard. Zvládne je? Jednoduché to mít nebude. Většina radních jsou nováčci, kteří se s projekty teprve seznamují. Za nejsloţitější povaţuji Blanku a Opencard. Budou se muset vypořádat se zákonnými limity, coţ uţ se jim jednou nepovedlo. Vzhledem k policejnímu obvinění vnímají následky velmi silně. A co se týče výstavby čistírny, jsem rád, ţe měli odvahu ji schválit, protoţe se posledních osm let odkládala. U tramvají jsem přesvědčen, ţe pokud bude dodavatel alespoň trochu vstřícný, shoda se najde. * E15: Podle všeho se zdá, ţe Blanku se nepodaří otevřít podle plánu. Nepadne část odpovědnosti i na ČSSD? Plné znění zpráv


Tunel by měl být otevřen koncem příštího roku, věřím, ţe to vyjde. Samozřejmě záleţí na komunikaci s Metrostavem, která za exprimátora Svobody neprobíhala. * E15: Na co ještě by se podle vás měla rada zaměřit? Některé sporné záleţitost chystané předchozí radou uţ definitivně spadly pod stůl, třeba slučování městských částí, které by jejich obyvatelům značně zkomplikovalo ţivot. Nutné bude vyřešit územní plán, situaci v dopravním podniku nebo přerozdělování peněz z hazardu. My zastáváme názor, ţe více peněz by měly dostávat ty městské části, na jejichţ území je větší koncentrace heren nebo kasin, jako je Praha 1. Současný model je nespravedlivý, zároveň je ale třeba hledat takovou cestu, která by městské části motivovala k co moţná největší regulaci těchto provozoven. A zcela zásadní bude příprava rozpočtu na příští rok. Tam budeme prosazovat zachování odměn učitelům středních škol. * E15: Co uděláte, kdyţ policie obţaluje primátora Hudečka a další radní kvůli postupu v kauze Opencard? Pokud budou obţalováni, věřím, ţe splní, co veřejně slíbili, a odstoupí. Potom bychom se museli s TOP 09 vrátit k jednání o obsazení rady. Opět se budeme pohybovat na půdorysu toho, ţe technicky není moţné vyvolat předčasné volby, a současně musí mít město primátora, například kvůli moţným krizovým situacím. Co se týče případné rezignace Hudečka, předpokládám, ţe by ho vystřídal jeho první náměstek. * E15: Ani za takové situace by ČSSD do rady nevstoupila? Neměli jsme o to zájem v květnu a nebudeme o to usilovat ani v srpnu nebo v září. TOP 09 je jedinou nositelkou odpovědnosti za předchozí radu, kdy vládla s ODS. Koalici si nedovedu představit. *** Nemít v zastupitelstvu většinu je v komunální politice velmi nestandardní. Z toho plyne, ţe pro TOP 09, která není příliš zkušená, budou jednání o podpoře některých jejích návrhů velmi obtíţná Miroslav Poche (35) Absolvoval Provozně-ekonomickou fakultu ČZÚ a Fakultu sociálních věd UK. Zastupoval Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na misích v Bosně a Hercegovině a v Kosovu, zaštiťoval komunikaci s komisí OSN pro lidská práva na ministerstvu zahraničních věcí. Působil také na ministerstvu zemědělství, kde se podílel na vyjednáváních o liberalizaci obchodu v rámci EU a CEFTA. Od roku 2001 podniká v oblasti cestovního ruchu. V roce 2002 byl zvolen praţským zastupitelem, v letech 2003 aţ 2007 předsedal představenstvu Praţské energetiky. Je předsedou klubu ČSSD a zastupitelem Prahy 3. Foto autor| Foto E15 Michael Tomeš O autorovi| Pavel Otto, Praha _

Miroslav Poche: S TOP 09 nekšeftujeme, opoziční smlouvu jsme neuzavřeli 12.8.2013

e15.cz

str. 00 _

Rozhovory_

Při návrzích na změnu územního plánu, který je pro rozvoj hlavního města stěţejní, budeme tvrdě šlapat na brzdu, říká šéf praţských zastupitelů ČSSD Miroslav Poche. „Developeři se v rámci svých projektů musí podílet na výstavbě škol nebo dopravní infrastruktury, nemohou to hradit jen městské části,― říká. V případě, ţe primátor Tomáš Hudeček a někteří radní kvůli obţalobě v souvislosti s projektem Opencard odstoupí, ČSSD podle Pocheho o jejich místa usilovat nebude. E15: Polovina zastupitelů nedávno odmítla zveřejnit své vedlejší příjmy za místa v orgánech městských společností. Co s tím budete jako strana, která řídí kontrolní výbor zastupitelstva, dělat? Plné znění zpráv


Jde o kodex, který byl přijat uţ před několika lety a je nad rámec zákona. Skutečně je pravda, ţe někteří zastupitelé přiznání nepodali, coţ se ale ČSSD netýká. Musíte se ptát především ODS. My na ně páky nemáme. E15: Spekulovalo se, ţe jste ve většině dozorčích rad chtěli mít své zástupce. Nezalekli jste se nedávného obvinění tří exposlanců ODS kvůli trafikám? V dozorčích radách těch nejdůleţitějších firem své zástupce chceme. Na tom trváme. Třeba v dozorčí radě Dopravního podniku je Karel Březina. Také chceme mít přehled o Praţské vodohospodářské společnosti. A ještě bych zmínil Kolektory Praha a Praţské sluţby. O to, abychom byli zastoupeni i v dalších firmách, ale neusilujeme. Ne proto, ţe bychom se zalekli té nedávné kauzy. Za správu města nese kompletně odpovědnost TOP 09. Je na této straně, aby dozorčí rady obsadila. E15: Podpora menšinové vlády TOP 09 na praţské radnici uţ sociálním demokratům vynesla posty ve vedení osmi výborů zastupitelstva z jedenácti. Kolik z toho jsou placené funkce? Pouze dva předsedové z těch osmi výborů jsou uvolnění, to znamená, ţe pobírají plat. Myslím si, ţe to je adekvátní. Nechtěli jsme víc uvolněných funkcí, abychom nebyli obviňováni, ţe si nás TOP 09 kupuje. Uvidíme, co bude s těmi zbývajícími třemi výbory, které zatím obsazené nejsou. Pokud o ně ODS nebude mít zájem, navrhneme do jejich čela své neplacené zástupce. E15: Šéf praţské ODS exprimátor Bohuslav Svoboda trvá na tom, aby jeho strana získala kontrolní výbor, protoţe je podle něho skutečnou opozicí. Předpokládám, ţe mu neustoupíte. Ještě tento měsíc se sejdou předsedové všech tří zastupitelských klubů, budeme o tom jednat. Poţadavek praţské ODS vzhledem k situaci, v níţ se nachází, chápu. Potřebuje najít nějaké téma, které by ji alespoň zdánlivě sjednotilo, coţ můţe být právě volba šéfa kontrolního výboru. ČSSD je ale také opoziční strana, která je naprosto srovnatelná s ODS. Projevilo se to na posledním zastupitelstvu, projevuje se to ve výborech. Určitě nás nikdo nemůţe obviňovat, ţe bychom TOP 09 slepě podporovali. Neuvaţujeme tedy o tom, ţe bychom se kontrolního výboru vzdali. E15: Skutečně jste opoziční strana, kdyţ jste TOP 09 umoţnili sestavit jednobarevnou radu? Po odvolání Svobody jsme byli postaveni do situace, kdy se dva subjekty v zastupitelstvu nutně musely domluvit, protoţe uspořádat předčasné volby moţné není. Naše zkušenost s praţskou ODS je známá, stejně je na tom TOP 09. Černý Petr v podobě podpory TOP 09 proto zůstal nám. Se stranou, která je na celostátní úrovni reprezentovaná pány Schwarzenbergem a Kalouskem, koalici uzavřít nelze. Naše práce ukáţe, ţe jsme opoziční silou. E15: Jak byste spolupráci s TOP 09 charakterizoval? Nemít v zastupitelstvu většinu je v komunální politice velmi nestandardní. Z toho plyne, ţe pro TOP 09, která není příliš zkušená, budou jednání o podpoře některých jejích návrhů velmi obtíţná. Uţ se to projevilo na červnovém zastupitelstvu. Co se týče vaší otázky, rozhodně nejde o nějakou opoziční smlouvu, protoţe jsme neuzavřeli ţádné kšefty. Je to podpora zaloţená na jasných programových prioritách 500 dní pro Prahu. E15: Získali jste kontrolu nad změnami územního plánu, coţ je asi největší mocenská páka v metropoli. Jak s ní naloţíte? V čem bývalý první náměstek primátora Tomáš Hudeček, který za plán odpovídal, udělal největší chyby? Tohle byl opravdu jeden z našich nejdůleţitějších poţadavků. Za uplynulý rok Hudeček předkládal změny, s nimiţ jsme jednoznačně nesouhlasili. Například šlo o velké rozvojové území Bubny – Zátory a další brownfieldy, jako je Ţiţkovské nádraţí. Hudečkovy návrhy nebyly koncepční. Velmi jsme je kritizovali, protoţe byly ad hoc dohadovány podle toho, zda pro ně zvednou ruku ti či oni zastupitelé ODS. Nyní to bude fungovat tak, ţe bez našeho předběţného souhlasu TOP 09 se ţádnými změnami do zastupitelstva nepůjde. Panu primátorovi jsem doporučil, aby téměř ţádné změny nepředkládal a všechno se řešilo v rámci nového územního plánu. V tomto volebním období uţ se nic zásadního nestihne. Plné znění zpráv


Nemít v zastupitelstvu většinu je v komunální politice velmi nestandardní. Z toho plyne, ţe pro TOP 09, která není příliš zkušená, budou jednání o podpoře některých jejích návrhů velmi obtíţná E15: Zkuste stručně popsat, jak by se s velkými parcelami mělo nakládat, aby se výstavba neocitla v reţii developerů? Je jistě chyba zastavět velká rozvojová území bytovými domy ve chvíli, kdy po bytech není poptávka. Jsem z Prahy 3 a memento Central Parku, coţ je obrovský areál, kde nikdo nebydlí, je odstrašující, protoţe připomíná město duchů. Pokud by naproti mělo vzniknout něco podobného a navíc třikrát většího, nemá to s výjimkou stavebních firem pro nikoho význam. Vedle toho u praţských developerů uţ dříve vznikl nepříliš vyvinutý cit pro architektonická řešení. Konkurenční návrhy týkající se Ţiţkovského nádraţí jsou velmi podobné, jde o komplexy bytové výstavby sídlištního typu. Domnívám se, ţe Praha by si zaslouţila zajímavější řešení. A asi vůbec nejdůleţitější je, ţe developeři byli zvyklí na vstřícný přístup města, které po nich nepoţaduje zajištění občanské vybavenosti. Ta absolutně chybí. Veškeré náklady na výstavbu škol nebo dopravní infrastruktury musí nést městské části. To je třeba změnit. E15: Za rozestavěné nebo připravované miliardové investice, jako je tunel Blanka nebo čistírna odpadních vod, odpovídá Jiří Nouza z TOP 09, který kdysi na ministerstvu dopravy vybral firmu Kapsch jako provozovatele mýtného systému. Je to správný člověk na správném místě? Při jednáních o spolupráci s TOP 09 jsme personální záleţitosti kolem náměstků primátora neřešili. Rada je jednobarevná. Je to odpovědnost TOP 09, která bude uţ za rok voličům skládat účty. E15: Před menšinovou radou leţí velmi problematické věci, vedle Blanky nebo čistírny je to nákup tramvají či dořešení projektu Opencard. Zvládne je? Jednoduché to mít nebude. Většina radních jsou nováčci, kteří se s projekty teprve seznamují. Za nejsloţitější povaţuji Blanku a Opencard. Budou se muset vypořádat se zákonnými limity, coţ uţ se jim jednou nepovedlo. Vzhledem k policejnímu obvinění vnímají následky velmi silně. A co se týče výstavby čistírny, jsem rád, ţe měli odvahu ji schválit, protoţe se posledních osm let odkládala. U tramvají jsem přesvědčen, ţe pokud bude dodavatel alespoň trochu vstřícný, shoda se najde. E15: Podle všeho se zdá, ţe Blanku se nepodaří otevřít podle plánu. Nepadne část odpovědnosti i na ČSSD? Tunel by měl být otevřen koncem příštího roku, věřím, ţe to vyjde. Samozřejmě záleţí na komunikaci s Metrostavem, která za exprimátora Svobody neprobíhala. E15: Na co ještě by se podle vás měla rada zaměřit? Některé sporné záleţitost chystané předchozí radou uţ definitivně spadly pod stůl, třeba slučování městských částí, které by jejich obyvatelům značně zkomplikovalo ţivot. Nutné bude vyřešit územní plán, situaci v dopravním podniku nebo přerozdělování peněz z hazardu. My zastáváme názor, ţe více peněz by měly dostávat ty městské části, na jejichţ území je větší koncentrace heren nebo kasin, jako je Praha 1. Současný model je nespravedlivý, zároveň je ale třeba hledat takovou cestu, která by městské části motivovala k co moţná největší regulaci těchto provozoven. A zcela zásadní bude příprava rozpočtu na příští rok. Tam budeme prosazovat zachování odměn učitelům středních škol. E15: Co uděláte, kdyţ policie obţaluje primátora Hudečka a další radní kvůli postupu v kauze Opencard? Pokud budou obţalováni, věřím, ţe splní, co veřejně slíbili, a odstoupí. Potom bychom se museli s TOP 09 vrátit k jednání o obsazení rady. Opět se budeme pohybovat na půdorysu toho, ţe technicky není moţné vyvolat předčasné volby, a současně musí mít město primátora, například kvůli moţným krizovým situacím. Co se týče případné rezignace Hudečka, předpokládám, ţe by ho vystřídal jeho první náměstek. E15: Ani za takové situace by ČSSD do rady nevstoupila? Neměli jsme o to zájem v květnu a nebudeme o to usilovat ani v srpnu nebo v září. TOP 09 je jedinou nositelkou odpovědnosti za předchozí radu, kdy vládla s ODS. Koalici si nedovedu představit. Plné znění zpráv


Miroslav Poche (35) Absolvoval Provozně-ekonomickou fakultu ČZÚ a Fakultu sociálních věd UK. Zastupoval Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na misích v Bosně a Hercegovině a v Kosovu, zaštiťoval komunikaci s komisí OSN pro lidská práva na ministerstvu zahraničních věcí. Působil také na ministerstvu zemědělství, kde se podílel na vyjednáváních o liberalizaci obchodu v rámci EU a CEFTA. Od roku 2001 podniká v oblasti cestovního ruchu. V roce 2002 byl zvolen praţským zastupitelem, v letech 2003 aţ 2007 předsedal představenstvu Praţské energetiky. Je předsedou klubu ČSSD a zastupitelem Prahy 3. Čtěte také: Komu patří památka? Privatizace v Zubatého ulici není ani po 11 letech dořešená Praha vypíše nový tendr na odpady, ten starý za miliardu zrušila

URL| http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/miroslav-poche-s-top-09-nekseftujeme-opozicni-smlouvu-jsmeneuzavreli-1012942 _

Nová generální ředitelka české pobočky Microsoftu 12.8.2013

IT SYSTEMS

str. 61

Společnost_

_ Česká pobočka společnosti Microsoft představila novou generální ředitelku Biljanu Weber. Po třech letech vystřídá Romana Zabálka, který se posune na jinou vedoucí pozici. Biljana Weber do českého Microsoftu přichází ze slovinské pobočky, kde poslední tři roky působila na pozici generální ředitelky. V této roli získala mimo jiné i prestiţní ocenění Chairman Award. Před tím pracovala osmnáct let ve společnosti IBM, kde zastávala různé vedoucí pozice v rámci regionu střední a východní Evropy, naposledy pak roli ředitelky pro sektor státní správy. Vysokoškolský titul získala v oboru podniková ekonomika na University of Sarajevo, následně pak MBA na The Open University Business School ve Velké Británii. Od července má česká pobočka společnosti Microsoft také novou PR manaţerku. Stala se jí Lenka Čábelová a vedle PR komunikace bude zodpovědná i za aktivity společnosti v oblasti společenské odpovědnosti. Do Microsoftu přichází z PwC Česká republika, kde působila třináct let na různých pozicích, od roku 2008 zastávala funkci vedoucí oddělení marketingu a komunikace. Vystudovala Filozofickou fakultu a Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě. Foto popis| _

Vydavatel Blesku a Reflexu otevírá Akademii ţurnalistiky a nových médií 12.8.2013

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust_

Otvírák_

Integrovaný newsroom Blesku a Aha! (uprostřed šéf Reflexu Pavel Šafr) bude místem povinné praxe studentů Integrovaný newsroom Blesku a Aha! (uprostřed šéf Reflexu Pavel Šafr) bude místem povinné praxe studentů Vydavatelství Ringier Axel Springer vedené Libuší Šmuclerovou ve spolupráci s firmou PB - Vyšší odborná škola a Střední škola managementu Dany Čapkové a Václava Červenky otevře letos v září první ročník Akademie ţurnalistiky a nových médií, tříletého vzdělávacího programu, s moţností získat titul DiS. (diplomovaný specialista). Plné znění zpráv


Do ročníku se nabere aţ 80 lidí. Přijímací řízení není z nejtěţších - probíhá formou motivačního pohovoru, podmínkou je maturita. Školné činí 25.000 Kč za rok. Dvě hodiny týdně musejí studenti povinně trávit na praxi v Ringieru. Výukový plán zahruje předměty Etika a etiketa, Bulvární ţurnalistika, Lifestylová ţurnalistika či Tvorba marketingových eventů. „Naším primárním záměrem je vychovávat v České republice novináře, kteří milují svou profesi a jdou do ţivota s výbavou nejen teoretickou, ale pupeční šňůrou spřaţenou s praxí, kteří při vstupu kombinují řemeslo, talent, znalost spektra médií do šířky i hloubky, a to se všemi technologickými souvislostmi a vývojovými trendy," prohlásila ředitelka Šmuclerová, která v minulosti vedla televizi Nova a později učila o televizním managementu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Tvůrci trendů předají zkušenosti. Repro: akaz.cz V nové akademii kromě Šmuclerové mají přednášet její podřízení Pavel Šafr (šéf Reflexu), Radek Lain (šéf Blesku), Lukáš Tomek (šéf deníku Sport), Monika Muţíková (šéfka časopisů pod značkou Blesk), Zbyšek Pechr (šéf týdeníku Svět motorů) či Jan Šibík, fotoreportér Reflexu.

URL| http://www.mediar.cz/vydavatel-blesku-a-reflexu-otevira-akademii-zurnalistiky-a-novych-medii/ _

Volební matematika: Kdo komu přebere voliče? Levice se třese 12.8.2013

tyden.cz str. 00 Domácí_ Vendula Kalhausová_

Do předčasných parlamentních voleb zbývá uţ jen pár měsíců. Nejen současné parlamentní strany teď musejí zmobilizovat síly k tomu, aby svoji kampaň včas připravily. A také jasně řekly, na kterého z protivníků se zacílí. To ovšem nemusí být jen soupeř na opačné straně politického spektra. Bitva o voliče bude pravděpodobně i mezi stranami s podobným programem. Na scénu se pak navíc derou i jiné subjekty. Do předčasných parlamentních voleb zbývá uţ jen pár měsíců. Nejen současné parlamentní strany teď musejí zmobilizovat síly k tomu, aby svoji kampaň včas připravily. A také jasně řekly, na kterého z protivníků se zacílí. To ovšem nemusí být jen soupeř na opačné straně politického spektra. Bitva o voliče vypukne i mezi stranami s podobným programem. Na scénu se pak navíc derou i jiné subjekty. Nedávný průzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK ukázal, ţe dost lidí, kteří dali v posledních volbách hlas komunistům, teď sympatizuje spíše se Stranou práv občanů Zemanovci. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 naopak SPOZ sebrala hlasy sociálním demokratům v čele s Jiřím Paroubkem (nyní NSLEV21). I kdyţ se strana do parlamentu vůbec nedostala, ztráta to pro ČSSD byla značně citelná. Boj o prostor na levici tak letos teprve začne. "Zemanovci si museli najít nějaký prostor na levé straně spektra. Jsou nalevo od sociální demokracie, ale současně mají nekomunistickou rétoriku. To, ţe SPOZ ukrádala hlasy komunistům, není překvapivé. Pro levicové voliče, kteří nechtějí volit přímo komunisty, je SPOZ naprosto vynikající volba," vysvětlil on-line deníku TÝDEN.CZ politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Na levici i pravici Jasně dominantní strana nefiguruje na české politické scéně ani na pravé části politického spektra, kde se o hlasy voličů dělí tradiční ODS s poměrně novou stranou TOP 09 v čele s Karlem Schwarzenbergem. A do podobné situace by se teď mohla dostat i česká levice. "V tuto chvíli je to v mezistadiu, protoţe pořád nevíme, co SPOZ udělá a jaký bude mít výsledek. Skutečně je moţné, ţe se dostane do Poslanecké sněmovny, ale v současnosti je to pořád malá strana," upozorňuje Švec.



"Nicméně to, ţe SPOZ oslovuje voliče komunistické strany, respektive částečně i sociální demokracie, můţe do určité míry přivést levici do jistých problémů, jaké se částečně objevují na pravici, kde mezi sebou soupeří ODS a TOP 09," připomíná politolog. "Dřív tam bývala ODA, Unie svobody a tehdy ještě pravicová KDU-ČSL, která dneska směřuje také spíše doleva. Takţe těch konkurentů, kteří by chtěli levicové spektrum více obsáhnout, je mnohem více. To pro teď dominantní sociální demokracii není vůbec dobře," myslí si Kamil Švec. Zklamaní voliči Naopak politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, ţe Zemanovci pouze sbírají protestní hlasy voličů. Předtím je získávali komunisti, nešlo prý ovšem o zcela přesvědčené komunisty. "Voličů KSČM, kteří se dokáţou identifikovat s programem a ideologií našich komunistů není mnoho. Vţdycky mají jednu třetinu a moţná i polovinu vzdorohlasů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Zbořil. "Jsou to lidé, kteří jsou zklamaní a mohou to být i voliči zklamaní politikou pravice, ale i voliči, kteří jsou zklamaní politikou ČSSD. Byli ve vzdoru vůči těm, kteří nenaplnili jejich přání," popisuje politolog. Ale ani on by na Zemanovce tolik nevsázel. "Já si nemyslím, ţe Zemanovci získají nějakou výraznou podporu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. "Tak jako zemanovci dostávají tyto vzdorovací hlasy, tak podobným způsobem je mohou získat i nové politické strany, lidovci, kde to je uţ dlouhodobější trend, pravděpodobně ne zelení. Ale mohou to být nové strany, jako je Babišovo ANO, které se tu objevily před volbami a jejichţ programem bude opoziční prostor vůči koaliční vládě nebo vůči celému systému," upozorňuje Zbořil. Návrat lidovců? O comeback se bude v brzkých volbách ucházet jistě i tradiční, byť v minulých volbách pod vedením Cyrila Svobody odpadlá KDU-ČSL, jeţ vţdy oscilovala kolem ideového středu. "Oni vţdycky stáli někde uprostřed a přikláněli se na jednu nebo druhou stranu," říká o křesťanských demokratech Zdeněk Zbořil. "To není nějaký oportunismus. Oni mají buď liberálnědemokratický, nebo sociálnědemokratický rozměr," dodává. Pod současným vedením Pavla Bělobrádka se Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová přiklání spíše k sociálním opatřením. Voliče tak můţe podle politologa Kamila Švece přebírat právě levicovým stranám. "Mohou získat část voličů TOP 09, která z nich vlastně částečně vznikla," myslí si také Zdeněk Zbořil. Úspěch by pak podle něj lidovci mohli mít tradičně na Moravě, kde by mohli konkurovat sociální demokracii, a na křesťanském venkově. Podle Zbořila by jim však jako křesťanské straně mohlo uškodit přijaté církevní vyrovnání. Rozhodovat o dění ve státě je věc slibná. Zálusk si dělají i zcela nové politické subjekty. Předvolební kampaň ve velkém rozjíţdí například podnikatel Andrej Babiš se svým hnutím ANO. Záměr kandidovat do Poslanecké sněmovny oznámil i senátor Tomio Okamura se svým hnutím Úsvit, hlásajícím především přímou demokracii. Tradičně půjde do voleb i univerzální kandidátka Jana Bobošíková se svou Suverenitou, pokus vyuţije i Strana zelených v čele s Ondřejem Liškou. Jejich šance na úspěch ale příliš vysoké nejsou.

URL| trese_279170.html

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/volebni-matematika-kdo-komu-prebere-volice-levice-se-

_

Oběť z Himálaje: zemřel muţ z ČEZu a špičkový lezec 10.8.2013

aktualne.cz

str. 00 Ţivot v Česku - Domácí_ Domácí_

Zdeněk Hrubý (57) zahynul, kdyţ po úspěšném prvovýstupu sestupoval z vrcholu Gašerbrumu I Praha - Byl to rozený manaţer, šéf, špičkový horozelec. Jeho ţivot skončil pod lavinou v Himalájích. Zdeněk Hrubý (57) zahynul, kdyţ s kolegou Markem Holečkem po úspěšném prvovýstupu jihozápadní stěnou sestupovali z vrcholu Gašerbrumu I. Plné znění zpráv


Český horolezecký svaz kvůli tragédii ztratil svého předsedu, manţelka a dvě Hrubého děti nejcennějšího člověka, kterého na světě měli. "Pro český sport je smrt Zdeňka Hrubého velkou a těţko nahraditelnou ztrátou," reagoval na zprávu o Hrubého neštěstí šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Hrubý byl aktivní v mnoha sférách. V letech 1994-2012 zdolal osm osmitisícovek, čímţ se zařadil do špičky českých horolezců. Stejně osmitisícovek zdolal Josef Rakoncaj, lépe je na tom jen Radek Jaroš, který má za sebou jiţ 13 ze čtrnácti osmitisícovek. 9. července 1997 (spolu se Stanislavem Šilhánem a Vladimírem Myšíkem) stanul Hrubý jako první Čech na 11. nejvyšší hoře světa, Gašerbrum I (8068 m), která se mu nyní stala osudnou. "Byl vţdy zastáncem výstupů ve sportovním duchu, v malých týmech a bez pouţití umělého kyslíku. Podnikl výstupy v horách a skalách všech světadílů, včetně Antarktidy," napsal Jansta v nekrologu vydaném po Hrubého smrti. Fair play za lezení Za lezení dostal Hrubý i cenu fair play. V roce 2008 totiţ společně s Radkem Jarošem zachránil dva polské horolezce, kteří se při výstupu na himálajskou osmitisícovku Dhaulágiri dostali do ohroţení ţivota kvůli výškové nemoci. Při sestupu z vrcholu pak pomohli i dvěma vyčerpaným španělským horolezcům. Za svůj čin obdrţeli rovněţ diplom Evropského hnutí fair play. Hrubý byl známý i za státní správy. Od roku 2002 do dubna 2005 byl náměstkem ministra financí, kde zodpovídal za privatizaci a evropskou integraci, rovněţ byl národním koordinátorem pomoci EU. Na ministerstvo si jej do svého týmu přivedl ministr Pavel Mertlík, ve funkci zůstal i za úřadování dalšího z ministrů Bohuslava Sobotky (oba ČSSD). Muţ z ČEZu Působil dlouhá léta v dozorčí radě elektrárenské společnosti ČEZ: od února 2003 zastával tři roky funkci místopředsedy, od února do prosince 2006 pak byl jejím předsedou, členem DR byl opět od únoru 2007 do června 2011. V roce 2007 byl Hrubý jedním ze skupiny státních zaměstnanců, které policie obvinila z nezákonného pobírání odměn od energetické společnosti ČEZ. Podle policie měli od firmy přijmout opční akciový program a ţivotní pojistky, z čehoţ měli mít mnohamilionové výnosy. Policie případ ale v únoru 2008 odloţila. Zdeněk Hrubý se narodil 9. srpna 1956. Vystudoval kybernetiku na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a získal titul kandidáta věd v oboru ekonomie na ČSAV. V první polovině 90. let absolvoval studijní pobyty v zahraničí, v Prognostickém ústavu zastával dva roky funkci ředitele. Poradce guvernéra ČNB Hrubý byl poté mimo jiné poradcem guvernéra České národní banky, členem prezidia Fondu národního majetku, byl v představenstvu Českého Telecomu či byl šéfem týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Vyučoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl vládním zmocněncem výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 v Praze a v roce 2007 téţ krátce vládním tajemníkem pro přípravy předsednictví ČR v Evropské unii v roce 2009. Všichni, kteří dosud oficiálně reagovali na Hrubého smrt, ji označují a mimořádné neštěstí. Pro horolezecký sport i jeho rodinu.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=787379 _

V Himálaji zahynul šéf Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý Plné znění zpráv


10.8.2013

denik.cz

str. 00 _

Ostatní sporty_

Praha - V Himálaji zemřel předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý. Podle informací serveru horydoly.cz zahynul na expedici v Pákistánu, kdyţ s kolegou Markem Holečkem po úspěšném prvovýstupu jihozápadní stěnou sestupovali z vrcholu Gašerbrumu I. Mluvčí ministerstva zahraničí ČTK řekla, ţe Hrubý zemřel po pádu ze srázu. " Hrubý s Holečkem absolvovali na začátku letošní sezony prvovýstup alpským stylem na himálajský 7349 metrů vysoký vrchol Talung v rámci projektu Never Stop Exploring. Výprava na 8068 metrů vysoký vrchol Gašerbrum I byla druhou částí projektu, který chtěli oba horolezci letos zakončit dalším prvovýstupem alpským stylem na Mount Foster (2105 m) v Antarktidě a provést první přechod třicetikilometrového hřebenu Smith. Sedmapadesátiletý Hrubý vystoupil na osm osmitisícovek včetně právě Gašerbrumu I v roce 1997. O prvovýstup jihozápadní stěnou na jedenáctou nejvyšší horu světa se s Holečkem pokoušeli uţ v roce 2011, tehdy však kvůli zdravotním problémům Hrubého neuspěli. Hrubý byl také na Mount Everestu, kde se dostal do výšky 8650 metrů, na obávané K2 byl ve výšce 8000 metrů, do 8100 metrů vylezl i na Kančendţengu. Pokoušel se vystoupit rovněţ na Makalu. "Zdeňkovo úmrtí mě hluboce zasáhlo. Byl to čestný a statečný člověk. Podílel se aktivně na změnách v olympijském výboru i celém sportovním prostředí," uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. V roce 2008 dostal Hrubý společně s Radkem Jarošem hlavní cenu Českého klubu fair play za záchranu dvou polských horolezců, kteří se při výstupu na himálajskou osmitisícovku Dhaulágiri dostali do ohroţení ţivota kvůli výškové nemoci. Při sestupu z vrcholu pak pomohli i dvěma vyčerpaným španělským horolezcům. Za svůj čin obdrţeli rovněţ diplom Evropského hnutí fair play. V letech 1994-2012 vystoupil Hrubý na osm osmitisícovek, čímţ se zařadil mezi špičku českých horolezců. Stejný počet osmitisícovek zdolal Josef Rakoncaj, lépe je na tom jen Jaroš, který má za sebou jiţ 13 ze čtrnácti osmitisícových vrcholů. Hrubý, který v minulosti pracoval i jako náměstek na ministerstvu financí, po sobě zanechal ţenu a dvě děti. Výběr nejznámějších tragédií českých a československých horolezců v Himálaji: 24. května 1976 - Prvním Čechem, který stanul na vrcholu osmitisícovky, byl Karel Schubert na nepálském vrcholu Makalu (8463 metrů). Při sestupu však tragicky zahynul. 16. října 1984 - Při sestupu z Mount Everestu (8848 metrů) zahynul Jozef Psotka, jenţ se o den dříve stal spolu se Zoltánem Demjánem prvním Čechoslovákem na vrcholu nejvyšší hory světa. 17. října 1988 - Při expedici na Mount Everest zahynuli čtyři českoslovenští horolezci Jaroslav Jaško, Peter Boţík, Dušan Becík a Jozef Just, v té době výkvět slovenského horolezectví. 10. května 2006 - Při pokusu o zdolání čtvrtého nejvyššího himálajského vrcholu Lhoce (8516 metrů) zahynul Pavel Kalný. 16. května 2007 - Při výstupu na Mount Everest přišel o ţivot Libor Kozák, jenţ zemřel v táboře ve výšce 8300 metrů nad mořem. 8. srpna 2007 - Během cesty početné české výpravy na vrcholy Gašerbrumu I a II zahynul Jiří Daněk. 27. dubna 2009 - Při pokusu o zdolání desáté nejvyšší hory světa Annapurny zemřel Martin Minařík. 19. května 2009 - Při výstupu na Mount Everest zahynul Věslav Chrzaszcz, který chtěl spolu s Milanem Pěgřímkem zdolat nejvyšší horu světa bez kyslíkových přístrojů. 22. května 2012 - Při expedici na čtvrtou nejvyšší horu světa Lhoce zahynul Milan Sedláček. 31. července 2012 - Zuzana Hofmannová, která v 80. letech patřila ke světové špičce ţenského horolezectví, vystoupila jako první Češka na 8047 metrů vysoký vrchol Broad Peaku. Při sestupu zahynula. 10. srpna 2013 - V Himálaji zemřel předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý. S Markem Holečkem se v Pákistánu pokoušeli o prvovýstup jihozápadní stěnou na Gašerbrum I. Hrubý: excelentní horolezec i dlouholetý člen dozorčí rady ČEZ



Základní údaje o předsedovi Českého horolezeckého svazu Zdeňku Hrubém (57), který zemřel v Himálaji, kdyţ s kolegou Markem Holečkem po úspěšném prvovýstupu jihozápadní stěnou sestupovali z vrcholu Gašerbrumu I: Hrubý vystoupil v letech 1994–2012 na osm osmitisícovek, čímţ se zařadil do špičky českých horolezců. Stejně osmitisícovek zdolal Josef Rakoncaj, lépe je na tom jen Radek Jaroš, který má za sebou jiţ 13 ze čtrnácti osmitisícovek. Stanul 9. července 1997 (se Stanislavem Šilhánem a Vladimírem Myšíkem) jako první Čech na 11. nejvyšší hoře světa, Gašerbrum I (8068 m), která se mu nyní stala osudnou. V roce 2008 dostal společně s Radkem Jarošem hlavní cenu Českého klubu fair play za záchranu dvou polských horolezců, kteří se při výstupu na himálajskou osmitisícovku Dhaulágiri dostali do ohroţení ţivota kvůli výškové nemoci. Při sestupu z vrcholu pak pomohli i dvěma vyčerpaným španělským horolezcům. Za svůj čin obdrţeli rovněţ diplom Evropského hnutí fair play. Hrubý byl od roku 2002 do dubna 2005 náměstkem ministra financí, kde zodpovídal za privatizaci a evropskou integraci, rovněţ byl národním koordinátorem pomoci EU. Na ministerstvo si jej do svého týmu přivedl ministr Pavel Mertlík, ve funkci zůstal i za úřadování dalšího z ministrů Bohuslava Sobotky (oba ČSSD). Působil dlouhá léta v dozorčí radě (DR) elektrárenské společnosti ČEZ: od února 2003 zastával tři roky funkci místopředsedy DR, od února do prosince 2006 pak byl jejím předsedou, členem DR byl opět od únoru 2007 do června 2011. V roce 2007 byl Hrubý jedním ze skupiny státních zaměstnanců, které policie obvinila z nezákonného pobírání odměn od energetické společnosti ČEZ. Podle policie měli od firmy přijmout opční akciový program a ţivotní pojistky, z čehoţ měli mít mnohamilionové výnosy. Policie případ ale v únoru 2008 odloţila. Zdeněk Hrubý se narodil 9. srpna 1956. Vystudoval kybernetiku na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a získal titul kandidáta věd v oboru ekonomie na ČSAV. V první polovině 90. let absolvoval studijní pobyty v zahraničí, v Prognostickém ústavu zastával dva roky funkci ředitele. Hrubý byl poté mimo jiné poradcem guvernéra České národní banky, členem prezidia Fondu národního majetku, byl v představenstvu Českého Telecomu či byl šéfem týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Vyučoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl vládním zmocněncem výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 v Praze a v roce 2007 téţ krátce vládním tajemníkem pro přípravy předsednictví ČR v Evropské unii v roce 2009. Hrubý byl ţenatý, měl dvě děti."

URL| http://www.denik.cz/ostatni_sport/v-himalaji-zahynul-predseda-ceskeho-horolezeckeho-svazu-hruby20130810.html _

Podivné retro slov a pocitů 10.8.2013

Mladá fronta DNES str. 11 Vladimír Kučera_

Názory_

Ve sporu o odvolaného ředitele Národního divadla se Jiří Rusnok začal ohánět pojmem „kulturní fronta― a ministr kultury Jiří Balvín jej po něm snaţivě opakoval. Je to jistě generační záleţitost, ale přesto je zaráţející, jak nepatřičně působí některá slovní spojení z dob komunistického reţimu v současnosti. Je zřejmé, ţe zbavit se dědictví minulosti bude asi daleko těţší, neţ jsme čekali. Ze sousloví „kulturní fronta―, které nedávno pouţil premiér v demisi Jiří Rusnok, mi naskakují pupínky. Připomíná mi odpudivé bolševické projevy od Václava Kopeckého po Miloše Jakeše. Zprostředkovaně potom Plné znění zpráv


jistého Andreje Ţdanova, sovětského komisaře nad kulturou. Ten zjistil, ţe básnířka Achmatovová, spisovatel Zoščenko či skladatelé Šostakovič a Prokofjev nestojí ukázněně v seřazeném „kulturnom frontě― - a tak si to s nimi vyřídil. Ostatně nevím, co si pod pojmem „kulturní fronta― představovat. Jistě, souvislosti dokazují, ţe jde o lidi, kteří se zabývají kulturou ve smyslu umění. Pro značnou část populace je to tedy banda darmojedů a příţivníků, kteří vlastně nic neumějí, vydělávají si nekřesťanské peníze činností, které „obyčejný― člověk nerozumí. Ještě tak Dţambulka nebo televize Šlágr, to je kultura. Nemylte se, kulturu tak vnímají nejen celodenní štamgasti desítkových putyk, ale i řada těch, kdo se sami cítí jako „elita― a ostatní povaţují za „socky―. Tito prostí lidé všech cenových kategorií, od pobíratelů sociálních dávek po členy dozorčích rad a politiky, souznějí s výrokem Josefa Goebbelse (byť na rozdíl od něj to veřejně nikdy nepřiznají): „Kdyţ slyším slovo kultura, sahám po revolveru.― Nenávidí všechno, co je jiné či co jim nevyhovuje, obzvlášť to, čemu nerozumějí. Návraty do špatných časů S pojmem fronta je to pak ještě sloţitější. Válečný význam snad (zatím) můţeme pominout. Občanská válka v této zemi je nanejvýš studená. O frontu v atmosféře dozajista taky nejde, byť ve vztazích přituhlo. Nejblíţ by tedy snad mohlo být „účelové sdruţení různých skupin a směrů proti společnému nepříteli―, jak říká definice. Ta ovšem coby příklad uvádí Levou frontu, Lidovou frontu, Národní frontu. O nic takového však v nedávném případu Národního divadla, okolo nějţ začali někteří ono odporné sousloví uţívat, také nešlo. Jenom mnozí umělci došli k poměrně lehce odhalitelnému zjištění, ţe se Jiří Balvín zachoval jako samoděrţavný trouba - a dali to hlasitě a jasně najevo. A uţ se začalo sahat po revolverech a zazněla ona „kulturní fronta―. A s ní se mi naléhavě začal zjevovat pojem „retro―. Jako by ho dávná slova vyvolávala. I dovolávání se jich. Pohleďte, prosím, vyjde si kníţka Hitlerových projevů. Prý nám teprve ony nezkresleně ukáţou, jaký vlastně fýrer opravdu byl. Nejspíš vůči Čechům vlastně takový Onkel Adolf, přísný, leč spravedlivý. Opomíjí se jaksi, ţe projevy politiků bývají většinou všechno jiné, jen ne to, co si ten, který hovoří k davu, doopravdy myslí. Dávat v této souvislosti slovům hodnotu neochvějné a věčné pravdy je věru směšné. Slova jsou ve skutečnosti nebozí otroci, s nimiţ si zacházíme, jak chceme. Ohýbáme je, dáváme jim významy, které nemají, zvenku zamlčené, ovšem v běhu času a událostí měnící či pitvořící jejich původní smysl. Stalinova moudra Jen pohleďme na slovo „soudruh―. Původně důstojné, úctyhodné, zvukomalebné. Historie z něj však u nás učinila synonymum šaška. Nebo „Čest práci!― Není nic špatného na tom, vzdá-li se pocta lidskému úsilí a jeho výsledku. Nicméně kdyţ si člověk vzpomene, ţe se tak nadšeně zdravili chroničtí nemakačenkové a tvorové, kteří si skutečných pracujících neváţili, sotva tak pozdraví, vyjma ironicky. Proto těţko brát váţně Hitlerovy projevy a přikládat jim hodnotu věrohodnosti a skutečného pravdivého vlastního mínění. Přece platí, ţe „po ovoci poznáte je...― To bychom mohli zveřejnit Stalinův spisek o národnostní otázce a leninismu a tvrdit, ţe Stalinova slova jsou vcelku přijatelná. Jistě ţe tam není řeč o umělém hladomoru na Ukrajině, připojení pobaltských republik, transferu Tatarů z Krymu a dalších zvěrstvech, jichţ se sovětský diktátor dopustil na neruských národech státu, jejţ terorizoval. A jsme opět u onoho vtírajícího se slova. Stalinské „retro― nikdy zcela nezmizelo. Jenom bylo skryto v půdě naší země jako zárodek tetanu a kdykoliv můţe nakazit smrtelnou chorobou. Co si myslí průměrní Češi a Češky „Vţdyť on ten Stalin a jeho nohsledi vlastně nebyli tak špatní. Byl za nich pořádek a vţdycky kus ţvance, přece! Coţ, zdá se, někteří by byli ochotni připustit i u Hitlera. Navíc s cikány uměl zatočit, ţe?!― Nepochybuji, ţe tohle by vám odkývli nejen tvůrci bílého pořádku z pochodů na českobudějovické sídliště Máj. I mnohý bodrý český či moravský tatík či panímáma by horlivě přisvědčili. A kdybyste se řadě z nich podívali ve slabé chvilce řádně do vnitřností, moţná ţe by i přidali: „No, ty Ţidy rovnou vraţdit nemusel, ale občas je klepnout přes prsty je potřeba...― Necháváme se slovy balamutit a věříme jim. Začasté i potom, co jsme se ve stejných či podobných kdysi zklamali. A bohuţel, pro současná slova zapomínáme i na minulé činy, které tehdy slova následovaly, či dokonce je provázely. Pořád věříme, ţe přijde spasitel, který nastolí spravedlnost, pořádek, za kterého se nebude krást a podvádět, všichni se budou mít dobře, nebo alespoň lépe neţ právě nyní. Sníme, ţe obyčejný člověk bude mít zastání a vrchnost se nebude moci tolik roztahovat. Věčné retro. V českém prostředí zakořeněné velmi hluboko. Plné znění zpráv


Nejspíš se neumíme sami o sebe řádně postarat a vzít se za svoje, čekáme, ţe to někdo učiní za nás. Ţe z nás učiní úctyhodné společenství. Chceme být váţení, a neváţíme si sami sebe. Očekáváme tedy, ţe to nějaký vyvolený učiní za nás. Zpravidla vsadíme na špatného koně a pak civíme, ţe je to všechno jako ve špatném retru. A měli-li jsme tu uţ někoho dobrého, odporně jej pomlouváme, protoţe skutečně dobrý nám dříve či později řekne, ţe nejsprávnější ruka, která řídí náš ţivot, roste z našeho ramene a on ţe jí není a ani být nemůţe. Neboť není sebestředným egomaniakem. Carské způsoby a strach muţiků Kdyţ jsem sledoval tu frekvenci uţívání pojmu „kulturní fronta― zejména z úst vrcholových politiků (byť se mi tento terminus technicus příčí uţít v případě těch, kteří nám byli nedávno panovnicky přikázáni), neodbytně se mi nabídlo retro ve velmi nepříjemných souvislostech. Zejména pokud nevyvolá kníţka Hitlerových projevů masové pobouření a nechuť. A kdyţ našim představitelům a jejich lidu nevadí, ţe v Rusku se stále neodbytněji ozývá Stalinův duch, a naopak jsou Moskvě čím dál více nakloněni. Zdali jim to tak nevyhovuje (coţ by bylo velmi případné retro); carské chování po česku je tu znovu, a zdejšími muţiky je dokonce obdivováno. Ostatně, stejně v duchu hnusného a strašícího retra „kulturní fronty― vnímám i výrazy „obyčejní lidé―, případně „dolních deset milionů―. Těm, kteří jsou takto hulvátsky degradováni, se to po českém prastarém poddanském retro způsobu líbí, a dokonce, obávám se, jsou na to pyšní. Novinář, komentátor, dramaturg a moderátor televizního pořadu Historie.cs. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, krátce pobyl i na zemědělské fakultě. Pracoval jako pomocný dělník v tiskárně a na nákladovém nádraţí, poté v Ústavu zdravotní výchovy. Po Listopadu působil v deníku Práce, v Prostoru a Lidové demokracii. Nyní je na volné noze. Foto popis| _

Tragický výstup v Pakistánu, zemřel šéf horolezců Hrubý 10.8.2013

tyden.cz

str. 00 ČTK_

Ostatní sporty_

V Himálaji zemřel předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý. Podle informací serveru horydoly.cz zahynul na expedici v Pákistánu, kdyţ s kolegou Markem Holečkem po úspěšném prvovýstupu jihozápadní stěnou sestupovali z vrcholu Gašerbrumu I. Mluvčí ministerstva zahraničí uvedla, ţe Hrubý zemřel po pádu ze srázu. V Himálaji zemřel předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý. Podle informací serveru horydoly.cz zahynul na expedici v Pákistánu, kdyţ s kolegou Markem Holečkem po úspěšném prvovýstupu jihozápadní stěnou sestupovali z vrcholu Gašerbrumu I. Mluvčí ministerstva zahraničí řekla, ţe Hrubý zemřel po pádu ze srázu. Hrubý s Holečkem absolvovali na začátku letošní sezony prvovýstup alpským stylem na himálajský 7349 metrů vysoký vrchol Talung v rámci projektu Never Stop Exploring. Výprava na 8068 metrů vysoký vrchol Gašerbrumu I byla druhou částí projektu, který chtěli oba horolezci letos zakončit dalším prvovýstupem alpským stylem na Mount Foster (2105 m) v Antarktidě a provést první přechod třicetikilometrového hřebenu Smith. Sedmapadesátiletý Hrubý vystoupil na osm osmitisícovek včetně právě Gašerbrumu I v roce 1997. O prvovýstup jihozápadní stěnou na jedenáctou nejvyšší horu světa se s Holečkem pokoušeli uţ v roce 2011, tehdy však kvůli zdravotním problémům Hrubého neuspěli. Hrubý byl také na Mount Everestu, kde se dostal do výšky 8650 metrů, na obávané K2 byl ve výšce 8000 metrů, do 8100 metrů vylezl i na Kančendţengu. Pokoušel se vystoupit rovněţ na Makalu. "Zdeňkovo úmrtí mě hluboce zasáhlo. Byl to čestný a statečný člověk. Podílel se aktivně na změnách v olympijském výboru i celém sportovním prostředí," uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Plné znění zpráv


V roce 2008 dostal Hrubý společně s Radkem Jarošem hlavní cenu Českého klubu fair play za záchranu dvou polských horolezců, kteří se při výstupu na himálajskou osmitisícovku Dhaulágiri dostali do ohroţení ţivota kvůli výškové nemoci. Při sestupu z vrcholu pak pomohli i dvěma vyčerpaným španělským horolezcům. Za svůj čin obdrţeli rovněţ diplom Evropského hnutí fair play. V letech 1994-2012 vystoupil Hrubý na osm osmitisícovek, čímţ se zařadil mezi špičku českých horolezců. Stejný počet osmitisícovek zdolal Josef Rakoncaj, lépe je na tom jen Jaroš, který má za sebou jiţ 13 ze čtrnácti osmitisícových vrcholů. Hrubý, který v minulosti pracoval i jako náměstek na ministerstvu financí, po sobě zanechal ţenu a dvě děti. Základní údaje o předsedovi Českého horolezeckého svazu Zdeňku Hrubém (57): - Hrubý vystoupil v letech 1994-2012 na osm osmitisícovek, čímţ se zařadil do špičky českých horolezců. Stejně osmitisícovek zdolal Josef Rakoncaj, lépe je na tom jen Radek Jaroš, který má za sebou jiţ 13 ze čtrnácti osmitisícovek. - Hrubý stanul 9. července 1997 (se Stanislavem Šilhánem a Vladimírem Myšíkem) jako první Čech na 11. nejvyšší hoře světa, Gašerbrum I (8068 m), která se mu nyní stala osudnou. - V roce 2008 dostal společně s Radkem Jarošem hlavní cenu Českého klubu fair play za záchranu dvou polských horolezců, kteří se při výstupu na himálajskou osmitisícovku Dhaulágiri dostali do ohroţení ţivota kvůli výškové nemoci. Při sestupu z vrcholu pak pomohli i dvěma vyčerpaným španělským horolezcům. Za svůj čin obdrţeli rovněţ diplom Evropského hnutí fair play. - Hrubý byl od roku 2002 do dubna 2005 náměstkem ministra financí, kde zodpovídal za privatizaci a evropskou integraci, rovněţ byl národním koordinátorem pomoci EU. Na ministerstvo si jej do svého týmu přivedl ministr Pavel Mertlík, ve funkci zůstal i za úřadování dalšího z ministrů Bohuslava Sobotky (oba ČSSD). - Hrubý působil dlouhá léta v dozorčí radě (DR) elektrárenské společnosti ČEZ: od února 2003 zastával tři roky funkci místopředsedy DR, od února do prosince 2006 pak byl jejím předsedou, členem DR byl opět od únoru 2007 do června 2011. - V roce 2007 byl Hrubý jedním ze skupiny státních zaměstnanců, které policie obvinila z nezákonného pobírání odměn od energetické společnosti ČEZ. Podle policie měli od firmy přijmout opční akciový program a ţivotní pojistky, z čehoţ měli mít mnohamilionové výnosy. Policie případ ale v únoru 2008 odloţila. - Zdeněk Hrubý se narodil 9. srpna 1956. Vystudoval kybernetiku na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a získal titul kandidáta věd v oboru ekonomie na ČSAV. V první polovině 90. let absolvoval studijní pobyty v zahraničí, v Prognostickém ústavu zastával dva roky funkci ředitele. - Hrubý byl poté mimo jiné poradcem guvernéra České národní banky, členem prezidia Fondu národního majetku, byl v představenstvu Českého Telecomu či byl šéfem týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Vyučoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl vládním zmocněncem výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 v Praze a v roce 2007 téţ krátce vládním tajemníkem pro přípravy předsednictví ČR v Evropské unii v roce 2009. - Hrubý byl ţenatý, měl dvě děti.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/sport/ostatni-sporty/tragicky-vystup-v-pakistanu-zemrel-sef-horolezcuhruby_279089.html _

Úřadující šéf ODS Kuba chce před volbami spolupracovat i s Klausem 9.8.2013

ČRo Radioţurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika_



_ Vladimír KROC, moderátor -------------------Situace, do níţ dostala občanské demokraty i návrat Miloše Zemana do vysoké politiky, přiměl tuto stranu k tomu, aby povolala na pomoc svého zakladatele a Zemanova někdejšího soupeře. Úřadující předseda ODS Martin Kuba a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová před dnešní schůzí výkonné rady uvedli, ţe by nebylo od věci navázat v kampani před předčasnými volbami spolupráci s Václavem Klausem. Rádi by s ním o tom mluvili uţ v příštích dnech. Martin KUBA, 1. místopředseda strany /ODS/ -------------------Já jsem vţdycky tvrdil, ţe Václav Klaus je velmi silným pravicovým politikem, nejvýraznější politickou postavou po revoluční na pravici, a protoţe já vnímám tyto volby jako zásadní boj o pravicové pozice v tomto státě, tak i budu usilovat, aby kolem ODS byla co nejsilnější sestava silných postav, které pravice jsou schopny hájit. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tolik Martin Kuba. Špičky ODS, včetně regionálních lídrů, dál jednají na výkonné radě. Naším hostem je europoslanec Ivo Strejček, který je členem správní rady Institutu Václava Klause. Dobrý den. Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------Dobrý den přeju. Vladimír KROC, moderátor -------------------Vítáte ten podnět ze stranického vedení, co se angaţmá bývalého prezidenta týče? Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------No, tak já musím říct, ţe vítám, vítám tu reakci, přestoţe jsem trošku rozpačitý, neboť v průběhu celého odpoledne čtu, řekněme, takové ty úvahy typu, a teď pouze cituji z Internetu, pan Kuba i paní Němcová říkají, no, my si pana Václava Klause přejeme k širší spolupráce, ale do vedení, takţe já bych si spíš počkal na to, jak dopadne dnešní výkonná rada. Vladimír KROC, moderátor -------------------No, právě, já jsem se chtěl zeptat na to, jakou myslíte, ţe by mohlo mít to nové sblíţení spolupráce ODS s panem Klausem formu? Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------No, tak platí-li, platí-li všechno to, co dnes odpoledne špičky ODS řekly, tak, a teď prosím to je můj soukromý názor, to je názor, který není s nikým konzultovaný, platí-li to, co dnes odpoledne bylo, tak já předpokládám, ţe Václav Klaus v téhle té situaci ţádnou takovou nabídku přijmout nemůţe. Vladimír KROC, moderátor -------------------No, a co si vůbec od angaţmá Václava Klause můţe ODS slibovat, pokud by se dohodli, co by tím mohla získat podle vás. Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------No, právě, já myslím, ţe, a mimochodem včera od nás od několika signatářů odešel, odešel dopis vedení ODS, v kterém vybízíme ODS, aby se zamyslelo nad návratem Václava Klause, aby takový návrat přivítalo. Víte, pan prezident Klaus je zakladatel ODS, je premiér, je prezident, je člověk, který má hlubokou politickou zkušenost, no, koho jiného by v dnešní době měla ODS přizvat ke spolupráci, neţ právě jeho. Já myslím, ţe to je obrovské Plné znění zpráv


mnoţství zkušeností, je to člověk, který politice rozumí a já říkám zcela odpovědně, ţe je to v téhle té chvíli, jak se ukazuje, jediná moţná váhová kategorie, která se můţe postavit proti prezidentu Miloši Zemanovi. Vladimír KROC, moderátor -------------------A podpoříte scénář, podle kterého by stranu do předčasných voleb měla vést Miroslava Němcová? Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------Já o takovém scénáři nevím nic, kromě toho, ţe byl skutečně dnes, dnes na několika internetových serverech, ţádné, ţádné detaily k tomu, k tomu nemám ... Vladimír KROC, moderátor -------------------A je to podle vás vhodný lídr do předčasných voleb? Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------No, vhodný lídr je ten, koho si ODS vybere, a pokud si ODS vybere paní Miroslavu Němcovou, tak bude vědět, co dělá. Vladimír KROC, moderátor -------------------Povězte, a není to uţ vlastně výraz takové bezradnosti stranického vedení, ţe chce, řekněme, do volebního boje přizvat muţe, který se uţ z ODS do velké míry rozešel, to se vracím k té myšlence, ţe by Václav Klaus opět nějakým způsobem se angaţoval ve prospěch ODS? Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------Já, a znovu zdůrazňuji, já si myslím, ţe poté, co dneska zaznělo, ţe spolupráce s Václavem Klausem taková trošku chytrá horákyně nebo mi ho trochu chceme, ale hlavně, aby nám do toho moc nemluvil v tom vedení, já myslím, ţe pan Václav Klaus, já bych odhadoval, ţe nic takového nepřijme. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ivo Strejček, ano, promiňte, dokončete to? Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------A dokonce bych řekl, ţe tak, jak pana Václava Klause všichni známe, tak já bych skoro řekl, ţe je to člověk, který politiku, je politikou natolik protknutý, ţe u něho se ţádná jiná další akce nedá vyloučit. Já myslím, ţe pan prezident je schopen přemýšlet v různých formátech. Vladimír KROC, moderátor -------------------Člen správní rady Institutu Václava Klause, europoslanec za ODS Ivo Strejček. Díky za rozhovor, na shledanou. Ivo STREJČEK, europoslanec, člen správní rady Institutu Václava Klause /ODS/ -------------------Mějte se hezky, děkuju, na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ve studiu je náš komentátor Petr Nováček. Dobrý den. Petr NOVÁČEK, komentátor Radioţurnálu -------------------Hezký den. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------A zdravím také politoloţku z katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Annu Matuškovou. Dobrý den. Anna MATUŠKOVÁ, politoloţka, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petr NOVÁČEK, komentátor Radioţurnálu -------------------A já vás zdravím téţ. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní Matušková, je od ODS podle vás chytrý účinný tah, jak dostat zpět alespoň část voličů, teď myslím, nějakým způsobem se pokusit přimět Václava Klause, aby se vrátil, nebo jaký přínos by to pro občany, tedy občanské demokraty mohlo mít? Anna MATUŠKOVÁ, politoloţka, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V kuloárech se uţ poměrně dlouho dobu mluví o tom, ţe by pan Václav Klaus mohl vést kandidátku do Evropského parlamentu, coţ by bylo samozřejmě pro ODS šikovné u uţ z toho důvodu, ţe by vlastně měl něco významného, zároveň by úplně moţná neovlivňoval celý ten proces. Celkově myslím, ţe ta celá věc odpovídá situaci, která je trošku i špatným vysvědčením pro většinu politiků, protoţe pokud tady panuje pocit, ţe jediný, kdo se dokáţe postavit v tuhle chvíli prezidentovi Zemanovi, je Václav Klaus, tak nás to prostě vrací zpátky do roku 98 do opoziční smlouvy. Vladimír KROC, moderátor -------------------Petře, za jakých podmínek by podle tebe byl ochoten se vrátit a pomoci své někdejší mateřské straně, jak jsme slyšeli od Iva Strejčka, tak je velmi skeptický v tomto směru? Petr NOVÁČEK, komentátor Radioţurnálu -------------------Tak mně se dneska v noci zdálo o proudu kajícníků, něco jako ve Fatimě, kteří po kolenou míří na Hanspaulku a tam prosí Václava Klause, aby se vrátil, ale teď váţně, já pochybuji dost o tom, ţe Václav Klaus takto formulovanou nabídku, jak zatím zaznívá, ţe ji přijme, mimochodem, on měl i jiné plány, aspoň se o tom hovořilo, nejen, ţe se hovořilo o moţnosti, ţe by vedl eurokandidátku ODS, ale jaksi špitalo se o jiné variantě, o jakési jeho vlastní politický iniciativě evropského formátu, kde by se evropští konzervativci shromáţdili a kandidovali do Evropského parlamentu s jasně superkritickým programem. A jedním z duchovních otců tohoto projektu, říkalo se, by mohl být Václa Klaus, já si myslím, ţe, protoţe je to úspěšný politik v minulosti, ţe si dvakrát bude rozmýšlet, jaksi pokračovat ve své politické kariéře v 72 letech tím, ţe bude dávat dohromady stranu, kterou sice zaloţil, ale kterou mezitím propadla téměř dokonalé zkáze. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní Matušková, pokud by lídrem ODS do předčasných voleb Miroslava Němcová, o coţ uţ se přihlásila, měla by spíš ona šanci nějak zvýšit volební preference strany, co myslíte? Anna MATUŠKOVÁ, politoloţka, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak ta situace je velice zajímavá. Samozřejmě logické je, ţe paní Němcová ve své pozici by měla být tou lídryní, zároveň se v posledních dnech taky ukázala v podstatě, ţe je dostatečně silnou a ţe má podporu určité části té strany, samozřejmě, pokud opravdu ODS bude ochotna přistoupit na variantu Václav Klaus, tak bezpochyby se i v té straně, která prošla o to, kdy Václav Klaus odešel a předsedy byl, samozřejmě jak Topolánek, tak Nečas, tak ta strana se výrazně změnila, tohle to by byl opravdu určitý jako návrat zpátky, který by moţná ocenili lidé, kteří byli Klausovi příznivci, ale je potřeba nezapomínat na to, ţe ODS si prošla jakoby poměrně dlouhou cestou, Plné znění zpráv


tohle to by byla, jak říkám, cesta zpátky, já si to osobně neumím úplně představit, navíc úplně upřímně nevím, jak by reagovali na takovouhle ODS mladí voliči. Vladimír KROC, moderátor -------------------Petře, nepotvrzuje v podstatě ta úvaha, ţe vedení ODS je personálně vyčerpané, ţe, ţe moc neví kudy kam. Petr NOVÁČEK, komentátor Radioţurnálu -------------------Ale ono není jen personálně vyčerpané, ta strana prostě je v krizi, a ta existuje uţ několik, jsou tam neustále vnitřní rozbroje, ta lokomotiva přestala táhnout a ona byla zkonstruovaná jako lokomotiva, která táhne k úspěchu, tím také ta strana přichází o podporu nejen voličskou, a hlavně těch některých mocných, to je prostě věc, která se musí řešit podle mě zevrubně, například senátor Kubera opakovaně zdůrazňuje, ţe je třeba přijmout úplně nové stanovy a organizační řád ODS, aby větší prostor dostaly regiony, aby se zamezilo těm vnitrostranickým machinacím. Václav Klaus byla významná osobnost této strany, vţdyť stál u jejího zrodu, ale uvědomme si, ţe my jsme asi o 15 let dál, neţ byla třeba opoziční smlouva, dneska ta ODS je z 60 procent sestavena z lidí, kteří nezaţili éru Václava Klause, proto to by vůbec nebylo jednoduché, kdyby se najednou mezi ně měl, měl otec zakladatel snést a činit tam nějaké zásadní kroky. Otázka, jestli by to bylo důvěryhodné, navíc voliči bývalí ODS i někteří z nich jsou dneska kritičtější. Václav Klaus uţ není jenom symbol s plusovým znaménkem, on uţ se přeci taky začalo hovořit o různých privatizačních souvislostech a tak dál ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Koneckonců připomíná se amnestie. Petr NOVÁČEK, komentátor Radioţurnálu -------------------Tak, tak, tak, takţe je otázka, jak by to zapůsobilo. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní Matušková, v té všeobecné únavě politikou, mají stranické aparáty šanci ještě zaujmout voliče a přimět je, aby na podzim vůbec přišli k předčasným volbám? Anna MATUŠKOVÁ, politoloţka, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je otázka na mě, já jsem to, děkuji. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ano. Anna MATUŠKOVÁ, politoloţka, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je samozřejmě věc, kterou si kladou mnozí tuhle tu otázku, bezpochyby, pokud ty volby budou v horizontu dvou měsíců, tak u nás je dlouhodobě vysoká účast a můţeme očekávat, ţe lidé přijdou volit, jestli se odrazí uţ ten efekt, ţe by poklesla vzhledem k prezidentské, to teprve uvidíme, ale já bych jakoby spoléhala na to, ţe účast bude jakoby nad 50 procent, jak bude zúčtováno ze starými stranami, to uvidíme, a pokud se vrátím, naváţu na pana Nováčka, tak samozřejmě to, co se děje v ODS, ukazuje na dlouhodobou krizi a na to, ţe ta strana vlastně jako ztrácí své voličské skupiny, lidi, kteří se s ní identifikovali od počátku 90. let a ţe ta dnešní ODS je úplně jiná a v tuhle chvíli je opravdu těţké odhadnout, koho dokáţe oslovit a jestli její pozici do velké míry zaujme TOP 09. Vladimír KROC, moderátor -------------------To byla politoloţka Anna Matušková. A komentátor Radioţurnálu Petr Nováček. Oběma děkuji, na shledanou. Petr NOVÁČEK, komentátor Radioţurnálu -------------------Plné znění zpráv


Na shledanou. Anna MATUŠKOVÁ, politoloţka, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

„Duch Berlína“ v kontextu jaderné politiky USA 9.8.2013

ustavmezinarodnichvztahu.cz Michal Smetana_

str. 00

_

Je to jiţ více neţ čtyři roky od chvíle, kdy americký prezident Barack Obama přednesl na praţském Hradčanském náměstí projev, ve kterém zdůraznil nutnost zabránit dalšímu šíření jaderných zbraní a explicitně podpořil myšlenku úplného jaderného odzbrojení. Tato dvě úzce propojená témata následně zaujala významné postavení v zahraniční politice Spojených států. To se odrazilo v celé řadě kroků Obamovy vlády na mezinárodní úrovni, včetně podpisu nové bilaterální smlouvy „New START― s Ruskem omezující strategické arzenály obou velmocí. K tomu skutečně došlo při Obamově červnové návštěvě Německa, kde v projevu u Braniborské brány v Berlíně opětovně vyjádřil nutnost dosáhnout v dlouhodobém horizontu světa bez jaderných zbraní. Zmínil při tom své dosavadní úspěchy při redukci počtu jaderných zbraní, sníţení jejich role v rámci americké bezpečnostní strategie a posílení snah o zastavení jejich dalšího šíření. Je nesporné, ţe v těchto oblastech k určitým nezanedbatelným pokrokům během Obamova prvního volebního období došlo, ačkoliv v kontextu původních očekávání a deklarovaných ambiciózních plánů jsou dosavadní výsledky spíše rozpačité. Pro účely tohoto článku je však spíše zajímavé to, co bylo v daném projevu zmíněno mezi prioritami jaderné politiky pro zbylý čas Baracka Obamy v úřadu prezidenta Spojených států. Konkrétní cíle, které budou na následujících řádcích kriticky reflektovány mimo jiné i v kontextu hlavních strategických dokumentů Obamovy administrativy, je moţné rozdělit do tří kategorií: I. Sníţit počet rozmístěných jaderných zbraní se strategickým dosahem aţ o jednu třetinu. Záměr je přitom domluvit se na společném postupu s Ruskem s cílem ukončit na obou stranách „studenoválečný přístup― k jaderné problematice. II. Pokusit se ve shodě se spojenci v NATO o významné sníţení amerických a ruských taktických zbraní v Evropě. III. Pokračovat v opatřeních, jejichţ hlavním cílem je zabránit dalšímu šíření jaderných zbraní mezi státní a nestátní aktéry. Mezi konkrétní kroky patří vytvoření nového mezinárodního rámce pro mírové vyuţití jaderné energie, zabránění dalším proliferačním aktivitám Íránu a Severní Koreje, uspořádání další konference o globálním zabezpečení jaderných materiálů v roce 2016, získání podpory na domácí scéně pro ratifikaci smlouvy o úplném zákazu jaderných testů a zahájení vyjednávání úmluvy, která ukončí jakoukoliv další produkci štěpných materiálů pro jaderné zbraně. Jakou roli hraje "duch Berlína" zkoumá v článku pro Mezinárodní politiku Michal Smetana. Fotka přibliţuje amerického prezidenta Baracka Obamu a jeho tehdejšího ruského protějška Dmitrije Medveděva při podpisu odzbrojovací smlouvy v Praze. (foto: Wikimedia Commons) Strategický arzenál Navrhovaná třetinová redukce je vztaţena k horní hranici vyjednané v rámci smlouvy New START s Moskvou, která nakazuje smluvním stranám sníţit během sedmi let počet rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550 kusů. Jednalo by se tedy o dosaţení čísla v rozmezí 1000—1100 zbraní. Bylo by však chybou domnívat se, ţe by se tímto postupem dosáhlo třetinové redukce jaderného arzenálu Spojených států, jak zcela zavádějícím způsobem uváděla řada tuzemských i zahraničních médií. Jak dosavadní bilaterální smlouvy s Ruskou federací včetně New START, tak předkládaný návrh v berlínském projevu se zabývají pouze počtem tzv. rozmístěných (deployed) strategických sil, které představují jaderné hlavice a bomby přiřazené k jednotlivým strategickým nosičům (balistickým raketám a strategickým bombardérům) a připravené k bezprostřednímu pouţití. Plné znění zpráv


Kromě nich však americký jaderný arzenál obsahuje aţ několik tisíc dalších strategických jaderných zbraní v záloze, které není moţné po technické stránce pouţít okamţitě, a slouţí tak především jako určitá pojistka pro případ technických problémů s rozmístěnými zbraněmi či náhlé změny v mezinárodněbezpečnostním prostředí, která by vyţadovala dodatečné přidání jaderných hlavic na existující nosiče. Na rozdíl od rozmístěných jaderných zbraní není tato část jaderného arzenálu dosud kvantitativně omezena ţádnou formou bilaterálních či multilaterálních závazků. Celkový počet plně funkčních hlavic a bomb v americkém jaderném arzenálu je tak nyní odhadován na přibliţně 4650. Ačkoliv Obamova administrativa v minulém volebním období opakovaně zmínila záměr pokusit se uzavřít dohodu zahrnující redukci celkových jaderných arzenálů, v berlínském projevu ani v posledních strategických dokumentech na dané téma se jiţ tento plán neobjevuje. Vzhledem k Obamově ambiciózní odzbrojovací agendě je navrhovaný rozsah 1000—1100 pro rozmístěné jaderné zbraně moţné vnímat jako relativně umírněnou střední cestu. Ještě v loňském roce byla v rámci administrativy debatována moţnost sníţení aţ na 500 rozmístěných zbraní. Ve shodě s hojně diskutovaným návrhem vypracovaným mimo jiné i bývalým velitelem STRATCOM (United States Strategic Command) generálem Catwrightem a současným ministrem obrany Hagelem by se tak jednalo o kompletní přeorientování americké jaderné strategie na „minimální odstrašování― (minimal deterrence), coţ představuje zachování pouze toho nejniţšího mnoţství zbraní, které umoţní za jakýchkoliv okolností opětovat jaderný útok nepřítele (k této strategii přistoupila například Čína). Pro tuto variantu se podle některých zdrojů vyslovili například viceprezident Biden či zástupci ministerstva zahraničí; nakonec však převáţil názor sboru náčelníků štábů a dalších zástupců armády poţadující skromnější redukce a zachování schopnosti flexibilnějšího pouţití jaderných zbraní proti velkému počtu vojenských cílů na straně protivníka. Daný návrh na další omezení rozmístěné části strategického arzenálu je obsaţen i v nové instrukci prezidenta pro pouţití jaderných zbraní, která je součástí zdlouhavého byrokratického procesu, na jehoţ konci dojde k úpravě plánu pro vedení strategických operací v době války (dříve známý jako SIOP, nyní OPLAN s číslem 8010-12). Otázkou ovšem zůstává, jakým způsobem zde bude dosaţeno součinnosti s Moskvou. Ačkoliv někteří členové Obamovy administrativy v minulosti naznačili, ţe se nabízí i moţnost jednostranných kroků v oblasti dalšího omezení strategických zbraní, jedná se v tomto případě o velmi nepravděpodobnou variantu, kterou v posledních měsících jednoznačně odmítl americký ministr obrany. Na více implicitní úrovni je v rozporu i s principy obsaţenými ve většině strategických dokumentů Obamovy vlády. I v berlínském projevu byl zmíněn záměr společného postupu s Ruskem; pohled na americkou domácí politickou scénu však ukazuje, ţe pro získání dvoutřetinové většiny v americkém senátu, která je potřeba pro ratifikaci nové smlouvy s Moskvou či právně závazného dodatku k New START, by administrativa musela získat alespoň částečnou podporu republikánské opozice. Ta však nyní téměř jednohlasně další omezování amerického jaderného arzenálu striktně odmítá. Jako pravděpodobná varianta se tak jeví vyjednání neformální dohody mezi oběma zeměmi, na základě které dojde k recipročním redukcím v rámci jiţ ratifikované smlouvy. K takovému postupu existuje i určitý precedent – v první polovině 90. let bylo v důsledku obdobně koncipovaných „prezidentských jaderných iniciativ― vyřazeno z aktivního provozu tisíce jaderných zbraní. Prvotní reakce Moskvy na Obamův berlínský návrh jsou však v kaţdém případě zatím poměrně chladné. V kontextu dalších jednání o omezování strategických arzenálů ruská strana dlouhodobě opakuje, ţe nepřikročí ke krokům nad rámec New START bez vyřešení svých obav týkajících se americké protiraketové obrany. Redukce pak navíc podmiňuje zapojením ostatních států disponujících jadernými zbraněmi. Zářijové setkání prezidentů obou velmocí, které se mimo jiné mělo zabývat právě otázkou kontroly jaderných zbraní, bylo v souvislosti s udělením dočasného azylu Edwardu Snowdenovi tento měsíc zrušeno americkou stranou. Taktické jaderné zbraně v Evropě Dalším záměrem vyjádřeným v berlínském projevu je pokusit se ve spolupráci se spojenci v Severoatlantické alianci o významné sníţení amerických a ruských taktických jaderných zbraní v Evropě. Jedná se o druh jaderných zbraní, které mají obecně niţší výbušnou sílu a nejsou dopravovány k cíli pomocí strategických nosičů. Z toho vyplývá i jejich kratší dosah a předpokládaná pouţitelnost pouze v teritoriálně omezené oblasti. Počet těchto zbraní doposud ţádná smlouva mezi Washingtonem a Moskvou neupravovala; ačkoliv jejich staţení bylo na straně Spojených států mnohokrát diskutováno, dodnes se nachází přibliţně 200 amerických taktických jaderných zbraní na základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemí a Turecku. Klíčovým slovním spojením v daném návrhu je: ve spolupráci se spojenci v NATO. Z čistě vojenského pohledu nemají taktické jaderné zbraně v Evropě větší význam, dle dostupných informací nejsou ani součástí ţádných válečných plánů a jejich odstrašovací funkce je snadno nahraditelná americkým strategickým arzenálem (tak jak je tomu například v oblasti východní Asie, odkud jiţ byly veškeré americké jaderné zbraně odstraněny). Jejich Plné znění zpráv


rozmístění na základnách evropských spojenců je jiţ nyní obhajováno téměř exkluzivně (geo)politickými argumenty v kontextu soudrţnosti Aliance. Slouţí tak jako určitý symbol amerického závazku bránit Evropu všemi dostupnými prostředky; „ujištění― (assurance) amerických spojenců o vůli Spojených států bránit je proti potenciálním nepřátelům bývá pravidelně vyzdvihováno jako jeden z hlavních strategických úkolů pro americký jaderný arzenál. I Obamova administrativa tak spojuje otázku dalšího stahování amerických taktických jaderných zbraní z Evropy s rozhodnutím Severoatlantické aliance. Výsledkem jednání o Strategickém konceptu NATO a loňské Deterrence and Defence Posture Review bylo jasné odmítnutí jednostranných redukcí a alespoň prozatím zachování současného stavu; význam těchto zbraní je pak tradičně zdůrazňován především „novými― členy NATO ve střední a východní Evropě. Dá se předpokládat, ţe nalezení kompromisní shody v této otázce s Ruskem i v rámci Aliance bude během na dlouhou trať a ani výše zmíněná nová instrukce prezidenta pro pouţití jaderných zbraní s těmito redukcemi nepočítá. Současně s tím přistupují Spojené státy k nákladné modernizaci, včetně vylepšení taktické varianty jaderné bomby B-61 a jejího plánovaného umístění na „neviditelné― letouny F-35. Spolu s plány na komplexní modernizaci všech tří částí „jaderné triády― – strategických bombardérů, mezikontinentálních balistických střel odpalovaných ze země a z ponorek – se jedná o nejrozsáhlejší program na kvalitativní vylepšení amerického jaderného arzenálu od vlády Ronalda Reagana, coţ do značné míry problematizuje Obamův slib sníţit roli jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států. Nešíření jaderných zbraní Šíření jaderných zbraní mezi státní (Severní Korea, Írán,…) a nestátní aktéry (především teroristické skupiny) tradičně zahrnují všechny postudenoválečné administrativy mezi hlavní bezpečnostní hrozby. V Obamově berlínském projevu zaznělo několik plánovaných protiopatření. Pro zasvěceného pozorovatele Obamovy jaderné politiky nebude ţádné z nich novinkou – všechna se jiţ objevila buď v jeho předchozím praţském projevu, nebo v dokumentu Nuclear Posture Review z roku 2010. Velkým tématem je jiţ od 90. let ratifikace smlouvy o úplném zákazu jaderných testů (Comprehensive NuclearTest-Ban Treaty; CTBT). Po dlouhém vyjednávání byla tato smlouva podepsána prezidentem Clintonem v roce 1996 a měla vejít v platnost ve chvíli, kdy ji ratifikuje 44 států disponujících v té době jadernými reaktory. V říjnu 1999 však americký senát ovládaný republikány odmítl CTBT ratifikovat kvůli obavám o negativní dopad na americké jaderné odstrašování a údajně nedostatečným verifikačním mechanismům. Spojené státy jiţ po více neţ dvacet let neprovedly jediný jaderný test a stále tak dodrţují své vlastní moratorium; daná smlouva však do dnešního dne nemá právní závaznost pro ţádného z jejích signatářů a mnohé státy (mimo jiné například Čína) odmítají přistoupit k ratifikaci, dokud tak neučiní právě americký senát. To se za současné vnitropolitické konstelace zdá být nadále velmi nepravděpodobné. I někteří demokratičtí senátoři dnes připouštějí, ţe získání podpory pro CTBT bude dlouhodobou záleţitostí a přinejmenším do příštího roku by z taktických důvodů ani nemělo být tématem pro jednání v Kongresu. Další zmíněná mezinárodní smlouva se zabývá zákazem výroby štěpných materiálů pro vojenské účely (Fissile Material Cut-off Treaty). Ačkoliv by našla na domácí půdě výrazně větší podporu, její schválení v rámci ţenevské Konference o odzbrojení však zůstává více neţ padesát let od prvního navrţení stále zablokováno především kvůli opozici ze strany Pákistánu. Ani letos to nevypadá, ţe by se mezinárodní společenství bylo schopno z této slepé uličky dostat. Potenciálně je tak na místě hledání alternativního způsobu vyjednávání dané smlouvy. Zapojení Islámábádu je přitom klíčové – stěţí se dá předpokládat, ţe by se bez jeho účasti do systému zapojila Indie, a potaţmo pak Čína a další státy disponující jaderným arzenálem. V posledních letech je moţné pozitivně hodnotit přínos Obamovy administrativy v otázce zabezpečení existujících zásob štěpných materiálů, prováděné především s ohledem na jejich moţné zneuţití teroristickými skupinami. V rámci této iniciativy byly odvezeny zbývající zásoby vysoce obohaceného uranu (mimo jiné i z České republiky). V dubnu 2010 hostily Spojené státy úspěšný Summit o jaderné bezpečnosti, kterého se zúčastnily více neţ čtyři desítky států. Druhé podobné setkání v Soulu o dva roky později však jiţ postrádalo obdobný náboj a ambiciózní agendu do budoucna – fakticky se jednalo nakonec o pouhé hodnocení dosavadních úspěchů jednotlivých států. Zůstává otázkou, zda se v obdobném duchu ponesou i následující summity v Nizozemí (2014) a Spojených státech (2016). Obama ve svém projevu rovněţ zopakoval myšlenku vytvoření nového mezinárodní rámce pro mírové vyuţití jaderné energie, který momentálně vychází především z ujednání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty; NPT) z roku 1968. Jako jednu z moţností jiţ v minulosti Obama zmiňoval rozšíření systému palivových bank, které by přímo poskytovaly zájemcům obohacené jaderné palivo do elektráren. I zde Plné znění zpráv


je hlavním motivem obava z dalšího šíření jaderných zbraní mezi státy, která vychází z toho, ţe infrastruktura a postupy potřebné pro obohacování uranu za účelem získávání elektrické energie z jaderných reakcí mohou potenciálně slouţit i pro zpracování štěpných materiálů pro vojenské účely. V tomto kontextu bývá nejčastěji zmiňován právě Írán, jehoţ aktivity týkající se potenciálního vývoje vlastních jaderných zbraní dosud diplomacie ani ekonomické sankce nebyly schopny uspokojivě vyřešit. Obamou zmiňovaná Severní Korea, která reţim NPT opustila před deseti lety, jiţ skromným jaderným arzenálem disponuje, jakkoliv má doposud velmi omezené technické prostředky jeho bojového pouţití. Snaha zvrátit tento trend a přesvědčit Pchjongjang k jadernému odzbrojení bez pouţití vojenské síly je bezesporu jedním z cílu Obamovy vlády, avšak šance na výraznější pokrok během zbylého volebního období je ještě výrazně menší neţ nalezení shody s Teheránem. Závěr Souhrnné hodnocení cílů obsaţených v Obamově berlínském projevu nemůţe vyznít jinak neţ rozpačitě. Pro jeho konzervativní odpůrce se jedná o další důkaz toho, ţe prezident hazarduje s národní bezpečností, kdyţ ve značně volatilním mezinárodním prostředí cíleně sniţuje schopnost Spojených států efektivně odstrašovat své protivníky. Velkého potlesku se však nedočká ani ze strany liberálních zastánců kontroly zbrojení a jaderného odzbrojení – v kontextu ambiciózní odzbrojovací agendy, která zazněla během jeho prvního volebního období, se jedná o poměrně skromné plány, které jsou navíc vyváţeny masivními investicemi do modernizace strategického arzenálu a jaderné infrastruktury. Je navíc zřejmé, ţe ani v této podobě nemá do konce Obamova působení v úřadu prezidenta Spojených států většina formulovaných cílů velkou šanci na úspěch – k celé řadě z nich se staví silně negativně jak republikánská opozice, jejíţ hlasy jsou potřeba k ratifikaci jakékoliv mezinárodní smlouvy, tak potenciální zahraniční partneři (ať uţ Ruská federace či Pákistán), jejichţ součinnost je pro úspěšnou realizaci daných plánů klíčová. Bylo by překvapením, pokud by se skutečně Obamově administrativě podařilo do konce volebního období najít cestu, jak splnit alespoň větší část hlavních cílů vymezených v berlínském projevu. Zásadnější změny jaderné politiky Spojených států však spíše čekají na jeho budoucí nástupce v úřadu. O autorovi: PhDr. Michal Smetana, vystudoval magisterský obor bezpečnostní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde v současné době pokračuje v doktorském studijním programu mezinárodních vztahů. Ve výzkumné činnosti se zaměřuje zejména na problematiku jaderných zbraní, odstrašování, protiraketové obrany, šíření ZHN a na další témata blízká strategickým studiím. Pouţité zdroje a dokumety Cartwright, J. et al. (2012). Global Zero U.S. Nuclear Policy Commission Report: Modernizing U.S. Nuclear Strategy, Force Structure and Posture. Global Zero. http://www.globalzero.org/files/gz_us_nuclear_policy_commission_report.pdf NATO (2010). Strategic Concept For the Defence and Security of The Members of the North Atlantic Treaty Organisation. http://www.nato.int/lisbon2010/strategic-concept-2010-eng.pdf. NATO (2010). Lisbon Summit Declaration. http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_68828.htm?mode=pressrelease. NATO (2012). Deterrence and Defence Posture Review. http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_87597.htm?mode=pressrelease. Durkalec, J. (2012). NATO Defence and Deterrence Posture: Central and Eastern European Perspectives. Warszaw: Polski Instytut Spraw Międzynarodowych. http://www.pism.pl/files/?id_plik=10448 Kristensen, H. M. (2013) Status of World Nuclear Forces, 07/2013. Federation of American Scientists. http://www.fas.org/programs/ssp/nukes/nuclearweapons/nukestatus.html Kristensen, H. M. (2007). US Strategic War Planning After 9/11. Nonproliferation Review, 14(2), 373-390. Kristensen, H. M. (2013). New Nuclear Weapons Employment Guidance Puts Obama‘s Fingerprint on Nuclear Weapons Policy and Strategy. Federation of American Scientists. http://blogs.fas.org/security/2013/06/nukeguidance/ Kristensen, H. M., Norris, R. S., & Oelrich, I. (2009). From Counterforce to Minimal Deterrence: A New Nuclear Policy on the Path Toward Eliminating Nuclear Weapons. Washington D.C. & New York: Federation of American Scientists & Natural Resources Defense Council. McDonough, D. S. (2006). Nuclear Superiority: The „New Triad? and the Evolution of Nuclear Strategy. London: International Institute for Strategic Studies. Nichols, T., Stuart, D., & McCausland, J. D. (eds.) (2012). Tactical Nuclear Weapons and NATO. Carlisle: Strategic Studies Institute. Norris, R. S., & Kristensen, H. M. (2011). US tactical nuclear weapons in Europe, 2011. Bulletin of the Atomic Scientists, 67(1), 64-73. Plné znění zpráv


Obama, B. (2009). Remarks by President Barack Obama, Hradcany Square, Prague, Czech Republic. Washington, D.C.: The White House Office of the Press Secretary. http://www.whitehouse.gov/the_press_office/Remarks-By-President-Barack-Obama-In-Prague-As-Delivered. Obama, Barack (2010). Statement by President Barack Obama on the Release of Nuclear Posture Review. Washington D.C.: The White House, Office of the Press Secretary. http://www.whitehouse.gov/the-pressoffice/statement-president-barack-obama-release-nuclear-posture-review. Obama, B. (2013). Remarks by President Obama at the Brandenburg Gate, Berlin, Germany. Washington D.C.: The White House Office of the Press Secretary. http://www.whitehouse.gov/the-pressoffice/2013/06/19/remarks-president-obama-brandenburg-gate-berlin-germany. Smetana, M. (2011). Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. (Rigorózní práce), Praha: Univerzita Karlova. Smetana, M. (2013). Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století. Mezinárodní vztahy, 49(1), 27-49. Smetana, M. (2013). The Development of U.S. Nuclear Force and Infrastructure in the 21st Century: Trends and Implications. Paper presented at the Center for Strategic and International Studies PONI Spring Conference 2013, AFB Hill, Utah, United States. https://csis.org/images/stories/poni/130514_The_Development_of_US_Nuclear_Force_and_Infrastructure_Smet ana.pdf Smith, R. J. (2013). Obama Administration Embraces Major New Nuclear Weapons Cut. The Center for Public Integrity. http://www.publicintegrity.org/2013/02/08/12156/obama-administration-embraces-major-new-nuclearweapons-cut. Somerville, A., Kearns, I., & Chalmers, M. (2012). Poland, NATO and Non-Strategic Nuclear Weapons in Europe. London: Royal United Services Institute for Defence and Security Studies. The White House - Office of the Press Secretary (2013). Fact Sheet: Nuclear Weapons Employment Strategy of the United States. http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2013/06/19/fact-sheet-nuclear-weaponsemployment-strategy-united-states. U.S. Department of Defense (2010). Increasing Transparency in the U.S. Nuclear Weapons Stockpile. http://www.defense.gov/npr/docs/10-05-03_fact_sheet_us_nuclear_transparency__final_w_date.pdf U.S. Department of Defense (2010). Nuclear Posture Review Report. http://www.defense.gov/npr/docs/2010%20nuclear%20posture%20review%20report.pdf. U.S. Department of Defense (2010). Quadrennial Defense Review Report. http://www.defense.gov/qdr/images/QDR_as_of_12Feb10_1000.pdf. U.S. Department of Defense (2012). Report on the Strategic Nuclear Forces of the Russian Federation Pursuant to Section 1240 of the National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2012 (U). http://www.fas.org/programs/ssp/nukes/nuclearweapons/DOD2012_RussianNukes.pdf. U.S. Department of Defense (2012). Sustaining US Global Leadership: Priorities for 21st Century Defense. http://www.defense.gov/news/Defense_Strategic_Guidance.pdf. U.S. Department of Defense (2013). Report on Nuclear Employment Strategy of the United States Specified in Section 491 of 10 U.S.C. (2013). http://www.defense.gov/pubs/ReporttoCongressonUSNuclearEmploymentStrategy_Section491.pdf. U.S. Department of State (2010): Treaty Between the United States of America and the Russian Federation on Measures for the further Reduction and Limitation of Strategic Offensive Arms. http://www.state.gov/documents/organization/140035.pdf. U.S. Senate - Commitee of Armed Forces (2013). Transcript of a Confirmation Hearing on the Expected Nomination of Honorable Charles T. Hagel to be Secretary of Defense, Thursday January 31, 2013. http://www.armed-services.senate.gov/Transcripts/2013/01%20January/13-01%20-%201-31-13.pdf.

URL| http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/duch-berlina-v-kontextu-jaderne-politiky-usa _

Hledá se kancelář budoucnosti 8.8.2013

novinky.cz str. 00 kil_

Kariéra_



Organizace kancelářského ţivota se v posledních letech výrazně mění. Generace zaměstnanců byly zvyklé chodit kaţdý den do stejné kanceláře a pracovat u téhoţ stolu. Rozvoj digitálních technologií však tyto zvyklosti narušil. Spoustu pracovních činností můţeme díky rychlému internetovému připojení vykonávat nejen v kanceláři, ale i na mnoha jiných místech, digitální technologie umoţňují kvalitní kontakty na dálku bez toho, ţe by se lidé osobně sešli a potřásli si rukou. Jaké jsou v této oblasti vývojové trendy a jaké moţnosti firmy vidí jako perspektivní?Efektivní organizace kanceláří „Tyto otázky jsou velice aktuální, a to především v souvislosti s problematikou interní komunikace. Proto jsme se rozhodli věnovat jim minikonferenci a zaměřit se na efektivní organizaci kanceláří a na práci na dálku z různých hledisek,― říká Tomáš Poucha z Institutu interní komunikace (IIK). Minikonference „Hledejte s námi kancelář budoucnosti― se uskuteční 29. srpna 2013 v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a jejími dalšími spolupořadateli jsou firma Siemens, HRM, m-journal a Univerzita Karlova.Přehled o nových technologiích Program je podle Pouchy sestaven tak, aby se účastníci dověděli nové informace o perspektivách organizace práce v kanceláři a mohli si porovnat, kdy je výhodnější kamenná kancelář a kdy spíše home office, aby získali přehled o technologiích, které práci na dálku umoţňují, o trendech, jeţ tuto oblast určují, i o rizicích, která tu hrozí. „Všechna témata budou nahlíţena z pohledu interní komunikace, která je s organizací práce ve firmě v mnoha ohledech těsně propojená,― zdůrazňuje Tomáš Poucha.

URL| http://www.novinky.cz/kariera/309920-hleda-se-kancelar-budoucnosti.html _

Hledá se kancelář budoucnosti 7.8.2013

Právo

str. 09 _

Profese_

Organizace kancelářského ţivota se v posledních letech výrazně mění. Generace zaměstnanců byly zvyklé chodit kaţdý den do stejné kanceláře a pracovat u téhoţ stolu. Rozvoj digitálních technologií však tyto zvyklosti narušil. Spoustu pracovních činností můţeme díky rychlému internetovému připojení vykonávat nejen v kanceláři, ale i na mnoha jiných místech, digitální technologie umoţňují kvalitní kontakty na dálku bez toho, ţe by se lidé osobně sešli a potřásli si rukou. Jaké jsou v této oblasti vývojové trendy a jaké moţnosti firmy vidí jako perspektivní? „Tyto otázky jsou velice aktuální, a to především v souvislosti s problematikou interní komunikace. Proto jsme se rozhodli věnovat jim minikonferenci a zaměřit se na efektivní organizaci kanceláří a na práci na dálku z různých hledisek,― říká Tomáš Poucha z Institutu interní komunikace (IIK). Minikonference „Hledejte s námi kancelář budoucnosti― se uskuteční 29. srpna 2013 v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a jejími dalšími spolupořadateli jsou firma Siemens, HRM, m-journal a Univerzita Karlova. Program je podle Pouchy sestaven tak, aby se účastníci dověděli nové informace o perspektivách organizace práce v kanceláři a mohli si porovnat, kdy je výhodnější kamenná kancelář a kdy spíše home office, aby získali přehled o technologiích, které práci na dálku umoţňují, o trendech, jeţ tuto oblast určují, i o rizicích, která tu hrozí. „Všechna témata budou nahlíţena z pohledu interní komunikace, která je s organizací práce ve firmě v mnoha ohledech těsně propojená,― zdůrazňuje Poucha. Foto popis| Rozvoj digitálních technologií narušil staré zvyklosti. Foto autor| Foto Profimedia.cz _ Plné znění zpráv


Rath má smůlu, hlasování o důvěře vymáhat nemůţe 7.8.2013

tyden.cz str. 00 - kls - , - pcl -_

Domácí_

Letní měsíce bývají obvykle na události méně bohaté a panuje tzv. okurková sezóna. To se o letošním létě rozhodně říci nedá. V jeden den se navíc sešly dvě ostře sledované akce: jednání o důvěře Rusnokova kabinetu a soud s Davidem Rathem. Letní měsíce bývají obvykle na události méně bohaté a panuje tzv. okurková sezóna. To se o letošním létě rozhodně říci nedá. V jeden den se navíc sešly dvě ostře sledované akce: jednání o důvěře Rusnokova kabinetu a soud s Davidem Rathem. Uţ skoro rok a půl tráví David Rath za zdmi vazební věznice. Poslaneckého mandátu se ale přesto vzdát ani jednou nehodlal. Stejně jako aktivně pracuje na textech zákonů, jeho právo hlasovat s ostatními poslanci mu zůstává. To má ale drobný háček, zákonodárce by totiţ musel být přítomen ve sněmovně. A k tomu potřebuje povolení soudu. Pokud by se David Rath takového hlasování, kde je kaţdá ruka důleţitá, doţadoval například zpětně, výsledek přesto platný bude. Rath má totiţ omluvenku. Zpětné vymáhání práva hlasovat moţné tak docela není ani v případě, ţe by byl poslanec nakonec viny zproštěn. "Je z kaţdého hlasování vlastně omluven z důvodu své vazby. Má tam vlastně takovou permanentní omluvenku, která ho omlouvá z toho, ţe tam nemůţe být. Jakmile je omluven, hlasování mohou probíhat i bez jeho přítomnosti a tím pádem nemůţe zpětně něco takového vyţadovat," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamil Švec. Jako Sládek Neúčast Davida Ratha na hlasování o důvěře Rusnokově vládě by tak problémy způsobit neměla. Myslí si i ústavní právník Václav Pavlíček. "Podobné diskuse byly uţ okolo volby prezidenta Havla, kdyţ byl ve vazbě tehdejší předseda republikánů Miroslav Sládek," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Ţádné důsledky to však podle něj nemělo. "Nezměnilo to nic na legitimitě volby prezidenta," připomněl Pavlíček. Ačkoli David Rath ţádá o takové povolení soud poměrně často, dnes si mohl o účasti ve sněmovně nechat jen zdát. "Protoţe zároveň probíhá jednání soudu, těţko můţe být na dvou místech zároveň. Z dnešního pohledu to není úplně relevantní, respektive si nedokáţu představit, ţe by řekl, ţe si musí na chvíli odskočit a pak bude pokračovat soud. To je hloupost," řekl Švec. V případě, ţe by byl Rath odsouzen pouze k podmíněnému trestu odnětí svobody nebo byl stíhán na svobodě, nebyla by účast při hlasování ţádný problém. "Jakoţto volený zástupce lidu mandát má a můţe hlasovat," vysvětluje politolog Švec. Naopak Rathův sněmovní "exkolega" Roman Pekárek za ODS nemá ani takovou moţnost si o moţnost účasti ve sněmovně poţádat. Soud ho totiţ poslal za mříţe pravomocně. Naposledy ţádal bývalý středočeský hejtman příslušný soud o povolení k účasti na sněmovní schůzi začátkem června, kdy se mělo rozhodnout o předčasných volbách. Zatím jeho ţádosti vyslyšeny nebyly a Rathovi advokáti si na rozhodnutí soudu proto často stěţují.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/rath-ma-smulu-hlasovani-o-duvere-vymahat-nemuze_278817.html _

Protest proti Rusnokově vládě ohrozil zásah Facebooku, šlo o úmysl? 6.8.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Michal Kalina_



Sdruţení Inventura demokracie mělo od pondělí zablokovaný účet na Facebooku. Stalo se to právě v době, kdy přes sociální síť svolávalo úterní Protest proti Zemanově vládě. Lídr sdruţení Tomáš Kopečný se domnívá, ţe nemuselo jít o náhodu. Protest proti vládě Jiřího Rusnoka pořádaný sdruţením Inventura demokracie přišel o část účastníků kvůli pondělnímu zablokování profilu na sociální síti Facebook. Podle neformálního lídra sdruţení Tomáše Kopečného za tím mohl být i úmysl. Správcům sítě zřejmě přišlo v krátkém čase větší mnoţství stíţností na závadný obsah stránky, a tím zmizela i pozvánka na úterní demonstraci, která začala v 19:00 na praţském Klárově a jíţ se zúčastnilo asi 150 lidí. "Česká republika proţívá politicky turbulentní dobu. Máme úřednickou vládu, jeţ stále nemá potvrzenou důvěru v demokraticky zvolené Poslanecké sněmovně, a přesto činí dalekosáhlá a významná rozhodnutí, ke kterým v současné době nemá mandát a která významně ovlivňují fungování řady institucí i politické a společenské klima v ČR," uvedli zástupci iniciativy v pozvánce. Rusnok potřebuje hlasy ČSSD, výrokem o hvězdné pěchotě ale pobouřil i Chovance - čtěte ZDE Kolik stojí zemětřesení na ministerstvech? Odvolání náměstků vyjde na statisíce - čtěte ZDE Programové prohlášení vlády neřeší korupci. U dočasné vlády to nevadí, míní experti - čtěte ZDE Pořadatelé sice po zablokování svého profilu zaloţili nový, kvůli zásahu přesto přišli o přibliţně 650 potvrzených účastníků. V úterý jiţ ale správci sítě stránku znovu obnovili. "Vzhledem k povaze akce a prudce rostoucímu počtu účastníků je moţné, ţe to bylo někým koordinované," myslí si Kopečný. "Ani hlas vládě loutek!" Proti Rusnokově vládě demonstrovalo asi 150 lidí další > poslední >> Vpředvečer hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka se pod Praţským hradem sešlo na 150 lidí.

Celkem nalezeno: 1. Zobrazuji: 1 - 1. Student Fakulty sociálních věd UK připomněl, ţe do podobné situace se dostal také brněnský aktivista Matěj Hollan, jemuţ zase pozastavili správci facebookový účet těsně před prezidentskými volbami. Na svém profilu se přitom vyjadřoval proti volbě Miloše Zemana a Jana Fischera. O vysvětlení, proč k zablokování profilu došlo, poţádal IHNED.cz i tiskové oddělení Facebooku, to ale nereagovalo. Vládu loutek nechceme Akce se nakonec zúčastnilo asi 150 lidí s transparenty jako "Ani jeden hlas vládě loutek" nebo "Miloši, rozpusť to a vládni nám". "Sněmovna by měla zítra dát prezidentovi najevo, kde jsou jeho hranice," řekla ve svém projevu Kristýna Opletalová z Inventury demokracie s tím, ţe způsob, jakým byla vláda jmenována, je podobným zneuţitím moci, jaké prezident předvedl například při jmenování profesorů nebo velvyslanců.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-60380800-facebook-vlada-protest-rusnok _ Plné znění zpráv


Z Kuby si s sebou odnesl veselou povahu a lásku ke své kultuře 6.8.2013

Prachatický deník _

str. 03

Prachaticko_

ŠTAFETA PRACHATICKÉHO DENÍKU V dnešní rubrice Deníku se znát odpovědi na své otázky Andrea Procházková. Prachatice – Kaţdý týden se setkáte se zajímavými lidmi z Prachaticka, kteří hledají odpovědi na otázky a vybrali si, kdo jim na ně odpoví. Dnes odpovídá Fidel Torres Hernandes, Kubánec ţijící v Prachaticích. * Jste Kubánec ţijící v Prachaticích. Jak a kdy jste se do České republiky dostal? V Prachaticích ţiji od roku 1988, ale můj skutečný ţivot v tehdejší ČSSR začal v roce 1982, kdy jsem v rámci RVHP přijel do Brandýsa nad Labem jako student v oboru strojírenství. Absolvoval jsem 4 roky jako lisař ve studené a teplé lisovně. * Přinesl jste si s sebou nějaké kubánské kulturní tradice, které zde udrţujete? Jak se říká – jiný kraj, jiný mrav. Ohledně tradic je to těţká odpověď. Naše kultura je zaloţena na kořenech afrických přistěhovalců po likvidaci původního obyvatelstva, Indiánů, španělskými dobyvateli. S sebou jsem si sem přivezl vrozenou lásku ke své kultuře – hudba, tanec a veselou povahu, která je v Evropě, jak pozoruji, celkem vzácná. A dále lásku ke sportu a čistotě duševní i fyzické. Některé faktory jsou těţko stručně vysvětlitelné. * Porovnejte, prosím, v několika větách běţný ţivot na Kubě a v Čechách? Opravdu jen v několika větách mohu říci, ţe běţný ţivot na Kubě je starat se o rodinu, kaţdý víkend se scházet a pomáhat, bez ohledu na rodinou příslušnost. U nás je vše obsaţeno ve způsobu obţivy, kde převaţuje prvovýroba, coţ zde v Čechách naprosto neznáme, to znamená pěstování luštěnin a zeleniny, cukrové třtiny, kávy. A hlavně tabáku, nejlepšího na světě. Tím pádem proto máme jiné stravovací návyky, a řekl bych, ţe rozhodně zdravější neţ v Evropě. * Změnilo se ve vašem ţivotě něco s příchodem k nám? To jistě. Musel jsem se jako samouk učit český jazyk, bezmála jiţ 30 let se snaţím. Strava je dosti odlišná od té naší. U nás nejíme knedlíky nebo tmavý chléb, jen bílé pečivo jako ve Francii a Španělsku. Také způsob příprav omáček a jiných hlavních jídel je odlišný, kvůli jiným druhům koření. Chybí mi především moře a naše flóra a fauna, coţ je dáno podnebím. Musel jsem se hodně přizpůsobit, ale změna je ţivot a ţivot je cesta. *** Příště bude na otázky Fidel a Torrese Hernandeze odpovídat Hana Pěstová. Více na www.prachaticky.denik.cz. Ptá se: Andrea Procházková Narodila se 25. 7. 1989 v Písku, vystudovala gymnázium ve Vimperku, nyní studuje Konzervatoř v Č. Budějovicích, obor klavír, a Mediální studia na FSV UK v Praze, učí také na ZUŠ v Písku. Odpovídá: Fidel Torres Hernandes Narodil se 19. ledna 1961 na Kubě. Do Čech přijel v rámci RVHP. V Brandýse nad Labem vystudoval strojírenství a v Českém Krumlově se vyučil jako sanitář. Je trenérem bojového umění. Foto popis| Region| Jiţní Čechy Plné znění zpráv


_

Hrozí nám kybernetická válka? 5.8.2013

natoaktual.cz

str. 00 natoaktual.cz / Analýzy a komentáře_ natoaktual.cz_

V poslední době jsme svědky celé řady incidentů, kterým lze přiřadit jeden zásadní atribut – kybernetický rozměr. Ať uţ se jedná o celou plejádu špionáţních odhalení, za kterými stojí "nejspíše" Čína, či nedávná odhalení bývalého agenta americké NSA Edwarda Snowdena o špionáţních aktivitách USA, nebo o incidenty, jejichţ vojenský rozměr je téměř neoddiskutovatelný, jako byl útok virem Stuxnet na jaderné zařízení na obohacování uranu v Íránu. Útok na Estonsko v roce 2007, kdy po dobu vyřazení řady vládních serverů z provozu došlo k dosti zásadnímu znehybnění chodu státní správy, je z vojenského hlediska naopak velmi diskutovatelný. Nicméně jisté je, ţe drtivá většina budoucích mezinárodních incidentů, ať uţ vojenského, nebo špionáţního charakteru, bude mít do nějaké míry kybernetický rozměr. Je proto velmi aktuální zabývat se zhodnocením těchto útoků z hlediska mezinárodního práva. Tím se jiţ několik let intenzivně zabývá skupina světových expertů v čele s Michaelem N. Schmittem pod hlavičkou estonského kybernetického obranného centra excelence NATO CCD COE. Jejím nedávným výstupem je Tallinnský manuál aplikace mezinárodního práva na kybernetickou válku. Je nutné zdůraznit, ţe mezinárodní právo nijak nereguluje špionáţ, pouze případné dílčí důsledky vyplývající ze špionáţní mise. Z výše uvedených příkladů lze tak z hlediska mezinárodního práva zhodnocovat pouze vir Stuxnet nebo případ Estonska z roku 2007. Jedná se ale opravdu o příklady kybernetické války? V současné době se objevují vášnivé debaty ohledně moţnosti eskalace takovýchto de facto dílčích incidentů v neudrţitelný válečný konflikt. Je totiţ na místě zhodnotit, zda se jedná o kybernetickou válku, nebo např. jen o zanedbatelný incident s kybernetickým atributem. Velká většina autorů se dnes jiţ zdráhá mluvit o čistě kybernetickém konfliktu nebo kyber válce, a to především díky zkušenostem z posledních let v kontextu současného mezinárodního práva. Vezmeme-li jako příklad zmiňovaný útok na Estonsko v roce 2007, v reakci na něj nebyli spojenci v NATO ochotni uplatnit článek 5 Severoatlantické smlouvy, ve kterém se stanovuje, ţe útok na jakéhokoliv člena aliance je útokem na všechny. Z toho by pochopitelně měly plynout odpovídající důsledky. Bohuţel řada akademiků následně zhodnotila tento incident spíše jako digitální protest, neţ jako kybernetický konflikt. Dle všeho měli nejspíše pravdu. Nedošlo k ţádnému usmrcení, destrukci, újmě na zdraví nebo škodě na majetku, nejedná se tedy o pouţití síly, jak bude popsáno dále. Rozhodnutí neuplatnit článek 5 tak bylo tedy v kontextu své doby na místě. Estonsko však tvrdě protestovalo, jejich stát takový čin velmi váţně ohrozil. Jedná se o laxnost mezinárodního společenství nebo o hysterickou reakci šokované estonské vlády jak moc mohou banální DDoS útoky ohrozit chod státu? (DDoS útok přehlcuje kapacitu serveru a tím znemoţňuje jeho běţný chod, nástroje na realizaci DDoS nebo DoS útoků – distributed denial of service – lze volně zakoupit na internetu i jen za desítky dolarů.) Jedná se o pouţití síly a tedy o válečnou operaci? Dilemat je hned několik. Prvním z nich je fakt, ţe mezinárodní zvykové právo nechápe smazání nebo modifikaci dat, natoţ dočasné vyřazení serveru z provozu, jako fyzickou destrukci. K výkladu podobného incidentu neexistuje zatím ani mezinárodní smlouva ani precedentní rozhodnutí mezinárodního soudního tribunálu. V takovém případě je v podstatě moţné například vymazat (modifikovat) kritická data v energetické infrastruktuře státu, řekněme, z řídících systémů této energetické sítě, nebo lépe umístit takzvanou logickou bombu, která to udělá aţ za několik let, a vypnout tak v celé oblasti elektrický proud. Pokud není prokázán jednoznačný záměr, jen těţko se bude klasifikovat daná situace jako pouţití síly nebo hrozba silou ve smyslu článku 2(4) Charty OSN i přesto, ţe důsledky mohou být katastrofální. Pouţití síly, tak jak je zmiňováno v tomto článku, totiţ nemá ţádnou autoritativní definici: " Všichni členové se vystříhají ve svých Plné znění zpráv


mezinárodních stycích hrozby silou nebo pouţití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů. " Příklad s logickou bombou ţádné přímé důsledky nezpůsobuje, hrozba logické bomby je latentní a schopnost takto fungovat můţe mít kaţdé druhé síťové zařízení. Přesto si stát s podobně infikovanou infrastrukturou můţe nastalou situaci uvědomovat a cítit se váţně ohroţen. Jinak by se ovšem na incident nahlíţelo v případě, ţe by došlo k aktivaci logické bomby s přímými důsledky na fyzickou infrastrukturu v podobě fyzické destrukce (nikoli smazání dat). Musel by být dokázán původní záměr – fyzická destrukce – a je-li logická bomba součástí existujících elektronických zařízení jiţ při výrobě v důsledku chyby nebo prostě jen díky komplexnosti celého zařízení, coţ se děje, záměr lze jen těţko dokázat. Smazání a modifikace dat lze za pouţití síly povaţovat tehdy, je-li záměr i důsledek zcela jednoznačně v souvislosti. To princip logické bomby pochopitelně komplikuje. Můţeme si tak být jisti, ţe celý kyberprostor se bude v nejbliţší době jen plnit podobnými spícími hrozbami, které mohou do fyzického světa vyústit aţ v budoucnu, protoţe je lze za pouţití síly ve smyslu článku 2(4) Charty OSN povaţovat jen těţko. Druhé, velmi často zmiňované dilema, je skoro nulová moţnost přisoudit obdobné činy konkrétnímu státu. Lze totiţ jen těţko vystopovat konkrétního útočníka bez precizní spolupráce státu, na jehoţ teritoriu se útočník nachází. Tuto zkušenost má sama Česká republika po útocích na zpravodajské servery a telekomunikační operátory letos v březnu (ruský poskytovatel připojení k Internetu odmítl poskytnout detailní informace). Zároveň je těţké takový útok přisoudit konkrétnímu státu jako aktérovi, aby se dalo říci, ţe byl zmiňovaný článek Charty OSN porušen. Článek 2(4) se týká států, nikoli nestátních aktérů, jednotlivců. Pouţití síly v kyberprostoru, nebo lépe řečeno pouţití síly za pomoci kybernetických nástrojů, tedy kódu, de facto textu, je velmi komplikované dilema. Experti, kteří napsali zmiňovaný Tallinnský manuál, jej psali co nejkonzervativněji s ohledem na současné vnímání hrozeb vyplývajících z kybernetického prostoru. Došli k několika závěrům. Za prvé je nutné pro takové evidentní zhodnocení mít důkaz o usmrcení, destrukci, újmě na zdraví nebo škodě na majetku nebo konat tak, ţe je prokazatelná souvislost mezi konáním a takovými důsledky. Tyto důsledky jsou však opět ve fyzickém světě, ačkoliv jim předchází záměrná aplikace škodlivého kódu v kyberprostoru. Za druhé musí být zřejmá spojitost mezi těmito důsledky a kybernetickým incidentem, tedy zřetelný záměr. Za třetí musí takový incident dosáhnout odpovídajících "rozměrů a efektů," které jsou obdobné v konvenční vojenské operaci. Za čtvrté je nutné, aby takový incident byl přisouditelný konkrétnímu státu. Manuál tedy vůbec neřeší škodu, kterou můţe incident způsobit na datech, tedy přímo v kyberprostoru. Dokázat, ţe ztráta dat můţe mít dopad na fyzický svět a ţe to útočník udělal právě s tímto záměrem, je velmi komplikované, i kdyţ takový dopad obecně manuál připouští. Je neoddiskutovatelné, ţe vir Stuxnet fyzicky zlikvidoval na tisíc centrifug na obohacování uranu v jednom konkrétním jaderném zařízení a i přesto experti došli k závěru, ţe doposud ţádný incident nedosáhl takových rozměrů a efektů, aby byl hodnocen jako pouţití síly dle zmiňovaného článku 2(4) Charty OSN. Odborníci z celého světa se všeobecně shodli, ţe bez podpory velmi silného státu by se solitér k tak sofistikovanému útoku jen těţko dopracoval. Za útokem tedy skoro jistě stojí stát. Mimo jiné v kódu Stuxnetu je část Starého Zákona, jinými slovy – někdo se pod něj nepřímo podepsal. K pouţití síly v tomto případě tedy s jistotou došlo a o válečnou operaci se tak jednalo. Na celé řadě dnes jiţ velmi dobře známých incidentů je zřejmé, ţe státy pouţívají a budou aktivně pouţívat kybernetické prostředky k získávání výhod jeden proti druhému. Stuxnet tento trend dokládá přímo v kontextu případné války s kybernetickými atributy. Budoucí válka ale bude mít daleko menší dopad na fyzický svět, neţ jak jsme ji znali z hrůz poloviny 20. století, coţ nevylučuje, ţe případná eskalace nemůţe např. za pomocí časovaných logických bomb naši civilizaci dovézt k totálnímu armageddonu. Je naprosto zásadní, aby bylo mezinárodní právo odpovídajícím způsobem rozvinuto o kyberprostor samotný, neboť aplikace na konflikty s kybernetickým rozměrem jsou nedostačující a současně pro chod státu jsou digitálně uloţená data čím dál důleţitější. Chceme-li předejít mezinárodním nedorozuměním, coţ bylo vţdycky základním posláním mezinárodního práva, bude potřeba nejen jistá imaginace budoucích událostí, ale i zkušenost z jiţ doloţených kybernetických konfliktů a jejich zhodnocení. Delegace jednotlivých států mají nyní velkou šanci s tímto problémem postoupit na Plné znění zpráv


zasedání OBSE ve Vídni, kde se volně řečeno buduje základ mezinárodního reţimu v kyberprostoru. Je nutné kybernetické válce a její eskalaci do fyzického světa předejít a toho lze dosáhnout tím, ţe, kromě jiného, státy jasně vydefinují, nebo alespoň částečně popíšou, co je a co není pouţití síly v kyberprostoru a co je vlastně kyberprostor. Práce je to sisyfovská, ale je nadmíru důleţité udrţet bezpečný Internet a jím získané svobodné právo na informace v současné podobě pro veřejnost a zároveň zamezit jeho zneuţití, které by mohlo mít nedozírné následky pro světovou stabilitu. Nikola Schmidt autor je doktorandem na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

URL| http://www.natoaktual.cz/hrozi-nam-kyberneticka-valka-die/na_analyzy.aspx?c=A130805_155103_na_analyzy_m02 _

Není kouře bez ohně 5.8.2013

Respekt

str. 19 Fokus - tabáková lobby_ TOMÁŠ SACHER_

Pátrání po tom, jak se z Česka stal tabákový lobbista Evropy Před patnácti lety se ztratilo z letadel, před deseti z kin, teď mizí kouření z restaurací. Krok číslo dva v podobě snahy úplně vyhnat cigarety z veřejných prostor si však donedávna dokázal představit málokdo. Teď se v Evropě nálada mění nečekanou rychlostí, z tabákového kouře je na kontinentu veřejný nepřítel číslo jedna a zbývá uţ de facto jediný neoblomný ochránce bojující za jeho svobodné vyfukování – Česká republika. Reilly versus Goliáš Pro svou misi má irský ministr zdravotnictví James Reilly mimořádnou osobní motivaci. Nejprve po infarktu oslepl a po letech na lůţku zemřel jeho otec, nedávno rakovina plic zabila jeho bratra, povoláním lékaře, který se roky marně pokoušel s kouřením skoncovat. „Tohle není zlozvyk, to je zákeřná nemoc, s jejímiţ šiřiteli je třeba bojovat,― objasňuje Reilly novinářům důvod, se kterým se mu na jaře podařilo přesvědčit celé Irsko, aby – jako druhá země na světě po Austrálii – zavedlo pro všechny cigaretové „značky― uniformní krabičku s detailní fotografií kouřem rozeţraných plic. Nezůstalo však jen u irského ostrova. Z boje s kouřením učinil James Reilly a jeho vládní kolegové i ústřední téma právě skončeného půlročního předsed› nictví Evropské unii. Výsledek je mimořádný. Červnové rozhodnutí evropských ministrů zdravotnictví říká, ţe do tří let má podobné nařízení jako v Irsku platit v celé Evropě (viz rámeček). Novinku teď ještě musí posvětit Evropský parlament. A odborníci mají jasno v tom, ţe poslední, kdo by ještě záměr mohl zvrátit, je jedna z nejzáhadnějších a zároveň nejmocnějších sil současné politiky: tabáková lobby. „Všichni kromě šéfů delegací ven, prosím.― Na tato slova Jamese Reillyho z rozhodujících momentů lucemburských jednání o „krabičkové― směrnici vzpomínají evropští diplomaté jako na nevídaný poţadavek. Ale není těţké mu porozumět. Jak se ukázalo těsně před jednáním, ze všech předchozích schůzek někdo vynášel detaily přímo tabákovým firmám. A řada přítomných pak během debaty připomínala vyšetřování eurokomisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho čelícího podezření, ţe za peníze tabákových firem měnil unijní paragrafy. Kdyţ pak Reilly prosadil svou, označil to bruselský deník EUobserver za vítězství nicotného Davida nad mocným Goliášem. Konkrétně nad stovkou muţů a ţen, kteří s oficiální registrací a s ročním rozpočtem 130 milionů korun lobbují dnes z bruselských kanceláří za hladký tabákový byznys. A to je prý jen viditelná „špička ledovce― z mnohem větší armády tabákových bojovníků, kterým se dlouhé roky mimořádně úspěšně daří pronikat do blízkosti nejbliţších politiků Evropské komise. V centru pozornosti této lobby jsou přirozeně i vlády jednotlivých členských států, které jediné mohou bruselská rozhodnutí finálně posvětit. Kdyţ se přitom v loňském roce pustili britští vědci do rozsáhlé analýzy proměny evropského zdravotnictví v posledních letech, vybrali si právě Česko jako případovou studii země vystavené vlivu tabákové lobby. „Takovéto malé státy jsou mimořádně zranitelné. V USA jsme odkryli promyšlenou strategii, kdy se tabákové firmy dlouhodobě zaměřovaly Plné znění zpráv


právě na menší státy. Získat vliv je tam snazší, ale při hlasování pak mají později stejnou váhu jako ty velké,― vysvětluje z New Yorku jedna z autorek zmiňovaného výzkumu Helen Rossová, jeţ pracuje jako výkonná ředitelka Americké onkologické společnosti (ACS). Je mu to úplně jedno Červnové projednávání tabákové směrnice s návrhem Jamese Reillyho narazilo na rozhodný odpor českých delegátů. Naše delegace jako jediná ze zúčastněných hlásala politiku „nulových ústupků― a aţ do konce měla jediný poţadavek – aby směrnice spadla pod stůl. A jen díky tomu, ţe hlasování proběhlo uţ podle norem Lisabonské smlouvy, nemělo osamělé české veto sílu celý projekt zaříznout. Leţí vysvětlení tak zapálené obrany v lobbingu tabákových firem, jak tvrdí Helen Rossová? Pokud ano, jak přesně takový lobbing vypadá? Na podobné konkrétní otázky uţ sami britští výzkumníci odpovědět neumějí. Nicméně Helen Rossová strávila v Praze loni několik týdnů a hovořila zde se zhruba desítkou politiků, úředníků a představitelů tabákových firem. A výsledek její práce stojí za pozornost. „Oficiální představitelé Česka mluví přesně tak, jak to výrobcům tabáku vyhovuje, pouţívají i jejich obvyklé argumenty a odmítají změnu. Vliv je zcela evidentní,― shrnuje výsledky Helen Rossová. Tyto závěry přitom česká delegace slyšela i během zmíněného jednání o Reillyho návrhu, na které z Česka místo ministra zdravotnictví Leoše Hegera dorazila úřednice ministerstva zemědělství Jaroslava Beneš Špalková a vyřídila přítomným, ţe vláda v Praze povaţuje navrţenou směrnici za věc ohroţující zaměstnanost v tabákových fabrikách a český trh obecně. „Odmítl jsem jet zastávat něco, s čím nesouhlasím,― říká k tomu Leoš Heger, který u vládních a poslaneckých kolegů se svou podporou směrnice nepochodil. „Někteří poslanci tu povaţují boj proti kouření za věc, která ohroţuje svobodu,― říká Heger. „Moderní uvaţování o tabáku jako jedu, který sám naopak svobodu lidí ničí, do české debaty ještě nedorazilo. Naráţíme tu na roky budovanou zeď osobních vztahů a názorů, které kouření hájí,― říká bývalý ministr. Stejně jako jinde v Evropě, i v Česku jde v případě tabáku o ohromný byznys. Jen jediná kutnohorská firma Philip Morris (má zhruba čtyřicet procent trhu, zbytek si dělí rovněţ globální jména jako British American Tobacco, Imperial Tobacco či Japan Tobacco) vykazuje roční čisté zisky na úrovni dvou a půl miliardy. To na první pohled není tolik, vezmeme-li v potaz, ţe státní energetická firma ČEZ vydělá stejnou částku kaţdé tři týdny. Tabák však na sebe váţe i zhruba padesát miliard odvedených na daních, které tvoří zhruba 77 procent jejich ceny. Uţ v roce 1987 v časech doznívajícího socialismu začala firma Philip Morris balit svou světově nejznámější značku Marlboro ve fabrice v Kutné Hoře, aby krátce po revoluci firmu zprivatizovala. Dodnes tu třináct stovek zaměstnanců vyrábí na čtyřicet miliard cigaret ročně. Uţ od samého počátku přitom existují příklady důleţitých vazeb na státní správu, které si nejen tato, ale i další tabákové firmy v zemi budovaly. Uţ v průběhu devadesátých let objevili novináři informace o plošném „sponzoringu― politických stran i konkrétních důleţitých jednotlivců. „Pro mě je to společenská událost a je mi úplně jedno, jestli mi tam nějaký sponzor něco platil,― utrhoval se například v roce 2003 na novináře tehdejší předseda ODS a následný premiér Mirek Topolánek, kdyţ se ho ptali, proč si nechal od firmy Philip Morris zaplatit luxusní pobyt na filmovém festivalu v Karlových Varech. (Jak přitom dodnes vzpomínají jeho spolustraníci, právě Topolánek patřil ve straně k nejdůslednějším bojovníkům za „svobodu jednotlivce― a ochranu kouření.) A ještě před dvěma lety Mladá fronta DNES zmapovala do té doby běţnou praxi, kdy zaměstnanci tabákových firem působili v roli poradců sněmovních poslanců. Praxe šla napříč stranami, a jak její aktéři mimoděk přiznali, klíčovou devízou bylo především to, ţe se „asistenti― mohli díky sněmovním průkazkám zcela bez kontroly pohybovat po parlamentní půdě. Tyto praktiky nelze vyloučit ani dnes. Především kvůli stále chybějícímu zákonu o lobbingu je Česko ve srovnání se stovkou bruselských registrovaných lobbistů vysloveně šedou zónou, kde takovou funkci oficiálně nezastává vůbec nikdo. Realita roku 2013 přesto vypadá na první pohled jinak neţ před lety. Společenský pan Fialka Kancelář prosvětluje merunkově natřená zeď a voní tu kytice čerstvě nařezaných květin. To, ţe by idylu pracovny narušilo něco jako kouř, nepřichází v úvahu. „Nesnáším kouření,― ušklíbne se Jaroslava Beneš Špalková a probírá se papíry na stole. „Ale přístup, kdy v případě cigaret odmítáme jakoukoli další regulaci, drţí ministerstvo historicky uţ roky. Takţe jsem jen zopakovala to, o čem jsme přesvědčeni,― vysvětluje náměstkyně ministra zemědělství s tím, ţe poslední bruselská mise, na kterou musela jet jako náhrada ministra zdravotnictví, pro ni znamenala vlastně rutinní záleţitost. „Ten názor nevytvářejí nějací úředníci na ministerstvu, my jen tlumočíme přání politiků,― dodává, zatímco další přítomný, dlouholetý ředitel zdejšího potravinářského a tabákového odboru Martin Fialka, souhlasně přikyvuje. „Máme ke kouření uţ teď jednu z nejpřísnějších legislativ v Evropě,― říká, „takţe není potřeba nic měnit.― Plné znění zpráv


To je pozoruhodná informace. Dle dostupných údajů naopak Česko jako jeden z posledních států v osmadvacítce umoţňuje existenci kuřáckých restaurací. Zároveň zdanění cigaret je na jedné z nejniţších úrovní v Evropě a zdejší legislativa poskytuje řadu dalších úliteb tabákovým firmám včetně jen mírné regulace jejich reklamy. Odkud tedy ono srovnání pochází? „Je to srovnání všech zemí EU, které jsem sám dělal,― říká ředitel Fialka. Mohl by ho tedy ukázat? „Mám to tady v hlavě a to mi stačí,― poklepává si na čelo úředník. Je pravda, ţe postoj Česka k tabáku se rodí v politice. Znalci prostředí však upozorňují, ţe právě úřednické posty, jako je ten Fialkův, poskytují účinnou moţnost, jak protikuřácké zákony obrušovat. Veškeré právní úpravy týkající se kouření totiţ procházejí připomínkováním a úpravami na jednotlivých ministerstvech, kde se analyzuje například i to, jaký efekt budou mít změny na výběr daní a další ekonomické souvislosti. „Je to zásadní souboj o kaţdé slovo,― vzpomíná na letité zkušenosti se schvalováním nových paragrafů o kouření poslanec Boris Šťastný (ODS). „Běţně se mi stávalo, ţe jsem do úřednického kolečka poslal nějaký návrh, který se mi vrátil s na první pohled přehlédnutelnými, ale klíčovými úpravami. Třeba ze společných stravovacích prostor najednou byly společenské. To by přitom změny v podstatě učinilo neplatným,― popisuje. Vytíţený pan Hlaváček „Máte schopnost být přirozeným vůdcem? Hledáte práci, kde kaţdé řešení vyţaduje odvahu? Philip Morris ČR a.s. otevírá okno do světa plného příleţitostí,― hlásá hned úvodní zpráva na webové stránce firmy. Pátrání přitom odhaluje, ţe v posledních měsících „sebrali odvahu― aţ překvapivě často lidé z veřejné sféry. Šéfkou korporátních vztahů firmy se stala bývalá poradkyně v kabinetu vicepremiéra i obou ministrů pro evropské záleţitosti v době českého předsednictví Jana Kalvodová. Vnější vztahy, tedy oddělení, které má na starost i kontakt s politiky, má nově od konce loňského roku v kompetenci jistý Martin Hlaváček. Muţ, který nejprve pět let sbíral zkušenosti v rámci českého zastoupení v Bruselu a před svým příchodem k výrobcům tabáku pracoval na pozici, jakou dnes zastává Jaroslava Beneš Špalková. „Mé současné působení s tím nijak nesouvisí,― vzkazuje stručně přes mluvčího firmy pan Hlaváček s tím, ţe je vytíţen a v nejbliţších týdnech není šance se sejít. „Jestli je takový přestup v pořádku? Nad tím jsem nepřemýšlela. Ţádné pravidlo mu to nezakazuje,― říká Hlaváčkova nástupkyně Beneš Špalková. Propojování světů firemní, úřednické a politické práce je v úspěšném taţení tabákového byznysu důleţitým předpokladem společného „pohledu na věc―, o kterém mluví výzkumníci jako v úvodu citovaná Helen Rossová. „Tabákové firmy často zaměstnávají vyslouţilé úředníky za mimořádně štědré peníze jen kvůli jejich neformálnímu vlivu,― říká. Zajímavé je, ţe ačkoli se v průběhu let objevila řada náznaků, ţe tabákové firmy zároveň skrytě financují politické strany, přímý důkaz korupce dodnes neexistuje. A sami lobbisté si v anonymně vedených rozhovorech libují, ţe v českém prostředí lze dosud najít mimořádné mnoţství politiků, kteří – například i díky odporu k Evropské unii či regulacím obecně – zájmy tabákových firem hájí prý jen tak, nezištně. „Je to jen další bruselský výmysl, jak regulovat trh. Teď kouření, příště nám zakáţou tučné jídlo nebo jezdit autem, musíme se proti tomu postavit a hájit svobodu,― opakuje šéfsenátor ODS Jaroslav Kubera na poţádání argumenty, kterými se mu podařilo pro odmítnutí evropských novinek získat i předsednictví celého stranického klubu. Ve sněmovním výboru pro evropské záleţitosti pak Kuberovi spolustraníci prosadili naposledy vůči tabákové směrnici dokonce tzv. ţlutou kartu, coţ je výjimečný diplomatický prostředek udělující snahám Bruselu formální výtku za překračování pravomocí. A změnu zatím neslibuje ani proevropsky laděná levice. „Nevidím to jako téma politického boje,― říká šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. „Ve straně ta věc nerezonuje, a i kdyţ jsem nekuřák, respektuji názory kolegů, co mají vztah ke kouření jiný.― Svobodné Kuberovy děti 2125 vykouřených cigaret na dospělého obyvatele řadí Česko na dvanácté místo na světě mezi Ruskem a Běloruskem. Podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu se tu navíc vůbec poprvé v historii posunula průměrná hranice první vykouřené cigarety pod dvanáct let. Naopak ale podle posledních průzkumů veřejného mínění provedených Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy si zákaz kouření v českých restauracích přeje nejen osmdesát procent všech lidí, ale také téměř polovina zdejších kuřáků. Česko loni po desetiletí odkladů jako poslední evropská země ratifikovalo dohodu Světové zdravotnické organizace, zaručující postupné zpřísňování zdejších zákonů. Ten klíčový protikuřácký, který se chystá definitivně zakázat kouření v restauracích, má Hegerův tým hotov a jeho nástupce, prozatímní ministr Rusnokovy vlády Martin Holcát, hodlá podle dosavadních vyjádření v Hegerových plánech pokračovat. Tlak podle všeho bude stoupat. Zásadní příspěvek do celosvětové debaty o kouření totiţ před nedávnem přinesl mezinárodní soud, kdyţ dal za pravdu Austrálii, která jako první země světa zavedla jednotné cigaretové krabičky s odstrašující fotografií na obale. Australskou vládu zaţalovaly tabákové firmy za Plné znění zpráv


„nabourávání zásad volného trhu―, ale soud rozhodl, ţe cigarety nejsou běţné zboţí, nýbrţ nebezpečná narkotika. „Nebojím se, ţe ta změna uvaţování nedorazí i sem, otázkou je kdy,― říká poslanec Šťastný. „Stane se tak ale aţ díky tlaku EU, nebo ve chvíli, kdy se objeví první ţaloba kvůli rakovině plic číšníka či servírky způsobené pobytem na pracovišti. Právě tyto případy rozhýbaly v jiných zemích změnu zákonů i pochopení, jak pokřivená ona slova o svobodě kuřáků jsou.― *** Stovka registrovaných tabákových lobbistů v Bruselu je jen tou viditelnou částí hry. vykouřených cigaret za 2125 rok připadá na jednoho dospělého obyvatele ČR ZMĚNA NA DOHLED (novinky schválené pro EU) – 65 % povrchu krabičky pokryto fotografiemi zdravotních důsledků kouření – slim cigarety prodávané jen ve standardních krabičkách – 3letý přechodný zákaz pro mentolové a další cigarety s příchutí Novinky musí ještě v září schválit Evropský parlament (jeho zdravotnický výbor uţ se vyslovil pro). Změny pak budou závazné i v Česku. Foto popis| Odpočítávání začalo. Foto autor| foto isifa / LN / františek vlček Foto popis| Irské myšlení má prý 80 procent z nich, tak kde je problém. Foto autor| foto matěj stránský Foto popis| Zopakovat ty správné myšlenky. (Náměstkyně Beneš Špalková a ředitel Fialka) Foto autor| foto karel cudlín Foto popis| David v. Goliáš. (Irský ministr Reilly) Foto autor| foto profimedia.cz _

Není kouře bez ohně 4.8.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Tomáš Sacher_

Pátrání po tom, jak se z Česka stal tabákový lobbista Evropy Před patnácti lety se ztratilo z letadel, před deseti z kin, teď mizí kouření z restaurací. Krok číslo dva v podobě snahy úplně vyhnat cigarety z veřejných prostor si však donedávna dokázal představit málokdo. Teď se v Evropě nálada mění nečekanou rychlostí, z tabákového kouře je na kontinentu veřejný nepřítel číslo jedna a zbývá uţ de facto jediný neoblomný ochránce bojující za jeho svobodné vyfukování - Česká republika. Reilly versus Goliáš Pro svou misi má irský ministr zdravotnictví James Reilly mimořádnou osobní motivaci. Nejprve po infarktu oslepl a po letech na lůţku zemřel jeho otec, nedávno rakovina plic zabila jeho bratra, povoláním lékaře, který se roky marně pokoušel s kouřením skoncovat. ―Tohle není zlozvyk, to je zákeřná nemoc, s jejímiţ šiřiteli je třeba bojovat,― objasňuje Reilly novinářům důvod, se kterým se mu na jaře podařilo přesvědčit celé Irsko, aby jako druhá země na světě po Austrálii - zavedlo pro všechny cigaretové ―značky― uniformní krabičku s detailní fotografií kouřem rozeţraných plic. Stovka registrovaných tabákových lobbistů v Bruselu je jen tou viditelnou částí hry. Nezůstalo však jen u irského ostrova. Z boje s kouřením učinil James Reilly a jeho vládní kolegové i ústřední téma právě skončeného půlročního předsednictví Evropské unii. Výsledek je mimořádný. Červnové rozhodnutí evropských ministrů zdravotnictví říká, ţe do tří let má podobné nařízení jako v Irsku platit v celé Evropě (viz rámeček). Novinku teď ještě musí posvětit Evropský parlament. A odborníci mají jasno v tom, ţe poslední, kdo by ještě záměr mohl zvrátit, je jedna z nejzáhadnějších a zároveň nejmocnějších sil současné politiky: tabáková lobby. Plné znění zpráv


―Všichni kromě šéfů delegací ven, prosím.― Na tato slova Jamese Reillyho z rozhodujících momentů lucemburských jednání o ―krabičkové― směrnici vzpomínají evropští diplomaté jako na nevídaný poţadavek. Ale není těţké mu porozumět. Jak se ukázalo těsně před jednáním, ze všech předchozích schůzek někdo vynášel detaily přímo tabákovým firmám. A řada přítomných pak během debaty připomínala vyšetřování eurokomisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho čelícího podezření, ţe za peníze tabákových firem měnil unijní paragrafy. Kdyţ pak Reilly prosadil svou, označil to bruselský deník EUobserver za vítězství nicotného Davida nad mocným Goliášem. Konkrétně nad stovkou muţů a ţen, kteří s oficiální registrací a s ročním rozpočtem 130 milionů korun lobbují dnes z bruselských kanceláří za hladký tabákový byznys. A to je prý jen viditelná ―špička ledovce― z mnohem větší armády tabákových bojovníků, kterým se dlouhé roky mimořádně úspěšně daří pronikat do blízkosti nejbliţších politiků Evropské komise. V centru pozornosti této lobby jsou přirozeně i vlády jednotlivých členských států, které jediné mohou bruselská rozhodnutí finálně posvětit. Kdyţ se přitom v loňském roce pustili britští vědci do rozsáhlé analýzy proměny evropského zdravotnictví v posledních letech, vybrali si právě Česko jako případovou studii země vystavené vlivu tabákové lobby. ―Takovéto malé státy jsou mimořádně zranitelné. V USA jsme odkryli promyšlenou strategii, kdy se tabákové firmy dlouhodobě zaměřovaly právě na menší státy. Získat vliv je tam snazší, ale při hlasování pak mají později stejnou váhu jako ty velké,― vysvětluje z New Yorku jedna z autorek zmiňovaného výzkumu Helen Rossová, jeţ pracuje jako výkonná ředitelka Americké onkologické společnosti (ACS). Je mu to úplně jedno Červnové projednávání tabákové směrnice s návrhem Jamese Reillyho narazilo na rozhodný odpor českých delegátů. Naše delegace jako jediná ze zúčastněných hlásala politiku ―nulových ústupků― a aţ do konce měla jediný poţadavek - aby směrnice spadla pod stůl. A jen díky tomu, ţe hlasování proběhlo uţ podle norem Lisabonské smlouvy, nemělo osamělé české veto sílu celý projekt zaříznout. 2125 vykouřených cigaret za rok připadá na jednoho dospělého obyvatele ČR Leţí vysvětlení tak zapálené obrany v lobbingu tabákových firem, jak tvrdí Helen Rossová? Pokud ano, jak přesně takový lobbing vypadá? Na podobné konkrétní otázky uţ sami britští výzkumníci odpovědět neumějí. Nicméně Helen Rossová strávila v Praze loni několik týdnů a hovořila zde se zhruba desítkou politiků, úředníků a představitelů tabákových firem. A výsledek její práce stojí za pozornost. ―Oficiální představitelé Česka mluví přesně tak, jak to výrobcům tabáku vyhovuje, pouţívají i jejich obvyklé argumenty a odmítají změnu. Vliv je zcela evidentní,― shrnuje výsledky Helen Rossová. Tyto závěry přitom česká delegace slyšela i během zmíněného jednání o Reillyho návrhu, na které z Česka místo ministra zdravotnictví Leoše Hegera dorazila úřednice ministerstva zemědělství Jaroslava Beneš Špalková a vyřídila přítomným, ţe vláda v Praze povaţuje navrţenou směrnici za věc ohroţující zaměstnanost v tabákových fabrikách a český trh obecně. ―Odmítl jsem jet zastávat něco, s čím nesouhlasím,― říká k tomu Leoš Heger, který u vládních a poslaneckých kolegů se svou podporou směrnice nepochodil. ―Někteří poslanci tu povaţují boj proti kouření za věc, která ohroţuje svobodu,― říká Heger. ―Moderní uvaţování o tabáku jako jedu, který sám naopak svobodu lidí ničí, do české debaty ještě nedorazilo. Naráţíme tu na roky budovanou zeď osobních vztahů a názorů, které kouření hájí,― říká bývalý ministr. Stejně jako jinde v Evropě, i v Česku jde v případě tabáku o ohromný byznys. Jen jediná kutnohorská firma Philip Morris (má zhruba čtyřicet procent trhu, zbytek si dělí rovněţ globální jména jako British American Tobacco, Imperial Tobacco či Japan Tobacco) vykazuje roční čisté zisky na úrovni dvou a půl miliardy. To na první pohled není tolik, vezmeme-li v potaz, ţe státní energetická firma ČEZ vydělá stejnou částku kaţdé tři týdny. Tabák však na sebe váţe i zhruba padesát miliard odvedených na daních, které tvoří zhruba 77 procent jejich ceny. Uţ v roce 1987 v časech doznívajícího socialismu začala firma Philip Morris balit svou světově nejznámější značku Marlboro ve fabrice v Kutné Hoře, aby krátce po revoluci firmu zprivatizovala. Dodnes tu třináct stovek zaměstnanců vyrábí na čtyřicet miliard cigaret ročně. Uţ od samého počátku přitom existují příklady důleţitých vazeb na státní správu, které si nejen tato, ale i další tabákové firmy v zemi budovaly. Uţ v průběhu devadesátých let objevili novináři informace o plošném ―sponzoringu― politických stran i konkrétních důleţitých jednotlivců. ―Pro mě je to společenská událost a je mi úplně jedno, jestli mi tam nějaký sponzor něco platil,― utrhoval se například v roce 2003 na novináře tehdejší Plné znění zpráv


předseda ODS a následný premiér Mirek Topolánek, kdyţ se ho ptali, proč si nechal od firmy Philip Morris zaplatit luxusní pobyt na filmovém festivalu v Karlových Varech. (Jak přitom dodnes vzpomínají jeho spolustraníci, právě Topolánek patřil ve straně k nejdůslednějším bojovníkům za ―svobodu jednotlivce― a ochranu kouření.) A ještě před dvěma lety Mladá fronta DNES zmapovala do té doby běţnou praxi, kdy zaměstnanci tabákových firem působili v roli poradců sněmovních poslanců. Praxe šla napříč stranami, a jak její aktéři mimoděk přiznali, klíčovou devízou bylo především to, ţe se ―asistenti― mohli díky sněmovním průkazkám zcela bez kontroly pohybovat po parlamentní půdě. Tyto praktiky nelze vyloučit ani dnes. Především kvůli stále chybějícímu zákonu o lobbingu je Česko ve srovnání se stovkou bruselských registrovaných lobbistů vysloveně šedou zónou, kde takovou funkci oficiálně nezastává vůbec nikdo. Realita roku 2013 přesto vypadá na první pohled jinak neţ před lety. Společenský pan Fialka Kancelář prosvětluje merunkově natřená zeď a voní tu kytice čerstvě nařezaných květin. To, ţe by idylu pracovny narušilo něco jako kouř, nepřichází v úvahu. ―Nesnáším kouření,― ušklíbne se Jaroslava Beneš Špalková a probírá se papíry na stole. ―Ale přístup, kdy v případě cigaret odmítáme jakoukoli další regulaci, drţí ministerstvo historicky uţ roky. Takţe jsem jen zopakovala to, o čem jsme přesvědčeni,― vysvětluje náměstkyně ministra zemědělství s tím, ţe poslední bruselská mise, na kterou musela jet jako náhrada ministra zdravotnictví, pro ni znamenala vlastně rutinní záleţitost. ―Ten názor nevytvářejí nějací úředníci na ministerstvu, my jen tlumočíme přání politiků,― dodává, zatímco další přítomný, dlouholetý ředitel zdejšího potravinářského a tabákového odboru Martin Fialka, souhlasně přikyvuje. ―Máme ke kouření uţ teď jednu z nejpřísnějších legislativ v Evropě,― říká, ―takţe není potřeba nic měnit.― To je pozoruhodná informace. Dle dostupných údajů naopak Česko jako jeden z posledních států v osmadvacítce umoţňuje existenci kuřáckých restaurací. Zároveň zdanění cigaret je na jedné z nejniţších úrovní v Evropě a zdejší legislativa poskytuje řadu dalších úliteb tabákovým firmám včetně jen mírné regulace jejich reklamy. Odkud tedy ono srovnání pochází? ―Je to srovnání všech zemí EU, které jsem sám dělal,― říká ředitel Fialka. Mohl by ho tedy ukázat? ―Mám to tady v hlavě a to mi stačí,― poklepává si na čelo úředník. Je pravda, ţe postoj Česka k tabáku se rodí v politice. Znalci prostředí však upozorňují, ţe právě úřednické posty, jako je ten Fialkův, poskytují účinnou moţnost, jak protikuřácké zákony obrušovat. Veškeré právní úpravy týkající se kouření totiţ procházejí připomínkováním a úpravami na jednotlivých ministerstvech, kde se analyzuje například i to, jaký efekt budou mít změny na výběr daní a další ekonomické souvislosti. ―Je to zásadní souboj o kaţdé slovo,― vzpomíná na letité zkušenosti se schvalováním nových paragrafů o kouření poslanec Boris Šťastný (ODS). ―Běţně se mi stávalo, ţe jsem do úřednického kolečka poslal nějaký návrh, který se mi vrátil s na první pohled přehlédnutelnými, ale klíčovými úpravami. Třeba ze společných stravovacích prostor najednou byly společenské. To by přitom změny v podstatě učinilo neplatným,― popisuje. Vytíţený pan Hlaváček ―Máte schopnost být přirozeným vůdcem? Hledáte práci, kde kaţdé řešení vyţaduje odvahu? Philip Morris ČR a.s. otevírá okno do světa plného příleţitostí,― hlásá hned úvodní zpráva na webové stránce firmy. Pátrání přitom odhaluje, ţe v posledních měsících ―sebrali odvahu― aţ překvapivě často lidé z veřejné sféry. Šéfkou korporátních vztahů firmy se stala bývalá poradkyně v kabinetu vicepremiéra i obou ministrů pro evropské záleţitosti v době českého předsednictví Jana Kalvodová. Vnější vztahy, tedy oddělení, které má na starost i kontakt s politiky, má nově od konce loňského roku v kompetenci jistý Martin Hlaváček. Muţ, který nejprve pět let sbíral zkušenosti v rámci českého zastoupení v Bruselu a před svým příchodem k výrobcům tabáku pracoval na pozici, jakou dnes zastává Jaroslava Beneš Špalková. ―Mé současné působení s tím nijak nesouvisí,― vzkazuje stručně přes mluvčího firmy pan Hlaváček s tím, ţe je vytíţen a v nejbliţších týdnech není šance se sejít. ―Jestli je takový přestup v pořádku? Nad tím jsem nepřemýšlela. Ţádné pravidlo mu to nezakazuje,― říká Hlaváčkova nástupkyně Beneš Špalková. Propojování světů firemní, úřednické a politické práce je v úspěšném taţení tabákového byznysu důleţitým předpokladem společného ―pohledu na věc―, o kterém mluví výzkumníci jako v úvodu citovaná Helen Rossová. ―Tabákové firmy často zaměstnávají vyslouţilé úředníky za mimořádně štědré peníze jen kvůli jejich neformálnímu vlivu,― říká. Plné znění zpráv


Zajímavé je, ţe ačkoli se v průběhu let objevila řada náznaků, ţe tabákové firmy zároveň skrytě financují politické strany, přímý důkaz korupce dodnes neexistuje. A sami lobbisté si v anonymně vedených rozhovorech libují, ţe v českém prostředí lze dosud najít mimořádné mnoţství politiků, kteří - například i díky odporu k Evropské unii či regulacím obecně - zájmy tabákových firem hájí prý jen tak, nezištně. ―Je to jen další bruselský výmysl, jak regulovat trh. Teď kouření, příště nám zakáţou tučné jídlo nebo jezdit autem, musíme se proti tomu postavit a hájit svobodu,― opakuje šéfsenátor ODS Jaroslav Kubera na poţádání argumenty, kterými se mu podařilo pro odmítnutí evropských novinek získat i předsednictví celého stranického klubu. Ve sněmovním výboru pro evropské záleţitosti pak Kuberovi spolustraníci prosadili naposledy vůči tabákové směrnici dokonce tzv. ţlutou kartu, coţ je výjimečný diplomatický prostředek udělující snahám Bruselu formální výtku za překračování pravomocí. A změnu zatím neslibuje ani proevropsky laděná levice. ―Nevidím to jako téma politického boje,― říká šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. ―Ve straně ta věc nerezonuje, a i kdyţ jsem nekuřák, respektuji názory kolegů, co mají vztah ke kouření jiný.― Svobodné Kuberovy děti 2125 vykouřených cigaret na dospělého obyvatele řadí Česko na dvanácté místo na světě mezi Ruskem a Běloruskem. Podle čerstvých údajů Státního zdravotního ústavu se tu navíc vůbec poprvé v historii posunula průměrná hranice první vykouřené cigarety pod dvanáct let. Naopak ale podle posledních průzkumů veřejného mínění provedených Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy si zákaz kouření v českých restauracích přeje nejen osmdesát procent všech lidí, ale také téměř polovina zdejších kuřáků. Česko loni po desetiletí odkladů jako poslední evropská země ratifikovalo dohodu Světové zdravotnické organizace, zaručující postupné zpřísňování zdejších zákonů. Ten klíčový protikuřácký, který se chystá definitivně zakázat kouření v restauracích, má Hegerův tým hotov a jeho nástupce, prozatímní ministr Rusnokovy vlády Martin Holcát, hodlá podle dosavadních vyjádření v Hegerových plánech pokračovat. Tlak podle všeho bude stoupat. Zásadní příspěvek do celosvětové debaty o kouření totiţ před nedávnem přinesl mezinárodní soud, kdyţ dal za pravdu Austrálii, která jako první země světa zavedla jednotné cigaretové krabičky s odstrašující fotografií na obale. Australskou vládu zaţalovaly tabákové firmy za ―nabourávání zásad volného trhu―, ale soud rozhodl, ţe cigarety nejsou běţné zboţí, nýbrţ nebezpečná narkotika. ―Nebojím se, ţe ta změna uvaţování nedorazí i sem, otázkou je kdy,― říká poslanec Šťastný. ―Stane se tak ale aţ díky tlaku EU, nebo ve chvíli, kdy se objeví první ţaloba kvůli rakovině plic číšníka či servírky způsobené pobytem na pracovišti. Právě tyto případy rozhýbaly v jiných zemích změnu zákonů i pochopení, jak pokřivená ona slova o svobodě kuřáků jsou.― ZMĚNA NA DOHLED (novinky schválené pro EU) - 65 % povrchu krabičky pokryto fotografiemi zdravotních důsledků kouření - slim cigarety prodávané jen ve standardních krabičkách - 3letý přechodný zákaz pro mentolové a další cigarety s příchutí Novinky musí ještě v září schválit Evropský parlament(jeho zdravotnický výbor uţ se vyslovil pro).Změny pak budou závazné i v Česku.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-60366290-neni-koure-bez-ohne _

Téma/Vietnamci v Česku 2.8.2013 Dotyk str. 00 Téma_ Martin Mařík, Lukáš Rozmajzl_ Plné znění zpráv


Vaří pervitin, falšují značkové oblečení – a zároveň jsou aţ neskutečně skromní, pilní a nadaní. Řada z nich strčí své české protějšky v byznysu, ve studiu či v umění do kapsy. Většina Vietnamců ţije v Česku třetí desetiletí. A tvář jejich komunity se právě teď výrazně mění. Prohlíţíme chladicí regál se sýry a uzeninami v jedné z vietnamských „večerek― v praţském šestém obvodu – a ejhle, nejméně pět druhů značkových potravin je tady prošlých. Sice o něco levnějších neţ nedaleko v supermarketu, ale bez upozornění zákazníkům, ţe jde o zboţí po lhůtě spotřeby. „Nevšiml jsem, označím, je to dobré,― špitá prodavač při námitce, ţe tohle se přece nesmí. I ve vietnamských prodejnách ovoce uţ se objeví třeba nahnilé jahody. A reputaci asijských obchodníků nahlodává i další donedávna nepředstavitelný fakt: někde mají o víkendu zavřeno! Co se to s „našimi― Vietnamci děje? Ţe by je uţ nakazili Češi? Výše popsaná praxe je u mnoha tuzemských obchodníků standardem, u Vietnamců jsme na ni však zvyklí nebyli. Je toho ovšem mnohem více, čím se třetí nejpočetnější menšina v Česku (po Ukrajincích a Slovácích) začleňuje do zdejší společnosti. Většinou se jedná o věci pozitivní. Zároveň s tím však Středoevropané své asijské spoluobčany lépe a hlouběji poznávají – a tak někdy nejde o změnu u Vietnamců, ale o náš pozornější pohled na ně. Usměvaví introverti Vietnamští obchodníci mají dvě tváře – tvrdí například Zdeněk Juračka, který jako prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu asijské prodejce často uţ dříve ostřeji kritizoval. „Ta vlídná tvář je jejich práce od nevidím do nevidím, ale na druhé straně je třeba jejich vztah k placení daní,― říká. Nicméně i on v souhrnu nakonec uznává, ţe Vietnamci si svůj úspěch zaslouţí. Skvěle totiţ vyuţili toho, co domorodci v Česku a na Moravě neumějí. „Vietnamci jsou nyní schopni obsadit kterýkoliv volný kamenný obchod, kam by se našinci nechtělo. Mají niţší náklady, protoţe tam pracují s celou rodinou, a nemají zdaleka takové nároky na relaxaci nebo pracovní podmínky,― připouští Juračka. Vietnamci (nebo spíše jejich děti) někdy připouštějí, ţe jejich národním rysem je spíše introvertní povaha. Ani potíţ s daňovými odvody podle něj není problémem pouze Vietnamců. Ptal se prý sice kolegů na Slovensku, jak tam vnímají vietnamskou konkurenci – a dostal odpověď: Ţádný problém není – všichni Vietnamci se přece přestěhovali k vám, Česko je daňový ráj... „Je to jen vtip, problém daňové kázně u nás se zdaleka netýká jen Vietnamců,― zdůvodňuje nicméně uţ váţně šéf Svazu obchodu, proč tripartitě předloţil rozsáhlý materiál poţadující přitvrzení výběru daní u všech ţivnostníků. „V zásadě hodnotím vietnamské obchodníky pozitivně. Kdyţ teď stále více expandují ze stánků do kamenných obchodů, zlepšila se i jejich daňová morálka,― uznává Zdeněk Juračka. Otázka vietnamské „dvojí tváře― má ještě další rozměr. Oni sami (nebo spíše jejich mnohem otevřenější děti vyrůstající uţ v Česku) totiţ někdy připouštějí, ţe jejich národním rysem je spíše introvertní povaha. Navenek jsou velice milí, vstřícní, usměvaví, druţní – ale v skrytu duše myslí hlavně na byznys a dobře kalkulují (viz také Země protikladů) . Ne všichni tento názor sdílejí. „Vůbec nejsme introverti, jen kvůli jazyku se někdo neumí moc vyjádřit,― tvrdí zástupce svazu Vietnamců v ČR Nguyen Trung Ha, jenţ je v Česku uţ od 80. let. Drogy, prodej orgánů a beznaděj Kdyţ uţ jsme začali tím horším, čím se vietnamská komunita v tuzemsku představuje, sáhněme aţ na dno. Část asijských podnikatelů „jede― nejen v prodeji pokoutně vyráběných cigaret nebo lehkých drog (marihuany), ale i v mnohem tvrdším byznysu. Vietnamské gangy podle tvrzení Národní protidrogové centrály ovládly například výrobu pervitinu. „Největší a nejpřekotnější vývoj je moţné zaznamenat v západním pohraničí,― potvrdil letos v červnu Českému rozhlasu náměstek ředitele centrály Petr Kočí s tím, ţe velké laboratoře ovládané Vietnamci jsou schopny vyrábět přes kilogram této tvrdé drogy denně. Před časem dokonce jeden na pervitinu závislý Vietnamec prohlásil před brněnským soudem, ţe je ochoten prodat své tělesné orgány, aby měl na uhrazení dluhů, do nichţ se propadl. Většina osudů asijských spoluobčanů, poznamenaných kriminalitou, se odvíjí od ekonomických potíţí. Vietnamci se zadluţují uţ doma, kdyţ si půjčují na cestu do Evropy. „Pokud se jim tady nepodaří vbrzku sehnat slušnou práci, jsou vydíratelní. V lepším případě hlídají bossům plantáţe marihuany, jinak dopadnou ještě hůř,― vysvětlil pro Dotyk zástupce legálních vietnamských podnikatelů, který chtěl přesto zůstat v anonymitě. Pokaţenou image chce napravit i velvyslanec Vietnamské socialistické republiky Do Xuan Dong. Letos v dubnu na konferenci v Ústí nad Labem před problémem neutekl a vyhlásil kampaň pod heslem „Vietnamská komunita říká NE drogám―. Protidrogovou rétoriku mají podpořit i konkrétní právní změny: vyhoštění z Česka (a celé EU) na deset let tomu, kdo se s drogami zaplete, a dohoda o předávání lidí odsouzených za drogovou kriminalitu k výkonu trestu do Vietnamu. Faktem přitom je, ţe pověst zhruba šedesáti tisíců Vietnamců, oficiálně ţijících v Česku, kazí jen velmi malé procento jejich kriminálních kolegů. „Loni jich bylo odsouzeno ani ne tři sta, spíš by se od nich většinová společnost mohla učit,― uvedl v této souvislosti předseda Česko-vietnamské společnosti Miloš Kusý. Plné znění zpráv


Také mluvčí českých Vietnamců Nguyen Trung Ha říká, ţe část jeho soukmenovců, která se přistěhovala v nedávných letech, vyvolává „podezření― z nekalých praktik jen svou uzavřeností před majoritní společností. „V 80. letech přišli Vietnamci do českých fabrik, učilišť a hned se museli sţít s místními. Později ale přijela vlna lidí bez kvalifikace, kteří se udělali jen pro sebe jako trhovci, ţijí de facto izolovaně. I tím vyvolávají různé mýty o tom, ţe jsou řízeni jakousi mafií a podobně,― vysvětluje. Nechceme být vidět Na opačném pólu neţ vietnamští kriminálníci stojí ti, kteří naopak v Česku prorazili a skvěle uspěli. Platí to jak o sféře podnikání, tak jiných oblastech – vědě, umění (viz Vietnamské superstar). Úspěch v byznysu dokládá to, ţe v mnoha případech uţ Vietnamci zaměstnávají své české spoluobčany. Velkých firem, kde měli či mají vliv, jsou jiţ desítky. Lze připomenout třeba Sportisimo (sportovní obuv a oblečení), cestovku East Travel, realitku NTT Group, ale třeba i České štěrkopísky. Nebo velmi lukrativní obchod s akvarijními rybičkami, donedávna jasnou doménu českých šikovných rukou. Problém je v tom, ţe tihle úspěšní podnikatelé nechtějí být na veřejnosti vůbec vidět. „Zkusíme dát vaši vizitku,― reagovala s úsměvem obsluha v jednom vietnamském fastfoodu na ţádost týdeníku Dotyk, ţe bychom si rádi – třeba i bez mikrofonu – pohovořili o podnikání s panem majitelem. Samozřejmě i tento pokus ztroskotal. „Je to obava ze závisti mezi Vietnamci navzájem, mezi Vietnamci a Čechy, a někdy i snaha neupozorňovat na sebe kvůli úřadům,― říká pod příslibem anonymity jeden z asijských podnikatelů. Tahle tajnosnubnost ovšem vede k tomu, ţe v médiích se mnohem častěji neţ nesporné úspěchy přetřásají prohřešky Vietnamců. A většinovou společností také putují fámy a spekulace o tom, jak to vlastně v asijské komunitě funguje. Pravdou je, ţe především starší generace Vietnamců v Česku je tak soudrţná, aţ to budí dojem spiklenectví. Určitá skupina mívá v čele takzvaného „strýčka―, jenţ především umí dobře vycházet s místními úřady, politiky, a proto má ve své komunitě vliv. Soudrţnost utuţuje i to, ţe si Vietnamci většinou půjčují peníze mezi sebou, a ne oficiálně od bank. Společně také postupují, kdyţ třeba chtějí od mobilního operátora vyjednat hromadnou slevu pro hovory do Vietnamu nebo nakupovat ve velkém zboţí pro celou síť svých prodejen. Mají také vlastní tiskoviny a webbové stránky (skoro vţdy jen ve svém jazyce). Nezaujatý pohled na tohle vše ale říká, ţe jde o záleţitosti zcela běţné jak pro klasickou menšinu v cizí zemi, tak pro lobbing. Vietnamští „strýčkové― by se přitom od našich proslulých kmotrů mohli o zákulisních machinacích jen učit. Generační převrat Nezpochybnitelným faktem je, ţe Vietnamci se začlenili do českého prostředí jako ţádná jiná menšina (kdyţ Slováky za skutečné cizince nepovaţujeme). A to jak v tom negativním (kriminalita), tak převáţně v tom veskrze pozitivním smyslu. Přesto však vše pozoruhodné, co se událo především od 90. let, kdy sem zamířila většina těchto přistěhovalců, není nic ve srovnání s budoucností. Teprve nyní, kdyţ dozrává generace uţ v Česku narozených „banánových dětí― (zvenku ještě ţlutí, ale uvnitř uţ bílí), se naplno rozvine jejich potenciál. Obecně kaţdá generace vţdy přichází s něčím novým – vietnamský zlom je však mnohem silnější. Rodiče dnešních banánových teenagerů ještě vyrůstali v zemi, kde měli na výběr mezi americkým bombardováním a komunistickými vlastenci. V emigraci se pak soustředili prakticky stoprocentně na vydělávání peněz pro příbuzné doma a své děti tady. Z valné části v tom v konkurenci s línějšími Čechy uspěli. Jejich děti uţ ale zaţily zcela jiný svět: demokracii západního střihu (přes veškeré její problémy) čili totální změnu. A nebojí se ani nahlas hovořit (uţ v tom je změna oproti rodičům!) o tom, co chtějí dělat. Skoro nikdo z mladých Vietnamců přitom netouţí být trhovcem (viz Čau, já jsem Čang) . Manaţer, právník, lékař, ţurnalista – to je dnes meta mladých Čechovietnamců. Nebo i politik. Před časem kandidoval za stranu Liberálové.cz – pravda zatím neúspěšně – například student politologie na Karlově univerzitě Linh Nguyen. Rostoucí vietnamská elita v Česku přitom můţe mít i hodně širokou základnu a skvělé předpoklady jak předstihnout tuzemce. K nesporným vlohám se totiţ přidává snaha uplatnit se, pracovat na sobě, vyuţít moţností nabízených vcelku bohatou demokratickou společností v Česku. Tato snaha je moţná zčásti daná „národní povahou― Vietnamců, ale určitě i tím, ţe se chtějí vyšvihnout z mnohem chudších poměrů své původní vlasti. „V našem ročníku patřili Vietnamci vţdy k těm nejlepším,― potvrdil například při letošní promoci oboru informatika praţské Vysoké školy ekonomické jeden z českých studentů, ţe jeho asijští spoluţáci zatím nepodlehli české lenosti a bohorovnosti. Xin chao Na vyšším stupni své integrace do české společnosti navíc Vietnamci neustále pracují. Přestoţe je zejména mezi staršími podnikateli stále uţívané neformální půjčování peněz „mezi známými―, loni v listopadu otevřela v Praze své zastoupení i Vietnamská investiční a rozvojová banka, druhý největší finanční ústav této asijské Plné znění zpráv


země. Nebo z jiného soudku – ve Varnsdorfu si „domácí Vietnamci― uţ před časem vybudovali svou buddhistickou modlitebnu. Mají tak ošetřenu materiální i duchovní sféru... Klíčová otázka proto uţ nezní, zda a jak jsou na integraci do naší společnosti připraveni Vietnamci. Uţ se začlenili. Naopak se zdá, ţe na jejich expanzi do většinové společnosti nejsou připraveni Češi. „Jsou většinou bezproblémoví, v pohodě,― říkají často tuzemci s jakýmsi podvědomým pocitem, ţe tím Vietnamcům prokazují čest. Tím v naší lehounce xenofobní kotlině zájem končí. Zatímco mladí Vietnamci umí skvěle česky, tuzemec nejspíš nezná jediné slovo z mateřštiny obchodníka, kam moţná obden chodí nakupovat (mimochodem, dobrý den se řekne xin chao – čti zhruba sin čao). V současné době je to ale spíš Česko, jehoţ hospodářství je závislé na pracovní síle z ciziny. A vývoj v západní Evropě dává tušit, ţe se tato závislost bude ještě prohlubovat. Mnohé z „banánových dětí― přitom uvaţují o tom, ţe tuzemsko uţ nemusí být jejich konečnou destinací (velké diaspory jsou například v USA, Francii nebo Německu). „Jsem skeptický, pokud jde o budoucí uplatnění mých dětí tady v Česku. I kdyţ je pravda, ţe mají často třeba skvělé studijní výsledky,― varuje i Nguyen Trung Ha. Větší vstřícnost vůči Vietnamcům je proto namístě. Pokud je známo, není v Česku například ţádná státní škola, kde by se čeští Vietnamci mohli učit ve svém rodném jazyce. Zájem by přitom určitě byl, a to přímo o výuku samotné vietnamštiny – tou totiţ mladí Čechovietnamci sami uţ vládnou jen bídně. Po pubertě si ale většina z nich uvědomí, ţe mají přece jen v asijské vlasti určité kořeny, a aspoň mateřštinu si chtějí obnovit. Pokud by se vietnamštině – pravda paradoxně – naučili tady, jejich vztah k Česku to jen utuţí. Ha Thanh Nguyen (24) herečka Do povědomí českého národa se zapsala rolí zdravotní sestřičky v populárním seriálu Ordinace v růţové zahradě na obrazovkách TV Nova. Ačkoli původně měla jen pomáhat se scénářem, nakonec dostala, ač herecká amatérka, i příleţitost postavit se před kameru. Do Česka přišla, kdyţ jí bylo pět let, takţe češtinu uţ povaţuje za svůj hlavní jazyk a mluví prakticky bez přízvuku. „Česká republika uţ je de facto mým domovem, protoţe z Vietnamu si pamatuji málo,― říká. Ve svém rodišti Hanoji se byla od odchodu podívat jen jednou. Z dětství si vybavuje, jak překvapivá pro ni byla návštěva ve školce. „Ohromily mě hračky i to, ţe kaţdý měl postýlku, ţidličku, taky mě překvapily roztomilé záchůdky. Ve Vietnamu jsme chodili na cihly v místnosti s jedním odtokem do kanalizace.― Ha Thanh Nguyen vystudovala Střední průmyslovou školu oděvní v Praze, a poté scénografii na DAMU. Nyní studuje v magisterském studiu na katedře loutkového a alternativního divadla. Dělala například kostýmy pro představení Pěna dní v divadle La Fabrika. NGUYEN MAI ANH (21) Miss Vietnam ČR 2009 Typické banánové dítě. Spoluţáci jí říkají „Majka―. Nguyen Mai Anh se narodila jiţ v Česku, takţe je jí čeština bliţší neţ vietnamština. „Doma sice mluvíme vietnamsky, ale přemýšlím uţ v hlavě v češtině,― svěřila se. Jelikoţ nemá české občanství, nemohla se přihlásit do soutěţe Miss ČR. Vynahradila si to prvenstvím v prvním ročníku soutěţe Miss Vietnam ČR, doplněném ještě o titul Miss sympatie. K vítězství zřejmě napomohla i její atypická výška, jelikoţ měří 173 centimetrů a nad ostatními soutěţícími vyčnívala. Triumf z české soutěţe o královnu krásy pak podtrhla ještě úspěšným výkonem v celoevropském klání, kdy se stala první Vicemiss Vietnam Evropské unie. Ve Vietnamu byla zatím jen třikrát a hodně se jí tam líbilo. „Češi si pořád myslí, ţe je to zaostalá vesnice, ale to uţ vůbec není pravda. U moře jsou krásná turistická letoviska. Je to ideální země pro ty, kteří mají rádi exotiku,― uvedla v rozhovoru pro Novinky.cz. Nguyen Mai Anh vystudovala Anglo-americkou univerzitu. Ţiví se jako modelka a zároveň od května pracuje ve společnosti Mandarin Oriental Hotel Group. Nguyen Hoang „MiMi― Lan (35) módní návrhářka Pokud byste někde potkali Nguyen Hoang Lan, raději ji oslovujte „MiMi― (v překladu „malá kočička―). Tuto přezdívku dostala od rodičů a dodnes ji pouţívá, například jí podepisuje e-maily. Především ji ale vetkla do názvu své poměrně úspěšné módní značky La femme MiMi. V Praze, kam přišla v roce 1993, sice vystudovala politologii, ale po škole zřejmě převáţily její umělecké geny zděděné po rodičích, malířích. Plné znění zpráv


Přesně před deseti lety MiMi zaloţila vlastní butik, postupně otevřela v českém hlavním městě tři prodejny, další obchod pak v Amsterodamu. Navrhuje nejen vlastní dámské oblečení, ale i kabelky a jiné módní doplňky. Autorsky se podílela také na kolekci vtipných oblečků pro psy. Materiály pro své produkty dováţí z Vietnamu, Japonska a Číny a modely nechává ručně šít svými švadlenami v Hanoji. „Ráda kombinuji materiály, barvy a struktury. Pro mou značku neexistují ţádná pravidla ani principy kromě lásky k módě. Velká část kolekce je z pravého hedvábí, nikdy nešetřím ručními výšivkami anebo jinými doplňky,― svěřila se MiMi Lan. Na otázku, zda se podle ní lépe oblékají Češky, nebo Vietnamky, odpovídá: „Protoţe jsem v Praze uţ 20 let, tak bych řekla, ţe se mi víc líbí styl oblékání Čechů.― Nguyen Phuong Thao (40) fotografka MF Dnes, Reflex Rodačka z vietnamského hlavního města Hanoje se přestěhovala do Prahy v 18 letech za studiem. V roce 1991 začala na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze studovat ţurnalistiku. Moţná proto, ţe její otec byl novinář (matka ekonomka). Ačkoli si k oboru přibrala jako specializaci televizní tvorbu, začala během studií fotografovat, a tím se od té doby ţiví. „Vzniklo to úplnou náhodou, kdyţ jsme s kamarádkou měly tvůrčí dílny na fakultě. Tam jsem zjistila, ţe můţu být v něčem lepší neţ čeští studenti. Ale ani tehdy jsem netušila, ţe se jednou stanu fotografkou a bude mě to ţivit,― svěřila se Thao loni v rozhovoru pro časopis Reflex. V roce 2000 navíc získala doktorát. Nyní patří mezi nejuznávanější fotografky v Česku specializující se na portrét, fotí nejčastěji v ateliéru. Kvalitu její práce dokládají samostatné výstavy a především pak trojí ocenění na prestiţní soutěţi Czech Press Photo (2003, 2006, 2007). Do Vietnamu za rodinou jezdí zhruba jednou ročně. Za své nejlepší snímky povaţuje fotky z rodné země. „Je to pořád můj domov a jsou to moje vzpomínky na maminku a na mou rodinu,― vysvětluje. Thai Ngoc Nguyen (44) spolumajitel a zakladatel obchodního řetězce Sportisimo Nejznámější a pravděpodobně také dosud nejúspěšnější vietnamský podnikatel ţijící v Česku jiţ od 80. let minulého století. Po vystudování Vysoké školy ekonomické v Praze se vrhl do světa byznysu. Jeho kroky ale nezamířily do malého krámku s potravinami nebo na trţnici, jako nadšený amatérský sportovec (má rád tenis a fotbal) rozjel v roce 2000 síť obchodů se sportovními potřebami a oblečením. Uţ o šest let později vybudoval síť prodejen, která generovala roční obrat více neţ miliardu korun. „V začátcích jsem se občas potýkal s nedůvěrou dodavatelů, na druhou stranu je moţné, ţe mě konkurence trochu podcenila, coţ firmě naopak pomohlo,― popisoval před časem své podnikatelské začátky pro deník E15. Většinu zaměstnanců Sportisima tvoří Češi, podle Nguyena ale snesou srovnání s pracovitými Vietnamci. „Snad jen, kdyţ je venku hezky, začnou se mnoţit neschopenky,― dodává ironicky čtyřiačtyřicetiletý vietnamský podnikatel. Maloobchodní řetězec Sportisimo má v současnosti 84 poboček (70 v ČR a 14 na Slovensku). Nguyen v minulosti také několikrát potvrdil, ţe uvaţuje o expanzi i do dalších zemí Evropské unie. Trinh Thuy Duong (24) a Nguyen Mai Huong (25) autorky blogu Viet Food Friends Dvě vietnamské dívky se poznaly vlastně náhodou při on-line chatu v diskuzi o Harrym Potterovi. Brzy však našly ještě jedno velké společné hobby – vietnamskou kuchyni. A rozhodly se, ţe její kouzla zkusí zprostředkovat i Čechům. „Dospěla nová generace Vietnamců, která je schopna Čechům naše jídla vysvětlit,― řekly o boomu zájmu o vietnamskou kuchyni pro únorové vydání týdeníku Respekt. Na Facebooku jejich stránku Viet Food Friends sleduje více neţ 3,5 tisíce lidí. Svým blogem, na který přispívají pravidelně od listopadu 2011, chtějí vedle gastronomie „poskytnout docela jiný pohled na Vietnamce, neţ jaký obvykle znáte z médií―. Vedle psaní ve virtuálním světě internetu pořádají také kurzy vaření nebo kulinářské výlety do praţské trţnice Sapa. Populární blog autorky neţiví, stále ještě obě studují v Praze. Mai na Literární akademii Josefa Škvoreckého, předtím jiţ dokončila studium politologie a mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově. Do Česka přišla v pěti letech. O rok mladší Thuy je v Česku 17 let. Vystudovala gymnázium v Teplicích, nyní dokončuje magisterské studium na Vysoké škole ekonomické. Pracovní zkušenosti sbírá v advokátní kanceláři. Plné znění zpráv


_

Kam v srpnu za literaturou? Vydejte se na palubu lodi i Literární Zarafest 2.8.2013

topzine.cz str. 00 Literatura_ Tereza Andělová_

Ani ve druhé polovině prázdnin nebude o literaturu nouze. Kromě autorských čtení se můţete těšit mimo jiné na třídenní Literární Zarafest či festival věnovaný malým nakladatelstvím. V srpnu se za literaturou můţete vypravit i do přírody. Foto: Eva Müllerová, Topzine.cz Ars Poetica 2013 (27. července – 5. srpna 2013, Jeţkov u Zábřezí, okres Trutnov) Letošní desátý ročník literárně-výtvarného setkání Ars poetica 2013 právě probíhá ve východních Čechách a potrvá aţ do 5. srpna. Zájemci si mohou poslechnout přednášky o významných českých spisovatelích. Probírat se bude například tvorba Ludvíka Kundery, Tadeáše Birona a Konstantina Biebla. Autorské čtení básníků ze skupiny Fantasía (13. srpna 2013, Praha) V horkých letních dnech kaţdého potěší venkovní podvečerní akce. Praţská (A)VOID Floating Gallery navíc nabízí netradiční venkovní prostor – palubu lodi. V polovině srpna na ní proběhne autorské čtení básnické skupiny Fantasía, kterou tvoří tři mladí muţi - Kamil Bouška, Adam Borzič a Petr Řehák. Malý festival malých nakladatelství v Domě čtení (14. srpna 2013, Praha) Chcete si rozšířit obzory a dozvědět se víc o malých českých nakladatelstvích? Navštivte festival v praţském Domě čtení. Můţete si vyslechnout zajímavosti z oblasti kniţního designu a získáte povědomí o alternativní tvorbě mimo oficiální literární proud. Mezi hosty bude například Karolina Voňková z nakladatelství Lipnik či Dan Jedlička z nakladatelství Perplex. Na Malém festivalu malých nakladatelství si můţete pořídit nové úlovky do své knihovny. Zdroj: sxc.hu Festival tvoří kromě přednášek i prodejní výstava. Vystoupí Jaromír Typlt a Pavel Novotný s dadaistickou básní Kurta Schwitterse Ursonate. Závěr večera bude patřit hudbě v produkci DJ Funkensteina. Večer časopisu H_aluze (20. srpna 2013, Praha) Další srpnová akce na palubě (A)VOID Floating Gallery nabídne porci tvorby osobností spojených s časopisem H_aluze. Číst budou Ivan Pasadena a Josef Straka ze skupiny Vloţte kočku. O hudební doprovod se postará Tomáš Čada s hudebním uskupením SEW! Kozí mejdan (21. – 25. srpna 2013, Milkovice u Libáně – okres Jičín) Nebaví vás komerční festivaly? Máte chuť se v létě trochu seberealizovat a vyčistit si hlavu od kaţdodenních starostí? Zúčastněte se Kozího mejdanu na statku! Vystoupit na něm můţe kaţdý, a to prakticky s čímkoliv. Vítaná jsou nejen literární, ale i hudební či divadelní vystoupení. Festival se odehrává uprostřed přírody bez stánkařů či ochranky, zajištěné je vegetariánské stravování a moţnost stanování. Uvedení zářijového čísla Biblia s literárním programem (28. srpna 2013, Praha) Zářijové číslo BIBLIA, samostatné přílohy Literárních novin, se představí v předpremiéře jiţ na konci srpna. Básnířka Kateřina Rudčenková uvede svou prozatím nevydanou sbírku. Dalšími hosty budou docent Jan Halada z Fakulty sociálních věd UK a šéfredaktor BIBLIA Jaroslav Císař, který promluví o historii kniţních veletrhů. Básníci Ticha (31. srpna 2013, Turnov) Festival pod širým nebem Básníci ticha sice není literárním setkáním, ale přesto stojí i zde za zmínku. Událost prezentovaná jako pocta Milanu Hlavsovi, zakladateli undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, potěší nejen hudební fanoušky, ale i milovníky krásných slov. Vystoupí zde skupiny s poetickými texty, které se mnohdy neubrání srovnání s poezií. Za všechny jmenujme například kapely Zrní či Budoár staré dámy. Literární Zarafest (29. – 31. srpna 2013, Děčín) Konec prázdnin můţete oslavit na Literárním Zarafestu, který proběhne v poslední srpnové dny. Na programu jsou nachystaná autorská čtení (vystoupí například Sylva Fischerová či Michal Hvorecký), performance (BioMasha), vernisáţe (Ukradená galerie) i koncerty (Vloţte kočku). URL| http://www.topzine.cz/kam-v-srpnu-za-literaturou-vydejte-se-na-palubu-lodi-i-literarni-zarafest _ Plné znění zpráv


FSV UK hostila konferenci o sociálních vědách 1.8.2013

protext.cz str. 00 sih_

dce kom_

Praha 1. srpna (PROTEXT) - Od 30. července do 1. srpna proběhl v budově Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Jinonicích osmý ročník konference o interdisciplinárních společenských vědách (Eight International Conference on Interdisciplinary Social Sciences). K hlavním tématům letošních prezentací patřily například globální, enviromentální, komunikační, kulturální či politická studia. Významnými přednášejícími tento rok byl Andrej Findor z Ústavu evropských studií a mezinárodních vztahů Univerzity Komenského v Bratislavě, Pavol Frič z Centra pro sociální a ekonomické strategie na Karlově univerzitě a Alena Kříţková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Konferenci pořádá organizace Common Ground kaţdý rok v různých zemích. Proběhla jiţ například na University of New Orleans v USA, University of Cambridge ve Velké Británii, Universidad de Granada ve Španělsku nebo na Univerzitě Aegean v Řecku. Common Ground si především klade za cíl zapojit místní sociology a seznámit tak všechny účastníky s jejich názory, postoji a úhly pohledu. V příštím roce proběhne devátý ročník konference v kanadském Vancouveru. Kontakt: Marianna Zapotilová, M.A. PR koordinátorka Fakulta sociálních věd UK Smetanovo nábřeţí 6, Praha 1, 110 00 [email protected] Upozorňujeme odběratele, ţe materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 14:35 _

Nejdůleţitější pro mě je, aby lidé odcházeli z prohlídky spokojeni a něco si z ní odnesli 1.8.2013

Havlíčkobrodský deník str. 07 JAN ŠTROBL_

Ekonomika Vysočina_

K prázdninám patří brigáda Vypráví pořád o stejných věcech, přesto svou práci za stereotypní nepovaţuje. Nakouknout do historie nechává všem. Kaţdému však trochu jinak. Adéla Semerádová říká: Golčův Jeníkov, Radim – Uţ šestým rokem pracuje jako průvodkyně. Začínala na velkém zámku ve Ţlebech, později se přestěhovala na menší Radim u Kolína. Plné znění zpráv


Adéla Semerádová si svou brigádu chválí a nevadí jí ani to, ţe se během ní musí neustále doučovat stále nové a nové texty podle toho, jak v expozici přibývají další exponáty. * Přes léto pracujete jako průvodkyně na zámku. Jak jste k této práci přišla? Dostala jsem se tam vlastně úplnou náhodou. Majitelé zámku Radim u Kolína, na kterém provádím, se asi před pěti lety přijeli podívat na veřejný trénink s koňmi, který jsme pořádali na našem ranči. Kdyţ jsem si s nimi později povídala, řekli mi, ţe tady nedaleko koupili zámek. Tak jsem se jich jen tak zeptala, jestli náhodou nepotřebují průvodkyni, a oni mi na to řekli, ţe příští rok budou otevírat další okruh a ţe by se jim někdo určitě hodil. Slovo dalo slovo, ještě v tom létě jsem se tam jela s rodiči podívat a o příštích prázdninách jsem nastoupila. * Jak dlouho na zámku provádíte? Na Radimi letos čtvrtým rokem. Ale předtím jsem ještě tři roky pracovala o prázdninách jako průvodkyně na zámku ve Ţlebech nedaleko Čáslavi. Tam jsem se vlastně dostala také náhodou. Napsala jsem tam tehdy e-mail, ve kterém jsem ţádala o místo sezonního průvodce. Poslala jsem ho ale pozdě, tedy v době, kdy uţ byla všechna místa obsazená. Někdo jim však v tom roce zrovna vypadl a moje ţádost přišla právě ve chvíli, kdy hledali někoho jiného, tak mě tedy na tři týdny vzali. Takţe jsem měla vlastně víc štěstí, neţ rozumu. (směje se) * Kolik průvodců tam tehdy bylo? Ve Ţlebech nás bylo šest na den. Prohlídky byly kaţdou půlhodinu, a kdyţ přišlo hodně lidí, tak kaţdých dvacet minut. V tom posledním roce, co jsem tam byla, jsme prováděli po patnácti minutách, a nezáleţelo na tom, jestli byla plná skupina, nebo ne. Jinak Radim je podstatně menší zámek, takţe tam jsme jen čtyři průvodci na den. Prohlídky máme po půlhodinách, ale zase kaţdý den v týdnu, tedy i v pondělí. * Vyděláte si hodně? No, moc ne. Ve Ţlebech jsem dostávala přes týden čtyřicet osm korun na hodinu. O víkendech a svátcích samozřejmě o něco víc, jinak by ta výplata byla opravdu docela mizerná. Jeden rok jsem prováděla skoro všechny víkendy na jaře i na podzim a ještě tři týdny v létě, abych si vydělala na dovolenou v Bulharsku. * Ţleby jsou poměrně oblíbený zámek, a to nejen v České republice. Dělala jste tam nějaké prohlídky i v cizím jazyce? K tomu jsem se, bohuţel, nikdy nedostala, protoţe cizojazyčné prohlídky dostávali sluţebně starší průvodci a na mě nedošla nikdy řada. Prohlídky byly totiţ většinou na objednání, málokdy se stávalo, ţe by přišla nějaká skupina cizinců jen tak. Jinak jsme měli prohlídky v němčině a angličtině. Ale nebylo to tam například jako v Českém Krumlově, kde jsou prohlídky po deseti minutách a z toho jich je během hodiny několik v cizím jazyce. Nevím, jak je to ve Ţlebech teď, ale tehdy byla cizojazyčná prohlídka spíš výjimkou. * Proč jste ve Ţlebech vlastně skončila? Poslední rok, co jsem tam prováděla, jsem byla zároveň i na Radimi, a tam se mi prostě líbilo víc. Není to taková ta továrna na lidi, jako na těch velkých státních zámcích, kde dostanu padesátičlennou skupinu a s výjimkou klasického výkladu nemám v podstatě čas ani moţnost se s návštěvníky bavit. Na Radimi vedu menší prohlídky a víc si s těmi lidmi popovídám. Daleko víc se stává, ţe se ti návštěvníci sami ptají a zajímají se. Nejezdívají tam většinou jen proto, aby si na nějakém svém seznamu odškrtli kulturní záţitek a tím to pro ně skončilo. Navíc se tam občas dostanu i právě k té cizojazyčné prohlídce. * A v jakých jazycích? Většinou v češtině, ale vedla jsem i pár prohlídek v němčině. K nim jsem se dostala tak, ţe se tam jednou přijeli podívat Nizozemci a já jsem si řekla, ţe to s nimi zkusím. Tak jsme ten okruh tak nějak zvládli, ale byl to spíš opravdu jen takový rozhovor, protoţe pro skutečnou prohlídku je potřeba odborná slovní zásoba. Německé prohlídky mám ale od té doby na starosti většinou já. Jedna kolegyně mě dokonce poprosila, abych na letošní léto připravila nějaké německé texty návštěvníkům pro případ, ţe by přišli cizinci a já bych zrovna nebyla po ruce. Jinak se u nás běţně provádí i v angličtině. Plné znění zpráv


* Ţleby jsou známé například tím, ţe se tam natáčela pohádka Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. Je s něčím podobným spojená i Radim? Tak s pohádkou přímo ne. Sice tam dvakrát natáčela Toulavá kamera, takţe diváci měli moţnost vidět zámek v televizi, ale to je tak všechno. Radim je však známá celou řadou tradičních akcí. Například uţ čtvrtým rokem se zde konají populární Zárubovské renesanční slavnosti, při nichţ vystupují taneční a šermířské skupiny, pořádají se tam dobové trhy, divadelní představení s historickou tematikou, a samozřejmě se při nich chodí i normální prohlídky. V létě navíc děláme i noční prohlídky za svitu svíček, které jsou spojené s ochutnávkou dobových specialit v černé kuchyni, a také s nějakou divadelní scénkou. * O jaké scénky se jedná? Je to zpravidla nějaký příběh z určité doby, který provází celou prohlídku. V jedné jsem si zahrála i já, kdyţ jsem dostala roli komorné nějaké komtesy, která se měla vdát za zámeckého pána. Pointa spočívala v tom, ţe ten majitel zámku se chtěl ţenit, ale hrozně páchl, nechtěl se mýt a celé sluţebnictvo včetně mě se ho snaţilo přesvědčit, aby se umyl. Bylo to opravdu docela vtipné. (směje se) Tento problém byl jinak dříve docela běţný, protoţe lidé byli přesvědčeni o tom, ţe onemocní, pokud se budou často mýt. * A co strašidla, máte na zámku nějaká? S oblibou říkávám, ţe tam straší akorát sami průvodci. (směje se) Majitel však praví, ţe kdyby ten zámek neměl duši, tak by ho nekupoval, takţe se tam určitě nějaké ty duše pohybují. Oficiálně sice radimský zámek ţádné strašidlo nemá, ale já mám trochu jiné zkušenosti. Kdyţ jsem totiţ na zámku přespávala, tak se tam děly docela divné věci. * Jaké například? Jednou, kdyţ jsem se v noci probudila, slyšela jsem z vedlejší místnosti šoupání ţidlí a cinkání skleniček přesto, ţe tam určitě nikdo nebyl. Paní, která tam jezdí pravidelně na zmíněné Zárubské slavnosti, mi povídala, ţe spí vţdycky v penzionu, jenţ je součástí zámku, v tom samém pokoji, a pokaţdé se jí tam prý zdá, ţe ji někdo škrtí. Totéţ se později stalo i mně, i kdyţ nevím, jestli jsem si to pouze nevsugerovala. Pravdou však je, ţe jsem se prostě najednou probudila a cítila jsem, ţe vedle mě něco skutečně je. A tu jsem ucítila takový zvláštní tlak na krku, který jsem nemohla nijak odstranit, a měla jsem strach. Opravdu jsem se velmi bála. Moje kamarádky, které na zámku také provádí, zase říkaly, ţe je uţ několikrát probudil přesně ve čtyři hodiny ráno nějaký úder. Mohla to být klidně kočka na okenním parapetu, ale je zajímavé, ţe to přijde vţdycky ve stejný čas. * Koukám, ţe práce průvodce tedy rozhodně není nudná... Ne, to rozhodně ne. Můţe se zdát moţná trochu stereotypní v tom, ţe člověk pořád vykládá o stejných věcech, ale je to hlavně práce s lidmi a ti bývají jiní. Velice se mi líbí také dětské prohlídky, které na Radimi provádíme. Spočívají v tom, ţe děti, které většinou klasické okruhy nebaví a často třeba během výkladu brečí, oblékneme do kostýmů a k celé prohlídce přidáme nějaký příběh. Pak nám tam tedy běhá spousta princezen a mušketýrů, z rodičů uděláme krále a královnu. Necháme je v tom vyfotit třeba na trůnu, a všichni jsou spokojeni. * Práce s dětmi asi vyţaduje velkou dávku trpělivosti, ţe? To samozřejmě také, ale kolikrát musí mít člověk daleko více trpělivosti s dospělými. Některé jejich otázky totiţ opravdu stojí za to. Kolikrát si je musím někam napsat, protoţe je škoda je zapomenout. * Například? Třeba: „Proč jsou ty futra tak vysoko, kdyţ ti lidi byli vlastně tak malí?― nebo: „Slečno, jak velké klacky se dávaly do těch kamen?― „Kolik je na střeše komínů?― „Co musím udělat pro to, abych se dostal na prohlídku?― Jeden pán se mě také na nádvoří zeptal, kde ţe je tady ten zámek. Další mi před noční prohlídkou poloţil otázku, jestli se jde opravdu v noci, nebo tu tmu jen imitujeme. A tak podobně. * Dokáţete si představit, ţe byste se touto prací v budoucnu ţivila? Plné znění zpráv


V ţádném případě. S oblibou říkávám, ţe tato práce nejde dělat déle neţ tři týdny v kuse. (směje se) *** Moje kamarádky, které na zámku také provádí, zase říkaly, ţe je uţ několikrát probudil přesně ve čtyři hodiny ráno nějaký úder. Mohla to být klidně kočka na okenním parapetu, ale je zajímavé, ţe to přijde vţdycky ve stejný čas. Kdo je Adéla Semerádová? Narodila se 16. května 1991 v Čáslavi. Základní školu absolvovala v Golčově Jeníkově, o čtyři roky později odmaturovala na gymnáziu v Čáslavi. V současné době je studentkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, obor Česko-německá studia. Od sedmnácti let pracuje přes léto jako průvodkyně. Začínala na zámku ve Ţlebech, nyní provází na zámku Radim nedaleko Kolína. Foto popis| ZÁMEK RADIM. Adélá Semerádová uţ čtvrtým rokem pracuje přes léto jako průvodkyně na zámku Radim nedaleko Kolína. Obvykle na ni připadne čtyři aţ pět prohlídek na den. Vedle českých návštěvníků, kterých je většina, často provádí také cizince. Foto autor| Foto: Deník/Lucie Mašínová Foto popis| PRŮVODKYNĚ. Součástí práce často bývá i nošení dobových šatů. Adéla Semerádová (vlevo uprostřed) se do nich obléká nejen při prohlídkách, ale i při různých scénkách, které hraje spolu s dalšími průvodci při nočních prohlídkách. Foto autor| Foto: Jan Štrobl Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Jihlavský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Třebíčský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Ţďárský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Pelhřimovský deník; Ekonomika Vysočina; 07 ID| 9b6cd520-5b6e-4490-8f06-0ef13204309e _


Jihlavský deník str. 07 Ekonomika Vysočina_ JAN ŠTROBL_

K prázdninám patří brigáda Vypráví pořád o stejných věcech, přesto svou práci za stereotypní nepovaţuje. Nakouknout do historie nechává všem. Kaţdému však trochu jinak. Adéla Semerádová říká: Golčův Jeníkov, Radim – Uţ šestým rokem pracuje jako průvodkyně. Začínala na velkém zámku ve Ţlebech, později se přestěhovala na menší Radim u Kolína. Adéla Semerádová si svou brigádu chválí a nevadí jí ani to, ţe se během ní musí neustále doučovat stále nové a nové texty podle toho, jak v expozici přibývají další exponáty. * Přes léto pracujete jako průvodkyně na zámku. Jak jste k této práci přišla? Dostala jsem se tam vlastně úplnou náhodou. Majitelé zámku Radim u Kolína, na kterém provádím, se asi před pěti lety přijeli podívat na veřejný trénink s koňmi, který jsme pořádali na našem ranči. Kdyţ jsem si s nimi později povídala, řekli mi, ţe tady nedaleko koupili zámek. Tak jsem se jich jen tak zeptala, jestli náhodou nepotřebují průvodkyni, a oni mi na to řekli, ţe příští rok budou otevírat další okruh a ţe by se jim někdo určitě hodil. Slovo dalo slovo, ještě v tom létě jsem se tam jela s rodiči podívat a o příštích prázdninách jsem nastoupila. * Jak dlouho na zámku provádíte? Plné znění zpráv


Na Radimi letos čtvrtým rokem. Ale předtím jsem ještě tři roky pracovala o prázdninách jako průvodkyně na zámku ve Ţlebech nedaleko Čáslavi. Tam jsem se vlastně dostala také náhodou. Napsala jsem tam tehdy e-mail, ve kterém jsem ţádala o místo sezonního průvodce. Poslala jsem ho ale pozdě, tedy v době, kdy uţ byla všechna místa obsazená. Někdo jim však v tom roce zrovna vypadl a moje ţádost přišla právě ve chvíli, kdy hledali někoho jiného, tak mě tedy na tři týdny vzali. Takţe jsem měla vlastně víc štěstí, neţ rozumu. (směje se) * Kolik průvodců tam tehdy bylo? Ve Ţlebech nás bylo šest na den. Prohlídky byly kaţdou půlhodinu, a kdyţ přišlo hodně lidí, tak kaţdých dvacet minut. V tom posledním roce, co jsem tam byla, jsme prováděli po patnácti minutách, a nezáleţelo na tom, jestli byla plná skupina, nebo ne. Jinak Radim je podstatně menší zámek, takţe tam jsme jen čtyři průvodci na den. Prohlídky máme po půlhodinách, ale zase kaţdý den v týdnu, tedy i v pondělí. * Vyděláte si hodně? No, moc ne. Ve Ţlebech jsem dostávala přes týden čtyřicet osm korun na hodinu. O víkendech a svátcích samozřejmě o něco víc, jinak by ta výplata byla opravdu docela mizerná. Jeden rok jsem prováděla skoro všechny víkendy na jaře i na podzim a ještě tři týdny v létě, abych si vydělala na dovolenou v Bulharsku. * Ţleby jsou poměrně oblíbený zámek, a to nejen v České republice. Dělala jste tam nějaké prohlídky i v cizím jazyce? K tomu jsem se, bohuţel, nikdy nedostala, protoţe cizojazyčné prohlídky dostávali sluţebně starší průvodci a na mě nedošla nikdy řada. Prohlídky byly totiţ většinou na objednání, málokdy se stávalo, ţe by přišla nějaká skupina cizinců jen tak. Jinak jsme měli prohlídky v němčině a angličtině. Ale nebylo to tam například jako v Českém Krumlově, kde jsou prohlídky po deseti minutách a z toho jich je během hodiny několik v cizím jazyce. Nevím, jak je to ve Ţlebech teď, ale tehdy byla cizojazyčná prohlídka spíš výjimkou. * Proč jste ve Ţlebech vlastně skončila? Poslední rok, co jsem tam prováděla, jsem byla zároveň i na Radimi, a tam se mi prostě líbilo víc. Není to taková ta továrna na lidi, jako na těch velkých státních zámcích, kde dostanu padesátičlennou skupinu a s výjimkou klasického výkladu nemám v podstatě čas ani moţnost se s návštěvníky bavit. Na Radimi vedu menší prohlídky a víc si s těmi lidmi popovídám. Daleko víc se stává, ţe se ti návštěvníci sami ptají a zajímají se. Nejezdívají tam většinou jen proto, aby si na nějakém svém seznamu odškrtli kulturní záţitek a tím to pro ně skončilo. Navíc se tam občas dostanu i právě k té cizojazyčné prohlídce. * A v jakých jazycích? Většinou v češtině, ale vedla jsem i pár prohlídek v němčině. K nim jsem se dostala tak, ţe se tam jednou přijeli podívat Nizozemci a já jsem si řekla, ţe to s nimi zkusím. Tak jsme ten okruh tak nějak zvládli, ale byl to spíš opravdu jen takový rozhovor, protoţe pro skutečnou prohlídku je potřeba odborná slovní zásoba. Německé prohlídky mám ale od té doby na starosti většinou já. Jedna kolegyně mě dokonce poprosila, abych na letošní léto připravila nějaké německé texty návštěvníkům pro případ, ţe by přišli cizinci a já bych zrovna nebyla po ruce. Jinak se u nás běţně provádí i v angličtině. * Ţleby jsou známé například tím, ţe se tam natáčela pohádka Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. Je s něčím podobným spojená i Radim? Tak s pohádkou přímo ne. Sice tam dvakrát natáčela Toulavá kamera, takţe diváci měli moţnost vidět zámek v televizi, ale to je tak všechno. Radim je však známá celou řadou tradičních akcí. Například uţ čtvrtým rokem se zde konají populární Zárubovské renesanční slavnosti, při nichţ vystupují taneční a šermířské skupiny, pořádají se tam dobové trhy, divadelní představení s historickou tematikou, a samozřejmě se při nich chodí i normální prohlídky. V létě navíc děláme i noční prohlídky za svitu svíček, které jsou spojené s ochutnávkou dobových specialit v černé kuchyni, a také s nějakou divadelní scénkou. * O jaké scénky se jedná? Plné znění zpráv


Je to zpravidla nějaký příběh z určité doby, který provází celou prohlídku. V jedné jsem si zahrála i já, kdyţ jsem dostala roli komorné nějaké komtesy, která se měla vdát za zámeckého pána. Pointa spočívala v tom, ţe ten majitel zámku se chtěl ţenit, ale hrozně páchl, nechtěl se mýt a celé sluţebnictvo včetně mě se ho snaţilo přesvědčit, aby se umyl. Bylo to opravdu docela vtipné. (směje se) Tento problém byl jinak dříve docela běţný, protoţe lidé byli přesvědčeni o tom, ţe onemocní, pokud se budou často mýt. * A co strašidla, máte na zámku nějaká? S oblibou říkávám, ţe tam straší akorát sami průvodci. (směje se) Majitel však praví, ţe kdyby ten zámek neměl duši, tak by ho nekupoval, takţe se tam určitě nějaké ty duše pohybují. Oficiálně sice radimský zámek ţádné strašidlo nemá, ale já mám trochu jiné zkušenosti. Kdyţ jsem totiţ na zámku přespávala, tak se tam děly docela divné věci. * Jaké například? Jednou, kdyţ jsem se v noci probudila, slyšela jsem z vedlejší místnosti šoupání ţidlí a cinkání skleniček přesto, ţe tam určitě nikdo nebyl. Paní, která tam jezdí pravidelně na zmíněné Zárubské slavnosti, mi povídala, ţe spí vţdycky v penzionu, jenţ je součástí zámku, v tom samém pokoji, a pokaţdé se jí tam prý zdá, ţe ji někdo škrtí. Totéţ se později stalo i mně, i kdyţ nevím, jestli jsem si to pouze nevsugerovala. Pravdou však je, ţe jsem se prostě najednou probudila a cítila jsem, ţe vedle mě něco skutečně je. A tu jsem ucítila takový zvláštní tlak na krku, který jsem nemohla nijak odstranit, a měla jsem strach. Opravdu jsem se velmi bála. Moje kamarádky, které na zámku také provádí, zase říkaly, ţe je uţ několikrát probudil přesně ve čtyři hodiny ráno nějaký úder. Mohla to být klidně kočka na okenním parapetu, ale je zajímavé, ţe to přijde vţdycky ve stejný čas. * Koukám, ţe práce průvodce tedy rozhodně není nudná... Ne, to rozhodně ne. Můţe se zdát moţná trochu stereotypní v tom, ţe člověk pořád vykládá o stejných věcech, ale je to hlavně práce s lidmi a ti bývají jiní. Velice se mi líbí také dětské prohlídky, které na Radimi provádíme. Spočívají v tom, ţe děti, které většinou klasické okruhy nebaví a často třeba během výkladu brečí, oblékneme do kostýmů a k celé prohlídce přidáme nějaký příběh. Pak nám tam tedy běhá spousta princezen a mušketýrů, z rodičů uděláme krále a královnu. Necháme je v tom vyfotit třeba na trůnu, a všichni jsou spokojeni. * Práce s dětmi asi vyţaduje velkou dávku trpělivosti, ţe? To samozřejmě také, ale kolikrát musí mít člověk daleko více trpělivosti s dospělými. Některé jejich otázky totiţ opravdu stojí za to. Kolikrát si je musím někam napsat, protoţe je škoda je zapomenout. * Například? Třeba: „Proč jsou ty futra tak vysoko, kdyţ ti lidi byli vlastně tak malí?― nebo: „Slečno, jak velké klacky se dávaly do těch kamen?― „Kolik je na střeše komínů?― „Co musím udělat pro to, abych se dostal na prohlídku?― Jeden pán se mě také na nádvoří zeptal, kde ţe je tady ten zámek. Další mi před noční prohlídkou poloţil otázku, jestli se jde opravdu v noci, nebo tu tmu jen imitujeme. A tak podobně. * Dokáţete si představit, ţe byste se touto prací v budoucnu ţivila? V ţádném případě. S oblibou říkávám, ţe tato práce nejde dělat déle neţ tři týdny v kuse. (směje se) *** Moje kamarádky, které na zámku také provádí, zase říkaly, ţe je uţ několikrát probudil přesně ve čtyři hodiny ráno nějaký úder. Mohla to být klidně kočka na okenním parapetu, ale je zajímavé, ţe to přijde vţdycky ve stejný čas. Kdo je Adéla Semerádová? Narodila se 16. května 1991 v Čáslavi. Základní školu absolvovala v Golčově Jeníkově, o čtyři roky později odmaturovala na gymnáziu v Čáslavi. V současné době je studentkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, obor Česko-německá studia. Od sedmnácti let pracuje přes léto jako průvodkyně. Začínala na zámku ve Ţlebech, nyní provází na zámku Radim nedaleko Kolína. Plné znění zpráv


Foto popis| ZÁMEK RADIM. Adélá Semerádová uţ čtvrtým rokem pracuje přes léto jako průvodkyně na zámku Radim nedaleko Kolína. Obvykle na ni připadne čtyři aţ pět prohlídek na den. Vedle českých návštěvníků, kterých je většina, často provádí také cizince. Foto autor| Foto: Deník/Lucie Mašínová Foto popis| PRŮVODKYNĚ. Součástí práce často bývá i nošení dobových šatů. Adéla Semerádová (vlevo uprostřed) se do nich obléká nejen při prohlídkách, ale i při různých scénkách, které hraje spolu s dalšími průvodci při nočních prohlídkách. Foto autor| Foto: Jan Štrobl Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Jihlavský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Třebíčský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Ţďárský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Pelhřimovský deník; Ekonomika Vysočina; 07 ID| 9b6cd520-5b6e-4490-8f06-0ef13204309e _

Postavení divadla v Plzni určuje to, ţe ho lidé mají rádi 1.8.2013

Mladá fronta DNES str. 03 (ČTK)_

Kraj Plzeňský_

Dostavba nové divadelní budovy místo dosavadní scény v komorním divadle, stěhování a zajištění rozpočtu na další sezony. To jsou hlavní úkoly, které má před sebou nový ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Ilja Racek. Do funkce nastupuje dnes a nahradí dosavadního dlouholetého ředitele Jana Buriana, který odchází šéfovat Národnímu divadlu v Praze. PLZEŇ Třiašedesátiletý Racek je zatím ve funkci jmenován do doby, neţ z výběrového řízení vzejde nový ředitel, coţ musí být nejpozději do začátku září 2014. „Do konkurzu na stálého ředitele se chci také přihlásit, abych mohl realizovat některé své vize,― prozradil Racek. Nepředpokládá, ţe do doby, neţ z konkurzu vzejde řádný ředitel, by mohl v divadle mnoho změnit. „Vše je tak nachystáno, ţe z větší části se nedá neţ pokračovat. Uţ mám v počítači hrací plán roku 2014, tedy konkrétní termíny her a obsazení na rok a půl dopředu. Moc velké změny nejsou moţné,― poznamenal. Kromě starostí se stavbou a následným stěhováním do nové divadelní budovy za 800 milionů korun v příštím roce je pro něj nejdůleţitějším úkolem zajistit pro pětisouborové divadlo rozpočet. „Jsem tu docela krátce, ale zázemí, i to divácké, jsem si prozkoumal. A je tady jedna zásadní věc, která určuje postavení divadla – ţe ho lidé mají rádi a ţe jsou to stálí diváci, kteří si uţ po generace divadlo pěstují,― uvedl. DJKT se pyšní jednou z největších a nejstabilnějších základen předplatitelů v zemi. I tak chce Racek přilákat ještě více hlavně mladých diváků. Pomoci v tom můţe nové mladší vedení činohry, které nastupuje od nové sezony. Dalším lákadlem pro mladé by měla být nabídka studiové scény v nové budově. Uţ teď se podle Racka hlásí lidé a chtějí na studiové scéně realizovat projekty, které by mohly oslovit i středoškoláky či vysokoškoláky. Ve své funkci se bývalý šéf televizního studia v Ostravě, ředitel ostravského divadla a někdejší náměstek ministra kultury momentálně nejvíc těší na stavbu nového divadla. „Chodím tam poměrně pravidelně a řekl bych, ţe roste ze dne na den a ţe uţ tam jakoby pod rukama dělníků cítím tu divadelní atmosféru,― tvrdí. Budova se má otevřít příští rok. Atmosféra DJKT a jeho lidé, jak je Racek zatím poznal, jsou prý jedním z důvodů, proč se chce do konce srpna přihlásit do konkurzu na stálého ředitele. „Protoţe ti lidé se mi jeví jako velice příjemní profesionálové, kteří vědí, co dělají, kteří nepotřebují nějaké velké direktivy z ředitelství, aby dělali to, co umí, a umí to dobře,― řekl o zaměstnancích Racek. Oproti předchozí práci v televizi se těší zejména na ţivější divadelní prostředí a hlavně na bezprostřední kontakt s diváky. Čtyřiapadesátiletý Jan Burian, který DJKT řídil 18 let, Plzeň zcela neopustí ani po svém odchodu do Národního divadla v Praze. „Přinejmenším budu dojíţdět na stavbu nové budovy a zúčastním se procesu dokončení divadla. Budu také jezdit na plzeňský festival,― řekl Burian. Vzhledem k zaneprázdnění ale nepředpokládá, ţe by v Plzni mohl Plné znění zpráv


dál reţírovat jako dosud některé opery nebo činohru. Ani Racek, který vystudoval na DAMU reţii, si teď neumí představit, ţe by našel vedle všech úkolů čas i na svou původní profesi. Kromě dostavby budovy, stěhování a zajištění chodu se bude s divadlem podílet i na přípravě akcí pro rok 2015, kdy bude Plzeň Evropským městem kultury. *** „Do konkurzu na stálého ředitele se chci také přihlásit, abych mohl realizovat některé své vize.― Ilja Racek nový šéf DJKT PROFIL Kdo je Ilja Racek * Studoval na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK obor televizní publicistika a na DAMU obor reţie. * Působil v Československém rozhlase Ostrava i v Československé televizi Ostrava, reţíroval i na řadě divadelních scén. * Byl šéfem České scény Těšínského divadla, šéfoval činohře Divadla F. X. Šaldy v Liberci, v 90. letech stál v čele Divadla Petra Bezruče v Ostravě, byl ředitelem Janáčkovy filharmonie v Ostravě a v letech 1991 – 1998 vedl Státní divadlo Ostrava (od roku 1995 Národní divadlo Moravskoslezské). * Od roku 1998 aţ do roku 2001 byl náměstkem ministra kultury ČR. * Jako ředitel Televizního studia České televize Ostrava působil v letech 2002 – 2013. Foto popis| Dnes poprvé Do funkce ředitele Divadla J. K. Tyla v Plzni ode dneška nastupuje divadelník a pedagog Ilja Racek. Vystřídá tak Jana Buriana, který bude šéfovat Národnímu divadlu v Praze. Foto autor| Foto: Petr Eret, ČTK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj _


Pelhřimovský deník + další reg. deníky JAN ŠTROBL_

str. 07

Ekonomika Vysočina_

K prázdninám patří brigáda Vypráví pořád o stejných věcech, přesto svou práci za stereotypní nepovaţuje. Nakouknout do historie nechává všem. Kaţdému však trochu jinak. Adéla Semerádová říká: Golčův Jeníkov, Radim – Uţ šestým rokem pracuje jako průvodkyně. Začínala na velkém zámku ve Ţlebech, později se přestěhovala na menší Radim u Kolína. Adéla Semerádová si svou brigádu chválí a nevadí jí ani to, ţe se během ní musí neustále doučovat stále nové a nové texty podle toho, jak v expozici přibývají další exponáty. * Přes léto pracujete jako průvodkyně na zámku. Jak jste k této práci přišla? Dostala jsem se tam vlastně úplnou náhodou. Majitelé zámku Radim u Kolína, na kterém provádím, se asi před pěti lety přijeli podívat na veřejný trénink s koňmi, který jsme pořádali na našem ranči. Kdyţ jsem si s nimi později povídala, řekli mi, ţe tady nedaleko koupili zámek. Tak jsem se jich jen tak zeptala, jestli náhodou nepotřebují průvodkyni, a oni mi na to řekli, ţe příští rok budou otevírat další okruh a ţe by se jim někdo určitě hodil. Slovo dalo slovo, ještě v tom létě jsem se tam jela s rodiči podívat a o příštích prázdninách jsem nastoupila. * Jak dlouho na zámku provádíte? Na Radimi letos čtvrtým rokem. Ale předtím jsem ještě tři roky pracovala o prázdninách jako průvodkyně na zámku ve Ţlebech nedaleko Čáslavi. Tam jsem se vlastně dostala také náhodou. Napsala jsem tam tehdy e-mail, ve kterém jsem ţádala o místo sezonního průvodce. Poslala jsem ho ale pozdě, tedy v době, kdy uţ byla všechna místa obsazená. Někdo jim však v tom roce zrovna vypadl a moje ţádost přišla právě ve chvíli, kdy hledali někoho jiného, tak mě tedy na tři týdny vzali. Takţe jsem měla vlastně víc štěstí, neţ rozumu. (směje se)



* Kolik průvodců tam tehdy bylo? Ve Ţlebech nás bylo šest na den. Prohlídky byly kaţdou půlhodinu, a kdyţ přišlo hodně lidí, tak kaţdých dvacet minut. V tom posledním roce, co jsem tam byla, jsme prováděli po patnácti minutách, a nezáleţelo na tom, jestli byla plná skupina, nebo ne. Jinak Radim je podstatně menší zámek, takţe tam jsme jen čtyři průvodci na den. Prohlídky máme po půlhodinách, ale zase kaţdý den v týdnu, tedy i v pondělí. * Vyděláte si hodně? No, moc ne. Ve Ţlebech jsem dostávala přes týden čtyřicet osm korun na hodinu. O víkendech a svátcích samozřejmě o něco víc, jinak by ta výplata byla opravdu docela mizerná. Jeden rok jsem prováděla skoro všechny víkendy na jaře i na podzim a ještě tři týdny v létě, abych si vydělala na dovolenou v Bulharsku. * Ţleby jsou poměrně oblíbený zámek, a to nejen v České republice. Dělala jste tam nějaké prohlídky i v cizím jazyce? K tomu jsem se, bohuţel, nikdy nedostala, protoţe cizojazyčné prohlídky dostávali sluţebně starší průvodci a na mě nedošla nikdy řada. Prohlídky byly totiţ většinou na objednání, málokdy se stávalo, ţe by přišla nějaká skupina cizinců jen tak. Jinak jsme měli prohlídky v němčině a angličtině. Ale nebylo to tam například jako v Českém Krumlově, kde jsou prohlídky po deseti minutách a z toho jich je během hodiny několik v cizím jazyce. Nevím, jak je to ve Ţlebech teď, ale tehdy byla cizojazyčná prohlídka spíš výjimkou. * Proč jste ve Ţlebech vlastně skončila? Poslední rok, co jsem tam prováděla, jsem byla zároveň i na Radimi, a tam se mi prostě líbilo víc. Není to taková ta továrna na lidi, jako na těch velkých státních zámcích, kde dostanu padesátičlennou skupinu a s výjimkou klasického výkladu nemám v podstatě čas ani moţnost se s návštěvníky bavit. Na Radimi vedu menší prohlídky a víc si s těmi lidmi popovídám. Daleko víc se stává, ţe se ti návštěvníci sami ptají a zajímají se. Nejezdívají tam většinou jen proto, aby si na nějakém svém seznamu odškrtli kulturní záţitek a tím to pro ně skončilo. Navíc se tam občas dostanu i právě k té cizojazyčné prohlídce. * A v jakých jazycích? Většinou v češtině, ale vedla jsem i pár prohlídek v němčině. K nim jsem se dostala tak, ţe se tam jednou přijeli podívat Nizozemci a já jsem si řekla, ţe to s nimi zkusím. Tak jsme ten okruh tak nějak zvládli, ale byl to spíš opravdu jen takový rozhovor, protoţe pro skutečnou prohlídku je potřeba odborná slovní zásoba. Německé prohlídky mám ale od té doby na starosti většinou já. Jedna kolegyně mě dokonce poprosila, abych na letošní léto připravila nějaké německé texty návštěvníkům pro případ, ţe by přišli cizinci a já bych zrovna nebyla po ruce. Jinak se u nás běţně provádí i v angličtině. * Ţleby jsou známé například tím, ţe se tam natáčela pohádka Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. Je s něčím podobným spojená i Radim? Tak s pohádkou přímo ne. Sice tam dvakrát natáčela Toulavá kamera, takţe diváci měli moţnost vidět zámek v televizi, ale to je tak všechno. Radim je však známá celou řadou tradičních akcí. Například uţ čtvrtým rokem se zde konají populární Zárubovské renesanční slavnosti, při nichţ vystupují taneční a šermířské skupiny, pořádají se tam dobové trhy, divadelní představení s historickou tematikou, a samozřejmě se při nich chodí i normální prohlídky. V létě navíc děláme i noční prohlídky za svitu svíček, které jsou spojené s ochutnávkou dobových specialit v černé kuchyni, a také s nějakou divadelní scénkou. * O jaké scénky se jedná? Je to zpravidla nějaký příběh z určité doby, který provází celou prohlídku. V jedné jsem si zahrála i já, kdyţ jsem dostala roli komorné nějaké komtesy, která se měla vdát za zámeckého pána. Pointa spočívala v tom, ţe ten majitel zámku se chtěl ţenit, ale hrozně páchl, nechtěl se mýt a celé sluţebnictvo včetně mě se ho snaţilo přesvědčit, aby se umyl. Bylo to opravdu docela vtipné. (směje se) Tento problém byl jinak dříve docela běţný, protoţe lidé byli přesvědčeni o tom, ţe onemocní, pokud se budou často mýt. * A co strašidla, máte na zámku nějaká? Plné znění zpráv


S oblibou říkávám, ţe tam straší akorát sami průvodci. (směje se) Majitel však praví, ţe kdyby ten zámek neměl duši, tak by ho nekupoval, takţe se tam určitě nějaké ty duše pohybují. Oficiálně sice radimský zámek ţádné strašidlo nemá, ale já mám trochu jiné zkušenosti. Kdyţ jsem totiţ na zámku přespávala, tak se tam děly docela divné věci. * Jaké například? Jednou, kdyţ jsem se v noci probudila, slyšela jsem z vedlejší místnosti šoupání ţidlí a cinkání skleniček přesto, ţe tam určitě nikdo nebyl. Paní, která tam jezdí pravidelně na zmíněné Zárubské slavnosti, mi povídala, ţe spí vţdycky v penzionu, jenţ je součástí zámku, v tom samém pokoji, a pokaţdé se jí tam prý zdá, ţe ji někdo škrtí. Totéţ se později stalo i mně, i kdyţ nevím, jestli jsem si to pouze nevsugerovala. Pravdou však je, ţe jsem se prostě najednou probudila a cítila jsem, ţe vedle mě něco skutečně je. A tu jsem ucítila takový zvláštní tlak na krku, který jsem nemohla nijak odstranit, a měla jsem strach. Opravdu jsem se velmi bála. Moje kamarádky, které na zámku také provádí, zase říkaly, ţe je uţ několikrát probudil přesně ve čtyři hodiny ráno nějaký úder. Mohla to být klidně kočka na okenním parapetu, ale je zajímavé, ţe to přijde vţdycky ve stejný čas. * Koukám, ţe práce průvodce tedy rozhodně není nudná... Ne, to rozhodně ne. Můţe se zdát moţná trochu stereotypní v tom, ţe člověk pořád vykládá o stejných věcech, ale je to hlavně práce s lidmi a ti bývají jiní. Velice se mi líbí také dětské prohlídky, které na Radimi provádíme. Spočívají v tom, ţe děti, které většinou klasické okruhy nebaví a často třeba během výkladu brečí, oblékneme do kostýmů a k celé prohlídce přidáme nějaký příběh. Pak nám tam tedy běhá spousta princezen a mušketýrů, z rodičů uděláme krále a královnu. Necháme je v tom vyfotit třeba na trůnu, a všichni jsou spokojeni. * Práce s dětmi asi vyţaduje velkou dávku trpělivosti, ţe? To samozřejmě také, ale kolikrát musí mít člověk daleko více trpělivosti s dospělými. Některé jejich otázky totiţ opravdu stojí za to. Kolikrát si je musím někam napsat, protoţe je škoda je zapomenout. * Například? Třeba: „Proč jsou ty futra tak vysoko, kdyţ ti lidi byli vlastně tak malí?― nebo: „Slečno, jak velké klacky se dávaly do těch kamen?― „Kolik je na střeše komínů?― „Co musím udělat pro to, abych se dostal na prohlídku?― Jeden pán se mě také na nádvoří zeptal, kde ţe je tady ten zámek. Další mi před noční prohlídkou poloţil otázku, jestli se jde opravdu v noci, nebo tu tmu jen imitujeme. A tak podobně. * Dokáţete si představit, ţe byste se touto prací v budoucnu ţivila? V ţádném případě. S oblibou říkávám, ţe tato práce nejde dělat déle neţ tři týdny v kuse. (směje se) *** Moje kamarádky, které na zámku také provádí, zase říkaly, ţe je uţ několikrát probudil přesně ve čtyři hodiny ráno nějaký úder. Mohla to být klidně kočka na okenním parapetu, ale je zajímavé, ţe to přijde vţdycky ve stejný čas. Kdo je Adéla Semerádová? Narodila se 16. května 1991 v Čáslavi. Základní školu absolvovala v Golčově Jeníkově, o čtyři roky později odmaturovala na gymnáziu v Čáslavi. V současné době je studentkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, obor Česko-německá studia. Od sedmnácti let pracuje přes léto jako průvodkyně. Začínala na zámku ve Ţlebech, nyní provází na zámku Radim nedaleko Kolína. Foto popis| ZÁMEK RADIM. Adélá Semerádová uţ čtvrtým rokem pracuje přes léto jako průvodkyně na zámku Radim nedaleko Kolína. Obvykle na ni připadne čtyři aţ pět prohlídek na den. Vedle českých návštěvníků, kterých je většina, často provádí také cizince. Foto autor| Foto: Deník/Lucie Mašínová



Foto popis| PRŮVODKYNĚ. Součástí práce často bývá i nošení dobových šatů. Adéla Semerádová (vlevo uprostřed) se do nich obléká nejen při prohlídkách, ale i při různých scénkách, které hraje spolu s dalšími průvodci při nočních prohlídkách. Foto autor| Foto: Jan Štrobl Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Jihlavský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Třebíčský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Ţďárský deník; Ekonomika Vysočina; 07 Publikováno| Pelhřimovský deník; Ekonomika Vysočina; 07 ID| 9b6cd520-5b6e-4490-8f06-0ef13204309e _



Přehled zpráv. Kouření zakázáno Bar Life ~ str. 90 ~ Kauza

Recommend Documents