Přehled zpráv. Jednání o daňovém balíčku odloţeno ČT 24 ~ str. 04 ~ 05:59 Studio 6

Přehled zpráv Jednání o daňovém balíčku odloţeno ...............................................................................................................10 31.10.2012 ČT 24 ~ str. 04 ~ 05:59 Studio 6_  _ Video: Mají Rusové rozšiřovat Temelín? (Jakub Janda) .................................................................................13 31.10.2012 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ Dienstbier: Jsem jediný levicový kandidát na Hrad .........................................................................................14 31.10.2012 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ z domova_  _ John povede investigativce Týdne. Zůstane i šéfem bezpečnostního výboru .............................................15 31.10.2012 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  iDNES.cz, Jan Jiřička, iDNES.cz, Markéta Březinová, MF DNES, Jakub Pokorný_ O boji s korupcí někteří jen mluví a jiní ne. (Štěpán Sekanina) ......................................................................16 30.10.2012 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ (Staro)noví radní. Zatím tři nováčci ...................................................................................................................19 30.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Hradecký_  Petr Záleský_ Linda Bartošová: Krásné nadosmrti nebudeme ...............................................................................................21 30.10.2012 STYL ~ str. 12 ~ Osobnost_  DANA KAPLANOVÁ_ Kafka se vrátí opět do původních prostor.........................................................................................................24 30.10.2012 Týdeník okresu Nový Jičín ~ str. 02 ~ Týden v regionu_  (jah)_ Tomio Okamura vyděsil odborníka: Zaraţte to uţ konečně ............................................................................25 27.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  Jiří Hroník_ Odsouzený Berlusconi ........................................................................................................................................27 26.10.2012 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Reportáţ z Fóra 2000 aneb touha po tom, co skutečně existuje ....................................................................29 26.10.2012 mediainfo.cz ~ str. 00 ~ ANALÝZY AKTUÁLNÍCH TÉMAT_  NEWTON Media_ Marek Prchal: Nejlepší kniha o českých médiích? Překvapivě Panoptikum české ......................................31 25.10.2012 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Médiář.cz (khl)_ Tahanice o Senkaku jsou podle expertů jen předehrou. Sporů o území v Asii bude přibývat ....................31 25.10.2012 ČRo - rádio Česko.cz ~ str. 00 ~ exkluzivne_  Michael Romancov,Roman Chlupatý,Marián Vojtek_

Plné znění zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Nejlepší kniha o českých médiích? Překvapivě Panoptikum české ..............................................................32 25.10.2012 mediar.cz ~ str. 00 ~ Sloupky_  Marek Prchal_ Mýty o české privatizaci ......................................................................................................................................33 24.10.2012 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ prusa.blog.ihned.cz_  Jan Průša, Pavel Ryska_ V rámci Fora 2000 se v Goethe-Institutu konala diskuse na téma Vzdělání proti korupci ...........................35 24.10.2012 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP_  _ SPOŘIT MUSÍME SAMI ........................................................................................................................................46 24.10.2012 Metro ~ str. 12 ~ Penze_  ROMANA BARBOŘÍKOVÁ_ Domaţlická skautka obešla Česko ....................................................................................................................47 24.10.2012 Týdeník Domaţlicko + Domaţlický deník ~ str. 02 ~ Týdeník Domaţlicko_  HELENA BAUEROVÁ_ Naposledy se v televizní předvolební debatě utkali kandidáti na příštího amerického prezidenta ............48 23.10.2012 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 08:16 Událost dne_  _ Anketa Csr fóra: 5+5 s Martinou janebovou .....................................................................................................50 22.10.2012 CSR fórum ~ str. 24 ~ Lidé_  -red_ Potřebujeme finanční ústavu, která ohlídá politiky v zadluţování? ...............................................................51 22.10.2012 Hospodářské noviny ~ str. 28 ~ Autorská strana_  _ Petice na podporu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí ................................................................53 22.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice_  petice, ParlamentniListy.cz_ Hra s čísly .............................................................................................................................................................63 22.10.2012 Respekt +respekt.cz ~ str. 44 ~ Fokus - Ekonomika_  ONDŘEJ SCHNEIDER_ Forum 2000: Havla připomíná Schwarzenberg i mladá Tymošenková ..........................................................64 22.10.2012 tyden.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  Martin Valeš_ V Praze začíná konference Forum 2000. Tématem jsou média a demokracie ..............................................65 21.10.2012 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ politika_  Renáta Prátová,Martin Mašek,Kateřina Kozmová_ Karel Janeček na naivních vlnách? ...................................................................................................................66 20.10.2012 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Politika_  Ondřej Koutník_ Hájek to přehnal, míní politici .............................................................................................................................68 20.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 05 ~ Z domova_  Michaela Svobodová_



Vlček neunesl poráţku. Voličům "od plic" napsal, co si o jejich hlasech myslí ...........................................69 20.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Olomoucký kraj_  Petr Kupka_ TISKOVÁ ZPRÁVA: VIZE 2013 - Přímá komunikace začíná konkurovat klasickým médiím ........................71 19.10.2012 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy_  Tisková zpráva Mladá fronta a.s., (khl)_ Česká republika má za sebou krajské volby .....................................................................................................72 19.10.2012 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP_  _ Kdo s koho? Druhé kolo senátních voleb je tu ................................................................................................75 19.10.2012 denik.cz ~ str. 00 ~ Plzeňský kraj_  _ VIZE 2013: Přímá komunikace začíná konkurovat klasickým médiím ...........................................................77 19.10.2012 e15.cz + strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  _ Petice na podporu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí ................................................................78 19.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice_  petice, ParlamentniListy.cz_ Který levičák usedne v Senátu? .........................................................................................................................88 19.10.2012 Plzeňský deník + Rokycanský deník ~ str. 04 ~ Plzeňsko_  MIROSLAVA TOLAROVÁ_ Das Filmfest ..........................................................................................................................................................89 18.10.2012 ČT 1 ~ str. 16 ~ 12:00 Zprávy ve 12_  _ Volby do Senátu pokračují uţ zítra ....................................................................................................................90 18.10.2012 Metro ~ str. 06 ~ Praha_  ROBERT OPPELT_ Vaňhová: Nejen politika, ale i novinařina je o cti a svědomí ...........................................................................91 18.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  Kr-ustecky.cz_ Novináři v tom jedou taky ...................................................................................................................................91 18.10.2012 Strategie ~ str. 26 ~ Ţurnál_  David Horák_ Obama s Romneym se vymkli pravidlům, nechyběly osobní útoky ..............................................................95 17.10.2012 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět_  rai_ Chomutovské muzeum pozvalo odborníky na menšiny ..................................................................................96 17.10.2012 denik.cz ~ str. 00 ~ Ústecký kraj_  _ Rebelové ODS jednají s Nečasem ......................................................................................................................97 16.10.2012 ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6_  _



Neplatné volební hlasy ........................................................................................................................................98 16.10.2012 ČT 24 ~ str. 03 ~ 05:59 Studio 6_  _ Muzeum pozvalo odborníky na menšiny .........................................................................................................101 16.10.2012 Chomutovský deník ~ str. 08 ~ U nás doma_  (r)_ Asijská ostrovní válka .......................................................................................................................................101 16.10.2012 Mezinárodní politika ~ str. 02 ~ Glosa_  Michal Kolmaš_ Kanada a původní obyvatelé: Harperova cesta k ekonomické soběstačnosti ...........................................102 16.10.2012 Mezinárodní politika ~ str. 07 ~ Domorodci_  Magdalena Fiřtová_ Skautka obešla celou republiku .......................................................................................................................105 16.10.2012 Plzeňský deník ~ str. 05 ~ Region_  HELENA BAUEROVÁ_ Nobelova cena za mír pro EU jako nástroj PR? ..............................................................................................106 15.10.2012 blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ markething.blog.ihned.cz_  Markething_ Česká republika má za sebou krajské volby a první kolo těch senátních ...................................................107 15.10.2012 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP_  _ Vinen láskou k vínu ...........................................................................................................................................117 15.10.2012 Host ~ str. 60 ~ Historie_  Vratislav Maňák_ Poraţený kandidát pochválil komunistu Dolejše. Šéf zelených se od jeho slov distancoval ...................121 15.10.2012 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  pek_ Oranţová a rudá? Slabá vláda ..........................................................................................................................122 15.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký_  Petr Záleský_ Co říkáte na výsledek voleb v Praze? ..............................................................................................................123 15.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha_  _ Alice Němcová Tejkalová: Nemůţete jim fandit .............................................................................................124 15.10.2012 Mŧţeš ~ str. 14 ~ Téma: Média a lidé s postiţením_  Text: Pavel Hrabica_ V Senátu usedne určitě levičák ........................................................................................................................126 15.10.2012 Plzeňský deník ~ str. 06 ~ Plzeňsko_  (tom, naš)_ Ta fotka tam neměla být ....................................................................................................................................127 15.10.2012 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz_  Redakce Respekt_



JAK PŘEŢÍT ZAČÁTEK ŠKOLY ........................................................................................................................138 15.10.2012 Studenta web&mag ~ str. 06 ~ Téma_  Mariana Kopecká_ V ODS bude hodně dusno, v celé pravici zavládne deprese, předpovídá politolog Jelínek .....................140 14.10.2012 ČRo - rádio Česko.cz ~ str. 00 ~ exkluzivne_  Patricie Polanská,Marián Vojtek_ Politologové: Je načase zefektivnit Senát ......................................................................................................141 13.10.2012 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  ama_ Začal boj o vládu v krajích ................................................................................................................................142 13.10.2012 Krkonošský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana_  JANA MUDROVÁ_ Volby do krajských zastupitelstev ...................................................................................................................143 12.10.2012 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne_  _ Co je v prezidentských volbách důleţitější - program nebo debata? ..........................................................147 12.10.2012 dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz_  Ondřej Schneider_ Politolog: Fádní kampaň i aktuálnost témat zvyšují šance regionálních uskupení ...................................149 12.10.2012 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ politika_  Veronika Sedláčková,Marína Dvořáková_ Obyvatelé šestnácti obcí z Hořovicka si zvolí senátora ................................................................................149 11.10.2012 Berounský deník ~ str. 02 ~ Berounsko/Region_  PETRA LIŠKOVÁ, MIROSLAVA TOLAROVÁ_ Dalíkova derniéra ...............................................................................................................................................150 11.10.2012 Ekonom ~ str. 07 ~ Zoom - zpověď Marka Dalíka_  Jiří Pšenička, Jan Štětka_ Nejen politika, ale i novinařina je o cti a svědomí ..........................................................................................155 11.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ_  Jana Vaňhová_ Vaňhová: Nejen politika, ale i novinařina je o cti a svědomí .........................................................................156 11.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  Kr-ustecky.cz_ TLESKAJÍ JIM VE SVĚTĚ ..................................................................................................................................157 11.10.2012 Týdeník Květy ~ str. 12 ~ Lidé_  kub, jap, ver_ Česká kniha o dějinách ekonomického myšlení slaví úspěch v zahraničí ..................................................157 11.10.2012 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ literatura_  Jan Prokeš,Martin Hromádka_ Návrat nenávisti? ...............................................................................................................................................158 10.10.2012 A2 ~ str. 34 ~ Zahraničí_  jakub záhora_



Srbsko nemusí pro zahájení přístupových jednání uznat Kosovo, tvrdí EK ...............................................160 10.10.2012 euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Rozšíření_  _ Státní zástupce ţádá pro Dalíka vazbu. Obává se, ţe uteče .........................................................................161 10.10.2012 Hospodářské noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana_  Vojtěch Blažek_ Senát hostil konferenci k sociálním médiím ...................................................................................................163 10.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ_  Senát Parlamentu ČR_ Citace z tématu konference RRTV, ČT a ČRo: Hranice svobody slova a projevu aneb „Vrtěti psem“ ....164 9.10.2012 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  Jan Bohdal_ Privatizace přivedla zemi k zázraku, napsali studenti. Zde je odpověď ......................................................165 9.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  Libuše Frantová_ Jak v Senátu pomohou kraji? ...........................................................................................................................166 9.10.2012 Plzeňský deník + Rokycanský deník ~ str. 04 ~ Plzeňsko_  MIROSLAVA TOLAROVÁ_ Modrá šedá eminence a Topolánkův stín, který chtěl emigrovat .................................................................168 9.10.2012 Právo ~ str. 03 ~ Zpravodajství_  Josef Koukal_ RECENZE: Gaiman pohřbil postavu, která ho proslavila. Tryzna toho komiksu ovšem stála za to .........169 9.10.2012 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Josef Veselý: autor rozhlasových toulek ........................................................................................................171 8.10.2012 Blanenský deník + deníky: Brněnský, Břeclavský, Hodonínský, Vyškovský, Znojemský ~ str. 06 ~ Kultura - Region_  (ap)_ lidé a podniky .....................................................................................................................................................171 8.10.2012 Euro ~ str. 18 ~ Monitor - Lidé a podniky_  _ Program fora 2000 se rozrůstá na nová místa ................................................................................................173 8.10.2012 Hospodářské noviny ~ str. 04 ~ Příloha - Média a demokracie_  _ Topolánkovu šedou eminenci Dalíka obvinila policie. Kvůli úplatkům za Pandury ...................................173 8.10.2012 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  jum, ČTK_ Volební týden je tady. Strany sází na zdravotnické déja vu ..........................................................................177 8.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký_  Štěpánka Tůmová_ Potřebuje Česko drahé kraje? Odborníci tvrdí, ţe ano, ale funkční a bez korupce ....................................179 6.10.2012 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Jan Kubita_ Plné znění zpráv


Vydavatel ze starého světa ...............................................................................................................................182 6.10.2012 Lidové noviny ~ str. 05 ~ Příloha - Orientace - portrét_  MILOŠ ČERMÁK_ OBRAZEM: Více neţ dva miliony korun vynesly Nadaci VIZE 97 pamětní medaile s Havlovým portrétem .............................................................................................................................................................................184 6.10.2012 mediafax.cz ~ str. 00 ~ _  _ Malínský (ČSSD): Komunistické nebo neoliberální vytunelování? ..............................................................185 6.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  cssd.cz_ Vize 97 ocenila sociologa Petruska - in memoriam .......................................................................................186 5.10.2012 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  vrm_ Letošní havlovská cena nadace Vize 97 je pro Petruska in memoriam .......................................................187 5.10.2012 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  _ PŘESTUPY MANAŢERŮ ....................................................................................................................................187 5.10.2012 Lidové noviny ~ str. 16 ~ Trhy/Manaţeři v pohybu_  _ Cenu VIZE 97 získá sociolog Miloslav Petrusek .............................................................................................189 5.10.2012 mediafax.cz ~ str. 00 ~ _  _ OBRAZEM: Pamětní medaile s Havlovým portrétem vynesly nadaci VIZE 97 téměř pět milionů korun ..190 5.10.2012 mediafax.cz ~ str. 00 ~ _  _ Odborná práce studentů: Komunisté vytunelovali ČSSR, privatizace byl zázrak ......................................191 5.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  jav_ Obama by měl vyhodit čtecí zařízení. Duel Obama vs. Romney očima předních českých amerikanistů 192 5.10.2012 reflex.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  _ Cenu Vize 97 letos dostane zesnulý sociolog Miloslav Petrusek .................................................................193 5.10.2012 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ clovek_  Klára Bílá, mta_ Cenu nadace Vize 97 dostal in memoriam profesor Miloslav Petrusek .......................................................193 5.10.2012 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ clovek_  Martina Spěváčková,Tereza Svobodová_ Ankaře došla trpělivost s Damaškem ..............................................................................................................194 4.10.2012 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 02 ~ 21:05 Stalo se dnes_  _ Kdo kam ..............................................................................................................................................................195 4.10.2012 Hospodářské noviny ~ str. 21 ~ Finance_  _ Plné znění zpráv


O zásah NATO v Sýrii stojí jenom Turecko, Západ ne, tvrdí politolog Drulák.............................................197 4.10.2012 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Martina Týblová_ Politika čs. státu vůči maďarské menšině ......................................................................................................198 4.10.2012 Literární noviny ~ str. 22 ~ Historie_  Eva IRMANOVÁ_ Volby ve středních Čechách budou velmi těsné ............................................................................................201 4.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Titulní strana_  (rok)_

První průzkum: Vyhrát má ČSSD .......................................................................................................................10 4.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Střední Čechy_  Alena Rokosová_ Pozvánka do Senátu: téma "Naše odpovědnost za obsah sociálních médií" ...............................................13 4.10.2012 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ_  Senát Parlamentu ČR_ Představujeme kandidáty do Senátu – volební obvod 8 Rokycany ...............................................................14 4.10.2012 Právo ~ str. 11 ~ Jihozápadní Čechy_  (ib)_ Kandidáti do Senátu za volební obvod č. 23 Praha 8 .......................................................................................15 4.10.2012 Právo ~ str. 11 ~ Praha - Střední Čechy_  _ Sýrie se omluvila Ankaře za granátový útok, turecký parlament mezitím schválil moţný zásah ...............16 4.10.2012 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa_  Jaromír Marek, bre,Jan Bumba,Tomáš Pavlíček_ V Praze proběhne 16. výroční konference Forum 2000 ...................................................................................19 3.10.2012 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP_  _ Americké kandidáty na úřad prezidenta čeká první z televizních debat ........................................................21 3.10.2012 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 15:08 Rozhovor na aktuální téma_  _ Rozumí Češi úvěrům? .........................................................................................................................................24 3.10.2012 ČT 24 ~ str. 01 ~ 09:42 Studio ČT24 - Ekonomika_  _ Shoda alespoň v 90 procentech .........................................................................................................................25 3.10.2012 iHNed.cz + dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz_  Petr Janský_ POLITIKA: Mýty o české privatizaci ...................................................................................................................27 3.10.2012 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Politika_  Jan Průša, Pavel Ryska_ Španělský kněz: Církve nyní financují český stát ............................................................................................29 3.10.2012 Parlamentní listy ~ str. 62 ~ Cizíma očima_  Jana Šulcová_ Plné znění zpráv


Navigátor bezpečného úvěru: Lichvářům naletí často i mladí ........................................................................31 2.10.2012 bankovnipoplatky.com ~ str. 00 ~ _  _ Pozvánka na debatu: Máme se bát Rusů při rozšíření Temelína? (Jakub Janda) ........................................31 2.10.2012 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ Zdravotní pojištění cizinců se musí změnit, tvrdí odborníci ...........................................................................32 2.10.2012 mediafax.cz ~ str. 00 ~ _  _ Studenti radí nováčkům ......................................................................................................................................33 2.10.2012 Mladá fronta DNES ~ str. 08 ~ Prŧvodce vysokoškoláka_  _ Příběhy o lichvářích se týkají často i mladých lidí ...........................................................................................35 2.10.2012 nasepenize.cz ~ str. 00 ~ Pŧjčky_  _ POLITIKA: Janečkovo volební inţenýrství ........................................................................................................46 2.10.2012 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Politika_  Neviditelný pes, Lukáš Jelínek_ Lukáš Tomis PR Manaţerem ZUNO pro ČR a Slovensko ................................................................................47 1.10.2012 Bankovnictví (newsletter) ~ str. 01 ~ Lidé_  _ Článek z veřejné debaty: Karel Janeček a volební systém. (Jakub Janda) ...................................................48 1.10.2012 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ ZUNO: Lukáš Tomis PR manaţerem pro Česko a Slovensko .........................................................................50 1.10.2012 personalista.com ~ str. 00 ~ lidé a podniky_  personalista.com_ Pokutu jsem si zaslouţila ...................................................................................................................................51 1.10.2012 Týden ~ str. 72 ~ Moderní ţivot_  Milan Eisenhammer_



Plné znění zpráv Jednání o daňovém balíčku odloţeno 31.10.2012

ČT 24

str. 04 _

05:59 Studio 6_

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Hlasování o dŧchodové reformě i daňovém balíčku poslanci včera odloţili. Vrátí se k němu opět za týden. Nečekané sněmovní prázdniny prosadil premiér Petr Nečas. Chce, aby se o dŧleţitých normách hlasovalo aţ po víkendovém kongresu jeho strany. Na něm, jak doufám, obhájí post předsedy a získá silný mandát v boji proti rebelŧm. S nimi se na podobě škrtŧ definitivně nedohodl. Se mnou ve studiu Josef Mlejnek, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zdravím vás. Pěkné ráno. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobré ráno. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------A hned na začátek vám udělám takové promítání, protoţe vám pustím nejzásadnější politické hlasy k přerušení schŧze Poslanecké sněmovny. Tak si je pojďme poslechnout. Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu strany /ODS/ -------------------A protoţe jsme čtyři dny, máme před tím kongresem a máme výraznou nedohodu uvnitř poslaneckého klubu, tak mně přijde rozumné počkat na nové vedení. Ty čtyři dny to určitě vydrţí. Petr TLUCHOŘ, poslanec /ODS/ -------------------My to bereme jako prostor pro debatu, prostor pro hledání kompromisu a z toho dŧvodu jsme ten návrh na přerušení také podpořili. Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/ -------------------Je-li však dnes situace taková, ţe existuje aspoň jiskřička naděje, ţe příští týden by mohl vítězit zdravý rozum, tak my tu jiskřičku naděje nechceme uhasit. Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09 - STAN/ -------------------Jsme ochotni ještě do příštího týdne posečkat. A pak uţ bude muset Občanská demokratická strana definitivně zaujmout nějaké stanovisko. Měla by jasně říct, buď teda je schopná s námi vládnout dál nebo je nejednotná, rozpadá se a není schopná s TOP 09 vládnout dál. Karolína PEAKE, vicepremiérka /LIDEM/ -------------------Pokud bychom to skutečně měli odloţit pouze o ten jeden týden, mŧţeme se o tom bavit. Pokud by to ale mělo pokračovat ještě týden další, pak bychom měli tu vládu uţ čestně zabalit a neprotahovat to. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/ -------------------Odsouvat projednávání těchto návrhŧ zákonŧ za kongres, to není metoda, kterou by se měly realizovat jakékoliv reformy. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pane Mlejnku, co je to za krok přerušit na týden schŧzi Poslanecké sněmovny? Neměla vláda, respektive premiér Petr Nečas na vybranou? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Vláda evidentně v tuto chvíli nemá většinu ve sněmovně. Je to vláda menšinová de facto, tudíţ zralá na pád. A vlastně premiér očekává, ţe poslední šanci, jak získat nebo jak obnovit tu většinu, ţe tou poslední šancí mŧţe být ten kongres ODS. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------A co si myslíte, jaké jsou varianty tedy na stole? Mŧţe z toho vyjít vítězně? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------To je otázka, protoţe ono se také mŧţe stát to, ţe Petr Nečas bude potvrzen kongresem jako předseda a stejně ti rebelové začnou zase rebelovat. Takţe já si myslím, ţe jedna z variant mŧţe být ta, ţe ten kongres vlastně nic nevyřeší a po kongresu to bude podobné jako před kongresem. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Máte v hlavě i nějaké číslo, nějaký procentuální vyjádření, kolik hlasŧ, jak by měl zvítězit případně Petr Nečas ve volbě předsedy ODS, aby to byl jasný, jednoznačný mandát a mohl dál směle vést stranu? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já si myslím, ţe by musel získat tak 60 aţ 70% hlasŧ delegátŧ, aby skutečně získal jako silný mandát. Pokud on vyhraje nebo nějak tak, ţe bude mít něco málo přes 50% hlasŧ těch delegátŧ, tak to bude slabé vítězství, tak to bude vlastně potvrzení toho, ţe silný mandát nemá a ODS zŧstane jako rozklíţená. Nic se tam vlastně nevyřeší. Pouze formálně vlastně bude potvrzen ve funkci předsedy, ale reálně se ukáţe, ţe je předsedou slabým. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------A ví se uţ nějak mezi politology, jak velkou podporu má mezi jednotlivými delegáty, jak to vypadá vŧbec v regionech? Protoţe k nám přicházejí nějaké střípky, ale lze z toho uţ něco vyvozovat? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Zatím si myslím, ţe z toho lze vyvozovat to, ţe asi Petr Nečas potvrzen bude ve funkci předsedy, poněvadţ se neobjevil ţádný silný protikandidát. Ale zároveň ta podpora kdovíjak silná není. A těţko spekulovat, zvlášť takhle těsně před tím kongresem, protoţe velkou roli mŧţou hrát nějaké zákulisní dohody, nakupování hlasŧ, rŧzní zákulisní hráči mohou prostě obstarávat nějaké hlasy a nějaké delegáty. Mŧţe i velkou roli sehrát to, co se tane přes noc v rámci těch kongresových dní, aţ se delegáti rozejdou rŧzně do barŧ a podobně. Tam pak se dělá to skutečné rozhodnutí. Takţe já bych nespekuloval. Těţko bych to nějak teď, jako nerad bych to odhadoval, poněvadţ ten odhad se dělá opravdu těţko. Ale jako já si myslím, ţe z toho kongresu asi nevyjde mocensky jednoznačné řešení. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Ale narazil jste na podstatné slovo. Protikandidát Petra Nečase. Zatím se mluví, spekuluje se v médiích, ţe by to mohl být současný ministr spravedlnosti Pavel Blaţek, bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ministr prŧmyslu a obchodu Martin Kuba. Ale zatím nikdo oficiálně vlastně kromě Tomáš Úlehly, který řekl, ţe by se byl schopen postavit Petru Nečasovi, nikdo tuto kandidaturu na post předsedy strany nevyslovil. Myslíte si, ţe by měl? Ţe by to bylo čestné, tak jak říká premiér Petr Nečas, ţe uţ v tuto chvíli by měl být znám protikandidát nebo je to vlastně jedno, kdyţ někdo najednou vystoupí na kongresu ODS a řekne, fajn, budu kandidovat na post předsedy strany. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK Plné znění zpráv


-------------------Já si myslím, ţe i v ODS by mělo platit konstruktivní vyslovení nedŧvěry. To je jedno, jestli to mají ve stanovách nebo ne, ale v politice si myslím, ţe to je správný princip, ţe by případné svrţení Petra Nečase mělo proběhnout tak, ţe se objeví nějaký silný protikandidát a ta strana se za něho sjednotí. Pokud uţ není teďka v tuto chvíli, tak je zřejmé, ţe ţádného silného protikandidáta vlastně Petr Nečas nemá a ti odpŧrci spoléhají spíš na tu variantu, ţe ho nějak svrhnou, ţe nějak prostě tu ţidli pod ním jako strhnou a pak, aţ bude ta ţidle prázdná, tak se pak bude teprve hledat někdo, kdo by to teda jako vzal. A pokud to bude tento scénář, tak zase samozřejmě ODS z toho vyjde oslabená, poněvadţ předseda tohoto typu, nějaký člověk, na kterým se všichni tak nějak shodnou, ţe by na tu prázdnou ţidli pak teda, bychom si ho teda dosadili, kdyţ ten Nečas padl, tak to bude předseda vlastně ještě slabší neţ Petr Nečas a s takovýmto předsedou myslím ODS ţádná světlá budoucnost nečeká. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Zásadní otázka je taky samozřejmě, jak to dopadne s daňovým balíčkem. A Lidové noviny v tomto ohledu spekulují, ţe potom by ho případně mohli v Poslanecké sněmovně podpořit poslanci za Věci veřejné, kteří se nedokázali rozhodnout, zda tedy je to spíše táhne k Vítu Bártovi nebo ke Karolíně Peake, která zaloţila formaci LIDEM. Co si myslíte, je to pravděpodobné řešení, ţe uţ se teď kupčí s hlasy od v současné době opozice? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Je to pravděpodobný, je to jako pravděpodobné, protoţe pokud padne vláda, tak není to samozřejmě nutné z ústavy. Podle ústavy potom prezident by měl pověřit prostě někoho jiného sestavením vlády. Ale pravděpodobný scénář by asi byl ten, ţe by na jaře byly předčasné volby. A poslanci zvolení za Věci veřejné, tak ti mají takřka jistotu, ţe se do Poslanecké sněmovny nevrátí. Je tam i celá řada jiných poslancŧ s podobným vlastně horizontem. Takţe podle přísloví bliţší košile neţ kabát nebo lepší vrabec v hrsti neţ holub na střeše, tak řada poslancŧ prostě mŧţe zvednout ruku pro ten daňový balíček jenom kvŧli tomu, aby zachovali vládu, aby se vyhnuli předčasným volbám a ponechali si ještě to parlamentní křeslo, které jim dává nějaké ekonomické a jiné zázemí. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe i se změní smýšlení šestice takzvaných rebelujících poslancŧ, tedy těch, kteří v současné době vystupují velmi razantně proti takzvanému vládnímu stabilizačnímu balíčku, ţe mŧţou po kongresu, ať uţ dopadne tak či onak, změnit svŧj náhled na tyto změny v daňové oblasti? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tady samozřejmě je otázkou, nakolik oni to myslí váţně, nakolik jim skutečně jde o výši daní. A nakolik jenom se zmocnili tohoto tématu jako záminky v rámci nějaké širší mocenské hry. Já si myslím, ţe platí to druhé. Nicméně zase téma zvyšování daní je téma, které je v rámci ODS velmi citlivé, poněvadţ tato strana po celou dobu své existence má v programu sniţování daní, takţe kdyţ teď vláda s premiérem ODS daně zvyšuje, tak samozřejmě je to i výhodná záminka, poněvadţ kdyţ někdo teda i z třeba cílem jako jenom mocenským svrhnout premiéra, svrhnout Petra Nečase, nějak vylepšit si vlastní mocenskou pozici, kdyţ na tuto strunu v ODS udeří, tak mŧţe očekávat, ţe nalezne nějaký ohlas. A i kdyţ oni teda by tuto kartu rozehráli pragmaticky, kvŧli nějaké mocenské hře, tak uţ zase z toho pak nemŧţou couvnout. Oni pak, aby si zachovali tvář, tak nemohou potom jen tak odmávnout vlastně to zvýšení daní. Říct, tak jsme prohráli na tom kongresu, tak co nám zbývá, tak to odmávnem. Takţe tam se mŧţe stát i to, ţe oni, aby si zachovali tvář i v rámci nějaké ústupové strategie, ještě zase znovu budou chtít aspoň vyjednat něco, nějaký ústupek a zase se to mŧţe nakonec i stát třeba příčinou pádu vlády, byť by to třeba zas tak nikdo nechtěl. Ale prostě jakmile někdo i z pragmatických dŧvodŧ vytáhne nějakou programovou kartu, tak zase nemŧţe jen tak lehce jako tu kartu odhodit. Takţe i případný ústup těch rebelŧ mŧţe vyvolat nějaké politické turbulence. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Děkuju vám za rozhovor. Josef Mlejnek, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky a na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


Děkuji za pozvání. Na shledanou. _

Video: Mají Rusové rozšiřovat Temelín? (Jakub Janda) 31.10.2012

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Video: Mají Rusové rozšiřovat Temelín? Přinášíme videozáznam DEBATY o ČESKÝCH ZÁJMECH a ruské účasti na rozšíření Temelína. Jako obhájce teze vystoupil Roman Joch, ředitel Občanského institutu a Ondřej Kundra, redaktor týdeníku Respekt, proti tezi hovořil Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD, a Ondřej Šlechta, analytik. Moderoval Jakub Janda. Veřejná diskuze pořádaná think-tankem Evropské hodnoty o tezi rozšíření Jaderné elektrárny Temelín nepodílely ruské firmy.‖

―Zájmem České republiky je, aby se na

V červenci tohoto roku obdrţel ČEZ tři nabídky na dodavatele dvou jaderných blokŧ. V říjnu byla francouzská Areva vyřazena a ve hře zbývají dvě firmy, americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. O obavách ze vznikající závilosti na Rusku se ve čtvrtek 11. října diskutovalo v prostorách Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako obhájce teze vystoupil Roman Joch, ředitel Občanského institutu a Ondřej Kundra, redaktor týdeníku Respekt, proti tezi hovořil Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD, a Ondřej Šlechta, analytik. ―Dostavba Temelína není ekonomickou otázkou, ale otázkou národní bezpečnosti,‖ tvrdí Roman Joch, který začíná svou obhajobu teze myšlenkou, ţe rozšiřování Temelína ruskou firmou není v souladu s morálními hodnotami a zájmy České republiky. ―V zájmu České republiky je diversifikace. Konkrétně, abychom nebyli 100% energeticky závislí na Rusku. Máme ruský plyn a arabsko-perskou ropu, jádro bychom měli mít odjinud.‖ Upozorňuje, ţe Ruská federace zastrašuje spojence České republiky. ―Mám na mysli události, jako byl masivní kybernetický útok na Estonsko v roce 2007,‖ říká Joch. ―Proč bychom měli platit stamiliardy firmám státu, který zastrašuje naše alianční spojence,‖ ptá se na závěr svého úvodního proslovu. Jan Mládek reaguje slovy, ţe Česká republika potřebuje obchodovat s Ruskem i Čínou a nevidí dŧvod ke strachu ze závislosti na Rusku. ―Vítal jsem vstup na NATO v naději, ţe to uzavře debaty o tom, ţe kaţdá naše spolupráce s Ruskem nás tlačí do ruského područí,‖ prohlašuje. Spíše se obává, ţe České republice uškodí, kdyţ s Ruskem obchodovat nebude. ―Čím více firem máte v soutěţi, tím máte lepší cenu. Pokud vyloučíme ruské firmy, zbyde jen jeden účastník a ten si nadiktuje podmínky. ― Nemyslí si, ţe by naše země mohla poučovat o morálních hodnotách nebo kvalitě naší demokracie. ―V zemi, kde vláda není schopna zaručit základní lidská práva, konkrétně právo na ţivot lidí, kteří pijí lihoviny, nemáme morální právo někoho poučovat.‖ Další obhájce teze, Ondřej Kundra, hned v úvodu připomněl událost z února 2009, kdy ruský ministr Sergej Lavrov, při debatě o radaru, označil Českou republiku za svéru Ruského vlivu. ―A to je zpŧsob, jak o nás velká část ruské populace uvaţuje,‖ vysvětluje Kundra a vyslovuje obavu, ţe pokud by dostavovali Temelín Rusové, znamená to příklon České republiky k Rusku. ―Je to volba mezi jistými hodnotami, jistou kulturou, jistým právním prostředím, ve kterém se chceme pohybovat,‖ dodává a upozorňuje na moţnost, ţe se Rusko skrze tuto zakázku bude pokoušet prosazovat jiné hodnoty neţ ty, které vyznává Česká republika. ―Podle statistického úřadu energetická náročnost České republiky klesá,‖ oponuje obhájcŧm teze Ondřej Šlechta. ―To znamená, ţe jestli se dostaví Temelín, energie bude spíše na export. A proto se nedomnívám, ţe by naše energetická bezpečnost byla ohroţena,‖ argumentuje Šlechta a odkazuje na článek v Ekonomu ( http://ekonom.ihned.cz/c1-57813530-straseni-ruskem-je-prezitek ). Dále vzpomíná jiné případy mimo Českou republiku. ―Dobrým příkladem je spolupráce ruské firmy a Siemensu na dostavbě elektrárny Mochovce na Slovensku,‖ říká Šlechta. ―A nemyslím si, ţe by se Slováci cítili Ruskem ohroţeni,‖ doplňuje.



Na otázku, jestli by se rozšířením Temelína sníţily ceny energií mají obě strany stejný názor. ―Nevím, jestli jsem dostatečně kompetentní na tuto otázku odpovídat, ale obávám se, ţe odpověď zní nikoliv,‖ říká Jan Mládek. ―Podle studií, které jsem viděl, by paradoxně cena energie spíše stoupla neţ klesla,‖ prozrazuje Roman Joch. Ani jedna strana navíc nevylučuje, ţe se Temelín nejspíše vŧbec rozšiřovat nebude. ―A to ze dvou dŧvodŧ. Německo změnilo energetickou politiku a Francii je to jedno,‖ tvrdí Jan Mládek. ―Pokud si to nebude přát Německo, Temelín se stavět nebude. Negativní přístup k jaderné energetice v jiných zemí navíc zvyšuje investiční riziko,‖ vysvětluje. ―Viděl jsem studie, které ukázaly, ţe je to pro nás finančně nevýhodné,‖ připojuje se k pochybnostem Roman Joch. ―Osobně si myslím, ţe na dostavbu Temelína nebudou peníze,‖ uzavírá diskuzi Ondřej Kundra. Lucie Kŧsová Evropské hodnoty ------------------------------------------------------Chcete automaticky DOSTÁVAT NOVÉ ČLÁNKY z webu JakubJanda.com? Dostávat nové články na email: mrkněte na Facebook koukněte na Twitter . Follow @JakubJanda_com Díky za přízeň. Kdyţ mi za něco budete chtít vynadat, napište mi email. Jakub Janda ^

URL| http://jakubjanda.blog.idnes.cz/c/299332/Video-Maji-Rusove-rozsirovat-Temelin.html _

Dienstbier: Jsem jediný levicový kandidát na Hrad 31.10.2012

prvnizpravy.cz _

str. 00

z domova_

Anna Šabatová, Eliška Wagnerová, Vladimír Špidla, Petr Drulák, Pavel Mertlík a Jan Keller jsou novými členy odborného týmu Jiřího Dienstbiera. Kandidáta na prezidenta České republiky svŧj tým osobně představil na dnešní tiskové konferenci v Brně. „Jsem skutečně rád, ţe se při své volební kampani mohu opřít o odborná stanoviska lidí, kterých si neskonale váţím nejen pro jejich odborné kvality, ale i vysoký morální kredit. Skutečnost, ţe neváhali spojit svá jména právě s mojí kandidaturou, je pro mne velkým závazkem pro volební kampaň, i pro případný výkon funkce prezidenta České republiky,― řekl Dienstbier. Vladimír Špidla, který v současnosti pŧsobí jako ředitel Masarykovy demokratické akademie, bude poradcem Jiřího Dienstbiera v oblasti otázek týkajících se Evropské unie a sociální politiky. Otázky zahraniční politiky České republiky bude Jiří Dienstbier konzultovat s Petrem Drulákem, který je profesorem na Institutu politologických studií a Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitelem Ústavu mezinárodních vztahŧ. Anna Šabatová, která bude poradkyní Jiřího Dienstbiera pro oblast ochrany lidských práv, je od roku 2008 předsedkyní Českého helsinského výboru a v současnosti rovněţ předsedkyní občanského sdruţení Dienstbier, náš prezident. Plné znění zpráv


Eliška Wagnerová, jakoţto bývalá soudkyně Ústavního soudu ČR, bude poradkyní Jiřího Dienstbiera v otázkách ústavněprávních. S Pavlem Mertlíkem bude Jiří Dienstbier konzultovat otázky národního hospodářství, otázky finanční a daňové. Jan Keller bude Jiřímu Dienstbierovi radit v otázkách týkajících se současných problémŧ společnosti. Jiří Dienstbier rovněţ oznámil, ţe jako jediný z kandidátŧ splnil všechny tři zákonné podmínky pro účast v prezidentské volbě. Překonal hranici padesáti tisíc podpisŧ a současně má i podporu dostatečného počtu členŧ senátorského i poslaneckého klubu. Na tiskové konferenci byly návštěvníkŧm předloţeny šanony s petičními archy. Jakou variantu podpory své kandidatury si vybere, Jiří Dienstbier oznámí do týdne. Jiří Dienstbier dále dodal, ţe je ze všech prezidentských kandidátŧ jediným, který vyznává skutečně levicové hodnoty: "Poté, co se komunisté rozhodli nenominovat svého kandidáta, jsem jediným kandidátem levicových voličŧ já. Miloš Zeman, který by se snad mohl také nabízet, je kvŧli svým militaristickým názorŧm pro levicově smýšlející občany jen těţko přijatelný. Člověk, jenţ vyzývá k bombardování Íránu a byl velkým obhájcem bombardování bývalé Jugoslávie, nemŧţe být povaţován za skutečného stoupence politické levice." (abb, foto: arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-domova/dienstbier-jsem-jediny-levicovy-kandidat-na-hrad/ _

John povede investigativce Týdne. Zůstane i šéfem bezpečnostního výboru 31.10.2012 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí_ iDNES.cz, Jan Jiřička, iDNES.cz, Markéta Březinová, MF DNES, Jakub Pokorný_ Předseda Věcí veřejných Radek John zcela otevřeně propojí českou politiku a média. Od 1. listopadu povede publicistické oddělení vydavatelství Empresa Media, pod které spadají časopisy Týden nebo Instinkt. John přitom dál zŧstává šéfem sněmovního bezpečnostního výboru, kde se probírají i citlivé informace. John v tiskovém prohlášení uvedl, ţe hodlá dál v politice zŧstat. Ve středu ale zároveň na grémiu strany předloţil návrh na svolání volební konference na začátek příštího roku s tím, ţe nebude znovu kandidovat na post šéfa Věcí veřejných. Pro částečný návrat k ţurnalistice se rozhodl, protoţe některé kauzy prý nedokáţe řešit ani jako politik. Necelý rok přitom vedl i ministerstvo vnitra. "Vzhledem k tomu, ţe mafiánskou chobotnici rozkrádající veřejné peníze v této zemi nelze zřejmě porazit pouze politickými prostředky, rozhodl jsem se vrátit také k autorské práci. Hodlám publikovat fakta o rozkrádání v této zemi a informace z české politiky, které má česká veřejnost právo znát," uvedl John, který bude zároveň dál šéfovat sněmovnímu bezpečnostnímu výboru. Ten v minulosti řešil například spor ministra financí Miroslava Kalouska a nyní uţ bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho ( více zde ). Některé informace, které se na výboru probírají, jsou povaţovány za citlivé a na veřejnost by se neměly dostat. Nebude to střet zájmŧ, tvrdí John i šéfredaktor Johnovo oddělení bude připravovat materiály pro více titulŧ vydavatelství podnikatele Jaromíra Soukupa. Patří do něj týdeníky Instinkt, Týden a Sedmička, nově i TV Barrandov. Mediální magnát Soukup je povaţován i za velmi vlivného lobbistu, který se snaţí ovlivňovat dění v české politice. Spolupracoval například s odpadlicí od Strany zelených Olgu Zubovou nebo s nyní uţ bývalým šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem. Nyní pomáhá v prezidentské kampani Janu Fischerovi.



I kvŧli tomu vzbudil Johnŧv krok rozpaky. On sám ale práci poslance a investigativního novináře za střet zájmŧ nepovaţuje. "V demokratickém státě nesmí být síla, která by politikovi bránila v publikování faktŧ, které při své práci zjistil. Publikační činnost politikŧ je zcela běţná, stejně jako je běţné, ţe poslanci neopouštějí svou profesi, které se v ţivotě věnovali," tvrdí. Etický problém v Johnově pŧsobení nevidí ani šéfredaktor časopisu Týden František Nachtigall. "Výsledek jakéhokoliv textu posuzuje čtenář a vše ostatní jsou předpojaté myšlenky, se kterými nesouhlasím," řekl iDNES.cz. V titulech Empresa Media je podle něj dobře nastavený editorský systém, který prý případným chybám a rizikŧm zabrání. "Kdyţ je tento systém správný, tak není dŧvod se něčeho obávat," dodal šéfredaktor. S tím nesouhlasí Barbora Osvaldová, která vyučuje ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a předsedá komisi pro etiku Syndikátu novinářŧ. Podle ní je nové Johnovo angaţmá nepřijatelné. "V Týdnu mohou stokrát říkat, ţe si ho ohlídají, ale to s tím nesouvisí. Jde o konflikt zájmŧ, i kdyby byl Radek John svatý. Podle mě by měl jednu z těch funkcí opustit," říká Osvaldová. Je to přitaţené za vlasy, míní poslanec Tejc Johnŧv návrat do ţurnalistické branţe "ocenil" i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Pokládám to za velmi férový krok. Česká média se neustále snaţí předstírat, jak jsou nezávislá. Časopis Týden jako první řekl, jak je to doopravdy," řekl redakci iDNES.cz. O nezávislosti Týdne i Radka Johna jako novináře pochybuje také místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. "Spojení role vrcholného politika a aktivního novináře je v normálních poměrech zcela nestandardní. Pan předseda John by se měl konečně rozhodnout, jestli chce být politikem, nebo novinářem. Nemŧţe být obojím, to zcela popírá roli nezávislé ţurnalistiky," sdělil ČTK premiér Petr Nečas. S premiérovým názorem souhlasí také poslanec ČSSD Jeroným Tejc. Johnovo jednání pokládá za špatný vtip. "Přijde mi to přitaţené za vlasy," uvedl. Zároveň mu přijde podezřelé, ţe se zpráva objevila jen několik dní před kongresem ODS. "John mŧţe za pár dní říct, ţe se vzdá svého poslaneckého mandátu, aby nebyl ve střetu zájmŧ a na jeho místo mŧţe nastoupit někdo, komu se bude snáze vysvětlovat, ţe podrţel Nečasovu vládu," prohlásil s tím, ţe dělení na Věci veřejné a LIDEM mŧţe být jen na oko a za Johnovým návratem k novinářské kariéře mŧţe stát snaha Víta Bárty udrţet vládu Petra Nečase. "Spojení role vrcholného politika a aktivního novináře je v normálních poměrech zcela nestandardní. Pan předseda John by se měl konečně rozhodnout, jestli chce být politikem, nebo novinářem. Nemŧţe být obojím, to zcela popírá roli nezávislé ţurnalistiky," sdělil ČTK premiér Petr Nečas. John odhalil spoustu korupce, hájí poslance Nachtigall Nachtigall nechtěl uvést, jak velký bude mít John úvazek. "Velikost úvazku nekomentuji u ţádného novináře, pro mě to není specifický případ. Pro mě je to dobrý novinář, proto ho chci, a proto u nás bude pracovat," uvedl. John podle něj za svou novinářskou kariéru dokázal odhalit spoustu nešvarŧ a korupce. "V Česku asi není novinář, který by měl na svém kontě tolik psaných či televizních reportáţí, úspěšných knih, filmových scénářŧ," uvedl Nachtigall v tiskovém prohlášení.

URL| http://zpravy.idnes.cz/john-se-vraci-k-praci-novinare-d2y-/domaci.aspx?c=A121031_181509_domaci_jj _

O boji s korupcí někteří jen mluví a jiní ne. (Štěpán Sekanina) 30.10.2012

idnes.cz - blog _

str. 00

_

O boji s korupcí někteří jen mluví a jiní ne.



Ve skutečnosti je to ještě horší. Drtivá většina z těch co o boji s korupcí jen mluví, na ni vydělávají obrovské peníze. Média nevyjímaje. Myslím, ţe uţ to mŧţu říct jasně: Karel Randák (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Rand%C3%A1k , nebo https://www.facebook.com/KarelRandak je člověk, kterého si váţím stále víc při kaţdém setkání. A i kdyţ se v některých věcech zcela určitě neshodneme ( např. postoj k Evropské unii, nebo k zesnulému prezidentovi Havlovi a lidem, kteří jej obklopovali), nevidím v této zemi nikoho víc kompetentního být morální a lidskou autoritou takové velikosti. Takové váhy a kompetencí i odbornosti, která z něj dělá v mých očích lídra v boji proti korupci a mafiím v Česku všeobecně. Přednáška dnes 30.10.2012 v IES FSV UK Byla krátká. Na mŧj vkus tak stručná a tak všeobecná, ţe jsem odcházel víc hladový po informacích, s daleko většími otazníky. Ovšem objektivně byla pro jiné lidi asi nejkonkrétnějším počinem na poli boje proti korupci, který je na zdejší poměry nevídaný. Konkrétní jména, bez vytáček. Konkrétní kauzy, konkrétní souvislosti. Přehledně, s rétorickou debuţírovací rozkoší. Mnozí co se zúčastnili, budou svŧj záţitek opět vykládat více či méně klasicky - obsahově formálně. Pokusím se opět o něco jiného. Za 1. Nesouhlasím tak zcela s Karlem Randákem, ţe se dějiny české korupce "narodily" aţ s první Československou poSametovou vládou. Budoucí historici dokáţí, ţe základy k tomuto byly poloţeny velmi racionalisticky ještě pár měsícŧ před listopadem 1989! Ano. Občanské fórum a první český kmotr Mrázek, nebo lidé z této postkomunistické mafie (většinou z řad vekslákŧ na trţištích s devizami a Bony), spolupracovali. To je nezpochybnitelný fakt. Těţko dnes soudit, nakolik se tato "spolupráce" prolnula aţ do nejvyšších kruhŧ disentu a na jaké úrovni a jak intenzívní byly tyto vztahy, ale faktem bezpochyby je. Za 2. Na politiky není vyvíjený jen tlak české mafie. Superkmotrŧ, kmotrŧ a tzv. lobbystŧ (tedy jejich poskokŧ). Nebo si někdo myslí, ţe významné mafie světa nevidí penězovody v Česku, takové jaké jsou? Jako snadnou kořist v řádek stovek milionŧ euro?! Tohle by jim uniklo? Opravdu je někdo tak naivní, ţe povaţuje ruskou, italskou či jinou významnou mocnou zločineckou organizaci za neinformovanou, která nad takovými zisky zavírá oči? O tomhle na přednášce nepadla zmínka aţ na jednu okrajovou velmi obecnou otázku. Směrem na východ. Ano. Někteří současní favorité na prezidentský post v Česku jsou sluhy takových struktur. A dojde to kaţdému, i těm kdo čtou bulvár. Mi to vadí, vám ne? Za 3. Karel Randák to řekl, asi příliš "skromně". Korupce dnes ... bují ve státní samosprávě stejně "košatě" jako v médiích. Je to tak evidentní a naprosto devastující trend, ţe to nejen ohroţuje bezpečnost státu, ale fakticky uţ to stát samotný zcela paralizovalo. Dnes uţ se nelze bavit jen o "ohroţení státu". Stát je likvidován. Zevnitř i zvenčí. Na Karelu Randákovi bylo vidět, ţe by toho mohl (kdyby mohl) říct daleko, daleko víc. Cítíte to pokaţdé, kdyţ se s tím člověkem setkáte. Je jako Pandořina skříňka. Kdyby ji někdo "otevřel", spadla by nám asi všem hledačŧm PRAVDY čelist na podlahu. Velmi pečlivě volí slova. Jejich formu i obsah. Dluţno dodat, ţe pokud měl Kmotr Mrázek nějaký jmenný seznam přímých napojení politikŧ na mafii, i Karel Randák něco takového jistě má. Moţná jen v hlavě. Ale s jeho inteligencí si troufám tvrdit, ţe nejen tam. Bohuţel je vázaný mlčenlivostí. Znamená to, ţe neexistuje ţádná moţnost jak jej této mlčenlivosti v rámci zákona a zákonŧ zbavit? Nikoliv. Veřejnost by měla iniciovat vznik zákonŧ, které ji pomohou se rozhodovat lépe a zodpovědněji. Politici by měli(!) takové zákony "učesat" jen do morálně ospravedlnitelné míry. Mohu říct s jistotou, ţe pokud se politici velmi zásadně nevymění ... na úrovni Sněmovny i Senátu zpŧsobem, který bude na hranici evoluce a revoluce, nic takového se dít nebude. Byli by sami proti sobě. Zejména ti, kteří škodí státu a národu uţ delší či rekordní čas. Záblesk (zásadně) lepšího státu. Myslel jsem si, ţe se dočkám jen popisné přednášky na téma Boj proti korupci. Ovšem Karel Randák velmi pozitivně překvapil i v tom, ţe na této přednášce navrhl jedno zásadní a relativně jednoduché řešení. Takové, které (zřejmě!) funguje v některých vyspělých demokraciích. A které (pokud tam takový zákon skutečně existuje), zcela realisticky hází Českou republiku do sféry "banánových reţimŧ". Otázka redy zní: Jak by s korupcí naloţil zákon, který by oznamovateli korupce přiznal právo 25% podílu na tom, kolik by jeho oznámení ušetřilo státu prostředkŧ? Plné znění zpráv


Musím se přiznat, ţe (aniţ bych věděl o existenci tohoto zákona kdekoliv jinde)..koketuju s touto virtuální myšlenkou uţ celé roky. Pravda. Ve svých úvahách jsem nikdy nepřiznal oznamovateli vyšší podíl na ušetřených prostředcích, neţ 10%. Ale pokud je někde 25% skutečným podílem na ušetřených prostředcích státu, jen to vítám! Blahoslavený buď kaţdý stát, který má tuhle normu! Asi musím víc googlovat. Ovšem příčina, proč jsem s touto myšlenkou nikdy "nešel na tento blog" je také myslím relevantní k tématu. A v podstatě se týká jen dŧsledkŧ, které se v teoretické konstrukci takového zákona nutně vkrádají do kaţdé úvahy o něm. Předně - jak by mafie mohla zneuţít takový zákon ve svŧj prospěch? Ve státě Česko snadno. S úrovní současné justice by se mafie mohla stát nejčastějším oznamovatelem korupce, která by byla tvořena účelově. S cílem podělit se o zisk. V řádu miliard by šlo o zisk stovek milionŧ. Současná úroveň justice by dokonce mohla klasickou korupci zcela ignorovat a soustředit se jen a pouze na tyto pseudokauzy. Které by mohly slouţit nejen jako nový justičně - ekonomický kriminální systém, ale i jako zástěrka před tsunami relativně méně závaţnější korupce, která by byla v konečných dŧsledcích stejně, ne-li více zisková. Stranou médií, stranou zájmu veřejnosti. atd. atd. Jsou toto a mnohé jiné argumenty, aby takový zákon nevznikl? Po přednášce Karla Randáka mohu uţ sám sobě přesvědčený tvrdit, ţe ... nejsou. Naopak! Cesta z temnoty Především si musíme udělat jasno v tom, kdo o Boji s korupcí jen mluví a kdo ne a má skutečně reálnou moţnost i odbornost a zkušenosti s ní bojovat. V tomto je Karel Randák ideální kandidát. (Takhle vám to média nikdy nesdělí. Protoţe korupce se týká také jich samotných. A to přinejmenším ve stejné míře, jako politikŧ. Není sice tak přímá jako u politikŧ, ale je o to zákeřnější. Protoţe mediální korupce odbourává na klíčových postech a rozhodnutích přímý podíl na morální devastaci. Je zprostředkovaná. A mediální "rybníček" v Česku příliš zahlcen poptávkou, která dalece převyšuje nabídku pracovních míst. Novinář je velmi specifická profese. V dalších oborech jen velmi sporadicky uplatnitelná. Skýtá výhody, které jsou dalece nevšední (i na těch nejniţších funkcích) a přímo vybízí k vytváření vztahŧ, které se dají velmi lehce manipulovat do korupční oblasti. Podívejte se okolo sebe. Zjistíte, ţe někteří novináři či mediálně zainteresovaní "poskoci", si ţijí daleko nad moţnosti své profese. A to nemusíte vidět ani jejich majetkové přiznání. Je to tak očividné, ţe výstupy jejich "práce" jsou naprosté paskvily. Bez informační hodnoty. Ano. Cesta z temnoty vede přes média. Je to první krok, jak se dostat "na kobylku" politikŧm, kteří škodí státu. Kdyby média chtěla ..je to daleko, daleko snadnější. Nechtějí.) Občanská společnost se probouzí. Z letargie. Sice dost pomalu, ale přesto. Překvapuje mne její nejednotnost, neschopnost tvořit mediálně nepřehlédnutelné appely. Bez vztahu k symbolŧm, naprostý nekoncepční diletantismus. Hloupost, která není schopna rozeznat tlučhuby od skutečnýh bojovníkŧ proti korupci. Ideologický balast, který její snahu buď strhává do tragikomických výsledkŧ, nebo naprosto sabotuje jakýkoliv pokus o skutečnou změnu v této společnosti. Na druhou stranu mafie funguje velmi synchronizovaně, organizovaně a disciplinovaně. Politická se velmi rychle spojila s ekonomickou a justiční v tuhý celek. Který sílí s kaţdým dnem. Kauza Karel Randák vs. Nagyová je toho nesporným dŧkazem! Viz.: http://zpravy.idnes.cz/obvineni-karlarandaka-0bg-/krimi.aspx?c=A121030_154104_krimi_klm Umí někdo dohlédnout dŧsledky toho činu? A k čemu je nám stát, kde Policie porušuje zákon. Exekutoři zabavují majetek lidem na základě smyšlených událostí a soudy, které to všechno posvětí? Myslíte si, ţe na vás řada nedojde? Tragický omyl. Který si uvědomíte zřejmě aţ po té, co na vás dopadne (ne-)zákon. Lidé, kteří zvedají hlavu to znají. Vy to poznáte moţná uţ zítra. Jednoho dne se probudíte jako otroci křivd. A nespravedlností, které se budou řetězit. Závěr: Ještě pořád jsou tady lidé, kterým osud státu a národa není lhostejný. Všichni máme jednu společnou m yšlenku - korupce ničí tento stát. Zvyšuje daně, sniţuje platy, zdraţuje sluţby i zboţí. Ale především.. odsekává z osobní i kolektivní svobody ty největší kusy v novodobé historii naše státu. Vaţte svou volbu, komu dáte hlas. Kdo bude vyzývat k morální očistě jen hubou. A v zákulisí "vyfasuje všimné" od Kmotrŧ. Protoţe dŧsledky ponesete na svých bedrech kaţdý jednotlivě i rodina společně. Já svého favorita mám. A jsem na to nejen hrdý a pyšný. Plné znění zpráv


Poprvé v ţivotě pochybnosti nenarŧstají, ale mizí. Dělal někdo někdy z vás to, čemu skutečně věří? Pokud ano, víte jaký je to pocit. CHYREN v Praze 30.10.2012

URL| http://sekanina.blog.idnes.cz/c/299240/O-boji-s-korupci-nekteri-jen-mluvi-a-jini-ne.html _

(Staro)noví radní. Zatím tři nováčci 30.10.2012

Mladá fronta DNES str. 03 Petr Záleský_

Kraj Hradecký_

Je to jen začátek, říkají experti o sňatku s komunisty Podle politologŧ Jana Outlého a Kamila Švece se koalice ČSSD a KSČM mŧţe těšit na mimořádný tlak opozice. Podmínkou je ale disciplína a programová shoda. Jakkoli byla krajská koalice ČSSD s KSČM předvídatelná a očekávaná, stejně překvapila. Podle expertŧ je však natolik křehká, ţe velmi silné slovo zřejmě bude mít opozice. Svědčí o tom rovněţ vzkazy, které do rudo-oranţového spojenectví doputovaly. Přestoţe opoziční kvarteto se neshodne v poměrně zásadních otázkách, jako je například přestavba náchodské nemocnice, nyní jako jeden muţ hlásí, ţe koalice sociálních demokratŧ a komunistŧ se má na co těšit. Čtveřice odmítnutých koaličních partnerŧ Koalice pro Královéhradecký kraj, ODS, TOP 09 a Východočeši se nyní stáhla do ústraní a vyčkává, ale například hradecký politolog Jan Outlý očekává mohutný opoziční tlak: „V hradeckém kraji bude bezesporu velmi silný.― Další expert Kamil Švec z fakulty sociálních věd zdŧrazňuje nezbytnou opoziční nutnost: disciplínu. „Některé opozice se dají pokládat za zcela bezvýznamné. Jestliţe však ta naše bude spolupracovat a zastupitelé se programově shodnou, mŧţe být velmi efektivní a pro ČSSD riziková.― Oba politologové se při posuzování opoziční síly opírají především o nejtěsnější poměr pro koalici: 23 ku 22 hlasŧm. Sociální demokraté si podle nich patovou situaci dobře uvědomují, a proto lze očekávat, ţe vítězná strana se bude snaţit lovit hlasy některých vytipovaných nerozhodných zastupitelŧ. „Mŧj tip zní, ţe k tomu dojde,― odhaduje Outlý. „Já to nevylučuju, ale asi jen málokdo z opozice bude mít dostatek dŧvodŧ proč se ke koalici přidávat,― upozorňuje Švec, podle něhoţ je na škodu, ţe krajská ČSSD nedokázala vzdorovat doporučení své centrály, aby si ve vyjednávání spojenectví namlouvala právě komunisty: „Škoda, ţe se ČSSD nesnaţila jít proti názorovému proudu spojenectví s komunisty. Vţdyť v kraji měla poměrně velké šance vytvořit koalici s jiným uskupením.― Politologa z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy rovněţ zaráţí, ţe komunisté byli moţná aţ příliš skromní a spokojili se pouze s třemi posty radních. „Vzhledem k šesti radním pro ČSSD je to značný nepoměr. Ale řekl bych, ţe komunisté jsou do jisté míry rádi i za tři posty. Spokojí se s málem, protoţe v předcházejících více neţ 20 letech byli utlačováni na všech úrovních a maximálně mívali funkce ve výborech,― podotýká Švec, avšak vzrŧstající moc komunistŧ jej ani trochu nepřekvapuje: „Jejich spojenectví s ČSSD je dlouhodobým procesem, který začal na obecní úrovni. Mŧţe se dostat aţ na celostátní úroveň,― dodává Švec. Souhlasí i Outlý, podle něhoţ je partnerství jen testem. „Bude zajímavé sledovat, zda si KSČM udrţí svŧj statut protestní strany a jestli spolu dvě nejsilnější strany budou schopné vycházet,― uzavírá. Opozice však mezitím šturmuje do boje. „Pustíme se do tvrdé práce,― říká lídr Koalice pro Královéhradecký kraj Pavel Bělobrádek. „Opozice bude tvrdá, tedy výrazně jiná neţ v uplynulých letech,― navazuje Miloslav Plass - jednička kandidátky ODS. „Koalice je slabá i do počtu osobností a odborníkŧ,― říká lídr Top 09 a Starostŧ Rudolf Cogan. *** Josef Lukášek 60 let, KSČM Plné znění zpráv


» Krajský radní pro sociální oblast V uplynulém volebním období byl zastupitelem kraje a pracoval jako učitel fyziky a matematiky na Gymnáziu Františka Martina Pelcla v Rychnově nad Kněţnou. Je autorem pohádek z Orlických hor, 30 let pŧsobí jako dobrovolný člen Horské sluţby Orlické hory. Před několika lety zaloţil Kačenčinu pohádkovou říši. Pracoval i v krajském výboru pro kulturu a památkovou péči. Otakar Ruml 62 let KSČM » Radní pro regionální rozvoj, územní plánování, a cestovní ruch Krajským zastupitelem za KSČM je uţ 12 let. V minulém volebním období pracoval na plný úvazek jako předseda Výboru ţivotního prostředí a zemědělství na Královéhradeckém kraji. Je členem několika dozorčích rad, správních rad či představenstev krajských organizací. Má dlouholeté politické zkušenosti. Táňa Šormová 56 let nestr. za KSČM » Krajská radní pro školství a kulturu Od roku 2010 pracovala na úřadě Královéhradeckého kraje jako uvolněná předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva. Pracovala i ve školském výboru, zdravotním výboru a výboru pro sport a volný čas. Do roku 2008 pracovala jako učitelka tělesné výchovy a ruského jazyka na základní škole. V komunální politice se angaţuje uţ od roku 1989, kdy začínala v zastupitelstvu města Hradce Králové, kde pracuje dodnes. ??? » Krajský radní pro dopravu a silniční hospodářství Po odcházejícím Josefu Ješinovi by o místo šéfa krajské dopravy a silnic mohli bojovat dva sociálně demokratiční kandidáti. Jedním z nich je sedmačtyřicetiletý Petr Luska, který se uţ dvacet let věnuje informačním technologiím. Druhým by mohl být bývalý jičínský radní Josef Dvořák, který momentálně pracuje jako technický zástupce ředitele jičínských technických sluţeb. ??? » Krajský radní pro majetkoprávní záleţitosti Mezi nově zvolenými zastupiteli za ČSSD jsou na pozici krajského radního pro majetkoprávní záleţitosti dva horcí kandidáti, oba vzděláním ekonomové. Prvním je ambiciózní osmadvacetiletý hradečák Otakar Kalenda, který je v ČSSD od svých 19 let. Druhým vhodným kandidátem z řad sociální demokracie je jednačtyřicetiletý ekonom Karel Janeček z Týniště nad Orlicí. Jana Třešňáková 52 let ČSSD » Krajská radní pro zdravotnictví Zastupitelkou Královéhradeckého kraje se stala uţ v roce 2008, v témţ volebním období pracovala i jako krajská radní zodpovědná za zdravotnictví. Před politickou kariérou provozovala několik let soukromou lékárnu v Hronově, kde se i narodila. V Hronově začínala s politikou, v roce 2002 tam byla poprvé zvolena do městského zastupitelstva. V roce 2006 se stala i městskou radní. Jan Tippner 60 let ČSSD » Krajský radní pro ţivotní prostředí a zemědělství



Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje byl poprvé zvolen v roce 2008 a stal se i radním pro ţivotní prostředí a zemědělství. V letech 1994 aţ 2006 pŧsobil i jako zastoupitel obce Klamoš na Královéhradecku, odkud také pochází. Předsedá místní organizaci ČSSD v Novém Městě. Pŧvodní profesí je lesní inţenýr. Josef Táborský 61 let ČSSD » Krajský radní pro ekonomiku Ve vedení Královéhradeckého kraje pŧsobí od roku 2008 jako první náměstek hejtmana a radní pro ekonomiku a evropské záleţitosti. V tomto volebním období chce být neuvolněný. Krom práce v krajské radě pracuje od roku 2010 jako senátor za obvod 37 pro Jičínsko a Nymbursko. V letech 1974 aţ 2000 pracoval pro Armádu České republiky. Lubomír Franc 59 let ČSSD » Hejtman Královéhradeckého kraje Do funkce hejtmana Královéhradeckého kraje byl poprvé zvolen v roce 2008. Předtím dva roky pracoval jako místostarosta Broumova, odkud pochází. V tamním zastupitelstvu pŧsobil od roku 1998. V letech 1974 aţ 2006 pracoval v broumovské textilce Veba jako mistr a předseda odborové organizace. Před týdnem byl rovněţ zvolen jako senátor za náchodský obvod. Komunisté se spokojí s málem, v předcházejících 20 letech byli utlačováni. Kamil Švec, politolog Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj _

Linda Bartošová: Krásné nadosmrti nebudeme 30.10.2012

STYL str. 12 Osobnost_ DANA KAPLANOVÁ_

Devatenáctiletá Česká Miss World 2012 v létě odmaturovala na anglickém gymnáziu a od října je studentkou praţské fakulty sociálních věd. „Chtěla bych jednou pracovat v televizi,― říká Linda Bartošová z Vraclavi, která v přímém přenosu prohlásila, ţe nevěří v lásku na celý ţivot. * Studujete ţurnalistiku. Takţe, kolegyně, jak by začínal váš rozhovor s Českou Miss? Snaţila bych se ho pojmout nějak netradičně. Všichni se mě ptají, kde všude jsem byla, jak se mi změnil ţivot po soutěţi. Chápu, ţe na mladé holce, která vyhraje Českou Miss, není aţ tak moc jiného zajímavého, ale ty otázky se pořád opakují. * Dobře, ale jaká by byla první otázka? Asi bych si zjistila její zájmy, něco netypického, co se netýká samotné soutěţe, a tím bych začala. * Proč jste zvolila zrovna novinařinu? Měla jste na škole dobré slohy? No, to taky, ale myslím, ţe o jedničky ze slohu moc nejde. Já bych se chtěla spíš uplatnit v televizi a propojit moderování s psaním. Nejvíc se mi líbí redaktorky na ČT 24, ty mají přehled opravdu ve všem, jsou chytré a pohotové. * To aby se pomalu začaly bát! Takové jsou moje současné představy. Třeba se během studia změní. Plné znění zpráv


* Před rokem jste psala do Pardubického deníku. Zpracovávala jsem aktuality, někdy jsem byla i v terénu, ale zjistila jsem, ţe by mě bavilo být v kontaktu s lidmi ještě víc. * Jako školačka jste byla mluvčí třídy? Na základce jsem měla rozdílná období. Do páté třídy jsem byla introvert, hodně jsem četla a právě od té doby nemám problém s pravopisem. Na druhém stupni jsem začala tancovat, zpívat a stal se ze mě extrovert. Ale záliba ve čtení mi zŧstala a čtu všechno, jednoho oblíbeného spisovatele nemám. Vlastně ano, líbí se mi Petra Soukupová a Milan Kundera. * Na praxi pŧjdete do televize? Uvidím. V Hradci Králové jsem uţ dělala kamerové zkoušky a četla jsem zprávy. Nepřipadalo mi to tak těţké. Řekli mi, ţe to bylo dobré a ţe vypadám příjemně. * Ještě abyste nevypadala příjemně, kdyţ jste nejkrásnější slečna u nás! Asi jste dobrá. To neříkám a ve srovnání se zpravodajstvím na ČT 24 to nic neznamená. * Teď pozor na neobvyklou otázku - Co se změnilo ve vašem ţivotě po soutěţi? Byl to velký zásah. Přestěhovala jsem se do Prahy. Šla bych do ní tak jako tak kvŧli škole, jen teď mám jako bonus na rok zadarmo byt. Soutěţ mě raketově vystřelila do jiné společnosti, neţ jsem znala z Mýta. * Vysoké Mýto je krásné klidné městečko s hezkou cukrárnou na náměstí. Do té cukrárny jsem s maminkou kaţdý pátek jezdila mlsat. Jako malá jsem chtěla být cukrářkou. Teď dávám přednost dobré čokoládě. * Kde leţí vaše rodná Vraclav? Pět kilometrŧ od Mýta. Ţije tam asi 700 lidí. Máme domek na kraji u lesa. * A tam chodí běţně takhle pěkné holky? Mám ještě o šest let starší sestru Terezu a ta je moc pěkná. Právě promovala na Metropolitní univerzitě v Praze v oboru Mezinárodní vztahy. Takţe jsme v Praze obě, ale rodiče nás často navštěvují. * Co se ještě změnilo? Odjela jsem na Miss World do Ordosu v Číně, do města poblíţ Mongolska, kde je spousta rozestavěných věţákŧ a nikdo v nich nebydlí. Kdoví, jestli vŧbec někdy bude. Je to smutné místo a říká se mu Město duchŧ. Opravdu tak vypadalo a děsilo mě. * Viděla jste ještě něco jiného, třeba Čínskou zeď? Byly jsme jednou v Šanghaji, ale nemohly jsme se kvŧli naší bezpečnosti po městě volně pohybovat. Takţe jsem Čínu viděla hlavně z autobusu. Naštěstí jsem na pokoji bydlela se Slovenkou - Kristínou Krajčírovou - tak jsme to všechno sdílely spolu. Byla nakonec ten nejpříjemnější element mého pobytu v Číně a uţ plánujeme, ţe za ní přijedu do Bratislavy. * Celkově jste se neumístila, ale probojovala jste se mezi deset nejpŧvabnějších dívek při promenádě v plavkách. Předváděly jsme se v poušti, tančila jsem se šátkem. A uspěla jsem i v talentové soutěţi, kdyţ jsem zpívala. Kdysi jsem byla v Mýtě ve sboru Rubínek. Teď si uţ zpívám jen pro sebe. Hudbu mám moc ráda, poslouchám třeba Morcheebu nebo Macy Gray, z našich Charlie Straight, ti jsou super. Plné znění zpráv


* Jaké ponaučení jste si z celého „missího― kolotoče odnesla? Jsem ráda, ţe mám dost věcí v hlavě srovnaných, hodně holek to tak nemělo a bylo mi jich líto. Nechci, aby to vyznělo divně, ale v téhle společnosti je dŧleţité mít velký nadhled. Viděla jsem, ţe některé dívky zajímalo jen vítězství a soustředily se pouze na exteriér, ostatní věci vŧbec nevnímaly. A krásné nadosmrti nebudou. * Máte před sebou ještě pět měsícŧ, neţ předáte korunku své nástupkyni. Co všechno vás čeká? Uţ 10. listopadu začínají v krajských městech castingy nového ročníku České Miss, já usednu mezi porotce, takţe to bude i pro mě hodně cestování. Mám pozvánky na přehlídky, propagační akce a moderování. A samozřejmě k tomu přednášky na škole. Je toho dost. * Dáte nové vítězce nějakou radu? Myslím si, ţe rady nakonec vyzní naprázdno. Jsou nepřenosné. * Říkali vám v dětství, ţe jste hezká holčička? Kdyţ jsem byla hodně malá, byla jsem roztomilá a vzteklá. Na prvním stupni jsem nosila brýle, to uţ jsem tak hezká nebyla, teď mám čočky. * Co dělají rodiče? Tatínek je velice aktivní a podnikavý, stará se o firmu s ručně kovaným nábytkem a v Mýtě máme hotel a pizzerii. Maminka učí angličtinu ve firmách nebo soukromé osoby. * Á, tak proto jste maturovala na soukromém anglickém gymnáziu. Kde? V Pardubicích a v šestnácti jsem byla v Oxfordu. Radši mám ale americkou angličtinu, zdá se mi srozumitelnější a líp zní. V sedmnácti jsem odjela také na kurz do Francie. Mým cílem je dobře mluvit i francouzsky a španělsky. * Máte pořád ještě stejného přítele? (vrtí hlavou) Po třech letech jsme se rozešli. * Hm, takţe klasika. Po vítězství v soutěţi krásy následuje rozchod. U nás to nebylo kvŧli soutěţi. Uţ o tom vŧbec nechci mluvit, protoţe to ubliţuje oběma stranám. * Takţe jste volná? Nejsem, ale to je všechno, co vám k tomu řeknu. * Bylo by divné, kdybyste tak mladá uţ potkala toho pravého. Ostatně ve finále České Miss jste řekla, ţe nevěříte na lásku na celý ţivot. Velmi odváţné a upřímné tvrzení. Ve chvíli, kdy se na mě dívala porota a kdy mi Míša Maláčová poloţila tuhle otázku, jsem reagovala naprosto spontánně. * Vaši bezprostřednost oceňuji, ale díval se i váš přítel amoţná se naštval. Tak to asi jo. * Navíc to byla od Michaely Maláčové docela záludná otázka! Já jsem to ale tak nemyslela. Byla jsem ve vztahu od patnácti let a bylo by výjimečné vydrţet v něm aţ do konce ţivota. Plné znění zpráv


* A byla by to i škoda, ne? (usměje se) Pro vývoj člověka by to bylo nepřirozené, tak jsem to myslela. * Máte dojem, ţe muţŧm rozumíte? Nevím, jestli to je vŧbec moţné. I kdyţ ve třídě byli spoluţáci, kterým nebylo těţké nerozumět. Ale víme, ţe vývoj holek a klukŧ je odlišný. Záleţí na kaţdém člověku, které komory otevře a které ne, kam nás pustí. * Určitě vás muţi oslovují. Osvojila jste si nějaký fígl, jak je odhánět a přitom je neurazit? Kdyţ jsou slušní, tak jim řeknu, ţe nemám zájem, a hrubé poznámky nebo pokřikování ignoruji. Muţilovci mě odrazují, úplně je odmítám. Vŧbec mě nenapadne, ţe bych s nimi někam mohla jít. * Neunavuje vás to věčné nadbíhání? Nechci se rouhat, ale vţdycky si pomyslím, co by za to jiné holky daly. Jenţe pokaţdé to příjemné není. * Jaké máte koníčky kromě čtení? Obecně kulturu, jezdím na snowboardu a chodím do posilovny. * Co kulturního vás naposled zaujalo? Výstava Designblok v Praze, byla jsem tam tři dny. Líbila se mi uvolněná atmosféra těch kreativních lidí. * Prozraďte nějaké vaše přání? Být šťastná a mít kolem sebe pohodové lidi. * Umíte si sama sebe představit v padesáti letech? Neumím, pro mě je to strašně daleko, doslova sci-fi. Dohlédnu tak pět let dopředu, kdy snad dokončím školu. Nemá cenu něco plánovat, vţdyť mně se během roku naprosto změnil ţivot. Ocitla jsem se úplně jinde. Ale ve stáří bych určitě chtěla mít pocit, ţe jsem se seberealizovala. * Budete přece televizní hvězda! Tak to tedy nevím. *** styling Dušan Chrástek Foto popis| Nejkrásnější dívky letošního roku - zleva Linda Bartošová, Tereza Chlebovská, ředitelka soutěţe Michaela Maláčová a Tereza Fajksová. Foto popis| Ve volné disciplíně zpívala píseň Mamma Mia od skupiny ABBA. Foto popis| V Šanghaji na třetí nejvyšší věţi světa (468 m). „Musela jsem se hodně přemáhat, abych si tam lehla,― svěřila se. Foto popis| S tatínkem Janem na člunu v Řecku a dole s maminkou Renatou. Foto popis| Jízdu na velbloudech sledovali nejen novináři, ale i policisté. Za Lindou jede Australanka. Foto autor| Foto soukromý archív (4) Foto autor| Foto Michaela Feuereislová, líčení Michaela Ohemová _

Kafka se vrátí opět do původních prostor Plné znění zpráv


30.10.2012

Týdeník okresu Nový Jičín (jah)_

str. 02

Týden v regionu_

KOPŘIVNICE – Ani v letošním roce nebude v Kopřivnici chybět přehlídka tvorby regionálních a malých televizních studií, kopřivnická Kafka. V městě automobilŧ se soutěţní přehlídka uskuteční jiţ pošestnácté. Kafka si za dobu svého trvání získala nemalou popularitu. Pořadatelé se rok od roku snaţí její úroveň pozvednout. Letos by k tomu mělo přispět několik změn. Tou první bude návrat kopřivnické přehlídky do pŧvodních prostor. „Základní změnou Kafky bude místo konání. Tam, kde přehlídka před šestnácti lety začínala, tam se po letech opět vrátí. Soutěţící a diváci se tedy sejdou v místnosti, kde je v současné době obřadní síň města Kopřivnice,― prozradil jeden z hlavních pořadatelŧ David Monsport. Další inovací bude rozšíření kategorie Reklama. Ta se rozroste o propagační snímky. „Stalo se tak na ţádost některých soutěţících z předešlých ročníkŧ, kteří čím dál častěji tvoří snímky pro rŧzné společnosti, takzvaně na zakázku,― vysvětlil pořadatel s tím, ţe další kategorie, jako Publicistika, Zpravodajství a Dokument, zŧstanou beze změn a posuzovat je bude odborná porota. Naopak o vítězi kategorie Kafka s úsměvem rozhodnou sami diváci přítomní při projekci. Poslední změnou šestnácté Kafky bude sloţení poroty. Klasicky se v ní představí profesionálové z televizní obrazovky i známé tváře, avšak někteří z nich přijedou na přehlídku úplně poprvé. Nováčkem v porotě bude Petr Mrzena, který je šéfredaktorem zpravodajství ČT, prezidentka České marketingové společnosti Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš, který je odborníkem na reklamu a marketing, nebo reţisér, scenárista, kreativní ředitel QQ studia Ostrava a producent animovaných filmŧ Vladimír Mráz. „Nováčky dále doplní osvědčení odborníci, jako kreativní producentka ČT Lenka Poláková, vysokoškolský pedagog fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze Martin Lokšík a Jiří Venclík, jenţ je zpravodajským kameramanem ČT24 a zástupcem šéf kameramana ČT,― doplnil David Monsport. Na přehlídce by svou tvorbu mělo představit celkem dvacet regionálních studií a televizí, z toho 14 z České republiky a sedm ze Slovenska. Mezi soutěţícími z Česka budou i dvě juniorské televize, a to Kopřivnická JunTV, která v minulém týdnu oznámila ukončení svého pravidelného vysílání, a dále Pidi TV ze Studénky. Do soutěţe je v jednotlivých kategoriích přihlášeno téměř šedesát snímkŧ. Kafka do Kopřivnice „přiletí― v pátek 2. listopadu. První projekce se ten den uskuteční od 9 do 19 hodin. Během soboty 3. listopadu se bude promítat od 9 do 16 hodin. Ceny pro nejlepší regionální televizní studia z obou republik se budou předávat v sobotu od 16 hodin. Přehlídku tradičně připravuje Kabelová televize Kopřivnice a vstup na ni je zdarma. Foto popis| Tradiční kopřivnická přehlídka tvorby regionálních a malých televizních studií, Kafka, prošla v letošním roce několika zásadními změnami. Foto autor| foto: VLP – ADAM KNESL _

Tomio Okamura vyděsil odborníka: Zaraţte to uţ konečně 27.10.2012

parlamentnilisty.cz Jiří Hroník_

str. 00

Zprávy_

TÝDEN V MÉDIÍCH Nejbizarnější mediální výrok týdne si připsal novopečený senátor Tomio Okamura, který si podle mediálního experta Petra Ţantovského zřejmě myslí, ţe teď uţ mŧţe být zvolen čímkoli na světě. Jeho pozornost si vyslouţila rovněţ nová kniha Ireny Obermannové a také to, jak se z kdysi pravicové ODS stala strana bez jakékoli myšlenky. Uplynulý týden se ve sdělovacích prostředcích nesl ještě v dozvucích druhého kola senátních voleb. ―Začnu nejbizarnějším mediálním výrokem týdne, který jsem zaznamenal od novopečeného senátora Okamury, který také ohlásil svoji prezidentskou kandidaturu zřejmě podle hesla s jídlem roste chuť. A tak si zřejmě myslí, ţe teď mŧţe být zvolen čímkoli na světě, třeba předsedou zeměkoule, ambice mu nechybí,― začíná pro ParlamentníListy.cz ohlédnutí za uplynulým týdnem mediální odborník Petr Ţantovský. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="13074" / Nejvíce ho na tom zaujalo zdŧvodnění, podle něhoţ chce Tomio Okamura jako prezident realizovat svŧj senátorský program, coţ prý jde lépe z Hradu neţ ze Senátu. ―Kdyţ se člověk podívá na jeho program, tak kromě běţných věcí, jako je zodpovědnost politikŧ a boj proti korupci, tak tam najde také rozvoj Zlínska, za něţ Plné znění zpráv


do Senátu kandidoval. Tak si představuji, jak budoucí prezident bude usilovat o rozvoj Zlínska. Pan Okamura by měl váţit slova a nevykládat do médií hlouposti jenom proto, ţe se mu zdá, ţe je teď zrovna oblíbený,― domnívá se Petr Ţantovský. Spisovatelka nakopává s velkým rozběhem konkrétní novináře O druhou zajímavost na české mediální scéně se postarala spisovatelka Irena Obermannová, která představila pokračování před rokem vydané Tajné knihy o svém vztahu s exprezidentem Václavem Havlem. ―Tou vyvolala samozřejmě velký poprask mezi českými intelektuálními novináři a havlomily. Protoţe je to bulvární spisovatelka a velmi dobře zná cenu marketinku v literatuře a na kniţním trhu tak na to reagovala knihou, která se jmenuje Panoptikum české,― tuší Petr Ţantovský pohnutky spisovatelky k napsání nové knihy. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="250551,249870,247975,247227" / ―To je kniha, kterou lze asi doporučit kaţdému, kdo se chce dozvědět něco o stávajícím stavu českého novinářského řemesla i o jednotlivých lidech. Paní Obermannová tam nakopává s velkým rozběhem konkrétní novináře z konkrétních deníkŧ a televizí od Kalenské po Krause a všechny historky sype z rukávu velmi realisticky. Myslím, ţe si touhle knihou nadělala hodně nepřátel,― předpokládá mediální expert, ale zároveň očekává, ţe se bude kniha dobře prodávat a spisovatelka ví, co dělá. Panoptikum české by pro studenty ţurnalistiky mělo být povinné Zaujalo ho také, ţe to je první skutečně natvrdo napsaná studie českého ţurnalismu této doby i jejího vnitřního bulvarismu. ―Jde o to, ţe se seriózní média tváří jako seriózní, ale v podstatě se chovají jako bulvární. To je základní nemoc českého ţurnalismu dneška a Obermannová to docela vystihla. Zajímavé na tom je, ţe na odborném webu mediář napsal jeden autor, ţe Panoptikum české doporučuje jako povinnou četbu na fakultu sociálních věd. Já si nejsem úplně jistý, jestli to myslel váţně, ale pokud ano, tak to zcela podepisuji,― přiznává Petr Ţantovský. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="80" / Všiml si i toho, ţe zatímco na prohrané volby ODS reagoval její předseda Petr Nečas přehazováním odpovědnosti na kraje, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka přiznal debakl a nevylhával se z něho. ―Řekl i to podstatné. ODS prohrála ne proto, ţe by měla špatné šéfy nebo špatné krajské lídry, ale protoţe nemá vŧbec ţádnou ideu a cíl. Rve se jenom o koryta a stala se pouze výtahem k moci, coţ vidí kaţdý, kdo to trochu delší dobu pozoruje,― říká pro ParlamentníListy.cz Petr Ţantovský. ODS kýve na všechno, co ji udrţí u moci Lze to srovnat s polovinou 90. let, kdy byla ODS nositelkou myšlenek. ―Ať uţ s nimi člověk souhlasil, nebo ne, to není podstatné. Ale byla určitě nositelkou myšlenky transformace a přechodu ke kapitalismu, zatímco dnes neznamená ODS myšlenku vŧbec ţádnou. A je to jenom parta kariéristŧ, coţ je katastrofa dnešní ODS,― kritizuje mediální odborník, jaký obrázek občanští demokraté veřejnosti nabízejí. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="211" / Ilustruje to na příkladu šestice tzv. rebelŧ, kteří nenabízejí návrat k tradičním hodnotám, ale jen velice neurčité zastavení některých krokŧ, které vytváří TOP 09 a jimţ předseda Petr Nečas jen zdatně přikyvuje. ―ODS se vţdy vyhraňovala jako pravicová strana, ale dnes uţ je to oportunistická strana kývající na všechno, o čem se domnívá, ţe jí udrţí u moci. Z plánŧ rebelŧ vŧbec nemám pocit, ţe jim jde o návrat k ideám. Mám pocit, ţe jim jde o návrat ke korytŧm. V tom případě je vcelku jedno, jestli stranu vede Franta nebo Lojza,― poznamenává Petr Ţantovský. Bez jediné myšlenky prohraje strana vše, na co sáhne ODS se nezmění, dokud nepřijde někdo, kdo bude nabízet opravdové hodnoty, coţ není ani náhodou Jiří Pospíšil, jenţ přišel k mediální popularitě, ani nevěděl jak. ―Kaţdého funkcionáře ODS si mŧţete analyzovat včetně jeho minulosti a podnikatelských i jiných aktivit a zjistíte, ţe ta generace zakladatelŧ, i kdyţ jsme si mohli o panu Klausovi, o panu Mackovi a dalších myslet cokoli a mnozí si o nich cokoli také mysleli, tak přece jenom Plné znění zpráv


byla nostelem nějaké myšlenky. Dnes v ODS jediná myšlenka není, a proto prohraje cokoli, na co sáhne,― dodává Petr Ţantovský. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="251199,250997,251299,235702,251230,250424" /

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1387&clanek=251398 _

Odsouzený Berlusconi 26.10.2012

ČT 24

str. 07

22:00 Události, komentáře_ _

Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pojďme k dalšímu tématu. Soud v italském Milánu uznal vinným bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Nepodmíněně mu vyměřil 4 roky vězení, pětiletý zákaz výkonu veřejných funkcí a vysokou pokutu. Berlusconi se zodpovídá z daňových únikŧ ve své společnosti Mediaset. Verdikt je nepravomocný, odvolací procedury mohou trvat i několik let a amnestie z roku 2006, která se na obvinění vztahuje, trest sniţuje na pouhý jeden rok. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Mediální magnát, miliardář, playboy, ale hlavně politický matador ošlehaný nespočtem finančních a sexuálních skandálŧ. Hasnoucí hvězdu bývalého premiéra Silvia Berlusconiho teď zahalil další stín. Edoardo D´AVOSSA, soudce milánského soudu -------------------Odsuzuje se k zákazu výkonu veřejných funkcí a spolu s 10 dalšími obviněnými i k zaplacení pokuty ve výši 10 milionŧ eur. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Proces kvŧli daňovým únikŧm se táhne uţ 6 let a podle právníkŧ ještě jednou tolik času mŧţou zabrat odvolání, aţ do promlčení celého případu. Se soudy má Berlusconi ostatně bohaté zkušenosti. Silvio BERLUSCONI, bývalý italský premiér -------------------Jsem absolutně nejčastěji soudně perzekvovaný člověk na světě za celou historii. Účastnil jsem se víc neţ 2500 soudních slyšení. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Ţádné z nich ho ale definitivně nevyhodilo ze sedla. Ţe se příští rok uţ ve volbách nebude o premiérské křeslo znovu ucházet, tak bylo čistě jeho rozhodnutí. Silvio BERLUSCONI, bývalý italský premiér -------------------Nebudu premiérem, zŧstanu ale po boku mladších, kteří jsou připraveni hrát a dávat góly. Pořád mám svaly, ale uţ chci jen dávat rady. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Dobrá rada by se moţná hodila i jemu samotnému. Od roku 2010 totiţ stále ještě čelí dalšímu obvinění. V tzv. kauze Ruby ho soud viní, ţe platil za sexuální sluţby tanečnici Ruby Rubacuori, které v té době ještě nebylo 18 let, a kdyţ se dostala do střetu se zákonem, vyuţil politického vlivu, aby ji uchránil před trestem. Pavel Šimek, Česká televize. Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A ve studiu politoloţka Lada Šušlíková. Dobrý večer. Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jste překvapena tím, ţe vŧbec nějaký italský soud vynesl takový rozsudek nad Silviem Berlusconim? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Ano, já jsem velmi překvapená, protoţe vlastně Berlusconi čelil téměř 30 kauzám v rŧzných ohledech obvinění, ještě mnohem závaţnějších, neţ je tato právě dnešní proběhlá, a vţdycky se mu podařilo vyváznout. Takţe já jsem nepředpokládala, ţe tentokrát budou ty dŧkazy natolik přesvědčivé, ţe Berlusconimu se nepodaří vyváznout. Ovšem ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Co se stalo? To vypadá, jako kdyby si Italové přivezli jiného soudce odněkud jinud. Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Ne, ony prý skutečně ty dŧkazy byly tentokrát natolik silné, ţe bylo moţné Berlusconiho, na rozdíl od ostatních kauz, odsoudit. Byly to například nejenom tedy výslechy svědkŧ, ale byly to ty zadrţené peníze v těch daňových rájích, byly to ty obchodní smlouvy mezi rŧznými společnostmi. Ale například i ti nejbliţší spolupracovníci Berlusconiho tentokrát odsouzeni nebyli. Takţe Berlusconi ano, ale z těch 11 lidí ne všichni odsouzeni byli. Ale jak jste správně řekl, ono zatím to nebylo pravomocné a já se tedy domnívám, ţe Berlusconi stejně nikdy do vězení nenastoupí, protoţe uţ dneska vlastně odpoledne se objevily zprávy, ţe tři z těch čtyř let, na které byl Berlusconi odsouzen, mu budou prominuty na základě toho zákona o amnestii, který byl přijat za Prodiho vlády v roce 2006. Kdyţ si vezmeme rŧzné zpŧsoby odvolání, minimálně dvě moţnosti, tedy odvolání k tomu nejvyššímu třetímu kasačnímu soudu, navíc je to běk, věk Berlusconiho, pardon, takţe je otázka vŧbec, jestli k tomu skutečnému odsouzení dojde i tentokrát. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To rozhodně uvidíme. Sám Berlusconi tvrdí, ţe jde o politický proces, ţe jde o politický rozsudek. Mŧţe to tak opravdu být, ţe to celé je spuštěno na politickou zakázku a, popravdě řečeno, to vlastně vypadá, ţe po sérii velice závaţných kauz, který se dotýkaly aţ sexu s nezletilými a tak dále, se nakonec, v uvozovkách, snaţí Berlusconiho utáhnout na daně? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Ale tak ono navíc to bylo opravdu hodně velká finanční částka, která se týkala těch daní, a ono nejde jenom o jakoby daňové úlevy nebo daňové přesunutí, teda ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Úniky. Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Ano, pardon, úniky. Přesunout tedy i finanční prostředky do zahraničí na základě vytváření černých fondŧ, ze kterých pak měli být upláceni případní potřební členové typu Davida Millse, který právě v nedávné kauze byl za to odsouzen, i kdyţ pak ten případ byl nakonec smeten se stolu díky promlčení. Tak ono nejde jenom o ty daňové úniky, ale o vytváření černých fondŧ na další nekalé praktiky. A samozřejmě pokud vezmeme i moţné Plné znění zpráv


zapojení Berlusconiho nebo těch spřátelených firem do organizovaného zločinu typu mafie, ze kterých byl taky vyšetřován, tak ono opravdu to není jen tak jako nějaká kauza, který se týká peněz. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Vy jste před 4 lety v časopise studentŧ Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy říkala, ţe Itálie Berlusconiho potřebuje, protoţe je to velký charismatický muţ, vŧdce a kdyby ztratil něco ze své charismatičnosti nebo kdyby nebyl schopen vykonávat politiku, s politickou scénou Itálie by to otřáslo. Tak by mě zajímalo, jestli teď po těch 4 letech si myslíte, ţe by, řekněme, případné, případné uvěznění Berlusconiho italskou politickou scénu opravdu poškodilo? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Já bych to oddělila na dvě věci, na to, zda by ji to poškodilo a zda by jí to otřáslo. Pokud se ptáte na to, zda by jí to otřáslo. Bezpochyby. To je naprosto zřetelné uţ dnes. Například ta nejsilnější, donedávna nejsilnější pravicová formace Lid svobody dneska dosahuje v předvolebních výzkumech mezi 13 aţ 15 procenty. Takţe v příštích volbách jako mŧţe velmi dobře pohořet. Takţe opravdu ta Berlusconiho problematičnost otřásá tou politickou scénou, protoţe z nejsilnější pravicové formace udělala prostě stranu, která dosahuje menších procent. Je otázka dalšího vŧdcovství. Nevíme, jak nejen ta politická strana, ale celá politická italská scéna, která byla zaloţena na té bipolaritě, na té velké přesile toho permanentně nebo ne zcela jako zformovaného, pokud jde například o Ligu severu, ale celkem trvanlivého pravicového tábora, v jehoţ čele stál vţdy právě Silvio Berlusconi. Takţe pokud se mě ptáte, jestli politickou scénou a politickou stranou Lid svobody otřese tento problém, bezpochyby. Jestli to poškodí Itálii a politickou scénu Itálie. Víte co, před 4 roky ta situace byla určitě jiná. Jako Silvio Berlusconi byl vţdy velmi kontroverzní. On byl charismatický, ale byl velmi kontroverzní. Ale dalo by se říci, ţe určitou dlouhou dobu ta jeho negativa převaţovala nad těmi, pardon, ta jeho pozitiva, to znamená přínos pro italskou politiku, převaţovala nad těmi negativními stránkami. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To skončilo? Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------V posledních několika letech se čím dál tím více provalilo nejenom více těch kauz z rŧzných rankŧ, ať uţ sexuální aféry, daňové úniky, ale Silvio Berlusconi vypadá, ţe uţ ztrácí i tu svoji sílu v té politické oblasti, viz. odtrţení Gianfranca Finiho v minulém roce, viz. demise z minulého roku. Ty jeho neustálé problémy, neschopnost řešit ekonomickou situaci Itálie, za kterou samozřejmě nemohl on, ale přispěl k tomu, ţe se nedostatečně řešila, nedělaly se potřebné reformy. Takţe je otázka, jestli nadále poškozuje Itálie spíše setrvání Silvia Berlusconiho, nebo jeho případný odchod. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Rozhodně celý případ budeme dále sledovat. Děkuji pěkně za informace. Na shledanou. Lada ŠUŠLÍKOVÁ, politoloţka, Institut politologických studií FSV UK -------------------Já taky děkuju. Na shledanou. _

Reportáţ z Fóra 2000 aneb touha po tom, co skutečně existuje 26.10.2012

mediainfo.cz

str. 00 ANALÝZY AKTUÁLNÍCH TÉMAT_ NEWTON Media_

Fórum 2000 je vpravdě ojedinělý spektákl. Zelenou zde mají ti, co podobně jako Václav Havel věří, ţe za A) myšlenka existuje a za B) existuje dokonce (o trochu) více neţ hmota. Ovšem i pokud tuto víru nesdílíte, kde jinde se Vám poštěstí srazit se na toaletách s budoucím českým prezidentem? Plné znění zpráv


Na letošním 16. ročníku Fóra 2000 byl Václav Havel uţ pouze na plakátě. Nicméně akce, které spolu s Elie Wieselem a Yohei Sasakawou v roce 1996 vdechl ţivot, prospívá dále. Ze Ţofínského ostrova se rozšířila do Goethe-institutu, Evropského domu, galerie DOX, ale i do Plzně, Ostravy a Brna. Madeleine Albright, Zygmunt Bauman nebo Roger Scruton a mnoho dalších význačných osobností se sjelo do Česka, aby diskutovali o tématu, které si pro letošek přál zesnulý Havel, čili o vztahu médií a demokracie. Nuţe, je úterý 23. Října 2012, 9:55 a já čekám v konferenční hale v Ţofínském paláci, aţ začne panel „Media as Religion―. Obsazení vnímám jako příslib: Tomáš Halík aneb jeho nedávná myšlenka „Kdyţ nevěříte, zkuste pro začátek ţít, jako kdybyste věřili―. Roger Scruton aneb ikona konzervativní a křesťanské filozofie. Při pohledu na jeho ryšavé vlasy a ostrý pohled Vás napadne, ţe by mohl hrát s klidným vědomím Jamese Bonda. Tak mladý, a jiţ legenda – komu se to poštěští. Dále indský sociolog Surenda Munshi a Nico Carpentier, profesor politických věd z Belgie. Vedle této ekipy se navzdory očekávání objevuje i cedulka Tomáše Sedláčka – člověka, který ve dne dělá šéfanalytika v ČSOB a po nocích píše dizertační práci, která se natruc svému neobhájení stává evropským bestsellerem. Parodujeme zde, samozřejmě, osud knihy „Ekonomie dobra a zla― (aktuálně např. 1. místo na ţebříčku prodávaných knih v kategorii non-fiction ve Švýcarsku). Na IES FSV UK (ponechme bez vysvětlení) si musí rvát vlasy. Na úvod si bere slovo moderátorka panelu Doris Donelly, aby podtrhla dědictví Václava Havla, jeţ podle ní spočívá ve slovech – slovech, jejichţ přesvědčivost přichází neznámo odkud a které ţijí svým ţivotem nezávisle na tom našem. Slova a jejich síla charakterizují jak média, tak náboţenství. Tomáš Halík soudí, ţe média lze skutečně pokládat za náboţenství, nicméně nikoli ve smyslu křesťanském, ale římském – jako religio (relegere – vázat, svázat). Dnešní masmédia jsou arbitry pravdy, posuzují váhu všeho, co se děje, a stávají se prostorem, kde vznikají symboly a celé příběhy, které ovlivňují myšlení a zpŧsob ţivota mas. Vytváří sjednocující rozhraní, společnou řeč a tím sjednocují společnost. Stejně jako bohové Římanŧ. Scruton tuto „římskou― metaforu bere na vědomí, nicméně přidrţuje se svých východisek. Náboţenství mu není pouhým religiem, ale hledáním smyslu a péčí o duši. To mu v posledku umoţňuje kritický odstup i od médií – také ona se mohou stát idolatrií čili předmětem sebeuctívání a s tím i nebezpečím pro lidskou duši. Ind, jehoţ odbudeme charakteristikou „úzkostně galantní Richard Gere―, vyrukuje s tím, ţe společnost mŧţe sakralizovat (realising the God within) prakticky cokoliv, a ţe média jsou v tomto smyslu nástrojem společnosti. Tento postřeh pŧvodem od sociologa Émile Durkheima pak koloruje tezí, ţe média mohou jako římské religio nejen spojovat, ale i oslepovat (bind and blind). To celé shrne Belgičan, podle něhoţ existují vedle sebe tři myšlenky – totiţ média jako náboţenství, medializace náboţenství skrze média a religionizace médií. Varuje před tím, abychom si od médií slibovali příliš. Je třeba brát je jako pouze jednoho z aktérŧ usilujících o ideologickou dominanci. Masmédia v tomto smyslu protěţují jimi preferovanou realitu (přesněji zdání reality – simulacrum) a sugerují, ţe právě ona stojí v jejím středu. Coţ je dokonale náboţenská myšlenka. Představují posvátný prostor, v kterém se prostí lidé cítí potvrzeni a nalézají vyvrcholení svých ţivotŧ (např. účastníci reality shows). A do toho tenhle Sedláček. Začne bonmotem: kdyţ se říká novinářŧm, ţe jsou moderním náboţenstvím, popudlivě to odmítají s vysvětlením, ţe vŧbec nejsou aktéry. Totéţ se ale říká i o ekonomii a ekonomŧm to naopak lichotí. Média v Sedláčkově pohledu nejsou náboţenstvím, jsou pouze jako náboţenství, a to např. v tom smyslu, ţe fetišizují – uctívají mrtvé. A mrtvé je to, co ţivot pouze imituje. Na Sedláčka hovořícího s velkou vášní a s rukama ve vlasech navazuje v tomto momentu opět Scruton: v kulisách, jeţ lze označit za fetišistické, jde o to, osvobodit se (break through). V médiích podobně jako v náboţenství probíhá věčný proces sakralizace a desakralizace. Podobně jako Jeţíš, který přinesl evangelium („ţivé slovo―), ale nejdřív musel potřít farizeje, i média kladou nové akcenty (fetiše?) a přitom boří ty staré. Náboţenství a média se vzájemně prolínají, ať jiţ na rovině forem (např. hlavní zprávy jako bohosluţba), významŧ či funkcionalit (integrační a interpretativní účinek). Obě oblasti mají přitom jedno společné: obě touţí po tom skutečně reálném (V angličtině by se tak klidně mohl jmenovat nějaký song od Beatles: yearning for the real). Fórum 2000 je vpravdě ojedinělý spektákl. Zelenou zde mají ti, co podobně jako Václav Havel věří, ţe za A) myšlenka existuje a za B) existuje dokonce (o trochu) více neţ hmota. Ovšem i pokud tuto víru nesdílíte, kde jinde se Vám poštěstí srazit se na toaletách s budoucím českým prezidentem? Jan Jüptner analytik Newton Media, a.s.

URL| http://www.mediainfo.cz/temata/2084.html _



Marek Prchal: Nejlepší kniha o českých médiích? Překvapivě Panoptikum české 25.10.2012

ceska-media.cz str. 00 Médiář.cz (khl)_

Média-Stalo se_

Obermannové nový počin by se měl okamţitě stát povinnou literaturou pro uchazeče o studium na FSV UK. Donedávna jsem si myslel, ţe je Irena Obermannová jenom hysterka. Nicméně to, co na nás teď navalila v nové knize Panoptikum české, se vymyká všemu, co napsala. Je to především neuvěřitelná sonda do stavu českých médií. Aktuální. Upřímná. A to nesnáším jednoslovné věty. Kniha nemá chytlavý název a na obalu opět tradičního Saudka, takţe čtenáře nic nevaruje, ţe ho čeká přelomový záţitek. Nicméně je tam. Příběh pomiňme, dá se shrnout do jedné věty. „Knihu jsem navzdory všemu vydala a spousta lidí mě neměla ráda, načeţ ji Václav Havel popřel a pak zemřel.― To by bylo dost málo, pokud by autorka neměla (jako v předchozí Tajné knize, která nemá ţádný dramatický oblouk a v jednu chvíli prostě skončí) koncept. No a koncept má. Popsat všechno, co se dělo, včetně vztahŧ s médii a co s tím pak média udělala.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=445441 _

Tahanice o Senkaku jsou podle expertů jen předehrou. Sporů o území v Asii bude přibývat 25.10.2012 ČRo - rádio Česko.cz str. 00 exkluzivne_ Michael Romancov,Roman Chlupatý,Marián Vojtek_ Současná čínsko-japonská přetahovaná o skupinu ostrovŧ Senkaku je zřejmě jen předehrou toho, co se v regionu jihovýchodní Asie bude dít. V pořadu Alter eko se na tom shodli politologický geograf Michael Romancov z Metropolitní univerzity a expert na geopolitiku a právo Jakub Landovský z Institutu politologických studií FSV Univerzity Karlovy. Jak Landovský dodal, pozitivní na tomto výhledu je, ţe kaţdý konflikt svým zpŧsobem odblokuje nějaký problém, který se prostě jednou tak jako tak musí vyřešit.Romancov v souvislosti se současným vzrŧstajícím napětím připoměl, ţe zatímco v Evropě je Studená válka do značné míry uţ věcí minulosti, v Asii jsou mnohé rány stále otevřené: „chybí mírová smlouva mezi Japonskem a Čínou; korejský poloostrov je rozdělen mezi dva znesvářené státy a tak dále a podobně.― A to je právě příčinou mnohých tlakŧ a pnutí.Senkaku například od roku 1895 patří podle Tokya Japonsku. To vyhrálo tehdejší čínsko-japonskou válku, a proto si je nárokuje. Podle Číny ovšem Japonsko o tento nárok coby poraţený z druhé světové války přišlo.Tento postoj pak Čína podporuje tvrzením, ţe před rokem 1895 byly ostrovy čínské – a v tuto chvíli tak vlastně poţaduje jejich vrácení. Naopak Japonsko tvrdí, ţe tato skupinka ostrovŧ byla „ničí― vysvětluje Landovský s tím, ţe se proto teď zkoumají dobové zápisky cestovatelŧ, korespondence mezi vládci a další materiály, které by měly napovědět, jak ţe to tehdy bylo.Expert Institutu politologických studií Univerzity Karlovy ovšem dodává, ţe roli hrají i další – někdy více a jindy méně objektivní – faktory.Moţná tím nejvýznamějším je postoj Spojených státŧ k celé věci. „I kdyţ v tomto sporu vyhlásily neutralitu tak jasně řekly, ţe v případě porušení suverenity budou ostrovy hájit. Takţe se de facto daly na stranu Japonska,― říká Landovský.K tomu ale přidává další věci, které je také třeba brát v potaz. Například pojmenování ostrovŧ. To alespoň na pohled budí pocit, ţe patří jedné, nebo druhé straně.„Japonci pojmenovali i ty nejmenší ostrovy, Číňani hned udělali to samé. Japonci pojmenovali všechny zátoky, Číňani je hned následovali,― popisuje současné hrátky, jejichţ cílem je získání prestiţe a následně celého území, které nabízí velkou zásobu fosilních paliv a moţnost bohatého rybolovu, Landovský.Spor o Senkaku je sporem o to, kdo si mŧţe nárokovat takzvanou exkluzivní ekonomickou zónu. Ta funguje zhruba 200 námořních mil od pobřeţí a v praxi znamená, ţe v ní stát mŧţe vyuţívat veškeré ekonomické zdroje, které moře nabízí, zatímco ostatní hráče z těchto aktivit mŧţe vyloučit.To znamená, ţe lodě ostatních zemí touto zónou mohou proplouvat, narozdíl od volného moře tam ale nemohou rybařit ani nic těţit.Romancov připomíná, ţe i Evropa byla svědkem podobných tahanic, a to poměrně nedávno. Rumunsko a Ukrajina se přely o takzvaný Hadí ostrov. Na něm sice nebylo moţné bez podpory zvenčí ţít – podmínka, která hraje klíčovou roli ve chvíli, Plné znění zpráv


kdy se určuje, zda jde skutečně o ostrov a nebo jen útes v moři – ale Ukrajina se snaţila přesvědčit svět o opaku.Proto, jak vzpomíná Landovský, vytvořila dokonce jistou potěmkinovu vesnici, která jí měla hrát do karet. Nakonec ale souhlasila s tím, ţe o Hadím ostrovu rozhodne Mezinárodní soudní dvŧr v Haagu. A ten zvolil kompromis, který obě strany respektují.V případě Senkaku a nebo obecněji sporŧ v jihovýchodní Asii je Landovský, co se týče moţnosti vyřešení sporŧ s pomocí arbitráţe, skeptický. „Asijská politika, a zejména politika Číny, je mnohem méně kompromisní, mnohem tvrdší,― říká Landovský a dodává, ţe to moţná souvisí i s demokratickým deficitem.„V Číně to prostě funguje jinak,― vysvětluje expert na geopolitiku a právo z Institutu politologických studií fakulty sociálních věd.Michael Romancov z Metropolitní univerzity dodává ještě jeden dŧvod, proč bude těţké hledat kompromis: komplexnost většiny problémŧ. Například Senkaku, o něţ se teď tahají Japonsko a Čína, nárokují i Korea a Thajwan.Ostatně, název Senkaku je právě thajwanský. A celý Thajwan prozměnu nárokuje Čína, která ho povaţuje za své území. Zvětšit mapu

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1128054 _

Nejlepší kniha o českých médiích? Překvapivě Panoptikum české 25.10.2012

mediar.cz str. 00 Marek Prchal_

Sloupky_

Obermannové nový počin by se měl okamţitě stát povinnou literaturou pro uchazeče o studium na FSV UK. Donedávna jsem si myslel, ţe je Irena Obermannová jenom hysterka. Trochu jí navíc v mých očích ubíralo to, jak jsme ji neustále diskutovali jako „éterickou bytost". A po pravdě, nejsem moc s to dnes zhodnotit před rokem recenzovanou Tajnou knihu, právě proto, ţe reakce na ni jsme sledovali jako reality show v přímém přenosu. Bylo to vzrŧšo a tak jsem si tehdy z nakladatelství nechal poslat komplet všechno, co napsala. Povídky jsem vytřídil, nesnáším povídky. Nikdy nevíte, kdy skončí. Pak tenhle rok vydala Vznášedlo, opět povídky, co k tomu říci. Má tam jednu sakra dobrou. Holt scenáristka se pozná. Nicméně to, co na nás teď navalila v nové knize Panoptikum české, se vymyká všemu, co napsala. Je to především neuvěřitelná sonda do stavu českých médií. Aktuální. Upřímná. A to nesnáším jednoslovné věty. Kniha nemá chytlavý název a na obalu opět tradičního Saudka, takţe čtenáře nic nevaruje, ţe ho čeká přelomový záţitek. Nicméně je tam. Příběh pomiňme, dá se shrnout do jedné věty. „Knihu jsem navzdory všemu vydala a spousta lidí mě neměla ráda, načeţ ji Václav Havel popřel a pak zemřel." To by bylo dost málo, pokud by autorka neměla (jako v předchozí Tajné knize, která nemá ţádný dramatický oblouk a v jednu chvíli prostě skončí) koncept. No a koncept má. Popsat všechno, co se dělo, včetně vztahŧ s médii a co s tím pak média udělala. Čili popsala situaci a pak zkopírovala buď e-maily, které si s novináři vyměnila, nebo popsala setkání, a nakonec vţdy vloţila text, který dotyčné médium otisklo - a někdy i ukázky z diskuse. Prosté, ţe? Pŧsobivé a šíleně, ano, šíleně čtivé. Vţdyť v které jiné knize vystupují Janička Ciglerová, Kuba Horákŧ, Ivan Hamšíkŧ, Klárina Kubíčková z Mladé Fronty Dnes, a dokonce Honza Rejţek? Našla se i epizodní, ale velmi vděčná rolička pro Jirku Peňáse. Simona Matásková, a pochopitelně Honza Krausovej se také mihnou. Jsou zlí novináři a jsou hodní novináři. A pak je Zrŧdička z Blesku, tedy Františka. A malá úloha pro Jiřinu Šiklovou. Obermannová si mě dost získala, protoţe ta kniha je prostě dobrá a čte se sama. Navíc je tlustá (nesnáším tenké knihy) a i kdyţ zhruba třetinu tvoří doslovné citace, rozhodně to není jen zkopírované kvantum textu. Je to skvělý, geniální kompilát a je to skvělý dokument o českých médiích. Tuhle knihu, prosím, zařaďte mezi skripta na ţurnalistice. V prvním ročníku. Ne, ještě jinak, k přijímačkám. A na závěr takové malé best of.

URL| http://www.mediar.cz/nejlepsi-kniha-o-ceskych-mediich-prekvapive-panoptikum-ceske/ Plné znění zpráv


_

Mýty o české privatizaci 24.10.2012

blog.ihned.cz str. 00 prusa.blog.ihned.cz_ Jan Prŧša, Pavel Ryska_

Autoři: Jan Prŧša, Pavel Ryska Masová privatizace v první polovině 90. let minulého století je jednoznačně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu. Přesto o ní koluje mnoho mýtŧ, které nejspíše pramení jednak z její nedostatečné znalosti a jednak ze záměrné diskreditace. Aniţ bychom rozsahem článku chtěli přinést úplné hodnocení privatizace, chceme uvést na pravou míru několik hlavních principálních omylŧ, které se ve veřejné debatě opakují nejčastěji. Nejprve je třeba připomenout základní tezi, kterou potvrzují veškerá dostupná fakta: Pád komunismu v roce 1989 se rovnal ekonomickému kolapsu systému, který byl pro naplnění potřeb občanŧ zcela nepouţitelný. 40 let komunismu československé hospodářství přivedlo k bankrotu, socialistický reţim náš stát vpravdě vytuneloval. Mýtus první: Existovala alternativa Snad jen pro pořádek uveďme jeden zřejmý empirický fakt: Všechny pokusy, ve kterých se řízení ekonomiky přesunulo na stát, vţdy selhaly - dokládá to zkušenost jak fašismu, tak komunismu. Komunistická vláda okradla československé občany o jejich majetek, jednak znárodňováním a jednak měnovou reformou. Toto ukradené bohatství bylo tak obrovské, ţe z něho komunisté vydrţeli ţít a uplácet dlouhá čtyři desetiletí. Jakmile komunisté toto ukradené bohatství zlikvidovali, jejich reţim zbankrotoval. Bylo nutné urychleně přejít od státního řízení k soukromému vlastnictví a řízení hospodářství dle principŧ svobodného trhu. Mýtus druhý: Privatizace byla divoká, bez pravidel, lépe by bylo provést ji pomaleji V listopadu 1989 se rozehrál boj o čas, bylo jasné, ţe dosavadní fungování ekonomiky se zásadně změní. Bylo třeba co nejrychleji odříznout politickou nomenklaturu od podnikŧ, aby se zabránilo masovému klientelismu. Pomalé cesty se ukázaly jako horší - země, jeţ se vydaly touto cestou (např. Maďarsko či Polsko), nezískaly vŧči České republice ţádnou prokazatelnou výhodu. Výsledek postupné cesty privatizace je, ţe např. v Polsku ani dnes (!) není značná část podnikŧ zprivatizována. Polský stát na rozdíl od toho českého nadále vlastní většinové podíly v obřích podnicích: v rafinériích (PKN Orlen, Lotos), hutích (HSW), těţebních firmách (PGNiG, KGHM), bankách (PKO) a dokonce i v pojišťovnách (PZU) a chemických závodech (ZAK). To ukazuje, ţe ―pomalá― privatizace znamená v praxi nejčastěji ţádná privatizace. Pokud se dovolí zájmovým skupinám uvnitř státních firem organizovat se a vybudovat si pevný kontakt na politické strany, ze státních firem se vţdy stanou trafiky pro politiky a ideální prostředí pro korupci. Připomeňme pro ilustraci, ţe největší korupční aféra novodobého Polska ―Orlengate― z r. 2004 není spojena s ţádnou soukromou firmou, ale právě se státním kolosem PKN Orlen. Stejně tak je pomýlená kritika ohledně nedostatečného právně-institucionálního rámce. Jak vidíme, nejsme s ním spokojeni ani dnes, 23 let od revoluce. Privatizace byla provedena v tom nejlepším dostupném právním prostředí té doby. Vyčkávání by bývalo znamenalo jen odsouvání donekonečna. Řekli byste snad svému dítěti: Pošleme tě studovat na univerzitu, ale aţ její kvalita dosáhne světové úrovně? Mýtus třetí: Rozkradl se majetek Mnoho lidí bohuţel dodnes nechápe, ţe ačkoliv minulý reţim vykazoval obří produkci a zaměstnanost, přesto přivedl ekonomiku ke krachu. Plné znění zpráv


I kdyţ se mnoho vyrábělo, jednalo se o neefektivní plýtvání na nepouţitelné statky. Výroba nebyla určena trţní poptávkou, ale náhodným plánem. Nelze se tedy divit, ţe kdyţ se zboţí vyrobilo, zjistilo se, ţe ho nikdo nechce. Anebo se naopak zjistilo, ţe se nevyrobilo něco, co chtěli všichni. Tím se plýtvaly zdroje. 40 let tohoto plýtvání ekonomiku zruinovalo. Zboţí má jenom takovou cenu, jakou chtějí zákazníci platit, a kdyţ naše stovky lokomotiv a tisíce tatrovek nechtěl nikdo kupovat, cena takové výroby byla nulová. Bylo proto třeba provést bolestivou restrukturalizaci - veškerou nepotřebnou výrobu zavřít, zastaralé vybavení zahodit, vybrat pouze pár pouţitelných aktiv a především vymyslet a zprovoznit zcela nové výrobní plány podle představ zákazníkŧ / spotřebitelŧ / nás všech. Z toho plyne jediné: Nebylo moc co rozkrádat. Naopak, je ekonomickým zázrakem kapitalismu a privatizace, ţe se z tak rozvráceného hospodářství podařilo tak rychle vydupat mnoho fungujících ziskových podnikŧ. Pokud nějaký podnik po privatizaci zkrachoval nebo zmenšil výrobu, nelze to přičítat ―rozkradení― či ―špatně provedené― privatizaci. Řada privatizovaných podnikŧ neměla v trţním hospodářství ţádné místo (jejich výrobky nikdo nekupoval) a musela odejít z trhu. Stejně jako po umoţnění podnikání vzniklo nesčetně nových podnikŧ, které dnes zaměstnávají tisíce lidí, zrcadlově k tomu musely trhy opustit neefektivní podniky, které tyto lidi uvolnily. Jedno bez druhého nemohlo proběhnout. Mýtus čtvrtý: Podpořila se korupce Socialismus před rokem 1989 byl totálně zkorumpovaný. Tato korupce byla zpŧsobena tím, ţe neexistovaly trţní ceny a lidé byli nuceni kupovat si zboţí ilegálně. Vytvořil se černý trh zasahující do všech sfér hospodářství, od běţných nákupŧ potravin po vzájemné dodávky mezi prŧmyslovými podniky. Privatizace spolu s umoţněním trţní tvorby cen obrovským zpŧsobem omezila prostor pro korupci v podstatě u všech běţných komodit (jídlo včetně ovoce, masa, cukrovinek ..., hygienické potřeby, oblečení, elektronika atd.), u kterých se před sametovou revolucí běţně uplácelo, aby je lidé mohli získat. Zároveň dramaticky poklesla korupce ve firmách, které se plně privatizovaly - soukromí vlastníci začali tvrdě dohlíţet na to, aby je zaměstnanci neokrádali, jako to bylo běţné v socialismu. Majitelé začali dříve běţné rozkrádání svých firem tvrdě stíhat. Rychlost privatizace navíc zásadně omezila moţnost manipulovat s prodejem rŧzných podnikŧ. Byly to naopak pomalé vládní prodeje jednotlivých podnikŧ zvlášť, které provázely obrovské korupční skandály nebo tyto privatizace zkrachovaly úplně. Tyto kauzy zŧstaly mnohdy dodnes nevyřešené (privatizace bank, MUS, Zetor, prodej Unipetrolu Andreji Babišovi, Škoda Transportation, zkrachovalý prodej ČSA a mnoho dalších). Některé křiklavé příklady ukazují, ţe rychlá, kupónová privatizace měla být uplatněna více, nikoli méně. Společnost ČSA byla nejprve neúspěšně nabídnuta francouzské Air France a poté zŧstala ve státním vlastnictví, za nějţ generovala chronické ztráty a dostávala miliardové záchranné úvěry od jiných státních firem. Firma byla doslova rozkradena zájmovými skupinami (zvýšení platŧ o třetinu za pŧsobení Jaroslava Tvrdíka, úspěšný nátlak odborŧ na vládu, aby nedošlo k privatizaci v r. 2009, atd.). Český daňový poplatník tedy tratí na ne-neprivatizaci, nikoli pravitizaci ČSA. Kdyby byly České aerolinie privatizovány v kupónové privatizaci, firma uţ mohla dávno dosáhnout takové struktury a velikosti, aby zajistila ziskové hospodaření a neslouţila jako trafika pro politiky. Mýtus pátý: Privatizace ano, ale ne kupónově Kupónová privatizace je jiţ obklopena takovou mytologií, ţe se zcela zapomíná, ţe jde o nejprŧhlednější a nejčistší formu privatizace. Korupce při privatizaci vzniká vţdy, kdyţ mohou politici a úředníci rozhodovat o tom, komu a za jakou cenu prodají podnik ve státním vlastnictví. Kupónová privatizace toto korupční prostředí vylučovala. Jakmile byla firma určena pro privatizaci kupónovou formou, jediný, kdo určil cenu a nové majitele, byli lidé sami. Privatizační korupce neměla prostor.



Je s podivem, ţe ti, kdo dnes tolik volají po ―transparentnosti―, nedoceňují kupónovou privatizaci jako nejtransparentnější metodu, jakou naše státní správa zatím pouţila. Závěr Česká privatizace byla unikátním projektem, který skončil masovým úspěchem i přes to, ţe na jeho provedení předem neexistoval ţádný návod. Dílčí kritiky ve smyslu ―po bitvě je kaţdý generál― nemění nic na tom, ţe principiálně bylo její provedení zcela správné. Veřejnost si bohuţel plete úspěšnost privatizace jako takové a úspěšnost vlastních investičních rozhodnutí v rámci privatizace. S odstupem začíná být také privatizace adekvátně doceňována. Zŧstává jen otázkou, kdy to budou ochotny přiznat i zájmové skupiny, které zatím kritiku privatizace pouţívaly pouze k diskreditaci svobodného trţního hospodářství a polistopadového politického vývoje. Jan Prŧša, Pavel Ryska ekonomové doktorandi Institutu ekonomických studií FSV UK Článek vyšel v časopise Euro 39/2012.

URL| http://prusa.blog.ihned.cz/c1-58064950-myty-o-ceske-privatizaci _

V rámci Fora 2000 se v Goethe-Institutu konala diskuse na téma Vzdělání proti korupci 24.10.2012

ČRo 6

str. 01 _

22:10 Studio STOP_

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6 vám přeje Terezie Jirásková. Začíná pravidelné vydání Studia STOP, které slýcháte kaţdý všední den od 22 hodin a 10 minut. V rámci právě probíhajícího Fora 2000 se včera v praţském Goethe-Institutu konala diskuse na téma Vzdělání proti korupci. Tématu se budeme věnovat i my v právě začínajícím Studiu STOP. 23. října politolog Erik Best moderoval první část panelové diskuse právě ve zmiňovaném praţském GoetheInstitutu, nazvané Mŧţe se člověk korupci naučit? Společenské kořeny úplatnosti. Diskuse byla součástí programu konference Forum 2000, média a demokracie. V úvodu padla řečnická otázka, zda se člověk s dispozicemi uplácet a nechat se uplácet rodí. V této souvislosti se dá konstatovat, ţe to, co se člověk v mládí naučí vnímat jako akceptovatelné, pravděpodobněji bude dělat i v dospělosti. Nejzásadnější roli zde jistě hraje rodina. Chování, které vidí dítě u rodičŧ opakuje. Jakou roli však hraje vzdělání, škola? O tom budeme mluvit právě ve Studiu STOP, které začíná. Budeme si povídat zejména o tom, jak mŧţe škola pomoci utvářet hodnotový systém mladého člověka, jakými formami mŧţe přispět k tomu, aby uplácení, podvádění za účelem osobního prospěchu bylo studenty povaţováno za něco neakceptovatelného. Pohovoříme i o tom, proč lépe na studenty pŧsobit pozitivními příklady neţ negativními. Při této příleţitosti jsem se politologa a moderátora prvního panelu právě v praţském Goethe-Institutu ptala na to, zda se liší projevy malé korupce jako jsou úplatky na úřadech, ve zdravotnictví a velké korupce v České republice a ve Spojených státech, kde tamní poměry velice dobře zná. Dobrý večer. Tak, vy jste včera moderoval první diskusní panel v praţském Goethe-Institutu právě, který probíhal v rámci Fora 2000. A poloţil jste v úvodu řečnickou otázku, jestli se člověk rodí vlastně s takovými vrozenými dispozicemi, které ho předurčují k tomu, ţe se nechá uplácet a je uplatitelný. Co si o tom myslíte vy osobně? Erik BEST, politolog, moderátor prvního panelu Fora 2000 Plné znění zpráv


-------------------Já si myslím, ţe asi úplně od začátku ne. Ale myslím si, ţe určitě prostředí hraje velkou roli, to znamená, ţe to mimino asi není předurčený k tomu, ţe bude krást. Ale myslím si, ţe to prostředí začíná ovlivňovat budoucnost toho dítěte velice brzy. A myslím si, ţe to samozřejmě začíná na úrovni rodiny, ale hned poté je samozřejmě společnost. Jak se na určité věci dívá společnost. A jestli korupce a rŧzné další nekalé praktiky jsou odsuzované a taky jestli jsou potrestané. A já mám pocit, ţe my vychováváme své děti k tomu, aby byly čestné, ale ta společnost občas ovlivňuje v opačném směru. A myslím si, ţe čím dál tím dříve to dítě musí se rozhodnout, jestli chce se chovat čestně, anebo korupčně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A v tom mu mŧţe být do jisté míry také nápomocno vzdělání či škola. Srovnejte, prosím, jak se projevuje korupce, myslím ta menší, jako jsou úplatky na úřadech, případně ve zdravotnictví, a i případy velké korupce v České republice a ve Spojených státech? Nemusíte nějak podrobně, ale vidíte tam rozdíly? Erik BEST, politolog, moderátor prvního panelu Fora 2000 -------------------Já jsem skoro nepotkal v Americe korupci na téhle úrovni. To znamená, ţe já nemŧţu samozřejmě říct, ţe neexistuje. Ale ţe by někdo musel uplatit lékaře nebo učitele, to samozřejmě existuje, ale není to něco, co je přirozené, anebo normální. Myslím si, ţe spíš ta korupce se projevuje trošku jinak. Třeba na školách, na dobrých školách, na dobrých univerzitách ty děti, který pocházejí z rodin bohaté, bohatých, anebo rodiče studovali na těch univerzitách, tak mají lepší moţnost být přijímány. A není to přímo korupce, ale myslím si, ţe to není úplně spravedlivé v tom smyslu, ţe nejsou ty děti vţdycky přijímány podle toho, jak jsou úspěšné, anebo, nebo kvalifikované. Takţe není to přímá korupce, ale ţe bych musel, já si pamatuji například, ţe jsem dokonce jednou chtěl platit policistovi na místě, kvŧli tomu, ţe jsem překročil rychlost. A řekl, ţe vŧbec to nepřipadá v úvahu, ţe ta moţnost ani neexistuje. Protoţe uţ pochopili dávno, ţe kdyţ ta moţnost existuje, tak lze ji zneuţít. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, to znamená, vyplývá z toho, co říkáte, ţe ve Spojených státech, tak samozřejmě generalizujeme, ale vy tamní poměry velice dobře znáte, jednoznačně v té společnosti asi v niţší míře panuje názor, ţe korumpovat nebo podvádět je prestiţním stylem chování. A také existuje daleko větší omezení. To znamená lidé si nedovolí, protoţe mají nastaveny pevněji mantinely. Vy jste zmínil univerzitní vzdělání na prestiţních amerických univerzitách, zmiňme třeba, týká se to Harvardu, kde opravdu vstupenkou pro přijetí často bývá to, ţe rodiče stejnou univerzitu vystudovali. Tak vidíte, ţe dochází k nějaké změně, ţe to třeba studentŧm, dobrým studenŧm, jejichţ rodiče nestudovali na Harvardu, tak ţe upozorňují na to, ţe jejich podmínky pro přijetí jsou vlastně znevýhodňující? Erik BEST, politolog, moderátor prvního panelu Fora 2000 -------------------Určitě. Je tam, je tlak, aby ta praktika nebyla tak rozšířená. A další věc je, ţe je tlak na ty univerzity ze zahraničí. Protoţe cizí studenti velice často jsou ochotní a schopní zaplatit plnou sazbu, zatímco velice často domácí studenti, zvlášť, kdyţ nepocházejí z bohatých rodin, tak očekávají nějakou slevu. Takţe i kdyţ to samozřejmě není korupce jako taková, ty univerzity, a nejenom ty nejlepší, ale obecně, ty univerzity mají tendenci uţ dát přednost cizím studentŧm. Protoţe platí víc. A to je výnosnější pro tu univerzitu. A zároveň další jev, a to je, ţe internet a umoţňuje, aby studenti hodnotili profesory. A nechtějí velice často, nechtějí ty profesoři, aby dostávali špatnou známku. Takţe je tam určitá inflace, co se týče hodnocení. A my máme ten systém A, B, C, tak moţná víc studentŧ dostává A, neţ by mělo, kvŧli tomu, ţe profesoři se bojí, ţe dostanou špatnou známku a bude to vidět na internetu. A pak oni na základě toho moţná dostanou vyhazov nebo méně peněz co se týče bonusŧ. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Pokud se podíváme na prosté opisování nebo podvádění při nějakých písemných pracech, při zkoušení, je to něco, co je rozšířeno na amerických vysokých školách? Erik BEST, politolog, moderátor prvního panelu Fora 2000 -------------------Plné znění zpráv


Já bych to asi řekl ta, ţe je to rozšířené, ale vŧbec není to podporované, nebo není akceptovatelné. Tak to znamená, ţe ten, kdo to dělá, vŧbec se tomu nechlubí a nedává to najevo. A jestli to dělá, tak nechce, aby to někdo, aby to někdo věděl. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. A kdyţ srovnáte tu situaci v České republice a Spojených státech, zase, omlouvám se, velmi zevšeobecňujeme, ale i na tom je moţné udělat si jakýsi obrázek, tak je chování, třeba podvádění, případně nějaké uplácení daleko víc potíráno i z hlediska dalších členŧ společnosti, kdyţ to vysvětlím tak, pokud se někomu přijde třeba ze studentŧ na to, ţe něco opsal, nebo podváděl, tak jak se ta společnost k tomu staví? Je z té dotyčné školy, ať je to třeba střední škola, nebo pak vysoká, univerzita, vyhozen okamţitě, nebo dostane nějakou podmínku, je to tolerováno? Erik BEST, politolog, moderátor prvního panelu Fora 2000 -------------------Určitě dostane dŧtku a je to přísně potrestáno. Já si myslím, ţe moţná ten rozdíl je, ţe v Americe se trestá malé přestupky a ty větší spíš prominou. To znamená, ţe kdyţ my chceme provádět nějakou korupci, tak tendencí je změnit zákon, aby ta korupční, to korupční chování bylo legální. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Říká politolog Erik Best, který moderoval v rámci Fora 2000, média a demokracie diskusi o tom, zda mŧţe vzdělání přispět k tomu, ţe si lidé, zejména mladí lidé, budou čím dál více uvědomovat, ţe podvádět a korumpovat je pro ně i pro okolí nevýhodné. Pane Beste, děkuji za váš čas, který jste věnoval Českému rozhlasu 6. Na shledanou. Erik BEST, politolog, moderátor prvního panelu Fora 2000 -------------------Děkuji, na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Hosty dnešního vydání budou dvě dámy. Magdaléna Klimešová, která je autorkou metodické příručky Korupce v České republice pro středoškolské pedagogy, nabízející postup, jak zprostředkovat studentŧm problematiku korupce, jak ji minimalizovat a také v nich vzbuzovat uvědomění, ţe zdravé a výhodné pro ně je korupci nepodporovat. Pŧsobí v Ekologickém právním servisu, kde koordinuje platformu protikorupčních nevládních organizací. Dobrý večer. Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Hezký večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Dalším hostem bude další dáma Tereza Šteklová, která se věnuje sociologii vědy a technologií. Pŧsobí v Sociologickém ústavu Akademie věd a zejména také přednáší na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Dobrý večer přeji i vám. Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Posléze se spojíme s ředitelem společnosti Transparency International Davidem Ondráčkou. V praţském Goethe-Institutu včera zazněly například i následující názory, ţe korupce je uměle vytvořeným problémem, který tvoří novináři proto, aby měli co dělat. Samozřejmě otázka byla poloţena řečnicky. A ţe celá věc je vlastně Plné znění zpráv


politickou záleţitostí, tak do jaké míry podle vašeho názoru fakt, ţe se o korupci, dejme tomu, v České republice za poslední dva roky hojněji referuje, její existenci podporuje? Magdaléna Klimešová. Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------No, já se domnívám, ţe v tomto případě tomu tak není. Myslím si, ţe právě proto, aby vŧbec mohl ten problém, který prostupuje celou společností, a jak velmi dobře víme, tak se objevuje jak na té nejniţší úrovni té drobné korupce, tak přes tu systematickou aţ vlastně po tu státní. A koordinovanou seshora z nejvyšších pozic. A dŧleţité právě je, aby se ten problém vŧbec mohl řešit, tak aby byl formulován a přijat vlastně ve veřejné diskusi jako skutečně existující stávající závaţný problém. Takţe já se domnívám, ţe to není uměle vytvořené. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Tereza Šteklová. Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Já bych roli médií v této věci hodnotila v podstatě velmi kladně. To, co vidím jako problematické, respektive věc, na kterou bychom si jako občané měli dát pozor, jsou nejrŧznější takzvané protikorupční kampaně a iniciativy rŧzných politických i hospodářských aktérŧ, které podle mého názoru velmi často naopak zakrývají jejich korupční praktiky. Kdyţ sebe vyhlásím za antikorupčníka, tak moţná mŧţu mít pocit, ţe pak není vidět na to, co korupčně dělám. A myslím si, ţe v podstatě to, co předvádí současná vláda, korupci si dává jako problém téměř číslo 1 spolu s takzvanými reformami a zároveň vidíme, ţe málem uţ polovina členŧ té vlády kvŧli korupci odešla prostě nejrŧznějších podezření je řada, tak tohle je myslím výborný příklad toho, jak ten takzvaný antikorupční diskurs vŧbec nemusí jít ruku v ruce s antikorumpovanou praxí, řekněme. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Zpět k vám, Magdaléna Klimešová. Vy jste vytvořila metodickou příručku Korupce v České republice, kde se vlastně také zabýváte tím, co korupce je, jak je definována, jaké její podoby v České republice existují. A na základě této metodické příručky jste nabídli mnoha českým školám, středním školám moţnost seminářŧ, v jejichţ rámci se pedagogové, potaţmo studenti mohou více informovat o podobách korupce a vytvářet si díky vaší takové interaktivní vlastně seminářové výuce názor na to, jak si tedy vytvořit vlastní hodnotový systém ve vztahu k podvádění a nějakému korupčnímu chování. Kdyţ byste krátce měla definovat, jaké ty podoby korupce vymezujete? Co vše tam patří? Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Já bych na začátek jenom upřesnila, ţe ta metodická příručka Korupce v České republice, která je tady k dispozici online úplně komukoliv, kdo s ní bude chtít nakládat, vznikla v rámci neziskové organizace Respekt Institut. A vlastně dŧleţité ještě je říci, ţe vznikla na základě řady seminářŧ, které jsme sami realizovali na těch středních školách. Takţe do té příručky jsme otiskli zkušenosti z toho, co na ty studenty pŧsobí dobře, na co oni reagují a co je efektivní. Jaké jsou tedy podoby korupce, tak jak jsme je představili v té příručce, tak uţ jsem to naznačila vlastně na začátku. My rozdělujeme tu korupci na takové vlastně tři základní oblasti s tím, ţe ta primární je vlastně ta malá administrativní korupce, nebo drobná nahodilá. Dále je právě ta systematičtější a vlastně na vrcholu tady toho dělení podle rozsahu a výskytu je právě ta korupce, která uţ vlastně se vyznačuje takzvaným ukořistěním státu, nebo zajetím státu právě rŧznými spletencemi podnikatelských a politických struktur. Nicméně existují samozřejmě i další zpŧsoby pohledŧ na to, jak dělit korupci. Velmi zajímavé bylo právě s těmi studenty diskutovat o tom, jak vŧbec oni to chápou a co do té korupce vlastně řadí a co uţ ne. Takţe to, to je také určitě zajímavé a je vhodné s těmi studenty o tomto hovořit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Buďme realističtí a zmiňme, ţe vlastně rŧzné formy korupce od malého uplácení aţ po korupci v těch nejvyšších podnikatelských či politických patrech najdeme vlastně ve všech institucích. Také ve všech zemích. Trochu se liší forma, to, jak lidé uplácejí a korumpují, či jsou korumpováni v rŧzných zemích, zejména třeba post komunistických, o tom jsme mohli slyšet na té, během té panelové diskuse v Goethe-Institutu. Hovořme dále o tom, do jaké míry vlastně mŧţe, asi na prvním místě je rodina, protoţe jak jiţ v úvodu zaznělo, děti opisují, nebo Plné znění zpráv


kopírují chování rodičŧ a pokud si jiţ v mládí osvojí, osvojí jako normální podvádět a vidí to ve svém okolí či být svědky korupce, tak je velká pravděpodobnost, ţe i ve vyšším věku se takto budou chovat. Jakou roli však mŧţe plnit v tomto ohledu vzdělání? Je moţné, aby škola dětem vlastně přinášela takové informace, aby se vŧči korupčnímu chování vymezovaly tak, ţe si uvědomí, ţe pro ně není výhodné a zejména ani jejich prestiţi neprospívá? Ještě zŧstaňme u vás, Magdaléno, protoţe to je téma také, které zpracováváte v rámci těch seminářŧ. Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Samozřejmě vliv rodiny na utváření hodnotového rámce je, je samozřejmě vţdycky na prvním místě. A velice těţko se překonávají třeba nějaké zaţité vlastně morálně nevhodné hodnoty. Nicméně ta škola určitou roli v tomto hraje. Protoţe jednak je pro studenty, ţáky vlastně první takovou významnou institucí, která vlastně spadá pod stát, se kterou se setkávají vŧbec ve svém ţivotě. Samozřejmě také dlouhodobě pŧsobí na ty studenty a ţáky v době, kdy oni si vlastně vytváří vztah ke státu, k politice a tak dále. Takţe ta role tam určitě nějaká být mŧţe. A záleţí, jak která ta škola si vlastně ji osvojí, zdali pŧsobí na ty studenty i v tomto hledisku a snaţí se třeba nějakým zpŧsobem morálně formovat. Ale velmi to záleţí samozřejmě, jak na té které škole, tak jednotlivých učitelích. A ten prostor ale, který ta škola tady pro to mŧţe poskytnout, existuje. A myslíme si právě, ţe by měl být více vyuţívaný. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Podívejme se do těch vyšších pater vzdělávacích. Plagiátorství na úrovni vědeckých pracovníkŧ je bohuţel také přítomno i na univerzitách. Dějí se citační podvody, bohuţel v rámci publikačních činností jako jednu z moţných příčin, které vedou k podvádění, je vidět i velký tlak na akademické pracovníky, aby publikovali, aby publikovali své články v pokud moţno co nejprestiţnějších časopisech, coţ vede k případné manipulaci s vědeckými daty. Otázka pro Terezu Šteklovou z katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Tak, souhlasíte s tím, ţe vědečtí pracovníci a třeba i doktorandští studenti jsou pod velkým tlakem, a vy jste zmínila takový zajímavý případ mimo Českou republiku, tak jestli ho mŧţete odcitovat. Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Tak, nepochybně tlak na akademické pracovníky jak v České republice, tak v dalších zemích v posledních letech vzrŧstal. Já si myslím, ţe na jednu stranu je dobře, ţe tento tlak tady je v tom smyslu, ţe věda a, řekněme, akademická pŧda přestává být povaţována za oblast, která se nemusí zodpovídat společnosti z toho, co dělá, proč to dělá, jak je to kvalitní, jak je to uţitečné, ţe to není nebezpečné třeba pro společnost. Takţe jakýsi princip veřejné vykazatelnosti těchto institucí je na místě. Na druhou stranu to, co se vlastně dělo za těch posledních 10, 15 let je, ţe se nastavovaly byrokratické hodnotící systémy, které vlastně, a zde v České republice zvlášť, jsou postaveny na velmi úzce definovaném kvantitativním hodnocení toho publikuješ v těchto uznávaných časopisech tolik článkŧ ročně. A od toho se v podstatě odvíjí celá vaše akademická kariéra. To vytváří ohromný tlak a vytváří to jaksi motivaci k tomu, aby akademičtí pracovníci na sebe brali riziko, řekněme, ne zcela legitimní praxe, nebo úplně nelegitimní praxe z hlediska nějakého manipulování s daty, aby tedy dosáhly tyto ţádoucí výsledky, posunuly svoji kariéru dál a jaksi myslet si, ţe to, ţe přijmeme nějaký etický kodex na úrovni akademie nebo institucí, samozřejmě, je to dŧleţité, ale není to brzda tomu, aby lidé se nepouštěli do těchto nelegitimních praktik v okamţiku, kdy jejich výsledky pak určují akademickou dráhu další. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, to je otázka celého nastavení .... Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Takţe tady jsou, řekla bych, ţe vlastně v té akademické komunitě i na univerzitě jsou, jsou velmi smíšené a často protichŧdné podněty, které na lidi pŧsobí. A oni se rozhodují v tomto vlastně v tomto velmi napjatém prostředí. Na jednu stranu sdílejí věci buď prostě, buď morální nepublikuj, nenavyšuj neúměrně a uměle vlastně mnoţství svých publikací. A na druhou stranu ty tlaky, o kterých jsem mluvila na kvantitativní produkci. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Dobře, ale co toto mŧţe změnit? Já jsem tím jenom chtěla říct, ţe vlastně určité formy korupčního chování, nebo podvádění najdeme ve všech sférách společnosti, ve všech strukturách od základních škol aţ v podstatě po vědecké instituce, nejvyšší politická patra. Ale jestli mŧţete krátce říci, co by vlastně prospělo té situaci, aby se toto nedělo? Neříkám, ţe se to děje v nějakém hojném počtu. Za chvilku se budeme bavit o plzeňských právech, kde je jaksi ještě čitelnější, co se tam stalo a je to, slouţí tento příklad i jako takový základní příklad, ke kterému se mohou další univerzity či vysoké školy, případně studenti vztahovat. Tak, z jakých dŧvodŧ se vlastně podvádí u akademických pracovníkŧ? A co by to mohlo zastavit? Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Podvádí se proto, ţe máte motivaci jít do toho rizika, je to velký, pokud se vám to povede, neodhalí se to, coţ je velmi těţké odhalit v té akademické sféře, tak vaše zisky z hlediska kariéry mŧţou být velké. Takţe motivace je podle mě jasná. Co, co s tím lze dělat, podle mě nestačí to, říkat si měli bychom být hodní a nedělat ty věci a přijímat třeba etické kodexy. To nestačí. Je potřeba podle mě změnit zpŧsob, jakým je distribuované uznání, finanční zdroje a kariérní advancement, postup ve vědecké komunitě. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------To znamená zase vytváření určitých mantinelŧ, ve kterých se v našem případě třeba akademičtí pracovníci mohou pohybovat a vytvořit jim jasné hranice, kam smějí a kam nesmějí. Pokud se podíváme ještě na oblast, neţ pŧjdeme k těm plzeňským právŧm, objevuje se korupce ve spolupráci mezi akademickým sektorem a podnikáním? Tereza Šteklová. Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Toto je velmi, velmi dŧleţitá otázka. Já vlastně kdyţ Magdaléna tady vymezovala ty rŧzné typy korupce, tak jedna věc, kterou já bych za sebe zdŧraznila, mně se zdá, ţe v České republice, kdyţ se mluví o korupci, tak se hodně často mluví vlastně jenom o veřejném sektoru. Veřejná správa, státní správa, takzvaní politici. To, co je dŧleţité je, ţe korupce, která nás musí zajímat a má celospolečenské dŧsledky, je i korupce, která se děje buď na pomezí soukromého korporátního sektoru a veřejné správy, anebo dokonce jenom uvnitř korporátního sektoru. Protoţe nakonec se to týká nás všech, to není jenom něco, co se týká těch firem. No, a teď k té otázce, jak vlastně toto se promítá tedy na akademické pŧdě. Dost silně. Je řada studií, dnes, ne z České republiky, ale ze Spojených státŧ a z těch velkých vědeckých mocností, které se týkají především biomedicínského výzkumu, kde samozřejmě ekonomické zájmy v celé té oblasti jsou určující, jsou velmi silné. A například je popsán fenomén takzvaného Go Straightingu, v angličtině, coţ vlastně znamená, ţe soukromé firmy se snaţí své klinické testy svých, svých produktŧ medicínských a potom jejich marketing ve vztahu k odborné veřejnosti, lékařŧm a tak dále, dělat vlastně skrze akademické pracovníky z univerzit, kteří dodávají těm publikacím zdání nezávislosti. A tyto studie, které vlastně jsou udělané prŧmyslem a publikované pod jménem nějakého profesora z americké univerzity, tak samozřejmě otvírají řadu otázek o tom, nakolik jsou dŧvěryhodné, nakolik odpovídají prostě autorským právŧm a jestli nepodlamují celý systém publikování odborných článkŧ, ve kterých autor vţdycky musí ručit za obsah toho, co publikuje, včetně toho, ţe má přístup k datŧm, ví, jak ty experimenty byly udělány a tak dále. A tohle je dneska velmi diskutované téma. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, podívejme se, Magdaléna Klimešová, vaše paní kolegyně autorka metodické příručky Korupce v České republice, pŧsobící v Ekologickém právním servisu. Magdaléno, mŧţete se podívat na ten příklad, vy jste v rámci těch seminářŧ vyučovali mladé lidi, studenty středních škol o tom, jak se mají vztahovat a co si mají myslet o podvádění a o korupci. Na tom panelu jste zmiňovala plzeňská práva jako zajímavý příklad, na kterém jste jim vysvětlovali pozitivním zpŧsobem, jak je moţné o tématu uvaţovat a vztahovat ho sami k sobě v tom smyslu, ţe studenti plzeňských práv, kteří dnes se ucházejí o zaměstnání, jsou vlastně nezaměstnatelní jenom proto, ţe mají napsáno, ţe vystudovali tuto školu. Ovšem na té škole vystudovalo také mnoho velmi poctivých studentŧ. Tak jak se na tomto příkladu mŧţe představit mladému člověku to, ţe je dobré nepodvádět za ţádné situace? Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis Plné znění zpráv


-------------------Já tu odpověď svoji vezmu nejdřív z takového obecnějšího rámce. Velice dŧleţité právě je ve chvíli, kdy se snaţíte takovéto hodnoty ne nutně předávat, ale diskutovat o nich, tak je právě interaktivní prvek. Ve chvíli, kdy bychom my za těmi studenty do té třídy přišli a začali jim přednášet o tom, ţe nemají podvádět, nemají uplácet, ve chvíli, kdy třeba uţ oni se s tím i setkávají, například u řidičských prŧkazŧ a tak dále. Tak to by samozřejmě nijak nezafungovalo. Takţe velmi dŧleţité právě je se s nimi o tom bavit, otevřeně diskutovat, ptát se jich na to, kde, pro ně jsou ty hranice toho, co je pro ně přijatelné a co není. Nicméně právě jsme zjistili skrze tu naši zkušenost na těch seminářích, které jsme realizovali, ţe velice často ti studenti vŧbec o tom nějak dále jakoby nepřemýšlí, nedomýšlí dŧsledky. Velmi často se kupodivu také ukázalo, ţe jsme vŧbec první, kdo se s nimi o korupci a dŧsledcích tohoto fenoménu baví nějak hlouběji. A zrovna ten příklad plzeňských práv jsme pouţívali i z toho dŧvodu, ţe studenti si mnohem lépe to uvědomí na příkladech, které se jich nějakým zpŧsobem osobně dotýkají. U těch plzeňských práv právě jsme vyuţívali takovou modelovou situaci, kdy jsme je stavěli do pozice studenta, který právě studoval normálně, standardně, provedl obrovskou práci na to, aby získal ten titul. A najednou se dostává do situace, kde za A vedle něj tedy skutečně jsou ti studenti, kteří si ten titul zaplatili, nebo nestudovali standardně. A ptali jsme se jich vŧbec, jestli třeba je to neštve. Protoţe velice často se ukázalo, ţe to berou jako danost, se kterou vlastně jakoby je ani nenapadne, ţe by mohli něco dělat. Coţ je taky docela teda zajímavé zjištění. A druhá tedy věc je, ţe ve chvíli, kdy oni budou mít ten poctivý titul z této univerzity, nebo konkrétně zrovna z této, kde tedy potom byl ten obrovský skandál a ty tituly jsou do velké míry skutečně znehodnocené, tak oni si skrze tuto situaci, která uţ pro ně je skutečně reálně představitelná, jsou schopni domyslet to, aha, takţe skutečně ve chvíli, kdy tady funguje takovýhle korupční systém, tak na mě to mŧţe mít ten dopad, ţe přes tu veškerou práci, kterou já tam v rámci těch 5 nebo více let do toho studia investuju, tak vlastně zpětně mě to ovlivní tak, ţe to nebudu moci zúročit a vlastně to bude, bude poměrně nevhodně jakoby vynaloţeno. Takţe na takovýchhle příkladech konkrétních, měli jsme jich celou řadu, jsme ukazovali právě to, jakým zpŧsobem i právě třeba ve chvíli, kdy ta korupce doroste do těch systémovějších podob, mŧţe mít konkrétní dopad na ně. Protoţe oni velice často rozlišovali jenom dvě úrovně. Takovou tu drobnou korupci, kterou tolerují vlastně bez problémŧ, protoţe nevidí uţ tu prostupnost mezi tou korupcí niţší a tou vyšší. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Také z toho, co jste na tom panelu říkala vyplynulo, ţe ti vaši respondenti, potaţmo středoškolští studenti si příliš nepamatují nějaké velké mediální politické kauzy korupčních případŧ, které v jejich myslích velmi intenzivně zapadají poměrně za krátkou dobu. Ale jak se třeba ti středoškoláci staví ke korupci jako celkově, co si myslí o uplácení, jaké jste zaznamenala odpovědi? Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Poměrně zajímavé bylo, ţe právě ve chvíli, kdy by se to týkalo jich osobně a oni jsou okamţitě schopní vidět nějaký pozitivní výsledek pro svou osobu, tak nemají s uplácením v zásadě problém, nebo velká část z nich se naprosto otevřeně i třeba v přítomnosti pedagogŧ k podpoře vlastně toho prokorupčního jednání vyjádřila. Nicméně právě ta korupce spojená s politiky je, jim vadila velice výrazně. To bylo úplně jasně znatelné. A to určitě není problém jenom, který se týká studentŧ. To, ty názory prostupují celou společností. Oni do velké míry čerpají jak od rodičŧ, tak pochopitelně právě hodně z médií, kde sledují i ty aktuální kauzy, nicméně nevěnují jim příliš velkou pozornost. Takţe i to je dŧvodem pro to, ţe vlastně kauzy, které se staly třeba před pŧl rokem, uţ vlastně pro ně jsou úplně neznámé. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, to znamená potvrzujete to, co jsem z té diskuse vyvodila, ţe zapomínají za poměrně krátkou dobu. Ano. Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Je to skutečně, ţe paměť není dlouhá potom. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, nevztahují se k nim. Ještě Tereza Šteklová se hlásila, dostanete příleţitost. Ještě dovolte zmínit, vy jste tam také na té panelové diskusi v Goethe-Institutu, kde se hovořilo o tom, zda mŧţe škola a vzdělání pomoci mladým lidem k tomu nějak se vztahovat či vymezovat vŧči korupčnímu chování a podvádění v tom smyslu, ţe zjistí, ţe to není dobrá strategie pro jejich osobní ţivot, ani společenský. Tak jste hovořila o příkladu, kdy jste se Plné znění zpráv


studenty hovořili o tom, ţe třeba se chtějí dostat na vysokou školu, jeden z těch interaktivních případŧ, ţe se tam objeví vlastně nápomocná ruka od rodiče nebo jednoho z rodičŧ, který řekne, ale já ti mohu pomoci, protoţe znám toho a toho ředitele školy. Tak, kdyţ bych mu řekl a případně něco mu dal, tak by jsi se na tu školu dostal. Tak jak jste tento příklad pouţili a jak na něj reagovali studenti? Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Tím jsme se vlastně zpátky dostali k těm plzeňským právŧm. Protoţe vlastně tady tou otázkou my jsme uváděli tady tu modelovou situaci. Coţ znamená, ţe my jsme se jich neptali primárně, ţe třeba studují dobře, kvalitně a naopak existuje vedle nich paralelně ten špatný systém. Ale právě jsme se jich nejprve ptali, chcete se dostat na vysokou školu, coţ je přesně pro ně ta velmi představitelná situace, ale bojíte se, ţe se tam nedostanete. A právě jsou tady ty cesty, jak tomu napomoci. Bylo zajímavé, ţe na začátku se, samozřejmě se lišili třída od třídy, ale ve velké části z nich se třeba polovina přihlásila, já bych řekl, ano, díky, tati, zajdi, prosím tě, za tím panem děkanem a domluv mi to. A po té diskusi, kdy my jsme právě s nimi prošli všechna, všechny ty další situace, to, ţe oni by mohli být tím studentem, jehoţ titul potom nemá dostatečnou váhu, tak se většinou na konci té diskuse poměrně změnil ten poměr sil. A bylo vidět, ţe tím, ţe o tom museli skutečně uvaţovat a ty dŧsledky jim nějakým zpŧsobem došly, tak tu situaci začali nahlíţet z toho celkového pohledu trošičku jinak. Coţ si myslím, ţe je určitě pozitivní, tak by to mělo být. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Tereza Šteklová, hlásila jste se, tak prosím, jinak mám pro vás otázku. Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Já si bohuţel myslím, ţe za těch posledních 20 let tady ta správa ve veřejném prostoru nebyla korupce se nevyplácí. Ale korupce se vyplácí. Vyplácí, protoţe velmi často není odhalená, kdyţ je odhalená, není nějak výrazně sankcionována, dobře, tak zjistí se, pan ministr uplácel, nebo je v něčem zapleten, tak odstoupí. Ale to je všechno. Tak pŧjde dělat do nějaké soukromé korporace a ţivot jde dál. Ţe vlastně plus tedy to, co jste zmiňovala ten příklad těch plzeňských práv a potom třeba jsou situace, kdy naopak to postihuje lidi, kteří vlastně se snaţili studovat čestně, ale ty dopady najednou toho odhalení potom jdou za všemi studenty nebo zúčastněnými. A vlastně ani nelze rozlišit, kdo studoval čestně, nečestně, nebo nějak nejsme toho schopni. Takţe tohle to si myslím, ţe samozřejmě je velmi silný faktor toho, proč se korupce tady tak rozšiřovala. A z tohoto pohledu samozřejmě je velmi pozitivní vidět, jakým zpŧsobem teď soudní moc se vzchopila a policie a začaly daleko dŧrazněji tedy některé ty nejzávaţnější kauzy stíhat a trestat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------To znamená, ještě otázka pro vás, Tereza Šteklová z katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Nejdŧleţitější z vašeho pohledu je dovyšetřovat jednotlivé kauzy a tím přispívat k nějakému jasnému příkladu, jak tedy se lidé mohou či nemohou chovat v této oblasti? Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Určitě. Já bych řekla dvě věci. Toto, vyšetřování a konsekventní dotahování těch případŧ a druhá věc je potom nějaká daleko obecnější debata o tom, jak jsou nastaveny instituce, ve kterých pŧsobíme. A jestli náhodou vlastně ty institucionální cíle a rámce nás prostě nevedou k tomu, ţe dopouštět se korupčního chování dává smysl, je to výhodné a prostě jsme povzbuzováni k tomu brát na sebe to riziko. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Magdaléna Klimešová, která je autorkou metodické příručky Korupce v České republice, která pŧsobí také na Fakultě sociálních věd katedře veřejné a sociální politiky, kde v současné době studujete, vy jste chtěla doplnit. Jinak mě zajímá, co podle vašeho názoru nejvíc přispívá ke zlepšení té situace, třeba nejen na té středoškolské úrovni, kterou vy se zejména zabýváte. Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis Plné znění zpráv


-------------------Já jsem chtěla reagovat přesně na to, na co se ptáte. Podle mě je právě dŧleţité ta demotivace ve společnosti dneska je velmi všeobjímající a samozřejmě pramení z toho, ţe ten systém je i do určité míry sebereprodukující se. A ten problém je skutečně jakoby velmi všeobecný. Já tady nechci tvrdit určitě to, ţe skrze nějaké budování morálních hodnot u středoškolských studentŧ je moţné ten systém změnit. To samozřejmě vŧbec tak není. Nicméně právě to budování hodnot a obnovování vŧbec jakoby dŧvěry v ten systém a v pravidla vŧbec jakoby smyslu toho, proč je dodrţovat, je určitě jeden z velmi jakoby podstatných a dŧleţitých dílŧ toho, abychom se někam posunuli. Ale samozřejmě je potřeba řešit právě jak i třeba systémová opatření ve smyslu třeba zákonŧ, které ještě mají velké díry, kudy unikají neuvěřitelné jak finanční prostředky, tak další věci, tak je samozřejmě dŧleţité i došetřování těch stávajících kauz. Protoţe tam právě je velký, velký pramen té demotivace. Protoţe lidi stále vidí nové kauzy a nevidí jejich došetřování s tím, ţe teda určité se uţ do toho finále posunují, a ty zas naopak trošku bohuţel moţná i v médiích zapadají, ty dobré příklady. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Magdaléna Klimešová. Vy vlastně v rámci těch seminářŧ, ve kterých vyučujete na středních školách pedagogy, potaţmo studenty těch středních škol a gymnázií, tak jim vlastně předáváte spíše pozitivní příklady. Jak tomu mŧţeme rozumět? Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------My jsme se snaţili právě zdŧraznit i to, ţe ty pozitivní příklady vŧbec existují. A ţe nějaké jsou. Protoţe jak ti studenti, tak velmi často i ti pedagogové vlastně vŧbec nevidí ţádné východisko z té stávající situace. Velice často jsme se setkávali i s tím, ţe ti pedagogové dále vlastně demotivovali ty studenty namísto toho, aby se jim snaţili poskytnout třeba nějaké pozitivní příklady a cesty, kudy třeba vŧbec mŧţou ze své pozice občana reagovat na to, kdyţ se setkají s nějakým korupčním jednáním. Takţe i takovéto návody vlastně v té příručce jsou obsaţeny, aby, aby ten návod a to, co dělat, bylo poskytnuto jak těm studentŧm, tak pedagogŧm. Na druhou stranu s tou příručkou je moţné samozřejmě pracovat i kdekoli jinde, vyuţívají ji třeba i některé firmy. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, takţe obě se shodujete na tom, ţe restrikce a pozitivní příklady, ţe to je, zjednodušeně řečeno, cesta, jak být úspěšnější ve sniţování korupce. V tuto chvíli jsme připojeni v telefonickém spojení s ředitelem společnosti Transparency International Davidem Ondráčkou, dobrý večer vám přeji. David ONDRÁČKA, ředitel Transparency International -------------------Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste tady slyšel úryvek z diskuse, ve které vlastně do jisté míry reflektujeme některé zásadní obrysy toho, co se probíralo na panelu v Goethe-Institutu, kde se hovořilo o tom, zda mŧţe vzdělání a škola nějak pomoci mladým lidem sniţovat korupci a vŧbec nepřijímat korupční a podvodné chování jako, jako nějaký pozitivní model a výhodný pro jejich ţivot. Na tom panelu druhém v pořadí byl také novinář, kolega z Litvy, který se zabývá dlouhodobě a věnuje korupci u nich. A zmínil, ţe u nich od roku 2005 mají takzvaný protikorupční vzdělávací systém a velmi opatrně prý nakládají s informacemi o výši korupce ve společnosti litevské a řídí se tím, ţe co se nedá změřit, tak se vlastně nezveřejňuje, protoţe se to pak stává úzusem. Jak lze toto vztáhnout k České republice? A myslíte si, ţe je to dobrá strategie, kterou Litva dělá? David ONDRÁČKA, ředitel Transparency International -------------------Já bych byl poměrně opatrný. Protoţe je pravda, ţe korupce se velmi obtíţně měří a její rozsah jakoby se velmi obtíţně mapuje. Ale zároveň prostě u nás uţ to není veřejné tajemství, ţe jo, tady korupce prostě výrazně podvazuje ekonomiku a ţe tady je tolik kauz a tolik peněz se mizí do nějakých černých děr. A nemyslím si, ţe kdyţ se udělá nějaký ekonomický odhad, ţe to lidi bude motivovat k tomu, aby, aby něco takového páchali taky. Prostě myslím si, ţe otevřená diskuse o tom, k čemu korupce vede, jaké má dŧsledky, jak ničí společnost, to si myslím, ţe je naprosto na místě, neměli bychom jakoby sebecenzurovat nějaké informace. A v tomto směru ten litevský příklad mi přijde trochu nešťastný. Druhá věc je, ţe jakoby vzdělávat studenty, novou generaci je Plné znění zpráv


samozřejmě absolutně, absolutně nutné. My potřebujeme ukazovat jednak pozitivní, pozitivní vzory, protoţe i ta mladá generace, která v sobě nese jakýsi idealismus, tak zároveň je konfrontována s tvrdou realitou svých rodičŧ, prostě reflektuje to, co se děje ve společnosti, v médiích. A ona potřebuje vidět, ţe je správné se bouřit. A chtít, chtít udělat, nebo dělat ty věci jinak, otevřeněji, nebát se prostě jít do konfrontace se svou znalostí. A to je něco, co by tu mladou generaci mělo přilákat, aby u nás zŧstala, aby tady viděla perspektivu a aby chtěla vyuţívat svŧj intelektuální potenciál pro blaho České republiky. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Já, kdyţ dovolíte, poloţím otázku všem třem. Je tady ve studiu Magdaléna Klimešová, autorka metodické příručky Korupce v České republice a také Tereza Šteklová, která se věnuje sociologii vědy a technologií a pŧsobí v současné době na katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V tom druhém panelu také zaznělo z úst, pokud se nemýlím, tohoto litevského novináře, indonéský příklad. Hovořil o tom, ţe v Indonésii se snaţí korupci sniţovat zajímavým zpŧsobem, právě podporou pozitivních příkladŧ a existují tam prý takzvané poctivé kavárny, které nemají v té kavárně člověka, který by vybíral peníze, ale je tam pouze plastiková schránka, do které lidé vkládají peníze za kávu nebo za tekutinu, kterou získají. Tak, více informací o takovém pozitivním příkladu bohuţel nemám v tuto chvíli, ale moţná David Ondráčka ví více. Jestli si myslíte, ţe takové pozitivní příklady třeba v podobě takové poctivé kavárny by mohl být dobrý příklad i pro Českou republiku? David ONDRÁČKA, ředitel Transparency International -------------------Dovedu si to představit. Napadá mě jeden podobný příklad, který znám z České republiky z Jeseníkŧ, kde mají takzvaný lesní bar. A to je de facto místo, kam místní lesník vozí nějaké pochutiny, alkohol, nekontroluje to a lidi sami zaplatí tu částku, která je tam určená za ty věci. A funguje to. Lidi to nezneuţívají, nekradou, je to velmi vyhlášené. Takţe moţná je to podobný mode jako pozitivní, nebo poctivá kavárna. Já si myslím, ţe to je přenesitelné a ţe tento typ projektu, nebo jakoby aktivit mŧţe pomoci. Ale zároveň si uvědomme, ţe jakoby jsme trochu v jiné situaci neţ třeba Indonésie. U nás ten hlavní problém není v tom, ţe bysme tady trpěli tou drobnou korupcí a potřebovali přesvědčovat veřejnost, ţe uplácet není normální. My jakoby tu hlavní, ten hlavní problém spočívá v tom, v jakémsi převzetí státu ze strany velkých finančních skupin, ve velkém rozhodování o klíčových, klíčových rozhodnutí, v neprŧhlednosti politiky a politických stran a nefunkčnosti státu. A tam my musíme napřít hlavní pozornost a vzdělávání, etická výchova, pozitivní příklady musí tady toto jen doplňovat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, na toto se dá opáčit samozřejmě, jsme ve zcela jiné situaci neţ Indonésie. Ale na příkladě třeba takových malých pozitivních příkladŧ je moţné podporovat třeba i v lidech, kteří ještě o velké korupci příliš mnoho nevědí. Tu schopnost vymezení se proti takovému podvodnému chování a v tom případě se dá usuzovat, ţe pokud by tak smýšleli, vyvíjeli by větší tlak třeba na státní instituce a na to, aby se ta korupce ve velkém dále nepodporovala, pokud by se k těm informacím dostali. Tereza Šteklová, prosím, stejná otázka, pozitivní příklady a jak moc jsou realistické a potřebné pro Českou republiku? Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Já bych reagovala na ten indonéský příklad. Já jsem takovouhle kavárnu dokonce restauraci navštívila v Berlíně před několika lety. A to úplně náhodou. Líbila se mi tam na náměstí jedna kavárnička, tak jsme tam šli na večeři, pak jsme se divili, ţe nám nenesou účet a oni říkali, kolik myslíte, ţe to tak mělo cenu ta večeře pro vás, tak tamhle dejte prostě do dţbánku, jo. Takţe a myslím si, ţe samozřejmě tohle to je velmi dŧleţité ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------A dali jste? Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------A dali jsme, samozřejmě. Myslím si, ţe jsme dali víc neţ co oni by nám naúčtovali v normální kavárně. Protoţe prostě člověk má radost, ţe dostane dŧvěru. A nějak celá ta věc mu dává smysl. A tohle to je vlastně jedna z Plné znění zpráv


dŧleţitých zjištění třeba kdyţ se dělá výzkum právě plagiátorství vysokoškolských studentŧ na univerzitách, tak většinou se zjistí, ţe studenti se uchylují k těmto praktikám, kdyţ jim nedává smysl to, co mají studovat, jo. Nebo úkoly, které jsou jim zadávány, tak mají daleko větší tendenci to nějak obejít, udělat nějaké menší či větší podvody. To znamená vracím se k tomu, je dŧleţité, aby nám činnosti, instituce a to, čeho se prostě účastníme jako občané, studenti, vyučující, spotřebitelé, aby nám to dávalo smysl. A pak to nebudeme chtít obcházet. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, Magdaléna Klimešová. Prosím vyjádření k pozitivním příkladŧm a zda vás napadá ještě něco, co vám leţí na srdci k té věci. Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Já bych se v tomto vrátila k tomu, co říkal David Ondráčka. Protoţe samozřejmě je dŧleţité ukazovat pozitivní příklady. Ale pravda je skutečně taková, ţe v tuto chvíli potřebujeme napřít pozornost především k té velké korupci, k tomu rozkrádání státu a převzetí státu. Takţe tam skutečně je nutné pŧsobit. Ale zároveň musíme dávat pozor na to, aby společnost nezpŧsobila, respektive nebyla tak demotivovaná, jak je nyní. Takţe ty pozitivní příklady samozřejmě je nutné ukazovat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Závěrečná otázka dnešního vydání Studia STOP pro Davida Ondráčku. Jak sníţit tu demotivovanost českých občanŧ, kteří jsou unavení a i do značné míry z médií otrávení, které samozřejmě plní svou sluţbu a přinášejí informace o velkých korupčních skandálech, na druhou stranu velice málo jich opravdu je vyšetřeno. David ONDRÁČKA, ředitel Transparency International -------------------Kdybych tu odpověď znal, tak si zaslouţím Nobelovu cenu. Je to tak, ţe skutečně to vidím jako součást určitého dlouhodobého procesu, kdy na jednu stranu my uvidíme to, ţe některé evidentní zločiny jsou potrestány a dořešeny, coţ bude mít i ten preventivní efekt k tomu, aby se nepáchaly znova. Coţ bude mít i ten efekt, jakoby výchovný a vzdělávací, protoţe lidé budou mít, budou méně demotivovaní. Zároveň na všech úrovních, které člověk mŧţe ovlivnit, ať uţ je to prostě rodina, kamarádi, společnost, firma, instituce, by měla být snaha o maximální osobní odpovědnost, která ukazuje ten pozitivní příklad. No, a já samozřejmě doufám, ţe, protoţe všechno prostě začíná odshora, to znamená my potřebujeme vidět i ty pozitivní příklady v těch horních patrech politiky, byznysu, veřejné správy, médií, justice, ţe ti lidé, kteří jsou v těchto klíčových pozicích, tak si tu odpovědnost uvědomují a ţe se začne prosazovat to, ţe dobré jméno a dlouhodobá pověst se vyplácí. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Uzavírá dnešní vydání Studia STOP ředitel společnosti Transparency International David Ondráčka. Děkuji za váš čas věnovaný Českému rozhlasu 6. Na shledanou. David ONDRÁČKA, ředitel Transparency International -------------------Děkuji, na shledanou, na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Loučím se také s dalšími dvěma hosty, které byly ve Studiu STOP zde ve vinohradském studiu, Magdalénou Klimešovou, která vytvořila metodickou příručku Korupce v České republice a pŧsobí v Ekologickém právním servisu, kde koordinuje platformu protikorupčních nevládních organizací. A také v neposlední řadě s Terezou Šteklovou, která se věnuje sociologii vědy a technologií a vyučuje na katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Na shledanou. Tereza ŠTEKLOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd, přednášející na katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Plné znění zpráv


Magdaléna KLIMEŠOVÁ, autorka metodické příručky Korupce v České republice. Ekologický právní servis -------------------Na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Takto jsme zreflektovali aspoň základní obrysy diskuse v Goethe-Institutu, která proběhla v rámci Fora 2000 a pokládala si otázku, zda mŧţe vzdělání a škola pomoci mladým lidem nějak jasněji se vymezit a tím následně sniţovat korupční a podvodné chování. Tolik tedy závěr dnešního vydání Studia STOP. Klidnou noc přeje a na okruhu Českého rozhlasu 6 se opět na slyšenou těší Terezie Jirásková. _

SPOŘIT MUSÍME SAMI 24.10.2012 Metro str. 12 Penze_ ROMANA BARBOŘÍKOVÁ_ ONDŘEJ SCHNEIDER S mnohými kroky u penzijní reformy nesouhlasí. Přesto by se do druhého pilíře zapojil. „Je to poprvé, kdy nám vláda vrací alespoň část našich peněz a s nimi i zodpovědnost za budoucí dŧchod,― říká ekonom. Podoba penzijní reformy, která by měla začít platit od ledna příštího roku, uţ je známá. Co na ni říkají ekonomové? „Změnit lze vţdy řadu věcí. Ale zastavovat bychom reformu neměli,― říká expert na penzijní reformu Ondřej Schneider. * Opozice by nejraději start penzijní reformy ve stávající podobě zastavila. Podle jiných je zase uţ skoro pozdě. Kdy se podle vás mělo v Česku s reformou začít? Reforma dŧchodového systému probíhá jiţ téměř dvacet let, přinejmenším od roku 1995, kdy jsme zrušili komunistický dŧchodový systém. Změny jsou často docela podstatné, jako třeba zvýšení věku pro odchod do dŧchodu, které de facto sniţuje dŧchody především mladší generaci aţ o jednu třetinu. Dlouhé roky jsme však neměli odvahu svěřit alespoň část zodpovědnosti za zabezpečení dŧchodŧ do rukou samotným lidem. V tom je reforma z letošního roku přelomová a neměli bychom ji zastavovat. * Je podoba reformy dobrá, nebo byste na ní něco změnil? Změnit lze vţdy řadu věcí. Nelíbí se mi zpŧsob organizování penzijních fondŧ, regulace jejich poplatkŧ a investic, nelíbí se mi ani, ţe jsme nezřídili jednotné výběrčí místo pro příspěvky odváděné penzijním fondŧm. Takové věci by zlevnily celý systém a vedly by k vyšším dŧchodŧm v budoucnosti. Lze je však stále ještě zavést, takţe se nevzdávám naděje. * Existuje v Evropě nebo v USA dŧchodový systém, který je vám sympatický? Řada zemí zavedla či zavádí reformy, které jdou všechny jedním směrem - učinit státní systém udrţitelný a zároveň dát budoucím dŧchodcŧm větší zodpovědnost za jejich budoucí příjmy. Tak se změnil systém ve Švédsku, podobné reformy zavedlo jiţ před třiceti lety Chile, stejně se mění systém ve Švýcarsku. * Bude podle vás dostačující, kdyţ si budou lidé spořit pouze v rámci dŧchodového systému, tedy se státním 1. pilířem plus k tomu 2. nebo 3. pilíř? Kaţdý má jiné představy o ţivotě po skončení pracovní aktivity. Někomu mŧţe stačit velmi malý peněţní příjem, protoţe chce ţít na venkově, je zdravý, má vlastní nemovitost a nechce cestovat. Jiní lidé chtějí bydlet ve městě, jezdit po světě. Je jasné, ţe státní systém (v jakémkoliv pilíři) mŧţe poskytnout jen základní příjem, který mŧţe stačit na první variantu dŧchodu. Na ostatní si lidé musí ukládat prostředky sami. * Často jsou slyšet obavy, ţe penzijní fondy někdo vytuneluje a lidé o své naspořené prostředky přijdou. Jsou tyto obavy na místě? Plné znění zpráv


Obávat se mŧţeme všeho. Chápu, ţe řadu lidí stále traumatizuje zkušenost z devadesátých let, kdy se opravdu tunelovalo ve velkém. Ale teď jsme o dvacet let dál, aţ na vzácné výjimky jsme se i poučili a nepamatuji se, ţe bych slyšel o tom, ţe některý penzijní nebo třeba obyčejný investiční fond přišel za posledních patnáct let o peníze vytunelováním. * Troufnete si odhadnout, kolik Čechŧ se do spoření ve 2. pilíři zapojí? Podle našich odhadŧ v think-tanku IDEA by se to mělo vyplatit aţ polovině muţŧ a jedné čtvrtině, moţná třetině ţen. Čím mladší jste a čím vyšší je váš příjem, tím výhodnější pro vás reforma je. Je ale jasné, ţe nejistota okolo reformy, její zpochybňování ze strany opozice i prezidenta povede k mnohem niţšímu zájmu o účast. Hodně bude záleţet, do jaké míry vláda udrţí pevné nervy a od reformy necouvne. * Vy osobně byste se zapojil? Ano. * Jsou tři procenta z dŧchodového pojištění, která budou mít lidé k dispozici, dostačující? Nejsou dost na to, aby nějak podstatně zvýšila váš dŧchod. Poprvé nám však vláda „vrací― alespoň část našich peněz a s nimi nám dává část zodpovědnosti za náš budoucí dŧchod. Lepší malý krok neţ ţádný. *** Ondřej Schneider Narodil se 19. listopadu 1964 v Praze. * Vystudoval ekonometrii na VŠE v Praze, ekonomii na Cambridge University a získal doktorát na CERGE v Praze. * Od roku 2008 ţije v USA. * Kromě přednášek na Georgetown University ve Washingtonu DC a na Fakultě sociálních věd v Praze pracuje pro Institute of International Finance a je členem think-tanku IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu). Foto popis| O autorovi| ROMANA BARBOŘÍKOVÁ, [email protected] Regionální mutace| Metro - Praha _

Domaţlická skautka obešla Česko 24.10.2012

Týdeník Domaţlicko str. 02 Týdeník Domaţlicko_ HELENA BAUEROVÁ_

Za tři měsíce dokázala Hana Märzová ujít přes dva tisíce kilometrŧ. Putovala jen s batohem a celtou Domaţlice – S krosnou na zádech se vydala Hana Märzová pěšky kolem hranic České republiky. Vyrazila 16. června z Čerchova po směru hodinových ručiček. Zpět se vrátila 20. září. „Chtěla jsem se vydat na delší cestu po republice, tak jsem koukala do map a přemýšlela o tom. Zároveň jsme se o tom bavili s kamarády. Pak mě někdo upozornil na soutěţ iDNES. V souvislosti se soutěţí jsem zformulovala svŧj cíl – obejít republiku po hranicích, přičemţ jsem to symbolicky pojala tak, ţe ujdu 1 km za kaţdý skautský oddíl. V republice je jich kolem 2120,― říká Märzová. Ačkoliv nikdy podobně dlouhou cestu neabsolvovala, nebylo zapotřebí přípravy. „Vystačila jsem si s běţnými schopnostmi a znalostmi, které má myslím kaţdý, kdo je zvyklý běţně chodit na výpravy nebo čundry,― pokračuje skautka. Tři měsíce měla minimální kontakt s civilizací. Spala většinou pod širákem nebo v přístřešku, který si v lese stavěla z plachty. Teplé jídlo a postel bylo celých 97 dní velkou vzácností. Plné znění zpráv


„Přibliţně jednou za týden jsem spala někde pod střechou, v hotelu, penzionu. Tam jsem si také uţívala sprchy. Jinak jsem se myla občas v potocích nebo přehradách. Ráno jsem si dělala čaj, jedla chleba nebo ovesnou kaši. Večer jsem si většinou vařila instantní jídla. Během dne jsem jedla rŧzné sušenky, občas chleba.― Cesta po českých hranicích vedla rozmanitým terénem, coţ bylo pro skautku překvapením, a při svém putování proţila i perné chvilky. Nikdy však neměla chuť to vzdát. „Nikdy jsem neměla chuť to zabalit, byť ne vţdy jsem se cítila nadšená pro další cestu. Psychicky hodně náročné pro mě byly roviny ve Slezsku na sever od Jeseníkŧ a na jihu Moravy a také cesta Ostravskem. Snadný nebyl ani výstup na Jelenec velmi těţkým terénem, spaní v mokrém spacáku téměř bez jídla a v zimě před Zadní Zvonkovou nebo první setkání s divokými prasaty za Vidnavou,― popisuje své putování Märzová. Cestu dlouhou 2315 kilometrŧ ušla prakticky v jedněch botách, jen poslední týden měla jiné, protoţe v prvních byly jiţ velké praskliny a teklo do nich proudem. Unavená, ale s úsměvem na tváři dorazila dvaadvacetiletá skautka na Čerchov, kde její cesta také začínala. Přivítala ji její rodina a přítel. Všichni její cestu sledovali. „Měli o mě strach, dávali mi rŧzné rady, všemoţně mě podporovali. A samozřejmě byli rádi, kdyţ jsem se zase vrátila,― říká Hana Märzová s tím, ţe podruhé uţ by stejnou cestu nešla, protoţe by to asi nebylo tak zábavné. „Jinou cestu naplánovanou nemám, ale neříkám ´nikdy více´. To se uvidí,― dodává cestovatelka. Foto popis| HANA MÄRZOVÁ. Dvaadvacetiletá domaţlická skautka a studentka sociologie na Fakultě sociálních věd v Praze obešla za 97 dní hranice České republiky. Foto autor| Foto: archiv H. Märzové Region| Zapadní Čechy _

Naposledy se v televizní předvolební debatě utkali kandidáti na příštího amerického prezidenta 23.10.2012

ČRo Rádio Česko

str. 01

08:16 Událost dne_

_ moderátor -------------------Naposledy se v televizní předvolební debatě utkali kandidáti na příštího amerického prezidenta. Na Floridě se v diskusi zaměřené na zahraniční politiku a bezpečnost v řadě otázek shodli. A podle pozorovatelŧ republikán Mitt Romney pŧsobil převáţně uměřeně aţ defenzivně. Naopak prezident Barack Obama byl agresivnější. Podle bleskového prŧzkumu stanice CBS News mezi nerozhodnutými voliči Obama debatu s přehledem vyhrál, kdyţ přesvědčil 53 % respondentŧ. Zatímco Romney uspěl pouze o 20 %, respektive u 23 % z nich. Prezidentskou debatu sledoval také náš zpravodaj ve Spojených státech Vít Pohanka. Vít POHANKA, redaktor -------------------Podle prvního bleskového prŧzkumu stanice CNN neměla ta poslední prezidentská debata jasného vítěze. Oba kandidáti po pravdě řečeno tentokrát pŧsobili opatrněji, přesto sebevědomě. Na rozdíl třeba ale od té druhé debaty před týdnem v New Yorku se nedostávali do slovních pŧtek, nepřekřikovali se, nebyli zdaleka tak agresivní. Jinak, co se témat týče, tak nejvíc času věnovali Blízkému východu, hlavně Sýrii, Libyi, Íránu a jeho jadernému programu a samozřejmě také vztahŧm s Izraelem, které jsou pro Ameriku tradičně dŧleţité. Kromě toho debatovali také o vztazích s Ruskem, které konkrétně Mitt Romney republikán povaţuje za rostoucí hrozbu pro Ameriku. Jinak republikánský vyzyvatel kritizoval prezidenta Obamu po většinu času za to, ţe za jeho vlády ztratila Amerika v globálním měřítku iniciativu a ztrácela vŧdčí pozici. Barack Obama zase opakovaně naráţel na malé zkušenosti Mitta Romneyho zahraniční politice. moderátor -------------------Ve vysílání teď uţ vítám amerikanistu Kryštofa Kozáka, který pŧsobí na katedře amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobré ráno přeji. Kryštof KOZÁK, amerikanista Plné znění zpráv


-------------------Dobré ráno. moderátor -------------------Tu první z těch tří televizních debat ovládl republikán Mitt Romney. Druhou pro sebe získal Barack Obama a podle bleskových prŧzkumŧ vyhrál také tu třetí závěrečnou. Jak výrazně rozhodování voličŧ ovlivňují právě prezidentské televizní debaty? Kryštof KOZÁK, amerikanista -------------------Tak tato otázka se v Americe velmi podrobně studuje, jsou na to rŧzné jakoby vědecké modely a posouvá se ta debata mŧţe posunout i procenta, jako od 1 aţ do 3 % v těch analýzách. A myslím si ale, ţe vlastně člověk zase podceňuje takovou tu mediální dynamiku, protoţe Romney vyhrál tu první debatu, tak mu hodně pomohlo, dostal se zpátky do médií, jako začal být trochu pravidelný kandidát. To znamená, ţe i kdyţ se vlastně posunul vlastně třeba jenom o 1,5-2 %, tak to bylo velmi, velmi dŧleţité, zvlášť, kdyţ teďka je ten souboj velice napínavý. moderátor -------------------Co se týče zahraniční politiky, tak v ní má své faux pas za sebou republikánský kandidát Mitt Romney, kdyţ při cestě po Evropě udělal hned několik přešlapŧ. Nakolik se Romneymu podařilo v debatě napravit dojem a ukázat, ţe by skutečně mohl být lídrem i pro zahraniční politiku? Kryštof KOZÁK, amerikanista -------------------No, tak Romney se snaţil pŧsobit hodně jakoby umírněně, hodně jakoby myslím si, ţe pro takové klasické republikánské voliče to mohl být aţ šok, protoţe tam jako ti dva o spolupráci se Spojenými národy, coţ republikáni vlastně jakoby za Busche neradi vidí a pŧsobil celkově takovým velmi mírumilovným dojmem, coţ je velká zase změna oproti Georgemu W. Buschovi, který naopak jakoby vyhrocoval i rétoricky jakoby ty konflikty, tak Romney tedy pŧsobil jako takový apoštol míru, ale je to proto, ţe on potřebuje opravdu přesvědčit ty středové voliče, ţe on není ţádný jakoby agresivní válečný štváč. Takţe ta debata měla poměrně zajímavý nádech i tady z tohoto hlediska. moderátor -------------------A do jaké míry je pro americké voliče dŧleţitá v době krize zahraniční politika a bezpečnost, respektive boj proti terorismu? Je to řekněme druhé nejdŧleţitější téma po ekonomice nebo je pro Američany stále ještě to, co je za humny, příliš vzdálené? Kryštof KOZÁK, amerikanista -------------------Tak zase na to jsou poměrně přesné statistiky, ale záleţí na tom, jak se zeptáte. Pro voliče je samozřejmě ekonomika naprosto klíčovým tématem, ale zase, pokud se zeptáte jako jestli je pro ně dŧleţitá, dŧleţité postavení Ameriky ve světě, tak třeba 90 % lidí řekne, ţe ano, jo, na druhou stranu kdyţ se mají rozhodovat, tak ta ekonomika přece, ta ekonomika zŧstává tím prioritním tématem. To znamená, ţe to nelze to úplně říci, ţe ta zahraniční politika je nezajímavá. Nicméně jakoby tu pozornost voličŧ jako přitahuje ta špatná ekonomická situace doma v Americe. moderátor -------------------A na tu míří právě Mitt Romeny, vyzyvatel současného prezidenta. V posledních proslovech Barack Obama nabídl naslouchání problémŧm voličŧ a také hledání jejich řešení, kdeţto Mitt Romney, dal řekněme konkrétnější slib. On nabídl vytvoření 12 milionŧ nových pracovních míst a také spolupráci obou stran na řešení problémŧ země. Která z těch nabídek, podle vás, mŧţe americké voliče více oslovit? Je to ta zkušenost s Barackem Obamou, nebo ten příslib nových pracovních míst? Kryštof KOZÁK, amerikanista -------------------Plné znění zpráv


No, jakoby je otázka nakolik jakoby je člověk jak cynický, protoţe jako doma, prezident kdyţ naslibuje 12 milionŧ pracovních míst, tak to sice vypadá pěkně, nicméně jako je velká otázka, kde se tyto vlastně populistické sliby podaří naplnit. Vytvořit 12 milionŧ pracovních míst jako není tak jednoduché, jak se jako takhle od stolu řekne. To znamená, ţe to sice vypadá konkrétněji, ale jako reálné jako věřit tomu, ţe se to opravdu stane, zvlášť ve chvíli, kdy Romney chce sniţovat daně, tak jakoby je to závislé na nějakých poměrně jako pofidérních ekonomických modelech, ţe mu to opravdu vyjde. Samozřejmě, ţe kdybych byl, kdybych byl volič, tak mám tendenci věřit konkrétnímu slibu 12 milionŧ pracovních míst, na druhou stranu jakoby, kdyţ se nad tím trošku zamyslíme, tak to mŧţe bejt, to mŧţe mít mnohem větší chiméra neţ Obamŧv přístup, který je pravda, ţe nebyl tak dramatický a agresivní v té ekonomické politice. Na druhou stranu se podařilo spousta věcí stabilizovat a ty čísla za poslední pŧl rok jdou v Americe nahoru, stoupá i prŧmyslová výroba, nezaměstnanost, to pořád trochu klesá. moderátor -------------------Amerikanista pŧsobící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštof Kozák. Děkujeme a na slyšenou. Kryštof KOZÁK, amerikanista -------------------Taky děkuji. Na slyšenou. _

Anketa Csr fóra: 5+5 s Martinou janebovou 22.10.2012

CSR fórum -red_

str. 24

Lidé_

1. Jak jste se dostala ke své současné práci? Po třech letech v bance jsem chtěla zkusit jinou, pro mě lákavější, oblast rychloobrátkového zboţí. Protoţe v sobě má současná práce snoubí nejen interní, ale i externí komunikaci a především projekty v rámci udrţitelného rozvoje a CSR, které jsou v Unileveru jednou z největších priorit, povaţuji toto rozhodnutí s odstupem času za velmi vydařené. 2. Jak uplatňujete hodnoty CSR ve svém soukromém ţivotě? Především jsem přesvědčená o tom, ţe pokud má člověk tu výsadu, ţe ţije ve vyspělé společnosti, netrpí nedostatkem potravin ani sociálně nestrádá, neměl by být slepý k problémŧm, které řeší okolní svět. I malá pomoc mŧţe ve výsledku přinést velké změny. Pravidelně přispívám na projekty Unicef, ale i na charitu v České republice (Srdíčkové dny apod.). Kupuji výrobky, u kterých je výtěţek věnován na dobrou věc. Co se týče ekologie, tak v soukromém ţivotě prosazuji vše, co je běţné u nás v kanceláři. Třídím odpad, preferuji MHD před automobilem apod. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na pravidelné dobrovolnické dny, kterých se účastním společně s kolegy. 3. Máte nějaký CSR idol? Paula Polmana, generálního ředitele Unileveru. Pravidelně sleduji jeho vystoupení na světových fórech a summitech k problematice udrţitelného rozvoje a čtu jeho blog. Je jedním z mála lidí, kteří na takto vysoké pozici strategicky, dlouhodobě a hlavně úspěšně vedou firmu cestou společenské odpovědnosti. Polman navazuje na více neţ stoletou tradici firmy, pro kterou byla vţdy na prvním místě hygiena, zdraví a sociální podmínky nejen spotřebitelŧ, ale i zaměstnancŧ. 4. Kdybyste vlastnila firmu, jaký by byl váš první krok v oblasti společenské odpovědnosti/udrţitelném rozvoji? Přesvědčila bych o úspěšnosti modelu společenské odpovědnosti všechny zaměstnance. Nejen nejuţší vedení. Pokud se firma rozhodne vydat určitou cestou a má strategii udrţitelného rozvoje a s tím spojený potenciál celkového rŧstu, je dŧleţité, aby se s touto strategií ztotoţnili úplně všichni, kdo ve firmě pracují. Samozřejmostí a základním pilířem také je, aby celkový koncept CSR a udrţitelnosti byl v souladu se samotnou podstatou firmy. 5. Pokud byste měla k dispozici 10 milionŧ korun na veřejně prospěšné účely, jak byste je investovala? Investovala bych je tak, aby se investice alespoň částečně vrátila a vygenerovala další prostředky a zdroje, které by bylo moţné opětovně vyuţít.



VŠ: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, mediální a komunikační studia Současná pozice: Corporate communication, UNILEVER ČR (od roku 2010) - Interní, externí komunikace, CSR, charita Předchozí zaměstnání: Komerční banka, odd. Komunikace (interní, sponzoring, Nadace Jistota) Unicorn, marketing. odd. 5 věcí, bez kterých si ţivot neumím představit 1. maršmelouny 2. ranní káva 3. slunce práce 4. smysluplná 5. knihy, divadlo a internet Foto popis| _

Potřebujeme finanční ústavu, která ohlídá politiky v zadluţování? 22.10.2012

Hospodářské noviny _

str. 28

Autorská strana_

Macháčkova výměna Jan Macháček, komentátor Respektu Máme ctěné ekonomy? Další otázka je rada přísných, vzdělaných, nezávislých a moudrých, které má najít a jmenovat Poslanecká sněmovna. Vláda schválila tzv. finanční ústavu, tedy ústavní zákon, který bude obsahovat dluhovou brzdu, a vzniknout má i tzv. rozpočtová rada, tedy přísná rada moudrých, která bude do rozpočtu mluvit a nezodpovědné vlády a poslance případně pokutovat. Celou věc je dobré nejprve zasadit do evropského kontextu. Německo připravilo svou ústavní dluhovou brzdu jiţ před vypuknutím celosvětové finanční krize v roce 2008 (zde si toho svět všiml), ale takové Polsko ji má v ústavě o deset let dříve. Dluhový strop 50 procent vŧči HDP je o dost niţší neţ v Polsku a sociální demokraté, kteří pravděpodobně časem převezmou vládu, nebudou chtít vlézt do tohoto chomoutu. Takţe se buď dospěje ke kompromisu, anebo to celé bude slouţit jako politické ukazovátko. Dozvíme se, ţe ČSSD to zablokovala, ale nebudeme mít nic. Na druhou stranu ČSSD má motivaci „jít na kompromis―. Tvrdí, ţe je na rozdíl od této vlády proevropská a slib zavést ústavní dluhovou brzdu je součást evropského fiskálního kompaktu, který tato vláda nepřijala, ale ČSSD by ho prý přijala. Další otázka je rada přísných, vzdělaných, nezávislých a moudrých, které má najít a jmenovat Poslanecká sněmovna. Je toho naše Poslanecká sněmovna vŧbec schopna? Podívejme se do mediálních rad – rozparcelovaly si je myši z politických stran. A máme vŧbec tyto ctěné a uznávané ekonomy? Ondřej Schneider, Think tank IDEA a FSV UK Rozpočtové radě chybí významnější pravomoci Role nezávislých rozpočtových institucí je ve většině případŧ jen poradní a vláda mŧţe jejich názory ignorovat. Návrh vlády na zákon o rozpočtové zodpovědnosti by měl omezit volnost vlády zvyšovat zadluţení a zaloţil by k tomu účelu tzv. Rozpočtovou radu. Česká republika by se tak de facto zařadila mezi státy naplňující podmínky evropského „fiskálního kompaktu―, který vláda odmítla podepsat. Podstatou návrhu je škála opatření, která by vláda měla přijímat při tom, kdyţ vládní dluh překročí nastavené hranice od 40 aţ k 50 procentŧm hrubého domácího produktu. Dnes je zadluţení české vlády zhruba 41 procent HDP, takţe v případě přijetí zákona by okamţitě následovala první opatření. Zajímavé je, ţe zákon nijak nespecifikuje kroky při zadluţení vyšším neţ 50 procent HDP, zřejmě spoléhá na to, ţe jeho síla bude dostatečná na to, aby dluh vlády nikdy tak vysoký nebyl… Český návrh zákona o rozpočtové zodpovědnosti se snaţí najít střední cestu mezi omezením velikosti dluhu a zřízením speciální rozpočtové instituce. Z hlediska jmenování členŧ se návrh nejvíce podobá rakouskému modelu, kde členy rozpočtové rady v tradicích rakouského korporativního systému vládnutí jmenuje nejen vláda a parlament, ale i obchodní komory, sdruţení měst a centrální banka. Funkčně je návrh podobný Plné znění zpráv


fungování britské Office for Budget Responsibility, zaloţené v roce 2010. Ta se snaţí o maximální informování veřejnosti, vydává pravidelné zprávy o „rozpočtové udrţitelnosti― britských veřejných financí a vyjadřuje se k rozpočtovým návrhŧm vlády. Návrh vlády aţ příliš spoléhá na normativní výčet „opatření―, která musí vláda přijímat v okamţiku, kdy dluh převýší v zákoně stanovenou hladinu. Bude-li, například, dluh vyšší neţ 40 procent HDP, musí vláda vysvětlit, proč dluh vzrostl, a také předloţit opatření, jak dluh opět sníţí. Zde zřejmě leţí největší slabina návrhu – vláda tato opatření bude s Rozpočtovou radou „konzultovat―, ale návrh zákona nijak neřeší, co se stane, pokud bude vláda mít jiný názor neţ rada. Respektive, dikce zákona naznačuje, ţe vláda mŧţe názor rady zdvořile vyslechnout a pak ho ignorovat. Role rady je ještě méně významná při překročení dalších v zákoně jmenovaných hladin dluhu: 45, 48 a 50 procent HDP. Ve všech těchto případech musí vláda konat a zasahovat do rozpočtu, nicméně Rozpočtová rada vţdy vystupuje maximálně jako poradce. Role Rozpočtové rady je tak v návrhu vlády hodně potlačena. Výhodou nezávislé Rozpočtové rady je přitom její nepolitický a dlouhodobější pohled na rozpočtovou politiku. Vláda je politický orgán, který se, v lepším případě, orientuje na čtyřletý volební cyklus. Pokud by Rozpočtová rada měla větší roli a získala si kredibilitu, mohla by nejen stabilizovat vládní rozpočtovou politiku, ale mohla by i zlepšit její vnímání domácími i zahraničními investory. Proto jsme ve studii think tanku IDEA navrhovali pro radu významnější pravomoci, často i takové, které by vládu nutily k určitým politicky obtíţným opatřením. Je samozřejmě moţné, ţe vláda a parlament do Rozpočtové rady nominují odborníky, kteří kredibilitu radě získají i v navrhovaném uspořádání, ale s většími pravomocemi by to pravděpodobně šlo rychleji. Edvard Outrata, státní úředník ve výsluţbě Nahrazování politikŧ poškozuje demokracii Skutečnost, ţe kormidelník občas najede na mělčinu, není moţné řešit tak, ţe kormidlo naprogramujeme a muţe propustíme. Současná celosvětová tendence nahrazovat rozhodování odpovědných institucí či představitelŧ rŧznými automatismy je velice nebezpečná jednak (a hlavně) pro demokracii, jednak pro nezávislost statistické sluţby. Objevil se snad poprvé jiţ dávno ve zdánlivě nevinné formě inflačních dodatkŧ ke smlouvám, pokračoval tvorbou zákonŧ a kolektivních smluv s tzv. valorizací. Obludných rozměrŧ dosahuje ve finančnictví, kde např. změna ratingu zpŧsobuje bez dalšího rozhodování finanční katastrofy. Nejnovější pokus s tzv. finanční ústavou (coţ samo o sobě je svádějící název) je zatím vrchol těchto snah. Osvícenství přineslo poţadavek, aby se rozhodovalo na základě dat (a nikoli jen na základě intuice). To se tu směšuje s představou, ţe je moţno rozhodnout jedinkrát obecně a abstraktně pro celou třídu případŧ a rozhodování v dílčích případech nechat na datech samotných. Bohuţel byl tento blud podpořen ostudným chováním členských zemí Evropské unie kolem aplikace paktu stability. Přitom se ignoruje skutečnost, ţe okolnosti jednotlivých rozhodnutí jsou tak rŧznorodé, ţe není moţno generálně spolehlivě rozhodnout, co je správné chování. Coţ nám nestačí zkušenosti s ekonomickými projekcemi do budoucna, abychom si uvědomili nebezpečí, jemuţ se vystavíme, pustíme-li kormidlo z ruky? Skutečnost, ţe se občas kormidelníkovi podaří najet na mělčinu, přece není moţno řešit tak, ţe kormidlo nějak naprogramujeme a kormidelníka propustíme. Podobně to, ţe jednou politici zklamali při řešení např. státních dluhŧ, nelze řešit tím, ţe je z příštích rozhodování odstraníme. Je velice špatnou vizitkou dnešní evropské demokracie, ţe se do toho politici, jak se zdá, sami hrnou. Jako vyslouţilý budovatel moderního statistického systému u nás se zvláště také hrozím dalšího dŧsledku této nerozváţné akce. Pokud zásah automatismu nepovede k rozumnému řešení, vznikne veliký tlak na to, aby se přizpŧsobila data, s nimiţ automatismus pracuje. Všechny země mají přece zkušenost s tím, jak se některé poloţky vyvádějí ze státního rozpočtu, aby nekazily jeho bilanci. V Řecku, kde se dlouho data falšovala a kde nový předseda statistického úřadu začal dělat pořádek, došli tak daleko, ţe na něj podali trestní oznámení, neb prý jedná proti zájmŧm státu, jemuţ má slouţit. Zní to jako vtip, ale zavedeme-li automatismy typu navrhované „finanční ústavy―, mŧţeme očekávat podobné tlaky i v jiných zemích. Před tím nás Bŧh ochraňuj. Ostatně jiţ vidíme tento efekt na problému s LIBORem. Tam také data přizpŧsobovali „potřebným― výsledkŧm. Ukazuje se tu, jak nebezpečná je naše taktika vyhýbat se rozhodování v EU. Místo abychom proti takovým nerozumnostem v evropských institucích fundovaně argumentovali, vylučujeme se z nich, a zároveň připravujeme ke schválení systém ještě rigoróznější, neţ bude ten evropský. Ze samého „premiantství― jsme papeţštější neţ papeţ, a ještě se tím chlubíme. Daniel Münich, CERGE-EI Omezení? Nic divného Plné znění zpráv


Uţ nám nepřijde divné, ţe parlament tvoří zákony, ale nesmí soudit; ţe soudy rozhodují v rámci zákonŧ, které samy nevytvářejí. Pokud se na demokratickou volbu parlamentu nedíváme jako na výzkum veřejného mínění, ale jako na zpŧsob umoţňující nenásilné střídání vládnoucích garnitur, potom není na určitém svázání rozpočtových pravomocí parlamentu vŧbec nic divného. Na věci nic moc nezmění, ani kdyţ se na volby díváme jako na velký výzkum veřejného mínění. Na určité úrovni obecnosti se problém nedostatečné fiskální zodpovědnosti parlamentu neliší od jiných známých problémŧ demokratického vládnutí, kdy se problém řeší rozdělením pravomocí. Buď v čase, nebo mezi rŧznými institucemi, v nichţ jsou lidé, kteří místo nemají jisté navěky – a mají jen určité pravomoci. Uţ nám nepřijde divné, ţe parlament tvoří zákony, ale nesmí podle nich soudit; ţe soudy rozhodují v rámci zákonŧ, které samy nevytvářejí. A policie koná v rámci zákona (většinou snad ano), ale na konci rozhoduje soud. Nezávislým centrálním bankám do jejich běţné a hodně dŧleţité agendy nemŧţe mluvit ani parlament, ani vláda, ale přesto jsou na nich banky v jiném ohledu závislé. Fiskální nezodpovědnost prostě jako problém demokratického vládnutí zraje pomaleji neţ jiné problémy, které uţ mají řešení. Stejně jako ve všech jiných případech tohoto druhu se budeme muset i zde spoléhat na občas omylné, chybující, a někdy i úplatné smrtelníky, byť to nebudou přímo poslanci. Problém je, ţe s velkou jistotou není moc co kopírovat a pilotně prostě něco zkusit nejde. *** Autorská strana nabízí od pondělí do pátku pohled na dění, trendy, souvislosti v reţii jedné osobnosti. Po – Macháčkova výměna Út – střídají se komentátoři HN (Honzejk, Černý, Hrstková, Ehl, Leschtina) St – Lucie Tvarŧţková o všem, co ji baví Čt – tak trochu americkýma očima se na svět dívá Daniel Anýţ Pá – uplynulý týden glosuje Jindřich Šídlo Co je Macháčkova výměna Do on-line debaty na IHNED.cz si zvu ekonomy, bankéře i nápadité publicisty, se kterými diskutuji na aktuální ekonomická témata. Některé příspěvky najdete na této mé autorské stránce. Foto popis| _

Petice na podporu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Názory a petice_ petice, ParlamentniListy.cz_

Petice a otevřený dopis prezidentovi republiky. My všichni - náhradní rodiče, děti z náhradních rodin a náhradní péče, odborníci, lékaři, zástupci veřejnosti, organizace s dlouholetými zkušenostmi v oblasti sociální práce s ohroţenými dětmi a rodinami i se zajišťováním přípravy, výběru a doprovázení pěstounŧ zastřešené Informačním střediskem Mikuláš, o.p.s. podporujeme novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb. Novela po dvaceti letech přináší řadu pozitivních změn v systému péče o ohroţené děti, které povedou k zlepšení dětství i budoucnosti tisícŧ ohroţených dětí. Prezident Václav Klaus novelu vetoval. Níţe najdete náš otevřený dopis panu prezidentovi, ve kterém bod po bodu vyvrácíme dŧvody, které prezident uvedl pro své zamítavé stanovisko k novele. Pokud chcete novelu zákona taktéţ podpořit, podepište se zde. Plné znění zpráv


Děkujeme za Váš podpis! Petici lze podepsat ZDE Otevřený dopis prezidentovi České republiky Václavu Klausovi v reakci na jeho zamítavé stanovisko k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí: Váţený pane prezidente, my všichni - náhradní rodiče, děti z náhradních rodin a náhradní péče, pedagogové, psychologové, lékaři, zástupci veřejnosti, organizace s dlouholetými zkušenostmi v oblasti sociální práce s ohroţenými dětmi a rodinami i se zajišťováním přípravy, výběru a doprovázení pěstounŧ zastřešené Informačním střediskem Mikuláš, o.p.s. - podporujeme novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb. Novela po dvaceti letech přináší řadu pozitivních změn v systému péče o ohroţené děti, které povedou k zlepšení dětství i budoucnosti tisícŧ ohroţených dětí. Dŧvody, které uvádíte pro zamítnutí novely, vychází převáţně z rŧzných ničím nepodloţených obav. Rádi se s Vámi osobně sejdeme k diskuzi nad tím, jaké změny novela skutečně přinese. Níţe uvádíme svou reakci na argumenty, kterými zdŧvodňujete své veto. Ač to není našim zvykem, s ohledem na Vámi ostře volená slova, nám nezbývá neţ reagovat v podobném duchu. K Vašim argumentŧm: Uvádíte, ţe ―novela byla přijata pod tlakem mezinárodních institucí: Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětského fondu OSN a Evropské komise. Tyto instituce kritizovaly Českou republiku za velký počet dětí umístěných v ústavních zařízeních a malý počet dětí v pěstounské péči, resp. začaly prosazovat jako svŧj politický program, aby ţádné dítě mladší tří let nebylo umístěno v ústavní péči.― Není pravda, ţe přijetí novely je primárně výsledkem tlaku, či jakéhosi politického programu mezinárodních institucí, jak se snaţíte naznačit. Novela vznikla na prvním místě jako reakce na dlouhodobé volání lidí z praxe po podobném zákonu v České republice. Na tvorbě novely se podílely a její přijetí podporují desítky organizací a odborníkŧ s dlouholetými zkušenostmi v oblasti sociální práce s ohroţenými dětmi a rodinami i se zajišťováním přípravy, výběru a doprovázení pěstounŧ. Dále uvádíte: ―Moje obavy vyvolává nově stanovená a velmi široce a vágně vymezená povinnost obecních úřadŧ obcí s rozšířenou pŧsobností pravidelně vyhodnocovat situaci všech dětí a rodin a posuzovat, zda nepotřebují nějakou formu sociálně-právní ochrany (§ 10 odst. 3 novelizovaného zákona). To povede zejména ve spojení s úřednickým alibismem a byrokracií - ke stále většímu zasahování veřejných institucí do soukromí rodin a ke stále většímu tlaku na rodiče, jak a co mají vštěpovat svým dětem. Děti ale nejsou veřejným statkem, nejsou "majetkem" společnosti - kromě toho, ţe jsou především samy sebou, jsou dětmi svých rodičŧ. Nový zákon neobsahuje ţádné pojistky proti libovŧli úředníkŧ při posuzování toho, zda rodiče vychovávají své děti správně, a hrozí tedy, ţe státní zásahy do výchovy dětí, které mají být jen zcela výjimečnou záleţitostí mající své oprávnění pouze v extrémních situacích, se stanou běţnou praxí s výhledem, ţe rodiče - stejně jako pěstouni - začnou být vnímáni jako státu podřízení vychovatelé. Takový pohled nemohu přijmout. Vaše interpretace změn, které přinese novela v oblasti práce orgánŧ sociálně právní ochrany dětí, je zcela mylná. Novela nedává prostor pro libovŧli úředníkŧ. Ale právě naopak je značně omezuje a ztěţuje moţnost svévolně zasahovat do rodin takovým zpŧsobem, jak je to moţné dnes. V současnosti se nemusí úředníci řídit ţádnými závaznými pravidly při posuzování, zda mŧţe dítě zŧstat v rodině, nebo musí být z rodiny odebráno, takţe ve stejné situaci jeden usoudí, ţe dítě mŧţe být v rodině ponecháno, zatímco druhý dojde k závěru, ţe je nutné jeho odebrání z rodiny. Novela zavádí povinnost při posuzování situace rodiny a rozhodování o odebrání dítěte vyhodnotit potřeby i silné stránky dítěte, vztahy rodičŧ a dítěte, kompetence rodičŧ k výchově, potřeby i zdroje rodiny, zdroje a sluţby v okolí rodiny atd. Dále novela zavádí standardy kvality jako nástroj pro zvyšování a kontrolu kvality práce těchto úřadŧ. Dále uvádíte: ―Plánovaná profesionalizace pěstounské péče tyto mé obavy potvrzuje a dále prohlubuje. Novela vnímá pěstounskou péči nikoliv jako poslání, ale jako zaměstnání. Hlavní motivací pěstounŧ napříště uţ nemá být jejich zájem o děti, jejich altruismus a soucit s dětmi, které nemají vlastní rodinu, ale motivace finanční. Protoţe ti, kteří skutečně stojí o to pomáhat opuštěným dětem, to dělají jiţ dnes. Z profesionálního Plné znění zpráv


prostředí dětských ústavŧ tak budeme vytlačovat děti do opatrování lidem, kteří se jako pěstouni zaregistrují z čistě zištných dŧvodŧ.― Toto je opět zcela mylná interpretace změn, které novela přinese. Přijetí novely nezvyšuje riziko, ţe se někdo stane pěstounem čistě ze zištných dŧvodŧ, ale právě naopak toto riziko, oproti dnešku, sniţuje. Zájemci o pěstounskou péči budou procházet procesem náročného prověřování a přípravy. Během této doby odborníci posoudí motivaci zájemcŧ, jejich schopnost sebereflexe, ochotu se vzdělávat a schopnosti poskytovat kvalitní péči. Pěstounem se bude moci stát jen člověk osobnostně zralý, ochotný spolupracovat s odborníky, přistupovat k dětem s citlivostí a porozuměním pro jejich potřeby. Stávající i nové pěstouny nově novela zavazuje k plnění povinností ve vztahu k přijatému dítěti dle jeho individuálního plánu ochrany. Lidé, kteří mají k pěstounství jen finanční motivaci, zkrátka nebudou schváleni. Dále uvádíte: ―Za zvlášť extrémní projev tohoto trendu povaţuji pěstounskou péči na dobu určitou: v jejím dŧsledku děti budou střídat rodiny, stále znovu a znovu si budou zvykat na nové pěstouny, na nové prostředí a na nové kamarády. Takový osud je krutější neţ ústavní výchova v relativně stabilním prostředí a je v příkrém rozporu s proklamovaným účelem zákona a se zájmy dětí.― To, ţe se děti budou muset stěhovat z rodiny do rodiny a zvykat si na nové pěstouny je ničím nepodloţený mýtus. Často se hovoří o tom, ţe například ve Velké Británii často prochází děti velmi mnoha (pěti, osmi…) pěstounskými rodinami. Toto tvrzení je lţivé. Podle výzkumŧ z Velké Británie tam dochází k selhání pěstounské péče, kdy je dítě nuceno stěhovat se z jedné rodiny do druhé, pouze v případě přibliţně 7% dětí, které byly umístěny do 5 let věku (a byly sledovány aţ dalších 15 let). Naopak výzkumy ukazují, ţe více neţ třetina z dětí umísťovaných do kojeneckých ústavŧ jiţ stihla za svŧj krátký ţivot (většině z nich je do 3 let) zaţít umístění ve dvou a více rŧzných ústavech. A i pokud zŧstanou děti v jednom ústavu, neznamená to stabilní prostředí - střídají se směny, v některých ústavech jsou děti přesouvány mezi skupinami, někteří zaměstnanci odcházejí apod. Stabilita ústavní péče pro dítě je tedy pouze zdánlivá. Novela nezvýší riziko, ţe se budou děti stěhovat z rodiny do rodiny kvŧli selhání pěstounské péče, ale naopak ho sníţí, protoţe poskytne lepší podmínky pro pěstouny, jejich podporu a doprovázení. Pěstounská péče na přechodnou dobu, kterou novela nově upravuje, není nevyzkoušenou a nebezpečnou novinkou. Jako alternativa umísťování dětí do ústavní péče se osvědčila v sousedních a kulturně blízkých zemích jako Rakousko, Německo, Polsko, či Slovensko. Hojně vyuţívaná je například i v Norsku či Švédsku, nejvyspělejších sociálních státech na světě s vysoce kvalitním systémem péče o ohroţené děti. A máme s ní jiţ i první dobré zkušenosti z České republiky. Např. ve Středočeském kraji pěstouni na přechodnou dobu úspěšně pečovali o 8 novorozencŧ, které poté úspěšně předali do adoptivních rodin, a to bez psychických následkŧ, kterými jinak děti předané z ústavní výchovy trpí. Také v dalších krajích jiţ pěstouni na přechodnou dobu pečují o děti, i staršího věku, které by jinak musely ţít mimo rodinu. Dále uvádíte: ―Děti nejsou zboţí a tento zákon na to málo pamatuje. Zcela specifickou podkapitolou problematiky novely jsou obavy laické i odborné veřejnosti z rušení kojeneckých ústavŧ. Takové obavy spojené se zásadním nesouhlasem vyjádřila jiţ před časem například i Česká lékařská komora, Česká pediatrická společnost, Společnost sociální pediatrie při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a další odborné instituce. Přestoţe výsledná podoba zákona oproti pŧvodní verzi jiţ neobsahuje výslovnou zmínku o tom, ţe by se kojenecké ústavy měly v budoucnosti rušit, nikdo nerozptýlil obavy z toho, ţe právě k tomu zákon směřuje. … Není moţné dosáhnout stavu, ţe vŧbec ţádné dítě nebude v ústavu. Některé děti, nebudou-li v ústavu, budou v lepším případě v nemocnicích, v horším budou na ulici nebo mrtvé.‖ To, ţe děti budou končit na ulicích nebo mrtvé je přehnané tvrzení a mimo to, neuvádíte ţádné zdŧvodnění, proč by tomu tak mělo být. Dŧsledkem přijetí novely bude to, ţe díky lepší práci s biologickými rodinami dětí, nebude třeba odebírat z rodin tolik dětí jako dnes a díky lepším podmínkám pro pěstouny se podaří nalézt pro více opuštěných dětí náhradní rodiny. Coţ je výsledek, který je jednoznačně v zájmu dětí. O rušení ústavŧ rozhodují jejich zřizovatelé, jimiţ jsou kraje a ministerstva. Novela je k tomu nijak netlačí. Pokud Plné znění zpráv


bude docházet k rušení některých ústavŧ, bude tomu jen v momentě, kdy jejich kapacity nebudou třeba, děti budou ve svých, či náhradních rodinách, anebo pro ně bude místo v jiných ústavech, ale rodinného typu. Co se týče odborných institucí, které vyjádřily obavy z rušení kojeneckých ústavŧ. Odborná stanoviska České lékařské komory a České pediatrické společnost byla zaloţena převáţně na stejných ničím nepodloţených obavách z rušení kojeneckých ústavŧ a jeho dŧsledkŧ, jaké máte Vy. Ani neobsahovala ţádné výtky k novele zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Bez zajímavosti není ani skutečnost, ţe Česká lékařská komora a Česká pediatrická společnost vydaly svá stanoviska na základě doporučení Společnosti sociální pediatrie při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, coţ je odborná společnost sloţená z osmi členŧ, šest z nich jsou ředitelé kojeneckých ústavŧ. Naopak řada odborníkŧ a odborných institucí v oblasti sociálně právní ochrany dětí novelu podporuje. Novela vychází z poznatkŧ z výzkumŧ provedených Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, názorŧ odborníkŧ z kateder sociální práce na Masarykově Univerzitě, Karlově Univerzitě a dalších univerzit o tom, jakými metodami by měly postupovat orgány sociálně právní ochrany dětí. Novelu podporuje řada předních českých psychologŧ. Dále uvádíte: ―Není pravdou, ţe hlavní dŧvody pro umístění dětí v kojeneckých ústavech jsou dŧvody sociální, naopak, převaţují dŧvody zdravotní a zdravotně - sociální: podle údajŧ, které mám k dispozici, to bylo v roce 2010 55 % všech umístění. ― Podle údajŧ Ústavu zdravotnických informací a statistiky jsou hlavním dŧvodem umístění dětí do kojeneckých ústavŧ zdravotní dŧvody 36% případŧ, 46% případŧ tvoří dŧvody sociální a v 18% jde o dŧvody zdravotně sociální, kdy jde mnohdy o případy, kdy má rodina se sociálními problémy obtíţe pečovat o dítě s takovými zdravotními problémy, o které by se běţná rodina bez sociálních problémŧ dokázala postarat, takţe mnohdy jde taktéţ o v podstatě sociální dŧvody. Sociální dŧvody tedy skutečně převaţují. Coţ platí i podle řady jiných výzkumŧ provedených v rŧzných krajích České republiky. Dále uvádíte: ―Není pravdou ani to, ţe by kojenecké ústavy a dětská centra byly jakýmisi odkladišti dětí poskytujícími jen mizernou péči. Opak je pravdou, protoţe i tyto zařízení jdou s dobou a modernizují se.‖ Nepochybujeme o tom, ţe se kojenecké ústavy snaţí dělat v rámci svých moţností maximum pro blaho dětí. Problém je v tom, ţe ústavní péče ze své podstaty nemŧţe dětem poskytnout to, co péče v rodině. Jak ukazují mnohé psychologické výzkumy, pro nejmenší děti je velmi potřebné navázat pevnou vazbu ke stálé pečující osobě - obvykle matce. Tato osoba je pak dítěti k dispozici a reaguje na jeho potřeby individuálním zpŧsobem. Děti v kojeneckých ústavech tuto moţnost - navzdory často obětavému personálu nemají. Sestřičky mají vţdy na starosti zároveň více dětí a navíc se střídají na směny. Dítě tak večer uspává jiná osoba, neţ která k němu přijde ráno po probuzení. Dítě nevídá sestřičku při běţných činnostech, jaké se odehrávají v rodině, nemŧţe si tak vytvářet rodinné modely přirozeně - pozorováním a nápodobou - jako tomu je, kdyţ dítě v rodině vyrŧstá. Negativní dopady ústavní péče na děti do 3 let popisuje mnoho českých i zahraničních výzkumŧ. Z českých například výzkumy světově uznávaného dětského psychologa profesora Zdeňka Matějčka. Nehledě na to, ţe potenciál odborníkŧ v současnosti pracujících v kojeneckých a jiných ústavech rozhodně nepřijde v případě omezování ústavní péče nazmar, ale právě naopak bude vyuţit lépe neţ dosud při práci v terénu blíţe k dětem a celým rodinám - vlastním i náhradním. Dále uvádíte: ―Námezdní pěstounská péče sníţí počet dětí vhodných k osvojení. Placené pěstounství na jedné straně a osvojování dětí na druhé fungují jako spojené nádoby. Tuto zkušenost udělalo např. Spojené království, které má na jedné straně jeden z nejpropracovanějších systémŧ hrazené pěstounské péče, na straně druhé tam je osvojováno jen minimum dětí. Je to logické, adopce vyţaduje přípravu dítěte a námezdní pěstounská péče takovou přípravu fakticky neumoţňuje.‖ Označení ―námezdní pěstounská péče‖ povaţujeme za hanlivé a projev neúcty k pěstounským rodinám, které toho docela hodně obětují pro blaho opuštěných dětí. Plné znění zpráv


V krizových situacích, kdy je třeba pro dítě rychle najít umístění mimo jeho rodinu a dítě je rychle umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu, nemŧţe být dítě na tento přesun zevrubně připraveno. To je logické. Ale úplně stejně nemŧţe být a není dítě připraveno na umístění do kojeneckého ústavu ve stejných případech, kdy je dítě potřeba mimo rodinu umístit. Novela tedy v této oblasti nepřináší ţádné negativní změny. Pokud přináší nějakou změnu, tak je to změna pozitivní, protoţe umoţní, aby nebyly děti, které jsou jiţ traumatizované odebráním z jejich rodin, dále traumatizovány umísťováním do ústavní péče, která ze své podstaty nemŧţe naplnit všechny jejich potřeby, jak bylo popsáno výše, ale do milujícího prostředí rodiny poskytující pěstounskou péči na přechodnou dobu. Dále uvádíte: ―Pokud dnes mezinárodní instituce kritizují české kojenecké ústavy, dětská centra a babyboxy, měly by vzít v úvahu i to, ţe Česká republika vţdy patřila a stále patří k zemím se špičkovou dětskou zdravotní péčí a s nejniţší dětskou úmrtností na světě, a měly by se zamyslet i nad moţností, ţe existence českých kojeneckých ústavŧ neznamená zaostalost, ale naopak náskok České republiky před ostatními zeměmi.‖ Šestnáct rŧzných zemí světa má niţší dětskou úmrtnost neţ Česká republika. I přes to, v těchto zemích dochází výrazně méně k umísťování dětí do tří let do ústavŧ, jako jsou u nás v ČR. Není třeba se obávat, ţe dojde k ohroţení dobrých výsledkŧ České republiky v oblasti zdraví dětí v případě rozšíření pěstounské péče na úkor péče ústavní. Uzavíráte tvrzením, ţe ―tento zákon je bezcitný a surový.― Pokud je něco bezcitného a surového, tak je to současný stav. Přijetí novely zákona o sociálně právní ochraně dětí by dalo šanci na lepší dětství, ale i budoucnost tisícŧm ohroţených dětí v České republice. Projevem bezcitnosti a surovosti není přijetí tohoto zákona, ale naopak jeho zamítnutí. Za tímto dopisem stojí a novelu zákona o sociálně právní-ochraně dětí podporují: Organizace 1. Pěstounské rodiny kraje Vysočina, o.s. 2. SES-SEBE-SPOLU o.s. 3. Sdruţení pre rodinu, o.s. 4. Organizace Lumos 5. Liga lidských práv 6. Amalthea 7. Občanské sdruţení Janus 8. Vhled, o.s. - Centrum Sámovka 9. Redakce Čí je dítě? 10. Lumos 11. Centrum pro rodinu Cestou necestou, o.s. 12. Centrum pro dítě a rodinu LATUS 13. STROP o.s. 14. DOMUS - Centrum pro rodinu 15. Děti patří domŧ, o.s. 16. Výbor dobré vŧle - Nadace Olgy Havlové Plné znění zpráv


17. Diakonie ČCE - středisko Západní Čechy 18. Centrum Náhradní Rodinné Péče- Sdruţení pěstounŧ 19. SOPRE CR o.p.s 20. Asociace náhradních rodin 21. Nadační fond Tesco 22. Sdruţení pěstounských rodin 23. Pěstounské rodiny kraje Vysočina 24. Janus, o.s. 25. Náhradním rodinám, o.p.s. 26. Centrum pro NRP, o.s. 27. Informační středisko Mikuláš, o.p.s. 28. ISM 29. Rozum a cit 30. CNRP - sdruţení pěstounŧ, Ostrava 31. CPR Náruč, Turnov 32. Salinger - Stopa Čápa 33. Český výbor pro UNICEF 34. Unie Center pro rodinu a komunitu 35. o.s. Ratolest Brno

Jednotlivci 36. PhDr. Věduna Bubleová, psycholoţka 37. Aleš Dietrich, otec a pěstoun 12 dětí 38. Monika Dietrichová, matka a pěstounka 12 dětí 39. Mgr. Terezie Štokrová, klinický psycholog a pěstounka 40. Barbora Flegelová, klient dětského domova 41. Barbora Kiczmerová, pěstounka na přechodnou dobu 42. Michal Urbaniak, dítě v pěstounské péči 43. Milan Havelka, pěstoun 5 dětí Plné znění zpráv


44. Marie Havelková, pěstounka 5 dětí 45. PhDr. Maryka Kerekešová, adoptivní matka 46. MUDr. Miloslav Černý, ORL ambulance, Chrudim 47. Hana Tomanová, 38 let, pěstounka, 5 dětí. 48. Ing. Miroslav Hodeček, pěstoun 49. Mgr. Jan Klusáček, Katedra veřejné a sociální politiky, Fakulta sociálních věd, Univerzity Karlovy 50. Kateřina Gabrielová MSc., Filozofická fakulta - politologie, Univerzita Hradec Králové 51. Mgr. Alena Svobodová, sociální pracovnice 52. Mgr. Jindřich Racek, Katedra speciální pedagogiky UK, specializovaný odborník inspektor kvality sociálních sluţeb, sociální pracovník 53. Ing. Petra Kačírková, ředitelka organizace Lumos Česká republika 54. Veronika Šrek Bromová, Řipská 21, Praha 3 55. Ivan Šrek, Sříteţ 68, u Poličky 56. MUDr. Dagmar Zezulová - pěstounka, primářka v nemocnici Svitavy, předsedkyně Správní rady Děti patří domŧ, o.s. 57. Lucie Brodníčková - mladá ţena, která vyrostla v pěstounské péči 58. Dr. Dana Moree, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze 59. PhDr. Irena Tomešová, vedoucí Centra pro kvalitu a standardy v sociálních sluţbách při NVF o.p.s. 60. Mgr. Zora Fídlerová, projektová manaţerka Centra pro kvalitu a standardy v sociálních sluţbách při NVF o.p.s. 61. Mgr. Vlasta Neckařová, pěstounka, předsedkyně Centra pěstounských rodin o.s. 62. Věra Fukalová - pěstounka - pokladnice místního klubu¨Třinecko ANRČR 63. Petr Fukala - pěstoun 64. Ljuba Václavová, filmová dokumentaristka, předsedkyně Asociace reţisérŧ a scenáristŧ ARAS 65. MUDr. Zuzana Kalíková, internistka (t.č. rodičovská dovolená) 66. Jana Vnuková 67. Jan Fabianek 68. Petra Hájková Plné znění zpráv


69. Hana Jirsáková - učitelka MŠ a ZŠ, nyní v dŧchodu 70. Petr Koubíček 71. Magdaléna Kuczmanová - 7 let pracuje jako dobrovolnice v Centru prevence a pomoci dětem ţijícím mimo vlastní rodinu o.s. 72. Ing. Andrea Doubková - ředitelka Občasnkého sdruţení Janus 73. Jitka Nosková, DiS. - sociální pracovnice, Občasnské sdruţení Janus 74. Mgr. et Mgr. Michal Slaninka, PhD. - psychoterapeut 75. Bc. Jan Sobotka, sociální pracovník - adiktolog, psychoterapeut, vedoucí terapeutické komunity 76. Marie Trávníčková - pěstounka 3 dětí 77. Michal Trávníček - pěstoun 3 dětí 78. Mgr. Jana Ţeníšková - sociální pracovnice, Amalthea o.s. 79. Beáta Folwarczná - pěstounka i profesionální pěstounka 80. Ing. Michael Skalický, Ph.D. - ředitel společnosti, SKP-CENTRUM, o.p.s. 81. Mgr. Kateřina Filipová - sociální pracovnice, vedoucí sluţby Podpora rodiny SKP-CENTRUM, o.p.s. 82. Dušan Svíba - pěstoun 83. Beatrice Mikeszová 84. Markéta Švejdová - sociální pracovnice a pěstounka 85. PhDr. Hana Šilhánová, ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti 86. Eva Zemanová 87. Marcela Wierzgoń - knihovnice, Regionální knihovna Karviná 88. Kristina Maroszová 89. Magda Sikorová 90. Barbora Maroszová 91. Eva Čenčariková 92. Anna Cieslarová 93. Denisa Kantorová 94. Barbara Pajaková Plné znění zpráv


95. Barbara Konderlová 96. Bc. Tomáš Jireček, DiS. - sociální pracovník 97. Bornerová Lenka 98. Loderová Irini 99. Babuliaková Jana 100. Mgr. Kateřina Dunovská - vedoucí Centra pro rodinu Cestou necestou, o.s. 101. Mgr.Lenka Balogová - pedagog a sociální pracovník, na MD 102. Ondrej Balog - vedoucí organizačního oddělení NNO Amalthea o.s. 103. Karel A. Novák - vedoucí sociálních sluţeb, Občanské sdruţení Ester 104. Rodina Jeřábkova - pěstouni 3 dětí 105. Michaela Spálenková, Dis - sociální pracovnice (ZŠ pro sluchově postiţené) 106. Ivana Dopitová - administrativní pracovnice, Amalthea o.s. 107. Berounská Magdalena - bez zaměstnání, vyučena kadeřnice 108. Ing. Petr Šerks - projektant, tepelně-technická zařízení 109. Mgr. Jana Kocourková - sociální pracovnice 110. Bc. Nikol Marhounová - studentka oboru Sociální práce, sociální politika 111. Barbora Kiczmerová - pěstounkou 2 dětí, nyní zařazená do přechodné pěstounské péče 112. Ing. Martina Boledovičová - předsedkyně sdruţení Dětem rodinu a péči, nakladatelka 113. Ing. Daniel Boledovič - zakladatel sdruţení Dětem rodinu a péči, pilot 114. Jindřiška Divišová- pěstounka 115. PhDr.Miluše Lišková - speciální pedagog, psycholog 116. Mgr. Veronika Hofrová - psycholog, předseda STROP o.s. 117. Mgr. Jakub Vávra - vedoucí Výchovně léčebného oddělení Přestavlky 118. Bc. Štěpán Plecháček - sociální pracovník, pěstoun 119. Ţelmíra Plecháčková - zdravotní sestra, pěstounka 120. Mgr.Bc. Romana Svobodová - ředitelka organizace DOMUS 121. Mgr. Michaela Teplá - sociální pracovnice, o.s. Amalthea 122. Mgr. Monika Semerádová - sociální pracovnice Centra náhradní rodinné péče 123. Mgr. Hana Brodníčková - pěstounka, speciální pedagog 124. Danuše Höferová - pěstounka Plné znění zpráv


125. PhDr.Markéta Ďurechová - psycholoţka a speciální pedagoţka, Národní ústav pro vzdělávání, předsedkyně představenstva Amalthea o.s. 126. Mgr.Oldřich Ďurech - klinický psycholog 127. Mgr. Jan Šlosárek - sociální pracovník, adoptivní rodič 128. Barbora Šlosárková, Dis. - ţena v domácnosti, adoptivní rodič 129. Mgr. Michaela Blahutová - vychovatelka v dětském domově, koordinátorka projektu Podpora pěstounské péče 130. PaeDr. Markéta Havlíčková - pěstounka, pedagoţka 131. Petra Zákravská - ţadatelka o pěstounskou péči na přechodnou dobu 132. Václav Zákravský - ţadatel o pěstounskou péči na přechodnou dobu 133. RNDr. et Bc. Václav Klimeš, Ph. D. - pěstoun 134. Pavlína Votkeová - pěstounka 135. Jiří Hošek - pěstoun 136. Mgr. et Mgr. Ria Černá - sociální pracovnice, psycholoţka, psychoterapeutka 137. Eva Beyerová - bývalá zdravotní sestra 138. Leoš Zima 139. Regina Lehkoţivová 140. Anna Třešňáková 141. Mgr. Edita Kozinová 142. Jaroslav Saidl - šéfmontér výtahŧ 143. MUDr.Zdara Pezinková - ORL lékařka, Pardubice 144. MUDr. Milena Černá - ředitelka Výboru dobré vŧle - Nadace Olgy Havlové 145. David Svoboda, ředitel Amalhea o.s. sociální pracovník, pěstoun 146. Michaela Svobodová, sociální pracovnice, pěstounka 147. Mgr. Michaela Hazdrová, právnička Ligy lidských práv, členka Výboru pro práva dítěte 148. Clelia Jiroušová - pěstounka 149. Jan Jiruš - pěstoun 150. Alena Lusková - předsedkyně CNRP-Sdruţení pěstounŧ, Ostrava 151. Mgr. Gabriela Pavlíková - místopředsedkyně představenstva Amalthea o.s. Plné znění zpráv


152. Jana Lexová - místopředsedkyně VR ANR ČR, pěstounka 153. Jaroslava Baštová - pěstounka 3 dětí 154. Mgr. Petr Najman, Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov 155. Mgr. Petr Zmuda, Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov


Hra s čísly 22.10.2012

Respekt str. 44 Fokus - Ekonomika_ ONDŘEJ SCHNEIDER_

K čemu jsou Američanŧm ekonomové Kdyţ si to mohou Američané dovolit, rozhodují se při volbě prezidenta podle sympatií. George Bush jr. vyhrál volby nad Alem Gorem ne díky lepšímu programu nebo argumentŧm v televizních duelech, ale proto, ţe větší části Američanŧ připadal jako lepší parťák na grilování a pivko na zahradě. To však byl bezstarostný rok 2000, kdy nezaměstnanost byla čtyřprocentní, ekonomika rostla o pět procent, rozpočet byl v přebytku a dluh americké vlády právě klesl na 57 procent HDP. Dnes by Bush jiţ zřejmě neměl šanci. Pro polovinu Američanŧ je nejdŧleţitější otázkou voleb (6. listopadu) nezaměstnanost, jen těsně následovaná schodkem vládního rozpočtu (celkový dluh vlády bude koncem roku ve výši 105 procent HDP). Většina Američanŧ si myslí, ţe jejich země je na špatné cestě, a mnozí se (poprvé v dějinách) obávají, ţe jejich děti se budou mít hŧř, neţ se měli oni. Mlţení kandidátŧ Letošní volby jsou tedy jednoznačně „ekonomické―. To by mělo nahrávat guvernérovi Romneymu, který se v této oblasti orientuje mnohem rychleji neţ prezident Obama. A rozhodující slovo v posuzování programŧ obou kandidátŧ by měli mít ekonomové. Nebo ne? Čísla totiţ mohou mást. Například míra nezaměstnanosti klesla v září na 7,8 procenta, coţ je stejná míra jako v době, kdy se Obama ujal prezidentského úřadu. Za stejnou dobu ale vzdalo pokusy o nalezení práce pět milionŧ Američanŧ a dnes tak pracuje jen 63 procent Američanŧ v aktivním věku, zatímco před čtyřmi roky to bylo 66 procent. Oba kandidáti si z těchto cifer vybírají, co se jim hodí: Obama tvrdí, ţe nezaměstnanost klesá, Romney říká, ţe lidé jsou zoufalí a ztrácejí naději práci najít. Obama slibuje vytvořit během čtyř let jeden milion nových pracovních míst ve strojírenství, Romney mluví o 12 milionech nových míst v celé ekonomice. Ani jeden z kandidátŧ samozřejmě místa „nevytváří―, takţe jejich sliby je nutné brát s rezervou a ţádný ekonom by se pod ně nepodepsal. Ještě sloţitější je to s plány obou kandidátŧ na daňové reformy a sniţování schodku rozpočtu americké vlády. Oba se shodnou na jediném: současný daňový systém je sloţitý, neefektivní a schodek rozpočtu se musí sníţit. Je zřejmé, ţe daně ze zisku amerických firem se sníţí, není však jasné o kolik. Obama navrhl sníţení z dnešních 35 na 28 procent, Romney chce jít na 25 procent. Oba kandidáti ovšem prohlašují, ţe firmy budou platit stejný objem daní, protoţe na oplátku jim vezmou některé z tisícŧ daňových výjimek. Bohuţel, zatím není jasné, jaké výjimky by to měly být. Není tedy divu, ţe americké firmy jsou opatrné a příliš nenabírají nové zaměstnance. Měnit se budou i daně placené fyzickými osobami, přinejmenším proto, ţe letos končí platnost daňové reformy prezidenta Bushe z roku 2001. Prezident Obama navrhl, aby se neměnily daně většiny Američanŧ, ale aby se daně těch nejbohatších (s příjmem nad 250 tisíc dolarŧ ročně) vrátily na 39,6 procenta, kde byly do roku 2001. Romney naopak slibuje další sníţení daní z příjmŧ všem (na 28 procent) a zrušení daní z kapitálových příjmŧ, dividend a úrokŧ pro rodiny s příjmem pod 200 tisíc dolarŧ ročně. Kromě toho by chtěl zrušit dědickou daň, které se v Americe říká „death tax―. Odhadnout dopady všech těchto daňových změn není Plné znění zpráv


snadné. Zvýšení daní podle prezidenta Obamy by zřejmě vyneslo zhruba pŧl procenta HDP, Romneyho reforma by naopak sníţila příjmy federální vlády o dvě aţ tři procenta HDP ročně. Kdo to zaplatí? Schodek rozpočtu bude letos zřejmě zhruba devět procent HDP, coţ je prakticky stejně jako v roce 2009, kdy prezident Obama slíbil, ţe schodek do konce jeho volebního období bude poloviční. Americká vláda má schodek vyšší neţ vlády v Řecku, Španělsku či Itálii. Je rozumné v takové situaci navrhovat sniţování daní? Ano, pokud máte dŧvěryhodný plán na sníţení výdajŧ vlády. Čím niţší daně, tím lépe ekonomika funguje, na tom se shodnou nejen ekonomové, ale také oba kandidáti na prezidenta USA. Jenţe škrtat výdaje státu je obtíţné, obzvláště před volbami. Prezident Obama zatím nenavrhl ţádné významnější úspory, Romney aspoň obecně slibuje vrátit výdaje vlády na hladinu 20 procent HDP, kde se pohybovaly od konce druhé světové války, neţ je Obama zvýšil na 25 procent. Pravděpodobné je sniţování výdajŧ díky zvyšování věku, kdy vzniká nárok na dŧchod a zdravotní pojištění od státu, prakticky jisté je sníţení počtu federálních zaměstnancŧ, to však zdaleka nestačí k tomu, aby se schodek opravdu výrazněji sníţil. Zbývá tedy ekonomický rŧst. Americká (ale i česká) pravice je dlouhodobě fascinována tzv. Lafferovou křivkou, která dává politikŧm naději, ţe sníţení daňových sazeb mŧţe povzbudit ekonomický rŧst tak mohutně, ţe celkové příjmy vlády mohou dokonce vzrŧst. Teoreticky je to samozřejmě moţné, daně však jsou v USA stále ještě poměrně nízké a schodek americké vlády je tak hluboký, ţe spoléhat na ozdravný efekt niţších daní je poněkud naivní. Pokud by se rŧst americké ekonomiky díky niţším daním zvýšil například o jedno procento ročně, získala by tím vláda na dodatečných daních zhruba 0,25 procenta HDP. K eliminaci schodku by tedy americká ekonomika musela rŧst o nějakých 30 procent ročně. Američtí voliči toto všechno vědí, nebo aspoň tuší. Nakonec se budou stejně nejvíc rozhodovat podle toho, komu z obou kandidátŧ více uvěří, ţe bude konat v jejich zájmu, aţ skončí volby a přijde čas zapomenout na hesla a programy. A v tomto rozhodování jim ekonomové, jako obvykle, moc nepomohou. Q *** Spoléhat na ozdravný efekt niţších daní je zrovna v Americe poněkud naivní. Foto popis| O autorovi| ONDŘEJ SCHNEIDER, okem ekonoma ondřeje schneidera Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA. _

Forum 2000: Havla připomíná Schwarzenberg i mladá Tymošenková 22.10.2012

tyden.cz str. 00 Martin Valeš_

Domácí_

Na praţském Ţofíně začala konference Forum 2000, kterou před lety zaloţil prezident Václav Havel. Letos poprvé se koná bez jeho účasti, nedlouho po Havlovi zemřel i její ředitel Oldřich Černý. Hlavním letošním tématem je vztah médií a demokracie, kromě toho je ale 16. ročník téţ poctou Václavu Havlovi. Na praţském Ţofíně začala konference Forum 2000, kterou před lety zaloţil prezident Václav Havel. Letos poprvé se koná bez jeho účasti, nedlouho po Havlovi zemřel i její ředitel Oldřich Černý. Hlavním letošním tématem je vztah médií a demokracie, kromě toho je ale 16. ročník téţ poctou Václavu Havlovi. Konferenci zahájil předtočený vzkaz tibetského duchovního vŧdce dalajlamy, který se Fora 2000 či přidruţených akcí několikrát zúčastnil, naposledy pár týdnŧ před Havlovou smrtí. Tentokrát se zúčastnit nemŧţe, přijel ale jeho svým zpŧsobem nástupce - dalajlama se vzdal politického vedení Tibeťanŧ a předal ho exilovému premiérovi, kterým se stal Lozang Sengge (Lobsay Sangay). Ranní účast byla překvapivě vysoká, organizátoři museli později příchozím uzavřít přístup. "Za pět let tolik lidí nepamatuji," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Kamila Šebková z pořádající stejnojmenné nadace. "Jsme rádi, ţe Plné znění zpráv


je takový zájem, na druhou stranu chápu jejich rozhořčení." Pro tento případ nicméně měli organizátoři připraven stan s obrazovkou, která dění v sálech přenášela. Ředitel nadace Forum 2000 Jakub Klepal později potvrdil, ţe uţ odpoledne napočítali celkem víc neţ dvojnásobné publikum oproti celé konferenci vloni. Vstup je pro veřejnost zdarma, jen bylo nutné se dopředu registrovat. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg připomněl výrok T. G. Masaryka, ţe demokracie znamená diskusi. "Nyní ale tuto schopnost diskuse ztrácíme. Ve Spojených státech dva politické tábory ztrácejí schopnost si rozumět a diskutovat a v řadě zemí Evropy toto také začíná. Právě to je jedna z věcí, jíţ Havel perfektně rozuměl - vţdycky se snaţil poslouchat. Uţ v čase Charty 77, jeţ sdruţovala rŧzné lidi, včetně bývalých či aktuálních komunistŧ, kteří byli proti reţimu. A on pozorně naslouchal kaţdému, naslouchal, snaţil se je přivést dohromady." Konference se nakonec nemohla zúčastnit kubánská bloggerka Joani Sánchezová, připomněl ji alespoň kanadský překladatel Paul Wilson, který do angličtiny převedl mimo jiné řadu děl Václava Havla. "Vidím ji jako kubánského Havla, ne politicky, ale ţe je to úţasná spisovatelka." Připomněl její několikajazyčný blog, v němţ reflektuje současné dění na ostrově. "Řada turistŧ, včetně Čechŧ, tam jezdí a nevidí, co se kolem nich děje." Z publika promluvila i Jevhenija Carrová, dcera vězněné ukrajinské premiérky a opoziční vŧdkyně Julije Tymošenkové. "Mám vzkaz od své matky, byla přítelkyní Václava Havla, několikrát se setkali. Jeho dědictví a podpora nám dává sílu, sdruţuje lidi a dává nám naději, ţe naše spojené síly mohou nalézt cestu a bojovat s diktaturou, bojovat za svobodu," prohlásila a připomněla blíţící se parlamentní volby. "Je třeba pojmenovat diktaturu pravým jménem," cílila na reţim prezidenta Viktora Janukovyče. Slavnostní zahájení proběhlo v neděli večer, promluvili mj. Havlŧv bratr Ivan, japonský spoluzakladatel Fora 2000 Johei Sasakawa či slovenská socioloţka a expremiérka Iveta Radičová. "Prezidente Havle, v prŧběhu času budete stále inspirovat tisíce. Víme, ţe budete stát nad námi, aţ budeme zodpovědně pokračovat směrem k naplnění našeho společného cíle - uskutečnění světa, ve kterém chceme ţít," prohlásil Sasakawa, jeho Nippon Foundation se na konferenci stále podílí. Překvapením večera pak bylo vystoupení americké písničkářky Joan Baezové. Kromě tří sálŧ na Ţofíně probíhají další debaty a doprovodné akce mj. v Goethe-Institutu, na Fakultě sociálních věd, v České akademii věd, v Evropském domě, ve Francouzském institutu, na ministerstvu zahraničí či v Centru současného umění DOX.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/forum-2000-havla-pripomina-schwarzenberg-i-mladatymosenkova_249753.html _

V Praze začíná konference Forum 2000. Tématem jsou média a demokracie 21.10.2012 zpravy.rozhlas.cz str. 00 politika_ Renáta Prátová,Martin Mašek,Kateřina Kozmová_ V Praţské křiţovatce začíná 16. ročník konference Forum 2000. Krátkým projevem ho zahájí mimo jiné bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. Letos má debatní akce podtitul Média a demokracie. Nadace Forum 2000 téma vybrala loni na podzim na přání zesnulého prezidenta Václava Havla. „Václav Havel s touto myšlenkou přišel v době loňské konference. Jeho úvaha byla taková, ţe média hrají roli jednak při šíření demokracie a svobodných informací v zemích, které mají autoritativní vlády,― vysvětluje genezi letošního tématu ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal a pokračuje:„Říkal však také, ţe dnešní společnost, která uţ je poměrně vyspělá, svobodná a demokratická, začíná čelit problémŧm, jako jsou role, vlastnictví, odpovědnost médií. Tématem tedy budou média nejen v nesvobodném světě, ale třeba i postkomunistických zemích.―16. ročník Fora 2000 začíná dnes a skončí v úterý. Zúčastní se ho řada významných osobností. V úterý Plné znění zpráv


například vystoupí bývalá ministryně zahraničí Spojených státŧ amerických Madeleine Albrightová, přijede slovenská expremiérka Iveta Radičová, zúčastní se i tibetský exilový premiér či známí filosofové a sociologové.Konference bude slavnostně zahájena v kostele svaté Anny, tedy v prostorách, které díky Václavu Havlovi slouţí jako kulturní centrum nazvané Praţská křiţovatka.„Praţská křiţovatka je symbolickým místem, které spravuje nadace Vize 97. Tento prostor tradičně pouţíváme pro zahájení konference, ale pro její samotný prŧběh je příliš malý. Na diskuse vyuţíváme prostory, které jsou větší,― říká Klepl.Konference nese odkaz Václava HavlaHlavní konferenční centrum je na Ţofíně, registrace jsou uţ ale vyčerpány. Lidé se však mohou přijít podívat na řadu dalších míst. „V nabídce je třeba Goethe institut, Akademie věd, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Tam je přístup moţný volně, zdarma, bez registrace,― zve Jakub Klepal.Další moţností je sledovat konferenci ţivě na internetu. Všechny hlavní diskuse budou přenášeny na internetových stránkách www.forum2000.cz.Konference se dotkne řady podtémat. „Jedno z těch opravdu nosných - protoţe loni odešel pan prezident – se jmenuje Odkaz Václava Havla. Jeden z panelŧ například propojuje Václava Havla a média. Jde o pohled několika lidí, kteří dobře znali jeho vztah k médiím od dob disentu aţ po éru ‚mediální celebrity‗,― popisuje Klepal.Zemřel výkonný ředitel Nadace Forum 2000 Oldřich Černý Paříţ uctí Václava Havla. Pojmenuje po něm knihovnuHavlova obava o svobodu médií je stále aktuální, míní ředitel ČRoHavel a dalajláma budou v Praze diskutovat o stavu lidských práv v AsiiForum 2000 se zaměří na korupci, ţeny v politice nebo flexibilitu Ruska


Karel Janeček na naivních vlnách? 20.10.2012

ceskapozice.cz str. 00 Ondřej Koutník_

Politika_

Ţádné kbelíky špíny. Cílem projektu Pozitivní evoluce je vyvolat diskusi o morálních hodnotách a propojit dobré lidi v naší zemi. V podnikatelských kruzích je miliardář Karel Janeček, spoluzakladatel firmy RSJ obchodující s cennými papíry, povaţován za geniálního matematika. Veřejnost ho zase zná jako lovce korupčníkŧ, zakladatele Nadačního fondu proti korupci (NFPK) a - připusťme - i jako člověka, který nejde pro ostřejší slovo, radikálnější vize a nečekané nápady daleko. Takţe kdyţ čtyři dny před volbami česká média zaplavila rozmáchlá kampaň Vlny evoluce, byl Janeček jedním z muţŧ v podezření. Na druhou stranu - člověk, jenţ v minulosti neváhal přijít na tiskovou konferenci v pistolnickém klobouku, se zařadil do škatulky střelce, takţe kdyţ se nakonec potvrdilo, ţe projekt Pozitivní evoluce spustil Janeček, prostší povahy se divily, ţe namísto vylévání kbelíkŧ korupční špíny má najednou zcela opačný cíl. Zjednodušeně řečeno: šířit mezi lidmi dobro a obnovit společnost. Na řadu otázek Janeček novinářŧm tento týden odpověděl, média mu však pohříchu příliš prostoru nedala, tak se to pokusíme napravit. Cílem Pozitivní evoluceje vyvolat společenskou diskusi o morálních hodnotách a "propojit dobré lidi v naší zemi". V popisu projektu stojí: "Pochopili jsme, proč je racionální konání dobra. Dobrý pocit pramení z dobrého chování. Kaţdý ve svém ţivotě někdy stojíme na křiţovatce a rozhodujeme se, jak dál. Zvolme si cestu, která nám dělá radost a z které máme ten nejlepší vnitřní pocit. Taková cesta bude dobrá. Správná volba umoţní kaţdému člověku činit dobro a mít kvalitní a radostný ţivot. To platí bez výjimky v kvalitně fungující společnosti, ke které se mŧţeme přiblíţit. Abychom začali, stačí trocha od kaţdého." To je mnoho velkých slov a ani iniciátor projektu Karel Janeček takovými nešetří: "Věřím, ţe jsem pochopil, co má v ţivotě smysl. Posláním lidské společnosti je vytváření hodnot a proţití kvalitního a obohacujícího ţivota kaţdého jednotlivce. V současné době jsme svému poslání vzdáleni a chováme se neracionálně. Naše společnost prochází krizí hodnot, míra korupce je neúnosná, veřejná správa Plné znění zpráv


neefektivní. Je třeba pozitivních změn bez zbytečného odkladu. Máme času tak akorát."Marketéři: Patetické, neefektivní Vše začalo zhruba před dvěma týdny, kdyţ se ve velkých denících a v televizi Nova začaly objevovat inzeráty a spoty, jejichţ pŧvod a cíl zprvu poněkud unikal chápání. Jde to i po dobrém. Chovej se líp, budeš šťastnější. Kaţdý den jiné moudro. Člověk, jemuţ to vrtalo v hlavě, sice mohl navštívit webové stránky www.vlnyevoluce.cz, ale nebyl z toho o mnoho chytřejší. Brzy se ukázalo, ţe Vlny evoluce jsou prvním počinem nového občanského sdruţení Pozitivní evoluce. A ţe zadavatelem kampaně, jejíţ náklady při zvolené četnosti a velkorysosti musejí dosahovat mnoha milionŧ, je Karel Janeček. Podle odhadŧ by měl Janeček v počáteční fázi vydat zhruba dvacet milionŧ korun Podnikatel zatím nechce prozradit, kolik přesně hodlá do projektu investovat. Stovky milionŧ to podle jeho slov nebudou, ale desítky určitě. Podle odhadŧ by v počáteční fázi měl vydat zhruba dvacet milionŧ korun, ale je známo, ţe Janeček není troškař. Není jen mecenášem protikorupčních aktivit, ale prostřednictvím Nadačního fondu Karla Janečka (NFKJ) podporuje i mladé české vědce. Zatím není ani jasné, jak dlouho bude evoluční akce trvat. Určitě alespoň několik měsícŧ. Zanedlouho odstartuje turné nazvané Pozitivní města, coţ bude dvanáctidílná série debat v rŧzných regionech. Začínat se bude v Jihlavě, finále se odehraje v praţské Lucerně. Janeček plánuje zvát osobnosti z příslušných měst a krajŧ. "Vyzýváme osobnosti, aby se připojily k celospolečenské diskusi o morálních principech, a otevřely tím tato témata široké veřejnosti." Poselství, které kampaň přináší, analyzuje v textu Miliardář proti "blbé náladě" naše spolupracovnice Tereza Matějčková. Odborníci na PR a marketing iniciativu právě neadorují.Vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Kasl Kollmanová si myslí, ţe z hlediska marketingové komunikace jde o neefektivní a špatně cílený projekt. "Karlu Janečkovi fandím a váţím si ho za to, co dělá. Z hlediska profesionálního se mu ale iniciativa Pozitivní evoluce a zejména Vlny evoluce příliš nepovedla. Celý projekt je namířený na nevhodnou cílovou skupinu. Spousta lidí si totiţ mŧţe říci, ţe oni sami přece nejsou špatní, ţe dělají řadu dobrých věcí. Zkrátka ţe nepotřebují poučovat a být ponoukáni ke konání dobra. Ve výsledku pak takto radikálně namířená kampaň mŧţe Janečkovi odlákat některé jeho fanoušky."Ani další profesionál v oblasti komunikace nenalézá pro Janečkŧv projekt mnoho pochopení. Jeden ze spolumajitelŧ renomované PR agentury Bison & Rose Vladimír Bystrov ČESKÉ POZICI řekl, ţe ze začátku mu kampaň evolučních vln přišla zajímavá, ale ţe s postupem času jeho zvědavost ochabla, protoţe to bylo aţ příliš patetické. Pouţil dokonce příměr, ţe kampaň mu začala připadat jako něco mezi Malým princem a Svědky Jehovovými. "Zvědavost byla nahrazená tím, ţe to člověka začalo kvŧli aţ přílišné patetičnosti otravovat. Inzeráty v novinách navíc nabraly značný pseudointelektuální nádech, coţ by ve výsledku mohlo spoustu lidí odradit. Chybí mi i trocha humoru." Ani na sociálních sítích to Pozitivní evoluce nebude mít jednoduché. Na Facebooku například zaznívají výhrady, ţe jde o naivní nesmysl, ţe jsou to vyhozené peníze či ţe je to skrytá příprava na politickou kariéru. Objevila se taképosměšná karikatura, na které jsou vedle Janečkovy fotografie jacísi Vesmírní lidé Aštara Šerana, jejichţ společným cílem prý je "zachránit Česko na vlnách evoluce LSD a extáze".Bláznovství versus racionalita Přiznám, ţe kdyţ jsem v úterý mířil na neformální setkání, kde Janeček hodlal novinářŧm iniciativu prezentovat, nebyl jsem si jist, co si o projektu myslet. Janeček čelil řadě nepříjemných dotazŧ. Konkrétně: Není jeho iniciativa pomatenou představou o záchraně světa? Poblázněním mysli po vysilujícím boji proti českým zlojedŧm? Nepovedenou investicí? Nebo přípravou na budování politické dráhy? Janeček: Zaloţení politické strany by ničemu neprospělo. Kaţdý by si pak myslel, ţe dotyčný se chce hlavně chopit moci.Janeček předně vyloučil, ţe by měl za lubem zakládat politickou stranu či ţe by spřádal konkrétní politické plány. "To by byl špatný postup. Zaloţení politické strany by ničemu neprospělo. Kaţdý by si pak myslel, ţe dotyčný se chce hlavně chopit moci." To je názor konzistentní. O nechuti vstupovat do politiky a zakládat politickou stranu Janeček hovořil jiţ před pŧl rokem v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. Nicméně v témţ interview tvrdí, ţe by si troufl postavit se na Václavském náměstí do čela protestujících a formulovat poţadavky jakési sametové revoluce verze 2.0. Plné znění zpráv


Podle Janečka společnost zasáhla krize hodnot a je v ohroţení kvŧli apatii občanŧ. "Jde mi o to, aby v sobě lidé našli zodpovědnost nejen za sebe a rodinu, ale i za místo, kde ţijí. Pokud budou apatičtí, politicko-ekonomická situace České republiky se bude zhoršovat," řekl Janeček. K otázce, zda jde o výhodnou či nevýhodnou investici, Janeček řekl: "Nedovedu si představit výhodnější investici. Nabízím společnosti tuto výzvu, protoţe si myslím, ţe je to pro ni výhodné. Buď to vezme, nebo ne. Věřím tomu, ţe lidé jsou v konečném dŧsledku racionální. I kdyţ mají jakési negativní filtry, myslím, ţe je o dobrém úmyslu dokáţu přesvědčit." "Těţko proti mně mŧţe někdo argumentovat, ţe jsem se najednou zbláznil." Janeček prohlásil, ţe jeho silnou stránkou coby matematika je racionální myšlení, jehoţ plodem je i aktuální projekt. "Podařilo se nám vybudovat významné projekty - RSJ, protikorupční fond, podporuji vědu a vzdělávání, mám vědecké publikace. Na Pozitivní evoluci se někdo sice mŧţe dívat jako na podivínskou záleţitost, ale těţko proti mně mŧţe někdo argumentovat, ţe jsem se najednou zbláznil. Pozitivní evoluce má podle mě obrovský potenciál, jde o výhradně racionální tah." Jsou lidé, kteří pro projekt vyjadřují silné pochopení. Martin Hausenblas, podnikatel roku 2011 Ústeckého kraje v soutěţi společnosti Ernst & Young, na otázku, jak Janečkovou iniciativu hodnotí, ČESKÉ POZICI napsal: "Karel přesně udeřil hřebíček na hlavičku. Sdílené hodnoty jsou základem společnosti. Je to vlastně o dohodách mezi lidmi, co je správně, a co ne. Pokud hodnoty erodují, společnost se rozpadne zevnitř. Toho stavu jsme svědky. Někdo to nazývá krizí, někdo blbou náladou. Dohodu o hodnotách nelze uzavřít silou, ale jedině komunikací a diskusí a tříbením. Jsem velmi rád, ţe je Karel ochoten udat impuls v tomto směru, a pokud budu moci, budu jej v tom podporovat. Je dŧleţité říci, ţe ke stolu kaţdý přichází bez odpovědí, ale zato s otázkami." Jak se na Pozitivní evoluci tváří Janečkovi "nepřátelé"? Třeba bývalý šéf praţského dopravního podniku Martin Dvořák, jehoţ Janečkŧv protikorupční fond před rokem začal cupovat kvŧli sérii podezřelých zakázek, míní, ţe jde o dobrou kampaň, která podle něj odpovídá Janečkovým mocensko-politických choutkám. "Janečkovi se daří kampaň, podobně jako se to před pár lety povedlo Vítu Bártovi," řekl Dvořák ČESKÉ POZICI. Netolerovat zlo Ač výše nákladŧ na kampaň mŧţe šokovat, bylo by dobré připomenout: Jde o jeho soukromé finanční zdroje, za které by si jiný pořídil třeba pět "esúvéček" se snadno zapamatovatelnými espézetkami. Investice, i kdyby nevyvolala to, co si Karel Janeček přeje, mi přijde spíše jako hodná obdivu, nikoli posměchu. Pokud bych měl vybrat oslovující pasáţ z dosud zveřejněných evolučních vln, pak bych zvolil tu z vlny (tak jsou nazvány jednotlivé "kapitoly" projektu a kampaně) nazvané Netolerovat zlo: "Slovo má sílu. Vystupte z kruhu němého souhlasu. Nejtěţší je začít, ale kdyţ svojí odvahou strhnete ostatní, brzy zjistíte, ţe je nás hodně. Mnohem více, neţ jste si pŧvodně mysleli." Mimochodem tuto vlnu "olajkovalo" uţ přes 5700 fejsbukářŧ. Zda je to banální, naivní či zbytečné, rozebíráme v textu Miliardář proti "blbé náladě".

URL| http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/karel-janecek-na-naivnich-vlnach _

Hájek to přehnal, míní politici 20.10.2012

Mladá fronta DNES str. 05 Michaela Svobodová_

Z domova_

Prezidentovi poradci ztratili poslední zábrany. Jeden tvrdí, ţe Antikrist je na světě, a druhý vystupuje v tričku hanobícím Unii. Proč to dělají? Plné znění zpráv


PRAHA Skoro to vypadá, jako by dlouholetý pobyt na Praţském hradě vyvolával v lidech chuť šokovat. Alespoň dle chování prezidentových nejbliţších poradcŧ. Zatímco Klausŧv vicekancléř Petr Hájek vypráví o existenci Antikrista a apokalypse, jeho tajemník Ladislav Jakl chodí na veřejnosti v tričku, na němţ má ţluté hvězdičky seskupené do kosočtverce a heslo parodující Sovětský svaz: „S Bruselem na věčné časy a nikdy jinak.― Takto se vystrojil včera při debatě čtyř uchazečŧ o prezidentskou funkci. Kalousek: Pomodleme se za něj Někteří lidé berou podobné vystupování prezidentových poradcŧ s úsměvem, jiní je kritizují za jejich neblahý dopad na Českou republiku. „On to myslí skutečně váţně, proto mi nezbývá nic jiného neţ se za něj pomodlit,― komentoval Hájkova slova, ţe „apokalypsa nade vši pochybnost jiţ začala a Antikrist je jiţ ve světě―, ministr financí Miroslav Kalousek. V podobném duchu se vyjadřoval také poslanec za ČSSD Jan Hamáček. „Vyjádření jsem zaznamenal, ze stylu pana Hájka nevybočuje. Za své poradce nese odpovědnost prezident republiky,― říká. O něco přísnější byl k tričku Ladislava Jakla. „To, co předvedl, je skutečně vulgární a Českou republiku by to mohlo poškodit,― uzavírá debatu Hamáček. Ladislav Jakl totiţ hodlá kandidovat na prezidenta, do této chvíle se mu však podařilo nasbírat 10 tisíc podpisŧ z potřebných padesáti. Chtějí na sebe upozornit Ani politologové neberou takové vystupování lidí spojených s Praţským hradem na lehkou váhu. Vyjádření jsou dle nich nebezpečná zejména pro společnost jako takovou. „Je to směšné a zároveň z toho jde hrŧza. U nás ve společnosti panuje hysterická nálada, která spočívá v tom, ţe se máme úplně nejhŧř. A informace o tom, ţe se blíţí ďábel, tuto náladu jen podporují,― míní například Bohumil Doleţal. Zároveň upozorňuje, ţe pokud by se chtěl Václav Klaus v politice v budoucnu angaţovat, měl by se takových lidí raději zbavit. Obdobně se k výrokŧm staví i Rudolf Kučera z Institutu politologických studií FSV UK v Praze. „Oba dva odejdou z Hradu a chtějí na sebe zřejmě ještě upoutat naposledy pozornost. I kdyţ si nejsem jistý, ţe jim to k něčemu bude,― přidává své vysvětlení politolog. Hájkovy dřívější úlety Není to poprvé, co lidé z nejbliţšího prezidentova okolí přišli s podobnými výroky. Snad největší poprask zpŧsobilo prohlášení Petra Hájka, který se nechal slyšet, ţe smrt nejhledanějšího teroristy Usámy bin Ládina je mediální fikce. Útok z 11. září si prý Američané nejspíše zorganizovali sami. Tehdy také výjimečně Klaus vicekancléře pokáral. Prý svá slova nedomyslel. Za Antikrista ho zatím nekritizoval. Kdyţ však Hájek označil karneval gayŧ a leseb za akci „deviantních spoluobčanŧ―, stál Klaus po jeho boku. Foto popis| Klausŧv muţ Vicekancléř prezidenta Petr Hájek uţ několikrát vyvolal kritiku svými kontroverzními prohlášeními. Foto autor| Foto: ČTK _

Vlček neunesl poráţku. Voličům "od plic" napsal, co si o jejich hlasech myslí 20.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Petr Kupka_

Olomoucký kraj_

„Máte, co jste chtěli. Byla to vaše volba. S jejími výsledky budete ţít celých šest let vy,― vzkázal na svém webu po prohraných senátních volbách někdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Reagoval Plné znění zpráv


tak na skutečnost, ţe ze souboje o křeslo senátora za Šumpersko a Jesenicko vzešel jako vítěz jeho protikandidát a šumperský starosta Zdeněk Broţ (nestraník za KDU-ČSL a NV). Jejich souboj o křeslo senátora za Šumpersko a Jesenicko byl docela těsný. Někdejší poslanec a předseda sněmovny Miloslav Vlček, který rezignoval na obě funkce před více neţ dvěma lety kvŧli několika skandálŧm, získal celkem 8 227 hlasŧ. To však nestačilo na vítězného starostu Šumperka Zdeňka Broţe, který kandidoval za lidovce a Nezávislou volbu a získal nakonec 10 271 hlasŧ. Vlček: Děkuji a jinak máte, co jste chtěli ―Předně mi dovolte poblahopřát mému soupeři Zdeňkovi Broţovi k přesvědčivému vítězství ve druhém kole senátních voleb. Zároveň s tím mi dovolte poděkovat za kaţdý z více neţ osmi tisíc hlasŧ, které jste mi dali. Ukázalo se, ţe domněnka, ţe člověk nevstoupí dvakrát do téţe řeky se zakládá na praktických zkušenostech. Věřil jsem, ţe poté, co jsem se očistil z účelových obvinění, se budu moci do politiky vrátit. Nestalo se tak. A rozhodli jste o tom vy, voliči. Tím je ten hlas silnější! Má větší váhu,― uvedl na svém webu po sečtení hlasŧ Miloslav Vlček. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="250372,250285,246997" / Podle něj dŧvodŧ jeho prohry bude několik. ―Na jejich analýzu budu mít dost času. Určitě mi nijak nepomohly mediální kauzy z roku 2006, ze kterých jsem se zcela očistil. Ukázalo se ale, ţe to nikoho nezajímá a v očích mnoha jsem se nespravedlivé nálepky nezbavil. Daleko více mě však mrzí, ţe nic z toho, co jsem pro občany Šumperska a Jesenicka chtěl v Senátu udělat a o čem jsem měl na rozdíl od úspěšnějšího Zdeňka Broţe zcela jasnou představu, uskutečnit nebudu moci,― pokračuje dále Vlček. ―Byl volební program pana Broţe opravdu o tolik kvalitnější? Rozhodovala kvalita kampaně, kdy vítěz chodil po hospodách a poraţený poctivě jezdil po obcích? Udělal Broţ pro Jesenicko a Šumpersko víc, neţ Vlček? Podle volebních výsledkŧ druhého kola senátních voleb 2012 ano. Za senátora si Zdeňka Broţe vybraly vaše hlasy. Máte, co jste chtěli. Byla to vaše volba. S jejími výsledky budete ţít celých šest let vy,― prohlásil také neúspěšný kandidát do Senátu. Kompletní výsledky voleb do Senátu TÉMA: Senátní volby Broţ: Chápu jeho zklamání a nezlobím se Vítěz senátních voleb na Šumpersku a Jesenicku se však na Vlčka nezlobí. ―Já chápu jeho zklamání. Ani se na něj nezlobím. Věřím, ţe on do toho investoval strašné peníze a energii. Měl obrovské štáby a chápu jeho zklamání,― řekl ParlamentnímListŧm.cz Zdeněk Broţ. Kučera: Vlček? Neschopný a nezpŧsobilý Politolog Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se však diví, ţe Miloslav Vlček měl vŧbec ještě odvahu se znovu po svých excesech pokoušet o návrat do vrcholové politiky. ―Já jsem se divil uţ jen tomu, ţe pan Vlček vŧbec kandidoval do Senátu, protoţe jeho pŧsobení v Poslanecké sněmovně bylo tristní a neslavné. Ukázal tehdy značnou míru neschopnosti a nezpŧsobilosti. A kdyţ se ještě takto ohrazuje, tak já nevím, co by získali ti voliči, kdyby si zvolili tohoto neschopného člověka. Je proto logické, ţe si zde lidé zvolili pana Broţe, který za sebou nemá minulost jako pan Vlček,― komentoval výsledky druhého kola senátních voleb na Šumpersku a Jesenicku politolog Kučera. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="214529,250648,250615,250285,244088,227505" / Ptejte se politikŧ, ptejte se Vašich volených zastupitelŧ, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1362&clanek=250665 Plné znění zpráv


_

TISKOVÁ ZPRÁVA: VIZE 2013 - Přímá komunikace začíná konkurovat klasickým médiím 19.10.2012

ceska-media.cz str. 00 Média-Tiskové zprávy_ Tisková zpráva Mladá fronta a.s., (khl)_

Praha 18. října 2012 – Konference VIZE 2013, kterou pořádalo vydavatelství Mladá fronta, její divize EURO E15 a časopis Strategie, nabídla nová témata některých z trendŧ, které budou v příštích 12 měsících ovlivňovat dění v médiích, marketingové komunikaci a public relations. Další nárŧst pouţívání smartphonŧ a tabletŧ a s tím souvisejícího fenoménu sledování dvou obrazovek, větší zapojování spotřebitelŧ do tvorby komunikačních strategií a sniţující se význam klasických médií pro public relations. Na tom se shodli účastníci odborné konference VIZE 2013. Ve třech blocích nazvaných Proměny mediální scény pohledem sdělovacích prostředkŧ, Logika reklamy – ţivotaschopnost reklamních formátŧ a Kdo nepotřebuje public relations, ať zvedne ruku se pod vedením moderátora Jakuba Ţelezného vystřídali zástupci komunikačních agentur Dawson Digital, AMI Communications, Donath Business & Media, dále Českého rozhlasu nebo FTV Prima, a také akademici a nezávislí konzultanti. Podle Petra Mareše, zástupce obchodního ředitele FTV Prima, je pro nejbliţší období jednoznačným trendem souběţné sledování více obrazovek, například televize a smartphonu nebo tabletu. Přitom marketingové rozpočty určené pro smartphony neodpovídají jejich sledovanosti. „Podle výzkumŧ je to jen 1 % všech rozpočtŧ, přičemţ smartphone sledujeme aţ 26 % svého času,― uvedl Mareš. Podle Michala Štěpánka ze společnosti beevendo jsou právě smartphony klíčem k efektivnímu marketingu blízké budoucnosti, protoţe umoţňují „doručit informaci na správného člověka, ve správnou dobu a na správném místě―. Jestliţe totiţ podle Jiřího Langpaula z Dawson Digital byl velkou změnou v marketingové komunikaci nástup televize v 50. letech, je budoucnost komunikace v zapojení spotřebitele do kreativního procesu. „V dnešním digitálním světě uţ nebude nikdo akceptovat monolog, tím méně monolog nějaké značky,― míní Langpaul. Přímou komunikaci jako hlavní trend příštích měsícŧ shodně uváděli také zástupci public relations. Podle výkonného ředitele Donath Business & Media Tomáše Jelínka se PR jako obor stále častěji obejde bez médií, pracuje totiţ s online prostředky napřímo. Nicméně pro Denisu Kasl Kollmannovou, která marketingovou komunikaci a PR vyučuje na Fakultě sociálních věd UK, je velkým tématem příštích let také etika. „Poţadavek transparentnosti komunikace je nádherný, ale nikdo neví, jak by měl vypadat. Je to téma, do kterého se moc nesahá, předává se většinou uvnitř firmy ze seniorních lidí na nováčky. Navenek existuje etických kodexŧ jen velmi málo,― posteskla si Kollmannová. Konference se konala ve středu 17. 10. 2012 od 9 hodin v JURYS INN HOTEL PRAGUE, Sokolovská 204/11, Praha 8. Partnery konference byly společnosti HBO Česká republika, spol. s r.o., NEWTON Media, a.s., beevendo s.r.o., Soliditet, s.r.o., atmedia sp. z o. o. a AMI Communications. Mediálními partnery pak byly média Mladá fronta E15 a ČRo Rádio Česko. Další informace o konferenci VIZE 2013 a fotografie z akce naleznete zde: http://strategie.e15.cz/konference/ Více o vydavatelství Mladá fronta Vydavatelství Mladá fronta je jedním z největších vydavatelských domŧ v České republice. Své dobré jméno staví na mnohaleté zkušenosti, profesionalitě a dynamickém rŧstu. Tomu odpovídá i široké a pestré portfolio titulŧ divize Časopisy. Vydavatelství Mladá fronta vydává od roku 2007 ekonomický deník Mladá fronta E15 a od roku 2012 i ekonomický týdeník EURO. Divize Online provozuje například ţenské weby (Dáma.cz, Recepty.cz, Maminka.cz, Fitweb.cz), muţské weby (Ţivě.cz, MobilMania.cz, AutoRevue.cz), zpravodajský web E15.cz a cestovatelský portál Orbion.cz. V roce 2010 byla zaloţena nová divize Medical Services, která nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví, a to za oboustranné spolupráce s tradičními a významnými zdravotnickými tituly z portfolia vydavatelství Mladá fronta. Od roku 2011 vydavatelství Mladá fronta jako první nabízí elektronické tituly a mobilní tituly pro iPad a Kindle. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulŧ. Divize Klientské tituly nabízí komplexní výrobu klientských časopisŧ.



Mgr. Pavlína Míčová PR Manager Mladá fronta a. s.


Česká republika má za sebou krajské volby 19.10.2012

ČRo 6

str. 01 _

22:10 Studio STOP_

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, připomeňme, ţe Česká republika má za sebou krajské volby. První kolo senátních a první den druhého kola senátních voleb. Zítra se koná druhé kolo voleb senátních, kdy se postupující kandidáti z kola prvního utkají o uvolněných 27 křesel. Aniţ bychom předjímali výsledek, je zřejmé, ţe v horní parlamentní komoře dojde k posílení levice. Ta rovněţ výrazně zabodovala ve volbách krajských. V 9 krajích zvítězili sociální demokraté a ve dvou komunisté. ODS uspěla v Plzeňském kraji, v Libereckém zvítězili pak Starostové pro Liberecký kraj. S napětím je očekáváno další politické vyjednávání. Dokáţí vítězové vládnout v regionech k jejich většímu uţitku? To je tedy otázka, kterou si budeme také dnes pokládat. Pro fungování politických stran na celorepublikové úrovni jsou dosaţené výsledky významné. Ty například ukazují i to, ţe problém vzájemného souţití sociálních demokratŧ s komunisty v té levé části politického spektra se svým zpŧsobem vyostřuje. Zároveň výsledky voleb dokazují, ţe se prohlubuje krize české pravice, a to zejména v ODS. O těchto tématech se diskutovalo v pondělním vydání Studia STOP kolegy Petra Hartmana. Jeho hosty byli Jan Bureš z Metropolitní univerzity a Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Soustředíme-li se na volby krajské, protoţe senátní probíhají, tak jistě jste všichni zaznamenali, ţe čteme titulky o návratu levice, komunistŧ, kdyţ se sečtou mandáty bez ohledu na to, jaká budou ta následující politická vyjednávání, tak by se teoreticky mohly obnovit krajské vlády na takové úrovni, na jaké vládly před 4 lety. Výjimkou by mohl být Ústecký kraj a kraj Liberecký, kde nejspíš obnova formace, která vládla tehdy, nebude moţná. Pokud bychom počítali, ţe na prvním místě byli opět jako v roce 2008 sociální demokraté a komunisté si prohodili místo s ODS, dá se z toho vyvodit, ţe krajské volby zase nic tak dramatického, tedy dramatickou změnu nepřinesly a ţe vlastně potvrdily spokojenost občanŧ s vládou v krajích. To byla otázka, kterou Petr Hartman poloţil politologovi Janu Burešovi. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Tak, já si nejsem úplně jistý, jestli lze skutečně ten výsledek interpretovat tak, ţe voliči byli v krajích spokojeni s vládou ČSSD, protoţe přeci jenom sociální demokracie ztratila oproti minulým krajským volbám 40 procent hlasŧ. To je velmi výrazný počet. Komunisté v podstatě čtvrtinu, 25 procent hlasŧ získali nových, takţe podle mého názoru to nemŧţe svědčit pouze o tom, ţe voliči jsou nespokojeni teda s vládou celostátní, ale ţe jsou do určité míry nespokojeni s tou vládou na krajích, respektive hlavně tam, kde buď se objevovaly skutečně nějaké závaţné problémy v tom vládnutí na krajích v tom, ţe třeba přestala fungovat doprava, dopravní systémy a podobně. Anebo tam, kde prostě byly jaksi před těmi volbami, nebo uţ i dříve před volbami, zveřejněny rŧzné informace o korupci a dalších skandálech těch krajských politikŧ. Takţe já bych to skutečně neinterpretoval jednoznačně pouze jako vítězství levice. Myslím si, ţe podobně jakoby ODS neměla ten svŧj výsledek příliš bagatelizovat poukazováním na to, ţe prostě strana, která má vládu, vţdycky dopadne špatně. Ale i sociální demokracie by měla podle mého názoru z toho vyvodit závěry a měla by se zamyslet nad tím, proč ti voliči tak masově utekli, jo. Jak soc dem, tak ODS. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Dá se to také interpretovat tak, ţe výsledek krajských voleb potvrdil to, co uţ odhalily volby do Poslanecké sněmovny? Ţe ty nejsilnější dvě velké strany ODS a ČSSD mají problémy? Ţe voliči se od nich odklánějí? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Dá se to tak myslím určitě říct. Velkým problémem při analýze krajských voleb ale je to, ţe lidé i podle sociologických prŧzkumŧ se příliš dobře neorientují v tom, co je krajská politika a co uţ je celostátní politika, a co je komunální politika. Ono se v tom dá velmi těţko orientovat, poněvadţ ty kompetence jsou propletené. V těch krajských volbách se tudíţ velmi silně odráţejí celostátní témata a celostátní vnímání politiky. A myslím si, ţe ty obě dvě velké strany ztratily hlasy kvŧli tématu, které je pro voliče ústřední uţ dlouhou dobu. A to je téma korupce. Zejména pokud jde o pravici, tak Petr Nečas a představitelé ODS a TOP 09 říkají, ţe vládní strany doplatily na dopady těch reforem. To si myslím není pravda, protoţe ty pravicové strany, jejich voličský potenciál je umístěn jako v rámci střední třídy, lidí přeci jenom bohatších a vzdělanějších. A to jsou myslím skupiny, které přeci jenom jsou schopny nějakým zpŧsobem dopady těch reforem ještě nějak zvládat. Nebo nějak kompenzovat. To, co vadilo voličŧm pravice, to je myslím i evidentní na vlastně úspěchu Jiřího Pospíšila v Plzeňském kraji. Jediné vítězství pro ODS, Jiří Pospíšil tam dostal obrovské mnoţství preferenčních hlasŧ. Tam bylo i evidentní, ţe on byl tahounem té kandidátky. No, a proč ho lidé volili? Protoţe si ho spojili s bojem proti korupci. To vadí pravicovým voličŧm určitě, ţe ODS i TOP 09 jsou ve velké míře spojeny s korupčními záleţitostmi nebo s nějakými nevyjasněnými záleţitostmi. To jim myslím vadí víc neţ nějaké sociální dopady. A pokud jde o sociální demokracii, tam se to téma korupce také myslím projevilo. A myslím si, ţe zčásti lze přesun voličŧ ČSSD patrně ke komunistŧm, nebo významná část, jakási významná část přesunu voličŧ od ČSSD byla myslím směrem ke komunistŧm, vysvětlit dopady kauzy Rath. A ono se to často vysvětluje jenom jako v rámci Středočeského kraje, protoţe se očekávalo, ţe ve Středočeském kraji ČSSD nezvítězí, poněvadţ tam byl hejtmanem David Rath. Ale kauza Rath je celostátní kauza a myslím si, ţe měla celostátní dopad. Čili ţe se neprojevila výrazně ve Středočeském kraji, ale ţe se projevila v celé republice ve všech krajích jistým dílčím poklesem hlasŧ pro ČSSD. A tady opět vlastně voliči ČSSD vnímali jako ústřední téma to téma korupce. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Uvedl v pondělním Studiu STOP Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A dále se ptám Báry Procházkové, která je lektorkou politického vzdělávání v Německu a hlavně také novinářkou. Podle té volební účasti se nedá říci, ţe by čeští voliči vyloţeně k volbám nešli. Z výsledkŧ je zřejmé, ţe nejvíce dŧvěra klesá u těch, kteří vlastně mají největší odpovědnost. To je pravidlo zde v České republice. Tak kdyţ se podíváš do Německa, je tomu tak i v Německu? A jak jsou Němci na tom s volební účastí? Jsou víc uvědomělí, chodí častěji, v hojnějším počtu k volbám? Barbora PROCHÁZKOVÁ, novinářka, lektorka politického vzdělávání v Německu -------------------Tak, pakliţe procento volební účasti čteme jako uvědomělost, tak určitě. Německo má velmi vysokou volební účast. V našem regionu asi nejvyšší. Já bych jenom uvedla k tomu nějaká čísla. Do spolkového sněmu chodí volit přes 80 procent občanŧ. A kdyţ naposledy v roce 2009 přišlo něco více neţ 70 procent, tak to byla veliká katastrofa a uţ se v Německu právě mluvilo o nízké volební účasti. Jinak regionální volby tedy do spolkových zemí, coţ by vlastně mohly být naše krajské volby, ty mají účast vysokou, nebo vyšší neţ 50 procent. A komunální volby 45 procent. Úplně nejniţší jsou volby do evropských institucí, do Evropského parlamentu, tam chodí volit kolem 40, 43 procent Němcŧ. To znamená pakliţe se podíváme na tato čísla, tak je jasné, ţe v Německu je vyšší volební účast. Ale zároveň kdyţ se podíváme na časovou řadu těchto čísel, tak vidíme, ţe od 70. let volební účast v Německu klesá. Nejvyšší byla v 70. letech a od té doby chodí volit stále méně lidí, konkrétně chodí volit méně mladých lidí, méně mladých ţen a méně těch starších ţen. To je právě klíč k tomu, kdo, kdo nejvíce odpadá v podstatě u těch voleb. A kdyţ politologové a sociologové se baví o tom, proč v Německu chodí volit stále méně lidí ve srovnání s těmi 70 lety, tak je to proto, ţe lidé jsou unavení z politiky, protoţe politická elita neplní své sliby, které slíbí během předvolebního klání. A protoţe mezi jednotlivými politickými stranami je stále menší rozdíl. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------A to znamená, na to nedodrţování slibŧ jsou nejcitlivější, kdyţ to takto nazvu, a tím pádem nejdou volit právě ty skupiny, které ty jsi uvedla, třeba starší ţeny či ţeny na mateřské? To je tam také, jestli si dobře pamatuju. Barbora PROCHÁZKOVÁ, novinářka, lektorka politického vzdělávání v Německu -------------------Já myslím, ţe ty ţeny byly ne na mateřské, ale ještě mladší. Jako úplně nejmladší ţeny. Takţe třeba kolem těch, řekněme, 20 let, ještě moţná před mateřskou. Moţná, ţe to ukazuje, ţe moderní politické strany prostě neoslovují tyto skupiny. Protoţe určitě to jsou specifické skupiny. Moţná, kdyţ jsi zmínila právě tu, tu mateřskou, tak třeba zrovna je to, je to téma, se kterým si politické strany neví úplně třeba rady. A právě proto mladé ţeny Plné znění zpráv


říkají, ţe teda nepŧjdou k volbám. Nicméně tam je třeba nutné zmínit nejnovější změnu, která se tohoto týká v Německu, a to je to, ţe rodina dostane plnou rodičovskou dovolenou od státu, tedy finančně, pakliţe minimálně 2 měsíce na rodičovskou dovolenou pŧjde otec dítěte. To znamená, to je velmi dŧleţitá změna právě toho, ţe si stát řekl, aby, aby i muţi participovali na výchově dětí a ţeny měly větší šance na pracovním trhu, takţe právě muţ pŧjde minimálně na dva měsíce na rodičovskou. Jinak tato rodina nedostane stoprocentní výši té rodičovské z finančního pohledu. Samozřejmě realita je jiná. Ne všichni zaměstnavatelé jsou tak otevření a ne všichni muţi jsou k tomuto otevření. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Vraťme se zpět do České republiky. Zahraniční média po výsledcích krajských voleb nebo voleb do krajských zastupitelstev psala o kolektivní ztrátě paměti. Kvŧli volebnímu výsledku komunistŧ ve volbách právě do krajských zastupitelstev. Tak, není to podle tvého názoru přehnané? Vţdyť pokud se podíváme zpět do roku 2000, tak v těch regionálních volbách komunisté v České republice získali 21,1 procenta hlasŧ. A letos jen o 7 promile méně. Zopakovali své tehdejší vítězství v Ústeckém kraji a přidali triumf na Karlovarsku. Tak, jak vnímáš ty informace zahraničních médií, nebo, nebo komentáře k tomu výsledku v českých krajských volbách v tom smyslu, ţe jsme ztratili kolektivní paměť, tak znamená to, ţe nám zahraničí, tedy okolní státy Evropské unie nerozumí? Německo také psalo takto. Barbora PROCHÁZKOVÁ, novinářka, lektorka politického vzdělávání v Německu -------------------Já si myslím, ţe k tomu je dŧleţité říct dvě věci. My často mluvíme o tom, ţe zahraniční média něco psala. Nicméně nesmíme zapomenout, ţe velká část jakoby těchto zahraničních médií plní korespondenti, kteří ţijí tady u nás a částečně to jsou lidé, kteří tady ţijí 20 let a mám pocit, ţe jsou srdcem více Češi neţ Němci. Ale stále tedy dopisují do jistých německých deníkŧ nebo týdeníkŧ, nebo periodik. Takţe jako ta zahraniční média, nebo jisté komentáře od těch korespondentŧ jsou sice zasvěcená, zasvěcené, to znamená, ţe tito lidé, protoţe tady ţijí, mají velmi dobré informace, na druhou stranu ale jsou velmi ovlivněni tím, jak my tady o tom přemýšlíme. To znamená, ţe pakliţe oni tady od začátku čtou, ţe teda my proţíváme jistý šok z toho, ţe komunisté opět nastupují k moci, tak to tak, jak píší do těch zahraničních médií. Takţe to je jenom jedna věc, ţe přece jenom zahraniční média jsou rŧzná. A co si budeme povídat, nebo nebudeme si nalhávat, ţe Česká republika není středem zájmu třeba německých médií. Takţe to tam nikdo dlouhodobě nesleduje, ţe by ty komentáře opravdu byly jako dlouhodobě vyváţené. Na druhou stranu mám pocit, ţe zahraniční média opravdu mají jiný pohled na výsledek krajských voleb. Já mám k tomu jeden konkrétní příklad. A to hned po volbách, hned v pondělí ráno mi velmi vzrušeně volali kolegové z francouzsko - německé televize ARTE, pro kterou tady příleţitostně pracuji. A říkali, ţe musí ihned přijet do České republiky natočit příspěvek. K tomu je nutné říci, ţe protlačit do této televize, která je intelektuální televizí právě německo - francouzskou, protlačit tam příspěvek z České republiky je nad lidské síly. To se člověku povede jednou za rok. Aby je opravdu něco zajímalo. A potom se to téma taky musí jmenovat Temelín. Jinak v podstatě nemáme šanci tam něco protlačit. A oni tentokrát sami volali a říkali, ţe musíme nutně natočit příspěvek, ţe přece neexistuje, aby komunisté, kteří tedy v Česku ani v podstatě se nedistancovali od své minulosti, ani si v podstatě pořádně nezměnili své jméno, aby se opět dostali k moci. A ten jejich pohled byl, ţe nutně potřebují pohled právě na ty, na ty nové komunisty, nebo na ty staronové komunisty, kteří teda vyhrávají u nás krajské volby. A zároveň chtějí toto konfrontovat s bývalými politickými vězni. A to je něco, co třeba tady u nás vlastně v těch diskusích současných těchto dnŧ, tohoto týdne vŧbec ani neslyšíme. Tady právě bavíme se o tom, ţe teda lidé volili proti vládě, ţe vládla v podstatě dlouhodobě připravuje vítězství komunistŧ svými kroky, svými reformami a svým chováním, korupcí, která se kolem vládní garnitury točí. Ale ţe opravdu to zahraničí to nevidí těmi současnými brýlemi té současné vlády a jejích krokŧ, ale oni opravdu vidí ty zločiny komunistŧ. A to chtějí tématizovat, a to jim právě připadá zvláštní. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Zde se nabízí otázka, zda si kolegové z televize ARTE povšimli, ţe ovšem KSČM, která se tedy nereformovala nějak viditelně, ţe jsou v Poslanecké sněmovně a dá se říci, ţe vţdy hlasy komunistŧ jsou dobré pro to, aby nějaký zákon třeba neprošel. Nebo prošel. Tak jsou si vědomi kolegové tohoto faktu a zde jsem také slyšela argument, ţe je to opravdu krátkozraké myslet si, ţe komunisté se nedostanou ke slovu právě z tohoto dŧvodu. Máme je v Poslanecké sněmovně, jsou součástí české politiky, ať jsou jakkoli nereformovaní, tak jak se díváš na tuto věc? Neměli bychom je akceptovat? Kdyţ je tady máme. A pouţíváme, nebo naši politici je pouţívají rozhodně. Barbora PROCHÁZKOVÁ, novinářka, lektorka politického vzdělávání v Německu Plné znění zpráv


-------------------Já si myslím, ţe ne všechno, co máme, je dobré. A ne všechno bychom proto měli akceptovat. A ţe i kdyţ jsou jisté tradice zavedené, tak ţe tradice se mají měnit. Mŧj úplně klasický příklad je volební právo ţen. To také dlouho nebylo. A nicméně se to změnilo, takţe, a jsme dneska rádi a vŧbec bychom si nedokázali představit opak. To znamená, pakliţe bychom argumentovali před pár desítkami let, ţe tradice je, aby ţeny nevolily a ţe tak je to v pořádku, tak bychom pořád neměly jako ţeny volební právo. Coţ tato představa je opravdu tragická. Takţe to jenom jako příklad toho, ţe ne všechno, co máme, je dobré. A ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Pardon, dobře, ale co tedy s tou českou KSČM v této situaci, ve které jsme? Co s ní provést? Barbora PROCHÁZKOVÁ, novinářka, lektorka politického vzdělávání v Německu -------------------No, teď v podstatě uţ s tím nic neprovedeme. Tam je otázka, jak my s nimi komunikujeme. K tomu zase jeden příklad z Německa. Tady jsou německé politické nadace, které tady pŧsobí a snaţí se v podstatě o demokratizaci společnosti. Nejenom u nás, ale v celém světě mají své, své kanceláře. A oni mají jedno pravidlo. Oni, kdyţ pořádají politické diskuse, ať uţ je to téma korupce, Evropská unie nebo cokoliv jiného, tak nikdy nezvou komunisty. To znamená, oni říkají, ţe prostě z jejich rozpočtu se nebudou zvát komunisti, i kdyţ samozřejmě oni vědí, ţe je to politická síla, která sedí v parlamentu, která tady je, takţe by vlastně pro to, aby ta diskuse byla vyváţená, tak by tam třeba měli být zástupci všech politických stran, minimálně zastoupených v parlamentu. Ale oni říkají ne, z principu, toto se dělat nebude. A my, kdyţ podporujeme demokratizaci společnosti, tak přece z těchto finančních prostředkŧ nebudeme podporovat, aby tady komunistický politik seděl a profiloval se právě za naše peníze. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Nacházíme se tedy před druhým volebním dnem do Senátu, a tak nebudeme jmenovat, ale jsme svědky příkladu, kdy jedna dáma, bývalá signatářka Charty 77, která se ucházela o mandát do Senátu, v prvním kole těchto voleb podpořila kandidáta KSČM s apelem, aby se lidé nedívali do minulosti, ale hleděli, co konkrétně tento člověk prosazuje a dokonce vyslovila některé podobné názory s ním, konkrétně třeba na církevní restituce. Tak je vidět, ţe dochází k určitému smíření opravdu opačných táborŧ. Tak, prosím tě o komentář. Barbora PROCHÁZKOVÁ, novinářka, lektorka politického vzdělávání v Německu -------------------Já si myslím, ţe my v podstatě nevíme, co s nimi. My nevíme, co s komunisty. My se s tím velmi pereme a je to vidět právě nejenom ve volebním výsledku. Ale právě i v takovýchto činech, v takovéto pochvale je to vidět, ţe mnoho kandidátŧ na prezidenta má minulost takovou, ţe drţeli v ruce komunistickou partajní kníţku. A v podstatě je to v pořádku. A i kdyţ tady máme někoho, kdo píše, ţe to v pořádku není, tak v podstatě to jsou, tento hlas je menšina. A já to vidím sama na sobě. Moje babička byla sekretářkou na vládě léta a pak byla sekretářkou několika komunistických ministrŧ. To znamená, ţe s touto dámou, tedy s mojí babičkou já jsem denně konfrontována, bavíme se o těchto tématech a já na jednu stranu nemohu zavrhnout svou babičku, protoţe to je moje babička, na druhou stranu se v zásadě nemŧţeme o těchto tématech bavit. A takţe sama se snaţím s tím nějak vyrovnat. A to si myslím, ţe přesně takto se svými babičkami a se svými dědečky takto válčí v podstatě celý náš národ. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Říká novinářka, která komentuje vybrané události dnešního vydání Inventury Studia STOP. _

Kdo s koho? Druhé kolo senátních voleb je tu 19.10.2012

denik.cz

str. 00 _

Plzeňský kraj_



Plzeňský kraj - Klatovský starosta Rudolf Salvetr z ODS nebo poslanec Jan Látka z ČSSD? Poslankyně Milada Emmerová (ČSSD) nebo pedagogický pracovník Jiří Valenta (KSČM)? V pátek a v sobotu se konají druhá kola senátorských duelŧ, která rozhodnou, kdo v příštích šesti letech usedne v horní komoře Parlamentu ČR. " Zatímco ve volebním obvodu 11 (tedy Domaţlicko a část Klatovska) mohou lidé zvolit mezi pravicovým a levicovým zástupcem, druhé kolo volebního obvodu 8 (Rokycany a Plzeň-sever) uţ nabízí pouze levicové kandidáty. Sázkové kanceláře věří v obou případech sociálním demokratŧm, na jejich vítězství jsou vypsané niţší kurzy. Občané mohou volit v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Hlasovací lístky dostanou vţdy aţ ve své volební místnosti. Kdyţ se Jiří Valenta narodil, chodila Milada Emmerová do čtvrtého ročníku Lékařské fakulty UK. Kdyţ jemu bylo dvanáct, ona vstoupila do komunistické strany, opustila ji v prosinci 1989. Kdyţ se on stal členem KSČM, jí uţ bylo šedesát. Nyní stojí tito dva proti sobě a dnes a zítra se utkají o křeslo v horní komoře Parlamentu ČR. Milada Emmerová za sociální demokracii, Jiří Valenta za komunisty. Právě oni porazili současného senátora Luďka Sefziga z ODS a další pravicové kandidáty a postoupili do druhého kola senátních voleb. Krátce po sečtení hlasŧ Emmerová prohlásila, ţe takový vývoj netipovala. Jiří Valenta neskrýval radost a tvrdil, ţe podobný výsledek očekával. „Nespokojenost lidí je obrovská," řekl Deníku. Také zmínil, ţe coby politolog má svou soupeřku přečtenou a dobře ji zná. Druhé kolo zpravidla ovlivňuje nízká účast voličŧ, k urnám podle předpokladŧ dorazí jen asi pětina oprávněných voličŧ. Dŧvodem mŧţe být nejen nezájem lidí, ale i to, ţe pro druhé kolo uţ občané domŧ volební lístky nedostanou. Ty na ně čekají aţ přímo ve volební místnosti. Na výsledky senátních voleb jsou vypsané i kurzy, větší šanci usednout v Senátu má podle sázkové kanceláře Tipsport Emmerová. Pokud byste na její zvolení vsadili tisícikorunu a ona opravdu uspěla, odnesete si 1600 Kč. V případě Valenty byste si odnesli o šest stovek víc. Sázet je moţné do dnešních 14 hodin, tedy neţ se otevřou volební místnosti. Přestoţe úkolem Senátu je zejména schvalovat návrhy zákonŧ, které předkládá Poslanecká sněmovna, a senátoři tedy nemŧţou přímo ovlivnit dění v regionu, shodují se oba kandidáti v tom, ţe se budou snaţit zachovat rozsah péče v Rokycanské nemocnici. „Je totiţ jediným zařízením tohoto volebního obvodu, kde lze poskytnout akutní zdravotní péči," vysvětluje Emmerová. V minulosti se objevily úvahy o zrušení gynekologicko porodnického oddělení. Milada Emmerová - ČSSD *4. 11. 1944, ţije v Plzni •?rozvedená, 2 děti, 3 vnoučata •?lékařka, poslankyně •?tituly: Doc. MUDr. CSc. Vzdělání a zaměstnání •?1961 - 1967 Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni (atestace 1972) •?od 1972 pracovala ve FN Plzeň •?1993 - 1996 docentka vnitřního lékařství na I. interní klinice FN Plzeň Politické zkušenosti •?1977 - 1989 v KSČ, členka odborŧ ?FN Plzeň •?od 1994 v ČSSD •?1996 - 2004 poslankyně •?2004 neúspěšně kandidovala do Senátu za obvod č. 7 ?(Plzeň-jih) •?2004 - 2005 ministryně zdravotnictví •?2008 - 2010 hejtmanka ?Plzeňského kraje Plné znění zpráv


•?od 2010 poslankyně Co je největším problémem volebního obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Mým cílem je zachování oborového rozsahu Rokycanské nemocnice, která je v tomto volebním obvodu jediným lŧţkovým zařízením, kde lze poskytnout akutní péči. Síť nemocnic a kvalita poskytované péče je často rozhodující pro záchranu ţivota. Definitivní řešení nepříznivého zdravotního stavu je pak moţné poskytnout na pracovišti vyššího typu, coţ je v Plzeňském kraji zpravidla FN Plzeň. Věřím, ţe tuto základní sluţbu sociálního státu zachováme, coţ má význam pro všechny občany tohoto regionu. Jiří Valenta - KSČM * 28. 12. 1965, ţije v Plzni •?rozvedený, 1 dítě •?pedagogický pracovník •?tituly: PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Vzdělání a zaměstnání •?1985 - 1986 OD Prior (skladník, obch. příručí) •?1987 - 1990 pracoval u Sboru národní bezpečnosti •?1989 příslušník Státní bezpečnosti •?od 1990 vychovatel, lektor a metodik v Domově mládeţe v Plzni na Slovanech •?1994 - 1998 Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni •?1999 - 2001 Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni •?2004 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze •?2011 Provozně-ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze Politické zkušenosti •?od 2004 člen KSČM •?od 2006 zastupitel města Plzně •?2008 neúspěšně kandidoval do Senátu za obvod č. 9 (Plzeň-město) •?od 2012 zastupitel Plzeňského kraje Co je největším problémem volebního obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Významným problémem je zhoršení bezpečnostní situace občanŧ a jejich majetku v souvislosti s radikálním sniţováním počtu příslušníkŧ policie v přímém výkonu sluţby, konkrétně například při zrušení policejních oddělení v Chrástu a Manětíně. Dále se jedná o aktuální ohroţení dostupnosti zdravotní péče v rámci takzvaných optimalizačních úvah zdravotních pojišťoven o likvidaci gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Rokycanech."

URL| http://www.denik.cz/plzensky-kraj/kdo-s-koho-druhe-kolo-senatnich-voleb-je-tu-20121019.html _

VIZE 2013: Přímá komunikace začíná konkurovat klasickým médiím 19.10.2012

e15.cz

str. 00

Zprávy_

_ Další nárŧst pouţívání smartphonŧ a tabletŧ a s tím souvisejícího fenoménu sledování dvou obrazovek, větší zapojování spotřebitelŧ do tvorby komunikačních strategií a sniţující se význam klasických médií pro public relations. To jsou některé z trendŧ, které budou v příštích 12 měsících ovlivňovat dění v médiích, marketingové komunikaci a public relations. Shodli se na tom účastníci odborné konference VIZE 2013 organizované tento týden vydavatelstvím Mladá fronta, její divizí EURO E15 a časopisem Strategie. Partnery konference byly HBO Česká republika, Newton Media, beevendo, Soliditet, At Media a AMI Communications, mediálními partnery pak deník Mladá fronta E15 a Rádio Česko. Plné znění zpráv


Ve třech blocích nazvaných Proměny mediální scény pohledem sdělovacích prostředkŧ, Logika reklamy – ţivotaschopnost reklamních formátŧ a Kdo nepotřebuje public relations, ať zvedne ruku se pod vedením moderátora Jakuba Ţelezného vystřídali zástupci komunikačních agentur Dawson Digital, AMI Communications, Donath Business & Media, dále Českého rozhlasu nebo FTV Prima a také akademici a nezávislí konzultanti. Podle Petra Mareše, zástupce obchodního ředitele FTV Prima je pro nejbliţší období jednoznačným trendem souběţné sledování více obrazovek, například televize a smartphonu nebo tabletu. Přitom marketingové rozpočty určené pro smartphony neodpovídají jejich sledovanosti. „Podle výzkumŧ je to jen 1 % všech rozpočtŧ, přičemţ smartphone sledujeme aţ 26 % svého času,― uvedl Mareš. O loňském ročníku konference VIZE čtěte zde: VIZE 2012–2021: O médiích a lidech Podle Michala Štěpánka ze společnosti beevendo jsou právě smartphony klíčem k efektivnímu marketingu blízké budoucnosti, protoţe umoţňují „doručit informaci na správného člověka, ve správnou dobu a na správném místě―. Jestliţe totiţ podle Jiřího Langpaula z Dawson Digital byl velkou změnou v marketingové komunikaci nástup televize v 50. letech, je budoucnost komunikace v zapojení spotřebitele do kreativního procesu. „V dnešním digitálním světě uţ nebude nikdo akceptovat monolog, tím méně monolog nějaké značky,― míní Langpaul. V public relations bude rozhodující etika Přímou komunikaci jako hlavní trend příštích měsícŧ shodně uváděli také zástupci public relations. Podle výkonného ředitele Donath Business & Media Tomáše Jelínka se PR jako obor stále častěji obejde bez médií, pracuje totiţ s online prostředky napřímo. Nicméně pro Denisu Kasl Kollmannovou, která marketingovou komunikaci a PR vyučuje na Fakultě sociálních věd UK, je velkým tématem příštích let také etika. „Poţadavek transparentnosti komunikace je nádherný, ale nikdo neví, jak by měl vypadat. Je to téma, do kterého se moc nesahá, předává se většinou uvnitř firmy ze seniorních lidí na nováčky. Navenek existuje etických kodexŧ jen velmi málo,― posteskla si Kollmannová. Další informace o konferenci http://strategie.e15.cz/konference/.

VIZE

2013

včetně

fotogalerie

najdete

na

stránkách

URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/vize-2013-prima-komunikace-zacina-konkurovat-klasickym-mediim-924658 _

Petice na podporu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí 19.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Názory a petice_ petice, ParlamentniListy.cz_

Petice a otevřený dopis prezidentovi republiky. My všichni - náhradní rodiče, děti z náhradních rodin a náhradní péče, odborníci, lékaři, zástupci veřejnosti, organizace s dlouholetými zkušenostmi v oblasti sociální práce s ohroţenými dětmi a rodinami i se zajišťováním přípravy, výběru a doprovázení pěstounŧ zastřešené Informačním střediskem Mikuláš, o.p.s. podporujeme novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb. Novela po dvaceti letech přináší řadu pozitivních změn v systému péče o ohroţené děti, které povedou k zlepšení dětství i budoucnosti tisícŧ ohroţených dětí. Prezident Václav Klaus novelu vetoval. Níţe najdete náš otevřený dopis panu prezidentovi, ve kterém bod po bodu vyvrácíme dŧvody, které prezident uvedl pro své zamítavé stanovisko k novele. Pokud chcete novelu zákona taktéţ podpořit, podepište se zde. Plné znění zpráv


Děkujeme za Váš podpis! Petici lze podepsat ZDE Otevřený dopis prezidentovi České republiky Václavu Klausovi v reakci na jeho zamítavé stanovisko k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí: Váţený pane prezidente, my všichni - náhradní rodiče, děti z náhradních rodin a náhradní péče, pedagogové, psychologové, lékaři, zástupci veřejnosti, organizace s dlouholetými zkušenostmi v oblasti sociální práce s ohroţenými dětmi a rodinami i se zajišťováním přípravy, výběru a doprovázení pěstounŧ zastřešené Informačním střediskem Mikuláš, o.p.s. - podporujeme novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb. Novela po dvaceti letech přináší řadu pozitivních změn v systému péče o ohroţené děti, které povedou k zlepšení dětství i budoucnosti tisícŧ ohroţených dětí. Dŧvody, které uvádíte pro zamítnutí novely, vychází převáţně z rŧzných ničím nepodloţených obav. Rádi se s Vámi osobně sejdeme k diskuzi nad tím, jaké změny novela skutečně přinese. Níţe uvádíme svou reakci na argumenty, kterými zdŧvodňujete své veto. Ač to není našim zvykem, s ohledem na Vámi ostře volená slova, nám nezbývá neţ reagovat v podobném duchu. K Vašim argumentŧm: Uvádíte, ţe ―novela byla přijata pod tlakem mezinárodních institucí: Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Dětského fondu OSN a Evropské komise. Tyto instituce kritizovaly Českou republiku za velký počet dětí umístěných v ústavních zařízeních a malý počet dětí v pěstounské péči, resp. začaly prosazovat jako svŧj politický program, aby ţádné dítě mladší tří let nebylo umístěno v ústavní péči.― Není pravda, ţe přijetí novely je primárně výsledkem tlaku, či jakéhosi politického programu mezinárodních institucí, jak se snaţíte naznačit. Novela vznikla na prvním místě jako reakce na dlouhodobé volání lidí z praxe po podobném zákonu v České republice. Na tvorbě novely se podílely a její přijetí podporují desítky organizací a odborníkŧ s dlouholetými zkušenostmi v oblasti sociální práce s ohroţenými dětmi a rodinami i se zajišťováním přípravy, výběru a doprovázení pěstounŧ. Dále uvádíte: ―Moje obavy vyvolává nově stanovená a velmi široce a vágně vymezená povinnost obecních úřadŧ obcí s rozšířenou pŧsobností pravidelně vyhodnocovat situaci všech dětí a rodin a posuzovat, zda nepotřebují nějakou formu sociálně-právní ochrany (§ 10 odst. 3 novelizovaného zákona). To povede zejména ve spojení s úřednickým alibismem a byrokracií - ke stále většímu zasahování veřejných institucí do soukromí rodin a ke stále většímu tlaku na rodiče, jak a co mají vštěpovat svým dětem. Děti ale nejsou veřejným statkem, nejsou "majetkem" společnosti - kromě toho, ţe jsou především samy sebou, jsou dětmi svých rodičŧ. Nový zákon neobsahuje ţádné pojistky proti libovŧli úředníkŧ při posuzování toho, zda rodiče vychovávají své děti správně, a hrozí tedy, ţe státní zásahy do výchovy dětí, které mají být jen zcela výjimečnou záleţitostí mající své oprávnění pouze v extrémních situacích, se stanou běţnou praxí s výhledem, ţe rodiče - stejně jako pěstouni - začnou být vnímáni jako státu podřízení vychovatelé. Takový pohled nemohu přijmout. Vaše interpretace změn, které přinese novela v oblasti práce orgánŧ sociálně právní ochrany dětí, je zcela mylná. Novela nedává prostor pro libovŧli úředníkŧ. Ale právě naopak je značně omezuje a ztěţuje moţnost svévolně zasahovat do rodin takovým zpŧsobem, jak je to moţné dnes. V současnosti se nemusí úředníci řídit ţádnými závaznými pravidly při posuzování, zda mŧţe dítě zŧstat v rodině, nebo musí být z rodiny odebráno, takţe ve stejné situaci jeden usoudí, ţe dítě mŧţe být v rodině ponecháno, zatímco druhý dojde k závěru, ţe je nutné jeho odebrání z rodiny. Novela zavádí povinnost při posuzování situace rodiny a rozhodování o odebrání dítěte vyhodnotit potřeby i silné stránky dítěte, vztahy rodičŧ a dítěte, kompetence rodičŧ k výchově, potřeby i zdroje rodiny, zdroje a sluţby v okolí rodiny atd. Dále novela zavádí standardy kvality jako nástroj pro zvyšování a kontrolu kvality práce těchto úřadŧ. Dále uvádíte: ―Plánovaná profesionalizace pěstounské péče tyto mé obavy potvrzuje a dále prohlubuje. Novela vnímá pěstounskou péči nikoliv jako poslání, ale jako zaměstnání. Hlavní motivací pěstounŧ napříště uţ nemá být jejich zájem o děti, jejich altruismus a soucit s dětmi, které nemají vlastní rodinu, ale motivace finanční. Protoţe ti, kteří skutečně stojí o to pomáhat opuštěným dětem, to dělají jiţ dnes. Z profesionálního Plné znění zpráv


prostředí dětských ústavŧ tak budeme vytlačovat děti do opatrování lidem, kteří se jako pěstouni zaregistrují z čistě zištných dŧvodŧ.― Toto je opět zcela mylná interpretace změn, které novela přinese. Přijetí novely nezvyšuje riziko, ţe se někdo stane pěstounem čistě ze zištných dŧvodŧ, ale právě naopak toto riziko, oproti dnešku, sniţuje. Zájemci o pěstounskou péči budou procházet procesem náročného prověřování a přípravy. Během této doby odborníci posoudí motivaci zájemcŧ, jejich schopnost sebereflexe, ochotu se vzdělávat a schopnosti poskytovat kvalitní péči. Pěstounem se bude moci stát jen člověk osobnostně zralý, ochotný spolupracovat s odborníky, přistupovat k dětem s citlivostí a porozuměním pro jejich potřeby. Stávající i nové pěstouny nově novela zavazuje k plnění povinností ve vztahu k přijatému dítěti dle jeho individuálního plánu ochrany. Lidé, kteří mají k pěstounství jen finanční motivaci, zkrátka nebudou schváleni. Dále uvádíte: ―Za zvlášť extrémní projev tohoto trendu povaţuji pěstounskou péči na dobu určitou: v jejím dŧsledku děti budou střídat rodiny, stále znovu a znovu si budou zvykat na nové pěstouny, na nové prostředí a na nové kamarády. Takový osud je krutější neţ ústavní výchova v relativně stabilním prostředí a je v příkrém rozporu s proklamovaným účelem zákona a se zájmy dětí.― To, ţe se děti budou muset stěhovat z rodiny do rodiny a zvykat si na nové pěstouny je ničím nepodloţený mýtus. Často se hovoří o tom, ţe například ve Velké Británii často prochází děti velmi mnoha (pěti, osmi…) pěstounskými rodinami. Toto tvrzení je lţivé. Podle výzkumŧ z Velké Británie tam dochází k selhání pěstounské péče, kdy je dítě nuceno stěhovat se z jedné rodiny do druhé, pouze v případě přibliţně 7% dětí, které byly umístěny do 5 let věku (a byly sledovány aţ dalších 15 let). Naopak výzkumy ukazují, ţe více neţ třetina z dětí umísťovaných do kojeneckých ústavŧ jiţ stihla za svŧj krátký ţivot (většině z nich je do 3 let) zaţít umístění ve dvou a více rŧzných ústavech. A i pokud zŧstanou děti v jednom ústavu, neznamená to stabilní prostředí - střídají se směny, v některých ústavech jsou děti přesouvány mezi skupinami, někteří zaměstnanci odcházejí apod. Stabilita ústavní péče pro dítě je tedy pouze zdánlivá. Novela nezvýší riziko, ţe se budou děti stěhovat z rodiny do rodiny kvŧli selhání pěstounské péče, ale naopak ho sníţí, protoţe poskytne lepší podmínky pro pěstouny, jejich podporu a doprovázení. Pěstounská péče na přechodnou dobu, kterou novela nově upravuje, není nevyzkoušenou a nebezpečnou novinkou. Jako alternativa umísťování dětí do ústavní péče se osvědčila v sousedních a kulturně blízkých zemích jako Rakousko, Německo, Polsko, či Slovensko. Hojně vyuţívaná je například i v Norsku či Švédsku, nejvyspělejších sociálních státech na světě s vysoce kvalitním systémem péče o ohroţené děti. A máme s ní jiţ i první dobré zkušenosti z České republiky. Např. ve Středočeském kraji pěstouni na přechodnou dobu úspěšně pečovali o 8 novorozencŧ, které poté úspěšně předali do adoptivních rodin, a to bez psychických následkŧ, kterými jinak děti předané z ústavní výchovy trpí. Také v dalších krajích jiţ pěstouni na přechodnou dobu pečují o děti, i staršího věku, které by jinak musely ţít mimo rodinu. Dále uvádíte: ―Děti nejsou zboţí a tento zákon na to málo pamatuje. Zcela specifickou podkapitolou problematiky novely jsou obavy laické i odborné veřejnosti z rušení kojeneckých ústavŧ. Takové obavy spojené se zásadním nesouhlasem vyjádřila jiţ před časem například i Česká lékařská komora, Česká pediatrická společnost, Společnost sociální pediatrie při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a další odborné instituce. Přestoţe výsledná podoba zákona oproti pŧvodní verzi jiţ neobsahuje výslovnou zmínku o tom, ţe by se kojenecké ústavy měly v budoucnosti rušit, nikdo nerozptýlil obavy z toho, ţe právě k tomu zákon směřuje. … Není moţné dosáhnout stavu, ţe vŧbec ţádné dítě nebude v ústavu. Některé děti, nebudou-li v ústavu, budou v lepším případě v nemocnicích, v horším budou na ulici nebo mrtvé.‖ To, ţe děti budou končit na ulicích nebo mrtvé je přehnané tvrzení a mimo to, neuvádíte ţádné zdŧvodnění, proč by tomu tak mělo být. Dŧsledkem přijetí novely bude to, ţe díky lepší práci s biologickými rodinami dětí, nebude třeba odebírat z rodin tolik dětí jako dnes a díky lepším podmínkám pro pěstouny se podaří nalézt pro více opuštěných dětí náhradní rodiny. Coţ je výsledek, který je jednoznačně v zájmu dětí. O rušení ústavŧ rozhodují jejich zřizovatelé, jimiţ jsou kraje a ministerstva. Novela je k tomu nijak netlačí. Pokud Plné znění zpráv


bude docházet k rušení některých ústavŧ, bude tomu jen v momentě, kdy jejich kapacity nebudou třeba, děti budou ve svých, či náhradních rodinách, anebo pro ně bude místo v jiných ústavech, ale rodinného typu. Co se týče odborných institucí, které vyjádřily obavy z rušení kojeneckých ústavŧ. Odborná stanoviska České lékařské komory a České pediatrické společnost byla zaloţena převáţně na stejných ničím nepodloţených obavách z rušení kojeneckých ústavŧ a jeho dŧsledkŧ, jaké máte Vy. Ani neobsahovala ţádné výtky k novele zákona o sociálně - právní ochraně dětí. Bez zajímavosti není ani skutečnost, ţe Česká lékařská komora a Česká pediatrická společnost vydaly svá stanoviska na základě doporučení Společnosti sociální pediatrie při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, coţ je odborná společnost sloţená z osmi členŧ, šest z nich jsou ředitelé kojeneckých ústavŧ. Naopak řada odborníkŧ a odborných institucí v oblasti sociálně právní ochrany dětí novelu podporuje. Novela vychází z poznatkŧ z výzkumŧ provedených Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, názorŧ odborníkŧ z kateder sociální práce na Masarykově Univerzitě, Karlově Univerzitě a dalších univerzit o tom, jakými metodami by měly postupovat orgány sociálně právní ochrany dětí. Novelu podporuje řada předních českých psychologŧ. Dále uvádíte: ―Není pravdou, ţe hlavní dŧvody pro umístění dětí v kojeneckých ústavech jsou dŧvody sociální, naopak, převaţují dŧvody zdravotní a zdravotně - sociální: podle údajŧ, které mám k dispozici, to bylo v roce 2010 55 % všech umístění. ― Podle údajŧ Ústavu zdravotnických informací a statistiky jsou hlavním dŧvodem umístění dětí do kojeneckých ústavŧ zdravotní dŧvody 36% případŧ, 46% případŧ tvoří dŧvody sociální a v 18% jde o dŧvody zdravotně sociální, kdy jde mnohdy o případy, kdy má rodina se sociálními problémy obtíţe pečovat o dítě s takovými zdravotními problémy, o které by se běţná rodina bez sociálních problémŧ dokázala postarat, takţe mnohdy jde taktéţ o v podstatě sociální dŧvody. Sociální dŧvody tedy skutečně převaţují. Coţ platí i podle řady jiných výzkumŧ provedených v rŧzných krajích České republiky. Dále uvádíte: ―Není pravdou ani to, ţe by kojenecké ústavy a dětská centra byly jakýmisi odkladišti dětí poskytujícími jen mizernou péči. Opak je pravdou, protoţe i tyto zařízení jdou s dobou a modernizují se.‖ Nepochybujeme o tom, ţe se kojenecké ústavy snaţí dělat v rámci svých moţností maximum pro blaho dětí. Problém je v tom, ţe ústavní péče ze své podstaty nemŧţe dětem poskytnout to, co péče v rodině. Jak ukazují mnohé psychologické výzkumy, pro nejmenší děti je velmi potřebné navázat pevnou vazbu ke stálé pečující osobě - obvykle matce. Tato osoba je pak dítěti k dispozici a reaguje na jeho potřeby individuálním zpŧsobem. Děti v kojeneckých ústavech tuto moţnost - navzdory často obětavému personálu nemají. Sestřičky mají vţdy na starosti zároveň více dětí a navíc se střídají na směny. Dítě tak večer uspává jiná osoba, neţ která k němu přijde ráno po probuzení. Dítě nevídá sestřičku při běţných činnostech, jaké se odehrávají v rodině, nemŧţe si tak vytvářet rodinné modely přirozeně - pozorováním a nápodobou - jako tomu je, kdyţ dítě v rodině vyrŧstá. Negativní dopady ústavní péče na děti do 3 let popisuje mnoho českých i zahraničních výzkumŧ. Z českých například výzkumy světově uznávaného dětského psychologa profesora Zdeňka Matějčka. Nehledě na to, ţe potenciál odborníkŧ v současnosti pracujících v kojeneckých a jiných ústavech rozhodně nepřijde v případě omezování ústavní péče nazmar, ale právě naopak bude vyuţit lépe neţ dosud při práci v terénu blíţe k dětem a celým rodinám - vlastním i náhradním. Dále uvádíte: ―Námezdní pěstounská péče sníţí počet dětí vhodných k osvojení. Placené pěstounství na jedné straně a osvojování dětí na druhé fungují jako spojené nádoby. Tuto zkušenost udělalo např. Spojené království, které má na jedné straně jeden z nejpropracovanějších systémŧ hrazené pěstounské péče, na straně druhé tam je osvojováno jen minimum dětí. Je to logické, adopce vyţaduje přípravu dítěte a námezdní pěstounská péče takovou přípravu fakticky neumoţňuje.‖ Označení ―námezdní pěstounská péče‖ povaţujeme za hanlivé a projev neúcty k pěstounským rodinám, které toho docela hodně obětují pro blaho opuštěných dětí. Plné znění zpráv


V krizových situacích, kdy je třeba pro dítě rychle najít umístění mimo jeho rodinu a dítě je rychle umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu, nemŧţe být dítě na tento přesun zevrubně připraveno. To je logické. Ale úplně stejně nemŧţe být a není dítě připraveno na umístění do kojeneckého ústavu ve stejných případech, kdy je dítě potřeba mimo rodinu umístit. Novela tedy v této oblasti nepřináší ţádné negativní změny. Pokud přináší nějakou změnu, tak je to změna pozitivní, protoţe umoţní, aby nebyly děti, které jsou jiţ traumatizované odebráním z jejich rodin, dále traumatizovány umísťováním do ústavní péče, která ze své podstaty nemŧţe naplnit všechny jejich potřeby, jak bylo popsáno výše, ale do milujícího prostředí rodiny poskytující pěstounskou péči na přechodnou dobu. Dále uvádíte: ―Pokud dnes mezinárodní instituce kritizují české kojenecké ústavy, dětská centra a babyboxy, měly by vzít v úvahu i to, ţe Česká republika vţdy patřila a stále patří k zemím se špičkovou dětskou zdravotní péčí a s nejniţší dětskou úmrtností na světě, a měly by se zamyslet i nad moţností, ţe existence českých kojeneckých ústavŧ neznamená zaostalost, ale naopak náskok České republiky před ostatními zeměmi.‖ Šestnáct rŧzných zemí světa má niţší dětskou úmrtnost neţ Česká republika. I přes to, v těchto zemích dochází výrazně méně k umísťování dětí do tří let do ústavŧ, jako jsou u nás v ČR. Není třeba se obávat, ţe dojde k ohroţení dobrých výsledkŧ České republiky v oblasti zdraví dětí v případě rozšíření pěstounské péče na úkor péče ústavní. Uzavíráte tvrzením, ţe ―tento zákon je bezcitný a surový.― Pokud je něco bezcitného a surového, tak je to současný stav. Přijetí novely zákona o sociálně právní ochraně dětí by dalo šanci na lepší dětství, ale i budoucnost tisícŧm ohroţených dětí v České republice. Projevem bezcitnosti a surovosti není přijetí tohoto zákona, ale naopak jeho zamítnutí. Za tímto dopisem stojí a novelu zákona o sociálně právní-ochraně dětí podporují: Organizace 1. Pěstounské rodiny kraje Vysočina, o.s. 2. SES-SEBE-SPOLU o.s. 3. Sdruţení pre rodinu, o.s. 4. Organizace Lumos 5. Liga lidských práv 6. Amalthea 7. Občanské sdruţení Janus 8. Vhled, o.s. - Centrum Sámovka 9. Redakce Čí je dítě? 10. Lumos 11. Centrum pro rodinu Cestou necestou, o.s. 12. Centrum pro dítě a rodinu LATUS 13. STROP o.s. 14. DOMUS - Centrum pro rodinu 15. Děti patří domŧ, o.s. 16. Výbor dobré vŧle - Nadace Olgy Havlové Plné znění zpráv


17. Diakonie ČCE - středisko Západní Čechy 18. Centrum Náhradní Rodinné Péče- Sdruţení pěstounŧ 19. SOPRE CR o.p.s 20. Asociace náhradních rodin 21. Nadační fond Tesco 22. Sdruţení pěstounských rodin 23. Pěstounské rodiny kraje Vysočina 24. Janus, o.s. 25. Náhradním rodinám, o.p.s. 26. Centrum pro NRP, o.s. 27. Informační středisko Mikuláš, o.p.s. 28. ISM 29. Rozum a cit 30. CNRP - sdruţení pěstounŧ, Ostrava 31. CPR Náruč, Turnov 32. Salinger - Stopa Čápa 33. Český výbor pro UNICEF 34. Unie Center pro rodinu a komunitu 35. o.s. Ratolest Brno

Jednotlivci 36. PhDr. Věduna Bubleová, psycholoţka 37. Aleš Dietrich, otec a pěstoun 12 dětí 38. Monika Dietrichová, matka a pěstounka 12 dětí 39. Mgr. Terezie Štokrová, klinický psycholog a pěstounka 40. Barbora Flegelová, klient dětského domova 41. Barbora Kiczmerová, pěstounka na přechodnou dobu 42. Michal Urbaniak, dítě v pěstounské péči 43. Milan Havelka, pěstoun 5 dětí Plné znění zpráv


44. Marie Havelková, pěstounka 5 dětí 45. PhDr. Maryka Kerekešová, adoptivní matka 46. MUDr. Miloslav Černý, ORL ambulance, Chrudim 47. Hana Tomanová, 38 let, pěstounka, 5 dětí. 48. Ing. Miroslav Hodeček, pěstoun 49. Mgr. Jan Klusáček, Katedra veřejné a sociální politiky, Fakulta sociálních věd, Univerzity Karlovy 50. Kateřina Gabrielová MSc., Filozofická fakulta - politologie, Univerzita Hradec Králové 51. Mgr. Alena Svobodová, sociální pracovnice 52. Mgr. Jindřich Racek, Katedra speciální pedagogiky UK, specializovaný odborník inspektor kvality sociálních sluţeb, sociální pracovník 53. Ing. Petra Kačírková, ředitelka organizace Lumos Česká republika 54. Veronika Šrek Bromová, Řipská 21, Praha 3 55. Ivan Šrek, Sříteţ 68, u Poličky 56. MUDr. Dagmar Zezulová - pěstounka, primářka v nemocnici Svitavy, předsedkyně Správní rady Děti patří domŧ, o.s. 57. Lucie Brodníčková - mladá ţena, která vyrostla v pěstounské péči 58. Dr. Dana Moree, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze 59. PhDr. Irena Tomešová, vedoucí Centra pro kvalitu a standardy v sociálních sluţbách při NVF o.p.s. 60. Mgr. Zora Fídlerová, projektová manaţerka Centra pro kvalitu a standardy v sociálních sluţbách při NVF o.p.s. 61. Mgr. Vlasta Neckařová, pěstounka, předsedkyně Centra pěstounských rodin o.s. 62. Věra Fukalová - pěstounka - pokladnice místního klubu¨Třinecko ANRČR 63. Petr Fukala - pěstoun 64. Ljuba Václavová, filmová dokumentaristka, předsedkyně Asociace reţisérŧ a scenáristŧ ARAS 65. MUDr. Zuzana Kalíková, internistka (t.č. rodičovská dovolená) 66. Jana Vnuková 67. Jan Fabianek 68. Petra Hájková Plné znění zpráv


69. Hana Jirsáková - učitelka MŠ a ZŠ, nyní v dŧchodu 70. Petr Koubíček 71. Magdaléna Kuczmanová - 7 let pracuje jako dobrovolnice v Centru prevence a pomoci dětem ţijícím mimo vlastní rodinu o.s. 72. Ing. Andrea Doubková - ředitelka Občasnkého sdruţení Janus 73. Jitka Nosková, DiS. - sociální pracovnice, Občasnské sdruţení Janus 74. Mgr. et Mgr. Michal Slaninka, PhD. - psychoterapeut 75. Bc. Jan Sobotka, sociální pracovník - adiktolog, psychoterapeut, vedoucí terapeutické komunity 76. Marie Trávníčková - pěstounka 3 dětí 77. Michal Trávníček - pěstoun 3 dětí 78. Mgr. Jana Ţeníšková - sociální pracovnice, Amalthea o.s. 79. Beáta Folwarczná - pěstounka i profesionální pěstounka 80. Ing. Michael Skalický, Ph.D. - ředitel společnosti, SKP-CENTRUM, o.p.s. 81. Mgr. Kateřina Filipová - sociální pracovnice, vedoucí sluţby Podpora rodiny SKP-CENTRUM, o.p.s. 82. Dušan Svíba - pěstoun 83. Beatrice Mikeszová 84. Markéta Švejdová - sociální pracovnice a pěstounka 85. PhDr. Hana Šilhánová, ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti 86. Eva Zemanová 87. Marcela Wierzgoń - knihovnice, Regionální knihovna Karviná 88. Kristina Maroszová 89. Magda Sikorová 90. Barbora Maroszová 91. Eva Čenčariková 92. Anna Cieslarová 93. Denisa Kantorová 94. Barbara Pajaková Plné znění zpráv


95. Barbara Konderlová 96. Bc. Tomáš Jireček, DiS. - sociální pracovník 97. Bornerová Lenka 98. Loderová Irini 99. Babuliaková Jana 100. Mgr. Kateřina Dunovská - vedoucí Centra pro rodinu Cestou necestou, o.s. 101. Mgr.Lenka Balogová - pedagog a sociální pracovník, na MD 102. Ondrej Balog - vedoucí organizačního oddělení NNO Amalthea o.s. 103. Karel A. Novák - vedoucí sociálních sluţeb, Občanské sdruţení Ester 104. Rodina Jeřábkova - pěstouni 3 dětí 105. Michaela Spálenková, Dis - sociální pracovnice (ZŠ pro sluchově postiţené) 106. Ivana Dopitová - administrativní pracovnice, Amalthea o.s. 107. Berounská Magdalena - bez zaměstnání, vyučena kadeřnice 108. Ing. Petr Šerks - projektant, tepelně-technická zařízení 109. Mgr. Jana Kocourková - sociální pracovnice 110. Bc. Nikol Marhounová - studentka oboru Sociální práce, sociální politika 111. Barbora Kiczmerová - pěstounkou 2 dětí, nyní zařazená do přechodné pěstounské péče 112. Ing. Martina Boledovičová - předsedkyně sdruţení Dětem rodinu a péči, nakladatelka 113. Ing. Daniel Boledovič - zakladatel sdruţení Dětem rodinu a péči, pilot 114. Jindřiška Divišová- pěstounka 115. PhDr.Miluše Lišková - speciální pedagog, psycholog 116. Mgr. Veronika Hofrová - psycholog, předseda STROP o.s. 117. Mgr. Jakub Vávra - vedoucí Výchovně léčebného oddělení Přestavlky 118. Bc. Štěpán Plecháček - sociální pracovník, pěstoun 119. Ţelmíra Plecháčková - zdravotní sestra, pěstounka 120. Mgr.Bc. Romana Svobodová - ředitelka organizace DOMUS 121. Mgr. Michaela Teplá - sociální pracovnice, o.s. Amalthea 122. Mgr. Monika Semerádová - sociální pracovnice Centra náhradní rodinné péče 123. Mgr. Hana Brodníčková - pěstounka, speciální pedagog 124. Danuše Höferová - pěstounka Plné znění zpráv


125. PhDr.Markéta Ďurechová - psycholoţka a speciální pedagoţka, Národní ústav pro vzdělávání, předsedkyně představenstva Amalthea o.s. 126. Mgr.Oldřich Ďurech - klinický psycholog 127. Mgr. Jan Šlosárek - sociální pracovník, adoptivní rodič 128. Barbora Šlosárková, Dis. - ţena v domácnosti, adoptivní rodič 129. Mgr. Michaela Blahutová - vychovatelka v dětském domově, koordinátorka projektu Podpora pěstounské péče 130. PaeDr. Markéta Havlíčková - pěstounka, pedagoţka 131. Petra Zákravská - ţadatelka o pěstounskou péči na přechodnou dobu 132. Václav Zákravský - ţadatel o pěstounskou péči na přechodnou dobu 133. RNDr. et Bc. Václav Klimeš, Ph. D. - pěstoun 134. Pavlína Votkeová - pěstounka 135. Jiří Hošek - pěstoun 136. Mgr. et Mgr. Ria Černá - sociální pracovnice, psycholoţka, psychoterapeutka 137. Eva Beyerová - bývalá zdravotní sestra 138. Leoš Zima 139. Regina Lehkoţivová 140. Anna Třešňáková 141. Mgr. Edita Kozinová 142. Jaroslav Saidl - šéfmontér výtahŧ 143. MUDr.Zdara Pezinková - ORL lékařka, Pardubice 144. MUDr. Milena Černá - ředitelka Výboru dobré vŧle - Nadace Olgy Havlové 145. David Svoboda, ředitel Amalhea o.s. sociální pracovník, pěstoun 146. Michaela Svobodová, sociální pracovnice, pěstounka 147. Mgr. Michaela Hazdrová, právnička Ligy lidských práv, členka Výboru pro práva dítěte 148. Clelia Jiroušová - pěstounka 149. Jan Jiruš - pěstoun 150. Alena Lusková - předsedkyně CNRP-Sdruţení pěstounŧ, Ostrava 151. Mgr. Gabriela Pavlíková - místopředsedkyně představenstva Amalthea o.s. Plné znění zpráv


152. Jana Lexová - místopředsedkyně VR ANR ČR, pěstounka 153. Jaroslava Baštová - pěstounka 3 dětí 154. Mgr. Petr Najman, Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov 155. Mgr. Petr Zmuda, Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov


Který levičák usedne v Senátu? 19.10.2012

Plzeňský deník str. 04 Plzeňsko_ MIROSLAVA TOLAROVÁ_

Dnes a zítra lidé rozhodnou, zda v horní komoře usedne sociální demokratka nebo komunista Plzeň-sever,Rokycansko–Kdyţ se Jiří Valenta narodil, chodila Milada Emmerová do čtvrtého ročníku Lékařské fakulty UK. Kdyţ jemu bylo dvanáct, ona vstoupila do komunistické strany, opustila ji v prosinci 1989. Kdyţ se on stal členem KSČM, jí uţ bylo šedesát. Nyní stojí tito dva proti sobě a dnes a zítra se utkají o křeslo v horní komoře Parlamentu ČR. Milada Emmerová za sociální demokracii, Jiří Valenta za komunisty. Právě oni porazili současného senátora Luďka Sefziga z ODS a další pravicové kandidáty a postoupili do druhého kola senátních voleb. Krátce po sečtení hlasŧ Emmerová prohlásila, ţe takový vývoj netipovala. Jiří Valenta neskrýval radost a tvrdil, ţe podobný výsledek očekával. „Nespokojenost lidí je obrovská,― řekl Deníku. Také zmínil, ţe coby politolog má svou soupeřku přečtenou a dobře ji zná. Druhé kolo zpravidla ovlivňuje nízká účast voličŧ, k urnám podle předpokladŧ dorazí jen asi pětina oprávněných voličŧ. Dŧvodem mŧţe být nejen nezájem lidí, ale i to, ţe pro druhé kolo uţ občané domŧ volební lístky nedostanou. Ty na ně čekají aţ přímove volební místnosti. Na výsledky senátních voleb jsou vypsané i kurzy, větší šanci usednout v Senátu má podle sázkové kanceláře Tipsport Emmerová. Pokud byste na její zvolení vsadili tisícikorunu a ona opravdu uspěla, odnesete si 1600 Kč. V případě Valenty byste si odnesli o šest stovek víc. Sázet je moţné do dnešních 14 hodin, tedy neţ se otevřou volební místnosti. Přestoţe úkolem Senátu je zejména schvalovat návrhy zákonŧ, které předkládá Poslanecká sněmovna, a senátoři tedy nemŧţou přímo ovlivnit dění v regionu, shodují se oba kandidáti v tom, ţe se budou snaţit zachovat rozsah péče v Rokycanské nemocnici. „Je totiţ jediným zařízením tohoto volebního obvodu, kde lze poskytnout akutní zdravotní péči,― vysvětluje Emmerová. V minulosti se objevily úvahy o zrušení gynekologicko-porodnického oddělení. *** Jak dopadlo 1. kolo 1. Milada Emmerová, ČSSD 27,49 % 2. Jiří Valenta, KSČM 24,91 % 3. Luděk Sefzig, ODS 21,29 % Volební účast 36,27 % Kdy jít volit: dnes 14-22 hod. zítra 8-14 hod. Milada Emmerová ČSSD *4. 11. 1944, ţije v Plzni • rozvedená, 2 děti, 3 vnoučata • lékařka, poslankyně • tituly: Doc. MUDr. CSc. Vzdělání a zaměstnání • 1961-67 Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni (atestace 1972) • od 1972 pracovala ve FN Plzeň • 1993-96 docentka vnitřního lékařství na I. interní klinice FN Plzeň Politické zkušenosti • Plné znění zpráv


1977-89 v KSČ, členka odborŧ FN Plzeň • od 1994 v ČSSD • 1996-2004 poslankyně • 2004 neúspěšně kandidovala do Senátu za obvod č. 7 (Plzeň-jih) • 2004-05 ministryně zdravotnictví • 2008-10 hejtmanka Plzeňského kraje • od 2010 poslankyně Co je největším problémem volebního obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Mým cílem je zachování oborového rozsahu Rokycanské nemocnice, která je v tomto volebním obvodu jediným lŧţkovým zařízením, kde lze poskytnout akutní péči. Síť nemocnic a kvalita poskytované péče je často rozhodující pro záchranu ţivota. Definitivní řešení nepříznivého zdravotního stavu je pak moţné poskytnout na pracovišti vyššího typu, coţ je v Plzeňském kraji zpravidla FN Plzeň. Věřím, ţe tuto základní sluţbu sociálního státu zachováme, coţ má význam pro všechny občany tohoto regionu. Jiří Valenta KSČM * 28. 12. 1965, ţije v Plzni • rozvedený, 1 dítě • pedagogický pracovník • tituly: PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Vzdělání a zaměstnání • 1985-86 OD Prior (skladník, obch. příručí) • 1987-90 pracoval u Sboru národní bezpečnosti • 1989 příslušník Státní bezpečnosti • od 1990 vychovatel, lektor a metodik v Domově mládeţe v Plzni na Slovanech • 1994-98 Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni • 1999-2001 Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni • 2004 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze • 2011 Provozně-ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze Politické zkušenosti • od 2004 člen KSČM • od 2006 zastupitel města Plzně • 2008 neúspěšně kandidoval do Senátu za obvod č. 9 (Plzeň-město) • od 2012 zastupitel Plzeňského kraje Co je největším problémem volebního obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Významným problémem je zhoršení bezpečnostní situace občanŧ a jejich majetku v souvislosti s radikálním sniţováním počtu příslušníkŧ policie v přímém výkonu sluţby, konkrétně např. při zrušení policejních oddělení v Chrástu a Manětíně. Dále se jedná o aktuální ohroţení dostupnosti zdravotní péče v rámci tzv. optimalizačních úvah zdravotních pojišťoven o likvidaci gynekologickoporodnického oddělení nemocnice v Rokycanech. Zákonodárci Plzeňského kraje POSLANECKÁ SNĚMOVNA (2010-2014) ČSSD: Milada Emmerová (Plzeň), Jan Látka (Domaţlice), Václav Votava (Stříbro) ODS: Jiří Papeţ (Přeštice), Jiří Pospíšil (Plzeň), Vladislav Vilímec (Kdyně) TOP 09: Jaroslav Lobkowicz (Plzeň), Michal Janek (Klatovy) KSČM: Jana Levá (Starý Plzenec), Karel Šidlo (Bezděkov) VV: Jaroslav Škárka (Praha) SENÁT (V horní komoře Parlamentu ČR zasedá 81 senátorŧ, kteří jsou voleni vţdy na šest let. Kaţdé dva roky se obměňuje třetina Senátu.) Obvod 3 – Cheb (+ Tachovsko) 2008-2014 Miroslav Nenutil (Stříbro) Obvod 7 – Plzeň-jih (+ část okresŧ Plzeň-město a Klatovy) 2010-2016 Dagmar Terelmešová (ČSSD, Dobřany) Obvod 8 – Rokycany (+ Plzeň-sever) – nyní se koná druhé kolo volby 2006-2012 Luděk Sefzig (ODS, Rokycany) 2012-2018 Milada Emmerová (ČSSD, Plzeň) nebo Jiří Valenta (KSČM, Plzeň) Obvod 9 – Plzeň-město 2008-2014 Jiří Bis (ČSSD, Plzeň) Obvod 11 – Domaţlice (+ část okresu Klatovy) – nyní se koná druhé kolo volby 2006-2012 Jiřina Rippelová (ČSSD, nyní SPOZ, Sušice) 2012-2018 Jan Látka (ČSSD, Domaţlice) nebo Rudolf Salvetr (ODS, Klatovy) EVROPSKÝ PARLAMENT (2009-2014) Jiří Maštálka (KSČM, Sušice) Foto autor| Foto: 2x Deník/Vlastimil Leška Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| da1182a8-1570-4ca4-93c8-d697dee1b969 _

Das Filmfest 18.10.2012

ČT 1

str. 16 _

12:00 Zprávy ve 12_

Jorga HRUŠKOVÁ, moderátorka --------------------



V Praze a v Brně začal 7. ročník přehlídky německy mluvených snímkŧ Da Filmfest. Zahájila ho psychologická sonda do rodinného prostředí Co zbývá reţiséra Hanse-Christiana Schmida. Celkem je do neděle na programu víc neţ dvacítka filmŧ. Lucie KLÍMOVÁ, redaktorka -------------------Prŧřez současnou německou, rakouskou a švýcarskou kinematografií, nové tendence v tématech i estetice. Pohled na Berlín o 40. do 90. let, nebo sekce zaměřená na ţeny před i za kamerou. Simona KOPŘIVOVÁ, programové koordinátorka festivalu -------------------Je to sekce FOCUS FRAU, která se zaměřuje na silné ţenské protagonistky, jsou tam snímky jak dokumentární, tak hrané. Nazírají prostě na té téma ţeny, ţenské identity, ţeny jako takové z rŧzných pohledŧ. Lucie KLÍMOVÁ, redaktorka -------------------Výraznou sekcí festivalu jsou dokumenty. Například portrét v současnosti nejúspěšnějšího německého malíře Gerharda Richtera, nebo divácky oblíbený snímek o skateboardingu v bývalém NDR. Petr ŠAFAŘÍK, Institut mezinárodních studí FSV UK -------------------V Německu se natáčí, řekněme, nějaké číslo k roku 2007 zhruba nějakých 170 celovečerních hraných filmŧ ročně a ta produkce je i ţánrově dost rozrŧzněná. U nás se málo ví, ţe velké mnoţství těch filmŧ jsou ţánrově komedie. Lucie KLÍMOVÁ, redaktorka -------------------Dalším výrazným tématem je minulost. S ní se vyrovnává i Christian Petzold, drţitel Stříbrného medvěda za reţii na Berlinale, který do Prahy přijede uvést svŧj snímek Barbara. Velmi oblíbený a to jak ve filmu, tak v literatuře je ţánr krimi. Do něj zapadá psychologická road movie Na sklonku dne rakouského filmaře Petera Payera. V Praze ji uvede osobně. Lucie Klímová, Česká televize. Jorga HRUŠKOVÁ, moderátorka -------------------Tak z dnešních poledních Zpráv vše, přeji hezký den. _

Volby do Senátu pokračují uţ zítra 18.10.2012 Metro str. 06 Praha_ ROBERT OPPELT_ SERIÁL Volby do Senátu Modrooranţový duel slibuje druhé kolo senátních voleb na jihu Prahy. V obvodu číslo 17 postoupili současný senátor Tomáš Grulich (ODS) a bývalý starosta Modřan František Adámek (ČSSD). Grulich postup do druhého kola očekával, ale výsledek ho překvapil . „Jsem samozřejmě rád, ţe jsem postoupil, jen jsem překvapen, ţe druhý je sociální demokrat, bývalý tajemník KSČ, coţ je v Praze zvláštní. Očekával jsem kolegu z TOP 09,― řekl ČTK Grulich. Podle Adámka úspěch ČSSD odráţí nálady ve společnosti. „To znamená, ţe vláda nepracuje dobře a ve volbách se to projevilo,― doplnil. Tomáš Grulich 61 let, senátor, člen ODS * Do horní komory zvolen za ODS v roce 2006. V Senátu se zabývá problémy krajanŧ v zahraničí. * Pŧsobil jako radní Prahy 12 a byl i zastupitelem hlavního města. * Vystudoval historii a etnologii, pracoval v muzeích, byl kastelánem na zámku v Klášterci nad Ohří. Později zaloţil nakladatelství a tiskárnu. * Od roku 1992 přednášel na Fakultě sociálních věd UK.



František Adámek 57 let, ČSSD * Bývalý starosta Prahy 12, odvolán letos v dubnu po rozpadu koalice ČSSD, VV a Změny pro Prahu 12 * Byl členem KSČ, v prosinci 1989 se stal tajemníkem strany a v r. 1990 byl zvolen za komunisty poslancem. * Pracoval jako bezpečnostní technik, po odchodu z Parlamentu jako obchodní zástupce a manaţer. * Pŧsobí v zastupitelstvu Prahy 12 a hlavního města. Foto popis| Regionální mutace| Metro - Praha _

Vaňhová: Nejen politika, ale i novinařina je o cti a svědomí 18.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Kr-ustecky.cz_

Politici voličům_

Redaktoři Ústeckého deníku, Litoměřického deníku, Děčínského deníku a dalších sesterských deníkŧ se rozhodli v jednotlivých oblastech vystavit účet ČSSD za poslední čtyři roky vládnutí v Ústeckém kraji. Informovali jiţ například o dopravě, zdravotnictví, školství. Po přečtení těchto článkŧ jsem se rozhodla, ţe je zašlu na Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity jako studijní materiál. Nikoli však jako příklad kvalitní ţurnalistiky, která se snaţí občanŧm přinést objektivní a především pravdivé informace. Ale jako příklad neskrývané manipulace s veřejností, jejímţ jediným cílem je poškození ČSSD před nadcházejícími krajskými volbami na základě zatajování jakýchkoli pozitivních informací a nehoráznými machinacemi s fakty. Jinak si totiţ neumím vysvětlit, ţe veřejnosti byly zatajeny například informace o miliardách korun, které kraj investoval do opravy silnic, o nejmodernější robotické chirurgii, která umoţňuje šetrné operace pro občany našeho kraje nebo údaje o opravených školách, domovech dŧchodcŧ nebo nových sanitkách záchranné sluţby. Kaţdý novinář by měl mít svoji profesní čest a svědomí. Jeho posláním je přinášet lidem pravdu. Ale je moţné, ţe od dob Ferdinanda Peroutky nebo Jana Nerudy se někteří novináři rozhodli hledět spíše na svŧj prospěch, neţ na sluţbu občanŧm. Při čtení zmíněných článkŧ se však nemohu ubránit pocitu, ţe jde moţná o zaplacené texty zoufalých politických oponentŧ. Novináři volají po čestných politicích. Ale zdravá a prosperující společnost je i o čestných novinářích. Jana Vaňhová, lídr kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Vaňhová" count="5" / Ptejte se politikŧ, ptejte se Vašich volených zastupitelŧ, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="311" /


Novináři v tom jedou taky 18.10.2012

Strategie str. 26 David Horák_

Ţurnál_



Zatímco v Česku přecházejí zavedení novináři nejčastěji k firmám na pozice tiskových mluvčích, v zahraničí uţ „esa― vytvářejí i obsah tiskovin ve firemních barvách. Stále tenčí čára mezi byznysem, politikou a novinařinou je moţná o dŧvod navíc, proč podobně jako novinář Ivan Brezina tvrdě rozlišovat mezi komerčními a profesionálními zájmy. * Jako málokterý novinář si hájíte autorská práva ke svým článkŧm. Příklad webu, na němţ farmaceutická firma bez vašeho souhlasu publikovala váš text, svědčí o tom, ţe jste nejen nesmlouvavý, ale i mimořádně razantní. Je dŧleţité vědět, ţe na mŧj slušně poloţený dotaz, kde článek vzali, a kdyţ uţ jej pouţili, jaký mi za něj vyplatí honorář, mi tehdy odpověděli něco v tom smyslu, ţe text mohou pouţít i bez mého vědomí. To mě naštvalo; kdyţ někdo krade něčí práci, tak není jiná moţnost neţ mu pohrozit tímto zpŧsobem – coţ pak také zaúčinkovalo. Udělal jsem to bez uzardění i proto, ţe mi zpŧsobili morální újmu v tom smyslu, ţe teď vypadám jako nějaký námezdní komerční pisálek, který píše na zakázku nějaké farmaceutické lobby. Coţ není pravda, text vznikl pro jiné médium a oni ho bez mého vědomí okopírovali pro své komerční účely. Kdyţ mi někdo takhle nasadí psí hlavu, musí za to zaplatit. * Redakci Reflexu jste překvapil zákazem publikování otištěných materiálŧ zároveň i na webu. Mezi českými novináři jste asi jediný, kdo na to hledí. V době, kdy se u nás weby rozjíţděly a my jen matně tušili, co takový web vŧbec je, publikoval Reflex, kam jsem psal, články zároveň i na webu. Tenkrát jsem se o to nezajímal. Zajímat jsem se začal ve chvíli, kdy se šéfredaktorem Reflexu stal Pavel Šafr, který de facto zpoplatnil přístup do archivu, kdyţ jej omezil jen na předplatitele titulu. Nové abonenty lákal na archiv obsahující všechny články aţ do roku 2001. Okamţikem, kdy řekli „čtenáři, předplať si Reflex a získáš přístup do této placené zóny―, se mé články v daném archivu staly zboţím, na které někdo chytá zlaté rybky. Proto jsem trval na jejich staţení. Za předpokladu, ţe by si je mohl přečíst kaţdý – tak, jako si je mohou číst čtenáři Neviditelného psa nebo Britských listŧ, kam také přispívám a bezplatně –, by mi to bylo jedno. * Opora v zákoně je nesporná, vaše motivace ale pŧsobí mnohdy čistě pragmaticky. Navíc se netajíte tím, ţe ve svých textech rád „vykrádáte― sám sebe. Nenapadlo vás ale při urputné obhajobě vlastních práv přiznat redakcím nárok na pŧvodní texty? Nikdy jsem to neudělal tak, ţe bych prostě jen zkopíroval článek, nýbrţ jsem pŧvodnímu materiálu pokaţdé dal nějakou přidanou hodnotu. A to většinou dost značnou, takţe tím vznikl nový text. * Kaţdý rok si přijdete na bonus v řádu desetitisícŧ od organizací dohlíţejících na dodrţování autorských práv. Poraďte ostatním autorŧm, jak to vlastně funguje. Tu moţnost má kaţdý, málokdo ji ale vyuţívá. Kdyţ si kdokoli pořídí kopii na kopírce, pak za kaţdou – i kdyby rozmnoţoval svou vlastní fotografii – ze zákona zaplatí asi 10 haléřŧ. Další poplatky odvádí prostřednictvím všech těch známých přiráţek k ceně harddiskŧ, flashdiskŧ a dalších nosičŧ. Peníze směřují do pomyslné kasy, kde se o ně má právo hlásit kaţdý, kdo vytváří nějaká autorská díla. Novinářská agenda spadá pod organizaci Dilia, fotky ovšem spravuje Ochranná organizace autorská (OOA). Autor by byl blázen, kdyby nezvedl peníze, které se doslova válí na ulici. Jednoduše jen sepíše seznam článkŧ uveřejněných v předchozím roce s informací, kdy a kde texty vyšly. Vlastně jen chce zpátky část peněz z té kasičky, kam přibyly i díky jeho článkŧm právě tím, ţe si je lidi mohou kopírovat. Jednou se tam zaregistruje, a pak se kaţdý rok hlásí se seznamem. Nárok lze vznést na texty uveřejněné nejdéle za poslední dva roky. V mém případě jde o víc peněz díky několika knihám, které jsem napsal. * Ve známém případu křivého nařčení jste se domohl satisfakce u někdejšího vysoce postaveného politika. Jak si vysvětlujete, ţe jste jediný novinář, komu se něco takového povedlo? Kdykoli jsem v ţivotě něco dokázal, sehrála v tom roli neodbytnost – jakmile se jednou „zakousnu―, tak uţ nepustím. Málokdo má takovou povahu, aby si po léta tvrdě obhajoval svŧj postoj – a zmíněný případ se Zemanem představoval deset let soudŧ, během nichţ jsem vyčerpal všechny instance. Na té době, po jakou se mŧj spor vlekl, bylo také něco příznačného pro postavení novináře v českém právním prostředí. Senát paní JUDr. Ţákové na Vrchním soudě jako by se rozhodl, ţe coby novinář jsem drzý, pakliţe se domáhám satisfakce na expremiérovi. Zazdili to a pomohl mi aţ Ústavní soud. Dostal jsem 50 000 korun, coţ je směšné uţ jen vzhledem k tomu, ţe Vondráčkové Vrchní soud v jiném případě přiznal třísettisícové odškodnění. Čest Plné znění zpráv


Vondráčkové má tedy v očích Vrchního soudu několikanásobně vyšší hodnotu neţ ta moje. Přitom se nejednalo o ţádnou banální věc – premiér o mně řekl, ţe jsem zkorumpovaný, coţ mělo sílu mne potenciálně profesně zničit, kdyby se ukázalo, ţe je to pravda. Odškodné 50 000 korun je potom totéţ, jako by mi soud plivl do obličeje. Nicméně Zeman navíc platil asi i 200 000 korun za soudní výlohy a musel uveřejnit omluvu. Spor mi v médiích paradoxně pomohl – proslavil mě a moje jméno hned tak nikdo nezapomene. Kaţdému, kdo by se chtěl proslavit, doporučuji, aby si najal PR agenturu, která by mu vymyslela nějakou podobnou aféru. Rázem z něj bude známý novinář. Samozřejmě si dělám legraci, i kdyţ hořkou. * Tak jednoduché uţ by to dnes nebylo. Politici jsou ve svých výrocích opatrnější; ukazuje to případ nesmyslného odstupného, kdy si ředitel Praţských dopravních podnikŧ Jaroslav Stŧj po dvou měsících ve funkci vyplatil 2,6 milionu korun. Tuto de facto krádeţ následně náměstek primátora Prahy označil nepostihnutelným lidovým pojmem „lumpárna―. Kromě toho se vyvíjí i pojetí ochrany osobnosti, kdy Ústavní soud posunul novináře mezi tzv. osoby veřejného zájmu, jimţ zákon přiznává jen omezenou míru ochrany s tím, ţe mají lepší moţnost bránit se v médiích neţ ostatní lidé. Kvŧli tomu také soud zamítl mou ţalobu Hnutí Duha, které mě podobně jako Zeman nařklo ze lţi. Soudy se v tomto případě uţ vŧbec nezabývaly tím, zda jsem lhář, či zda mŧj článek byl pravdivý, ale jen prohlásil, ţe Brezina jako novinář se nemá co domáhat jakékoli ochrany, neboť se mŧţe bránit reakcí v médiích. Dnes tedy o novináři mŧţe říct kdokoli cokoli. Rozlišuje se ovšem názor a skutkové tvrzení. Kdybych řekl, ţe David Horák je zkorumpovaný a podplatil ho ČEZ, pak je to skutkové tvrzení, které bych musel dokázat. Kdybych o vás ale prohlásil, ţe jste lump, pak by soud nejspíš dospěl k závěru, ţe je to „oprávněná kritika―, pročeţ bych uţ nemusel dokazovat, jestli jste lump, či nikoli. * V dnešní době klesá zájem o inzerci a roste zájem o PR. Na portálu PR Klubu kdosi napsal, ţe ţurnalistika končí a její agendu přebírají mediální agentury. Kde je vŧbec hranice mezi marketingem a novinařinou? Odpovím příhodou z konce 90. let. Pracoval jsem v Lidových novinách a uţ tehdy jsem byl tzv. novinářským aktivistou ve smyslu americké advocacy journalism – nikdy jsem se tím netajil. Prosazoval jsem dostavbu Temelína, kterou jsem pokládal za správnou. Tenkrát mi také zazvonil telefon, člověk na druhém konci se představil jako pan Langer z agentury Media PR a řekl mi: „Já vás čtu a všímám si, jak prosazujete ten ČEZ, a dokázal bych zařídit, abyste nejen od ČEZu, ale i od jiných skupin dostával peníze za to, ţe byste prosazoval věci, které vám dodám.― Jen jsem zalapal po dechu a dotyčného vykázal do patřičných mezí. Takovou drzost jsem nezaţil. Myslím si, ţe takové nabídky jsou i dnes – nad některými články si říkám, ţe přeci není moţné, aby něco takového někdo napsal jen tak ze své vŧle. * Jaké články? Během kampaně kolem fotovoltaiky a větrných elektráren vyšla spousta článkŧ obsahujících nehorázné lţi, které těm prŧmyslovým lobby pomáhaly tím, ţe je označovaly za ekologické. Člověku, který se o to jen trochu zajímá, muselo být jasné, ţe jde o nesmysly. Jací lidé to psali a proč? To nemohli dělat zadarmo. * Ţe by laické nadšení? To říkal uţ Werich – blbej, nebo podplacenej. Častý zpŧsob, jak se střetává marketing s novinařinou, ilustruje kauza z roku 2003, kvŧli níţ odešla Sabina Slonková z deníku Dnes. Ta tehdy s Janem Kubitou zjistila, ţe na karlovarský filmový festival se chystá ministr ţivotního prostředí Libor Ambrozek a další politici, jimţ platí drahý hotel ČEZ, resp. Telecom. Jejich zprávu o tom ale na poslední chvíli zarazil šéfredaktor s tím, ţe list jako hlavní mediální partner festivalu nic takového tisknout nebude. Zpráva o tamním korupčním prostředí tak vyšla aţ den po skončení festivalu. I nejčtenější deník v zemi byl korumpován komerčním zájmem Telecomu a ČEZu, aby nepsal o pochybných úsluhách ministrŧm na karlovarském festivalu. Šéfredaktor se zjevně zalekl moţné ztráty inzerenta. * Jak tedy mohou obecně koexistovat redakce a mediální agentury? PR mŧţe být jednou nebezpečné a jindy ku prospěchu věci. V „horkých― oblastech typu politiky nebo ekologie jde o první případ. Kaţdé politické PR je tam špatné. Proč bych měl já jako novinář pracovat s podklady z agentury, kterou někdo platí, aby někoho očernila a někoho jiného vynesla na výsluní v politice? * Podněty z politického PR ale novináři přece pouţívají tehdy, kdyţ odhalují závaţné skutečnosti. Plné znění zpráv


Já bych PR zdroje v této oblasti nepouţil právě proto, ţe vycházejí z divných her, do kterých nevidím. * V jakých případech je tedy PR novinářsky prospěšné? Tehdy, kdyţ si nějaká agentura všimne, ţe se dlouhodobě zabývám nějakou problematikou, a začne mi posílat tiskové zprávy, které by mě potenciálně mohly zajímat. Uţ mi ale nevolají a neříkají „otiskněte, dostanete―, ani „nepište o tom, nebo se stane něco špatného―. V takovém monitoringu nacházím pouţitelné informace, aniţ bych byl pod jakýmkoli tlakem. A je jen na mně, jak s nimi naloţím. * Někdy ale novináři testují produkty, mnohdy docela drahé, které jim pak zŧstanou. To sice zŧstanou, ale je to z toho dŧvodu, ţe pouţité uţ se nedají prodat. Ale je třeba rozlišovat. Netestuji auta za statisíce, ale třeba bundy do hor nebo expediční jídlo. Hodnota toho zboţí je tak malá, ţe mě při psaní neovlivní. * Jak čelíte námitce typu „kdyţ vám ty věci zŧstanou, co jiného neţ pochvalu o nich asi tak mŧţete napsat―? Produkty nikdy pouze nechválím. A také si hlídám okolnosti testu. Testování by mi vadilo v okamţiku, kdy by na ně byla navázaná inzerce. To by znamenalo, ţe na výsledku testu závisí něčí obchod a já bych byl tlačený k tomu, abych o věci psal jen pozitivně. Takhle ale mohu produkt i úplně shodit – a co se stane? V nejhorším mi řeknou: „Tak nám tu věc vraťte a uţ s vámi nechceme nic mít,― coţ by mě u nepouţitelné věci beztak nemrzelo. Ale ať si kaţdý moje testy nezaujatě přečte. Uvidí, ţe poctivě popisuji i zápory. * Na provázanost mezi novináři a byznysem odkazujete i v souvislosti s Greenpeace a Reflexem. Co mají společného? Na jaře 2004 jsem napsal o Greenpeace, konkrétně o celosvětové fundraisingové kampani vztaţené k výbuchu chemičky v indickém Bhópálu. Říkali: „Dejte nám peníze a my se postaráme, aby na tom byli lidi v Bhópálu lépe.― Jenţe já zjistil, ţe ze 16 milionŧ eur, které oficiálně za tím účelem vybrali, dali na Bhópál jen 70 000 eur a zbytek si nechali na vlastní provoz. Tohle jsem napsal a vyšlo to v Reflexu. Následně ale Tomáš Feřtek, který tam tehdy dělal zástupce šéfredaktora, prohlásil, ţe je to leţ, a začal tvrdě tlačit, abych přestal do Reflexu psát. Paralelně jsem totéţ natočil pro Českou televizi, jejíţ Radě podali Greenpeace stíţnost, ţe jsem lhář. Rada ČT si mě pozvala a já jí předloţil printscreeny kampaně, která krátce předtím zmizela z webu, ale i mail se šéfem Greenpeace v Amsterdamu, jehoţ jsem se ptal, kolik na Bhópál dali – a on byl tak hloupý, ţe mi to řekl. Třebaţe Rada ČT po tomto prošetření stíţnost Greenpeace zamítla, Feřtek dál prosazoval, abych nesměl psát do Reflexu. Bylo mi divné, proč to dělá, aţ jsem zjistil, ţe pracuje pro rŧzné ekologické organizace jako placený konzultant. Kazil jsem mu byznys. Takţe novináři v tom jedou taky – jestliţe někdo dělá mediálního školitele na nějakém aktivistickém dýchánku, je těmi aktivisty zaměstnávaný a rozhodně není nezávislým publicistou. To mě znechutilo a do Reflexu jsem po vlastním rozhodnutí přestal psát. < *** Soud prohlásil, ţe Brezina jako novinář se nemá co domáhat jakékoli ochrany, neboť se mŧţe bránit reakcí v médiích. Ivan Brezina (1967) Český novinář a publicista známý především svou kritikou ideologie environmentalismu. Vystudoval systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UK a publicistiku se specializací kultura na Fakultě sociálních věd UK, nedokončil studium české literatury na Filozofické fakultě UK. V prosinci 1989 začal psát do Studentských listŧ, později byl reportérem Reflexu a Lidových novin. Externě spolupracoval například s časopisem pro nezavedenou literaturu Iniciály, Revolver Revue, Literárními novinami nebo s Rádiem Mikrofórum. Pro pořady Na vlastní oči (TV Nova) a Fakta (Česká televize) připravoval investigativní reportáţe. Dnes je Brezina zaměstnán jako redaktor magazínu Maxim. Komentáře a analýzy o ekologické tematice prŧběţně publikuje například v deníku Dnes, Lidových novinách, Týdnu nebo Neviditelném psu. Dlouhodobě se věnuje také cestovatelské publicistice. Jeho články o asijských zemích se objevují třeba v časopisech Koktejl, Outdoor nebo Pátek Lidových novin. Pro cestovatelský pořad České televize Objektiv natáčí televizní reportáţe. Foto autor| Foto: Tomáš Ţelezný Plné znění zpráv


_

Obama s Romneym se vymkli pravidlům, nechyběly osobní útoky 17.10.2012

ct24.cz str. 00 rai_

Svět_

New York – Uţ několikrát v historii se ukázalo, ţe předvolební debaty amerických prezidentských kandidátŧ rozhodují volby. I proto kaţdý volební tým pečlivě připravuje svého koně na televizní střet s rivalem. Oba týmy přitom usilují o to, aby jejich kandidáty nečekalo během diskuse ţádné nepříjemné překvapení. Zajišťují to přísná pravidla, podle kterých například nesmí moderátor ani publikum pokládat doplňující otázky. Obama s Romneym se tentokrát scénáře příliš nedrţeli, a debata tak přinesla ţivé slovní výměny. Časopis Time zveřejnil 21stránkový dokument, na kterém se dohodl tábor demokratŧ a republikánŧ. Jsou to velmi striktní pravidla, která se musejí dodrţovat při debatách jak kandidátŧ na prezidenta, tak kandidátŧ na viceprezidenta. Obama s Romneym si například nesměli navzájem klást otázky, coţ ale například Mitt Romney porušil. "Dŧleţité je zachovat si vlastní tvář a ohrozit tvář partnera. Obě strany odbíhají od věcné argumentace a dostávají se k argumentaci vzhledem k osobě," poznamenal profesor Jiří Kraus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Diskuse tak přinesla mnoho ţivých slovních výměn a osobních útokŧ. Obama s Romneym se při nich nezřídka obviňovali z nepravd. Oba kandidáti se podle pravidel nesměli ani vyzývat k nějakým závazkŧm, nesměli se ani obracet na konkrétní lidi v publiku. Kandidáti neměli mít ani ţádné úvodní proslovy ani pouţívat názorné pomŧcky. Smlouva přesně vymezila i roli moderátorky debaty. Novinářka Candy Crowleyová tak například během druhé prezidentské debaty nesměla po dotazech z publika pokládat doplňující otázky. Podle George Faraha, odborníka na americké prezidentské debaty, je to letos vŧbec poprvé, co tomu tak je. "Je omezená v podstatě jen na to, aby hlídala čas a drţela mikrofon," říká Farah pro Democracy Now. Stejně nemohlo pokládat doplňující otázky ani publikum, jejich mikrofon byl vypnutý hned po poloţení otázky. Televize nesmí ani vysílat záběry, v nichţ by byla vidět reakce kandidátŧ na dotaz. Dokument, který přesně udává pravidla debat, dohodla speciální stranická komise. Podle odborníkŧ je jejím cílem ochránit oba kandidáty od nepříjemných překvapení, diskusi zbavuje jakékoli spontánnosti. The 2012 Debates - Memorandum of Understanding Between the Obama and Romney Campaigns Uţ od devadesátých let se postupně zpřísňují pravidla tak, aby kandidáti přesně věděli, co v debatě s publikem čekat. Uţ v roce 1996 se politici dohodli na tom, ţe během diskuse nebudou lidé z publika dávat doplňující otázky. O osm let později se zavedlo pravidlo, ţe kaţdá otázka z publika musí být známá předem, moderátor ji dostane na kartičce a vybere si jen ty, které se mu líbí. V paměti zŧstává scénka z duelu George Bushe staršího s Billem Clintonem a Rossem Perotem v roce 1992, kdy se Bush při oţehavém tématu několikrát podíval na hodinky. Na Američany toto gesto zapŧsobilo jako ručník hozený do ringu. Albertu Goreovi se zase v roce 2000 při debatě s Georgem W. Bushem vymstilo to, ţe vzdycháním dával najevo, jak se mu Bushovy odpovědi nelíbí. Diváky to popudilo. I proto se takové záběry nemají podle dohody vysílat. Mediální diskuse uchazečŧ o prezidentskou funkci má v USA dlouhou tradici. Zpočátku bývala zprostředkována tiskem, později se odehrávala v rozhlase (poprvé v roce 1948). S vynálezem fotografie a filmu si mohli voliči politiky také prohlédnout. Vpád televize volební souboje ještě více zatraktivnil. V posledních letech kandidáti vyuţívají i internet a rŧzné sociální sítě. Oba kandidáti se střetnou uţ jen jednou - 22. října v Boca Raton na Floridě. V poslední debatě proberou kandidáti zahraniční politiku. Prezidentské volby se konají 6. listopadu.



URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/199997-obama-s-romneym-se-vymkli-pravidlum-nechybely-osobniutoky/ _

Chomutovské muzeum pozvalo odborníky na menšiny 17.10.2012

denik.cz

str. 00 _

Ústecký kraj_

Chomutov - Oblastní muzeum v Chomutově a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR pořádají seminář o národnostních menšinách s názvem Kulturní pluralismus a multikulturní výchova II. Semináře se zúčastní řada odborníkŧ z vědeckého a akademického světa. " „Věříme, ţe program semináře, zaměřeného i na problematiku Chomutovska a moţnost přímého styku s odborníky, mŧţe být přínosem pro ţáky a učitele středních a základních škol, pedagogické, kulturní a sociální pracovníky, zástupce národnostních menšin a širokou veřejnost vŧbec," dodává k tomu Stanislav Děd, ředitel muzea. Seminář proběhne ve středu 17. 10 od 9.00 hodin ve Středisku knihovnických a kulturních sluţeb. Program semináře 9.00 9.30 Prezence účastníkŧ; 9.30 -10.00 Zahájení semináře Historie a menšiny na Chomutovsku - Stanislav Děd, ředitel Oblastního muzea v Chomutově Výbor pro národnostní menšiny v Chomutově -Marie Štáfková, předsedkyně VNM 10.00 10.50 Národnostní menšiny a Chomutovsko Kolektivní paměť Němcŧ na Chomutovsku - Sandra Kreisslová, Česká zemědělská univerzita v Praze Ţidé v české společnosti a Chomutovsko - Petr Bednařík, Ţidovská, národnostní a menšinová studia Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. a FSV UK,katedra mediálních studií Slováci a jejich podíl na vytváření „nových" tradic na Chomutovsku - Helena Nosková, Ţidovská, národnostní a menšinová studia, ÚSD AV ČR Vzdělávání dětí z romské komunity - Hana Horská, řed. ZŠ 17. listopadu Chomutov 10.50 -11.15 Přestávka na kávu 11.15 13.00 Národnostní menšiny v ČR, SR, na Ukrajině a v Rusku Ruská národnostní menšina a „Ruská tradice" v ČR - Igor Zolotarev, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny ČR Ukrajinská diaspora v Rusku - Irina Sneţkova, Ústav etnologie a antropologie Miklucho-Maklaje RAN, Moskva Národy Povolţí a Uralu Plné znění zpráv


- Alexander Korosteljev, Ústav etnologie a antropologie Miklucho-Maklaje RAN, Moskva Múzeum Bruntál a pamiatky hmotnej kultúry národnostných menšín. - Ľubica Mezerová, Muzeum Bruntál 13.00 14.00 Přestávka na oběd 14.00 17.00 Národnostní menšiny v ČR, SR, na Ukrajině a v Rusku Na vlastní kŧţi. Jak se cítí příslušník národnostní menšiny v ČR - Magdalena Bystrzak, FFUK, kabinet slovakistiky a Univerzita Kraków Sociologický výzkum národnostních menšin na Chomutovsku - Ludmila Jirásková, Ţidovská, národnostní a menšinová studia ÚSD AV ČR, v.v.i. Kyberpriestor v kontexte kultúrnej diverzity. (Virtuálna komunita Slovákov v Prahe) - Marianna Mészározová, Ústav etnologie FF UK Praha Závěrečná diskuse, workshop a setkání občanských sdruţení národnostních menšin."

URL| http://www.denik.cz/ustecky-kraj/muzeum-pozvalo-odborniky-na-mensiny-20121016-pi9b.html _

Rebelové ODS jednají s Nečasem 16.10.2012

ČT 24

str. 01 _

05:59 Studio 6_

Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Parlamentní strany se musejí kaţdá po svém popasovat s výsledky krajských a prvního kola senátních voleb. Nás dnes bude zajímat nejen situace v ODS, ale na tu se právě teď zaměříme, protoţe jak jste mohli z vysílání České televize uţ vidět a slyšet, tak premiér Petr Nečas seznámil svoji stranu s jistým kompromisem k vládnímu balíčku, aby samozřejmě utišil hlasy rebelŧ a aby připravil taky pŧdu pro koaliční jednání. Nicméně připravuje si určitě i pŧdu před nadcházejícím kongresem ODS. Ty dopady teď okomentujeme. Vítám ve vysílání Josefa Mlejnka, politologa Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den přeji. Josef MLEJNEK, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Dobré ráno. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Jak vy to vidíte? Výsledky krajských a prvního kola senátních voleb znamenají posílení pro takzvané rebely ODS anebo ne? Josef MLEJNEK, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Tak znamenají posílení nepřímo, protoţe oni tak získávají munici proti Petru Nečasovi. Mohou ho obviňovat, ţe ta poráţka ODS je právě dŧsledkem zvyšování daní a politiky, kterou dělala Nečasova vláda. Mohou to samozřejmě vyuţít na kongresu ODS. Ale na druhou stranu ta drtivá poráţka by mohla mít ten efekt, ţe vláda se spíše semkne a ţe opravdu nikdo nebude chtít vládu strhávat, poněvadţ by to pravděpodobně znamenalo předčasné volby a ty předčasné volby by asi dopadly velmi podobně jako ty volby krajské. Takţe ten výsledek pro Petra Nečase je takový, ţe tam je nějaké plus i mínus. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Například jeden z rebelŧ Marek Šnajdr otevřeně říká, ţe ODS musí kompletně změnit svoji politiku. Dokonce se ozval hlas, který volá po návratu Václava Klause. Tolik hlas poslance Šťastného, který na to upozorňoval samozřejmě ještě před krajskými a senátními volbami, na to, ţe moţná právě za daňový balíček a za svoji politiku ODS dostane výprask. Je Václav Klaus pro ODS a celou pravici řešením? Josef MLEJNEK, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Já si myslím, ţe pro ani pro pravici, ani pro ODS řešením není. A myslím si, ţe v ODS velmi špatně čtou dŧsledky a příčiny toho špatného volebního výsledku. Oni říkají, ţe je to kvŧli těm reformám, ţe je to kvŧli zvyšování daní. Já si myslím, ţe na příčiny neúspěchu ODS odkazuje vlastně jiný úspěch ODS a to je úspěch Jiřího Pospíšila v Plzeňském kraji. Vlastně jedna z mála postav ODS, která přesvědčila voliče o tom, ţe chce bojovat s korupcí nebo ţe ten boj s korupcí myslí váţně a ţe je ochotna pro to něco udělat. A problémem ODS je to, ţe voliči tuto stranu, uţ i opravdu kmenoví voliči této strany ji shledávají jako obtíţně volitelnou, poněvadţ je zapojena do velkého počtu korupčních afér a vlastně nenabízí jiné politiky, neţ v převáţně většině to jsou politici, kteří jsou spíše nějakými loutkami nějakých kmotrŧ, nejsou to lidé, kteří by byli schopni voliče oslovit. Nejsou to lidé, kteří by skutečně byli schopní přijít s nějakou ideovou, s nějakým ideovým programem a tak dál. A to je jenom takové přetřásání starých záleţitostí z devadesátých let, ţe jako ODS má bojovat za volný trh a podobně. To samozřejmě pro větší část voličŧ bylo atraktivní, kdyţ se prováděla transformace ze státem řízené ekonomiky na trţní, ale já si myslím, ţe pro drtivou většinu voličŧ ODS ty záleţitosti, co se týče daní a tak dál, zas tak klíčové nejso. Ty jsou dŧleţité třeba pro podnikatele, to je významná část lektorátu ODS, ale pokud ODS chce se vrátit na úroveň 30% voličŧ, tak to prostě nezíská těch 30% tak, ţe bude se vymezovat pouze a jedině jako strana, které jde o niţší daně a nějaký úplně minimální stát. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste taky v úvodu v podstatě nadhodil tezi, ţe to mŧţe dopadnout tak, ţe se vláda semkne. Tak teď tu máme ten relativně moţná pro rebely kompromisní návrh Petra Nečase. Musí se projednat ve vládě. Ministr financí uţ dal najevo, ţe pokud se tedy vybere míň, protoţe by se zvedla jenom jedna sazba DPH, tak se zase ale někde musí do rozpočtu ty peníze sehnat. Taky se pomalu diskutuje o některých přehodnoceních krokŧ ministra Drábka. Kam aţ mŧţe vláda ustoupit, aby přeţila? Josef MLEJNEK, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Tak ty ústupky, pokud jde o přehodnocení krokŧ ministra Drábka a i o ty daně, to jsou, přehodnocení krokŧ ministra Drábka, to je nějaká věc do budoucna, aby se zlepšil obraz vlády v očích voličŧ. Kdyţ se ptáte, kam aţ ta vláda je schopna ustoupit, já si myslím, ţe je schopna ustoupit takřka kamkoliv, aby se udrţela u moci, aby se udrţela v sedle, protoţe všichni členové vládní koalice teď vidí, ţe kdyby vláda padla, tak to velmi pravděpodobně znamená předčasné volby, protoţe já si nedovedu představit, ţe by ČSSD za této situace začala nějak vytvářet nějakou alternativní většinu na základě těch voleb z roku 2010. Takţe pokud pád vlády znamená předčasné volby asi někdy na jaře a v nich drtivou poráţku, no tak to potom asi jsou schopni učinit takřka cokoliv členové vlády nebo ty vládní strany, aby tu vládu zachovali. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji. Tolik komentář politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd. Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Institut politologických studií FSV UK -------------------Na shledanou. _

Neplatné volební hlasy 16.10.2012

ČT 24

str. 03 _

05:59 Studio 6_

Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Teď se pojďme podívat na jednu zajímavou věc, kterou přinesly letošní krajské a první kolo senátních voleb. Promluvíme s Petrem Soukupem, sociologem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zdravím vás. Dobrý den. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Dobrý den. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------A jde o to, ţe to víkendové hlasování přineslo v podstatě dosavadní rekord v počtu neplatných hlasovacích lístkŧ. Volební komisaři jich napočítali skoro 120 tisíc. Čím to je podle vás? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No kdyţ začnu lehce neváţně, tak bych řekl, ţe nikdo z nás neví, protoţe výzkum na toto téma nebyl a troufnu si odhadnout, ţe nebude. Ale máme asi některé indikace, z kterých se dá soudit. Tak jednak je to číslo, které je výrazně vyšší, tuším asi zhruba dvojnásobné oproti předchozím stejným volbám. Jednak víme, ţe existovaly výzvy některých občanských iniciativ, ţe mají lidi házet neplatné hlasy. A jednak tušíme, ţe i v uvozovkách ostatní fenomény, jako je nárŧst preference komunistické strany, nárŧst preference neparlamentních stran naznačují asi jediné a to je nespokojenost lidí se stávajícími vládními stranami. A obecně i moţná se stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně, s výjimkou komunistŧ. Myslím si, ţe ten vzorec je v zásadě jednoduchý. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------My se mŧţeme dohadovat, jestli prázdné obálky opravdu přišly jako osobní rozhodnutí jednotlivých voličŧ nebo reakce na internetovou výzvu, která k tomu nabádala. Jiná věc je, ţe často docházelo taky k záměnám těch obálek. Lidi si pletli, do jak barevné obálky patří krajský lístek a do jaké obálky patří senátní. Víte co ale, v minulých volbách i při těch soubězích to bylo stejné a tolik neplatných hlasŧ nebylo. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Tak nevím, jestli jsou lidé méně pozorní a v krizi v uvozovkách více pracují. Ale obecně skutečně jako jediný fenomén, který byl přítomen nově, byly apely těch občanských iniciativ. Ale dodávám, ţe na rozdíl třeba od fenoménu krouţkování z posledních voleb do Poslanecké sněmovny, teď bylo těch apelŧ víc. Kromě apelu dávejte neplatné hlasy, další apel zněl, volte neparlamentní strany a tak dál. Takţe se v uvozovkách síly i těchto doporučení tříštily a díky tomu troufnu si říct, ţe ty neplatné hlasy nebyly tak masivní. Osobně třeba jsem očekával, ţe těch neplatných hlasŧ jako výrazu protestu bude více. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Objevují se i roztrţené volební lístky, vloţené jak do obálky, tak do volební urny. Během volebního Speciálu Václava Moravce ústavní právník Jan Kysela nadnesl, ţe v podstatě nikdy nevíme, jestli to roztrhl volič sám nebo někdo z komise. Ale předpokládejme, ţe A je správně. Co je to za signál? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No tak to je asi ještě o kousek výraznější protest, protoţe prostě nehodit nic nebo hodit něco, co není platné, je asi v uvozovkách ještě jednodušší neţ aktivně trhnout. Takţe to je prostě ještě výraznější protest. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Moţná trhnout tu nejneoblíbenější stranu. To se mŧţeme dohadovat. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------To je samozřejmě moţné. A to ještě bych rád asi řekl, ţe je otázka, v kolika případech došlo, protoţe je to v uvozovkách jednodušší pro tu příslušnou okrskovou volební komisi, k vyřazení takovýchto hlasŧ a dohodli se, ţe Plné znění zpráv


v zásadě tohle nebudeme započítávat. Takţe otázka je, jestli skutečně to číslo, které je oficiální, je skutečně prostě ta správná cifra. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Mimochodem, kdyţ jsme na komise narazili, tak v Olomouckém kraji se moţná bude přepočítávat, protoţe Nezávislí, kteří si zjistili u přátel třeba, ţe někoho krouţkovali, tak potom nezaznamenali ty preferenční hlasy. Tak dá se říct, ţe je ten systém, tak jak je nastaven s volebními komisemi a vŧbec s těmi obálkami, je dostačující nebo byste něco měnil? Je tu nějaké nebezpečí, ţe by se mohli dohadovat nějak účelově členové komise, byť jsou kaţdý z jiné strany? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No úplně účelově tak, ţe by někomu pomohli, to by do toho asi musel vstoupit ještě další element a to peníze, který by asi přesvědčil tyto dobrovolníky, byť jsou to členové stran a zpravidla členové stran z nějaké desáté linie, ale myslím si, ţe jediná dohoda, která reálně přichází do úvahy, sám jsem tu práci několikrát vykonával za studentských let, tak je ta, ţe si zjednoduší počty, to znamená, ţe prostě ty problematické hlasy, obálky a tak dál se vyřadí, aby se prostě nemusel ten arch sloţitě vyplňovat, protoţe pak se všechno zjednodušuje. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Taky se často čeká na to, kdo první, kdo poslední dodá ty výsledky, takţe moţná je tu pro ně tahle motivace. Ale spíš ještě, jestli něco měnit? Jestli změnit třeba barvy obálek nebo udělat to jednoduché, co navrhují někteří politici uţ teď, napsat tam senátní volby, napsat tam krajské volby, abysme nebyli mateni barvami. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Tak samozřejmě jakýkoliv signál, standardně třeba bývá ta jedna obálka větší, jedna menší a ty lístky bývají podle velikosti, který je prvoplánový, tak je určitě jednodušší neţ dvě barvy, protoţe pak samozřejmě mŧţe dojít k záměně i nechtěně. A nutno říct, ţe ţádná výrazná osvěta v tomto směru, tato barva je do krajských voleb, tato barva je do senátních voleb, neprobíhala, takţe skutečně lidé pak mohou být zmateni. Takţe samozřejmě cokoliv mŧţe pomoci, tak je dobře. Ale na druhou stranu, těch záměn zase nebylo tolik, aby kvŧli tomu se vydávaly zase úplně nějaké speciální peníze na to, ţe budeme dělat obálky dvou barev, popisovat je a tak dál. V tuhletu chvíli bych asi nic neměnil. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Poslední věc, která vás určitě jako sociology bude zaměstnávat. Tím faktickým vítězem voleb jsou komunisté. Je to čistě protestní záleţitost? Kdyţ se podíváme, ţe v podstatě téměř 80% lidí je nechce. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No tam jsou asi dva fenomény. První v uvozovkách zvláštnost, komunistŧ v uvozovkách je čím dál tím méně ve smyslu těch straníkŧ. Nedaří se jim úplně získávat mladé lidi. A přesto dosahují čím dál tím větších výsledkŧ. To je prostě jedna velká záhada. A je to částečně nespokojenost, po našem soudu, a částečně schopnost komunistické strany relativně snadno v uvozovkách prodávat témata, která jsou v zásadě negativistická, coţ je zvláštní, ale na druhou stranu není se čemu divit, protoţe vláda u mnoha reforem bohuţel nedokázala dobře vysvětlit jejich podstatu a komunistŧm se velice snadno daří prostě vysvětlit opak. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Já vám děkuji. Petr Soukup, sociolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Další host Studia 6. Děkujeme. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Díky. _ Plné znění zpráv


Muzeum pozvalo odborníky na menšiny 16.10.2012

Chomutovský deník (r)_

str. 08

U nás doma_

Chomutov – Oblastní muzeum v Chomutově a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR pořádají seminář o národnostních menšinách s názvem Kulturní pluralismus a multikulturní výchova II. Semináře se zúčastní řada odborníkŧ z vědeckého a akademického světa. „Věříme, ţe program semináře, zaměřeného i na problematiku Chomutovska a moţnost přímého styku s odborníky, mŧţe být přínosem pro ţáky a učitele středních a základních škol, pedagogické, kulturní a sociální pracovníky, zástupce národnostních menšin a širokou veřejnost vŧbec,― dodává k tomu Stanislav Děd, ředitel muzea. Seminář proběhne ve středu 17. 10 od 9.00 hodin ve Středisku knihovnických a kulturních sluţeb. Program semináře 9.00 – 9.30 Prezence účastníkŧ; 9.30 -10.00 Zahájení semináře Historie a menšiny na Chomutovsku – Stanislav Děd, ředitel Oblastního muzea v Chomutově Výbor pro národnostní menšiny v Chomutově – Marie Štáfková, předsedkyněVNM 10.00 – 10.50 Národnostní menšiny a Chomutovsko Kolektivní paměť Němcŧ na Chomutovsku – Sandra Kreisslová, Česká zemědělská univerzita v Praze Ţidé v české společnosti a Chomutovsko – Petr Bednařík, Ţidovská, národnostní a menšinová studia Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. a FSV UK,katedra mediálních studií Slováci a jejich podíl na vytváření „nových― tradic na Chomutovsku – Helena Nosková, Ţidovská, národnostní a menšinová studia, ÚSD AV ČR Vzdělávání dětí z romské komunity – Hana Horská, řed. ZŠ 17. listopadu Chomutov 10.50 -11.15 Přestávka na kávu 11.15 – 13.00 Národnostní menšiny v ČR, SR, na Ukrajině a v Rusku Ruská národnostní menšina a „Ruská tradice― v ČR – Igor Zolotarev, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny ČR Ukrajinská diaspora v Rusku – Irina Sneţkova, Ústav etnologie a antropologie Miklucho-Maklaje RAN, Moskva Národy Povolţí a Uralu – Alexander Korosteljev, Ústav etnologie a antropologie Miklucho-Maklaje RAN, Moskva Múzeum Bruntál a pamiatky hmotnej kultúry národnostných menšín. – Ľubica Mezerová, Muzeum Bruntál 13.00 – 14.00 Přestávka na oběd 14.00 – 17.00 Národnostní menšiny v ČR, SR, na Ukrajině a v Rusku Na vlastní kŧţi. Jak se cítí příslušník národnostní menšiny v ČR – Magdalena Bystrzak, FFUK, kabinet slovakistiky a Univerzita Kraków Sociologický výzkum národnostních menšin na Chomutovsku – Ludmila Jirásková, Ţidovská, národnostní a menšinová studia ÚSD AV ČR, v.v.i. Kyberpriestor v kontexte kultúrnej diverzity. (Virtuálna komunita Slovákov v Prahe) – Marianna Mészározová, Ústav etnologie FF UK Praha Závěrečná diskuse, workshop a setkání občanských sdruţení národnostních menšin. Region| Severní Čechy _

Asijská ostrovní válka 16.10.2012

Mezinárodní politika str. 02 Michal Kolmaš_

Glosa_

Jedenaosmdesáté výročí mukdenského incidentu završilo vlnu demonstrací, které v posledním měsíci otřásly severovýchodní Asií. Spory o ostrŧvky Senkaku/Tiao-jü ve Východočínském moři dokonce překazily další vzájemnou událost – Čína zrušila oficiální japonskou návštěvu k čtyřicetiletému výročí normalizace vztahŧ. Největší protesty od roku 1972 opravdu o „normálních― vztazích nevypovídají. Naopak. Zdánlivě nepodstatný spor o několik skalisek opět potvrzuje křehkost regionu a nebezpečí rozdmýchaného nacionalismu. Vyhrocení protestŧ v posledních měsících pochází podle optimistických komentátorŧ z tranzic domácích politických arén. Japonsko čekají parlamentní volby, Čína se připravuje na předání ţezla nové generaci komunistických vŧdcŧ. Ani jeden z aktérŧ proto nechce vypadat slabě před domácím elektorátem. Jak optimisté předpovídají, obchodní spolupráce mezi oběma mocnostmi eskalování konfliktŧ bez problémŧ zabrání. Čína je pro Japonsko obchodní partner č. 1, Tokio je plné čínských turistŧ nakupujících značkové módní doplňky ve čtvrtích Omotesando či Roppongi. Asie je na válku příliš bohatá – a stejně jako ostatní – i tento konflikt brzy vyhasne. Asie opravdu má ekonomické dŧvody pro neeskalování konfliktu a je pravděpodobné, ţe v krátkodobé perspektivě se spory o Plné znění zpráv


ostrŧvky opět utiší. Sentimenty však přetrvají a vzájemná animozita se prohloubí. V nedávném prŧzkumu více neţ polovina Číňanŧ předpověděla vojenský konflikt s Japonskem v prŧběhu několika příštích let. Spory o skaliska tak dostávají celosvětový význam. Obchodní výměna mŧţe do jisté míry ostny nacionalismu otupit, kaţdý další problém v regionálních vztazích však riskuje zavedením precedentu. Japonsko, Tchaj-wan nebo Filipíny se obávají toho, ţe učinění ústupku si Čína interpretuje jako slabost; země draka ale musí ukazovat zuby z dŧvodu vytvoření image regionálního hegemona, obzvlášť ve vztahu k americkému pivotu v Asii. Dokud se postoje aktérŧ nezmění, optimistické vyhlídky neobstojí. O autorovi| Michal Kolmaš je doktorandem mezinárodních vztahŧ FSV UK. [email protected] _

Kanada a původní obyvatelé: Harperova cesta k ekonomické soběstačnosti 16.10.2012

Mezinárodní politika str. 07 Magdalena Fiřtová_

Domorodci_

Konzervativní vláda Stephena Harpera ve své dosavadní bilanci ve vztahu k pŧvodním obyvatelŧm opouští dŧraz na politická práva a vyzdvihuje především ekonomické otázky. Pojmy jako uznání dědičných práv či právo na sebeurčení, které převaţovaly v politice minulých vlád, byly nahrazeny termíny odpovědnost a soběstačnost. Na místo sociálních programŧ a dávek se vláda pokouší hledat cesty, jak nastartovat ekonomickou aktivitu pŧvodních obyvatel. Pohled do historie V současné době ţije v Kanadě přibliţně 1,2 milionu lidí hlásících se k předkŧm pŧvodních obyvatel, coţ představuje zhruba 4 procenta kanadské populace. Termín pŧvodní obyvatelé v Kanadě označuje obyvatele, kteří jsou potomky pŧvodních národŧ ţijících na území Severní Ameriky v době příchodu evropských kolonizátorŧ. Kanadská ústava z roku 1982 explicitně uznává práva tří skupin pŧvodních obyvatel – Indiánŧ (53 procenta), Métisŧ (potomkŧ narozených ze sňatkŧ Indiánŧ a bílých osadníkŧ, v současnosti zhruba 30 procent domorodé populace) a Inuitŧ (4 procenta). Zbývající část pŧvodních obyvatel jsou tzv. neregistrovaní Indiáni, kteří nepřijali indiánský statut, ale hlásí se ke svým domorodým kořenŧm. Ústavní zakotvení smluvních i jiných práv pŧvodních obyvatel je nutné vnímat z historického hlediska jako převratné, protoţe ostře kontrastovalo s předchozími snahami kanadských vlád asimilovat pŧvodní obyvatele a zrušit jejich odlišné postavení a představovalo vyvrcholení několik desítek let trvající snahy pŧvodních obyvatel o uznání své kulturní a historické odlišnosti. Statut Indiánŧ ţijících v rezervacích je kromě ústavy ještě definován Indiánským zákonem (Indian Act) z roku 1876, od té doby mnohokrát pozměněným, naposledy v roce 2011. Zákon zasahoval do všech aspektŧ ţivota Indiánŧ – stanovoval pravidla pro získání/ztrátu indiánského statutu včetně práv a povinností z něho vyplývajících, omezoval pouţívání kulturních tradic, inicioval vznik rezervací, nastavoval centralizované financování a správu rezervací pod federální jurisdikci. Tento zákon patří dodnes jednoznačně k nejkontroverznějším v kanadské legislativě – nenáviděný pro svŧj asimilační, paternalistický a manipulativní charakter, ale na druhé straně potřebný z hlediska ochrany kolektivních práv pŧvodních obyvatel. Přelomová zpráva Královské komise o pŧvodních obyvatelích (Royal Commission on Aboriginal Peoples, RCAP) z roku 1996 doporučila nahradit paternalistický koloniální vládní přístup přístupem partnerským, kde jsou pŧvodní obyvatelé vnímáni jako samostatné a rovnocenné národy. Zpráva zdŧraznila, ţe samospráva pŧvodních národŧ není moţná bez ekonomické soběstačnosti a bez návratu ke správě historických území, z nichţ většina ekonomických aktivit pŧvodních obyvatel vychází. RCAP šla ve svých doporučeních ještě dále, kdyţ doporučila vytvoření třetí úrovně vlády sloţené z pŧvodních obyvatel. Ačkoli tento extrémní poţadavek zŧstal pouze teoretickým doporučením, liberální vlády Jeana Chrétiena a Paula Martina v duchu závěrŧ této komise nastartovaly proces předávání dŧleţitých kompetencí v oblasti školství, zdravotnictví, bydlení a dalších veřejných politik do rukou pŧvodních obyvatel s cílem posílit schopnosti samosprávy pŧvodních obyvatel. V tomto duchu byl v roce 1999 přijat zákon umoţňující indiánským kmenŧm vyvázat se z článku 34 Indiánského zákona a převzít od vlády kontrolu nad správou pŧdy a zdrojŧ (First Nations Land Management Act). V letech 1999–2012 76 kmenŧ ze 600 uzavřelo dohody s federální vládou a převzalo správu nad územími svých rezervací. Plné znění zpráv


V roce 2005 byla podepsána dohoda v Kelowna mezi premiéry (federálním a provinciálními) a zástupci pŧvodních národŧ. Dohoda slibovala pětimiliardové investice do školství, zdravotnictví a bydlení pŧvodních obyvatel s cílem sníţit ekonomicko-sociální propast, která se rozevírá mezi pŧvodními obyvateli a zbylou společností. Představitelé pŧvodních národŧ na dohodě z Kelowna kromě finančního příslibu oceňovali zejména nový přístup rovnocenného vyjednávání mezi jednotlivými národy v duchu RCAP, který vytvářel de facto novou strukturu formálních vztahŧ mezi vládou a pŧvodními obyvateli. Asimilace: cesta k ekonomickému rozvoji Jako vodítko pro ideologickou interpretaci postoje současné konzervativní vlády Stephena Harpera ve vztahu k pŧvodním obyvatelŧm je cenná publikace dlouholetého premiérova poradce, politologa Thomase Flanagana, First Nations? Second Thoughts z roku 2000. Flanagan v ní představuje velmi kritický postoj k výše popsanému konceptu RCAP, protoţe se domnívá, ţe tento přístup neřeší, a naopak prohlubuje sociální a ekonomické patologie, kterým čelí dnešní pŧvodní obyvatelé. Kanadské statistiky dokládají, ţe mezi pŧvodními obyvateli je registrováno dvojnásobné procento nezaměstnaných, neţ činí prŧměr ostatní populace, pětina pŧvodních obyvatel má příjmy niţší, neţ je minimální příjem (oproti 11 procentŧm ostatních Kanaďanŧ), 44 procenta domorodých Kanaďanŧ má niţší neţ středoškolské vzdělání (oproti 23 procentŧm ostatních Kanaďanŧ) a konečně i pŧvodní obyvatelé mají niţší prŧměrnou délku ţivota neţ ostatní obyvatelé, protoţe čelí mnohem častěji zdravotním problémŧm kvŧli obezitě a dalším chronickým onemocněním. Flanagan věří, ţe dosavadní přístup směřující k větší míře autonomie a samosprávy pŧvodních obyvatel není vhodný pro integraci pŧvodních obyvatel do moderní společnosti, protoţe je zakotvuje v izolaci mimo ekonomickou realitu dnešního světa, kde pŧvodní obyvatelé v rezervacích nemají kvŧli Indiánskému zákonu přístup k osobnímu vlastnictví pŧdy a kmeny nemohou vyuţívat ekonomických výhod plynoucích z přístupu ke své pŧdě. Jsou tak stále více odkázáni na finanční podporu z federálních zdrojŧ, aniţ by byli motivováni k vlastní ekonomické aktivitě. Tuto Flanaganovu tezi potvrzují i čísla, jeţ uvádějí, ţe pŧvodní obyvatelé jsou v současnosti mnohem více závislí na finančních transferech od vlády neţ dříve (podle některých propočtŧ aţ 60 procent příjmŧ pŧvodních obyvatel v rezervacích plyne z federálních peněz). Kanadská vláda ve svém rozpočtu vyhrazuje na tyto transfery ročně 7,4 miliardy kanadských dolarŧ (zhruba stejná částka jde na dorovnávací strukturální prostředky zaostalejším provinciím). Flanagan zároveň zdŧrazňuje, ţe většina domorodé populace dnes ţije ve městech, aniţ by mohla vyuţívat některé z federálních programŧ na podporu práv pŧvodních obyvatel a je jiţ de facto dobrovolně integrována do kanadské společnosti. Flanaganŧv koncept je moţné s trochou zjednodušení shrnout jako myšlenkový příklon zpět k politice dobrovolné asimilace (Flanagan sám se tomuto termínu nebrání), v níţ bude kladen větší dŧraz na ekonomickou soběstačnost. Oproti RCAP však Flanagan věří, ţe ekonomický rozvoj není moţný bez znormalizování politických práv pŧvodních obyvatel a bez zrušení Indiánského zákona, který zakotvuje pŧvodní obyvatele v jejich ekonomicky neudrţitelné izolaci. Harperova politika: ekonomická soběstačnost na prvním místě V symbolické rovině hledání usmíření s koloniální minulostí se konzervativní vláda Stephena Harpera přihlásila k dědictví předchozí liberální vlády, jeţ otevřeně přiznala odpovědnost kanadského státu za vznik a financování povinných církevních internátních škol pro děti pŧvodních obyvatel, které byly vytrţeny z rodných komunit, aby co nejrychleji opustily staré tradice svých kultur a dokázaly se asimilovat do kanadské společnosti. Tyto školy fungující ještě ve druhé polovině 20. století se podle mnoha svědectví často na dětech dopouštěly fyzického, emočního i sexuálního násilí. Stephen Harper v této souvislosti v červnu 2008 pronesl oficiální omluvu vlády za tento systém i následky, které si děti pŧvodních obyvatel z těchto škol odnesly. Naproti tomu v rovině praktické Harperova vláda odmítla veškeré finanční závazky vyplývající z výše zmíněné dohody v Kelowna. Nenavázala na formálně nový zpŧsob vztahŧ na úrovni premiérŧ a představitelŧ pŧvodních národŧ z dohody Kelowna a vrátila se k tradičnímu hierarchickému vyjednávání, v němţ klíčovou úlohu zaujímá federální ministr pro záleţitosti pŧvodních obyvatel. Od roku 2006, kdy je Konzervativní strana v čele vlády, se premiér osobně nesetkal s představiteli pŧvodních národŧ jindy neţ v lednu 2012 po vyhroceném mediálním nátlaku Shromáţdění pŧvodních národŧ (Assembly of First Nations, AFN). U většiny současné legislativy, kterou vláda předkládá parlamentu ve věcech pŧvodních národŧ, zástupci pŧvodních obyvatel kritizují, ţe byli konzultováni minimálně, či dokonce nebyli konzultováni vŧbec. V roce 2007 Kanada odmítla podepsat Deklaraci OSN o právech pŧvodních obyvatel s odŧvodněním, ţe tento právně nezávazný dokument bylo moţné interpretovat v rozporu s platnými kanadskými zákony. Napříč Kanadou však bylo moţné slyšet sílící podporu pro její přijetí a kanadský parlament s tehdy menšinovým mandátem Harperovy vlády přijal v roce 2008 doporučení deklaraci plně implementovat. V roce 2010 Kanada Plné znění zpráv


překvapivě oznámila, ţe k deklaraci přistupuje, coţ je moţné interpretovat nikoli jako zásadní změnu postoje vlády ve vztahu k pŧvodním obyvatelŧm, ale spíše jako pragmatický předvolební krok, který měl přesvědčit voliče zejména v prérijních provinciích Saskatchewan a Manitoba, kde pŧvodní obyvatelé tvoří aţ 15 procent populace. Od roku 2011 lze zaznamenat v aktivitách současné vlády určitý posun od vyčkávání směrem k vlastní aktivní politice ve vztahu k pŧvodním obyvatelŧm. V letech 2006–2010 se vláda ve svých programových prohlášeních věnovala pŧvodním obyvatelŧm spíše symbolicky, novější vládní programy zdŧrazňují nutnost nahradit sociální dávky a nezdravou závislost potřebou vytvořit nové podmínky pro soběstačný ekonomický rozvoj domorodých komunit. Předkládané zákony se zaměřují především na ekonomické otázky jako například zákon C–27 o finanční odpovědnosti a transparentnosti domorodých samospráv, či zákon S–2 o majetkových právech rozvedených ţen. Ve stejném duchu se nese i nejnovější iniciativa vlády, která v červenci 2012 oznámila přípravu velmi sporného, pro mnohé aţ radikálního zákona, který by měl umoţnit osobní vlastnictví pŧdy pŧvodních obyvatel v rezervacích. (Pŧvodní obyvatelé dnes drţí v kolektivním vlastnictví přibliţně 2,7 milionu hektarŧ pŧdy, coţ představuje více neţ čtyřnásobek velikosti provincie Ostrov prince Edwarda). Vláda věří, ţe tento zákon je klíčový k nastartování ekonomických aktivit pŧvodních obyvatel v rezervacích. Kritici naopak namítají, ţe zákon zboří historická kolektivní vlastnická práva, která stojí v jádru tradičních hodnot domorodých komunit. Navíc je zde reálné riziko, ţe pŧda připadne do rukou nedomorodých obyvatel. Jelikoţ téměř všechny současné projekty na těţbu nerostných surovin se nacházejí v blízkosti některého z území pod správou pŧvodních národŧ, pŧvodní obyvatelé se obávají, ţe se jedná o trojského koně dŧlních a těţebních společností. V programovém prohlášení na rok 2012 představila Harperova vláda záměr nového zákona o vzdělání pŧvodních obyvatel (Aboriginal Education Act), který reaguje na urgentní potřebu vyřešit špatně fungující školství v rezervacích, v němţ méně neţ polovina studentŧ dokončí střední školu. Alarmující je v tomto ohledu prohlubující se deficit ve financování vzdělání dětí v rezervacích – v přepočtu na jedno dítě dostávají tito ţáci o 40 procent méně federálních peněz neţ děti v normálních školách financovaných z provinciálních prostředkŧ. Harperova vláda odmítala navýšit tyto prostředky z dŧvodu neefektivity a netransparentnosti managementu škol v rezervacích. Školy v rezervacích jsou řízeny zcela individuálně jednotlivými kmeny bez jakéhokoli statutárního ukotvení, bez dostatečné finanční i jiné odborné podpory ze strany federální vlády a celý systém funguje v naprostém legislativním vakuu vágní formulace v Indiánském zákoně. Senátní komise o pŧvodních obyvatelích z prosince 2011, jíţ předsedal Gerry St. Germain, tento stav kritizuje jako naprosto neakceptovatelný a neudrţitelný. Ve své zprávě komise doporučila vládě vypracovat nový školský zákon, který by na bázi dobrovolnosti umoţňoval kmenŧm převzít plnou odpovědnost za své školství. Vznikla by tak jakási domorodá obdoba ministerstva školství, jemuţ by byla svěřena autorita zavádět a kontrolovat standardy vzdělávání a jednotných osnov, v nichţ by se kromě matematiky a přírodních věd kladl dŧraz na kulturu a jazyky indiánŧ. Kanadská historie školství jako nástroje nucené asimilace pŧvodních kultur činí z tématu školského zákona podminované pole s nejistým výsledkem. Nakolik budou doporučení St. Germainovy komise zohledněna v připravovaném zákoně, není zřejmé, protoţe přesná podoba zákona nebyla prozatím představena k širší diskusi a někteří kritici poukazují na fakt, ţe jeho překvapivost i načasování má za cíl odvrátit pozornost veřejnosti od výše představeného kontroverzního zákona o osobním vlastnictví v rezervacích. Jako nezanedbatelnou je třeba vnímat i iniciativu konzervativních poslancŧ v předkládaném zákonu C408 s podporou současného ministra pro věci pŧvodních obyvatel Johna Duncana, který má pozměnit Indiánský zákon tak, aby mohl být v budoucnu zrušen. Jedná se o první pokus o jeho zrušení od roku 1969, kdy vláda P. E. Trudeau představila Bílý dokument (White Paper), jenţ se snaţil o nastolení stejného přístupu k pŧvodním obyvatelŧm jako ke všem kanadským občanŧm. Vyvolal tím tehdy velkou bouři odporu mezi pŧvodními obyvateli a přispěl ke vzniku emancipačního občanského hnutí pŧvodních obyvatel v Kanadě. Indiánský zákon je dnes do značné míry nahrazen řadou smluv mezi vládou a jednotlivými kmeny ve věcech zdanění, správy pŧdy a kontroly přírodních zdrojŧ a za posledních 40 let ztratil mnoho na svém významu. Většina pŧvodních obyvatel dnes namísto rezervací ţije ve městech, přesto mnoho představitelŧ pŧvodních národŧ varuje, ţe dříve neţ o zrušení Indiánského zákona je třeba jednat o legislativě, v níţ by federální dohled nad domorodými otázkami byl nahrazen plnou samosprávou pŧvodních národŧ a dostatečnou ochranou kolektivních práv. Mezi vládou i pŧvodními národy panuje shoda, ţe směr ke zrušení Indiánského zákona je správný, avšak vládu i pŧvodní obyvatele čeká dlouhá cesta vyjednávání, jak nahradit tento „136 let zakořeněný strom, aniţ by po něm zbyla nezacelitelná díra― a otázkou zŧstává, jestli se podaří nalézt efektivní zpŧsob vyjednávání, který by rétoriku a gesta naplnil konkrétním praktickým obsahem. Z analýzy současné konzervativní vlády Stephena Harpera lze vyčíst odklon od přístupu k pŧvodním obyvatelŧm jako k samostatným národŧm. Naopak čitelná je zde snaha nahradit specifická politická práva politikou chápání pŧvodních obyvatel Kanady jako rovnocenných kanadských občanŧ, kteří jsou ekonomicky a občansky odpovědní za správu svých věcí. Kurz vlády má podle posledního prŧzkumu Ipsos Reid v očích veřejnosti dobrý směr, protoţe si 64 procenta dotazovaných myslí, ţe pŧvodní obyvatelé dostávají od vlády Plné znění zpráv


příliš velké mnoţství peněz a 66 procenta dotazovaných věří, ţe se vláda chová k pŧvodním obyvatelŧm dobře. Nakolik však tato konzervativní cesta dokáţe lépe řešit prohlubující se ekonomické a sociální handicapy pŧvodních obyvatel v kanadské společnosti bez dostatečné finanční podpory a posílené ochrany jejich politických práv, ukáţí aţ budoucí roky. Jako velmi problematický se kaţdopádně jeví zpŧsob vyjednávání a přípravy nových vládních krokŧ ve věci pŧvodních obyvatel, který v duchu „o nás bez nás― mŧţe připomínat návrat k někdejší koloniální mentalitě. *** Zdroje • Thomas Flanagan, First Nations? Second Thoughts (Montréal: MQUP, 2000) • Aboriginal Issues, The Hill Times Policy Briefing, červen 2012 • Tonina Simeone, Primer on Aboriginal Issues, Parliamentary Information and Research Service, Library of Parliament, Ottawa, 22. září 2011 • Report of the Standing Senate Committee on Aboriginal Peoples, Reforming First Nations Education: From crisis to hope, Senate of Canada, prosinec 2011 Mezi vládou i pŧvodními národy panuje shoda, ţe směr ke zrušení Indiánského zákona je správný, avšak vládu i pŧvodní obyvatele čeká dlouhá cesta vyjednávání, jak nahradit tento „136 let zakořeněný strom, aniţ by po něm zbyla nezacelitelná díra―. Foto popis| Premiér kanadského státu Britská Kolumbie Gordon Campbell (vlevo) se zdraví s indiánským náčelníkem Alexem Frankem. Foto autor| Jeff Vinnick, Globe Media/Reuters O autorovi| Magdalena Fiřtová je odbornou asistentkou na Katedře amerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde se věnuje kanadským studiím. [email protected] _

Skautka obešla celou republiku 16.10.2012

Plzeňský deník str. 05 HELENA BAUEROVÁ_

Region_

Za tři měsíce dokázala Hana Märzová ujít přes dva tisíce kilometrŧ. Putovala jen s batohem a celtou Domaţlice – S krosnou na zádech se vydala Hana Märzová pěšky kolem hranic České republiky. Vyrazila 16. června z Čerchova po směru hodinových ručiček. Zpět se vrátila 20. září. „Chtěla jsem se vydat na delší cestu po republice, tak jsem koukala do map a přemýšlela o tom. Zároveň jsme se o tom bavili s kamarády. Pak mě někdo upozornil na soutěţ, díky níţ jsem zformulovala svŧj cíl – obejít republiku po hranicích, přičemţ jsem to symbolicky pojala tak, ţe ujdu jeden kilometr za kaţdý skautský oddíl. V republice je jich kolem 2120,― říká Märzová. Ačkoliv nikdy podobně dlouhou cestu neabsolvovala, nebylo zapotřebí přípravy. „Vystačila jsem si s běţnými schopnostmi a znalostmi, které má myslím kaţdý, kdo je zvyklý běţně chodit na výpravy nebo čundry,― pokračuje skautka. Tři měsíce měla minimální kontakt s civilizací. Spala většinou pod širákem nebo v přístřešku, který si v lese stavěla z plachty. Teplé jídlo a postel bylo celých 97 dní velkou vzácností. „Přibliţně jednou za týden jsem spala někde pod střechou, v hotelu, penzionu. Tam jsem si také uţívala sprchy. Jinak jsem se myla občas v potocích nebo přehradách. Ráno jsem si dělala čaj, jedla chleba nebo ovesnou kaši. Večer jsem si většinou vařila instantní jídla. Během dne jsem jedla rŧzné sušenky, občas chleba.― Cesta po českých hranicích vedla rozmanitým terénem, coţ bylo pro skautku překvapením, a při svém putování proţila i perné chvilky. Nikdy však neměla chuť to vzdát. „Psychicky hodně náročné pro mě byly roviny ve Slezsku na sever od Jeseníkŧ a na jihu Moravy a také cesta Ostravskem. Snadný nebyl ani výstup na Jelenec velmi těţkým terénem, spaní v mokrém spacáku téměř bez jídla a v zimě před Zadní Zvonkovou nebo první setkání s divokými prasaty za Vidnavou,― popisuje své putování Märzová. Cestu dlouhou 2315 kilometrŧ ušla prakticky v jedněch botách, jen poslední týden měla jiné, protoţe v prvních byly jiţ velké praskliny a teklo do nich proudem. Unavená, ale s úsměvem na tváři dorazila dvaadvacetiletá skautka na Čerchov, kde její cesta také začínala. Přivítala ji její rodina a přítel. Všichni její cestu sledovali. Plné znění zpráv


„Měli o mě strach, dávali mi rŧzné rady, všemoţně mě podporovali. A samozřejmě byli rádi, kdyţ jsem se zase vrátila,― říká Hana Märzová s tím, ţe podruhé uţ by stejnou cestu nešla, protoţe by to asi nebylo tak zábavné. „Jinou cestu naplánovanou nemám, ale neříkám nikdy více. To se uvidí,― dodává cestovatelka. Foto popis| HANAMÄRZOVÁ. Dvaadvacetiletá domaţlická skautka a studentka sociologie na Fakultě sociálních věd v Praze obešla za 97 dní hranice České republiky. Foto autor| Foto: archiv H. Märzové Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 05 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 05 ID| ed1d369f-e7c8-4dc1-8152-2e0c4130ecb0 _

Nobelova cena za mír pro EU jako nástroj PR? 15.10.2012

blog.ihned.cz

str. 00 markething.blog.ihned.cz_ Markething_

Prestiţní ocenění norského Nobelova výboru bylo v pátek, 12. října 2012, uděleno Evropské Unii. Nadnárodní instituci, která v souvislosti s posledními krizovými lety zaţívá moţná nejsilnější vlnu negativní publicity v její historii. Ihned po vyhlášení se v médiích začaly objevovat kontroverzní reakce politikŧ (Václav Klaus, Nigel Farage, José Barroso), novinářŧ i významných osobností (Tomáš Sedláček, Ladislav Jakl) následované mnoha anketami na sociálních sítích i na online verzích tuzemských i zahraničních médií a mnoha tweety. Jedna z nejčastějších kritik směřovala k otázce, zda by Nobelova cena za mír neměla být udělována spíše jednotlivcŧm a ne ―byrokratickým institucím―, jak Evropskou Unii vnímá značné mnoţství lidí. I v minulosti jsme často byli svědky udělení ocenění neziskovým organizacím (1999 - Lékaři bez hranic) či institucím (1981 - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). Cena pro Evropskou Unii tedy není bezprecedentní. Často bylo udělení rovněţ velmi kriticky hodnoceno (1994 - Jicchak Rabin, Jásir Arafat a Šimon Peres; 2009 - Barack Obama) a nezřídka se také debatovalo o kritériích jeho výběru. Zde se nabízí otázka, zda Nobelova cena za mír měla (a má stále) statut nezávislosti ve smyslu hodnocení přínosŧ pro řešení válečných konfliktŧ, soudrţnosti mezi národy či humanitární pomoci a zda se spíše nestala poměrně robustním a chytrým nástrojem PR, veřejné diplomacie a mezinárodní politické komunikace. ―Cynics said the award is less about celebrating the past legacy of peace but more about delivering positive public relations when the EU needs it most (Huffington Post).― Podle komentáře listu Huffington Post mŧţeme být cyničtí, ale podobným myšlenkám se zkrátka těţko ubráníme. Z pohledu strategických nástrojŧ PR je zajímavé vnímat letošní Nobelovu cenu za mír jako velmi sofistikované a promyšlené rozhodnutí podpořit Evropskou Unii, její publicitu v médiích a přeneseně potom i pozici v hlavách Evropanŧ i celosvětové populace. V kontextu ekonomické kritiky a často nepochopitelných směrnic či nařízení (marmeláda, zahnuté banány, úsporné ţárovky) tento pokus o připomenutí šíření mírových hodnot a přínosu EU v budování evropské poválečné demokracie přímo vybízí ke kritické diskusi. V ţádném případě bychom tedy spojení Nobelovy ceny za mír a Evropské Unie neměli vnímat černobíle jen jako dobré či špatné. Z mého pohledu je nyní nutné vyčkat a hodnotit moţný posun v sociologických výzkumech a změnu tónu diskuse o EU v dlouhodobějším horizontu a nespoléhat se na emotivní vyjádření těsně po udělení tohoto ocenění. Nepochybně však Evropská Unie bude muset obhájit, ţe hodnoty míru a demokracie dokáţe šířit i dnes. Text byl publikován na odborném serveru Markething. Autorem článku je Štěpán Soukeník. Student komunikace na britské Loughborough University. Absolvent oboru Marketingová komunikace a PR na FSV UK. Plné znění zpráv


URL| http://markething.blog.ihned.cz/c1-57131650-nobelova-cena-za-mir-pro-eu-jako-nastroj-pr _

Česká republika má za sebou krajské volby a první kolo těch senátních 15.10.2012

ČRo 6

str. 01 _

22:10 Studio STOP_

Petr HARTMAN, moderátor -------------------Začíná pravidelný diskusní pořad Studio STOP, který se vysílá na okruhu Český rozhlas 6. Pokud moţno ničím nerušený poslech vám přeje Petr Hartman. Česká republika má za sebou krajské volby a první kolo těch senátních. Uţ v pátek a v sobotu se o uvolněných 27 senátních křesel utkají kandidáti, kteří se probojovali do druhého kola. Jeho výsledek nebudeme v tuto chvíli předjímat. Přesto je zřejmé, ţe v horní parlamentní komoře dojde k posílení levice. Ta rovněţ opanovala krajské volby, kde v 9 krajích zvítězili sociální demokraté a ve dvou komunisté. ODS dokázala uspět v Plzeňském kraji, v tom Libereckém zase zvítězili Starostové pro Liberecký kraj. Pochopitelně bude záleţet na dalším politickém vyjednávání. Nakolik dokáţí zmiňovaní vítězové proměnit tento úspěch ve skutečné vládnutí v daném regionu? Pro ţivot lidí v daném kraji to bude jistě dŧleţité. Pro fungování politických stran na celorepublikové úrovni jsou naopak významné dosaţené výsledky. Ty například ukazují, ţe problém vzájemného souţití sociálních demokratŧ s komunisty v levé části politického spektra se svým zpŧsobem vyostřuje. Zároveň výsledky voleb dokazují, ţe se prohlubuje krize české pravice. Především ODS. Právě o těchto záleţitostech uslyšíte v dnešním Studiu STOP. Ve studiu vítám politology Jana Bureše z Metropolitní univerzity a Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Takţe dobrý večer. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdyţ budeme hovořit o volbách, tak se budeme soustředit na volby krajské, protoţe ty senátní ještě probíhají. A z hlediska těch krajských voleb se samozřejmě objevují palcové titulky o tom, ţe zvítězila levice, ţe je zde nástup komunistŧ a podobně. V souvislosti s výsledky voleb se také objevují informace o tom, ţe kdyţ se sečtou mandáty bez ohledu na to, jaká budou následující politická vyjednávání, tak teoreticky by se mohly obnovit krajské vlády na takové úrovni, na jaké vládly před 4 lety. Neplatí to úplně, hovoří se, ţe výjimkou by mohl být Ústecký kraj a Liberecký kraj, kde asi obnova formace, která vládla, nebude moţná. Kdyţ by se to dalo dohromady s tím, ţe na prvním místě byli opět jako v roce 2008 sociální demokraté a komunisté si prohodili místo s ODS, dá se z toho nějak usoudit, ţe vlastně ty krajské volby zas nic tak dramatického nepřinesly a ţe potvrdily to, ţe lidé s tím, jakým zpŧsobem bylo vládnuto v krajích, jsou svým zpŧsobem spokojeni? Jan Bureš. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Tak, já si nejsem úplně jistý, jestli lze skutečně ten výsledek interpretovat tak, ţe voliči byli v krajích spokojeni s vládou ČSSD, protoţe přeci jenom sociální demokracie ztratila oproti minulým krajským volbám 40 procent hlasŧ. To je velmi výrazný počet. Komunisté v podstatě čtvrtinu, 25 procent hlasŧ získali nových, takţe podle mého názoru to nemŧţe svědčit pouze o tom, ţe voliči jsou nespokojeni teda s vládou celostátní, ale ţe jsou do určité míry nespokojeni s tou vládou na krajích, respektive hlavně tam, kde buď se objevovaly skutečně nějaké závaţné problémy v tom vládnutí na krajích v tom, ţe třeba přestala fungovat doprava, dopravní systémy a podobně. Anebo tam, kde prostě byly jaksi před těmi volbami, nebo uţ i dříve před volbami, zveřejněny rŧzné informace o korupci a dalších skandálech těch krajských politikŧ. Takţe já bych to skutečně neinterpretoval jednoznačně pouze jako vítězství levice. Myslím si, ţe podobně jakoby ODS neměla ten svŧj výsledek příliš Plné znění zpráv


bagatelizovat poukazováním na to, ţe prostě strana, která má vládu, vţdycky dopadne špatně. Ale i sociální demokracie by měla podle mého názoru z toho vyvodit závěry a měla by se zamyslet nad tím, proč ti voliči tak masově utekli, jo. Jak soc dem, tak ODS. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Dá se to také interpretovat tak, ţe výsledek krajských voleb potvrdil to, co uţ odhalily volby do Poslanecké sněmovny? Ţe ty nejsilnější dvě velké strany ODS a ČSSD mají problémy? Ţe voliči se od nich odklánějí? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dá se to tak myslím určitě říct. Velkým problémem při analýze krajských voleb ale je to, ţe lidé i podle sociologických prŧzkumŧ se příliš dobře neorientují v tom, co je krajská politika a co uţ je celostátní politika, a co je komunální politika. Ono se v tom dá velmi těţko orientovat, poněvadţ ty kompetence jsou propletené. V těch krajských volbách se tudíţ velmi silně odráţejí celostátní témata a celostátní vnímání politiky. A myslím si, ţe ty obě dvě velké strany ztratily hlasy kvŧli tématu, které je pro voliče ústřední uţ dlouhou dobu. A to je téma korupce. Zejména pokud jde o pravici, tak Petr Nečas a představitelé ODS a TOP 09 říkají, ţe vládní strany doplatily na dopady těch reforem. To si myslím není pravda, protoţe ty pravicové strany, jejich voličský potenciál je umístěn jako v rámci střední třídy, lidí přeci jenom bohatších a vzdělanějších. A to jsou myslím skupiny, které přeci jenom jsou schopny nějakým zpŧsobem dopady těch reforem ještě nějak zvládat. Nebo nějak kompenzovat. To, co vadilo voličŧm pravice, to je myslím i evidentní na vlastně úspěchu Jiřího Pospíšila v Plzeňském kraji. Jediné vítězství pro ODS, Jiří Pospíšil tam dostal obrovské mnoţství preferenčních hlasŧ. Tam bylo i evidentní, ţe on byl tahounem té kandidátky. No, a proč ho lidé volili? Protoţe si ho spojili s bojem proti korupci. To vadí pravicovým voličŧm určitě, ţe ODS i TOP 09 jsou ve velké míře spojeny s korupčními záleţitostmi nebo s nějakými nevyjasněnými záleţitostmi. To jim myslím vadí víc neţ nějaké sociální dopady. A pokud jde o sociální demokracii, tam se to téma korupce také myslím projevilo. A myslím si, ţe zčásti lze přesun voličŧ ČSSD patrně ke komunistŧm významná část, jakási významná část přesun voličŧ od ČSSD byla myslím směrem ke komunistŧm, vysvětlit dopady kauzy Rath. A ono se to často vysvětluje jenom jako v rámci Středočeského kraje, protoţe se očekávalo, ţe ve Středočeském kraji ČSSD nezvítězí, poněvadţ tam byl hejtmanem David Rath. Ale kauza Rath je celostátní kauza a myslím si, ţe měla celostátní dopad. Čili ţe se neprojevila výrazně ve Středočeském kraji, ale ţe se projevila v celé republice ve všech krajích jistým dílčím poklesem hlasŧ pro ČSSD. A tady opět vlastně voliči ČSSD vnímali jako ústřední téma to téma korupce. Obě dvě velké strany si myslím budou mít velký problém se z toho poučit. Nebo oni moţná rozumem jsou to schopni zanalyzovat. Ale těţko to mohou přenést do nějakých činŧ a skutkŧ, poněvadţ ten systém provozování politiky, systém financování politických stran je tak i na té větší či menší korupci buď přímo korupci, nebo jakési pseudokorupci postavený. A oni kdyby chtěli, tak se z toho budou velmi obtíţně vymaňovat. Čili to nebezpečí, ţe v dalších volbách opět poklesne podpora pro ně kvŧli dalším a dalším korupčním skandálŧm, tak ta pravděpodobnost je velmi vysoká. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdybychom tedy přistoupili na to, ţe se z toho systému těţko vymaní, ţe těţko přesvědčí veřejnost, ţe skutečně účinně a dŧsledně bojují proti korupci a kdyţ se podíváme na to, ţe skutečně dochází k odlivu podpory dvou nejsilnějších stran v zemi, to znamená ODS a ČSSD, dá se i po těchto krajských volbách podle Jana Bureše nějak zanalyzovat, kam se ty voličské hlasy ztrácí? Zda lidé zkrátka přestávají chodit k volbám, nebo zda začínají podporovat někoho jiného. Protoţe kdyţ se podíváme na tu účast, tak ta bývá zhruba stejná, nejhorší byla tedy v roce 2004, kdy byla těsně pod 30 procenty, ale jinak se pohybovala 33,6, 40,3 a nyní 36,89. Takţe extrémně nízká účast to nebyla. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Nebyla. Já si myslím, ţe v těchto volbách konkrétně ještě zafungovalo to, ţe vlastně skoro mŧţeme říct zaplaťpánbŧh, ţe tady ti komunisté jsou jako relativně standardní strana. Protoţe vlastně značná část hlasŧ těch nespokojených se přesunula ke KSČM, určitá část se přesunula k TOP 09, protoţe to je strana, která v těch předchozích volbách ještě nekandidovala a získala v těchto volbách nějakých 175 tisíc hlasŧ. Část voličŧ ale relativně nevelká zŧstala doma. Čili tam si myslím, ţe do těchhle tří částí se jakoby rozdělila masivní většina těch, kteří tedy byli nějak výrazně nespokojeni. Částečně také se ale podle mého názoru ukázalo v těchto volbách, ţe lidé přestali dŧvěřovat malým politickým uskupením, zejména asi i díky zkušenosti třeba s Věcmi veřejnými. Protoţe jednak právě jak samotné Věci veřejné dopadly asi mnohem hŧř neţ očekávaly, kolem těch Plné znění zpráv


2 procent, tak ale i další menší uskupení, které měly relativně velké ambice, ať uţ to byla strana Jiřího Paroubka, nebo strana Miloše Zemana ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------Nebo Suverenita. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------... vlastně, nebo Suverenita, ta úplně de facto ani o ní nebylo slyšet. Čili ty rezignovaly nebo respektive byly neúspěšné taky velmi výrazně. Takţe prakticky bych řekl, ţe tady se podle mého názoru vlastně docela pozitivně ukazuje, ţe voliči přeci jenom nějakou reflexi té politiky před tím svým hlasováním provádějí. Protoţe prostě ta zkušenost s malými politickými stranami, kterou voličstvo udělalo po volbách v roce 2010, do sněmovny, se tady ukázala. Ţe prostě tady není dŧvěra vŧči těm malým stranám. Ani to hnutí pana Babiše, které mělo velké ambice a nasadilo i celkem zajímavé kandidáty třeba do Senátu, tak vlastně neuspělo vŧbec. Ti kandidáti skončili někde na, mezi 5., 8. místem v pořadí. Takţe se ukazuje, ţe voliči přeci jenom stále ještě dŧvěřují těm velkým zavedeným politickým stranám, včetně teda TOP 09. Povaţujeme-li ji za zavedenou stranu. Ale ţe ta dŧvěra obecně prostě klesá. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Nejvíce tedy klesá v případě ČSSD a ODS. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------U těch, kteří měli největší odpovědnost. Čili ODS, ČSSD. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdyţ jsme právě u těch krajských voleb, tak kdyţ se podíváme na tu kampaň, tak samozřejmě jsou to volby specifické a mělo by být spíše to téma kampaně vţdy regionální. Ale v minulosti se podařilo sociální demokracii například udělat z těch krajských voleb určité referendum o poplatcích ve zdravotnictví, kdyţ to zjednoduším. V letošním roce se zdálo, ţe takováto kampaň nebude, ţe to jednotné téma není. Ale nakonec přeci jenom to bylo laděno spíše do toho, pojďte k volbám a ukaţte, co si myslíte o současné vládě. Zdá se, ţe tato kampaň příliš sociální demokracii neprospěla. A kdyţ bych vzal v potaz výroky představitelŧ KSČM, tak ti říkají, ţe naopak jim velmi v kampani pomohlo to, jak se chovala vláda. Takţe znamená to, ţe kdyţ sociální demokracie sází v kampani na protestní hlasy, sází na to, ţe se bude vymezovat nějak negativně vŧči vládě, ţe tím tolik nezíská a ţe naopak nahrává komunistŧm? Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Pokud sociální demokracie v té kampani vlastně směřovala svoji tedy rétoriku vŧči jaksi takzvaně asociální politice vlády, tak tím určitě nezamýšlela to, ţe bude pomáhat komunistŧm. Ale samozřejmě se to s tím svezlo. Voliči si to prostě vyhodnotili tak, ţe ano, asi většina voličŧ chtěla vyslat signál, ţe nesouhlasí s tím, jak funguje vláda Petra Nečase. Ale zároveň si byli podle mého názoru do značné míry schopni uvědomit, ţe také sociální demokracie je relativně slabou alternativou vŧči té vládě. Ţe vlastně nepředvádí výkon, který by jako od opoziční strany od ní ti voliči chtěli slyšet a vidět. A ţe tudíţ dali hlasy té druhé levicové alternativě, to znamená komunistŧm, kteří jsou alternativou prostě z toho dŧvodu, ţe za prvé je to radikální levice a za druhé je to strana do značné míry tedy jaksi netknutá tou přímou účastí na výkonné moci po roce 89. Petr HARTMAN, moderátor -------------------To byl Jan Bureš, podle Josefa Mlejnka, nakolik je to dlouhodobě udrţitelná strategie takto negativně cílit tu kampaň z hlediska sociální demokracie, aby na to nedoplatila tím, ţe bude neustále oslabovat a naopak na té negativní kampani se povezou komunisté? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Ono je to z jedné části naprosto logická strategie a nutná strategie. Jsou v opozici a musejí jít vládě po krku. To je poučka, kterou tady stanovil Miloš Zeman. Ale je to jako naprosto jasná věc. Kdyţ jste v opozici, musíte vládu kritizovat, kdyţ budete vŧči vládě nějak příliš vstřícní, tak voliči od vás utečou někam jinam. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Tomu rozumím. Ale z hlediska těch regionálních voleb. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ale, no, pokud voliči ty regionální volby vnímají jako celostátní a nechají se oslovit nebo jsou schopni, si myslím, kdyţ by tam byla nějaká regionální kampaň a teď nějaká to ČSSD nebo celostátní strana udělala skutečně nějakou masivní kampaň celostátně pojatou, tak je schopna přehlušit tu regionální dimenzi té kampaně. Oni se vŧči vládě vymezovat musejí a zvláště, kdyţ ta vláda je jako extrémně nepopulární. A musí být extrémně nepopulární zejména u těch voličských skupin, které volívají levici, poněvadţ tam uţ třeba sociální dopady některých vládních opatření tyto skupiny myslím cítí, nebo pociťují dost bolestivě. Nebo skutečně se jich to dotýká a nemají tolik moţností nějak kompenzovat omezení sociálních výdajŧ a podobně, nějaké srovnání třeba s vyššími příjmovými skupinami. Takţe to je samozřejmě jako nutné a navíc ještě i ti voliči levice si tu, řekněme, sociální nespokojenost i spojují s velmi silným morálním ohrazením se vŧči té vládě, poněvadţ se dozvídají z médií o jedné korupční aféře za druhou. Čili tím se to spojí myslím, ţe v takovou silnou emoci, kde se proplétají ty sociální záleţitosti s těmi morálními. Pokud by sociální demokracie ovšem chtěla získat trvaleji střední třídu nebo část střední třídy, tak je zřejmé, ţe nemŧţe vést jenom takovou jako radikálně protivládní rétoriku. To je problém ČSSD od začátku. Vlastně od, od té chvíle, co se stala velkou stranou, tak ona neustále balancuje mezi tou snahou jako nabrat ty voliče zleva a mít 30, 35 procent celostátně i víc. A i snahou oslovit střední třídu, být umírněnější i třeba v komponovat více do programu strany tématiku zelených nebo tématiku, se kterou přicházela a přichází Strana zelených. A tak dál. Ten výsledek je vţdycky tak nějak to balancování v nějakém čase se prostě projeví, takţe se to buď vychýlí trošku víc doleva, trošku víc doprava. Kdyţ se příliš přikloníme jako směrem doprava ČSSD, no, tak zase uvolní místo komunistŧm nebo jiným stranám. Čili vlastně je to taková situace dost, dost bezvýchodná. A nedá se vlastně poradit nějaká jednoznačná strategie. Moţná mě napadá taková strategie, to uţ se týká třeba diskuse o tom, jaká bude budoucnost KSČM u nás. Poněvadţ pokud do vedení KSČM postupně se dostanou třeba lidé mladších generací, pak lze předpokládat, ţe i oni tu stranu zase budou, řekněme, zklidňovat nebo posouvat do středu. Nebo ţe uţ nebudou tak radikální jako toto současné vedení. Takţe tam v budoucnu lze moţná očekávat nějak jako nějakou konvergenci těchto, těchto dvou subjektŧ. A to uţ jsme, to uţ jsem zaběhl někam příliš do nějakých budoucích prognostických úvah. Prostě to balancování mezi spíše levicovou a spíše středovou politikou je zásadní problém ČSSD od 90. let. A není na to prostě nějaká jednoduchá strategie nebo nějaký jednoduchý recept, co si zvolit a co si vybrat. Petr HARTMAN, moderátor -------------------A je vŧbec tento problém řešitelný? Nemŧţe například sociální demokracie, protoţe neustále mluví o modernizaci, rezignovat na ten kraj levého politického spektra a vymezit tam nějaký prostor komunistŧm a spíš od té hraniční čáry, kdyţ to takto řeknu, se soustředit a snaţit se oslovovat lidi více do středu? Není to z hlediska budoucnosti například perspektivnější? Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------No, já se obávám, ţe tahle budoucnost nás v tuhle chvíli spíš nečeká. Protoţe vlastně tahle ta strategie a orientace sociální demokracie na spolupráci se stranami ve středu politického spektra tady spíše byla přítomna dosud. Vlastně kdyţ se podíváte na ty bývalé sociálně demokratické vlády, tak všechny ty vlády byly velkým programovým kompromisem, protoţe sociální demokracie, nezapomeňme, ţe Vladimír Špidla kdyby uzavřel koalici s KSČM, mohl to udělat, měli 111 mandátŧ ve sněmovně. Neudělal to. Naopak uzavřel koalici s levo, pravostředovými stranami Unií svobody a KDU-ČSL, takţe to byla vlastně strategie, kterou ta strana dlouhou dobu dělala, právě i proto, aby čelila do značné míry těm výtkám z hlediska antikomunismu a obavám prostě z příchodu komunistŧ k moci. A zároveň nezapomeňte, ţe i ta strana uvnitř je v tomto tématu vztahu ke komunistŧm velmi silně rozdělena. Je to tak skoro pŧl na pŧl, pokud jde o členskou základnu. Ti staří sociální demokraté jednoznačně odmítají spolupráci s komunistickou stranou, ti mladší pragmatici si to třeba dovedou představit. Ale je to téma, které jako ostře štěpí tu stranu dosud. Petr HARTMAN, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Já myslel spolupráce, ale myslel jsem, ţe naopak vytěsnit komunisty do určité části krajní levého spektra a obsadit to ostatní. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Já rozumím. Ano, ano, ale právě, právě to mohlo fungovat v době, kdy za prvé komunistická strana ani moc nemohla dodávat ty hlasy k tomu, aby vŧbec byla reálná vláda KSČM s ČSSD, i kdyţ ta Špidlova situace byla výjimečná. Ale pak uţ se to neopakovalo. A také proto, ţe tady vlastně ty vlády nějakým zpŧsobem mohly fungovat. A fungovaly. Ty sociálně demokratické. Třeba ta Paroubkova se sama označovala za velmi schopnou vládu, za vládu, která udrţela sociální smír a byla to vláda středopravicových stran se sociální demokracií. Myslím si, ţe i tyhle ty krajské volby ukázaly, ţe ta čistě levicová alternativa uţ je prostě moţná. Myslím i matematicky, technicky, pokud jde o počty hlasŧ. A ţe mnoho těch sociálních demokratŧ vlastně usoudí, ţe teď uţ není ţádná překáţka v cestě tomu, aby sociální demokracie utvářela vlády, ať uţ na krajích nebo na celostátní úrovni, které budou takzvaně programově jakoby čistější nebo jednotnější, byť si nedělejme iluze, ţe by to byla vláda, která by byla bezkonfliktní. To ani náhodou. Ale určitě by to byla vláda programově kompaktnější neţ ty vlády, které dosud soc dem měla. A které také řadou členŧ byly kritizovány právě za to, ţe ta sociální demokracie vlastně příliš ustupuje těm středopravicovým stranám, ţe musela prostě dělat velké kompromisy zejména v daňové politice a v dalších oblastech. Takţe já se domnívám, ţe i to posílení komunistŧ v tuhle chvíli, byť třeba tou generací kolem Bohuslava Sobotky asi není nějak příliš jasně vítáno, ale uţ i on sám připustil pod tlakem toho volebního výsledku, ţe zřejmě bude nutné přehodnotit bohumínské usnesení právě proto, ţe prostě i v sociální demokracii zvítězí pravděpodobně ten proud, který bude říkat, ţe konečně je tady šance na jakoby jasný kompaktní levicový program, který kdy ta vláda bude moci uskutečnit, nebo i sociální demokracie bude moci uskutečnit. Větší část svého programu právě díky podpoře komunistŧ. Protoţe zase na druhou stranu ta spolupráce s komunisty na těch krajích fungovala v podstatě velmi dobře. Tam se neobjevily větší konflikty nikde. Pokud na těch krajích nějaké konflikty a velké problémy byly, tak je většinou nezpŧsobily rozpory mezi těmi koaličními partnery. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdyţ ale se na to podíváme z toho delšího časového horizontu, znamená to, ţe vlastně dochází k určitému posunu, ţe předtím, kdyţ to zjednoduším, tak sociální demokracie vedla kampaně takové, kde se snaţila co nejvíce sebrat od komunistŧ hlasy. Ale zároveň pak to vládnutí bylo jiné, alespoň na té celostátní úrovni. Spíše směrem k těm středovým stranám a středovým voličŧm. Nyní tedy je zachován ten souboj o ty komunistické voliče, ale zároveň uţ se blíţíme k tomu, kdy ten souboj se promění v konkrétní výsledek vládnutí sociální demokracie v nějaké formě spolupráce s komunisty. Josefe Mlejnku. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Moţné to je. A ten vývoj k tomu směřuje. Nebo teď bezprostředně po těch krajských volbách se zdá, ţe by tomu tak mohlo být. Nahrává samozřejmě tomu i to, ţe kdyţ voliči vnímají velmi silně, řekněme, tu morální stránku politiky a vyčítají těm vládním stranám, zejména vládním stranám zapojení do rŧzných korupčních afér, tak tím se i vlastně vytváří příznivější klima pro případnou spolupráci ČSSD s komunisty. Poněvadţ oni pak mohou říci, dobře, jsou to komunisté, ale oni uţ sami říkají, ţe nechtějí ten reţim, co tu byl před rokem 89, dobře, neomluvili se tak dostatečně, jak by se třeba měli omluvit. Ale nejsou spojeni s ţádnými aférami a my, kdyţ chceme vládnout, tak máme tento výběr buď teda s komunisty, anebo prostě s těmi korupčníky a zloději prostě z té pravice, no, tak my jako menší zlo přeci jenom jako si vybíráme ty komunisty. Řeknou, ţe je to pro ně těţká volba a tak dál a mohou takhle v očích řady voličŧ prostě ospravedlnit tu případnou alianci s komunisty v nějaké podobě. A tím zpŧsobem, ţe na tom pak nemusí tratit, a pak samozřejmě, pokud by k takové vládní konstelaci došlo, tak pak bude hodně záleţet na tom, jaká bude ekonomická situace. Ona navíc ekonomická situace v současné době, v současném světě vŧbec nemusí záleţet na rozhodnutích vlády. Takţe to pak mŧţe být i hodně o štěstí, ţe kdyţ by se třeba stalo to, ţe by ČSSD udělala vládu s komunisty na celostátní úrovni a krize na chvilku přestala, trošičku nastalo nějaké hospodářské oţivení, které by mělo z příčin úplně někde jinde, tak to pak moţná lidé budou vnímat jako pozitivní řešení. Byť jako příčiny toho vnímání budou úplně někde jinde, nikoliv v nějakých opatřeních té vlády. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Kdyţ jsme u toho dalšího osudu spolupráce ČSSD s komunisty, tak samozřejmě uţ i v minulosti se hovořilo o tom, zda by nebylo lepší, aby komunisté se dostali k moci v tom slova smyslu, ţe by nesli nějakou zodpovědnost. Ţe uţ by nemohli sbírat donekonečna ty protestní hlasy. A říkat, my jsme jiní, my se chováme úplně jinak. A ţe by se tam ukázalo, kdyby převzali tu zodpovědnost, co vlastně chtějí, co dělají, jakým zpŧsobem jsou skutečně imunní i vŧči korupci. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Přesně tak, to je samozřejmě pravda a to je taky to, na co sociální demokracie do budoucna podle mě musí sázet. A prostě zatáhnout komunistickou stranu do toho systému, zaangaţovat ji i třeba podílem na vládní moci. Byť to mŧţe být vnímáno občany rozporuplně. Ale to je skutečně pragmatická cesta, jak to lze nějakým zpŧsobem dál do budoucna řešit. Myslím vztah mezi těmito dvěma stranami. Protoţe jakmile komunistická strana začne participovat na moci, naprosto srozumitelně, logicky bude vnímána těmi voliči úplně stejně jako všechny ostatní strany. Třeba mŧţe být více citlivá v tom, ţe se ti politici budou prostě jasně vyhýbat korupci, to klidně tak mŧţe být i dál. I kdyţ ani to si nejsem jistý. Ale minimálně se stane prostě to, ţe také budou dělat chyby v těch funkcích, kdyţ budou ministry, sociální práce a dalších věcí, budou dělat chyby. A ty voliči, média je budou kritizovat, budou odhalovat problémy a ty voliči prostě je začnou vnímat pragmatičtěji. Nakonec ona i pro tu komunistickou stranu svým zpŧsobem ta dnešní situace je na jednu stranu velmi výhodná, ale na druhou stranu je vlastně pro ni i dost jako neprozíravá v tom smyslu, ţe ta strana vlastně není nucena se skutečně hlouběji zamýšlet nad řešením problémŧ té země. Protoţe nakonec i Vojtěch Filip to znova přiznal teď, my jsme mohli dělat kampaň jenom z poloviny a z poloviny ji za nás udělala vláda. Čili mně se trošku i zdá, ţe ta strana je relativně dost pasivní. Oni sice se v nějakých svých programových uzavřených týmech věnují psaní nějakých dokumentŧ typu socialismus pro 21. století, coţ jsou spíše takové jako nějaké osobní ambice těch teoretikŧ, kteří tam sedí. A prostě nějak vykazují svoji činnost. Ale prakticky ta strana není nucená se nějak skutečně reálně věnovat tomu, aby si sestavila program, který bude jako opravdu pro 21. století a bude reflektovat ty problémy, v kterých ta země je. A pouze výkonná moc a účast na té výkonné moci k tomu ty lidi donutí. Kdyţ se podíváte na tu komunální úroveň, kde běţně politici KSČM sedí v radách měst, někde jsou i starosty, mají jich několik stovek po celé republice, tak kdyţ s těmi lidmi mluvíte, tak to jsou úplně jiní komunisté neţ ti, kteří sedí na té centrální úrovni ve sněmovně a takzvaně jenom křičí, nebo jsou jenom radikálními rétory. Ale v té komunální politice často byste ani z rozhovoru s těmi lidmi nepoznal, ţe to je komunista. Pokud to nevíte. Protoţe ti lidé prostě uvaţují zcela reálně, řeší problémy toho města tak jako ze všech ostatních politických stran. Čili ta praktická zkušenost tu stranu mŧţe posunout jedině myslím pozitivním směrem. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdybychom přistoupili k tomu, ţe v nějaké ne příliš vzdálené budoucnosti skutečně mohou komunisté na celostátní úrovni se podílet na moci a mohou ztratit tu pověst jediné neposkvrněné strany, kdyţ to takto řeknu, strany, která přitahuje ty protestní hlasy. Tak co bude pak dál? Kdo pak ty protestní hlasy bude přitahovat? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě hrozí, ţe pak ty protestní hlasy bude přitahovat ještě někdo horší. Takţe moţná z tohoto hlediska si by bylo lepší, kdyby komunisté do vlády nešli a pořád hráli jenom tu roli přitahovačŧ protestních hlasŧ. Postup komunistŧ do vlády je samozřejmě problematický. Určitě by to mělo ten efekt, o kterém hovořil Jan Bureš. Ale mělo by to také asi i některé efekty jako nepříznivé pro českou politickou scénu. První nepříznivý efekt by byl ten, ţe pokud komunisté by vstoupili do vlády, tak se stanou najednou přitaţlivou stranou i pro řadu kariéristŧ nebo pro řadu lidí, kteří v politice budou vidět prostor pro vlastní obohacení se. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Tak by se zopakovala historie. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, to se bude, zopakuje historie. Ale tím se ta strana revitalizuje. Tím jako nasaje nové kádry a potom oni přeci jenom, kdyţ jako vstoupí k těm komunistŧm, tak zase, byť třeba tomu vŧbec nebudou věřit, tak tam musí ty rituály nějaké ideologické předvádět, nemohou se zase úplně jako tam přijít a vyplnit přihlášku, dostat legitimaci a pak tam začít propagovat volný trh. To by asi tam dlouho nezŧstali. Čili oni přeci jenom nějakým zpŧsobem nasají do sebe to, co ta komunistická strana nese. To je jeden problém. A pak určitě druhý problém Plné znění zpráv


spočívá v tom, jaký by byl program takové vlády. Ono se ukazuje, ţe jak uţ pouhé škrty na řešení těch problémŧ nestačí, a to je věc, na které se shodují i ekonomové, kteří jsou, zhruba řečeno, pravicoví, nebo povaţují volný trh za hlavní prostě sílu, která hýbe ekonomikou. A tak dál. Nebo jsou zastánci minimálních státních zásahŧ. Co by taková vláda dělala? Já se obávám, ţe by příliš zase začla vydávat ze státního rozpočtu příliš mnoho prostředkŧ, ţe by skutečně mohla tu zemi velmi, velmi zadluţit. Bylo by to takové ode zdi ke zdi. Z té politiky škrtŧ, která, jak se ukazuje, nějakým řešením není, se přešlo k nějaké politice velkého rozhazování a zase by obrovsky narostl dluh státního rozpočtu. Takţe potom bychom se mohli ocitnout vlastně v daleko ještě větší krizi neţ nyní. Poněvadţ ten zadluţený státní rozpočet by mohl vést k tomu, ţe by se zase ta krize prohloubila, Česká republika by ztratila nějaký rating, to znamená ty hospodářské problémy se ještě prohloubily. A do toho vlastně by komunisté byli ve vládě, to znamená tu roli nějaké protestní strany by potom asi hrál, já nevím kdo, Dělnická strana nebo nějaké takovéto subjekty. Dopady vstupu KSČM do vlády by mohly být velmi, velmi nepříznivé. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Posloucháte pravidelný diskusní pořad Studio STOP, který se vysílá na okruhu Český rozhlas 6. Posloucháte diskusi, která se věnuje české politické scéně po krajských a prvním kole senátních voleb. Hosty ve studiu jsou politologové Jan Bureš z Metropolitní univerzity a Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nyní bych se zaměřil na druhou část politického spektra, to znamená na tu pravou, kde se ukázalo, ţe krize ODS se prohlubuje, protoţe ODS získala zhruba polovinu podpory oproti roku 2008, oproti roku 2004, kdy drtivě zvítězila, to je dokonce jenom třetina. Nedařilo se ODS i ve sněmovních volbách, kde také dosáhla vlastně nejhoršího výsledku. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já mám k tomu jenom takovou drobnou poznámku. Trošku bych se ODS "zastal" v tom smyslu, ţe při těch posledních volbách nekandidovala TOP 09, poněvadţ neexistovala. Kdyţ sečteme hlasy ODS a TOP 09, tak je to niţší číslo neţ ODS v roce 2008, ale přeci jenom ta ztráta uţ není tak hluboká. A ono se i hovoří o tom, ţe ty letošní krajské volby znamenaly posílení KDU-ČSL, nebo ţe KDU-ČSL si polepšila. Není to úplně pravda. Víceméně zŧstala na tom výsledku, na jakém byla v roce 2008. Takţe tyto výsledky jenom potvrzují to, ţe není pravda, co se často traduje. Ţe TOP 09 přebrala voliče lidovcŧm. Nějaké voliče lidovcŧm přebrala, ale ne v tak masivní míře, jak se soudí. A TOP 09 daleko více přebrala voliče ODS, takţe by bylo dobré tu situaci napravit si i hodnotit ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------Znamená to, ţe se ... Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------... i v rámci takového dvoubloku, jo, ţe ... Petr HARTMAN, moderátor -------------------... ţe se na pravici nic neděje. Ţe je setrvalý stav. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já bych neřekl, ne, ne, ne. Ono se to zhoršuje. Ale jenom ten výsledek pro ODS i pro TOP 09 je samozřejmě jako tragický. Tady je to, je to drtivá poráţka. Já jsem říkal trošku "zastat", jenom jsem to chtěl poznamenat, tím jsem nechtěl říct, ţe se nic neděje, ta situace je váţná, ale je to dobré přeci jenom si uvědomit, ţe kdyţ porovnáváme ty výsledky letos a vlastně výsledky z roku 2008, ţe je dobré jako sečíst ODS plus TOP 09 a udělat tu hromádku, porovnávat s tou hromádkou ODS z 2008. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Pak není o moc menší, je tak zhruba o 3, o 4 procenta. Jan Bureš. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita Plné znění zpráv


-------------------Já bych k tomu doplnil, KDU-ČSL sice zŧstala téměř na svém, pokud jde o počty mandátŧ. Ale ztratila 40 tisíc hlasŧ oproti těm předchozím krajským volbám. Coţ je vlastně jedna šestina hlasŧ, které měla. Takţe to jsou moţná hlasy, které teda převzala TOP 09. Z hlediska voličŧ TOP 09 je to v podstatě asi třetina voličŧ a ty dvě třetiny mŧţeme jaksi s velkou dávkou nepřesnosti říct, ţe jsou to teda voliči, kteří přešli od ODS. Nicméně podle mého názoru přeci jenom ty volby něco ukázaly. I pokud jde o ten vztah mezi těmito pravicovými nebo středopravicovými stranami. A totiţ to, ţe oni jsou, zejména ODS tedy, v podstatě v trošku podobné situaci jako sociální demokracie, i kdyţ ta ODS nemá, řekněme, vedle sebe nějakou tu extrémně pravicovou stranu, protoţe určitě Dělnická strana není konkurentem ODS jako je komunistická strana pro sociální demokracii. Ale TOP 09 hraje tu podobnou konkurenční stranu pro ODS a podle mého názoru se prostě tady ukázalo mimo jiné, ţe ty sváry mezi těmito dvěma stranami, které politici ODS a TOP 09 navzájem předvádějí v té vládní koalici, to vzájemné jako okopávání se a kritizování na veřejnosti a napadání se na veřejnosti, nakonec vede k tomu, ţe ten pravicový volič dá prostě hlas úplně jiné straně. A ta pravice na tom jako celek trpí, ţe jo. Čili podle mého názoru i touto jakoby nejednotností v rámci té vládní koalice nebo minimálně velmi ostrou rétorikou mezi těmi vládními stranami navzájem došlo i k poklesu nebo k určitému znechucení těch pravicových voličŧ obecně. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Ono kdyţ se to sečte dohromady ČSSD a KSČM, na druhé straně TOP 09 a ODS, tak vyjde, ţe levice je zhruba dvakrát silnější neţ pravice. Je to poměr, který je běţný, to znamená, ţe přeci jenom voliči v České republice jsou více levicově ladění, nebo je to skutečně dŧsledek krize pravice a pravice dělá chyby a mohla by se dostat taky k těm 40 procentŧm nebo lehce přes ně? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Je to dŧsledek špatné politiky pravice. Poněvadţ ty volební preference celostátní byly dlouhodobě zhruba pŧl na pŧl, pokud jde o pravicové voliče a levicové voliče. Tu příčinu krize pravice já uţ jsem o tom hovořil, kdyţ jsem zmínil Jiřího Pospíšila. Ta příčina je myslím zřejmá, ţe i voliči ODS a voliči pravice velmi silně vnímají tu morální stránku politiky. ODS je stranou čím dál tím obtíţněji volitelnou pro některé lidi, kteří ODS volívali dlouhá léta, předtím právě kvŧli tomu, ţe v té straně uţ víceméně zŧstávají jenom lidé, kteří jsou namočeni v nějaké korupční aféře. Nebo jsou to takoví lidé, u nichţ je evidentní, ţe spíše jsou prodlouţenou rukou nějakých kmotrŧ, nejsou to lidé, kteří by dovedli nějak přitáhnout voliče, kteří by dokázali přesvědčit voliče, ţe jsou schopni vést nějakou ideovou debatu a ţe mají nějaké ideové zázemí. Takových lidí je v ODS čím dál tím méně. A i voliči ODS tu stranu volí spíš jako ze zvyku, nebo poněvadţ ji volívali v předchozích volbách. A vlastně také nemají ţádnou alternativu. Ještě by mohli přestoupit k TOP 09, ale to uţ vlastně také nemohou, poněvadţ TOP 09 i ty volby krajské ukázaly, ţe ta strana je v krizi. Ten její výsledek vzhledem k ambicím, které ta strana měla, je velmi tristní. Ten problém je velmi podobný jako u ODS. Ono se prostě ukazuje, ţe ta pohádka o napraveném pytlákovi, se kterou vystoupil Karel Schwarzenberg před volbami 2010, myslel samozřejmě Miroslava Kalouska, ţe on je ten napravený pytlák, kterýho on teď jako kníţepán zaměstná na svém panství. Takţe to byla skutečně jenom pohádka. I na Miroslava Kalouska vyplouvají rŧzné věci z minulosti a i zpŧsoby, jakými se chová v současné době v politice, tak ty také nesvědčí o tom, ţe by byl nějaký jako napravený pytlák. Potom určitě o těch problémech svědčí i kauza ministra Drábka, respektive jeho náměstkŧ. Ale on je za ně politicky zodpovědný. Poněvadţ ministr Drábek je právě spojen s těmi škrty v těch sociálních dávkách, zároveň se ukazuje, ţe tedy on jako jednou rukou škrtal a druhou z nějakého rohu hojnosti na to ministerstvo sype těm kamarádŧm prostě do těch firem, které vymýšlejí nějaké pseudosystémy a podobně. A tohle to právě těm voličŧm vadí. Tohle to právě odsuzují. No, a do toho ještě kdyţ si vezmeme mediální výstupy ministryně Hanáková, tak to je prostě rána pro TOP 09, poněvadţ tuto stranu volili hodně lidé mladí, nebo jako vzdělanější vrstvy, zase střední třída, inteligence. No, a kdyţ pro člověka, který se zajímá o kulturu a má nějaký kulturní přehled, coţ je dost často volič TOP 09. A kdyţ prostě pozoruje v televizi, jak paní ministryně hovoří o nastavování procesu, no, tak to na popularitu té strany to mŧţe mít na ni podobný efekt jako projev Miloše Jakeše na Červeném Hrádku pro zbytky popularity KSČ, které pokud vŧbec tehdy v roce 89 ještě nějakou přirozenou popularitu tato strana měla. Příčina propadu TOP 09 nespočívá v tom, ţe by voliči byli primárně, volič TOP 09 primárně nespokojeni s nějakými radikálními škrty, to i většina lidí, voličŧ TOP 09 nebo z toho okruhu potenciálních voličŧ, docela jako chápe. Pořád ještě lidé říkají, ano, tak je krize, je dluh státního rozpočtu, tak se nějakým zpŧsobem šetřit musí. Ale já si myslím, ţe oni jako nesnesou, nebo čím dál tím méně jsou ochotni snášet tu situaci. Jako jejímţ modelovým příkladem je ministr Drábek. Jo, jednou rukou škrtám, druhou rukou rozdávám kamarádŧm. To myslím, ţe je příčina problému TOP 09 i pravice obecně. Petr HARTMAN, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Dá se čekat, ţe po krajských volbách ta nervozita v řadách pravice ještě vzroste, ţe se budou objevovat rŧzné tlaky na to, aby, dejme tomu, padla vláda. Ale pokud bychom vyšli z toho, ţe ta vláda bude dál fungovat do řádných voleb, tak jsou zde ještě dva roky k tomu, aby ta pravice nějakým zpŧsobem se pokusila vzchopit. Má vŧbec šanci, co by musela udělat? Josefe Mlejnku. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je dost zásadní otázka a těţko se na ni odpovídá, protoţe on je to totiţ systém, kdyţ pouţijeme výraz politický systém České republiky, tak mŧţeme rozebírat ústavu a nějaký stranický systém. Ale nejdŧleţitější je ten reálný systém. A ten spočívá právě v tom propojení politiky a byznysu. Ten systém spočívá v tom, ţe kdokoliv chce v nějaké straně dělat kariéru a, a stát se lídrem nebo patřit do vedení, obsazovat ta ministerstva, tak se po něm stejně ţádá, aby sehnal peníze. Problém samozřejmě spočívá i v tom, ţe ty kampaně jsou drahé a ty strany mají málo peněz, nebo to, co dostávají ze státního rozpočtu, nestačí na to, aby utáhly ty kampaně. No, a ty peníze se získávají samozřejmě tak, ţe se rozdávají státní zakázky a dotace a ta strana si z toho část pak odčerpá do té stranické kasy. Ten systém uţ jako zatuhnul, nebo uţ se etabloval, uţ vlastně kdokoliv by chtěl vstoupit jako nově do těch zavedených zaběhaných stran, tak se setká s tím, ţe ten systém prostě funguje, ţe to běţí a on má na výběr buď se do něho zapojit, anebo kdyţ se mu postaví, tak ten systém ho semele. Nebo jako jedinec příliš proti němu nevzmŧţe. Těţko pokud ten systém je takhle zaběhaný, se s tím dá něco dělat, poněvadţ kdokoliv to bude chtít změnit, tak narazí na ty úzké utilitární zájmy, bude nějakým zpŧsobem jako vypuzen, vyplivnut z toho systému. Takţe nakonec moţná to dopadne tak, ţe dojde k nějaké krizi nebo k nějaké malé revoluci, třeba něčemu podobnému jako v Itálii v 90. letech, kdy byla ta akce čisté ruce. A kdyţ ten starý zkorumpovaný systém propojený s mafií, ten stranický systém se úplně zhroutil. Tak to je moţné vyústění. Samozřejmě, ţe je se nutno obávat právě toho, ţe pak voliči sáhnou k nějakým neparlamentním novým stranám, ale které vlastně budou ještě horší neţ ty staré, nebo které je velmi snadno, kdyţ jim pak voliči dají podporu ve volbách, tak se začnou chovat tím starým zpŧsobem. Prostě řešení tohoto problému nějaké jednoduché jako není. A těţko se mi jako navrhuje něco takového. Obávám se prostě toho, ţe jakmile systém tohohle typu zatuhne, tak to prostě pak funguje léta, i desítky let. A hne s tím, aţ třeba zas nějaká velká krize nebo nějaká, jak jsem říkal, malá revoluce. Nemusí to být něco jako pád komunismu. Ale něco třeba, co bychom mohli přirovnat třeba i k těm barevným revolucím, které probíhaly ve východní Evropě. Na Ukrajině třeba nebo v těchto zemích. K něčemu takovému moţná i ten vývoj u nás spěje. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdyţ Josef Mlejnek zde zmiňoval, ţe ten vývoj mŧţe spět k něčemu typu, co se dělo na Ukrajině, nebo naopak k tomu, co se dělo v Itálii, nakolik podle Jana Bureše je pravděpodobné, ţe v těch nejbliţších volbách sněmovních mŧţeme dojít k typu Slovensko. To znamená, ţe pravicová strana nejsilnější pak bude ráda, kdyţ se přiblíţí alespoň k desetiprocentní hranici. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------No, tak já myslím, ţe pokud by ta vláda vydrţela ještě dva roky a pokud by se ta politika víceméně odvíjela stejným zpŧsobem jako nyní, to znamená dál by se zveřejňovaly další a další skandály, dál by vedení těch stran, ať uţ Petr Nečas nebo Karel Schwarzenberg vlastně neměli odvahu s těmi, kteří tu korupci zpŧsobují ve straně, se rozloučit a tak dál. A dál by neodváţlivě jako nepodporovali třeba jmenování takových státních zástupcŧ, kteří jsou ochotni proti té korupci bojovat, jak jsme to viděli v případě Lenky Bradáčové. A tak se to prostě stát mŧţe. A já myslím, ţe se to skutečně stane. Ţe prostě ta levice mŧţe ovládnout tu sněmovnu takovým zpŧsobem, ţe bude ta pravice ráda, pokud v té sněmovně vŧbec bude. Uţ teď, kdyţ se podíváte, tak ta ODS v podstatě dostala 12 procent. Hlasŧ, kdybychom vzali, ţe volební účast do sněmovny je o nějakých tedy 15 procent vyšší přibliţně, tak by, tak by uţ dneska to byly hlasy někde kolem 15, 16 procent pro ODS. Čili ten pokles tady prostě je setrvalý a pokud se skutečně nic nestane, tak ještě ty další volby za dva roky mohou, mohou být daleko významnějším poklesem pro tu pravici. Já si skutečně myslím, ţe pokud teda bychom jako přijali tu tezi, ţe se nedá dělat nic neţ, ţe přijde nějaká revoluce, je to samozřejmě moţný scénář. Ale zároveň bych poukázal na to, ţe přeci jenom i ti politici, kteří by snad měli odvahu nějakým zpŧsobem tu korupci skutečně začít potlačovat, se prostě, a to se ukázalo v těchhle volbách, mohou opřít o voliče. Prostě Jiří Pospíšil vyhrál právě proto, ţe byl pro voliče v Plzni a v Plzeňském kraji symbolem někoho, kdo chtěl začít korupci řešit. A koho teda premiér klepl přes prsty. Protoţe chtěl jmenovat Lenku Bradáčovou státní zástupkyní. Libor Michálek, bývalý šéf Fondu ţivotního prostředí, který poukázal na korupci, vyhrál první kolo senátních voleb na Praze 4 a myslím, ţe je docela pravděpodobné, ţe vyhraje i to druhé kolo. Protoţe tam ten rozdíl je velký Plné znění zpráv


celkem, takţe je vidět, ţe voliči takovouto, takovéto politiky oceňují. Čili podle mého názoru nechci, aby to vypadalo naivně, ale myslím si, ţe ti politici, zejména těch stran, kde ta korupce bují nejvíc. Čili hlavně ODS by prostě měly mít víc odvahy zatočil s těmito politiky a víc odvahy se prostě odstřihnout od těch lobbistických jednotlivcŧ, kteří jsou na tu stranu navázáni. Byť samozřejmě rozumím tomu, ţe podstatou toho politického systému je ta korupce dneska. A ţe pokud chtějí politici v čele stran, pŧjdou proti korupci, tak mŧţou být sesazeni. To prostě uvidíme za necelý měsíc na sjezdu ODS, jestli skutečně dojde k tomu setřesení Petra Nečase, nebo nikoliv. Jestli prostě ti takzvaní kmotři zvítězí, nebo nezvítězí. To je samozřejmě reálné. Ale zase na druhou stranu , přeci i v té politické straně musí fungovat nějaký pud sebezáchovy. A kdyţ ti politici budou vidět, ţe opravdu přijdou o úplně všechny funkce, které dosud mají, ať uţ teda bývalý, doteďka vlastně lidé sedící v krajských radách, kteří zřejmě všichni pŧjdou prostě do opozice a nebudou v těch krajských radách vŧbec. Tak to máte další deklasování té politiky ODS. Protoţe to bude další prostě neúspěch. A i pro ně potom bude velký dŧvod zamyslet se nad tím prostě, aby skutečně začali se chovat tak, aby ta veřejnost svoji dŧvěru v ně navrátila. Protoţe ty volby krajské v tuhle chvíli jsou taky o obrovské krizi dŧvěry. Prostě ti voliči těm politikŧm nevěří to, co jim říkají. A je to taková velká deziluze z těch politikŧ, a to všechno má svoje příčiny prostě v té korupci v neschopnosti ji nějakým zpŧsobem řešit, no. Ale i v programu, ţe jo. A já si myslím, ţe jestli vláda nebo Petr Nečas interpretuje ty volby tak, ţe je to daň za reformy, tak je potřeba spíš se zamyslet nad tím, jestli ty reformy jsou skutečně realizovány správně, jestli jsou správně interpretovány voličŧm, jestli nejdou dělat nějakou jinou přijatelnější cestou. Kromě toho, ţe bychom měli odbourat korupci, tak ještě to, aby ty reformy byly vnímány prostě jako třeba spravedlivější, ţe jo. Protoţe té vládě se nedaří ani to vysvětlování těch reforem voličŧm a voliči je prostě vnímají jako neférové v tom, ţe na ně doplácí určitá část voličŧ, ale jiná prostě na ně nedoplácí. Tak výrazně jako ta větší část. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdybych se měl na závěr vrátit k tomu, o čem jsme hovořili, tedy k tomu, ţe předvolební kampaň se nesla ve stylu toho, ţe krajské volby mohou být referendem o vládě Petra Nečase. Znamená to, ţe kdyţ ODS ztratila, prohrála, ţe zde bude velký tlak na to, aby vláda padla? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Velký tlak to samozřejmě bude ze strany opozice. Ale tady bude dŧleţitější ten tlak zevnitř ODS. O tom, jestli vláda se zachová nebo nezachová, tak o tom rozhodnou patrně spíše ti takzvaní rebelové, co ţádají sníţení DPH, neţ ten bezprostřední výsledek voleb, byť samozřejmě ta drtivá poráţka ODS, to je voda na mlýn těch rebelŧ nebo lidí, kteří volají v ODS po odstranění Petra Nečase a po instalaci třeba Václava Klause, byť ne třeba přímo do funkce předsedy, ale ţe by on byl čestný předseda a tak dál. Určitě jim to napomŧţe v jejich snaze Petra Nečase sesadit. Ale těţko, těţko to odhadovat, jak to dopadne. Jenom bych ještě poznamenal, ţe velkou roli mohou právě v té otázce setrvání vlády hrát i rŧzné zakázky státní, určitě bych zmínil zakázku na dostavbu Temelína. Těsně před volbami byli odstraněni, nebo byl vyřazen ten francouzský uchazeč, takţe uţ zbývají jenom Američané kontra Rusové. A ta zakázka je velmi objemná a ten tlak lobbistický v zákulisí je velmi silný. Takţe mŧţe mít i tu sílu, ţe pak dojde k nějaké změně vlády, nebo pádu vlády, předčasným volbám. A z hlediska čistě zájmu těch stran se to bude jevit jako nelogicky, ale kdyţ za tím bude takový nějaký silný lobbistický tlak, tak to tu logiku pak mít mŧţe. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Ještě stručně Jan Bureš. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------No, já myslím, ţe pokud jde o ten Temelín, určitě to platí, ale bohuţel mám pocit, ţe do těch lobbistických tlakŧ jsou velmi dobře zataţeni i politici ČSSD. Takţe pokud by padla vláda, tak ta případná sociálně demokratická vláda by jako pokračovala v tom tendru nějakým zpŧsobem, který moţná je uţ někde předjednán. Nicméně já si spíš myslím, ţe ta vláda nepadne. Ţe naopak ty krajské volby a jejich tedy tristní výsledek pro pravici, tu pravici svým zpŧsobem sjednotí v tom smyslu, ţe zejména ODS ví, ţe teď přijde uţ i o poslední krajské politiky. A vlastně nebude mít ţádné jiné politiky neţ ty na vládní úrovni. A ti politici většinou se rozhodují v horizontu těch krátkodobějších řešení, prostě řeknou si, lepší vrabec v hrsti neţ holub na střeše. A předpokládám, ţe budou chtít uchovat aspoň tu vládu, pokud tuší, ţe za dva roky prostě v těch celostátních volbách, obecných volbách tedy by o tu vládu přišli. Tak pořád je to lepší, neţ kdyţ o ni přijdou uţ teď. Takţe já myslím, ţe spíš si tu vládu budou chtít uchovat a ne, ţe tam nebude tendence, aby ta vláda padla, notabene, kdyţ i se blíţí volby Plné znění zpráv


prezidentské, které se mi zdá, ţe uţ ODS skoro vzdala a odepsala vlastního kandidáta dávno předtím, neţ ty volby vŧbec vstoupily do nějaké horké fáze. Takţe to je další pozice, kterou uţ ODS předem de facto vzdala. Tedy prezident republiky . Tak myslím, ţe tam prostě bude jednoznačně snaha tu vládu zachovat v tuhle chvíli. Nehledě k těm zájmŧm ekonomickým, o kterých mluvil Josef Mlejnek. To určitě bude hrát roli. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Tak, uvidíme, jakým zpŧsobem se dál bude česká politika vyvíjet. Pro tuto chvíli končí pravidelný diskusní pořad Studio STOP. Hosty byli politologové Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jan Bureš z Metropolitní univerzity. Děkuji za účast, opět někdy na slyšenou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Na shledanou. _

Vinen láskou k vínu 15.10.2012

Host str. 60 Historie_ Vratislav Maňák_

Několik poznámek k Jaroslavu Seifertovi a Goldhammerovým sudŧm Jaroslav Seifert pil rád červené víno. Svědčí o tom nejen řada jeho veršŧ s anakreontskými motivy, ale také básníkova vzpomínková kniha Všechny krásy světa, kde se k této vášni opakovaně doznává. Paradoxně právě víno a s ním spojený vinárenský incident ovšem stály i na počátku taţení, které proti Seifertovi podnikli začátkem pedsátých let kulturní dogmatici a které ve svém dŧsledku zavinilo básníkovu několikaletou odmlku. Stalo se to u Goldhammera… Dva protáhlé dřevěné stoly, dlouhé lavice a podél stěn sudy s vínem. Hosté, kteří se tísní v čele místnosti, se široce usmívají — dílem kvŧli lahodnému moku, který zde podávají, dílem kvŧli samotnému hostinskému, jenţ se na oslavu třicátých narozenin spisovatele Jana Drdy převlékl za orientální tanečnici a nyní na fotografa špulí rty potřené rŧţí. Píše se duben 1945, válka ještě neskončila a Drda ještě nesedí v čele Svazu československých spisovatelŧ. Z této i jiných fotografií pořízených v době protektorátu je patrné, ţe ve vinárně u Goldiho, jak hosté přezdívali jejímu provozovateli, vládla uvolněná, aţ intimně rodinná atmosféra. Napomáhal tomu sám pohostinský prostor, který rozhodně nebyl veliký: vedle malého vinného sklepa určeného k ochutnávkám tvořil Goldhammerŧv podnik ještě sklad a potom uţ jen obchod v přední místnosti, z něhoţ se vycházelo do Křemencovy ulice na Novém Městě praţském. Historii činţovního domu v těsné blízkosti kovaných flekovských hodin dnes ovládá snad jen znalec praţského místopisu. Pohostinství se ovšem v místě, kde vinárník rozléval moselské i rýnské, provozuje dodnes. Ať teče víno jako vodopády Tehdy osmadvacetiletý Jan Goldhammer otevřel svou vinárnu v sousedství slavného pivovaru U Flekŧ na sklonku první republiky v roce 1938 a provozoval ji aţ do konce padesátých let. „Goldi byl člověk dobrého srdce a štědré ruky,― vzpomínal později Jaroslav Seifert, který jeho vinárně ve svých beletrizovaných pamětech věnoval celou kapitolu. „Své hosty měl rád a nepřestával přemýšlet, jakou radost ve vhodný čas jim udělat. Jestliţe se sešla zvlášť pěkná společnost, byl šťasten, kdyţ hostŧm víno chutnalo. A nešetřil. Byla to první léta po válce a vína nebývalo dost.― V prŧběhu let našla u Goldhammera útočiště řada představitelŧ českého uměleckého ţivota. Vedle zmíněného Jana Drdy patřil mezi časté hosty především letitý šéfredaktor Lidových novin Eduard Bass (od Topiče, kde redakce sídlila, to měl jen pár krokŧ), malíři František Muzika a František Tichý nebo dirigent Václav Talich. Co chvíli ke Goldhammerovi zavítal také kreslíř Adolf Hoffmeister nebo básníci Vítězslav Nezval a Vladimír Holan. Plné znění zpráv


Sám Jaroslav Seifert chodil ke Goldimu popít uţ během války, tehdy ještě jako redaktor Národní práce. Konec nacistické okupace vedle váţných veršŧ shrnutých později do sbírky Přilba hlíny oslavil i rozverným popěvkem „U sudŧ Goldhammerových―, v němţ mimo jiné napsal: „Vynahraďme si všichni dohromady to, co nám dlouhá válka ukradla. / Ať teče víno jako vodopády, / ať mŧţem ţeny líbat na ňadra. // Ať stará Francie se vrátí k slávě / svých mečŧ, vinic. A já, jestli smím, / tu s Goldim, který nalévá mi právě, / bezstarostně si chvíli posedím―. Noc s Holanem Partnerem ve vinných výpravách byl Seifertovi ve čtyřicátých letech zejména Vladimír Holan a právě s ním v lednu 1949 opět zavítal do Goldhammerova vinného sklepa. Oba básníci tou dobou uţ stáli mimo hlavní proud oficiálního literárního ţivota, který se pod vlivem komunistických kulturních pracovníkŧ a po vzoru Sovětského svazu fatálně oddal socialistickém realismu a jiné tvŧrčí moţnosti vlastně ani nepřipouštěl. Jaroslav Seifert v roce 1949 sice ještě pracoval jako redaktor odborářského nakladatelství Práce, jeho ústup z veřejného ţivota po převzetí moci komunistickou stranou byl však víc neţ patrný; zatímco v době tříletého poválečného intermezza aktivně podporoval sociální demokracii a svou loajalitu straně demonstroval i veřejným prohlášením před klíčovými volbami v roce 1946, po únorové změně reţimu se k věcem veřejným více nevyjadřoval. Jako tichý akt odporu mŧţeme chápat i Seifertŧv vztah ke spisovatelské organizaci: ačkoli patřil mezi členy poválečného Syndikátu českých spisovatelŧ a prošel i poúnorovými prověrkami, do zglajchšaltovaného spisovatelského svazu, který vznikal právě počátkem roku 1949, vstoupit odmítal. Shodně s Holanem tehdy argumentoval svým špatným zdravotním stavem, který mu neumoţňuje účastnit se případných svazových schŧzí. Je nasnadě, ţe v časech nadšeného budování nového společenského řádu byla básníkova neúčast na veřejném ţivotě chápana jako známka zpátečnických („reakčních―) postojŧ, coţ mu mělo v budoucnu jedině přitíţit. Kdyţ francouzský básník zvrací Kdyţ Jaroslav Seifert a Vladimír Holan dorazili onoho večera ke Goldhammerovi, byla část míst jiţ obsazena. Vlivný činovník kulturní politiky padesátých let Jiří Taufer si totiţ do vinárny na tentýţ den pozval pracovníka ministerstva informací (tedy jednoho z hlavních úřadŧ pro organizaci československé kultury) Lumíra Čivrného, redaktora nakladatelství Československý spisovatel Ladislava Fikara a novináře Karla Konráda, aby je informoval o situaci v Jugoslávii, kde tou dobou pŧsobil jako velvyslanec a kde sílily protikremelské tlaky v rámci sovětsko-jugoslávské roztrţky. Právě Čivrný o řadu let později nabídl ve svých memoárech popis celého náhodného setkání se Seifertem. Napsal: „Dorazil tam s Holanem na tahu, kdyţ uţ měli něco za sebou. Holana vţdy sklenka rozkohoutila, takţe bručel jako kakabus, zatímco Seifert se ladil spíš do rozverného smíchu. Taufrovo školení s tím ovšem neštymovalo…,― a společný hovor všech zmíněných aktérŧ zjitřený Goldhammerovým vínem se po chvíli vystupňoval do razantnějších vyjádření. Vrcholem se stal hanlivý výrok Jaroslava Seiferta na adresu ruské poezie, kdyţ konstatoval, ţe „raději vidí francouzského básníka zvracet, neţ sovětského zpívat―. Nad takovými výroky by se zřejmě v jakékoli jiné době mávlo rukou. Naneštěstí pro Seiferta byl ale leden 1949 obdobím, kdy nové komunistické vedení v rámci koncepce tzv. ostrého kurzu výrazně stupňovalo svŧj postup proti ideovým odpŧrcŧm, a z jediné věty, pronesené navíc s největší pravděpodobností v opilosti, proto v následujících měsících vyrostla široce diskutovaná aféra, která Seifertŧv ţivot ovlivnila na několik následujících let; jak totiţ potvrzují dobové dokumenty, právě incident ve vinárně stál za razantním odsudkem, který o rok později postihl Seifertovu Píseň o Viktorce a jejímu autorovi vystavil tvŧrčí stopku. Byl Salieri vinen? O Seifertově výroku o ruském a francouzském básníkovi se záhy dozvěděl sekretariát Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V hysterii rané studené ho války klasifikoval jako „hrubou uráţku Sovětŧ― a poţadoval za něj postih jak Jaroslava Seiferta, tak Vladimíra Holana. Dodnes přitom zŧstává nejasné, kdo stranické kádry o soukromé rozpravě v Goldhammerově vinárně informoval; udání je tradičně připisováno jiţ zmíněnému kulturnímu pracovníkovi Jiřímu Taufrovi, který ve sledovaném období patřil mezi vlivné aktéry kulturní politiky (blízko měl k ideologovi Ladislavu Štollovi i ministru informací a osvěty Václavu Kopeckému) a výrazně prosazoval dogmata socialistického realismu. Pro tvrzení, ţe Seiferta na stranickém vedení udal právě tento „Salieri české kultury― (jak Taufra, jenţ byl mj. také básník a překladatel, pregnantně nedávno nazval italský bohemista Alessandro Catalano) ovšem chybí přímé dŧkazy. Historici ve svých úsudcích vycházejí především z nepřímých dobových svědectví. O Taufrově udavačství hovořil například někdejší redaktor Tvorby Jan Štern, ve svých pamětech ho zmiňuje i literární kritik Václav Černý, kdyţ píše, ţe Seifert „je okamţitě denuncován na ÚV (přítomným J. T., českým básníkem!!)―. Vzhledem k tomu, ţe sám Černý se schŧzky neúčastnil, mŧţeme uvaţovat o tom, ţe Taufrovo jméno bylo v uměleckých kruzích s udáním Jaroslava Seiferta přinejmenším spojováno. Jak navíc upozorňuje historik Jiří Knapík, udání se shodovalo nejen s Taufrovou politickou aktivitou — uţ před rokem 1948 pŧsobil jako spojka mezi vedením sovětských a československých komunistŧ — ale i s dobou vyšetřování tzv. protistranického pamfletu na motivy skladby Veliký orloj, lechtivé básně dvou vysokoškolákŧ, která známou Nezvalovu poému parodovala; byl to čas, ve kterém bylo „hlášení― podobných incidentŧ velmi aktuální. Plné znění zpráv


Pro úplnost dodejme, ţe alternativní výklad událostí spojených s večerem u Goldhammera nabízí správce Taufrovy pozŧstalosti Martin Kučera, který Taufrovu vinu odmítá a argumentuje tím, ţe by nedávalo smysl, aby s Čivrným posléze na ÚV KSČ za Seiferta orodovali. Za hlášením básníkova výroku stály podle Kučery dvě neznámé osoby účastnící se večera u Goldhammera, které nikdo z hostŧ neznal a z nichţ mohl jeden být agentem Zemského oddělení bezpečnosti pro vnitřní boj čili zpravodajské rozvědky. Postavte ho před čestný soud Vedení československé kultury spatřovalo v Seifertových nevhodných slovech příleţitost, jak básníka potrestat za jeho liknavý postoj k novému zřízení; uţ v polovině února 1949 proto ministr informací a osvěty Václav Kopecký na zasedání Kulturní rady (tehdy nejvyššího státního orgánu pro kulturní záleţitosti) prosadil návrh, aby byl Seifert pohnán k zodpovědnosti a aby s ním na pŧdě Svazu československých spisovatelŧ proběhl čestný soud. V čele etického tribunálu měl stanout literární teoretik Jan Mukařovský a spisovatelka Marie Majerová a uspořádání soudu posvětilo i nejvyšší stranické vedení. „Návrh konat soudní přelíčení se dostal k ústřednímu tajemníkovi KSČ Rudolfu Slánskému, který prý takový soud schválil,― citoval Seifertovu vzpomínku publicista Jaroslav Hořec. Plán perzekuce počítal i s tím, ţe Seifertovi a Holanovi bude zabráněno publikovat — na tuto podobu postihu upozorňuje ve svých pamětech Kopeckého náměstek a účastník schŧzky u Goldhammera Lumír Čivrný. Zároveň cituje dopis, jenţ měl na podporu obou básníkŧ (svým a Taufrovým jménem) zaslat stranickému činiteli Jiřímu Hendrychovi: „Soudruh Taufer mě upozornil na to, ţe o této záleţitosti kolují rozmanité a naší kulturní politice ne právě prospěšné řeči. Zejména prý se mluví o tom, ţe proti Holanovi a Seifertovi jsou v chodu represivní opatření, ţe se jim brání ve vydávání knih apod. Oba se domníváme, ţe by se s oběma jmenovanými mělo promluvit, nejlépe na pŧdě Svazu spisovatelŧ, ale snaţit se při tom dosíci pozitivního závěru. Myslíme však, ţe by bylo nesprávné uplatňovat proti nim omezování, pokud jde o vydávání knih apod. Rozhodně však by bylo na místě nějakým řešením věc ukončit.― Kdyţ kocour není doma Jak vyplývá z dopisu Lumíra Čivrného, Seifertŧv a Holanŧv případ zŧstával tématem debat kulturních pracovníkŧ ještě dlouho poté, co se odehrál. Podle pozdějšího vyjádření předsedy spisovatelského svazu Jana Drdy stálo za vleklým řešením vinárenského incidentu především to, ţe se Seifert čestnému soudu vyhýbal. Nové dokumenty ovšem ukazují, ţe se událost stala v prŧběhu první poloviny roku 1949 jako součást širší mocenské hry uvnitř řízení kultury a zejména pak nově vzniklého Svazu československých spisovatelŧ. Vlastní kontroverzní výrok začal být v tu chvíli podruţný, coţ potvrzuje mj. svědectví, které v dopise Františku Hrubínovi z 30. června 1949 podal redaktor svazového nakladatelství Ladislav Fikar: „Prezidium Svazu rozhodlo, ţe Holan a Seifert mají vycházet, přes celý případ se má mlčky přejít a kulturní rada to má definitivně schválit. Ostře se mluví proti úderníkŧm Šternovi a comp. A hlavně proti Drdovi a Nečáskovi. Slovíčko na vysvětlenou? Drda je uţ pět neděl v Moskvě a to víš, kdyţ kocour není doma… Zápas sehrálo a spiknutí provedlo: Pekárek, Bojar, Řezáč, Majerová aj. Bŧh jim buď milostiv, aţ se předseda vrátí. Zajímalo by mne, jestli ten rambajz jejich vaz vydrţí. Toto panstvo je najednou pro širokou kulturní linii, respekt a toleranci. Kde se vzaly tyhle spodní proudy v dušičkách tak lokajských…― Z dopisu mŧţeme usuzovat, ţe Seifertovo vyhýbání se čestnému soudu (o kterém hovořil Drda) nebylo jediným dŧvodem, proč případ zŧstával tak dlouho neuzavřen. Svou roli zde zřejmě sehrály také protichŧdné tendence mezi jednotlivými frakcemi uvnitř řízení kultury, které vinárenský incident vyuţily pro svŧj mocenský boj. V dynamickém období společenské a politické přeměny státu totiţ ještě nebyly jasně vymezené kompetence jednotlivých orgánŧ, a o hlavní slovo při řízení československé kultury se tak přel stranický aparát s vládními (ministerskými) úřady. V dopise zmíněný František Nečásek, proti němuţ měla rebelantská skupina postupovat, patřil (stejně jako Drda) mezi osoby spřízněné se stranickým aparátem, a stál tak na jiné zájmové straně neţ strŧjci Fikarem popsané palácové revoluce, kteří (zejména Majerová a Pekárek) sympatizovali s kulturním ministerstvem Václava Kopeckého. Právě Nečásek také několik málo dní před odesláním Fikarova dopisu označil na schŧzi Kulturní rady fakt, ţe oba básníky ještě nestihl postih, za alarmující příklad slabin v řízení kulturní politiky. Vstřícné gesto ze strany vládního křídla vŧči oběma básníkŧm lze proto chápat jako vzkaz stranickému aparátu o tom, kdo má na československý umělecký ţivot rozhodující vliv. K čestnému soudu s Jaroslavem Seifertem uţ totiţ později nedošlo. Erenburg radí nesoudit Svou roli v ustoupení od čestného soudu sehrál také počet „advokátŧ―, kteří se za básníka postavili. Mezi nimi vyniká zejména tehdy jiţ těţce nemocný František Halas, který v dopise z 11. července zaţádal ministra Kopeckého o shovívavost vŧči oběma básníkŧm, stejně jako o to, aby se autoritou své funkce zasadil o uzavření celé aféry, která podle Halasova vyjádření oba autory existenčně ohroţuje. „Ať řekl H. a S. tehdy cokoli, nebylo to řečeno veřejnosti a bylo vše proneseno v kruhu známých, z nichţ všichni byli komunisté. Pronesli to spíše z obav o věc jejich víry lidé, o nichţ víme, na které frontě stojí,― stojí v Halasově listě Kopeckému. Vedle Halase na Seifertovu podporu vystoupil také Vítězslav Nezval a zřejmě i ministr školství Zdeněk Nejedlý. Václav Černý dodává, ţe svŧj podíl na uzavření případu nesl i ruský spisovatel Ilja Erenburg, který měl Plné znění zpráv


během svého pobytu v Praze v souvislosti se Seifertovým případem poznamenat: „Kdybychom v Rusku měli soudit kaţdého spisovatele, který nadává, dávno bychom ţádné neměli―. Jak doplňuje historik Jiří Knapík, KSČ k dalším výpadŧm proti Seifertovi nepřikročila také proto, ţe se jí jevilo jako neobratné postavit případnou kampaň na udání a slovech pronesených v opilosti. Od postupu proti básníkovi proto dočasně upustila, novou příleţitost jí nicméně hned na jaře 1950 nabídlo vydání Písně o Viktorce. Znovu Goldhammer Seifertŧv romantizující hold tragické lásce vydalo nakladatelství Československý spisovatel rok po vinárenském incidentu v únoru 1950, a to s přímým souhlasem stranických orgánŧ. Právě stranické orgány silou šéfa kulturního oddělení sekretariátu ÚV KSČ Gustava Bareše ovšem proti Písni o Viktorce záhy vyvolaly štvavou kampaň na stránkách dogmatického týdeníku Tvorba — nejprve Ivan Skála (kritika Cizí hlas) a posléze Michal Sedloň (kritika Básník a víra v člověka) Seifertovu skladbu odsoudili jako reakční, šosácký a dekadentní text, který nemá dnešnímu čtenáři co říci a jen se utápí ve „starých― náladách. Případ Písně o Viktorce probíralo i vedení spisovatelského svazu a básníkovi uţ po druhé v horizontu dvanácti měsícŧ hrozil čestný soud, od něhoţ ho uchránila jen razantní přímluva Vítězslava Nezvala. V dŧsledku Skálovy a Sedloňovy kritiky nicméně přestaly Seifertovy verše na řadu měsícŧ vycházet; jedinou publikační cestu pro básníka v nadcházejících dvou letech představovaly drobné antedatované bibliofilské tisky. Na Goldhammerŧv sklep ovšem Seifert nezanevřel. Naopak, navštěvoval ho i v době, kdy byl kvŧli tamnímu incidentu umělecky umlčen. Je proto víc neţ symbolické, ţe právě ve vinárně na Novém Městě získal jednu z mála moţností pro veřejné umělecké vyjádření. Sám na to vzpomínal následovně: „A tenkrát, bylo to právě u Goldiho, vzal si mě Talich stranou a přesvědčivě mi navrhl, abych napsal verše, které by se daly recitovat při Mozartově Dechové serenádě B dur. Ochotně jsem slíbil.― O Vánocích 1950 tak vzniklo deset rondeaux s prostým názvem Mozart v Praze, jimiţ dirigent Václav Talich vyplnil momenty, kdy měli hudebníci Českého komorního orchestru krátké pauzy, během nichţ nabírali dech. Verše z Bertramky jsou dnes neprávem opomíjeným dílem Seifertovy tvorby; jedná se přitom o jedny z nejkrásnějších básní, které v padesátých letech napsal. Výrok ukvapený, a proto zlý Do oficiálního kulturního ţivota mohl Seifert znovu vstoupit teprve počátkem roku 1952. Návratu předcházela ústní i písemná omluva směřovaná k představitelŧm řízení kultury, konkrétně Ladislavu Štollovi, Jiřímu Taufrovi a Ivanu Olbrachtovi. Slova pokání se přitom netýkala Písně o Viktorce, ačkoli formálně kvŧli ní vyhnal reţim básníka na tvŧrčí periferii, ale směřovala právě k výroku z Goldhammerovy vinárny. Ten básník v kajícném listě ze září 1951 označil za „ukvapený, a proto zlý― a konstatoval, ţe „neodpovídal ani tehdy a neodpovídá tím spíše ani dnes mým názorŧm o sovětské a francouzské poesii―. Jasně se ukázalo, ţe kritika zmíněné skladby byla pouhou zástěrkou, pověstným fíkovým listem. Pŧl roku poté, co Seifert podstoupil poniţující smírčí akt, poslal Československý spisovatel na pulty knihkupectví nové vydání „neškodné― básníkovy sbírky Šel malíř chudě do světa, vzniklé na motivy kreseb Mikoláše Alše. Od knihy Písně o Viktorce se jednalo o první verše, které Seifertovi vyšly oficiální cestou. *** Ţiţkovský rodák Jaroslav Seifert (1901—1986) vstoupil do české poezie sbírkou proletářských veršŧ Město v slzách (1921) a významnou osobností poezie a kultury se stal uţ za první republiky. Po několika sbírkách ovlivněných programem poetismu (zejména Na vlnách TSF z roku 1925) přešel k svébytnému, intimně laděnému uměleckému výrazu, jenţ ovlivnil i ráz jeho válečné poezie (např. Světlem oděná z r. 1940), ke které jindy patřila i nemalá dávka patosu. Do poválečného období vstoupil sbírkou Přilba hlíny (1945) a „alšovským― souborem Šel malíř chudě do světa (1949). Po vydání skladby Písně o Viktorce byl umlčen a plný návrat na oficiální básnickou scénu představuje aţ jeho sbírka Maminka (1954). V šedesátých letech Seifert aktivně pŧsobil ve veřejném ţivotě a stál v čele reformního Svazu českých spisovatelŧ, vstoupil také do nové etapy své poetiky, která představovala obrat k reflexivní poezii rozvolněného verše (např. Deštník z Piccadilly z r. 1979). Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1984). Vratislav Maňák (nar. 1988) vystudoval ţurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK, ve své diplomové práci zkoumal mediální ohlas Písně o Viktorce a okolnosti spojené s vydáním této skladby. Pracuje jako redaktor zpravodajského webu ČT24, realizuje se také literární tvorbou; za povídkovou sbírku Šaty z igelitu (Host 2011) obdrţel v letošním roce Cenu Jiřího Ortena. Ţije ve Stříbře a v Praze. Foto popis| Andrej Nechaj, z cyklu UrbEx Foto popis| Andrej Nechaj, z cyklu UrbEx _



Poraţený kandidát pochválil komunistu Dolejše. Šéf zelených se od jeho slov distancoval 15.10.2012

iHNed.cz

str. 00 pek_

zpravy.ihned.cz_

Nezávislý senátní kandidát ČSSD, lidovcŧ a zelených Martin Potŧček naznačil, ţe po své poráţce v prvním kole bude v duelu Daniely Filipiové z ODS drţet palce jejímu soupeři - Jiřímu Dolejšovi z KSČM. Zelení se od jeho výrokŧ distancovali, prý šlo o soukromý názor. Poprask ve vedení Strany zelených vyvolaly povolební reakce Martina Potŧčka, nezávislého kandidáta do Senátu v Praze 8. Za Potŧčkem přitom stáli Zelení, lidovci i ČSSD. Profesor Potŧček, který do víkendového finále nakonec nepostoupil, totiţ na svých webových stránkách naznačil, ţe ve druhém kole bude v duelu svých přemoţitelŧ fandit levicovému kandidátovi - komunistickému poslaneckému matadorovi Jiřímu Dolejšovi. Ten vyzve Danielu Filipiovou z ODS. "Pokud jde o druhé kolo voleb do Senátu ve volebním obvodu Praha 8, mohu říci, ţe na společných veřejných diskusích kandidátŧ s občany před prvním kolem senátních voleb nebyla stanoviska Jiřího Dolejše vzdálená mým," napsal Potŧček na web. Šéf Strany zelených Ondřej Liška se v obavě o ztrátu voličŧ od Potŧčkova prohlášení dŧrazně distancoval. Uvedl přitom, ţe jeho strana nehodlá podpořit ani jednoho z finálových kandidátŧ. "Strana zelených nijak nepodporuje kandidáta KSČM Dolejše v druhém kole senátních voleb v Praze. Prohlášení o nepřímé podpoře učinil profesor Potŧček výlučně sám za sebe jako nezávislý kandidát a nebylo s námi jako stranou podporující jeho kandidaturu spolu s KDU-ČSL konzultováno. Zelení nepodpoří ani jednoho z obou kandidátŧ," napsal Liška na svŧj facebookový profil. Dolejšŧv propadák Připomněl tam také Dolejšŧv propadák v protikorupčním testu. "Jiřího Dolejše bychom nemohli podpořit přinejmenším uţ proto, ţe představuje zkorumpovanou politiku, která se projevila při testu korupce MF DNES, kdyţ akceptoval návrh lobbisty "milion za zákon"," dodal Liška. Lidovci ani sociální demokraté se k Potŧčkovým názorŧm zatím nevyjádřili. Potŧčkovo upřesnění Potŧček, který je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, i proto v pondělí na svŧj web napsal druhý příspěvek, který má vysvětlit, ţe jeho prohlášení je ryze soukromé a nemá nic společného s politickými stranami. "V návaznosti na svoje první vyjádření k druhému kolu senátních voleb ze dne 14. 10. konstatuji, ţe jde o moje osobní vyjádření, vycházející z mých zkušeností z vedení volební kampaně v mém volebním obvodu. Jako nestraník nemám právo a nemohu mluvit jménem ţádné z politických stran, s jejichţ podporou jsem se těchto voleb zúčastnil," uvedl. Absence Filipiové Potŧček ve svém prvním nedělním vyjádření vysvětloval svou podporu Dolejše například tím, ţe názory Daniely Filipiové neměl šanci takřka ani vyslechnout. "Ač byla zvána jako všichni ostatní kandidáti, na diskuse (kandidátŧ) se nedostavila," napsal Potŧček a připomněl výsledky nedávného prŧzkumu účasti senátorŧ při hlasování. Ten k Filipiové nebyl milosrdný a odhalil, ţe její účast na hlasováních v uplynulém období byla jen třetinová. Nejhorší ze všech senátorŧ. "Takţe si kladu otázku, zda dokáţe odpovědně reprezentovat zájmy občanŧ, které v Senátu zastupuje," dodal Potŧček. Dolejš Filipiovou v prvním kole senátních voleb v Praze 8 porazil a přepsal tak historii. Ještě nikdy totiţ kandidát KSČM nepostoupil do druhého kola senátních voleb. Plné znění zpráv


URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-57929390-porazeny-kandidat-pochvalil-komunistu-dolejse-sef-zelenychse-od-jeho-slov-distancoval _

Oranţová a rudá? Slabá vláda 15.10.2012

Mladá fronta DNES str. 01 Petr Záleský_

Kraj Hradecký_

Krajské volby těsně vyhrála ČSSD, post hejtmana téměř jistě obhájí Lubomír Franc. Komunisté jsou vítězové číslo 2. Získali 11 křesel a mohou s ČSSD vytvořit vládu. Ale jen slabou, s převahou jediného hlasu. Ostaní strany KSČM striktně odmítají. HRADEC KRÁLOVÉ Oproti roku 2008 ztratili 12 procent hlasŧ a šest zastupitelských mandátŧ. Přesto sociální demokraté slaví velké vítězství. 1. ČSSD 19,73 % 2. KSČM 19,39 % 3. Koalice pro Královéhradecký kraj 12,07 % 4. ODS 10,62 % 5. TOP 09 a Starostové 8,25 % 6. Východočeši 7,69 % Tak dopadly volby, které rozdělily síly v krajském zastupitelstvu. Velkým vítězem je lídr ČSSD Lubomír Franc. Nejenţe téměř se stoprocentní jistotou obhájí post hejtmana, ale navíc se dostal i do druhého kola senátních voleb a jeho šance jsou proti kandidátce KSČM Soně Markové více neţ slibné. Debakl naopak utrpěla ODS, která během čtyř let poztrácela 14 procent hlasŧ a přišla o sedm krajských mandátŧ. V zastupitelstvu budou mít premiéru kandidáti TOP 09 a Starostŧ i sdruţení Východočeši, které finančně podporuje podnikatel Andrej Babiš. Kdyţ se v hradeckém volebním štábu ČSSD objevil Franc s jasně červenou kravatou a poslankyně Hana Orgoníková se stejně vybarveným kloboučkem, nejspíš ještě netušili, ţe sociální demokracie nejprve svede dramatický souboj o vítězství s rudými komunisty, načeţ se s nimi „zasnoubí―. Uţ během víkendu totiţ ČSSD přiznala, ţe vzájemná koaliční spolupráce je blízko. „Musím říct, ţe o této volbě velmi reálně uvaţujeme,― potvrdil hejtman Franc. „I my si umíme představit, ţe bychom vytvořili vládu jen s ČSSD,― notoval si s ním krajský lídr komunistŧ Otakar Ruml. Jenţe v takovém případě by „upekli― koalici, která by měla převahu jediného hlasu - 23:22. „Je velmi nebezpečné nemít ţádnou pojistku a opírat se o jeden hlas navíc. Při nemoci jednoho zastupitele a zahraniční cestě druhého by koalice nebyla schopná ani svolat zastupitelstvo, natoţ cokoliv prohlasovat. Bylo by logičtější, kdyby vznikla stabilnější koalice, která by se neopírala pouze o jeden hlas navíc,― zamyslel se Kamil Švec, politolog z praţské fakulty sociálních věd. A protoţe toto nebezpečí cítí rovněţ vítěz krajských voleb, Franc jiţ v sobotu večer začal sondovat zájem lídrŧ všech ostatních stran v novém zastupitelstvu. Jelikoţ součástí vlády chce být kaţdý, jeho nabídku nezavrhl nikdo. Problém pro ČSSD však je, ţe všichni dŧrazně odmítli spolupráci s komunisty. „ČSSD má všechny trumfy a mŧţe si vybírat. Variant moc není, ale my bychom do spojení s komunisty v ţádném případě nešli,― řekl Martin Puš (ODS). „Koalice se sociálními demokraty by nám nevadila, ale KSČM je nepřijatelná,― přidal se Rudolf Cogan (TOP 09 a Starostové). „Spolupráce s komunisty je pro nás nepřípustná, ale kombinací je několik,― řekl také Pavel Bělobrádek (Koalice pro Královéhradecký kraj) a jakoukoli podporu komunistŧ striktně odmítla i jednička Východočechŧ Martina Berdychová. „Hejtman dostal pověření, aby jednal se všemi lídry. V pondělí budeme vědět víc,― poznamenala krajská šéfka ČSSD Hana Orgoníková. Podle lídra ODS Miloslava Plasse se ČSSD určitě bude snaţit vytvořit koalici bez občanských demokratŧ. Protoţe nechuť být na jedné lodi s KSČM zatím vyjádřili všichni kromě sociálních demokratŧ, otevírá se i moţnost širší dohody mezi ČSSD, Koalicí pro Královéhradecký kraj a TOP 09. V tomto případě by krajská vláda měla převahu tří hlasŧ - 24:21. Foto popis| U třešní Lídr KSČM v kraji Otakar Ruml je druhým vítězem. Foto popis| Vyhráli jsme Hejtman Lubomír Franc rozdává úsměvy. Foto autor| 2x foto: M. Horký, MF DNES O autorovi| Petr Záleský, s přispěním Michaely Rambouskové a Ladislava Pošmury Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj Plné znění zpráv


_

Co říkáte na výsledek voleb v Praze? 15.10.2012

Mladá fronta DNES _

str. 02

Praha_

Anketa Jana Černochová starostka Prahy 2 a poslankyně (ODS) » Snad uspěje patriot V Praze 2 a 3 dali voliči přednost člověku, který s obvodem nemá nic společného a kandidaturu bere jako výtah k moci. Věřím, ţe ve druhém kole uspěje člověk, který má sice odlišné politické názory, ale je patriotem. Rudolf Blaţek zastupitel Prahy (ODS) » Není to úspěch Snad poprvé se kandidát ODS nedostal do druhého kola a určitě v prvním kole ještě nevyhrál komunista, natoţ nad naším kandidátem. Z tohoto pohledu to jako úspěch vnímat nelze. Petr Jüptner politolog, FSV UK » Lidé hlasovali proti vládní koalici Je to bezprecedentní záleţitost. Opozici se podařilo dostat své voliče k urnám a projevilo se hlasování proti vládní koalici. Marie Kousalíková starostka Prahy 6 (ODS) » Příští sobota snad bude lepší Jsem smutná z toho, ţe po více neţ 20 letech je na prvním místě komunistický kandidát. Je to pro mě velké zklamání, doufám, ţe příští sobota bude lepší. Dalibor Mlejnský starosta Prahy 11 (ODS) » Naši voliči zŧstali doma Středoví a pravicoví voliči zŧstali doma, znechucení politickou situací. Varující je posílení KSČM. Pro ODS je poučení jednoznačné, nesmíme se bát prosazovat programové priority. Jiří Bodenlos předseda praţské ČSSD » Máme radost, je to úspěch Mám radost z úspěchu našich kandidátŧ, jen v Praze 8 to nevyšlo. Jiří Dolejš je známá persona, navíc Praha 8 byla bydlištěm komunistických prominentŧ. Petra Kolínská Strana zelených » Je to smutné i nadějné Je to smutný, ale nadějný výsledek. V jednom obvodu náš kandidát uspěl a ve dvou to bylo těsně. Takţe se ukazuje, ţe jsme schopní uspět i ve většinovém volebním systému. Plné znění zpráv


Ivan Kabický radní (ODS) » Štáb musí pracovat 24 hodin denně Překvapilo mě pořadí kandidátŧ. Volební štáb v Praze 8 by měl pracovat 24 hodin denně, aby přišli naši voliči. Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _

Alice Němcová Tejkalová: Nemůţete jim fandit 15.10.2012

Můţeš

str. 14 Téma: Média a lidé s postiţením_ Text: Pavel Hrabica_

Asistentka fakulty sociálních věd a novinářka Alice Němcová Tejkalová se uţ deset let zabývá sportem handicapovaných. O stereotypech, které vládnou v médiích v pohledu na handicapované, vydala knihu. Rozdíl spočívá v tom, ţe v Missoule není člověk primárně handicapovaný, ale nejdřív něco dělá, a u toho má ještě nějaký handicap. * Proč jste se pustila do psaní? Ve chvíli, kdy jsem zjistila, ţe o tom nikde nic není. Je to mŧj dlouholetý výzkum, který se zrodil nejdříve jako diplomová práce a potom jako práce rigorózní. Zjistila jsem, ţe o paralympiádách se traduje hodně klišé, nesprávných pohledŧ. Také jsem začala mapovat historii. Kniha je jednak pomŧckou pro studenty ţurnalistiky a mediálních studií, jednak také popularizační kníţkou. Snaţila jsem se popsat, jak média ke sportu handicapovaných přistupují. Najdete v ní i řadu obecných závěrŧ, jak média přistupují k handicapovaným vŧbec. Jak média handicapované lidi stereotypizují. * Dalo by se to shrnout do nějaké definice, jak novináři handicapované lidi vidí? Handicapovaný člověk, zejména sportovec, je buď velký hrdina, nebo velký chudák. Média ovšem akcentují především ty sportovce, kteří jsou nejméně postiţení a přibliţují se sportu nepostiţených. Kdyţ si prohlédnete zpravodajství z paralympiády z Pekingu 2008, zjistíte, ţe handicapovaný sportovec je jen ten, který je co nejhezčí, co nejvíc podobný většinovému člověku. Na druhé straně pak existuje handicapovaný sportovec, který je chudák, očista, kuriozita. Chudák v mediálním podání. Hraje bez ruky, jen tykadýlkem nad hlavou. Je to protipól toho úţasného nádherného nadčlověka. Například v běţném televizním zpravodajství vidíte nejvíc lidi, kteří mají dobře zobrazitelný handicap. Jsou buď na vozíku, nebo nevidomí, mají handicap, který jde dobře ukázat. Většinou vystupují v roli oběti nebo v roli člověka, který maximálně překonal svŧj úděl. Je to tím, ţe média se obecně zaměřují na výjimečné věci. Mimo jejich zájem je všechno to, co jde jen středem, čeho je nejvíc. * Co podle vás tvoří kořeny schematického novinářského pohledu na lidi s handicapem? Není nic příjemného bavit se o pohledu na handicapované, protoţe je to velmi osobní věc. Odborná literatura to hodnotí stejně jako otázky na vaše osobní přesvědčení. Kdyţ přistupujete k handicapovanému člověku, promítá se do toho spousta věcí. Vaše osobní zázemí, co říkali doma rodiče o handicapovaných lidech, vaše dojmy ze setkání s handicapovanými, co k vám dobíhá z médií. I z toho vyplývá, jak je budete vy sám mediálně zobrazovat. Jsou přece úţasní, jak překonali svŧj handicap, ale nejsou zase aţ tak úplně sportovci, protoţe vy máte rádi spíše Usaina Bolta, člověka bez omezení. * Mají lidé, a také novináři, svět lidí s handicapem zařazený do škatulky? Ano. Čím méně je určitá sociální skupina viditelná v médiích, tím spíše bude zobrazená stereotypně. Jsou zaškatulkovaní. Třeba v tom, ţe většina lidí čeká, ţe svět handicapovaných lidí je jiný, a kdyţ zjistí, ţe Plné znění zpráv


není, jsou zklamaní. Také jsou mezi nimi špatní lidé, podvodníci, věznice mají speciální oddělení přizpŧsobené handicapovaným. To je druhý pól. Mezi tím je většina – zcela normální, prŧměrná, mediálně nezajímavá. Ale čtenář chce buď hrdinu, nebo lumpa. Potíţ stereotypizace u handicapovaných v druhém pohledu spočívá v tom, ţe kdyţ napíšete, jak vozíčkář někoho podvedl a obral o peníze, těţko pak budete pro handicapované shánět peníze v rámci charity. * Souhlasíte s názorem, ţe média si handicapovaných všimnou jen v případě, kdy například vozíčkáři ukradnou vozík, kdy rodina pečující o postiţené dítě přijde o auto a podobně? Mají média zájem věnovat se této problematice systematicky? Souhlasím, ţe většina médií k tomu tak přistupuje. Je to menšinové téma – stejně jako třeba téma etnické. Není ale pravda, ţe by si někteří novináři nebrali jako téma handicapované sportovce, mám-li hovořit o tématu, kterému se sama uţ deset let věnuji. Do roku 2008 byli v novinách i lidé, kteří to dělali jako většinové téma. Jak ovšem přišla krize a začaly se sniţovat stavy v novinách, vznikl tlak na to, aby se ve zprávách objevovaly sporty, které vydělávají. Od roku 2008 je sport handicapovaných ryze okrajové téma. * Co máte na mysli termínem sporty, které vydělávají? Médiím vydělává výrazně hokej a fotbal. Jsou to reklamní nosiče, sporty, které dokáţou do médií přinést reklamu a dokáţou přinést reklamu i samy sobě. Sport, který přinese reklamu sám sobě, přinese reklamu i médiím, a také přitáhne zájem čtenářŧ. A to zpětně generuje fakt, ţe média mohou vykázat vyšší čtenost, návštěvnost, a mají vyšší reklamní prostor. Média dnes nevydělávají cenou novin. * Máte v tomto směru nějaké zkušenosti ze zahraničí? Byla jsem mj. na dvouměsíční stáţi na univerzitě v Missoule v Montaně. Velký rozdíl je v tom, ţe handicap tam není téma. Jak jsem za ty dva měsíce měla moţnost Missoulu poznat, město je celá bezbariérové. Nenajdete jediný schod – ani do kina, ani do obchodu. Protoţe je všechno tak bezbariérové, ţe je to přizpŧsobené i zrakově postiţeným, zjistíte, ţe vidíte daleko víc postiţených v ulicích; zároveň věci, které se mediálně řeší u nás – jestli někde bude přechod, tam je to dávno překonané. Tam probíhala v době mé návštěvy jízda handicapovaných přes celé Státy. Základní rozdíl v pohledu na handicapované tam a u nás spočívá v tom, ţe v tamních médiích není člověk primárně handicapovaný, ale nejdřív něco dělá, a u toho má ještě nějaký handicap. Člověk je nejdřív právník, a teprve pak je postiţený. Novinář se ho neptá: Jak se dostanete do práce? U nás by rozebíral jeho postiţení, jeho problémy s pohybem. Pořád je u nás postiţení téma. To neznamená, ţe je tam všechno rŧţové. * Co konkrétně? I americkým handicapovaným sportovcŧm vadí, jak málo jsou prezentováni v médiích během paralympiády. Ţe pro média jsou jen velké, ale nejméně postiţené hvězdy. Například Norové nám závidějí paralympijský magazín; oni nic podobného nemají, a chtěli by ho mít. Berou, ţe jsou rovnoprávní, ale chtěli by to. Kdyţ jim říkám, ţe jsou součástí běţného zpravodajství, říkají, ţe by chtěli víc. Je vidět, ţe všude ve světě je to menšinové téma. Není země, kterou jsem navštívila, aby neříkali, ţe je to minoritní téma – ale daleko méně neţ u nás. Pochopitelně si lidé vţdycky zvyknou na vyšší standard, vţdycky si budou stěţovat. Integrace na západ od nás je vyšší. * Téma handicapovaných jste zařadila do přednášek o menšinových tématech na fakultě sociálních věd. Reagovali studenti vstřícně? O předmět je větší zájem, neţ mŧţeme uspokojit. Mám pochopitelně radost, kdyţ se absolventi v praxi u tématu udrţí. Pokud vím, tak dvacet procent z nich nějaké téma menšin zpracovává i v médiích. Se studenty vedeme debatu například o stereotypních ideálech týkajících se přístupu k menšinám všeho druhu. * A jaké jsou? Například jak povznášející je se věnovat tomuto tématu. My je však vedeme k tomu, ţe je to běţné, normální téma, nic výjimečného. Je to totiţ silně emocionální záleţitost a svým zpŧsobem získáváte ochranářský pohled a nadhled. Vy tu menšinu ochraňujete, ale i kdyţ nemŧţete být nikdy zcela objektivní, musíte, nebo měl byste, je jako novinář brát co nejvíc normálně. Nemŧţete jim fandit. Kdyţ jim vyloţeně fandíte, Plné znění zpráv


poškozujete nevědomky jejich obraz tím, ţe část toho obrazu nevidíte. Protoţe to jsou normální lidé. Lidé obecně předpokládají, ţe handicapovaný člověk má větší morální kvality, ale tak to není a píšu to i v knize. * Máte zpětnou odezvu studentŧ, kteří uţ jsou v praxi? Provází je deziluze? Média jsou většinová, zaměřená na obsah, který není menšinový, a pokud chcete uspět, musíte být dvacetkrát lepší neţ jiní, neţ ti, kteří jsou tematicky dominantní. * Musejí z odevzdaných příspěvkŧ kapat slzy, aby je editor zařadil do tisku nebo na webovou stránku? Pokud se něco dostane z této problematiky do médií, je to z 80 procent o nějakém problému a ve 20 procentech se jedná o něco výjimečného. Takţe u novináře uţ předem funguje určitá autocenzura. Primárně se snaţí přijít s něčím, co budou editor a čtenář chtít. Čtenáře zajímá hluboce lidský příběh. Jak handicapovaný přišel k úrazu, co se mu stalo, jak to překonal. Nezajímá ho, jestli sportuje, sport je v tomto případě druhotná věc. Kdyţ budete číst rozhovor s handicapovaným právníkem, budete chtít vědět, co se mu stalo. Je to zakořeněné ve všech společnostech. Člověk má ale právo nemluvit o tom, jak se mu handicap stal. Například mŧj manţel nechce, aby všichni slzeli nad tím, co se mu stalo, a novináři jsou potom zklamaní, kdyţ jim to neprozradí. Jenţe lidé takové informace chtějí, to jsou ty drby. *** Kdo je Alice Němcová Tejkalová Novinářka, asistentka FSV UK Praha, v současnosti na mateřské dovolené. Sportu handicapovaných se věnuje deset let, v České televizi se podílela na tvorbě paralympijského magazínu. V roce 2012 vydala v UK Praha publikaci Ti druzí sportovci: Mediální stereotypizace a rámcování handicapovaných v tisku v letech 1948–2008. Jejím manţelem je český paralympijský reprezentant v hodu diskem Martin Němec. Foto autor| Foto: Jan Šilpoch _

V Senátu usedne určitě levičák 15.10.2012

Plzeňský deník str. 06 (tom, naš)_

Plzeňsko_

V pátek a v sobotu lidé zvolí svého senátora Plzeň-sever, Rokycany – Levice nebo levice? Voliči 8. senátního obvodu rozhodli a do druhého kola pravicové politiky nepustili. Ve druhém kole tak proti sobě stojí poslankyně a vychovatel na internátu. A oba jsou spjati s komunisty – Milada Emmerová byla před revolucí v KSČ déle neţ dvacet let, Jiří Valenta je v KSČM od roku 2004. * Co říkáte výsledku? Emmerová: Netipovala jsem takový vývoj. Valenta: Jsem spokojený. A musím říct, ţe jsme to čekali, protoţe nespokojenost lidí je obrovská. * Jak se díváte na svého soupeře, co o něm víte? Emmerová: Zatím toho moc není, jen to, ţe se pokoušel uţ víckrát porŧznu kandidovat. Teprve asi před čtrnácti dny jsme se poprvé viděli na ţivo. Valenta: Jsem politolog a docentku Emmerovou znám detailně, znám ji ze všech stran. Ve druhém kole uţ nejsou lehcí soupeři, ale jsem rád, ţe postoupili dva zástupci levice. * Jak strávíte týden před druhým kolem senátních voleb? Emmerová: Předvolební mítinky jsem nepořádala, jelikoţ podle prŧzkumu o to lidé zrovna nestojí. Teď objedu místa, která jsou takovou mojí parketou, tedy jeţ souvisejí s mým celoţivotním povoláním. O ta se Plné znění zpráv


opírám. Valenta: Mám toho hodně. Budu se věnovat i nadále kontaktní kampani, ale uţ ne tolik. Musím na zastupitelstvo v Plzni, také do své civilní práce, takţe se spíš soustředíme asi na mediální podporu a roznos letákŧ. * Co chcete prosadit ve svém senátním obvodu? Emmerová: Kromě snahy o zachování dostupnosti zdravotní péče všude a všem, jsou mou velkou cílovou skupinou především senioři. Mají uţ teď omezený příjem, a jak to vŧči nim nastavila současná vláda, není zrovna dobrý nápad. Valenta: Senát je součástí legislativního procesu – na něm je přijímání a odmítání zákonŧ. Jako celá KSČM chci i já stavět na sociálně spravedlivé společnosti ve všech oborech – školství, sociální oblast a podobně. *** Milada Emmerová ČSSD 67 let, Plzeň, lékařka, poslankyně Vzdělání: Lékařská fakulta UK v Plzni, tituly: Doc. MUDr. CSc. Jiří Valenta KSČM 46 let, Plzeň, pedagogický pracovník Vzdělání: ZČU v Plzni (Fakulty pedagogická a filozofická), Fakulta sociálních věd UK v Praze, ČZU v Praze (Provoz. ekon. fak.), tituly: PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 06 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 06 ID| 73c32ec9-22b4-43ee-a627-7fa2e69ee2b8 _

Ta fotka tam neměla být 15.10.2012

respekt.cz str. 00 Respekt.iHNed.cz_ Redakce Respekt_

Vítězné fotografie Milana Jaroše a Matěje Stránského z CZECH PRESS PHOTO Titul FOTOGRAFIE ROKU v osmnáctém ročníku soutěţe CZECH PRESS PHOTO získala fotografie Milana Jaroše, fotoreportéra týdeníku Respekt. Snímek zachycuje muţe loučícího se se zesnulým prezidentem Václav Havlem. Kromě této hlavní ceny Milan Jaroš spolu s dalším fotoreportérem Respektu, Matějem Stránským, získal ještě několik dalších ocenění. Soutěţe se zúčastnilo 297 fotografŧ z České a Slovenské republiky s celkovým počtem 3719 fotografií. Téma odchodu Václava Havla se stalo hlavním tématem letošní soutěţe. "Po dlouhé a dramatické diskuzi, která trvala více neţ tři hodiny, dospěla porota k většinovému rozhodnutí udělit hlavní cenu snímku dŧleţité události roku - odchodu prezidenta Václava Havla a s ním spojenému smutku českých lidí," stojí v oficiálním vyjádření porotcŧ k fotografii roku. Vítěznou reportáţí se stala série fotek Filipa Singera z agentury EPA a také zachycuje poslední sbohem Václavu Havlovi. "Mám z vítězství velkou radost, i kdyţ podle mého názoru měli Karel Cudlín nebo Filip Singer lepší práci. Je to soutěţ, ale měřítka hodnocení fotografií jsou subjetivní. Není to jako například běh na sto metrŧ," říká Milan Jaroš. "Ta vítězná fotografie neměla vŧbec ve fotoreportáţi být, ale moje přítelkyně mi koukala přes rameno a Plné znění zpráv


donutila mě, abych ji tam zařadil," říká o oceněném snímku Milan Jaroš, který pro týdeník Respekt pracuje od roku 2009. Vítězná fotografie roku je součástí fotoreportáţe Rozloučení s Václavem Havlem, která si vyslouţila druhé místo v kategorii REPORTÁŢ. Rozloučení s Václavem Havlem Fotoreportér Respektu Milan Jaroš vyhrál v soutěţi CZECH PRESS PHOTO titul FOTOGRAFIE ROKU. Vítězná fotografie je součástí fotoreportáţe Rozloučení s Václavem Havlem, která si vyslouţila 2. místo v kategorii REPORTÁŢ. Hlavní cenu - Křišťálové oko - předá vítězi prezident republiky při vernisáţi výstavy 15. listopadu. Celé soutěţe se letos zúčastnilo 297 fotografŧ z České a Slovenské republiky s celkovým počtem 3719 fotografií.

další > poslední >>

Vítězná fotografie Fotografie roku

Vítězná fotografie

02 Plné znění zpráv


03

04

05

06

07 Plné znění zpráv


08

Celkem nalezeno: 1.

Zobrazuji: 1 - 1.

Fotografie Milana Jaroše získaly ještě další tři ocenění. "Beru to jako úspěch celého Respektu, protoţe bez příleţitosti fotit pro Respekt by to takto nedopadlo. Je to týmová práce a to je na tom to dŧleţité a zábavné," říká Milan Jaroš. Všechny vítězné fotografie najdete na stránkách CZECH PRESS PHOTO. Od 16. listopadu budou vystaveny v prostorách Staroměstské radnice. Reportáţ z Marseille vyhrála 3. cenu v kategorii KAŢDODENNÍ ŢIVOT. Naděje má jméno Marseille Fotoreportáţ z francouzského Marseille Naděje má jméno Marseille vyhrála na CZECH PRESS PHOTO 2012 3. cenu v kategorii KAŢDODENNÍ ŢIVOT.




KZ3 cpp2012 02 Jaros










Celkem nalezeno: 1. Plné znění zpráv


Zobrazuji: 1 - 1.

Fotoreportáţ z Libye získala čestné uznání v kategorii KAŢDODENNÍ ŢIVOT. Strach a pušky ve skříni Čestné uznání v kategorii KAŢDODENNÍ ŢIVOT mezinárodní porota CZECH PRESS PHOTO 2012 udělila fotoreportáţi z Libye "Strach a pušky ve skříni".


KZCu cpp2012 01 Jaros














Celkem nalezeno: 1.

Zobrazuji: 1 - 1.

Fotoreportáţ ze severu Čech "Sever v mlze" získala čestné uznání v kategorii PŘÍRODA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

Sever v mlze Fotoreportáţ ze severních Čech vyhrála na CZECH PRESS PHOTO 2012 čestné uznání v kategorii PŘÍRODA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.




Pcu cpp2012 01 Jaros













Celkem nalezeno: 1.

Zobrazuji: 1 - 1.

Oceněn byl také fotoreportér Respektu Matěj Stránský. Jeho "Návštěvníci Auschwitz - Birkenau" získali čestné uznání v kategorii REPORTÁŢ. Milan Jaroš (nar. 1979) vystudoval katedru fotografie na FAMU. Pro týdeník Respekt pracuje od roku 2009. Spolupracoval také s mnohými zahraničními novinami a časopisy jako New York Times, International Herald Tribune, The Wall Steet Journal, l´Hebdo, Courriere International, Chicago Tribune. Za své fotografie získal řadu ocenění v soutěţích Czech Press Photo, Frame, Unicef Photo Award, Unicredit Photo Award. Matěj Stránský (nar. 1979) vystudoval Mediální studia na FSV UK v Praze a Institut tvŧrčí fotografie na SU v Opavě. Dva roky studoval také na katedře Photographie et Multimédia na Université Paris 8 ve Francii. Fotografie publikoval v časopisech Reflex, Ţivel, Hype, Sociologický časopis, Pozytyw (Polsko), Monitor on Psychology (USA). S Respektem spolupracuje od roku 2001, od září 2007 jako stálý fotograf.

URL| http://Respekt.iHNed.cz/nenechte-si-ujit/c1-57927170-ta-fotka-tam-nemela-byt _

JAK PŘEŢÍT ZAČÁTEK ŠKOLY 15.10.2012

Studenta web&mag str. 06 Mariana Kopecká_

Téma_

Jau! Tak uţ je to zase tady. Party pod širým nebem měním za první přednášky semestru a nostalgicky vzpomínám na letní večery, kdy mou největší starostí bylo, zda si dám sklenku červeného, nebo bílého. Ţe to taky znáte? Ještě aby ne. Nový akademický rok právě začal a tvrdá změna denního reţimu opět „zaskočila― většinu z nás. Otázka je nasnadě: Jak se z toho, sakra, nezbláznit?! VYMETEJTE, CO SE DÁ Pro začátek si uvědomte, ţe studentem nejste za trest. Právě naopak – máte výsadu, která přináší o dost víc neţ kvanta znalostí a hezkou ruličku na závěr. Jsou to záţitky a lidé kolem, kteří s vámi pŧjdou mnohem dál neţ jen za dveře auly. A jsou to právě první týdny ve škole, kdy je na správnou socializaci pořád ještě ideální čas. Nikde totiţ studenti nevítají semestr raději neţ na monstr pařbách v prŧběhu celého října. Příleţitost kvalitně si zapařit a seznámit se s novými kolegy si dnes mladí akademici nenechají ujít téměř nikde. Tak třeba ČZU pokřtí prváky uţ 5. října v praţském PM Clubu, o den později první akci nachystali ekonomové z brněnské Mendelky ve Faválu. Praţští právníci chystají svou welcome party na 11. října v klubu Temple. Ve stejný den plánuje Plné znění zpráv


stylový návrat do zimního semestru i Vítání prvákŧ UTB, později Hradecké Studentské Slavnosti 2012, na které mŧţete zavítat uţ 16. října. A kdyţ uţ jsme u akcí ve velkém stylu, byla by škoda nezmínit třetí ročník Gaudeamus Alkotour – University Battle of Drinking, který přijde na řadu uţ 17. října na praţském Vyšehradě. Tradiční bitva ČVUT, ČZU, UK, VŠE a VŠCHT o titul „Pařící univerzita roku― tady potrvá minimálně do prvních ranních přednášek. Vaše vzájemné druţení se samozřejmě nemusí omezovat jen na přísně „školácké― akce. Letošní podzim je totiţ bohatý na cool party všeho druhu. Namátkou zmiňme třeba oblíbenou Snowporning Premiere Tour, která se i letos proţene studentskými městy v celé republice. Videa, drinky, DJs a spousta krásných holek se na konci října objeví v Praze a závěru se tour dočká aţ na konci prosince ve Špindlu. A jestli jste víc „do tý kultŧry―, nezapomeňte si rezervovat hned první říjnový víkend, kdy v Písku proběhne uţ 12. ročník Mezinárodního filmového festivalu studentských filmŧ. SPOLČETE SE Jestli chcete při škole poznat lidi poněkud organizovanější cestou, není to dnes vŧbec ţádný problém. Snaha studentŧ dělat se svými spoluţáky vedle povinných projektŧ i to, co je baví jinak, vyústila ve vznik tzv. studentských unií, spolkŧ a organizací. Moţná vás překvapí, ţe právě ty nejsou uţ pěknou řádku let jen výsadou amerických kampusŧ; i u nás jich v současné době funguje nepřeberné mnoţství. A jestli si pod nimi představíte nudné schŧzky přehnaně iniciativních nerdŧ, jste na velkém omylu. Vedle tradičních spolkŧ, kam mŧţeme řadit Studentskou unii na ČVUT či Matfyzáka praţské Karlovky, totiţ fungují stovky dalších, které si spíše neţ podle svého oboru studia vyberete podle ţivotního stylu. Hledáte-li něco serióznějšího a chcete si i mimo školu máknout, v Praze mŧţete zkusit třeba spolek UK Media. Toto největší nezávislé sdruţení při Karlově univerzitě produkuje hned dva časopisy a jeden webový portál věnující se dění na univerzitě i studentskému ţivotu se vším, co obnáší. Masaryčka v Brně zase provozuje alternativně laděné Radio R, které lze vřele doporučit k poslechu i těm, jeţ obor ţurnalistiky míjí. Cestování, účast na inţenýrských soutěţích i vzdělávací kurzy zase nabízí klub BEST (nejen) při praţském ČVUT a na váţnější strunu hraje i Spolek mladých statistikŧ na VŠE. Pokud byste v sobě spíš rádi probudili ducha umělce, moţností je stejně velká spousta. Nejen Karlovka má svŧj vlastní sbor i orchestr, Masaryčka zase ochotnický divadelní spolek s výmluvným názvem Prŧšovo uměleckéúchylné divadlo. Prkna, co znamenají svět, zkouší pokořit třeba taky divadelní soubor S bojkou v zádech na VŠE nebo Divadlo (v)Ochotných Chemikŧ z praţské VŠCHT. Mezi spolky a organizacemi ale najdete i větší kuriozity. Tak třeba ČVUT zaloţilo spolek Chaos Bridge, zabývající se (překvapivě) hraním karetní hry bridţ, na brněnské Masarykově univerzitě zase I Know Club sdruţuje všechny fandy značky Apple a jejích produktŧ. Na gay, lesbické, bisexuální, asexuální a transgender jedince se zase zaměřuje čím dál tím víc populární studentský klub Charlie při Univerzitě Karlově, podobnou náplň má i sdruţení Galibi na praţském ČVUT a další. Vyloţenou recesi nabízí třeba Námořnická unie při Univerzitě Tomáše Bati, jejímţ cílem je „hra na námořníky, pití rumu a vzájemná socializace studentŧ holdujících takovéto zábavě―. JDĚTE NA TO KRŦČEK PO KRŦČKU Teď, kdyţ uţ se všemi kamarádíte a zábavy je nad hlavu, není od věci vrátit se zpět na zem – ke studiu samotnému. Škola sice teprve začala, ale známe to: od mávnutí rukou „vţdyť mám ještě čtyři měsíce― pomalu přecházíme k mírně znepokojivému „za dva měsíce se to dá v klidu zvládnout― a často končíme u „tohle nikdy nedám― deprese na začátku zkouškového. Dřív se tomu říkalo flákání a slabá vŧle, dneska svou lenost raději nazýváme vzletným pojmem prokrastinace. Je to nemoc, nebo výmluva? A jak se s prokrastinací vypořádat? O cenné rady jsme poţádali renomovaného psychologa PhDr. Františka Hroníka, který prokrastinaci vidí spíše j ako zlozvyk: „Jeho zdrojem jsou především obavy, zda to vše zvládnu. Tyto obavy vedou k odkládání, dokud vnější tlak nevystoupí na maximum, a pak mu podlehnu, nebo mě vybičuje k výkonu,― vysvětluje. „Většinou není účelné jej zlomit velkým činem, ale krŧček po krŧčku, soustředit se na nejbliţších pět minut. S určitou nadsázkou lze říci, ţe náš ţivot se skládá z nejbliţších pěti minut. Kolikrát si říkáme, ţe v té mezeře pěti minut ani nemá cenu něco začít. A takto se pomalu učíme věci odkládat a z pětiminutovky je najednou celý den.― A tak kdyţ není vŧle, není ani času nazbyt a dní na splnění našich povinností pomalu ubývá. Kdyţ si teď vzácnost svého času uvědomíte, udělali jste první velký krok. Ale co dál? Pan doktor tvrdí: „Cílem není se vystresovat, protoţe to bychom pravděpodobně propadli do ještě větší prokrastinace. Potřebujeme se naučit opravdu si naši činnost uţívat a zároveň sebe přijímat. Jedním z krokŧ je, ţe si uděláme rekapitulaci toho, co se nám podařilo, a znovuproţijeme si to. To, s čím nejsme aţ tak spojení, znovuproţívat nebudeme, ale zeptáme se sami sebe: Kdyţ budeme opět v téţe situaci, jak jinak budeme postupovat?― Zásadní je tedy pro studenty-lenochy pracovat na vlastním sebeřízení, coţ se Plné znění zpráv


nejlépe projeví v malých krŧčcích. A právě to je podle Hroníka i klíčem k otázce, jak zvládnout třeba státnice nebo deadline diplomek: „Dávat si malé denní cíle.― A HLAVNĚ BUĎTE V KLIDU! Aniţ bychom chtěli na závěr zlehčovat všechna úskalí a psychické újmy, které s sebou nový zimní semestr nese, vţdy je dobré mít na mysli: Kdyţ nejde o ţivot, jde o víte co. Spíš neţ kolabovat s kaţdým pomyšlením na školu je lepší hledat a vstřebávat to všechno, co uţ nám ţádná jiná doba neţ tahle nedá. A tak nezbývá neţ skončit stejně, jako jsme začali. Ţivot studenta mŧţete vidět černobíle, anebo ho rozehrát všemi barvami. Záleţí jen na vás! Foto popis| O autorovi| Mariana Kopecká, Marianě je 24 let, studuje druhý ročník magisterských studií oboru mediální studia na FSV UK a jako redaktorka pracuje v mediální agentuře Mediafax. _

V ODS bude hodně dusno, v celé pravici zavládne deprese, předpovídá politolog Jelínek 14.10.2012

ČRo - rádio Česko.cz str. 00 exkluzivne_ Patricie Polanská,Marián Vojtek_

Levici, přesněji sociální demokracii se podařilo zvítězit ve většině krajŧ. A na dohled je i obnovení levicové většiny v Senátu. Při účasti necelých 37 % voličŧ sociální demokracie zvítězila v 9 krajích ze 13, ve kterých se volilo. Komunisté nakonec vyhráli ve dvou: Ústeckém a Karlovarském, komunisté jsou ovšem druzí v 8 z 9 vítězných krajŧ ČSSD.Plzeňský kraj získala ODS a Liberecký Starostové pro Liberecký kraj. Vládní TOP 09 získala zhruba 6,5 % podpory.V získaných a obhájených krajských mandátech je jasným vítězem Komunistická strana Čech a Moravy. Obhajovala 114 mandátŧ a získala 182, sociální demokraté obhajovali 280 mandátŧ a nakonec získali 205.Občanští demokraté se propadli ze 180 na 102 mandáty, KDU-ČSL zŧstala v podstatě na svém, kdyţ získala o jeden mandát méně neţ před čtyřmi lety.Překvapivý Dolejš, propadák VondraV prvním kole senátních voleb obhajovala nejvíc mandátŧ, 14, ODS. Do druhého kola postoupila ale jen v 10 obvodech.Sociální demokraté mají ve druhém kole 23 uchazečŧ, přičemţ obhajovala jen čtyři křesla, KSČM 12 včetně asi největšího překvapení, úspěchu Jiřího Dolejše v Praze 8, v přímém souboji se obě strany utkají za týden v 10 obvodech. K ústavní většině potřebuje levice získat 15 senátorských křesel. Dva kandidáti jsou nezávislí, po jednom uchazeči má ve druhém kole dalších 7 uskupení.Své křeslo neobhájil ministr obrany Alexandr Vondra z ODS. Nejblíţe ke znovuzvolení hned v prvním kole byl ve Vsetíně lidovec Jiří Čunek.O návrat do politiky se bude snaţit bývalý předseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Miloslav Vlček a šanci má také bývalý šéf Státního fondu ţivotního prostředí Libor Michálek známý z korupční aféry, která stála křeslo ministra ţivotního prostředí Pavla Drobila.Dalšími osobnostmi jsou ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková, která kandiduje s podporou ČSSD, nebo bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.Lidovci z popela nevstanou Výsledky voleb nejsou aţ zas tak překvapivé, řekl Rádiu Česko politolog Kamil Švec z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:„Já myslím, ţe to v České republice není nic neobvyklého. Kdyţ si vzpomeneme na předchozí volby, kdy u vlády na celostátní úrovní byla sociální demokracie a konaly se krajské volby, tak naprosto prohrávala sociální demokracie a hovořilo se o naprosto modré vládě krajŧ. Ta situace se akorát změnila, respektive změnili se jednotliví aktéři. Z tohoto pohledu to není překvapivé. Překvapivé to je v posílení komunistické strany.―To, ţe lidé dali hlasy komunistŧm, mŧţe být z části tím, ţe voliči chtěli vyjádřit nespokojenost, anebo podlehli klamu, ţe KSČM v krajích nevládne.„Komunistické straně se podařilo odstřihnout se od problémŧ sociální demokracie. Sociální demokracie přesvědčila voliče o tom, ţe vlastně s komunisty ne úplně vládla,― tvrdí Švec.Ţádné z témat letos nebylo dominantní, jako tomu bylo před čtyřmi lety s regulačními poplatky. Tento rok se do kampaně ani nepodařilo zapojit církevní restituce:„Při nízké volební účasti přišli k volbám především podporovatelé levicových stran a podařilo se udělat sociálním demokratŧm z krajských témat referendum o vládě, coţ myslím, ţe by být nemělo.―Ani posílení lidovcŧ není překvapivé, ale neznamená to pro ně nový začátek.„To, ţe uspěli v několika krajích, neznamená, ţe v příštích poslaneckých volbách mohou uspět Plné znění zpráv


na celostátní úrovni. Nemyslím, ţe by jejich šance nějak výrazně vzrostla,― dodal politolog Kamil Švec.Depresivní nálada v pravici Povolební vyjednávání začínají. Sociální demokraté uţ dali najevo, ţe v krajích jim koalice s komunisty nevadí, prý tomu bohumínské usnesení nebrání. V řadě krajŧ nic jiného nezbude, neţ vytvořit koalice ČSSD s KSČM, tvrdí politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie:„Ta mapa tak, jak je po včerejšku od voličŧ nakreslena, nejenom ţe činí komunistickou stranu nejpravděpodobnějším partnerem sociálních demokratŧ, ale dokonce v řadě regionŧ by se velmi těţko skládala jakákoliv jiná koalice. Zatímco do včerejška jsme mohli debatovat o tom, nakolik bude v sociální demokracii ochota nebo neochota spolupracovat s komunisty, tak v tuto chvíli se bude uvaţovat o tom, za jakých podmínek a jak to potom mŧţe v konečném dŧsledku dopadnout i na celostátní politiku.―A jak hodnotí dosavadní pŧsobení komunistŧ v krajích?„Já bych skoro řekl, ţe komunisté na krajské úrovni jsou ve skutečnosti kompatibilní s kýmkoli. Kdyţ uţ se podíváte na to, jak se komunistická strana chovala, ať uţ byla součástí vlády nebo byla tichou oporou krajské vlády anebo dokonce byla v opozici, tak často to byla velmi krotká opozice. Komunisté dokonce nebyli ani těmi, kteří by upozorňovali na jednotlivé korupční nebo klientelistické kauzy v regionech, nebo by je rozkrývali. Zkrátka to je strana, která uţ se víceméně stala součástí krajského establishmentu a umí se v krajských politických kruzích pohybovat,― odpověděl Jelínek v našem vysílání.Teď podle Jelínka pŧjde o to, nakolik se komunisté cítí být silní na to, aby poţadovali hejtmany a aby se prosadili se svými personální poţadavky. „Programy politických stran, nejenom komunistŧ a sociální demokracie, ale i těch dalších, byly leckdy mnohem podobnější, neţ by člověk na krajské regionální úrovni předpokládal,― dodal politolog.Jelínek míní, ţe ODS předpokládala, ţe prohraje: „Ale ta síla té prohry, ta drtivost byla překvapivá jak pro ni samotnou, tak pro nás, kteří jsme tu prohru pozorovali zvenčí. Petr Nečas ztrácí některé klíčové spojence, protoţe sotva bude znovu do vedení kandidovat Alexandr Vondra, který nepostoupil do druhého kola v Litoměřicích, nebo Pavel Drobil, který byl zodpovědný za podzimní volební kampaň. Z reakce premiéra bylo slyšet, ţe sám se nedokáţe s tím výsledkem úplně vyrovnat, protoţe na jedné straně hovořil o tom, ţe je to logické, kdyţ voliči vystavují známku vládě u příleţitosti krajských voleb, ale zároveň hovořil o tom, ţe on svoji odpovědnost vztahuje aţ ke sněmovním volbám. Bude hodně, především co se týká přehazování odpovědnosti za to, komu příčíst tento slabý výsledek. Vzhledem k tomu, ţe ani druhá koaliční strana, TOP 09 si nemŧţe po těchto volbách příliš vyskakovat, tak předpokládám, ţe bude poměrně dost depresivní nálada v rámci celé české pravice.― Výsledky voleb 2012


Politologové: Je načase zefektivnit Senát 13.10.2012

ct24.cz str. 00 ama_

Domácí_

Praha - V podstatě v kaţdé ze 27 členských zemí Evropské unie existuje odlišný systém správního členění. Jak je efektivní volební model v Česku a jeho správní členění? Podle politologa FSV UK Kamila Švece je načase přemýšlet o zefektivnění Senátu. Senát by neměl být pouhou komorou kontroly, měl by plnit funkci krajské reprezentace, stejně jako je tomu v Německu. Kraje, ţupy, spolkové země, vojvodství, kantony, občiny, regiony, distrikty či provincie - zhruba od šedesátých let se státy regionalizují a vytvářejí niţší úrovně systému. Hlavním motivem je přiblíţit rozhodování co nejblíţe voličŧm a zefektivnit státní správu. Decentralizace je jakýmsi projevem demokratizace. V devadesátých letech tak začala decentralizace i u nás. Stejně tak i na Slovensku nebo v Polsku začaly vznikat nové samosprávné kraje. "U nás kandidát do Senátu hovoří, ţe bude reprezentovat kraj v Senátu. Coţ je s odpuštěním hloupost. To moţné není. Ale v dnešní době, kdy dochází k ústavním změnám - například máme přímou volbu prezidenta - je moţná načase začít přemýšlet o nějakém zefektivnění Senátu, aby nebyl pouhou komorou kontroly, ale aby případně mohl plnit funkci krajské reprezentace, tak jak je to v současnosti v Německu," uvedl politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamil Švec.



Švec se vyjádřil i ke změnám v rozpočtovém určení daní. "V okamţiku, kdy chceme přesunout více pravomocí a povinností na niţší úrovně samosprávy, tak je samozřejmě nutné přesouvat i větší finanční obnosy, respektive části rozpočtu. Má-li být samospráva efektivní, měla by být finančně autonomní," dodal. K nejvíce decentralizovaným státŧm, kde regionální úroveň zcela chybí, patří severské státy. Například ve Finsku je samospráva na úrovni obcí a poté existuje aţ úroveň celostátní. Česká republika je v pomyslném středu.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199415-politologove-je-nacase-zefektivnit-senat/ _

Začal boj o vládu v krajích 13.10.2012

Krkonošský deník str. 01 JANA MUDROVÁ_

Titulní strana_

V obou okresech začaly volby, v 75 městech a obcích Trutnovska a v 65 Semilska se otevřely volební místnosti KRAJSKÉ volby 2012 Trutnovsko – Úderem čtrnácté hodiny začaly včera volby do krajských zastupitelstev. V trutnovském regionu se otevřely místnosti v 75 obcích a městech, na Semilsku, které patří do Libereckého kraje, jich je o deset méně. Sídlo jednoho z okrskŧ je tradičně ve výstavním prostoru Městského úřadu Trutnov. Tady si na první voliče museli počkat zhruba deset minut. Zde by měli hlasovat i ti, kteří mají na úřadě trvalé bydliště. A těch není zrovna málo, více neţ tisícovka. „Ale moc velký zájem z jejich strany není. Kdyţ jich přijde 10 procent, je to moc,― podotkl předseda komise. Do kopce po štěrkové silnici museli vystoupat voliči ve Starém Rokytníku. Volební místnost je na fotbalovém hřišti v klubovně. Panovalo tam sice šero, ale v kamnech blýskaly plameny od ohně. „Ještěţe máme mezi sebou šikovnéhomuţského, kterýumí zatopit a postará se nám o teplo,― řekla na adresu kolegy Pavla Holého předsedkyně tamní komise Blanka Bubnová. Z necelé třístovky voličŧ přišli během první hodiny odvolit na hřiště tři. V Rokytníku uţ pamatují mnoho míst, kde byly volební místnosti. Například ve škole, školce, konzumu, v soukromém domě a podobně. Rodina Formanova, která přišla včera volit jako první, si nikdy volby ujít nenechá. „Snaţíme se vţdy přijít co nejdříve a nikdy jsme nevynechali,― svěřili se voliči. Ve Studenci u Trutnova zasedla volební komise na verandě soukromého domu. Majitel jim zajistil teplo a jedna z členek přinesla i doma upečenou hrnečkovou buchtu s meruňkami. strana 3 *** O čem přemýšlí politolog Petr Jüptner Jak vidí volby v Královéhradeckém kraji Petr Jüptner, ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Praha, pŧvodem z Vrchlabí? „ČSSD v posledních volebních obdobích vyrovnala deficit, který měla na komunální i krajské úrovni českého politického systému, a v krajských volbách, které řadíme mezi volby tzv. druhého řádu, je favoritem i v Královéhradeckém kraji. Přesto, ţe se sociálním demokratŧm nepodařilo promítnout do volebních kampaní celostátní témata tak, jako tomu bylo ve volbách předcházejících. Samozřejmě v některých městech mŧţe být poměr ODS a ČSSD vyrovnaný nebo dokonce obrácený, coţ vychází z městského elektorátu i z toho, ţe ODS na čelních místech své kandidátky prezentuje často právě jejich starosty. Do voličského chování v krajských volbách se přítomnost komunálních politikŧ a starostŧ, zejména na čelních místech kandidátních listin silně promítá, takţe mŧţeme očekávat například výborný výsledek TOP09/STAN v Nové Pace. Sloţení exekutivní koalice bude výsledkem koaličního vyjednávání a levici výrazně nahrává rozdrobenost středopravých subjektŧ, jako jsou SNK-ED, Východočeši, Patrioti nebo Změna pro Královéhradecký kraj, jejichţ někteří kandidáti v minulosti kandidovali na společných listinách. Zatímco některé z uvedených subjektŧ se štěpí, v Koalici pro Plné znění zpráv


Královéhradecký kraj se naopak potkaly subjekty, které dříve kandidovaly odděleně. Je však nutné dodat, ţe štěpení pravice/levice není na krajské úrovni silné a nemusí být ani primárním vodítkem jednání o koalicích.― Foto popis| VE VOLEBNÍCH MÍSTNOSTECH zavládl ruch zvláště po čtrnácté hodině, kdy se jejich brány otevřely. Na voliče čekali v trutnovském okrsku číslo 16. Například v Hostinném přišel jeden z voličŧ hodit lístek do urny ve sportovním dresu a spěchal na fotbalové utkání české reprezentace. Rušno bylo ve Vrchlabí. Foto autor| Foto: Aleš Vaníček, Vladimír Junek a Jiří Novák Region| Východní Čechy _

Volby do krajských zastupitelstev 12.10.2012

ČRo 1 - Radioţurnál str. 01 _

18:10 Ozvěny dne_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------V Česku se právě rozhoduje o novém sloţení krajských zastupitelstev a o třetině křesel v Senátu. Volby povaţované za svého druhu referendum o bilanci koaliční vlády rozhodnou, jestli si dominantní pozici na krajské úrovni udrţí sociální demokraté. Výsledky ale budeme znát nejdřív zítra pozdě večer. Za chvíli se podíváme, o co všechno se v tomto hlasování hraje a jestli volební soupeři dokázali přesvědčit občany, aby nezŧstali doma. Nejdřív se ale krátce podíváme do jedné unikátní volební místnosti v místní části obce Hŧzová v Arnolticích na Olomoucku. Obec tu kdysi měla školku, kterou prodala. A od té doby tady kromě obytných domŧ nevlastní ţádnou jinou nemovitost. Stovka místních proto volí v karavanu. Ještě, neţ se otevřel pro voliče, zastavila se v něm reportérka Blanka Mazalová. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Volební karavan v obci Hŧzová Arnoltice nemŧţeme přehlédnout, protoţe je hned u silnice. Vyjdu pár schŧdkŧ, uţ otvírám dveře. Vejdu do volebního karavanu, všecko tady má na starosti zapisovatelka Ivana Biedarmanová. Ten karavan je větší, neţ jak obvykle známe na dovolenou. Co to znamená, přemění takový karavan na volební místnost. Ivana BIEDERMANOVÁ -------------------Musíme pověsit znak, postavit volební urnu, udělat si místo, kde budeme sedět jako čtyřčlenná volební komise, postavit zástěnu. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Aha, takţe to mně ukaţte. Ano, tady po pravé straně volební komise a tady máme uţ takovou plentu. Ivana BIEDERMANOVÁ -------------------V jeho prostoru voliči označí volební lístky a dají to úřední obálky. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------A v třetí části tady dokonce vidím nějaké náčiní pro kadeřníky. Co vlastně je za karavan? Ivana BIEDERMANOVÁ -------------------Karavan máme pŧjčený od filmových producentŧ. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Ano, opravdu, jsou tady zrcadla, světla, takţe tady herci za normálních okolností se nechávají líčit. Plné znění zpráv


Ivana BIEDERMANOVÁ -------------------Líčit, ano, ano. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Přejdeme do té vstupní části, kde je vlastně volební místnost. Já vidím tady, ţe uţ máte na stole připravené tuţky, sešity, volební lístky, obálky, razítko, takţe uţ je všechno připraveno a čekáte uţ jenom na voliče? Ivana BIEDERMANOVÁ -------------------Ano, dá se to tak říct, ještě musíme zapečetit volební urny a tím pádem to pro nás začíná. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Urna je přichystaná, zapečetěná. Vlajka je přichystaná správně, tak jak mají barvy být. Přenosná urna, tu taky vyuţijete? Ivana BIEDERMANOVÁ -------------------No, nevíme, jestli jí vyuţijeme, v některých případech jsme jí pouţili asi dvakrát, ale zatím nemáme hlášeno, ţe by jí někdo chtěl pouţít a uvidíme, jak se situace vyvrbí. První voliči uţ tady krouţí. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Tak co říkáte tomu, ţe v Arnolticích je volební karavan? volič -------------------To je v pořádku, protoţe kam bychom jinam šli volit tady odtud, doprava je tady špatná, takţe bych musel autem a nejblíţ je to 5 kilometrŧ do Hŧzový. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------5 kilometrŧ do Hŧzové, šel byste? volič -------------------Pěšky ne, kdyţ tak bych jel na koni. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Na koni? volič -------------------Na koni. Tak mám koně, tak bych jel na koni. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka -------------------Není to přece jenom trošku stísněné? volič -------------------Není, jako na to, abyste hodila lístek do urny, tak místa na to je dost. Blanka MAZALOVÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Pro Radioţurnál Blanka Mazalová, Arnoltice. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Do studia přišel František Bartoš, analytik společnosti PPM Factum, která pro Český rozhlas zpracovávala předvolební prŧzkumy. Dobrý večer. František BARTOŠ, analytik společnosti PPM Factum -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Po telefonu zdravím politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Bartoši, co podle vašich zjištění převáţí v náladách voličŧ, regionální témata, osobnosti nebo to dění na celostátní scéně? František BARTOŠ, analytik společnosti PPM Factum -------------------Tak krajské volby představují z pohledu volebního chování, takový zvláštní meziprostor mezi volbami do obecního zastupitelstva a volbami do Poslanecké sněmovy, kdy ve volbách do obecního zastupitelstva mají, lidé vycházejí především z nějaké osobní zkušenosti, zatímco ten pohled do voleb do Poslanecké sněmovny velice výrazně zprostředkovávají média. Krajské volby jsou právě tím meziprostorem, kdy lidé nemají přímou zkušenost s krajskými úřady velice často, ani ty média neberou ty krajské úřady příliš v zřetel, proto ty krajské volby jsou velice specifické a promítá se tam především to vnímání té politiky, celkové té politiky parlamentní a i mírným, mírně se tam promítá určitě i ta zkušenost toho obecného zastupitelstva. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, do jaké míry se mŧţe na výsledcích těch regionálních voleb odrazit, ţe jsme byli svědky afér v posledních měsících, v nejvyšších patrech politiky. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To se asi nějakým zpŧsobem odhalí, ale přestoţe jsme byli svědky tolika afér, tak mě ta volební kampaň přišla taková trochu mdlá, mě ta situace taková nevzrušila, nevím přesně, co to znamená a sám jsem velmi zvědav, jaké budou volební výsledky. Zdá se, ţe moţná voliči, přestoţe jsou znechuceni z politiky, tak nemusí povaţovat právě ty krajské volby za tu správnou arénu na arénu pro to, jak vyjádřit nějaký zásadní nesoulad s těmi aférami. A moţná čekají na volby celostátní a také problém spočívá v tom, ţe vlastně kandidují i v těch krajských volbách, staré známé politické strany parlamentní, nebo politické strany, které pŧsobí i delší dobu, je tam několik nových, ale myslím si, ţe zatím příliš nepřesvědčili voliče, ţe by znamenali skutečně nějakou zásadní novou alternativu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Bartoši, souhlasíte s panem Mlejnkem v tom, ţe ta kampaň před volbami byla spíš, jak on nevzrušivá, někdo říká dokonce nudná nebo se podařilo kandidátŧm zaujmout voliče a jakou roli v tom mohla hrát třeba regionální uskupení? František BARTOŠ, analytik společnosti PPM Factum -------------------Plné znění zpráv


Tak v porovnání s krajskými volbami v roce 2008 se doopravdy nepovedlo ţádné ze stran vyostřit emoce natolik jako v době, o které jsem hovořil. Je to především tím, ţe se nepodařilo ţádné ze stran vykrystalizovat nějaké politické téma, s kterým by se ta jejich strana nebo ta jejich rétorika doopravdy dokázala spojit. Kdyţ si vezmeme jednotlivé slogany nebo billboardy, především ty slogany, tak kdyţ si umaţeme to logo a ty tváře, tak kdyţ se nad tím zamyslíme, tak je velice těţké pro nás rozeznat, vlastně ke které straně to téma nebo ten slogan patří. Doopravdy ty slogany by se daly pouţít napříč rŧznými politickými subjekty a proto se doopravdy tato kampaň zdá ne příliš jakoby výrazná pro ty politické strany. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vy uţ jste na to, pane Bartoši, narazil, rozumí lidé vlastně dostatečně tomu, co pro ně mŧţou udělat krajští zastupitelé, je jim to jasné? František BARTOŠ, analytik společnosti PPM Factum -------------------My jsme se tomuto tématu věnovali jiţ několikrát, a z výzkumu vychází, ţe voliči příliš neví, jaké mají krajské úřady kompetence, obecně lze říci, ţe jim přisuzují daleko větší pravomoci neţ ve skutečnosti mají a spíše se uvědomují a znají ty kompetence těch obecních úřadŧ, anebo té Poslanecké sněmovny. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, kdyţ se vrátím k té úvodní otázce, ale trochu jí otočím, jaký vliv mŧţou mít krajské volby naopak na pozici vlády a taky jejich odpŧrcŧ samozřejmě. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Bezprostředně ţádný, protoţe z těch voleb samozřejmě vzejdou krajská zastupitelstva, nemá to ţádný vliv na sloţení parlamentu. Samozřejmě, pokud by se stalo to, ţe by vládní strany utrpěly nějakou drtivou poráţku a opozice nějaké drtivé vítězství, velké vítězství, pak to nějaký vliv mít mŧţe, mŧţe to otřást těmi vládními stranami, mŧţe to, mŧţe to /nesrozumitelné/ nějaké akci, i třeba to mŧţe nějakým zpŧsobem přispět třeba k pádu vlády nebo nějakému politickému přeskupení, ale víceméně jenom taková situace, kdy by ten výsledek krajských voleb jaksi přinesl radikální poráţku vládním stylem a nějaké opravdu velké, velké vítězství opozici. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Bartoši, já jsem se na to ptala, trošku to zapadlo zase naopak od té celostátní úrovně regionální sdruţení mají nebo myslíte si, ţe by mohla mít šanci oslovit voliče v těchto volbách? František BARTOŠ, analytik společnosti PPM Factum -------------------Určitě, je tomu tak. Jsou kraje, kde existují doopravdy regionální uskupení, který mají výrazný, výraznou podporu ze strany voličŧ, těch krajŧ je několik, stejně tak je i několik těch regionálních sdruţení. A stejně, jak se stalo v roce 2008, i tento rok lze očekávat, ţe některé ty lokální malé uskupení doopravdy překročí tu pětiprocentní hranici a budou mít vliv na fungování kraje. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Analytik sociologické agentury PPM Factum František Bartoš byl ve studiu. Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na telefonu. Pánové, děkuji oběma, na shledanou. František BARTOŠ, analytik společnosti PPM Factum -------------------Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Ještě dodám, ţe Radioţurnál se bude letošním volbám věnovat podrobně s jejich aktéry a komentátory, aţ se zítra uzavřou volební místnosti ve speciálním pásmu od 14 hodin. _

Co je v prezidentských volbách důleţitější - program nebo debata? 12.10.2012

dialog.ihned.cz str. 00 dialog.ihned.cz_ Ondřej Schneider_

Američtí voliči vědí, ţe oba kandidáti se jen tváří, ţe problémy ekonomiky dokáţí vyřešit, aniţ by to někoho bolelo. Ale podle výsledkŧ první debaty se zdá, ţe roste počet těch, co si myslí, ţe prezident Romney by dokázal situaci řešit lépe neţ Barack Obama. Prezidentské volby v USA se konají jiţ za necelý měsíc, a kampaň se proto vyostřuje. Hlavní událostí byla zatím první debata prezidentských kandidátŧ, ve které se prezident Obama a guvernér Romney snaţili přesvědčit voliče, ţe právě oni mají ten správný plán pro americkou ekonomiku. Podle všech výzkumŧ je ekonomika hlavním tématem pro většinu voličŧ, a proto byla první debata tak dŧleţitá. Výsledek je známý: Mitt Romney debatě dominoval a podle drtivé většiny komentátorŧ i prostých voličŧ byl přesvědčivější. Komentáře k volbám Názory k americkým volbám na IHNED.cz pravidelně publikují komentátor HN a specialista na dění v USA Daniel Anýţ, ekonom Ondřej Schneider, amerikanista Kryštof Kozák, profesor americké literatury Josef Jařab, akademik Stanislav Perkner, architekt ţijící v New Yorku Jiří Boudník, překladatel Jaroslav Veis a novináři Zdeněk Fučík a Tomáš Klvaňa. Úspěch slavil Romney především v debatě o daňové reformě a redukci obrovského schodku americké federální vlády. Ze zákulisí prezidentské kampaně. Další konfrontace: Je pŧl národa na podpoře? - čtěte ZDE Několikrát se ukázalo, ţe kariéra ve finančních sluţbách přece jenom dává lepší základy ekonomie neţ právnická fakulta, byť na Harvardu. Mŧţe Romney jako prezident splnit to, co slibuje? Debata mezi kandidáty i ta následující v blogosféře se vedla především o to, jak mŧţe Romney zároveň slibovat sníţení daňové sazby a zároveň tvrdit, ţe jeho plán nezvýší schodek rozpočtu. Romneyho argument je v zásadě velmi jednoduchý: ve svém programu tvrdí, ţe dnešní americký daňový systém je příliš komplikovaný a má tisíce výjimek, kterým nikdo pořádně nerozumí. Velké mnoţství výjimek sniţuje daňové příjmy a nutí vládu stanovovat poměrně vysokou sazbu daně na příjem, který se Američanŧm nepodaří ―ukrýt― do ţádné výjimky. Kaţdý, kdo kdy vyplňoval americké daňové přiznání, musí v tomto dát Romneymu zapravdu. Obdobně je pravda, ţe daň ze zisku amerických firem ve výši 35% je jedna z nejvyšších na světě a americká vláda ji vybírá nejen ze zisku z aktivit v rámci USA, ale z celosvětového zisku. Pokud tedy například Coca-Cola vydělá hodně v Indii, zvýší se nejen její daně v Indii, ale také v USA. To vede řadu amerických firem k tomu, ţe své zisky nechávají v zahraničí, neinvestují je v USA, a sniţují tak konkurenceschopnost americké ekonomiky.



Romney však neslibuje jen niţší daně pro firmy, ale také sníţení daní z kapitálových příjmŧ, dividend a úrokŧ pro rodiny s příjmem pod 200 tisíc dolarŧ ročně. Kromě toho by chtěl zrušit dědickou daň, které se v Americe říká ―death tax―. Vybrat méně ale získat více? Odhadnout dopady všech těchto daňových změn není snadné, nicméně konzervativně lze odhadnout, ţe federální vláda by ―přišla o 2-3% HDP ročně. To v situaci, kdy schodek rozpočtu bude letos téměř 9% HDP, nevypadá jako příliš dobrý plán. Mitt Romney ovšem plánuje, ţe výpadek příjmŧ ze sníţení daní nahradí škrty ve výdajích, sníţením nebo odstraněním daňových výjimek a tím, ţe ekonomický rŧst se po sníţení daní zvýší. Výdaje vlády by se podle programu Romneyho měly vrátit na hladinu 20% HDP, kde se pohybovaly od konce druhé světové války, neţ je Obama zvýšil na 25%. Co by se mělo škrtat, však zatím není úplně jasné. Pravděpodobné je zvýšení věku, kdy vzniká nárok na dŧchod a zdravotní pojištění od státu, prakticky jisté je sníţení počtu federálních zaměstnancŧ, to však zdaleka nestačí k tomu, aby se schodek opravdu výrazněji sníţil. Vzhledem k poměrně razantním plánŧm na sniţování daňových sazeb by Romney v případě zvolení musel rozpoutat daňovou revoluci a odstranit největší daňové slevy, tedy ze splátky úrokŧ z hypotéky, případně odpisy úrokŧ pŧjček firem. Obama a Romney budou slibovat a oţivovat prŧmysl. Ale jen v devíti státech - čtěte ZDE Oba dva nápady mají svŧj merit a řada ekonomŧ by se za ně přimlouvala, neboť současný stav zvýhodňuje zadluţování domácností i firem. Ovšem získat 2-3% HDP na nových daních zrušením výjimek by bylo velmi nepopulární. Kdyţ před čtyřmi lety senátor John McCain, který kandidoval za republikány na prezidenta, navrhl zrušit daňovou odečitatelnost zdravotního pojištění pro firmy, spustili demokraté kampaň, která McCaina výrazně oslabila. Zbývá tedy ekonomický rŧst. Pokud by americká ekonomika rostla o 3% ročně, a ne o zhruba 2% jako za prezidenta Obamy, deficit rozpočtu by se ale sníţil jen o zhruba čtvrt procenta HDP. Zdá se tedy, ţe Mitt Romney předkládá voličŧm nereálně optimistický plán, který slibuje víc, neţ mŧţe slíbit. Řešení problémŧ ekonomiky bude v kaţdém případě bolet Podobně je na tom ale i prezident Obama, který sice tvrdí, ţe má ―vyváţený― plán, jak sníţit schodek, ale detailŧ jeho program nabízí ještě méně neţ ten Romneyho. Američtí voliči tohle všechno vědí, nebo alespoň tuší. Vědí, ţe oba kandidáti se jen tváří, ţe problémy americké ekonomiky dokáţí vyřešit, aniţ by to někoho bolelo. Všichni také tuší, ţe v lednu 2013, aţ bude nový prezident přednášet své poselství o stavu Unie, bude líčit situaci mnohem váţněji. Ale podle výsledkŧ první debaty se zdá, ţe roste počet těch, kteří si myslí, ţe prezident Romney by dokázal situaci řešit lépe neţ prezident Obama. I kdyţ na podstatnou část svého programu by musel zapomenout. Autor učí na Institutu ekonomických studií FSV UK, člen think-tanku IDEA. Vše o amerických prezidentských volbách naleznete ve speciálu ZDE:



URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-57885490-co-je-v-prezidentskych-volbach-dulezitejsi-program-nebodebata _

Politolog: Fádní kampaň i aktuálnost témat zvyšují šance regionálních uskupení 12.10.2012 zpravy.rozhlas.cz str. 00 politika_ Veronika Sedláčková,Marína Dvořáková_ V Česku se právě rozhoduje o novém sloţení krajských zastupitelstev a o třetině křesel v Senátu. Volby, povaţované za svého druhu hlasování o bilanci koaliční vlády, rozhodnou, jestli si dominantní pozici na krajské úrovni udrţí sociální demokraté. Výsledky ale budeme znát nejdřív zítra pozdě večer. Ve volebním chování lidí se odráţí mnoho faktorŧ. Lidé preferují jednotlivé kandidáty či skupiny podle priorit v regionálních tématech, síly osobnosti kandidátŧ či dění na celostátní politické scéně.„Krajské volby představují z pohledu volebního chování zvláštní meziprostor mezi volbami do obecního zastupitelstva a volbami do poslanecké sněmovny,― vysvětluje František Bartoš, analytik sociologické agentury ppm factum, která pro Český rozhlas zpracovávala předvolební prŧzkumy.Ve volbách do obecního zastupitelstva vycházejí lidé především z osobních zkušeností, pohled do poslanecké sněmovny zprostředkovávají média. Při volbách do krajŧ však lidem chybí osobní zkušenost. Navíc výzkumy prokázaly, ţe voliči nejsou dostatečně informováni a často ani neví, jaké mají krajské úřady kompetence.„Obecně jim přisuzují daleko větší pravomoci, neţ ve skutečnosti mají,― dokládá František Bartoš.Volební spektrum navíc nenabízí zásadní osvěţení či příslib nového vzduchu v české politice. Krajské volby tudíţ ani nemívají přesah do celostátní politiky. Do specifického vnímání těchto voleb se však mŧţe promítnout zkušenost s politikou jako celkem.Lidé v Česku vybírají nová vedení krajŧ a třetinu senátorŧVe volebních výsledcích se zřejmě odrazí také aféry, které v posledních měsících zasáhly i do nejvyšších pater politiky. Míra ovlivnění celostátními aférami nemusí však být na krajské úrovni vysoká.„Přestoţe jsme byli svědky tolika afér, tak mně ta volební kampaň přišla taková trochu mdlá,― říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Františka Bartoše byla také volební hesla příliš univerzální, obecná a těţko přiřaditelná k té které straně.„Slogany by se daly pouţít napříč rŧznými politickými subjekty, a proto se tato kampaň doopravdy zdá taková ne jakoby výrazná pro politické strany,― dodává František Bartoš.Díky regionálnímu charakteru voleb se tak zřejmě mŧţe stát, ţe předepsanou pětiprocentní hranici dŧvěry voličŧ přesáhnou i regionální uskupení, řešící palčivé problémy dané lokality.Volit zatím přicházejí hlavně senioři. Volební kampaní se příliš neřídíRadioţurnál se bude letošním volbám věnovat podrobně s jejich aktéry a komentátory, aţ se zítra uzavřou volební místnosti ve speciálním pásmu od 14 hodin.Volby 2012Volební komise v devíti obcích jsou bez práce. Kvŧli obecním volbám lidé čekají aţ na sobotuV Přebuzi na Sokolovsku budou lidé volit zřejmě do nejstarší volební urny V Přešticích na Plzeňsku udělali volební místnost z vlakové zastávkyV Huzové na Olomoucku volí místní obyvatelé v karavanuLidí s trvalým bydlištěm na radnici přibývá. Města musí přidávat okrskové komise Prezident Klaus bude volby sledovat s napětím. Výsledek si netroufá odhadnoutO 27 míst senátorŧ se letos uchází 233 kandidátŧHlasovací lístky jsou větší neţ obálky. Dostat je dovnitř dalo úřednicím zabrat


Obyvatelé šestnácti obcí z Hořovicka si zvolí senátora 11.10.2012 Berounský deník str. 02 Berounsko/Region_ PETRA LIŠKOVÁ, MIROSLAVA TOLAROVÁ_ Berounsko, Rokycansko – Dvanáct let zastupuje v Senátu osmý volební obvod občanský demokrat Luděk Sefzig. Do boje o křeslo v horní komoře parlamentu se proti němu stejně jako před šesti lety postaví šest protivníkŧ. Plné znění zpráv


Svého nového senátora si zítra a pozítří budou volit občané z části Berounska, dále pak obyvatelé obcí na Rokycansku a v severním Plzeňsku. Jejich rozhodnutí je dŧleţité, zvolený kandidát je bude v senátu zastupovat příštích šest let. Pokud ţádný z adeptŧ nezíská nadpoloviční většinu hlasŧ, bude se o týden později konat druhé kolo. Do něj pak postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasŧ. Na Berounsku si většina obyvatel volila svého senátora před dvěma roky, kdy ve druhém kole obhájil svŧj post Jiří Oberfalzer. Tentokrát si na Berounsku budou svého senátora volit obyvatelé obcí: Broumy, Bzová, Březová, Cerhovice, Drozdov, Hvozdec, Chaloupky, Jivina, Komárov, Kublov, Malá Víska, Olešná, Osek, Újezd, Zaječov a Záluţí. *** KANDIDÁTI NA SENÁTORSKÝ POST Milada Emmerová (ČSSD) • 67 let, Plzeň, poslankyně Vzdělání: Lékařská fakulta UK v Plzni, tituly: Doc. MUDr. CSc. Jiří Janoušek (NS-LEV 21) • 49 let, Mecholupy, lesní inţenýr Vzdělání: Lesnická fakulta VŠZ v Brně, titul: Ing Jaroslav Lobkowicz (TOP 09) • 70 let, Plzeň, poslanec Vzdělání: Technische Universität v Mnichově, titul: Ing. Stanislav Rampas (SNK-ED) • 58 let, Ejpovice, technik, poradce Vzdělání: ČZU Praha (Provozně ekonomická fakulta), titul: Ing. Luděk Sefzig (ODS) • 55 let, Rokycany, senátor, lékař Vzdělání: Lékařská fakulta UK v Plzni, titul: MUDr. Rostislav Senjuk (Strana soukromníkŧ) • 49 let, Plzeň, právník, ekonom Vzdělání: VŠ strojní a elektrotechnická v Plzni, VŠ ekonomická Praha, ZČU v Plzni (Právnická fakulta), titul: JUDr. Ing. Jiří Valenta (KSČM) • 46 let, Plzeň, pedagog. pracovník Vzdělání: ZČU v Plzni (Fakulty pedagogická a filozofická), Fakulta sociálních věd UK v Praze, ČZU v Praze (Provoz. ekon. fak.), tituly: PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Foto popis| Region| Střední Čechy _

Dalíkova derniéra 11.10.2012

Ekonom str. 07 Zoom - zpověď Marka Dalíka_ Jiří Pšenička, Jan Štětka_

Lobbistu Marka Dalíka, symbol propojení politiky a byznysu v druhé pŧli minulé dekády, si v poutech odvedla policie. Ekonom nyní přináší jeho zpověď. S přítelem a našeptávačem expremiéra Mirka Topolánka o byznysu, politice, literatuře i absurdním dramatu . Muţ, který přichází na snídani do praţského hotelu Hoffmeister, toho v noci asi moc nenaspal. Kruhy pod očima a poněkud opuchlá tvář potlačují jeho mladistvý zjev. Ani do řeči mu zpočátku moc není. Jak ale plyne čas, své nitro pozvolna otevírá. Mluví o tom, ţe je milovníkem italské kuchyně, kvalitního vína, které si vozí ze zahraničí, Plné znění zpráv


je odborníkem přes funkcionalistický nábytek, nemá doma televizi, holduje absurdnímu dramatu a hodně čte. Dovolenou trávil na chorvatských ostrovech, pobřeţí nemá rád, protoţe se tam „stahuje chudina z celé Evropy―. Tím muţem je lobbista Marek Dalík, kterého v neděli 7. října zatkla policie. Zmíněná schŧzka s redaktorem týdeníku Ekonom se odehrála 9. března loňského roku jako příprava na velký rozhovor. Z něj nakonec sešlo, nicméně vzhledem k závaţnosti Dalíkovy kauzy se redakce Ekonomu nyní rozhodla zveřejnit, co při lobbistově zpovědi padlo. Dalík se rozhovořil o byznysu a vysoké politice, do níţ před lety vkročil jako hlavní našeptávač předsedy ODS a pozdějšího premiéra Mirka Topolánka. „My jsme přišli do Prahy a rychle jsme se v té pomyslné mocenské pyramidě dostali těsně pod vrchol. Oni v tom spatřovali své ohroţení a ohroţení svých obchodŧ,― říkal a poukázal v této souvislosti na praţské politiky a podnikatele z okruhu kolem prezidenta Václava Klause a někdejšího primátora Pavla Béma. V té době měl Dalík ještě chuť sám sebe hájit, bránit se nálepce korupčníka, kterou uţ několik let měl. Tento zájem krátce poté zcela vyprchal. To kdyţ policie začala detailně prošetřovat jeho podezřelé angaţmá při nákupu obrněných transportérŧ Pandur pro českou armádu. A právě v souvislosti s tím byl Dalík nyní obviněn z podvodu. Dalík na popisované schŧzce - ojedinělé, kterou v posledních měsících s novináři měl - sám sebe naopak líčil div ne jako hlavního protikorupčního aktivistu. Zajímavé je, ţe ti, vŧči nimţ se vymezil, naopak hovoří o tom, ţe právě on spolu s Topolánkem zavedli do české politiky a byznysu ty nejhorší praktiky. „Začali prostě poţadovat o jednu nulu více,― říká přímočaře jeden z praţských podnikatelŧ, který v této souvislosti nechce být jmenován. O řád vyšší postavení mezi zadrţenými českými veličinami z poslední doby přiznává ostatně Dalíkovi i šéf Nadačního fondu proti korupci, miliardář Karel Janeček. „Jsem nadšen, ţe policie tentokrát chytila opravdu zlojeda, protoţe David Rath byl pouhým zjedem střední kategorie,― zařadil Janeček Dalíka na svoji uměle vytvořenou škálu zemských škŧdcŧ „zluha - zjed - zlojed―. „Je to dobrý signál, co se týče emancipace policie a státního zastupitelství,― soudí Stanislav Beránek z protikorupční organizace Transparency International, přičemţ nevěří, ţe si policisté pro Dalíka došli jenom proto, aby politicky vyváţili další korupční případy, kdy v minulých měsících začali trestně stíhat čelné představitele ČSSD (David Rath) a TOP 09 (Vlasta Parkanová a Vladimír Šiška). Soudí, ţe k Dalíkovu zatčení museli mít muţi zákona pádné dŧvody. Mladý otec a starý syn Faktem je, ţe celá poněkud bizarní story mladíka Dalíka a o generaci staršího Topolánka se z dnešního pohledu jeví jako příběh dvou lidí z byznysu, kteří si jen na chvíli odskočili do politiky. Brněnský rodák Dalík, mimo jiné synovec někdejšího privatizátora strojíren Královopolská Zdeňka Pánka, sice vystudoval politologii a pak dokonce tři roky pŧsobil jako stáţista v týmu tehdejšího prezidenta Václava Havla. Jenţe záhy z Hradu odešel, údajně kvŧli ztrátě idejí o čisté politice, a zaloţil si agenturu New Deal Communications. Začal podnikat v oblasti public relations. „Nevypadal ale, ţe by mu šlo o peníze,― vzpomínal po letech někdejší Havlŧv kancléř Ivan Medek. „Zdálo se, ţe je více orientovaný k veřejné sluţbě, neţ ţe by chtěl podnikat. Zdá se mi skoro nemoţné aţ neuvěřitelné, ţe by za těch deset let natolik zhloupl,― reagoval na negativní pověst, která Dalíka později provázela. Podle všeho se pro Marka Dalíka stala osudovou nenápadná komunikační práce pro uničovské strojírny Unex. Ty podle dŧvěryhodných pramenŧ usilovaly o dodávku velkorypadla pro Severočeské doly a obchodní ředitel Unexu Jaroslav Veverka i kvŧli podpoře tohoto obchodu Dalíka v roce 1999 seznámil s ostravským senátorem Mirkem Topolánkem. Vytušil v něm perspektivního politika, který se uţ dříve jakoţto podnikatel dobře orientoval v oblasti energetiky. „Dalík měl za úkol dělat vše, co Topolánkovi na očích uvidí,― tvrdí jeden z pamětníkŧ. Veverka stál i u zaloţení zmíněné firmy New Deal Communications. Tehdy teprve čtyřiadvacetiletý uváţlivý intelektuál Dalík a třiačtyřicetiletý bouřlivák Topolánek si nečekaně padli do oka a jejich hvězdy začaly rychle stoupat. „Občas jsem si připadal spíše jako Topolánkŧv otec, který musí mírnit mladého puberťáka,― nezastřel Dalík pro Ekonom, ţe ve dvojici to fungovalo opačně, neţ by nezasvěcení pozorovatelé mohli soudit. To samé ostatně vystihla dnes jiţ slavná pasáţ z policejního odposlechu Dalíka v roce 2004, na níţ tehdejší šéf ODS svému fámulovi říká: „Marku, ty víš, ţe s tebou stojím a padám.― První zásadní zlom přišel, kdyţ se Topolánek na konci roku 2002 stal po Klausovi předsedou ODS. Dalík, jak sám přiznal, se krátce poté stal jakýmsi neoficiálním šéfem hlavní stranické kanceláře, byť ţádnou funkci neměl. „Dělal jsem pro ODS volební kampaně, včetně té vítězné v roce 2006, pracoval jsem na politických analýzách, sepisoval strategie, psal jsem Mirkovi Topolánkovi i projevy. Do roku 2006 úplně všechny projevy, poté všechny zásadní,― sumarizuje svoji činnost ve prospěch občanských demokratŧ. Práci pro stranu prý svého času věnoval asi osmdesát procent času, dvacet procent pak svému soukromému byznysu. „Abych se také nějak uţivil,― nezapomněl Dalík dodat. Uţ z doby práce v ODS si pamatuje na současného premiéra Petra Nečase. Příliš lichotivé vysvědčení mu nevystavil. „Já ho poznal jako paranoidního cholerika, a tak čistý, jak se dělá, rozhodně není,― uvedl. Plné znění zpráv


Řebíček jako loutka Kdyţ se Dalík v úvodu své „praţské kariéry― vymezoval vŧči „klausovské― a „bémovské― podnikatelské skupině, které údajně od počátku s Topolánkem leţeli v ţaludku, měl především na mysli lidi, jako je Milan Velek, Vladimír Motlík či Martin Ulčák. Do stejné party Dalík přiřazuje i bývalého šéfa Sazky Aleše Hušáka. Podle něho jsou to byznysmeni úzce spjatí s érou opoziční smlouvy, kteří dělali vše proto, aby si udrţeli své pozice a vliv. Ostravana Topolánka a Brňana Dalíka prý povaţovali za cizorodé elementy, ačkoli sám Dalík nepopírá, ţe se s uvedeným okruhem byznysmenŧ v počátcích setkával i na tenisových kurtech v praţských Záběhlicích, neţ se separoval do areálu ve Vestci. V roce 2006, kdyţ se Topolánek stal premiérem, začaly tvrdé střety. Ukázkovým příkladem byl spor o výstavbu elektronického mýtného systému na českých dálnicích. Uţ předchozí Paroubkova vláda za velmi aktivní účasti lidovcŧ (řízených tehdy Miroslavem Kalouskem) vybrala rakouskou firmu Kapsch. Nový Topolánkŧv kabinet nejdříve celý výběr dodavatele začal zpochybňovat a - moţná jen na oko - uvaţoval i o výpovědi jiţ podepsané smlouvy. Nakonec však kontrakt v poněkud pozměněné podobě podpořil, a nakonec ještě rozšířil. V celé věci se od počátku angaţoval právě Dalík, který, jak sám připustil, se stýkal i s šéfem firmy Kapsch Karlem Feixem. Dokonce se tehdy po Praze začala šířit informace, ţe Dalík získal akcie rakouské firmy. Topolánkŧv hlavní našeptávač ale tvrdí, ţe autorem těchto „pomluv― byl jiţ zmíněný podnikatel Vladimír Motlík, který pracoval pro italskou firmu Autostrade, která téţ o české mýto usilovala. Pomáhat mu měl i praţský lobbista Roman Janoušek, přítel exprimátora Pavla Béma. „Motlík mě kvŧli mýtu vydíral,― uvedl Dalík, aniţ by uvedl bliţší podrobnosti. „Je to nesmysl,― reaguje nyní Motlík. Faktem je, ţe Dalík měl ideální moţnosti, jak jednání na ministerstvu dopravy usměrňovat. Ministrem byl totiţ Aleš Řebíček, člověk, který mu byl za hodně vděčný. Někdejší spolumajitel severočeské stavební a dopravní společnosti Viamont o místo ministra velmi stál, dokonce byl podle svědkŧ ochoten i sponzorovat ODS (mnozí tvrdí, ţe několik desítek milionŧ skutečně do partaje poslal). Dalík s Topolánkem mu místo ve vládě nakonec přiklepli, ač pŧvodně měl jít na dopravu nynější ministr zemědělství Petr Bendl. „To já jsem Aleše dostal nahoru. Kdyţ jsem ho poznal, nosil ještě bílé ponoţky,― zavzpomínal Dalík na Řebíčka. Ten se k těmto věcem nevyjádřil, ačkoli byl o to týdeníkem Ekonom ţádán. I ostatní lobbisté však slova o Dalíkových zásluhách na Řebíčkově vzestupu potvrzují, zároveň také dosvědčují, ţe právě v tomto resortu došlo k tvrdému střetu Topolánkovcŧ s „praţskou klikou―. Nakonec podle vzpomínek jiného praţského lobbisty došlo k pragmatickému rozdělení „kompetencí― tak, ţe Dalík obhospodařoval věci přímo na ministerstvu (mýto či kampaň Besipu „Nemyslíš-Zaplatíš!― reţírovanou Dalíkovým přítelem Filipem Renčem) a Praţané kolem lobbisty Romana Janouška dostali prostor k seberealizaci na Ředitelství silnic a dálnic, na Českých drahách či na ruzyňském letišti. Řebíček se to celé snaţil zastřešovat a poté jako schizofrenik kmital mezi Dalíkem a Janouškem, přičemţ nevěděl, ke komu být loajálnější. „Řebíčkŧv problém byl, ţe se v Janouškovi zhlédl. Líbilo se mu, jak se obléká, ty jeho tryskáče a jachty. Létal s ním po světě a Janoušek mu sliboval hory doly, politický flek v rámci Prahy, nakonec to ale stejně nesplnil,― řekl Dalík na Řebíčkovu adresu a dodal, ţe ministr dopravy v časech svých největších krizí přestával komunikovat a hledal útěchu v jídle i alkoholu. Napojení na finančníky z J&T Dalíka s Řebíčkem ale úzce spojila i jiná kauza. Nákup luxusních rezidencí v toskánském letovisku Monte Argentario. V létě 2009 kvŧli tomu málem padla vláda, kdyţ se ukázalo, ţe se do tohoto místa sjeli téměř všichni čeští lobbisté, mnozí politici a podnikatelé. V praţských byznysových kruzích se přitom dodnes říká, ţe oba dva - Řebíčka a Dalíka - do Monte Argentaria přivedl jiný význačný lobbista, Vladimír Johanes, spojený úzce s šéfem firmy ČEZ Martinem Romanem. Johanes, který si vilu v Monte Argentariu pořídil jako první, bývá označován za Dalíkova lobbistického učitele a pravzorem se měl stát i v investicích do nemovitostí, ačkoli on sám se k celé věci nikdy nijak nevyjádřil. „Hrozně se jim tam zalíbilo. Spontánně se pro tu investici rozhodli na nějaké jachtě u Monaka,― prohlašuje na adresu Dalíka a Řebíčka člověk, který poměry v Monte Argentariu dobře zná. Zatímco u Řebíčka jde stran vlastní nemovitosti v Toskánsku o věc jistou a přiznanou, u Dalíka s Topolánkem (ten na místě s rodinou pobýval opakovaně, naposledy letos) to lze jen tušit. Oba se ohánějí tím, ţe vlastníky vily nejsou, jen pronajímatelé. Majitelem se stala neznámá lichtenštejnská firma Raben Anstalt, ovšem spjatá s českou finanční skupinou J&T. Média informovala, ţe Dalík má na J&T úzké vazby, především na spolumajitele Dušana Palcra. Existuje i řada dalších vazeb, například týdeník Ekonom v minulosti opakovaně popsal případ privatizace podniku zahraničního obchodu Technoexport vlastnící praţský palác Koruna, kde se Dalík téţ výrazně osobně angaţoval a vše bylo připraveno tak, ţe cenná nemovitost nakonec skončí v portfoliu J&T. Nestalo se tak jen kvŧli soudním sporŧm. Koneckoncŧ i Dalíkŧv přítel Mirek Topolánek je dnes zaměstnáván Energetickým a prŧmyslovým holdingem, jenţ je ve spoluvlastnictví J&T. Mnohé tedy nahrává tvrzení některých českých miliardářŧ, ţe právě J&T, do jejíţ skupiny patří i bankovní dŧm ve Švýcarsku, se stará Dalíkovi o peníze. „Určitě chápete, ţe i kdyby to byla pravda, o našich klientech bychom nikdy mluvit nemohli,― vzkázal po mluvčím Petru Málkovi spolumajitel skupiny J&T a šéf představenstva banky Patrik Tkáč. Plné znění zpráv


Od Kořistky k pandurŧm Najít v Česku někoho, kdo by na adresu Marka Dalíka pěl slova chvály a uznání, je dost těţké. Přesto si třeba někdejší vlivný lobbista Miroslav Šlouf, někdejší šéfporadce premiéra Miloše Zemana, vzájemnou spolupráci dodnes pochvaluje a neměl by prý problém v ní i pokračovat. „Kdyby nás doba někdy svedla dohromady, tak bych se tomu nebránil. Musím říci, ţe on drţel slovo,― uvedl před časem Šlouf pro týdeník Ekonom. A právě přezdívku „Topolánkŧv Šlouf― měl Dalík v kuloárech uţ v roce 2004, kdy se o jeho výjimečném postavení poprvé dozvěděla česká veřejnost. Poslanec Unie svobody Zdeněk Kořistka v té době Dalíka spolu s jeho tehdejším kolegou Janem Večerkem nařkl, ţe mu nabídli 10 milionŧ korun a post velvyslance v Bulharsku, kdyţ bude hlasovat proti dŧvěře vládě Stanislava Grosse. Dalíka i Večerka tehdy zatkla policie, ale vzápětí byli propuštěni. Bylo to poprvé, ovšem nikoli naposledy, co byl Marek Dalík otevřeně osočen z korupčního jednání. V roce 2006 se situace opakovala, kdyţ se Dalík (podle zákulisních informací právě ve spolupráci s Miroslavem Šloufem) postaral o přeběhnutí tehdejších sociálnědemokratických poslancŧ Miloše Melčáka a Michala Pohanky na stranu koalice, čímţ Topolánkovi umoţnil vládnout. „Budeme se sociálními demokraty jednat a pak je kopneme do zadku,― svěřil se novinářŧm z MF Dnes a přesně to pak tehdejšímu šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi udělal. Cesta na lobbistický Olymp i k pohádkovému zbohatnutí tak byla volná. V následujících dvou letech se bez Dalíkova souhlasu neobešla ţádná významná vládní zakázka. Kauza s nákupem transportérŧ Pandur, kdy si měl Dalík údajně říci o „provizi― ve výši téměř pŧl miliardy korun, byla patrně jen neslavným vyvrcholením této „lobbistické― práce. Intelektuál Dalík se tak stal symbolem české korupce. „Vím, ţe se té nálepky nikdy nezbavím,― odhadoval uţ loni a hovořil i o tom, jak těţce se s tím vyrovnává. Tvářil se přitom tak, ţe do onoho zkaţeného světa někdejších číšníkŧ a vekslákŧ ovládajících současnou českou politiku, kteří doma „nemají jedinou knihu a jediný obraz―, vŧbec nepatří, ţe se v něm ocitl tak trochu omylem. Na druhou stranu to celé označil za „velkou ţivotní zkušenost―, kterou mu nikdo nevezme. „Ale ta zkušenost je pouze ve mně, to nikdo nevidí, to je nepřenositelné,― poznamenal. Dalíkova politická zkušenost je originální i v tom, ţe poznal poměrně zblízka oba české prezidenty. Nejdříve Václava Havla a poté po Topolánkově boku i Václava Klause. Mŧţe tedy srovnávat. „Kdybych si měl vybrat mezi Havlem a Klausem, tak přes veškeré výhrady pořád ještě zvítězí Klaus, i kdyţ je mi podezřelé jeho napojení na Putinovo Rusko,― uvedl. Havlovi vytýká jeho údajné elitářství. „Kdyţ s ním mluvíte, nedívá se vám do očí, neposlouchá vás, je zahleděn sám do sebe,― říkal na loňské březnové schŧzce s týdeníkem Ekonom. Zároveň však jedním dechem dodal, ţe je velkým Havlovým příznivcem jakoţto jednoho z čelních představitelŧ absurdního dramatu, stejně prý miluje Becketta či Ionesca. „Mám ale rád jen Havlovu ranou tvorbu, na tom jsem vyrostl. Ty věci z posledních let jsou uţ o ničem,― vystavil svŧj odborný posudek exprezidentově umělecké činnosti. Nakonec se vyznal, ţe sám má v plánu se dramatické tvorbě věnovat daleko spíše, neţ ţe by začal psát politické paměti. A faktem je, ţe v případě, kdyby byl odsouzen, měl by k tomu podobně jako David Rath ve vězení ideální příleţitost. Co hrozí Dalíkovi Marek Dalík byl obviněn z pokusu o podvod. Podle manaţera rakouské zbrojovky Steyr Stephana Szücse po něm Dalík na podzim 2007 poţadoval téměř pŧl miliardy korun za to, ţe česká vláda bude pokračovat v jednáních o zakázce na nákup obrněných vozŧ Pandur za 14,5 miliardy korun. Dalíkovi hrozí aţ 10 let vězení. Státní zástupce navrhl uvalit na Dalíka vazbu. Soud do uzávěrky Ekonomu o jejím uvalení nerozhodl. Kdybych si měl vybrat mezi Havlem a Klausem, tak přes veškeré výhrady pořád ještě zvítězí Klaus, i kdyţ je mi podezřelé jeho napojení na Putinovo Rusko. Občas jsem si připadal spíše jako Topolánkŧv otec, který musí mírnit mladého puberťáka. Vím, ţe se nálepky korupčníka nikdy nezbavím. Přišli jsme do Prahy a rychle jsme se v té pomyslné mocenské pyramidě dostali těsně pod vrchol. To já jsem Řebíčka dostal nahoru. Kdyţ jsem ho poznal, nosil ještě bílé ponoţky. Nečase jsem poznal jako paranoidního cholerika, a tak čistý, jak se dělá, rozhodně není. Plné znění zpráv


Dovolenou jsem trávil na chorvatských ostrovech, pobřeţí nemám rád, protoţe se tam „stahuje chudina z celé Evropy―. Kdyţ jste mluvil s Havlem, nedíval se vám do očí, neposlouchal vás, byl zahleděn sám do sebe. Řebíčkŧv problém byl, ţe se v Janouškovi zhlédl. Líbilo se mu, jak se obléká, ty jeho tryskáče a jachty. Před dvaceti lety jsem navštěvoval stejné gymnázium jako kdysi moji rodiče, hltal jsem všechna ta převratná sdělení v novinách a televizi, věřil, ţe Rakousko doţeneme a předhoníme nejpozději za deset let... (Marek Dalík pro Ekonom č. 1/2011) Nedomysleli jsme, ţe okolní svět nám nebude pomáhat, ale snaţit se sem pouze umísťovat svoje výrobky, názory a telenovely... (Marek Dalík pro Ekonom č. 1/2011) Jsme mistry v mediálním sebemrskačství. Česká média dokázala vytvořit iluzi, ţe jsme v mnoha ohledech nejhorší. Zřejmě na celém světě. Máme nejzkorumpovanější politiky, nejnenasytnější podnikatele, největší mafiány... (Marek Dalík pro Ekonom č. 1/2011) Všudybyl Dalík Červenec 2004 Poslanec Zdeněk Kořistka z Unie svobody oznámil, ţe mu lobbisté Marek Dalík a Jan Večerek slíbili 10 milionŧ korun za post velvyslance v Bulharsku, kdyţ nezvedne ruku pro instalaci vlády Stanislava Grosse. Dalík s Večerkem byli zadrţeni, ale vzápětí propuštěni, podezření se nepodařilo prokázat. Leden 2007 Za spolupráce Marka Dalíka s lobbistou Miroslavem Šloufem se z poslancŧ ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky stávají přeběhlíci a vzniká Topolánkŧv kabinet. MF Dnes později zveřejnila Dalíkovu strategii, ţe ODS se na vládě nejprve naoko dohodne s ČSSD a pak ji pošle k ledu. Září 2007 Vypukla aféra „Volvo―, kdy premiér Topolánek jezdil při volební kampani pŧjčeným vozem Dalíkovy přítelkyně, jejíţ podnikání stálo na pŧjčce od J&T banky. 2007 Podle reportáţe ČT za vznikem New Deal Communications stáli podnikatelé, kteří Dalíka seznámili s Topolánkem a kteří plánovali stavbu elektrárny v Ústí nad Labem. Listopad 2007 Uskutečnila se schŧzka k nákupu obrněných transportérŧ Pandur, při níţ si měl Dalík podle svědkŧ říci o úplatek ve výši 480 milionŧ korun. 2008 Při hlasování o daňové reformě vypukla aféra „Stravenky―, kdy si údajně firma Sodexho měla pomocí agentury spřízněné s Markem Dalíkem vylobbovat změnu chystaného zákona, aby si firmy stravenkami pro zaměstnance mohly dál sniţovat daňový základ. Březen 2009 Údajný zásah Marka Dalíka proti odvysílání reportáţe ČT o zneuţití dotace „protopolánkovským― poslancem ČSSD Petrem Wolfem odstartoval pád Topolánkovy vlády. 2009 Plné znění zpráv


Kdyţ stát prodával firmu Technoexport, Marek Dalík podle některých manaţerŧ usiloval, aby palác Koruna na praţském Mŧstku získala skupina J&T a posléze on sám. Srpen 2009 Při Toskánské aféře vyšlo najevo, ţe šéf ODS Mirek Topolánek tráví dovolenou v toskánské vile, kterou mu Marek Dalík sehnal od neznámých osob s napojením na skupinu J&T. Navíc se tam uskutečnila schŧzka politikŧ z ODS a ČSSD, lobbistŧ a manaţerŧ. Přiznaný majetek Marka Dalíka * Údajný majitel agentury New Deal Communications (ve firmě od roku 2002, anonymní akcie). * Od roku 2005 vlastní řadovou vilu v Brně a chalupu. * V letech 2005 aţ 2010 vlastnil luxusní byt v ulici Na valech na praţských Hradčanech (8,5 mil. Kč) a mezonet ve Špindlerově Mlýně (8,3 mil. Kč). * Od roku 2010 do letoška vlastnil polovinu firmy Ráj 7, provozující restauraci Porto‘s ristorante (později Riva Bella Porto‘s ristorante) v praţských Holešovicích. * Od roku 2010 mu patří polovina luxusní vily v hradčanské ulici Na baště svatého Jiří. * Od roku 2010 je polovičním spolumajitelem tenisového centra ve Vestci u Prahy (8 mil. Kč). Marek Dalík (37) Vzdělání: Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Kariéra: Při studiu pracoval jako stáţista v týmu prezidenta Václava Havla. V letech 1999 aţ 2001 spoluzaloţil PR agenturu New Deal Communications (vznikla z firmy ELU-PLUS), seznámil se s tehdejším senátorem Mirkem Topolánkem a vstoupil do ODS. Od roku 2002 do roku 2006 byl neoficiálním porad-cem Mirka Topolánka, připravoval vstup ODS do vlády. V letech 2006 aţ 2009 se v neformální pozici premiérova přítele účastnil dŧleţitých jednání. V srpnu 2009 byl účastníkem schŧzky vrcholných českých politikŧ, lobbistŧ a byznysmenŧ v toskánském Monte Argentariu. Na podzim roku 2009 slíbil konec těsného vztahu s Topolánkem. V únoru 2010 se účastnil vrcholné schŧzky českých a slovenských lobbistŧ v tatranském Štrbském Plese. V noci ze 7. na 8. října 2012 ho zatkla policie a byl obviněn z podvodu. Soukromí: Je svobodný a bezdětný. Foto popis| S tebou stojím a padám, řekl kdysi Mirek Topolánek Marku Dalíkovi (vpravo). Následoval by expremiér Dalíka, kdyby si po nynějším zatčení musel jít „sednout―? Foto popis| I na tom, ţe se podnikatel Aleš Řebíček dostal do Topolánkovy vlády, měl lví podíl Marek Dalík. Foto popis| Poprvé Marek Dalík zakusil pobyt v cele předběţného zadrţení uţ v září 2004, a to kvŧli korupční kauze Kořistka. Tehdy ţalobce dŧvody pro vazbu neshledal. Foto autor| Foto: Filip Jandourek Foto popis| V únoru 2010 se Marek Dalík zúčastnil turnaje J&T banky v koňském pólu ve Štrbském Plese na Slovensku (zleva developer Luděk Sekyra, lobbista Roman Janoušek, Marek Dalík, zády sedí Dušan Palcr, partner J&T). Foto autor| Foto: Martin Svozílek, ČTK, Profimedia.cz, Isifa _

Nejen politika, ale i novinařina je o cti a svědomí 11.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Jana Vaňhová_

Články politiků_

Kaţdý novinář by měl mít svoji profesní čest a svědomí. Jeho posláním je přinášet lidem pravdu. Ale je moţné, ţe od dob Ferdinanda Peroutky nebo Jana Nerudy se někteří novináři rozhodli hledět spíše na svŧj prospěch, neţ na sluţbu občanŧm. Redaktoři Ústeckého deníku, Litoměřického deníku, Děčínského deníku a dalších sesterských deníkŧ se rozhodli v jednotlivých oblastech vystavit účet ČSSD za poslední čtyři roky vládnutí v Ústeckém kraji. Informovali jiţ například o dopravě, zdravotnictví, školství. Po přečtení těchto článkŧ jsem se rozhodla, ţe je zašlu na Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity jako studijní materiál. Nikoli však jako příklad kvalitní ţurnalistiky, která se snaţí občanŧm přinést objektivní a především pravdivé informace. Ale jako příklad Plné znění zpráv


neskrývané manipulace s veřejností, jejímţ jediným cílem je poškození ČSSD před nadcházejícími krajskými volbami na základě zatajování jakýchkoli pozitivních informací a nehoráznými machinacemi s fakty. Jinak si totiţ neumím vysvětlit, ţe veřejnosti byly zatajeny například informace o miliardách korun, které kraj investoval do opravy silnic, o nejmodernější robotické chirurgii, která umoţňuje šetrné operace pro občany našeho kraje nebo údaje o opravených školách, domovech dŧchodcŧ nebo nových sanitkách záchranné sluţby. Kaţdý novinář by měl mít svoji profesní čest a svědomí. Jeho posláním je přinášet lidem pravdu. Ale je moţné, ţe od dob Ferdinanda Peroutky nebo Jana Nerudy se někteří novináři rozhodli hledět spíše na svŧj prospěch, neţ na sluţbu občanŧm. Při čtení zmíněných článkŧ se však nemohu ubránit pocitu, ţe jde moţná o zaplacené texty zoufalých politických oponentŧ. Novináři volají po čestných politicích. Ale zdravá a prosperující společnost je i o čestných novinářích. Jana Vaňhová, lídr kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=14140 _

Vaňhová: Nejen politika, ale i novinařina je o cti a svědomí 11.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Kr-ustecky.cz_

Politici voličům_

Redaktoři Ústeckého deníku, Litoměřického deníku, Děčínského deníku a dalších sesterských deníkŧ se rozhodli v jednotlivých oblastech vystavit účet ČSSD za poslední čtyři roky vládnutí v Ústeckém kraji. Informovali jiţ například o dopravě, zdravotnictví, školství. Po přečtení těchto článkŧ jsem se rozhodla, ţe je zašlu na Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity jako studijní materiál. Nikoli však jako příklad kvalitní ţurnalistiky, která se snaţí občanŧm přinést objektivní a především pravdivé informace. Ale jako příklad neskrývané manipulace s veřejností, jejímţ jediným cílem je poškození ČSSD před nadcházejícími krajskými volbami na základě zatajování jakýchkoli pozitivních informací a nehoráznými machinacemi s fakty. Jinak si totiţ neumím vysvětlit, ţe veřejnosti byly zatajeny například informace o miliardách korun, které kraj investoval do opravy silnic, o nejmodernější robotické chirurgii, která umoţňuje šetrné operace pro občany našeho kraje nebo údaje o opravených školách, domovech dŧchodcŧ nebo nových sanitkách záchranné sluţby. Kaţdý novinář by měl mít svoji profesní čest a svědomí. Jeho posláním je přinášet lidem pravdu. Ale je moţné, ţe od dob Ferdinanda Peroutky nebo Jana Nerudy se někteří novináři rozhodli hledět spíše na svŧj prospěch, neţ na sluţbu občanŧm. Při čtení zmíněných článkŧ se však nemohu ubránit pocitu, ţe jde moţná o zaplacené texty zoufalých politických oponentŧ. Novináři volají po čestných politicích. Ale zdravá a prosperující společnost je i o čestných novinářích. Jana Vaňhová, lídr kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Vaňhová" count="5" / Ptejte se politikŧ, ptejte se Vašich volených zastupitelŧ, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="311" /

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=249490 _ Plné znění zpráv


TLESKAJÍ JIM VE SVĚTĚ 11.10.2012

Týdeník Květy str. 12 kub, jap, ver_

Lidé_

Máte-li pocit, ţe za hranicemi nás dokáţou proslavit „jen― hokejisté, události posledních dnŧ vás přesvědčí o opaku. Jména dvou českých hudebníkŧ byla skloňována ve všech pádech ve Velké Británii i Japonsku, mladého českého ekonoma zase v Německu. JIŘÍ BĚLOHLÁVEK (66) AKTUÁLNÍ ÚSPĚCH cena Gramophone Awards za album symfonií Bohuslava Martinŧ s britskými symfoniky CO TO ZNAMENÁ ocenění se přezdívá Oscar klasické hudby, jde o velmi prestiţní trofej, jíţ se mohou pochlubit jen výjimečné osobnosti VYSTUDOVAL dirigování na AMU PROSLAVIL SE JAKO šéfdirigent České filharmonie a londýnského BBC Symphony Orchestra RODINNÝ STAV ţenatý, 2 dcery CITÁT „V dnešním světě, zaměřeném na vnější úspěch, na tu,polní trávu‗, mají takové ceny asi velký význam. Ale na kvalitě nahrávky samé to nic nemění, ta je tam nezávisle na cenách.― TOMÁŠ SEDLÁČEK (35) AKTUÁLNÍ ÚSPĚCH nominace na Deutscher Wirtschaftsbuchpreis za jeho knihu Ekonomie dobra a zla CO TO ZNAMENÁ významná nominace na kniţní cenu z něho udělala mezinárodní hvězdu ekonomie, připravují se překlady publikace do dalších jazykŧ VYSTUDOVAL teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy PROSLAVIL SE JAKO úspěšně publikující ekonom, poradce Václava Havla, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) RODINNÝ STAV ţenatý, 1 syn CITÁT „Celý ţivot jsem věřil, ţe by člověk měl diskutovat o významných společenských věcech, aniţ by byl nutně politikem. Úroveň veřejné diskuze mimo jiné hovoří o kvalitách společnosti.― VAŠO PATEJDL (58) AKTUÁLNÍ ÚSPĚCH premiéra jeho muzikálu Jack Rozparovač v japonském Tokiu CO TO ZNAMENÁ všech 30 představení je beznadějně vyprodáno, přidávat se budou další, a to i v Soulu, Ósace či Šanghaji VYSTUDOVAL skladbu na VŠMU PROSLAVIL SE JAKO zakládající člen skupiny Elán, legendy československého pop-rocku RODINNÝ STAV ţenatý, 3 synové CITÁT „Elány jsem zakládal s přesvědčením, ţe budeme nejslavnější na světě, ale kvŧli hranicím socialistického bloku se o nás svět nedozvěděl. Takţe si tímto plním dávný sen.― Foto autor| Snímky JIŘÍ JANOUŠEK, ČTK, GLOBE MEDIA/REUTERS, SANOMA, THINKSTOCK a archiv O autorovi| Připravili kub, jap a ver _

Česká kniha o dějinách ekonomického myšlení slaví úspěch v zahraničí 11.10.2012

zpravy.rozhlas.cz str. 00 literatura_ Jan Prokeš,Martin Hromádka_

Kniha ekonoma Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla se dostala mezi deset finalistŧ prestiţní ceny na Frankfurtském kniţním festivalu. Publikace pojednává populární formou o dějinách ekonomického myšlení a úspěchy má i u zahraničních čtenářŧ.



Podle Zdeňka Kudrny z Rakouské akademie věd je kniha zajímavá hlavně tím, ţe si klade otázky, které akademická ekonomie povaţuje uţ několik desítek let za vyřešené a uţ se k nim nevrací.„Tomášovi se podařilo načasovat vydání knihy tak, ţe se to úplně přesně trefilo do ducha doby, kdy si lidé najednou začali klást zajímavější otázky neţ to, jestli je rŧst minus 1,2 nebo plus 1,2, a vrátili se k základŧm,― říká Kudrna, který dobře zní pozadí vzniku knihy.Dŧvodem obliby Ekonomie dobra a zla mŧţe být podle něj i to, ţe není čistě ekonomická, ale má přesahy do filozofie a dalších oborŧ. Zároveň je napsaná formou přístupnou běţnému čtenářovi.„Pohybuje se na plotě mezi lehce odbornou literaturou a populární formou, takţe rozhodně to není ekonomický text, kde vládne řecká abeceda v nějakých vzorečcích a funkcích. Dokazuje to i popularita knihy hlavně v německy mluvících zemích, kde je Tomáš Sedláček první ekonom někdy od dob Josefa Schumpetera, jehoţ kniha je snad v kaţdé německé, rakouské nebo švýcarské knihovně,― připomněl Kudrna.Tomáš Sedláček v současnosti pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB. V minulosti pŧsobil jako poradce prezidenta Václava Havla a v letech 2004-2005 jako poradce ministra financí. Přednáší filozofii a ekonomii, dějiny ekonomických teorií a aktuality na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a hostuje na dalších univerzitách.Tomáš Sedláček ve Dvaceti minutách Radioţurnálu


Návrat nenávisti? 10.10.2012

A2 str. 34 Zahraničí_ jakub záhora_

Antisionismus jako nová forma antisemitismu Jsme svědky opětovného vzestupu evropského antisemitismu, o němţ jsme měli tendence se domnívat, ţe skončil s pádem nacistického Německa? Italský politolog ţidovského pŧvodu Emanuele Ottolenghi se nás ve své knize snaţí přesvědčit, ţe ano. Emanuele Ottolenghi ve své knize Autodafé. Evropa, Ţidé a antisemitismus nesrovnává současné projevy protiţidovské nenávisti s rasovými doktrínami, které vedly aţ k nacistickým likvidačním táborŧm. Stejně tak po dle něj v západní Evropě 21. století (postkomunistickým zemím se jeho analýza explicitně vyhýbá) nelze mluvit o antisemitismu náboţenského typu, kdy jsou Ţidé viněni ze smrti Jeţíše; nehlásá ani návrat zášti 19. století, kdy byli Ţidé nenáviděni evropskými liberály kvŧli neochotě plně se asimilovat do stále otevřenější společnosti. Podle Ottolenghiho se v dnešní době antisemitismus přetransformoval v antisionismus – v odpor k izraelskému státu. Argument, ţe kritika Izraele je jen zástěrkou pro antisemitismus, který je po hrŧzách Osvětimi příliš zdiskreditovaný na to, aby byl veřejně přiznán, rozhodně není novinkou. Autorovi se musí přiznat, ţe nabízí sofi stikovanější verzi tohoto tvrzení. Podle něj se dnešní Evropa ocitla ve fázi dějin, kdy opovrhuje nacionalismem i apelem na náboţenskou příslušnost, které stály za jejími krvavými dějinami. A Izrael jakoţto „etnický―, ţidovský stát, navíc silně prodchnutý náboţenským étosem, je ztělesněním právě těchto, pro Evropany překonaných a zavrţeníhodných hodnot. Dobří a špatní Ţidé Odpor k Izraeli se však promítá i do vztahŧ mezi většinovou populací a Ţidy ţijícími v evropských zemích. Ti se stávají terčem nového antisemitismu – avšak pouze pokud se zastávají Izraele a jeho akcí. Vidí -li Ottolenghi paralely mezi současným antisemitismem a protiţidovskými náladami minulosti, je to právě v moţnosti uniknout ostrakizaci tím, ţe se daný jedinec podvolí podmínkám většiny. Východiskem ale není přijmutí křtu nebo kulturní asimilace – Ţid získá status „dobrého Ţida―, pokud se zřekne své vazby k Izraeli, čímţ opustí svou vlastní identitu a stane se plnohodnotnou součástí projektu evropské integrace. Ţid -kosmopolita, nenáviděný v minulosti, se tak stává oslavovaným hrdinou současnosti. Naopak ti Ţidé, kteří odmítnou očerňovat izraelský stát, se stávají v evropských společnostech párii a „špatnými―. Právě ke skupině „dobrých Ţidŧ― odkazuje titul knihy. Veřejnou denunciaci Izraele ze strany Ţidŧ přirovnává autor k moderní podobě autodafé, středověkému rituálu, kdy byl vynesen rozsudek inkvizičního soudu a obviněný se následně kál ze svých hříchŧ. Dle Ottolenghiho jsou novodobí marani, španělští Ţidé Plné znění zpráv


přijmuvší křest, klíčovou oporou pro současné antisemity – „dobří― nebo téţ „sebenenávistní― Ţidé (jak je nazývají Ottolenghiho podobně smýšlející kolegové) jim slouţí jako alibi, jelikoţ stojí mimo jejich kritiku, coţ má dokazovat, ţe v ţádném případě nelze mluvit o generalizující nenávisti. Ottolenghi cituje řadu statistik a prŧzkumŧ veřejného mínění, které ukazují, ţe v poslední dekádě stále více Evropanŧ začíná věřit klasickým antisemitistickým klišé, například ţe Ţidé jsou neloajální vŧči zemi, v níţ ţijí, nebo ţe význačným rysem jejich povahy je touha po penězích. Vzrŧst těchto sentimentŧ vysvětluje tím, ţe evropská levice za vydatné podpory médií vytvořila ve vztahu k blízkovýchodnímu konfl iktu neotřesitelná a všeobecně přijímaná dogmata démonizující Izrael, coţ rezonuje se zmiňovanými evropskými postoji. To má za následek vzrŧst antisemitských nálad, které vedou aţ k fyzickým útokŧm na ţidovské cíle. S prŧzkumy o nárŧstu protiţidovských nálad v západní Evropě jde jen obtíţně polemizovat. V poznámkovém aparátu najde čtenář odkazy nejen na web pravicové ţidovské organizace Anti -Defamation League, ale i na prŧzkumy amerického ministerstva zahraničí nebo univerzity v Yale. Stejně tak lze souhlasit s tím, ţe Izrael je častokrát podroben příliš tvrdé kritice, kterou by si mnohem více zaslouţily okolní autoritářské státy. Obzvláště srovnávání s nacistickým Německem, které má podle Ottolenghiho postavit Izrael do role absolutního zla, a tím ho zcela delegitimizovat, je skutečně scestné. Co v knize chybí Jak uţ to často bývá, jedním z největších problémŧ Autodafé není to, co se v knize píše, ale to, co v ní naopak chybí. Po jejím přečtení má neinformovaný čtenář pocit, ţe evropská média a levice uspořádaly obří komplot, jehoţ cílem je zničení Izraele, který je pouhou obětí. Jaksi tím opomíjí veškerou kontroverzi obklopující izraelskou obrannou politiku, od šikany Palestincŧ na okupovaných územích aţ po výstavbu osad na Západním břehu (jejichţ ilegalitu z hlediska mezinárodního práva si nedovolí zpochybňovat ani on sám) – coţ jsou skutečnosti, které nepochybně mají vliv na postoj Evropy vŧči ţidovskému státu. Nad problematickým postavením arabského obyvatelstva v samotném Izraeli Ottolenghi pouze mávne rukou. Kdyţ autor označuje sílící volání Palestincŧ a jejich stoupencŧ po jednom státě, který by sdíleli jako rovnoprávní občané jak Ţidé, tak Arabové, bez zaváhání to označí jako dŧmyslný plán, jak zničit ţidovský stát mírovou cestou – přičemţ opomíjí autentickou motivaci ve formě frustrace a beznaděje ze současného stavu, které po více neţ čtyřicetileté okupaci vládnou na palestinských územích. Pokračovat v podobném duchu by se dalo dlouho. Autor je evidentně v zajetí ofi ciálního izraelského narativu, coţ obzvláště vynikne v pasáţích o postsionismu, myšlenkovém směru kritizujícím poměry v současném Izraeli i jeho státotvorné mýty. Ottolenghi jednoduše ignoruje moţnost, ţe jeho „dobří― Ţidé (tj. „kolaboranti―, kteří se často rekrutují právě ze skupiny postsionistŧ) ve skutečnosti nejsou vedeni výhradně snahou o zvýšení své společenské prestiţe, jak jim neustále podsouvá. Je pro něho prostě nepředstavitelné, ţe někteří z nich jsou skutečně a upřímně vyděšeni kroky izraelských vlád, a proto dávají veřejně najevo svŧj odpor. Na druhé straně pak rozhodně nelze paušálně tvrdit, ţe evropští Ţidé riskují podporou Izraele svŧj společenský kredit – nač chodit daleko, dŧkazem je sám Ottolenghi, který se proizraelskými postoji rozhodně netají a který mimo jiné pŧsobil jako profesor na Oxfordské univerzitě a v bruselském Transatlantickém institutu. Volební výsledky ukazující na vzestup pravicových populistických stran nejen v západní Evropě a volání po omezení imigrace kvŧli zachování „národního― charakteru navíc nabourávají autorova tvrzení o tom, ţe nacionalismus je dnes na starém kontinentě v zásadě sprosté slovo. I kdyţ tyto skutečnosti budeme vnímat v kontextu současné krize, rozhodně nelze tvrdit, ţe by se pojem „národ― přestal těšit svému privilegovanému místu v politickém slovníku dnešní Evropy. V neposlední řadě je zaráţející Ottolenghiho uchylování se ke stejným rétorickým postupŧm, které odsuzuje u krajních odpŧrcŧ Izrae -le. Je pozoruhodné, ţe autor, který (oprávněně) odmítá srovnání nacismu a sionismu, neváhá zcela váţně přirovnat redaktory evropských deníkŧ k íránskému prezidentu Ahmadíneţádovi a jeho delirickým projevŧm na téma zahnání Ţidŧ do moře. Svět podle Ottolenghiho Na závěr si ještě jednou shrňme, jak autor čte dnešní situaci: postnacionalistická Evropa je vyděšena dŧrazem na národnost v étosu ţidovského státu, neboť to vyvolává přízraky jejích konfl iktních dějin. Tohoto strachu obratně vyuţívá agresivní levice, která dále staví na reziduálních protiţidovských předsudcích a má oporu u Ţidŧ -přeběhlíkŧ. Média pak dokonávají proces delegitimizace a umoţňují masové šíření antisemitských nálad. Izrael (a s ním sympatizující Ţidé) je tedy vinný jen a pouze tím, ţe vznikl aţ poté, co nacionalismus vyšel z módy. Člověk se nemusí sklánět před dnes tak často skloňovanou politickou korektností, aby viděl, ţe realita izraelsko -palestinského konfl iktu a vztah Izraele a Evropy je poněkud sloţitější, neţ jak Autodafé evokuje. Plné znění zpráv


Kniha je nepochybně cenná především tím, ţe jasně poukazuje na nárŧst antisemitistických nálad, hesel a incidentŧ v západní Evropě, nad kterými nelze zavírat oči, ať uţ si o izraelských akcích myslíme cokoliv. Jako celek odkrývající příčiny těchto jevŧ však kniha argumentačně selhává, kdyţ Ottolenghi ignoruje očividnou problematičnost svých tvrzení a rezignuje na alespoň stopovou empatii s druhou stranou. Autodafé je tak z velké části především další příspěvek do déle neţ šedesát let trvajícího dialogu hluchého s hluchým, vedený mezi Izraelci a Araby a jejich sympatizanty. Emanuele Ottolenghi: Autodafé. Evropa, Ţidé a antisemitismus. Přeloţila Lenka Kovaříková. Academia, Praha 2012, 340 stran. Foto popis| Jeden z „dobrých Ţidŧ― Norman Finkelstein O autorovi| jakub záhora, Autor je student FSV UK a juniorní analytik Asociace pro mezinárodní otázky. _

Srbsko nemusí pro zahájení přístupových jednání uznat Kosovo, tvrdí EK 10.10.2012

euractiv.cz

str. 00

Euractiv.cz / Sekce / Rozšíření_ _

Aby mohlo Srbsko začít přístupové rozhovory s EU, nemusí nutně uznat nezávislost Kosova. Dŧleţité bude, aby si Bělehrad s Prištinou při procesu rozšiřování neškodily a vzájemně se neblokovaly. Uvádí to zpráva o pokroku Srbska v oblasti rozšíření, kterou dnes zveřejní Evropská komise. Evropská komise dnes (10. října) zveřejní kaţdoroční zprávy o pokroku v oblasti rozšíření. Zřejmě nejočekávanější z nich je zpráva, která se týká Srbska. Komise v ní uvádí, ţe uznání nezávislosti Kosova Bělehradem nebude představovat podmínku pro zahájení přístupových rozhovorŧ. Exekutiva tak vlastně popírá nedávný výrok předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, který po setkání se srbským premiérem Ivicou Dačičem prohlásil, ţe podmínkou budoucího přijetí Srbska do EU bude právě uznání jeho bývalé jiţní provincie. „Nemŧţeme po Srbsku chtít něco, co nejsou schopny udělat ani všechny členské státy EU,― sdělil českým novinářŧm eurokomisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefan Füle. Komisař tak naráţel na fakt, ţe mezi země, které nezávislost Kosovo neuznaly, patří kromě Srbska i pět zemí Unie: Španělsko, Slovensko, Řecko, Rumunsko a Kypr. Naopak Česká republika ji, společně se zbylými jednadvaceti státy EU, uznala uţ v květnu roku 2008. Podle Füleho je základním a jediným předpokladem pro zahájení přístupových rozhovorŧ „viditelné zlepšení či normalizace vztahŧ s Kosovem―. Hlavně si navzájem neškodit A jak by taková „normalizace― měla vypadat? I na to by měla nová zpráva poprvé odpovědět. Jak řekl novinářŧm komisař Füle, její podstatou by mělo být to, ţe si obě dvě země nebudou během procesu rozšiřování škodit nebo samy sebe zdrţovat. V příslušnou dobu si pak umoţní stát se členy EU bez toho, ţe by se navzájem blokovaly.― „Rozhodně se jedná o vstřícný krok ze strany EU, který cestu k přístupovým rozhovorŧm Srbsku nepochybně usnadňuje. Je ovšem otázkou, dokáţe-li Srbsko tuto šanci vyuţít. Současná vládní koalice je oproti předchozí nacionalističtěji orientovaná, a tudíţ je o něco méně ochotná ve věci Kosova činit kompromisy,― řekl EurActivu Kamil Pikal z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podaří se vztah s Kosovem zlepšit? Srbsko získalo kandidátský status v březnu letošního roku (EurActiv 2.3.2012). Kromě problematického vztahu s jeho bývalou provincií Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost (více viz Link Dossier na toto téma), zaostává Bělehrad i v jiných oblastech, především v dodrţování lidských práv (EurActiv 5.10.2012). „Rozhodně lze počítat s tím, ţe cesta Srbska do EU bude delší a klopotnější neţ v případě například sousedního Chorvatska. Na druhou stranu zde vidím moţnost skutečného přistoupení. Nemyslím si, ţe by Srbsko nutně muselo být ‗věčným kandidátem‗, jako je třeba Turecko,― řekl redakci Pikal. Potíţe by mohlo znamenat vítězství Tomislava Nikoliće v květnových srbských prezidentských volbách. Nikolić sice podle svých slov podporuje vstup Srbska do EU, některé jeho názory, mezi které patří například výrok, ţe „bez Kosova a Metohije bychom se (v EU; pozn. red.) cítili jako na smrt nemocný člověk v překrásném paláci,― by však mohly normalizaci vztahŧ s Prištinou bránit. Plné znění zpráv


„Navzdory této rétorice normalizace vzájemných vztahŧ reálná je. Samozřejmě záleţí i na tom, jakou motivaci k rychlé normalizaci vztahŧ Bělehrad, případně i Brusel, nabídne Prištině,― řekl Pikal a doplnil, ţe Bělehrad mŧţe například nabídnout zřeknutí se všech práv ke státnímu majetku na území nové republiky, coţ usnadní jeho privatizaci. Brusel mŧţe navíc připojit vyhlídku relativně brzkého členství, respektive zahájení přístupového procesu. Pod evropským dohledem Evropská komise chce podle dnes představené zprávy pomoci srbsko-kosovským vztahŧm i dalšími zpŧsoby. Jedním z dŧleţitých krokŧ je podle komisaře Füleho spojení vyjednávacích týmŧ, které pomáhaly Bělehradu a Prištině vést dialog, spolu s týmem pracujícím na rozšíření. Na vyjednávání, kterého se zúčastní oba premiéři, by tak měla dohlíţet vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. „Vyjednávání mezi Bělehradem a Prištinou tak bude daleko více ukotveno do procesu rozšiřování,― vysvětluje Füle.

URL| http://www.euractiv.cz//clanek/ek-srbsko-nemusi-pro-zahajeni-pristupovych-jednani-uznat-kosovo-flerozsireni-zprava-o-pokroku-v-oblasti-rozsireni-normalizace-010300 _

Státní zástupce ţádá pro Dalíka vazbu. Obává se, ţe uteče 10.10.2012

Hospodářské noviny str. 01 Vojtěch Blaţek_

Titulní strana_

Kauza Pandury Vyšetřovatelé mají zřejmě pouze dŧkazy proti Marku Dalíkovi, politické vazby dokáţou jen těţko. Dnes v pŧl jedné odpoledne soud rozhodne, jestli Marek Dalík pŧjde do vazby kvŧli problematickému nákupu obrněncŧ Pandur. Dŧkazy, které detektivové shromáţdili, ale zároveň naznačují, ţe mŧţe být jediným, kdo v kauze transportérŧ za 14,4 miliardy skončí před soudem. A to i přesto, ţe korupční linka případu vede do těsné blízkosti bývalého premiéra Mirka Topolánka (ODS) a exministra obrany Martina Bartáka. Ovšem jen v nejasných náznacích nebo nepřímých svědectvích. Ostatně i proto státní zástupci Dalíka stíhají jen pro podvod, a nikoli pro korupci. Na jednání s dodavatelem Pandurŧ, rakouskou zbrojovkou Steyr, si sice v roce 2007 údajně řekl téměř o pŧlmiliardový úplatek, nejsou ale dŧkazy, ţe ze své pozice neoficiálního Topolánkova poradce dokázal strategický armádní obchod ovlivnit. A proto tedy stíhání za pokus o podvod. „Je otázka, jestli skutečně Dalík byl, jak se říká, agentem s teplou vodou, který sliboval něco, co nemohl splnit. Zvlášť kdyţ všichni víme, jak měl k premiérovi blízko,― pochybuje ovšem Hana Marvanová, advokátka a členka hnutí Veřejnost proti korupci. Policisté mají zadokumentovanou výpověď manaţera Stephana Szücse, který se před pěti lety sešel s Dalíkem a náměstkem na obraně Bartákem. Dalík si na ní měl říct o 18 milionŧ eur ve třech splátkách. „Já jsem jej poţádal, aby to nějak blíţe vysvětlil, protoţe hovoří o enormní peněţité částce za velmi nejasné plnění. On v podstatě ještě jednou řekl totéţ,― vypověděl loni Szücs vyšetřovatelŧm do protokolu. Dá se předpokládat, jaká bude Dalíkova obrana: ţe nic takového nezaznělo nebo ţe si ta slova Szücs špatně vyloţil. Tedy klasické tvrzení proti tvrzení. A kdyby případ došel k soudu, nebudou Dalíkovy šance malé. „Samozřejmě se mŧţe stát, ţe ho osvobodí. Je vţdycky jednodušší, kdyţ existují nahrávky nebo další dŧkazy,― potvrzuje advokátka Marvanová. Pokračování na straně 2 Státní zástupce ţádá pro Dalíka vazbu. Obává se, ţe uteče Dokončení ze strany 1 Také Dalíkŧv obhájce Tomáš Sokol včera v rozhovoru pro server IHNED.cz řekl: „Bytostně s obviněním pana Dalíka nesouhlasím, myslím, ţe dŧvody k němu nejsou.― A dodal, ţe pro něj není tento případ nijak zvlášť sloţitý. „Vyslechne se pět dalších lidí, pár dalších, kteří snad měli něco slyšet, a tím to končí. Po pravdě řečeno, kauza někoho, kdo vykradl sérii bytŧ, je náročnější, protoţe je tam víc poškozených a svědkŧ,― přirovnal advokát. Souhlas od premiéra Přitom ne ţe by propojení na nejvyšší politiky v kauze nebylo. Zaprvé uţ jen to, ţe se Dalík jako soukromník ocitl u vyjednávání o mnohamiliardovém kontraktu. Jak uţ dříve vysvětloval, Rakušanŧm prý Plné znění zpráv


jen tlumočil, ţe lidé v Česku se na obchod s transportéry dívají podezřele. Ovšem manaţer Szücs policistŧm tvrdil, ţe v jednu chvíli s Dalíkem osaměli – Barták totiţ vyzval další členy jednacího týmu k soukromému rozhovoru. A právě tehdy měl zaznít poţadavek na osmnáct milionŧ eur. Na druhou stranu není doloţené, ţe se na tomhle postupu Barták s Dalíkem dohodli. A ţe Barták o Dalíkově nabídce – pokud tedy vŧbec zazněla – věděl. S Bartákem se HN od pondělního Dalíkova zadrţení nepodařilo spojit ani přes jeho mediálního poradce, s nímţ spolupracuje. Topolánkovu roli naznačuje další část svědectví manaţera Szücse. Dva týdny po setkání s Dalíkem se sešel s jistým Lovou Drorim, zástupcem izraelské zbrojovky Rafael. „Drori sdělil ohledně těch třikrát šesti milionŧ eur, ţe kdybychom my u firmy Steyr měli mít dojem, ţe by tyto peníze zŧstaly u účastníkŧ jednání, tak je prý chybný. Nýbrţ ţe to bylo víceméně tak, ţe by za to byl také souhlas ze strany premiéra,― vzpomněl si, jak loni zjistila MF Dnes, Szücs při výslechu. Topolánek nyní jen HN vzkázal, ţe se vyjádří, aţ se mu bude chtít. „Podívejte, já nechci odpovídat, protoţe musím respektovat naši firemní politiku… Ale je to blbost,― rozhodně prohlašuje Lova Drori. Dalíkovo nečekané zatčení podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové souvisí s novou a dŧleţitou výpovědí svědka z minulého týdne. Kdo to byl a jestli popsal nějaké vazby na politiky, nechce Bradáčová upřesnit. „Nebudu sdělovat podrobnosti z trestního řízení,― řekla. „Emisar se těţko přizná― Ani přes tyto indicie detektivové patrně nedrţí pevné dŧkazy, ţe do Dalíkovy akce byli zapojeni i politici. Jakkoli by to bylo vzhledem k Dalíkovu postavení a dalším okolnostem logické. „Asi nelze čekat, ţe by bývalý premiér řekl, ţe obviněného poslal, aby ţádal o peníze, nebo ţe naopak dotyčný aktér řekne, ţe dělal pouze někomu emisara,― míní ostravský státní zástupce Dušan Táborský, který v současnosti dozoruje jinou korupční aféru související s armádními zakázkami – vyšetřování dvaapŧlmiliardového nákupu nákladních automobilŧ Tatra. Jeho kauza Dalíkŧv případ silně připomíná. V kauze tatrovek je totiţ jedním z obviněných zbrojař Michal Smrţ. Podle policie ţádal v lednu 2008 od manaţerŧ automobilky peníze za to, ţe na ministerstvu obrany vyřeší problémy se zakázkou. Tedy stejná doba a také podobné pozadí – zbrojař Smrţ měl velice blízko k tehdejšímu náměstku Martinu Bartákovi, obdobně jako Dalík k premiéru Topolánkovi. A v konečném dŧsledku je stejný také paragraf, přes který se policie snaţí případ dostat k soudu: podvod. „Dŧleţitý je samotný skutek, nikoliv kvalifikace. Pokud by se tedy prokázalo, ţe obviněný měl bliţší vazby na někoho dalšího, kvalifikace se mŧţe změnit,― dodává Táborský. *** Kauza někoho, kdo vykradl sérii bytŧ, je náročnější. Je tam víc poškozených a svědkŧ. Tomáš Sokol advokát Marka Dalíka Kauza Pandury Soud musí dnes do poledne rozhodnout, zda lobbista Marek Dalík zŧstane za mříţemi vazební věznice tři tVáře marka dalíka Lobbista, podnikatel, ţivnostník milionář (jak sám sebe před třemi lety nazval), ale také šedá eminence, Topolánkŧv stín, Topolánkŧv Šlouf, či dokonce Topolánkŧv Martin Bormann (opět jeho slova). Čím si Marek Dalík své přezdívky vyslouţil? Podnikatel Na nedostatek financí si Marek Dalík nikdy stěţovat nemohl. Je známý svým luxusním stylem ţivota. Roční obrat jeho PR agentury New deal communication činil ještě před třemi lety desítky milionŧ korun. Byl také donedávna jednatelem ve společnosti ráj 7, která provozuje restauraci Riva Bella v nově budované části Holešovic. A je padesátiprocentním majitelem společnosti Vis teniscentrum, která provozuje tenisovou halu ve Vestci u Prahy. Na snímku z roku 2009 sleduje souboj českých tenistek s Američankami na turnaji Fed Cup. Pravá ruka topoláNka S politikou, přesněji s politiky se dal Dalík dohromady poprvé v letech 1994 aţ 1997 ještě jako student politologie na praţské Fakultě sociálních věd UK. Tehdy pŧsobil jako stáţista v kanceláři prezidenta republiky, jímţ byl tehdy Václav Havel. Dalíkova kariéra vlivného politického lobbisty ale začala aţ o pár let později. Od roku 1999 byl totiţ poradcem Mirka Topolánka (snímek je z roku 2008 z Brna), coţ jeho jméno proslavilo především v letech 2006 aţ 2009, kdy byl Topolánek premiérem. Paradoxně to byl Dalík, kdo stál i u pádu Topolánkovy vlády: v březnu 2009 se pokoušel přesvědčit reportéra ČT Dalibora Bártka, aby stáhl reportáţ o vyšetřování poslance Petra Wolfa. ČSSD kvŧli tomu vyvolala hlasování o nedŧvěře vládě, coţ Topolánkŧv kabinet nepřeţil. Podezřelý z korupce Současná aféra není Dalíkovým prvním podezřením z úplatkářství, které policie vyšetřuje. V červenci 2004 oznámil poslanec Unie svobody Zdeněk Kořistka, ţe ho oslovili lobbisté Dalík a Stanislav Večerek a nabídli mu deset milionŧ korun a post velvyslance v Bulharsku, pokud bude hlasovat proti vyslovení dŧvěry nastupující vládě Stanislava Grosse. Dalík s Večerkem byli poté zadrţeni policií, skončili v cele, ale do vazby je soud neposlal (na snímku Dalíkovo propuštění 1. října 2004). Celý případ nakonec skončil kuriózně. Zatímco policie věc odloţila s tím, ţe se Plné znění zpráv


nepodařilo korupční nabídku prokázat, civilní soud rozhodl obráceně – Dalík s Večerkem se omluvy a odškodného nedomohli, olomoučtí muţi v taláru řekli, ţe pravda je na straně Kořistky. Foto autor| foto: čtk, profimedia O autorovi| Vojtěch Blaţek, [email protected] S přispěním Vladimíra Šnídla a Marcely Jurkové [email protected] _

Senát hostil konferenci k sociálním médiím 10.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Články politiků_ Senát Parlamentu ČR_

Včera proběhla v Senátu konference na téma Naše odpovědnost za obsah sociálních médií: vyuţití, příleţitosti a rizika v pedagogické praxi. Konferenci, kterou uspořádal Ústavně - právní výbor Senátu Parlamentu České republiky v součinnosti s Centrem mediálního vzdělávání, zahájil člen tohoto výboru, senátor Mgr. Miroslav Nenutil. Konference byla zaměřena na tematiku sociálních médií ve školství a nabídla na ni rozdílné náhledy. Tato média jsou ve společnosti stále vyuţívanější a velkou část jejich uţivatelŧ tvoří právě ţáci a studenti. Cílem konference nebylo pouze upozornit na některá rizika a nebezpečí, která se se sociálními médii pojí. Organizátoři se pokusili účastníkŧm nabídnout mnohé, i kreativní a praktické návody, jak s nimi pracovat a efektivně i bezpečně je vyuţívat v pedagogické praxi. První příspěvek přednesl profesor Jan Jirák z Metropolitní univerzity a Fakulty sociálních věd UK, který se věnoval tématu „Proměny odpovědnosti v éře síťových médií― a danou problematiku zasadil do sociologického kontextu. Ben Olšanský ze společnosti Inspiro Solutions navázal příspěvkem, ve kterém představil sociální média „jakoţto internetovou stálici, se kterou je nutno počítat a která výrazně ovlivňuje naše osobní i profesní ţivoty, a to ať uţ chceme nebo ne―. Bezpečnosti uţivatelŧ sociálních sítí se věnoval Roman Máca z Národního centra bezpečnějšího internetu. Ten rozebral jednotlivá rizika spojená se sociálními médii v pedagogické praxi, a to především s dŧrazem na chování mladých uţivatelŧ v tomto prostředí. Za Českou televizi se konference účastnil Tomáš Hodboď, který účastníkŧm popsal, jak televize sociální média vyuţívá v praxi a pracuje s „diváky nové generace, kteří jiţ nejsou pouze pasivním konzumentem obsahu, ale naopak jeho aktivním tvŧrcem―. Pavel Vichtera z Horké linky uvedl, jak tato instituce funguje a na příkladech z praxe ukázal, k čemu vede rizikové chování v sociální síti, jaké mohou být jeho dŧsledky a na co by si měli nejen studenti, ale i pedagogové a rodiče dát pozor. Inspirativní prvek do konference vnesla Petra Šobáňová z Uměleckého centra Univerzity Palackého. Ta účastníkŧm představila přístupy k internetovému umění, tzv. net artu, který „vzniká přímo v prostoru celosvětové sítě a jako inovativní tvŧrčí postupy vyuţívá typické rysy internetu jako hypertext nebo interaktivita―. V příspěvku Markéty Pastorové z Národního ústavu pro vzdělávání byly blíţe představeny Doporučené očekávané výstupy (upřesňující Rámcové vzdělávací programy pro základní a gymnaziální vzdělávání), „které propojují postojovou, hodnotovou a kognitivní sloţku mediální výchovy, a které se týkají také sociálních sítí a s nimi souvisejících moţností a rizik. Poskytují určitou maximální nabídku, ze které si učitelé vybírají, kterou si ale také mohou podle svých potřeb dále konkretizovat a doplňovat―. Konferenci moderovala a na závěr shrnula nejvýznamnější stanoviska řečníkŧ Renata Kasalová z Centra mediálního vzdělávání, které konferenci spoluorganizovalo.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=14112 _ Plné znění zpráv


Citace z tématu konference RRTV, ČT a ČRo: Hranice svobody slova a projevu aneb „Vrtěti psem“ 9.10.2012

ceska-media.cz str. 00 Jan Bohdal_

Média-Hydepark_

Kateřina Kalistová (předsedkyně RRTV): :: Chtěli bychom zaloţit tradici podzimních mediálních událostí. RRTV funguje v našem demokratickém systému jiţ 20 let. Milan Uhde (předseda Rady ČT): :: Vnějškově se mohla cítit Fibingerová poškozena, ač v rozhlasové hře Koule nebylo její jméno přímo zmíněno. Doporučoval jsem jí, aby Český rozhlas neţalovala. Umělecké dílo totiţ není objektivní zprávou, která by měla být postiţena zákonem. Otázka je samozřejmě v umělecké noblese. Kateřina Šimáčková (předsedkyně NSS): :: Čím více vstupuje osoba do záře reflektorŧ, tím více kritiky a satiry musí strpět. :: Úředníci i soudci ovlivňují svým projevem své okolí. Měli bychom pocohopit základní práva lidí. Musíme si uvědomit, co to udělá soplečnosti, ve které ţijeme. :: Moderní média mají odpovědnost, protoţe nastolují agendu veřejné debaty. Rozhodují o tématech i obsazení těchto diskusí. Veřejným cílem je to, aby se ukázaly všechny názory k dané otázce. :: Média, přestoţe jsou hlídacími psy demokracie, mohou demokracii ublíţit. :: Stále více se v rámci soudnictví chrání vedle politických projevŧ, projevy soukromé a akademické. :: Novináři mají velkou odpovědnost za to, jak informují o neukončených trestních řízených. :: Objektivita není kašírovaná nestrannost, ale předloţení jarmarku názorŧ pro vlastní rozhodnutí o tom, co je správné. Petr Polák (úřad Veřejného ochránce práv): :: Problémy jsou stejné a nikam se neposouváme, ukazují prŧzkumy v případě mediální prezentace národnostních menšin. :: Existují judikáty, které říkají, ţe existuje dovolání u soudŧ ve smyslu ochrany osobnosti, pokud se například reportáţ týká menšinové populace a přitom se událost netýkala konkrétně stěţovatele. Václav Moravec (moderátor a pedagog): :: Jsem zastáncem sociálně odpovědného chování médií, pokud má mít ţurnalistika nějaký význam. :: Není moţné oddělovat novinářskou etiku od profesních etik. Jestliţe je oblast aplikované etiky celistvá, není moţné, aby etika novinářŧ byla nějak posunuta. :: Pro novináře by nemělo být omluvou, ţe ţijeme v postmoderním světě a pominout vše na čem byla společnost postavena. :: Prolnutím samoregulace ţurnalistiky a externí regulací politickou reprezentací neskončila transformace ţurnalistiky (schvalování Kodexu ČT i ČRo poslanci). :: Politická reprezentace vyuţila situace při transformaci trestního řádu (náhubkový zákon). :: Jako novináři mi vadí zveřejňování odposlechŧ, kdyţ není dostatečné odŧvodnění veřejným zájmem. :: Neexistují formální i neformální autority v české ţurnalistice. :: Pokračuje tendence o oslabení médií veřejné sluţby a existují snahy o přísnou externí regulaci. Tomáš Trampota (ředitel IKSŢ FSV UK): :: Média jsou prvkem, který nastoluje témata, ale také definuje společenské normy a vzorce chování. :: Otázkou je, zda jiţ média nejsou trţně řízenou ţurnalistikou, která se stává pelmelem informací a reklamaních sdělení. :: Předpokládáme, ţe pluralitu názorŧ nám zajistí novinový stánek. :: Měli bychom se ptát: Jakou konformnost nám média přinášejí? :: Média omezují moţnosti přemýšlení o určitých společenských skupinách a dějích. :: Tím, jak média čerpají sama od sebe, dochází k jejich monotematizaci. :: Média vytvářejí psychickou nestabilitu (například z ekonomických dŧvodŧ). Petr Pleva (bývalý poslanec a poradce GŘ ČRo): :: Prostor na novinovém trhu není nijak omezen, proto není potřeba regulace. Omezený prostor elektronických médiích je opakem. Plné znění zpráv


:: Představa o tom, ţe bude existovat (dobrovolná) samoregulace, je vzdálená reálné skutečnosti. Českým přístupem je totiţ hledání díry v zákoně. Konference Mediální křiţovatky po dvaceti letech, Telč 9.-10.10.2012


Privatizace přivedla zemi k zázraku, napsali studenti. Zde je odpověď 9.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Libuše Frantová_

Zprávy_

Ubohá akce za peníze, je pod úroveň se k tomu vyjadřovat, řekl ParlamentnímListŧm.cz první místopředseda polistopadové československé vlády, čestný předseda ČSSD, ekonom a prognostik Valtr Komárek k práci, kterou pod názvem Mýty o české privatizaci zveřejnil týdeník Euro. Práce, pod níţ jsou podepsáni Jan Prŧša a Pavel Ryska, ekonomové a doktorandi Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, oslavuje český zpŧsob privatizace. relatedarticles title="Podrobněji k věci:" articles="248782" / Bývalý prezident kritizoval nejasná pravidla a nízkou mravní kulturu Česká privatizace byla unikátním projektem, který skončil masovým úspěchem i přes to, ţe na jeho provedení předem neexistoval ţádný návod, tvrdí autoři. Odmítají ―mýty―, které jsou podle nich s ―nejúspěšnějším projektem moderního českého státu― spojeny. Mýtem jsou podle názoru studentŧ například tvrzení o rozkrádání majetku. Především je prý třeba si uvědomit, ţe toho nebylo příliš k rozkrádání. ―Naopak, je ekonomickým zázrakem kapitalismu a privatizace, ţe se z tak rozvráceného hospodářství podařilo tak rychle vydupat mnoho fungujících ziskových podnikŧ," píší doktorandi o privatizaci. Prý ―pomýlená kritika je ohledně nedostatečného právně-institucionálního rámce.― V tom by s nimi nesouhlasil bývalý prezident Václav Havel, který uţ v březnu 2000 prohlásil, ţe nejasná pravidla privatizace, a to zejména velkých podnikŧ, a nízká mravní politická kultura jsou hlavní příčinou ―mafiánského kapitalismu―, který podle něj v České republice ―bují―. Řekl také, ţe i on sám nese odpovědnost za znepokojivý stav, protoţe prý dost razantně dříve na podivné finanční propletence neupozorňoval. Konzultace s odborníky na hospodářskou kriminalitu a organizovaný zločin prý prezidentovi potvrdily jeho nejčernější očekávání. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="247953,247616,247399" / Kupónová privatizace - nejprŧhlednější a nejčistší forma Autoři tvrdí, ţe kupónová privatizace byla nejprŧhlednější a nejčistší formou privatizace. Podle některých odborníkŧ, kteří si nepřáli být jmenováni, zřejmě autoři nikdy neslyšeli o Viktoru Koţeném, který odjel i s 50 miliardami majetku z Harvardských investičních fondŧ do zahraničí, neznají slavné podniky jako ČKD, po nichţ zbyly jen prázdné haly, nebo Škoda Plzeň, která se privatizovala za vlastní peníze, aby byla obratem prodána za patnáctinásobek, nebo Poldi Kladno a další stovky podnikŧ, které zpŧsob privatizace nepřeţily a tisíce lidí se ocitly na dlaţbě. Většinu majetku uchvátily investiční a privatizační fondy, nedostatečně regulované Někdejší předseda české vlády a místopředseda Senátu Petr Pithart prohlásil, ţe je ―docela hrdý na to, ţe v závodě s časem a hlavně s federální vládou jsme nenechali všechno zprivatizovat kupónovou metodou, která se ukázala jako úspěšná jen politicky. ―Tři měsíce před volbami v červnu 1992 se rozdávaly kníţky kupónŧ, zatraceně podobné kníţkám šekovým, v nich byl podpis ministra financí a shodou okolností i předsedy ODS. Pak ale, uţ po volbách, většinu majetku uchvátily investiční a privatizační fondy, nedostatečně Plné znění zpráv


regulované, a tak z velké části podvodné. Tehdy jsme v tom závodě zachránili automobilku Škoda Mladá Boleslav a dalších asi šedesát podnikŧ. Všechny do jednoho dnes prosperují,― řekl ParlamentnímListŧm.cz. Pithart: Měl jsem dát na instinkt a zdravý rozum, měl jsem řvát Expremiér české vlády dnes lituje, ţe tehdy nedal víc na svá nejrŧznější neblahá tušení, na vnitřní varovné hlasy, na instinkt. ―To se vesměs týká problémŧ ekonomických. Nemám ekonomické vzdělání, nejspíše proto jsem kolikrát z nejistoty mlčel, drţel se stranou, i kdyţ se mi chtělo řvát. Myslel jsem si, ţe ekonomie je těţká, přísná věda, ale ono je to s ní jinak - jak ukazuje poslední, téměř nikým nepředvídaný vývoj hospodářské krize. I zdravý rozum má v té vědě své místo. Často se pak totiţ ukázalo, ţe jsem měl pravdu. Ale pravda, kterou smlčíte, se nepočítá, zbydou z ní jen hořké výčitky, ţe člověk neměl dost odvahy. Tušil jsem, ţe ta polistopadová neoliberální mantra (deregulace, privatizace, liberalizace) byla přinejlepším přehnaná, jednostranná. Dnes v dŧsledku toho, ţe jsme se jí podrobili, mizí poslední zbytky veřejného sektoru. Hrozí privatizace zdravotnictví, školství i sociální péče. A nŧţky mezi bohatými a chudými se pořád rozevírají. Mŧţe být, ţe na to všechno jednou dojedeme. Měli jsme vlastně smŧlu, Listopad přišel příliš pozdě: nastoupili jsme do toho nejhoršího vlaku kapitalismu, který byl kdy na trati. Poválečný solidní kapitalismus tvrdé práce, odkládané spotřeby, ―dlouhých―, solidních peněz a sociálních ohledŧ - ten uţ dávno na trati nebyl. Snad jsme to zprvu ani nevěděli. Ten dnešní se jmenuje ―kasino kapitalismus―. A jeho plody si dnes uţíváme,― řekl bývalý český premiér. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="247536,248409,228951,229735" / Filip: Stát, podniky i rodiny jsou zadluţené. To je úspěch? ―Ačkoli minulý reţim vykazoval obří produkci a zaměstnanost, přesto přivedl ekonomiku ke krachu, nebylo moc co rozkrádat,― odmítají autoři další mýtus, ţe se privatizací rozkradl obrovský majetek. Naopak je podle nich ekonomickým zázrakem kapitalismu a privatizace, ţe se z tak rozvráceného hospodářství podařilo tak rychle vydupat mnoho fungujících ziskových podnikŧ. S tím ovšem nesouhlasí komunisté. ―Kaţdá vláda se hodnotí podle toho, o kolik zvýší majetek státu a svých občanŧ. Je evidentní, ţe majetek v rukou státu v letech 1948 aţ 1989 narostl sedmkrát, u majetku československých občanŧ se zvyšoval ještě rychleji,― tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip. ParlamentnímListŧm.cz řekl, ţe stát je dnes zadluţen více neţ jedním bilionem korun, stejně tak vysokou částkou i podniky a české domácnosti. ―Ale ţe privatizace byla originální a nevyzkoušená, v tom mají autoři pravdu. Ale také to podle toho dopadlo. Proto je většina národa otrávená a znechucená,― řekl Filip. Ptejte se politikŧ, ptejte se Vašich volených zastupitelŧ, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


Jak v Senátu pomohou kraji? 9.10.2012

Plzeňský deník str. 04 Plzeňsko_ MIROSLAVA TOLAROVÁ_

Zástupce v horní komoře parlamentu si nyní volí také lidé z Rokycan a severního Plzeňska Plzeň-sever, Rokycany – Dvanáct let zastupuje v Senátu osmý volební obvod občanský demokrat Luděk Sefzig. Do boje o křeslo v horní komoře parlamentu se proti němu stejně jako před šesti lety postaví šest protivníkŧ. Deník dnes představuje všech sedm kandidátŧ a jejich odpovědi na otázku, co nejvíce pálí obce na Rokycansku, severním Plzeňsku a v části Berounska. Právě zde si voliči v pátek a v sobotu vyberou svého senátora na příštích šest let. Pokud ţádný z adeptŧ nezíská nadpoloviční většinu hlasŧ, bude se o týden později konat druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasŧ. Plné znění zpráv


Zkušenosti s kandidaturou uţ mají Milada Emmerová (ČSSD), která neúspěšně kandidovala za Plzeň-jih v roce 2004, Jaroslav Lobkowicz (TOP 09, 2006 za Domaţlice) nebo komunista Jiří Valenta (2008 za Plzeň). Svého senátora si v Plzeňském kraji volí také občané z části Domaţlicka a Klatovska, zde se o křeslo uchází šest kandidátŧ. *** Milada Emmerová ČSSD • 67 let, Plzeň, poslankyně Vzdělání: Lékařská fakulta UK v Plzni, tituly: Doc. MUDr. CSc. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Mým hlavním cílem je zachování oborového rozsahu Rokycanské nemocnice, která je v tomto volebním obvodu jediným lŧţkovým zařízením, kde lze poskytnout akutní zdravotní péči. Síť nemocnic a kvalita poskytované péče je velmi často rozhodující pro záchranu ţivota. Definitivní řešení nepříznivého zdravotního stavu je pak moţné poskytnout na pracovišti vyššího typu, coţ je zpravidla Fakultní nemocnice Plzeň. Věřím, ţe tuto základní sluţbu zachováme, coţ má význam pro všechny občany. Jiří Janoušek NS-LEV 21 • 49 let, Měcholupy, lesní inţenýr Vzdělání: Lesnická fakulta VŠZ v Brně, titul: Ing. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Protoţe se jedná převáţně o zemědělskou oblast, domnívám se, ţe největším problémem je nedostatečná podpora českému zemědělství ze strany státu. Není mi jasné, proč státy jako Německo či Francie tak štědře dotují své zemědělství a proč něco takového není moţné i u nás. Myslím si, ţe Vláda ČR by se měla zaměřit na provádění prorŧstových opatření, vedoucích k nastartování hospodářství této země jako celku. Jedině dobře fungující ekonomika mŧţe zajistit vysokou ţivotní úroveň nás všech. Jaroslav Lobkowicz TOP 09 • 70 let, Plzeň, poslanec Vzdělání: Technische Universität v Mnichově, titul: Ing. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Do okresŧ Rokycany a Plzeň– sever se po válce přestalo investovat, investovalo se jen to nejnutnější často bez ohledu na následky (hrudkovny v Ejpovicích). Oba okresy mají částečně špatnou dopravní obsluţnost, velkou nezaměstnanost a mnoho památek ve špatném stavu. Je třeba se zaměřit na tyto oblasti, aby se staly atraktivní pro investory, pro turisty, pro lidi, kteří hledají odpočinek v krásné přírodě. Jako senátor musím na všechny problémy upozorňovat, aby se našly peníze na jejich řešení. Stanislav Rampas SNK-ED • 58 let, Ejpovice, technik, poradce Vzdělání: ČZU Praha (Provozně ekonomická fakulta), titul: Ing. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Jedny z nejpalčivějších problémŧ jsou zdravotnictví, dopravní dostupnost a obsluţnost a nezaměstnanost v odlehlých částech regionu. Nejlepším lékem na většinu neduhŧ společnosti je kvalitní a vymahatelné právo. Dobré zákony jsou jednoduché, motivující k dodrţování, kultivující společnost a rozvíjející pozitivní hodnoty. Tvorba dobrých zákonŧ je nejdŧleţitější rolí senátorŧ. Díky Senátu jako pojistky při tvorbě zákonŧ mŧţe mít naše společnost o mnoho problémŧ méně. K tomu bych rád přispěl. Luděk Sefzig ODS Plné znění zpráv


• 55 let, Rokycany, senátor, lékař Vzdělání: Lékařská fakulta UK v Plzni, titul: MUDr. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Nedostatek pracovních příleţitostí. Byť je nezaměstnanost v Plzeňském kraji relativně nízká, vzdálenější oblasti od Plzně či Rokycan nabízejí mnohem méně pracovních příleţitostí, neţ je pro rozvoj těchto lokalit zapotřebí. Rád bych v Senátu podpořil legislativní opatření, která by vedla k tvorbě většího počtu pracovních míst tak, aby byla práce dostupná co nejširšímu počtu obyvatel. Byť plně vnímám rozměr strukturální nezaměstnanosti, doufám, ţe se podaří v této oblasti učinit platné kroky. Rostislav Senjuk Strana soukromníkŧ • 49 let, Plzeň, právník, ekonom Vzdělání: VŠ strojní a elektrotechnická v Plzni, VŠ ekonomická Praha, ZČU v Plzni (Právnická fakulta), titul: JUDr. Ing. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Nezaměstnanost a špatná doprava pro mobilitu zaměstnancŧ. Jedním z řešení je podpora vzniku nových pracovních příleţitostí podporou českých, zejména malých soukromníkŧ a firem s dŧrazem na zaměstnanost. Nezapomínejme však, ţe senátor je legislativní funkce. Mŧţe pomoci voličŧm pouze vlastním návrhem zákona, hlasováním pro nebo proti zákonu schválenému ve sněmovně. Jiné pravomoci nemá. Pak je jen síla jeho osobnosti. Jiří Valenta KSČM • 46 let, Plzeň, pedagog. pracovník Vzdělání: ZČU v Plzni (Fakulty pedagogická a filozofická), Fakulta sociálních věd UK v Praze, ČZU v Praze (Provoz. ekon. fak.), tituly: PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Co je největším problémem vol. obvodu 8 a jak chcete v Senátu pomoci k jeho vyřešení? Zhoršení bezpečnostní situace občanŧ a jejich majetku v souvislosti s radikálním sniţováním počtu příslušníkŧ policie v přímém výkonu sluţby, konkrétně např. při zrušení policejních oddělení v Chrástu a Manětíně. Dále se jedná o aktuální ohroţení dostupnosti zdravotní péče v rámci tzv. optimalizačních úvah zdravotních pojišťoven o likvidaci gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Rokycanech. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 707ea2e3-5b65-403f-8a8c-342ae5429737 _

Modrá šedá eminence a Topolánkův stín, který chtěl emigrovat 9.10.2012

Právo str. 03 Zpravodajství_ Josef Koukal_

„Má mou absolutní dŧvěru,― prohlásil několikrát o Marku Dalíkovi (37) bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Moţná uţ tohle stačilo, aby mladý muţ, který to oficiálně dotáhl „jen― na neformálního poradce premiéra, stoupl v ceně. Spolumajitel, dle obratu, středně velké PR firmy New Deal Communications platil nejen za nejkratší spojku k předsedovi vlády, ale i za člověka, kterému Topolánek naslouchá a který je s to premiérovy postoje zásadním zpŧsobem formovat. Sám se v této souvislosti neváhal v novinovém rozhovoru přirovnat k blízkému spolupracovníkovi Adolfa Hitlera Martinu Bormannovi. Absolvent politologie na Fakultě sociálních věd UK začal uţ v 19 letech při studiu pracovat jako stáţista v prezidentské kanceláři Václava Havla. Plné znění zpráv


Určujícím pro jeho kariéru se však stalo aţ v roce 1999 setkání s tehdejším ostravským senátorem za ODS Topolánkem, pro kterého začal pracovat coby poradce. Do strany vstoupil o čtyři roky později. Uţ v roce 2004 na sebe poprvé upoutal pozornost médií. Tehdejší poslanec Unie svobody Zdeněk Kořistka v červenci téhoţ roku prohlásil, ţe mu Dalík spolu s lobbistou Stanislavem Večerkem nabídl desetimiliónový úplatek a post velvyslance v Bulharsku, kdyţ v hlasování o dŧvěře nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie oba muţe zadrţela 30. září, jejich vzetí do vazby však soud zamítl a stíhání bylo nakonec zrušeno. Dalík s Večerkem pak naopak zaţalovali Kořistku, kterému soudy nejprve nařídily, aby se omluvil a zaplatil kaţdému odškodnění 15 tisíc korun. V odvolacím řízení však daly za pravdu poslanci. Stíhání lobbistŧ přesto znovu zahájeno nebylo. V době Topolánkovy vlády v letech 2006 aţ 2009 měl Dalík pověst šedé eminence s vazbami jak do politické, tak do podnikatelské sféry. Při hlasování o dŧvěře vládě na přelomu let 2006 a 2007 se měl Dalík zaslouţit o podporu soc. dem. přeběhlíkŧ Miloše Melčáka a Michala Pohanky. V roce 2006 měl Dalík svou kancelář na Úřadu vlády, hned vedle Topolánkovy premiérské kanceláře. „Není to moje kancelář, patří ke kabinetu premiéra. Mám ještě platit, kdyţ pro někoho pracuju zdarma? Navíc v této kanceláři pobývám cca 1x týdně 1 hodinu,― odpověděl tehdy Dalík na dotaz v internetové diskusi. Podle výpovědi někdejšího zaměstnance firmy Steyr měl v roce 2007 poţádat o 18 miliónŧ eur za to, ţe česká vláda bude pokračovat v projektu dodávek transportérŧ Pandur, coţ mu vyneslo čerstvě obvinění z podvodu. Podezření podpořila i loni zveřejněná depeše amerického velvyslanectví, která se zmiňuje o poţadavku na úplatek ze strany Dalíka, a kterou přinesl server WikiLeaks. V roce 2009 zase údajně přesvědčoval jménem premiéra redaktora České televize, aby stáhl připravenou reportáţ o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa. Premiérŧv kamarád S Topolánkem ho pojilo osobní přátelství, pořídili si luxusní byty ve stejném domě a trávili spolu i dovolené. Právě společný pobyt v Toskánsku v létě 2009, kdy se v letovisku Monte Argentario vystřídala při neformálních setkáních plejáda vrcholných českých politikŧ, lobbistŧ a zástupcŧ polostátních firem, odstartoval jednu z největších kontroverzí Topolánkovy vlády. Neobjasněno zŧstalo i vlastnictví luxusní vily, v níţ prominenti pobývali. Dalík tvrdil, ţe budova byla pouze pronajatá. Dalíkovy majetkové poměry se ostatně staly další podezřelou okolností jeho veřejného angaţmá. Okázalý styl ţivota spojený s viditelným luxusem příliš nekorespondoval s obraty jeho agentury v řádu desítek miliónŧ korun. Podle obchodního rejstříku figuruje Dalík kromě New Deal Communications jako společník ještě v moderním tenisovém centru ve středočeském Vestci. Na ţivnostenský list vydělává také jako reklamní a marketingový poradce. O Dalíkovi přestalo být slyšet v den, kdy premiérské ţezlo převzal po Topolánkovi Petr Nečas. Expremiér se však před časem na jedné veřejné debatě o svém příteli zmínil: postěţoval si, ţe média Dalíkovi pokazila reputaci. „Dalík nebude v této zemi ţít,― prorokoval tehdy Topolánek. *** Dalík nebude v této zemi ţít Mirek Topolánek Foto popis| Marek Dalík na archívním snímku z roku 2006. Foto autor| Foto archív Právo _

RECENZE: Gaiman pohřbil postavu, která ho proslavila. Tryzna toho komiksu ovšem stála za to 9.10.2012 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Plné znění zpráv


Komiks Tryzna završil po devíti letech vyprávění o Pánovi snŧ. S hlavním hrdinou se loučí neotřele - na jeho vlastním pohřbu. Málokdo si dokázal připustit, ţe sága, která přitáhla tak obrovskou pozornost, mŧţe definitivně skončit. Všestranně talentovaný Neil Gaiman ovšem ukázal, ţe se nehodlá zařadit mezi autory nekonečných komiksových soap oper. A i díky tomu Sandman zŧstane legendou. Poslední díly velkých komiksových příběhŧ bývají akční a snaţí se vše - někdy aţ přehnaně – definitivně a rychle vyřešit. Často pak ve čtenáři zanechávají pocit, ţe místo aby příběh přirozeně skončil, tvŧrci jej násilí ukončili. To však není případ Tryzny. Ta na svém konci nespěchá. Neil Gaiman si veškerou těţkou „rozlučkovou― práci odbyl uţ v předešlém svazku s názvem Blahovolné. Poslední kniha se proto nepotřebuje zaobírat dějovými zvraty ani novými problémy - místo toho dává prostor pocitŧm a vzpomínkám. Atmosféru posledního Sandmana lze přiblíţit jen těţko, zajímavé zamyšlení nabízí předmluva od Mikala Gilmora: „Tryzna je bezpochyby příběhem onoho zvláštního předpeklí mezi smrtí a vzkříšením, mezi hrŧzou smutku a snad ještě větší hrŧzou moţné naděje.― Ukázka z komiksu Sandman - Tryzna Vzpomínky bez děje Pro všechny milovníky snění Tryzna bude především tichým rozloučením. Smrt hlavního hrdiny završila dramatické Blahovolné a v následující knize uţ pro ni není místo. Neil Gaiman tak čtenáře zve na setkání všech, kteří na Sandmana budou vzpomínat. Ať v dobrém, nebo ve zlém. Své místo zde mají proslovy, staré spory i dlouhé mlčení. Co nestihl vyřešit Morfeus, připadne na bedra jeho nástupci, novému a přece tak stejnému Pánu snŧ. Protoţe Věční přece neumírají; přesto si zaslouţí tryznu. Nic nekončí. Staré bude zapomenuto a nahrazeno novým, a přetrvá pouze matná vzpomínka. Tato myšlenka příliš nekoresponduje s běţně vnímaným smyslem závěrečných dílŧ a fanouška mŧţe popudit. Ale to patří k loučení. Ostatně smrt hlavního hrdiny nebyla ţádným překvapením: Morfeus k ní směřoval uţ poměrně dlouho, a pokud by se přece jen nakonec rozhodl odmítnout nabídku své sestry Smrti, sága by vyzněla do ztracena. Poslední kniha Sandmanovy ságy patří mezi ty formálně nejméně ucelené. Pohřbu Sna se věnuje pouze první část svazku. Líčí ho elegantně, s lehkostí a potřebnou dávkou melancholie. Čtenáře, který je v tu chvíli naměkko, autor vzápětí zasype několika samostatnými epizodami stejně. Pochmurnou tryznu vystřídají tři kratší povídky, tři osudy známých i zcela nových postav. Z pohledu čtenáře pŧsobí jiţ trochu nadbytečně a spíše zlehčují předchozí část. Stačí se však zamyslet a řešení se nabídne samo – skrze příběhy, skrze sny. „Člověk truchlí, neboť se sluší truchlit. Ale ţal člověku poslouţí: Člověk se nestane otrokem zármutku. Rozloučí se s mrtvým a jde dál,― odpověděl moudrý stařec na Sandmanovu otázku. A Neil Gaiman se slovy mudrce ze svého příběhu řídí. Tryzna je u konce, je na čase vyprávět další osudy a sny. Ukázka z komiksu Sandman - Tryzna Shakespeare plní slib Pozorný čtenář najde skrytá vodítka k Sandmanovým myšlenkám i v dalších dvou příbězích. Zřejmě nejjasněji vysvětluje Morfeovo rozhodnutí poslední z povídek, kde se čtenáři opět setkají s postavou Williama Shakespeara. Právě jemu totiţ Sandman propŧjčil talent a zajistil tak jeho hrám slávu a uznání. Na oplátku si vyţádal dvě hry - jednu pro své přátele, druhou pro sebe. Svŧj slib Shakespeare splnil a Pánovi snŧ věnoval hru s názvem Bouře. Pro jednou zapomněl na vznešené tragédie a sáhl po pohádce s laciným a šťastným koncem přesně tak, jak si Morfeus ţádal. Nechal čaroděje Prospera zlomit svou hŧl, odejít ze světa magie a začít nový ţivot. Splnil tak přání Pána snŧ, který tolik touţil opustit své království a získat vlastní příběh - ţít. I kdyţ desátá kniha komiksu Neila Gaimana definitivně ukončila kariéru tajemného Morfea, autor opouští postavy, s nimiţ trávil tolik let, s těţkým srdcem. Svědčí o tom například příběhy sestry Sandmana – vţdy optimistické a pŧvabné Smrti, které vyšly i v České republice. Uţ teď je jasné, ţe ono loučení bylo asi příliš předčasné. Neil Gaiman totiţ nedávno s potutelným úsměvem oznámil, ţe další Morfeovy příběhy spatří světlo světa jiţ během příštího roku. Ukázka z komiksu Sandman - Tryzna

URL| http://zpravy.idnes.cz/gaiman-pohrbil-postavu-ktera-ho-proslavila-tryzna-toho-komiksu-ovsem-stala-za-toggm-/kavarna.aspx?c=A121008_213019_kavarna_chu _ Plné znění zpráv


Josef Veselý: autor rozhlasových toulek 8.10.2012

Blanenský deník str. 06 (ap)_

Kultura - Region_

Brno– Majitel muţného hlasu Josef Veselý je redaktorem a moderátorem Českého rozhlasu Brno. Základní školu vychodil v Ţidenicích v Gajdošově ulici, poté absolvoval střední školu a Universitu Karlovu v Praze, a to postupně na třech fakultách, aniţ by měnil adresy a obor (pŧvodně to byla fakulta osvěty a novinářství, posléze fakulta sociálních věd a publicistiky, nakonec fakulta ţurnalistiky). Jako redaktor Českého rozhlasu v Brně začal Josef Veselý pracovat v roce 1973. Kromě mnoha pořadŧ,které natáčí a vysílá pro domovský brněnský rozhlas a stanici Praha Českého rozhlasu,je autorem a protagonistou i legendárních Toulek českou minulostí. Tento naučný historický seriál o českých dějinách se nedávno přehoupl přes 900. díl. Je také drţitelem několika vyznamenání, například i Ceny města Brna. Jako rozhlasový moderátor pracuje téměř čtyřicet let. V anketě Moderátor roku 2012 je mezi sedmnácti nominovanými rozhlasovými moderátory z rŧzných rádií. Hlas mu posluchači mohou poslat do28.října. Foto popis| Region| Jiţní Morava Publikováno| Brněnský deník; Kultura - Region; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Kultura - Region; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Kultura - Region; 06 Publikováno| Blanenský deník; Kultura - Region; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Kultura - Region; 06 Publikováno| Znojemský deník; Kultura - Region; 06 ID| 292ece80-bafa-4812-84df-c884c567acc5 _

lidé a podniky 8.10.2012

Euro

str. 18

Monitor - Lidé a podniky_ _

1 Datasys Jaroslav Mašek * obchodní ředitel Obchodním ředitelem společnosti Datasys, poskytovatele sluţeb a řešení v oblasti informačních technologií, se stal Jaroslav Mašek. Ve své nové pozici bude zodpovídat za řízení, rozvoj a koordinaci veškerých obchodních aktivit na domácím i zahraničním trhu. Mašek na ředitelských pozicích pŧsobí jiţ více neţ 20 let. Před příchodem do Datasysu spolupracoval se společností B. M. B. First, kde zastával pozici poradce v oblasti projektŧ. Dříve pŧsobil například jako country manager ve společnosti Asseco Central Europe, zodpovídal jako generální ředitel za společnost EMM a ve SporDat, dceřiné společnosti Erste Bank, byl ředitelem projektové a vývojové divize. Je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Bratislavě. 2 Vodafone ČR Miroslav Čepický * ředitel korporátní komunikace Alţběta Houzarová * tisková mluvčí Novým ředitelem Korporátní komunikace Vodafonu ČR se stal Miroslav Čepický, dosavadní tiskový mluvčí. V nové pozici zodpovídá za PR, interní komunikaci a společenskou odpovědnost (CSR) Vodafonu. Na místo tiskové mluvčí nastoupila jeho zástupkyně Alţběta Houzarová, která se stala první ţenou v této pozici v historii společnosti. Dosavadní ředitel Filip Hrubý od září nastupuje na plánovanou rodičovskou dovolenou. Čepický je ve Vodafonu od roku 2007, předtím pŧsobil jako mluvčí portálu Centrum. cz, vedoucí ekonomické rubriky na Aktuálně. cz a jako redaktor Hospodářských novin. Vystudoval veřejnou správu a ţurnalistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Houzarová pracuje v PR oddělení Vodafonu od roku 2008, dříve pŧsobila v komunikačních pozicích v neziskovém sektoru. Absolvovala mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Plné znění zpráv


3 Microsoft David Frantík * ředitel pro sektor veřejné správy Funkci ředitele pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft nově zastává David Frantík, který doposud pŧsobil v pozici ředitele divize podnikových řešení Microsoft Dynamics. Bude zodpovídat za rozvoj spolupráce a obchodních příleţitostí v sektoru státní správy, samosprávy, zdravotnictví a školství. Frantík nahradil Jana Moleše, který se nyní věnuje oblasti řízení aliančních partnerŧ v segmentech komerční a veřejné sféry. David Frantík vystudoval Vysoké učení technické v Brně, obor přístrojová, regulační a automatizační technika. V Microsoftu pŧsobí od října 2004, nejprve zastával pozici ředitele divize péče o zákazníky a partnery. Frantík je ţenatý a má dvě děti. Ve volném čase aktivně lyţuje, věnuje se horské turistice, hudbě a literatuře. 4 Glatzová & Co. Libor Němec * vedoucí advokát Libor Němec se stal vedoucím advokátem v advokátní kanceláři Glatzová & Co. a šéfem týmu regulace finančních sluţeb. Členem týmu advokátní kanceláře je od roku 2010, specializuje se především na bankovnictví a finance s dŧrazem na problematiku regulace finančních trhŧ a spornou agendu. Před příchodem do advokátní kanceláře Glatzová & Co. pŧsobil v advokátní kanceláři Clifford Chance, dříve pracoval jako právník na Komisi pro cenné papíry a v České národní bance. Zastával rovněţ funkci tajemníka prezidia Komise pro cenné papíry a funkci místopředsedy správní rady Garančního fondu obchodníkŧ s cennými papíry. Němec je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jako spoluautor se podílel na vzniku komentáře k zákonu o nabídkách převzetí. Ve svém volném čase se věnuje své malé dceři, literatuře, klasické hudbě a sportovní střelbě. Má rád kvalitní vína a dobré jídlo. 5 Epicor Ian Walker * viceprezident Hermann Stehlik * viceprezident Společnost Epicor Software Corporation rozšířila svŧj manaţerský tým. Ian Walker byl jmenován senior viceprezidentem prodeje pro oblast EMEA (Evropa, Blízký východ, Afrika) a Hermann Stehlik viceprezidentem pro region střední Evropy. Ian Walker, který bude zodpovídat za prodejní strategii společnosti napříč celým regionem, před příchodem do společnosti Epicor zastával několik pozic viceprezidenta u mezinárodních dodavatelŧ ERP systémŧ. Má také zkušenosti s rozvojem a řízením mezinárodních týmŧ a sjednáváním celosvětových kontraktŧ na ERP. Hermann Stehlik, jenţ bude mít na starost provozní otázky prodeje a podpory v Němecmonitor ku, České republice, Slovensku, Polsku, Rumunsku a dalších zemích střední a východní Evropy, byl před nástupem do společnosti Epicor generálním ředitelem německé agentury pro sluţby v oblasti lidského kapitálu. Má zkušenosti ze středních i velkých firem, inţenýrský titul z elektroniky získal v německém Řezně. 6 Cushman & Wakefield Miroslav Mendl * manaţer lidských zdrojŧ Miroslav Mendl (33) nastoupil do pozice manaţera lidských zdrojŧ v poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Nahradil Květu Procházkovou, která ukončila svoji pracovní kariéru. Mendl bude řídit lidské zdroje v C&W v České republice a na Slovensku. S řízením personálního oddělení má bohaté zkušenosti, do C&W přišel ze společnosti Hilti ČR, kde od roku 2002 pŧsobil v rŧzných lokálních i mezinárodních manaţerských pozicích, především v HR a obchodě. Miroslav Mendl je absolventem Fakulty mezinárodních vztahŧ Vysoké škole ekonomické a prestiţního programu CEMS (globální aliance akademických a korporátních institucí). Hovoří plynně čtyřmi jazyky. Ve volném čase se věnuje svojí rodině, badmintonu, cyklistice a šachŧm. 7 ESET Ralf Tegethoff * ředitel zákaznického prodeje Ralf Tegethoff posílil globální prodejní a marketingový tým antivirové společnosti ESET jako ředitel zákaznického prodeje pro region Evropa, Blízký východ a Afrika (EMEA). Má více neţ deset let manaţerských zkušeností zejména v segmentu B2C, před nástupem do firmy ESET pracoval téměř sedm let v antivirové firmě Kaspersky Labs, kde rozvíjel evropské maloobchodní a on-line trhy. Aktivně se také účastnil globálního strategického plánování této společnosti. Tegethoffova kariéra začala uţ v 90. letech, kdy zastával manaţerské pozice v rŧzných technologických firmách. K jeho koníčkŧm patří tenis a sledování fotbalu. Foto popis| 1 Jaroslav Mašek Datasys Foto popis| 2 Miroslav Čepický Vodafone ČR Foto popis| 2 Alţběta Houzarová Vodafone ČR Foto popis| 3 David Frantík Microsoft Foto popis| 4 Libor Němec Glatzová & Co. Plné znění zpráv


Foto popis| 5 Ian Walker Epicor Foto popis| 5 Hermann Stehlik Epicor Foto popis| 6 Miroslav Mendl Cushman & Wakefield Foto popis| 7 Ralf Tegethoff ESET Foto autor| FOTO * archiv / PŘIPRAVILA * Naďa Kubalíková ([email protected]) _

Program fora 2000 se rozrůstá na nová místa 8.10.2012

Hospodářské noviny

str. 04 _

Příloha - Média a demokracie_

Součástí konference Forum 2000 jsou v letošním roce, kromě hlavního programu v paláci Ţofín, přes tři desítky panelových diskusí a debat pořádaných nejen na rŧzných místech Prahy, ale i v Plzni, Ostravě a Bratislavě. Tyto akce jsou otevřeny široké veřejnosti a není na ně nutná předchozí registrace. Nejaktuálnější informace o níţe uvedených a dalších akcích letošní konference najdete na www.forum2000.cz. Pondělí 22. října 14.30–16.00 Evropský dŧm Rozmanitost médií, polarizace a demokracie (ve spolupráci s týdeníkem Respekt) Účastníci: Mykola Rjabčuk, Ondřej Liška, Nico Carpentier, Erik Tabery 16.15–17.45 Fakulta sociálních věd UK Fenomén Al-dţazíry Účastníci: Sultan Barakat, Tony Burman, Fatmir Sejdiu, Šlomo Avineri, Dan Meredith 16.45–18.15 Francouzský institut diplomacie v éře nových médií (ve spolupráci s Velvyslanectvím Francouzské republiky) Účastníci: Pierre Lévy, Jiří Kuděla, U Ohn Kyaing Úterý 23. října 10.00–11.30 Akademie věd Politika a image Účastníci: Ellen Hume, José Maria Argueta, Oana Popescu 14.15– 15.45 Goethe-Institut Balkán: měnící se role médií Účastníci: Jan Urban, Fatmir Sejdiu, Gordana Kněţević, Sava Tatić, Jeremy Druker 19.00–20.30 Langhans – Centrum Člověka v tísni Ze Západu na Východ a zpět aneb Nakolik jsme si vlastně vzdálení? Účastníci: Radka Denemarková, Jurij Andruchovyč, Goenawan Mohamad Středa 24. října 11.00–12.30 Plzeň Média, kultura a rozvoj občanské společnosti (ve spolupráci s „Plzeň 2015― a FF ZČU v Plzni) Účastníci: Karel Hvíţďala, Přemysl Rosŧlek, Mykola Rjabčuk, Šlomo Avineri 15.00–16.30 Bratislava Společenská zodpovědnost médií (ve spolupráci s Institutem pro veřejné otázky) Účastníci: Miro Kollar, Jan Urban, Alexej Fulmek 18.00–19.30 Ostrava dnešní média: symbol svobody, nebo manipulace? (ve spolupráci s Antikvariátem a klubem Fiducia v Ostravě) Účastníci: Tomáš Etzler, Martin Ehl, Monika Horsáková, Jiří Siostrzonek, Libor Magdoň Výstavy Kartografie naděje: příběhy sociální změny 22. 10. + 22. 11. 2012 – 21. 2. 2013 Ve spolupráci s Centrem současného umění DOX Ţivot, jak ho znám: letmý pohled do romské komunity 21. 10. – 23. 11. 2012 Ve spolupráci s fotografkou Talithou Brauer a kostelem svatého Martina ve zdi Tibetsko-barmské naděje (palác Ţofín, Rytířský sál) 22.–23. 10. 2012 Ve spolupráci s občanským sdruţením M. O. S. T. a společností Člověk v tísni _

Topolánkovu šedou eminenci Dalíka obvinila policie. Kvůli úplatkům za Pandury Plné znění zpráv


8.10.2012

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ jum, ČTK_

Protikorupční policie v neděli obvinila lobbistu Marka Dalíka. Tento krok souvisí s jeho rolí v podezřelém nákupu obrněných transportérŧ Pandur pro armádu. Při schŧzce si měl Dalík údajně říci o pŧl miliardy korun. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová potvrdila, ţe policisté Marka Dalíka v neděli zadrţeli a obvinili kvŧli údajným úplatkŧm při nákupu obrněných transportérŧ Pandur pro českou armádu. Blízký přítel bývalého premiéra Mirka Topolánka je podle Bradáčové zatím jediným zatčeným v tomto případu. "Policie v souvislosti s vyšetřováním nákupu obrněných transportérŧ Pandur zadrţela Marka Dalíka," uvedla pro server IHNED.cz. Případ má na starosti protikorupční policie. Případ má na starosti Jan Kořán z praţského vrchního státního zastupitelství. Muţ, který dozoruje vyšetřování kauzy CASA, v níţ je obviněna bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09). Kdo je Marek Dalík Marek Dalík se narodil 14. ledna 1975. V letech 1989 aţ 1993 studoval na gymnáziu Elgartova v Brně. Poté vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, při studiu v letech 1994 aţ 1997 pŧsobil jako stáţista v Kanceláři prezidenta republiky. Od roku 1999 byl poradcem senátora Mirka Topolánka. V lednu 2000 si zaloţil PR agenturu New Deal Communications, v roce 2003 se stal členem ODS. Premiér Mirek Topolánek jej měl jako svého tajemníka do září 2009. Dalík mj. zprostředkoval Mirku Topolánkovi pobyt ve vile v Toskánsku, kde pobývaly špičky české politiky a byznysu. O tom, ţe nákup obrněných transportérŧ Pandur doprovázely ţádosti o úplatek, vyplývá i z tajných diplomatických depeší, které zveřejnil server WikiLeaks. Kdo vyšetří korupci pandurŧ a tatrovek? Dva elitní detektivové to vzdali a jdou do civilu - čtěte ZDE Dalík na jevišti světa - čtěte ZDE Kauza Pandury: Policie hledá v kancelářích ţalobcŧ dŧkazy o úniku informací - čtěte ZDE Velvyslanectví Spojených státŧ mělo opakovaně informovat Washington o hlášení, které dostalo od výrobce Pandurŧ, rakouské firmy Steyr. "Během obnoveného vyjednávání o Pandurech začátkem roku 2008 nám zástupce Steyru sdělil, ţe náměstek ministra Barták zorganizoval příleţitost pro Topolánkova chráněnce Marka Dalíka s účelem získat značný úplatek od Steyru. Výměnou za to by byl kontrakt obnoven," napsala loni v únoru charge d'affaires Mary Thompson-Jonesová, v tehdejší době nejvyšší představitelka velvyslanectví v Praze. Dalík: Na schŧzce jsem byl, ale peníze nechtěl Marek Dalík tvrdil, ţe se jedná o nesmysl. "Rozhodně jsem po nikom ţádné peníze nepoţadoval," prohlásil před rokem s tím, ţe se zúčastnil dvou neformálních schŧzek s dodavateli Pandurŧ, s nimiţ se předem neznal, a to na jejich ţádost. Chtěli podle něj vědět, jak je v Česku projekt Pandurŧ a firmy General Dynamics a Steyr vnímán. Respekt: Policie šetří, kdo ohrozil klíčového svědka v kauze Pandury - čtěte ZDE Plné znění zpráv


Pandury: Kdyţ si Dalík říkal o údajný úplatek, měl u toho být i Ficŧv mecenáš - čtěte ZDE Miroslav Výboh, který se měl účastnit schŧzek, na nichţ si Marek Dalík údajně řekl o pŧlmiliardový úplatek od výrobce Pandurŧ, je proslulý kontakty na slovenské politiky. Jak šel čas s Markem Dalíkem Protikorupční policie v souvislosti s údajnými úplatky v kauze nákupu transportérŧ Pandur pro českou armádu zadrţela lobbistu Marka Dalíka. Jaký je ţivot muţe, který tahal nitkami české politiky? další > poslední >> Marek Dalík (2004) Asistent šéfa ODS Marek Dalík opouští 1. října 2004 celu předběţného zadrţení v ostravské věznici. Dalík byl spolu s lobbistou Janem Večerkem obviněn z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Dŧvody k uvalení vazby na oba muţe však okresní státní zástupce v Ostravě neshledal. Marek Dalík (2004) Marek Dalík (2004) Marek Dalík v policejním voze (2004) Marek Dalík (2004) Marek Dalík (2004) Marek Dalík (2007) Marek Dalík (2008) Marek Dalík Marek Dalík (2009) Marek Dalík (2009) Toskánská vila Celkem nalezeno: 1. Zobrazuji: 1 - 1. Podezřelým i Barták? O nákupu 199 pandurŧ s opcí na 35 dalších v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkŧv kabinet od zakázky ustoupil kvŧli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - rakouské firmy Steyr. O pŧl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímţ rámci Česko koupilo 107 transportérŧ za 14,4 miliardy korun. Smlouva na dodávku vozidel byla podepsána na jaře 2009. Na to, aby se pořídily pandury, tlačil i Topolánek, tvrdí bývalí ministři - čtěte ZDE Marek Dalík má další problém. Milionový majetek ale nedokázal vysvětlit nikdy - čtěte ZDE



Česko-rakouský policejní tým začal vyšetřovat nákup obrněných transportérŧ Pandur v polovině července 2010. Úkony trestního řízení byly zahájeny pro podezření ze spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěţi a veřejné draţbě. Mezi podezřelými je i bývalý vicepremiér Martin Barták (ODS). Související komentář Jiřího Leschtiny: Dojde i na Topolánka? - čtěte ZDE Korupce v kauze Kořistka Dalíkovo jméno se v souvislosti s korupcí objevilo uţ v srpnu 2004 kvŧli údajnému uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky. Dalík byl jedním z emisarŧ ODS, které Kořistka obvinil, ţe mu nabízeli deset milionŧ korun, kdyţ nepodpoří tehdejší vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie v této souvislosti obvinila Dalíka a lobbistu Jana Večerka z podplácení, obvinění se však neprokázalo a případ byl odloţen. Výběr událostí kolem zakázky na obrněné transportéry pro českou armádu: 26. listopadu 2003 - Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) souhlasila s plánem ministerstva obrany pořídit 240 nových transportérŧ. 13. dubna 2005 - Vláda Stanislava Grosse (ČSSD) schválila záměr koupit transportéry; krátce nato vypsala výběrové řízení, do kterého se přihlásilo sedm firem, ve finále zŧstala finská Patria a rakouský Steyr (součást americké General Dynamics) s Pandurem. 25. ledna 2006 - Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, ţe transportéry koupí od firmy Steyr za 23,6 miliardy korun. Proti tomuto kroku protestovala Patria a Iveco Fiat. 9. června 2006 - Končící ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) podepsal se Steyrem smlouvu o nákupu transportérŧ. 7. listopadu 2007 - Náměstek ministryně obrany Jaroslav Kopřiva potvrdil informace tisku, ţe transportéry nevyhověly testŧm. MO uvedlo, ţe zváţí odstoupení od smlouvy. 7. prosince 2007 - Vláda Mirka Topolánka (ODS) rozhodla, ţe vypoví smlouvu se Steyrem; zveřejnila to 11. prosince. Den poté Topolánek řekl, ţe armáda potřebuje transportéry, ale ţe jich nemusí být 199. 13. prosince 2007 - Představitelé MO jednali se zástupci rakouské firmy Steyr, do konce roku se konaly i další schŧzky. 8. ledna 2008 - Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) oznámila, ţe ČR smlouvy o nákupu pandurŧ. 5. března 2008 - Parkanová řekla, ţe armáda zřejmě nakoupí 107 transportérŧ úspěšné zkoušky.

trvá na odstoupení od Pandur; podmínkou jsou

2. dubna 2008 - Topolánkova vláda schválila návrh memoranda o testování Pandurŧ. Pokud projdou, vojsko připraví nákup 107 obrněncŧ. V září MO oznámilo, ţe transportéry prošly. 2. března 2009 - Topolánkova vláda schválila koupi Pandurŧ. 13. března 2009 - Náměstek ministryně obrany Martin Barták podepsal smlouvu na dodání 107 Pandurŧ za 14,4 miliardy korun. 30. září 2009 - Česká armáda převzala prvních 17 Pandurŧ; poslední transportér armáda získá v roce 2013. 17. února 2010 - MfD uvedla, ţe zakázce na Pandury předcházela smlouva o lobbingu u politikŧ. Zveřejnila rozhovory s bývalými manaţery Steyru, kteří hovořili o provizích pro politické strany.



19. února 2010 - Rakouská protikorupční prokuratura začala prošetřovat kauzu údajné korupce při prodeji pandurŧ. 23. února 2010 - Tehdejší policejní prezident Oldřich Martinŧ rozhodl o zřízení vyšetřovacího týmu k pandurŧm. Koncem března řekl, ţe nevyplynulo nic, co by policii opravňovalo k zahájení trestního řízení. 14. července 2010 - Policie začala vyšetřovat nákup Pandurŧ, případem se zabýval společný tým českých a rakouských policistŧ. 10. září 2010 - Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a šéf rakouského protikorupčního zastupitelství Walter Geyer podepsali dohodu o vzniku společného týmu policistŧ a státních zástupcŧ. Září 2010 - Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) se dostal do sporu s šéfem resortu financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09), který poukázal na údajné Vondrovo lobbování při nákupu pandurŧ. Také bývalý premiér Topolánek (ODS) řekl, ţe to byl Vondra, který tlačil na uzavření nové smlouvy na nákup pandurŧ. Vondra to odmítl. 10. května 2011 - Server Novinky.cz napsal, ţe bývalý zaměstnanec firmy Steyr v březnu 2011 vypověděl, ţe Marek Dalík, tehdejší Topolánkŧv blízký spolupracovník, v listopadu 2007 poţadoval 18 milionŧ eur (asi pŧl miliardy korun) za to, ţe česká vláda bude pokračovat v nákupu Pandurŧ. Dalík to označil za "úplný nesmysl". 8. června 2011 - Policie začala vyšetřovat praţské vrchní státní zastupitelství kvŧli úniku jména utajovaného svědka. Detektivové byli podle týdeníku Respekt přesvědčeni, ţe informace mohla uniknout pouze z úřadu, kterému tehdy šéfoval Vlastimil Rampula. Policie letos v lednu rozhodla, ţe za únik informací nebude nikdo potrestán. 9. července 2011 - MfD uvedla, ţe česká armáda nakoupila Pandury čtyřikrát dráţ neţ Portugalci, aniţ se výrazně lišily výbavou. 10. února 2012 - MfD uvedla, ţe kauzu nákupu Pandurŧ bude zkoumat nový tým vyšetřovatelŧ. Bývalý tým se rozpadl, kdyţ část lidí odešla a část byla vyměněna kvŧli podezření z úniku informací. 8. října 2012 - Policie v souvislosti s údajnými úplatky v kauze nákupu Pandurŧ zadrţela lobbistu Dalíka. flowplayer('playerContainer100100','/public/javascripts/flowplayer/flowplayer-3.2.7.swf', plugins: rtmp: url: '/public/javascripts/flowplayer/flowplayer.rtmp-3.2.3.swf', netConnectionUrl: 'rtmp://89.185.236.143/vod/' , playlist: [ url: 'http://img.ihned.cz/attachment.php/150/31472150/aiostu34EHIJOjklWbcdpqrxyz01S2mn/Pandury1.mp4.jpg' , url:'mp4:1000/640/7e/1102FIhE75-640.mp4', provider: 'rtmp', autoPlay: false ], clip: scaling: 'orig' );

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-57814080-topolankovu-sedou-eminenci-dalika-obvinila-policie-kvuliuplatkum-za-pandury _

Volební týden je tady. Strany sází na zdravotnické déja vu 8.10.2012

Mladá fronta DNES

str. 01


Kraj Hradecký_ 177

© 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Štěpánka Tŧmová_ V minulých krajských volbách lidi chytil slib ČSSD, ţe jim odpustí zdravotnické poplatky. Po čtyřech letech je zdravotnictví znovu jedním z hlavních témat: dnes jde o síť nemocnic i obří přestavbu špitálu v Náchodě. HRADEC KRÁLOVÉ Slib odpouštění zdravotnických poplatkŧ uhranul voliče v kraji před čtyřmi lety. Nové oranţové vedení Královéhradecka pak skutečně déle neţ rok platilo za pacienty miliony korun. Letos mohou mít voliči oprávněný pocit déja vu: volebním tématem je opět zdravotnictví - tentokrát však kontroverzní a nákladný projekt přestavby nemocnice v Náchodě (o něm čtěte více na str. B2). Sociální demokraté převzali před čtyřmi lety kraj po ODS a chlubí se, ţe zdejší zdravotnictví stabilizovali. Realitu ukazují čísla: v porovnání s rokem 2008 krajské zdravotnictví zdvojnásobilo vlastní kapitál na 633 milionŧ korun, sníţilo o čtvrtinu své závazky a o pětinu zvýšilo výkon, takţe nemocnice vykázaly ročně o 200 milionŧ větší příjmy. „Zdravotnictví si přitom muselo poradit s nárŧstem nákladŧ o dalších 200 milionŧ korun. Jsou to ukazatele, které potvrzují, ţe krajské zdravotnictví je silnější neţ před čtyřmi lety,― hájí současnou politiku kraje radní pro zdravotnictví Jana Třešňáková (ČSSD). Přitom však kraj rušil lŧţka, coţ nadzdvihlo hlavně obyvatele Opočna. Nemocnice tam přes velké protesty před rokem zanikla a teprve v prosinci by se měla otevřít aspoň poliklinika, vybudovaná v prostorách bývalého rentgenu. Zatím musí lidé z Opočenska jezdit za lékaři i vyšetřením jinam. Proto zdejší obyvatelé pochybují o volebních plakátech ČSSD, které jménem hejtmana Lubomíra France slibují zachování sítě nemocnic a dostupnou péči pro všechny. „Místo zachování stávající sítě krajských nemocnic zrušili dobře fungující nemocnici v Opočně. Nemocnici nezrušilo ani ministerstvo zdravotnictví nebo Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jenom na chirurgickém oddělení bylo ročně odoperováno asi 800 pacientŧ, interní oddělení bylo na velmi dobré úrovni, stejně i JIP,― tvrdí chirurg Emil Jaroš z Bystrého na Dobrušsku. Podle něj se pacienti museli přesunout na jiná pracoviště a prodlouţilo se tím čekání na zákroky. Kraj ale zánik nemocnice obhajuje. Během tří let zrušil 170 lŧţek a i díky tomu letos uspěl v tvrdých jednáních s pojišťovnami o smlouvách na další rok. Z celkového počtu 1 500 lŧţek se změny dotknou jen třiceti. Teď však mají lidé obavy o budoucnost špitálu v Rychnově i Vrchlabí. „Kdyţ jsem leţel v rychnovské nemocnici, zaznívalo i od personálu, ţe nemocnice skončí. Je to takové tušení. Vše je v rukou pojišťoven. Sám si myslím, ţe ji zavřou,― říká neoficiálně lékař z Rychnova nad Kněţnou. » Pokračování na str. B2 Strany sází na zdravotnické déja vu » Pokračování ze str. B1 Politici upozorňují, ţe budoucnost rychnovské nemocnice zřejmě nejvíce ovlivní velkorysá modernizace špitálu v Náchodě. Komunisti si uţ záchranu Rychnova dali do programu a senátor Vladimír Dryml (SPOZ) varoval, ţe dostavbou dojde k likvidaci nejen Rychnova, ale i soukromé nemocnice ve Vrchlabí, kterou on vede. Politolog Kamil Švec z praţské fakulty sociálních věd si na rozdíl od krajských lídrŧ myslí, ţe stavba náchodské nemocnice ovlivní rozhodování menšího počtu voličŧ. „Asi to nebude zásadní téma pro voliče celého kraje. Pro jednotlivé strany budou hlavní celostátní témata a jejich dopad do krajŧ. Opoziční strany na parlamentní úrovni se budou vymezovat proti vládě, vládní strany se budou obhajovat,― tvrdí Švec. Sociální demokraté ponechali z éry ODS zdravotnický holding, který řídí například společné nákupy lékŧ. Nemocnice však nepropojili do jediné, jak se zamýšlelo. Před dvěma lety kraj dokončil zdravotnickou koncepci. V současné době vykazují některé nemocnice mírnou ztrátu, ale dostávají kaţdoročně stejně peněz. Nemocnice se dokázaly vypořádat i s niţším příspěvkem pojišťoven. *** FAKTA Zdravotnictví: krajský volební evergreen Krajské volby 2008 * ČSSD udělala ze zdravotnických poplatkŧ velké téma, Královéhradecký kraj je hradil od února 2009 déle neţ rok, kdyţ zájemcŧm proplatil formou daru přes 40 milionŧ korun Krajské volby 2012 * kraj pod vedením ČSSD připravil dostavbu a modernizaci nemocnice v Náchodě za 1,2 miliardy korun, ale projekt má mnoho kritikŧ, kteří poukazují na obrovskou finanční náročnost a nepřipravené financování Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj _



Potřebuje Česko drahé kraje? Odborníci tvrdí, ţe ano, ale funkční a bez korupce 6.10.2012

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Jan Kubita_

Kraje se svými zastupiteli a úředníky zřizují střední školy spolurozhodují o stavbách silnic a hlavně o obrovských dotacích. Je otázkou, jestli by to nezvládly, stejně jako předtím, i jiné úřady. IHNED.cz oslovil přední politology, aby zjistil odpověď. Příští týden bude Česko uţ po čtvrté volit krajská zastupitelstva, vlády jednotlivých krajŧ. Má to smysl? Jsou kraje v Česku uţitečné? Kraje byly na českém a moravském území vymezeny uţ ve středověku a dnes jim podle prŧzkumŧ veřejného mínění lidé věří mnohem více neţ Sněmovně, Senátu nebo vládě. Opravdu ale kraje a stovky jejich úředníkŧ potřebujeme? Není jejich obliba dána spíše tím, ţe hejtmany není moc vidět a nikdo vlastně pořádně neví, co spolu se svými podřízenými dělají? (S výjimkou středočeského kraje, kde činnost exhejtmana Davida Ratha začne brzy zkoumat soud). Několikrát v historii, naposledy po pádu komunistického reţimu, byly krajské úřady zrušeny jako zbytečnost. První porevoluční Ústava s nimi ale počítala a v roce 2000 nakonec opět vznikly. S argumentem, aby měli úředníci blíţ k problémŧm lidí. Ale dostaly k tomu kraje dost pravomocí? Hejtmanství se svými zastupiteli/politiky a úředníky krajského úřadu zřizují střední školy spolurozhodují o stavbách silnic a hlavně o obrovských dotacích. Je otázkou, jestli by to nezvládly, jako předtím, jiné úřady. Ministerstvo financí neoficiálně vyčíslilo výdaje na dosavadní provoz krajŧ na téměř deset miliard korun. Třetina z této částky jde na platy. Krajské úřady dohromady zaměstnávají téměř osm tisíc lidí. IHNED.cz poloţil předním českým politologŧm tři otázky, které hledají smysl krajŧ v Česku. Podívejte se, co si o jejich fungování myslí: politolog Masarykovy dělnické akademie Lukáš Jelínek, ředitel Ústavu politologie na FF UK Milan Znoj, politolog Kamil Švec z Institutu politologických studií FSV UK a vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahŧ VŠE Vladimíra Dvořáková. 1. Co se zavedením krajŧ a krajských úřadŧ změnilo v Česku k lepšímu? Lukáš Jelínek: Naskytla se šance přiblíţit rozhodování o lokálních otázkách blíţ občanŧm. Někde s ní naloţili lépe, jinde hŧře. Princip subsidiarity je cenný v tom, ţe regionální správa lépe zná místní problémy a dokáţe je efektivněji řešit neţ jediné centrum - počínaje dopravou, přes školství a zdravotnictví aţ po ţivotní prostředí. K čemu jsou kraje? - Zastupitel kraje, kterých je od 45 do 65 podle velikosti kraje, mŧţe navrhovat podněty Radě kraje. - Kaţdý úředník kraje je také povinnen jednotlivému zastupiteli podat informace o své práci, pokud o ně poţádá. - Celé zastupitelstvo kraje smí navrhovat Poslanecké sněmovně zákony a podávat stíţnosti k Ústavnímu soudu. - Zastupitelstvo schvaluje rozpočet kraje. - Zastupitelstvo mŧţe vyhlásit krajské referendum. - Zastupitelstvo kraje mŧţe mluvit do územních plánŧ obcí na svém území. - Kraj mŧţe zřídit pro své potřeby příspěvkové organizace, ale také třeba krajské firmy.



- Kraj rozhoduje o stavbách nebo opravách silnic 2. a 3. třídy. - Zastupitelé krajŧ také sedí v takzvaných regionálních radách, které rozdělují evropské dotace. Regionální rady zahrnují obvykle více krajŧ. - Rada kraje (9 nebo 11 členŧ, podle velikosti kraje, kteří jsou zvoleni zastupitelstvem), rozděluje dotace nejrŧznějšícm sdruţením. Tyto dotace nesmí převýšit 200 000 Kč jednomu občanskému sdruţení, jedné humanitární organizaci nebo jedné právnické nebo fyzické osobě v kalendářním roce. - Hejtman svolává a řídí jednání zastupitelstva a rady. Jeho funkce je spíš reprezentativní, ale je například osobně zodpovědný za informování občanŧ o činnosti kraje. - Krajský úřad, jehoţ vedení úkoluje rada a zastupitelstvo, mŧţe vydávat takzvaně obecně závazné vyhlášky. Typickou vyhláškou kraje je například stanovení cen jízdného ve veřejné dopravě, smlouvy o tom, ţe obecní policie jednoho města smí pŧsobit i v sousedních vesnicích nebo je to třeba vyhlašování přírodních památek v kraji. - Krajský úřad mŧţe uloţit pokutu aţ do výše 200 tisíc korun právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem a porušila některou z vyhlášek kraje. Vybrané pokuty jdou do krajské pokladny. - Kraj podle zákona "spolupracuje" s obcemi na svém území, ale nesmí zasahovat "do jejich samostané pŧsobnosti". - Kraj mŧţe dočasně zakázat vstup do lesa, například kvŧli nebezpečí úrazu. Musí k tomu ale mít odpovídající podmínky, zejména rozpočtové, coţ se u nás bohuţel neděje. Sledujeme totiţ opakovanou tendenci vlád vylepšovat si své vlastní hospodaření na úkor krajŧ. Ty se pak ocitají v pasti: mají kompetence, ale není v jejich silách jim finančně dostát. Dvojnásob obtíţné to je, kdyţ na sebe narazí odlišně politicky zbarvená vláda a odlišně zbarvené krajské reprezentace. Milan Znoj: Politika se u nás od zavedení krajŧ docela zhoršila, nakolik se rozšířila averze ke stranám, politikŧm a deziluze z demokracie. Kraje na tom ale mají relativně malý díl viny. Naopak, přes všechny krajské korupční skandály, občané poměrně dŧvěřují krajským politikŧm a mají k nim ―bliţší― vztah - neříkám, ţe je hned povaţují za ―své―. Kaţdopádně se ukazuje, ţe kraje jsou přeci jenom dŧleţitým momentem občanské samosprávy, nikoli jenom úřední mašinérií. Kamil Švec: Zavedení krajŧ mělo několik pozitivních dŧsledkŧ: zaprvé byla vytvořena úroveň státní správy a samosprávy, která stojí nad obcemi je schopna reagovat na jejich poţadavky týkající se pravomocí, které jí byly postoupeny a které do jisté míry i liberalizovaly české prostředí. Za druhé je moţné povaţovat za přínosné, ţe kraje fungují jako jednotky pro rozdělování dotací z finančních prostředkŧ EU. Bohuţel jsou ale některé tak malé, ţe musí v rámci NUTS II jednotek spolupracovat. Třetím pozitivním aspektem, který se však mírně vyčerpává, je produkce nových politických elit. Zejména se to projevilo u ODS v prvních dvou funkčních obdobích, kdy bývalí hejtmani plynule pokračovali na celostátní úrovni. Vladimíra Dvořáková: Problém je v tom, ţe zpŧsob, jak byly kraje vytvořeny, respektive jak nedošlo k oddělení státní správy a samosprávy, tak se zde vytvořilo "ideální prostředí" pro propojení místní politiky a místního byznysu. I díky evropským penězŧm, ale nejen díky nim, se zde vytvořili místní kmotři, kteří z krajŧ nyní pronikají do centrální politiky. To nám například ukazuje, proč je premiér tak slabý. Plné znění zpráv


2. Potřebujeme vŧbec v Česku kraje? Nejde ve skutečnosti jen o zbytečnou administrativu a byrokracii? Jaký v krajích vidíte smysl a jak ho naplňují? Lukáš Jelínek: Ačkoli je ČR malá země, i v ní se dělba moci, vertikální i horizontální, vyplácí. Potíţ je ale s podobou regionálního uspořádání. Dlouhodobě se domnívám, ţe krajŧ bylo zřízeno zbytečně mnoho, za efektivnější a logičtější jsem vţdy povaţoval zemské uspořádání, byť třeba modifikované. Příliš vysoký počet krajŧ se třeba nepříznivě odráţí v čerpání prostředkŧ ze strukturálních fondŧ EU, pro které se musely vytvořit paralelní územní jednotky. To uţ mohli zákonodárci při ustavování krajŧ rovnou pracovat s územími o rozloze okresŧ - tam by aspoň občané na své reprezentanty poněkud lépe dohlédli. Jinou kapitolou je kvalita veřejné správy na území krajŧ. Vzhledem k poměrné čerstvosti regionálního uspořádání u nás mne niţší úroveň špiček regionální samosprávy a veřejné správy nepřekvapuje. Kaţdopádně je v tomto směru co dohánět - a myslím tím jak profesionalitu, tak politickou odpovědnost. V některých krajích totiţ dochází k tomu, ţe politická reprezentace, ať uţ levicová, nebo pravicová, upřednostňuje své vlastní zájmy a staví mezi sebou a občany zeď, která je o to smutnější, ţe vzniká tam, kde bychom spíš očekávali pravidelnou komunikaci a spolupráci. Milan Znoj: Kraje nejsou jenom orgány státní správy, sídlem krajských úřadŧ, registrŧ motorových vozidel a krajských nemocnic. Mnohem více by ovšem mohly být kulturními centry, sídlem kvalitních krajských škol a také sídlem dobrých divadel, kdyţ uţ krajské noviny byly zcentralizovány. Kamil Švec: Kraje potřebujeme. Pravomoci z centrální úrovně není moţné přenášet na obce, jak se tomu děje v některých zahraničních zemích, jelikoţ je v ČR více neţ 6 250 obcí, většinou velmi malých. Je tedy nutný mezistupeň mezi lokální a celostátní úrovní. To, zda byly kraje ustaveny správně (z hlediska velikosti, zahrnutí těch kterých okresŧ apod.) je otázkou další. Ale kraje zbytečností nejsou. Jsou na ně přeneseny pravomoci, které by měly být co moţná nejblíţe občanŧm, samotné obce by zajištění těchto agend nezvládly. Vladimíra Dvořáková: Určitě ano. Ale mělo by dojít k zásadní reformě, podobně jako na centrální úrovni. Státní správa nesmí být závislá na politicích a občané by měli tlačit na maximální transparentnost rozhodování. V tomto smyslu by zejména nevládní organizace měly podpořit aktivity, které povedou k posílení transparentnosti v místní a krajské politice. Je zde mnohem větší prostor pro aktivity občanŧ neţ na centrální úrovni. 3. Je v této souvislosti cena za existenci krajských úřadŧ adekvátní? Náklady na roční provoz například krajského úřadu Jihomoravského kraje činí téměř pŧl miliardy korun. Lukáš Jelínek: Nemám ve zvyku poměřovat demokracii a demokratickou správu penězi. Kdyby zemi vládlo deset manaţerŧ bez parlamentu a k ruce měli jen nejnutnější aparát, také by to bylo levnější a jednodušší. Nikoli však lepší. Drahé nejsou kraje, ale za ―všechny peníze― leckdy stojí podmínky, v nichţ fungují, ale i jejich správci. Nemá proto smysl rušit kraje, ale zlepšovat legislativu a personální obsazení krajských zastupitelstev, rad a úřadŧ. Milan Znoj: Nemyslím, ţe bychom ušetřili, kdybychom zrušili stát. Stačí si spočítat všechen ten šlendrián a rozkrádačky, které vidíme nyní, kdyţ je stát jenom ořezáván. Zrušení státu znamená více zlodějin, a to samé platí o krajích. Moţná bychom ušetřili trochu peněz, ale nikoli nervy. Jenom více vášní a nervŧ by vyteklo v kampaních proti těm zlodějŧm z Prahy, kteří okrádají naše krásné, ale oškubané krajské město. Kamil Švec: Samozřejmě, ţe stále existuje významný prostor pro racionalizaci krajské úrovně a tedy i prostor pro úspory. Současně se domnívám, ţe cena, ač nemusí být adekvátní, je pořád snesitelnější, neţ kdyby byla kompenzována větší centralizací či naopak výraznější fragmentací. Plné znění zpráv


Vladimíra Dvořáková: Efektivita krajŧ souvisí s tím, co jsem říkala výše. Pokud se sníţí prostor pro korupci, bude krajská politika jistě efektivnější.

URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-57757360-potrebuje-cesko-drahe-kraje-odbornici-tvrdi-ze-ano-alefunkcni-a-bez-korupce _

Vydavatel ze starého světa 6.10.2012

Lidové noviny str. 05 Příloha - Orientace - portrét_ MILOŠ ČERMÁK_

Měl rád a pouţíval svou přezdívku Punch, byť ve skutečnosti mělo jeho celé jméno aţ aristokratický zvuk. Arthur Ochs Sulzberger byl muţem, který ve slavné éře novin učinil z New York Times nejvlivnější mediální instituci světa. Zemřel minulý víkend v 86 letech. Uţ za svého ţivota byl historickou figurou. Kdyţ kvŧli ničemu jinému, tak díky své roli v kauze tzv. Pentagonských dokumentŧ. Tu historici povaţují za zlomový moment amerických médií dvacátého století a jakkoliv veřejnost zná spíš aféru Watergate, bylo rozhodnutí New York Times publikovat informace z tajných vládních spisŧ principiálně dŧleţitější. Byť nevedlo k pádu prezidenta. Sulzberger přitom osobně riskoval, protoţe nebylo jisté, zda jako vydavatel neskončí ve vězení, třeba i na dvacet let. Právníci ho od publikování odrazovali, jedna advokátská firma mu dokonce oznámila, ţe pokud noviny obsah Pentagonských dokumentŧ zveřejní, tak je přestanou zastupovat. Sulzberger se však přesto rozhodl pro publikaci. Strčte hajzla do vězení Trval na tom, ţe si předtím všechny uniklé dokumenty přečte. Tehdejší šéfredaktor později s jistou škodolibostí vzpomínal, jak Sulzbergerovi poklesla čelist, kdyţ mu na vozíku nechal doručit do kanceláře doslova desítky kilogramŧ spisŧ. Ale údajně je poctivě prošel a přečetl přes 7000 stran. Řídil na toto téma bouřlivou interní debatu a přiklonil se bezvýhradně k názoru šéfredaktora, ţe je dŧleţité a nezbytné obsah publikovat. Pentagonské dokumenty neobsahovaly ţádné supertajné ani národní bezpečnost ohroţující informace. Ostatně byly úředně označeny pouze jako „citlivé―. Mapovaly americké vojenské angaţmá ve Vietnamu a jejich kopie pořídil analytik Daniel Ellsberg. Ukazovaly však něco mnohem podstatnějšího neţ nějaké detaily o vojenských operacích. Dokumentovaly, ţe čtyři americké vlády v řadě o válce, dosaţených cílech i americké motivaci veřejnosti lhaly. Jinak řečeno, zveřejnění nebylo nijak nebezpečné pro Ameriku, ale nesmírně trapné pro její politickou reprezentaci. Na mnohem později zveřejněných záznamech z Bílého domu říká prezident Nixon jednomu ze svých poradcŧ: „Strčíme toho hajzla do vězení!―, a myslí tím právě Sulzbergera. Administrativa se kaţdopádně snaţila postupnému zveřejňování detailŧ z Pentagonských dokumentŧ zabránit. Získala předběţné rozhodnutí soudu, proti kterému se noviny odvolaly. Mezitím začal výňatky z Ellsbergových okopírovaných dokumentŧ zveřejňovat i list Washington Post. Včervnu 1971 se případ dostalkNejvyššímu soudu pod názvem New York Times vs. Spojené státy. A30. června 1971 rozhodl v poměru šesti proti třem hlasŧm, ţe předběţný zákaz publikování byl protiústavní a ţe vláda nepředloţila dostatečné dŧvody, proč by se Pentagonské dokumenty neměly zveřejnit. New York Times a Sulzberger zvítězili. Ve filmu Titulní strana (2011) o současných New York Times říká harvardský profesor ţurnalistiky Alex Jones: „Bylo to poprvé, co se americká média emancipovala a řekla: Jsme nezávislí na prezidentovi a jeho administrativě. Uděláme to, co povaţujeme správné.― New York Times jsou nejrespektovanějšími americkými novinami, za svou historii získaly 108 Pulitzerových cen. Nemají nejvyšší náklad (v počtu prodaných výtiskŧ jsou aţ na třetím místě za deníky Wall Street Journal a USA Today) a ztratily i pozici nejčtenějšího anglicky psaného zpravodajského webu (před nimi je britský Daily Mail i americký Huffington Post). Ale přesto jejich výjimečné postavení mezi klasickými médii nikdo nezpochybňuje. Samozřejmě za to nevděčí pouze vydavateli. On ostatně jen málokdy rozhoduje o konkrétních věcech (kauza Pentagonských dokumentŧ v tomhle byla výjimečná), ale spíš o celkovém směřování a strategii novin. New York Times jsou rodinným podnikem, byť od roku 1967 fungují jako veřejně obchodovatelná společnost s akciemi na burze. Ale vlastnická struktura je taková, ţe veřejně se obchoduje jen s jedním typem akcií, jejichţ Plné znění zpráv


drţení není spojeno s hlasovacími právy o vedení firmy. To umoţňují pouze tzv. akcie třídy B, s nimiţ se však neobchoduje. New York Times tak mají zajištěno, ţe zŧstanou pod rodinnou kontrolou. Je tedy zřejmé, ţe se vedení společnosti dědí z generaci na generaci. Ne nutně z otce na syna. Sulzbergerovi se do vydavatelské rodiny přiţenili, Arthur Hays Sulzberger byl zetěm vydavatele Adolpha Ochse. A po jeho smrti v roce 1961 řízení firmy převzal zase jeho zeť, Orvil Dryfoos. Jenţe i ten po dvou letech nečekaně zemřel a v roce 1963 přišla řada na „Punche―. Bylo mu 37 let. Mnoho lidí si tehdy myslelo, ţe na tu práci nebude stačit. Měl za sebou nepříliš přesvědčivou kariéru prominentního synka. Ale zas ne tak prominentního, aby se vyhnul sluţbě u pěchoty za druhé světové války a později i v Koreji. Po roce stráveném v deníku The Milwaukee Journal pracovně zakotvil v „tatínkově podniku―. Pŧsobil krátce v redakční pobočce v Paříţi a pak se vrátil na New Yorku do funkce – podle svých slov – „viceprezidenta s odpovědností za nic―. Ale bylo to moţná nečekané povýšení na nejvyšší post, které v němotevřelo asi dosud skryté rezervy a objevilo v němdost moţná nejúspěšnějšího vydavatele v historii novin. Za jeho vlády získal deník 31 Pulitzerových cen, coţ byla pochopitelně zásluha spíš šéfredaktorŧ. Ale ty jmenuje vydavatel. A přímo odpovídá za příjmy a náklad. Prŧměrný počet denně prodaných výtiskŧ vzrostl ze 714 tisíc na 1,1 milionu a roční příjmy vydavatelství (které ještě vydává deník Boston Globe) ze 100 milionŧ na 1,7 miliardy dolarŧ ročně. Sulzberger strohé a akademické Timesy více otevřel běţnému publiku. Jinými slovy dělal to, čemu jsme v devadesátých letech v Česku říkali hanlivě „bulvarizace―, byť samozřejmě postupoval mimořádně citlivě a decentně. V Sulzbergerově pojetí představovala „bulvarizace― například to, ţe list začal vedle vysokého umění (jako opera či váţná hudba) recenzovat také pop-music, psát o módě nebo – jako jeden z posledních v Americe – tisknout barevné fotografie. Sulzbergerovi a Ochsovi vlastnili Timesy od roku 1896. Noviny ovšem vycházely uţ od září 1851, tehdy ještě pod hlavičkou New York Daily Times. První číslo mělo čtyři strany a cenou se zařadilo mezi „šestákové listy―. Byla v němmimo jiné reportáţ o cestě prezidenta Fillmorea po Nové Anglii, zpráva o výsledku jachtařských závodŧ (Američané porazili Brity!) a úvodník věnovaný Kubě. Uţ první vydavatel Henry Jarvis Raymond vsadil na serióznost, kterou se chtěl odlišit od početné konkurence. Inzertní prostor byl omezený a drahý. Dnešním uším zní téměř neuvěřitelně zásada, kterou noviny razily, totiţ ţe inzertní prostor se nemá firmám nabízet, nýbrţ ony samy o něj musí bojovat. Je pro ně ctí, kdyţ se se svými inzeráty na stránky novin dostanou. Atmosféru novinového trhu v New Yorku poloviny devatenáctého století detailně popisuje diplomová práce z FSV UK Vznik deníku The New York Times (2011) od Tomáše Váni. Upozorňuje na to, ţe to byl právě Raymond, který prosazoval tehdy nezvyklou zásadu přinášet zprávy, oddělené od názorŧ (listu i vydavatele), a hájil právo novinářŧ nezveřejňovat své zdroje. Coţ byla v té době také novinka. Plyne z toho, ţe se New York Times vlastně uţ od svého vzniku definovaly jako list seriózní a realistický, nikoli senzacechtivý a idealistický. Byznys plán New York Times byl zaloţen na kvalitě informací. Překvapivě to fungovalo a listu stoupal náklad, a tedy i příjmy. V tomto ohledu pomohla novinám i občanská válka, kdy po dŧvěryhodných informacích byla poptávka. Zpočátku podporovaly republikány, stále silněji však směřoval k nezávislosti. Po smrti zakladatele však noviny ztratily silného lídra a od konce osmdesátých let stále obtíţněji vzdorovaly konkurenci. Dostaly se do ekonomických potíţí, které hrozily vyústit aţ v bankrot. Tomu však zabránil Adolph Ochs, který noviny koupil v roce 1896. Syn manţelŧ pocházejícíchz Bavorska se z reportéra vypracoval na vydavatele listu Chattanooga Times, který zachránil od krachu a proměnil v prosperující noviny. To samé se mu pak v devadesátých letech povedlo i v New York Times, i kdyţ v mnohem konkurenčnějším prostředím. Ochs navázal na zásady zakladatele Raymonda, stejně jako on akcentoval dŧvěryhodnost a serióznost. Bylo to přitom v době zuřivé „bulvární války― mezi vydavateli Pulitzerem a Hearstem. Ochs v této situaci zavedl slavné motto, které mají noviny v pravém horním rohu dodnes: „Všechny zprávy vhodné do tisku.― Vnuk Adolpha Ochse se narodil 5. února 1926. Byl jediným synem svého otce, který byl zase jedináček, takţe Artur Sulzberger měl budoucí kariéru vydavatele celkem zajištěnou. Měl tři sestry, z nichţ jedna se jmenovala Judy, a tomu vděčil za svou dětskou přezdívku Punch (podle populárních dětských loutkových postav Punch a Judy). Nakonec si ji však pyšně nesl celým ţivotem a jako o Punchovi se o němmluví i po smrti. Zemřel po dlouhé nemoci (trpěl Parkinsonovou chorobou), ale strávil mimořádně úspěšný a zřejmě i spokojený ţivot. Mohl být spokojený i s pŧsobením svého syna, který si vzhledem k okolnostem vede jako vydavatel dobře. Tři slŧvka „vzhledem k okolnostem― jsou však dŧleţitá, protoţe okolnosti jsou pro tisk či obecně vydavatelský byznys velmi obtíţné. Stav tisku vAmerice či obecně ve světě a budoucnost novin, konkrétně i New York Times, mohlo být asi jediné, co Sulzbergera staršího na sklonku ţivota asi trápilo. Konec starých časŧ Timesy si během dvacátého století vybudovaly výjimečné postavení. Akademici ţurnalistiky mluví o tzv. efektu New York Times, který znamená, ţe Timesy zkrátka určovaly agendu všem ostatním médiím. Kdyţ o něčem napsaly jeden den na titulní straně, bylo skoro jisté, ţe stejné téma zpracují večer ve zpravodajství hlavní televizní stanice a budou v něm pokračovat další den ostatní deníky. Plné znění zpráv


To však uţ dnes neplatí. Mediální ekosystém se rozdrobil na sloţitý vesmír zpravodajských serverŧ, blogŧ, tweetŧ a facebookových odkazŧ. Noviny uţ dávno nehrají onu dŧleţitou a nezastupitelnou roli. A zároveň uţ dávno nejsou ani skvělým zdrojem příjmŧ, kterým pro vydavatele byly dlouhá desetiletí. Ba naopak, celá řada tradičních a kdysi úspěšných novin krachuje. A budou krachovat další. New York Times si zatím vedou celkem dobře. Na rozdíl od Murdochových „londýnských― Timesŧ se jim podařilo zavést fungující model předplatného na webu a celkem si drţí i slušný prodaný náklad papírových novin, byť ten uţ dávno nečiní milion kusŧ denně. Klesl na nějakých 800 tisíc ve všední dny. Spekulace o blíţícím se bankrotu v roce 2009 se ukázaly přehnané a neopodstatněné a dnes to vypadá, ţe mají ekonomicky budoucnost celkem zajištěnou. Ani New York Times se však neubránily sniţování nákladŧ a propouštění novinářŧ. Sice v menšímíře neţ konkurenční Washington Post, ale i tak jsou úspory citelné. Timesy uţ také nejsou takovýmmagnetem na talenty, jakým bývaly donedávna. Uţ zdaleka ne pro všechny mladé novináře nepředstavují vysněné zaměstnání a nejvyšší metu, které lze v ţurnalistice dosáhnout. Ta doba jako by odešla z „Punchem― Sulzbergerem. Neberme to sentimentálně, byla to krásná doba. Amy, kteří jsme si ji aspoň částečně uţili, za to buďme vděční. *** Za jeho vlády získal deník 31 Pulitzerových cen. Prŧměrný počet denně prodaných výtiskŧ vzrostl ze 714 tisíc na 1,1 milionu. Roční příjmy vydavatelství vzrostly ze 100 milionŧ na 1,7 miliardy dolarŧ. Foto popis| Punch a jeho dílo. Nedatovaná fotografie z dob Sulzbergerovy sluţby u námořnictva a titulní strana NYT z 1. 7. 1971 Foto popis| Sulzberger strohé a akademické Timesy více otevřel běţnému publiku. Jinými slovy dělal to, čemu jsme v devadesátých letech v Česku říkali hanlivě „bulvarizace―, byť postupoval mimořádně citlivě a decentně. Foto autor| FOTO PROFIMEDIA O autorovi| MILOŠ ČERMÁK, komentátor Reflexu _

OBRAZEM: Více neţ dva miliony korun vynesly Nadaci VIZE 97 pamětní medaile s Havlovým portrétem 6.10.2012

mediafax.cz _

str. 00

_

V rámci pátečního předávání ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 byly v Praţské křiţovatce vydraţeny i tři pamětní medaile vydané na počest exprezidenta Havla. (Foto: © Mediafaxfoto.cz ) PRAHA / 14:20, 06. 10. 2012 V rámci pátečního předávání ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 byly v Praţské křiţovatce vydraţeny i tři pamětní medaile vydané na počest exprezidenta Havla. Spolu s dalšími prodanými medailemi vynesly nadaci 2 389 067 korun, sdělila v sobotu agentuře Mediafax PR manaţerka Eva Moniová. Vydraţené medaile s pořadovým číslem 1 pochází z omezené série z dílny České mincovny. Jejich hlavním motivem je na lícní straně portrét bývalého prezidenta Havla, na rubové straně se nachází jeho podpis s mottem "Pravda a láska zvítězí nad lţí a nenávistí". Zlatá medaile byla vydraţena za 1,45 milionu korun, platinová za 820 tisíc korun a stříbrná za 320 tisíc korun. Omezená série vyšla v počtu deseti medailí kaţdého typu a navázala tak na březnové vydání zlatých a stříbrných menších medailí, které byly okamţitě rozprodány.



"Za dnes vydraţené medaile a ty, které se prodaly uţ v březnu, tak Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 dostane od České mincovny 2 389 067 korun," uvedla Eva Moniová. Nadace VIZE 97 byla zaloţena v roce 1997 a od té doby pŧsobí v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Vedle toho se po celou dobu aktivně zabývá a podporuje projekty spojené například s dodrţováním lidských práv. V duchu svého názvu se nadace snaţí vyhledávat a podporovat především zajímavé projekty a počiny směřující do budoucna. Finanční podpora míří z VIZE 97 také na jednorázovou i pravidelnou podporu nejrŧznějších organizací a jednotlivcŧ, kteří naléhavě potřebují pomoc. Cenu VIZE 97 získal sociolog Miloslav Petrusek Drţitelem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se stal in memoriam sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. "Obvykle jsem pokládán za 'akademického' či 'teoretického' sociologa, coţ odpovídá jen zčásti skutečnosti a velice málo mému přání: vţdycky jsem si přál být 'sluţebníkem uţitečným', ale ne vţdy se mi to dařilo. Někdy ve škole, někdy ani tam ne úplně. A tak svŧj akademismus a tradicionalismus spojuji s láskou k literatuře a umění vŧbec a snaţím se je včlenit do kaţdého přemýšlení o společnosti, lidech kolem mě a 'velkých' i 'malých' dějinách," uvedl kdysi Petrusek na svých stránkách. Miloslav Petrusek (15. října 1936 - 19. srpna 2012) byl český sociolog, který se podílel na vzniku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991 aţ 1997 pŧsobil v čele fakulty. Poté byl tři roky prorektorem Univerzity Karlovy. Cenu z rukou Dagmar Havlové převzal starší vnuk významného sociologa Jan Holub. Nadace spolu s profesorem Petruskem připravila jeho sborník s názvem Společnost a kultura, který se dostane v pátek na pulty. V popředí zleva vnuk Miroslava Petruska Jan Holub a Dagmar Havlová. Více fotografií naleznete ZDE. Nadace VIZE 97 byla zaloţena v roce 1997 a od té doby pŧsobí v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Vedle toho se po celou dobu aktivně zabývá a podporuje projekty spojené například s dodrţováním lidských práv. V duchu svého názvu se nadace snaţí vyhledávat a podporovat především zajímavé projekty a počiny směřující do budoucna. Finanční podpora míří z VIZE 97 také na jednorázovou i pravidelnou podporu nejrŧznějších organizací a jednotlivcŧ, kteří naléhavě potřebují pomoc. Tereza Veselá, Denisa Šindlerová

URL| http://www.mediafax.cz/domaci/4103314-OBRAZEM-Vice-nez-dva-miliony-korun-vynesly-Nadaci-VIZE-97pametni-medaile-s-Havlovym-portretem _

Malínský (ČSSD): Komunistické nebo neoliberální vytunelování? 6.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 cssd.cz_

Politici voličům_

Kdyţ končila předlistopadová éra, bylo tehdejší Československo snad jedinou zemí hroutícího se sovětského vnějšího impéria, která byla bez vnějšího zadluţení. Na druhou stranu iracionalita řízení, neúměrné rovnostářství, křečovitá obrana proti nezbytnému zavádění nutných reforem stále většinové části normalizačního vedení KSČ, které vzniklo na pomyslných troskách Praţského jara, brala reţimu i zemi dobrou budoucnost. Tzv. reformy první poloviny devadesátých let, které prováděly ODS a dnes jiţ zaniklá ODA metodou tzv. šokové terapie, však přivedly naši zemi r. 1997 na pokraj státního bankrotu. Přesto se dnes na pravici objevují hlasy, otevřeně rezignující na tuto historickou odpovědnost. Plné znění zpráv


Pozoruhodné modrokrevné studentské duo, shodou okolností doktorandi Institutu ekonomických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, má podle dosaţitelných mediálních zdrojŧ tvrdit, ţe masová privatizace první poloviny devadesátých let byla údajně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu. Socialistický reţim prý zemi vytuneloval. Zvláště zdařilou metodou má být kupónová privatizace, obecně známá jako loupeţ století, údajně nejtransparentnější metoda, která byla v rámci tohoto prý historického úspěchu pouţita. Nemá smysl uvádět data, která podobná tvrzení vyvracejí. Nemá smysl připomínat devastaci úspěšných a exportně zdatných podnikŧ, které nepřeţily kouzla této privatizace, ani zpŧsoby, jimiţ se vyznačovala nebo vydatně dojenou českou vědu či vŧbec souhrn veřejných sluţeb. Nejsou to jen fakta, ale také stále ţivé vzpomínky většinové části naší současné společnosti. Nehraje se tu totiţ o současnost, ale o budoucnost. O současnou mladou generaci a její potomky. O jejich paměť a soudnost. O pravdivost a sílu, ale i kvalitu budoucnosti demokracie v této zemi. Klasický akademický etický kodex je dnes - mj. vzhledem k tristnímu stavu školství a vzdělávacích systémŧ v této zemi - pasé. Kdyby nebyl, akademická dráha obou doktorandŧ by po publikování těchto neetických výstupŧ skončila dříve, neţ by vŧbec mohla začít. Ostuda, kterou by sklidili, by je provázela po zbytek ţivota. I to je dnes ale jen nostalgická vzpomínka. Mj. proto, ţe masová privatizace první poloviny devadesátých let byla údajně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu. relatedarticles title="Psali jsme:" tag="ČSSD" count="5" / Ptejte se politikŧ, ptejte se Vašich volených zastupitelŧ, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


Vize 97 ocenila sociologa Petruska - in memoriam 5.10.2012

ct24.cz str. 00 vrm_

Domácí_

Praha - Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 za rok 2012 získal významný český sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. Nadace cenu tradičně předává v den narozenin Václava Havla, letos byla předána poprvé od prezidentova skonu, a ačkoli bylo o jejím nositeli rozhodnuto uţ v lednu, k předání došlo in memoriam. Nestor české sociologie zemřel v pŧli srpna ve věku 75 let. V Praţské křiţovatce za Petruska cenu z rukou Dagmar Havlové převzal vnuk profesora Jan Holub. "Děda vzhledem k tomu, ţe byl velmi konzervativně smýšlející člověk - si poct a řádŧ tohoto druhu velmi váţil," řekl Holub po převzetí ceny. Nadace připravila rovněţ tradiční sborník laureáta, jehoţ název je Společnost a kultura. Předávání moderalovala herečka Táňa Fischerová. Vize 97 uděluje cenu od roku 1999, a to vţdy výjimečnému mysliteli, který se nebojí překonávat tradiční hranice vědeckého poznání. V minulosti jí porota ocenila třeba nobelistu Umberta Eca nebo sociologa a filozofa Zygmunta Baumanna. Petrusek se narodil v roce 1936 ve Zlíně. Absolvoval obor filozofie a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde obhájil diplomovou práci Světový názor T. G. Masaryka. Byl také jedním ze zakladatelŧ Knihovny Václava Havla a pŧsobil jako člen poradní skupiny prezidenta. V devadesátých letech předsedal Masarykově československé sociologické společnosti. Byl rovněţ prorektorem UK a děkanem Fakulty sociálních věd.



Nadace připomíná, ţe Petrusek je autorem či spoluautorem významných děl, desítek učebnic, odborných i popularizačních článkŧ a textŧ z oblasti sociologie. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Malý sociologický slovník z konce šedesátých let a následně v první polovině let devadesátých dvousvazkový Velký sociologický slovník. Neméně inspirativní je jeho spis Společnosti pozdní doby.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/198590-vize-97-ocenila-sociologa-petruska-in-memoriam/ _

Letošní havlovská cena nadace Vize 97 je pro Petruska in memoriam 5.10.2012

denik.cz

str. 00 _

Z domova_

Praha – Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 dostane dnes in memoriam významný český sociolog a vysokoškolský pedagog profesor Miloslav Petrusek. Nadace cenu tradičně uděluje v den narozenin Václava Havla. Letos bude předána poprvé od skonu prvního polistopadového prezidenta. Ceremoniál je jednou z akcí, které nejen dnes Havlovo jubileum připomínají. " V Praţské křiţovatce za Petruska cenu převezme z rukou Dagmar Havlové vnuk profesora Jan Holub, událost doprovodí debata. Nadace připravila rovněţ tradiční sborník laureáta, jehoţ název je Společnost a kultura. O Petruskovi bylo rozhodnuto jiţ na začátku roku, ocenění se však bývalý děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (UK) nedoţil. Zemřel 19. srpna, bylo mu 75 let, stejně jako Havlovi, kdyţ loni v prosinci umřel. Petrusek, který trpěl dlouhodobými zdravotními potíţemi, v devadesátých letech předsedal Masarykově československé sociologické společnosti. Byl rovněţ prorektorem UK. Autor významných děl Nadace připomíná, ţe Petrusek je autorem či spoluautorem významných děl, desítek učebnic, odborných i popularizačních článkŧ a textŧ z oblasti sociologie. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Malý sociologický slovník z konce šedesátých let a následně v první polovině let devadesátých dvousvazkový Velký sociologický slovník. Petrusek se narodil v roce 1936 ve Zlíně. Absolvoval obor filozofie a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde obhájil diplomovou práci Světový názor T. G.Masaryka. Byl také jedním ze zakladatelŧ Knihovny Václava Havla a pŧsobil jako člen poradní skupiny prezidenta."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/letosni-havlovska-cena-nadace-vize-97-je-pro-petruska-in-memoriam20121005.html _

PŘESTUPY MANAŢERŮ 5.10.2012

Lidové noviny

str. 16 _

Trhy/Manaţeři v pohybu_

Daňové poradenství KPMG povede Radek Halíček Radek Halíček je od 1. října 2012 odpovědný za daňové a právní poradenství, které vKPMG v České republice poskytuje téměř 150 odborníkŧ. V KPMG Česká republika pŧsobí od roku 2006, v roce 2007 byl povýšen do pozice partnera. Od roku 2010 stojí v čele advokátní kanceláře KPMG Legal. Specializuje se na daňové a Plné znění zpráv


právní poradenství především pro finanční instituce a zahraniční investory. Má zkušenosti se strukturováním mezinárodních investic, řešením sporŧ, akvizicemi a restrukturalizacemi. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Prazea Dopravní fakultu Univerzity Pardubice. Güttlerová je výkonnou ředitelkou Kompenzomatu Právnička Alice Güttlerová byla jmenována výkonnou ředitelkou portálu Kompenzomat.cz., který uplatňuje nároky cestujících na finanční kompenzace za problémy v letecké dopravě podle nařízení EU. Před nástupem do Kompenzomatu pŧsobila v Aareal Financial Services, dceřiné společnosti banky Aareal Bank AG. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu sociálních věd UK. Během studia absolvovala stipendijní pobyty na univerzitách v Pasově a v Jeruzalémě. Park Lane School dostane ředitele z Jordánska Paul Ingarfield se stal novým ředitelem mezinárodní školy Park Lane. Do ČR zamířil po třináctiletém pŧsobení v Jordánsku, kde zastával pozici ředitele New English School v Ammánu. Ingarfield tak v září v Park Lane vystřídal Barbaru Lubaczewskou, která přijala místo ředitelky Primary School v King's College ve španělském Alicante. V Park Lane International School se bude Ingarfield podílet mimo jiné na otevření mezinárodního víceletého gymnázia v září 2013. Kysela povede společnost Adastra Mezinárodní konzultační a softwarová společnost Adastra jmenovala generálním ředitelem pro Českou republiku dosavadního šéfa telekomunikační divize Pavla Kyselu (35). Vystřídá Ondřeje Frydrycha, který se nově bude věnovat mezinárodním aktivitám Adastry s dŧrazem na nové trhy a také rozvoji společnosti Adastra Business Consulting. Kysela pŧsobí v Adastře jiţ téměř deset let. Zkušenosti s řízením vývoje softwarových produktŧ získal ve společnosti London Logic Praha, kde začínal jako vývojář a analytik a nakonec vedl část vývoje softwaru. Česko-kanadská Adastra je mezinárodní konzultační společnost v oblasti softwaru pro firmy, která pŧsobí na trzích Evropy, Ameriky aAsie. Jejími zákazníky jsou například Ahold, Allianz, Bank of Montreal, Barclays Bank, Česká pojišťovna, Komerční banka nebo Telefónica. Představenstvo UniCredit Bank posílí Dusílek Novým členem představenstva tuzemské UniCredit Bank se zodpovědností za řízení divize Global Banking Services se stal Jakub Dusílek. Ve své pozici střídá Domenica Pignatu, který pokračuje dále ve své kariéře v rámci skupiny UniCredit. Sedmatřicetiletý Dusílek dosud pŧsobil na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva UniCredit Leasing na Slovensku, kterou zastával od roku 2011. V minulosti se mimo jiné věnoval vytváření nové obchodní strategie UniCredit Bank včetně vzniku a rozvoje franšízové obchodní sítě v České republice. Pro skupinu UniCredit pracuje přes devět let. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a zároveň absolvoval studium CIME při ČVUT a manaţerské studium MBA. Squire Sanders rozšiřuje svŧj praţský tým Do praţské kanceláře Squire Sanders nastupují Karin Konstantinovová a Hana Machýčková z Baker & McKenzie, Karin Konstantinovová je jedním z předních odborníkŧ na pracovní právo v České republice a má více neţ 15 let zkušeností v poskytování právního poradenství českým i nadnárodním klientŧm v širokém spektru záleţitostí podle českého práva i práva EU. Případy, kterými se zabývá, zahrnují zejména organizační změny a restrukturalizace, převody a relokace zaměstnancŧ, manaţerské a jiné smlouvy, propouštění, opční plány a další benefitové programy, jednání s odbory a radami zaměstnancŧ, včetně kolektivních smluv, otázek týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti práce, soudní i mimosoudní řešení sporŧ, běţné právní poradenství v oblasti pracovního práva a imigrační záleţitosti. Karin Konstantinovová má rozsáhlé zkušenosti v zastupování podnikŧ v oblasti strojírenství, farmacie, IT a v bankovním a finančním sektoru a pracovala pro řadu nadnárodních i českých klientŧ. Hana Machýčková vystudovala právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a má zkušenosti v poskytování právního poradenství klientŧm v řadě pracovněprávních a imigračních záleţitostí podle českého práva i práva EU, včetně organizačních změn a restrukturalizací, propouštění zaměstnancŧ, jednání s odbory a radami zaměstnancŧ a běţné právní poradenství v oblasti pracovního práva a imigračních záleţitostí. Muţík je novým manaţerem ČSOB pro investice ČSOB má nového Country manaţera pro ČSOB Asset Management. Stal se jím Jaroslav Muţík. Na pozici výkonného ředitele Spotřebního financování, jiţ dosud Plné znění zpráv


Muţík zastával, nastoupil Tomáš Jaroš. Jaroslav Muţík (39 let) vystudoval britskou Nottingham Trent University, kde získal titul MBA. Pracovní kariéru započal jako burzovní makléř společnosti Bankovní dŧm Skala, a. s., a postupně se propracoval aţ do pozice ředitele společnosti AB Brokers, s. r. o. Cenné zkušenosti nasbíral v Provident Financial, kde nejprve zastával pozici ředitele obchodu pro Moravu a poté se stal ředitelem podpory prodeje pro Česko a Slovensko. V ČSOB pracuje jiţ od roku 2007, kdy se stal výkonným ředitelem Spotřebního financování. Jaroslav Muţík je ţenatý a má dvě děti. Manaţerské přestupy posílejte na e-mailovou adresu [email protected] Foto popis| _

Cenu VIZE 97 získá sociolog Miloslav Petrusek 5.10.2012

mediafax.cz _

str. 00

_

Drţitelem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se letos stane in memoriam sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. (Ilustrační foto: © Mediafaxfoto.cz ) PRAHA / 07:13, 05. 10. 2012 Drţitelem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se letos stane in memoriam sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. Tradiční udílení ceny doprovodí v pátek v Praţské křiţovatce draţba tří pamětních medailí z dílny České mincovny vydaných na počest exprezidenta Havla. "Obvykle jsem pokládán za 'akademického' či 'teoretického' sociologa, coţ odpovídá jen zčásti skutečnosti a velice málo mému přání: vţdycky jsem si přál být 'sluţebníkem uţitečným', ale ne vţdy se mi to dařilo. Někdy ve škole, někdy ani tam ne úplně. A tak svŧj akademismus a tradicionalismus spojuji s láskou k literatuře a umění vŧbec a snaţím se je včlenit do kaţdého přemýšlení o společnosti, lidech kolem mě a 'velkých' i 'malých' dějinách," uvedl kdysi Petrusek na svých stránkách. Miloslav Petrusek (15. října 1936 - 19. srpna 2012) byl český sociolog, který se podílel na vzniku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991 aţ 1997 pŧsobil v čele fakulty. Poté byl tři roky prorektorem Univerzity Karlovy. Cenu z rukou Dagmar Havlové převezme starší vnuk významného sociologa Jan Holub. Nadace spolu s profesorem Petruskem připravila jeho sborník s názvem Společnost a kultura, který se dostane v pátek na pulty. Medaile, které se budou draţit během slavnostního večera, pochází z omezené série. Vyvolávací cena zlaté medaile činí 1,45 milionu korun, platinové 800 tisíc korun a stříbrné 60 tisíc korun. Hlavním motivem na lícní straně medaile je portrét bývalého prezidenta Havla, na rubové straně se nachází jeho podpis s mottem "Pravda a láska zvítězí nad lţí a nenávistí". Mezi laureáty Ceny Vize 97 patří například slovenská teoretička umění a filozofka Iva Mojţišová, vědec a filozof Zdeněk Neubauer, český geolog spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek, matematik a bývalý ministr školství Petr Vopěnka, polský sociolog Zygmunt Bauman, americký informatik a myslitel německého pŧvodu Joseph Weizenbaum nebo americký ekonom a bývalý člen vlády Billa Clintona Robert B. Reich. Ocenění se uděluje pravidelně kaţdý rok v den narozenin Václava Havla. Laureát obdrţí diplom a pamětní ozdobu v podobě berly sv. Vojtěcha. Cenu získává člověk, který svým dílem významně rozšiřuje lidský obzor, poukazuje na méně známé jevy a souvislosti, napomáhá včlenit výsledky vědy do obecné kultury a prohlubuje alternativy lidského pohledu na svět, kosmos a základní otázky bytí. Nadace VIZE 97 byla zaloţena v roce 1997 a od té doby pŧsobí v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Vedle toho se po celou dobu aktivně zabývá a podporuje projekty spojené například s dodrţováním Plné znění zpráv


lidských práv. V duchu svého názvu se nadace snaţí vyhledávat a podporovat především zajímavé projekty a počiny směřující do budoucna. Finanční podpora míří z VIZE 97 také na jednorázovou i pravidelnou podporu nejrŧznějších organizací a jednotlivcŧ, kteří naléhavě potřebují pomoc. Denisa Šindlerová

URL| http://www.mediafax.cz/domaci/4103314-Cenu-VIZE-97-ziska-sociolog-Miloslav-Petrusek _

OBRAZEM: Pamětní medaile s Havlovým portrétem vynesly nadaci VIZE 97 téměř pět milionů korun 5.10.2012

mediafax.cz _

str. 00

_

Během pátečního předávání ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se v Praţské křiţovatce draţily tři pamětní medaile vydané na počest exprezidenta Václava Havla. (Foto: © Mediafaxfoto.cz ) PRAHA / 19:21, 05. 10. 2012 Během pátečního předávání ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se v Praţské křiţovatce draţily tři pamětní medaile vydané na počest exprezidenta Václava Havla. Spolu s dalšími prodanými medailemi vynesly nadaci 4 979 067 korun, sdělila agentuře Mediafax PR manaţerka Eva Moniová. Vydraţené medaile s pořadovým číslem 1 pochází z omezené série z dílny České mincovny. Zlatá medaile byla vydraţena za 1,45 milionu korun, platinová za 820 tisíc korun a stříbrná za 320 tisíc korun. Hlavním motivem na lícní straně medaile je portrét bývalého prezidenta Havla, na rubové straně se nachází jeho podpis s mottem "Pravda a láska zvítězí nad lţí a nenávistí". Omezená série vyšla v počtu deseti medailí kaţdého typu a navázala tak na březnové vydání zlatých a stříbrných menších medailí, které byly okamţitě rozprodány. "Zájem veřejnosti předčil naše očekávání. Zlaté medaile byly vyprodány během dvaceti čtyř hodin od slavností raţby, coţ vypovídá o síle odkazu pana prezidenta," uvedl nedávno Radek Šulta, ředitel České mincovny. "K dnes vydraţeným penězŧm tak Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 získala od České mincovny ještě 2 389 067 korun," uvedla Eva Moniová. Cenu VIZE 97 získal sociolog Miloslav Petrusek Drţitelem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se stal in memoriam sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. "Obvykle jsem pokládán za 'akademického' či 'teoretického' sociologa, coţ odpovídá jen zčásti skutečnosti a velice málo mému přání: vţdycky jsem si přál být 'sluţebníkem uţitečným', ale ne vţdy se mi to dařilo. Někdy ve škole, někdy ani tam ne úplně. A tak svŧj akademismus a tradicionalismus spojuji s láskou k literatuře a umění vŧbec a snaţím se je včlenit do kaţdého přemýšlení o společnosti, lidech kolem mě a 'velkých' i 'malých' dějinách," uvedl kdysi Petrusek na svých stránkách. Miloslav Petrusek (15. října 1936 - 19. srpna 2012) byl český sociolog, který se podílel na vzniku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991 aţ 1997 pŧsobil v čele fakulty. Poté byl tři roky prorektorem Univerzity Karlovy.



Cenu z rukou Dagmar Havlové převzal starší vnuk významného sociologa Jan Holub. Nadace spolu s profesorem Petruskem připravila jeho sborník s názvem Společnost a kultura, který se dostane v pátek na pulty. V popředí zleva vnuk Miroslava Petruska Jan Holub a Dagmar Havlová. Více fotografií naleznete ZDE. Nadace VIZE 97 byla zaloţena v roce 1997 a od té doby pŧsobí v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Vedle toho se po celou dobu aktivně zabývá a podporuje projekty spojené například s dodrţováním lidských práv. V duchu svého názvu se nadace snaţí vyhledávat a podporovat především zajímavé projekty a počiny směřující do budoucna. Finanční podpora míří z VIZE 97 také na jednorázovou i pravidelnou podporu nejrŧznějších organizací a jednotlivcŧ, kteří naléhavě potřebují pomoc. Tereza Veselá, Denisa Šindlerová

URL| http://www.mediafax.cz/domaci/4103314-OBRAZEM-Pametni-medaile-s-Havlovym-portretem-vyneslynadaci-VIZE-97-temer-pet-milionu-korun _

Odborná práce studentů: Komunisté vytunelovali ČSSR, privatizace byl zázrak 5.10.2012

parlamentnilisty.cz jav_

str. 00

Monitor_

Privatizace z první poloviny devadesátých let je nejúspěšnějším projektem, který byl v moderním českém státě realizován. Zejména kupónová privatizace je příkladem transparentnosti. Podařilo se omezit prostor pro korupci a vytvořit prostor pro opravdovou prosperitu. Takové hodnocení přináší text Jana Prŧši a Pavla Rysky, doktorandŧ Institutu ekonomických studií FSV UK. ―Masová privatizace v první polovině 90. let minulého století je jednoznačně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu,― píše se v úvodu textu, který publikovali v časopisu EURO a který s jejich souhlasem přetiskl server Fragmenty.cz. Přesto o ni prý koluje řada mýtŧ, pramenících z neznalosti, nebo dokonce ze záměrné diskreditace. Základní premisou je podle studentŧ fakt, ţe pád komunismu představoval ekonomický kolaps systému, který byl zcela nepouţitelný. ―Čtyřicet let komunismu československé hospodářství přivedlo k bankrotu, socialistický reţim náš stát vpravdě vytuneloval,― píší doktorandi. Komunistická vláda prý okradla občany o jejich majetek, a to zejména znárodňováním, ale rovněţ měnovou reformou. Ukradeného majetku prý bylo tolik, ţe z něj komunisté dokázali ―ţít a uplácet― dlouhá čtyři desetiletí. Pak jejich reţim zbankrotoval. V listopadu 1989 prý bylo nutné především co nejrychleji odříznout politickou nomenklaturu od podnikŧ, aby se zabránilo masovému klientelismu. Hrozilo, ţe si státní firmy vybudují pevné kontakty na politické strany a stanou se z nich trafiky pro politiky a podhoubí pro korupci. Mýtem jsou podle názoru studentŧ i tvrzení o rozkrádání majetku. Především je prý třeba si uvědomit, ţe toho nebylo příliš k rozkrádání. ―Naopak, je ekonomickým zázrakem kapitalismu a privatizace, ţe se z tak rozvráceného hospodářství podařilo tak rychle vydupat mnoho fungujících ziskových podnikŧ,― píší Fragmenty. Porevoluční krachy podnikŧ lze prý přičítat zejména rozkradení, nebo špatně provedené privatizaci. Rovněţ slova o rozbujení korupce jsou prý mýtem. Totálně zkorumpovaný systém tu byl jiţ před rokem 1989. Černý trh fungoval prakticky ve všem, od nejběţnějších nákupŧ potravin po dodávky mezi velkými podniky. Trţní tvorba cen, soukromé vlastnictví firem a další novinky naopak prostor pro korupci výrazně sníţily.



Korupci při privatizaci prý vylučoval uţ sám princip kupónové privatizace, při které určovali cenu a nové majitele podniku pouze občané, nikoliv politici a úředníci, kteří mohli být cílem zájmu mnoha lobbistŧ. ―Je s podivem, ţe ti, kdo dnes tolik volají po "transparentnosti", nedoceňují kupónovou privatizaci jako nejtransparentnější metodu, jakou naše státní správa zatím pouţila,― poznamenávají autoři studie. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="248384,247953,247745,247616,242370" /


Obama by měl vyhodit čtecí zařízení. Duel Obama vs. Romney očima předních českých amerikanistů 5.10.2012

reflex.cz

str. 00

Zprávy_

_ Tak tohle bylo nečekané. Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney měl v první prezidentské debatě, kterou ve středu (v Česku během čtvrteční noci) odvysílala americká stanice ABC, nad Barackem Obamou jasně navrch. Bude to mít pro současného prezidenta USA váţné dŧsledky? Reflex se zeptal pěti předních českých amerikanistŧ a odborníkŧ na americkou politiku. Všichni dostali stejnou otázku, na níţ jsme chtěli stručnou odpověď: Jak výrazný vliv bude mít první debata prezidentských kandidátŧ na volební preference současného prezidenta Baracka Obamy? Miloš Calda (garant oboru Americká studia na FSV UK) Převaha Romneyho nad Obamou v první debatě prezidentskou kampaň dosti zdramatizovala. K prohře Obamy přispělo i to, ţe - na rozdíl od všech svých ostatních vystoupení - nemohl vyuţívat čtecí zařízení s předem připraveným projevem. Romney osvědčil schopnost inteligentně reagovat v reálném čase, věcnou znalost problémŧ, a také schopnost pregnantně a zároveň srozumitelně formulovat své ekonomické vize. Jeho podpora by po debatě mohla stoupnout o 2 aţ 3 procenta. Pokud by se situace opakovala i ve zbývajících dvou debatách, mohl by ještě strhnout vítězství na svoji stranu. Erik Best (americký novinář) Volební preference Mitta Romneyho se určitě o něco zlepší. Poprvé za čtyři roky musel Barack Obama mluvit spatra. Má pár týdnŧ na to, aby se naučil, jak oslovit voliče bez pomoci čtecího zařízení. Igor Lukeš (honorární konzul ČR v Bostonu) Obama má problém. Základna Demokratické strany by chtěla, aby s Romneym tvrdě zatočil, zatímco nerozhodnutí voliči si naopak přejí, aby Obama vypadal presidentsky. Ve středeční debatě – jako uţ tolikrát předtím – se Obama postavil do středu, tedy někam na pŧl cesty mezi základnou a nerozhodnutými. Trochu občas zaútočil, ale hned se rychle stáhl. Výsledkem je, ţe skalní příznivci jsou zklamáni a nerozhodnutí (pokud existují) měli moţná ve středu dŧvod si myslet, ţe Romney byl lepší. Myslím si, ţe Obama své skalní fanoušky neztratí a Republikány nezíská. Vtip je v tom, ţe je víc Demokratŧ. První prezidentská debata letošní sezóny proto zásadní vliv na výsledek mít nebude. Kryštof Kozák (vedoucí Katedry amerických studií na FSV UK) Teď ho to určitě trochu poškodilo, vypadal zaskočený tím, jak rychle a energicky se po primárkách Romney tlačí do politického středu. Další události v kampani však mohou tento dílčí neúspěch snadno přehlušit. Jana Sehnálková (amerikanistka) - Aţ opadnou podebatní vášně, vliv samotné debaty na preference prezidenta Baracka Obamy nebude nijak dramatický. Mittu Romneymu se sice po první prezidentské debatě dostalo velmi kladného hodnocení a je moţné, ţe jeho vystoupení mohlo přesvědčit některé nerozhodnuté voliče – těch je ale relativně málo. Navíc se jeho tvrzení v následujících dnech stanou terčem útokŧ demokratŧ a Obamova kampaň mŧţe být obohacena o materiál do další debaty. Podobně ale s nasbíraným materiálem naloţí samozřejmě i Plné znění zpráv


Romneyho kampaň. Právě to, jak zdatně zpracuje materiál z debaty, mŧţe ovlivnit preference voličŧ. Nakonec ale rozhodnou preference pro jednotlivé kandidáty v jednotlivých státech, ve velké části z nich zatím vede Obama. Do voleb je ale ještě měsíc a to je v politice hodně dlouhá doba.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/48073/obama-by-mel-vyhodit-cteci-zarizeni-duel-obama-vs-romney-ocimaprednich-ceskych-amerikanistu _

Cenu Vize 97 letos dostane zesnulý sociolog Miloslav Petrusek 5.10.2012

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Klára Bílá, mta_

clovek_

Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 dostane letos in memoriam významný český sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. Cenu uděluje nadace kaţdý rok v den Havlových narozenin, tedy 5. října. „Laureáti ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 se vybírají vţdycky na začátku roku. Samozřejmě, odchod pana profesora Petruska nás velmi zasáhl, avšak jsme velmi rádi, ţe jsme alespoň mohli s ním připravit nový sborník, který kaţdoročně vydáváme u příleţitosti předání ceny,― řekl Radioţurnálu vedoucí kanceláře nadace Vangelis Zingopis.Ocenění předá Dagmar Havlová vnukovi profesora Janu Holubovi. Bývalý děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zemřel 19. srpna.Miloslav Petrusek, který trpěl dlouhodobými zdravotními potíţemi, v devadesátých letech také předsedal Masarykově československé sociologické společnosti.Ve věku 75 let zemřel přední český sociolog Miloslav Petrusek


Cenu nadace Vize 97 dostal in memoriam profesor Miloslav Petrusek 5.10.2012 zpravy.rozhlas.cz str. 00 clovek_ Martina Spěváčková,Tereza Svobodová_ Letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 dostal in memoriam významný český sociolog a vysokoškolský pedagog Miloslav Petrusek. Ocenění, tedy diplom a zlatou berli svatého Vojtěcha, za něj v Praţské křiţovatce převzal jeho vnuk Jan Holub. Jan Holub u té příleţitosti přečetl úryvek z Petruskovy knihy a krátce na něho zavzpomínal. Hovořil například o tom, jak mu dědeček krátce před smrtí k ceně nadace Vize 97 řekl: „Chlapče, větší metál uţ děda nedostane.―Na Miloslava Petruska vzpomínali také pozvaní hosté. Mluvili o něm jako o člověku, který se vţdy drţel svých morálních zásad a byl učitelem přímo od Boha, který dokázal i ty nejsloţitější teorie a myšlenky předávat studentŧm s neuvěřitelnou lehkostí."Nominovaní na cenu nadace vţdycky mají být nějak trošku kontroverzní," říká Ivan Havel, člen rady Ceny Vize 97."Ovšem on nebyl kontroverzní nyní, on byl kontroverzní za doby totality, protoţe drţel tedy ten prapor sociologie v době, kdy byla na indexu. Uţ v 60. letech se mu podařilo ji trošku prosazovat, i kdyţ ne zcela oficiálně, a to byl jeho takový téměř hrdinský výkon ve prospěch vědy," dodává Ivan Havel.Cena se předávala poprvé od úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. V sále byl však přítomen alespoň symbolicky. Na pódiu byla jeho zvětšená fotografie a Dagmar Havlová vedle sebe pro něj nechala volnou ţidli.Vize 97 cenu uděluje uţ od roku 1999, vţdy 5. října v den narozenin Václava Havla. Jejím laureátem bývá významný soudobý myslitel.Profesor Miloslav Petrusek se narodil ve Zlíně. Vystudoval filozofii a dějepis na Masarykově univerzitě v Brně. Sociologií se zabýval od 60. let 20. století. Po sametové revoluci byl jedním ze zakladatelŧ Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, kde v letech 1991–1997 pŧsobil jako děkan. Byl autorem či spoluautorem významných děl, učebnic a odborných i popularizačních článkŧ z Plné znění zpráv


oblasti sociologie. Miloslav Petrusek zemřel letos 19. srpna ve věku 75 let.Slavností ceremoniál se od roku 2004 odehrává v duchovním centru Praţská křiţovatka, které rovněţ patří mezi projekty nadace.Ocenění umoţňuje širší veřejnosti seznámit se s laureátovým dílem, a to například prostřednictvím besedy dotyčného člověka se studenty.Cenu v loňském roce získala slovenská teoretička umění Iva Mojţišová. Dalšími laureáty jsou například spisovatel a myslitel Umberto Eco či sociolog Zygmunt Bauman.Cenu Vize 97 letos dostane zesnulý sociolog Miloslav PetrusekVe věku 75 let zemřel přední český sociolog Miloslav Petrusek


Ankaře došla trpělivost s Damaškem 4.10.2012

ČRo 1 - Radioţurnál

str. 02

21:05 Stalo se dnes_

_ Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ankaře došla trpělivost s Damaškem a poslala na druhou stranu hranice dělostřelecké granáty, které zabily asi tři syrské vojáky. Odstřelování je odvetou za zřejmě náhodný útok ze syrských pozic, kterým padlo za oběť pět Turkŧ. Parlament v Ankaře pak dal armádě mandát k vojenským operacím mimo území Turecka, pokud to vláda uzná za nutné. Generální tajemník OSN Ban Kimoon prohlásil, ţe je znepokojen nárŧstem napětí a varoval, ţe se 18 měsícŧ trvající konflikt mŧţe přelít do celé oblasti. Mezitím se OSN pokouší zchladit horké hlavy a doručila Turecku omluvu od Syřanŧ. Turecký premiér Erduan se nechal slyšet, ţe jeho země válku v regionu nezačne. Po telefonu vítám ve vysílání Emila Sulimanova z Fakulty sociálních věcí v Praze. Dobrý den. Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------Dobrý večer. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Turecko dostalo prostřednictvím OSN omluvu od syrské strany, je to podle vás dostatečná satisfakce za to, aby Ankara nepokračovala v odvetném dělostřeleckém bombardování syrského území? Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------Jak jsem v kontaktu s tureckými kolegy a mezi nimi jsou i vysoce postavení dŧstojníci z turecké armády, tak Turci uţ nějakou dobu hledali nějaký dŧvod, aby mohli to dění v Sýrii zakročit. To se děje z více dŧvodŧ. Jednak ten dŧvod je vnitropolitický, protoţe armádu uţ přibliţně deset let v práci svoje pozice v zemi, která je ovládaná islamistickou stranou, takţe pokud by Turecko zasáhlo, tak dá se v případě malé vítězné války očekávat posílení pozice armády. Ten dŧvod který souvisí se Sýrií samotnou, tkví v tom, ţe severovýchodní oblast Sýrie se teď nachází pod kontrolu Kurdŧ a v samotném Turecku Kurdŧ ţije něco kolem 15 aţ 20 milionŧ lidí a ti usilují od roku 1984 od vytvoření vlastního státu. Vedou válku na jihovýchodě země v rámci organizace PKK, která je povaţována za teroristickou, čili tady hrozí v souvislosti s tím ţe Sýrie bude ovládat Kurdy a uţ v současnosti sever Iráku je ovládán Kurdy, ţe by vznikla taková situace, která by podnítila separatistické aspirace Kurdŧ, čili Turecko by mělo zakročit do konfliktu, jak říkají turečtí generálové. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale kdyby skutečně armáda vpadla do Sýrie, jaké skrývá potenciální rozhodnutí rizika? Kdyby se jednalo o krátkou, rychlou operaci, jako v případě třeba dřívějšího zásahu proti Kurdŧm v Iráku, tak by moţná nemusela reakce být tak prudká, ale při déle trvajícím konfliktu mohly by se zapojit do případné války i další země v regionu? Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------Plné znění zpráv


Turci nemají zájem na to, aby vedli v Sýrii nějakou dlouhotrvající invazi ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Oni to nemusejí chtít, ono se to ale mŧţe stát. Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------Právě proto oni si chtějí zajistit podporu ze strany NATO, to je pro ně klíčové a také si chtějí zajistit podporu ze strany NATO v případě, kdyţ ta občanská válka v Sýrii se protáhne na delší dobu, kdyţ se sever Sýrie vyskytne pod kurdskou kontrolou stejně, jak tomu bylo v případě Iráku, aby Turecko bylo poskytnuto pro případ kontroly nad severem Sýrie ovládaným právě těmi Kurdy. Čili, tady primární ten bezpečnostní problém pro Turky není ani tak moc, ta občanská válka mezi Alavinty a Sumity, jako spíše ten sever ovládaný Kurdy. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jaká mŧţe být reakce nebo jaký mŧţe být zájem syrské strany? Mŧţe mít třeba Bašár Asad nějaký zájem na tom, aby se ten konflikt rozšířil třeba i za syrské hranice a naopak mŧţe se velmi bránit tomu, aby Turecko zasáhlo vojensky takhle krátce, takovým jednoznačným úderem, o kterém teď mluvíte? Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------To není vŧbec v zájmu syrského reţimu. Vlastně Sýrie racionálně by se měla pokoušet udělat všechno, aby zamezila intervenci. Situace je taková, ţe v současné době se nic očekávat nedá. Vlastně s tím granátem, to není stoprocentně jisté, jestli to má na svědomí syrská armáda ovládaná Bašarem Asadem neboli vlastně někdo, kdo to nějakým zpŧsobem zařídil, aby Turecko mělo dŧvod do konfliktu vkročit. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Co by podle vás udělalo NATO v případě, ţe by se Turecko rozhodlo pro vojenskou operaci? Zapojilo by se také nebo by vyčkávalo, pokud by to skutečně byla akce čistě za strany Turecka, nijak zvláště neodŧvodněná? Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------Tady uţ záleţí na zájmech jednotlivých zemí, hlavních zemí NATO, třeba zájmy Spojených státŧ, zájmy Velké Británie. V podstatě velká Británie a Spojené státy uţ delší dobu podporují to opoziční hnutí, tu svobodnou syrskou armádu a také se jim moc nelíbí, ţe vlastně v té Sýrii sílí role Íránu, protoţe Íránci posílají tisíce svých lidí do Sýrie, posílají paramilitantní jednotky, posílají generály, vojenské struktury, které válčí v té válce na straně Bašara Asada. Čili, to se nám vŧbec nelíbí. Také se jim nelíbá skutečnost, stejně jako Izraeli, to Izraelcŧm, ţe v případě, kdyţ dojde k útoku na Írán, ţe právě ta posílená syrsko-íránská spolupráce, která se bude vyjadřovat v posíleném Isbaláhu a v těch paramilitantních jednotkách, které jsou v Sýrii, ţe oni budou schopnější proti útoku na izraelské území, coţ se vŧbec nehodí ani Američanŧm, ani samozřejmě Izraelcŧm. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Podotýká Emil Sulimanov z Fakulty sociálních věd v Praze. Děkujeme, na slyšenou. Emil SULIMANOV, Fakulta sociálních věcí v Praze -------------------Na slyšenou. _

Kdo kam 4.10.2012

Hospodářské noviny _

str. 21

Finance_

Čapek šéfuje divizi Sodexo Plné znění zpráv


Generálním ředitelem společnosti Sodexo – Řešení sluţeb u klienta, která zajišťuje sluţby managementu budov a stravování, se stal Daniel Čapek. Ve funkci nahradil Christopha Aumüllera, který odchází na novou pozici v centrále skupiny Sodexo ve Francii. Čapek do skupiny Sodexo nastoupil před 16 lety, od té doby vystřídal rŧzné pozice v odlišných divizích. Zastával funkci ředitele IT a logistiky, ještě v Sodexho Pass zodpovídal za obchodování v Čechách a byl provozním ředitelem. Zkušenosti získal i v zahraničí, mezi roky 2008 a 2011 pŧsobil ve funkci generálního ředitele divize Sodexo – Řešení pro motivaci v Číně. Loni se vrátil do Česka jako obchodní a marketingový ředitel divize sluţeb. Čapek vystudoval mezinárodní obchod na VŠE. Do čela české Adastry postoupil Kysela Mezinárodní konzultační a softwarová společnost Adastra jmenovala Pavla Kyselu generálním ředitelem pro ČR. Ve funkci střídá Ondřeje Frydrycha, který se bude věnovat mezinárodním aktivitám Adastry a expanzi na nové trhy. Kysela pracuje pro Adastru deset let. Začínal jako konzultant, vedl oddělení analytikŧ, byl obchodním ředitelem. Poslední tři roky šéfoval divizi obsluhující zákazníky z oblasti telekomunikací, retailu a finanční instituce. Před nástupem do Adastry Kysela pŧsobil ve společnosti London Logic Praha jako vývojář a analytik. Promoval na Bankovním institutu vysoké škole v Praze. Dusílek zasedl ve správní radě UniCredit Bank Novým členem představenstva české UniCredit Bank se na začátku října stal Jakub Dusílek, odpovědný bude za řízení divize Global Banking Services. Ve funkci vystřídá Domenika Pignatu, jehoţ kariéra pokračuje v rámci skupiny. Dusílek je v UniCreditu devět let, dosud pŧsobil jako generální ředitel a předseda představenstva UniCredit Leasing na Slovensku. Tam odešel z Prahy, kde v minulosti vystřídal rŧzné manaţerské posty. Jako ředitel odboru strategie a rozvoje obchodních činností se Dusílek věnoval i vzniku a rozvoji franšízové obchodní sítě UniCredit Bank v ČR. Promoval na právech v Brně, zároveň absolvoval MBA program při ČVUT. Muţík má na starosti investice ČSOB Skupina ČSOB má nového Country Managera pro investiční společnost ČSOB Asset Management, stal se jím Jaroslav Muţík. Ten opouští pozici výkonného ředitele spotřebního financování, na které ho nahradí Tomáš Jaroš. Muţík v ČSOB pracuje od roku 2007, předtím pŧsobil v Provident Financial. Tam zastával pozici obchodního ředitele pro Moravu, později se stal ředitelem podpory prodeje pro ČR a SR. Kariéru Muţík začal jako burzovní makléř společnosti Bankovní dŧm Skala, propracoval se do pozice ředitele společnosti AB Brokers. Promoval na britské Nottingham Trent University, kde získal titul MBA. Nový portál Kompenzomat řídí Güttlerová Alici Güttlerovou jmenovali výkonnou ředitelkou portálu Kompenzomat.cz, který uplatňuje nároky cestujících na finanční náhrady za problémy v letecké dopravě. Güttlerová se zaměří na rozvoj projektu a zlepšení právního povědomí veřejnosti o povinných kompenzacích ze strany aerolinek. Dříve pŧsobila v Aareal Financial Services, dceřiné společnosti německé banky Aareal Bank. Tam byla odpovědná za právní poradenství v oblasti úvěrového financování kancelářských budov, hotelŧ a logistických center v ČR, Rusku a při mezinárodních transakcích. Absolvovala Právnickou fakultu UK a Fakultu sociálních věd UK. Za marketing Red Hatu na východě odpovídá Marek Softwarová společnost Red Hat jmenovala Ondřeje Marka novým marketingovým ředitelem pro východní Evropu, Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Odpovědnost bude mít i za český a slovenský trh. Na pozici Marek vystřídal Věru Petrtýlovou, která má nově v rámci Red Hatu na starost marketing, kde se bude zaměřovat na řešení pro zálohování a ukládání dat a Enterprise Linux v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky. Marek na nové pozici zúročí 16 let zkušeností s marketingem IT firem, dříve pŧsobil na manaţerských postech ve společnostech Citrix Systems a Oracle. Na ČVUT v Praze studoval obor informační technologie. Walitza dohlédne na mobilní platby v MasterCard Plné znění zpráv


Na nově vzniklou pozici ředitele rozvoje mobilních plateb a inovací v ČR a SR společnosti MasterCard Europe nastoupil Richard Walitza. Věnovat se bude rozvoji PayPassu a zavádění nových řešení pro mobilní telefony nejen v oblasti plateb, ale i v nefinanční sféře dopravy, věrnostních schémat a mobilního marketingu. Walitza odchází ze společnosti Telefónica Czech Republic, kde měl na starost oblast nových platebních řešení, pŧvodně pracoval pro Český Telecom. Předtím ţil 15 let v Německu, kde zaloţil společnost Riwal Group a věnoval se podnikání v oblasti zásilkového prodeje. Vystudoval zahraniční obchod. Foto popis| O autorovi| PŘIPRAVILA: KRISTÝNA GREPLOVÁ _

O zásah NATO v Sýrii stojí jenom Turecko, Západ ne, tvrdí politolog Drulák 4.10.2012

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Martina Týblová_

Šance, ţe by Severoatlantická aliance zasáhla v Sýrii, je minimální, pro Západ je to příliš citlivá záleţitost. Jediný, kdo by mohl o vojenskou akci stát, je Turecko, řekl serveru IHNED.cz politolog a odborník na mezinárodní vztahy Petr Drulák. Turecký parlament dal ve čtvrtek vládě mandát k vojenskému zásahu mimo hranice země a na rok tak otevřel cestu k zásahu v sousední Sýrii. Vztahy obou zemí zkomplikoval útok ze syrské strany hranice, při kterém zahynuli turečtí civilisté. Turecko je členem NATO a Severoatlantickou alianci bezprostředně po incidentu poţádalo i mimořádnou schŧzi. Politolog a odborník na mezinárodní vztahy Petr Drulák je ale přesvědčený, ţe západní země do konfliktu nepŧjdou a Turecko je ve výsledku jedinou zemí, která by k ozbrojenému zásahu měla dŧvod. Znamená incident začátek války v Sýrii? Mohl by na ní mít někdo zájem? V první řadě je nutné zdŧraznit, ţe na tom rozhodně nemá zájem Sýrie. Pokud se bavíme o útoku, šlo podle mého názoru o exces. Mŧţeme se bavit o tom, zda za ním mohou stát například rebelové, kteří vidí šanci, jak svrhnout reţim Bašára Asada, ale to je rovina spekulací. Mohlo by o útok v Sýrii stát samotné Turecko? Bavit se o tom, kdo by na útoku vydělal, to jsou opravdu čiré spekulace. Kdyţ se do nich ale pustíme, potom nemŧţeme jednoznačně vyloučit, ţe by se jednalo o samostatnou akci Turecka. Turecko nyní vsadilo všechno na jednu kartu, otevřeně vystupuje proti Asadovi, podporuje syrskou opozici. Turecko se dlouhodobě snaţí dostat do role regionální velmoci a se Sýrií pěstovalo vzahy úspěšně aţ do vypuknutí krize. Z toho dŧvodu by i Turecko uvítalo konec Asadova reţimu. Petr Drulák Petr Drulák je od roku 2005 docentem na Institutu politologických studií a Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Doktorský titul získal na Vysoké škole ekonomické v Praze, je autorem řady odborných publikací z oblasti mezinárodních vztahŧ. Turecká vláda dostala mandát k vojenskému zásahu mimo své hranice. Je moţné, ţe by se do případného útoku na Sýrii zapojily členské země NATO? V této chvíli to povaţuji za krajně nepravděpodobné, aţ nemoţné. Na Západě k podobné akci není chuť nikde, dokonce ani ve Francii, která se v tomto regionu angaţuje. Ta chuť chybí ze dvou dŧvodŧ, coţ jsou schopnosti Západu, nemá na to vojensky. Druhým dŧvodem je fakt, ţe se jedná o politicky citlivé téma. Přítomnost vojákŧ západních zemí není v Arabském světě vnímána pozitivně. Turecko mŧţe poslat armádu do Sýrie, parlament posvětil vojenské operace za hranicemi - čtěte ZDE Plné znění zpráv


Ankara po útoku na turecké území udeřila na syrské cíle. A ţádá schŧzku NATO - čtěte ZDE Do konfliktŧ v Afghánistánu, Iráku a Libyi se Západ ale zapojil, čím je situace v Sýrii odlišná? Afghánistán je naprosto odlišný případ. Tam šlo o reakci na teroristické útoky 11. září a souhlasili s ním všichni, operaci dala mandát i Rada bezpečnosti. Irák uţ byl o poznání kontroverznější, protoţe nad zásahem nepanovala shoda a šlo se do něj právě bez posvěcení Rady bezpečnosti. V Libyi tam byla určitá podpora, ale nedošlo k přímé intervenci. Rada bezpečnosti dala mandát k bezletové zóně a v první fázi tu operaci podporovala i liga arabských státŧ. Potom ale měli nezápadní členové Rady pocit, ţe došlo ke zneuţití mandátu a povaţuji za nepravděpodobné, ţe by chtěli takovou situaci nyní opakovat. Rada se dá obejít. Proč se do toho Západ nepustí? Západ si v případě Afghánistánu i Iráku ověřil, ţe umí svrhnout reţim v řádech týdnŧ či měsícŧ. Zároveň se ale ukázalo, ţe není schopen nabídnout stabilní prostředí a prospěch a prosperitu pro obyvatelstvo. I z tohoto pohledu si myslím, ţe k intervenci nedojde.

URL| http://zpravy.ihned.cz/svet-blizky-vychod/c1-57762230-o-zasah-nato-v-syrii-stoji-jenom-turecko-zapad-netvrdi-politolog-drulak _

Politika čs. státu vůči maďarské menšině 4.10.2012

Literární noviny str. 22 Eva IRMANOVÁ_

Historie_

(do roku 1948) Charakteristickým příkladem jevu z oblasti kultury zapomínání je vztah československého státu, respektive české a slovenské veřejnosti, k problému československých menšin, především k poţadavku jejich potrestání na základě obvinění z rozbití Československa v roce 1938, nahlíţené prizmatem kolektivní odpovědnosti. Kultura Po druhé světové válce bylo jako celek obviněno také maďarské etnikum na Slovensku ze dvou zločinŧ – ţe bylo organickou součástí maďarského fašismu a ţe se podílelo na zániku Československé republiky. Vyhlášení kolektivní viny Maďarŧ v roce 1945 a všechna další diskriminační opatření vŧči nim včetně zbavení občanských práv vnímala proto ochotně slovenská i česká veřejnost jako spravedlivý trest i legitimní zpŧsob řešení menšinového problému. Koncepce samostatného československého státu předpokládala jako nezbytnou podmínku pro svou realizaci začlenění Slovenska jako bývalé součásti historických Uher do rámcŧ nového státu a vytvoření konstrukce jednotného československého národa jako nutné protiváhy budoucí německé menšiny. Jinak nebylo moţno přesvědčit dohodové mocnosti o smyslu a účelnosti nového státu. Rozhodnutím velmocí v roce 1918 a podepsáním mírové smlouvy v Trianonu v červnu 1920, která definitivně kodifikovala také hranice mezi Maďarskem a Československem, se tak na území nového československého státu ocitlo 1,1 milionu Maďarŧ. Maďarské obyvatelstvo proţívalo rozpad Uher a začlenění do státu, který povaţovalo za cizí a který povaţoval za cizí i je, jako nespravedlnost a tragédii. Vznik Československa vnímalo jako diktát dohodových velmocí, které rozhodovaly bez znalosti poměrŧ ve střední Evropě. Po prvotním, krajně negativistickém postoji k novému státu a pasivní rezistenci se začalo smiřovat se situací a nastal sloţitý proces utváření menšinové identity. Loajalita byla pociťována v první řadě k vlastní menšinové společnosti a k maďarskému národu v širším slova smyslu. Stát přestal být pozitivním prvkem a vztah k němu byl spíše negativní. Vytvořil se tak začarovaný kruh, kdy československý stát, odvolávaje se na neloajalitu maďarské menšiny, se ji snaţil rŧznými zpŧsoby omezovat, oslabovat a marginalizovat, maďarská menšina pak, odvolávajíc se na diskriminační přístup k ní, se s československým státem neztotoţnila, nepociťovala vŧči němu loajalitu a orientovala se na Maďarsko, které povaţovala za ztracenou vlast. Plné znění zpráv


Ve druhé polovině roku 1938 se maďarská zahraniční politika zapojila do diplomatické ofenzívy proti Československu a byla odhodlána přistoupit pouze na takové uspořádání, které bude hájit zájmy maďarské menšiny do stejné míry, do jaké budou hájeny zájmy sudetských Němcŧ a zajistí jí stejné ústupky. Maďarské oficiální poţadavky ve smyslu mnichovské dohody spočívaly na etnickém principu a mohly se vztahovat jen na území s maďarským obyvatelstvem. Připojení tohoto území k Maďarsku na základě vídeňské arbitráţe bylo v maďarském veřejném mínění vnímáno jako první velký úspěch územní revizní politiky. Také slovenští Maďaři, jichţ se změna hranic týkala, euforicky oslavovali „návrat do lŧna vlasti―, coţ bylo pro slovenskou společnost jednoznačným potvrzením jejich neloajality a zrady. Situaci dále vyhrocovaly represálie, kterých se dopouštěla maďarská správa na připojeném území vŧči Slovákŧm a Čechŧm, kteří tam přišli po roce 1918. Otázka postavení maďarské menšiny po skončení druhé světové války byla svázána s problémem sudetských Němcŧ a odvíjela se od zahraničněpolitické a vnitropolitické koncepce československé exilové vlády v Londýně i domácího odboje a zároveň od postoje velmocí k otázce dalšího osudu národnostních menšin. Základní linií Benešovy zahraničněpolitické koncepce během druhé světové války bylo „odčinění Mnichova―, tj. obnovení Československa v předmnichovských hranicích. Tato politická koncepce byla postupně doplněna zásadou zahraničněpolitického zabezpečení proti německé hrozbě orientací na spojenectví se Sovětským svazem a vybudování vnitropolitických záruk proti opakování Mnichova, respektive vídeňské arbitráţe. Se vztahem k menšinám souvisela i dŧleţitá součást politiky odčinění Mnichova, a to vybudování národního, „slovanského― státu Čechŧ a Slovákŧ, který ovšem z logiky věci, měl-li být realizován v předmnichovských hranicích, mohl být uskutečněn jen na základě zbavení se jeho neslovanských menšin – podle tehdejších představ transferem většiny jejich příslušníkŧ a odnárodněním zbytku. Mezníkem ve vztahu k maďarské menšině na Slovensku se stal Košický vládní program, vypracovaný v moskevském exilu, v němţ československá vláda v dubnu 1945 vyhlásila, ţe Československo je národním státem Čechŧ a Slovákŧ. Politickým vyjádřením změn ve vztahu k národnostním menšinám byl VIII. bod programu, vycházející z uznání kolektivní viny nejen německé, ale i maďarské menšiny, který poskytoval politickou základnu pro pozdější hromadný odsun obyvatel v době, kdy jej velmoci ještě neschválily. Podle tohoto bodu měli být všichni Němci a Maďaři zbaveni státního občanství, s moţností optovat pro Československo, ovšem o kaţdé takové ţádosti individuálně měly rozhodnout úřady. Československé státní občanství bylo zabezpečeno pouze antifašistŧm německé a maďarské národnosti. Vystěhování maďarského obyvatelstva bylo tak po vyhlášení vládního programu chápáno v přesvědčení jak veřejnosti, tak politikŧ jako hotová věc, přestoţe jednoznačně pozitivní stanovisko k odsunu Maďarŧ vyjádřil pouze Stalin. Československá vláda v nótě z 3. července 1945 poţadovala od spojeneckých mocností souhlas s přesídlením 2 – 2,56 milionu Němcŧ a asi 400 tisíc Maďarŧ. Na konferenci v Postupimi spojenecké mocnosti uznaly, ţe se má do Německa uskutečnit transfer „německého obyvatelstva nebo jeho sloţek―, neschválily však vysídlení československých Maďarŧ. Maďarské a československé vládě bylo doporučeno, aby se dohodly na jiném zpŧsobu řešení. K tomu došlo v únoru 1946, kdy byla po delších jednáních schválena Dohoda o výměně obyvatelstva. Ta mluvila o dobrovolném přesídlení maďarských Slovákŧ a o přesídlení stejného počtu slovenských Maďarŧ, kteří byli na výměnu určováni státními orgány Československé republiky. Celkem bylo z Československa do Maďarska v letech 1945–1948 násilně přesídleno 89 660 osob maďarské národnosti. Diskriminační protimaďarská opatření na Slovensku jsou spojována s uplatňováním některých dekretŧ prezidenta Beneše. Na Slovensku ale všechny prezidentské dekrety neplatily, protoţe Slovenská národní rada zákonodárnou činnost prezidenta Beneše neuznávala. Aţ svým nařízením z 21. dubna 1945 o zákonodárné moci na Slovensku stanovila rozdíl mezi zákony celostátní povahy a ostatními záleţitostmi. Zákonodárnou moc celostátní povahy vykonával prezident formou dekretŧ, v nichţ muselo být uvedeno, ţe jsou vydávány po dohodě se SNR. Jedním z prvních poţadavkŧ slovenských úřadŧ po osvobození území Slovenska bylo vystěhování všech obyvatel, kteří se přistěhovali na území jiţního Slovenska z Maďarska po vídeňské arbitráţi (tzv. anyášŧ). Do kategorie státně nespolehlivých osob byly zařazeny i osoby německé a maďarské národnosti, pokud neprokázaly, ţe se aktivně účastnily boje proti Německu nebo Maďarsku nebo přispěly k opětovnému získání svobody Československé republiky a slovenského a českého národa. Kromě majetkového postihu byla vŧči obyvatelstvu maďarské národnosti uplatňována celá řada diskriminačních opatření ve všech oblastech ţivota. Po neúspěšných jednáních o vysídlení československých Maďarŧ se součástí vnitropolitického řešení maďarské otázky staly odsun Maďarŧ do Čech a reslovakizace. Její pŧvodní idea vycházela z tvrzení, ţe většina obyvatelstva maďarské národnosti na Slovensku pochází ze slovenských rodin, které byly v minulosti násilně pomaďarštěny. K reslovakizaci se ale maďarské obyvatelstvo hromadně přihlašovalo pouze z obav před represemi. Do 1. července 1946 poţádalo o reslovakizaci 452 tisíc osob, k 1. prosinci 1948 Ústřední reslovakizační komise jich schválila 362 679. Zásadní změnu v československé koncepci řešení problému maďarské menšiny vyvolaly mezinárodněpolitické okolnosti. Jedním z nástrojŧ dalšího utuţení sovětské kontroly nad východní Evropou bylo zaloţení Informačního byra komunistických stran v září 1947. V diskusi československého komunistického vedení o výsledcích schŧze Informbyra z června 1948 mluvili Zdeněk Plné znění zpráv


Fierlinger a Vlado Clementis o tom, ţe budou muset najít lepší poměr k Maďarsku a sporné věci s ním vyřídit. Ministerstvo zahraničí pak z pověření komunistického vedení vypracovalo nové návrhy na řešení otázky Maďarŧ v Československu. Zároveň předsednictvo ÚV KSČ 8. července 1948 schválilo opatření ve vztahu k maďarské menšině, a to na základě principu poskytnout jí všechna občanská práva, ale nepřipustit zavedení menšinového statutu, přesně v intencích přání Klementa Gottwalda, který na jednom ze zasedání ÚV KSČ prohlásil: „Musíme natrvalo počítat s existencí několika set tisíc Maďarŧ u nás. Budeme jim muset dát nějaká práva…. Ovšem ţádné politické strany, ţádné odborové organizace, ţádný zvláštní statut. Něco jim dát musíme, abychom s tím měli pokoj. To je také nutné ze zahraničněpolitických dŧvodŧ.― Vypracováním podkladŧ pro politická, organizační a legislativní opatření byl ve spolupráci s příslušnými stranickými a vládními orgány pověřen Viliam Široký. 25. července 1948 se pak v Bratislavě sešly delegace československého a maďarského komunistického vedení. Z jejich jednání vzešla dohoda, podle níţ měla být obyvatelstvu maďarské národnosti poskytnuta všechna práva jako Slovákŧm, vráceno státní občanství a odvolána konfiskační opatření. Postavení maďarské menšiny se stalo hlavní otázkou i na plenárním zasedání ÚV KSS 27. září 1948. Na něm Viliam Široký a Gustáv Husák odŧvodňovali změnu dosavadní politiky vŧči maďarské menšině nikoli potřebou zabezpečit uplatňování všeobecných lidských práv pro všechno obyvatelstvo včetně menšin, nýbrţ na základě argumentŧ, ţe svět je rozdělen do dvou blokŧ, Maďarsko nyní patří ke stejnému bloku jako Československo a uţ v něm neexistují ţádné revizionistické snahy, protoţe nastoupilo cestu k socialismu. Gustáv Husák na tomto zasedání v referátu o řešení maďarské otázky v Československu navrhl, aby ÚV schválil hlavní zásady pro další postup – výměna obyvatelstva mezi Maďarskem a Československem má být urychleně skončena, obyvatelstvu maďarské národnosti, které se neprovinilo proti zájmŧm republiky, bude navráceno československé občanství a spolu s tím i všechna občanská, demokratická a politická práva. Změna národnostní politiky vŧči československým Maďarŧm a příslib navrácení jejich občanských práv vyvolával obavy zejména u těch Slovákŧ, kteří přesídlili na jiţní Slovensko po druhé světové válce a získali tam majetek obyvatel maďarské národnosti odsunutých do Čech i jejich konfiskované pozemky. V srpnu 1948 byla se zástupci maďarské vlády uzavřena politická dohoda, která stanovila ukončení výměny obyvatelstva k 31. prosinci 1948. Sporné otázky se objevily i v souvislosti s přehodnocováním reslovakizace. Po únoru 1948, kdy byla očekávána změna národnostní politiky Československa, odmítalo mnoho Maďarŧ reslovakizační dekrety přijímat. Stranické orgány se snaţily výsledky reslovakizace zachovat a reslovakizanti měli být povaţováni za Slováky. Prŧzkum ukázal, ţe z 24 589 osob maďarské národnosti, které byly v lednu 1949 v Čechách, se jich 24 060 chtělo vrátit na Slovensko. Navrátilci poţadovali nazpět svoje domy a ostatní nemovitosti, coţ ve většině případŧ nebylo moţné, protoţe jejich majetky uţ byly přiděleny novým správcŧm nebo jiným osobám. Řešení situace slovenské vládní kruhy viděly v dalších deportacích, a tak se na podzim 1949 zrodila akce s krycím jménem Jih, jejímţ cílem bylo jednak vypořádat se s problémy vzniklými v dŧsledku odsunu obyvatel maďarské národnosti do Čech v letech 1946–1948, jednak odsunem politicky nevyhovujících obyvatel jiţního Slovenska eliminovat ekonomicky silnější vrstvy obyvatelstva maďarské národnosti, nyní uţ pod dohledem státní bezpečnosti. Maďaři tak byli v Československu občansky zrovnoprávněni v době, kdy monopol komunistické moci zlikvidoval občanská a politická práva všech obyvatel a obdrţeli jen zlomek práv menšinových. *** Eva Irmanová pŧsobí jako vědecká pracovnice v Historickém ústavu AV ČR a přednáší na Fakultě sociálních věd UK. Zaměřuje se především na moderní dějiny Maďarska a Slovenska ve středoevropském kontextu. Z publikací: Kádárismus. Vznik a pád jedné iluze, Praha 1998; Maďarsko a versailleský mírový systém, Ústí nad Labem 2002; Postavení maďarské menšiny na Slovensku v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989, Ústí nad Labem 2005; Maďarsko v éře sovětizace, Ústí nad Labem 2008. Seriál připravuje Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Foto popis| zapomínání Foto popis| Občané maďarské národnosti nakládají svŧj majetek na ţelezniční vagón před odsunem do Maďarska. Foto autor| FOTO: ČTK _



Volby ve středních Čechách budou velmi těsné 4.10.2012

Mladá fronta DNES str. 01 (rok)_

Titulní strana_

PRAHA Vzácně vyrovnané síly mezi levicí a pravicí jsou ve Středočeském kraji jen několik dnŧ před krajskými volbami. Ukázal to první pro kraj zveřejněný prŧzkum, který pro Český rozhlas připravila agentura ppm factum. Volby by podle něj vyhrála s 20,5 procenta ČSSD, druhá by byla s 20,2 procenta ODS. Na třetím místě by byla TOP 09 se Starosty a nezávislými s 12,8 procenta, na čtvrtém KSČM s 9,4 procenta a uspěla by i koalice SPO Zemanovci – Češi s 6,2 procenta. „Síly jsou velmi výrazně a velmi vzácně vyrovnané. Na rozdíl od ostatních krajŧ je tu ODS velmi úspěšná. Rozhodovat bude poslední týden kampaně, to, jak nakonec uspějí nebo neuspějí Zemanovci, a na lídrovi ODS Raduanu Nwelatim teď stojí, aby pravici přitáhl ještě víc hlasŧ,― říká politolog z Institutu politologických studií FSV UK v Praze Kamil Švec. Nwelatiho by totiţ podle prŧzkumu nejvíc lidí chtělo jako příštího hejtmana. » Více v sešitu B Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání _

První průzkum: Vyhrát má ČSSD 4.10.2012

Mladá fronta DNES str. 01 Alena Rokosová_

Střední Čechy_

Středočeský kraj se dočkal prvního předvolebního prŧzkumu. Síly levice a pravice jsou tak vyrovnané, ţe rozhodne několik posledních dní před volbami. Podle prŧzkumu má vyhrát ČSSD, lidé by však jako nového hejtmana chtěli Raduana Nwelatiho z ODS. STŘEDNÍ ČECHY Aţ do včerejška byl výsledek nadcházejících krajských voleb neodhadnutelný. Včera však Český rozhlas zveřejnil prŧzkum, který pro něj připravila agentura ppm factum. Podle něj by krajské volby vyhrála ČSSD, druhá by byla ODS a třetí nováček krajských voleb TOP 09 a STAN. Komunisté by měli pod deset procent a pětiprocentní hranici by překročila uţ jen koalice SPO Zemanovci – Češi. Těsný výsledek dvou nejsilnějších stran je unikum Středočeského kraje, v jiných krajích má podle prŧzkumŧ ČSSD nad ODS převahu. Je to dŧsledek nejen kauzy zatčeného exhejtmana Davida Ratha, která středočeskou ČSSD citelně poškodila, ale i faktu, ţe Středočeský kraj vţdy býval spíš pravicový. „O tom svědčí i to, ţe TOP 09 je podle prŧzkumu třetí a předskakuje komunisty,― upozorňuje politolog z Institutu politologických studií FSV UK v Praze Kamil Švec. Lídři prŧzkumŧm nevěří Prŧzkum prováděla agentura ppm factum mezi 19. a 25. říjnem mezi 1 008 Středočechy. Lídři dvou nejsilnějších stran Josef Řihák (ČSSD) i Raduan Nwelati (ODS) mu nepřikládají velký význam. „Věřím aţ výsledkŧm, chybovost je i tři procenta, vše mŧţe být jinak. I to uţ jsme zaţili,― říká Nwelati. „Z komunálu na volební prŧzkumy nejsem zvyklý, takţe mě nechávají chladným. Táhneme volby aţ do konce,― reaguje Řihák. A dodává, ţe nevěří tomu, ţe by komunisté měli méně neţ deset procent, a naopak, ţe by TOP 09 získala tolik. Podle propočtŧ politologa Kamila Švece by ČSSD i ODS mohly získat stejný počet mandátŧ. A proto není vŧbec odhadnutelné, kdo a jakou koalici by dokázal sestavit. Středočeské zastupitelstvo má 65 zastupitelŧ. „ODS a TOP 09 by mohly dát dohromady 32 mandátŧ. V rámci odchylek prŧzkumŧ by teoreticky těsnou většinu mít mohly. Na druhou stranu ČSSD s devíti komunistickými mandáty a případně čtyřmi mandáty Zemanovcŧ by daly dohromady 33 mandátŧ, tedy těsnou většinu,― vypočítává Švec. Rozhodnou poslední dny před volbami Plné znění zpráv


Pozice pravicových a levicových stran je teď podle něj výrazně a velmi vzácně vyrovnána. Rozhodovat bude poslední týden kampaně. „Máme signály, ţe pravice na to zareaguje tím, ţe na konci udělá brutálnější kampaň, tu osobní, hnusnou, nepřátelskou, a bude se snaţit zvrátit výsledek,― tvrdí Řihák. Podle Švece bude záleţet především na tom, jak nakonec dopadnou právě Zemanovci, a pokud se do zastupitelstva nedostanou, zda jejich voliče přetáhne ČSSD. A také na Raduanu Nwelatim. Podle prŧzkumu by totiţ právě jeho chtěli voliči jako příštího hejtmana. Preferuje ho čtrnáct procent voličŧ, deset procent by upřednostnilo lídryni TOP 09 a STAN Helenu Langšádlovou a devět procent je pro lídra podle prŧzkumu vítězné ČSSD Josefa Řiháka. „Raduan Nwelati do toho mŧţe hodně vstoupit. Teď se dozví, ţe je nejţádanějším kandidátem na hejtmana, a bude se muset velmi aktivizovat. Na něm stojí, aby pravici včetně TOP 09 přitáhl ještě víc hlasŧ,― tvrdí politolog. » Pokračování na str. B2 První prŧzkum: Vyhrát má ČSSD, ale síly jsou vyrovnané » Pokračování ze str. B1 „To mě těší a věřím, ţe kdyţ si voliči přejí, abych byl hejtmanem já, dají hlasy ODS,― reaguje Nwelati. Podle Řiháka je tento výsledek logickým dŧsledkem toho, ţe on se stal lídrem kandidátky ČSSD aţ v červnu, kdy nahradil zatčeného Davida Ratha. Je zřejmé, ţe sestavování koalice nebude po volbách jednoduché. I kdyţ se v kuloárech uţ delší dobu mluví o velké koalici ČSSD a ODS, se kterou má lídr ČSSD dobrou zkušenost z Příbrami, v níţ je starostou. Naznačil to i v rozhovoru pro MF DNES, který vyjde v sobotu. „Po volbách vezmeme volební programy a porovnáme je. Osobně bych byl rád, kdyby Raduan Nwelati změnil názor a souhlasil s proplácením poplatkŧ a ţákovským jízdným. I v Příbrami máme velkou koalici, která funguje,― řekl Řihák. Nwelati to však vylučuje. V rozhovoru pro MF DNES, který vyjde v pondělí, řekl: „Pŧjdu do koalice s kaţdým, kdo bude mít rozumný program. Problém je, ţe to, co ukázala ČSSD v posledních čtyřech letech, je neslučitelné s naším programem. Pan Řihák je pokračovatel Davida Ratha.― *** Josef Řihák lídr ČSSD » Pravice zareaguje brutální kampaní Máme signály, ţe pravice na výsledky zareaguje tím, ţe na konci udělá brutálnější kampaň, tu osobní, hnusnou, nepřátelskou, a bude se snaţit zvrátit výsledek. Raduan Nwelati lídr ODS » Věřím, ţe voliči dají hlas ODS Těší mě, ţe si voliči podle prŧzkumu přejí, abych byl středočeským hejtmanem já. Věřím, ţe dají hlasy ODS, aby to tak bylo. Graf Jak by dopadly volby ve středních Čechách Zdroj: Pro Český rozhlas prŧzkum připravila agentura ppm factum Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy _

Pozvánka do Senátu: téma "Naše odpovědnost za obsah sociálních médií" 4.10.2012

parlamentnilisty.cz str. 00 Články politiků_ Senát Parlamentu ČR_

V úterý 9. října se bude v sídle Senátu konat TISKOVÁ KONFERENCE na téma Naše odpovědnost za obsah sociálních sítí. TK bude zahájena v 8:50 v Jičínském salonku Valdštejnského paláce (vstup recepcí A).



Na tiskové konferenci vystoupí Prof. PhDr. Jan Jirák, PhD. (Fakulta sociálních věd UK, Metropolitní univerzita), Mgr. Jiří Snítil (Centrum mediálního vzdělávání), Ing. Pavel Vichtera (Horká linka.cz) a Mgr. Miroslav Nenutil (ÚPV Senátu PČR). Tisková konference bude předcházet konferenci na téma Naše odpovědnost za obsah sociálních sítí, která začíná v 9:00. Na konferenci jsou zástupci médií rovněţ srdečně zváni, program naleznete v sekci Soubory.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=14007 _

Představujeme kandidáty do Senátu – volební obvod 8 Rokycany 4.10.2012

Právo

str. 11 Jihozápadní Čechy_ (ib)_

Milada Emmerová (ČSSD) poslankyně (67) Vystudovala Lékařskou fakultu UK, pŧsobila jako lékařka. Od roku 1994 je členkou ČSSD. Do Poslanecké sněmovny byla zvolena v letech 1996, 1998, 2002 a 2010. V letech 2004 aţ 2005 byla ministryní zdravotnictví. V listopadu 2008 stanula v čele Plzeňského kraje a stala se první hejtmankou ČR. Této funkce se vzdala 9. září 2010 a od stejného roku je opět členkou poslaneckého klubu ČSSD a místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny ČR. Jiří Janoušek (NS - LEV 21) lesní inţenýr (49) Absolvoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Po absolvování základní vojenské sluţby pracoval u Západočeských státních lesŧ v Lesním závodě Spálené Poříčí, a to v rŧzných funkcích od lesníka přes vedoucího polesí aţ po vedoucího útvaru přípravy výroby. Od roku 1993 aţ doposud je zaměstnán jako správce Městských lesŧ ve Spáleném Poříčí. Jaroslav Lobkowicz (TOP 09/STAN) poslanec (70) Po maturitě v roce 1959 nemohl z kádrových dŧvodŧ dál studovat, a proto se vyučil televizním opravářem. V roce 1968 se odstěhoval do Mnichova, kde vystudoval technickou univerzitu. Natrvalo se vrátil do ČR v roce 1993, podnikal v řadě společností. V roce 1990 vstoupil do KDU-ČSL, v roce 2009 přestoupil do TOP 09. Pŧsobil v radě města Plzně, od roku 2004 je členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Mezi roky 1998–2006 byl poslancem, ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR pak znovu uspěl v roce 2010. Stanislav Rampas (SNK-ED) krajský předseda strany (58) Absolvoval prŧmyslovku, z kádrových dŧvodŧ nemohl dále studovat. Po vojně pracoval postupně třeba jako mechanik, řidič, horník, mistr v dopravě, pomocný dělník či vedoucí provozu. Později vystudoval ČZU v Praze. Od roku 1990 byl po tři volební období starostou Ejpovic, pŧsobil jako krajský zastupitel, v letech 2000–2004 byl náměstkem hejtmana Plzeňského kraje pro regionální rozvoj. Zastával funkci místopředsedy Svazu měst a obcí ČR a byl prvním předsedou Sdruţení měst a obcí Plzeňského kraje. Luděk Sefzik (ODS) senátor (55) Absolvent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Pracoval jako chirurg v rokycanské nemocnici, v roce 1996 si zaloţil soukromou lékařskou praxi, které se věnuje i nyní. V roce 2000 kandidoval v rokycanském obvodu do Senátu jako nestraník za Občanskou demokratickou stranu, po vítězství ve volbách vstoupil do ODS. O šest let později post senátora obhájil. Plné znění zpráv


Jako předseda senátního Výboru pro evropské záleţitosti se věnoval zejména problematice integrace Evropské unie. Je členem rokycanského zastupitelstva. Rostislav Senjuk (Strana soukromníkŧ ČR) předseda strany (49) Na plzeňské VŠSE získal titul inţenýra jaderného strojírenství, v roce 2001 absolvoval doktorandské studium na VŠE Praha a v 2007 Právnickou fakultu Západočeské univerzity. Pŧsobil jako mluvčí Občanského fóra v plzeňské Škodovce, v roce 1991 byl zvolen poslancem. Od roku 1989 podniká. V letech 1992 aţ 1996 pŧsobil jako místopředseda Strany podnikatelŧ, soukromníkŧ a rolníkŧ, od roku 2009 je předsedou Strany soukromníkŧ. Jiří Valenta (KSČM) vychovatel (46) Po ukončení nástavbového studia na Střední prŧmyslové škole strojnické v Plzni pracoval jako skladník v Prioru. V období 1987–1990 pŧsobil na rŧzných pozicích u Sboru národní bezpečnosti a v roce 1989 čtyři měsíce jako příslušník Státní bezpečnosti. Od roku 1990 pracuje jako vychovatel, lektor a metodik v domově mládeţe v Plzni. V roce 2004 absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a loni dostudoval ČZU v Praze. V roce 2004 vstoupil do KSČM, od roku 2006 pŧsobí v plzeňském zastupitelstvu. Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy _

Kandidáti do Senátu za volební obvod č. 23 Praha 8 4.10.2012

Právo

str. 11

Praha - Střední Čechy_ _

Daniela Filipiová (ODS) Členkou Senátu je od roku 2000. Zasedá ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Dlouhá léta se zasazuje za integraci handicapovaných do společnosti, přičemţ za handicapované povaţuje i staré lidi. V roce 2009 zastávala funkci ministryně zdravotnictví ve vládě Mirka Topolánka. Od roku 1987 je po neúspěšné operaci v plném invalidním dŧchodu, podniká v oboru konzultací a projektování staveb se zaměřením na bezbariérové stavby a jejich úpravy. Do ODS vstoupila v roce 1997. Bohdan Babinec (Národní socialisté levice 21. století) Soukromý chirurg. Koordinátor a iniciátor památníku Dr. Milady Horákové na Pankráci. Člen předsednictva strany bývalého předsedy vlády Jiřího Paroubka. Petr Binder (ANO 2011) Od roku 1997 se pohybuje v médiích, nejprve jako obchodní ředitel soukromého rádia, později coby mediální konzultant s vlastní mediální agenturou. V roce 2005 zakládá projekt Putování Hrocha, který pomáhá neziskovým projektŧm. „Volby do horní komory parlamentu jsou zejména o osobnostech. Proto jsem se rozhodl, ţe nabídnu sebe, jakoţto garanta návratu k etice a morálce v oblasti, kde je jí poskrovnu, tedy v politice,― říká čtyřnásobný otec. Viliam Buchert (TOP 09 a Starostové) Novinář a publicista, jenţ podle svých slov sází na rozumné a pracovité lidi, kteří se nebojí vyuţít příleţitostí a berou ţivot do svých rukou. Napsal více neţ 3000 článkŧ, rozhovorŧ, analýz a komentářŧ, autor rozhovorŧ s nejvýznamnějšími osobnostmi českého i zahraničního politického, společenského, kulturního i vědeckého ţivota. Plné znění zpráv


Jiří Dolejš (KSČM) Poslanec parlamentu, místopředseda KSČM. Na přelomu let 1989-1990 se podílel na vzniku OF. V letech 19942002 byl zastupitelem hlavního města Prahy. V září 2009 byl spolu s dalším místopředsedou KSČM Čeňkem Milotou tajně nahrán provokatérem celostátního deníku, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot. Dolejš byl ochoten prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho miliónu korun. Po zveřejnění kauzy ale jakoukoli vinu popíral a trval na své nevině. Dagmar Jungová (Praţané za svá práva) Ekonomka se věnuje problematice péče o seniory. „Samozřejmě ţe se potomci o své rodiče postarají, ale také musí někdy pracovat, být se svou rodinou, spát,― myslí si kandidátka s tím, ţe stát nesmí přenášet veškerou péči o seniory na jejich potomky. Slibuje svým voličŧm, ţe by prosadila vyrovnaný státní rozpočet. Miroslav Koranda (Nestraník) Ředitel ZŠ Glowackého v Bohnicích, který v případě zvolení do Senátu hodlá usilovat o zjednodušení legislativního procesu, nevytváření nesmyslných a nadbytečných změn zákonŧ, zrušení přestupkové imunity a doţivotní imunity zákonodárcŧ a rovnoprávný vztah politikŧ k občanŧm, odstranění všech forem arogance moci a přehlíţivého postoje k občanŧm. „I v dnešní době chci razit motto Štěstí přeje vzdělaným - pro mnohé moţná v této době dravcŧ úsměvné, pro mě však velmi dŧleţité,― říká. Martin Potŧček (ČSSD, KD, SZ) Vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista. Vede Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK. Zaměřuje se na zkoumání procesŧ formování a realizace veřejné a sociální politiky v ČR a dalších postkomunistických zemí se zaměřením na regulační funkce trhu, státu a neziskového sektoru, na problémy reformy veřejné správy, na procesy evropské integrace a na zpracování vizí a strategií pro český stát. Je nezávislý nestranický kandidát s podporou SZ, ČSSD a KDU-ČSL. Lenka Procházková (VV) Česká prozaička, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v samizdatové edici Petlice a v zahraničí. Jejím posledním dílem je román Slunce v úplňku - příběh Jana Palacha, popisující invazi do Československa v roce 1968. Od roku 2002 do roku 2007 pŧsobila v diplomatických sluţbách jako kulturní tajemnice na velvyslanectví ČR v Bratislavě. V roce 2011 prosazovala názor, ţe církevní majetek před nástupem komunismu nepatřil církvím, a proto nemŧţe být restituován, a v lednu 2012 podala kvŧli schválení restitucí trestní oznámení na premiéra Nečase a další členy jeho vlády. Ariana Shametiová (Konzervativní strana) Jako učitelka francouzského jazyka vstoupila na podzim 2011 do veřejného povědomí dŧraznou kritikou sexuální výchovy na ZŠ a tím i obecnou kritikou absence morálních hodnot výchovněvzdělávacích institucí. Byla označena „ombudsmankou dětí―. Je autorkou a realizátorkou loutkových divadelních projektŧ určených dětem v nemocnicích a dětských domovech. Jan Zenkl (ČSNS) Chce prosadit zákon, který platí ve Velké Británii: ne stát, ale občan musí dokázat, jak ke svému majetku přišel. A dále zákon, který zruší státní příspěvky politickým stranám. Pracuje jako řidič nákladního auta. Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy _



Sýrie se omluvila Ankaře za granátový útok, turecký parlament mezitím schválil moţný zásah 4.10.2012 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa_ Jaromír Marek, bre,Jan Bumba,Tomáš Pavlíček_ Syrský raketový útok na turecké městečko Akcakale, při kterém ve středu zemřelo pět civilistŧ, zostřil napětí mezi Ankarou a Damaškem. Turci odpověděli dělostřeleckým bombardováním syrských pozic v pohraničí a zabili několik vojákŧ. Ankara ale tvrdí, ţe válku s Bašárem Asadem neplánuje, po celodenním ostřelování palbu ukončila. Po čtyřiadvacetihodinovém mlčení se Sýrie Turecku za středeční incident omluvila. Podle Damašku by se uţ neměl opakovat. Turecko omluvu přijalo.Turečtí poslanci ale uţ před tím schválili ţádost vlády o mandát pro vojenské operace mimo území Turecka, pokud to bude vláda povaţovat za nezbytné. Premiér Recep Erdogan o to parlament poţádal pávě kvŧli včerejšímu syrskému granátovému útoku.„Samozřejmě v první řadě jde o gesto, kterým Turecko říká okolí, ţe ţádná vojenská provokace proti jeho území nezŧstane nepomstěná. Ankara tím také říká světu, ţe je sjednocená moc výkonná s mocí zákonodárnou. Objevily se ale i názory v novinách, které vládu kritizují za to, ţe situaci vyhrocuje,― komentoval situaci zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák.Poradce tureckého premiéra Ibrahim Kalin dnes na twitteru ale napsal, ţe Turecko nemá zájem o válku se Sýrií. Bude pouze bránit svou hranici a neustane ani v politické a diplomatické aktivitě.Emil Sulejmanov z Fakulty sociálních věd v Praze v pořadu Stalo se dnes řekl, ţe Turci uţ nějakou dobu hledali dŧvody, aby mohli do dění v Sýrii zasáhnout. Dŧvodŧ je podle něj několik.„Vnitropolitický dŧvod je ten, ţe turecká armáda uţ 10 let ztrácí pozice v zemi a při vojenském zásahu lze očekávat posílení její pozice. Dalším dŧvodem je, ţe severovýchodní oblast Sýrie je pod kontrolou Kurdŧ. V Turecku jich ţije kolem 15 aţ 20 milionŧ a od roku 1984 usilují o vytvoření vlastního státu. Turci se obávají situace, která by podnítila separatistické aspirace tureckých Kurdŧ,― přiblíţil.Turci podle něj nemají zájem vést v Sýrii dlouhotrvající invazi. „Ale chtějí si zajistit podporu ze strany NATO, to je pro ně klíčové,― dodal.Zástupce tureckého premiéra zdŧraznil, ţe Ankara bude své případné další kroky v souvislosti se Sýrii konzultovat s NATO i mezinárodním společenstvím.Kvŧli středečnímu incidentu na syrsko-turecké hranici se uţ na mimořádném zasedání sešli ke konzultacím členové Severoatlantické aliance. Ti Sýrii vyzvali k okamţitému ukončení agrese. Vyhrocenou situaci projednávala i OSN.Šéf britské diplomacie varoval před zhoršením napjatých vztahŧ mezi Tureckem a Sýrií.Česká diplomacie nedoporučuje cestovat do blízkosti syrsko-turecké hraniceTurecký parlament jedná o moţnosti vojenské akce proti SýriiSýrie zaútočila granáty na Turecko a zabila pět lidí, o situaci jedná NATOVelitelé syrských povstalcŧ prý navzdory prohlášením stále neopustili TureckoSyřané posádku havarovaného tureckého letounu popravili, tvrdí alArabíjaSyrská občanská válka zasahuje uţ i na území, které kontroluje Izrael


V Praze proběhne 16. výroční konference Forum 2000 3.10.2012

ČRo 6

str. 01 _

22:10 Studio STOP_

Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer, milí posluchači. Ve dnech 21. aţ 23. října proběhne v Praze jiţ 16. výroční konference Forum 2000. Na přání bývalého prezidenta Václava Havla, zakladatele fóra se letos zaměří na vztah mezi demokracií a médii. Konference se bude věnovat také odkazu Václava Havla v oblasti demokracie a lidských práv a moţnostem jeho dalšího rozvíjení. Účast jiţ potvrdili například Madeleine Albright, bývalá ministryně zahraničních věcí, která do Prahy zejména v rámci Fora 2000 jezdila poměrně často. Také Michael Anti, novinář. Nebo politický aktivista z Číny Šlomo Avineri. Také Alexandr Milinkevič, čelný představitel opozice z Běloruska, Boris Němcov, ekonom a politik z Ruska, Iveta Radičová, socioloţka a samozřejmě bývalá předsedkyně slovenské vlády. Ze známých osobností také Jan Švejnar a řada dalších. Nejenom významných českých, ale i světových osobností. Konference je otevřena pro veřejnost, mŧţe se jí tedy zúčastnit kaţdý. Ale pro účast na většině diskusí je nezbytné se předem zaregistrovat na registračním Foru 2000. S jakým cílem Plné znění zpráv


právě Forum 2000 před 16 lety vzniklo? Jak významnou silou, hybatelem byl Václav Havel? Jak se podařilo naplnit očekávání? Zkrátka a dobře, jak před těmi 16 lety bilance Fora 2000 vlastně vypadá, jak pro Forum dopadá to zamyšlení nad tím, co se podařilo, nepodařilo. A jaké jsou naopak perspektivy do budoucna? Jak Forum 2000 přispívá ke světové diskusi a výměně názorŧ? Nejde-li o palčivá společenská a lidskoprávní témata. Tak to nás bude zajímat následujících teď 48 minut v diskusním pořadu Českého rozhlasu 6 Studio STOP. Jeho pokud moţno nerušený poslech přeje ze studia Jarmila Baláţová. V reţii se o technicky hladký prŧběh relace budou dnes starat Jitka Procházková a Irena Hýsková. Mé pozvání dnes do studia přijali ředitel Nadace Fora 2000 Jakub Klepal. Dobrý večer. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Dobrý večer. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------A také ředitel Centra pro demokracii a lidská práva společnosti Člověk v tísni Marek Svoboda. Dobrý večer. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Dobrý večer. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------V prŧběhu pořadu se, milí posluchači, také telefonicky spojíme ještě s Janem Rumlem, disidentem, bývalým politikem, novinářem. Doufejme, ţe se nám to podaří. Neţ tak učiníme, tak pár informací na začátku. Forum 2000 zaloţil v roce 1996 prezident Václav Havel společně s japonským filantropem panem Sasakavou a také nositelem Nobelovy ceny míru Elim Wieselem. Mě zajímá, jak se ti tři nadchli společně pro tuto myšlenku, Jakube, a proč zvítězila jako místo setkávání právě Praha, kde se jednotlivé konference Fora 2000 od roku 1997 setkávají? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Tu myšlenku pŧvodně pojali společně prezident Havel a Eli Wiesel, kdyţ vlastně spolu se účastnili jisté konference v Hirošimě. A diskutovali spolu o věcech, protoţe to bylo právě uţ s blíţícím se koncem milénia, takţe diskutovali o tom, co čeká civilizaci v tom novém tisíciletí, jaké jsou hlavní výzvy, jaké jsou věci, které nás všechny společně trápí a kterým podle nich nebyla věnována dostatečná pozornost. Proto se dohodli na uspořádání pŧvodně jedné konference, která by měla svolat dohromady klíčové světové myslitele, představitele, lidi s nějakým, s nějakým, s nějakou zkušeností se sdílením odpovědnosti. A v podstatě proto vznikl i ten název Forum 2000. Protoţe se to mělo obracet právě do toho nového tisíciletí a mělo to probrat ty hlavní výzvy a přesně tak výzvy nějakého jejich řešení. K tomu se později připojil Yohei Sasakawa, který vlastně tu konferenci zajistil finančně, coţ je mimochodem zajímavá, zajímavá informace, která se málo ví a často je nám předhazováno, ţe, ţe stojí český stát mnoho peněz Forum 2000 a ţe čeští daňoví poplatníci platí konferenci světových lídrŧ. Není to pravda. Od začátku do konce, uţ kdyţ byl pan prezident Havel prezidentem, tak tu konferenci jsme platili převáţně z peněz zahraničních dárcŧ, soukromých dárcŧ. A většinovým sponzorem byl vţdycky Yohei Sasakawa z Japonska. Nicméně oni tři tedy začali, začali tu konferenci organizovat. Po té, po té první, která byla úspěšná. Nicméně jak jsem nastínil ta témata, tak nemohla určitě dospět k tomu, ţe by vyřešila, nebo ţe by minimálně nastínila cestu k řešení všech těch témat, jimţ se chtěli věnovat. Tak se účastníci konference dohodli, ţe je třeba o těch věcech dále diskutovat, a proto se z toho postupně vyvinul konferenční cyklus, který vlastně pokračuje dodnes. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Děkuju, Jakube. Já připomenu slova bývalé kanadské premiérky Kim Campbell, která prohlásila, nejlepší zpŧsob, jak převést filozofii do akce, je dát dohromady filozofy a vysoké činitele takovým zpŧsobem, jakým to udělal prezident Havel na konferenci Fora 2000. Postupem času se Forum 2000 také stalo skutečnou praţskou tradicí, která je pozorně sledovaná médii, politiky, intelektuály, ekonomickou elitou. A zainteresovaným publikem. Marku Svobodo, vy se pravidelně věnujete ve společnosti Člověk v tísni a v Centru pro demokracii a lidská práva, jeţ je součástí právě této společnosti, lidskoprávním tématŧm, která pojí také organizátory Fora 2000. Asi bylo teda přirozenou součástí navázání té spolupráce. Ale kdybyste měl jmenovat rozdíl mezi tím, Plné znění zpráv


kdyţ vy do Prahy přivezete disidenty například kubánské, čínské, nebo nějakým zpŧsobem podporujete v daných místech, ať uţ hmotně, anebo právě i předáváním zkušeností výměnou zkušeností na nejrŧznějších workshopech lidskoprávní aktivisty, tak existuje nějaký kromě toho, ţe ta akce Fora 2000 je větší samozřejmě, existuje nějaký významný rozdíl? Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Forum 2000 je především podlé mého názoru unikátní prostředí. Ba právě proto unikátní, ţe to je místo, nebo prostě událost, kde se potkávají státníci, ať uţ současní nebo bývalí, novináři, akademici, myslitelé a další ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Lidé, kteří v danou chvíli jsou často i u moci, anebo naopak v opozici. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------A myslím, ţe právě tímhle tím je to unikátní. A to je právě i ten dŧvod, nebo jeden z dŧvodŧ kromě toho, ţe ta, ta témata Fora 2000 samozřejmě se obměňují, ale nějaká, řekněme, střední hodnota, která je vlastně blízká tomu, co my jako Člověk v tísni se snaţíme dělat, třeba v případě Centra pro demokracii a lidská práva, nebo čemu pomáhat v zahraničí, tak ta vazba je tam poměrně, poměrně silná. A pro nás je samozřejmě, my jsme z největší části jsme implementující organizace. To znamená, ţe v rámci toho oddělení, které já mám na starosti, pracujeme teda v zemích, které jsou buďto represivní, jako Kuba nebo Bělorusko nebo Rusko, anebo takové, dejme tomu, v nějaké tranzici, mŧţeme říkat, jestli k něčemu lepšímu nebo horšímu, ono to vypadá v rŧzných obdobích rŧzně. Ale takové země jako prostě Ukrajina, Moldavsko, anebo severní Afrika a tak dál. A takţe velká, největší část toho, co my děláme, děláme v těch zemích. Kromě toho samozřejmě snaţíme se díky tomu, ţe známe to prostředí a ţe známe ty lidi, tak se snaţíme přinášet ta témata sem. A nejenom ta témata, ale také, kdyţ mŧţeme, tak ty lidi jako hosty. Jednak kvŧli tomu, aby, aby oni mohli hovořit o tom, co se děje v jejich zemích, coţ samozřejmě má úplně jinou váhu, kdyţ ten člověk, který přichází přímo z toho prostředí, neţ kdyţ to jakoby říkáme my, podle toho, co tam vidíme. Ale samozřejmě je to dŧleţité pro ty lidi samotné. My jsme s Forem 2000 dlouhodobě v kontaktu, snaţíme se i tak ty návštěvy naše takové, které tady těch hostŧ, které tak, jak se nám vejdou do rŧzných rozpočtŧ, projektŧ, časovat tak, aby aspoň z nějaké části vycházeli kolem Fora 2000, protoţe pro to, co jsem říkal na začátku. Protoţe to je skutečně unikátní místo. A pro nás, kdyţ jsme občas schopni tam prostě nějakým zpŧsobem přispět nějakým tématem nebo panelem, nebo dovezením několika hostŧ, tak jsme za to velice rádi, protoţe tohle propojování myslíme, ţe je velmi dŧleţité. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Přináší někdy i konkrétní závěry, reakce, aktivity? Teď mám na mysli, ţe kdyţ přijde někdo, nějaký disident, který upozorňuje na Foru 2000 i před zraky některých stále aktivních politikŧ na neprávo a porušování lidských práv a demokracie v některých zřízeních, jejichţ ekonomická moc a síla je například velmi velká, tak jestli mŧţe vést v budoucnu třeba díky tomu vystoupení před tímhle auditoriem k přijetí nějakých rezolucí. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Ono, hledat konkrétní výstupy z konferencí tohoto typu je těţké. Nicméně třeba Forum 2000 má jednu takovou aktivitu, která nám se zdá, ţe má docela jako dobrý efekt, v prŧběhu těch konferencí se dala dohromady skupina lidí, která se jmenuje Iniciativa sdílená starost, coţ je momentálně 14 osobností světových, mezi nimi Jeho svatost Dalajláma, lidé jako Frederik de Klerk, bývalý jihoafrický prezident, Grigorij Javlinský, Richard von Weizsäcker, bývalý prezident Německa, Eli Wiesel a řada dalších, kteří, kteří se společně vyjadřují k některým konkrétním problémŧm, které jsou, kterým třeba není věnována taková pozornost. Marek tady mluvil o těch zemích jako je Bělorusko a Barma, Kuba a podobně. Takţe k některým třeba záleţitostem, které se týkají těchto zemí. A tahle ta iniciativa je směřovaná k médiím. To znamená, ţe obvykle to jejich prohlášení vyjde formou článku, vyjde ve světových médiích po celém světě. A to pak mŧţe mít docela jako reálný, reálný dopad na povědomí o tom problému, na nějakou konkrétní akci. Z poslední doby jeden takový výstup, který my povaţujeme za docela dŧleţitý je, ţe vlastně v rámci tohohle toho, tohoto projektu Iniciativa sdílená starost vlastně začala právě ve spolupráci s Člověkem v tísni. Nominace čínského disidenta Liou Siao-po, který je, který je ve vězení, tak začala jeho nominace na Nobelovu cenu míru, která pak byla úspěšně dotaţena do konce. A on tu Nobelovu cenu míru dostal. Coţ velmi přispělo k tomu, ţe se o tom problému začalo mluvit, o tom, ţe on je ve vězení, o tom, jak je v Číně nakládáno s intelektuály, kteří mají rozdílný názor, s politickými vězni, obecně Plné znění zpráv


se začalo mluvit více prostě o situaci v Číně, takţe tohle to je třeba jeden z konkrétních výsledkŧ, který, který my vidíme. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Já to mŧţu jenom podpořit, jako v tomto ohledu. Přesně tak, jak říká Jakub. Ono hledat ty, jako taková ta představa ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Konkrétní výstupy ... Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------... ţe se něco řekne a na to teda ta Čína si řekne, jeţíšmarjá ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Okamţitě se něco udělá ... Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------... to my děláme špatně a jakoby povolí šrouby, tak takhle to samozřejmě nefunguje a bývá to i jádrem kritiky těch konferencí, ţe vlastně k čemu to jakoby je. Ale souhlasím s Jakubem na tomhle případě. Ta, i z naší praxe tohle je moţná jeden z těch nejviditelnějších, ale není to jakoby jedinkrát, kdy třeba tady ta sdílená starost, tady ta skupina lidí, kdy jaksi vloţila tu svou váhu mediální, nebo tu váhu hlasu do něčeho. A tam uţ to potom skutečně znát je. A v případě toho Liou Siao-po myslím, ţe vŧbec vlastně si člověk uvědomí, ţe do té doby jeho nominace vlastně ta čínská opozice, ty čínský disidenti na západě v podstatě neměli tvář. Jako se vědělo, ţe něco, vědělo se, ţe moţná Falun Gong je skupina, která je utlačovaná. Ale v podstatě nebyla, nebyl ţádný jakoby reprezentant. A to se změnilo jakoby s nominací Liou Siao-po, která, ke které významně přispěla skupina sdílená starost. Takţe touto cestou myslím, ţe opravdu to jde ilustrovat dobře. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Hovoříme s Jakubem Klepalem a Markem Svobodou o významu Fora 2000. A já teď budu mít moţnost zeptat se další z významných osobností, která se Fora 2000 nejenom účastní, ale také participuje organizačně i samozřejmě svými myšlenkami a názory. Tím člověkem je Jan Ruml, poprosím vás, ať si vezmete sluchátka. Dobrý večer. Jan RUML, disident, bývalý politik -------------------Dobrý večer, dobrý večer. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, ţe jste si udělal čas na posluchače Českého rozhlasu 6. My hovoříme, bilancujeme dnes předchozích 15 ročníkŧ Fora 2000. Budeme hovořit o tom 16. O té 16. konferenci a samozřejmě o perspektivách. Z vašeho pohledu, jaký je význam Fora 2000? Nikoli jenom pro tu vnitrostranickou, společenskou debatu na ty přednášená témata. Ale i tu světovou. Jan RUML, disident, bývalý politik -------------------No, já si myslím, ţe je patrně ojedinělou a dosud nedoceněnou zásluhou Václava Havla, ţe on je tím člověkem, který dokáţe pozvat ke stolu jak bývalé státníky, filozofy, náboţenské myslitele společně vlastně s disidenty ze zemí, kde jsou porušována lidská práva. Ať uţ je to Čína, Barma nebo, nebo Venezuela. A dává moţnost jaksi propojit ten demokratický svět s těmi problémy, které mají ty země, které dosud ještě v demokracii neţijí. A s tím, ţe samozřejmě ne všichni osobně mohou přijet, ţe. A mnohdy vystupují na televizní obrazovce. Ale jenom ta interakce prostě s těmito lidmi a jejich moţnost prostě se zúčastnit, byť nepřímo takovéhoto fóra, to si myslím, ţe je velice významné a ţe to, ţe to posiluje jeden z těch prvkŧ naší zahraniční politiky. Protoţe ta je postavená, Plné znění zpráv


jeden ten pilíř zahraniční politiky je postaven na dŧsledné obraně lidských práv a svobod všude, všude ve světě. No, a to, ţe se těchto diskusí účastní ve valné míře mladí lidé, hlavně studenti a ţe se ty akce dějí nejenom na Ţofíně, ale také v Göethe institutu, na vysokých školách, tak to já povaţuju za tu otevřenost toho občanského fóra, byť bývá mnohdy označován za elitní záleţitost, tak ta otevřenost si myslím, ţe je jeden z hlavních významŧ tohoto, tohoto setkávání. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Zmínil jste obrovský přínos Václava Havla, který měl určitě lví podíl na tom, ţe byli ochotni jezdit státníci, politici, disidenti, filozofové, ekonomové, kteří mají velmi nabité programy, ale právě Václav Havel a samozřejmě řada dalších lidí, kteří se organizačně podíleli, byli takovou tou motivací a ty osobní vazby hrály velmi dŧleţitou roli v tom, ţe oni si udělali čas a přijeli na Forum 2000 diskutovat. Z mezinárodního hlediska, jakým zpŧsobem Forum 2000 mŧţe přispívat k dobré pověsti České republiky jakoţto země, která se snaţí přispět k té celosvětové debatě i o tématech lidských práv a samozřejmě řadě filozofických? Jan RUML, disident, bývalý politik -------------------No, já si myslím, ţe proto se mluvilo o tom, ţe vlastně ta postava Václava Havla ještě zase netušíme, co jsme vlastně ztratili. Jeho smrtí. Ţe on měl tu vlastnost, ţe dokázal ty lidi propojovat, sbliţovat. A vţdycky zaujmout nějakou myšlenkou, o které se pak vlastně točila celá ta diskuse na těch fórech. Z hlediska zahraniční politiky si myslím, ţe to je naprosto unikátní záleţitost. A ţe se ukazuje, ţe Václav Havel je velmi, byl velmi známým člověkem prostě ve světě. A ţe doma nikdo není prorokem. On byl daleko známější ve světě neţ doma v České republice. Byl daleko více ctěn jako prezident i jako člověk, i jako disident. A jeho, jeho odchodem jsme ztratili, ztratili tuhle tu moţnost takovýmto zpŧsobem intelektuálně vést nějakou debatu. A dokonce být v čele té debaty. Já samozřejmě vím, ţe teď ten ročník, který se otvírá, bude věnován také památce Václava Havla. Ovšem do budoucna si nejsem jist, zdali vlastně ten, ta schopnost Václava Havla sem zvát tak významné lidi a uspořádat vlastně konferenci tohoto typu, jestli vlastně tím, ţe zemřel, jestli to neznamená, ţe ty budoucí ročníky budou moţná méně pestré, moţná nepřijedou všichni, ţe bude se patrně muset mluvit o formátu těch konferencí, jak dále pokračovat. I to se bude diskutovat vlastně teď v říjnu. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Děkuju mnohokrát. Jan Ruml upozornil i na moţná úskalí, které Nadace Fora 2000 bude diskutovat. Děkujeme mnohokrát a přejeme hezký večer. Jan RUML, disident, bývalý politik -------------------Hezký večer. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Milí posluchači, stále posloucháte diskusní pořad Českého rozhlasu 6 Studio STOP. Dnes diskutujeme konkrétně s Jakubem Klepalem, ředitelem Nadace Fora 2000 a také Markem Svobodou, ředitelem Centra pro demokracii a lidská práva společnosti Člověk v tísni. To téma je jasné. Bilance a perspektivy Fora 2000. Před námi je 16. konference. Právě jsme slyšeli od Jana Rumla několik zajímavých tezí. Začněme tou poslední. On upozornil na to, ţe kvŧli úmrtí Václava Havla a tomu, ţe on osobně uţ nemŧţe nějakým zpŧsobem přispět, aby pozval a intervenoval nějakým zpŧsobem, nebo participoval na osobní účasti těch hostŧ, tak je to věc, které se obáváte, Jakube, kterou budete právě kvŧli tomuto teď diskutovat? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------My se toho úplně neobáváme. Čímţ ale nechci říct, ţe to jako není věc, kterou řešíme. Určitě to tak je. My dokonce jsme na přelomu roku, kdyţ pan prezident zemřel, tak jsme diskutovali další budoucnost. Dokonce jsme diskutovali i moţnost jakoby dále v tom projektu nepokračovat. Protoţe jedna z těch moţností byla, ţe prostě to byl projekt pana prezidenta, který by měl se uzavřít společně s tím, jak se uzavřel jeho ţivot. Tenhle ten názor ale se ukázal, ţe byl opravdu velmi okrajový. Ţe naopak jak v rámci takového toho vnitřního i širšího okruhu Fora 2000, kam patří třeba i, i Honza Ruml a někteří další, takţe se ukázala, ukázala jakoby silná vŧle v tom pokračovat, protoţe jednak ten projekt sám o sobě je unikátní, některé ty dŧvody uţ jsme tady, uţ jsme tady řekli. A taková konference na světě v podstatě skoro ţádná není. Je to jedna z mála takovýchto akcí. A jednak Plné znění zpráv


jsme povaţovali za, za dŧleţité jakoby dále rozvíjet odkaz pana prezidenta právě na tomto poli. Ne, ne tolik jakoby se bavit o tom, co udělal, o jeho ţivotě, o jeho díle, na to jsou tady třeba i jiné instituce. Mnohem povolanější. Ale spíš pokračovat v té započaté práci na poli demokracie lidských práv. A jakoby nejlepší, nejlepší zpŧsob, jak v tom pokračovat, bylo pokračovat v organizaci toho projektu. Tohle to se ukázalo, ţe je sdílený názor i ve světě. Ţe vlastně ty reakce, které jsme dostávali, jednak byly, byly kondolence, bylo, byly vyjádření smutku a lítosti nad odchodem pana prezidenta. Ale jednak to byly i zprávy, které nás jakoby podporovaly v tom, abychom pokračovali, utvrzovaly nás v tom, ţe to rozhodnutí, které jsme udělali na přelomu roku v tom pokračovat, ţe je správné. A takţe jsme se do toho pustili a začali jsme vlastně trošku i znovu přemýšlet o tom, jak by Forum mělo vypadat, jakým zpŧsobem by se mělo i obracet k těm významným mezinárodním osobnostem, coţ je samozřejmě jako dŧleţitá, dŧleţitá otázka. A mimo jiné jedním z těch, jedním z těch krokŧ, které jsme udělali, bylo vlastně sestavení mezinárodního poradního sboru, který je takovým kolektivním tělesem, které trošinku má jakoby zastoupit pana prezidenta poté, co odešel. V tom, ţe jeho členy jsou lidé, kteří mají vlastní silnou morální váhu, mají světovou prestiţ, jsou, jsou známí a jejich přítomnost nebo jejich záštita dokáţe dodat sama o sobě atraktivitu a dŧvěryhodnost v podobné akci. V tom mezinárodním poradním sboru teď v této chvíli jsou Aun Su Ťij z Barmy, Jeho svatost Dalajláma, prezident de Klerk z Jiţní Afriky, Adam Michnik z Polska. Je tam také ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. A je tam bratr pana prezidenta Ivan Havel. To znamená, ţe je to těleso, které jakoby s námi bude dlouhodobě pracovat na těch konferencích. Jeho jednotliví členové by se měli účastnit těch konferencí do budoucna. A doufám, ţe tohle to trošku pomŧţe jakoby vyplnit to prázdno, které tady určitě po panu prezidentovi zŧstalo. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Loňské téma Demokracie a právní stát, to byla příleţitost a téma, které diskutoval ještě i Václav Havel. To letošní utvářel velmi, protoţe jeho velmi zajímala role nových médií. Také v prŧběhu nedávných změn v arabském světě, samozřejmě zásadní vliv, které mají nová média i v nedemokratických zemích. Proto také to téma letošní. A mě zajímá, kdo ta témata a jakým zpŧsobem se vybírají, jakým zpŧsobem se utvářejí. Jestli předtím existuje nějaká širší diskuse, jak to bylo a jak tu bude? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Témata do této chvíle vlastně vznikala jednak na konferencích, ţe se na jedné konferenci ukázalo, ţe vlastně něco je natolik zásadní a závaţné, ţe by se to mělo na té další, ţe by se tomu měla věnovat pozornost. Jednak je do značné míry určoval pan prezident. Ne vţdycky, ale někdy tomu tak bylo, jako třeba v případě tohoto tématu letošního. A někdy vznikaly v rámci programového výboru, který my máme a který, který na těch, na těch tématech pracuje. To znamená, ţe ať uţ to bylo jakkoliv, tak poté, co se nějaké, co se nějaké téma, nebo většinou to bylo více, více moţností, ocitlo na stole, tak se toho ujal programový výbor a začal to diskutovat. Rozpracovávat a pak uţ to jede prostě klasickým, klasickým zpŧsobem. Kaţdý dostane nějaký úkol, společně se na tom pracuje, hodně pracujeme právě s partnery, kteří, jak uţ s českými, tak s mezinárodními, kteří nám pomáhají se strukturací jednotlivých součástí té konference. Letos spolupracujeme s organizacemi jako je třeba Spine Institut nebo Člověk v tísni právě, nebo, nebo National Endowment for Democracy a některé další prostě mezinárodní organizace, které se těmto tématŧm věnují. Také s mediálními organizacemi pracujeme právě vzhledem k tomu tématu konference letošní, no. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Několikrát jste zmínil Jeho svatost Dalajlámu. Hovoříme i o tom, ţe letošní ročník bude věnován právě roli médií. A já se nemohu nezeptat na to, zda se nějakým zpŧsobem do programu promítne také to, co český premiér nedávno prohlásil o tom, do jaké míry by měla nebo neměla podle jeho názoru Česká republika obhajovat lidská práva a dávat prostor některým lidem? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Určitě. Tak Tibet je konkrétní věc, které my se věnujeme dlouhodobě. Naše, naše pozice v tomhle tom je jasná. Dokonce myslím, ţe v tomhle tom třeba pan premiér nemá pravdu, pokud říká, ţe někdo tady v Česku zpochybňuje politiku jedné Číny. Dokonce ani sám Dalajláma nezpochybňuje politiku jedné Číny. Dalajláma pouze tvrdí, ţe by Tibet měl mít autonomní statut, ţe by měl, ţe by měla být dodrţována všechna základní lidská práva, náboţenská práva, práva na nějakou kulturní identitu toho tibetského národa. Všechny tyhle ty věci jsou prostě dramaticky porušovány v Číně. To znamená, ţe my jakoby tuhle tu, tuhle tu otázku dlouhodobě sledujeme a i letos to bude jedním z témat. Plné znění zpráv


Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Pozvete pana premiéra? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Pana premiéra Nečase zveme pravidelně jako hosta konference. Někteří předchozí premiéři byli na konferencích, pan premiér Nečas myslím, ţe nám zatím nepotvrdil a nepředpokládám, ţe by se zúčastnil. Ale budeme velmi rádi, pokud tomu tak bude. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Říká Jakub Klepal. Marku, vaše společnost uţ byla zmíněna. Vy osobně na té participaci tentokrát zajišťujete zejména dva zásadní semináře, mohu-li to tak nazvat. Dvě zásadní témata. To první je role médií v Barmě, na cestě k demokracii. A tím druhým zase se bude otevírat pohled do Kuby, uzavřené společnosti. Ten kubánský panel bude ještě navíc věnován památce a uctění Osvalda Páyi. Jakým zpŧsobem vy vybíráte témata, která je dobrá, i s ohledem na aktuálnost, na momentální procesy, které v těch daných zemích probíhají, zvýraznit ještě na Foru 2000. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Jo, oni jsou ty panely ve skutečnosti tři. Ten třetí bude ještě běloruský. A ten tam, ještě v téhle verzi není. Jak vybíráme témata, je to kombinace věcí samozřejmě. Základním faktorem, ţe to jsou země, ve kterých nějakým zpŧsobem pŧsobíme, nebo se tam aspoň vyznáme. To znamená, ţe jako z logických dŧvodŧ neiniciujeme panel na zemi, ve které se neorientujeme. Potom se samozřejmě snaţíme vytahovat, vytahovat témata, která máme pocit, ţe v těch zemích stojí za pozornost, nebo kde se něco nějakým zpŧsobem mění. A potom samozřejmě i do toho vstupuje nějaká, nějaký díl nějakého jakoby vlastně chronologického plánování, tak jak to v tomto, kdybych měl stručně říct něco k těm třem panelŧm, kdyţtak mě zabrzděte, kdybych se příliš rozpovídával, ale já to zkusím vzít velice stručně. Pokud jde o Kubu. Jednak má to v podtitulu ten panel má Osvalda Páyu, coţ je disident takový, pokud bychom o někom mohli říct, ţe je kubánský Václav Havel, tak to bude Osvaldo Páya. Osvaldo Páya na rozdíl od Václava Havla, ten jeho osud se neodvíjel tím jako relativně šťastným zpŧsobem, ţe teda došlo k nějaké změně a on jakoby stanul v čele té změny. Osvaldo Páya k tomu byl pravděpodobně nejlíp ze všech disponován, ale ta změna nikdy nepřišla. A nepřišla aţ do letošního léta, kdy Osvaldo Páya se zabil, nebo zahynul při autonehodě. Takţe to je v podtitulu. Ale ten, ten dŧraz toho panelu je jiný, v souvislosti s tématem konference média. Na Kubě se dějou hrozně zajímavé věci v tomto ohledu. Kdyţ se podíváte na Kubu, tak tam pořád je taková ta, to gerontokratické duo bratrŧ Castrŧ. A vlastně na tom, na této úrovni se mnoho nemění kromě nějakých pokusŧ o reformy. Co se naopak mění velice v prŧběhu posledních, dejme tomu, 5 let, je nějaký, dejme tomu, kvas mezi lidmi. Daleko, vidíme daleko víc občanských aktivit, ať uţ se to týká ne nutně politických. Mŧţe se to týkat nějakého komunitního rozvoje, kulturní akce, hip hop, věci tohohle typu. V takové míře, v jaké před 5 lety rozhodně nic takovéhoto nebylo. Součástí toho jsou i nezávislá média, nebo respektive pokusy o nezávislá média. Ta informační blokáda na Kubě je pořád poměrně dost hermetická. K internetu je tam obtíţné se dostat. A přesto tady v těch velmi omezených podmínkách jsou tam lidi a skupiny, kteří vymýšlejí hrozně kreativní a zajímavá řešení, jak se okolo toho dostat a jakým zpŧsobem dostávat mezi lidi, a taky ven z Kuby, nezávislé informace. Takţe o tom by to gró toho panelu by mělo být o tomto. V případě Barmy. Barma je také velice zajímavá. Samozřejmě dlouhodobé téma nejenom Václava Havla, konference Forum 2000 i Člověka v tísni. My pracujeme v Barmě od konce 90. let. Barma se opravdu mění. Barma se mění, mění se vlastně směrem, který bych povaţoval za dobrý. A je to fascinující, protoţe si nevybavuju ţádný případ jiný z novodobé historie, kdy by tomu tak skutečně bylo, ţe ta Barma se skutečně otvírá. My to sledujeme rádi, protoţe je pravda, ţe opravdu i ta atmosféra se proměnila, těm lidem se tam začíná, aspoň některým a někde, začíná ţít lépe. Zároveň ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Mimochodem, tady je příklad další disidentky, o níţ jsme velmi často informovali právě na vlnách Českého rozhlasu 6. O níţ se tedy podařilo také přece jenom od té persekuce aţ po ten okamţik dojít, ţe dnes sedí v barmském parlamentu a ... Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni Plné znění zpráv


-------------------Aun Schan Su Ťij teď bude moct jezdit do poradní skupiny Fora 2000 třeba i osobně. A, ale nicméně sledujeme to ostraţitě. Protoţe celá ta, celý tady ten proces té změny je vlastně dirigován v podstatě skoro stejnými, nebo jakoby stejnou klikou lidí, pokud ne stejnými individui, kteří tam drţeli těch 50 předchozích let jednu z nejtvrdších diktatur na světě. Třetí panel, já uţ to, já uţ to utnu, třetí panel je běloruský. Bělorusko je země, která vlastně ten vývoj jako nějak pořád nenastává, vţdycky tam dojde k takové vlně, kdy to vypadá, ţe ta jako, dejme tomu, občanská nespokojenost, ţe uţ přerŧstá k tomu, ţe by mohly začít nějaké reformy. Nebo, a potom to vlastně zase většinou utichne. Nicméně jsou tam také zajímavé příklady nezávislých médií, o tom by měl být ten třetí panel. V našem případě ještě zmíním jenom poslední větu, proč se to schází. Od nás jako od Člověka v tísni tentokrát dobře chronologicky je, protoţe my tady budeme těsně po Foru 2000 v Praze máme teda neveřejný, uzavřený, ale takový velmi zajímavý kulatý stŧl barmsko - běloruský. Přestoţe ty země jsou velice rŧzné, kromě toho, ţe mají, začínají na stejném písmeno, tak by tam asi leckdo hledal jako těţko souvislosti. Ale jsou tam překvapivé styčné plochy. A to znamená, ţe ta Barma, která je právě země, která byla velice tvrdě utaţená a teďka se postupně otevírá, Bělorusko je země, která bývala také tvrději utaţená, ale je utaţená pořád dost pevně. Kaţdý má nějaké zkušenosti, které pro toho, pro tu druhou stranu mohou být velmi zajímavé, takţe my tady pořádáme takovýhle round table, který sám o sobě teda veřejný není, ale měl by z něj být nějaký krátký prostě výstup, který potom veřejný bude. A takţe na to se těšíme taky. A to je vlastně i jeden z těch jako taktických dŧvodŧ ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Protoţe se propojily opět osobnosti, které přijíţdějí, ano. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Který jsme samozřejmě uţ zase záměrně časovali tak, aby se protnul s Forem 2000 z dŧvodŧ, které jsem říkal předtím. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Říká Marek Svoboda, který je společně s Jakubem Klepalem hostem dnešního vydání pořadu Studio STOP. Ano, dostali jsme se k tomu letošnímu tématu této konference, prozradili jsme, ţe bude o médiích. Pojďme k těm hostŧm, kteří přislíbili účast a moţná mŧţeme udělat ještě retrospektivně poslední věc. Já jestli jsem dobře studovala vaše webové stránky, Jakube, tak těch hostŧ bylo do dnešní doby přes 6 stovek významných. A samozřejmě nepočítáme teď veřejnost, tu účast na Forech, ale skutečně pozvané hosty. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Je to tak. Hostŧ nám přibývá. Tak, ten koncept té konference se také postupně trošku vyvíjí. Ze začátku to opravdu byla jakoby výběrová skupina lidí, kteří byli, scházeli se tenkrát ještě na Praţském hradě. Bylo to v podstatě velmi uzavřené, protoţe to bylo prostě pro, pouze pro pozvané. A my jsme postupně i s tím, jak pan prezident Havel odešel ze svého úřadu, tak jsme jakoby odešli z Hradu do podhradí a začli jsme to víc otvírat veřejnosti. V této době se konference pravidelně účastní kolem 100, 150 vystupujících. A někde kolem 3, 3,5 tisíce hostŧ na všech moţných akcích a doprovodných akcích konference během těch 3 aţ 4 dní. Protoţe my uţ teď vlastně jsme to rozšířili ještě na, ještě na další, další den, který se koná mimo Prahu. Pokud jde o, pokud jde o ty delegáty, tak moţná uţ jich bylo dokonce víc neţ, neţ těch 600 za ty, za těch 15 let, které, během kterých se to pořádá. A letos myslím, ţe asi budeme mít o něco více hostŧ neţ loni a řada z nich je nesmírně zajímavých. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Hm, jmenujme některé. Já uţ jsem zmínila třeba bývalou ministryni zahraničí Madeleine Albright. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Madeleine Albright je taková jedna ze stálic, která jezdí na Forum poměrně, poměrně pravidelně. Dalším docela stálým hostem je třeba Šolmo Avineri, který přijede z Izraele, coţ je velmi známý intelektuál, diplomat, politolog. Bude, bude se účastnit Jan Švejnar, bude se účastnit Iveta Radičová ze Slovenska, bude se účastnit letos Roger Scruton, známý britský filozof, také host, který uţ se Fora účastnil v minulosti. Ale bude tam i řada Plné znění zpráv


mladých lidí, kteří jsou, kteří jsou na cestě nahoru. Nebo mají nějaký, nějakým zpŧsobem, mají zajímavé, zajímavé myšlenky, zajímavé projekty do budoucna. Takţe se snaţíme to otvírat a právě propojovat ty, řekněme, starší a zaslouţilé, zkušené a uţ respektované osobnosti právě s těmi mladými. A z té interakce nám potom vycházejí docela zajímavé diskuse a podněty. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Účast mladých lidí na Foru 2000 vyzdvihl i Jan Ruml, se kterým jsme telefonicky hovořili. Je to dŧleţité asi pro generaci, která jednou bude u kormidla a bude řídit tuhle zemi. Moţná i v zajímavých pozicích vzhledem ke studiu a bude tou, která utváří minimálně mínění v České republice, mŧţe mít vliv. Tak jakým zpŧsobem se snaţíte s tímto momentem pracovat záměrně a oslovovat k účasti na některých těch panelech právě mladou generaci? Vtahovat třeba fakulty jednotlivé do toho programu. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Opět to bylo k našemu velkému potěšení spíše, spíše samovolné, ţe, ţe postupně, jak jsme tu konferenci otevírali, tak přestali chodit pouze diplomaté a pouze, pouze akademici a politologové a začli opravdu chodit, chodit studenti. A my jsme tenhle ten trend podpořili, snaţili jsme se tu konferenci víc otevřít. A teď v této chvíli komunikujeme konferenci vţdy s dostatečným předstihem. To znamená snaţíme se uţ na jaře tak, abychom oslovili studenty a univerzity ještě před, ještě před prázdninami. Dáváme jim k dispozici nějaký předběţný program. Snaţíme se, aby, aby studenti opravdu věděli, jejich pedagogové, aby věděli, ţe konference je otevřená, ţe se tam mŧţou přijít podívat. Pokud se včas registrují. A snaţíme se takto pŧsobit nejenom v Česku, ale snaţíme se pŧsobit uţ i v okolních zemích, na Slovensku, v Rakousku, v Polsku, v Německu. A dokonce máme letos spolupráci třeba s Columbia University v New Yorku, takţe bude probíhat přímý přenos i do New Yorku z některých částí konference. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Hovořili jsme o tom, ţe unikátnost konferencí Fora 2000 spočívá také v tom, ţe by se těţko hledal podobný ekvivalent na mezinárodní úrovni. To je na jedné straně potěšující, zavazující. Na druhé straně moţná i limitující v tom, ţe kdyţ existuje podobná akce, mŧţe probíhat samozřejmě výměna informací, participace nějakým zpŧsobem navazování těch jednotlivých témat. Nevíte o tom, ţe by se něco podobného, byť v menším měřítku, chystalo i jinde, nějaká taková diskusní, diskusní platforma? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------My dokonce víme, ţe, víme o dvou akcích, které byly přímo vymodelovány na, na základě Fora 2000. Jedna z nich je, probíhá v Jordánsku, jmenuje se to West Asia-North Africa Forum a je to podobný, byť menší vlastně typ setkání, kde se, kde se zase snaţí ti organizátoři propojovat lidi, kteří jakoby normálně spolu nepřijdou tolik do styku. A někteří z těch organizátorŧ jezdí pravidelně, pravidelně na Forum, letos tady jeden z nich bude. Je to Sultan Barakat právě, právě z Jordánska. A další podobná iniciativa se připravuje, nevím, jestli uţ, v jaké je to teď fázi, ale v jihovýchodní Asii. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Marku Svobodo, kromě upozorňování na to, ţe Forum 2000 bude, vy budete, předpokládám, také vyuţívat vašich komunikačních kanálŧ a spřízněných duší Člověka v tísni, Centra pro demokracii a lidská práva k účasti minimálně na těch třech panelech, které organizujete vy. Ale pozorujete třeba zvýšený zájem v tom období, kdy Forum 2000 je, nejenom o vaše stránky, ale přes ně třeba jakoby také dotazy k moţné registraci? Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------No, takhle asi úplně nepozorujeme. Zvýšený zájem z titulu toho, ţe je Forum 2000 samozřejmě. Ale ţe by to jakoby automaticky přinášelo zvýšený zájem o ta témata jako taková a my bychom to jaksi nějak pozorovali, to se asi říct nedá úplně. Tam to spíš se odvíjí od, od jednak nějakých komunikačních výstupŧ, který máme v prŧběhu roku, potom taky podle toho, co se kde stane, ţe jo. Takţe kdyţ, kdyţ je nějaký jako velmi viditelný případ, tak potom, potom moţná. Ale jinak samozřejmě platí, ţe jako ten podzim je vlastně období, kdy konferencí, aktivit, seminářŧ se odehrává spíše více neţ méně, to znamená, ţe v tomto smyslu moţná jo. Plné znění zpráv


Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------My bychom měli, Jakube, zmínit také to, ţe kromě té moţnosti bezplatné účasti, připomínám opět, jakoby za té podmínky, ţe se v dostatečném čase a limitu zájemci registrují na webových stránkách, existuje také něco jako placená účast, nebo moţnost přispětí na Forum 2000. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Začnu od toho, od té poslední části. Existuje samozřejmě moţnost podpořit Forum 2000. Finančně všechny moţnosti jsou na webových stránkách a za to jsme vţdycky velmi rádi, protoţe jsme nezisková organizace, která neustále bojuje s financováním. Takţe určitě. Pokud jde o jakoby formy účasti, my máme několik, tam je několik, řekněme, stupňŧ. Protoţe hlavní konferenční centrum je Ţofín, kam existuje právě vstup jenom po té předregistraci z bezpečnostních dŧvodŧ a z dŧvodŧ, řekněme, kapacitních, abychom, protoţe prostě je tam jenom, se tam vejde jenom omezený počet lidí. Ale jak uţ tady zmiňoval i Honza Ruml, konference probíhá na řadě dalších míst v Praze, probíhá letos na Fakultě sociálních věd, v Göthe institutu, v Akademii věd, v Evropském domě v Jungmannově ulici. A tam všude je vlastně volný přístup. To znamená, ţe tam mŧţe člověk opravdu přijít, kdyţ ho to zajímá a posadit se a poslouchat. Plus ještě existuje moţnost, moţnost sledovat konferenci víceméně celou přes internet, protoţe máme ţivý, ţivý internetový přenos. Jediné, kam je velmi těţké se dostat, jsou společenské akce, zahájení, galavečeře, závěrečný koktejl a potom snídaně, které prostě z kapacitních dŧvodŧ není moţné otevřít všem. To znamená, ţe je tam, je tam účast pouze na pozvání. A zase, protoţe se snaţíme nějakým zpŧsobem vymýšlet nové a nové cesty, jak, jak získávat peníze pro tu, pro tu nadaci, tak na tyto, na tyto akce umoţňujeme přístup sponzorŧm, to znamená, ţe je moţné jakoby, pokud někdo zasponzoruje nadaci, tak se na takovouhle akci dostat. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Jak moc plánujete posunout konferenci do jiných měst? Samozřejmě někde uţ probíhají. Připomeňme, ţe ve středu 24. října se uskuteční diskuse také v Plzni, Ostravě, Bratislavě. Co další města? Jaká je právě ta vize toto přesunout do dalších měst v dalších ročnících? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------My postupně rozšiřujeme. Začali jsme loni s Plzní, kde jsme navázali spolupráci s projektem Plzeň město kultury 2015. A kde vlastně ten plán je takový, ţe budeme teď kaţdý rok dělat společně nějaké akce při příleţitosti Fora 2000. A mělo by to právě kulminovat v roce 2015 při, v tom evropském, nebo v tom roce, kdy bude Plzeň evropským městem kultury. A postupně k tomu přidáváme. Letos jsme přidali Ostravu a Bratislavu, ve spolupráci s partnery tam a chceme dále rozšiřovat, tak se díváme na moţnosti udělat akci v Budapešti, díváme se do Vídně, díváme se do Mnichova, snaţíme se prostě postupně jakoby tu síť rozšiřovat i směrem za hranice. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------A jakým zpŧsobem probíhá to, nechci říct přímo síťování, ale to oslovování se, je to oboustranné, nebo vy si striktně vybíráte, oslovujete, naopak města oslovují vás, samozřejmě prostřednictvím nějakých konkrétních lidí a organizátorŧ? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Ta města jsou místem konání. My nekomunikujeme většinou přímo s městem, i kdyţ v té Plzni je to trošku jiné, protoţe tam vlastně tohle to je jakoby městský projekt. To, ta Plzeň 2015. Ale jinak spíš pracujeme s konkrétními organizacemi, například v Bratislavě je to, je to IVO, Institut pro veřejné otázky. A v Ostravě je to, je to Fiducia, coţ je taková zajímavá instituce, která kombinuje antikvariát, prostor pro diskuse a, takţe je to, je to skvělý, velmi flexibilní a velmi zodpovědný partner. Takţe jakoby hledáme spíš konkrétního partnera, s kterým jsme si jisti, ţe to mŧţeme ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------A hledáte to vy, nebo se na vás taky někdo mŧţe obrátit? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 Plné znění zpráv


-------------------Obojím zpŧsobem to funguje. To znamená, ţe buď se na nás obrací ta, ta organizace sama, anebo my si cíleně hledáme, s kým bychom chtěli spolupracovat. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ptala jsem se proto, ţe kdyby na základě tohohle vysílání se třeba v budoucnu někdo, tak jestli vŧbec existuje taková šance a jestli mohou. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Určitě. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Poslední otázka bude na Marka Svobodu. Nebo moţná jedna z posledních. Jaký je význam Fora 2000 a jaký by měl být v budoucnu pro nejenom odbornou, ale právě tu laickou veřejnost. My uţ jsme o tom hodně mluvili, ale aby se stalo Forum 2000 ještě atraktivnější pro tu laickou veřejnost, tak jakým směrem, ptám se záměrně vás jako pozorovatele a dobře organizačního jakoby článku, který spolupracuje s Forem 2000. Ale máte zkušenosti i s organizováním podobných aktivit pro řadu laikŧ. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Já bych, tak mohly by se nakoupit nějaké billboardy. Ne, dělám si legraci. Myslím, ţe to v podstatě řečeno bylo. Já myslím, ţe ta, ta hodnota té akce je velmi velká. Tím, ţe je unikátní. Právě tím, ţe mezi hosty se tam mixují ne tak často spojitelné skupiny lidí, myslitelé, akademici, novináři, disidenti. A pak právě to, co uţ taky zmíněno bylo, ţe tam mají přístup jaksi "civilisté", nebo míněno tím studenti nebo v podstatě lidé, kteří nejsou tam ... Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Civilisté znělo hodně armádně teda. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Ne, tak tím myslím lidi, kteří tam nejsou z titulu toho, ţe pracují v nějaké související práci, nebo organizaci. Ale lidi prostě, kdokoliv, kdo o to má zájem. A ono kdyţ se to, tak a v tomhle tom hledisku já bych řekl stop s tím externím okem, ţe to má nějaké limity i fyzické. Protoţe co je na tom podle mě velmi přínosné je to, ţe tam nejsou jenom ty velké panely jako na Ţofíně, kde samozřejmě jsou stovky lidí. Ale řada těch malých a menších a středních akcí po rŧzných místech. A podle mě je skvělá příleţitost, ke které se jen tak vlastně člověk nebo student nedostane. I kdyţ student mŧţe sedět na nějakém vlastně relativně malém místě, proti němu sedí lidi, který jsou opravdu špičky v tom, co dělají na světě. Jsou to lidé slavní, viz třeba Dalajláma, nebo Madeleine Albright, tihle ti zmíněné, tahle ta zmíněná jména. Takţe vlastně kde, kde se, není to tak často, kdy vlastně se mŧţe student nebo někdo, nebo vlastně kdokoli, koho to zajímá, dostat k tomu, ţe mŧţe klást těm lidem otázky v nějakém víceméně komorním prostředí. Takţe myslím, ţe ten fyzický aspekt toho, jako té komunikace vlastně, která je tam, moţná je dŧleţitý. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Jakube, neplánujete přenos také televizní například? Nebo vy samozřejmě teď v tuto chvíli na vašich webových stránkách v sekci videa nabízíte ty přenosy z jednotlivých akcí a aktivit Fora 2000. Ale kdyţ uţ hovoříme o těch perspektivách, tak neuvaţovali jste v minulosti, neuvaţujete, a na čem to případně nedopadne vţdycky, také o přenosu v televizi? Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------My dokonce přenosy v televizi občas děláme. Ale spíš je to otázkou jakoby zájmu té televize. My spolupracujeme pravidelně s ČT 24 a vŧbec s Českou televizí obecně. Ale obvykle to spíš funguje tak, ţe oni si vyberou ty konkrétní ... Plné znění zpráv


Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Tu konkrétní, ano. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------... konkrétní část a udělají přenos té konkrétní části, protoţe asi není ani reálné, ţe by dělali přenos celé konference. Přece jenom, to ta konference není tak jako, tam, ta je pro ty lidi, které to zajímá. Ale, aby, aby, nemá to asi tak široké, široké obecenstvo, aby to sledoval celý den. Nicméně vlastně v dnešní době, kdy jako rozdíl mezi televizí a počítačem a mobilem se stírají. Tak tu konferenci vlastně mŧţete sledovat kdekoliv na internetu, na mobilu. Takţe i tohle je moţné. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------Říká Jakub Klepal, který byl společně s Markem Svobodou hostem dnešního vydání pořadu Studia STOP, které jsme, milí posluchači, věnovali bilanci předchozích 15, konkrétní podobě té 16. konference Fora 2000. A také perspektivám, jimţ bude muset čelit Forum 2000 a s ním i jeho organizátoři, včetně Nadace Fora 2000. Děkuju mnohokrát a přeju hezký večer. Jakub KLEPAL, ředitel Nadace Fora 2000 -------------------Děkuji, hezký večer. Marek SVOBODA, ředitel Centra pro demokracii a lidská práva, Člověk v tísni -------------------Děkujeme. Jarmila BALÁŢOVÁ, moderátorka -------------------A samozřejmě ať se konference vydaří, ať má hojnou účast. Děkuji za spolupráci také svým dvěma kolegyním v reţii, konkrétně Jitce Procházkové, Ireně Hýskové. Mějte hezký večer, milí posluchači. Loučí se Jarmila Baláţová. Český rozhlas 6 vysílá aţ do pŧlnoci. _

Americké kandidáty na úřad prezidenta čeká první z televizních debat 3.10.2012

ČRo Rádio Česko

str. 01 15:08 Rozhovor na aktuální téma_ _

Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------15 hodin, 10 minut. Americké kandidáty na úřad prezidenta, tedy současnou hlavu státu Baracka Obamu a republikána Mitta Romneyho, čeká v noci ve 3 hodiny našeho času první ze 3 předvolebních televizních debat. Koná se na Univerzitě v Denveru ve státě Colorado. V jednom ze státu, které nejsou ani zcela republikánské, ani demokratické. A které většinou rozhodují o výsledku voleb. Američané jim říkají swing States. Prezident Obama před debatou oslovil voliče v nevadském Las Vegas. Barack OBAMA, prezident USA -------------------Nebudete volit jen mezi dvěma kandidáty či politickými stranami. Budete volit jednu ze dvou rozdílných cest, jimiţ se má země ubírat. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Řekl Obama. A v podobném smyslu se vyjádřil také Romney. Mitt ROMNEY, republikánský kandidát na prezidenta USA -------------------Plné znění zpráv


V televizní debatě máme moţnost popsat, kudy se má Amerika ubírat. A lidé pak musí rozhodnout, jakou Ameriku chtějí. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Řekl Mitt Romney. Ve Světě o třetí teď uţ vítám Kryštofa Kozáka, vedoucího katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Jak silní jsou vlastně Obama a Romney před první televizní debatou? Dá se o někom z nich uţ dopředu třeba říct, ţe je favoritem? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě je favoritem spíše prezident Obama. Zejména je to dŧleţité právě v těch swing States, které jsme zmiňovali, které budou rozhodovat vlastně o vítězi voleb. Takţe podle těch posledních prŧzkumŧ Obama skoro ve všech těch státech, které jsou jako na tom pomyslném jazýčku vah, tak má tak 2 aţ 3 procenta náskoku. Coţ je vlastně v té americké politice uţ poměrně jakoby, dá se mluvit o určité, o určité výhodě. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Očekává se, ţe během devadesátiminutové debaty v Denveru se bude mluvit hlavně o domácích tématech. Mŧţete zhodnotit, jak silní v kramflecích jsou oba kandidáti, pokud jde třeba o americkou ekonomiku? Anebo zdravotnictví. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, tam je zajímavé, ţe vlastně pro takové ty voliče, kteří neuvaţují moc v dlouhodobější perspektivě, tak má výhodu určitě Romney, protoţe Obama byl teďka 4 roky prezidentem a ta ekonomická situace v Americe pořád není dobrá. To znamená, ţe pokud to bereme takto jakoby krátkozrace, tak ten Obama, protoţe tam přece jenom uţ téměř 4 roky prezidentem byl, tak za to nese velkou, velký díl odpovědnosti. Nicméně pro ty voliče, kteří uvaţují trochu jako dlouhodoběji a pamatují si prostě ještě prezidentství George W. Bushe, tak ti zase budou vidět, ţe Romneyho myšlenky ekonomické, oni se od těch Bushových zase tolik neliší. Jo, to sniţování daní pro nejbohatší, to uţ bylo tehdy. A ti lidé si také pamatují, ţe ta jako finanční krize, která to odstartovala, tak to opravdu jako nebylo Obamovo dílo. A bylo to zpŧsobeno vlastně 8 lety, nebo jako přispěl k tomu potom i samozřejmě Clinton a další, ale ţe vlastně ten, jako politika 8 let George W. Bushe určitě přispěla k těm ekonomickým problémŧm. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Dnes večer našeho času, nebo v noci, je tedy čeká první ze 3 debat. Mají tyhle televizní debaty kandidátŧ nějaká pevná pravidla? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě. Tam je aţ jako neuvěřitelné, jak podrobně se jednak oba kandidáti připravují, ale i celá ta, celá ta debata je vlastně velmi kontrolovaná a celé týmy prostě studují nejmenší detaily. Já jsem četl na internetu, ţe přesně se studovalo, kolik vlastně rodinných příslušníkŧ se na konci debaty vejde na to pódium, aby se jako to dalo, dalo celé nacvičit. To znamená, ţe to opravdu, jediné, co je na té debatě vlastně zajímavé a překvapivé, budou ty reakce kandidátŧ jako jeden na druhého, jo. Ţe tam mohou nějak překvapit, tam se mŧţe jakoby vlastně objevit Plné znění zpráv


něco, něco překvapivého. Jinak celá ta debata má tu strukturu velmi, velmi pevnou. Jsou jasná pravidla, házelo se mincí, kdo bude začínat. Začínat bude Obama. Takţe tohle to určitě jako je velmi pečlivě naplánované. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Do voleb zbývá 34 dní. Jakou váhu podle vás mají televizní debaty kandidátŧ? Co nejvíce rozhoduje? Je to uţ dnes tón hlasu, řeč těla, vystupování pod tlakem? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, určitě jsou poměrně dŧleţité, třeba tu debatu McCaina s Obamou sledovalo 52 milionŧ lidí. Coţ uţ je jakoby velké, velké číslo. Pro ty kandidáty naopak, jak je to navíc publicita zadarmo, za kterou vlastně nemusí platit. To znamená, ţe to nějakou roli určitě, určitě hraje. A z hlediska toho dojmu, tak zase, jsou na to jakoby odborné studie, mŧţete se podívat na New York Times, má pěknou stránku, která studuje jednotlivá gesta. Ţe Obama pouţívá určitý typ gest, Romney pouţívá jiná gesta, co to vlastně znamená, jakým zpŧsobem to pŧsobí na lidi. A protoţe se zjišťuje, ţe je dŧleţitý takový celkový, jako celkový dojem, který si z té debaty voliči, voliči odnesou. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Říká Kryštof Kozák, vedoucí katedry amerických studií z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Díky a na slyšenou. Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Ze Světa o třetí uplynulo 15 minut. _

Rozumí Češi úvěrům? 3.10.2012

ČT 24

str. 01

09:42 Studio ČT24 - Ekonomika_ _

Jan HREŇO, moderátor -------------------A my pokračujeme ekonomikou. Vítejte. Bezpečný úvěr pozná jen 42% lidí. Vyplývá to z prŧzkumu projektu Navigátor bezpečného úvěru. Týká se to hlavně mladých lidí do 25 let. Starší se v nabídce orientují lépe. Ve studiu vítám Petra Teplého z Institutu ekonomických studií fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy. Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Dobrý den. Jan HREŇO, moderátor -------------------Dobrý den. Jak si vysvětlujete výsledky prŧzkumu, ţe právě mladí se orientují v nabídce úvěrŧ hŧře neţ starší ročníky? Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Já si myslím, ţe tato situace souvisí s dlouhodobou situací na českém finančním trhu, která není příliš příznivá. Většina lidí řekněme v předdŧchodovém věku se spálila v minulosti na českém finančním trhu, ať to byla kuponová privatizace nebo to byly druţstevní záloţny. A tento konzervatismus převaţuje dodnes a jsou proto Plné znění zpráv


opatrnější. To je první faktor. Druhý faktor je i časová dimenze, protoţe většinou lidé staršího věku mají více času neţ mladí, kdyţ to zjednoduším, a právě mají čas si i lépe vybart. Jan HREŇO, moderátor -------------------Na druhou stranu nejsou starší lidé spíše náchylní k rŧzným nabídkám lichvářŧ, kteří chodí po domech a nabízejí rŧzné úvěry? Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Ano. To je pravda. Ta časová dimenze má i stinnou stránku. Dŧleţité je to, ţe kdyţ uţ ten, kdyţ člověk pustí lichváře k sobě domŧ, tak hlavně nesmí podepsat tu smlouvu hned na místě. Měl by si zváţit více nabídek, poradit se s právníkem, poradit se se svojí rodinou. To znamená, nekývnout hned na první nabídku, kterou dostane. Jan HREŇO, moderátor -------------------Nicméně pokud rodina se v tom nevyzná, právníka ten člověk nemá, kde má hledat ty informace o tom, jestli ten úvěr skutečně je nebo není výhodný? Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Jednou z moţností je právě vyuţít například našeho navigátora bezpečného úvěru, kde my děláme ţebříček zhruba čtyřiceti společností na našem finančním trhu, kde říkáme banky, bankovní společnosti, bezpečný věřitel, značkové nebankovní společnosti, bezpečné, ale ty ostatní, které nejsou organizované v ţádné asociaci, nemají webové stránky, tam si vŧbec nepŧjčovat. Jan HREŇO, moderátor -------------------Nicméně jak člověk pozná parametr bezpečného úvěru? Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Ano. Bezpečný úvěr se dá chápat taky, ţe si člověk je vědom dŧsledkŧ splácení i nesplácení úvěru. To znamená, ví, jestli má a bude mít na splátky toho úvěru. A co se stane, kdyţ nebude mít na splátky. A právě bezpečný věřitel tato rizika by měl zmínit předtím, neţ poskytne úvěr. Kdeţto lichvář naopak tato rizika schovává a záměrně několikrát mŧţe i čekat na to, ţe ten dluţník nesplatí. A to je špatně. Jan HREŇO, moderátor -------------------Je česká legislativa dostatečně, řekněme, přísná k tomu, aby zamezila rŧzným lichvářŧm nabízet sluţby? Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Existují zde snahy, jak prostředí pŧjčování spotřebitelských úvěrŧ zlepšit. Například od ledna by měla platit novela zákona o spotřebitelském úvěru. Nicméně stále zde existuje velký prostor právě pro lichváře, kteří jakékoli regulaci unikají. Jenom pro informaci, ke konci roku se měli registrovat všichni poskytovatelé a zprostředkovatelé spotřebitelských úvěrŧ. Bylo jich 35 tisíc, coţ je velké číslo. Ale Česká obchodní inspekce loni zkontrolovala pouze zhruba 300, coţ znamená méně neţ jedno procento. Čili určitě v té oblasti regulace je a hlavně vynucování těch pravidel, dozoru je prostor pro zlepšení. Jan HREŇO, moderátor -------------------Díky za návštěvu ve studiu a přeju hezký den. Petr TEPLÝ, výzkumný pracovník, EEIP FSV UK -------------------Děkuji. _ Plné znění zpráv


Shoda alespoň v 90 procentech 3.10.2012

iHNed.cz str. 00 dialog.ihned.cz_ Petr Janský_

Z výzkumu mezi americkými ekonomy například plyne, ţe by vláda neměla omezovat zaměstnavatele v posílání práce (outsourcing) do zahraničí (coţ si myslí 90,1 % z nich). Dovolím si odpovědět na tuto zajímavou otázku nepřímo. Ve středu jsem měl úvodní ekonomickou přednášku pro prváky na Institutu ekonomických studií FSV UK. Kromě deseti základních ekonomických zásad a vysvětlování omezení ekonomie a ekonomŧ, jsem si se studenty povídal o tom, proč se ekonomové tak málo na něčem shodnou. A také o tom, na čem se shodnou. V tom jsem si pomáhal výsledky výzkumu z roku 2006 mezi americkými ekonomy (procenta v závorce uvádí, kolik procent z oslovených ekonomŧ souhlasí s daným tvrzením - níţe jsem vybral čtyři nejvyšší). Vláda by neměla omezovat zaměstnavatele v posílání práce (outsourcing) do zahraničí (90,1 %). Vláda by měla zrušit zbývající tarify a ostatní překáţky pro mezinárodní obchod (87,5 %). Vláda by měla zrušit zemědělské dotace (85,2 %). Vláda by měla zrušit dotace profesionálním sportovním klubŧm (85,2 %). Samozřejmě i o těchto tvrzeních lze diskutovat - ale o čem se v ekonomii nedá? A nejspíše jedině na toto poznání se budeme moci spolehnout ještě třeba za padesát či sto let.

URL| http://dialog.ihned.cz/machacek-reakce/c1-57737280-shoda-alespon-v-90-procentech _

POLITIKA: Mýty o české privatizaci 3.10.2012

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Politika_ Jan Prŧša, Pavel Ryska_

Masová privatizace v první polovině 90. let minulého století je jednoznačně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu. Přesto o ní koluje mnoho mýtŧ, které nejspíše pramení jednak z její nedostatečné znalosti a jednak ze záměrné diskreditace. Masová privatizace v první polovině 90. let minulého století je jednoznačně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu. Přesto o ní koluje mnoho mýtŧ, které nejspíše pramení jednak z její nedostatečné znalosti a jednak ze záměrné diskreditace. Aniţ bychom rozsahem článku chtěli přinést úplné hodnocení privatizace, chceme uvést na pravou míru několik hlavních principálních omylŧ, které se ve veřejné debatě opakují nejčastěji. Nejprve je třeba připomenout základní tezi, kterou potvrzují veškerá dostupná fakta: Pád komunismu v roce 1989 se rovnal ekonomickému kolapsu systému, který byl pro naplnění potřeb občanŧ zcela nepouţitelný. 40 let komunismu československé hospodářství přivedlo k bankrotu, socialistický reţim náš stát vpravdě vytuneloval. Mýtus první: Existovala alternativa - Snad jen pro pořádek uveďme jeden zřejmý empirický fakt: Všechny pokusy, ve kterých se řízení ekonomiky přesunulo na stát, vţdy selhaly – dokládá to zkušenost jak fašismu, tak komunismu. - Komunistická vláda okradla československé občany o jejich majetek, jednak znárodňováním a jednak měnovou reformou. Toto ukradené bohatství bylo tak obrovské, ţe z něho komunisté vydrţeli ţít a uplácet dlouhá čtyři desetiletí. Plné znění zpráv


- Jakmile komunisté toto ukradené bohatství zlikvidovali, jejich reţim zbankrotoval. Bylo nutné urychleně přejít od státního řízení k soukromému vlastnictví a řízení hospodářství dle principŧ svobodného trhu. Mýtus druhý: Privatizace byla divoká, bez pravidel, lépe by bylo provést ji pomaleji - V listopadu 1989 se rozehrál boj o čas, bylo jasné, ţe dosavadní fungování ekonomiky se zásadně změní. Bylo třeba co nejrychleji odříznout politickou nomenklaturu od podnikŧ, aby se zabránilo masovému klientelismu. - Pomalé cesty se ukázaly jako horší – země, jeţ se vydaly touto cestou (např. Maďarsko či Polsko), nezískaly vŧči České republice ţádnou prokazatelnou výhodu. Výsledek postupné cesty privatizace je, ţe např. v Polsku ani dnes (!) není značná část podnikŧ zprivatizována. Polský stát na rozdíl od toho českého nadále vlastní většinové podíly v obřích podnicích: v rafinériích (PKN Orlen, Lotos), hutích (HSW), těţebních firmách (PGNiG, KGHM), bankách (PKO) a dokonce i v pojišťovnách (PZU) a chemických závodech (ZAK). To ukazuje, ţe "pomalá" privatizace znamená v praxi nejčastěji ţádná privatizace. - Pokud se dovolí zájmovým skupinám uvnitř státních firem organizovat se a vybudovat si pevný kontakt na politické strany, ze státních firem se vţdy stanou trafiky pro politiky a ideální prostředí pro korupci. Připomeňme pro ilustraci, ţe největší korupční aféra novodobého Polska "Orlengate" z r. 2004 není spojena s ţádnou soukromou firmou, ale právě se státním kolosem PKN Orlen. - Stejně tak je pomýlená kritika ohledně nedostatečného právně-institucionálního rámce. Jak vidíme, nejsme s ním spokojeni ani dnes, 23 let od revoluce. Privatizace byla provedena v tom nejlepším dostupném právním prostředí té doby. Vyčkávání by bývalo znamenalo jen odsouvání donekonečna. Řekli byste snad svému dítěti: Pošleme tě studovat na univerzitu, ale aţ její kvalita dosáhne světové úrovně? Mýtus třetí: Rozkradl se majetek - Mnoho lidí bohuţel dodnes nechápe, ţe ačkoliv minulý reţim vykazoval obří produkci a zaměstnanost, přesto přivedl ekonomiku ke krachu. - I kdyţ se mnoho vyrábělo, jednalo se o neefektivní plýtvání na nepouţitelné statky. Výroba nebyla určena trţní poptávkou, ale náhodným plánem. Nelze se tedy divit, ţe kdyţ se zboţí vyrobilo, zjistilo se, ţe ho nikdo nechce. Anebo se naopak zjistilo, ţe se nevyrobilo něco, co chtěli všichni. Tím se plýtvaly zdroje. 40 let tohoto plýtvání ekonomiku zruinovalo. Zboţí má jenom takovou cenu, jakou chtějí zákazníci platit, a kdyţ naše stovky lokomotiv a tisíce tatrovek nechtěl nikdo kupovat, cena takové výroby byla nulová. - Bylo proto třeba provést bolestivou restrukturalizaci – veškerou nepotřebnou výrobu zavřít, zastaralé vybavení zahodit, vybrat pouze pár pouţitelných aktiv a především vymyslet a zprovoznit zcela nové výrobní plány podle představ zákazníkŧ / spotřebitelŧ / nás všech. - Z toho plyne jediné: Nebylo moc co rozkrádat. Naopak, je ekonomickým zázrakem kapitalismu a privatizace, ţe se z tak rozvráceného hospodářství podařilo tak rychle vydupat mnoho fungujících ziskových podnikŧ. - Pokud nějaký podnik po privatizaci zkrachoval nebo zmenšil výrobu, nelze to přičítat "rozkradení" či "špatně provedené" privatizaci. Řada privatizovaných podnikŧ neměla v trţním hospodářství ţádné místo (jejich výrobky nikdo nekupoval) a musela odejít z trhu. Stejně jako po umoţnění podnikání vzniklo nesčetně nových podnikŧ, které dnes zaměstnávají tisíce lidí, zrcadlově k tomu musely trhy opustit neefektivní podniky, které tyto lidi uvolnily. Jedno bez druhého nemohlo proběhnout. Mýtus čtvrtý: Podpořila se korupce - Socialismus před rokem 1989 byl totálně zkorumpovaný. Tato korupce byla zpŧsobena tím, ţe neexistovaly trţní ceny a lidé byli nuceni kupovat si zboţí ilegálně. Vytvořil se černý trh zasahující do všech sfér hospodářství, od běţných nákupŧ potravin po vzájemné dodávky mezi prŧmyslovými podniky.



- Privatizace spolu s umoţněním trţní tvorby cen obrovským zpŧsobem omezila prostor pro korupci v podstatě u všech běţných komodit (jídlo včetně ovoce, masa, cukrovinek ..., hygienické potřeby, oblečení, elektronika atd.), u kterých se před sametovou revolucí běţně uplácelo, aby je lidé mohli získat. - Zároveň dramaticky poklesla korupce ve firmách, které se plně privatizovaly – soukromí vlastníci začali tvrdě dohlíţet na to, aby je zaměstnanci neokrádali, jako to bylo běţné v socialismu. Majitelé začali dříve běţné rozkrádání svých firem tvrdě stíhat. - Rychlost privatizace navíc zásadně omezila moţnost manipulovat s prodejem rŧzných podnikŧ. Byly to naopak pomalé vládní prodeje jednotlivých podnikŧ zvlášť, které provázely obrovské korupční skandály nebo tyto privatizace zkrachovaly úplně. Tyto kauzy zŧstaly mnohdy dodnes nevyřešené (privatizace bank, MUS, Zetor, prodej Unipetrolu Andreji Babišovi, Škoda Transportation, zkrachovalý prodej ČSA a mnoho dalších). - Některé křiklavé příklady ukazují, ţe rychlá, kupónová privatizace měla být uplatněna více, nikoli méně. Společnost ČSA byla nejprve neúspěšně nabídnuta francouzské Air France a poté zŧstala ve státním vlastnictví, za nějţ generovala chronické ztráty a dostávala miliardové záchranné úvěry od jiných státních firem. Firma byla doslova rozkradena zájmovými skupinami (zvýšení platŧ o třetinu za pŧsobení Jaroslava Tvrdíka, úspěšný nátlak odborŧ na vládu, aby nedošlo k privatizaci v r. 2009, atd.). Český daňový poplatník tedy tratí na ne-neprivatizaci, nikoli pravitizaci ČSA. Kdyby byly České aerolinie privatizovány v kupónové privatizaci, firma uţ mohla dávno dosáhnout takové struktury a velikosti, aby zajistila ziskové hospodaření a neslouţila jako trafika pro politiky. Mýtus pátý: Privatizace ano, ale ne kupónově - Kupónová privatizace je jiţ obklopena takovou mytologií, ţe se zcela zapomíná, ţe jde o nejprŧhlednější a nejčistší formu privatizace. - Korupce při privatizaci vzniká vţdy, kdyţ mohou politici a úředníci rozhodovat o tom, komu a za jakou cenu prodají podnik ve státním vlastnictví. Kupónová privatizace toto korupční prostředí vylučovala. Jakmile byla firma určena pro privatizaci kupónovou formou, jediný, kdo určil cenu a nové majitele, byli lidé sami. Privatizační korupce neměla prostor. - Je s podivem, ţe ti, kdo dnes tolik volají po "transparentnosti", nedoceňují kupónovou privatizaci jako nejtransparentnější metodu, jakou naše státní správa zatím pouţila. Závěr Česká privatizace byla unikátním projektem, který skončil masovým úspěchem i přes to, ţe na jeho provedení předem neexistoval ţádný návod. Dílčí kritiky ve smyslu "po bitvě je kaţdý generál" nemění nic na tom, ţe principiálně bylo její provedení zcela správné. Veřejnost si bohuţel plete úspěšnost privatizace jako takové a úspěšnost vlastních investičních rozhodnutí v rámci privatizace. S odstupem začíná být také privatizace adekvátně doceňována. Zŧstává jen otázkou, kdy to budou ochotny přiznat i zájmové skupiny, které zatím kritiku privatizace pouţívaly pouze k diskreditaci svobodného trţního hospodářství a polistopadového politického vývoje. Týdeník EURO 39/2012, 24.9.2012 Autoři jsou ekonomové, doktorandi Institutu ekonomických studií FSV UK

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-myty-o-ceske-privatizaci-drs/p_politika.asp?c=A121001_223350_p_politika_wag _

Španělský kněz: Církve nyní financují český stát Plné znění zpráv


3.10.2012

Parlamentní listy str. 62 Jana Šulcová_

Cizíma očima_

» Španělský kněz Juan Provecho lituje, ţe lidé se na počátku 21. století obracejí k bohu jen v případě, ţe se dostanou do úzkých. Pokud se mají dobře, ţijí konzumním stylem ţivota. A na jeho smysl si ani nevzpomenou. * Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) ustoupila iniciativě LIDEM, která podmínila schválení návrhu zákona o narovnání s církvemi schválením zákona o změně sazby DPH. Jak tento krok hodnotíte? Hlavním bodem vlády, respektive TOP 09, jsou církevní restituce... Hlavním bodem kaţdé vlády by měla být spravedlnost. Kaţdá politická strana by na tom měla trvat. Nejsem ani pravičák, ani levičák, ale tohle musí respektovat všichni. Církevní narovnání by mělo směřovat právě ke spravedlnosti, co bylo ukradeno, musí být vráceno. Pokud nebude spravedlnost, nebude ani mír, pořád budeme bojovat. * Vy sám tedy podporujete narovnání s církvemi? Ano. Je dobré i pro stát. Tento krok pomŧţe k tomu, ţe stát nebude tolik utrácet peníze. To, co patřilo církvi, jí musí být vráceno. Některé diskuse o tom, proč církev má takový anebo makový majetek, mi připadají nesmyslné. Také nechodím a neptám se lidí: odkud máš takový mobil a podobně. Všechno je dokázáno, je dokázáno, ţe církev měla ten a ten majetek a má ho dostat zpátky. * Církvi je často vyčítáno, ţe se přesně neví, co a v jaké hodnotě jí patřilo, hovoří se o zabavování majetku uţ od Josefa II., nepřesných ohodnoceních majetku... To je chyba. Všechno je jasné. Vše je zaznamenáno v zemských knihách, církev nechce dělat ţádné podvody, přesně ví, co jí patří a co má dostat zpět. Knihy a předpisy majetku jsou v archivu, jsou dostupné komukoli. Vše je tam v přesných číslech do 25. 2. 1948, kdy byl majetek převeden státu. Nechápu, proč socialisté a komunisté mají výhrady, i stát si mŧţe vše zkontrolovat. * Marta Semelová z KSČM mluví o tom, ţe narovnání s církvemi je největší loupeţí 21. století... Ať to paní Semelová dokáţe. Kolikrát poslanec něco říká a já si říkám: dokaţte mi to, kde máte argumenty? Chybějí fakta. I to, co říká Marta Semelová, je třeba dokázat. Ať se sem přijde podívat, ukáţu jí v archivu, co všechno patřilo augustiniánŧm a co mají dostat zpátky. Neříkejte loupeţ prosím. Loupeţ by byla, pokud bych chtěl zpět něco, co nebylo moje. Ze strany politikŧ jde o populistické řeči. Zvu všechny poslance, aby se sem přišli podívat. Ukáţu jim, o co jsme my, augustiniáni, přišli a co máme získat zpět. Ať mi pak mezi čtyřma očima řeknou, ţe jsem zloděj. Dokáţu jim, ţe to tak není. * Farnost svatého Tomáše, kterou vedete, je jen pár desítek metrŧ od Poslanecké sněmovny. Byl se tu za Vámi někdy podívat některý z levicových politikŧ, aby si třeba ověřil pravdivost argumentŧ ohledně narovnání s církvemi? Nikdy. Nikdy tu nikdo nebyl, ani mě neoslovil. * Komunisté argumentují tím, ţe řada Čechŧ je na pokraji chudoby, nemá pomalu ani na chleba a podobně. Proč se tedy miliardy mají vracet církvi, i kdyby jí patřily, která je na první pohled tolik nepotřebuje? To bychom mohli podobně hodnotit i restituce soukromníkŧm. Jde o spravedlnost. Proč to předtím šlo a teď by jít nemělo? Spousta lidí je chudých, ale třeba my provozujeme charitu právě pro chudé, teď stavíme školu, kde budou právě lidé moci studovat, staráme se o chudé rodiny, děti. Máme pět klášterŧ, ty nám vrátili, ale jsou to ruiny, v havarijním stavu. Nemŧţeme to opravit, protoţe nemáme z čeho. * Kdyby zákon o narovnání s církvemi neprošel, jak by se Vás to dotklo? Dotklo by se to nás, augustiniánŧ, ale i celého státu. Památkáři mi kaţdé dva měsíce píší: je třeba to a to opravit. Já na to říkám: vím, ale promiňte, nemám na to peníze. Chytří socialisté chtějí udělat takzvaný církevní fond. Ono se to lehce dělá u něčeho, co není moje. Já taky mohu přijít k majetku socialistŧ a říct: udělejme z toho fond. Já budu nejšťastnější, kdyţ budou všechny kostely a kláštery opravené a my budeme mít Plné znění zpráv


na ţivobytí. To budu šťastný. Teď má stát z církví zisk tři miliardy a nám dá jenom miliardu a pŧl. To není spravedlivé. Církev teď financuje stát. Teď nás je v klášteře pět nebo šest bratrŧ, na další nemáme. Sami si vaříme, staráme se o zahrady, děláme správce, kostelníka, kuchaře, i kdyţ to neumíme. Potřebovali bychom tak patnáct dvacet lidí, ale nemáme na ně peníze. * Mluvil jste o církevním fondu. Třeba bývalý kněz František Bublan z ČSSD jej obhajuje s tím, ţe fond by i pro církve byl výhodnější, protoţe by z něj mohly čerpat na doţivotí, ne jen omezeně. Ale podle čeho čerpat? S fondem bych souhlasil, ale v případě, ţe by se stát staral o všechny komunity a majetek. Ale ne napŧl. Teď jsme státní zaměstnanci, farář, který pracuje od nevidím do nevidím, má deset nebo jedenáct tisíc čistého. Ať nám tedy stát zajistí normální ţivot, jako mají státní zaměstnanci. Je potřeba, aby církev měla autonomii. Ten, kdo platí, vţdy diktuje, co máte dělat, to jistě znají i novináři. S fondem v současné době nesouhlasím. ČSSD nejde o nic jiného, neţ aby vyhrála v krajských volbách, je to součást její podzimní kampaně. * Co říkáte na billboard, kde je ruka v sutaně sahající po penězích, který ČSSD vytvořila v rámci kampaně? Nebere si církev jako rukojmí? Nelíbí se mi to. Chtějí manipulovat veřejným míněním. * Kdybyste srovnal narovnání s církvemi v Česku a Španělsku, v čem je rozdíl nebo společné rysy? Ve Španělsku byl schválen konkordát, smlouva s Vatikánem, stát církvi zaplatil od roku 1957 finanční kompenzace. To fungovalo do roku 2003. Od té doby stát neplatí církev, ale jen kdyţ její příslušníci dělají daňové přiznání, tak mají jakousi výhodu. To je model, který funguje. * Španělé návrat majetku církvím podporovali? U nás je zhruba osmdesát procent lidí proti... S Vatikánem se to začalo řešit po vládě generála Franka, za jeho vlády fungoval národní katolicismus, stát bez problémŧ všechny faráře platil. Poté, kdy byly od padesátých let v platnosti konkordáty, lidé proti nebyli. V poslední době ale i v silně katolickém Španělsku začíná sekularizace. 95 procent lidí je pokřtěných, ale praktikujících věřících není snad ani polovina. * Čemu změnu přičítáte? Ekonomické krizi? Tento trend je uţ starší. V roce 1983 se k vládě dostali socialisté, ti se stavěli proti tradičním hodnotám. Zrušili náboţenství jako povinný předmět, dali volbu, buď náboţenství, nebo etiku. Polovina z dětí vŧbec ve školách neměla náboţenství, to byla výrazná změna. Socialisté také nebyli schopni dodrţovat dŧleţitá pravidla, v 90. letech se pak Španělŧm ţilo dobře, bujel kapitalismus, lidé měli vše. Proto si nekladli otázky po bohu. Mám vše, nepotřebuju boha, takhle uvaţovali. Dalším dŧvodem sekularizace je, ţe církev a její fungování by i ve Španělsku potřebovala reformovat, být více otevřená veřejnosti a tak dále. * Řekl jste, ţe pokud se lidé mají dobře, k bohu se neobracejí. Nenastala právě teď doba, kdy se to změní? Hodně lidí je bez práce, ti další mají nejistotu... Ano, je to moţné, i kdyţ smutné. K bohu se řada lidí obrací, jen kdyţ má problémy. Řada lidí chodí do kostela a prosí o pomoc nebo proto, ţe tam funguje charita. Lidé si do kostela ve Španělsku chodí pro peníze a pro jídlo. Jsou tam fronty, jiní lidé jsou na ulici, ţebrají, je to neuvěřitelné. * Češi jsou povaţováni za národ ateistŧ, věřících máme minimum. V souvislosti s krizí se i tady mŧţe počet věřících zvýšit? Tady v Čechách ještě krize nepřišla. Je ve Španělsku, Itálii, Řecku, ale k nám teprve přijde. Bouřka začala daleko, ale za deset minut bude pršet i u nás. Spousta lidí napříč státy v problémech začíná hledat smysl ţivota, ve chvíli, kdy ztratí jistotu příjmŧ atd., se po něm teprve začnou ptát. Lidé se také musí naučit šetřit. Třeba ve Španělsku ten, kdo dříve měl na měsíc tisíc eur, teď musí vystačit se dvěma třemi sty. Pokud člověk utratí to, co má, a na konci měsíce mu uţ nezbývá, je to ještě dobré. Problém ale je, pokud člověk utratí víc, neţ má. To je český unikát, lidé si tu třeba pŧjčují i na dárky na Vánoce. To je cesta do pekla. Plné znění zpráv


* Co Vás osobně přivedlo k víře? Jsem ze severního Španělska, z katolické rodiny, pocházím ze šesti sourozencŧ. Všichni aţ na jednoho jsme dostali to nejlepší církevní vzdělání, jen já se ale církvi věnuji „profesionálně―. Na začátku jsem studoval jako normální kluk, v 18 letech jsem se pak rozhodl, ţe ve studiu víry budu pokračovat i na univerzitě. Vrátil jsem tak rodičŧm dar, přes boha, a ti měli radost. Ostatní sourozenci se věnují civilním povoláním. * Jak jste se dostal do Česka? Po konci studií jsem byl pozván do Brazílie na misi. Tam jsem pracoval asi rok a pŧl ve škole, v klášteře, byl jsem tam moc spokojený, lidé tam jsou jako droga, chytli mě za srdce. Pak mě mŧj představený poslal se dvěma bratry do Česka, tady jsem se zpočátku moc neorientoval, proti Brazílii tu mají lidé velký odstup. Češi jsou odtaţití. *** Juan Provecho Narodil se v roce 1970. V roce 1995 absolvoval teologii na Pontificia Universita Comillas v Madridu a byl vysvěcen na kněze augustiniánského řádu. Po studiích pŧsobil v Brazílii a v roce 1997 byl řádem poslán do České republiky. Po svém příchodu do Prahy začal studovat obor Mediální komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a studia úspěšně dokončil roku 2001. Po dokončení studií začal na téţe fakultě vyučovat předmět Média a společnost. Pŧsobil jako vedoucí tiskového střediska České biskupské konference. V současnosti spravuje farnost svatého Tomáše na Malé Straně. Foto autor| FOTO Hans Štembera O autorovi| Text Jana Šulcová _

Navigátor bezpečného úvěru: Lichvářům naletí často i mladí 2.10.2012

bankovnipoplatky.com _

str. 00

_

Praktiky lichvářských společností a příběhy s úvěrem a smutným koncem bývají obvykle často spojovány spíše se staršími lidmi. Nemusí to tak být ale vţdy. Jak ukázal prŧzkum Navigátora bezpečného úvěru, jen 42 % mladých lidí do 25 let dokáţe jednoznačně rozlišit bezpečného poskytovatele úvěru. Téměř 22 % z nich se s lichvářem uţ dokonce setkalo. Naopak větší procento starších lidí uvedlo, ţe se v nabídce bezpečných a lichvářských společností jasně orientuje: aţ 46 % lidí mezi 70 – 79 let věku a d Stejně tak jsou starší obyvatelé ČR obezřetní, co se týče skrytých poplatkŧ: pouze 7,5 % z nich by bylo ochotno zaplatit předem poplatek za poskytnutí pŧjčky, téměř 80 % ve věku nad 70 let se zajímá o sankce za předčasné splacení úvěru, v případě lidí o generaci mladší nad 50 let věku, kteří jsou častějšími ţadateli o pŧjčku, je to dokonce 87 %. Tato věková skupina ze všech věkových skupin se také nejvíce zajímá o sankce v případě, ţe by se dostala do problémŧ se splácením (aţ 94 % respondentŧ) a stejné procento se i vyjádřilo ve smyslu, ţe nejprve řádně smlouvu přečtou, neţ ji podepíší. ―To je rozhodně dobrá zpráva, kdyţ uváţíme, ţe obecně panuje dojem, ţe naletět lichvářŧm je běţné spíše u starší generace,― komentuje výsledky prŧzkumu Zdeněk Soudný, tiskový mluvčí Navigátora bezpečného úvěru. JAKÁ JE SITUACE V JEDNOTLIVÝCH REGIONECH? Ale i u mladých lidí přinesl prŧzkum pozitivní zjištění: téměř 87 % mladých do 25 let trvá na pročtení smluvních podmínek před podpisem, 70 % z nich by nepodepsalo bianco směnku a 68 % se zajímá o sankce za předčasné splacení úvěru. Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou spíše v přístupu k samotnému řešení pŧjčky. Téměř 48 % mladých do 25 let by smlouvu konzultovalo s právníkem, oproti tomu by ten samý krok provedlo pouze 26 % lidí mezi 50 - 69 let věku. ―Ukazuje se, ţe ačkoli se řada mladých lidí o svoje finanční záleţitosti zajímá a ví, jak správně postupovat, kdyţ si potřebují pŧjčit, více neţ polovina z nich nedokáţe rozlišit bezpečného poskytovatele úvěru. Je to alarmující!― říká k prŧzkumu jeden z autorŧ Navigátora bezpečného úvěru Petr Teplý, výzkumný pracovníky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a dodává: ―Je potřeba, aby Plné znění zpráv


se mladí, ale nejen ti, více zajímali o to, od koho si pŧjčují, co je to bude stát a jaké budou dŧsledky splácení i nesplácení jejich úvěru. Spoustu informací lze nalézt třeba na internetu. Lidé by měli také srovnávat více moţností, aby zjistili, jaký produkt a od jakého poskytovatele je pro ně nejvhodnější. Jinými slovy, neměli by kývnout hned na první nabídku, na kterou narazí.― . Prŧzkum také ukázal rozdíly mezi ţenami a muţi, co se přístupu k pŧjčkám týče. Muţi se jeví jako zodpovědnější - 58 % z nich dokáţe jasně rozlišit bezpečnou a dŧvěryhodnou společnost, v případě ţen je to pouze 42 %. Co se týče podepisování smluv, 45 % muţŧ by případnou smlouvu řešilo samo a nekonzultovalo by ji s právníkem, oproti tomu jen 35 % ţen by volilo stejnou strategii. Na čem se ale muţi i ţeny shodnou, je pročtení úvěrové smlouvy před jejím podepsáním. Udělalo by to zhruba 90 % muţŧ i ţen. Stejně tak vysoké číslo, téměř 82 %, by si nechalo vypracovat více nabídek, neţ by se rozhodli, od koho si pŧjčí. ―To je základní stupeň bezpečného úvěrování - zajímat se, jaké mi kde dají podmínky a od koho si to vlastně chci pŧjčit,― říká prof. Michal Mejstřík, další ze spoluautorŧ Navigátora, člen NERV a ředitel EEIP, a.s., a dodává: ―Je potřeba stále dokola lidem vysvětlovat, ţe pokud neuspěli u bank či značkových nebankovních poskytovatelŧ spotřebitelských úvěrŧ, pak to, ţe jim někdo na ulici nebo přes telefon peníze zdánlivě snadno a zdánlivě levně poskytne, není výhra, ale s největší pravděpodobností se pro ně taková pŧjčka stane noční mŧrou.― O Navigátorovi bezpečného úvěrování Zmapovat a popsat český trh spotřebitelských pŧjček, posoudit kvalitu jednotlivých poskytovatelŧ, nabídnout veřejnosti nástroj, díky němuţ se dají finanční instituce jednoduše porovnat, a přispět tak ke zlepšení úrovně finanční gramotnosti - to jsou hlavní cíle projektu Navigátor bezpečného úvěru. VÍCE O NAVIGÁTORU VE SPECIALIZOVANÉ SEKCI Navigátor bezpečného úvěru si klade za cíl pomoci zájemcŧm o pŧjčku tím, ţe je nasměruje k bezpečným poskytovatelŧm úvěrŧ. Dalším cílem je upozornit na ty nebezpečné - spíše neţ jejich názvy a jména však chce ukazovat na jejich praktiky, protoţe takových subjektŧ jsou u nás tisíce a všechny je vyjmenovat není v zásadě moţné. . ―Chceme do dţungle spotřebitelských pŧjček přinést nástroj, který lidem umoţní rychle a jednoduše zjistit, kde si opravdu nepŧjčovat, a naopak jim pomŧţe zorientovat se mezi dŧvěryhodnými institucemi. Zájemci o pŧjčku potřebují srozumitelný ţebříček sestavený právě na základě nejdŧleţitějších kritérií, která by měli sami zkoumat,― uvádí garant projektu, profesor Michal Mejstřík. Dodává, ţe tato aktivita navazuje na doporučení Národní ekonomické rady vlády, jak řešit zadluţování Čechŧ, kterým je zlepšování finanční gramotnosti.

URL| http://www.bankovnipoplatky.com/navigator-bezpecneho-uveru-lichvarum-naleti-casto-i-mladi/navigatorbezpecneho-uveru-lichvarum-naleti-casto-i-mladi-18595/ _

Pozvánka na debatu: Máme se bát Rusů při rozšíření Temelína? (Jakub Janda) 2.10.2012

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Pozvánka na debatu: Máme se bát Rusŧ při rozšíření Temelína? Poradce premiéra pro zahrnaiční politiku Roman Joch, redaktor Respektu Ondřej Kundra, stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek či analytik Ondřej Šlechta - ti budou diskutovat o tezi "Zájmem ČR je, aby se na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín nepodílely ruské firmy."DORAZÍTE? Think-tank Evropské hodnoty si Vás dovoluje pozvat na další veřejnou diskuzi z cyklu Debaty o Českých zájmech. o tezi: "Zájmem ČR je, aby se na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín nepodílely ruské firmy."



budou diskutovat: PRO: ROMAN JOCH (poradce premiéra pro zahraniční politiku) ONDŘEJ KUNDRA (redaktor týdeníku Respekt) PROTI: JAN MLÁDEK (stínový ministr financí za ČSSD) ONDŘEJ ŠLECHTA (analytik, Diplomatic Services) Moderuje Jakub Janda. REZERVUJTE SI MÍSTO NA REGISTRACE@EVROPSKEHODNOTY .CZ PŘIHLAŠTE SE NA FACEBOOKu. KDY: Ve čtvrtek 11. října 2012, 18:00 – 20:00 hod. (registrace od 17:45) KDE: Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Opletalova 26 Debata se koná ve spolupráci s Institutem ekonomických studií FSV UK. Mediálními partnery jsou EurActiv.cz a Český rozhlas 6. Více na www.EvropskeHodnoty.cz

URL| Temelina.html

http://jakubjanda.blog.idnes.cz/c/289879/Pozvanka-na-debatu-Mame-se-bat-Rusu-pri-rozsireni-

_

Zdravotní pojištění cizinců se musí změnit, tvrdí odborníci 2.10.2012

mediafax.cz _

str. 00

_

Systém zdravotního pojištění cizincŧ v Česku se musí změnit. (Ilustrační foto: © Mediafaxfoto.cz ) PRAHA / 16:14, 02. 10. 2012 Systém zdravotního pojištění cizincŧ v Česku se musí změnit, tvrdí ombudsman spolu s mezinárodními organizacemi zabývající se lidskými právy. Konsorcium nevládních organizací spolu s organizací Nesehnutí proto v úterý odstartovaly kampaň za změnu ve zdravotním pojištění cizincŧ. Cizinci ţijící v České republice musí mít sjednané zdravotní pojištění, coţ nařizuje zákon. Všichni jsou ovšem odkázaní na komerční pojištění, které ovšem nepokrývá mnohé zdravotní úkony. "Migranti se tak ocitají v paradoxní situaci, kdy sice mají řádně uzavřené zdravotní pojištění, avšak přesto jim za poskytnutou léčbu, kterou potřebují, vznikají u zdravotnických zařízení statisícové dluhy," uvedla Elena Tulupová z Konsorcia nevládních organizací. Z analýzy, kterou si konsorcium nechalo udělat, vyplývá, ţe komerční zdravotní pojištění cizincŧ je pro všechny pojišťovny velmi výhodným pojistným produktem.



"U všech sledovaných pojišťoven výběr pojistného výrazně překračuje náklady na pojistné plnění, které se pohybují v intervalu 6 aţ 30 procent pojistného vybraného pro daný rok. Proti tomu pojišťovny shodně vykazují extrémně vysoké provozní náklady, které představují 47 aţ 80 procent vybraného pojistného," uvádí jedna z autorek analýzy Helena Hnilicová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z analýzy vyplynulo, ţe komerční zdravotní pojištění není - na rozdíl od toho veřejného - nijak regulované. "Ačkoliv mají migranti a migrantky ze zákona povinnost zajistit si zdravotní pojištění, existuje jenom minimální právní regulace pojistných podmínek či výše pojistného. Současná legislativa se téměř nezabývá ochranou pojištěnce. Hlavním cílem komerčního zdravotního pojištění je tak pouze a jedině generovat soukromý zisk," uvedla Karolína Dobiášová z 1. lékařské fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, další z autorek analýzy. Za zcela nepřijatelnou pak iniciátoři kampaně označují skutečnost, ţe část migrantŧ ţijících v ČR nejenţe není začleněna do veřejného zdravotního pojištění, ale nedosáhne ani na pojištění komerční. Do této skupiny patří například děti narozené předčasně nebo osoby staršího věku či s chronickým onemocněním, které soukromé pojišťovny odmítají pojistit úplně. Kamila Kinštová

URL| http://www.mediafax.cz/ekonomika/4102503-Zdravotni-pojisteni-cizincu-se-musi-zmenit-tvrdi-odbornici _

Studenti radí nováčkům 2.10.2012

Mladá fronta DNES

str. 08 _

Průvodce vysokoškoláka_

Co nás překvapilo a co bychom dělali jinak Vítek Novák druhý ročník FSV UK Dříve bych si uvědomil, ţe uţ nejsem na střední Oblíbená fráze středoškolských kantorŧ „Na vysoké škole se s tebou nikdo párat nebude― opravdu platí. Poprvé se to projeví ještě před začátkem studia, a to při sestavování rozvrhu přednášek. Na většině veřejných vysokých škol probíhá boj o ţádané předměty. Vítězí zpravidla ten, kdo si dopředu zjistí, kam a kdy na internetu kliknout či kam poslat včas e-mail. Totéţ platí o rŧzných typech stipendií. Mohla by vám totiţ snadno uniknout informace, ţe získat ubytovací stipendium není na Univerzitě Karlově zase tak sloţité a podmínky splňuje téměř kaţdý, nejen jedničkáři a ti, kdo bydlí daleko od Prahy. Právě kvŧli nepřipravenosti a lajdáctví byl pro mě prvák v některých ohledech utrpením. Rozvrh s dlouhými pauzami, propásnutý seznamovací pobyt, nepřijetí na kolej, ţádná moţnost výběru jídel v menze... Ruka, která vás vodila studiem střední školy a občas za vás něco udělala, vám na vysoké škole maximálně občas udělí pohlavek za to, co jste měli udělat jinak. A to navíc v době, kdy uţ je pozdě. Méně bych pracoval Nechal jsem se ukázkově zviklat řečmi svých starších kamarádŧ o tom, jak volný reţim na vysoké škole panuje. Omyl. Ať uţ studujete práva či moderní umění, prvnímu ročníku studia se vyplatí věnovat naplno. Spojení práce a studia, řečí studenta vyjádřené jako: „hodně peněz na zábavu a do toho občas škola―, je zejména v prváku absolutní utopie. Zameškané přednášky se nakonec rozhodně projeví ve zkouškovém období. Příklad z vlastní zkušenosti – vinou pracovní povinnosti jsem si musel odloţit některé zkoušky aţ na konec září. Výsledkem byly nejen zkaţené prázdniny, ale i neúspěchy v práci, které jsem se nakonec oproti spoluţákŧm mohl věnovat méně. Pokud není práce během studia vyloţenou nutností k přeţití, v prváku se jí vyhněte. Pokud vás k ní okolnosti skutečně nutí, vysvobodit vás mŧţe sociální stipendium, které veřejné školy udělují podle stanovených kritérií. Více bych společensky ţil Většina studentŧ řeší přesně opačný problém, málokdo tedy tuší, jak to má „asociální― student těţké. Nabídek od spoluţákŧ posedět po škole „na jedno nebo na dvě― si vaţte. Budete-li často odmítat, přestanou chodit. Tím se ocitnete v jakémsi informačním vakuu, které mŧţe studiu značně ublíţit. Pravda totiţ je, ţe právě dýchánky v nejbliţším (případně nejlevnějším) hostinci bývají semeništěm uţitečných rad, ale třeba i poznámek z přednášek, či dokonce konkrétních zadání testŧ z minulých let. Jakýsi vyšší level pak představuje Plné znění zpráv


navázání společenského vztahu se studenty vyšších ročníkŧ. Ti nejlépe vědí, na koho si dát ve škole dobrý pozor, a kdo je naopak „v pohodě―. A za milý úsměv jsou vţdy ochotni to prozradit. Anna Morčušová první ročník Právnické fakulty UK » Zmatek nastal při zápisu předmětŧ Komunikace se studijním oddělením probíhá bezproblémově. Webové stránky by sice mohly být přehlednější, ale potřebné informace jsem z nich i tak získala. Se zápisem na školu jsem potíţe neměla, i kdyţ byl poměrně zdlouhavý. Na druhou stranu jsme získali mnoţství materiálŧ a informací, coţ určitě vyuţiji. Zmatek nastal při zápisu předmětŧ. V systému se objevily chyby, které následně zkomplikovaly celý prŧběh zápisu. Přesto jsem se svým rozvrhem nakonec spokojená. Agáta Klesnilová první ročník Přírodovědecké fakulty UK » Nejsloţitější bylo pochopit kreditový systém Webové stránky školy jsou dobře a přehledně udělané, našla jsem tam snadno vše, co jsem potřebovala. Problém jsem měla jen při předběţném hledání předmětŧ a zjišťování informací o nich. Později nám ale dali přesnější údaje a návod. Nejsloţitější pro mě bylo proniknout do systému kreditŧ. Fakulta, na kterou nastupuji, mi vyhovuje v tom, ţe si veškeré předměty mohu zvolit, takţe se těším na většinu z nich. Daniel Brandtner první ročník Fakulty elektrotechnické ČVUT » Nebyl jsem si jistý, co se kdy zapisuje Se školou se mi zatím komunikuje velmi dobře. Kdyţ jsem našel chybu v jednom předmětu, ještě ten den (neděle) se mi omluvili a v pondělí vše vyřešili. Naštěstí první ročníky rozvrhy dostávají, se zapsáním volitelných předmětŧ a jazykŧ jsem problém neměl. Trochu jsem měl zmatek v tom, co se kdy zapisuje, ale nic váţného. Jediné, čeho se kromě zkouškového období obávám, je programování. Hodně studentŧ s ním uţ má zkušenosti, já se ho musím naučit od začátku. Naopak se těším na robotiku a na soutěţe robotŧ. Foto popis| _

Příběhy o lichvářích se týkají často i mladých lidí 2.10.2012

nasepenize.cz _

str. 00

Půjčky_

Praktiky lichvářských společností a příběhy s úvěrem a smutným koncem bývají obvykle často spojovány spíše se staršími lidmi. Nemusí to tak být ale vţdy. Jak ukázal jeden z posledních prŧzkumŧ, jen 42 % mladých lidí do 25 let dokáţe jednoznačně rozlišit bezpečného poskytovatele úvěru. Téměř 22 % z nich se s lichvářem uţ dokonce setkalo. Naopak větší procento starších lidí uvedlo, ţe se v nabídce bezpečných a lichvářských společností jasně orientuje: aţ 46 % lidí mezi 70 - 79 let věku a dokonce 56 % lidí mezi 50 - 69 let věku. TIP: Jste finančně gramotní? Od prŧšvihu vás mŧţe zachránit i všeobecný přehled Skryté poplatky u pŧjček Stejně tak jsou starší obyvatelé ČR obezřetní, co se týče skrytých poplatkŧ: pouze 7,5 % z nich by bylo ochotno zaplatit předem poplatek za poskytnutí pŧjčky, téměř 80 % ve věku nad 70 let se zajímá o sankce za předčasné splacení úvěru, v případě lidí o generaci mladší nad 50 let věku, kteří jsou častějšími ţadateli o pŧjčku, je to dokonce 87 %. Tato věková skupina ze všech věkových skupin se také nejvíce zajímá o sankce v případě, ţe by se dostala do problémŧ se splácením (aţ 94 % respondentŧ) a stejné procento se i vyjádřilo ve smyslu, ţe nejprve řádně smlouvu přečtou, neţ ji podepíší. ―To je rozhodně dobrá zpráva, kdyţ uváţíme, ţe obecně panuje dojem, ţe naletět lichvářŧm je běţné spíše u starší generace,― komentuje výsledky prŧzkumu Zdeněk Soudný, tiskový mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru. Nepřehlédněte: Úvěry: Jaké detaily ve smlouvě určitě přehlédněte Ale i u mladých lidí přinesl prŧzkum pozitivní zjištění: téměř 87 % mladých do 25 let trvá na pročtení smluvních podmínek před podpisem, 70 % z nich by nepodepsalo bianco směnku a 68 % se zajímá o sankce za Plné znění zpráv


předčasné splacení úvěru. Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou spíše v přístupu k samotnému řešení pŧjčky. Téměř 48 % mladých do 25 let by smlouvu konzultovalo s právníkem, oproti tomu by ten samý krok provedlo pouze 26 % lidí mezi 50 - 69 let věku. ―Ukazuje se, ţe ačkoli se řada mladých lidí o svoje finanční záleţitosti zajímá a ví, jak správně postupovat, kdyţ si potřebují pŧjčit, více neţ polovina z nich nedokáţe rozlišit bezpečného poskytovatele úvěru. Je to alarmující!― říká k prŧzkumu jeden z autorŧ Navigátora bezpečného úvěru Petr Teplý, výzkumný pracovníky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a dodává: ―Je potřeba, aby se mladí, ale nejen ti, více zajímali o to, od koho si pŧjčují, co je to bude stát a jaké budou dŧsledky splácení i nesplácení jejich úvěru. Spoustu informací lze nalézt třeba na internetu. Lidé by měli také srovnávat více moţností, aby zjistili, jaký produkt a od jakého poskytovatele je pro ně nejvhodnější. Jinými slovy, neměli by kývnout hned na první nabídku, na kterou narazí.― Ţeny naletí častěji Prŧzkum také ukázal rozdíly mezi ţenami a muţi, co se přístupu k pŧjčkám týče. Muţi se jeví jako zodpovědnější - 58 % z nich dokáţe jasně rozlišit bezpečnou a dŧvěryhodnou společnost, v případě ţen je to pouze 42 %. Co se týče podepisování smluv, 45 % muţŧ by případnou smlouvu řešilo samo a nekonzultovalo by ji s právníkem, oproti tomu jen 35 % ţen by volilo stejnou strategii. Na čem se ale muţi i ţeny shodnou, je pročtení úvěrové smlouvy před jejím podepsáním. Udělalo by to zhruba 90 % muţŧ i ţen. Stejně tak vysoké číslo, téměř 82 %, by si nechalo vypracovat více nabídek, neţ by se rozhodli, od koho si pŧjčí. ―To je základní stupeň bezpečného úvěrování - zajímat se, jaké mi kde dají podmínky a od koho si to vlastně chci pŧjčit,― říká prof. Michal Mejstřík, další ze spoluautorŧ Navigátora, člen NERV a ředitel EEIP, a.s., a dodává: ―Je potřeba stále dokola lidem vysvětlovat, ţe pokud neuspěli u bank či značkových nebankovních poskytovatelŧ spotřebitelských úvěrŧ, pak to, ţe jim někdo na ulici nebo přes telefon peníze zdánlivě snadno a zdánlivě levně poskytne, není výhra, ale s největší pravděpodobností se pro ně taková pŧjčka stane noční mŧrou.― -Martin Slapnička, šéfredaktor NašePeníze.cz

URL| http://www.nasepenize.cz/pribehy-o-lichvarich-se-tykaji-casto-i-mladych-lidi-10913 _

POLITIKA: Janečkovo volební inţenýrství 2.10.2012

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Politika_ Neviditelný pes, Lukáš Jelínek_

Úspěšný byznysmen Karel Janeček se stal celebritou zásluhou svého odhodlaného protikorupčního taţení. Jako další tah předvedl návrh změny volebního systému, čímţ se dostal do zákrytu se skupinou známých osobností poţadujících nahrazení systému poměrného zastoupení v Poslanecké sněmovně systémem většinovým. Úspěšný byznysmen Karel Janeček se stal celebritou zásluhou svého odhodlaného protikorupčního taţení. Jako další tah předvedl návrh změny volebního systému, čímţ se dostal do zákrytu se skupinou známých osobností poţadujících nahrazení systému poměrného zastoupení v Poslanecké sněmovně systémem většinovým. Pan Janeček se ale nespokojil s plytkou výzvou a sepsal - prý se skupinou expertŧ - konkrétní návrh. Ten počítá s 81 volebními obvody, shodnými se senátními. V kaţdém obvodu by byli voleni dva poslanci. Volič by měl dva pozitivní hlasy a jeden hlas negativní. Pozitivní hlasy navrhuje Janeček sčítat, negativní odčítat. Zvítězí dva kandidáti s nejvíce body. Návrh počítá i s nezávislými kandidáty či – jako s doprovodnými prvky – se zákazem politické reklamy, zejména na billboardech, a s moţností odvolat poslance. Kdyţ pan Janeček obhajoval 26. září svoji vizi na politologickém semináři, který na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uspořádalo občanské sdruţení Evropské hodnoty, musel jsem ocenit jeho upřímné nadšení, s nímţ se vrhl do skeptické jámy lvové. Ale marná sláva, zatímco mé srdce tlouklo pro Karla Janečka, hlava souhlasila s racionálními protiargumenty oponentŧ. Radikálně reformovat volební systém, navíc do podoby, která ve své šíři nikdy nikde nebyla vyzkoušena, zavání sociálním a volebním inţenýrstvím. Navíc je pan Janeček napŧl inţenýr, napŧl utopista - který v souvislosti s Plné znění zpráv


volebním systémem hovoří o spravedlivosti nebo o generování politikŧ mluvících pravdu. Vybráni údajně budou ti nejlepší. Věru smělé tvrzení… Pomiňme legislativní zádrhele kolem odvolávání poslancŧ. Koneckoncŧ, měli bychom schopni nést odpovědnost za to, koho do parlamentu pošleme. Bokem nechme i námitku, ţe zákaz politické reklamy lze vţdy snadno obejít. Čertovo kopýtko připomíná především negativní hlasování, které je s to vyeliminovat ze zastupitelského sboru nejviditelnější představitele hlavních politických proudŧ, klidně i partajní lídry, kteří přitáhnou negativní hlasy z opačného tábora. Vzpomněl jsem si na příklad Marka Bendy. Asi nepřestřelím, kdyţ uvedu, ţe obecně patří k nejméně populárním poslancŧm. Jenţe při minulých volbách byl do Sněmovny po zásluze katapultován preferenčními hlasy, které dostal od příznivcŧ ODS. Nejvíc mě ale provokuje Janečkova představa, ţe nový volební systém dá stávajícím stranám za uši a do sněmovny vynese samostatné osobnosti s čistými úmysly. Jednak jsem přesvědčen, ţe všichni lidé v politice časem degenerují. Někdo víc, jiný míň. A čest výjimkám. Nelze ale téţ odhadnout vliv Janečkem navrhovaného systému na stranické spektrum. Dokonce i dnešní Senát, volený tradiční většinovou dvoukolovou cestou, obsahuje vyslance rŧzných stran, nadto ne vţdy bŧhvíjak výrazných. Ze všeho nejvíc pak varuji před snahou uhnout od parlamentní demokracie zaloţené na soutěţi politických stran k vzývání manaţerského rozhodování a vlád odborníkŧ s vysokým morálním kreditem. Elitářství kříţené s technokratickými sklony nikdy nic dobrého nepřineslo. Přiznejme však Karlu Janečkovi také kus pravdy. Posílení osobní odpovědnosti poslancŧ je na místě. Dva volení poslanci v jednom obvodě by kombinovali personalizaci volby s moţností vyvaţovat. Nikde není psáno, ţe by lidé zvolili dva oranţové nebo dva modré. Druhý hlas by naopak stoupenci levice i pravice mohli hodit kandidátŧm politického středu, který by pak vŧbec nemusel být slabý. Kromě toho i levice s pravicí by byly motivovány stavět na start konsensuální uchazeče a provozovat umírněnou politiku. Přesto by našemu volebnímu systému slušela spíše evoluce. Spočívající, dejme tomu, ve zrušení hranice pro platnost preferenčních hlasŧ. To navrhuje senátor Jiří Dienstbier, kdyţ poţaduje, aby o pořadí zvolených kandidátŧ v rámci poměrného systému na kaţdé listině určovali sami voliči daného uskupení. Usoudíme-li, ţe ţijeme v nemocném politickém či ústavním systému, nenalhávejme si, ţe je v první řadě nutné podrobit ozdravné kŧře volební zákony. Mnohem dŧleţitější je vpuštění prŧvanu do politických stran. Především ony by měly být motivovány nominovat poctivé adepty se ţivotní zkušeností. Rovněţ by pomohlo, kdyby se víc otevřely veřejnosti, ztransparentnily svoje financování a hospodaření a kdyby se se strategickými výhledy naučily pohybovat v delším časovém horizontu neţ od voleb k volbám. Kdyţ nedáme do pořádku partaje, nečekejme změnu k lepšímu od ţádné volební reformy. Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-janeckovo-volebni-inzenyrstvi-fds/p_politika.asp?c=A120927_233856_p_politika_wag _

Lukáš Tomis PR Manaţerem ZUNO pro ČR a Slovensko 1.10.2012

Bankovnictví (newsletter) _

str. 01

Lidé_

Lukáš Tomis (34) se stává PR Manaţerem ZUNO pro ČR a Slovensko. Před příchodem do ZUNO pracoval více neţ pět let v oboru PR v ČR, na Slovensku a v Austrálii. Předtím pŧsobil několik let jako novinář v předních českých médiích. Lukáš Tomis vystudoval FSV UK a mezinárodní vztahy na Curtin University of Technology v Austrálii. Foto popis| Plné znění zpráv


_

Článek z veřejné debaty: Karel Janeček a volební systém. (Jakub Janda) 1.10.2012

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Článek z veřejné debaty: Karel Janeček a volební systém. Veřejná diskuze o tezi „Současnou politickou krizi vyřeší zavedení většinového volebního systému― přinesla debatní klání Karla Janečka a tří politologŧ. Nelichotivý stav na tuzemské politické scéně, doprovázený úpadkem politické kultury, vyvolává nechuť veřejnosti. Karel Janeček, zakladatel Nadačního fondu proti korupci a podnikatel, se na věc dívá jinak – přichází s návrhem upraveného většinového volebního systému, který povaţuje za recept na současné problémy. „Jde o unikání systém, se kterým nikdo nepřišel dříve, protoţe demokracie nikdy nebyla v tak hluboké krizi hodnot, jako dnes―, vysvětloval Janeček. V rámci cyklu Debaty o českých zájmech, který pořádá think-tank Evropské hodnoty, diskutovali dva obhájci změny na většinový volební systém - Karel Janeček a Roman Chytilek, proti transformaci vystoupili Anna Matušková a Petr Sokol. Debata se uskutečnila 26. 9. 2012 na Institutu ekonomických studií FSV UK v Praze. Inovativní návrh Karla Janečka Neţ představíme názory a argumenty vystupujících odborníkŧ, je třeba podrobněji popsat Janečkŧv návrh. Vychází z tradičního většinového systému, kterým se volí třeba do Senátu nebo do Kongresu ve Spojených státech. Přichází se zavedením 81 obvodŧ – identických s těmi senátními – i pro volby do dolní komory. Z kaţdého obvodu by vzešli dva zastupitelé s největším počtem hlasŧ. Největší změna má zasáhnout samotné hlasování. Volič by nově nedisponoval pouze jedním hlasem, nýbrţ hned třemi; dvěma pozitivními a jedním negativním. Hlasy by se jednoduše odečítaly. O smyslu zavádění negativního hlasu se svedla největší bitva, o tom ale později. Vedle oficiálních kandidátŧ, na kandidátkách stran, které by zřejmě byly pouze dvě, návrh počítá také s nezávislými kandidáty. Umoţnit jejich kandidaturu by měla zejména restrikce politické reklamy. Odváţnou částí návrhu je zavedení moţnosti odvolat poslance. Potud tedy fakta, slouţící jako podklad k věcné diskuzi. Nyní se podívejme, co jednomu po druhém říkají experti. Krize systému a krize hodnot Roman Chytilek, přední odborník na volební systémy, zdŧrazňuje, ţe většinový systém obecně má potenciál eliminovat příčiny nespokojenosti, které generuje systém současný. „V České republice není pro zavedené strany typu ODS nebo ČSSD moţnost volby ani hodně vyhrát, ani prohrát. Neexistence tohoto rizika demotivuje politiky dělat politiku skutečně pro lidi. Relativní pocit bezpečí namísto toho podporuje honbu za vlastními zájmy.― Dŧkazy pro jeho tvrzení lze nalézt na české politické scéně relativně snadno. Velká naděje tak byly vkládány do nových, nezavedených stran, které místo v Poslanecké sněmovně nemají jisté a měly by tak stát za svými voliči. Strana zelených, o věcech veřejných nemluvě, však dŧvěru nenaplnily, „motivace se zkrátka ihned po zvolení vytratila―, doplnil Chytilek a dodal: „v zemích s většinovým volebním systémem vede i malá změna nálad mezi voliči k citelným dopadŧm na politickou stanu.― Historické i současné příklady prokázaly pravdu Chytilkova tvrzení; nepodaří-li se stranám v takovém systému udrţet voliče, dostává se do značných problémŧ. „Jenţe krizi nevyřeší většinový volební systém. Její příčinou je krize hodnot, nefunkčnost systému je toho následkem―, myslí si Anna Matušková, politoloţka a zástupkyně think-tanku Evropské hodnoty v této debatě. Politolog Petr Sokol, stojící na stejné straně názorové barikády, k tomu dodává: „Nespokojenost s politikou je Plné znění zpráv


součástí demokracie. Politická krize vypadá jinak, neţ je tomu dnes v ČR, kde máme fungující vládu, politické strany, lidé zde neplní ulice―. Na příkladu Španělska nebo Řecka lze vidět, ţe problémy na politické scéně mohou mít i váţnější podobu neţ je tomu dnes. Ačkoliv si ani jeden ze čtyř řečníkŧ rozhodně nemyslel, ţe by v ČR bylo vše v pořádku, Petr Sokol zásadně nesouhlasil s Janečkovým označením poslancŧ za zlojedy. Moţnost volit pro i proti Jak stojí výše v textu, největší neshoda panovala nad zásadní inovací návrhu Karla Janečka, zavedením negativního hlasu. „Moţnost udělit mínusový hlas je klíčová. V kombinaci s dvěma pozitivními v sobě spojuje zásadní klady. Moţnost volit hned dvakrát sniţuje výlučnost voleb, zatímco negativní hlas slouţí jako pojistka proti populismu a extremismu.― vysvětluje autor návrhu. V praxi by tedy kaţdý volič volil hned třikrát. Negativní hlas by udělil kandidátovi, jehoţ se nejvíce bojí, nebo s nímţ nejméně souhlasí. Existují ovšem obavy o zneuţitelnosti takového systému. Tu označil Sokol přímo za „zlo celého návrhu― a dodal: „zápornými hlasy se znegují ty pozitivní pro zajímavé – a tím pádem výrazné – kandidáty. Zbydou pak jen šedí a nezajímavý, jenţ sice nikomu nevadí, ale nikoho nenadchnou.― Cílem voleb a změny by samozřejmě mělo být pomoci do vysoké politiky kvalitním kandidátŧm, kteří mají co nabídnout. Zatímco Petr Sokol v navrhované změně nevidí cestu, Janeček pokračuje: „Místo plného pořadí budou existovat jen první dvě místa a poslední místo, tím nejlépe reflektujeme veřejné mínění.― Podle předpokladŧ by se tak strany mohly snadněji zbavovat nekvalitních kandidátŧ a postupně projít jakousi přirozenou obměnou. Z volby by tak pravděpodobně vzešel kompromisní kandidát. „Není to ale jen o politicích, dŧleţitá je zodpovědnost voličŧ―, upozorňuje Matušková v obavách ze správnosti zavedení negativního hlasu. Poslední zásadní komponentou nového systému volby do Poslanecké sněmovny by měl být zákaz politické reklamy nad rámec materiálŧ, vydávaných samotnou stranou. „Tím by dosáhnul omezení populismu a zvýšení transparentnosti―, je přesvědčen Janeček. „Pomŧţe jen konzultantským společnostem―, obává se expertka na politický marketing Anna Matušková. Omezení reklamy by velmi pravděpodobně nutilo strany hledat jiné cesty, jak informovat své potenciální voliče. „Náklady se z billboardŧ přesunou do nakladatelství a časopisŧ, kde reklama bude skrytá―, myslí si Sokol. Všichni řečníci se shodli, ţe systém potřebuje změnu, její ideální podoba ovšem zŧstala otevřená. „Většinový systém bude generovat dvě monolitické, uzavřené strany. Změna nemŧţe být zavedena shora, musí přijít od lidí. Je dŧleţité dostat do politiky dobré lidi a zároveň zefektivnit nefunkční byrokratický systém―, uzavřela debatu Matušková. Filip Tuček Think-tank Evropské hodnoty www.EvropskeHodnoty.cz -Další DEBATA O ČESKÝCH ZÁJMECH se bude konat ve čtvrtek 11. října od 18:00 na Institutu ekonomických studií FSV UK, Opletalova 26. O tezi „Zájmem ČR je, aby se na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín nepodílely ruské firmy― budou diskutovat (PRO) poradce premiéra pro zahraniční politiku Roman Joch, redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra, oponovat jim budou stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek a analytik Ondřej Šlechta. Více ve facebookovém eventu ZDE a na webu www.EvropskeHodnoty.cz

URL| http://jakubjanda.blog.idnes.cz/c/289876/Clanek-z-verejne-debaty-Karel-Janecek-a-volebni-system.html _ Plné znění zpráv


ZUNO: Lukáš Tomis PR manaţerem pro Česko a Slovensko 1.10.2012

personalista.com str. 00 personalista.com_

lidé a podniky_

„Lukáš patří mezi ty odborníky v oblasti komunikace, kteří neberou svŧj obor pouze jako práci a kromě toho dobře zná český i slovenský trh,― říká Alina Agurida, šéfka reklamy a komunikace v ZUNO. „Do online banky ZUNO, která se orientuje na produktové PR a internetové zákazníky, se proto skvěle hodí. Jsme rádi, ţe je součástí našeho ZUNO týmu.― Před příchodem do ZUNO pracoval Lukáš více neţ pět let v oboru public relations v Čechách, na Slovensku a v Austrálii. Před kariérou v PR pŧsobil několik let jako novinář v předních českých médiích. Lukáš Tomis vystudoval Fakultu sociálních věd na Karlově Univerzitě a mezinárodní vztahy na Curtin University of Technology v Austrálii. Hovoří plynně anglicky a mezi jeho koníčky patří především sport, cestování, moderní technologie a svět médií. Online banka ZUNO patří do bankovní skupiny Raiffeisen Bank International.

URL| http://www.personalista.com/lide-a-podniky/zuno-lukas-tomis-pr-manazerem-pro-cesko-a-slovensko.html _

Pokutu jsem si zaslouţila 1.10.2012

Týden str. 72 Moderní ţivot_ Milan Eisenhammer_

TELEVIZNÍ MODERÁTORKA ANETA SAVAROVÁ Od divákŧ České televize jí chodí hromady dopisŧ včetně nabídek k sňatku. ANETA SAVAROVÁ se díky Událostem stala takřka přes noc hvězdou. A přišla kvŧli tomu o některé přátele... * Uţ si tykáte se všemi třemi kolegy z Událostí? Uţ ano. Jsme spolu hodně, takţe je to logické. Jakuba Ţelezného jsem znala uţ z dřívější doby, takţe jsme si tykali od začátku. Pak mi to nabídla Jolana Voldánová a vzápětí Marcela Augustová. * Váš velký vzor... I proto jsem speciálně u ní měla ze začátku s tím tykáním trochu problém. Byla to pro mě velká pocta. Uznávám ji odmala. * Podporují vás kolegové, kdyţ o vás bulvár sem tam něco napíše? Bulvár nečtou, takţe to v zásadě neřešíme. Jen Jolana mi řekla, ať si z toho nic nedělám, ţe si tím musí projít téměř kaţdý moderátor. * Litovali vás, kdyţ jste od ČT dostala pokutu 45 tisíc za to, ţe jste se objevila na reklamní akci jednoho hotelu a v bulváru pak vyšly snímky, na nichţ vám pod šaty prosvítá spodní prádlo? Vŧbec jsme to nerozebírali. Podle mě tuto kauzu ani nezaregistrovali. * Překvapila vás výše té pokuty? Vţdyť to mŧţe být i více neţ polovina vaší měsíční mzdy. Plné znění zpráv


Byla to citelná pokuta. Ale podle mě adekvátní. Nešlo tam o šaty v kombinaci s tmavým spodním prádlem, ale vedení to vyhodnotilo jako účast na reklamní akci, coţ je v rozporu s etickým kodexem a interními pravidly. * Nicméně to alespoň na těch fotografiích vypadalo, ţe jste hosteska akce, která za účast bezesporu dostala honorář. To bych nikdy neudělala, protoţe to mám ve smlouvě zakázané. Zkrátka spolehla jsem se na slova člověka, kterému jsem dŧvěřovala, výsledek byl nakonec bohuţel jiný. Je to poučení. * Bála jste se, ţe dostanete výpověď? To ne. Hned po té akci jsem volala šéfŧm a omluvila jsem se, ţe jsem naletěla. Bylo mi to líto. * Co máte ve smlouvě? Je tam striktní zákaz, ţe se nemŧţete zúčastnit ţádné komerční akce? Nesmíme moderovat reklamní ani politické akce, kvŧli nimţ by se Česká televize mohla dostat do střetu zájmu. Tím spíš teď v předvolebním období mŧţe mít řada akcí i skrytý politický podtext. * Takţe raději nebudete před volbami chodit na večírky? Kdyţ chci jít na akci, poradím se, jestli je to vhodné. Někdy totiţ mŧţe jít i o skrytou reklamu. Jde třeba o charitativní akci, ale záštitu nad ní převezme hejtman a uţ to mŧţe někdo brát jako politickou podporu. * Za kým jdete pro radu? Především za svými nadřízenými. Konzultuji také s oddělením komunikace a potaţmo s právním. * Máte uţ strach? Spíš na to nemám čas. * Co jste moderovala za poslední měsíc? Jsem moderátorkou Událostí na plný úvazek. Máme systém pět dnŧ práce a pět dnŧ volna. Ve dvanáct jdu do práce a vracím se v devět večer. Jednou týdně chodím na pohybovou a mluvní výchovu. Ve volnu dělám věci, na které jsem dlouho neměla čas - jdu do přírody nebo si zacvičit. Navštívím kamarády, zajedu za rodinou na Moravu. * Komentovali rodiče nějak tu pokutu? Řekli mi, ţe to byla moje chyba a ţe nemám být tak dŧvěřivá. * Kdo z nich je přísnější? Jako učitelé jsou přísní oba. Otec asi ještě víc, z něj mám větší respekt. Zároveň se mu docela svěřuji a nechám si od něj poradit. * Co vám poradil, neţ jste šla 4. dubna poprvé vysílat? Řekl mi jen: „Buď přirozená a dobře to dopadne.― Rodiče to moc neproţívají - rozhodně nezasednou kaţdý den v sedm před televizi, kdyţ zrovna vysílám. Kouká na mě spíš otec a posuzuje mě jako běţný divák. * Píší vám diváci? Ano. Někteří dokonce klasickou poštu, to mě překvapilo. Občas jsou to i šestistránkové ručně psané dopisy. Plné znění zpráv


* Čtete to? Snaţím se. Na většinu odepíšu a pošlu fotku s věnováním. O to většinou ţádají. Mám zajímavé fanoušky - třeba z psychiatrické léčebny nebo z věznice, dále pak parašutisty. Ti chtějí znát souřadnice mého bydliště na Moravě, ţe by skočili na návštěvu padákem. Jeden divák mi posílá své oblíbené kníţky z období druhé světové války. To je milé. * Takţe jasně převaţují muţi. Ano, ale i pár ţen psalo - většinou sběratelky autogramŧ, jak se samy označují. Párkrát se mi stalo, ţe za mnou v restauraci přišla ţena mého věku a řekla mi, ţe mi fandí, protoţe jsme dělaly stejnou školu. To mě potěší víc, neţ kdyţ mě muţi zvou na kávu. Od těch ţen to je bezelstnější (usmívá se). * A jak reagujete na pozvání na kávu? S diváky a fanoušky na kávu nechodím. Mám pár skalních obdivovatelŧ, kteří čekají před televizí s kyticí. Ti jsou tak urputní, aţ je to nepříjemné. * Kolik se objevilo nabídek k sňatku? Přesnou statistiku si nevedu. Pár jich bylo. * A posílají zájemci i fotografie? Také, ale nikdo zajímavý se tam neobjevil (smích). * Objevily se v dopisech i nějaké postřehy k vaší práci, jak byste to měla dělat líp? Většina lichotí, snaţí se docílit toho, abych za nimi přijela se štábem. Píší, jak je v té jejich vesnici krásně. * Nikdo vám nenapsal, ţe jste na tu práci příliš mladá? S tím jsem se setkala jen ze strany novinářŧ. Přitom třeba Marcela začínala s moderováním hlavních zpráv ve stejném věku. Ale jeden divák byl ke mně kritický z jiného dŧvodu - přeje si, aby mi televize najala nějakého osobního stylistu. Přitom máme tým kostymérek, které nám připravují modely. Někomu to přijde aţ příliš usedlé. * A vám? Ta móda se hodí ke konceptu Událostí. Nevím, jestli se hodí k mému věku - do civilu bych se asi tak neoblékla. Ale všichni máme předepsaný dress code, takţe to respektuji. * Mŧţete si něco obstarat sama? Do studia chodíme striktně jen v tom, co nám ušijí. Doteď má kaţdý moderátor asi patnáct modelŧ. Teď se šijí další, které budou barevnější. Kdyţ vysíláme z terénu jako moderátor číslo dvě, máme větší prostor. Ale všechno musí být schváleno hlavní kostymérkou. * Odmítla uţ jste nějaký model? Pokud je to za hranicí mého vkusu, řeknu to. Několikrát se to uţ stalo, ale snaţím se dohodnout. Jednou vyjdou vstříc mně, podruhé zase já jim. Moc nemusím přezdobené věci nebo zlaté a khaki odstíny. V soukromí nosím radši kalhoty neţ sukně, takţe by mi víc vyhovoval kalhotový kostým, ale s tím nic nenadělám. Nicméně zhruba dvě třetiny té garderoby se mi líbí. Jsem ráda, ţe teď budou šít kostýmy z jiných materiálŧ, které jsou pruţnější a prodyšnější. Budeme se snad míň potit. * Co je ve studiu nejzrádnější? Ty schody? Plné znění zpráv


Vypadají hodně strmé, ţe? (Směje se.) Sukně je úzká, podpatky měří dvanáct centimetrŧ, tyhle mají sedm (ukazuje na boty). Nosím teď vysoké podpatky radši pořád. Je dobré si na ně zvyknout. * Je na vás vidět ten respekt. Máte pokrčená kolena. To abych byla případně blíţ k zemi (směje se). * Je tam ještě něco, z čeho máte v přímém přenosu nahnáno? Asi z technických věcí, ţe vypadne vstup s hostem. To se mi stalo - stejně jako to, ţe vypadlo čtecí zařízení. Pro tyto situace máme v uchu bezdrátové sluchátko, přes které s námi komunikuje reţisér a editor. * Co vám dávají za pokyny? Třeba, ţe „tečeme―, coţ znamená, ţe mám číst rychleji, nebo ţe mám ukončit rozhovor, protoţe respondent je uţ moc dlouhý. * Radí vám i otázky? To ne, otázky jsou čistě v reţii moderátora. * Co vás baví víc: moderování ve studiu, nebo kdyţ jste jako moderátorka v terénu? Těţko říct. Jak práce ve studiu, tak i v terénu má svá pro a proti. Ale jsem za to ráda, protoţe je to pestré. * Nepřijde vám ta druhá role jen jako hra na reportáţ? Většinu práce stejně udělá redaktor. A vy pak poloţíte dvě otázky. Nezdá se vám to málo? Proč to neděláte celé? Nešlo by to časově zvládnout. V terénu jsme od dvanácti, předtím je ještě porada s editorem. Vracíme se v pět, pak maskérna. V pŧl sedmé uţ musíme zasednout s reţisérem a s druhým moderátorem a projíţdíme bodový scénář. Kromě toho, ţe se podílíme na reportáţi a děláme rozhovor s aktérem události, točíme ještě upoutávky, které jedou ve zprávách uţ od čtyř hodin. Pak další, které jsou v Událostech. * Moţná by stačila jedna upoutávka, nemyslíte? To je věc názoru. Někdo je rád, ţe ví, co bude hlavní téma, někomu zase přijde, ţe to opakujeme aţ moc. * Stejně jako ještě nedávno tu vaši pochvalnou větu na začátku zpráv: „Jasné a spolehlivé." Kolikrát jste to řekla? Spočítejme to. Heslo jsme měli čtyři měsíce, takţe zhruba asi stokrát. * Nesmála jste se uţ tomu? Nesmála. * Kdo to vymyslel? Výběr hesla bylo na vedení televize. * Proč uţ to neříkáte? Byl to především slogan k rozjezdu nové podoby Událostí letos v dubnu. Na základě podnětŧ z řad veřejnosti i Rady české televize jsme potom od sloganu postupně ustoupili, protoţe to uţ nebylo třeba. * Oddechla jste si? Nebo se vám stýská? Plné znění zpráv


Neměla jsem k tomu vyhraněný názor. Patřilo to k nové koncepci Událostí, a tak jsem to brala. * Známí vám neříkali, ţe to je hloupé? Zaslechla jsem rŧzné názory. * I s tím, ţe jaképak „jasné a spolehlivé", kdyţ vám lidi nemusí věřit ani jméno, protoţe nejste Savarová, ale Hajrullahiová, coţ údajně napsala do některých médií vaše spoluţačka? Savarová není umělecký pseudonym, jak jsem si někde přečetla. Má to naprosto racionální vysvětlení. Změna proběhla v mých třinácti. Měla jsem jméno po svém biologickém otci, ale protoţe se maminka znovu vdala a vzala si pana Savaru, chtěla jsem mít jeho příjmení, protoţe on je pro mě skutečný táta. Tehdy jsem opravdu nechtěla být televizní moderátorka, ale pianistka. * A? Mým snem bylo jezdit po světě a po soutěţích, koncertovat a skládat. Neměla jsem normální dětství ani pubertu. Zatímco holky v mém věku zboţňovaly Michaela Jacksona, já milovala Chopina a Rachmaninova. Od šesti jsem trénovala i šest sedm hodin denně. Dřela jsem, jezdila po soutěţích, na konzultace... Rodiče tomu podřídili svŧj ţivot. I kdyţ to nedopadlo, dodnes jsem jim za to vděčná. * Proč to nevyšlo? V patnácti jsem se dostala na konzervatoř, ale musela jsem toho nechat - do ruky jsem dostala zánět šlach. Najednou se mi úplně zbortil svět. * Byla to chyba rodičŧ, ţe vás nebrzdili? Jsou hudebníci, kteří cvičí i deset hodin denně, klidně i šestileté děti. Má slabá ruka to nezvládla... Ten zánět mám jedenáct let, zkoušela jsem všechno moţné, a nic nepomohlo. Dostalo se to do obou rukou. Omezuje mě to - nemŧţu hrát ani tenis, za chvíli mi ruka padne únavou. Uţ se toho asi nezbavím... * Kdy jste naposledy usedla k pianu? Asi před měsícem, klavír mám u rodičŧ v Uherském Brodě. Snaţím se hrát a pročistit si hlavu. Ale nejde mi to, jak bych chtěla. Často jsem přemýšlela, proč se mi to stalo. Ale bylo lepší, ţe to přišlo v těch patnácti. Kdyby mě to potkalo ve třiceti, nevím, co bych dělala. Neměla bych jiné vzdělání. * Prošla jste vítězně několikakolovým konkurzem. Byla mezi kandidátkami cítit rivalita? Nevnímala jsem ji. Ani jsme nevěděli, s kým soupeříme. Na seznamu v maskérně bylo místo jména jen pohlaví. Překvapilo mě uţ to, ţe jsem se dostala do druhého kola. Z finálové desítky pak vybíralo vedení televize a přihlédlo k prŧzkumu mezi diváky. Vŧbec jsem nepočítala s tím, ţe to dopadne tahle. * Musela jste přece tušit, kdo z vašich kolegyň dostane šanci. Mŧj tip byl jiný. Drţela jsem palce Daniele Písařovicové. Podle mě je zkušená profesionálka, to byla moje favoritka. * O ní se mluvilo nejhlasitěji, ale vedení dalo nakonec přednost vám. Změnilo to nějak váš vztah? Nezměnilo. Často se v televizi potkáváme a bavíme se o běţných věcech jako kolegové. * Hned po vašem zvolení se objevily hlasy o protekci. Připomíná mi to základku, kde mě od šesté do deváté třídy učil táta. Abych nebyla protekční, tak mě téměř kaţdou hodinu zkoušel. Takţe fyziku docela umím... (usmívá se). A teď konkurs na ČT? Na obrazovce jsem se neobjevila velkým třeskem, v médiích pracuji od šestnácti let. Do ČT jsem nastoupila v roce 2007, byla Plné znění zpráv


jsem tehdy v prvním ročníku ţurnalistiky. Nejdřív jsem dělala „kraulařku― - připravovala jsem zprávy, které běţí na „čtyřiadvacítce― ve spodní liště obrazovky, pak jsem přešla do nočních zpráv. * Jak jste to se studiem zvládala? Jednoduché to nebylo. Skončila jsem v osm ráno, spala dvě hodiny a pak šla do školy na přednášku... * Pokazily vám řeči o protekci oslavy? Ne. Mnohem víc mě mrzel přístup některých kamarádŧ. Pár jsem jich dokonce ztratila. * Kdyţ jste tu práci získala, novinářŧm jste mimo jiné řekla: „Přepnout na Novu u nás doma neexistovalo." Připomnělo mi to fotbalisty, kteří se při podpisu smlouvy ve Spartě dušují, ţe do Slavie by nikdy nešli. Ale u nás to tak opravdu bylo. Byla jsem vychovaná ryze veřejnoprávně. Od rána u nás hrál Radioţurnál, večer se koukalo na Události. * Kdyby přišla nabídka z Novy, odmítla byste? Já si velmi váţím toho, kde jsem teď. * Nemáte pocit, ţe zprávy na ČT a Nově se zase tolik neliší? Myslím, ţe se liší docela zásadně. Mají jiný charakter, jinou cílovou skupinu... Zpravodajství veřejnoprávní a komerční televize se nedají srovnávat (trochu rozčileně). * Oběma televizím jde přece o sledovanost. Ano, ale v případě ČT ne za cenu bulvarizace zpravodajství. Chceme přinášet především seriózní, objektivní a vyváţené informace, které jsou pro lidi dŧleţité, nikoli zábavné. V rámci nové koncepce jsme více posílili zahraniční zpravodajství. Nově víc cílíme na informace z regionu. Na diváky funguje blízkost -to znamená, ţe je zajímá především to, co se děje u nich. Chápu to, protoţe jako malá jsem ţila v Bystřici pod Lopeníkem v podhŧří Bílých Karpat, v malé vesničce s osmi sty obyvateli. Bydleli jsme s babičkou a dědečkem, kteří měli hospodářství: dvě prasata, husy, kachny, perličky, králíky. * Umíte podojit krávu? Umím. Moţná bych stáhla i králíka, dědečkovi jsem u toho několikrát asistovala, ale asi bych neměla to srdce ho zabít. Pomáhala jsem docela často. Moţná se na venkov jednou odstěhuji. * Nějak jsme to zamluvili - šla byste do komerční televize? Jak uţ jsem řekla, velmi si váţím toho, kde jsem nyní. * I kdyby vám nabídli dvakrát tolik? Jsem tady opravdu spokojená. * A nabídka od komerční televize nepřišla? V minulosti uţ ano, byly dvě, obě od celoplošných televizí, ale konkrétní být nechci. *** Aneta Savarová (26) Vystudovala gymnázium v Uherském Brodě a pak Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Novinařině se věnuje od šestnácti let. Uţ na gymnáziu přispívala do Mladé fronty Dnes. Později pracovala jako moderátorka zpráv na několika rozhlasových stanicích. V roce 2007 začala pracovat na ČT 24. O tři roky později Plné znění zpráv


přešla do zpravodajské televize Z 1, kde moderovala zprávy a věnovala se ekonomice. Od května 2011 je zaměstnána opět v České televizi, od dubna 2012 moderuje hlavní zpravodajskou relaci Události. Je svobodná. Foto popis| NA ROZTRHÁNÍ. O moderátorku zpráv Anetu Savarovou měly údajně zájem i další dvě celoplošné televize. Ona prý zŧstane věrná ČT. „Jsem tu spokojená," říká. Foto popis| HVĚZDA ČT. Aneta Savarová se záhy po své premiéře v Událostech stala jednou z tváří veřejnoprávní televize. Drobná štíhlá brunetka dostává hromady dopisŧ, hlavně od muţŧ. Foto popis| U TABULE. Ve studiu Událostí jsou prý nejzrádnější dvě věci - strmé schody a technické zázemí. „Občas vypadne čtecí zařízení, proto máme ty desky," říká. Foto popis| JAKO MODELKA. Pózování před fotografy si vyzkoušela uţ při studiu na gymnáziu (zde na letošním snímku pro časopis INSTINKT), tehdy prý televizní hvězdou být ještě nechtěla, lákala ji dráha pianistky. Foto autor| Foto: 1 Jakub Stadler, 2, 4 Tomáš Nosil, 3 archiv ČT _



Přehled zpráv. Jednání o daňovém balíčku odloţeno ČT 24 ~ str. 04 ~ 05:59 Studio 6

Recommend Documents