NOVÍ VICEPREZIDENTI AGRÁRNÍ KOMORY ČR BYLI ZVOLENI 10. BŘEZNA 2015 NA XXIII. SNĚMU, KDE TAKÉ PŘEDSTAVILI SVÉ PRIORITY, CÍLE A ZÁMĚRY VE VEDENÍ KOMORY.
INICIATIVA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ MÁ AMBICI EFEKTIVNĚ ŘEŠIT PROBLEMATIKU CELÉ VERTIKÁLY, ŘÍKÁ ING. ZDENĚK JANDEJSEK, JEJÍ PŘEDSEDA.
str. 6
str. 4
OD KONCEPCE ROZVOJE LESŮ ČR SE OČEKÁ, ŽE PŘINESE DO SEKTORU DLOUHODOBOU STABILITU, POSÍLÍ HOSPODÁŘSKOU PÉČI O LES I JEHO MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE.
str. 30
Z P R AV O D A J
24. DUBEN 2015
INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ
ÚKOLEM POLITIKŮ JE POMÁHAT ROZVOJI ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A VENKOVA VEDENÍ KOMORY SE V ÚNORU A BŘEZNU TOHOTO ROKU POSTUPNĚ SETKALO NA VÝJEZDNÍCH ZASEDÁNÍCH VE VŠECH KRAJÍCH S DELEGÁTY SNĚMU, NA KTERÉ POSLÉZE NAVÁZAL VLASTNÍ XXIII. SNĚM KONAJÍCÍ SE 12. BŘEZNA 2015 JAKO JIŽ TRADIČNĚ V OLOMOUCI. SETKÁNÍ BYLA NEPOCHYBNĚ PŘÍNOSEM PRO BUDOUCÍ PRÁCI KOMORY A POSKYTLA VŠEM ZÚČASTNĚNÝM I MOŽNOST PRODISKUTOVAT PRACOVNÍ ZÁLEŽITOSTI I ČINNOST KOMORY. SAMOTNÝ SNĚM PAK BYL HLAVNĚ O VĚCNÉ DISKUZI A VYTYČENÍ DALŠÍHO SMĚRU A CÍLŮ SMĚŘUJÍCÍCH K ROZVOJI ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA. JEJICH REÁLNÉMU PLNĚNÍ PAK ALE MUSÍ BÝT NÁPOMOCNI PŘEDEVŠÍM POLITICI A ÚŘEDNÍCI STÁTNÍ SPRÁVY. Z důvodu většího pokrytí aktivit AK ČR a jejich odborného zastřešení na tomto sněmu došlo k rozšíření počtu viceprezidentů ze dvou na stávajících šest, jejichž představení se blíže věnujeme i v tomto vydání. Vzniklé Prezidium AK ČR je nyní připraveno účinně řešit aktuální i koncepční výzvy s tím, že bude úzce komunikovat jak s představenstvem, se všemi pracovními skupinami, svazy a společenstvy, tak samozřejmě s celou členskou základnou. Právě zde se mimo jiné naskýtá větší možnost provázané spolupráce, protože každodenní praxe s aplikací pravidel Společné zemědělské politiky a národního rámce přináší podněty k návrhům jejich změn, které mohou zpětně přispět například ke komfortnějším službám státu, snížení úřednické byrokracie a požadavků, či nesmyslných kontrol. I proto Úřad komory bedlivě sleduje, monitoruje a vyhodnocuje činnost ministerstva zemědělství a resortních organizací a samozřejmě také volených zástupců v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu i samotné vlády ČR. Průběžně vystupujeme s věcnými připomínkami k jejich práci, oponujeme
Foto: shutterstock.com
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
ZPRAVODAJ
Foto: archiv AK ČR předkládané návrhy a přicházíme s vlastními tématy a prioritami. Od ministerstva trvale požadujeme především koncepční a konstruktivní přístup, který bude podnikatelům resortu v první řadě pomáhat a umožní jim dlouhodobý rozvoj, a to bez ohledu na dělení na velké či malé,
produkční či extenzivní, nebo jak jsme nedávno zažili také naprosto nesmyslně na citlivé a citlivější. Šíře témat je značně široká, od národní implementace SZP a PRV, nastavení národních titulů, změny negativního trendu zvyšování podílu rostlinné produkce
nad živočišnou, řešení každoročního mnohamiliardového propadu agrárního zahraničního obchodu, jednání o posílení národního kofinancování PRV minimálně na 35 %, přes strukturu opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn, propagaci kvalitních českých potravin a ochrany tuzemského trhu, po řešení prodeje a ochrany zemědělské půdy a nastavení pravidel zelené nafty, až po lesnictví, myslivost, rybářství i agroturistiku. Práce ministerstva je nyní o to významnější, že MZe a SZIF jsou v časovém tlaku v zavádění nových principů administrativy, kde každá chyba může představovat pro sektor značné problémy. Přesto neuplyne pomalu týdne, aby se na veřejnosti neobjevily diskuze o správnosti, či chybách toho kterého rozhodnutí, aby nedošlo k politickým půtkám o význam původně bohulibých záměrů dopadajících do podnikání v celém sektoru zemědělství a venkova. Výsledky takové práce přinášejí někdy rozpaky, někdy až zklamání, protože staví politický a osobní boj nad věcnou a odbornou problematiku.
Což je například aktuální kolize řešení problematiky biopaliv s dopady do zemědělství, tedy pěstování a odbytu řepky. Život na venkově a práce v zemědělství je pro mnohé lidi nejenom volba, ale i životní poslání a přesvědčení, které pramení jak ze vztahu k jejich vlastní minulosti, tak jej cítí jako závazek pro budoucnost svou i svých následovníků. V naprosté většina případů jde o celoživotní úzkou vazbu a vztah. Bohužel naši volení zástupci, tedy poslanci, senátoři, členové vlády – a to aniž bychom upírali řadě z nich čisté úmysly - takto navenek nepůsobí a dobu chvilkové moci staví nad rozvoj společnosti. Využijme našeho demokratického práva a důsledně po každém z 200 poslanců a 81 senátorů požadujme konkrétní výsledky práce pro české zemědělství, potravinářství a venkov. Kontaktujme jejich místní kanceláře s našimi požadavky, kontrolujme jejich výsledky práce a dotlačme je tak k osobní odpovědnosti – to může udělat každý z vás ve svém regionu. Vždyť naše práce slouží také jim.
CÍLEM JE PROSPERUJÍCÍ A EVROPSKY KONKURENCESCHOPNÝ ZEMĚDĚLSKÝ SEKTOR ROK 2014 BYL PRO AGRÁRNÍ KOMORU DŮLEŽITÝ HNED Z NĚKOLIKA DŮVODŮ – NA MINULÉM SNĚMU DOŠLO KE ZMĚNĚ NA POSTU PREZIDENTA AGRÁRNÍ KOMORY ČR A S TÍM BYLY SPOJENÉ DALŠÍ ZMĚNY VE FUNGOVÁNÍ SEKRETARIÁTU AK, KTERÉ MĚLY OVŠEM JEDINÝ CÍL – ZEFEKTIVNIT PRÁCI KOMORY, POSÍLIT SYSTÉM VNITŘNÍ KOMUNIKACE A PŘEDEVŠÍM POSÍLIT A ZLEPŠIT VZÁJEMNOU VÝMĚNU INFORMACÍ A KOORDINACI ČINNOSTÍ. Jsem přesvědčen, že v této oblasti se nám mnohé podařilo, členové jsou pravidelně informováni pomocí elektronického Zpravodaje, časopis Agrární komory ČR Agrobase začal vycházet jako dvouměsíčník ve změněném formátu i se změněnou strukturou a obsahem, máme zde šest komoditních rad – pro mléko a hovězí maso, pro prasata a vepřové maso, pro drůbež a vejce, pro obiloviny a olejniny, pro brambory a pro chmel. Tři z těchto komoditních rad v minulém roce nově obnovily svoji činnost, ostatní komodity, které svoji komoditní radu nemají, jednají o vytvoření společné platformy, pomocí které by bylo možné komunikovat největší problémy a přicházet s návrhy jejich řešení. Uvědomme si, prosím, všichni fakt, že právě návrhy a řešení vzešlá z takovýchto odborných rad poskytuji Agrární komoře možnost výrazně zvýšit tlak na ministerstvo zemědělství, protože zde je vidět, že jenom nekritizujeme, ale přinášíme i řešení, která jsou podložena praxí. Ačkoliv se nám v roce 2014 podařilo realizovat řadu cílů, ještě mnoho práce je
2
2 > 2015
stále před námi. Pro letošní rok je hlavním úkolem pro Agrární komoru ČR uhájit a posílit trh s mlékem a ceny mléka, řešit situaci v chovu prasat i drůbeže, podpořit v maximální možné míře prvovýrobu a zpracování zemědělských surovin, abychom konečně snížili obrovskou závislost na dovozech, která u některých komodit již dosahuje zcela nepřijatelné úrovně. Prioritní záležitostí je pro nás také ochrana vlastního trhu. Jsem plně přesvědčen, že české dozorové orgány – Státní zemědělská a potravinářská inspekce i Státní veterinární správa patří dlouhodobě k nejlépe fungujícím inspekčním orgánům v celé Evropě a jen a jen díky nim se se nedostávají na náš trh výrobky nebezpečné, nejakostní a falšované. Tento standard musí MZe udržet i do budoucna. Podporu také čekáme přes zákon o významné tržní síle. Využít opory v nástroji, který je v civilizované Evropě naprosto běžný. Předkládaná novela zákona odstraní výkladové obtíže spojené se základním konceptem významné tržní síly a přinese
efektivnější, snáze aplikovatelný zákon a tím přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice, a to zejména z následujících důvodů: Předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů na trhu, zda spadají či nespadají do působnosti zákona Ačkoliv novela zákona o významné tržní síle ruší všechny přílohy stávajícího zákona, nahrazuje je mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které zohledňují stávající situaci v dodavatelskoodběratelských vztazích. Novela zákona o významné tržní síle byla konečně po roce schválena na zasedání vlády v polovině března a já jen pevně doufám, že její postup parlamentem a senátem bude poněkud rychlejší, abychom se účinnosti zákona dočkali co nejdříve. V souvislosti s domácím trhem se chci ale zmínit také o značkách KLASA a Regionální potravina. Od léta 2014 pracovala na MZe pracovní skupina se slibným názvem Klasa 2015 plus, která
měla za úkol vytýčit strategii podpory značky do budoucího období. Pevně doufám, že tato slibně nastartovaná spolupráce napříč všemi zainteresovanými subjekty státní správou počínaje přes nevládní organizace až po odborníky na marketing povede k tomu, že KLASA bude ještě daleko účinnějším nástrojem v podpoře kvalitních potravin a jejich prodeje. Určitou dobu jsem měl totiž vážně obavy, že veškeré průtahy při vytvoření strategie podpory značky povedou spíše k jejímu zrušení. Chci v této souvislosti jenom upozornit a je zřejmě potřeba, aby tato slova státní správa s panem ministrem zemědělství v čele slyšela od nás všech, že drtivá většina států EU své kvalitní a domácí výrobky mohutně podporuje, a to v daleko vyšší míře než ČR. Neustálé komentáře novinářů, rádoby specialistů, ale také zástupců státní správy k tomu, že se na Klasu vydala již více než 1 miliarda korun, jsou naprosto nesmyslné, když víme, že v řadě států EU se vydává tato suma nejen v eurech, ale také za mnohem kratší období než je 10 let. A to je
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
potřeba skutečně při každé vhodné chvíli úředníkům, ale i médiím zdůrazňovat. Podobná situace je i u Regionální potraviny, která navíc zdůrazňuje tradici a původ potravinářského výrobku. I zde je dlouhodobě neřešená spolupráce s kraji s cílem sloučit původní krajské soutěže se soutěží ministerskou. V roce 2013 byl proces slučování soutěží na velmi dobré cestě, bohužel, v minulém roce tato aktivita opět polevila a já pevně doufám, že v tomto roce bude konečně tato otázka vyřešena tak, abychom nadále netříštili síly a neplýtvali financemi a energií na dvě rozdělené, ale v podstatě téměř shodné aktivity. Zde je potřeba také vyřešit otázku účasti velkých podniků v soutěži, protože principem soutěže není, jak velký podnik regionální potravinu produkuje, ale zda zaměstnává lidi v regionu a zpracovává místní surovinu a distribuuje výrobky v regionu. Navíc, řada podniků trpí tím, že má například svoji vlastní autodopravu nebo vysoký podíl ruční práce při výrobě, čímž nabývá počet zaměstnanců oproti těm podnikům, které si například logistické služby najímají, nebo mají technologie bez potřeby velké obsluhy. A pokud hovoříme o původu potravin, musím se zmínit i o Českém výrobku – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Tuto značku uděluje Potravinářská komora již od roku 2011 výrobkům, které splní požadavky na udělení značky, a to kromě výroby v ČR, také příslušný podíl českých surovin, lišící se podle jednotlivých komodit - např. u mléčných nebo masných výrobků je stanoven na 100 %. Ačkoliv oceňujeme jakoukoliv podporu a propagaci českých potravin, o ministerském návrhu označovat plošně jako českou potravinu výrobek s podílem 75 % české suroviny s ministerstvem intenzivně diskutujeme a snažíme se najít jiné řešení než zavedení tohoto „českého průměru“.
ZPRAVODAJ
do 1000 ha 0 % snížení; 1000 – 2500 ha 10% snížení; nad 2500 ha 15% snížení, což se vztahuje pouze na výměru v LFA. Toto snížení představuje cca 0,8 % obálky LFA, tedy cca 21 mil. Kč/rok. Navrhujeme zavést degresivitu od 300 ha, v intervalech 300, 600, 900 a 1.200 ha a vztáhnout ji pouze na výměru v LFA. Cílem by měla být úspora ve výši 7,5 %, tj. cca 190 mil. Kč/rok, jako vyjednávací varianta, až do cca 10 %, tj. cca 250 mil. Kč/rok. Uspořené prostředky redistribuovat do obálky LFA, kde v současnosti i po navýšení o asi 100 mil. Kč ročně (z úspory PRV 2007+) chybí oproti období 2007+ asi 200 milionů Kč/rok. Chceme se také výrazně pokusit vyjednat navýšení kofinancování z dnešních 25 % na úroveň min. 35 % navýšení obálky PRV, tj. o cca 1,2 mld. Kč ročně. Jsme proto v jednání s ministrem zemědělství a připravujeme jednání s ministerstvem financí. Cílem je snížit nerovnováhu oproti ostatním zemím, kde například Polsko jako přímá konkurence má 38 %, německé spolkové země až 50 %. Jednáme s ministerstvem i o celé řadě dalších témat, jako je pozice a zastoupení AK ČR v Monitorovacím výboru, ale mimo jiné také o nastavení preferenčních bodů a vlastně celém bodovacím systému projektů. Příkladem diskriminačního bodového hodnocení je na květen a červen vyhlášené 22. kolo PRV. Zde Monitorovací výbor navrhl dva limity pro citlivé komodity, tedy 15 a 25 bodů. Tato kategorizace na citlivé (konzumní brambory, chmel aj.) a citlivější (tedy ovoce, zelenina a víno) podle nás nemá vůbec žádnou věcnou logiku a zbytečně vyvolává v zemědělské veřejnosti zlou
krev. Agrární komora požadovala a i do budoucna v rámci PRV požaduje v tomto směru rovný přístup a bude tento názor opakovaně obhajovat. Dalším tématem je nepochybně podoba a naplnění národních dotací včetně udržení jejich výše, v ideálním případě i zvýšení, podpor pro citlivé komodity a živočišnou výrobu. Rozhodně budeme trvat na minimální alokaci na animal welfare drůbeže ve výši 350 miliónů Kč/ rok, jako náhradu toho, že se welfare drůbeže nepodařilo prosadit v rámci PRV. Určitě chceme s ministerstvem hovořit také o situaci při ukončení systému mléčných kvót. Pokud nastane krize, pak je potřeba mít připraveno řešení. Například v podobě programu podpory tzv. Q kvality z národních zdrojů nebo v rámci reorganizace odbytových družstev a jejich perspektivního fúzování. Nastartovali jsme rovněž diskuzi k řešení stále častějších extrémů současného počasí, které negativně a ve stále vyšší frekvenci ovlivňují zemědělské hospodaření se všemi důsledky do zemědělské praxe, lesního a vodního hospodářství i krajiny jako celku. Cílem je, aby si odborníci na tuto problematiku, zástupci zemědělské praxe, výzkumníci, akademici, ale i státní úředníci sedli k jednomu stolu a společně vytvořili jedno soustředěné místo, pracovní skupiny, ze které budou plynout společné návrhy na maximální, rychlá a účinná řešení stavu. Musíme se také zabývat zákonem o prodeji zemědělské půdy. A zase: Z mnoha stran jsem slyšel nářky na nedostatečně ošetřenou oblast ochrany, prodeje a využití zemědělské půdy. Úřad
i externí konzultanti tomuto tématu věnovali desítky hodin vlastní práce. Věcný záměr jsme připravili a představili členům i ministrovi zemědělství. Opět se ptám s jakým výsledkem? Náhlá ztráta zájmu zemědělců o zákonnou úpravu. Přitom základním prvkem věcného záměru je především předkupní právo pro aktuálního uživatele pozemku a povinná informovanost uživatele o změnách ve vlastnickém právu k pozemku, který obhospodařuje. Rádi bychom také požádali Státní zemědělský a intervenční fond a další zapojené kontrolní orgány o jistou toleranci při kontrolách plnění požadavků u opatření greening přizpůsobení osevního postupu a některým požadavkům dobré zemědělské a environmentální správy, cross compliance a agroenvironmentálních opatření. Důvod je jednoduchý jedná se o první rok fungování a do poslední chvíle nebyla k dispozici konečná verze nejdůležitější související legislativy a metodické pokyny. Zároveň nabízíme Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu pomoc při činnostech v terénů, například formou proškolení zaměstnanců komory, kteří by pak tyto znalosti mohli předávat zemědělské veřejnosti. Chceme i nadále podporovat a skutečně realizovat vznik a působnost Fondu propagace českých potravin či Fondu těžce pojistitelných rizik. O obojím se hovoří již řadu let a výsledek je nula. To chceme jako Agrární komora změnit. Podle vystoupení prezidenta Miroslava Tomana na Sněmu AK ČR připravila Dana Večeřová
Musíme se samozřejmě zmínit také o budoucím vývoji a našich aktivitách v odborných tématech, jako je jednání k rámci SZP pro roky 2015 – 2020. Jak už jsem zmínil, i přes dosažený kompromis zůstala řada témat nedořešených či nevyřešených. Marně třeba neustále bojujeme o definici aktivního zemědělce nad rámec unijních předpisů. Stále máme obavy ze spekulací. Za podmínek, které jsou nastaveny, může takzvaný „podnikatel“ v rámci plateb získat základní přímou platbu, platbu za greening a v případě, že má ornou půdu v LFA, ještě další platbu za LFA, aniž by na orné půdě nebo trvalém porostu hospodařil. Tedy ponechá ornou půdu jako černý úhor. To může vyvolat tlak na zvyšování nájmu, a sazba může dosáhnout až 7500 Kč/ha. Velice významná je diskuze k degresivitě v LFA. Návrh předložený původně v PRV byl následující:
Foto: archiv AK ČR
2 > 2015
3
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
ZPRAVODAJ
AGRÁRNÍ KOMORA ZVOLILA DALŠÍ VICEPREZIDENTY AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY NA SVÉM XXIII. SNĚMU, KTERÝ SE KONAL DNE 12. BŘEZNA 2015 V OLOMOUCI, NAPLNILA SVŮJ PŘEDCHOZÍ ZÁMĚR A VOLBAMI ROZŠÍŘILA POČET VICEPREZIDENTŮ ZE STÁVAJÍCÍHO POČTU DVOU NA CELKOVÝCH ŠEST. KANDIDÁTI, KTEŘÍ BYLI PODPOŘENI PŘEDSTAVENSTVEM AK ČR, PŘEDSTAVILI V RÁMCI SNĚMU SVÉ AKTIVITY A PRIORITY A ZÁROVEŇ ZÁMĚRY, SE KTERÝMI CHTĚJÍ BOJOVAT ZA JEJICH PROSAZENÍ. Společně se stávajícími viceprezidenty, kterými jsou Václav Hlaváček a Bohumil Belada, vytvoří tento tým úzké vedení, tzv. Prezidium Agrární komory ČR, které bude mezi jednáními představenstva řešit aktuální problematiku a přijímat rozhodnutí k řešení koncepčních záležitostí. Tento krok je logickou návazností na posílení záběru činnosti komory a jeho cílem je
operativněji a lépe pokrýt celé spektrum odborné problematiky od národního rámce Společné zemědělské politiky v podmínkách ČR, přes podporu zemědělství v intenzivních a méně příznivých oblastech po dřevozpracující průmysl, či myslivost. Mandát nových viceprezidentů je dvouletý, tedy do dalších řádných voleb, které se uskuteční na jaře roku 2017.
Společným cílem je posílit aktivity AK ČR jako rozhodující nevládní organizace pro oblast zemědělství, lesního hospodářství, zpracovatelského průmyslu a venkova společně s úzkou vazbou na všechny ostatní podnikatelská odvětví a partnery v sektoru, nejenom v každodenní problematice, ale také s požadavky členské základny k širokému rámci činností v resortu zemědělství.
Z celkového počtu 166 platných volebních lístků podpořili delegáti jednotlivé kandidáty takto: ZA SNĚMOVNU VŠEOBECNOU Josef Kubiš, Kraj Praha,137 hlasů Leoš Říha, Pardubický kraj,106 hlasů ZA SNĚMOVNU SPOLEČENSTEV Libor Vaněček, Lesnicko-dřevařská komora ČR,151 hlasů Martin Pýcha, Zem. svaz ČR,147 hlasů
PŘEDSTAVENÍ NOVÝCH VICEPREZIDENTŮ: Ing. Josef Kubiš (67 let)
Absolvent SZTŠ a VŠZ Praha Suchdol, směr fytotechnický. Deset let jsem pracoval v ÚKZÚZ Sedlec na úseku zkoušení odrůd a od roku 1978 v ZD Jesenice. Nejprve jako hlavní agronom a od roku 1990 jako předseda. Po založení Agro Jesenice v roce 1992 jako předseda představenstva a ředitel až dosud. Agro Jesenice obhospodařuje 3650 ha zemědělské půdy. V rostlinné výrobě představuje hlavní tržní plodiny potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, řepka, mák a mražený hrášek, zbytek potom tvoří krmné plodiny. V rámci živočišné výroby chová podnik 1150 krav s produkcí 12,5 milionů litrů mléka a 750 prasnic s roční produkcí 22 tisíc prasat na jatky. Z ostatních činností mimo prvovýrobu lze zmínit např. výrobu 12 tisíc tun mražené zeleniny
4
2 > 2015
v mrazírenském závodě, kovovýrobu, nákladní dopravu a zemní práce, recyklaci stavební suti a asfaltů, výrobu kompostů, prodej PHM a servis na nákladní vozy. Podnik zaměstnává 160 pracovníků při výkonech cca 750 mil. Kč. Priority ve funkci viceprezidenta V AK se angažuji od jejího založení na okresní i krajské úrovni, od roku 1997 jsem členem představenstva AK ČR, jedno volební období 1997-2002 jsem byl viceprezident za sněmovnu všeobecnou. Nejsem spokojen se stavem českého zemědělství. Pokles výroby od roku 1990 o 30 % a současná situace v soběstačnosti potravin není dobrá. Zemědělci nedokáží uživit tento národ a musí se dovážet dvě třetiny zeleniny, 50 % vepřového masa a třetina ovoce. Chci se zasadit o změnu zemědělské politiky tohoto státu, aby se poctivým zemědělcům zase začalo vyplácet poctivě sedlačit, a aby se české zemědělství v konkurenci s ostatními státy vrátilo tam, kam historicky patří s ohledem na přírodní podmínky a kulturní úroveň zemědělců. Regionální působnost: Středočeský kraj a Praha, Plzeňský kraj Odborné zaměření a garance oblastí: dlouhodobá koncepce zemědělství, Ekonomická komise, komoditní rada pro obiloviny a olejniny, aj.
Ing. Martin Pýcha (39 let)
Absolvent České zemědělské univerzity v Praze, fakulty ekonomické, obor ekonomika a management se specializací evropská agrární diplomacie. Současný předseda Zemědělského svazu České republiky (ve funkci od roku 2011) působí v jeho strukturách již od roku 2003 postupně na pozicích specialista, tajemník předsedy, tajemník a předseda. V současné době působí také jako místopředseda Družstevní asociace České republiky, viceprezident Konference zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a viceprezident Výboru pro spolupráci zemědělských družstev v EU v nadnárodní nevládní zemědělské zájmové organizaci COGECA. V představenstvu Agrární komory
zastupuje Ing. Pýcha Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) od roku 2011. ZS ČR tvoří jedno za zájmových společenstev Agrární komory České republiky a je největší zemědělskou zaměstnavatelskou organizací v České republice. Cílem činnosti Zemědělského svazu je napomáhat rozvíjení podnikání svých členů a přispívat zvyšování jejich konkurenceschopnosti, aby byli schopni plnit ve venkovském prostoru funkce produkční, environmentální a sociální. Priority ve funkci viceprezidenta Do kandidatury jsem šel s cílem zlepšit komunikace mezi Zemědělským svazem a Agrární komorou jakožto dvěma největšími nevládními zemědělskými organizacemi. Záměrem je podpořit určitou specializaci jednotlivých členů prezidia AK ČR na jednotlivé oblasti činnosti AK a tím zlepšit a posílit její činnost.
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
Ing. Leoš Říha (48 let)
Absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze, fakulty agronomické. Po absolutoriu v roce 1988 nastoupil jako agronom do ZD Vítkovice Nekoř v okresu Ústí nad Orlicí. V roce 1997 se ZD Nekoř transformovalo do podniku KLAS Nekoř a.s., kde od téhož roku působí jako ředitel a hlavní agronom. KLAS Nekoř a.s. hospodaří na 1500 hektarech zemědělské půdy, z toho tvoří 2/3 půda orná. Převážná část obhospodařené půdy se nachází v LFA. Firma se zaměřuje na chov dojného skotu, v současnosti chová 600 kusů červenostrakatého skotu a má i vlastní šlechtitelský program. V rámci rostlinné výroby provádí posklizňovou úpravu semen zemědělských plodin se zaměřením na osiva trav a jetelů a drobná semena jako je např. mák, kmín a podobně. Firma nabízí také prodej osiv kukuřice, řepky a slunečnice. Obchoduje rovněž se zemědělskou technikou, ke které nabízí vlastní servis. Priority ve funkci viceprezidenta Budu usilovat o lepší zacílení dotací ke skutečným zemědělcům. S tím souvisí i definice aktivního zemědělce, kde navrhuji, aby dotace tvořily maximálně 75 % tržeb ze zemědělské činnosti (rozumí se tržeb bez dotací). Budu prosazovat srovnatelnost zemědělských podpor u nás s Německem a Polskem. Chci, aby především investiční podpory Programu rozvoje venkova byly v ČR srovnatelné s okolními zeměmi. Proto budu požadovat zvýšení národního kofinan-
ZPRAVODAJ
cování, včetně spravedlivého rozdělení získaných prostředků ve prospěch tvorby přidané hodnoty v zemědělství a potravinářství, aby tak byla zajištěna návratnost národních financí zpět do státního rozpočtu díky multiplikačním efektům na národní hospodářství. Chci podporu všech citlivých komodit na srovnatelné úrovni s Německem a Polskem, tedy včetně podpor národních, regionálních, daňových. Důležitou oblastí je pro mě ochrana zemědělské půdy. Je třeba přijmout určitou formu regulace trhu se zemědělskou půdou ve prospěch českých zemědělců (aktuálních uživatelů) po vzoru právní úpravy Slovenska nebo Maďarska. Je třeba zabránit dalšími znehodnocování orné půdy nekontrolovanou zástavbou, mnohdy iracionálním zalesňováním a podobně. Chtěl bych také prosadit výrazné zvýšení státní podpory pojistitelných rizik přes fond PGRLF a zavedení Fondu těžko pojistitelných rizik tamtéž. Důvěru získanou na sněmu, za kterou děkuji, se budu snažit vrátit důrazným prosazováním českého zemědělského provozního pohledu na základní problémy ovlivňující zemědělské podnikání v České republice. Budu usilovat o zvýšení významu AK ČR pro každého zemědělce v ČR a zvýšení váhy AK ČR v prosazování dobrých podmínek pro zemědělské podnikání a také v prosazování zvýšení prestiže našeho zemědělství a potravinářství. Mým cílem je maximálně využít potenciál hlavní a jediné zákonné nevládní zemědělské organizace v prosazování zájmů těch zemědělců, kteří tvoří zdravou strukturu českého zemědělství ve prospěch našich spotřebitelů a krajiny.
Ing. Libor Vaněček (57 let)
Absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně, fakulty lesnické, obor lesní inženýr. Po skončení vysoké školy se až do současnosti vždy pohyboval v oboru lesnictví. Od jejího založení je aktivní ve společnosti UNILES, a.s., kde dlouhodobě působil jako člen představenstva, generální ředitel a od roku 2012 jako předseda představenstva. Firma UNILES, a.s. se zabývá lesnictvím a obchodem s dřívím, po celé České republice má společnost zřízena lesnická střediska, která jsou regionálně sdružena do výrobních divizí. V posledních letech
se její obrat pohybuje kolem 2,5 miliardami Kč. Podnik dává práci cca 260 zaměstnancům, kteří se zaměřují na širokou škálu nabízených činností od lesnických prací, zpracování dříví a dřevní štěpky přes zemědělskou činnost a vzdělávání až po zahradnické práce. Mimo jiné je Ing. Vaněček také členem Rady národního parku České Švýcarsko, předsedou předsednictva zájmového společenstva Lesnicko-dřevařská komora a členem představenstva OAK Děčín. Priority ve funkci viceprezidenta Posílit angažování Agrární komory ČR v lesnické problematice. Přispět k větší spolupráci zemědělství a lesnictví, a to i z pohledu společného zájmu o prosperitu venkova a preferenci tuzemských zemědělských komodit, surovin a výrobků. Upřednostňovat rozumné hospodaření s krajinou na principech trvale udržitelné produkce a s ohledem na rozumnou ochranu přírody a životního prostředí. Odborné zaměření a garance oblastí: lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl, myslivecká komise, komoditní rada pro dřevo, ryby, aj.
Regionální působnost: Pardubický, Královehradecký a Moravskoslezský kraj Odborné zaměření a garance oblastí: legislativa a připomínková řízení, problematika prodeje zemědělské půdy a její ochrana, Fond těžko pojistitelných rizik, LFA problematika, komoditní problematika pro mléko a hovězí maso, aj.
Stávajícími viceprezidenty, zvolenými na XXII. sněmu AK ČR dne 20. března 2014 jsou
Regionální působnost: Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj Odborné zaměření a garance oblastí: politika podnikání a zaměstnanosti tripartita, komunikace s EU zahraničím, sdružení COPA COGECA a pracovní skupiny, odbytové organizace zemědělců, komoditní rada pro cukrovku, právní komise, aj.
ING. VÁCLAV HLAVÁČEK předseda Sněmovny všeobecné a 1. statutární zástupce Regionální působnost: Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj Odborné zaměření a garance oblastí: řešení dopadů klimatických změn, marketingový fond, PGRLF, soukromě hospodařící zemědělci, Visegradská čtyřka, citlivé komodity, komoditní rady pro víno, chmel, ovoce a zelenina, okrasné sadovnictví a květinářství, aj.
ING. BOHUMIL BELADA předseda Sněmovny společenstev a 2. statutární zástupce Regionální působnost: Jihočeský kraj a Vysočina Odborné zaměření a garance oblastí: Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova, rozpočet kapitoly, nepotravinářské využití zemědělské produkce a obnovitelné zdroje energie, komoditní rady pro nezemědělské využití, vepřové maso, vejce a drůbež, aj.
Foto: archiv AK ČR
2 > 2015
5
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
ZPRAVODAJ
ROZHOVOR S ING. ZDEŇKEM JANDEJSKEM, GENERÁLNÍM ŘEDITELEM RABBIT TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV, A.S. DNE 19. LISTOPADU 2014 BYLA ZALOŽENA INICIATIVA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ, JEJÍŽ ČINNOST PLYNULE NAVAZUJE NA PRÁCI PŘEDCHOZÍHO VOLNÉHO SDRUŽENÍ, TZV. KONSORCIA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ A NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ K SZP (SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE), FUNGUJÍCÍ OD ROKU 2010. PŮVODNÍM CÍLEM KONSORCIA BYLA SNAHA AKTIVNĚ OVLIVNIT DEFINOVÁNÍ EVROPSKÉHO I NÁRODNÍHO RÁMCE SZP PRO PLÁNOVACÍ OBDOBÍ LET 2014 – 2020.
Foto: archiv Rabbit Trhový Štěpánov Po řadě úspěchů v prosazení priorit definovaných do finální podoby zemědělské politiky, jako je například větší podpora živočišné výrobě, podpora dojeného skotu, mimo jiné i prostřednictvím programu animal welfare (dobré životní podmínky zvířat), či zrušení zastropování přímých plateb, je nyní zájem o pokračování činnosti směrované na další rozvoj českého zemědělství a potravinářství. Zdeněk Jandejsek, předseda Iniciativy, uvedl mimo jiné, že: „Mezi hlavní vytyčené priority a témata patří cílená podpora provýrobní zemědělské a potravinářské politiky bez ohledu na oblast hospodaření, vyrovnání podmínek národních podpor staré a nové EU.“ A Agrobase se Ing. Zdeňka Jandejska, CSc, generálního ředitele Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. zeptala na detaily týkající se nejen samotné Iniciativy, ale také jeho pohledu na zemědělství jako celek. Dozvěděli jsme se, že Iniciativa vznikla jako pokračování Konsorcia k SZP, ale zřejmě to nebyl jediný důvod vzniku? To je pravda. Dnes existují různé svazy a různá společenstva, která zastupují jen a pouze svoji problematiku. Je tady Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, malí zemědělci, apod, takže ten pohled na problematiku a celou vertikálu zemědělského a potravinářského sektoru není celkový. Je jasné, že se každý samozřejmě snaží řešit především svoje záležitosti. Je ovšem třeba říci, že se řada věcí zlepšila díky tomu, že AK ČR a PK ČR mají stejného prezidenta, ale na druhou stranou řada otázek zůstává nedořešená. Naším cílem je tedy sdružení podniků – zemědělsko-potravinářských
6
2 > 2015
od prvovýroby, kdy máme členy s 2000 ha i 20 000 ha, přes potravinářské podniky až po podniky služeb. Zjednodušeně řečeno, jde o podniky, které se podílejí na kvalitním výsledném produktu a mají zájem o to, abychom mohli konkurovat zahraničí a dovozcům.Pokud my sami nevyřešíme stávající Problémy v celé vertikále včetně maloobchodního prodeje, tak jen těžko posuneme zemědělství dále a dosáhneme vyšší míry soběstačnosti výroby v jednotlivých odvětvích. Proto bychom si tedy měli říct, co je naším cílem a například porovnat, kde jsme byliv roce 1990 a kde jsme dnes a udělat nejen jako Iniciativa, ale jako zemědělci a potravináři vše proto, abychom změnili tento neutěšený stav a zemědělství se začalo vracet k živočišné výrobě, která je základem vyváženosti zemědělské činnosti. Jenom uvedu takový příklad ze živočišné výroby. Živočišná výroba jako vedlejší produkt poskytuje organickou hmotu bez níž nedostaneme do půdy fosfor, což může mít za následek neúrodnost půdy. Fosfor do půdy dostaneme samozřejmě i bez živočišné výroby, ale s mnohonásobně
schopní ve výrobě je potřeba, abychom pro to měli stejné podmínky. Co se týče vstupů, v základních vstupních faktorech de facto již není rozdíl, zde jsme prakticky na stejné úrovni. Co se týče mezd, tam jsme trochu ve výhodě, ale ta už není tak vysoká jak bývala, protože cena práce je v současné době i u nás mnohem vyšší. Máme ale obrovský problém v tom, že si staré země EU v době, kdy jsme ještě nebyli v EU, nastavily národní dotace, které jsou v úplně jiné výši než v členských zemích EU ze střední a východní Evropy, a obrovským způsobem nám díky tomuto rozdílu v národních podporách tedy konkurují. Je třeba si uvědomit, že tyto země mají obrovskou úroveň produkce a vzniká zde logicky přebytek, kterého se chtějí zbavit, a prodávají tak své výrobky právě do nových zemí Unie za dumpingové ceny, které mnohdy činí až 20 % běžných cen. Pokud tedy my v České republice nenastavíme nějaký systém, který zajistí, abychom mohli v této konkurenci obstát, tak bude docházet dále ke snižování výroby i k propouštění lidí v zemědělském sektoru.
INICIATIVA USILUJE O CELKOVOU A SYSTÉMOVOU PODPORU ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY BEZ OHLEDU NA OBLAST A VELIKOST HOSPODAŘENÍ.
vyššími náklady, protože fosfor se dováží výhradně z Jižní Ameriky, Kamčatky nebo Sachalinu, takže jeho cena je obrovská. Ještě bych se chtěl vrátit krátce k organizaci Iniciativy. Chtěli bychom se scházet minimálně 4x do roka, v poslední době například jednáme každé dva měsíce. Iniciativa chce také přijímat další členy, ale ne živelně. Chceme nové členy schvalovat tak, aby přijetí nového člena mělo přínos. Má cenu vzít jen toho, kdo má chuť něco dělat a říci svůj názor a a přinášet konstruktivní práci. V současné době tvoří Inciativu 13 podniků (viz rámeček) s přibližně 40 miliardovým obratem. Často se hovoří o tom, že podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v zemích bývalé EU – 15 mnohem lepší… Ano, když chceme být konkurence-
Jaký je vlastně podle Iniciativy v současné době stav českého zemědělství? Současný stav je takový, že se podařilo částečně pomoci vepřovému masu, částečně mléku, a pokles jejich výroby se v roce 2014 zastavil. Stále je ale například produkce vepřového masa na úrovni velmi problematické z hlediska pokrytí soběstačnosti našeho státu. Na druhé straně je vidět, že když se nastaví pravidla, která se začínají rovnat nebo alespoň přibližovat pravidlům ve starých zemích, jsme schopni bez problémů obstát. Samozřejmě, a to chci zdůraznit, hovoříme zde o podnicích, které mají obdobné výrobní výsledky jako podniky v bývalé EU-15. Pokud podniky takové výsledky nemají a nedokážou je zajistit, nemá smysl tam dávat peníze. O tom není pochyb.
Jaké jsou tedy prioritní požadavky a cíle Iniciativy? Zcela prvotním požadavkem je řešení situace v odbytu mléka, másla, sýrů a masa z důvodů ruského embarga. I Česká republika by tuto situaci měla řešit tak, jak to řeší řada jiných států – bud intervencí na vývoz mimo EU nebo vykoupením do rezerv, což je ale podle mého názoru až poslední možnost, protože je to dost složité. V první řadě by bylo potřeba tuto produkci vyvézt. Dalším problémem je drůbež. Zde je třeba prosadit intervence nebo takový dotační systém, abychom se z hlediska podpory dostali na úroveň, kterou mají ostatní země. Nechceme a nepotřebujeme nic navíc. Naše požadavky odpovídají zhruba 60 -70 % toho, co je obvyklé v ostatních zemích. Zbytek jsme schopni dorovnat naší produktivitou práce. Otázkou jsou samozřejmě také mléčné kvóty a ukončení jejich systému v dubnu tohoto roku. Pro vaši představu, ve starých zemích existuje dotace zhruba 3-4 Kč na litr mléka a je tím míněna dotace ze všech zdrojů – místní rozvoj, životní prostředí apod. Nám v ČR by stačila podpora zhruba 1,50 Kč/litr, ale k tomu je potřeba nastavit s výše jmenovanými ministerstvy takový systém podpor, abychom skutečně nebyli biti na tom, že ostatní státy si národní dotace umí zařídit. Ve vašich prioritách je zmíněna také evidence dovozů. Ta se některým lidem ze zemědělského a potravinářského sektoru nelíbí… Obávám se, že vyhlášku o evidenci dovozů a hlášení cen řada lidí nepochopila. Nejde o to, dělat překážky podnikům, kteří vozí živočišné komodity nebo tyto podniky nějakým způsobem pranýřovat a ukazovat na ně ve smyslu „podívejte se, oni dováží a nekupují české maso“. Jde o to, aby byla přesná evidence, za kolik se sem konkrétní zboží dováží a jaký to má vliv na trh, když se sem doveze například vykostěná kýta za 61 Kč. Uvedu příklad z našeho podniku: jestliže nakoupím v živém kilo vepřového za 30 Kč, pak tu kýtu musíme prodat minimálně za 85 Kč, abychom nebyli ve ztrátě. V tomto konkrétním případě je rozdíl mezi dovezenou kýtou a naší 20 Kč, což je čtvrtina. A takto levně se sem vozí právě ty zmiňované přebytky
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
ze států, ve kterých je nadvýroba, My potom nemůžeme naše vepřové zobchodovat, ačkoliv jsme v ČR už jen ze zhruba 50 % soběstační ve vepřovém mase, takže logicky by měla být na trhu po tuzemském vepřovém poptávka. Vyhláška o evidenci dovozů by měla fungovat tak, že by dovozce měl povinnost hlásit všechno, co doveze. Netýkalo by se to například vzorků apod., abychom neztěžovali život někomu, kdo chce začít obchod a pošle si vzorky 20 nebo 30 kg. Z těchto údajů je potom třeba zpracovat evidenci, aby měl ministr zemědělství 1x za 14 dní na stole údaje, ze kterých je možné vyčíst kolik masa se do ČR dováží a za kolik se prodává od českých výrobců. Tímto by ministr získal argumenty i pro evropskou úroveň a mohl by říci: „Vy nám nechcete povolit národní dotace, ale my je musíme chtít a mít, protože se do ČR dováží maso za dumpingové ceny z jiných států EU, kde jsou štědré národní dotace. Nebo to vypadá, že chcete chov prasat v ČR zlikvidovat proto, aby měly ostatní země kam vyvážet? To ale nesvědčí o rovnoprávnosti členských států.“
ZPRAVODAJ
zastupujeme především velké zemědělské a potravinářské podniky, snažíme se vnímat zemědělství jako celek, a proto rozhodně nemáme nic proti tomu smysluplně zvýšit podpory nebo poskytnout nějak jinak výhodu těm opravdu malým zemědělcům do 100 ha. Nicméně u subjektů, které obhospodařují nad 100 – 200 ha, je úplně jedno, jestli se jedná o soukromě hospodařícího rolníka nebo akciovou společnost, případně s.r.o. Tam už jsou ty podmínky téměř shodné a liší se jen forma vlastnictví podniku. Hodně se v zemědělských kruzích hovoří také o nastavení minimálního zatížení VDJ (velkou dobytčí jednotkou) na hektar zemědělské půdy pro vyplácení nárokových plateb z Programu rozvoje venkova (méně příznivé oblasti, AEKO opatření, ekologické zemědělství). Zastává t Iniciativa v této otázce nějaké stanovisko? Systém zatížení VDJ by měl být nastaven v nějaké rozumné míře. Určitě se mohou podhorským oblastem vyplácet vyšší dotace, ale za podmínky, že se zde
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA A JEJÍ NÁRODNÍ RÁMEC MUSÍ BÝT NASTAVENY ZODPOVĚDNĚ A VYCHÁZET Z ODBORNÉ DISKUZE S PRIORITAMI ZAJIŠŤUJÍCÍ DALŠÍ ROZVOJ SEKTORU. Samozřejmě můžeme živočišné výrobě pomoci také tím, že zvýšíme národní kofinancování PRV na 35 – 40 %, jako to mají sousední státy. Můžeme tak výrobcům pomoci přes investice, i když v současné době potřebujeme především národní dotace a okamžité intervence. Bohužel, pokud se zaměříme na investice v návrhu plánovaného 23. kola PRV, jsou tam dvě zcela zásadní problematické věci. Za prvé bychom měli uvažovat o časovém horizontu. Pokud se kolo nevyhlásí do 15. června, mohl by to být obrovský problém, protože letos se už nic nepodepíše a nevyplatí, už jen vzhledem k tomu, že schválení bude trvat minimálně do září letošního roku. Velmi zásadním problémem jsou podle mého názoru také podmínky související s implementací reformované SZP. Nebojím se říci, že to co se připravuje na ministerstvu zemědělství, jsou někdy věci téměř nepochopitelné. K nastavení SZP by se měli vyjadřovat lidé, kteří tomu rozumějí a chtějí, aby bylo tuzemské zemědělství nadále konkurenceschopné. Jako příklad si vezměte si sousední Německo: Němci dávají dotace na slučování farem a tak jim pomáhají, aby se udržely a byly konkurenceschopné. U nás také všichni hovoří o tom, že se má pracovat efektivně, ale funguje to tu přesně obráceně. Když to někomu funguje, tak mu děláme problémy a dáme podporu tam, kde se produkuje méně. Zde je třeba říci, že ačkoli
bude také něco vyrábět. Nikdo neříká, že tam musí být povinně zatížení 1 VDJ na hektar, ale aspoň 0,4 VDJ by tam podle mého názoru být mělo. Do podhorských oblastí totiž živočišná výroba patří. Je potřeba také přehodnotit nastavení degresivity v LFA. Tím myslíme, aby se to nedělalo tak rozvláčně a nelogicky, jak ukazují poslední návrhy – u 300 ha uplatňovat degresivitu ve výši 10 % a nad 2500 ha 30 %. Obecně je potřeba to řešit racionálněji. Opět tu platí, co jsem řekl již k implementaci SZP na národní úrovni. Nemáme nic proti úlevám pro malé zemědělce do 100 ha obhospodařované rozlohy, ale dále by se degresivita měla uplatňovat rovným procentem krácení platby, protože v hospodaření větších podniků fyzických a právnických osob již neexistuje tak velký rozdíl. To už jsme prošli skoro všechny oblasti zemědělského sektoru. Má Inciativa ještě další cíle a priority? Určitě, například zaměřit se na činnost a možnosti PGRLF. Mělo by se začít uvažovat o vytvoření fondu na sanaci těžce pojistitelných rizik, jako je například déletrvající sucho, záplavy, ale mohly by sem být zahrnuty i další věci. Chceme o tom diskutovat a lobovat za to, aby systém nějak koncepčně a dlouhodobě fungoval. Hlavní je, aby se mohly zapojit všechny podniky bez ohledu na velikost. Důležitá je také dotace pojištění pro
Základní výrobní ukazatelé členů IZPP Výměna zemědělské půdy v ha
227 823 ha
tj. 5,4 %
Stavy skotu
cca 90 000 tis.
tj. 7 %
Stavy prasat
cca 360 000 ks
tj. 25,7 %
cca 80 100 000 ks
tj. 57,2 %
Výkony ze zemědělské činnosti
cca 17,5 mld.
tj. 17,5 %
Výkony z potravinářské činnosti
cca 30 mld.
Počet pracovníků zaměstnaných v zemědělské výrobě
15 000 tis.
Stavy drůbeže
velké podniky. PGRLF nám tvrdí, že tuto dotaci nejde poskytovat velkým podnikům. Nejsme si ale jistí, že je to skutečně pravda. Kdyby to byla pravda, proč by toto omezení neplatilo například pro stroje? Proč mohou být dotovány stroje a pojištění ne? Tomu nerozumíme a chceme se ptát, proč tomu tak je a ve výsledku pak zajistit stejné podmínky. Důležitou otázkou je pro nás také právní úprava prodeje půdy. Kolem Agrární komorou ČR navrhovaného zákona o prodeji zemědělské půdy se objevila spousta názorů, ze kterých pro nás vykrystalizoval jeden závěr. Podle nás by nejlepším a nejjednodušším řešením bylo zavést předkupní právo pro ty, kteří na půdě hospodaří. Jakmile se do zákona začnou přidávat další a další podmínky, nebude možné ho jednoduše prosadit a ze stolu se tak smete původní záměr – ochránit uživatele půdy, poctivě hospodařící zemědělce. Stačí tedy, když se půda bude muset nejdříve nabídnout tomu, kdo na ni aktuálně hospodaří. A každý si pak může rozmyslet, jestli ji chce nebo nechce odkoupit. Teď jste hovořil o prosazení návrhu zákona, který zatím neexistuje, ale zemědělská veřejnost po něm už delší dobu hlasitě volá. Má ale Inciativa ve svých cílech také lobování za změnu některých již platných legislativních předpisů? Ano, je to především zákon o významné tržní síle a novela zákona o Komoře veterinárních lékařů. Pokud jde o zákon o významné tržní síle, máme dva zásadní požadavky. Prvním je zrušení privátních značek řetězců a to tak, že stát nařídí přímo výrobcům, že na své výrobky musejí uvádět výrobce, nebo jiné adekvátní označení původu (ze kterého chovu pochází surovina apod.) Druhým naším požadavkem je zrušení systému bonusů, obsažených ve smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem, které jsou na jedné straně neférové a nebál bych se řící amorální, na druhé straně jsou naprosto nepřehledné. Na Slovensku například bonusy už nyní neexistují, ale byly nahrazeny legálními dohodami, že je možné při akcích snížit cenu od 0 do 5 %. V novele zákona o Komoře veterinárních lékařů bychom chtěli prosadit dvě věci: za prvé chceme, aby podnik mohl mít svého veterinárního lékaře vedeného jako svého zaměstnan-
tj. 14,5 %
ce, který by mohl nakupovat léky pro podnik a pracovat s nimi. Za druhé chceme, aby aplikace některých léků a vakcín mohl provádět po zaškolení i zootechnik. Dovedeme si představit, že vznikne obrovský tlak ze strany Komory veterinárních lékařů a veterináři si budou nepochybně chránit svoje příjmy. Měli bychom tomu dát ale rozumný pohled. Nejde o to, by někdo vyhrál. A jaké jsou výhledy Iniciativy do budoucna? Určitě chceme pokračovat systémově v spolupráci s Bruselem a navázat na naše působení v době, kdy se nastavovala SZP. Už v roce 2017 bychom se měli věnovat tomu, aby od roku 2018 u nás byla uplatňována jednotná platba na hospodářství a nikdo by nevymýšlel další nesmysly. Chtěli bychom také monitorovat znevýhodňování velkých podniků, protože to celé působí tak, že velkým podnikům se dá o něco méně, aby měly horší podmínky a peníze zbyly na podniky, které nevytváří hodnoty. Znovu opakuji, že nejsme proti trochu diferencovanému systému plateb, ale v každém případě to musí být vázáno na produktivitu a výrobu. Když tu bude farma s 200 ha a bude mít stejnou hrubou zemědělskou produkci na hektar jako farma s 2000 ha, tak proč nedat té menší nějakou výhodu, ale nesmí to být uděláno tak, že automaticky je zvýhodněn malý podnik bez ohledu na produkci. Není prostě možné brát dotace a nedělat nic. Připravila Dana Večeřová
SEZNAM ČLENŮ INICIATIVY ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ (v abecedním pořadí)
Agro Jesenice, a.s. AGRO – Měřín, a.s Agro 2000, s.r.o. Agrofert Holding a.s. Inter Lacto Group spol. s r.o. Madeta, a.s. Mikrop Čebín, a.s. Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. Rhea Holding, Dešná Úsovsko a.s. ZD Dolní Újezd ZD Krásná Hora, a.s. ZD Pluhův Žďár 2 > 2015
7
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
ZPRAVODAJ
SITUACE PRODUCENTŮ VEPŘOVÉHO MASA V ČR JE NADÁLE SLOŽITÁ DNE 9. DUBNA 2015 SE USKUTEČNILO DRUHÉ JEDNÁNÍ KOMODITNÍ RADY PRO VEPŘOVÉ MASO, KTERÁ POD ZÁŠTITOU SVAZU CHOVATELŮ PRASAT V ČECHÁCH A NA MORAVĚ TEPRVE NEDÁVNO OBNOVILA SVOJI ČINNOST.
GLOSÁŘ Hrajete také foodkešing? Jedním z fenoménů doby podporující turistický ruch a hravost lidí je nepochybně geokešing, hledání rozličných předmětů na často nepřístupných místech v krajině. Rostoucí množství povinně uváděných údajů na obalech potravin spolu s metodami na hranici klamání spotřebitele generují navíc další verzi této společenské hry, za níž ani není třeba vyrážet do přírody, neboť stačí nákup v českých maloobchodech. Hra by se dala směle nazvat „foodkešing“, tedy hledání malého množství potraviny v rozměrném obalu. V kterém rohu obalu a kolik tam té potraviny vlastně je?
Pivo má méně kalorií než ovocné šťávy
Foto: archiv AK ČR Na úvod se diskutoval poslední vývoj cen na trzích s vepřovým masem. Ředitel svazu Ing. Jan Stibal přítomné seznámil s aktuálním cenovým vývojem. Pozitivní zprávou může být oživení cen v sousedním Německu, které tradičně ovlivňuje ceny na tuzemském trhu. Nicméně porovnání s ostatními zeměmi Evropy včetně Německa dokazuje, že ceny prvovýrobců v České republice jsou jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Je to způsobeno několika faktory. Na jedné straně to jsou dotované dovozy ze zahraničí, kdy je především z Německa a Dánska a dalších zemí dováženo maso za cenu hluboko pod výrobními náklady, což je výrobcům kompenzováno prostřednictvím celé škály (často skrytě) výrobních podpor. Na druhé straně hraje velkou roli politika místních obchodních řetězců, které tuzemské dodavatele tlačí k dodávce za nejnižší možnou cenu. Problémem se ukazují být také rozdílné obchodní přirážky obchodních řetězců u českých a dovozových potravin, čímž je poškozován jak dodavatel, tak zákazník. Kroky, které Evropská unie podnikla na podporu sektoru, navíc nebyly pro domácí producenty příliš výhodné. V březnu tohoto roku tak byl například vyhlášen program podpory soukromého skladování vepřového masa, který využilo především Dánsko a Polsko. Oproti zvyklostem byl tento program vyhlášen v době, kdy cena vepřového masa stoupala. Evropská komise totiž kalkulovala s možností obnovení vývozů do Ruské
8
2 > 2015
federace. Z bilaterálních jednání však prozatím sešlo. V obtížné situaci by tuzemským producentům mohly pomoci dotace na welfare (dobré životní podmínky) zvířat společně s programem na kontrolu kvality masa. Česká produkce je velmi kvalitní a právě tato podpora by mohla pokrýt náklady na udržení této kvality. Udržení kvality závisí také na investičních příležitostech z Programu rozvoje venkova (PRV). Především podniky zaměřené čistě na chov prasat si v minulosti musely na nutné investice vypůjčit a utrpěly v nedávné minulosti významné ztráty, což negativně ovlivnilo jejich finanční zdraví. Dobré finanční zdraví bohužel pravděpodobně bude jedním z požadavků vyplácení podpor v dalších investičních kolech PRV. Agrární komora České republiky proto požaduje pro podniky s chovem monogastrů vzhledem k historickému vývoji odvětví výjimku. Stejně tak AK ČR nadále trvá na posílení národního kofinancování Programu rozvoje venkova na úroveň 35 % s vyhlídkou dalšího dorovnání s financováním uplatňovaným v sousedních státech. Nižší kofinancování znamená pro naše výrobce nerovné podmínky výroby a hrozbu zaostávání v investicích do infrastruktury a technologií. Zápis z komoditní rady společně s krátkou informací týkající se dotace na welfare prasat mohou registrovaní členové nalézt po přihlášení na portálu akcr.cz Jan Doležal, Úřad AK ČR Praha
Slogan, podle kterého „pivo dělá hezká těla“ je obvykle vnímán jako lidové rčení v nadsázce sdělující, že se po pivu nadměrně tloustne. Daleko větší potenciál dělat skutečně „nehezká těla“ mají ale jiné nápoje, především různá sladká pitíčka pro děti, ale i ovocné šťávy a džusy, protože obsahují mnohem více kalorií i cukrů, než klasické pivo. Podle statistik je totiž v půllitru desítky piva zhruba 200 kalorií energie, zatímco ve stejném množství zdravé ovocné šťávy 250 kalorií. Obdobné je to s obsahem cukrů. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak pomalé cukry, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití a cukry se tak v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se na obávaný tuk. Uvedenému srovnání dává za pravdu sám život – mezi štamgasty v restauracích najdeme obvykle méně otylých jedinců, než ve školních i předškolních zařízeních.
Eviduji, eviduješ, evidujeme Hned několik projektů nových evidencí připravují naši zákonodárci. Kromě elektronické evidence tržeb, zaměřené na lidi, přicházejí ochránci zvířat také s centrální evidencí psů, která má údajně zamezit týrání těchto zvířat v takzvaných množírnách. Problém je, že jakákoli evidence předpokládá, že se do ní přihlásí ten, který by měl být evidován. Ti poctiví to jistě udělají,
Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství
ti nepoctiví jistě ne. Což znamená, že systémy evidence postihnou a administrativně (i finančně) zatíží zase jen ty poctivé a podvodníci si budou žít dál podle svých dosavadních nelegálních vzorců. Centrální registr psů tak podle všeho pomůže společnosti pouze k tomu, že zbude každému, i nemajiteli psa, zase o něco méně peněz v peněženkách. On totiž ten registr nebude zadarmo – málokdo ví, že v naší zemi počet psů razantně dohání počet jejích obyvatel – psů jsou v současné době již zhruba tři milióny…
INZERCE
ZPRAVODAJ
POMÁHÁME VÁM, KDYŽ POČASÍ SKLÍZÍ ZA VÁS
Mořské ryby v Brně jsou - z moře Zdánlivě banální, výše zmíněné tvrzení, by vůbec nestálo za řeč, kdyby se nedávno neobjevila v médiích informace, že se v Brně produkují čerstvé mořské ryby, a moravská metropole má tak punc nejvzdálenějšího místa od moře na světě, kde se mořské ryby chovají. Pravda, prostřednictvím takzvaných „továren na ryby“ lze teoreticky chovat a prodávat i žraloky třeba v Praze, a tedy klidně i v Brně. Tak daleko ale ještě nejsme – a tak i v současné době pocházejí čerstvé mořské brněnské ryby ze skutečného moře, a na místo jsou pouze z moře dovezeny. Logistika je dnes vymakaná, takže lze i takové ryby svým způsobem považovat za „čerstvé“. Jistě daleko čerstvější jsou ale tuzemské ryby zakoupené přímo na sádkách nebo v prodejnách živých ryb, kterých je plošně po celém území ČR, pro někoho možná překvapivě, už několik desítek.
Stanou se ze zahrádek národní parky? Majitelé zahrádek a zahrad, kteří nestihli v krátkém období liberalizace práv vlastníků pokácet na svých pozemcích nevhodné, překážející či staré stromy, mají zase smůlu. Ministerstvo životního prostředí totiž opětně kácení stromů na vlastních pozemcích majitelům zahrad zakázalo, takže se tyto pozemky ve svém principu staly „bezzásahovým územím“ stejně, jako je tomu v našich národních parcích. Vzhledem k tomu, že stejné ministerstvo připravuje jednotný zákon o národních parcích, mohlo by do něj jednotně zahrnout i zahrádky.
POJIŠTĚNÍ PLODIN Pojištění všech pěstovaných plodin a trvalých kultur Nejširší rozsah pojišťovaných rizik Kvalitní a rychlá likvidace škod
Petr Havel
2 > 2015
9
ZPRAVODAJ
VÝROČÍ ZALOŽENÍ ZEMĚDĚLSKÉ ÚČETNÍ DATOVÉ SÍTĚ FADN
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
ZPRAVODAJ
7 000 6 000 5 000
Kč/ha
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
4 000 3 000 2 000
EVROPSKÁ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN („FARM ACCOUNTANCY DATA NETWORK“) OSLAVÍ V LETOŠNÍM ROCE 50. VÝROČÍ OD SVÉHO ZALOŽENÍ.
1 000 0
160 11%
Celkový výběrový soubor FADN zahrnuje přes 80 tisíc respondentů, kteří reprezentují přibližně 5 miliónů zemědělských podniků za všechny členské státy Unie. Šetření FADN je zaměřeno pouze na komerčně orientované subjekty, které pokrývají přibližně 90 % celkové zemědělské produkce EU. Databáze FADN představuje unikátní nástroj umožňující detailní ekonomickou analýzu jednotlivých skupin zemědělských podniků. Jedinečnost FADN potvrzuje mimo jiné jeho intenzivní využívání Evropskou komisí pro účely tvorby a vyhodno-
222 16%
49 4%
385 27%
161 12%
424 30%
Zemědělská družstva Obchodní společnos Ostatní PO Fyzické osoby do 50 ha Fyzické osoby 51 - 100 ha Fyzické osoby 101 - 300 ha Fyzické osoby nad 300 ha Obr. 2: Struktura výběrového souboru FADN z hlediska právní formy (počet subjektů)
10 2 > 2015
cování dopadů společné zemědělské politiky EU. Výsledky FADN jsou každoročně prezentovány v rámci zprávy o stavu zemědělství EU. Výstupy z FADN jsou dále v rámci EK a dalších evropských institucí využívány pro simulaci scénářů navrhovaných politik, mikroekonomické
Obr. 1: Struktura výběrového souboru FADN z hlediska výrobního zaměření (počet subjektů)
72 5%
202 14%
330 24%
200 14%
371 27%
13 1%
2004
jednotnou metodikou napříč všemi členskými státy EU. Dotazník FADN obsahuje přibližně 1000 sledovaných položek ve formě ekonomických, výrobních a technických dat. Databáze FADN EU umožňuje komparace a analýzy výsledků zemědělských podniků různých výrobních zaměření a velikostních skupin hospodařících v různých regionálních podmínkách. Pomocí tzv. systému vážení je dále možné extrapolovat data výběrového souboru FADN na celkové výsledky zemědělského odvětví. V České republice byla síť testovacích podniků FADN budována již od roku 1994 v rámci výběrových šetření hospodářských subjektů v zemědělství, která prováděl tehdejší Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE). V roce 2003 pak došlo z rozhodnutí ministra zemědělství k založení Kontaktního pracoviště FADN ČR. Legislativně je šetření FADN v ČR vymezeno vyhláškou MZe č. 173/2004 Sb. o způsobu a rozsahu vyžadování údajů Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky (nyní Ústav zemědělské ekonomiky a informací, ÚZEI). Od roku 2004 jsou každoročně podniková data za Českou republiku předávána do databáze Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova. Výběrový soubor podniků FADN ČR obsahuje v současnosti přibližně 1450 zemědělských podniků. Soubor tvoří z 60 % podniky fyzických osob, zbývajících 40 % představují právnické osoby. Celková výměra zemědělské obhospodařované půdy podniků v šetření FADN činí 800 tis. ha, tj. přibližně 22,5 % zemědělského půdního fondu České republiky.
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014 (odhad)
2011
2012
2013
2014 (odhad)
Obr. 3: Výsledky FADN - Důchod ze zemědělské činnosti v letech 2004 až 2014 (Kč/ha)
Šetření FADN představuje prakticky jediný relevantní zdroj harmonizovaných a porovnatelných dat o hospodaření zemědělských podniků zpracovaných
DATABÁZE FADN EU UMOŽŇUJE KOMPARACE A ANALÝZY VÝSLEDKŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ RŮZNÝCH VÝROBNÍCH ZAMĚŘENÍ A VELIKOSTNÍCH SKUPIN HOSPODAŘÍCÍCH V RŮZNÝCH PODMÍNKÁCH.
Chov skotu, ovcí a koz Chov prasat a drůbeže Polní výroba Produkce mléka Smíšená výroba Zahradnictví a trvalé kultury
213 15%
analýzy a modelování ekonomického vývoje zemědělství.
600 500 s. Kč/AWU
Vznik zemědělské účetní datové sítě se datuje až do roku 1965, kdy byl příslušným nařízením (nařízení Rady č. 79/65/EHS ze dne 15. června 1965) ustanoven právní rámec systému FADN. Jedná se o každoroční statistické výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků, které spadá pod Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI). Sběrem a zpracováním dat jsou v jednotlivých členských zemích EU pověřena tzv. kontaktní pracoviště FADN.
400 300 200 100 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obr. 4: Výsledky FADN - Čistá přidaná hodnota na přepočteného pracovníka (AWU) v letech 2004 až 2014 (tis. Kč/AWU)
Struktura oficiálního souboru FADN vychází z plánu výběru, který každoročně schvaluje Evropská komise. Výběrový soubor FADN je strukturován podle jednotlivých výrobních specializací a tříd velikosti v souladu s klasifikačním systémem zemědělských podniků EU. Složení aktuálního souboru zemědělských podniků FADN ilustrují obr. 1 a obr. 2. V současnosti je Česká republika povinna předat pracovišti DG AGRI podnikové výsledky za 1417 farem, které reprezentují 17 tisíc komerčně orientovaných zemědělských podniků v ČR. Mezi základní úkoly Kontaktního pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací patří sběr dat, jejich kontrola a následné vyhodnocování a předávání anonymizovaných individuálních výsledků zemědělských podniků Evropské komisi. Vlastní sběr dat je zajišťován ve spolupráci s vybranými účetními a poradenskými firmami, které garantují předání podnikových výsledků prostřednictvím dotazníku Kontaktnímu pracovišti. Následné zpracování, kontrolu, tvorbu databáze a zpracování výsledků šetření zabezpečuje centrálně Kontaktní pracoviště FADN ČR. Kontaktní pracoviště FADN plní všechny úkoly vyplývající ze zasedání Komunitního výboru EK FADN, který se schází
zpravidla čtyřikrát ročně, i úkoly, které vyplývají z komunikace s pracovištěm DG AGRI. Kromě odeslání dat daného účetního roku Kontaktní pracoviště FADN každoročně sestavuje plán výběru podniků, aktualizuje limity evropského kontrolního systému a zpracovává dodatečné požadavky EK týkající se dat předchozího účetního období. Kontrolní a řídící orgán Ministerstva zemědělství ve vztahu k FADN představuje na národní úrovni Národní komise FADN. Zasedání Národní komise FADN probíhá jednou ročně. Na zasedáních jsou projednány výsledky šetření daného roku a je schvalován plán výběru zemědělských podniků do sítě FADN, který je následně odeslán Evropské komisi. Údaje z databáze FADN jsou intenzivně využívány k mnoha účelům. Kromě pravidelných výstupů (Zpráva o stavu zemědělství ČR, tematické úkoly) jsou používány Ministerstvem zemědělství pro řešení aktuálních problémů, analýz a prognóz zemědělské politiky. V uplynulém roce bylo dat FADN využito například pro posouzení potencionálních ekonomických dopadů navrhované Společné zemědělské politiky v ČR, hodnocení Programu rozvoje venkova, k propočtům degrese přímých plateb, nebo pro analýzu ekonomiky
ekologických zemědělců. Kontaktní pracoviště FADN dále poskytuje významné vstupy pro zemědělské statistiky ČSÚ. Podstatnou oblast využití dat FADN tvoří výzkumné projekty nejen ÚZEI, ale i dalších institucí, např. vysokých škol. Ukázku vybraných výsledků hospodaření za šetření FADN v letech 2004 až 2014 zachycují obr. 3 a obr. 4.
Jedním z významných úkolů pracoviště FADN je správa veřejné databáze, která umožňuje bezplatný přístup k výsledkům zemědělské účetní datové sítě široké zemědělské veřejnosti. Databáze FADN je členěna na moduly přizpůsobené pro využití širokému spektru uživatelů a umožňuje generování předem nastavených, či individuálně vytvořených datových výstupů v delší časové řadě. Přímý přístup zástupců zemědělských podniků, které jsou zahrnuty v šetření FADN, je realizován prostřednictvím modulu FARMER. Pro respondenty zapojené do šetření FADN představuje tato databáze cenný zdroj informací využitelných pro efektivní řízení zemědělského podniku. Modul FARMER mimo jiné umožňuje porovnání výsledků zemědělského podniku s výsledky skupiny jiných podniků. Tento systém automaticky vygeneruje množinu srovnatelných farem stejné specializace a ekonomické velikosti, se kterou jsou následně data podniku komparována. Další možností je zvolení skupiny podniků pro srovnávání na základě vlastních kritérií. Farmář tak dle zvolených požadavků může srovnávat svoje výsledky s podniky hospodařícími ve stejném regionu, výrobní oblasti, či výškové zóně. Databáze FADN má velký potenciál a může sloužit mimo jiné jako užitečný nástroj pro řízení zemědělských podniků a pro poradenské služby.
Eduard Slížka, vedoucí Oddělení analýzy, komunikace a poskytování dat FADN, Kontaktní pracoviště FADN, ÚZEI
VÍCE INFORMACÍ O ZEMĚDĚLSKÉ ÚČETNÍ DATOVÉ SÍTI VČETNĚ INSTRUKCÍ PRO VSTUP DO VEŘEJNÉ DATABÁZE FADN NALEZNETE NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH WWW.FADN.CZ
Foto: shutterstock.com
2 > 2015
11
INZERCE
ZPRAVODAJ
INZERCE
ZPRAVODAJ
ŠPIČKOVÍ CHOVATELÉ SE V ČERVNU OPĚT SEJDOU NA NÁRODNÍ VÝSTAVĚ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT V BRNĚ PRO VĚTŠINU CHOVATELŮ JE NÁRODNÍ VÝSTAVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT V BRNĚ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKOU ROKU 2015. JE TO IDEÁLNÍ MOŽNOST PREZENTOVAT NA JEDNOM MÍSTĚ ROZMANITÁ PLEMENA A UKÁZAT VÝSLEDKY CHOVATELSKÉ A ŠLECHTITELSKÉ PRÁCE ŠIROKÉMU OKRUHU NÁVŠTĚVNÍKŮ Z ŘAD ODBORNÉ, ALE I LAICKÉ VEŘEJNOSTI. Větší význam má samozřejmě odborná veřejnost, neboť komerční zúročení ve formě lepšího prodeje plemenného materiálu je právě tím hlavním smyslem, proč se chovatelé na výstavách prezentují a vzájemně se mezi sebou porovnávají. Národní výstavu zhlédne mnoho zahraničních odborníků, na minulý ročník 2013 přijeli do Brna návštěvníci ze 17 zemí. Na základě kvality zvířat na výstavě si udělají obrázek o celkové úrovni chovu skotu u nás, což se poté může pozitivně projevit v zájmu navázat s českými chovateli mezinárodní spolupráci. CHOVATELÉ HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU USPOŘÁDAJÍ TRADIČNÍ NÁRODNÍ ŠAMPIONÁT Výbor Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR již v loňském roce deklaroval, že Národní holštýnský šampionát roku 2015 se jako tradičně uskuteční v rámci Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky. Představitelé
Foto: archiv Výstaviště Brno
12 2 > 2015
holštýnského Svazu berou tuto největší letošní chovatelskou akci jako příležitost předvést svá nejlepší zvířata nejen před odborným domácím publikem, ale i před stoupajícím počtem návštěvníků ze zahraničí. K udržení vysokého zájmu zahraničních klientů o plemenný materiál, zvláště březí holštýnské jalovice, jejichž export v posledních třech letech výrazně narostl, je nezbytná propagace jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. K tomuto cíli je připravovaná národní výstava přímo předurčená. „Předpokládáme, že by se letošního holštýnského šampionátu měl zúčastnit standardní počet zvířat, tedy 60 – 80 krav a jalovic v černé i červené varietě“, říká Ing. Aleš Bychl ze Svazu holštýnského skotu a dodává, že Svaz osloví s nabídkou účasti na 60 chovatelů z celé České republiky. Svaz chovatelů holštýnského skotu se též věnuje propagaci a podpoře spotřeby
mléka v ČR a podporuje marketingovou kampaň organizovanou Agrární komorou ČR s názvem Bílé plus, během níž jsou široké veřejnosti předkládány argumenty vysvětlující pozitiva konzumace mléka a mléčných výrobků, včetně podpory odbytu domácích produktů. Prezentace Agrární komory a projektu Bílé plus a Regionální potravina se návštěvníkům představí i na národní výstavě rozsáhlou expozicí. NEBUDE CHYBĚT ANI ČESKÉ STRAKATÉ Na letošní Národní výstavě v Brně nebudou chybět ani zástupci z řad chovatelé českého strakatého plemene. „Vystaveny budou tradiční kategorie březích jalovic, krav na první laktaci a k vidění budou i krávy dlouhověké. Účast zvířat a chovatelů českého strakatého skotu v rámci výstavy v Brně bude jakýmsi vyvrcholením výstav a přehlídek chovatelského roku 2015“, říká Ing. Pavel Král
z Českého svazu chovatelů strakatého skotu a dodává, že se plemenice poprvé návštěvníkům představí na předvadišti v pátek 26. června, kdy proběhne šampionát českého strakatého skotu. Svaz chystá také soutěže pro všechny návštěvníky výstaviště. „Zajímavá bude soutěž v odhadu živé hmotnosti jedné z vystavených krav. Další soutěží, která poběží po celou dobu trvání výstavy, bude divácky atraktivní MISS SYMPATIE“, upřesňuje Ing. Král. „V sobotu i neděli budou moci návštěvníci v předvadišti také sledovat komentované přehlídky vítězek jednotlivých kategorií. Po celou dobu výstavy budou pro všechny příznivce skotu k dispozici opravdu špičková zvířata“, dodává Ing. Král. NOVINKOU JE V TOMTO ROCE I SOUBĚŽNĚ PROBÍHAJÍCÍ NÁRODNÍ VÝSTAVA MYSLIVOSTI Nejen chovatelé hospodářských zvířat, ale i milovníci lesa si tento rok přijdou na své. Souběžné s Národní výstavou hospodářských zvířat a zemědělské techniky proběhne i první ročník Národní výstavy myslivosti. Součástí výstavy budou také prodejní stánky s mysliveckými oděvy a doplňky, expozice loveckých interiérů, uměleckého nábytku či vzácných uměleckých výrobků z paroží a kůží. Nebudou chybět ani unikátní trofeje. „Trofejová část bude postavena mimo jiné také na vynikajících trofejích Lesního závodu Židlochovice. Rádi bychom v Brně vystavili nejsilnější trofeje daňků, jelenů a především světové trofeje muflonů“, říká Dr. Jaroslav Pospíšil ze sdružení SILVAJAGD. „V jednání je také dovoz preparátů exotické zvěře. Trofejovou část chceme rozdělit na zvěř řekněme středoevropskou (tj. republikovou), evropskou a pak další preparáty zvěře z celého světa dle kontinentů. Říkáme tomu „Za zvěří kolem světa““, dodává Pospíšil. Termín 25. až 28. června si nezapomeňte poznamenat do svých kalendářů a vydejte se na brněnské výstaviště, kam přivezeme venkov i les! Více informací na www.vystavazvirat.cz
NÁRODNÍ VÝSTAVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY 25. – 28. 6. 2015 BRNO – VÝSTAVIŠTĚ • • • • • • •
Národní šampionát masného skotu Národní šampionát holštýnského skotu Národní šampionát brown swiss skotu Šampionát českého strakatého skotu Předvádění prasat, ovcí a koz, s odborným komentářem Přehlídky a hodnocení koní s ukázkami jezdeckých sportů Doprovodné programy pro děti i dospělé
www.vystavazvirat.cz
Souběžně probíhá:
NÁRODNÍ VÝSTAVA MYSLIVOSTI www.vystavamyslivosti.cz
2 > 2015
13
KOMODITY
ZPRAVODAJ
STABILIZACE PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR U NÁS VŠICHNI JE ZNÁME, ALE JEN MÁLOKDO MŮŽE TVRDIT, ŽE JE UMÍ VŽDY ÚSPĚŠNĚ PĚSTOVAT A SKLADOVAT V POŽADOVANÉ KVALITĚ. SAMOZŘEJMĚ, ŽE MLUVÍME O NAŠICH ZEMĚDĚLCÍCH A PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR. V MINULOSTI SE U NÁS VÝZNAMNĚ OMEZILO PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR A ZA POSLEDNÍCH 10 LET POKLESLY PLOCHY O TÉMĚŘ 50 %. Výpadek byl z menší části vyrovnán zvýšenými výnosy, ale z větší části dovozy. Dovozy nejen ve slupce, ale i ve výrobcích z brambor. V posledních letech se dovozy brambor a výrobků z brambor přepočítaných na brambory ve slupce pohybují okolo 300 000 tun. Ne vždy jsou dováženy v korektních cenách. Většinou v době nadúrody jsou k nám dováženy přebytky brambor v cenách, které jsou hluboko pod pěstitelskými náklady zemědělců nejen v České republice. Při každoroční naší spotřebě okolo 650 000 t brambor nejde o nijak lichotivý výsledek našeho zemědělství. Vyrovnanou obchodní bilanci máme jen v obchodě se sadbovými bramborami a v bramborovém škrobu, včetně výrobků z něj. Změnit tento stav se dlouhodobě snaží Ústřední bramborářský svaz ČR. V posledních dvou letech se podařilo najít podporu pro návrhy svazu na Ministerstvu zemědělství ČR, Agrární komoře ČR a v některých dalších profesních svazech. V podstatě vedení svazu dokázalo maximálně zúročit obecně přijatý fakt, že brambory nejen botanicky, ale i svým obsahem živin, vitamínů, minerálních látek, jsou zeleninou. Nově se svazu otevřel prostor k vyjednávání různých podpůrných programů vyhlašovaných tradičně pro citlivé komodity. Co se tedy svazu podařilo zachovat a nově vyjednat? Pro pěstitele brambor je předně velmi významné zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity. Jde o zcela nový způsob podpory pěstování brambor u nás. Podmínky pro čerpání podpory jsou pro dobré
Foto: archiv ÚBS ČR bramboráře splnitelné, neboť pro úspěšné pěstování brambor je dnes již standardem použití uznané sadby. Cílem této podpory by mělo být zastavení poklesu ploch konzumních brambor. Dosažení tohoto cíle bude velmi obtížné, protože na tuto podporu bylo schváleno méně peněz, než svaz navrhoval. Ale uvidíme v příštích dvou letech, kolik sku-
tečně bude osázeno ploch konzumních brambor. Pokud to bude opět méně, bude to silný argument pro vyjednávání zvýšení finančních prostředků na tuto podporu od roku 2017. Důležité bude, aby výše přiznané podpory byla dlouhodobě na takové úrovni, která umožní dál pěstovat tyto brambory u nás, resp. aby jejich pěstování bylo konkurenceschopné
Sklizeň brambor v ČR po dopočtu domácností v roce 2014 (ČSÚ) Plochy za zemědělský sektor (ha) ZS
Odhad ploch za domácnosti (ha) D
Plochy (ha) celkem
Průměrný výnos (t/ha)
Celková produkce (t)
ZS + D
ZS + D
ZS + D
brambory celkem
23 993
6 096
30 089
27,68
832 762
brambory rané
1 196
1 250
2 445
19,04
46 587
brambory ostatní
19 548
4 846
24 394
29,36
716 248
brambory sadbové
3 248
-
3 248
21,53
69 927
Ukazatel
14 2 > 2015
s komoditami, jako je například řepka, obilí a kukuřice. Pro náš obor je hodně důležité zachování vyplácení podpory na brambory určené pro výrobu škrobu. Nově se bude jednat také o produkční podporu, která nemá nic společného s podmínkami, za kterých se podpora na tyto brambory vyplácela ještě v loňském roce. V letech 2012 až 2014 bylo vyplácení podpory podmíněno zvýšenou ochranou životního prostředí a zvyšováním úrodnosti půdy při pěstování brambor. Pro získání nové podpory od roku 2015 bude muset pěstitel splnit stejné podmínky jako u konzumních brambor, ale navíc bude muset dokládat smlouvy se škrobárnou a potvrzení o dodávce škrobu. Pro získání podpory bude muset pěstitel prokázat dodávku do škrobárny minimálně ve výši 6 tun škrobu/ha. Snad nejdůležitější věcí pro naše pěstitele brambor bude možnost žádat
KOMODITY
podpory z Programů rozvoje venkova, resp. možnost žádat o podpory investic do výstavby a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce, včetně technologií a do investic na pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu. Podpora investic do bramboráren a do strojů na pěstování brambor je něco, co může dlouhodobě stabilizovat produkci brambor u nás. Použití nových a moderních technologií pro pěstování brambor určitě zvýší výnosy a kvalitu produkce a tím i konkurenceschopnost produkce na otevřeném trhu Evropské unie. Uplatnění nových, nebo inovovaných způsobů skladování brambor umožní také ve větším množství uchování domácích brambor až do sklizně raných brambor. Vedení svazu je spokojeno, že Ministerstvo zemědělství dlouhodobě zachovává podpory do šlechtění brambor a podpory do preventivních opatření pro uzavřené pěstební oblasti. Stávající podpora šlechtění, která je vyplácena dle podprogramu 3. d. - podpora tvorby rostlinných genotypů, je v této oblasti jen zlomkem objemu podpor v porovnání s bramborářskými velmocemi západní Evropy. Domácí šlechtění brambor přímo ovlivňuje náklady na jejich pěstování. Kolik bude stát sadba brambor je dáno především úrovní cen v západní Evropě a konkurencí domácích šlechtitelů. Velmi důležité je i dlouhodobé zachování podprogramu 3. e., který se týká podpory preventivních opatření proti šíření karanténních bakterióz bramboru v uzavřených sadbových oblastech. V této věci jde o zachování unikátního systému pro oblasti, které jsou vhodné pro množení domácí a zdravotně nezávadné sadby. Program je financován nyní formou de minimis. Víme, že nejen pro větší, ale i menší podniky, které využívají i jiné programy financované podle de minimis, je 15 000 EUR na 3 roky a žadatele málo. Proto svaz požádal Ministerstvo zemědělství a Agrární komoru o zvýšení tohoto limitu. Léta se vedení svazu zabývá hledáním nových, prakticky použitelných a efektivních půdochranných opatření pro pěstování brambor. V této věci se nám podařilo najít shodu s Ministerstvem zemědělství pro pokračování polních pokusů na posouzení vlivu obsahu organické hmoty v půdě na její erozní stabilitu. Vyhodnocení pokusů bude nejdříve dostupné až v příštím roce. Věříme, že tyto pokusy budou úspěšné a naši pěstitelé budou mít k dispozici další uznané půdoochranné opatření. Náš svaz uvítal přijetí změn v podporách pojištění plodin ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Od letošního roku byly brambory fondem zařazeny v rámci podpory pojištění plodin mezi speciální plodiny s podporou v rozpětí 25 až 50 %. Uvedené podpory umožní zemědělcům uzavřít smlouvy na pojištění pěstitelsky
ZPRAVODAJ
Foto: archiv ÚBS ČR drahých brambor, s cílem snížit případné škody na jejich úrodě. Dlouhodobě se vedení svazu snaží o změny v systému odrůdových zkoušek pro Seznam doporučených odrůd. Chceme, aby byl zachován tento nezávislý zdroj informací pro pěstitele, obchodníky a zpracovatele. Také jsme chtěli, aby nově byly zkoušeny i u nás neregistrované odrůdy. Uvedené se nepodařilo, ale svaz má nakročeno k zahájení zkoušek u nás neregistrovaných odrůd škrobárenských brambor za stejných podmínek, jako jsou stanoveny pro Seznam doporučených odrůd. Co říci na závěr k opatřením na podporu pěstování brambor u nás. Snad jen to, že snižování ploch brambor a s tím spojené snižování české produkce brambor lze zastavit aktivitami směřujícími k zachování stávající přímé spotřeby brambor, i jako suroviny pro zpracování, zvýšením jejich kvality, ale také zajištěním ekonomické konkurenceschopnosti pěstování brambor ve vztahu k méně pracným a nákladným plodinám. Věřme, že snad již byly nalezeny jednoduché a pro zemědělce srozumitelné důvody, aby dále nesnižovali plochy brambor a začali do jejich pěstování a skladování vkládat dlouhodobé investice. K tomu by měly sloužit nově nastavené a výše popsané podpory. Je třeba však mít stále na paměti, že pro stabilizaci pěstování brambor budou důležité i další faktory, např. férové prostředí pro pěstitele. Zda dále budou např. uzavírány s pěstiteli smlouvy na nákup brambor a tyto smlouvy budou oboustranně dodržovány, a to i v době neúrody i nadúrody. Úspěšný obchod je samozřejmě o dobře vyjednané smlouvě,
ale především o korektním a dlouhodobém vztahu mezi pěstitelem brambor a kupujícím. Domácí pěstitelé beze sporu nyní a určitě i dále budou velmi dobrou volbou pro domácí malospotřebitele, zpracovatele i obchodníky. Asi všichni by si měli uvědomit, že nejsložitější pozici mají právě pěstitelé brambor, kteří jsou však nenahraditelní pro všechny ostatní. Domácí produkce dlouhodobě drží na uzdě ceny dovážených brambor včetně cen v maloobchodě, a proto by mělo být uděláno ještě více pro její zachování alespoň na současné úrovni. Bramboráři na valné hromadě uzavřeli rok 2014 Dne 3. 3. 2015 se konala volební valná hromada Ústředního bramborářského svaz. Schválena byla zprávu o činnosti svazu, roční účetní závěrka svazu za rok 2014, rozpočet svazu na rok 2015 a plán činnosti na období do příští valné hromady. Velmi zajímavé pro přítomné členy svazu byla vystoupení hostů
Miloslavy Táborské, Zdeňka Trnky a Lubomíra Šantrůčka. Na dvouleté funkční období byly zvoleny orgány svazu. Vedení svazu zůstalo beze změny. Předsedou svazu je Miloslav Chlan, místopředsedy Vlastimil Rasocha, Jiří Zvolánek a Vladislav Klička. Ve smyslu platných stanov svazu byla při volbě předsednictva zachována parita, která více preferuje na ve vedení svazu pěstitele brambor. Tradičně bylo do předsednictva zvoleno na schůzkách odborných sekcí 6 zástupců pěstitelů, čtyři obchodníci a 2 zpracovatelé. Předseda svazu byl tradičně volen tajným hlasování na plénu valné hromady. Také byla schválena úprava stanov, která souvisí se změnou názvu svazu v návaznosti na nový občanský zákoník. Po předchozí diskuzi mezi členy předsednictva i následně na jednáních odborných sekcí valná hromada schválila nový název svazu, který bude po zapsání do rejstříku spolků znít: Český bramborářský svaz, z. s. Ing. Miloslav Chlan, předseda ÚBS ČR
Jako host valné hromady svazu vystoupil také ředitel Odboru rostlinných komodit MZe Ing. Zdeněk Trnka (Foto: Jan Kliment)
2 > 2015
15
KOMODITY
ZPRAVODAJ
INZERCE
ZPRAVODAJ
BOJ (NEJEN) PROTI DĚTSKÉ OBEZITĚ? POMOHOU MLÉČNÉ VÝROBKY
VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ
MEZI DNEŠNÍ DĚTSKOU POPULACÍ PŘIBÝVÁ STÁLE VÍCE DĚTÍ S NADVÁHOU. ŘEŠENÍM JE NEJEN DOSTATEK POHYBU SPOJENÝ S NIŽŠÍM PŘÍJMEM ENERGIE, ALE ZÁROVEŇ I KONZUMACE MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ, COŽ NÁM POTVRZUJE ŘADA STUDIÍ. V časopisu “Obesity Research” (USA) byly koncem roku 2005 presentovány výsledky rozsáhlé studie, které umožňují lépe posoudit vztah mezi konzumací mléčných výrobků a množstvím zásobního tuku. „Výsledky průzkumu jasně prokázaly, že ideální pro snížení hmotnosti je omezit přívod stravy, zvýšit výdej energie pohybem a zároveň si dopřávat produkty z mléka. Kombinace těchto tří činností způsobí, že naše tělo využívá pro energetické potřeby přednostně tuky. To tedy logicky vede ke snižování ukládání tuku do zásob a následnému hubnutí,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského v rámci projektu Bílé plus. Jaké mléčné výrobky jsou tedy pro děti vhodné? KONZUMNÍ MLÉKA • Velmi široký sortiment z pohledu typu tepelného ošetření, z pohledu tučnosti, z pohledu balení • Všechny druhy jsou jednoznačně vhodné pro děti • Žádné obavy ani z plnotučného mléka u zdravých dětí – potřebují pro svůj vývoj velké množství energie a tuků • V sortimentu také: - mléka fortifikovaná (obohacená) vitaminem D, nebo vápníkem - mléka ochucená: ta obsahují mimo vitamínů a minerálů obsažených v mléce navíc, např. řepný cukr (sacharózu) nebo hroznový cukr (fruktózu), které dodávají tělu potřebnou energii a výsledný produkt dosladí. - mléka delaktózovaná – určená pro osoby trpící laktózovou intolerancí • Pro děti se u konzumního mléka jedná o nepostradatelný zdroj zejména bílkovin a vápníku JOGURTY A ZAKYSANÉ VÝROBKY • Velmi široký sortiment z pohledu tučnosti, ochucení, konzistence, balení
• Velmi snadno stravitelné, protože je zde již rozložena laktóza a kyselé prostředí blahodárně působí na zažívací trakt • Opět z pohledu tučnosti je zbytečné nabízet zdravým dětem nízkotučné výrobky – v dětském jídelníčku bychom měli upřednostňovat jogurty polotučné – s obsahem 2 – 5 % tuku • Pro děti, které nemají problém s váhou, můžeme bez obav pro zpestření jídelníčku zařadit i smetanové jogurty
SÝRY A TVAROHY • Velmi vhodným pokrmem pro děti jsou čerstvé sýry, tvarohy a tvarohové pomazánky jako výborný zdroj a koncentrát bílkovin a vápníku (až 5-8 x více nežli v mléce) • Ideální též polotvrdé a tvrdé sýry v nižším stupni zralosti a přírodní, neochucené – ideální s obsahem tuku 30 – 45 % v sušině • Do jídelníčku dětí ale nezařazovat plísňové sýry, sýry s mazem a silně pikantní a ochucené sýry a též slané
Foto: archiv Bílé plus • Velmi vhodné jsou zakysané výrobky s probiotickou kulturou, která se dokáže implementovat v zažívacím traktu a příznivě a dlouhodobě působit ve prospěch zdravé střevní mikroflóry vytvářením ochranných látek antibiotické povahy = tak zvané funkční potraviny • S konzumací jogurtů můžeme začít již ve velmi útlém věku dětí • Ideální stav: 1 jogurt denně!!!
sýry – takovéto speciality konzumovat až ve vyšším věku • Nebát se tavených sýrů – naše výrobky jsou vždy vyrobené z nejlepších surovin a mají i přes přítomnost tavicích solí vysokou výživovou hodnotu a jsou rovněž zdrojem vápníku • V sortimentu jsou i výrobky s nižším obsahem soli, výrobky fortifikované vitamínem D, tavené sýry s přídavkem vápníku, ječných perliček, sýry se sníženým obsahem laktózy nebo zcela laktózy prosté
SMETANOVÉ A TVAROHOVÉ KRÉMY, DEZERTY • Jednoznačně ano, protože tyto výrobky byly vyvinuty zejména pro dětského zákazníka • Není potřeba se bát ani vysokého obsahu tuku, ani případného oslazení cukrem, protože děti potřebují pro svůj vývoj energii i tuky • Smetanové krémy mají obvykle 30 - 42 % sušiny, z čehož připadá 15 % na cukr a až 17 % na tuk. • U tvarohových krémů a pomazánek se používá k ochucení rovněž celá řada sladkých i slaných komponent, tedy ovoce, kakao, zelenina • Případné našlehání výrobku způsobuje „zasycení“ i při menší porci • Často jsou používány i probiotické kultury, popř. se z výživových důvodů přidává rozpustná vláknina inulín, apod. MÁSLO A MLÉČNÉ POMAZÁNKY • Také mléčný tuk má svůj význam ve výživě dětí • V případě másla se jedná o plnohodnotný, lehce stravitelný mléčný tuk • Navíc se jedná o ryze přírodní potravinu neupravovanou chemickými postupy. Máslo obsahuje lipofilní vitamíny A, D, E, K a z hlediska krytí potřeb organismu je bohatým zdrojem karotenů a vitaminu A, nezbytného pro růst a zdravou funkci zraku. • Přiměřená konzumace másla nepředstavuje pro zdravé děti žádné nebezpečí. Konzumaci másla by měly pouze omezit děti s vysokou hladinou cholesterolu a cévními potížemi. • Ideální pomazánku pro děti představuje rovněž „Tradiční pomazánkové“, dnes v celé řadě ochucení, včetně sladkých variant Více zajímavých informací naleznete na www.bileplus.eu
Partner Agrární komory ČR
Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce
Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven
SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ
16 2 > 2015
Poskytované služby
Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče
+420 221 421 788
www.renomiaagro.cz
2 > 2015
17
KOMODITY
ZPRAVODAJ
INZERCE
AGRÁRNÍ KOMORA ČR SLEDUJE PO ZRUŠENÍ KVÓT PEČLIVĚ VÝVOJ TRHU S MLÉKEM K 31. BŘEZNU 2015 BYL ROZHODNUTÍM EVROPSKÉ KOMISE ZRUŠEN TZV. MLÉČNÝ POŘÁDEK, TEDY TŘICET LET TRVAJÍCÍ REGULACE OBJEMU VÝROBY MLÉKA V EVROPSKÉ UNII. TOTO OPATŘENÍ BYLO PŘIJATO Z DŮVODU OMEZENÍ TEHDEJŠÍ NADPRODUKCE A DESTABILIZACE CENY MLÉKA A FARMÁŘSKÝCH PŘÍJMŮ, TEDY JAKO NÁSTROJ PODPORY SEKTORU CHOVU DOJENÉHO SKOTU.
ZPRAVODAJ
S námi dosáhnete lepších výs ledků.
Kdo nezaseje, nesklidí.
Foto: archiv AK ČR a Holandska a ovlivňovat tak negativně cenový vývoj. Zde by měla více napomoci legislativní opatření přijatá na ochranu tuzemských producentů a zpracovatelských podniků.
Foto: shutterstock.com Podle odhadů se evropská produkce mléka v následujících letech zvýší o cca 10 % s tím, že největší podíl na růstu produkce bude mít Polsko, Německo, Dánsko, Nizozemí, Francie a Irsko. Tedy země, které se na zrušení kvót postupně připravovaly a zároveň do sektoru investovaly s ambicí uplatnit mléko na společném trhu Evropské unie právě na úkor produkce v ostatních členských zemích.
Partner AK ČR pro propagaci mléka
18 2 > 2015
Výkupní ceny mléka u většiny českých zemědělců se díky dlouhodobým smlouvám drží na uspokojivé úrovni a odhadujeme, že dopady zrušení kvót se tedy i přes různé slovní signály budou projevovat spíše až postupně v řádech měsíců v reakci na dění na evropském i světovém trhu a pravděpodobně dojde oproti současnosti k jejich většímu rozkolísání. Předpokládáme, že k výrazným cenovým propadům by ale nemělo dojít, protože světová cena mléka se drží na stabilní úrovni a o mléko je na světovém trhu trvalý zájem, a to jak díky celkovému růstu populace i změně stravovacích návyků v rozvíjejících se zemích. Uplatnění by evropská nadprodukce mohla nalézt například v Asii. Jednou z cest jak mohou prvovýrobci účinně jednat o ceně je spolčování a zastupování vlastních zájmů odbytovými družstvy, která mají výrazně větší sílu trh stabilizovat. Potřebám českých zemědělců by přispěla také aktivní pro-
exportní politika státu, tedy posilování na stávajících trzích a hledání nových odbytišť, zde bude otázkou další přístup Ruska k zákazu dovozu evropské produkce na vlastní trh. Společným zájmem musí také být hlubší spolupráce mezi tuzemskými prvovýrobci a zpracovateli, s větším důrazem na finální zpracování produkce, s širokým sortimentem výrobků a inovacemi. Pomoci také může silnější a dlouhodobá komunikace se spotřebiteli s důrazem na český původ a českou kvalitu, například i přes značky jako je Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR či chráněná značení původu tak, aby se tuzemští zákazníci naučili naše výrobky více vyhledávat a nakupovat. V neposlední řadě bude také významná pozice a jednání obchodních řetězců, které mohou upřednostňovat dovozy ze svých mateřských zemí, např. Německa
V České republice se v průměru vyrábí okolo 2,8 mld. litrů mléka, průběžný historický pokles stavu dojených krav byl vyrovnáván výrazným růstem užitkovosti s tím, že v posledním kvótovém roce bylo díky naplnění kvóty na 99 % vyrobeno nejvíce mléka za posledních 21 let. Průměrná roční dojivost se pravidelně meziročně zvyšovala až na současných 8371 litrů na kus, čímž se řadíme na čelné místo mezi členskými státy EU. Většina našich chovů je na vysoké úrovni, jsou zainvestované, s důrazem na animal welfare a hospodaření ve vztahu k ochraně životního prostředí, s výborným genofondem stád a vzdělaným managementem. Máme proto velký zájem chov dojeného skotu, produkci a zpracování mléka i nadále v ČR udržet a rozvíjet, a to i z důvodu, že jde v rámci celého sektoru o těžko nahraditelnou součást úzce provázanou na rostlinnou výrobu a zajišťující mimo jiné také zaměstnanost na venkově.
Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676,
[email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338,
[email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi
Úřad AK ČR Praha
2 > 2015
19
KOMODITY
ZPRAVODAJ
ČESKÁ KVĚTINA NA FLOŘE OLOMOUC NA JARNÍ ETAPĚ FLORY OLOMOUC SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČESKÉ REPUBLIKY OPĚT PŘEDSTAVÍ PROJEKT PĚSTOVÁNÍ OKRASNÝCH ROSTLIN POD NÁZVEM ČESKÁ KVĚTINA.
Foto: Jiří Horák, SKF ČR
Návštěvníkům veletrhu zde Svaz představí pod touto českou ochrannou známkou široký sortiment květinové produkce (např. Ageratum, Argyranthemum frutescens, Bacopa velkokvětá, Begonia semperflorens, Bidens, Dahlia, Dianthus caryophyllus, Fuchsia polovzpřímená, Impatiens New Guinea, Petunia Million Bells Osteospermum, Pelagonium grandiflorum, Pelargonium peltatum jednoduché, Pelargonium peltatum plnokvěté, Pelargonium zonale, Petunia Crazytunia, Pegasus, Petunia mini, Plectranthus, Scaevola a Surfinia) svých členů – pěstitelů. Jedná se zejména o balkonové hrnkové květiny a letničky vyprodukované v České republice českými zahradníky, přizpůsobené našim podmínkám a v odrůdách
vybraných pro české zákazníky. V expozici vytvořené ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity ukážeme návštěvníkům možnosti kombinací květin navzájem i kombinací s různými nádobami, truhlíky a květináči. Návštěvníci veletrhu si budou při této příležitosti moci nechat sesadit květinové truhlíky a nádoby na nastávající sezónu dle rad odborníků, kteří jim poradí s pěstováním a vyberou pro ně ty nejvhodnější květiny pro jejich podmínky. Několikanásobný Mistr florista - vítěz Děčínské kotvy v kategorii junior i senior Jaromír Kokeš a absolutní vítězka Brněnské růže 2013 Karolína Flaschková jim předvedou, jak postupovat při sesazování truhlíků, které druhy zkombinovat a jak o ně pečovat.
Sesazené nádoby si budou moct návštěvníci koupit, nebo si nechat sesadit truhlík na přání a tím zkrášlit svůj balkón i okno.Jarní etapa mezinárodní květinové a zahradnické výstavy Flora Olomouc 2015 se po končící zimě uskuteční již po šestatřicáté v historii olomouckého veletržního areálu, a to ve dnech 23. až 26. dubna ve Smetanových sadech a ve výstavních pavilonech, které opět doslova rozkvetou a nabídnou velmi bohatý sortiment domácích i venkovních květin, rad a tipů pro pěstitele a příznivce i pestrý doprovodný program. Hlavní expozice tentokrát ponese lákavý podtitul Smyslů plná zahrada. Tímto jste všemi aktéry srdečně zváni! Jiří Horák, předseda Svazu květinářů a floristů ČR
KOMODITY
ZPRAVODAJ
OVOCNÁŘI MAJÍ V HOLOVOUSÍCH NOVÝ AREÁL PRO VÝZKUM A ŠLECHTĚNÍ V HOLOVOUSÍCH NA JIČÍNSKU BYLO 26. BŘEZNA 2015 SLAVNOSTNĚ OTEVŘENO NOVÉ SÍDLO VÝZKUMNÉHO A ŠLECHTITELSKÉHO ÚSTAVU OVOCNÁŘSKÉHO. BĚHEM NECELÝCH DVOU LET VYROSTLO NA PROSTRANSTVÍ POBLÍŽ HOLOVOUSKÉHO ZÁMKU PĚT OBJEKTŮ – HLAVNÍ BUDOVA S LABORATOŘEMI, VÝZKUMNÝ SKLENÍK, DVA OBJEKTY GARÁŽÍ PRO ZEMĚDĚLSKOU TECHNIKU, SKLAD OBALŮ A CHLAZENÝ SKLAD OVOCE. Pro zajištění komplexních služeb celému spektru činností v ovocnářském sektoru budou nabízeny také poradenské služby pěstitelům, školkařům, státní správě a dalším zájemcům, získané výsledky budou pro potřeby ovocnářské praxe publikovány v odborných časopisech, metodikách, či přes organizované Ovocnářské dny a semináře. Výsledky výzkumu mají ambici pozitivně ovlivňovat stravovací návyky a tím i zdravotní stav populace, ale i příznivě působit na ochranu životního prostředí. Podstatné je také zaměření na studium, výchovu a vytvoření pozic pro mladé výzkumné pracovníky. Přenos takto získaných výsledků do vzdělávacího systému, poradenství i expertní činnosti je plně v souladu s trendy v ovocnářsky vyspělých zemích Evropy, přičemž v České republice ovocnářství ročně tvoří hodnotu kolem tří miliard korun a zaměstnává asi šest tisíc osob.
SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR ZRAKOVĚ POSTIŽENÝM V RÁMCI PROJEKTU „KVĚTINY ČTYŘMI SMYSLY“ PODPOŘENÉHO Z DOTACÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŘEDSTAVÍ SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR NA VÝSTAVĚ NEVIDITELNÁ OLOMOUC (WWW. NEVIDITELNAOLOMOUC.CZ) SOUBOR FLORÁLNÍCH OBJEKTŮ, KTERÝCH PRINCIPEM JE PŘINÉST POZOROVATELI I JINÉ NEŽ ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ KVĚTIN A FLORISTICKÝCH DĚL. Instalace florálních objektů na výstavu proběhne 23. 4. 2015 při příležitosti otevření jarní etapy mezinárodního zahradnického veletrhu Flora Olomouc, kde se hlavní expozice v pavilonu A ponese plně v duchu tématu „Smyslů plná zahrada“. SKF ČR tomuto leitmotivu přizpůsobilo i téma floristické soutěže, kterým je „Jaro všemi smysly“ a floristi pro soutěž vytvoří studenti zahradnických škol voňavé kytice pro zrakově postižené spoluobčany a senioři- profesionální flóristé sesazované nádoby z jarních květin a cibulovin, které budou mít i zajímavou hmatovou úpravu povrchu. Přijďte si prohlédnout Olomouc hmatem, sluchem, čichem a s chutí. Poznejte naplno své smysly při exkurzi do světa absolutní tmy. Výstava Neviditelná Olomouc přibližuje návštěvníkům život nevidomých na vlastní kůži. Poznejte, jak se žije nevidomým v hanácké metropoli. V absolutní tmě si vyzkoušejte, jaké to je pohybovat se po rušném městě bez zrakových vjemů. Zažijte tak, jak lze slyšet Olomouc, cítit
20 2 > 2015
a hmatat Olomouc. Součástí výstavy je také celá řada doprovodných akcí. Jednou z nich je také akce SKF ČR. Florální objekty pro zrakově postižené občany budou vytvořeny ve spolupráci s obecně prospěšnou společností TyfloCentrum Olomouc a Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity, tak aby je bylo možné vnímat i hmatem, čichem a některé i sluchem. Objekty budou pro nevidomé i ostatní návštěvníky zajímavé svou vůní, texturami a strukturami nebo zvukovými efekty, s použitím rozmanitých suchých plodů, semínek, chlupatých listů či trnitých stonků a šlahounů. Objekty budou vystaveny do letní etapy Flory Olomouc (20. - 23. 8. 2015), kdy je doplníme dalšími objekty, které budou provoněné letními bylinkami, bude zde možné ochutnat i některé jedlé květy. Při druhé etapě projektu připravíme pro zrakově postižené workshop, kde si budou moci sami pod vedením floristů a dalších odborníků vytvořit drobnou práci z květů, kterou si odnesou na památku. Domníváme se, že tímto způsobem můžeme přiblížit
nádherný svět květin lidem, kteří nemají to štěstí vnímat jejich barvy a tvary očima a přispějeme k jejich lepšímu zařazení do běžného života a zároveň dáme o nich samotných vědět trochu víc nám,
Foto: Jiří Horák, SKF ČR
Foto: archiv VŠÚO a školkařské odvětví zemědělské výroby. Institut bude sloužit jako specializované výzkumné pracoviště, jehož součástí budou laboratoře a pracovny, přípravny rostlinného materiálu a zázemí nezbytné pro výzkumnou činnost. Areál se rozroste i o skleník s potřebnými technologiemi, garáže pro zemědělskou techniku a nový sklad obalů. V rámci výstavby byla provedena i rekonstrukce skladu ovoce s možnostmi vyzkoušet pro praxi různé technologie a obnovena byla také zastaralá polní mechanizace.
zdravým lidem. SKF ČR děkuje MZe, že díky finanční podpoře mohl tento projekt uskutečnit. Jiří Horák, předseda Svazu květinářů a floristů ČR
Jak přítomným sdělil ředitel Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Ing. Jaroslav Vácha: „Chci připomenout, že dnešním dnem se naplnila snaha a úsilí několika generací holovouských výzkumníků, kteří se opakovaně v minulosti snažili vybudovat nové vlastní sídlo ovocnářského výzkumu.“ Projekt v hodnotě přibližně 567 mil. Kč, byl dotován z programu Výzkum a vývoj pro inovace. Dotace je pokryta z 85 % z prostředků EU a z 15 % z prostředků státního rozpočtu České republiky. Záměrem projektu byla výstavba výzkumného a vývojového centra aplikovaného výzkumu pro ovocnářské
Nový objekt naváže na více než dvaašedesátiletou tradici výzkumu ovocných plodin ve významné ovocnářské oblasti východních Čech. Hlavní činnost výzkumného a šlechtitelského ústavu je základní, ale i aplikovaný výzkum, především pro velkopěstitele. V rámci vzdělávacích programů poskytuje poradenství i sadařům, čímž jim pomáhá zvýšit kvalifikaci a konkurenceschopnost. Dále nabízí řadu služeb v oblasti diagnostiky chorob a ochrany rostlin. Spolu s přechodem do nové budovy se uvažuje i o rozšíření služeb, například o programy pro další vzdělávání, rekvalifikace a poradenství.
Moderní pracoviště tak je připraveno řešit především potřeby pěstitelů ovoce v České republice a zavádět nové poznatky do ovocnářské praxe. Očekává
Moderní centrum aplikovaného výzkumu pro ovocnářské odvětví zemědělské výroby stojí v centru významné ovocnářské oblasti a opírá se o komplexnost, odpovídající technickou úroveň a hospodárnost a chce tak potvrdit ambici zajištění komplexního výzkumu pro ovocnářský
MODERNÍ A PLNĚ VYBAVENÉ CENTRUM OVOCNÁŘSKÉHO VÝZKUMU BUDE K DISPOZICI PRO KAŽDODENNÍ PRAXI A POSILUJÍCÍ JEJÍ ROZVOJ. se, že tak přinese českým ovocnářům konkrétní pomoc a možnosti dalšího rozvoje, jako je záchrana a konzervace kulturního dědictví historických českých odrůd ovoce, studium nových biotechnologických metod uchování genofondů, monitoring pěstitelských zásahů z hlediska životního prostředí (minimalizace chemických vstupů v pěstitelských technologiích), výzkum nových metod integrované ochrany, vývoj moderních postupů v ozdravování, výzkum nových trendů v ekologickém režimu pěstování ovoce, zefektivnění metody výběru perspektivních odrůd a genotypů na základě analýzy a studia genových markerů, stanovení optimálních agrotechnických zásahů a výzkum efektivních směrů ve skladování ovoce, aj.
sektor v souladu se světovými trendy a umožnit tak zvýšení konkurenceschopnosti českého ovocnářství v evropském prostoru. Jde o jeden z velmi významných a efektivních způsobů, jak posílit tradiční a silné odvětví naší zemědělské prvovýroby.
Podle podkladů VŠÚO Holovousy zpracoval Jiří Felčárek
Foto: archiv VŠÚO
2 > 2015
21
SVAZY, SPOLEČENSTVA A KOMISE
ZPRAVODAJ
ROZHOVOR S VICEPREZIDENTEM AGRÁRNÍ KOMORY ČR MARTINEM PÝCHOU V BŘEZNU TOHOTO ROKU SE STAL PŘEDSEDA ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU ČR MARTIN PÝCHA JEDNÍM Z VICEPREZIDENTŮ AGRÁRNÍ KOMORY ČR. SVAZ A KOMORA JSOU NEJVĚTŠÍ ORGANIZACE SDRUŽUJÍCÍ ZEMĚDĚLCE V CELÉ REPUBLICE. POŽÁDALI JSME PŘEDSEDU SVAZU, ABY SEZNÁMIL ČTENÁŘE S FUNGOVÁNÍM ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU ČR, A ZÁROVEŇ OBJASNIL, CO STÁLO ZA JEHO ROZHODNUTÍM STÁT SE VICEPREZIDENTEM KOMORY A JAKÁ JSOU JEHO OČEKÁVÁNÍ V TÉTO FUNKCI. Můžete nám představit Zemědělský svaz ČR? Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Z tohoto titulu je jedním ze sociálních partnerů zastupujícím stranu podnikatelů a jediným zástupcem zemědělců v Radě hospodářské a sociální dohody – tripartitě. Málokdo u nás ví, že sociální dialog – tripartita se řídí podle pravidel Mezinárodní organizace práce, jejímž zřizovatelem je OSN a zahrnuje všechny typy vyjednávání, konzultací nebo jednoduše výměny informací mezi zástupci vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců ohledně záležitostí společného zájmu ve vztahu k hospodářské a sociální politice. Zaměstnavatelské organizace podobné Zemědělskému svazu existují ve více než 180 zemích světa. Vedle toho je svaz také reprezentantem družstev v sektoru zemědělství a to jak v Družstevní asociaci ČR, ve Výboru evropských zemědělských družstev COGECA, tak v Mezinárodním družstevním svazu. Svaz má v současnosti přes 900 členů, kteří hospodaří na cca 1/3 zemědělské půdy v ČR. Členem svazu jsou převážně velké zemědělské podniky a velké rodinné farmy, ale i například odbytová družstva a zájmové svazy zemědělců. A co je hlavním smyslem nebo chcete-li posláním svazu? Činnost svazu je velmi široká. Hlavním posláním Zemědělského svazu je samozřejmě obhajovat zájmy svých členů jak na republikové, tak i na evropské úrovni. Snažíme se usilovat o rozvoj venkova a zemědělství, zvyšovat konkurence-
Jak dlouho jste předsedou Zemědělského svazu ČR? Předsedou jsem byl poprvé zvolen v roce 2011 a v listopadu 2014 jsem byl na celostátní konferenci zvolen podruhé na čtyřleté funkční období.
Stupeň vzdělání
Procentický podíl
Střední vzdělání včetně vyučených bez maturity
48 %
Střední škola s maturitou vč. vyššího odborného vzdělání
31 %
Vysokoškolské vzdělání
12 %
Základní a chybějící vzdělání
9%
Zdroj: Zelené zprávy MZe ČR
22 2 > 2015
Foto: Soňa Jelínková, Zemědělský svaz ČR
tečně zohledňuje jejich požadavky a názory, z komory vystupují. To ale podle mého není správná cesta. Ani náš svaz a komora nemají vždy na věci stejný názor, ale to nám nesmí vadit ve spolupráci a vzájemné komunikaci.
viceprezidenti rozdělili oblasti činnosti práce komory. Doufám, že se to bude dařit. Moje kandidatura tak byla vlastně pokračováním snahy mých předchůdců o co nejlepší komunikaci mezi dvěma největšími organizacemi.
To je důvod, proč jste kandidoval na viceprezidenta komory na posledním sněmu? Ano, přesně tak. Byl to Zemědělský svaz, který v minulosti již dvakrát navrhoval, aby Agrární komora měla větší počet viceprezidentů, stejně jako je tomu v Hospodářské komoře. Cílem je, aby se v prezidiu propojily různé svazy a úžeji komunikovaly a také aby si jednotliví
Zemědělský svaz je vnímán jako organizace velkých zemědělců, znamená to, že malé farmy podle Vás nemají budoucnost? Rozhodně ne. Obě formy zemědělských podniků mají své místo a i svou roli v našem zemědělství. Menší farmy se orientují především na rostlinnou výrobu, a zatímco větší podniky si mohou spíše dovolit větší investice do živočišné
ZPRAVODAJ
Věková struktura pracovníků v procentech v ČR koncem r. 2013 Věk pracovníků
Věková struktura v zemědělství
60 a více let
10,3 %
45 – 59 let
44,2 %
Věková struktura v průmyslu včetně stavebnictví
30 – 44 let
33,8 %
42,3 %
15 – 29 let
11,7 %
17,5 %
ve svém okolí, zve je na exkurze nebo se jinak zapojuje do veřejného dění ve svém regionu. Nejen těmto podnikům chceme poskytnout možnost propagace a organizační výpomoci.
40,2 % (vč. lidí nad 59 let)
Zdroj: Zelené zprávy MZe ČR výroby. Statistiky u nás (FADN, ČSÚ) rozlišují zemědělce na fyzické a právnické osoby s tím, že podniky fyzických osob vykazují průměrnou velikost 25 ha a podniky právnických osob pak průměrnou velikost 656 ha. S jistou mírou tolerance lze tedy říci, že skupina PO je reprezentantem oněch „velkých“ zemědělců a skupina fyzických osob naopak oněch „malých“. A právě v podnicích právnických osob je cca 76 % lidí zaměstnaných v zemědělské prvovýrobě a také je v nich produkována naprostá většina živočišné výroby: z hospodářských zvířat chovají 76 % skotu, 89 % dojných krav, 92 % prasat a 91 % drůbeže. Obě skupiny pak mají potenciál realizovat výrobu a prodej konečných potravin, což je třeba podporovat. Zatímco ale pro malou farmu to může znamenat cestu, jak finalizovat veškerou svou produkci a vyhnout se tak tlaku velkých potravinářů a především řetězců, u velkých podniků se jedná spíše o doplňkovou činnost, protože většina jejich produkce se finalizuje v potravinářském průmyslu. Obě formy podniků potřebují mít pro svou práci určité podmínky. Na posledním jednání s ministrem Jurečkou jsme ho např. požádali o pomoc menším chovatelům dojených krav, protože stále častěji čelí neochotě mlékáren od nich zpracovávat mléko s tím, že se jim nevyplatí k nim jezdit. I to ukazuje, že vnímáme menší farmy jako důležité a nebojujeme proti nim. Jen nám vadí, když se uměle vytvářejí rozdílné podmínky, které střední a větší podniky znevýhodňují.
schopnost našich zemědělských podniků a v neposlední řadě také svým členům poskytovat právní a informační servis a poradenství, nebo vzdělávací činnosti v různých oblastech zemědělství. Pro nás je hlavní prioritou poskytovat nejlepší servis a nejhodnotnější služby našim členům a jsem rád, že to naši členové dokáží ocenit. Na konci roku jsme např. dělali šetření mezi našimi členy a 95 % z nich ocenilo náš informační servis jako velmi dobrý až výborný a ještě lépe je hodnoceno naše právní poradenství. Při změně občanského zákoníku měli např. naši členové možnost individuálních konzultací s našimi právníky, aby bez problémů zvládli úpravu stanov, a věřím, že i díky tomu je mají dnes všichni v souladu s novou legislativou. V současnosti se soustředíme na informovanost členů k novému nastavení SZP, aby se všichni zvládli adaptovat na nové podmínky.
Jak je Zemědělský svaz propojen s Agrární komorou ČR? Svaz je zakládajícím společenstvem a od počátku podporoval myšlenku existence Agrární komory ČR. Navíc i část členů máme společnou. V Agrární komoře vidíme platformu pro širokou diskusi všech subjektů propojených zemědělstvím a je škoda, že ne všechny skupiny zemědělců tyto myšlenky sdílejí. Do jisté míry to lze označit za nevyspělost našeho demokratického myšlení. Skupiny, které mají pocit, že komora nedosta-
SVAZY, SPOLEČENSTVA A KOMISE
Jak nahlížíte na hrozící nedostatek kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, kterých za poslední roky výrazně ubývá? To je obrovský problém do budoucnosti a myslím, že si zatím jen málokdo dokáže představit jeho dopady. Věková a vzdělanostní struktura se v českém zemědělství vyvíjí hrozivě. O jednu generaci jsme již přišli a pravděpodobně přijdeme i o další. Zemědělství je sektor, kde dnes pracuje vysoký podíl lidí bez maturity – téměř 60 %. Nové stroje a technologie ale není možno svěřit nekvalifikovaným lidem a tak je potřeba tento stav zvrátit. I kdyby se nám to dnes podařilo, i tak budou škody veliké. Především se zhorší naše konkurenceschopnost…
Co se týká věkové struktury, čísla z roku 2013 ukazují, že se počet pracovníků v zemědělství ve věku 60 a více let se oproti roku 1995 zdvojnásobil. Zemědělci nám stárnou. Naléhavost generační obměny v zemědělství potvrzuje také to, že zatímco celkový podíl pracovníků starších 45 let je v průmyslu a stavebnictví ČR 40,2 % a v ekonomice ČR celkem 41,3 %, v zemědělství ČR to je 54,5 %. Lze předpokládat, že během dvaceti let odejde ze zemědělství téměř polovina všech pracovníků. Podle studie Univerzity Palackého v Olomouci by nahrazení úbytku zemědělců trvalo současným tempem asi šedesát let. Jde o to, aby se odchod lidí ze zemědělství zpomalil, zastavilo se zhoršování věkové struktury, aby do něho více přicházeli mladí kvalifikovaní lidé. Není to snadné, i ve vyspělých zemích světa se v zemědělství věková sktruktura pracovníků zhoršila a např. v Austrálii je průměrný věk zemědělce 60 let.Zemědělství je jako obor z tohoto pohledu u nás velmi perspektivní, protože poptávka po kvalifikovaných lidech bude, bohužel ale není pro lidi dost „sexy“. Toto vnímání se snažíme změnit. Zemědělský svaz spustil před dvěma lety projekt Zemědělství žije! Jak hodnotíte jeho realizaci? Jak už jsem řekl, generační obměnu cítíme jako velký problém. Proto jsme před třemi lety začali hledat cestu, jak to změnit a rok na to jsme spustili tento projekt, který má za cíl zvýšit atraktivitu zemědělství v očích veřejnosti. Ukázat je jako moderní obor, který využívá moderní technologie, se kterými se v jiných oblastech lidé nemají šanci setkat. Bohužel veřejnost podléhá mnohým stereotypům a vývoj zemědělství jim zůstal utajen. Z našeho průzkumu se ukazuje, že veřejnost negativně hodnotí na zemědělství, že je to těžká a špinavá práce. Proto se soustředíme na moderní technologie a ukázku pokroku, který zemědělství za posledních dvacet let zaznamenalo. Jedním z hledisek je také představa, že pracovníci v zemědělství vydělávají málo peněz. Ve srovnání s bankovnictvím jistě ano. Ale na srovnatelných pozicích se srovnatelným vzděláním již o tak velké rozdíly nejde. Mnoho členských podniků již několik let spolupracuje se školami
Svaz měl svoji konferenci na podzim loňského roku. Jaké úkoly jste si stanovili pro následující období? Chceme přispívat ke konkurenceschopnosti členů svazu na společném i světovém trhu, což vyžaduje pokračovat ve snaze o rovnou soutěž českých zemědělců, zrovnoprávnění podpor a podmínek regulace trhu. Zlepšovat servis pro naše členy a také více spolupracovat s výzkumnými ústavy na zlepšení jejich provázanosti s potřebami našich členů. Prosazujeme předkupní právo pro zemědělce při nákupu půdy. Dále budeme usilovat o zjednodušení a zprůhlednění zemědělské legislativy, která mnohdy obsahuje protichůdné či duplicitní zákony a právní předpisy. Zemědělství je hlavním garantem pracovních příležitostí na venkově. Chceme, aby byl využit jeho potenciál při výrobě zemědělských komodit, zvyšovat jejich přidanou hodnotu a napřímit obchodní vztahy a vazby na spotřebitele. V podpoře družstevního podnikání budeme dále usilovat o podporu činnosti odbytových družstev a organizací s cílem výrazněji ovlivňovat odbyt, cenovou tvorbu a více se tak podílet na části přidané hodnoty. Co podle Vás, pane předsedo, ovlivní v budoucnosti nejvíc další vývoj zemědělství ve světě? Pomineme-li válečné konflikty, je to především pozvolný, ale setrvalý růst populace, vzrůstající nedostatek vody a klimatické změny. Světová populace se ročně rozrůstá o jedno procento, jen v Evropě je to o trochu méně. Už v roce 2010 taky převážil počet obyvatel měst nad venkovem. To samo o sobě zvyšuje nároky na zemědělství, které musí s menším množstvím pracovníků a vyšší produktivitou práce vyrobit stále více potravin. Znamená to, že bude nedostatek potravin? Tak tomu být nemusí. Zemědělci jsou schopni toto množství potravin vyrobit a to i přes to, že se od roku 2000 se
zvyšuje trvale poptávka po potravinách a ta se bude stoupat do roku 2050 ještě strměji. Do té doby jsou dost jasně stanovené prognózy. V roce 2050 se předpokládá, že se zvýší počet obyvatel na zeměkouli na více než 9 mld. obyvatel. Navíc s růstem ekonomické úrovně obyvatel planety se také zvyšuje spotřeba potravin a to především potravin živočišného původu, na jejichž produkci potřebujete i další rostlinná krmiva. Celkově tak poptávka po potravinách celosvětově poroste dosti rychle. Vědci počítají až se stoprocentním nárůstem ve srovnání s rokem 2000. Navíc změna klimatu má významné dopady na zemědělství a zvyšuje nejistotu výnosů. Jednou ale planeta narazí na své limity. Výměra vhodné zemědělské půdy je limitována a dokonce se snižuje díky její degradaci a díky zastavování. Vždyť ani u nás si zemědělské půdy nevážíme dostatečně. Už dlouho jsme nezažili, co je to hlad a toto riziko nevnímáme jako vážné. Velké otazníky také souvisí s předpokládaným úbytkem vláhy a klimatickými změnami. Jak tento problém hodnotíte? Např. Ekonomické fórum v Davosu v roce 2013 zařadilo mezi nadprůměrně vysoká rizika ohrožujících svět v příštích letech fórum potravinovou krizi a nedostatek vody a vzájemnou kombinaci jednotlivých rizik. I u nás v Čechách máme regiony, které mají dlouhodobé problémy se suchem. Například jižní Morava se v našich průzkumech ukazuje jako region s dlouhodobě podprůměrnými ekonomickými výsledky, které jsou způsobeny nižšími výnosy vlivem sucha. V mnoha zemích se snaží na tuto skutečnost reagovat budováním závlah anebo na druhé straně hledají cestu, jak snižovat spotřebu vody při zachování stejné produkce. Podle OECD se zlepšil tento stav na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se velmi účinně využívá závlah a pracuje se i s vybudovanými rybničními nádržemi. Na severní polokouli se využití vody pro účely svého zemědělství velmi věnují dobře v Turecku, Španělsku, Izraeli ale i např. v Koreji. My a Slováci bohužel vedeme ve špatném využívání vody pro závlahy. Ing. Jana Sixtová, ZS ČR
Věková struktura pracovníků v zemědělství v roce 1995 byla příznivější Věk pracovníků
Věková struktura v zemědělství
60 a více let
5%
15 – 30 let
18 %
31 – 50 let
58 %
51 – 59 let
19 %
Zdroj: ČSÚ
2 > 2015
23
SLOVENSKÉ OKÉNKO
ZPRAVODAJ
NAPRIEK DEKLARÁCIÁM MÔŽE CHOV DOJNÍC VÝZNAMNE STRATIŤ ZÁVEREČNÝ INFORMAČNÝ DEŇ MINISTERSTVA PÔDOHOSPODÁRSTVA A ROZVOJA VIDIEKA, KTORÝ SA KONAL DNES (6. MARCA) V NITRE OTVORIL AJ OTÁZKU ŽIVOČÍŠNEJ VÝROBY.
Foto: autor
„Z prvého piliera, v ktorom je alokovaných 3,053 miliardy eur sa okrem vyplácania priamych a greeningových platieb vyplácajú aj dobrovoľne viazané podpory na citlivé sektory. Pri živočíšnej výrobe do tejto oblasti patrí podpora dojníc, výkrmového dobytka, oviec a kôz,“ uviedol v piatok Ľubomír Jahnátek, minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. Z podpory 379 eur, ktorá je prezentovaná ako celková podpora pre chovateľov dojníc vychádza, že istých je len 249 eur na dojnicu. Ďalšou časťou podpory je platba z II. piliera na welfare zvierat, ktorá je vo výške 130 eur. Táto podpora je určená pre približne polovicu súčasného
24 2 > 2015
stavu dojníc, čo tvorí 75 tisíc kusov. „Podmienky oprávnenosti na čerpanie podpory majú chovatelia s dojnicami v systéme voľného ustajnenia s počtom
a rok prednostne získajú podniky, ktoré chovajú nad 200 dobytčích jednotiek (DJ) v zostupnom poradí. „Druhým bodovým pásmom sú žiadosti
Z PODPORY 379 EUR, KTORÁ JE PREZENTOVANÁ AKO CELKOVÁ PODPORA PRE CHOVATEĽOV DOJNÍC VYCHÁDZA, ŽE ISTÝCH JE LEN 249 EUR NA DOJNICU. minimálne desať dojníc a so zvieratami vedenými v Centrálnej evidencii hospodárskych zvierat,“ uviedol Rudolf Trebatický, riaditeľ odboru environmentálnych činností z rezortného ministerstva. Výšku podpory 130 eur na dojnicu
od 100 DJ do 200 DJ v zostupnom poradí, tretie bodové pásmo žiadosti nad 50 DJ do 100 DJ a posledným bodovým pásmom sú žiadosti od 10 do 50 DJ v zostupnom poradí,“ povedal Rudolf Trebatický.
Chov dobytka je vo výraznej miere rozšírený práve v oblastiach Turca, Oravy, Liptova, alebo Horehronia, kde poľnohospodárske podniky neraz prekračujú výmeru 1000 hektárov a chovajú stovky dojníc. Práve tieto podniky budú zvýhodnené v podporách pri získavaní dotačného titulu na welfare zvierat. Na druhej strane títo chovatelia viac stratia ako získajú, keďže dochádza k znižovaniu platieb pre oblasti s prírodnými alebo inými osobitnými oblasťami (ANC – bývalé LFA) a ku degresivite platieb podľa veľkostných kategórií subjektov. Podľa prezentácie ministra pôdohospodárstva došlo k zníženiu platieb pre znevýhodnené oblasti zo 72 eur na hektár, v minulom programovacom období, na aktuálnych 53 eur na hektár. Tieto znížené platby budú ďalej postihnuté degresivitou, ktorá sa dotýka už subjektov s výmerou vyššou ako 450 hektárov. Degresivita začína na 13 percentách a pri podnikoch s výmerou vyššou ako 1800 hektárov tvorí krátenie až 36 percent! „Aktuálna situácia pri platbách za ANC je výsledkom kompromisu. Ak by sme k takémuto kroky nepristúpili, nebol by náš Program rozvoja vidieka schválený v prvej štvrtine všetkých schválených dokumentov, ale až medzi poslednými. To by jeho schválenie slovenského PRV presunulo až do októbra tohto roka,“ uviedol dnes minister pôdohospodárstva. Ako uvádzala prezentácia, dôvodom na úpravu degresie bola zásadná výhrada Európskej komisie k navrhovanej škále uplatňovania degresie, nezohľadňujúca úsporu z rozsahu. Čo znamená, že čím väčšiu plochu subjekt obhospodaruje, tým je zaťaženie jedného hektára pôdy nákladmi nižšie. Snaha podporiť živočíšnu výrobu, v tomto prípade chov dojníc, skôr zaváňa kvalitne zvládnutým marketingom, ako reálnou pomocou. Stav, keď práve znevýhodneným oblastiam vezmeme desiatky tisíc eur z bývalých platieb LFA a následne im veľkoryso pridáme tisícky eur formou platby na dojnice, ktorá bude vyplácaná po konci júna budúceho roku, sa zdá ako krok, ktorý reálne nerieši problémy prvovýroby mlieka. Juraj Huba - poľnoinfo.sk
SLOVENSKÉ OKÉNKO
ZPRAVODAJ
OBNOVA POĽNOHOSPODÁRSKEJ TECHNIKY JE KATASTROFÁLNA V MINULOM ROKU SA NA SLOVENSKU DO EVIDENCIE PRIHLÁSILO PRIBLIŽNE 670 NOVÝCH TRAKTOROV NAD 36 KW, ČO JE OPROTI ROKU 2013 POKLES O VIAC AKO JEDNU ŠTVRTINU! OBNOVA TECHNIKY NA SLOVENSKU VÝRAZNE VIAZNE, O ČOM SVEDČÍ AJ VEKOVÁ ŠTRUKTÚRA STROJOV. „Obnova techniky v našom poľnohospodárstve nedosahuje požadovanú úroveň. Dotýka sa to rozhodujúcich druhov strojov ako sú traktory, kombajny, samohybné rezačky a podobne. Na zlepšenie vekovej štruktúry používanej techniky sú potrebné investície do novej techniky v objeme okolo 300 miliónov eur ročne,“ povedal v utorok 17.2.2015
znepokojujúce ale je, že priemerné využitie v roku 2013 oproti roku 2009 vo všetkých kategóriách pokleslo,“ hovorí Štefan Pepich. V najbližšom období sa očakáva vyhlásenie výziev v rámci nového Programu rozvoja vidieka, ktoré má podporiť aj nákup novej poľnohospodárskej techniky.
PODĽA INVENTARIZÁCIE TRAKTOROV, KTORÁ SA USKUTOČNILA V ROKU 2013, BOLO VIAC AKO 75 PERCENT STROJOV STARŠÍCH AKO 8 ROKOV na seminári združenia AGRION Štefan Pepich z NPPC - Technického skúšobného ústavu pôdohospodárskeho v Rovinke. Na seminári „Prevádzka pôdohospodárskych strojov v cestnej premávke“ ďalej uviedol, že počet traktorov za posledné roky klesol o viac ako 5 tisíc kusov a v súčasnosti dosahuje necelých 20 tisíc kusov. „Podľa inventarizácie traktorov, ktorá sa uskutočnila v roku 2013, bolo viac ako 75 percent strojov starších ako 8 rokov,“ hovorí Štefan Pepich. Napriek nelichotivej štatistike je potrebné uviesť, že ešte v roku vstupu Slovenska do Európskej únie bol u nás len každý desiaty traktor mladší ako 8 rokov. „Využívanie strojov spojené s vysokým výkonnostným potenciálom je často pomerne nízke. Je preto potrebné zosúladiť technické parametre novonakúpených strojov s výrobnými podmienkami, v ktorých budú pracovať, a najdôležitejšou otázkou zostáva aj zosúladenie výkonu motora traktora s jeho náradím,“ poukazuje na neduh nášho poľnohospodárstva Štefan Pepich. Jeho slová potvrdzujú aj výsledky výskumu, podľa ktorých, sa ani v jednej kategórii traktorov nedostalo skutočné využitie v motohodinách k odporúčanému. „Pri traktoroch s výkonom 40 – 59 KW je odporúčané využitie na úrovni 1300 motohodín. Priemerné využitie je ale pod úrovňou 1000 motohodín. Ešte výraznejšie rozdiely sú pri ostatných kategóriách traktorov. Najviac
„Podpory vyčlenené na sedemročné obdobie spolu s vkladom poľnohospodára ani zďaleka nepostačujú ani na jednoduchú reprodukciu v obnove poľnohos-
podárskej techniky. Agropodnikateľ by mal preto orientovať svoje sily okrem vypracovávania žiadosti o nenávratný finančný príspevok aj smerom k hľadaniu alternatívnych možností financovania,“ hovorí Peter Matejovič, viceprezident združenia dodávateľov poľnotechniky. K tomuto názoru ho vedie fakt, že prostriedkov v spoločnom mešci nie je veľa a zastarávanie poľnohospodárskej techniky sa prejavuje na ekonomike výroby samotného roľníka. „Ak sa poľnohospodár rozhodne pre nový traktor vo vyšších výkonových triedach, nemôže mu byť ľúto vložiť peniaze aj do závesného náradia. Len vtedy je investícia efektívna a má priamy dosah na zlepšenie ekonomiky výroby. Mnohí poľnohospodári si už osvojili tieto myšlienky a začali investovať do techniky vtedy, keď
ju reálne potrebujú. Sú ale stále takí, ktorí sa zamýšľajú nad obnovou len v období, keď sa črtá nová výzva. Takéto riešenia prinášajú nášmu poľnohospodárstvu ekonomické škody. Najlepšie to vidieť na príklade z Českej republiky, kde obnova poľnohospodárskej techniky prebieha kontinuálne, čoho dôsledkom je napríklad aj to, že v roku 2014 sa za riekou Moravou predalo štvornásobne viac nových traktorov ako u nás. Podľa informácií, ktoré máme od kolegov dodávajúcich techniku v ČR, sa v prevažnej väčšine predávajú stroje na najnovšej technickej úrovni. Na rozdiel od nás nie je najrozhodujúcejším argumentom pri nákupe cena, ale technologický a ekonomický prínos pri nákupe nového stroja,“ hovorí Peter Matejovič. Juraj Huba – poľnoinfo.sk
Foto: autor
2 > 2015
25
POTRAVINY NA TRHU
ZPRAVODAJ
PŘIŠLA ŘADA NA NOVELU ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE VLÁDA ČR DALA KONEČNĚ 9. BŘEZNA 2015 ZELENOU NOVELE ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE, KTERÁ NA NÍ DOSLOVA A DO PÍSMENE „LEŽELA“ TÉMĚŘ ROK. V KVĚTNU LOŇSKÉHO ROKU POSLAL DO MEZIREZORTNÍHO PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ NOVELU ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. PO VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK VEDENÉM PŘÍMO ZÁSTUPCI SAMOTNÉ LEGISLATIVNÍ RADY VLÁDY VŠAK NOVELA ČEKALA NA SCHVÁLENÍ VLÁDOU AŽ DO LETOŠNÍHO BŘEZNA. Zákon o významné tržní síle Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat již v průběhu 90. let minulého století po příchodu nadnárodních maloobchodních společností do ČR. Na trh vstoupilo celkem 15 obchodních řetězců a ve vztazích mezi odběrateli a jejich obchodními partnery se začaly objevovat dosud neviděné praktiky, které postupně sílily jak s úbytkem malých nezávislých prodejen, tak s nástupem velkých hypermarketů v období po roce 2000. Pozdní splácení faktur, platby za zařazení na seznam dodavatelů, za reklamní akce či za umístění zboží na výhodnější místo v regálech supermarketů se staly běžnou praxí v českém maloobchodním prodeji potravin a v téměř nezměněné podobě je vidíme i dnes. Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany (a na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně). Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je kontrakt s daným obchodníkem často existenční otázkou a získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně nelehké. Po velmi
Foto: shutterstock.com
26 2 > 2015
dlouhých diskusích a mnoha pokusech se až v roce 2009 podařilo prosadit poslanecký návrh směřující k úpravě nekalých praktik řetězců, a to v podobě zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (dále jen „ZVTS“), který nabyl účinnosti 1. února 2010. Významnou tržní sílu ZVTS předpokládá u soutěžitelů, jejich roční obrat přesahuje pět miliard korun, pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen. Do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s relativně novým polem působnosti, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však narazil na výkladové obtíže týkající se základního konceptu významné tržní síly a mimo jiné také se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, jimiž účelově protahují celá řízení, a proto se může běžnému pozorovateli zdát, že se všechno „vleče“ a že zákon vlastně k ničemu není.
Česká republika není jediná Není pravdou, jak se rádo říká, že je ČR jediným státem, ve kterém existuje regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů. Naopak, zařadila se mezi státy, v nichž specifická regulace prostřednictvím norem veřejného práva, jejichž dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci, jež rozhodují o jejich porušení a případném uložení sankcí, přijata byla. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. V takovém postavení se nacházejí dominantní soutěžitelé na trhu, přičemž jsou aplikována obecná soutěžní pravidla, která jsou v některých státech přísnější než unijní úprava (např. v Rakousku), nebo existují specifická pravidla pro vymezení dominantního postavení na určitém segmentu trhu (např. v Lotyšsku a Finsku). Specifické postavení dále mají nedominantní soutěžitelé, jejichž postavení je definováno buď prostřednictvím kvalifikace jejich tržní síly na trhu (např. v Maďarsku, České republice, Velké Británii a Litvě) či tzv. ekonomické závislosti dodavatelů na těchto soutěžitelích (např. v Německu, Francii, Itálii, Portugalsku a Španělsku). Svým charakterem se jedná o přísnější vnitrostátní předpisy pro zákaz a postih jednostranných jednání podniků, než stanoví čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie zakazující zneužívání dominantního postavení. V Informačním listu 2/2013, který ÚOHS věnoval problematice významné tržní síly, je například provedeno srovnání maďarské, britské a litevské právní úpravy: „V Maďarsku je speciální úprava pro obchodníky s významnou tržní silou obsažena v zákoně o obchodu účinném od února 2006. Podle tohoto zákona má významnou tržní sílu vůči dodavatelům vždy obchodník, jehož konsolidovaný čistý obrat z obchodních aktivit z předcházejícího roku, zahrnující i obrat mateřských a dceřiných společnos-
tí a v případě nákupní aliance všech dotčených společností, přesáhne 100 miliard forintů. Významnou tržní sílu má rovněž obchodník, který nedosahuje obratu stanoveného zákonem, ale má vůči dodavatelům jednostranně výhodnou vyjednávací pozici, posuzovanou dle stanovených kritérií, jimiž jsou struktura trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl a finanční síla obchodníka a jeho další zdroje, velikost jeho obchodní sítě, velikost a umístění jeho prodejen a všechny jeho obchodní či jiné aktivity. Existují tudíž dva způsoby určení významné tržní síly. První na základě obratu obchodníka a druhý na základě posouzení zákonných kritérií – tzv. testu struktury trhu. Ve Velké Británii jsou maloobchodníci s obratem nad jednu miliardu liber maloobchodního prodeje potravinářského a smíšeného zboží za předchozí finanční rok na jejím území zavázáni plnit specifické povinnosti, které jsou stanoveny v nařízení z roku 2009 – Groceries (Supply Chain Practices) Market Investigation Order 2009, účinném od února 2010. V příloze č. 2 tohoto nařízení jsou vyjmenováni maloobchodníci, na něž se dané nařízení vztahuje ode dne jeho vstupu v účinnost. Další maloobchodníci spadající pod působnost tohoto nařízení budou určováni soutěžním a spotřebitelským orgánem, pokud dosáhnou výše uvedené zákonné hranice obratu. V Litvě je od dubna 2010 účinný zákon o zákazu neférových praktik maloobchodníků, dle kterého je maloobchodník s významnou tržní sílou definován jako podnikatelský subjekt působící v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách s převahou potravinářského zboží, nápojů a tabákových výrobků, pokud má sám nebo společně se spojenými podnikatelskými subjekty zabývajícími se stejnou činností na území Litvy nejméně 20 obchodů s prodejní plochou nejméně 400 m2 a celkový obrat za předchozí finanční rok činí nejméně 400 milionů litevských litasů. Je-li maloobchodník zahraničním právním subjektem, je jeho celkový obrat vypočítáván z částky získané na území Litvy.“ A například podle slovenského zákona č. 362/2012 Z.z., o neprimeraných
POTRAVINY NA TRHU
ZPRAVODAJ
podmienkach v obchodných vzťahoch, kterých predmetom sú potraviny, platného od 1. února 2013, je nepřiměřenou podmínkou peněžité plnění dodavatele „kterého celková suma je viac jako 3 % z ročných tržieb dodávateľa za potraviny dodané jednotlivému odberateľovi v kalendárnom roku“, v němž došlo k peněžitému plnění za celou řadu v našem pojetí nekalých praktik. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách Evropská komise v poslední době zaměřila svoji pozornost na vztahy mezi dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Důvodem pro tento zvýšený zájem je skutečnost, že dochází stále častěji k situaci, kdy silnější strana, kterou je ve většině případů odběratel – obchodní řetězec, předkládá druhé smluvní straně – dodavateli, návrh obchodních podmínek jednostranně výhodných právě pouze pro obchodní řetězec. Evropská komise provedla rozsáhlé šetření mezi všemi členskými státy s cílem zjistit, jak probíhají obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli a jaké jsou nejčastější formy nátlaku obchodních řetězců na jejich dodavatele. Je potřeba uvést, že Komise se zaměřila na vztahy mezi podniky v oblasti obchodu s potravinovým i nepotravinovým zbožím, nicméně v převážné většině případů dochází k nerovným vztahům právě při dodávkách potravin pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Na úrovni Evropské unie byly nekalé obchodní praktiky v odvětví potravinářství poprvé projednávány v roce 2009. Byla to reakce na prudký nárůst cen zemědělské produkce, který vyvolal růst spotřebitelských cen. A protože asi 14 % výdajů domácností v rámci Evropské unie tvoří výdaje na potraviny, byl zájem Komise pochopitelný. V roce 2010 byla zřízena odborná platforma pro smluvní praktiky mezi podniky, která v roce 2011 vydala soubor zásad a příkladů poctivých a nekalých praktik ve vertikálních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží představuje předběžné posouzení stavu, vytváří základnu pro další diskusi a usiluje o získání dalších důkazů a názorů týkajících se možných problémů vyplývajících z nekalých obchodních praktik ve vztazích mezi podniky po celém dodavatelském řetězci v oblasti potravinového i nepotravinového zboží a souvisejících s otázkou efektivního prosazování stávajících vnitrostátních pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik. Jednoznačně z ní však vyplývá, že nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie jsou řešeny stejné problémy v dodavatelsko-odbě-
Foto: shutterstock.com ratelských vztazích při dodávkách zboží pro prodej v maloobchodě. Zelená kniha obsahuje definici a příklady nekalých obchodních praktik, příklady možných dopadů nekalých obchodních praktik a věnuje se také právnímu rámci k potírání těchto praktik v jednotlivých členských státech. V této souvislosti stojí za zmínku také zajímavá stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru, která jsou velmi striktní a požadují přísnou regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů (např. stanovisko INT/683 k zelené knize o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží). Iniciativa pro podporu dodavatelského řetězce aneb je řešení na bázi dobrovolnosti dobrým řešením? Česko-slovenská iniciativa ECR se aktivně podílí na vytvoření národní platformy pro multisektorový dialog v dodavatelském řetězci. Cílem této iniciativy má být podpora dodavatelského řetězce (Supply Chain Initiative), která brojí proti státní regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů a prosazuje řešení na základě etických norem podnikání dodržováním správných obchodních praktik a zaváděním mechanismů pro interní řešení sporů (viz. např. compliance-manager ve společnosti Kaufland). Hlavními aktéry iniciativy jsou pochopitelně řetězce, které aktivitu jednoznačně podporují a prosazují. Otázkou však je,
do jaké míry je udržitelné řešit spor právě před „nezávislým“ ombudsmanem, kterého zřizuje jedna smluvní strana dodavatelsko-odběratelského vztahu. Navíc, praxe v Evropě ukázala, že etické kodexy mohou fungovat pouze za podmínky, že jejich dodržování tvrdě vymáháno (Velká Británie). Novela ZVTS v současné podobě způsobuje bezesporu určité výkladové obtíže, zároveň také vyvolává některé pochybnosti koncepčního charakteru. Je předmětem nebývalého tlaku Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (jinými slovy svazu nadnárodních obchodních řetězců, dále jen „SOCR“) na jeho zrušení. Po řadě diskusí nad tím, zda zákon úplně zrušit nebo zda jej zakomponovat do zákona o ochraně hospodářské soutěže, do nějž však z principu předmětu právní úpravy nepatří, přistoupila vláda k novele zákona, na níž se aktivně podílel právě ÚOHS. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v ČR. Původně v návrhu novely ZVTS byla změna konceptu odpovědného subjektu, a to že neponese odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel (tzv. oboustrannost). Vláda však tuto změnu po doporučení Legislativní rady vlády neschválila a zákon tak i nadále směřuje pouze proti nekalým
praktikám obchodních řetězců. Zásadní změnou navrhované novely je úprava deliktního jednání povinných subjektů vyjádřeného v současné době v § 4 zákona. Upouští se od taxativního výčtu skutkových podstat, které jsou uvedeny v šesti přílohách zákona, a dochází ke generalizování jednotlivých skupin skutkových podstat do obecnějších vyjádření, která jsou součástí nové úpravy § 4. Vláda nakonec v této souvislosti neschválila podmínku soustavnosti (soustavného uplatňování nekalých praktik), jak ji prosazoval SOCR. Zjednodušení pravidel povede k jasnější orientaci v zákoně pro všechny jeho adresáty a zároveň umožní všem jistou předvídatelnost správních rozhodnutí ÚOHS v případě porušení zákonem stanovených povinností. Nově navrhovaná změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu. V neposlední řadě novela mění určitá procesní pravidla.Konkrétní znění novely schválené vládou bude známé v okamžiku, kdy novela vstoupí do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a bude jí přiděleno číslo sněmovního tisku (do redakční uzávěrky nebylo k dispozici). Nyní, po schválení vládou, je zákon v relativně ideální podobě, je ale otázkou, jak odolá tlakům, které zcela jistě ještě v dalším průběhu legislativního procesu budou vyvíjeny. O tom však budeme i nadále informovat. Markéta Chýlková, PK ČR
2 > 2015
27
POTRAVINY NA TRHU
ZPRAVODAJ
INZERCE
ZPRAVODAJ
INTENZITA ALERGIÍ ZÁVISÍ NA CELÉ ŘADĚ FAKTORŮ CELKEM 14 SKUPIN NEJVĚTŠÍCH ALERGENŮ, KTERÉ MUSÍ BÝT OD POČÁTKU ROKU UVÁDĚNY NEJEN NA BALENÝCH POTRAVINÁCH, ALE I V RESTAURACÍCH PŘI PŘÍPRAVĚ POKRMŮ, MŮŽE VNÉST DO HLAV STRÁVNÍKŮ OBČAS PĚKNÝ ZMATEK. ALERGICKÁ REAKCE TOTIŽ V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH U STEJNÉHO ALERGENU NASTAT MŮŽE, JINDY NASTAT NEMUSÍ, O MÍŘE ALERGICKÉ REAKCE ANI NEMLUVĚ. KOMBINACÍ OVLIVŇUJÍCÍCH REAKCI ORGANISMU JE DOSLOVA NEKONEČNĚ MNOHO, PŘIČEMŽ HLAVNÍM NEZNÁMÝM A V PODSTATĚ NEUSTÁLE SE MĚNÍCÍM FAKTOREM JE PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE POHYBUJEME.
Kombajn 215x130.indd 1
největší tuzemské nakladatelství lesnické odborné literatury
20.11.14 10:40
LESNICKÁ PRÁCE nakladatelství a vydavatelství
vydavatelství časopisů Lesnická práce a Svět myslivosti
3
2015
75 Kč
ročník 16
RO HOVOR ROZHOVOR S JEDNATELEM ČMMJ
Zapomeňme na spory a spolupracujme ve prospěch celku
Foto: Nina Havlová Právě proto nechtějí lékaři o alergiích moc mluvit – a není se co divit. Lidské poznání je ještě daleko od toho, aby postihlo všechny varianty takzvaných „zkříženě reagujících alergenů“, takže nikdy není nic definitivního. Svůj zásadní vliv má třeba i roční období, stát, ve kterém se člověk nachází nebo třeba to, zda žije trvale nebo jenom o víkendech na venkově a jaké rostliny nebo stromy rostou v místech, kde přebývá. Mezi nejčastější alergeny přitom patří, což je poměrně známo, břízy, lísky nebo pelyněk, ale také značná část trav, jako je bojínek, srha nebo psárka luční. Některé z rostlinných alergenů přitom v kombinaci s pokrmy zvyšují alergenní reakce, ale zase jen u některých jedinců. Tak vznikají naprosto originální kombi-
28 2 > 2015
nace, jako třeba zkříženě reagující alergeny celeru a pylu břízy. Dovedeno do absurdnosti, neměli bychom tak na jaře konzumovat svíčkovou, zato na podzim by to celeroví alergici měli mít jednodušší. Mimochodem, jedním z alergenů je také třeba kultivované žito, které je ovšem jinak symbolem historicky u nás hojně konzumované a při pekárenské výrobě používané zdravější variantě obiloviny k pšenici. A možná ještě jeden příklad, praktický pro jedince, kteří tráví dovolené o moře – podle dosavadních, je ale třeba opět zdůraznit – ne zatím zcela přesných poznatků, se zvyšuje alergická reakce při současné konzumaci korýšů (třeba krevet) a měkkýšů (třeba chobotnic), ne ale při konzumaci korýšů a ryb. Problémy s alergickou reakcí
na konzumaci korýšů mohou mít na druhou stranu větší ti jedinci, kteří jsou alergičtí na roztoče, švábi, moli nebo mravence. Vysvětlení má svou určitou logiku – obdobné alergeny se vyskytují v organismech vůči sobě příbuzných skupin organismů –zatímco ryba je obratlovec a korýš členovec (a nejsou tedy příbuzní), korýš i třeba šváb patří oba mezi členovce… Jak již bylo řečeno, různá alergická reakce také může nastat v různých světových, ale i lokálních destinacích. Například při konzumaci arašídů, což je jinak skutečně dost významný alergen pro značnou část lidí, může nastat zcela jiná situace při pojídání arašídů v Evropě, Americe nebo v Asii a úplně jiná na jaře nebo v zimě. Což je vysvětlení
častých dotazů na téma, proč je někomu po konzumaci (nejen) arašídů a ořechů jednou špatně a jindy se naopak nic, minimálně zdánlivě, neděje. To ale zároveň znamená, že různá data o procentech alergiků na něco v jedné zemi nelze brát jako vzorek platný pro celou planetu. K tomu je navíc vhodné si uvědomit, že lidský organismus má obvykle schopnost vytvořit si obranné mechanismy vůči rizikovým látkám (tedy i alergenům), které se běžně vyskytují v prostředí, v němž se sám potenciální alergik pohybuje. Jinými slovy, je to vlastně argument k preferenci potravin a pokrmů tuzemského původu, pakliže suroviny pro jejich výrobu pocházejí také z našeho prostředí. Petr Havel
provozovatel nejnavštěvovanějšího lesnického serveru Silvarium.cz vlastní moderně vybavené DTP studio komplexní služby v oblasti propagace a marketingu
ZAJÍMAVOSTI
Sallačova sbírka paroží jelenovitých Obalka_1.indd 1
Časopis Lesnická práce p Ð vychází nepřetržitě již 1922 od rroku okuu 19 ok Ð in info informace form mac acee o aktuálním dění dě ní v llesnickoe ni es dřevařském ém sektoru Ð odborn odborné né po poznatky odborných ve fformě ormě od i po popu p lá lárníc článků, populárních reportáží, repo re port rtáž áží,í, rrozhovorů a anke anket ket
VĚDA A VÝZKUM
Přikrmování a prostorová aktivita jelení zvěře 2/27/15 7:59:02 PM
Časopis Svět myslivosti Ð vychází od roku 2000 Ð informace z myslivecké praxe, vědy a výzkumu, politiky, lovecké kynologie, informace ze zahraničí, rozhovory, reportáže, kalendář tuzemských i zahraničních mysliveckých akcí, stálé rubriky, praktické přílohy
Nakladatelství Lesnická práce Ð tituly s tématikou lesnictví, myslivosti, krajinářství či ochrany přírody Ð vědecké monografie Ð kompletní příprava publikací od redakční činnosti přes grafické zpracování, tisk po distribuci
Silvarium.cz Ð aktuální zpravodajství z lesnictví Ð pravidelný denní informační servis Ð vlastní redakční činnost a tiskový servis České tiskové kanceláře
2 > 2015
29
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
ZPRAVODAJ
KONCEPCE STRATEGICKÉHO ROZVOJE LESŮ ČR NA OBDOBÍ 2015–2019 NA KONCI LOŇSKÉHO ROKU VEDENÍ STÁTNÍHO PODNIKU LESY ČESKÉ REPUBLIKY ZPRACOVALO KONCEPCI STRATEGICKÉHO ROZVOJE LESŮ ČR NA OBDOBÍ 2015 AŽ 2019. TATO KONCEPCE BYLA PŘEDSTAVENA ODBORNÉ I LAICKÉ VEŘEJNOSTI A 23. ÚNORA 2015 JI VZALA NA VĚDOMÍ VLÁDA ČR. NÁSLEDNĚ SE S DOKUMENTEM SEZNÁMIL ZEMĚDĚLSKÝ VÝBOR POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR, POSLANCI A SENÁTOŘI. LESY ČR SPOLUPRACOVALY V OBDOBÍ TVOŘENÍ MATERIÁLU SAMOZŘEJMĚ TAKÉ SE ZÁSTUPCI ŠIROKÉ ODBORNÉ VEŘEJNOSTI. Koncepci připravilo stávající vedení podniku s vědomím odpovědnosti za spravovaný státní majetek. Lesy České republiky (dále LČR) se považují za součást lesnicko-dřevařského sektoru, přičemž si uvědomují svůj díl odpovědnosti za hospodářskou, obchodní a sociální oblast v lesnickém sektoru. Představeny byly dlouhodobé vize a cíle podniku celkem v pěti klíčových oblastech. 1. SPRÁVA MAJETKU A PÉČE O LES Cílem LČR je trvale zvyšovat hodnotu státního majetku. LČR hodlají s lesním majetkem státu hospodařit dle principů trvalé udržitelnosti se zahrnutím zásad řízení myslivosti, včetně optimalizace majetkové držby lesa. Podnik dále předpokládá přijetí koncepce rozvoje a údržby infrastruktury potřebné k zajištění obhospodařování lesního majetku včetně uplatnění zásad pro investiční činnost směřujících ke zvýšení kvality a smysluplnosti investic. Kvalitní zaměstnanci Aby LČR trvale zabezpečovaly řádnou péči o státní majetek, je pro podnik klíčovou záležitostí zajistit rozvoj odpovídajících odborných znalostí příslušných zaměstnanců na všech úrovních, a to formou systematických školení, exkurzí, zkoušek OLH – šíření dobré praxe a osvědčených metod hospodaření. Neméně podstatnou záležitostí péče o majetek je získávání zpětné vazby o lesním hospodaření formou periodických ověřování realizovaných formou lesnického auditu v pravidelně se opakujícím pětiletém intervalu, externích auditů hospodaření v rámci certifikace lesů PEFC a provozních kontrol. Cílem avizovaných opatření je mít optimálně motivované a stabilizované zaměstnance, kteří disponují potřebnými znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi a osobnostními charakteristikami, kteří vědí, co od nich podnik očekává a co naopak mohou oni a za jakých podmínek očekávat od podniku.
30 2 > 2015
Péče o les LČR se soustředí zejména na: - podporu druhové pestrosti směřující k cílové skladbě; zachování produkčních možností lesů a s tím související zajištění soběstačnosti České republiky dřívím; - cílenou podporu přirozené obnovy lesů jakožto základu budoucího stabilního lesa; - využívání vhodných technologií v rámci projektů těžebních činností a v rozsahu smluvních ujednání budou podporovány šetrné technologie. Vysoce odbornými regionálními tématy k řešení jsou lesnické činnosti spojené s nezbytnou revitalizací poškozených lesních porostů. Arondace majetku Optimalizace majetkové držby lesa je nezbytná k dosažení maximální efektivnosti při obhospodařování daného majetku. Arondace lesních majetků nabývá svého významu mimo jiné v souvislosti s vydáváním majetku podle příslušného zákona v rámci procesu tzv. církevních restitucí. LČR mají svůj interní, průběžně aktualizovaný arondační program. Ten stanovuje pravidla pro nákup nového lesního majetku odstupňovaně podle jeho velikosti a podle jeho stavu s ohledem na ekonomickou návratnost investic. Nepředpokládají se prodeje pozemků nad ložisky nerostných surovin a jinak atraktivních pozemků, například sjezdovek. Neuvažuje se ani o prodeji pozemků s lesními porosty staršími 80 let splňujícími podmínky Arondačního programu LČR. Opravy, údržba a investice Podnik provede inventuru infrastruktury lesních cest a dalšího majetku. V oblasti inventarizace lesní dopravní sítě budou LČR i nadále spolupracovat s nezávislou autoritou, jakou je ÚHÚL. LČR zajistí revizi kategorizace veškerého majetku včetně stanovení způsobů pro další nakládání s ním. Klíčovým se jeví vypracování dílčí koncepce pro nakládání se strategickým majetkem za účelem jeho dalšího rozvoje. Předpokládané průměrné roční náklady na opravy a údržbu majetku lesních cest, vodních
Foto: Josef Svoboda, Lesy ČR toků a budov pro období let 2015 až 2019 by se měly pohybovat ve výši min. 800 mil. Kč z vlastních zdrojů. U investičních činnosti, zejména u stavebních zakázek, se LČR soustředí především na dosahování optimální kvality. Dojde k vypracování a praktickému zavedení režimu tzv. tříletých plovoucích plánů investiční činnosti. Ty umožní vhodnější časování jednotlivých zakázek. Očekávaná průměrná roční výše investičních nákladů v oblasti výstavby lesních cest, budov a protipovodňových opatření v období let 2015 až 2019 je minimálně 1,1 mld. Kč z vlastních zdrojů. Myslivost LČR se angažují v zachování vzácných a ohrožených druhů zvěře vázaných na lesní prostředí (např. chov tetřeva hlušce, vytváření vhodného biotopu pro tetřívka). LČR jako držitel a uživatel vlastních honiteb a zástupce vlastníka honebních pozemků ve společenstevních honitbách či honitbách jiných držitelů budou usilovat o nastolení opodstatněných normovaných stavů vhodných druhů spárkaté zvěře v rovnováze s lesním prostředím s cílem zachování původních druhů spárkaté zvěře v míře zajišťující trvalé zkvalitňování její populace za současné minimalizace škod zvěří na lesních porostech. Za tímto účelem budou LČR vyžadovat
po nájemcích honiteb pečlivě připravené myslivecké plánování, které bude směrodatné v striktním uplatnění mysliveckého hospodaření směřujícího k udržení (případně redukci) stavu spárkaté zvěře na opodstatněné úrovni tak, aby byly minimalizovány škody působené zvěří na lese a v návaznosti na to mohlo docházet k odrůstání cílových dřevin bez nutné ochrany lesa proti škodám zvěří. V procesu tvorby honiteb budou LČR aktivně usilovat o dosažení takového stavu, který umožní prosazování výše uvedených cílů. V případě pronajímání honiteb LČR plánují uplatňovat principy transparentní veřejné soutěže, kde bude kromě ekonomických podmínek smluvního vztahu zajištěno i naplňování mysliveckých záměrů při dodržení vysokého standardu péče o zvěř a myslivecké etiky. 2. EKONOMIKA Cílem LČR je dosahování objektivní renty z lesního majetku, kterou bude podnik připraven odvádět do státního rozpočtu prostřednictvím fondu zakladatele, a to nad rámec stanovených přiměřených rezerv, nebude-li rozhodnuto zakladatelem, respektive Vládou ČR, jinak. K dlouhodobému zajištění tohoto způsobu hospodaření bude nezbytné nastavení efektivní organizační struktury podniku a uplatnění vhodné obchodní
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
politiky, která povede ke stabilizaci lesnicko-dřevařského sektoru. Při plnění těchto cílů je klíčové zachování finanční nezávislosti podniku na státním rozpočtu a souběžně s tím vytváření potenciálu pro podporu veřejně prospěšných aktivit. Roční hospodářský výsledek LČR před zdaněním bude úměrný výši celkových těžeb, které budou kvůli vydanému majetku oprávněným osobám klesat, a to až o 0,5 mil m³ v porovnání se současnou úrovní. V dalších pěti letech proto podnik očekává zreálnění dosahovaných ročních výsledků, které by měly oscilovat mezi 3,5–4,5 mld. Kč. Naproti tomu celkové náklady na pěstební činnost se sníží jen minimálně, přičemž na 1 ha obhospodařovaného majetku budou vyšší. LČR také plánují zareagovat na zvyšující se poptávku lidí ohledně veřejně prospěšných funkcí lesů. Podnik proto navýší finanční prostředky zejména: do rozvoje rekreační funkce lesa (podpory turisticky atraktivních objektů, budování infrastruktury apod.); do půdoochranné a vodoochranné funkce (vhodné druhové skladby obnovovaných porostů); do trvalosti lesa obecně. LČR primárně neplánují využívat k financování svých provozních a investičních aktivit externích zdrojů. Nutným předpokladem je však dlouhodobá přiměřená rezerva finančních prostředků pro zajištění provozního i rozvojového programu firmy s cílem trvale udržitelného růstu hospodaření, zvládnutí neplánovaných událostí (např. živelných kalamit) a maximalizace hodnoty podnikem spravovaného státního majetku. Obchodní politika Ačkoliv LČR nejsou v dominantním postavení a po církevních restitucích se výměra obhospodařovaného majetku sníží a ustálí na cca 45 % výměry lesních porostů v ČR, lze podnik i nadále považovat za významný faktor lesnicko-dřevařského trhu. V obchodní politice budou LČR preferovat principy: stabilizace lesnicko-dřevařského sektoru; transparentnosti; zvýšení možnosti účasti široké podnikatelské veřejnosti ve veřejných soutěžích; společenské odpovědnosti při zadávání veřejných zakázek; podpor tuzemského zpracování dříví při zachování principu soutěže o dříví a zlepšení možností přístupu ke dříví pro malé regionální zpracovatele. LČR budou respektovat zvolený obchodní model, který byl zaveden po transformaci lesního hospodářství formou komplexní lesnické zakázky s prodejem dříví při pni na smluvních územních jednotkách a který byl po dobu minimálně posledních 20 let nepřetržitě rozvíjen. Cílem je podpora rozvoje podnikatelského prostředí
ZPRAVODAJ
v režimu korektní spolupráce s obchodními partnery při uplatnění tzv. „senátního systému“ veřejných soutěží, který spočívá v pravidelné roční rotaci cca 20 % podílu lesnických zakázek do výběrového řízení. LČR budou usilovat o zvýšení možnosti účasti široké podnikatelské veřejnosti ve veřejných soutěžích a budou za tímto účelem realizovat následující opatření: zvýšení počtu soutěžních jednotek; vytvoření dílčích soutěžních jednotek v rámci pilotního ověření; aukce dříví na pni elektronickou i prezenční formou, kde se pracuje s možností postupně navyšovat prostřednictvím tohoto sytému prodeje roční objem těžeb lesních správ ze současných 18 % až na cca 27 %, a to s předpokladem rozvoje nejen pro těžbu holosečnou, ale i pro další druhy těžby. Přístup ke dříví pro malé regionální zpracovatele LČR hodlají vedle prodeje dříví prostřednictvím komplexní zakázky zavádět a rozvíjet alternativní způsoby, především veřejné aukce (elektronické i prezenční), které budou realizovány průběžně během roku i pro malé objemy zakázek o rozsahu od 100 m3. LČR nově zavádějí pro vítěze tendrů od roku 2015 povinnost realizovat prostřednictvím podnikem používaného elektronického aukčního portálu 7 % z ročních smrkových těžeb v sortimentu smrkový pilařský výřez III. LČR ročně vyrobí ve své režii prostřednictvím přímo řízených lesních závodů zhruba 500 tis. m3 hotových sortimentů surového dříví. Pro prodej dané suroviny budou LČR v příštích letech používat otevřené a transparentní formy pro výběr vhodných partnerů a stanovení ceny. Podpora tuzemského zpracování dříví LČR mají zájem na tom, aby tuzemský dřevozpracující průmysl byl kapacitně vyvážený, konkurenceschopný a ekonomicky stabilní. V zájmu dosažení tohoto cíle bude podnik podporovat aktivity směřující ke vzniku nových smysluplných tuzemských dřevozpracovatelských kapacit a rovněž i úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti stávajících provozů. Cílem je zejména příprava a podpora projektů zaměřených na zvýšení spotřeby dřeva v ČR a dále dosažení dlouhodobě stabilní situace v sektoru. 3. EKOLOGICKÝ ASPEKT Při péči o les budou LČR soustavně a ve všech ohledech uplatňovat přírodu respektující principy hospodaření s lesním majetkem, které jsou zakotveny v platné legislativě a Národním lesnickém programu. Dosažení tohoto cíle LČR realizují vzděláváním personálu na poli uplatnění požadavků ochrany přírody a krajiny při hospodaření s lesním majetkem, kooperací s orgány ochrany přírody, státní správou a Českou inspekcí životního prostředí a podporou
mimoprodukčních funkcí lesa (zejména funkce vodoochranné a půdoochranné). LČR budou na celém spravovaném území hospodařit tak, aby byly splněny veškeré standardy certifikace PEFC, respektive C-o-C, i nad rámec platné legislativy. LČR budou proto dále rozvíjet interní postupy a kontrolní mechanismy, a to prostřednictvím interního „Lesnického auditu“, kterým bude vyhodnoceno minimálně 10 % LHC ročně. LČR budou při hospodaření používat pouze ekologicky šetrné přípravky a materiály v lesích s co nejnižším dopadem na životní prostředí při respektování seznamu povolených přípravků v lesním hospodářství. Používání technologií šetrných k lesním porostům a půdě (zpracování technologických karet s preferovanými technologiemi – zejména pokud jde o tlaky na půdu; používání biologických olejů apod.). LČR chtějí ve větší míře podporovat rozvoj unikátních lesních oblastí formou lesnických parků a vytvářením demonstračních objektů, kde se budou prezentovat lesnické postupy vytvořené aktivní péčí lesníků a na kterých je současná ochrana přírody dostačující pro rozvoj požadovaných funkcí lesa s cílem jednoznačného prokázání dostatečnosti současného postačujícího stupně ochrany. Péče o lesní ekosystémy v ZCHÚ a na územích Natury 2000 dle požadavků orgánů ochrany přírody zůstávají významnou prioritou v oblasti ochrany přírody. Vedle toho LČR budou nadále podle platných legislativních předpisů kalkulovat a uplatňovat finanční náhrady za omezení hospodaření v lese z důvodu ochrany přírody. 4. SOCIÁLNÍ ASPEKT LČR si jsou jakožto státní podnik vědomy své spoluodpovědnosti za řešení některých sociálních témat České republiky. Za tímto účelem budou LČR na poli lesnických zakázek uplatňovat principy společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek, a to zejména vymíněním si určitého opodstatněného penza odborných zaměstnanců u smluvních partnerů. Současně podnik bude uplatňovat nároky na transparentnost a používání legitimních forem navazování pracovněprávních vztahů. V případě stavebních a vodohospodářských zakázek bude uplatněn princip sociálního aspektu u vyhlašování a hodnocení veřejných zakázek dle možností daných zákonem o veřejných zakázkách. U stavebních zakázek plánuje podnik požadovat zaměstnávání nezaměstnaných z úřadů práce. Mohla by se tak postupně vytvořit kapacita pro zaměstnání až několika stovek lidí. Veškerou péči o státní majetek je možné vnímat jako veřejně prospěšnou činnost. V pojetí společenské odpovědnosti se LČR zaměří na podporu veřejně prospěšných aktivit nad rámec obvykle plánovaných úkolů. Cílem je
zvýšit možnosti pro zaměstnání zejména nepříliš kvalifikované pracovní síly, která se na trhu práce zpravidla nedokáže uplatnit. Možnosti spatřujeme především v následujících oblastech: - Regionálně významné akce většího rozsahu (typickým příkladem jsou např. Krušné hory, které se nacházejí v sociálně slabém regionu a zároveň skýtají množství užitečných pracovních příležitostí). Tyto aktivity budou směřovány přednostně do oblastí venkova. - Plošné zaměstnávání pracovních čet na jednotlivých organizačních jednotkách. Převládající pracovní náplní daných čet by bylo čištění lesa a okolí od odpadků, likvidace černých skládek, údržba infrastruktury (čištění příkopů a odvodňovacích kanálků na lesní dopravní síti), drobné opravy lesní dopravní sítě, čištění a údržba drobných vodních toků, vybrané výkony ochrany lesa a pěstební činnosti apod. Mezi další aktivity na podporu veřejného zájmu patří zejména: - podpora odborného školství, - podpora vědy a výzkumu, - rozvoj Programu 2020 (na zajištění cílů veřejného zájmu), - ostatní podpora (chov chladnokrevných koní, čištění lesa od munice z 2. světové války v regionu Bořího lesa na Břeclavsku apod.). Předpokládané mimořádné náklady na zajištění zmíněných cílů veřejného zájmu se pohybují v relaci stovek miliónů korun. LČR již zahájily spolupráci s kontrolními orgány, jakými jsou úřady práce, ministerstvo práce a sociálních věcí, cizinecká policie či inspektoráty práce za účelem kooperace v oblasti vytváření a uspokojování požadavků na uplatňování části pracovních sil z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce. 5. TRANSPARENTNOST Cílem managementu LČR je obnova důvěry společnosti v činnost podniku tak, aby veškeré kroky firmy a jejího personálu byly smysluplné a kdykoliv obhajitelné. LČR budou uplatňovat otevřené veřejné soutěže pro výběr obchodních partnerů na veškeré lesnické a stavební zakázky, nákup služeb atd. včetně prodeje dřeva. LČR mimo jiné přijaly Protikorupční program, Pravidla pro vyhodnocování žádostí o dary a marketingová plnění a zřídily Etickou komisi.
Ing. Daniel Szórád, Ph.D. Lesy České republiky, s. p.
2 > 2015
31
KRAJINA KOLEM NÁS
ZPRAVODAJ
PŮDOOCHRANNÉ TECHNOLOGIE PRO PĚSTOVÁNÍ CUKROVÉ ŘEPY PŘI PĚSTOVÁNÍ OKOPANIN (BRAMBOR, CUKROVÉ ŘEPY) NA NEVHODNÝCH POZEMCÍCH MŮŽE DOCHÁZET K DEGRADACI PŮDY. HLAVNÍM DEGRADAČNÍM ČINITELEM U CUKROVKY JE EROZE PŮDY. PLOŠNÝM NÁSTROJEM PRO ZMÍRNĚNÍ VODNÍ EROZE JSOU STANDARDY DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU PŮDY DZES (DŘÍVE GAEC), KTERÉ POMÁHAJÍ ZLEPŠOVAT PODMÍNKY PRO UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ NA POZEMCÍCH S OHLEDEM NA EKONOMIKU ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU. Dotace jsou podmíněny plněním uvedených podmínek. Na zemědělské půdě jsou v rámci DZES vymezeny plochy silně či mírně erozně ohrožené, kde je nutné uplatňovat půdoochranné technologie. Cukrová řepa je poškozována vodní i větrnou erozí zvláště v raném stadiu vývoje, tedy v době vzcházení. Půda je ohrožena až do doby plného zapojení porostu cukrovky (přibližně do poloviny června). V červnu již hrozí velká pravděpodobnost výskytu přívalových srážek, které mohou způsobit značné poškození půdy vodní erozí na samotném pozemku, a také na níže ležících pozemcích (škody na majetku, infrastruktuře, zanášení vodních zdrojů a nádrží). Po zapojení porostu se významně sníží riziko eroze.
Účinným protierozním opatřením k ochraně půdy před erozí je výsev cukrové řepy do mulče z vymrzajících meziplodin svazenky vratičolisté nebo hořčice bílé s přesným secím strojem vybavený kotoučovými secími botkami. Tato půdoochranná technologie chrání půdu do úplného zapojení porostu cukrové řepy. Praxí není příliš přijímána. Z tohoto důvodu jsou ověřovány nové technologie pro cukrovku. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) je již od roku 2012 nositelem grantového projektu TAČR TA02021392 „Nové postupy v pěstebních technologiích okopanin šetrné k životnímu prostředí“. Cílem projektu je navrhnout vhodnou půdoochrannou technologii pro cukrovou řepu a nástroje pro zpracování půdy a aplikaci hnojiv.
Obr. 1: Následky vodní eroze na poli s cukrovkou (VÚMOP, Vácha)
32 2 > 2015
V současné době je ověřována protierozní účinnost technologie pro cukrovou řepu založená na podzimním hlubokém zpracování půdy spolu s diferencovanou aplikací minerálních hnojiv a jarním plečkováním nebo dlátováním vzešlého porostu řepy. Cílem výzkumu a vývoje nové technologie je navrhnout vhodné tvary a umístění kypřících těles a aplikátorů hnojiva, posouzení jejich vlivu na výkonnost techniky, infiltraci srážkové vody do půdy, vodní erozi, půdní strukturu, stabilitu půdních agregátů, růst rostlin, odběr živin z aplikovaných hnojiv a stabilitu výnosu a kvality produkce. Půdoochranné technologie však nemusí vždy ochránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici. Pro účinné zabránění eroze půdy je
účelné kombinovat agrotechnické (půdoochranné) opatření s organizačními a technickými opatřeními, je-li to v ekonomických možnostech zemědělského podniku, tak aby nebyla překročena přípustná ztráta půdy na pozemku. OVĚŘOVÁNÍ ÚČINNOSTI PŮDOOCHRANNÝCH TECHNOLOGIÍ PRO CUKROVKU Při pěstování cukrové řepy na pozemcích ohrožených erozí, je nutné upustit od konvenčních způsobů přípravy půdy a jejich výsevu, ale snažit se uplatňovat technologie ochranného obdělávání půdy s maximálním využitím meziplodin a posklizňových zbytků. Ověřená půdoochranná technologie Podrývání u cukrové řepy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy dlouhodobě testuje metody pěstování erozně nebezpečných plodin. V roce 2011 byla ověřena účinost technologie podrývání u cukrovky a metoda byla zařazena do specifických půdoochranných technolgií. Podrývání je vhodným zásahem přispívajícím k zasakování vody do půdy především v řepařských oblastech. Aby technologie byla skutečně účinná, je nezbytné dodržet správnou hloubku podrývání minimálně 35 cm. Potřeba a účinnost podrývání je dána technogenním zhutněním půd, je však i prostředkem k postupnému prohloubení pravidelně zpracovávaného profilu. Ke zhutnění jsou náchylné těžké půdy a půdy s nízkým obsahem humusu, a proto i cílem zemědělců na takovýchto půdách by mělo být zvýšení organické hmoty v půdě. Nejčastější místa, kde obvykle dochází ke zhutnění, jsou souvratě a místa častých přejezdů. Na takto zasažených místech význam podrývání vzrůstá a je vhodné ho opakovat. NOVĚ OVĚŘOVANÉ TECHNOLOGIE U CUKROVKY Pěstování cukrovky je zemědělci velice žádáno. Bohužel nevhodným způsobem hospodaření dochází k velkým ztrátám půdy erozí zejména v období, kdy cukrovka není dostatečně zapojena. Z tohoto důvodu je potřeba hledat stále
KRAJINA KOLEM NÁS
ZPRAVODAJ
nové prostředky ochrany půdy. Z hlediska ověřování protierozní účinnosti půdoochranných opatření na cukrovce je možné rozdělit technologie pěstování řepy do dvou období. Podzimní příprava půdy – v pokusech je prezentována hlubokou orbou (25 – 30 cm) nebo hlubokým kypřením (minimalizační technologie s hloubkou kolem 25 - 30 cm). Jarní kultivace půdy – do tohoto období se řadí meziřádková kultivace během vegetační doby, která je reprezentována plečkováním a dlátováním. Podzimní příprava půdy – hluboké kypření Na základě dosavadních výsledků a sledování má podzimní příprava půdy hlubokým kypřením o hloubce do 30 cm významný protierozní účinek. Tato technologie by měla být chápána jako účinnější alternativa ke klasické hluboké orbě či podrývání, které jsou poměrně energeticky náročné. Prozatím je tato technologie stále ověřována, kdy hodnoty ztráty půdy jsou zatím příznivé. V případě několikaletých kladných výsledků může být navržena do seznamu specifických půdoochranných opatření provozovaných na mírně erozně ohrožených plochách.
Obr. 2: Ověřování protierozní účinnosti půdoochranných opatření na cukrové řepě simulátorem deště (VÚMOP, 2014) Jarní kultivace půdy – plečkování a dlátování Z hlediska pracovních úkonů během vegetační doby se u cukrové řepy jeví kultivace meziřadí dlátováním nebo plečkováním po předchozím hlubokém kypření, jako velmi účinný prvek protierozní ochrany hlavně v jarním období, kdy je půda nejvíce ohrožena. Plečkování působí velmi pozitivně na infiltraci vody do půdy, kdy radličky rozruší vytvořenou krustu. S postupující pěstební dobou je vhodné příznivý efekt podpořit i druhým vegetačním zásahem – dlátováním. Z výsledků vyplynulo, že po provedení tohoto druhého agrotechnického zásahu nedocházelo již k odtoku povrchové vody, a tedy ani ztrátě půdy. První termín meziřádkového kypření půdy proběhl v období, kdy rostlinka
Foto:
cukrové řepy měla 4-8 listů. Plečkou byla půda prokypřena pouze mělce do hloubky 3-5 cm a tento zásah byl spojen s uložením kapalného hnojiva do půdy vedle vzešlé rostliny (cca 6-10 cm). Druhá kultivace byla provedena v době před zapojením rostlin v řádku. Hlavním úkolem navrhovaných nástrojů pro toto hlubší kypření – dlátování je půdu nakypřit tak, aby voda při dešti rychle zasakovala do půdy a v co největší míře se omezila vodní eroze na povrchu půdy. METODIKA OVĚŘOVÁNÍ PŮDOOCHRANNÝCH TECHNOLOGIÍ Pro ověřování půdoochranných technologií byly vytipovány a analyzovány vhodné plochy. Pokusy byly prováděny polním simulátorem deště a následně
odebrané vzorky půdy a sedimentů byly odevzdány ke zpracování centrální laboratoři VÚMOP. Ověřování bylo uskutečněno na pokusných parcelách v roce 2012 až 2014, které měly stejné půdní i sklonitostní poměry. Testování prototypu plečky, jednotlivých pracovních nástrojů a vlastní pokusy byly zakládány v zemědělské společnosti Agro Chomutice, a.s. okres Jičín. Všechny varianty (pokusné plochy) pro hodnocení vlivu sledovaného opatření na vodní erozi byly připraveny po spádnici. Plocha zadešťovaných parcel byla 20 m2. Zadešťování probíhalo 2x 20 minut. Na každé variantě proběhly 2 měření a to na suché půdě (přirozený vlhkostní stav) a následně na půdě vlhké (po prvním zadeštění). Termíny zadeštění byly vybrány podle vzrůstu cukrové řepy a pokryvnosti hlavně v jarním období, kdy je půda s řepou nejvíc náchylná na erozi. Na vymezených pokusných plochách byla ověřována účinnost jednotlivých technologií a výsledné hodnoty byly srovnávány se ztrátou půdy získanou z parcelky černého úhoru (kypřená plocha udržovaná bez vegetace), která sloužila jako kontrolní varianta. Z pohledu erozní ohroženosti bylo na pokusných plochách vyhodnocováno množství povrchového odtoku, ztráta půdy erozí a infiltrační schopnost. Výsledky vyhodnocení půdoochranných technologií jsou předmětem závěrečných zpráv grantového projektu TAČR „Nové postupy v pěstebních technologiích okopanin šetrné k životnímu prostředí“.
ZÁVĚR Cukrová řepa je náročná plodina na zpracování půdy a v rané růstové fázi náchylná k erozi. Vyžaduje humózní hluboké půdy v teplých a mírně teplých klimatických regiónech s dostatkem srážek. Z tohoto důvodu bychom měli půdy v řepařských oblastech chránit proti degradaci. Kvalita půdy a její úrodnost je základním kamenem současné vládní strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství v souladu se společnou zemědělskou politikou EU. Jedním z nástrojů ochrany jsou standardy DZES, které pomáhají zajišťovat udržitelné zemědělské hospodaření v souladu s ochranou životního prostředí a současně chrání půdu před erozí. Rozšířením a úpravou standardů o nové půdoochranné technologie bude zemědělským podnikům umožněn větší výběr a dostupnost technologií. Nově ověřované technologie - hluboké kypření, plečkování, dlátování včetně jejich kombinací, prozatím vykazují dobré výsledky. Jako jednoznačně nejlepší varianta se ukazuje kombinace podzimního zpracování půdy doplněné o plečkování a následné dlátování v jarním období. Stále je nezbytné pokračovat v ověřování pro získání průkaznosti výsledků. Teprve potom je možné zařadit tyto technologie do seznam specifických půdoochranných technologií.
Ing. David Kincl Ing. Eva Procházková Ing. Václav Kadlec Ph.D. Ing. Jan Srbek, VÚMOP Praha
2 > 2015
33
KRAJINA KOLEM NÁS
ZPRAVODAJ
RIZIKA SUCHA SE TÝKAJÍ TAKÉ NAŠÍ ZEMĚ BYLA TO PŘEDEVŠÍM ZPRÁVA OSN, VYDANÁ PŘI PŘÍLEŽITOSTI LETOŠNÍHO SVĚTOVÉHO DNE VODY, KTERÁ VYBURCOVALA TUZEMSKÁ MÉDIA I NÁSLEDNÝ, BOHUŽEL SPÍŠE DOČASNÝ, ZÁJEM VEŘEJNOSTI O TÉMA, NA KTERÉ NEJSME V NAŠÍ ZEMI ZVYKLÍ – A ANI NA NĚ NEJSME MENTÁLNĚ PŘIPRAVENI. TOTIŽ O SUCHO.
V roce 2014 byl zřetelný nedostatek vody i v našich přehradách. Foto: Nina Havlová Trochu se o něm mluvilo loni, když vlivem nedostatku sněhu v zimě poklesly spodní hladiny podzemních vod, které jsou doplňovány především tajícím sněhem. Když nemohlo nic tát, spodní vody logicky poklesly. Potom ale zapršelo a vzhledem k tomu, že po zbytek loňského roku nějaké závažné výkyvy v dešťových srážkách už nebyly, na problém se fakticky zapomnělo. Naštěstí ne zcela, společným úsilím ministerstev zemědělství a životního prostředí vznikla za účasti dalších resortů mezioborová pracovní komise VODASUCHO, která zpracovala zatím ještě neveřejný koncepční materiál pro Vládu ČR, jehož ambicí je strategie omezování rizik povodní i sucha zároveň. Dokumentem by se měl kabinet zabývat ještě do letošních prázdnin, některé pasáže z něj by si ale měli přečíst všichni. Například pasáž o předpokládaných dopadech předpokládaných klimatických změn. „Ačkoli se celkový úhrn srážek na našem území pravděpodobně výrazně nezmění, bezdeštná období se pravděpodobně budou prodlužovat s postupující klimatickou změnou,“ píše se například v podkladech pro jednání vlády. Uvedené
34 2 > 2015
podklady konstatují také specifickou polohu ČR s tím, že průměrně 95 procent vody odtékající z území ČR pochází ze srážek a jen pět procent k nám přiteče z okolních zemí. Základním předpokladem řešení možného nedostatku vodních zdrojů je podle dokumentu optimalizace užívání odebrané vody a hospodaření s dešťovými vodami. „Z predikcí dopadů klimatické změny na jednotlivá hydrologická povodí do roku 2030 vyplynulo, že na většině
našeho území nebudou ze 40–70 procent pokryty povolené objemy odběrů povrchových vod,“ píše se v něm. Což v praxi znamená, že problém nedostatku vody, který se předpokládá především v rozvojovém světě, i kvůli tomu, že se v něm předpokládá vyšší než současná spotřeba vody, se nezanedbatelně týká i České republiky. Jistě, možná trochu až příliš katastrofické scénáře se nemusí v praxi naplnit. Na druhou stranu je zřejmé, že pokud
Suchá zem působí depresivně. Foto: Nina Havlová
problém se zásobováním vodou v ČR reálně přijde, bude již pozdě na to situaci nějak operativně řešit. Materiál se samozřejmě věnuje také vlivu zemědělské činnosti na vodní režim, a považuje jej za „zásadní a neoddiskutovatelný“. A nejen materiál komise VODA-SUCHO. Stejnou pozici zaujímá i EU a ostatně i OSN, která vyprodukovala letošní chmurnou vizi nedostatku vody ve světě již za pouhých 15 let. Je tak zřejmé, že zemědělské hospodaření se bude muset ve prospěch vodního hospodářství změnit. „Pokud nedojde ke zlepšení stavu vodních zdrojů, budou nastavena přísnější opatření ze strany Evropské unie a aktivity, které jsou prozatím dobrovolné, se mohou změnit v povinné,“ konstatuje se v materiálu – a je třeba dodat, že taková predikce vývoje je nanejvýš pravděpodobná. I za účasti Agrární komory ČR by měl být jako jeden z kroků k prevenci sucha aktualizován současný „Generel vodního hospodářství krajiny České republiky“, jako podklad pro tvorbu koncepce vodního hospodářství ČR v probíhající změně klimatu, a to do konce letošního července. To bude nepochybně výbušný dokument, neboť se předpokládá rozšíření současného počtu 65 lokalit vyčleněných pro možnou (nikoli však nutnou) výstavbu vodních nádrží s cílem zadržovat v krajině vodu nejen právě při povodních, ale i v dobách nedostatku vody. K této myšlence by bylo přitom vhodné přistupovat nanejvýš odpovědně a bez emocí. Třeba i proto, že z naší krajiny zmizely více než dvě třetiny ploch rybníků, z někdejších 183 000 hektarů se jejich plochy zredukovaly na stávajících asi 52 000 hektarů. Tyto vodní plochy, které dokázaly zadržovat v minulosti vodu (a ostatně i v současnosti, například jihočeské rybníky při posledních povodních), v krajině samozřejmě chybí. A protože je iluzí domnívat se, že bychom tolik rybníků, kolik jich kdysi v naší krajině bylo, dokázali obnovit, musí alespoň částečně a v některých lokalitách převzít roli původních rybníků jiné vodní plochy, například – vodní nádrže. I v zájmu zemědělství. Petr Havel
KRAJINA KOLEM NÁS
ZPRAVODAJ
OZVĚNY SVĚTOVÉHO DNE VODY JEDNOU Z MÁLA PŘÍLEŽITOSTÍ, KDY SE MŮŽE LAICKÁ VEŘEJNOST DOZVĚDĚT VŠEOBECNĚ NEPŘÍLIŠ ZNÁMÉ INFORMACE O VODĚ, JE OBDOBÍ PŘED A PO SVĚTOVÉM DNI VODY, KTERÝ KAŽDOROČNĚ PŘIPADÁ NA 22. BŘEZNA. NEJINAK TOMU BYLO I LETOS, KDY PROBĚHLO NA CELÉM ÚZEMÍ ZEMĚ NĚKOLIK DESÍTEK AKCÍ, PŘI NICHŽ MĚLI ZÁJEMCI MOŽNOST NAVŠTÍVIT JINAK NEPŘÍSTUPNÉ OBJEKTY ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD, NITRA PŘEHRAD, ÚPRAVNY PITNÉ VODY NEBO SPECIFICKÉ AKCE S VODOU SPOJENÝCH MUZEÍ. NABÍDKY PŘITOM VYUŽILY ÚHRNEM STOVKY TISÍC LIDÍ. Množství informací o vodě ale také zaznělo na konferencích souvisejících se Světovým dnem vody. O nich se ale mnoho lidí nedozvědělo, přestože jsou pro podnikání s vodou, legislativu spojenou s vodou i pro vnímání vody jako takové docela podstatné. Jedním z takových vystoupení byla přednáška náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMU) Jana Daňhelky, příznačně nazvaná „mýty o vodě“. Jedním z nich je přitom podle něj teze, podle které se o vodu vedly a povedou války. Skutečnost je ale taková, že přímo o vodu se vedla válka jenom jedna, před 2500 lety, a to mezi městy Uma a Lagash. V řadě válečných konfliktů ale samozřejmě hrála podle Daňhelky voda důležitou, ale vedlejší roli. Mýtem jsou podle Daňhelky také představy, podle nichž žijeme v současné době v období historicky největších povodní. „Jen v posthusitské době bylo na území ČR povodních více a větších, a není tedy pravda, že povodní je v současné době nejvíc v naší historii,“ zdůraznil hydrolog. Naopak pravdou podle něj je, že minimálně v posledních 20 letech na území naší země více prší. Z dat porovnávajících průměrné množství dešťových srážek ročně, konkrétně od roku 1993 vyplývá, že v tomto období napršelo v ČR oproti dlouhodobému průměru o 6 procent větší množství vody. Intenzita srážek však podle Daňhelky nemusí být pro riziko povodní rozhodující. „Záleží především na nasycenosti povodí,“ podotkl náměstek. Podle jeho údajů tak větší přívalová vlna automaticky neznamená větší povodeň. Při hodnocení rizik povodní se navíc podle
Architektonický skvost – Engelova katedrála v Muzeu pražského vodárenství.. Foto: Nina Havlová při jednorázovém vysokém průtoku pojmout klíčová česká přehrada Orlík. Ta totiž údajně může, podle simulací, které na ČHMÚ prováděli, absorbovat až 7000 kubíků za vteřinu, opět ale v závislosti na nasycenosti krajiny vodou. Při posledních velkých povodních přitom teklo do Orlíku 3900 kubíků.
SVĚTOVÝ DEN VODY PŘIPADAJÍCÍ KAŽDOROČNĚ NA 22. BŘEZNA JE LETOS ZAŠTÍTĚNÝ MOTTEM „VODA A TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ“.
Daňhelky dlouhodobě podceňuje, nejen v ČR, stav krajiny (Land use), především pak pokryv půdy různými typy porostů. Rozdíl mezi například odlesněnou a zalesněnou krajinou může podle něj ovlivňovat intenzitu projevů povodní zhruba o 15 procent. Představitel ČHMÚ také ve svém vystoupení poněkud naboural současné představy o tom, kolik vody může
Role přehrad byla vůbec častým námětem odborných přednášek, i vzhledem k tomu, že se v současné době konečně vážně diskutuje o tom, že by bylo žádoucí v některých vhodných lokalitách v budoucnosti nějaká taková vodní díla postavit. Bohužel, Česká republika zrušila pod tlakem ochránců přírody před několika lety zásadní
Jez Doksany. Foto: Nina Havlová
2 > 2015
35
KRAJINA KOLEM NÁS
strategický dokument, takzvaný směrný vodohospodářský plán vzniklý na základě geologických, hydrologických a geografických podkladů na počátku minulého století, který vhodné lokality vytyčoval. „Žádný stát na světě si nedovolil takový strategický dokument zrušit – kromě nás,“ podotýká vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář. Kromě toho je podle něj výstavba přehrad provázena také mnoha mýty. „Odpor proti územím, která jsou hájena
ZRUŠENÍ SMĚRNÉHO VODOHOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU ČESKÉ REPUBLIKY JE BOHUŽEL UNIKÁTNÍM A HLAVNĚ NEGATIVNÍM ROZHODNUTÍM.
pro možnou budoucí výstavbu přehrad, vychází často ze záměrně nesprávně poskytovaných údajů o tom, že je v takových lokalizacích zakázána jakákoli stavební a podnikatelská činnost. Není to pravda, v takových lokalitách není stavební uzávěra, zakázány jsou pouze velké stavby, jako jsou průmyslové areály nebo velké silnice, jejichž existence by případnou stavbu akumulačních nádrží značně prodražila,“ zdůraznil
ZPRAVODAJ
Punčochář. Naopak stavební uzávěra, která se ale v praxi nedodržuje, je podle předsedy představenstva Svazu vodního hospodářství Petra Kubaly v takzvaných aktivních zónách záplavového území. To jsou – stručně řečeno – místa, kudy se při povodních valí největší proud vody. Přesto se v takových místech výstavba povoluje. Lze tak konstatovat, že v souvislosti s vodou děláme a vnímáme vše zcela opačně, než jak by bylo třeba a jak je to také stanoveno v platných zákonech. Tam, kde se drobné stavby stavět mohou, tedy v místech hypoteticky možných přehrad, tvrdí jejich odpůrci, že to není možné, a naopak tam, kde stavět možné není, tedy v aktivních záplavových zónách, porušují obce zákon a území zastavují. „Žádný starosta obce nechce na svém území přehradu, protože by příště nebyl zvolen,“ konstatoval Kubala. Řada obcí navíc – ze stejného důvodu – nedodržuje již schválené územní plány, nebo záplavové zóny do územních plánů nezanáší. Na závěr ještě jedna, opět velmi důležitá informace, související s podporou prevence proti povodním a obecně s investicemi do vodního hospodářství ze strany ministerstva životního prostředí. To sice deklarovalo, že na tyto účely půjde z evropských dotací v období 2015 až 2020 více než 21 miliard korun, důležité je ale porovnání s obdobím 2007 až 2013.
KRAJINA KOLEM NÁS
VYHLÁŠENÍ NÁRODNÍHO PARKU KŘIVOKLÁTSKO PŘINESE VÍC ŠKODY NEŽ UŽITKU SPORY O MOŽNÉ VYHLÁŠENÍ NÁRODNÍHO PARKU KŘIVOKLÁTSKOJAKOBY V SOUČASNÉ DOBĚ UTICHLY. VE SKUTEČNOSTI JE TO ALE KLID PŘED BOUŘÍ, JEJÍŽ INTENZITA, BUDOU-LI VE HŘE PŘEDEVŠÍM EMOCE, MŮŽE DOSÁHNOUT ROZMĚRŮ LETITÝCH KONFLIKTŮ SPOJENÝCH S NÁRODNÍM PARKEM ŠUMAVA. Centrální vodohospodářský dispečink Pražských vodovodů a kanalizací. Foto: Nina Havlová A tady je třeba konstatovat, a přiznal to na jedné z konferencí ke Světovému dni vody i Jaroslav Michna z odboru čerpání evropských dotací ministerstva životního prostředí, že v nastávajícím sedmiletém (v praxi zhruba 5,5letém) období se podpora sníží více než 2,5 násobně. „Poptávka bude zřejmě větší než nabídka peněz,“ konstatoval Michna.
Dosud neznámou otázkou také je, kdy a za jakých přesně podmínek bude možné peníze z evropských fondů, v tomto případě také z Operačního programu životního prostředí, čerpat. Brusel totiž zatím žádný z operačních programů České republice, jako jediné zemi z celé EU, definitivně neschválil….. Petr Havel
Křivoklátsko je již dnes na mnoha místech chráněnou krajinnou oblastí. Foto: Nina Havlová
Bydlení u řeky. Foto: Nina Havlová
36 2 > 2015
ZPRAVODAJ
Myšlenka na vyhlášení křivoklátského parku už je přitom docela letitá, veřejnost jí ale zřejmě zaznamenala až v období úřednické vlády, kdy resortu zemědělství šéfoval Jakub Šebesta. Tomu se ve spojení se státním podnikem Lesy České republiky, lesními hospodáři i starosty mnoha tamních obcí podařilo vyhlášení parku odvrátit, a naopak na dotčeném území vyhlásit lesnický park. Což je v podstatě možnost nadále hospodařit v křivoklátských lesích, avšak za přísnějších podmínek v rámci ochrany přírody a krajiny. Omezení hospodaření je nicméně na tamní lokalitě celá řada – na území je více než 20 chráněných krajinných oblastí, řada ptačích oblastí či lokality začleněné do projektu Natura 2000. Základní otázkou tak je, má-li za této situace smysl současná omezení ještě dále vyhlášením národního parku zpřísňovat. Vyhlášení je přitom nakloněn i současný ministr životního prostředí, filosofickým argumentem je, jak už to v takových případech bývá, snaha zachovat cenné
biotopy na Křivoklátsku kolem řeky Berounky. Nutno ovšem podotknout, že na spoluvytváření tamní krajiny se významným způsobem podílel člověk, a že je Křivoklátsko takové, jaké je, je také zásluhou lidí a jejich činnosti v krajině. Ta by ovšem byla vyhlášením parku omezena, ba v některých oblastech zcela zastavena. Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že lidé na Křivoklátsku by vyhlášením parku omezeni nebyli, a že se tedy pro ně nic nezmění. Potom je ale třeba se ptát, proč by měl být park vyhlašován. Odpověď je přitom trochu jinde, než v míře omezení – jde totiž hlavně o přesun kompetencí. Pokud by byl totiž park vyhlášen, přešlo by veškeré rozhodování o činnost v něm právě na resort životního prostředí, což by se zdaleka netýkalo jen samotného hospodařenív lesích, ale stejně tak by MŽP rozhodovalo o výkonu rybářského práva, a především by mělo právo výrazně vstupovat do rozhodování samospráv obcí. V podstatě lze říci, že na území národního parku by MŽP rozhodovalo o všem.To by podle všeho generovalo velké konflikty, asi i větší, než jakých jsme svědky na Šumavě. Křivoklátsko je totiž mnohem hustěji osídleno a střety obyvatel s ochránci by byly nepochybně mnohem četnější. Křivoklátsku by podle všeho nepomohl ani údajný rozvoj turistického ruchu, o kterém se v souvislosti s vyhlášením národního parku mluví. Na nedávné konferenci věnované budoucnosti Křivoklátska naopak zaznělo, že by umělé posilování turistické atraktivity mohlo mít dokonce opačný efekt, než je ochrana přírody. A například vedoucí Správy CHKO Jeseníky v mediích v tomto smyslu prohlásil, že právě z tohoto důvodu upouští od obdobných snah týkajících se vyhlášení NP Jeseníky. Podle účastníků uvedené konference zazněly na tomto setkání i hrozby, které by mohly poškodit cennou křivoklátskou přírodu. Například privatizace lesů, se kterou občas některá politická strana
koketuje. Je to ale opravdu hrozba, když v praxi nelze předpokládat, že by byl ze stran podnikatelů v dřevařském průmyslu zájem právě o přírodně komplikované oblasti s nesporně menším ekonomickým efektem než v plně hospodářských lesích mimo chráněná území? Nehledě na to, že privatizace lesů je v naší zemi již hodně dlouho tabu a ještě podle všeho nějakou dobu tak bude… Zastánci vyhlášení národního parku také
s nedostatkem vody v období sucha. Přehrada by se tedy možná docela hodila, i když je třeba korektně přiznat, že minimálně po nějakou dobu by bylo krásné okolí Klabavy jistě narušeno. To ale ne nadlouho, a co si budeme povídat, okolí vodních nádrží patří téměř všude v naší zemi k vyhledávaným lokalitám. Tlaky na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko lze očekávat zcela jistě v průběhu tohoto roku. Bylo by vhodné
ZVÝŠENÍ REŽIMU OCHRANY PŘÍRODY NA KŘIVOKLÁTSKU SEBOU PŘINESE PRO OBCE I LIDI ŘADU NOVÝCH POVINNOSTÍ, KTERÉ MOHOU PŘINÉST ŘADU DALŠÍCH OMEZENÍ. hrozí, že tento krok by zabránil potenciálnímu vybudování vodní nádrže v údolí Berounky. Otázkou ovšem i tady je, zdali by vodní nádrž (nejspíš na řece Klabavě) nebylo pro společnost spíše přínosem – Berounka a její přítoky při velkých deštích opakovaně ohrožují obyvatele v okolí toků a navíc se v naší zemi stále více diskutuje o možných problémech
si proto uvědomit, že by se tím mimo jiné minimálně o 50 milionů korun ročně zvýšily náklady státního rozpočtu, hlavně by se ale křivoklátští starostové, myslivci, lesáci či rybáři stali minimálně částečně nesvéprávnými občany této lokality.
Petr Havel
Řeka Klabava, na které by mohla stát přehrada. Foto: Nina Havlová
2 > 2015
37
INZERCE
ZPRAVODAJ
INZERCE
ZPRAVODAJ
PRIVÁTNÍ ZNAČKY POD KONTROLOU PRIVÁTNÍ ZNAČKA ODRÁŽÍ FILOSOFII KAŽDÉHO OBCHODNÍKA. NA VLASTNÍCH VÝROBCÍCH SE PLNĚ ODRÁŽÍ, NA ČEM STAVÍ SVOU PRODEJNÍ STRATEGII. PRO BILLU JE ZÁKLADEM KVALITA, A TO VŠECH PRIVÁTNÍCH ŘAD (NAPŘ. ZNAČKA BILLA, NAŠE BIO, VOCÍLKA NEBO ČESKÁ FARMA). ABY BYLA JISTOTA, ŽE ZÁKAZNÍK OBDRŽÍ FINÁLNÍ VÝROBEK, KTERÝ SPLŇUJE PŘÍSNÁ KVALITATIVNÍ KRITÉRIA, PROVÁDÍ BILLA U VŠECH SVÝCH DODAVATELŮ VLASTNÍCH ZNAČEK DŮKLADNÉ INTERNÍ AUDITY. Kontrola parametrů privátních značek probíhá u každého z více než 120 dodavatelů pro český trh minimálně jednou ročně. Zahraniční dodavatele si hlídají kolegové ze země, která je mandátní pro daný výrobek, tzn., že odpovídá za parametry tohoto výrobku. Každý výrobce, který chce dodávat zboží do BILLY pod privátní značkou, musí splňovat kritéria certifikace IFS nebo BRS, popř. GFIS. Audit privátních značek BILLA vychází ze základních požadavků pro certifikaci dle mezinárodních potravinářských standardů. Kontrolu provádějí odborníci z oddělení interní kvality BILLA. Všichni vlastní osvědčení interního auditora a zároveň absolvovali kurzy auditorů IFS. Audit je zaměřen na kontrolu dodržování správné výrobní a hygienické praxe přímo v závodech, které sortiment pod privátní značkou pro BILLU vyrábějí.
Ž V eLIKoNOCnÍ m AzA Az A nEC
Průběžná kontrola probíhá jak u velkých dodavatelů, tak u těch nejmenších. Drobní výrobci pro sortiment Naše Bio jsou posuzováni ve zvláštní kategorii se zaměřením na dodržení zásad zpracování BIO surovin. Audit sleduje dva hlavní proudy – samotnou výroby a dokumentaci. Dohled nad správným fungováním výroby zahrnuje kontrolu od příjmu surovin, přes technologické dávkování, zpracování až po finální balení a značení etiketou v souladu s platnou legislativou. Následuje revize expedičního skladu a autodopravy dodavatele. U produktů, u nichž jsou legislativně určeny podmínky skladování, se kontrola cíleně zaměřuje na dodržování teplotního řetězce ve všech fázích výroby. Samostatné revizi podléhá zacházení s alergeny. Zde se musí dodržet oddělené skladování, řádné označení
Voňavý český mazanec z přírodního kvásku s vysokým obsahem rozinek naložených v tuzemském rumu.
Třídění brambor z Vysočiny pro značku Česká farma (archiv BILLA)
skladových prostor a označení veškerých nástrojů pro dávkování. Kontroluje se také funkčnost kritických kontrolních bodů. V průběhu auditu se prověřuje i dohledatelnost výroby podle konkrétního data spotřeby, popř. šarže. Zatím všichni dodavatelé pro BILLU zvládli dohledatelnost do tří hodin od zadání parametrů, přičemž je vždy požadováno předložení výpisu všech použitých složek ve výrobě od finálních výrobků po jednotlivé složky.
produkty si vybírá pouze renomované a spolehlivé dodavatele, kteří jsou schopni zajistit vysokou a stabilní kvalitu sortimentu. Veškeré úsilí přitom sleduje jediný cíl – spokojeného zákazníka.
ChLÉb kOVÁrSk Ý š Žitno-pšeničný chléb se silnou, křupavou kůrkou. Žitná mouka je bohatá na vlákninu, hořčík, železo, zinek, vápník a vitamin B.
Následuje audit dokumentace, včetně systému HACCP (sanitační provozní řády, zabezpečení kontroly splnění správné výrobní a hygienické praxe). Auditoři procházejí průběžné protokoly laboratorních vyšetření z nezávislých akreditovaných laboratoří, laboratorní vyšetřeních stěrů z povrchů výrobních zařízení, případně i z rukou či oděvu zaměstnanců. Nechybí celková kontrola DDD, tedy jak je celý výrobní provoz zajištěn proti vniknutí škůdců.
Interní zaměstnanec BILLA kontroluje výrobu masa pod značkou Vocílka (archiv BILLA)
38 2 > 2015
Pšeničná tyčinka s vysokým obsahem sýru a šunky. Tyčinka vydrží dlouho vláčná. Je skvělá jako rychlá svačina.
ZÁvIN lISToV ý S jAbLKY Tradiční český listový závin s jablečnou náplní.
ChLÉb StrEDOmOrSk Ý ž ž Pšeničný chléb z fermentovaného těsta s obsahem sušených rajčat, zelených a černých oliv a papriky.
V případě zjištění nedostatků jsou výrobci navržena nápravná opatření s termínem jejich splnění. Do určeného data musí dodavatel zaslat zápis o zajištění nápravy, např. formou fotodokumentace, laboratorních výsledků apod. Je také možné přistoupit k následnému auditu. BILLA dosud nezaznamenala žádné zásadní nedostatky ve výrobě. Pro vlastní
Ž T yCINkA dELIkAtES šu NKA + SýR
ChLÉb TM Av Ý rUSTiC Vícezrnný chléb s obsahem sezamových, lněných, slunečnicových semínek a ovesných vloček. Chléb je vyroben z fermentovaného těsta, což společně s obsahem semínek zajišťuje dlouhou vláčnost výrobku.
VÁzAnÉ kOLÁcE c ž S nÁpLNÍ Tradiční český koláč s náplněmi: tvaroh + meruňka, povidla a mák + višeň.
www.billa.cz Český chřest pro BILLU (archiv BILLA)
Billa_Agrobase_pecivo_A4.indd 1
24.03.15 13:56
2 > 2015
39
ŠKOLSTVÍ
ZPRAVODAJ
SEKTOROVÁ DOHODA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ ZLEPŠÍ UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ SOUČASNÁ EKONOMICKÁ SITUACE NEGATIVNĚ OVLIVŇUJE MOŽNOSTI PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ZEMĚDĚLSKÝCH ODBORNÝCH ŠKOL. TI JSOU NA TRHU PRÁCE ZVLÁŠŤ ZRANITELNÍ, NEBOŤ ZAMĚSTNAVATELÉ V POŽADOVANÉM KOMPETENČNÍM REJSTŘÍKU PREFERUJÍ JEJICH PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI. tak z dalšího vzdělávání), na systém odborného vzdělávání, jenž nezajišťuje dostatek kvalitních absolventů pro činnost v sektoru, na neexistenci trvalého odborného vzdělávání stávajících pracovníků (především z hlediska inovací a nových technologií), nedostatečné poskytování odborných informací pro činnost ve výrobě a také malou medializaci studijních oborů. Sektorová dohoda se uzavírá s cílem zajistit koordinaci aktivit zúčastněných subjektů, kterými jsou za zaměstnavatele Agrární komora ČR, za oblast vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a za zřizovatele Asociace krajů ČR, při vytváření Center a smluvně zajistit jejich správu. Měla by napomoci řešení problematiky dotýkající se vzdělávání v oboru zemědělství, zahradnictví a lesnictví a vést ke stabilizaci v zajištění praktické připravenosti absolventů zemědělských odborných škol.
Foto: archiv AK ČR
Zhoršená uplatnitelnost absolventů zemědělských oborů na trhu práce je z velké části zapříčiněna technickým a technologickým zaostáváním školních hospodářství, která poskytují praktické vyučování žákům škol s resortním zaměřením. Zemědělské podniky deklarují výraznou nespokojenost s praktickými znalostmi a dovednostmi absolventů zemědělských škol. Právě zajišťování odborné praxe žáků ve školách, které mají zavedeny obory vzdělávání resortního zaměření, je však dlouhodobě problematické. V předchozím období byly prakticky vyčerpány možnosti, jak dosáhnout potřebné stabilizace a podpory školních hospodářství – nezbytné podmínky pro zajištění praktické odborné přípravy žáků zemědělských odborných škol.
40 2 > 2015
Strukturální šetření Agrocenzus 2010 potvrdilo, že do pěti let dojde v zemědělství k masivní generační obměně a tomuto odvětví budou scházet kvalifikovaní odborníci, dobře připravení na praktickou činnost. Pro zajištění lepší návaznosti na vlastní uplatnění v podniku je tedy třeba zvýšit praktickou připravenost absolventů zemědělských odborných škol. Právě touto problematikou se rozhodl zabývat tvůrčí tým Sektorové dohody v oblasti zemědělství, jejíž vizí je iniciovat vytvoření Center odborného vzdělávání (dále jen „Centra“), která svým technickým a technologickým vybavením umožní žákům zemědělských, zahradnických a lesnických škol absolvovat praktickou
přípravu na vysoké odborné úrovni a v souladu s požadavky zaměstnavatelů, a dále poskytnout kvalitní zázemí pro celoživotní vzdělávání a umožní rovněž absolvování odborných stáží. Vizi sektorové dohody budou aktéři naplňovat splněním dvou cílů: • přípravou podmínek pro vytvoření Center; • přípravou návrhů organizace a způsobu provozu Center. Sektorová dohoda se zaměří i na rámcové problémy oboru z hlediska rozvoje lidských zdrojů, konkrétně na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců pro práci v zemědělství, zahradnictví a lesnictví (jak z počátečního,
Dohoda přitom není právně vymahatelná, ale vytváří organizační, morální a etický rámec pro všechny účastníky a umožňuje konkretizovat jednotlivé záměry, definuje reálné cíle a výstupy nezbytné pro úspěšné splnění záměru. Její podpis je naplánován na druhé čtvrtletí roku 2015. Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz
SEKTOROVÁ DOHODA V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ VZNIKÁ V RÁMCI PROJEKTU „SEKTOROVÉ DOHODY JAKO NÁSTROJ SOCIÁLNÍHO DIALOGU PŘI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÝCH PROBLÉMŮ V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝC ZDROJŮ“ INICIOVANÉHO A REALIZOVANÉHO SVAZEM PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR A JEHO PARTNEREM ČESKOMORAVSKOU KONFEDERACÍ ODBOROVÝCH SVAZŮ.
ŠKOLSTVÍ
ZPRAVODAJ
STŘEDNÍ LESNICKÁ ŠKOLA V HRANICÍCH DNES UŽ MÁLOKDO VÍ, ŽE POČÁTKY STŘEDNÍ LESNICKÉ ŠKOLY V HRANICÍCH SAHAJÍ AŽ DO POLOVINY 19. STOLETÍ A JSOU SPOJENY S HISTORIÍ ÚSOVSKÉHO ZÁMKU. ZALOŽENÍ TÉTO ŠKOLY, NEJSTARŠÍ ŠKOLY STŘEDNÍHO TYPU NA MORAVĚ, PŘEDCHÁZELO JEDNO STOLETÍ SNAH O ZDOKONALENÍ VZDĚLÁVÁNÍ LESNICKÉHO PERSONÁLU, JEMUŽ DAL IMPULS PATENT LESŮ A DŘÍVÍ, VYDANÝ PRO MARKRABSTVÍ MORAVSKÉ CÍSAŘOVNOU MARIÍ TEREZIÍ V ROCE 1754. Naléhavá potřeba zavedení řádného vyučování nižšího lesnického personálu vedla v polovině 19. století Moravsko-slezský lesnický spolek k založení a otevření lesnické školy na zámku Úsově. Dne 25. května 1852 podepsal spolek s knížetem Lichtensteinem nájemní smlouvu o založení školy a o získání blízkého polesí Doubrava k praktické výuce. Úsovská škola středního typu byla ve své době naprostou novinkou. Čas průmyslových a obchodních odborných škol měl teprve přijít. Výuka byla velmi úzce spojena s praxí. Učitelé byli zkušenými lesníky a současně teoretiky se znalostí novinek lesnické vědy. V roce 1866 bylo rozhodnuto „z důvodů úsporných a věcných“ o přesídlení lesnické školy z Úsova na blízký hrad Sovinec. Škola získávala uznání doma i v zahraničí. V roce 1888 získala čestný diplom na jubilejních oslavách státu Ohio v Cincinnati za expozici věnovanou lesnickému školství a lesnímu hospodářství. V roce 1894 vznikla myšlenka o novém umístění a dalším rozvoji školy. Jako vhodná se jevila města Šumperk, Šternberk nebo Hranice. Nakonec byly představiteli školského spolku vybrány Hranice pro pestrost přírodních podmínek v okolí, snadnější vlakové spojení a získání pozemků pro vznik školního arboreta. Za dva roky byla postavena nová školní budova, v níž dodnes lesnická škola působí a která patří mezi architektonické skvosty města. Byly připravené nové osnovy výuky, které umožnily rozšíření studia a prohloubení znalostí studentů. Již od prvních let existence hranické školy bylo vysazováno arboretum, které po mnohých proměnách slouží k výuce dodnes a je cenným estetickým prostředím okolí školy i samotného města. Po vzniku samostatného Československa se přestalo na škole učit německy. Lesnická škola s německým vyučovacím jazykem se přemístila z Hranic do Zákup. Od roku 1920 se zde započala výuka v českém jazyce. První český ředitel Státní vyšší lesnické školy v Hranicích František Matějka získal pro potřeby praktické výuky žáků ve východní části hranické pahorkatiny polesí Valšovice z části zestátněného lipnického panství. František Matějka přesvědčil tehdy československý stát také o vyplacení náhrady hraběnce Althanové za 1000 ha nově vzniklého polesí.
Vysoká úroveň školy lákala do Hranic nadané zájemce o lesnické povolání. Vznik Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 zasáhl negativně do osudu této školy. Studenti české národnosti byli přemístěni k dostudování na Vyšší hospodářskou školu do Přerova. V Hranicích, pod novým německým pedagogickým sborem se učili němečtí žáci – pomocní lesníci pro protektorát a dobytá východní území. Ihned po ukončení války byla obnovena česká výuka oboru lesnictví. V padesátých letech minulého století byla prosazována budovatelská ideologie ve školství. Vzdělaní pedagogové s odbornými provozními zkušenostmi však zachránili úroveň a kvalitu výchovy a vzdělávání budoucích lesníků. V devadesátých letech došlo k rehabilitaci lesnického povolání v podmínkách školy a došlo k odčinění křivd spáchaných na bývalých pracovnících lesnické školy. Přístavbou nové budovy se zvyšuje kapacita školy, modernizují se učebny, laboratoře a kabinety. Znova se stává součástí školy školní polesí, které bylo po krátkém odtržení zpětně přičleněno ke škole. Hlavní i doplňková činnost tohoto zařízení je operativně řízena vedením školy tak, jak výchovně vzdělávací proces vyžaduje. Škola je vedle své odbornosti významným evropským centrem Lesní pedagogiky. Má tuto výuku zakotvenou ve Školním vzdělávacím programu jako povinný vyučovací předmět. Jako jediná z lesnických škol učí nepovinně důležité Projektové řízení. Svým žákům nabízí příjemné učební prostředí s moderní výbavou. Úspěšně čerpá prostředky z Evropské unie, za které pořizuje kvalitní vybavení tříd s využitím ICT. K výuce praxe a předmětových cvičení žáků a také k jejich zájmové činnosti a k rozvíjení odborné a pedagogické práce učitelů nadále slouží školní polesí. To se v současné době dynamicky rozvíjí. Nejen, že drží krok se současnými trendy výuky, také modernizuje stroje a zařízení a snaží se zavádět do výuky nové technologie, aby se s nimi žáci seznámili dříve, než-li nastoupí do pracovního procesu. Tato výuka je velmi finančně náročná, neboť rozvoj nových technologií vyžaduje rychlé reakce na provozní potřeby. Protože škola ubytovává skoro všechny své žáky, ráda o ně pečuje i v mimoškolních aktivitách. Žáci si mohou vybrat činnosti v mnoha zájmových kroužcích. Věnují se trubačským, včelařským, střeleckým, rybářským, řezbářským
Foto: archiv SLŠ Hranice a sokolnickým aktivitám, ale také sportovním zájmům. Škola udržuje i tradiční akce, které vznikaly kdysi v jejich počátcích na Úsově. Tyto dávají žákům pocit sepjetí se svoji školou a vytvářejí vědomí lesnické sounáležitosti. Jsou to např. Hubertská jízda, Hubertská zábava, pasování a přijímání žáků prvního ročníku do stavu lesnického a mysliveckého, pochovávání posledního semestru. Většina absolventů pokračuje ve studiu na Mendelově univerzitě v Brně, či České univerzitě v Praze, případně studují další příbuzné obory na vysokých školách a univerzitách po celé ČR. Jiní odcházejí pracovat do lesnického provozu, další zláká práce v zahraničí, případně soukromé podnikání v oboru. Vzhledem k tomu, že se ve třídách scházejí žáci z pěti moravských krajů, neobešli by se bez ubytování, které jim škola nabízí. Samozřejmostí je také jídelna s celodenním stravováním. Bonusem k poctivému studiu je získání loveckého lístku, zbrojního průkazu, řidičského průkazu různých skupin a průkazu k obsluze motorové pily a křovinořezu. Získávají osvědčení lesního pedagoga a také absolventa výuky projektového řízení. Škola má rovněž rozvinuté kontakty s podobnými evropskými lesnickými
školami, kde dochází k vzájemným výměnným akcím. Naše škola je otevřenou institucí, je v kontaktu s celým lesnickým provozem v ČR a také s akademickou sférou. Spolupracuje dlouhodobě s Českou lesnickou společností a nově se rozvíjí i její členství v Lesnicko–dřevařské komoře, která je součástí Agrární komory ČR. Hlavní důraz hranického lesnického vzdělávání je trvale kladen hlavně na morální odpovědnost každého absolventa ke svému povolání i k poctivému chování ve společnosti. Absolvent je schopen prezentovat svoji práci, je jazykově vybaven. Chceme, aby byl i dostatečně flexibilní. Vychováváme ho k odpovědnému přístupu ke kladným životním hodnotám tak, jak jsou po občanu našeho státu požadovány. Více o škole na www.slshranice.cz
Ing. Miroslav Kutý, ředitel Střední lesnická škola
2 > 2015
41
ŠKOLSTVÍ
ZPRAVODAJ
ČESKÁ LESNICKÁ AKADEMIE TRUTNOV STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA DNEŠNÍ LESNICKÁ ŠKOLA V TRUTNOVĚ MÁ SVÉ KOŘENY V ROCE 1855, KDY BYLA OTEVŘENA ČESKÁ LESNICKÁ ŠKOLA V BĚLÉ POD BEZDĚZEM. V ROCE 1895 BYLA DVOULETÁ ŠKOLA PŘEMĚNĚNA NA TŘÍLETÝ VYŠŠÍ LESNICKÝ ÚSTAV. PRO NEDOSTATEK PROSTORU BYLA ŠKOLA PŘEMÍSTĚNA V ROCE 1904 DO ZÁKUP. PO VZNIKU ČESKOSLOVENSKA SE STALA STÁTNÍ ŠKOLOU. V ROCE 1922 JE REORGANIZOVÁNA NA ČTYŘLETOU LESNICKOU ŠKOLU. VYUČOVAT SE V TÉTO ŠKOLE PŘESTALO V ROCE 1940. NOVĚ BYLO VYUČOVÁNÍ ZAHÁJENO V ROCE 1945, ALE ROZHODNUTÍM TEHDEJŠÍ ČESKOSLOVENSKÉ VLÁDY BYLA ŠKOLA PŘELOŽENA DO TRUTNOVA. STÁTNÍ VYŠŠÍ LESNICKÁ ŠKOLA V TRUTNOVĚ BYLA SLAVNOSTNĚ OTEVŘENA 15. ŘÍJNA 1945. středoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Mají možnost získat oprávnění k řízení osobního automobilu, osvědčení pro práci s motorovou pilou a adaptéry. Získanou kvalifikaci uplatňují v oblasti státní správy nebo ve sféře výroby a služeb. Obor připravuje nejen úzce specializované pracovníky pro ochranu přírody a zejména lesa, ale odborníky, kteří jsou schopni odborné ekologické poznatky uplatňovat
ŠKOLSTVÍ
VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA LESNICKÁ A STŘEDNÍ LESNICKÁ ŠKOLA BEDŘICHA SCHWARZENBERGA PÍSEK MĚSTO PÍSEK JE TRADIČNÍM CENTREM ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ A JEDNÍM Z PILÍŘŮ ZDEJŠÍ VZDĚLANOSTI JSOU LESNICKÉ ŠKOLY, KTERÉ SI PŘIPOMÍNAJÍ V LETOŠNÍM ROCE 130 LET OD SVÉHO ZALOŽENÍ. HISTORIE ŠKOL OD PRVNÍHO LESNICKÉHO BĚHU, PŘES NADAČNÍ ÚSTAVY C.K. MONARCHIE A STÁTNÍ ČTYŘLETÉ ŠKOLY JE NAPLNĚNA PŘÍBĚHY MNOHA VĚHLASNÝCH ODBORNÍKŮ, KTEŘÍ ZDE PŘEDNÁŠELI STUDENTŮM Z CELÉ EVROPY.
VOLNÝ ČAS STUDENTŮ: Je organizován v zájmových útvarech, k nim patří především střelecký a jezdecký klub a dále celá řada kroužků jako je kroužek kynologický, trubačský, botanický, sokolnický, sportovní, včelařský, výpočetní techniky. Studenti třetích ročníků navštěvují kurzy společenského chování a tance. K vykonávání těchto aktivit škola disponuje brokovou, pistolovou, kulovou střelnicí, jezdeckým a kynologickým areálem,
LESNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ MÁ V ČESKÉ REPUBLICE HLUBOKOU A BOHATOU TRADICI, ALE ZÁROVEŇ VYUŽÍVÁ NEJNOVĚJŠÍ POZNATKY A TRENDY PRO HOSPODAŘENÍ V LESÍCH. v různých oblastech (chráněné krajinné oblasti, národní parky, referáty životního prostředí, obcí, měst a okresů, inspekční činnost v oblasti ochrany vody, ovzduší a nakládání s odpady).
Foto: shutterstock.com
Dnešní podobu získala Česká lesnická akademie v roce 2008 sloučením dvou lesnických škol VOŠL a SLŠ Trutnov s SŠLZ Svoboda nad Úpou. Škola nabízí čtyři typy studia, tříleté denní ukončené závěrečnou zkouškou, čtyřleté denní maturitní, dálkové studium pětileté a vyšší odborné tříleté denní studium. STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ UKONČENÉ MATURITNÍ ZKOUŠKOU • Lesnictví V denním čtyřletém studiu, zakončeném maturitou, se v oboru lesnictví studenti připravují na veškeré odborné práce spojené s prací lesního a mysliveckého hospodáře. Absolventi nacházejí uplatnění u všech lesnických subjektů, orgánů ochrany životního prostředí, státní správy, myslivosti apod. V rámci studia získávají oprávnění pro práci s motorovou pilou, křovinořezem, zbrojní průkaz, řidičský průkaz
42 2 > 2015
na motocykl, osobní automobil (možnost rozšíření na traktor a nákladní automobil). • Mechanizace a služby Jedná se o klasický čtyřletý studijní obor, který je zaveden pouze v denní formě studia. Poskytuje studentům střední odborné vzdělání s maturitou. Absolventi se uplatní jako operátoři harvestorů, řidiči vyvážecích traktorů, specialisté pro provoz lesních lanovek a ve funkcích středních technicko-hospodářských pracovníků v činnostech, které souvisejí s využíváním techniky, zajišťováním její provozní spolehlivosti. Uplatnění získají i jako výrobní mistři a technici výrobních organizacích , technici v dopravě, stavebních, servisních a obchodně ekonomických službách. Součástí studia je získání řidičského oprávnění na osobní a nákladní automobil. • Ekologie a životní prostředí Absolventi získávají úplnou kvalifikaci
STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ UKONČENÉ ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKOU • Lesní mechanizátor Výběr tohoto oboru zajišťuje zájemcům střední vzdělání s výučním listem, závěrečnou zkouškou, doba přípravy 3 roky, forma vzdělání denní. Absolventi se uplatní zejména při vykonávání odborných prací školkařských, při zakládání a obnově lesa, ochraně lesa, při těžbě, druhování, manipulaci a soustřeďování dříví, sběru semen z vysokých stromů, při kvalifikovaných pracích na manipulačních skladech, v pilařských provozech, v dopravě dříví a okrajově při ošetřování mimolesní zeleně. V rámci ČR a SR jako škola jediná provádí výuku operátorů těžebně dopravních strojů. Vlastní simulátory pro výuku harvestorových technologií, harvestor Valmet 901 a Valmet 921 a, vyvážecí soupravy což ji posunulo mezi špičku obdobných vzdělávacích zařízení v Evropě. Připravuje žáky též na obsluhu lanovek a lanových systémů.
saunou, moderní biologickou a počítačovou učebnou. AKTIVITY ŠKOLY Každoročně jsou organizovány výměnné studentské exkurze a praxe např. do SRN, Rakouska, Švédska, Slovinska, Rumunska, Francie atd., které slouží k poznání i k ověření jazykových znalostí. Škola též úzce spolupracuje s mnoha obdobnými zařízeními ve státech EU, zejména v Rakousku, Německu, Francii, Švédsku, Polsku a Finsku, tedy ve státech s vyspělým lesním hospodářstvím, které jsou na velmi vysoké úrovni. Samozřejmou součástí výuky jsou odborné exkurze po lesnických subjektech v celé ČR. Pravidelně se pořádají lyžařské, vodácké a turistické kurzy.V roce 2015 bude škola slavit 70 let svého působení v Trutnově a oslavy proběhnou ve dnech 26. a 27. 6. 2015. Více informací naleznete na www.clatrutnov.cz
Mgr. Jan Korbelář, ředitel školy Česká lesnická akademie Lesnická 9, 541 01 Trutnov
ZPRAVODAJ
Foto: archiv VOŠL a SLŠ Namátkou můžeme uvést například Ferdinanda Sekyrku, Eduarda Duchoslava, Josefa Zenkera, Rudolfa Hašu, Hugo Szalatnaye, Karla Šimana a další. Kromě bohaté minulosti však škola žije a rozvíjí se jako moderní vzdělávací ústav v kontextu současné překotné společnosti. Vedení škol se dobře vyrovnává s kontrasty doby i tradičních konzervativních lesnických přístupů, odvíjejících se zejména od staletých pěstitelských cyklů a snaží se aplikovat nové poznatky, přístupy a technologie ve výuce. A tak se neustále zatraktivňuje vzdělání pro mladou generaci v píseckých lesnických školách. LESNICKÉ ŠKOLY V PÍSKU PŘIPRAVUJÍ PROFESIONÁLY Studenti získávají základy pro studium na vyšší odborné škole a na vysoké škole. Mají také mnoho výhod, které studium na lesnických školách v Písku přináší: mohou získat v době studia zdarma řidičské oprávnění skupiny B a T, zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře, dále také Europass, zbrojní průkaz a osvědčení pro práci s motorovou pilou a křovinořezem. Součástí nabídky škol se v posledních
desetiletích staly pravidelné praxe a exkurze v zahraničí, kde si studenti rozšíří své jazykové znalosti. Nedílnou součástí odborné výuky je také praktická výuka na školním polesí Hůrky, kterou zajišťuje Krajské školní hospodářství České Budějovice, v píseckých městských lesích Lesy města Písku s.r.o. a další partnerské organizace. Tato praktická výuka používá nejmodernější technologická zařízení a ICT vybavení. To vše pak přispívá k širšími uplatnění absolventů píseckých lesnických škol a skýtá výhody na trhu práce. V současné době školy nabízí tyto studijní obory: střední odborné vzdělávání s výučním listem v oboru Lesní mechanizátor a Zpracovatel dřeva. Dále střední odborné vzdělávání s maturitou v oboru Lesnictví a Vyšší odborné vzdělávání v oboru Lesnictví (DiS.) MODERNÍ UČEBNY I UČEBNÍ POMŮCKY JSOU SAMOZŘEJMOSTÍ Důležitými předpoklady kvalitní výuky je samozřejmě kvalitní pedagogický sbor, ale také materiální vybavení školy. Právě v oblasti materiálního vybavení pro výuku se podařilo v posledních letech udělat velký pokrok a to díky finančním příspěvkům od zřizovatele školy – Jihočeského kraje, ale také z prostředků různých projektů a grantů, z prostředků sponzorů aj. Žáci a studenti tak využívají novou chemickou laboratoř, rekonstruovanou speciální učebnu zoologie a myslivosti a při praktické výuce mají k dispozici nejmodernější měřící techniku pro zjišťování zásob lesních porostů. Nové vybavení mají také odborné předměty geodézie a lesní stavby, lesní těžba, myslivost aj. Snahou je pořizovat ucelené řady pomůcek s cílem co nejlépe připravit absolventy školy pro práci v lesnictví. Učitelé školy také ve spolupráci s lesnickým provozem připravují nebo inovují učební texty a další studijní materiály.
zájem je o aktivity blízké profesnímu zaměření žáků. Především je nutné zabezpečit kvalitní a moderní zázemí pro výuku i mimoškolní aktivity. Ubytování pro studenty je k dispozici v novém domově mládeže v areálu školy v dvoupokojových buňkách s předsíní, vybavenou ledničkou, koupelnou a soc. zařízením. Studenti mají zajištěno také celodenní stravování v jídelně v areálu školy a zázemí pro studijní a mimoškolní aktivity (knihovna s čítárnou, posilovny, tělocvična, stolní tenis, hudební místnost, počítačové centrum, střelnice, zázemí pro kynology a sokolníky). K dispozici je také arboretum – dendrologický park, které je živou učebnicí a místem k relaxaci. Fungují zde mnohé zájmové kroužky: střelecký, myslivecký, trubačský, kynologický, sokolnický, hudební, myslivecká kuchyně, fotografický, sportovní (nohejbal, florbal, kopaná, volejbal) a ve škole sídlí také sportovní centrum mládeže Českého střeleckého svazu. Velkému zájmu se také těší trubačský soubor, kde probíhá výuka pod vedením odborných lektorů a trubači svými vystoupeními dokreslují mnohé myslivecké a kulturní akce v celé ČR, dále sokolnický kroužek, myslivecký kroužek, kynologický kroužek, kroužek myslivecké kuchyně aj. Střelectví je profesionálně vedeno trenéry Českého střeleckého svazu v olympijských disciplínách skeet a trap v rámci Regionálního sportovního centra mládeže ČSS a dále střelby ze vzduchové pistole. Ve všech disciplínách dosahují žáci velmi dobrých výsledků – Jiří Hoffman (3. B) se stal Mistrem republiky v kategorii dorostenců pro rok 2012 v disciplíně sportovní pistole SP 30+30, Jan Zámečník (1. A) – získal v kategorii dorostenců 1. místo v disciplíně skeet a je celkovým vítězem v Českém poháru v dorostenecké kategorii a také letošní mistr republiky.
MODERNÍ ZÁZEMÍ PRO ODBORNÉ ZÁJMY STUDENTŮ Vzhledem k velkému počtu žáků a studentů ubytovaných v domově mládeže je zájem zabezpečit i aktivity v jejich volném čase. Je logické, že velký
CENTRUM VZDĚLÁNÍ PRO ODBORNOU VEŘEJNOST Zajímavé jsou také další aktivity školy ať již ve vztahu k odborné i ostatní veřejnosti. Mezi ty nejdůležitější patří zřízené konzultační středisko České
zemědělské univerzity v Praze – Fakulty lesnické a dřevařské. Škola je akreditovanou institucí MŠMT pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), autorizovanou osobou pro ověřování a uznávání dalšího vzdělávání v několika dílčích lesnických kvalifikacích, centrem celoživotního učení v rámci projektu UNIV s nabídkou vzdělávacích programů pro dospělé, cvičnou školou pro pedagogickou praxi Institutu vzdělávání a poradenství České zemědělské univerzity v Praze, školící a zkušební školou pro myslivecké zkoušky a zkoušky pro myslivecké hospodáře a konečně také fakultní školou Univerzity Karlovy v Praze – Přírodovědecké fakulty aj. OSVĚTA I KULTURA JE SOUČÁSTÍ VZDĚLÁVÁNÍ Škola pořádá vzdělávací i kulturní akce pro základní školy z celého Písecka – Den stromu (za poslední tři ročníky kolem 1300 žáků základních škol), unikátní Soutěže odborných lesnických dovedností s mezinárodní účastí a účastí zaměstnanců sociálních partnerů s doprovodným programem pro základní školy i veřejnost na píseckém Výstavišti, celostátní Trubačský ples, každoročně prezentuje lesnictví a myslivost Hubertovou jízdou a Svatohubertskou mší. Vedení škol studentům také dbá na lesnické tradice a připomíná studentům i veřejnosti kontinuitu lesnického školství v Písku a dbá na povědomí stavovské cti u všech studentů, kteří prošli branami lesnických píseckých škol. Těšíme se na setkání na některé z pořádaných akcí, informace o nich naleznete na www.lespi.cz
Ing.Jiří Holický, ředitel Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Lesnická 55, 397 01 Písek
2 > 2015
43
ŠKOLSTVÍ
ZPRAVODAJ
ŠKOLSTVÍ
ZPRAVODAJ
BUDOUCNOST POTRAVINÁŘŮ JE I VE VZDĚLÁVÁNÍ BUDOUCÍCH GENERACÍ BUDETE-LI SE PROCHÁZET HISTORICKÝM CENTREM JIHOČESKÉHO MĚSTA VESELÍ NAD LUŽNICÍ, OBJEVÍTE HNED VEDLE RADNICE NENÁPADNOU BUDOVU, NA NÍŽ VISÍ NÁPIS STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA EKOLOGICKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ. MNOZÍ SI ŘEKNOU, TO JE VÝBORNÁ MYŠLENKA, V JIHOČESKÉM KRAJI, KTERÝ JE POTRAVINÁŘSKOU VELMOCÍ A V TAK KRÁSNÉM MÍSTĚ BYCH CHTĚL V MLÁDÍ STUDOVAT. SITUACE NAŠEHO STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ VŠAK NYNÍ NEMÁ ZROVNA NA RŮŽÍCH USTLÁNO A ODBORNÉ ŠKOLY, KDE STUDENTI ZÍSKAJÍ SKUTEČNĚ NĚJAKÉ PRAKTICKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ZROVNA MOC „NEFRČÍ“, PŘEDNOST NYNÍ MAJÍ SPÍŠE OBORY VŠEOBECNÉ A HUMANITNÍ, KTERÉ SE ZDAJÍ JEDNODUŠŠÍ NA ABSOLVOVÁNÍ A ÚSPĚŠNÉ UKONČENÍ STUDIA. ZEPTAL JSEM SE TEDY NA SITUACI ŠKOLY RODINNÉHO TYPU JEJÍHO ŘEDITELE ING. LADISLAVA HONSY. Pane řediteli, můžete čtenářům stručně vaši školu představit, v jakých oborech se mohou studenti vzdělávat, jaký je o jejich studium zájem a jaké je následně uplatnění vašich absolventů? Na naší škole se mohou žáci vzdělávat v přírodovědných a potravinářských oborech. Z přírodovědných oborů se jedná o přírodovědné lyceum, ekologii a životní prostředí, z potravinářských jde o analýzu potravin, technologii potravin. Zájem o studium uvedených oborů není v posledních letech příliš velký, v podstatě bereme všechny žáky, kteří vykonají úspěšně přijímací zkoušky. S uplatněním našich absolventů nemáme problémy, část odchází studovat na vysoké školy nebo vyšší odborné školy a menší část jde do praxe. Škola má také vlastní moderní domov mládeže, kde jsou žáci ubytováni ve dvou nebo třílůžkových pokojích. Slouží pro ubytování cca 60 % žáků školy. Vím, že o obory potravinářské je stále ještě menší zájem ze strany nových studentů a jejich rodičů. Co by měli před nástupem na střední školu především zvážit a jaké jsou argumenty, aby zvolili vaši školu pro svoji další budoucnost? Měli by zvážit možnosti uplatnění na trhu práce. Naše republika je protkána řadou velkých i malých potravinářských firem, které potřebují vzdělané absolventy v oblasti technologie potravin a kontroly jejich jakosti. Naše potraviny jsou spotřebiteli vyhledávané pro svou bezpečnost a kvalitu. Také je potřeba provádět mikrobiologické a chemické kontroly dovážených potravin, aby naši spotřebitelé nejedli nekvalitní zboží.
Foto: archiv SOŠEP
44 2 > 2015
Zajímají nás především obory analýza a technologie potravin. Jak už jsem uvedl, v Jihočeském kraji sídlí velké množství potravinářských podniků a to i těch u nás největších a nejvýznamnějších. Jaká je spolupráce a případná podpora studentů a školy od potravinářů?
Foto: archiv SOŠEP Úzce spolupracujeme se všemi závody Madety a.s. České Budějovice, prioritou je závod Madeta Řípec, kde máme školní minimlékárnu (školní poloprovoz). Důležitá je podpora pivovarů, zejména Budějovického Budvaru. Jinak naši žáci chodí na odborné praxe do řady podniků (např. pivovar Platan Protivín, pivovar Samson České Budějovice, Pelhřimov, Strakonice, Bernard Humpolec a další, různé minipivovary, Agrola Jindřichův Hradec, Propesko Veselí nad Lužnicí, Kostelecké uzeniny, Milcom Tábor, minimlékárny, pekárny aj.). Co myslíte, že by se v této oblasti dalo zlepšit a proč by si měli potravináři budoucí odborníky doslova „hýčkat“? Mnoho potravinářů „zaspalo dobu“ a příliš se spoléhalo, že jim školy dodají hotové absolventy, případně budou brát absolventy tzv. z ulice. Často přicházejí s nabídkami umístění, když jsou žáci na konci studia, ale to nestačí. Mnohým chybí dobrá personální politika a bezprostřední spolupráce při výchově absolventa od přijetí až po maturitu. Mohou se inspirovat v sousedním Německu a Rakousku, kde je dobře propracovaný systém spolupráce škol a firem. Např. v Rakousku je
o studium oboru potraviny a biotechnologie velký zájem, je zde vybudována vynikající tradice výroby regionálních potravin a lidé si potravinářů váží. Jaké mimoškolní aktivity vaše škola nabízí, neboť se někdy setkávám i s názory, že především žáci z venkova, když hledají školu, na kterou se budou hlásit, preferují větší města, aby si užili mimo školní čas ve „víru velkoměsta“? Máme celou řadu mimoškolních aktivit. Úspěšně u nás funguje školní terárium, kde chováme různé druky nejedovatých
také s postiženými dětmi a lidmi v soběslavské Rolničce, v Domě sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí. Na domově mládeže pracuje kroužek vaření a kroužek aranžování. Každoročně pořádáme ve škole i na domově mládeže Mikuláše s čerty. Dnes je naprosto běžné, že mnoho škol má partnery v zahraničí a řeší společné projekty a navzájem se navštěvují. Jak je na tom vaše škola? Naše škola má dlouholeté partnery v zahraničí, se kterými spolupracuje na evropských i přeshraničních projektech:
DOBRÁ PERSONÁLNÍ POLITIKA PODNIKŮ BY MĚLA ZAČÍNAT JIŽ SPOLUPRACÍ NA VÝCHOVĚ STUDENTŮ PO JEJICH PŘIJETÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLU. hadů, ještěrek, brouků, chameleónu, želv a jiných živočichů. Každý měsíc pořádáme pravidelné cestopisné a přírodovědné přednášek s názvem „Cesty za poznáním“. Pracuje zde divadelní soubor „Žádný hwjezdy“, který připravuje představení pro naše žáky, žáky základních škol i veřejnost. Máme celou řadu sportovních aktivit: posilovnu, florbal, basketbal, fotbal, dívčí fotbal, aerobic, zumbu. Naši žáci pracují
ekologická škola v Yspertalu (Rakousko), potravinářská škola ve Wieselburgu (Rakousko), Gymnázium a škola pro životní prostředí v Tokaji (Maďarsko), Gymnázium a odborná škola v Cieszyně (Polsko). V minulých letech jsme uspořádali několik potravinářských projektů, např. „Kvalita syrového mléka v jižních Čechách a v Dolním Rakousku“, „Hodnocení kvality jihočeských
a dolnorakouských sýrů a piv“. Také pořádáme každoroční čtyřstranné mezinárodní ekologické projekty s různými názvy nebo dvoustranné projekty, z poslední doby např. projekt „Kvalita zemědělské půdy v okolí ekologických škol ve Veselí nad Lužnicí a Yspertalu v závislosti na jejím využití“. Jezdíme také na zahraniční odborné exkurze a výstavy. V současné době připravujeme projekt na výměnné zahraniční odborné praxe pro žáky. Pořádáte i řadu kursů a školení pro dospělé, co nabízíte, jak jsou kursy navštěvované a případně co připravujete do budoucnosti? V naší minimlékárně pořádáme mlékárenské kurzy, které jsou zaměřeny na výrobu domácího tvarohu, jogurtu, čerstvých a ochucených čerstvých sýrů, zákysů. Úspěšné jsou kurzy vaření a degustace piva, o které je mezi veřejností největší zájem. V polovině června, kdy se konají tradiční Veselské slavnosti, jsou v centru pozornosti komentované prohlídky školního terária a školního minipivovaru, samozřejmě včetně ochutnávky vyráběných piv.
Ing. Jiří Hladík, Ph.D. – autor článku je místopředsedou poradního sboru SOŠEP
2 > 2015
45
ZAHRANIČÍ
ZPRAVODAJ
FLORISSIMO 2015, PRESTIŽNÍ FRANCOUZSKÁ VÝSTAVA KVĚTIN FLORISSIMO, JEDNA Z NEJPRESTIŽNĚJŠÍCH BOTANICKÝCH EVROPSKÝCH VÝSTAV OSLAVILA LETOS JIŽ DESÁTÉ VÝROČÍ. TRADIČNĚ BYLA POŘÁDÁNA VE MĚSTĚ DIJON VE FRANCOUZSKÉM REGIONU BURGUNDSKO. VÝSTAVA TRVALA 10 DNÍ, OD 19. DO 29. BŘEZNA, JEJÍMU OTEVŘENÍ PŘEDCHÁZELY 3 ROKY PŘÍPRAV A 2 MĚSÍCE MONTÁŽNÍCH PRACÍ. BĚHEM TÉTO DOBY BYLO VYSTAVĚNO VÍCE NEŽ 15.000 M2 ZELENÉ PLOCHY. SPRÁVA ZAHRAD MĚSTA DIJON SE OPĚT POSTAVILA TVÁŘÍ V TVÁŘ VÝZVĚ OHROMIT 200.000 PŘÍZNIVCŮ ROSTLINNÉ ŘÍŠE. CÍLEM ORGANIZÁTORŮ BYLO ZVÝŠIT POVĚDOMÍ O MIMOŘÁDNÉ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI SVĚTA ROSTLIN A NEZBYTNOSTI JEJÍHO ZACHOVÁNÍ.
Foto: autorka Po „Magické vodě“ v roce 2010, bylo letos vyhlášeno neméně hravé téma: „Symfonie světla a rostlin“. Výstavní haly byly plné voňavých květin a okrasných dřevin, mapujících flóru všech 5 kontinentů.Návštěvníci obdivovali rostlinné výstavky nadstandartních rozměrů s okouzlujícím aranžmá.Všichni bez rozdílu věku se mohli zúčastnit kurzů kolem
46 2 > 2015
zahradničení či květinových dekorací. Domácí kutilové a zahradníci si přišli na praktické a zajímavé rady, nakupovali nové netradiční přírůstky do pokojů i zahrad. Hlavní expozice představila biodiverzitu v podobě tří symbolických obrazů: teplý ráj, vlhký ráj a Noemova archa. Poslední ze jmenovaných obrazů, ztvárnilo překrásné představení inspirované
biblickým příběhem. Přítomnost všebarevných rostlin rozlišných forem, byla vyzdvihnuta hrou světla a hudby. Bylo to poprvé, kdy výstava nabídla představení pro všechny smysly. Třešničkou na dortu byl fakt, že na nahrávkách originální hudby se podílel Český národní symfonický orchestr. Po ukončení výstavy nebylo nic vyhozeno ani práce zahradníků nepřišla vniveč.
V rámci udržitelného rozvoje a vize organizátorů akce byl veškerý použitý materiálrecyklován a rostliny byly přesazeny do městských parků a firemních zahrad. Výroční Florissimo 2015 se vydařilo, nezbývá než se těšit na příští XI. ročník, které se bude konat za pět let na jaře 2020.
Barbora Boháčková
ZAHRANIČÍ
ZPRAVODAJ
PRODUCENTI I KONZUMENTI BIOPOTRAVIN SE SEŠLI NA BIOFACHU V NORIMBERKU V EVROPSKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ SE STÁLE VÝRAZNĚJI PROSAZUJE TREND, KTERÝ VYHOVUJE ŽIVOTNÍMU STYLU SPOTŘEBITELŮ, ZAJÍMAJÍCÍCH SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A S NÍM SOUVISEJÍCÍ VÝROBA BIOPOTRAVIN MÁ I SVŮJ VLASTNÍ MEZINÁRODNÍ VELETRH. TÍM JE BIOFACH V NĚMECKÉM NORIMBERKU. CO PŘINESL TEN LETOŠNÍ? Úspěšné mezinárodní akce často mívají krušné začátky. Nejinak tomu bylo i v případě norimberského Biofachu, což je největší mezinárodní veletrh biopotravin na světě. Posuďte sami. Psal se rok 1990, když v Německu uspořádali vůbec první evropský veletrh pro biopotraviny a přírodní produkty, kde bylo 197 vystavovatelů a pouhých 2500 návštěvníků. Akce se tehdy konala v městě Ludwigshafen. Do Norimberku se přemístila v roce 1999 a tehdy už bylo vystavovatelů 1276 a návštěvníků 21 tisíc. Od roku 2007 se k norimberskému Biofachu připojil i veletrh biokosmetiky Vivaness. Letos v únoru proběhl v Norimberku už 26. ročník Biofachu, jehož se zúčastnilo 2263 vystavovatelů ze 76 zemí a přišlo se na něj podívat 42 a půl tisíce návštěvníků. Rostoucí počty vystavovatelů i návštěvníků korespondují s rozvojem ekologického zemědělství a výroby biopotravin v uplynulém čtvrtstoletí. Z okrajové aktivity zapálených nadšenců vyrostlo odvětví, které nelze přehlížet, a které také generuje významný finanční profit, jak o tom píšeme na jiném místě textu. Z posledních dostupných statistických údajů vyplývá, že v roce 2013 se za biopotraviny v celém světě utratilo takřka 55 miliard euro, v přepočtu téměř jeden a půl bilionu Kč. Důvody, proč se spotřebitelé přiklánějí k biopotravinám, jsou různé. Jedni v nich vidí způsob, jak ochránit životní prostředí tím, že se při jejich produkci dostane do půdy méně znečišťujících látek z umělých hnojiv a pesticidů, jiní jsou přesvědčeni, že biopotraviny jsou zdravější. A prezentace vědeckých prací na toto téma letos na Biofachu dala oběma skupinám zapravdu. I o tom podrobněji píšeme v další části článku. PRO GURMÁNY I PRO VEGANY Že letošní Biofach měl opravdu širokou náruč, dokládají i jeho dvě ústřední témata, z nichž první bylo zaměřeno na gurmány a druhé na potravní askety. První motto znělo: Oslava chuti vína a olivového oleje v kvalitě bio, druhé se obracelo k vyznavačům veganství s nabídkou potravin splňujících trojí bez – bez vajec, bez lepku a bez laktózy. Vegani ve stravě odmítají nejen maso,
ale i veškeré produkty živočišného původu, jako vejce a mléko, ale také pšenici, protože je v ní lepek. Na první pohled to vypadá, jako by vyznavači veganství trpěli hned několika potravními alergiemi současně, jisté však je, že jde o nový životní styl a producenti potravin na to slyší. Na Biofachu se prezentovalo přes 700 vystavovatelů, jejichž produkce souvisí tak či onak s veganstvím. JEN ČERSTVÉ A REGIONÁLNÍ SE POČÍTÁ V Německu například zavedli novou obchodní značku s názvem Veggy Friends pro biopotraviny, které jsou výlučně z čerstvé zeleniny, zatímco hluboce zmrazená se nepřipouští. Zelenina musí
být od německých pěstitelů, aby byla dodržena zásada regionálního původu. Dokonce i sója, která je pro vegany jediným významnějším zdrojem bílkovin, musí být vypěstovaná v Německu, což sice vzbuzuje pochyby, zda je to reálně proveditelné v tamních podmínkách, ale v každém případě to je důležitý požadavek veganů a v obchodě platí – náš zákazník, náš pán. Dodejme, že nepovolenou přísadou ve veganských potravinách jsou kvasnicové extrakty. Vegani v Německu jsou dobře organizovanou skupinou potravních specialistů, jejichž svaz VEBU (z německého Vegan bund – Spolek veganů) vydává časopisy o výživě, kde si lze přečíst například to, že veganskou stravou se živí
Nabídka biotěstovin bez lepku byla pestrá. Foto: autorka
PRODEJ BIOPOTRAVIN PODLE ZEMÍ Za biopotraviny se v roce 2013 v celém světě utratilo takřka 55 miliard euro, v přepočtu téměř jeden a půl bilionu Kč. Pro ilustraci – tolik mají zhruba činit plánované výdaje státního rozpočtu České republiky v letošním roce. Největší poptávka spotřebitelů po biopotravinách je soustředěna do dvou regionů, a to do Severní Ameriky a Evropy, kde se dohromady vytvoří 89 procent celosvětového obratu. Zemi s největším trhem s biopotravinami představují USA, kde za ně spotřebitelé v roce 2013 vydali v přepočtu celkem 24,347 miliard euro. To pro srovnání bylo ještě o něco více než v celé Evropě, kde se za ně celkem utratilo 24,284 miliard euro, z toho v členských státech Evropské unie 22,215 mld. euro. Mimo Evropu miliardovou hranici v obratu s biopotravinami překročila ještě Kanada (2,177 mld. euro/rok) a Čína (2,43 mld. euro/rok). V přepočtu na obyvatele za biopotraviny nejvíce na světě utrácejí Švýcaři. Každý občan Švýcarska za ně v roce 2013 v průměru vydal 206 euro. Druhé místo v tomto srovnání obsadilo Dánsko se 163 eury na obyvatele následované Lucemburskem (154 euro/obyv.) Více než sto euro na obyvatele a rok se za bipotraviny utratilo ještě v Lichtenštejnsku (135), Rakousku (125) a Švédsku (106). Z dalších států Evropy se k této hranici nejvíce přiblížilo Německo (93 euro/rok). Dodejme, že každý občan Evropské unie za biopotraviny v průměru vydá 43,9 euro za rok. Pokud jde o obyvatele České republiky, ti jsou se svou spotřebou biopotravin v hodnotě 6,7 euro za rok 2013 silně pod tímto průměrem.
Zdroj: FIBL, AMI, OrganicDataNetwork
2 > 2015
47
ZAHRANIČÍ
ZPRAVODAJ
FOTOREPROTÁŽE
ZPRAVODAJ
RŮZNÉ ZEMĚ, RŮZNÁ BIOPRVENSTVÍ USA a Kanada drží světové prvenství v nabídce ovoce a zeleniny v biokvalitě. Ovoce a zelenina v kvalitě bio činí v USA 36 procent ze všech biopotravin. V Kanadě tvoří ovoce a zelenina dokonce 40 procent nabídky veškerých biopotravin. Tak vysokého podílu nedosáhla žádná evropská země. Pro ilustraci – v Německu tvoří ovoce a zelenina 25,9 procenta biopotravin. V České republice je to 14 procent včetně ovocných a zeleninových šťáv.
Vypěstovaná zelenina vyhlíží skvěle a šlo to i bez chemie. Foto: autorka i někteří němečtí sportovci olympionici nebo přeborníci v silových disciplinách. Například Patrik Baboumian, nejsilnější muž Německa, zvedl 555 kilogramů a přemístil břemeno na desetimetrovou vzdálenost. Tento silák se živí výhradně rostlinnou stravou, především luštěninami, sojou, ořechy a ovesnými vločkami. V Německu již existuje síť obchodů s čistě veganskou stravou, kde se dá koupit – věřte nevěřte -i bezmasé veganské krmivo pro psy. PROSPĚJÍ LIDEM I PŮDĚ Nutno říci, že co je dobré pro vegany, je dobré i pro půdu, protože jak luštěniny, tak oves ozdravují pole a považují se tak za fytosanitární plodiny. Evropská unie koneckonců finančně podporuje projekty, při nichž se zkoumá vliv vyššího zastoupení luštěnin v osevním postupu na kvalitu půdy. To také zaznělo na jednou z diskusních fór na Biofachu. Z fóra vyplynulo, že se stále hledají zájemci, kteří by se do tohoto projektu začlenili. Biofach tak nabízel pohledy na dva odlišné světy, s mladými lidmi asketických zásad, kteří rozvážně žvýkali své sojové pochoutky a růžolící tatíky, jak si s požitkem vychutnávali doušky biovína. Nutno ovšem říci, že hlavní proud Biofachu byl zaměřen na mléčné výrobky, a to zejména jogurty a sýry, ovoce a zeleninu včetně šťáv z nich a krásně
I cizokrajné koření už se produkuje v kvalitě bio. Foto: autorka
48 2 > 2015
Tímto logem se označují biopotraviny v Dánsku
opracované čerstvé maso a masné výrobky. Skvělý vzhled a lákavé obaly biopotravin byly samozřejmostí. BIOMLÉKO Z BIOMLÉČNÉ ULICE Dobře vyladěný mechanismus produkce biopotravin v Německu lze demonstrovat na příkladu bavorské mlékárny Andechser Molkerei Scheitz, která sídlí na pozoruhodné adrese: Biomilchstrasse 1, což snad ani není nutné překládat. Její výrobky pod značkou Andechser Natur zahrnují především jogurty a mléčné nápoje z kravského mléka a kozí smetanové sýry. Mlékárna ročně zpracuje 101 milionů litrů biomléka, což pro srovnání je třikrát více, než činí celková produkce biomléka v České republice. Ministerstvem zemědělství ČR vydaná ročenka ekologického zemědělství v České republice v roce 2013 uvedla, že se u nás v té době za rok vyprodukovalo 34,9 milionů litrů biomléka. Andechserská biomlékárna má 630 smluvních dodavatelů, od nichž ročně odebere 93 milionů litrů mléka kravského a osm milionů litrů mléka kozího. Heslo zpracovatelů zní – přírodní produkty přírodními zůstanou. Zdůrazňují tím, že zpracovávají výhradně nejlepší surovinu a nepoužívají syntetické příchutě a aromata.
Alice Olbrichová
Dánsko má hned několik „bioprvenství“. Bylo prvním státem na světě, které zavedlo státní kontrolu nad autenticitou biopotravin, aby měli spotřebitelé jistotu, že to, co je označeno jako biopotravina, jí také skutečně je. Bylo to už v roce 1987. Jasné poselství pro identifikaci biopotravin pak stát dánským spotřebitelům vyslal v roce 1990, odkdy se označují logem v podobě dánské litery Ø, což je první písmeno slova Økologi (čti ekology). Střed loga vyplňuje stylizovaná dánská královská koruna. Logo je k vidění na přiloženém obrázku. V České republice se s kontrolou autenticity biopotravin začalo v roce 2001, zatímco logo pro ekologickou produkci v podobě biozebry vzniklo v roce 2000. Biopotraviny se v Dánsku podílejí 7,8 procenta na tamní spotřebě potravin. To je nejvyšší zastoupení biopotravin ve výživě na světě. U nás v Česku je to jen 0,66 procenta. Záměrem dánské vlády je, aby se v roce 2020 jídla ve veřejném stravování připravovala ze 60 procent z biopotravin. Veřejným stravováním jsou míněny jídelny ve státních úřadech, školách, školkách, nemocnicích a pečovatelských domech. Nizozemsko je státem, který v praxi dokazuje, že produkce biopotravin se vyplácí a může být výhodným exportním artiklem. „V různých zemích si pochutnávají na naší ekologicky vypěstované karotce a rajčatech, biovajíčkách, biosýrech a biovepřovém“, netajila se spokojeností nizozemská ministryně zemědělství Sharon Dijksma u příležitosti mezinárodního veletrhu biopotravin BIOFACH v německém Norimberku letos v únoru. V roce 2014 Nizozemci vyvezli biopotraviny za 928 milionů euro, v přepočtu 25 miliard korun. To pro srovnání je takřka pětina veškeré zemědělské produkce České republiky, jejíž hodnotu za rok 2014 vyčíslil Český statistický úřad na 136,6 miliard korun. Pět největších odběratelů nizozemských biopotravin představuje Německo, Belgie, Francie, Skandinávie a Velká Británie. Export mimo Evropu směřuje do USA a do Asie. „Spotřebitelé projevují rostoucí zájem o pohodu zvířat, přírodu a životní prostředí. Udržitelný, zelený rozvoj a zemědělské podnikání se vzájemně nevylučují, protože v nizozemském zemědělství se pěstuje kvalita“. Zemědělství jako takové vytváří
v Nizozemsku deset procent HDP a deset procent pracovních příležitostí. Německo představuje zemi s největším trhem biopotravin v Evropě. Celkem se tam za ně v roce 2014 utratilo 7,91 miliard euro, zatímco v roce 2013 to bylo 7,55 miliard. euro. Na prodeji potravin se biopotraviny podílely 3,7 procenta. Vůbec nejvyšší zastoupení mají z tohoto hlediska biovejce; každé deváté vejce na německém trhu s potravinami pochází od nosnic z ekologického chovu. Velká Británie je zemí, kde byla vytvořena dosud nejpropracovanější a argumentačně nejobsažnější studie o rozdílech mezi ekologicky pěstovanými a konvenčními plodinami co do obsahu škodlivých i zdravotně prospěšných látek. Studie vypracovaná na univerzitě v britském Newcastlu mezinárodním týmem odborníků dospěla k závěru, že ekologicky vypěstované plodiny vycházejí z tohoto srovnání jako výrazně lepší. Ve srovnání s konvenčně pěstovanými obsahovaly o 60 procent více antioxidantů, což jsou zdravotně prospěšné látky spojované s prevencí rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. „Obsah antioxidantů v biopotravinách je o tolik vyšší, že je to jako by strávník denně snědl o jednu až dvě porce ovoce a zeleniny navíc,“ uvedl vedoucí týmu Carlo Leifert, profesor univerzity v Newcastlu. V ekologicky pěstovaných plodinách bylo zjištěno o 48 procent méně kadmia, než v rostlinách pěstovaných konvenčně, tedy s použitím syntetických hnojiv a pesticidů. Připomeňme, že kadmium je těžký kov, kterému Evropská komise vyhlásila válku a usiluje o jeho eliminaci v životním prostředí pro jeho neblahý vliv na lidské zdraví. Ekologicky pěstované plodiny měly také výrazně nižší obsah dusičnanů a dusitanů v porovnání s konvenčně produkovanými. U dusičnanů to bylo o 30 procent méně, u dusitanů byl rozdíl dokonce 78 procent. Studie univerzity v Newcastlu řešená jako součást 6. rámcového programu Evropské komise, byla loni zveřejněná v prestižním časopise British Journal of Nutrition a okamžitě vzbudila rozruch. Byla totiž v příkrém rozporu s dřívější studií britské FSA (Food Standard Agency – Agentura pro bezpečnost potravin) z roku 2009, která nenašla žádný významný zdravotní přínos ekologicky produkovaných potravin. Rozdíly mezi oběma studiemi byly vysvětleny tím, že novější z nich pracovala s větším počtem srovnávacích vědeckých prací na téma ekologická versus konvenční produkce a využila přesnějších statistických metod pro vyhodnocování výsledků. Studie univerzity v Newcastlu se zaměřila na ovoce, zeleninu a obilí, přičemž analyzovala data z 343 výzkumných prací z různých zemí.
Agrární komora ČR se společně s partnery z řad svých členů zúčastnila ve dnech 19. - 22. února 2015 pražského veletrhu Top Gastro, který se konal za vysokého zájmu odborné i široké veřejnosti. Expozici věnovanou agropotravinářskému sektoru navštívila mimo jiné také Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, která se
zajímala o možnosti další vzájemné spolupráce v problematice rozvoje venkova, o propojení společných aktivit jednotlivých regionů či o téma kvalitních regionálních potravin a specialit a jejich propagaci směrem k veřejnosti. Foto: Zdenka Ehlová
BILLA MÁ ZÁJEM O REGIONÁLNÍ POTRAVINY AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY A OBCHODNÍ SPOLEČNOST BILLA USPOŘÁDALY DNE 21. DUBNA 2015 V PRŮHONICÍCH U PRAHY JIŽ DRUHÉ SPOLEČNÉ SETKÁNÍ K PŘEDSTAVENÍ PODPORY REGIONÁLNÍCH PRODUCENTŮ A PROHLOUBENÍ SPOLUPRÁCE VE SMĚRU PRODEJE A ODBYTU TUZEMSKÝCH POTRAVIN A SPECIALIT. Akce se konala za vysokého zájmu účastníků z mnoha odvětví zemědělské produkce a potravinářské výroby. V rámci setkání následovně také došlo ke konkrétním jednáním jednotlivých regionálních producentů s odpovědnými senior category manažery společnosti BILLA. Cílem společnosti BILLA je v následujících dvou letech zvýšit nejenom podíl domácí produkce na celkovém prodeji, ale zároveň do každé prodejny zavést tzv. regionální regál. V něm zákazníci naleznou právě místní produkty výhradně od tuzemských dodavatelů. První vlaš-
tovkou byl v únoru tohoto roku Jihočeský kraj, kde se Regionální regál nachází již v 11 prodejnách. V dubnu následoval Středočeský kraj s 25 prodejnami a v regionálních regálech zde mohou spotřebitelé nalézt přibližně 60 výrobků od 10 dodavatelů. Další kraje budou následovat do konce tohoto roku i v roce 2016, nejbližší otevření regionálních koutků se pak chystá na červenec v Ústeckém kraji. Podle Danieli Földesi, která má projekt regionálních potravin v řetězci BILLA na starosti, je hlavní důraz kladen na čerstvost a kvalitu produkce s tím, že strategií společnosti je vytvořit a udržet
s místními producenty dlouhodobou spolupráci. Vzájemnou spolupráci a tuto inciativu ocenil ve svém vystoupení také prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman, který uvedl, že spolupráce Agrární komory a společnosti BILLA je založená na oboustranném zájmu ve směru propagace tuzemských potravin, kde se spojila jak dlouhodobá snaha AK ČR o jejich prosazení na trhu, tak obchodní strategie řetězce BILLA, jehož cílem je využít rostoucího potenciálu a významu české produkce ve směru obohacení sortimentu a pokrytí poptávky spotřebitelů.
Dana Večeřová, AK ČR
Foto: archiv AK ČR
Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail:
[email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Josef Kubiš, viceprezident, Ing. Leoš Říha, viceprezident, Ing. Libor Vaněček, viceprezident, Ing. Martin Pýcha, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 15. dubna 2015. Tisk: UNIPRESS spol. s r. o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 18. června 2015. Z P R AV O D A J
2 > 2015
49
HISTORIE
ZPRAVODAJ
HISTORIE
ZPRAVODAJ
NAŠI PŘEDKOVÉ V MINULOSTI ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ PROCHÁZELO OD 2. POLOVINY 19. STOLETÍ POZORUHODNÝM A DYNAMICKÝM ROZVOJEM. VELKOU ZÁSLUHU NA TOM MĚLY PŘEDEVŠÍM VÝRAZNÉ OSOBNOSTI, KTERÉ SVÝMI POSTOJI OVLIVŇOVALY PŘEVÁŽNĚ KONZERVATIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVSKÉ PROSTŘEDÍ VŮBEC. PŘEDSTAVÍME NĚKTERÉ Z NICH, PROTAGONISTY HLAVNÍCH MYŠLENKOVÝCH SMĚRŮ A VÝVOJOVÝCH TRENDŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ, OSOBNOSTI ROZDÍLNÉ SVĚTONÁZOROVĚ, AVŠAK SOUDRŽNÉ VE STAVOVSKÉ CTI TEHDEJŠÍHO POJETÍ SELSKÉHO STAVU. Koncem 18. století působili na některých panstvích průkopníci zemědělského pokroku. K nejvýznamnějším patřil Jan Mehler (1739 -1809). Byl to Němec narozený v Čechách, kde celý život působil, a proto se také cítil českým vlastencem. V jeho díle vrcholí doba experimentálních agronomů a začíná éra zemědělských racionalistů. Patřil ke stoupencům tzv. minerální teorie. Konkrétně se zabýval zjišťováním železa a vápna v půdě, zdokonaloval a studoval krmení zvířat z ekonomického hlediska, mimo jiné doporučoval připravovat normované zásoby píce na zimu. Byl encyklopedického zaměření, ve svých pracích se zaměřoval téměř na celé zemědělství. Osobně se seznámil s anglickými poměry a o tamním vyspělejším stavu hospodářství informoval v domácím prostředí. Svoji dobu předešel v mnohém, tak například odsoudil neúnosné vysoké robotní povinnosti poddaných, avšak nejdůležitější je, že doporučoval uplatňování nových soustav hospodaření, které se ovšem prosadily až mnohem později. Jeho aplikace teoretických poznatků a bohatá publicistická činnost ho řadí mezi nejpřednější zemědělské odborníky. Aktivity zemědělských průkopníků nepřímo podporovaly zvyšování zemědělské výroby. Odborné snažení malého množství zapálených vzdělaných jedinců, sdružených kolem Vlastenecko-hospodářské společnosti, přispívalo k rozšiřování nových trendů v rostlinné výrobě. Toto
Foto: archiv AK ČR
50 2 > 2015
snažení se projevilo například v zavádění nových plodin - jetele, vojtěšky, směsky, brambor a cukrové řepy. Napoleonské války způsobily silný růst cen zemědělských výrobků, což šlechtickým velkostatkům usnadňovalo pozvolný nenásilný přechod ke zlepšenému trojhonnému systému a pozdějšímu zavádění střídavého hospodářství. Během těchto válek, když se začal znovu do Evropy dovážet třtinový cukr, došlo i u nás k radikálním změnám v cukrovarnictví. Technický pokrok podstatně ovlivňoval pěstování cukrové řepy i jiných plodin, ovšem jeho podíl na výnosech pěstovaných plodin se projevil nejvýrazněji až v následujícím období. PÍSMÁK NA RYCHTĚ K rozvoji zemědělství přispěli nejenom učenci, ale především po všech stránkách uvědomělí rolníci. V osvícenské době k nim zvláště patřil vzorný hospodář, samouk a selský písmák s literárními vlohami František Vavák (1741-1816). Žil a hospodařil v Milčicích na komorním poděbradském panství, kde byl od roku 1779 rychtářem. Již od mládí byl zvídavý, hodně četl naučné knihy, skoro sám se naučil číst, psát a počítat. Zvláštní zálibu našel v zeměměřičství. Značné znalosti získal při vyměřování polí, také se seznamoval s historií i zeměpisem, všímal si léčení zvířat, zajímal se o včelařství a ovocnářství a vyrobil různé zemědělské nářadí. Záhy pocítil i potřebu psát.
Jako jinoch vylíčil známou bitvu s Prusy u Kolína. Jeho literární záběr byl široký. Po prostudování starých spisů a herbářů sepsal v roce 1776 práci „Prostředek k nabytí dobrého zdraví“ a později začal psát „Paměti neboli spisy pamětní“, které se staly jeho hlavním literárním dílem. Byl rovněž autorem mnohých historických a oslavných básní, například ke korunovaci císaře Leopolda II. v Praze. Nejenže knihy sepisoval, ale měl i velké zásluhy na jejich rozšiřování. Vavák dával dobrý příklad sousedům i společnosti jako hospodář i člověk.
otevíraly prostor nastupujícímu kapitalistickému výrobnímu systému i v zemědělství. Způsob výroby zde byl založen na volném trhu a na námezdní práci, proti feudálnímu způsobu výroby byl pokrokem a přínosem. Nezadržitelně se prosazovala technická revoluce, jež přinášela nové výrobní prostředky především dokonalejší a výkonnější stroje. České země již předtím přispěly ke zdokonalení zemědělského nářadí. Stalo se tak zásluhou J. Wunderlicha, který v letech 1774-1778 zlepšil činnost secího stroje na obilí, a dále bratranců
AKTIVITY NĚKOLIKA MÁLO ZEMĚDĚLSKÝCH PRŮKOPNÍKŮ NEPŘÍMO PODPOROVALY ZVYŠOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY A PŘISPÍVALY K ROZŠIŘOVÁNÍ NOVÝCH TRENDŮ. Na sklonku života zažil nástup nových směrů v zemědělství. Sám zaváděl nové plodiny, všímal si složení půdy, odvodňoval a hnojil ji a vzorně se staral o hospodářská zvířata. Ve svých pamětech zachoval mnoho informací o průběhu počasí a výsledcích hospodaření. Jako rychtář se svědomitě staral o obecní majetek, opravoval komunikace a zavedl výhodný pronájem obecních polí. Aby předcházel zbytečným a nákladným soudům a přím, zavedl zvláštní knihu, do níž zapisoval spory mezi svárlivými sousedy a jejich výsledky. Přirozeně jeho smýšlení bylo ryze konzervativní. Jako přísný katolík uznával, že světská a duchovní vrchnost je „božím darem“, a proto mu zákony a nařízení byly svaté. Myšlenky francouzské revoluce z roku 1789 nechápal, ale na druhé straně v mnohém nesouhlasil s poddanstvím. Bojoval proti opilství, karbanu a dalším nešvarům. Jako rychtář dbal, aby v obci panovaly řád, zbožnost, sousedská pomoc a poslušnost k vrchnosti. Odměnou mu byl upřímný vztah jeho okolí, lid si Vaváka vážil a vrchnost mu projevovala přízeň. Nové možnosti pro rozvoj zemědělství přinesl revoluční rok 1848. Konečně byla zrušena robota, padlo poddanství a s ním i všechna práva vrchnosti nad poddanými. Sedlák se konečně stal skutečným vlastníkem své půdy a svého statku. Někdejší poddaný, jako například rychtář Vavák, vyrostl ve svobodného občana, který byl podřízen stejně jako jeho bývalý pán pouze státní moci. Změny provedené v letech 1848-1849
Veverkových, kteří v roce 1827 zdokonalili hlavní orební nářadí pluh, pro něž se vžilo označení ruchadlo. Na ně navázal František Horský a jiní, kteří vylepšili a sestrojili nové zemědělské stroje a nářadí. Ovšem nejvýznamnější změny se projevily v samotné zemědělské výrobě. Po staletí uplatňovaná trojhonná soustava byla omezována a postupně odstraněna a místo ní nastoupilo tzv. střídavé hospodářství spočívající v tom, že pro každou následující plodinu byla vybrána nejvhodnější předplodina a že žádná plodina nepřicházela dvakrát po sobě. Zavádění střídavých osevních postupů bylo spojeno s rozvojem zemědělského školství, zemědělských věd a zemědělské techniky. Uplatňováním nových výrobních postupů a šířením vědy a pokroku od poloviny 19. století prudce rostla intenzita zemědělské výroby. Nevídaný rozvoj kapitalistického zemědělství ovšem přinášel nečekané problémy. Rozmach zemědělství byl silně poznamenán hospodářskou krizí z nadvýroby, kterou zažily i naše země po roce 1873, když během krize zaniklo mnoho zemědělských podniků. Krize se přirozeně nedotkla životní úrovně velkostatkářů, ale nejvíce postihla drobné zemědělce, protože neměli finanční zdroje na horší období. V českých zemích tak bylo exekučně zajištěno a nuceně prodáno téměř 100 tisíc usedlostí a celkové zadlužení zemědělců představovalo začátkem 20. století přibližně tři miliardy korun.
Foto: reprodukce archivních materiálů autora POLITIK ZE STATKU Naši předkové zažili tyto novoty, radikální přeměny a důsledky krize na vlastní kůži. Mnozí se zamýšleli nad příčinami a hledali východiska. K nejvýraznějším osobnostem patřil Alfons Šťastný (1831-1913). Narodil se v čase útlaku selského lidu, poznával výhody a těžkosti spojené s kapitalismem a odcházel ze světa v době, které už přestával rozumět. Z rodinných důvodů nemohl dokončit vysokoškolská studia, ale o to více se jako samouk zajímal o společenské a přírodní vědy. Hospodařil na rodinném statku v Padařově na Táborsku, pozoroval společenský vývoj, psal, ale především bránil selský stav a hledal cesty k jeho sdružování. Z Padařova se dík jeho činnosti stala kolébka agrárního hnutí a Šťastný byl nazýván patriarchou agrarismu. Stalo se tak právem, neboť Šťastný byl každým coulem svůj. Nebál se církve, kterou podrobil tvrdé kritice, ani státní moci, s níž v mnohém nesouhlasil. Jeho působení bylo široké a mělo trvalý charakter. Jako praktický kulturní pracovník pociťoval v rolnickém prostředí zvýšenou potřebu vzdělání, a proto vydával časopis Selské noviny. Ovšem jeho největší význam spočíval v politické činnosti. Svoje myšlenky prezentoval nejprve ve spise Politické strany u nás a jinde, v níž kromě jiného tvrdil, že „klid politického hnutí je známkou politického umírání“, opozice je podle něj zárukou života. Tvrdil, že „každý občan má být v nějaké politické straně a ti, kdo se vyhýbají politickému životu, žijí z práce jiných“. Po vzniku sociální demokracie a organizování dělníků u nás správně dovozuje, že selský stav a venkov trpí hospodářskou krizí, aniž by si uvědomoval vlastní sílu a politicky ji uplatnil ke své záchraně. Šťastný byl přesvědčen, že rolnictvo a venkov musí hledat vlastní svépomocnou cestu ke své záchraně a rozvoji především prostřednictvím vlastního samostatného agrárního hnutí. Právě ve středním rolnictvu viděl tvůrce a uchovatele materiálních a kulturních hodnot i tradic selských usedlostí. Ve svých požadavcích šel ještě dále. Požadoval pozemkovou reformu šlechtické půdy a zákaz dělení selských usedlostí. V roce 1890 uveřejnil Program rolnictva
Rakouska., který ovlivnil především založení agrární strany v našich zemích. Jeho hlavní literární dílo O zachování selského stavu (1909) ve své době významně ovlivňovalo myšlení venkovského lidu. Alfons Šťastný byl skromný, pracovitý a šetrný, tedy disponoval vlastnostmi, které podle něho měly vést rolnictvo k správnému hospodaření. Vynikal opravdovostí, která se projevovala i v jeho životním apolitickém krédu. „Já český rolník jsem - a kdo je víc?“ Druhá polovina 19. století je charakteristická také z hlediska zpracování zemědělských produktů. Tento proces byl závislý na probíhající průmyslové revoluci a na rozvoji vědy a techniky. V hospodaření se stále více uplatňovaly nové plodiny podporující rozvoj cukrovarnictví, lihovarnictví a dalších potravinářských oborů.
v zemědělství Františkem Horským založil v roce 1871 první českou chemickou továrnu, a to Akciovou továrnu na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně. Úsilí o lepší zpeněžování ječmene vedlo Prokůpka k založení pivovaru v Kolíně. Aktivně se zúčastňoval společenského a politického života, jako jeden ze zakladatelů samostatné české agrární strany byl přesvědčen, že jedině vzdělané rolnictvo je stabilním a bezpečným základem národa. Hodnotíme-li odkaz našich předků, musíme vzít v úvahu jednu důležitou skutečnost. V českém prostředí vyživovaném odkazem J. A. Komenského vznikla a úspěšně působila specifická soustava zemědělského školství, účelné propojení škola-učitel-žák, založená jak na vysoké teoretické úrovni, tak nezbytné praxi. Byli to naši první zemědělští buditelé a průkopníci zemědělského pokroku (bratři Lamblové, F. Horský, A. E. Komers, S. Kodym), kteří záhy poznali důležitost vzdělání jako nezbytného prostředku k vědění a osvojení si nových pro hospodářství potřebných věcí. I v zemědělství po vzoru průmyslu začalo platit podobné heslo „kdo více zná, lépe hospodaří a tomu se dobře daří“. Zemědělské vzdělávání přes počáteční nedůvěru si nezadržitelně razilo cestu vpřed a širokou zemědělskou veřejností bylo vřele přijímáno. Mohli bychom vzpomenout řadu úspěšných ředitelů a profesorů rolnických škol všech stupňů. Učitelé těchto škol úspěšně působili doma - učili, sebevzdělávali se, nezištně předávali poznatky a zkušenosti
PO STALETÍ UPLATŇOVANÁ TROJHONNÁ SOUSTAVA BYLA OD POLOVINY 19. STOLETÍ DÍKY ROZVOJI ZEMĚDĚLSKÉHO ŠKOLSTVÍ, VĚD A TECHNIKY OMEZOVÁNA A DOŠLO K ZAVÁDĚNÍ STŘÍDAVÝCH OSEVNÍCH POSTUPŮ.
VZORNÝ HOSPODÁŘ Na Šťastného politický program navázal a v mnohém ho rozšířil spoluzakladatel samostatné agrární strany a propagátor zemědělského pokroku mezi rolnictvem Jan Antonín Prokůpek (1832-1915). Vynikal pílí, svědomitostí a vytrvalostí v práci. Proslavil se jako zemědělský spisovatel, politik a pokrokový hospodář. Koncem 19. století vydal spis Český rolník, poučná kniha pro mladé hospodáře, v němž mladším předával svoje cenné zkušenosti. Ty vycházely z jeho vlastního poznání jak domácího, tak zahraničního zemědělství. Ve své činnosti a vedení hospodářství vynikal bystrým úsudkem a postřehy pro budoucnost. V zemědělském podnikání bylo jeho zásadou zvyšovat výnosnost výroby a zlepšováním obchodní organizace dosahovat většího podnikatelského zisku. Tvrdil, že zemědělský kapitál má vykazovat stoupající tendenci. Jako jeden z prvních v zemědělství se zaměřil na zpracovatelský průmysl. Spolu s předním průkopníkem nových směrů
zemědělcům, ale šířili pokrok i za hranicemi vlasti. Nejčastěji to bylo Slovensko, Balkán a Rusko, kde byli vřele přijímáni díky slovanské vzájemnosti. Avšak Evropa jim nestačila, několik odvážlivců
se usadilo v zámoří. Z nich nejslavnější přerovský učitel Zdeněk Gajer po pobytu v Rusku se usadil v daleké Brazílii, kde s bratrem vytvořil prosperující hospodářství „Gajerovo“, které se stalo vzorem pro tamější zemědělství. Do Latinské Ameriky jsme před 1. světovou válkou nevyváželi jenom zemědělské stroje, ale již předtím i duševní bohatství. Další silnou stránkou našeho zemědělského školství bylo aktivní působení žen v něm. Vzdělaná, zcestovalá, emancipovaná žena jako učitelka, a to již koncem 19. století, dosahovala stejných úspěchů jako muž. Stačí vzpomenout nejúspěšnější učitelku a ředitelku Betty Kozákovou, která po roce 1918 získala jako odbornice důležité postavení v ministerstvu zemědělství. Z galerie významných osobností našeho zemědělství jsme představili pouze několik vzácných jedinců, kteří ve své době ovlivňovali rolnictvo, a to tak blahodárně že pro svoje aktivity získali následovníky. Konzervativní Vavák se mimo jiné zasloužil o šíření české literatury na venkově. Bez nadsázky lze říci, že to byl právě venkov, který dopomohl k přežití a následnému rozvoji českého jazyka v době zvýšené germanizaci v 18. století. Šťastného volnomyšlenkářství hraničící až s ateismem přirozeně nemohlo najít velkou odezvu. Ovšem jeho bojovné aktivity způsobily, že rolník do té doby povětšinou ponižovaný a přehlížený začal si uvědomovat svoji sílu a postavení ve společnosti. Muselo se s ním počítat jak v hospodářském životě, tak v politice a dokonce svými výsledky se mohl měřit s německým partnerem. Liberálně orientovaný Prokůpek představoval zase vzorného hospodáře, ale i úspěšného podnikatele orientujícího se také na zahraniční trhy. Všichni byli pro nás příkladem, v osobním životě se jim nedalo nic vytknout. Přestože všichni tři byli (světo) názorově odlišní, přeci jenom měli něco společné a to pracovitost, smysl pro spravedlnost a lásku k vlasti.
(ak)
Foto: reprodukce archivních materiálů autora
2 > 2015
51
INZERCE
ZPRAVODAJ
Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu
byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí
Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje
konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem
Jaké spory řeší?
obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)
Výhody rozhodčího řízení
řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení
Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.
Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.
Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz
Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail:
[email protected]
52 2 > 2015