Přehled zpráv Doksy zvelebují zapůjčený kostel Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (mip)

Přehled zpráv 30.10.2014 - 31.10.2014

MÚ Česká Lípa Českolipský deník Doksy zvelebují zapůjčený kostel ............................................................................................................................. 3 31.10.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (mip) Novinka v Lípě: šetrná sonda .................................................................................................................................... 3 31.10.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  ADÉLA VACHTOVÁ Před soudem má vypovídat starostka ...................................................................................................................... 4 31.10.2014 Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  (mip) Regionální značku získaly další výrobky z Českolipska ........................................................................................ 4 31.10.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  MICHAEL POLÁK Sklep byl jeho rajón .................................................................................................................................................... 5 31.10.2014 Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa  (ava) Tradiční Čínská medicína: Preventivní medicína 21. století .................................................................................. 5 31.10.2014 Českolipský deník str. 8 U nás doma MÚ Česká Lípa  Václav Soukup

ČRo Plus Dokumentární filmy .................................................................................................................................................... 6 30.10.2014 ČRo Plus str. 1 19:10 Radiofórum MÚ Česká Lípa 

ČRo Sever Rekonstrukce má přiblížit českolipské vlakové nádraží k zastávkám autobusů ............................................... 16 30.10.2014 ČRo Sever str. 1 13:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa 

Dotyk Český válečník v elitní armádě ................................................................................................................................ 18 31.10.2014 Dotyk str. 0 Fokus MÚ Česká Lípa  Lukáš Rozmajzl

Jablonecký deník Vlaky zvládnou trať Liberec – Tanvald jen za půl hodiny..................................................................................... 23 31.10.2014 Jablonecký deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa  JAN SEDLÁK

NEWTON Media, a.s. © 2014 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Kolínský deník Stovky mažoretek různého věku opět po roce v Kolíně bojovaly O pohár ze Zámku ....................................... 24 31.10.2014 Kolínský deník str. 2 Kolínsko/region MÚ Česká Lípa  ZDENĚK HEJDUK

Mladá fronta DNES Serpentiny mezi Jabloncem a Libercem zmizí. Odkládaná stavba silnice se blíží ............................................ 25 31.10.2014 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  Martin Trdla Stavbu hospice zbrzdil nález skládky s azbestem ................................................................................................ 26 31.10.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (ČTK) Uprchlého klokana chytili po čtyřech dnech policisté ......................................................................................... 26 31.10.2014 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa  (tom)

Olomoucký deník Výjimečné hřbitovy střední Moravy ........................................................................................................................ 27 31.10.2014 Olomoucký deník str. 6 Dušičky - Památka zesnulých MÚ Česká Lípa 

Ústecký deník Excelentní jazzman sever řádně prosmýčí ............................................................................................................ 29 31.10.2014 Ústecký deník str. 7 Kultura regionu MÚ Česká Lípa  (dts)

Zpravodajství ČTK Stavbu hospice v Liberci přibrzdil nález skládky s azbestem ............................................................................. 30 30.10.2014 Zpravodajství ČTK str. 0 eli sta MÚ Česká Lípa  ivc Úprava křižovatku zkomplikuje provoz na silnici 9 u Nového Boru .................................................................... 31 30.10.2014 Zpravodajství ČTK str. 0 eli dpr MÚ Česká Lípa  ivc Vážná nehoda tří aut zablokovala silnici 38 u Doks .............................................................................................. 31 30.10.2014 Zpravodajství ČTK str. 0 dli dpr MÚ Česká Lípa  knt


2

MÚ Česká Lípa Českolipský deník Doksy zvelebují zapůjčený kostel 31.10.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa

Doksy – Dalšímu z kostelů na Českolipsku, které v minulosti chátraly, se vrací jeho původní lesk. Postupnou obnovou v posledních měsících prochází zásluhou města Doksy kostel sv. Vojtěcha v Kruhu, který si Doksy vypůjčily od litoměřického biskupství. Už vloni došlo v kostele ke statickému zajištění oltáře a od jara probíhala výměna podlahy v hlavní kostelní lodi a sakristii. V sakristii nyní také probíhá oprava stávajících dožilých omítek a obnova několika dveřních výplní a také dvou kusů stávajících lavic. Do konce roku má být také zrestaurována poškozená základová mramorová deska. Pro úplnost připomeňme, že již v letech minulých byla na kostele rekonstruována střecha a fasáda. Záměrem je instalovat do kostela informační panely o historii kostela, obce Kruh a okolních obcí. Pro tyto účely již byly zakoupeny stojany a byly vytvořeny texty, které nyní procházejí korekturou. Foto popis| Region| Severní Čechy

Novinka v Lípě: šetrná sonda 31.10.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa

ADÉLA VACHTOVÁ

Českolipská nemocnice získala moderní přístroj, který pomáhá určit rozsah rakoviny prsu a souvisejících nádorů Česká Lípa – Pacientky českolipské nemocnice, které musí podstoupit operaci prsou, čeká co možná nejšetrnější zásah do organismu a minimální pooperační komplikace. Lékaři v České Lípě to umí zajistit díky speciální gama sondě, kterou má nemocnice nově k dispozici. Moderní metoda, kterou si českolipští chirurgové vyzkoušeli už dříve, pomáhá hlavně pacientkám s diagnozou časně zjištěné rakoviny prsu nebo s nádory do velikosti 2 centimetrů. Velkou výhodou gama sondy je potom možnost snadného určení, zda je nutné pacientce odebrat mízní uzliny z podpaždí. „Donedávna byla operace, při níž se pacientce z prsu odstranil zhoubný nádor, rutinně doplněna o odstranění mízních uzlin z podpaždí, protože to představuje spádový lymfatický odtok z prsu, a tím i směr šíření nádoru dál do těla. Posouzení stavu lymfatických uzlin je důležité k rozhodnutí o další léčbě pacientky,“ vysvětluje lékařka Iva Bártová, která se na operace prsou specializuje. Když gama sonda vyloučí nutnost odstranit uzliny, žena je ušetřená dalšího výkonu. Pokračování na str. 2 Dokončení ze str. 1 To znamená, že se minimalizují pooperační komplikace, jako jsou bolest, poruchy citlivosti a hlavně obávaný lymfatický otok paže. Celý postup operace zabere v českolipské nemocnici obyčejně dva dny. Lékaři pacientce nejprve aplikují značenou látku (radiokoloid Technecium 99) do míst okolo nádoru prsu s jeho akumulací ve spádové mízní uzlině v podpaždí. Druhý den, už během operace, přichází na řadu gama sonda. „Po odstranění nádoru je poté pomocí gama sondy vyhledána označená sentinelová uzlina a z malého řezu v podpaždí je odstraněna. Následuje její histologické vyšetření a jeli negativní, bez nádorového postižení, není třeba dalšího výkonu na mízních uzlinách,“ popisuje Bártová. Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen, chorobou každoročně v České republice onemocní šest a půl tisíce žen. K včasnému záchytu a diagnostice nádoru pomáhají ženám vyšetření na


3

mamografickém pracovišti. Pravděpodobnost úplného uzdravení se zvyšuje také na základě dobré spolupráci mezi lékaři jednotlivých oborů. „Spolupráce mamografického pracoviště, histopatologa, chirurga a onkologa,“ jmenuje Bártová. „A českolipská nemocnice toto vše může pacientkám nabídnout,“ dodává lékařka. Foto popis| Z ORDINACE NA SÁL. Lékařka Iva Bártová se stovkám žen věnuje v mamologické poradně českolipské nemocnice. Některé pacientky specialistku ve svém oboru potkají i na operačním sále, při šetrné operaci prsu. Chirurgové ji nově provádějí pomocí gama sondy. Foto autor| Foto: Petr Pokorný Region| Severní Čechy

Před soudem má vypovídat starostka 31.10.2014

Českolipský deník str. 1 Titulní strana (mip) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Končící starostka České Lípy Hana Moudrá by měla dnes dopoledne vypovídat jako svědkyně v hlavním líčení soudního sporu mezi strážníkem městské policie Jiřím Pachovským a autorem profilu „neoficiální městské policie“ na sociální síti Karlem Šiktancem. Předvolání starostky požadovala obhajoba, tedy Šiktanc, který ve zkráceném řízení bez hlavního líčení dostal podmínku, proti které se nyní brání. Region| Severní Čechy

Regionální značku získaly další výrobky z Českolipska 31.10.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa

MICHAEL POLÁK

Označení „Regionální produkt“ patří módním doplňkům ze Zahrádek i roubenkám z Ralska Českolipsko – Už to nejsou jen papírové masky ze Zákup, zmrzlina mnoha chutí ze Stráže pod Ralskem, kozí sýry z Nového Dvora u Pekla nebo krůtí pochoutky z Brniště. Značkou „Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj“ už se může od minulého týdne chlubit celkem 21 výrobků. Drtivá většina z nich vzniká přímo na Českolipsku (výjimkou jsou pouze sušenky z Kytlice a obrazy a šperky z Bělé pod Bezdězem). Slavnostní předávání certifikátů novým nositelům značky Regionální produkt se uskutečnilo minulou středu v sídle Krajského úřadu Libereckého kraje v Liberci. Celkem 58 certifikátů pro výrobce ze všech koutů Libereckého kraje, včetně těch z Českolipska, tady předali zástupci místních akčních skupin Podralsko a Frýdlantsko a Libereckého kraje. „Velká řada z nich titul obhajovala, ale například MAS Frýdlantsko předala potvrzení sedmi novým nositelům značky Regionální produkt,“ vysvětlila Ivana Hujerová, radní Libereckého kraje pro hospodářský a regionální rozvoj. Mezi nové nositele regionální značky na Českolipsku patří například bývalá starostka Zahrádek u České Lípy Milena Brožová,která uspěla s rodinným projektem Sladím. to, který nabízí sladěné módní doplňky. „Jsem z generace, kdy, pokud jsme chtěly být „chic“, musely jsme si snad mimo spodního prádla a riflí ušít nebo uplést úplně všechno. To samé se opakovalo, když jsme měly děti. Atady moje záliba začala. Z látky na šaty zbylo i na sukýnku pro dcerku a hned jsme byly „sladěné“. Dnes jsou obchody naplněné k prasknutí zbožím, ale sladit oblečení je nesnadné skoro stejně jako kdysi a tak vznikl nápad Sladím.to,“ popisuje Brožová. Na rodinném podniku se s ní podílí také dcera Daniela, vítězka loňského 1. ročníku soutěže Českolipského deníku Dívka Máchova jezera, která se stala tváří firmy a vymýšlí nové variace a slavnostní a elegantní sety. Regionální výrobky z Českolipska Potravinářské výrobky: Květový med – Eva a Josef Novotní – Zahrádky Kozí sýry – Kozí farma Nový dvůr Sosnová, Nový Dvůr Krůtí uzený plátek, krůtí uzené prso a krůtí párečky – Prominent – Brniště Zmrzlina Schwarzkopf – Stráž pod Ralskem Nepotravinářské výrobky: Výtvarná díla a šperky ze skla – Anna Mikešová Janov u N. Boru Autorské šperky – Bohdana Vydrová – Nový Bor Dámské šaty – Debonaire Eva Macháčková

– – – –


4

Stráž pod Ralskem Historické sklo – Haidl a syn – Svojkov Heřmanická keramika – Hana Grolichová Sladěné módní doplňky Sladím to – Milena Brožová – Zahrádky Mobiliář z masivního dřeva – Oldřich Lundák – Ralsko Papírové a karnevalové zboží – firma PVO – Zákupy Lesní sklo – Robert Douša & Ála huť – Nový Bor Roubené domy – Roubenky Janda – Ralsko – Hvězdov Textilní výrobky – Vobchůdek – Mimoň Skleněné šperky – výtvarná skupina Natělo – Nový Bor Region| Severní Čechy

Sklep byl jeho rajón 31.10.2014

Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ava) MÚ Česká Lípa

Česká Lípa – Teprve týden starý případ vloupání do sklepa v českolipské Okružní ulici objasnili českolipští kriminalisté. Zlodějem, který u jedné z kójí vysadil dveře a odnesl si věci za 12 tisíc korun – kompletní plechová kola i s pneumatikami, dvouplotýnkový vařič v koženkovém kufříku i propanbutanové lahve, je jednatřicetiletý muž z Náchodska. Za opakovaně spáchaný přečin krádeže mu hrozí až tři roky za mřížemi. Region| Severní Čechy

Tradiční Čínská medicína: Preventivní medicína 21. století 31.10.2014

Českolipský deník str. 8 U nás doma Václav Soukup MÚ Česká Lípa

Lidé si vzájemně přejí především pevné zdraví, lásku, štěstí... Nic z toho si nikdo z nás nemůže koupit za peníze, všechna tato přání vyjadřují nejvzácnější hodnoty lidského života. Praktik Tradiční Čínské medicíny vám může pomoci splnit alespoň část z nich... Čínská medicína je celostní léčebná metoda, která má čtyři tisíce let starou tradici a od svého počátku je velmi významnou součástí lidského bytí. Jistě již z názvu je zřejmé, že naše „západní“ civilizace inklinuje k jiným metodám, nemá tolik zkušeností a žádné tradiční zvyky spojené s léčebnými i preventivními procesy východních národů. Čínská medicína je velice otevřená všem novým směrům a postupům, nespočívá jen v hmatatelných a měřitelných jevech, jak je tomu u medicíny západní. Co je pomíjivé a neviditelné má stejný význam jako to, co je měřitelné a viditelné... V průběhu mnoha staletí se rozšířila za hranice svého původu a dnes je zastoupena na celém světě. Málokdo ví, že i v naší republice existují školy, které Čínskou medicínu vyučují. Od roku 1990 mnozí zájemci mohli průběžně zahajovat studium,ti nejvytrvalejší a nejúspěšnější odcházeli své znalosti prohlubovat na stáže do čínských nemocnic a škol. Odměnou za velmi náročné dlouholeté studium je pro úspěšné absolventy „titul“ Praktik Tradiční Čínské medicíny, který uděluje Komora Tradiční Čínské medicíny České republiky. Provozovna má nové působiště Česká Lípa se může pochlubit tím, že patří mezi několik málo měst, kde Praktik Tradiční Čínské medicíny působí. Od roku 2008, v ulici Jindřicha z Lipé, provozovala svou praxi s připojenou čínskou lékárnou, paní Lenka Grindlerová Compelová. Minulý čas byl zvolen záměrně, neboť počátkem letošního jara byla praxe přestěhována do útulnějších prostor na okraj obce Sosnové, do Lesné. Paní Lenka Grindlerová Compelová je jedním z prvních studentů tohoto významného oboru v České republice. Po dobu svého působení v České Lípě pomohla mnoha klientům s chronickými i akutními obtížemi, má poměrně mnoho stálých klientů, ti noví docházejí do její praxe především na základě doporučení spokojených známých. Prostředí nové praxe je velmi příjemné, zaparkovat své vozidlo lze přímo u domu. Adresu nového působiště může každý nalézt velmi snadno. Dům č.p. 226 se nachází na samém okraji části Lesná, najde jej každý, kdo navštěvuje klidné prostředí lesa mezi Sosnovou a Srním a vydá se na svou cestu kolem historické památky „Kamenného domu“.


5

Po několika desítkách metrů asfaltový povrch vystřídá udusaný písek, kterým cesta pokračuje kolem posledního domu nově postaveného v bezprostřední blízkosti lesa. Právě zde paní Lenka Grindlerová Compelová a její Medicína Dálného východu působí. V následujících týdnech a měsících budou mít možnost všichni zájemci o „alternativní“ léčebné metody na stránkách Českolipského deníku načerpat informace řazené do jednotlivých témat v závislosti na ročních obdobích, na civilizačních „zlozvycích“, na pohlaví i věku, vždy s jediným cílem – ukázat vám, jak preventivně působit na organismus a co nejvíce prodloužit aktivní věk s důrazem na vysokou kvalitu života. Poznáte, jak se Tradiční Čínská medicína dokáže postarat o vitalitu všech – bez rozdílu. Zdraví není jen absence chorobných příznaků, ale vitální, dynamický stav, kdy se cítíme dobře. Čínská medicína proto také ukazuje, co máme dělat, když se necítíme zcela ve své kůži, když netrpíme žádnou chorobou, ale také nejsme zcela zdrávi. Předchází pozdějším těžším poškozením a posiluje naši vitalitu. Na Čínské medicíně je krásné, že poskytuje jasné, přitom však hluboké pochopení funkcí lidského těla a zároveň ukazuje, jak jsme propojeni se svým prostředím. Použitím určitých postupů je možno korigovat disharmonii, a dosáhnout tak celkového posílení. Pojďme se tedy příště znovu sejít na těchto stránkách s již praktickými a konkrétními radami a poznatky z oboru Tradiční Čínské medicíny i témat příbuzných. Rádi bychom vám v pravidelných intervalech ukázali, jak lze překonávat úskalí a oslabení, která život přináší... Zastavme se a čerpejme z velmi starých a mnohokrát osvědčených metod... Region| Severní Čechy

ČRo Plus Dokumentární filmy 30.10.2014

ČRo Plus str. 1 19:10 Radiofórum MÚ Česká Lípa

Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Příjemný poslech Českého rozhlasu Plus v pořadu Radiofórum vám přeje Zuzana Rejchová. Který film změnil váš názor? To je téma dnešní debaty, o kterém se budeme povídat s dokumentaristou, čerstvým vítězem české sekce festivalu dokumentů v Jihlavě Martinem Duškem. Zdravím vás a gratuluji, Martine. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Ano, dobrý den, dobrý večer z České Lípy. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Krásně zdravíme do České Lípy. A dál si budeme povídat s novinářem a divákem dokumentárních filmů Pavlem Vondrou. I vás zdravím, Pavel. Pavel VONDRA, divák dokumentárních filmů -------------------Dobrý večer. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Hostem dnešního Radiofóra ve studiu je režisér a producent dokumentárních filmů Filip Remunda. Zdravím vás. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Dobrý večer. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Největší svátek dokumentů ve střední a východní Evropě, Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě, představil letos více než 260 filmů z 42 zemí. Už potřetí ocenila porota festivalu dokumentaristu Martina Duška. V


6

sekci Česká radost zvítězil se svým snímkem K oblakům vzhlížíme, který přináší vhled tuningové subkultury na severu Čech. Diváckou cenu si odnesl dokument Danielův svět, kde Veronika Lišková sleduje životní příběh mladého muže, vypořádávajícího se svojí pedofilní sexuální orientací. Na jihlavském festivalu tak mohli návštěvníci po 18. rozlišovat, jaké různé žánry a témata současný dokument doma, ale i ve světě nabízí. Tolik na úvod a úvodní otázka facebooková teď míří za Martinem Duškem a Pavlem Vondrou, který film, potažmo možná dokument změnil váš názor, věděli byste, Martine Dušku? Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Já přemýšlím, ale nějak si nemůžu vzpomenout, že by nějaký film změnil můj názor na něco, nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale mně přijde i, že většina aktivistických dokumentů je dělaná s takovou pevnou jistotou toho určitého názoru, že, že prostě mě to nějak, mě to nějak neovlivní nebo ..., nevím, nevím, a taky názor, myslíte jakoby obecně názor na nějaký problém nebo, nebo ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------My se k tomu možná ještě podrobně dostaneme, teď řekněme obecně, změnit názor, myslím si, že bychom se mohli dobrat k tomu, jestli by třeba dokumenty názory měly měnit nebo postoje, k tomu se ještě dostaneme, ta úvodní otázka, kterou takzvaně odstřelujeme každé Radiofórum, míří za Pavlem Vondrou. Pavle, vy si myslíte, že film změnil nějaký film váš názor a jaký případně? Pavel VONDRA, divák dokumentárních filmů -------------------No, já bych asi tápal podobně jako Martin, já si totiž myslím, že to by možná nebylo úplně dobře, kdybych dokázal jedinej film změnit názor člověk, jako ať už na nějakou věc nebo, dejme tomu, světonázor, myslím si, že to ani jakoby nemá častokrát ten film takovouhle ambici a byl by to opravdu problém. Já si vytvářím názory jakoby na základě jako komplexnějších informací, než, dejme tomu, jeden film, ale jako film, který třeba upozorní na nějakej problém, o kterým není obecně dost informací, určitě takových filmů je plno, takových jsem asi i viděl plno, ale nedokážu teď jmenovat jakoby jeden, kterej mi nějak hodně změnil názor na nějakou věc. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Filip Remunda je naším hostem. Filipe, je cílem dokumentů měnit názory, postoje lidí, je to ta podstata, hodně vzletně řečeno? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Já jsem dítě velký vlastenecký války, tedy toho seriálu, několika mnohodílného, na kterým jsem jako dítě vyrůstal a pak jsem si hrál v lese na partyzány a domníval jsem se, že ti ruští vojáci a oficíři bojovali proti fašismu a je to pro mě dobrá škola, protože jsem byl obětí propagandy svého druhu, kdy jsem se potom dozvěděl, že ta válka vedena Stalinem nebyla vůbec taková, jak popisoval ten film a že Stalin spoustu lidí posílal úplně zbytečně na smrt a debutovou válku vedl jinak, tak těch lidí mohlo zahynout podle dnešních názorů méně a je to pro mě skvělá škola, že když jsem se sám jednou stal, to nebyly jenom tyhle filmy, to jsem řekl jenom obrazně, součástí takový propagandistický hry, jako dítě, tak si od tý dávám většího majzla a musím říct, že v roce 89 jsem se stal obětí svý vlastní naivity podruhé, protože jsem se domníval, že všechno, co bude v televizi, tak je pravda a radoval jsem se z toho, že najednou zprávy nekecají jako kecaly běžně, běžně před tím a pár let mi trvalo, než jsem narazil a uvědomil jsem si, že pořád musí být člověk na pozoru a musím říct, že některý filmy můj názor velmi výrazně zformovaly nebo i změnily pohled na svět. Takže ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Když jsme ... Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Takže já jsem, takže já jsem takovej chytlavej, musím se přiznat. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka --------------------


7

Když jsme u pravdy zobrazování reality, měli bychom se dostat k nějaké definici dokumentu, dejme tomu, má dokument zobrazovat realitu, pravdivou realitu, taková definice, která se dá říct, anebo jaká vůbec je, co to je dokument? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Názory se různě, dokonce podle jednoho názoru dokumentární filmy velmi špatný, velmi špatně zvolený termín, protože navádí k tomu, že dokumentární film něco dokumentuje, mnoho lidí v Čechách si to pořád myslí, protože jsme byli masírováni týdeníky, které dokumentovaly nebo nám vysvětlovaly, že se asi někde postavila přehrada a když jsme s Vítem Klusákem dokončili Český sen, tak na slavnostní premiéře za náma přišla jedna dokonce postava toho filmu a po těch 90 minutách se nás ptala, no, tak jsme se teďka podívali na ten materiál a kdy to jako sestřiháte a já jsem se divil a ptal jsem se, jak to myslíte, no, on dokument má přece 15 minut. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Tedy dokument nemá dokumentovat? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Tedy já si myslím, že když se bavíme o Jihlavě, tak v Jihlavě jsou právě představovaný dokumentární filmy, který nemusejí skoro vůbec dokumentovat, nebo dokonce pro ně dokumentování je úplně proti, jde proti jejich smyslu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Teď ocituji reakci z webu od Michala, která nám přišla: "Dobrý hraný film může kvalitu sdělení dokumentu i překonat, formát dokumentu je také obchodní trik, jak diváka ukoukaného k smrti ještě vzrušit. Podobně fotografie jsou dávno vícerežijní prací než událostí, na místě dokument potřebuje investora, ten rozhoduje mnohem víc, než si dokumentarista může připustit. Film potřebuje diváka, netočí se pro minority." Co vy na to? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Jsem v šoku. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------V šoku z toho názoru? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------V šoku z toho názoru, nesouhlasím s ním. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Co na tom Martin Dušek. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Myslíte teďko, co psal ten divák. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------No, no, no nebo obecně můžeme se možná dostat i k tomu, k čemu by dokument vůbec sloužit měl, jestli má nějakou funkci, když použiju tento příliš technicistní výraz. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Tak já myslím, že jako z toho, co jsem poslouchal před tím, tak já si myslím, že by dokument měl nějak svědčit o pravdě, o pravdě nebo rozhodně nikdo z nás asi dokumentaristu nebo těch, co jsou zrovna v pozici, dokumentaristů nechce točit nějakou vědomou lež, ale vždycky se snažíme vystihnout nějakou podle nás pravdu o nějakém jevu nebo fenoménu nebo situaci, ale nemyslím si, že dokument musí, že si musíme jednoznačně říct, že


8

má k něčemu konkrétnímu sloužit, jako může mít třeba i jenom zvláštní estetickou funkci, může být aktivistický, může, může mít, může chtít změnit nějakou konkrétní jednotlivou věc nebo, nebo nějakou náladu ve společnosti, může chtít přispět k debatě. Já myslím, že, že je nebo ..., ale může chtít i vyjádřit jenom nějaký pocit třeba nebo myšlenku, takže já bych, nebo můj osobní názor není, že by dokument měl mít nějakou jednoznačně definovat, definovanou a definovatelnou funkci, kterou bychom si teď měli říct, to je podle mě stejný jako s výtvarným uměním, asi taky nemusí být vždycky jako politický a nebo mít nějakou funkci, i když v konečným důsledku pochopitelně všechno se nějak dotýká lidí, společnosti a ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Martine, jaké dokumenty točíte vy? Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Počkejte, já si to musím nějak ..., nebo, no, tak já nevím, tak je, to je takové těžký to nějak jako analyzovat nebo se jako vychloubat, co já tam všechno v tom vidím, ale tak já jako mně, já vždycky chci, aby to byl nějaký, aby v tom dokumentu bylo, byly, aby ten dokument byl vždycky existencialistický, aby nějak byl o podstatě lidského bytí, jako svůj nejhlubší, i když třeba, i když třeba na ... Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Ty jedeš, čoveče. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Jo jo, i když třeba na první úrovni je to třeba jako srandovní, tak já se vždycky snažím, aby se to, aby tam těch úrovní, těch kladů bylo víc. A aby to bylo takový vrstevnatější. A to je zajímavý, člověk může mi do toho říkat, když já něco říkám, což, ale, což mně vůbec nevadí, naopak, ale já, když jsem se snažil nějak glosovat, co říká on, tak to nebylo slyšet. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Tak já do režie poprosím, abyste měl možnost zasahovat případně a glosovat i Filipa Remundu. Teď uděláme rozhodčího, trochu, Pavle, Pavel Vondra teď bude rozhodčí mezi vámi. Dáme pauzu, pak se obrátím na Filipa. Pavle, nějaký společenský dopad, společenská platnost dokumentu, myslíte si, že by něco takového dokumenty měly plnit, takovouhle funkci. Pavel VONDRA, divák dokumentárních filmů -------------------Já teď jenom doufám, že nedopadnu jako sendvič, že bude glosovat zleva Filip, zprava Martin. Ne, myslím si, že jako co mě na dokumentu zajímá, je to, že se jakoby bytostně vtahuje nějak k realitě, jakože, že má tuhle tu základní funkci, jako neznám dokument, který by vlastně jakoby neměl tuhle tu ambici, jako nemusíem tomu říkat existenciální, třeba jak to udělal absolutně Martin, ale jako rozhodně je asi jako hodně málo dokumentů, který třeba chtějí jenom bavit, i když dokumenty jsou /špatný signál/ větší ambici, než prostě jakoby pěknou podívanou na dvě hodiny. Takže já si myslím, že jakoby ano, nemusí vždycky dokumentovat, nemusí prostě zprostředkovávat realitu, což vlastně samo o sobě je docela problematický, ale já jsem teď docela ještě plnej filmů Kidlata Tahimika, to byl vlastně jeden z hostů, letošní Jihlavy, jako já jsem byl vyloženě nadšenej, že ho do Jihlavy pozvali, protože to je kultovní postava filipínského filmu, vůbec mě nenapadlo, že by ho tady někdo mohl znát a jak je vidět, tak organizátoři Jihlavy jsou poučení a umějí vsadit na správnýho koně a ty jeho filmy teda vůbec nejsou klasický dokumenty, to je fakt někde na pomezí nahraného filmu a nějaký filmový eseje, ale ta ambice jakoby se vyjadřovat nebo ke skutečnosti nebo jí komentovat nebo ukazovat, tak to tam je a přestože to je úplně jako netypický dokument, tak si myslím, jako z mého pohledu strašně zajímavej a jakoby velice zpestřující. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Díky. Tak Filip Remunda teď má možnost to nějak shrnout? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Dokumentování máte namysli nebo ...


9

Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Tak bavili jsme se o té nějaké platnosti dokumentu, třeba i ve společnosti, jestli by měl prostě dokument tohle dělat. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Já si myslím, že ten dokument dělá to, co si myslí, činí jeho autor. A třeba pokud sáhneme do historie, tak existuje takovej velmi zajímavej dokument Luise Buňuela Země bez chleba, což je film, kterej byl natáčej v době občanský války ve Španělsku a v tý válce se vymezoval, jakoby i vlastně ryze protiválečné je, ale když, když jsem se na něj díval poprvé, tak jsem měl otevřená ústa a říkal jsem si, je vůbec možné, že někdo sestaví dokument tímto způsobem, to jest ten film plný ironie, takového cynického odstupu a tímto způsobem vlastně útočí na válku, na jako její podstatu, která jako vychází z nás, z nás, z lidí, je to vlastně film o malé chudé španělské vesnici, v které není v době válce co jíst, ale ta jeho forma a způsob vyprávění je naprosto, naprosto šokující, takže ten film mě zaujal tím, jak byl, tím, jak byl natočen a vlastně skrze ty jednotlivé alegorické obrazy nebo ty přirovnání pak člověk může přemýšlet nad tím, co se děje, ale ten film už je dneska děsně starej a vlastně už pro mě není tím, tím, čím byl pro lidi ve své době, ale má v sobě, má v sobě, má v sobě srozumitelnost i klidně po 100, 200, 300 letech si myslím. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------V dnešním Radiofóru si připomínáme uplynulý festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Našim tématem je otázka, který film změnil váš názor, jestli by dokumenty měly měnit postoje lidí, povídáme si naším hostem, tím je režisér Filip Remunda, a taky s dalším režisérem Martinem Duškem, vítězem české sekce v Jihlavě a divákem dokumentu a novinářem Pavlem Vondrou. Zajímají mě témata, když jsem se podívala na průřez těch témat nebo obecně, když vezmeme témata, která v Jihlavě zvítězily letos, loni, možná i předloni, tak mám pocit, že ty české dokumenty se hodně věnují minoritním tématům něco, co je mimo mainstream, mapují nějaké subkultury, tak by mě zajímalo, možná ta otázka bude zase hodně filozofická, dejme tomu, že mám takovou náladu dneska, jestli je to nějaký odraz doby, že dokumentaristé si vybírají prostě témata, která se v tom mainstreamu neobjevují a tím pádem třeba i přinášejí nebo tam je tam hodnota, kterou bychom tam mohli vidět, těch dokumentů, nebo je to prostě náhoda, že mladé dokumentaristy tyhle, tato témata baví. Filipe. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------No, tak asi, už to tady trochu zaznělo, že dokument primárně není určenej jako obchodní artikl, že s ním nedají vydělávat peníze, takže se dojde, v dokumentu mají možnost zabývat tím, co se jich bezprostředně týká, co je zajímá, nemusí na filmy shánět taky astronomický rozpočty, nemusí na ně sházet nějaký, shánět auta, který pak do toho filmu natáčí, protože by si jinak nemohli půjčit, takže za málo peněz se můžou věnovat úplně obyčejným věcem, jako třeba dokumentu Plán, který se zabývá pro Prahu naprosto klíčovým tématem, což je, je její územní plán. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Vás jako režiséra se chci zeptat, pak se zeptám i Martina Duška, dá se poznat úspěšné téma? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Takovýhle dokument se dá natáčet s jednou kamerou v ruce po dobu třeba 6 let a objíždíte si magistrát a jednotlivý stavby a můžete natočit jako úplně neuvěřitelnej, úplně neuvěřitelnej film, to jsem jenom chtěl dodat k tomu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Já souhlasím. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------K tomu, k tomu Plánu. A vy se ptáte ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka --------------------


10

Jestli se dá poznat úspěšné téma, jestli třeba teď v roce 2014 si může, kdybych chtěla natočit dokument, tak si může vybrat téma, o kterém bych mohla odhadnout, že by mohlo být úspěšné, anebo se to takhle nedá poznat? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Ještě se mi nestalo, že bych si řekl - toto bude úspěšné téma, budu se mu věnovat a natočím úspěšný film, ale většinou to téma mě zaujme jak nějaký fragment, nebo jako nějaká absurdita, třeba když jsme v Českém žurnálu natáčeli příběh Romana Smetany do filmu, který se nakonec jmenuje Dobrý řidič Smetana, tak nás naprosto fascinovalo to, co se, co se přihodilo, to jest, že řidič autobusu odešel od volantu, koupil si lihovou fixu a začal čmárat na volební plakáty, protože zkrátka nechtěl být pojízdným billboardem a rozvážet nějaký hesla nesmyslný po městě a to bylo úplně fascinující, takže vždycky na začátku toho natáčení stojí něco, co vás vytrhne ze samozřejmosti, v mým případě. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Martin Dušek s námi stále v Radiofóru, souhlasil byste nebo taky odhadujete, jaké téma by mohlo být úspěšné? Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------No, já si myslím, že ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Čistě marketingově. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Jo, ne, takhle já teda jako nepřemýšlím, i když jsem si říkal, že bych možná měl, protože nebo já vždycky přemýšlím, který nebo postupuju podle toho, jakej já z toho mám pocit a točím to, kde, to, co mě nějakým způsobem vzrušuje, kde je nějaký zajímavej vnitřní rozpor, jako třeba, když jsem točil pro Český žurnál o těch lidických potomků, přeživších a místních obyvatelích, kteří bojují proti umělcům, kteří tam přicházejí připomenout originálním způsobem památku lidských obětí, tak mě vždycky zajímá, když je tam něco naopak nebo, nebo prostě nějak se to celý překvapivě vyjevuje, ale většinou ty moje témata, kterýma se já zabývám, moc úspěšný jako divácky nejsou, takže já ani nejsem vlastně nějak divácky úspěšnej nebo ani moc lidí mě nějak nezná, nebo to, co jsem natočil. Tak já jsem spíš říkal, jestli tak nemám uvažovat, protože pochopitelně, když má člověk nějaký /špatný signál/. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Halo. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------I kdyby to zřejmě ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Tak bezva. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------... natočený nějakým naprosto nepovedeným a neoriginálním způsobem, tak už to téma samotný ty diváky přitáhne. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Díky. Do našeho vysílání se teď dotelefonoval první posluchač a tím je pan Josef, který teď zpestří naší debatu, zdravíme vás. posluchač


11

-------------------Dobrý večer, paní redaktorko. Víte, tady jeden předřečník hovořil, že stát jim zbytečně statisíce vojáků ve válce na smrt, že by nevěděl, že museli sami zpočátku, sami nacistické, protinacistické a značné evropské síle, můžeme vidět nebo slyšet různé pohledy na světové události a propagandu, jak se k tomu hodí, uvedu příklad, stát jim dal postřílet desítky důstojníků a generálů, /nesrozumitelné/, že to byl nacistický podvrh, údajně, o údajné zradě, šikovně se dostal do rukou prezidenta Beneše a ten v dobré víře to předal Rusku. Víte, že by evropští politici museli vědět, že obsazení Československa byla jenom předehra na válku na dobytí Ruska a Hitlerovi ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Pane Josefe, můžu vám do toho vstoupit, míříte k nějaké míře manipulace, dejme tomu, která je možná ve filmech nebo v dokumentu, abych pochopila ten váš příspěvek do debaty a mohli, mohli bychom to dál okomentovat. posluchač -------------------Já jsem taky divák, ten pán, co tam prvně mluvil, dívá se na ty dokumenty z 2. světové války, a já to tak jako porovnávám, že vy tam mluvíte jenom, protože tam jsou polopravdy, a vy taky někdy mluvíte jenom polopravdy, víte, všichni musí vědět, že ten pocit měl, se všemi okolními státy, včetně Polska, dohodu o vzájemné hospodářské spolupráci, ten mu ještě překáželo v cestě, to Polsko a tak na poslední chvíli to ujednali s Ruskem, což oni přijali, aby se jenom ještě mohli rychleji připravit na obranu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Pane Josefe, díky moc, ale já vás musím přerušit, my se dnes snažíme věnovat dokumentům, takže díky za váš příspěvek. posluchač -------------------To jsou dokumenty, co tam vidíme v televizi. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ano, díky. Možná mě teď napadá nějaký nešvar, dejme tomu, abych navázala oslím můstkem na pana Josefa, jestli dokument se může potýkat s nějakými nešvary nebo něco, co jde proti etice toho dokumentu, dejme tomu, Filipe, co by to asi tak bylo, pokud naskočíte na můj oslí můstek? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Úplně se nechytám. Mě to přišlo jako zajímavá dokumentární situace, možná jsme s pánem mohli ještě chvilku mluvit a zjistit, jestli jeho motiv je takzvaný trolling, to znamená, že v době ukrajinsko-ruské války je najímáno mnoho lidí, je to nová k kremelská strategie, kteří se ve veřejném prostoru a v médiích snaží účastnit různých diskusí, podle přízvuku jsem tipoval, že možná pan Josef není panem Josefem, ale to se dá těžce ověřit, to je možná spekulace, tak to by třeba zajímalo mě, zkusit z pana Josefa dostat víc informací, ale na váš oslí můstek nenaskočím, protože jsem úplně nepochopil, kam míříte. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, dobře, dobře. Ano, pan Josef je pořád na drátě, možná tady můžeme rozjet takový menší rozhlasový dokument, Filip Remunda si to žádá, ano, tak jste zpět, pane Josefe, ano. posluchač -------------------Co tam, to, co tam slyšíme, bývá režim /nesrozumitelné/ často polopravda, nic víc. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. posluchač --------------------


12

Víte, Anglie už trochu pozdě poznala jeho pokrytectví, Hitlera, myslím samozřejmě. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------A vy jste přišel s náma debatovat dokumentárním filmu nebo o politické situaci? posluchač -------------------No, tak, prosím vás, no, tak ty filmy jsou, co to je, ty filmy? Co to je? Já jsem si přečetl Benešovy paměti a tam se, tam prezident Beneš byl nějaký politik, slušný politik a ten vám řekne pravdu, jestli si to najdete, ty paměti, tak si to přečtete. Na shledanou. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Tak, Filipe, konec našeho dokumentu. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Vidíte, tak skončili jsme s Benešem, já myslím, že to je skvělý, že to je skvělý konec. Já se omlouvám. Já sem skutečně na ten oslí můstek nenaskočil. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ne, v pohodě, v pohodě. Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------A říkal jsem si, kdybych měl teďka kameru v ruce a něco jsem točil, nějaký rozhovor, takovýhle pán by přišel, tak bych s ním chvilku točil, tak jsme si s ním chvilku zatočili ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Já myslím, že to je ... Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Chvilku jsme si s ním zatočili. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Zatočili jsme si s ním, to je v pořádku. Asi se mi zas tak často nestane, abych živě tvořila dokument v Radiofóru. Teď tedy se snažím vybrat nějakou otázku, kterou bych namířila na Martina Duška, protože s Martinem Duškem a Pavlem Vondrou, kteří jsou s námi, stále ještě, budeme loučit a možná mě napadá otázka k nějaké objektivitě, možná další oslí můstek na pana Josefa. Martine Dušku, měl by být dokument objektivní? Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------No, to je pochopitelně jakoby složitá otázka, s definicí objektivy a jestli jí lze vůbec dosáhnout, i ve zpravodajství, který by objektivní jakoby mělo být, ten dokument pochopitelně jako, jako uměleckej útvar je, je subjektivní vyjádření autora, jeho pocitů, jeho pohledů na tu věc, pochopitelně, která má být v souladu s jeho nejlepším svědomím přinést jako pravdu nebo ten, ten svůj pohled, takže, no, takže asi tak. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Takže objektivní být nemůže.


13

Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Ale jinak já, jinak já, já jsem byl velice překvapen, teda, že někdo zavolal, protože jsem myslel, že tento pořad nebo tuto celou stanici mluveného slova nikdo neposlouchá, protože vysílá na už dávno ztracených a nepoužívaných vlnách MW. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Martine, my už jsme i na FM, jenom vás musím informovat. Možná to zlepšuje ... Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Ale jenom na Regině, jenom na Regině. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ano, jenom na Regině. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------A byl jsem překvapen, právě že někdo to poslouchá, někdo dokonce zavolal, ale pak to teda Filip vysvětlil tím, že je to zřejmě najatý agent Kremlu, takže tím se všechno vysvětlilo, že to skutečně nikdo neposlouchá, tu stanici. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Martine, díky. Zdravím vás do České Lípy. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Já jinak, promiňte, opravdu ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Já to musím zopakovat ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------No, zopakujte. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Jestli poslouchá někdo z Českýho rozhlasu. Já jsem do dneška nepochopil, proč Český rozhlas zařízl úspěšnou stanici mluveného slova Rádio Česko, vzdal se tý frekvence, dal jí soukromýmu subjektu ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Martine, Martine, díky ... Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------... kterej tam rozjíždí svojí stanici a ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ano, Martine, prosím, já se s váma musím rozloučit, protože my máme hrozně málo času a máme další posluchačku, která se snaží dotelefonovat do dnešního Radiofóra.


14

Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Možná je to trolling a možná je to důležitá věc, proč prostě tenhle projekt přesunul na tyhle ty nepoužívaný frekvence ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Martine, k tomu už je hodně dokumentů, myslím si, že i zástupci Českého rozhlasu to okomentovávali, takže pokud se můžeme spolu rozloučit tímto dokumentárním vstupem, já vás zdravím do České Lípy. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Děkuju mockrát. A ještě poslední věc ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ano. Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------Nechápu, proč Český rozhlas teďko bude akce rušit Düsmanův soubor, to je úplně další věc ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, Martine, díky ... Martin DUŠEK, dokumentarista -------------------... stejně jako, že zrušil rádio Wave a ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Díky za vaší kritiku a prosím případně ji směřujte dopisem nebo, tak na vedení Českého rozhlasu. Do našeho pořadu se dotelefonovala paní Bosáková. Takže já se tímto omlouvám Pavlu Vondrovi, který je stále na telefonní lince, ale, Pavle, musím se s vámi rozloučit, protože už toho víc asi zřejmě dneska nestihneme. Díky, že jste námi byl v Radiofóru. Pavel VONDRA, divák dokumentárních filmů -------------------Za málo. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------A zdravím paní Bosákovou. posluchačka -------------------Zdravím též, paní redaktorko, kde jste byla tak dlouho a jestli pak na to máte omluvenku? Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Paní Bosáková, mám, ano, děkuji. posluchačka -------------------Výborně. No, pan Josef nebude trollem, pan Josef trollem není, protože je dlouhodobým posluchačem této stanice, jen tak na okraj. A jestli můžu k dokumentárním filmům, tak velmi, velmi se mi líbily sběrné dokumenty, to považuji za něco teda úplně úžasného, nevím, jestli mladí, naši dnešní dokumentaristů to znají, ale to je prostě něco


15

úžasného sledovat třeba rodinu po dobu 20 nebo 30 let, jenom je obdivuji, že si takhle nechají nahlížet do svého soukromí. Děkuji. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Děkujeme. Filipe, nějaký trend v dokumentaristice, sběrné dokumenty, je to něco aktuálního, mladí dokumentaristé se vydávají touto cestou nebo ne? Mají svojí platnost pro vás? Filip REMUNDA, režisér a producent dokumentárních filmů -------------------Já si myslím, že mnohdy, mnohdy sběrné dokumenty jsou právě tím dokumentováním, to jest, že nahlížíte do něčího života a sledujete ten život v té jeho osudovosti, to znamená, co si na nás pro zřetelnost zase připraví. A mě spíš zajímají dokumenty, kde je vidět silný autorský, autorský hlas a snaha, snaha něco, něco říct velmi z subjektivního pohledu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Hostem dnešního dokumentárního Radiofóra byl režisér Filip Remonda. Zítra s námi diskutujte to, zda je smrt tabu. Přejeme vám příjemný poslech Českého rozhlasu Plus.

ČRo Sever Rekonstrukce má přiblížit českolipské vlakové nádraží k zastávkám autobusů 30.10.2014

ČRo Sever

str. 1 13:40 Informace ze severu Čech MÚ Česká Lípa

moderátorka -------------------Hlavní železniční nádraží v České Lípě cestujícím nevyhovuje. Podle některých je už desítky let stejné bez jakékoliv změny. Jiní si stěžují i na špatné značení nástupišť a na nedostatek lavic v čekárně. Teď se blýská na lepší časy a cestující čeká příjemnější prostředí. Lepších podmínek by se měli dočkat za necelé 2 roky. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Na střeše nad hlavním nástupištěm je stará světelná oprýskaná cedule Česká Lípa - hlavní nádraží. Olga PLICKOVÁ, cestující -------------------Tady před budovou, to je katastrofa, to snad je tady i, bych řekla, když se podívám na fotky, když tady byl Adolf Hitler. Tak to je snad stejný, jo. Mně to připadá teda otřesný, že v dnešní době, už to je 25 let od revoluce, že jo, a nic se neděje. Tady je okresní město, tak by to nádraží mělo k něčemu vypadat. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Popisuje jedna z cestujících Olga Plicková, která si českolipské nádraží pamatuje už jako dítě v 1947. Chybí jí i přehledné jízdní řády nebo dostatek míst k sezení v čekárně. Olga PLICKOVÁ, cestující -------------------Teď jsem to tady obcházela. Tady vidíte, tady sedí, aby tady dali víc teda laviček, tady spousta lidí i stojí, nemají možnost si sednout. osoba -------------------Vždyť to tady nikde není napsané.


16

Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Kudy k jakému nástupišti. osoba -------------------Ano. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Takže to vám tady chybí. osoba -------------------Ano. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Chybí vám tu ještě něco? osoba -------------------Toaleta. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Ta je z druhé strany. osoba -------------------A ta je taky špatně značená. Když půjdete na, přijedete na poslední chvíli, tak nemůžete v životě stihnout ten vlak. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Tak to nebudu zdržovat. Bezbariérový přístup k jednotlivým nástupištím má nádraží pouze jeden. Pro vozíčkáře i tak jízda na jednotlivá nástupiště může být problematická, protože nájezd je plný výmolů, hrbolů a nerovností. Kromě toho jsou tu kvůli kolejím i deseticentimetrové mezery. Situace by se ale měla podstatně zlepšit, protože nádraží se bude rekonstruovat. Co všechno se bude nově dělat, říká Lubor Hrubeš ze Správy železniční dopravní cesty. Lubor HRUBEŠ, Správa železniční dopravní cesty -------------------Vlastní rekonstrukce železniční stanice a přilehlých úseků trati, nová nástupiště s výškou hrany 550 milimetrů nad temenem, bezbariérový přístup na perony a základní prostory pro odbavení cestujících. Se starou budovou teď neuvažujeme, protože ta je v majetku Českých drah. Počítáme, že základní odbavení bychom dělali v nějakém novém objektu, ale to vyplyne jednak z územního řízení a jednak z dalšího stupně zpracování projektové dokumentace. Tomáš MAŘAS, redaktor -------------------Nástupiště by se tak měla posunout přibližně o 150 metrů blíže k autobusovým zastávkám městské dopravy. Rekonstrukce za skoro miliardu korun by měla začít zhruba v polovině příštího roku a skončit by měla o rok později. Z České Lípy Tomáš Mařas, Český rozhlas.


17

Dotyk Český válečník v elitní armádě 31.10.2014

Dotyk str. 0 Fokus MÚ Česká Lípa

Lukáš Rozmajzl

rozhovor fokus Filip Timbaris (29) Filip Timbaris se narodil v roce 1985. Vystudoval Střední odbornou školu Lužická v České Lípě. V srpnu 2005 nastoupil na pět let do francouzské Cizinecké legie. Pod jejím praporem prošel třemi ozbrojenými konflikty (Pobřeží slonoviny 2005, centrální Afrika a Džibutsko 2007, Afghánistán 2009–2010). Nyní pracuje v české pobočce International Krav Maga Federation (IKMF CZ) jako instruktor izraelského bojového systému Krav Maga pro sebeobranu a boj zblízka. Mezi své koníčky řadí cizí jazyky, sport, střelbu a bojové sporty. Aktuálně sepisuje knihu o svém působení v Cizinecké legii. Filip Timbaris není ženatý a nemá žádné potomky. Filip Timbaris Český válečník v elitní armádě rozhovor fokus Filip Timbaris bojoval jako člen elitní jednotky francouzské Cizinecké legie ve válečných konfliktech v Africe i v Afghánistánu. V prvním rozhovoru pro česká média popisuje, kolik lidí v minulosti zabil nebo jak s českými vojáky směňoval utopence za vojenské barety, a přitom jim nad hlavami létaly tálibánské rakety. Jan Rasch Lukáš Rozmajzl Text foto Životopis Filipa Timbarise připomíná charakteristiku hodně dobré postavy z akční počítačové „střílečky“. Absolvoval kurz přežití v džungli i na poušti. Ovládá střelbu s krátkou i dlouhou zbraní, automat i poloautomat, střelbu z ručního protitankového granátometu (RPG) i jiných těžkých zbraní. Na svém kontě má i stáž pro snajpry nebo výcvik s elitními americkými jednotkami Rangers a Delta Force. Jeho četa ve francouzské Cizinecké legii byla dvakrát držitelem armádního rekordu v simulovaném, taktickém boji a střelbě s úspěšností 98 procent. Přitom Timbaris až příští rok oslaví 30. narozeniny. T V legii si odsloužil pět let, během nichž absolvoval válečné mise na Pobřeží slonoviny, v Džibutsku a naposledy také v Afghánistánu. „Mezi tím byly ještě jiné, kratší mise, ale o těch nemůžu veřejně mluvit. Bylo to... nechci říct neoficiální, ale rozhodně neplánované. Například záchranná mise, kdy jsme se během 24 hodin museli dostat na jiný kontinent, tam pomoci a zase se vrátit,“ vypráví veterán elitní armády, který dnes působí jako instruktor izraelského bojového umění Krav Maga. Vyprávěl jste mi, jak jste při jedné patrole při misi na Pobřeží slonoviny v noci hledali rebely. Každou chvíli jste ale šlápli na něco divného, když jste si pak rozsvítili baterky na batozích, uviděli jste kolem sebe rozsekaná lidská těla. Dokáže člověk takový zážitek nějak přežít? Vytěsníte to, ačkoli se to stalo už před deseti lety? Kvůli tomu se dodnes nedívám v televizi na válečné filmy, vzpomínky se mi neustále vracejí. To v člověku prostě zanechá jizvu. T


18

rozhovor fokus Vám osobně šlo někdy o život? Nikdy jsem nebyl postřelený. Ačkoli několikrát jsem měl štěstí... Možná tam nade mnou někdo je. Měl jsem třeba jet na misi do Čadu, ale kvůli zranění jsem nakonec se zpožděním odcestoval do Afghánistánu. V původní kompanii, se kterou jsem strávil asi tři měsíce výcviku, byl i menší Brazilec. Hodně věřil v Boha. Na misi v Africe mu přeskočilo a postřílel celou jednotku. Kdybych tam byl tenkrát s nimi, tak už tu dnes nesedím. Stejně jako když jsme v Afghánistánu uklízeli roztrhaná těla někoho, kdo najel na minu. Ale v normálním světě na to nemusím myslet. Člověk doufá, že něco jako Bůh existuje, ale po tom, co jsem viděl, musím mít pochybnosti. Věříte v Boha? Nevěřím v křesťanského boha a že byl svět stvořený za sedm dní. Člověk doufá, že něco jako bůh existuje, ale po tom, co jsem viděl, musím mít pochybnosti. Pokud bych měl v něco věřit, tak ve staré legendy, které mám i vytetované na rameni. Co zachycují? Výjev ze severské, vikingské mytologie. Když válečník umřel v bitvě, tak ho valkýry vzaly do Valhally. Pak tam mám Odina a Thóra. T Francouzská Cizinecká legie (Légion étrang?re) Elitní jednotka francouzské armády vznikla v roce 1831, založil ji král Ludvík Filip. Původně jako sbor zahraničních dobrovolníků, kteří měli za žold za úkol chránit francouzské koloniální panství. Později se účastnili i dalších válek, včetně obou světových nebo konfliktu v Perském zálivu. Základním heslem vojáků je „Čest a věrnost“. V současné době v Cizinecké legii slouží asi sedm tisíc profesionálních vojáků. rozhovor fokus T (480 př. n. l. – pozn. redakce) . Pro mě byli Sparťani nejlepší válečníci v celé historii. Navíc mám balkánskou krev, takže jsou mi o to bližší. LEGIONÁŘ S MODROU KNÍŽKOU Vaše rodiče pocházejí z balkánského poloostrova? Můj děda vyrůstal na hranici Řecka a Makedonie. Za druhé světové války bojoval proti fašistům, ale byl donucen odejít. Zamířil do Československa. Otec tady vyrůstal v balkánské komunitě a podobná byla i moje výchova. Moje první vzpomínka na otce je, když mě ve čtyřech letech vzal před základní školu, zavolal si dva druháky a řekl, že jim dá švýcarský nůž, když mě zmlátí. Takhle mě vychovával. Musel jsem se dívat na to, jak bije mámu, nemohl jsem s tím nic udělat. Několikrát jsem přišel do školy s obtisklou rukou na tváři. Občas mě i zesměšňoval před mými Kresba bude pokračovat přes celá záda, tam bude ragnarök, tedy vyobrazení konce světa. A vaše další tetování? Co je jejich obsahem? Na levém předloktí mám větu „Never die alone“, což si každý může vyložit po svém. Pro mě to znamená: Když budeš umírat, snaž se, ať je kolem tebe co nejvíc mrtvol. Nikdy to nedávej zadarmo. Pak mám vytetovaný kolt magnum. Na břiše mám číslo baráku, kde jsem vyrostl, a mělnický erb, kde žiju. Na stehně mám sparťanského krále Leónida I., velitele z bitvy u Thermopyl kamarády a já se pak s nimi musel prát. Neměl jsem úplně šťastné dětství. Valkýry – ochranné bohyně, které sbíraly duše padlých vojáků Valhalla – dle pověsti „síň padlých“ Ódin – hlavní bůh severského panteonu Thór – druhý nejdůležitější bůh, bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země Ragnarök – označení pro konec světa, poslední bitvu mocností dobra a zla


19

vstup do fotogalerie rozhovor fokus Spíte třeba tři nebo čtyři hodiny denně. Je to nejen fyzický, ale i mentální zápřah. Pořád na vás někdo řve. Pokud někdo udělá chybu, musí celý tým klikovat. Není to deset kliků, ale klikujete třeba půl hodiny – jeden den jsem to počítal a udělali jsme asi 1500 kliků. T Byl to dobrý základ pro vaše budoucí působení v Cizinecké legii? Co tě nezabije, to tě posílí. Možná mě to posílilo natolik, že když mi pak při výcviku někdo řekl, abych udělal 100 kliků, pomyslel jsem si: To je v pohodě, alespoň když do mě nekope. Výcvik ve francouzské Cizinecké legii je ale také vyhlášen svou mimořádnou tvrdostí, obtížností a nekompromisností. Přijímacímu pohovoru se přezdívá „gestapo“. Nás odvezli do Castelnaudary, kde má legie školicí a výcvikové centrum. První měsíc trávíte na farmě, což je barák v lesích daleko od civilizace, kde si s vámi dělají, co chtějí. Plazení, utíkání, učíte se základy francouzštiny, základy taktiky, jak pochodovat, učíte se legionářské písničky, jak rozebírat zbraně, hodně sportujete. Moje první vzpomínka na otce je, když mě ve čtyřech letech vzal před základní školu, zavolal si dva druháky a řekl, že jim dá švýcarský nůž, když mě zmlátí. Youtube Krav Maga Krav Maga Krav Maga je izraelský bojový a sebeobranný systém. Zakladatelem této techniky je Imi Lichtenfeld, který pocházel z Bratislavy. Byl mimořádně sportovně nadaný, na přelomu 20. a 30. let minulého století vítězil v československých národních šampionátech v zápasu, boxu i gymnastice. Do Izraele odešel v průběhu druhé světové války. Působil jako jeden z instruktorů elitních jednotek nově vznikající izraelské armády. Filip Timbaris dodává: „Krav Maga není bojový sport. Rozlišuji tři cesty – první je bojový sport jako thaibox nebo box, kde máte ohraničený ring, máte pravidla a máte sudího. Druhý typ je bojové umění, které obsahuje i nějakou myšlenku, probíhá tam meditace, jako u taiči nebo kung-fu. A třetí způsob je sebeobrana. V ní jde o přežití, tady nemáte pravidla, základním smyslem je uchránit svůj život nebo život svých blízkých za jakoukoli cenu. Pokud to znamená, že cenou za ochranu vašich dětí je, že bude muset zemřít útočník, tak to prostě uděláte.“ Zdroj: YouTube.com, pro přehrání si připojte k internetu rozhovor fokus Nevadí vám kolektivní tresty, když musíte pykat za to, že někdo jiný udělal chybu? Chápu to tak, že to tmelí kolektiv. Každý někdy udělá chybu. Jednou jsi to ty, příště možná já. Naopak to vede všechny členy, aby byli zodpovědnější a starali se, aby i ostatní udělali správně své úkoly. Pro člověka je vždycky horší, když za jeho chybu musí trpět ostatní. Je to výchovnější. Proč jste vlastně raději neoblékl uniformu české armády, ale zamířil do zahraničí? Mám modrou knížku. Byl jsem poslední ročník, který měli odvést, ale v té době jsem ještě studoval. Navíc mám alergii. I kdyby mě odvedli, tak bych na vojnu stejně nešel. Při vstupu do francouzské Cizinecké legie to nebyl problém? Tam se takové věci neřeší. Dívají se na závažnější zdravotní problémy, jestli máte jizvy, zlomeniny, jestli máte dobrý chrup. JE TO LEPŠÍ NEŽ VĚZENÍ Nebo jestli jste nespáchal nějaký zločin? Cizinecká legie má pověst místa, kde spousta lidí hledá úkryt před zákonem. Mimo jiné i proto tam všem nově příchozím přiřadí nové jméno a rádoby novou identitu. Kdysi za „krále klacka“ to fungovalo tak, že k legii mohl nastoupit každý, i když byl hledaným zločincem. Posledních asi 15 let je praxe taková, že pokud jste provedl jen něco menšího a jste hledaný jen ve své rodné zemi, narukovat můžete. Pokud vás hledá Interpol, tak vás vydají. Byl jsem toho svědkem.


20

T Pokud jste provedl jen něco menšího a jste hledaný jen ve své rodné zemi, narukovat můžete, když vás hledá Interpol, vydají vás. rozhovor fokus Nemáte problém s tím, že jste pracoval pro organizaci, která může krýt někoho, kdo porušil zákon? Každý člověk, kterého jsem tam potkal, si zasloužil druhou šanci. Legie člověka změní a udělá z lidí dobré chlapy. Myslím, že je to lepší než vězení – legie člověka naučí postarat se sám o sebe, naučí je to týmové spolupráci a je to výborná zkušenost. Mně to víc dalo, než vzalo. Je složité narukovat do legie, nebo – lidově řečeno – berou každého, kdo má ruce a nohy? Do Aubagne vedle Marseille sváží z celé Francie lidi, kteří projdou úvodním až dvoudenním pohovorem. Když jsem tam byl já, brali 40 lidí z 800. Z těch čtyř desítek, které vzali, se mnou skončili po pěti letech jen tři lidé. Největším uměním není dostat se do legie, ale vydržet tam pět let. T rozhovor fokus Co se stalo s těmi zbylými 36 vojáky? Někdo dezertoval, protože to nedal, ať už fyzicky, nebo psychicky. Pár jich podepsalo prodloužení kontraktu a zůstali v legii dál a někdo se z mise už nevrátil… O ZABITÝCH SE NEMLUVÍ Když jste vy pak odjížděl na svou první misi na Pobřeží slonoviny, měl jste strach? Měl jsem strach, vždycky ho máte. Strach je pro vojáka dobrý. Máte pak lepší smysly a víc vnímáte. Nešel bych do války s člověkem, který se nebojí jít do války, to je sebevražedný maniak, který může ve výsledku ohrozit nejen sám sebe, ale i celou jednotku. Byla první mise drsná? Byla to první zkušenost, kdy jsem viděl, že lidský život může mít hodnotu kozy. Někdy ani to ne... Při výjezdech jsme vždy po pár kilometrech viděli u silnice mrtvolu člověka. Že by ho někdo pohřbil? Lidi bez zájmu chodili kolem. Každý člověk, kterého jsem tam potkal, si zasloužil druhou šanci. Dokáže si člověk na takové pohledy zvyknout? Otupí vás to, ale nezvyknete si na to nikdy. Vždycky to ve vás něco zanechá. T Konflikt mezi vládními silami a povstaleckými frakcemi se na Pobřeží slonoviny rozhořel po roce 2002. V zemi působil a stále působí kontingent francouzské armády, který měl původně ochránit francouzské státní příslušníky v zemi. Dnes plní roli „nárazníkového pásma“ mezi znepřátelenými stranami. Interní smír je stále velmi křehký. rozhovor fokus Vy jste někoho zabil? O tom se nemluví. To je nějaký úzus v legii? Nechci o tom mluvit. Je to dvojsečná zbraň. Pokud bych odpověděl „ano“, tak mě někdo může považovat za vraha. Když odpovím, že ne, tak pro něj budu za lháře. O zabíjení žádný voják otevřeně nemluví. Lidi, kteří se chlubí, že mají tolik a tolik zářezů, jsou pro mě vypatlaní debilové. Musel jste si v sobě zdůvodňovat, že jedete do války nikoli pro to, abyste bránil svou zem, ale budete bojovat ve jménu cizích lidí proti cizím lidem? V legii vám neustále opakují, že oni nepřišli za vámi, ale vy za nimi, takže se podle toho máte chovat. Když do legie nastoupíte, tak toto je jedna ze základních věcí, se kterou musíte počítat.


21

T Timbaris a Lobo Timbaris a Lobo Filip Timbaris označuje s lehkou nadsázkou za svůj vzor komiksovou postavu – Lobo. Tohoto hrdinu stvořili Američané Roger Slifer a Keith Giffen začátkem 80. let. „Jedná se o extrémně násilného a velmi vulgárního motorkářského lovce, který pochází z planety Czarnia, kde pozabíjel veškeré členy ve škole experimentální vědy (mimo jiné sám sobě dal A a postoupil). Žertovný nádech ho rozhodně neopouští po celý komiks. Jeho superschopností je nadlidská síla a hlavně okamžitá regenerace, která je schopna obnovit se v původním rozsahu dokonce pouze z jeho jedné buňky. Zároveň má tato postava i své kladné stránky, takže se snaží držet slovo a ctít určitá pravidla (i když v jeho případě pouze malá),“ charakterizuje tuto postavu Petr Dvořáček, specialista na americké komiksy ze sítě prodejen Comics Point. rozhovor fokus Stejně jako musíte počítat s tím, že „zadaný úkol dotáhneš vždy do konce a bude-li to nutné i za cenu vlastního života“, jak praví sedmibodový kodex cti legionáře? Přesně tak. Tohle pravidlo vzniklo při nejslavnější legionářské bitvě, která se připomíná každý rok – bitvě u Camerone v Mexiku v roce 1863. Asi 65 legionářů bojovalo proti 2000 mexických vojáků. Zabarikádovali se a přísahali, že se nevzdají. Nakonec zůstali poslední tři legionáři. Velitel mexické armády jim nabídl, aby se čestně vzdali a odešli, ale oni to odmítli. Na místě je dodnes pomník, který hlásá, že zemřeli dřív než jejich odvaha. T 2. Každý legionář je tvůj bratr ve zbrani, bez ohledu na svoji národnost, rasu či vyznání. Budeš to prokazovat solidaritou, která panuje mezi členy rodiny. 3. Respektuj legionářské tradice a cti své nadřízené. Buď silný, odvážný, věrný a čestný. 4. Buď hrdý na to, že jsi legionář, měj svou uniformu vždy dokonalou, chovej se vždy důstojně ale skromně a buď vždy čistý a upravený. 5. Jsi elitní voják, budeš řádně trénovat, udržovat svou zbraň, jako kdyby to byl tvůj nejdražší majetek, a buď vždy v kondici. 6. Zadaný úkol dotáhneš vždy do konce, a bude-li to nutné, i za cenu vlastního života. 7. Budeš bojovat bez vášně nebo nenávisti ke svému úkolu. Budeš respektovat poraženého nepřítele a nikdy neopustíš své mrtvé, raněné či svou zbraň. 1. Legionáři, budeš dobrovolně chránit Francii věrně a se ctí. Sedm hlavních bodů, kterými by se měl řídit každý legionář vstup do fotogalerie rozhovor fokus Co vás tedy vede k tomu, že jste byl ochotný obětovat vlastní život pod praporem Francie, když jste válčil kdesi v Africe? Čest. Při vstupu do legie skládáte přísahu. Možná to pro někoho je směšné nebo staromódní, ale legionáři si na tom hodně zakládají. VYDĚLÁVÁ SE NA MISÍCH Při poslední misi jste působil necelých sedm měsíců v Afghánistánu. Potkal jsme se tam i s českými vojáky? Ano. Nejprve jsme měli základnu v Kábulu, kde jsme hlídali mezinárodní kemp Warehouse, odtamtud jsme jezdili na letiště, kde byli čeští chemici. S nimi jsme dealovali barety nebo nášivky za utopence a studentské pečeti. Pak jsme byli asi 60 kilometrů za Kábulem na francouzské základně Tora. Potom asi na měsíc a půl jsme byli na předsunuté základně, kóta 42. Tam se předtím nikdo nedostal, takže tam nám létaly tři čtyři rakety nad hlavou každý večer na dobrou noc. Kolik Čechů jste vlastně v cizinecké legii potkal během vaší služby?


22

Asi šest nebo sedm. Přitom Slováků tam bylo dvacet pět. Myslím, že jich je v legii víc kvůli penězům i mentalitě. Slováci mají mnohem tvrdší mentalitu než Češi, jsou víc hrdí než my. Co se týče peněz – když jste ve Francii, váš žold je 1250 eur. To není moc, když vezmete v potaz, co všechno s vámi dělají. Vyděláte si hlavně na misích. Ale pro Slováky je to dost. Když jsem mluvil s klukama třeba od Popradu, tak říkali, že z peněz vyžijí jak oni, tak i jejich rodina. T Největším uměním není dostat se do legie, ale vydržet tam pět let. /zdroje/proj-69/cas-230/vyd-3099/id-31801/video2.html rozhovor fokus Jak vlastně funguje odměňování v legii? Fixně daná částka je 1250 eur na měsíc. Jednou za půl roku přijdou prémie za výjezdy do terénu například na cvičení, za den je to asi 20 eur. Potom jsou mise – pokud jedete do Francouzské Guyany, tak tam se „mzda“ pohybuje kolem 1800 eur. Ale s tím, že 360 z 365 dní v roce strávíte v lese, jsou tam velké příplatky za terény. Pokud jsou mise vedené pod NATO nebo pod francouzskou vlajkou, výdělek se pohybuje kolem 3500 až 4500 tisíc eur za měsíc. Ale riziko je mnohem větší. Jak se říká – nejdřív jde legie, pak dlouho nikdo a až pak francouzská armáda. Vadí vám, když vás někdo označí za žoldáka? Nebyl jsem žoldák. Spousta lidí nechápe, že i když jsem byl v cizí armádě, sloužil jsem pod praporem NATO. Byl jsem voják, nebyl jsem žoldák. Žoldák je člověk, kterému je jedno, pro kterou stranu konfliktu válčí. To jsou většinou kontraktoři, kteří berou peníze za svoji práci. Já jsem byl voják. Věříte, že války na světě někdy skončí? Rozhodně ne. Ty jsou v lidské podstatě, v lidském genomu. 4 Filip Timbaris měl vlastní pořad na Stream.cz nazvaný Ničení povoleno, kde štáb vždy rozstřílel arzenálem zbraní vše, co jim přišlo pod ruku. Zároveň ukazovali, jak se proti útokům jednotlivých zbraní co nejúčinněji bránit. doporuč Zdroj: Stream.cz, pro přehrání se připojte k internetu. diskuze

Jablonecký deník Vlaky zvládnou trať Liberec – Tanvald jen za půl hodiny 31.10.2014

Jablonecký deník str. 1 Titulní strana JAN SEDLÁK MÚ Česká Lípa

Právě slavnostně zahájili rekonstrukci trati Liberec – Tanvald. Modernizace a zrychlení dopravy za více než miliardu korun. Tanvald, Liberec – Na trati se již dávno pracuje, demontuje se vše staré. Samotná rekonstrukce 120 let staré trati Liberec – Tanvald byla ale zahájena až tuto středu. „Trať Liberec – Tanvald pamatuje už 120 let, i v současnosti přitom denně přepravuje stovky lidí. Rekonstrukce tohoto úseku je tedy zcela nezbytná pro další rozvoj celého regionu. Jejím výsledkem bude především rychlejší a bezpečnější cesta mezi Libercem a Tanvaldem. To mimo jiné umožní i požadovaný třicetiminutový interval vlaků,“ vysvětlil přínosy generální ředitelSŽDCPavel Surý. Cestující ocení větší komfort při pohybu v železničních stanicích a zastávkách. Kolejové úpravy na trati si vyžádají výstavbu nových nástupišť ve stanicích Vesec u Liberce, Jablonec n. N., Smržovka a Tanvald. Pohodlněji se budou cestující cítit také na zastávkách v Jablonci, v Jabloneckých Pasekách a v Lučanech, kde zároveň vzniknou centrální přechody a přístupové chodníky.


23

Důležitou součástí výstavby je rovněž posílení bezpečnostních prvků na trati. Rekonstrukce čeká železniční přejezdy, do kterých zasáhnou stavební úpravy železničního svršku a spodku. Na ostatní přejezdy stavbaři nainstalují nová zabezpečovací zařízení. Rekonstrukce zlepší také vlastnosti trati. Po celém úseku bude položena nová kabelizace sdělovací a zabezpečovací technologie. Provoz bude řídit dálkově dispečerské pracoviště v železniční stanici Liberec. Plynulejší dopravu v zimních měsících zajistí instalace elektrického ohřevu výhybek. Strana 2 Pokračování ze strany 1 Realizaci projektu zkomplikovaly souběžné či navazující stavby, které bylo nutné vzájemně zkoordinovat. Navíc došlo k termínové kolizi s mimodrážními investičními akcemi místní správy, například modernizací tramvajové trati Liberec – Jablonec či rekonstrukcí několika komunikací. Z těchto důvodů byl harmonogram Rekonstrukce trati Liberec – Tanvald rozdělen na dvě části. Většinu stavebních prací by měli stavbaři provést ještě letos, zbytek dokončívpříštím roce. Nová Ves zůstává Plánovaná rekonstrukce trati způsobila největší poprask asi na Nové Vsi, kde se v plánech nepočítalo se zachováním místní zastávky. Mezi místními vznikla petice, kterou podpořil i místní obecní úřad. Lidé nakonec svůj boj o zastávku vyhráli. „V prvním pololetí příštího roku bude na naší zastávce vybudováno nové nástupiště,“ ujistil Petr Fiala, starostaNovéVsi. „Zprovozněna by měla být na podzim příštího roku,“ doplnil náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhyMojmírNejezchleb. Rekonstrukce by se měly příští rok dočkat i koleje z Liberce na Jablonec a Tanvald, opravy přijdou na sta miliony. Nerovnosti trati ničí moderní vlaky, kteréponí jezdí,a navíc nedovolují jezdit rychleji. Připravuje se také sanace skal podél trati nebo rekonstrukce stanice Velké Hamry. Modernizaci čeká i část tratě z Liberce na Českou Lípu, na TurnovanaHradecKrálové. Miliarda, hotovo za rok Stavba s názvem Rekonstrukce trati Liberec – Tanvald bude stát 876 218 916 Kč. Výstavbu spolufinancuje EU z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava, a to ve výši 650 801 236 Kč, což činí 80,01%způsobilých nákladů. Zbývající finanční prostředky z národních zdrojů poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Dokončení všech prací je plánováno na záříroku2015. Liberecká SŽDC zajišťuje opravy a údržbu téměř 700 kilometrů kolejí, na nichž je 576 přejezdů. Region| Severní Čechy

Kolínský deník Stovky mažoretek různého věku opět po roce v Kolíně bojovaly O pohár ze Zámku 31.10.2014

Kolínský deník ZDENĚK HEJDUK

str. 2 Kolínsko/region MÚ Česká Lípa

Kolín – Stovky mažoretek různých věkových kategorií se v neděli vystřídaly ve všech prostorách kolínského Městského společenského domu, kde vedení kolínského Domu dětí a mládeže uspořádalo tradiční mažoretkové klání nazvané O pohár ze Zámku. Na náměstí parkovaly autobusy, ve velkém sále se tančilo před porotou za asistence zvukaře pouštějícího nahrávky a všechny ostatní prostory se proměnily v šatny. Především dívky, ale i několik kluků, přijely z Brna, Chotěboře, Lomnice nad Popelkou, Štětí, Olešnice, Kamenice, Kostelce nad Orlicí, Mohelnice, Třech Dvorů, Mostu, Moravské Třebové, České Lípy, Dolních Beřkovic, Ronova nad Doubravou, Chlumce nad Cidlinou, Šlapanova či Kutné Hory. Soutěžilo se v mnoha věkových i formačních kategoriích, nechyběly ani tři týmy rodičů. Ty pobavily třeba choreografií na motivy Troškových komedií Slunce, seno…, nebo ruskými Marfušami. Mezi soutěžícími se neztratily ani ty z pořádajícího zařízení pod názvem Taneční skupina Vergillio. „V nejmladší věkové kategorii si TS Vergillio C vytančila druhé místo a v doplňkových soutěžích pak Viktorie Linhartová a Denisa Skohoutilová tituly nejsympatičtějších mažoretek soutěže, Viktorka v nejmladších dětech a


24

Denisa v seniorkách,“ shrnula výsledek Petra Pokorná, hlavní organizátorka soutěže a trenérka této kolínské skupiny. *** Mažoretky i mažoreti přijeli třeba z Brna, Chotěboře, Lomnice nad Popelkou, Štětí, Olešnice, Kamenice, Kostelce nad Orlicí nebo Mohelnice. Foto popis| Mažoretky od malých až po dospělé soupeřily o Pohár ze Zámku. Více fotografií naleznete na http://www.kolinsky.denik.cz. Foto autor| Foto: Zdeněk Hejduk Region| Střední Čechy

Mladá fronta DNES Serpentiny mezi Jabloncem a Libercem zmizí. Odkládaná stavba silnice se blíží 31.10.2014

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký Martin Trdla MÚ Česká Lípa

Konec nebezpečné a pomalé jízdy v serpentinách mezi Jabloncem a Libercem se blíží. Na sklonku tohoto roku by měly začít práce na dlouho odkládané stavbě přeložky silnice. LIBEREC, JABLONEC NAD NISOU Silniční had složený z nebezpečných zatáček mezi Jabloncem nad Nisou a libereckými Kunraticemi se po dlouhých letech plánování konečně začne napřimovat. Přípravy na stavbu dva a půl kilometrů dlouhé přeložky frekventované silnice I/14 by mohly začít do konce letošního roku. O konci zdržujících zatáček se mluví již od počátku devadesátých let minulého století. Dlouho ale vše zůstávalo pouze v hlavách projektantů a na papírech. V roce 2008 se dokončil úsek ke kunratické křižovatce, rychleji měli lidé mezi oběma městy cestovat už v roce 2011. Letos v září stavbaři dokončili kruhový objezd v jabloneckých Rýnovicích. Pokračovat v napřimování silnice se mělo v říjnu. Nakonec to vypadá na listopad nebo prosinec. „Momentálně probíhá veřejná soutěž na zhotovitele stavby. Předpokládáme, že podpis smlouvy s vítězem výběrového řízení proběhne v průběhu listopadu,“ říká Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR. Vítěz tendru bude mít za úkol odstranit veškerou vegetaci, která brání chystané silnici. „To představuje vykácení svahu Prosečského hřebene, do kterého by měla stavba zasáhnout, a také opravy místních komunikací dotčených stavbou,“ dodává Ledvinová. Do konce roku bude také zahájeno zadávací řízení na samotnou stavbu přeložky. Ta by pak měla začít v polovině příštího roku. Pokud vše vyjde podle plánu, hotovo by mělo být za 33 měsíců od zahájení prací. Podle Ledvinové by se projekt neměl lišit od dokumentace z června letošního roku. Celá trasa by tak měla být dlouhá přes dva a půl kilometru, údolí protnou dva mosty a bude tu i jeden podchod pro chodce. Cena projektu se bude pohybovat kolem 555 milionů korun bez DPH. Řidičům se tak na sklonku desetiletí výrazně uleví a cesta mezi Jabloncem a Libercem bude bezpečnější. „Je to velmi nebezpečný úsek silnice, i když tam k žádným těžkým nehodám nedochází. Problém je hlavně s kamiony, které se v některých místech do zatáčky stěží vejdou. Často musí couvat a najet znovu. To ostatní, hlavně v zimě, zdržuje. Nová silnice, která zatáčky narovná, se plánuje už hodně dlouho a je škoda, že se na ni nenašly peníze dřív,“ uvedl před časem Vlastimil Malý, dopravní inženýr krajské Policie ČR v Liberci. Řidičům se sice díky nové silnici uleví, dokud ale nebude hotova, bude doprava mezi největšími městy v kraji komplikovaná. Například nyní je stále čekají komplikace mezi Jabloncem a Vratislavicemi. V Jablonci se totiž opravuje most přes Lužickou Nisu. Až do jara pak potrvá rekonstrukce meziměstské tramvajové trati. Stavební práce na silnicích nevypuknou pouze na Liberecku a Jablonecku, ale i Českolipsku. Od třetího listopadu se začne opravovat nebezpečná křižovatka ve Skalici u České Lípy. „Každoročně se tady stane až devět dopravních nehod kvůli nedání přednosti v jízdě,“ upozorňuje Malý. O autorovi| Martin Trdla, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj


25

Stavbu hospice zbrzdil nález skládky s azbestem 31.10.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký (ČTK) MÚ Česká Lípa

LIBEREC Stavbu hospice v Liberci přibrzdil nález skládky s nebezpečným azbestem, kterou musí zlikvidovat odborná firma. Stavba ale navzdory zdržení pokračuje podle plánu a pracovat se bude i přes zimu. „Stavební firma CL-Evans má na realizaci jen deset měsíců, kolaudace je naplánována na konec června,“řekla Zuzana Halamová z oddělení investic Krajského úřadu v Liberci. Liberecký kraj je jedním z mála v zemi, který hospic dosud nemá. O jeho výstavbě se mluvilo tři volební období. Z několika různých variant se jako nejvhodnější ukázala přestavba bývalého sirotčince, jehož budovu i přilehlé pozemky v hodnotě 23 milionů korun věnovalo kraji město Liberec. Vybudování hospice s 28 jednolůžkovými pokoji bude stát 94 milionů korun, většinu nákladů zaplatí Evropská unie. Práce začaly v srpnu vybouráváním vnitřních příček a omítek. Dnes už objekt dostává novou podobu. Vedle původní budovy z přelomu 19. a 20. století vyrostly přístavby. Na stavbě denně pracuje 60 až 70 lidí. Azbest objevili při bourání. „Když se zbourala opěrná zeď, tak zjistili, že pod navážkou byl schovaný azbest, který se tam uklidil někdy v době, kdy se měnila původní střešní krytina. Naházeli to tehdy za opěrnou zeď a zasypali zeminou,“ uvedl stavbyvedoucí Josef Patočka. Nález azbestu práce zastavil. „Stáli jsme, než se udělaly vzorky, než se zajistila odborná firma na likvidaci,“ řekl. Ani samotná likvidace není podle něj jednoduchá, bylo třeba zeminu a azbest vytřídit. Skládku stavbaři objevili v místě, kde vzniká stacionář, za hlavní budovou. Její likvidace tak podle Patočky zdržela zakládání stavby. Podle Halamové jde o rekonstrukci a tam lze podobné problémy čekat. „Snažíme se je ale řešit co nejrychleji, a stavba pokračuje podle harmonogramu,“ řekla. V Libereckém kraji zatím slouží nevyléčitelně nemocným pacientům a jejich rodinám terénní hospicová péče a také speciální rodinné pokoje v nemocnicích - jeden je v Liberci, dva v Turnově a tři v České Lípě. „Tam je zájem tak velký, že budeme v lednu otevírat čtvrtý pokoj,“ řekla ředitelka hospicové péče Taťána Janoušková. Organizace už loni vyhlásila veřejnou sbírku na vybavení hospice, v níž se už sešlo několik tisíc korun. Hospicová péče už také jedná s obcemi na spolufinancování provozu zařízení. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Uprchlého klokana chytili po čtyřech dnech policisté 31.10.2014

Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký (tom) MÚ Česká Lípa

ZÁKUPY Šťastný konec mělo pátrání po klokanu Skippym, který v noci na pondělí uprchl z rodinné zoo v Zákupech. Vyčerpané a dezorientované zvíře lapil policista do deky. Klokan se teď zotavuje v domácím prostředí, ztrátu svobody však nese špatně. „Je vyčerpaný, apatický a ve špatném psychickém stavu. Umístili jsme ho do koňského boxu, kde spí na slámě a snad se brzy zotaví,“ podotkla majitelka zvířete Nina Houfková. Skippyho chytili u psího útulku v Dobranově, vzdáleném od Zákup asi čtyři kilometry. Motal se zmateně kolem plotu. Policista Miroslav Skřápek z České Lípy ho lapil s kolegou, když na zvíře hodili deku. „Nejdřív jsme ho honili kolem auta, ale utekl do pole. Za chvíli se vrátil a skákal podél plotu. Toho jsme využili a společně s majiteli psího útulku ho obklíčili,“ popsal zásah policista. Klokan celé tři dny, kdy byl na útěku, nepil. Byl totiž zvyklý na vyhřívané pítko ve svém výběhu. Díky tomu byl již apatický a neútočil. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj


26

Olomoucký deník Výjimečné hřbitovy střední Moravy 31.10.2014

Olomoucký deník str. 6 Dušičky - Památka zesnulých MÚ Česká Lípa

Místa, kde odpočívají naši zesnulí předci, v nadcházejících dnech ožijí vzpomínkami statisíců lidí, kteří na hřbitovy vyrazí připomenout si Památku zesnulých, lidově Dušičky. Samotné hřbitovy jsou ale nejen místem, kde jsou uchovány ostatky a postaveny náhrobky. Řada z nich je kulturními památkami a důležitým svědectvím své doby. Zpravodajové Deníku proto zapátrali v regionech Olomouckého a Zlínského kraje a našli deset pozoruhodných hřbitovů, jejichž význam přesahuje jejich pietní účel. Projděte si je společně s námi. Lipník nad Bečvou, starý židovský hřbitov: Na obnovu přispěli Američané i Britové Nejstarší hřbitov v Lipníku nad Bečvou se zřejmě nacházel u synagogy. Protože byl malý, tak židé roku 1567 koupili pozemek pro hřbitov jižně od centra města. Pochováno zde bylo sedm lipnických rabínů, včetně Barucha Teomina Fränkela – právě jeho tumba z roku 1828 je doposud hojně navštěvována zbožnými chasidskými židy. Pohřbívalo se zde do roku 1883, kdy byl v těsném sousedství vytvořen nový židovský hřbitov. Celá plocha starého hřbitova byla tehdy hroby hustě zaplněna, odhadem se zde nalézalo 1500 až 1800 náhrobků. V roce 1942 byl hřbitov zničen německým vojskem. Po válce bylo asi 160 celých náhrobků a 20 zlomků převezeno na nový hřbitov a tam složeno u západního rohu jižní zdi. Po roce 1989 se za podpory organizace Agudath Israel Of America a potomků rabína Fränkela z Velké Británie hřbitov dočkal úplné obnovy. Valašské Meziříčí, vojenský hřbitov: Vojáci wehrmachtu leží vedle Sovětů Svahu na městském hřbitově ve Valašském Meziříčí dominuje velký dřevěný kříž. Ten vymezuje prostor vojenského hřbitova. Za ním je řada prostých žulových křížů se jmény padlých. Jde o hřbitov vojáků wehrmachtu padlých v letech 1939–1945. Kromě křížků se jmény najdeme na hřbitově i bronzové desky se jmény vojáků z hromadných hrobů. Německá část vojenského hřbitova byla vybudovaná v letech 1998 až 2000. Mimo to je na hřbitově pohřbeno i několik sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování města. Patrně nejpřekvapivější částí hřbitova je mramorový obelisk před hromadným hrobem 205 vojáků turecké 20. pěší divize. Většina z nich byla zraněna v letech 1916–1917 na haličské frontě. Zemřeli v lazaretu, který byl za 1. světové války zřízen v bývalém zámku Žerotínů. Náklo na Olomoucku, hřbitov: Místo, kde odpočívá Jan Opletal Nový hřbitov v Nákle na Olomoucku byl založen v roce 1873. Nejvýznamnější památkou nákelského hřbitova je hrob nejslavnějšího rodáka Jana Opletala. Narodil se 1. ledna 1915. Navštěvoval školu v Nákle a později gymnázium v Litovli. Na Karlově univerzitě v Praze následně vystudoval lékařskou fakultu. Dokončit ji ale nestihl. Zahynul na následky střelného zranění, které utrpěl 28. října 1939, když policie rozháněla studentskou demonstraci. Jeho pražský pohřeb 15. listopadu se proměnil ve velkou protinacistickou demonstraci. Následovalo zatýkání, výslechy, týrání a popravy. Na 1200 studentů bylo odvezeno do koncentračních táborů. Všechny české vysoké školy byly zavřeny. Na Opletalově hrobě čteme: „Padl jsem první pod úderem temna. Zvedněte mou pochodeň svobody a ducha a neste ji hořící do celého světa. To pro čest lidství.“ Uherský Brod, židovský hřbitov: Vypovídá o historii židovské komunity Původní židovský hřbitov v Uherském Brodě, pocházející z 15. století, se nacházel na místě dnešního městského parku před zbytky někdejších hradeb v jižní části města. Po roce 1870, kdy byl východně od historického jádra města založen nový židovský hřbitov, ztratilo toto pohřebiště svoji funkci a během okupace bylo v roce 1942 zdevastováno. Po skončení války byly zbylé náhrobky přemístěny na nový hřbitov. Tato jediná celistvá nemovitá památka vypovídá o historii zdejší židovské komunity. Na území hřbitova je umístěno 1085 náhrobků ze žuly, mramoru a pískovce, často s cennou výzdobou a hebrejskými, německými a českými nápisy. Mezi náhrobky se nachází také pomník učeného rabína Natana Naty, zavražděného při ničivém nájezdu Kuruců v roce 1683.


27

Střílky na Kroměřížsku, barokní hřbitov: Deset ukradených soch nenašli Nové obvodové stěny, zrestaurované sochy, částečně opravená kaple a taky nové schody. To vše se za poslední léta podařilo opravit na unikátním hřbitově ve Střílkách na Kroměřížsku. Některé podstavce na obvodové stěně barokní stavby však i po třinácti letech zejí prázdnotou, stále se totiž nenašlo deset soch, které v létě 2001 ukradl neznámý zloděj. „Případ byl uzavřen s tím, že pachatele se dopadnout nepodařilo,“ posteskla si předsedkyně tamního občanského sdružení pro záchranu hřbitova Marie Skřítková. Barokní stavba ve Střílkách zaznamenala od roku 1998 velké změny. Opravena byla například šindelová střecha kaple a nástupní plošina, zpevněny byly obvodové zdi, vybudováno bylo nové vstupní schodiště a došlo i na restaurování třiadvaceti soch z první poloviny osmnáctého století. Na postupně opravovanou unikátní památku se během turistické sezony jezdí dívat stovky lidí od nás i ze zahraničí. U hřbitova proto občanské sdružení nechalo vybudovat dřevěný stánek, který slouží návštěvníkům jako informační centrum, prohlídky jsou vedeny v češtině, angličtině i němčině. Zájemci, kteří si budou chtít stavbu zapsanou na Seznam kulturních památek České republiky prohlédnout, ji mohou navštívit denně od 9 do 19 hodin. Za třicetikorunové vstupné se dozvědí o historii hřbitova, jeho proměnách, symbolice jednotlivých soch a mnoho dalších zajímavostí. Loštice na Šumpersku, židovský hřbitov: Většina náhrobků je z maletínského pískovce K židovskému městu v Lošticích, které se nachází nedaleko Mohelnice, neodmyslitelně patřil i hřbitov. Ten byl založený už v roce 1554 ve východní části města směrem na Palonín. Na ploše šesti a půl tisíce metrů čtverečních se nachází téměř šest set padesát náhrobních kamenů. Většina náhrobků byla zhotovena z maletínského pískovce v průběhu 18. a 19. století. Návštěvníci zde mohou vidět cenné náhrobky barokního a klasicistního typu. Na hřbitově se pohřbívalo až do počátku čtyřicátých let dvacátého století. Budova, která stojí před hřbitovní brankou, dříve sloužila jako obydlí pro hrobníka a márnice. V roce 2004 uplynulo 450 let od založení hřbitova. V tomto jubilejním roce započal Achab Haidler ve spolupráci s loštickým sdružením Respekt a tolerance, které mapuje historii židovských komunit v regionu, s odborným zpracováním všech náhrobků. Rožnov pod Radhoštěm, Valašský Slavín: Má i papírovou podobu: Knihu paměti kraje Valašský Slavín je místem připomenutí a uctění života a díla více než čtyřiceti významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Čestné pohřebiště Valašský Slavín bylo založeno v roce 1970. Leží kolem kostela svaté Anny v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Slavín má také svou knižní podobu – takzvanou Knihu paměti kraje. O návrzích na uložení ostatků významných lidí či zapsání do knihy rozhoduje ředitel Valašského muzea v přírodě na doporučení odborné komise zvané Rada starších. Na Valašském Slavíně mají pomník například zakladatelé muzea bratři Jaroňkovi, olympijští vítězové Emil Zátopek či Jiří Raška, malíř a spisovatel Jan Kobzáň, hudebníci Jan Pelár, Zdeněk Kašpar či Jan Rokyta a řada dalších osobností. Zlín, Lesní hřbitov: Inspiraci převzal Tomáš Baťa z Ameriky Jedním z nejzajímavějších hřbitovů na Moravě je Lesní hřbitov ve Zlíně. Jak již název naznačuje, umístěn je do lesního porostu. Inspiraci přinesl zakladatel moderního Zlína Tomáš Baťa z Ameriky a Lesního hřbitova Bor u České Lípy kolem roku 1909. Projekt je dílem slavného architekta Františka Lydieho Gahury. Hlavní myšlenkou bylo zřídit hřbitov, který by byl vzdálen od průmyslového ruchu a rychle se rozrůstajícího města. Bylo tím vyřešeno pohřbívání na sto let – počítalo se s třiceti tisíci hrobovými místy při době tlení 15 let. V současné době je zde evidováno přibližně dvanáct tisíc hrobových míst: tradičně v zemi, v urnách i na vsypové loučce. Jednou z dominant hřbitova je obřadní síň architekta Jiřího Čančíka. Zajímavá je i tím, že je ze tří stran prosklená. Pozůstalí tam při těžkých chvílích mohou uniknout pohledem do okolní krajiny. Olomouc-Černovír, vojenský hřbitov: Různá náboženství zde leží společně Vojenský hřbitov založila v roce 1869 vojenská správa připojením k civilnímu hřbitovu obce Černovír z roku 1840. Pohřebiště bylo upraveno během první světové války pro potřeby vojenského velitelství v Krakově a Vojenského špitálu na Klášterním Hradisku. Vysvětili ho v roce 1917. Autorem návrhu byl poručík-architekt Gustav Rossmann. Hřbitov má jednotné řešení, obdélný půdorys protíná hlavní osový kříž. V centru stojí křesťanský pavilon, na jihovýchodě muslimský pavilon s obeliskem. Prostor byl rozdělen do několika skupin hrobů. Od vyhlášení války do


28

roku 1919 zde bylo pohřbeno 3218 vojáků minimálně třinácti národností a několika náboženských vyznání: římskokatolického, evangelického, pravoslavného, muslimského a židovského. Do válečných hrobů byla ukládána těla až s pěti zemřelými. V 80. letech minulého století hřbitov poznamenaly necitlivé úpravy terénu, nevratné a dodnes patrné. V posledních letech byla snaha areál rekonstruovat, původní podobu však místo nezískalo. Prostějov, židovský hřbitov: Dochoval se jako jediný ze tří ve městě Židovský hřbitov v Brněnské ulici v Prostějově byl založen v roce 1908. Je nejmladším židovským hřbitovem ve městě a jako jediný z původních tří se dochoval. Mezi asi pěti sty náhrobky jsou na hřbitově uloženy ostatky významných osobností prostějovské židovské obce. Patřil mezi ně například rabín, učenec a historik Leopold Goldschmied nebo továrník Josef Fehér. Naproti bráně stojí obřadní síň z doby založení hřbitova, v jejímž interiéru zůstalo dochováno nejen autentické vnitřní vybavení, ale i modlitební texty na stěnách. V roce 1950 byla na severní stěnu obřadní síně umístěna pamětní deska se jmény 1370 Prostějovanů, kteří se stali oběťmi holocaustu. Za obřadní síní vznikl památník obětí obou světových válek. Původně měl připomínat pouze prostějovské židovské vojáky padlé v první světové válce, ale při renovaci v roce 1950 se jeho význam rozšířil i na oběti druhé světové války. INFOGRAFIKA: DENÍK/JAN LAKOMÝ ZDROJ: ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU Foto autor| FOTO: DENÍK/JIŘÍ KOPÁČ, ARCHIV, ČTK Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Prostějovský deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Zlínský deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Valašský deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Slovácký deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 Publikováno| Kroměřížský deník; Dušičky - Památka zesnulých; 06 ID| ac8eb12c-4038-4410-9633-285d12d334d9

Ústecký deník Excelentní jazzman sever řádně prosmýčí 31.10.2014

Ústecký deník str. 7 Kultura regionu (dts) MÚ Česká Lípa

TRUMPEŤÁK Ústí nad Labem, Jirkov, Česká Lípa, Žatec, Varnsdorf – Měli bychom si začít zvykat, že se v Ústí začne něco dít. První vlaštovkou může být v úterý 4. listopadu od 19.00 koncert excelentního trumpetisty Michaela „Patchese“ Stewarta se slovenským AMC Triem, vstupné je 120 Kč. Lze to brát jako pozdní pokračování letos již jen jednodenního Mezinárodního jazz & blues festivalu. Jít to tak dál, příští rok už nemusel být... Ale Patches sever řádně „prosmýčí“. Již 5. 11. je v Jirkově, den poté České Lípě v KD Crystal, 19.11. v divadle v Žatci a 20.11. ve Varnsdorfu. Lzeli označit za jazzovou celebritu muže, který hrál s tolika slavnými, Stewart jí je. Už v šestnácti letech byl profík, doprovázel na albu zpěvačku Patti LaBelle. Ale to byl jen začátek. Hrál s Quincy Jonesem i George Dukem, doprovázel Whitney Houston, osm let legendárního jazzmana Ala Jarreau. V 90. letech pak hrál s Marcusem Millerem. Takových doporučení... Foto popis| Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Děčínský deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Chomutovský deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Litoměřický deník; Kultura regionu; 07


29

Publikováno| Žatecký a lounský deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Mostecký deník; Kultura regionu; 07 Publikováno| Teplický deník; Kultura regionu; 07 ID| 444cf807-dd7e-42f9-b328-150c16beae75

Zpravodajství ČTK Stavbu hospice v Liberci přibrzdil nález skládky s azbestem 30.10.2014

Zpravodajství ČTK str. 0 eli sta ivc MÚ Česká Lípa

-------------------Ke zpravodajství: AUDIO; FOTO ve Fotobance P201408050280901

ID foto: P201408050281601, P201408050279201,

-------------------Liberec 30. října (ČTK) - Stavbu hospice v Liberci přibrzdil nález skládky s nebezpečným azbestem, kterou musí zlikvidovat odborná firma. Stavba ale navzdory zdržení pokračuje podle plánu a pracovat se bude i přes zimu. Stavební firma CL-Evans má na realizaci jen deset měsíců, kolaudace je naplánována na konec června. Na kontrolním dni sledované stavby to dnes ČTK řekla Zuzana Halamová z oddělení investic Krajského úřadu v Liberci. Liberecký kraj je jedním z mála v zemi, který hospic dosud nemá. O jeho výstavbě se mluvilo tři volební období. Z několika různých variant se jako nejvhodnější ukázala přestavba bývalého sirotčince, jehož budovu i přilehlé pozemky v hodnotě 23 milionů korun věnovalo kraji město Liberec. Vybudovaní hospice s 28 jednolůžkovými pokoji bude stát 94 milionů korun, většinu nákladů zaplatí Evropská unie. Práce začaly v srpnu vybouráváním vnitřních příček a omítek. Dnes už objekt dostává novou podobu. Vedle původní budovy z přelomu 19. a 20. století vyrostly přístavby. Na stavbě denně pracuje 60 až 70 lidí. Azbest objevili při bourání. "Když se zbourala opěrná zeď, tak zjistili, že pod navážkou byl schovaný azbest, který se tam uklidil někdy v době, kdy se měnila původní střešní krytina. Naházeli to tehdy za opěrnou zeď a zasypali zeminou," uvedl stavbyvedoucí Josef Patočka. Nález azbestu práce zastavil. "Stáli jsme, než se udělaly vzorky, než se zajistila odborná firma na likvidaci," řekl. Ani samotná likvidace není podle něj jednoduchá, bylo třeba zeminu a azbest vytřídit. Skládku stavbaři objevili v místě, kde vzniká stacionář, za hlavní budovou. Její likvidace tak podle Patočky zdržela zakládání stavby. Podle Halamové jde o rekonstrukci a tam lze podobné problémy čekat. "Snažíme se je ale řešit co nejrychleji, a stavba pokračuje podle harmonogramu," řekla. V Libereckém kraji zatím slouží nevyléčitelně nemocným pacientům a jejich rodinám terénní hospicová péče a také speciální rodinné pokoje v nemocnicích - jeden je v Liberci, dva v Turnově a tři v České Lípě. "Tam je zájem tak velký, že budeme v lednu otevírat čtvrtý pokoj," řekla ČTK ředitelka hospicové péče Taťána Janoušková. Organizace už loni vyhlásila veřejnou sbírku na vybavení hospice, v níž se už sešlo několik tisíc korun. Hospicová péče už také jedná s obcemi na spolufinancování provozu zařízení. "Zatím jsem objela kolem 70 měst a obcí a všichni přislíbili podporu," dodala Janoušková. Leona Vacková kš Cas| 15:07


30

Úprava křižovatku zkomplikuje provoz na silnici 9 u Nového Boru 30.10.2014

Zpravodajství ČTK str. 0 eli dpr ivc MÚ Česká Lípa

Nový Bor (Českolipsko) 30. října (ČTK) - Úprava nebezpečné křižovatky ve Skalici u České Lípy zkomplikuje od pondělí provoz na frekventované silnici 9 v Novém Boru na Českolipsku. Komunikace bude kvůli stavebním pracím zúžená a řidiči tam budou muset zpomalit. Práce by měly skončit do 28. listopadu. Cílem navržených úprav je snížení rychlosti na silnici 9, řekl dnes ČTK krajský radní pro dopravu Vladimír Mastník (Starostové pro Liberecký kraj). Silnice z Nového Boru na Českou Lípu patří k nejvytíženějším komunikacím v kraji, podle posledních sčítání po ní denně projede přes 13.000 aut. Křižovatka se Skalickou ulicí v Novém Boru je dlouhodobým problémem. Řidiči tam nerespektují snížení rychlosti a nehody jsou velmi časté. "V minulém roce se tam stalo přibližně deset vážných dopravních nehod, ale to jsou jen ty ohlášené. Skutečné počty budou zřejmě mnohem vyšší, protože řada řidičů drobné karamboly ani nehlásí," řekl starosta Skalice u České Lípy Jiří Löffelmann (Starostové). Na úpravách silnice se v květnu dohodli starostové se zástupci policie, Ředitelství silnic a dálnic i Libereckého kraje. "Naším cílem bylo nalézt společný konsenzus a opatření, která by v co nejkratší možné době mohla dopravu v tomto úseku silnice zlepšit a ochránit řidiče, ale i chodce a cyklisty," uvedl novoborský starosta Jaromír Dvořák (Starostové). Vzhledem k tomu, že jde o silnici první třídy, bude úpravy platit stát. Zároveň by se ale podle Dvořáka měla zpracovávat studie kruhového objezdu, který by v budoucnu mohl klasickou křižovatku nahradit. Zatím se komunikace dočká jen úprav, které by měly na motoristy působit psychologicky a donutit je, aby před křižovatkou zpomalili. ŘSD chce tohoto efektu dosáhnout zúžením jízdních pruhů. Šikmé vodorovné pruhy na silnici navíc nahradí ostrůvky z žulové dlažby lemované sloupky. Podél silnice budou také zesílena svodidla, která mají zabránit případnému pádu havarovaného auta na chodník, který vede do podchodu pod silnicí. V příštím roce bude navíc osazeno proměnné svislé dopravní značení, které bude upozorňovat na nejvyšší dovolenou rychlost 70 kilometrů v hodině. ivc kš Cas| 16:03

Vážná nehoda tří aut zablokovala silnici 38 u Doks 30.10.2014

Zpravodajství ČTK str. 0 dli dpr knt MÚ Česká Lípa

Doksy (Českolipsko) 30. října (ČTK) - Vážné zranění hlavy utrpěl dnes odpoledne jednadvacetiletý muž po srážce dvou osobních a jednoho nákladního vozu na silnici 38 u Doks na Českolipsku. Silnice první třídy je po nehodě uzavřená. ČTK to řekly mluvčí záchranářů a policie. Záchranáři museli zraněnému zajistit přístrojem řízenou ventilaci, vrtulník ho pak přepravil na traumacentrum do liberecké nemocnice, uvedla mluvčí záchranné služby Lenka Markovičová. Nehoda se stala asi ve 14:45. "Řidič osobního auta vyjel do protisměru, kde jel nákladní vůz, jehož řidič ve snaze vyhnout se čelnímu střetu vyjel také do protisměru. Tam se střetl s dalším osobním autem," popsala nehodu mluvčí policie Dagmar Sochorová. Vážně zraněn byl řidič prvního osobního auta. "Utrpěl polytraumata. Má vážně poraněnou hlavu a další zranění na horní polovině těla," dodala Markovičová. Policie okolnosti nehody na místě prošetřuje, obnovení provozu Sochorová odhaduje na 17:45. knt kš Cas| 16:51


31

Přehled zpráv Doksy zvelebují zapůjčený kostel Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (mip)

Recommend Documents