Přehled zpráv. Brněnští vědci našli způsob, jak rychle diagnostikovat chřipku Zdraví ~ Strana 16 ~ Co je nového

Přehled zpráv Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Brna očima občanů .......................................................................12 1.8.2013 Moderní obec ~ Strana 26 ~ Téma - prezentace a propagace obcí a regionů  MIROSLAV FORET ...Příkladem je i průzkum Mendelovy univerzity v Brně. Reprezentativní výzkum obyvatel Brna 18+ vznikl v rámci projektu Partnerství pro místní rozvoj (za lepší spolupráci místní veřejné správy, podniků a veřejnosti). ... Brněnští vědci našli způsob, jak rychle diagnostikovat chřipku ....................................................................13 19.7.2013 Zdraví ~ Strana 16 ~ Co je nového  Rychlý a levný způsob, jak diagnostikovat chřipku, objevili vědci z Mendelovy univerzity v Brně a CEITECu VUT. K testu použili filtrační papír s kvantovými tečkami – tedy uměle vyrobenými nanočásticemi. ... Včelařů v Česku přibývá, dostanou dotace 230 milionů .................................................................................13 2.8.2013 aktualne.cz ~ Strana 0 ~ Život v Česku - Domácí  Barbora Valešová, ČTK ...Takto vysoký stav včelstev a chovatelů způsobuje, že se med prodává hluboko pod cenou i v době, kdy je cenová krize medu ve světě," řekl Antonín Přidal z oddělení včelařství Mendelovy univerzity v Brně. ... Burčák na sebe letos nechá čekat, na čas ho může zastoupit višňák ...........................................................15 4.8.2013 brno.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ Brno / Brno - Zprávy  MF DNES, Eva Křivánková ..."Je to otázka tak čtrnácti dní nebo tří týdnů," poznamenal Josef Šrámek, který působí na statku Mendelovy univerzity v Lednici. Nedočkaví fanoušci burčáku však mohou dočasné prázdno vyplnit višňákem. ... Praha hledá strom pro letošní vánoční trhy na Staroměstském náměstí......................................................15 4.8.2013 denik.cz ~ Strana 0 ~ Praha  ...Společnost Taiko spolupracuje s dendrology z Mendelovy univerzity v Brně, kteří vždy prověří, zda je strom v pořádku." ... DOPISY ČTENÁŘŮ ...............................................................................................................................................16 24.7.2013 Naše krásná zahrada ~ Strana 64 ~ Servis  ...Ivana Šafránková, Mendelova univerzita v Brně SOUTĚŽ – DOPIS MĚSÍCE Velká inspirace Vážená redakce, jsem také jedna z těch, co milují zahrádku a květiny. Každé jaro se nemohu dočkat, kdy už půjdu na zahrádku, i když mě pak bolí celé tělo. ... Efektivní ochrana ozimé pšenice .......................................................................................................................17 5.8.2013 Zemědělec ~ Strana 18 ~ Rostlinná výroba  Jana Pančíková ...Luděk Hřivna z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně a prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., který působil dlouhá léta v Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. ... ČSSD: Boj o moc, boj o přežití (Rudolf Polanecký) .........................................................................................20 5.8.2013 idnes.cz - blog ~ Strana 0 ~  ...střední odborné komise ČSSD; předseda dozorčí rady akciové společnosti Cíl; předseda Politické rady CENTROPE; člen správní rady Masarykovy univerzity Brno; člen správní rady VUT Brno; člen správní rady Mendelovy univerzity v Brně; člen správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity Brno; člen Řídící komise se statusem rozhodovacím Moravian science centre Brno; předseda valné hromady Jihomoravského inovačního centra; předseda Dozorčí rady Vinařského fondu ČR. ... dnes si přečtěte ....................................................................................................................................................22

Plné znění zprávy

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

6.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 1 ~ Titulní strana  Křtiny: lesní moudrost v arboretu Křtiny – Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. ...... Křtiny: lesní moudrost v arboretu ......................................................................................................................22 6.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 3 ~ Blanenské léto  KRISTÝNA ŽIVNÁ Křtiny – Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. ... Strom vedle stadionu byl mrtvý, soudí dendrolog ...........................................................................................23 7.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 2 ~ Brno a Jižní Morava  Zuzana Taušová Brno stále neví, kdo se měl starat o vzrostlý topol vedle fotbalového stadionu v Srbské, jehož padající větve při nedělní bouřce zranily čtyři fanoušky. Nestaral se o něj však nikdo. Podle odborníka z lesnické fakulty byl strom očividně mrtvý. ... Zachrání miliony životů .......................................................................................................................................24 7.8.2013 Magazín ŠÍP ~ Strana 14 ~ Životní drama  VLADISLAVA TOMANOVÁ Objev brněnských vědců umožní okamžité rozpoznání viru chřipky Mám chřipku, nebo je to jen nachlazení? Zatímco dnes se správná diagnóza určuje těžko, už brzy by to měla být hračka. Vědci Mendelovy univerzity a Středoevropského technologického institutu nalezli rychlý způsob, jak viry chřipk... Start-up Region 26 ...............................................................................................................................................25 5.8.2013 Sdělovací technika ~ Strana 19 ~  Zpravodaj o inovacích v jihomoravském regionu JIC oslavil desáté narozeniny Před deseti lety podepsali zástupci Masarykovy univerzity, Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického, Veterinární a farmaceutické univerzity, Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna zakládací smlouv... Strom vedle stadionu Zbrojovky byl dlouho mrtvý, soudí dendrolog ...........................................................26 6.8.2013 brno.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ Brno / Brno - Zprávy  MF DNES, Zuzana Taušová Brno stále neví, kdo se měl starat o vzrostlý topol vedle fotbalového stadionu na Srbské, jehož padající větve při nedělní bouřce zranily čtyři fanoušky. Nestaral se o něj však nikdo. Podle odborníka z lesnické fakulty byl strom očividně mrtvý. ... To nedokáže nikdo! Socialista Hašek je superman, který má 29 funkcí a žádnou nedělá pořádně ...........27 6.8.2013 reflex.cz ~ Strana 0 ~ Zprávy  ...23. Člen správní rady Masarykovy univerzity Brno. 24. Člen správní rady VUT Brno. 25. Člen správní rady Mendelovy univerzity v Brně. 26. Člen správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. ... Zvířata kvůli vedru nehynou, požáry hlídáme ...................................................................................................29 7.8.2013 Slovácký deník ~ Strana 3 ~ Slovácko  ZDENĚK SKALIČKA ...Po absolvování gymnázia vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1978 nastoupil jako těžební mistr na těžební středisko bývalé Lesní správy Buchlovice, o rok později začal pracovat jako technik na polesí Buchlov. ... Křtiny: lesní moudrost v arboretu ......................................................................................................................31 7.8.2013 Týden u nás, okresní noviny ~ Strana 3 ~ Zpravodajství, seriál  (živ) Plné znění zprávy


Křtiny – Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. ... Inovační vouchery si razí cestu ..........................................................................................................................31 10.3.2011 Finance.cz ~ Strana 0 ~  Firemnifinance.cz ...Město Brno vyhlašuje na začátku března již třetí výzvu. Inovační vouchery se staly neodmyslitelnou podporou inovačního podnikání a přenášení výsledků výzkumu do praxe. Inovační vouchery, dotace pro firmy na nákup know-how od výzkumných organizací, se za svou tříletou historii na jižní Moravě et... Zatímco zemědělce vedra trápí, vinaři z nich mají radost a těší se na úrodu ...............................................33 7.8.2013 ČRo - strednicechy.cz ~ Strana 0 ~ aktualne  Michal Trnka ...Vinaři bojují proti pančování Pálavy, pomoci má i studieVinaři s Mendelovou univerzitou budou zkoumat vliv druhu uzávěru na kvalitu vína v lahvi Sadaři i vinaři na Znojemsku letos očekávají velmi dobrou sklizeň Vedro v kraji: zemědělcům usychá úroda a hynou zvířata Ve vedrech je třeba věnovat zv... Po herečce Stašové chtěl dědit falešný syn .....................................................................................................33 8.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 2 ~ Brněnské léto  KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ Některé záběry filmu Zrozen bez porodu vznikaly i v Masarykově lese na Blanensku. Filmaře tam zdržovali špičkoví orientační běžci Brno – Když bezdětné zdravotní sestře Věře Podlipné přijde obsílka od soudu, ať nahlásí adresu svého syna, je to pro ni velké překvapení. ... Pomoc meruňce? Za 400 tisíc ............................................................................................................................34 8.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 5 ~ Jižní Morava / Inzerce  LUKÁŠ IVÁNEK ...„Spolupracujeme se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Společně s tamním profesorem Krškou jsme oslovili ještě ovocnářskou školu v rakouském Klosterneuburgu, kde se meruňkami zabývají,“ sdělil místostarosta Zdeněk Karber. ... Vzácné meruňky pomohou zachránit i Rakušané ............................................................................................35 8.8.2013 Českobudějovický deník ~ Strana 13 ~ Zpravodajství  LUKÁŠ IVÁNEK ...„Spolupracujeme se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Společně s tamním profesorem Krškou jsme oslovili ještě ovocnářskou školu v rakouském Klosterneuburgu, kde se meruňkami zabývají,“ uvedl místostarosta Velkých Pavlovic Zdeněk Karber. ... Snažíme se, aby se u nás cítili dobře lidé i zvířata ...........................................................................................36 8.8.2013 Moravskoslezský deník ~ Strana 4 ~ Ekonomika regionu  MARTIN PLEVA ...VIZITKA Petr Čolas vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Od roku 1990 pracuje v Zoo Ostrava, posledních devět let je jejím ředitelem. Mezi jeho koníčky patří zvířata, cestování a poznávání všeho, co se týká ochrany přírody, přírodních zákonitostí i fungování lidských společností. ... Lákají na den otevřených dveří ..........................................................................................................................38 8.8.2013 Nový život - zpravodajský týdeník ~ Strana 9 ~ Rady/tipy  (liv) Lednice – Den otevřených dveří se uskuteční ve čtvrtek 15. srpna v areálu šlechtitelské stanice Mendelea Mendelovy univerzity v Lednici. Na místě se mimo jiné uskuteční i tradiční přehlídka plodové zeleniny společnosti Moravoseed. ... Brno nechalo pokácet nebezpečný topol vedle fotbalového stadionu ..........................................................38 9.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 2 ~ Brno a Jižní Morava  (taz)



BRNO Z topolů v sousedství fotbalového stadionu na Srbské ulici v Brně včera opět padaly větve. Na rozdíl od neděle, kdy jeden ze suchých stromů zlomila bouře a padající větev zranila čtyři diváky na stadionu, byla tentokrát situace bezpečnější. ... Hit léta? Svěží višňák z Lednice .........................................................................................................................39 8.8.2013 5plus2 ~ Strana 2 ~ Stalo se  DAGMAR NEJEZCHLEBOVÁ ...Lednická Mendelova univerzita obhospodařuje desítky hektarů višňových sadů. „Letošní sezona višní je velmi dobrá. Technologie výroby višňáku je stejná jako výroba burčáku. Šťáva se nejdřív vylisuje, a pak se nechá kvasit, ale nesmí přejít,“ popsal František Šrámek z Mendelovy univerzity v Le... Brno nechalo pokácet nebezpečný topol vedle fotbalového stadionu ..........................................................40 8.8.2013 brno.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ Brno / Brno - Zprávy  MF DNES, Zuzana Taušová Brno nechalo ve čtvrtek pokácet topol, jehož padající větve v neděli během fotbalového utkání mezi brněnskou Zbrojovkou a pražskou Spartou zranily čtyři diváky. Strom byl i podle nich už několik sezón ve špatném stavu a nyní byl mrtvý. ... Zatímco zemědělce vedra trápí, vinaři z nich mají radost a těší se na úrodu ...............................................41 8.8.2013 ČRo - regina.cz ~ Strana 0 ~ denik  Michal Trnka ...Vinaři bojují proti pančování Pálavy, pomoci má i studieVinaři s Mendelovou univerzitou budou zkoumat vliv druhu uzávěru na kvalitu vína v lahvi Sadaři i vinaři na Znojemsku letos očekávají velmi dobrou sklizeň Vedro v kraji: zemědělcům usychá úroda a hynou zvířata Ve vedrech je třeba věnovat zv... Pomoc Velkopavlovické meruňce? Za čtyři sta tisíc korun ............................................................................41 8.8.2013 denik.cz ~ Strana 0 ~ Jihomoravský kraj  ..." „Spolupracujeme se zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Společně s tamním profesorem Krškou jsme oslovili ještě ovocnářskou školu v rakouském Klosterneuburgu, kde se meruňkami zabývají," sdělil místostarosta Velkých Pavlovic Zdeněk Karber. ... Ve Vážanech posviští opět kolečka ...................................................................................................................42 9.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 2 ~ Blanenské léto  JAN CHARVÁT ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI ...LETNÍ DEN V ARBORETU Kdy? Sobota 10.00 Kde? Arboretum, Křtiny Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. ... Se stavbou letní učebny pomáhají bezdomovci ...............................................................................................43 13.8.2013 Právo ~ Strana 11 ~ Region Morava a Slezsko  Jan Trojan Bude to vlastně pořádný srub, dřevo poskytla Mendelova univerzita. Staví se v novém areálu Nadace Partnerství v brněnské Údolní ulici. Původní objekt, který tam tato nezisková organizace získala v roce 2006, oddělovala od úpatí Špilberku rozsáhlá zahrada, od konce války neobhospodařovaná. ... Nové experimenty v nových pavilonech ...........................................................................................................44 12.8.2013 Zemědělec ~ Strana 34 ~ Živočišná výroba  Lukáš Rytina Na Mendelově univerzitě v Brně byl dokončen projekt, který zřejmě nemá v Evropě obdoby. V něm je zemědělství pojato v celém komplexu - půda, rostlina, genetika rostlin, zkrmování rostlinných produktů zvířatům, změna rostlinných a živočišných produktů na potravinářské produkty. ... Otevřené dveře zpestří i zeleninou ....................................................................................................................46 13.8.2013 Břeclavský deník ~ Strana 3 ~ Břeclavské léto  (liv)



Lednice – Den otevřených dveří pořádají ve čtvrtek v areálu šlechtitelské stanice Mendelea Mendelovy univerzity v Lednici. Na místě se mimo jiné uskuteční i tradiční přehlídka plodové zeleniny společnosti Moravoseed. ... Úřad práce spustil nový program pro zaměstnanost studentů po střední nebo vysoké škole ..................46 13.8.2013 18:00ČT 1 ~ Zpráva ~  ...Díky příspěvku na mzdu absolventa pracuje v brněnském autoservisu. Lukáš ŠEDÝ, automechanik - Z Brna nejsem, musím dojíždět do Brna 20 kilometrů, ale nevadí mně to, mám práci, nemusím sedět doma. ... Hmyz na českém jídelníčku ................................................................................................................................48 15.8.2013 17:10ČRo Plus ~ Zpráva ~  ...Ve vysílání je naším hostem entomoložka a propagátorka pojídání hmyzu Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně. Dobrý den. Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně - Dobrý den. ... Stadion za Lužánkami: sídlo bělásků, kun a pajasanů ....................................................................................50 16.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 1 ~ Brno  Eliška Kolínková ...Přímo uprostřed Brna vznikl neobvyklý kus volné přírody. BRNO Vstup na fotbalový stadion za Lužánkami v Brně připomíná příchod do přírodní rezervace. O kus dál sice hučí provoz na rušných brněnských ulicích Sportovní a Drobného, za betonovými torzy vysokých tribun ovšem okolí ztichne. ... Místo trávy bodláky po břevno ...........................................................................................................................51 16.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 3 ~ Brno a jžní Morava  Eliška Kolínková ...Džungle, dere se člověku na jazyk při pohledu na brněnský fotbalový stadion za Lužánkami. Že je monstrózní stavba opuštěná a zarůstá, je dobře známé. Přesto pozorovatele zaskočí, jak rychle příroda postupuje. ... Pro vědce bude stadion zajímavější za třicet let. Bude z něj step ..................................................................53 16.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 3 ~ Brno a jžní Morava  (ek) BRNO Místo fotbalových klání je stadion za Lužánkami svědkem hnízdění ptáků a poletování motýlů. „Dalo by se říct, že některé části již pomaličku začínají připomínat step. Ale pořád je to především lidská stavba, která zůstala ležet ladem,“ popisuje místo vedoucí Ústavu zoologie na Mendelově ... Práva Pomůže vám praxe či stáž .......................................................................................................................54 16.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 8 ~ Příloha - Vzdělávání  DANA JAKEŠOVÁ ...Adéla Packová si zvolila bakalářský obor Manažersko-ekonomický na Mendelově univerzitě v Brně. V ročníku jich bylo zhruba 300. Při výběru magisterského studia si proto vybírala užší specializaci. ... Studentům vysokých škol jsou špatně vyměřovány poplatky .......................................................................54 15.8.2013 Finance.cz ~ Strana 0 ~  Finance.cz ...Naopak placení poplatku za delší i další studium je v souladu s požadavkem na uvádění přesné výše ve statutu Vysokého učení technického, Západočeské univerzity, Technické univerzity v Liberci, Mendelovy univerzity a Univerzity Tomáše Bati. ... Červi a cvrčci. Zájem o jedlý hmyz roste, chybí však legislativa ...................................................................56 15.8.2013 tyden.cz ~ Strana 0 ~ Apetit  ČTK



..."Zájem je, a čím dál větší," uvedla Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či hově... Dřevo jako lup. Z lesa u Veselice .......................................................................................................................57 16.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 1 ~ Titulní strana  JAN CHARVÁT ...Z lesa u Veselice Dokončení ze strany 1 S tak rozsáhlým případem černé těžby se v poslední době nesetkali ani lesníci ze Školního lesního podniku Křtiny. Tvrdí to zástupce ředitele podniku Pavel Mauer. ... Dřevěné placky z výletů jdou na dračku ...........................................................................................................58 16.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 3 ~ Blanenské léto  EVA ONDRÁČKOVÁ ...Například ve zpřístupněných jeskyních Moravského krasu, v Arboretu Křtiny, v Kunštátě nebo v Olešnici. Jednu z nejnovějších známek nyní turisté koupí i ve Spešově. „Je na ní spešovská rozhledna. ... U Dolních Věstonic bude archeopark ................................................................................................................59 16.8.2013 Břeclavský deník ~ Strana 2 ~ Břeclavské léto  TEREZA HUNKAŘOVÁ, ČTK ...Studentku lednické fakulty Mendelovy univerzity Petru Vágnerovou udivilo, na kolik peněz archeopark přijde. „Je to velká částka. Určitě to ale bude zajímavé a poučné. Snad budou mít dobrý marketing, aby archeopark dostali to povědomí co nejvíce lidí,“ připomněla Vágnerová, co také rozhodne o ú... Lidé se dali do hmyzu, nejvíce jim chutnají červi .............................................................................................60 16.8.2013 Metro ~ Strana 10 ~ Víkend  ČTK ...„Zájem o pojídání hmyzu je a je čím dál větší,“ tvrdí Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než tře... Zájem o pojídání hmyzu stoupá .........................................................................................................................60 16.8.2013 Metro ~ Strana 10 ~ Víkend  ČTK ...„Zájem o pojídání hmyzu je a je čím dál větší,“ tvrdí Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než tře... Letní seriál ............................................................................................................................................................61 17.8.2013 12:00ČT 1 ~ Zpráva ~  ...I proto požádal pražský magistrát brněnské odborníky z Mendelovy univerzity o tahovou zkoušku stromu, která má určit odolnost k vývratu. Dendrologové zatížili javor silou vichřice. Zkoumají přitom tři parametry. ... Losové vymírají. Už podruhé ..............................................................................................................................63 17.8.2013 Lidové noviny ~ Strana 2 ~ Téma  ost ...Na obyvatelích ČR je tedy rozhodnutí, do jaké výše lze tolerovat škody losem na lesních dřevinách a jak veliká musí být populace zde žijících losů,“ říká Martin Ernst z Mendelovy univerzity ve studii hrazené grantem Lesů ČR. ... I vy budete brzy jíst hmyz. Pomůže to zachránit lidstvo .................................................................................63 16.8.2013 aktualne.cz ~ Strana 0 ~ Společnost - Domácí  Zuzana Hronová ...Vše začalo na přelomu tisíciletí na půdě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kdy pan profesor Povolný poprvé vystoupil před studenty s hmyzem. Poté se iniciativy chytla paní docentka Marie Borkovcová, která pak se svým týmem vydala knihu Kuchyně hmyzem zpestřená. ...



Zájem o jedlý hmyz prý roste, chybí ale normy ................................................................................................67 18.8.2013 lidovky.cz ~ Strana 0 ~ Lidovky / Dobrá chuť  Lidovky.cz, ČTK ..."Zájem je, a čím dál větší," uvedla Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či h... Opuštěné Lužánky ovládla příroda, fotbalisty vystřídali bělásci a kuny .......................................................68 16.8.2013 sport.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ První liga  MF DNES, Eliška Kolínková Vstup na fotbalový stadion za Lužánkami v Brně připomíná příchod do přírodní rezervace. O kus dál sice hučí provoz na rušných brněnských ulicích Sportovní a Drobného, za betonovými torzy vysokých tribun ovšem okolí ztichne. ... Opuštěné Lužánky ovládla příroda, fotbalisty vystřídali bělásci a kuny .......................................................69 16.8.2013 zpravy.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ Zprávy iDNES.cz / První liga  MF DNES, Eliška Kolínková Vstup na fotbalový stadion za Lužánkami v Brně připomíná příchod do přírodní rezervace. O kus dál sice hučí provoz na rušných brněnských ulicích Sportovní a Drobného, za betonovými torzy vysokých tribun ovšem okolí ztichne. ... Architekt prozradí zajímavosti o LVA ................................................................................................................70 19.8.2013 Břeclavský deník ~ Strana 3 ~ Břeclavské léto  (šup) Břeclav – Krajinný architekt a vysokoškolský učitel lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Přemysl Krejčiřík dostane dnes slovo v břeclavském kině Koruna. V jeho pondělní kavárně totiž dojde na další setkání při přednášce na téma týkající se životního prostředí. ... Přála bych si návrat k tradičním rostlinám .......................................................................................................71 17.8.2013 Olomoucký deník ~ Strana 2 ~ Rozhovor  ...Na otázky mi pomáhala odpovídat kolegyně Gabriela Růžičková z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Obě jsme zainteresované v činnosti občanského sdružení PELERO CZ. ... Jedovaté dřeviny chtějí pod kontrolou ..............................................................................................................73 19.8.2013 Svitavský deník ~ Strana 3 ~ Svitavsko  (ap) ...Studii zadalo město Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. „Za vypracování studie zaplatíme patnáct tisíc korun. Dokument bychom měli mít hotový do konce příštího měsíce,“ říká tisková mluvčí Naděžda Šauerová. ... Město Polička mapuje jedovaté dřeviny ............................................................................................................74 19.8.2013 16:56Rádio Blaník východní Čechy ~ Zpráva ~  ...Úkolu se zhostili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, říká mluvčí poličské radnice Naďa Šauerová. mluvčí radnice - Studii objednalo město Polička za účelem prevence a zamezení eventuálních problémů poškození zdraví u dětí. ... Specializační studium TECHNICKÉ ZNALECTVÍ A LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ ..........................74 19.8.2013 opojisteni.cz ~ Strana 0 ~ Vzdělávání  MENDELU ...Zahájení: 25. října 2013. Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Českou komorou samostatných likvidátorů pojistných událostí pro Vás připravil další běh čtyřsemestrálního specializačního studia Technické znalectví a likvidace pojistných událostí. ...



Technika vyhlásila druhé kolo přijímaček. Na dvou fakultách .......................................................................77 20.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 3 ~ Brněnské léto  (von) Brno – Nedostatek studentů technických oborů? Dlouhodobý problém. V Brně ale zatím není tak dramatický jako v jiných městech. „Druhé kolo přijímacích zkoušek u nás vypsaly pouze fakulta chemická a fakulta elektroniky a komunikačních technologií. ... Petici proti kácení lípy podepsalo 580 lidí ........................................................................................................77 22.8.2013 Mladá fronta DNES ~ Strana 2 ~ Kraj Karlovarský  Bohumil Zeman ...Ozvala se například Barbora Matáková ze zahradnické fakulty na Mendelově univerzitě v Brně. „Jestli chce radnice něco měnit, tak jediná změna, která tu má smysl, je vysadit ještě jeden strom. ... Všem doporučuji používat selský rozum, říká manažerka kvality roku .........................................................78 22.8.2013 5plus2 ~ Strana 12 ~ Česká republika - rozhovor týdne  (zuk) ...BRNO / Druhé místo v evropské soutěži European Quality Leader, která je nejvyšší metou manažerů kvality, získala brněnská rodačka, ředitelka kvality v PENAMu Alice Váchová. Ocenění má na kontě ale víc, vloni například jako první žena získala titul Manažer kvality roku. ... Rozhodovala jsem se mezi tiskem a PR ............................................................................................................80 22.8.2013 Havlíčkobrodský deník ~ Strana 2 ~ Zpravodajství  (štr) Havlíčkův Brod – Gabriela Dvořáková, studentka oboru Regionální rozvoj na Mendelově univerzitě, dorazila na letošní brodskou žurnalistickou školu z Brna. Kurzu se účastní poprvé, v příštích letech by však ráda přijela znovu. ... Seminář? Zdarma a s odborníky na víno ..........................................................................................................81 22.8.2013 Nový život - zpravodajský týdeník ~ Strana 9 ~ Rady, Tipy  (liv) tipy pro vás Lednice – Bezplatný seminář pro vinaře se uskuteční v úterý 27. srpna v aule Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Akce je zaměřená na téma Fenolická zralost a vína bez travnatých tónů. ... JM kraj investuje do rozvoje cykloturistiky ......................................................................................................81 22.8.2013 16:45Rádio ČAS ~ Zpráva ~  ...Přírodním parkem Bobava, ve Křtinách pokračuje další oprava povrchu cyklotrasy a to na území Školního lesního podniku Křtiny. No a dále se ještě opravuje cyklotrasa, která navazuje na cyklostezku Jedovnice. ... Do Havlíčkova Brodu opět přijeli mladí žurnalisté. Letos už podeváté .........................................................81 22.8.2013 denik.cz ~ Strana 0 ~ Kraj Vysočina  ...Rozhodovala jsem se mezi tiskem a PR Gabriela Dvořáková, studentka oboru Regionální rozvoj na Mendelově univerzitě, dorazila na letošní brodskou žurnalistickou školu z Brna. Kurzu se účastní poprvé, v příštích letech by však ráda přijela znovu. ... Za lípu v Bečově se postavily stovky lidí. Peticí bojují proti kácení ..............................................................83 22.8.2013 vary.iDNES.cz ~ Strana 0 ~ Karlovy Vary / Vary - zprávy  MF DNES, Bohumil Zeman ...Ozvala se například Barbora Matáková ze zahradnické fakulty na Mendelově univerzitě v Brně. "Jestli chce radnice něco měnit, tak jediná změna, která tu má smysl, je vysadit ještě jeden strom. ... Olšovec proslavily závody člunů a výlovy ryb .................................................................................................84 23.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 6 ~ Seriál 



...V sousedních Křtinách mohou turisté navštívit perlu Moravy. Barokní chrám se zvonohrou a kostnicí. Zajímavým lákadlem pro turisty je také křtinské arboretum nebo přírodní park Rakovecké údolí. ... Filmaři vytvořili ve Slavonicích ponurou atmosféru ........................................................................................85 23.8.2013 Českobudějovický deník ~ Strana 6 ~ Jižní čechy  LUBOŠ DVOŘÁK ...Pro přírodní scény produkce zvolila Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny poblíž Brna, pro městské záběry renesanční perlu nejen Jihočeského kraje či České Kanady – Slavonice na Dačicku. ... Přihlaste strom k ošetření ...................................................................................................................................86 23.8.2013 Havlíčkobrodský deník ~ Strana 8 ~ U nás doma  (red) ...a Mendelova univerzita v Brně. Z došlých žádostí navíc komise vybere stromy, v jejichž koruně certifikovaní evropští arboristé zdarma provedou na jaře příštího roku ukázková ošetření. Požádat o ošetření můžete do 27. září, kdy končí uzávěrka. ... Přihlaste strom ke zhodnocení a ošetření ........................................................................................................87 23.8.2013 Kutnohorský deník ~ Strana 8 ~ Kutnohorsko/u nás doma  (zd) Brno, Kutnohorsko – Vzrostlé stromy z celé republiky mají nyní možnost bezplatně získat odborné posouzení stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již pátým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. ... V afrických vesničkách jsou nejšťastnější lidé ................................................................................................87 23.8.2013 Valašský deník ~ Strana 8 ~ U nás doma  FRANTIŠEK SOVADINA ...Jednadvacetiletý Kristian Lambert při tom všem ještě stačil úspěšně završit druhý ročník Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií na Mendelově univerzitě v Brně. Kromě toho si v regionu získává jméno i jako skvělý muzikant. ... Zahrádkáři mezi námi ..........................................................................................................................................89 24.8.2013 Magazín Práva ~ Strana 30 ~ Příběhy  Věra Keilová ...“ EDUARD HRUBEŠ Mičurinské zázraky ve Střešovicích Původně chtěl být operním režisérem, protože jeho tatínek byl operním pěvcem v brněnské Janáčkově opeře. Obor se však otevíral každý druhý rok, a tak se Eduard Hrubeš po maturitě objevil na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské a... Přihlaste strom k bezplatnému zhodnocení a odbornému ošetření ..............................................................92 23.8.2013 listyjm.cz ~ Strana 0 ~ Společnost  Brno, 23. srpna 2013 – Vzrostlé stromy z celé republiky mají nyní možnost bezplatně získat odborné posouzení stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již pátým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. ... Dvousetletý dub v Újezdu nad Lesy si vzal do péče stromolezec, strom již neohrožuje okolí ...................93 24.8.2013 prazskypatriot.cz ~ Strana 0 ~ Pražský život  Redakce ...a Mendelova univerzita v Brně. Cílem je upozornit obce i veřejnost na důležitost včasného a hlavně odborného ošetřování stromů. Dub roste u rušné silnice Starokolínská. Jeho životní podmínky se za poslední desetiletí výrazně zhoršily, V koruně dubu se nacházely suché větve, které byly dne... Z rybníka v Josefově zmizí bahno ......................................................................................................................94 24.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 3 ~ Blanenské léto  JAN CHARVÁT ...Úpravy rybníčku, který spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, budou stát zhruba milion dvě stě tisíc korun. Většinu nákladů pokryjí dotace z evropských fondů. Termín dokončení prací je leden příštího roku. ...



Se zabíjením pro potěchu vědec dávno přestal ...............................................................................................95 26.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 2 ~ Seriál  JIŘÍ HANÁK ...Objevil několik nových druhů, cestoval po celém světě Brno – Pomáhal určit druhy zkamenělých živočichů, které experti vykopali v Číně. Spolupracuje s řadou muzeí po celém světě. Napsal zhruba sto odborných článků. ... Za prací do zahraničí? Hlavně pro zkušenosti .................................................................................................96 26.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 3 ~ Brněnské léto  JANA VONDROVÁ Odjet po škole do cizí země láká přes polovinu brněnských vysokoškoláků. Většinou to nedělají kvůli penězům. Chtějí získat nové zkušenosti. Brno – Práce v Africe nebo v peruánských pralesích? Pro Brňana Radka Bartoše to není sen, ale součást jeho studia. ... Pro spolupráci na projektu inovačních voucherů uzavře kraj smlouvy s šesti vysokými školami ............97 27.8.2013 businessinfo.cz ~ Strana 0 ~ Zlínský kraj  Krajský úřad ...Memorandum kraj podepíše s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, s Vysokým učením technickým v Brně, s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou Ostrava, s Mendelovou univerzitou v Brně, s Masarykovou univerzitou a s Univerzitou Palackého v Olomouci. ... Exmístopředsedkyně ANO 2011: Ani bohatí nezabrání krádežím v politice, Babiš má dvojí tvář ..............98 27.8.2013 iHNed.cz ~ Strana 0 ~ zpravy.ihned.cz  Petr Koděra ...Je pravda, že hnutí není řízeno demokraticky, nýbrž Babišovou tvrdou diktaturou? Hana Greplová Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4 Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu při Vysoké škole zemědělské v Brně (1989). ... Z rybníka v Josefově zmizí bahno a nálety .....................................................................................................100 28.8.2013 Týden u nás, okresní noviny ~ Strana 1 ~ Titulní strana  (jch) ...Úpravy rybníčku, který spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, budou stát zhruba milion dvě stě tisíc korun. Většinu nákladů pokryjí dotace z evropských fondů. Termín dokončení prací je leden příštího roku. ... Polička hledá jedovaté dřeviny u škol .............................................................................................................101 29.8.2013 5plus2 ~ Strana 4 ~ Svitavsko  (peš) ...Polička zadala vypracování studie Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zaplatí za ni patnáct tisíc korun. Fakulta dokument vypracuje do konce září, aby mohlo město případné kroky podniknout ještě v tomto vegetačním období. ... Boj s krabicemi: prozatím remíza .....................................................................................................................101 29.8.2013 5plus2 ~ Strana 5 ~ Zaostřeno  Jiří Hloušek ...V minulém režimu byl odvod za zábor hektaru kvalitní půdy jižně od Brna milion, dnes sto tisíc korun,“ hněvá se šéf Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity František Toman. ... Lesy mají s certifikovanou značkou ................................................................................................................102 29.8.2013 5plus2 ~ Strana 6 ~ Křížem krážem  (rl) ...Mezinárodní certifikát se značkou FSC mají pouze lesy v národním parku v Krkonoších, Masarykův les ve Křtinách a lesy v Praze. Před nedávnem byla široká veřejnost pozvaná na workshop spojený s terénní lesnickou exkurzí právě do šetrně obhospodařovaných lesů. ... TISKOVÁ ZPRÁVA: Noví ředitelé regionálních studií Českého rozhlasu ....................................................103 28.8.2013 ceska-media.cz ~ Strana 0 ~ Média-Tiskové zprávy



 Tisková zpráva ČRo (BB) ...Vystudoval Vysokou školu zemědělskou, obor provoz a řízení na Fakultě provozně ekonomické, zabýval se i studiem pedagogiky a psychologie na Univerzitě Karlově. ČRo Plzeň a ČRo Karlovy Vary – PhDr. ... Festival vědy v Brně přiblíží vědu jako zábavnou a užitečnou činnost .......................................................104 28.8.2013 parlamentnilisty.cz ~ Strana 0 ~ Politici občanům  Roman Onderka Předvést, jak zábavná a důležitá věda je – to si klade za cíl Festival vědy s RWE, který se letos koná v pátek 13. a v sobotu 14. září 2013. Generálním organizátorem festivalu je Hvězdárna a planetárium Brno, hlavními organizátory Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Vyso... Na Urale bude kopie ŠLP Křtiny .......................................................................................................................106 29.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 3 ~ Blanenské léto  KRISTÝNA ŽIVNÁ Křtiny – Školní lesní podnik Masarykův les ve Křtinách letos slaví devadesáté výročí svého založení. Již několik let tam jezdí na praxe například studenti Uralské státní lesotechnické univerzity z Jekatěrinburgu. ... Účast ve Splitu je úspěchem květinářů a floristů ...........................................................................................106 31.8.2013 Právo ~ Strana 10 ~ Zpravodajství  (miv) PRODĚKAN ZAHRADNICKÉ FAKULTY MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ JIŘÍ MARTINEK ŘEKL PRÁVU: Ondřeje Čerňáka na soutěž do chorvatského Splitu doprovodí zkušený florista, hodnotitel a pedagog, proděkan v Lednici na Břeclavsku sídlící Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Jiří Marti... Lesy mají s certifikovanou značkou ................................................................................................................107 31.8.2013 5plus2.cz ~ Strana 0 ~ stalo se  Radek Latislav ...Mezinárodní certifikát se značkou FSC mají pouze lesy v národním parku v Krkonoších, Masarykův les ve Křtinách a lesy v Praze. I lesy už mají své certifikáty. Foto: www.vasecocky.cz Před nedávnem byla široká veřejnost pozvaná na workshop spojený s terénní lesnickou exkurzí právě do šetr... Brno zve na festival vědy, Noc vědců i přednášku o Marsu .........................................................................108 30.8.2013 i60.cz ~ Strana 0 ~ Zábava  Redakce Brno nabídne zájemcům festival vědy, populární Noc vědců i přednášku amerického vědce Jamese Rice, který pomáhal sestavit vozítko určené na misi na Marsu. Informoval o tom ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. ... Cyklisté nyní pojedou pohodlněji ....................................................................................................................108 31.8.2013 Blanenský deník ~ Strana 2 ~ blanenské léto  IVO MICHALÍK Blanensko – Jedovnice, Křtiny, Bukovina a Bukovinka. Tyto obce spojuje cyklostezka. Její povrch byl ještě před pár lety v katastrofálním stavu. O nápravu se starají zástupci Školního lesního podniku Křtiny. ... Hrášek má ještě deset volných míst ................................................................................................................109 31.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 2 ~ brněnské léto  (zur) Brnosever – Na poslední chvíli mohou ještě rodiče pracující na Mendelově univerzitě sehnat místo ve školce pro své dítě. Univerzitní mateřská škola Hrášek oznámila, že od pondělí může přijmout desítku dětí. ... Opravují stezku. Mezi čtyřmi obcemi ...............................................................................................................109 31.8.2013 Brněnský deník ~ Strana 6 ~ Jižní Morava  imk) Blanensko – Jedovnice, Křtiny, Bukovina a Bukovinka na Blanensku. Tyto obce spojuje cyklostezka. Její povrch byl ještě před pár lety v katastrofálním stavu. O nápravu se starají zástupci Školního lesního podniku Křtiny. ...



Plné znění zpráv

Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Brna očima občanů 1.8.2013

Moderní obec

Téma: Mendelova univerzita v Brně Strana 26 Téma - prezentace a propagace obcí a regionů MIROSLAV FORET

Odrážejí rozvojové plány měst skutečné potřeby obyvatel, podnikatelských subjektů či návštěvníků? Zdrojem prvotních informací a dat by měly být průzkumy mínění. Lze je zadat specializovaným agenturám či využít kapacit vysokých škol. Příkladem je i průzkum Mendelovy univerzity v Brně. Reprezentativní výzkum obyvatel Brna 18+ vznikl v rámci projektu Partnerství pro místní rozvoj (za lepší spolupráci místní veřejné správy, podniků a veřejnosti). Na jaře jej provedly Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání a Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Cílem bylo zjistit, který podnik považují Brňané za nejvýznamnější pro město, a dále v čem vidí nejdůležitější úkol brněnského magistrátu pro další rozvoj města. Sběr informací probíhal formou osobních rozhovorů. Zpracováno bylo 434 záznamových archů. Následující text představuje hlavní výsledky a poznatky. PARTNERSTVÍ PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NEKONČÍCÍ ÚKOL PRO VEDENÍ OBCÍ Projekt Partnerství pro místní rozvoj navazuje na zkušenosti a výsledky mezinárodního projektu Komunikující město z druhé poloviny 90. let. Jedním z jeho obecněji platných závěrů byl poznatek o tom, že místní rozvoj je závislý na partnerství, spolupráci a komunikaci tří hlavních aktérů: **místní veřejnosti (obyvatelé, občanské iniciativy, politické subjekty, nevládní organizace, místní sdělovací prostředky, akademická a výzkumná pracoviště, rozvojová, poradenská a informační centra atd.); **podnikatelů včetně místních sdružení (obchodní komory), **místní správy a samosprávy. Zdrojem problémů místního rozvoje je často rozporný vztah mezi místními veřejnostmi a podnikateli. Zájmy a představy obou skupin (tzv. stakeholders) o dalším rozvoji místa bývají obvykle rozdílné. Místní veřejnost by si jej představovala zpravidla jako posílení podmínek pro spokojený a příjemný život, opírající se o hodnoty jako nedotčená příroda, klid, čistota, pořádek, bezpečnost apod. Zatímco podnikatelům jde obvykle v první řadě o ekonomické využití místa a zisk. Náročným úkolem místní veřejné správy je těmto těžkostem předcházet a řešit je s ohledem na vypracovanou a přijatou koncepci místního rozvoje. VÝZNAM PODNIKŮ VIDÍ OBYVATELÉ V NABÍDCE MÍST A PODPOŘE IMAGE Na ústřední otázku výzkumu, který podnik považují respondenti za nejvýznamnější pro rozvoj města, nejčastěji zaznělo Veletrhy Brno. Druhý byl Dopravní podnik města Brna a třetí Zetor. Následovaly IBM ČR, Masarykova univerzita a Pivovar Starobrno. Ukázalo se, že za hlavní výhodu Veletrhů Brno považují obyvatelé to, jak přispívají k image a reprezentaci města. Veletržní akce přitahují statisíce tuzemských i zahraničních návštěvníků, tudíž jsou rovněž přínosem pro zdejší cestovní ruch. Zetor je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů. Další výhoda byla spatřována v konkurenceschopnosti jeho produkce. Také u IBM byla nejvíce oceňována nabídka pracovních příležitostí a přínos pro image a reprezentaci města. Hlavní klad Masarykovy univerzity vidí respondenti v rozvoji vzdělanosti. Díky tomu, že poskytuje kvalitní vzdělání studentům i zázemí špičkovým vědcům, kteří se úspěšně podílejí na výzkumu v nejrůznějších oborech, přispívá k image a reprezentaci města. V případě Pivovaru Starobrno si respondenti pochvalovali tradici a historii značky, dostupnost a kvalitu vyráběných produktů, stejně jako nabídku pracovních příležitostí a přínos pro image a reprezentaci města. K nejčastěji uváděným nedostatkům uvažovaných podniků patří v případě Veletrhů Brno nárůst dopravy v důsledku přílivu velkého množství návštěvníků, často způsobujících dopravní zácpy ve městě. S nárůstem dopravy souvisí i negativní dopady na životní prostředí. U dopravního podniku bylo kritizováno zdražování jízdného bez návaznosti na zlepšování kvality MHD, zpožďování, přeplněnost spojů a jejich redukování. Zetoru respondenti vyčítali znečištění životního prostředí. U společnosti IBM je negativně vnímán příliv cizinců a s tím úbytek pracovních příležitostí pro místní. Brňané si tento fakt mnohdy spojují i s nárůstem kriminality, prostituce a alkoholismu. Hlavní zápory Masarykovy univerzity jsou obdobné jako u IBM, kdy její příznivci jako negativa uváděli též příliv cizinců a zahraničních studentů či studentů z jiných měst z ČR. U Pivovaru Starobrno se respondentům nelíbil negativní vliv na životní prostředí, přesněji zápach z pivovaru a opilí konzumenti. ÚLOHA SAMOSPRÁVY V BRNĚ OČIMA OBYVATEL A v čem respondenti vidí hlavní úkol magistrátu pro další rozvoj města? Dvě nejčastější odpovědi se vztahovaly k větší čistotě města a zlepšování infrastruktury. Na druhé příčce se objevily čtyři odpovědi: oprava silnic, chodníků a budování parkovišť; tvorba a péče o veřejnou Plné znění zprávy


zeleň; rozvoj kultury a zatraktivnění města pro turisty a zlepšení jeho image. Následovala větší podpora podnikatelů. Osmou nejčastější odpovědí byla spolupráce s brněnskými univerzitami, podpora škol a vzdělávání. Získané výsledky navíc v obou dotazováních vykázaly vzácnou názorovou shodu respondentů co se týká pohlaví, věku či nejvyššího dokončeného vzdělání. ZÁVĚREČNÉ POSELSTVÍ PRO MAGISTRÁT Z výsledků výzkumu je jasné, jak málo si Brňané uvědomují, že určující úloha strojírenských podniků typu Zetor, stejně jako téměř pětapadesátiletá tradice mezinárodních veletrhů, přestávají být pro další rozvoj města rozhodující. Zejména v tomto případě je víc než zřejmé, že představa Brna jako města veletrhů se stává minulostí (viz postupný pokles počtu zaměstnanců, akcí i zájmu vystavovatelů). Podobně i názor, že Zetor je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů patří do říše vzpomínek. I představy obyvatel o nejdůležitějších úkolech magistrátu pro další rozvoj města jsou poněkud »přízemní« samozřejmosti (nabízí se však otázka, jak se je městu daří zajišťovat). Odpovědi nepřinesly nic, co by prokazovalo vědomí naléhavé potřeby nového socioekonomického nasměrování rozvoje Brna, odpovídajícího situaci počátku 21. století. Výsledky byly poskytnuty rovněž Kanceláři strategií Magistrátu města Brna. Dokazují, že povědomí obyvatel o dalším směřování rozvoje jihomoravské metropole je značně torzovité a hlavně samotným vývojem překonané. V tomto ohledu je prvořadým úkolem vedení města zlepšit komunikaci a prezentaci strategických cílů rozvoje Brna samotným občanům. * *** Zdrojem problémů na místní úrovni bývá rozporný vztah mezi místní veřejností a podnikateli. Jejich představy o dalším rozvoji místa se obvykle liší. O autorovi| MIROSLAV FORET, Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy Mendelova univerzita v Brně

Brněnští vědci našli způsob, jak rychle diagnostikovat chřipku Téma: Mendelova univerzita v Brně 19.7.2013 Zdraví Strana 16 Co je nového Rychlý a levný způsob, jak diagnostikovat chřipku, objevili vědci z Mendelovy univerzity v Brně a CEITECu VUT. K testu použili filtrační papír s kvantovými tečkami – tedy uměle vyrobenými nanočásticemi. „V našem případě jsme použili částice složené ze sulfidu kademnatého, které pod ultrafialovým zářením svítí,“ uvedl Favel Kopel z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně, odborník na jejich výrobu. Když se kvantové tečky setkají se vzorkem obsahujícím virus chřipky, rozzáří se mnohem jasněji. Celý proces trvá několik minut. „Tento nástroj by mohl být k dispozici široké veřejnosti, každý by tak mohl ihned zjistit, zda je nakažen virem chřipky,“ upozornil René Kizek, vedoucí vědeckého týmu. Značný potenciál využití testu je v ordinacích praktických lékařů. Ti by měli okamžitou odezvu, zda má pacient virové nebo bakteriální onemocnění a zda je nutné nasadit antibiotika. Nyní vědci žádají o patent vynálezu. Foto autor| Foto: Shutterstock

Včelařů v Česku přibývá, dostanou dotace 230 milionů 2.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně aktualne.cz Strana 0 Život v Česku - Domácí



Barbora Valešová, ČTK Ceny medu jsou u nás jedny z nejnižších v Evropě Praha - Tuzemští včelaři získají v následujících třech letech z evropských fondů a státního rozpočtu více než 230 milionů korun. Nařízení, které finance zprostředkuje, ve středu schválila vláda. Pro letošek je v rozpočtu v plánu čerpání 34,75 milionu korun. Nařízení počítá pro příští rok s 37,5 milionu korun, pro rok 2015 s 38,75 milionu a pro rok 2016 s 39,75 milionu korun. Stejnou částku má včelařům vždy dát i EU. I když počet včelařů v České republice mírně roste, stavy včelstev se dlouhodobě snižují u nás i ve světě. Oproti světovým statistikám si ale Česká republika vede velmi dobře. Včely jsou nenahraditelnými opylovači "Česká republika patří mezi nejvíce zavčelenou zemi v Evropě. Na kilometr čtvereční připadá 6,7 včelstev, zatímco průměr EU je o více než polovinu nižší; 3,1 včelstev. Díky převažujícím malovčelařům je rozmístění včelstev navíc rovnoměrné," uvádí Petr Texl a Jan Vondrák z odborného časopisu pro včelaře Moderní včelař. Včely mají nenahraditelný význam pro opylování rostlin a udržení stability ekosystémů. Oproti ostatním hmyzím opylovačům mají podstatnou přednost, protože zimu přečkává celé včelstvo v počtu 10 000 až 15 000 jedinců. Brzy na jaře je tak k dispozici velké množství opylovačů, zatímco nepočetní jedinci ostatních druhů opylovacího hmyzu teprve zakládají nové generace svého potomstva. Počet včelařů roste, včelstev ale ubývá Z materiálů Českého svazu včelařů vyplývá, že je v České republice přes 540 tisíc včelstev, o které se dohromady stará téměř 50 tisíc včelařů. Počet včelařů v Česku loni meziročně vzrostl zhruba o tři stovky. Pokračuje tak pozitivní trend, který začal v roce 2009, když předchozích 20 let včelařů ubývalo. Jedním z důvodů opětovného zájmu o včelařství jsou podle včelařů právě dotace z EU i krajských rozpočtů. Česká republika má také největší koncentraci včelařů na plochu. Na jednoho včelaře tedy připadá nejnižší počet obyvatel v EU. Podívejte se, jak se ve Vídni snaží zachraňovat včely: Pro zájemce o koupi medu se tento fakt odráží především na cenách medu a možnosti výběru vlastního včelaře, od kterého med budou odebírat. Český med nemá v zahraničí konkurenci Ceny medu u nás patří k jedněm z nejnižších na světě, a to i přesto, že dlouhodobě stoupají. Zatímco v roce 2010 cena za kilogram medu začínala na 125 korunách, v červnu letošního roku je to 150 korun. Naproti tomu kilogram švýcarského medu se na internetu nabízí za téměř 750 korun, ve velké Británii pak průměrně za 500. "Koncentrace včelstev je u nás tak vysoká, že jí v podstatě jiné země ani nekonkurují. Takto vysoký stav včelstev a chovatelů způsobuje, že se med prodává hluboko pod cenou i v době, kdy je cenová krize medu ve světě," řekl Antonín Přidal z oddělení včelařství Mendelovy univerzity v Brně.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=786758



Burčák na sebe letos nechá čekat, na čas ho může zastoupit višňák 4.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně brno.iDNES.cz Strana 0 Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Eva Křivánková

Oficiální začátek burčákové sezony je tady. Od 1. srpna mají vinaři zákonem povoleno vyrábět a prodávat burčák. Kvůli letošnímu počasí se však začátek sklizně prvních odrůd bude muset odložit. "Je to otázka tak čtrnácti dní nebo tří týdnů," poznamenal Josef Šrámek, který působí na statku Mendelovy univerzity v Lednici. Nedočkaví fanoušci burčáku však mohou dočasné prázdno vyplnit višňákem. Vinařství Chateau Lednice nechalo po celé zemi instalovat padesátku speciálních chladicích nádrží, takzvaných burčákomatů, ve kterých je višňák už teď k dostání. "Letos poprvé jsme burčákomat rozšířili po celé republice. Poprvé také v některých místech testujeme samoobsluhu," poznamenal Jindřich Sobota z Chateau Lednice. Kvasné nápoje obecně jsou v Česku hodně oblíbené. "Snad nikde jinde se jich nevypije tolik. Některé národy kalné nápoje nepijí vůbec," řekl technolog vinařství Lubomír Skrýval. Pití, které vzniká fermentací, má přitom podle odborníků spoustu výhod. "Višňák má nízký obsah cukru a alkoholu, takže tolik nezatěžuje organismus. Tělu dodá hodně vitaminů, antioxidantů a dalších prospěšných látek. Višeň je navíc zajímavá tím, že má hodně vlákniny," vysvětlila Irena Kolouchová z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. Jednotlivé látky ve višňáku pomáhají například obnovovat krevní řečiště a zlepšují metabolismus. Podle výzkumů také zvyšují účinky antibiotik a působí proti vzniku rakoviny. Burčákomaty a prodloužení burčákové sezony o višňákovou má lidi naučit, aby dbali na to, jak kvalitní kvasný nápoj kupují. "Chtěli bychom dostat burčák pryč z ulic a od silnic. Protože zelené maso by si na ulici také nikdo nekoupil. Lidé se často nechají napálit, protože se burčáku už nemůžou dočkat. Vždy by ale měli hledat kvasné nápoje, které jsou zchlazené," podotkl Sobota. Na jižní Moravě jsou burčákomaty zatím čtyři. Jeden ve Valtickém podzemí, druhý ve stánku u lednického zámku. Další stojí před obchodním centrem Olympia v Brně a ve vinotéce v supermarketu Globus. V chladicí nádrži je pití podchlazené na čtyři stupně. Kvasinkám se nechce při takové teplotě množit a čekají na ledničku. Tam jim kvašení trvá asi deset dní. "Zákazník si sám určí, v jaké fázi bude nápoj pít. Jestli ho chce mít sladký, polosladký nebo si počká až na řezák," vysvětlil Sobota.

http://brno.idnes.cz/burcakova-sezona-startuje-visnakem-dbk-/brno-zpravy.aspx?c=A130801_1958902_brnozpravy_ekr

Praha hledá strom pro letošní vánoční trhy na Staroměstském náměstí Téma: Mendelova univerzita v Brně 4.8.2013 denik.cz Strana 0 Praha



Praha – Hledání vánočního stromu pro Staroměstské náměstí po roce opět začíná. Pořadatel největších vánočních trhů v České republice hledá již počtvrté dominantu centra sváteční metropole. Společnost Taiko, která bude letos už podesáté organizovat největší pražské trhy, vyhlašuje soutěž o nejvhodnější jehličnan. Tipy lze zasílat až do konce prázdnin. " Tip na vhodný strom může dát každý. Stačí mít na svém pozemku smrk splňující potřebné podmínky, který je potřeba například z důvodu bezpečnosti nebo plánované stavební činnosti odstranit. Do soutěže se ale mohou zapojit také ti, kteří o ideálním stromu vědí, ale nejsou jeho majiteli. „Třikrát jsme díky všímavým lidem strom našli, obracíme se proto znovu na občany, aby nám pomohli nejfotografovanější symbol českých Vánoc u nás znovu najít," říká Petr Hozák, provozní ředitel společnosti Taiko. Ten, kdo vánoční strom objeví, získá podle pravidel soutěže částku deset tisíc korun. Tipy na vánoční strom je možné posílat do 31. srpna 2013. Více ZDE Letošní Vánoční trhy začnou na Staroměstském a Václavském náměstí 30. listopadu a potrvají do 1. ledna 2014. Smrk ztepilý, který zdobil loni v adventu Staroměstské náměstí, vyrostl v lesích na západě Čech nedaleko obce Holoubkov na pozemcích významného šlechtického rodu Colloredo – Mansfeld, který je největším soukromým vlastníkem lesů v České republice. Sedmdesátiletý jehličnan věnoval Praze potomek rodu Jerome Colloredo – Mansfeld, který získal lesy v restituci v devadesátých letech minulého století. Tři podmínky, které musí strom splnit Podle mnohaletých zkušeností pořadatelů je nejvhodnějším stromem pro umístění na Staroměstském náměstí smrk. Ten se vždy upraví na výšku dvaadvacet metrů. Zájemci, kteří by chtěli svůj jehličnan do soutěže přihlásit, by měli počítat se třemi základními podmínkami. Bezchybný vzhled stromu: Vánoční smrk by měl mít rovnoměrné zavětvení a pravidelný kmen. Měl by být zhruba 23 až 25 metrů vysoký. Dobrá dostupnost pro těžkou techniku: Vzhledem k tomu, že se strom nesmí poškodit, využívá se při jeho pokácení jeřáb a tahač s návěsem. Strom se přímo při kácení pokládá na připravený návěs tak, aby se nepoškodily větve. Tato technika nemůže vjíždět mimo asfaltové komunikace, které navíc musí být dostatečně široké. Naložený strom má totiž po zajištění větví šířku zhruba čtyři až pět metrů. Dobrý zdravotní stav: Strom musí projít dendrologickým průzkumem odborníků, kteří určí, zda je pro umístění na Staroměstském náměstí vhodný. Společnost Taiko spolupracuje s dendrology z Mendelovy univerzity v Brně, kteří vždy prověří, zda je strom v pořádku."

http://www.denik.cz/praha/praha-hleda-strom-pro-letosni-vanocni-trhy-na-staromestskem-namesti-20130801z0z8.html

DOPISY ČTENÁŘŮ Téma: Mendelova univerzita v Brně 24.7.2013 Naše krásná zahrada Strana 64

Servis

Zahrada v nádobách Plné znění zprávy


Vážená redakce, posílám několik snímků květinových a odpočinkových zákoutí vytvořených v okolí našeho domu. Květiny pěstujeme většinou v přenosných nádobách, a proto můžeme drobné změny provádět po celý rok. Doufám, že některé fotografie zaujmou i vás. Miroslav Závodný, Veřovice Lišejník na dřevinách Dobrý den, na chalupě mi keře porůstá zvláštní houba, podobné zkušenosti mají i mí sousedé. Napaden je ibišek syrský, ale i rododendrony a další druhy. Poradíte, o co se jedná? Děkuji Kateřina Prokopcová, Praha Na větvičce ibišku jsou lišejníky (terčovka a terčovník), symbiotické organismy houby (mykobiont) a sinice nebo zelené řasy (fykobiont). Lišejníky se mohou vyskytovat i na rostlinách, ale pouze na povrchu, nepronikají do pletiva, neodebírají jim žádné živiny, tedy neoslabují je. Jediné, co by mohlo vadit, že mohou poskytnout úkryt některým škůdcům, na druhé straně ho ale poskytují i užitečným organismům. U nás patří k nejčastěji se vyskytujícím lišejníkům na větvích a kmenech šedá terčovka bublinatá a nápadný žlutooranžový terčovník zední, který se vyskytuje na místech s vyšším obsahem dusíku. Lišejníky velmi citlivě reagují na čistotu ovzduší a z jejich přítomnosti bychom měli mít spíše radost. Pokud by vám přece jen jejich přítomnost vadila, můžete je opatrně mechanicky odstranit škrabkou nebo kartáčem. Lze využít i chemické přípravky na bázi mědi, např. Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP v období listopad až do poloviny března podle návodu na etiketě. Použít lze i zelenou skalici (5–8% síran železnatý) v období od opadu listů do rašení. Na dotazy odpovídá Ing. Ivana Šafránková, Mendelova univerzita v Brně SOUTĚŽ – DOPIS MĚSÍCE Velká inspirace Vážená redakce, jsem také jedna z těch, co milují zahrádku a květiny. Každé jaro se nemohu dočkat, kdy už půjdu na zahrádku, i když mě pak bolí celé tělo. Duše je ale spokojená při pohledu na rozkvetlou zahradu. Natrhaná kytka mne inspiruje: hned ji chci namalovat. Také luční květiny jsou krásné. Nemohu to prostě vydržet a hned beru do ruky křídy nebo barvy. Libuše Bartůšková, Soběhrdy Vážení čtenáři, pošlete nám fotografii své zahrady, oblíbené květiny nebo pěstitelského úspěchu, přidejte krátký text, svou adresu a dopis či e-mail označte heslem DOPIS MĚSÍCE. Pokud se na vás usměje štěstí a váš dopis či e-mail vybereme, pošleme vám odměnu. 500 Kč Naše království Milá redakce, jsem pravidelnou čtenářkou vašeho magazínu, a proto posílám své oblíbené fotografie: zahradní domek a lesní terasu s rozkvetlými fuchsiemi. S pozdravem Božena Matoušková, Ketkovice Za dopis posíláme knihu z nakladatelství Svojtka & Co. Foto popis| Ibišek syrský porostlý lišejníkem. Foto autor| Foto: archiv redakce

Efektivní ochrana ozimé pšenice 5.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Zemědělec Strana 18 Rostlinná výroba Jana Pančíková

Společnost Ditana, spol. s r. o., uspořádala ve Velkém Týnci na Olomoucku tradiční polní den spojený s přehlídkou maloparcelových pokusů v porostech ozimé pšenice. Pěstitelé tak mohli zhlédnout a porovnat jednotlivé odrůdy pšenice a nejrůznější způsoby chemické ochrany porostů s použitím herbicidů, insekticidů, fungicidů a morforegulátorů. Plné znění zprávy


Společnost Ditana, spol. s r. o., se zabývá pokusnictvím a poradenstvím v oblasti zemědělství a provádí na svých pozemcích již několik let různě zaměřené maloparcelové pokusy. Zástupci společnosti své poznatky prostřednictvím polních dnů a seminářů pravidelně předávají široké zemědělské veřejnosti. „Maloparcelové pokusy děláme už patnáct let. Sortiment zkoušených plodin zahrnuje ozimou pšenici, jarní ječmen, ozimou řepku, cukrovku a mák, na kterých provádíme řadu pokusů odrůdových, agrotechnických, výživářských, herbicidních, fungicidních nebo experimenty s růstovými regulátory. V rámci tohoto polního dne se zaměříme převážně na ochranu porostů ozimé pšenice a její odrůdové pokusy,“ řekla v úvodu polního dne Ing. Alena Bezdíčková, Ph. D., vedoucí pokusnictví a ochrany rostlin společnosti Ditana. Extrémní průběh ročníku Letošní ročník byl extrémní, na což si zvykáme již řadu let. Žádný agronom nemůže říci, že by porosty trpěly nedostatkem vláhy. „Střídala se období, kde ve srážkově bohatých periodách byly buď teploty nízké, kdy se porosty dostatečně nevyvíjely nebo generativní vývoj trochu zaostával, a období, kdy naopak díky vysokým teplotám byl vývoj porostů velice rychlý. Ročník byl relativně příznivý pro vývoj porostů ozimé pšenice, byl však příznivý i pro rozvoj chorob. Oko nás pokusníků a fytopatologů jásalo, protože jsme v porostech zaznamenali výskyt ne zcela obvyklých skvrnitostí a chorob. Jinak tomu bylo u agronomů, protože situace vyžadovala více než dvě fungicidní ošetření,“ shrnula vývoj letošního ročníku Ing. Bezdíčková. Letošní ročník vidí spíše na dvě a půl fungicidní aplikace, protože období od prvního vstupu do porostu s fungicidem až do období metání bylo velice dlouhé (přes dva měsíce), a to nelze obsáhnout jedním ani dvěma fungicidními ošetřeními. Základem je správná regulace Podle Ing. Bezdíčkové byl ideální rok pro použití regulátorů růstu, případně dalších pomocných látek. Protože porosty byly velice husté, nebylo potřeba v období odnožování zahušťovat. Období ošetření proti polehnutí regulátory CCC (chlorcholinchlorid) připadlo na konec dubna, tehdy se však vyskytovaly extrémně vysoké teploty a bylo třeba si uvědomit, že vysoká teplota zvyšuje účinek regulátoru. „My jsme na pokusných parcelách zvolili ošetření porostů přípravkem CCC v dávce 1,35 l/ha, které fungovalo výborně. Následně se však kvůli bohatým přídělům srážek a optimálnímu průběhu teplot zvyšovalo riziko polehnutí, a bylo nutné další zkrácení porostu. Kdo stihl aplikovat přípravek Moddus (0,3 l/ha) či Optimus ve fázi počátku sloupkování, kdy nejlépe funguje, udělal dobře. Aplikace Moddusu fungovala výborně díky slabší voskové vrstvičce, na kterou měly vliv bohaté srážky a intenzivní sluneční svit. Někdy však nebylo ošetření kvůli dešti či extrémně silnému větru možné provést. Pak zbývalo pouze dokrácení přípravkem Cerone 480 SL. Řada agronomů měla kvůli dvojí regulaci „rozházené“ porosty a klasy. Důvodem bylo to, že přípravky na bázi trinexapacethylu (Modus, Optimus) působí jinak než klasický regulátor růstu CCC a při aplikaci v nevhodném termínu může opravdu k rozhození porostu dojít,“ vysvětlila vedoucí pokusnictví společnosti Ditana s tím, že je lepší provést ošetření později v rámci registrovaného období než vůbec a nechat pak porost polehnout. Pokusy s regulátory polehnutí Již patnáct let provádí Ditana s. r. o. pokusy s různými variantami porostů ošetřených regulátory růstu, díky nim má agronomická služba v terénu k dispozici řadu zajímavých dlouhodobých výsledků. První parcela byla ošetřena přípravkem Cerone v dávce 0,8 l/ha ve fázi BBCH 43. „Přípravek Cerone je záchranná brzda v případě, že se agronomům nepodaří včas nebo kvůli povětrnostním podmínkám aplikovat CCC. Při teplotách nad 20 °C je totiž ošetření přípravkem CCC riskantní,“ uvedl zástupce společnosti Ditana Ing. Radomír Běhal a upozornil přítomné na neošetřenou kontrolu, která byla o 10 až 15 cm vyšší. Jak dále uvedl, regulátory růstu zkracují v té fázi, ve které jsou použity, přípravek zkracuje od fáze BBCH 27, při aplikaci ve fázi BBCH 31 už se vytvářejí kolénka. V určité fázi vývoje porostu dochází k ředění přípravku a zkracuje méně než v době, kdy rostlina sloupkuje. Ing. Běhal proto doporučil držet se etikety uvedené na přípravku a aplikovat ho pouze v termínech, které jsou na etiketě uvedeny. U přípravku Optimus je o 30 % nižší obsah účinné látky, ale z hlediska účinnosti je tento regulátor růstu srovnatelný s přípravkem Moddus, což si vysvětluje Ing. Běhal obsahem smáčedel. Výhoda přípravků na bázi trinexapac-ethylu je podle něj v tom, že zesilují stéblo a zlepšují tok vody a asimilátu. (Pokračování na str. 19) (Dokončení ze str. 18) Navíc mají i vedlejší vliv na ochranu proti stéblolamu tím, že buňky intenzivně narůstají a stéblo je silnější. Uvedl dále, že přípravek Optimus v dávce 0,2 l/ha + CCC 1,25 l/ha funguje při regulaci růstu lépe než samotný Optimus.



Závěrem apeloval na přítomné, aby byli obezřetní při regulaci jarního ječmene, kdy může dojít až k zamezení metání porostu vlivem morforegulátorů. Výsledek pokusů jak při aplikaci přípravku Moddus v dávce 0,4 l/ha, tak přípravku Optimus ve stejné dávce byl srovnatelný. Kromě testování nových, zatím neregistrovaných přípravků mohli zájemci spatřit i výsledky regulace porostu přípravkem Medax Top v dávce 1,5 l/ha aplikovaných v různých vývojových fázích (BBCH 37 a BBCH 31). Pokusy s řízenou výživou Blok pokusů, ve kterém byla testována hnojiva firmy YARA Agri Czech Republic s. r. o., okomentoval doc. Ing. Dr. Luděk Hřivna z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně a prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., který působil dlouhá léta v Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. „Po plošném 1A regeneračním hnojení LAV 27 v rámci jednotlivých variant testujeme aplikace hnojiv YaraBela Extran 27 (LAV 27 % N + 4 % MgO + 7 % CaO) a YaraBela Sulfan (24 % N + 6 % S + 7 % CaO) v kombinaci s postřikem hnojivem YaraVita Thiotrac v rámci kvalitativního hnojení. S tímto hnojivem máme dobrou zkušenost z dřívějších pokusů. Aplikace síry v pozdějším období se příznivě odráží v pekařské kvalitě zrna. Potvrzují to jak zkoušky testující kvalitu lepkové bílkoviny, tak i výsledky pekařských pokusů. Aplikace síry a dusíku těsně před metáním tedy má své opodstatnění,“ uvedl doc Hřivna. Dodal, že dávka dusíku kolem 170 kg/ha je vzhledem ke stavu porostu a počtu jedinců na dané lokalitě dostačující k dosažení dobré kvality ozimé pšenice. Potvrzují to podle něj i výsledky získané po měření N-testerem. Efektivní ochrana proti chorobám Desítky cenných rad týkajících se fungicidního ošetření pšenice byly zemědělcům poskytnuty na pozemcích firmy Ditana, kde se testuje několik odrůd s různou náchylností k chorobám obilnin. „Snažíme se vytvořit takové modely ochrany, které by fungovaly proti chorobám, jako jsou například braničnatka pšeničná, rez pšeničná a choroby pat stébel. Odrůdy určené k fungicidním pokusům vybíráme jednak podle stupně jejich odolnosti vůči chorobám, jednak podle toho, čím daná odrůda tvoří výnos. V pokusech jsou zastoupeny odrůdy tvořící výnos hustotou porostu, produktivitou klasu nebo kompenzačním způsobem,“ informovala Ing. Bezdíčková. Do pesticidních pokusů tak byly zařazeny odrůdy Federer, Dagmar, Akteur, Mulan, Bohemia a řada dalších. Na několika stech parcel osetých těmito odrůdami se testují různé kombinace fungicidů od předních firem dodávajících přípravky na ochranu rostlin na český trh. Představitelé některých z nich se u jednotlivých pokusů sami ujali prezentace svých produktů a poskytli přítomným rady týkající se způsobu a termínu použití přípravků. Odborný výklad k jednotlivým pokusům měli i organizátoři akce ze společnosti Ditana. Testování odolnosti odrůd Na pozemcích, kde společnost Ditana provádí odrůdové pokusy ozimé pšenice, bylo letos k vidění a porovnání na čtyřiačtyřicet různých odrůd této plodiny. Účastníci akce mohli srovnat parcelky, které byly bez fungicidního ošetření s porosty s fungicidním ošetřením. „Stejně jako v předcházejících letech jsme zvolili jednotné ošetření pro všechny odrůdy. Do první aplikace jsem zařadili 9. 5. 2013 přípravky Akord v dávce 2 l/ha + Talius v dávce 0,15 l/ha, který posílí účinnost proti padlí. Dne 7. 6. 2013 bylo provedeno druhé ošetření přípravkem Credo v dávce 1,4 l/ha + Staccato v dávce 0,5 l/ha, záměrně jsme z hlediska rizika prodloužení vegetace, kvůli časnému výskytu rzi pšeničné a současnému průběhu počasí zvolili nižší dávku strobilurinového přípravku a posílili účinnost proti rzi pšeničné tebuconazolem,“ vysvětlila Ing. Bezdíčková. Většina zkoušených odrůd se každoročně opakuje, jen část obměňujeme a vyřazujeme ty, které se už moc nepěstují,“ informoval Ing. Zdeněk Kryštof, CSc., a dodal, že odrůdy jsou různé ranosti, od Cimrmanovy rané, která patří k nejranějším, až po pozdější materiály. Závěrečné slovo Ing. Bezdíčková k pokusům rovněž uvedla, že neexistuje ideální počasí ani ideální pokusy, zástupci společnosti Ditana se však snažili, aby pokusy byly optimální pro sledování chorob a škůdců. „Jsme rádi, že díky výskytu houbových chorob jsou patrné rozdíly mezi fungicidy ošetřenými a neošetřenými variantami i mezi jednotlivými fungicidy. Stejně tak u regulátorů polehnutí se podařilo vytvořit prostředí, kde můžeme velice dobře sledovat nejen jednotlivé přípravky, ale i rozdíly v různých termínech aplikace. Je třeba si uvědomit, že při aplikaci stejné účinné látky ve stejné dávce ve čtrnáctidenním odstupu jsou patné značné rozdíly,“ uvedla závěrem vedoucí pokusnictví Ing. Alena Bezdíčková, Ph. D. ? Klíčové informace ?



? V průběhu polního dne společnosti Ditana, spol. s r. o., mohli zájemci zhlédnout pokusy zaměřené na ochranu porostů ozimé pšenice a její odrůdové pokusy. ? Regulátory růstu zkracují v té vývojové fázi, ve které jsou použity. ? Při aplikaci stejné účinné látky ve stejné dávce ve čtrnáctidenním odstupu jsou patrné značné rozdíly na porostech ozimé pšenice. ? Dávka dusíku kolem 170 kg/ha je vzhledem ke stavu porostu a počtu jedinců na dané lokalitě dostatečná k dosažení dobré kvality ozimé pšenice. Foto popis| Ing. Alena Bezdíčková, Ph. D., vedoucí pokusnictví společnosti Ditana, spol. s r. o. Foto popis| Ing. Radomír Běhal, zástupce společnosti Ditana, spol. s r. o. Foto popis| Společnost Ditana, spol. s r. o., v rámci pokusnictví a poradenství v oblasti zemědělství provádí na svých pozemcích již několik let různě odrůdové pokusy Foto autor| Foto archiv Ditana Foto popis| Na neošetřené kontrole mohli účastníci polního dne vidět výskyt nejrůznějších chorob Foto autor| Foto Jana Pančíková Foto popis| Měření vyživenosti porostu N-testrem Foto autor| Foto Jana Pančíková

ČSSD: Boj o moc, boj o přežití (Rudolf Polanecký) Téma: Mendelova univerzita v Brně 5.8.2013 idnes.cz - blog Strana 0 ČSSD: Boj o moc, boj o přežití ihned.cz Uvnitř socialistické strany zuří boj o moc. Střetávají se dvě křídla, jedno zemanovské a jedno "paroubkovské". Mnozí mohou namítat, že mi může být boj uvnitř ČSSD ukradený a do jisté míry budou mít pravdu. Socialisty jsem nikdy nevolil a ani volit nebudu, přesto je ale důležité, jakým směrem se socialisté vydají a jakou politiku budou dělat. Sama levicová politika ražená hesly "zdroje jsou" a "dluhy se neplatí" je zcestná. Levice se holedbá "spravedlností", pod kterou není nic jiného než rovnostářství, a to takové, že kdo vyčnívá nahoru o trochu víc, musí být sražen zpět. Proto také je ze strany levice taková snaha o vyšší zdanění bohatších, o zákaz nadstandardů a další věci, která snad netřeba vyjmenovávat. Naše zem potřebuje silnou levicovou a demokratickou stranu, zrovna tak jako potřebuje totéž na pravé straně spektra. Upřímně, jsem příznivcem systému dvou demokratických stran, které se v nejzákladnějších věcech jako zahraniční politika či svoboda obyvatelstva příliš neliší. Existuje spousta dalších věcí, ve kterých se mohou lišit, například ve způsobu jak dosáhnout cíle. Ale to by bylo na samostatný článek. Věnujme se aktuální situaci u socialistů. Možná se to nezdá, ale tato strana daleko víc bojuje o své přežití ve formě, v jaké ji známe. Jak jsem psal, ve straně jsou dvě křídla. Paroubkovské křídlo, dá-li se tak nazvat, je prezentováno současným předsedou Bohuslavem Sobotkou. Paroubkovské proto, že Sobotka je věrným žákem svého předchůdce na předsednickém postu. Toto křídlo je silné hlavně ve slovech a pokračuje neměnně v tom, co jednou přineslo úspěch. Zcela určitě by se mělo posunout ve svém vývoji kupředu a ne stále setrvávat na pozicích věčného shazování vlády a výzev k



demisi. Tomuto křídlu by prospělo, kdyby se do jeho čela dostal nějaký rozumný politik namísto slabého Sobotky a hystericky vystupujícího doktora marxismu-leninismu Zaorálka. Tato část ČSSD zcela určitě ctí demokracii a ač je rétorika silná, přeci jen respektiuje výsledek voleb. Je zastáncem svébytnosti ČSSD a nechce, aby někdo jiný ovlivňoval dění uvnitř. Naproti tomu máme v ČSSD křídlo zemanovské. To reprezentuje dvojice Michal Hašek a Zdeněk Škromach. Hašek je druhým mužem ČSSD a nyní mohutně využívá slabosti svého předsedy. Z těchto dvou hlavních představitelů ČSSD je Hašek o něco schopnější, ale právě cesta, na kterou se snaží ČSSD dostat vzbuzuje silné rozpaky. Hašek je posilněn Zemanem na Hradě a zcela nezakrytě bojuje za to, aby Rusnokova (Zemanova) vláda získala důvěru. Řeže tak větev straně, které je členem. Jeho snaha, aby se kraje postavily za Rusnokovu vládu je poměrně nebezpečná. Rusnokova vláda byla sestavena sice legálně, ale nelegitimně. Sám Rusnok legitimitu vlády odvozuje od prezidentské volby, což už samo o sobě je značně alarmující. Vláda všude, kde to jde a vlastně i skoro nejde, dosazuje lidi blízké SPOZ a Zemanovi. Hašek se chce svézt na Zemanově popularitě a přitom si neuvědomuje, že by následně ČSSD jen hrála stafáž ovládnutí veškerého prostoru nevolenou stranou, přičemž by ČSSD dostala nějaké drobty a šidítko v podobě nějakých funkcí. Vláda si počíná poměrně nedemokraticky a Hašek se za tuto vládu staví. Chápu, že jeho osobní ambicí je vést socialisty, ale vytvořil by ze strany jen béčko prezidentské SPOZ. Možná cítí šanci, že by mohl zaujmout místo hlavní prezidentské strany, ale zapomíná na Zemanovu mstivost. Ta se projevuje i tím, že se zjevně rozhodl ČSSD rozbít za to, že jej před deseti lety při prezidentské volbě potopila. A daří se mu to. Okázalé přehlížení předsedy ČSSD, hanlivá slova ze strany hradního kancléře a vyzdvihování Haška přivedlo ČSSD do stavu občanské války. Zvítězí-li Hašek, stane se z ČSSD hradní kašpárek, který bude mít za úkol odsouhlasit sebevětší blbinu, s kterou Zeman přijde a ještě bude hrát druhé housle SPOZ. Zvítězí-li Sobotka, zůstane ČSSD svébytnou, ale oslabenou stranou se slabým předsedou. Ještě poznámka k Michalu Haškovi. V říjnu loňského roku tento muž zastával třicet, ano skutečně třicet funkcí. pravda, některé spolu souvisí například jsou dány výkonem poslaneckého mandátu nebo hejtmanstvím, ale jak může člověk ve třiceti funkcích vše zvládat? Pro přehled. Michal Hašek: poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; člen volebního výboru PSP ČR; člen zemědělského výboru PSP ČR; člen Meziparlamentní skupiny v rámci MPU Česko - Rakousko PSP ČR; člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny ČR; člen Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR; hejtman a člen rady Jihomoravského kraje (JMK); zastupitel Jihomoravského kraje; předseda Rady hospodářské a sociální dohody JMK; předseda Bezpečnostní rady JMK; předseda poradního sboru hejtmana JMK pro otázky koncepce zdravotnictví JMK; předseda Asociace krajů ČR; člen Komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu; místopředseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod; člen monitorovacího výboru ROP NUTS 2 Jihovýchod; první místopředseda (a člen ÚVV) ČSSD; člen politického grémia ČSSD; člen KVV ČSSD Jihomoravského kraje; místopředseda OVV Brno-venkov ČSSD; stínový ministr zemědělství a venkova ČR za ČSSD; garant zemědělské ústřední odborné komise ČSSD; předseda dozorčí rady akciové společnosti Cíl; předseda Politické rady CENTROPE; člen správní rady Masarykovy univerzity Brno; člen správní rady VUT Brno; člen správní rady Mendelovy univerzity v Brně; člen správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity Brno; člen Řídící komise se statusem rozhodovacím Moravian science centre Brno; předseda valné hromady Jihomoravského inovačního centra; předseda Dozorčí rady Vinařského fondu ČR. ČSSD je na rozcestí. Může si vybrat jít dál demokratickou a svébytnou cestou se slabým předsedou anebo jít za silným místopředsedou cestou méně demokratickou, cestou intrik a v roli přívěsku hradní strany SPOZ. Existuje ještě třetí varianta. Zvolit někoho třetího, rozumného a oba kohouty zbavit vedení. Bohužel, ČSSD moc pudu sebezáchovy nemá. Bude to boj ne o moc, ale o přežití. --------------------------------------------------------------------------------



http://polanecky.blog.idnes.cz/c/354988/CSSD-Boj-o-moc-boj-o-preziti.html

dnes si přečtěte 6.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 1 Titulní strana

Křtiny: lesní moudrost v arboretu Křtiny – Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. ...3 Šošůvečtí opraví starou ubytovnu Šošůvka – Možnost přespat v šošůvecké ubytovně mají lidé asi patnáct let. Na jejím vzhledu si vedení obce nikdy příliš nezakládalo, ale teď se to rozhodlo alespoň částečně změnit. Stará okna nahradí plastovými. ...3 Region| Jižní Morava

Křtiny: lesní moudrost v arboretu 6.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 3 Blanenské léto KRISTÝNA ŽIVNÁ

Křtiny – Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. „Hlavním cílem akce je přiblížit arboretum dětem hravou formou. Seznámíme je například se základy myslivosti, popíšeme léčivé byliny a různé stromy,“ řekla za pořadatele Marie Procházková ze Školního lesního podniku Křtiny. V arboretu se také budou opékat špekáčky. Letní den končí v pět hodin odpoledne. Vstupné je třicet korun pro dospělé a deset korun pro děti. Děti projdou při procházce arboretem jednotlivými stanovišti, kde splní úkoly vztahující se k přírodě. „Nejdůležitější je, aby to děti bavilo a nenudily se. Proto jsme vybrali stromy a rostliny, které většinou znají. Samozřejmě je ale i něco nového zábavnou formou naučíme“ vysvětlila Procházková. Naučná stezka Pro zpestření připraví organizátoři Letního dne v Arboretu Křtiny také pohybové, hmatové a čichové hry. Děti si navíc na místě vlastnoručně vyrobí slunečnici. Akce začíná komentovanou prohlídkou naučné stezky domácích dřevin. „Ta je určena spíše dospělým návštěvníkům, kteří se tak seznámí se zajímavostmi našeho arboreta,“ dodala Procházková. Tento okruh potrvá přibližně hodinu. Dětská trasa pak o půl hodiny méně a začne od dvou hodin odpoledne. „Je kratší proto, aby vše zvládly i nejmenší děti,“ vysvětlila Procházková.



Arboretum je pro veřejnost otevřeno od pětadvacátého května do šestého října vždy jednou týdně, a to v sobotu od desíti do pěti hodin odpoledne. Větší výpravy mají možnost domluvit se na prohlídce předem na jakýkoliv den. Arboretum Křtiny leží na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, který spadá pod brněnskou Mendelovu univerzitu. Rozkládá se u silnice mezi Křtinami a Jedovnicemi. V areálu se nachází přes tisíc druhů dřevin. Nejvzácnější dřevinou je pajehličník přeslenitý, pocházející až z dalekého Japonska. Spolu s dřevinami se zde snoubí pětadvacet dřevěných soch a sousoší, které jsou dílem studentů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Region| Jižní Morava

Strom vedle stadionu byl mrtvý, soudí dendrolog 7.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Mladá fronta DNES Strana 2 Brno a Jižní Morava Zuzana Taušová

Brno stále neví, kdo se měl starat o vzrostlý topol vedle fotbalového stadionu v Srbské, jehož padající větve při nedělní bouřce zranily čtyři fanoušky. Nestaral se o něj však nikdo. Podle odborníka z lesnické fakulty byl strom očividně mrtvý. BRNO Topol, který se při nedělní bouři zlomil a spadl na fanoušky fotbalové Zbrojovky, měl za sebou podle dendrologa Petra Maděry čtyři až pět desetiletí života. Přestárlý sice nebyl, ale kvůli dalším stromům měl málo místa. „Jasné je, že byl již před tragickou událostí na první pohled mrtvý. Nestalo se to najednou, ve špatném stavu musel být přinejmenším i loni. A to je vzhledem k nedělní události průšvih,“ soudí proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, který si včera torzo stromu prohlédl. Potvrdil tak názor řady svědků nedělní události i slova otce dvou zraněných chlapců Martina Hály, který si místo nehody hned v neděli večer pro jistotu i nafotil. „Při prvním pohledu na rozlámané větve i pahýl bylo jasné, že nejde o zdravý strom,“ uvedl už v pondělí Hála. Jenže místo toho, aby někdo nebezpečný strom včas pokácel a ostatní topoly prohlédl a prořezal, nestalo se nic. A to i přesto, že podle pokynů Veřejné zeleně města Brna mají všechny stromy v parcích, na veřejných prostranstvích a na pozemcích města projít alespoň jedenkrát ročně kontrolou. Magistrát města Brna totiž tvrdí, že o strom se měla starat městská část Královo Pole. „Statut města Brna ukládá povinnost městským částem zajišťovat údržbu volných neudržovaných ploch. A právě do této kategorie tato plocha spadá,“ informovala mluvčí magistrátu Soňa Haluzová. Jenže vedení městské části tvrdí, že nejde o volnou neudržovanou plochu, ale o pozemek ve správě odboru školství brněnského magistrátu. Úředníci tak stále hledají v dokumentech zmínku o příslušné parcele a přou se o to, kdo vlastně péči o strom zanedbal. Shodnou se ovšem na tom, že je nikdo na špatný stav stromu neupozornil. Případ už kvůli podezření ze spáchání nedbalostního trestného činu vyšetřuje i policie. Ani ta zatím však neví, koho vlastně podezírá. „I na přesnější právní kvalifikaci je zatím brzy,“ konstatovala mluvčí policistů Petra Vedrová. Při nedělní události na fotbalovém stadionu byli tři lidé zraněni lehce. Jedna žena je ovšem s vážným zraněním hlavy stále v nemocnici. Podobná neštěstí už si v posledních letech vyžádala i několik životů. V lednu 2009 zabil v centru Zlína padající strom dva dvanáctileté chlapce a dalších pět lidí zranil, soud však odpovědné úředníky osvobodil. V roce 2001 zase při druholigovém utkání dorosteneckých házenkářů v Sokolnicích u Brna zabil padající topol dva starší diváky. Police případ vyšetřovala, ale došla k závěru, že tragédii nešlo předvídat. *** brno.idnes.cz Další podrobnosti o případu spadlého stromu si přečtete na webu. Foto popis| Polámaný strom u stadionu Zbrojovky. Foto autor| Foto: MP Brno Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava Plné znění zprávy


Zachrání miliony životů Téma: Mendelova univerzita v Brně 7.8.2013 Magazín ŠÍP Strana 14 Životní drama VLADISLAVA TOMANOVÁ Objev brněnských vědců umožní okamžité rozpoznání viru chřipky Mám chřipku, nebo je to jen nachlazení? Zatímco dnes se správná diagnóza určuje těžko, už brzy by to měla být hračka. Vědci Mendelovy univerzity a Středoevropského technologického institutu nalezli rychlý způsob, jak viry chřipky bezpečně poznat. Na první pohled jde o prostý vynález. Filtrační papírek a na něm dvě drobné tečky. Ony tečky ale znamenají průlom. Jsou kvantové – tedy s uměle vyrobenými nanočásticemi a dokážou včas odhalit chřipkové onemocnění. „Hlavním přínosem objevu je rychlost, s jakou jsme schopni zjistit přítomnost viru,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Vojtěch Adam. „Trvá to pouze několik minut, podobně jako u těhotenského testu, a je k tomu zapotřebí pouze výtěr z nosohltanu.“ Současná diagnostika virů chřipky probíhá v laboratořích a trvá několik dnů. Tento čas musí pacienti s podezřením na virovou infekci trávit v karanténě. „V případě epidemie či pandemie nebezpečných kmenů, jako je ptačí či mexická chřipka, bude rychlý diagnostický nástroj naprosto neocenitelný,“ doplnil Pavel Kopel, specialista týmu na výrobu kvantových teček. Důvodem, proč se vědci tolik obávají pandemie ptačí chřipky, je vysoká úmrtnost, která se pohybuje mezi 60 až 80 procenty. „V případě, že tento nebezpečný vir zmutuje na typ přenosný z člověka na člověka, což se zatím naštestí nestalo, znamenalo by to velké ztráty na životech, pokud nebudeme schopní rychle rozpoznat epicentrum nákazy,“ upřesnil René Kizek, vedoucí vědeckého týmu z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně. Nezanedbatelná je i finanční stránka nové metody. Je levnější než diagnostika ve specializované laboratoři. K dostání v lékárnách? V současné době vědci žádají o patent vynálezu. Novinka by mohla sloužit lékařům a nemocným k rychlému rozpoznání virů chřipky už v příštím roce. Univerzitní Centrum transferu technologií MENDELU teď hledá partnera pro uvedení testu na trh. A jaká je představa odborníků? Kvantové tečky jsou částice o velikosti jen několika nanometrů. Při jejich výrobě vědci použili sulfi d kademnatý, který pod ultrafi alovým světlem světélkuje. Testovací sada tak bude složená z filtračního papírku s kvantovými tečkami a ultrafi alové baterky a měla by být k dostání v běžných lékárnách či supermarketech. Lidé by tak mohli sami zjistit, zda trpí jen lehkým nachlazením, anebo jsou infi kování virem chřipky. Velký potenciál využití testu pak vědci vidí v ordinacích praktických lékařů. Ti by měli okamžitou odezvu, zda má pacient virové nebo bakteriální onemocnění a zda je skutečně nutné nasadit antibiotika, nebo postačí šetrnější léky.Pochyby lékařů V souvislosti s těmito informacemi se ale nabízí různé otázky. Především z jakého vzorku by se pacient doma vyšetřoval. „Ve slinách se virus chřipky prakticky nevyskytuje a provést si sám kvalitně nosohltanový výtěr považuju u laika za velmi obtížné,“ mají obavy lékařky Martina Havlíčková a Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu v Praze. „Z praxe víme, že nezbytným předpokladem jakéhokoliv úspěšného provedení laboratorního testu je kvalitní a standardně odebraný materiál. Množství viru chřipky navíc v horních cestách dýchacích kolísá podle průběhu i závažnosti infekce,“ upozorňují. „Proto se domníváme, že odběr materiálu v ordinaci lékaře je nutnou podmínkou provedení jakéhokoliv testu zaměřeného na přítomnost viru chřipky,“ dodávají obě expertky. Pochybnosti má i přednosta kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa. „Vynález rychlé detekce chřipkových virů je velký úspěch. Už nyní jsou ale v nemocnicích k dispozici metody detekce virů, které dají výsledek za pár hodin. Prodeje rychlotestů v obchodech se spíše bojím,“ říká. Plné znění zprávy


Další ambice Ačkoliv je vynález brněnských vědců využitelný už ve své současné podobě, vědci mají další ambice. Chtějí, aby test přesně rozpoznal také typy virů chřipky. To prý bude výzkumníkům trvat ještě několik měsíců. *** doc. RNDr. Vojtěch Adam, Ph. D. Docent Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a Vědecký pracovník Středoevropského technologického institutu patří mezi české bioanalytiky. Třicetiletý akademik se zaměřuje především na výzkumné práce v oblasti využití bioanalytických technik pro izolaci, separaci a detekci biologicky aktivních látek. V loňském roce byl oceněný Světovou společností pro elektrochemii. Působil také na Masarykově univerzitě. doc. RNDr. Pavel Kopel, Ph. D. Vědecký pracovník Středoevropského technologického institutu je odborníkem na anorganickou a koordinační chemii. Svou práci zaměřuje na syntézu a zkoumání vlastností anorganických látek a komplexů a možnosti jejich využití v nanotechnologiích. Působil také na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se zabýval přípravou a studiem koordinačních sloučenin. prof. Ing. René Kizek, Ph. D. Profesor a vedoucí vědecký pracovník Mendelovy univerzity v Brně a Středoevropského technologického institutu, specializuje se na bioelektrochemii a nanotechnologie v medicíně. Působil také na Masarykově univerzitě a Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky, kde zkoumal především nukleové kyseliny a proteiny. Foto popis| Zjistit přítomnost viru chřipky dnes trvá několik hodin až dní. S novým testem se doba zkrátí na pár minut. Foto popis| Vojtěch Adam (vlevo), Pavel Kopel (uprostřed) a René Kizek (vpravo). Tři mušketýři české vědy. Foto popis| Nano materiál pod UV světlem svítí. V přítomnosti chřipkového viru svítí jasněji. Foto autor| FOTO PROFIMEDIA. CZ 3x, ARCHIV 2x Foto popis| K odhalení chřipkového viru je zapotřebí kvalitní nosohltanový výtěr. Foto popis| Je to chřipka nebo obyčejné nachlazení? Už příští rok si budeme moci udělat jednoduchý a rychlý test v pohodlí domova.

Start-up Region 26 Téma: Mendelova univerzita v Brně 5.8.2013 Sdělovací technika Strana 19 Zpravodaj o inovacích v jihomoravském regionu JIC oslavil desáté narozeniny Před deseti lety podepsali zástupci Masarykovy univerzity, Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického, Veterinární a farmaceutické univerzity, Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna zakládací smlouvu, poslední podpis této smlouvy z 16. července 2003 dal vzniknout JIC. Centrem prošlo 150 firem Za 10 let fungování prošlo centrem okolo 150 firem, které získaly klíčovou pomoc při startu podnikání. Kromě prostor se jedná hlavně o služby Innovation parku - konzultace, networkingové akce, workshopy i mentoring od zkušených podnikatelů. Z generace prvních firem, které centrum podporovalo, vyrostly úspěšné společnosti Y soft či Webnode. Nyní na ně navazují další rychle rostoucí firmy: Safetica, Inveatech, Phonexia nebo ADM. V současnosti sídlí v Innovation parku 55 firem především z IT, biotechnologií či strojírenství. Zavedené podniky získaly 1 500 nových kontaktů Na networkingových akcích určených i pro zavedené společnosti např. na akci 120 vteřin pro inovativní firmy zprostředkoval JIC okolo 1 500 nových kontaktů mezi firmami i výzkumnými institucemi, ze kterých vzniklo více než 650 nových spoluprací. Z jedné koruny pro vědce je pět V rámci napojování podnikatelů na vědce a výzkumná centra v regionu spustil JIC ve spolupráci s městem Brnem jako první v ČR inovační vouchery. Letos oslavil projekt pět let, o voucher požádalo dosud 911 firem, 229 z nich voucher získalo. Brno tak podpořilo spolupráci firem a vědců více než 28 Plné znění zprávy


miliony korun. Podle vyhodnocení z roku 2012 se každá koruna, kterou Brno do projektu vloží, vrátí pětkrát ve formě výzkumu, který si firmy návazně zadají ze svých vlastních prostředků. Z 53 nápadů vzniklo 22 společností S cílem podporovat podnikavost lidí v regionu uskutečnil JIC již pět běhů podnikatelského akcelerátoru StarCube, do kterého se přihlásilo více než 600 zájemců. Z nich bylo přijato 53 projektů, za tři měsíce intenzivního programu z nich vzniklo 22 firem. Společnosti jako GINA, Celebrio, Videoflot, SkyPicker, Reservio, Servis na klik nebo Caversoft začínaly své podnikání právě ve StarCube. Technologiemi Microsoftu proškoleno přes 10 000 lidí V rámci JIC funguje i Microsoft inovační centrum (MIC), které nabízí začínajícím firmám přístup k nejnovějším technologiím, zprostředkovává přednášky a workshopy o technologických trendech a nabízí i zapůjčení telefonů a tabletu pro testování či vývoj aplikací. Za pět let fungování MIC prošlo technologickými školeními více než 10 000 lidí. Získali jsme cenu pro třetí nejlépe mezinárodně zapojené centrum JIC získal na poli podpory inovačního podnikání řadu cen, nejvýznamnější z nich je úspěch v soutěži Technopolicy Network v roce 2011, centrum získalo ocenění za třetí nejlépe mezinárodně zapojený inkubátor na světě, v těsném závěsu za centry z Austrálie a Nového Zélandu. Co bude dál? Do roku 2020 má JIC před sebou ambiciózní vizi, a to přinést Jihomoravskému kraji jednu novou firmu s miliardovým ročním obratem, tři regionální společnosti s celosvětovým dosahem, péči o 300 mezinárodně konkurenceschopných firem a 2020 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. „Ať už budou konkrétní projekty či akce směřující k této vizi jakékoliv, vždy je bude provázet naše mise - pomáhat lidem tvořit firmy, mění svět," uvedl ředitel JIC Jiří Hudeček. Foto popis| JIC oslavil desáté narozeniny Foto popis| Karel Plotěný prezentuje svoji firmu Asio účastníkům česko-ruských 120 vteřin pro inovativní firmy, akce se konala v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu na BW. Foto popis| Globálne úspěšná společnost Y soft začínala se svým podnikáním na JIC. Nyní má v brněnském Technologickém parku vlastní budovu, jejíž plášť zdobí originální grafika a interiér designové prvky. Foto popis| Posledního běhu StarCube na jaře 2013 se mohly zúčastnit i týmy ze zahraničí. Na snímku Jordánec Abdulah Lababidi, jehož projekt Braci získal na závěrečné StarCube show v květnu 2013 třetí místo. Foto popis| Společnost Filmochod získala inovační voucher na vývoj prototypu kamerového jeřábu na VUT v Brně Foto popis| Microsoft inovační centrum při JIC pořádá MIC Minutes. Účastníci prezentují svůj podnikatelský nápad panelu odborníků a dostanou rychlou zpětnou vazbu, která jim pomůže nasměrovat se vhodnou cestou.

Strom vedle stadionu Zbrojovky byl dlouho mrtvý, soudí dendrolog 6.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně brno.iDNES.cz Strana 0 Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Zuzana Taušová

Brno stále neví, kdo se měl starat o vzrostlý topol vedle fotbalového stadionu na Srbské, jehož padající větve při nedělní bouřce zranily čtyři fanoušky. Nestaral se o něj však nikdo. Podle odborníka z lesnické fakulty byl strom očividně mrtvý. Topol, který se při nedělní bouři zlomil a spadl na fanoušky fotbalové Zbrojovky, měl za sebou podle dendrologa Petra Maděry čtyři až pět desetiletí života. Přestárlý sice nebyl, ale kvůli dalším stromům měl málo místa. "Jasné je, že byl již před tragickou událostí na první pohled mrtvý. Nestalo se to najednou, ve špatném stavu musel být přinejmenším i loni. A to je vzhledem k nedělní události průšvih," soudí proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, který si v úterý torzo stromu prohlédl. Potvrdil tak názor řady svědků nedělní události i slova otce dvou zraněných chlapců Martina Hály, který si místo nehody hned v neděli večer pro jistotu i nafotil. "Při prvním pohledu na rozlámané větve i pahýl bylo jasné, že nejde o zdravý strom," uvedl už v pondělí Hála.



Jenže místo toho, aby někdo nebezpečný strom včas pokácel a ostatní topoly prohlédl a prořezal, nestalo se nic. A to i přesto, že podle pokynů Veřejné zeleně města Brna mají všechny stromy v parcích, na veřejných prostranstvích a na pozemcích města projít alespoň jedenkrát ročně kontrolou. Magistrát města Brna totiž tvrdí, že o strom se měla starat městská část Královo Pole. "Statut města Brna ukládá povinnost městským částem zajišťovat údržbu volných neudržovaných ploch. A práv do této kategorie tato plocha spadá," informovala mluvčí magistrátu Soňa Haluzová. Jenže městská část tvrdí, že nejde o volnou neudržovanou plochu, ale o pozemek ve správě odboru školství brněnského magistrátu. Úředníci tak stále hledají v dokumentech zmínku o příslušné parcele a přou se o to, kdo vlastně péči o strom zanedbal. Případ šetří policie jako nedbalost Shodnou se ovšem na tom, že je nikdo na špatný stav stromu neupozornil. A to ani vedení fotbalového klubu, které přiznává, že má dost práce s péčí o samotný stadion, v jehož těsném sousedství strom stál. Případ už kvůli podezření ze spáchání nedbalostního trestného činu vyšetřuje i policie. Ani ta zatím ale neví, koho vlastně podezírá. "I na přesnější právní kvalifikaci je zatím brzy," konstatovala mluvčí policistů Petra Vedrová. Při nedělní události na fotbalovém stadionu byli tři lidé zraněni lehce. Jedna žena je ale s vážným zraněním hlavy stále v nemocnici. Podobná neštěstí už si v posledních letech vyžádala i několik životů. V lednu 2009 například v centru Zlína zabil padající strom dva dvanáctileté chlapce a dalších pět lidí zranil. Podle znalců spadl proto, že byl příliš starý a měl špatné kořeny. Soud však odpovědné úředníky osvobodil. V roce 2001 zase při druholigovém utkání dorosteneckých házenkářů v Sokolnicích u Brna zabil při bouřce padající topol dva starší diváky. I tehdy případ vyšetřovala policie. "Podle znalce ale nic nenaznačovalo tomu, že by strom mohl spadnout," zavzpomínal na dvanáct let starou tragédii starosta obce Jiří Životský. Nehodu tedy nešlo předvídat.

http://brno.idnes.cz/strom-byl-mrtvy-soudi-dendrolog-dah-/brno-zpravy.aspx?c=A130806_185227_brnozpravy_taz

To nedokáže nikdo! Socialista Hašek je superman, který má 29 funkcí a žádnou nedělá pořádně Téma: Mendelova univerzita v Brně 6.8.2013 reflex.cz Strana 0 Zprávy

Vše nasvědčuje tomu, že právě místopředseda ČSSD Michal Hašek je tím, koho by rád po volbách Miloš Zeman jmenoval premiérem. Pokud tedy sociální demokracie vyhraje. Hašek je přitom již dlouho nejméně hlasujícím poslancem ve sněmovně, moc tam nechodí, ale údajně stíhá desítky funkcí. Překlad: nic nedělá pořádně. Michal Hašek je: 1. Poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 2. Člen volebního výboru sněmovny.



3. Člen zemědělského výboru sněmovny. 4. Člen Meziparlamentní skupiny Česko - Rakousko ve sněmovně. 5. Člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. 6. Člen Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR. 7. Hejtman a člen rady Jihomoravského kraje (JMK). 8. Zastupitel Jihomoravského kraje Předseda Rady hospodářské a sociální dohody JMK. 9. Předseda Bezpečnostní rady JMK. 10. Předseda poradního sboru hejtmana pro otázky koncepce zdravotnictví JMK. 11. Předseda Asociace krajů České republiky 12. Člen Komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu. 13. Místopředseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. 14. Člen monitorovacího výboru ROP NUTS 2 Jihovýchod 15. První místopředseda (a člen ÚVV) ČSSD. 16. Člen politického grémia ČSSD. 17. Člen KVV ČSSD Jihomoravského kraje. 18. Místopředseda OVV Brno-venkov ČSSD. 19. Stínový ministr zemědělství a venkova ČR za ČSSD. 20. Garant zemědělské ústřední odborné komise ČSSD. 21. Předseda dozorčí rady akciové společnosti Cíl. 22. Předseda Politické rady CENTROPE. 23. Člen správní rady Masarykovy univerzity Brno. 24. Člen správní rady VUT Brno. 25. Člen správní rady Mendelovy univerzity v Brně. 26. Člen správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. 27. Člen Řídící komise se statusem rozhodovacím Moravian science centre Brno. 28. Předseda valné hromady Jihomoravského inovačního centra. 29. Předseda Dozorčí rady Vinařského fondu ČR. Ufffff!



http://www.reflex.cz/clanek/51370/to-nedokaze-nikdo-socialista-hasek-je-superman-ktery-ma-29-funkci-azadnou-nedela-poradne

Zvířata kvůli vedru nehynou, požáry hlídáme Téma: Mendelova univerzita v Brně 7.8.2013 Slovácký deník Strana 3 Slovácko ZDENĚK SKALIČKA Vedoucí Lesní správy Buchlovice Lesů České republiky Zdeněk Zálešák: středeční rozhovor Tropická vedra se nevyhnula ani Slovácku. Teplotám nad třicet stupňů Celsia jsou však vystaveni nejen lidé, ale i zvěř v lesních a polních honitbách. To potvrzuje i vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák, který na toto téma poskytl Slováckému deníku exkluzivní rozhovor. * Jsou vysoké teploty velmi nebezpečné také pro zvěř? Kde se v těchto vedrech nejčastěji zdržuje? Pokud by zvěř neměla možnost úkrytu v lesních porostech a ochlazování ve vodě nebo blátě, mohlo by pro ni být dlouhodobé vystavení přímému slunečnímu záření a teplotám nad 30 stupňů Celsia tak vyčerpávající, že by mohlo dojít i k jejímu úhynu. Instinktivně proto zvěř vyhledává vodu a úkryt v mladých lesních, především listnatých, porostech. V těchto tropických vedrech je také důležité, aby měla spárkatá zvěř dostatek kamenné soli, kterou lesníci a myslivci předkládají zvěři do takzvaných slanisek k lizu. * Vyhýbá se zvěř horku tím, že vychází na pastvu v časných ranních hodinách nebo pozdě v noci? Přesně tak. V noci jsou teploty naštěstí o 10 až 15 stupňů nižší než ve dne, takže zvěř ve větší míře vychází na pastvu v nočních hodinách. Stejně jako pro lidi, jsou i pro jelení, srnčí, daňčí a černou zvěř, žijící v lesích Chřibů, denní teploty nad 30 stupňů Celsia vyčerpávající. Proti přehřátí se brání ochlazováním v potocích, vodních nádržích nebo kalužích vody a v blátě v takzvaných kalištích. * Mohou být stále trvající tropická vedra pro zvěř kritická? Lesní porosty, především listnaté mlaziny a tyčkoviny, fungují jako přírodní klimatizace. Je v nich stín a tím o několik stupňů nižší teplota a vyšší relativní vlhkost. Proto se při tropických vedrech zvěř zdržuje nejčastěji v těchto mladých listnatých porostech. Zatím jsme v lese nenašli žádný uhynulý kus zvěře v důsledku vysokých teplot. * Pohyb lidí v lesích se každým rokem zvyšuje. Mohou turisté, cyklisté, motorkáři nebo jezdci na koních vyplašit zvěř natolik, že dojde k jejímu vysílení a následnému uhynutí? Chřiby jsou dnes protkány velmi hustou sítí pěších turistických tras a nově také cyklotras, které umožnila Lesní správa Buchlovice vyznačit na svých lesních cestách, jež byly vybudovány pro účely lesnického hospodaření, především k odvozu vytěženého dříví z lesa. Tyto lesní cesty také stále více využívají k rekreačním vyjížďkám jezdci na koních. Množství lidí, kteří se především o prázdninách pohybují po Chřibech, se tak rok od roku zvyšuje. Možná z nevědomosti jezdí především cykloturisté a jezdci na koních po lesních cestách až do pozdních nočních hodin. Tím zabraňují zvěři nejen ve dne, ale i v noci vycházet z lesních porostů na pastvu. Zvěř je pak nucena stát v mladých lesních porostech a zahánět hlad a žízeň ohryzem a loupáním kůry. Tím působí značné finanční škody hlavně na mladých lesních porostech. Zmíněné škody musí navíc uživatelé honiteb vlastníkům lesních porostů hradit. Rušení zvěře znamená nedostatečný příjem potravy a vody, což může mít za následek snížení její fyzické kondice, která může být důvodem úhynu v zimních měsících při velmi nízkých teplotách a za vysoké sněhové pokrývky. * Jsou některé druhy zvěře náchylnější k přehřátí?



Nejodolnější zvěří k velmi vysokým letním teplotám je zvěř srnčí a daňčí. Naopak citlivě na velmi vysoké teploty reaguje zvěř jelení, která také působí největší škody na mladých lesních porostech letním ohryzem a loupáním a také nejvíce vyhledává vodní toky, vodní nádrže nebo kaliště k ochlazení, stejně jako zvěř černá. * Zaznamenal jste úbytek vody v potocích anebo ve studánkách? Díky vydatné sněhové pokrývce v zimě, která postupně roztávala až do poloviny dubna, a deštivému počasí v měsíci květnu se doplnily zásoby spodních vod, takže zatím není znatelný úbytek vody ve studánkách. V potocích a vodních nádržích se začíná úbytek vody vlivem výparu a dlouhodobého sucha projevovat. V důsledku sucha již začalo žloutnout a opadávat listí z bříz, lip i starých buků, které také v osluněných porostních stěnách začínají silně prosychat. * Pokud některé vodní zdroje v lese vyschly, stahuje se zvěř k větším a vzdálenějším potokům? Zatím naštěstí žádné vodní zdroje v chřibských lesích zcela nevyschly, takže se může zvěř v potocích a nádržích, pokud se k nim může nerušeně dostat, napít a zchladit se. Kdyby ale prameny některých potoků vyschly, bude zvěř vyhledávat vodu na jiných místech. * Bojí se zvěř napít vody z lesních studánek, upravených pro potřeby člověka? Doposud jsem neviděl, že by zvěř pila vodu přímo z pětadvaceti studánek, které Lesní správa Buchlovice pro návštěvníky lesů obnovila v lesích Chřibů. Zvěř pije vodu z potoků nebo kaluží, které se nacházejí v lesních porostech, v nichž má klid a není rušena lidmi. * Může se současné tropické a suché počasí projevit na říji tím, že se třeba posune? Na průběhu srnčí říje, která právě probíhá, se současné tropické teploty nijak neprojevily. Pokud by i v září bylo tak teplé a suché počasí jako v současné době, mohla by jelení říje začít později, nebo by mohla být tichá. * Mohla by zvěř kvůli nedostatku vláhy a potravy začít více okusovat mladé stromky? Především jelení zvěř z důvodu neustálého rušení lidmi, ale také v důsledku velmi vysokých teplot už v mladých lesních listnatých porostech škody ohryzem a loupáním působí. Proto bych chtěl požádat návštěvníky našich chřibských lesů o určitou ohleduplnost, která spočívá v respektování potravních cyklů jednotlivých druhů spárkaté zvěře. Znamená to omezení rušení zvěře v jejich přirozených stávaništích. Zvěř byla v lesích dříve než lidé, proto je třeba místa jejich života chránit před nadměrným hlukem a rušením. Ukázněným návštěvníkům Chřibů, kterých je většina, za jejich ohleduplnost vůči zvěři děkuji. * Podceňují někteří myslivci své čtyřnohé miláčky – psy a nedopřejí jim dostatek vody a pobyt v chládku? Pro skutečné myslivce jsou lovečtí psi pomocníky a současně kamarády. Proto se tak o ně také starají. Neznám případ, že by nechal myslivec svého psa v létě v uzavřeném autě. Naopak v těchto tropických vedrech stále svým čtyřnohým kamarádům předkládají čerstvou vodu a do honitby s nimi vycházejí buď brzy ráno, nebo až večer, kdy nejsou teploty tak vysoké. * Jsou některá psí plemena k přehřátí náchylnější? Každý pes, pokud by byl vystaven v těchto tropických vedrech přímému slunci, se přehřeje, poněvadž nemá potní žlázy a ochlazuje se pomocí jazyka. Plemena psů s delší hustou srstí tmavé barvy a psi s krátkou mordou (čumákem) jsou proti přehřátí méně odolní. Ale stejně jako lidé jsou i psi různě reagujícími individualitami. * V létě bývají v lesích časté požáry lesních porostů. Aby ani k jednomu z nich v těchto dnech nemuseli hasiči vyjíždět, na co by návštěvníci lesů měli zvláště dbát? Podle zákona je v lesích zakázáno kouření, rozdělávání a udržování otevřených ohňů, což platí ve vzdálenosti do padesáti metrů od okraje lesa. Aby nezničili práci generací lesníků a sobě místo k rekreaci a odpočinku, měli by všichni návštěvníci tyto zákazy dodržovat.



* Jsou podle vás turisté a organizátoři letních táborů ukázněnější než v minulých letech? V rámci protipožárních hlídek jsme postupně navštívili všechny letní stanové tábory v lesích Lesní správy Buchlovice a zkontrolovali jsme, zda dodržují zákaz rozdělávání otevřených ohňů. Ve všech navštívených táborech měli kuchyně se sporáky opatřenými lapači jisker. Současně upozorňujeme návštěvníky na zvýšené riziko lesních požárů. Zatím jsme se s neukázněnými návštěvníky v letošním roce nesetkali. Za to jim patří poděkování. * Došlo v průběhu letošního léta v Chřibech k nějakému požáru? Díky ukázněnosti všech návštěvníků nedošlo do současné doby k žádnému lesnímu požáru. Jako prevenci o sobotách a nedělích držíme ochrannou službu jako protipožární hlídku. Navíc bylo o dvou posledních víkendech prováděno nad lesy Chřibů letecké hasičské hlídkování. *** ZDENĚK ZÁLEŠÁK Narodil se v roce 1953 ve Zlíně. Zpočátku žil na Salaši u Zlína, převážnou část dětství a mládí ovšem prožil v Kyjově. Po absolvování gymnázia vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1978 nastoupil jako těžební mistr na těžební středisko bývalé Lesní správy Buchlovice, o rok později začal pracovat jako technik na polesí Buchlov. Pak prošel u zmíněného lesního závodu funkcemi technologa, vedoucího technologa a zástupce ředitele pro výrobu. Od 1. října 1992 je ve funkci lesního správce Lesní správy Buchlovice. Myslivcem je od roku 1973. Je ženatý. Mezi jeho koníčky patří lesnická práce, fotografování a turistika. Foto popis| Region| Střední Morava

Křtiny: lesní moudrost v arboretu 7.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Týden u nás, okresní noviny Strana 3 Zpravodajství, seriál (živ)

Křtiny – Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. „Hlavním cílem akce je přiblížit arboretum dětem hravou formou. Seznámíme je například se základy myslivosti, popíšeme léčivé byliny a různé stromy,“ řekla za pořadatele Marie Procházková ze Školního lesního podniku Křtiny. V arboretu se také budou opékat špekáčky. Letní den končí v pět hodin odpoledne. Vstupné je třicet korun pro dospělé a deset korun pro děti.

Inovační vouchery si razí cestu Téma: Mendelova univerzita v Brně 10.3.2011 Finance.cz Strana 0 Firemnifinance.cz



Firmy si oblíbily v relativně krátké době novinku v oblasti podnikání – inovační vouchery, které přinášejí inovace a cenné kontakty. Město Brno vyhlašuje na začátku března již třetí výzvu. Inovační vouchery se staly neodmyslitelnou podporou inovačního podnikání a přenášení výsledků výzkumu do praxe. Inovační vouchery, dotace pro firmy na nákup know-how od výzkumných organizací, se za svou tříletou historii na jižní Moravě etablovaly jako důležitý nástroj inovační politiky. Podpory využilo již více než devět desítek firem z celé České republiky. Účinné nasazení v praxi Pracovníci Sladovny Bernard se tak mohou těšit z čistšího vzduchu ve výrobních prostorách; společnost Energ Servis používá u svých zákazníků prototyp přesného měřiče intenzity slunečního záření a firmě Dape přináší větší zisky inovovaná izolace s unikátními tepelně technickými vlastnostmi. Společnost Taurid Ostrava považuje spolupráci s Fakultou strojního inženýrství VUT za tak přínosnou, že si následně zřídila v brněnském Technologickém inkubátoru VUT svou pobočku. Řada firem má proto v úmyslu v osvědčené spolupráci s výzkumníky pokračovat. Brněnské univerzity a ústavy akademie věd díky voucherům zrealizovaly zakázky kontrahovaného výzkumu za šestnáct milionů korun a stovky kontaktů na potenciální odběratele svých technologií (v minulých výzvách požádalo o voucher téměř 350 podniků). „Inovační voucher považujeme za strategickou příležitost jak posílit spolupráci s praxí, a tím mimo jiné zajistit udržitelnost velkých výzkumných projektů, do kterých je VUT zapojeno,“ uvádí rektor univerzity, Karel Rais, která získala zatím nejvíce inovačních voucherů (64). Další výzvy a novinky Další, v pořadí již třetí výzvu chystá Jihomoravské inovační centrum a statutární město Brno na březen a duben tohoto roku. Losování s distribuce voucherů proběhne v květnu a na podniky čekají dvě zásadní novinky. Rozšířily se řady poskytovatelů znalostí o další čtyři výzkumné instituce, převážně orientované na sektor life sciences. Své laboratoře tak poprvé v rámci voucherů zpřístupní Fakultní nemocnice u Svaté Anny, Masarykův onkologický ústav, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Centrum dopravního výzkumu. Největší změnou je však fakt, že o voucher budou moci požádat firmy z celé Evropské unie. „V rámci průzkumu, který jsme vloni provedli na brněnských výzkumných pracovištích, si o toto vylepšení řekli sami vědci,“ vysvětluje ředitel Jihomoravského inovačního centra, Jiří Hudeček. Příklady uplatnění inovačních voucherů Traktory v testu Společnost Srom Praha a.s. využila unikátní laboratoře na Ústavu techniky a automobilové dopravy Mendelovy univerzity v Brně. Tamější výzkumníci testovali a srovnávali traktory značky John Deere, které firma prodává. Cílem měření bylo prakticky prokázat, zda skutečně platí, že pásový podvozek má lepší tahové vlastnosti, nižší prokluz a méně bude utužovat půdu. Tato hypotéza se prokázala. Zákazníkům lze proto prezentovat praktické rozdíly obou konstrukcí. Výsledky již firma využívá při skutečných obchodních případech. Vylepšená izolace Společnost Dape s.r.o. je výrobcem izolačních fólií s jedinečnými reflexními a parotěsnými vlastnostmi. S vývojem izolace Polar firmě pomohli vědci z fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, kteří měřili její tepelně-technické vlastnosti na rodinném domě v Brně, jenž je jako první v ČR zateplen bez použití klasických izolací. Izolace je hygienicky nezávadná, biologicky čistá a plně recyklovatelná. V současnosti dokáže nahradit klasické izolace v obvyklé tloušťce 200 mm, přičemž u izolace Polar je to pouhých 30 mm. Navíc pozitivně ovlivňuje hospodaření s energií a urychluje výstavbu. Více informací a další příklady naleznete na http://www.inovacnivouchery.cz/pripadove-studie.



http://www.finance.cz/zpravy/finance/301078/

Zatímco zemědělce vedra trápí, vinaři z nich mají radost a těší se na úrodu 7.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně ČRo - strednicechy.cz Strana 0 aktualne Michal Trnka

Zemědělci a zahrádkáři jsou kvůli stávajícímu suchu pořádně nervózní a někteří už nyní počítají první škody. Tropické počasí ale naopak vůbec nevadí vinařům, kteří letos očekávají kvalitní úrodu. Vinařům dělá počasí radost, úsměv jim nemizí z tváře. Mimořádně teplé léto totiž vinné révě svědčí. Pokud se nestane nic mimořádného, víno s letopočtem 2013 by mohlo dosahovat vysoké kvality.„Počasí, které panuje celé léto, je skutečně pro nás požehnáním. Slunečné počasí je přínosem pro krásné hrozny, které začínají zaměkat a budou dozrávat velice brzo,“ říká kutnohorský vinař Lukáš Rudolfský.Réva patří mezi rostliny s hlubokým kořenovým systémem, povrchové sucho jí proto nijak neškodí, vody má dost. „Zima byla velice příznivá pro utvoření si zásob pro hluboce kořenící rostliny,“ vysvětluje Rudolfský.Jeho vinohradům se daří pod světoznámým kutnohorským chrámem svaté Barbory obzvlášť dobře. „Je to jihovýchodní svah a réva je od rána osvětlena. Rosa, která se drží na listech a v hroznech, se brzy vysuší a rostlina je odolnější vůči plísni,“ pochvaluje si pěstitel.Vinaři se těší na vynikající úrodu, odhadovat, jaký bude letošní ročník, se ale zatím zdráhají. Říkají totiž, že dokud není víno ve sklepě, tak je na hodnocení brzo. „Máme teprve srpen, můžeme vidět modré tóny na bobulích, to znamená, že začínají pomalu zrát,“ dodává Rudolfský.Vinaři bojují proti pančování Pálavy, pomoci má i studieVinaři s Mendelovou univerzitou budou zkoumat vliv druhu uzávěru na kvalitu vína v lahvi Sadaři i vinaři na Znojemsku letos očekávají velmi dobrou sklizeň Vedro v kraji: zemědělcům usychá úroda a hynou zvířata Ve vedrech je třeba věnovat zvýšenou pozornost i bylinkám Tropická vedra ohrožují také zdraví zvířat, venčení psů přes den není vhodné

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1243579

Po herečce Stašové chtěl dědit falešný syn 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Brněnský deník Strana 2 Brněnské léto KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ

Některé záběry filmu Zrozen bez porodu vznikaly i v Masarykově lese na Blanensku. Filmaře tam zdržovali špičkoví orientační běžci Brno – Když bezdětné zdravotní sestře Věře Podlipné přijde obsílka od soudu, ať nahlásí adresu svého syna, je to pro ni velké překvapení. Nejdřív si myslí, že jde o banální omyl. Pak zjistí, že vymazat falešného syna ze záznamů je téměř nemožné. Děj detektivního thrilleru se odehrává v Brně. Filmu Zrozen bez porodu, který vyrobilo brněnské studio České televize, se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravské filmování. Jde o první část volné trilogie Vetřelci a lovci. Místa, kde se film natáčel, vyhledával šestapadesátiletý Jiří Procházka, který pracuje jako takzvaný lokační. Od hlavního architekta dostane zadání, v jakém prostředí se má film točit. Pak se dá do práce. Jeho zadání například zní najít vilu s antickými sloupy. Až jich několik najde, nafotí je a pošle architektovi. „Ten mi odpoví, co se mu zamlouvá, ale třeba požaduje větší zahradu,“ vysvětluje Procházka. Dodává, že po nalezení vhodného místa se domluví produkční s majitelem a sepíší smlouvu o pronájmu. „Pokud je architekt z Prahy, je to horší. Musíme to řešit po telefonu. Když je z Brna, sejdeme se a lokace objedeme,“ popisuje Procházka. Problém obvykle bývá s hledáním bytů k natáčení. Část děje se i ve Zrozen bez porodu odehrává v bytě hrdinky Podlipné, kterou ztvárnila Simona Stašová. „Byt jsme si pronajali,“ říká lokační. Když nesežene žádný



vhodný byt od kamarádů lidí ze štábu, obvykle se obrátí na realitní kancelář. „To, že je prostor prázdný, nám nevadí. Nábytek si přivezeme,“ popisuje Procházka. Některé záběry ze série filmaři natáčeli i ve křtinském podniku Masarykův les. „Naše bílá auta jsme nechali kus vzadu, aby přes stromy nebyla vidět v záběru. Najednou z lesa vyběhl zpocený běžec s kompasem v ruce. Pak další,“ vypráví Procházka. Sportovci se účastnili mistrovství Evropy v orientačním běhu. „Asi hodinu jsme museli počkat. Než všichni proběhli,“ popisuje komplikace Procházka. Na filmu se podílel přibližně čtyřicetičlenný štáb. Jeho členem byl i Henrich Hujíček. „Jsem takový dělník filmu. Musím být multifunkční, abych zastal, co je právě potřeba. Tehdy jsem měl na starost výběr komparzistů,“ říká Hujíček. Stará továrna, kterou chtěl falešný syn po Podlipné zdědit, stojí nedaleko Blanska a jmenuje se Klamova huť. Zdravotní sestra se snaží mladíka kontaktovat a jede za ním do brněnských Židenic. Scény se točily v Porhajmově ulici. Filmaři si ji vybrali právě proto, že tam dřív bývala konečná tramvaje. „Kdyby se záběr nepovedl, je nutné, aby se tramvaj mohla otočit a přijet znovu. Pokud by tam točna nebyla, mohli bychom čekat i hodinu, než se otočí na konečné,“ vysvětluje Procházka. Herečka Stašová si spolupráci s režisérem Filipem Renčem pochvaluje. „Známe se a dokážu snadno vycítit, co po mně chce. Jsme na stejné vlně, o to jde práce rychleji,“ uvedla Stašová nedávno v rozhovoru pro Deník Rovnost. Detektivka zaujala i odborníky. Čtyřikrát film nominovali na ocenění na mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu. Snímek získal nominace v kategorii nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herečka a herec. Film ocenila i Asociace českých kameramanů. Výroční cenu za něj získal Karel Fairaisl. Na Zrozen bez porodu navazují další dva díly nazvané Krutá nevěra a Užij si se psem. *** zrozen bez porodu (2009) Detektivní příběh na motivy skutečné události. Podle úředních záznamů má bezdětná zdravotní sestra syna. Když se snaží o opravu údajů, zjistí, že je to velký problém. Někdo ji začne pronásledovat. Osamělá žena brzy pojme podezření, že jí jde o život. Falešný syn by po ní totiž zdědil továrnu, kterou získala v restituci. Délka: 77 minut Režie: Filip Renč Scénář: Josef Klíma Kamera: Karel Fairaisl Hrají: Simona Stašová, Juraj Kukura, Jaromír Nosek, Jan Hrušínský, Zdeněk Dvořák, Lucia Siposová, Jiří Dvořák Kde se natáčelo: Brno, Blansko Příští díl: Proměny, Vacenovice, vyjde ve čtvrtek 15. srpna „Já nechci to dítě, protože žádný nemám. Vy jste to zvorali, tak to teď dejte do pořádku!“ (Věra Podlipná křičí na soudkyni) Foto popis| LOKAČNÍ. První díl volné trilogie Vetřelci a lovci natáčeli filmaři kromě jiného také v budově jihomoravského krajského úřadu (dole). Místa pro natáčení vyhledával Jiří Procházka (vpravo). Pracuje jako takzvaný lokační. Od hlavního architekta dostane zadání a pak hledá, v jakém prostředí se má film točit. Podle jeho zkušeností bývá poměrně často problém najít vhodný byt. Foto autor| Foto: Deník/Lubomír Stehlík a printscreen z filmu Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Brněnské léto; 02 Publikováno| Vyškovský deník; Vyškovské léto; 02 Publikováno| Břeclavský deník; Břeclavské léto; 02 Publikováno| Blanenský deník; Blanenské léto; 02 Publikováno| Hodonínský deník; Hodonínské léto; 02 Publikováno| Znojemský deník; Znojemské léto; 02 ID| e6134540-8f26-45cb-9625-889059e05fb8

Pomoc meruňce? Za 400 tisíc 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Brněnský deník Strana 5 Jižní Morava / Inzerce



LUKÁŠ IVÁNEK Vedení Velkých Pavlovic na Břeclavsku chce vylepšit pověst i prestiž své odrůdy meruněk Velké Pavlovice – V chuti těžko hledá konkurenci, stejně složitě i výraznější uplatnění na trhu. Důvodem je například malá odolnost při převážení. Vedení Velkých Pavlovic na Břeclavsku se teď snaží meruňce odrůdy Velkopavlovická vylepšit pověst a prestiž. Pustilo se do projektu za přibližně čtyři sta tisíc korun. „Spolupracujeme se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Společně s tamním profesorem Krškou jsme oslovili ještě ovocnářskou školu v rakouském Klosterneuburgu, kde se meruňkami zabývají,“ sdělil místostarosta Zdeněk Karber. Jedním z výsledků bude nová naučná expozice s přibližně deseti informačními tabulemi. Lidé se díky tomu dozví, odkud meruňky pochází, jak se šlechtí, jak se jim věnovali velkopavlovičtí sedláci i osvícení lidé. „K tomu natáčíme dvacetiminutový film, který populárněnaučnou formou meruňky představí. Chceme jej doplnit odborným komentářem. Ve výsledku má jít o formu, které porozumí i ten, kdo o meruňkách slyší poprvé,“ pokračoval Karber. Expozice nejspíš vznikne v Ekocentru Trkmanka. Vedení města získalo na projekt dotaci, která pokryje většinu nákladů. Zbytek doplatí z rozpočtu. Do Klosterneuburgu se díky tomu podívají studenti velkopavlovického gymnázia, Rakušané se poté zase vydají opačným směrem. Na „zkušenou“ pojedou i někteří pěstitelé. Profesor Krška je přesvědčený, že meruňka odrůdy Velkopavlovická má do zániku daleko, propagace jí však prospěje. „Že by stály poslední stromy, to ne. Na druhou stranu nové generaci se budou informace o této meruňce pomalu vytrácet. Z toho pohledu je dobré povědomí oživovat,“ řekl Krška. K oživení má přispět například na jaře otevřená stezka, jež vede katastrem města a má deset zastávek. Jedna z tabulí patří meruňkám. „Jsou tam krásně vidět místní sady,“ podotkl Karber. Nápad, jenž má zvýšit zájem o tradiční plod, vítá také agronom Zemědělského družstva v Němčičkách Miroslav Janů. Velkopavlovickou tam pěstují. „Může to mít jen pozitivní přínos. Tato meruňka je známá historicky, už je ale překonaná. Jiné tržní odrůdy tolik nepodléhají zkáze, byť jsou třeba chuťově slabší. Prodává ale hlavně vzhled,“ upozornil Janů. Velkopavlovická meruňka našla využití zejména při zavařování, výrobě marmelád nebo pálení kořalek. Její využití v gastronomii přinese nová kuchařka, kterou vedení Velkých Pavlovic momentálně připravuje. První výtisky by měly být k dispozici na podzim. Foto popis| VŠE PRO MERUŇKY. Vedení Velkých Pavlovic na Břeclavsku se pustilo do projektu za čtyři sta tisíc korun. Jeho prostřednictvím se snaží vylepšit pověst a prestiž meruňky odrůdy Velkopavlovická. Vznikne nová naučná expozice i dvacetiminutový film. Foto autor| Foto: Deník/Lukáš Ivánek Region| Jižní Morava

Vzácné meruňky pomohou zachránit i Rakušané 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Českobudějovický deník Strana 13 Zpravodajství LUKÁŠ IVÁNEK

Velké Pavlovice – V chuti těžko hledá konkurenci, na druhou stranu stejně složitě hledá výraznější uplatnění na trhu. Příčinou je například malá odolnost při převážení. Vedení Velkých Pavlovic se nyní snaží velkopavlovické meruňce vylepšit pověst a prestiž. Pustilo se do projektu, který bude stát přibližně 400 tisíc korun. „Spolupracujeme se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Společně s tamním profesorem Krškou jsme oslovili ještě ovocnářskou školu v rakouském Klosterneuburgu, kde se meruňkami zabývají,“ uvedl místostarosta Velkých Pavlovic Zdeněk Karber. Jedním z výsledků bude vznik naučné expozice se zhruba deseti informačními tabulemi. Lidé se díky tomu dozvědí, odkud meruňky pochází, jak se šlechtí, jak se jim věnovali velkopavlovičtí sedláci i osvícení lidé. „K tomu natáčíme dvacetiminutový film, který populárně naučnou formou meruňky představí. Chceme ho doplnit odborným komentářem. Ve výsledku má jít o formu, které porozumí i ten, kdo o meruňkách slyší poprvé,“ pokračoval Karber. Expozice nejspíš vznikne v Ekocentru Trkmanka. Vedení města na projekt získalo dotaci, která pokryje většinu nákladů. Zbytek doplatí z rozpočtu. Do Klosterneuburgu se díky tomu podívají studenti velkopavlovického gymnázia, Rakušané se poté zase vydají Plné znění zprávy


opačným směrem. Za „zkušenou“ pojedou i někteří pěstitelé. Krška je přesvědčený, že velkopavlovická meruňka má do zániku daleko, propagace jí však prospěje. „Že by stály poslední stromy, to ne. Na druhou stranu nové generaci se budou informace o této meruňce pomalu vytrácet. Z toho pohledu je dobré povědomí oživovat,“ doplnil. K oživení by měla pomoci například na jaře otevřená stezka, jež vede katastrem města a má deset zastávek. Jedna z tabulí patří meruňkám. „Jsou tam krásně vidět místní sady,“ podotkl Karber. Velkopavlovická meruňka našla využití zejména při zavařování, výrobě marmelád nebo pálení kořalek. Její využití v gastronomii přinese nová kuchařka, kterou vedení města momentálně připravuje. První kusy by měly být k dispozici na podzim. Foto popis| OVOCE. Meruňka, která nemá v chuti konkurenci. Foto autor| Foto: Deník Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Českokrumlovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Písecký deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Prachatický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Strakonický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Táborský deník; Zpravodajství; 13 ID| d841d5cb-50a0-46d6-9ae6-1a77b6796f9b

Snažíme se, aby se u nás cítili dobře lidé i zvířata 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Moravskoslezský deník Strana 4 Ekonomika regionu MARTIN PLEVA

Petr Čolas, ředitel ostravské zoologické zahrady, říká v rozhovoru pro Deník: Ostrava – Za devět let jeho šéfování se ostravská zoologická zahrada změnila k nepoznání a vyšvihla se mezi nejatraktivnější turistická místa v našem kraji. Je mnohem příjemnější jak pro návštěvníky, tak pro zvířata, která v ní žijí. „Našim posláním je přibližovat živou přírodu všem lidem a zároveň pomáhat přežít těm druhům zvířat, které bojují o holou existenci,“ zdůrazňuje ředitel zoo Petr Čolas. * Prázdniny mají za sebou první půlku. Jste spokojeni s návštěvností, nebo vám lidi přetahují v současných vedrech koupaliště? Počasí má čím dál větší výkyvy a v době nástupu letních teplot zapomeneme i na to, jak bylo v první polovině roku, kdy třeba na Velikonoce vydatně nasněžilo. Rozjezd letošní sezony byl tedy mimořádně špatný a na konci května jsme byli ve srovnání s loňskem skoro minus padesát tisíc lidí, ale už to stahujeme. Fantastické totiž je, že ačkoliv panovaly v červenci tropické teploty, tak k nám přišlo tento měsíc téměř 86 tisíc lidí! To je druhý nejlepší výsledek v historii zoo hned po srpnu 2011, kdy jsme měli čerstvě narozené slůně a bylo mimořádně ideální počasí pro návštěvu zoo, takže přišlo rekordních 104 tisíc návštěvníků za měsíc. * Vašim tahákem jsou nejen nové přírůstky v čele se zmíněným slůnětem, ale i nové pavilony, které se postupně otevírají. Na jaké další se můžeme v nejbližší době těšit? Nejnověji byla před několika týdny zpřístupněna nová průchozí Voliéra Papua představující papoušky a další ptáky z oblasti stejnojmenného ostrova. Zhruba za dva týdny se pak otevře na ni navazující rekonstruovaná expozice Malá Amazonie, kde bude kromě drápkatých opiček tamarinů například i úplně nové velké akvárium a spousta exotických rybiček. Navíc bych rád připomněl, že od května je také otevřeno nové návštěvnické centrum s restaurací. To mi dělá velkou radost – poprvé ve své více než šedesát let trvající historii se zoo dočkala pořádné restaurace, což vnímáme jako velký posun vpřed.



* Co se vlastně v posledních letech posunulo v otázce péče o zvířata v zoo? Asi to není jen o tom, že se staví nové pavilony... Určitě ne. To s těmi zlepšeními pro lidi a pro zvířata musí jít ruku v ruce. Kdybychom dělali věci jen pro lidi, tak jsme kritizování za to, že špatně či nedostatečně pečujeme o zvířata. Kdybychom se starali jen o zvířata, tak by to u nás zase nebavilo lidi. Celé směřování zahrady je neustálé a nikdy nekončící hledání rovnováhy mezi obojím tak, aby se tady cítili dobře lidé i zvířata. A mezi tím se samozřejmě nesmí zapomenout třeba ani na neúprosně rostoucí náklady na energie, a už vůbec ne na vlastní zaměstnance! * K tomu jsem se chtěl právě dostat – v zoo pracuje mnoho ošetřovatelů zvířat, když je potkávám, říkám si, že to jsou lidé opravdu zapálení pro tuto práci. Čím to je, že to tak mají? Celkově v ostravské zoo pracuje zhruba 110 lidí. Náš kádr je stabilizovaný a většina lidi zde pracujících je velmi kvalitních. Málokdy někdo odchází, což platí především u pozic ošetřovatelů zvířat. Ti dělají práci, která naprostou většinu z nich uspokojuje. Je to vysoce odborná a velmi specifická práce, na kterou se i dlouhá léta připravovali. Je to jejich život. Když se uvolní nějaké místo ošetřovatele, tak se na něj vždy hlásí desítky až stovky zájemců. Při stávající nízké úrovni průměrných platů v organizaci je tak často daleko složitější získat či udržet si třeba opravdu kvalitní technické pracovníky, ekonomy či řemeslníky. Ti všichni totiž mají daleko větší šance na uplatnění na pracovním trhu. * Znamená pro vaše zaměstnance práce v zoo i nějaké další výhody – benefity? Je to pro nás v tomto ohledu výrazně složitější, nejsme zisková soukromá firma nebo nějaká bohatá banka, ale příspěvková organizace. Takže s těmi benefity asi nikoho neoslním. Myslím si ale, že jít svým lidem pozitivním vlastním příkladem, být k nim v maximální míře férový a slušně se k nim chovat je úplný základ všeho. A kolikrát i pochválení či vlídné slovo není úplně marné. Ale benefitem může být i to, že u nás mají lidé možnost odborného růstu, možnost být úspěšný ve svém oboru a realizovat se třeba v nějakém chovném programu na národní i mezinárodní úrovni. Jinak se dá asi uvést ještě i to, že partneři a nejbližší rodinní příslušníci našich zaměstnanců mají vstup do zoo zdarma. * To, že může mít ostravská zoo na vizitce klidně napsáno „Chováme se odpovědně“ je dáno i tím, že se staráte o v přírodě často velmi ohrožené druhy zvířat. Je to pro vás důležitý úkol? Je to jeden z našich předních úkolů. Nejkrásnější je, když se některá – v naší zoo odchovaná – ohrožená zvířata povedou vrátit do přírody a pokračují v ní v reprodukci. To je ale jen špička ledovce, třešnička na dortu. Rád bych ale zmínil, že se odpovědně snažíme chovat nejen ke zvířatům, ale i k okolní přírodě. Některé naše nové pavilony vytápíme ekologicky, obnovitelnými zdroji energie, využíváme solární panely na nových objektech, šetříme vodou a čistíme si ji, podporujeme třídění odpadu, používáme v zoo elektrická vozítka. Zároveň děláme i nespočet osvětových akcí pro návštěvníky i školy, abychom jim pokud možno hravou a interaktivní formou předali informace o tom, jak se chovat k přírodě šetrně. * Možná i proto k vám nechodí pouze rodiny s dětmi, ale i čím dál více senioři. Ano, to je výrazný trend. Přetrvává klišé, že zoo je pro děti, ale stačí otevřít oči a podívat se kolem sebe. Procento seniorů mezi návštěvníky je vysoké a pořád jich přibývá. Považuji je do budoucna za velmi důležitou klientelu, které se snažíme přizpůsobovat a vyhovět jim. I proto je v zoo čím dál více květů, laviček, odpočinkových míst či jezírek a dalších vodních prvků. A zdaleka přitom neplatí ani to, že by k nám senioři chodili jen s vnoučaty, přicházejí i sami normálně na procházky. * Ostravská zoo má mezi lidmi dobré jméno, patří na špici nejnavštěvovanějších atrakcí Moravskoslezského kraje i celé republiky. Co dalšího plánujete, abyste si tu atraktivnost udrželi? Díky podpoře a pochopení našeho majitele a zřizovatele – Statutárního města Ostravy – právě vrcholí stavba tří obrovských komplexů. Nikdy v celé dlouhé historii zoo neprobíhalo tolik velkých staveb najednou. Jsou za tím dlouhá léta příprav. Příští rok by měl být otevřen nový Pavilon evoluce – unikátní prostor pro skupinu šimpanzů a další zvířata. Dále bude dokončeno Safari asijských kopytníků, které umožní návštěvníkům projíždět mezi volně se pohybujícími zvířaty a pozorovat je tak z bezprostřední blízkosti. * Ten třetí objekt zřejmě bude vstupní areál, kterého se návštěvníci rovněž nemohou dočkat...



Ano, třetí důležitý projekt na dokončení je nový vstupní areál spojený s rozšířením parkovacích ploch pro návštěvníky. Příští rok bude zkrátka rokem, kdy se budeme pokoušet uvést všechny tyto věci do plného provozu a vychytávat při tom chybky a chybičky, kterých jsme se nepochybně při výstavbě dopustili. Budemeli si chtít to dobré jméno udržet, ani pak si nemůžeme sednout se založenýma rukama. Proto už teď chystáme celou řadu dalších projektů, aby se ostravská zoologická zahrada posouvala stále dál. *** VIZITKA Zoo Ostrava vznikla na počátku padesátých let minulého století. V posledních letech prochází výraznou modernizací – každoročně se zde otevírají nové pavilony, které jsou příjemnější pro zvířata a zároveň zajímavější pro lidi. I díky tomu patří zoo mezi nejnavštěvovanější místa v Moravskoslezském kraji s roční návštěvností dosahující půl milionu lidí. K největším úspěchům z posledních let patří narození malé sloní samičky Rashmi – prvního slůněte odchovaného v českých zoologických zahradách. VIZITKA Petr Čolas vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Od roku 1990 pracuje v Zoo Ostrava, posledních devět let je jejím ředitelem. Mezi jeho koníčky patří zvířata, cestování a poznávání všeho, co se týká ochrany přírody, přírodních zákonitostí i fungování lidských společností. O projektu Společenská odpovědnost Co dělají velké firmy v našem kraji pro své zaměstnance i pro ostatní obyvatele města, ve kterém podnikají? Jaké jsou jejich přínosy kromě toho, že dávají lidem práci? Odpovědi na tyto i další otázky hledá seriál Deníku s názvem Chováme se odpovědně. V rozhovorech si postupně představujeme šéfy velkých i středních firem z Moravskoslezského kraje, ve kterých pracuje i mnoho z vás – našich pravidelných čtenářů. Foto popis| PETR ČOLAS. Foto autor| Foto: Deník/Lukáš Kaboň Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Ekonomika regionu; 04 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Ekonomika regionu; 04 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Ekonomika regionu; 04 Publikováno| Havířovský deník; Ekonomika regionu; 04 Publikováno| Karvinský deník; Ekonomika regionu; 04 Publikováno| Novojičínský deník; Ekonomika regionu; 04 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Ekonomika regionu; 04 ID| 358b31b1-ce1a-4021-a619-f8c8c12411be

Lákají na den otevřených dveří 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Nový život - zpravodajský týdeník Strana 9 (liv)

Rady/tipy

Lednice – Den otevřených dveří se uskuteční ve čtvrtek 15. srpna v areálu šlechtitelské stanice Mendelea Mendelovy univerzity v Lednici. Na místě se mimo jiné uskuteční i tradiční přehlídka plodové zeleniny společnosti Moravoseed.

Brno nechalo pokácet nebezpečný topol vedle fotbalového stadionu Plné znění zprávy


9.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Mladá fronta DNES Strana 2 Brno a Jižní Morava (taz)

BRNO Z topolů v sousedství fotbalového stadionu na Srbské ulici v Brně včera opět padaly větve. Na rozdíl od neděle, kdy jeden ze suchých stromů zlomila bouře a padající větev zranila čtyři diváky na stadionu, byla tentokrát situace bezpečnější. Přestože větve tentokrát padaly i na vstupní turnikety. Do korun stromů totiž už před osmou hodinou ráno vystoupali stromolezci z Veřejné zeleně města Brna, kteří stromy odborně prořezali. A prostřední z pětice topolů, jehož větev způsobila nedělní neštěstí, úplně pokáceli. Stejně jako dendrolog Petr Maděra z Mendelovy univerzity, kterého už dříve oslovila MF DNES, tak i odborníci z městské organizace na místě zhodnotili, že strom byl už několik sezon mrtvý. „Opravdu bylo potřeba ho pokácet a ostatní stromy prořezat, jinak by se mohlo při jakémkoliv dalším silnějším větrném poryvu nedělní neštěstí opakovat,“ zhodnotila Miroslava Kučerová z Veřejné zeleně města Brna. Potíž byla v tom, že pětici topolů před neštěstím nikdo nekontroloval. Městská část Královo Pole žila v přesvědčení, že se o dřeviny stará magistrát. A ten naopak důvěřoval kontrole Králova Pole. A protože byl ten nejseschlejší strom mezi obrostlými kmeny těch ostatních zastrčený, kolemjdoucí si jeho špatného zdravotního stavu nemuseli vůbec všimnout. Podle tajemníka magistrátu Pavla Loutockého zavinila nepřehlednou situaci kolem stromů úřední chyba. „Zřejmě se stala při sepisování smlouvy. Prostory měly být jasně svěřeny fotbalovému klubu nebo městské části,“ zhodnotil Loutocký. Po člověku odpovědném za zanedbání kontroly stromů pátrá i policie, která případ šetří jako nedbalostní trestný čin. *** brno.idnes.cz Další podrobnosti o neštěstí při utkání Zbrojovky si přečtete na webu. Foto popis| Jako v džungli Pracovníci Veřejné zeleně města Brna včera prořezali topoly u fotbalového stadionu v Srbské ulici. Ten nejnebezpečnější rovnou pokáceli. Větve stromů přitom padaly i na turnikety vstupu na severní tribunu stadionu Zbrojovky (dole). Foto autor| 3x foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Hit léta? Svěží višňák z Lednice Téma: Mendelova univerzita v Brně 8.8.2013 5plus2 Strana 2 Stalo se DAGMAR NEJEZCHLEBOVÁ Starým názvům ročních období odzvonilo. Ledničtí a valtičtí vinaři teď uznávají jaro, višňák, burčák a zimu. VALTICE, LEDNICE / Ještě asi dva týdny zbývají do toho, než se okolo silnic objeví první prodavači „zaručeně domácího“ burčáku. Zatímco na původu hroznů příliš nezáleží, způsob prodeje je daleko důležitější. Proto před dvěma lety vymysleli vinaři z Vinařství Chateau Lednice burčákomat. Nově v něm však prodávají také višňák, který se stal hitem letošního léta. „Burčákomat je taková pojízná lednička, která burčák nebo jiný částečně zkvašený ovocný mošt udržuje v ideální teplotě tak, aby nezačal příliš kvasit. Tím můžeme zaručit jeho kvalitu,“ přiblížil Jindřich Sobota z Vinařství Chateau Lednice. Višňák, lahodný zkvašený nápoj z višní, letos zažívá svůj velký návrat. „Obsahuje vitaminy, minerální látky a antioxidanty, které mohou pomoci vylepšit kvalitu nehtů, pleti, vlasů, ale také pomoci snížit „špatný“ LDL cholesterol a zvýšit „dobrý“ HDL cholesterol. Navíc má velmi povzbuzující účinky,“ vychvalovala višňák Irena Kolouchová z Ústavu biotechnologie Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. V malém množství prý



prospívá také dětem. „Díky velmi nízkému obsahu alkoholu ho můžeme podávat také dětem. Budou po něm klidněji spát,“ smála se Kolouchová. Lék na všechno Látky obsažené ve višňáku navíc posilují účinky antibiotik, proto je podle odborníků lékem téměř na všechna onemocnění imunity. Lednická Mendelova univerzita obhospodařuje desítky hektarů višňových sadů. „Letošní sezona višní je velmi dobrá. Technologie výroby višňáku je stejná jako výroba burčáku. Šťáva se nejdřív vylisuje, a pak se nechá kvasit, ale nesmí přejít,“ popsal František Šrámek z Mendelovy univerzity v Lednici. Burčákomaty plné višňáku nyní lidé na Břeclavsku najdou v Lednici a ve Valtickém podzemí. Foto popis| Z burčákomatů nyní teče zdravý višňák. Foto autor| FOTO / DAGMAR NEJEZCHLEBOVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Břeclavsko

Brno nechalo pokácet nebezpečný topol vedle fotbalového stadionu 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně brno.iDNES.cz Strana 0 Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Zuzana Taušová

Brno nechalo ve čtvrtek pokácet topol, jehož padající větve v neděli během fotbalového utkání mezi brněnskou Zbrojovkou a pražskou Spartou zranily čtyři diváky. Strom byl i podle nich už několik sezón ve špatném stavu a nyní byl mrtvý. Nejvážněji zraněná žena zůstává v nemocnici. Z topolů v sousedství fotbalového stadionu na Srbské ulici v Brně ve čtvrtek opět padaly větve. Na rozdíl od neděle, kdy jeden ze suchých stromů zlomila bouře a padající větev zranila čtyři diváky na stadionu, byla tentokrát situace bezpečnější. Přestože větve tentokrát padaly i na vstupní turnikety. Do korun stromů totiž už před osmou hodinou ráno vystoupali stromolezci z Veřejné zeleně města Brna, kteří stromy odborně prořezali. A prostřední z pětice topolů, jehož větev způsobila nedělní neštěstí, úplně pokáceli. Stejně jako dendrolog Petr Maděra z Mendelovy univerzity, kterého už dříve oslovila MF DNES, tak i odborníci z městské organizace na místě zhodnotili, že strom byl už několik sezón mrtvý. "Opravdu bylo potřeba ho pokácet a ostatní stromy prořezat, jinak by se mohlo při jakémkoliv dalším silnějším větrném poryvu nedělní neštěstí opakovat," zhodnotila Miroslava Kučerová z Veřejné zeleně města Brna. Potíž byla v tom, že pětici topolů nikdo nekontroloval. Městská část Královo Pole žila v přesvědčení, že se o dřeviny stará magistrát. A ten naopak důvěřoval kontrole Králova Pole. A protože byl ten nejseschlejší strom mezi obrostlými kmeny těch ostatních zastrčený, kolemjdoucí si jeho špatného zdravotního stavu nemuseli vůbec všimnout. Podle tajemníka magistrátu Pavla Loutockého zavinila nepřehlednou situaci kolem stromů úřední chyba. "Zřejmě se stala při sepisování smlouvy. Prostory měly být jasně svěřeny fotbalovému klubu nebo městské části," zhodnotil Loutocký. Po člověku odpovědném za zanedbání kontroly stromů pátrá i policie, která případ šetří jako nedbalostní trestný čin. "Podklady pro odborné posudky jsme zadokumentovali už v pondělí, tedy ještě před zkácením stromu,"uvedla policejní mluvčí Petra Vedrová.



http://brno.idnes.cz/brno-nechalo-pokacet-nebezpecny-topol-vedle-fotbaloveho-stadionu-p98-/brnozpravy.aspx?c=A130808_185819_brno-zpravy_aha

Zatímco zemědělce vedra trápí, vinaři z nich mají radost a těší se na úrodu Téma: Mendelova univerzita v Brně 8.8.2013 ČRo - regina.cz Strana 0 denik Michal Trnka Zemědělci a zahrádkáři jsou kvůli stávajícímu suchu pořádně nervózní a někteří už nyní počítají první škody. Tropické počasí ale naopak vůbec nevadí vinařům, kteří letos očekávají kvalitní úrodu. Vinařům dělá počasí radost, úsměv jim nemizí z tváře. Mimořádně teplé léto totiž vinné révě svědčí. Pokud se nestane nic mimořádného, víno s letopočtem 2013 by mohlo dosahovat vysoké kvality.„Počasí, které panuje celé léto, je skutečně pro nás požehnáním. Slunečné počasí je přínosem pro krásné hrozny, které začínají zaměkat a budou dozrávat velice brzo,“ říká kutnohorský vinař Lukáš Rudolfský.Réva patří mezi rostliny s hlubokým kořenovým systémem, povrchové sucho jí proto nijak neškodí, vody má dost. „Zima byla velice příznivá pro utvoření si zásob pro hluboce kořenící rostliny,“ vysvětluje Rudolfský.Jeho vinohradům se daří pod světoznámým kutnohorským chrámem svaté Barbory obzvlášť dobře. „Je to jihovýchodní svah a réva je od rána osvětlena. Rosa, která se drží na listech a v hroznech, se brzy vysuší a rostlina je odolnější vůči plísni,“ pochvaluje si pěstitel.Vinaři se těší na vynikající úrodu, odhadovat, jaký bude letošní ročník, se ale zatím zdráhají. Říkají totiž, že dokud není víno ve sklepě, tak je na hodnocení brzo. „Máme teprve srpen, můžeme vidět modré tóny na bobulích, to znamená, že začínají pomalu zrát,“ dodává Rudolfský.Vinaři bojují proti pančování Pálavy, pomoci má i studieVinaři s Mendelovou univerzitou budou zkoumat vliv druhu uzávěru na kvalitu vína v lahvi Sadaři i vinaři na Znojemsku letos očekávají velmi dobrou sklizeň Vedro v kraji: zemědělcům usychá úroda a hynou zvířata Ve vedrech je třeba věnovat zvýšenou pozornost i bylinkám Tropická vedra ohrožují také zdraví zvířat, venčení psů přes den není vhodné

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1243856

Pomoc Velkopavlovické meruňce? Za čtyři sta tisíc korun 8.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně denik.cz Strana 0 Jihomoravský kraj

Velké Pavlovice – V chuti těžko hledá konkurenci, naopak stejně složitě hledá výraznější uplatnění na trhu. Příčinou je například malá odolnost při převážení. Vedení Velkých Pavlovic se nyní snaží meruňce odrůdy Velkopavlovická vylepšit pověst a prestiž. Pustilo se do projektu za přibližně čtyři sta tisíc korun. " „Spolupracujeme se zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Společně s tamním profesorem Krškou jsme oslovili ještě ovocnářskou školu v rakouském Klosterneuburgu, kde se meruňkami zabývají," sdělil místostarosta Velkých Pavlovic Zdeněk Karber. Jedním z výsledků se stane nová naučná expozice, v níž bude kolem deseti informačních tabulí. Lidé se díky tomu dozví, odkud meruňky pochází, jak se šlechtí, jak se jim věnovali velkopavlovičtí sedláci i osvícení lidé.



„K tomu natáčíme dvacetiminutový film, který populárně–naučnou formou meruňky představí. Chceme ho doplnit odborným komentářem. Ve výsledku má jít o formu, které porozumí i ten, kdo o meruňkách slyší poprvé," pokračoval Karber. Expozice nejspíš vznikne v Ekocentru Trkmanka. Vedení města na projekt získalo dotaci, která pokryje většinu nákladů. Zbytek doplatí z rozpočtu. Do Klosterneuburgu se díky tomu podívají studenti velkopavlovického gymnázia, Rakušané se poté zase vydají opačným směrem. Na „zkušenou" pojedou i někteří pěstitelé. Profesor Krška je přesvědčený, že meruňka odrůdy Velkopavlovická má do zániku daleko, propagace jí však prospěje. „Že by stály poslední stromy, to ne. Na druhou stranu nové generaci se budou informace o této meruňce pomalu vytrácet. Z toho pohledu je dobré povědomí oživovat," reagoval Krška. K oživení by měla pomoci například na jaře otevřená stezka, jenž vede katastrem města a má deset zastávek. Jedna z tabulí patří meruňkám. „Jsou tam krásně vidět místní sady," podotkl Karber. Nápad, jenž má zvýšit zájem o tradiční plod, vítá také agronom Zemědělského družstva v Němčičkách Miroslav Janů. Velkopavlovickou tam pěstují. „Může to mít jen pozitivní přínos. Tato meruňka je známá historicky, už je ale překonaná. Jiné tržní odrůdy tolik nepodléhají zkáze, byť jsou třeba chuťově slabší. Prodává ale hlavně vzhled," krčil Janů rameny. Velkopavlovická meruňka našla využití zejména při zavařování, výrobě marmelád nebo pálení kořalek. Její využití v gastronomii přinese nová kuchařka, kterou vedení města momentálně připravuje. První kusy by měly být k dispozici na podzim. pohled odborníka „V devadesátých letech nastala velká změna z hlediska obchodovatelnosti. Rozjel se prodej plodin přes supermarkety a těm odrůda Velkopavlovická nevyhovuje. Je náchylná na otlaky. Problém je už při převozu po okrese. Nejvíce se z ní proto dělají destiláty, pro které je naopak nejchutnější," říká profesor zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici Boris Krška."

http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/pomoc-velkopavlovicke-merunce-za-ctyri-sta-tisic-korun-20130808p9w9.html

Ve Vážanech posviští opět kolečka Téma: Mendelova univerzita v Brně 9.8.2013 Blanenský deník Strana 2 Blanenské léto JAN CHARVÁT ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI Vážanští pořádají v sobotu na fotbalovém hřišti recesistický závod O Vážansky kolečka. Pojede se už potřetí Blanensko – Redaktoři Blanenského deníku Rovnost vybrali pro čtenáře několik tipů, jak si užít tento víkend v regionu. Víkend je nabitý akcemi. 1. BOSKOVICKÝ HŘEBÍNEK Kdy? Pátek 17.00 Kde? Zámek Boskovice Pro malé diváky si Kulturní středisko Boskovice připravilo další díl z cyklu Boskovický pohádkový hřebínek 2013. V pátek od pěti hodin odpoledne zhlédnou děti i dospělí na nádvoří zámku Boskovice divadelní představení s názvem Ekopohádky. Ekopohádky jsou napsané na motivy tří klasických pohádek, a to Červené Karkulky, O Palečkovi a O Smolíčkovi. V Ekopohádkách navíc jejich hrdinové řeší i ekologické problémy, jako je odhazování odpadků, znečišťování vody a ovzduší. V každé pohádce se dětem představí různé typy loutek, třeba maňásek, manekýn nebo plošná loutka. Vstupné pro děti je osmdesát korun. 2. LETNÍ DEN V ARBORETU Kdy? Sobota 10.00 Kde? Arboretum, Křtiny Plné znění zprávy


Naučná stezka s odborným výkladem. Poznávání stromů, bylin a řada her. To vše čeká na děti i dospělé ve křtinském arboretu tuto sobotu. Akce s názvem Letní den v Arboretu Křtiny – lesní moudrost začíná v deset dopoledne. „Hlavním cílem akce je přiblížit arboretum dětem hravou formou. Seznámíme je například se základy myslivosti, popíšeme léčivé byliny a různé stromy,“ řekla za pořadatele Marie Procházková ze Školního lesního podniku Křtiny. V arboretu se také budou opékat špekáčky. Letní den končí v pět hodin odpoledne. Vstupné je třicet korun pro dospělé a deset korun pro děti. 3. VÝSTAVA KOČEK Kdy? Sobota 9.00, neděle 9.00 Kde? Zimní stadion, Boskovice Zájmová organizace chovatelů koček Boskovice letos pořádá už třetí ročník mezinárodní dvoudenní výstavy koček ušlechtilých plemen. Uskuteční se tento víkend na zimním stadionu v areálu Červená zahrada. Kromě českých sudí přijedou na akci i posuzovatelé z Běloruska, Ruska a Francie. Výstavy pořadatelé po oba dva dny ukončí volbou nejlepších zvířat, kterou nazvali Best in Show. „V prostorách zimního stadionu návštěvníci opět narazí také na obrázky dětí z boskovických mateřských škol, charitativní bazar z Hodonína a bohatou nabídku chovatelských potřeb pro domácí mazlíčky. Děti se mohou těšit i na malování na obličej nebo návštěvu blízkého koupaliště,“ lákají na akci pořadatelé. Dospělí zaplatí za vstupné sedmdesát korun, děti do patnácti let a invalidní důchodci o třicet korun méně. Děti do šesti let navštíví výstavu zdarma. 4. O VÁŽANSKY KOLEČKA Kdy? Sobota 14.00 Kde? Fotbalové hřiště, Vážany Posádka na start. Jeden řídí kolečka, druhý člen posádky do nich sedá. A vzhůru na trať, kterou musí zvládnout v co možná v nejkratším čase. Vážanští v sobotu pořádají už třetí ročník recesistických závodů koleček s názvem O Vážansky kolečka. Na programu budou kromě závodů dvojic i další soutěže v jízdě s kolečky. Při Starostově padesátce povezou závodníci na kolečkách padesátikilový pytel obilí. Při Veteránské třicítce pak jezdci nad padesát let povezou třicetikilové závaží. V doprovodném programu připraví pořadatelé taneční vystoupení, ukázky bojového umění aikido. Pro děti pak malování na obličej a jízdu na ponících. 5. PROMENÁDNÍ KONCERT Kdy? Neděle 10.00 Kde? Náměstí Svobody, Blansko Série promenádních koncertů na blanenském náměstí Svobody pokračuje. V neděli si mohou návštěvníci parku před blanenskou radnicí poslechnout koncert Malé dechové hudby Benešovská 12. Dechovka začne hrát v deset hodin dopoledne. Vstup je zdarma. Foto popis| PESTRÝ VÝBĚR. Nadcházející víkend je na Blanensku nabitý akcemi a je z čeho vybírat. Výstava, divadlo pro děti, závod koleček či koncert. Foto autor| Foto: archiv Deníku a obce Vážany Region| Jižní Morava

Se stavbou letní učebny pomáhají bezdomovci 13.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Právo Strana 11 Region Morava a Slezsko Jan Trojan

Bude to vlastně pořádný srub, dřevo poskytla Mendelova univerzita. Staví se v novém areálu Nadace Partnerství v brněnské Údolní ulici. Původní objekt, který tam tato nezisková organizace získala v roce 2006, oddělovala od úpatí Špilberku rozsáhlá zahrada, od konce války neobhospodařovaná. Mezi stromy a v husté trávě tam leží ukryty čtyři chaty obývané čtyřmi bezdomovci a psem. Letos v dubnu Nadace Partnerství začala pod Špilberkem provozovat areál nazvaný Otevřená zahrada. Na dvanácti originálně řešených stanovištích děti poznávají přírodní zákonitosti i přírodní živly. Na modelu řeky s tekoucí vodou mohou simulovat povodeň, jiná skupina dětí povodni naopak zabraňuje. „To je nejatraktivnější Plné znění zprávy


místo,“ říká Michal Veselý, ředitel rozvoje Nadace Partnerství. S respektem hovoří také o nově vybudované budově poradenského centra, která využívá řadu unikátních technologií a v kategorii administrativních budov má nejnižší spotřebu primárních energií v České republice. Areál využívají školy, jednotlivci, o prázdninách příměstské tábory. Chaty bezdomovců leží o kousek dál, až v sousední dvouhektarové zahradě, kterou má nadace v pronájmu. Nyní je zahrada předmětem církevních restitucí, má být vrácena sestrám boromejkám, které již avizovaly kladné stanovisko k pokračování pronájmu. Bezdomovci pomáhají nadaci jen dva, jedním z nich je Petr Stránský. „Žiju pod Špilberkem už čtvrtým rokem, jsem tady spokojen. Práci nemám, tady v nadaci ale rád pomůžu,“ řekl Právu. Je vyučeným instalatérem, troufne si i na tesařinu. Za odměnu dostane jídlo, pracuje zcela dobrovolně. „Věříme, že obyčejný lidský kontakt a práce na smysluplném projektu v obtížné situaci povedou ke zvýšení sebevědomí a návratu do společnosti,“ říká o bezdomovcích ředitel Veselý. Nadace Partnerství nyní, po vybudování Otevřené zahrady, plánuje, že vrátí přilehlý a zcela zanedbaný pronajatý pozemek do původního stavu užitkové zahrady. „Naše vize je chovat králíky, kozu i prase, aby městské děti měly představu o živé přírodě,“ dodává Veselý. Finanční prostředky na stavbu letní učebny a přilehlé polní kuchyně poskytl nadaci Siemens Fond pomoci. Jedním z podnětů při rozhodování bylo také zapojení bezdomovců. Foto popis| Michal Veselý, ředitel rozvoje Nadace Partnerství (vpravo), s Petrem Stránským na místě budoucí letní učebny. V pozadí nízkoenergetická administrativní budova. Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Trojan Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

Nové experimenty v nových pavilonech 12.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Zemědělec Strana 34 Živočišná výroba Lukáš Rytina

Na Mendelově univerzitě v Brně byl dokončen projekt, který zřejmě nemá v Evropě obdoby. V něm je zemědělství pojato v celém komplexu - půda, rostlina, genetika rostlin, zkrmování rostlinných produktů zvířatům, změna rostlinných a živočišných produktů na potravinářské produkty. V nových biotechnologických pavilonech M a X se nachází například minipivovar, pekárna, výrobna krmiv, prostor pro kompletní zpracování masa a výrobu sýrů, dále také nádrže pro ryby, akvária a nejmodernější skleníky. Na fytotronech je možné simulovat různá roční období, úroveň srážek i různá spektra osvitu. Pracoviště má povolení pěstovat geneticky modifikované plodiny. Odborníci z krmivářských a bio technologických firem, novináři a další odborná veřejnost se sešli koncem června na Mendelově univerzitě v Brně ve zbrusu nových biotechnologických pavilonech M a X. Cílem akce pořádané Ústavem výživy zvířat a pícninářství bylo seznámit odbornou veřejnost s novým technologickým a experimentálním zázemím Agronomické fakulty. Výstavbou pavilonů M a X získala Mendelova univerzita 11 185 m2 nových ploch s moderní infrastrukturou pro vědecko-výzkumnou činnost. V úvodu slavnostní akce vystoupili prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., a prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc., z Agronomické fakulty Ústavu výživy zvířat a pícninářství, kteří nastínili nové trendy ve výživě hospodářských zvířat v souvislosti s novými možnostmi pracoviště. Následovala krátká diskuse se zástupci krmivářských firem a děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., již mohl přistoupit k představení výzkumných a testačních možností nového centra a jeho prohlídce. S otevřením nových prostor se podstatně zkvalitní výuka. Moderní infrastruktura je také nezbytným předpokladem pro udržení vědecké práce na evropské úrovni v oblasti rybářství, technologie potravin, ekologie, pěstování rostlin, chovu zvířat apod. a na světové úrovni v oblasti biotechnologie, genomiky a proteomiky, biologie rostlin, bio chemie a dalších oborů. Možnosti spolupráce jsou široké



Následovala exkurze po nových prostorách, v rámci které vedoucí jednotlivých výzkumných pracovišť přítomné seznámili s vybavením, technologiemi a možnostmi navázání spolupráce při řešení společných projektů, zakázkového výzkumu či praxí studentů. „Studenti budou mít možnost pracovat na nejmodernějších zařízeních, která budou pak v praxi skutečně používat. Rozdíl bude pouze v objemech výroby. Nejmodernější v Evropě je vybavení rostlinné výroby, kde byly nakoupeny klimatické komory - fytotrony, k pěstování rostlin za kontrolovaných a programově regulovatelných vnějších podmínek. Teplota, srážky, míra osvitu, barva světla, vlhkost, složení živin -to vše lze mít pod kontrolou. K experimentům budou sloužit také špičkově vybavené skleníky. Ústav výživy zvířat a pícninářství má nově k dispozici výrobnu krmiv nebo analyzátor složení krmiva NIRs či bilanční klece pro drůbež. Pro dosažení finanční rovnováhy a posílení zdrojů z neveřejných prostředků pro výzkum bude asi nezbytné externí zakázky analýz krmiv zpoplatnit (ceny se budou řídit ceníkem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského). Mám představu o vytvoření uzavřeného okruhu výroby potravin: Rostlináři vypěstují rostliny, výživáři spočítají krmnou dávku a vyrobí krmné směsi. Těmi se nakrmí zvířata, která následně technologové zpracují do finálního produktu,“ sdělil děkan prof. Ladislav Zeman, který měl v projektu na starost kompletní vybavení pavilónů technologiemi. „Škola dostala povolení v novém objektu pěstovat a manipulovat s geneticky modifikovanými rostlinami. Zatím zde žádné nemáme, nicméně někteří obyvatelé Brna už si stěžovali, že se jim kvůli GMO špatně dýchá,“ přidal perličku Ladislav Zeman. Architektonické a stavební řešení Zahájení stavby obou pavilonů se konalo v únoru 2011. Její odhadovaná cena byla 593 milionů korun, mírně se navýšila, takže celkové náklady činily asi 619 milionů korun (včetně DPH). Z prostředků programu Výzkum a vývoj pro inovace EU bylo hrazeno 85 %. Architektura objektu vycházela z původního koncepčního návrhu Ing. arch. Chlupa z Ateliéru Chlup. Autorem projektu je ArchDesign, s. r. o. Zakázka byla zpracována pod vedením Ing. arch. Pavla Plška. Pavilon M je koncipován účelově pro převažující výzkumnou činnost s přímou návazností na výuku. Objekt je konstrukčně řešen s použitím nosného monolitického skeletového systému doplněného montovaným obvodovým sendvičovým pláštěm. Pavilon má dvě podzemní a dvě nadzemní podlaží. Vstupy pro studenty a návštěvy do všech ústavů jsou centralizovány do kryté pasáže s vertikálním propojovacím výtahem a schodišti. Na střechu severní části je umístěn reprezentativní ovál s jednacími sály. Budova disponuje vlastním energetickým systémem, který zabezpečuje 100 vrtů o hloubce zhruba 40 metrů. Tím je zajištěno kompletní vytápění, takže její provoz bude velice ekologický a levný. V nových prostorách se usídlil mimo jiných Ústav morfologie fyziologie a genetiky zvířat, Ústav zoologie, rybářství hydrobiologie a včelařství. K výzkumu a výuce má k dispozici akvária, nádrže a složité zázemí pro filtraci vody. Pavilon X je svou polohou v rámci celého areálu předurčen být centrálním bodem života univerzity. Je členěn na podzemní technické podlaží s univerzitní serverovnou, vstupní podlaží se studovnou a třemi učebnami a druhé nadzemní podlaží s jídelnou a výdejnou jídel. Foto popis| Moderní budova disponuje mimo jiné i vlastním energetickým systémem Foto autor| Foto Lukáš Rytina Foto popis| Fytotrony patří k nejmodernějšímu vybavení Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Foto autor| Foto Lukáš Rytina Foto popis| Skleníky v Mendelově pavilonu mají velkou kapacitu Foto autor| Foto Lukáš Rytina Foto popis| Varna jako součást technologie výroby piva Foto autor| Foto Lukáš Rytina Foto popis| Rybáři mají k dispozici nebývalé vodní kapacity na experimenty Foto autor| Foto Lukáš Rytina Foto popis| Malá linka výroby krmiv je také součástí Mendelova pavilonu Foto autor| Foto Lukáš Rytina



Otevřené dveře zpestří i zeleninou 13.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Břeclavský deník Strana 3 Břeclavské léto (liv)

Lednice – Den otevřených dveří pořádají ve čtvrtek v areálu šlechtitelské stanice Mendelea Mendelovy univerzity v Lednici. Na místě se mimo jiné uskuteční i tradiční přehlídka plodové zeleniny společnosti Moravoseed. Region| Jižní Morava

Úřad práce spustil nový program pro zaměstnanost studentů po střední nebo vysoké škole Téma: Mendelova univerzita v Brně 13.8.2013 18:00 ČT 1 Zpráva

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Tato, ale i další témata v následujících 25 minutách. Dobrý večer. Jak zaměstnat absolventy bezprostředně po dokončení střední nebo vysoké školy. Úřad práce spustil nový program. Získat první pracovní zkušenosti umožní projekt odborné praxe. Martin VAŠÍČEK, redaktor -------------------Ukončení školy a pak úřad práce. Lukáš se vyučil autoklempířem, ale práci nesehnal. Vrátil se na dva roky zpět na učiliště, aby si kvalifikaci změnil na automechanika. Patří k těm prvním, kterým úřad práce našel zaměstnavatele. Díky příspěvku na mzdu absolventa pracuje v brněnském autoservisu. Lukáš ŠEDÝ, automechanik -------------------Z Brna nejsem, musím dojíždět do Brna 20 kilometrů, ale nevadí mně to, mám práci, nemusím sedět doma. Martin VAŠÍČEK, redaktor -------------------Stejně jako Lukáš našla práci ve stejné firmě i Nikola. Po ukončení Vysoké školy ekonomické dál studovala program NBA, přesto byla půl roku bez práce. Nikola SALAŠOVÁ, administrativní pracovnice -------------------V dnešní době ty vysoký školy chrlí strašně moc, bohužel už je ale v době krize, kdy vlastně je čím dál méně práce a firmy spíš mají tendence propouštět, tak paradoxně, když máte vysokou školu a NBA, tak to není zrovna výhodná startovní pozice. Martin VAŠÍČEK, redaktor --------------------



V rámci projektu odborné praxe pro mladé do 30 let přispívá úřad práce standardně přes 16 tisíc korun na mzdu nově zaměstnaného absolventa. Kromě peněz si ale majitel autoservisu pochvaluje i možnost si své zaměstnance vychovat. Výuka na učebních oborech totiž nestíhá aktuální vývoj. Pavel KUBOVIC, majitel autoservisu -------------------Vozidla, které oni se vyučují, tak jsou řádově 5, 7 let staré, ale pro mě jako pro ten servis už v této chvíli je to víceméně zastaralá výuka. Marie CACKOVÁ, ředitelka, úřad práce Brno -------------------Ten projekt je velmi lukrativní, pokud se týká výše toho příspěvku a v této chvíli máme asi již 50 firem, které mají zájem zaměstnávat absolventy. Martin VAŠÍČEK, redaktor -------------------Firmy taky můžou žádat až o 30 tisíc korun i na školitele, kteří budou absolventy zaučovat. Projekt odborné praxe pro mladé má do dvou let pomoci najít práci až pětistovce absolventů. Martin Vašíček, Česká televize. Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------To, že má projekt svůj smysl, potvrzují i čísla. Na jihu a východě Moravy je teď bez práce 1628 absolventů vysokých škol. Sehnat práci je nejsložitější pro absolventy fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, naopak nejžádanější jsou lékaři a dobré uplatnění najdou i inženýři ze stavební fakulty a zaměstnání má jisté taky 9 z 10 absolventů fakulty zahradnické. Prestižní obory na vysokých školách už na nadcházející školní rok hlásí plno, naopak ty méně žádané ještě mají volná místa. Školy je chtějí zaplnit ve druhém kole přijímacích řízení, do budoucna se ale kvůli klesajícímu počtu studentů nevyhnou jejich redukci. redaktorka -------------------Vysokému učení technickému v Brně zbylo po prvním kole přijímacího řízení asi 300 volných míst na chemické a elektrotechnické fakultě. Mendelova univerzita v Brně hlásí jen 36 volných míst, obory, na které se studenti můžou ještě hlásit, jsou zahradnictví a vinohradnictví. redaktor -------------------Víc než 250 volných míst chce ve druhém kole přijímacího řízení zaplnit taky zlínská Baťova univerzita. Čeká třeba na studenty technologie, informatiky, anebo logistiky. redaktorka -------------------A právě zlínská univerzita na poptávku uchazečů reaguje z dlouhodobého hlediska poměrně pružně. Obory, o které není zájem, ruší a vyučujícím uvolňuje ruce pro vědu. Petr SÁHA, rektor, Univerzita T. Bati ve Zlíně -------------------My se snažíme o nějakou transformaci, to znamená, jak nám ubývá kapacita ve vzdělávacích činnostech, tak ji nahrazujeme placeným výzkumem. redaktorka -------------------To je podle odborníků na pedagogiku správná cesta. Jak ven z problému, kdy počet míst na vysokých školách zůstává a populační křivka klesá. Tohoto trendu se chce držet taky Masarykova univerzita, která zatím stále řeší převis poptávky nad nabídkou. Ivana ČERNÁ, prorektorka pro studijní záležitosti, Masarykova univerzita -------------------My jsme v tomto roce přijali v porovnání s předcházejícím rokem zhruba o 7 % studentů méně. redaktorka



-------------------A s tím, že bude počty přijatých studentů seškrtávat, počítá Masarykova univerzita i do budoucna. Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Proč je ale Masarykova univerzita jedna z mála škol, které preferují tento systém, o tom už víc po telefonu s Tomášem Hrudou, náměstkem ministra školství. Dobrý podvečer. Tomáš HRUDA, náměstek ministra školství -------------------Dobrý den. Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Jak už naznačila reportáž, vypadá to, že vysokoškoláků bude ubývat. Univerzity jsou ale finančně motivovány, aby jich nabraly co nejvíc? Jak z toho začarovaného kruhu ven, aby neklesla úroveň absolventů? Tomáš HRUDA, náměstek ministra školství -------------------No, tak, je potřeba říci, že demografický vývoj těžko ovlivníme. To jsme měli dělat před 20 lety, de facto je vidět, že skutečně tento rok máme v tom, v rámci té /nesrozumitelné/ 123 tisíce potenciálních studentů, kdežto již v roce 2018 to bude méně než 100 tisíc, to znamená, ten pokles je skutečně dramaticky. Co je ale důležité říci, je, že ten, ta výše příspěvku, respektive ten absolutní objem peněz, které jdou do vysokého školství, dokonce mírně vzrostl, to znamená, buď se podíváme na příspěvek na jednoho studentu, tak v průměru roste, čili naopak je to příležitost, jak to posunout od té masovosti trošku k té individuálnější výuce a naopak k té kvalitě. Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Není to pořád málo? My jsme říkali v reportáži, že stále některé vysoké školy vypisují ta druhá kola, kde ty podmínky přijetí jsou poněkud jednodušší než třeba na jiných oborech. Nemělo by se vyhodnotit třeba financování podle kvality výuky nebo výzkumu? Tomáš HRUDA, náměstek ministra školství -------------------Určitě. My se o to snažíme. Je potřeba říci, že neustále roste podíl prostředků, které nejsou rozdělovány mechanicky, jenom prostým počtem těch studentů, ale které zohledňují takzvaný koeficient kvality, který v sobě zahrnuje několik indikátorů a jedním z těch klíčových, který má dokonce největší podíl, je nezaměstnanost těch absolventů, čili již dnes velmi silně motivujeme školy k tomu, aby jaksi neprodukovali budoucí nezaměstnané a i podíl /nesrozumitelné/ těch vědeckých výsledků hraje v tom koeficientu zásadní podíl, čili skutečně tou cestou je specializace a kvalitní výuka. Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------Říká Tomáš Hruda, náměstek pro vysoké školství a výzkum. Děkuji za rozhovor. A já ještě doplním k úvodní reportáži, že program na pomoc absolventům bude na jihu Moravy fungovat dva roky s celkovými náklady 120 milionů korun, část z nich úřad práce získal z fondů Evropské unie.

http://archiv.newton.cz/tvr/2013/08/13/979eafc2163731ff4d785e6e82e0c772.asp

Hmyz na českém jídelníčku Téma: Mendelova univerzita v Brně 15.8.2013 17:10 ČRo Plus Zpráva

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor Plné znění zprávy


-------------------Už víte, co si dnes dáte k večeři? Co takhle cvrčky v karamelu, opečené šváby pro provensálsku, pečený chléb s cvrčky nebo dezerty s moučných červů? Podle propagátorů pojídání hmyzu neboli entomofogů, Češi postupně ztrácí ostych k těmto exotickým jídlům. Chuť se prý liší podle jednotlivých druhů. Cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče jako popkorn a šváb po škvarcích. I přesto, že Evropané stále dávají přednost kusu masa, tak hmyz si prý v budoucnu cestu na české talíře určitě najde. Ve vysílání je naším hostem entomoložka a propagátorka pojídání hmyzu Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně. Dobrý den. Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Vy sama si hmyz prý připravujete několikrát do měsíce. Jak nároční je tedy v současných českých podmínkách takové menu sestavit? Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------Náročné to není vůbec. V podstatě jakýkoliv jídelníček, na který je kdokoliv zvyklí, obohatí trošku hmyzem a je to hotovo. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A jde o to, ale jakým hmyzem. Třeba jsou druhy hmyzu, které byste ani vy nikdy nejedla? Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------No tak je pravda, že na některé nemám chuť, ale zase některé. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Třeba, třeba? Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------No tak třeba nějaké velké housenky. A tak, jak je to vidět někdy v těch přírodopisných filmech, že to jedí domorodci živé, tak to určitě, to mě neláká, protože ani kuře syrové mě neláká. Ale dobře opečené, dobře upravené, dobře okořeněné, tak to hmyzí jídlo je potom lahůdka. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No a v čem je třeba pojídání hmyzu lepší než tradiční strava? Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------No tak ono se nedá říct přímo lepší. Ono je to spíš taková alternativa, která v mnoha ohledech je přátelštější třeba k životnímu prostředí, anebo i k našim žaludkům. A samozřejmě to je častá otázka, proč zrovna v Evropě, která je bohatá na potraviny a Česká republika samozřejmě také, můžeme si dovézt, co potřebujeme. Proč zrovna my bychom měli jíst hmyz. A spousta lidí to bere jako takovou nějakou rozjívenost, že nevíme, co bychom jedli. Ale. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A není? Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------Ne, ne, není, protože rozbory nutričních hodnot ukazují, že hmyz má opravdu velký potenciál kvalitně nás živit. Takže tuky jsou dobré, bílkoviny jsou dobré, je tam spousta minerálních látek v různých druzích hmyzu. Někde



je třeba hodně vápníku, někde zase hodně železa. Takže když bychom si cíleně vybírali z těch druhů hmyzu to, co nám může nějakým způsobem pomoct z té zdravé výživy, tak potom to má smysl i tady v té naší zemi bohaté na potraviny. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No a za jak dlouho podle vás hmyz pronikne na běžné české jídelníčky? Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------Vy myslíte, abychom si to pravidelně jednou týdne dávali k večeři třeba? Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Třeba, třeba. Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------Tak je spousta lidí, kteří už to dělají dnes. Ale samozřejmě ten ostych většiny veřejnosti předtím hmyzem, nebo spíš nechuť pramení z toho, že my jsme si už odvykli hmyz jíst. A také představa mnoha lidí, že by si měli dát třeba toho dlouhého červa k večeři, tak je vůbec neláká. Ale ono to asi zřejmě v České republice půjde trošku jiným směrem. A sice spíš podrcený hmyz do normálních pokrmů. Třeba do toho chleba. Takže nebude vidět, a takhle většině lidí to vadit nebude. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně. Děkujeme, na slyšenou. Marie BORKOVCOVÁ, entomoložka, Mendelova univerzita v Brně -------------------Na slyšenou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A do dalších témat už se nestačíme zakousnout. Přeji vám příjemné trávení dalšího času ve společnosti Českého rozhlasu Plus. Na slyšenou.

Stadion za Lužánkami: sídlo bělásků, kun a pajasanů Téma: Mendelova univerzita v Brně 16.8.2013 Mladá fronta DNES Strana 1 Eliška Kolínková

Brno

Nepoužívaný fotbalový stadion za Lužánkami se mění v džungli a už na něm rostou až osm metrů vysoké stromy. Přímo uprostřed Brna vznikl neobvyklý kus volné přírody. BRNO Vstup na fotbalový stadion za Lužánkami v Brně připomíná příchod do přírodní rezervace. O kus dál sice hučí provoz na rušných brněnských ulicích Sportovní a Drobného, za betonovými torzy vysokých tribun ovšem okolí ztichne. Člověk se najednou ocitne v prostoru, kde si příroda přímo uprostřed města nerušeně dělá, co se jí zlíbí. Fotbalisté hráli za Lužánkami naposledy v roce 2001. Pak už stadion, kam na zápasy chodilo až 50 tisíc diváků, jenom chátral. Ochozy prorostly vysoké stromy a udržovaný trávník vystřídaly bodláky. MF DNES se do slavného sportovního stánku vydala s botaničkou Petrou Štěpánkovou a zoologem Zdeňkem Laštůvkou z Mendelovy univerzity. Plné znění zprávy


Zdánlivě nehostinná stavba totiž ožila, byť trochu jinak, než její stavitelé plánovali. Usadily se tu desítky druhů rostlin a živočichů. „V tribunách hlediště převažují dřeviny různého stáří. Nejpočetněji zastoupený je zde pajasan žláznatý, který k nám byl zavlečený z Číny a Koreje. Velmi rychle a snadno se rozšiřuje,“ rozhlíží se po stadionu Štěpánková. Sportoviště nyní připomíná především rumiště, místy step. „Trávu nahradily víceleté druhy a nakonec stromy a keře,“ říká botanička. Stadion se rychle stal domovem i pro řadu živočichů. Žijí tam kuny, bažanti i celá řada dalších ptáků. Z nedalekého arboreta Mendelovy univerzity tam zalétá vzácný hmyz, například některé druhy včel. „Ve větší míře je tu bělásek rezedkový. Je to jeden z tažných druhů motýlů, podobně jako jsou tažní ptáci. Žije normálně ve Středomoří, každoročně však letí na sever,“ vypráví Laštůvka a ukazuje na poletujícího motýla. Podle něj je stadion ukázkovým případem toho, jak se prostředí rychle mění, když ho člověk opustí. „Jistě bychom v okrajových částech města našli spoustu starých opuštěných podniků, ale ne v takovém rozsahu,“ podotkl Laštůvka. Dlouhý boj o nový stadion Už když fotbalisté stadion před dvanácti lety opouštěli, byl v dezolátním stavu. Prvoligový fotbal se pak přesunul do Srbské ulice v Králově Poli, kde jsou ale fanoušci trvale nespokojení. Výtky k prostoru pro 12 550 návštěvníků se týkají lecčeho: špatného výhledu, akustiky, nezastřešených míst i nedostatku parkovacích ploch. Od roku 2001 proto zazněly všemožné plány na obnovení slávy lužáneckého stadionu, u plánů však také zůstalo. Město navíc nyní vede soudní spor o cesty kolem stadionu s firmou Czechcity. Společnost tvrdí, že silnice a chodníky patří jí, a odkazuje na kupní smlouvy. S tím ovšem nesouhlasí město, které je majitelem pozemků, na kterých cesty leží. Podle náměstka primátora Olivera Pospíšila (ČSSD) vedly asfaltové silnice místem už v době, kdy chodili fanoušci na stadion na fotbal, tudíž nárok firmy považuje za kličku. Loni v červnu dal soud městu za pravdu, Czechcity se však odvolala a případ teď leží u krajského soudu. Dokud nebude soudní spor ukončen, není podle vedení města možné vyřídit územní rozhodnutí pro rekonstrukci stadionu. „Kdyby se nám kupili peníze na nový stadion v pokladně, tak bychom byli naštvaní. Situace je ovšem jiná, takže si můžeme dovolit luxus čekat na soudy,“ poznamenal Pospíšil. Hlavní problém je totiž stále stejný – peníze. Rekonstrukci v ceně kolem dvou miliard korun není město podle primátora Romana Onderky (ČSSD) schopné zaplatit samo. „Jediné řešení by bylo financování ve spolupráci se státem, krajem a soukromým investorem,“ uvedl Onderka. Na stadionu za Lužánkami se tak jen jednou za čas sejde několik set fanoušků k protestu, aby připomenuli politikům, že se za Lužánky chtějí vrátit. Naposledy se takový pochod odehrál v lednu na oslavu 100 let Zbrojovky. „Věřím, že se nového stadionu ještě dožiju,“ zadoufal tehdy brankář mistrovského týmu Zbrojovky z roku 1978 Josef Hron. » Více o tématu čtěte na straně B3 *** 12 let už se na stadionu za Lužánkami nehraje fotbalová liga. Foto popis| Na lovu Zoolog Zdeněk Laštůvka z brněnské Mendelovy univerzity chytá do sítě hmyz, který se usadil na bývalém fotbalovém hřišti a v tribunách stadionu za Lužánkami. Foto autor| Foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno

Místo trávy bodláky po břevno 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Mladá fronta DNES Strana 3 Brno a jžní Morava



Eliška Kolínková U vstupu návštěvník vyděsí kočku, jinak je však opuštěný stadion za Lužánkami domovem hlavně motýlů, ptáků a hmyzu všeho druhu. Stromy prorostlé tribuny a trávník plný bodláků jim nabízí skvělé podmínky. Džungle, dere se člověku na jazyk při pohledu na brněnský fotbalový stadion za Lužánkami. Že je monstrózní stavba opuštěná a zarůstá, je dobře známé. Přesto pozorovatele zaskočí, jak rychle příroda postupuje. MF DNES se na stadion vydala s botaničkou Petrou Štěpánkovou a zoologem Zdeňkem Laštůvkou. Hrací plocha, na které býval dříve trávník, zarostla bodláky vysokými jako dospělý člověk. Některé dosahují téměř k vršku branky. „Bodláky vytvářejí hustý porost. Jen tu a tam jimi prorůstají jiné druhy, třeba u branky jsou lopuchy a merlíky,“ popisuje Laštůvka a prohlíží si jednotlivé druhy. Štěpánková zase ukazuje na různé byliny, vidět je pelyněk černobýl, zlatobýl kanadský a turan kanadský. „Z trav se rozšiřuje hlavně ovsík vyvýšený a třtina křovištní. Dál je tu třezalka nebo mochny plazivé,“ vykládá Štěpánková při procházce po stadionu, na který praží slunce. Na sportovišti je dokola vyšlapaná cestička od fanoušků, kteří zde čas od času pořádají nějakou akci. Jinak je brána na stadion zamčená, byť není problém plot přelézt. O občasných návštěvách svědčí alobal od šampaňského, pár rozházených lahví a dvě pneumatiky. Štěpánková pohodí hlavou směrem k rákosu, který je na stadionu osamocený. „Na místě, kde roste, může být vlhčí část nebo nepropustné podloží, kde se voda zadržuje,“ vysvětluje Štěpánková jeho výskyt. Keře a stromy rostou hlavně na ochozech. Jejich kořeny se proplétají sedačkami, které kdysi okupovali fandové Zbrojovky. Nejrozšířenější je tu pajasan žláznatý, který se velmi rychle rozrůstá a potlačuje ostatní stromy. Na některých místech je vysoký přes pět metrů. „To zhruba odpovídá době, po kterou je stadion opuštěný,“ podotýká Štěpánková. Kdyby město či soukromý investor nakonec sehnali peníze a stadion se rozhodli opravit, právě se stromy na ochozech by byla největší práce. „Mají už poměrně mohutnou kořenovou soustavu, která zasahuje do betonových tribun,“ vysvětluje botanička. Při průzkumu stadionu vyplaší návštěvníci z Mendelovy univerzity kočku domácí. Ta však nepatří ke zdejším rezidentům. „Pokud jde o živočichy, nemůžeme očekávat, že by se na stadionu i po těch letech vyskytovalo něco super zajímavého,“ upozorňuje Laštůvka. Vzápětí však vyjmenuje snad třicet různých druhů zvířat. „Když to zjednodušíme, živočichové jsou k určitému prostředí vázáni dvěma způsoby. Buď jim vyhovuje strukturou, nebo tam býložravé druhy nachází pro sebe potravu,“ vypráví zoolog. Například kvůli kopřivám se proto na stadionu líbí babočce kopřivové, babočce admirál i babočce paví oko. „Jsou tu i některé druhy samotářských včel vyžadující určité druhy rostlin. Na ochozech by mohly najít místa, kde by si vytvořily hnízda,“ poukazuje Laštůvka. Kolem se právě třepotá modrý motýl. Je to modrásek vikvicový. „Je to typický motýl jihomoravských stepí, takže nyní byste se s ním ve větším množství setkali na Hádech nebo na Pálavě,“ vypráví Laštůvka třímající v ruce entomologickou síťku. Modrásků je na stadionu více, na několika rostlinách odpočívají modrásci jehlicoví a štírovníkoví. Kolem poletují i bělásci nebo hnědě zbarvený okáč luční a trochu drobnější okáč poháňkový. Kolem je slyšet i cvrkání kobylek a sarančat. „To jsou druhy, kterým takováto místa stepního charakteru vyhovují,“ dodává Laštůvka. Jak postupně stadion zarůstá keři a stromy, nabízí stále více možností pro hnízdění ptáků. „Před chvílí jsme viděli skupinku stehlíků, hnízdí tu chocholouši, drozd zpěvný i běžné druhy jako vrabec a kos,“ konstatuje zoolog. Na stadionu podle něj pravidelně loví i krahujec obecný, který je však „doma“ v sousedním arboretu. Na sportovišti pro něj zatím nejsou stromy dostatečně vysoké. Společnost ptákům dělají kuny a ježci, v parném dni je však není vidět. „Museli bychom tu být v noci a chodit tichoučce s nějakou lampou,“ usmívá se Laštůvka při odchodu ze stadionu. Za návštěvníky se zavírá brána, aby měli nezvaní příchozí alespoň ztížený vstup. Někdo však proleze na sportoviště pohodlně i tak. Zajíc. „Ale spíš se sem zatoulá, než aby zde žil trvale,“ dodává Laštůvka. *** »Hnízdí tu chocholouš, drozd zpěvný i běžné druhy jako vrabec a kos. Zdeněk Laštůvka zoolog Vyjádřete se Jaký máte vztah ke stadionu za Lužánkami?



To byly tehdy aspoň návštěvy, když přišlo 18 tisíc lidí, bylo to málo, obvykle chodilo tak 24 tisíc... Zdá se to až neskutečný.“ Martin Trin „Nevím, proč by se měl v Brně stavět nový fotbalový stadion. Pro koho? Pro tu hrstku lidí, která na fotbal chodí? Myslíte si, že jako mávnutím kouzelnického proutku se návštěva na novém stadionu zvýší o 28 tisíc lidí? Ať lidé nejprve svými návštěvami na Srbské dokážou, že o fotbal mají zájem.“ Gawy Myslíte si, že by mělo město Brno usilovat o rekonstrukci fotbalového stadionu za Lužánkami? Pište na [email protected] Foto popis| Bělásek rezedkový (Pontia daplidice) patří k tažným druhům motýlů. Foto popis| Bodlák obecný (Carduus acanthoides) může dosahovat výšky až 150 centimetrů. Foto popis| Na „hřišti“ Botanička Petra Štěpánková se probírá rostlinami na chátrajícím stadionu za Lužánkami. Kromě bodláků a různých bylin na něm rostou až pět metrů vysoké pajasany. Foto popis| Saranče obecná (Chorthippus parallelus) má na rozdíl od kobylek krátká tykadla. Foto popis| Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je druh listnatého stromu pocházející z Asie. Foto popis| Mydlice lékařská (Saponaria officinalis) název získala tím, že se po staletí používala místo mýdla. Foto autor| 6x foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Pro vědce bude stadion zajímavější za třicet let. Bude z něj step 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Mladá fronta DNES Strana 3 Brno a jžní Morava (ek)

BRNO Místo fotbalových klání je stadion za Lužánkami svědkem hnízdění ptáků a poletování motýlů. „Dalo by se říct, že některé části již pomaličku začínají připomínat step. Ale pořád je to především lidská stavba, která zůstala ležet ladem,“ popisuje místo vedoucí Ústavu zoologie na Mendelově univerzitě Zdeněk Laštůvka. * Jak dlouho by proměna ve step trvala? Postupně by se musely vyčerpat živiny a rostliny ruderální (rumištní – pozn. red.) by byly nahrazovány stepními. Sucho je tu dost, tady problém není, ale jde o půdu. Takže možná dvacet třicet let. Mohl by tomu pomoci i člověk. * A jak? Kdybychom chtěli, aby zde vznikla step rychleji, bylo by dobré jednou dvakrát ročně přijít se sekačkou, celou plochu posekat a odvézt materiál pryč, aby se živiny odstranily. Nebo kdyby lidé chodili pravidelně vegetaci sešlapat. Pak mají šanci vyrůst nízké stepní rostliny, které se ve vysokém porostu neprosadí. Až na to jednou přijdou ochranáři, změní na Pálavě všude cedulky „Choďte po vyznačených cestách“ na „Rozptylte se po terénu“. Dřív stepy fungovaly, protože půdu podupaly ovce nebo kozy. Dnes jsou na místech rezervace a pak je porost vysoký. * Je v Brně nějaká podobná plocha, jako je stadion za Lužánkami? Jistě bychom v okrajových částech našli spoustu starých opuštěných podniků, i když ne v takovém rozsahu. Podobná situace je v lomech na Hádech, kde se přestalo těžit. Nejzajímavější je Růženin lom, kde byla zastavena těžba v 60. letech. Dnes tam najdete spoustu chráněných druhů rostlin a živočichů, které se třeba jinde na Moravě nevyskytují. * Na stadionu zatím žádné unikátní živočichy či rostliny neuvidíme?



Asi ne. Dvanáct let je pořád krátká doba. Ale je zajímavé prohlédnout si, jak se prostředí mění. Kdybychom přišli za pět let, už to bude zase jiné. Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Práva Pomůže vám praxe či stáž 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Mladá fronta DNES Strana 8 Příloha - Vzdělávání DANA JAKEŠOVÁ

Být právníkem nebo ekonomem je pro mnohé studenty synonymem vysokých výdělků. Jenže uspět v těchto oborech je mnohem obtížnější než před pár lety. Absolventů právnických i ekonomických fakult je totiž nadbytek. Firmy si mohou vybírat a nároky na jednotlivé uchazeče o práci se tak zvyšují. „Studenti by proto měli zvyšovat svoji kvalifikaci už v průběhu studia, aby v konkurenci obstáli,“ doporučuje Martin Hrodek, partner AK Baker & McKenzie. Nabízí se například zahraniční studijní stáž, účast na studentských projektech a soutěžích, pracovní zkušenost ve formě stáže či brigády. České univerzity v roce 2002 podle průzkumu Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy vyprodukovaly 1 363 právníků a o deset let později již 2 062. „Získat místo koncipienta v renomované advokátní kanceláři je náročnější než dříve. Na jednu koncipientskou pozici se nám hlásí až 50 uchazečů,“ potvrzuje Martin Hrodek. Snadno se neshání ani místo podnikového právníka. A s ekonomickými posty je to podobné. To, že sehnat práci je těžší, si uvědomují i sami studenti. Adéla Packová si zvolila bakalářský obor Manažersko-ekonomický na Mendelově univerzitě v Brně. V ročníku jich bylo zhruba 300. Při výběru magisterského studia si proto vybírala užší specializaci. „U ekonomie jsem chtěla zůstat, matematika mne zajímá. Rozhodla jsem se pro obor Matematické a statistické metody v ekonomii na brněnské Masarykově univerzitě, kde nás bylo v ročníku jenom pět. Teď bych ráda získala místo v trainee programu v bance,“ popisuje čerstvá inženýrka Adéla Packová. Angličtinu si zdokonalila během ročního pobytu v Irsku, kvůli kterému na rok studium přerušila a kde pracovala jako au-pair. VYBRALA BY JINÝ OBOR Ekonomii, konkrétně obor Ekonomika a správa životního prostředí na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, si vybrala také Klára Vlčková. Současně ale po celou dobu studia pracovala v účetní a poradenské firmě. Nejdříve na zkrácený, později na plný úvazek. Začala jako účetní, později přešla do oddělení marketingu a obchodu. „S flexibilní pracovní dobou se mi dařilo práci a studium skloubit. A ve zkouškovém období mi nadřízená vycházela vstříc,“ říká Vlčková. Dnes je čerstvou absolventkou s pětiletou praxí, ale mimo vystudované zaměření. Se současnými zkušenostmi by si vybrala perspektivnější obor. Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK

http://archiv.newton.cz/mf/2013/08/16/e17b558971beef68a90a438836dd878f.asp

Studentům vysokých škol jsou špatně vyměřovány poplatky Téma: Mendelova univerzita v Brně 15.8.2013 Finance.cz Strana 0 Finance.cz



Nejvyšší správní soud v červencovém rozhodnutí shledal protiprávním vyměřování poplatků na Masarykově univerzitě (MU). Praxe zavedená MU však funguje i na Univerzitě Karlově a dalších veřejných vysokých školách. Kdo tedy vlastně poplatek platit nemusí? Masarykova univerzita ve svém statutu uvádí, že výši poplatků spojených se studiem určí děkani fakult. Zákon o vysokých školách přitom klade na vysoké školy požadavek, aby výše poplatku byla určena ve statutu. Této disproporce využili u soudu někteří studenti, kterým byl poplatek vyměřen. Nejvyšší správní soud (NSS) se následně musel věnovat problému, zda stačí, když škola ve statutu pouze odkáže na způsob, jakým bude poplatek stanoven. Došel k tomu, že to možné není: „Stanoví-li tedy zákon o vysokých školách, že výše poplatků za studium má být stanovena statutem veřejné vysoké školy, nepostačuje pouhé stanovení rozsahu poplatků ve statutu s tím, že konkrétní výši stanoví jiný orgán – děkan fakulty. Taková úprava je v přímém rozporu se zněním zákona.“ Čtěte také: Poplatky za diplom jsou nezákonné Vyhněte se placení poplatku za další studium Za přijímačky platí uchazeči moc A ačkoli tak NSS rozhodoval pouze v případě jedné konkrétní školy a jednoho konkrétního studenta, je jasné, že tento rozsudek zasáhne i další školy a stovky jiných studentů, kteří se ocitnou v podobné situaci a nebudou chtít poplatky platit. Školy napříč republikou totiž mají ve statutu obdobně jako MU pouze odkaz na to, jakým způsobem se poplatek určí. Které poplatky musí být uvedeny ve statutu Zákon o vysokých školách klade na všechny poplatky uvedené v § 58 požadavek, aby jejich výše byla uvedená statutem. Tedy poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, poplatky za delší a další studium a poplatek za studium v cizím jazyce. Takové poplatky je nutné často měnit, jelikož jejich maximální nebo minimální výše se každoročně mění nezávisle na vůli školy. Přitom proces změny statutu může trvat i několik měsíců. Proto v chystané novele zákona o vysokých školách bývalého ministra Fialy měl být požadavek na určení výše poplatků ve statutu vypuštěn. „Ukazuje se, že zejména pro velké vysoké školy s mnoha fakultami je stanovení konkrétní výše poplatku ve statutu problematické,“ uvedl Miroslav Jašurek, předseda Studentské komory Rady vysokých škol, která jakožto organizace zastupující studenty na národní úrovni vyjednává o podobě novely vysokoškolského zákona. „S ministerstvem školství jsme došli ke kompromisní variantě, kdy statut vysoké školy stanoví způsob, jakým škola poplatky bude vyměřovat a jejich konkrétní výši pak zveřejní, bez nutnosti uvádět ji ve statutu. Zatím však platí současné znění vysokoškolského zákona a vysoké školy jej musí dodržovat.“ Schválení novely je v současné politické situaci v nedohlednu a studenti MU nyní ví, že pokud jim nyní byl vyměřen poplatek za například delší studium, kde se částky šplhají od 15 000 do 24 000 Kč za každý započatý půlrok, ubrání se placení soudně. Každopádně ale zákon udává nejnižší možný poplatek za delší studium. Otázkou tedy zůstává, zda škola i přes chybu v předpisu může vyměřit studentovi tento poplatek na nejnižší možné zákonné hranici, nebo nesmí vůbec. Které školy rozhodnutí ovlivní Ačkoli se rozhodnutí týká jen Masarykovy univerzity, podobným způsobem jako ona řeší poplatky i jiné školy. Často vymezují ve statutu jen limity pro určení výše poplatků, které pak každý rok stanovuje například rektor. Máme tedy skupinu škol, kde studenti mají právě teď šanci, že poplatek za delší nebo další studium nebudou muset platit. Patří mezi ně samozřejmě MU, dále Univerzita Karlova, Univerzita Palackého, České vysoké učení technické, Univerzita Hradec Králové, Vysoká škola technická a ekonomická, Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Univerzita Pardubice, Veterinární a farmaceutická univerzita a všechny tři umělecké školy. Jihočeská univerzita a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně ve statutu uvádí výši poplatku za další studium, nikoli poplatku za delší studium.



Naopak placení poplatku za delší i další studium je v souladu s požadavkem na uvádění přesné výše ve statutu Vysokého učení technického, Západočeské univerzity, Technické univerzity v Liberci, Mendelovy univerzity a Univerzity Tomáše Bati. Tyto školy se tedy nepříjemných dopadů rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bát nemusí, na rozdíl od většiny ostatních, které se nyní pravděpodobně pustí do urychlené změny statutu. Poznámka: Článek vychází z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 As 41/2013 ze dne 4. 7. 2013 (dokument v PDF)

http://www.finance.cz/zpravy/finance/396563/

Červi a cvrčci. Zájem o jedlý hmyz roste, chybí však legislativa Téma: Mendelova univerzita v Brně 15.8.2013 tyden.cz Strana 0 Apetit ČTK Roste zájem o jedlý hmyz, lidé se zbavují předsudků a červi jim zpravidla velmi chutnají. Tvrdí to propagátoři entomofágie neboli pojídání hmyzu. Většímu rozšíření v restauracích a potravinářském průmyslu ale brání neexistující legislativa, aktivisté proto nyní spolu s hygieniky připravují potřebné normy. Roste zájem o jedlý hmyz, lidé se zbavují předsudků a červi jim zpravidla velmi chutnají. Tvrdí to propagátoři entomofágie neboli pojídání hmyzu. Většímu rozšíření v restauracích a potravinářském průmyslu ale brání neexistující legislativa, aktivisté proto nyní spolu s hygieniky připravují potřebné normy. "Zájem je, a čím dál větší," uvedla Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či hovězí maso. Proto stačí hmyzu servírovat výrazně menší množství, například jen polévkovou lžíci. "Největší zájem o to mají mladí lidé, cestovatelé a ženy," uvedl šéfkuchař Petr Ocknecht, který hmyzí menu čas od času servíruje ve dvou brněnských restauracích. Chuť se prý liší podle jednotlivých druhů, cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče jako popcorn a šváb po škvarcích. Hmyz se dá jíst i syrový, podle kuchaře je to ale stejně nesmyslné jako jíst třeba syrové kuře. Neměli by se prý jíst brouci s krovkami, které přirovnal ke staré slepici. Z hmyzu by se podle Borkovcové mohly dělat také třeba tyčinky pro sportovce nebo extrakty určené pro nemocné a seniory. Zatím to ale není povoleno. "Nejsou zatím hygienické předpisy proto, jakým způsobem se má chovat hmyz tak, aby splňoval požadavky pro potravinu pro člověka," vysvětlila. V restauracích a na nejrůznějších festivalech se nyní hmyz po dohodě s hygieniky nabízí jen nárazově. Chybí norma Podle Dany Šalamunové z ministerstva zdravotnictví použití hmyzu v potravinách neupravuje česká ani evropská legislativa. Aktivisté proto ve spolupráci s hygieniky chtějí připravit česká pravidla, která by například určovala, jak mají vypadat krabice na hmyz a odchovny. Zatím se hmyzí gurmáni spoléhají na osvědčené chovatele a zverimexy. Hmyz zde prodávaný je prý v pořádku, jen by se měl před konzumací nechat dva dny vyhladovět, aby se vyprázdnil. Hmyz se dá chovat i doma. Například studentka Erika Prokešová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tak chová moučné červy. "Mám je v nádobce a mám je otevřené, protože oni nijak nevylézají, a krmím je ovesnými vločkami, to je zároveň jejich stelivo," popsala.



Když chce připravit hostinu pro rodinu nebo kamarády, musí ale dokoupit další druhy a jejich cena se prý ve čtyřchodovém menu může vyšplhat na 200 korun. Například decilitr cvrčků stojí od 30 do 60 korun, saranče sedm až deset korun za kus. Kromě výživových hodnot a dobré chuti připomínají zastánci hmyzích pokrmů ekologické hledisko. Chov hmyzu je ve srovnání s jinými zvířaty nenáročný na čas, prostor, vodu i krmivo. To, že by jednou hmyz v evropských jídelníčcích dominoval jako v některých afrických zemích, si ale Borkovcová nemyslí. Evropané se rádi zakousnou do kusu masa, hmyz si prý ale v budoucnu cestu na české talíře určitě najde.

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/cervi-a-cvrcci-zajem-o-jedly-hmyz-roste-chybi-vsaklegislativa_279548.html

Dřevo jako lup. Z lesa u Veselice 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 1 Titulní strana JAN CHARVÁT

Policisté řeší další případ krádeže dřeva. Tentokrát u Veselice. Letos je to už třináctá taková krádež. Nyní za více jak dvacet tisíc. Blanensko – Co nejvíce zahřeje v zimě kromě slivovice? Teplo z vlastnoručně naštípaného dříví. A to při samotné práci se dřevem i pak u kamen. Tuhou zimu s předstihem zřejmě očekával zloděj, který o víkendu ukradl větší množství naštípaného dřeva v lese poblíž Veselice. „Ukradl bukové, smrkové a dubové dřevo. Škodu majitel vyčíslil na více než dvacet tisíc korun,“ řekla k případu policejní mluvčí Alice Musilová. Dřevo mělo podle zjištění Blanenského deníku Rovnost patřit společnosti Salm, která obhospodařuje část veselických lesů. Vyjádření společnosti se redakci včera nepodařilo získat. Podle policejní mluvčí Alice Musilové se letos jednalo už o třináctou krádež dřeva v regionu. Loni za stejné období evidovali policisté devatenáct případů. Za celý rok pak sedmadvacet. Zloděje vypátrali policisté v sedmi případech. „Zloději kradou už vytěžené a srovnané dřevo na krajích lesů nebo kácí stromy, které naloží a odvezou. Mnohem častější je však první případ,“ dodala policejní mluvčí. Letos zatím největší škodu za sebou nechal dosud neznámý zloděj, který začátkem července pokácel poblíž Vanovic dvaatřicet vzrostlých smrků a modřínů. Ukradl dřevo za pětačtyřicet tisíc. „Něco takového se nám v obecním lese zatím nestalo. Když chceme prodat dřevo, firma si pokácí stromy, pořeže je a dřevo co nejdříve odveze, aby v lese neleželo. Kdyby si ho pořezala, naštípala a nechala na hromadách v lese, tak je to pro zloděje samozřejmě lákavé, to je jasné,“ uvedl starosta Vanovic Petr Dvořáček s tím, že Vanovičtí hospodaří na přibližně třiceti hektarech obecního lesa. Dvořáček však zároveň připustil, že drobným krádežím dřeva zabránit nedokáží. „Sem tam se v našem lese nějaké dřevo ztratí, ale dosud to nebylo nic velkého. Všechno prostě uhlídat nejde,“ uzavřel vanovický starosta. Krádeže dřeva na Blanensku řeší každoročně také lesníci ze společnosti Lesy České republiky. Podle Petry Zavřelové z Lesní správy Černá Hora se však letos jednalo jen o drobné krádeže. „Většinou se dřevo ztrácí našim smluvním partnerům, kteří těží v našich lesích. Ale o žádné rozsáhlejší krádeži letos nevím. Že by někdo načerno vykácel kus lesa a dřevo odvezl, to se nestalo,“ poznamenala lesní správkyně. Takový případ se stal nedávno v sousedním regionu na Vyškovsku. „U Podivic padesátiletý muž pokácel přes sto vzrostlých stromů. Škodu policisté odhadli na pětašedesát tisíc korun,“ uvedla policejní mluvčí Musilová. Pokračování na straně 2 Dřevo jako lup. Z lesa u Veselice Dokončení ze strany 1 S tak rozsáhlým případem černé těžby se v poslední době nesetkali ani lesníci ze Školního lesního podniku Křtiny. Tvrdí to zástupce ředitele podniku Pavel Mauer. „Podobný případ černé těžby dřeva jsme v poslední době neměli. Dřív, když jsme měli na našem území povolenou takzvanou samovýrobu dřeva, se stávalo, že z vyrovnaných hromad naštípaných polen zloději kradli. Ale šlo jen o



drobnější krádeže. Teď už všechno vytěžené dřevo vozíme na pily a tam ho i štípáme a nabízíme jako palivo,“ dodal Mauer. Jeho slova potvrdil i hajný z polesí Habrůvka Karel Černý. „Já jsem v poslední době žádnou velkou krádež dřeva ve svém revíru nezaznamenal. Teď už si lidé u nás nesmějí stromy kácet sami a štípat si dřevo. Takže zloději to mají mnohem těžší. Dřív se z hromad naštípaných polen dřevo občas ztrácelo,“ řekl Černý. *** 13 Tolik krádeží dřeva řešili letos policisté na Blanensku. Loni za stejné období evidovali policisté devatenáct takových případů. Za celý rok pak sedmadvacet. Zloděje policisté vypátrali v sedmi případech. Region| Jižní Morava

Dřevěné placky z výletů jdou na dračku 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 3 Blanenské léto EVA ONDRÁČKOVÁ

Turistické známky jsou na Blanensku k dostání v infocentrech, zámcích i jeskyních. Prodají se jich stovky ročně Blanensko – Přivézt si z výletu suvenýr je od nepaměti touhou mnoha turistů. Tuto jejich potřebu v posledních letech úspěšně naplňují dřevěné plakety s vypálenými symboly turistických zajímavostí zvané turistické známky. Na Blanensku jich je k dostání několik. A jdou na dračku. V blanenské informační kanceláři Blanka si mohou turisté koupit hned čtyři různé turistické známky. „Už dlouho nabízíme známku blanenského zámku. Ta byla jedním z našich prvních sběratelských suvenýrů. Dále máme výroční známky, které se vždycky vydávají pro určitou akci nebo pro určité časové období. Ty máme momentálně k dispozici dvě,“ uvedla vedoucí blanenského infocentra Blanka Martina Hejčová. Jedna je z loňské soutěže Putování s osobnostmi, na které je vyobrazená Karolina Meineke. Hrdinka příběhu nenaplněné lásky, žena, která se mohla stát anglickou královnou, jež po mnoha strádáních nakonec našla útočiště v Blansku, kde také v roce 1815 zemřela. Druhá výroční známka je k příležitosti měsíce věží a rozhleden 2013. „Do něj je zapojená blanenská věž kostela svatého Martina,“ doplnila Hejčová s tím, že ve spolupráci s Adamovem blanenské infocentrum nabízí také turistickou známku s obrázkem Alexandrovy rozhledny. Podle Hejčové jsou turistické známky mezi sběrateli oblíbené. „Ročně jich prodáme minimálně pět set kusů. V Blansku jsou turistické známky k dostání v informačním centru a také na zámku,“ dodala Hejčová. Známky si turisté rádi kupují i v Boskovicích. „Nabízíme tři druhy turistických známek, a to boskovický hrad, zámek a westernové městečko. Je o ně velký zájem. Od začátku tohoto roku jsme jich prodali asi pět set padesát,“ řekla vedoucí boskovického informačního centra Miloslava Luňáčková s tím, že se město snažilo získat turistickou známku i pro radniční věž. „Pro výrobu každé známky ale lidé hlasují na internetových stránkách. Vybírají z několika návrhů, pro jakou turistickou zajímavost se známka vyrobí. Bohužel naše radniční věž v hlasování nevyhrála,“ vysvětlila Luňáčková. Své turistické známky nabízí například i Letovice. „Do nedávna jsme měli dvě. S letovickým zámkem a keltským skanzenem Isarno. Tu jsme před třemi týdny vyprodali a rozhodli jsme se, že zatím další objednávat nebudeme, protože budoucnost skanzenu je ještě nejistá,“ vysvětlila pracovnice turistického informačního centra Letovice Radka Marková. Ročně letovické íčko prodá asi sto padesát turistických známek. Ty jsou k dostání i na letovickém zámku. Turistické známky ale nabízejí i na dalších zajímavých místech regionu. Například ve zpřístupněných jeskyních Moravského krasu, v Arboretu Křtiny, v Kunštátě nebo v Olešnici. Jednu z nejnovějších známek nyní turisté koupí i ve Spešově. „Je na ní spešovská rozhledna. Začali jsme ji prodávat letos na jaře a zatím jde hodně na odbyt. K dostání je na obecním úřadě, v restauraci U Meče a na spešovském koupališti, což je kousek od rozhledny,“ řekla starostka Spešova Ivana Holomková. Diskutujte na www.blanensky denik.cz Foto popis| Turistická známka s Karolinou Meineke. Foto autor| Foto: archiv Region| Jižní Morava Plné znění zprávy


U Dolních Věstonic bude archeopark 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Břeclavský deník Strana 2 Břeclavské léto TEREZA HUNKAŘOVÁ, ČTK

Nový archeopark za téměř sto milionů korun otevřou v roce 2015 u Dolních Věstonic. Představí vykopávky z dob lovců mamutů. Dolní Věstonice – Vykopávky z dob lovců mamutů u Dolních Věstonic jsou jedinečné, shodují se vědci. Mikulovsko bude mít díky tomu nové velké turistické lákadlo. U Dolních Věstonic vyroste do dvou let nový archeopark. „V době kamenné patřila tato lokalita k nejobydlenějším v Evropě. Odborníci ji proto přezdívají paleolitický New York,“ podotkl ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín. Vybudování archeoparku přijde na 96,5 milionů korun. Zhruba pětasedmdesát procent nákladů zaplatí formou dotací Evropská unie. Žádost byla schválená v uplynulých dnech. V září by měl začít výběr dodavatele projektu. Se zahájením prací se počítá v příštím roce. „Jde o to prezentovat věstonické vykopávky tak, jak si to zaslouží. K tomu máme nyní hodně daleko,“ přiznal existující dluh Kubín. Podle něj patří Věstonicko jako německý Neandertal nebo rakouský Willendorf k jedinečným lokalitám. „V oblasti představení výsledků výzkumu za oběma ale Dolní Věstonice značně pokulhávají,“ doplnil ředitel. Figurky i přednášky V sousedním Pavlově vznikne nad částí vykopávek nový pavilon. Na přesné podobě expozice odborníci z Regionálního muzea v Mikulově stále pracují. Cílem je představit méně známé části unikátní oblasti. Ve vitrínách nové budovy by měli návštěvníci vidět umění pravěkých lovců, zejména figurky zvířat z pálené hlíny. Jde o jedny z nejstarších uměleckých předmětů v Evropě. Součástí objektu by měl být také sál pro přednášky, který dosud návštěvníkům této archeologické lokality scházel. „Je to dobrý nápad. Místo má velký turistický potenciál,“ zhodnotila připravovanou novinku Karolína Novozámská z Ladné. Studentku lednické fakulty Mendelovy univerzity Petru Vágnerovou udivilo, na kolik peněz archeopark přijde. „Je to velká částka. Určitě to ale bude zajímavé a poučné. Snad budou mít dobrý marketing, aby archeopark dostali to povědomí co nejvíce lidí,“ připomněla Vágnerová, co také rozhodne o úspěchu archeoparku. Modernizace a rozšíření čeká i starou expozici v Dolních Věstonicích. Ta ukazuje archeologický výzkum od dob, kdy v nich v roce 1925 nalezl tým badatele Karla Absolona slavnou Věstonickou venuši. Čilý ruch panuje ve známém archeologickém nalezišti i v těchto dnech. „Na jedno z míst se dříve nebylo možné dostat, teprve před nedávnem jsme ho koupili. Se studenty tam rozkrýváme vrstvy, kopeme a děláme sondy ve velkých hloubkách. Z toho později vyplynou nějaké závěry,“ informoval vedoucí archeologické základny v Dolních Věstonicích Jiří Svoboda. Diskutujte na www.breclavskydenik.cz Foto popis| Region| Jižní Morava



Lidé se dali do hmyzu, nejvíce jim chutnají červi Téma: Mendelova univerzita v Brně 16.8.2013 Metro Strana 10 Víkend ČTK Evropané se zbavují předsudků a ve velkém začínají pojídat například červy. „Zájem o pojídání hmyzu je a je čím dál větší,“ tvrdí Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či hovězí maso. Proto stačí hmyzu servírovat výrazně menší množství, například jen polévkovou lžíci. „Největší zájem o to mají mladí lidé, cestovatelé a ženy,“ vypočítává šéfkuchař Petr Ocknecht, který hmyzí menu čas od času servíruje ve dvou brněnských restauracích. Většímu rozšíření v restauracích a potravinářském průmyslu však brání neexistující legislativa, aktivisté proto nyní spolu s hygieniky připravují potřebné normy. V restauracích a na nejrůznějších festivalech se nyní hmyz po dohodě s hygieniky nabízí jen nárazově. Zatím se hmyzí gurmáni spoléhají na osvědčené chovatele a zverimexy. Hmyz zde prodávaný je prý v pořádku, jen by se měl před konzumací nechat dva dny vyhladovět, aby se vyprázdnil. Z hmyzu by se podle Borkovcové mohly dělat také třeba tyčinky pro sportovce nebo extrakty určené pro nemocné a seniory. *** Jak to chutná? Chuť se prý liší podle jednotlivých druhů. Cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče zas jako popcorn a šváb připomíná škvarky. * Hmyz se dá sice prý jíst i syrový, podle kuchaře Petra Ocknechta by to ale bylo stejně nesmyslné jako jíst třeba syrové kuře. Neměli by se prý jíst brouci s krovkami, které přirovnal ke staré slepici. * Doma připravené čtyřchodové menu může stát asi 200 korun. Například decilitr cvrčků stojí ve zverimexech od 30 do 60 korun, saranče sedm až deset korun za kus. * Chov hmyzu je navíc ve srovnání s jinými zvířaty velice nenáročný na čas, prostor, vodu i krmivo. Foto popis| Hmyz se degustoval i počátkem srpna v pražské zoo. Foto autor| MAF RA Regionální mutace| Metro - Praha

Zájem o pojídání hmyzu stoupá Téma: Mendelova univerzita v Brně 16.8.2013 Metro Strana 10 Víkend ČTK Evropané se zbavují předsudků a ve velkém začínají pojídat například červy. „Zájem o pojídání hmyzu je a je čím dál větší,“ tvrdí Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či hovězí maso. Proto stačí hmyzu servírovat výrazně menší množství, například jen polévkovou lžíci. „Největší zájem o to mají mladí lidé, cestovatelé a ženy,“ vypočítává šéfkuchař Petr Ocknecht, který hmyzí menu čas od času servíruje ve dvou brněnských restauracích. Většímu rozšíření v restauracích a potravinářském průmyslu však brání neexistující legislativa, aktivisté proto nyní spolu s hygieniky připravují potřebné normy. V restauracích a na nejrůznějších festivalech se nyní hmyz po dohodě s hygieniky nabízí jen nárazově. Zatím se hmyzí gurmáni spoléhají na osvědčené chovatele a zverimexy. Hmyz zde prodávaný je prý v pořádku, jen by se měl před konzumací nechat dva dny vyhladovět, aby se vyprázdnil.



Z hmyzu by se podle Borkovcové mohly dělat také třeba tyčinky pro sportovce nebo extrakty určené pro nemocné a seniory. *** Jak to chutná? Chuť se prý liší podle jednotlivých druhů. Cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče zas jako popcorn a šváb připomíná škvarky. * Hmyz se dá sice prý jíst i syrový, podle kuchaře Petra Ocknechta by to ale bylo stejně nesmyslné jako jíst třeba syrové kuře. Neměli by se prý jíst brouci s krovkami, které přirovnal ke staré slepici. * Doma připravené čtyřchodové menu může stát asi 200 korun. Například decilitr cvrčků stojí ve zverimexech od 30 do 60 korun, saranče sedm až deset korun za kus. * Chov hmyzu je navíc ve srovnání s jinými zvířaty velice nenáročný na čas, prostor, vodu i krmivo. Foto popis| Regionální mutace| Metro - severní Morava

Letní seriál Téma: Mendelova univerzita v Brně 17.8.2013 12:00 ČT 1 Zpráva

Luděk JÍRA, moderátor -------------------V letním seriálu o památných stromech dnes zmapujeme javory. Kolega Petr Sojka kvůli nim objel doslova celou Prahu. Petr SOJKA, redaktor -------------------Tenhle úctyhodný solitér roste poblíž Jižní spojky u Krčského zámečku. Je to javor mléč, jediný památný strom svého druhu v Praze. Přitom javor je jedním z nejběžnějších stromů u nás vůbec. Aleš RUDL, dendrolog, spoluautor knihy Památné stromy Prahy -------------------Javory nejsou velice dlouhověké dřeviny, takže z toho také vyplývá, že často nebývají vyhlašovány za památné stromy. Milena ŠTEFKOVÁ, odbor městské zeleně, Magistrát hlavního města Prahy -------------------Předpokládáme, že strom byl zasazen někdy v roce 1840 až 1860, kdy tyto pozemky patřily vídeňskému advokátovi Karlu Schlosserovi. Petr SOJKA, redaktor -------------------Karel Schlosser přestavěl zámeček v novogotickém windsorském stylu a okolní park pojal romanticky. Patrně už tehdy připravoval životní prostor i tomuto velikánovi. Ten se ale teď netěší dobrému zdraví. Aleš RUDL, dendrolog, spoluautor knihy Památné stromy Prahy -------------------Je možné, že na strom působí houbové choroby, které mu ubírají na síle. A potom také změny vláhových poměrů. Určitě mu nepomohla výstavba blízkého hřiště, které bylo postaveno i bez souhlasu magistrátu. Petr SOJKA, redaktor -------------------Plné znění zprávy


Své patrně udělala i úprava příjezdové cesty k zámečku před deseti lety, stromu opadávají a schnou čerstvé přírůstky a v rozvětví dokonce vyrůstá nálet. I proto požádal pražský magistrát brněnské odborníky z Mendelovy univerzity o tahovou zkoušku stromu, která má určit odolnost k vývratu. Dendrologové zatížili javor silou vichřice. Zkoumají přitom tři parametry. Luděk PRAUS, dendrolog, Mendelova univerzita Brno -------------------Jedním z parametrů je síla, kterou se na strom působí. Ta se snímá pomocí siloměrné hlavy, která je umístěna na laně z druhé strany. Potom se měří, odborně se říká přetvoření, posunutí, zkrácení nebo prodloužení vláken dřeva, nejdříve pomocí těchto stříbrných přístrojů, které jsou namontované na tom kmeni. Je to zařízení, které měří s přesností na tisícinu milimetru, protože ty síly jsou potřeba poměrně velké, nechceme ten strom porušit, tak je potřeba mít citlivá zařízení. A poslední parametr, který se měří, je náklon. Petr SOJKA, redaktor -------------------Než se zhodnotí první údaje, vyrazíme na romantickou procházku Petřínskými sady. Tady, pod restaurací Na Terasách, roste další památný javor, tentokrát ale babyka a ve svém druhu je opravdu raritní. Aleš RUDL, dendrolog, spoluautor knihy Památné stromy Prahy -------------------Má stromový vzrůst, což babyky obvykle nemívají. Mají spíše keřovou formu. To, že se dorostla babyka takových rozměrů, je pochopitelné, protože babyky snášejí znečištěné ovzduší. A také na svazích Petřína vyvěrá několik pramínků z křídového souvrství. A přímo pod babykou je rybníček. Petr SOJKA, redaktor -------------------K dalšímu velkému javoru míříme ještě dál na sever, až do Čakovic. Tady roste opravdový mamut v celé skupině dalších javorů stříbrných. Pavel KYZLÍK, dendrolog, spoluautor knihy Památné stromy Prahy -------------------Ten je největší ve středních Čechách a v Praze. Stejně velký je také v Kolíně, ale ten je nepřístupný. Kdežto tento je v parku, v centru obce. A loni jsme tam dělali slavnostní pasování, já jsem ho slavnostně pasoval tesákem. A dostal jméno Remigius, protože nad ním je kostel sv. Remigia, jediný tohoto svatého v celé ČR. Remigius byl věrozvěst Franků. Petr SOJKA, redaktor -------------------Je s podivem, že tenhle gigant s šíří kmenu 444 centimetrů a v dobré kondici mezi památnými stromy chybí. Už proto, že javorů je mezi nimi obecně tak málo. Ale zpátky ke zkoušenému stromu v Krči. Luděk PRAUS, dendrolog, Mendelova univerzita Brno -------------------Tady v této horní části, nevím, jak moc to bude vidět na kameru, je zobrazena síla, tzn., je tady jeden, druhý, třetí zátah, který jsme provedli. A tady je vidět reakce snímačů náklonu. Ta reakce byla hodně malá, proto je tam obrovská oscilace. Petr SOJKA, redaktor -------------------A tady je výňatek z odborné zprávy: "Jeden z kritických bodů stromu z mechanického pohledu, tedy větvení, je výrazně oslaben. Toto místo je infikováno bělochoročem ovocným, tím je oslabeno ukotvení kosterních větví a tyto se mohou vylomit. Na základě těchto údajů jsme doporučili výměnu stromu nebo minimálně výraznou redukci a instalaci vazeb." Magistrát teď rozhodne, jestli se pustí do nákladné revitalizace stromu, přičemž část peněz na jeho oživení bude požadovat po majitelích hotelu, který teď sídlí v Krčském zámečku, nebo jestli památný strom nechá skácet.



Losové vymírají. Už podruhé Téma: Mendelova univerzita v Brně 17.8.2013 Lidové noviny Strana 2 Téma ost ČESKÉ BUDĚJOVICE / PRAHA Hasiči, policisté, strážníci a kupa zvědavců s fotoaparáty. Ti všichni se v Českých Budějovicích letos 27. dubna po ránu snažili zastavit dvojici pobíhajících losů. Zvířata se nakonec do centra města nedostala, vylezla z Vltavy a utekla nejspíš zpátky ke svým stádům. Právě jižní Čechy jsou jediným místem, kde se dá na losa evropského v republice narazit. „Jednak je to blízko hranic s Rakouskem a dříve se tu migrující stáda zastavila před železnou oponou,“ vysvětluje Dalibor Dostál z ochranářského spolku Česká krajina. Ještě před několika lety odborníci evidovali pět populací. Kromě dvou největších na Jindřichohradecku a pravém břehu nádrže Lipno se tři menší pohybovaly po Bechyňsku, Táborsku a u slepých ramen Labe na Nymbursku. Jenže z původních padesáti býků a krav spočítaných v 80. letech jich dnes zbylo maximálně sedmnáct jenu Lipna a Jindřichova Hradce. Opakuje se tak situace stará několik stovek let. Tehdy velká zvířata z naší krajiny vytlačil lov, fragmentace přírody a výsadba smrkových monokultur. Vracet se začala od druhé poloviny 20. století z polských pralesů. Za jejich současným „druhým“ vyhynutím stojí opět i nelegální lovci, kteří zvířata zabíjejí pro trofeje a maso. „Populace v Česku klesá i kvůli střetům s auty a vlaky. Čtyřicet procent z celkového ročního úhynu způsobují nehody,“ vypočítává Dostál. Lepší zákon proti pytlákům a zelené mosty Sdružení Česká krajina proto nastartovalo záchranný program. Až se vyjasní politická situace, chtějí ochránci apelovat na zákonodárce, aby zpřísnili zákon proti nelegálnímu lovu. Dalším bodem je výstavba migračních koridorů nad silnicemi. Ředitelství silnic a dálnic je myšlence nakloněno, což dokazuje při současné rekonstrukci dálnice D1. Právě tahle tepna je pro losy velkou překážkou. Na rozdíl od původních předražených a často nefunkčních staveb změnili projektanti taktiku. Někde pouze upraví fungující mosty, na třech místech nad dálnicí vyrostou tři nové ekodukty. Ovšem příliš nadšení z losů nejsou lesáci. Bojí se, že pokud bude jejich počet růst, budou se zvyšovat škody. Zaměstnanci Lesní správy Vyšší Brod spočítali, že okusováním dřevin jim losi v roce 2010 způsobili dvacetitisícovou ztrátu, v roce 2011 už to bylo přes 120 tisíc korun. „Los na našem území je druh zvěře, který si zaslouží ochranu pro svoji jedinečnost, ale na straně druhé se musí vzít v potaz jeho možný vliv na lesní hospodářství. Na obyvatelích ČR je tedy rozhodnutí, do jaké výše lze tolerovat škody losem na lesních dřevinách a jak veliká musí být populace zde žijících losů,“ říká Martin Ernst z Mendelovy univerzity ve studii hrazené grantem Lesů ČR.

I vy budete brzy jíst hmyz. Pomůže to zachránit lidstvo 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně aktualne.cz Strana 0 Společnost - Domácí Zuzana Hronová

Červi v polévce, švábi v guláši? Je to jen psychický blok, říká expert David Švejnoha Praha - Hmyz je běžně pojídán ve všech obydlených světadílech kromě Evropy a Severní Ameriky. Západní civilizace je stále ještě v zajetí předsudků. Entomofágie, tedy využití hmyzu coby potraviny, má přitom bohatou minulost a i velmi perspektivní budoucnost. Zatímco pro chudé země znamená snadný, dostupný, levný a také zdravý zdroj bílkovin, pro ty bohatší části světa je ozvláštňující delikatesou.



Západní civilizace se ještě nad pojídáním červů, larev či brouků ošklíbá, ale zdá se, že i na ni jednou dojde. Aby se stále rostoucí populace uživila, nebude zřejmě jiné cesty. "Hmyz je považován za surovinu třetího tisíciletí. Populace rapidně roste a zátěž na naši zemi je tak enormní, že může hrozit potravinový kolaps," říká entomofág David Švejnoha Hmyz je navíc velmi bohatý na energii. "Dospělému muži stačí jedna hrst sušeného hmyzu na den," upozorňuje Švejnoha. A tak i třeba v Česku zvolna vznikají první hmyzí farmy, první hmyzí menu, první hmyzí kuchařky. Ale babička vás asi stejně bude vítat "pořádným" řízkem či "poctivou" svíčkovou než orestovanými moučnými červy. Aktuálně.cz: Proč se u nás o pojídání hmyzu výrazněji mluví až v posledních letech (téma proniká do médií, konají se degustace)? David Švejnoha: Ono se o něm mluví už delší dobu. Vše začalo na přelomu tisíciletí na půdě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kdy pan profesor Povolný poprvé vystoupil před studenty s hmyzem. Poté se iniciativy chytla paní docentka Marie Borkovcová, která pak se svým týmem vydala knihu Kuchyně hmyzem zpestřená. Kuchař Petr Ocknecht do toho vložil svůj kuchařský um a první degustace byly na světě. Na hmyz jako stravu se začalo hledět trochu z jiného úhlu. A.cz: Proč se v tolik globalizovaném světě dávno neglobalizovalo i pojídání hmyzu, běžné v tolika končinách světa? Západní svět a rozvinuté země hmyz zatím nepotřebují. Vždyť máme velkochovy, všude je dostatek prostoru pro chov hospodářských zvířat a pěstování plodin. Jenže situace se rychle mění, města se rozrůstají, velkoplošné zástavby mění krajinu na betonová satelitní městečka a prostor se zmenšuje. Úrodné půdy ubývá. Jde také o to, že na hmyz se u nás kouká spíše jako na škůdce. Vynakládají se velké peníze na vývoj insekticidů a přitom bychom se měli chovat přesně obráceně a snažit se hmyz systematicky chovat a jíst. Hmyz jedí všichni. V třešních, džemu, čokoládě A.cz: Proč má západní civilizace k pojídání hmyzu nedůvěru a předsudky? Jednoduše řečeno, nejsme na to zvyklí. U většiny lidí hmyz vzbuzuje spíše odpor než chuť k jídlu. V roce 1920 u nás existovala kuchařka, kde byla chroustová polévka. Poté se na hmyz postupně zapomnělo. Nyní je cesta daleko těžší, jak lidi přesvědčit, aby se stali alespoň občasnými hmyzími konzumenty. Ale abych vás uklidnil, každý, kdo kolem Vás projde, je nechtěným entomofágem. Za život sní člověk nemalé množství hmyzu, aniž by si to uvědomil. Třeba ve spánku, nebo v potravinách. Vzpomeňte na první třešně, málokdo si dává tu práci a každou třešni kontroluje. Ani netuší, jakou přidanou hodnotu ten červíček má. Hmyz je obsažen třeba v pivu, v marmeládách, mražené zelenině, čokoládě. A co třeba cyklisté? Ti si na živém hmyzu nedobrovolně pochutnávají velice často. A.cz: Existují v Česku restaurace, kde si zákazník může objednat hmyzí potravu? Je možné říci, že Česká republika v rámci Evropy je v tomto směru výjimečná. Nejenže se tu provádějí degustace a prezentace, ale u nás se hmyz coby budoucí strava aktivně studuje. Jak už jsem zmiňoval, hlavním tahounem jsou vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Prostřednictvím zapálených lidí, jako je Petr Ocknecht, Milan Václavík nebo Erika Prokešová, mohou návštěvníci ochutnat hmyz v řadě restaurací po celé republice a na gastronomických festivalech. Ozývají se nám provozovatelé luxusních restaurací, kteří chtějí ozvláštnit svá menu a překvapit své zákazníky. Zájem se nyní spíše soustředí na pořádání občasných akcí, aby majitelé restaurací nejdříve zjistili zájem veřejnosti. Jsem si jistý, že máme dobře našlápnuto a do budoucna ochutnáme hmyz v každém větším městě.



Jedí se i švábi, mouchy, tarantule, ploštice, mravenci, kukly motýlů A.cz: Byly odhaleny stovky druhů jedlého hmyzu. Stále se ale hovoří především o moučných červech, kobylkách, larvách vos či včel. Jaké jsou ty méně známé delikatesy? Ono jedlého hmyzu je dokonce přes 3000 a určitě konzumoval nejrozšířenější hmyz ve svém okolí.

toto číslo není konečné. Člověk dle své přirozenosti

Určitě se každému vybaví obrazy milionů sarančat stěhovavých, která svými přelety zdevastovala rozsáhlou úrodu především afrických obyvatel. Pro nás je toto postrachem a pro místní čas, kdy vyrazit ven a co nejvíce jich nachytat a nasušit. U nás se těší velké oblibě kromě vámi zmíněných také cvrčci a určitě švábi. Šváb je pro nás zvláštní skupina. Některé druhy mají několik centimetrů a sníst ho si žádá dávku odhodlání, tedy alespoň u nás. Dále se jedí štíři i tarantule, larvy a kukly motýlů, mravenci, ploštice, termiti, ale překvapivě i moli, mšice, chrousti, larvy kůrovců, octomilky a mouchy. A.cz: A kteří v Česku žijící brouci jsou naopak "nejedlí"? Co ale určitě v našich podmínkách nejíst, je třeba slunéčko sedmitečné, mandelinka bramborová nebo štěnice. Některé druhy obsahují toxiny, nebo se živí jedovatými rostlinami. Jiné mohou mít zase na sobě chloupky, které mohou podráždit krk a sliznici. V žádném případě se nedoporučuje ochutnávat hmyz ve volné přírodě. Nevíme, zdali není chráněný, nebo jedovatý. Spousty polí jsou stříkány chemickými látkami a hmyz na sebe dobře váže třeba těžké kovy. Je vždy lepší čerpat z ověřených chovů. Usmrcení hmyzu? Méně než jedna vteřina A.cz: Jaký je váš názor na "humánnost " zacházení s živými tvory, srovnáte-li třeba přípravu delikatesy z moučných červů či sarančat s přípravou surovin k řízku či svíčkové? Určitě je na místě srovnání s porážkou dobytka. Mám známé, kteří se byli podívat na jatkách a od té doby jsou vegetariáni. O podmínkách ve velkochovech se toho také napsalo dost. Za nejhumánnější usmrcení hmyzu se považuje vhození do vroucí vody, kde celý proces trvá méně než jednu vteřinu. Ačkoliv pro někoho to může být kruté, věřte, že kráva, prase nebo kuře trpí před i při usmrcení daleko více. A.cz: Dá se už v Česku uživit pěstováním hmyzu pro pokrmy, prodejem těchto pokrmů či jejich vařením? Máme chovatele, kteří se živí chovem hmyzu pro tyto účely, ale současně dodávají i pro teraristické využití. Zatím u nás asi není nikdo, kdo by se živil přímo jen vařením hmyzu a prodejem specialit. Je to samozřejmě tím, že u nás je stále slabá poptávka. Dále se stále čeká na legislativní úpravy, které budou pojídání hmyzu blíže specifikovat. A.cz: Existuje už něco v oblasti entomofágie, co v Česku "frčí", po čem je sháňka? Slovo frčí je možná trochu přehnané, ale největší oblibě se těší cvrčci a červi zophobas. Cvrček banánový má výraznou chuť a dá se dobře kombinovat s ostatními surovinami. Zrovna tak je vhodný i na sušení a karamelizování, nebo do čokolády. Nicméně entomofágie je u nás v začátcích. Hmyz je docela drahý a chovatelů není zas tak mnoho. Až se zvýší poptávka, bude i větší nabídka a hmyz se zlevní. To je naším cílem. Strčit hmyz do pusy? Je to jen psychický blok A.cz: Jak na svých prezentacích a degustacích přimějete diváky, aby okusili něco, k čemu mají počáteční odpor? Většina lidí, kteří naše akce navštěvují, ví, do čeho jde. Každý přijde s nějakým očekáváním, ale když potom hledí na krabičky s živým hmyzem, adrenalin se stupňuje. Máme to jako komentovanou show a snažíme se návštěvníky přesvědčit, že je to pouze psychický blok.



Začínáme moučnými červy, kteří nejsou velcí a jsou dobří na začátek. Poté stačí, když lidé zjistí, že to nechutná vůbec špatně, a cesta za gurmánským prožitkem začíná. A.cz: Co byste doporučil někomu, kdo chce začít s pojídáním hmyzu a bojí se pro začátek nějakých extravagantních chutí? Spíše než extravagantních chutí se začínající entomofágové obávají toho, že budou muset strčit brouka do úst. Chutě, které hmyz má, už vesměs známe, dokážeme je popsat a přirovnat. Mořské plody, oříšky, škvarky... Daleko těžší je začít žvýkat hmyz jako takový. Vždyť to přeci musí škrábat v krku, nožičky, krovky. Hned po prvním odhodlání tento pocit odpadá a nadšený strávník se vrhá do dalších chodů. Jak s oblibou říká Petr Ocknecht, nesmíte přemýšlet nad tím, co jíte, ale jak to chutná. A.cz: Co byste doporučil kuchařům-amatérům, aby pro začátek zkusili? Doporučuji s tím vůbec začít. Spousta kuchařů nikdy neuvažovala o tom, že by mezi své kulinářské speciality zařadili hmyz, ale je to jen otázka chuti vyzkoušet něco nového, exotického. Hmyz jako takový má obrovskou výhodu, že se dá upravit na jakýkoliv způsob, a tedy i přidat do jakéhokoliv jídla. Já mám nejradši hmyz samotný, jen lehce osolený nebo jemně okořeněný. Tak nejvíce vynikne jeho osobitá chuť. Červi v polévce, švábi v guláši A.cz: Dá se hmyz přidávat do klasické české kuchyně? Myslím, že ano. Určitě jako zpestření. Místo těstovinových nudlí do polévek se dají přiložit například smažení mouční červi. Těžko se dá říci, že by se některý druh hodil do konkrétního pokrmu. Třeba švábi do bramborového guláše a podobně. Jde o fantazii a hlavně chutě konkrétního strávníka. Já si občas přidávám červy do míchaných vajíček nebo cvrčky do těstovin. A.cz: Co je pravdy na tom, že hmyz je blízký humrům či krevetám a také podobně chutná? Ano, hmyz patří do stejného kmene, jakou jsou třeba krevety, a dokonce některé druhy tak chutnají. Několik málo lidí u sebe zaznamenalo alergii na mořské plody. Ta samá se může objevit i na hmyz. Proto se u nich doporučuje hmyz raději nekonzumovat, nebo v malém množství. Toto platí pro začínající entomofágy obecně. Hmyz nás zachrání před potravinovým kolapsem A.cz: Někde jsem četla futurologický názor, že západní civilizaci, aby se uživila, ani nezbude nic jiného než začít konzumovat hmyz. Co si o tom myslíte? Plně s tímto názorem souhlasím. Je pravdou, že hmyz je považován za surovinu třetího tisíciletí. Populace rapidně roste a zátěž na naši zemi je tak enormní, že může hrozit potravinový kolaps. Experti si toho začínají všímat a hledají záchranné alternativy. Hmyz má výborné nutriční hodnoty, velké reprodukční schopnosti. Je to daleko menší ekologická i ekonomická zátěž. Je velký rozdíl, kolik prostoru potřebuje kráva, kolik živin spotřebuje a kolik vody. Oproti tomu z jedné polévkové lžíce cvrččích vajíček máte za necelý měsíc litr kvalitních bílkovin. A.cz: Hmyz je tedy bohatý na energii... Ano. Dospělému muži stačí jedna hrst sušeného hmyzu na den. Hmyz obsahuje při stejné hmotnosti více výživových látek než jakékoliv maso, rýže nebo kukuřice. V sušině rovnokřídlého hmyzu byl zjištěn obsah 57 procent bílkovin a až 35 procent tuku. Je tedy více energeticky bohatý než třeba vepřový bůček. Bílkovina obsažená v hmyzu je vysoce kvalitní stejně jako u ryb a mořských plodů. Hmyz obsahuje Omega-3 a Omega-6 nenasycené mastné kyseliny a třeba také chitin, který zlepšuje trávení. Toto jsou všechno vlastnosti, které společně s ekologickými a ekonomickými aspekty předurčují konzumaci hmyzu jako alternativu do budoucna.



A.cz: Stejně mi to přijde jako sci-fi, že by vnouček přijel k babičce a ona mu místo: "Už ti smažím řízek, to se našťouchneš!" řekla "Už ti smažím červy a cvrčky, to si dáš"... Je to vše o stravovacích návycích, které se budují do pěti let věku. Až rodiče a prarodiče budou malým dětem dávat občas hmyzí pochoutky, možná se budou více těšit na cvrčky na másle než na řízek nebo svíčkovou.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=787543

Zájem o jedlý hmyz prý roste, chybí ale normy 18.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně lidovky.cz Strana 0 Lidovky / Dobrá chuť Lidovky.cz, ČTK

Roste zájem o jedlý hmyz, lidé se zbavují předsudků a červi jim zpravidla velmi chutnají. Tvrdí to propagátoři entomofágie neboli pojídání hmyzu. Většímu rozšíření v restauracích a potravinářském průmyslu ale brání neexistující legislativa, aktivisté proto nyní spolu s hygieniky připravují potřebné normy. "Zájem je, a čím dál větší," uvedla Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se jedlým hmyzem zabývá dlouhodobě a vydala i hmyzí kuchařku. Pro zařazování hmyzu do jídelníčku mluví jeho výživové hodnoty, většina druhů hmyzu obsahuje kvalitnější bílkoviny než třeba vepřové či hovězí maso. Proto stačí hmyzu servírovat výrazně menší množství, například jen polévkovou lžíci. "Největší zájem o to mají mladí lidé, cestovatelé a ženy," uvedl šéfkuchař Petr Ocknecht, který hmyzí menu čas od času servíruje ve dvou brněnských restauracích. Jednotlivé druhy se chuťově liší Chuť se prý liší podle jednotlivých druhů, cvrčci na másle chutnají po oříšcích, saranče jako popcorn a šváb po škvarcích. Hmyz se dá jíst i syrový, podle kuchaře je to ale stejně nesmyslné jako jíst třeba syrové kuře. Neměli by se prý jíst brouci s krovkami, které přirovnal ke staré slepici. Z hmyzu by se podle Borkovcové mohly dělat také třeba tyčinky pro sportovce nebo extrakty určené pro nemocné a seniory. Zatím to ale není povoleno. "Nejsou zatím hygienické předpisy proto, jakým způsobem se má chovat hmyz tak, aby splňoval požadavky pro potravinu pro člověka," vysvětlila. V restauracích a na nejrůznějších festivalech se nyní hmyz po dohodě s hygieniky nabízí jen nárazově. Podle Dany Šalamunové z ministerstva zdravotnictví použití hmyzu v potravinách neupravuje česká ani evropská legislativa. Aktivisté proto ve spolupráci s hygieniky chtějí připravit česká pravidla, která by například určovala, jak mají vypadat krabice na hmyz a odchovny. Zatím se hmyzí gurmáni spoléhají na osvědčené chovatele a zverimexy. Hmyz zde prodávaný je prý v pořádku, jen by se měl před konzumací nechat dva dny vyhladovět, aby se vyprázdnil. Hmyz se dá chovat i doma. Například studentka Erika Prokešová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tak chová moučné červy. "Mám je v nádobce a mám je otevřené, protože oni nijak nevylézají, a krmím je ovesnými vločkami, to je zároveň jejich stelivo," popsala. Když chce připravit hostinu pro rodinu nebo kamarády, musí ale dokoupit další druhy a jejich cena se prý ve čtyřchodovém menu může vyšplhat na 200 korun. Například decilitr cvrčků stojí od 30 do 60 korun, saranče sedm až deset korun za kus.

http://www.lidovky.cz/zajem-o-jedly-hmyz-pry-roste-chybi-ale-legislativa-fsr-/dobrachut.aspx?c=A130815_114401_ln-zajimavosti_ape Plné znění zprávy


Opuštěné Lužánky ovládla příroda, fotbalisty vystřídali bělásci a kuny Téma: Mendelova univerzita v Brně 16.8.2013 sport.iDNES.cz Strana 0 První liga MF DNES, Eliška Kolínková Vstup na fotbalový stadion za Lužánkami v Brně připomíná příchod do přírodní rezervace. O kus dál sice hučí provoz na rušných brněnských ulicích Sportovní a Drobného, za betonovými torzy vysokých tribun ovšem okolí ztichne. Člověk se najednou ocitne v prostoru, kde si příroda přímo uprostřed města nerušeně dělá, co se jí zlíbí. Fotbalisté hráli za Lužánkami naposledy v roce 2001. Pak už stadion, kam na zápasy chodilo až 50 tisíc diváků, jenom chátral. Ochozy prorostly vysoké stromy a udržovaný trávník vystřídaly bodláky. MF DNES se do slavného sportovního stánku vydala s botaničkou Petrou Štěpánkovou a zoologem Zdeňkem Laštůvkou z Mendelovy univerzity. Zdánlivě nehostinná stavba totiž ožila, byť trochu jinak, než její stavitelé plánovali. Usadily se tu desítky druhů rostlin a živočichů. "V tribunách hlediště převažují dřeviny různého stáří. Nejpočetněji zastoupený je zde pajasan žláznatý, který k nám byl zavlečený z Číny a Koreje. Velmi rychle a snadno se rozšiřuje," rozhlíží se po stadionu Štěpánková. Sportoviště nyní připomíná především rumiště, místy step. "Trávu nahradily víceleté druhy a nakonec stromy a keře," říká botanička. Stadion se rychle stal domovem i pro řadu živočichů. Žijí tam kuny, bažanti i celá řada dalších ptáků. Z nedalekého arboreta Mendelovy univerzity tam zalétá vzácný hmyz, například některé druhy včel. "Ve větší míře je tu bělásek rezedkový. Je to jeden z tažných druhů motýlů, podobně jako jsou tažní ptáci. Žije normálně ve Středomoří, každoročně však letí na sever," vypráví Laštůvka a ukazuje na poletujícího motýla. Podle něj je stadion ukázkovým případem toho, jak se prostředí rychle mění, když ho člověk opustí. "Jistě bychom v okrajových částech města našli spoustu starých opuštěných podniků, ale ne v takovém rozsahu," podotkl Laštůvka. Dlouhý boj o nový stadion Už když fotbalisté stadion před dvanácti lety opouštěli, byl v dezolátním stavu. Prvoligový fotbal se pak přesunul do Srbské ulice v Králově Poli, kde jsou ale fanoušci trvale nespokojení. Výtky k prostoru pro 12 550 návštěvníků se týkají lecčeho: špatného výhledu, akustiky, nezastřešených míst i nedostatku parkovacích ploch. Reportáž z přírody na stadionu a rozhovor se Zdeňkem Laštůvkou Čtěte v pátek, 16. srpna 2013 MF DNES v počítači MF DNES pro iPad a iPhone Od roku 2001 proto zazněly všemožné plány na obnovení slávy lužáneckého stadionu, u plánů však také zůstalo. Město navíc nyní vede soudní spor o cesty kolem stadionu s firmou Czechcity. Společnost tvrdí, že silnice a chodníky patří jí, a odkazuje na kupní smlouvy. S tím ovšem nesouhlasí město, které je majitelem pozemků, na kterých cesty leží. Podle náměstka primátora Olivera Pospíšila (ČSSD) vedly asfaltové silnice místem už v době, kdy chodili fanoušci na stadion na fotbal, tudíž nárok firmy považuje za kličku.



Loni v červnu dal soud městu za pravdu, Czechcity se však odvolala a případ teď leží u krajského soudu. Dokud nebude soudní spor ukončen, není podle vedení města možné vyřídit územní rozhodnutí pro rekonstrukci stadionu. "Kdyby se nám kupily peníze na nový stadion v pokladně, tak bychom byli naštvaní. Situace je ovšem jiná, takže si můžeme dovolit luxus čekat na soudy," poznamenal Pospíšil. Snad se toho ještě dožiju, doufá veterán Hlavní problém je totiž stále stejný - peníze. Rekonstrukci v ceně kolem dvou miliard korun není město podle primátora Romana Onderky (ČSSD) schopné zaplatit samo. "Jediné řešení by bylo financování ve spolupráci se státem, krajem a soukromým investorem," uvedl Onderka. Na stadionu za Lužánkami se tak jen jednou za čas sejde několik set fanoušků k protestu, aby připomenuli politikům, že se za Lužánky chtějí vrátit. Naposledy se takový pochod odehrál v lednu na oslavu 100 let Zbrojovky. "Věřím, že se nového stadionu ještě dožiju," zadoufal tehdy brankář mistrovského týmu Zbrojovky z roku 1978 Josef Hron.

http://fotbal.idnes.cz/prirodni-druhy-na-stadionu-za-luzankami-fdg-/fotbal.aspx?c=A130816_1964880_brnozpravy_ekr

Opuštěné Lužánky ovládla příroda, fotbalisty vystřídali bělásci a kuny 16.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně zpravy.iDNES.cz Strana 0 Zprávy iDNES.cz / První liga MF DNES, Eliška Kolínková

Vstup na fotbalový stadion za Lužánkami v Brně připomíná příchod do přírodní rezervace. O kus dál sice hučí provoz na rušných brněnských ulicích Sportovní a Drobného, za betonovými torzy vysokých tribun ovšem okolí ztichne. Člověk se najednou ocitne v prostoru, kde si příroda přímo uprostřed města nerušeně dělá, co se jí zlíbí. Fotbalisté hráli za Lužánkami naposledy v roce 2001. Pak už stadion, kam na zápasy chodilo až 50 tisíc diváků, jenom chátral. Ochozy prorostly vysoké stromy a udržovaný trávník vystřídaly bodláky. MF DNES se do slavného sportovního stánku vydala s botaničkou Petrou Štěpánkovou a zoologem Zdeňkem Laštůvkou z Mendelovy univerzity. Zdánlivě nehostinná stavba totiž ožila, byť trochu jinak, než její stavitelé plánovali. Usadily se tu desítky druhů rostlin a živočichů. "V tribunách hlediště převažují dřeviny různého stáří. Nejpočetněji zastoupený je zde pajasan žláznatý, který k nám byl zavlečený z Číny a Koreje. Velmi rychle a snadno se rozšiřuje," rozhlíží se po stadionu Štěpánková. Sportoviště nyní připomíná především rumiště, místy step. "Trávu nahradily víceleté druhy a nakonec stromy a keře," říká botanička. Stadion se rychle stal domovem i pro řadu živočichů. Žijí tam kuny, bažanti i celá řada dalších ptáků. Z nedalekého arboreta Mendelovy univerzity tam zalétá vzácný hmyz, například některé druhy včel.



"Ve větší míře je tu bělásek rezedkový. Je to jeden z tažných druhů motýlů, podobně jako jsou tažní ptáci. Žije normálně ve Středomoří, každoročně však letí na sever," vypráví Laštůvka a ukazuje na poletujícího motýla. Podle něj je stadion ukázkovým případem toho, jak se prostředí rychle mění, když ho člověk opustí. "Jistě bychom v okrajových částech města našli spoustu starých opuštěných podniků, ale ne v takovém rozsahu," podotkl Laštůvka. Dlouhý boj o nový stadion Už když fotbalisté stadion před dvanácti lety opouštěli, byl v dezolátním stavu. Prvoligový fotbal se pak přesunul do Srbské ulice v Králově Poli, kde jsou ale fanoušci trvale nespokojení. Výtky k prostoru pro 12 550 návštěvníků se týkají lecčeho: špatného výhledu, akustiky, nezastřešených míst i nedostatku parkovacích ploch. Reportáž z přírody na stadionu a rozhovor se Zdeňkem Laštůvkou Čtěte v pátek, 16. srpna 2013 MF DNES v počítači MF DNES pro iPad a iPhone Od roku 2001 proto zazněly všemožné plány na obnovení slávy lužáneckého stadionu, u plánů však také zůstalo. Město navíc nyní vede soudní spor o cesty kolem stadionu s firmou Czechcity. Společnost tvrdí, že silnice a chodníky patří jí, a odkazuje na kupní smlouvy. S tím ovšem nesouhlasí město, které je majitelem pozemků, na kterých cesty leží. Podle náměstka primátora Olivera Pospíšila (ČSSD) vedly asfaltové silnice místem už v době, kdy chodili fanoušci na stadion na fotbal, tudíž nárok firmy považuje za kličku. Loni v červnu dal soud městu za pravdu, Czechcity se však odvolala a případ teď leží u krajského soudu. Dokud nebude soudní spor ukončen, není podle vedení města možné vyřídit územní rozhodnutí pro rekonstrukci stadionu. "Kdyby se nám kupily peníze na nový stadion v pokladně, tak bychom byli naštvaní. Situace je ovšem jiná, takže si můžeme dovolit luxus čekat na soudy," poznamenal Pospíšil. Snad se toho ještě dožiju, doufá veterán Hlavní problém je totiž stále stejný - peníze. Rekonstrukci v ceně kolem dvou miliard korun není město podle primátora Romana Onderky (ČSSD) schopné zaplatit samo. "Jediné řešení by bylo financování ve spolupráci se státem, krajem a soukromým investorem," uvedl Onderka. Na stadionu za Lužánkami se tak jen jednou za čas sejde několik set fanoušků k protestu, aby připomenuli politikům, že se za Lužánky chtějí vrátit. Naposledy se takový pochod odehrál v lednu na oslavu 100 let Zbrojovky. "Věřím, že se nového stadionu ještě dožiju," zadoufal tehdy brankář mistrovského týmu Zbrojovky z roku 1978 Josef Hron.

http://fotbal.idnes.cz/prirodni-druhy-na-stadionu-za-luzankami-fdg-/fotbal.aspx?c=A130816_1964880_brnozpravy_ekr

Architekt prozradí zajímavosti o LVA 19.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Břeclavský deník Strana 3 Břeclavské léto (šup)

Břeclav – Krajinný architekt a vysokoškolský učitel lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Přemysl Krejčiřík dostane dnes slovo v břeclavském kině Koruna. V jeho pondělní kavárně totiž dojde na další setkání při přednášce na téma týkající se životního prostředí. Krejčiřík tentokrát návštěvníky zasvětí do méně či více Plné znění zprávy


známých souvislostí Lednickovaltického areálu a jeho unikátních zahrad a parků. Přednáška začíná v osmnáct hodin, vstupné se neplatí. Téma vystřídalo původně plánovanou přednášku Emila Kordiovského, jenž o hospodaření Lichtenštejnů pohovořil už první srpnové pondělí. Region| Jižní Morava

Přála bych si návrat k tradičním rostlinám Téma: Mendelova univerzita v Brně 17.8.2013 Olomoucký deník Strana 2 Rozhovor Odbornice na pěstování bylin Blanka Kocourková: Z online rozhovoru Olomoucký kraj – Více než hodinu odpovídala respektovaná odbornice na léčivé byliny Blanka Kocourková na dotazy čtenářů Deníku. Ti se během letní Flory mohli dozvědět řadu zajímavých tipů či postupů. Výběr těch nejzajímavějších otázek vám přinášíme v tomto rozhovoru. * Četla jsem, že hitem letošní sezony je heřmánek. Dá se nějak předpovídat, co se stane hitem třeba příští rok? Naším přáním je, aby hitem další sezony byl jakýkoliv druh, který se pěstuje běžně na našich zahradách, případně se vyskytuje ve volné přírodě a tradičně jej využívali i naši předci. Přáli bychom si například, aby se obnovilo ve větší míře pěstování majoránky. Vzhledem k dostupnosti cizokrajného koření se snížila například spotřeba kmínu ze 400 gramů na obyvatele za rok na 150 gramů na obyvatele za rok. Přitom kmín je koření, které je možné velmi dobře pěstovat v našich podmínkách. * Snažíme se doma pěstovat bylinky, ale bazalka mi nikdy moc nejde. V kuchyni máme drobnolistou (vypadá jak malý stromeček), ale nedávno nám začaly lístky schnout, opadávat a ztrácet barvu. Dokonce jsme na ní našli jakoby jemnou pavučinku. Je možné, že rostlinku napadl nějaký škůdce? Jak bazalku v domácnosti nejlépe pěstovat? U bazalky je vždy komplikovaná zálivka, tendence hospodyněk je bazalku přelévat, v letošním horkém létě to mohlo způsobit napadení bazalky padlím. Doporučuji vyhodit a koupit sazenici novou, u renomované zahradnické firmy. * Chtěl jsem se zeptat, jaké bylinky se dají pěstovat společně (z takových těch kuchyňsky vhodných). Mám docela málo místa a potřeboval bych dát aspoň tři do jednoho truhlíku. Dá se kombinovat pažitka s petrželí a kopr s nízkým vzrůstem. Poté tymián, saturejka a máta. Do dalšího můžete dát třeba meduňku a šalvěj. Zvlášť je potřeba pěstovat například bazalku. * Založila jsem si bylinkového šneka a nevím, jak bylinky zazimovat – ostříhat, zakrýt? Je nutné rostliny ostříhat a přikrýt netkanou textilií nebo chvojím a dbát na zálivku, která by měla v zimě udržovat substrát mírně vlhký. * Prvním rokem pěstuji kotvičník zemní, ale nedaří se mi dosáhnout jeho výkonný vzrůst a hustotu jako můžeme vidět například na fotkách sklizně kotvičníkové farmy. Poradíte? Vzhledem k tomu, že se v České republice nejedná o domácí druh, pravděpodobně nedosáhnete u svých rostlin takové velikosti jako v zemích původu. Samozřejmostí je pravidelná zálivka a hnojení. To bude záležet na tom, v jaké půdě kotvičník pěstujete.



* Co byste mi doporučila na únavu? Převážně když se střídá počasí (horko a hned chladno). A taky vykonávám náročné zaměstnání, tak jsem kolikrát bez energie. To je individuální. Kdo je zvyklý na kávu, dá si kávu, já třeba piji černý čaj. Kdo by chtěl sáhnout po rostlinách, měl by si vybrat ty s adaptogenním a tonizujícím účinkem, jako je třeba ženšen, eleuterokokus, kustovnice čínská, schizandra a podobné. Při střídání teplot je ale důležité odpočívat a nedělat náročné fyzické práce. Existuje také celá řada čajových směsí, které mají popsaný povzbudivý účinek, třeba směs s guaranou nebo levandulí. * Rád bych doma pěstoval stévii, ale nevím, jak na to. Prý je tato tropická rostlina dobrým sladidlem, tak bych ji měl rád doma v květináči. Poradíte mi? Stévii můžete pěstovat doma v květináči bez problémů. V nějakém dobrém zahradnickém centru si můžete koupit mladou rostlinu stévie. Doma ji přesadíte do většího květináče a do univerzálního pěstebního substrátu. Jakmile zakoření a začne růst, začnou se objevovat pupeny květenství, můžete ji začít sklízet a používat. Nejlépe je sklízet jednotlivé listy zaštipováním, tím zároveň budete keřík stévie formovat. Listy můžete používat přímo ke slazení, tedy v čerstvém stavu. Sladicí schopnost se uvádí různá, někde, že je 140krát sladší než cukr, někde dokonce až 300krát. Myslím ale, že je to individuální. Někde jsem četla, že na šálek čaje se dávají dva až tři listy stévie. Zbytek pak můžete usušit, ve tmě, při teplotě do 40 stupňů Celsia. Až jsou listy suché, tak je musíte rozdrtit, uschovat do uzavíratelné nádoby, nejlépe skleněné, a používat ke slazení. Na zimu je třeba stévii zastřihnout do výšky 1015 centimetrů, umístit do místnosti, kde je do 10 stupňů Celsia a zalévat mírnou zálivkou. * Je lepší pro uchování bylinek na zimu je spíše zamrazit nebo raději usušit v horkovzdušné troubě? Jak jinak je můžeme uchovat, aby byly co nejvoňavější? Máte nějaký osvědčený recept? V každém případě usušit při teplotě do 40 stupňů Celsia a ve skleněné uzavíratelné nádobě uchovat na zimu. * Bylinky mám ráda, ale co jsme se přestěhovali, tak je moc nemám jak pěstovat – máme byt se všemi okny na jih a celé léto tam praží slunce. Existují nějaké odolnější kuchyňské byliny, kterým by to až tak nevadilo? A ještě bych se ráda zeptala, jaké podmínky potřebuje šalvěj? Jižní okno je naopak výhodou, problém je u pěstitelky asi v tom, že se rostlinám snaží dopřát dostatek vláhy, tím pádem se jí příliš nedaří. Pokud tam pěstuje například rostliny středomořského původu (tymián, oregáno, saturejka, rozmarýn), nemělo by jim slunce vadit. Ale nesmějí se přelévat. Pro šalvěj je nejlepší polostín až slunce a lehčí půdy s vyšším obsahem vápníku. Nesnáší přemokřené, studené, těžké půdy. * Které byliny je v této roční době ještě možné sadit? V průběhu září a října se sázejí víceleté druhy, jako je máta, meduňka, šalvěj, tymián, dobromysl. Tyto druhy se dají také v tuto dobu množit oddělením. Ale na to je vhodné počkat na období tak po 15. září. * Mám tři dotazy: 1. Existuje nějaká bylinka na hubnutí? 2. Je v bylinkové říši i něco, co působí jako afrodiziakum? 3. Hodně cestujeme po světě a zjišťujeme, že všude je spousta léčivých rostlin prakticky na všechno. Proč není v lékárnách více preparátů z bylin, proč podle vás lidé více věří chemii? 1. Určitým způsobem působí chilli papriky, například nápoj z chilli nebo čaj, případně v pokrmech. Způsobuje zrychlení metabolismu a někteří lidé mohou snížit váhu. Ale nepůsobí to takhle na všechny, je to velmi individuální. 2. Před deseti lety byl velmi populární druh leuzea saflorová (rhaponticum carthamoides) neboli maralí kořen. Vychází se z toho, že tyto rostliny vyhledávají, zvlášť jejich kořenový systém, jeleni maralu v době říje. U nás se tato rostlina objevila po devadesátém roce, na trh se dostal čaj maralan, kterému se přičítaly afrodiziakální účinky. Určitým způsobem působí i zmíněné chilli papriky, čokoláda nebo kotvičník a řada známých koření s prokrvujícím účinkem (skořice, zázvor, různé druhy pepře). Podstatou je ale zdravý životní styl. 3. Nemyslela bych si, že lidé věří spíše chemii. Lidé očekávají rychlý účinek, který je typický právě u chemických preparátů. Jakmile se rostlinný preparát dostane na pulty lékáren či prodejen, stane se z něj hit, od kterého se mnohdy očekává víc, než je schopen poskytnout. Preferovali bychom návrat k tradičním rostlinám, které rostou kolem nás, jejich sběrem a zpracováním se zaobírá mezinárodní projekt Traditional and wild, který tím podporuje obyvatelstvo, aby se vrátilo k tradičním receptům z těchto rostlin.



* Jak lze využívat tabák? Pěstuje se ještě někde v České republice ve velkém? Tabák se v ČR přestal pěstovat v roce 1991, protože se zlepšila dostupnost tabáku pro tabákové výrobky ze zahraničí. Rostlinný druh tabák se využívá hlavně k výzkumným účelům jako testovací rostlina pro přenos virů a v genetickém výzkumu rostlin. Částečně se využívá v parfumerii a asi takové nejatraktivnější využití je k biologické ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům. * Chtěl jsem se zeptat, zda existují nějaké bylinky, které by mohly pomoci mému pětiletému synovi na atopický ekzém. Různé masti zabírají vždy jen pár měsíců. Atopický ekzém je dost komplikované onemocnění. Začala bych u rostlinných olejů, třeba olej z pupalky dvouleté s přídavkem vitaminu E, který je běžně k dostání na trhu. Lze používat vnitřně i k vnějšímu ošetření napadených míst. Podobné účinky má brutnák lékařský a včelník. Na trhu je třeba kosmetika s obsahem těchto olejů. Je možnost dítě výživově vybavit tím, že bude jíst hodně černého, ale i červeného rybízu nebo borůvek. V době, kdy je výskyt ekzému velký, doporučuje se až 30 deka borůvek denně. Atopický ekzém může být ale také průvodním jevem neklidu v rodině. * Jak je na tom Česko v porovnání s ostatními zeměmi, co se týče pěstování bylinek? Na svých cestách mám často pocit, že jsme hodně pozadu. Co myslíte? Já moc necestuji, takže nemám možnost srovnání, ale myslím, že pěstování bylin na zahradě je u nás poměrně na vysoké úrovni. I v polním pěstování máme dlouholetou tradici včetně výzkumu a šlechtění. * Jsou teď nějaké moderní trendy při pěstování bylinek? Které se teď nejvíce doma pěstují? Trendy jsou v poslední době například v umisťování bylinek do truhlíků nebo nejrůznějších mís. Také stále častěji vidíme byliny v permakultuře. Šlechtí se také nové odrůdy, například bazalky. V kuchyni se teď používají plané rostliny, jako koření nebo do salátů (pupenec, ptačinec, medvědí česnek). Děkuji všem čtenářům za pozornost, omlouvám se všem, na které se nedostalo. Na otázky mi pomáhala odpovídat kolegyně Gabriela Růžičková z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Obě jsme zainteresované v činnosti občanského sdružení PELERO CZ. *** Blanka Kocourková Bylinky jsou fenoménem dneška. „Neznám zahrádkáře, který by nechtěl mít bylinkový záhonek. Dnes je velký zájem o to bylinky předpěstovat a pak prodávat,“ vysvětluje odbornice Blanka Kocourková, vysokoškolská učitelka Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství. Blanka Kocourková je zároveň předsedkyní občanského sdružení PELERO CZ, sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Toto sdružení připravilo hlavní expozici letošní Flory Olomouc s názvem Babiččina zahrada. I z tohoto názvu lze usuzovat, že jeho cílem je svým způsobem návrat k tradicím našich babiček. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Prostějovský deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Rozhovor; 02 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Rozhovor; 02 ID| e9466142-6831-4418-ac2e-b9267fbd4b8e

Jedovaté dřeviny chtějí pod kontrolou Plné znění zprávy


Téma: Mendelova univerzita v Brně 19.8.2013 Svitavský deník Strana 3 Svitavsko (ap) Polička – Radnice investuje do studie, která určí výskyt jedovatých stromů a keřů na zahradách základních škol a mateřinek v Poličce. Jde o preventivní akci. „Chceme tak zamezit eventuálním problémům poškození zdraví u dětí,“ vysvětluje tisková mluvčí města Naděžda Šauerová. Odborníci zmapují všechny dřeviny, které se v zahradách nacházejí. „V případě výskytu jedovatých druhů doporučí, jak s nimi zacházet, aby nebylo ohroženo zdraví dětí,“ doplňuje Naděžda Šauerová. Studii zadalo město Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. „Za vypracování studie zaplatíme patnáct tisíc korun. Dokument bychom měli mít hotový do konce příštího měsíce,“ říká tisková mluvčí Naděžda Šauerová. Region| Východní Čechy

Město Polička mapuje jedovaté dřeviny Téma: Mendelova univerzita v Brně 19.8.2013 16:56 Rádio Blaník - východní Čechy

Zpráva

moderátorka -------------------Město Polička mapuje jedovaté dřeviny na zahradách mateřských a základních škol. Úkolu se zhostili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, říká mluvčí poličské radnice Naďa Šauerová. mluvčí radnice -------------------Studii objednalo město Polička za účelem prevence a zamezení eventuálních problémů poškození zdraví u dětí. moderátorka -------------------Výsledky studie, která město přišla na patnáct tisíc korun, by měly být známy do konce září.

Specializační studium TECHNICKÉ ZNALECTVÍ A LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Téma: Mendelova univerzita v Brně 19.8.2013 opojisteni.cz Strana 0 Vzdělávání MENDELU 19.8.2013 Čyřsemestrální specializační studium (říjen 2013 – červen 2015), výuka probíhá 1x za 14 dní, vždy v pátek. Zahájení: 25. října 2013. Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Českou komorou samostatných likvidátorů pojistných událostí pro Vás připravil další běh čtyřsemestrálního specializačního studia Technické znalectví a likvidace pojistných událostí. Tento, již desátý běh studia bude zahájen v pátek 25. října 2013. Tento studijní program, jehož kvalitu zaručuje lektorský tým prof. Ing. Jana Marečka, DrSc., předsedy České komory samostatných likvidátorů pojistných událostí, umožňuje zájemcům získání potřebné odborné kvalifikace Plné znění zprávy


k úspěšnému výkonu nejen v oboru likvidace pojistných událostí (samostatný likvidátor pojistných událostí) a znalecké činnosti, ale i v příbuzném oboru odhadce majetku (dle Živnostenského zákona). Podrobnější informace o tomto studiu najdete na stránkách Mendelovy univerzity v Brně - Institut celoživotního vzdělávání v sekci Odborné dlouhodobé kurzy, nebo na našich stránkách České komory samostatných likvidátorů pojistných událostí - www.ckslpu.com v sekci Vzděláváni. Forma studia Studium je čtyřsemestrální (říjen 2013 – červen 2015) a probíhá kombinovanou formou. Výuka probíhá 1x za 14 dní, a to vždy v pátek Studium je členěno na bloky přímé výuky formou přednášek, seminárních cvičení a konzultací a na část samostudia. Součástí studia je vypracování závěrečné práce dle individuálního zadání. VÝSTUP Studium je ukončeno závěrečnou komisionální zkouškou. Úspěšní absolventi získají osvědčení o absolvování specializačního studia celoživotního vzdělávání v souladu s § 60 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb. Specializační studium plní podmínky stanovené MF dle zákona č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Absolventi obdrží rovněž Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné způsobilosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Absolventi získají vědomosti a praktické dovednosti nutné pro výkon činností: 1. Odhadců podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, pro obor oceňování majetku (vázaná živnost pro výkon činnosti odhadce, případně jako zaměstnanci společností zabývajících se činností oceňování majetku) pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik, dle Přílohy č. 2 tohoto zákona. Požadovaná odborná, a jiná zvláštní způsobilost podle § 24 je mj.: vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu (§ 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách, ve znění zákona č. 147/2001 Sb.) v rozsahu nejméně 4 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie. 2. Znalců, jmenovaných podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací podle druhu majetku dle členění resortu ministerstva spravedlnosti. Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo z jeho pověření předseda krajského soudu z občanů ČR, kteří mají mimo jiné potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost. 3. Expertů pro posuzování, jako živnost nebo jako zaměstnanci expertní - poradenské společnosti. 4. Samostatných likvidátorů pojistných událostí dle podmínek stanovených MF dle zákona č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - jako OSVČ nebo jako zaměstnanci expertní - poradenské společnosti. Absolventi obdrží Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné způsobilosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Důležité upozornění: Absolvování studia nezakládá právní nárok na jmenování znalcem. Jmenování je výlučně v kompetenci ministra spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu podle místa bydliště ve smyslu zákona č. 36/1967Sb., a prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb., a ve znění dalších předpisů. OBSAH STUDIA Soudní inženýrství, pojem a právní úprava znalecké činnosti, prvotní znalecké úkony,



podíl znalce při zajištění důkazů, znalecký posudek, výpočty ve znaleckém posudku, metody soudně znalecké analýzy, aplikace předpisů v technickém znalectví, názvosloví vad a poruch, odměny a náhrady nákladů při znalecké činnosti, řízení a kontrola znalecké činnosti, praxe znalecké činnosti, úvod do metodiky oceňování majetku, oceňování movitého a nemovitého majetku, úvod do oceňování podniků a nehmotného majetku, znalecké stanovení výše majetkové újmy, specifika likvidace pojistných událostí, likvidace škod na motorových vozidlech, základy účetnictví, základy psychologie, schopnosti a dovednosti znalce. Cena specializačního studia 32 990,- Kč - základní cena (cena neobsahuje DPH - pořadatel studia není plátce DPH) 30 490,- Kč - pro členy ČAP, ACPM, KSZ a zaměstnance nebo spolupracovníky pojišťoven 29 990,- Kč - pro členy a spolupracovníky ČKSLPU 25 990,- Kč - pro studenty českých vyšších odborných a vysokých škol (studentům je umožněna platba ve 4 splátkách, a to vždy před zahájením daného semestru) Podmínky PŘIJETÍ DO studia ukončené nejméně středoškolské vzdělání s maturitou zaplacení ceny studia Přihlášku najdete na webových stránkách Mendelovy univerzity v Brně - Institut celoživotního vzdělávání nebo na stránkách České komory samostatných likvidátorů pojistných událostí. KONTAKTY Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (ČKSLPU)



Petr Nauš, tel.: 602 743 133, e-mail: [email protected] * www.ckslpu.com nebo Institut celoživotního vzdělávání MENDELU v Brně Zdenka Šobová, tel.: 545 135 218, e-mail: [email protected]

http://www.opojisteni.cz/kalendar-akci/vzdelavani/specializacni-studium-technicke-znalectvi-a-likvidacepojistnych-udalosti/

Technika vyhlásila druhé kolo přijímaček. Na dvou fakultách 20.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Brněnský deník Strana 3 Brněnské léto (von)

Brno – Nedostatek studentů technických oborů? Dlouhodobý problém. V Brně ale zatím není tak dramatický jako v jiných městech. „Druhé kolo přijímacích zkoušek u nás vypsaly pouze fakulta chemická a fakulta elektroniky a komunikačních technologií. Celkem je tam asi stovka volných míst. Na celé škole přitom studuje čtyřiadvacet tisíc lidí,“ upozornila mluvčí brněnského Vysokého učení technického Jitka Vanýsková. V minulých letech bylo číslo podobné. Podle Vanýskové druhé kolo neznamená, že chce škola zbývající místa zaplnit kýmkoliv. „Fakulta elektroniky v něm nemá přijímací zkoušky. Uchazeči musejí splnit některou z podmínek, například že měli na střední škole dobré známky, zvítězili v matematických či fyzikálních olympiádách,“ vysvětlila mluvčí. Chemická fakulta podle ní vnímá druhé kolo jako šanci pro ty, kdo neuspěli v jiných oborech. Například v medicíně nebo farmacii. „Volná místa nepotřebujeme doplnit za každou cenu. Chceme nalákat studenty, kteří mají o obor skutečně zájem,“ dodala. Druhé kolo vypsala letos v Brně ještě Mendelova univerzita na zahradnické fakultě. Ostatní školy problém s nedostatkem zájemců nemají. „Naplnili jsme bez problémů všechny obory,“ sdělila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Dodala, že v poslední době zaznamenala škola menší zájem o učitelské obory. „Zatím to ale není nijak výrazně,“ řekla. Region| Jižní Morava

Petici proti kácení lípy podepsalo 580 lidí 22.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Mladá fronta DNES Strana 2 Kraj Karlovarský Bohumil Zeman

BEČOV Boj o lípu na historickém náměstí v Bečově pokračuje. Petiční výbor jen za týden sebral 580 podpisů lidí, kteří s plánovaným kácením nesouhlasí. Asi 350 z nich jsou místní, zbytek tvoří turisté. Včera výbor nesl petiční archy starostce Olze Halákové a hodinu a půl s ní diskutoval. Lípu vysazenou v roce 1968 k 50. výročí vzniku republiky chce radnice sejmout v rámci stavebních úprav centra. K akci existuje stavební povolení a město už vybralo firmu, která vydláždění provede. Protestující věří, že se jim podaří plán zabrzdit. Nedoufali, že petici podepíše tolik lidí.



„Ať starostka vidí, jaký odpor projekt vyvolal. Žádáme, aby ho zcela zastavila. Na schůzce se vykrucovala. Prý je kvůli stromu terčem vulgárních útoků na internetu, ale to není naše vina,“ řekla členka petičního výboru Alevtina Kieselbachová. Starostka Bečova Olga Haláková petici převzala. V reakci na protesty svolala na dnešek pracovní schůzi zastupitelů a členů výboru městské památkové zóny. „Celé je to bouře ve sklenici vody. Nebyla uzavřena smlouva s dodavatelem. Neexistuje žádný právní vztah, který by nás posouval do realizace úprav náměstí,“ řekla. Jestli projekt bude pod tlakem veřejnosti pokračovat, podle ní rozhodne zastupitelstvo na veřejném zasedání. Petici označila Olga Haláková za nešťastnou, protože se kvůli ní stala terčem vulgárních urážek. Tvrdí, že boj, který petiční výbor zahájil, běží díky neinformovanosti občanů. „Opravdu se tu střetla laická veřejnost se stanovisky odborníků, kteří s projektem souhlasili. Neexistuje v republice město, které by revitalizaci náměstí zastavilo. A už vůbec ne historické město. Bečov se do této situace dostal. Uvidíme, jak dopadnou jednání se zastupiteli,“ uvedla starostka. S petičním výborem se neshodne na tom, jestli veřejnost měla možnost při přípravě do celého plánu mluvit. „Vždyť územní plán byl projednáván veřejně a k revitalizaci jsme pořádali v roce 2009 konferenci,“ argumentuje Haláková. Protestující ale nepřesvědčila. „Takto významný zásah do historického centra města měl projít veřejnou diskuzí, nikoliv se odbýt jedním zasedáním zastupitelstva, kterého se z mnoha důvodů běžní občané nemůžou účastnit,“ napsalo sdružení SOS pro lípu do prohlášení. Pokusí se navrhnout, aby lípa byla prohlášena za památný strom. Sdružení našlo podporu i u některých odborníků. Ozvala se například Barbora Matáková ze zahradnické fakulty na Mendelově univerzitě v Brně. „Jestli chce radnice něco měnit, tak jediná změna, která tu má smysl, je vysadit ještě jeden strom. Problém je, že projekty, které by měl zpracovávat krajinářský architekt, dnes řeší stavební architekti,“ zastala se Matáková protestujících. Foto popis| Lípa v Bečově Boj o lípu na historickém náměstí v Bečově pokračuje. Petici proti jejímu kácení podepsalo 580 lidí. Foto autor| Foto: Martin Stolař, MAFRA

Všem doporučuji používat selský rozum, říká manažerka kvality roku 22.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně 5plus2 Strana 12 Česká republika - rozhovor týdne (zuk)

Dohlížet na kvalitu pečiva ve třech státech je velká výzva. Alice Váchová, která za své výsledky získala i evropské ocenění, by ale neměnila. BRNO / Druhé místo v evropské soutěži European Quality Leader, která je nejvyšší metou manažerů kvality, získala brněnská rodačka, ředitelka kvality v PENAMu Alice Váchová. Ocenění má na kontě ale víc, vloni například jako první žena získala titul Manažer kvality roku. * Ve vaší profesi jde o velmi významná ocenění, ne každý si ale dokáže pod termínem „manažer kvality“ představit něco konkrétního. Můžete čtenářům trochu přiblížit svoji práci? Získaná ocenění republiková i evropská jsou velmi příjemnou zpětnou vazbou, že dělat práci s plným nasazením a přesvědčením je ta správná cesta a taky jasným důkazem, že má smysl brát kvalitu vážně. Jsem hrdá na to, že jsem se dokázala v této pozici prosadit a že je za ty roky, co ve společnosti pracuji, vidět velký posun. Pracovníci pochopili, jak je pro nás důležitý zákazník a že musíme být všichni jeden velký tým, který má společný cíl, a to nejvyšší možnou kvalitu. Ve společnosti PENAM jsem konkrétně zodpovědná za systém kvality, za nastavení funkčních procesů, jejich kontrolu a zlepšování procesů. Mám na starosti rovněž všechny audity, které se na našich jednotkách provádějí od interních, přes dozorové až po zákaznické. * Kvalitní výrobek je tedy vždy výsledkem společného úsilí? Plné znění zprávy


V dobré společnosti nedělá kvalitu jeden člověk, ale jedná se o týmovou práci. Pracovní pozice na úseku kvality jsou funkce zodpovědné, ale i tak trochu nevděčné. Vyvíjíte na ostatní oddělení tlak a požadavky na další a další opatření, a přirozeně tedy přicházíte i s negativními informacemi. Nezasvěceným by se mohlo zdát, že jsme v režimu „věčně nespokojení“, ale tak to není, v kvalitě prostě jen nejdou dělat kompromisy. Je důležité přesvědčit pracovníky v tom smyslu, že když se dělá dobrá věc hned na poprvé správně, stojí nás to ve finále daleko méně času, peněz a úsilí. Naše snažení je pak odměněno dobrým výsledkem při zákaznických auditech našich odběratelů. Ráda slyším, když přijdou odběratelé do našich pekáren a odjíždějí spokojení, protože jsme pro ně partnerem, který striktně dodržuje hygienická pravidla a dbá na bezpečnost svých produktů. Máme řadu pekáren certifikovaných dle nejpřísnějších mezinárodních standardů a rozhodně nepatříme mezi ty, kterým stačí vyvěsit jen certifikát na zeď. * Ale nějaké ocenění jistě máte... Například v červnu 2013 jsme od svazu Pekařů a cukrářů získali ocenění Chléb roku 2013 za Zábrdovický chléb z pekárny Hepek v kategorii Řemeslný chléb. To je náš další velký úspěch, který nás těší. * Zmínila jste se, že v dobré společnosti nedělá kvalitu jeden člověk. Jak velký je váš tým? Jen v České republice má společnost PENAM 17 výrobních jednotek, další výrobní jednotky máme na Slovensku a v Maďarsku. Za ně rovněž metodicky zodpovídám. Aby se dal takový rozsah práce zvládnout, mám na svém úseku pro Českou republiku 30 pracovníků, kteří denně dohlížejí na systém kvality přímo ve výrobě v pekárnách a v mlýnech. Pozice inspektor jakosti je nezávislá na řediteli jednotky, denně tak získávám z každé výrobní jednotky nezkreslené informace týkající se systému kvality (kvalita surovin a hotových výrobků, dodržování pravidel správné výrobní a hygienické praxe, interní rozbory, skladové zkoušky, činnost externích ? rem – úklid, reklamace apod.). Osobně se účastním externích auditů a rovněž jezdím na neohlášené kontroly na jednotky v denních i nočních hodinách. Provádím zákaznické audity u dodavatelů surovin a obalového materiálu. Mám také na starosti školení v oblasti systému bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. * Co si myslíte o mediálním tlaku na kvalitu potravin? Těší mě, že spotřebitelé v rámci svých finančních možností upouštějí od konzumace toho nejlacinějšího a zajímají se o to, co jí a raději si pochutnají na menším množství sice dražší, ale zato kvalitnější stravy. A všem doporučuji používat zdravý selský rozum při výběru toho, co hodlají konzumovat. * Dá se vůbec někdy říci, že už není co zlepšovat? Zkvalitňování výroby je nikdy nekončící proces. Proto se mi líbí, že náš management na zlepšování slyší. V řadě zejména menších provozů se často spokojí s tím, že projdou kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ale já chci jít dál. Jsem ráda, že pracuji právě pro PENAM, protože máme pekárny opravdu pod přísným dozorem. * Hodně se diskutuje o „éčkách“. Jaký je váš pohled na ně? Snažíme se jít co nejvíce „bez éčkovou“ cestou a plánujeme investovat i do „bezéčkových“ technologií. Zákazníci totiž o takové produkty mají zájem, jsou zvídaví a zjišťují, proč užíváme konkrétní látky v určitém výrobku. * „Testujete“ výrobky značky Penam i doma? Které jsou vaše nejoblíbenější? Ano, jsem věrný zákazník naší značky. Mám moc ráda například oceněný Zábrdovický chléb, Toustový chléb máslový a co se sladkého týče, tak mojí neřestí je Překládaný koláč s tvarohem a mákem. Výborné jsou také ještě teplé koblihy. (úsměv) * Máte velmi zodpovědnou a náročnou práci. Kolik v ní trávíte času? Tak to vůbec nepočítám, protože svou práci mám ráda. Myslím si, že by ji člověk nemohl vykonávat, kdyby ji neměl rád. Nedovedu si představit, že bych někde seděla osm hodin v kanceláři a dělala práci, která mě nebaví. Ráda komunikuji s lidmi a řeším problémy. Přiznám se, že si nosím práci i domů, ale tomu se asi nevyhnu. Navíc svoji práci vykonávám i nárazově v noci, když jezdím na noční neohlášené kontroly pekáren.



*** Alice Váchová ? 44 let, žije v Brně, rozvedená, vychovává dvě dcery ? Vystudovala Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. ? Ředitelka kvality ve společnosti Penam, v níž pracuje od roku 2000. ? Získala ocenění Manažer kvality roku 2012, 2. místo v soutěži European Quality Leader 2012. ” Zkvalitňování výroby je nikdy nekončící proces. Foto popis| „Těší mě, že se spotřebitelé již více zajímají o kvalitnější stravu,“ říká Alice Váchová. Foto autor| FOTO / ZUZANA KLEMENTOVÁ Regionální mutace| 5plus2 - celostátní

Rozhodovala jsem se mezi tiskem a PR 22.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Havlíčkobrodský deník Strana 2 Zpravodajství (štr)

Havlíčkův Brod – Gabriela Dvořáková, studentka oboru Regionální rozvoj na Mendelově univerzitě, dorazila na letošní brodskou žurnalistickou školu z Brna. Kurzu se účastní poprvé, v příštích letech by však ráda přijela znovu. * Co vás na tuto novinářskou školu přivedlo? Našla jsem nabídku na internetu a velice mě zaujala. Sice jsem tu ze začátku nikoho neznala, ale opravdu se mi tu líbí a doufám, že tu letos nejsem naposledy. * Jaké zaměření jste si vybrala? Ze začátku jsem se rozhodovala mezi tištěným zpravodajstvím a oborem PRmarketing. Ten jsem si nakonec zvolila. * Máte s novinařinou už nějaké předešlé zkušenosti? To záleží na tom, jak se to vezme. Jeden rok jsem pracovala v PRagentuře, ale zkušenost s psaním do novin zatím nemám žádnou. * Jaká je náplň vašeho zaměření v tomto kurzu? Prozatím jsem si tu vyzkoušela poměrně dost různých činností. Psala jsem tiskové zprávy, navštívila tiskovou konferenci, moderovala besedu a právě teď točíme vánoční reklamu na Kofolu, kterou nakonec budeme prezentovat jako jeden z konečných výstupů tohoto kurzu. * Musela jste tu od svého příjezdu řešit nějaké problémy, například s technikou? Ne, s žádnými problémy jsem se doposud nesetkala. Vše je zde od začátku perfektně připravené. * Chystáte se vyrazit na tuto školu i v příštích letech? Pokud budu mít čas, tak přijedu ráda. Chtěla bych si vyzkoušet i jiné zaměření. Nejvíceměv budoucnu láká tištěné a rozhlasové zpravodajství.



* Škola nabízí některým studentům i možnost stáže v různých celostátních médiích. Přemýšlela jste, že byste se některé zúčastnila? Samozřejmě bych v budoucnu nějakou takovou stáž velmi ráda zkusila, i když si nejsem jistá, zda bych splňovala všechny podmínky, které by jednotlivá média v požadavcích nastavila. Zkušenost by to však byla jistě zajímavá a nezáleželo by mi ani na tom, které médium by mi takovou stáž nabídlo. Foto popis| Gabriela Dvořáková Region| Vysočina

Seminář? Zdarma a s odborníky na víno 22.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Nový život - zpravodajský týdeník Strana 9 (liv)

Rady, Tipy

tipy pro vás Lednice – Bezplatný seminář pro vinaře se uskuteční v úterý 27. srpna v aule Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Akce je zaměřená na téma Fenolická zralost a vína bez travnatých tónů. Začátek je v devět hodin dopoledne. Kapacita je 150 míst, zájemci se mají předem hlásit na mailové adrese jirina. [email protected] nebo na marketing @vinarskepotreby.cz. Přednášet bude uznávaný odborník z univerzity Pavel Pavloušek či zástupce italské firmy vyrábějící přísady a chemikálie Stefano Masullo.

JM kraj investuje do rozvoje cykloturistiky Téma: Mendelova univerzita v Brně 22.8.2013 16:45 Rádio ČAS Zpráva

moderátor -------------------Jihomoravský kraj letos investuje do podpory rozvoje cykloturistiky více než 12,5 milionu korun. Za ty budou buď vybudovány zcela nové, nebo opraveny stávající cyklostezky. Pokračuje mluvčí kraje Denisa Kapitančíková. Denisa KAPITANČÍKOVÁ, mluvčí JM kraje -------------------Opravuje se povrch cyklotrasy ve, části za Oborou, ve Střelicích, tam proběhne modernizace povrchu stávající nezpevněné cyklotrasy. Přírodním parkem Bobava, ve Křtinách pokračuje další oprava povrchu cyklotrasy a to na území Školního lesního podniku Křtiny. No a dále se ještě opravuje cyklotrasa, která navazuje na cyklostezku Jedovnice.

Do Havlíčkova Brodu opět přijeli mladí žurnalisté. Letos už podeváté Plné znění zprávy


Téma: Mendelova univerzita v Brně 22.8.2013 denik.cz Strana 0 Kraj Vysočina Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Letní žurnalistická škola se po roce vrátila do Havlíčkova Brodu a opět přivítala studenty nejen z České republiky, ale i z okolních států. Celkově jich letos dorazilo třicet osm. " „Vedle Čechů tu máme pět účastníků z Ukrajiny, tři Slováky, jednu Moldavanku a Polku. Měl přijet i jeden student z Velké Británie, který je na škole v Německu, ale nakonec bohužel nedorazil," uvedl pořadatel Milan Pilař s tím, že účastníci kurzu nejsou zpravidla studenti žurnalistiky, ale spíše například historie, ekonomie, bohemistiky či jiných oborů. Účastníci si v průběhu týdenního kurzu vyzkouší skutečnou práci redaktora, a to v několika odvětvích novinařiny. „Každý zájemce už v přihlášce zaškrtne jeden typ práce, kterému by se chtěl v kurzu věnovat. V nabídce máme v podstatě všechno, od televizního přes rozhlasové, internetové a tištěné zpravodajství až po PR-marketing," vyjmenoval Pilař obory, které kurz nabízí. Zároveň dodal, že mezi nejoblíbenější patří televizní, tištěné a často také internetové zpravodajství. Práci účastníků koordinují vedoucí skupin, kteří mají většinou dlouhodobé zkušenosti z prací v médiích, a to jak v regionálních, tak i celostátních. Občas dorazí jako host i někdo z významných zahraničních novinářů. Škola nepřipravuje účastníky primárně na novinářskou práci. Přesto však mohou tuto zkušenost v budoucnu využít například při hledání zaměstnání. Vyjednají stáže V tom jim pomáhají i stáže v různých tištěných, rozhlasových i televizních celostátních médiích pod vedením profesionálních reportérů, které organizátoři zájemcům pomáhají vyjednat. Školné na tuto akci vyjde každého účastníka na dva tisíce korun, což podle Pilaře pokryje přibližně třetinu nákladů na jednoho studenta. „Na pražské Fakultě sociálních věd stojí obdobný kurz, který je navíc o dva dny kratší, bezmála šest tisíc. My jsme zavedli toto školné především proto, abychom měli jistotu, že přihlášení skutečně dorazí," vysvětloval nutnost poplatku Pilař. Své tvrzení podložil tím, že v letošním roce se původně přihlásilo bezmála osmdesát zájemců, z nichž nakonec dorazila sotva polovina. Rozhodovala jsem se mezi tiskem a PR Gabriela Dvořáková, studentka oboru Regionální rozvoj na Mendelově univerzitě, dorazila na letošní brodskou žurnalistickou školu z Brna. Kurzu se účastní poprvé, v příštích letech by však ráda přijela znovu. Co vás na tuto novinářskou školu přivedlo? Našla jsem nabídku na internetu a velice mě zaujala. Sice jsem tu ze začátku nikoho neznala, ale opravdu se mi tu líbí a doufám, že tu letos nejsem naposledy. Jaké zaměření jste si vybrala? Ze začátku jsem se rozhodovala mezi tištěným zpravodajstvím a oborem PR-marketing. Ten jsem si nakonec zvolila. Máte s novinařinou už nějaké předešlé zkušenosti? To záleží na tom, jak se to vezme. Jeden rok jsem pracovala v PR-agentuře, ale zkušenost s psaním do novin zatím nemám žádnou. Jaká je náplň vašeho zaměření v tomto kurzu? Prozatím jsem si tu vyzkoušela poměrně dost různých činností. Psala jsem tiskové zprávy, navštívila tiskovou konferenci, moderovala besedu a právě teď točíme vánoční reklamu na Kofolu, kterou nakonec budeme prezentovat jako jeden z konečných výstupů tohoto kurzu.



Musela jste tu od svého příjezdu řešit nějaké problémy, například s technikou? Ne, s žádnými problémy jsem se doposud nesetkala. Vše je zde od začátku perfektně připravené. Chystáte se vyrazit na tuto školu i v příštích letech? Pokud budu mít čas, tak přijedu ráda. Chtěla bych si vyzkoušet i jiné zaměření. Nejvíce mě v budoucnu láká tištěné a rozhlasové zpravodajství. Škola nabízí některým studentům i možnost stáže v různých celostátních médiích. Přemýšlela jste, že byste se některé zúčastnila? Samozřejmě bych v budoucnu nějakou takovou stáž velmi ráda zkusila, i když si nejsem jistá, zda bych splňovala všechny podmínky, které by jednotlivá média v požadavcích nastavila. Zkušenost by to však byla jistě zajímavá a nezáleželo by mi ani na tom, které médium by mi takovou stáž nabídlo. Jan Štrobl"

http://www.denik.cz/kraj-vysocina/do-havlickova-brodu-opet-prijeli-mladi-zurnaliste-letos-uz-podevate20130822.html

Za lípu v Bečově se postavily stovky lidí. Peticí bojují proti kácení 22.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně vary.iDNES.cz Strana 0 Karlovy Vary / Vary - zprávy MF DNES, Bohumil Zeman

V Bečově nad Teplou pokračuje boj lidí o lípu mezi zámkem a radnicí. Petiční výbor jen za týden sebral 580 podpisů lidí, kteří s plánovaným kácením zdravého stromu nesouhlasí. Asi 350 z nich jsou místní, zbytek tvoří turisté. Ve středu výbor nesl petiční archy starostce Olze Halákové a hodinu a půl s ní diskutoval. Lípu vysazenou v roce 1968 k 50. výročí vzniku republiky chce radnice porazit v rámci stavebních úprav centra ( více čtěte zde ). K akci existuje stavební povolení a město už vybralo firmu, která vydláždění provede. Protestující věří, že se jim podaří plán zabrzdit. Nedoufali, že petici podepíše tolik lidí. "Ať starostka vidí, jaký odpor projekt vyvolal. Žádáme, aby ho zcela zastavila. Na schůzce se vykrucovala. Prý je kvůli stromu terčem vulgárních útoků na internetu, ale to není naše vina," řekla členka petičního výboru Alevtina Kieselbachová. Starostka se poradí s kolegy Starostka Bečova Olga Haláková petici převzala. V reakci na protesty svolala na čtvrtek pracovní schůzi zastupitelů a členů výboru městské památkové zóny. "Celé je to bouře ve sklenici vody. Nebyla uzavřena smlouva s dodavatelem. Neexistuje žádný právní vztah, který by nás posouval do realizace úprav náměstí," řekla. Jestli projekt bude pod tlakem veřejnosti pokračovat, podle ní rozhodne zastupitelstvo na veřejném zasedání. Petici označila Olga Haláková za nešťastnou, protože se kvůli ní stala terčem vulgárních urážek. Tvrdí, že boj, který petiční výbor zahájil, běží díky neinformovanosti občanů. do PC pro iPad



"Opravdu se tu střetla laická veřejnost se stanovisky odborníků, kteří s projektem souhlasili. Neexistuje v republice město, které by revitalizaci náměstí zastavilo. A už vůbec ne historické město. Bečov se do této situace dostal. Uvidíme, jak dopadnou jednání se zastupiteli," uvedla starostka. Lidé žádají veřejnou diskuzi S petičním výborem se neshodne na tom, jestli veřejnost měla možnost při přípravě do celého plánu mluvit. "Vždyť územní plán byl projednáván veřejně a k revitalizaci jsme pořádali v roce 2009 konferenci," argumentuje Haláková. Protestující ale nepřesvědčila. "Takto významný zásah do historického centra města měl projít veřejnou diskuzí, nikoliv se odbýt jedním zasedáním zastupitelstva, kterého se z mnoha důvodů běžní občané nemůžou účastnit," napsalo sdružení SOS pro lípu do prohlášení. Pokusí se navrhnout, aby lípa byla prohlášena za památný strom. Sdružení našlo podporu i u některých odborníků. Ozvala se například Barbora Matáková ze zahradnické fakulty na Mendelově univerzitě v Brně. "Jestli chce radnice něco měnit, tak jediná změna, která tu má smysl, je vysadit ještě jeden strom. Problém je, že projekty, které by měl zpracovávat krajinářský architekt, dnes řeší stavební architekti," zastala se Matáková protestujících.

http://vary.idnes.cz/petici-za-lipu-v-becove-podepsaly-stovky-lidi-fau-/varyzpravy.aspx?c=A130822_1967381_vary-zpravy_pl

Olšovec proslavily závody člunů a výlovy ryb Téma: Mendelova univerzita v Brně 23.8.2013 Brněnský deník Strana 6 Seriál Dnešní díl třetího ročníku prázdninového projektu Deníku Rovnost patří okolí rybníka Olšovec na Blanensku. Poblíž se nachází turisticky atraktivní lokalita Moravský kras i několik přírodních nebo kulturních památek. Také tentokrát představujeme vždy v pátek v osmidílném letním seriálu výletní místa jihomoravského regionu a jeho blízkého okolí. Závěrečný díl bude 30. srpna patřit hornímu toku Svratky. KOLEM JEDOVNICKÉHO RYBNÍKA OLŠOVCE: CHRÁM, SVĚTOZNÁMÁ PROPAST A PŘÍRODNÍ PARK Rybník Olšovec v Jedovnicích na Blanensku proslul záVody motorových člunů a tradičním výlovem ryb. V jeho blízkosti se nachází Moravský kraj s řadou unikátních lokalit. Mezi ně patří například světoznámá propas Macocha nebo druhý nejdelší jeskynní systému nás. Rudické propadání společně s Býčí skálou. V sousedních Křtinách mohou turisté navštívit perlu Moravy. Barokní chrám se zvonohrou a kostnicí. Zajímavým lákadlem pro turisty je také křtinské arboretum nebo přírodní park Rakovecké údolí. ZDROJ: INTERNET INFOGRAFIKA: DENÍK/MARKÉTA EVJÁKOVÁ Foto autor| FOTO: ARCHIV DENÍKU Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Seriál; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Seriál; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Seriál; 06 Publikováno| Blanenský deník; Seriál; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Seriál; 06 Publikováno| Znojemský deník; Seriál; 06 ID| 51fe0421-4a7d-4aa4-af99-7fe06ad51e71



Filmaři vytvořili ve Slavonicích ponurou atmosféru 23.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Českobudějovický deník Strana 6 LUBOŠ DVOŘÁK

Jižní čechy

Před pěti lety natáčel režisér Jiří Svoboda v městské renesanční perle televizní horor Les mrtvých podle syrové rumunské povídky Jižní Čechy – V neděli 18. října 2009 uvedla ČT1 efektní horor známého režiséra Jiřího Svobody Les mrtvých. Námětem se stala povídka rumunského autora Giba Mihaesca. „A rumunská Transylvánie – to je domov upírů, démonů, hororových postav,“ vysvětlil pro Českou televizi Jiří Svoboda, který se ve svém příběhu ale bez upírů obešel. Zato nešetřil zlem, syrovostí, přízraky, kříži, mrtvolami nebo vytím vlků. Stěžejními exteriéry byly hluboký les a zapadlé pohraniční město. Pro přírodní scény produkce zvolila Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny poblíž Brna, pro městské záběry renesanční perlu nejen Jihočeského kraje či České Kanady – Slavonice na Dačicku. Štábu se líbily křivolaké a úzké uličky (mj. Dačická, Nádražní), historické domy, obě náměstí (Horní i Míru, kterému místní říkají Dolní) či kašna. Vzhledem k tomu, že se děj odehrává v roce 1919, rok po vzniku samostatného Československa, vlají ve filmu státní vlajky na zdech domů. Důležité je sdělení, že většina televizního hororu se odehrává v noci nebo v přítmí. Atmosféra je tísnivá, ostatně u hororu nikdo nečeká legraci k popukání. Filmový štáb zavítal s kamerami i do místních renesančních památek (spíše částí objektů), které jim majitelé na natáčení pronajali. Svůj dům dala k dispozici také rodina Duškova z Dačické ulice. Jana Dušková na práci filmařů „u ní doma“ vzpomíná jako na příjemný zážitek. „Pamatuji si na režiséra Jiřího Svobodu, byl přátelský. Velmi milý byl například slovenský herec Dušan Lenci, který hrál starého židovského obchodníka. Jinak musím říct, že v naší ulici to při natáčení vypadalo opravdu strašidelně, až jsem se toho bála. Bylo k podzimu. Všude se válela umělá mlha, filmaři měli s sebou dva úžasné cvičené psy,“ vypráví Jana Dušková, která filmařům poskytla mázhaus (velká síň či hala v přízemí i patře renesančního domu). Původně chtěl štáb celý dům, ale nakonec se spokojil s částí. Jana Dušková, která přišla do Slavonic v roce 1968, pochválila architekty, kteří mj. naaranžovali výlohu domu tak, aby byla dobová. „Byli to architekti z Brna, kteří pracovali na interiérech v Četnických humoreskách. Náš mázhaus šikovně proměnili na vetešnictví. Vykouzlili tu nádherný prostor, do něhož přivezli i své osobní věci z domova. Bylo to velmi autentické. Z našeho domu je scéna, kdy si mladý muž, co ho hrál Jan Dolanský, domlouvá kšeft s obchodníkem,“ míní Jana Dušková, která v domě provozuje obchůdek a minigaleriiUdobrý duše. Na Horním náměstí, kde se mj. nachází kašna se sochou sv. Floriána, děj zavítal do domu Netíkových. Martina Netíková si vybavuje, že natáčecí technika a další zázemí se roztáhlo prakticky po celém domě. „Ale natáčelo se vlastně jen v jedné místnosti, kde spíme. Je odtud klasická milostná scéna. Ve filmu jsem pak naši ložnici poznala,“ řekla Martina Netíková, která je z Brna. Dům ve Slavonicích márodina jako letní sídlo. Starostou Slavonic byl v době natáčení Luboš Kryzan. Byl u toho, když si filmaři od města pronajímali veřejné prostory. Pamatuje, že vše se muselo sladit tak, aby byli spokojeni filmaři i místní obchodníci. Ty natáčení omezovalo v činnosti. Prace filmových štábů je ve Slavonicích ale poměrně častá, a tak obě strany umějí najít kompromis. „Na natáčení jsme tu zvyklí. Už jsme zkrátka věděli, jak na to. Náměstí jsme pronajímali na časově omezenou dobu, třeba na čtyři hodiny denně. Navzájem jsme si vyšli vstříc. Byli jsme domluveni na omezení vjezdu a podobně,“ uvedl Luboš Kryzan. Lidé z radnice i produkce obcházeli podnikatele dopředu, aby věděli, kdy a co se bude natáčet. Důležitá byla vzájemná tolerance. Na Luboše Kryzana zapůsobilo, jak štáb ztvárnil dobu před sto lety. Slavonice vyznívají hodně ospale a zašedle. Přitom úpravy venkovních prostor byly minimální. Sem tam štáb obalil nějaký sloup. Hodně pomohla kamerová technika, která s pomocí různých filtrů a světelných efektů umí dělat divy. „Zaujali mě staré bryčky a koně v ulicích. Takové věci mě zajímají. Pokud se nemýlím, s koňmi vypomohli lidé z okolí, například známý žokej Vinklárek z Dešné u Dačic,“ míní Luboš Kryzan. Také v jeho domě na náměstí Míru, kde funguje Hospůdka v Mázhausu, vznikl kousek děje. Produkce si vybrala památkově chráněný cechovní sál. „Jan Dolanský k nám chodil na pivo, byl takový samotářský. Sympatický byl slovenský herec Emil Horváth. Přestože mu bylo při natáčení už přes šedesát, byl to štramák,“ svěřil se Luboš Kryzan.



Když pak film viděl v televizi, netušil, že bude až tak hrůzný a stresující. Takový je Les mrtvých ze Slavonic. *** Les mrtvých (2009) DĚJ: Dramatický příběh zasazený do mladé Československé republiky (rok 1919) na moravskoslovenském pomezí. Les mrtvých byl pro lidi mnoha generací tajemným a málo bezpečným územím, rájem lapků a banditů i útočištěm dezertérů. Vyprávějí si o něm strašidelné historky. To neodradí statkáře Michala od úmyslu projet lesem do blízkého městečka, aby zde uzavřel výhodný obchod. Michal je posedlý vidinou bohatství, které by mu mělo zajistit štěstí, nezávislost a lásku jeho ženy Fantoši. Rafinovaný plán se mu však vymkne z ruky... Režie: Jiří Svoboda. Hrají: Jan Dolanský (Michal), Lívia Bielovič (Fantoša), Dušan Lenci (obchodník), Emil Horváth (otec Fantoši), Ivana Valešová (matka Fantoši), Dušan Vitázek (krasavec), Jiří Pecha (alkoholik), Karel Zima (starší voják), Matěj Hádek (tlustý muž). Námět: Gib Mihaescu (motivy povídky Náhoda). Scénář: Alois Ditrich a Jiří Svoboda. Kamera: Ivo Popek. Hudba: Tatiana Miková. Foto popis| ÚSTŘEDNÍ DVOJICE Jan Dolanský a Lívia Bielovič jede na bryčce lesem. Vzadu sedí herec Dušan Lenci. Foto autor| Foto: Česká televize Foto popis| STÍSNĚNÉ OVZDUŠÍ se podařilo filmařům vytěžit ze Slavonic. Na snímku křižovatka ul. Nádražní a náměstí Míru. Foto autor| Foto: printscreen Foto popis| NÁMĚSTÍ MÍRU s podloubím. Michal a Fantoša odjíždějí od ženiných rodičů. Vyprovází je otec v podání Emila Horvátha. Foto autor| Foto: printscreen Foto popis| KONĚ JDOU Dačickou ulicí a míří do zdejší brány. V ulici je i krámek U dobrý duše a využitý dům rodiny Duškových. Foto autor| Foto: printscreen Foto popis| ŠTRAMÁKEmil Horváth si zahrál otce Fantoši. Foto autor| Foto: printscreen Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní čechy; 06 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní čechy; 06 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní čechy; 06 Publikováno| Písecký deník; Jižní čechy; 06 Publikováno| Prachatický deník; Jižní čechy; 06 Publikováno| Strakonický deník; Jižní čechy; 06 Publikováno| Táborský deník; Jižní čechy; 06 ID| 42daf30a-b0f8-45ca-b372-60faeee66d00

Přihlaste strom k ošetření 23.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Havlíčkobrodský deník Strana 8 U nás doma (red)

Vysočina – Vzrostlé stromy z celé republiky mají nyní možnost bezplatně získat odborné posouzení stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již pátým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. a Mendelova univerzita v Brně. Z došlých žádostí navíc



komise vybere stromy, v jejichž koruně certifikovaní evropští arboristé zdarma provedou na jaře příštího roku ukázková ošetření. Požádat o ošetření můžete do 27. září, kdy končí uzávěrka. Region| Vysočina

Přihlaste strom ke zhodnocení a ošetření 23.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Kutnohorský deník Strana 8 Kutnohorsko/u nás doma (zd)

Brno, Kutnohorsko – Vzrostlé stromy z celé republiky mají nyní možnost bezplatně získat odborné posouzení stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již pátým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. a Mendelova univerzita v Brně. Z došlých žádostí navíc komise vybere stromy, v jejichž koruně certifikovaní Evropští arboristé zdarma provedou na jaře příštího roku ukázková ošetření. Požádat o ošetření můžete do 27. září, kdy končí uzávěrka. Podrobnosti o projektu, jehož hlavním cílem je podpora včasné akvalitní péče o stromy,jsou dostupné na webových stránkách www.zdravestromy.cz. O ukázkové ošetření jednoho stromu mohou žádat obce, školy, občanská sdružení a další organizace. Jednotlivci mohou přihlásit strom prostřednictvím těchto organizací. „Zdravotní stava vitalitu všech přihlášených stromů nejprve na podzim zdarma posoudí odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity ve spolupráci se studenty. Díky tomu majitelé stromů získají hodnocení a návrh pro další postup, který určitě využijí při budoucí péči,“ říká koordinátorka projektu Hana Rambousková z Nadace Partnerství. Ukázková ošetření u vybraných stromů proběhnou v jarních měsících. Ošetření na vlastní náklady provedou stromolezci, kteří vlastní certifikát European Tree Worker (Evropský arborista) a do projektu se dobrovolně zapojili. „Na stromech obvykle odstraňují suché, poškozené či nevhodně rostoucí větve, stabilizují je a odlehčují jejich korunu nebo se upravuje podjezdná výška,“ vysvětluje Světlana Vávrováze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která certifikované arboristy sdružuje. Povědomí o odborné péči o stromy Hlavním cílem Zdravých stromů pro zítřek je zvyšování povědomí o důležitosti pravidelné a hlavně odborné péče o stromy, což v naší republice stále ještě není samozřejmostí. Z tohoto důvodu komise při výběru stromů zohlední způsob, jakým bude ošetření prezentováno veřejnosti. Přihlížet se bude samozřejmě také ke stavu stromu a z něj vyplývající potřebnosti zásahu nebo významu stromu pro dané místo. V minulých letech se v projektu podařilo ošetřit celkem 77 stromů, mezi nimi také mnoho památných stromů – například Sudslavickou lípu, Teslínský buk, Kobzovu lípu, Hrušeň v Horním poli nebo Lípu Johanky z Rožmitálu pod Třemšínem. Region| Střední Čechy

V afrických vesničkách jsou nejšťastnější lidé Téma: Mendelova univerzita v Brně 23.8.2013 Valašský deník Strana 8 U nás doma FRANTIŠEK SOVADINA



Vsetínský rodák Kristian Lambert je talentovaný muzikant. Hraje ve folklorních i rockových formacích. Během svého studia také cestuje. Dvakrát navštívil Afriku Vsetín – Na Valašsku pozvolna vyrůstá nový světoběžník. Jen od začátku letošního roku navštívil několik evropských zemí, na čtrnáct dnů si rovněž odskočil do Izraele a následně pak pobýval celý měsíc v Zambii. V loňském roce pak stejné období strávil v Ghaně. Jednadvacetiletý Kristian Lambert při tom všem ještě stačil úspěšně završit druhý ročník Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií na Mendelově univerzitě v Brně. Kromě toho si v regionu získává jméno i jako skvělý muzikant. Hraje na housle ve folkrockové kapele Docuku, ve folklórním souboru Vsacan a v hudecké muzice Muzyga Harafica. * Po svém nedávném návratu z Afriky jste byl krátce hospitalizován na infekčním oddělení vsetínské nemocnice s podezřením na některou z tropických nemocí. Potvrdilo se toto podezření? Naštěstí ne. Dlouho panovalo podezření na malárii, jelikož se u mě projevovaly příznaky této nemoci a Zambie je malarickou oblastí. Nakonec však byl potvrzen pouze stafylokok, který je ve srovnání s jinými tropickými nemocemi prakticky banalitou. * Našinec nejspíše pohyb po většině afrických zemí nepovažuje za příliš bezpečný. Jaká rizika jste v Africe nejvíce vnímal? V návaznosti na předchozí otázku musím v prvé řadě uvést rizika zdravotní. Než člověk vůbec do Afriky vyjede, musí absolvovat celou řadu nejrůznějších očkování, která však ani zdaleka nezabrání všem možným onemocněním. Jako asi největší hrozbu z těch nemocí, jimž se očkováním předcházet nedá, jsem vnímal malárii, a tak v mé povinné výbavě nechyběly různé repelenty či moskytiéra. Obecně se dá říci, že právě ochrana před různým hmyzem je zvlášť důležitá, neboť hmyz je přenašečem většiny tropických nemocí. * Předpokládám, že vedle nemocí existují v Africe i jiná ohrožení, s nimiž musí Evropan počítat... Dalším rizikem je samozřejmě samotná bezpečnost. Tady musím podotknout, že obě africké země, které jsem navštívil, patří rozhodně k těm stabilnějším a bezpečnějším, tudíž se zde našinec může cítit relativně bezpečně. Zdůrazňuji relativně, jelikož stále se člověk nachází v totálně odlišné kultuře a jako běloch zde má specifickou roli. Místa, kde jsem pocítil určitou dávku rizika, byla například některé drsnější chudinské čtvrti v Akkře či Lusace. Obecně je ve velkých městech třeba dbát větší opatrnosti, zvlášť v noci, to je ale stejné snad všude na světě. Celkově se ale dá o obou zemích říct, že pokud se člověk pohybuje a chová v rámci určitých pravidel, nemá se čeho bát. V Ghaně vám připomenou porážku ve fotbale * Proč jste si ke svému africkému pobytu vybral zrovna zmíněné dvě země? Na začátku všeho byla obrovská touha poznat Afriku. A teď myslím tu skutečnou Afriku, ne státy severní Afriky, jako je Egypt, Tunisko apod. Tento kontinent byl pro mě totiž zahalen rouškou tajemství a znám pouze z médií a knížek. Chtěl jsem se na vlastní kůži přesvědčit o všem, co se o Africe říká, a získat nové zkušenosti, obzory. Konkrétní kroky do Ghany a Zambie vedly z toho důvodu, že naše škola má v těchto zemích své partnerské univerzity. Pátral jsem tedy po možnosti využití výměnných pobytů či stáží, což se nakonec podařilo a čehož si nesmírně vážím. * Čím se podle vás mohly obě zmíněné země v minulosti zapsat do povědomí průměrného Valacha? U Ghany to bude určitě fotbal, protože právě jejich tým nás porazil na mistrovství světa v roce 2006, prakticky nás tak vyřadil z turnaje a ukončil tím zlatou éru kolem Pavla Nedvěda. Zajímavé je, že díky tomuto zápasu je známá také Česká republika v Ghaně. Když zde řeknete, odkud jste, téměř každý vám připomene ono velké ghanské vítězství. U Zambie to budou jednoznačně slavné Viktoriiny vodopády. Ty jsou opět pojítkem oboustranným, neboť Emil Holub byl prvním, kdo Viktoriiny vodopády a jejich okolí zmapoval a v městě Livingstone má svou sochu i muzeum. * Lze nějak srovnat životní úroveň průměrného občana Ghany a Zambie na jedné straně a občana České republiky na straně druhé?



Velmi obtížně, jelikož se diametrálně liší. Průměrný občan zmiňovaných afrických zemí je prakticky dennodenně v kontaktu s chudobou. A teď myslím skutečnou chudobu, ne její relativní podobu, která je vnímána v rámci naší populace. Zatímco průměrný občan ČR je schopen strávit čas například v nákupních centrech či restauracích, tak tyto věci jsou v Africe luxusem, který si může dovolit jen hrstka nejbohatších. Věci jako voda, elektřina či obyčejný záchod v domácnosti zde v žádném případě nejsou samozřejmostí, ba naopak výjimkou. Myslím si, nebo alespoň v mém případě tomu tak bylo, že si člověk po návštěvě Afriky začne daleko více vážit věcí, možností a prostředí, ve kterém žije. Toto materiální pojetí však určitě není měřítkem štěstí. Paradoxně v některých vesničkách, ve kterých si připadáte jako byste se posunuli v čase o několik stovek let dozadu, jsem poznal snad ty nejšťastnější lidi v mém životě. * V minulosti jste už navštívil namátkou Chile, Čínu, USA, Kanadu či Izrael. Pokud vím, k Africe máte nejblíže. Čím to? Asi nelze zcela jasně říct, že k ní mám úplně nejblíže, neboť například Chile či Izrael jsem si taktéž zamiloval. Každopádně v poslední době byla a je v popředí mého zájmu, a to z velké části ze studijních důvodů. V současné době například zpracovávám bakalářskou práci na téma potravinové bezpečnosti a investic do půdy v Ghaně. * Takže předpokládám, že se na černý kontinent chystáte znovu... Asi to nebude otázka doby nejbližší, ale v budoucnosti určitě ano. Afrika je obrovská, různorodá a je zde stále mnoho věcí k poznání. A dle mého názoru se jedná o kontinent s obrovským potenciálem a perspektivou, proto si zde dokážu do budoucna klidně představit i profesní působení. * Jak už jsem uvedl na začátku, hrajete na housle v několika hudebních formacích. Daří se vám vaše cesty skloubit se zkouškami a vystoupeními? V kombinaci ještě se studijními povinnostmi to samozřejmě určité komplikace přináší a kluky z kapely jsem určitě několikrát nepotěšil, když se kvůli mé absenci musely odříct některé koncerty, ale skloubit se to dá. A v případě různých zahraničních festivalů je navíc hudba prostředkem k cestování. Kristian Lambert • narodil se 2. 2. 1992 v Praze • má slovenské kořeny • ve Vsetíně žije od roku 1995 • vystudoval Masarykovo gymnázium ve Vsetíně • studuje Mendelovu univerzitu v Brně • doposud navštívil 32 zemí na pěti kontinentech • hraje na housle, violu, basu • účinkuje v kapelách Docuku, Vsacan a Muzyga Harafica Foto popis| ČERNOUŠCI. Součástí pobytu v Ghaně byla i návštěva sirotčince ve městě Obuasi. Foto popis| VIJÉÉÉ! Nedaleko hranice Ghany s Burkinou Faso. Krokodýl je v této oblasti posvátným zvířetem. Foto popis| EXPEDICE. Vyhlídkový let vrtulníkem, v pozadí slavné Viktoriiny vodopády. Foto popis| DOCUKU. Svůj hudební talent Kristián rozvíjí na pódiích s folkrockovou formací Docuku. Foto autor| Snímky: archiv Kristiana Lamberta Region| Střední Morava

Zahrádkáři mezi námi Téma: Mendelova univerzita v Brně 24.8.2013 Magazín Práva Strana 30 Příběhy Věra Keilová Také máte zahradu nebo zahrádku, která vám dělá radost? Zahradnické vášni propadl kdekdo, i někteří, u nichž bychom to zrovna nečekali. Volné chvíle tráví mezi květenou, stromy a svými záhonky. JOLANA VOLDÁNOVÁ Plné znění zprávy


Radostné plahočení Když si Jolana Voldánová, rodačka z Pardubic, před lety vzala za manžela Petra Císařovského, rodáka z Mladé Boleslavi, a koupili si dům v obci Nepřevázka na Mladoboleslavsku, splnil se jí velký sen. K domu totiž patřila i zahrada, po níž už dlouho toužila. „Zahradu máme docela velikou a vážně mě to chytlo. Plahočím se tu ráda,“ směje se. „Preferuju ale trvalky, takže práce je tak akorát. Když jsme dům koupili a začali ho rekonstruovat, jeho bezprostřední okolí dlouho zdobily jen haldy písku a hlíny. „Už jsem se nemohla dočkat, až bude zahrada konečně zelená.“ Od té doby už uteklo sedm let a na pozemku se udělalo hodně. „Raduju se ze všeho, co tady roste. Každé jaro chodím zahrádku netrpělivě okukovat a kochat se vším, co se na ní po zimě objeví. Když se letos ukázaly první tulipány, skoro jsem je přemlouvala, aby ještě nekvetly a nezmrzly.“ Moderátorka má na záhonech kromě tulipánů také pivoňky, šuškardy i krásnoočko kopinaté. „Naučila jsem se pěstovat především ty květiny, kterým se u nás daří. Lilie například potřebují půdu, která je více prokypřená, a tento pěstitelský pokus jsem proto už vzdala. Nějakou dobu jsem postupovala metodou pokus– omyl a to se mi osvědčilo, i když zpočátku mi zahradou pomáhala i odbornice. Snažila jsem se nastudovat, co se dalo, ale když jsem tenkrát do něčeho střihla a nebyla si jistá, jestli je to moc nebo málo, hned jsem volala zahradnici. Teď už si to troufám odhadnout sama.“ Ovocné stromy ano, zeleninu ne Největší radost má právě nyní z první úrody meruněk. „Letos je máme poprvé a vypadá to, že jich bude dost. Na marmeládu to asi nebude, spíš je sníme jen tak.“ Kromě meruněk moderátorka se svým manželem na zahradě zasadila také hrušky, třešně, švestky a jabloně. „Nikdo z nás asi nikdy nezapomene, jak jsme před lety ve třech za dva dny na zahradě vyhrabali asi sto padesát děr a zasázeli do nich stromy a keře. Záda a nohy mě bolely ještě víc než při tehdejších trénincích při StarDance.“ Do pěstování zeleniny se však Jolana Voldánová nehrne. „Do jednocení mrkve se mi nechtělo, takže víceméně proti mé vůli byl na naší zahradě založen záhon s jahodami a hráškem. Děti ale slíbily, že se o něj postarají samy, tak jsem zvědavá. Když je zahrada součástí vašeho života každý den, je to úplně něco jiného, než když o volném víkendu přijedete na chalupu, zahrnete do země nějaké cibule a čekáte, co s tím příroda do příště udělá.“ Na zahradě si rodina v těchto dnech užívá také grilování, a to tím spíš, že u domu je letní kuchyň, z níž je výstup přímo na zahradu. „V létě tam jsme prakticky pořád. Tenhle geniální nápad měl můj manžel Petr.“ Na pozemku byla původně stará stodola, jejíž jedna část byla vyzděná. „Dříve patrně sloužila pro drůbež nebo k ustájení menšího dobytka, ovcí nebo koz. A Petra napadlo, abychom zděné jádro stodoly zachovali, což se také stalo, a využili ho jinak. Přidali jsme okna, novou střechu a uvnitř jsme vybudovali letní kuchyň. Je kompletně vybavená, navazuje na ni venkovní posezení s grilem a má i separátní sprchu a toaletu, takže si to užíváme a naše návštěvy doufám také. Nemá to chybu.“ EDUARD HRUBEŠ Mičurinské zázraky ve Střešovicích Původně chtěl být operním režisérem, protože jeho tatínek byl operním pěvcem v brněnské Janáčkově opeře. Obor se však otevíral každý druhý rok, a tak se Eduard Hrubeš po maturitě objevil na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně. Po třetím ročníku ovšem ze školy utekl na FAMU, nicméně stopy v něm zanechala poměrně hluboké. Láska k zeleni a obzvláště ke stromům ho totiž provází po celý život. Na malé zahrádce řadového domku ve Střešovicích má své vlastní arboretum s několika vzácnými exempláři. „Jako domovní strom jsem tady hned v počátcích našeho bydlení v sedmdesátých letech zasadil kryptomerii japonskou, která dům chrání před prudkým sluncem. Tento strom se u nás ale množí obtížně, a tak jsem ten náš musel vypěstovat vegetativním množením. Dělá se to tak, že se řízek z rostlinky dá do půdy a pak z něj vyroste nový stromeček.“ Kromě toho chtěl mít moderátor na svém pozemku také posvátný strom ginkgo biloba neboli jinan dvojlaločný. „Je to strom, který existuje asi sto třicet miliónů let a je velmi krásný. První exemplář mi kdysi v Brně ukázal tatínek. A také se mi na něm líbí, že působí léčivě na cévy a podporuje paměť. Než jsem strom za minulého režimu sehnal, chvilku to trvalo. Dnes ale u nás ve Střešovicích sázejí celé aleje,“ směje se. Na posílení paměti si občas ordinuje pár lístků, které rozžvýká. „Vlastně to nejsou listy, podívejte se! Jsou to jehlice, a proto ginkgo biloba patří mezi jehličnany.“ Strom s tulipány



Eduard Hrubeš chtěl na svém pozemku zasadit všechny stromy, které se mu líbí, jenže těch je hodně. „Mám tu několik druhů borovic, z nichž nejkrásnější je asi borovice Jeffreyova,“ vyvlastním světluje mi moderátor, který v současné době uvádí rozhlasový pořad Hobby magazín na Českém rozhlasu Region. Kromě ní tu má ještě borovici černou, borovici lesní, borovici hedvábnou i borovici tuhou. „Na naší zahrádce velké jako dlaň najdete také cedr atlantský, trubač polní, cypřišek Lavsonův, pajehličník, tsugu kanadskou i několik obřích bonsají. Ty vzniknou tak, že je jednoduše necháte přerůst, což je ale v podstatě pěstitelský nesmysl.“ Půda, na níž stojí jeho dům, je tzv. bělohorská žluťka, a tak všechno, co na ní vyroste, Eduard Hrubeš považuje za mičurinský zázrak. „Vrcholem mých botanických snah byl jeden z nejkrásnějších stromů vůbec – už jenom to jméno – liliovník tulipánokvětý. Ještě před pár lety dominoval předzahrádce u bývalého souseda Janíka Roháče, protože když už jsem neměl dost místa na pozemku, začal jsem osazovat také parcely kamarádů. Představte si nádherný, sošný listnáč s úžasně vytvarovaným listovím, na kterém vždycky na jaře vykvetou neuvěřitelné žlutozeleno-oranžové tulipány. Poprvé jsem ho kdysi viděl v Potštejně a tak dlouho jsem ho sháněl, až se mi to povedlo. Obdiv kolemjdoucích budil opravdu právem. Vloni ale bohužel nepřežil výkop pro nový kabel s elektřinou.“ Své další arboretum hodlá Eduard Hrubeš založit u dcery na chalupě. Metodou vegetativního množení proto vypěstoval už několik dalších vzácných stromečků včetně sekvojovce a chce je zde zasadit co nevidět. JANA PREISSOVÁ Na zahradě zásadně bez rukavic Vášní se zahrada stala i pro herečku a pedagožku Pražské konzervatoře Janu Preissovou. „Ruce mám jako zedník, protože na zahradě pracuju zásadně bez rukavic. Všechno potřebuju cítit v rukou a baví mě to. Dokonce natolik, že když jsem byla před lety s manželem a oběma kluky na dovolené v Chorvatsku na Korčule, zatímco oni šli k moři, já se dala do pletí zahrádky,“ směje se. Má ráda pořádek a čisto, a tak jí to nedá. „Jsem hodně pracovitá, a když někde vidím nějaký plevel, hned pleju. Třeba i na procházce.“ Zahrada patřící k domu manželů Preissových je rozlehlá a kromě velké travnaté plochy na ní nechybějí keře, stromy, bazén a záhon s květinami a se skalkou. „Bazén je velký tak akorát, nic ohromného a rozhodli jsme se pro něj jenom proto, že pozemek je opravdu velký. Ze stromů máme na zahradě javor s překrásnými tmavě červenými listy, túje, tisy, veliký smrk a také dvě velké břízy. Ty dělají svinčík, protože z nich pořád něco padá – jehnědy a pak zase listí –, ale jsou tak krásné, že se jich nevzdám, a stále to uklízím.“ I plot u domu manželů Preissových je živý, a tak se herečka stará i o něj. „Práce na zahradě je nejlepší relaxace, jakou znám – tedy alespoň pro mě.“ Nicméně do pěstování zeleniny se Jana Preissová nepouští, protože si je vědoma toho, že pak by svoji zahrádku nemohla s klidným svědomím opustit ani na chvíli a odjet například na dovolenou. „Máme jen červený a bílý rybíz a teď plánuju koupit a zasadit i černý, protože ten je nejlepší. Keř, který jsme měli, bohužel už odešel. Dřív jsme zkoušeli i jahody, ale to se nám neosvědčilo.“ Kosatce, lilie a karafiáty Jana Preissová se zamilovala do okrasných květin, kterým se na její zahrádce daří. Kosatce, lilie, hyacinty a také malé karafiátky a keříčkové růže rostou na záhoně v bezprostřední blízkosti skalky. „Dávám tam i ty květiny, které dostanu v květináči, na jaře například petrklíče. A také tam mám bylinky, hlavně rozmarýn a šalvěj.“ Na oknech domu jsou samozřejmostí i truhlíky s muškáty. „Než jsme si pořídili dům, zahradu jsem nikdy neměla, a tak jsem si zpočátku musela přečíst v knihách, co se tu má dělat v jednotlivých ročních obdobích, ale teď už jedu podle sebe.“ Sekání trávníku sekačkou je výsadou jejího manžela, herce Viktora Preisse. Herečka se spíše ohání zahradnickým náčiním – motykou a hráběmi. Ale práci holýma rukama si vzít nedá. „Zašlo to tak daleko, že dokonce pleju i trávník, protože vím, že některé plevele ani sekačkou odstranit nelze, a lít na zahradu chemikálie odmítám. Na zahrádce je pořád co dělat stejně jako v domácnosti, ale je to úžasné. Nazvala bych to terapií.“ DANIEL MRÓZEK Obří pozemek jako inspirace pro písničky



Finalista soutěže Hlas Česko Slovenska z roku 2012 Daniel Mrózek nedávno vydal své první album Krev, jizvy a tvář a podílel se na něm také jako autor. Kde načerpal inspiraci? Mimo jiné i na velké zahradě domu v Životicích na kraji Havířova, kde bydlí společně s maminkou a jejím partnerem. K domu, v němž strávil dětství, má vřelý vztah. Nachází se až na kraji zástavby v bezprostřední blízkosti lesa. A v lese i na zahradě si jako malý užil spoustu her. Se svými třemi staršími sestrami tu rád stavěl různé úkryty a domečky. „Do domu jsme se nastěhovali, když mi byly tři roky. Táta ho postupně rekonstruo -val vlastníma rukama a k fyzické práci mě tak vedl odmala. Ukázal mi, co se jak dělá, protože kolem domu a zahrady je práce pořád, a beru to jako samozřejmost. Přitom mě táta vždycky podporoval i v hudbě – zpíval jsem a hrál už jako malý kluk. Před čtyřmi lety ale bohužel předčasně zemřel, a tak je dnes péče o dům a zahradu hlavně na mně.“ Domácí ovocné víno i pálenka Zpěvák si to však umí vychutnat a užít. „Naše zahrada je velká čtyři tisíce čtverečních metrů a je rozdělená na dvě části. V té spodnější je vyšší tráva, ale na polovině plochy pozemku se trávník udržuje pravidelně. Každý víkend proto beru sekačku a vyrážím na zahradu. Než ji posekám, trvá to tři hodiny. Sundám si tričko, opaluju se a beru to jako relax. Často při sekání dokonce přicházejí i hudební nápady.“ Občas zpěvák vyráží s větší sekačkou také do dolní části zahrady. Zasloužený odpočinek si pak vychutnává na terase, na kterou se vychází přímo z kuchyně domu. Je zastřešená a nechybí na ní gril. „Terasa je postavená z bílých cihel a stavěl ji táta.“ Někdy musí přiložit ruku k dílu i na záhonech. Jeho maminka pěstuje fazole, česnek, cibuli i brambory. „Hlavně máme hodně ovoce – jahody, angrešt, maliny a ostružiny. Přebytky dáme do demižónu, přidáme cukr, vodu a za několik týdnů je hotové domácí víno. Na popití to stačí,“ směje se. Úrodu poskytují také ovocné stromy – třešně, višně, hruška, jabloně, meruňky a švestky. „Ovoce ze stromů zase dáváme zkvasit a vozíme ho do palírny. S tím je také dost práce – musí se sebrat, odpeckovat, dát na kvas, odvézt, přivézt atd. A nenudím se tu ani v zimě, kdy odklízím sníh a dělám cestičky pro naše dva pejsky. Že bych bydlel někde jinde, si zatím vůbec nedovedu představit.“ * *** Když se letos ukázaly první tulipány, skoro jsem je přemlouvala, aby ještě nekvetly a nezmrzly Jolana Voldánová Vrcholem mých botanických snah byl jeden z nejkrásnějších stromů vůbec – liliovník tulipánokvětý Eduard Hrubeš Ruce mám jako zedník, protože na zahradě pracuju zásadně bez rukavic Jana Preissová Foto popis| << Jolana Voldánová se práce na zahrádce učila metodou pokus – omyl a stále ji to baví. Naučila se pěstovat především ty květiny, kterým se na zahrádce jejího domu daří. Foto autor| Foto Věra Keilová (3) Foto popis| >> Na zahrádce velké jako dlaň má Eduard Hrubeš mimo jiné i několik druhů borovic. Foto autor| Foto Natálie Keilová (2) Foto popis| >> Listy stromu ginkgo biloba občas žvýká na posílení paměti. Foto popis| >> Jana Preissová je na zahrádce každou volnou chvilku a říká, že je to pro ni ta nejlepší terapie. Foto autor| Foto Lenka Hatašová Foto popis| >> Daniel Mrózek bere sekačku do ruky každý víkend. Foto autor| Foto Petarda production (3) Foto popis| >> Kromě zahrady se vzorně stará i o své psy. Foto popis| >> V roce 2012 se probojoval do finále soutěže Hlas ČeskoSlovenska.

Přihlaste strom k bezplatnému zhodnocení a odbornému ošetření Téma: Mendelova univerzita v Brně Plné znění zprávy


23.8.2013

listyjm.cz

Strana 0

Společnost

Brno, 23. srpna 2013 – Vzrostlé stromy z celé republiky mají nyní možnost bezplatně získat odborné posouzení stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již pátým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. a Mendelova univerzita v Brně. Z došlých žádostí navíc komise vybere stromy, v jejichž koruně certifikovaní Evropští arboristé zdarma provedou na jaře příštího roku ukázková ošetření. Požádat o ošetření můžete do 27. září, kdy končí uzávěrka. Podrobnosti o projektu, jehož hlavním cílem je podpora včasné a kvalitní péče o stromy, jsou dostupné na webových stránkách zdravestromy.cz. O ukázkové ošetření jednoho stromu mohou žádat obce, školy, občanská sdružení a další organizace. Jednotlivci mohou přihlásit strom prostřednictvím těchto organizací. „Zdravotní stav a vitalitu všech přihlášených stromů nejprve na podzim zdarma posoudí odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity ve spolupráci se studenty. Díky tomu majitelé stromů získají hodnocení a návrh pro další postup, který určitě využijí při budoucí péči,“ říká koordinátorka projektu Hana Rambousková z Nadace Partnerství. Ukázková ošetření u vybraných stromů proběhnou v jarních měsících. Ošetření na vlastní náklady provedou stromolezci, kteří vlastní certifikát European Tree Worker (Evropský arborista) a do projektu se dobrovolně zapojili. „Na stromech obvykle odstraňují suché, poškozené či nevhodně rostoucí větve, stabilizují je a odlehčují jejich korunu nebo se upravuje podjezdná výška,“ vysvětluje Světlana Vávrová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která certifikované arboristy sdružuje. Hlavním cílem Zdravých stromů pro zítřek je zvyšování povědomí o důležitosti pravidelné a hlavně odborné péče o stromy, což v naší republice stále ještě není samozřejmostí. Z tohoto důvodu komise při výběru stromů zohlední způsob, jakým bude ošetření prezentováno veřejnosti. Přihlížet se bude samozřejmě také ke stavu stromu a z něj vyplývající potřebnosti zásahu nebo významu stromu pro dané místo. V minulých letech se v projektu podařilo ošetřit celkem 77 stromů, mezi nimi také mnoho památných stromů – například Sudslavickou lípu, Teslínský buk, Kobzovu lípu, Hrušeň v Horním poli nebo Lípu Johanky z Rožmitálu pod Třemšínem.

http://www.listyjm.cz/zajimavosti/prihlaste-strom-k-bezplatnemu-zhodnoceni-a-odbornemu-osetreni.html

Dvousetletý dub v Újezdu nad Lesy si vzal do péče stromolezec, strom již neohrožuje okolí 24.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně prazskypatriot.cz Strana 0 Pražský život Redakce

Asi 230 let starý a 22 metrů vysoký dub letní, který roste v Újezdě nad Lesy u hlavní silnice na Kolín, se díky projektu Zdravé stromy dnes dočkal ošetření. Certifikovaný arborista Petr Růžička provedl v koruně majestátného stromu například řez, a tak zajistí bezpečnost stromu nad frekventovanou silnicí. Projekt ošetřování stromů již čtvrtým rokem pořádá Nadace Partnerství, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. a Mendelova univerzita v Brně. Cílem je upozornit obce i veřejnost na důležitost včasného a hlavně odborného ošetřování stromů. Dub roste u rušné silnice Starokolínská. Jeho životní podmínky se za poslední desetiletí výrazně zhoršily, V koruně dubu se nacházely suché větve, které byly dnes odstraněny, a strom již nijak neohrožuje své okolí. Z tohoto důvodu ho občanské sdružení Újezdský STROM přihlásilo do projektu Zdravé stromy pro zítřek. „V letošním ročníku se nám z celé republiky sešlo 48 žádostí o sponzorské ošetření stromu. Bohužel jsme nemohli vyhovět všem, a tak odborná komise vybrala 21 stromů, které péči nejvíce potřebují. Věnovat se jim



zdarma bude 32 arboristů, kterým za jejich dobrovolnictví děkujeme,“ říká koordinátorka projektu Hana Rambousková z Nadace Partnerství. Profíci s certifikátem Zhodnocení zdravotního stavu dubu na podzim provedli odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci se studenty a doporučili další postup. Dnes se péče o zdraví strobu ujali stromolezci pod vedením Petra Růžičky, který prošel patřičným vzděláním a vlastní mezinárodní certifikát pro ošetřování stromů European Tree Worker (Evropský arborista). „Stromolezci s tímto certifikátem mají potřebné znalosti o dřevinách, jejich vývoji, chorobách, řezech i vázání korun. Certifikát považujeme za vizitku profesionála a doporučujeme jako vhodné vodítko při výběru arboristické firmy,“ vysvětluje Světlana Vávrová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která certifikované arboristy sdružuje. Projekt Zdravé stromy pro zítřek pomáhá ošetřovat stromy, které jsou pro svou lokalitu nějakým způsobem významné. Zároveň chce vzdělávat majitele stromů, aby o stromy pečovali pravidelně a hlavně odborně, což je zásadní v místech s častým výskytem lidí. Neodborné zásahy totiž mohou strom poškodit, zkrátit jeho život i snížit jeho provozní bezpečnost.

http://www.prazskypatriot.cz/dvousetlety-dub-v-ujezdu-nad-lesy-si-vzal-do-pece-stromolezec-strom-jizneohrozuje-okoli/

Z rybníka v Josefově zmizí bahno 24.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 3 Blanenské léto JAN CHARVÁT

Adamov, Josefov – Zpevněná hráz, odbahněné dno a vyčištěné břehy. Tak bude vypadat po úpravách malá vodní nádrž Josefov v rezervaci v Josefovském údolí nedaleko Adamova. Úpravy rybníčku, který spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, budou stát zhruba milion dvě stě tisíc korun. Většinu nákladů pokryjí dotace z evropských fondů. Termín dokončení prací je leden příštího roku. „Rybník je už vypuštěný. Čekáme, až bahno trochu proschne, abychom ho mohli nechat vybagrovat,“ uvedl Jan Waidhofer z oddělení správy majetku křtinského podniku. Podle Waidhofera kromě odbahnění vyztuží dělníci kameny část hráze a také vyčistí břehy od náletových porostů. „V náhonu do rybníka ještě uděláme rybí přechod pro vranku obecnou. Tato ryba žije v Křtinském potoku, který rybník napájí, a je vzácná. Teď už se do rybníka nedostane,“ dodal Waidhofer. Úpravy rybníka o rozloze necelých šesti set metrů čtverečních konzultují lesníci se Správou chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Rybník je totiž v rezervaci. „To, že se rybník odbahní a upraví, samozřejmě vítáme. Byl už ve špatném stavu. Je to významná lokalita s výskytem obojživelníků. Po úpravách bude v rybníku mělká pobřežní zóna, kde budou mít žáby lepší podmínky pro rozmnožování,“ řekl vedoucí správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Do rybníka vysadí lesníci také ryby. Ale jen v malém množství. „Domluvili jsme se, že rybník nebude sloužit k chovu ryb. Proto jich tam bude velmi málo,“ dodal Štefka Foto popis| VYPUŠTĚNO. Dělníci z rybníka v Josefově nedaleko Adamova vybagrují bahno. Později zpevní hráz a vyčistí břehy. Foto autor| Foto: Deník/JCH Region| Jižní Morava



Se zabíjením pro potěchu vědec dávno přestal Téma: Mendelova univerzita v Brně 26.8.2013 Brněnský deník Strana 2 Seriál JIŘÍ HANÁK Devětačtyřicetiletý odborník na brouky Jiří Kolibáč je ve světě vážený expert. Objevil několik nových druhů, cestoval po celém světě Brno – Pomáhal určit druhy zkamenělých živočichů, které experti vykopali v Číně. Spolupracuje s řadou muzeí po celém světě. Napsal zhruba sto odborných článků. Devětačtyřicetiletý brněnský vědec Jiří Kolibáč dosáhl velkých úspěchů. Zabývá se přitom drobnými tvory – brouky. Uznávanému entomologovi věnujeDeníkRovnost další díl seriálu Výjimeční sousedé. Kolibáč chtěl být odmalička vědec. Kariéra entomologa, tedy odborníka na hmyz, ho ale zpočátku nelákala. „V pěti letech jsem se chtěl stát archeologem. To jsem ale ještě ani pořádně nevěděl, co takový člověk dělá,“ vzpomíná odborník s úsměvem. Později ho pro změnu začalo lákat moře. „Chtěl jsem zkoumat mořské organismy, hrozně mě lákalo potápění,“ vypráví vědec. Skončil u zkoumání brouků. „Sbírat jsem je začal asi ve třinácti letech. Při vysokoškolských studiích jsem se pak rozhodl zabývat se jimi pořádně, vědecky,“ vysvětluje Kolibáč. To se mu podařilo. O broucích už napsal řadu odborných článků, kromě toho je také autorem a editorem několika knih. Jen ve střední Evropě už objevil tři druhy brouků, které ostatním odborníkům unikaly. Že je odborník na slovo vzatý, dokazuje také, že od něj často chtějí světová muzea a další instituce pomoc s roztříděním sbírek. Díky tomu už se Kolibáč podíval na různá místa světa. Nejraději vzpomíná na dvě návštěvy Číny. „Měl jsem to štěstí, že mě pozvali, abych roztřídil zkameněliny brouků, které odborníci našli v severní Číně,“ říká entomolog. Pozvání přijal dvojnásob rád, protože kromě entomologie ho vždy zajímala právě paleontologie, tedy věda o dávných organismech. O několika zkamenělinách z Číny už připravuje vědecké práce. Jeho záběr je přitom na první pohled úzký. Kolibáč se totiž zabývá především drobnými dravými brouky, kteří se na krovkách mohou chlubit barvami duhy nebo naopak mohou pro laika vypadat zcela obyčejně. Ve skutečnosti je jich ale obrovské množství druhů, které se mohou lišit v úplně nepatrných detailech. „Některé je možné odlišit až pomocí moderních metod a výkonných mikroskopů,“ upřesňuje vědec. Životním zájmem vědce se stali v podstatě náhodou. Rozhodl se až na Mendelově univerzitě, kde studoval. „Byl jsem pod vlivem dvou významných brněnských entomologů,“ objasňuje Kolibáč. Brouci nadčeledi Cleroidea pro něj mají zvláštní kouzlo. „Jsou všichni svým způsobem krásní, mají velmi zajímavé tvary. Mnohé skupiny jsou vzhledem jednotné, ale tito jsou velice tvarově a barevně pestří,“ rozplývá se. V oboru se vypracoval natolik, že si o něm v podstatě nemá s kým zasvěceně popovídat. O své oblíbené nadčeledi brouků tak může diskutovat jen asi s deseti lidmi ve světě. „Už ani nejsem zvyklý mluvit o nich česky, ostatní odborníci jsou ze zahraničí,“ přiznává Kolibáč. Expertů na hmyz je totiž sice mnoho, jeho různých druhů však ještě mnohem víc. „Zabývá se jimi prostě příliš málo lidí v poměru k počtu brouků,“ tvrdí Kolibáč. Už byl na mnoha zahraničních výzkumných výpravách. Jezdí na ně déle než pětadvacet let. „Cíl výprav je často Asie. Byl jsem už na Srí Lance, v Indii, Thajsku nebo v Nepálu. Sbíral jsem brouky i na různých místech severní i jižní Afriky nebo také v Jižní Americe,“ popisuje své cesty vědec. Letos se plánuje vypravit na Nový Zéland. Z výprav přiváží množství vzorků. „Sbírám všechny brouky, které najdu. Nepřivezu jen ty ze své nadčeledi, ale i jiné, přestože jejich druh třeba přesně určit nedokážu,“ objasňuje expert. Nasbírané exempláře pak s kolegy třídí a zařazují do sbírky řadu měsíců. Z jedné výpravy vědci obvykle přivezou až několik set kusů hmyzu. To podle Kolibáče není nic neobvyklého. Ve světě podle něj stále zbývá velké množství druhů hmyzu, které je teprve potřeba objevit a popsat. „V jejich mapování velice pomáhají i amatérští entomologové,“ uznává expert. Taková záliba je podle Kolibáče i na jižní Moravě značně rozšířená. „Je to skoro národní sport. Amatérských nadšenců je dost a oboru hodně pomáhají. Zvládnou udělat mnoho práce, na kterou profesionálové už třeba nemají čas,“ chválí. Že má tento obor v kraji tradici dokazuje, že vůbec nejstarší exemplář brouka na světě našli vědci v šedesátých letech minulého století v Boskovicích. Ze zaujatého vyprávění Kolibáče je poznat, že zkoumáním brouků žije. Dlouholeté zaměření ovlivnilo i jeho postoj k hmyzu. „Když doma najdu nějakého brouka nebo můru, nezabíjím je. Chytím je do dlaně a vynesu ven,“ přiznává vědec. Zároveň však tvrdí, že nejde se svou ohleduplností do extrémů. „Pavučiny vymetám. Stejně tak si do domu nenechám nalétat komáry,“ připouští Kolibáč. Plné znění zprávy


Přestože jsou pro něj brouci neobyčejně zajímaví, pro sebe je dávno nesbírá, i když mu k tomu výpravy nabízejí příležitost. „Přestal jsem s tím už v mládí. Nestálo mi za to je pouze pro mou potěchu usmrcovat a sbírat,“ vysvětluje ohleduplný přístup. Cestování do cizích krajů využívá jinak. „Rád se potápím, takže už jsem sledoval podmořský život třeba v Jižní Americe. Ale bohužel mi na to většinou mnoho času nezbývá,“ dodává úspěšný vědec. Další díly seriálu najdete na www.rovnost.cz jiří kolibáč b Narodil se 24. září 1963 v Ostravě. b Od studií žije v Brně, vystudoval zde lesnickou fakultu Mendelovy univerzity. b Pracuje jako vedoucí entomologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně. b Podílel se na editování knihy Příroda České republiky – Průvodce faunou, kromě toho je také spolueditor knihy o rozmanitosti organismů v asijském Laosu. b Je autor zhruba stovky odborných článků, převážná většina pojednává o broucích. Některé z nich jsou ale o savcích, kterými se nějakou dobu také zabýval. b Procestoval kvůli své práci značnou část světa, nejčastěji byl v Asii. V Číně pomáhal roztřídit nové fosílie, které tam odborníci objevili. b Má jednoho syna. Foto popis| UZNÁVANÝ ODBORNÍK. Vedoucí entomologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Jiří Kolibáč je celosvětově uznávaný expert na zvláštní nadčeleď dravých brouků. Jen ve střední Evropě už objevil tři nové druhy. Foto autor| Foto: Deník/Jiří Hanák, archiv Jiřího Kolibáče Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Seriál; 02 Publikováno| Vyškovský deník; Seriál; 02 Publikováno| Břeclavský deník; Seriál; 02 Publikováno| Blanenský deník; Seriál; 02 Publikováno| Hodonínský deník; Seriál; 02 Publikováno| Znojemský deník; Seriál; 02 ID| cd99b3d0-ef92-4dec-a023-0996155efd16

Za prací do zahraničí? Hlavně pro zkušenosti 26.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Brněnský deník Strana 3 Brněnské léto JANA VONDROVÁ

Odjet po škole do cizí země láká přes polovinu brněnských vysokoškoláků. Většinou to nedělají kvůli penězům. Chtějí získat nové zkušenosti. Brno – Práce v Africe nebo v peruánských pralesích? Pro Brňana Radka Bartoše to není sen, ale součást jeho studia. „Na Mendelově univerzitě jsem si vybral obor věnující se hospodaření s přírodními zdroji tropů a subtropů. Proto považuji praxi v zahraničí téměř za nutnost,“ konstatoval Bartoš. Stejně jako zhruba šedesát procent dalších studentů brněnských vysokých škol si dokáže představit, že se jednou za prací odstěhuje do ciziny. Vyplývá to z výzkumu společnosti Aiesec, jehož výsledky má Brněnský deník Rovnost k dispozici. Výzkum zmapoval představy studentů o jejich ideálním zaměstnavateli. Zájemci vyplňovali dotazníky na internetu letos na jaře. Z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity se jej zúčastnilo 328 posluchačů. „Přestěhovat se za prací kamkoli na světě je ochotná většina z nich,“ informovala Karolína Gumulcová z Aiesecu. Aspoň na čas by chtěla pracovat v zahraničí třeba studentka architektury na brněnské technice Veronika Smejkalová. „Láká mě odjet na rok nebo dva, než se definitivně usadím. Jsem ochotná za prací cestovat hlavně kvůli zkušenostem. Pak bych ale chtěla získat zaměstnání co nejblíže Brnu,“ popsala svoje plány Smejkalová. Ne všichni posluchači jsou ochotni odjet za hranice. „Brno a jeho okolí miluju. Nechtěla bych proto nikam odcestovat ani kvůli škole, ani za prací,“ poznamenala studentka stavební fakulty Jana Blahůšková. Plné znění zprávy


Stejný názor má i medička Eva Zatloukalová. „Doufám, že zůstanu v Brně. Případně si dokážu představit, že bych dojížděla do nějaké menší nemocnice poblíž,“ podotkla. Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka jezdí do zahraničí nejčastěji lidé, které láká cizí kultura, dokážou tolerovat odlišnosti a umí se smířit s odloučením od rodiny a známých. „Kdo by to nezvládal, tak se k tomu většinou neodhodlá. Ovšem když někdo po čase zjistí, že to pro něj přece jen není, může se vrátit domů. V dnešní době to už není žádný problém,“ uvedl psycholog. Vysoké školy se snaží vyjít studentům vstříc a zprostředkovat jim praxe po celé republice i za hranicemi. „Zájem je vysoký. Stáž totiž výrazně zvyšuje šance absolventů na získání dobré práce,“ poznamenal mluvčí brněnské Masarykovy univerzity David Povolný. Do zahraničí často míří na praxi studenti politologie nebo mezinárodních vztahů. „Mohou si zkusit práci například na ambasádách nebo v institucích Evropské unie,“ poznamenal Povolný. Stále větší zájem o praxe hlásí také Vysoké učení technické. Mendelova univerzita redakci podklady nedodala. To, zda absolventi po škole opravdu do světa jezdí, nezjišťuje ani jedna univerzita. „Sledujeme jen zájem absolventů, ale už nevíme, jestli se jim to skutečně podaří. Nejčastěji se v cizině chtějí uchytit lidé z ekonomickosprávní fakulty, z fakulty sociálních studií a informatici,“ sdělil mluvčí Masarykovy univerzity David Povolný. Mají mladí lidé jezdit do světa? Diskutujte na www.rovnost.cz cesta za prací Masarykova univerzita 165 studentů b Kamkoli do světa 62 % b Jen do Evropy 12 % b Jen v republice 21 % b Nikam 6 % Vysoké učení technické 85 studentů b Kamkoli do světa 61 % b Jen do Evropy 18 % b Jen v republice 9 % b Nikam 12 % Mendelova univerzita 78 studentů b Kamkoli do světa 56 % b Jen do Evropy 27 % b Jen v republice 9 % b Nikam 8 % Zdroj: výzkum Aiesec Foto popis| Region| Jižní Morava

Pro spolupráci na projektu inovačních voucherů uzavře kraj smlouvy s šesti vysokými školami 27.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně businessinfo.cz Strana 0 Zlínský kraj Krajský úřad

S šesti vysokými školami uzavře Zlínský kraj memorandum o spolupráci na projektu Inovačních voucherů. Tyto vysoké školy zareagovaly na výzvu kraje zapojit se do již třetí etapy tohoto pilotního projektu, kterým kraj chce podpořit vědecko-výzkumný a inovační potenciál firem a podniků v regionu a tím pádem i přispět k jejich vyšší konkurenceschopnosti. Memorandum kraj podepíše s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, s Vysokým učením technickým v Brně, s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou Ostrava, s Mendelovou univerzitou v Brně, s Masarykovou univerzitou a s Univerzitou Palackého v Olomouci. Podnikatelé ze Zlínského kraje budou moci žádat o inovační voucher k navázání nové spolupráce formou realizace konkrétních výzkumně vývojových služeb ze strany těchto vysokých škol. Zlínský kraj svým projektem inovačních voucherů, respektive jeho třetí etapou, reaguje na velký zájem podniků o spolupráci s vysokými školami, který se projevil již během předchozích dvou etap projektu podporovaného Evropskou unií, a to prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Morava. I v jiných evropských regionech se jedná o žádaný nástroj efektivní spolupráce firem s vysokými školami. Poprvé bylo řízení k předkládání žádostí o inovační vouchery ve Zlínském kraji vyhlášeno v říjnu 2011, kdy si žádost podalo 51 konkrétních firem. Z nich bylo vyhověno 33 žádostem. Zájem firem se potvrdil také v lednu 2013, kdy bylo ve druhé etapě předloženo 98 žádostí a z nich bylo v dubnu 2013 saturováno 45.



Vzhledem k výraznému převisu poptávky bude nyní v rámci ROP Střední Morava připravována již třetí výzva, v jejímž rámci budou podnikatelé opět moci žádat o inovační voucher. Předpokládané vyhlášení příjmu žádostí o inovační vouchery bude v lednu 2014. Podrobnosti naleznete na internetových stránkách Zlínského kraje a na stránkách inovačních voucherů ve Zlínském kraji: www.objevtesmer.cz. Kraj předpokládá, že firmy budou i nyní nejčastěji vyhledávat spolupráci s těmi vysokými školami, o jejichž služby byl zájem již v předchozích etapách. Jedná se zejména o Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně (předloženo 101, schváleno 55 projektů), Vysoké učení technické v Brně (předloženo 33, schváleno 17 projektů), Vysokou školu báňskou-Technickou univerzitu Ostrava (předloženo 6, schváleny 4 projekty) a Mendelovu univerzitu v Brně (předloženo 9, schváleny 2 projekty). Při úpravě rozpočtového výhledu v dubnu 2013 bylo zohledněno pokračování projektu inovačních voucherů uvolněním částky 6,67 mil. Kč, čerpané v letech 2014 a 2015. Jedná se o výdaje Zlínského kraje, které budou kryty ze 75 % dotací ze zdrojů ROP Střední Morava (5 mil. Kč) a Zlínský kraj se na financování inovačních voucherů podílí 25 % veřejných prostředků, což činí 1,67 mil. Kč. Z celkové částky veřejných prostředků na inovační vouchery ve výši 6,67 mil. Kč budou firmy generovat dalších cca 2,22 mil. Kč a díky inovačním voucherům bude podpořena spolupráce firem a vysokých škol v objemu cca 8,89 mil. Kč. Informaci poskytl Zlínský kraj.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pro-spolupraci-na-projektu-inovacnich-voucheru-uzavre-kraj-smlouvy-ssesti-vysokymi-skolami-38896.html

Exmístopředsedkyně ANO 2011: Ani bohatí nezabrání krádežím v politice, Babiš má dvojí tvář Téma: Mendelova univerzita v Brně 27.8.2013 iHNed.cz Strana 0 zpravy.ihned.cz Petr Koděra Byla jednou z místopředsedkyň ANO 2011, letos v květnu ale z hnutí odešla. Prý na protest proti Babišovu diktátorskému stylu vedení. Hnutí je jen obchodním projektem, který slouží k prosazování zájmů Andreje Babiše, říká v rozhovoru pro IHNED.cz analytička Hana Greplová. Analytička Hana Greplová měla být klíčovou spojkou politického hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011 ve Zlínském kraji. Vedla tamní krajskou buňku, a volební sněm ji dokonce letos v březnu poslal do funkce jednoho z celorepublikových místopředsedů hnutí. Jenže uplynuly sotva dva měsíce a Greplová spolu s dalšími třemi místopředsedy a jedním členem předsednictva rezignovali na protest proti způsobu řízení hnutí. Pevnou rukou ho prý ovládá zakladatel a hlavní donátor Andrej Babiš, který však podobná nařčení odmítá. "V době, kdy jsem v hnutí působila, o demokracii nemohla být žádná řeč. Základní heslo Babiše bylo: Já platím, já rozhoduji," popisuje Greplová v mailovém rozhovoru pro IHNED.cz svůj pohled do struktur ANO 2011. Proč jste z hnutí odešla? Protože jsem pochopila, že se hnutí začíná ubírat proti smyslu Výzvy, na základě které jsem se v roce 2011 k hnutí dobrovolně přihlásila. Z původního záměru spojit schopné a slušné lidi, kteří společným úsilím přinesou změnu kultury do naší společnosti, se postupem času vyloupl krystalický obchodní projekt. Ten, který má zajistit dostatečnou moc při uplatňování osobních představ Andreje Babiše o fungování společnosti, nikoliv však představ členů hnutí, či dokonce občanů.



Nejsem diktátor, tvrdí Babiš. Kvůli jarnímu puči ale zpřísnil přijímání nováčků - čtěte ZDE Představy občanů jsou důležité pouze pro přípravu lákavého volebního programu, který jemu a jeho "bratrstvu" pomůže k moci. A důležitou ingrediencí jsou slavné tváře, které to všechno hezky prodají. Vše, co popisuji, je v příkrém rozporu s mým pojetím nově budovaného demokratického hnutí. Hnutí jsem obětovala rok a půl svého osobního času, ale nelituji toho. Jsem vděčná za tu zkušenost. I díky ní jsem pochopila, že je naprosto nesmyslné očekávání společnosti, že když do politiky půjdou bohatí, přestane se krást. Je pravda, že hnutí není řízeno demokraticky, nýbrž Babišovou tvrdou diktaturou? Hana Greplová Normal 0 21 false false false

MicrosoftInternetExplorer4

Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu při Vysoké škole zemědělské v Brně (1989). V průběhu let 1989 až 2008 se pohybovala na analytických později manažerských pozicích. Od roku 2008 pracuje na volné noze jako lektorka, konzultantka, poradkyně, manažerka projektů a procesní analytička. Zabývá se zlepšováním výkonnosti firem i organizací ve veřejné správě. Má za sebou projekty v oblasti procesního, projektového a strategického řízení, rozvoje managementu inovací a zeštíhlování procesů. Od roku 2011 byla jedním z prvních členů hnutí ANO 2011, vedla buňku ve Zlínském kraji. V březnu 2013 se stala místopředsedkyní ANO 2011, v květnu ale hnutí opustila. (Zdroj: Ústav práva a právní vědy.) V době, kdy jsem v hnutí působila, o demokracii nemohla být žádná řeč a soudě podle cenzury na sociální síti ANO se situace nezměnila. Základní heslo Babiše bylo: "Já platím, já rozhoduji." O tom, že by bral na vědomí hlas členské základny, se mohlo zdát snad jen řadovým členům, ke kterým přicházely značně filtrované informace. Ti, kteří se přímo účastnili jednání předsednictva či výboru hnutí, alespoň po volbách v březnu 2013 (které zasáhly Babiše vyřazením jemu oddaných bývalých zaměstnanců Faltýnka či Brabce z orgánů hnutí), zažili bez obalu jeho autokratický způsob vlády. Bylo to pro mne, jako dospělého člověka, který často spolupracuje s vrcholovými manažery ve firmách, absolutně neakceptovatelné. Já jsem do hnutí vstupovala jako svobodný občan, nikoliv jako zaměstnanec Agrofertu. Jestliže někdo mluví o tom, že chce měnit klima ve společnosti k lepšímu, musí podle toho sám vystupovat. Můžete dát nějaké konkrétní příklady? Stačí se podívat na hysterické reakce Andreje Babiše v nesestříhaných televizních pořadech. Velmi rychle je vyveden z míry a věci řeší naprosto nepřijatelnými osobními útoky. K prosazování svých názorů používá z mého pohledu nepřijatelné manipulativní techniky. Například při jednání předsednictva ohledně kompetencí místopředsedů si vyžádal místopředseda pověřený ekonomickým řízením hnutí patřičné podklady. Na to Babiš řekl, že až sežene sponzory, pak se o finance hnutí může zajímat. S podobnou reakcí se setkala předsedkyně revizní komise hnutí, když chtěla ověřit výroční zprávu. Byla dotázána, zdali se cítí být lepší v účetnictví než renomovaná auditorská firma, která závěrku kontrolovala. Takových příkladů by se našla celá řada. Andrej Babiš bude jednou premiér, říká jeho programový manažer a bývalý novinář Komárek - čtěte ZDE Někteří vaši bývalí kolegové tvrdí, že v případě hnutí ANO 2011 jde o "podnikatelský projekt", a nikoliv o politický projekt. A srovnávají ho s Věcmi veřejnými, dokonce jej považují za ještě horší. Souhlasíte s nimi?



Nemohu úplně přesně srovnávat, neboť o zákulisí Věcí veřejných nic nevím. Soudě podle rozštěpení VV však dovozuji, že v něm existovala větší míra demokracie než v hnutí ANO 2011. V něm se jakýkoliv vlastní názor netrpí. Stačí se podívat na pečlivě čištěný Facebook, tam žádné negativní názory nenajdete. Správce pouze pečlivě udržuje vlídné prostředí pro rozvoj kultu osobnosti. Respektované osobnosti jako Martin Stropnický nebo Jiří Zlatuška však za Andrejem Babišem pevně stojí. Jakou motivaci mají podle vás oni i další osobnosti k tomu, aby se staly tvářemi ANO 2011? Jim údajná Babišova diktatura nevadí? Na motivaci pánů Stropnického nebo Zlatušky a jiných se musíte zeptat jich osobně. Podle mé zkušenosti má Andrej Babiš dvojí tvář. Umí s lidmi dokonale manipulovat, je okouzlující, když vás potřebuje získat na svoji stranu. Do očí vám něco tvrdí, ale když se karta obrátí, nemá problém názor úplně otočit. Dělá jen ty věci, které jsou výhodné pro něj. On drží slovo pouze do doby, dokud je to pro něj výhodné. Malé strany zažívají před volbami boom. K Babišovi i Okamurovi vstupují tisíce lidí - čtěte ZDE MF Dnes i Lidové noviny definitivně patří Babišovi. Antimonopolní úřad povolil akvizici - čtěte ZDE Hlavním cílem je, aby za každou cenu stál na stupni vítězů, nejlépe jako majitel největší firmy na světě. Babiš se v rámci hnutí stylizuje do role Tomáše Bati, ale s ním nemá opravdu pranic společného. Zatímco Baťa tvořil, Babiš nakupoval. Baťa říkal svým zaměstnancům spolupracovníci, tedy přiznával jejich podíl na výsledku, Babiš vykřikuje, že jim dává práci. Ale to už je úplně jiný příběh. Jak podle vás dopadne ANO 2011 v předčasných volbách? Čertem ďábla nevyženeš. Pokud se ANO 2011 dostane k moci, bude to jen prodloužení agonie nefunkčního systému zavedením poněkud tvrdších mafiánských praktik do našeho politického bordelu. Já však doufám, že dopadne stejně jako předchozí produkt Babišova PR týmu, prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg. Věřím, že občané této země neztratili poslední zbytky zdravého rozumu a i přes líbivou mediální masáž pochopí, co na ně Babiš ve skutečnosti chystá.

http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-60497990-hnuti-ano-2011-hana-grepova-miliardar-andrej-babis-

Z rybníka v Josefově zmizí bahno a nálety 28.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Týden u nás, okresní noviny Strana 1 (jch)

Titulní strana

Adamov, Josefov – Zpevněná hráz, odbahněné dno a vyčištěné břehy. Tak bude vypadat po úpravách malá vodní nádrž Josefov v rezervaci v Josefovském údolí nedaleko Adamova. Úpravy rybníčku, který spravuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, budou stát zhruba milion dvě stě tisíc korun. Většinu nákladů pokryjí dotace z evropských fondů. Termín dokončení prací je leden příštího roku. „Rybník je už vypuštěný. Čekáme, až bahno trochu proschne, abychom ho mohli nechat vybagrovat,“ uvedl Jan Waidhofer z oddělení správy majetku křtinského podniku. Podle Waidhofera kromě odbahnění vyztuží dělníci kameny část hráze a také vyčistí břehy od náletových porostů. „V náhonu do rybníka ještě uděláme rybí přechod pro vranku obecnou. Tato ryba žije v Křtinském potoku, který rybník napájí, a je vzácná. Teď už se do rybníka nedostane,“ dodal Waidhofer. Úpravy rybníka o rozloze necelých šesti set metrů čtverečních konzultují lesníci se Správou chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Rybník je totiž v rezervaci. „To, že se rybník odbahní a upraví, samozřejmě vítáme. Byl už ve špatném stavu. Je to významná lokalita s výskytem obojživelníků. Po úpravách bude v rybníku mělká pobřežní zóna, kde budou mít žáby lepší podmínky pro rozmnožování,“ řekl vedoucí správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Do rybníka vysadí lesníci také ryby. Ale jen v malém množství. „Domluvili jsme se, že rybník nebude sloužit k chovu ryb. Proto jich tam bude velmi málo,“ dodal Leoš Štefka. Plné znění zprávy


Foto popis| VYPUŠTĚNO. Dělníci z rybníka v Josefově nedaleko Adamova vybagrují bahno. Později zpevní hráz a vyčistí břehy. Foto autor| Foto: Deník/JCH

Polička hledá jedovaté dřeviny u škol Téma: Mendelova univerzita v Brně 29.8.2013 5plus2 Strana 4 Svitavsko (peš) POLIČKA / Máme v zahradách našich mateřských a základních škol jedovaté stromy a keře? A pokud ano, mohou ohrozit zdraví našich dětí? Uvedené otázky si položila radnice v Poličce a rozhodla se získat odpovědi u odborníků. Vedení města proto investovalo do studie, která určí výskyt jedovatých dřevin a navrhne potřebná opatření. „Jedná se o preventivní akci. Chceme tak zamezit eventuálním problémům poškození zdraví dětí,“ vysvětluje tisková mluvčí města Naděžda Šauerová. Odborníci zmapují všechny dřeviny, které se ve školních zahradách nacházejí. „V případě výskytu jedovatých druhů doporučí, jak s nimi zacházet, aby nebylo ohroženo zdraví dětí,“ doplňuje Naděžda Šauerová. Polička zadala vypracování studie Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zaplatí za ni patnáct tisíc korun. Fakulta dokument vypracuje do konce září, aby mohlo město případné kroky podniknout ještě v tomto vegetačním období. tajemství sedmi zahrad Studie se týká zahrad dvou základních a pěti mateřských škol. „Rozhodně je to prospěšný krok, přestože naší zahrady se případná opatření asi týkat nebudou. Areál nám osazovala odborná firma, takže předpokládám, že nám jedovaté keře kolem školních budov nenasázela,“ říká ředitel Základní školy na Lukách Eduard Střílek. Aktivitu města vítá i ředitelka Mateřské školy Čtyřlístek Milada Kalinovská. „Máme dvě velké zahrady, ve kterých jsou staré přerostlé stromy. Plánujeme, že je vykácíme a nově zahradu osadíme, takže jsme rádi, že nám město vyšlo vstříc. Z těch problematických dřevin máme na zahradě túje,“ uvádí Kalinovská. Ve školách, které zřizuje Polička, zatím žádný případ ohrožení dítěte jedovatými dřevinami nenastal. Regionální mutace| 5plus2 - Svitavsko

Boj s krabicemi: prozatím remíza Téma: Mendelova univerzita v Brně 29.8.2013 5plus2 Strana 5 Zaostřeno Jiří Hloušek Společnost CTP chce ve Šlapanicích rozšířit průmyslovou zónu. Část místních je proti a doufá, že projekt zmaří kvalitní černozem. Šlapanice / Černozem, nebo „krabice“ průmyslových podniků? Nejen někteří Šlapaničtí jsou pro první možnost. Zábor půdy průmyslovou výstavbou odmítají i odborníci. „Je to závažný problém, ne-li zločin. V minulém režimu byl odvod za zábor hektaru kvalitní půdy jižně od Brna milion, dnes sto tisíc korun,“ hněvá se šéf Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity František Toman.



Právě úrodná půda dává odpůrcům průmyslu ve Šlapanicích naději, že nebudou obklopeni dalšími 80 hektary „krabic“ průmyslových firem, které plánuje společnost CTP. „Podle našich informací vydal krajský odbor, který má na starosti ochranu půdního fondu, negativní stanovisko k záboru tak velkého množství kvalitní půdy. Toto se musí promítnout do územního plánu obce, který rozhodne, zda se průmyslová zóna bude stavět a v jakém rozsahu,“ uvedl Lukáš Prnka z Ekologického právního servisu. Podobný problém řeší i v blízkých Tuřanech. Zatímco tuřanský územní plán zpracovává brněnský magistrát, ve Šlapanicích jej má na starosti tamní vedení města. „Zastupitelstvo Šlapanic se v červnu pokusilo využít novelu stavebního zákona a místo původního konceptu územního plánu se rozhodlo rovnou pro pořízení nového územního plánu. Dosavadní koncept však nepočítal s jinou variantou než průmyslovou zónou, bez ohledu na to, že Nejvyšší správní soud zrušil vloni Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje a nové budou nejdříve za dva roky. „Míníme, že je zbytečné do územního plánu kreslit průmyslovou zónu nadmístního významu, když není hotová nadřazená dokumentace, se kterou musí být územní plán v souladu,“ uvedl Prnka. Starostu Šlapanic Jaroslava Klašku redakce oslovila s dotazy, ty ale zůstaly bez odpovědi. O plánovanou výstavbu se Šlapaničtí začali zabývat v roce 2008. „Sdružení Čisté Šlapanice vzniklo kvůli výstavbě lakovny, později jsme začali řešit chystanou zónu. Dnes máme čtyřicet členů, ve volbách do zastupitelstva jsme získali devatenáct procent, jsme nejsilnější opoziční stranou,“ uvedl Milan Pernica ze sdružení. Jeho členové upozorňují na kontroverze jako pozemkové spekulace. „Už jsme podali i trestní oznámení, jeden z bývalých zastupitelů by měl při realizaci zóny hrubý zisk osmnáct milionů korun,“ přiblížil Pernica. Podle Prnky město navíc uzavřelo s investorem nevýhodnou smlouvu, ze které sice plynou výhody, například pět milionů na kanalizaci při realizaci zóny, ale i sankce. „Máme podezření, že jsou lidé, kteří mají k zóně vydávat povolení a hlídat zákonnost pod nepřijatelným tlakem,“ míní právník. *** cTp: Vše je v pořádku Generální ředitel CTP Remon Vos situaci vidí pozitivně. „V předchozích letech jsme projekt do detailů projednali a všechny zúčastněné strany chápou potřebu vybudovat ve Šlapanicích obchodní park,“ uvedl Vos. Rozhovor s Remonem Vosem, Milanem Pernicou i Lukášem Prnkou na brno.5plus2.cz ” Je to zločin. V minulém režimu stál hektar kvalitní půdy jižně od Brna milion, dnes sto tisíc. Foto popis| Výstavbu dalších průmyslových hal by mnozí obyvatelé šlapanic a tuřan nejraději viděli jedině na fotce. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO / ZUZANA KLEMENTOVÁ Regionální mutace| 5plus2 - Brněnsko

Lesy mají s certifikovanou značkou Téma: Mendelova univerzita v Brně 29.8.2013 5plus2 Strana 6 Křížem krážem (rl) Březová nad svitavou / Šetrný přístup k lesům řadí lesy v okolí Březové nad Svitavou k mezinárodně uznávaným. A není to jen tak ledajaké uznání. Mezinárodní certifikát se značkou FSC mají pouze lesy v národním parku v Krkonoších, Masarykův les ve Křtinách a lesy v Praze. Před nedávnem byla široká veřejnost pozvaná na workshop spojený s terénní lesnickou exkurzí právě do šetrně obhospodařovaných lesů. Lidé se při prohlídce lesa u Březové nad Svitavou dozvěděli, jak takový certifikovaný les vypadá. O Nestátní lesy Svitavsko se stará už několik let lesník Milan Hron. „Představte si, jak by takový les vypadal, když by se o něj lidé nestarali. Lesník si musí vybírat, jaké dřeviny chce v lese mít,“ řekl skupince zájemců o prohlídku smíšeného lesa Hron s tím, že dnes v lesnictví rozhoduje kvantita před kvalitou. „Standard se snaží vyváženým způsobem zohlednit tři základní pilíře - zájem ekonomický, ekologický a sociální,“ uvedl Tomáš Duda z neziskové organizace. Plné znění zprávy


Cesta k udržení lesa je podle lesnického odborníka ve smíšených lesích. „Nemůžeme se spolehnout na to, že zde vydrží borovice černá, musí se přecházet na smíšené porosty tam, kde to jde. Jsou odolné i proti škůdcům,“ dodává Hron, který získal certifikát pro lesy několika obcí. Spokojení byli i návštěvníci lesa. „Myšlenka certifikovaných lesů se mi líbí a určitě jsem pro,“ uvedla k otázce certifikace dalších lesů Monika Graciasová. Regionální mutace| 5plus2 - Svitavsko

TISKOVÁ ZPRÁVA: Noví ředitelé regionálních studií Českého rozhlasu 28.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně ceska-media.cz Strana 0 Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva ČRo (BB)

Rada Českého rozhlasu dnes na svém veřejném zasedání na základě návrhu generálního ředitele ČRo Petera Duhana jmenovala do funkcí ředitelů regionálních studií Českého rozhlasu Zdeňka Duspivu, Milana Knotka, Pavla Kudrnu, Zdeňka Levého, Jaromíra Ostrého a Josefa Podstatu. Všichni ředitelé začnou funkci vykonávat od 1. října 2013. Náměstek generálního ředitele pro regionální vysílání Jan Menger k jmenování ředitelů uvedl: „Všichni nově jmenovaní ředitelé prošli otevřeným výběrovým řízením a jsou ve svém oboru uznávanými profesionály. Jsem přesvědčen, že představují pro Český rozhlas záruku kvalitního výkonu funkce ředitele regionálního studia.“ ČRo České Budějovice a ČRo Region, Vysočina – Ing. Zdeněk Duspiva Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Pracoval jako novinář a publicista, působil jako pedagog na Univerzitě J. A. Komenského v Praze. Byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, působil jako předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v České republice a v řadě dalších funkcí. ČRo Sever a ČRo Liberec – Mgr. Milan Knotek Pracuje na pozici ředitele těchto stanic od 1. dubna 2011. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu, obor Hospodářská politika a správa a Univerzitu J. E. Purkyně, obor speciální pedagogika. Pracoval jako tiskový mluvčí řady institucí, naposledy Magistrátu města Ústí nad Labem. ČRo Hradec Králové a ČRo Pardubice – Ing. Pavel Kudrna Pracuje jako redaktor a moderátor Českého rozhlasu. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou, obor provoz a řízení na Fakultě provozně ekonomické, zabýval se i studiem pedagogiky a psychologie na Univerzitě Karlově. ČRo Plzeň a ČRo Karlovy Vary – PhDr. Zdeněk Levý Pracuje na pozici ředitele těchto stanic od září roku 2006. Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako redaktor a posléze i v manažerských pozicích řady rádií i tištěných médií. ČRo Brno a ČRo Zlín – Mgr. Jaromír Ostrý Pracuje jako šéfredaktor Českého rozhlas Dvojka. Vystudoval obor rozhlasová žurnalistika na Filozofické fakultě UJAK Bratislava a dramatický obor na Státní konzervatoři v Brně. V Českém rozhlase v minulosti pracoval mimo jiné jako šéfredaktor ČRo Brno, programový ředitel a vedoucí Centra regionálního rozvoje. ČRo Ostrava a ČRo Olomouc – MUDr. Mgr. Josef Podstata Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a obor Management a ekonomika na téže univerzitě. Pracoval jako ředitel Moravského divadla Olomouc a na manažerských pozicích ve vydavatelstvích či soukromých rádiích. ČRo Regina a ČRo Region, Středočeský kraj Řízením těchto stanic bude od 1. 10. 2013 pověřen Bc. Jan Menger, náměstek generálního ředitele pro regionální vysílání.



Jmenování nových ředitelů regionálních studií a snížení jejich počtu vychází z koncepce Regiony 2014, která koresponduje s projektem transformace regionálního vysílání, který byl jedním z bodů vítězného projektu generálního ředitele ČRo Petera Duhana při kandidatuře na tuto pozici v roce 2011. Další informace naleznete na webu www.rozhlas.cz.

http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=459644

Festival vědy v Brně přiblíží vědu jako zábavnou a užitečnou činnost 28.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně parlamentnilisty.cz Strana 0 Politici občanům Roman Onderka

Předvést, jak zábavná a důležitá věda je – to si klade za cíl Festival vědy s RWE, který se letos koná v pátek 13. a v sobotu 14. září 2013. Generálním organizátorem festivalu je Hvězdárna a planetárium Brno, hlavními organizátory Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně a Univerzita obrany. Titulárním partnerem je RWE. Centrem programového dění bude vrchol Kraví hory. Podrobný program je uveden na stránce www.festivalvedy.cz. „Na tomto festivalu je mi zvlášť sympatické to, že si z něj účastníci, zejména ti nejmladší, odnášejí nejenom zážitky, ale často i nadšení pro určitý vědní obor. Ten se pak může stát jejich celoživotním zájmem,“ řekl primátor města Brna Roman Onderka. „Festival vědy představí jak odborné, tak populárněvědecké instituce. Cílem přitom není poučovat, nýbrž inspirovat a názorně předvést, že věda je tu proto, aby se nám lépe žilo,“ vysvětlil Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Tuto akci, při níž vědci předvádějí své umění široké veřejnosti, podporujeme již šestým rokem. Budeme se velmi těšit na experimenty a pokusy, které se týkají práce s elektřinou a energií jako takovou,“ sdělil Lukáš Kresač z RWE. Program začíná vždy v 9.00 a končí po 16. hodině. V krytém velkokapacitním stanu se bude odehrávat tzv. Divadlo vědy, kolem pak ve vlastních stáních předvedou program jednotlivé organizace. Hasičský sbor Jihomoravského kraje v sobotu ve 14.00 hodin mj. předvede ohnivou show (za příznivého počasí), Městská policie Brno přistaví autobus MOBIDIK. Vše vědecké, výzkumné a badatelské předvedou Akademie věd České republiky, Dům dětí a mládeže JUNIOR, Hvězdárna a planetárium Brno, Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (ÚO Brno), Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, Městská policie Brno, Turistické a informační centrum města Brna, Vysoké učení technické v Brně a Univerzita obrany. Na festival naváže Noc vědců Na Festival vědy s RWE plynule navazuje Evropská noc vědců, která se tentokrát uskuteční v pátek 27. září 2013 od 18 do 24 hodin na některých univerzitních pracovištích a také v Hvězdárně a planetáriu Brno. Program Divadla vědy Divadlo vědy se bude odehrávat v improvizovaném stanu s kapacitou přibližně 250 míst. Každý program trvá přibližně 40 minut. Školní výpravy si mohou místa na vystoupení Divadla vědy v pátek 13. září 2013 rezervovat



přes objednávkový systém Hvězdárny a planetária Brno (www.festivalvedy.cz). Vstup – stejně jako na všechny ostatní akce Festivalu vědy s RWE – zdarma. Pátek 13. září 2013 9.00

Vědecká pohádka o chemikáliích ve vodě / Masarykova univerzita

Byla jednou jedna špinavá řeka a ryby v ní byly nešťastné. Šel kolem vědec z RECETOXu Masarykovy univerzity… a jak to bylo dál, se přijďte podívat na vlastní oči. 10.00 Pokusy s kapalným dusíkem / Mendelova univerzita v Brně Co je to kapalný dusík, kde všude se v přírodě dusík nachází. Dá se dusíkem uvařit zmrzlina? Přijďte a uvidíte. 11.00 Chemická laboratoř / Vysoké učení technické v Brně Chemické experimenty převážně vážně i nevážně. 12.00 Lidská baterka / Úžasné divadlo fyziky, Akademie věd České republiky Experiment, do kterého budete od začátku doslova zapojeni. Lidské tělo je poměrně dobrým zdrojem elektrické energie. Mohli bychom si pouhým dotykem dobíjet telefony? Kolik členů musí mít „elektricky soběstačná” domácnost? Vystoupení Úžasného divadla fyziky. 13.00 Roboti – slyší, vidí a mluví spolu? / Masarykova univerzita Ukážeme si, co roboti umí, jak je můžeme ovládat a také se koukneme na NEVIDITELNÉ záření. 14.00 Pokusy z kapalným dusíkem / Mendelova univerzita v Brně Co je to kapalný dusík, kde všude se v přírodě dusík nachází. Dá se dusíkem uvařit zmrzlina? Přijďte a uvidíte. Sobota 14. září 2013 10.00 Lidská baterka / Úžasné divadlo fyziky, Akademie věd České republiky Experiment, do kterého budete od začátku doslova zapojeni. Lidské tělo je poměrně dobrým zdrojem elektrické energie. Mohli bychom si pouhým dotykem dobíjet telefony? Kolik členů musí mít „elektricky soběstačná” domácnost? Vystoupení Úžasného divadla fyziky. 11.00 Pokusy s kapalným dusíkem / Mendelova univerzita v Brně Co je to kapalný dusík, kde všude se v přírodě dusík nachází. Dá se dusíkem uvařit zmrzlina? Přijďte a uvidíte. 12.00 Roboti – slyší, vidí a mluví spolu? / Masarykova univerzita Ukážeme si, co roboti umí, jak je můžeme ovládat a také se koukneme na NEVIDITELNÉ záření. 13.00 Chmel, národa tmel / Mendelova univerzita v Brně Chmel využívá člověk již po staletí a naučil se z něj vyrábět řadu věcí a pro některé potraviny je tato rostlina dokonce nepostradatelná. 14.00 Ohnivá show / Jihomoravský hasičský záchranný sbor Cisternová automobilová stříkačka – prohlídka výstroje a výzbroje, kterou hasiči ke své práci používají, hašení makety hořícího domečku (slabým proudem – vhodné i pro malé děti), ukázka správného postupu hašení vzníceného oleje 15.00 Chemická laboratoř / Vysoké učení technické v Brně



Chemické experimenty převážně vážně i nevážně. 16.00 Vědecká pohádka o chemikáliích ve vodě / Masarykova univerzita Byla jednou jedna špinavá řeka a ryby v ní byly nešťastné. Šel kolem vědec z RECETOXu Masarykovy univerzity… a jak to bylo dál, se přijďte podívat na vlastní oči. Záštitu nad Festivalem vědy s RWE poskytli: Roman Onderka, primátor města Brna, Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, Jaroslav Hlušek, rektor Mendelovy univerzity v Brně, Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně, Bohuslav Přikryl, rektor Univerzity obrany.

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=17051

Na Urale bude kopie ŠLP Křtiny 29.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 3 Blanenské léto KRISTÝNA ŽIVNÁ

Křtiny – Školní lesní podnik Masarykův les ve Křtinách letos slaví devadesáté výročí svého založení. Již několik let tam jezdí na praxe například studenti Uralské státní lesotechnické univerzity z Jekatěrinburgu. Představitelům této univerzity se křtinský podnik natolik zalíbil, že se rozhodli podobným způsobem organizovat i ten na Urale a vytvořit si jeho určitou kopii. „Kolegy z Ruska nejvíce zaujal jemný podrostní způsob hospodaření s využitím přirozené obnovy, který provozujeme v podniku dlouhodobě. To v ruských podmínkách neexistuje,“ řekl bývalý ředitel Školního lesního podniku Křtiny Masarykův les Jaroslav Martínek. Uralská univerzita sice má své vlastní arboretum, ale i to chtějí udělat v podobném duchu, jako je křtinské a řícmanické. „Arboretum tam plánují doplňovat. Vše vyžaduje péči, která však něco stojí. Proto musí nejprve vydělat peníze z hospodaření v lese,“ osvětlil Martínek. Uralská státní lesotechnická univerzita udělila minulý rok Jaroslavu Martínkovi a jeho kolegovi Pavlu Mauerovi titul čestný profesor.„Když mi jej předávali, nabídli mi spolupráci. Na jejich univerzitě a v lesním podniku jsem strávil měsíc. Poté jsem rektorovi předložil návrh na opatření, která by měla vést k tomu, aby byl jejich podnik podobný našemu ve Křtinách,“ vysvětlil Martínek. Křtinský klenot není zajímavý jen pro ruské návštěvníky, ale například i pro ty z Latinské Ameriky. „Smyslem školního podniku je, aby v něm studenti viděli a dozvěděli se co nejvíce a své znalosti šířili dále. Pokud si ale uvědomíme, jak je naše republika ve srovnání s Ruskou federací maličká, tak z globálního hlediska naši studenti nabyté zkušenosti nerozšíří na velkou plochu,“ řekl dále Martínek. Uralská státní lesotechnická univerzita je jedna ze čtyř nejstarších v Rusku a jako jediná na východ za Uralem připravuje příští lesnické a dřevařské manažery pro celou Sibiř a Dálný východ, což má velký dosah. „Proto bychom si měli uvědomit tu jedinečnost, kdy lesníci z malé obce Křtiny mohou pomoci při řešení globálních problémů. Samotné pozvání ke spolupráci chápu jako obrovskou poklonu dlouhodobé práci křtinských lesníků,“ ukončil Martínek. Region| Jižní Morava

Účast ve Splitu je úspěchem květinářů a floristů Téma: Mendelova univerzita v Brně 31.8.2013 Právo Strana 10 Zpravodajství (miv)



PRODĚKAN ZAHRADNICKÉ FAKULTY MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ JIŘÍ MARTINEK ŘEKL PRÁVU: Ondřeje Čerňáka na soutěž do chorvatského Splitu doprovodí zkušený florista, hodnotitel a pedagog, proděkan v Lednici na Břeclavsku sídlící Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Jiří Martinek. Právu sdělil své pocity před odjezdem. * * Jak vnímáte účast našeho zástupce na soutěži? Účast našeho soutěžícího vidím jako velký úspěch Svazu květinářů a floristů ČR, potažmo celé floristické scény, na mezinárodním poli. Konečně se po dlouhé době podařilo představit české umění aranžování květin v zahraničí. Myslím, že se můžeme směle poměřovat se zahraničím, a to na obou úrovních – seniorské i juniorské. A právě o mladých nadějných floristech letošní Eurofleurs je. Ondřej patří k velmi kreativním lidem, o tom jsem se měl možnost přesvědčit nejen v průběhu naší společné přípravy na Split. Jako každé mládí je však trochu neklidné a nespoutané. Ale to k jeho věku patří a mým úkolem je usměrňovat jeho konání tak, aby výsledná aranžmá byla souladu s propozicemi celé soutěže. Konečně i mojí profesí je vychovávat studenty v oblasti interiérové tvorby. Myslím, že si s Ondrou rozumíme a on mé rady respektuje. * * Co od této soutěže očekáváte? Očekávání odborné veřejnosti jsou samozřejmě veliká. Já bych byl také rád, pokud by se Ondřej dostal na „bednu“, každopádně konkurence je značná a bude záležet na mnoha faktorech. * * Jak bude složité pro českého soutěžícího vyjádřit motivy, spojené podle zadání jak se starým Římem, tak především s chorvatskou kulturou? Myslím, že Chorvatsko je v mnohém podobné naší zemi – krásná krajina, starobylé památky i bohatá folklórní tradice. Myslím, že máme velkou šanci pochopit chorvatské motivy a přeložit je do řeči květin. A jak si poradit s antickými motivy? Pravda, antických památek u nás mnoho nenajdeme, ale myslím, že se můžeme stejně dobře inspirovat v knihách. Možností je mnoho. Však Ondřej dostal také domácí úkol projít knihovny a nechat se inspirovat svazky o antickém umění i o Chorvatsku. Důležitá je stylizace motivů do květinových aranžmá, a to můžeme ovlivnit jen částečně. Veškerý materiál pro téměř všechny disciplíny dodá organizátor. Takže nám zbývají pouze knihovny, atmosféra soutěžního místa a také ta obligátní kapička štěstí.

Lesy mají s certifikovanou značkou Téma: Mendelova univerzita v Brně 31.8.2013 5plus2.cz Strana 0 stalo se Radek Latislav BŘEZOVÁ NAD SVITAVOU - Šetrný přístup k lesům řadí lesy v okolí Březové nad Svitavou k mezinárodně uznávaným. A není to jen tak ledajaké uznání. Mezinárodní certifikát se značkou FSC mají pouze lesy v národním parku v Krkonoších, Masarykův les ve Křtinách a lesy v Praze. I lesy už mají své certifikáty. Foto: www.vasecocky.cz Před nedávnem byla široká veřejnost pozvaná na workshop spojený s terénní lesnickou exkurzí právě do šetrně obhospodařovaných lesů. Lidé se při prohlídce lesa u Březové nad Svitavou dozvěděli, jak takový certifikovaný les vypadá. O Nestátní lesy Svitavsko se stará už několik let lesník Milan Hron. "Představte si, jak by takový les vypadal, když by se o něj lidé nestarali. Lesník si musí vybírat, jaké dřeviny chce v lese mít," řekl skupince zájemců o prohlídku smíšeného lesa Hron s tím, že dnes v lesnictví rozhoduje kvantita před kvalitou. "Standard se snaží vyváženým



způsobem zohlednit tři základní pilíře - zájem ekonomický, ekologický a sociální," uvedl Tomáš Duda z neziskové organizace. Cesta k udržení lesa je podle lesnického odborníka ve smíšených lesích. "Nemůžeme se spolehnout na to, že zde vydrží borovice černá, musí se přecházet na smíšené porosty tam, kde to jde. Jsou odolné i proti škůdcům," dodává Hron, který získal certifikát pro lesy několika obcí. Spokojení byli i návštěvníci lesa. "Myšlenka certifikovaných lesů se mi líbí a určitě jsem pro," uvedla k otázce certifikace dalších lesů Monika Graciasová.

http://www.5plus2.cz/30991/lesy-maji-s-certifikovanou-znackou

Brno zve na festival vědy, Noc vědců i přednášku o Marsu Téma: Mendelova univerzita v Brně 30.8.2013 i60.cz Strana 0 Zábava Redakce Brno nabídne zájemcům festival vědy, populární Noc vědců i přednášku amerického vědce Jamese Rice, který pomáhal sestavit vozítko určené na misi na Marsu. Informoval o tom ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Všechny akce jsou určené pro širokou veřejnost a jsou zdarma. Festival vědy bude v parku na Kraví hoře v Brně v pátek 13. a v sobotu 14. září. Kolem hvězdárny budou postavené stany, v nichž vědci ukážou populární formou zajímavé pokusy a představí nové poznatky. Páteční program je určený spíše školám, sobotní veřejnosti. "Smyslem je ukázat, že věda je pro rozvoj lidské civilizace důležitá a dělá svět příjemnější k žití," řekl Dušek. Na místě budou k vidění například i technické pomůcky strážníků. Lidé si budou moci prohlédnout pomůcku pro seniory, která je napojená na informační středisko a slouží k přivolání pomoci v případě nouze. K dispozici bude také laserová střelnice. K vidění budou i pokusy s kapalným dusíkem, představení některých robotů či ohnivá show hasičů. Podle předpokladů ředitele Duška by mohly festival vědy navštívit 2000 až 3000 lidí. Ve čtvrtek 19. září pak bude na hvězdárně přednáška amerického vědce Jamese W. Rice. "James Rice je jedním ze spoluautorů vozítek, která jezdí po Marsu a bude vykládat populární formou jak to funguje, co tam vozítka dělají a tak podobně," uvedl Dušek. Rice má za sebou více než 25 let výzkumu v oblasti geologie a hledání vody na Marsu. Populární formou představí svou práci také výzkumníci v rámci Noci vědců. V pátek 27. září od 18 do 24 hodin budou moci lidé přijít na některá univerzitní pracoviště. Uvidí například laboratoř kvality elektrické energie v Technickém muzeu, odborníci z Mendelovy univerzity představí energii ukrytou v rostlinách a zájemci se dozví také například o radioaktivitě a energii.

http://www.i60.cz/clanek_5460_brno-zve-na-festival-vedy-noc-vedcu-i-prednasku-o-marsu.html

Cyklisté nyní pojedou pohodlněji 31.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Blanenský deník Strana 2 blanenské léto



IVO MICHALÍK Blanensko – Jedovnice, Křtiny, Bukovina a Bukovinka. Tyto obce spojuje cyklostezka. Její povrch byl ještě před pár lety v katastrofálním stavu. O nápravu se starají zástupci Školního lesního podniku Křtiny. Druhá etapa prací skončila v červnu a příští rok ji bude následovat třetí, která bude zároveň poslední. První část oprav dělníci udělali předloni. „Letos jsme na ni navázali pracemi, které trvaly prakticky celý červen. Chtěli jsme to stihnout před začátkem hojně navštěvovaného jedovnického Street Dance Kempu. Neobešli jsme se totiž bez uzavírky, ale nakonec jsme všechno stihli včas,“ uvedl Jiří Šilhánek z kanceláře ředitele Školního lesního podniku Křtiny. Letos se zaměřili na úsek dlouhý přibližně osm set metrů mezi Jedovnicemi a Křtinami. „Cesta pokračuje dále až do Bukoviny a jestli se nám podaří získat peníze, rádi bychom v opravách příští rok právě tímto směrem pokračovali,“ prohlásil Šilhánek. Dělníci opravují cyklostezku, která vede po silnici ze sedmdesátých let. „Léta jsou na ní hodně vidět. Turisté ji totiž rádi a často využívají. Museli jsme proto především obnovit příkopy a propusti a odvést dešťovou vodu mimo cestu. Jako povrch jsme zvolili takzvaný živičný asfalt, který snižuje prašnost a napomáhá většímu pohodlí cyklistů. Bude to pro ně navíc mnohem bezpečnější,“ nastínil zaměstnanec školního lesního podniku. Právě cyklisté novinky přivítali. „Chválí si je především lidé, kteří tudy jezdí pravidelně každý den na kole do práce. Lepší povrch však potěšil i lesníky,“ podotkl Šilhánek. Do oprav by se podle jeho slov nemohli pustit bez peněz od Jihomoravského kraje. „Náklady na druhou etapu výrazně přesáhly jeden milion korun. A my zaplatíme pouze dvacet procent. Třetí etapa bude ještě dražší, v tomto případě počítáme až se dvěma a půl miliony korun,“ dodal Šilhánek. Region| Jižní Morava

Hrášek má ještě deset volných míst 31.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Brněnský deník Strana 2 brněnské léto (zur)

Brnosever – Na poslední chvíli mohou ještě rodiče pracující na Mendelově univerzitě sehnat místo ve školce pro své dítě. Univerzitní mateřská škola Hrášek oznámila, že od pondělí může přijmout desítku dětí. „Školka se nachází v nově zrekonstruovaných prostorách v Kohoutově ulici, v areálu kolejí Jana Amose Komenského Mendelovy univerzity v Brně,“ přiblížila ředitelka školky Věra Šohajová. Zařízení funguje ve zkušebním provozu od letošního února a od pondělí otevře dvě třídy po dvaceti dětech. Předškoláky přijímá ve věku od tří let. Vznikla proto, aby měli zaměstnanci univerzity s malými dětmi snadnější návrat do práce. Region| Jižní Morava

Opravují stezku. Mezi čtyřmi obcemi 31.8.2013

Téma: Mendelova univerzita v Brně Brněnský deník Strana 6 Jižní Morava imk)

Blanensko – Jedovnice, Křtiny, Bukovina a Bukovinka na Blanensku. Tyto obce spojuje cyklostezka. Její povrch byl ještě před pár lety v katastrofálním stavu. O nápravu se starají zástupci Školního lesního podniku Křtiny. Druhá etapa prací skončila v červnu a příští rok ji bude následovat třetí, poslední. První část oprav dělníci udělali předloni. „Letos jsme na ni navázali pracemi, které trvaly prakticky celý červen. Chtěli jsme to stihnout



před začátkem hojně navštěvovaného jedovnického Street Dance Kempu. Neobešli jsme se totiž bez uzavírky, ale nakonec jsme všechno stihli včas,“ uvedl Jiří Šilhánek z kanceláře ředitele Školního lesního podniku Křtiny. Letos se zaměřili na úsek dlouhý přibližně osm set metrů mezi Jedovnicemi a Křtinami. „Cesta pokračuje dál až do Bukoviny a jestli se nám podaří získat peníze, rádi bychom v opravách příští rok právě tímto směrem pokračovali,“ prohlásil Šilhánek.( Region| Jižní Morava



Přehled zpráv. Brněnští vědci našli způsob, jak rychle diagnostikovat chřipku Zdraví ~ Strana 16 ~ Co je nového

Recommend Documents