Přehled zpráv. Bohumil Doleţal: Svobodu jsme získali příliš snadno. Teď si ji musíme obhájit e15.cz ~ str

Přehled zpráv Bohumil Doleţal: Svobodu jsme získali příliš snadno. Teď si ji musíme obhájit ........................................... 8 29.6.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory_  _ Krátce ...................................................................................................................................................................... 9 28.6.2013 Kondice ~ str. 10 ~ Aktuálně - ze světa zdraví, krásy a sportu_  _ Ministrem kultury bude Balvín, za Rusnokem dorazil i Jan Fischer ................................................................ 9 28.6.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  iDNES.cz, Jan Jiřička, iDNES.cz, Martina Topinková, iDNES.cz, Anna Barochová_ Kristýna Kříţová: Babiš osloví čtvrtinu voličů .................................................................................................10 27.6.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  iHNed.cz (BoJ)_ Stát se chová jak za socialismu .........................................................................................................................11 27.6.2013 Ekonom ~ str. 29 ~ byznys & politika - česko_  Jan Průša, Pavel Ryska_ Vize 2030: Černé labutě a jiná nebezpečí ..........................................................................................................12 27.6.2013 Ekonom ~ str. 51 ~ téma - vize 2030_  Robert Břešťan_ Jaký bude svět v roce 2030 ................................................................................................................................13 27.6.2013 Ekonom ~ str. 52 ~ téma - vize 2030_  Miloš Balabán_ Babiš osloví čtvrtinu voličů ................................................................................................................................16 27.6.2013 Hospodářské noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana_  Kristýna Křížová_ Sudetoněmecká otázka dnes ..............................................................................................................................17 27.6.2013 Literární noviny ~ str. 16 ~ Servis_  Petr ŠAFAŘÍK_ Kung-fu, pandy a Konfucius, ale co dál? ..........................................................................................................18 27.6.2013 ustavmezinarodnichvztahu.cz ~ str. 00 ~ _  Linda Flanderová_ Studenti dluţí miliony školám ............................................................................................................................20 26.6.2013 Lidové noviny ~ str. 13 ~ Peníze & byznys_  PETRA JŮZLOVÁ_ Odešel Libor Konvička. Výzkumník, pedagog, slavista a horolezec ..............................................................22 25.6.2013 marketingsales.cz ~ str. 00 ~ Rubriky_  Vilém Rubeš_ Time Warner signalizuje, ţe teď nechce CME začlenit ....................................................................................23 25.6.2013 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ TV_  Martina Vojtěchovská_

Plné znění zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Zemanova volba ...................................................................................................................................................25 25.6.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory_  Michal Kubát_ společnost ............................................................................................................................................................26 24.6.2013 E15 ~ str. 18 ~ Společnost_  _ Studentské spoty: Reklama na Biotrička ..........................................................................................................27 24.6.2013 markething.cz ~ str. 00 ~ Reklama_  Ondřej Kolek_ 80 procent Čechů je pro úplný zákaz kouření v restauracích .........................................................................29 22.6.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ politika_  Michael Rozsypal, kko_ Cigaretu škrtlo uţ 72 hospod v Brně .................................................................................................................30 21.6.2013 Brněnský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana_  PETRA KOZLANSKÁ_ Gusenbauer: Rakouský kancléř či kazašský špion? .......................................................................................30 21.6.2013 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Evropa_  Zuzana Lizcová_ Průzkum agentury Median: Většina dotázaných chce nové volby .................................................................32 21.6.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika_  _ Restaurace v Brně na zákon nečekají, kuřáky posílají ven .............................................................................34 21.6.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Jihomoravský kraj_  _ DVOJÍ POHLED ....................................................................................................................................................35 21.6.2013 Romano voďi ~ str. 06 ~ Dvojí pohled_  _ I kuřáci chtějí nekuřácké restaurace ..................................................................................................................38 21.6.2013 Zdraví ~ str. 16 ~ Co je nového_  _ Babiš sází na autobus a jména jako Telička a Stropnický. Dobrá taktika, říkají experti ..............................38 20.6.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Lucie Sitarová, Marta Ošmerová_ Vzdělávání: Změna paradigmatu ........................................................................................................................43 20.6.2013 Literární noviny ~ str. 07 ~ Domov_  Michal KOMÁREK_ AŢ PRASKNE ORLÍK ...........................................................................................................................................44 20.6.2013 Reflex ~ str. 34 ~ Sonda_  STANISLAV DRAHNÝ_ Aţ praskne Orlík...................................................................................................................................................47 20.6.2013 reflex.cz ~ str. 00 ~ Hlavní články_  _



Karel na Hrad vítězem České ceny za PR..........................................................................................................49 20.6.2013 Strategie ~ str. 08 ~ Briefing_  Radek Polák_ Politika centrálních bank ....................................................................................................................................52 19.6.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Zaostřeno_  _ RECENZE: Shaun Tan tuţkou nakreslil Nový svět. Beze slov, ale s neuvěřitelnou fantazií........................56 19.6.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Hledá se premiér: Kdo z ODS má šanci? ..........................................................................................................58 18.6.2013 blesk.cz ~ str. 00 ~ Zátah na vládu_  _ Summit G8 ............................................................................................................................................................59 18.6.2013 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 17:10 Den podle…_  _ Rozhovor s Karlem Roţánkem ...........................................................................................................................62 18.6.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 10:05 Host radioţurnálu_  _ Křepelka pro Danielu ...........................................................................................................................................72 18.6.2013 Týdeník Rozhlas ~ str. 07 ~ Tvář za mikrofonem_  Alena Sojková_ Příjemné překvapení v Íránu ...............................................................................................................................73 17.6.2013 Hospodářské noviny ~ str. 10 ~ Názory_  Michael Romancov_ Nový premiér, předčasné volby, nebo úřednická vláda. Současná krize se dá řešit různě ........................74 17.6.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  tyt_ Czechia, Chechnya či Česká republika? ...........................................................................................................76 17.6.2013 Marketing & Media ~ str. 13 ~ Marketing_  Adman_ Odborníci jsou skeptičtí: Předčasné volby asi nebudou.................................................................................77 16.6.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  joh_ Ocenění Bezpečnostní manaţer roku 2012 putuje do ČEPS ..........................................................................78 16.6.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy_  Tisková zpráva_ Jak na předčasné volby? Hlasy expertů na ústavní právo..............................................................................78 15.6.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Politika - Domácí_  Sandra Štefaniková_ Postihly Vás povodně? Vyhněte se lichvářům. Jak je poznat? ......................................................................79 14.6.2013 finparada.cz ~ str. 00 ~ Pŧjčky, Pojištění_  Michal Bubák_



Nejlepší energie je ta, kterou nepotřebujeme ...................................................................................................80 14.6.2013 PRO-ENERGY ~ str. 11 ~ Rozhovor_  Eva Vítková_ ČSSD křičí, ale fakt chce Nečasův pád? Poslanci umějí počítat ....................................................................85 14.6.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Politika_  Vendula Kalhausová, Karolina Brožová_ Jak poznat lichváře? Finanční hyeny zneuţívají povodní! ..............................................................................87 13.6.2013 blesk.cz ~ str. 00 ~ Peníze_  _ Jaká je vize Prahy: Praha (bez)bariérová ..........................................................................................................88 13.6.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura_  ČT24_ Obyvatelé Íránu budou vybírat nástupce prezidenta Mahmúda Ahmadíneţáda ..........................................89 13.6.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Zaostřeno_  _ Snowden z Hongkongu: USA projektem PRISM špehovaly i Čínu .................................................................94 13.6.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Internet_  _ Kongres jako výsadek .........................................................................................................................................95 13.6.2013 Literární noviny ~ str. 04 ~ Rozhovor_  Michal KOMÁREK_ Skupina AMI Communications jmenuje nové partnery ...................................................................................99 13.6.2013 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz_  Marie Zemanová_ Dravá řeka mění pořadí favoritů na primátora ................................................................................................100 13.6.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Praha_  Pavel Švec_ Nadcházející prezidentské volby v Íránu řeší i v íránském vysílání Izraelského rozhlasu ........................101 13.6.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ blizkyvychod_  Břetislav Tureček_ Bojujete s povodní a dluhy zároveň? Poţádejte o odklad exekuce .............................................................102 12.6.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  obr_ Není rozumné vcházet do domu, v němţ akorát hoří! ...................................................................................103 12.6.2013 Make Money ~ str. 20 ~ Rozhovor_  _ Kapacity budou v Mostě hovořit o energetice ................................................................................................109 12.6.2013 Mostecký deník ~ str. 08 ~ U nás doma_  _ Jan Strnad: Moţná mám mozkovou vadu, ale hororový komiks mě prostě baví .......................................110 12.6.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_



Je nahá opice směšná? ....................................................................................................................................112 11.6.2013 Host ~ str. 10 ~ Kulatý stŧl_  Miroslav Balaštík a Jan Němec_ Kam se chystáte po maturitě? ..........................................................................................................................116 11.6.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Příloha - kam po maturitě_  _ Zeman na Vysočině na jednu věc nezapomněl. Odborníci tuší, co bude dál ..............................................118 11.6.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Poslanecká sněmovna_  Jiří Hroník_ RECENZE: Kdyţ se tvor z baţin kříţí s uměním, musí za tím být neskutečný Alan Moore .......................119 11.6.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ MLADÉ GENERACI CHYBÍ ODVAHA ...............................................................................................................121 10.6.2013 MARKETING SALES MEDIA ~ str. 20 ~ Názor_  Eva Králová_ Personálie ...........................................................................................................................................................122 10.6.2013 MARKETING SALES MEDIA ~ str. 38 ~ Personálie_  _ Fórum čtenářů ....................................................................................................................................................122 10.6.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Názory_  _ Proč jsou na tom Poláci dobře a Češi ne? ......................................................................................................123 10.6.2013 Respekt ~ str. 35 ~ Okem ekonoma_  Ondřej Schneider_ Ředitel CERGE-EI: Český výzkum v ekonomii většinou nemá mezinárodní kvalitu ..................................124 9.6.2013 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Věda a vzdělávání_  Martin Rychlík_ Proč jsou na tom Poláci dobře a Češi ne? ......................................................................................................128 9.6.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Ondřej Schneider_ VIDEO: ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 let rozhlasového vysílání ...................................................129 8.6.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  Jan Bohdal, Marek Smolař_ Napětí v Turecku ................................................................................................................................................129 7.6.2013 ČT 24 ~ str. 09 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ ČRo 2: Jak to vidí Pavel Pafko .........................................................................................................................133 7.6.2013 zdn.cz ~ str. 00 ~ Komentáře_  ČRo 2, Jak to vidí_ 36. Kongres Evropské účetní asociace se konal v Paříţi ..............................................................................142 6.6.2013 Auditor ~ str. 26 ~ Ze zahraničí_  Ladislav Mejzlík_



VIDEO: ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 let rozhlasového vysílání ...................................................143 6.6.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Vlastní zpráva ČM, (BoJ, MS)_ Jak to vidí Pavel Pafko ......................................................................................................................................143 6.6.2013 Čro Dvojka ~ str. 01 ~ 08:30 Jak to vidí_  _ Turecké protivládní protesty ............................................................................................................................152 6.6.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 21:05 Stalo se dnes_  _ Česká cena za PR: Studenti z MKPR získali speciální ocenění za projekt proti kouření v restauracích .153 6.6.2013 markething.cz ~ str. 00 ~ Public Relations, Výzkumy_  Redakce_ ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 LET ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ ...................................................155 5.6.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Vlastní zpráva ČM, (BoJ)_ Nepokoje v Istanbulu .........................................................................................................................................155 4.6.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Hlavní zprávy_  _ Komentátor Komárek jde do politiky ...............................................................................................................157 4.6.2013 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz_  ČTK_ krátce ..................................................................................................................................................................157 4.6.2013 Medical Tribune ~ str. 04 ~ Informace - Excerpta - Zajímavosti_  _ Příběhy na padesát slov ....................................................................................................................................158 4.6.2013 Týdeník Rozhlas ~ str. 11 ~ Nalaďte si_  (rath)_ V Česku se rozjíţdí Real Art Wrestling. Umělci soutěţně tvoří přímo před publikem ................................159 4.6.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Protesty v Turecku sílí, odbory jdou do dvoudenní stávky ..........................................................................160 4.6.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa_  Pavlína Nečásková, mkp,Veronika Sedláčková,Michaela Vydrová,Jan Richter_ Chaos ve školách. Tady navzdory primátorovi učí, tam ne ..........................................................................161 3.6.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony_  zh, čtk_ Sýrie na cestě k válce velmocí .........................................................................................................................162 3.6.2013 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Názory_  Michael Romancov_ Jak vzdělat marketéra se dozvíte 5. června na VŠE v Praze .........................................................................163 3.6.2013 Marketing & Media ~ str. 05 ~ Aktuality/z domova_  _



Komentátor MF Dnes Komárek chce do politiky, míří k Babišovi ................................................................164 3.6.2013 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích_  ČTK_ Komentátor Martin Komárek končí v MF Dnes, chce kandidovat na poslance za Babišovo Ano ............164 3.6.2013 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák_  Ondřej Aust_ Jiří Štefek: Nepřekonatelní tvůrci bezvládí .....................................................................................................165 3.6.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice_  pravybreh.cz_ Povodňové memento.........................................................................................................................................166 3.6.2013 Právo ~ str. 06 ~ Publicistika_  Miloš Balabán_ Cíle vzdělávání v České republice ...................................................................................................................167 3.6.2013 Řízení školy ~ str. 08 ~ Aktuálně_  doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D._ Mediální gramotnost v ČR ................................................................................................................................171 3.6.2013 Řízení školy ~ str. 37 ~ Klima školy_  Mgr. Vilma Hušková, MBA_ Komentátor MF Dnes Komárek chce do politiky, míří k Babišovi ................................................................175 3.6.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích_  ČTK_ Většina praţských škol i přes výhrady poslechla magistrát a neučí ...........................................................176 3.6.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  iDNES.cz, Lucie Kolischová, ČTK_ Jan Krůta: Doktor Petarda, aneb ten, který se postaral .................................................................................178 1.6.2013 Benešovský deník ~ str. 02 ~ Benešovsko, region_  _ Z dělníků byli naráz nepřátelé ..........................................................................................................................178 1.6.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory_  Vladimír Kučera_



Plné znění zpráv Bohumil Doleţal: Svobodu jsme získali příliš snadno. Teď si ji musíme obhájit 29.6.2013

e15.cz

str. 00 _

Rozhovory_

Nové občanské sdruţení nemá ambice stát se politickou stranou, je otevřeno pravicově i levicově smýšlením lidem, kteří vyznávají demokratické principy. „Je zjevné, ţe svobodu, kterou jsme v roce 1989 získali aţ příliš snadno, si teď budeme muset zaslouţit a obhájit. Politici se chovají jako indiáni na válečné stezce,― říká předseda Klubu na obranu demokracie (KOD), politolog a publicista Bohumil Doleţal. * E15.cz: Proč jste se rozhodl toto politické sdruţení zaloţit? Na základě zkušenosti s březnovou iniciativou reagující na inaugurační projev prezidenta Zemana, tedy Dopisu ústavním a politickým činitelŧm, který získal poměrně velkou odezvu. Podepsalo ho asi sto čtyřicet lidí od zaměstnancŧ a ţivnostníkŧ aţ po některé známé osobnosti z kulturní sféry. Mezi signatáři byli mimo jiné i někteří mí přátelé z bývalé Demokratické iniciativy, nezávislé iniciativy z předlistopadové doby, dále mí bývalí studenti z Fakulty sociálních věd UK a čtenáři mého internetového zápisníku Události. Na ty jsem se obrátil při zakládání KODu, který vznikl vlastně aţ tento měsíc. * E15.cz: Mŧţete stručně vysvětlit co je jeho cílem? Česká společnost je v jakési chronické politické a morální krizi. To, co jsme do jisté míry jako dárek osudu v roce 1989 získali, tedy svobodu a demokracii, je ohroţeno, politické strany zápolí s doktrinářstvím, autoritářstvím a šovinismem. Lidé znechucení poměry začínají demokracií pohrdat, demokraté jsou slabí a v defenzívě. Vznikají divoká hnutí falešných spasitelŧ. Je třeba udělat něco pro to, abychom si ten dárek z roku 1989 zaslouţili. Chceme přispět ke stabilizaci rozkolísané demokracie. Není to, co u nás probíhá, vlastně jakási studená občanská válka? * E15.cz: Vzhledem k vaší publicistické činnosti předpokládám, ţe vaše sdruţení bude přitahovat spíše pravicově orientované lidi. Je to tak? Nechceme být platformou jen pro „levici― nebo jen pro „pravici―. Člověk se občas ptá: co mají ti zprava a ti zleva vŧbec společného? A není to, co u nás probíhá, vlastně jakási studená občanská válka? Rádi bychom, aby lidé zprava i zleva při všem nezbytném nesouhlasu nacházeli alespoň v něčem i společnou řeč, společný základ, bez něhoţ demokratické uspořádání nemŧţe existovat. Chtěli bychom přispět k politické debatě na toto téma – a také ovšem oslovovat politiky, aby v dŧleţitých věcech dostáli své odpovědnosti a nechovali se v politickém zápase jako indiáni na válečné stezce. * E15.cz: Kolik uţ máte členŧ? Jsme ve stavu zrodu. Rozhodně nechceme vybudovat nějaké masové hnutí, jde spíše o diskusní klub. Jak uţ jsem ale říkal, v naléhavých případech oslovíme i představitele české politiky. Pokud budeme mít kolem stovky členŧ, bude to pro začátek dostačující. Před týdnem jsme měli první valnou hromadu, KOD je podle zákona zaregistrovaný na ministerstvu vnitra. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo zaloţit i pár skupin v regionech, tedy abychom nebyli čistě praţskou organizací. * E15.cz: Kde vidíte hlavní nedostatky polistopadové politiky? Nejde o to polistopadové uspořádání společnosti zbourat a nahradit něčím jiným a dokonalejším. Jeho základy jsou dobré a zdravé. Polistopadová politika je ovšem bohuţel od počátku poznamenána velkou nedŧsledností a polovičatostí, pod povrchem v ní přeţívají jakési pozŧstatky starého reţimu: kaţdé politické uskupení, které se dostane k moci, touţí po mocenském monopolu, coţ zvyšuje úroveň nenávisti v politice. Česká politika v lecčems vyţaduje dŧkladnou reformu. Smyslem KODu by měla být politická diskuse, v níţ se pojmenují hlavní Plné znění zpráv


problémy, a bude se uvaţovat o tom, co s nimi. A byli bychom rádi, kdyby podobných sdruţení, jako je to naše, vzniklo více. Protoţe demokracii bez demokratŧ a bez veřejné debaty budovat a posilovat nelze. * E15.cz: Co podle vás vedle policejního zásahu na Úřadu vlády zpŧsobilo současnou krizi? Jaké řešení byste povaţoval za nejlepší? Myslím, ţe by bylo laciné svádět všechno na policejní zásah. Ten jen uspíšil pád velmi zranitelné a vratké vlády, jejíţ situaci uţ předtím velmi zkomplikovala přímá volba Miloše Zemana prezidentem. To, ţe kabinet Petra Nečase dlouho nevydrţí, se dalo čekat. Rozhodující je, zda se česká parlamentní demokracie dokáţe postavit proti autoritativním sklonŧm hlavy státu: to znamená, zda hlavní demokratické politické strany zprava i zleva dokáţou najít společnou řeč, nedat vládě nominované prezidentem dŧvěru a shodnout se na co nejrychlejších předčasných volbách, které by potvrdily a posílily legitimitu Poslanecké sněmovny jako základního orgánu parlamentní demokracie v České republice. Čtěte také: Miloš Zeman tři měsíce v úřadu. Jak ve velkém zahodit prezidentský start Prezident nemá být druhou vládou, slyšel Zeman v Berlíně

URL| http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/bohumil-dolezal-svobodu-jsme-ziskali-prilis-snadno-ted-si-ji-musimeobhajit-1002380 _

Krátce 28.6.2013

Kondice

str. 10

Aktuálně - ze světa zdraví, krásy a sportu_ _

41 % kuřákŧ nevidí problém v zavedení zákazu kouření v restauracích. Moţnost kouřit je dŧleţitá jen pro 9 % pravidelných návštěvníkŧ. Zdroj: Výzkum Ipsos a FSV UK. _

Ministrem kultury bude Balvín, za Rusnokem dorazil i Jan Fischer 28.6.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí_ iDNES.cz, Jan Jiřička, iDNES.cz, Martina Topinková, iDNES.cz, Anna Barochová_ Novým ministrem kultury bude Jiří Balvín. Exšéf ČT to řekl novinářŧm po jednání s Jiřím Rusnokem v Kramářově vile. Premiér v pátek přijal i neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera, bývalého tajemníka ministra financí Karla Štogla či viceprezidenta Svazu prŧmyslu a dopravy Radka Špicara. Balvín je čtvrtým potvrzeným ministrem Rusnokova úřednického kabinetu. Novinářŧm po jednání s premiérem řekl, ţe chce prosadit, aby bylo na kulturu víc peněz. "Budu se o to snaţit, jsem realista, ale budu bojovat," uvedl. Devětapadesátiletý Balvín podle ČTK řekl, ţe nabídku přijal mimo jiné kvŧli svému věku. Povaţuje to za hezké zakončení své kariéry. "Uţ jsem toho hodně zaţil a pana Rusnoka si váţím, znám ho mnoho let. Jestliţe mě takový člověk osloví, beru to jako pomoc jemu a myslím, ţe to nějak zvládneme," konstatoval. Zabývat se chce například výběrem ředitele Národní galerie. Plné znění zpráv


Nový ministr kultury radil Miloši Zemanovi v kampani před prezidentskými volbami s vystupováním v médiích. V letech 2001 aţ 2002 vedl Českou televizi, od roku 2003 do loňského března řídil TV Óčko. Fischer se při příchodu ani při odchodu s ţurnalisty nebavil. V krátkém prohlášení, které médiím poslal jeho spolupracovník Martin Hakauf, uvedl, ţe premiéra navštívil na jeho pozvání. "S Jiřím Rusnokem se znám dlouhou dobu, zajímal se o mé názory na současnou politickou situaci a na proces skládání vlády. Na opakované dotazy odpovídám, ţe o ţádné personální nabídce jsme nemluvili," vzkázal Fischer. Bývalý premiér úřednické vlády Zemana podpořil před druhým kolem prezidentských voleb, byť jej před tím kritizoval. Nyní se Fischer potýká se splácením peněz za kampaň, zbývá mu splatit přes pět milionŧ korun ( více čtěte zde ). Špicar prozradil, ţe dostal nabídku na post ministra ţivotního prostředí, zatím však neřekl, zda ji hodlá přijmout. Rozmyslí se prý do pondělí. Nyní pŧsobí jako viceprezident Svazu prŧmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost a ředitel Aspen Institute Prague. Bývalý náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku a později člen managementu Škoda Auto přednáší téţ na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je předsedou správní rady Vysoké školy uměleckoprŧmyslové a členem Corporate Council nadace Forum 2000. Štogl svou návštěvu u Rusnoka nekomentoval. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a pŧsobil jako podnikový právník a advokátní koncipient. Je extajemníkem ministra financí a bývalým poradcem ministra obrany a vojenským diplomatem při OBSE ve Vídni. Post ministra školství Rusnok v pátek nabídl Ivu Vondrákovi, rektorovi Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Ten ale moţnost vést ministerstvo odmítl. Nabídku vést ministerstvo pro místní rozvoj podle ČTK nepřijal dosavadní náměstek ministra Daniel Braun. Ekonom Zámečník prý od Rusnoka nabídku nedostal Před druhou hodinou dorazil do Kramářovy vily i ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník. Uvnitř budovy strávil asi hodinu a poté novinářŧm řekl, ţe ţádnou nabídku nedostal. Nicméně Rusnok se prý zajímal o dvě osoby, se kterými Zámečník spolupracoval nebo ještě stále spolupracuje. Zámečník v současnosti pracuje ve firmě Boston Venture Central Europe. Je téţ spoluautorem ekonomického programu Strany zelených a jako člen NERV spolupracoval na protikrizových opatřeních. Šéfem diplomacie by se mohl stát Jan Kohout, své rozhodnutí oznámí v polovině příštího týdne. Nabídku na pokračování dostal také současný ministr obrany Vlastimil Picek, který se vyjádří po svém návratu ze zahraničí. V čele ministerstva zdravotnictví by mohl stanout náměstek Fakultní nemocnice Motol Martin Holcát. Premiér ovšem dostal jiţ několik záporných odpovědí. Místo ministra financí odmítl dosavadní náměstek ministra Jan Gregor, ministerstvo práce nechce vést jeho bývalý šéf Petr Šimerka a ministerstvo školství současný ministr Petr Fiala.

URL| http://zpravy.idnes.cz/spicar-dostal-nabidku-na-post-ministra-zivotniho-prostredi-pl0/domaci.aspx?c=A130628_104319_domaci_maq _

Kristýna Kříţová: Babiš osloví čtvrtinu voličů 27.6.2013

ceska-media.cz str. 00 iHNed.cz (BoJ)_

Média-Stalo se_

Babiš říká, ţe své tituly nechce vyuţívat pro politickou propagaci. "5plus2 neslouţí Andreji Babišovi jako nástroj k cestě do politiky. Není to jeho účel, týdeník není propagačním listem politického hnutí ANO. Coţ několikrát potvrdil i sám vydavatel," sdělila provozní ředitelka AGF Media Jana Heřmánková. Mediální expert Jan Jirák z FSV UK míní, ţe nejde jen o nákup motivovaný pouze touhou po zhodnocení investice. "Roli bude Plné znění zpráv


podle mého názoru hrát i moţnost podílet se na formování veřejného mínění. To mŧţe do budoucna ovlivnit klima veřejného ţivota v zemi," říká Jirák. Český Berlusconi? Nejkritičtější jsou k Babišově akvizici politici, kteří se bojí přímého vlivu konkurenta na média. "Vzniká zde nebezpečné propojení mediálního byznysu a politických ambicí Andreje Babiše. MF Dnes, Lidové noviny a iDnes jsou dŧleţití hráči, schopní ovlivnit veřejné mínění. Budeme bedlivě sledovat riziko ovlivnění kampaně před volbami ve prospěch jeho hnutí ANO 2011," varuje Petr Gazdík, šéf poslancŧ TOP 09.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=456433 _

Stát se chová jak za socialismu 27.6.2013

Ekonom str. 29 byznys & politika - česko_ Jan Prŧša, Pavel Ryska_

STÁTNÍ SPRÁVA Ani sebeprŧhlednější zakázky státní peníze neušetří. Aktuální diskuse o korupci se z velké části soustředí na veřejné zakázky a jejich údajné předraţování. Bez hlubšího uvaţování se pokládá za samozřejmé, ţe drahé nákupy státních institucí jsou příznakem korupčního jednání. Protikorupční aktivisté prosazují recept v podobě transparentních zakázek, které mají sníţit náklady, odstranit korupci a zvýšit efektivnost státní správy. Takové řešení zní aţ příliš snadně. Několik příkladŧ z ekonomie nám ukáţe, proč zmíněný recept nemŧţe fungovat. Čeští ekonomové Jiří Hlaváček či Lubomír Mlčoch jiţ za socialismu upozorňovali, ţe státní podniky mají zcela jiné cíle neţ podniky soukromé. Zatímco podnik v trţní ekonomice chce maximalizovat zisk, ředitelé státních podnikŧ se snaţili zabezpečit si co nejpříznivější plán. Poţadovali po rozhodovacím centru co největší objem vstupŧ a co nejmenší objem výstupŧ. Podniky přitom ve vyjednávání s centrem měly informační převahu, neboť jen ony znaly své výrobní moţnosti. V této „převrácené pyramidě― tak ve skutečnosti nerozhodovali centrální plánovači, ale jednotlivé podniky, které pro plán poskytovaly informace. Odhalit jejich efektivnost nebylo moţné, jelikoţ neexistovalo nic jako zisk a ztráta. I dnes státní úřady jako příspěvkové organizace fungují na stejných principech. Nevytvářejí zisk a jejich základním omezením je rozpočet financovaný z daní. Úředníci mají proto stejné motivace jako socialistické podniky. Levné neznamená efektivní Tou první motivací je navyšování nebo přinejmenším zachování svého rozpočtu pro příští období. S tím je spojená potřeba rozpočet vţdy vyčerpat, aby jeho výše nebyla napříště zpochybněna. Druhou základní motivací je vytváření iluze vlastní dŧleţitosti, kdy nedostatek skutečné činnosti musí být nahrazen činností fiktivní nebo činností novou, ať uţ by byla jakkoli zbytečná. Z toho přímo vyplývá, ţe zájem úředníkŧ je v přímém opaku k úspoře nákladŧ. Z praxe dobře víme, ţe i kdyţ se v prŧběhu roku šetří a vytvářejí se rezervy, případný přebytek se pak na konci období překotně utrácí. Dalším dŧsledkem je neúčinnost dílčího šetření na jednotlivých zakázkách. Pokud se snad povede jednotlivě ušetřit na nějakém exemplárním případu, úspory budou spolehlivě vyplýtvány v jiných poloţkách rozpočtu. Jedinou cestou ke skutečným úsporám je paušální škrt výdajŧ na nejvyšší úrovni organizace, který takovým přesunŧm dokáţe zabránit. Problémy veřejného sektoru tímto však nekončí. I kdyţ úředník koupí danou sluţbu nejlevněji, neznamená to, ţe dobře nakládá s penězi daňových poplatníkŧ. Kdo se váţně nezabýval ekonomickou efektivností, mŧţe snadno podlehnout nesprávnému zjednodušení, ţe niţší náklady automaticky znamenají vyšší efektivnost. To ale platí pouze v případě, ţe na dané náklady připadají adekvátní výnosy a výsledkem je zisk. Při kaţdém efektivním hospodaření jsou náklady neoddělitelně spojené s výnosy. Uţ v základních učebnicích ekonomie se striktně odděluje efektivnost technická od ekonomické. Technická efektivnost vyjadřuje Plné znění zpráv


naplněnost výrobních kapacit a je nutnou, nikoli však postačující podmínkou pro efektivnost ekonomickou. Továrna mŧţe vyrábět na plné kapacity technicky efektivně, jenţe kdyţ výrobky neprodá za adekvátní cenu, všechna práce přichází nazmar. Je tedy ekonomicky neefektivní. Ekonomie proto ukazuje, ţe stát trpí syndromem neměřitelnosti efektivnosti. Míra ekonomické efektivnosti se totiţ definuje jako poměr výnosŧ a nákladŧ a stát ţádné výnosy nemá. Úspory zajistí jen omezení státní moci Tvrdí se, ţe korupce ve státní správě je to, co zpŧsobuje neefektivnost. Skutečná příčinná souvislost je ale opačná. Státní sektor je ze své podstaty neefektivní, chybí mu měřítko ekonomické efektivnosti v podobě zisku. Proto se jako náhrada tohoto měřítka pro rozhodování přímo nabízí korupce. Nemoţnost měřit efektivnost ve státním sektoru je dŧvodem, proč ani „transparentnost― veřejných zakázek nemŧţe pomoci k lepším výsledkŧm. Jelikoţ úředník neporovnává výnosy s náklady, je při svém rozhodování o vyuţití veřejných peněz ekonomicky slepý. I kdyby veřejnost sledovala přímý přenos z rozhodování o tendru na stavbu dálnice, nic to nemění na faktu, ţe úředník neví, jaká by byla ziskovost či ztrátovost dané dálnice na volném trhu. Mŧţe si nanejvýše „transparentně― hodit korunou, kudy má dálnice vést, jaké má mít parametry, a kdo má tudíţ získat zakázku na její stavbu a za kolik peněz. Snaha o transparentnost je pouze hra, která má vyvolat iluzi, ţe státní sektor mŧţe být přece jen efektivní a ţe svěřovat státu stovky miliard korun na daních je správné. Je to jiţ tradiční perestrojkovská hra na reformu socialismu. Závěr je proto zřejmý: Nic jako ekonomicky efektivní státní správa neexistuje. Jedinou cestou, jak neefektivnost státní správy a s ní korupci omezit, je omezit samotnou státní moc, sníţit objem státního přerozdělování a přenechat poskytování zboţí a sluţeb svobodnému trhu. *** Rozpočet je potřeba vţdy vyčerpat. Státní úředníci tak mají stejnou motivaci jako dělníci v socialistickém podniku. Foto popis| O autorovi| Jan Prŧša, Pavel Ryska, autoři jsou doktorandy ekonomie na FSV UK _

Vize 2030: Černé labutě a jiná nebezpečí 27.6.2013

Ekonom str. 51 téma - vize 2030_ Robert Břešťan_

Jisté je, ţe budoucnost je nejistá. To ale expertŧm nic nebrání, aby se snaţili vývoj a podobu světa popsat. Vdobě, kdy je těţké předvídat, jaké bude zítra počasí, kdy přijdou záplavy a kdo nám zítra povládne, by se mohlo zdát téměř drzé nabízet vize, jak bude vypadat svět za nějakých patnáct dvacet let. Tím spíše, kdyţ politici omezují své dlouhodobé myšlení na čtyřleté volební cykly a firmy ţijí v zajetí čtvrtletních hospodářských výsledkŧ. „Politikŧm by rozhodně prospělo, kdyby se naučili myslet za horizont dneška. Málokterý politik se ale dočká ocenění za to, ţe se zabývá problémy, které mohou přijít ve vzdálené budoucnosti,― řekl týdeníku Ekonom profesor práva americké Pensylvánské univerzity William Burke-White a spoluautor studie Národní zpravodajské rady Spojených státŧ „Globální trendy 2030: Alternativní světy― (více viz Jaký bude svět v roce 2030 na str. 52). Studií, jeţ se snaţí zachytit politické, ekonomické i další trendy a předpovědět budoucnost, vzniká po světě více. Další z nich na nedávné praţské konferenci „Riziková budoucnost pro Evropu a Českou republiku― představil Mark de Fritsch z francouzského ředitelství pro strategické záleţitosti při ministerstvu obrany. I kdyţ se americké a francouzské vize světa v mnohém liší, v zásadních bodech se obě analýzy shodují: vliv Spojených státŧ a Evropské unie poklesne a výrazný ekonomický i politický vliv naopak získá Asie. Mezi nejvýznamnější rizika bude patřit nestabilita pramenící ze vzniku mocenského vakua poté, co USA přijdou o svou pozici světového ekonomického i politického hegemona. „Rostoucí vliv zemí jihovýchodní Asie ilustruje i nárŧst jejich výdajŧ na obranu,― vypíchl ze studie Mark de Fritsch. Bezpečnostní rizika přináší i rozmach technologií, kyberterorismu nebo biologických zbraní, díky nimţ budou i malé skupiny lidí schopné napáchat velké škody. „Z toho také plynou poţadavky na modernizaci armád EU, na vznik speciálních jednotek a sdílení Plné znění zpráv


zpravodajských informací,― dodává Mark de Fritsch a nahrává tím trochu spekulacím, ţe vedlejším produktem podobných varovných závěrŧ mŧţe být i tlak na výrazné navýšení rozpočtu na obranu. Spolu s tím, jak se bude na planetě zvyšovat počet obyvatel a jak poroste ţivotní úroveň donedávna chudých zemí, také dramaticky vzroste poptávka po zdrojích. Podle americké studie například do roku 2030 bude poptávka po potravinách oproti dnešku vyšší o 35 procent. „Dá se čekat masivní nárŧst střední třídy ve světě. Odhaduje se, ţe v roce 2030 bude v této kategorii aţ 3,3 miliardy lidí,― říká Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Mezi hlavní hrozby, s nimiţ je třeba do budoucna počítat, patří podle expertŧ stárnutí populace a právě nedostatek vody a potravin. Zvláštní kategorií podobných studií, do níţ kaţdý mŧţe vepsat vlastní noční mŧry, jsou takzvané „černé labutě―, tedy nepředvídané událostí s globálním dopadem, třeba pandemie chorob. Egyptolog Miroslav Bláha, který se mimo jiné věnuje i tématu kolapsu civilizací, upozorňuje, ţe podobné studie nemohou obsáhnout vše: „Máme tendenci vše redukovat na ekonomiku. Ale problémy světa se často mnohem více týkají kultury, náboţenství či antropologie,― říká. *** Mezi nejvýznamnější rizika bude patřit nestabilita pramenící ze vzniku mocenského vakua poté, co USA přijdou o svou pozici světového ekonomického i politického hegemona. Foto autor| Ilustrace: Maria Makeeva _

Jaký bude svět v roce 2030 27.6.2013

Ekonom str. 52 téma - vize 2030_ Miloš Balabán_

Globální lídry bude nutné hledat v Asii, USA budou bojovat s obrovským dluhem. Uţ za sedmnáct let Evropu a severní Ameriku svým globálním vlivem předstihne Asie. Ať uţ jde o objem HDP, velikost populace, vojenské výdaje či technologické investice. Nejvýznamnější roli v regionu bude hrát Čína; svým HDP předstihne Spojené státy jiţ před rokem 2030 a stane se tak největší světovou ekonomikou. Dynamiku a rychlost čínského vzestupu ilustruje i historické srovnání: zatímco Británie potřebovala v minulosti na zdvojnásobení svého HDP 155 let, Spojené státy 50 let a Čína uţ jen patnáct let. Naopak manévrovací prostor Západu v globální ekonomice a politice se i vlivem vysokého zadluţení bude dále zuţovat. V globální politice a ekonomice jde ovšem nejen o státy, ale i o řadu dalších aktérŧ; o velké nadnárodní firmy typu British Petroleum, Exxon Mobil, Gazprom, Apple, Google či Microsoft, o média a internetové portály formující politické postoje a názory desítek i stovek milionŧ obyvatel (televizní kanály CNN, BBC, Al Dţazíra, internetový portál You Tube...) a pominout nelze ani ozbrojená hnutí typu al Káida, Tálibán, drogové kartely a skupiny námořních pirátŧ. Rozptyl globální moci mezi více aktérŧ bude ještě více neţ dnes ovlivňovat technologický vývoj. Ten, kdo disponuje obrovským mnoţstvím informací, které mŧţe pouţívat a vyuţívat v reálném čase, má obvykle větší moc neţ většina vlád. Soupeření v Pacifiku Budoucnost světa budou výrazně ovlivňovat vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Z toho také plyne jiţ současná výraznější orientace USA na Pacifický region, který se stává novým centrem globální ekonomiky. Fakta hovoří jasně: jsou zde soustředěny klíčové asijské ekonomické mocnosti i země s potenciálem rychlého ekonomického rŧstu (Čína, Indie, Japonsko, Tchaj-wan, Singapur, Jiţní Korea, Indonésie, Vietnam). Jiţ od poloviny 90. let minulého století se pro většinu asijských ekonomik stala hlavním obchodním partnerem místo USA Čína. Americko-čínské soupeření o vliv v jiţní, jihovýchodní a dálněvýchodní Asii mŧţe v mnoha ohledech analogicky připomínat soupeření o vliv v Evropě v době studené války mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Čína dnes disponuje moţnostmi, jak čelit Spojeným státŧm v případě konfrontace. Mŧţe vyuţívat finanční nástroje (drţí značnou část amerického dluhu – v roce 2011 to byly dluhopisy americké vlády v hodnotě zhruba 1,2 bilionu dolarŧ, přičemţ jejich celkový objem dosahuje 4,5 bilionu dolarŧ).



Vyuţít mŧţe i svŧj vliv na Pákistán, svého blízkého spojence, coţ by se mohlo odrazit na podobě dalšího politického a bezpečnostního vývoje v Afghánistánu po ukončení masivní vojenské angaţovanosti NATO a USA v této zemi v roce 2014. Konfrontace se Spojenými státy ale není v čínském zájmu. Čína si je vědoma nárŧstu své mocenské role a postupně se stává rovnocenným partnerem USA, coţ se odrazí i v moţnosti, ţe obě země budou společné zájmy v regionu sdílet. Pokračování „světa konfliktŧ― I na čínsko-americké vztahy se vztahuje odhad, ţe by v budoucím období nemělo dojít k otevřenému konfliktu mezi klíčovými mocnostmi, jeţ si uvědomují, co všechno by bylo v takovém případě, především z hlediska ekonomického vývoje, v sázce. Současný silně ekonomicky provázaný a kompetitivní svět je ale zároveň velmi zranitelný. Významných rizikem je budoucí větší soupeření o přístup ke klíčovým zdrojŧm. Do roku 2030 dojde k nárŧstu poptávky po potravinách o 55 procent, po vodě o 40 procent, po energiích o 50 procent... Střet velmocí především o tyto komodity má potenciál konflikt vyvolat. Jiţ zmíněný rozptyl globální moci také rozšiřuje spektrum aktérŧ, kteří se mohou stát pomyslnou rozbuškou. I jednotlivci a malé skupiny budou mít totiţ přístup ke zbraním hromadného ničení a kybernetickým nástrojŧm, jeţ mohou zpŧsobit obrovské škody a rozsáhlé narušení chodu společnosti a státu. Nelze ani pominout, ţe se mění přístup Spojených státŧ vŧči evropským spojencŧm v rámci NATO. Automatismus americké angaţovanosti v NATO, který se projevoval v letech studené války i v přibliţně dvou dekádách po jejím skončení (mimo jiné ve financování Aliance), postupně končí a USA daly jasně najevo, ţe evropské země musejí převzít větší díl své bezpečnostní odpovědnosti. Chvála břidličnému plynu Váha USA v globální ekonomice klesá jiţ od 60. let; znatelný pokles pak nastává od počátku 21. století v souvislosti s čínským vzestupem. Statistická data to potvrzují: v roce 2010 se Spojené státy podílely na objemu světového HDP 24 procenty, za dvacet let má jejich podíl klesnout zhruba na polovinu. USA přesto budou v pozici mocnosti „první mezi rovnými― i proto, ţe zŧstávají velmi otevřenou, inovativní a flexibilní zemí. Dokazují to některá fakta: ačkoliv USA představují méně neţ pět procent světové populace, podílí se 28 procenty na přihlášených globálních patentech a mají 40 procent nejlepších světových univerzit. Spojené státy mají také příznivou demografickou bilanci nejen ve srovnání se stárnoucí Evropou, ale i některými rozvíjejícími se zeměmi, coţ je dáno velkým počtem migrantŧ a schopností integrovat je do společnosti. Zásadním americkým geopolitickým a geoekonomickým benefitem ve světě, kde se bojuje a bude bojovat o přístup k hlavním přírodním zdrojŧm, se stává zvyšující se domácí těţba břidličného plynu. Tento faktor umoţní sníţit ceny energií pro mnohá prŧmyslová odvětví a sníţit americký obchodní deficit. USA budou schopny omezit import energetických surovin a naopak exportovat přírodní plyn a ropu. Omezí to i energetickou moc tradičních exportérŧ plynu, jako je Rusko, Írán a Venezuela, a schopnost vyuţívat plyn jako nástroj politického nátlaku. Ekonomický rŧst Spojených státŧ ovšem podlamuje vysoké zadluţení (v roce 2015 to má být jiţ 18,6 bilionu dolarŧ), jeţ limituje politickou, ekonomickou i vojenskou sílu USA v globálním měřítku. Alarmující je fakt, ţe příjem do federálního rozpočtu nyní pokrývá pouze o něco více neţ 60 procent výdajŧ. Kaţdý rok si tak americká vláda musí v zahraničí pŧjčovat 500 aţ 600 miliard dolarŧ. Vysokou míru svého zadluţování mohou dosud Spojené státy vykrývat tím, ţe disponují světovou rezervní měnou číslo jedna, americkým dolarem, coţ jim umoţňuje (jak řekl i bývalý předseda Rady guvernérŧ Federálního rezervního systému Spojených státŧ Alan Greenspan), splatit jakýkoli dluh, který mají, „protoţe si vţdy mohou natisknout dost peněz―. Pokles role dolaru jako globální rezervní měny a jeho případné nahrazení jinou měnou nebo košem jiných měn tak mŧţe být zásadním dŧkazem sníţení americké globální ekonomické pozice. Budoucnost Evropy Podobně jako v případě Spojených státŧ, kde budoucnost dolaru ovlivní jejich globální vliv, i budoucnost Evropy, respektive Evropské unie, závisí na dalším vývoji jednotné evropské měny. Krize eurozóny obnaţila tenze a rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a poprvé po několika desítkách let evropské integrace nastolila i závaţné otázky o budoucí podobě Evropy. Klíčovou otázkou bude v horizontu 2030 udrţení a rozvoj ukazatelŧ a předností, které dnes Evropu řadí mezi globální mocnosti. Netýká se to jen výše HDP, objemu obchodu a technologických kapacit a schopností, ale i úrovně zajištění sociálních práv, přístupu k ţivotnímu prostředí a bezpečnosti pro téměř 500 milionŧ občanŧ. Evropská „soft power― je ve zkratce zaloţena hlavně na třech ukazatelích: EU představuje pouze o něco více neţ sedm procent obyvatel Země, produkuje ale okolo čtvrtiny globálního HDP a financuje polovinu světových sociálních výdajŧ. Udrţet a navýšit globální pozici a vliv EU i v horizontu 2030 nebude ovšem jednoduchý proces. Evropa je od konce první dekády 21. století vystavena stálému ekonomickému poklesu, coţ je komplikováno i sloţitou demografickou situací – stárnutím obyvatel a zvyšující se nerovnováhou mezi pracovně aktivními a neaktivními občany. Ukázaly se limity fungování eurozóny v podmínkách někdy i značně rozdílné ekonomické výkonnosti a rozdílných přístupŧ k řízení ekonomiky mezi jejími jednotlivými členskými státy. Plné znění zpráv


Je také nutné upozornit na střet dvou logik: z ekonomické logiky vyplývá potřeba větší integrace, logika veřejnosti členských zemí je ale naopak více nakloněna k udrţení národních zájmŧ a omezení větší evropské integrace. Tři scénáře pro Evropu V případě Evropy lze modelovat tři scénáře jejího moţného vývoje do roku 2030. Scénář „Kolaps―, který lze povaţovat za málo pravděpodobný, říká, ţe evropské firmy a domácnosti zareagují na náznaky hrozící změny měnového reţimu rychlým stahováním uloţených eur v domácích bankách. Poté co se tato „nákaza― rozšíří do dalších členských zemí a zpŧsobí ekonomické škody v klíčových zemích eurozóny, volný trh a svoboda pohybu v Evropě budou ohroţeny znovuzavedením kontroly pohybu kapitálu a hraničních kontrol. Vlivem takového vývoje dojde i k politickému kolapsu a zhroucení občanské společnosti. Pokud by byl kolaps náhlý a neočekávaný, vedlo by to i ke globální recesi. Ve scénáři „Pomalý pokles― Evropa překoná nejhorší aspekty krize, ale selţe snaha o prosazení potřebných strukturálních reforem. Členské státy přeţily roky nízkého ekonomického rŧstu, coţ je spojilo ve snaze vyhnout se politickým a ekonomickým šokŧm. Přeţily i instituce EU, nicméně veřejná nespokojenost s nimi zŧstává vysoká. Přeţilo i euro, ale nestalo se konkurentem dolaru nebo jüanu. Nízký ekonomický rŧst v Evropě omezil její přítomnost ve světě, členské země EU renacionalizovaly svoji zahraniční politiku. Scénář „Renesance― na rozdíl od předcházejícího scénáře počítá se známým schématem krize a obnovy, které Evropa proţila mnohokrát ve své minulosti. Pohledem roku 2030: poté co začala hrozit katastrofa, evropští vŧdčí politici souhlasili s „federalistickým skokem―, federálnější Evropa začala v sestavě „klíčového jádra― zemí eurozóny, z níţ některé země vystoupily, nebo přijaly pozici „počkáme a uvidíme―. Časem ovšem i přes existenci vícerychlostní Evropy byl volný trh dotvořen a sjednocenější společná zahraniční a bezpečnostní politika byla skloubena s posílenými prvky evropské demokracie. Evropský vliv vzrostl s upevněním evropské role v multilaterálních institucích na světové úrovni. Všechny tři scénáře jsou určitým východiskem k úvahám o vývoji, který lze očekávat, respektive s čím je nutné počítat i v oblasti zajišťování evropské bezpečnosti a obrany. V této souvislosti je zásadní trocha statistiky: v letech 2001 aţ 2010 vzrostly vojenské výdaje Číny o 189 procent, Ruska o 83 procent a Indie o 54 procent. Ve Velké Británii byl nárŧst ještě o 22 procent, ale ve Francii uţ jen 3,4 procenta a u Německa, „motoru EU―, jde dokonce o pokles -2,9 procenta. Evropská unie nemŧţe být plnohodnotnou globální mocností, aniţ by měla k dispozici společné vojenské kapacity a schopnosti. Bez nich se optimistický scénář „evropské renesance― naplní jen velmi těţko. *** Text vychází částečně ze studie Národní zpravodajské rady Spojených státŧ „Global Trends 2030: Alternative worlds― a z výstupŧ projektu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR― realizovaného v rámci programu bezpečnostního výzkumu ČR. V nezkrácené podobě byl publikován v časopise Vojenské rozhledy č. 2/2013. Krácení a mezititulky jsou redakční. Svět v roce 2030 Na Zemi bude ţít 8,3 miliardy lidí. Poptávka po potravinách celosvětově vzroste o 35%. Poptávka po vodě o 40%. Poptávka po energiích o 50% oproti dnešku. USA se stanou největším světovým producentem zemního plynu, jeho zásoby díky novým technologiím těţby vzrostou na 100 let. Ve městech bude ţít 60% světové populace, 4,9 miliardy lidí. Výkon světové ekonomiky se zdvojnásobí na 132 bilionŧ dolarŧ (v dnešních cenách). Čína se na světovém ekonomickém rŧstu bude podílet jednou třetinou. Většina obyvatel jednotlivých zemí bude patřit ke střední třídě. V západních zemích vzroste podíl střední třídy ze současných 330 milionŧ na 679 milionŧ. Pod hranicí chudoby bude ve světě nadále 300 milionŧ lidí. 17 let Uţ za takovou dobu předstihne Evropu a severní Ameriku svým globálním vlivem Asie. 189 % O tolik vzrostly v letech 2001 aţ 2010 vojenské výdaje Číny. Foto popis| O autorovi| Miloš Balabán, spolupracovník redakce Autor je vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. _



Babiš osloví čtvrtinu voličů 27.6.2013

Hospodářské noviny str. 01 Kristýna Kříţová_

Titulní strana_

MILIARDÁŘ ANDREJ BABIŠ, KTERÝ JEDNAL S VYDAVATELSTVÍM RINGIER, PŘEKVAPIVĚ KOUPIL MAFRU Omlouvám se, ale letím na večeři s prezidentem Zemanem do Berlína, vysvětloval včera Andrej Babiš, druhý nejbohatší Čech, proč nebude komentovat svŧj nejnovější obchod. Muţ, který právě koupil mediální skupinu MAFRA a významně tak změnil situaci na mediálním, reklamním a potenciálně i politickém trhu. Cesta prezidentským speciálem za hlavou Spolkové republiky Joachimem Gauckem je výmluvnou metaforou proměny, jakou prodělal slovenský rodák a donedávna „pouhý― byznysmen Babiš, jehoţ majetek odhaduje časopis Forbes na dvě miliardy dolarŧ (kolem 40 miliard korun). Chemik v politice Andrej Babiš, proslulý takřka neustálými akvizicemi, se v roce 2011 rozhodl, ţe mu potravinářsko-chemické impérium nestačí a ţe chce změnit celou českou společnost. Začal tvrdě kritizovat korupci, záhy zaloţil politické hnutí ANO (Asociace nespokojených občanŧ). Poté vybudoval titul s milionovým nákladem 5+2 a nyní k němu koupil i velký mediální dŧm. Ten vydává především deníky MF Dnes a Lidové noviny a vlastní tiskárny, kde se tyto noviny tisknou. Současně získal i server iDnes a stal se tak významným internetovým hráčem. Uchytí se i v televizním byznysu (hudební televize Óčko) a budou mu patřit i dvě menší rádia. „Skupinu MAFRA povaţuji za velmi silného hráče na českém mediálním trhu, především v oblasti seriózní ţurnalistiky. Její akvizice bude mít pro naši mediální divizi řadu synergií a umoţní nám hledat další nákladové úspory například při fungování našeho týdeníku 5plus2,― uvedl v oficiálním prohlášení Babiš, který finančně podporuje i server Česká pozice. Babiš říká, ţe své tituly nechce vyuţívat pro politickou propagaci. „5plus2 neslouţí Andreji Babišovi jako nástroj k cestě do politiky. Není to jeho účel, týdeník není propagačním listem politického hnutí ANO. Coţ několikrát potvrdil i sám vydavatel,― sdělila provozní ředitelka AGF Media Jana Heřmánková. Mediální expert Jan Jirák z FSV UK míní, ţe nejde jen o nákup motivovaný pouze touhou po zhodnocení investice. „Roli bude podle mého názoru hrát i moţnost podílet se na formování veřejného mínění. To mŧţe do budoucna ovlivnit klima veřejného ţivota v zemi,― říká Jirák. Český Berlusconi? Nejkritičtější jsou k Babišově akvizici politici, kteří se bojí přímého vlivu konkurenta na média. „Vzniká zde nebezpečné propojení mediálního byznysu a politických ambicí Andreje Babiše. MF Dnes, Lidové noviny a iDnes jsou dŧleţití hráči, schopní ovlivnit veřejné mínění. Budeme bedlivě sledovat riziko ovlivnění kampaně před volbami ve prospěch jeho hnutí ANO 2011,― varuje Petr Gazdík, šéf poslancŧ TOP 09. A ještě tvrdší je místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek: „Je to hrozivé. Fenomén berlusconizace, to znamená spojení politiky s ovládáním významných médií, je hrozba. V Itálii jsme viděli příklad mediálního magnáta, který i díky svým médiím na dlouho ovládl zemi. Pro Itálii to bylo nešťastné období, klesla jí i mezinárodní prestiţ.― MAFRA se stala dalším mediálním domem vlastněným českým miliardářem. Své portfolio na českém trhu rozvíjí i Zdeněk Bakala (vydavatel HN), který před časem koupil velkého internetového hráče – Centrum Holdings, a Jaromír Soukup, který pro Empresa Media nedávno získal TV Barrandov. strana 17 *** PodniKatel druhý nejbohatší Čech s majetkem kolem 40 miliard korun. Jeho firmy mají obrat přes 136 miliard, zaměstnávají přes 28 tisíc lidí. PolitiK v září 2011 v rozhovoru pro Hn ostře zkritizoval klientelismus a korupci, posléze zaloţil hnutí ano. má velké ambice v parlamentních volbách, láká známé tváře a v září chystá turné po celé republice. mediální maGnát vybudoval titul s milionovým nákladem 5+2, k němu přikoupil vydavatele mF dnes a serveru idnes. Jen tištěnými tituly zasáhne denně přes dva miliony čtenářŧ. a Co dál? vydělal peníze, buduje politický a mediální vliv. Cíle andreje Babiše jsou však v mlze, stejně jako cesta, kterou k nim chce dojít. Foto popis| Plné znění zpráv


O autorovi| Kristýna Kříţová, [email protected] _

Sudetoněmecká otázka dnes 27.6.2013

Literární noviny str. 16 Petr ŠAFAŘÍK_

Servis_

Ohlas V Literárních novinách historik Matěj Spurný (Levicový šovinismus – LtN 24/2013 – pozn. red.) vyčetl několika předním osobnostem české liberálně levicové a levicové intelektuální scény „šíření strachu ze sudetských Němcŧ― a Německa vŧbec. Je s podivem, kolika nepřesností, ba manipulací s fakty se Spurný v krátkém komentáři dopustil. Například Václavu Bělohradskému podsunul to, ţe prý před prezidentskou volbou stigmatizoval Karla Schwarzenberga jako cizácké simulakrum. Filozofova předvolební esej o „fenoménu Schwarzenberg― („Podzámčí volí pankáče―, Právo, 19. 1. 2013), na kterou historik naráţel, ale s cizostí, jak se jí zabývá Spurný, vŧbec nepracovala. Fenomén veřejného obrazu Karla Schwarzenberga analyzoval Bělohradský bez rozehrávání dichotomie „naše (národně české) versus cizí―. Spojení „přijmout naše dějiny― v pointě filozofova článku jasně znamenalo apel nepodléhat falešným mediálním obrazŧm ani jiným podobným iluzím a zabývat se dŧleţitými problémy současnosti. Ono „přijetí dějin― navíc filozof výslovně doporučil jako kritické – celá pasáţ zněla: „Volit Zemana znamená přijmout naše dějiny a být na ně rozhořčen; volit pana kníţete, zkonstruovaného,kulturní frontou‘, znamená naše dějiny nahradit simulakrem a mít z toho slast fetišisty.― Je vŧbec komické, kdyţ posilování nacionalistických stereotypŧ Matěj Spurný podsouvá právě Bělohradskému, který i díky své zkušenosti s exilem v Itálii patří k nejvýraznějším českým veřejným intelektuálŧm – kosmopolitŧm. Uvádí-li Spurný, ţe „Václav Bělohradský šíří strach ze sudetských Němcŧ a jejich ideologie dlouhodobě―, je to obyčejný faul. Bělohradský se ve svých článcích, ve kterých se sudetoněmeckým problémem zabýval, vyslovoval právě proti etnocentrickému pojetí identity a politiky, vŧči kterým se snaţí vymezit i Matěj Spurný. Sudetoněmecké krajanské sdruţení i zastřešující organizace německých vysídlencŧ Svaz vyhnancŧ dodnes trvají na stanoviscích, která si onu Bělohradského kritiku zaslouţí. Kritické vyrovnání se s minulostí je uvnitř zmíněných organizací teprve v počátcích. Tam, kde k němu dochází, jsou potvrzovány starší poznatky o silném vlivu někdejších nacistŧ ve vysídleneckých kruzích poválečných desetiletí. Diskurz mnoha publikací a projevŧ z onoho prostředí je pochybný dodnes, zejména kvŧli častému – i řádovému – zveličování počtu obětí nuceně vysídlených Němcŧ a narativŧm zahrnujícím bezděky i řečnické figury nacistické propagandy. Tato fakta se v České republice příliš nezmiňují, zřejmě stále pŧsobí to, jak s pojmy revanšismus, nacistická minulost atp. zacházela komunistická propaganda. A řada českých publicistŧ a někteří vědci, zpravidla ne historikové, pojímá – stejně jako učinil M. Spurný ve svém komentáři – sudetoněmeckou otázku jako paušální obraz českých nectností. Sudetští Němci se zde jeví být jen a pouze oběťmi. Více či méně nevědomky jsou tak vytvářeny nové stereotypy a vyţadovány nové rituály historické paměti. Extrémy takto chybně pojaté „výchovy Čechŧ k demokratickému občanství― pěstují vedle hrubého morálního kýče i jakýsi inverzní etnocentrismus. Naštěstí mŧţe aktivní čtenář sáhnout po kvalitních knihách a článcích, které znemoţňují zacházení se sudetoněmeckým problémem jako s projekčním plátnem někdy přímo historického revizionismu, jindy „jen― ahistorického moralizování. Doporučuji práce například od Václava Houţvičky, Jiřího Peška, Erika K. Franzena, Evy a Hanse Henninga Hahnových, Samuela Salzborna nebo Tobiase Wengera. Záměrně jsem uvedl více autorŧ německých, kéţ by byly jejich práce více překládány do češtiny. Zpět ale k Matěji Spurnému. Jako historik by měl znát dŧvody, proč není správné razit pro české pohraničí synonymum „Sudety―. Přesto tak v řadě svých textŧ činí, i coby přední člen občanského sdruţení Antikomplex, které produkuje zdařilé práce i zkraty ahistorické „občanské výchovy―. Ve zmíněném komentáři ve 24. čísle LtN psal M. Spurný o „poválečném vyhnání Němcŧ―, přitom jako odborník nejspíš ví o faktických a definičních dŧvodech, proč by neměl český úzus přebírat německý výraz „vyhnání―. Ten zahrnuje velmi rozdílné děje: nucené přesuny Němcŧ ze střední a východní Evropy samotným nacistickým reţimem, útěky před východní frontou, vyhánění i nucené vysídlení provedené v souladu s dobovým mezinárodním právem. Pro souhrnné označení se proto jako kompromis mezi výstiţností a jazykovou ekonomií více hodí sousloví nucené vysídlení nebo vyhnání a odsun. Jak patrno, historická, občansko-výchovná i jazyková osvěta zde bude mít ještě hodně co dělat. Plné znění zpráv


Foto popis| Nejvyšší představitel vysídlených Němcŧ Bernd Posselt na 64. Sudetoněmeckých dnech. Foto autor| FOTO: ARCHIV O autorovi| Petr ŠAFAŘÍK, Autor pŧsobí na Fakultě sociálních věd UK. _

Kung-fu, pandy a Konfucius, ale co dál? 27.6.2013

ustavmezinarodnichvztahu.cz Linda Flanderová_

str. 00

_

Řekne-li se Čína, mnoha lidem se vybaví sloţité písmo, dlouhá a bohatá kultura, bojová umění, čaj, Velká čínská zeď či případně pandy. Nicméně ţádná z těchto věcí nepřiměje většinu světové populace se do Číny odstěhovat, začít s Čínou obchodovat nebo se dokonce učit čínsky. Kdyţ v devadesátých letech uvedl Joseph S. Nye Jr. koncept soft power, do češtiny překládaný jako měkká moc, zřejmě ani sám netušil, na jak výsostné místo se v akademických i veřejných diskusích v prŧběhu let dostane. Soft power ve svých úvahách definoval především jako schopnost jednoho státu ovlivnit to, co chtějí jiné státy na základě dobrovolnosti. Nedlouho po představení tohoto konceptu si čínští akademici uvědomili, ţe čínská moc ve světě nemŧţe spoléhat pouze na tzv. hard power, tj. záviset pouze na síle vojenské a ekonomické, ale ţe také musí čerpat svoji moc z přitaţlivosti a kultury, jako to předtím úspěšně dokázaly například Spojené státy, jejichţ kultura fastfoodŧ, amerických filmŧ a Coca-Coly zcela ovládla svět a stala se hlavním inspiračním zdrojem pro Nye. Pro čínské profesory a později státníky tak vyvstala otázka, co vlastně mŧţe Čína světu nabídnout? Kritický Západ, příznivě naladěná Afrika V návaznosti na nově nastavený čínský kurz se v prŧběhu posledních let v její zahraniční rétorice začaly objevovat termíny jako „good neighbour diplomacy―, „peaceful development―, „charm offensive― atd. Přes mnoţství vynaloţených prostředkŧ čínská obliba ve světě stoupá poměrně pomalu a v posledních letech dokonce stagnuje. Jak uvádí Pew Global Attitudes Poll, od roku 2005 na Čínu pozitivně nahlíţí obyvatelé státŧ jako Indonésie, Keňa, Pákistán nebo Rusko, na opačném konci stojí Německo, Japonsko, Mexiko atd. Obdobné výzkumy veřejného mínění zpracovává i BBC a z jejích závěrŧ mezi lety 2008 – 2011 vychází, ţe Čína je vnímána převáţně pozitivně v Asii (s výjimkou např. Austrálie, Japonska, Jiţní Koreje), dále v Africe a Jiţní Americe. Velká čínská zeď je jedním ze symbolŧ Číny. Vyfotit se tu nechal téměř kaţdý zahraniční návštěvník, který měl příleţitost. Starověcí autoři o "zdi" ní mluvili jako o jedniné stavbě viditelné z Měsíce. Čínská soft-power naopak zatím příliš viditelná a úspěšná není. Nad dŧvody se v článku zamýšlí Linda Flanderová (foto: Wikimedia Commons) Negativně Čínu hodnotí hlavně lidé v severní Americe a Evropě. Podobné prŧzkumy dokazují, ţe vnímání Číny je ve světě spíše rozporuplné a zatímco Čína boduje u autoritářských reţimŧ, liberální demokracie Západu ji sledují spíše kritickým pohledem. Na druhou stranu je zajímavé, ţe Pew Global Attitudes Poll zjistil, ţe Čína byla v roce 2012 v některých státech oblíbenější neţ zmiňované Spojené státy. Mezi hlavní fanoušky Číny patřil Tunis, Rusko, Libanon, ale také Řecko. Sympatie Řekŧ jsou pochopitelné, od čínských investic si země slibovala zlepšení špatné hospodářské situace. Přínos Číňanŧ je však diskutabilní. Čína a svět: Peking neví co chce Otázkou zŧstává, proč čínská soft power zatím nefunguje tak, jak by si čínští představitelé přáli. Joseph Nye ve svých textech definoval tři primární zdroje - kulturu, politické hodnoty a zahraniční politiku, ze kterých soft power vychází. Vezmeme-li v úvahu čínskou zahraniční politiku, mŧţeme pozorovat, ţe Čína se stále brání multilaterálnímu formátu rozhodování. Přestoţe se multilaterálních fór účastní, stále vyuţívá hlavně bilaterální jednání k dosaţení svých cílŧ. Obecně se Čína při řešení zásadních světových problémŧ drţí zpátky. Navzdory všem předpokladŧm a veřejně deklarovaným prohlášením si stále není úplně jistá, co chce světu nabídnout a nedokáţe svoje mezinárodní pozice jasně formulovat a dále artikulovat. Nejenom, ţe Číně chybí jasní charismatičtí vŧdci, kteří by byli schopni definovat čínskou pozici ve světě, ale ani samotní Číňané vlastně neví, Plné znění zpráv


jestli o rozhodování světových záleţitostí stojí nebo ne. Pokud se Peking aktivně angaţuje v bezpečnostním rámci v regionu či ve světě, týká se to většinou jeho vlastních bezprostředně blízkých záleţitostí, které představují teritoriální spory v Jihočínském moři, Tibet nebo Tchaj-wanu. Ke škodě čínského vedení právě přístup k těmto tématŧm výrazně narušuje mezinárodní image, kterou tak pracně budují. Přestoţe je Čína na mezinárodním rozhodovacím poli stále v pozadí, další otázkou je, jak dlouho jí to vydrţí, protoţe ať chce nebo nechce, její mezinárodní význam narŧstá a s tím vzrŧstá i zodpovědnost, která s touto rolí přichází. Zatím je Čína je ve světových záleţitostech víceméně osamělá, přes pevné ekonomické vztahy a provázanosti napříč celým světem má zjednodušeně řečeno vztahy s většinou klíčových státŧ přinejmenším komplikované. S Ruskem, Indií, Japonskem a Spojenými státy, jakoţto s řadou státŧ jihovýchodní Asie, jsou vzájemné vztahy zatěţkány nedŧvěrou a podezíráním. Jeden z hlavních spojencŧ v sousedství - Myanmar se začal orientovat více na západ a Severní Korea spíš představuje zdroj problémŧ, neţ silného regionálního partnera. Určitý potenciál nabízí partnerství s arabskými státy, které podobně jako Čína nesou s nelibostí kritiku svých poměrŧ od liberálních demokracií západního světa. Čína nebudí dŧvěru Jedním z hlavních problémŧ čínské zahraniční, ale i vnitřní politiky je nedostatek transparentnosti, která ústí v nedŧvěru. Porozumění však chybí na obou stranách, a dokud nebude Čína brána jako dŧvěryhodný a čitelný partner bude její soft power v zahraniční politice nadále značně limitována. To úzce souvisí s druhým zdrojem moci, který Nye definoval. Politické hodnoty a mezinárodní normy představují totiţ pro Čínu nejproblematičtější součást její soft power. Aby Čína mohla plně rozvinout potenciál své soft power, potřebuje být brána váţně a vystupovat jako respektovaný a hlavně zodpovědný partner. Na respektu jí ale hlavně na Západě dlouhodobě ubírá porušování lidských práv. K tomu přispívá nedostatek hodnot v čínské společnosti, který se projevuje rostoucím nacionalismem. Navíc, Čína nemá jednotné náboţenství a stranická ideologie na vývoz rozhodně nefunguje a ani nestačí. Přestoţe některé čínské tradiční hodnoty vycházející např. z konfucianismu mají dobrý potenciál být universální (mezinárodní), není Čína zatím schopná „prodávat― je za hranice. Nabízí se pak otázka, jestli vŧbec mŧţe země s nedemokratickým systémem být světovou mocností, která šíří a vytváří universální hodnoty, obzvlášť pokud jsou odlišné od západoevropských a americkým standardŧ. Největší potenciál úspěšně budovat čínskou soft power má pravděpodobně čínská kultura, která představuje třetí zdroj moci. Ve srovnání s americkou filmovou produkcí se čínské filmy v zahraničí příliš neprodávají, coţ je problém i čínské hudby. Čína masivně zakládá po celém světě tzv. Konfuciovi instituty, které napomáhají výuce jazyka a šíření povědomí o Číně, čemu významně napomáhá i početná výměna studentŧ. Čínské umění a literatura si ve světě našly mnoţství příznivcŧ, ale bohuţel i v oblasti kultury mŧţeme identifikovat jisté kontroverze. Nejenom, ţe jsou Konfuciovi instituty viněny z propagandy, ale na příkladu České republiky mŧţeme vidět jistou nekoncepčnost v čínském plánování, neboť jediný Institut je situován v Olomouci, čímţ je jeho praktický dosah značně limitován. Příkladem pro Číňany mŧţe v tomto ohledu být Japonsko nebo Tchajwan, které jsou díky své aktivní kulturní diplomacii vidět i slyšet, jelikoţ nabízejí zájemcŧm řadu akcí, přednášek a kurzŧ. Emigranti a disidenti čínské kultury Dalším problémem čínské kultury je, ţe nejúspěšnější a nejprodávanější knihy čínských autorŧ v zahraničí jsou na domácím trhu často zakázané a jejich autoři jsou mnohdy emigranti, kteří se do Číny ani nemohou vrátit. Příkladem nešťastné čínské politiky v této oblasti mŧţe být zacházení s nositelem Nobelovy ceny za mír Liou Siao-Poem (Liu Xiaobo), který si osobně cenu ani nemohl převzít a světu se tak nabídla fotografie prázdné ţidle z hlavního předávacího ceremoniálu. Na druhou stanu čerstvý drţitel Nobelovy ceny za literaturu Mo Jen nepodepsal mezinárodní výzvu na propuštění svého krajana Poa z vězení a vyslovil nepřímou podporu státní cenzuře. Stojí tedy za zamyšlení, jestli se mŧţe kultura v autoritářském reţimu dostatečně rozvíjet, kdyţ je její tvorba kontrolovaná a mnohdy zakázaná. Potlačovaná tvŧrčí svoboda pak nevede k otevřené společnosti, aktivní společnosti, která je nejenom základem občanské společnosti, ale je také zcela zásadní pro soft power. V současné Číně se občanská společnost sice rodí, ale bohuţel zatím představuje spíše mocenský nástroj strany napomáhající k utuţení její legitimity a sociální koheze. Jak několikrát zdŧraznil Joseph Nye nebo přední americký expert na Čínu David Shambough, Čína stále nechápe, ţe vláda vytváří tzv. veřejnou diplomacii, ale soft power jde ze společnosti od lidí a dokud toto v Pekingu nepochopí, bude čínská soft power omezená a nebude se moci plně rozvinout. Nye se také domnívá, ţe pokud Čína nemá dostatečnou kredibilitu vycházející právě z občanské společnosti, nemŧţe nikdy mít ani fungující soft power. Plné znění zpráv


Ekonomika, ekonomika, ekonomika Co tedy stojí za tím, ţe Čína je oblíbená mezi africkými, asijskými a jihoamerickými státy? Ekonomická moc se zdá být tím nejsilnějším vývozním artiklem, který současná Čína má. Ekonomicky rŧst je tak hlavním zdrojem její moci, a pokud státy v Africe nebo Asii chtějí Čínu v něčem napodobit, tak je to hlavně hospodářský rŧst. Čínská politika zatím čerpá svoji legitimitu z ekonomiky nikoliv politického systému. Bohuţel i čínské investice budí řadu rozporŧ a přinášejí obavy. Často se diskutuje, kam aţ pŧjde surovinový hlad Číny, kolik, kde a s jakým záměrem toho Čína uţ nakoupila, zainvestovala a vybudovala v Africe a Asii. Mocenský vzestup neboli mocenský návrat Číny je do budoucna nevyhnutelný. Od nového čínského vedení se nedá očekávat zásadní změna v čínské strategii. Čína bezesporu disponuje obrovským potenciálem úspěšně realizovat svoji soft power, ale jak podotýká Scott Moskowitz ve svém článku pro Foreign Affairs, čínské vedení se nesnaţí pŧsobit jenom do zahraničí, ale také na vlastní obyvatelstvo. Mimořádně úspěšné Olympijské hry nebo Šanghajské Expo byly jasnou zprávou pro samotné Číňany, ţe je čas být proaktivní nastupující globální mocnost. O autorce: Linda Flanderová, doktorandka Institutu politologických studií, FSV UK

URL| http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/kung-fu-pandy-a-konfucius-ale-co-dal _

Studenti dluţí miliony školám 26.6.2013

Lidové noviny str. 13 Peníze & byznys_ PETRA JŦZLOVÁ_

Vysoké školy evidují zhruba deset tisíc dluţníkŧ, kteří nezaplatili řádně poplatky za prodlouţení studia PRAHA Třicetiletá Tereza K. před rokem dostudovala Karlovu univerzitu a dnes pracuje v praţské IT firmě. Před několika měsíci jí přišel do schránky dopis. Vysoké škole dluţí přes 20 tisíc korun, nezaplatila totiţ poplatky za prodlouţenou dobu studia. „Nezaplatila jsem rok studia, zapomněla jsem na to. Navíc jsem změnila trvalé bydliště, takţe mi ţádné upomínky od školy nepřišly. Teď mám na zaplacení celé částky 14 dní, jinak by na mě mohl přijít exekutor,― říká mladá ţena. Není sama, kdo si prodlouţil studium, ale poplatky za něj nezaplatil. Českým vysokým školám dluţí na poplatcích podle informací LN zhruba 10 tisíc studentŧ několik desítek milionŧ korun. „Částka se kaţdým dnem liší podle toho, jak studenti své závazky plní a jak naopak nové závazky vznikají. Jen v roce 2011 studenti dluţili 2,3 milionu korun,― říká mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová. Západočeská univerzita v Plzni momentálně eviduje zhruba 1100 studentŧ, kteří mají dluh na poplatcích za studium. Miliony korun dluţí studenti třeba i Technické univerzitě v Liberci. „Celkem má nějaký dluh na poplatcích za nadstandardní dobu studia či za další studium 362 dluţníkŧ v hodnotě přesahující 10 milionŧ korun,― potvrzuje mluvčí liberecké univerzity Jaroslava Kočárková. Peníze z neplatících studentŧ školy vymáhají samy nebo prostřednictvím inkasních agentur. Podle nich jsou mladí lidé nejčastějšími dluţníky v částkách pět aţ deset tisíc korun. „Z dluţníkŧ, kteří dluţí méně neţ 10 tisíc korun, tvoří mladí lidé do 24 let 63 procent,― potvrzuje Alexandra Kostřicová z inkasní agentury Kruk. Ty studenty, ze kterých školy peníze nevymohou, pak čeká exekuce. Ta se podle informací LN týká momentálně více neţ tisícovky studentŧ. „Momentálně evidujeme přes sto studentŧ, se kterými probíhá exekuční řízení. V něm ze studentŧ vymáháme přes pŧl milionu korun,― potvrzuje tiskový mluvčí České zemědělské univerzity v Praze Josef Beránek. Masarykova univerzita v Brně pak vymáhá exekučně poplatky ze zhruba 157 studentŧ.



„Velkou část dluţných poplatkŧ studenti postupně splatí formou splátkových kalendářŧ, část ještě zaplatí po zaslání upomínek, část aţ pod hrozbou exekuce,― potvrzuje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Podle většiny vysokých škol podíl studentŧ, kteří poplatky neplatí, roste. Na vině je špatná ekonomická situace, ale i nedostatek pracovních příleţitostí či brigád. Zadarmo mohou studenti studovat čtyři roky v bakalářském programu a tři roky v navazujícím magisterském programu. Jakmile tuto dobu překročí, musí za studium zaplatit. Poplatky přitom nejsou nízké. Například za pŧl roku delšího studia na Lékařské fakultě Karlovy univerzity zaplatí studenti od necelých 15 do 22,5 tisíce korun. Pokud si o semestr protáhnou studium na Právnické fakultě, zaplatí navíc deset tisíc, a pokud si studium prodlouţí na některé z fakult Českého vysokého učení technického, čeká studenty poplatek přesahující 21 tisíc korun za semestr studia. Kromě poplatkŧ za studium studenti stále častěji neplatí ani jiné povinné závazky, jako jsou třeba mobilní telefon, zdravotní pojištění nebo úvěry u bank. Přesná čísla o počtu mladých dluţníkŧ sice neexistují, podle odhadŧ inkasních agentur však dluţí mladí ve věku 18 aţ 25 let celkem 50 aţ 60 miliard korun. „Jen v loňském roce přesáhl počet dluţníkŧ ve věku od 18 do 24 let 63 tisíc,― potvrzuje mluvčí inkasní agentury MBA Finance Vratislav Kopačka a podobně mluví i ostatní vymahačské firmy. Letos podle nich počty dluţníkŧ studentŧ rostou. „Momentálně evidujeme přes 15 tisíc mladých dluţníkŧ, kteří prŧměrně dluţí 6480 korun,― říká jednatel společnosti B4B Inkasso Miroslav Rozbroj. *** Vysoké školy na poplatcích kaţdoročně vyberou zhruba miliardu korun Poplatky za delší studium na Univerzitě Karlově semestr/Kč Právnická fakulta 10 tisíc Lékařská fakulta 14,8-22,5 tisíce Farmaceutická fakulta 18,8 tisíce Filozofická fakulta 9,5-11 tisíc Přírodovědecká fakulta 13-20,5 tisíce Matematicko-fyzikální fakulta 10-21 tisíc Pedagogická fakulta 10,4-11,8 tisíce Fakulta sociálních věd 14 tisíc Fakulta tělesné výchovy a sportu 11,8-18,8 tisíce Fakulta humanitních studií 9-12 tisíc Západočeská univerzita 16,8 tisíce Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 12-30 tisíc České vysoké učení technické 21,7 tisíce Vysoká škola báňská 9 tisíc Věkové kategorie největších dluţníkŧ (podíl v procentech) do 5000 Kč do 24 let 27,44% 5-10 000 Kč do 24 let 35,84% 10-20 000 Kč 25-34 let 20,44% Zhruba 10 000 studentŧ dluţí vysokým školám na poplatcích za delší studium, dluhy jdou do desítekmilionŧ korun Aţ tisícovku z nich čeká exekuce Komu studenti nejčastěji dluţí bankám mobilním operátorŧm vysokým školám pojišťovnám Foto autor| Ilustrace shutterstock / Zr _



Odešel Libor Konvička. Výzkumník, pedagog, slavista a horolezec 25.6.2013

marketingsales.cz str. 00 Vilém Rubeš_

Rubriky_

Dnes v časných ranních hodinách zemřel významný český výzkumník trhu Libor Konvička. Ztratili jsme nezaujatého sociologa, který přistupoval k problémŧm značky či komunikace naprosto bez předsudkŧ, píše v nekrologu Vilém Rubeš.

Dnes v časných ranních hodinách zemřel významný český výzkumník trhu Libor Konvička. Ztratili jsme nezaujatého sociologa, který přistupoval k problémŧm značky či komunikace naprosto bez předsudkŧ, píše v nekrologu Vilém Rubeš. Tu historku jsem vţdycky miloval: mŧj společník, tehdy ještě ředitel reklamní agentury v Moskvě, hoduje v luxusním večeřadle. Vrchní se nad ním skloní a šeptá mu: "Jakýsi bezdomovec se domáhá, Blahorodí, rozhovoru s vámi!" Ukázalo se, ţe jakýsi bezdomovec je ve skutečnosti vŧdce české turistické výpravy kamsi do sibiřských hvozdŧ. Po neúspěšném střetu se zkorumpovanými úředníky potřeboval hotovost na úplatky. Společník si utřel ústa, odjel s horským vŧdcem do kanceláře a z trezoru mu nasypal hotovost. Horský vŧdce odjíţdí zpět na východ. Horský vŧdce. Doktor filosofie. Znalec pravoslavných ikon. Učitel. Účastník několika ruských převratŧ a revolucí, drţitel vysokého ruského státního vyznamenání. Horolezec, vodák. Bojovník proti předlistopadovému reţimu. To všechno jsou charakteristiky, jimiţ by se dal popsat PhDr. Libor Konvička (3.12.1957 - 25.6.2013). Zásadní ale v popisech chybí: Libor byl výrazným sociologem. Ve sluţbách STEM, agentury Ogilvy, a pak zase STEM/MARK, připravil a provedl tisíce výzkumŧ. Měl jsem mnoho let zjednodušený ţivot. Na otázky klientŧ jsem mohl odpovídat stejným souvětím: kdyţ chcete nezaujatého sociologa, který přistupuje k problémŧm značky či komunikace naprosto bez předsudkŧ, bez předem prefabrikovaného názoru, bez snahy odhadnout, co by tak zadavatel asi chtěl - pak zavolejte Konvu! Seznam značek, na kterých jsme se potkávali, by se nevešel na plochu tohoto nekrologu. Naposledy jsme před pár týdny řešili problém jednoho řetězce. "Co blbneš, proč tak sloţitě," řekl mi - a z místa nadiktoval jednodušší, přesnější a mnohem více vypovídající výzkum. Měl pravdu. Změny, které jsme podle závěrŧ jeho výzkumu udělali, byly více neţ úspěšné. Jeho nemoc ho znepokojovala, obtěţovala, štvala. Bojoval s ní dlouho, rázně a statečně. Vypadalo to, ţe spolu sehrají dlouhý, na body orientovaný match. Jenţe Smrt má vţdycky nějaké unfair triky. Konec byl strašný, rychlý, jednoznačný. Ale Smrt nám mohla Libora vzít, ale nemŧţe vzít jeho pověst. Nemŧţe sebrat vzpomínky na výjimečného, neokázale statečného, před nikým se neposravšího muţe. Sbohem, Libore! Budeš nám chybět. Chybíš nám uţ teď... Profesní praxe Libora Konvičky 1983-84 Ústav pro filozofii a sociologii ČSAV, Praha, studijní pobyt 1984-85 Akademické gymnázium Praha, učitel 1986-88 Prognostický ústav ČSAV, Praha, analytik 1989 Záchranná sluţba Praha, sanitář 1990-91 Prognostický ústav ČSAV, Praha, analytik 1991-92 Česká národní rada, tiskový mluvčí poslaneckého klubu OH 1992-93 agentura pro výzkum trhu Ecoma, Praha, analytik 1993-94 reklamní agentura Chagall , Moskva, account manager 1994-2004 agentura pro výzkum veřejného mínění STEM, Praha, analytik 2004-2011 reklamní agentura Ogilvy, Praha, research specialist (strategic unit) 2011-2013 výzkumná agentura STEM/MARK, Praha, client service manager Lektorská činnost: 2006-2013 FSV UK Praha, Katedra marketingové komunikace a PR, přednášející Plné znění zpráv


URL| http://marketingsales.tyden.cz/rubriky/lide/odesel-libor-konvicka-vyzkumnik-pedagog-slavista-ahorolezec_274623.html _

Time Warner signalizuje, ţe teď nechce CME začlenit 25.6.2013

mediaguru.cz str. 00 Martina Vojtěchovská_

TV_

Začlenění CME do struktury Time Warner je podle analytika J&T Banky Pavla Rysky otázkou střednědobého horizontu. Evropská komise v polovině června odsouhlasila, ţe Time Warner mŧţe uplatňovat hlasovací práva odpovídající jeho podílu v CME, tedy 49,9 %. Souhlas Evropské komise asi není příliš překvapivý, jak ale tento krok podle Vašeho názoru mŧţe ovlivnit CME? Souhlas Evropské komise příliš neznamená, protoţe tento krok se dlouhodobě očekával. Time Warner byl od roku 2009, kdy vstoupil do CME, na hlasovacích právech limitovaný, protoţe za jeho akcie hlasoval Ronald Lauder. Tato smlouva má vypršet nejpozději k 30. červnu, coţ znamená, ţe Time Warner uţ bude za akcie hlasovat sám. Ronald Lauder uţ bude hlasovat jen za svoje akcie, jejichţ podíl přesahuje 3 %. Protoţe z pohledu Evropské unie je podíl 49,9 % povaţován za kontrolní, potřeboval Time Warner k uplatnění svých hlasovacích práv souhlas Evropské komise. Neočekáváte tedy, ţe by „plné― hlasování Time Warner mělo přinést změnu ve strategickém rozhodování společnosti? Z hlediska managementu by to nějaký dopad mít mohlo, ale nemyslím si, ţe by to mělo významně změnit směřování společnosti. Ronald Lauder a Time Warner dosud postupovali ve shodě. Rozhodně nelze říci, ţe by doteď rozhodoval Ronald Lauder jinak, neţ by si Time Warner přál. Jsou to dva subjekty, které jednaly ruku v ruce, takţe bych neočekával zásadní změnu směřování firmy. Hodně se ale diskutuje o tom, kdy by Time Warner mohl navýšit svŧj podíl nad 49,9 procent. V prŧběhu letošního jara došlo k úpisu akcií, ze kterého vyplynulo, ţe Time Warner koupí především preferenční akcie, které mŧţe v kmenové transformovat nejdříve za tři roky. Nemŧţe skutečně k navýšení podílu Time Warner v CME dojít dřív neţ za tři roky? Podle mého názoru je další navýšení skutečně vzdálené. Kdyţ Time Warner nyní navyšoval svŧj podíl v CME, udělal to zpŧsobem, který napovídá, ţe momentálně nechce na základním kapitálu, tedy na kmenových akciích překročit 50% podíl. Pro Time Warner by to znamenalo, ţe by musel CME tzv. konsolidovat – tj. ţe veškeré toky v CME, její zisky, ztráty a celá její rozvaha by se staly součástí Time Warner. Hospodaření CME ale není úplně příznivé. Proto Time Warner upsal velké mnoţství preferenčních akcií, které se nezapočítávají do základního kmenového akciového kapitálu. Time Warner tím podle mého názoru signalizuje, ţe v nejbliţší době – a moţná ani ve střednědobém horizontu – neuvaţuje, ţe by překročil 50% podíl na základním kapitálu. Přesto ale investice, které Time Warner činí, naznačují, ţe po třech letech je pravděpodobné, ţe majoritu získá. Je trochu brzy odhadovat, jestli se tak stane za tři roky nebo za pět let. Určitě to bude velmi záviset na tom, jak se CME bude dařit. Pokud by se hospodaření CME výrazně zlepšilo do tří let, dovedu si představit, ţe CME bude po třech letech začleněna do Time Warner. Pokud by ale pokračovala stagnace nebo pokles reklamního trhu a CME by nadále byla vysoce zadluţená a vykazovala špatnou provozní výkonnost, tak není vyloučené, ţe Time Warner navýšení opět odloţí. Pokud by se ale Time Warner z jakéhokoliv dŧvodu rozhodl navýšit podíl na základním kapitálu CME dříve neţ za tři roky, mohl by to udělat? Pokud by se k tomu Time Warner rozhodl, stačí mu udělat jediné: koupit přes burzu či mimoburzovním obchodem od jiného akcionáře kmenové akcie CME, anebo se dohodnout se CME na emisi nových kmenových Plné znění zpráv


akcií do jeho rukou. Vzhledem k tomu, ţe nyní drţí 49,9 %, by i malý nákup dostal Time Warner do pozice majoritního akcionáře a CME by zkonsolidoval. Je podle Vás pro Time Warner překáţkou k rychlejšímu navyšování podílu v CME současná finanční kondice CME a její vysoké zadluţení? Je to překáţka v tom smyslu, ţe Time Warner nechce do svého hospodaření zkonsolidovat subjekt, který má relativně vysoké zadluţení a relativně nízkou ziskovost. Pak by se to projevilo i na zhoršení finančních výkazŧ Time Warner, i kdyţ ne nijak výrazně. Time Warner je mnohonásobně větší společností neţ CME. Před svými akcionáři se ale zřejmě nechce zpovídat z toho, ţe začleňuje firmu, která nemá dobré hospodaření. CME se snaţí podnikat kroky, aby své zadluţení sníţila. Budou mít tato opatření efekt? Řekl bych, ţe jeden efekt je jistý – a to ten, ţe během letošního roku by se mělo zadluţení CME sníţit asi o 300 mil. USD. Je to řádově o čtvrtinu, coţ je relativně významné. Pro CME by ale ještě významnější bylo, kdyby se podařilo právě tímto sníţením zadluţení docílit toho, ţe by se refinancoval ostatní dluh a podařilo by se dosáhnout niţší úrokové míry placené z ostatního dluhu. Není ale jisté, zda se toto podaří. I loni v létě došlo k navyšování kapitálu ze strany Time Warner, ale CME se poté vŧbec nepodařilo dosáhnout niţších úrokových měr. Pokud by se to CME nyní podařilo, tak by v očích investorŧ jistě stoupla. Jak se z Vašeho pohledu mŧţe odrazit situace, kdy Time Warner teď nepřekročí 50% podíl, na chodu společnosti CME a potaţmo na TV Nova? Oproti stávajícímu stavu by to ţádný dopad mít nemělo. Nic takového se asi očekávat nedá. Rozhodující bude, jak CME uspěje s novou cenovou strategií. Očekává se rovněţ sníţení zadluţení CME, na které mají být pouţity prostředky získané z letošní jarní emise. Jakákoliv významná strategie, která vznikla v rámci CME nebo TV Nova, byla určitě konzultována s Time Warnerem. Dokonce to přímo zaznělo na posledním konferenčním hovoru společnosti, kde bylo potvrzeno, ţe změna cenové politiky probíhá s plným vědomím největšího akcionáře. Současné přesuny formálního rázu z Ronalda Laudera na Time Warner by tak neměly mít vliv. Blíţí se konec druhého čtvrtletí a s tím oznámení výsledkŧ hospodaření. Situace na reklamním trhu se ale změnila jen nepatrně. Jaké odhadujete výsledky hospodaření CME za druhé čtvrtletí? V polovině června je ještě brzy na odhady za druhé čtvrtletí. Obecně si myslím, ţe výsledky nebudou tak slabé jako v prvním kvartálu. Odhaduji ale, ţe nebudou dostatečně dobré na to, aby se firmě podařilo dodrţet cíl, který si předsevzala – tedy dosáhnout stejných trţeb jako v loňském roce. Vzhledem k vývoji v prvním čtvrtletí, kdy došlo po zvýšení cen k odlivu inzerentŧ, se toto očekávat nedá. Myslím si, ţe tím rizikem pro výsledky za druhý kvartál nebudou ani tak ta samotná čísla, ale spíš to, co společnost řekne ke svému výhledu – tedy to, jestli výhled potvrdí, nebo jestli ho bude nucena revidovat směrem dolŧ. To budou investoři sledovat nejvíc. Nepovaţujete tedy za reálné, ţe v druhém letošním pololetí se Nově podaří smazat ztráty, které vznikly na začátku roku. Osobně se domnívám, ţe se to nestane. Opozice od inzerentŧ, která byla patrná od začátku letošního roku, je podle mého názoru výrazná. Proces, kdy se bude utvářet nová úroveň reklamních cen mezi Novou a některými inzerenty, bude delší, neţ televize očekávala. Proto si myslím, ţe manko ze začátku roku se v hospodářském výsledku nepodaří dohnat. Jaký vliv to mŧţe mít na vývoj televize Nova v roce 2014? Rozdělil bych to do dvou kategorií: jedna věc je ta, jak se bude celkově vyvíjet celý trh. Pro letošek očekávám, ţe český televizní trh bude letos nadále v poklesu kolem 4 % v korunových výdajích. V příštím roce by se ale mohl stabilizovat a začít mírně rŧst. Pokud se zastaví i propad ekonomiky, očekávám, ţe ke stabilizaci dojde, coţ TV Nova mŧţe pomoci. Druhá věc je, jak dopadnou jednání s inzerenty – za poslední dny jsme viděli některé pozitivní známky, ačkoli bych je vŧbec nechtěl zobecňovat. Jestliţe jsem skeptický v tom, ţe se manko z prvního čtvrtletí nepodaří dohnat, tak bych naopak řekl, ţe po uplynutí roku od rozjezdu nové cenové politiky, by uţ mohl být dostatečný čas k tomu, aby se Nově podařilo dohodnout se s inzerenty na nových podmínkách. Souhlasím s Plné znění zpráv


managementem CME v tom, ţe většina inzerentŧ si asi nemŧţe dovolit dlouhodobě nebýt přítomna na nejsledovanější televizi. Musí tady dojít k nějaké dohodě, i kdyţ to třeba bude s ústupky z obou stran. Zatím probíhala zákopová válka, ale zadavatelé naráţejí na zaplněnost prostoru na komerčních stanicích a na nedostatečnou sledovanost ostatních stanic. Návrat inzerentŧ na Novu lze očekávat, bude ale pozvolný. Pozitivní efekty z nové cenové politiky se podle mého názoru dostaví skutečně aţ v příštím roce. Rok 2014 by tedy mohl přinést efekt, který si management od nové politiky sliboval, tzn., ţe se podaří zvýšit cenu TV reklamy, coţ se promítne do vyšších příjmŧ televize z prodeje reklamního prostoru. Takový efekt bude výrazně záviset na postoji TV Prima. Prima dosud razila politiku, kdy se nesnaţila o maximalizaci zisku, spíš o zvyšování sledovanosti a trţního podílu. Inzerentŧm tím tak dokázala nabízet niţší ceny, coţ samozřejmě Novu trápí, protoţe je pod velkým tlakem CME, aby odváděla výrazné zisky. Pokud se současným tlakem podaří Primu přimět k tomu, aby se více snaţila maximalizovat zisk, a zároveň by došlo k celkovému zvýšení cenové hladiny na televizním trhu, tak si dovedu představit, ţe to Nově přinese pozitivní efekty. Pokud by se toto změnilo, tak by to znamenalo výraznou změnu na tuzemském televizním trhu. Pavel Ryska, analytik, J&T Banka Pavel Ryska pracuje pro společnost J&T Banka od roku 2011, kam přešel po akvizici společnosti Atlantik finanční trhy, kde pŧsobil od srpna 2010. Zabývá se sledováním finančních trhŧ v reklamním a realitním sektoru. Jako stáţista sbíral zkušenosti v PriceWaterhouseCoopers ČR. Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK a na University of Cambridge.

URL| http://www.mediaguru.cz/2013/06/time-warner-signalizuje-ze-ted-nechce-cme-konsolidovat/ _

Zemanova volba 25.6.2013

Mladá fronta DNES str. 10 Michal Kubát_

Názory_

Úřednická agonie, nebo předčasné volby? Nejčistším politickým řešením stávající krize jsou brzké předčasné volby. Úřednická vláda trpí stejným neduhem jako kabinet v demisi - nemŧţe efektivně vládnout. Parlamentní strany si ji navíc nepřejí. Prezident by měl přání poslancŧ respektovat. Čeští politici usilovně hledají východisko z krize. Je pochopitelné, ţe se musí soustředit na hledání bezodkladného řešení nynějšího problému - kdo a jak nahradí Nečasovu vládu. Drţení vlády v demisi u moci je sice moţné, ale jedná se o nejhorší moţný scénář. Taková vláda nemŧţe vládnout opravdově, nemŧţe přijímat dŧleţitá rozhodnutí. Mŧţe jen přešlapovat na místě, coţ nikomu nic nepřináší. Politici by ale měli při přemýšlení, kudy dál, brát v potaz nejen okamţité okolnosti, ale také obecnější zájmy české politiky jako takové. Obojí ostatně spolu souvisí. Úřednická vláda - to není dobré Jednou z moţností, jak řešit krizi, je vytvoření nové vlády bez nutnosti konání předčasných voleb. Prezident Zeman upřednostňuje vznik tzv. úřednické vlády. Zní to lákavě, ale takové řešení není dobré. Tzv. úřednická vláda, která ve skutečnosti úřednickou vládou v pravém, přinejmenším prvorepublikovém smyslu není, protoţe se musí tak jako tak ucházet o dŧvěru Poslanecké sněmovny, trpí stejným neduhem jako vláda v demisi. Nemŧţe efektivně vládnout. „Úřednická― vláda sice mŧţe dosáhnout jisté obliby u veřejnosti - vzpomeňme na Fischerovu vládu - taková popularita je však pochybná a pomíjivá. Je to dŧsledek pasivity ve smyslu rčení „kdo nic nedělá, nic nezkazí―. Prezident dále svým vyjádřeným návrhem prohlubuje uţ tak vypjatou politickou krizi. Úřednickou vládu totiţ odmítají parlamentní strany. Prezident by si měl uvědomit, ţe je hlavou státu v parlamentním reţimu, a měl by tedy v této věci respektovat vŧli Poslanecké sněmovny, protoţe vláda je Plné znění zpráv


odpovědna jí, a ne prezidentovi. Jeho cílem je zřejmě posílení vlastní moci. To je však v rozporu s principy parlamentarismu. Prezident uţ poněkolikáté ukazuje, ţe mu jde více o jeho osobní mocenský prospěch neţ o prospěch republiky. Nejčistším politickým řešením stávající krize jsou brzké předčasné volby. Vládní strany mohou namítnout, ţe je toto řešení poškodí, resp. ţe nahrává levici. Do jisté míry to je pravda. Volby však vţdy někomu „pomohou―, protoţe v nich zvítězí, a naopak vţdy někoho „poškodí―, protoţe mu přivodí poráţku. Ovšem jak vítězství, tak poráţka mohou být relativní. Předčasné volby pomohou levici v tom, ţe v nich podle všeho zvítězí. Avšak jestli zvítězí „předčasně― na podzim 2013, nebo „řádně― v červnu 2014, asi není tak podstatné. Těţko si představit vývoj, který by během necelého jednoho roku zvrátil stávající postavení levice a pravice na české politické scéně. Pravice, zejména ODS, volby tak jako tak prohraje a odejde do opozice. Politici ODS by si to měli přiznat a nenamlouvat si něco jiného. Do jaké míry je to ale pro ně katastrofa? Setrvání v opozici přece neznamená konec existence. Očistný pobyt v opozici je pro ODS mnohem perspektivnější neţ sveřepé trvání na dokončení „vládního mandátu―. Jen tak se totiţ mŧţe vnitřně obrodit a případně vrátit na výsluní. Oddalování voleb je výhodné pro nejrŧznější populisty. Čím déle bude trvat vládní agonie, ať uţ koaliční, nebo „úřednická―, tím lepší vyhlídky nastanou pro „spasitelská― uskupení typu Úsvit přímé demokracie, Věci veřejné apod. V poslední době poněkud oněmělý Tomio Okamura má opět o čem hřímat. V této souvislosti je pikantní politické zmrtvýchvstání Víta Bárty, který se najednou stal „státníkem― zvaným do Lán. Bárta sice také volá po volbách, jeho voliči to chtějí slyšet, ale současný stav mu vyhovuje. Teprve nedávno vláčen po soudech kvŧli korupci má dnes příleţitost volat po očistě politiky. A co po volbách? Předčasné volby jsou řešením aktuální vládní krize. Jsou však řešením dlouhodobé krize české politiky? Bohuţel nikoliv. S kým bude Bohuslav Sobotka vládnout? S marxistickoleninskou KSČM? S politicky zcela odlišnou TOP 09? Nebo se bude modlit, aby se nevyzpytatelní lidovci a populističtí Zemanovci dostali do Sněmovny a pomohli mu? Nebo bude muset vládnout menšinově? A jak se bude potýkat s mocichtivým prezidentem? Zkrátka, český parlamentní reţim se neobejde bez seriózní a promyšlené systémové reformy. Pokud se politici neodhodlají k reformám, které stabilizují naše vlády a zefektivní celý reţim, budeme po volbách vybírat z toho, co uţ tu máme od poloviny 90. let: nesourodá koalice, menšinové vládnutí, nějaká obdoba opoziční smlouvy nebo „stojedničková― sněmovní většina. Jak snadná je představa premiéra Sobotky, jak se bude zoufale doprošovat nějakého jednotlivého poslance, aby mu nepotopil vládu. Sobotka se tak v podstatě stane Nečasem. Nefungující český parlamentní reţim mu totiţ nic jiného neumoţní. Foto popis| O autorovi| Michal Kubát, proděkan pro vědu a výzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy _

společnost 24.6.2013

E15

str. 18 _

Společnost_

Zaţila vaše společnost něco významného? Podělte se o to na [email protected] Foto popis| ? Jubilejní turnaj. Telekomunikační operátor a poskytovatel ICT sluţeb a datových center GTS Czech uspořádal pro své firemní zákazníky desátý ročník golfového turnaje GTS Czech Cup na golfovém hřišti na Konopišti. V rámci turnaje, kterého se účastnila více neţ sedmdesátka firemních zákazníkŧ, se konala sbírka pro organizaci Člověk v tísni na pomoc postiţeným povodněmi. Po skončení sbírky, která pokračuje i mezi zaměstnanci firmy, přispěje stejnou částkou také společnost GTS Foto autor| Foto gts 2x Foto popis| ? Kudy na pivo. Společnost AVG Technologies vyhlásila výsledky soutěţe o nejlepší mobilní aplikaci. Vítězem se stal Ondřej Netočný s aplikací Kde Je Pivo App, jeţ má za úkol vyhledávat nejbliţší restauraci s nejlepším pivem za nejniţší moţnou cenu. Porota v čele s technickým ředitelem AVG Yuvalem Plné znění zpráv


Ben-Itzhakem ocenila hlavně potenciál aplikace pro dlouhou ţivotnost, její sociální virální hodnotu a také vysokou angaţovanost. Vítěz obdrţel 25 tisíc korun. AVG Technologies celkem ocenila pět nejlepších aplikací Foto autor| Foto best communications Foto popis| ? Ocenění pro úspěšné Čechy. Čtyři Zlaté medaile za zásluhy na poli umění od Mezinárodního výboru Kennedyho centra pro umění (KCICA) převzali na slavnostním galavečeru v Lobkowiczkém paláci v Praze pěvkyně a herečka Soňa Červená, mezzosopranistka Magdalena Koţená, dirigent Jiří Bělohlávek a mecenáš a podnikatel Karel Komárek Jr. Foto autor| Foto Yassine El Mansouri Foto popis| ? Významná investice. Nemocnice Nový Jičín, která je členem skupiny Agel, slavnostně otevřela nový pavilon. Zčásti nevyuţívaná budova bývalé interny byla přestavěna na moderní PET CT pracoviště se špičkovým přístrojem pro diagnostiku onkologických onemocnění, jediným v Moravskoslezském kraji. Své zázemí zde nově našly také urologické ambulance a dialyzační centrum, včetně nefrologických ambulancí s navýšenou kapacitou. Jedna z nejrozsáhlejších a finančně nejnákladnějších investic v historii společnosti Agel vyšla na 120 milionŧ korun. Na levém snímku zleva generální ředitel skupiny Agel Filip Horák, primářka radioterapie a onkologie Renáta Soumarová a ředitel nemocnice Nový Jičín Karel Dostalík Foto autor| Foto agel 2x Foto popis| ? Den otevřených dveří. Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze pozval všechny přijaté studenty i zájemce o studium na Den otevřených dveří, který uspořádal ve svých prostorách v Opletalově ulici. Ředitel institutu Martin Gregor ve své prezentaci zmínil dŧleţité informace týkající se studia, upozornil na novinky a vyjmenoval příleţitosti, které na studenty čekají. Zástupci studentské organizace E-klub představili všechny akce, které pro budoucí první ročník připravili, a všem přítomným předali dŧleţité rady, jak zvládnout náročné studium Foto autor| Foto ies fsv uk _

Studentské spoty: Reklama na Biotrička 24.6.2013

markething.cz str. 00 Ondřej Kolek_

Reklama_

Kaţdý letní semestr probíhá na oboru Marketingová komunikace a PR FSV UK předmět Kreativita v reklamní tvorbě vedený Mgr. Tomášem Mrkvičkou. Studenti v něm kaţdý týden v týmech na základě zadaných briefŧ pracují na návrzích pro printovou a později televizní reklamu. Předmět je pak ukončen projektem, jehoţ cílem je kompletní realizace klasického televizního spotu. Loni jsme vám představili studentské reklamy na Igráčka. Letos vytvářely kreativní dvojice studentŧ spoty na propagaci Biotriček, která jsou vyráběna ekologicky šetrnými postupy. Příjemnou zábavu! Letošní závěrečný úkol předmětu popisuje Mgr. Tomáš Mrkvička. "Úkolem studentŧ v letošním semestru bylo natočit třicetivteřinový televizní spot na nový módní brand, který prodává biotrička (značku si studenti mohli vymyslet, práce neměla reálného zadavatele). Cílovou skupinou byli mladí ekologicky vnímaví lidé. Úkol to nebyl vŧbec snadný, protoţe málokdo z potenciálních zákazníkŧ vŧbec tuší, ţe něco jako biobavlna existuje a ţe s "normální" bavlnou je nějaký problém. Studenti si sami museli rozhodnout, zda budou problém vysvětlovat, nebo se pokusí jen zaujmout s tím, ţe si případný zájemce informace dohledá. Nuţe, pojďme se podívat, jak se s tím jednotlivé kreativní týmy popraly." O NEJLEPŠÍ SPOT HLASUJTE NÁSLEDNĚ V ANKETĚ. Spot 1: Honza Mikulka a Jirka Štefek "Kdyţ jsem poprvé Jirku spatřil v biotriku, nemohl jsem od něj odtrhnout oči. Prostě mu to strašně seklo," dojímá se Honza Mikulka, jeden z tvŧrcu spotu. ,,Cejtil jsem se děsně sexy," popisuje emoce druhý z autorŧ, Jirka Štefek, ,,zároveň taky ale dobře - ţe něčemu pomáhám." Společně se tedy rozhodli vytvořit spot, ve kterém si to obyčejné triko rozdá s biotričkem v rapové bitvě. Plné znění zpráv


Spoty 2 a 3: Ondra Kolek a Evča Straškrábová Inspirací při tvorbě spotŧ nám byly stále otravnější reklamy na YouTube. Chtěli jsme vytvořit takové spoty, na které si diváci nevytvoří při druhém zhlédnutí těţkou alergii. Odstrašujícím příkladem budiţ zelený otrava z Alzy, Petr "Nazdar chlapi" Čtvrtníček a ta asi rapová šílenost k ochuceným pivŧm "Tohle aroma je fresh". Rozhodli jsme se oba spoty zpracovat spíše klipovitě. Vsadili jsme se na dobrou hudbu, která osloví cílovou skupinu a spíš je přiláká, neţ odradí. Oba spoty sází na emoce. Kaţdý na úplně jiné. První je hravý, v přírodním tričku bychom se měli cítit přirozeně a tento pocit je vyjádřen tancem. Někdo tancuje jako královna diskotéky, někdo jako nesmělý přestárlý kluk a někdo jako utrţený ze řetězu, aţ létají trička vzduchem (zdravíme Jirku Štefka z dvojice č. 1). Ve druhém spotu jsme zasadili mladé lidi do ponuré městské zástavby plné betonu, špíny a šedi. Jejich biotrička představují kousek přírody, který mají s sebou, i kdyţ jsou obklopeni industriálním prostředím. Spot 4: Václav Prchlík a Eva Bartoňková V našem spotu jsme se snaţili docílit toho, aby si lidé uvědomili, z čeho všeho jsou normální trička "uvařena", čímţ jsme jim v podstatě chtěli říct "to nechcete!". Pesticidy a dusíkatá hnojiva jsme následně dali do kontrastu s obyčejnou ale nedotknutou přírodou, která měla pŧsobit uklidňujícím dojmem. Celý spot se nese v duchu varování a apelu ale zároveň se zde objevuje i pocit uvolnění. Spot 5: Tereza Maršíková a Kateřina Syslová V našem ţensko-morbidním reklamním duu jsme vsadily na osvědčené sexistické klišé „kočičky, kozičky, zadečky―. Něco je ale špatně - těla nejsou vidět! Zakrývají je totiţ BIOTRIČKA, která jsou tak neskutečně pohodlná, prodyšná a hypereko, ţe je uţ je nikdo nikdy nebude chtít sundat. Něco jako vloţky, jen víc sexy. Spot 6: Miroslav Slíţ a Amálka El Bournová Celý letní semestr byl výjimečný, víc kreativní. Po desítkách hodin, které jsme kreativitě věnovali, jsme se dostali k závěru, na který jsme se moc těšili. Měli jsme natočit vlastní 30 vteřinový spot. Nadšení pominulo, kdyţ jsme dostali zadání - natočit spot propagující BIO trička. Produkt, který nemá dost dobře uchopitelné benefity, které by se daly jednoduše komunikovat ve 30 vteřinách V našem spotu jsme se proto rozhodli vyzdvihnout přírodnost BIO triček, protoţe to je to podstatné pro danou cílovou skupinu. A jak jsme to udělali? Podívejte se sami. Rádi bychom zde také poděkovali našim spoluţákŧm - Ivě Liškové a Liboru Jordánovi za skvělé herecké výkony a Marku Dvořákovi za natočení a zpracování! Díky! Spot 7: Václav Havlík Jádrem našeho reklamního návrhu je sdělení, ţe něco jako ekologické tričko (v našem případě „EKOTRIKO―) vŧbec existuje. Dominantním motivem spotu je horské kolo bez jedce, které ujíţdí ulicí pronásledováno jezdci bez kola. Je to poměrně netradiční výjev, o němţ si myslíme, ţe vyvolá v potenciálním divákovi pozornost, která bude gradovat v momentě, kdy se jeden z pronásledovatelŧ dá do vysvětlení celé situace – to je právě okamţik příhodný k představení produktu. Nadsázkové rozuzlení ukáţe moţnost nošení EKOTRIČEK jakoţto další variantu ekologického chování, která je ještě dosaţitelnější neţ jízda na kole. Implicitně by měl navíc divák nabýt dojmu, ţe tato trička vypadají lépe neţ jutový pytel, a jsou tedy „cool―. Pro ty, kteří by zŧstali v napětí, co se stalo s ujíţdějícím bicyklem, je k dispozici závěrečná katarze, jeţ zároveň dotváří rámec celého útvaru:) Spot 8: Livia Šiculiaková a Samuel Hora TV spot má zvednout povědomí o existenci tzv. biotriček, která jsou vyrobena pomocí obnovitelné energie, a tak šetří naše ţivotní prostředí. Tím, ţe se při jejich výrobě nespaluje tolik oxidu uhličitého, nepřispívají ke klimatické změně takovou měrou jako trička obyčejná. Snaţili jsme se přitom dát do kontrastu souboj přírody s člověkem, Plné znění zpráv


respektive lidskou činností, a ukazát lidem, ţe koupě biotrička je jedním ze zpŧsobŧ, jak mohou omezit znečišťování ovzduší, a pomoci tak zabránit jiţ probíhající destrukci přírody. Spot záměrně vyuţívá nadsázky, aby v divákovi vyvolal pocit, ţe pokud nebude jednat (a triko si nekoupí), příroda člověku nakonec podlehne, coţ by mohlo mít katastrofální následky. Spot 9: Lenka Kotvová a Lucie Tajzlerová A ještě poslední slova Tomáše Mrkvičky (v tomto semestru): "Přestoţe vymyslet a natočit spot vypadá vţdy na začátku semestru jako nemoţně sloţitý úkol, většina studentŧ si s ním poradila na pochvalu. Dobré hodnocení získala i některá exekučně nepříliš oslňující dílka, neboť v našem kurzu se učíme hodnotit nápady, nikoli provedení. Tak snad je to bavilo a těším se příští rok na další talentované studenty!" Jak citovat tento článek? KOLEK, Ondřej. Studentské spoty: Reklama na Biotrička. Markething.cz [online]. 24. června 2013 [cit. 2013-0624]. Dostupné z: http://www.markething.cz/studentske-spoty-reklama-na-biotricka.

URL| http://www.markething.cz/studentske-spoty-reklama-na-biotricka _

80 procent Čechů je pro úplný zákaz kouření v restauracích 22.6.2013

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Michael Rozsypal, kko_

politika_

V Česku kouří třetina lidí. Tři čtvrtiny z nich začaly kouřit ještě před osmnáctinami. Nejvíce kuřákŧ je mezi mladými lidmi, kteří si nejčastěji zapálí v restauracích, barech nebo na diskotékách. Ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 chce, aby končící vláda ještě schválila jeho návrh zákona, který kouření v restauracích zakazuje. Rád by před následky kouření chránil mladé lidi i nekuřáky. Ne všichni ministři s navrhovaným zákazem souhlasí. Šéf rezortu zdravotnictví uţ ale s vládními kolegy, kteří jsou proti návrhu, jednal a doufá, ţe jeho návrh kabinet schválí. Stihnout by to chtěl ještě do konce června.„Nekuřácká kultura ve světě stoupá. Stává se součástí běţného ţivota. Nakonec i u nás za posledních 30, 40 let velmi výrazně pokročila. A je potřeba pracovat dál, protoţe kouření je zdraví velmi škodlivé a zkracuje kuřákŧm ţivot o asi sedm, osm let,― říká Heger.I kdyby zákon neprošel, je ministr rád, ţe se ho podařilo napsat. Návrh uţ dříve kritizovali restauratéři. Podle Asociace hotelŧ a restaurací zákaz kouření poškozuje svobodné podnikání.Současný stav, kdy si hosté mŧţou vybrat mezi kuřáckým a nekuřáckým prostorem či podnikem, se prý osvědčil.Potvrzuje to i poslanec za ČSSD Antonín Seďa. Podle něj by zákaz mohl mít negativní dopad hlavně v menších obcích, kde není tak velká konkurence. „V současné době, kdy jsou moderní klimatizační jednotky, tak i kdyţ prostory nejsou oddělené, kouř škodí v menší míře. Proto si myslím, ţe současná úprava je dostatečná,― vysvětluje.Zákaz podporuje i část kuřákŧMinistr zdravotnictví ale pokládá některé regulace státu za samozřejmé. Jako příklady uvádí povinnou školní docházku, povinné zdravotní pojištění či nutnost pouţívat bezpečnostní pásy v autech a přilby na motorkách.Se zákazem kouření v restauracích souhlasí čtyři pětiny lidí. Vyplývá to z výzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Zajímavé je, ţe i 40 procent samotných kuřákŧ by bylo pro tento zákaz,― poukazuje organizátorka prŧzkumu Sabina Bergerová.Podle lékařŧ klesl v zemích, kde se přestalo kouřit v restauracích, počet infarktŧ v prŧměru o 17 procent. Vysoké procento lidí přestalo kouřit úplně nebo svou závislost alespoň omezilo. Zároveň se sníţil počet kuřákŧ začátečníkŧ. A právě ochrana mladých lidí a nekuřákŧ je největším cílem ministerského návrhu.EK chce zpřísnit pravidla pro výrobu a prodej tabákových výrobkŧ. Česko je proti Poláci si na zákaz kouření v kavárnách zvykli. Po skoro třech letech ho chválí většina z nichV Rusku začal platit zákon o zákazu kouření na veřejných místech Nejvíc kuřákŧ na světě je v Číně. Státní tabáková firma za den vydělá skoro miliardu Je Světový den bez tabáku. V Česku si tuto drogu neodepře asi třetina dospělých Zákaz cigaret v restauracích by prý nekuřáci vítali. Přes 60 procent kuřákŧ by ale omezoval Asii trápí rostoucí počet kuřákŧ. Nepomáhá ani přísná regulace

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1227398 Plné znění zpráv


_

Cigaretu škrtlo uţ 72 hospod v Brně 21.6.2013

Brněnský deník str. 01 Titulní strana_ PETRA KOZLANSKÁ_

Protikuřácký zákon začne vláda projednávat uţ na konci měsíce. V Brně přitom přibývá restaurací, které kouření zakázaly i bez něj. Brno – Pivo a cigareta. Vypadá to, ţe tuto pro mnohé nerozlučnou dvojici čeká brzy rozchod. Ministr zdravotnictví Leoš Heger chce na konci měsíce předloţit vládě návrh zákona, který zakáţe kouření v uzavřených prostorách restaurací. Brno je přitom v boji s kuřáky o krok napřed. Má vlastní síť nekuřáckých restaurací, do které se přidává čím dál víc podnikŧ. Podle údajŧ ministerstva si schválení zákona přeje osmdesát procent lidí, včetně kuřákŧ. Na vŧni piva bez oblaku cigaretového kouře láká své zákazníky brněnský Výčep na stojáka, který je jedním z nejnovějších členŧ sítě nekuřáckých restaurací. „Uţ kdyţ jsme výčep otvírali, počítali jsme s tím, ţe se uvnitř nebude kouřit. Snaţíme se prosazovat kulturu piva a nabídnout ho lidem v příjemném prostředí. Kdo chce, mŧţe si zapálit venku,― poznamenal manaţer restaurace Robert Smejkal. Do sítě se zatím zapojilo dvaasedmdesát brněnských podnikŧ. Za rok jich přibylo přes deset. „Kdyţ jsme projekt v roce 2009 spustili, přihlásilo se nám prvních pětadvacet odváţlivcŧ a od té doby jich přibývá čím dál víc. Nedávno se nám přihlásily dokonce dva hotely, které jsou teď kompletně nekuřácké,― sdělila vedoucí kanceláře Brno – Zdravé město Ivana Draholová. Podle ní uţ v Brně přestává platit klišé, ţe do nekuřácké restaurace hosté chodit nebudou. Ministr Heger si od nového protikuřáckého zákona slibuje, ţe ubude kuřákŧ zvláště mezi mladými lidmi. „Naším cílem je, aby mladí lidé neměli k tabákovým výrobkŧm snadný přístup a aby nezačali kouřit vŧbec,― uvedl. Podle prŧzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a společnosti Ipsos kouří třiasedmdesát procent příleţitostných kuřákŧ pouze v restauraci nebo baru. Ve stejném prŧzkumu třicet procent lidí, kteří začali kouřit před osmnáctým rokem věku, uvedlo, ţe kdyby platil tento zákaz v restauracích, tak by s kouřením nezačali. „Já i většina mých kamarádŧ jsme začali kouřit na společných akcích v hospodě,― podotkl například Marek Domes. Iva Hrnčiříková z Poradny pro výţivu a odříkání kouření závěry prŧzkumu potvrzuje. „Spousta příleţitostných kuřákŧ si zapálí, kdyţ sedí v kavárně nebo restauraci s přáteli. Ti ho někdy mohou provokovat a nabízet cigaretu. Navíc kdyţ člověk vypije nějaký alkohol, má menší zábrany. Lidem proto radíme, aby první měsíc při odvykání vŧbec do kuřáckých restaurací nechodili,― řekla terapeutka. Víc o tématu na str. 5 *** stop kouření Současná podoba protikuřáckého zákona: b zákaz kouření platí na veřejných místech, jako jsou úřady, banky, školy, divadla, nemocnice nebo v hromadné dopravě b restaurace musí mít kuřácký a nekuřácký prostor stavebně oddělený b zákaz kouření na náměstích nebo veřejných prostranstvích mŧţe stanovit obec Nová podoba zákona: b zákaz se rozšíří na všechny restaurace, ne však zahrádky Region| Jiţní Morava _

Gusenbauer: Rakouský kancléř či kazašský špion? 21.6.2013

ceskapozice.cz str. 00 Zuzana Lizcová_

Evropa_

Bývalý vrcholný politik a nyní spolupracovník prezidenta Nazarbajeva je vyšetřován s podezřením, ţe předal tajné informace kazašské rozvědce.



Je to kauza jako vystřiţená z dob studené války. Bývalý vrcholný představitel demokratického státu je vyšetřován s podezřením, ţe předal tajné informace rozvědce autokratického reţimu. Celá záleţitost se ale odehrává tady a teď. Rakouský exkancléř Alfred Gusenbauer se podle informací, které začátkem června publikoval týdeník Profil, ocitl v hledáčku státních zástupcŧ kvŧli své spolupráci s kazašským prezidentem Nursultanem Nazarbajevem. Měl mu prý poskytnout dŧvěrné rakouské parlamentní materiály související s případem Nazarbajevova bývalého zetě Rachata Alijeva. Nutno zdŧraznit, ţe vyšetřování, zahájené údajně na anonymní podnět z ruského prostředí, je na samém počátku. Zatím proti Alfredu Gusenbauerovi nebylo vzneseno ţádné formální obvinění. Bývalý dlouholetý poslanec a předseda sociální demokracie (SPÖ) vešel do rakouských dějin jako celkem neúspěšný kancléř. V letech 2007 aţ 2008 nedokázal uřídit rozhádanou velkou koalici a nakonec musel ustoupit populárnějšímu a mediálně obratnějšímu Werneru Faymannovi, který Rakousko vede dodnes. Od roku 2010 je Gusenbauer kromě jiných rozmanitých aktivit oficiálním poradcem kazašského prezidenta NazarbajevaGusenbauerovy dnešní aktivity jsou rozmanité a zahrnují mimo jiné řízení vlastní firmy či účast v několika dozorčích radách, například stavebního gigantu Strabag nebo dceřiné společnosti koncernu Novomatic, který vydělává v mezinárodním měřítku na hazardních hrách. Od roku 2010 je Gusenbauer také oficiálním poradcem zmíněného kazašského prezidenta Nazarbajeva. Podezření, ţe mu předával tajné rakouské informace, čelí společně s prominentním právníkem Gabrielem Lanskym. Oba muţi obvinění, kvŧli kterým by jim mohlo v krajním případě hrozit několik let vězení, rezolutně odmítají.Brutální azylant Alijev Případ, ve kterém se měli Gusenbauer a Lansky údajně dopustit špionáţe, se týká Rachata Alijeva. Dnes jiţ bývalý zeť prezidenta Nazarbajeva a svého času mediální magnát a vysoký dŧstojník tajné sluţby patřil mezi zakladatele a hlavní akcionáře významného finančního ústavu Nurbank. Později pŧsobil jako velvyslanec v Rakousku. Se svou rodinou a vlastí se však v roce 2007 ve zlém rozešel. Poté, co projevil vlastní politické ambice, byl obviněn ze zpronevěry, organizace únosu a vraţdy dvou lidí. V nepřítomnosti jej v Kazachstánu odsoudili za účast na spiknutí a pokus o státní převrat celkem ke 40 letŧm vězení. Jeho manţelství s Nazarbajevovou nejstarší dcerou Darigou bylo rozvedeno. Rachat Alijev prozíravě zŧstal v Rakousku, kde mu byl udělen azyl. Vídeň jej odmítla do země pŧvodu vydat. Dnes ţije Alijev pod jménem Shoraz, které převzal od své druhé manţelky, převáţně na Maltě. Advokát Gabriel Lansky v Rakousku zastupuje práva jeho údajných obětí, dvou bývalých špičkových manaţerŧ Nurbanky, kteří zmizeli v roce 2007 a později se potvrdilo, ţe byli zavraţděni. Dokumenty zvláštního parlamentního výboru měli Gusenbauer a Lansky poskytnout Nazarbajevovi, respektive kazašské tajné sluţbě KNBPodle Jana Šíra, odborníka na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je skutečnou míru Alijevových provinění velmi těţké posoudit: "O jeho brutalitě kolovaly legendy uţ v době, kdy byl s prezidentem ještě zadobře a fakticky mimo jiné řídil kontrarozvědku, hlavní represivní strukturu v zemi," říká Šír. Zároveň ale dodává, ţe lze "dŧvodně pochybovat o schopnosti kazašského soudnictví zajistit v konkrétní exponované kauze, která má z povahy věci a toho, kdo je do ní zapojen, výraznou politickou sloţku, objektivní a spravedlivý proces". Právě proto nebyl Alijev navzdory opakovaným ţádostem nikdy vydán. Ani v Rakousku ale nepřijali jeho tezi o nevině bez výhrad. Vídeň zahájila vlastní vyšetřování, v roce 2009 kvŧli Alijevovi dokonce zasedl zvláštní parlamentní výbor, který se na svých sezeních zabýval i vlivem Astany na rakouskou politiku. Jeho činnost podle týdeníku Profil nepřinesla konkrétní dŧsledky a souhlasně ji ukončily dvě nejsilnější politické strany. V archivu po ní nicméně zŧstaly stohy klasifikovaných dokumentŧ, mezi kterými jsou listiny ze soudŧ, bezpečnostních sloţek a zainteresovaných spolkových ministerstev, ale i záznamy telefonních odposlechŧ či výňatky z úřední korespondence. Právě tyto dokumenty nebo jejich část měli Alfred Gusenbauer a Gabriel Lansky poskytnout Nazarbajevovi, respektive kazašské tajné sluţbě KNB. Jak by se k nim dostali, není jasné. Jisté ale je, ţe některé klasifikované spisy jiţ v nepravých rukou skončily. Ve své nedávné knize Tatort Österreich (Místo činu Rakousko) jich podle Profilu několik přetiskl sám Alijev. Před dvěma lety byl za předávání tajných materiálŧ KNB odsouzen k odnětí svobody vídeňský policista.Represivní, bohatý a na vzestupu Kazachstán je země s velkými zásobami ropy, zemního plynu a uranu a mimo jiné i sídlo slavného kosmodromu Bajkonur. Čítá asi tolik obyvatel jako bývalé Československo, rozkládá se však na více neţ dvacetinásobné ploše. Astana dlouhodobě usiluje o přijetí do Světové obchodní organizace (WTO) a podle agentury Reuters má Plné znění zpráv


naději se jejím členem stát uţ letos. Ve svojí strategii rozvoje sází Nazarbajev na příznivé podmínky pro rozvoj podnikání, těţbu ropy a plynu, energetiku, finančnictví a telekomunikace.V regionálním kontextu patří Nazarbajevŧv reţim aţ na výjimky k těm stabilnějším a spíše méně represivním Výkon kazašské ekonomiky i ţivotní úroveň v zemi v posledních letech stabilně rostou, ovšem pod bedlivým dohledem vládnoucího klanu, který pevně drţí v rukou politický ţivot i nejlukrativnější hospodářská odvětví. Nazarbajev si v prezidentském úřadě zajistil doţivotní vládu. Opozice, stejně jako parlament či vláda jsou odsouzeny k bezvýznamnosti, společnost stále do značné míry funguje na klanovém principu. Dŧleţitou roli v ní tedy nadále hrají členové prezidentovy rodiny. Stát má velký vliv i v médiích. Podle zahraničního korespondenta, který v Kazachstánu pŧsobí a nepřál si být jmenován, se v nich o aktuálním Gusenbauerově případu nehovoří vŧbec a o problematických kauzách typu Alijevovy (je jich více) hromadné sdělovací prostředky informují "jen opatrně". V regionálním kontextu nicméně Nazarbajevŧv reţim patří aţ na výjimky k těm stabilnějším a spíše méně represivním. V postsovětském prostoru je země podle Jana Šíra díky relativně úspěšné makroekonomické transformaci poměrně zajímavá pro zahraniční investice, zejména v energetice. Dobré rady a konexe se jí tedy mohou velmi hodit.Prestiţní poradci autokrata Prominentní spolupracovníci mají kazašskému autokratickému vedení v čele s prezidentem Nazarbajevem, který zemi vládl uţ za Sovětŧ, prý pomoci ke zvýšení prestiţe v zahraničí, k přilákání investorŧ i při řešení konkrétních reformních výzev. Do Nazarbajevovy prestiţní poradenské skupiny, která se údajně schází několikrát do roka v Kazachstánu, patří vedle Gusenbauera například také britský expremiér z let 1997 aţ 2007 Tony Blair, bývalý polský prezident Alexander Kwaśniewski či někdejší šéf Evropské komise Romano Prodi. Do Nazarbajevovy poradenské skupiny patří vedle Gusenbauera například také Tony Blair, Alexander Kwaśniewski či Romano ProdiTeprve budoucnost ukáţe, zda rakouský exkancléř při své "poradenské" činnosti skutečně překročil zákon. Jeho případ však vysílá varovné signály jiţ nyní. Řada evropských politikŧ, jejichţ vrcholná kariéra často trvá jen pouhých pár let, neváhá poskytnout své sluţby autokratŧm potlačujícím svobodné mínění i demokratické volby. O charakteru a konkrétní podobě jejich rad má evropská veřejnost jen málo informací. Ví se ale, ţe za svoji činnost pobírají honoráře ve výši milionŧ eur ročně. Otázkám, zda za tyto peníze nabízejí jen cenné teoretické vědomosti, nebo i protisluţby jiného druhu, se lze v případě, jako je ten Gusenbauerŧv, jen těţko ubránit.

URL| http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/gusenbauer-rakousky-kancler-ci-kazassky-spion _

Průzkum agentury Median: Většina dotázaných chce nové volby 21.6.2013

ČRo Radioţurnál

str. 02 12:08 Ozvěny dne - publicistika_ _

Vladimír KROC, moderátor -------------------Chceme nové volby. Tak to je vzkaz od většiny dotázaných v prŧzkumu agentury Median pro Český rozhlas. To je prý nejelegantnější cesta ven ze současné vládní krize. V případě, ţe by se politici na rozpuštění sněmovny nedohodli, pak je většina Čechŧ pro úřednický kabinet. Jako případného premiéra z řad politikŧ by lidé nejraději viděli šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku a předsedkyni sněmovny a místopředsedkyni ODS Miroslavu Němcovou. Ve vysílání vítám politoloţku Annu Matuškovou, odbornici na politický marketing z katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den. Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Dobrý den. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Čím si vysvětlujete, ţe by většina respondentŧ v té naší sondě šla za této situace nejraději k volbám? Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Tak určitě se to nabízím voličŧm jako nejjednodušší řešení. Nicméně tady je potřeba chápat ten výstup v kontextu, ţe on byl pravděpodobně zadaný ještě předtím, neţ vypukla ta současná krize, to znamená, ţe ta data jsou staršího rázu, tím pádem i navzdory tomu, co se teďka stalo, tak voliči nejsou spokojeni. To znamená, ţe ta čísla by pravděpodobně mohla být ještě vyšší, kdyby se tam zahrnula, kdyby se to zkoumalo teďka po té vládní krizi. Tak samozřejmě ta vláda řešila rŧzné sloţité věci a obecně ta, ještě musíme říct Nečasova vláda, nebyla dlouhodobě populární, protoţe si stanovila ve svém programovém prohlášení, ţe bude dělat velké mnoţství reforem, čemuţ také dostála. Tu vládu provázejí skandály vlastně od prvopočátku. Kdyţ se lidí zeptáte vlastně po celé Evropě dneska, jestli dŧvěřují politikŧm, tak to ne. A potom samozřejmě to řešení, které oni často říkají, jsou nové volby, ţe přijde další generace, coţ je hezké v tom, ţe věří, řekněme, těm demokratickým mechanismŧm. Na druhou stranu to mŧţe být trošku krátkozraké řešení, kdyby teďka byly nové volby. Vladimír KROC, moderátor -------------------Kdo nebo který subjekt si podle vás teď v těchto dnech vede, řekněme, nejšikovněji, co se týče řešení té... Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Která politická strana nebo... Vladimír KROC, moderátor -------------------No, politická strana. Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Já bych řekla, ţe asi nejšikovnější v tuhle tu chvíli a nemyslím to jako kompliment, je pan prezident Miloš Zeman. Ale tak kdyţ se na to podíváme jakoby z hlediska politických stran, tak samozřejmě jakoby klid a rozvahu taky zachovává TOP 09, ty volby by pravděpodobně byly zajímavé zejména pro sociální demokraty v tuhle chvíli, ne ostatní strany. Ale já myslím, ţe obecně je vidět, ţe co se týče nějakých jakoby silových prohlášení, tak všichni čekají, aţ se situace trošku vyjasní. Nikdo si netroufá činit nějaké jasné předčasné závěry. Vladimír KROC, moderátor -------------------No, a jak tedy hodnotíte krok ODS, kdyţ do čela vlády nominuje Miroslavu Němcovou? Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Já myslím, ţe to je z hlediska občanských demokratŧ velice logický a příhodný krok, protoţe paní Němcová je dlouhodobě vlastně v té straně respektovaná a uznávaná. Samozřejmě by to mohlo být komplikované vzhledem k její pozici v Poslanecké sněmovně. Ale jakoby z toho, co ta strana v tuhle chvíli mŧţe nabídnout, je to nejlepší řešení nebo vlastně skoro jediné. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tak podle našeho prŧzkumu by uvítalo jako premiérku Miroslavu Němcovou asi 12 % voličŧ, Bohuslava Sobotku z ČSSD 14. O čem tohle to svědčí?



Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Svědčí to o tom, ţe ani jeden z nich ještě tuto pozici neměl a ţe vlastně jsou vnímáni asi do velké míry pozitivně a ţe nejsou vnímání tak, ţe jakoby jsou napojeni na to, co se v tuhle tu chvíli děje. A paní Němcová je dlouhodobě prostě taky jedna z mála jakoby političek, přímo jako ţen, které opravdu jako dělají svoji práce dobře a pŧsobí dobře na voliče. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jak se díváte na poptávku po případném "úřednickém kabinetu"? Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Tak kdyţ se na to podívám jako z pohledu politoloţky, tak mě ta dŧvěra prostě v ty naše úřednické vlády děsí a ta jejich popularita mně přijde jakoby, ţe není úplně oprávněná vzhledem k tomu, ţe jsou to úřednické vlády, které většinou dosluhují rok a dlouhodobě potom ty expremiéři jsou, patří mezi mimořádně populární politiky. Tak pro mě to je ten pocit, ţe přijdou odborníci, kteří bez jakéhokoliv politické zátěţe či emocí budou vládnout. To se do nějaké míry mŧţe naplnit, ale nicméně ta úřednická vláda zase dává jakoby v podstatě velkou moc do rukou prezidenta, jak ji sestavit. Vladimír KROC, moderátor -------------------Vy jste mluvila o rozčarování lidí z politiky. Ocení podle vás někdo, ţe vláda dala policii volnější ruce ke stíhání korupce, coţ ve finále zpŧsobilo její pád. Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Já myslím, ţe bude trvat nějakou dobu, neţ se ta vláda Petra Nečase bude hodnotit, jakoţe nastartovala rŧzné, řekněme, dobré mechanismy. Vlastně od začátku se s tím ta vláda potýká, ţe plno věcí dělá dobře, a zároveň jí to láme vaz, viz odstupování ministrŧ mnohem rychleji, ţe opravdu ta slova o boji s korupcí nebyla úplně prázdná. Na druhou stranu míra těch skandálŧ potom zas převáţela to dobré, co udělali. Ta vláda je nesmírně kritizována. A já myslím, ţe opravdu za pár let bude povaţována, moţná ţe v mnoha věcech byla velice přínosná. Vladimír KROC, moderátor -------------------Odbornice na politický marketing Anna Matušková. Děkujeme, na shledanou. Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd UK -------------------Na shledanou. _

Restaurace v Brně na zákon nečekají, kuřáky posílají ven 21.6.2013

denik.cz

str. 00 _

Jihomoravský kraj_

Brno – Pivo a cigareta. Vypadá, ţe tuto dosud nerozlučnou dvojici čeká brzy rozchod. Ministr Zdravotnictví Leoš Heger chce na konci měsíce předloţit vládě návrh zákona, který zakáţe kouření v uzavřených prostorách restaurací. Brno je přitom v boji s kuřáky o krok napřed. Má vlastní síť nekuřáckých restaurací, do které se přidává čím dál víc podnikŧ. Podle údajŧ ministerstva si schválení zákona přeje osmdesát procent lidí, včetně samotných kuřákŧ. Plné znění zpráv


" Na vŧni piva bez dusivého oblaku cigaretového kouře láká své zákazníky brněnský Výčep na stojáka, který je jedním z nejnovějších členŧ sítě nekuřáckých restaurací. „Uţ kdyţ jsme výčep otvírali, tak jsme počítali s tím, ţe se uvnitř nebude kouřit. Snaţíme se prosazovat kulturu piva a nabídnout ho lidem v příjemném prostředí. Připadá nám to jako přirozený vývoj. Kdo chce, mŧţe si zapálit venku," poznamenal manaţer restaurace Robert Smejkal. Do sítě se zatím zapojilo dvaasedmdesát brněnských podnikŧ. „Kdyţ jsme projekt v roce 2009 spustili, přihlásilo se nám prvních pětadvacet odváţlivcŧ a od té doby jich přibývá čím dál víc. Nedávno se nám přihlásily dokonce dva hotely, které jsou teď kompletně nekuřácké," sdělila vedoucí kanceláře Brno-zdravé město Ivana Draholová. Podle ní uţ v Brně přestává platit klišé, ţe do nekuřácké restaurace hosté chodit nebudou. Ministr zdravotnictví Leoš Heger si od nového protikuřáckého zákona slibuje, ţe ubude kuřákŧ zvláště mezi mladými lidmi. „Naším cílem je, aby mladí lidé neměli k tabákovým výrobkŧm snadný přístup a aby, pokud moţno, nezačali kouřit vŧbec," uvedl ministr. Podle prŧzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a společnosti Ipsos kouří třiasedmdesát procent příleţitostných kuřákŧ pouze, kdyţ jsou v restauraci nebo baru. Ve stejném prŧzkumu třicet procent lidí, kteří začali kouřit před osmnáctým rokem věku, uvedlo, ţe kdyby platil tento zákaz v restauracích, tak by s kouřením vŧbec nezačali. „Já i většina mých kamarádŧ jsme začali pravidelně kouřit na společných akcích v hospodě. Prostě to k tomu nějak patřilo. Kdybychom seděli v nekuřácké hospodě, moţná bych opravdu nezačal, ale těţko soudit," podotkl Marek Domes. Iva Hrnčiříková z Poradny pro výţivu a odříkání kouření závěry prŧzkumu potvrzuje. „Spousta příleţitostných kuřákŧ si zapálí, kdyţ sedí v kavárně nebo restauraci s přáteli. Ti ho totiţ někdy mohou provokovat a schválně nabízet cigaretu. Také je prokázané, ţe kdyţ člověk vypije nějaký alkohol, má menší zábrany. V poradně lidem proto radíme, aby první měsíc při odvykání vŧbec do kuřáckých restaurací nechodili," řekla terapeutka."

URL| http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/restaurace-v-brne-na-zakon-necekaji-kuraky-posilaji-ven-20130620kjva.html _

DVOJÍ POHLED 21.6.2013

Romano voďi

str. 06

Dvojí pohled_

_ Karolína Horváthová Klára Gottwaldová se ptá Karolíny Horváthové * Jaký obor studia sis vybrala a proč? Budeš se mu chtít věnovat i do budoucna? Studuji český jazyk, literaturu a společenské vědy se zaměřením na vzdělávání. Jsem v prvním ročníku navazujícího magisterského studia na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Kdyţ jsem byla ve třetím ročníku na gymnáziu, svou budoucnost jsem si představovala trošku jinak, nejprve jsem chtěla studovat práva (spíše to lze povaţovat za vizi mé rodiny), dále sociologii, ţurnalistiku a další. Zarputile jsem tvrdila, ţe učitelkou nikdy nebudu, ale osud si se mnou zahrál po svém. Na hodiny českého jazyka nám ředitel přidělil nového profesora, jenţ mŧj názor na učitelství zcela změnil. Ani ne po pŧlroce se mŧj zájem o literaturu zvýšil o 100%, a tak jsem se rozhodla podat přihlášku i na tento obor. Jediné, co mě mrzí, je lokalita školy. Mezi mé největší sny patřilo studovat a následně ţít v Praze. * Všude se setkáváme s poměrně vysokou nezaměstnaností, a to i v případě vysokoškolákŧ. Jak je to v místě Tvého bydliště? Mŧţe Ti vysokoškolské vzdělání pomoci k získání práce? Plné znění zpráv


Pocházím z Ústí nad Labem, kde je nezaměstnanost relativně vysoká. Pokud vím, minulý rok, tj. v roce 2012, byla kolem 13%, coţ nejen ţe není uspokojivé, ale je to značně znepokojující. Jestli mi mé vzdělání v budoucnu pomŧţe, nevím, ale doufám, ţe ano. Co se týče ţivota, nenosím rŧţové brýle, jsem si vědoma situace na trhu práce. Také nám ve škole stále dokola tvrdí, ať s vizí uplatnění nepočítáme, neboť se na jedno místo hlásí i několik desítek osob (v mnoha jiných případech i stovek) a také, ţe češtinářŧ je všude habaděj. * Já jsem na VŠ potkala Romŧ hodně málo. Máš pocit, ţe tomu tak skutečně je, nebo je to v přímé úměře k tomu, ţe jste tu v menšině? Klárko, máš pravdu, na vysokých školách je vskutku minimum romských studentŧ. Myslím si, ţe hlavním dŧvodem není náš statut etnické menšiny, ale smýšlení většiny romských rodin. Pro příklad uvedu jednoho člověka - není hloupý, ani nijak mentálně opoţděný. Je to obyčejný muţ, který neměl ve svém ţivotě vzory. Ve škole měl problémy, neboť byl bouřlivým ţákem. Doma jej neučili, ţe studium je pro ţivot jedna z nejdŧleţitějších věcí, ţe bez studia nenajde dobře placené zaměstnání a kamarádi při něm stát pokaţdé nebudou. Dnes to všechno ví a je zklamán. Víš proč? Učitelky si na něho stěţovaly a maminka místo, aby jej podrţela, popř. mu zařídila doučování, poslala ho do zvláštní školy. Přitom ovládá pravopis lépe, neţli ţák ZŠ a dokonce i jeho ţivotní rozhled je mnohem širší, neţ u mnoha vystudovaných. Nevadí, je pouhým malířem, ale malířem z mého pohledu vzdělaným. * Ze všech stran z médií se dozvídáme o rozřazování romských dětí do speciálních škol, protoţe mají jiné tempo učení (nebo jak vlastně shrnout veškeré uváděné dŧvody). Co si o tom myslíš Ty? Je tomu skutečně tak a je to skutečně potřeba? Nebo by bylo z tvého pohledu vhodnější, aby chodily do školy se všemi ostatními? Setkala ses s tímhle jevem někdy osobně? Dle mého názoru je mnoho romských dětí do těchto škol zařazováno naprosto zbytečně. Ať mi nikdo nenamlouvá, ţe tolik (teď se bavíme o tisících) romských dětí je na takové úrovni, aby byly povaţovány za jedince s niţší inteligencí. Vraťme se do minulosti a nalezneme moţnou příčinu vzniku tohoto "trendu". Děti při nástupu do první třídy základní školy byly ve většině případŧ jiţ na začátku školního roku učitelkou navrhovány na přestup do škol zvláštních. Mezi dŧvody lze uvést pomalost, nedostatečnost, či agresivitu. Je tomu skutečně tak? Nebo se jednalo o pouhý strach, nechuť učit romské děti? Mezi další hlavní problém zahrnuji "tradiční" myšlení romské rodiny, jeţ jsem popsala ve třetí otázce. * Jak otevřené máte moţnosti studia? Myslím tím, zda máte stejné podmínky jako je přijetí díky prŧměru nebo přijímací zkoušky. Teoreticky bychom měli mít všichni stejné podmínky - nebo ses někdy setkala s diskriminací nebo s neochotou spojenou s Tvým pŧvodem? Naše moţnosti studia jsou zcela stejné jako pro ostatní studenty. Kdyby nebyly rovné příleţitosti pro všechny, nejspíš by na českých vysokých školách studovali pouze Češi, na slovenských pouze Slováci atd. Diskriminace se však objevuje třeba na trhu práce. Kdyţ na pohovor přijde "bílý" a Rom, ve většině případŧ přijmou "bílého", byť by byl Rom vzdělanější a nadanější. Je tomu tak, protoţe česká společnost je apriori rasistická (nemyslím tím pouze etnický rasismus, ale i rasismus proti nemocným, postiţeným a starým). I já osobně jsem se s rasistickými útoky ze strany české společnosti setkala, ne přímo, ale skrze internet. Jednomu novináři z Ústeckého deníku jsem poskytla rozhovor - netušila jsem, do čeho se tím pouštím, ale i tak nelituji. Po uveřejnění se zvedla vlna negativních připomínek právě ze strany české veřejnosti. Chápu jejich vztek ve chvílích, kdy slyší, ţe Rom něco ukradl nebo někoho napadl, ale napadat studentku za to, ţe studuje a pobírá romské stipendium, které nepochází ani z kasy ČR? Co je to? Rasismus? Nevadí, byla jsem v novinách a rodiče měli alespoň moţnost článek si vystřihnout a schovat na památku. Moje rada zní: upusťte od svých předsudkŧ a mějte radost z toho, ţe i Rom mŧţe být dobrý a hodný. * Co je podle Tebe největším problémem souţití Romŧ a Čechŧ? Co by se mělo zlepšit na obou stranách? Mezi největší problém na obou stranách řadím předsudky. Předsudek je něco, co člověka nedokáţe posunout dopředu. Rom o Čechovi řekne, ţe je s prominutím tlusťoch, ţijící na knedlíkách a pivu (nechci tím uráţet, já mám knedlíky ráda). Naopak Čech o Romovi řekne: "fuj, cikán černej, smrdí mu veškerá práce." A výsledek? Jejich výroky lze povaţovat za letité předsudky, ale také za pravdu. Není pravdou, ţe Češi jsou jedničkou ve spotřebě piva a ţe mezi české národní jídlo patří knedlík? Je! Na druhé straně, Rom je ve většině černý, nebo alespoň snědý (já jsem bílá jak sníh) a procentuálně mnoho z nich nepracuje. Měli bychom se snaţit o příměří. Češi by se měli naučit vnímat Romy jako jednotlivce, ne jako sběrný pytel s nekonečným dnem. Plné znění zpráv


Klára Gottwaldová Karolína Horváthová se ptá Kláry Gottwaldové * Budu se opičit a zeptám se, proč právě mediální studia? Co si mají čtenáři přesně pod tímto pojmem představit? Je to obor, který tě má ţivit i v budoucnu? Mediální studia jsem si vybrala, protoţe mě zajímají a plynule navazují na mé předchozí studium. Na střední škole jsem studovala propagaci a dále vydavatelství. To byl velice zajímavý obor, kde jsem se seznámila s chodem vydavatelství na všech úrovních. Jako třeba novinářské, redakční ale i distribuce a samozřejmě inzerce, bez které se dnes média neobejdou. Mediální studia na UK zahrnují všechna média. Je to studium spíše teoretické: jaká mají média historii, vlivy, nové trendy v produkci atd. Řekla bych, ţe je to obor zaměřený spíše manaţersky, opravdového redaktora lze zde studovat spíše v oboru ţurnalistika. Myslím si, ţe tento obor je tak všestranný, ţe by mě mohl do budoucna uţivit. * Dále mě zajímá Tvá zahraniční praxe. Vţdy jsem měla zájem v rámci školy i mimo ni někam odjet, ale nikdy jsem nesebrala odvahu. Co Tě přimělo k tomu, vybrat si praxi, která je mimo ČR? Myslíš si, ţe v zahraničí je větší šance najít zaměstnání? Při hledání práce se mnoho zaměstnavatelŧ ohlíţí na absolvovanou praxi. My jsme ji měli na předešlé škole v jednom semestru povinnou. Dnes jezdí mnoho studentŧ v rámci ERASMU do zahraničí, a tak jsem si řekla, ţe kdyţ to zvládnou ostatní, tak proč ne já a ţe by to pro mě mohlo být velkým přínosem. Vzhledem k tomu, ţe je moje maminka Němka, jezdíme tam často za příbuznými a já vlastně Německo nepovaţuji tolik za cizinu, nebyl to zase takový skok do neznáma. Najít si práci v zahraničí je zhruba stejně těţké jako doma. Stejně jako se v rŧzných oblastech v Čechách liší míra nezaměstnanosti, je to podobné i v zahraničí. Pro praktikanty jsou dokonce podmínky v Čechách lepší neţ v Německu. Tam je totiţ běţné, ţe se za praktikum studentŧm nic nezaplatí. Člověk tam pak musí mít ještě další práci, aby měl z čeho ţít. * Jak známo, mnoho lidí má Němcŧm za zlé obě světové války. Setkala ses někdy s tímto pohoršením? Myslím tím takový ten stereotypní náhled na Němce jakoţto na osoby, kterým se přičítá vznik rasismu, nebo Němecvybledlá tvář popíjející pivo? (Já osobně to nemyslím rasisticky.) Ano setkala, mnohokrát. Je to ale většinou po hospodách, kde jsou lidé posilněni alkoholem a vylítne jim to z pusy a pochází to, abych řekla pravdu, většinou od těch nevzdělanějších. Jinak to v podstatě neřeší, to uţ se mě spíš ptají, jestli mám něco společného s prezidentem. Ne, váţně nemám. * Jak ses cítila, kdyţ Tě Romano Voďi oslovilo k rozhovoru? Nemáš pocit, ţe rozhovor pro romský časopis je riskantní rozhodnutí? Aktuální doba je pro Romy nepříznivá, a ten, kdo s nimi spolupracuje, musí často čelit ―útokŧm― z druhé strany, nemáš z toho strach? Jak by ses případně zachovala? Oslovení mě mile potěšilo, protoţe se dozvím něco nového. Tento rozhovor mi jako riskantní rozhodnutí rozhodně nepřipadá. Kaţdý by měl mít prostor vyjádřit svŧj názor, a já se o ten svŧj nebojím. Jak se případně zachovám? To ještě nevím, ale určitě budu koukat překvapeně. * Zajímala ses do této doby o problematiku spojenou s Romy (ať uţ jde o bydlení, ţivotní styl a další), nebo líbí se Ti třeba romská kultura? Ano, zajímala. S Romy jsem se jiţ dříve několikrát setkala, v dobrém, ale bohuţel i ve zlém. Vlastně o to víc jsem se začala zajímat, abych se pokusila udělat si názor bez okolních předsudkŧ. Abych řekla pravdu, není to jednoduché. Mnoha lidem v Čechách vadí romský zpŧsob ţivota a média jim v tom nijak neodporují. Při sběru informací mi byl jedním ze zajímavých zdrojŧ projekt Ţivá knihovna, se kterým jsem se setkala asi před třemi roky na festivalu Mezi ploty v Bohnické psychiatrické léčebně. Spočívá v tom, ţe místo knihy si člověk "vypŧjčí" na hodinu jednu osobu, které se mŧţe ptát na to co ho zajímá. Tehdy jsem si právě vybrala Roma. Bylo to velmi poučné, nastínil mi třeba vaši kulturu a kořeny z jiného úhlu, neţ jak je prezentují média. * Jaký zastáváš názor na média? Jsou spravedlivá, nebo jde o pouhou manipulaci informací? (např. dvě události, které se staly před několika dny. Jednak zavraţdění Roma prodejcem kvŧli ―ukradenému― párku, jednak napadení manţelského páru Romy v Duchcově.) Jak by ses zachovala v pozici reportéra? Média první Plné znění zpráv


ze zpráv zakamuflovala, zmínila ji ve zkratce v jednom dni, druhou přetřásala naopak několik dní, a dosud nemá konce. Média by rozhodně spravedlivá být měla, ale co si budeme povídat, bohuţel tak úplně nejsou. Dnešní média jsou poznamenána senzacechtivostí a poţadavkem vysoké sledovanosti/čtenosti. V některých případech i snaha o rychlé vydání zprávy mŧţe znamenat nedostatečné ověření zdrojŧ a publikování mylných informací. Co se týče romské tématiky, je bohuţel většinou předkládána s předsudky. I my ve škole se učíme, ţe pokud zprávu podáme proti obecnému přesvědčení, mŧţe být čtenáři negativně přijata a narušit tak věrohodnost celého média. Na těchto dvou příkladech je vidět generalizování témat týkajících se Romŧ a kriminality kolem nich a myslím si, ţe to správné není. Máte tip na zajímavé osobnosti do rubriky? Pište na [email protected] Foto popis| Karolína Horváthová, 24 let, studentka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor český jazyk a společenské vědy se zaměřením na vzdělávání studentŧ SŠ Foto popis| Klára Gottwaldová, 24 let, studentka Fakulty sociálních věd UK v Praze, obor mediální studia _

I kuřáci chtějí nekuřácké restaurace 21.6.2013

Zdraví

str. 16 _

Co je nového_

Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých. Kloní se k němu i 41 procent kuřákŧ a kuřaček, vyplývá z prŧzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos. Moţnost kouřit v restauracích je dŧleţitá jen pro devět procent Čechŧ a Češek. Pouze čtvrtina kuřákŧ a kuřaček chodí do pivnic, barŧ či klubŧ hlavně proto, ţe si tam mŧţe zapálit, plyne dál z prŧzkumu. _

Babiš sází na autobus a jména jako Telička a Stropnický. Dobrá taktika, říkají experti 20.6.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Lucie Sitarová, Marta Ošmerová_

V dalších sněmovních volbách - ať uţ budou předčasné, nebo řádné - se o hlasy voličŧ poperou i malé strany. Hnutí ANO Andreje Babiše spoléhá na osobnosti a diskuse s občany. Podle oslovených odborníkŧ by se tato taktika mohla vyplatit. Profesorka práv Helena Válková, herec, politik a diplomat Martin Stropnický, bývalý senátor Jiří Zlatuška nebo lobbista Pavel Telička. I tyto osobnosti pomohou hnutí ANO 2011 Andreje Babiše sbírat hlasy voličŧ pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. K politickému hnutí českého podnikatele se před několika dny oficiálně přihlásil i Martin Komárek. Ten kvŧli němu dokonce opouští svoji komentátorskou pozici v Mladé frontě Dnes. Babiš se inspiroval legendárním Zemákem a od září bude objíţdět krajská města v rámci kampaně nazvané Naslouchací tour, diskutovat s občany a podle toho teprve sestavovat volební program. Vymezovat se nějakým zpŧsobem k současným politickým turbulencím se ANO 2011 nechystá. "Aktivizujeme naše regiony, máme 14 krajských organizací a 51 oblastních. Já teď objíţdím krajské organizace a bavíme se o tom, co je potřeba dělat, abychom vešli více do povědomí občanŧ," vysvětluje první místopředsedkyně ANO 2011 Věra Jourová.



Babišovcŧm hraje do karet i současná ekonomická situace. "Krize otevírá prostor pro formace jako ANO 2011, protoţe velké strany by byly kritizovány pro neschopnost krizi vyřešit," okomentoval politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Z dalších menších stran dávají politologové největší šance lidovcŧm. ―KDU-ČSL má šanci se do parlamentu dostat, protoţe je to tradiční strana s tradiční členskou základnou. Teď se začíná opět zviditelňovat, Pavel Bělobrádek byl opět zvolen jako lídr strany a v některých krajích se lidovci začínají profilovat jako silný politický aktér,― objasnila politoloţka Vladimíra Dvořáková. Véčkaři jako zombie Málo hlasŧ od voličŧ pak politologové očekávají zejména pro Věci veřejné a stranu LIDEM. ―Věci veřejné jsou politická zombie, která uţ nevstane z mrtvých. Také LIDEM nedávám moc šancí, protoţe nejsou skutečnou politickou stranou,― myslí si například politolog Jiří Pehe. ON-LINE: Zeman nevyloučil předčasné volby. Podpořit by je mohla i TOP 09, tvrdí šéf ČSSD Sobotka - čtěte ZDE Nagyová si volala se šéfem ČEZ a řídila "pána s umělým psem" i premiéra Nečase - čtěte ZDE U volebních vyhlídek zemanovcŧ se názory liší. Podle politologa Jana Bureše záleţí na tom, jak se s krizí vypořádá Miloš Zeman. Pokud budou mít voliči pocit, ţe krizi zvládl dobře, tak se u zemanovcŧ dá očekávat procentní nárŧst. Naopak sociolog Martin Potŧček nevidí ve spojení s osobou Miloše Zemana velkou výhodu. ―Na stranickém sjezdu jim Zeman dokonce doporučil, aby se nesnaţili dostat do vlády, a to pro jejich voliče nemŧţe být dobrý signál,― uvedl Potŧček. Jak mŧţe současná politická krize ovlivnit volební preference těchto stran? LIDEM SPOZ Věci veřejné KDU-ČSL ANO 2011 Nově vzniklá strana Vladimíra Dvořáková, Vysoká škola ekonomická Tato strana je natolik marginální, ţe její preference nemŧţe ţádným směrem ovlivnit ani současná politická krize. Nedokáţu si představit, ţe by se objevili v tabulkách preferencí pro příští volby. Jan Bureš, Metropolitní univerzita Praha Dá se těţko odhadnout, jak se budou jejich voliči chovat, protoţe vzhledem k tomu, ţe strana neprošla volbami, vlastně nevíme, kdo jejich voliči jsou. Myslím si ale, ţe jim současná situace nemŧţe pomoci. Martin Potŧček, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy V tomto případě nemluvíme o běţné politické straně, a myslím si, ţe je zřejmé, ţe po nejbliţších volbách v parlamentu figurovat nebude. Jiří Pehe, New York University in Prague Stranu Plné znění zpráv


LIDEM současná politická situace neovlivní, protoţe to není skutečná politická strana. V předčasných či řádných volbách jim nedávám moc šancí, podle mě tato strana upadne v politické zapomnění. Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Strana existuje zhruba rok a má nulovou podporu z hlediska preferencí voličŧ. Nezdá se, ţe by se dlouhodoběji etablovala, takţe krize straně ani nepomŧţe, ani neuškodí. Vladimíra Dvořáková, Vysoká škola ekonomická Zaleţí na tom, jakým zpŧsobem bude sestavena vláda - mít svého člověka v úřednickém kabinetu by jim mohlo pomoci, na druhou stranu i uškodit. Je také dŧleţité, jestli se budou konat předčasné volby, nebo vláda bude pokračovat do voleb řádných. Ani u zemanovcŧ ale neočekávám ţádné velké volební preference. Jan Bureš, Metropolitní univerzita Praha Záleţí na tom, jak se se situací vypořádá Miloš Zeman, pokud budou mít voliči pocit, ţe krizi zvládl dobře, tak to mŧţe přispět k procentu navíc. Navíc tato kauza diskredituje politiku jako takovou - voliči poté hledají řešení v malých stranách. Netroufám si odhadnout, o kolik procent by zemanovci mohli posílit, rozhodně jim současná krize ale neublíţí. Martin Potŧček, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Výsledky SPOZ mŧţe pozitivně ovlivnit prezident Zeman. Myslím si, ţe mají naději o několik procentních bodŧ překročit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Jiří Pehe, New York University in Prague Zemanovci byli servisní organizací Miloše Zemana, snaţili se ho dostat na Hrad, takţe teď uţ ztrácí smysl. Krize jí tak nijak nepomŧţe, posílí nějaká větší strana. Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Nemyslím, ţe by zemanovci ve volbách získali. Moţná pokud by byla zvolena úřednická vláda a zemanovci by v ní získali zastoupení, tak by se tím někteří její členové mohli zviditelnit. Vladimíra Dvořáková, Vysoká škola ekonomická Podle mého názoru také nemají velkou šanci se do parlamentu dostat. Nemají stabilní členskou základnu a uţ v minulém volebním období své voliče zklamaly. Jan Bureš, Metropolitní univerzita Praha Věci veřejné se dostatečně zdiskreditovaly v minulosti, takţe kdybych vycházel z toho, ţe voliči mají rozum, tak bych řekl, ţe uţ jim nic nemŧţe pomoct. Jelikoţ ale vím, ţe tomu tak není, tak se obávám, ţe by agresivní rétorika Víta Bárty směrem k současným vládním stranám mohla některé voliče přitáhnout. Plné znění zpráv


Martin Potŧček, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy I kdyţ jsou Věci veřejné blíţe tradičnímu vnímání politické strany neţ LIDEM, pravděpodobnost jejich vstupu do sněmovny je velmi malý. Jejich volební preference ovlivňuje zejména zkušenost voličŧ s jejich vládnutím po minulých volbách a skandály, které se v souvislosti s jejich politiky objevily. Jiří Pehe, New York University in Prague Jsou politickou zombie, která uţ nevstane z mrtvých. Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity U Věcí veřejných platí to stejné jako u strany LIDEM. Krize jim u voličŧ nijak nepomŧţe. Vladimíra Dvořáková, Vysoká škola ekonomická Tato strana má šanci se do parlamentu dostat, jelikoţ je to tradiční strana s tradiční členskou základnou. Teď se začíná opět zviditelňovat, Pavel Bělobrádek byl znovu zvolen jako lídr strany a KDU-ČSL se tak začíná profilovat jako potenciálně silný politický aktér, a to zejména v některých krajích. Jan Bureš, Metropolitní univerzita Praha Strana zatím ke kauze mlčí, nijak se nevyjadřuje, takţe se obávám, ţe jejich preferencím nijak nepomŧţe. Martin Potŧček, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Šance KDU-ČSL na vstup do sněmovny bych viděl tak 50:50. Pokud se volby budou konat v řádném termínu, tak se mohou objevit ještě další faktory, které by volební preference mohly ovlivnit. Jiří Pehe, New York University in Prague Lidovci mŧţou z krize profitovat nejvíce. Voliči nemají koho volit, a tak budou hledat stabilní politickou stranu. Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Lidovcŧm současná situace nejspíš nepomŧţe. Pokud by ale znechucení lidí z politiky stouplo, coţ není vyloučeno, mŧţe to pro ně být u voleb výhoda. Vladimíra Dvořáková, Vysoká škola ekonomická Pro politické hnutí ANO 2011 mŧţe být výhodou to, ţe je nové, představuje pro voliče alternativu, a hlavně je ještě nezklamalo. V tuhle chvíli ale také nemám informace o tom, ţe by se u nich objevovaly relevantní preference. Bude zřejmě záleţet na tom, jak dobře v předvolební kampani těchto svých výhod vyuţijí. Plné znění zpráv


Jan Bureš, Metropolitní univerzita Praha Hnutí se zatím ke kauze nevyjádřilo, takţe to jejich preference zřejmě nezmění. Martin Potŧček, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Politické hnutí ANO 2011 by podle mého názoru v předčasných volbách by nemělo velkou naději. Pokud se volby budou konat v řádném termínu, jejich úspěch nebo neúspěch bude velmi záleţet na jejich kampani a osobnostech. Jiří Pehe, New York University in Prague Toto hnutí mŧţe posílit. Pravicoví voliči nemají koho volit, takţe se mohou přiklonit k někomu z nových hnutí. Ale jestli se skutečně přikloní zrovna k hnutí ANO 2011, to je otázka. Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity U hnutí ANO 2011 nedokáţu nic říct dopředu, ale pokud by se krize dlouhodobě protahovala, tak se otevírá prostor pro formace jako ANO 2011, protoţe velké strany by byly kritizovány pro neschopnost krizi vyřešit. Exprezident Václav Klaus v pondělí v diskusi Akce D.O.S.T. uvedl, ţe východisko z krize leţí ve vzniku nového politického subjektu, nebo v radikální transformaci stávajícího. Co si o tom myslíte? Vladimíra Dvořáková, Vysoká škola ekonomická Nesouhlasím. Podle mého názoru je úplně jedno, jestli se změní, nebo nezmění aktéři, nejdŧleţitější je obnovit kontrolní mechanismy státní správy. Jestliţe jsou instituce pod politickým tlakem, rozdávají se trafiky, NKÚ je rok a pŧl v podstatě nefunkční, dlouho není jmenován hlavní hygienik a podobně, nemŧţe se vytvořit nezávislá a profesionální státní správa. Proto je ale potřeba kvalitního zákon o sluţebním poměru, který by ji zajistil. Pokud totiţ přijde nový aktér do stejného prostředí, tak se nakonec přizpŧsobí a dopadne stejně jako ti, které kritizoval. Jan Bureš, Metropolitní univerzita Praha To, co Václav Klaus říká, není pravda, standardní politické strany mohou tuto situaci přeţít určitá část politického spektra se prostě vyčerpala a nastal čas opozice. Klaus chce vyuţít současné politické krize k posílení své pozice. Pokud mluví o radikální změně současného aktéra nebo příchodu nového, myslí tím evidentně sebe. Tento výrok není objektivní hodnocení nebo analýza, ale jasný pokus o zlepšení své pozice a návrat na politickou scénu. Martin Potŧček, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Myslím si, ţe Václav Klaus nemá pravdu, jelikoţ tradičnější a déle operující politické strany na české scéně mají moţnost na tuto situaci reagovat standardně, tedy prostřednictvím volební kampaně a voleb samotných. Plné znění zpráv


Jiří Pehe, New York University in Prague Souhlasím s Václavem Klausem, ţe situace je zralá na vznik nového subjektu, ale rozhodně ne takového, který by vznikl na popud a podporu Klause. Lubomír Kopeček, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity S tím si netroufám souhlasit ani tomu odporovat. Je z toho ale vidět, ţe Václav Klaus buď chce něco zaloţit, nebo by se sám chtěl radikálně chopit slova v ODS. Podle mě cítí, ţe je potřeba se začít připravovat na předčasné volby. $('*d-z20130619180946 .zn TD').css('font','bold 11px/16px Arial'); var d_z_act20130619180946 = 0; $('*d-z20130619180946 .zn0').addClass('act'); $('*d-z20130619180946 .zc0').css('display','block'); function d_z20130619180946(id) $('*d-z20130619180946 .zn'+d_z_act20130619180946).removeClass('act'); $('*d-z20130619180946 .zc'+d_z_act20130619180946).css('display','none'); d_z_act20130619180946 = id; $('*d-z20130619180946 .zn'+d_z_act20130619180946).addClass('act'); $('*d-z20130619180946 .zc'+d_z_act20130619180946).css('display','block');

URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-60091590-babis-sazi-na-autobus-a-jmena-jako-telicka-a-stropnickydobra-taktika-rikaji-experti _

Vzdělávání: Změna paradigmatu 20.6.2013

Literární noviny str. 07 Michal KOMÁREK_

Domov_

Nepotřebujeme novou velkou reformu a změny zákonŧ. Potřebujeme zlepšit vyučování v kaţdé škole, v kaţdé třídě. A těch je zhruba 80 000, takţe práce je dost. Vypadá to jako samozřejmost, ale spíš to má váhu nového paradigmatu. Shodují se v tom účastníci páteční konference o budoucnosti vzdělávání. Ministerstvo školství a nezisková organizace EDUin bilancovaly na konci minulého týdne svoje pŧlroční kampaně – Česko mluví o vzdělání a Strategie rozvoje vzdělávání do roku 2020. Shodly se na české poměry aţ překvapivě v mnoha věcech. A mimo jiné i v té nejdŧleţitější: je třeba se konečně starat především o kvalitu vyučování, nikoli o „reformy―. Není to magie „Máme-li úkol zlepšit výuku v kaţdé z 80 000 tříd, pak je dobré si na začátku připustit, ţe na to neexistuje ţádné ‚zlaté pravidlo‘, ţe nemáme k dispozici ţádnou magii, jak to plošně zařídit, a ţe nám nepomŧţe ani přijetí nějakého nového zákona,― vysvětloval jeden z panelistŧ na konferenci, Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd UK. „Jde opravdu o kaţdou jednotlivou třídu kaţdé školy.― Existují ale tři základní obecné modely, jak k řešení přistoupit. První je model „tradiční―. Vychází z toho, ţe shora se stanoví úkoly a zpŧsoby, jakými se má dosahovat jejich splnění, a pak se plnění kontroluje a vyţaduje. „Trţní― model sází na to, ţe schopní se prosadí a nepotřebují byrokratickou kontrolu. Svoboda je ovšem vyvaţována tím, ţe se prosadí opravdu jen někteří, kdeţto ostatní ze systému neprofitují. A konečně je tu model „pomáhající―. „Ten má úplně jinou logiku,― říká Veselý. „Nemusíme přece vycházet z toho, ţe učitelé nejsou dostatečně motivovaní nebo, ţe jsou neschopní, ţe je třeba je kontrolovat, nařizovat jim, Plné znění zpráv


co mají dělat, nebo je ponechat napospas konkurenci. Mŧţeme jim pomáhat, podporovat je, pozitivně je vést.― Podle Veselého v praxi neexistuje ţádný z těch modelŧ v čisté podobě a vţdy jsou v nějaké míře přítomny všechny zároveň. Nicméně v zemích a regionech, jejichţ vzdělávací systémy jsou dnes povaţovány za nejlepší, převaţuje model „pomáhající―. Tak je tomu ve Finsku nebo v kanadském Ontariu, kde byl Veselý a několik dalších českých pedagogŧ před nedávnem na studijní cestě. Jednoduše řečeno, jde tedy o to, aby se všichni aktéři – stát, obce, zřizovatelé, odborníci, rodiče – zaměřili na podporu učitelŧ, na to, aby učitel mohl kaţdou hodinu podat takový výkon, aby si kaţdé dítě odneslo z kaţdé hodiny něco podstatného, dŧleţitého, zajímavého. „Zdá se, ţe je s tím spojena řada nepřekonatelných ‚ale‘: děti jsou rŧzné, rŧzně připravené z mimoškolního prostředí, chybí jim motivace, nemají o vyučování zájem, třídy jsou velké...,― vypočítává další panelistka Hana Košťálová, která je učitelkou češtiny a koordinuje program Čtením a psaním ke kritickému myšlení. „Pro učitele to znamená vstupovat do rizik, nedrţet se zavedených pravidel, hledat nové cesty. Ale zvládnout to mŧţeme. Je dŧleţité, jestli tomu budeme věřit, jestli to vŧbec začneme zkoušet.― Atmosféra tahounŧ Tenhle převrat v přístupu ke změnám v české škole vypadá moţná jako utopie, ale je to realistický projekt. Tvrdili to v pátek Veselý, Košťálová a další diskutéři z neziskovek i ministerstva. A ukazovali konkrétní metody inspirované třeba finskou nebo kanadskou zkušeností. „U nás jsme zatím například stále zvyklí na frontální výjezdní školení – učitelé se sjedou do Prahy, a tam jim nějaký expert předkládá ‚zlatá pravidla‘. Jistě i to mŧţe být uţitečné, ale příliš efektivní to nebývá,― vysvětluje Veselý. „Mnohem přínosnější je setkávání učitelŧ a odborníkŧ přímo v terénu – sejdou se v nějaké škole a řeší konkrétní problém, konkrétního učitele v konkrétní třídě.― Na první pohled drobná změna, ale soubor takových relativně drobných změn mŧţe podle nově naladěných odborníkŧ a pedagogŧ po čase změnit celý systém. Takových dílčích opatření vypočítali diskutující na konferenci jedenáct, mimo jiné je to třeba podpora vzájemných hospitací učitelŧ, zavedení studijního volna pro učitele, vyuţívání pomocného pedagogického personálu, vytvoření platforem pro stálou spolupráci učitelŧ s odborníky. Opět by bylo moţno vypočítat celou řadu příliš velkých „ale―, například nedostatek peněz. Nicméně, jde o úhel pohledu: zda skutečně přijmeme zlepšení výuky jako cíl a váţně hledáme cesty, jak ho dosáhnout. Nejdéle se probíralo téma „leadershipu―, neboli, jak to překládal Arnošt Veselý, „tahounství―. Pro stav českého školství a obecněji kulturu českých vztahŧ téma typické a vysoce konfliktní. „Tahounství― se nezaměřuje pouze na ředitele, případně jejich zástupce, ale hrají tu nepochybně dŧleţitou roli. A v Kanadě ji hrají takto: mezi úkoly ředitele patří vytipovat talenty na vedení, kandidáty na ředitele a zástupce. Ti pak procházejí velmi intenzivním tréninkem na univerzitě, i v terénu na školách, za mentory mají univerzitní pedagogy i ředitele z jiných škol. Vzniká tak „zásobárna― proškolených talentŧ, z nichţ si školy vybírají své budoucí ředitele a zástupce. Právě schopnost a ochota vychovávat si své potenciální nástupce, nebát se talentu, který se mŧţe ukázat větší neţ mŧj vlastní, nepatří v českém prostředí – a to jistě nikoli jen na školách – k běţné výbavě „tahounŧ―. Lze dosáhnout změny této kultury? A jak? Arnošt Veselý odpovídá opět jednoduše: „Jedině postupně. Školu po škole, třídu po třídě. Určité mnoţství lidí, kteří budou svoji roli ‚leaderŧ‘ vnímat novým zpŧsobem, pak mŧţe zaţitou kulturu proměnit.― Kanadský nebo finský ředitel se ovšem od toho českého neliší pouze tím, ţe je schopen ocenit talentované pedagogy, má na své „tahounství― také čas. Jeho hlavní úkoly jsou pedagogické, nikoli administrativní – na ty druhé má k ruce tajemníka a stará se o ně také zřizovatel. Ředitel se mŧţe věnovat „pedagogickému tahounství― ve více neţ 50 % svého času. Coţ je poměr, o němţ se českým ředitelŧm mŧţe jen zdát. Moţná ale jen zatím. Diskutující na konferenci o budoucnosti vzdělávání doporučují vcelku jednoduchý model, jak se změnami začít: „Říct, ţe to chcete a začít to dělat.― Tak uvidíme. Foto autor| foto: archiv _

AŢ PRASKNE ORLÍK 20.6.2013 Reflex str. 34 Sonda_ STANISLAV DRAHNÝ_



JAK POMOHLY PŘEHRADY VLTAVSKÉ KASKÁDY PŘI POVODNÍCH? UCHRÁNILY PRAHU NA ÚKOR MĚST NÍŢE PO TOKU, NEBO NAOPAK SVÝM POZDNÍM VYPOUŠTĚNÍM HLAVNÍ MĚSTO POŠKODILY? ODPOVĚĎ SE ASI NIKDY PŘESNĚ NEDOZVÍME. CELKEM PŘESNĚ VÍME, co by se stalo, kdyby došlo k protrţení hrází velkých přehrad, Slap nebo Orlíka. Za kdysi přísně tajnou studii vděčíme plánovačŧm Sovětské armády. Těm totiţ hlavní česká řeka kříţila plány pozemního útoku směrem na západ. Vltava (a následně Labe) totiţ „nepříjemně― protíná Čechy, a pokud by byly zničeny mosty, které přes ni vedou, tvořila by významnou překáţku při útoku československých a sovětských tankŧ. Přitom plán byl jasný: v případě jaderné války bleskově poslat československé jednotky po linii Norimberk–Štrasburk na Lyon. Alespoň tak o tom píše studie Za devět dní jsme v Lyonu, jiţ napsal na základě supertajných dokumentŧ z první pŧlky šedesátých let historik Petr Luňák. Zdecimované divize prvního útočného sledu pak chtěli ruští plánovači nahrazovat sovětskými zálohami. Kdyţ však v roce 1961 Československo dobudovalo poslední (a největší) přehradní nádrţ na Vltavě – Orlík –, vojenští stratégové si uvědomili, ţe pokud by se přehrady staly cílem jaderného (proti)útoku, rozvodněná Vltava by mohla výrazně omezit jak moţnosti posilování útočící armády, tak i jejího zásobování. Rusové se proto ozvali. Poţadovali na československých komunistech, aby nechali vyrobit devět přenosných ocelových mostŧ, které by v případě války umoţnily pohyb vojenské techniky. To však bylo velmi nákladné, a tak Čechoslováci navrhli, přesně v tradici švejkŧ, ţe by mohli před začátkem jaderné války přehrady upouštět, aby, aţ Američané zaútočí, nenadělala případná povodňová vlna takovou škodu. To však není moţné zvládnout rychle, pokud tedy není účelem zpŧsobit záplavy rovnou. Jen ze Slap a Orlíka by přitom voda při prŧtoku do 2000 m3, který byl povaţován za nejvyšší bez problémŧ moţný, odtékala 24 dní. Vypuštění Lipna by trvalo dalších 17 dní. Lipno za předpokladu, ţe Slapy a Orlík jsou prázdné, uţ sice Prahu a mosty na dolním toku neohroţuje, ale jeho protrţení by zpŧsobilo katastrofu v Českých Budějovicích. To jsou tedy termíny, jeţ se s bleskovou jadernou válkou předpokládanou tehdejšími generály moc neshodují. VODA KE KONI V případě váţné havárie Slapské přehrady nebo Orlíka, po níţ by následovalo zhroucení hráze, by to ovšem ţádná legrace nebyla. Od Slap by se na Prahu valila vodní stěna vysoká jako pětipatrový dŧm. Kromě vody by příval obsahoval i trosky domŧ, chat a další majetky lidí ţijících v údolí řeky stejně jako mnoţství hlíny a stromŧ vyrvaných z břehŧ řeky. Za několik desítek minut by potopa dorazila na Zbraslav a do Radotína a rozlila se po zdejších pláních a následně postupovala proti proudu Berounky. Hlavní povodňová vlna by se však jako tsunami řítila dál po proudu do hlavního města. Během čtyřiceti minut by protekla Prahou a v Troji opustila území metropole. Za sebou by zanechala spoušť. Všechny mosty přes řeku by byly strţené stejně jako mnoho domŧ na nábřeţí a v okolí Vltavy. Všude do výše dvaceti metrŧ nad hladinu řeky by zŧstaly trosky a bahno přinesené vodou. Výšku dvacet metrŧ nad hladinu Vltavy si je obtíţné ve městě představit. Domy u řeky by byly zatopeny do výšky zhruba čtvrtého patra (coţ by ovšem zřejmě nevydrţely), voda by zalila Karlovo náměstí a na Václavském náměstí vystoupala aţ k podstavci sochy sv. Václava. Nízko poloţená jsou i obě údolí podél říček přitékajících do Vltavy na levém břehu. Kolem Botiče by voda pronikla přes Nusle do Vršovic někam do oblasti Edenu. V povodí Rokytky by pak pod vodou a troskami skončil Karlín, Libeň, Vysočany a část Hloubětína. Na levém břehu Vltavy by pod hladinou zmizel Smíchov, Malá Strana aţ ke spodní části Nerudovy ulice, Klárov, Holešovice a Stromovka ... Naštěstí je tento katastrofi cký scénář málo pravděpodobný. Přehrady vltavské kaskády jsou podle všeho dostatečně pevné a jaderná válka nám zatím nehrozí. I při případném teroristickém útoku, jenţ by zpŧsobil více neţ částečné poškození hráze, by se muselo uţít neobyčejné mnoţství výbušnin. Po útocích na New York z 11. září 2001 se uvaţovalo, zda by něco takového mohl zpŧsobit přímý náraz velkého dopravního letadla – resumé je, ţe není jisté, zda by to k totálnímu zničení přehrady stačilo. VIZE KARLOVY UNIVERZITY Moţnost protrţení přehrad kaskády je tedy naštěstí spíše teoretická. Přesto je dodnes na stránkách bezpečnostního řádu Karlovy univerzity vyvěšeno, jak se mají studenti a zaměstnanci v takovém případě zachovat. Vznikla by tak mluvou bezpečnostních technikŧ „zvláštní povodeň―. Pokud by se tedy vlivem zemětřesení, sesuvem pŧdy, případně vojenským nebo teroristickým útokem hráz protrhla, ke Karlovu mostu (u něhoţ se nachází například Karolinum) by podle dokumentu velká voda dorazila ze Slap za 55 minut. Výšku vlny odhaduje bezpečnostní řád univerzity na 22 metrŧ a její rychlost na 30 km/hod. Z objektŧ patřících vysoké Plné znění zpráv


škole by byly zatopeny kromě Karolina také právnická fakulta, filozofická fakulta a fakulta sociálních věd a také budovy matematicko-fyzikální fakulty v Troji. Výška hladiny se v objektech předpokládá do čtyř metrŧ. Voda by opadávala asi šest aţ osm hodin. Plán počítá s tím, ţe v případě vzniku „zvláštní povodně― všechny městské, státní i komerční sdělovací prostředky ihned přeruší vysílání a zařadí informace o povodni. Začnou také přerušovaným tónem houkat sirény integrovaného záchranného systému. Studenti, a hlavně zaměstnanci mají všeho nechat a okamţitě opustit budovy školy. Útěková cesta překvapivě nevede na nejbliţší vyvýšeninu, coţ jsou pro většinu ohroţených lidí Hradčany a Letná, protoţe nebude moţné pouţívat mosty přes Vltavu. Útěk před vodou má tedy směřovat přes Václavské náměstí a Vinohradskou třídu do oficiálního evakuačního prostoru v Riegrových sadech na Vinohradech. V budovách zŧstanou podle bezpečnostního řádu jen pracovníci krizových štábŧ a také osoby zdravotně postiţené nebo neschopné pohybu. Ty je třeba umístit podle dokumentu do 3. pater budov. Pŧvodně se také uvaţovalo, ţe by se lidé mohli před vlnou ukrýt i v praţském metru. Dráha totiţ byla stavěna i jako protiatomový kryt, který měl vydrţet tlakovou vlnu atomového výbuchu i nápor vody po protrţení všech přehrad vltavské kaskády. Po záplavách v roce 2002 však tato myšlenka samozřejmě padla. VOROPLAVBA: ZE ŠUMAVY DO HAMBURKU Jaký dŧvod ke stavění vltavské kaskády naši předchŧdci vlastně měli? Pŧvodně šlo o splavnost řeky. Ta ovšem slouţila jako dopravní tepna odedávna. První spolehlivá zmínka o vorech na Vltavě je z roku 1316, poslední doplul na rozestavěnou přehradu Orlík v září 1960. Před vznikem velkých vltavských přehrad tak nerušeně putovalo po řece zboţí jako rakouská sŧl nebo kmeny ze Šumavy do Prahy a často dále do Dráţďan a Hamburku. Ale také Schwarzenberským plavebním kanálem do Dunaje a po jeho toku do Lince a Vídně. Na jednu stranu nerušeně, na stranu druhou bylo na řece několik nebezpečných míst. Nejznámější byly v tomto ohledu Svatojánské proudy nedaleko Prahy. Dnes se jejich peřeje skrývají pod hladinou Štěchovické přehrady a jejich slávu připomíná jen socha sv. Jana Nepomuckého přemístěná pod Slapskou přehradu. Praha byla – ač se to z dnešního pohledu zdá těţko uvěřitelné – centrem říční plavby. Dokonce zde byly dvě obce, jeţ byly s plavbou spjaté. Tou první bylo Podskalí, jehoţ obyvatelé, rybáři a plavci měli uţ od středověku na starost právě proplouvání vorŧ a obchod se dřevem. Dodnes zde stojí budova celnice na Výtoni, kde se platilo mýto ze dřeva připlouvajícího po Vltavě. Tady se vory vytahovaly na břeh a vytínaly se z nich jako daň jednotlivé klády. Tato činnost dala místu jméno. Druhou bylo pomezí Holešovic a Libně, kde koncem 19. století vznikly přístavy a později také loděnice, v nichţ se vyráběly říční lodě. Před sto lety měla oblast asi skutečně „námořnického― ducha. Autor tohoto článku si ještě pamatuje, jak jako dítě chodil počátkem 60. let se svým dědou na procházky okolo domu s nápisem Pension u města Hamburku. K čemuţ slýchal komentář: „Kdyţ přijely lodě s námořníky, tak tady bývalo veselo, ale babička to neměla ráda.― Problémem Vltavy z hlediska lodní dopravy bylo vţdy kolísání vodní hladiny. Proto se uţ od středověku uvaţovalo o její regulaci a úpravách toku. Nejstarší ucelený projekt splavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, také byla budována ještě s ohledem na plavební účely. Poté se uţ dostala do popředí zájmu výroba elektřiny. Novější vysoké přehrady u Slap a u Orlíka spíše lodní dopravu znemoţnily. A nyní k otázce poloţené na úplném počátku článku: Jak mŧţe kaskáda pomoci regulovat prŧtok řeky? Data z právě končící záplavy nemáme, ale podle výzkumu, který dělali němečtí vodohospodáři po povodních v roce 2002, vychází, ţe bez vltavské kaskády by byl prŧtok vody v Labi v době kulminace povodně zhruba o 1,6 aţ 3,7 procenta vyšší. To by znamenalo zvýšení hladiny o deset aţ třicet pět centimetrŧ. Není to mnoho, ale pár lidem to asi zachránilo majetek. VLTAVSKÁ KASKÁDA Dokončení soustavy vltavských vodních děl představovalo jeden z oslavovaných úspěchŧ československého vodohospodářství. Přehrady Vrané a Štěchovice, první postavená během let 1930 aţ 1935 a druhá mezi lety 1939 a 1945, byly doplněny o Slapy (stavba byla dokončena roku 1954), Lipno (1959), Kamýk, Orlík (1961) a další menší vodní díla. Lipenské jezero má sice ze všech přehrad na vltavské kaskádě největší rozlohu, ale nejvíce vody je v Orlíku, zhruba 717 milionŧ kubíkŧ. Přehrada na Lipně zadrţuje přibliţně 306 miliónŧ krychlových metrŧ vody a Slapy, které jsou od Prahy nejblíţe, obsahují 269 miliónŧ kubických metrŧ vody. Foto autor| FOTOMONTÁŢ KVĚTOSLAV POPELKA Plné znění zpráv


Foto popis| Velká voda valící se z hráze SLAPSKÉ PŘEHRADY Foto popis| Pohled na staveniště ORLICKÉ PŘEHRADY. Dokončena byla v roce 1961. Foto autor| FOTO Č T K ( 2 × ) Foto popis| Váţně poškozený KARLŦV MOST po záplavách v roce 1890 Foto popis| BĚHEM STALETÍ SPLAVILI VORAŘI PŘES PRAHU MILIÓNY KUBÍKŦ ŠUMAVSKÉHO DŘEVA. Foto autor| FOTO Č T K ( 2 × ) _

Aţ praskne Orlík 20.6.2013

reflex.cz

str. 00 _

Hlavní články_

Jak pomohly přehrady vltavské kaskády při povodních? Uchránily Prahu na úkor měst níţe po toku, nebo naopak svým pozdním vypouštěním hlavní město poškodily? Odpověď se asi nikdy přesně nedozvíme. Celkem přesně víme, co by se stalo, kdyby došlo k protrţení hrází velkých přehrad, Slap nebo Orlíka. Za kdysi přísně tajnou studii vděčíme plánovačŧm Sovětské armády. Těm totiţ hlavní česká řeka kříţila plány pozemního útoku směrem na západ. Vltava (a následně Labe) totiţ „nepříjemně― protíná Čechy, a pokud by byly zničeny mosty, které přes ni vedou, tvořila by významnou překáţku při útoku československých a sovětských tankŧ. Přitom plán byl jasný: v případě jaderné války bleskově poslat československé jednotky po linii Norimberk–Štrasburk na Lyon. Alespoň tak o tom píše studie Za devět dní jsme v Lyonu, jiţ napsal na základě supertajných dokumentŧ z první pŧlky šedesátých let historik Petr Luňák. Zdecimované divize prvního útočného sledu pak chtěli ruští plánovači nahrazovat sovětskými zálohami. Kdyţ však v roce 1961 Československo dobudovalo poslední (a největší) přehradní nádrţ na Vltavě – Orlík –, vojenští stratégové si uvědomili, ţe pokud by se přehrady staly cílem jaderného (proti)útoku, rozvodněná Vltava by mohla výrazně omezit jak moţnosti posilování útočící armády, tak i jejího zásobování. Rusové se proto ozvali. Poţadovali na československých komunistech, aby nechali vyrobit devět přenosných ocelových mostŧ, které by v případě války umoţnily pohyb vojenské techniky. To však bylo velmi nákladné, a tak Čechoslováci navrhli, přesně v tradici švejkŧ, ţe by mohli před začátkem jaderné války přehrady upouštět, aby, aţ Američané zaútočí, nenadělala případná povodňová vlna takovou škodu. To však není moţné zvládnout rychle, pokud tedy není účelem zpŧsobit záplavy rovnou. Jen ze Slap a Orlíka by přitom voda při prŧtoku do 2000 m3, který byl povaţován za nejvyšší bez problémŧ moţný, odtékala 24 dní. Vypuštění Lipna by trvalo dalších 17 dní. Lipno za předpokladu, ţe Slapy a Orlík jsou prázdné, uţ sice Prahu a mosty na dolním toku neohroţuje, ale jeho protrţení by zpŧsobilo katastrofu v Českých Budějovicích. To jsou tedy termíny, jeţ se s bleskovou jadernou válkou předpokládanou tehdejšími generály moc neshodují. VODA KE KONI V případě váţné havárie Slapské přehrady nebo Orlíka, po níţ by následovalo zhroucení hráze, by to ovšem ţádná legrace nebyla. Od Slap by se na Prahu valila vodní stěna vysoká jako pětipatrový dŧm. Kromě vody by příval obsahoval i trosky domŧ, chat a další majetky lidí ţijících v údolí řeky stejně jako mnoţství hlíny a stromŧ vyrvaných z břehŧ řeky. Za několik desítek minut by potopa dorazila na Zbraslav a do Radotína a rozlila se po zdejších pláních a následně postupovala proti proudu Berounky. Hlavní povodňová vlna by se však jako tsunami řítila dál po proudu do hlavního města. Během čtyřiceti minut by protekla Prahou a v Troji opustila území metropole. Za sebou by zanechala spoušť. Všechny mosty přes řeku by byly strţené stejně jako mnoho domŧ na nábřeţí a v okolí Vltavy. Všude do výše dvaceti metrŧ nad hladinu řeky by zŧstaly trosky a bahno přinesené vodou. Plné znění zpráv


Výšku dvacet metrŧ nad hladinu Vltavy si je obtíţné ve městě představit. Domy u řeky by byly zatopeny do výšky zhruba čtvrtého patra (coţ by ovšem zřejmě nevydrţely), voda by zalila Karlovo náměstí a na Václavském náměstí vystoupala aţ k podstavci sochy sv. Václava. Nízko poloţená jsou i obě údolí podél říček přitékajících do Vltavy na levém břehu. Kolem Botiče by voda pronikla přes Nusle do Vršovic někam do oblasti Edenu. V povodí Rokytky by pak pod vodou a troskami skončil Karlín, Libeň, Vysočany a část Hloubětína. Na levém břehu Vltavy by pod hladinou zmizel Smíchov, Malá Strana aţ ke spodní části Nerudovy ulice, Klárov, Holešovice a Stromovka ... Naštěstí je tento katastrofický scénář málo pravděpodobný. Přehrady vltavské kaskády jsou podle všeho dostatečně pevné a jaderná válka nám zatím nehrozí. I při případném teroristickém útoku, jenţ by zpŧsobil více neţ částečné poškození hráze, by se muselo uţít neobyčejné mnoţství výbušnin. Po útocích na New York z 11. září 2001 se uvaţovalo, zda by něco takového mohl zpŧsobit přímý náraz velkého dopravního letadla – resumé je, ţe není jisté, zda by to k totálnímu zničení přehrady stačilo. VIZE KARLOVY UNIVERZITY Moţnost protrţení přehrad kaskády je tedy naštěstí spíše teoretická. Přesto je dodnes na stránkách bezpečnostního řádu Karlovy univerzity vyvěšeno, jak se mají studenti a zaměstnanci v takovém případě zachovat. Vznikla by tak mluvou bezpečnostních technikŧ „zvláštní povodeň―. Pokud by se tedy vlivem zemětřesení, sesuvem pŧdy, případně vojenským nebo teroristickým útokem hráz protrhla, ke Karlovu mostu (u něhoţ se nachází například Karolinum) by podle dokumentu velká voda dorazila ze Slap za 55 minut. Výšku vlny odhaduje bezpečnostní řád univerzity na 22 metrŧ a její rychlost na 30 km/hod. Z objektŧ patřících vysoké škole by byly zatopeny kromě Karolina také právnická fakulta, filozofická fakulta a fakulta sociálních věd a také budovy matematicko-fyzikální fakulty v Troji. Výška hladiny se v objektech předpokládá do čtyř metrŧ. Voda by opadávala asi šest aţ osm hodin. Plán počítá s tím, ţe v případě vzniku „zvláštní povodně― všechny městské, státní i komerční sdělovací prostředky ihned přeruší vysílání a zařadí informace o povodni. Začnou také přerušovaným tónem houkat sirény integrovaného záchranného systému. Studenti, a hlavně zaměstnanci mají všeho nechat a okamţitě opustit budovy školy. Útěková cesta překvapivě nevede na nejbliţší vyvýšeninu, coţ jsou pro většinu ohroţených lidí Hradčany a Letná, protoţe nebude moţné pouţívat mosty přes Vltavu. Útěk před vodou má tedy směřovat přes Václavské náměstí a Vinohradskou třídu do oficiálního evakuačního prostoru v Riegrových sadech na Vinohradech. V budovách zŧstanou podle bezpečnostního řádu jen pracovníci krizových štábŧ a také osoby zdravotně postiţené nebo neschopné pohybu. Ty je třeba umístit podle dokumentu do 3. pater budov. Pŧvodně se také uvaţovalo, ţe by se lidé mohli před vlnou ukrýt i v praţském metru. Dráha totiţ byla stavěna i jako protiatomový kryt, který měl vydrţet tlakovou vlnu atomového výbuchu i nápor vody po protrţení všech přehrad vltavské kaskády. Po záplavách v roce 2002 však tato myšlenka samozřejmě padla. VOROPLAVBA: ZE ŠUMAVY DO HAMBURKU Jaký dŧvod ke stavění vltavské kaskády naši předchŧdci vlastně měli? Pŧvodně šlo o splavnost řeky. Ta ovšem slouţila jako dopravní tepna odedávna. První spolehlivá zmínka o vorech na Vltavě je z roku 1316, poslední doplul na rozestavěnou přehradu Orlík v září 1960. Před vznikem velkých vltavských přehrad tak nerušeně putovalo po řece zboţí jako rakouská sŧl nebo kmeny ze Šumavy do Prahy a často dále do Dráţďan a Hamburku. Ale také Schwarzenberským plavebním kanálem do Dunaje a po jeho toku do Lince a Vídně. Na jednu stranu nerušeně, na stranu druhou bylo na řece několik nebezpečných míst. Nejznámější byly v tomto ohledu Svatojánské proudy nedaleko Prahy. Dnes se jejich peřeje skrývají pod hladinou Štěchovické přehrady a jejich slávu připomíná jen socha sv. Jana Nepomuckého přemístěná pod Slapskou přehradu. Praha byla – ač se to z dnešního pohledu zdá těţko uvěřitelné – centrem říční plavby. Dokonce zde byly dvě obce, jeţ byly s plavbou spjaté. Tou první bylo Podskalí, jehoţ obyvatelé, rybáři a plavci měli uţ od středověku na starost právě proplouvání vorŧ a obchod se dřevem. Dodnes zde stojí budova celnice na Výtoni, kde se platilo mýto ze dřeva připlouvajícího po Vltavě. Tady se vory vytahovaly na břeh a vytínaly se z nich jako daň jednotlivé klády. Tato činnost dala místu jméno. Plné znění zpráv


Druhou bylo pomezí Holešovic a Libně, kde koncem 19. století vznikly přístavy a později také loděnice, v nichţ se vyráběly říční lodě. Před sto lety měla oblast asi skutečně „námořnického― ducha. Autor tohoto článku si ještě pamatuje, jak jako dítě chodil počátkem 60. let se svým dědou na procházky okolo domu s nápisem Pension u města Hamburku. K čemuţ slýchal komentář: „Kdyţ přijely lodě s námořníky, tak tady bývalo veselo, ale babička to neměla ráda.― Problémem Vltavy z hlediska lodní dopravy bylo vţdy kolísání vodní hladiny. Proto se uţ od středověku uvaţovalo o její regulaci a úpravách toku. Nejstarší ucelený projekt splavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, také byla budována ještě s ohledem na plavební účely. Poté se uţ dostala do popředí zájmu výroba elektřiny. Novější vysoké přehrady u Slap a u Orlíka spíše lodní dopravu znemoţnily. A nyní k otázce poloţené na úplném počátku článku: Jak mŧţe kaskáda pomoci regulovat prŧtok řeky? Data z právě končící záplavy nemáme, ale podle výzkumu, který dělali němečtí vodohospodáři po povodních v roce 2002, vychází, ţe bez vltavské kaskády by byl prŧtok vody v Labi v době kulminace povodně zhruba o 1,6 aţ 3,7 procenta vyšší. To by znamenalo zvýšení hladiny o deset aţ třicet pět centimetrŧ. Není to mnoho, ale pár lidem to asi zachránilo majetek. Vltavská kaskáda Dokončení soustavy vltavských vodních děl představovalo jeden z oslavovaných úspěchŧ československého vodohospodářství. Přehrady Vrané a Štěchovice, první postavená během let 1930 aţ 1935 a druhá mezi lety 1939 a 1945, byly doplněny o Slapy (stavba byla dokončena roku 1954), Lipno (1959), Kamýk, Orlík (1961) a další menší vodní díla. Lipenské jezero má sice ze všech přehrad na vltavské kaskádě největší rozlohu, ale nejvíce vody je v Orlíku, zhruba 717 milionŧ kubíkŧ. Přehrada na Lipně zadrţuje přibliţně 306 miliónŧ krychlových metrŧ vody a Slapy, které jsou od Prahy nejblíţe, obsahují 269 miliónŧ kubických metrŧ vody.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/50852/az-praskne-orlik _

Karel na Hrad vítězem České ceny za PR 20.6.2013

Strategie str. 08 Radek Polák_

Briefing_

Letošním vítězem České ceny za PR se stala kampaň Karel na Hrad volebního týmu kandidáta na prezidenta Karla Schwarzenberga. Nejvíce prvních míst, a to hned čtyři, posbírala agentura AMI Communications. Kampaň Karel na Hrad, jejíţ pravděpodobně nejviditelnější ikonou se stala ilustrace číra od výtvarníka Davida Černého, zaujala nejen veřejnost, ale i odbornou porotu České ceny za PR. Kolektivní dílo Martina Kotase, Davida Gaydečky, Davida Černého, Martina Voňky, Anny Matuškové a dalších bude mít navíc letos své pokračování, jak v rozhovoru na straně 36 vysvětluje Gaydečka. Nejúspěšnější PR agenturou letošního ročníku České ceny se pak stali AMI Communications, kteří uspěli hned ve čtyřech kategoriích: ve Farmacii a zdravotnickém sektoru to byla Záchrana reputace nosních kapek Olynth, v Technologii a IT Návrat značky emporia na český trh, u Prŧmyslu Komunikace hromadného propouštění zaměstnancŧ ArcelorMittal Ostrava a v online médiích kampaň pro emporia telecom Zavolejte do kompostu. Dalšími vítězi jednotlivých kategorií České ceny za PR jsou agentury PRAM Consulting, Fleishman-Hillard, Native PR, Pleon Impact, Bison & Rose, Stance Communications, PR. Konektor, Havas PR Prague a společnosti Rodinný pivovar Bernard, IKEA a Tequila Praha. PRAM Consulting soutěţil s projektem Zavedení servisního poplatku pro společnost M7 Group, který se týkal řešení faktu, ţe Český telekomunikační úřad šetřil zavedení servisního poplatku u dosud bezplatného balíčku volných televizních programŧ, který nabízely satelitní televizní sluţby Skylink a CSlink. Za kampaň k oslavám 20. výročí notebookŧ ThinkPad získala agentura Fleishman-Hillard vítězství v kategorii B2B. Native PR vyhrál za svého Mistra Kutila pro společnost Hornbach kategorii B2C, jejímţ cílem bylo najít nejsympatičtějšího kutila České republiky. Bizoni uspěli díky projektu ČSOB Běh pro dobrou věc, jenţ zapojil zaměstnance banky do aktivního trávení volného času a měl současně charitativní charakter. Plné znění zpráv


Za řešení krizové komunikace v době prohibice pro společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka si první místo odnesl Pleon Impact. Aplikace „Dobrou noc― získaly společně v kategorii Digital social media IKEA a agentura Kaspen/Jung. V. Matt. „Dobrá noc― měla ulehčit rodičŧm uspávání jejich ratolestí, kdy oblíbené národní pohádky a ukolébavky předčítali a zpívali sami zaměstnanci IKEA. Atraktivním a lehce kontroverzním tématem „Jak rozpočty českých domácností ohroţuje nevěra― zabodovala agentura Bison & Rose a značka Era banky ČSOB nejen v soutěţi European Excellence Awards, kde byla vybrána mezi pět nejlepších prací v kategorii Finance, ale také v České ceně za PR. Tam obsadila první místo v kategorii Finanční trhy a finanční sluţby. Stance Communictions nabídli PR řešení pro Czech House London v rámci olympijských her, díky čemuţ si odváţejí zlato v kategorii Státní správa, veřejný a neziskový sektor. Sólokaprem, resp. vítězem Media placementu byla kampaň PR. Konektor Jaromír Jágr hledá novou holku a Fortuna baví národ, která byla postavena na skutečnosti, ţe se slavný domácí hokejista po rozchodu s Innou Pluhajkovou „poohlíţí― po nové přítelkyni. Zvláštní ocenění si v kategoriích Společenská odpovědnost a filantropie a Státní správa, veřejný a neziskový sektor odnáší Univerzita Karlova za kampaň Změna paradigmatu: Kouření v restauracích lidem vadí. V kategorii Politická komunikace, politické PR, public affairs uspěla dvakrát TOP 09 s projekty Transparentni-kraj.cz a Obcelidem. cz. V Prŧmyslu si zvláštní ocenění odnáší agentura Bílý Medvěd za kampaň Jiřičky v ráji pro Eden. *** VÝSLEDKY 8. ROČNÍKU SOUTĚŢE ČCPR Ocenění Název projektu Klient Návrh a provedení Absolutní vítěz Karel na Hrad Karel Schwarzenberg Volební tým Karla Schwarzenberga Komunikační disciplíny Firemní (korporátní) komunikace 1. místo Zavedení servisního poplatku M7 Group / satelitní platforma Skylink PRAM Consulting Společenská odpovědnost a filantropie 1. místo Máš to za pár Domov Sue Ryder Havas PR Prague Business-to-Business 1. místo Zlatý příběh notebookŧ ThinkPad Lenovo Czech Republic Fleishman Hillard Business-to-Consumer 1. místo Mistr Kutil Hornbach Baumarkt CS Native PR Interní komunikace 1. místo Běh pro dobrou věc ČSOB Bison & Rose Krizová komunikace 1. místo Komunikace společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka Jan Becher – Karlovarská Becherovka Pleon Impact v prŧběhu prohibice Digital & social media 1. místo Aplikace Dobrou noc IKEA ČR IKEA ČR a Kaspen/Jung v. Matt Politická komunikace, politické PR, public affairs 1. místo Karel na Hrad Karel Schwarzenberg Volební tým Karla Schwarzenberga Oborové kategorie Finanční trh a finanční sluţby 1. místo Jak nevěra ohroţuje rodinné rozpočty ČSOB Bison & Rose Spotřební zboţí 1. místo Komunikace společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka Jan Becher – Karlovarská Becherovka Pleon Impact v prŧběhu prohibice Farmacie, zdravotnický sektor 1. místo Záchrana reputace nosních kapek Olynth Johnson & Johnson AMI Communications Technologie, IT Plné znění zpráv


1. místo Návrat značky emporia na český trh emporia telecom AMI Communications Státní správa, veřejný a neziskový sektor 1. místo Czech House London 2012 Česká Olympijská Stance Communications Prŧmysl 1. místo Komunikace hromadného propouštění ArcelorMittal Ostrava ArcelorMittal Ostrava AMI Communications Sluţby 1. místo nebylo uděleno Komunikační nástroje Klasická firemní média (firemní publikace aj.) 1. místo Vlastní cestou Rodinný pivovar Bernard Rodinný pivovar Bernard Online média (intranet, webové stránky, RSS, PDA aj.) 1. místo Zavolejte do kompostu emporia telecom AMI Communications Akce a události 1. místo Týden barev pro Dulux AkzoNobel Tequila Pra ha (TBWA) Sólokapr/Media placement 1. místo Jaromír Jágr hledá novou holku a Fortuna baví národ Fortuna Entertainment Group PR.Konektor Dvě Zvláštní ocenění V kategorii Politická komunikace, politické PR a Public Affairs si odnesla TOP 09. Anketa mezi předsedy komisí ČCPR 1. Jak hodnotíte letošní ročník? 2. Jaký projekt se vám líbil nejvíce? 3. Co vám naopak u projektŧ chybělo nejvíce? Rostislav Starý PR. Konektor 1. Sešla se opět řada zajímavých projektŧ z rŧzných oblastí. Největším rozdílem byl zvýšený počet porotcŧ v jednotlivých porotách, takţe diskuse byly delší a rozmanitější. 2. Líbily se mi projekty, které s malým rozpočtem dokázaly kreativním přístupem dosáhnout nečekaných výsledkŧ. Takových bylo víc. Nebo projekty, které dokázaly rychle reagovat na situaci a vyuţít ji ve svŧj prospěch – jako třeba Becherovka. 3. Nejtěţší je objektivně zhodnotit výsledek a některé přihlášky to porotcŧm neusnadňují. Co mne překvapilo, byl nízký počet přihlášek do kategorie nová média. Je to oblast, ve které by PR odborníci měli být aktivnější. < Jan Kučmáš AMI Communications 1. Překvapila mne vysoká úroveň projektŧ v neziskovém a veřejném sektoru. Náš obor uţ moţná v Česku dospěl: agentury si jako svŧj marketing vybírají podporu neziskových projektŧ a zkušení PR profesionálové uţ pŧsobí nejen v soukromém sektoru (kde je vţdy nejvíce peněz), ale i v neziskové a veřejné sféře. 2. Prezidentská kampaň Karel na Hrad. Domníval jsem se, ţe byla jen souhrou náhod a vyuţitím příleţitostí. Ale přihláška projektu a následná diskuse mne přesvědčily, ţe to byl promyšlený a profesionálně vedený koncept. 3. Aţ na výjimky chyběl přesah z jedné oblasti komunikace do druhé. < Radek Maršík Fleishman-Hillard ČR 1. Úroveň projektŧ byla poměrně vysoká a bylo z čeho vybírat. Ocenil jsem, ţe projekty přihlašují nejen PR agentury a firmy, ale i neziskové a vzdělávací organizace. To svědčí o vysokém renomé soutěţe. 2. Zmíním projekt Kouření v restauracích lidem vadí od FSV UK. Ten mě zaujal proto, ţe se fakulta rozhodla aktivně zapojit do celospolečenské diskuse na téma zákazu kouření v restauracích a připravila kampaň, která dle prezentovaných výsledkŧ významně ovlivnila obsah diskuse k tomuto tématu v českých médiích. 3. Chyběly mi nové originální myšlenky a nápady, které by jednoznačně vyčnívaly nad ostatními projekty. < Agentura PR. Konektor bodovala díky Jágrově holce. Foto popis| _ Plné znění zpráv


Politika centrálních bank 19.6.2013

ČRo Plus

str. 01 _

18:10 Zaostřeno_

Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Mŧţe i člověka bez bankovního konta, hypotéky a úvěru s penězi uloţenými ve slamníku zasáhnout rozváţná nebo riskantní politika centrální banky? Pokud ano, tak jak? Následujících 20 minut vám ukáţeme, proč je dnes chytré se zajímat o to, co centrální banky dělají a z jakého dŧvodu. Mimo jiné proto, ţe jiţ zhruba pátým rokem se Česko a více méně celá Evropa vypořádává s krizemi. Finanční, hospodářskou a takzvanou dluhovou. A roli centrálních bank a hlavně role centrálních bankéřŧ nevolených ve volbách ale jmenovaných například prezidenty nebo Evropskou komisí, roste. Lukáš KOVANDA, ekonom -------------------Já si myslím, ţe na poli centrálních bank je velký problém v tom, v té současné době, ţe oni uţ přecházejí do role určitých fiskálních autorit, kdy například tím, ţe Evropská centrální banka vykupuje dluhopisy postiţených zemí, například Španělska, tak v podstatě supluje do značné míry fiskální politiku, protoţe vlastně financuje ty vlády těchto zemí, coţ je naprosto bezprecedentní stav a před finanční krizí nikdy nic takového jsme nezaznamenali. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Všímá si například ekonom Lukáš Kovanda. Roste stejně jako vliv centrálních bank třeba na rozpočtovou politiku i dŧvěra v ně? A proč je tato dŧvěra tak dŧleţitá? Příjemný poslech. Je šestého září 2012 a šéf Evropské centrální banky Mario Draghi před novináři a světem prohlašuje, ţe Evropská centrální banka udělá vše, co bude v jejích silách a v rámci jejího mandátu, aby udrţela jednotnou měnovou politiku a cenovou stabilitu v eurozóně a zachovala euro. Draghi vyhlašuje takzvaný program Outright Monetary Transactions, česky překládáno jako přímé měnové transakce. Zkratkou OMT. Co to je, ještě vysvětlíme později. Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------Ty kroky Evropské centrální banky moţná na obecné úrovni se dají interpretovat tak, ţe jsou přesvědčeni o nějakém dlouhodobém fungování eurozóny, eurozóna sice prochází turbulencema v současnosti. Ale je třeba se dívat na dlouhodobý horizont 50, 100 let, jestli si myslíme, ţe tady v Evropě máme mít společnou měnu. Pokud si to myslíme, tak asi dělejme všechny konvenční a nekonvenční opatření, abysme ji udrţeli. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Interpretuje tento krok v červnu 2013 docent Roman Horváth z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. Program OMT totiţ uţ minulý rok sklidil kritiku od Německa. K té se postupně přidávaly další argumenty. A tak jsme od letošního května svědky soudního sporu dvou centrálních bank u německého ústavního soudu v Karlsruhe. Zjednodušeně řečeno proto, zda ono odhodlání udělat vše, co bude v silách a mandátu ECB, Evropské centrální banky, například neomezeně nakupovat dluhopisy zemí postiţených krizí a program OMT byly vŧbec legální. Podstatu sporŧ a to, čeho se bojí německá centrální banka, teď vysvětluje Roman Horváth z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd v Praze. Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------V podstatě centrální banky z rŧzných dŧvodŧ mají zakázáno financovat vládní dluh. Ten hlavní dŧvod je obavy z cenové nestability a vlastně argumentem Bundesbanky je to, ţe vlastně ten program Evropské centrální banky Outright Monetary Transactions mŧţe ohrozit právě tuto cenovou stabilitu. Co dělá Evropská banka vlastně, ona nemŧţe přímo kupovat vládní dluh jakýkoliv evropských zemí, ale s těma cennýma papírama vydanýma na ten vládní dluh se poté obchoduje. A na tomto takzvané sekundárním trhu Evropská centrální banka je nějakým zpŧsobem aktivní. A v podstatě co ona říká, ţe v případě, ţe uvidí, ţe dochází k nějakému spekulativnímu útoku, nebo prostě k velkému výprodeji těchto cenných papírŧ navázaných na vládní dluh, tak ona zakročí a Plné znění zpráv


bude nakupovat neomezeným zpŧsobem. To trhy dost uklidnilo, protoţe centrální banka vlastně de facto si v uvozovkách mŧţe natisknout eur téměř dle libosti. Evropská centrální banka říká: zkuste někdo vyhnat úrokové sazby na tyto vládní dluhy vysoko, my uděláme cokoliv s neomezeným počtem finančních prostředkŧ, aby se tomu tak nestalo. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------To zní sice jako velká taková hráz, která mŧţe zachránit, nebo mŧţe ochránit, ale jaké negativní dŧsledky zase mŧţe mít to neomezené nakupování dluhopisŧ zemí, které mají problémy s veřejným zadluţením? Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------To je vlastně problém té Bundesbanky, která říká, ţe té úrokové sazby na vládní dluh jednotlivých evropských zemí odráţí i evropské fundamentály. A díky tomu nemá cenu manipulovat tuto cenu. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Ekonomické fundamentály znamenají zjednodušeně to zda a proč je ekonomické prostředí dané země zdravé. Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------Evropská centrální banka říká, ţe vlastně aby dosáhla cenové stability, tak musí fungovat něco, čemu říkáme monetární transmisní mechanismus. To znamená, ţe ty úrokové sazby, které stanovuje Evropská centrální banka, se nějakým zpŧsobem odrazí v ekonomice ať uţ v rŧzných retailových sazbách nebo sazbách na hypotéky. A i ty úrokové sazby na vládní dluh. A pokud tam vznikne spekulativní útok, tak vlastně to znemoţňuje efektivní transmisi té politiky Evropské centrální banky. A ona má vlastně ze zákona dáno, aby dosahovala cenové stability. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Ten verdikt u toho soudu má přijít aţ za několik týdnŧ, nebo spíše měsícŧ. Ale máte na to nějaký názor, jestli je to oprávněná ta ţaloba, nebo ten spor, který vznesla tedy německá centrální banka? Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------Nejsem právník, takţe těţko říct, to posoudit z právního hlediska, z ekonomického hlediska by to byl relativně nebezpečný precedent, protoţe pokud by se ukázalo, ţe vlastně rŧzné evropské soudy mŧţou odsoudit za něco Evropskou centrální banku, tak to mŧţe prostě být precedent svým zpŧsobem ohroţení kredibility evropské centrální banky, ohroţení toho opatření, toho Outright Monetary Transactions. Mŧţe to vyvolat nestabilitu na trzích. Nemusí samozřejmě taky. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------V Česku se sice neplatí eurem a guvernér České národní banky jezdí do Frankfurtu pouze na zasedání generální rady, nikoliv na hlavní jednání rady guvernérŧ, nicméně je zajímavé si tu otázku poloţit hypoteticky. Plán zachránit euro je v prvé řadě politický, pracně dojednaný na mnoha bruselských summitech, doma prohlasovávaný v národních parlamentech. A na těchto dohodách závisí osudy a příjmy evropských domácností od Finska po Portugalsko. Co kdyby se v Česku platilo eurem a záchranný plán Evropské centrální banky by nebyl zrovna nejvýhodnější pro udrţitelnou cenovou stabilitu? Měnovou, nebo rovnou hospodářskou politiku v Česku? Coţ jsou cíle, které má centrální banka sledovat hlavně. Stojí výš ekonomika dané země, nebo mezinárodní politická dohoda? Pro odpověď jsem šla do České národní banky na praţském Příkopě za ředitelem sekce měnové a statistiky, docentem Tomášem Holubem. Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky -------------------V tomto specifickém ohledu my bychom se pravděpodobně s ECB do sporu nedostávali, my jsme nikdy zatím nebyli nuceni okolnostmi k podobnému typu operací přistoupit, takţe nemyslím si, ţe tam by mohl nastat nějaký spor. Plné znění zpráv


Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Stejně jako ve všech ţivotních situacích, kdy je potřeba se dohodnout, nebo vyřešit nějaký problém, je klíčová dobrá komunikace a nezpochybnitelná dŧvěra. Uţ jen pro pozitivní psychologický efekt. Nespekulovala Evropská centrální banka tak hlavně s tímto psychologickým efektem, kdy dala jasně najevo své záměry a odhodlání zachránit euro stŧj co stŧj, a neomezeně nakupovat dluhopisy? K praktickým krokŧm totiţ přistoupila aţ za pár týdnŧ a rozhodně ne v plném rozsahu. Jinými slovy: dŧleţitější tu byla slova, ne činy? Ještě jednou docent Roman Horváth. Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------Je to do velké míry vlastně psychologický efekt. A je vidět prostě, jak komunikace centrální banky, pokud za ním stojí nějaké reálné finanční prostředky a nástroje, je účinná. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ to vezmeme trošku obecněji, je dobré, aby Centrální banka opravdu dělala to, co vyhlašuje, anebo jak dlouho si vystačí jenom s planými sliby, kdyţ to tak řeknu lidově? Roman HORVÁTH, Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova -------------------Kvŧli tomu je vlastně dŧleţité, aby ta centrální banka byla kredibilní, aby byla obsazena dŧvěryhodnýma lidma. Protoţe je to vlastně nejefektivnější zpŧsob provádění měnové politiky, je kvalitní komunikace a transparence v tom, ţe například tak, jak to dělá Česká národní banka, vyhlásí nějaký inflační cíl. Pokud tenhle ten inflační cíl je kredibilní, tak ona vlastně nemusí manipulovat úrokové sazby v ekonomice ţádným výrazným zpŧsobem, protoţe ekonomičtí aktéři prostě věří centrální bance, a věří, ţe dosáhne cenové stability. A tudíţ změní to své očekávání tak, ţe budou cílovat tu nízkou inflaci. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Jsme zpátky v České národní bance v Praze u Tomáše Holuba, ředitele sekce měnové a statistiky. A jeho slova jsou ode dneška na několik následujících týdnŧ vzácná. Banka se totiţ noří do pravidelné mediální karantény kvŧli měnovým jednáním bankovní rady. Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky -------------------Dŧvod je v podstatě takový, abychom zbytečně nevyvolávali velké výkyvy na finančních trzích kolem tohoto jednání, které je vţdycky bedlivě sledováno. A jakákoliv měnově politická komunikace by mohla prostě na tom trhu přinést třeba i neţádoucí signály, které by posouvaly úrokové sazby nebo kurz. A abychom se těmto komunikačním šumŧm vyhnuli, tak vlastně máme tu karanténu. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Česká národní banka slaví letos 20 let své existence. A to s mottem: Jiţ dvacet let chráníme Českou korunu. Nabízí se tedy otázka, před čím bylo korunu nutné chránit v roce 1993? A co ji nejvíc ohroţuje dnes? Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky -------------------Tak v roce 1993 musela koruna nejprve vzniknout měnovou rozlukou se Slovenskem. A samozřejmě bylo potřeba nějakým zpŧsobem vybudovat dŧvěryhodnost té měny. A udrţet tehdy fixní kurz koruny vŧči koši německé marky a amerického dolaru. Koruna vlastně zŧstala se svým fixním kurzem aţ do roku 1997. Pak jsme museli přejít na takzvaně plovoucí kurz, který je určovaný vývojem na devizovém trhu. A zároveň od roku 1998 byl zaveden reţim cílování inflace, kde se centrální banka soustřeďuje přímo na ovlivňování tempa, kterým rostou spotřebitelské ceny. A nám se vlastně podařilo během té doby poměrně rychle sníţit inflaci na nízkou úroveň. Kdyţ bych se vrátil do toho roku 1993, tak si málokdo uţ teď vlastně vybaví, ţe tehdy byla inflace přes 20 procent roční. Sice to bylo z velké míry dané zavedením daně z přidané hodnoty, ale i pak v následujících dvou, třech, čtyřech letech se inflace pohybovala blízko deseti procent. Teď máme dvouprocentní cíl inflace. A pokud jsme teď něčím v uvozovkách ohroţeni, tak tím, ţe inflace je ještě niţší, neţ je tento náš dvouprocentní cíl. A my přitom uţ s našimi úrokovými sazbami jako s hlavním nástrojem jsme se dostali na nulu. A teď se Plné znění zpráv


vedou diskuze, jakým zpŧsobem umoţnit, aby se inflace k tomu dvouprocentnímu cíli vrátila. Vlastně jedním z těch úkolŧ měnové politiky je i podporovat tu domácí poptávku s tím cílem dosáhnout inflace na dvou procentech. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Příliš nízká inflace, slabá domácí poptávka a kvŧli krizi v eurozóně i pokles poptávky po českém exportu. To jsou v kostce tři podstatné faktory aktuálně nedobré kondice české ekonomiky. Co mŧţe v tuto chvíli udělat centrální banka, pokud s úvěrovými sazbami nemá kam hýbat? Jak říká Tomáš Holub, mŧţe v zásadě posílit komunikaci ohledně sazeb a zveřejňovat, co s nimi hodlá dlouhodobě dělat. A pokud by to nepomáhalo, mŧţe se přistoupit k devizovým intervencím. To se stalo naposledy dávno před krizí v roce 2002. V rámci takové zpětné perspektivy se tedy nabízí otázka, jak se proměnil vliv České národní banky během finanční hospodářské a takzvané dluhové krize? Tedy řekněme za posledních pět let? Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky -------------------Narostl význam komunikace měnové politiky. Vlastně uţ jenom tím, ţe jsme oznámili jednak ten dlouhodoběji nulový výhled úrokových sazeb. A jednak to moţné pouţití devizových intervencí, tak tím svým zpŧsobem jsme přispěli k dalšímu uvolnění měnových podmínek. Trh na to zareagoval tak, ţe dlouhodobé úrokové sazby poklesly. Devizový kurz oslabil aspoň v určitém rozsahu. Takţe to samo o sobě nám pomáhá. Uţ vlastně jenom ta komunikace, se dá říct, ţe je svým zpŧsobem nástrojem měnové politiky. Dále se také dá říct, ţe samozřejmě dlouhodobě roste role centrální banky v oblasti finanční stability. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Mimochodem bude se o té devizové intervenci jednat teď v červnu? Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky -------------------Tak to asi nedokáţu teď předjímat. Uţ i s ohledem na to, ţe jak jsem na začátku říkal, tak nechceme dopředu vyvolávat nějaké šumy, ale určitě to, o čem se bude jednat, bude pan guvernér komunikovat na tiskové konferenci bezprostředně v ten den po jednání bankovní rady. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Slíbili jsme vám na začátku odpověď na otázku, jak centrální banky ovlivňují i ţivot lidem bez konta, nebo hypotéky. A proč je dobré se o to zajímat. Paradoxně je člověk s penězi napěchovanými ve slamníku, nebo schovanými v hrnku v kredenci mnohem více ohroţen inflací neţ člověk, který je ukládá a investuje do finančních produktŧ. Zájmem člověka se slamníkem tedy je, aby centrální banka zajistila co nejstabilnější hodnotu měny. Měnová politika se snaţí vyrovnávat i výkyvy v ekonomice. Kdyţ se ekonomice nedaří, hrozí mnohem víc, ţe se bude plošně propouštět. Lidé, kteří mají hypotéku, sledují úrokové sazby, které centrální banka vyhlašuje. A inflaci samozřejmě pociťujeme všichni. Ekonom Lukáš Kovanda si všímá rostoucího vlivu centrálních bank. Především těch světových jako americké, evropské, japonské, čínské nebo britské. A to i v oblasti příjmu obyvatelstva. Lukáš KOVANDA, ekonom -------------------Opravdu se domnívám, ţe tyhlenc ty světové centrální banky mají bezprecedentní vliv, například kvantitativní uvolňování, které provádějí, nebo úvěrové uvolňování, které zase provádí ta Evropská centrální banka. Podle mého soudu má značný vliv. A vlastně ani ti centrální bankéři se tím nijak netají. Rostou ceny akcií, a jestliţe rostou ceny akcií, tak dochází k jevu, ţe spíše bohatnou ti bohatí, řekněme, protoţe tito bohatí uţ nyní mají většinu svých příjmŧ kapitálového pŧvodu. To znamená, ţe kdyţ porostou dále kurzy akcií, oni porostou dále. Zatímco ti chudí, ti stále ţijí spíše z drobných úspor v bance. A jak víme, tak v bankách jsou také v souvislosti s kvantitativním uvolňováním téměř nulové, neboli nicotné úroky. Takţe tito chudí spíše tak jako stagnují, nebo dokonce chudnou. Zatímco ti bohatí díky kvantitativnímu uvolňování a dalším podobným opatřením centrálních bank bohatnou, takţe to je jedna ilustrace toho, ţe zásahy centrálních bank naprosto bezprecedentně historicky mají vliv i na rozevírání příjmových nŧţek ve společnosti. Coţ si myslím, ţe do budoucna mŧţe přinést značné problémy, rŧzné společenské tenze, které se pak neblaze mohou projevit v rŧzných společenských konfliktech. Plné znění zpráv


Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Tomáš Holub tento postřeh komentuje v českém prostředí a trochu ho mírní. Česká národní banka má takový vliv prý pouze nepřímo. Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky -------------------Je to spíš doména vládní rozpočtové a sociální politiky. Zase nepřímo to samozřejmě centrální banka ovlivňuje tím, jak se podílí na zmírňování výkyvŧ ekonomiky v rámci cyklu. Je pravda, ţe pokud ekonomika se dostává do fáze recese, tak asi to má tvrdší dopady na sociálně slabší segmenty obyvatelstva, kde je větší riziko ztráty zaměstnání a podobně. Takţe zase pokud se daří centrální bance přispívat ke zmírňování těch výkyvŧ, tak to má i příznivý dopad na občany. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------A proč se tedy o činnost centrálních bank zajímat? Lukáš Kovanda vychází z toho, ţe jejich vliv je v dobách krize a sanování veřejných dluhŧ z kapes daňových poplatníkŧ zásadní. A zřejmě ještě poroste. Je tedy dobré sledovat například koordinaci bank s politikou. Lukáš KOVANDA, ekonom -------------------Já bych řekl, ţe určitě velmi dobře by se o to běţný občan zajímal. A řekl bych také, coţ je moţná takový kacířská myšlenka, ţe v zájmu mnoha politikŧ, jakkoliv budou říkat něco jiného, příliš není, aby tomu ten běţný občan rozuměl. Dám jeden takový konkrétní případ. Ta monetární politika centrálních bank částečně supluje tu fiskální politiku i z toho dŧvodu, ţe jí veřejnost mnohem méně rozumí. To znamená, ţe veřejnost mnohem snáze přijme to, ţe dochází k nějakému jakémusi kvantitativnímu uvolňování, jemuţ cele nerozumí, neţ by přijala například to, ţe se jim zvýší daně. Ale kdyţ se nad tím zamyslíme, tak v podstatě ten rozdíl je nepatrný. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Říká Lukáš Kovanda na konferenci o řešení dluhové krize na začátku června v Praze. Na sanování dluhŧ ve veřejných financích ale i na inflaci lze totiţ pohlíţet i jako na stav, kdy se přeskupují finanční prostředky mezi jednotlivými skupinami ve společnosti. A je asi lepší být v té skupině, která finančně netratí. Lukáš KOVANDA, ekonom -------------------Ty inflace je rovněţ zpŧsob, jakým zpŧsobem dochází k přerozdělování majetku od těch drţitelŧ těch papírových peněz, které ztrácejí hodnotu drţitelŧm třeba nemovitostí, protoţe nemovitosti, jak víme, ty většinou s inflací rostou, takţe drţitelé nemovitostí, coţ jsou spíše bohatí lidé, tak ti vlastně nejsou tou inflací tak zasaţeni, jako ti lidé, kteří drţí třeba jenom ty úspory. Samozřejmě spousta lidí v tuto chvíli podle mého soudu neuvědomí, nebo nevidí za tím kvantitativním uvolňováním a dalšími opatřeními centrálních bank bezprostředně tuto hrozbu. Ale kdo ty zákonitosti studuje, tak tam tuhlenctu hrozbu musí vidět. Proto, a tím uzavřu tady to povídání, je určitě vhodné, kdyţ i řadový občan si zvyšuje svoji finanční gramotnost a zajímá se o to vŧbec, jak vznikají peníze, jakým zpŧsobem je centrální banky generují, protoţe mu to umoţní i trochu lépe odhadovat do budoucna, jak se svými penězi nakládat. Daniela VRBOVÁ, moderátorka -------------------Dnešní Zaostřeno věnované centrálním bankám, jejich politikám a dŧvěře v ně, končí. Od mikrofonu se loučí Daniela Vrbová. _

RECENZE: Shaun Tan tuţkou nakreslil Nový svět. Beze slov, ale s neuvěřitelnou fantazií 19.6.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Plné znění zpráv


Kdyţ byl malý, všichni ho znali jako toho, co hezky kreslí. Dnes se Shaunu Tanovi doma na poličce leskne Oscar z roku 2011 za nejlepší krátký animovaný film – The Lost Thing. Australský kreslíř také spolupracoval na předlohách pixarovského filmu WALL-E a vydal několik obrázkových knih. V Česku zatím vyšla jediná, zato ta nejznámější – Nový svět. Český název knihy vznikl překladem z anglického označení „The Arrival―, které je pro toto komiksové veledílo moţná trochu přiléhavější. Jak oba názvy napovídají, autor se v Novém světě věnuje problematice přistěhovalectví. Snaţí se co nejpřesněji popsat člověka, který se ocitne v neznámé zemi a musí se co nejrychleji adaptovat. V takovou chvíli je vše aţ neskutečně kouzelné, ale stejnou měrou i děsivé a matoucí. Právě tento kontrast Tan zachycuje pouze jemnými tahy tuţky, skrze obraz, bez jediného slova. Vyjádři samotu obrazem Příběh, který Nový svět vypráví, je triviální. Hrdina opouští rodinu a odchází do neznámé vzdálené země, jeţ v jeho očích připomíná jiný vesmír. Kdyţ přetrpí aţ groteskně sloţitý registrační proces, stane na prahu neviděného – setkává se s fantaskními zvířaty, nepochopitelným obrazovým písmem a steampunkovou architekturou. Postupně si zvyká na nová pravidla a zpŧsob ţivota, a co je hlavní, poznává příběhy dalších lidí s podobným osudem. Naštěstí má po boku nového přítele, který není tak děsivý, jak se zprvu zdálo… Ukázka z knihy Nový svět Po bliţším prozkoumání světa Shauna Tana lze v jeho rukopise najít několik zdrojŧ inspirace. Jedním z nich je i výtvarník Petr Sís a jeho kniha Tři zlaté klíče, ve které vykreslil své vzpomínky na Prahu. Sám Tan vysvětluje: „Poprvé jsem na jeho práce narazil v Paříţi, kde jsem asi před patnácti lety viděl výstavu ke knize o Galileovi. Tohle setkání potvrdilo mé rozhodnutí věnovat se autorským obrázkovým kníţkám. Od té doby sbírám všechny Sísovy počiny – a zejména Tři klíče pro mě představují jeden ze vzorŧ, jak vyprávět příběhy.― Mechanickoorganický ráz Tanova města odkazuje k fantazii Terryho Gilliama, tajemná zvířata a pokroucené továrny připomínají Tima Burtona. Styl Shauna Tana je však citlivější, jemnější a vizuálně bohatší. Chapadla zla Město vykreslené v Novém světě mŧţe být v mysli autora Washingtonem, Paříţí i Prahou. Funguje totiţ spíše jako zastupující znak, abstraktní pojem. Právě symboly mají v tomto komiksu pevné místo a autor většinou spoléhá na konotace vlastní samotnému čtenáři. Emoce, které tato zpodobnění vyvolávají, mohou být známé kaţdému. Stačí si prohlédnout temná chapadla svírající rodné město hlavního hrdiny nebo obří továrnu, kde dětem berou kníţky, a místo toho jim do drobných ruček vkládají lopaty. Výrazně mnohoznačnější roli v ději dostávají roztodivná zvířata, jeţ doprovází kaţdého z obyvatel známého města. Jako by zastupovala samotnou esenci magické metropole, chránila její obyvatele a pomáhala jim v jejich ţivotech. Jedno takové čeká i na Tanova hrdinu. Ten má zpočátku z podivného tvora strach a neví, jak se k němu chovat. Jak čas ubíhá, jsou si blíţ a blíţ, začínají si navzájem prokazovat přátelství. Stejně jako přistěhovalec a jeho nový domov. Na stránkách komiksu Nový svět se neobjevuje jediné slovo. O to majestátněji pŧsobí kresby. Ty občas zabírají aţ formát velikosti A3 a je moţné na nich rozpoznat jednotlivé tahy Tanovy tuţky. Emocionální polotóny autor evokuje jemnou metodou digitálního kolorování. Rozpoznatelná je také předloha dobových fotografií z let 1892– 1954, které jsou umístěny v Muzeu přistěhovalectví Ellis Island a slouţily coby předobraz i inspirace. Ukázka z knihy Nový svět Shaun Tan neexperimentuje. Přesně ví, co chce na papír otisknout. To je velmi dobře vidět na mistrně zvládnutém, místy aţ filmovém střihu. Jednotlivé panely totiţ skládají sekvenční scénu. Tan střídá perspektivy, umně přechází z detailu do polodetailu a celku, čímţ silně apeluje na nicotnost člověka ve velkém neznámém světě. Skrz kresbu dokáţe Tan nejlépe vyprávět běţné věci. Mezi nejpoutavější části patří úvodní scéna, kdy si hrdina balí kufr. Kdyţ ráno vstává a obléká se. Kdyţ v továrně vyřazuje vadné kusy tajemných výrobkŧ. Právě v takových chvílích totiţ vyvstává hlavní myšlenka knihy Nový svět. Lidskost.

URL| http://zpravy.idnes.cz/shaun-tan-tuzkou-nakreslil-novy-svet-beze-slov-ale-s-neuveritelnou-fantazii-1s6/kavarna.aspx?c=A130617_203205_kavarna_chu Plné znění zpráv


_

Hledá se premiér: Kdo z ODS má šanci? 18.6.2013

blesk.cz

str. 00 _

Zátah na vládu_

Do čela ODS nastoupil namísto Petra Nečase první místopředseda Kuba, coţ se čekalo. Jedná se však o kontroverzní osobnost - kvŧli spojování s "kmotrem z Hluboké" Pavlem Dlouhým. Pŧvodně začínal jako lékař, pak začal podnikat. Kdo jsou však další moţní premiérové z řad ODS? Martin Kuba (40) Ministra prŧmyslu a obchodu, první místopředseda ODS. Pŧvodně pracoval jako lékař, mimo jiné u záchranné sluţby, později začal podnikat. Provozoval minipekárnu, v roce 2007 zaloţil síť obchodŧ s ovocnými koktejly. Členem ODS je od roku 2003, od roku 2008 je předsedou jihočeské ODS. Začínal v komunální politice jako zastupitel Českých Budějovic. Jenţe i právě proto je spojován s vlivným jihočeským podnikatelem Pavlem Dlouhým, "kmotrem z Hluboké". Pavel Blaţek (44) Ministr spravedlnosti a místopředseda ODS. Členem strany je od roku 1998. Před třemi lety se Blaţek stal jedním z tvŧrcŧ velké koalice ODS a ČSSD na brněnském magistrátu, coţ vyvolalo kritiku i ze strany Petra Nečase. Na podzim 2010 pak Blaţek po konfliktu s Nečasem skončil v dozorčí radě Lesŧ ČR, epizoda ale byla odsunuta do pozadí, kdyţ Blaţek loni vystřídal v ministerském křesle Jiřího Pospíšila. Blaţek vystudoval brněnská práva a od poloviny 90. let pŧsobí jako advokát. Jiţ v listopadu 2009 ho tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek označil jako jednoho z moţných nástupcŧ. Blaţek tehdy řekl, ţe předsednické ambice nemá. Tomáš Chalupa (38) Ministr ţivotního prostředí a místopředseda ODS. Od roku 2002 vedl téměř devět let radnici Prahy 6, ve funkci starosty vystřídal Pavla Béma, který tehdy zamířil do čela praţského magistrátu. Jako ministr se v poslední době stal terčem kritiky ze strany ekologických aktivistŧ například kvŧli chystané nové úpravě zón v Šumavském národním parku nebo kvŧli údajně příliš vstřícnému stanovisku MŢP k dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Chalupa studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, politologii na Filozofické fakultě UK, absolvoval praţská práva. V 90. letech pracoval jako novinář, poté byl zaměstnancem hlavní kanceláře ODS a od září 1997 do ledna 1998 pŧsobil jako mluvčí tehdejšího premiéra Václava Klause. Jiří Pospíšil (37) Místopředseda Poslanecké sněmovny. Do loňského června byl dva roky ministrem spravedlnosti v Nečasově kabinetu, stejnou funkci zastával také v obou vládách Mirka Topolánka. Odvolání Pospíšila z vlády premiér Petr Nečas loni zdŧvodnil tím, ţe ztratil dŧvěru v jeho schopnost manaţersky a rozpočtově zvládnout resort. Právě pod Pospíšilem však dokázala ODS v Plzeňském kraji jako jediná vyhrát v krajských volbách. Hejtmanem se ale nestal, krajskou radu sestavila ČSSD s komunisty.



Za jeho pŧsobení v čele ministerstva spravedlnosti bylo prosazeno několik zásadních právních norem, třeba novela trestního řádu nebo nový občanský zákoník. Byl ale také kritizován za váhavý postoj v případu lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka nebo ke kauze tzv. justiční mafie. Zbyněk Stanjura (49) Ministr dopravy a pŧvodně veřejnosti nepříliš známý regionální politik. Do nejvyšší politiky se dostal poté, co v květnu 2011 vystřídal v čele poslancŧ ODS Petra Tluchoře. Za svŧj politický vzestup vděčí premiérovi Petru Nečasovi, který se veřejně nechal slyšet, ţe Tluchoř ztratil jeho dŧvěru, a prosazoval právě Stanjuru. Před vstupem do komunální politiky v Opavě pracoval Stanjura v letech 1992 aţ 2002 jako programátor a později ředitel ve firmě ESKON, věnující se identifikačním systémŧm. Od roku 2002 vede moravskoslezskou ODS.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/199810/hleda-se-premier-kdo-z-ods-ma-sanci _

Summit G8 18.6.2013

ČRo Plus

str. 03 _

17:10 Den podle…_

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------V Severním Irsku dnes končí dvoudenní summit skupiny G8. Jednání nejvyšších představitelŧ Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Ruska a Spojených státŧ amerických se kromě hospodářských a obchodních témat zaměřil především na syrskou krizi. O jejím řešení debatovali také prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin mezi čtyřma očima. V Belfastu sledoval summit G8 náš zpravodaj Jiří Hošek. Dobrý den. Jiří HOŠEK, zpravodaj ČRo Plus -------------------Hezké odpoledne. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------G8 vydala k Sýrii prohlášení, které ţádá co nejrychlejší ustavení přechodné vlády. Podle agentury AP se v dokumentu ale nezmiňuje odchod syrského prezidenta Bašára Asada. A to je zřejmě dŧvodem toho, ţe prohlášení vŧbec podepsalo také Rusko. O ţádný větší posun ze strany mezinárodního společenství tedy asi nejde? Jiří HOŠEK, zpravodaj ČRo Plus -------------------No, ten posun tam, tam je meziřádky. Tak jednak je posun v tom, ţe se vŧbec nějaké závěrečné komuniké přijalo. A David Cameron, hostitel akce nikoliv v Belfastu, ale v letovisku Lough Erne vidí zásadní posun i v tom, ţe je tady doporučení, aby vznikla nezávislá vyšetřovací komise pod hlavičkou OSN, která by měla prošetřit pouţití chemických zbraní v syrském konfliktu. Ať uţ tedy ze strany reţimu Bašára Asada nebo syrských rebelŧ. Cameron tady před pár minutami doslova řekl, ţe to je třeba bod, v jehoţ přijetí před dvěma dny před začátkem summitu vŧbec nevěřil. Takţe ono to na jednu stranu vypadá, ţe samozřejmě to doporučení, to komuniké nemá nějakou velkou závaznost, ale jsou tam některé body, které, myslím, stojí za pozornost. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Stále se připravuje mezinárodní mírová konference o Sýrii. Je pravděpodobné, ţe by k ní mohlo dojít uţ příští měsíc, jak je plánováno? Jiří HOŠEK, zpravodaj ČRo Plus Plné znění zpráv


-------------------Tak takhle varianta v podstatě uţ padla. Pŧvodně se mluvilo o červnovém termínu, pak se to změnilo na červenec. A teď je řeč o druhé polovině srpna. A ani to v podstatě není konečná informace. Rusko si vlastně klade podmínku, aby jednotliví účastníci té konference, hlavně tedy měl náměstek ruského ministra zahraničí na mysli syrskou opozici, aby si tito představitelé vlastně nekladli nějaké předběţné podmínky pro to, aby přijeli na tu mezinárodní konferenci do Ţenevy. Ale to komuniké obsahuje závazek skupiny G8 v podstatě dotlačit strany syrského konfliktu k tomu, aby zasedli k jednacímu stolu. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Oba prezidenti oznámili, ţe právě dali pokyny k realizaci toho plánu na svolání té konference, která, Bŧh ví kdy, ovšem kdy vlastně bude. Ale nicméně pořád připouštějí poměrně značné rozdíly. Co se, co se tedy podle vás mŧţe dít v těch nejbliţších dvou, řekněme, měsících? Jiří HOŠEK, zpravodaj ČRo Plus -------------------Kdyţ zase zabrousím očima do toho čerstvě přijatého komuniké, tak tady samozřejmě je pořád akcentována ta humanitární stránka konfliktu. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ano. Jiří HOŠEK, zpravodaj ČRo Plus -------------------Který si podle posledních odhadŧ vyţádal uţ 93 tisíc lidských ţivotŧ. Schválila se nová humanitární pomoc ve výši jednoho a pŧl milionu, nebo respektive jedné a pŧl miliardy dolarŧ. Tam se musím opravit. A samozřejmě je tady docela zajímavý bod toho závěrečného komuniké, ţe si skupina G8 přeje, aby se při řešení syrské krize vycházelo ze zkušeností vývoje v Iráku, to znamená, v tom závěrečném komuniké se nepíše jedním jediným slovem o Bašáru Asadovi, o nějakém jeho budoucím osudu. Ale stojí tam, ţe se v tom budoucím uspořádání Sýrie nepočítá s extrémisty, ať uţ s Al-Káidou, která bojuje, někteří její členové v řadách rebelŧ. Nebo s militantním hnutím Hizballáh, které naopak podporuje Bašára Asada. Je tam ale vlastně věta o tom, ţe by měly být bráni na milost lidé, kteří jaksi jsou řadovými pěšáky Bašára Asada. Ţe by neměl vzniknout chaos po pádu Asadova reţimu. A nemělo by se dopustit to, co se stalo v Iráku. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------To byl náš rozhlasový kolega Jiří Hošek ze Severního Irska. Díky za rozhovor. Jiří HOŠEK, zpravodaj ČRo Plus -------------------Rádo se stalo, na slyšenou. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A ve studiu je se mnou náš zahraničně politický komentátor Milan Slezák. Dobré odpoledne, Milane. Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor, ČRo -------------------Dobré odpoledne. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ani vy jste zřejmě neočekával, ţe summit pohne touhle tou šílenou krou někam do teplejších vod. Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor, ČRo -------------------Ne, já myslím, ţe to bylo naprosto bez překvapení. Stalo se to, co uţ jsme věděli předtím, neţ bylo přijato komuniké. To znamená, například pokud se přidrţím té zmínky o konferenci, mírové konferenci v Ţenevě, tak Plné znění zpráv


obě, všechny strany včetně Ruska se vyslovily pro její konání. Ale právě to, ţe tam chybí jasné datum, znamená, ţe ta konference se odsouvá opět dál. A moţná se vŧbec neuskuteční, protoţe kdyţ mluvil kolega Hošek o těch podmínkách, které si rebelové kladou, tak rebelové pro svou účast na konferenci si kladli dvě zásadní podmínky. Jedna, která se neustále opakuje v jejich slovech. A to sice, ţe chtějí, aby prezident Bašár Asad odstoupil. Jinak ţe jednat nebudou s vládou. Ani s mezinárodním společenstvím na nějaké úrovni, na které byli zastoupeny také zástupci syrské vlády. A tou druhou podmínkou bylo, aby skončily boje v Sýrii. Ale jak mohou vládní vojska zastavit boje v Sýrii, kdyţ zrovna teď vyhrávají? To se jim vŧbec nehodí. Dnes se mimochodem velice rozhořčeně bojuje o Aleppo a zdá se, ţe se teď prosadí převaha technická syrské armády. A ty posily z Hizballáhu, které jí tolik pomohly, a ţe moţná syrská armáda dobude po tom strategicky významném městě Kusajru Aleppo. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------No ale je ta celá, ta situace je, zdá se, jakoby úplně neřešitelná. To jest, těţko předpokládat, ţe rebelové na jedné straně a Asad na druhé straně usednou k jednomu stolu. Čili je moţné, ţe by se odstranily aspoň ty, ty špičky těch /nesrozumitelné/. Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor, ČRo -------------------Ondřeji, ta situace je řešitelná. Otázka pouze v uvozovkách je, za jakou cenu. Protoţe kdyby se nad Sýrií vyhlásila bezletová zóna, jak se to stalo v Libyi, kdyby se do bojŧ zapojil západ, aby se tak prosadila převaha jeho zbrojní techniky, a tak se vlastně stal bojující stranou, protoţe to, ať nám vyprávěl kdokoliv, cokoliv, tak samozřejmě západ, NATO, v Libyi bojovalo. A sice na straně povstalcŧ proti Muammarovi Kaddáfímu, tak by se umazala ta technická převaha, kterou nyní má syrská armáda. Zmenšila by se převaha početní, protoţe na straně Syřanŧ bojují i velmi dobře motivovaní a výborně vyzbrojení bojovníci Hizballáhu. Mohly by se vytvořit také koridory pro uprchlíky. Mohlo by se začít plánovat, co bude se Sýrií po pádu reţimu Bašára Asada. Jenţe, a tady je to velké ale, které ovšem známe od začátku takových úvah, co by bylo dál? Nebylo by to právě jako v Iráku, ţe se rychle vyhrála válka, ale pak se velice těţko a za cenu mnoha lidských obětí na straně západních spojencŧ udrţoval mír? Co by se stalo se Sýrií? Jak by dopadly menšiny, neprosadily by se náhodou v Sýrii radikální islamisté, kteří tvoří nejlépe motivovanou skupinu mezi povstalci, která bojuje proti reţimu Bašára Asada? Do toho se zkrátka nikomu nechce ani teď. Proto si myslím, ţe se válka v Sýrii bude protahovat navzdory tomu, ţe Spojené státy a další západní země se rozhodly otevřeně podporovat zbraněmi povstalce. A bohuţel, kdyţ se podíváte na to, jakým tempem přibývají civilní oběti v Sýrii, tak si myslím, ţe záhy uţ počet mrtvých v tom občanském konfliktu přesáhne sto tisíc. A ţe tomu prostě nikdo nezabrání. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Díky, to byl zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. Hezký večer. Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor, ČRo -------------------Na slyšenou, děkuji za pozvání. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------A ve spojení jsem nyní se Slavomírem Horákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Slavomír HORÁK, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze -------------------Dobrý den. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Zŧstaneme ještě na Blízkém východě. Během toho prvého setkání letošního Baracka Obamy s Vladimírem Putinem v Severním Irsku se hovořilo také o výsledku prezidentských voleb v Íránu, které se konaly koncem minulého týdne. Prezidenti vyjádřili naději, ţe zvolení nové hlavy státu Hasana Ruháního otevře širší moţnosti pro debatu o kontroverzním íránském jaderném programu. A Obama zvlášť zdŧraznil, ţe Írán pod novým vedením mŧţe obnovit dialog se západem. Co lze skutečně ale od Ruháního reálně očekávat? Jde opravdu o reformního prezidenta, jak o něm některá média hovoří? Plné znění zpráv


Slavomír HORÁK, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze -------------------Tak pokud se podíváme na to spektrum kandidátŧ, které mělo asi největší šanci se v těch volbách prosadit, tak se zdá, ţe ten Hasan Ruhání je opravdu, řekněme, moţná aspoň zdánlivě na první pohled tím úplně nejpřijatelnějším. On opravdu je stoupenec jednání se západem, je stoupenec spíše toho reformnějšího proudu. Paradoxně je to jediný klerik, který v těch volbách kandidoval, nebo se dostal aţ na tu závěrečnou metu ve volbách. Kaţdopádně ale je povaţován opravdu spíše za toho, za toho, který vzbuzuje naděje nejenom na západě, ale i v samotném Íránu. V samotném Íránu byl on velice populární. A já se přiznám, ţe aţ jsem byl sám překvapený tou velkou, velkou většinou, nebo velkým náskokem, se kterým, se kterým on zvítězil. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------On dokonce prohlásil, ţe Írán je připraven zastavit obohacování uranu na 20 procent. Aspoň tedy podle toho, co prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruhání byl také dlouhá léta vyjednavačem o jaderném programu íránském. Jak v téhle té oblasti očekáváte, ţe se bude chovat? Slavomír HORÁK, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze -------------------No, tak to je právě to, co bych asi na, u Ruháního nepřeceňoval. Musíme si uvědomit jednu věc. Zaprvé, ţe zahraniční politika, sice prezident má v tomto směru určité pravomoci, respektive se snaţí prosadit nějakým zpŧsobem zahraniční politiku. Nicméně konečné slovo v zahraniční politice, ale i v klíčových domácích otázkách, a tou jaderný program Íránu bez pochyby je, tak tam má slovo především tedy vŧdce revoluce Ali Khamenei. Takţe tam, myslím si, ţe Ruhání bude mít kaţdopádně, řekněme, svázané ruce. A ať uţ bude tím hlavním vyjednavačem kdokoliv, tak prostě bude, pojede v intencích těch, těch příkazŧ. Anebo toho, co si bude přát nejvyšší vedení země. Kam tedy Ruhání ne zcela patří, nebo patří spíše aţ na tu druhou úroveň. Takţe to je, to je takové nebezpečí, ţe teď máme takovou obrovskou naději. Ale já bych to nebezpečí, nebo já bych to aţ tak nepřeceňoval. Uvidíme, musíme počkat na další vývoj. Ale já bych přece jenom varoval před takovým přehnaným optimismem. Mŧţe se stát, ţe v dílčích otázkách Írán ustoupí na nějakou úroveň. Na druhou stranu to, ţe by se Írán vzdal svého jaderného programu a obohacování uranu si těţko dovedu představit v tuto chvíli. Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Ani já. Děkuju mnohokrát. To byl Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Slavomír HORÁK, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze -------------------Na shledanou. _

Rozhovor s Karlem Roţánkem 18.6.2013

ČRo Radioţurnál

str. 01 _

10:05 Host radioţurnálu_

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Posloucháte dopolední Radioţurnál. Mým hostem je redaktor zpravodajství České televize a také dlouholetý zvláštní zpravodaj na Balkáně Karel Roţánek. Vítejte ve studiu, dobrý den. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Dobrý den. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já jsem měla několik plánŧ věcí, které bychom mohli probrat, ale asi začneme tou nejaktuálnější. Nejenom česká veřejnost, ale i lidé ve světě poměrně ţasnou nad faktem, ţe asistentka premiéra mŧţe řídit Vojenské Plné znění zpráv


zpravodajství. Kdyţ jsem se dívala, co všechno uţ máte za sebou, vím, ţe jste s generálem Páleníkem i Kovandou vlastně natáčel i v Afghánistánu. To znamená, vy je znáte. Rozumíte tomu, co se stalo? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Snaţím se tomu trošku porozumět. Snaţím se to pochopit. Oba dva vojáky, elitní vojáky znám, s oběma si tykám, s obouma jsem byl v Kandaháru a v Uruzgánu, kde na základně Anaconda s americkýma speciálníma silama bojovali proti Talibanu. Ondrej Páleník má mezi vojáky 601. skupiny speciálních sil přezdívku Hombre a ty lidi by dali za něj ruku do ohně. To, co řekne Páleník, je svatý. To, co se stalo, já si myslím, ţe to je dŧsledek jejich přátelství s lidma z politiky, s kterýma se nikdy neměli kamarádit. A moţná to je dŧsledek i toho, ţe oni měli zŧstat vojáci a ţe neměli se stát řediteli Vojenského zpravodajství. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ne, teď je jenom otázka, jestli vlastně člověk z Vojenského zpravodajství se vŧbec mŧţe kamarádit s nějakým politikem. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Tak Ondrej Páleník se nikdy netajil tím, ţe je přítel Martina Bartáka, bývalého ministra obrany, který je vyšetřován kvŧli údajnému uplácení v kauze nákupu nákladních vozŧ Tatra pro českou armádu. Ondrej Páleník stál v čele Vojenského zpravodajství i za ministra obrany Alexandra Vondry, kterého jsem včera se dovolal, kdyţ se vracel z Francie, mluvili jsme spolu krátce po telefonu a on mi slíbil, ţe mi dá vyjádření po telefonu. A pak se mu nechtělo, pak mi poslal SMSku, kde bylo jenom "Ondreje Páleníka ..., Ondrej Páleník mě štve tím, co dělal za mými zády, ale protoţe si ho váţím jako vojáka z Afghánistánu, tak budu mlčet a nebudu kritický." A to mám stejný podobný pocit. Já si váţím Ondreje Páleníka i Milana Kovandy jako vojákŧ, to, co se stalo teď, bohuţel je to osobní selhání. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Karel Roţánek je hostem Radioţurnálu. Otázky posílejte na www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Posloucháte dopolední Radioţurnál. Redaktor zpravodajství České televize Karel Roţánek je mým hostem. Já jsem si pustila na YouTube klip, který se jmenuje Dobití kanceláře redaktora České televize Karla Roţánka. Byla to ta chvíle v roce 2011, kdy vojenští policisté po zásahu v České televizi odnesli nějaké dokumenty a odnesli také techniku. Tak si to teď připomeneme. / Ukázka / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak aby někteří naši posluchači nepodlehli pocitu, ţe poslouchají přímý přenos, tohle to se stalo v březnu roku 2011. Karel Roţánek je mým hostem. Byla to vaše kancelář, vy jste byl na dovolené. Mě spíš překvapilo, ţe vlastně kdyţ jsem rešeršovala celou tuhle policejní akci, tak i tam jsem objevila jméno Ondreje Páleníka. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Já nemŧţu říct úplně přesně, jaký mám informace, ale já jsem se vlastně vrátil ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Počkejte, ani teď po dvou letech od té doby, co se to stalo, to nemŧţete říct? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Plné znění zpráv


Myslím, ţe nemŧţu, protoţe nemám na to přesný dŧkazy. Já nemŧţu říct, ţe za tím stál Ondrej Páleník. Vše k tomu nasvědčuje, já jsem od Ondreje Páleníka dostal druhý den SMS, mám ji schovanou, kde mi napsal, ţe se mi omlouvá, ţe zjistí, ţe s tím nemá nic společného a ţe se mi omlouvá za všechny slušné vojáky. Já tu SMSku mám. Takţe já bych nerad si myslel, ţe za tím stálo Vojenské zpravodajství, přímo Ondrej Páleník. Ale myslím si, ţe někdo z Vojenského zpravodajství v tom prsty má. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdyţ se to celé vysvětlovalo a potom se říkalo, ţe některé věci se v demokratickém státě prostě nemohou stát a přesto se stanou, napadlo vás, ţe budeme jednou svědky toho, ţe vlastně asistentka premiéra bude de facto řídit Vojenské zpravodajství? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ţádný strom neroste do nebe, nenapadlo. Ale ty informace o tom ... Hrozně mi v paměti uvízla titulní strana Reflexu Vrtěti Nečasem, kde vlastně byla vyfocena Jana Nagyová a pod ní zobrazený premiér Petr Nečas jako pejsek. Mráz po zádech mi z toho jde, ano. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------To je zvláštní, ţe ta konotace s těmi psy nás jaksi pořád doprovází a nemŧţeme ... Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ano. Umělý pes Milan Kovanda, nenapadlo, samozřejmě nenapadlo. A to, co se dělo, je naprosto šílený. Je to neuvěřitelný, samozřejmě obrázek České republiky ve světě ... To samozřejmě ovlivní. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak ta kauza tehdy vlastně se završila, to, tenhle ten vpád do České televize naprosto neúměrný? Protoţe mně přijde, ţe kdyţ si jdu pro nějaký dokument do kanceláře pracujících lidí, nepŧjdu tam v kukle a v naprosto taktické vestě se všemi zbraněmi, které vlastně v ní mohu mít. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Tak ta kauza skončila u Ústavního soudu, který rozhodl, ţe ten zákrok vojenské policie nebyl zákonný a byl vlastně protiprávní. To muselo asi tehdy být jasný kaţdýmu normálně uvaţujícímu člověku. Pro mě to skončilo teď v Afghánistánu, kdyţ jsem točil v Kábulu s vojenskými policisty, kteří dělali eskorty po městě. Ti lidi mi vyšli vstříc, dokonce byli ochotní i se mnou natáčet a pak kdyţ jsem s nima dotočil tu reportáţ, kdyţ jsme vlastně dělali tu bezpečnost a situaci, která v hlavním městě Afghánistánu je, tak mi řekli: "To jsme byli my, který byli v té tvojí kanceláři. My jsme za to nemohli, to byl prostě rozkaz." Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vaše eskorta v Afghánistánu byla ... Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ano, dva vojáci tehdy se účastnili toho zásahu. A ti lidi za to nemohli. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdyţ uţ nás kontroluje Vojenské zpravodajství v podstatě jenom úzký výbor v Poslanecké sněmovně, je to v pořádku? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------To není pravda. Kontroluje, kontrolu má mít vláda. Podle zákona o tajných sluţbách Vojenské zpravodajství mŧţe úkolovat pouze prezident přes vládu a pouze vláda. Nemŧţe to dělat ani premiér. To prostě, tady jsou Plné znění zpráv


jasná pravidla, kdo mŧţe zadávat úkoly. Sledování mŧţe povolit ministr obrany, ale ve chvíli, kdy se k tomu sledování přidává i záznam, to znamená zvuk a obraz, tak to schvaluje soud a jsou tu jenom dva soudy. Jeden soud je v Praze, Městský soud v Praze, a druhý v Olomouci. Nevím jestli městský, nebo nějaký okresní, nebo krajský, ale dva soudy v této zemi povolují sledování lidí záznamem obrazem. To se dělo a to povolil nebo o to poţádala, to povolil ředitel sluţby zjevně. Druhý jeho nástupce v tom pokračoval. A jediný, kdo jim nařídil nebo poţádal, nebo kdo je o to poţádal, byla ředitelka kabinetu premiéra. Jak říká bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík, oni měli odmítnout, oni museli odmítnout to, co prostě provedli. A jak se zdá, Milan Kovanda to bere jako osobní selhání, ţe takový rozkaz dal. Přiznal podle informací, které přinesli právníci a o čem mluvil pan státní zástupce Ištván, takţe Milan Kovanda se přiznal, ţe takový rozkaz vydal. To je porušení zákona, to prostě neexistuje, to se prostě nemŧţe stát, to je ..., zřejmě to není selhání systému, ale osobní selhání těch dvou muţŧ. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Takţe vy na té kauze teď vlastně pracujete. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Já na té kauze teď pracuji. Já jsem včera točil reportáţ pro Události o tom, co bude dál s Milanem Kovandou, který byl dán k dispozici ministrovi, on ho postavil mimo sluţbu. Teď bude pracovat přímo pod Vlastimilem Pickem a bude brát polovinu platu do doby, neţ rozhodne nezávislý soud. Zajímalo mě, kdo teď povede, jakým zpŧsobem sluţba funguje, ptal jsem se na to expertŧ, lidí ze sluţby, mám slíbený rozhovor s panem novým brigádním generálem Rostislavem Pilcem. Uvidíme. Snad tajná sluţba České republiky nebo Vojenského zpravodajství, vojenská tajná sluţba funguje stále tak jak má. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Karel Roţánek je hostem dopoledního Radioţurnálu. Otázky posíláte na www.radiozurnal.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Posloucháte dopolední Radioţurnál. Mým hostem je Karel Roţánek, redaktor zpravodajství České televize. Já jsem také říkala, ţe jste dlouholetým zvláštním zpravodajem na Balkáně, teď přichází ta doba, kdy Češi opět vyráţejí na ty krásné pláţe, na nejoblíbenější místo vlastně dovolené tady u nás. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Taky pojedu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Taky pojedete. No tak vy to máte částečně v rodinném popisu práce, k tomu se dostaneme. Chorvati se určitě těší na vstup do Evropské unie, je to jedna z věcí, která jim třeba alespoň částečně pomŧţe odříznout se od válčení a od toho, co se stalo v bývalé Jugoslávii? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Já nevím, jestli s těší, ale já kdyţ jsem mluvila se svýma lidma dole v Dalmácii, tak ti se moc netěší. Oni se bojí toho, ţe místo rajčat, který vypěstujou jejich zemědělci, si budou muset kupovat rajčata z takovejch těch farem z Holandska nebo z Islandu. Nevím, jestli se těší úplně všichni. Kaţdopádně já jim říkám, ţe vstup do Evropské unie a ţe zmizí hranice, za chvilku, teď samozřejmě ještě ne, od toho prvního července budou stále ty hraniční kontroly, ale kdyţ Česká republika vstoupila do Schengenu a já jsem najednou, kdyţ jsem jel do Bělehradu, nemusel na slovensko-českejch a česko-slovenskejch a maďarsko-slovenskejch a maďarsko-srbskejch hranicích mít 6 kontrol, mám jenom pouze jedinou. To je taková krása, to je taková svoboda, to je, za to to stojí vstoupit do Evropské unie. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Já jsem hledala cesty Karla Roţánka jako zvláštního zpravodaje po Balkáně, našla jsem jednu z cest a nevím, jestli byla úplně první, rok 1995 do Srebrenice. Byl jste jako novinář uţ předtím? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Nebyl jsem, nebyl jsem. Já jsem měl, moje první cesta byla v roce 99 v září, jako první český novinář jsem se dostal do Jugoslávie s povolením, oficiálním povolením tehdy přímo od Slobodana Miloševiče. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Počkejte, ale my jsme vlastně v té době byli, vy jste byl občan NATO, to znamená, nebyly tam úplně dobré vztahy. Jak to, ţe jste dostal povolení? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Dostal jsem povolení, bylo to přes vyjednávání, přes ... byli jsme několikrát na srbské ambasádě, teď jugoslávské ambasádě, kde jsme mluvili s politickým atašé tedy a vyšlo to. Byl jsem neznámý, byl jsem úplný elév, zkusil jsem to. Kolegové ze zahraniční rubriky tehdy pod vedením Marka Dobrovolnýho nedostali, tak mi Zdeněk Šámal řekl, ať to zkusím. Já to zkusil a mně se to povedlo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Byl to rok 99, to znamená, v Kosovu se válčilo. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Uţ to bylo po, to uţ bylo po zásahu NATO, to uţ bylo po bombardování. Vlastně Josef Petrŧ, kolega tehdy z České televize se dostal taky do Bělehradu v době, kdy byla vybombardovaná čínská ambasáda. Ale po tom skončení, po té válce jakoby ten reţim tam nikoho nechtěl pouštět kromě těch velkých renomovaných světových zpravodajských televizí a agentur, jako je CNN nebo ať to jsou německé televize. Já jsem se tam dostal a jelikoţ jsem nechtěl se Srbama mluvit anglicky nebo německy, tak jsem zkusil přes ambasádu Filologickou fakultu Bělehradské univerzity, aby mi pomohli s nějakýma studentama, který studujou český jazyk. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A oni vám přidělili vaši budoucí paní. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------A oni mi přidělili moji budoucí paní. Jedna z nich, jedna z těch děvčat, která nám tehdy pomáhaly. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak to je hezký příběh, ale já si myslím, ţe nám, kteří jsme třeba v devadesátých letech odpočívali v Chorvatsku u moře a přitom nedaleko, řekněme pár stovek kilometrŧ, zuřila válka, nejde do hlavy jedna věc. Jak se mohly dít tak hrozné věci mezi lidmi, kteří byli pŧvodně v jednom jediném státě, jak se mohlo znásilňovat, jak se mohlo po tisících zabíjet, jak mohli šrotovat lidi ve šrotovačích na kukuřici a všechny tyhle ty hrozné věci? Dokáţete to nějak vysvětlit? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Mám pro to jedno vysvětlení. V bývalé Jugoslávii zvítězili neslušní lidé nad těmi slušnými. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Je to takhle jednoduché? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně Plné znění zpráv


-------------------A myslím si ... tak nevím, ale snaţím se to udrţet, protoţe přesně jak jste říkala, ty strašný ty hrŧzy, který se tam děly, tak se prostě děly. A dělali to konkrétní lidé a nedělali to neznámí Srbové neznámým Chorvatŧm, ale dělali to sousedi sousedŧm. To je na tom to nejhorší. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A to bylo tak jednoduché vlastně, kdyţ po roce 90 tehdejší lídři, a mŧţeme jmenovat klidně tři, vysvětlovali, ţe kdyţ budou Chorvati samostatní a Srbové samostatní, ţe se budou mít lépe? Všichni tomu věřili? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ano, určitě. Slovinci ... Já se ani nedivím, ţe se od nich odtrhli, od toho balkánského ..., takoví ti Slovinci, kteří jsou spíš /nesrozumitelné/, takovej ten pořádkumilovný středoevropský typ a najednou ty divoký Chorvati, divoký Srbové, kdyţ jenom se podívejte, kdyţ hraje národní tým Chorvatska, tak ti lidi zpívají hymnu, jim tečou slzy, oni se tam drţí. To je, to je prostě, to je temperament. Oni jsou prostě Chorvati a oni jsou pyšní na to, ţe jsou Chorvati. To samý Srbové. A tehdy se stalo, ţe ti lídři, ti lídři zneuţili toho, ten nacionalismus. Srbŧm vyprávěli, jak jejich dědečkové, 80% sexuálně aktivní populace zahynulo v druhé světové válce a oni byli ti vítězové, ţe ti Chorvati byli ti poraţení, ţe oni bojovali, ţe oni byli ti, kteří vybojovali tu jugoslávskou svobodu i ve druhé světové válce, ţe Chorvati byli na straně poraţeného Rakouska-Uherska a pak na strašně poraţeného Německa. Chorvati říkali: "Ne, my jsme, my máme právo mít svoji zem, my jsme Chorvati, chceme mít svoje Chorvatsko, chceme ho mít čisté." Nechtěli tam mít Srby. Srbové chtěli mít velké Srbsko, část, někdo chtěl udrţení Jugoslávie. Mŧj tchán je srbský dŧstojník, moje tchyně je ţena z Dalmácie. Oni jsou manţelé, oni spolu ţijou v Bělehradě. Mŧj tchán nikdy neuvidí, jak se vnuci koupou v Jadranu, ţe uţ tam nikdy nepojede jako Srb. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Proč? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Nepochopí, proč po něm stříleli. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Karel Roţánek je hostem Radioţurnálu. My se do bývalé Jugoslávie vrátíme v druhé části našeho rozhovoru. Budeme pokračovat po zprávách po pŧl jedenácté. / Písnička / / Reklama / / Zprávy / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------A tím hostem je redaktor zpravodajství České televize Karel Roţánek. Pohybujeme se nebo krátce před zprávami jsme se pohybovali na Balkáně, který vás evidentně zajímá. Blanka, ta se ptá, kde jste se naučil jihoslovanským jazykŧm. Je tady Milan, kterého, tak ještě to probereme, je tady Milan, kterého zase zajímá, jestli je moţné, ţe při vztazích, které mezi sebou jednotlivá etnika na zemích bývalé Jugoslávie mají, by mohlo znovu dojít k nějakému konfliktu. Na všechno odpoví Karel Roţánek v následujícím rozhovoru. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------V dopoledním Radioţurnálu pokračuje rozhovor s redaktorem České televize Karlem Roţánkem. Začneme hned Milanovou otázkou, který poznamená, nebo ptá se, jestli to ještě v zemích bývalé Jugoslávie "bublá", jestli Plné znění zpráv


se mŧţe stát, ţe by znovu mohlo dojít k vypuknutí nějakého konfliktu. A která ta oblast by podle vás byla nejpravděpodobnější. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Já doufám, ţe ne, já doufám, ţe ty generace jihoslovanských národŧ, ať uţ to jsou Chorvati, ať uţ to jsou Srbové, ať uţ to jsou Bosňáci nebo kosovští Albánci, ţe uţ toho válčení mají dost, ţe uţ chtějí ţít jenom v normálním světě, aby jejich děti mohly studovat, aby oni mohli cestovat. To si myslím, ţe tam převaţuje nad tím negativistickým nacionalistickým pnutím. A nemŧţu nezmínit příběh Mostaru. A je to hrozně hezká věc. Říká se jim Romeo a Julie. Je to mostarský Srb a mostarská Chorvatka. A oni šli spolu někde po městě a ona ho políbila a nějaká paní stará jí začala nadávat, jak mŧţe líbat Srba. Nebo ne, bylo to tak, ţe oni šli spolu za ruce a ona jí řekla, jak mŧţe jít s tím Srbem. A ona ho vzala a ona ho políbila. A ty fotky jsou na všech serverech, proběhlo to všude a ty lidi je jim úplně jedno, kdo je Srb a kdo je Chorvat. Oni prostě chtějí ţít normální ţivoty. A doufám, ţe takovejhle balkánskejch Julií a Romeŧ bude jenom přibývat. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Vaše ţena je vlastně částečně Chorvatka a částečně Srbka. Co říkala, ţe kdyţ se jí ptali, odkud je? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------No, oni jí to hlavně řekli rodiče najednou aby neříkala, ţe její tatínek je Srb, protoţe v Zadaru, ještě neţ začala válka, tak tam byly nějaké demonstrace nacionalistŧ, došlo tam k rabování chorvatských obchodŧ, byli tam i mrtví Srbové, starousedlíci, protoţe ta oblast Dalmácie, té krajiny vojenské, kde ti Srbové se usazovali na těch hranicích jako dobří vojáci a bojovali proti Turkŧm, tak tam ti srbští starousedlíci byli. A je to strašně těţký. Ona se cítí jako Jugoslávka. Ona říká já jsem Jugoslávka. Ona se cítí doma v Bělehradě, ona se cítí doma v Zadaru. V Zadaru proţila dětství, v Bělehradě vystudovala gymnázium a vysokou školu, teď je doma v Praze. Je doma tam, kde jsou její děti. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Říká Karel Roţánek, host dopoledního Radioţurnálu. Za jak dlouho se uzavřou ty staré rány? Vy jste mi tady i během zpráv, během písniček říkal věci, které jsou tak hrozné, ţe prostě já si neumím představit přijít domŧ a najít doma ukřiţovaného svého manţela a upálené děti. Asi by to ve mně zŧstalo nadosmrti a moţná bych to předávala i dál. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Asi byste taky neodpustila. Ty lidi, těm, co se staly takovéhle strašnosti, a ty jsou na všech stranách, bohuţel, na všech stranách, nejsou ti špatní Srbové a ti hodní Chorvati anebo ti hodní Bosňáci a hodní Srbové a špatní kosovští Albánci. Bohuţel ne, tam opravdu byli ve všech stranách, na všech stranách byli slušní lidé a na všech stranách byli neslušní lidé, kriminální ţivly, sadisti, pro které to musel být neskutečný svět, ţe si mohli všechno dovolit. Lidi typu Arkan, moje ţena mi vyprávěla v Bělehradě, ţe její kamarádi studenti prostě měli vzory pašeráky drog, pašeráky cigaret a takovéhle lidi, jako byl Arkan nebo jako byl Legia, který nechal zabít premiéra Djindjiče. Ona říkala, ţe je strašně rána, ţe přijede do Bělehradu, ţe ti Srbové chtějí studovat, ţe uţ nemají vzory v těhle negativních vlivech, jako mít pěkné auto a krásnou ţenu, jako měl Arkan, ţe jo, symbol toho srbského folku takzvaného, té populární hudby děsné. Ale já věřím tomu, ţe ať uţ Chorvati, Bosňáci nebo Srbové, ta mladá generace budou chtít jít dál. I ta střední generace, ţe prostě ty rány, je to běh na dlouhou trať, ale ţe se na to zapomene a ţe v Evropské unii budou všichni a ţe uţ bude Balkán bez válek. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak to člověk udělá, aby se ho to vnitřně nedotklo, kdyţ vlastně přijede poprvé v devětadevadesátém do Kosova, mluví s lidmi, natáčí reportáţe, vidí hroby a navíc má pŧlku rodiny vlastně uţ z toho území, kam se přiţenil částečně. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Plné znění zpráv


Já musím říct, ţe mám přátele jak mezi Chorvaty, tak mezi Srby, tak mezi Bosňáky, tak mezi kosovskými Albánci. Já se pak snaţím rozdělovat. Říkat, ţe ..., takové to všichni Němci nebyli zlí ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ne, to ne, jako jak to člověk udělá, aby se ho to nedotýkalo vnitřně, aby ho to netrápilo, aby ho to v noci nebudilo. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------To nejde, to nejde, to prostě se vás vţdycky dotkne. Ať točíte povodně, kde vidíte lidské neštěstí, ať točíte někde ve válce v Afghánistánu, v Kosovu, tak se vás to nemŧţe nedotknout. Zmrzačené děti, děti s prázdnýma očima. To prostě, to se vám zdá. To je bohuţel to, na tom to není pěkné, na práci reportérské, ţe vidíte i lidské neštěstí a ţe tomu nedokáţete zabránit. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ptáte se Karla Roţánka, hosta dopoledního Radioţurnálu a také redaktora zpravodajství České televize. Píše vám Tomáš Stránský, Karle. Strávili jste spolu prý pár bezstarostných let na internátě v Tachově a píše: "Chvilku jsem si na něj jako redaktora zvykal, ale teď se ptám, co z jeho práce přineslo, tedy nejvíce přispělo k jeho šedinám." Tak já vidím lehce prošedivělé skráně, zatím nesedí proti mně úplně bělovlasý muţ. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Tak je mi 41 let, tak asi starosti, rodina, člověk se musí postarat o děti. Nemyslím, ţe bych zešedivěl z práce, je to asi člověk má takové ... I reportéři České televize a Radioţurnálu mají určitě i normální starosti a musí se postarat o rodinu a o děti. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Pojďme dál. "Dobrý den, chtěla bych se pana Roţánka zeptat, jaké vlastně je jeho vzdělání, kde se naučil jihoslovanským jazykŧm a na závěr, jaké je jeho oblíbené balkánské jídlo." Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Tak já jsem vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a předtím mám tachovský gymnázium, tím zdravím Tomáše Stránskýho, kolegu z tachovského internátu. Já jsem byl snad první člověk, který se dostal na tehdejší fakultu ţurnalistiky, protoţe tehdejší šéf tachovský Jiskry to zkoušel snad 15x a nikdy se nedostal. Takţe já jsem vlastně v roce 89, kdyţ to padlo, vlastně se dostal ..., v roce 90 jsem dělal přijímací zkoušky a dostal jsem se. A to jsem měl ohromnou radost. Ale kdybych měl znova si vybírat, tak bych asi vybral něco jinýho, protoţe novináře nenaučí fakulta sociálních věd bejt novinářem. Já bych nějakou školu, která by mě, ze mě udělala právníka, ekonoma, politologa, něco abych věděl. Já jsem se naučil řeč jihoslovansky srbsky, chorvatsky, bosňácky v hospodě a v posteli, kdyţ to řeknu takhle. Nemám ţádnou školu ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Upřímnost nade vše. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Doufám, ţe to není nic vulgárního, takhle to je. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Ne, no tak doma máte. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně Plné znění zpráv


-------------------Doma, přátelé ... Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Příbuzní, přátelé a tak dále a ještě to oblíbené jídlo, abychom udělali za dost tady tomu dotazu. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Oblíbené jídlo, tak to je samozřejmě pljeskavica. To si dát doporučuju. Kdo pojede do Bělehradu, na Zeleným věnci, to je takové místo v centru Bělehradu, dejte si pljeskavicu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Dita Michaličková píše: "Zdravím pana Roţánka. Prosím vás, oběti války a etnických konfliktŧ, sirotci, týrané děti, ţeny, jakou pomoc dostali a jakou, jestli ještě nějakou mají, jak ţijí dnes?" Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Zaplať pánbŧh. Na Balkáně docela dobře fungují ty rodinné vazby, takţe rodina, velká rodina funguje velmi dobře. Takţe pokud ti lidé měli štěstí a mŧţou jim pomoct ti jejich příbuzní, tak se to většinou stává. Země jsou chudý. Srbsko nebo ..., nejsou zrovna nejbohatší, i kdyţ co vím, tak třeba do Srbska jezdí Rumuni na práci nebo Bulhaři, který uţ jsou členy, tyto země jsou členy Evropské unie, ale jezdí za prací do Srbska. A nejsou na tom moc dobře ekonomicky, ale myslím, ţe právě ty rodinné vazby tak tam fungují velmi dobře a ti lidé si stále velmi dobře pomáhají. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdyţ člověk přijede do Mariboru třeba nebo do Ljubljaně, tak tam najde Titovy památníky. Ještě pořád tam stojí. My jsme se tady teď vezli, moţná se třeba ještě někdo veze na takové té vlně té nostalgie. Mají lidé z bývalé Jugoslávie cosi jako nostalgii po titovské Jugoslávii? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------No jasně ţe mají. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jak se to projevuje? Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------No, vzpomínají. Vzpomínají na to, ţe měli červený pas, na který mohli bez víza do Spojených státŧ amerických. Vzpomínají na to, ţe mohli bez pracovního povolení nebo s nějakým pracovním povolením německých úřadŧ pracovat ve Spolkové republice Německo. Oni byli pro nás, Jugoslávie tehdy byl Západ. My jsme pro ně byli chudí Češi. Oni vzpomínají na to, ţe se fakt měli dobře. Mŧj tchán před válkou jako dŧstojník měl velmi slušný plat, koupil si parcelu, kde chtěl stavět dŧm, a koupil si jachtu. Uţ by nic z toho nebylo, protoţe by mu to spálili, protoţe byl Srb, ale on na to měl. Do jaké míry ta země byla zadluţená a byla to jenom /nesrozumitelné/, ale já si myslím, ţe v roce 90 měla zasáhnout armáda, měla ty hlavní vŧdce tehdejší národní zavřít. Měli vyhlásit výjimečný stav. Moţná, ţe by bylo 20 tisíc mrtvých, ale nestalo by se to, co se stalo, ale moţná se mýlím. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Copak vy, vy jste Čech, ale myslí si to taky oni? A teď kladu tuhle otázku s vědomím toho, ţe je to sloţité, protoţe Srbové si mohou myslet něco jiného nebo Bosňáci, neţ kosovští Albánci a tak dále. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Plné znění zpráv


Jeden z mých příbuzných nebo příbuzný mý ţeny bojoval 12 let v chorvatské národní armádě. Kdyţ jsem se ho ptal teď, jestli by to udělal znovu, tak mi řek, ţe ne. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Milena se ptá Karla Roţánka, jestli by jí nemohl vysvětlit pojem srbské dechovky nebo fenomén srbské dechovky. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Srbská dechovka, to je pojem, srbská dechovka, trubači, festival v Guči. To je něco, to je energie. Cikáni hlavně tu muziku dělají, orchestr Bobana Markoviće /nesrozumitelné/, odkud je mimochodem mŧj tchán nebo rodina mého tchána. To je jiţní Srbsko a je to prostě dechovka plná energie, plná temperamentu, jsou tam smíchané evropské a arabské a turecké vlivy. Já si pamatuju na svŧj příběh, kdyţ jsem chtěl jet do Guči, coţ je docela takový, uţ docela komerční festival a stojí to hodně peněz. Jsou tam pečený voli a je tam pŧl Srbska. Jezdí se tam ale bavit i mladí Chorvati, je to zajímavý. Tak mí bělehradští kamarádi říkali: "Hele, ne, tam nepojedeme, pojedem v neděli dolŧ do Poţarevce." To je takový menší město v Bělehradě. "Tam bude určitě nějaká svatba. Řekneme, ţe jsme příbuzný z Bělehradu a tam bude dechovka taky." A ono jo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Počkejte, vy jste předstírali, ţe jste příbuzní z Bělehradu ... Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ţe jsme příbuzní z Bělehradu, tak jestli bude 400 lidí nebo 412 lidí, to je úplně jedno. Takţe tam prostě byla ..., na kaţdé svatbě musí bejt dechovka. Na kaţdém srbském, kdyţ se slaví srbský nový rok, to je 14 dní po tom oficiálním, tak na kaţdé diskotéce nesmí ve 12 hodin chybět trubači. Kdyţ to viděl mŧj bratr, který byl podruhý v Srbsku, tak byl úplně v tranzu. To je něco tak nabíjejícího, to je něco úţasnýho, ţe vás to donutí tancovat ... Srbská dechovka, prostě to je fenomén. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Kdyţ vás tak poslouchám, vy částečně jakousi vášeň v sobě taky máte. Já bych si docela ty vaše příběhy, ne ty válečné, ale takové ty příběhy, které jste nasbíral na Balkáně, ráda přečetla. Jenom si teď neuvědomuji, jestli jsem v rešerši na vás našla nějakou knihu, kterou jste napsal. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Nemám. Nenapsal jsem ţádnou kníţku. Ani mě to nenapadlo. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Já myslím, ţe vaše paní by vám s tím mohla krásně pomoct a byla by to, bylo by to excelentní čtení, ţe bychom třeba si přečetli něco jiného neţ o hrŧzách války v bývalé Jugoslávii a moţná bychom lépe pochopili lidi, kteří na těch územích ţijí. Mě by to bavilo. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Budu o tom přemýšlet, děkuju, budu o tom přemýšlet. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Jen tak mimochodem, kdyţ uţ jsem zmínila vaši ţenu, byla vám tedy přidělena v tom devětadevadesátém jako oficiální tlumočnice, posléze jste si ji přidělil jako manţelku, kdyţ takhle ještě natáčíte nějaké reportáţe právě z území bývalé Jugoslávie, hádáte se někdy? Plné znění zpráv


Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ne, nehádáme se. Já myslím, ţe moje ţena to chápe nebo máme stejný pohled na tu věc. Ona je vzdělaná, navíc ta zkušenost v to, ţe tatínek je Srb, maminka je Chorvatka z Dalmácie, takţe Dalmatinka, ţe část rodiny je z chorvatský krajiny nebo ze srbský krajiny, část rodiny z Vraně, z Bosny, v rodině jsou i muslimové i Chorvati i Srbové, v té širší rodině, navíc moje děti jsou pokřtěný v katolickým kostele polským knězem v srbský krajině. Takţe to městečko se jmenuje Korlat a mý děti jsou pokřtěný tam jako katolíci, protoţe respektovali, přestoţe já nejsem křtěný, tak moje maminka i táta jsou křtěný katolíci, tak jakoby rodina respektovala to, ţe jsem z Čech, takţe moje ţena je pravoslavná. Tam zase maminka je katolička a ta respektovala, ţe tatínek je Srb. Tak my se takhle respektujeme navzájem a moje děti jsou křtěný v Chorvatsku jako katolíci. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Tak já jsem moc ráda, ţe jsme se dozvěděli nejen víc o práci Karla Roţánka, kterou vidíme na obrazovkách České televize, ale trošku něco víc o vás a o knize přemýšlejte, prosím. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Budu, děkuju. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------Děkuju, ţe jste si na nás udělal čas a byl hostem Radioţurnálu. Ať se vám daří. Karel ROŢÁNEK, redaktor zpravodajství České televize, zvláštní zpravodaj na Balkáně -------------------Ať se daří všem vašim posluchačŧm, přeji všem hezký den. _

Křepelka pro Danielu 18.6.2013

Týdeník Rozhlas str. 07 Tvář za mikrofonem_ Alena Sojková_

Redaktorka CRo Plus Daniela Vrbová má velmi zajímavý a pestrý ţivotopis. Vystudovala dánštinu a anglistikuamerikanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, pracovala na Královské dánské ambasádě, v roce 2007 přišla na Šestku Českého rozhlasu. Moţná právě dovednosti získané na této stanici, talent, píle i zahraniční mediální zkušenosti byly dŧvodem, proč byla Daniela, jejíţ příspěvky dnes mŧţeme slyšet na ČRo Plus, nedávno oceněna Nadací Českého literárního fondu Novinářskou křepelkou pro ţurnalisty do třiatřiceti let. V dŧsledku změn, které letos v rozhlase nastaly, přešla Daniela ze Šestky na ČRo Plus. Sice uţ nevysílá svŧj oblíbený pořad Člověk a trh, který byl zrušen, ale - j ak říká -snaţí se ekonomická témata, která jsou dŧleţitou součástí našich ţivotŧ, umístí do jiných pořadŧ, které připravuje. V současnosti vysílá Historii Plus a Zaostřeno, pořad zaměřený na migrační politiku. Díky svému studiu v Dánsku a častým návštěvám evropských zemí, například Británie, měla moţnost srovnávat a vidět, co mají dnešní mladí lidé v Evropě společného. „Netroufnu si to hloubky analyzovat. Lze říci, ţe dnes mají evropští studenti v podstatě vyrovnané moţnosti, jezdí studovat do jiných zemí, a také se zabývají budoucností zda a kde najdou práci. Jednu věc ale mohu potvrdit. Moţnost hodně cestovat, studovat v rŧzných zemích na mnoha univerzitách a mít dobrou ţivotní perspektivu ještě nevytváří automatický předpoklad tolerance. Jinými slovy, kdyţ vzdělaný scestovalý mladý člověk potká na ulici uprchlíka, neznamená to, ţe díky svému rozhledu a vzdělání bude tolerantní. To mi přijde zajímavé a ráda bych se tímto tématem v nějakém pořadu do hloubky zabývala." Před časem byli Češi zděšeni pitkami a řáděním dánských studentŧ v Praze. Co si o tom myslí Daniela? „Nedělám si monopol na rozbor toho, co se dnes děje v Dánsku. Ale myslím si, ţe tam existuje tlak na určitou dokonalost, tlak na to, neudělat chybu. Člověk musí být neustále perspektivní, jinak je z něj totální lŧzr. Ţivot se však nedá naplánovat. Někdy přijdou období, kdy se vám nedaří, ale není to vaše vina. Musíte řešit těţké rodinné situace nebo zahodit slibně rozjetou kariéru, protoţe přišly povodně a vy musíte jít opravovat zničený Plné znění zpráv


dŧm. Myslím si, ţe tlak na dokonalost a perspektivnost je nesmyslný. A nevím, zda se ti mladí nebojí nebýt dokonalí." Daniela byla první cizinkou, která byla přijata na stáţ do BBC World Service do týmu kontaktního pořadu World Háve Your Say. „Najednou se vám otevře svět. Jakmile vysíláte v angličtině, mŧţete si vymyslet jakékoliv téma a zavolat kamkoliv - všude najdete někoho zajímavého, kdo mluví anglicky. Byl to úţasný pocit. Myslela jsem si, ţe se budou řešit i témata na globální úrovni. Ale ukázalo se, ţe posluchače zajímá vlastní zkušenost okleštěná sledováním určitých médií, televizních kanálŧ a podobně. Tehdy se zrovna dělo něco dŧleţitého v Rusku. Navrhla jsem toto téma, ale zamítli ho a dali přednost tématu, zda mŧţe od narození postiţená moderátorka s pahýlem ruky uvádět televizní pořad pro děti. To mě překvapilo, sama bych oslovovala svět nějakým zásadnějším tématem, aleje to jejich volba a já ji nekritizuji. Za tuhle zkušenost, která mi dala moţnost rozhledu a nadhledu, jsem vděčná." Není divu, ţe na základě toho, s jakým nasazením a v jaké kvalitě Daniela svou práci dělá, byla oceněna Novinářskou křepelkou pro novináře do třiatřiceti let. Prohlásila, zeji bere jako ocenění celé bývalé Šestky: „Člověk dostal na Šestce šanci. Navíc tam panoval silný týmový duch. Měla jsem velké štěstí na kolegy. I kdyţ jsme šli jen na oběd, pořád jsme se bavili o tématech, která jsme zpracovávali. Mí kolegové na Šestce byli velmi vzdělaní, v diskusích se tříbily názory a člověk pak mnohem lépe věděl, na co daný pořad zacílit." Foto autor| Foto Khalil Baalbaki _

Příjemné překvapení v Íránu 17.6.2013

Hospodářské noviny str. 10 Michael Romancov_

Názory_

Zpráva o volebním vítězství Hasana Rouháního v íránských prezidentských volbách vyvolala na Západě kladné odezvy a vzbudila nejedno očekávání. Nečekané vítězství liberála je logickým dŧvodem k radosti, ale naskýtá se otázka, zda – a pokud ano, tak nakolik – máme jiţ teď pociťovat optimismus. Většina médií okamţitě označila výsledek voleb za vítězství těch sil, které si přejí vyloučit konflikt s USA a Izraelem a ukončení jaderného programu. Pokud se ukáţe, ţe tomu tak skutečně je, bude to asi ta nejlepší událost od podpisu smluv z Camp Davidu. Írán však jiţ několikrát ukázal, ţe na první pohled příjemné překvapení nakonec mŧţe mít zcela nečekané vyústění. Pokud bychom se přenesli zpět do roku 1979, kdy se Chomejnímu a jeho stoupencŧm podařilo svrhnout reţim šáha Pahlavího, zaznamenali bychom v celém tehdejším sovětském bloku rovněţ neskrývanou, a na první pohled zcela oprávněnou, radost. Kolaps jednoho z nejdŧleţitějších spojencŧ USA interpretovala Moskva, uvaţující v intencích logiky studené války, pochopitelně jako „své― vítězství. O to větší rozčarování nastalo, kdyţ se ukázalo, ţe nový reţim přišel s autentickou, a pro mnoho lidí ve světě evidentně věrohodnou, alternativou ke konfrontaci mezi oběma studenoválečnými giganty. Ta naděje našla (v anglickém překladu) vyjádření v podobě chytlavého sloganu: „Neither East nor West Islam is the Best!― Írán na indexu Íránský reţim se ocitl na indexu nejen ve Washingtonu, coţ se dodnes nezměnilo, ale i v Moskvě. Tehdejší sovětské vedení bylo mimořádně, a zcela právem, znepokojeno radikálním vývojem u bezprostředního souseda, jehoţ ideologicko-politický posun silně rezonoval ve všech muslimských sovětských republikách i v Afghánistánu, kam se Sověti o Vánocích téhoţ roku vypravili. Byl to jeden z mála případŧ, kdy se Moskva i Washington ocitly ve stejné – v obou případech nevýhodné – pozici. Vraťme se však zpět k výsledku voleb. Pokud se dosud přetrvávající optimismus ukáţe být opodstatněný, největším vítězem budou Íránci, respektive ta jejich část, která je označována za liberály. Nazíráno západní optikou se posílení právě této části íránské společnosti jeví být tím nejlepším dlouhodobým řešením. Otázkou však je, jak na nového prezidenta budou reagovat konzervativci. Křehká nerovnováha O tom, jak křehká je (ne)rovnováha mezi liberálními a konzervativními kruhy, se teď kdokoli mŧţe přesvědčit v Turecku. Moţné rozšíření občanských nepokojŧ do další blízkovýchodní země je mimořádně nepříznivý scénář, který se v etnicky pestrém Íránu rychle mŧţe stát noční mŧrou. Stačí jen vzít v úvahu, jak zásadně destabilizační potenciál má menšina etnických Ázerŧ, z nichţ část ţije v dnes nezávislém Ázerbájdţánu a část v severozápadním Íránu, nebo v této části všudypřítomná menšina Kurdŧ. Je snad tohle dŧvod k optimismu?



Pokud Írán zŧstane v klidu a zároveň by se v dŧsledku radikální změny zahraničněpolitického kurzu zbavil mezinárodních sankcí, znamenalo by to, ţe by se o nesmírné energeticko-surovinové bohatství země mohl konečně ucházet celý svět, či alespoň jeho podstatně širší část. Ekonomická stabilizace by opět měla vyhovovat běţným Íráncŧm, ale co by se stalo s regionálními ambicemi bohatšího Íránu? Vţdyť rezignace na globálně znepokojivé rysy chování současného reţimu vŧbec nemusí znamenat rezignaci na cíle a ambice regionální. Proč by tato starodávná a hrdá země/ civilizace měla v době, kdy se nově definují rozměry světového řádu, vyklidit pole tam, kde se domnívá, ţe má právo a nároky hrát svou vlastní hru? *** Pokud se dosud přetrvávající optimismus ukáţe být opodstatněný, největším vítězem budou Íránci, respektive ta jejich část, která je označována za liberály. Posílení této části íránské společnosti se jeví být tím nejlepším dlouhodobým řešením. Otázkou však je, jak na nového prezidenta budou reagovat konzervativci. Foto popis| O autorovi| Michael Romancov, Autor je politolog, pŧsobí na FSV UK. _

Nový premiér, předčasné volby, nebo úřednická vláda. Současná krize se dá řešit různě 17.6.2013

iHNed.cz

str. 00 tyt_

zpravy.ihned.cz_

Petr Nečas přinese v pondělí na Praţský hrad svou demisi. Odstartuje tím maraton stranických a koaličních jednání, která mohou mít tři pravděpodobné výsledky. Buď se vládní strany domluví na jméně nového premiéra, vypíšou se nové volby, nebo k moci nastoupí úřednická vláda. Policejní razie na Úřadě vlády nezŧstala bez odezvy. Tři exposlanci a spolupracovnice premiéra jsou ve vazbě, sám Petr Nečas se rozhodl podat demisi. Politiky všech parlamentních stran tak čeká přinejmenším několik dní usilovných vyjednávání. Ta mají tři hlavní scénáře. Varianta první: Nový premiér, volby v roce 2014 Zástupci koaličních stran dali ještě v noci jasně najevo, ţe by se rádi vyhnuli předčasným volbám. Jednání občanských demokratŧ, TOP 09 a strany LIDEM by se proto měla ubírat cestou, na které se vybere nový premiér, na pŧdorysu současné koaliční smlouvy se obsadí ministerstva a sněmovna bude v současném sloţení přijímat zákony aţ do konce tohoto volebního období, tedy do voleb na jaře 2014. V tomto případě by nový premiér vzešel pravděpodobně z řad občanských demokratŧ. Uţ před vypuknutím současné krize komentátoři naznačovali, ţe nástupcem Petra Nečase by mohl být současný ministr prŧmyslu a obchodu Martin Kuba. Právě ten by mohl být také kandidátem na nového premiéra, podporu má, zdá se, i v krajích. V úvahu by mohl připadat také bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, za kterým stojí plzeňská ODS, a podle některých médií také jeho nástupce na ministerstvu Pavel Blaţek. Mluví se ale i o ministru ţivotního prostředí Tomáši Chalupovi, nebo Zbyňku Stanjurovi, který stojí v čele resortu dopravy. Toho měl podle zpráv České televize podpořit i Nečas. Další jména by se mohla objevit i po jednání výkonné rady strany, která se sejde v pondělí ve 13 hodin. Vláda podává demisi, co čeká Česko? Sledujte naši on-line reportáţ - čtěte ZDE "TOP 09 respektuje právo ODS nominovat po demisi Petra Nečase nového premiéra," řekl krátce po oznámení Nečasovy demise první místopředseda koaliční strany Miroslav Kalousek. Zároveň ale dodal, ţe v nynější, ne



úplně standardní situaci není jeho strana připravena bezvýhradně akceptovat kaţdý návrh občanských demokratŧ. Stejný postoj má i nejmenší koaliční partner, strana LIDEM. "Čekáme na návrh ze strany ODS, která je na tahu. Domluvili jsme se včera na K9, ţe to bude ODS, která bude nominovat nového premiéra, a samozřejmě do hry vstupuje i prezident republiky," řekla pro IHNED.cz předsedkyně hnutí Karolína Peake. Přestoţe je nad touto verzí scénáře pravděpodobně koaliční shoda, stále není jistý. Koaliční jednání mohou ukázat, ţe se tři strany na premiérovi nedohodnou, dŧleţité budou také počty. Nová vláda bude ţádat o dŧvěru, k čemuţ potřebuje ideálně 101 poslaneckých hlasŧ. Tam bude záleţet právě na LIDEM. "My víme, kolik poslancŧ má TOP 09, víme, kolik křesel má ODS. Neznáme ale roli LIDEM, kteří ani nemají klub. I kdyby se našli dva lidi, kterým by jméno nového premiéra nevyhovovalo, mohlo by to představovat velký problém," řekl pro IHNED.cz politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Pokud by se "neloajální poslanci" připojili k opozici, vývoj situace by mohl být zcela jiný. Varianta druhá: Předčasné volby Opoziční strany volají po předčasných volbách při kaţdé vládní krizi a za tři roky Nečasovy vlády jsou jim teď nejblíţe. Moţností, jak je prosadit, přitom existuje hned několik. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka od čtvrtka mluví o rozpuštění sněmovny. K tomu je ovšem třeba 120 hlasŧ v dolní komoře, které by opozice získala stěţí i v případě podpory LIDEM a nezařazených poslancŧ. Výhodou tohoto řešení by pro opozici byly rychlé volby: k urnám by voliči šli do 60 dnŧ od rozpuštění Poslanecké sněmovny. Volby by tak byly nejdříve koncem srpna nebo začátkem září. Místopředseda sociálních demokratŧ Lubomír Zaorálek naznačil i moţnost, ţe by se strany dohodly na vypsání předčasných voleb a do té doby by u moci zŧstala současná vláda, která by tak mohla řešit například následky nedávných povodní. Sociální demokraté a KSČM jsou nicméně jediní, komu by předčasné volby přišly vhod. ODS by neměla šanci uspět, výhodné by nebylo hlasování ani pro TOP 09. "TOP 09 by sice mohlo hrát do karet, ţe malá uskupení, jako je SPOZ nebo formace Andreje Babiše, by se na volby nestihla připravit. Na druhou stranu tato strana má určité projekty, které chce do voleb dotáhnout, a o předčasné hlasování by také nestála," řekl pro IHNED.cz politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak probíhalo nedělní vyjednávání zakončené nočním prohlášením Petra Nečase, čtěte ZDE. - čtěte ZDE Ve všech zmiňovaných scénářích by kaţdopádně jednu z hlavních rolí získal prezident Miloš Zeman. Hlava státu má v případě jmenování premiéra a vypisování voleb jisté pravomoci a komentátoři upozorňují, ţe se Zeman bude snaţit ze své úlohy vytěţit co nejvíc. V první řadě bude muset prezident posvětit jméno premiéra, na kterém se dohodne koalice. "Prezident by v tomto případě neměl ţádat ţádné záruky a vlastně by stranám neměl mluvit do výběru premiéra. Na druhou stranu samozřejmě během jednání mŧţe naznačit, kdo by se mu líbil a koho by naopak povaţoval za nepřijatelného," vysvětluje Just. Zeman podle něj mŧţe postupovat i jako jeho předchŧdce Václav Klaus, který po Stanislavu Grossovi kdysi ţádal většinu 101 hlasŧ, přestoţe pro vyslovení dŧvěry v dolní komoře stačí polovina přítomných poslancŧ. Většina nové vlády by se pravděpodobně odvíjela od síly té současné. ODS spolu s TOP 09 mají dohromady 92 hlasŧ. Zbytek ke 101 většině zajišťují poslanci nové strany LIDEM, díky kterým vláda zatím ustála hlasování o nedŧvěře. LIDEM ovšem nemá poslanecký klub a podle politologŧ je nejméně spolehlivým koaličním partnerem. Mluví se také o tom, ţe ani Zeman nebude chtít předčasné volby. "Nemyslím si, ţe by Miloš Zeman chtěl v této otázce příliš ustupovat ČSSD. To, co jsem říkal o malých stranách, navíc platí i pro zemanovce, kterým by mnohem více vyhovovaly volby v řádném termínu," doplnil Švec. Vše o sobotním vazebním kolotoči v kauze "Nečasovy chobotnice" - čtěte ZDE Varianta třetí: Úřednická vláda Plné znění zpráv


Zeman by se navíc mohl rozhodnout pro třetí moţnou variantu, úřednickou vládu. To by znamenalo dočasné obsazení vládních postŧ odborníky, kteří by zemi dovedli k volbám v řádném termínu. O této moţnosti parlamentní strany prozatím mlčí. I koalice připouští, ţe pokud se nedohodne na jméně nového premiéra, raději by viděla předčasné volby, s moţností vlády odborníkŧ zatím nijak neoperuje ani opozice. Stát by o ni ale podle Justa mohl Zeman. "Pro Miloše Zemana by byla nejvýhodnější tato varianta, protoţe by vzniklo něco, co by se dalo nejvíce povaţovat za 'prezidentský kabinet', který by on sám mohl více ovlivňovat. Obávám se ale, ţe politické strany na to nebudou chtít přistoupit. Tedy pokud on to nepostaví tak, ţe buď úřednická vláda, nebo nic," řekl Just. Podle politologa je nejpravděpodobnější dohoda uvnitř koalice a jmenování nového premiéra. Pokud jednání selţou, nastoupila by podle něj varianta úřednické vlády, teprve potom by se mohlo jednat o předčasných volbách.

URL| http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-60082600-novy-premier-predcasne-volby-nebo-urednicka-vladasoucasna-krize-se-da-resit-ruzne _

Czechia, Chechnya či Česká republika? 17.6.2013

Marketing & Media str. 13 Adman_

Marketing_

Která značka je z hlediska marketingu země nejvhodnější? A podle čeho rozhodnout? MARKETING ZNAČKY Uţ déle neţ dvacet let se v naší zemi vede marketingový boj o jméno republiky. Na jedné straně stojí politici a na druhé odborníci. Ti první prosazovali, a někteří z nich pořád ještě prosazují, do propagace země oficiální název státu, ti druzí jeho zkrácenou verzi. Tedy Česká republika versus Česko. Do you like Czech RepubLike? V poslední době se zdálo, ţe marketéři, historici a lingvisti vyhrají, neboť Ministerstvo zahraničních věcí uznalo, ţe pro náš, především exportní marketing je lepší název Česko. Dlouho jsme se neradovali. CzechTourism se navzdory trendu rozhodl, ţe ve svých zahraničních kampaních bude pouţívat Czech RepubLike. Podivný výraz umoţňující rŧzné varianty představení našich „jako― atraktivit a nabídek. Logo je graficky velice zdařilé. Nicméně se vsadím, ţe nebude mít dlouhou ţivotnost. I přesto, ţe kampaně CzechTourismu budou pravděpodobně originální. Nejprve si zasportovat Kde začít, abychom se z toho srabu dostali? Podívat se kolem nás! Jsme jednou z velmi mála evropských a atlantických zemí, která v marketingu pouţívá oficiální název státu. Začal bych u sportu. Podobně jako všechny evropské země. Sportovci mají na tričkách nápisy jako Polska, Serbija, France, Rossija, Suomi, Sverige atd. Popřípadě jejich anglické verze. Co se týká jazykových mutací názvu Česko, jediný problém je jeho anglický výraz, tedy Czechia. Prý připomíná název Chechnia. Bostonský maraton snad přesvědčil naše politiky, ţe jimi prosazovaný název Czech Republic byl americkými sdělovacími prostředky a některými politiky stejně pasován na Chechnia. Asi to tam v USA děláme špatně. A nejen tam. Rád poznamenávám, ţe Americká marketingová asociace (AMA USA) nám sdělila, ţe je to na nás, jak si budeme říkat, a ţe vřele doporučují „shorten name―, tedy slovo Czechia. Podobně se vyjádřil i britský Institut reklamních praktikŧ (IPA GB), partner naší Asociace komunikačních agentur. A stejného názoru ostatně je i Evropská asociace komunikačních agentur (EACA). Plné znění zpráv


Problém našeho marketingového názvu byl projednán uţ před víc neţ deseti lety i na světovém fóru reklamy v Ţenevě, kterého jsem se v roce 2002 zúčastnil. Prý jsme jaksi na hlavu, říkali tehdy. Stačí totiţ s i jen spočítat písmena (17 : 7). Holt vyhazujeme stamiliony oknem. Jak dlouho ještě? Kdo to ví, ať odpoví. Třeba ministr obchodu či ministr regionálního rozvoje, anebo ţe by i pan ministr zahraničí? * text Jiří Mikeš, *** „Řešení značky ČR zŧstává odloţené stranou, přestoţe představuje jeden ze stěţejních marketingových konceptŧ téhle země. Proč tomu tak je, lze tušit. Jde o téma, které vyţaduje mnoho systematické, profesionální práce. Práce, která by měla přinést systémová a pro mnoho účastníkŧ procesu nepohodlná, nekomfortní řešení. O tom, ţe jde o téma, které se řešit musí, přitom není pochyb. To poslední, co bychom si přáli, je, aby řešení problému značky naší země měly nastartovat podobné krizové situace, jako byla ta nedávná v Bostonu.― Ladislav Kopecký, vedoucí projektu „Návrh komunikační strategie Značka ČR― na FSV UK, studio Createam Foto popis| Odkud ţe to byli atentátníci v Bostonu? Velká část amerických uţivatelŧ sociálních sítí si myslela, ţe z České republiky. Mylná informace se objevila i na CNN nebo webu NY Post. _

Odborníci jsou skeptičtí: Předčasné volby asi nebudou 16.6.2013

parlamentnilisty.cz joh_

str. 00

Monitor_

Server Aktuálně.cz se ptal odborníkŧ, za jakých podmínek by mohly být vypsány předčasné volby. A všichni se shodují v tom, ţe toto řešení by uvítala hlavně ČSSD. Podle experta na ústavní právo Jana Kysely je velmi nepravděpodobné, ţe by došlo k vypsání předčasných voleb. "Vypsat předčasné volby je moţné teprve tehdy, dojde-li k rozpuštění sněmovny. Dŧvodŧ pro rozpuštění je několik. Vesměs jsou ale všechny velmi málo pravděpodobné," řekl Kysela. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="1195" / "Jediný dŧvod pro rozpuštění sněmovny v současné situaci je případ, kdy se třípětinová většina poslancŧ, všech poslancŧ, tj. 120 hlasŧ, shodne na tom, ţe navrhne prezidentovi republiky, aby sněmovnu rozpustil, a prezident tak učiní," vysvětlil Kysela. Pokud by skutečně k rozpuštění sněmovny došlo, musely by se podle ústavy předčasné volby konat do 60 dnŧ od jejího rozpuštění. Politolog Kamil Švec s Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, ţe předčasné volby by uvítala především ČSSD. "Předčasné volby by byly výhodné především pro sociální demokracii, která je momentálně silná. Ztíţila by tak situaci jakýmkoliv konkurentŧm, například novým stranám, a navíc by měla spolu s komunisty moţnost získat nadpoloviční většinu," řekl Švec. Prezident přitom mŧţe sestavením nové vlády pověřit kohokoliv, o němţ se domnívá, ţe je schopen sestavit vládu, která získá dŧvěru sněmovny. "Prezident by se také mohl s vládní koalicí a parlamentními stranami dohodnout na sestavení úřednické vlády. V obou případech by ale značně vzrostl prezidentŧv vliv na politiku," komentoval prezidentovy pravomoci Švec. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="275847,275846,275845,275844,275843,275842,275841,275840,275835,275834,275833,275832,2758 31" /

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=275849 _



Ocenění Bezpečnostní manaţer roku 2012 putuje do ČEPS 16.6.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Tisková zpráva_

Tiskové zprávy_

Ve čtvrtek 13. 6. 2013 proběhlo v Praze slavnostní předání ocenění Bezpečnostní manaţer roku 2012, které získal Martin Bílek ze společnosti ČEPS. Pořadatel soutěţe (česká pobočka ASIS International) vyzdvihl mnohaleté koncepční pŧsobení Martina Bílka na pozici bezpečnostního ředitele společnosti ČEPS. Výjimečná je jeho intenzivní a strategická spolupráce se sloţkami integrovaného záchranného systému a s ostatními bezpečnostními sloţkami státu při ochraně kritické infrastruktury.

―Dlouhodobý dialog mezi ČEPS a bezpečnostními sloţkami státu vedl k exkluzivním dohodám s policií, hasičským záchranným sborem a armádou, které v takovém rozsahu nemá ţádný provozovatel elektroenergetické přenosové soustavy v Evropě.― popisuje Bílek a dodává: ―Bezpečnost je ale ryze praktická záleţitost. Proto se snaţíme všechny plány a strategie pravidelně ověřovat v reálných podmínkách.―

ASIS International je přední mezinárodní sdruţení bezpečnostních profesionálŧ zaloţená v roce 1955 s více neţ 38.000 členy po celém světě. Posláním sdruţení je rozvoj celosvětové bezpečnosti, podpora dokonalosti a zvyšování prestiţe bezpečnostního oboru.

Martin Bílek, bezpečnostní ředitel ČEPS. Vystudoval Policejní akademii ČR a Fakultu sociálních věd UK v Praze, obor veřejná a sociální politika. Bezpečnostní problematikou se zabývá od roku 1989. V letech 1989 aţ 2007 pŧsobil v resortu ministerstva vnitra. Do společnosti ČEPS nastoupil v roce 2007. V současné době se zabývá problematikou ochrany klíčových prvkŧ kritické infrastruktury.


Jak na předčasné volby? Hlasy expertů na ústavní právo 15.6.2013

aktualne.cz str. 00 Politika - Domácí_ Sandra Štefaniková_

Z předčasných voleb by těţila ČSSD. Podle Jana Kysely k nim spíš nedojde Praha - Podle experta na ústavní právo Jana Kysely je velmi nepravděpodobné, ţe by došlo k vypsání předčasných voleb. "Vypsat předčasné volby je moţné teprve tehdy, dojde-li k rozpuštění sněmovny. Dŧvodŧ pro rozpuštění je několik. Vesměs jsou ale všechny velmi málo pravděpodobné," řekl Kysela. Kysela dodal, ţe jediným moţným scénářem, který by směřoval k vypsání předčasných voleb, je vyuţití novely o rozpuštění Poslanecké sněmovny z roku 2009.



"Jediný dŧvod pro rozpuštění sněmovny v současné situaci je případ, kdy se třípětinová většina poslancŧ, všech poslancŧ, tj. 120 hlasŧ, shodne na tom, ţe navrhne prezidentovi republiky, aby sněmovnu rozpustil a prezident tak učiní," vysvětlil Kysela. Pokud by skutečně k rozpuštění sněmovny došlo, musely by se podle ústavy předčasné volby konat do 60 dnŧ od jejího rozpuštění. Demise nebo hlasování o nedŧvěře Politolog Kamil Švec s Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, ţe předčasné volby by uvítala především ČSSD. "Předčasné volby by byly výhodné především pro sociální demokracii, která je momentálně silná. Ztíţila by tak situaci jakýmkoliv konkurentŧm, například novým stranám, a navíc by měla spolu s komunisty moţnost získat nadpoloviční většinu," řekl Švec. Pro následný vývoj, tak připadají v úvahu dvě moţnosti. Podle první méně pravděpodobné by premiér Petr Nečas (ODS) prezidentovi osobně předal svou demisi, čímţ by podle Kysely skončila celá jeho vláda. "Prezident by poté začal hledat nového premiéra a pověřil by současnou vládu, aby vykonávala svou funkci do jmenování vlády nové. K tomu by ale nemuselo dojít ve chvíli, kdy by prezident měl nového premiéra jiţ k dispozici a k jmenování nové vlády by tak mohlo dojít obratem," přiblíţil další postup Kysela. Jelikoţ ale Nečas ve svém pátečním prohlášení před Poslaneckou sněmovnou svou případnou demisi razantně odmítl, v reakci na to podala ČSSD předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové ţádost o hlasování o nedŧvěře vládě. K hlasování o nedŧvěře sněmovna přistoupí pouze tehdy, je-li návrh podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je potom třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členŧ sněmovny, tedy 101 hlasŧ. "Vyjádření nedŧvěry vládě ovšem nikterak nesouvisí s volbami. V případě, ţe je vyslovena nedŧvěra vládě, dojde k pádu vlády a je třeba sestavit vládu novou politickou, nebo úřednickou," vysvětlil Kysela. Prezidentŧv vliv Prezident přitom mŧţe sestavením nové vlády pověřit kohokoliv, o němţ se domnívá, ţe je schopen sestavit vládu, která získá dŧvěru sněmovny. "Prezident by se také mohl s vládní koalicí a parlamentními stranami dohodnout na sestavení úřednické vlády. V obou případech by ale značně vzrostl prezidentŧv vliv na politiku," komentoval prezidentovy pravomoci Švec.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=782582 _

Postihly Vás povodně? Vyhněte se lichvářům. Jak je poznat? 14.6.2013

finparada.cz str. 00 Půjčky, Pojištění_ Michal Bubák_

Tragické povodně, které se v uplynulých dnech prohnaly Českou republikou, jsou, bohuţel, také velkou příleţitostí pro nepoctivé poskytovatele spotřebitelských úvěrŧ, respektive pro lichváře. Navigátor bezpečného úvěru varuje především osoby, kterých se povodně dotkly, aby své současné problémy neřešily pŧjčkou od společností či jednotlivcŧ, které nejsou zahrnuty mezi bezpečné poskytovatele úvěrŧ. Vyřešit rychle alespoň největší problémy, které s velkou vodou v bytě či domě souvisí To je často motivace k finanční pŧjčce těch, kterých se povodně přímo dotkly. Bohuţel pak mnohdy volí nejrychlejší a nejsnazší cestu, která je vede do rukou lichvářŧ. Rychlé vyřešení nejzásadnějších problémŧ se Plné znění zpráv


pak mŧţe protáhnout na další roky placení neúměrných úrokŧ, a v horším případě také těţko řešitelných problémŧ, které mohou vyústit aţ v ztrátu majetku. S pŧjčkou se zbytečně neunáhlete S okamţitou pomocí poškozeným osobám pomŧţe například stát, který poskytuje mimořádné sociální dávky takzvanou pomoc v hmotné nouzi. Její získání bude dle rozhodnutí Vlády České republiky nyní snazší a občané by ji měli vyuţít právě k řešení aktuálních potřeb ihned po povodni. Ten, kdo vám pŧjčuje i bez potřebných dokladŧ, je podezřelý Dalším problémem, na který mohou ti, kterých se povodeň dotkla, narazit, je absence potřebných dokladŧ pro vyřízení standardního a bezpečného úvěru. Často jsou poničeny vodou, nebo přímo ztraceny. ―Ten, kdo pŧjčí bez dokladŧ a bez základního ověření finanční situace ţadatele, je bezpochyby rizikovým poskytovatelem úvěru. Lidé by se neměli nechat přesvědčit tím, ţe lze takový úvěr získat rychle a snadno. Je lepší nejprve zajistit náhradní doklady, a teprve poté řešit svou finanční situaci,― říká jeden z autorŧ Navigátora bezpečného úvěru Petr Teplý, výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak upozorňuje, historicky se právě například po záplavách objevuje větší počet těch, kdo s lichváři bojují. Pojišťovna mŧţe uhradit menší částku, neţ očekáváte Někteří si berou pŧjčky také proto, aby vyřešili situaci před tím, neţ jim bude od pojišťovny proplacena škoda na jejich majetku. V takovém případě doporučujeme, aby se lidé zaměřili na to, jaké podmínky předčasného splacení úvěru smlouva obsahuje, případně jaké jsou další moţnosti se z úvěru vyvázat. ―Potřeba je také myslet na to, ţe pojišťovna ne vţdy uhradí očekávanou částku nebo ţe se proplacení mŧţe opozdit - lidé by na to měli myslet, pokud se rozhodnou překlenout aktuální problémy cestou pŧjčky. Je lépe počítat se splátkami na delší období, neţ být následně překvapen a nebýt schopen splácet,― varuje tiskový mluvčí projektu Navigátor, Zdeněk Soudný. Několik rad pro osoby postiţené povodní 1) Snaţte se vyuţít v prvé řadě pomoci v hmotné nouzi, kterou občanŧm poskytuje stát. Získáte tím čas na klidné řešení dalších problémŧ. 2) V případě, ţe chcete vyuţít spotřebitelský úvěr, zaměřte se vţdy na banky a značkové nebankovní úvěrové společnosti. Nedejte na plakátky a reklamy, které slibují rychlé peníze bez potřeby prokázání příjmu. 3) Neţ podepíšete smlouvu, dŧkladně ji pročtěte. Máte-li moţnost, poţádejte o pomoc rodinné příslušníky či přátele, kteří ţijí mimo zaplavenou oblast. Nezapomeňte, ţe jste ve stresu, který sniţuje vaši schopnost soustředit se a vnímat některé podstatné detaily ve smlouvách. 4) Pokud si berete úvěr jako překlenovací řešení před výplatou pojistné události vaší pojišťovnou, vţdy raději počítejte s tím, ţe nedostanete sto procent škody a ţe se proplacení mŧţe zdrţet. Tomu přizpŧsobte nejen částku, ale také podmínky za jakých budete splácet, včetně termínu splacení úvěru. Nevíte, jak poznat lichváře? Obvykle vypadají a chovají se takto: Autor: Navigátor bezpečného úvěru

URL| http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=1471 _

Nejlepší energie je ta, kterou nepotřebujeme 14.6.2013

PRO-ENERGY str. 11 Eva Vítková_


Rozhovor_ 80

© 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Stavme spalovny, ale v rozumné míře a podle potřeb odpadového hospodářství, říká náměstek ministra ţivotního prostředí Tomáš Podivínský. * Jak Česká republika plní závazky vŧči EU? Máme potenciál pro jejich další rozšíření? U skleníkových plynŧ plní Česká republika cíle pro 2020 s přehledem (mínus 32 % oproti 1990) i Evropská unie (mínus 18 % oproti 1990), u energetické efektivnosti je stanoven cíl pouze na úrovni EU, ale ne podrobná metodika pro určení dílčích cílŧ, proto je nyní těţké říci, jak dojde k jejich naplnění. Aţ teď se implementují pravidla, jak konkrétní podíl spočítat na úrovni jednotlivých státŧ. Česká republika by si měla stanovit trajektorii sniţování energetické náročnosti do roku 2016 a určit, co všechno se do cíle bude započítávat. Cíle jsou jedna věc, druhá věc ale je, jak jich dosáhnout za akceptovatelných nákladŧ, aby byly také sociálně a společensky únosné, bez ohroţení konkurenceschopnosti našeho prŧmyslu a bez závaţných finančních dopadŧ na občany. U podílu obnovitelných zdrojŧ energie (OZE) byl pro ČR stanoven cíl 13% podíl na hrubé konečné spotřebě energie a 10% podíl OZE v dopravě k roku 2020. V roce 2011 byl podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie téměř 10 % a splnění cíle ČR mŧţeme předpokládat uţ v prŧběhu následujících let. Pokud tedy jde o podíl OZE, cíl sice patrně splníme s předstihem, ale zvlášť třeba u fotovoltaiky se ptám, za jakých nákladŧ? * Je třeba vylepšit energetickou legislativu z hlediska ţivotního prostředí? Jak konkrétně? Obnovitelné zdroje nelze vnímat izolovaně jen z hlediska ţivotního prostředí. V současnosti se pod gescí Ministerstva prŧmyslu a obchodu jedná o ukončení provozní podpory výroby z OZE a v této otázce máme podobný názor. Pokud uţ téměř nyní plníme naše závazky k roku 2020 a náklady některých technologií OZE výrazně poklesly, je logické, ţe by se měla racionálně omezit výrobní podpora OZE. Nemá smysl přeplňovat cíl v kontextu toho, jak obrovské náklady to celou společnost stojí. * Měly by se obnovitelné zdroje dotovat? Jak a které? Rozumná podpora ekologických zdrojŧ energie je dŧleţitá, ale nesmí být nadřazena konkurenceschopnosti naší ekonomiky a sociálním moţnostem společnosti. Podporovat by se měly jen zdroje, pro které platí, ţe ekologické rovná se celospolečensky ekonomické, ne „jen pro někoho―. * Které zdroje tedy povaţujete za více a které za méně ekologické? Nejhorší z hlediska ţivotního prostředí je samozřejmě uhlí. Pokud se staré kotle na uhlí, v domácnostech i v prŧmyslu, nahradí plynem, je to pro mě z environmentálního hlediska smysluplná náhrada, hlavně v místech vysokého zněčištění ovzduší a vysokým počtem nevyuţívaných plynových přípojek. Provoz plynových kotlŧ je sice pohodlný, ale pořád velmi drahý a plyn je fosilní palivo, které musíme dováţet. Hlavně v rodinných domech je proto nejlepší pouţívat k vytápění automatické kotle na peletky, které se ale vyrábí rozumným zpŧsobem. Nezdá se mi dobré pěstovat jako v případě řepky na polích místo potravin plodiny, které pak budeme házet do kamen. Za ekologickou povaţuji i jadernou energii, ale zde zdŧrazňuji bezpečnost provozu a řešení dalšího vyuţívání vyhořelého paliva. * I kdyţ se nám podařilo sníţit emise CO2 a zlepšit stav ovzduší, doprava zŧstává podle všech analýz stále velkým znečišťovatelem. Je to tak? České emise skleníkových plynŧ poklesly od roku 1990 téměř o třetinu, coţ bylo zpŧsobeno především redukcemi v prŧmyslu, energetice ale i zemědělství. U dopravy je však zcela opačný trend, kdy se emise z tohoto sektoru více jak zdvojnásobily především rozvojem osobní a nákladní automobilové dopravy. Moţných řešení se nabízí samozřejmě celá řada. Počínaje neustálým vývojem nových účinnějších motorŧ s niţší spotřebou a tedy i emisemi, aţ po alternativní, nízkoemisní pohony jako LPG, CNG, popřípadě elektřinu. Potenciál v ČR existuje i ve zvýšení podílŧ městské a meziměstské hromadné dopravy, ale např. i v rozvoji infrastruktury pro městskou cyklistiku. * Mohl byste uvést konkrétní opatření, jimiţ chce MŢP přispět ke zlepšení situace? Naše ministerstvo dlouhodobě podporuje rozumnou ekologizaci dopravy, podařilo se nám prosadit např. nulovou silniční daň pro vozidla s alternativním palivem (elektřina, CNG, atd.), zavést ekologický poplatek za přeregistraci ojetého vozidla, kdy se finančně nevyplatí dováţet stará ojetá vozidla, která zatěţují ţivotní Plné znění zpráv


prostředí svým provozem i potom jako autovraky. Nový zákon o ochraně ovzduší nyní umoţňuje obcím za určitých podmínek vyhlásit v případě překročení některého z imisních limitŧ pro látky znečišťující ovzduší nízkoemisní zónu, do které budou smět vjíţdět jen vozidla splňující přísné emisní parametry - v podstatě se jedná o obdobu německých nízkoemisních zón. Tento zákon nás také opravňuje stanovit v rámci územního řízení závazné podmínky k umístění vysokokapacitních komunikací nad 15 tisíc vozidel za den a parkovišť s kapacitou vyšší neţ 500 parkovacích míst. * Z Bruselu nyní zaznívá, ţe biopaliva ničí ţivotní prostředí víc neţ benzin nebo naft a, ztotoţňujete se s tím? V některých případech biopaliv takzvaných 1. generace lze s tímto názorem jistě souhlasit. Je logické, ţe kdyţ vykácíte deštný prales v Amazonii kvŧli produkci biopaliv pro Evropu a USA, nemá toto počínání s ochranou ţivotního prostředí zhola nic společného. U nových biopaliv 2. generace, která mají vznikat například z odpadní slámy, by uţ k podobným excesŧm docházet nemělo. Otázkou však je budoucí kapacita takovéto produkce, která je v současnosti zatím spíš na papíře. Je tedy nutné více počítat i přemýšlet před tím, neţ Evropská komise přijde zase s nějakými novými cíli a závazky. Při vyuţívání biopaliv je dŧleţité vědět, za jakých podmínek jsou plodiny pro biopaliva získávány. Pokud jsou pěstovány v EU, kde jsou nastavena přísná kritéria pro ochranu vzácných ekosystémŧ, je riziko vzniku dalších emisí nulové. Biopaliva pěstovaná v EU tak dodatečné nepřímé emise neprodukují a neměla by být povaţována za horší neţ benzín nebo naft a. Plodiny pro biopaliva by se ale i v EU měly pěstovat na plochách, kde není moţné pěstovat potravinářské plodiny. Zaplevelení našich polí ţlutou řepkou povaţuji za mimořádně nešťastné. Místo kukuřice, obilí nebo cukrové řepy máme na polích řepku a k ní ještě solární kolektory. Tady je něco opravdu špatně. * Bude se do cíle započítávat i procento e-mobility? Do splnění 10% cíle OZE v dopravě se bude samozřejmě započítávat i elektrická energie spotřebovaná v elektromobilech, ale jen ta část, která bude vyrobena z obnovitelných zdrojŧ. Masové zavádění a vyuţívání elektromobilŧ nevidím v tuto chvíli jako moc reálnou cestu, dokud nebude vyřešena kapacitní stránka vozidel, tedy nedojde k dalšímu výraznému pokroku v oblasti akumulátorŧ - zvýšení kapacity, zrychlení nabíjení a poklesu ceny. Rychlému rozvoji elektromobility zatím příliš nenahrávají ani vysoké náklady na nutné přebudování sítí (tzv. smart grids) a v současné době poměrně stabilní světová cena ropy a plynu, která by se mohla dlouhodobě drţet na přiměřené úrovni např. i díky břidličnému boomu v USA. Evropská komise představila pro rozšíření vyuţívání elektromobilŧ návrh směrnice, podle které by měla ČR do konce roku 2020 zajistit výstavbu 129 tisíc dobíjecích stanic, z čehoţ by jich 13 tisíc mělo být veřejně přístupných. Tento cíl povaţuji za současné situace za zcela nereálný. * Připravujete program podpory na nákup nových autobusŧ v městské hromadné dopravě s pohonem na CNG i pro výstavbu CNG plnicích stanic, která má být uvolněna v rámci Operačního programu Ţivotní prostředí. V jaké je fázi? Podle harmonogramu výzev Operačního programu Ţivotní prostředí se předpokládá vyhlášení samostatné výzvy na podporu alternativní dopravy tento měsíc, s alokací cca 1 mld. Kč. Realizace projektŧ alternativní dopravy je však podmíněna souhlasem Evropské komise se zařazením tohoto opatření mezi podporované aktivity v Operačním programu Ţivotní prostředí. Snaţíme se, aby tato intervence byla schválena a příslušné projekty byly rychle realizované. * Jaký názor má MŢP na obchodování s povolenkami na vypouštění emisí CO2? Mají se stáhnout z trhu? Jaké to bude mít dŧsledky na konkurenceschopnost firem? Byť jde o trţní nástroj, závisí ve velké míře na byrokratických rozhodnutích, na politické situaci v Evropské unii. Problémem je také překrývání EU ETS s dalšími nástroji -podpora OZE a energetické účinnosti v některých případech oslabují účinnost EU ETS. Česko má v období 2013 aţ 2020 prodat asi 280 milionŧ povolenek. Nevíme ale, v jakých objemech v jednotlivých letech a za jaké ceny budeme povolenky prodávat. Naše aktuální pozice říká, ţe máme k případnému „odsunutí draţby 900 mil. povolenek― (tzv. backloading) otevřené stanovisko, coţ dokládá, ţe se v této věci na pŧdě ČR, ale i EU, jenom velmi obtíţně hledá kompromis. Na jedné straně stojí energetici, kteří podporují vysokou cenu povolenek, a tím i elektřiny a správně argumentují tím, ţe se dnes v Evropě vyplatí provozovat nejšpinavější uhelné zdroje. Na druhé straně stojí prŧmysl, který se bojí, ţe mu s vyšší cenou povolenek stoupnou náklady výroby a klesne konkurenceschopnost. A do třetice je zde stát, který nervózně sleduje výkyvy na trhu a výnosy z aukcí. Kaţdý zde má svŧj kus pravdy a Plné znění zpráv


řešení se snad dočkáme aţ po zářijových německých volbách - i kdyţ i potom se určitě povedou další debaty o úloze a zefektivnění systému EU ETS. * Výnosy z aukcí povolenek, obchodovaných na lipské energetické burze, budou zdrojem pro novou Zelenou úsporám? Program Nová zelená úsporám, který je nástupnickým programem Zelené úsporám, bude zdrojově krytý určeným podílem z výnosŧ aukcí emisních povolenek (EUA) v období 2013 - 2020. Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami říká, ţe kaţdým rokem pŧjde polovina vydraţených peněz do státní kasy. Druhá polovina bude letos bude směřována přes naše ministerstvo na Novou zelenou úsporám, v příštích dvou letech z této poloviny dostaneme 65 % a v letech 2016-2020 jen 60 %. Zbytek z této poloviny pŧjde na energetické úspory v připravovaném programu Ministerstva prŧmyslu a obchodu. Výše výnosŧ z povolenek bude závislá na jejich ceně a prodaném počtu, pro Novou zelenou úsporám odhadujeme celkem do roku 2020 něco mezi 14 - 27 mld. Kč. V novém programu budou podporovány projekty ke sníţení energetické náročnosti u rodinných domŧ, bytových domŧ a budov veřejného sektoru. Jedná se o podporu na zateplení, výstavbu nových budov s téměř nulovou spotřebou energie, výměnu neefektivních zdrojŧ vytápění, instalaci solárně termických panelŧ pro ohřev teplé vody, rekuperaci, zpracování projektové dokumentace a bonusy za kombinaci těchto opatření. * Nebylo by lepší vytvořit stabilnější financování? Povolenky jsou trochu nejistý zdroj. A nadto závislý na byrokratických rozhodnutích Evropské komise. Náš program energetických úspor v budovách je natolik efektivní, ţe jsme přesvědčeni o tom, ţe by se na něm měl podílet stát i z vlastních zdrojŧ, mimo obchodování s povolenkami. Nejlepší energie je ta, která nevznikne, protoţe ji nepotřebuji a tudíţ ji nemusím ani vyrobit ani zaplatit. Zelená úsporám je program, který má extrémně vysoký multiplikační efekt. Kaţdou korunu, kterou vloţíme do programu, umíme šestinásobně lépe zhodnotit, neţ kdyby tato koruna spadla do státní kasy. * To je prokázané nebo jen spočítané? Vycházíme ze zkušeností programu Zelená úsporám, do které stát vloţil více neţ 20 miliard korun, za které se zrealizovalo na 70 tisíc projektŧ převáţně zateplení zhruba 250 tisíc českých domácností. Nejde přitom jen o konkrétní úspory energie, ale o celou realizaci programu a jeho sekundární efekty. Při započítání udrţení a tvorby nových pracovních míst hlavně ve stavebnictví a návazných výrobních oborech a sluţbách, tedy tvorby dodatečného HDP, odvodŧ na sociální pojištění, podpory strukturální zaměstnanosti bychom se moţná dostali ještě k lepším výsledkŧm, které jdou do české ekonomiky, protoţe práci dělají naši lidé a většina výrobkŧ je vyrobena také u nás, neboť má velké objemy a přeprava ze zahraničí na velké vzdálenosti se nevyplatí. * Strategická energetická koncepce státu prochází posouzením z hlediska vlivu na ŢP. Kdy budou výsledky hodnocení k dispozici a je moţno jiţ předběţně některé zmínit? Proces posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí Aktualizace Státní energetické koncepce se nyní nachází na samém počátku. Teď probíhá zjišťovací řízení, v jehoţ závěru MŢP stanoví poţadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivŧ na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Následně bude zpracováno vyhodnocení SEA autorizovanou osobou, zveřejnění vyhodnocení SEA společně s návrhem Aktualizace Státní energetické koncepce, veřejné projednání a vydání stanoviska SEA. V tomto případě budou probíhat i mezistátní konzultace. Rakousko jiţ o konzultace oficiálně MŢP poţádalo. Dokončení procesu SEA nebude dřív neţ v prŧběhu příštího roku. * Energetická koncepce je v podstatě dokument bez právní závaznosti, má spíše charakter doporučení, přitom se k němu vyjadřují okolní státy. Jak se nakládá s jejich připomínkami? Kaţdá připomínka se musí vypořádat, to znamená akceptovat, nebo vysvětlit, proč byla akceptovaná jen částečně nebo vŧbec. Jen pro představu: ke stanovisku k dostavbě Jaderné elektrárny Temelín jsme měli přes 60 tisíc připomínek, převáţně ze zahraničí, z Rakouska a Německa. Naši pracovníci se musí kaţdou jednotlivou připomínkou zabývat, samozřejmě také za pomoci dalších expertŧ, analytikŧ, právníkŧ a dalších specialistŧ. Veřejná projednávání bývají většinou velmi náročná, jednání o dostavbě 3. a 4. bloku JETE v Českých Budějovicích trvalo 17 hodin, veřejné slyšení bylo i v Rakousku a Německu. Ale jinak to nejde, je to právo veřejnosti dané zákonem a je to tak správně. Plné znění zpráv


* Jde tedy o hledání co nejlepšího řešení? Někdo hledá nejlepší řešení, jiný třeba mŧţe mít i jiné úmysly, ale nakonec by měly zvítězit racionální argumenty, zájem většinové společnosti a selský rozum, byť respektuji, ţe upřímné obavy a strachy jsou legitimní. Na nás pak je stanovení podmínek, za kterých je návrh společensky přínosný a zároveň akceptovatelný pro ţivotní prostředí. * Takţe co musí jaderná energetika splňovat, aby mohla být pokládána za ekologicky neutrální zdroj? Z hlediska emisí lze jaderné zdroje povaţovat za bezemisní zdroj. V porovnání s ostatními bezemisními či nízkoemisními zdroji jsou jaderné elektrárny, i přes významné investiční náklady, vzhledem k nízkým provozním nákladŧm a ke značnému mnoţství vyrobené elektrické energie jedním z nejlevnějších zpŧsobŧ sniţování emisí. Problémem je však současná situace na trhu s elektřinou v EU, kdy se bez podpory nebo garancí nevyplatí v Evropě stavět ţádné nové zdroje - včetně těch jaderných. Pořád ale platí, ţe jaderné zdroje poskytují dlouhodobě stabilní a dobře predikovatelnou dodávku energie s tím, ţe výrobní kapacity jsou v naší národní reţii a nejsou závislé na tom, jestli někdo mimo naše hranice otočí uzávěrem doleva nebo doprava, jak je to v případě plynu a ropy. Některé okolní státy budou v brzké době energeticky deficitní, tedy elektřinu budou dováţet. Kromě hlediska bezpečnostního, ekonomického a ekologického je tak potřeba významně váţit také naši národní energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. * Jaký máte názor na snahy MPO zajistit garantované ceny pro elektřinu z jádra v případě nových blokŧ? Contract for Difference (CfD) je racionální úvaha v kontextu celkového stavu na energetickém trhu v EU, pokud zde ještě mŧţeme mluvit o trhu ve smyslu volné soutěţe, poněvadţ subvence do obnovitelných zdrojŧ a národní podpory trh významně deformují. Mít stabilizační velké zdroje je jistota pro ekonomiku a predikovatelné ceny energie na několik let dopředu. Určitě nebudou na zahraniční investory pŧsobit odpudivě, spíše naopak. Nicméně i v případě úvah o CfD platí okřídlené „dvakrát měř, jednou řeţ― a nyní by tedy mělo probíhat intenzivní měření a zvaţování kladŧ a záporŧ případného uplatnění v ČR. * Vnímají to tak i rŧzné ekologické iniciativy, sdělujete jim tyto názory? S ekologickými a přímo i protiatomovými skupinami, především z Rakouska a z Německa diskutuji často a jiţ skoro dvacet let. Jsem rád, ţe zde vyrostla nová generace, která si uvědomuje nutnost mít stabilní prostředí a predikovatelné zdroje energie. Sice je vidí v něčem jiném, neţ je např. jaderná energetika, ale je ochotna o těchto otázkách debatovat výrazně věcněji, neţ generace předchozí. A také respektuje partnery v diskusi jako sobě rovné, chová se většinou korektně, byť vyuţívá všech zákonných moţností k vyjádření nesouhlasu. Vedeme věcné a většinou odborné debaty, místo blokád hranic traktory, místo emočního zneuţívání školní mládeţe, uráţek a dehonestací, jak tomu bylo ještě při stavbě prvního a druhého temelínského bloku. * Často jste zmiňoval, ţe bychom měli jít cestou sniţování energetické náročnosti, ţe nejlepší energie je ta nespotřebovaná. Poroste, či naopak se bude sniţovat spotřeba energie a potřebujeme vŧbec Temelín? Podle všech prognóz spotřeba energie dál poroste. Společnost chce stále větší komfort a ten je energeticky náročnější. Pokud by se přijal společenský konsensus, ţe sníţíme energetickou spotřebu společnosti, nebudeme potřebovat další Temelín. Ale zatím to nevypadá, ţe by lidé chtěli horší konkurenceschopnost naší ekonomiky - tedy mít se hŧř neţ třeba naši sousedé, ţe by si ráno všichni skoro najednou nechtěli vařit kávu ve varných konvicích, nechtěli by zapnout počítače, nebo by chtěli vařit oběd na plotně, pod kterou by hořela dřevěná polínka. Ţe by chtěli svítit petrolejkou či chodit pěšky nebo nejrychleji koňmo také nevidím. Je pravda, ţe se „přeci ţilo i bez Temelína―, ale holt s jiným komfortem. A pokud jej nechceme sniţovat, musíme zajistit dostatek energie. V geografických podmínkách České republiky to na vysoký komfort bez jádra v dohlednu prostě nevidím. * Jak jsme na tom s energetickým vyuţitím odpadu? Jste pro? V jaké míře? Naším cílem je nakládat s odpady v souladu s hierarchií, která je dána evropskými předpisy. Na prvním místě by měla být všeobecná snaha vzniku odpadu předejít, a kdyţ uţ odpad vznikne, měl by být přednostně vyuţit, materiálově nebo energeticky. Odstranění odpadu skládkováním je pak v této hierarchii aţ na posledním místě. Snaţit se, aby odpad nevznikl, a separovat a recyklovat, co uţ nejde takto vyuţít tak přeměnit na teplo a Plné znění zpráv


elektřinu - a tím šetřit uhlí, a plyn a teprve aţ ten minimální zbytek odpadŧ dát na skládku. I přesto se u nás dnes většina komunálních odpadŧ skládkuje (55,4 %), materiálově se vyuţívá cca 30,8 % a energeticky je vyuţito pouze 10,8 % komunálních odpadŧ. Málo třídíme, málo recyklujeme a nemáme dostatečné kapacity na spalování. Dnes jsou v provozu tři spalovny komunálního odpadu - ZEVO Malešice Praha, SAKO Brno, TERMIZO Liberec. Ve všech třech se odpad vyuţívá pro výrobu energie a tepla a zde se loni vyrobilo teplo a elektřina pro cca 50 000 domácností. Do budoucna chceme rozvoj energetického vyuţívání odpadu podpořit ekonomickými nástroji, mezi jinými i zvýšením poplatkŧ za skládkování, které se dnes ekonomicky stále vyplácí nejvíc. Nárŧst poplatkŧ ale musí být sociálně únosný pro občany. Snaţíme se co nejvíce vyuţívat také veřejnou podporu z evropských fondŧ. Osobně jsem za zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu do 10 let, takţe někde kolem roku 2023. Nyní intenzivně připravujeme nové programové období OPŢP 2014 - 2020, ve kterém bude opět v rámci samostatného operačního programu pro ţivotní prostředí zařazena podpora do odpadového hospodářství. * To je bezesporu pravda. Snad kaţdý s tím souhlasí, ale nikdo nechce mít spalovnu za domem. Co s tím? Tento postoj je pochopitelný, také bych ji tam nechtěl mít. Výstavba spalovny je záleţitostí výběru vhodné lokality. Dobrým příkladem by mohla být spalovna v Liberci, která vznikla na nevyuţívaném území vedle pŧvodní teplárny, téměř v centru města. Veřejnost tuto o něco více neţ 10 let starou, relativně moderní spalovnu přijala, nikomu dnes nevadí, s odpuštěním nesmrdí, neznečišťuje, neškodí. Spalovny jsou dobrým zdrojem tepla a elektřiny a šetří fosilní zdroje. Jde prozatím o nejrozumnější známé vyuţití toho, co z běţného odpadu z „černé popelnice― zŧstane po vytřídění na materiálovou recyklaci. *** Mgr. Tomáš Jan Podivínský vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Diplomatickou akademii v Praze. V letech 19972003 byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací problematiky jaderné elektrárny Temelín, podílel se i na vzniku dohody z Melku. Z titulu generálního konzula ČR v Německu se věnoval také přeshraničním infrastrukturálním a environmentálním česko-německým aktivitám a projektŧm. Na MŢP přišel ze Státního fondu ţivotního prostředí, kde měl jako náměstek za úkol konsolidaci program Zelená úsporám. Od října loňského roku je náměstkem pro technickou ochranu ţivotního prostředí na MŢP. Foto popis| _

ČSSD křičí, ale fakt chce Nečasův pád? Poslanci umějí počítat 14.6.2013 tyden.cz str. 00 Politika_ Vendula Kalhausová, Karolina Broţová_ UVNITŘ ON-LINE. Nevídaný skandál otřásá českou politickou scénou. Na nejvyšších místech zasahuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Policejní zátahy probíhají ve stejné souvislosti i u vlivných podnikatelŧ napojených na politiky. Opozice volá po odchodu vlády a předčasných volbách. Komu by ale pomohly? Vytěţily by vŧbec opoziční parlamentní strany ze situace politické body? ČSSD se začíná bát. I kdyţ hlasitě volá po okamţité demisi vlády. Nevídaný skandál otřásá českou politickou scénou. Na nejvyšších místech zasahuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Policejní zátahy probíhají ve stejné souvislosti i u vlivných podnikatelŧ napojených na politiky. Opozice volá po odchodu vlády a předčasných volbách. Komu by však pomohly? Vytěţily by vŧbec opoziční parlamentní strany ze situace politické body? ČSSD se začíná bát. I kdyţ hlasitě volá po okamţité demisi vlády. Anketa: Policie od středečního večera vyslýchá politiky a blízké spolupracovníky premiéra Petra Nečase. Má to podle vás vést k předčasným volbám? Plné znění zpráv


Ano. 33% Ne. 33% Nevím, zatím známe málo faktŧ. 33% Mŧţe se stát, ţe policejní zásah v budově Úřadu vlády a zatčení ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové vyvrcholí koncem koaliční vlády ODS, TOP 09 a LIDEM. Všechny zmíněné politické tábory se uţ s variantou předčasných voleb začínají smiřovat. Hŧř je na tom ČSSD; ta totiţ sice po pádu vlády intenzivně poslední roky volala, ale ve skutečnosti se jí příliš nehodí. Obava ČSSD je opodstatněná. V případě, ţe by Nečasova vláda skutečně padla, nastane pravděpodobně jedna ze dvou variant: buď prezident vyhlásí předčasné volby, nebo pověří premiérem někoho jiného, kdo povede překlenovací kabinet aţ do řádného termínu parlamentních voleb - tedy do příštího května. Sociální demokraté se obávají, ţe právě předčasné volby vyvolané korupčním skandálem na Úřadu vlády namotivují voliče hodit svŧj hlas nezprofanovaným stranám typu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury či hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. ČSSD, která s ODS chystá spolupráci například na praţské radnici, mŧţe paradoxně aféra pravicového premiéra taktéţ poškodit. "Tohle nahraje akorát extremistickým stranám," řekl online deníku TÝDEN.CZ jeden z poslancŧ sociální demokracie, který si nepřál být jmenován. Vítězí, kdo chytí nevoliče "Oni sami nevědí, jak to na celou politickou scénu mŧţe dopadnout. Mŧţe se stát, ţe to prohloubí nedŧvěru v celý politický establishment a koneckoncŧ se mohou vynořit nové subjekty typu Věcí veřejných, Babišova hnutí a podobně a posbírat hlasy lidí, kteří si myslí, ţe kdyţ nebyl někdo v parlamentu, tak to bude lepší. Takovou strategii předvedly v roce 2010 Věci veřejné," uvedl politolog Ladislav Cabada, který nevylučuje ani moţný vznik nového politického subjektu. "V řadě zemí středovýchodní Evropy vidíme strany, které vzniknou dva tři měsíce před volbami a třeba je i vyhraje," jmenoval on-line deníku TÝDEN.CZ politolog příklady Slovinska nebo Lotyšska. "Není vyloučeno, ţe by se to mohlo stát i tady. Největší skupina jsou koneckoncŧ nevoliči. Kdo chytí nevoliče, vyhraje volby," dodává. Čára přes rozpočet Pŧvodní plán socialistŧ byl, aby se Nečasova vláda znemoţňovala nejlépe ještě další rok a ČSSD tak měla dostatek prostoru představit svŧj program voličŧm a ukázat jim "jinou cestu". Jenţe pokud vláda premiéra Petra Nečase padne ještě před začátkem letních prázdnin, volby do sněmovny se budou konat moţná uţ v září. Předvolební kampaň bude probíhat v době letních dovolených, kdy se lidé víc neţ o politiku zajímají o to, jaké bude počasí. Sněmovnou se šíří také fáma, ţe by prezident Miloš Zeman mohl na poslední rok před volbami pověřit sestavením vlády šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku nebo svého příznivce a Sobotkova místopředsedu Michala Haška. Ani jedna z variant se "sobotkovcŧm" nezamlouvá. Jedna otázka je, jak by taková vláda mohla vypadat. ČSSD chybí pro sestavení kabinetu ve sněmovně hlasy, opřít by se musela o KSČM, nezařazené poslance nebo Věci veřejné. Za druhé by taková vláda nemusela Sobotkovi nijak prospět. Rok by vládl něčemu, na čem nemá ţádný podíl - nemohl by hýbat s jiţ schváleným státním rozpočtem a těţko by tak začal zavádět "populární opatření". Brzy by se tak lidem mohl znelíbit stejně, jako se to podařilo jeho pravicovému "předchŧdci" Petru Nečasovi. V řádných volbách v květnu příštího roku by pak sociálním demokratŧm kvŧli takovému roku vládnutí ubyla výrazná procenta. Neskončit jako Paroubek Reálnou obavu z takového scénáře mají sociální demokraté také kvŧli případu svého minulého předsedy Jiřího Paroubka. Kdyţ se mu v roce 2009 podařilo svrhnout vládu tehdejšího ministerského předsedy Mirka Topolánka (ODS), v prŧzkumech veřejného mínění byla strana na špici. Nemilé překvapení však sociální demokraty potkalo po roce ve volbách, v nichţ získali téměř o polovinu procent méně, neţ se čekalo. "Tím, ţe se volby odloţily o další rok, během tohoto období stihli své preference ztratit. To by se klidně mohlo stát i v tomto Plné znění zpráv


případě," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ politolog Kamil Švec. "Výsledek by nemusel být uţ tak triumfální," říká politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Na případné dočasné vládě by mohla na úkor ČSSD vydělat i TOP 09. Záleţelo by na tom, koho by prezident vedením kabinetu pověřil. "V okamţiku, kdy by to bylo v nějakém rozumném nepolitickém sloţení a neúčastnily by se ho strany současné vládní koalice, tak by to mohlo pomoci TOP 09, která by za ten rok mohla více posílit. Mohla by toho vyuţít a stát se tou silnější pravicovou stranou," myslí si politolog Švec. TOP 09 by nejspíš sezobala hlasy nejen současných pravicových voličŧ ODS, ale i voličŧ na středu politického spektra. "Vydělat by na tom mohla paradoxně TOP 09, nikoli ČSSD," říká pak politolog Ladislav Cabada. A strach socialistŧ z dalšího vývoje nečekané situace má i svou ryze pragmatickou stránku. Otrávenost se poslaneckým klubem sociálních demokratŧ šíří také mezi těmi, kteří se bojí, ţe by ve volbách nemuseli uspět. Podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ si uţ mnozí dokonce počítají, o kolik by kvŧli předčasným volbám přišli peněz.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/cssd-krici-ale-fakt-chce-necasuv-pad-poslanci-umejipocitat_273356.html _

Jak poznat lichváře? Finanční hyeny zneuţívají povodní! 13.6.2013

blesk.cz

str. 00

Peníze_

_ Tisíce lidí zŧstaly po povodních bez prostředkŧ. Potřebují opravit domy a nakoupit věci zničené vodou. A někdy volí nejsnazší cestu – pŧjčku. Netuší, ţe je to často rychlá cesta do rukou lichvářŧ. Právě do zaplavených oblastí se začali stahovat lichváři, se svými »vyhodnými« pŧjčkami. Chudáci, zničení velkou vodou, jsou pro ně často snadnou obětí. A aţ za pár měsícŧ zjistí, ţe co jim nevzala voda, sebrali jim lichváři. Rychlé pŧjčky se totiţ mŧţou protáhnout roky placení neúměrných úrokŧ. V horším případě pak mŧţe skončit i ztrátou majetku. S pŧjčkou zbytečně nespěchejte Doklady zničené vodou, nebo úplně ztracené. To řadu lidí místo do banky, kde doklady vyţadují, ţene do náruče lichvářŧ. Ti se totiţ často chlubí, ţe nic nevyţadují. Ale právě to je varovný signál. Ţe s pŧjčkou není něco v pořádku. „Ten, kdo pŧjčí bez dokladŧ a bez základního ověření finanční situace ţadatele, je bezpochyby rizikovým poskytovatelem úvěru,― říká jeden z autorŧ Navigátora bezpečného úvěru Petr Teplý, výzkumný pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Navigátor bezpečného úvěru se přitom snaţí lidem nabídnout cestu k bezpečné pŧjčce a zlepšit finanční gramotnost Čechŧ. Podle Teplého by se lidé neměli nechat přesvědčit tím, ţe je moţné úvěr získat rychle a snadno. „Je lepší nejprve zajistit náhradní doklady, a teprve poté řešit svou finanční situaci,― dodává Teplý. Jak upozorňuje, historicky se právě například po záplavách objevuje větší počet těch, kdo s lichváři bojují. Jak poznat lichváře * Je to bezejmenná společnost, která existuje jen pár měsícŧ * RPSN, coţ je roční procentní sazba nákladŧ, je vyšší neţ 100 % * Nejde o banku nebo člena ČLFA (České leasingové a finanční asociace) * Nemají skutečnou adresu, na které fungují * Peníze vám doslova nutí Plné znění zpráv


* Chtějí poplatek za poskytnutí pŧjčky předem * Přijedou aţ k vám do obýváku * Pŧjčují i nezaměstnaným * Za malou pŧjčku chtějí ručení domem * Za nesplácení poţadují vysoké sankce * Ve smlouvě nechávají prázdná místa * Propagují, ţe se nedívají do registrŧ * Pŧjčují i lidem bez příjmŧ * Chtějí, abyste volali na čísla, která začínají 906… * Trvají na tom, ţe smlouvu musíte podepsat hned teď * Datum splatnosti mění kaţdý měsíc Zdroj: Navigátor bezpečného úvěru Rady pro zaplavené: Jak nenaletět podvodníkŧm 1. Snaţte se vyuţít pomoc v hmotné nouzi, kterou občanŧm poskytuje stát. Získáte tím čas na klidné řešení dalších problémŧ. 2. Jestli si chcete vzít spotřebitelský úvěr, zaměřte se vţdy na banky a značkové nebankovní úvěrové společnosti. Nedejte na plakátky a reklamy, které slibují rychlé peníze bez potřeby prokázání příjmu. 3. Neţ podepíšete smlouvu, dŧkladně si ji pročtěte. Pokud to jde, poţádejte o pomoc rodinné příslušníky nebo přátele, kteří ţijí mimo zaplavenou oblast. Jste totiţ ve stresu, který sniţuje vaši schopnost soustředění. 4. Pokud si berete úvěr jako překlenovací řešení před tím, neţ dostanete peníze od pojišťovny, raději počítejte s menší vyplacenou částkou. Pravděpodobně od pojišťovny nedostanete sto procent škody, a proplacení se mŧţe zdrţet. Tomu přizpŧsobte nejen částku, ale také podmínky za jakých budete splácet, včetně termínu splacení úvěru.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/199457/jak-poznat-lichvare-financni-hyeny-zneuzivaji-povodni _

Jaká je vize Prahy: Praha (bez)bariérová 13.6.2013

ct24.cz str. 00 ČT24_

Kultura_

Problematika bezbariérovosti v hlavním městě a její postupné řešení bylo 13. června tématem desáté veřejné debaty z cyklu Jaká je vize Prahy, který organizuje praţské Centrum současného umění DOX. Debatu Praha (bez)bariérová přenášel web ČT24 ţivě. Záznam najdete o den později v tomto článku. Účastníci debaty: Erik Čipera (z občanského sdruţení Asistence, které na akci v DOX spolupracuje), Adam Gebrian (architekt, kritik, teoretik a propagátor architektury), Plné znění zpráv


Karolína Chloubová (studentka, aktivistka, vozíčkářka), Silvie Kratochvílová (předsedkyně finančního výboru a členka ZMČ Prahy 7, členka Strany zelených), Jiří Pařízek (člen zastupitelstava hl. m. Prahy za TOP 09 a mimo jiné předseda komise Rady hl. města pro Prahu bezbariérovou a otevřenou). Moderuje: Alice Němcová Tejkalová (asistentka na Fakultě sociálních věd, novinářka a manţelka dvojnásobného paralympijského vítěze Martina Němce). Kde: Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7. Záznamy předchozích diskusí z cyklu Jaká je vize Prahy - a také záznamy dalších přenosŧ z Centra DOX najdou zájemci na následujícím odkazu: Na téma bezbariérové Prahy zprostředkoval web ČT24 v dubnu tohoto roku diskusi s tehdejším praţským primátorem Bohuslavem Svobodou. Na záznam se podívejte v článku níţe:

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/230971-jaka-je-vize-prahy-praha-bez-barierova/ _

Obyvatelé Íránu budou vybírat nástupce prezidenta Mahmúda Ahmadíneţáda 13.6.2013

ČRo Plus

str. 01 _

18:10 Zaostřeno_

Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Uţ jenom hodiny zbývají v Íránu do prvního kola prezidentských voleb. Obyvatelé země budou vybírat nástupce dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadíneţáda. Právě proto věnujeme dění v islámské republice dnešní pořad Zaostřeno. U jeho poslechu vás vítá Břetislav Tureček. 6 kandidátŧ v tuto chvíli usiluje o prezidentské křeslo po Mahmúdu Ahmadíneţádovi, který uţ po 8 letech ve funkci nemŧţe potřetí kandidovat. I kdyţ prezident není tou postavou, která by v íránské politice měla hlavní slovo, tou je nejvyšší vŧdce ájatolláh Chameneí, tak přesto budou páteční volby velmi sledovanou událostí. A pečlivě se jim věnují i třeba v Izraeli. Například v jeruzalémském studiu izraelského rozhlasu, odkud se vysílá v perštině do Íránu. A tentokrát se do programu zapojili i samotní Íránci. Menaše AMIR, ţidovský přistěhovalec -------------------Tento program vysíláme uţ více neţ 20 let. A za celou dobu jsme neslyšeli o jediném případu, kdy by někdo z volajících byl potom v Íránu nějak popotahován, zatčen nebo trestán. Jsme prostě velmi korektní. Íránské vedení to dobře ví, a proto naše volající posluchače nezastrašuje. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------To mi říká Menaše Amir, ţidovský přistěhovalec z Teheránu. Do Íránu odsud vysílal uţ za šáha a pokračuje i v posledních 30 letech, kdy v Íránu vládne náboţenský reţim. Jeho kolegyně mezitím čte do íránského éteru zprávy, samozřejmě v perštině. / Ukázka / Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------To jsou zrovna informace o rŧstu ceny slepičích vajec v íránských obchodech.



Menaše AMIR, ţidovský přistěhovalec -------------------Kaţdý posluchač volající do našeho programu musí vystupovat slušně a také nikdy nesmí napadat ţádné náboţenství. Takţe i kdyby z Íránu volal někdo, kdo by nadával na islám, tak ho okamţitě zastavíme. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Stačí mi ještě říci Menaše Amir před odchodem do studia. Teď uţ asi zprávy končí, slyšíme předpověď počasí pro Izrael a také v pro Írán. V Teheránu 32 stupňŧ, v Šírázu má být dokonce 36. / Ukázka / Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------A uţ jsou tu první telefonáty. Hovory v reţii přijímá pan Jigal Septi a pak je přepojuje do studia Menašemu Amirovi. Jigal SEPTI, přijímání hovorŧ -------------------Jeden volající z Íránu a jeden z ciziny. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Tenhle pán se domnívá, ţe v pátek vlastně vŧbec nebude mít smysl volit, protoţe výsledek hlasování je prý předem jasný. Jigal SEPTI, přijímání hovorŧ -------------------Odkud voláte, pane? Slyšíme vás, za chvíli pŧjdete do vysílání. To je zase přímo z Íránu. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Tak, tento posluchač prý volit pŧjde a jeho kandidátem je Alí Akbar Velájatí, coţ je bývalý ministr zahraničí v 80. a 90. letech. Volající Íránec se domnívá, ţe diplomat Velájatí dobře ukočíruje mezinárodní krizi kolem íránského jaderného programu. Tak, a uţ jsem zase zpátky na stanovišti reţie, abych se mohl technika Jigala Septiho nerušeně zeptat, jak takové nevšední vysílání mezi znepřátelenými státy probíhá. Jigal SEPTI, přijímání hovorŧ -------------------Tenhle je z Íránu, ale telefonují také Íránci ţijící v jiných zemích. Hlavně z Německa, Spojených státŧ, Británie. Je to tak 50 na 50. Pŧl z Íránu, pŧl z ciziny. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Přímo z Íránu do Izraele ale tahle linka asi nevede. Jigal SEPTI, přijímání hovorŧ -------------------Ne, ne, nevyolají přímo. Musejí vytáčet číslo v Německu. Přímo to z Íránu do Izraele samozřejmě není moţné. Izraelský rozhlas vysílá do Íránu persky kaţdý den. Tenhle kontaktní pořad ale bývá jenom v neděli. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Teď uţ se ale Menaše Amir s posluchači z toho svého skleněného akvária loučí a přijde za námi ze studia do technického pracoviště. Menaše AMIR, ţidovský přistěhovalec -------------------Plné znění zpráv


Někteří Íránci volali, ţe budou volby bojkotovat, jiní zase říkali, ţe pŧjdou hlasovat, protoţe to prý moţná v Íránu přece jenom změní. A pak také někteří Íránci telefonovali, ţe se bojí nevolit, protoţe pak nebudou mít razítko v občance a v práci by jim mohli dělat problémy. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Ţe do Izraele telefonují Íránci naladění proti své vládě, se dá vcelku očekávat. Musím se tedy Menašeho Amira zeptat, jestli volají i takoví, kteří reţim naopak podporují. Menaše AMIR, ţidovský přistěhovalec -------------------Vybízíme posluchače jakéhokoli názoru, aby volali. Věříme v demokracii a máme opravdový zájem slyšet odpŧrce i zastánce íránského reţimu. Někdy proto volají lidé, kteří stojí za íránským vedením. Kritizují Izrael a ptají se, proč se s naším vysíláním vměšujeme do íránských záleţitostí. No, a my se pak snaţíme vysvětlit, ţe nám jde o opravdovou debatu a názorové střety. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Předvolební vysílání z Jeruzaléma do Íránu je tedy za námi. Byla by ale asi chyba ze studia izraelského rozhlasu odejít a nenechat duši perskojazyčného vysílání, Menašeho Amira, aby řekl také pár slov o sobě. Menaše AMIR, ţidovský přistěhovalec -------------------Je mi 73 a v Izraelském rozhlase uţ pŧsobím 53 let. Mám tuhle práci rád, je to pro mě potěšení a čest vysílat do Íránu. Je to dŧleţité pro lidi v obou zemích. Mám za to, ţe naše národy jsou navzdory politice přirozenými spojenci a přáteli. Doufám, ţe jednou budou obě země zase spolupracovat. V zájmu obou národŧ. / Ukázka / Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Tak, to byla reportáţ z jeruzalémské redakce perskojazyčného vysílání Izraelského rozhlasu. Jeho tématem jsou v těchto dnech samozřejmě hlavně prezidentské volby v Íránu, které mají mít první kolo uţ zítra. A právě proto jsme do praţského studia Českého rozhlasu Plus pozvali odborníka na íránské otázky Slavomíra Horáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Slavomíre, ta předchozí reportáţ ukázala, ţe Íránci zdaleka nejsou nějaký monolit, ţe tam jsou lidé, kteří současný politický systém odmítají, ale také ţe mnoho Íráncŧ ho podporuje. A naopak jim vadí zásahy a rady zevnějšku, jakkoli mohou být někdy dobře míněné. O čem ale taková pluralita svědčí? Ţe Írán není takovou diktaturou, jak leckdo tvrdí? Nebo ţe se situace reţimu prostě vymyká z rukou? Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, samozřejmě jedna věc je názory populace, které mohou být velmi rŧznorodé, jak jste říkal. Ta škála těch názorŧ na reţim, kdyţ se zajdete kdekoliv v Teheránu, v poslední vesnici někde v horách, do čajovny, tak vţdycky máte tu škálu názorŧ velice přepestrou, i v rámci třeba nějaké místní komunity. Takţe samozřejmě u nás se taky kdysi nadávalo po hospodách, tam se nadává po čajovnách. No, a ta škála názorŧ mŧţe být jedna věc, ale její prosazení nějakých názorŧ samozřejmě mŧţe být druhá věc a tady uţ ten reţim to svoje místo kontroluje. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Vy jste před lety přímo v Íránu studoval, domluvíte se persky, o Íráncích je známá jedna věc, ţe velmi dobře skrývají své skutečné názory a jinak se vyjadřují na veřejnosti a jinak třeba za zdmi svých domácností. Do jaké míry tedy tahle ta přetvářka funguje a do jaké míry se skutečně mŧţeme spoléhat na to, co lidé veřejně říkají? Jak byste hodnotil tu skutečnou podporu dnešního politického systému v zemi? Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe kdyţ uţ se opravdu do té čajovny dostanete a mluvíte tam s těmi lidmi, tak kor jako s cizincem s vámi mohou mluvit poměrně otevřeně a chtějí mluvit, chtějí se dozvědět i váš názor, takţe z tohohle toho hlediska si myslím, ţe se dá dostat na tu opravdu reálnou rovinu těch názorŧ. Samozřejmě někdy to je trošku hrané, záleţí vţdycky na tom, s kým se sejdete. Írán má přes 70 milionŧ obyvatel, takţe asi těţko tam najdeme nějaký homogenní postoj. Je vţdycky potom otázkou, co se z toho postoje dá vyčíst, mŧţete slyšet i dneska, je plno reportáţí o lidech, kteří nadávají na Ahmadíneţáda, na stávajícího prezidenta, nadávají na reţim a naopak ten reţim chválí, protoţe jim prostě zrovna v té vesnici třeba něco vybudoval nebo se chystá vybudovat nebo slíbil nějakou podporu nebo něco podobného, takţe opravdu to mŧţe být škála názorŧ a příčiny těchto názorŧ mŧţou být opravdu tak rŧznorodé, ţe asi těţko je tady mŧţeme v několika minutách generalizovat. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Určitě, ale přesto bych u toho ještě zŧstal. Mŧţete tedy stručně shrnout hlavní výhrady řadových Íráncŧ na adresu současné vlády nebo současného politického náboţenského systému v zemi? A potom ve druhé části otázky i třeba právě argumenty lidí, kteří ho naopak podporují a nadále ho prosazují. A patrně podle toho budou i zítra hlasovat v těch prezidentských volbách. Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě to, co trápí íránské obyvatele nejvíce za posledních zhruba 7, 8 let, to jest za tu dobu, kdy byl prezidentem Ahmadíneţád, tak to je především zdraţování. Ceny letí nahoru, inflace se pohybuje v posledních letech okolo 20 a více procent a vlastně reálné platy se sniţují, navíc kurz k dolaru neustále klesá. Teďko vlastně vloni na podzim bylo velmi rapidní sníţení kurzu riálu. Takţe kdyţ potřebujete něco dovézt ze zahraničí, tak je to samozřejmě drahé, mnohem draţší neţ před několika lety. A to všecko kaţdý, běţná populace vidí a to je jedna z největších kritik. Moţná trošku méně ve světle této ekonomické, špatné ekonomické situace, zapadá taková otázka, jako je právě ten islámský reţim a podobně. Další věc, která vadí lidem, tak je korupce. Která je veliká, je všeobjímající, všude, na mnoha místech je potřeba něco uplatit, doplatit neoficiálně, abyste získali, do potřebujete. Takţe z tohoto hlediska opravdu mŧţe být docela problém. A je to vnímáno, kdyţ ta korupce se, nemyslím si, ţe aţ tak zhoršila, ale v souvislosti s tou ekonomickou situací najednou lidi nadávají, ano, prostě Ahmadíneţád a celá ta jeho banda si s dovolením rozkradli, co se dalo, takţe to je jedno spektrum názoru. Druhé spektrum názoru je, vychází, řekněme, z toho, co je Íráncŧm poměrně vlastní, Íránci jsou velice hrdí na svoji zem a velice hrdí na to, čeho dosáhne, takţe kdyţ v televizi vidí, ţe íránské rakety létají do vesmíru a ţe Írán dokáţe vzdorovat takovým mocnostem, jako jsou Spojené státy a dokáţe hrát poměrně významnou roli v regionu, tak to samozřejmě spousta Íráncŧ vidí a ten reţim tímto získává takříkajíc body navíc. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------To se tedy týká i třeba toho, jak Íránci vnímají ten jaderný program své země, je to tak? Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, zcela určitě. Jaderný program je jednou z otázek, kterou asi těţko jakýkoliv kandidát v těch zítřejších volbách bude popírat nebo bude ho zastavovat, prostě to je jedna z věcí, na kterou jsou Íránci hrdí, jsou hrdí na to, ţe dokázali, byť s ruskou pomocí, vybudovat jadernou elektrárnu a mají jaderná zařízení a díky tomu, ţe tedy je to jedna z hlavních záleţitostí propagace toho reţimu, tak samozřejmě se to neustále opakuje v médiích, no, a tak kdyţ vám to budou v médiích neustále opakovat, tak i vy budete, chtě nechtě, ale přejímat diskurz, který se v těch médiích objevuje. Břetislav TUREČEK, moderátor --------------------



A myslíte, ţe běţní Íránci rozlišují ten deklarovaný mírový jaderný program a údajné nukleární zbrojení, které Teheránu přisuzuje Izrael a některé západní vlády? Změnilo by to třeba podle vás vnímání Íráncŧ? Kdyby se ukázalo, ţe Írán opravdu pracuje na jaderné zbrani. Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ne. Jednak spousta lidí opravdu nerozlišuje mezi mírovým a, řekněme, vojenským vyuţitím jaderného potenciálu, o kterém pořád ještě nejsme, nevíme, do jaké míry je a není, v jaké fázi se nachází, takţe o tom se asi nedá spekulovat. Navíc v Íránu tyto informace samozřejmě taky nedostanete jen tak. Takţe já se domnívám, ţe běţný Íránec, pro něj je prostě hlavní a podstatné, ano, my tady máme jadernou energii, někdo s ní nesouhlasí, ale proč bychom my nemohli mít jadernou energii, ať uţ na výrobu elektřiny, anebo případně na odstrašení, kdyţ nám teda všichni hrozí, no, tak proč bychom nemohli také hrozit trošku my. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Pojďme teď tedy zpátky k volbám, ještě minulý týden platilo, ţe do nich pŧjde 8 kandidátŧ, v pondělí ale odstoupil Gholam-Ali Haddad-Adel, tedy bývalý předseda parlamentu, který se patrně teď rozhodl pomoci nadějnějším konzervativním kandidátŧm a spekulovalo se také, ţe by takzvaná rada dohlíţitelŧ mohla ještě dodatečně vyřadit dalšího kandidáta, Hasana Rúháního. Takţe vlastně aţ do těch zítřejších voleb nebude stoprocentně jisté, kdo všechno kandiduje. Pojďme si ale probrat ta nejnadějnější jména. Prosím, začněme třeba tím zmíněným Hasanem Rúháním, Slavomíre. Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, Hasan Rúhání je kandidát, který je povaţován spíše za představitele reformnějšího kurzu. Tady je třeba poznamenat, ţe ten reţim sice navenek je vedený, řekněme, vrstvou šídského kléru, na druhou stranu úroveň vedení země je velmi roztříštěná a ta šíře názorŧ vlastně začíná stále více kopírovat i to, co, o čem jsme mluvili v případě běţné populace. Jsou tam duchovní, kteří velmi nesouhlasí s tím, co se děje, tak ti samozřejmě připuštění k volbám nebudou, jsou tam lidé, kteří jsou, řekněme, umírněnými kritiky, ti také nemají moc šanci, jsou tam lidé, kteří se snaţí nějakým zpŧsobem lavírovat, mají své osobní vazby, ať uţ pozitivní nebo negativní, na ty současné duchovní vedení, to byl třeba nedávno vyřazený bývalý prezident Rafsandţání. Pokud jde o toho Rúháního, tak povaţuje se za představitele reformnějšího kurzu, ovšem zase aby to naši posluchači neinterpretovali, ţe to je nějaký opoziční, opozice v Íránu jako taková, jak ji známe my, asi není ten správný pojem, ale prostě je to křídlo, které není zcela v souladu s tím, co říká nejvyšší vedení země, coţ je tedy vŧdce Chameneí. Takţe to je, jaksi ten Hasan Rúhání. Jinak je to velice zkušený člověk, zkušený politik, i v íránské politice i v zahraničí poměrně známý, takţe mŧţe, mohl by tedy teoreticky těţit skrze svoji zahraniční popularitu. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Ano, on za té reformátorské vlády Muhammada Chátamího vedl jaderné rozhovory s mezinárodním společenstvím a ještě připomenu jeden paradox, ţe on je vlastně mezi těmi kandidáty jediný duchovní, ačkoliv, jak říkáte, je ten, řekněme, relativně liberálnější, zatímco všichni ti ostatní, i ti velmi konzervativní, jsou vlastně sekulární nebo respektive nepatří k duchovenstvu. Pojďme se ale podívat ještě na jedno jméno prosím. Saíd Dţalílí. To je ten, který teď vede se západem ty jaderné rozhovory. A o něm se mluví jako o favoritovi. Proč prosím? Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, především Dţalílí má podporu vŧdce, Alího Chameneího. To je velice podstatné. Je to vzájemné, pokud si pamatuju debaty z minulého týdne, kdyţ jsem sledoval, tak Dţalílí několikrát se vyjádřil velmi kladně na vedení této země, takţe si myslím, ţe tam ta podpora je poměrně vzájemná. Má i poměrně dobrý kredit, je to politik opět velice zkušený, který dlouhodobě pŧsobí na íránské politické scéně. Teďka navíc má tu auru takzvaného bojovníka tady za ten jaderný, íránský jaderný program, takţe i to mu mŧţe něco přidat. No, a samozřejmě ten administrativní, ty administrativní zdroje reţimu hrají taky poměrně dŧleţitou roli. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------Dovolte mi tedy závěrečnou obecnou otázku. Co vlastně tedy mohou ty páteční prezidentské volby v Íránu přinést? Mŧţe to být nějaká opravdová změna? Plné znění zpráv


Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se domnívám, ţe ne. Tím spíše v kontextu toho, co se dělo před 4 lety při volbách. Všichni asi si moţná pamatujeme tu takzvanou zelenou revoluci, tedy podporovatele takzvaně opozičního kandidáta Musavího. Takţe toto uţ reţim evidentně opakovat nechce, proto vyřazení třeba právě Rafsandţáního a takţe tam asi nebudeme moci čekat nějaké zásadní změny. Spíše bych očekával, ţe se skutečně dostane k moci někdo, kdo má blízko k současnému reţimu, a to je právě Dţalílí a případně, protoţe člověk je poměrně populární, tak je to současný starosta Teheránu Ghalibáf. Břetislav TUREČEK, moderátor -------------------To byla vlastně poslední analýza od Slavomíra Horáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě zabývá mimo jiné Íránem. S posluchači pořadu Zaostřeno a také s naším hostem se loučí Břetislav Tureček. Na slyšenou. Slavomír HORÁK, odborník na íránské otázky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou. _

Snowden z Hongkongu: USA projektem PRISM špehovaly i Čínu 13.6.2013

e15.cz

str. 00 _

Internet_

Bývalý zaměstnanec amerických tajných sluţeb Edward Snowden, který vyzradil existenci špionáţního projektu PRISM, poprvé od upuštění hongkongského hotelu promluvil. Spojené státy v rámci tajného programu PRISM elektronicky špehovaly i Čínu a Hongkong, řekl Snowden v rozhovoru pro deník South China Daily. Šéf NSA Keith Alexander se mezitím v USA snaţí přesvědčit senátory, ţe program Prism zhatil desítky teroristických plánŧ a Snowden tedy jeho vyzrazením ohrozil americkou bezpečnost. „Prováděli jsme hackerské útoky na páteřní sítě, jako třeba velké internetové routery, které nám otevřely přístup ke stovkám tisícŧ počítačŧ, aniţ bychom museli útočit na kaţdý jednotlivý počítač,― řekl Snowden v rozhovoru pro South China Daily. Ve stovkách z případŧ byly terčem hackerských útokŧ také čínské a hongkongské počítače, dodal. Snowdenova aféra tím nabírá diplomatický rozměr a směřuje ke sporu mezi Washingtonem a Pekingem jen krátce poté, co se prezidenti obou zemí sešli za účelem zlepšení vzájemných vztahŧ. Hlavním tématem nedávné schŧzky Baracka Obamy a Si Ťin-pchinga byla právě kyberšpionáţ. Peking: USA jsou pokrytci. Aj Wej-wej: Čína nemá co kritizovat Snowden do Hongkongu přicestoval 20. května na devadesátidenní turistické vízum. Co udělá, aţ jeho povolení k pobytu vyprší, není jisté. Informátor dříve řekl, ţe uvaţuje o exilu například na Islandu. Hongkong má se Spojenými státy smlouvu o vydávání zločincŧ, vydání však musí schválit Čína. Jak se zachová, není jasné. Snowdenŧv příběh v Hongkongu vyvolal vlnu sympatie, místní lidé na jeho podporu přišli demonstrovat před americký konzulát s transparenty „Ochraňte Edwarda Snowdena―. Washington také pranýřují čínské státní deníky. Úvodník v Global Times, „hlásné troubě― čínské komunistické strany, ţádal ve jménu vlády od USA vysvětlení. Prokomunistický list Takungpao zas napsal, ţe „pokud jsou USA opravdovým ochráncem demokracie, lidských práv a svobody, jak o sobě tvrdí, president Obama by se měl lidem ostatních státŧ omluvit za narušení jejich soukromí―. Kritici čínského reţimu ale varují, ţe Peking svojí kritikou jen maskuje podobné špionáţní aktivity. „USA se chovají jako Čína,― napsal například známý umělec Aj Wej-wej. Tajná sluţba NSA, ve které Snowden pracoval jako externista, shromaţďovala e-maily, záznamy videokonferencí a hovorŧ internetových uţivatelŧ po celém světě. Komentátoři odhalení projektu PRISM přirovnávají ke kauze informátora WikiLeaks Bradleyho Manninga, jenţ je právě u soudu. A také k aféře Pentagonských dokumentŧ zveřejněných Danielem Ellsbergem. Plné znění zpráv


Slavný whistleblower se Snowdena zastal Ellsberg, který v roce 1971 zveřejnil tajný vládní svazek o válečném taţení USA ve Vietnamu, se Snowdena zastal. Aféra je podle známého whistleblowera „největším odhalením v americké historii―. Snowden postupoval správně, protoţe svým jednáním bránil protiústavním praktikám, argumentuje nyní jednaosmdesátiletý Ellsberg. Právě o legálnosti projektu PRISM se nyní vede největší bitva, jejímţ arbitrem je veřejné mínění. Pokud by Snowden získal status hrdiny, bylo by velice těţké ho postavit před soud. Právě proto se nyní politici i zaměstnanci tajných sluţeb snaţí tvrdit, ţe Prism byl nejen legální, ale také prospěšný program. Senátní výbor pro tajné sluţby o programu věděl a kaţdé tři měsíce jeho existenci schvaloval. „Podle mého názoru bude aféra se Snowdenem testem politického systému a nálad veřejnosti podobně jako u Pentagonských dokumentŧ. Bude zajímavé pozorovat, co převáţí. Zda ochrana lidských práv (tj. i práva na soukromí) nebo obava před terorismem, v jehoţ jménu se kontrola dat provádí. Nálady veřejnosti v tom mohou sehrát dŧleţitou roli. Tj. zda lidé dají přednost pocitu bezpečí i za cenu, ţe stát bude šmírovat jejich internetovou komunikaci, nebo zda se proti takovým praktikám ohradí. Pokud to udělají, politici i soudní systém na to zcela určitě nějakým zpŧsobem zareaguje,― komentoval pro E15 případ analytik Milan Šmíd, který přednáší o médiích a politice na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Čtěte také: Kdo je Edward Snowden? Supertajný projekt PRISM odhalil prŧměrný ajťák Národní bezpečnost prizmatem zpravodajcŧ Značka Orwell těţí ze skandálu PRISM

URL| http://e-svet.e15.cz/internet/snowden-z-hongkongu-usa-projektem-prism-spehovaly-i-cinu-997570 _

Kongres jako výsadek 13.6.2013

Literární noviny str. 04 Michal KOMÁREK_

Rozhovor_

Uţ za dva dny se v Praze uskuteční první Kongres ţen. S jeho třemi hlavními organizátorkami jsme si povídali o jeho přípravách a především o jeho smyslu – o tom, co mŧţe přinést zemi, která v oblasti rovných příleţitostí ţen a muţŧ zaostává za vyspělým světem. A v níţ feministické hnutí téměř neexistuje. „Pro mě by bylo nejsilnější, kdybychom odcházely s pocitem, ţe jsme vytvořily základ nějakého společného hnutí a budeme na něm dál pracovat,― říká o smyslu kongresu vědecká pracovnice Nadace Friedricha Eberta Anna Kárníková. kulatý stŧl * Jak vŧbec vznikla myšlenka na uspořádání Kongresu ţen? Anna Kárníková: Uţ od roku 2009 tu fungovala síťovací konference pro ţeny WOMPASS, kterou pořádalo Fórum 50 % a naše nadace ji podporovala. Začaly jsme si také víc všímat toho, co se stalo v Polsku – tam se Kongres ţen proměnil v permanentní hnutí, které přineslo také reálné výsledky – třeba povinné kvóty na stranických kandidátkách. Tak jsme si řekly, ţe přišel čas udělat něco velkého. Monika Klimentová: Moţná bys měla říct, jak to bylo: Seděly jste v kanceláři a Anna řekla: Pojďme udělat kongres ţen... Kárníková: Řekly jsme si s kolegyněmi z Fóra 50 %, ţe uţ se děje spousta věcí a bylo by dobře tomu dát nový drive, a tak to vzniklo. * A nakolik se ukázala ta příprava náročná, neříkaly jste si pak, ţe jste to s tou chutí udělat „něco velkého― přehnaly?



Klimentová: Realisticky řečeno, byla ta představa na začátku zcela nerealistická a šílená. Marcela Linková: Na začátku jsme vypálily číslo 500 účastnic a řekly jsme si, ţe to chceme velké. Teprve aţ při konkrétní obhlídce moţných míst nám došlo, ţe v Praze není moc vhodných objektŧ pro takový počet lidí, kde by zároveň mohly probíhat rŧzné sekce. Klimentová: Uvědomily jsme si také, jak je u nás neziskový sektor nesebevědomý. I kdyţ si kolegyně a kolegové uvědomovali, jak je to téma dŧleţité, tak nás většinou přesvědčovali o tom, ţe více neţ 150 lidí tam nedostaneme. V tuto chvíli máme 650 registrovaných a nezastavuje se to. A navíc jsou zastoupeny ţeny všech společenských skupin, všech profesí, je to prŧřez celou společností. Stojí prostě za to, stát si za svými idejemi silněji, nebát se toho. * Říkáte, ţe to je prŧřez všemi společenskými vrstvami. Tak jste to i plánovaly: oslovit „všechny ţeny―? Klimentová: To je otázka, o které jsme na začátku hodně diskutovaly. Řada lidí nás zrazovala od toho, abychom oslovovaly všechny ţeny, ţe si musíme vybrat jenom nějaké skupiny. Ale my jsme se nakonec rozhodly oslovit ţeny jako společenskou skupinu, protoţe ať uţ je to ţena generální ředitelka nebo ţena na mateřské dovolené, tak mají určitou společnou ţivotní zkušenost. A ukázalo se, ţe máme pravdu. Ţe to je prŧřez celou českou společností. * To mi připadá jako zcela zásadní věc: ţe jste chtěly oslovit všechny ţeny, dokonce ţeny jako „společenskou skupinu―. To přece musí někomu připadat nesrozumitelné, nebo umělé – ţeny jsou přece rŧzné, mají rŧzné zájmy. Klimentová: Myslím, ţe kdyţ jsme o těchto tématech diskutovaly, tak jsme často pouţívaly „ţivotní zkušenost―, společná ţivotní zkušenost je moţná lepší vyjádření neţ „společenská skupina―. Kárníková: A společné je pro ţeny i to systémové znevýhodnění. Prostě to tak je. My jsme se sice při přípravě kongresu snaţily tomuto motivu vyhnout, protoţe je to hrozně zatěţující a demobilizující – ten obraz oběti. Nicméně ţeny systémově znevýhodněné jsou a trh práce, coţ je hlavní téma kongresu, je toho jasným dŧkazem. Klimentová: U nás je trh práce rozhodně v jádru toho znevýhodnění. Je to právě ten mechanismus, kterým se ideové stereotypy převádějí do praxe. Linková: Vezměme si platovou nerovnost. Ať ţena dělá kuchařku nebo je v top managementu, jejich plat bude niţší neţ plat jejich kolegŧ. Týká se to všech ţen. Klimentová: Zároveň jsou ovšem nejvíc slyšet ţeny, které s tou diskriminací nemají zkušenost a říkají: já jsem to nezaţila, tak to neexistuje. Kárníková: Proto hodně zdŧrazňujeme solidaritu. Schopnost vidět za vlastní zkušenost, vidět ten systém. Ţe mě se ještě nedotkl, neznamená, ţe neexistuje. * Takţe cílem kongresu je právě budování této solidarity, zdŧrazňování té společné zkušenosti? Linková: Dŧleţitý úhel pohledu je také proces sebeuvědomění. Od začátku jsme představu kongresu stavěly kolem inspirujících ţen, které vystoupí v jednotlivých panelech, kde nabídnou pohled na to, jak ony samy to zvládají, co je pro ně dŧleţité, za jaké hodnoty se staví a proč se za ně staví. A potom v diskusích, které budou probíhat mezi těmi hlavními setkáními, pŧjde právě o vytváření pocitu pospolitosti a vědomí, ţe tady je nějaká společná platforma, ţe jsou tu nějaké podmínky, se kterými se potýkáme všechny. A na konci budou předneseny rezoluce, poţadavky kongresu. Celý ten proces by ideálně měl vyústit v to, ţe účastnice kongresu si řeknou: OK, mŧţeme mluvit za ţeny, nemusíme se toho bát a nemusíme pořád říkat – jeţíšikriste, nejsem feministka, jen abych někoho nepobouřila. * Není to přece jen trochu symbolické? K tomuhle přece během jednoho dne kongresu nedojde. Kárníková: Mŧţe. Ta čistě ţenská setkání mívají neuvěřitelnou dynamiku a energii. Vím, ţe se to prostě mŧţe stát. Linková: Nám se něco podobného stalo na konferenci o ţenách ve vědě v roce 2005. Takţe si taky myslím, ţe je to moţné. * Jak jste vybíraly ţeny, které na kongresu vystoupí, případně „tváře kongresu―, které na něj poutají na webu? Chtěly jste, aby reprezentovaly určitý vyhraněný proud, nebo počítáte i s tím, ţe na kongresu budou spory, ţe se neshodnete? Klimentová: Určitě se neshodneme ve všem. Bude tam zastoupené široké spektrum názorŧ, budou tam lidi, kteří se sebou nebudou souhlasit. A to je právě třeba podporovat – obraz, který ukazuje rozmanitost přístupŧ a potřeb, ţe tu není jeden model, do kterého je moţné napasovat celou ţenskou populaci. Právě naopak – je tu tahle šíře a potřebujeme, aby to stát uznal a reagoval na to. Kárníková: Často probíhá na kongresech diskuse mezi esencialistickými pozicemi a těmi, kteří s esencialismem nesouhlasí. A já mám třeba s Plné znění zpráv


esencialismem také problém, hlavně s tím, kdyţ se říká, ţe ţeny jsou lepší. Ale to neznamená, ţe nemáme dát prostor všem názorŧm, ţe bychom se toho měly nějak bát a myslet si, ţe máme patent na rozum. Klimentová: Počkej, ale to přece nikdo neříká, ţe ţeny jsou lepší. Kárníková: Ale ano, a třeba se tak vysvětluje někdy i smysl kvót, ţe kdyţ bude více ţen v politice, tak ubude korupce a podobně. Linková: Ano, jsou lidi, kteří říkají, ţe ţeny potřebujeme v byznysu a politice, protoţe svět pak bude lepší, a já to taky neuznávám. Vadí mi na tom, ţe bychom měly ţeny poměřovat podle nějakého vyššího standardu. To je hrozně nespravedlivé. Blbých chlapŧ je všude spousta, v jejich případě neříkáme, ţe vstup muţŧ do politiky udělá politiku lepší. Nevím, proč bychom měly na ţeny aplikovat dvojí standard. Kárníková: No, to je úplně zásadní problém, protoţe kdyţ budeš obhajovat zastoupení ţen tímto argumentem, tak nutně dojdeš do stadia, kdy ti budou říkat – představy se nesplnily, tak to není potřeba. * A jaký bude mít vlastně kongres charakter, kdyţ to poměříme na škále radikálnosti? Bude radikální, protisystémový, státotvorný, mainstreamový? Tohle se přece v neziskovém sektoru hodně řeší, ne? Klimentová: No, my jsme se na tomhle taky kolikrát neshodly. Kárníková: Pokud si dobře vzpomínám, tak jsme to řešily souslovím „nepokleslý mainstream―, protoţe mainstream přece není něco vadného. Znamená to, ţe existuje nějaká základna, která je dostatečně široká, aby o ní mělo smysl mluvit z většinových pozic. Klimentová: Ale musely jsme být dost kreativní v tom, jak to prezentovat jednotlivým organizacím, neziskovkám i účastnicím kongresu. I my samy na sobě jsme si testovaly ten předpoklad, ţe ţeny mají něco zásadního společného. Bylo to pro mě sebepoznání. Kárníková: Ale myslím, ţe snad nikdo neříkal, ţe jsme málo radikální. Linková: No, náznaky tady byly. My jsme ale v určitý moment řekly, ţe budeme inkluzivní a nebudeme se distancovat od ţen, které mají na leccos jiné názory neţ my. To jistě mohlo zase někoho odradit. Ale myslím, ţe pro většinu lidí, kteří se pohybují v této oblasti, to je tak, ţe vědí, ţe chceme-li mít váhu a něco účinně vysvětlovat a prosazovat, tak to musíme dělat se širokou skupinou s rŧznými názory. Nechceme být úzká skupina, která bude přesvědčovat přesvědčené. * Takţe koho má kongres především oslovit? Ty ještě nepřesvědčené? Ţeny, které tu společnou zkušenost ještě nesdílejí? Linková: Patří to k cílŧm kongresu. Ten „aha moment― je dŧleţitý. Některé ţeny by si na kongresu mohly uvědomit tu sdílenou zkušenost. Je jasné, ţe ţeny, které si říkají, ţe ţeny jsou hloupé a raději pracují v muţských kolektivech, na kongres prostě nepřijdou. Ale pak je tu hodně ţen, které třeba pro svoji zkušenost nemají slova, cítí, ţe je něco špatně, ale nedokáţou pojmenovat proč. Zaţívají nedŧstojné, znevaţující zacházení ze strany muţŧ, ale mohou si myslet, ţe to prostě tak funguje, ţe je to ţenský úděl. Pro takové ţeny mŧţe být kongres hodně dŧleţitý, mŧţe jim dát hlas a slovník, kterým tu svoji situaci pojmenují. Kárníková: A je dobré zdŧraznit, ţe kongres taky není zaměřený jenom na ţeny, chce tuhle oblast uvědomění a solidarity rozšířit na celou společnost. Linková: V konečném dŧsledku by bylo super, kdyby si po kongresu i muţi řekli: a dost, v takové společnosti nechceme ţít. Máme partnerky, které si zaslouţí dŧstojný ţivot, máme partnerky, které si zaslouţí stejný plat jako my, a budeme v tom chtít dělat něco taky. Musíme na tom pracovat dohromady. Bylo by skvělé, kdyby muţi mezi sebou začali sexistŧm říkat – hele chováš se jako prase. Velká část práce čeká na muţe. * To přímo vyzývá k další asi dost frekventované otázce: čím je situace specifická u nás? Čím to je, ţe čeští muţi se mnohdy zdají být hodně velcí „burani―? Kárníková: Hodně nám chybí feministické hnutí, a to i diskuse na akademické úrovni, chybí nám to vzepětí, kterým vyspělejší země prošly hlavně v šedesátých a sedmdesátých letech. Linková: Je pro nás taky typické, ţe se tváříme, jak jsme ve všem hrozně liberální a tolerantní, ţe nikomu nevadí gayové, ţe nikomu nevadí nic, jsme hrozně v pohodě, ale kdyţ dojde na lámání chleba, pak je tu hysterická reakce. Tváříme se, ţe nám vŧbec nevadí rozdílné ţivotní styly, ale nesmí se to týkat mě. Klimentová: To je i s podporou rovných příleţitostí – muţi se k ní hlásí, ale pokud jde o ně, chtějí raději hospodyni, která umí především dobře vařit. Znovu to potvrdil čerstvý výzkum CVVM Linková: Já mám pocit, ţe tady v 70. letech došlo k nějakému procesu, kdy se potenciálně emancipační věci obrátily ve svŧj opak. Sexuální osvobození, super, ale tady je to tak, ţe ţeny musí být k dispozici stále a pornografii prodáváme viditelně na stáncích. Klimentová: Mŧj partner je Angličan, a ten říká, ţe česká společnost je taková nijaká, ţe se proti ničemu neozveme. Kdyţ poprvé viděl reklamu na podmáslí se selkou, které poprsí vylétá z halenky, tak nevěřícně zastavil auto a říkal, to je přece naprosto neuvěřitelné. A naši kamarádi, kdyţ přiletí do Prahy a jedou do centra po Evropské, kde je spousta takových reklam, si říkají, ţe přistáli spíš někde v Rusku. Plné znění zpráv


* Co s tím? Dá se to třeba pŧsobením osvícené politiky relativně rychle změnit? Kárníková: Jsme malý národ izolovaný svým jazykem na periferii a upřímně si myslím, ţe některé ty dlouhodobé věci se příliš nezmění. Vlastně nám moc nevěřím. Ale vzdávat to nechci. Linková: Jsme v bodě, kde se to mŧţe potenciálně lámat. Na jednu stranu jsou tu hrozivé tendence ve společnosti, velice konzervativní, velice nenávistné a směřující k obrovskému populismu. A je to dané ekonomickou situací a politikou škrtŧ, za niţ má jednoznačnou odpovědnost vláda. Ale na druhou stranu se zase lidi víc mobilizují. A ukazuje to i ten náš kongres, mnoţství lidí, které zajímá. Jsem optimistka, pevně doufám, ţe se to překlopí, ţe lidi si uvědomí, ţe musí tlačit na politiky a ţe bez toho se situace měnit nebude. * S čím tedy vlastně budete spokojené jako s výsledkem kongresu? Linková: To má několik úrovní. Já budu strašně ráda, kdyţ ţenám, které přijdou, kongres otevře oči a kdyţ jim to pomŧţe. Ať uţ to „pomŧţe― je cokoli – získat energii, nové kontakty, inspiraci, informace – cokoli. Ale pochopitelně si myslím, ţe bychom byly všechny hrozně rády, kdyby ten hlas vzali váţně politici. Klimentová: Máme zkušenost, ţe kdyţ někde školíme ţeny v regionech třeba o moţnostech, jak mohou podnikat, tak se pak mnohé z nich doma setkají s naprosto odmítavou reakcí. Jejich bezprostřední okolí často nechce, aby byly samostatnější, aktivnější. Myslím, ţe pokud nebudou cítit, ţe mají podporu státu, společnosti, mezi sebou, tak to prostě samy nezvládnou. Linková: Je to tak. Jedna kamarádka říká, ţe feminismus není o tom, kdo doma myje nádobí, ale já si myslím, ţe feminismus je přesně i o tom, kdo stojí u dřezu. Kárníková: Pro mě by bylo nejsilnější, kdybychom odcházely s pocitem, ţe jsme vytvořily základ nějakého společného hnutí a budeme na něm dál pracovat. Klimentová: Taky by bylo dobře, kdybychom nezdemolovaly Národní dŧm a neztratily polovinu dětí, co nám účastnice daly na hlídání. * Základ společného hnutí... Ale vy to záměrně svoláváte jako heterogenní setkání, mŧţe to nějak pokračovat? Jak? Linková: To je samozřejmě velká otázka. Určitě chceme další kongres, je otázka, jak často by se měly konat. Další věc je, ţe budeme prosazovat naše rezoluce. Ale hlavně, ten závazek, ţe budeme pracovat dál, mŧţe mít mnoho rŧzných podob: někdo třeba pŧjde na zasedání zastupitelstva a bude tam mluvit o tom, ţe obec musí něco udělat se zařízeními pro děti, někdo zase mŧţe ve firmě pomoci mladší kolegyni a bude ji mentorovat. Mŧţe to být cokoli, malé věci, které jsou ţeny a muţi schopni začlenit do svého kaţdodenního ţivota. Nebude to tak, ţe bychom šly na barikády. Kárníková: Není třeba vidět to hnutí jako instituci. * Takţe obrazně spíš jako výsadek 650 individuálních aktivistek do společnosti? Klimentová: No, bude jich víc. Nakonec jich bude přímo na kongresu moţná tisíc a další to budou sledovat na internetu. * Základní téma je trh práce. Co byste očekávaly v krátkém horizontu, ţe by se mělo a mohlo změnit rychle? Kárníková: Ţeny jsou vyloučené z trhu práce kvŧli své biologické roli, cokoli jim situaci ulehčí, je dobře – od flexibilních pracovních úvazkŧ, progresivnější regulace rodičovské dovolené, po předcházení nerovnosti v platech – třeba v první fázi prostřednictvím „vykazatelnosti―, kdy firmy a veřejná správa musí zdŧvodnit, proč ty rozdíly jsou, a to je donutí se jimi zabývat. Takový model funguje třeba v Rakousku. To jsou všechno věci, které je moţné nastartovat poměrně rychle. Linková: Vyuţít nevyuţité prostředky evropských fondŧ na stavbu mateřských škol – to je také konkrétní návrh, který by šel zrealizovat velice rychle. Klimentová: Nejdŧleţitější vzkaz ale podle mě stejně bude ten, ţe pokud nebudou ţeny zastoupené v politice, tak se nic nezmění, pokud jich tam bude méně neţ 30 %, tak se budou stále spíš jen přizpŧsobovat a obrazně řečeno chodit v kravatách a oblecích. A není to opravdu o tom, ţe by byly lepší a dělaly nutně lepší politiku neţ muţi, ale o tom, ţe zastupují nějakých 51 % populace, zastupují určitou zkušenost. A vnášejí tam určitá témata, která třeba politici – muţi nevnímají. Kárníková: A to je samozřejmě zase i otázka diskuse o kvótách, o tom, zda mají mít strany kvóty pro svoje kandidátní listiny. Jestli padá argument, ţe strany ţeny prostě nemají, ţe kandidátky nemohou sestavovat tak, aby ţeny byly zastoupené na volitelných místech, pak je to chyba těch stran, protoţe by měly tedy ţeny oslovovat, lákat je, uzpŧsobit chod strany tak, aby se tam ţeny mohly uplatnit Linková: Přesně, tohle jsou ty stereotypy. Jako ve vědě – neustále slýcháme, ţe nemáme kvalifikované ţeny, ale to je totální blbost. Ţeny v systému jsou a jsou dostatečně kvalitní. Jde jen o to chtít je vidět a pustit je mezi sebe. Kárníková: Ještě mě to vrací k tématu, proč tady nemáme feministické hnutí: my tady máme dost pervertní pohled na liberalismus a na svobodu volby – a je to představa, ţe ţeny nejsou v politice prostě proto, ţe tam nechtějí. Ne proto, ţe je tu Plné znění zpráv


nějaký systém, který je znevýhodňuje, který to rozhodnutí nějak určuje, celá síť mocenských vztahŧ, genderových vztahŧ. *** O dŧvodech, proč u nás feministické hnutí není rozvinuté, jsme uţ mluvili. A jak je to v zahraničí: je v hnutí něco nového, nová generace, něco, co vás inspiruje? A patří předávání těch nových myšlenek také k cílŧm Kongresu? Kárníková: Naším úkolem je tady podle mě spíš vytvořit přijetí pro feminismus. Taková pionýrská práce neţ sofistikované debaty mezi rŧznými proudy feministického hnutí. Anna Kárníková se jako vědecká pracovnice praţského zastoupení Nadace Friedricha Eberta věnuje otázkám genderu, ţivotního prostředí, veřejných politik a české a evropské levice. Absolvovala Evropská studia na Fakultě sociálních věd UK. Monika Klimentová pracuje v neziskové organizaci Fórum 50 %, která se zaměřuje na podporu rovného zastoupení ţen na všech úrovních rozhodování. Ve Fóru se soustřeďuje na oblast komunitního plánování z pohledu genderu. Absolvovala regionální geografii na Přírodovědecké fakultě UK. Marcela Linková jako vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR zaměřuje svŧj výzkum na téma „gender a věda―, věnuje se mimo jiné proměnám akademické práce a výzkumných organizací a analýzám vědních politik z genderové perspektivy. Absolvovala anglistiku a amerikanistiku na Filozofické fakultě UK. Foto popis| Organizátorky Kongresu ţen (zleva): Tereza Niesytová, Monika Klimentová, Marcela Linková, Jana Smiggels Kavková, Veronika Šprincová, Anna Kárníková. Foto autor| foto:Martina Frouz _

Skupina AMI Communications jmenuje nové partnery 13.6.2013

MaM.cz str. 00 mam.ihned.cz_ Marie Zemanová_

Novými partnery skupiny AMI Communications se stávají dva dlouholetí členové vedení, Managing Director Eva Sroka a Senior Consultant Jan Kučmáš. Eva Sroka pŧsobí ve společnosti od roku 1998 a v současnosti vede dva týmy konzultantŧ (zdravotnictví a IT/telco) a dceřinou společnost Digital Communications. Jan Kučmáš pracuje v AMI od roku 2005 a dnes řídí zahraniční kanceláře (Bulharsko, Slovensko a Rumunsko) a dceřinou společnost Design Communications. Eva Sroka bude nově odpovědná za řízení divize Consumer Marketing, Jan Kučmáš divize prŧmyslu. Eva Sroka, která je nově odpovědná za řízení skupiny konzultantŧ pro oblast Consumer Marketingu, vystudovala sociální a masovou komunikaci na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze a absolvovala London School of PR. Po studijním pobytu v Rakousku a v Itálii pracovala více neţ dva roky v médiích na pozici produkční a editor. V agentuře AMI Communications pŧsobí od roku 1998, kdy pracovala pro klienty z oblasti rychloobrátkového zboţí a developmentu. Jako Senior Account Director vedla od roku 2004 tým věnující se klientŧm z oblasti IT a telekomunikací. V roce 2011 byla jmenována do pozice Managing Director Healthcare & Technology, ve které zodpovídala za řízení týmŧ, specializujících se na komunikaci zakázek z oblasti zdravotnictví a IT/telco či aktivity spojené s on-line komunikací klientŧ. Specializuje se i na korporátní komunikaci a odborné poradenství v oblasti filantropie a CSR projektŧ. Zároveň pŧsobí jako poradce neziskových organizací. Jan Kučmáš, který je nově odpovědný za řízení skupiny konzultantŧ pro oblast prŧmyslu, vystudoval ţurnalistiku, politologii a mezinárodní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V devadesátých letech pracoval jako redaktor v Českém deníku, Reportéru a měsíčníku Interview, později jako senior redaktor a editor v Lidových novinách a v redakci zpravodajství České televize. Od roku 1999 pŧsobil jako PR manaţer značky Internet On Line a od roku 2000 pracoval čtyři roky jako ředitel korporátní komunikace Eurotelu. V roce 2004 vedl jako šéfredaktor Strategii, odborný týdeník o médiích a marketingu. V AMI Communications se od Plné znění zpráv


roku 2005 specializuje na strategické konzultace, krizovou komunikaci a mediální tréninky. Jeho další odpovědností je řízení divize Design Communications a zahraničních sesterských agentur v Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku.

URL| http://mam.ihned.cz/c1-60060920-skupina-ami-communications-jmenuje-nove-partnery _

Dravá řeka mění pořadí favoritů na primátora 13.6.2013

Mladá fronta DNES str. 01 Pavel Švec_

Praha_

Ačkoli pŧvodně náměstek Tomáš Hudeček primátorem být podle svých slov nechtěl, po povodních názor nečekaně mění. Nyní má podporu stranického vedení. Dosavadní favorit ztrácí. Lídra zvolí TOP 09 v pondělí, primátora pak zastupitelé 20. června. Primátorem z nutnosti. Tak sám sebe označil náměstek Tomáš Hudeček (TOP 09) na konci května, kdyţ převzal pravomoci po svrţeném Bohuslavu Svobodovi (ODS). Tehdy zároveň uvedl, ţe do boje o křeslo primátora jsou nasazeni čtyři kandidáti a sám prý o tento atraktivní post usilovat nebude. To se změnilo. Předevčírem uţ Hudeček najednou mluvil o jedné osobě navíc. „Stále je pět kandidátŧ, i kdyţ Zdeněk Tŧma to spíš odmítá,― řekl pro Hospodářské noviny (HN). Je tedy jasné, ţe se nynější pověřený primátor vrací do hry. Při koaliční rebelii na magistrátě byl v jejím čele, tudíţ hodně na očích, pak přišly povodně a on takřka neopustil prostor, který mu byl rok a pŧl v jeho předešlé funkci téměř zapovězený: prostor mediální, jejţ si uzurpoval Svoboda. A patrně i kvŧli tomu se nyní na Hudečkovu stranu otevřeně přidal šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Primátora samozřejmě musí vybrat zastupitelé. Ale jako Praţanovi se mi coby vhodnější jeví Tomáš Hudeček,― řekl HN kníţe. To je významná podpora, která nakonec mŧţe čtyřiatřicetiletého rodáka z Olomouce vynést na vrchol. „I kdyţ jsem neměl v úmyslu kandidovat, situace se vlivem posledních událostí změnila natolik, ţe jestliţe se praţská TOP 09 rozhodne, ţe se mám této funkce zhostit, přijmu to. Podpory Karla Schwarzenberga si velmi váţím,― vysvětlil svŧj obrat Hudeček. Je nesporné, ţe nebýt povodní, mluvilo by se o někom jiném. V očích Praţanŧ Hudeček obstál, ač byl třeba právem kritizován za špatnou komunikaci s vytopenými městskými částmi, za to, ţe si při přenosech v televizi podle starostŧ vymýšlel, či ţe o stavbě protipovodňových zábran rozhodl pozdě. Vedení strany nechce nečekaně nabytý potenciál promarnit. » Pokračování na str. B2 Dravá řeka mění pořadí favoritŧ na primátora » Pokračování ze str. B1 „Hudeček si zkusil pozici primátora v krizové situaci. Ochutnal slávu a moc, tudíţ se jí nechce vzdávat,― podotkl politolog FSV UK Kamil Švec. „Při povodních se nestala ţádná tragédie, která by ho pohřbila tak jako exprimátora Igora Němce před jedenácti lety. Vedení TOP 09 si uvědomuje, ţe kdyby nyní nasadilo jiného člověka, mohlo by Hudečkovy zásluhy zpochybnit a dát tak za pravdu jeho kritikŧm,― dodal Švec. Má být Hudeček loutkou? Doposud byli ve hře o primátorské křeslo čtyři kandidáti z TOP 09. Bývalý guvernér ČNB a volební lídr strany Zdeněk Tŧma, nynější praţský radní pro kulturu Václav Novotný, šéf zastupitelského klubu Jiří Vávra a zastupitel Martin Dlouhý. Jenţe povodeň tímto seznamem značně zamíchala a některá jména odplavila zcela. Třeba Novotný jiţ doporučil svým podporovatelŧm v zastupitelstvu, aby hlasovali pro Hudečka. Vávra pak uvedl, ţe Schwarzenbergovo rozhodnutí respektuje a povaţuje ho za logické, kdyţ kníţe mladého spolustraníka podporoval uţ před volbami. Podle zákulisních informací se v partaji mezi Hudečkem a Vávrou odehrává ostrý souboj. Ale vypadá to, ţe straníci podpoří prvně jmenovaného. „Nyní jde o to, kdo seţene víc hlasŧ. Kaţdý má plusy i minusy. Vávra je Plné znění zpráv


pragmatik a dobrý vyjednavač, ale zase se nenechá moc dobře ovládat. Hudeček by byl pro leckoho lepší, protoţe si budou myslet, ţe jej ovládnou,― popsal situaci zdroj blízký magistrátu. V kuloárech se navíc povídá, ţe mnoha členŧm TOP 09 vadí lidé, kteří za Vávrou stojí v takzvané šedé zóně. Velkým tajemstvím není ani to, ţe k Vávrovi se přiklání sociální demokraté, o jejichţ hlasy se chce TOP 09 při volbě primátora opřít. Topka totiţ v zastupitelstvu potřebuje nabrat ještě minimálně šest hlasŧ, aby měla většinu. „Personálie jsme při jednáních s TOP 09 ještě neřešili. Proto nechci kandidáty kádrovat,― řekl předseda klubu ČSSD Miroslav Poche. Nicméně od sociálních demokratŧ neoficiálně zaznívá velmi silný názor, ţe by primátorem neměl být člověk obviněný policií. A to právě Hudeček společně s Novotným je. Kriminalisté před pár měsíci obvinili takřka celou radu za to, ţe podpořila prodlouţení zakázky na provoz Opencard bez výběrového řízení. „Není to ale tak fatální podmínka, ovšem mohly by s tím pak být nějaké potíţe,― říká se o postoji strany v samotné ČSSD. Přitom ještě před několika dny se zdál tento postoj mnohem radikálnější. Favoritem na primátora je nyní bezesporu Tomáš Hudeček, ale jak je chronicky známo - politika je nevyzpytatelná. „Před čtrnácti dny byl nahoře Vávra. Bŧh ví, co se stane. Hudeček má teď za sebou celostátní vedení, kníţete i Kalouska, v klubu je na tom taky líp,― dodává nejmenovaný zdroj. Foto popis| Hudeček a Vávra Tomáš Hudeček (vlevo) vystupoval v prvních hodinách povodní trochu nejistě. Mohlo se zdát, ţe ţivelní pohroma přinese politické body spíš jeho stranickému kolegovi Jiřímu Vávrovi (vpravo). Voda však opadla a v TOP 09 se o Hudečkovi mluví jako o moţném primátorovi. Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA O autorovi| Pavel Švec, s přispěním A. Paclíkové a R. Duchoně Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _

Nadcházející prezidentské volby v Íránu řeší i v íránském vysílání Izraelského rozhlasu 13.6.2013

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Břetislav Tureček_

blizkyvychod_

Uţ jenom hodiny zbývají v Íránu do prvního kola prezidentských voleb. Obyvatelé země budou vybírat nástupce dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadíneţáda, který uţ po osmi letech ve funkci nemŧţe potřetí kandidovat, ze šesti kandidátŧ. I kdyţ prezident není tou postavou, která by v íránské politice měla hlavní slovo, tou je nejvyšší vŧdce ájatolláh Chámeneí – přesto budou páteční volby velmi sledovanou událostí. A pečlivě se jim věnují i třeba v Izraeli – například v jeruzalémském studiu Izraelského rozhlasu, odkud se vysílá v perštině do Íránu. A tentokrát se do programu zapojili i samotní Íránci.„Tento program vysíláme uţ více neţ dvacet let. A za celou dobu jsme neslyšeli o jediném případu, kdy by někdo z volajících byl potom v Íránu nějak popotahován, zatčen nebo trestán. Jsme prostě velmi korektní. Íránské vedení to dobře ví, a proto naše volající posluchače nezastrašuje,― říká Menaše Amir, ţidovský přistěhovalec z Teheránu.Do Íránu odsud vysílal uţ za šáha a pokračuje i v posledních třiceti letech, kdy v Íránu vládne náboţenský reţim. Jeho kolegyně mezitím čte do íránského éteru zprávy, samozřejmě v perštině. Jde zrovna o informace o rŧstu ceny slepičích vajec v íránských obchodech.„Kaţdý posluchač volající do našeho programu musí vystupovat slušně, a také nikdy nesmí napadat ţádné náboţenství. Takţe i kdyby z Íránu volal někdo, kdo by nadávat na islám, tak ho okamţitě zastavíme,― doplňuje Menaše Amir před odchodem do studia.Zprávy končí předpovědí počasí pro Izrael a také v pro Írán - v Teheránu 32 stupňŧ, v Šírázu má být dokonce 36.Volají Íránci z domova i z cizinyA uţ jsou tu první telefonáty, hovory v reţii přijímá pan Jigal Septi a pak je přepojuje do studia Menašemu Amirovi. Jeden volající z Íránu se domnívá, ţe v pátek vlastně vŧbec nebude mít smysl volit, protoţe výsledek hlasování je prý předem jasný.Další posluchač prý volit pŧjde, a jeho kandidátem je Alí Akbar Velájatí, coţ je bývalý ministr zahraničí v 80. a 90. letech. Volající Íránec se domnívá, ţe diplomat Velájatí dobře ukočíruje mezinárodní krizi kolem íránského jaderného programu.Do pořadu se obvykle vejde nějakých deset dvanáct telefonátŧ. Ne kaţdý posluchač ale umí nebo chce být stručný, takţe moderátor Menaše Amír některé musí zdvořile, ale vcelku jednoznačně Plné znění zpráv


utnout.„Tenhle je z Íránu, ale telefonují také Íránci ţijící v jiných zemích. Hlavně z Německa, Spojených státŧ, Británie. Je to tak padesát na padesát. Pŧl z Íránu, pŧl z ciziny,― vysvětluje technik Jigal Septi, jak takové nevšední vysílání mezi znepřátelenými státy probíhá.Program trvá 35 minut. Izraelský rozhlas vysílá do Íránu persky kaţdý den, tenhle kontaktní pořad ale bývá jenom v neděli.„Někteří Íránci volali, ţe budou volby bojkotovat, jiní zase říkali, ţe pŧjdou hlasovat, protoţe to prý moţná v Íránu přece jenom něco změní. A pak také někteří Íránci telefonovali, ţe se bojí nevolit, protoţe pak nebudou mít razítko v občance a mohli by jim dělat problémy v práci,― uvádí Menaše Amir poté, co se s posluchači rozloučil.Přirození spojenci?Ţe do Izraele telefonují Íránci naladění proti své vládě, se dá vcelku očekávat. Ale volají i takoví, kteří reţim naopak podporují?„Vybízíme posluchače jakéhokoli názoru, aby volali. Věříme v demokracii a máme opravdový zájem slyšet odpŧrce i zastánce íránského reţimu. Někdy proto volají lidé, kteří stojí za íránským vedením. Kritizují Izrael a ptají se, proč se s naším vysíláním vměšujeme do íránských záleţitostí. No a my se pak snaţíme vysvětlit, ţe nám jde o opravdovou debatu a názorové střety,― vysvětluje Menaše Amir a dodává:„Je mi 73 let, a v Izraelském rozhlase uţ pŧsobím padesát tři let. Mám tuhle práci rád, je to pro mě potěšení a čest vysílat zrovna do Íránu. Je to dŧleţité pro lidi v obou zemích, mám za to, ţe naše národy jsou přirozenými spojenci a přáteli. Doufám, ţe jednou budou obě země zase spolupracovat, v zájmu obou národŧ.―Volby moc nezměníHlavním tématem předvolební kampaně v Íránu je ekonomika. Většina kandidátŧ přičítá její tristní stav nikoli mezinárodním sankcím, ale především špatné politice prezidenta Mahmúda Ahmadíneţáda, jemuţ nyní končí druhý čtyřletý mandát.„Volby toho moc nezmění. Všichni si pamatujeme ty poslední před čtyřmi lety a reţim uţ nebude chtít připustit takzvanou Zelenou revoluci, tedy podporu opozičního kandidáta. Proto došlo k vyřazení některých kandidátŧ,― tvrdí Slavomír Horák z FSV UK.Vládnoucí reţim podle něj sice připouští názorovou debatu uvnitř země, ale má ji pod kontrolou.„Přirovnal bych to hospodským řečem. Pestrost názorŧ je sice velká, ale jejich faktické prosazení je prakticky nemoţné, to reţim pevně kontroluje,― vysvětluje Slavomír Horák, a i proto předpokládá, ţe vyhraje proreţimní kandidát:„Mŧţe to být Saíd Dţalílí, šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti a vyjednávač v jaderné problematice. Ale uspět by mohl také velmi populární Mohammad Báker Kálíbáf, který je od roku 2005 je starostou Teheránu.―Národní hrdost„Íránce nejvíce trápí zdraţování, protoţe inflace se v posledních letech pohybuje kolem 20 procent. Reálné platy se sniţují a kurz k dolaru také klesá. Další, co lidem vadí, je korupce. Lidé ji vnímají daleko intenzivněji právě díky zhoršující se ekonomice,― upozorňuje Slavomír Horák.Proreţimní kandidáti se podle Horáka mohou spolehnout na hrdost Íráncŧ na svou zem a na svŧj národ: „Kdyţ v televizi vidí úspěchy jejich jaderného programu, ţe jejich rakety létají do vesmíru, ţe Írán dokáţe vzdorovat takové mocnosti, jako jsou USA, tak to nahrává reţimu.―Rozdíl mezi mírovým a vojenským vyuţitím jaderného materiálu podle Horáka samotní Íránci nerozlišují a neovlivnilo by to ani případné potvrzení západních obav, ţe Írán ve skutečnosti vyrábí jadernou zbraň.Írán je prý připraven vysvětlit pochybnosti o svém jaderném programu Íránské vedení vyřadilo z prezidentských voleb stovky zájemcŧ o kandidaturu Jaderný program se stává hlavním tématem v boji o příštího íránského prezidenta Írán zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Otřesy pocítili aţ v Indii a Perském zálivu

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1223744 _

Bojujete s povodní a dluhy zároveň? Poţádejte o odklad exekuce 12.6.2013

ct24.cz

str. 00 obr_

Ekonomika_

Praha – Další pomoc pro postiţené povodněmi – teď konkrétně pro dluţníky, kteří mají majetek nebo jeho část v exekuci. Podle Exekutorské komory si mohou poţádat o její odklad. Soudní exekutor tak mŧţe pozastavit třeba pravidelné sráţky ze mzdy, které slouţí k uspokojení pohledávky věřitelŧ. Člen prezidia komory Vladimír Plášil ale v rozhovoru pro ČT24 upozornil, ţe institut odkladu exekuce není nárokový a jednotlivé případy musí individuálně posoudit soudní exekutor nebo exekuční soud. Opatření, které vychází z občanského soudního řádu, dovoluje dluţníkovi v případě, ţe se bez vlastního zavinění dostane do tíţivé finanční situace, poţádat o odklad výkonu exekuce. Plášil doporučuje uchazečŧm o takový odklad předloţit pověřenému exekutorovi relevantní dokumenty, kterými doloţí, ţe byli povodní poškozeni (např. ţe jim poškodila majetek). Potvrzení mŧţe být vydáno třeba stavebním úřadem nebo statikem.



"Institut odkladu exekuce není nárokový, to znamená, ţe soudní exekutor nebo exekuční soud musí návrh na povolení odkladu posoudit – a také musí být splněna další podmínka, ţe oprávněný nebude odkladem exekuce váţně poškozen," vysvětlil Plášil. Podle něj není moţné odhadnout, kolika lidí by se odklad mohl týkat. Soudní exekutor nebo exekuční soud v případě, ţe odklad povolí, musí stanovit dobu, po kterou je exekuce odloţena – jakmile tato doba uplyne, tak se v exekuci dále pokračuje. Pozor na lichváře Server Bankovnipoplatky.com také varoval lidi postiţené povodněmi před snahou řešit finanční situaci pŧjčkou u lichvářŧ a nedŧvěryhodných společností. Bývá to sice nejrychlejší a nejsnazší cesta, okamţité získání peněz se pak ale mŧţe proměnit v roky neřešitelných problémŧ a dluhŧ. Do rukou lichvářŧ a nepoctivých firem mŧţe lidi dohnat i absence dokladŧ potřebných pro vyřízení řádného a bezpečného úvěru – často je totiţ odnesla nebo zničila voda. "Ten, kdo pŧjčí bez dokladŧ a bez základního ověření finanční situace ţadatele, je bezpochyby rizikovým poskytovatelem úvěru. Lidé by se neměli nechat přesvědčit tím, ţe lze takový úvěr získat rychle a snadno. Je lepší nejprve zajistit náhradní doklady, a teprve poté řešit svou finanční situaci," radí jeden z autorŧ Navigátora bezpečného úvěru Petr Teplý z FSV UK. Podle něj se právě po záplavách objevuje větší počet těch, kdo s lichváři bojují. Neziskové organizace přidávají seznam dalších typických znakŧ nesolidní pŧjčky: vnucování peněz, poplatek za poskytnutí pŧjčky, ručení domem i za malou částku nebo telefonní linky začínající číslem 906. Navigátor bezpečného úvěru proto nabádá postiţené záplavami, aby nejprve vyuţili sociální podporu v podobě mimořádné dávky, kterou nabízí stát. Speciální nabídky připravily taky některé banky. Umoţňují lidem vybrat termínované vklady okamţitě a bez penále.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/231039-bojujete-s-povodni-a-dluhy-zaroven-pozadejte-oodklad-exekuce/ _

Není rozumné vcházet do domu, v němţ akorát hoří! 12.6.2013

Make Money str. 20 _

Rozhovor_

„Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehoţ pomocí se mŧţe ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky,― říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky. * Známé rčení tvrdí, ţe kapři si rybník nevypustí. Platí toto i pro centrální banku a názor jejích představitelŧ na vzdání se koruny a přijetí eura? Rčení o kaprech a rybníku jsme si v centrální bance moc dobře vědomi. Dlouhodobě proto tvrdíme, ţe rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura leţí na politické reprezentaci. Česká národní banka tak mŧţe poskytnout pouze expertní názor na to, zda a kdy by bylo vhodné euro přijmout. Jaké budou přínosy a náklady tohoto kroku. A dojde-li k rozhodnutí euro skutečně přijmout, pak zcela jistě bude i centrální banka maximálně nápomocna při onom vypuštění pomyslného rybníka čili vzdání se české koruny. * Je vhodné, aby Česká republika usilovala o přijetí eura? V současné chvíli to podle našeho názoru vhodné není. Vyplývá to i z materiálu, který centrální banka kaţdoročně předkládá spolu s Ministerstvem financí vládě, přičemţ tento materiál vyhodnocuje připravenost České republiky na přijetí eura. A doporučení, které vyplývá z toho materiálu, s nímţ se mimo jiné ztotoţnila i Plné znění zpráv


vláda, zní: prozatím nestanovovat ţádný termín pro přijetí eura a tím pádem proto ani nečinit kroky směřující k jeho přijetí. Čili neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzŧ ERM II. * Kdyţ ponecháme stranou diskuzi o tom, kdy a za jakých podmínek je vhodné euro přijímat, a zeptal bych se, zda je vŧbec vhodné euro přijímat, jak by zněla vaše odpověď? Uvaţovat o přijetí eura samozřejmě určitou logiku má. Hlavním přínosem tohoto kroku by bylo omezení kurzových výkyvŧ, které pro mnoho tuzemských firem představují komplikace z hlediska jejich byznysu. Tento argument nelze podceňovat, protoţe jsme malá, proexportně orientovaná ekonomika, jejíţ velké procento zahraničního obchodu směřuje právě do zemí eurozóny. Jinou věcí však je, ţe na přijetí eura musí být ČR také připravena, přičemţ zdaleka nemluvím jen o splnění formálních kritérií, ale o ekonomické připravenosti jako takové. Přišpendlena pod třemi procenty * Co si mám představit pod onou ekonomickou připraveností jako takovou? S ohledem na otázku přijmout či nepřijmout euro se Česká republika potýká se dvěma zásadními problémy. Tím prvním je nedokončená konsolidace veřejných rozpočtŧ. Na tom nic nemění fakt, ţe zřejmě jiţ v tomto roce splníme maastrichtské kritérium, jeţ po nás vyţaduje, abychom stlačili deficit státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu. To je jistě dobré, ale je to pouze ono formální splnění jednoho z kritérií nutných pro přijetí eura. * Jak to myslíte? My jsme vţdy říkali a zmiňuje se o tom i Strategie přijetí eura, ţe deficit státního rozpočtu v úrovni nepřesahující tři procenta hrubého domácího produktu, proto s odřenýma ušima splnění onoho jiţ zmíněného maastrichtského kritéria, není dostatečně ambiciózní. * Proč si to myslíte? Máme-li se vzdát měnové politiky a kurzu koruny jako přizpŧsobovacího a stabilizačního mechanismu v momentech, kdy ekonomice hrozí určité výkyvy, je podle našeho názoru bezpodmínečně nutné, aby tuto přizpŧsobovací a stabilizační roli byla alespoň z části připravena převzít rozpočtová politika vlády. Avšak na to musí mít vytvořen prostor. A ten by měl být podstatně velkorysejší. Rozpočtová politika vlády nemŧţe být v tomto ohledu přišpendlena těsně k té tříprocentní hranici deficitu státního rozpočtu. * Jaká hranice by tedy byla ideální? Ideálně by měla být u takzvaného střednědobého cíle, který v případě České republiky tvoří strukturální schodek ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu. A k tomu máme ještě daleko. Odsouvat závazek do nekonečna * Je cesta k přijetí eura z ekonomického i právního hlediska pro Českou republiku nevyhnutelná? Tuto problematiku je třeba rozdělit. Právně máme závazek k euru směřovat, ale nikdo nespecifikuje, v jakém časovém horizontu. Takţe například Švédsko, které má stejný závazek, si ţádný cíl přijetí eura nedává. Ten závazek je proto moţné odsouvat prakticky do nekonečna. Právně ta odpověď tudíţ zní ano i ne. Právně si mŧţeme korunu ponechat ještě po velmi dlouhou dobu, aniţ bychom nějak výrazně porušovali náš závazek z doby, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. * A ten ekonomický aspekt? Z ekonomického hlediska a z hlediska zahraničního obchodu, stability kurzu, jsou argumenty pro přijetí eura jasné. V tom je evidentní přínos. Kromě výkyvŧ kurzu se omezí i transakční náklady při směně měny, z čehoţ by těţili i občané České republiky při cestách do zahraničí. Takţe tyto přínosy přijetí eura jsou a je moţné, ţe časem budou ještě narŧstat ve vazbě na to, jak bude dále narŧstat naše provázanost s eurozónou. Plné znění zpráv


* Takţe říkáte, ţe bez eura se tak jako tak neobejdeme? To jsem neřekl. První otázka zní, kdy dokončíme fiskální konsolidaci, o níţ jsme před chvíli mluvili. Druhá otázka zní, kdy zpruţníme trh práce, coţ je další přizpŧsobovací, stabilizační mechanismus, který nám v eurozóně mŧţe s ekonomickými šoky pomáhat. * Jaké konkrétní šoky máte na mysli? Vezměte si například situaci po pádu Lehman Brothers, kdy relativně silná krize zasáhla pobaltské země. Tyto země zaţily hlubokou recesi, ze které se však docela rychle dostaly. Jedním z hlavních dŧvodŧ přitom bylo, ţe mají relativně pruţné ekonomiky a pruţný trh práce. Jakmile však krize zasáhla Řecko s relativně nepruţnou ekonomikou i trhem práce, tak Řecko jako člen eurozóny má obrovský problém se z této krize dostat. Dŧvodem je, ţe nedisponuje nijakým přizpŧsobovacím, stabilizačním mechanismem, ať uţ v podobě vlastní měny, pruţného trhu práce, nebo konsolidovaného státního rozpočtu. Na tomto srovnání vidíte, ţe chcete-li fungovat v eurozóně, musíte splňovat minimálně ony dva zmíněné aspekty, konsolidované státní finance a fungující trh práce. Jinak máte problém. To platí i pro Českou republiku. * S problémy se však dnes potýkají úplně všichni. Země eurozóny i mimo eurozónu… Faktem je, ţe eurozóna se nyní potýká s váţnou krizí. V tuto chvíli proto není asi moc rozumné vcházet do domu, v němţ akorát hoří. Tím opět odpovídám na otázku, zda je v tuto chvíli rozumnější ponechat si českou korunu, nebo spěchat s přijetím eura, aniţ bychom si počkali na to, jak se eurozóna s ekonomickými problémy vypořádá. Svou roli sehrává i to, ţe v eurozóně vznikají nové instituce, které tam dříve nebyly. Diskutuje se o nových záchranných mechanismech, jako je například bankovní unie, přičemţ prozatím nikdo neví, jak to vše bude fungovat, ale docela jistě se ví, ţe s největší pravděpodobností tyto změny budou znamenat dodatečné náklady pro všechny země, které vstup do eurozóny zvaţují. * Jaké výhody nám nyní, a třeba nejen v tuto chvíli přináší česká koruna? Z makroekonomického pohledu je plovoucí kurz koruny pro Českou republiku výhodou. Jak jsem jiţ řekl, pomáhá nám lépe se vypořádávat se šoky, které dopadají na ekonomiku. A to platí hlavně v posledních pěti letech, kdy nejen česká ekonomika prošla významnou krizí. Koruna na to tehdy reagovala a vlastně i nyní reaguje výrazným oslabením, čímţ pomáhá našemu exportnímu sektoru. Pomáhá mu vyrovnat se s propadem zahraniční poptávky. Slabší koruna byla i příčinou toho, ţe naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboţí v eurech více korun, takţe i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i kdyţ menší recesi. * Kdybychom se české koruny vzdali, jednoznačně přijdeme o tuto výhodu? Ano. Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehoţ pomocí se mŧţe ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky. Zastánce plovoucích směnných kurzŧ Zmiňujete se o výhodách české koruny pro ekonomiku. Kdybyste měl hovořit o přímých výhodách pro občany České republiky, co byste řekl? Asi to, ţe Česká republika stále patří k takzvaně konvergujícím nebo dohánějícím zemím, její cenová hladina se postupně a dlouhodobě dotahuje k cenové hladině vyspělých zemí eurozóny. Tento proces byl v poslední době sice přerušen hospodářskou krizí, ale doufejme, ţe bude, jakmile krize pomine, znovu nastartován. A teď, máteli plovoucí kurz, máte-li českou korunu, tak ten proces probíhal tak, ţe inflace v České republice byla od roku 1998 relativně nízká, srovnatelná s inflací v eurozóně, takţe to dohánění vyspělejších zemí, to přibliţování se jejich cenám, se nedělo prostřednictvím vyšší inflace, ale dělo se prostřednictvím posilujícího nominálního kurzu koruny. To je, myslím, pro občany velmi příjemný zpŧsob dohánění. Občanŧm úspory neznehodnocovala vysoká inflace, ale naopak kaţdý rok v cizině viděli, ţe si za své koruny mohou koupit o něco více. * Přijetím eura toto všechno zmizí? Ano, vstupem do eurozóny se kurz nenávratně zafixuje. A naše dohánění vyspělých zemí se bude dít, protoţe jinak to nejde, pouze přes o něco vyšší inflaci. Plné znění zpráv


* Tedy přes zdraţování… Ano. Přitom vyšší úrokové sazby, které by lidem kompenzovaly vyšší inflaci, nebudou moţné, protoţe ty jsou pak stanovovány v rámci celé eurozóny. * Měla by Česká republika usilovat o zachování koruny stŧj co stŧj? Já osobně jsem zastáncem plovoucích směnných kurzŧ. Takţe z tohoto pohledu jsem ve prospěch české koruny asi aţ příliš zaujatý. Myslím si, ţe v horizontu minimálně pěti let je výhodnější si ponechat korunu. * Česká republika by tedy měla oddalovat přijetí eura do nekonečna? Nekonečný horizont je pro mě příliš dlouhý na to, abych řekl, ţe za více neţ pět či deset let budou výhody koruny i nadále převaţovat nad výhodami eura. Pro zachování české koruny jako národní měny však momentálně ty výhody v souhrnu jsou. * Jak by podle vás vypadala ideální situace, za níţ by se České republice vyplatilo euro přijmout? Na straně eurozóny by muselo jednoznačně dojít k vyřešení krize a k jasnému nastavení nových záchranných mechanismŧ i bankovní unie. To proto, abychom do eurozóny nevstupovali za podmínky, ţe budeme doplácet na hospodářské chyby jiných zemí. Tím nechci říci, ţe na místě je nepomáhat. Ale onu pomoc vnímám jako férové pojištění v momentech, kdy se některá ze zemí eurozóny dostane do problémŧ z objektivních příčin, nikoliv vlastním zaviněním. To mi smysl dává, výhodné by to bylo i pro nás. Avšak bohuţel to v tuto chvíli neplatí. Je celkem zřejmé, odkud a kam nyní záchranné peníze tečou, potečou a proč. Takţe je potřeba, aby si eurozóna toto vyřešila. * Zmínil jste se i o bankovní unii… I v jejím případě je dŧleţité, aby pravidla byla nastavena férově i pro země, jejichţ banky jsou vlastněny matkami z jiných zemí. V tomto případě to znamená, aby takzvané hostitelské země, coţ je i případ České republiky, měly dostatečné pravomoci pro to, aby mohly garantovat stabilitu svého bankovního sektoru. * Jak by ona ideální situace, byť jsme se o tom jiţ bavili, měla ze strany ČR vypadat? Bylo by dobré, aby byla dokončena konsolidace veřejných rozpočtŧ. A to blízko střednědobého rozpočtového cíle, v úrovni minus jedno procent hrubého domácího produktu. Myslím si však, ţe to není aktuální, protoţe i současná vláda, byť se letos dostane pod tři procenta HDP, uvádí, ţe pak chce nechat ekonomiku trochu nadechnout a státní rozpočet konsolidovat aţ v další, nejlépe pak rŧstové fázi ekonomiky. A pak ještě ten zmíněný trh práce, jehoţ reforma jistě také vezme nějaký čas. * Co vám vadí na tuzemském trhu práce? Jednou z dŧleţitých věcí pro kaţdý fungující trh práce je, aby neexistovaly příliš velké překáţky pro propouštění zaměstnancŧ, protoţe to s sebou přináší ten problém, ţe firmy se v době rŧstu zdráhají přijímat nové lidi. Tak vzniká jakýsi dvourychlostní pracovní trh. Na jedné straně jsou ti, co mají pracovní smlouvu a v uvozovkách své jisté, a pak ti, co smlouvu nemají, třeba absolventi, kteří před sebou mají velmi obtíţný úkol najít si solidní práci. A to i třeba na dobu určitou. Jiným problémem pak jsou aţ příliš vysoké odvody z mezd v podobě sociálních a zdravotních odvodŧ, coţ tomu trhu také příliš nepřidává. Je toho více a hovoří to pro změnu celého systému. Nemít vlastní měnu mŧţe být velmi nákladné * Vraťme se ještě k vaší předchozí odpovědi, kdy jste uvedl, ţe jste fanoušek plovoucích směnných kurzŧ. Proč? Tradičně se mělo za to, ţe pro malé otevřené ekonomiky je vhodnější fixní kurz, protoţe plovoucí kurzy jsou nadměrně kolísavé a jen vyvolávají šoky v ekonomice. A mělo se za to, ţe v momentě, kdy si země s malou a otevřenou ekonomikou, jako je třeba Česká republika, zafixuje nominální kurz vŧči nějakému svému největšímu obchodnímu partnerovi, tak to nezbytně povede k větší stabilitě její reálné ekonomiky. A zároveň i ke Plné znění zpráv


stabilnější inflaci. Jenţe ono se empiricky ukazuje, ţe to není pravda. Ţe země s plovoucím kurzem a efektivní měnovou politikou nakonec vykazují jak stabilní ekonomiku, tak stabilní vývoj cen. A to prostě proto, ţe plovoucí kurz pomáhá vstřebávat a vyrovnávat ekonomické šoky. Ano, jistě, někdy i samotný plovoucí kurz mŧţe vyvolat nestabilitu, jak jsme to třeba zaţili v letech 2001 a 2002, ale na druhou stranu je-li centrální banka schopna vytvořit stabilní prostředí, stabilní inflaci a řídit se vlastní a nezávislou měnovou politikou, tak ty kurzové výkyvy nejsou natolik zničující, aby destabilizovaly ekonomiku. * Jakou roli v tom našem rozhodování o výhodnosti a nevýhodnosti přijetí eura hraje naše úzké navázání na německou ekonomiku? Naše vazba na Německo je nepochybně silná. Je to náš hlavní obchodní partner, do Německa směřuje třetina našeho celkového vývozu. Panuje mezi námi i velká vlastnická provázanost. Z pohledu takto svázaného byznysu by přijetí eura bylo jednoznačným přínosem. Zeptejte se například ve Škodě Auto, jestli by měla Česká republika přijmout euro, a odpovědí vám pravděpodobně bude, ţe všemi deseti a co nejdříve. Tomu se samozřejmě není co divit, protoţe pro tuto a nejen tuto firmu by přijetí eura mělo jednoznačný přínos. Na druhou stranu pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroekonomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje ţivot, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou moţnost vyrovnávat se s nepříznivým ekonomickým vývojem. A cena tohoto nástroje se ukáţe nejvíce v krizových situacích, kdy přichází velký ekonomický šok, se kterým se potřebujete nějakým zpŧsobem vyrovnat, přičemţ kaţdý vyrovnávací mechanismus, coţ není jen česká koruna, v ten moment obrovsky získává na významu. Jiţ jsme se bavili o případu Řecka nebo jiných evropských zemí takzvaného jiţního křídla, kde vidíme, ţe v těchto mezních situacích je velmi nákladné nemít vlastní měnu. * Jakou roli by podle vás sehrávala Českou republika v eurozóně, kdyby v dohledné době přijala euro? Asi by dominovala naše obchodní vazba na jádro eurozóny. Na Německo a další, kde jsou naše hlavní obchodní vazby. Patřili bychom asi i k těm zdravějším zemím eurozóny z hlediska naší fiskální situace, kterou sice doma vnímáme velmi negativně, ale ve srovnání s jinými zeměmi to ještě zdaleka není tak špatné, jak jen by to špatné být mohlo. Myslím, ţe by nám ani nehrozil boom na trhu nemovitostí, který zaţily například Španělsko nebo Portugalsko po vstupu do eurozóny, coţ je vlastně jedna z hlavních příčin jejich současných problémŧ. * Mohl byste mi toto prosím blíţe vysvětlit? Španělsko se do problémŧ dostalo ani ne tak kvŧli fiskálním problémŧm, ale kvŧli přehřátí ekonomiky z dŧvodu boomu na tamějším trhu nemovitostí. Stejný příběh platí i pro Portugalsko. Obě země vstupovaly do eurozóny na poslední chvíli, kdy se jim sice podařilo sníţit inflaci, kdy jim klesly nominální úrokové sazby, ale u tamějších lidí, kteří nebyli zvyklí na to, ţe hypotéka není za deset aţ dvanáct procent na úrocích, ale za dvě aţ tři procenta v euru, to vyvolalo obrovskou chuť brát si úvěry a kupovat nemovitosti. Jejich ceny letěly nahoru a nastal velký stavební boom. Kdyţ však ceny nemovitostí během krize spadly a ta bublina splaskla, zasáhlo to jak bankovní sektor, tak celou ekonomiku. * Stejnou zkušenost mají i Slováci, těm po vstupu do eurozóny výrazně klesly úroky z úvěrŧ. Jak je však moţné, ţe stejně tak, byť to trvalo nekonečně dlouho, klesly úroky u hypoték i v České republice, i kdyţ jsou úroky u běţných bank stále aţ lichvářské? Uţ jsme se o tom bavili. Je to dáno částečně tím, ţe Česká republika se v tomto smyslu přibliţovala k vyspělým zemím eurozóny prostřednictvím posilujícího kurzu koruny, nikoli prostřednictvím vyšší inflace. Nebo jinak: Posilující kurz pomáhal onu inflaci mírnit. I proto jsou jiţ i u nás lidé zvyklí na to, ţe hypotéka za tři, tři a pŧl procenta na úrocích je běţnou věcí. Takţe přijetí eura by samo o sobě k ţádné bublině na trhu nemovitostí nevedlo. * Celou dobu se bavíme o výhodách české koruny. Nejsme však poněkud sebestřední? Měly by vŧbec země eurozóny zájem na našem přijetí? To se musíte zeptat jich. Já osobně si však myslím, ţe přistoupením nových členŧ mŧţe eurozóna minimálně demonstrovat to, ţe i přesto, ţe se potýká s problémy, je stále atraktivním uskupením. Česká republika však zcela jistě nebude tou zemí, která toto bude v dohledné době testovat. Tím testem projde Lotyšsko se svou aktuální ţádostí o přijetí. Lotyšsko je relativně malá země, takţe jestliţe je eurozóna přijme, Plné znění zpráv


zcela jistě tím nevyvolá ţádné problémy. Na druhou stranu však mŧţe panovat i jistá nechuť ze strany zemí eurozóny relativně malé Lotyšsko přijmout. * To jste mi moc neodpověděl… V duchu vaší otázky pouze řeknu, ţe bude určitě zajímavé sledovat, jak se k přijetí Lotyšska postaví evropské orgány, jestli to pojmou jako příleţitost demonstrovat, ţe se našla země, která se hlásí do klubu, který je v problémech, ale je stále klubem elitním, anebo jestli převládne rétorika typu „podívejte se, problémy nám dělají i malé země, které nejsou dostatečně stabilní, a je na nás brát je pod naše ochranná křídla―. Bude to velmi zajímavé. Nadhodnocené euro * Jaký je váš názor na současný kurz eura vŧči dolaru? Máte za to, ţe odpovídá výkonŧm zemí eurozóny? Z mého pohledu je překvapivě silný. Amerika má své hospodářské problémy, ale její relativní hospodářská výkonnost je v posledních letech zcela jistě lepší neţ v eurozóně. To zcela jednoznačně. * Čím si to vysvětlujete? Těţko říci. Asi panuje určité přesvědčení, ţe Fed byl v politice kvantitativního uvolňování razantnější neţ třeba Evropská centrální banka, která sice pouţila jiné nástroje neţ Fed, ale taktéţ se dostala na nulové úrokové sazby a podstatně navýšila likviditu na trzích. Neumím si to úplně dobře vysvětlit. * Jakou roli podle vás hraje euro v globálním byznysu, třeba vŧči dolaru, japonskému jenu, britské libře, švýcarskému franku? Navzdory současné krizi eurozóny je jasné, ţe euro je globální měnou číslo dvě. Kdyţ se člověk podívá na alokace devizových rezerv, tak jasnou jedničkou je dolar, potom dlouho nic, pak euro, a pak zase dlouho nic. A měny typu japonský jen, britská libra, švýcarský frank jsou daleko vzadu za eurem. Ani ve svém součtu nedosahují takového objemu devizových rezerv, které tvoří euro. Takţe i navzdory krizi je euro silnou měnou. * Máte za to, ţe česká koruna by mohla jít třeba jednou nakrásně cestou oněch zmíněných rezervních měn typu švýcarského franku? Švýcarský frank je vnímán jako bezpečný světový přístav. Česká koruna má moţná statut bezpečného kotviště, i kdyţ pouze v rámci našeho regionu. Takţe jistá shoda jako by je, ale to je asi tak všechno. Na příběhu švýcarského franku během krize bylo navíc velmi dobře vidět, jak se onen statut bezpečného přístavu mŧţe velmi rychle změnit ve velmi nebezpečný problém. A to vţdy, kdyţ se investoři rozhodnout přesunout svá aktiva do bezpečného švýcarského franku. Tamější ekonomika čelila hned dvojímu šoku, propadu světové poptávky po zboţí z dŧvodŧ krize a silnému tlaku na posilování franku v dŧsledku jeho masivních nákupŧ. Jestliţe u nás během krize kurz koruny oslaboval a pomáhal nám vypořádávat se s krizí, tak ve Švýcarsku frank posiloval a tím jen zhoršoval situaci švýcarského exportu. O riziku deflace nemluvě… Z pohledu měnové politiky buďme jen rádi, ţe takto silné efekty bezpečného přístavu jsme u české koruny během krize nezaznamenali. * Nový pan prezident se nedávno vyjádřil v tom smyslu, ţe euro bychom mohli přijmout do pěti let, a během prezidentské kampaně uvedl, ţe bychom je přijmout měli, protoţe česká koruna je příliš slabou měnou na to, aby dokázala čelit případnému útoku ze strany velkých světových spekulantŧ. Nemáte obavu ze spekulativního útoku na korunu? Obavy ze spekulativního útoku na korunu nemám. Jak jsem jiţ uvedl, ukazuje se, ţe země s plovoucím kurzem jsou stabilnější neţ země s fixním kurzem, takţe z tohoto pohledu to celé vnímám hlavně jako expertní názor pana prezidenta. *** Tomáš Holub se narodil 19. srpna 1974 v Liberci. Vystudoval IES FSV UK, kde postupně získal titul bakaláře v oboru ekonomie (1995), magistra v oboru finance a bankovnictví (1997) a doktorát v oboru teoretická ekonomie (2001). Absolvoval rovněţ studijní pobyty na Georgetown University ve Washingtonu, D. C., a na London Plné znění zpráv


School of Economics and Political Science v Londýně. V letech 1996–2000 pracoval jako makroekonom v Komerční bance. Poté nastoupil do ČNB, kde nejprve zastával pozici poradce viceguvernéra, resp. guvernéra, a poté byl v roce 2004 jmenován ředitelem sekce měnové a statistiky. Zároveň přednáší monetární ekonomii a mezinárodní makroekonomii na IES FSV UK, kde v roce 2011 získal docenturu v oboru ekonomické teorie. V minulosti vyučoval téţ na VŠE Praha. Publikuje pravidelně v odborných časopisech. Je aktivním členem České společnosti ekonomické, v letech 2006–2007 byl jejím prezidentem. Je ţenatý a má dvě děti, ve volném čase především sportuje. Michal Kadera tiskový mluvčí, Škoda Auto Společnost Škoda Auto přijetí eura dlouhodobě podporovala, coţ není s ohledem na cílové země velké části našich prodejŧ nic překvapivého. Otázka rychlosti však musí kopírovat vývoj ekonomiky. Jestliţe jsme s to plnit daná kritéria bez negativního dopadu na rŧst a konkurenceschopnost naší ekonomiky, tak ano. Vzhledem k regionální struktuře našich prodejcŧ si nevýhody dovedete snadno představit: kurzové ztráty. V posledních letech se ukázalo, ţe to byl více politický neţ fiskální projekt. Věřím však, ţe se daří a podaří najít dobrá řešení k jeho udrţení a posílení. Foto popis| O autorovi| Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: ČNB _

Kapacity budou v Mostě hovořit o energetice 12.6.2013

Mostecký deník _

str. 08

U nás doma_

Most – Zítra se v Mostě koná jiţ třetí ročník odborné konference „Energetika Most 2013―. Pořadatelem je Mgr. Oldřich Vojíř, PhD., bývalý předseda Hospodářského výboru PSP ČR, akci organizačně zajišťuje společnost JEAN PAUL WHITECASTLE. Konference, která je zařazena do plánu akcí Okresní hospodářské komory Most, i Hospodářské a sociální rady Mostecka pro rok 2013, se kaţdoročně koná pod záštitou Ministerstva prŧmyslu a obchodu. Hlavními témata: I. Státní energetická koncepce: – aktuální znění Státní energetické koncepce – význam a praktický dopad Státní energetické koncepce – její vazba na Státní surovinovou politikuČR II. aktuální stav „velké novely horního zákona― (zákon o ochraně a vyuţití nerostného bohatství č.44/1988) III. Vývoj cen klíčových energetických surovin a ušlechtilých forem energií IV. Obnovitelné zdroje energie: – podpora úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojŧ energie – řešení dopadu podpory obnovitelných zdrojŧ energie – systém obchodování s energií z obnovitelných zdrojŧ (novela energetického zákona č. 211/2011 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích) Přednášející: Mgr. Ing. Miroslav Zajíček, MA, PhD., vedoucí Katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, který vedle toho pŧsobí také na Katedře evropské integrace a hospodářské politiky Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je členem poradního sboru předsedkyně Energetického regulačního úřadu a od roku 2009 ředitelem Laboratoře experimentální ekonomie v rámci Katedry ekonomie VŠE. Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c., děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB– TU, Ostrava, který je veliceuznávanýmodborníkemv oboru geologie a autorem několika patentŧ, své praktické znalosti získal na geologické expedicivJiţnímJemenuana prŧzkumných a technických vrtech ve Španělsku. Ing. Jiří Šťastný, předseda představenstva společnosti OTEa.s., která je na základě licence, udělené Energetickým regulačním úřadem, operátorem trhu s plynem a elektřinou v ČR, a správcem veřejně přístupného rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynŧ. Plné znění zpráv


RNDr. Richard Nouza, CSc. z kabinetu ministra obrany – sekce legislativně právní, který dlouhá léta pŧsobil na Ministerstvu prŧmyslu a obchodu, nejdříve jako ředitel odboru surovinové politiky Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, později jako ředitel odboru surovin a geologické správy Ministerstva hospodářství ČR, odboru surovinové politiky MPO a sekce koncepční a odboru surovinové a energetické politiky MPO. V letech 2009 aţ 2012 pracoval na ministerstvu vnitra, nejdříve jako ředitel kabinetu ministra vnitra a následně se stal náměstkem ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví. Ing. Pavel Šolc, náměstek ministra prŧmyslu a obchodu pro prŧmysl a energetiku. V letech 1993 – 1999 pracoval ve společnosti ČEZ a.s. jako specialista strategie, později jako vedoucí oddělení tvorby analýz scénářŧ rozvoje sekce Strategie. V roce 1999 nastoupil jako vedoucí obchodu do společnosti ČEPS a.s., kde pŧsobil aţ do roku 2012 ve funkcích ředitele sekce Strategie a ředitele korporátní sluţby ČEPS. V minulých ročnících se této akce účastnili takové osobnosti jako Ing. Tomáš Hüner, náměstek ministra prŧmyslu a obchodu, Ing. Zbyšek Sochor, Ph. D. ředitel odboru hornictví a stavebnictví MPO, Ing. Robert Vacek, výkonný tajemník vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí a vrchní ředitel Sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády ČR, Ing. Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŢP, JUDr. Richard Hlavatý, předseda Výkonného výboru technologické platformy „Energetická bezpečnost ČR―, Vladimír Kubeček, ředitel kompetenčního centra pro energii, Česká Spořitelna a.s. a Ing. Alexej Nováček, prezident teplárenského sdruţení České republiky. Konference se účastní zástupci příslušných ministerstev a odborných kruhŧ, zástupci výrobcŧ a distributorŧ elektřiny, dodavatelé uhlí atechnologií elektráren, a další pozvaní hosté. Tato celorepubliková akce je zaměřena zejména na ústecký kraj, jehoţ problematiku v oblasti energetiky akcentuje především. Současně je však také platformou pro neformální i odbornou diskusi na odborné úrovni, a místem setkávání pro výměnu názorŧ a zkušeností představitelŧ soukromé sféry se zástupci státní správy. Foto popis| Region| Severní Čechy _

Jan Strnad: Moţná mám mozkovou vadu, ale hororový komiks mě prostě baví 12.6.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Edgar Allan Poe, H. P. Lovercraft a … Woody Allen. Nezvyklá kombinace legend klasického hororu a amerického komika dala vzniknout černobílému komiksu Ragemoor. Autorem je Američan Jan Strnad, který dlouhodobě spolupracuje s nositelem Eisnerowy ceny kreslířem Richardem Corbenem. Zrodilo se dílo podobající se samotnému strašidelnému hradu, okolo něhoţ se točí děj knihy. Příběh i podoba hrŧzostrašné stavby totiţ vznikaly téměř organicky – tenhle koncept je sloţen ze snŧ, mytologie a tiché hrŧzy, která se přikrádá sice pozvolna, ale o to déle pak čtenáře pronásleduje. Hororová tematika inspirovaná klasiky psychologické manipulace se čtenářem z komiksu pozvolna mizí a připomíná ji jen pár posledních přeţivších, jakými jsou například Baţináč Alana Moorea, Sandman Neila Gaimana nebo Zámek a klíč od Joea Hilla. Všichni jmenovaní ale tento ţánr plynule obměňují a do komiksového děsu vkládají často inovativní a nečekané prvky. O to se pokusilo i duo Strand – Corben. Přesto jejich Ragemoor zŧstává zejména připomínkou nejstarší hororové tradice. I v tom je jeho síla. Komiksový tvŧrce Jan Steven Strnad Největší slávu v České republice paradoxně Janu Strnadovi nepřinesl Ragemoor, nýbrţ jeho tuzemsky znějící jméno. I kdyţ tento komiksový scenárista nezná ani Káju Saudka, ani Čtyřlístek, k České republice vztah má. To se ukázalo i v rozhovoru, který Kavárně on-line poskytl. Hovoří v něm o snech, o svých předcích, ale hlavně o komiksovém Ragemooru. Vaše kořeny sahají do České republiky. Co si s touto zemí nejčastěji spojujete? Moji prarodiče z otcovy strany pocházeli z Čech. Já tu zemi nikdy osobně nepoznal. Rád bych se do Česka někdy podíval a zjistil, odkud vlastně pocházím. Plné znění zpráv


Náš příběh ze Spirita se odehrává v „Malých Čechách― v Central City. ( Naráţka na „malou Čínu―, která je ve všech větších amerických městech, Central City je město, kde se odehrávají Spiritovy příběhy – pozn. red .). Byl jsem se zeptat kamaráda, co pochází z České republiky, aby mě naučil slovní spojení „moje láska―, které hraje roli v příběhu. Limitovaná edice českého vydání komiksu Ragemoor Jak se zrodila samotná myšlenka zámku Ragemoor? S Richardem jsme pracovali na příběhu hrdiny Spirita, černobílém přídavku pro komiks Spirit od DC Comics. Šéfredaktor Joey Cavalieri tenkrát najal Richarda, aby nakreslil osmistránkový příběh a Richard mi navrhl, abych napsal scénář. Tehdy uţ jsem nepsal komiks ani nepamatuju; věnoval jsem se totiţ scénářŧm k televizním animovaným filmŧm, a kdyţ tento prŧmysl zkrachoval, musel jsem si najít „opravdovou― práci. Po komiksech se mi opravdu stýskalo, chyběly mi. Nějakou dobu na to mě Richard oslovil s další nabídkou - jestli bych nechtěl napsat krátký hororový příběh v duchu Poea/ Lovecrafta. Řekl jsem „jasně―, ale chtěl jsem, aby to byl regulérní delší příběh a ne pouze osmistránková story. Měl jsem nápad s oţivlým zámkem Ragemoor, tak jsem sedl a napsal poznámky, základní příběh, popsal obyvatele zámku a další. Jakmile jsem měl nápad, tak jsem prostě sedl a napsal scénář pro čtyřiadvacetistránkový komiks. Richard k tomu namaloval první polovinu příběhu a poslali jsme to Scottu Alliemu do Dark Horse. Scottovi se náš nápad líbil, ale chtěl udělat sérii čtyř sešitŧ, které by mohlo Dark Horse prodávat jednotlivě, a pak vydat dohromady v jedné knize. Měl jsem tedy stránky plné poznámek a nápadŧ, které by se do jednoho sešitu nevešly, takţe jsem byl rád za nápad se čtyřmi sešity. Plakát k limitované edici českého vydání komiksu Ragemoor A kde se vzal pŧvodní nápad Ragemooru? No, musím říct, ţe jsem čerpal z Edgara Allana Poea, z H. P. Lovecrafta, také z komiksŧ o příšerách od Marvela ze šedesátých let, ze starých sci-fi filmŧ a taky jsem tam trochu zakomponoval i Woodyho Allena. Ragemoor se tedy nese v duchu Poeova díla – to je třeba vidět na básni, která otevírá druhou část. Výprava je gotická, kosmologie je inspirovaná Lovecraftem. Ale vyprávění je filmové a moderní, coţ je protiklad k příběhu pro Spirita, který měl vyprávění hozené do pŧvodního stylu komiksu ze čtyřicátých let. Ukázka z českého vydání komiksu Ragemoor S hororovou tematikou se v komiksu potkáváme stále míň, co vás na něm tolik přitahuje? Myslím, ţe moje záliba v hororech vychází z komplikovaného dětství, nebo mám moţná nějakou mozkovou vadu. Nicméně v mém věku uţ s tím nic moc nenadělám. Ruku na srdce – identifikujete se nějak s hlavním hrdinou Herbertem Ragemoorem? Máte něco společného? Doufám, ţe ne! Herbert je samotář, je posedlý, rád rozjímá a mučí sám sebe. A já jsem celkem normální, tedy na někoho, kdo píše horory. Jak jste proţíval budování strašidelného zámku? Neměl jste někdy pocit, ţe si ţije svým vlastním ţivotem? Mám sen, který se mi pořád vrací. Jsem chycen uvnitř velkého domu, stavení, nebo v něčem takovém, a nemohu utéct. Běhám z jednoho pokoje do druhého a nikdy nemŧţu najít cestu ven. První kapitola Ragemooru vyjadřuje hodně z pocitŧ, které mám z tohoto snu. Samotný Ragemoor ale vlastně vytvořil Richard. Dal jsem mu nějaké fotografie zámku Boldogkö v Maďarsku, aby měl inspiraci pro sekvenci se stráţní věţí. On přidal interiéry, které opravdu pŧsobí aţ zneklidňujícím dojmem a pár svých nápadŧ. Ukázka z českého vydání komiksu Ragemoor Díky čemu je vaše spolupráce s Richardem Corbenem tak harmonická? To bychom se museli vrátit hodně do minulosti, to bylo na konci šedesátých let, kdyţ poprvé přispěl do mého fanzinu Anomaly. Tak nějak jsme společně vstoupili na pole komiksu a jeli na stejné vlně dlouho dobu. Moc rád pro Richarda píšu, snaţím se fabulovat jemu na míru a přijít s takovými postavami a příběhy, které by ho bavily ilustrovat. Snaţím se nepsat moc textu. Kdyţ o tom teď tak přemýšlím, ani si neumím představit nikoho jiného, kdo by Ragemoor ilustroval. Moc se mi líbí, jak Richard umí zachytit atmosféru, mám rád jeho postavy, a jak ţijí a cítí, mám rád jeho filmové vyprávění… Mám na tom rád úplně všechno. Plné znění zpráv


Jaký je váš názor na superhrdinský komiks? Prošel jsem si superhrdinským obdobím. Jak jsem stárnul, tak jsem je vytěsnil. Teď uţ mi v podstatě nic neříkají. Ukázka z českého vydání komiksu Ragemoor Pamatujete si ještě první komiks, který zásadněji oslovil? CO vás vlastně přivedlo k práci komiksového scenáristy? Měl jsem rád většinu komiksŧ uţ odmala. A přiznám se, ţe uţ nemám ani tušení, který byl mŧj první. Mŧj „nejmladší― komiks, který jsem četl, byl Casper the Friendly Ghost od Harvey Comics. Na svém vlastním komiksu jsem začal pracovat ještě na střední škole, maloval jsem ho a psal si scénář. Pak jsem si je vyměňoval s kamarádem Donem Bainem, s nímţ jsme zaloţili Anomaly. Moje první profesionální práce byla pro Creepy nebo Eerie, komiksové časopisy, které vydávalo nakladatelství Warren Publishing. Také vydávali Famous Monster of Filmland, (Proslulé příšerky Filmlandské), coţ byl mŧj oblíbený časopis, kdyţ jsem byl malý. Kdyţ se na Ragemoor podíváte s odstupem času, změnil byste na něm něco? Ne! Je takový, jaký je.

URL| http://zpravy.idnes.cz/jan-strnad-mozna-mam-mozkovou-vadu-ale-hororovy-komiks-me-proste-bavi-1kv/kavarna.aspx?c=A130612_144502_kavarna_chu _

Je nahá opice směšná? 11.6.2013 Host str. 10 Kulatý stůl_ Miroslav Balaštík a Jan Němec_ Kulatý stŧl o pornu pro mamky, subverzivitě sexuality a posouvání hranic v jejím zobrazování Blesk pro ţeny zde v Hostu příliš často necitujeme, ale pro jednou: „Je mladá a krásná. Ale také neskutečně naivní. O roli sexuální otrokyně Anastasie Steel usiluje hned několik slavných hvězd. Která z nich si však nakonec ve filmovém zpracování ,pornografického‘ bestselleru zahraje?― — Román Padesát odstínŧ šedi přinesl téma pornografie nejen na knihkupecké pulty a noční stolky ţen po celém světě, ale znova také do veřejné debaty. Moţná je to literární brak, ale proboural se do veřejného prostoru jako tank se ztopořenou hlavní. Kde je hranice mezi erotikou a pornografií? Je samo to označení „porno pro mamky― pohoršující? A existují ještě vŧbec nějaká tabu? Je vlastně kniha typu Padesát odstínŧ šedi v literatuře něčím novým? Stačila jedna kniha, a vymýšlíme si nový ţánr — takzvané porno pro matky… Nebo je to jen další mediální pěna? Radim Kopáč: Knihu jsem nečetl. Nicméně nálepka „porno pro matky― není nic nového pod sluncem. Rŧzné etikety se lepily na literaturu odjakţiva. Pro snazší konzumaci. Jenţe trh je dneska přesycený a spotřebitel líný, takţe je třeba moc dobře hledat, kde ještě zbývá nějaké volné místo. Reklamní slogan „porno pro matky― takové místo zřejmě našel. Zafungoval totiţ skvěle: ačkoli se proslýchá, ţe kníţka se nepovedla, prodává se výborně. Ivan Adamovič: Přiznám se, ţe jsem z románu četl jen ukázky, a nechci patřit k těm, kteří říkají: „Nečetl jsem, ale nelíbilo se mi to.― Ale z těch ukázek mě překvapilo, jak slabé to literárně je. I někteří knihkupci říkají, ţe se knihu téměř stydí prodávat, nikoli však z dŧvodŧ morálních, ale literárních. Nicméně samotný ten úspěch stojí za pozornost a člověk se nemŧţe neptat, čím byl zpŧsoben, samozřejmě kromě štědře financovaného marketingu. Ten román pŧvodně vzešel ze světa fanfiction, tedy ze sféry fanouškovské literatury. Tu píší fanoušci jednotlivých ţánrŧ tak, jak si přejí, aby se příběh jejich oblíbených knih vyvíjel — dál a nebo jinak. Například prostřednictvím nejrŧznějších milostných kombinací postav, které se k tomu v pŧvodním díle neměly. V jádru fanfiction je tedy touha po čtenářsky ideální knize, a pokud má někdo talent, moţná spíš psychologický neţ literární, mŧţe to zafungovat. Lenka Klodová: Mě ten román svým zpŧsobem naštval, protoţe se vlamuje do oblasti, která mě zajímá. Dlouhodobě mě zajímá, jak přinést téma pornografie do běţného ţivota. Povaţuji to za určitý historický dluh. Tento román tuto funkci sice plní, ale poněkud hloupě. Plné znění zpráv


Pokud autorka tohoto románu projevila spíše psychologický talent, dokáţete pojmenovat, v čem se tak strefila do tuţeb či očekávání ţen ve středním věku, které především jsou jeho čtenářkami? IA: Jen střílím od boku, ale moţná ta kniha jen překonala bariéru mezi širokou vrstvou čtenářek a erotikou tohoto druhu. Bariéru, která pro ně byla do té doby nepřekonatelná. V obchodě si pro tu knihu nemusely zajít do oddělení erotiky, kam by se moţná samy nikdy nevypravily, a při čtení nemusely mít pocit provinění. Nevím. Předpokládám, ţe „venušiných kuliček―, které se běţně prodávají v řetězci drogerií DM, se také prodá řádově více neţ stejné pomŧcky v sexshopech. A pak je tu ještě jeden dŧvod — lavinový efekt. Mnoho lidí si Padesát odstínŧ šedi koupilo a přečetlo jen proto, ţe se o tom mezi jejich známými mluví. Během této debaty se asi nevyhneme pouţívání slov erotika a pornografie. Vnímáte mezi nimi nějaký rozdíl? RK: Zase jde jenom o nálepky: literatura mŧţe být pornografická, erotická, milostná, galantní, libertinská. Ty nálepky se navíc mění s místem i v čase. A to dost dramaticky. Zkraje století vycházela v Praze „Edice erotická―, která z dnešního pohledu neměla s erotikou vŧbec co dělat. V padesátých letech se za pornografii brala i nevinná červená knihovna. Na konci šedesátých let si vyslouţil nálepku pornografa Jiří Gruša za svou experimentální prózu Mimner. Čili nejde o literaturu, jde o čtenáře. Text není sám o sobě ani pornografický, ani erotický — takovým ho dělá aţ čtenář. Pěkně o tom mluví v jedné studii Boris Vian: „Buď člověk rozumí tomu, co čte, a pak uţ si to nosil v sobě, nebo tomu nerozumí, a kde je pak jaké zlo?― A ţe obecně platí, ţe pornografie se liší od erotiky tím, ţe jde přímo na věc a pouţívá k tomu ty nejpokleslejší stylistické prostředky? Dost často mám dojem, ţe jeden básnický naivista je víc neţ deset Holanŧ… LK: Existuje přinejmenším formální rozlišení. V případě pornografie, ať uţ je to obraz nebo slovo, by měl objekt slouţit primárně k uspokojení. Existuje k tomu mnoho kauz, například fotograf Robert Mapplethorpe byl napadán za pornografičnost svých muţských aktŧ. Z obdobných diskusí vyplynulo, ţe pornografické dílo je definováno svým účelem, tedy jako de facto pornografická pomŧcka. Naopak, jakmile je zde cokoli navíc, jiţ se to pornografii vymyká. Navíc i podle zákona se pornografičnost díla musí soudit z celku — film či kniha mohou obsahovat tvrdé pornografické scény, ale záleţí na kontextu a celkovém vyznění. RK: To ale neznamená, ţe by erotická literatura nemohla svého čtenáře vzrušovat. Ono je to v praxi spíš naopak: pornografie je svojí strojenou stylizací natolik směšná, ţe tu na nějaké cévní reakce není místo. Tu komiku bych ostatně vyzdvihl: text, který operuje s tělesností nebo sexualitou, by měl být schopen tyhle polohy zároveň reflektovat. Nahá opice je totiţ k smíchu. A pokud reflexe chybí, jde o naivitu. Pornografie je směšná proto, ţe je naivní. IA: Mě napadá praktický nástroj rozlišení: tím, jak je porno instrumentální, z něj zcela mizí autor. Naproti tomu v erotickém umění je stále přítomen, často velmi výrazně. Proto také současnou vlnu tohoto psaní v Česku vnímám jako vzedmutí erotické, nikoli pornografické literatury, protoţe autor zde rozhodně není nějakým strojem na vyvolávání vzrušení. Ty autorky naopak ve svých textech vykukují na kaţdé stránce. Mám na mysli knihy jako Opus číslo sex od Denisy Maškové, Černý Klarus Hany Lundiakové nebo Sex v Praze Jany Collins. Třebaţe kniha jako Padesát odstínŧ šedi nemá ţádnou zvláštní literární hodnotu, mŧţe být společensky dŧleţitá. Domníváte se, ţe díky ní dochází k posouvání hranic v oblasti toho, co je společensky přípustné? IA: Já v tom marketingovém označení „porno pro matky―, či dokonce „porno pro mamky― cítím záměrný rozpor, který má vyvolat určitý efekt úleku. Kaţdého to zasáhne trochu jinak, mnoho lidí pohorší uţ jen to, zatahovat tak domácké slovo, jako je „mamka―, do podobných souvislostí. Určitě tu je jistý emancipační potenciál, to znamená přiznat otevřeně velké skupině ţen s dětmi právo na sexuální ţivot mimo rámec maloměstské morálky. Museli bychom se zeptat čtenářek, jestli jsou nyní například schopny mluvit se svým partnerem otevřeněji o svém sexuálním ţivotě. Ale zároveň je třeba říct, ţe ta kniha je erotickou fantazií, a ne něčím, po čem tajně touţí všechny ţeny. Takţe dávat rovnítko mezi příběh a skutečný ţivot je ošidné. LK: Konkrétně u těch Padesáti odstínŧ šedi je ovšem neštěstí, ţe ta kniha má vlastně pohádkovou strukturu. Je tu mladý krasavec s velkým impériem, vydělává miliardy a je ve všem úspěšný a výjimečný, včetně velikosti svého přirození. Emancipační potenciál tu je tedy hned v zárodku infikovaný určitou únikovou idealizací. Nicméně z hlediska emancipace je velmi dŧleţité uţ jen to, ţe ta kniha se prodává v běţných knihkupectvích, čímţ vlastně historicky vzato popírá podstatu pornografična, jeţ se vţdy vyznačovalo prostorovým vydělením. Samo slovo obscénní znamená vlastně „za scénou―, „mimo scénu―. IA: Samotné naroubování příběhu na triviální strukturu by mi nevadilo. Vzpomínám si, jak byl kritik A. J. Liehm po shlédnutí filmu Štěstí od Bohdana Slámy zklamaný: „Vţdyť to je červená knihovna!― To ale neznamená, ţe to není výborný film. Lze zde ještě mluvit o nějaké subverzi, nebo je analyticky vhodnějším nástrojem vámi jiţ zmíněná emancipace? Anebo je i to spíš zboţným přáním a měli bychom zde sledovat hlavně logiku trhu? LK: Subverzivnost pornografie se pro mě spojuje s její političností. Subverzivní je pro mě pouţití pornografie markýzem de Sade, surrealisty, feministkami, subverzivní jsou i nejstarší samizdaty se sprostými vtipy o klericích a politicích. Sexuální zobrazení a sexuální vtip jsou regulérním politickým nástrojem. V případě „porna pro mamky― nejde o narušení společenského systému, ale naopak o zapojení této „zbraně― do systému. RK: Já myslím, ţe erotika v literatuře svŧj podvratný náboj neztrácí ani s emancipačním snaţením, ani se snaţením trhu. A ze své podstaty ho jaksi ztratit nemŧţe. Kdyby byla erotika v literatuře přijatelná pro všechny, Plné znění zpráv


asi by nemělo smysl, aby někdo takové knihy psal a vydával. Pokud je poptávka, je zřejmé, ţe na straně spotřebitele existuje jistý přetlak. Erotická literatura ho mŧţe buď rozpustit, anebo znásobit — záleţí na čtenáři. Výsledkem pak mŧţe být jisté „osvícení―, anebo zákaz. A cenzuruje se samozřejmě pořád, u nás i v cizině. Brouk Pytlík Romana Franty by mohl vyprávět. Porno jako utopie Radim Kopáč i Ivan Adamovič jsou editory antologií erotické literatury. Vidíte zde nějaký historický posun oproti tomu, co se psalo uţ v devatenáctém století? IA: Jeden ze zjevných trendŧ je, ţe erotickou literaturu píší víc ţeny. Ale ony dnes obecně píší víc ţeny, takţe snad se to dá vysvětlit takto. Ţe je ale obtíţné napsat milostnou scénu tak, aby nevyzněla směšně, platí stále. Dnešní psaní je často méně stylizované, hodně se v něm promítá obliba deníkové prózy. RK: Ţeny jistě psaly takové věci i dřív, jen se o nich tolik nevědělo, společenské klima jim nepřálo jako dneska. Jana Krejcarová napsala mnohastránkový milostný dopis Bondymu, Toyen rýmovala s Nezvalem, erotika se objevila i ve folklorním sběru Boţeny Němcové. A pokud jde o nějaké vývojové změny, viděl bych je asi v rovině estetické. Zatímco dřív kolovala erotika hlavně mezi „sprostým― lidem, tedy ve folkloru, dneska si dobře rozumí i s těmi nejvyššími literárními patry. Na erotickou notu psali v posledních letech Viewegh, Urban, Katalpa, Kahuda nebo Hŧlová. A jistě se proměnila i ta podvratná funkce, o které jsme mluvili: cenzura v Čechách totiţ oficiálně a natrvalo zmizela teprve po roce 1989. A ve výtvarném umění došlo k jakým posunŧm? Nemusíme to brát od antiky, zŧstaňme ve dvacátém století. LK: Myslím, ţe stěţejní jsou dva zlomy. První vidím v tvorbě surrealistŧ a v jejich objevu podvědomého světa v prvních desetiletích dvacátého století, a tím i sexuality. Sexuální témata kromě uměleckého sebeprŧzkumu vyuţívali také jako provokaci vŧči dobové měšťácké morálce. Sexualita symbolizovala svobodu, podobně jako u nás po roce 1989. Druhý zlom lze sledovat s nástupem emancipačních hnutí v šedesátých a sedmdesátých letech. Téma sexuality a vlastního těla je zásadní jak pro feministické hnutí, tak pro umění všech moţných emancipujících se menšin. Jednalo se o proces přivlastnění si vlastního těla. V procesech dekonstrukce většinového normativního systému (maskulinního, bílého, heterosexuálního) většinou v bouřlivých počátcích vlastní tělo a vlastní ţitá zkušenost zŧstává tou poslední a první jistotou, od které se mŧţe kritika a stavba nového názoru odvíjet. Kdyţ si člověk připomene třeba i práce Lenky Klodové, zdá se, ţe se výtvarníci na téma sexuality dokáţí dívat víc s humorem neţ literáti. Čím to? LK: Moţná je to tím, ţe sexualita je výrazně vizuální a její vizuálnost zase často legrační. Přichází zde ke slovu místy komický kontrast mezi tělem a duší — inteligentní bytost se dotýká své ţivočišné podstaty. To jistě mŧţe být zdroj velké legrace. Je to směšné i v případě běţného porna, tam však obvykle není vŧle to odkrývat, naopak humor je jedním z tabu většinové pornografické produkce. Humor zkrátka nejde příliš dohromady s utopií, jíţ porno svým zpŧsobem je. RK: Myslím, ţe krachující pornografický prŧmysl dneska od té utopičnosti ustupuje ke všednosti. Ideálních obrazŧ uţ zřejmě mají všichni plné zuby, chtějí vidět sebe. A ta komika k erotice bytostně patří, jak jsme o tom mluvili. Bez reflexe je to spíš ta pornografie. Ve Francii, odkud k nám šla vţdycky hlavní inspirace, psal takhle Apollinaire své Hrdinské činy mladého donchuána a 11 tisíc prutŧ. V Čechách pak třeba Bondy svŧj Deník dívky, která hledá Egona Bondyho nebo Karel Hynek Deník malého lorda. Těch případŧ, kdy jde textem erotika ruku v ruce s komikou, je samozřejmě víc: Antošová, Krchovský, Míka, Balvín, Shock… V současné době tu máme boom epigonských románŧ, které se snaţí udrţet na vlně Padesáti odstínŧ šedi, na druhou stranu současná česká beletrie je vlastně docela cudná. Lze to chápat jako určitý protipohyb, reakci na přemíru pornografického materiálu kolem? IA: Přičítal bych to spíš individuálnímu autorskému zaloţení neţ nějakému trendu. RK: Nemyslím, ţe je současná česká beletrie nějak extrémně cudná. Někdo prostě o sexualitě nebo erotice nechce psát — buď to neumí, nebo s tím má problém. Obecně vzato ale erotika do literatury patří tak samozřejmě, jako patří ke kaţdému člověku. IA: Zvláštním zpŧsobem to však kontrastuje s filmem, protoţe v případě českého filmu by zase člověk obtíţně hledal nějaký, který by alespoň jednu nahou scénu neobsahoval. To říkám trochu s nadsázkou, ale jen trochu. Jakmile má reţisér ve filmu mladou herečku, uţ ji má tendenci svlékat. Takţe ţádné hnutí „nové cudnosti― kolem sebe nepozorujete? IA: Spíš bych řekl, ţe narŧstá rozdíl mezi soukromým a veřejným projevem osoby. Dřív člověk musel jít do sexshopu nebo alespoň do stánku PNS, aby si porno opatřil, ale dnes je díky internetu všeobecně dostupné, neexistuje ţádná sociální bariéra. Na druhou stranu, moţná jsou pak lidé o to decentnější na veřejnosti. Vzpomeňme si, ţe nám v devadesátých letech nepřišlo divné dívat se v televizi na Počasíčko s nahými striptérkami. Dnes bychom si klepali na čelo. V prvním desetiletí po listopadové revoluci se nám tato oblast hodně spojovala se svobodou, první erotické a pornografické časopisy, nahota na obrazovce i ve veřejném prostoru, obsluha „nahoře bez―, kdeţto dnes jsme vyspělejší a dokáţeme jednotlivé projevy diferencovat. Kunderovy romány a časopis Leo nám v tomto smyslu dříve splývaly v jedno, v projev osvobozené kultury. Budoucí kulturní antropologové si na téhle době určitě smlsnou. Plné znění zpráv


LK: Přišlo by mi velmi smutné, kdybychom se stali svědky klasické vlny střídání liberálního nadšení a následné konzervativní reakce bez nějaké změny ve společenské atmosféře. Pořád si myslím, ţe lze otevřenou atmosféru devadesátých let nějakým zpŧsobem zachovat a zuţitkovat. Mně například nyní velmi baví posouvat dříve pohoršlivá témata na seriózní akademickou pŧdu. Nahé muţské tělo Máte pocit, ţe jsme se za posledních dvacet let stali vŧči zobrazování sexuality otrlejšími? RK: Jak kdo. Někteří jistě ano, jiní jistě ne. A ty nŧţky se podle mě rozevírají. Na jedné straně vycházejí knihy o kundě, čuráku a mrdání, na druhé straně jsou tu pohoršené voršilky, co přelepují zmíněnému Romanu Frantovi nahotu na jeho obrazech černou páskou. Faktem je, ţe sexu a erotiky je dneska všude plno, čili buď to lze přijmout, anebo odmítnout. Kaţdopádně na to člověk reaguje intenzivněji neţ v době, kdy erotika ještě neznala nová média a technologie a drţela ji pod krkem cenzura. LK: V tomto ohledu román Padesát odstínŧ šedi vítám. Mám totiţ pocit, ţe v poslední době se toho na tomto poli příliš mnoho nedělo, hranice se nijak zvlášť neposouvají ani jedním směrem. Brněnské Nesehnutí například uţ spoustu let pořádá kampaně proti sexismu v reklamách. Podobné to je v emancipačním hnutí. I kdyţ se daným tématŧm dávno věnuje umění i sociální věda, posun ve společnosti je ve skutečnosti mizivý. IA: Těch sexistických reklam typu „Udělala jsem si to sama― je přece jenom míň. LK: To je alespoň vtipné, víc mi vadí ty tupé. Navíc je rozdíl odmítat sexistické reklamy a odmítat přítomnost těla ve veřejném prostoru. To druhé má pro mě naopak kladný náboj. Je tedy dŧleţité nevylít vaničku i s dítětem. Nedomníváte se, ţe v současnosti naráţíme na extrémnější zobrazování sexuality neţ dřív, právě z dŧvodu jisté otrlosti? RK: To bych neřekl. Sadismus, masochismus nebo retifismus mají v literatuře své místo minimálně od předminulého století. Nedostiţný markýz de Sade popsal ve svých kníţkách opravdu skoro všechno. Jako klinický případ byl ovšem diagnostikovaný aţ na konci devatenáctého století. A mimochodem právě de Sade je dobrým příkladem toho, jak jsou rŧzné nálepky ošidné. Jeho díla mají silnou myšlenku, ale jsou napsaná bídně. Je to literatura erotická, protoţe markýz otevřel témata, o kterých později teoretizoval Freud, anebo pornografická, protoţe byl literární diletant? LK: Já tu určitý posun vidím. I český veřejný vizuální prostor se v poslední době obohatil o pride parades sexuálních menšin a s tím spojené výbušnější projevy vlastní sexuality. Třeba prvky BDSM kultury se dnes vcelku běţně objevují jako součást rŧzných módních kolekcí. Zatímco posun v obecné sociální sféře není kdovíjaký, ve vizuální oblasti ho vnímám. IA: Ale co se týče homosexuality, pokrok je zřejmý. Před rokem 1989 měla homosexualita jednoznačně negativní, hanlivé konotace — uţ ten běţný termín teplouš. Dnes je pro většinu heterosexuálŧ běţné bavit se s homosexuálem a ani si to v běţné komunikaci neuvědomovat, nebo aspoň nevnímat ho jako úchyla. RK: Samozřejmě s někdy dost podstatnými výjimkami. Bohuţel i dost vysoce postavenými. Ale jejich výkřiky o úchylech, které čekají plameny pekelné, jsou spíš potravou pro psychoanalytika. Existují vŧbec ještě nějaká tabu? LK: Výtvarník Ondřej Brody se na tuhle oblast specializuje. Existuje třeba video, které zobrazuje těhotnou pornoherečku, která souloţí se svým partnerem, zatímco jí gynekolog dělá ultrazvuk. Většinu jeho děl vnímám jako balanc na hranici, která pro někoho znamená etické meze a pro někoho zobrazuje další neviděné rozměry lidství a mŧţe naznačit moţnou extenzi záţitkŧ. RK: V devadesátých letech provokovala svými stylizovanými akty Veronika Bromová, která běţně pracovala s prvky sadismu, masochismu nebo fetišismu. Před časem byl objeven Miroslav Tichý, voyeur, který fotil polonahé holky na kyjovském koupališti. A pokud mluvíme o fotografickém aktu, právě na něm je dobře vidět, jak se vyčerpal — ve srovnání s první republikou, ale i se šedesátými, sedmdesátými nebo osmdesátými lety. Dneska je tu vlastně jenom Tono Stano. Ačkoli i ten občas vyuţívá nahé ţenské tělo reklamně, a nemá tedy daleko ke kýči. Na rozdíl od vidění, se kterým přišel v aktu Drtikol a po něm třeba Miroslav Stibor. LK: To se však týká hlavně ţenských aktŧ, a to ještě jen těch focených muţi. Existují přece i jiné moţnosti. Mé studentky na brněnské FAVU v poslední době hodně začínají fotit samy sebe. Má to svŧj konceptuální rozměr, ţenské oko je jiné. V tomto subţánru fotografický akt ještě dýchá. Obrazově mi práce mých studentek mohou připomenout spoustu jiných děl, ale ten proces kolonizace vlastního těla tomu dodává něco navíc. Nejlepší je, kdyţ se fotí na samospoušť a jediné oko je to jejich. Donesou mnoţství obrazŧ, probíráme se jimi a ukazuje se, ţe spousta z nich uţ je vlastně významově okupovaných. Dá se to říct tak, ţe bojují s krásou. A další velký prostor se otevírá v oblasti muţského aktu. Ten se nedávno pokusili výstavně pojednat ve Vídni… LK: A vybruslili z toho dost muzeálně. Člověk se dozvěděl mnoho věcí, ale ve chvíli, kdy to začalo být zajímavé, kurátoři zmlkli. Čekala jsem více analytických, aţ sebekritických odpovědí na otázky po specifikách muţského aktu z hlediska mocenských vztahŧ, postavení ţen, homofobie… IA: Nahé muţské tělo je pořád tabu. Moţná to také souvisí s tou domnělou směšností nahé opice — kdyţ se totiţ řekne nahá opice, většina lidí si představí spíš muţe neţ ţenu. Ale proč by nahý muţ měl automaticky vypadat směšně? Plné znění zpráv


RK: Je to překvapivé, ale s nahým muţským tělem jako estetickým objektem mají dodnes problémy i jinak solidní teoretici a historici fotografie jako Vladimír Birgus nebo Ján Šmok. Přijde mi to stejné, jako kdyby v záběrech krajiny směly být tunely, ale komíny měly zákaz. Vídeňská výstava je kaţdopádně příkladem toho, ţe umění má stále šanci rozproudit debatu. Jak velkou roli v detabuizaci sexuality mu přikládáte? RK: Záleţí na tom, jak kdo umění chápe. Jako nezávaznou hru, která nemá na společnost a její kulturu ţádný vliv, anebo jako určitý předvoj, něco, co společnost postupně formuje, uvolňuje, kultivuje? Nejsem idealista, ale tak nějak věřím spíš tomu druhému. A to se týká jistě i tabu v erotice nebo v sexualitě. Co projde mlýnicí umění, to má pak šanci nějak pŧsobit na společnost. K přijetí homosexuality nebo obecně ţeny ve společnosti jistě přispěly i literatura, malířství, fotografie nebo film. LK: Ráda bych věřila tomu, ţe umění nás posouvá někam dál. Nějakými záhadnými cestami ta témata otevírá, ač zároveň cítíme, ţe se o umění často nikdo nezajímá. Speciálně výtvarné umění mi připadá jako Popelka mezi uměními. Zpŧsob jeho pŧsobení ale vidím jednak v medializaci děl, byť za cenu určitého zjednodušení, a jednak v propojení umění s příbuznými vědami. V obou zpŧsobech by umění mělo hrát roli iniciátora nepředstavitelného. V této roli je nezastupitelné. IA: Co se týče vlivu umění na společnost, jsem spíše skeptik. Nemyslím, ţe jakékoli jednotlivé dílo dnes změní společenská pravidla. Ale mŧţe vést k veřejné diskusi, která k tomu postupně přispěje. Co kaţdý osobně povaţujete za největší společenskou bolest v této oblasti? RK: Trh dobyl uţ jiná posvátná území, takţe samozřejmě i v erotice a pornografii jsme svědky dost truchlivého výprodeje. A na druhé straně pořád jisté nedospělosti čtenáře nebo diváka. Ale jak bylo řečeno, to není vina erotické literatury. IA: Já to nevidím tak, ţe má společnost nějakou bolest a my si musíme sednout a dumat, jak ji vyřešit. Dŧleţité je, abychom se jako jedinci nenechali, třeba i uměním a kulturou vŧbec, příliš odvádět od řešení vlastních, individuálních „zásekŧ―, od proţívání ţivota samotného. LK: Mě mrzí, ţe se téma sexuality a vztahŧ na veřejnosti otevírá pouze cyklicky na nějaký vnější, většinou mediální popud. Nyní je to importovaný populární brakový román, nedávno to byla vlna zájmu o zahraniční feministické porno. Takţe bych si přála více domácí tvorby, více pozornosti k alternativám ve zpŧsobech i tvarech, více nahých těl na veřejnosti, nejraději muţských. *** Radim Kopáč (nar. 1976) je literární a výtvarný kritik, redaktor, editor a kurátor. Vystudoval FSV UK (obory ţurnalistika a mediální studia). V současné době je zaměstnán na Ministerstvu kultury České republiky. K diskutovanému tématu vydal knihy (vesměs ve spolupráci s Josefem Schwarzem): Velká kniha o prdu (2009), Zŧstaňteţ tudíţ tajemstvím… (2010), Vrchlický erotický (2011), Létavice touhy (2011), Pohlavní sklony v pořádku? (2011) a Na okraj (2012). Lenka Klodová (nar. 1969) je umělkyně. Vystudovala sochařství na VŠUP. Ve své tvorbě se zabývá sociálními, genderovými a tělovými tématy. K tématu pornografie se nejblíţe dostala ve své doktorandské práci Ţenin 1/05 na VŠUP. Těţí z něj i ve svém pedagogickém pŧsobení na FAVU VUT v Brně, kde vede Ateliér tělového designu. Ivan Adamovič (nar. 1967) je novinář, spisovatel a překladatel. Vystudoval FF UK (obor vědecké informace a knihovnictví). V devadesátých letech se zabýval zejména SF literaturou, spoluzakládal časopis Ikarie. Jako novinář pŧsobil v mnoha redakcích (Ţivel, Quo, Hospodářské noviny, Praţský deník a další). Kromě mnoha SF souborŧ je také editorem antologie erotických povídek Divoká jízda (2006). Nyní je novinářem na volné noze a muţem v domácnosti. Foto autor| Foto: Jan Němec _

Kam se chystáte po maturitě? 11.6.2013

Mladá fronta DNES

str. 02 _

Příloha - kam po maturitě_

Anketa Plné znění zpráv


» Rovnou na FSV UK Mým cílem je studium na Fakultě sociálních věd UK, konkrétně obor ţurnalistika nebo marketing a PR. Pokud by to nevyšlo, mám vybranou záloţní VŠ. Kaţdopádně chci nastoupit hned po maturitě s tím, ţe si k tomu najdu práci na částečný úvazek, nejlépe v oboru. V rámci studia uvaţuji o pŧlročním zahraničním pobytu, který mou cestu k titulu Mgr. mŧţe jedině obohatit. Ekaterina Tkachenko (20), studentka, Praha » Třeba za prací do Austrálie Na gymnáziu nám vţdy doporučovali, abychom si podávali přihlášku tam, kde to vyjde na 100 procent. Ale pokud bych se nakonec na školu opravdu nedostal, asi bych se pokusil najít si práci s tím, ţe přihlášky bych podal hned příští rok. Moţná bych raději utratil úspory za letenku do Austrálie a pracoval na klokaní farmě. Údajně není obtíţné najít tam slušnou brigádu. Zdeněk Blaţek (19) student, Gymnázium Třebíč » Nevyjde-li škola, budu pokračovat v práci Jaká by byla první myšlenka po nepřijetí na vysněnou vysokou? Konec světa. Pocit zoufalství by určitě rychle vystřídalo pohodlné nicnedělání a dlouhé prázdniny, které jsem uţ ochutnala po skončení maturitní honičky. Dál bych chodila do práce, moţná bych konečně s kamarády vyrazila do Říma, jak si slibujeme, rozhodně bych ale opět zkusila přijímačky. Takţe za rok bych snad byla znovu na startu. Nela Vejvodová (19) Gymnázium Arabská, Praha » Poprvé jsem školu nezvolil dobře Po maturitě jsem měl v plánu jít na VŠ, o které jsem si myslel, ţe poskytuje dobrou moţnost uplatnění na trhu práce. V prŧběhu prvního semestru jsem si ale uvědomil, ţe informatika není ta škola, kterou bych si představoval. A proto jsem si podal přihlášku jinam a rozhodl se strávit druhý semestr na brigádě ve fastfoodu. Byla to zajímavá zkušenost, ale jsem rád, ţe teď uţ studuji znovu na ČVUT, ale stavebnictví, které mě baví a chci je dělat. Petr Vilhelm (21), student ČVUT Praha, Beroun » Do práce pŧjdu, aţ budu Bc. Po střední jsem chtěl studovat FAMU, ale u přijímaček jsem neuspěl. Dostal jsem se však na humanitní studia UK. Příští rok to zkusím znova, a kdyţ to nevyjde, tak na UK uţ zŧstanu. Do práce se doufám budu chystat minimálně aţ s bakalářským titulem. Jaroslav Novák (19), student, Chotouň » Snad mě vezmou na VŠE Pŧvodně jsem uvaţoval o uměleckém oboru na VŠUP, ale nakonec jsem si podal přihlášky na dvě fakulty VŠE. Moţný neúspěch u přijímaček jsem dále nepromýšlel, ale pravděpodobně by zvítězil delší pobyt v zahraničí s cílem zdokonalit si znalost cizího jazyka. Albert Zikmund (19), student, Praha » Nepřijmou-li mě na školu, vyrazím za prací do ciziny Kdybych se nedostal na ţádnou školu, coţ je asi noční mŧra kaţdého studenta, nejlákavější by pro mě byla moţnost cestovat a získávat nějaké pracovní zkušenosti – a ideálně to zkombinovat, tedy pracovat nějaký čas v zahraničí. Plné znění zpráv


Jiří Sýkora (20), maturant z gymnázia Ústavní, Praha Foto popis| _

Zeman na Vysočině na jednu věc nezapomněl. Odborníci tuší, co bude dál 11.6.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník_

Poslanecká sněmovna_

Tento týden se naplní sto dnŧ Miloše Zemana ve funkci prezidenta. Podle politologa Josefa Mlejnka se v úvodu svého funkčního období snaţil především ohmatávat, kam aţ jeho moc mŧţe sahat. Psycholog Petr Beroušek je zase přesvědčen, ţe ani dlouhodobý odpočinek na Vysočině nemohl v Zemanovi vymazat pocity z dob, kdy byl u moci a středem pozornosti. Prvnímu přímo zvolenému českému prezidentovi Miloši Zemanovi se v tomto týdnu naplní úvodních sto dnŧ ve funkci hlavy státu. ―Myslím, ţe se Miloš Zeman snaţil trochu ohmatávat, kam aţ jeho moc mŧţe sahat. Zjistil, jaké moţné moţnosti má, ale zároveň asi i pochopil, ţe vzhledem k prezidentským pravomocem si nemŧţe moc diktovat. Takţe očekávám, ţe bude testovat dál,― uvádí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od nástupu do funkce je však na Miloši Zemanovi patrné, ţe chce mít dobré vztahy s politickými stranami, protoţe si je dobře vědom toho, ţe pouze ze své funkce toho moc nesvede. ―Snaţí se mít blízko k sociální demokracii, teď byl na sjezdu KDU-ČSL. Vypadá to, ţe míří na horizont po příštích parlamentních volbách a ţe se snaţí, pokud to jde, ve spektru od středu doleva, získat v těchto politických stranách co nejlepší pozici,― domnívá se Josef Mlejnek. Zeman ani na Vysočině na chuť moci zapomenout nemohl Je evidentní, ţe moc, kterou mu dává prezidentský úřad, Miloši Zemanovi chutná. ―Já si myslím, ţe mu moc vţdy trošku chutnala. Angaţoval se uţ i před rokem 1989 ve speciálních kruzích a bylo na něm opravdu vidět, jak je rád, kdyţ je středem pozornosti. Pamatuji si na některá setkání z té doby. Zcela jistě se nemohlo stát ani při jeho dlouhodobém odpočinku na Vysočině, ţe by na tyto své pocity a touhy zapomněl,― říká pro ParlamentníListy.cz psycholog Petr Beroušek. relatedarticles title="Psali articles="274483,274467,274401,274138,274117,274087,273993,273911,273853" /

jsme:"

Miloš Zeman je podle psychologa docela klasický případ generace politikŧ, kteří do politiky jdou s tím, ţe přece jen pahorek domýšlivosti nebo zboţného přání být významným a dŧleţitým je u nich prostě prioritní. ―Je otázka, do jaké míry bude mít jeho angaţování v dříve nedotknutelných strukturách, jako je sněmovna, větší efekt. V současné době spíš dává o sobě vědět trochu ve stylu 'Jsem tady a nebudu jen pasivně všechno podepisovat a neprojevovat se',― podotýká Petr Beroušek. Úlet ve Svatováclavské kapli a se jmenováním profesora V úvodních měsících prezidentování šlápl Miloš Zeman alespoň dvakrát vedle. ―Jsou tam nejméně dva excesy. Jednak ve Svatováclavské kapli při odemykání korunovačních klenotŧ, jednak při sporu o Martina Putnu. To pŧsobilo velice negativně, poněvadţ prezident to jmenování mŧţe zpochybnit jedině tehdy, kdyţ zjistí, ţe v tom procesu něco nehraje, ţe se tam stala nějaká chyba, ale ne podle toho, jak si myslí, ţe má společnost vnímat profesora, coţ bylo úplně mimo,― tvrdí politolog Josef Mlejnek. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="1195" / Ve světle těchto dvou excesŧ nepovaţuje prezidentŧv střet s ministrem zahraničí o jména diplomatŧ za aţ tak závaţný, protoţe ten se odehrává s rŧzným obsazením uţ od roku 1990. ―Spor o jmenování velvyslancŧ, hlavně Lívie Klausové na Slovensku, je prestiţní záleţitostí a svým zpŧsobem je to pokračování souboje o Plné znění zpráv


prezidenství mezi Zemanem a Schwarzenbergem. Miloš Zeman si i tady testuje svŧj prezidentský prostor, kam aţ mŧţe jít,― konstatuje Josef Mlejnek. Není ve věku, kdy by prezidentskou agendu neměl zvládat Podle psychologa Petra Berouška jsou na Miloši Zemanovi patrné známky únavy a je vidět, ţe je to pro něj přece jen náročné. ―Ale kdyţ to srovnáme s jinými politiky v zahraničí, tak zase není ve věku, kdy by to neměl všechno dobře zvládat. Je otázka, do jaké míry si trošku pomáhá posílením po té stránce alkoholu nebo něčeho podobného. Jeho počínání je předvídatelné, i kdyţ ne vţdy se mu dá laicky rozumět. V podstatě se ale drţí určité linie, kterou dříve deklaroval,― míní Petr Beroušek. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="78" / Také Josef Mlejnek souhlasí s tím, ţe Miloš Zeman si počíná tak, jak sliboval. ―Sám avizoval, ţe bude aktivnější, uţ jen proto, ţe byl přímo zvolen. Dělá to vědomě uţ jen kvŧli tomu, ţe chce dát prezidentsví aktivnější podobu. Po letech dŧchodu na Vysočině se do výkonu funkce hlavy státu vrhnul skoro aţ po hlavě. Myslím si ale, ţe časem to tempo trochu zvolní. Pochopí, ţe s řadou těch věcí nic nesvede,― upozorňuje politolog na to, ţe pro prezidentovy cíle je nejdŧleţitější, zda mu je, či není nakloněna sněmovna, a nikoli to, jestli v ní přednese projev. Určitě chce být jiným prezidentem, neţ byl Klaus Zároveň je přesvědčen, ţe mnohé Zemanovy kroky jsou více pro diváky, tedy pro voliče, a ţe mají spíše symbolickou hodnotu neţ reálnou. ―Má to být symbol toho, jak chce pojmout prezidentskou funkci. Myslím si, ţe si sám uvědomuje, ţe to je víc navenek, pro diváky. A o tom svědčí, ţe o víkendu navštívil sjezd lidovcŧ, kteří mají šanci se dostat do Parlamentu. Evidentně to rozehrává na všechny strany a směřuje to k parlamentním volbám, co budou za rok. V novém Parlamentu by měl mít lepší mocenskou pozici, neţ má teď,― tuší Josef Mlejnek. profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="1" / ―Určitě chce být jiný, neţ byl předchozí prezident Václav Klaus. To zcela očividně, přitom ale ta snaha je svým zpŧsobem omezena tím, ţe přece jenom mnohé jeho počínání je podobné, jako bylo u Klause. To, ţe je pro běţné lidi srozumitelnější, neţ byl předchozí prezident Václav Klaus, ho mŧţe stavět do pozice, ţe je stoupencem či fandou levice. Ale nemyslím si, ţe by aţ tak byl ochoten se za levici angaţovat. Chce, aby se politická scéna zcivilizovala, kritizuje napravo i nalevo, není rozhodně někým, kdo by jednoznačně šel tou levou stopou,― poznamenává Petr Beroušek. Z přezemanování přestane být zajímavý pro čtenáře, posluchače i diváky To, ţe je v médiích aţ přezemanováno, mŧţe nynější hlavě státu začít vadit. ―Dokonce si myslím, ţe novináři celkem s větší chutí do něho strkají, protoţe vědí, ţe je nemá rád, a tudíţ vytvářejí jemné napnelismy, které do budoucna mohou znamenat, ţe Miloš Zeman upadne u lidí trošku v nelibost. A také tu je určitě riziko, ţe z toho přezemanování vznikne situace, ţe uţ přestane být zajímavý pro čtenáře, posluchače i diváky,― dodává pro ParlamentníListy.cz psycholog Petr Beroušek. relatedarticles title="Psali articles="275067,275019,274971,274910,274817,274797,274672,274551,274533" /

jsme:"

URL| http://beta.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1342&clanek=275091 _

RECENZE: Kdyţ se tvor z baţin kříţí s uměním, musí za tím být neskutečný Alan Moore Plné znění zpráv


11.6.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ „Co uděláš kytce, kdyţ ji chceš vyvést z míry?― Tímto zvláštním vtipem postava zvaná Constantin vystihla v novém komiksovém svazku o Baţináčovi základní myšlenku pátého dílu této série, Ten nese podtitul V prach se obrátíš. Těţko říct, jak to tvŧrce Alan Moore dělá, ale „pětka― se od předešlých dílŧ opět - a nikoliv nepodstatně liší. V předešlé knize Baţináč odvrátil nadvládu temnoty nad světem. Teď se vrací domŧ k manţelce Abby. Jenţe Abby na něj nečeká; zmizela. Byla nucena utéci do Gothamu před obviněním ze zoofilie. Stačilo k tomu několik fotek zveřejněných v novinách – byla na nich v objetí milovaného elementála. Baţináč se rozzuří, vydá se skrz USA svoji Abby hledat. A přísahá pomstu kaţdému, kdo se postaví mezi něj a jeho ţenu. Apokalypsa naruby v Batmanově Gothamu Kniha Baţináč: V prach se obrátíš se poněkud odklání od klasického hororového schématu Mooreovy série. Mnohem snáze lze děj zařadit do škatulky trochu modifikovaného apokalyptického příběhu s hlavní vztahovou linií. Apokalypsa je tu však poněkud na hlavu postavená. Baţináč přináší zkázu Gothamu ve směru, nad nímţ by plesalo srdce nejednoho ekologa. Během chvíle mění šedivé industriální město v zelenou dţungli. Z toho není nadšena vládnoucí elita, zato mezi obyvateli se brzy spontánně vytvoří skupina Baţináčových stoupencŧ. Ukázka z pátého dílu Baţináče Ţena Abby výrazně ovlivňuje celou zápletku. Kvŧli jejímu zoufalému volání se hlavní hrdina vzdává pracně nabytých zásad a zkušeností, byť tuší, ţe ho takové jednání mŧţe přivést do záhuby. Abby zŧstává pasivní obětí čekající na vysvobození a bezradně volající o pomoc. Alan Moore ovšem není v komiksové naraci ţádným začátečníkem a neuznává genderové klišé. Proto přichází epizoda, v níţ nabízí Abby příleţitost, aby se projevila jako silná a samostatní ţena - díky své odvaze a inteligenci se jí podaří zachránit dávnou známou Liz Treymanovou před jejím psychicky labilním přítelem. Další návštěva superhrdinŧ Stejně jako předchozí díl, i ten nejnovější evokuje náladu Gaimanova Sandmana. Tentokrát lze vysledovat podobné znaky přímo s konkrétní knihou, s nejnovější Tryznou. Kromě tématu pomíjivosti a smrti se čtenář navíc setkává i s postavami cizích komiksových vesmírŧ. U Baţináče jde zejména o Batmana, který se mu postaví jako protivník v boji, přesto mocného elementála nepřestává uctívat. Škoda, ţe Moore nepřistoupil na odváţnější hru a neudělal z obou hrdinŧ smrtelné nepřátele, čtenář by pak byl nucen čelit neobyčejnému dilematu - na čí stranu se v rámci děje přikloní, neboť by nastala patová situace dobra stojícího proti dobru. Kromě Batmana se v rámci příběhu mihne i geniální Lex Luthor – úhlavní nepřítel Supermana, který ze stínu Gothamské vlády zaviní Baţináčovu zkázu. Ačkoliv v předchozím díle Mooreovy série superhrdinové pŧsobili spíše rušivě, tentokrát fungují dobře. Návštěvy mezi jednotlivými univerzy osvěţují děj. Zajímavé kontrasty nabízí Moore i v rovině vypravování. Zvládne vystřídat hned několik značně odlišných přístupŧ. Zatímco pátý díl zahajuje poměrně souvislý příběh plynule navazující na předchozí dění, autor se následně vrací k charakteru epizod, které spojují jen postavy. A ta vŧbec nejzajímavější podívaná čeká na čtenáře aţ na konci páté knihy, kde Moore přechází k téměř básnickému stylu plnému poetiky. Ukázka z pátého dílu Baţináče Surrealismus z baţin Podobně rŧznorodé je, jak je u Baţináče dobrým zvykem, i grafické zpracování. Většiny kapitol se ujala dvojice Rick Veitch a Alfredo Alcala, u některých se objevilo i jméno Johna Totlebena. Styl kresby sladěný a vynalézavý. Dynamický střih doplňuje kreativní práce s panely. Ty obrŧstají zelenými výhonky, zařezávají se do sebe navzájem, přebírají podobu fotografického hledáčku nebo se převtělují do bublin symbolizujících unikající vědomí. Kreslíři v Baţináčovi zas a znovu dokazují, ţe lze vyjádřit náladu a atmosféru i skrz jednoduché orámování obrazu. A na samém konci díla skvěle spolupracující tvŧrci naservírují kapitolu ze zcela odlišného světa. V knize Baţináč: V prach se obrátíš Alan Moore opět dokázal, ţe kdyţ na to máte, lze i z triviální dějové linie stvořit něco výjimečného. Po nadpřirozené čtvrté knize se vrací do „obyčejného― lidského světa s „banálními― problémy, které však mohou během okamţiku zničit i takovou bytost, jakou je Baţináč.



URL| http://zpravy.idnes.cz/kdyz-se-tvor-z-bazin-krizi-s-umenim-musi-za-tim-byt-neskutecny-alan-moore-14w/kavarna.aspx?c=A130610_174246_kavarna_chu _

MLADÉ GENERACI CHYBÍ ODVAHA 10.6.2013

MARKETING SALES MEDIA Eva Králová_

str. 20

Názor_

Mladí lidé mají v dnešní době nemalou sílu, a to nejenom kupní, ale i sílu vlivu. Ve světě neustále se vyvíjejících technologií má výhodu ten, kdo je fl exibilní a tyto technologie ovládá. A je zřejmé, kdo v tomto směru vyrazil z lepších startovacích pozic. Kaţdá mladá generace však má svá specifi ka, a ta dnešní si dokonce vyslouţila svŧj název: generace Y. Na chování, myšlení i ţivotní styl mladých lidí ve věku 12OE26 let se zaměřuje studie TRU společnosti TNS Aisa, která dnešní mladou generaci mapuje z hlediska jejich on-line chování, trávení volného času, ţivotních postojŧ nebo idolŧ, ke kterým vzhlíţí. Oproti dospělé české populaci jsou mladí více optimističtí. Jsou více spokojeni se svým současným ţivotem a i do budoucna vyhlíţejí s menší skepsí. Zatímco mezi dospělými věřilo v roce 2012 jen 17 % procent Čechŧ, ţe se v roce 2013 budou mít finančně lépe, mezi mladými to bylo celých 44 %. Ve financích jsou optimističtí Pozitivní přístup mladých dokazuje i skutečnost, ţe se 44 % z nich domnívá, ţe jejich ţivotní úroveň bude v budoucnu lepší, neţ jaká je ţivotní úroveň jejich rodičŧ. Ţe tomu bude právě naopak, míní pouhých 7 %. Tento finanční optimismus je pravděpodobně do značné míry ovlivněn i tím, ţe většina mladých ještě utrácí své vlastní peníze hlavně za volnočasové aktivity a zábavu, a o fixní náklady za bydlení, jídlo a studium se starají jejich rodiče. Na druhou stranu by ale bylo mylné se domnívat, ţe dospívání mladí proţívají jako bezstarostné období. O co méně trpí obavami ohledně své finanční situace, o to více tápou sami v sobě. TRU ukazuje, ţe mladí trpí nedostatkem sebevědomí a rozhodnosti, stejně jako nedostatkem pocitu, ţe by svými činy mohli něco skutečně ovlivnit. To vede k jejich nízké ochotě angaţovat se a vytvořit si na věci okolo sebe stabilní názor, za kterým by stáli. Hledání vzorŧ Zdá se, ţe právě toto je největším negativním dŧsledkem dospívání ve světě „neomezených moţností". Uvědomují si, ţe oproti svým rodičŧm vyrŧstají ve svobodnější době, která jim umoţňuje cestovat, studovat i sdílet vše, co je jen napadne. Ale kdo jim řekne, co mají chtít a co je dobré si myslet? Segmentace ţivotních stylŧ ukazuje, ţe se mezi mladými najde jen poměrně malé mnoţství těch, kteří naleznou odvahu k nějaké Mladí hledají osobnosti, které přestavují spíše individualistický a sebevědomý přístup k ţivotu. akci. Čísla naznačují, ţe takových mezi mladými není více neţ pětina. Ti ostatní tráví své dospívání ve spíše pasivní poloze, v podstatě tak trochu jako voyeuři těch, kteří se odváţili. Z otázek mladých na jejich aspirace je ale zřejmé, ţe i tito voyeuři chtějí najít odvahu a ocení vzory, mezi kterými jsou nejen osobnosti, ale i značky. Hledají osobnosti, které přestavují spíše individualistický a sebevědomý přístup k ţivotu. Nejvíce je pak oslovují značky, které jsou populární (a to zejména na světové úrovni), přímočaré, sebevědomé a transparentní. Oceňují značky, které se svou komunikací snaţí vystoupit z řady, jsou aktivní a ukazují, ţe svými aktivitami dokáţou měnit svět kolem sebe. Dodávají tak svým uţivatelŧm oporu a odvahu, aby i oni sami mohli něco dokázat. Ne nadarmo tak patří mezi jejich miláčky například značka Nike, která jim říká „Just do it", zapojuje je do vytváření nových designŧ a do jejich chytrých mobilŧ přináší aplikaci na běhání, ve které jim po kaţdém výkonu osobně pogratuluje některý ze světových běţeckých šampionŧ a poví jim, jak málo stačí udělat, aby byli stejně tak dobří. Foto popis| O autorovi| Eva Králová, project leader OE qualitative research, TNS Aisa ; KDO JE Eva Králová (27) vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve společnosti TNS Aisa se uţ šestým rokem zaměřuje zejména na kvalitativní výzkum a na studie o ţivotním stylu Čechŧ. Plné znění zpráv


_

Personálie 10.6.2013

MARKETING SALES MEDIA _

str. 38

Personálie_

1 Dalibor Komárek, dlouholetý marketér Home Creditu, je novým ředitelem útvaru marketingové komunikace České pojišťovny. 2 Václav Filip odchází z pozice šéfa CRM v Allianz pojišťovně, kam nastoupil v roce 2011. Svoji kariéru začínal jako marketingový ředitel Médea a v OgilvyOne. Marie Janíková Fianová, firemní PR manaţerka společnosti CET 21, odešla na mateřskou dovolenou. Michal Kubic, který se minulosti věnoval marketingu ve společnostech Ataxo nebo Invia, se stal Cleint Service Team Leader ve společnosti ReachLocal. Josef Sýkora po obchodních a marketingových pozicích v elektronických společnostech Alcatel a Team Precision Public Company Limited zakotvil jako výkonný ředitel ve společnosti DiPaul. Roman Maco, který poslední dva roky dělal ředitel marketingové komunikace České spořitelny, nastoupil jako marketingový ředitel Socialbakers. Diana Macovei nastoupila po dvou letech v agentuře Euro RSCG 4D a třech letech v DDB jako Digital Marketing & Social Media specialist do agentury Socialbakers. Ondřej Tejkal povýšil na on-line marketingového manaţera společnosti Tipsport. Jan Habich se stal marketingovým manaţerem ve společnosti Equinox wheels. Čestmír Benda pŧsobící jako lektor Fakulty sociálních věd UK přijal práci marketingového konzultanta Pivovaru Herold. Jana Malysheva se stala country manaţerskou společnosti Maternia. Jan Ksandr, specialista na mediální plánování, který prošel společnostmi jako Danone, OMD nebo Vodafone, zakotvil v investiční skupině KKCG milardáře Karla Komárka, kde se bude opět starat o média. Tomas Zetek, který poslední tři roky zastával rŧzné marketingové pozice ve společnosti Telefónica O2 ČR se posunul na post ředitele produktŧ a sluţeb. Jiří Caudr ve společnosti Telefónica O2 ČR pracuje od roku 2007 a nyní z pozice marketingového a obchodního manaţera pro internetové sluţby domácnostem nastoupil na pozici ředitele pro on-line kanály. Lenka Rosolová, někdejší ředitelka marketingové komunikace začínajícího operátora Oskar, je nyní v Dánsku, kde pracuje jako Chief Brand and Communications Offi cer ve společnosti Telenor DK. Pavel Jankovský skončil ve svém příběhu v Lemonade. Pracoval tam jako Creative & Strategy patrner. Pavel Fuksa se stal kreativním ředitelem reklamní agentury Taxi (spadá pod Young&Rubicam). Doug Brodman, současný generální ředitel Plzeňského Prazdroje, byl jmenován komerčním ředitelem pro Evropu v mateřské společnosti SABMiller. Paolo Lanzaro i se stal novým generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje, pravomocí se ujme 1. srpna 2013. 3 Václav Pláteník, který pracoval mj. v agentuře PR. Konektor nebo v organizačním týmu festivalu PIAF, nyní povede marketing nabídkového portálu Sluţbomat.cz. 4 František Čermák od června nastoupil na pozici obchodního ředitele On-trade ve společnosti Heineken. 5 Ladislav Polan je obchodním ředitelem Off --trade Heinekenu. Jiří Daněk, dosavadní obchodní ředitel a člen představenstva Heinekenu, míří do Ruska, kde se ujme funkce obchodního ředitele pro moderní trh. David Hnízdil, který do firmy přišel v únoru, povede bezpečnostní agenturu G4S. 6 Ivan Flek se stal novým výkonným ředitelem pekárenské společnosti United Bakeries. 7 Pavel Ondrŧj je novým ředitelem nového oddělení Compliance a Regulace LBBW Bank CZ. 8 Ludvík Bohman přichází z České pojišťovny do Allianz, kde povede úsek právní, comliance a odhalování pojistných podvodŧ. Hana Mrzenová nastoupila po sedmnácti letech v Nestlé do oddělení trade marketingu Povltavských mlékáren. Foto popis| 1 Dalibor Komárek Foto popis| 2 Václav Filip Foto popis| 3 Václav Pláteník Foto popis| 4 František Čermák Foto popis| 5 Ladislav Polan Foto popis| 6 Ivan Flek Foto popis| 7 Pavel Ondrŧj Foto popis| 8 Ludvík Bohman _

Fórum čtenářů Plné znění zpráv


10.6.2013

Mladá fronta DNES _

str. 12

Názory_

výběr z dopisŧ, redakčně kráceno Pro ochotu na ţebrotu Politici jsou také jen lidé, ale my na ně klademe poţadavky, které bychom sami nesplnili. Třeba poţadavek být ve sluţbě ve stoprocentní kondici 24 hodin denně. „Aféra― s přiopilým Kalouskem u telefonu v závěru minulého týdne málem vytlačila zpravodajství o povodních a jedna televize dokonce s neskrývanou škodolibou rozkoší odvysílala celé inkriminované interview. Ministr mohl telefon vypnout, dát si ony dva „frťany― a o novináře se nestarat. Ochota odpovídat na otázky komukoliv a v dramatické době mu přinesla další „skandál―. Inu, pro ochotu na ţebrotu. Milan Březina, Praha Komiksáři nehladovějí »Ad: Kdo umí, musí pracovat Povaţuji za poněkud nemístné, ţe pan Páral zneuţívá povodně k útoku na humanitní obory. Ţivelní pohromu jakýmsi podivným oslím mŧstkem spojuje s těmi u nás tolik propíranými „antropology komiksu―. Je to uţ opravdu legenda a veřejnosti se těţko vysvětlí, ţe to není ţádný studijní obor, ale jeden volitelný předmět na fakultě sociálních věd, který doplňuje studentŧm sociologické vzdělání. A proč ne? Nedŧvěra v humanitní vědy u nás přetrvává z dob, kdy je marxismus prohlašoval za „burţoazní pavědy―, a nezmění to ani fakt, ţe nezaměstnanost absolventŧ FSV je něco kolem dvou procent. Tak kde jsou ty armády nepracujících antropologŧ komiksu, kteří se nechtějí stát zedníky, protoţe jsou líní? Michal Zikmund, student FSV UK _

Proč jsou na tom Poláci dobře a Češi ne? 10.6.2013

Respekt str. 35 Okem ekonoma_ Ondřej Schneider_

Protoţe si to o sobě myslí Příliš rychlé čtení posledních čísel o české ekonomice mŧţe mást. Hrubý domácí produkt se sice za poslední rok propadl o víc neţ dvě procenta, coţ byl jeden z nejhorších výsledkŧ v Evropské unii, ale propad byl zpŧsoben velkým sníţením firemních zásob (zboţí na skladě atd.) o téměř 15 miliard korun. Spotřeba domácností, vlády, investice i vývozy se v prvním čtvrtletí zvýšily ve srovnání s předchozím kvartálem a naznačily tak, ţe dlouhá recese české ekonomiky, jeţ trvá uţ od roku 2011, se snad blíţí ke konci. Nicméně, i pokud by recese skončila jiţ v dubnu, objem české ekonomiky je nyní srovnatelný s rokem 2007 – tj. za posledních šest let jsme vŧbec „nevyrostli―. To ostře kontrastuje s nejúspěšnější ekonomikou EU – Polskem. U našich severních sousedŧ se ekonomický rŧst nezastavil a teď je polská ekonomika o 20 procent nad úrovní roku 2007 a rostla také v prvním čtvrtletí letošního roku, i kdyţ jen o pŧl procenta. Česká ekonomika se přitom od polské podstatně neliší: v obou zemích je dŧleţitý prŧmysl, obě vyváţejí hlavně do Německa a obě sniţují schodek veřejných rozpočtŧ. Rozdíl mezi vývojem v Polsku a v Česku má dvě hlavní příčiny. Především v Česku se v posledních letech méně investuje: celková úroveň investic byla v loňském roce o devět procent niţší neţ v předkrizovém roce 2007. Naproti tomu v Polsku byla loni o 18 procent vyšší neţ před pěti lety. To jinými slovy znamená, ţe kdybychom investovali stejně jako Poláci, byly by v loňském roce investice o 250 miliard korun vyšší. Většina investic pochází samozřejmě ze soukromého sektoru, ale Poláci hodně investovali i do veřejné infrastruktury, zejména dopravní. Toho si všímají také zahraniční investoři, a i proto se Polsko dostalo před Česko jako nejoblíbenější země pro německé (a tedy nejdŧleţitější) investory. Za posledních pět let Polsko získalo přes 50 miliard dolarŧ (přibliţně jeden bilion korun) zahraničních investic, zatímco do Česka za stejnou dobu přiteklo „jen― 22 miliard dolarŧ. Na začátku století přitom byl příliv zahraničních investic do obou státŧ srovnatelný. V Polsku se tedy více investuje, ovšem také se tam tolik nepropadla soukromá spotřeba. Zatímco Češi, vystrašení finanční krizí v Evropě, která na ně paradoxně má mnohem menší vliv neţ na Poláky, sniţují spotřebu jiţ od roku 2011, v Polsku spotřeba pomalu, ale prakticky neustále roste. Příčinou rozdílu není nezaměstnanost (ta je Plné znění zpráv


v Polsku vyšší), ale spíš optimističtější výhled Polákŧ do budoucnosti: protoţe očekávají, ţe budou v budoucnosti mít vyšší příjmy, jsou ochotní více spotřebovávat uţ teď. Polská vláda má doma také mnohem vyšší kredit neţ ta česká: Poláci jí v zásadě dŧvěřují, ţe dělá rozumnou politiku, coţ se projevuje třeba v čerpání fondŧ z rozpočtu Evropské unie. Ne ţe by v Polsku nebyla korupce, nicméně vláda převzala v roce 2011 skoro 15 miliard eur (360 miliard korun) bez váţnějších problémŧ a Polsko bylo největším čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU: zatímco do Polska přišlo o 280 miliard korun více, neţ kolik vláda poslala do Bruselu, u nás byl tento rozdíl „jen― necelých 40 miliard korun. V Česku se zároveň prosadil všeobjímající pesimismus: je špatně a bude ještě hŧř, Evropa je v krizi, euro se rozpadne, Evropská unie je podvod, kapitalismus je v koncích… Takové názory v Polsku samozřejmě existují téţ, ale jsou na okraji. Polsko přitom není ani zdaleka dokonalé. Vláda je sice kompetentní, ale také nemilosrdně pragmatická. V roce 2009 nechala schodek rozpočtu nakynout aţ na osm procent HDP a pro jeho sníţení neváhala ořezat dŧchodovou reformu, kterou se Polsko chlubilo jako příkladem zodpovědné a dlouhodobě orientované politiky. Dŧchodový systém potřebuje další reformy, především prodlouţení věku pro odchod do dŧchodu a eliminaci často absurdních zvýhodnění pro zemědělce. Vyřízení stavebního povolení trvá v Polsku ještě déle neţ v Česku (jeden rok, ve srovnání se třemi měsíci u nás) a váš majetek registr zapíše do 50 dní, ne do dvou týdnŧ jako v Česku. Rozhodující z pohledu investorŧ je ovšem směr změn: zatímco v Polsku se situace ve většině indikátorŧ zlepšuje, v Česku stagnuje. Polsko se tak letos poprvé dostalo před Česko v pravidelném hodnocení podnikatelského prostředí Světovou bankou: podle něj je Polsko 55. nejlepší zemí na světě pro podnikání, zatímco Česko je o deset příček pozadu. Ještě loni bylo přitom Polsko 74. a Česko 67. Není divu, ţe v takto rozdílně „naladěných― zemích se ekonomika vyvíjí hodně odlišně. V ekonomice jde často o psychologii více, neţ si ekonomové připouštějí. Očekávání budoucnosti formují naše jednání v současnosti, a pokud jsme naladění spíše pozitivně, dokáţeme i ekonomickou krizi interpretovat spíše jako nepříjemné, nicméně dočasné vychýlení z dlouhodobého trendu. Pokud máme naopak obavy z budoucnosti, zdá se nám, ţe krize všechny naše obavy potvrzuje, a náš pesimismus se dále prohlubuje. *** DŦVĚRA VE VLÁDU, UNII, BUDOUCNOST, TO VŠECHNO SE POČÍTÁ. Foto popis| O autorovi| Ondřej Schneider, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA. _

Ředitel CERGE-EI: Český výzkum v ekonomii většinou nemá mezinárodní kvalitu 9.6.2013

ceskapozice.cz str. 00 Věda a vzdělávání_ Martin Rychlík_

Nastavení podpory vědy příliš nepřeje výuce špičkové ekonomie v Česku, říká Štěpán Jurajda z elitní vědecké instituce. Přednášejí tu nobelisté, zdejší vědci patří k publikačně nejúspěšnějším ekonomŧm v Česku. Institut CERGE-EI (Center for Economic Research & Graduate Education-Economics Institute), společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, pěstuje ekonomii jako vědeckou disciplínu. O tom, jak se takové ekonomii v Česku vede, hovořila ČESKÁ POZICE s docentem Štěpánem Jurajdou, který CERGE-EI řídí od ledna 2009.ČESKÁ POZICE: V jakém stavu je ekonomická věda v Česku? JURAJDA: Ve stavu, který není ještě úplně špatný. CERGE-EI je stále schopné soutěţit s těmi nejlepšími pracovišti v post-sovětském světě: podle rŧzných mezinárodních ţebříčkŧ jsme v první trojce spolu s Moskevskou NES a CEU v Budapešti a mezi pěti procenty nejlepších ekonomických pracovišť na světě. A také třeba Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK má kvalitní ekonomické vzdělání, i v angličtině, a rostoucí úroveň výzkumu.



Na druhou stranu je na mnoha dalších pracovištích úroveň vykazovaného výzkumu katastrofální, protoţe většina výstupŧ, které jsou takzvaně bodované a financované v současném systému, neodpovídá mezinárodním kritériím. Podle jedné studie nemělo aţ devadesát procent nově jmenovaných profesorŧ ekonomie v Česku ţádný článek v mezinárodním impaktovaném časopise! To znamená, ţe většina toho, co se tu financuje jakoţto vědecká práce, mohou být sice uţitečné lokální věci, ale mezinárodně konkurenceschopné vědecké práce se dělá málo.ČESKÁ POZICE: Čím to je? Ekonomové to neumějí, nebo ani nechtějí umět? "Více peněz vede přes výuku velkého mnoţství studentŧ, nikoliv přes kvalitní výuku"JURAJDA: Je to do velké míry dáno nastavením finančních motivací. Více peněz vede přes výuku velkého mnoţství studentŧ, nikoliv přes kvalitní výuku. Dále hraje roli financování výzkumu na univerzitách pomocí "kafemlejnkových" bodŧ. Přes opakovaná upozornění se dlouhé roky nijak nekontrolují třeba knihy, které se zadávají do systému hodnocení výzkumu jako "vědecké monografie". A jsou to přitom skripta, učebnice, příručky, deset nejlepších rad manaţerŧm a podobně. Neříkám, ţe jsou to věci vţdy nevyhnutelně neuţitečné, ale nejde o solidní výsledky pŧvodního výzkumu. A v dŧsledku špatných motivací nastavených "kafemlejnkem" jiţ dnes majoritní podíl těchto výstupŧ dále roste na úkor těch mezinárodně konkurenceschopných.ČESKÁ POZICE: Co s tím navrhujete dělat? Pomohla by nová metodika hodnocení vědy? JURAJDA: Stačilo by v prvním kroku zrušit systémovou motivaci produkovat slabý, snadno publikovatelný výzkum, to jest zrušit náš naprosto unikátní systém "kafemlejenek" tak, jak to uţ před dvěma roky navrhl Mezinárodní audit výzkumu a vývoje. Ve druhém kroku by bylo vhodné zavést u nás metodiky hodnocení, které fungují v civilizovaných zemích, například systém, který jiţ mnoho let provozují ve Velké Británii. Ostatně tento úkol měl i velký projekt oborových metodik ministerstva školství, kterému ale ministerstvo uţ více neţ rok neumoţnilo odstartovat. Takţe já situaci čtu tak, ţe se současného nesmyslu nezbavíme do roku 2020...ČESKÁ POZICE: Jak je vŧbec moţné, ţe oněch devadesát procent "lokálních" profesorŧ tu dosáhne na profesuru? JURAJDA: Protoţe standardy oboru odpovídaly na mnoha školách stavu profese po konci komunismu. Situace se zlepšuje, ale pomalu.ČESKÁ POZICE: Doporučujete v tomto smyslu nějaké příklady "dobré praxe" ze světa? V ekonomii je v kvalitních zahraničních časopisech publikační zpoţdění na úrovni tak tří let a světově špičkový ekonom publikuje tak jeden článek do rokaJURAJDA: Vidím dva klíčové faktory. Při hodnoceních jedincŧ i pracovišť je v první řadě nutné zohlednit rozdílné publikační praxe rozdílných oborŧ. Třeba v ekonomii je v kvalitních zahraničních časopisech publikační zpoţdění na úrovni tak tří let a světově špičkový ekonom publikuje tak jeden článek do roka. Takový špičkový chemický inţenýr publikuje několikanásobně častěji. Zatímco v ekonomii je dŧleţité publikovat v malé skupině časopisŧ s vysokým impakt faktorem (ekonomických časopisŧ s impakt faktorem je obecně víc neţ 300 a většina jich aţ tak dobrá není), tak pokud byste dělal počítačovou vědu nebo informatiku, tam se často publikuje tak rychle, ţe se ani impaktované časopisy tolik nepouţívají, protoţe jsou pomalé. Proto je dŧleţité nehodnotit vědce a neposílat peníze podle jednoho snadno manipulovatelného kritéria (jak to dělá například kafemlejnek uvnitř oborových skupin), kdyţ má kaţdý obor jiné publikační zákonitosti. Druhý faktor je zapojení dŧvěryhodných zahraničních hodnotitelŧ do těchto procesŧ. Nemám na mysli známé ze Slovenska nebo nějaké méně významné německé univerzity, ale zapojení výzkumníkŧ ze zahraničí, u kterých je naprosto jasné, ţe jejich vědecká reputace je natolik silná, ţe nezohledňují lokální zájmy.ČESKÁ POZICE: Třeba vy jste v CERGE-EI nedávno měli na přednášce i drţitele Nobelovy ceny Erika Maskina. Kolikátým byl uţ u vás nobelistou? JURAJDA: U nás uţ byl jedenáctým či dvanáctým drţitelem. V podstatě kaţdý rok má u nás přednášku aspoň jeden nobelista. Dva máme i v našem dozorčím výboru: Christophera Simse a Josepha Stiglitze. Ale dŧleţitější je funkce celého výboru, který dohlíţí na fungování CERGE-EI. Při jeho zakládání před dvaceti lety, u kterého stál Jan Švejnar, šlo o propojení výuky ekonomie se špičkovou vědou. Od počátku bylo jasné, ţe sociální vědy byly za komunismu hluboce poškozeny a ţe ţijeme v malé zemi, kde se kaţdý s kaţdým zná, takţe bude těţké vybudovat kvalitní pracoviště bez zapojení kredibility a ochoty špičkových lidí ze zahraničí, kteří by pomáhali s hodnocením vědeckých pracovníkŧ a rozhodnutími, koho najmout a jak udrţet kvalitu pracoviště.ČESKÁ POZICE: Proto vznikl dozorčí výbor? JURAJDA: Ano. Jeho role je klíčová ve dvou chvílích. Jedna je, kdyţ najímáte výzkumníky. V ekonomii, první týden v lednu kaţdého roku, je v jednom z největších měst USA výroční konference Americké ekonomické asociace. Tam se sjede deset tisíc lidí, včetně studentŧ a doktorandŧ ekonomie, kteří hledají místo na trhu práce. Dokončují dizertace. A kaţdá škola, která chce najímat vědecké pracovníky, tam jede, dostane předtím Plné znění zpráv


100 aţ 200 přihlášek, vybere si čtyřicet adeptŧ a udělá si s nimi interview. Od rána do večera děláte pŧlhodinové rozhovory. Pak vyberete deset lidí, které zkusíte pozvat, aby u vás na pracovišti udělali přednášku nebo seminář; na základě toho dáte pěti z nich nabídku práce a jeden ji třeba přijme. Je tomu tak proto, ţe dáváte nabídku lidem špičkovým, o něţ je zájem. A právě v tomhle procesu je zásadní, ţe těmto lidem dokáţete vysvětlit, jak u nás probíhá hodnocení, a ţe jsou do něj zapojeni lidé, které kaţdý zná a kteří mají celosvětovou kredibilitu.ČESKÁ POZICE: A tou druhou klíčovou věcí? JURAJDA: I kdyţ to nemá oporu v českém právu, zavedli jsme systém podobný tomu, jaký je v USA, takzvaný šestiletý tenure clock, kdy po zhruba šesti letech od najmutí mladých výzkumníkŧ děláme jejich rozsáhlé externí hodnocení. Dozorčí výbor si vyţádá od nezávislých lidí v daném podoboru, kde hodnocený člověk pracuje, šest aţ deset dopisŧ z univerzit po celém světě. Tento proces se v naší profesi bere velmi váţně. Dozorčí výbor se ptá, zda výzkum, který ten člověk opublikoval, je dostatečně významný pro podobor, ve kterém pracuje, jestli bude dotyčný do budoucna pravděpodobně publikovat další zajímavé a originální práce a jestli by měl tento člověk na definitivu třeba i na amerických univerzitách. Na Harvardu asi ne, tak dobří ještě nejsme, i kdyţ v poslední době se nám podařilo najmout výjimečně produktivní výzkumníky. Oslovení výzkumníci se k tomu vyjádří a náš dozorčí výbor následně vydá doporučení, zda má mít člověk nadále podporu a na pracovišti pokračovat.ČESKÁ POZICE: Má skutečně dejme tomu takový Stiglitz čas se na to podívat? JURAJDA: Joe Stiglitz nepřijede na úplně kaţdé zasedání, ale kdyţ jsme měli dvacáté výročí, tak tu měl několik přednášek, pomáhal nám v rámci Fóra 2000, které jsme spolupořádali. Chris Sims je novým členem, ví dobře, čemu se bude věnovat. Počítá s tím. Ale nejsou tam jen tito dva nobelisté, ale i lidé, kteří mají srovnatelně špičkové kariéry, jako měli jiní drţitelé, neţ cenu dostali. Třetina absolventŧ končí v byznysu, třetina v centrálních bankách a institucích typu MMF či OECD a třetina v akademické sféřeMáme tam nově například světoznámého Larryho Samuelsona z Yale, který je koeditorem jednoho z nejlepších ekonomických časopisŧ na světě. Nově přišel z Oxfordu Peter Neary, který má velký ERC grant a zasedá v panelu, který hodnotí ekonomii za celou Velkou Británii. Je tam Kevin Murphy, jenţ dostal John Bates Clark Medal, kterou dostávají vynikající ekonomové do čtyřiceti let. Dřív se dávala jen kaţdý druhý rok, takţe bylo skoro těţší ji dostat neţli Nobelovu cenu. Dále John Sutton, superhvězda v oboru industrial organization, dále tam byl Alan Krueger, neţ se stal šéfem ekonomických poradcŧ prezidenta Obamy. Ale předpokládám, ţe se posléze na CERGE-EI vrátí.ČESKÁ POZICE: Jste uţ tedy ve světě známí? Cítíte, ţe povědomí o praţském CERGE-EI roste? JURAJDA: Obecně jsme poměrně dobře známí v Evropě a na některých amerických univerzitách. Ale spíše je to tak, ţe světový akademický trh je obrovský. Podáváme inzeráty jako ostatní a lidé, kteří jsou na začátku kariéry, posílají nabídky třeba i na tři stovky škol. Ale při bliţším výběru se uţ zájemci podívají na školu blíţe. Podívají se, kde publikujeme, kdo je právě v té naší radě, a zda najímáme lidi, kteří mají špičkový vědecký potenciál.ČESKÁ POZICE: Kde se uplatňují vaši absolventi? JURAJDA: Třetina jich končí v byznysu, v konzultačních firmách nebo v bankách, třetina v institucích jako Mezinárodní měnový fond, OECD nebo v centrálních bankách. Ale nejen v České národní bance, coţ je asi vŧbec největší zaměstnavatel našich studentŧ, ale jsou to centrální banky od Nového Zélandu po Kanadu, doslovně. Další třetina končí v akademické sféře - to je zdravé procento - řádově pŧlka z toho regionálně, coţ je naše poslání, ale pŧlka také odchází na špičkové katedry - třeba dostali plnou profesuru v Tilburgu, v Innsbrucku, dva pŧsobí v Kodani, další ve Vídni, Jakub Steiner donedávna pŧsobil na špičkové Kellog School of Management při Northwestern University, Jan Bena je na University of British Columbia a tak dále a tak dále.ČESKÁ POZICE: Jsou to opravdu tak výjimečná angaţmá? "Kdyţ někoho sháníme, dáme si mezinárodní inzerát a přijmeme toho nejlepšího. A kdyţ není nikdo dost dobrý, prostě nikoho nevezmeme."JURAJDA: Málokdo si v Česku dokáţe představit, jak jsou to prestiţní školy a třeba kolik také platí. Jsou to opravdu zajímavé kariéry, kdy pracujete ve špičkových týmech ať v ekonomické praxi nebo v akademickém světě. Fakt, ţe jsou naši absolventi pravidelně schopni se takto dobře uplatnit, od nás z malinkého centra ve středu postkomunistické Evropy, znamená, ţe to děláme dobře. Běţná česká instituce i dobrá katedra funguje tak, ţe většinou najímá vlastní absolventy. To my neděláme. Jediná výjimka je, kdyţ daný výzkumník vystuduje u nás, a pak úspěšně projde jedním dvěma pracovišti v cizině. Pak ho po letech - pokud je lepší neţ kdokoliv na mezinárodním trhu, kdo se k nám hlásí - vezmeme. Ale ne proto, ţe je z Čech. Kdyţ Plné znění zpráv


někoho sháníme, třeba na obor veřejných financí, dáme si mezinárodní inzerát a přijmeme toho nejlepšího. A kdyţ není nikdo dost dobrý, prostě nikoho nevezmeme.ČESKÁ POZICE: Jsou platy, které v CERGE-EI nabízíte, světově konkurenceschopné? JURAJDA: Celosvětově ne. Kdyţ někoho najmeme, tak má ten člověk většinou i nějaký silný dŧvod ţít ve střední Evropě. Snaţíme se být kompetitivní v rámci Evropy, pro mladé po studiích, s moţností získat nějaký grant - snaţíme se udělat atraktivní nabídku. Záleţí také, s kým to srovnáváte. Kdyţ vezmeme místní technické programy, které mají trojnásobný normativ na studenta, a jsou dnes navíc na vysokých školách zvýhodněni "kafemlejnkem", nebo kdyţ uváţíte, ţe mimo Prahu jsou dostupné operační programy EU, tak asi za danou kvalitu platíme niţší plat neţ nějaká jiná místní škola. Zajímaví jsme však díky kvalitnímu výzkumnému prostředí třeba pro Italy, Řeky, Turky, kteří mají špičkové vzdělání, ale doma jejich akademický svět příliš nefunguje.ČESKÁ POZICE: Přibývá zájemcŧ z jihu Evropy vzhledem k tamní situaci v podpoře vědy a výzkumu? JURAJDA: Jednoznačně.ČESKÁ POZICE: Obecnější dotaz. Chodí ve světě na studium ekonomie výjimečně talentovaní zájemci? "Do ekonomických Ph.D. programŧ jdou ve světě opravdu hodně nadaní lidé"JURAJDA: Je k tomu potřeba matematické nadání a dobré základy. Kdyţ se podíváte na GRE testy (pro studenty hlásící se do doktorandských programŧ v USA) a srovnáváte je napříč obory, na špici jsou fyzici a matematici a hned za nimi ekonomové, před všemi ostatními přírodními vědami, natoţ sociálními. Takţe do ekonomických Ph.D. programŧ jdou ve světě opravdu hodně nadaní lidé.ČESKÁ POZICE: U nás je asi poměrně jedinečné, ţe jste společným pracovištěm AV a UK... JURAJDA: Takových pracovišť je více, ale je pravda, ţe jsme byli jedni z prvních. Ale málokdy je to tak, ţe je pracoviště takhle kompaktní, jako jsme my. Je to dáno i tím, ţe jsme malí, máme přibliţně dvacet hlavních vědeckých pracovníkŧ se sdílenými úvazky, jak na Akademii věd, tak na UK. Děláme to transparentně, organizovaně a nabízíme typ kontraktu, kde se vyučuje v doktorském programu CERGE UK. Úvazky v Národohospodářském ústavu Akademie věd pak umoţňují soustředit se na výzkum tam, kde se jinde velká část času věnuje výuce v bakalářských programech.ČESKÁ POZICE: Lze říci, ţe má CERGE-EI vědecky nejcitovanější české ekonomy? JURAJDA: Třeba podle ţebříčku RePec máme tři nejcitovanější ekonomy v ČR a obecně u nás najdete nejsilnější skupinu lidí v akademickém výzkumu v zemi. I kdyţ má kaţdý ţebříček nějaké chyby, pro nás je dobře, ţe nejsou sestavovány námi, takţe nikdo nemŧţe říci, ţe si to počítáme sami. Podle dvou takových srovnání (RePec a SSRN) jsme v době, kdy jsme slavili 20. výročí zaloţení, byli mezi horními pěti procenty ekonomických výzkumných institucí na světě. Dnes jsme na tom třeba v SSRN ratingu ještě lépe. My tu zkrátka děláme něco navzdory finančním motivacím v Česku. Je tomu tak i díky tomu, ţe se v Akademii věd hodnocení soustředí na nejlepší publikace a nejde se po nerozlišené kvantitě a počtu nasbíraných bodŧ.ČESKÁ POZICE: Jaké máte plány v CERGE-EI do budoucna, přibude nový program? JURAJDA: Spíše se budeme muset soustředit, abychom udrţeli to, co funguje, a to z dŧvodu, ţe jsme v prostředí, jeţ je pro ekonomickou vědu obecně nepřátelské. Pokud se tady nezkombinuje model plošného financování s podporou vybraných excelentních programŧ, bude to dále těţké. A to ze tří dŧvodŧ:V roce 2011 došlo ke zrušení národních programŧ LC center excelence podporujících doktorské vzdělávání, které je, pokud ho děláte kvalitně, drahé. Zvláště kdyţ máte pět let udrţet na studiích někoho, kdo umí matematiku, angličtinu a ekonomii - a my si myslíme, ţe je uţitečné pět let jej tady trápit, protoţe v regionu jsou sociální vědy hrozně potřebné.Dále "kafemlejnek" v ekonomii nedostatečně odráţí vědeckou excelenci, takţe i lidé elitní v USA by se v takovém systému neuţivili. Navíc, kdybych jim u nás říkal, ať publikují v lokálních časopisech či ať vydávají místní broţurky, tak by ti dobří lidé odešli.A třetím dŧvodem je, ţe sídlíme v Praze, kde zatím ani kvalitní pracoviště nemají velkou šanci dosáhnout na strukturální fondy. Tudíţ těţko mŧţeme expandovat. Provozovat kvalitní doktorský program v sociálně-vědním oboru a ještě v Praze je prostě těţké.

URL| http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/reditel-cerge-ei-cesky-vyzkum-v-ekonomii-vetsinounema-mezinarodni-kvalitu _ Plné znění zpráv


Proč jsou na tom Poláci dobře a Češi ne? 9.6.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Ondřej Schneider_

Protoţe si to o sobě myslí Příliš rychlé čtení posledních čísel o české ekonomice mŧţe mást. Hrubý domácí produkt se sice za poslední rok propadl o víc neţ dvě procenta, coţ byl jeden z nejhorších výsledkŧ v Evropské unii, ale propad byl zpŧsoben velkým sníţením firemních zásob (zboţí na skladě atd.) o téměř 15 miliard korun. Spotřeba domácností, vlády, investice i vývozy se v prvním čtvrtletí zvýšily ve srovnání s předchozím kvartálem a naznačily tak, ţe dlouhá recese české ekonomiky, jeţ trvá uţ od roku 2011, se snad blíţí ke konci. Nicméně, i pokud by recese skončila jiţ v dubnu, objem české ekonomiky je nyní srovnatelný s rokem 2007 - tj. za posledních šest let jsme vŧbec ―nevyrostli―. To ostře kontrastuje s nejúspěšnější ekonomikou EU - Polskem. U našich severních sousedŧ se ekonomický rŧst nezastavil a teď je polská ekonomika o 20 procent nad úrovní roku 2007 a rostla také v prvním čtvrtletí letošního roku, i kdyţ jen o pŧl procenta. Česká ekonomika se přitom od polské podstatně neliší: v obou zemích je dŧleţitý prŧmysl, obě vyváţejí hlavně do Německa a obě sniţují schodek veřejných rozpočtŧ. Rozdíl mezi vývojem v Polsku a v Česku má dvě hlavní příčiny. Především v Česku se v posledních letech méně investuje: celková úroveň investic byla v loňském roce o devět procent niţší neţ v předkrizovém roce 2007. Naproti tomu v Polsku byla loni o 18 procent vyšší neţ před pěti lety. To jinými slovy znamená, ţe kdybychom investovali stejně jako Poláci, byly by v loňském roce investice o 250 miliard korun vyšší. Většina investic pochází samozřejmě ze soukromého sektoru, ale Poláci hodně investovali i do veřejné infrastruktury, zejména dopravní. Toho si všímají také zahraniční investoři, a i proto se Polsko dostalo před Česko jako nejoblíbenější země pro německé (a tedy nejdŧleţitější) investory. Za posledních pět let Polsko získalo přes 50 miliard dolarŧ (přibliţně jeden bilion korun) zahraničních investic, zatímco do Česka za stejnou dobu přiteklo ―jen― 22 miliard dolarŧ. Na začátku století přitom byl příliv zahraničních investic do obou státŧ srovnatelný. V Polsku se tedy více investuje, ovšem také se tam tolik nepropadla soukromá spotřeba. Zatímco Češi, vystrašení finanční krizí v Evropě, která na ně paradoxně má mnohem menší vliv neţ na Poláky, sniţují spotřebu jiţ od roku 2011, v Polsku spotřeba pomalu, ale prakticky neustále roste. Příčinou rozdílu není nezaměstnanost (ta je v Polsku vyšší), ale spíš optimističtější výhled Polákŧ do budoucnosti: protoţe očekávají, ţe budou v budoucnosti mít vyšší příjmy, jsou ochotní více spotřebovávat uţ teď. Polská vláda má doma také mnohem vyšší kredit neţ ta česká: Poláci jí v zásadě dŧvěřují, ţe dělá rozumnou politiku, coţ se projevuje třeba v čerpání fondŧ z rozpočtu Evropské unie. Ne ţe by v Polsku nebyla korupce, nicméně vláda převzala v roce 2011 skoro 15 miliard eur (360 miliard korun) bez váţnějších problémŧ a Polsko bylo největším čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU: zatímco do Polska přišlo o 280 miliard korun více, neţ kolik vláda poslala do Bruselu, u nás byl tento rozdíl ―jen― necelých 40 miliard korun. V Česku se zároveň prosadil všeobjímající pesimismus: je špatně a bude ještě hŧř, Evropa je v krizi, euro se rozpadne, Evropská unie je podvod, kapitalismus je v koncích… Takové názory v Polsku samozřejmě existují téţ, ale jsou na okraji. Polsko přitom není ani zdaleka dokonalé. Vláda je sice kompetentní, ale také nemilosrdně pragmatická. V roce 2009 nechala schodek rozpočtu nakynout aţ na osm procent HDP a pro jeho sníţení neváhala ořezat dŧchodovou reformu, kterou se Polsko chlubilo jako příkladem zodpovědné a dlouhodobě orientované politiky. Dŧchodový systém potřebuje další reformy, především prodlouţení věku pro odchod do dŧchodu a eliminaci často absurdních zvýhodnění pro zemědělce. Vyřízení stavebního povolení trvá v Polsku ještě déle neţ v Česku (jeden rok, ve srovnání se třemi měsíci u nás) a váš majetek registr zapíše do 50 dní, ne do dvou týdnŧ jako v Česku. Rozhodující z pohledu investorŧ je ovšem směr změn: zatímco v Polsku se situace ve většině indikátorŧ zlepšuje, v Česku stagnuje. Polsko se tak letos poprvé dostalo před Česko v pravidelném hodnocení podnikatelského prostředí Světovou bankou: podle něj je Polsko 55. nejlepší zemí na světě pro podnikání, zatímco Česko je o deset příček pozadu. Ještě loni bylo přitom Polsko 74. a Česko 67.



Není divu, ţe v takto rozdílně ―naladěných― zemích se ekonomika vyvíjí hodně odlišně. V ekonomice jde často o psychologii více, neţ si ekonomové připouštějí. Očekávání budoucnosti formují naše jednání v současnosti, a pokud jsme naladění spíše pozitivně, dokáţeme i ekonomickou krizi interpretovat spíše jako nepříjemné, nicméně dočasné vychýlení z dlouhodobého trendu. Pokud máme naopak obavy z budoucnosti, zdá se nám, ţe krize všechny naše obavy potvrzuje, a náš pesimismus se dále prohlubuje. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-60029220-proc-jsou-na-tom-polaci-dobre-a-cesi-ne _

VIDEO: ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 let rozhlasového vysílání 8.6.2013

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark_ Jan Bohdal, Marek Smolař_

Tématem červnových Rozprav o českých médiích bylo devadesáté výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. K diskusi jsme společně s Institutem komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK a Českým rozhlasem Plus pozvali náměstka pro program a vysílání ČRo Reného Zavorala, šéfredaktora Radioţurnálu Jana Pokorného, komentátora ČRo Plus Libora Dvořáka a Josefa Maršíka z IKSŢ FSV. Sestřihaný zvukový záznam vysílá ČRo Plus v pořadu Média plus, Česká média nabízí na svém webu kompletní nesestříhaný vidozáznam. Jan Pokorný se z diskuse bohuţel na poslední chvíli musel omluvit z dŧvodu aktuální nepříznivé povodňové situace a tedy úloze zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu. Mediální večer moderoval Radko Kubičko z ČRo Plus. Profily jednotlivých diskutujících najdete zde.


Napětí v Turecku 7.6.2013

ČT 24

str. 09

22:00 Události, komentáře_ _

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Evropská unie naléhá na tureckou vládu, aby dŧkladně vyšetřila tvrdé zásahy policie proti demonstrantŧm. V posledním týdnu při nich zemřeli 4 lidé. Mezi nimi byl i jeden policista. Zraněných je přes 4000. Turecký premiér Erdogan ale kritiku odmítá. Blanka ZÁVITKOVSKÁ, redaktorka -------------------Vodní děla a slzný plyn. Celý týden noc co noc tak policie rozháněla demonstranty v ulicích Istanbulu a Ankary. Ti se ale nevzdávají a ţádají rezignaci vlády. Vzduchem létají nejen gumové projektily, ale i ostrá slova. Podle premiéra Erdogana jsou demonstranti přisluhovači teroristŧ a vedou kampaň postavenou na lţích. Recep Tayyip ERDOGAN, turecký premiér -------------------Nikomu nedovolíme, aby se v této zemi choval nezákonně, dopouštěl se vandalismu, ničil majetek a ubliţoval lidem. účastnice protestŧ -------------------Plné znění zpráv


Premiér vŧbec nechápe, ţe celá země se do této situace dostala právě kvŧli němu. Navíc ještě pouţívá provokativní tón a dál vyostřuje napětí. Blanka ZÁVITKOVSKÁ, redaktorka -------------------První mrtví, tisíce zraněných a stovky zadrţených. Protesty nabírají na síle a šíří se po celé zemi. Vyvolal je tvrdý zásah policie proti ekologickým aktivistŧm, kteří se minulý pátek postavili proti stavbě obchodního centra na místě istanbulského parku Gezi. Vysvětlení teď od turecké vlády ţádá i Evropská unie. Štefan FÜLE, evropský komisař pro rozšíření -------------------Nepřiměřená síla policie proti těmto demonstracím nemá v demokracii místo. Jsem rád, ţe to přiznává i turecká vláda. Teď je dŧleţité zahájit nejen rychlé a transparentní vyšetřování, ale povolat k odpovědnosti i konkrétní osoby. Recep Tayyip ERDOGAN, turecký premiér -------------------Náš ministr vnitra uţ na tom pracuje, ale kdyby někdo v některé evropské zemi páchal podobné násilnosti, čelil by ještě tvrdšímu zásahu. Blanka ZÁVITKOVSKÁ, redaktorka -------------------Přesto, ţe masové protesty rozdělují společnost, arabské jaro v Turecku zatím nehrozí. Premiér Erdogan se u moci drţí pevně uţ 10 let. Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje vyhrála volby třikrát za sebou, naposledy před 2 lety a v parlamentu má dvoutřetinovou většinu. Podle oponentŧ ale Erdogan uţ vládne příliš dlouho, buduje autoritářský reţim a v sekulární zemi posiluje význam islámu. Blanka Závitkovská, Česká televize. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Do Istanbulu zdravím zvláštní zpravodajku Mladé fronty a Lidových novin Adélu Draţanovou. Dobrý večer. Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Vy stojíte v samotném centru protestŧ na náměstí Taksim. Jaká je na místě situace? Jaká je tam atmosféra? Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------No, atmosféra je tady na Taksimu a vlastně v tom parku Gezi veskrze taková jako přátelská, vstřícná. Oni, mám takový pocit, ţe oni vlastně po dlouhé době, protoţe tady bylo hrozně dlouho ticho, tady se vlastně moc nedemonstrovalo a oni se vlastně opájejí takovým jako pocitem, ţe jsou tady spolu, ţe tady sdílejí ten prostor. Není tady uţ několik dní ţádná policie, ani na Taksimu, ani v tom přilehlém parku Gezi, o který vlastně jde. Čili tady oni se taky dobře zorganizovali uţ, oni v tom parku, část těch lidí tam má stany, spí tam, ten park je úplně plný, nedá se tam hnout. Je tam školka, je tam knihovna, je tam ..., jsou tam střediska zdravotnická, roznášejí tam jídlo, uklízejí odpadky. Všechno tam jakoby funguje. Já jsem tam třeba včera viděla, udělali soutěţ v tangu nebo tam hrají volejbal, takţe ta atmosféra teď je tady jakoby příjemná. Co se týče těch ulic, které vlastně k tomu náměstí vedou, oni jsou teďko zabarikádované. Oni tam ti demonstranti postavili v minulých dnech po těch protestech nebo při těch protestech barikády. Je tady jedna ulice, která se svaţuje vlastně z Taksimu ke kanceláři, k istanbulskému sídlu premiéra Erdogana. Tam je těch barikád, nepočítala jsem je, ale myslím takových osm, devět. Tam vlastně u té poslední nebo oni říkají první, která je úplně nejblíţ tomu sídlu premiéra, tam je takový, řekla bych, napjatý klid. Z jedné strany policisté, kteří vlastně brání tu budovu, z druhé strany demonstranti, kteří tam tak jakoby jsou, ale ty potyčky, které se tam odehrávají, se nedají srovnat s tím, co se odehrávalo v minulých dnech. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ono to vypadá skoro na happening, z toho, co říkáte. Je ale bezpečné pohybovat se v centru města? Střety demonstrantŧ s policií si přece jen zatím vyţádaly mrtvé, na 4000 zraněných. Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------Já bych řekla v tuhle chvíli, ţe co se týče Taksimu samotného, co se týče parku Gezi, je to naprosto bezpečné. Já nechci přivolávat nebo to zakřiknout a přivolávat nějaké ošklivé záleţitosti, ale v tuhle chvíli naopak je to tak, oni některé ambasády samozřejmě vcelku logicky vydávají varování nechoďte do centra, nechoďte na Taksim, ale v tuhle chvíli sem naopak ty turisti docela i míří. Já jsem tady myslím, ţe od středy. Ve středu se mi zdálo, ţe jsou tady víceméně jenom Turci, pár turistŧ a teď se mi zdá, ţe těch turistŧ je tady čím dál tím víc, ţe sem chodí, ţe se ubytovávají speciálně kolem Taksimu, aby byli u toho, protoţe ta atmosféra je opravdu jako neuvěřitelná. Já jsem ještě dneska slyšela takovou vlastně historku, ona je tady velká solidarita a firmy posílají jídlo a kavárny a poskytují prostory a dávají těm demonstrantŧm kafe a všechno a dneska jsem slyšela takovou historku, ţe právě u té barikády, o které jsem mluvila před tím, kde je to napjaté ticho, dejme tomu, přes den, ti demonstranti, kteří tam pořád jsou, tak měli hlad a zavolali do nějaké restaurace, která rozváţí pizzu a objednali si pizzu a uvedli jako adresu barikádu číslo jedna a ta pizza jim opravdu přišla. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------K demonstrujícím dneska nicméně po návratu ze zahraniční cesty promluvil premiér Erdogan, po jehoţ odchodu z čela země demonstranti volají. Schválil tvrdý policejní zásah, demonstranty označil za přisluhovače terorismu, teroristŧ. Jak jeho slova rezonovala mezi Turky v ulicích? Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------Pardon, já se moc omlouvám, ale tady je celkem hluk. Co byla, ta poslední věta byla, jaká byla reakce tady? Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, jak jeho slova rezonovala mezi Turky v ulicích, vlastně slova dnešní premiéra Erdogana? Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------No, oni samozřejmě ty informace sdílí neuvěřitelně rychle. Všechno se to šíří po sociálních sítích, přestoţe třeba mobilní síť docela padá, i to připojení tady padá, tak oni to jako rychle sdílejí. No, mně to připadá, ţe vlastně kaţdá, kaţdá takováhle reakce premiéra, on teď byl, to jste říkali v té reportáţi, on byl 4 dny pryč, vrátil se. Vlastně sem přibývá lidí. Mně připadá, ţe on vlastně zesiluje, zesiluje, přilákává sem víc lidí. Samozřejmě, ţe se tady po těch, kdyţ se to tady začalo šířit, ta jeho slova, on je vlastně řekl, on přiletěl v noci, čili on je řekl uţ v noci, ale v kaţdém případě oni tady skandovali celý den a rŧzné pochody, to se tady prostě děje celý den. Večer je to samozřejmě intenzivnější, protoţe oni dodneška, ţe jo, měli pracovní týden a večer je to intenzivnější, ale vlastně se to děje celý den. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A ještě prosím velmi stručně, kdo jsou vlastně demonstrující a co konkrétně je ţene do ulic právě teď? Vţdyť Erdoganova strana AKP vládne uţ třetí funkční období, třikrát za sebou vyhrála volby. Proč teď? Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------Teď, protoţe ... Já jsem se na tohle přesně ptala mnoha lidí tady na Taksimu i v tom parku Gezi i tak v okolí a všichni říkali: tohle byla poslední kapka. To, ţe na v podstatě skupinu 50 demonstrantŧ nebo v podstatě malou skupinu demonstrantŧ, která tady byla ze začátku, poslal takhle brutální policii, byla poslední kapka. Ono to je vlastně i tady docela cítit, protoţe je to jakási pára, kterou oni teď upouštějí. Oni dlouho mlčeli, dlouho byli apolitičtí. Ti demonstranti, oni říkají, ţe hybnou silou těch demonstrací jsou mladí lidé, kteří se narodili po roce 1990, a ty starší generace říkaly mi tady, ţe z nich byly dřív jako zoufalí, protoţe tyhlety děti vlastně nebo mladí lidé byli apolitičtí. Teď si uvědomili, ţe musí něco dělat a vyšli do ulic a oni jsou tou hybnou silou. Čili ale vlastně ten dav dneska tady na Taksimu a v tom parku je totálně rozmanitý, úplně jako mŧţete tady vidět děti, dŧchodce, aktivisty, neuvěřitelná, neuvěřitelná skupina rozmanitá se tady pohybuje. Plné znění zpráv


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak já vám děkuji za rozhovor a přeji klidnou noc. Na shledanou. Adéla DRAŢANOVÁ, zpravodajka MF DNES a Lidových novin, Istanbul -------------------Děkuji. Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Politolog Emil Souleimanov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak současné protivládní protesty skutečně odstartoval poklidný protest skupinky aktivistŧ proti kácení stromŧ v jednom z parčíkŧ. Očekával jste skutečně to, ţe k podobným protestŧm nadejde, anebo vás překvapilo, jak se v Turecku události vyvinuly? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Je potřeba říct, ţe turecká společnost je velmi polarizovaná, takţe protesty, demonstrace se tam konají velice často. Jsou tam velmi silně profilované levicové, pravicové strany, jsou tam občané, kteří se hlásí k islámu, politickému islámu. Takţe je to poměrně běţná záleţitost. Nicméně mě překvapilo, s jakou razancí v současnosti Turci protestují, ţe jsou ochotni prosazovat to, v co věří a to je poměrně ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Proč vás to překvapuje? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Překvapuje, protoţe přece jenom Turecko, i kdyţ je svobodná země, ale jak zmínila kolegyně z Istanbulu, tam ta mládeţ je apolitická, mnozí jsou v Turecku apolitičtí, přesto, ţe se hlásí k rŧzným politickým stranám a tak dále, je tam kolem 20, 30 procent lidí, kteří se moc o politiku nezajímají, kteří se starají o svŧj kaţdodenní ţivot, takţe právě tito občané, jak se zdá, se dostávají do té politiky a právě tito lidé, jak se zdá, mŧţou v budoucnu rozhodnout osud Turecka. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A jak si to vysvětlujete? Nemŧţe třeba na to mít vliv i to, ţe Turecko sousedí tedy se Sýrií, kde probíhá poměrně vleklá ostrá občanská válka. Nemohlo toto třeba taky vyvolat právě jistou politickou rovinu v těch mladých lidech a ochotu jít tedy do nějakého střetu s establishmentem tureckým? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe tady ţádná souvislost se situací v Sýrii není. Turecko je trošinku izolované od toho Středního východu a v těchto záleţitostech se docela liší od středovýchodních zemí. Přece jenom v zemi se konají svobodné parlamentní volby, prezidentské volby, existují tak či onak svobodná média, i kdyţ právě kvŧli Erdoganově vládě se v posledních letech docela jejich svoboda omezuje. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak si to tedy vysvětlujete, ţe zrovna teď, kdyţ tedy opravdu potřetí uţ vládne Erdoganova strana, ţe tedy zrovna teď se mladí lidé, ale slyšeli jsme, ţe ta společenství protestujících, ţe jsou rozmanitá, jak si vysvětlujete, ţe právě tedy teď k té mobilizaci došlo? Plné znění zpráv


Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------To byla ta pověstná poslední kapka, jak zmínila kolegyně z Istanbulu. To se dřív či později muselo stát, protoţe opravdu Erdoganova vláda tu společnost velice silným zpŧsobem polarizuje. Jsou skálopevní příznivci Erdoganovy vlády a AKP, té islamistické strany, kteří si myslí o tom, jakým směrem by se Turecko mělo vydat, úplně jinak neţ ti převáţně mladí lidé, intelektuálové, vzdělaní lidé hlavně v západní části země a hlavně ve městech. Takţe je tam obrovský rozkol v té společnosti a ti lidé se vzájemně nesnášejí. Hodně často to cítíte, kdyţ jste v Turecku, jakým zpŧsobem na sebe reagují, kdyţ nějaká slečna má krátkou sukni, jak se zdá, nebo je vidět, ţe někdo, prostě je to, to napětí, ve vzduchu hodně cítit a právě taková událost, jak se zdá, jako v tom Gezi parku poslouţila jako katalyzátor těch protestŧ, katalyzátor, aby se společnost ještě více zpolarizovala. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Zatím jsou protivládní demonstrace otázkou velkých měst. Je moţné, ţe se přelejí i dál, anebo zatím menší města a vesnice stojí za premiérem Erdoganem? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Zdá se, ţe minimálně venkov za ním stojí. Právě výzkumy veřejného mínění, které se konaly v posledních dnech, ukazují, ţe dokonce podpora Erdogana jako takového tvrdého chlapíka, který ví, co chce, který dokáţe prostě prosadit svoji vŧli, ona roste v prostředí těch více tradicionalisticky smýšlejících venkovanŧ a v té východní a částečně jiţní části země. Kaţdopádně je tu, jak jsem zmínil, jistý segment společnosti. Jsou to lidé, kteří byli apolitičtí. Jsou to příslušníci byrokracie, jsou to trhovci, obchodníci a další, kteří přece jenom si myslí, ţe Erdogan se chová velmi nedemokraticky, Erdogan se chová arogantně. To, co si dovoluje, to je moc a to se uţ nedá tolerovat. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Turecko dlouhodobě usiluje o vstup do Evropské unie a ta nyní poţaduje, aby tedy tvrdé policejní zásahy turecká vláda a příslušné úřady prošetřily a vyvodily odpovědnost pro ty, kdo porušili zákony. Mohou podobné proklamace z Bruselu změnit postoje reţimu k demonstrantŧm podle vás? Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Mŧţe to mít určitý dopad, nicméně si musíme uvědomit, ţe v posledních letech Turci uţ nemají tu euforii, jako mívali v 80., 90. letech, ţe vstoupí do Evropské unie nebo Evropských společenství jako velmi zámoţného společenství, ţe se jim bude dařit, protoţe dívají se například do jiţní Evropy, Irska a tak dále. Takţe Evropská unie, respektive Brusel pro ně není aţ tak úplně směrodatnou záleţitostí. Nicméně ten vliv ze strany Spojených státŧ, Evropské unie mŧţe mít vlastně jistý, jistým zpŧsobem ovlivnit zpŧsob uvaţování tureckých elit. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já vám děkuji. Na shledanou. Emil SOULEIMANOV, politolog, FSV UK -------------------Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Z komentovaných událostí je to pro tento týden všechno. Přeji vám klidný víkend. _

ČRo 2: Jak to vidí Pavel Pafko 7.6.2013

zdn.cz str. 00 Komentáře_ ČRo 2, Jak to vidí_



Zita SENKOVÁ, moderátorka: Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Dobrý den. (Needitovaný přepis pořadu) Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Dobrý den. Zita SENKOVÁ, moderátorka Vítám vás u nás opět. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Děkuju. Zita SENKOVÁ, moderátorka Paniku mezi rodiči, kteří se starají o postiţené dítě, nedávno spustila zpráva o výrazném omezení provozu špičkové Státní léčebny Vesna v Janských Lázních. Poukázala tak na kritickou situaci v našem lázeňství. Jak ji vy vnímáte, pane profesore? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol K této ozdravovně nebo léčebně se nemohu konkrétně vyjádřit, protoţe dětskou problematikou se nezabývám, ale samozřejmě chápu ředitele těch rŧzných lázní, ţe se bojí o zaměstnanost v regionu, to naprosto chápu, ale bohuţel celé lázeňství vychází z historie v naší zemi a jestli vezeme Karlovy Vary a Karla IV., tak v té době medicína neměla jiné moţnosti neţ ovlivnit duši a eventuelně lázeňským pobytem tělo toho pacienta. Dneska ta medicína se posunula a kdyţ se zeptáte vedoucích pracovníkŧ, tu moţnost jsem měl osobně, lázní, aby prokázali efekt lázeňské léčby, tak říkají, ţe všem se tam dařilo dobře a cítili se odpočinuti a zrekreaovali se. Ale na tohle to, na tyto pobyty, kdyţ budu 3 neděle, nebudu pracovat, dostanu třikrát denně najíst, budu v příjemném prostředí, tak se kaţdý bude cítit dobře, ale no, moderní medicína je zaloţena na dŧkazech, evident est medicin a ţádné takové dŧkazy lázeňská léčba nemá. A chápu tu tradici, chápu, ţe to tady jednou máme, ale nechápu, kdyţ jsem se dočetl v Lidových novinách, ţe v roce 2010, 102 tisíc českých občanŧ prodělalo lázeňskou péči, to znamená kaţdý stý občan, bez ohledu na věk, byl v lázních. Zita SENKOVÁ, moderátorka Znamená to tedy, pane profesore, podle vás, ţe díky té moderní medicíně potřebujeme méně lázeňské péče? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Podívejte se, já uţ jsem dost starý a pamatuju si dobu, kdy operace ţlučníku byla operace váţná, kdy pacient leţel týden po operaci v nemocnici a pak dostal takzvané kříţkové lázně. Kaţdý nemocný na to měl nárok. Dneska operace ţlučníku, je operace, která se provádí v jednodenním reţimu, teda 24 hodinové chirurgie nebo během dvou, později, nejpozději tří dnŧ pacient opouští nemocnici a nějaké lázně standardně vŧbec nepřipadají v úvahu. Zita SENKOVÁ, moderátorka Ministr zdravotnictví Leoš Heger říká, ţe resort nechce šetřit na lázních. Na druhou stranu je nucen šetřit úplně všude a podle vás také, pane profesore, je ten dlouhodobý přesun peněz z rozpočtu resortu směrem k léčbě těch nejzávaţnějších onemocnění, tedy nutným a logickým krokem? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Samozřejmě, protoţe jsou tady nové metody, které výrazně mŧţou i zachránit, vemte si nádorová onemocnění, biologickou léčbu, tam jde o ţivot těch nemocných a ten efekt je prokazatelný. Aţ někdo prokáţe efekt té Plné znění zpráv


lázeňské léčby, tak samozřejmě, ţe budu bojovat za to, aby ta společnost přes ty pojišťovny peníze na tento segment dokonce navýšila. Ale zatím ţádné dŧkazy jednoznačné nikdo nepředloţil. Aspoň já o nich nevím. Zita SENKOVÁ, moderátorka Přesto ale lázeňství naše je velká chlouba, mnohaletá tradice. Jak by měly lázně dál postupovat? Na co by se měly přeorientovat? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Pozor, rozlišme pití minerálky na kolonádě a rozlišme rehabilitační programy, například po operaci, po těţkých úrazech, to je ale úplně jiný segment, o kterém nemluvím. Ještě bych chtěl říct na toto téma snad to, ţe kdyţ budete mluvit v Americe a moţná i v Anglii řekněme, o lázních, tak v Americe pořádně ani nebudou vědět, o čem mluvíte a v té Anglii ano, ale jenom úzký segment. Zita SENKOVÁ, moderátorka V čem tedy vidíte budoucnost? Jsou ta rehabilitační zařízení? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Tak rehabilitace je zcela jednoznačně, zcela je teda mŧţe zkrátit pracovní neschopnost třeba po těch úrazech po operacích, intenzivní rehabilitace, sám jsem to prodělal, teda ne v lázních, ale v Kladrubech, takţe to mohu říct, ţe kdyţ 8 hodin denně cvičíte, tak ten návrat k tomu normálu je daleko rychlejší neţ chodit ambulantně někde dvakrát týdně si zacvičit na hodinku. A ta budoucnost? No budoucnost zŧstane, je to krásné prostředí, jsou to historické budovy, je tam příjemně, ale ta budoucnost je v tom, ţe kdo tam bude chtít jít, tak si to bude muset koupit, zaplatit ten pobyt. Tady nejde o to, lázně ano nebo ne, ale z jakých prostředkŧ. A já se obávám, protoţe pozoruju vývoj financování českého zdravotnictví, ţe prostě musíme dávat na to, kde je to dŧleţitější a kde je to prokazatelné. Zita SENKOVÁ, moderátorka Moţná nebudeme muset, nebo to je právě otázka, jak dál s amalgamovými plombami, pravděpodobně i nadále zŧstanou zdarma. Ministr Heger nesehnal zatím pro jejich zpoplatnění dostatek podpory. Měly by být podle vás i nadále hrazeny z veřejného zdravotního pojištění? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Nejsem odborník stomatolog, ale radil jsem se včera s panem profesorem Mazánkem a ten jim jednoznačně poradil, abych zde řekl, ţe si myslí, ţe to je základní péče stomatologická. Samozřejmě je se třeba věnovat prevenci onemocnění chrupu, ale kazy zubŧ vedou k mnoha jiným onemocněním, které začínají infekcí v tom zubu a pak se šíří a mohou postihnout třeba oko, mnoho lidí si to ani neuvědomuje. Zita SENKOVÁ, moderátorka Ty rŧzné souvislosti, spojitosti. Ono ministr … Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Takţe … Zita SENKOVÁ, moderátorka … pardon … Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol … takţe podporoval bych velmi pana ministra v jeho úsilí. To by mělo zŧstat jako základní ošetření hrazeno. Plné znění zpráv


Zita SENKOVÁ, moderátorka On argumentuje také tím, ţe ve všech zemích, kde se i ta základní péče zpoplatnila, tak došlo k výraznému zlepšení stavu chrupu populace, protoţe si jednoduše začali čistit zuby. Tolik citace. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, tak samozřejmě je třeba tu edukativní činnost rozvíjet, hlavně na školách u dětí, u mládeţe a tak, ale to já myslím, ţe s tím souvisí, ale nemělo by to vést k tomu, aby se plomby neplatily. Zita SENKOVÁ, moderátorka Kdyţ jsme uţ nakousli, pane profesore, otázku prevence, tak asi se shodneme na tom, ţe efekt screeningu těch preventivních zdravotních prohlídek, mŧţe nejenom ušetřit finance, ale především tedy mŧţe i zachránit ţivot. Máme tady konkrétní … Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, to nepochybně … Zita SENKOVÁ, moderátorka … příklad. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ano, to nepochybně. Zase pro, myslíte teda o onemocnění třeba nádorová nebo … Zita SENKOVÁ, moderátorka Například. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol … nádory prsu, ano … Zita SENKOVÁ, moderátorka Ostatně, pojištěnci dostaneme na podzim takovou výzvu nebo doporučení přijít na preventivní prohlídku, právě co se týče prevence karcinomu děloţního čípku a také rakoviny tlustého střeva. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ano, no, tak jak dobře víme, v médiích proběhla problematika té americké herečky, hollywoodské herečky Angeliny Jolie, no, která si nechala vyjmout obě mléčné ţlázy, ne odstranit prsa, ale vyjmout obě mléčné ţlázy, protoţe je nositelkou toho, té genetické mutace BLCA 1, no a protoţe onkologové říkají, který se zabývají touto problematikou, ţe to procento je vysoké toho onemocnění pozdějšího rakovinou, coţ je prej aţ kolem 90 % nositele této genové mutace, to mi poradila paní doktorka Skovajsová, tak samozřejmě, ţe její krok byl velmi správný. Je mi smutno z toho, kdyţ pan Hájek, bývalý mluvčí pana prezidenta to zpochybňuje, respektive říká, ţe je to mediální kampaň a bohuţel i někteří moji známí, a ţe jde o peníze a reklamu, tak u takhle světoznámé herečky předpokládám, ţe ta má prostředky na to, aby se uţivila a nepotřebuje to medializovat kvŧli nějakému ekonomickému zisku. Já si myslím, ţe lidé obecně nebo společnosti známí, celosvětově známí, kdyţ něco řeknou, tak to nemusí být vţdycky byznys. Je mi z toho smutno, hned podezírat někoho z toho, ţe to dělá kvŧli penězŧm. A navíc tato ţena, jak jsem se rychle podívat do Internetu, adoptovala děti, bojuje za /nesrozumitelné/ v OSN, takţe to je jako špatné si myslet hned, ţe jde o peníze. A je to správné. Vzpomeňme si na prezidenta Reagana, který přiznal světu, ţe má Alzheimera, je to taky určitý signál pro ty lidi o tomto onemocnění. Zita SENKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


Feminizace zdravotnictví, to je další téma, které by rád v dnešním Jak to vidí, otevřel profesor Pavel Pafko. Ve vašem oboru, konkrétně v chirurgii těch ţen přibylo. Teď mě napadá vlastně, jestli má čeština i pojmenování pro ţenu v chirurgii. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Je to chirurgyně, aspoň já si to tak myslím. Zita SENKOVÁ, moderátorka Tak je víc chirurgyň? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, tak feminizace medicíny podle mého názoru pokračuje, ptal jsem se na studijním oddělení 1. lékařské fakulty, kde jsem zaměstnán, aby mi řekli, kolik studentŧ a studentek, jaký byl poměr mezi muţským a ţenským pohlavím v roce 1995 a v roce 2000, 2005, 2010. Tak v roce 1995 bylo to pŧl na pŧl, 49 myslím 51 tak nějak. A dneska muţŧ studuje jenom jedna třetina, 32 asi procent a zbytek jsou ţeny. Takţe ta feminizace vychází uţ na těch, vychází z toho, ţe na těch lékařských fakultách klesá počet muţŧ a moţná s určitou nadsázkou řečeno, brzy budeme potřebovat vypisovat nějaká stipendia pro kluky, který se přihlásí na medicínu, protoţe ta feminizace je naprosto jasná. Pokud se ptáte na mŧj obor, teda chirurgii, tak Česká chirurgická společnost má dneska 15 % ţen. V době, kdy já jsem začínal svou profesionální kariéru, tak na klinice kromě přednostkyně, nebyla ani jedna ţena, která by dělala chirurgii, ale … Zita SENKOVÁ, moderátorka Jak to vypadá nyní? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol … prosím? Zita SENKOVÁ, moderátorka Pane profesore, jak to vypadá nyní na III. chirurgické klinice? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Na, no my máme myslím dneska 5 kolegyň celkem a … Zita SENKOVÁ, moderátorka Vedení je ale muţské. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol A vedení je muţské. Jenom pro vaši zajímavost nebo pro zajímavost teda posluchačŧ, ptal jsem se na ředitelství motolské nemocnice, která je největší nemocnicí v této zemi, tak má 39 vedoucích rŧzných klinik a pracovišť. A z těch 39 pouze 4 pracoviště jsou vedené ţenami. Tak to je úplně jasná odpověď na to je jednoduchá. Nedávno jsem osobně dělal takový prŧzkum, kde jsem se ptal chirurgŧ a chirurgyň, jestli by ve své profesionální kariéře později chtěli zastávat vedoucí místo. 46 % muţŧ řeklo, ţe by jednou chtěli dělat primáře nebo nějakého vedoucího. Kolik si myslíte, ţe procent ţen řeklo, ţe by chtělo dělat vedoucí, zastávat vedoucí postavení? Zita SENKOVÁ, moderátorka Tipuji: Podstatně méně? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Plné znění zpráv


Ţádná. Zita SENKOVÁ, moderátorka Ţádná? A čím si to vysvětlujete, o čem to svědčí? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, je to velmi jednoduché, víte tak, jako je to počet těch těch ţen ve vedení oddělení nemocnic v Motole, ţeny jsou stejně schopné jako muţi, v některých ohledech, protoţe se lišíme muţi a ţeny, předčí ţeny muţe. Moţná, ţe málokterý muţ by uměl uštrykovat svetr nebo dečku, takţe manuální zručnost mají moţná ţeny větší obecně neţ muţi. Ale ono k tomu, abyste vedla kolektiv, potřebujete i jiné vlastnosti, určitou výdrţ a hlavně musíte se, kdyţ máte dva stejně schopné jedince, muţe a ţenu, tak si musíte uvědomit, ţe ta ţena, aspoň v našich podmínkách vychovává děti, protoţe, jak uţ jsem jednou řekl, kdyţ se na ulici zeptáte 10 lidí, kdyţ vaše dítě bude mít angínu a bude chtít čajíček, tak kdo vlastně ten čajíček podá? Určitě v 7 případech to bude ta maminka. Zita SENKOVÁ, moderátorka Já si vzpomínám na debatu, která proběhla v roce 2009, pokud se nepletu, tehdy šéf Lékařské komory pan Kubek se dokonce musel omluvit za svá slova, kdyţ označil feminizaci dokonce za jednu z příčin krize českého zdravotnictví a říkal, ţe vlastně lékařky se více věnují rodině, kvŧli tomu také méně slouţí a mají méně zkušeností. Není to ale vlastně takové to klišé, to paušální vlastně ten … Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Není to klišé, já myslím, ţe pan prezident Kubek řekl naprostou pravdu, moţná forma popudila některé dámy … Zita SENKOVÁ, moderátorka To popudila. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol … ale musím, ne, tak ale buďme naprosto reální. Představme si dva absolventy lékařské fakulty, muţe a ţenu. Teď začnou profesionálně pracovat a po dvou letech ta ţena otěhotní, řekněme, a zŧstane dva roky doma, takţe ten muţ jede ve své profesionální zkušenosti a vědomostech stále do kopce, dál nahoru, zatímco ta ţena, ţe zŧstane na dva roky doma, se propadne. A ona je řekněme velmi schopná, takţe po dvou letech znova nastoupí a zase ty muţe doběhne a přijde druhé těhotenství, nebudu mluvit o dalších, stačí ty dvě a najednou máte tady mezeru dohromady 4 někdy 6 let v té profesionální kariéře. Tak ale to není chyba medicíny, to je chyba konstrukce naší společnosti. Já jsem se nedávno zajímal, kolik muţŧ u nás je na mateřské dovolené. Proč by nemohl být muţ? Ţena porodí, odkojí a pak se mŧţe starat muţ. To je u nás minoritní. U nás muţi uvaţujou o mateřské dovolené v 10 % v prŧzkumu, ale prakticky jestli je to kolem 1 nebo 2 %, ani nevím přesně. To je, tím to je, to není v těch lékařích, to není v ničem jiném neţ v tom, ţe ta společnost je taková jaká je. Ale neviňme z toho medicinmany. Zita SENKOVÁ, moderátorka A v těch moţnostech, které pro ţeny i muţe tady existují, nebo … Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Samozřejmě, samozřejmě. Zita SENKOVÁ, moderátorka Stejně ale, pane profesore, neměli by se lékaři a i další profese, dělit především ne na ty vlastně, pouze na dobré na špatné? Ne na muţe a ţeny? Nemělo by být tím kritériem kvalita? Plné znění zpráv


Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, samozřejmě, ale to je přece v kaţdé lidské činnosti. Přece, kdyţ budu něco potřebovat, kdyţ pŧjdu do oděvního závodu a nechám si ušít šaty, tak mi bude úplně jedno, jestli je to Versace nebo někdo jiný, ale ten, kdo mi je udělá nejlépe. A to jestli má někdo sukni nebo kalhoty, není podstatné. Zita SENKOVÁ, moderátorka Pokračujeme v rozhovoru. Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky. Zákaz kouření v našich restauracích by uvítaly tři čtvrtiny Čechŧ, přiklání se k němu dokonce i 41 % kuřákŧ. Jaký je váš názor, pane profesore, na kouření a na zákaz, který se rozšiřuje na tom veřejném prostranství? Vy jste nekuřákem, předesílám. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, je jednoznačný. Je jednoznačný. Víte, pokud se o tom diskutuje, tak je to střet soukromého vlastnictví a zdraví. A já jsem smutný z toho, kdyţ paní Němcová, jako druhá nejvyšší ústavní činitelka, předsedkyně parlamentu, otevřeně říká, líbí se mi, ţe je to otevřeně, říká, ţe proti tomu, ţe pro ten zákaz hlasovat nebude. Ţe je prostě proti tomu, ţe chce, aby se v restauracích nadále kouřilo. Víte, posouvá nás to, ani ne na Balkán, já nevím, kam nás to chce posunout. Uţ i Turci zakázali, jak všichni víme, kouření. A ţe škodí? No, ţe cigaretový, vdechování cigaretového kouření škodí, je naprosto jednoznačné. Já nepatřím k těm militantním lidem, kteří by jaksi vyskakovali, ale myslím si, ţe je potřebné se postavit za tento názor. Kdykoliv cestujete po světě a kdo měl moţnost na Hradě se účastnit nějakých večeří nebo recepcí, tak si nikdy nemohl všimnout, ţe by tam byly popelníky. U stolu ve Španělském sále, já jsem párkrát byl, nepamatuju si, ţe by tam někdo dal popelník nebo si tam zapálil. A jestli to není nutné na Hradě, nevím, proč, kdyţ se to nenosí na Hradě, proč by se to nosit v podhradí mělo. Ţe pan prezident teď kouří, je úplně jiná věc, bohuţel je to tak, ale já respektuji … Zita SENKOVÁ, moderátorka Pouze pan Klaus byl nekuřák. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ale já respektuju svobodu kaţdého člověka, pokud ta svoboda neovlivňuje svobodu ostatních. Jak vzletně říkají lidé, svoboda kuřáka končí u mého nosu. A k těm restauracím snad jenom tolik, víte, ti, co hájí soukromé podnikání a restauratér vlastně restauraci, ať si tam dělá co chce, vţdyť je to naprostý nesmysl. Vţdyť tomu restauratérovi chodí hygienická sluţba kontrolovat potraviny, nápoje, kontroluje mu hygienická zařízení, vlítne mu do kuchyně, vţdyť jsme to viděli v televizi, zjistí tam nehygienické prostředí v té kuchyni, tak mu to zavřou prostě. Navíc, a tady je třeba říct to, co moţná lidé nevědí, Česká republika parafovala rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, to je evropská úmluva, v minulém roce, v roce 2012 a tam v článku 8 se praví: stát je povinen chránit své občany před tabákovým kouřem. Navíc tady máme zákoník práce, který říká o tom, něco, ţe teda zaměstnavatel je povinen zajistit zdravé pracovní prostředí. My si musíme uvědomit, ţe v těch restauracích nejsou pouze hosté, ale také zaměstnanci. A o tom oddělení stavebním, no, to jsou holé nesmysly, protoţe já jsem zatím neviděl restauraci, která by měla dva sály, které by byly uzavřené. Je to vţdycky nějaká přepáţka, atmosféra je tam samozřejmě vzduch je tam jeden, navíc ty, ten personál běhá od stolu do kuchyně, zpátky, to je představa spíš úsměvná neţ reálná. Zita SENKOVÁ, moderátorka Vy jste to jednou dokonce přirovnal k prostředí bazénu. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, tak to jsem vyčetl. Ano, je to tak, je to přesně tak, jako kdyţ plavete v bazénu a někdo by v rohu močil a řekl vám plavejte támhle v tom druhém, druhé části bazénu a moc se tady nestarejte o to, ţe já tady močím do vody. Podívejte se, ono je to tak, kuřák si nikdy nezapálí během jídla, aspoň já takové kuřáky neznám, ale zapálí si zpravidla po jídle, kdyţ si dá kávu nebo já nevím něco, ale v restauraci v době, kdy jeden pije kávu a kouří, tak druhý přivedl své děti a dávají si polévku. Já si myslím, víte, kdyţ jsou kuřáci ohleduplní k okolí, je to něco Plné znění zpráv


jiného. Kdyţ si škodí sami, tak jsem z toho smutný a vidím následky toho, protoţe já se tím ţivím. Ještě, abych řekl myšlenku. Podívejte se, 85 % lidí s rakovinou plic, které operujeme, jsou kuřáci. Já bych měl mít radost teoreticky, kdybych upřednostňoval jako paní Němcová soukromé podnikání před zdravím, tak bych si měl říct, je to fajn, je to mŧj byznys a čím vás bude víc, tím já víc toho, těch nemocných odoperuju, tím budu mít větší počet bodŧ od pojišťoven a tím moje odměna stoupne. No ale přece tohle to je naprosto nemorální, abych já upřednostnil svŧj zisk nad zdravím těch lidí Zita SENKOVÁ, moderátorka Vy uţ jste se zmínil o paní Němcové. Vy jste jí poslal nejenom otevřený dopis, ale také knihu o škodlivosti kouření, kterou napsalo 80 lékařŧ. Dostalo se vám uţ odpovědi? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, já jsem poslal otevřený dopis, ale já jsem jí poslal osobní dopis. A tu kníţku samozřejmě, aby se dovzdělala v této problematice a já jsem smutný z toho, ţe jsem nedostal, já vím, ţe ona je vysoce postavená, já jsem obyčejný člověk, ale jistě má sekretariát, který mŧţe napsat … Zita SENKOVÁ, moderátorka Takţe zatím odpověď jste nedostal. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ţádná, ţádná. Zita SENKOVÁ, moderátorka Z prŧzkum Fakulty sociálních věd a společnosti IPSOS vyplynulo, ţe omezení kouření v restauracích, by nepřineslo niţší návštěvnost. Naopak zákaz by mohl dokonce zvýšit počet návštěvníkŧ o 6 %, v Irsku se to potvrdilo, tam restaurace, kde se uţ nekouří, hlásí dokonce nárŧst o 11 %. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ale to je obecně známá věc a kdo chce, tak si ta statistická čísla seţene. Je to tak. Moţná je tam na několik, 2, 3, 4 měsíce, jak jsem se někde dočetl, pokles zisku, protoţe jedna klientela tam jakoby přestane a neţ se tam obrazně řečeno vyvětrá, začne tam chodit další klientela, ale jinak je to naprosto jasné, ţe k ţádnému poklesu nedojde. Ba naopak, k určitému vzestupu, díval jsem se, ţe v New Yorku, kdyţ zavedli zákaz kouření v restauracích, tak daňové odvody těch restauratérŧ stouply, to znamená, ţe víc vydělali. Zita SENKOVÁ, moderátorka Myslíte si, ţe si pořád neuvědomujeme dostatečně škodlivost kouření? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Paní redaktorko, jak kdo. Jak kdo. Ale myslím si, ţe ti politici buď jsou neznalí, a to se mi skoro nechce věřit, ţe by inteligentní člověk byl neznalý, anebo nechtějí. A já si myslím, ţe je to ta druhá. A jistě kaţdý posluchač sám si odpoví, proč nechtějí. Zita SENKOVÁ, moderátorka Myslíte, ţe by mohla být třeba účinnější pozitivní kampaň, jak teď odstartovala Evropská unie, zaměřuje se na mladé lidi a hlásá, ţe exkuřáci nebo nekuřáci mají více svobod i více peněz? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, víte, my se furt točíme kolem těch peněz. Tady je třeba jenom říct, ţe stát vydělá na zdanění cigaret asi kolem 20 moţná přes 20 miliard ročně. Ale nikdo si dobře neuvědomuje, ţe péče o nás nemoce, jenţ jsou Plné znění zpráv


zpŧsobené následkem kouření, daleko převyšuje tuto hodnotu. Je spočítáno u nás, ţe asi 23 miliard stojí jenom hospitalizační péče, to znamená nemocniční, ambulantní péče v tom vŧbec není. Zita SENKOVÁ, moderátorka Proč podle vás nevidíme podobné kampaně jako proti kouření, proti škodlivosti kouření, konkrétně u alkoholu? S ročním prŧměrem jenom dodám 10 litrŧ čistého lihu na občana, včetně batolat patříme ke světové špičce. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, jsme druhý na světě. Pokud já vím teda. Jak jsem se díval. A 10,2 je to, berou-li se i novorozenci, teda všichni obyvatelé České republiky. Ale kdyţ to vezmete na dospělé, teda nad 18 let, tak je to kolem 16 litrŧ, je to úděsné číslo. Kdyţ si spočítáte, no, tak, čtyřčlennou rodinu, no to je pro mě je strašné a kdyţ si spočítáme tu ekonomiku, kolik teda, kolik teda vlastně ti lidé vydají za alkohol, kolik stojí litr vodky, nějak 350 korun, no a tak si to spočítejte. Je to strašné. Snad si to kaţdý posluchač mŧţe spočítat sám. Zita SENKOVÁ, moderátorka Pŧllitr například 140, litr 240 a ta čísla jsou rŧzná samozřejmě. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ano, ano. Zita SENKOVÁ, moderátorka Záleţí podle značky. Myslíte si, ţe kauza toxického metylalkoholu, která přece jenom nekončí, protoţe zatím podle policie by mohlo mezi lidmi kolovat zhruba 2 tisíce litrŧ smrtící látky. Mohla by se podepsat nebo podepisuje se na vztahu k alkoholu? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No, tak určitě ano. Určitě ano, ale kdyţ si vezmete těch 40 mrtvých asi na ten metylalkohol, tak to bylo selhání státu v kontrole zařízení, kde se alkohol prodává. A teď k tomu číslu, co vy jste udala, těch 10,2 litru, v tom není ale ten nelegální alkohol. A kdyţ tady v televizi vidíme celé bazény, které se otevírají, kde byly, kde byl nelegální alkohol, no tak ta spotřeba je daleko, daleko větší neţ to, co je spočítáno z prodeje zdaněného alkoholu. Naprosto jasné. A vaše otázka teda by byla jaká? Zita SENKOVÁ, moderátorka Jestli se ta kauza metylalkoholová podepíše na tom, ţe by se třeba sníţila konzumace alkoholu? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol No to já nemám ţádné statistické údaje, ale určitě se lidé teď bojí, ale je mi ještě smutno z toho, ţe Hrad zakoupil za milion korun, jak jsem se dočetl, detektor metylalkoholu, no to je pro mě úděsné. Zita SENKOVÁ, moderátorka Tak to dorozebereme příště. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Ano. Zita SENKOVÁ, moderátorka Dnešním hostem byl profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III.chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Děkuji a přeji vše dobré. Mějte se hezky. Plné znění zpráv


Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Děkuju. Na shledanou. Zita SENKOVÁ, moderátorka Na shledanou. Zítra v pŧl deváté přivítám biskupa Václava Malého. Hezký den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

URL| http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/komentare/cro-2-jak-to-vidi-pavel-pafko-470728 _

36. Kongres Evropské účetní asociace se konal v Paříţi 6.6.2013

Auditor str. 26 Ze zahraničí_ Ladislav Mejzlík_

Evropská účetní asociace je pravděpodobně největší akademickou organizací v oblasti účetnictví na světě a ke konci roku 2012 měla celkem 2357 členŧ nejen z Evropy, ale i z USA, Asie a Austrálie. Její kaţdoroční výroční kongres je nejvýznamnější akademickou událostí v oblasti účetnictví v Evropě a koná se jiţ od roku 1978, kdy se konal poprvé a shodou okolností v Paříţi. Přestoţe se jedná o Evropskou asociaci a všechny její kongresy se konají v Evropě, účastní se jich mnoho mimoevropských akademikŧ a pracovníkŧ z účetní praxe. Poctou pro Českou republiku bylo v roce 2004 organizovat 27. ročník v Praze, čímţ byla pověřena Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze. Letošní 36. ročník se opět vrátil do Paříţe a jeho organizací byla pověřena Dauphine Université, která patří k významným vědecko-výzkumným univerzitám ve Francii. Celkem se kongresu zúčastnilo 1367 účastníkŧ z 87 zemí. Českou republiku zastupovalo celkem 11 účastníkŧ, učitelŧ a doktorandŧ z katedry finančního účetnictví a auditingu Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Kongres byl zahájen úvodním zasedáním, jehoţ součástí bylo odborné vystoupení ředitele CNRS pro výzkum Philippe d‘Iribarneho věnovaného vlivu národních kultur na odborný úsudek a hodnocení. Následný odborný program konference tvoří jednak několik hlavních sympózií, na nichţ vystupují formou krátkých vystoupení a následné panelové diskuse významní odborníci nebo zástupci mezinárodních profesních organizací, a jednak série paralelně probíhajících prezentací příspěvkŧ jednotlivých účastníkŧ kongresu, kteří prezentují před přítomným publikem výsledky své výzkumné práce. Zaslané příspěvky vybírá k prezentaci na kongresu vědecký výbor sloţený z odborníkŧ předních evropských univerzit. V letošním roce bylo prezentováno celkem 931 příspěvkŧ z 1236 podaných (tj. 75,32 %) v deseti tématických okruzích, které přednesli účastníci celkem z 54 zemí. Odborný program kongresu byl doprovázen také společenskými akcemi, které byly příleţitostí k navázání neformálních kontaktŧ mezi účastníky kongresu. Kongres oficiálně zahájila úvodní recepce v prostorách Dauphine Université a uzavřela slavnostní večeře v přilehlém Pavillon Dauphine. Po celou dobu kongresu probíhala v konferenčních prostorách univerzity, kde se kongres konal, výstava odborné literatury z oblasti účetnictví, daní, auditingu a managementu, na které vystavovala a prodávala své knihy nejvýznamnější světová vydavatelství odborné literatury (Thomson Reuters, Wiley, Prentice Hall, McGraw-Hill/Irwin apod.). Rovněţ zde byly stánky profesních organizací a firem (IASB, ACCA, ICEAW ap.), které prezentovaly svoji činnost a nabízely rovněţ své odborné publikace či jiné produkty. Výročnímu kongresu předcházelo jako i v minulých letech 29. doktorské koloquium věnované účetnictví, které se konalo ve dnech 2.-5. května 2013. V rámci něj prezentovalo své práce vybraných 36 doktorandŧ, kteří se ucházejí o získání titulu Ph. D. v oboru účetnictví. Jejich práce kriticky recenzovalo a cennými radami pro další postup pomáhalo 12 vysokoškolských pedagogŧ z univerzit v Evropě a USA. Koloquium je tradičně uzavřeno vyhlášením nejlepších prezentovaných prací a jejich oceněním. Kongres jako kaţdoročně uzavřela valná hromada Evropské účetní asociace, která schválila účetní závěrku asociace, zprávu o konání minulého a aktuálního kongresu a rovněţ potvrdila místa a organizátory příštích kongresŧ. Pro další funkční období byla zvolena prezidentkou EAA Ann Jorissen (University of Antwerp), která převzala funkci od současné prezidentky Begoni Giner (University of Valencia). Plné znění zpráv


Témata hlavních sympózií: • IASB Symposium: Framework-Based Teaching Material on Liabilities • Social and Environmental Reporting from Quantitative, Qualitative and Professional Perspectives • Societal Trends Shaping the Evolution of the Accounting Profession • Editor‘s Panel: How Can We Improve the Quality of Interactions Between Authors, Editors, and Reviewers? • Non-Quality Cost • EAR Symposium: Regulation and Disclosure of Executive Compensation • Research Publication at Crossroads • ICEAW Symposium: Financial Reporting Disclosures: Are They Out of Control? Tématické okruhy prezentovaných příspěvkŧ: AU – Auditing ED – Accounting Education FA – Financial Analysis FR – Financial Reporting GV – Accounting and Governance IS – Accounting and Information Systems MA – Management Accounting PS – Public Sector Accounting SE – Social and Environmental Accounting TX – Taxation Příští kongresy EAA se konají: • 37th EAA Annual Congress – Tallinn, Estonia (21-23 May 2014) • 38th EAA Annual Congress – Glasgow, U. K. (27-29 April 2015) Foto popis| Hlavní budova Dauphine Université Paris Foto popis| Zahájení kongresu Foto popis| Vystoupení Mary Barth (Stanford University) Foto popis| Jana Skálová a Marcela Ţárová s děkanem Fakulty hospodářských věd Univerzity v Münsteru Foto popis| Část české delegace v prŧběhu sympozia _

VIDEO: ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 let rozhlasového vysílání 6.6.2013

ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Vlastní zpráva ČM, (BoJ, MS)_

Tématem červnových Rozprav o českých médiích bylo devadesáté výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. K diskusi jsme společně s Institutem komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK a Českým rozhlasem Plus pozvali náměstka pro program a vysílání ČRo Reného Zavorala, šéfredaktora Radioţurnálu Jana Pokorného, komentátora ČRo Plus Libora Dvořáka a Josefa Maršíka z IKSŢ FSV. Sestřihaný zvukový záznam vysílá ČRo Plus v pořadu Média plus, Česká média nabízí na svém webu kompletní nesestříhaný vidozáznam. Jan Pokorný se z diskuse bohuţel na poslední chvíli musel omluvit z dŧvodu aktuální nepříznivé povodňové situace a tedy úloze zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu. Mediální večer moderoval Radko Kubičko z ČRo Plus. Profily jednotlivých diskutujících najdete zde.


Jak to vidí Pavel Pafko 6.6.2013

Čro Dvojka

str. 01 _

08:30 Jak to vidí_

Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Dobrý den. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Dobrý den. Zita SENKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Vítám vás u nás opět. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Děkuju. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Paniku mezi rodiči, kteří se starají o postiţené dítě, nedávno spustila zpráva o výrazném omezení provozu špičkové Státní léčebny Vesna v Janských Lázních. Poukázala tak na kritickou situaci v našem lázeňství. Jak ji vy vnímáte, pane profesore? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------K této ozdravovně nebo léčebně se nemohu konkrétně vyjádřit, protoţe dětskou problematikou se nezabývám, ale samozřejmě chápu ředitele těch rŧzných lázní, ţe se bojí o zaměstnanost v regionu, to naprosto chápu, ale bohuţel celé lázeňství vychází z historie v naší zemi a jestli vezeme Karlovy Vary a Karla IV., tak v té době medicína neměla jiné moţnosti neţ ovlivnit duši a eventuelně lázeňským pobytem tělo toho pacienta. Dneska ta medicína se posunula a kdyţ se zeptáte vedoucích pracovníkŧ, tu moţnost jsem měl osobně, lázní, aby prokázali efekt lázeňské léčby, tak říkají, ţe všem se tam dařilo dobře a cítili se odpočinuti a zrekreaovali se. Ale na tohle to, na tyto pobyty, kdyţ budu 3 neděle, nebudu pracovat, dostanu třikrát denně najíst, budu v příjemném prostředí, tak se kaţdý bude cítit dobře, ale no, moderní medicína je zaloţena na dŧkazech, evident est medicin a ţádné takové dŧkazy lázeňská léčba nemá. A chápu tu tradici, chápu, ţe to tady jednou máme, ale nechápu, kdyţ jsem se dočetl v Lidových novinách, ţe v roce 2010, 102 tisíc českých občanŧ prodělalo lázeňskou péči, to znamená kaţdý stý občan, bez ohledu na věk, byl v lázních. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Znamená to tedy, pane profesore, podle vás, ţe díky té moderní medicíně potřebujeme méně lázeňské péče? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Podívejte se, já uţ jsem dost starý a pamatuju si dobu, kdy operace ţlučníku byla operace váţná, kdy pacient leţel týden po operaci v nemocnici a pak dostal takzvané kříţkové lázně. Kaţdý nemocný na to měl nárok. Dneska operace ţlučníku, je operace, která se provádí v jednodenním reţimu, teda 24 hodinové chirurgie nebo během dvou, později, nejpozději tří dnŧ pacient opouští nemocnici a nějaké lázně standardně vŧbec nepřipadají v úvahu. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr zdravotnictví Leoš Heger říká, ţe resort nechce šetřit na lázních. Na druhou stranu je nucen šetřit úplně všude a podle vás také, pane profesore, je ten dlouhodobý přesun peněz z rozpočtu resortu směrem k léčbě těch nejzávaţnějších onemocnění, tedy nutným a logickým krokem? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Samozřejmě, protoţe jsou tady nové metody, které výrazně mŧţou i zachránit, vemte si nádorová onemocnění, biologickou léčbu, tam jde o ţivot těch nemocných a ten efekt je prokazatelný. Aţ někdo prokáţe efekt té lázeňské léčby, tak samozřejmě, ţe budu bojovat za to, aby ta společnost přes ty pojišťovny peníze na tento segment dokonce navýšila. Ale zatím ţádné dŧkazy jednoznačné nikdo nepředloţil. Aspoň já o nich nevím. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Přesto ale lázeňství naše je velká chlouba, mnohaletá tradice. Jak by měly lázně dál postupovat? Na co by se měly přeorientovat? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Plné znění zpráv


Pozor, rozlišme pití minerálky na kolonádě a rozlišme rehabilitační programy, například po operaci, po těţkých úrazech, to je ale úplně jiný segment, o kterém nemluvím. Ještě bych chtěl říct na toto téma snad to, ţe kdyţ budete mluvit v Americe a moţná i v Anglii řekněme, o lázních, tak v Americe pořádně ani nebudou vědět, o čem mluvíte a v té Anglii ano, ale jenom úzký segment. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------V čem tedy vidíte budoucnost? Jsou ta rehabilitační zařízení? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Tak rehabilitace je zcela jednoznačně, zcela je teda mŧţe zkrátit pracovní neschopnost třeba po těch úrazech po operacích, intenzivní rehabilitace, sám jsem to prodělal, teda ne v lázních, ale v Kladrubech, takţe to mohu říct, ţe kdyţ 8 hodin denně cvičíte, tak ten návrat k tomu normálu je daleko rychlejší neţ chodit ambulantně někde dvakrát týdně si zacvičit na hodinku. A ta budoucnost? No budoucnost zŧstane, je to krásné prostředí, jsou to historické budovy, je tam příjemně, ale ta budoucnost je v tom, ţe kdo tam bude chtít jít, tak si to bude muset koupit, zaplatit ten pobyt. Tady nejde o to, lázně ano nebo ne, ale z jakých prostředkŧ. A já se obávám, protoţe pozoruju vývoj financování českého zdravotnictví, ţe prostě musíme dávat na to, kde je to dŧleţitější a kde je to prokazatelné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Moţná nebudeme muset, nebo to je právě otázka, jak dál s amalgamovými plombami, pravděpodobně i nadále zŧstanou zdarma. Ministr Heger nesehnal zatím pro jejich zpoplatnění dostatek podpory. Měly by být podle vás i nadále hrazeny z veřejného zdravotního pojištění? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Nejsem odborník stomatolog, ale radil jsem se včera s panem profesorem Mazánkem a ten jim jednoznačně poradil, abych zde řekl, ţe si myslí, ţe to je základní péče stomatologická. Samozřejmě je se třeba věnovat prevenci onemocnění chrupu, ale kazy zubŧ vedou k mnoha jiným onemocněním, které začínají infekcí v tom zubu a pak se šíří a mohou postihnout třeba oko, mnoho lidí si to ani neuvědomuje. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ty rŧzné souvislosti, spojitosti. Ono ministr ... Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Takţe ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------... pardon ... Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------... takţe podporoval bych velmi pana ministra v jeho úsilí. To by mělo zŧstat jako základní ošetření hrazeno. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------On argumentuje také tím, ţe ve všech zemích, kde se i ta základní péče zpoplatnila, tak došlo k výraznému zlepšení stavu chrupu populace, protoţe si jednoduše začali čistit zuby. Tolik citace. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, tak samozřejmě je třeba tu edukativní činnost rozvíjet, hlavně na školách u dětí, u mládeţe a tak, ale to já myslím, ţe s tím souvisí, ale nemělo by to vést k tomu, aby se plomby neplatily. Plné znění zpráv


Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ jsme uţ nakousli, pane profesore, otázku prevence, tak asi se shodneme na tom, ţe efekt screeningu těch preventivních zdravotních prohlídek, mŧţe nejenom ušetřit finance, ale především tedy mŧţe i zachránit ţivot. Máme tady konkrétní ... Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, to nepochybně ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------... příklad. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ano, to nepochybně. Zase pro, myslíte teda o onemocnění třeba nádorová nebo ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Například. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------... nádory prsu, ano ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ostatně, pojištěnci dostaneme na podzim takovou výzvu nebo doporučení přijít na preventivní prohlídku, právě co se týče prevence karcinomu děloţního čípku a také rakoviny tlustého střeva. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ano, no, tak jak dobře víme, v médiích proběhla problematika té americké herečky, hollywoodské herečky Angeliny Jolie, no, která si nechala vyjmout obě mléčné ţlázy, ne odstranit prsa, ale vyjmout obě mléčné ţlázy, protoţe je nositelkou toho, té genetické mutace BLCA 1, no a protoţe onkologové říkají, který se zabývají touto problematikou, ţe to procento je vysoké toho onemocnění pozdějšího rakovinou, coţ je prej aţ kolem 90 % nositele této genové mutace, to mi poradila paní doktorka Skovajsová, tak samozřejmě, ţe její krok byl velmi správný. Je mi smutno z toho, kdyţ pan Hájek, bývalý mluvčí pana prezidenta to zpochybňuje, respektive říká, ţe je to mediální kampaň a bohuţel i někteří moji známí, a ţe jde o peníze a reklamu, tak u takhle světoznámé herečky předpokládám, ţe ta má prostředky na to, aby se uţivila a nepotřebuje to medializovat kvŧli nějakému ekonomickému zisku. Já si myslím, ţe lidé obecně nebo společnosti známí, celosvětově známí, kdyţ něco řeknou, tak to nemusí být vţdycky byznys. Je mi z toho smutno, hned podezírat někoho z toho, ţe to dělá kvŧli penězŧm. A navíc tato ţena, jak jsem se rychle podívat do Internetu, adoptovala děti, bojuje za /nesrozumitelné/ v OSN, takţe to je jako špatné si myslet hned, ţe jde o peníze. A je to správné. Vzpomeňme si na prezidenta Reagana, který přiznal světu, ţe má Alzheimera, je to taky určitý signál pro ty lidi o tomto onemocnění. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Feminizace zdravotnictví, to je další téma, které by rád v dnešním Jak to vidí, otevřel profesor Pavel Pafko. Ve vašem oboru, konkrétně v chirurgii těch ţen přibylo. Teď mě napadá vlastně, jestli má čeština i pojmenování pro ţenu v chirurgii. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Je to chirurgyně, aspoň já si to tak myslím. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Tak je víc chirurgyň? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, tak feminizace medicíny podle mého názoru pokračuje, ptal jsem se na studijním oddělení 1. lékařské fakulty, kde jsem zaměstnán, aby mi řekli, kolik studentŧ a studentek, jaký byl poměr mezi muţským a ţenským pohlavím v roce 1995 a v roce 2000, 2005, 2010. Tak v roce 1995 bylo to pŧl na pŧl, 49 myslím 51 tak nějak. A dneska muţŧ studuje jenom jedna třetina, 32 asi procent a zbytek jsou ţeny. Takţe ta feminizace vychází uţ na těch, vychází z toho, ţe na těch lékařských fakultách klesá počet muţŧ a moţná s určitou nadsázkou řečeno, brzy budeme potřebovat vypisovat nějaká stipendia pro kluky, který se přihlásí na medicínu, protoţe ta feminizace je naprosto jasná. Pokud se ptáte na mŧj obor, teda chirurgii, tak Česká chirurgická společnost má dneska 15 % ţen. V době, kdy já jsem začínal svou profesionální kariéru, tak na klinice kromě přednostkyně, nebyla ani jedna ţena, která by dělala chirurgii, ale ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jak to vypadá nyní? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------... prosím? Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, jak to vypadá nyní na III. chirurgické klinice? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Na, no my máme myslím dneska 5 kolegyň celkem a ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Vedení je ale muţské. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------A vedení je muţské. Jenom pro vaši zajímavost nebo pro zajímavost teda posluchačŧ, ptal jsem se na ředitelství motolské nemocnice, která je největší nemocnicí v této zemi, tak má 39 vedoucích rŧzných klinik a pracovišť. A z těch 39 pouze 4 pracoviště jsou vedené ţenami. Tak to je úplně jasná odpověď na to je jednoduchá. Nedávno jsem osobně dělal takový prŧzkum, kde jsem se ptal chirurgŧ a chirurgyň, jestli by ve své profesionální kariéře později chtěli zastávat vedoucí místo. 46 % muţŧ řeklo, ţe by jednou chtěli dělat primáře nebo nějakého vedoucího. Kolik si myslíte, ţe procent ţen řeklo, ţe by chtělo dělat vedoucí, zastávat vedoucí postavení? Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Tipuji: Podstatně méně? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ţádná. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Ţádná? A čím si to vysvětlujete, o čem to svědčí? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Plné znění zpráv


No, je to velmi jednoduché, víte tak, jako je to počet těch těch ţen ve vedení oddělení nemocnic v Motole, ţeny jsou stejně schopné jako muţi, v některých ohledech, protoţe se lišíme muţi a ţeny, předčí ţeny muţe. Moţná, ţe málokterý muţ by uměl uštrykovat svetr nebo dečku, takţe manuální zručnost mají moţná ţeny větší obecně neţ muţi. Ale ono k tomu, abyste vedla kolektiv, potřebujete i jiné vlastnosti, určitou výdrţ a hlavně musíte se, kdyţ máte dva stejně schopné jedince, muţe a ţenu, tak si musíte uvědomit, ţe ta ţena, aspoň v našich podmínkách vychovává děti, protoţe, jak uţ jsem jednou řekl, kdyţ se na ulici zeptáte 10 lidí, kdyţ vaše dítě bude mít angínu a bude chtít čajíček, tak kdo vlastně ten čajíček podá? Určitě v 7 případech to bude ta maminka. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Já si vzpomínám na debatu, která proběhla v roce 2009, pokud se nepletu, tehdy šéf Lékařské komory pan Kubek se dokonce musel omluvit za svá slova, kdyţ označil feminizaci dokonce za jednu z příčin krize českého zdravotnictví a říkal, ţe vlastně lékařky se více věnují rodině, kvŧli tomu také méně slouţí a mají méně zkušeností. Není to ale vlastně takové to klišé, to paušální vlastně ten ... Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Není to klišé, já myslím, ţe pan prezident Kubek řekl naprostou pravdu, moţná forma popudila některé dámy ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------To popudila. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------... ale musím, ne, tak ale buďme naprosto reální. Představme si dva absolventy lékařské fakulty, muţe a ţenu. Teď začnou profesionálně pracovat a po dvou letech ta ţena otěhotní, řekněme, a zŧstane dva roky doma, takţe ten muţ jede ve své profesionální zkušenosti a vědomostech stále do kopce, dál nahoru, zatímco ta ţena, ţe zŧstane na dva roky doma, se propadne. A ona je řekněme velmi schopná, takţe po dvou letech znova nastoupí a zase ty muţe doběhne a přijde druhé těhotenství, nebudu mluvit o dalších, stačí ty dvě a najednou máte tady mezeru dohromady 4 někdy 6 let v té profesionální kariéře. Tak ale to není chyba medicíny, to je chyba konstrukce naší společnosti. Já jsem se nedávno zajímal, kolik muţŧ u nás je na mateřské dovolené. Proč by nemohl být muţ? Ţena porodí, odkojí a pak se mŧţe starat muţ. To je u nás minoritní. U nás muţi uvaţujou o mateřské dovolené v 10 % v prŧzkumu, ale prakticky jestli je to kolem 1 nebo 2 %, ani nevím přesně. To je, tím to je, to není v těch lékařích, to není v ničem jiném neţ v tom, ţe ta společnost je taková jaká je. Ale neviňme z toho medicinmany. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------A v těch moţnostech, které pro ţeny i muţe tady existují, nebo ... Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Samozřejmě, samozřejmě. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Stejně ale, pane profesore, neměli by se lékaři a i další profese, dělit především ne na ty vlastně, pouze na dobré na špatné? Ne na muţe a ţeny? Nemělo by být tím kritériem kvalita? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, samozřejmě, ale to je přece v kaţdé lidské činnosti. Přece, kdyţ budu něco potřebovat, kdyţ pŧjdu do oděvního závodu a nechám si ušít šaty, tak mi bude úplně jedno, jestli je to Versace nebo někdo jiný, ale ten, kdo mi je udělá nejlépe. A to jestli má někdo sukni nebo kalhoty, není podstatné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pokračujeme v rozhovoru. Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky. Zákaz kouření v našich restauracích by uvítaly tři čtvrtiny Čechŧ, přiklání se k němu dokonce i 41 % kuřákŧ. Jaký je váš názor, pane profesore, na kouření a na zákaz, který se rozšiřuje na tom veřejném prostranství? Vy jste nekuřákem, předesílám. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, je jednoznačný. Je jednoznačný. Víte, pokud se o tom diskutuje, tak je to střet soukromého vlastnictví a zdraví. A já jsem smutný z toho, kdyţ paní Němcová, jako druhá nejvyšší ústavní činitelka, předsedkyně parlamentu, otevřeně říká, líbí se mi, ţe je to otevřeně, říká, ţe proti tomu, ţe pro ten zákaz hlasovat nebude. Ţe je prostě proti tomu, ţe chce, aby se v restauracích nadále kouřilo. Víte, posouvá nás to, ani ne na Balkán, já nevím, kam nás to chce posunout. Uţ i Turci zakázali, jak všichni víme, kouření. A ţe škodí? No, ţe cigaretový, vdechování cigaretového kouření škodí, je naprosto jednoznačné. Já nepatřím k těm militantním lidem, kteří by jaksi vyskakovali, ale myslím si, ţe je potřebné se postavit za tento názor. Kdykoliv cestujete po světě a kdo měl moţnost na Hradě se účastnit nějakých večeří nebo recepcí, tak si nikdy nemohl všimnout, ţe by tam byly popelníky. U stolu ve Španělském sále, já jsem párkrát byl, nepamatuju si, ţe by tam někdo dal popelník nebo si tam zapálil. A jestli to není nutné na Hradě, nevím, proč, kdyţ se to nenosí na Hradě, proč by se to nosit v podhradí mělo. Ţe pan prezident teď kouří, je úplně jiná věc, bohuţel je to tak, ale já respektuji ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Pouze pan Klaus byl nekuřák. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ale já respektuju svobodu kaţdého člověka, pokud ta svoboda neovlivňuje svobodu ostatních. Jak vzletně říkají lidé, svoboda kuřáka končí u mého nosu. A k těm restauracím snad jenom tolik, víte, ti, co hájí soukromé podnikání a restauratér vlastně restauraci, ať si tam dělá co chce, vţdyť je to naprostý nesmysl. Vţdyť tomu restauratérovi chodí hygienická sluţba kontrolovat potraviny, nápoje, kontroluje mu hygienická zařízení, vlítne mu do kuchyně, vţdyť jsme to viděli v televizi, zjistí tam nehygienické prostředí v té kuchyni, tak mu to zavřou prostě. Navíc, a tady je třeba říct to, co moţná lidé nevědí, Česká republika parafovala rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, to je evropská úmluva, v minulém roce, v roce 2012 a tam v článku 8 se praví: stát je povinen chránit své občany před tabákovým kouřem. Navíc tady máme zákoník práce, který říká o tom, něco, ţe teda zaměstnavatel je povinen zajistit zdravé pracovní prostředí. My si musíme uvědomit, ţe v těch restauracích nejsou pouze hosté, ale také zaměstnanci. A o tom oddělení stavebním, no, to jsou holé nesmysly, protoţe já jsem zatím neviděl restauraci, která by měla dva sály, které by byly uzavřené. Je to vţdycky nějaká přepáţka, atmosféra je tam samozřejmě vzduch je tam jeden, navíc ty, ten personál běhá od stolu do kuchyně, zpátky, to je představa spíš úsměvná neţ reálná. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste to jednou dokonce přirovnal k prostředí bazénu. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, tak to jsem vyčetl. Ano, je to tak, je to přesně tak, jako kdyţ plavete v bazénu a někdo by v rohu močil a řekl vám plavejte támhle v tom druhém, druhé části bazénu a moc se tady nestarejte o to, ţe já tady močím do vody. Podívejte se, ono je to tak, kuřák si nikdy nezapálí během jídla, aspoň já takové kuřáky neznám, ale zapálí si zpravidla po jídle, kdyţ si dá kávu nebo já nevím něco, ale v restauraci v době, kdy jeden pije kávu a kouří, tak druhý přivedl své děti a dávají si polévku. Já si myslím, víte, kdyţ jsou kuřáci ohleduplní k okolí, je to něco jiného. Kdyţ si škodí sami, tak jsem z toho smutný a vidím následky toho, protoţe já se tím ţivím. Ještě, abych řekl myšlenku. Podívejte se, 85 % lidí s rakovinou plic, které operujeme, jsou kuřáci. Já bych měl mít radost teoreticky, kdybych upřednostňoval jako paní Němcová soukromé podnikání před zdravím, tak bych si měl říct, je to fajn, je to mŧj byznys a čím vás bude víc, tím já víc toho, těch nemocných odoperuju, tím budu mít větší počet bodŧ od pojišťoven a tím moje odměna stoupne. No ale přece tohle to je naprosto nemorální, abych já upřednostnil svŧj zisk nad zdravím těch lidí Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Vy uţ jste se zmínil o paní Němcové. Vy jste jí poslal nejenom otevřený dopis, ale také knihu o škodlivosti kouření, kterou napsalo 80 lékařŧ. Dostalo se vám uţ odpovědi? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, já jsem poslal otevřený dopis, ale já jsem jí poslal osobní dopis. A tu kníţku samozřejmě, aby se dovzdělala v této problematice a já jsem smutný z toho, ţe jsem nedostal, já vím, ţe ona je vysoce postavená, já jsem obyčejný člověk, ale jistě má sekretariát, který mŧţe napsat ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe zatím odpověď jste nedostal. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ţádná, ţádná. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Z prŧzkum Fakulty sociálních věd a společnosti IPSOS vyplynulo, ţe omezení kouření v restauracích, by nepřineslo niţší návštěvnost. Naopak zákaz by mohl dokonce zvýšit počet návštěvníkŧ o 6 %, v Irsku se to potvrdilo, tam restaurace, kde se uţ nekouří, hlásí dokonce nárŧst o 11 %. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ale to je obecně známá věc a kdo chce, tak si ta statistická čísla seţene. Je to tak. Moţná je tam na několik, 2, 3, 4 měsíce, jak jsem se někde dočetl, pokles zisku, protoţe jedna klientela tam jakoby přestane a neţ se tam obrazně řečeno vyvětrá, začne tam chodit další klientela, ale jinak je to naprosto jasné, ţe k ţádnému poklesu nedojde. Ba naopak, k určitému vzestupu, díval jsem se, ţe v New Yorku, kdyţ zavedli zákaz kouření v restauracích, tak daňové odvody těch restauratérŧ stouply, to znamená, ţe víc vydělali. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe si pořád neuvědomujeme dostatečně škodlivost kouření? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Paní redaktorko, jak kdo. Jak kdo. Ale myslím si, ţe ti politici buď jsou neznalí, a to se mi skoro nechce věřit, ţe by inteligentní člověk byl neznalý, anebo nechtějí. A já si myslím, ţe je to ta druhá. A jistě kaţdý posluchač sám si odpoví, proč nechtějí. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte, ţe by mohla být třeba účinnější pozitivní kampaň, jak teď odstartovala Evropská unie, zaměřuje se na mladé lidi a hlásá, ţe exkuřáci nebo nekuřáci mají více svobod i více peněz? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, víte, my se furt točíme kolem těch peněz. Tady je třeba jenom říct, ţe stát vydělá na zdanění cigaret asi kolem 20 moţná přes 20 miliard ročně. Ale nikdo si dobře neuvědomuje, ţe péče o nás nemoce, jenţ jsou zpŧsobené následkem kouření, daleko převyšuje tuto hodnotu. Je spočítáno u nás, ţe asi 23 miliard stojí jenom hospitalizační péče, to znamená nemocniční, ambulantní péče v tom vŧbec není. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Proč podle vás nevidíme podobné kampaně jako proti kouření, proti škodlivosti kouření, konkrétně u alkoholu? S ročním prŧměrem jenom dodám 10 litrŧ čistého lihu na občana, včetně batolat patříme ke světové špičce. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol Plné znění zpráv


-------------------No, jsme druhý na světě. Pokud já vím teda. Jak jsem se díval. A 10,2 je to, berou-li se i novorozenci, teda všichni obyvatelé České republiky. Ale kdyţ to vezmete na dospělé, teda nad 18 let, tak je to kolem 16 litrŧ, je to úděsné číslo. Kdyţ si spočítáte, no, tak, čtyřčlennou rodinu, no to je pro mě je strašné a kdyţ si spočítáme tu ekonomiku, kolik teda, kolik teda vlastně ti lidé vydají za alkohol, kolik stojí litr vodky, nějak 350 korun, no a tak si to spočítejte. Je to strašné. Snad si to kaţdý posluchač mŧţe spočítat sám. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Pŧllitr například 140, litr 240 a ta čísla jsou rŧzná samozřejmě. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ano, ano. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Záleţí podle značky. Myslíte si, ţe kauza toxického metylalkoholu, která přece jenom nekončí, protoţe zatím podle policie by mohlo mezi lidmi kolovat zhruba 2 tisíce litrŧ smrtící látky. Mohla by se podepsat nebo podepisuje se na vztahu k alkoholu? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No, tak určitě ano. Určitě ano, ale kdyţ si vezmete těch 40 mrtvých asi na ten metylalkohol, tak to bylo selhání státu v kontrole zařízení, kde se alkohol prodává. A teď k tomu číslu, co vy jste udala, těch 10,2 litru, v tom není ale ten nelegální alkohol. A kdyţ tady v televizi vidíme celé bazény, které se otevírají, kde byly, kde byl nelegální alkohol, no tak ta spotřeba je daleko, daleko větší neţ to, co je spočítáno z prodeje zdaněného alkoholu. Naprosto jasné. A vaše otázka teda by byla jaká? Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Jestli se ta kauza metylalkoholová podepíše na tom, ţe by se třeba sníţila konzumace alkoholu? Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------No to já nemám ţádné statistické údaje, ale určitě se lidé teď bojí, ale je mi ještě smutno z toho, ţe Hrad zakoupil za milion korun, jak jsem se dočetl, detektor metylalkoholu, no to je pro mě úděsné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Tak to dorozebereme příště. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Ano. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Dnešním hostem byl profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III.chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Děkuji a přeji vše dobré. Mějte se hezky. Pavel PAFKO, emeritní přednosta, III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol -------------------Děkuju. Na shledanou. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------Na shledanou. Zítra v pŧl deváté přivítám biskupa Václava Malého. Hezký den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou. Plné znění zpráv


_

Turecké protivládní protesty 6.6.2013

ČRo Radioţurnál

str. 03 _

21:05 Stalo se dnes_

Jan RICHTER, moderátor -------------------Při tureckých protivládních protestech uţ zemřeli tři lidé, další čtyři tisíce lidí utrpěly zranění. Turecké úřady také údajně zadrţují 11 cizincŧ, kteří čelí obvinění z podněcování nepokojŧ. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, ţe demonstrantŧm neustoupí ve sporu, který vlastně vlnu protestŧ vyvolal. Totiţ plánu postavit v populárním istanbulském parku Gezi nákupní centrum. Situaci v Turecku sleduje také Emil Sulejmanov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Emil SULEJMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Sulejmanove, proč myslíte, ţe premiér Erdogan odmítá zrušit ten plán výstavby nákupního centra, samozřejmě v situaci, kdy proti němu uţ týden po celé zemi protestují desetitisíce lidí? Emil SULEJMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe tento krok není úplně racionální. Stává se v celé této záleţitosti, taková symbolická otázka, u které Erdogan nechce ustoupit. Já si myslím, ţe dělal velkou politickou chybu, protoţe on si proti sobě takto poštvává miliony Turkŧ, kteří předtím byli apolitičtí. Opravdu si nedokáţi vysvětlit tento čin Erdogana. I vzhledem k tomu, ţe v poslední době vlastně platforma Gezi park vystoupila s několika body. Mimo jiné si vyţadovala jako hlavní cíl protestŧ, aby se ten park nezboural, aby se tam nepostavilo to nákupní středisko, aniţ by vláda rezignovala, coţ podle mě byl takový akceptovatelný krok ze strany vlády, aby si uchovala tvář. Na to Erdogan přistoupil, to nasvědčuje tomu, ţe si moc věří, ţe si myslím, ţe za ním stojí převáţná část turecké veřejnosti a já si myslím, ţe on se z toho v této věci docela mýlí. Jan RICHTER, moderátor -------------------Čili, myslíte, ţe ztrácí podporu ve společnosti? Samozřejmě, Turecko je velká země. Je otázka, kolik lidí chodí demonstrovat a kolik lidí by případně podpořila naopak jeho a tu jeho vládní stranu? Emil SULEJMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ztrácí podporu veřejnosti. Samozřejmě má skálopevné příznivce ve východní a centrální /nesrozumitelné/, kteří ho budou podporovat zásadně v jakýchkoliv situacích, ale mnozí apolitičtí Turci, kteří v podstatě stáli stranou těch střetŧ mezi sekulárně a náboţensky orientovanými Turky, mnohdy se zapojí do politiky a pro mnohé je tato otázka opravdu symbolická, směrodatná a právě v jejich řadách sílí protest vŧči Erdoganově vládě, vŧči jeho zpŧsobu vládnutí. Jan RICHTER, moderátor -------------------Čili, poţadují vlastně teď ti demonstranti skutečně odstoupení premiéra Erdogana nebo jde hlavně o ten park a ten se stal jakýmsi symbolem? Emil SULEJMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V tom protestním hnutí jsou zastoupené rŧznorodé skupiny, někteří protestující si poţadují rezignaci Erdoganovy vlády, ale mnozí si uvědomují, ţe přeci jenom Erdogan byl zvolen v dŧsledku svobodných demokratických voleb a není moţné očekávat od vlády, ţe by rezignovala v této situaci, pokud se situace úplně Plné znění zpráv


nezhroutí a spíše si myslí, ţe pokud by se podařilo přimět vládu k tomu, aby vyslyšela poţadavky občanŧ, milionŧ Turkŧ, kterým nezáleţí jenom na tom parku, ale kterým záleţí na tom, jakým zpŧsobem se bude Turecko vyvíjet, jestli bude autoritářskou zemí a zdá se, ţe Erdoganova vláda k tomu přispívá a nebo jestli to bude demokratická svobodná země, tak vlastně pokud by Erdoganova vláda alespoň v této věci, v otázce toho parku ustoupila, ţe by se mohlo v budoucnu dále jednat, uvaţovat nějakým zpŧsobem diskutovat o budoucím směřování země a odvrátit právě posun k tomu autoritářskému nedemokratickému zpŧsobu vládnutí, který se etabloval v Turecku v posledních letech. Jan RICHTER, moderátor -------------------Domnívá se Emil Sulejmanov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkujeme a hezký večer. Emil SULEJMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Česká cena za PR: Studenti z MKPR získali speciální ocenění za projekt proti kouření v restauracích 6.6.2013

markething.cz

str. 00 Public Relations, Výzkumy_ Redakce_

Studenti z katedry marketingové komunikace a PR na FSV získali dnes speciální ocenění v největší domácí soutěţi v oblasti public relations. Cenu v kategorii Státní správa, veřejný a neziskový sektor převzali studenti druhého ročníku Mirek Slíţ a Sabina Bergerová, kteří na projektu pracovali pod vedením Denisy Kasl Kollmannové, vedoucí katedry, Radka Jalŧvky, ředitele výzkumné agentury Ipsos a Tatiany Wartuschové z Ipsosu. Více neţ roční komunikační projekt studentŧ oboru Marketingová komunikace a PR na FSV UK pod vedením vedoucí katedry Denisy Kasl Kollmannové a výzkumné agentury Ipsos podstatně změnil veřejnou diskusi a postoj médií k zákazu kouření v restauracích. O výzkumu jiţ Markething informoval loni, teprve nyní však studenti odkryli pozadí kampaně. Kampaň stála na reprezentativním výzkumu (více neţ 8000 respondentŧ), který přesvědčivě vyvrátil dosud panující názor, ţe většina populace nepodporuje zákaz kouření v restauracích a ţe by zákaz byl katastrofou pro provozovatele restaurací. Kampaň měla tři vlny: prezentace prvního výzkumu v květnu 2012, komunikace s ministerstvem zdravotnictví v srpnu 2012 a prezentace druhé vlny výzkumu v březnu 2013. Celkem kampaň přinesla více neţ 500 mediálních výstupŧ. Projekt zpracovávaly obě instituce a všichni zúčastnění pro bono. Univerzita Karlova se tímto projektem profilovala jako leader v otázkách lepšího vývoje české společnosti, Ipsos provedl výzkum v rámci své společenské odpovědnosti. Titulní strana Mladé Fronty DNES, 21.6.2012 Skrytá symbolika: kouření přináší svobodu V ČR dosud panovalo přesvědčení, ţe zákaz by přinesl omezení svobody podnikání a ztráty restauratérŧm. Symbolicky dosud stáli kuřáci „na straně svobody a odporu proti zglajchšaltování―, nekuřáci v pozici radikálŧ, reptalŧ a státního zasahování do soukromých záleţitostí. Cílem projektu bylo změnit dosavadní paradigma zviditelněním negativního postoje většiny populace (včetně řady kuřákŧ) ke kouření v restauracích. Koncepce tohoto neziskového projektu vycházela z teorie spirály mlčení socioloţky Elisabeth Noelle-Neumannové, která říká, ţe mlčící většina se přizpŧsobí hlasitější menšině, pokud má obavy ze sociálního postihu či vyloučení. Student 2. ročníku MKPR Miroslav Slíţ na ČT24, 23.5.2012 Jak vypadala komunikační strategie



Tým se rozhodl změnit společenskou situaci v ČR, kdy kouření v restauracích je povaţované za normální, přijatelné a legitimní. Jako základní strategii jsme si zvolili mediální PR kampaň, která by oslovovala novináře se sdělením, ţe Češi podporují zákaz kouření v restauracích a kouř jim vadí. Aby novináři sdělení přijali, potřebovali jsme skutečně dŧvěryhodný a dŧkladný výzkum, který by přinesl věrohodná data. Mimořádně reprezentativní výzkum (celkem 8 488 respondentŧ v první vlně výzkumu a více neţ 700 v druhé vlně) potvrdil naši hypotézu, ţe Češi by zákaz kouření spíše podpořili, nebo by jim alespoň nevadil – jen se o tom nechtějí či bojí bavit na veřejnosti, protoţe hlasitá menšina kuřákŧ projevuje svá práva a vytěsňuje je. Rizikem bylo označení týmu za zaujaté aktivisty. Proto se obě instituce – největší výzkumná agentura a prestiţní česká univerzita – rozhodly klást dŧraz na komunikaci nezávislosti, odbornosti a profesionality projektu. Článek na iDnes.cz, 30.5.2012 Fáze komunikace 1)

Provedení výzkumu (březen – duben 2012)

2)

Komunikace výsledkŧ výzkumu a tisková konference (květen 2012)

3)

Následná fáze public affairs – komunikace s ministerstvem zdravotnictví (červen - červenec 2012)

4) Provedení a prezentace druhého kola výzkumu zaměřeného na kouření mladistvých v restauracích, klubech a diskotékách (leden - březen 2013) Mediální výstup - web TV Nova Co se vlastně změnilo? Přístup médií Strategický plán se podařilo i precizně implementovat. Podařilo se naplnit cíl, kdy média přestala referovat o problematice kouření v restauracích optikou „zachování svobody podnikání― a přijala postoj „obrany nekuřácké většiny―. Vyvrátili jsme populární mýtus, ţe zákaz kouření přinese restauratérŧm ekonomické ztráty, a vnesli do diskuse zcela nový vhled: kouření v restauracích, klubech a na diskotékách výrazně přispívá ke vzniku závislosti na cigaretách u mladých lidí. Kampaň generovala jen v roce 2012 přes 330 výstupŧ, z toho 251 zmiňujících výzkumy Ipsos (41 % všech mediálních výstupŧ o výzkumech agentury Ipsos) a 209 informujících o podílu Univerzity Karlovy (téměř 10 % ze všech výzkumŧ celé UK v roce 2012). Významně tak upevnil značky obou institucí a posílil jejich image jako leaderŧ, kteří přinášejí nejnovější poznatky o české společnosti a neváhají se postavit v zájmu většiny veřejnosti proti silné kuřácké lobby. Přehled mediálních výstupŧ, které nesly označení jednotlivých institucí. Novinky.cz, 23 .5. 2012 ČT24.cz, 22. 5. 2012 Hospodářské noviny, 29. 5. 2012 Jak citovat tento článek? REDAKCE. Česká cena za PR: Studenti z MKPR získali speciální ocenění za projekt proti kouření v restauracích. Markething.cz [online] 2012. ISSN 1805-4991 [cit. 2013-06-6]. Dostupné z: http://www.markething.cz/ceska-cena-za-pr-studenti-z-mkpr-ziskali-specialni-oceneni-za-projekt-proti-koureni-vrestauracich

URL| http://www.markething.cz/ceska-cena-za-pr-studenti-z-mkpr-ziskali-specialni-oceneni-za-projekt-protikoureni-v-restauracich _ Plné znění zpráv


ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 LET ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ 5.6.2013

ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Vlastní zpráva ČM, (BoJ)_

Tématem červnových Rozprav o českých médiích bylo devadesáté výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. K diskusi jsme společně s Institutem komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK a Českým rozhlasem Plus pozvali náměstka pro program a vysílání ČRo Reného Zavorala, šéfredaktora Radioţurnálu Jana Pokorného, komentátora ČRo Plus Libora Dvořáka a Josefa Maršíka z IKSŢ FSV. Sestřihaný zvukový záznam bude vysílat ČRo Plus, Česká média nabídnou na svém webu kompletní nesestříhaný vidozáznam. Jan Pokorný se z diskuse bohuţel na poslední chvíli musel omluvit z dŧvodu aktuální nepříznivé povodňové situace a tedy úloze zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu. Mediální večer moderoval Radko Kubičko z ČRo Plus. Profily jednotlivých diskutujících najdete zde. René Zavoral uvedl, ţe srovnání s BBC bude vţdy kulhat. Sousední státy a Skandinávie jsou z hlediska veřejnoprávního vysílání pro náš moţná bliţším vzorem. „Stali jsme se sebevědomým médiem veřejné sluţby,― řekl Zavoral a zdŧraznil základní pilíře – informovat, vzdělávat a bavit, kterými se také Český rozhlas řídí. Zavoral jako současný člen vedení připomněl, ţe ČRo je v součanosti velmi aktiních členem Evropské vysílací unie (EBU) a neustále se snaţí oslovit co nejvíce posluchačŧ, coţ však neznamená, ţe by ČRo dělal vysílání pouze pro dosaţení vysoké poslechovosti. „Přes výhrady si myslím, ţe nabízíme kvalitní vysílání,― řekl Zavoral s tím, ţe ČRo se stále snaţí rozvíjet a modernizovat. Dŧleţité je neustále sledovat změny zvykŧ posluchačŧ a vyvarovat se komercionalizaci vysílání. Komercionalizace však, podle Zavorala, ČRo nehrozí. Libor Dvořák se setkal s rozhlasem nejprve jako dítě v rámci nedělního pohádkového vysílání, později jako posluchač literárních pořadŧ. Od 60. let byl posluchačem populárního Zápisníku zahraničních zpravodajŧ. „Rozhlas má pro mě obrovskou výhodu, ţe skýtá prostor pro kreativitu a fantazii,― uvedl Dvořák s tím, ţe o co více není rozhlasové vysílání vidět jako televize, tím musí být kreativnější v rámci hesla „z ucha rovnou do duše―. Jako zářný příklad Dvořák uvedl Jana Petránka jako představitele „osobnostní ţurnalistiky―. Libor Dvořák uvedl, ţe nesmírně dŧleţitá je funkce rozhlasu v rámci veřejnoprávního sektoru. „Máte poměrně slušnou šanci, ţe budete mít informace nezávislé a kvalitní,― hájil Dvořák veřejnoprávní charakter tuzemské televize (ČT) a rozhlasu (ČRo). Dvořák upozornil, ţe alarmující z hlediska nezávislosti je současná situace ve státních médiích v současném Rusku. Libor Dvořák je přesvědčen, ţe zvláště vysílání ČRo6 se ke všeobecně normotvorným standardŧm velmi připbliţovalo. Josef Maršík upozornil, ţe je nepřesné uvádět, ţe rozhlasové vysílání začalo 18. května 1923. Správně by mělo znít, ţe pravidelné rozhlasové vysílání pro veřejnost bylo zahájeno 18. května 1923, protoţe ve skutečnosti byly učiněny pokusy s rozhlasovým vysíláním a také propagační rozhlasové vysílání. Propagační vysílání v březnu mělo na starosti Ministerstvo pošt a telegrafŧ za účasti zástupcŧ úřadŧ, dalších oficialit a také novinářŧ. Další vysílání jiţ proběhlo 15. května z Národního divadla včetně profesionálních účinkujících. Od 18. května pak rozhlasové vysílání nabylo kontinuální charakter, vysílalo se ze stanu ve Kbelích. Postupně se rozhlas přesouval do rŧzných praţských lokalit. V roce 1933 se jiţ program tehdejšího Radiojournalu přesunul do současného pŧsobiště na Vinohradskou 12. Nutno připomenout, ţe v našich zemích bylo zahájeno rozhlasové vysílání jako ve druhém státě v Evropě, první byla britská BBC. Po zpracování publikujeme videozáznam diskuse.


Nepokoje v Istanbulu 4.6.2013

ČRo Radioţurnál

str. 02 _

18:10 Hlavní zprávy_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Turecké odbory dnes vyhlásily dvoudenní stávku. Podporují tím protivládní protesty, které trvají uţ pátý den. Zástupce vlády se přitom dnes poprvé omluvil za brutální zásah policie. Tamní úřady připouštějí 300 zraněných, ovšem nevládní organizace a místní lékaři hovoří aţ o dvou tisícovkách lidí. Zdravím politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emila Souleimanova. Dobrý den. Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Mŧţe omluva vicepremiéra turecké vlády nějak zmírnit ty stávající protivládní protesty? Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ty protivládní protesty dosáhly takové míry, ţe asi ty lidi, demonstrující jich deseti tisíce, a v tureckých městech budou potřebovat nějaký konkrétní krok, nějaký konkrétní ústupek od turecké vlády. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A kdyţ říkáte konkrétní ústupek, co by to tak mělo být, myslíte si, ţe ve hře je i případná rezignace premiéra Erdogana. Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To asi ne, ale očekávám, ţe by Erdogan a vláda souhlasila s tím, ţe /nesrozumitelné/, ţe ho nechají v současné podobě a ţe ho nebudou na tomto místě stavět, takţe to je taková ta symbolická otázka, která mŧţe být aspoň tím prvním krokem k tomu, aby ty lidi přestali se scházet na ulicích. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------No, a myslíte si, pane Souleimanove, ţe by těm protestujícím, kterých jsou v ulicích tureckých měst deseti a sta tisíce, ţe by jim teď stačilo, kdyby vláda řekla, ţe nebude kácet stromy, na jednom z náměstí v Istanbulu, kdyţ teď uţ jde údajně o něco úplně jiného? Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, já si myslím, ţe části protestujících to určitě stačit nebude, kaţdopádně nevěřím tomu, ţe by samotní demonstranti nebo mnozí z nich nebo ve vládě turecké, ţe by opravdu někdo věřil tomu, ţe ti demonstranti mŧţou přivodit pád současné vlády, takţe aspoň v této takové symbolické otázce, pokud vláda ustoupí, myslím si, ţe velká část demonstrantŧ to přijme jako ústup ze strany vlády, a pak uţ bude moţné bavit se o budoucnost směřování země. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ protestující říkají, ţe premiér Erdogan si usurpuje stále větší moc a ţe ta jeho vláda začíná být velmi autoritativní, mají pravdu podle vás? Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě mají pravdu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak je moţné, ţe se tak mohutné vlny odporu vzedmuly právě teď, kdyţ uţ je to třetí volební období, ve kterém získal premiér Erdogan premiérské křeslo? Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Právě proto je ta situace dost komplikovaná, na jednu stranu se vládě ACHP současné islamistické straně podařilo posílit tureckou ekonomiku, takţe z hospodářského hlediska Turecko vzkvétá, je poměrně nízká nezaměstnanost, lidi mají moţnost podnikat, vydělávat si peníze, vzniká velmi silná střední třída, na druhou stranu ale samozřejmě ten, ta vláda upevňuje autoritářské prvky, které souvisí v neposlední řadě povahou Erdogana, tomu se zdá, ţe pokud se mu podařilo posílit ekonomiku země a taky politické postavení země, ţe je prostě nad zákon, ţe mŧţe si dovolovat věci, které si nikdo před ním v Ankaře nedovoloval. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Podotýká politolog Emil Souleimanov, díky za váš čas, na shledanou. Emil SOULEIMANOV, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Komentátor Komárek jde do politiky 4.6.2013

MaM.cz

str. 00 ČTK_

mam.ihned.cz_

Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek (52) v létě vstoupí do politiky. Dohodl se na ukončení spolupráce s deníkem Mladá fronta DNES, pro který bude ještě dva měsíce pracovat, a upřesnil, ţe nemíří do ţádné z parlamentních stran. "Já si skutečně myslím a jsem natolik naivní, ţe je potřeba politiku zlepšit, a chci to zkusit," řekl ČTK Komárek. "Mám sen, ţe dokáţeme politiku zlidštit, zeslušnit a ţe budeme méně krást," dodal uznávaný novinář a syn nedávno zesnulého českého politika Waltra Komárka. Svŧj přechod od novinařiny k politice přirovnal k recenzentovi, který sní o tom, ţe napíše kníţku. Kdo se k tomu neodhodlá, toho podle něj lituje víc, neţ ten, kdo se o to pokusí, i kdyţ bez úspěchu. Komárek se s dosavadním zaměstnavatelem domluvil, ţe v Mladé frontě DNES bude ještě dva měsíce pracovat. "Děkuji Martinovi za více neţ dvacet let psaní pro Mladou frontu DNES a přeji hodně štěstí," uvedl dnes v tiskovém prohlášení šéfredaktor listu Robert Čásenský. Podle informací ČTK by se Komárek měl stát členem politického hnutí Ano, které chce uspět v příštích parlamentních volbách. Zakladatel hnutí Babiš nedávno uvedl, ţe si neumí představit spolupráci s ţádnou z velkých parlamentních stran jako ODS a ČSSD, které podle něj představují "největší zlo". Komárek dnes ČTK bez bliţších podrobností řekl, ţe si uvědomuje, ţe politika se dělá ve Sněmovně a "jediná moţnost, jak opravdu zlepšit českou politiku, je změnit českou sněmovnu". Komárek v MF DNES komentoval vnitropolitické dění, psal portréty známých osobností a pravidelné satirické fejetony, které vyšly v několika sbírkách. Vedle toho pŧsobil jako učitel tvŧrčího psaní na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru Média a komunikace na CERGE univerzitě. Spolupracoval s Českým rozhlasem na pravidelných poznámkách Radioţurnálu a s Českou televizi na moderování pořadu Před pŧlnocí.

URL| http://mam.ihned.cz/c1-59999010-komentator-komarek-jde-do-politiky _

krátce 4.6.2013

Medical Tribune

str. 04

Informace - Excerpta - Zajímavosti_ _



Tři čtvrtiny dospělých nechtějí kouření v restauracích Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých. Kloní se k němu i 41 procent kuřákŧ a kuřaček, vyplývá z prŧzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos. Moţnost kouřit v restauracích je dŧleţitá jen pro devět procent Čechŧ a Češek. Pouze čtvrtina kuřákŧ a kuřaček chodí do pivnic, barŧ či klubŧ hlavně proto, ţe si tam mŧţe zapálit, plyne dál z prŧzkumu. Do prŧzkumu se loni zapojilo 8 488 lidí nad 18 let, z nich 2 576 kouřilo. Proti zákazu kouření byla zhruba pětina všech dotázaných. Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřákŧ. Rozhodně by o něj naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřákŧ jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřákŧ 40 procent. Častěji zákaz podporují ţeny neţ muţi. Vláda podpořila návrh na sloučení části zdravotnických zařízení Vláda minulý týden souhlasila s návrhem ministra zdravotnictví Leoše Hegera na sloučení některých zdravotnických zařízení. Proti plánu vznikla petice, zaměstnanci některých zařízení vstoupili do stávkové pohotovosti. Návrhem zákona se bude nyní zabývat Parlament. Podle návrhu se sloučí Revmatologický ústav s Všeobecnou fakultní nemocnicí, Endokrinologický ústav s Institutem klinické a experimentální medicíny a brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice u sv. Anny s tamní fakultní nemocnicí. V návrhu zákona označovaném jako „slučovací― navrhuje ministerstvo také spojit Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy s Ústavem zdravotnických informací a statistiky a Koordinační středisko transplantací se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. SR poprvé zakázalA paralelní vývoz léku Slovenské úřady poprvé zakázaly vývoz lékŧ do zahraničí, zejména do ČR, a to konkrétně přípravku Lyrica, který se pouţívá jako antiepileptikum a analgetikum. Většina dodávky měla skončit v ČR. Ceny lékŧ na Slovensku se řadí k nejniţším v Evropské unii. České léky jsou také levné, českým úřadŧm ale zákon neumoţňuje zákaz jejich vývozu kvŧli nedostatku pro pacienty. Slovenští distributoři musejí vývoz lékŧ do ciziny hlásit uţ před uskutečněním obchodu a jen v prvním čtvrtletí úřady dostaly přes 1 400 oznámení. Vývoz léku mŧţe být zakázán, pokud v zemi hrozí jeho nedostatek, coţ by mohlo ohrozit zdravotní péči o pacienty. Klinické centrum v Brně musí doplnit radu, členové z USA odešli Z dozorčí rady Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně (ICRC) odstoupila polovina členŧ včetně tří odborníkŧ z americké Mayo Clinic. Bývalý šéf ICRC Tomáš Kára se obává, ţe odstoupení členŧ rady povede k oslabení spolupráce s Mayo Clinic. Ředitel nemocnice u sv. Anny, pod kterou ICRC spadá, Roman Kraus řekl, ţe spolupráce s Mayo Clinic bude alespoň v rozjetých projektech pokračovat dál. Dozorčí rada má osm členŧ. Odstoupili tři lidé z Mayo Clinic a bývalý generální ředitel Agentury CzechInvest Radomil Novák. Kraus nyní musí společně s novým šéfem ICRC Gorazdem Stokinem do 60 dnŧ jmenovat nové členy. Tři z nich musejí být zahraniční odborníci. _

Příběhy na padesát slov 4.6.2013

Týdeník Rozhlas str. 11 (rath)_

Nalaďte si_

Hlavním hostem vltavské Čajovny v úterý 11. června bude Lidmila Kábrtová, která nedávno debutovala v brněnském Hostu svou knihou Koho vypijou lišky. Autorka se narodila v roce 1971, absolvovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a později také obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pracuje v oblasti public relations a s rodinou bydlí nedaleko Nymburka. Je pravidelnou přispěvatelkou webu pribehynapadesatslov.cz a dá se říct specialistkou na krátké útvary, protoţe také napsala několik rozhlasových minutových her. Z minitextŧ poskládala i svou prvotinu, která vypráví o ţivotě malé El v Československu sedmdesátých let. Jak se dále o holčičce uvádí na stránce nakladatelství, „násilí mezi rodiči je běţnou součástí jejího dětství, neudivuje ji, ale poznamenává. Zvláštní výchova a patologické vztahy, jimiţ je obklopena, ji uzavírají do izolace a El se postupně propadá do beznaděje. Toto vyprávění na pomezí prózy a poezie je lakonické, anekdotické, výraznou roli v něm hraje pointa jednotlivých Plné znění zpráv


minipříběhŧ. Kaţdá z kapitol má přesně padesát slov (bez nadpisu - pozn. aut.), je příběhem sama o sobě a zároveň přidává další kamínek do mozaiky celé knihy." Ostatně, posudte sami z následující ukázky příběhu nazvaného Husákovy děti: „Pokoj praská ve švech. Děti se rodí jako o závod. ,Hned plánujem druhý. Taky si pořídíte druhý, kdyţ jsou ty jesle? A mateřská přej bude větší,' ţena na druhé posteli neustále mele. Mami neodpoví, El svírá v náručí. Ještě za vámi nepřijel?' ptá se sestra ode dveří. Mami zavrtí hlavou." *** Úterý 11. června, ČRo Vltava, 19.00 Foto popis| Lidmila Kábrtová je specialistkou na krátké literární útvary Foto autor| Foto Host _

V Česku se rozjíţdí Real Art Wrestling. Umělci soutěţně tvoří přímo před publikem 4.6.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ V praţském hotelu Fusion proběhlo na konci května ukázkové kolo soutěţe Real Art Wrestling. Inspirace přišla ze zahraničí, kde proti sobě stojí dvě plátna, dva umělci. Česká alternativa – Real Art Wrestling – ale vypadá trochu jinak. „Protoţe drtivá většina dnešních ilustrátorŧ a kreslířŧ pracuje digitálně, rozhodl jsem se, ţe si postavím vlastní formát,― vysvětluje tvŧrce RAW Vladimír Strejček. Místo skutečných soutěţících se při ukázkovém kole Real Art Wrestlingu do jednoho rohu postavil právě citovaný Strejček alias Aladar, do druhého rapper a ilustrátor Vladimir 518. Téma exhibičního kola: „Jsem děvka věrná, prodejná―. Instantní umění za 120 minut Během dvouhodinového klání měli návštěvníci moţnost sledovat proces tvorby soutěţních děl na obrazovkách. I kdyţ se v porovnání s klasickým wrestlingem nejednalo o tolik animální podívanou, na zářící monitory s rozpracovanými díly se upíraly aţ stovky očí. Hlas publika doplnil názor čtyřčlenné poroty a vzhledem k remíze nakonec rozhodl o vítězi prvního neoficiálního kola Real Art Wrestlingu. Publikum výhru připsalo komiksovému výtvoru Aladara: „Přiznám se, ţe jsem se cítil trochu jistější, protoţe začínal Láďa 518. On byl ten, koho prvních dvacet minut publikum sledovalo, a já měl tu výhodu, ţe mi úplně nikdo nekoukal pod ruku. První české setkání Real Art Wrestling; diváci hlasují První české setkání Real Art Wrestling I v rámci „ukázkového― souboje byl odlišný styl obou účastníkŧ znatelný. Aladar zastupoval kresbu, tradiční černobílé spektrum a komiks, kdeţto Vladimir 518 se dal cestou symbolŧ, barev a plakátové estetiky. I kdyţ by se mohlo zdát, ţe natolik rozdílná umělecká díla (vytvořená za 120 minut před očima bezmála 250 divákŧ) nelze porovnávat, opak je pravdou. Diametrální odlišnost vytváří napětí, konflikt a atraktivitu této soutěţe. „Se soutěţním formátem jako takovým máme ještě velké plány, jak by se dal obměnit a ozvláštnit,― slibuje Strejček. První české setkání Real Art Wrestling - Vladimír Strejček alias Aladar a Vladimir 518 Ostatně nabízí se třeba představa souboje malíře a fotografa, kde by se proti sobě postavily umělecké formy, mezi nimiţ neustále funguje jisté jiskření. Nebo by svŧj pŧvab mohlo mít klání skladatele klasické hudby a Dje co kupříkladu porovnat jejich tvorbu na jedno společné téma!? Do ringu vhodí tři umělce V dalších kolech RAW nastoupí účastníci, kteří vzešli z online přihlášek. Vţdy se proti sobě postaví rovnou tři aktéři. Strejček přiznává, ţe výběr soutěţících byl mnohem těţší, neţ očekával. Přihlásit se totiţ mohl kaţdý. Ať uţ maluje zátiší, tvoří Plné znění zpráv


graffiti, nebo navrhuje počítačové hry: „Cílem bylo ukázat odlišnosti, takţe se jedná o klasické kreslíře, komiksové umělce, ilustrátory, grafické designéry, tvŧrce plakátŧ, nebo i fotografy. Ale je pravda, ţe kreslíři nakonec prokázali větší kvality a byli atraktivnější, neţ grafičtí designéři, Takţe ve finále bude RAW hlavně ve jménu kreslení―. První české setkání Real Art Wrestling - Vladimir 518 při práci První české setkání Real Art Wrestling - Vladimír Strejček alias Aladar Soutěţní kola se budou odehrávat přibliţně jednou měsíčně a na celkového vítěze si bude třeba počkat asi rok. Kromě samotného klání by se měly objevovat exhibice na zpŧsob výše zmíněného „zakladatelského― souboje. „Exhibic se zúčastní osobnosti, které třeba nemají čas se utkat se v soutěţi. V rámci exhibičních kol by se tak mohly utkat diametrálně odlišné styly a formy, nebo dokonce týmy umělcŧ proti sobě,― uvaţuje Vladimír Strejček. Kombinace talentové a reality show s nádechem umění táhne. Navíc RAW si díky propracované prezentaci udrţuje image zábavy pro intelektuály, kteří si umí vybírat. RAW je akce, o níţ se dost těţko mluví, mnohem lepší je na ni přijít a zaţít si to na vlastní kŧţi.

URL| http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-se-rozjizdi-real-art-wrestling-umelci-soutezne-tvori-primo-pred-publikem-ggl/kavarna.aspx?c=A130603_204517_kavarna_chu _

Protesty v Turecku sílí, odbory jdou do dvoudenní stávky 4.6.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa_ Pavlína Nečásková, mkp,Veronika Sedláčková,Michaela Vydrová,Jan Richter_ Napětí v Turecku sílí. Tamní odbory zahájily dvoudenní stávku. Chtějí tím podpořit neutichající protivládní protesty. Při nepokojích uţ zemřeli dva lidé. Tvrdé policejní zásahy uţ kritizovala Evropská unie i Spojené státy. Dvoudenní stávky se účastní tisíce státních pracovníkŧ. Odbory, které ji organizují, vládu obviňují z teroru. Policie uţ při protestech pozatýkala stovky lidí.Ochránci práv v Turecku údajně monitorují na tisíc případŧ, při kterých se policie k zadrţeným chovala nepřiměřeně agresivně.„Těch skupin, co se přidaly, je více. Jsou to odbory, zastánci sekulárního a pluralitního státu, na Taksimu byli i komunisté. Kaţdodenní činnost v Istanbulu normálně funguje,― říká česká konzulka v Istanbulu Nora Jurkovičková.Protivládní protesty by zmírnil podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emila Souleimanova nějaký konkrétní ústupek od turecké vlády:„Očekávám, ţe by Erdogan a vláda souhlasila, ţe Gezi park nechají v současné podobě a nebudou na místě stavět. To by mělo být tím prvním, aby se lidé přestali scházet na ulicích.―Souleimanov ale zároveň přiznává, ţe části protestujících to stačit nebude: „Kaţdopádně nevěřím tomu, ţe by někdo v turecké vládě věřil tomu, ţe by demonstrující přivodili pád současné vlády. Pokud vláda ustoupí s parkem, velká část demonstrujících to přijme jako ústup ze strany vlády a pak uţ bude čas se bavit o budoucím směřování země.―Podle demonstrujících si premiér Erdogan uzurpuje stále větší moc a jeho vláda začíná být autoritativní. Demonstrace se přitom vzedmuly aţ ve třetím volebním období, ve kterém Erdogan získal křeslo:„Na jednu stranu se vládnoucí straně AKP podařilo Turecku posílit ekonomiku. Z hospodářského hlediska Turecko vzkvétá, je poměrně nízká nezaměstnanost, lidé mají moţnost podnikat, vydělávat si peníze. Vzniká velmi silná střední třída.―„Na druhou stranu vláda upevňuje autoritářské prvky, které souvisí v neposlední řadě s povahou Erdogana. Tomu se zdá, ţe pokud se mu podařilo posílit ekonomiku země a politické postavení země, tak je nad zákon. Ţe si mŧţe dovolovat věci, které si nikdo před ním v Ankaře nedovoloval,― dodává Souleimanov.Nepokoje napříč Tureckem trvají uţ několik dní. Začaly přitom malým pátečním protestem proti stavbě v istanbulském parku Taksim. Během víkendu se ale zvrhly v demonstrace proti vládě premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.Nepokoje v Turecku nepolevují. Policie dál rozhání demonstrantyV Turecku uţ několik dní protestují odpŧrci vlády, na místě je jeden mrtvýTurecká policie rozháněla v Istanbulu a Ankaře demonstranty. Zatkla jich na 900

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1220239 Plné znění zpráv


_

Chaos ve školách. Tady navzdory primátorovi učí, tam ne 3.6.2013

aktualne.cz

str. 00 zh, čtk_

Praha - Regiony_

Praţské školy a školky nepostupovaly jednotně, některé výuku pouze omezily Praha - V praţských školách nastal kvŧli povodním chaos. A to zrovna v nejméně vhodnou dobu, leckde probíhají či měly probíhat maturity, přijímací řízení či státnice. V základních školách se zase kromě výuky ruší i odjezdy na školy v přírodě. Velká část základních a středních škol neučí, některé učí, některé učí v omezeném reţimu, jiné neučí, ale probíhají v nich maturity. Nepanuje jednotný stav, jak ho v neděli večer avizoval pověřený primátor Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09), kdyţ kvŧli záplavám a omezením v praţské MHD oznámil zrušení pondělní školní docházky ve všech mateřských, středních a základních školách, učilištích a gymnáziích. Obecně platí, ţe zcela zavřeny zŧstaly zejména ty školy, které jsou přímo ohroţeny velkou vodou. "V základní škole ani v mateřské škole se z bezpečnostních dŧvodŧ pondělní vyučování neuskuteční. Z bezpečnostních dŧvodŧ nejsme schopni zabezpečit ani provizorní provoz!" píše se například na webu ZŠ a MŠ na Lyčkově náměstí v ohroţeném Karlíně. Jak dodává ředitel této základní školy Jan Korda, ruší se i odjezd dětí do školy v přírodě. Pokud se však situace v Praze dramaticky nezmění, Praha je připravena nařízení o zrušení vyučování zrušit, sdělil to pověřený primátor Tomáš Hudeček (TOP09). Rozhodnutí tak bude na jednotlivých městských částech. Vyslat dítě do školy? Ráno byla bojovka Podobně se výuka rušila i ve školách v samotném centru Prahy. "Vzhledem k povodňové situaci a doporučení Magistrátu hl. m. Prahy se od zítřejšího dne, tj. 3. 6. 2013, ruší výuka v obou budovách Gymnázia Jana Patočky," visí od neděle na stránkách školy, která má jednu budovu na náměstí Curiových a druhou v Jindřišské, oboje tedy v Praze 1. Rodiče tak jiţ od neděle mohli počítat s tím, ţe výuka odpadne, jak nám potvrdil otec jednoho z ţákŧ. "Gymnázium Jana Patočky to mělo samo na webu uţ odpoledne, protoţe je to u Vltavy a nemuseli čekat, aţ jim to někdo poradí. Druhého syna ale mám na základní škole v Praze 4. Ta neměla na webu nic a rodiče se střídavě obtelefonovávali a sledovali protichŧdná vyjádření komunálních politikŧ. Situace se měnila kaţdým okamţikem, nakonec se ráno ukázalo, ţe škola bude," sděluje své rozdílné zkušenosti. Dlouhá noc, v níţ Praha čekala na povodňovou vlnu: Pondělní ráno bylo po víkendovém informačním vakuu pro mnohé rodiče a jejich děti velkou bojovkou. Protoţe výuka se rušila nejen přímo kvŧli nebezpečí velké vody, ale i kvŧli omezení dopravy v celé Praze, popřípadě z dŧvodu, ţe magistrát vydal v neděli doporučující nařízení. Tím se ale ředitelé řídili značně nejednotně. "Celý večer jsem byla přilepená u obrazovky ČT24 a čekala na zprávy o Praze 10. Pak přišlo nařízení pověřeného primátora, z něhoţ jsem pochopila, ţe vyučování v pondělí odpadá v celé Praze. Kolem pŧl desáté v noci jsem pak začala shánět někoho, kdo mi pohlídá děti, protoţe mŧj muţ je odřízlý v chalupě na Děčínsku," líčí obtíţe jedna z maminek z Prahy 10. Pondělní výuka je plná výjimek, o čemţ svědčí například rozhodnutí Obchodní akademie Kubelíkova v Praze 3. "Z dŧvodu omezené dopravy se dne 3. 6. 2013 ruší náhradní výuka pro 1. ročník. Ostatní program proběhne dle rozpisu," hlásá její web. Na škole tak například probíhají i plánované maturity. Plné znění zpráv


"Z rozhodnutí Krizového štábu MHMP bude naše škola 3. 6. 2013 uzavřena," vyvěsila vzkaz na své webové stránky ZŠ Glowackého v Praze 8. Určující pro ni tedy bylo rozhodnutí magistrátu, škole jinak nehrozily ani záplavy (budova na pomezí Bohnic a Troji je vysoko nad Vltavou), ani dopravní omezení (autobusy jezdí v lokalitě normálně). Odpadají přijímačky i státnice. Ale jen někde Uzavřeny zŧstaly i některé vysoké školy, ale i zde panuje chaos a situace je fakultu od fakulty velmi odlišná. Právnická fakulta zŧstala uzavřena a zrušila i všechny pondělní zkoušky a státnice, Filozofická fakulta zrušila na pondělí veškerou výuku i přijímací zkoušky ve všech svých budovách, nicméně Fakulta sociálních věd (FSV UK), která sídlí hned vedle, přímo na Smetanově nábřeţí u Vltavy, funguje podle plánu. "Termíny přijímacích zkoušek se nemění, zkoušky od 3. 6. probíhají ve všech budovách podle pŧvodních oznámení na pozvánkách. Pokud se kvŧli povodním nemŧţete přijímacích zkoušek účastnit, je moţné zaţádat o náhradní termín zkoušky," píše se na webu FSV UK. K tomuto sdělení jsou připojeny aktuální dopravní informace, jak se do jednotlivých budov školy dostat. Zmatek je i v provozu mateřských škol Podobný zmatek panuje v mateřských školách. Mnoho jich zŧstalo zavřených bez náhrady, některé otevřely, jiné se přestěhovaly do provizorních prostor, v některých je ruch, ale nejsou tam děti, nýbrţ evakuovaní lidé. Velká část se rozhodla respektovat nedělní nařízení pověřeného primátora Prahy Tomáše Hudečka. Některé ale zŧstaly otevřené a o děti se v případě potřeby postarají, jiné slouţí jako evakuační centra. Bez omezení však fungují mateřské a základní školy v Praze 13, Praze 17, Praze 18, Praze 19 a Praze 20, fungují i některé školky v Praze 8. Školy a školky, které mají technické a personální moţnosti, chtějí vyjít vstříc rodičŧm a o jejich děti se v případě nutnosti postarají. Praha 4 například poţádala ředitele ZŠ a MŠ, aby zajistili dohled nad ţáky, kteří se v pondělí dostaví. Povodně očima čtenářŧ, den třetí: V Praze 2 stráví dnes mladší děti, které nemohou zŧstat doma, den v budově Sokola Královské Vinohrady, jeţ slouţí jako provizorní druţina. V Praze 1 jsou mateřské školy uzavřeny jen částečně, v Praze 8 zŧstalo dokonce 18 školek v normálním provozu. Praha 15 zabezpečila omezený provoz ve všech mateřských a základních školách s výjimkou ZŠ Hostivař a ZŠ Hornoměcholupská. V Praze 22 nefunguje školní druţina Matulka, děti jsou umístěny v budově ZŠ Jandusŧ. Pěti městských částí se omezení výuky nijak nedotklo, jednou z nich je i Praha 13. "Povodňová situace v centru Prahy se škol v Praze 13 nedotýká a k přerušení jejich provozu není dŧvod. Děti se normálně dostaví do školy," mluvčí Prahy 13 Samuel Truschka.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=781499 _

Sýrie na cestě k válce velmocí 3.6.2013

Hospodářské noviny str. 08 Michael Romancov_

Názory_

KOMENTÁŘE



Syrský konflikt je nejen nejdelším a nejkrvavějším konfliktem tzv. arabského jara, ale zároveň také prvním, kde se začíná rýsovat intenzivnější zapojení mezinárodních konkurentŧ. V souvislosti s avizovanou dodávkou ruského raketového komplexu S 300 a letadel Mig 29 syrské vládě, a rozvolněním zbrojního embarga EU, se situace mŧţe dramaticky změnit. Sýrie se mŧţe stát bojištěm mnohem širšího střetu. Fakt, ţe se aţ dosud tradiční vnější soupeři na blízkovýchodním kolbišti drţeli stranou, byl nazírán prizmatem zkušeností 20. století - mimořádný, ale nejednalo se o jedinou zvláštnost. Tou druhou byl vnitropolitický kontext , kdy se ve všech zasaţených zemích hroutily po desetiletí konzervované a dnes beznadějně nefunkční socioekonomické a politickomocenské konstrukce. Ani v jediném případě nedošlo k tomu, ţe by za strŧjce problémŧ byl úspěšně označen Západ či Izrael. Namísto tradičních viníkŧ a obětí se začala zviditelňovat nová, i kdyţ ve skutečnosti jen dlouhodobě hibernovaná, nepřátelství sledující historické a pod povrchem stále doutnající konfliktní linie náboţenské, etnicko-klanové, hospodářské a sociální. Sýrie, historicky jedno z nejčastěji hraných „polí― na pomyslné blízkovýchodní šachovnici, se stala „přirozeným― místem střetu mezi silami šíitského a sunnitského bloku, kde prvnímu dominuje Írán a druhému Saúdská Arábie. Návrat na známý pŧdorys Oznámené ruské a zanedlouho moţná i britské a francouzské zbraňové dodávky tedy v jistém ohledu představují návrat na známý pŧdorys. Právě tak je tomu s jejich oficiálním zdŧvodněním, kdy ruské zbraně mají situaci stabilizovat, zatímco ty jiné destabilizovat. Moskva má pragmatický a z jejího pohledu legitimní (coţ neznamená, ţe morální) dŧvod pro takové angaţmá. Vedle značných materiálních a politických investic do asadovského reţimu, jehoţ nejcennější částí je jediná námořní základna ve Středomoří (a jediné vojenské zařízení mimo prostor bývalého SSSR) v Tartúsu, je dalším, a podstatně dŧleţitějším dŧvodem dlouhodobá nespokojenost se současnou rolí Ruska v mezinárodních vztazích. Kdo se Rusku věnuje, ví, ţe Moskva dává dlouhodobě najevo nespokojenost (občas aţ frustraci) z toho, co všechno se ve světě děje bez ohledu na její (ne)souhlas. V době, kdy Asad pustil do světa informaci o tom, ţe S 300 uţ je na místě, se v oficiálních kremelských novinách - Rossijskaja gazeta, objevil článek, v němţ se jeho autor tetelil blahem při pomyšlení, ţe bezletová zóna, kterou Západ poměrně účinně podporoval své chráněnce v Libyi či v Iráku, nebude moci být zřízena, protoţe se celé NATO jiţ teď chvěje hrŧzou! Írán se uţ těší Moskva, která nechce připustit opakování „libyjského scénáře―, má vedle své permanentní blokační pozice v RB OSN a síly doktríny „nevměšování se do vnitřních věcí― konečně v rukou pádný, protoţe pravděpodobně efektivní, argument v podobě systému S 300. Svět uţ dlouho nezaţil situaci, v níţ by Moskva měla tak unikátní pozici, kdy má v rukou kartu, na kterou musí reagovat nejenom regionální aktéři - v první řadě Izrael, ale i nejdŧleţitější člen mezinárodní komunity - USA. Pokud by byly ruské rakety (a radary) do Sýrie dodány, pak je více neţ pravděpodobné, ţe by se k systému a jeho vycvičenému personálu rovněţ dostal Írán. Tomu Moskva, na základě sankcí OSN, systém (zatím) nedodala, ale nemŧţe být sporu, ţe by si Teherán hlavní sponzor Asada, nechal ujít tak lákavou příleţitost na stabilizování svých nukleárních ambicí. *** Svět dlouho nezaţil situaci, v níţ by Moskva měla v rukou kartu, na kterou musí reagovat i nejdŧleţitější člen mezinárodní komunity - USA. Foto popis| O autorovi| Michael Romancov, Autor pŧsobí na Institutu politologických studií FSV UK a Metropolitní univerzitě Praha. _

Jak vzdělat marketéra se dozvíte 5. června na VŠE v Praze 3.6.2013

Marketing & Media

str. 05 _

Aktuality/z domova_

Pravidelné setkání Klubu marketingového institutu bude moderovat Tomáš Poucha, zakladatel IIK. V panelu budou diskutovat: Jakub Petřina z Air Bank, Denisa Kasl Kollmannová (FSV UK), Robert Němec, zástupce EDUin, zástupce oddělení HR z Telefónica O2. Setkání navazuje na vydání Desatera českého marketéra a jeho účelem je najít odpovědi na aktuální problémy v marketingu a vzdělávání marketérŧ. * _ Plné znění zpráv


Komentátor MF Dnes Komárek chce do politiky, míří k Babišovi 3.6.2013

mediamania.cz str. 00 ČTK_

Lidé v médiích_

Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek v létě vstoupí do politiky. Dohodl se na ukončení spolupráce s deníkem Mladá fronta Dnes, pro který bude ještě dva měsíce pracovat, a upřesnil, ţe nemíří do ţádné z parlamentních stran. Podle informací hodlá vstoupit do politického hnutí Ano podnikatele Andreje Babiše. Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek vstoupí do politiky. Dohodl se na ukončení spolupráce s deníkem Mladá fronta Dnes, pro který bude ještě dva měsíce pracovat, a upřesnil, ţe nemíří do ţádné z parlamentních stran. Údajně hodlá vstoupit do politického hnutí Ano podnikatele Andreje Babiše. "Já si skutečně myslím a jsem natolik naivní, ţe je potřeba politiku zlepšit, a chci to zkusit," řekl Komárek. "Mám sen, ţe dokáţeme politiku zlidštit, zeslušnit a ţe budeme méně krást," dodal uznávaný novinář a syn nedávno zesnulého politika Valtra Komárka. Svŧj přechod od novinařiny k politice přirovnal k recenzentovi, který sní o tom, ţe napíše kníţku. Kdo se k tomu neodhodlá, toho podle něj lituje víc, neţ ten, kdo se o to pokusí, i kdyţ bez úspěchu. Komárek se s dosavadním zaměstnavatelem domluvil, ţe v Mladé frontě Dnes bude ještě dva měsíce pracovat. "Děkuji Martinovi za více neţ dvacet let psaní pro MF Dnes a přeji hodně štěstí," uvedl v tiskovém prohlášení šéfredaktor listu Robert Čásenský. Podle informací ČTK by se Komárek měl stát členem politického hnutí Ano, které chce uspět v příštích parlamentních volbách. Zakladatel hnutí Babiš nedávno uvedl, ţe si neumí představit spolupráci s ţádnou z velkých parlamentních stran jako ODS a ČSSD, které podle něj představují "největší zlo". Komárek bez bliţších podrobností řekl, ţe si uvědomuje, ţe politika se dělá ve sněmovně a "jediná moţnost, jak opravdu zlepšit českou politiku, je změnit českou sněmovnu". Komárek v MF Dnes komentoval vnitropolitické dění, psal portréty známých osobností a pravidelné satirické fejetony, které vyšly v několika sbírkách. Vedle toho pŧsobil jako učitel tvŧrčího psaní na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru Média a komunikace na CERGE univerzitě. Spolupracoval s Českým rozhlasem na pravidelných poznámkách Radioţurnálu a s Českou televizi na moderování pořadu Před pŧlnocí.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/lide-v-mediich/komentator-mf-dnes-komarek-chce-do-politiky-miri-kbabisovi_272226.html _

Komentátor Martin Komárek končí v MF Dnes, chce kandidovat na poslance za Babišovo Ano 3.6.2013

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust_

Otvírák_

Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek víc neţ dvacet let spjatý s deníkem Mladá fronta Dnes vstoupí do politiky, proto přestává psát do novin. Redakci MF Dnes to dnes sdělil její šéf Robert Čásenský. „Redakce MF Dnes a Martin Komárek ke dni 3. 6. 2013 ukončují vzájemnou spolupráci v oblasti politických komentářŧ. Martin Komárek se rozhodl vstoupit na politickou scénu a z tohoto dŧvodu není další komentářová spolupráce mezi ním a MF Dnes moţná,― uvedl. Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek víc neţ dvacet let spjatý s deníkem Mladá fronta Dnes vstoupí do politiky, proto přestává psát do novin. Redakci MF Dnes to dnes sdělil její šéf Robert Čásenský. „Redakce MF Dnes a Martin Komárek ke dni 3. 6. 2013 ukončují vzájemnou spolupráci v oblasti politických komentářŧ. Martin Komárek se rozhodl vstoupit na politickou scénu a z tohoto dŧvodu není další komentářová spolupráce mezi ním a MF Dnes moţná," uvedl. Plné znění zpráv


Komárek dnes řekl ČTK, ţe pro deník bude ještě dva měsíce pracovat, a upřesnil, ţe nemíří do ţádné z parlamentních stran. Podle informací ČTK hodlá vstoupit do politického hnutí Ano podnikatele Andreje Babiše. Potvrzuje to titulek zprávy na webu samotného hnutí. Komárek jen řekl, ţe si uvědomuje, ţe politika se dělá ve Sněmovně a „jediná moţnost, jak opravdu zlepšit českou politiku, je změnit českou sněmovnu". „Já si skutečně myslím a jsem natolik naivní, ţe je potřeba politiku zlepšit, a chci to zkusit," řekl ČTK Komárek. „Mám sen, ţe dokáţeme politiku zlidštit, zeslušnit a ţe budeme méně krást," dodal známý novinář a syn nedávno zesnulého českého politika Valtra Komárka. Svŧj přechod od novinařiny k politice přirovnal k recenzentovi, který sní o tom, ţe napíše kníţku. Kdo se k tomu neodhodlá, toho podle něj lituje víc, neţ ten, kdo se o to pokusí, i kdyţ bez úspěchu. Komárek v MF Dnes komentoval vnitropolitické dění, psal portréty osobností a pravidelné satirické fejetony, které vyšly v několika sbírkách. Vedle toho pŧsobil jako učitel tvŧrčího psaní na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru Média a komunikace na univerzitě CERGE. Spolupracoval s Českým rozhlasem na pravidelných poznámkách Radioţurnálu a s Českou televizi na moderování pořadu Před pŧlnocí. Ke vstupu do politiky se nedávno rozhodl bývalý novinář Viliam Buchert, někdejší Komárkŧv kolega z MF Dnes a zástupce šéfredaktora tamtéţ. Před rokem odešel z Reflexu, aby mohl na podzim kandidovat za TOP 09 do Senátu. Neuspěl a letos v únoru nastoupil do Českých drah. A po návratu Pavla Šafra do čela Reflexu opět publikuje, minulý týden udělal titulní rozhovor s Petrou Paroubkovou.

URL| http://www.mediar.cz/politicky-komentator-martin-komarek-konci-v-mf-dnes-chce-do-politiky/ _

Jiří Štefek: Nepřekonatelní tvůrci bezvládí 3.6.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 pravybreh.cz_

Názory a petice_

Vyjednávací mašinérie o podobě nové koalice na praţském magistrátu se zasekla. TOP 09 i sociální demokraté na sebe ve čtvrtek vycenili zuby a zařinčeli řetězy. A nedohodli se, pochopitelně. Jen naiva by si mohl myslet, ţe by obě partaje mohly najít společné ideové a programové prŧsečíky. Společnou řeč mohou najít maximálně v případě, ţe si nasadí klapky na oči a zapomenou na veřejnost a budou řešit jen takové ―nedŧleţité― věci jako je moc, výhody, privilegia a finance, především ty pro sebe. To se ale teď nehodí ani jedné z part, i kdyţ ve svých útrobách nejspíš obdobně uvaţující jedince mají. Jak se celá zapeklitá situace bude posouvat dál, brzy uvidíme.

V souvislosti s děním na praţském magistrátu je však třeba poukázat na jiný fenomén. Na svrţení pravicové koalice (přesněji řečeno odvolání primátora a členŧ ODS z Rady města) se vedle TOP 09 primárně podíleli sociální demokraté (a komunisté). Zatímco komunisté na rovinu řekli, ţe chtějí v Praze předčasné volby, socialisté nepřinesli ţádný plán. To, ţe se budou scházet a dál jednat a podobná rétorická cvičení pochopitelně ţádným plánem nejsou.

Vzniklá situace se velice nápadně podobá situaci z jara 2009, kdy v Poslanecké sněmovně slepenec levicových stran s několika odpadlíky z ODS sesadil vládu Mirka Topolánka. Tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek si pochvaloval, jak povalil nepopulární kabinet, ţádnou alternativu ale nenabídl. Zjevně ani o ţádné neuvaţoval. V Praze je to nyní to samé. A opět u toho asistuje ČSSD.



Současná přetahovaná v Praze tak připomíná, ţe aţ se budou chtít zákonodárci pustit do revize Ústavy, měli by se váţně zamyslet i nad zavedením tzv. konstruktivního vóta nedŧvěry. Tedy instrumentu, který umoţní sesadit vládu (a bylo by to moţné rozšířit i na kraje či obce) jen v okamţiku, kdy se zformulovala jiná většina, která by převzala reálnou moc.

Ze současné situace vychází jako nejvíce poraţená TOP 09. Asistovala u rozbití vlastní koalice a náhradu za ni zatím nemá. Pokud představitelŧm TOPky přes víkend příliš nezoranţoví vlasy a obsah dutiny lebeční, měli by se vrátit k jednacímu stolu s ODS a zapomenout na své mocenském poţadavky z konce minulého týdne. Jiná - tedy morálně a mocensky čistá - varianta totiţ nyní pro Prahu neexistuje. Pak uţ by byly na řadě jen na komunální úrovni těţce vyvolatelné předčasné volby.

Jiří Štefek Od roku 2009 ekonomický redaktor časopisu TÝDEN. Absolvent politologie na Fakultě sociálních věd UK v Praze (2006).

Vyšlo na serveru pravybreh.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.

relatedarticles title="Psali jsme:" tag="pád primátora Svobody" count="5" /


Povodňové memento 3.6.2013

Právo str. 06 Publicistika_ Miloš Balabán_

Povodně opět udeřily na velké části území České republiky. Fakt, ţe jsme jiţ poněkolikáté v posledních šestnácti letech konfrontováni s nebezpečným ţivlem, jistě přispívá k tomu, ţe stát, samospráva i bezpečnostní systém země nejsou situací zaskočeny, jako tomu bylo při prvních velkých „moravských povodních― v roce 1997 i při povodních v Čechách v roce 2002. Aktuálně se ukazuje, ţe nás zkušenosti vycvičily, míra připravenosti, koordinace a informovanosti mezi všemi subjekty, které mohou bezprostředně ovlivnit zpŧsob, jak se dá povodním efektivně čelit, chránit státní majetek i majetek občanŧ a hlavně jejich bezpečnost, je na dobré úrovni. Jaké budou dopady letošní povodně, těţko zatím odhadnout, nicméně je třeba poukázat na přetrvávající slabá místa státu, která mohou představovat problém při zvládání dalších mimořádných situací. V prvé řadě jde o financování sloţek, které stojí v prvé protipovodňové linii. Mám tím na mysli především páteř Integrovaného záchranného systému, kterou je Hasičský záchranný sbor ČR. Podívá-li se totiţ člověk na minulý, současný a budoucí vývoj jeho rozpočtu, nemŧţe se ubránit rozpakŧm. Jestliţe v roce 2010 dosahoval rozpočet 8,4 miliardy, letos je to téměř o dvě miliardy méně, 6,6 miliardy korun. A příští rok to má poklesnout o další pŧlmiliardu. Ještě víc pesimistický je pohled i na pokles investic v HZS: v roce 2010 to bylo téměř 900 miliónŧ korun, příští rok to má být jen 184 miliónŧ. V souhrnu to tedy znamená, ţe objektivně mŧţe dojít k poklesu akceschopnosti HZS, coţ se samozřejmě dotkne i celého záchranného systému. Není tudíţ moţná přehnaný scénář, ţe za pár let nemusí být tento systém zcela funkční, jak jsme zvyklí dnes.



Na druhé straně ale přitom stát velmi štědře dotuje solární byznys v zemi, kde slunce není právě nadbytek, 25 miliardami korun ročně a majetkovou strukturu vlastníkŧ fotovoltaiky hodnotí předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková jako bezpečnostní riziko pro stát… Existují ale i další otázky k zamyšlení. Meteorologové a meteorologická sluţba pracují výborně. Ţe mŧţeme očekávat problémy s nadměrnými sráţkami, jsme věděli v předstihu. Od povodní v roce 2002 bylo dosaţeno pokroku v měření a systému hlásné sluţby, ale i vlivem klimatických změn jsme častěji konfrontováni s fenoménem lokálních přívalových sráţek, které také pŧsobí značné škody. Lze je ale lépe předpovídat a zpřesňovat pomocí výstupŧ z meteo-modelŧ a radarŧ, nicméně tyto technologie jsou nákladnější. V reakci na záplavy 1997 se také v zákoně objevil termín aktivní záplavové lokality. V realitě se však tlačí na to, aby se takové lokality neobjevovaly v územní dokumentaci, neboť v nich často leţí lukrativní pozemky. Soukromý zájem je tedy upřednostňován před zájmem veřejným. Krátkozraké je i krácení veřejných výdajŧ v protipovodňové prevenci a údrţbě. Naznačené problémy ukazují, ţe i přes vyšší míru připravenosti čelit povodním moţná schází komplexnější strategie, která by umoţňovala vyšší míru prevence a připravenosti jak veřejného, tak i soukromého sektoru. V ní se samozřejmě musí počítat i s jejich financováním. Výdaje zde ovšem mohou být v konečném součtu podstatně niţší neţ škody, které povodně napáchají. Foto popis| O autorovi| Miloš Balabán (Autor vede Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK) _

Cíle vzdělávání v České republice 3.6.2013 Řízení školy str. 08 Aktuálně_ doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D._ V nedávné době se rozvířila diskuze nad tím, kam by vzdělávání v České republice mělo směřovat. V současnosti probíhají nejméně dvě dŧleţité aktivity, které mimo jiné hledají cíle vzdělávání: Strategie 2020 (aktivita MŠMT) a Česko mluví o vzdělávání (projekt EDUin). Je vhodné si tedy ujasnit, co ţe to vlastně cíle vzdělávání jsou, kde jsou formulovány a jak je vymezit tak, aby vytvářely jednoznačné a stabilní prostředí pro kaţdodenní práci ředitelŧ i učitelŧ. FORMULACE CÍLŦ V ČESKÉ REPUBLICE Nějakou podobu vymezení cílŧ vzdělávání najdeme v rŧzných dokumentech: ve školském zákoně, RVP, dlouhodobých záměrech nebo v Bílé knize. Pracuje se také na vzdělávacích standardech, tzv. Strategii 2020 a diskutuje se o vytvoření Národního programu vzdělávání (NPV). Do toho se připravují priority pro čerpání evropských fondŧ. K tomu všemu ještě kaţdý nový ministr vyhlašuje své priority a cíle. Existuje tak mnoho rŧzných formulací cílŧ, roztříštěných v rŧzných dokumentech, které nejsou vzájemně provázané. Navíc se tyto cíle často zásadním zpŧsobem mění. Do nedávné doby byla jakýmsi uznávaným svorníkem vzdělávacích cílŧ Bílá kniha z roku 2001. Přestoţe nikdy nepřestala oficiálně platit, de facto byla nahrazena kupou jiných dokumentŧ a spontánním vývojem. Tento vývoj nebyl reflektován, a to ani ve školském zákoně. Ten například neobsahuje ţádnou zmínku o vzdělávacích standardech. Ty byly do RVP včleněny pouze prostřednictvím opatření ministra školství. Jejich účel i zpŧsob formulace není nikde ukotven. Jakýkoli ministr je tedy mŧţe, alespoň teoreticky, jediným opatřením zrušit nebo zásadně změnit. Podobně není nikde ukotven vztah čerpání prostředkŧ z evropských sociálních fondŧ k dlouhodobým záměrŧm či dalším dokumentŧm. Naopak zákon stále předpokládá vytvoření Národního programu vzdělávání (NVP), který stále nebyl přijat. Tato situace je neúnosná. Nepřehlednost a nestabilita vzdělávacích cílŧ velmi znepříjemňují práci ředitelŧ a učitelŧ. To, co potřebujeme, je zjednodušit, zpřehlednit a ustálit soustavu vzdělávacích cílŧ. Potřebujeme vytvořit vícestupňový, ale zároveň vnitřně provázaný a co nejjednodušší systém vzdělávacích cílŧ. Abychom se v této diskuzi neztratili, je dobré odlišit rŧzné úrovně formulace vzdělávacích cílŧ (viz tabulka 1). Poté, co tyto úrovně proberu, se v závěrech vrátím k otázce, co je s formulací cílŧ v České republice v nepořádku a co by bylo potřeba konkrétně učinit. Plné znění zpráv


SPOLEČENSKÉ CÍLE: VIZE SPOLEČNOSTI A JEDNOTLIVCŦ První dvě otázky se netýkají výhradně vzdělávání, první z nich se dokonce týká vzdělávacích cílŧ jen okrajově. Všechny diskuze o vzdělávacích cílech jsou nicméně zaloţeny na nějaké vizi společnosti, ve které bychom chtěli ţít, nebo si myslíme, ţe ţít budeme. Kdyţ například diskutujeme o tom, zda má být matematika povinnou součástí státní maturity, vţdy do našeho přemýšlení vkládáme i to, v jaké společnosti budou maturanti ţít a k čemu jim tato povinná maturita z matematiky mŧţe pomoci. Jestliţe je naší vizí společnost, ve které dominují informační technologie, vyţadující přísně logické myšlení, budeme se asi stavět k otázce povinné matematiky jinak, neţ pokud je naší převládající vizí společnost, ve které dochází k radikálním společenským tenzím a ve které se Tabulka 1 Úroveň cílŧ Čeho se týkají Kde bývají vyjádřeny Hlavní otázky k diskuzi Společenské cíle Směřování společnosti jako celku Bílá kniha Zelená kniha Dlouhodobé záměry 1. Jaká by měla být společnost, ve které bychom chtěli ţít? V jaké společnosti budeme ţít? 2. Jací by měli být lidé, kteří budou ţít v budoucí společnosti? Cíle vzdělávací soustavy Výsledkŧ vzdělávací soustavy jako celku (na úrovni státu či regionu) Školské zákony Dlouhodobé záměry Strategické dokumenty 3. Jak by měla vypadat vzdělávací soustava a k jakým společenským cílŧm by měla přispívat? Cíle výuky Výsledkŧ jednotlivých ţákŧ Kurikulární dokumenty (NPV, RVP, ŠVP, standardy) 4. Jaké obecné dovednosti, znalosti, postoje atd. by měli ţáci mít na konci školy (ročníku)? 5. Jaké konkrétní dovednosti, znalosti, postoje atd. by měli ţáci mít na konci školy (ročníku)? zdá budování vzájemného porozumění dŧleţitější neţ cokoli jiného. Vize společnosti je málokdy výslovně formulována. Jak v Bílé knize, tak v některých dalších dokumentech jsou ale obsaţeny náznaky vize budoucí společnosti. Je zde například zmíněna celá řada očekávaných proměn společnosti, jako jsou nepředvídatelný rozvoj informačních a komunikačních technologií, zvětšující se nerovnosti, nárŧst extremismu, dlouhodobá nezaměstnanost atd. Bílá kniha je ale spíše výjimkou. Většina dalších dokumentŧ se zaměřila pouze na ekonomickou konkurenceschopnost. Například v posledním Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR se praví: „Základním principem a určujícím motivem Dlouhodobého záměru ČR 2011 pro následující období je zvýšit kvalitu a efektivitu ve vzdělávání a tím také konkurenceschopnost naší republiky v mezinárodním porovnání.― Ţádné další aspekty budoucí vize České republiky zde nejsou zmíněny. Ostatně i celý operační program v gesci MŠMT byl pojmenován Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Nejde jen o samotné pojmenování, ale i o vymezení globálního cíle, kterým je v rámci OPVK „rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémŧ počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání―. Není sporu o tom, ţe při přemýšlení o vizi budoucí společnosti je ekonomická dimenze jedním z hlavních aspektŧ. Při promýšlení vzdělávacích cílŧ bychom však měli pracovat s mnohem komplexnějšími vizemi budoucích společností. Vzdělávání by mělo být zarámováno v širší vizi budoucí společnosti, například společnosti kulturní, sociálně soudrţné a odpovědné vŧči ţivotnímu prostředí. Je vhodné tyto alternativní „rámce― pojmenovat a prosadit do dŧleţitých dokumentŧ, a zejména pak do kaţdodenního uvaţování o vzdělávacích cílech. Je ale také vhodné mít na paměti, ţe vzdělávání je vţdy pouze jedním z mnoha prostředkŧ k naplňování společenských cílŧ. Přes všechny naděje vkládané do vzdělávání nejde o samospasitelný nástroj řešení společenských problémŧ a naplňování jakýchkoli společenských vizí. Naopak – neřešení společenských problémŧ oslabuje moţnosti vzdělávání. Například ve společnosti s vysokou mírou sociálních nerovností lze očekávat i vysokou míru rozdílŧ v dosaţených vzdělávacích výsledcích. Druhou otázkou je, jaké dovednosti, znalosti, hodnoty atd. by měli lidé mít. Tato otázka souvisí s předchozí otázkou, tedy v jaké společnosti chceme/budeme ţít. Není s ní ovšem totoţná. Lidé nejsou pasivními příjemci společenských a ekonomických změn. Jedna věc jsou společenské trendy, jiná věc pak je, nakolik je potřeba se těmto trendŧm přizpŧsobovat a brát je za dané. Uţ při letmém pročítání mnohých strategických dokumentŧ si nelze nevšimnout rozporu mezi celkovou vizí společnosti (často vykreslenou ve velmi chmurných barvách) a vizí člověka v této společnosti (často vykreslenou naopak v podobě všestranně rozvinutého jednotlivce). Tyto dva aspekty nejsou dostatečně propojovány. Přitom se zde nabízí celá řada zcela zásadních otázek. Někteří sociologové se například domnívají, ţe jiţ v blízké budoucnosti bude naprosto běţné, ţe aţ pětina lidí bude dlouhodobě nezaměstnaných. Jaké kompetence pak tito lidé budou skutečně potřebovat pro smysluplný ţivot? Je pravdou, ţe nikdo z nás pořádně neví, v jaké společnosti budou dnešní děti ţít jako dospělí. Nevíme, jaké konkrétní nároky na ně bude klást. Nevíme tedy ani, jaké dovednosti, znalosti a kompetence budou zvláště Plné znění zpráv


dŧleţité. Mŧţe se například stát, ţe vzhledem ke geopolitickým změnám bude velkou hodnotou znát jazyky, jako jsou čínština nebo portugalština. Mŧţe se ale také stát, ţe díky novým informačním technologiím se stane učení cizím jazykŧm jen zajímavým volnočasovým koníčkem. Dá se nicméně předpokládat, ţe prostředí, ve kterém budou naše děti ţít, se bude často měnit. Ostatně dále se zvýší i délka ţivota, včetně její produktivní části. Pokud nemá člověk zŧstat jen pasivním příjemcem takových změn, bude muset na ně reagovat. Jednou z hlavních podmínek ţivota v budoucí společnosti bude tedy to, ţe se člověk chce učit a bude mít vŧli něco pro zlepšení svého ţivota udělat. Motivace k tomu na sobě pracovat, poznávat svět kolem sebe, snaţit se mu porozumět a změnit ho k lepšímu je jiţ dnes bezesporu základem všeho dalšího a jejich dŧleţitost bude dále vzrŧstat. Pokud se v tomto předpokladu zcela nemýlím, pak to ale také znamená změnu v pohledu na to, k čemu by měly školy přispívat. Zájem o svět, touha se dále rozvíjet atd. se v této perspektivě jeví jako dŧleţitější neţ dosaţené znalosti a kompetence. CÍLE PRO VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVU JAKO CELEK Třetí otázkou je, k jakým společenským cílŧm má pŧsobení vzdělávací soustavy jako celku přispět. Je prokázáno, ţe vyšší vzdělávání souvisí například s lepším zdravím, niţší nezaměstnaností, vyšší občanskou angaţovaností atd. Vzdělávací instituce dosahují těchto pozitivních věcí prostřednictvím nejméně tří odlišných věcí. Za prvé jde samozřejmě o samotný obsah vzdělávání, tj. pŧsobení prostřednictvím výuky na kaţdého jednotlivého ţáka, a to tím, ţe se zvýší jeho dovednosti a znalosti, ovlivní jeho postoje atd. Za druhé jde o nezáměrný či „skrytý― obsah vzdělávání, tj. to, co není vyjádřeno jako cíl v učebních osnovách ani v ţádných jiných dokumentech. Vzdělávací instituce pŧsobí na ţáky uţ jen tím, ţe v nich ţáci jsou (a samozřejmě také tím, jaké tyto vzdělávací instituce jako celek jsou). Například pozitivní vztah mezi výší vzdělání a niţší kriminalitou v dané lokalitě není zpŧsoben jen tím, ţe studenti mají vyšší znalosti či dovednosti, ale také tím, ţe škola ţáky socializuje a dohlíţí na ně. Proto je například tak dŧleţité udrţet ţáky a učně ve škole a sníţit počet předčasných odchodŧ ze vzdělávání.1 Za třetí, ačkoli se na to často zapomíná, vzdělávací soustava pŧsobí i jako celek, prostřednictvím svého nastavení a struktury. Hraje dŧleţitou roli v ekonomice (je například významným zaměstnavatelem), v kultuře (zvláště na lokální úrovni) a především svým celkovým nastavením významně ovlivňuje sociální strukturu, sociální spravedlnost a sociální soudrţnost. Jinak řečeno, „vzdělávání a vzdělávací soustava― je mnohem více neţ „obsah vzdělávání―. Obsah vzdělávání, byť je definován na obecné úrovni (třeba v podobě tzv. kompetencí), se vţdy týká individuálního ţáka: toho, co by měl umět, co by se měl naučit. Pokud ale definujeme vzdělávací cíle „pouze― na úrovni ţáka, jsou zásadní „makro― aspekty vzdělávání přehlíţeny (čeho by měla dosáhnout vzdělávací soustava jako celek). V praxi jsou „vzdělávací systém― a „obsah vzdělávání― často zaměňovány. Ilustrativní je v tomto ohledu srovnání vymezení cílŧ v Bílé knize a ve školském zákoně. Dochází zde na první pohled k drobnému posunutí, které je ale zásadní. Zatímco Bílá kniha formuluje cíle pro vzdělávací soustavu jako celek, školský zákon formuluje cíle vzdělávání na úrovni jednotlivcŧ. Zatímco například v Bílé knize je sociální soudrţnost spojena s rovným přístupem ke vzdělávání a „vyrovnáváním nerovností sociálního a kulturního prostředí i všech znevýhodnění daných zdravotními, etnickými či specificky regionálními dŧvody―, ve školském zákoně je spojena s cílem rozvíjení „smyslu pro sociální soudrţnost―. Ačkoli výchova ke smyslu pro sociální soudrţnost je jistě relevantním cílem, bezesporu mnohem dŧleţitější vliv na reálnou míru sociální soudrţnosti ve společnosti má to, co ţáci v ţivotě skutečně zaţívají. Například jde o to, do jaké míry a jak dlouho jsou vzděláváni společně, či naopak, kdy se rozdělují na „úspěšné― a „neúspěšné― a na základě jakých kritérií. Obdobně: jedna věc je výchova ke zdravému ţivotnímu stylu v hodinách a jiná věc je, co pak ţáci jedí ve školních jídelnách a co si mohou koupit v automatu. Řečeno bonmotem: škola není jen přípravou na ţivot, škola je ţivot. Mohlo by se zdát, ţe jde o akademické slovíčkaření. To, zda jsou cíle vymezeny na úrovni ţáka či celé vzdělávací soustavy, má ovšem zásadní praktické implikace. Zatímco za to, co se ţák naučí a nenaučí, mají reálnou odpovědnost učitelé a ředitelé, za fungování vzdělávací soustavy jako celku mají odpovědnost také – a zejména – politici a zaměstnanci veřejné správy. Domnívám se, ţe ono drobné formulační posunutí ve školském zákoně není tak úplně náhodné. Vyplývá z tendence posouvat odpovědnost za vzdělávání výlučně na školy. Pokud jsou naopak vzdělávací cíle formulovány na úrovni vzdělávací soustavy jako celku, odpovědnost za plnění cílŧ mají nejen školy, ale také jiţ zmiňovací politici a zaměstnanci veřejné zprávy. Je zde samozřejmě problém s tím, jak měřit naplnění cílŧ pro celou vzdělávací soustavu. Hlavním indikátorem jsou totiţ opět jen výsledky na úrovni ţáka. Naplnění dalších cílŧ – například nakolik školy přispívají ke zvýšení sociální soudrţnosti, ke zkvalitnění demokracie atd. – je velmi nesnadné zkoumat, protoţe vzdělávání je zde pouze jedním z mnoha faktorŧ, které na toto mají nějaký vliv. Jinak řečeno, moţnosti vzdělávání jsou vţdy omezené. Například struktura a kvalita vzdělávací nabídky je jenom jedním z faktorŧ, který ovlivňuje nezaměstnanost. Z prostého faktu o míře nezaměstnanosti v daném regionu nelze vyvozovat ţádné jednoznačné závěry o kvalitě a vhodnosti nastavení vzdělávací soustavy v daném regionu. Přesto se domnívám, ţe je potřeba diskuzi o Plné znění zpráv


vzdělávacích cílech vést na úrovni celé vzdělávací soustavy, a to jak na úrovni státu, tak kraje a obce. Konečně by tak začalo být zřejmé, ţe vzdělávání v daném regionu je kolektivní zodpovědností, a nikoli pouze jednotlivých škol. Problémy by pak nebyly „řešeny― přesunem z jedné školy na druhou (resp. do určitých typŧ škol), ale ve svém celku. Například často kritizovaná závislost školních výsledkŧ na sociálním pŧvodu je jen zčásti dána faktory na úrovni školy. Velká část tohoto problému má systémovou, strukturální povahu (například existenci „slepých vzdělávacích cest―). OBECNÉ A KONKRÉTNÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE NA ÚROVNI ŢÁKA Dostáváme se k otázce, jaké dovednosti, znalosti, postoje atd. by měli ţáci mít na konci určité fáze školní docházky, tedy k samotnému obsahu vzdělávání. V této souvislosti je zajímavá diskuze v rámci projektu Česko mluví o vzdělávání a odpovědi na otázku, co „by děti na konci deváté třídy měly umět―.2 Mnoho (resp. většina) z toho, co diskutující uvádějí, se týká obecnějších dovedností a vlastností, které jdou výrazně nad rámec pŧsobení školy. Uveďme jen některé příklady z této zajímavé diskuze. Děti by podle názoru diskutujících měly například: „Umět poznávat a znát samy sebe, umět se radovat ze ţivota, překonávat překáţky a věřit, ţe dokáţí velké věci, a měly by si odnést touhu po poznávání a sny.― „Pouţívat selský rozum a chovat se morálně.― „Hravé, zvídavé, ţivé a plné touhy po objevování světa.― „Být respektujícími, slušnými a poctivými lidmi, kteří spolu dokáţí vést dialog na základě pravdivých argumentŧ.― „Umět ovládat své emoce, svŧj psychický svět.― „Měly by vědět, o čem je ţivot, co chtějí dokázat, a hlavně jak to vyuţijí ve skutečném světě.― „Měly by se radovat ze ţivota, vědět co je dŧleţité, umět si uspořádat priority a hodnoty, které je budou provázet. Umět si uţívat ţivota a být se sebou spokojení.― „Měly by mít dŧvod a zkušenost věřit, ţe udělat něco podle svého má smysl.― Ačkoli ve znění diskuzní otázky se praví „aţ posbíráme dostatečný počet názorŧ, budeme všichni společně hlasovat o tom, které z nich povaţujeme za nejdŧleţitější a co by se tedy v českých školách mělo učit―, většinu z poţadovaných vzdělávacích cílŧ lze jen obtíţně propojit se samotným obsahem školních osnov. Týkají se spíše naší druhé a třetí otázky. Neříkám tím, ţe takovéto cíle si nemáme v souvislosti se vzděláváním klást. Je ovšem mít třeba stále na paměti, ţe výše uvedené cíle – a mnohé další – lze ovlivnit obsahem školního vzdělávání jen z menší části. Je tedy sporné, nakolik mají být součástí kurikulárních dokumentŧ, a to zejména pak na úrovni školy a třídy. Je jistě moţné formulovat obecnější vzdělávací cíle ve formě jakéhosi ideálu člověka, ke kterému by mělo školní vzdělávání přispívat. Nelze ovšem činit školy zodpovědné za neplnění těchto obecných ideálŧ. V kurikulárních dokumentech by tak, podle mého názoru, mělo být vymezeno konkrétněji, jak a čím mŧţe škola přispět k naplňování pomoci a jak lze toto „přispívání― zjišťovat. Je dobré klást si vysoké a vznešené cíle. Tyto cíle ovšem musejí být také reálné – jinak dochází k frustraci a demotivaci všech zúčastněných.3 V rámcových vzdělávacích programech se výše uvedený problém „řeší― nedokonavými slovesy. Například „podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémŧ― nebo „rozvíjet u ţákŧ schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých―. Otázkou ovšem je, co přesně znamená ono „podněcovat― a „rozvíjet―... Z klíčových kompetencí se tak stává jen formulka, oddělená od očekávaných výstupŧ (které nejsou nadále formulovány v podobě popisu učiva). Přes velké úsilí se nám zatím ne úplně daří oddělovat, ale zároveň propojovat, tyto konkrétní vzdělávací cíle s obecnějšími – zejména pak s formulacemi v podobě kompetencí. Do toho vzniká další problém s vytvářením standardŧ v podstatě nezávisle na existujících RVP a ŠVP. Nejenţe tedy obecnější vzdělávací cíle nejsou propojovány s obsahem vzdělávání, ale samotné obsahové cíle vzdělávání jsou do značné míry mimoběţné. ZÁVĚRY Pokusím se nyní načrtnout, co je, podle mého názoru, potřeba učinit ohledně formulace vzdělávacích cílŧ v ČR. Předně bychom měli jasně stanovit soustavu vzdělávacích cílŧ. Je potřeba jasně vymezit a v podobě závazného dokumentu, nejspíše formou novely školského zákona, kodifikovat: a) systém vzdělávacích cílŧ, tj. kde a jak jsou formulovány, v jaké míře obecnosti/konkrétnosti a jaká je jejich návaznost; b) zpŧsob formulace vzdělávacích cílŧ, tj. jakým zpŧsobem a s jakou periodicitou jsou upravovány, c) zpŧsob vyhodnocení vzdělávacích cílŧ na jednotlivých úrovních (stát, kraj, obec, škola, ţák), d) odpovědnosti a kompetence v dosahování těchto cílŧ. Jak přesně by tato soustava cílŧ měla vypadat, je otázkou delší diskuze. Aktuálně je ale třeba vyřešit zejména čtyři problémy. První se týká NVP. Je nepřípustné, aby zákon obsahoval něco, co hlavní autorita v oblasti školství – MŠMT – dlouhodobě nedodrţuje. Odstavec o Národním programu vzdělávání je tak potřeba buď naplnit, nebo vyškrtnout. Druhá se týká vzdělávacích standardŧ, které by se měly stát součástí školského zákona. Mělo by být jasně řečeno, jaká je jejich role v soustavě kurikulárních dokumentŧ, stejně jako to, jakým zpŧsobem jsou připravovány (a upravovány) a vyuţívány. Třetí problém se týká formulace obecných vzdělávacích cílŧ vzdělávací soustavy, které nejsou v současném školském zákoně formulovány úplně šťastně. Bylo by dobré navrátit se k pŧvodním formulacím v Bílé knize, Plné znění zpráv


případně je upravit a doplnit, a vloţit do školského zákona. Toto vymezení vzdělávacích cílŧ v celé jejich šíři a pestrosti v závazném dokumentu by snad alespoň trochu přispělo k většímu pocitu jistoty a stability. Mohlo by také omezit zjednodušené aţ vulgarizované pojetí cílŧ vzdělávání (typu „školství se má výhradně podřídit aktuálním potřebám zaměstnavatelŧ―). Konečně čtvrtý aktuální problém se týká čerpání prostředkŧ ESF. V době přípravy školského zákona na tento aspekt nebylo pamatováno. Čerpání prostředkŧ se tak realizuje de facto odděleně od formulovaných strategických cílŧ. To dává prostor pro ad hoc rozhodnutí o tom, jak tyto prostředky budou vyuţity. Bylo by tak dobré ukotvit zejména vztah dlouhodobých záměrŧ a programŧ ESF. *** 1 Vysoká míra dokončení střední školy je jedním z hlavních pozitivních rysŧ vzdělávací soustavy v ČR. V diskuzích o vzdělávání v ČR se často zapomíná, ţe toto není zdaleka automatické a samozřejmé. Na tomto cíli je třeba neustále pracovat a zvaţovat, zda některá zamýšlená opatření nejsou s ním v rozporu. 2 http://ceskomluvi.cz/playoff/ 3 Myslím, ţe je to zkušenost mnohých učitelŧ. Na seminářích se často probírají vznešené vzdělávací ideály a cíle. Pak se ovšem vrátí do reality, která má s těmito cíli pramálo společného a kde se zdají pouhou utopií. Foto popis| O autorovi| doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D., vedoucí katedry veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy _

Mediální gramotnost v ČR 3.6.2013

Řízení školy str. 37 Klima školy_ Mgr. Vilma Hušková, MBA_

V ČR se první úvahy o mediální gramotnosti a její nezbytnosti datují přibliţně do přelomu tisíciletí. V odborném tisku se termín mediální gramotnost objevil poprvé v roce 1997, nicméně nutnost systematické mediální výchovy byla experty, zejména z oboru mediálních studií, zdŧrazňována jiţ od počátku 90. let. Od roku 2005 je téma mediální výchovy zakotveno v rámcových vzdělávacích programech, které vyţadují po základních a středních školách vytvoření školních vzdělávacích programŧ zahrnujících mediální výchovu. V roce 2010 byla zákonem č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních sluţbách na vyţádání, který mimo jiné novelizoval zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, svěřena oblast mediální gramotnosti do pravomoci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále „Rada―). Radě byla stanovena povinnost podílet se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti. Rada je pověřena spolupracovat se samoregulátory z řad provozovatelŧ vysílání, provozovatelŧ převzatého vysílání a poskytovatelŧ audiovizuálních mediálních sluţeb na vyţádání při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti. Rada je rovněţ povinna v rámci své kaţdoroční výroční zprávy zveřejňovat informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelŧ vysílání, poskytovatelŧ audiovizuálních mediálních sluţeb na vyţádání a samoregulačních orgánŧ. Kdyţ se Rada ujala těchto svých nových povinností, konstatovala, ţe nedisponuje dostatečným přehledem o tom, jaká je reálná aktuální úroveň mediální gramotnosti v České republice, proto se rozhodla zadat zpracování výzkumu, který by poskytl ucelená data o mediální gramotnosti české populace. Nejprve však i Rada byla postavena před úkol pro své potřeby pojem mediální gramotnosti definovat, protoţe zákon o vysílání, přestoţe opakovaně o mediální gramotnosti hovoří, tento pojem nikterak nevysvětluje. Rada akceptovala definici, kterou vymezuje Směrnice o audiovizuálních mediálních sluţbách č. 2010/13/EU, coţ je úprava komunitárního práva, z níţ vycházejí národní zákonné úpravy pro oblast vysílání: „Mediální gramotnost se týká dovedností, znalostí a porozumění, které spotřebitelŧm umoţňují efektivní a bezpečné vyuţívání médií. Mediálně gramotní lidé by měli být schopni provádět informovanou volbu, chápat povahu obsahu a sluţeb a být schopni vyuţívat celé šíře příleţitostí, které nabízejí nové komunikační technologie. Měli by být schopni lépe chránit sebe a své rodiny před škodlivým nebo uráţlivým obsahem. Proto je třeba rozvoj mediální gramotnosti ve všech oblastech společnosti podporovat a pečlivě sledovat její pokrok.― Ve druhé polovině roku 2010 Rada vybrala realizátora Plné znění zpráv


výzkumu mediální gramotnosti populace ČR. Stalo se jí Centrum pro mediální studia CEMES při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Výzkum probíhal po celý rok 2011. CEMES na základě zadání Rady postupně realizoval dvě fáze výzkumu úrovně mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím, které přinesly poznatky o úrovni mediální gramotnosti nejprve u populace nad 15 let a ve druhé fázi u populace od předškolního věku do 15 let. Mediální gramotnost populace 15+ v ČR v roce 2011 (převzato z Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2011) „První fáze výzkumu úrovně mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím se soustředila na populaci České republiky ve věku nad 15 let. Šetření bylo realizováno na vzorku celkem 819 respondentŧ starších 15 let, který reprezentoval obyvatelstvo podle věku, pohlaví, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření proběhlo metodou osobního dotazování respondentŧ tazateli, nástrojem výzkumu byl strukturovaný dotazník s otevřenými otázkami. Výzkum mediální gramotnosti obyvatelstva ČR v této šíři nebyl dosud realizován. Výzkum ukázal, ţe česká populace 15+, byť vnitřně rozrŧzněná ve vztahu k médiím a novým komunikačním technologiím, ţije stále v široce sdílené představě, ţe klíčovým médiem z hlediska socializace, rodinné soudrţnosti (na rozdíl od internetu) i zaplňování volného času je televize. K této skutečnosti se rŧzné generace staví rŧzně (nastupující generace se proti tomu snaţí revoltovat okázalým příklonem k,novým’ médiím, starší generace se domnívá, ţe ji existence nových médií znevýhodňuje), ale jako fakt to akceptují. Dominantní postavení televize je nejvíce oslabováno v oblasti získávání zpravodajských informací – na tomto poli postupně nabývá na síle internet. Česká populace 15+ jen pomalu rozšiřuje rejstřík vyuţívání nových médií a má tendenci vnímat je spíš jako alternativu k vyuţití stávajících médií a komunikačních prostředkŧ (mobilní telefon jako nástroj pro telefonování a pro psaní zpráv, internet jako e-mail). Ochota vyuţívat i další funkce nových komunikačních technologií sílí s klesajícím věkem. Pozitivní postoj k novým komunikačním technologiím je v zásadě dosti zřetelně věkově polarizován a odráţí celkově s věkem se sniţující otevřenost k inovacím. I u starší generace se ale objevuje poměrně silné přesvědčení o potenciální uţitečnosti nových technologií (zvláště mobilního telefonu). Představy o rizicích jsou málo artikulované a pohybují se spíše v rovině tušení. Rizika jsou však pociťována jako silná, o čemţ svědčí souhlas starší generace s potřebou obsahy na internetu kontrolovat (zřejmě ozvěna stereotypní představy o,zranitelnosti mladší generace’). Média jsou obecně povaţována za klíčový faktor politického ţivota společnosti.― Mediální gramotnost populace do 15 let v ČR v roce 2011 (převzato z Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2011) „Druhá část výzkumu úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva ČR ve vztahu k novým komunikačním technologiím se soustředila na populaci České republiky ve věku do 15 let. Zatímco v první části výzkumu byla vyuţita metoda dotazníkového šetření, druhý výzkum byl realizován metodou ohniskových skupin (focus groups) a soustředil se na vybrané ukazatele úrovně mediální gramotnosti u předškolních dětí a mladších a starších ţákŧ základních škol. V rámci šetření se uskutečnily řízené rozhovory se šesti osmičlennými skupinami dětí v ČR – po dvou skupinách tvořených předškoláky ve věku 5–6 let, ţáky prvního stupně ZŠ ve věku 8–10 let a ţáky druhého stupně ZŠ ve věku 12–14 let. Skupiny byly strukturovány tak, aby polovinu účastníkŧ tvořily dívky a polovinu chlapci a aby bylo moţné zachytit rozdíly u dětí, které vyrŧstají buď v prostředí malého města či vesnice, nebo velkoměsta. Je samozřejmé, ţe výpovědní hodnota výzkumu prováděného v tomto měřítku je jiná neţ u dotazníkového šetření na plně reprezentativním vzorku obyvatelstva, nicméně je třeba zdŧraznit, ţe výzkumné šetření mezi dětmi předškolního a školního věku má specifické nároky. Předem připravené tematické okruhy byly podkladem pro přípravu strukturovaného moderovacího scénáře, podle něhoţ v listopadu 2011 proběhly v ohniskových skupinách řízené rozhovory o délce 45–60 minut. Řešitel výzkumu pečlivě dbal na zabezpečení ochrany osobních údajŧ respondentŧ, které odpovídá zákonu č. 101/2000 Sb. Jednotliví respondenti jsou ve výzkumné zprávě plně anonymizováni. Rodičŧm respondentŧ byl předem vysvětlen cíl výzkumu a byl získán jejich informovaný souhlas s účastí jejich dětí ve výzkumném šetření. Výzkum přinesl poznatek, ţe u populace ČR do 15 let dominantním médiem v rodině zŧstává televize, ale pomalu se ztrácí spojení televizního programu a televizního přijímače, neboť jeho funkce přebírá počítač, a,přístroj’ a,obsah’ se od sebe oddělují i v přístupu mladých uţivatelŧ. Se změnami ve vybavenosti domácností televize oslabuje svoje postavení média, které integruje rodinu a nabízí sdílené proţitky, a stává se spíše nástrojem individuální volby a spotřeby. Tendence ke vnímání televize jako prostředku individuální volby a spotřeby stoupá s věkem, děti předškolního věku vítají, kdyţ jsou rodiče ochotni dívat se na,jejich’ pořady. Plné znění zpráv


Představy dětí v předškolním, mladším školním i starším školním věku o roli a obsahu zpravodajství jsou závislé na postojích rodičŧ a v zásadě spíše stereotypní. Převaţuje představa, ţe zpravodajství není relevantní výpovědí o světě. Děti všech sledovaných věkových kategorií mají poměrně jasnou představu o roli a komunikačním cíli reklamních sdělení, a to včetně základního povědomí o komunikačních strategiích pouţívaných v reklamních sděleních. S přibývajícím věkem klesá deklaratorní zájem o reklamu a její odmítání se stává statusovou záleţitostí. Výzkum dále ukázal, ţe v rodinách existuje poměrně silná rodičovská kontrola uţívání televize. Tato kontrola má jak omezující, tak doporučující rovinu. Omezení se týkají jak rozsahu uţívání médií, tak konkrétních obsahŧ (mezi nimi převaţuje restrikce násilných obsahŧ, obsahŧ vzbuzujících úzkost a erotických obsahŧ). Doporučení se týkají vzdělávacího potenciálu vybraných pořadŧ. V rodinách se uplatňuje poměrně zřetelná rodičovská kontrola uţívání osobních počítačŧ, a to jak sociální (pravidly a domluvou), tak technologická (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičŧ. Rodičovská kontrola uţívání počítačŧ se výjimečně týká i sociálních rizik (narušení soukromí), ale soustřeďuje se především na technologická rizika (viry) a ekonomická rizika (vynucení internetové platby).― Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v souladu se svými povinnostmi stanovenými zákonem o vysílání ve své výroční zprávě zveřejňuje shromáţděné informace o opatřeních na podporu mediální gramotnosti, která v daném kalendářním roce přijali provozovatelé vysílání a samoregulační orgány vysílatelŧ. Pro tyto účely Rada kaţdoročně oslovuje více neţ tři sta provozovatelŧ rozhlasového a televizního vysílání a poskytovatelŧ audiovizuálních mediálních sluţeb na vyţádání (video on demand) s ţádostí o poskytnutí údajŧ o jimi přijatých opatřeních. Opatření a aktivity na podporu mediální gramotnosti ze strany samotných médií a jejich samoregulačních organizací jsou zpravidla označovány jako mediální osvěta. Přestoţe Rada ţádá o tyto údaje jiţ několik let za sebou, stále naráţí na podobné problémy. Řada oslovených, v roce 2012 skoro 50 %, na výzvu Rady vŧbec nereagovala. Většina subjektŧ, které odpověď poskytly, pouze konstatovala, ţe nepřijala ţádná opatření na podporu mediální gramotnosti. Pováţlivě vysoké procento provozovatelŧ přiznalo, ţe neumí mediální gramotnost definovat a ţe nemá představu o tom, jak by prostřednictvím svého programu mohli ke zvýšení mediální gramotnosti přispět. Nejaktivnější v této oblasti, s nejucelenější představou o tom, jak sama média mohou přispět k mediální výchově ve společnosti, jsou Česká televize a Český rozhlas, které to vnímají jako součást veřejné sluţby, pro niţ byla tato média zákonem zřízena. Většina médií v ČR není schopna či ochotna domýšlet dŧsledky své práce, ať jiţ pro společnost či jednotlivce. Vinu na tomto stavu nenesou pouze vysoké školy připravující mediální pracovníky, které ještě donedávna etické aspekty mediální práce značně upozaďovaly, ale zejména vlastníci a managementy médií, které tlačí své zaměstnance do honby za senzacemi, vysokou sledovaností či čteností a vysokými zisky z reklamy. Toto nastavení samozřejmě souvisí s nízkou ochotou k samoregulaci a k přijetí etických pravidel mediální práce. Od roku 2010 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyvíjí i své vlastní aktivity, jimiţ chce přispět k rozvoji mediální gramotnosti u nás. V roce 2011 Rada ve spolupráci s provozovateli televizního vysílání realizovala kampaň Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost, která spočívala ve vysílání tří osvětových klipŧ, jejichţ cílem bylo upozornit rodiče, ţe především rodina nese odpovědnost za to, jaké mediální obsahy děti konzumují prostřednictvím televizního vysílání. Po skončení kampaně si Rada nechala zpracovat výzkum, který vyhodnotil její efekt. Závěry výzkumu byly aţ překvapivě pozitivní. Kampaň úspěšně oslovila cílovou skupinu a odstartovala tak proces edukace rodičŧ. Nadpoloviční většina rodičŧ uvedla, ţe je kampaň přiměla o problému pŧsobení televize na děti více přemýšlet a nově korigovat přístup svých dětí k vysílání. Z dalších aktivit Rady směřujících k podpoře mediální gramotnosti je třeba zmínit webový portál Děti a média, který Rada zpřístupnila v červnu 2012 na adrese http://www.detiamedia.cz/. Inspirací a impulsem ke zřízení tohoto webu byly stovky stíţností a dopisŧ, které Rada dostává od divákŧ a zejména od rodičŧ, kteří negativně reagují na pořady, reklamy a jiné části televizního vysílání, jeţ jsou, dle jejich názoru, pro děti nevhodné. Bohuţel rodičŧ, kteří se zajímají o danou problematiku a kteří nastolují v rodině pravidla pro vyuţívání médií dětmi tak, aby byly chráněny před moţnými negativními vlivy, je stále málo. Ve většině domácností probíhá mediální výchova spíše na nevědomé úrovni a na děti často přenáší negativní vzory. To, jakým zpŧsobem rodiče reagují na televizní zpravodajství, na reklamu, jakým zpŧsobem se vyjadřují v internetových diskuzích, jak vyuţívají zákazy televize jako výchovný prostředek, to vše formuje mediální gramotnost dětí. Není výjimkou, ţe se děti v domácím prostředí setkávají s opakem toho, co se učí ve školních hodinách mediální výchovy. Ovšem to má své dŧvody. Generace dnešních rodičŧ je nucena aktivně pouţívat celou škálu médií, včetně těch nejnovějších, která se začala prosazovat aţ na prahu jejich dospělosti, aniţ by sami prošli jakoukoli formou mediálního vzdělávání. Většina dospělé populace tak disponuje moderními médii a mediálními technologiemi, které kaţdodenně vyuţívá, ale postrádá teoretické základy, od nichţ se zpravidla mediální výchova odvíjí. A právě rodičŧm, kteří usilují o získání chybějících znalostí, napomáhá web Děti a média. Informace z něho mohou ovšem čerpat i pedagogové, studenti mediálních studií, studenti mediálního práva apod. Zejména odborná veřejnost vítá, ţe se na webu mŧţe podrobně seznámit s konkrétními případy ze správní praxe Rady, v nichţ Rada přistoupila k uloţení pokut za odvysílání obsahu, který mohl ohrozit dětské diváky nebo který porušil Plné znění zpráv


jiné související zákonné ustanovení. Nejobsáhlejší část webu nabízí odpovědi na otázky, jak na děti mohou pŧsobit jednotlivé kategorie potenciálně škodlivých mediálních obsahŧ – násilí, sex, vulgarismy, reklamy a další. Studie Evropské komise v roce 2009 konstatovala, ţe největší slabiny ČR v oblasti mediální gramotnosti jsou v tzv. souvislostech mediální gramotnosti. Tyto závěry byly zcela opodstatněné, jelikoţ aţ do roku 2010 v ČR absentovala koncepce státní politiky ve vztahu k mediální gramotnosti. Neexistovaly státem zadané výzkumy, které by poskytovaly relevantní data. Z pozice státu nebyly vyvíjeny ţádné iniciativy, které by upozorňovaly média na jejich odpovědnost vŧči konzumentŧm mediálních obsahŧ a které by je inspirovaly, aby vlastními aktivitami přispívala ke zvyšování mediální gramotnosti u nás. Samotná média pak byla zcela laxní, pomineme-li jen několik ojedinělých projektŧ upozorňujících na nástrahy a nebezpečí v internetovém prostředí. Nepŧsobily zde rovněţ v dané oblasti ţádné samoregulační organizace. Rovněţ tak občanské iniciativy, pokud vyvíjely nějakou činnost, pak zpravidla pouze směrem k internetu a jeho rizikŧm. Mediální výchova ve školách byla v plenkách. Nedostatečná byla zejména proškolenost pedagogŧ. V současnosti jiţ úroveň mediálního vzdělávání značně pokročila. Řada škol má jiţ úspěšně nastaveny standardy mediální výchovy. POJMY Z OBLASTI MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V prvním článku věnovaném problematice mediální gramotnosti (v květnovém vydání Řízení školy) bylo zmíněno několik termínŧ, které souvisejí s mediálním vzděláváním. Snad nejvíce se překrývá pojem mediální výchova s mediální pedagogikou. Řada odborníkŧ dokonce tyto pojmy zaměňuje jako synonymické, jelikoţ oba svým obsahem směřují ke zvyšování mediální gramotnosti, zpravidla ve školním prostředí. Nicméně rozdíly mezi mediální výchovou a pedagogikou lze vysledovat. Souvisejí zejména s odlišným regionálním pŧvodem obou přístupŧ. Zatímco pojem mediální výchovy se tradičně váţe k prostředí anglosaskému, pak kolébkou mediální pedagogiky je Německo. Pokud rozdílný přístup anglo-saský a německý velmi zjednodušíme, pak mŧţeme konstatovat, ţe anglo-saský model mediální výchovy se koncentruje na přijímání a analyzování mediálních obsahŧ, na jejich kritické vyhodnocení a schopnost udrţení si odstupu. Německý model pak na první místo mediálního vzdělávání klade osobní zkušenost, na učení se prostřednictvím vlastní mediální tvorby a zacházení s médii. Těţiště mediální výchovy spočívá v teorii. Usiluje o vychování mediálně gramotného jedince, který umí zacházet s médii a kriticky vyhodnocovat mediální obsahy i média jako instituce. Podstatným momentem je uvědomění si, ţe média na nás pŧsobí kaţdodenně a prakticky nepřetrţitě. Utvářejí naše názory na politické, společenské, kulturní dění, vytvářejí naše povědomí o ţivotě v zahraničí, ovlivňují naše vztahy k menšinám, k cizincŧm apod. Po této první fázi uvědomění si všudypřítomného tlaku médií a faktu, ţe média nenabízejí odraz reality, ale vţdy do značné míry subjektivní pohled, který je výsledkem nějakého konkrétního záměru, ať motivovaného ekonomicky či politicky, nebo dŧsledkem nedbalosti a povrchnosti, je teprve moţné naučit se mu vědomě odolávat. Mediální výchova ovšem zároveň pěstuje i komunikační kompetence jedince. Učí, jak tvořit vlastní mediální obsahy, jak formulovat myšlenky, správně argumentovat a obstát v názorovém střetu. Mediální pedagogika naproti tomu konfrontuje teoretické znalosti s prakticky získanými zkušenostmi. Mediální pedagogové vyučují zpravidla prostřednictvím konkrétně zaměřených projektŧ, v nichţ jsou média často prostředkem k získání nových informací a vědomostí. Vzdělávací efekt je pak aţ synergický. Realizátor nabývá nových znalostí o tématu, kterého se projekt týkal, a zároveň se zdokonaluje ve schopnostech ovládat média, vyuţívat je a rozumět jejich zákonitostem. Ideální uplatnění těchto výukových metod je v dějepise, přírodovědě, zeměpise apod. Na některých školách se pro tyto projekty vţil termín audiovizuální nebo filmový referát. Vyučování za pomoci a prostřednictvím médií je označováno jako mediální didaktika. Německá mediální pedagogika poměrně ideálním zpŧsobem kloubí mediální didaktiku, praktický mediální výzkum, analýzu mediálních obsahŧ a teoretickou mediální výchovu. Navíc mediální pedagogika výrazně čerpá i z dalších oborŧ, vedle pedagogiky a mediálních studií také ze sociologie, psychologie, informačních technologií a dalších. České prostředí je ovlivněno jak metodami mediální pedagogiky, tak mediální výchovy. Mediální výchova nicméně patrně dominuje. Lze jen spekulovat, čím je příklon k teoretickému pojetí zvyšování mediální gramotnosti podmíněn. Svŧj význam bude patrně sehrávat ekonomicky náročnější koncepce mediální pedagogiky. Praktická výuka vyţaduje dostupnost rŧzných technologií a technického vybavení, které si většina škol nemŧţe dovolit. Roli bude nejspíš mít i určitá lenost ze strany pedagogŧ. Mediální výchova je přeci jenom pohodlnější, časově, prostorově a organizačně méně náročná. Ať však pedagogové zvolí postupy vycházející spíše z mediální pedagogiky či výchovy, jejich cíle by měly být podobné. Naučit své ţáky a studenty rozkrývat podstatu práce médií a její motivy. Varovat je před nebezpečími, která mohou mít řadu forem. Od násilníkŧ, kteří vyhledávají své oběti na sociálních sítích, aţ po manipulaci veřejným míněním v rádoby seriozním zpravodajství. Děti by se měly naučit odhalit propagandu, skrytou Plné znění zpráv


reklamu, manipulaci. Měly by pochopit podstatu marketingového nátlaku, který je na ně nepřetrţitě vyvíjen prostřednictvím médií, a naučit se mu odolávat. Měly by se seznámit s pojmy stereotypy v médiích, objektivita informací, product placement, koncept zpravodajských hodnot atd. Zároveň by děti měly pěstovat své vlastní komunikační kompetence. Veřejně vystupovat, argumentovat, chovat se asertivně, pracovat s neverbální stránkou komunikace. Ve vztahu k novým médiím by se pak zejména měly učit rozeznávat, kde je hranice mezi veřejným a soukromým prostorem. Na sociálních sítích se tato hranice stále více stírá. Děti a dospívající nedokáţou odhadnout, ţe ztráta soukromí v internetovém prostředí je prakticky nevratný proces. Pedagogové by měli své ţáky varovat před nekorigovatelným vlivem sociálních sítí, které se stávají platformou alternativního ţivota, kde se ovšem lidé chovají jinak neţ v reálném ţivotě. Bohuţel většinou neohleduplně, bezostyšně, arogantně a mnohdy agresivně. Je pochopitelné, ţe mediální vzdělávání pokulhává za překotným vývojem médií. Pedagogové jsou postaveni před úkol neustálého sebevzdělávání a odborné přípravy a prakticky současného předávání získaných znalostí, schopností a dovedností svým ţákŧm. Odborná příprava pedagogŧ k mediální výchově má navíc bohuţel často značně kolísavou úroveň. Naštěstí si většina pedagogŧ uvědomuje, ţe mediální gramotnost je základním předpokladem, aby člověk v dnešní době uspěl, a proto usilují o její maximální včlenění do kaţdodenní výuky. Řada škol experimentuje se školními médii, od tradičních školních časopisŧ po školní televize. Některé školní televizní projekty jsou natolik úspěšné a do značné míry i profesionální, ţe jejich programové bloky přebírají do svého vysílání místní kabelové nebo internetové televize. Mediální výchova samozřejmě není zdaleka jen otázkou školního vzdělávání. Probíhá rovněţ v rámci mimoškolních aktivit, ať jiţ v krouţcích nebo v druţinách. První projekty mediální výchovy byly testovány uţ i v předškolních zařízeních. Mediální vzdělávání nabízí široký prostor pro hravost, interaktivitu a vlastní iniciativu a kreativitu dětí. Je-li ze strany pedagogŧ a školy vyuţito přirozeného nadšení dětí pro média, setkává se mediální výchova s pozitivní odezvou a zpravidla přináší rychlé a prokazatelné výsledky. ZDROJE * Zpráva o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních sluţeb na vyţádání za rok 2011 * Studie kritérií k hodnocení úrovní mediální gramotnosti; závěrečná zpráva zpracovaná pro Evropskou komisi Generálním ředitelstvím pro informační společnost a média, oddělení mediální gramotnosti * Děti a média [online]. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Dostupné z: www.detiamedia.cz Foto popis| O autorovi| Mgr. Vilma Hušková, MBA, vedoucí Oddělení televize Analytického odboru, Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání _

Komentátor MF Dnes Komárek chce do politiky, míří k Babišovi 3.6.2013

tyden.cz

str. 00 ČTK_

Lidé v médiích_

Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek v létě vstoupí do politiky. Dohodl se na ukončení spolupráce s deníkem Mladá fronta Dnes, pro který bude ještě dva měsíce pracovat, a upřesnil, ţe nemíří do ţádné z parlamentních stran. Podle informací hodlá vstoupit do politického hnutí Ano podnikatele Andreje Babiše. Dlouholetý politický komentátor Martin Komárek vstoupí do politiky. Dohodl se na ukončení spolupráce s deníkem Mladá fronta Dnes, pro který bude ještě dva měsíce pracovat, a upřesnil, ţe nemíří do ţádné z parlamentních stran. Údajně hodlá vstoupit do politického hnutí Ano podnikatele Andreje Babiše. "Já si skutečně myslím a jsem natolik naivní, ţe je potřeba politiku zlepšit, a chci to zkusit," řekl Komárek. "Mám sen, ţe dokáţeme politiku zlidštit, zeslušnit a ţe budeme méně krást," dodal uznávaný novinář a syn nedávno zesnulého politika Valtra Komárka. Svŧj přechod od novinařiny k politice přirovnal k recenzentovi, který sní o tom, ţe napíše kníţku. Kdo se k tomu neodhodlá, toho podle něj lituje víc, neţ ten, kdo se o to pokusí, i kdyţ bez úspěchu.



Komárek se s dosavadním zaměstnavatelem domluvil, ţe v Mladé frontě Dnes bude ještě dva měsíce pracovat. "Děkuji Martinovi za více neţ dvacet let psaní pro MF Dnes a přeji hodně štěstí," uvedl v tiskovém prohlášení šéfredaktor listu Robert Čásenský. Podle informací ČTK by se Komárek měl stát členem politického hnutí Ano, které chce uspět v příštích parlamentních volbách. Zakladatel hnutí Babiš nedávno uvedl, ţe si neumí představit spolupráci s ţádnou z velkých parlamentních stran jako ODS a ČSSD, které podle něj představují "největší zlo". Komárek bez bliţších podrobností řekl, ţe si uvědomuje, ţe politika se dělá ve sněmovně a "jediná moţnost, jak opravdu zlepšit českou politiku, je změnit českou sněmovnu". Komárek v MF Dnes komentoval vnitropolitické dění, psal portréty známých osobností a pravidelné satirické fejetony, které vyšly v několika sbírkách. Vedle toho pŧsobil jako učitel tvŧrčího psaní na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru Média a komunikace na CERGE univerzitě. Spolupracoval s Českým rozhlasem na pravidelných poznámkách Radioţurnálu a s Českou televizi na moderování pořadu Před pŧlnocí.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/lide-v-mediich/komentator-mf-dnes-komarek-chce-do-politiky-miri-kbabisovi_272226.html _

Většina praţských škol i přes výhrady poslechla magistrát a neučí 3.6.2013

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí_ iDNES.cz, Lucie Kolischová, ČTK_

Ve většině škol a školek v metropoli se kvŧli omezené dopravě nevyučuje. Některé zŧstaly otevřené, jiné slouţí jako evakuační centra. Bez omezení fungují mateřské a základní školy v Praze 6, 13, 16, 17, 18, 19, 20 a i v některých okrajových částech města. V úterý uţ by se měly školy otevřít. "Moje rozhodnutí o uzavření mateřských, základních a středních škol, učilišť a gymnázií platilo pouze pro pondělí. Nepočítám při zachování současného povodňového stavu, ţe by bylo nutné školy uzavírat i zítra, " uvedl radní Tomáš Hudeček pověřený kompetencemi primátora. Většina městských částí se rozhodla respektovat nedělní nařízení pověřeného primátora Tomáše Hudečka, který kvŧli záplavám a s nimi souvisejícím omezením MHD zrušil pondělní školní docházku ve všech mateřských, středních a základních školách, učilištích a gymnáziích ( více o zrušení výuky si přečtěte zde ). O tomto opatření se v noci ţivě diskutovalo na sociálních sítích, neboť magistrát ho vyhlásil aţ po 21. hodině. Pochybovali o něm i na některých radnicích. "Byť nejsme o nutnosti uzavřít všechny školy přesvědčeni, rozhodnutí přerušit výuku, které vydalo současné vedení magistrátu, jsme akceptovali," uvedl například radní pro oblast školství Prahy 5 Michal Šesták. Je podle něj moţné, ţe školy budou uzavřené i v dalších dnech. V Praze 10 budou školy určitě uzavřené i v úterý, pro děti je v případě zájmu připraven náhradní program. Podobně postupuje většina městských částí. Školy a školky, které mají technické a personální moţnosti, chtějí vyjít vstříc rodičŧm a o jejich děti se v případě nutnosti postarají. Praha 4 například poţádala ředitele ZŠ a MŠ, aby zajistili dohled nad ţáky, kteří se dnes dostaví. "Rodiče dětí nám pomáhají, proto jsme se rozhodli, ţe mohou své děti dát do Sokola Vinohrady, kde pro ně bude připraven program," řekla starostka Prahy 2 Jana Černochová. V Praze 1 jsou mateřské školy uzavřeny jen částečně, v Praze 8 zŧstalo dokonce osmnáct školek v normálním provozu. Některé školy fungují jako evakuační místa



Praha 15 zabezpečila omezený provoz ve všech mateřských a základních školách s výjimkou ZŠ Hostivař a ZŠ Hornoměcholupská. V Praze 22 nefunguje školní druţina Matulka, děti jsou umístěny v budově ZŠ Jandusŧ. Ministerstvo školství upozornilo, ţe ředitelé škol, kde nebude moţné v dŧsledku povodňové situace organizovat řádné vyučování a provoz zařízení, mohou po dohodě se zřizovatelem přesunout výuku mimo postiţené oblasti. V případě, ţe ještě disponují takzvaným ředitelským volnem, mohou ho vyuţít v rozsahu do pěti dnŧ. Pro školy, které uţ volné dny nemají, vyhlásilo ministerstvo k dnešnímu dni opatření. "Toto opatření provádí úpravu organizace školního roku ve školách a školských zařízeních, které umoţní po dohodě se zřizovatelem vyhlásit mimořádné volno pro ţáky a studenty dotčených základních, středních a vyšších odborných škol po dobu nutnou k odstranění následkŧ povodní," informoval mluvčí ministerstva školství Marek Zeman. Některých městských částí se omezení výuky nijak nedotklo, jednou z nich je i Praha 13. "Povodňová situace v centru Prahy se škol v Praze 13 nedotýká a k přerušení jejich provozu není dŧvod. Děti se normálně dostaví do školy," uvedl mluvčí Prahy 13 Samuel Truschka. To potvrdil i ředitel Fakultní základní školy při PedF UK Brdičkova Jan Šafir, kde se v pondělí normálně učí. "Dětí dorazilo výrazně méně neţ v jiných dnech. Přišli ale všichni učitelé i kuchařky, takţe provoz je normální," řekl ředitel. V okolí je podle něj relativně klid a funguje i doprava. "My jsme ve vyvýšené části Prahy, takţe tady je to bez problémŧ," doplnil Šafir. Povodňová komise také v Praze 6 rozhodla, ţe mateřské a základní školy v městské části zŧstanou dnes pro děti otevřeny. Je to především kvŧli potřebám rodičŧ. Výuka probíhat nebude. "Podle zákona školy musíme označit, ţe se jedná o evakuační místo," řekl iDNES.cz mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši. Povodňová komise ale podle něj doporučuje, aby děti spíše zŧstaly doma. Fakulty omlouvají nepřítomnost, další ruší zkoušky Povodňová opatření se dotkla i vysokých škol. "Vzhledem k aktuální situaci v centru Prahy se rozhodl krizový štáb a vedení Filozofické fakulty UK uzavřít své budovy v Praze a zároveň zrušit přijímací řízení dne 3. 6. 2013," uvedl děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. Zŧstaly tak zavřené budovy na Palachově náměstí, v Celetné ulici, Šporkŧv palác v Hybernské i v ulici U Kříţe v Jinonicích. Filozofická fakulta ale není jediná. Na Přírodovědecké fakultě je zrušen studijní provoz včetně zkoušek a státnic a je uzavřena i Právnická fakulta. Povodňový reţim je i na Matematicko-fyzikální fakultě, kde si povodně vynutily zrušení 6. ročníku Vědohraní. "Všem studentŧm, stejně tak vedoucím pracovníkŧm, jsme zaslali informaci, ţe nepřítomnost z dŧvodu povodňové situace bude všem omluvena," uvedla jiţ v neděli děkanka Pedagogické fakulty Radka Wildová. Normální provoz zŧstává na Fakultě tělesné výchovy a sportu i na Fakultě sociálních věd, kde se termíny přijímacích zkoušek se nemění. "Zkoušky od 3. 6. probíhají ve všech budovách podle pŧvodních oznámení na pozvánkách," stojí na webu FSV UK. Pokud se studenti kvŧli povodním nemŧţou přijímacích zkoušek účastnit, je moţné zaţádat o náhradní termín zkoušky. Praţské metro jezdí omezeně. Nahradily ho tramvaje a autobusy InsertSingleVideo

URL| http://zpravy.idnes.cz/uzavreni-skol-v-praze-0u2-/domaci.aspx?c=A130603_085529_praha-zpravy_kol _



Jan Krůta: Doktor Petarda, aneb ten, který se postaral 1.6.2013

Benešovský deník

str. 02 _

Benešovsko, region_

31. kapitola Vyprávěl Petrovi o rodině, dětech a hádavé manţelce a Petr si dovedl představit, proč se s ním manţelka hádá. Za svoji krátkou kariéru v kasinu uţ věděl, ţe lidé, kteří to potřebují, obvykle nevyhrávají. Velké peníze obvykle padnou pazdrátŧm, kterým je to jedno, anebo jsou tak opilí, ţe vŧbec nevnímají, kolik vyhrávají, a kdyţ se ráno proberou, nejsou si jistí, jestli neudělali Ţivnostenskou banku. Minulý týden se mu stalo, ţe ke stolu přišel chlápek, vytáhl z kapsy tisícovku, dal ţetony na jedno číslo. Padlo mu to, dostal vyplaceno pětatřicet tisíc, on to vzal, tu tisícovku tam nechal, dal stejný číslo a ono padlo podruhé a totéţ potřetí, počtvrté a popáté. Nikdo by tomu nevěřil. Pět otočení kuličky tak za tři minuty. To ale nebyl případ Chlupatého. Dokdy ho asi bude manţelka vydrţovat? Donekonečna to nevydrţí. Co s ním bude dál? Zkusí inkasovat pokuty do vlastní kapsy. Pak ho drapsnou... Outsider, kterého tu trpěli. Jednak prý přes kamarády likvidoval Bastardovy pokuty od dopravákŧ, a pak taky nevypadá dobře, kdyţ je kasino poloprázdné. Figurky patří v kaţdém kasinu ke koloritu a je lepší mít mezi stoly známé týpky neţ nevyzpytatelné choleriky, kteří převracejí stoly. Chlupatej sázel opatrně a Petr s útrpností roztáčel ruletu. Všiml si, jak Bastard plácl po zadku Angeliku, něco jí pošeptal a podívali se k Petrovu stolu. Kdyţ Bastard vyrazil, Petr tušil, co se bude dít. Jen doufal, ţe ho Levák včas vystřídá. Ale kdo ví kde byl Levák v tu chvíli. Bastard přišel zezadu k Petrovi a vsunul mu do ruky náhradní kuličku. Petarda se zmohl na odmítavé gesto, ale spiklenecký úder do zad byl tak silný, ţe se ho musel pokusit zamaskovat předklonem k policajtovi, zabranému do sledování právě běţícího spinu. Bastard si sedl na ţidličku vedle poldy a mrkl na Petra. Petr vyměnil kuličky. Bastard poldu hecoval a nechal mu přinést koňak. Jen Levák a od něj i Petr věděli o téhle zábavě víc. Dárek od nějakých Italŧ. Kulička měla pohyblivé těţiště a dálkovým ovládáním z Bastardovy kapsy se dalo zařídit, ţe sjede do určité výseče. Na velkého hráče by si to Bastard nedovolil, ale teď se bavil s malým debilem. Kdyţ Chlupatej prohrál deset tisíc, Bastard se mohl umlátit smíchy. Poplácal ho povzbudivě po rameně, nechal mu přinést další koňak a odešel k Angelice. Petr tyhle hry s gamblery nenáviděl. Je to jako vést vyděšeného slepce těsně kolem jedoucích aut. Outsidery nenáviděl. Měl vztek na jejich nemohoucnost. Opravdu asi nemŧţeš nikoho nutit, aby byl šťastný. Ale k neštěstí jim ještě pomáhat? Bastard je svině zbabělá, která se bojí silnějšího, ale do slabochŧ se zahryzává jak piraňa do krvácejícího palce. Vyliţ mi prdel, Bastarde, svět nejde podle tebe. Petr uţ znal kousky Levákova knowhow, které součástí výcvikového kurzu nebyly. Za pŧl hodiny měl uţaslý policajt osm tisíc zpátky. V poslední chvíli Levák všechno zaregistroval a okamţitě odvolal Petra do restroomu. Kdyţ se Chlupatej přišel nadšeně pochlubit k barpultu, Bastard viditelně zbledl a zmizel do ředitelny. Jen King Kong zaslechl větu, kterou pro sebe Bastard cestou ucedil: „Tak dlouho se chodí se dţbánem pro vodu, aţ ti někdo natrhne prdel.― 32. kapitola Jedno velké křup Ondřej Vana přijel do Prahy v prvním ročníku fakulty sociálních věd stylem „sedlák jede do města―. S rodiči tu byl párkrát a trefil po Václaváku nahoru a dolŧ. Věci v dávno nenovém rodinném kufru a přes rameno brašnu s foťákem. Někdo by si jeho přezdívku taky mohl překládat jako Tvrďas, ale ať Ondřej dělal, co dělal, nikdo si tak jeho přezdívku nevysvětloval. Pokračování zítra Foto popis| Region| Střední Čechy _

Z dělníků byli naráz nepřátelé Plné znění zpráv


1.6.2013

Mladá fronta DNES str. 11 Vladimír Kučera_

Názory_

Československá měnová reforma z roku 1953 byla komunisty prezentována jako opatření proti zbohatlíkŧm. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni, kdo měli nějaké úspory – nejhŧře ţivnostníci, kteří přišli o provozní kapitál. Ačkoli uţ tehdy reţim zradil své lidi, dodnes na něj nostalgicky vzpomínají mnozí z těch, které reţim za normalizace zahrnul masem a zpacifikoval tupou televizní zábavou. Kdo lţe, ten krade, praví staré české přísloví. V pátek 29. května 1953 prezident Československé republiky Antonín Zápotocký v rozhlase prohlásil, ţe „naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé―. O den později (také v rádiu) premiér Viliam Široký oznámil, ţe bankovky budou platit jenom do konce měsíce. A od 1. července se mění za nové. Ty, s předstihem vytištěné v Sovětském svazu, uţ byly připraveny. Byl Antonín Zápotocký, některými vnímaný jako „táta dělníkŧ―, jinak také zvaný „ušaté torpédo― či „Tonda Zápotonda―, lhář? Samozřejmě, byl. Lhal těm, jimiţ se oháněl – „pracujícímu lidu―. Však šil hanebné boudy i jinde, například na Rudolfa Slánského. Toho se ţenou pozvali manţelé Zápotočtí 23. listopadu 1951 na večeři, kde ho zdrţovali tak dlouho, aţ StB připravila zatčení „hlavy spikleneckého centra―. Jenţe Zápotocký svoji podlost, stejně jako leţ o měnové reformě, nevnímal jako osobnostní selhání, nýbrţ, jak konstatuje například historik Karel Kaplan, jako sluţbu straně. „Raději lhát s KSČ (tedy i se Stalinem a Moskvou) neţ mít pravdu s lidmi,― to bylo krédo nositelŧ „víry uhlířské―, jak komunistické přesvědčence horoucně nazýval Julius Fučík. Ţádné přechodné oběti Měnová reforma 1953 počala Zápotockého lţí a byla brutální krádeţí. Nedotkla se jen keťasŧ či „třídních nepřátel―, jak tvrdila komunistická propaganda; připravila o úspory mnoho těch, v jejichţ jménu KSČ údajně vládla: pracujících. Tedy i dělníkŧ. Dějiny KSČ z roku 1961 praví kulantně: „30. května se sešel ÚV KSČ, aby projednal návrh na zrušení vázaného trhu a provedení měnové reformy. Její provedení bylo dŧleţitou zkouškou vyspělosti nejen všeho pracujícího lidu, ale i prověrkou práce a akceschopnosti strany, neboť postihla do určité míry i úspory pracujících vrstev. Tyto oběti však byly jen přechodného rázu.― Leţ na leţ. Sotva lze rozhodnout o tak převratné záleţitosti ze dne na den. Tondu Zápotondu přesvědčili, ţe to musí být on, kdo musí lidem pověsit na nos uklidňující bulíky, aby nevznikla panika. Vnímali ho ještě mnozí blahoslavení chudí duchem jako jednoho „z nás, prostých―. Ukolébat a pak okrást. To byl smysl Zápotockého mise. Pokaţená pětiletka Není sporu, ţe s financemi se něco udělat muselo. Fungoval stále přídělový, vázaný (lístkový) systém a souběţný volný trh (stát určoval ceny, pro normálního občana nedostupné). To zakládalo masivní existenci trhu černého, jednoduše řečeno šmeliny a keťasení. Ostatně po druhé světové válce proběhly měnové reformy prakticky všude v Evropě krom Británie, Švédska, Švýcarska a Španělska. Všude nahradila existující měnu měna nová. Jenomţe my jsme byli v ekonomické krizi. První pětiletka nekončila zrovna ekonomickým zázrakem. Nebylo zboţí, které by si lidé mohli koupit. I základní potraviny byly „na lístky―. Okradení proletáři Proto komunisté rozhodli o měně: lidé budou oţebračeni a připraveni o úspory. Někteří ekonomové jsou přesvědčeni, ţe měnová reforma měla i posílit centrální plánování a omezit volný pohyb peněz. Politika a ideologie vstoupily direktivně do ekonomiky. Zaplatili to občané – směna staré měny za novou jim vzala 14 miliard korun. Vzpomínám, jak jsme stáli s maminkou dlouhou frontu na to, aby nám vyměnili pár šušní, které jsme měli, za ještě méně. Kolem plakali lidé, ţádní burţousti, prosím, to bylo na proletářském Ţiţkově. I proletáři měli našetřeno. Nebyl kaţdý proletář nemakačenkem, ty tehdejší reţim s oblibou vyzvedával do míst pomazaných. Citované Dějiny KSČ tvrdí, ţe „reakce, která byla reformou velmi těţce zasaţena, pokusila se zneuţít určité nespokojenosti mezi pracujícími a vyvolat nepokoje... Pracující ve svém celku správně pochopili nutnost a význam měnové reformy a pokusy provokatérŧ odmítli.― Znovu zloději lţou. „Odmítnutí― protestŧ proti měnové reformě zajistila policie s armádou a milicemi. Potlačily vzbouřené davy v Praze, Třinci, Strakonicích... Plné znění zpráv


Nejvýznamnější výbuch hněvu okradených zazněl v Plzni. Tam dělníci ze Škodovky na den prakticky ovládli město. Volali po ukončení vlády KSČ, svobodných volbách, přišli rychle ne pouze s poţadavky ekonomickými, ale i politickými. Reţim poprvé zaţil hněv lidu. Odskákali to zase nejvíce ti chudí Dnešní nostalgici vzpomínají na smrádek, ale teploučko normalizačních let. Asi je ani tehdy netrápila skutečnost, ţe jsme byli zemí od srpna 1968 „studeně― okupovaní a ţe jsme se s tím smířili ostudně snadno. Hlavně ţe jsme dostali slušné příděly, a co jsme chtěli navíc, směli jsme vyvekslovat, případně nakrást za benevolentního přimhouření oka moci. Jenţe tihle lidé zapomínají, ţe tomu předcházela i zlodějská měna. A jiné zlodějny. Moje babička, nejdřív děvečka na statku, pak matka šesti dětí, dostala dŧchod sto korun měsíčně. A nebyla sama. Mohu doloţit případ sedláka, který, donucen vstoupit do druţstva, dostal první výplatu plné tři stokoruny. Hodil je se vztekem okradeného do kamen. A jak se s nakradeným hospodařilo? 11. listopadu 1989 přiznalo Rudé právo zadluţení země ve výši 12 miliard dolarŧ. Poslyšte, já tady teď taky nejsem spokojený. Štve mě mnohé, někdy mám pocit, ţe všechno. Ale srovnávat s tím, co bylo, ba to přivolávat zpátky, to uţ není blouznění, to je omezenost nebo lumpárna. Komunistická zlodějna Vţdyť i ona měnová reforma je dŧkazem, ţe v kořenech minulého systému nebyla jenom likvidace svobod a práv duchovních, ale i sociálních, kdyţ reţim potřeboval. Proč by jinak vyšli lidé v roce 1953 tak spontánně do ulic proti ozbrojené mašinerii? Demonstrace a stávky zasáhly rŧzná místa republiky, bylo jich přes sto třicet. „Tátu dělníkŧ― Zápotockého popadl z chování jeho „dětí― běs. Odvěký odborářský funkcionář zuřil, ţe musí skončit „kult dělníka―. Zklamali, soudruzi pracující. Nesehnuli se před rozhodnutím strany tak, jak byl zvyklý oddaně a poslušně činit on sám. Po potlačení protestŧ následovaly tresty. Ne pouze věznění, i deportace. Dělník nás zradil, pošleme ho kydat hnŧj! Mŧj kamarád vzpomíná na svou první lásku, Mařenku, holčičku z první třídy školy v západočeské vesnici: její táta byl „měnový buřič― z plzeňské Škodovky, vystěhovali ho tedy z Plzně tam, kde dávaly lišky nejen dobrou noc, ale i smutné ráno. Práci mu přidělili ve státním statku; vcelku nevolnickou, i tak placenou. Celá třída dávala Mařence kousnout ze své svačiny, protoţe nikdy ţádnou neměla, doma na ni nebylo. „Naším úkolem je jít dále vpřed, vybudovat socialismus v naší zemi. Toho dosáhneme jen v nejtěsnějším spojení s lidem. Síla komunistické strany je v lidu a síla lidu je v komunistické straně, vŧdkyni a organizátorce všech jeho vítězství.― To v roce měnové reformy řekl jeden z těch, kdo všechno připravovali a realizovali, od září 1953 vŧdce KSČ, Antonín Novotný. Kdo krade, ten lţe. Foto popis| O autorovi| Vladimír Kučera Novinář, komentátor, dramaturg a moderátor televizního pořadu Historie.cs. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, krátce pobyl i na zemědělské fakultě. Pracoval jako pomocný dělník v tiskárně a na nákladovém nádraţí, poté v Ústavu zdravotní výchovy. Po Listopadu pŧsobil v deníku Práce, v Prostoru a Lidové demokracii. Nyní je na volné noze. ; Novinář _



Přehled zpráv. Bohumil Doleţal: Svobodu jsme získali příliš snadno. Teď si ji musíme obhájit e15.cz ~ str

Recommend Documents