Přehled vybraných právních předpisů
Předpisů, které se problematiky letní činnosti s dětmi a mládeží alespoň okrajově dotýkají, je velké množství a je na provozovatelích táborů, aby se s těmito předpisy seznámili. Předkládáme vybranou část ze souboru právních předpisů, které se vztahují k činnosti s dětmi a mládeží na zotavovacích akcích, soustředěních a podobných akcích. Zároveň doplňujeme o ta ustanovení, která se tou či onou měrou vztahují k zotavovacím akcím. U právních předpisů, které jsou pro činnost na zotavovacích akcích zejména důležité, připojujeme i výňatky, resp. upozornění na zvlášť důležité pasáže. Některá konkrétní doporučení vycházející z těchto ustanovení můžete najít v textu této publikace. I. V š e o b e c n á č á s t : Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR ústavní zákony a ostatní právní předpisy ČSFR platné v den zániku ČSFR na území České republiky zůstávají nadále v platnosti, nelze však použít ustanovení, podmíněná toliko existencí ČSFR a příslušností České republiky k ní. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ve znění ústavních zákonů č. 347/1997 Sb. (vyšší územní celky), č. 300/2000 Sb. (pobyt cizích vojsk na území ČR), č. 448/2001 Sb. (postavení ČNB), č. 395/2001 Sb. (závazky ČR z mezinárodních smluv) a č. 515/2002 Sb. (přistoupení k EU); každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá; součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod; základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci; zaručuje se samospráva územních samosprávných celků; ČR se člení na obce, a vyšší územní samosprávné celky, obce jsou základními územními samosprávnými celky a stát může do jejich činnosti zasahovat jen v vyžaduje-li to ochrana zákona. Usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (změna čl. 8 ohledně zadržení obviněného nebo podezřelého z trestného činu ze 24 hod. na 48 hod.) lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech; základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, omezena může být jen v případech stanovených zákonem nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám (s výjimkou výkonu trestu, vojenské služby či služby podle zákona)
každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života obydlí je nedotknutelné, není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí výjimky jen je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, ochranu práv a svobod druhých a pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu každý má právo na příznivé životní prostředí. Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech ČR ve znění zákona č. 154/1998 Sb. státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky státní vlajky, poměr šířky k její délce je 2 : 3 státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a J. K. Tyla „Kde domov můj“. Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů oprávněné fyzické a právnické osoby v souvislosti s výkonem působnosti i organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv při vyvěšení dvou vlajek se vlajka ČR vyvěšuje vlevo, je-li vyvěšeno více vlajek, při lichém počtu se vlajka ČR vyvěšuje uprostřed, při sudém počtu v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení vlajky na objektu při čelním pohledu modrý klín směřuje doprava, bílá barva je nahoře při svislém vyvěšení vlajky modrý klín směřuje dolů, bílá barva je vlevo; zneužije-li fyzická osoba státní symbol ČR, nebo jej úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží, dopustí se přestupku a pokuta činí až 10.000,- Kč. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružení občanů ve znění zákona č. 300/1990 Sb. (vznik odborových organizací a organizací zaměstnavatelů jako právnických osob), zákona č. 513/1991 Sb., č. 68/1993 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 230/2006 Sb. a č. 342/2006 Sb. občané mají právo se svobodně sdružovat občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení i odborové organizace (členy mohou být i právnické osoby) nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích, ani k účasti na jejich činnosti, ze sdružení může každý svobodně vystoupit; nejsou dovolena sdružení:
- s cílem popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost, podporovat násilí nebo jinak porušovat ústavu - ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami. II. P r a c o v n ě p r á v n í č á s t : Zákon 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony § 30 a násl. – vznik, změna s skončení pracovního poměru (pracovní smlouvu je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně), § 55 – okamžité zrušení pracovního poměru = byl-li zaměstnanec odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok či pro trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů na dobu nejméně 6 měsíců a nebo porušil-li povinnost vyplývající z právních předpisů, vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, § 74 s násl. – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce = max. 150 hodin v kalendářním roce a dohoda o pracovní činnosti = max. rozsah polovina stanovené týdenní pracovní doby, posuzováno za celou sjednanou dobu, okamžité zrušení je možné, jen bylo-li výslovně sjednáno použití § 55, u zaměstnance jde o § 56 ), § 78-100 – pracovní doba a doba odpočinku, § 79 a – u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin, § 109-150 – odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu (§ 113 odst. 2 odkazuje u minimální mzdy na výši, stanovenou nařízením vlády, pro rok 2007 vl. nař. č. 567/2006 Sb. stanoví min. 8.000, Kč za měsíc, nebo 48,10 Kč za 1 hodinu), platí i pro dohody o prac. činnosti i provedení práce § 156 a násl., resp. § 173 a násl. – poskytnutí cestovních náhrad, § 191-206 – překážky v práci na straně zaměstnance, zejména § 203 o poskytnutí pracovního volna pro jiný úkon v obecném zájmu, mezi něž dle odst. 2, písm. h) patří i činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucí, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež; náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele dle § 200 nepřísluší, není-li v tomto zákoně stanoveno nebo dohodnuto jinak, § 248-249 – náhrada škody Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3.126,- Kč částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2.880,- Kč
částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí činí měsíčně: a) 2.600,- Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem b) 2.250,- Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku c) 1.960,- Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 6 do 15 let věku d) 1.600,- Kč, jde-li o nezaopatřené dítě do 6 let věku životní minimum osob, které se pro účely tohoto zákona posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., č. 98/1996 Sb., č.74/2000 Sb. a 487/2001 Sb. Zaměstnavatel je povinen: dbát, aby nenastala škodní událost, odvracet nebo zmenšovat nebezpečí pokud škoda nastane, učinit opatření, aby byla co nejmenší – oznámit pojišťovně zvýšené nebezpečí, které nastalo po vzniku pojištění – že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě informovat o trestním řízení – oznámit, že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu respektovat pokyny pojišťovny nepřistupovat bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance, výše pojistného si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona (zák. č. 589/1992 Sb). Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech pracovníků, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu se použije sazba, která je uvedená v příloze uvedené vyhlášky. III. O b č a n s k o p r á v n í č á s t : Zákon č. 40/1964 Sb. - Občanský zákoník - ve znění pozdějších předpisů - úplné znění č. 47/1992 Sb. a další změny zákony č. 264/1992 Sb., č. 267/1994 Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 227/1996 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 159/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 229/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 125/2002 Sb., č. 135/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 37/2004 Sb., č. 278/2004 Sb. , č. 480/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 359/2005 Sb, 107/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 160/2006 Sb., č. 264/2006 Sb. a č. 315/2006 Sb. Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony. Pozornost nutno věnovat zejména ustanovením § 34 až 42, § 43 až 51a, § 52 až 65, § 115 až 122 (některá obecná ustanovení o právních úkonech, o smlouvách, o spotřebitelských smlouvách a některých pojmech OZ, počítání času aj.) § 420 až § 450 (náhrada škody - viz písemné materiály pro školení hlavních vedoucích)
§ 588 až 627 (kupní smlouva včetně odpovědnosti za vady apod.) § 631 až 643 (smlouva o dílo) § 663 až 684 (nájemní smlouvy) Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle občanského zákona § 1 - Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby14) stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. § 2 - Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. § 3 - Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před nabytím účinnosti tohoto nařízení, řídí se výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení ode dne účinnosti tohoto nařízení tímto nařízením. Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá jen do výše 5.000,- Kč (k odpovědnosti za škodu na vnesených a odložených věcech - § 434 odst. 1 obč. zák). Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách (poslední novela č. 191/2006 Sb.) § 37 - přepravní řád: (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. (2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména: a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím b) náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů c) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného d) právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích e) podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace f) způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat g) rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy h) podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech i) věci vyloučené z přepravy zavazadel j) zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily 14)
repo sazba – jedna ze tří úrokových sazeb stanovených ČNB
k) rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování l) vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy. (3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména: a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy b) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného c) věci z přepravy vyloučené d) podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy e) podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí f) způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci g) odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě h) rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování i) vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy. (4) Průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna: a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku b) vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího c) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky d) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, 6g) uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem. (5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen:
a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). (6) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.000 Kč. (7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách. (8) Porušení povinnosti cestujícího podle odstavce 5, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění zákona č. 60/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 436/2003 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 229/2005 Sb. (=řidičské průkazy vydané a) od 1. července 1964 do 31. prosince 1993 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2007, b) od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2010, c) od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2013.“), č. 411/2005 Sb. , č. 226/2006 Sb., 264/2006 Sb. a 342/2006 Sb. „účastník silničního provozu“ je každá osoba, která se přímým způsobem účastní silničního provozu (řidič, spolujezdec, chodec ...) účastník silničního provozu je povinen chovat se ukázněně a aby neohrozil bezpečnost a plynulost silničního provozu, dbát dopravních značek a dopravních zařízení a uposlechnout pokynů policisty, příp. jiných osob uvedených ve vyhlášce chodec musí užívat především chodníku, kde chodí vpravo, není-li chodník nebo je-li neschůdný, pak chodí po levé krajnici, není-li krajnice, co nejblíže při levém okraji vozovky, nejvýše dva vedle sebe, pokud tím neohrozí nebo neomezí silniční provoz osoba vedoucí jízdní kolo smí použít chodníku jen neohrozí-li chodce, jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky osoba pohybující se po chodníku na lyžích, kolečkových bruslích apod. nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce je-li v blízkosti křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce (nadchod, podchod), smí chodec přecházet jen na těchto místech pro organizovaný útvar chodců (útvar školní mládeže, apod.) platí přiměřeně práva a povinnosti řidičů (směr a způsob jízdy, jízda v jízdních pruzích, objíždění,
předjíždění, vyhýbání, odbočování, jízda křižovatkou, vjíždění na silnici, otáčení a couvání, zastavení a stání, železniční přejezdy, dopravní nehody, dopravní značky a dopravní zařízení, řízení provozu pokyny příslušníka) za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu rovněž po obou stranách červeným světlem (tj. 2 bílá a 2 červená světla) při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou za dodržování obou shora uvedených odstavců odpovídá vedoucí útvaru, jímž může být jen osoba starší 15 let, která je k tomu dostatečně způsobilá organizovaný útvar chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po chodníku a to vpravo, přitom nemusí být označen jízda na jízdním kole - jezdí se při pravém okraji vozovky, příp. se smí jet po pravé krajnici nejsou-li tím omezováni nebo ohrožováni chodci cyklisté smí jet jen jednotlivě za sebou, nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech, na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou (je-li pomocné sedadlo s pevnými opěrami pro nohy, pak osoba starší 15 let smí vézt dítě mladší 7 let) cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochranou přilbu schváleného typu podle zvláštního právní předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy; je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem osoba mladší 10 let smí na silnici, s výjimkou polních a lesních cest a obytných zón, jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let, která je dostatečně způsobilá k tomu, aby na ni řádně dohlížela za jízdní kolo se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 800 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením, v případě, že přívěsný vozík nebo náklad zakrývá za snížené viditelnosti obrysové světlo červené jízdního kola, musí mít přívěsný vozík vlevo na zádi červené světlo osoba tlačící nebo táhnoucí ruční vozítko o celkové šířce větší než 600 mm musí jít při pravém okraji vozovky, příp. po pravé krajnici, nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, za snížené viditelnosti musí být tato osoba nebo vozík označeni na levé straně neoslňujícím bílým světlem.
Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění vyhl. č. 429/2002 Sb. a č. 309/2004 Sb. na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci veřejně přístupné může provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona vzor dokladu o pojištění a jeho rozměry jsou uvedeny v příloze 1 tohoto zákona
Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách ve znění vyhlášky 223/1995 Sb. členové posádky jsou povinni plnit příkazy, které jim dává vůdce v rámci své pravomoci, jsou povinni spolupůsobit při dodržování ustanovení tohoto Řádu a dalších souvisejících předpisů. Všechny další osoby na plavidle musejí plnit příkazy, které jim vůdce dává v zájmu bezpečnosti plavby nebo zachování pořádku na plavidle. Zákon č. 379/2005 Sb. ve znění zák. č. 225/2006 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů prodej tabákových výrobků a tabákových potřeb pomocí prodejních automatů, u nichž nelze vyloučit prodej osobám mladším 18 let věku, je zakázán. Veškeré další formy prodeje, při kterých není možno ověřit věk kupujícího, jsou zakázány prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let se zakazuje, prodej tabákových výrobků na kulturních, společenských a sportovních akcích určených pro osoby mladší 18 let je zakázán zakazuje se kouřit: a) na veřejných místech, kterými jsou uzavřené prostory přístupné veřejnosti, prostředky veřejné dopravy, veřejně přístupné prostory budov související s veřejnou dopravou, nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu b) ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení c) v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, pokud tato zařízení nemají zvláštní prostory vyhrazené pro kuřáky a označeny zjevně viditelným nápisem „Prostor vyhrazený pro kouření“ nebo jiným obdobným způsobem a zajištěné dostatečné větrání podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem d) v uzavřených zábavních prostorách, jako jsou kina, divadla, výstavní a koncertní síně, dále ve sportovních halách a prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem e) ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízeních pro léčbu závislostí, a to v prostorách, které jsou stavebně oddělené a při pobytu osob s možností větrání do prostor mimo budovu. zakazuje se prodávat nebo podávat alkoholické nápoje, anebo jinak umožňovat jejich požívání osobám mladším 18 let, osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobám řídícím motorová nebo silniční nemotorová vozidla a ostatním osobám, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek..… IV. S p r á v n í
předpisy
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 313/2002 Sb., č. 59/2003 Sb., č. 22/2004 Sb., č. 216/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., 421/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 61/2006 Sb., 186/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 234/2006 Sb. a č. 245/2006 Sb. obec jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány ČR, ve znění pozdějších předpisů (poslední novely z roku 2006 - č. 56, 57, 130, 161, 215, 235, 227, 138, 136, 81, 109, 112, 186, 575, 226, 312 a 179) poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci tomuto poplatku podléhají řízení o poplatcích vykonává obecní úřad. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění zákona č. 184/1991 Sb., č. 338/1992 Sb., č. 305/1997 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 185/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 229/2003 Sb. obce mohou vybírat místní poplatky ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, z reklamních zařízení, ze vstupného, z prodeje alkoholických nápojů, za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných částí míst a částí měst. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů - úplné znění zákon č. 334/2002, další změny zákon č. 218/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 559/2004 Sb., č. 586/2004 Sb., č. 92/2005 Sb., č. 379/2005 Sb., č. 392/2005 Sb., č. 411/2005 Sb., z roku 2006 č. 76, 57, 216,134, 213, 115, 181, 225, 226 a 80 za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil 15 rok svého věku za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání; odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky zákon obsahuje též postup při zjištění přestupku u mladistvých Zákon č. 283/1991 Sb. (úplné znění zákona č. 122/2001 Sb.), o Policii ČR ve znění zákona č. 265/2001 Sb., č. 216/2002 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 436/2003 Sb., č. 119/2004 Sb., č. 288/2005 Sb., č. 413/2005 Sb. a z roku 2006 č. 321, 342, 135 a 267 policista je oprávněn požadovat prokázání totožnosti, je oprávněn zajistit osobu, která ohrožuje svůj život nebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek, osobu, která byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, osobu mladší 15 let přistiženou při trestném činu zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody, u cizinců 48 hodin
policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení; vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor, vstoupit do něho a provést potřebné služební zákroky vedoucí k odvrácení bezprostředního nebezpečí policista je při objasňování přestupků oprávněn vyžadovat lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky Zákon č. 500/2004 Sb. ve znění zák. č. 413/2005 Sb. – Správní řád V. Z d r a v o t n ě - h y g i e n i c k á č á s t : Zákon č. 471/2005 Sb., úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 444/2005 Sb. a zákonů z roku 2006 č. 74, 186, 59, 222, 342, 264 a 189 viz příloha této publikace Vyhláška MZ č. 148/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti viz příloha této publikace Vyhláška MZ č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství: a) některé podmínky uvádění pokrmů do oběhu, b) některé podmínky značení pokrmů, c) základní podmínky pro přípravu a podávání pokrmů v rámci zdravotních a sociálních služeb, d) způsob stanovení kritických bodů a jejich evidence, e) postup při odběru a uchování vzorků vyrobených pokrmů, f) zásady osobní a provozní hygieny pro výkon činností epidemiologicky závažných. Minimální hygienické požadavky a zásady pro provozování stravovacích služeb, minimální požadavky na provozovny stravovacích služeb a mikrobiologické požadavky na potraviny stanoví přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Zákon č. 48/1997 Sb., o Veřejném zdravotním pojištění, ve znění zák. č. 55/2003 Sb. a dalších zákonů z roku 2004 č. 85, 359, 422, 436 a 438, z roku 2005 č. 123, 168, 253, 361, 350 a z roku 2006 č. 47, 117, 245, 340, 214, 165, 109, 112, 264 a 189 Tento zákon upravuje veřejné zdravotní pojištění a rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována:
plátci pojistného zdravotního pojištění jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát pojištěnec z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, zaměstnavatel za své zaměstnance a stát za nezaopatřené děti, poživatele důchodů, pokud nejsou výdělečně činní, osoby na mateřské dovolené.... povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu do zaměstnání, dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti ...povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za pojištěnce vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel, zaměstnavatel je povinen přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny své zaměstnance nejpozději do 8 dnů od nástupu zaměstnance do zaměstnání a odhlásit nejpozději do 8 dnů od jeho ukončení a vést k tomu účelu evidenci a dokumentaci, obdobně je povinen se přihlásit nebo odhlásit pojištěnec jako osoba samostatně výdělečně činná. Vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb., č. 555/1992 Sb. a 79/1997 Sb. Zákon stanoví podmínky pro výzkum, výrobu, přípravu, distribuci, kontrolu a zneškodňování léčiv, registraci, předepisování a výdej léčivých přípravků, vedení dokumentace o činnostech výše uvedených: lékaři předepisují na základě vyšetření nemocného léčiva, která jsou zařazena do lékopisu nebo jejichž používání je ministerstvem zdravotnictví České republiky povoleno při poskytování první pomoci lze předepisovat jen léčiva nezbytná pro poskytnutí této pomoci a v množství potřebném do doby návštěvy nemocného u lékaře některá léčiva mohou být vydána nemocným za úhradu i bez receptu, seznam těchto léčiv je uveden v příloze této vyhlášky léčiva obsahující omamné látky a psychotropní látky mohou být vydávána pouze v lékárnách. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a č. 100/2001 Sb. Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje: poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečisťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy každý je povinen předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí orgány pro životní prostředí uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která při své činnosti způsobí ekologickou újmu. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 289/1995 Sb., č. 3/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 123/1998 Sb., č. 161/1999 Sb., č. 238/1999 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., dále zákonů z roku 2004 č. 100, 168 a 218, z roku 2005 č. 387 a 444 Sb. a z roku 2006 č. 222, 186 a 267 Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji:
ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody poškozovat a ničit jeskyně je zakázáno, pro povolení ke zpřístupnění či jinému využití jeskyní je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody je zakázáno poškozovat památné stromy je zakázáno sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit chráněné rostliny, dále je zakázáno chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat chráněné živočichy. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) ve znění zákona č. 67/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 149/2003 Sb. č. 1/2005 Sb., č. 444/2005 Sb. a z roku 2006 č. 22, 186 a 267 Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak v lesích je zakázáno: rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, stavět oplocení a jiné objekty, vyzvedávat sazenice stromů a keřů, těžit stromy a keře nebo je poškozovat, sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst se zákazem vstupu, vstupovat do míst, kde se provádí těžba, mimo vyznačené trasy jezdit na kole, kouřit, rozdělávat oheň nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, znečisťovat les odpadky a odpady rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od kraje lesa. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znění zákona č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 20/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb. a z roku 2006 č. 222, 342 a 186 Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy každý může na vlastní nebezpečí odebírat povrchové vody k užívání povrchových vod k plavbě není třeba povolení vodoprávního úřadu. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 356/2003 Sb. a zákonů z roku 2004 č. 167, 188, 317, z roku 2005 č. 7 a 444 Sb. a z roku 2006 č. 222, 314 a 186
Tento zákon stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, upravuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství působnost orgánů veřejné správy s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k tomu určena. Nesmí být ohroženo nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a odpad třídit podle systému stanoveného obcí odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší a o hospodaření energií. Zákon 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 180/2005 Sb., č. 385/2005 Sb., č. 444/2005 Sb. a z roku 2006 č. 212, 222, 230 a 186 každý je povinen omezovat a předcházet znečištění ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečisťujících látek v otevřených ohništích lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem nekontaminovaná chemickými látkami vznik a ukončení smogové situace ohlašuje ministerstvo nebo jím určená právnická osoba VI. Obchodněprávní část a daňové předpis y Zákon č. 513/1991 Sb. - Obchodní zákoník, úplné znění pod č. 63/2001 Sb. ve znění zákona č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 353/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 15/2002 Sb., č. 125/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., zákonů z roku 2003 č.87 (nález Ústavního soudu), č. 88 a 437, zákonů z roku 2004 č. 85, 257, 360, 484, 499, 544, 635 a 695, zákonů z roku 2005 č. 179, 216, 377 a č. 413 Sb. a z roku 2006 č. 56, 79, 81, 57 a 308 Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní, závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku podnikatelem se rozumí osoba zapsaná v obchodním rejstříku, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo jiného podle zvláštních předpisů, fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, poslední změny zákona č. 476/2002 Sb., 438/2003 Sb., v roce 2004 č. 38, 119, 167, 257, 326, 499, 635 a 695 a z roku 2005 č. 58, 95, 127, 215, 253, 358, 428 a 444, z roku 2006 č. 62, 76, 131, 161, 212, 191, 115, 225, 310, 214, 165, 315, 109, 186 a 179 Zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, úplné znění pod č. 56/2002 Sb., další změny zák. č. 578/2002 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb. a č. 495/2005 Sb., z roku 2006 č. 81, 57, 230 a 264
účetní doklady jsou originální písemnosti, které musí mít tyto náležitosti: označení účetního dokladu, popis obsahu účetního případu, peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, datum vyhotovení účetního dokladu, datum uskutečnění účetního případu (není-li shodné s datem vyhotovení) a podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování (tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem) účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů; peněžní deník obsahuje minimálně údaje o peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u peněžního ústavu a průběžných položkách, příjmech celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování, platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, poslední změny zákona v roce 2003 zákonem č. 354, 438, 440 a 479, v roce 2004 zákonem č. 19, 237, 254, 436, 501 a 554, v roce 2005 zákonem č. 179, 215, 381, 413, 444 a v roce 2006 č. 56, 62, 70, 79, 230, 115, 267, 214 a 230 daňovým subjektem se rozumí poplatník, plátce daně a právní nástupce fyzické či právnické osoby, která je jako daňový subjekt vymezena zákonem poplatníkem se rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani, plátcem daně se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, poslední změny zákona v roce 2005 zákonem č. 217, 342, 357, 441, 530, 545 a 552, v roce 2006 č. 56, 57, 203, 223, 245, 109, 112, 264, 179, 189 a 267, v roce 2007 č. 261 fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky mají daňovou povinnost z příjmů ze zdrojů na území České republiky i v zahraničí předmětem daně se rozumí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy poplatníky daně z příjmu právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, s výjimkou právnických osob uvedených v odst. 2 předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem jednou z daňových oblastí, které zákon upravuje, je daň z příjmů fyzických osob. Změnou zákona o daních z příjmů je pro fyzické osoby snižování daňových sazeb, respektive jednotná sazba pro všechny fyzické osoby ve výši 15% pro rok 2008 a 12,5% pro rok 2009 stejně zásadní je však i zavedení aplikace sazby daně na podstatně vyšší základ daně, v případě zaměstnanců se hovoří o tzv. super hrubé mzdě. Je to součet hrubé mzdy zaměstnance a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen za zaměstnavatele hradit zaměstnavatel – změna vyplývá z § 6 odst. 13 zákona od 1. 1. 2008 je v souladu s ustanovením § 6 odst. 13 zákona nutné do základu daně zaměstnance započítat také pojistné, které za zaměstnance zaplatil zaměstnavatel v zahraničí
u daně z příjmů právnických osob je nejdůležitější změnou změna samotné daně z příjmu právnických osob. Současná 24% bude od roku 2010 postupně klesat, a to až na 19%. Rok
sazba daně
2007
24%
2008
21%
2009
20%
2010
19%
Sníženou daňovou sazbu uplatní poplatníci až v daňovém přiznání v roce 2009, neboť podle zákona platí, že k výpočtu daňové povinnosti se použije sazba daně příjmů účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, úplné znění pod č. 230/2000 Sb., ve znění zákona č. 241/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 262/2001 Sb., č. 477/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 322/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 437/2003 Sb. a 102/2004 Sb. Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen daň), které podléhá zdanitelnému plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku, s výjimkou pravidelné přepravy osob zdanitelným plněním je dodání zboží, stavebních objektů a převod nemovitostí, poskytování služeb, převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí uskutečněné v rámci podnikání. Zákon č. 575/2002 Sb., kterým se mění zákon O daních z příjmů, zákon o DPH a další zákony, ve znění zákona č. 237/2004 Sb. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů (poslední změny zákona zákonem č. 207/2002 Sb., č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb. a č. 545/2005 Sb.) předmětem jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v České republice nebo v zahraničí, provozovaná na území České republiky, jsouli používána nebo určena k podnikání nebo k jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmu podle zvláštních právních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí. Bez ohledu na to, zda jsou používána nebo
určena k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun, registrovaná v České republice a určena výlučně k přepravě nákladu.
