Přehled uvažovaných právních forem klastru v oboru zpracování kamene Klastr je pro účely porovnání právních forem definován jako soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VŠO) – jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. (viz. Průvodce klastrem). Klastr není spontánním seskupením firem, ale pevnou organizovanou strukturou. Pro vnitřní organizaci klastru z výše zmíněného plyne, že by měla být založena zejména na následujících principech : -
otevřenost
-
nediskrimace maximální interní a externí trasparentnost
Tyto principy by měly být jasně zakotveny v zakladatelských dokumentech a dalších interních předpisech klastru. Tyto principy je třeba obdobně komunikovat i navenek. Zejména by nemělo dojít k uzavření klastru pro potencionální zájemce, např. nově příchozí investory nebo vznikající drobné podnikatele a středně velké soutěžitele, ale i pro instituce terciálního vzdělávání.
Sdružení – všeobecný přehled Smlouva o sdružení představuje závazkový vztah, kterým se minimálně dvě osoby zavazují ke sdružení své činnosti, příp. i ke sdružení majetkových hodnot k dosažení sjednaného účelu. Smlouva o sdružení je upravena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku v platném znění, a to v jeho části osmé "závazkové právo", hlavě XVI, v ustanovení § 829 - 841. Instituce sdružení byla v českém právním řádu obsažena již v minulosti, a to v občanském zákoníku z roku 1950, do občanského zákoníku z roku 1964 však nebyla převzata. Do platné právní úpravy byla opětovně vrácena až po revoluci, a to v podobě přizpůsobené aktuálním podmínkám, novelou občanského zákoníku
provedenou s účinností k 1.1 1992, nebot' existence instituce sdružení se ukázala být v praxi potřebnou. Podstatným znakem smlouvy o sdružení podle občanského zákoníku je skutečnost, že na jejím základě nevzniká právnická osoba ani žádný jiný nový subjekt. Ze smlouvy o sdružení vzniká pouze závazkový vztah mezi osobami, které tuto smlouvu uzavřely. Sdružení podle občanského zákoníku není nositelem právní subjektivity, nemá způsobilost k právům a povinnostem a nemá způsobilost k právním úkonúm Sdružení se nezapisuje do žádného registru a jeho vznik ani zánik nepodléhá žádnému řízení před státními institucemi. Pro sdružení je typická jeho neformálnost. Sdružení podle § 829 a násl. OZ bývá někdy v praxi nesprávně zaměňováno nebo ztotožňováno s občanským sdružením vzniklým podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů. Občanské sdružení se oproti sdružení podle občanského zákoníku vyznačuje řadou rozdílů. Základní rozdíl spočívá v tom, že občanské sdružení je právnickou osobou, subjektem vybaveným právní subjektivitou, způsobilostí k právům a povinnostem a způsobilostí k právním úkonům.
Sdružení podle ust. § 20 f až j zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník Občanský zákoník („OZ“) umožňuje ve svém ust. § 20 f vytvoření zájmového sdružení právnických osob. Toto sdružení je samo právnickou osobou s právní subjektivitou, která vzniká zápisem sdružení do registru sdružení vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení. Nevýhodou tohoto typu sdružení je, že umožňuje členství pouze právnickým osobám. Klastry dle ust. § 20 f OZ mohou být založeny jak za účelem podnikání, tak jako nepodnikatelské subjekty. Některá česká profesní sdružení, která by pro svou povahu a účel korespondovala s účelem klastru, byla založena a existují právě v této formě. Tato právní forma je teoreticky pro založení a existenci klastru plně využitelná. Ovšem s výhradou, že jejími členy nemohou být fyzické osoby (např. renomované kapacity oboru nebo jiné významné osobnosti), což může být pro klastr určitým handicapem, co se tvorby image týče, a tím snižovat efektivitu klastru. Členové sdružení z titulu svého členství neručí za jeho závazky.
Sdružení podle zák. č. 83/1990 Sb. Sdružení podle z. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů na rozdíl od úpravy obsažené v OZ umožňuje sdružení vytvořené na základě registrace na Ministerstvu vnitra ČR podle z. č. 83/1990 Sb., členství nejen právnickým, ale i fyzickým osobám. Také toto sdružení je právnickou osobou. Tato sdružení jsou zpravidla vytvářena za určitým nepodnikatelským účelem, takže mohou být vhodně využita pro formu klastru. Mnohá profesní sdružení fungující v České republice byla založena právě pod touto formou. Praxe tedy ukazuje, že se jedná o velmi standardní formu profesního sdružení. Svým zákonným pojetím se sdružení podle tohoto zákona blíží sdružením (profesním organizacím) organizovaným běžně v německy mluvících zemích, kde jsou označovány jako „Verein“. Tato forma je relativně často používána i v anglicky mluvících zemích, a to pod označením „association“. Podle našich rešerší tedy představuje tato právní podoba profesních sdružení tradiční právní formu klastrů používaných v zahraničí. Členové sdružení z titulu svého členství neručí za jeho závazky.
Výhody a nevýhody: - flexibilní provádění změn členské základny a to jen na úrovni řídícího orgánu, tj. výkonné rady - nezatěžuje formálně a ani zvláštními povinnostmi samotné členy - teoreticky toto sdružení může fungovat po nějakou dobu i kdyby všichni členové odstoupili - členové nejsou vázání na vložení kapitálu, resp. upsání akcií či vložení kapitálu za podíl ze společnosti - jedinou významnou nevýhodou obč. sdružení je jeho postavení vůči bankám či jiným poskytovatelu kapitálu, např. získat úvěr je téměř nemožné. Banky se sdružením jako právní formou neuměji pracovat, vidí v tom velká rízika. Samotné sdružení bude mít problém čím ručit za úvěr. Těžko bude mít taková aktiva (kancelář), aby zajistila hodnotu úvěru, těžko bude výkonná rada dávat osobní aval na směnky, těžko se Ize dívat na členy jako záruku splacení úvěru, tak jak je k tomu přihlíženo u obchodních společností a jejich vlastnické struktury.
Volné sdružení (tzv. konsorcium) podle ust. § 829 OZ Na webu CzechInvestu jsou uvedeny jak obecné informace k zakládání a rozvoji klastrů, které vycházejí ze zahraničních zkušeností, tak informace k programu Klastry. V zahraničí existují klastry i ve formě konsorcií, nicméně jedná se častěji o klastry tzv. akademické, tj. nesdružující podnikatele. Pokud by klastr vzniknul jako konsorcium, tak bohužel nemůže žádat do programu Klastry, protože by nebyl právnickou osobou.
Nadace Nadace je účelovým sdružením majetku. Pojmovým prvkem a posláním nadace je plnění obecně prospěšných cílů. Mezi takové by mohl patřit i rozvoj národní či regionální ekonomiky a podpora výzkumu směřujícího k rozvoji nových technologií. Účel některých klastrů tedy může teoreticky být shodný s cílem nadace. Nicméně neexistence členského základu má za důsledek, že tato právní forma je velmi problematická pro vysoké školy, které se nemohou stát členem, jsou pouze zakladatelem. Z povahy nadace jakožto účelového sdružení majetku vyplývá rovněž ztížená volná dispozice s majetkem a dále fakt, že nadační forma je zpravidla těžce slučitelná s flexibilitou vztahů a komunikací mezi subjekty, které na nadaci transferují svůj majetek, např. i příspěvky, zvláštní dary, a podobně. Zakladatelé nadace neručí za její závazky.
Obecně prospěšná společnost Obecně prospěšnou společnost („OPS“) lze založit na základě z. č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. OPS je nezisková organizace, právnická osobou s vlastní subjektivitou. OPS není podnikatelem ve smyslu obchodního zákoníku. Jejím zřizovatelem může být fyzická nebo právnická osoba nebo stát. OPS se zakládá zakládací listinou a vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných veřejností vedeného rejstříkovými soudy. Hlavním cílem činnosti OPS je poskytování obecně prospěšných služeb, hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů orgánů ani zaměstnanců, ale musí být využit k poskytování těch obecně prospěšných služeb, ke kterým byla OPS založena. Zisk tedy není možné rozdělit mezi zakladatele, hospodářský výsledek po zdanění je celý převáděn do rezervního
fondu. Zdrojem financování OPS mohou být dotace státní nebo z rozpočtu samospráv, dalším zdrojem mohou být dary nebo doplňková činnost atd. Podobně jako u nadace nemá zřizovatel po zřízení společnosti již právní prostředky, aby činnost OPS přímo ovlivnil, může tak činit pouze nepřímo prostřednictvím členů správní nebo dozorčí rady. Nelze mluvit o členství v OPS, která je stejně jako nadace vytvořena z majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů. Zakladatelé OPS neručí za její závazky. Neexistence členského základu má podle našeho názoru za důsledek, že tato právní forma je pro klastry velmi problematická pro vysoké školy, které se nemohou stát členem, jsou pouze zřizovatelem. OPS, svou podstatou se velmi podobá nadaci, není jako právní forma pro klastry bez problémů použitelná v praxi.
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI - změna členské základny je obtížná a časově náročná , protože musí jít přes notáře, valnou hromadu členů, zápis u obchodního soudu. Z toho vyplývaji i nároky na úhrady potřebných poplatků, takže je to dražší. - podíly na společnosti se lépe rozdělují upisováním nových akcií , proto se raději přikláním k formě a.s. než k přerozdělením vlastnického podílu v s.r.o. Pokud např. v s.r.o. budou 2 členové a přijde nový člen tak ti 2 mu musí prodat část svého podílu. Jak se bude hodnotit cena podílu? Muselo by se vycházet z hodnoty společnosti. Pak pokud se bude klastru dařit a jeho hodnota stoupat pak každý pozdější podíl bude dražší než stejný podíl na začátku. Dále vzniká problém co se stane, když někdo přestane být členem, tj. vrací akcie či podíl, někdo ho musí odkoupit. Když to bude samotná společnost-klastr tak musí za podíl zaplatit a navíc do 6 měsíců prodat, jinak musí plnit určitá ustanovení z OZ. A opět je tu problém s cenou podílu. - z hlediska OZ vzniká daleko více povinností nejen pro podílníky/akcionáře ale i pro řídící orgán oznamovací povinnost, jiné podmínky vedení účetnictví atd. Ve výročních zprávách je nutno uvádět podíly ve společnostech, zde by museli firmy uvádět i klastr, resp. podíl na jeho vlastnictví. Je nutno vytvářet zprávy o spřízněných osobách jak na úrovni klastru tak i jeho členských firem, ovlivnění konsolidované úč. uzávěrky atd. - jak by se hodnotilo při založení s.r.o. kolik kdo dostane podílu na společnosti? Abych se stal členem tak musím vložit kapitál, kolik to bude a jaký podíl dostanu? Když už jsem jednou vložil kapitál proč mám platit v dalších letech členský příspěvek, nic mne k tomu nezavazuje z hlediska zákona.
- navíc společnost s ručením omezeným může mít maximálně 50 společníků. - závěr: s.r.o. příp. a.s. by byla vhodná až při plně funkční organizaci klastru, kde jsou vyjasněné vzájemné vztahy a role členů, podíl na řízení a na vložených hodnotách, tam kde je možno specifikovat jasný společný cíl, aby byl hodnotný pro všechny členy. Např. tak vzniklo s.r.o v Dolním Rakousku.
DRUŽSTVO Malá družstva jsou možnou právní formou klastru. V malých družstvech (§ 245 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník) majících méně než padesát členů, není nutné vytvářet představenstvo ani kontrolní komisi. Působnost těchto orgánů vykonává členská schůze. Statutárním orgánem malého družstva je předseda a popř. ještě další člen zvolený členskou schůzí. Také velmi pružná právní struktura vhodná k založení klastru.
V Lázních Bělohradě 19. 3. 2006
Ing. František Žoček
Použitá literatura: - Studie: Klastr versus kartel a právní formy klastru - Podklady agentury CzechInvest - Občanský zákoník - Obchodní zákoník - Zákon. č. 83/1990 Sb.
