PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 3–4/2015
PŘEHLED ROZHODOVACÍ PRAXE … Mgr. Michal VRAJÍK, Randl Partners, člen Ius Laboris
… NEJVYŠŠÍHO SOUDU Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3229/2013 ze dne 20. listopadu 2014 Téma: Závaznost rozsudku Byla-li pravomocně určena neplatnost rozvázání pracovního poměru, brání § 159a odst. 5 občanského soudního řádu tomu, aby byl v řízení při rozhodování o nároku zaměstnance na náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru považován za zaměstnancova zaměstnavatele někdo jiný, než proti komu byla vyslovena neplatnost rozvázání pracovního poměru. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4002/2013 ze dne 20. listopadu 2014 Témata: Mzdový výměr, vada formy Mzda může být mzdovým výměrem stanovena nejen písemně, ale také ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl zaměstnavatel projevit (konkludentně). Účinky písemného mzdového výměru nemohou nastat dříve než v den, kdy byl zaměstnanci (do jeho vlastních rukou) řádně doručen. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4442/2013 ze dne 20. listopadu 2014 Témata: Organizační změna, snížení pracovního úvazku Rozhodnutí o snížení stavu zaměstnanců může být realizováno i sjednáním kratší pracovní doby se zaměstnanci (snížením tzv. přepočteného stavu zaměstnanců). Odmítne-li takový zaměstnanec, jehož práce není v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pro zaměstnavatele potřebná, uzavřít dohodu o sjednání kratší pracovní doby, stal se vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců nadbytečným.
4
Přehled rozhodovací praxe … Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 389/2014 ze dne 20. listopadu 2014 Témata: Postoupení pohledávky, fiduciární cese V pracovněprávních vztazích se tzv. fiduciární cese nepoužije. Ke změně věřitele může dojít jen na základě právní úpravy o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo v důsledku smrti zaměstnavatele nebo zaměstnance. Není-li změna v osobě věřitele v pracovněprávních vztazích zákonem výslovně zakázána, je třeba ji dovodit ze základních zásad pracovněprávních vztahů. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 610/2013 ze dne 9. prosince 2014 Témata: Organizační změny, určitost rozhodnutí Okruh nadbytečných zaměstnanců může být v rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně vyjádřen nejen druhem práce sjednaným nebo vykonávaným jednotlivými zaměstnanci, nýbrž jakýmkoliv jiným způsobem (uvedením profesní skupiny, organizačního útvaru, který se zrušuje apod.), z něhož bude s určitostí patrné, která pracovní místa (jaký jejich počet) považuje zaměstnavatel nadále za nepotřebná. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4410/2013 ze dne 10. prosince 2014 Témata: Pracovní úraz, přestávka v práci K upadnutí žalobkyně při cestě ze školní jídelny na pracoviště s odebraným obědem a s čajem došlo na chodbě v budově žalované, v níž žalobkyně vykonávala práci, a v pracovní době žalobkyně. Cesta žalobkyně ze školní jídelny na pracoviště, při které došlo k jejímu úrazu, proto byla úkonem během práce obvyklým, a tedy v přímé souvislosti s plněním jejích pracovních úkolů. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4113/2013 ze dne 16. prosince 2014 Témata: Odvolání z pracovního místa, vedoucí zaměstnanec Protože za organizační útvar je třeba považovat každý vnitřní útvar, který byl vytvořen podle organizačních předpisů vydaných zaměstnavatelem, a žalobkyně byla podle Organizace Krajského ředitelství ve funkci vedoucí oddělení správy nemovitého majetku, jehož součástí je skupina majetkoprávní a skupina stavební, je nepochybné, že byla vedoucím zaměstnancem na určitém stupni řízení. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 752/2013 ze dne 18. prosince 2014 Témata: Výpověď z pracovního poměru, zavinění Okolnost, že nebyla shledána trestní odpovědnost žalobce, protože pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, měla vést k tomu, aby ohledně skutku, pro který byla dána výpověď a který se skutkem projednávaným v trestním řízení časově i místně souvisí, byl opatřen podklad pro posouzení, zda lze žalobci přičítat deliktní způsobilost. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4429/2013 ze dne 18. prosince 2014 Témata: Diskriminace, způsob vymezení žalobního návrhu Při posuzování přiměřenosti způsobu odstranění následků porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo diskriminace navrženého zaměstnancem je třeba se zabývat i tím, zda navržený způsob odstranění těchto následků – jestliže by byl převzat do výroku rozhodnutí soudu – by bylo možné vykonat prostředky soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Usnesení sp. zn. 21 Cdo 385/2014 ze dne 18. prosince 2014 Témata: Pracovněprávní vztahy, bezdůvodné obohacení Časový, místní a zejména věcný poměr k výkonu závislé práce postrádá vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným orgánem za přestupek, a to i v případě, že se tohoto protiprávního jednání dopustil při plnění svých pracovních úkolů. Takový právní vztah proto není vztahem pracovněprávním. 5
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 3–4/2015 Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 448/2014 ze dne 18. prosince 2014 Témata: Dohoda o rozvázání pracovního poměru, odstupné Prokazuje-li tedy zaměstnanec, že k rozvázání pracovního poměru se zaměstnavatelem dohodou došlo z důvodů, s nimiž zákon spojuje vznik nároku na odstupné, nelze jeho požadavky odmítat jen proto, že v dohodě nebyly uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, popřípadě že v dohodě byly uvedeny takové důvody rozvázání pracovního poměru, při nichž zaměstnanci odstupné nenáleží. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1440/2014 ze dne 29. prosince 2014 Téma: Platy soudců Dovolací soud souhlasí se závěrem soudů, že platová základna byla stanovena na základě nesprávně zvoleného statistického postupu při výpočtu průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře, neboť v souladu se zákonem je pouze takový postup, při němž bude zohledněno také to, zda zaměstnanec dosáhl do výpočtu zahrnuté „měsíční mzdy“ výkonem práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 506/2013 ze dne 7. ledna 2015 Témata: Konkurenční doložka, vymezení území a činnosti Jiné náležitosti platné dohody (pozn. aut. – než vymezené zákoníkem práce), jako je „územní vymezení“ nebo „sumář zakázaných činností“, zákon nestanoví. Je jistě v dispozičním oprávnění účastníků tyto skutečnosti dohodnout; nevyloučí-li však určité teritorium z působnosti dohody nebo nevytvoří-li podrobný katalog „zakázaných“ činností, nečiní to dohodu o konkurenční doložce neplatnou. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 403/2014 ze dne 15. ledna 2015 Témata: Prodlení zaměstnance, prodlení zaměstnavatele K prodlení žalovaného by nedošlo a žalovaný by neměl povinnost platit žalobci úroky z prodlení, nastalo-li prodlení žalobce (jako věřitele) [proto, že až do uplynutí měsíců rozhodných z hlediska splatnosti mzdy za měsíce květen a červen 2008 neposkytl součinnost potřebnou k tomu, aby mu žalovaný mohl mzdu zaslat nebo jinak vyplatit], a jen po dobu, po niž by prodlení žalobce (jako věřitele) trvalo. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1451/2013 ze dne 21. ledna 2015 Témata: Odškodnění pracovního úrazu, péče jiných osob Náklady, které vznikají poškozenému tím, že pro následky pracovního úrazu nemůže obstarávat svou domácnost, a tyto práce nebo jejich část za něj musí vykonávat někdo jiný, byť i příslušník rodiny, je nutné zahrnout pod pojem věcné škody podle zákoníku práce. Je-li poškozenému v systému sociálního zabezpečení (služeb) vyplácen příspěvek z důvodu potřeby pomoci jiné fyzické osoby, je třeba k této skutečnosti přihlédnout. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1161/2013 ze dne 2. února 2015 Témata: Výpověď z pracovního poměru, podmínění výpovědi V posuzovaném případě je na listině s okamžitým zrušením pracovního poměru další právní úkon (výpověď z pracovního poměru) učiněn podmíněně, teprve pro případ, pokud by soud rozhodl, že okamžité zrušení nesplňuje zákonem stanovené podmínky. Výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem. Usnesení sp. zn. 21 Cdo 1814/2013 ze dne 2. února 2015 Témata: Pravomoc soudů, dávky důchodového pojištění Pravomoc k projednání a rozhodnutí o uplatněném požadavku souvisejícím s řízením o dávce důchodového pojištění zákon nesvěřuje soudu. Závěr odvolacího soudu o tom, že projednání a rozhodnutí o dané věci brání nedostatek podmínky řízení (nedostatek pravomoci soudu), kterou nelze odstranit, je tudíž správný. 6
Přehled rozhodovací praxe ...
… NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU Rozsudek sp. zn. 7 Ads 224/2014 ze dne 27. listopadu 2014 Témata: Švarcsystém, uložení sankce Krajským soudem vytvořená koncepce „sankcionovatelnosti“ správního deliktu je postavena na závěru, že v případě, že závažnost skutku a poměry pachatele nejsou odpovídající ani minimální zákonné sankci, musí správní orgán od uložení sankce upustit. Tento výklad však Nejvyšší správní soud považuje za výklad contra legem. Naplnil-li pachatel formální i materiální stránku správního deliktu, musí správní orgán uložit sankci v zákonných mezích. Rozsudek sp. zn. 6 Ads 80/2013 ze dne 2. prosince 2014 Témata: Práce na zkoušku, Švarcsystém Pan S. (osoba provádějící pro stěžovatele práci u stánku) uvedl, že v den kontroly tam pracoval již druhý den. To podle názoru Nejvyššího správního soudu značně přesahuje časový rozsah ověřování schopností zaměstnance v rámci výběrového řízení. Také o tom, že by šlo o seznamování budoucího zaměstnance s pracovními podmínkami, lze za daných okolností těžko uvažovat. Rozsudek sp. zn. 3 Ads 88/2014 ze dne 11. prosince 2014 Téma: Narovnání neplatné výpovědi bez soudního sporu Dohoda o narovnání, uzavřená mezi stěžovatelkou a jejím bývalým zaměstnavatelem, nemohla zvrátit účinky výpovědi ze dne 28. května 2010. Žádná ze stran totiž nepodala žalobu podle § 72 zákoníku práce, kterou by se okolnosti předmětné výpovědi dostaly do režimu spornosti, v němž by bylo možné vzájemná práva a povinnosti narovnat. Rozsudek sp. zn. 3 Ads 88/2014 ze dne 30. prosince 2014 Témata: Pokuta, územní samosprávný celek Správní orgány mohly přihlédnout ke skutečnosti, že stěžovatel je územní samosprávný celek (obec s úřadem s rozšířenou působností), který se prostřednictvím svých orgánů podílí na výkonu veřejné správy. Po stěžovateli lze spravedlivě požadovat, aby v dodržování pracovněprávních předpisů šel ostatním zaměstnavatelům příkladem. Rozsudek sp. zn. 6 Ads 52/2014 ze dne 11. února 2015 Témata: Nelegální práce, záskok Skutečnost, že výzva k převzetí povolení k pobytu byla kontrolovanému subjektu doručena s dostatečným předstihem (pozn. aut. – tedy nemohl v daný den být ve své provozovně), nemůže být záminkou, aby byl nucen zajistit jednodenní chod své provozovny uzavřením pracovněprávního vztahu s další osobou, natož důvodem k potrestání osob, jejichž nahodilé výpomoci se rozhodl využít.
… ÚSTAVNÍHO SOUDU Nález sp. zn. II. ÚS 1774/14 ze dne 9. prosince 2014 Téma: Použití audionahrávky v soudním řízení Svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků je hrubým zásahem do jejich soukromí. Zcela odlišně je třeba posuzovat případy, jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného pracovněprávního sporu. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma.
7
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 3–4/2015 Nález sp. zn. Pl. ÚS 9/14 ze dne 16. prosince 2014 Téma: Vyloučení rozhodnutí ze soudního přezkumu Rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby je rozhodnutím, které se týká základního práva zakotveného v čl. 30 odst. 1 Listiny, popř. v čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Vyloučení tohoto rozhodnutí ze soudního přezkumu je v rozporu s ustanovením čl. 36 odst. 2 věty druhé Listiny ve spojení s čl. 4 Ústavy, a proto je nutné návrhu na zrušení § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění vyhovět.
… SOUDNÍHO DVORA (EU) Rozsudek sp. zn. C-315/13 ze dne 3. prosince 2014 Téma: Ohlašování vyslaných zaměstnanců Články 56 a 57 SFEU nebrání tomu, aby byl příjemce služeb poskytovaných vyslanými zaměstnanci poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě povinen před začátkem zaměstnávání oznámit příslušným orgánům identifikační údaje zaměstnanců, pokud nemohou předložit příslušné důkazy o ohlášení, za podmínky, že bude určeno, že právní úprava je způsobilá zaručit uskutečnění sledovaného legitimního cíle a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení cíle nezbytné. Rozsudek sp. zn. C-413/13 ze dne 4. prosince 2014 Témata: Minimální odměna OSVČ, pojem „zaměstnanec“ Kolektivní smlouva stanovující minimální odměny pro osoby samostatně výdělečně činné, kteří jsou členy organizace smluvních zaměstnanců a na základě dohody vykonávají pro zaměstnávající subjekt tutéž činnost jako zaměstnanci, nespadá do působnosti čl. 101 odst. 1 SFEU, pouze pokud tito poskytovatelé služeb představují „nepravé samostatně výdělečně činné osoby“, tedy poskytovatele nacházející se v situaci srovnatelné se situací zaměstnanců. Rozsudek sp. zn. C-354/13 ze dne 18. prosince 2014 Téma: Diskriminace z důvodu obezity Směrnice Rady 2000/78/ES musí být vykládána tak, že obezita zaměstnance je „zdravotním postižením“ podle této směrnice, pokud tato obezita způsobuje omezení vyplývající především z dlouhodobých fyzických, duševních nebo psychických postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit plnému a účinnému zapojení dotyčné osoby do profesního života na rovnoprávném základě s ostatními pracovníky. Rozsudek sp. zn. C-396/13 ze dne 12. února 2015 Témata: Postoupení pohledávky, vysílání pracovníků Směrnice 96/71/ES brání tomu, aby právo státu podniku, který vyslal pracovníky na území jiného státu, podle něhož je zakázáno postoupení pohledávek z pracovních poměrů, mohlo bránit tomu, aby odborová organizace podala žalobu k soudu státu, ve kterém je práce vykonávána, za účelem vymáhání mzdových pohledávek podle směrnice 96/71/ES, které jí byly postoupeny, přičemž toto postoupení je v souladu s právem platným v posledně uvedeném státě.
Rubrika slouží k uvedení přehledu nejnovějších pracovněprávních judikátů s krátkým vymezením (citací nebo parafrází) předmětu řízení a hlavního závěru. Nejedná se o vyčerpávající popis daných případů a rubrika v žádném případě nemá a nemůže sloužit jako právní rada nebo úplný komentář k daným judikátům nebo jako jejich citace.
8
Z AKTUÁLNÍ JUDIKATURY Mgr. Michal VRAJÍK, Randl Partners, člen Ius Laboris
SKUTKOVÉ VYMEZENÍ DŮVODU OKAMŽITÉHO ZRUŠENÍ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. listopadu 2014, sp. zn. 21 Cdo 3572/2013 (dostupný na www.nsoud.cz) Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen. V posuzovaném případě žalovaná v dopise ze dne 16. dubna 2009 mimo jiné uvedla, že okamžitě zrušuje pracovní poměr se žalobcem podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem proto, že „se žalobce v období říjen 2008 až březen 2009 opakovaně, vědomě a záměrně dopustil podvodného jednání, a to tak, že porušil interní předpisy týkající se prodeje a vyúčtování jízdenek zakoupených v autobuse, tohoto jednání se dopouštěl opakovaně na zahraničních linkách, kdy klientům namísto ručně vypsané jízdenky pouze vydal tzv. palubenku, vybrané peníze již nevyúčtoval a ponechal si je“, a že „do tohoto jednání účelově zapojoval i ostatní spolupracovníky a obohacoval se i tak, že spolupracovníci museli na zpoplatněná zavazadla lepit štítky GRÁTIS, avšak poplatek za zavazadlo, který byl vybrán, nebyl následně vyúčtován“. … Žalovaná tedy v okamžitém zrušení pracovního poměru uplatnila důvod uvedený v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, který zároveň náležitě konkretizovala uvedením skutečností, v nichž spatřovala jeho naplnění tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Z hlediska zákonných požadavků na obsah okamžitého zrušení pracovního poměru nebylo nezbytné, aby žalovaná v okamžitém zrušení uvedla i konkrétní termín a na které konkrétní zahraniční lince se měl žalobce vytýkaného jednání dopustit, neboť i bez těchto dalších údajů nemohly vzniknout pochybnosti o tom, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje a které povinnosti měl žalobce porušit. Uvedené vyznačení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy dostatečně konkrétní a určité. I žalobci tak již v okamžiku předání dopisu ze dne 16. dub49
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 3–4/2015 na 2009 (z jeho obsahu) muselo být zřejmé, jakého konkrétního porušení povinností se měl dopustit, a takto vymezený důvod ani nebylo možné (ani k tomu nedošlo) nějakým způsobem dodatečně měnit.
KOMENTÁŘ Aby mohl zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr, musí být zaměstnanec pravomocně odsouzen pro trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v určité délce, nebo musí zaměstnanec zaviněně zvlášť hrubým způsobem porušit své pracovní povinnosti. Protože okamžité zrušení představuje nejzávažnější zásah do trvání pracovního poměru, který končí okamžitě, klade na ně zákoník práce řadu dalších požadavků. Okamžité zrušení tak mimo jiné musí obsahovat skutkový popis důvodů okamžitého zrušení tak, aby je nebylo možno zaměnit s jinými důvody. Zatímco při rušení pracovního poměru pro odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin není skutkové vymezení problematické, v případě rušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušování povinností je situace složitější. V komentovaném rozhodnutí řešil Nejvyšší soud případ řidiče autobusu, který na zahraničních linkách od cestujících vybral peníze, ale nevystavil jim jízdenku, ale pouze tzv. palubenku. Vybrané peníze pak nevyúčtoval a nechal si je pro sebe. Stejně tak vybíral, ale nevyúčtovával poplatek za zavazadla. Problematické bylo, že v okamžitém zrušení nebylo vymezeno, kdy přesně se řidič tvrzeného jednání měl dopouštět. Bylo uvedeno pouze období „říjen 2008 až březen 2009“. Zatímco podle krajského soudu bylo takové vymezení nedostatečné, Nejvyšší soud byl jiného názoru. Nejvyšší soud totiž uvedl, že již uvedením období a popisem vytýkaného jednání bylo okamžité zrušení specifikováno natolik, že řidiči muselo být jasné, proč je s ním okamžitě rušen pracovní poměr, a zároveň bylo vyloučeno, že by zaměstnavatel mohl následně v soudním řízení uvedený důvod měnit.
PŘÍKLAD V dřívější soudní praxi byl řešen případ, kdy zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnankyní, která se porušení povinností měla dopustit „nedodržováním povinností vedoucí prodejny, zejména opakovanou nedůslednou kontrolou podřízených zaměstnanců a zákazníků, dále pak i opakovaným prodejem mimo pokladnu a neodváděním tržby, v jejichž důsledku byl zjištěn inventurou ve dnech 6. a 7. listopadu 2000 schodek (s uvedením konkrétní výše).“ V tomto případě, na rozdíl od projednávané věci, nebylo okamžité zrušení platné, protože neobsahovalo dostatečně určitý popis toho, čeho se měl zaměstnanec dopustit. Okamžité zrušení totiž popisovalo až výsledek (tj. zjištění schodku), ale ne samotnou příčinu, tedy jakým konkrétním jednáním a v jakém období zaměstnankyně své povinnosti porušila.1)
VYMEZENÍ ZRUŠOVANÝCH POZIC V ROZHODNUTÍ O ORGANIZAČNÍCH ZMĚNÁCH Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. prosince 2014, sp. zn. 21 Cdo 610/2013 (dostupný na www.nsoud.cz) Z rozhodnutí ministra zahraničních věcí č. 23 ze dne 24. 9. 2010 o organizační změně na MZV ČR (reorganizace v zahraničí) se podává, že jeho účelem je snížení počtu pracovních míst v zahraniční službě; kromě jiného se jím ruší pracovní místa na padesáti třech velvyslanectvích, devíti generálních konzulátech, na osmi stálých misích a na stálých delegacích ČR, devíti rušených velvyslanectvích a generálních konzulátech, a konečně také v tzv. „rezervě systemizace“ devět „z pracovních míst rezervovaných pro atypická vyslání“ a dvacet osm pracovních míst „z rezervy pro přechodné zařazení zaměstnanců v souvislosti 1)
50
Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. června 2012, sp. zn. 21 Cdo 4883/2010.
Z aktuální judikatury s výjezdy a návraty (tzv. „800“)“. Je sice možné, že samotné „tzv. 800“ není organizační složkou žalované a že se týká širokého okruhu zaměstnanců zařazených v různých útvarech, nicméně z výslovného textu dotčeného rozhodnutí, který je třeba brát v úvahu jako celek, je zřejmé, že dopadá právě na ty zaměstnance zahraniční služby, kteří vzhledem k tzv. systému rotace působí po určitou dobu v zahraničí na „systemizovaném“ místě, a kteří jsou po svém odvolání až do svého dalšího vyslání zařazeni na nesystemizovaném místě v „rezervě systemizace“, bez ohledu na své momentální zařazení v organizačním schématu zaměstnavatele. Je zjevné, že zrušení daných pracovních míst „v rezervě systemizace“ je součástí celkové koncepce snižování počtu zaměstnanců, neboť by bylo protismyslné rušit pracovní místa v zahraničí a ponechat beze změny počet těch, kteří mají být do zahraničí vysláni. Z rozhodnutí č. 23 je totiž – jinak řečeno – zřejmé, že vedle zrušení pracovních míst na zastupitelských úřadech v zahraničí odpadá v daném rozsahu také potřeba vyslat do zahraničí zaměstnance, kteří dosud dočasně působí v určitém „provizoriu“ – v rezervě – v tuzemsku. Při konečném počtu této skupiny zaměstnanců dočasně působících v době přijetí rozhodnutí v ústředí u žalované s předpokladem vyslání do zahraničí nelze důvodně namítat, že zrušení konkrétního počtu nesystemizovaných míst „v rezervě systemizace“ činí rozhodnutí o organizační změně neurčitým. Z uvedeného vyplývá, že okruh nadbytečných zaměstnanců může být v rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně vyjádřen nejen druhem práce sjednaným nebo vykonávaným jednotlivými zaměstnanci, nýbrž jakýmkoliv jiným způsobem (uvedením profesní skupiny, organizačního útvaru, který se zrušuje apod.), z něhož bude s určitostí patrno, která pracovní místa (jaký jejich počet) považuje zaměstnavatel nadále za nepotřebná. Protože v posuzované věci organizační změnou dochází nejen ke snížení počtu systemizovaných míst v zahraničí, ale zároveň i ke snížení počtu pracovních míst v rezervě systemizace, v níž žalobce působil, a protože podle všeobecně přijímané ustálené judikatury je výběr nadbytečného zaměstnance věcí zaměstnavatele, je na místě závěr, že je dána příčinná souvislost mezi rozhodnutím žalované o organizační změně a nadbytečností žalobce, a že výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce je dán.
KOMENTÁŘ Další komentovaný judikát se týká výpovědi z důvodů organizačních změn podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Platná výpověď z důvodů organizačních změn předpokládá následující: a) rozhodnutí zaměstnavatele nebo jeho příslušného orgánu o organizačních změnách (s uvedením typu organizační změny podle § 52 písm. c) zákoníku práce), b) nadbytečnost zaměstnance a c) příčinnou souvislost mezi a) a b). Z rozhodnutí o organizačních změnách proto musí být patrné, jaká organizační změna se přijímá, tedy zda se jedná o změnu úkolů zaměstnavatele, změnu jeho technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiné organizační změny2), ideálně též ekonomické důvody této změny, a konečně jak se tato organizační změna dotkne personálního obsazení zaměstnavatele. Jinými slovy, v rozhodnutí o organizačních změnách musí být vymezeny pozice, které jsou pro zaměstnavatele nadále nadbytečné, a jsou proto rušeny. Vznikla však otázka, jakým způsobem lze pozice vymezit; zda je nezbytné uvést druh práce zaměstnanců nebo názvy pozic, případně zda stačí i jiný způsob vymezení. Nejvyšší soud se přiklonil ke druhému názoru, tedy že v rozhodnutí o organizačních změnách není třeba zrušovaná pracovní místa vymezit druhem práce nadbytečných zaměstnanců, ale stačí i jiné vymezení, pokud z něj lze výkladem dovodit, o jaká pracovní místa se jedná. 2)
Blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. ledna 2013, sp. zn. 21 Cdo 444/2012.
51
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 3–4/2015 Vždy se však musí jednat o takové vymezení, podle něhož lze výkladem dospět k tomu, jaká pracovní místa byla zrušena a kteří zaměstnanci se tak v důsledku přijaté organizační změny stali nadbytečnými. Jinak by nebyla dána nadbytečnost zaměstnance a tedy ani příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance. Výpověď daná zaměstnanci na základě nedostatečně určitého rozhodnutí o organizačních změnách by tak byla neplatná.
DOTAZY DORUČENÍ OKAMŽITÉHO ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU ZAMĚSTNAVATELEM Zaměstnanec (učitel) na výletě se žáky zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní kázeň (alkohol). K řešení byl přizván ředitel, zástupce ředitele školy a Policie ČR. Dechovou zkoušku na alkohol zaměstnanec policii odmítl. Rodiče si děti z výletu okamžitě odvezli. Druhý den ráno přišel zaměstnanec do školy, kam byl pozván k jednání se zástupci školy a rodiči žáků této třídy. Ředitel školy mu oznámil, že mu pro hrubé porušení pracovní kázně dává okamžitou výpověď podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Již před 2 lety byl z podobného důvodu kárně trestán. Zaměstnanec nečekal na předložení výpovědi v písemné formě a odešel se slovy, že jde k lékaři. Nenechal si ani vystavit propustku a svévolně opustil pracoviště. To se událo v 7:50, je o tom vyhotoven zápis a podepsán zástupci školy i rodičů, kteří se jednání zúčastnili. Výpověď mu byla okamžitě zaslána poštou na doručenku. Další ráno skutečně přinesl „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ s nástupem v den, kdy mu byla ústně dána výpověď (před svědky z řad rodičů). Dnes, tj. 3 dny po odeslání výpovědi poštou, se doručenka ještě nevrátila. Platí okamžitá výpověď daná ústně před odchodem zaměstnance ze školy, nebo jak postupovat dál, když je zaměstnanec od téhož dne práce neschopný? P. H., Čáslav Výpověď z pracovního poměru nebo okamžité zrušení pracovního poměru musí být vyhotoveny písemně a doručeny druhému účastníku (jde-li o doručování zaměstnanci, musí mu 52
