PŘEHLED ROZHODOVACÍ PRAXE … Mgr. Michal VRAJÍK, Randl Partners, člen Ius Laboris
… NEJVYŠŠÍHO SOUDU Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 905/2014 ze dne 24. února 2015 Témata: Pracovněprávní vztah, příkazní smlouva, závislá práce Žalovaná vykonávala činnost spočívající v prodeji zboží žalobce v jeho pojízdné prodejně za sjednanou odměnu v rozsahu cca 3 hodiny denně. Tato činnost žalované vykazuje znaky závislé činnosti, neboť šlo o činnost vykonávanou žalovanou osobně ve vztahu nadřízenosti žalobce a podřízenosti žalované, podle pokynů žalobce, jeho jménem, za odměnu, v pracovní době na dohodnutém pracovišti, na náklady žalobce a na jeho odpovědnost. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1229/2014 ze dne 3. března 2015 Témata: Okamžité zrušení, určitost, útok na majetek zaměstnavatele Měly-li soudy za to, že není možné provést výklad okamžitého zrušení jen na základě listiny, v níž je obsaženo, byly povinny se zabývat tím, za jakých okolností žalovaný uvedený projev vůle učinil a zda za těchto okolností bylo mezi účastníky zřejmé, proč přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem. Vzhledem k okolnostem, za nichž k porušení pracovní kázně mělo dojít, měly soudy přihlížet zejména k tomu, že žalobce by se svým jednáním, které mělo spočívat v úmyslném způsobení škody žalovanému v podobě ušlého zisku předáním zakázky zadané žalovanému jiné obchodní společnosti, dopustil útoku na majetek svého zaměstnavatele. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1234/2014 ze dne 3. března 2015 Témata: Překvalifikace výpovědního důvodu, organizační změny, požadavky pro řádný výkon práce Za stavu, kdy je ze skutkových údajů uvedených ve výpovědi zřejmé, že jejím důvodem byla nadbytečnost žalobkyně, nemohl odvolací soud v souladu se zákonem dovodit, že důvodem výpovědi je ve skutečnosti nesplňování požadavků žalovaného nezbytných pro řádný výkon práce žalobkyní, a že je proto třeba výpověď posoudit nikoliv podle § 52 písm. c) zákoníku práce, nýbrž podle § 52 písm. f) zákoníku práce.
5
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 7–8/2015 Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 346/2014 ze dne 5. března 2015 Témata: Účinnost organizačních změn, příčinná souvislost Žalobce se měl stát nadbytečným v důsledku organizačního opatření, jež bylo přijato pro akademický rok 2012/2013. Žalobce se nemohl v důsledku tohoto opatření stát nadbytečným již v akademickém roce 2011/2012. Na tom nic nemůže změnit tvrzení žalované o tom, že organizační opatření mělo nabýt účinnosti jindy než s počátkem akademického roku 2012/2013 (k 1. červenci 2012), neboť je v rozporu s obsahem přijatého organizačního opatření. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 500/2014 ze dne 5. března 2015 Témata: Odvolání z funkce, rada obce Rada obce uložila starostovi provést kroky k odvolání ředitele (školy – pozn. aut.). Protože rada nemůže svěřit starostovi rozhodování ve věcech plnění úkolů zakladatele (zřizovatele) vůči právnickým osobám a organizačním složkám zřízeným zastupitelstvem, nemůže být rozhodnutím rady přeneseno na starostu oprávnění učinit právní úkon. Právní úkon musí učinit rada a starosta je oprávněn (povinen) tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1924/2013 ze dne 9. března 2015 Témata: Prevenční povinnost, odpovědnost za škodu Zaměstnanci lze vytýkat porušení prevenční povinnosti podle § 249 odst. 1 zákoníku práce, nepočíná-li si vzhledem k pracovním podmínkám i k časové a místní situaci tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Závisí-li způsob plnění obecné prevenční povinnosti na úvaze zaměstnance, lze mu vytýkat porušení této povinnosti, jestliže je jeho počínání ve zjevném rozporu s obecnou zkušeností. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2444/2013 ze dne 24. března 2015 Témata: Vznik pracovního poměru, konkludentní pracovní smlouva Platná je pracovní smlouva, i pokud byla sjednána ústně, popřípadě konkludentně. Nejde-li o výslovné projevy vůle, lze považovat za sjednaný druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal vykonávat, za sjednané místo výkonu práce místo, v němž začal pracovat, za sjednaný den nástupu do práce den, kdy zaměstnanec takovou práci začal bez námitek se souhlasem zaměstnavatele vykonávat. Dodatečně sepsaná „řádná pracovní smlouva“ má povahu potvrzení o obsahu dříve konkludentně sjednaných podmínek. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4238/2014 ze dne 27. března 2015 Témata: Náhrada škody, zavinění Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalovaný byl v době čerpání dotací (a stále je) přesvědčen, že jeho postup byl v souladu se zákonem. Ukázalo-li by se, že jeho přesvědčení bylo (je) mylné, lze o prokázání jeho zavinění na vzniku škody hovořit jen tehdy, kdyby byla zjištěna příčina tohoto jeho „omylu“, popřípadě kdyby vyšlo najevo, že své přesvědčení jen předstírá a že ve skutečnosti o protiprávnosti svého jednání dobře věděl. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4123/2013 ze dne 31. března 2015 Témata: Odvolání vedoucího úřadu, porušení povinnosti Nelze dovozovat, že by se lhůta (6 měsíců) uvedená v § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících vztahovala toliko na nejméně dvě méně závažná porušení povinností, zatímco při porušení povinností závažným způsobem by se zaměstnavatel mohl pro odvolání vedoucího úředníka (úřadu) rozhodnout kdykoliv. Oba důvody pro odvolání z funkce mohou být použity, jen porušil-li vedoucí úředník (úřadu) povinnosti v době posledních 6 měsíců.
6
Přehled rozhodovací praxe … Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1467/2014 ze dne 31. března 2015 Témata: Okamžité zrušení, více porušení povinností Pro posouzení platnosti výpovědi nebo okamžitého zrušení není podstatné, kolik z jednání označených ve výpovědi nebo v okamžitém zrušení jako porušení povinnosti bylo skutečně soudem jako porušení pracovní povinnosti posouzeno, ale zda zjištěné porušení pracovní povinnosti dosahuje (v souhrnu, nebo alespoň jedno) takové intenzity, že může být podřazeno pod pojmy „méně závažné porušení povinnosti“, „závažné porušení povinnosti“ nebo „porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem“. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1525/2014 ze dne 9. dubna 2015 Témata: Odškodnění nemoci z povolání, průměrný výdělek podnikatele, odpisy Při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance, který vykonává podnikatelskou činnost, po zjištění nemoci z povolání je třeba přihlížet rovněž k odpisům hmotného majetku uplatněným zaměstnancem v jeho přiznání k dani z příjmů, jestliže jsou tyto odpisy spojeny s úplatným pořízením hmotného majetku, který je potřebný k jeho podnikatelské činnosti a k dosahování příjmů z ní. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1897/2014 ze dne 16. dubna 2015 Témata: Promlčení, dobré mravy S přihlédnutím k „nejasnostem“ doprovázejícím „privatizaci“ státního podniku BSZ Jeseník „způsobeným státem“ a k neobvyklé obtížnosti a problematičnosti posouzení okolností, na základě kterých byl určen subjekt, který je povinen platit žalobcům náhradu za ztrátu na výdělku, dospěl dovolací soud k závěru, že nepřiznání práva z důvodu promlčení by bylo vůči žalobcům nepřiměřeně tvrdým postihem, jestliže již dříve se svých práv domáhali. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1132/2014 ze dne 22. dubna 2015 Témata: Okamžité zrušení pracovního poměru, zákaz konkurence Pro posouzení shodnosti výdělečné činnosti s předmětem činnosti zaměstnavatele není rozhodující vlastní činnost, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává. Shodnost výdělečné činnosti se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele, nikoliv k druhu práce, který má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě. Jinými slovy, předmět činnosti daného zaměstnavatele je shodný pro všechny jeho zaměstnance, bez ohledu na to, jaký druh práce pro zaměstnavatele vykonávají. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2134/2014 ze dne 22. dubna 2015 Téma: Výpověď z pracovního poměru I když zaměstnavatel rozhodl o změně svých úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, je výpověď z pracovního poměru daná podle § 52 písm. c) zákoníku práce neplatná, jestliže zaměstnanec ještě před doručením výpovědi pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost dále vykonávat dosavadní práci. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1659/2014 ze dne 23. dubna 2015 Témata: Okamžité zrušení pracovního poměru, jmenování, odvolání Jestliže zaměstnanec byl ze svého místa odvolán, pak než se dohodne na svém dalším pracovním zařazení, popřípadě do skončení pracovního poměru, se vztahy mezi účastníky vyznačují tím, že zaměstnanec nekoná práci, neboť na dosud zastávaném místě již není oprávněn práci konat, a jeho nové pracovní zařazení není určeno. Za této situace nelze dovozovat, že by zaměstnanec mohl porušit své povinnosti tím, že nedocházel do zaměstnání.
7
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 7–8/2015 Usnesení sp. zn. 21 Cdo 1009/2015 ze dne 23. dubna 2015 Témata: Okamžité zrušení pracovního poměru, zákaz konkurence Tím, že byl v době od 15. února 2013 do 26. září 2013 bez předchozího souhlasu žalovaného jednatelem společnosti, která měla v předmětu podnikání zapsánu činnost shodnou s předmětem činnosti žalovaného, a že byl jako jednatel této společnosti zapsán v obchodním rejstříku, se žalobce dopustil porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3307/2013 ze dne 4. května 2015 Témata: Výpověď z pracovního poměru, předpoklady pro řádný výkon práce Předpoklad odborné způsobilosti úředníka k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110 odst. 4 zákona o sociálních službách se považuje za splněný, jestliže k 1. lednu 2007 tuto činnost vykonával a dosáhl věku 50 let. Předpoklad, který je stanoven jako hledisko významné pro přiznání určité tarifní třídy ve smyslu nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, není důvodem k rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. f) zákoníku práce. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3024/2014 ze dne 4. května 2015 Témata: Výpověď z pracovního poměru, lhůty O méně závažném porušení povinností se žalovaná dozvěděla na základě kontroly, kterou u ní provedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost ve dnech 12. dubna 2007 a 30. května 2007. Se závěrem, podle kterého se žalovaná dozvěděla o porušení povinností teprve doručením protokolu o kontrole dne 6. června 2007, nelze souhlasit, neboť podle tohoto protokolu byl již v den provedení kontroly seznámen se závěry kontroly zaměstnanec pověřený řízením žalované.
… NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU Rozsudek sp. zn. 2 Ads 33/2015 ze dne 19. května 2015 Témata: Nelegální zaměstnávání, nadřízenost a podřízenost Správní orgány neprokázaly, že činnost stěžovatelky naplňovala znak závislé práce spočívající v nadřízenosti a podřízenosti. Proti přítomnosti tohoto znaku hovoří zejména shodné tvrzení stěžovatelky a kontrolovaného subjektu, že spolu dlouhodobě žijí, stěžovatelka činnost vykonala výjimečně, dobrovolně a nedostala (ani neočekávala) za ni žádnou odměnu. Rozsudek sp. zn. 9 Ads 24/2014 ze dne 28. května 2015 Témata: Státní kontrola, správní řízení Správní orgán nemůže konstatovat, že stěžovatelovy námitky měly být vypořádány jako námitky proti protokolu o kontrole, a dále se jimi nezabývat. Ať už se jedná o námitky směřující do skutkových okolností, či do právního posouzení, měl by se jimi správní orgán zabývat. Rozhodnutí žalované je založeno na chybném posouzení, neboť žalovaná vyšla z toho, že se již nemusí v odvolání vypořádat s námitkami, které byly řešeny v rámci kontroly.
… ÚSTAVNÍHO SOUDU Nález sp. zn. Pl. ÚS 55/13 ze dne 12. května 2015 Témata: Podpora v nezaměstnanosti, rozhodné období Návrh na zrušení § 41 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se zamítá. Délka rozhodného období není (obecně) zjevně nepřiměřená ve vztahu k podmínce jednoroční délky účasti na důchodovém pojištění (tj. 12 měsícům zaměstnání). Nová právní úprava tak rozhodně nesnižuje standard poskytování podpory v nezaměstnanosti až směrem k praktickému znemožnění její realizace, či dokonce k jejímu ploš8
Přehled rozhodovací praxe … nému odnětí (to by mohlo nastat toliko za situace, pakliže by byla stanovena podmínka účasti na důchodovém pojištění téměř v totožné délce, jakou má délka rozhodného období). Usnesení sp. zn. IV. ÚS 702/15 ze dne 12. května 2015 Téma: Fiduciární cese – k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 389/2014 Obecné soudy vyšly ze závěru, že musí být v oblasti pracovněprávních vztahů zakázána i fiduciární cese. Výklad učiněný obecnými soudy považuje Ústavní soud za zcela ústavně konformní. Stran argumentace stěžovatelky o ochraně zaměstnance je třeba podotknout, že chráněn je nejen zaměstnanec, ale celý pracovněprávní vztah, což plyne přímo ze zásad pracovního práva. Usnesení sp. zn. III. ÚS 3566/13 ze dne 14. května 2015 Témata: Organizační změny, odpadnutí jednoho z více druhů práce Obecné soudy se zabývaly otázkou, zda stěžovatelka nemohla u žalovaného (po odvolání z pozice kastelána) nadále pracovat jako kurátor sbírkových a mobiliárních fondů; závěr, že pracovní poměr nelze „štěpit“, resp. že k úvaze o takovém štěpení není prizmatem tzv. nabídkové povinnosti zaměstnavatele žádný rozumný důvod, obstojí opět z hlediska věcné správnosti nepochybně, a není ani z ústavněprávních pozic jakkoliv kritizovatelný.
… SOUDNÍHO DVORA (EU) Rozsudek sp. zn. C-80/14 ze dne 30. dubna 2015 Témata: Hromadné propouštění, informování a projednání Směrnice Rady 98/59/ES nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví informační a konzultační povinnost ve vztahu k zaměstnancům v případě propouštění, k němuž dochází u alespoň 20 zaměstnanců v období 90 dnů v jednom konkrétním závodu podniku, a nikoliv v případě, kdy je tohoto počtu 20 nebo více zaměstnanců během stejného období dosaženo ve všech závodech podniku dohromady nebo v jejich části. Rozsudek sp. zn. C-392/13 ze dne 13. května 2015 Téma: Hromadné propouštění Směrnice Rady 98/59/ES brání úpravě, která zavádí jako referenční jednotku podnik namísto závodu, jestliže důsledkem je, že informační a konzultační postup se nepoužije, přestože v případě, kdy by byl referenční jednotkou závod, by musela být dotčená propuštění kvalifikována jako „hromadné propouštění“. Rozsudek sp. zn. C-586/13 ze dne 18. června 2015 Témata: Pronájem pracovní síly, poskytování služeb Pro určení, zda musí být vztah kvalifikován jako poskytování pracovní síly podle čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71/ES, je třeba zohlednit, zda vyslání pracovníků do hostitelského státu je samotným předmětem poskytování služeb. Indiciemi, že takové vyslání není samotným předmětem poskytování služeb, jsou to, že poskytovatel nenese důsledky poskytování plnění, které neodpovídá smlouvě, jakož i to, že poskytovatel může určit, kolik pracovníků považuje za užitečné vyslat do hostitelského státu. Rubrika slouží k uvedení přehledu nejnovějších pracovněprávních judikátů s krátkým vymezením (citací nebo parafrází) předmětu řízení a hlavního závěru. Nejedná se o vyčerpávající popis daných případů a rubrika v žádném případě nemá a nemůže sloužit jako právní rada nebo úplný komentář k daným judikátům nebo jako jejich citace.
9
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 7–8/2015
Z AKTUÁLNÍ JUDIKATURY Mgr. Michal VRAJÍK, Randl Partners, člen Ius Laboris
KONKURENČNÍ DOLOŽKA BEZ VYMEZENÍ ÚZEMÍ A KONKURENČNÍ ČINNOSTI Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. ledna 2015, sp. zn. 21 Cdo 506/2013 (dostupný na www.nsoud.cz) Dohodu o konkurenční doložce je proto třeba vždy chápat jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si účastníci bývalého pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli, neboť jen tak lze vyjádřit závazek zaměstnance o tom, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a závazek zaměstnavatele o tom, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání (kompenzaci), nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2012, sp. zn. 21 Cdo 2/2012). Jiné náležitosti platné dohody, jako je „územní vymezení“ nebo „sumář zakázaných činností“, zákon nestanoví. Je jistě v dispozičním oprávnění účastníků tyto skutečnosti vzájemně dohodnout, mají-li na tom zájem; nevyloučí-li však určité teritorium z působnosti dohody (kupříkladu Austrálii, jak příkladmo uvádí dovolatelka) nebo nevytvoří-li podrobný katalog „zakázaných“ činností, nečiní to dohodu o konkurenční doložce neplatnou. Ustanovení § 310 zákoníku práce umožňuje na základě smluvního ujednání omezit práva bývalého zaměstnance na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod na dobu po skončení pracovního poměru, a tím jednak preventivně bránit případnému zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání a jednak bránit potencionálnímu konkurenčnímu střetu zájmů, k němuž by mohlo dojít mezi bývalým zaměstnavatelem a bývalým zaměstnancem, příp. třetí osobou, pro niž bývalý zaměstnanec vykonává výdělečnou činnost. Okolnost, zda zaměstnanec po uzavření konkurenční doložky opravdu nabude informace, poznatky, znalosti pracovních a technologických postupů, jejichž využití po skončení pracovního poměru by 50
Z aktuální judikatury
mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost, nebo zda oproti očekávání (jak to v posuzované věci tvrdí žalovaná) tyto informace nenabude, není z hlediska platnosti sjednané dohody, jejíž platnost se posuzuje ke dni, kdy byla uzavřena, významná.
KOMENTÁŘ V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval tím, co všechno musí obsahovat konkurenční doložka, aby byla platná. Ze zákoníku práce1) podle Nejvyššího soudu vyplývá, že konkurenční doložka musí obsahovat: 1. vymezení doby platnosti (maximálně 1 rok), 2. závazek zaměstnance zdržet se výkonu konkurenční výdělečné činnosti, a 3. sjednání přiměřeného vyrovnání (v současnosti minimálně jedna polovina průměrného výdělku zaměstnance za každý měsíc trvání konkurenční doložky). Nejvyšší soud vysvětlil, že je na stranách, zda si v konkurenční doložce sjednají i „něco navíc“, ale i „holá“ konkurenční doložka, obsahující jen výše popsané tři náležitosti, je dostačující. Mezi další typická ujednání v konkurenční doložce mohou patřit mimo jiné: sjednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti nekonkurovat (jde o jediný případ, kdy zákoník práce sjednání smluvní pokuty připouští; k jiným smluvním pokutám se nepřihlíží); sjednání spravedlivých důvodů pro odstoupení zaměstnavatele, ale i zaměstnance od konkurenční doložky (s ohledem na judikaturu, která nepřipouští odstoupení bez uvedení důvodu, i kdyby bylo mezi stranami dohodnuto2)); sjednání území, na němž se konkurenční doložka uplatní. Nejvyšší soud v judikátu bohužel nedal žádné vodítko, na jakém území se konkurenční doložka uplatní, pokud si strany nic nedojednají. Lze se přiklonit k názoru, podle něhož se doložka v takovém případě uplatní na relevantním trhu, tj. všude tam, kde si mohou zaměstnavatel a bývalý zaměstnanec reálně konkurovat3); sjednání činností, které se považují za zakázané. Ani zde Nejvyšší soud nevysvětlil, co vše se považuje za zakázané, pokud konkurenční doložka nic nestanoví. Lze se domnívat, že půjde o všechny činnosti, které lze podřadit pod výslovný text § 310 odst. 1 zákoníku práce, tedy činnosti výdělečné, které jsou shodné nebo konkurenční vzhledem k činnosti zaměstnavatele. Závěrem Nejvyšší soud ještě připomněl, že konkurenční doložku lze sjednat i dříve, než zaměstnanec získá informace a znalosti, s nimiž by mohl zaměstnavateli konkurovat.4) Konkurenční doložka tak může být obsažena třeba již v pracovní smlouvě. Nejvyšší soud se bohužel nevyjádřil k tomu, co se stane, když zaměstnanec až do skončení pracovního poměru konkurenčně významné informace nezíská vůbec. Mohlo by jít o důvod odstoupení od konkurenční doložky, pokud byl předem sjednán. Za současné právní úpravy se dále jeví, že by mohlo jít i o důvod zániku konkurenční doložky pro tzv. nemožnost plnění, tedy proto, že zaměstnanec nemůže plnit závazek nekonkurovat, když vůbec nemá, čím by konkuroval. S ohledem na přístup Nejvyššího soudu ke konkurenčním doložkám a k možnostem jejich ukončení je ovšem tento názor třeba brát obezřetně a zřejmě spíše převáží názor, podle něhož je doložka platná a zaměstnanci náleží peněžité vyrovnání, ledaže by šlo v daném případě o výkon práva v rozporu s dobrými mravy.5)
1)
2)
3)
4)
5)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2011, sp. zn. 21 Cdo 4986/2010, a ze dne 28. března 2012, sp. zn. 21 Cdo 4394/2010. Podrobně viz VRAJÍK, M. in HŮRKA, P., NOVÁK, O., VRAJÍK, M. Aktuální pracovněprávní judikatura s podrobným komentářem. Olomouc: ANAG, 2012, s. 176–177. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2011, sp. zn. 21 Cdo 4986/2010. Viz VRAJÍK, M. in HŮRKA, P., NOVÁK, O., VRAJÍK, M. Aktuální pracovněprávní judikatura s podrobným komentářem. Olomouc: ANAG, 2012, s. 185.
51
