Přehled problémů týkajících se mokřadů a vody v krajině, přístup k jejich řešení

SÍŤ ENVIRONMENTÁLNÍCH A PORADENSKÝCH CENTER PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ

Přehled problémů týkajících se mokřadů a vody v krajině, přístup k jejich řešení RNDr. Richard Faina

ENKI o.p.s.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Úvod

Naše krajina zaznamenala v posledních desetiletích radikální změnu hydrologických podmínek !!!

Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Nedostatek vody v krajině Důvody  Mizení povrchové vody po rozorání (kulturní zemědělské stepi)  Rapidní úbytek drobných mokřadů, studánek, vlásečnic

(=porodnice obojživelníků a potočních rybek) a drobných potoků

 Regulace potoků (zahloubené kanály, zatrubnění) pro odvod vody z melioračních řádů

 Rychlý odvod vody z krajiny Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Nedostatek vody v krajině Dopady  Úbytek ploch pro organismy vázané svými životními nároky na vodní a mokřadní ekosystémy

 Extrém: V naší krajině může docházet v řadě oblastí při dlouhodobějších srážkových deficitech i k úhynu volně žijících živočichů z nemožnosti přístupu k povrchovým vodním zdrojům

 Zahloubená koryta potoků lze spíše považovat za smrtelné pasti pro drobná zvířata, než za zdroj pitné vody


Nedostatek vody v krajině Dopady  Ovlivnění místních hydrologických podmínek (např. pokles hladiny podzemní vody, půdní eroze, zrychlený povrchový odtok vody způsobující častější záplavy a sesuvy půd), negativní účinky např. dvacetileté vody jsou v současnosti srovnatelné se stoletými vodami z hlediska napáchaných škod

 Ovlivnění transformace srážkové vlny v menších povodích


Nedostatek vody v krajině Transformace srážkové vlny v menších povodích

Transformace srážkové vlny po roce 1975

6

6

5

5

4

4

Průtok

Průtok

Transformace srážkové vlny do roku 1973

3 2

3 2

1

1

0

0 1

2

3

4

5

6

7

8

Čas

9 10 11 12 13 14

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Čas


10

Rybniční ekosystém Problém živin V 70. – 80. létech vystoupaly dávky aplikovaných hnojiv v přepočtu na čisté živiny až na úroveň 220kg/ha, a to i ve svažitých oblastech !!! Z oblastí s intenzivně obhospodařovaným povodím docházelo ke splachům a smyvům tak značným, že příchozí živiny překonávaly mnohonásobně dávky používané rybáři v rybnících.

kaprů

Hydrochemické extrémy (pH, NH4, NH3) a následně žaberní nekrózy Zvýšená aplikace organických hnojiv za účelem doplnění uhlíku (CO2)

Zvyšování rybích obsádek za účelem vytvoření umělé rovnováhy (velký přísun živin X velká biomasa odběratelů), nárůst přikrmování ryb


Rybniční ekosystém Problém živin Vyvolání potřeby používání biocidních přípravků na redukci nadprodukce některých vodních organismů

Při stávajících vysokých obsádkách ukončení minerálního hnojení

Konečným důsledkem je převážně hypertrofní charakter rybničních ekosystémů s obrovskými zásobami živin v sedimentech a zvýšenou organickou zátěží vody s malou průhledností a nízkou druhovou diverzitou vodních organismů


Rybniční ekosystém Odbahňování a devastace okrajů Rybářství se stalo „průmyslem“ Rybníky se daleko rychleji díky erozi v povodí zabahňovaly a stále zabahňují Již v 60. létech byla vytvořena speciální mechanizační střediska u rybářských závodů, která začala využívat státní dotace na odbahňování rybníků. Značná část rybníků byla „odbahněna“


Rybniční ekosystém Odbahňování a devastace okrajů Nejednalo se však pouze o odbahňování, ale v řadě případů šlo i o vyhrnování litorálů = období největší devastace rybničních okrajů i navazujících mokřadů, které byly obvykle překryty vytěženým neseparovaným sedimentem, který se nehodil na pole (směs větví, štěrku, bahna aj. => deponie v katastru rybníka) Stále docházelo ke zvyšování obsádek Po zjištění, že kubatura je důležitým faktorem přirozené produkce docházelo ke zvyšování hladin a likvidaci zbylých porostů => silné vymizení ostřic !!!


Obnova nádrží v rámci PRŘS Klady 3) Obnova intenzivně využívané krajiny 4) Nárůst biodoverzity rostlin a živočichů

v nádrži i okolí (vydařené akce vytvářejí vhodné refugium pro řadu v mnohých případech chráněných organismů)

5) Schopnost některých nádrží do určité míry tlumit důsledky případných zvýšených průtoků

6) Pozitivní ovlivnění vláhových poměrů v okolí (ochlazovací efekt), aj.

7) Otevřená vodní plocha, dostupná jako zdroj pitné vody pro živočichy


Obnova nádrží v rámci PRŘS Zápory 2)

Mnohé revitalizační akce proběhly na plochách biologicky cennějších než vlastní dílo!!!

4)

Pokud bylo dílo i dobré, bývá často znehodnoceno nevhodným a nepovoleným rybářským hospodařením (nejsou v právním stavu pro komerční polointezivní chov ryb), nebo chovem polodivokých kachen

6)

Průtočné rybníky na tocích = zábrana průchodnosti toků => nemožnost účinné regulace obsádek (směs ryb z povodí), vysoký vyžírací tlak obsádky neumožňující rozvoj ostatních složek rybničního ekosystému Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Obnova nádrží v rámci PRŘS Zápory 3)

Některé rybníky mají tak strmé břehy, že neslouží ani jako zdroj pitné vody pro volně žijící živočichy

5)

Rychlé zanášení některých nově vytvořených a obnovených nádrží erozními smyvy.

7)

I kdyby byly nádrže sebelepší, mají majitelé a odběratelé dotace na zbudování povinnost dodržovat zásady šetrného hospodaření pouze 10 let po provedení jejich výstavby !!!


Obnova nádrží v rámci PRŘS Příklady nevhodných technických řešení


Obnova nádrží v rámci PRŘS Příklady nevhodných technických řešení


Rybářství Tři zásadní problémy

B. C. D.

Problém v kvantitě, ale i v kvalitě kapra obecného Problematika invazních druhů ryb Degradace ekosystému vysokými obsádkami ryb !!!


Čištění odpadních vod Současný stav  Veliké množství obcí bylo v posledních letech vybaveno ČOV, ale jejich účinnost zejména z hlediska odstraňování P je nízká  Dokonce v řadě případů bývá aktuální přísun reaktivního P do recipientu vyšší než před zbudováním ČOV (zvýšená tvorba sinic)  To souvisí s vybudováním centrální kanalizace a svedením všech splaškových vod do ČOV, které nejsou vybaveny terciárním stupněm čištění  Do řady rybníků stále přitékají živinami bohaté, surové a předčištěné komunální odpadní vody  Př. dříve zatěžovala recipient cca1/3 obce, dnes prakticky celá Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Povodí Základní problémy S.p. Povodí zaměřuje svoji pozornost především na koryta toků. Jak jméno tohoto podniku naznačuje, měla by jeho kompetence zasahovat skutečně do celého povodí. To by pak umožnilo odborně regulovat i nepřípustný stav pozemků a hospodaření v krajině. Tzn., že by mělo docházet k využívání vodního zákona ve smyslu paragrafu 27 a upozorňovat na pozemky v povodí, které se tomuto paragrafu vymykají. Nelze pochybovat o tom, že je jich velmi mnoho a na řadě z nich hospodaří vlastníci i nájemci nepřijatelným způsobem. Dle zákona by tuto situaci měla řešit ČIŽP nebo obecní úřady obcí s rozšířenou působností.


Povodí Základní problémy Upozornění na nevhodný způsob hospodaření by teoreticky mohl podat každý občan. Je zde široké pole působnosti i pro nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí

Zemědělci a jejich technologie zásadně ovlivňují charakter celého povodí (například i nepřiměřená pastva v okolí drobných vodních toků i jejich pramenů)


Povodí Základní problémy Často o situaci v povodí rozhoduje předseda ZD nebo agronom => zaplavování vesnic ornicí – příklad z posledních let obec Radčice u Vodňan mezi lány kukuřice ve svažitém okolním terénu

Znečišťování toků karbováním rybníků je postižitelné. Daleko větší problém zanášení recipientů ornicí z nechráněných a často rozorávaných zemědělských pozemků až k tokům nebo k vodním nádržím postihováno obvykle nebývá? Je to logické?


Povodí Východiska Docílit jednotnou odpovědnost za tok od pramene až k ústí (příp. ke státní hranici). To umožní skutečnou garanci za celé povodí a ovlivní i účelné rozdělování finančních prostředků v rámci toku

Zemědělci musí být podřízeni zájmům vodní politiky. V opačném případě je rámcová směrnice o vodách bezvýznamným kusem papíru


Zemědělství Vybrané problémy • Získávání dotací na zatravnění orných půd nebo uvedení do klidu, bez toho, že se osejí kvalitní travní kulturou zamezující erozi půdy

• Plevele porůstající orné plochy uvedené do klidu mají velmi nevhodnou skladbu, takže netvoří ani příliš příznivá stanoviště pro volně žijící živočichy

• Pouhé mulčování těchto porostů s tím, že rostlinná biomasa se nechá postupně rozkládat a její výluhy se při deštích dostávají do potoků, není též vhodným řešením pro kvalitu vody zejména v drobných tocích Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Diskuze Zamyšlení před diskuzí  Vše co se zatím děje kolem vody je jen parciální řešení problémů  Ten hlavní problém, tj. povodí, které je z velké části tvořeno zemědělskými

plochami, se až na výjimky neřeší (eroze běží plnou silou dále, viz naše žluté řeky po každém malém dešti) Doplnit o foto z Novosedelského dolního rybníka !!!

 Mají dnešní zemědělci dostatečné odborné vzdělání na to, aby si byli vědomi důsledků své činnosti v povodí?

 Jak ochráníme okraje rybníků a toků před rozoráním a dalším zanášením? ČIŽP asi na všechno nebude stačit. Budou mít obce s rozšířenou působností dostatek sil a odvahy se do tohoto problému pustit, když nemáme úředníky s definitivou?


Diskuze Zamyšlení před diskuzí  Paragraf 27 zákona o vodách praví: „Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak 18), zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.“ - Uvědomují si to i nájemci? - Co dělat když už je to tak špatné, že o zhoršování téměř nelze ani uvažovat a za 5 let platnosti vodního zákona se v tom prakticky nic neudálo !? Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Diskuze Zamyšlení před diskuzí  Vše souvisí se vším -> jak se postavíme z tohoto pohledu k rámcové směrnici EU o vodách?

 Kdy budeme vyžadovat i na zemědělcích, aby se chovali ke krajině přátelsky, jako to chceme na rybářích? Většina zemědělských pozemků, na rozdíl od rybníků mezi VKP nepatří.

 Mladí a mladší lidé si již zvykli na to, že v polním, ale bohužel i v lučním prostředí prakticky nic z dřívější diverzity již nežije.

 Kdo skutečně dohlíží na skutečnost, zda tam kde mají být louky jsou louky a ne orná půda. Síť environmentálních informačních a poradenských center pro péči o mokřady a vodu v krajině

Prostor k diskuzi

RNDr. Richard Faina ENKI o.p.s. Náměstí Svobody 10 Vodňany 38001


Prostor k diskuzi



Prostor k diskuzi



Přehled problémů týkajících se mokřadů a vody v krajině, přístup k jejich řešení

Recommend Documents