@pef Newsletter Provozně
ekonomické fakulty
M e n d e l ov y v Brně L
e d e n
-
univerzity
ú n o r
2 0 1 0
Hlasovací zařízení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
@pef / intro / 3
intro Vážení a milí čtenáři, je to již mnoho let, co jsem usedal do stejných lavic a „prokousával“ se ohmatanými listy skript. Díky tomu, že jsem byl v té době již zaměstnán a studoval dálkově, jsem již tehdy věděl, že skutečný život je vždy trochu o něčem jiném. Někomu se to může zdát jako klišé - vždyť i dnes sedávám v lavici, ač poslanecké, a studuji stohy textů - zákonů. Za sebou mám však dlouhou cestu, po které mé znalosti i zkušenosti jak ze studia, tak z praxe, kráčely neodmyslitelně ruku v ruce. Oceňuji proto tento newsletter jako užitečného pomocníka, který Vám po-
máhá se při studiu o něco lépe orientovat a hledat si ten svůj správný směr při spojení studia a adekvátní praxe. Přeji tedy všem autorům, kteří se podílí na tvorbě tohoto newsletteru, i do budoucna, mnoho zajímavých nápadů a úspěšných projektů a všem studentům PEF, aby se jim dařilo nejen v průběhu studia, ale i při hledání kvalifikovaného uplatnění v praxi. Ing. Miloslav Vlček Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
@pef / události / 5
události Jak to bude s přestavbou Informačního centra? Se studijními prostorami to na PEF není snadné. Chcete-li si někde sednout a v klidu se oddat studiu, nemáte mnoho možností. Stolečky na patrech poskytují útočiště jen těm, kteří se nebojí odolávat náporům přesunujících se studentů. Prostory před bufetem Quido jsou zase vhodné jen pro ty, jež jsou ochotni přetrpět chladivý vánek (tolik osvěžující především v zimním semestru) a nepatřičný pocit hosta, který si v přeplněné restauraci nic neobjedná. A tak je jediným adekvátním útočištěm studentovy mysli v první řadě studovna Informačního centra. Ta v prostoru za turnikety společně s knihovnou nabízí komfort studijního místa hodného Budovy roku 2005. O to více povyku vyvolal dotazník, který prostřednictvím informačního systému naznačoval, že by tato poslední výspa studijních prostor na PEF měla zaniknout.
@pef / události / 7
„Chtěli jsme znát názor studentů na záměr vedení PEF přebudovat ekonomickou studovnu na velkokapacitní počítačovou učebnu. Vycházeli jsme přitom z dopisu děkanky Jany Stávkové rektorovi univerzity, kde o takovouto změnu žádá,“ říká k tomu Zuzana Streichsbierová, pracovnice ÚVIS, který dotazník zveřejnil. „Dnes už bychom ale dotazník formulovali jinak,“ dodává Streichsbierová. Jak se totiž později ukázalo, formulace „vybudování počítačové učebny“, ze které dotazník vycházel, nebyla nejšťastnější, protože skutečným záměrem vedení je vybudování „počítačové studovny“. Tato významová odlišnost, vycházející z ne úplně ideální komunikace zainteresovaných stran, přitom vyvolala obavy o zrušení studovny v budově Q. Ty pak společně se s nedostatkem informací daly na diskusním fóru informačního systému vykvést poměrně vzrušené debatě, srovnatelné snad jen s památnou diskusí o významu předmětů Ústavu informatiky pro manažery. Jaká je tedy skutečná situace týkající se pře-
stavby IC? „Konečným záměrem je vybudovat na místě dnešního IC velkokapacitní počítačovou studovnu. Přitom místnost, kde jsou dnes počítače, bude sloužit jako studovna a v prostoru současné studovny bude vybudováno 82 volně přístupných počítačových stanic,“ říká k tomu Martin Mádle z PR oddělení PEF. „Počítače budou veřejně přístupné s tím, že k určitým omezením dojde ve zkouškovém období a během přijímacích řízení“, dodává. V důsledku tak bude nově vybudovaná místnost Q10 oproti nynějšku nabízet rozšířený počet studijních míst, počítačů a přípojek na notebooky. Mezi cíle tohoto řešení patří především odbourání přetíženosti počítačových učeben, která v době přijímacího řízení narušuje výuku. „Řešení je účelné i vzhledem k zvyšujícímu se podílu elektronických studijních materiálu. Zároveň tím vznikne prostor pro zkoušení formou e-testování,“ doplňuje důvody přestavby proděkanka PEF Jitka Machalová. Ač lze navrhovanou změnu bezesporu přijmout jako snahu o zkvalitnění
výuky, nelze popřít i její méně příjemný dopad na studenty a zaměstnance PEF. Pokud se ptáte, co bude se současnou knihovnou, vězte, že ve studovně Q10 knihovnu nenajdete. Fondy knihovny budou přesunuty do budovy A. Zmizí tak možnost prezenčního půjčování knih a vzhledem k měsíční výpůjční době se pravděpodobně sníží i jejich dostupnost. „Navíc prostory pro ukládání knih již dnes praskají ve švech a přesun fondů z PEF situaci jen přitíží,“ hodnotí současný stav Zuzana Streichsbierová. „Vzhledem k nedostatku úložného prostoru se tak může stát, že nebudeme moci nakupovat od každé knihy tolik kusů, kolik by bylo potřeba,“ poukazuje na možné důsledky přestavby Streichsbierová. Na závěr nezbývá než obligátně konstatovat, že přínosy a negativa přestavby Informačního centra ukáže až čas. Finální podoba nové studovny by měla být dohodnuta ke konci února. Během března se pak přestavba začne realizovat. Lukáš Dolníček
Co se děje ... na PEF kvalitnější výukA informatiky Více než 50 ředitelů a učitelů z 28 středních škol celé České republiky, kde jsou vyučovány obory Informatika v ekonomice a Informační technologie, se sešli na unikátním semináři na PEF. Společně diskutovali o studijních programech Informatika v ekonomice a Informační technologie a rokovali o skladbě předmětů a obsahové náplni právě těchto studijních oborů. Dny otevřených dveří Jako každý rok i letos se pro zájemce o studium na PEF Mendelu v Brně konají dny otevřených dveří. První dva termíny již proběhly a zatím se jich zúčastnilo téměř 1300 budoucích PEFáků a PEFaček. Kdo první dvě možnosti prohlédnout si fakultu a dovědět se informace o studiu zatím nestihl, nemusí zoufat. Pro zájemce o studium je připraven ještě jeden termín Dnů otevřených dveří a to 12. Února 2010 ve 13 hodin v posluchárně Q01. PEFKA.CZ Exkluzivně jsme spustili pro naše budoucí spolužáky a kolegy portál pro maturanty PEFKA.cz. Vybrat si vhodnou vysokou školu je velký oříšek. Informací je obrovské množství, mnohokrát jsme jimi až přehlceni. Studentská unie PEF se tedy rozhodla usnadnit práci maturantům i ostatním zájemcům o studium a založila portál PEFKA.CZ. Tento portál přináší informace o studiu a životě na PEF. A to hlavní na závěr – všechny informace jsou pří-
mo od studentů. Přesvědčte se sami na www.pefka.cz. PEF v rádiích PR oddělení PEF dělá vše pro to, aby se dostala do povědomí široké veřejnosti, zejména maturantů. Přistoupilo k radiové kampani, která byla spuštěna začátkem února. A kde můžete slyšet spot PEF? Jedná se konkrétně o rádia Evropa 2, Frekvence 1, Kiss Hády, Rádio Jih, Impuls, Krokodýl, Free rádio, dokonce i slovenské rádio Okey. PEF zavádí nový systém praxí Studenti magisterských programů si již nebudou sami hledat firmu, která jim odbornou praxi poskytne, ale tato odpovědnost bude nyní ležet na bedrech fakulty. Pro efektivnější komunikaci mezi studenty a zástupci firem byl také 8. února 2010 zahájen provoz elektronického portálu. Student se zaregistruje do portálu, vyplní identifikační údaje a vloží svůj životopis. Obdobným způsobem firma vyplní svůj profil s aktuálně nabízenými pozicemi. Podrobnější informace k řízené praxi naleznete na http://www.pefka.mendelu.cz/praxe/. Roadshow Další ročník úspěšné akce studentů pro studenty je v plném proudu. Navštěvují se střední školy nejen na Jižní Moravě, ale i na Slovensku. Cílem tohoto projektu je přiblížit studium na PEF očima současných studentů. Půlení PEF Tradiční půlení PEF se uskuteční 17. února 2010 od 20 hodin v klubu Fléda.
Vystoupí zde populární DJ Nesquick známý z brněnských rádií. Dále je připravena soutěž o hodnotné ceny, speciální PEFka drink a navíc každý pátý vstup získá welcome drink zdarma. Tak neváhejte a přijďte si užít zábavu se svými spolužáky. Květinový ples PEF Druhý ročník reprezentačního plesu PEF, jež pořádá PR oddělení PEF ve spolupráci se Studentskou unií, se uskuteční 25. února 2010 od 19.00 v Laser show Hall v Boby centru. Letos s květinovou variací, kterou může dotvořit každý návštěvník, pokud na ples přijde s originální květinou ozdobou. Lístky jsou v prodeji od 8. února 2010 na PR oddělení PEF a na kolejích JAK. Bližší informace získáte na www.pef.mendelu.cz/cz/fakulta/public_relations/ ples_10 Firma a konkurenční prostředí 2010 Již tradiční mezinárodní vědecká konference Firma a konkurenční prostředí se bude konat na PEF Mendelu v Brně ve dnech 11. a 12. března 2010. Prezentují se zde výsledky vědecko-výzkumných aktivit, které jsou spojeny s řešením výzkumných záměrů účastníky na jejich mateřských vysokých školách, univerzitách, výzkumných ústavech i v podnikatelských subjektech. 2. Února 2010 byla spuštěna registrace na FKP. Více informací naleznete na http:// web2.mendelu.cz/konference_pef/index.php/fkp/2010. Dana Skálová
@pef / události / 9
Dlouho očekávaná změna názvu univerzity
Filosofické divadlo na PEF
Mendelova univerzita v Brně vstoupila do roku 2010 s novým názvem. Po patnácti letech totiž Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (MZLU) začala oficiálně používat kratší název Mendelova univerzita v Brně a zkratku Mendelu. Za devadesátiletou existenci je to druhá změna názvu této vysoké školy. Tyto změny se úzce dotýkají i Provozně ekonomické fakulty, která změnu již dlouho očekávala.
Ve středu 9. prosince 2009 se na PEF odehrálo první divadelní představení. Vystoupil zde ochotnický spolek, který vznikl před 10 lety v rámci předmětu Dějiny filozofie I. na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Divadelní společnost změnila působiště a nyní bude zkoušet a hrát své filozoficky zaměřené hry právě na PEF.
Provozně ekonomická fakulta (PEF) byla založena při Vysoké škole zemědělské (VŠZ) v Brně v roce 1959, a patří tak k nejstaršímu ekonomickému učení na Moravě. Od této doby prošla univerzita, jíž je fakulta součástí, dvojím přejmenováním. Poprvé se tak stalo v roce 1995, VŠZ v Brně na MZLU v Brně, a nyní se na základě zákona č. 419/2009 Sb. od 1. ledna 2010 změnil název na Mendelovu univerzitu v Brně (se zkratkami Mendelu či Mendelu v Brně). K přejmenování došlo především z toho důvodu, že název univerzity nevystihuje její zaměření. Zemědělství a lesnic-
tví tvoří pouze dílčí část vyučovaných oborů na univerzitě. Příkladem je právě PEF, které změnu názvu dlouho očekávala a velmi ji vítá. „Změna v názvu nebude mít vliv na dříve vydané dokumenty, diplomy či závěrečné práce,“ uvádí prof. Ing. Jana Stávková, CSc., děkanka PEF. „Na internetových stránkách jsou již také dostupná nová loga, která jsou od nového roku závazná,“ dodává Stávková. Důsledky změny se projeví i v administrativních úkonech, např. nutnosti používat nový název univerzity ve fakturách vystavovaných pro fakultu apod., proto by podmínkám změny měly věnověnovat pozornost i jiné subjekty. Jiří Urbánek
Hra s názvem Možný svět se uskutečnila v posluchárně Q01 a účast byla opravdu veliká. Představení shlédlo zhruba 180 diváků a po takřka hodině a půl trvajícím představení odměnili herce velkým aplausem. Cílem tohoto divadelního spolku je přiblížit divákům filozofická témata pomocí originálního divadelního představení, jakožto svérázné didaktické pomůcky. V minulých letech mohli diváci shlédnout např. Podobenství o jeskyni, Filozof(ie) a žena, Návštěva u Kanta, Sartre – svobodný, spoutaný a další. Členy ochotnického divadelního spolku jsou především studenti filozofie a příležitostně i studenti jiných oborů. Mezi členy nepatří jen studenti, ale také pedagogičtí pracovníci, zejména Katedry filozofie. Jedním z duchovních otců filozofického divadla je PhDr. Josef Petrželka, PhD., který popisuje zvláštnost filozofického divadla: „Naše divadlo je ochotnickým spolkem, který funguje jen jako zájmová činnost při studiu, a proto se hereckými výkony či režijním zpracováním nemůže rovnat zkušeným divadelním soubo-
rům. Jeho zvláštností je mj. skutečnost, že studenti v něm zůstávají jen několik let podle délky svého studia, a pak jsou vystřídáni další generací. To také limituje možnosti hereckého růstu.“ Autory her, které Kočovná společnost zkouší, jsou její členové. „Jedná se vždy o hry na témata filosofická, takže divadlo funguje i jako určitá popularizace filosofie,“ dodává Josef Petrželka. Vzhledem k tomu, že Kočovná společnost navázala styky s Mendelovou univerzitou, konkrétně pak se Studentskou unií PEF, přeměnila se na meziuniverzitní společnost. Do jejího působení se zařadilo i několik ochotníků z PEF. Důvody pro změnu místa vystoupení jsou především různé charaktery scénářů a možnosti zajištění vhodných prostor. Jako příklad změny místa je právě nynější působení Kočovné společnosti na PEF, kdy dlouholetá členka filozofického divadla přestoupila z FF na PEF a pomohla tak domluvit nové prostory. „Proto se můžeme nadát i dlouhodobější tradice filosofického divadla na Mendelově univerzitě a pokračující spolupráce jejích studentů či akademických pracovníků s Kočovnou společnosti Katedry filosofie FF MU,“ řekl Josef Petrželka. „Pokud budou mít studenti a akademičtí pracovníci PEF zájem, mohou aktivně působit v Kočovné filozofické divadelní společnosti,“ dodává Petrželka. Klára Burešová
@pef / rozhovor / 11
rozhovor Mistrovství světa ve zpracování textu? Tak trochu paradox.
Existuje disciplína, ve které Češi patří k absolutní špičce. A nemám teď na mysli pití piva. Disciplína, ve které jsme natolik úspěšní, že si v posledních letech pravidelně odvážíme z mistrovství světa polovinu všech medailí. Zpracování textu. K úspěšným reprezentantům v tomto netradičním „sportu“ patří i studentka oboru Ekonomická informatika Alena Havránková. Ta se účastnila i posledního Mistrovství světa ve zpracování textu v Pekingu. S úsměvem o sobě říká, že umí rychleji psát než myslet. Možná proto překvapí její velice klidný a rozvážný projev. Rozhovor, který vidíte před sebou, by měla napsaný za necelých osm minut. Raději se neptejte, jak dlouho to trvalo mně.
@pef / rozhovor / 13
Píšeš ještě vůbec někdy vlastní rukou, bez počítače? Někdy. Hlavně při přednáškách, když potřebuju kreslit grafy a podobně. Lépe se mi učí z vlastních, ručně psaných poznámek. V Pekingu jsi skončila šestá v disciplíně Wordprocessing a devátá v korektuře textu. Jsi spokojená? Přece jen, na předminulém mistrovství světa v Praze jsi byla ve Wordprocessingu třetí. Vzhledem k času, který jsem věnovala přípravě, ano. Studuji a pracuji zároveň, takže na trénink nezbývá moc času. Většinou se připravuji až měsíc před soutěží. Je třeba procvičit prsty, zopakovat si korekturní znaménka a podobně. Ale co se týče Wordprocessingu, tak to v Pekingu bylo docela vtipné, protože jsem se po roce dostala k tréninku až den před soutěží. Den před soutěží? A pak je z toho šesté místo na mistrovství světa? Co by za to jiní dali. V čem vlastně spočívá tvá nejsilnější disciplína? Při Wordprocessingu dostaneš holý text, většinou v angličtině, a k tomu pokyny co a jak zformátovat v textovém editoru. Obvykle má tato disciplína tři části, ale v Pekingu byly jen dvě. V první jde o samotné formátování a v druhé se řeší hromadná korespondence. Vše musíš stihnout v časovém limi-
tu 75 minut. Wordprocessingu se někdy též říká profesionální zpracování textu. Což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, že se k formátování používá Microsoft Word.
díky němu podívám až do Číny.
Paradoxní? Jak to myslíš?
Tak zpracování textu není jen o preciznosti. Je pravda, že v posledních letech jsme na mistrovství světa mimořádně úspěšní. Můžeme za to děkovat našemu trenérovi Jaroslavu Zaviačičovi, který umí trénink před soutěží velice dobře nastavit. Zaviačič je také au-
V samotném Wordu jsou typografické chyby. Což je dobře vidět například na různě velkých mezerách mezi slovy. Spojení „profesionální zpracování textu“ tedy není vzhledem k tomu úplně pravdivé. Spíš jde o to efektivně používat Word a jeho funkce. Na soutěžích ve zpracování textu se asi hraje i o čas. Nelze se nezeptat, jakou rychlostí píšeš? Ve Wordprocessingu o rychlost tolik nejde. Spíše si člověk musí dávat pozor na chyby. To v disciplíně opis textu je rychlost důležitá. Píši rychlostí 360 úhozů za minutu. Což není zas tak moc. Devítinásobná mistryně světa Helena Matoušková drží světový rekord s více než 900 úhozy za minutu. Jak ses k tomuto poměrně netradičnímu sportu dostala? Na střední obchodní škole jsme se, snad jako všude, učili psát všemi deseti. Začala jsem se účastnit soutěží v korektuře a Wordprocessing se na to pak postupně nabalil. Je to spíš můj koníček a nikdy by mě nenapadlo, že se
Z Pekingu si Češi odvezli dohromady polovinu všech medailí. Čím si vysvětluješ takovou úspěšnost? Přece jen, nejsme národem vyhlášeným svou precizností.
Bc. Alena Havránková •• 2. ročník magisterského stupně studia ••
obor Ekonomická informatika
•• jako programátorka Ústavu pro informační systém se podílí na vývoji informačního systému univerzity torem ZavPisu. Tedy systému založenému na těsnopisu uzpůsobeném pro počítače, který nám při soutěžích pomáhá. Ano, ale trénují i jiná družstva. Naši atleti také podstupují důsledný trénink a polovinu medailí z mistrovství světa ještě nikdy nedovezli. V čem tkví úspěšnost Čechů ve zpracování textu? Velkou výhodou oproti jiným je, že se zpracování textu začíná učit už na základních školách. Studenti o to mají zájem, baví je to. Někteří jsou schopni trénovat i několik hodin denně, což se pak musí někde projevit. Jaké máš plány do budoucna? Za dva roky bude mistrovství světa v Paříži. Lhala bych, kdybych řekla, že ve Wordprocessingu není mojí ambicí zlato. Vím, že je na dosah. Lukáš Dolníček
@pef / absolventi / 15
absolventi Klasický přístup k ekonomii je moje životní filosofie. Absolventy Provozně ekonomické fakulty najdeme opravdu všude. Tentokrát jsme zavítali do politických kruhů a přinášíme vám rozhovor s Ing. Miloslavem Vlčkem, který prošel dlouhou cestou, než se stal předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zeptali jsme se, jak vzpomíná na studia a co pro něj studium na PEF znamenalo a znamená.
Jaká první myšlenka se Vám vybaví při vzpomínce na Provozně ekonomickou fakultu? Jelikož jsem studoval dálkově, nejvíce se mi vybavuje problematické shánění ubytování na týdenní „cvika“. To pro mě bývalo trauma. Školu jsme měli v pátek a v sobotu a i to byl problém, jelikož jsem dojížděl. Jinak mi zůsta-
@pef / absolventi / 17
la v paměti nejvíce zkoušková období. Co si nejraději vybavujete z dob studií na univerzitě? Pravděpodobně to, jak se mne a dalších studentů vyučující vyptávali na různé věci, protože jsme měli zkušenosti z provozu. Vryl se vám nějaký profesor či spolužák tak do paměti, že si na něj občas vzpomenete? Nejvíce asi vzpomínám na pana profesora Nováka, který byl vedoucím mé diplomové práce.
Ing. Miloslav Vlček. ••
Narozen 1. února 1961 v Konici.
•• PEF absolvoval na dálkovém studiu. •• V roce 1996 byl poprvé zvolen za ČSSD do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. •• Od srpna 2006 působí jako předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Stýkáte se nějakým způsobem s bývalými spolužáky? Na dálkovém studiu to bylo trochu složitější. Zde nebyla příležitost vytvořit si se spolužáky tak intenzivní vztah jako na denním studium. To je asi jeden z hlavních důvodů proč se s nimi už bohužel nestýkám. Po studiích jste začal pracovat na finančním úřadě v Konicích. Proč jste odešel předchozího zaměstnání? Do konce roku 1992 jsem pracoval v zemědělském družstvu Ludmírov. Ne-
měl jsem však v družstvu žádné podíly a proto mi bylo naznačeno, abych z družstva odešel. V roce 1993 jsem proto přešel na finanční úřad do Konic. Jaký byl prvotní impuls k tomu, abyste vstoupil do politického života? Klíčovým cílem pro mne bylo pomoci regionu Konicka a oblasti Drahanské vrchoviny. Důvod byl jednoduchý. Všichni poslanci, kteří byli do té doby za tento region ve Sněmovně, se této oblasti vyhýbali. Snad se mi to za tu dobu, co jsem v politice, podařilo změnit. To by však měli zhodnotit starostové měst a obcí této oblasti, nikoli já. V Konicích na finančním úřadě jste měl určitě blíže ke svému vystudovanému oboru. Co se pro Vás změnilo při vstupu do vysoké politiky? Máte v současnosti možnost využít svoje vědomosti nabyté při studiu? Nezměnilo se nic. V prvním volebním období jsem se stal členem zemědělského výboru, tudíž jsem mohl uplatnit své studijní znalosti i dosavadní zkušenosti z praxe. Ve druhém volebním období jsem byl členem rozpočtového výboru, kde jsem mohl využít své zna-
losti z oblasti ekonomiky a zemědělského podniku. Pohybujete se v politice za Českou stranu sociálně demokratickou, která vyznává spíše klasický přístup k ekonomii. Tíhl jste k tomuto přesvědčení už na škole? Nebo jste ho nabyl až mimo univerzitní prostředí? Klasický přístup k ekonomii je moje životní filosofie. Vstupem do politiky se v tomto směru nic nezměnilo. Jaký je Váš vztah k médiím? Berete je jako celek, nebo máte vytipovaná média na ta lepší a horší? Média beru jako celek. Spíše posuzuji, jak se chovají jednotliví redaktoři a novináři. Musím přitom konstatovat, že je velká škoda, že nedokáží informovat objektivně. Do profesionálních novinářů jim chybí ještě mnoho. Na některé své zahraniční kolegy mají toho hodně co dohánět. V nejvyšších státních funkcích se pohybujete už celkem dlouho. Jistě jste potkal nebo se seznámil s mnoha osobnostmi. Kdo na vás nejvíce zapůsobil a čím vás oslovil? Ve vysoké státní funkci působím
teprve něco přes tři roky a to není zrovna dlouhá doba. Musím ale říci, že každý politik má své specifické charisma a každé takové setkání pro mne bylo svým způsobem zajímavé. Pokud bych měl být konkrétní, tak asi největší dojem na mne udělal izraelský prezident Šimon Peres či předseda UEFA Michel Platini. Pokud byste se ohlédl. Na co jste hrdý, že se vám za ty tři roky působení v politice povedlo prosadit? Doposud jsou to především takové věci jako opravy škol, sportovních zařízení, kanalizace či plynofikace. A jaké jsou vaše další ambice ať už politické, osobní, či z jiného prostředí, kam byste se chtěl v budoucnu dostat? Chci opět kandidovat do Poslanecké sněmovny a uvidíme, jak to dopadne. Co byste dělal, kdybyste měl ze dne na den skončit v politice a vrátil se k životu obyčejného občana? Určitě bych se vrátil k věcem, které mě baví. Což je především technika, různé stroje a mechanismy. Nebojím se, že bych se tak neuživil. Možná
naopak – třeba by to bylo daleko jednodušší, než v politice. Chtěl byste na závěr něco vzkázat budoucím absolventům Provozně ekonomické fakulty? Aby pilně studovali, ale měli při tom na paměti, že teorie je někdy hodně odlišná od praxe. Neměli by se na ni za každou cenu spoléhat, protože v praxi se některé věci dělají jinak, než se teoreticky učí. To mohu sám potvrdit – již když jsem studoval, tak se nás, kteří jsme měli zkušenosti z provozu, na některé věci vyučující ptali. Je potřeba se to sice teoreticky naučit, ale potřebnou praxi lze získat jen zkušenostmi. Tomáš Niederle
info.pef
Jiří Omelka
@pef / info.pef / 19
S Erasmem do Katalánska. Studenti vysokých škol se stále častěji snaží v rámci svého studia vycestovat na studijní pobyty do zahraničí. Očekávají, že si nejen vylepší své jazykové dovednosti, ale také že poznají danou zemi z jiné stránky, než z pohledu obyčejného turisty. Zeptal jsem se na zážitky a dojmy Jiřího Omelky, studenta 3. ročníku PEF obor finance, který v zimním semestru akademického roku 2008/2009 vycestoval za studii do prosluněného Katalánska na místní Universitat de Girona.
@pef / info.pef / 21
Každý ví, že existují velké rozdíly mezi Čechy a Španěli. Dá se to tvrdit i o stylu výuky? Výuka je orientována více na praxi. V předmětu o finančních trzích jsme řešily současnou problematiku pádu banky Lehman Brothers a hodně jsme psali referáty kvůli finanční krizi. Co se ale týká hodinových dotací, je to podobné jako u nás, 2 + 2 týdně. Vše ale probíhalo formou cvičení. Jaké předměty jsi v Gironě studoval?
recka, kteří museli získat všech 40 kreditů za jeden semestr. Po návratu jim totiž nic neuznali. Existuje na univerzitě v Gironě něco, před čím bys budoucí erasmáky varoval, kdyby chtěli navštívit tuto oblast? Čemu se vyhnout ve škole? Tak, učení se člověk samozřejmě nevyhne. Ale jinak si myslím, že nic takového není. Nepříjemnosti nastaly až po návratu. Než dorazily ze Španělska dokumenty
potřebné pro uznání předmětů, trvalo to tři měsíce. Takže zákonitě s tím nastaly problémy. Ale tu už není ve vaší moci. Nezbývá nic jiného něž se obrnit trpělivostí při jednání se zahraničním oddělením.
tkal dvě Slovenky a pět Poláků.
Potkal jsi v Gironě nějaké spolužáky z Česka?
Budu mluvit jenom za sebe. Já dostával stipendium 360 eur a ze začátku jsem platil 420 eur za koleje. Což jsem nebyl ochoten akceptovat. S dalšími erasmáky jsme si našli privát, kde jsme platili 200 eur za měsíc. Zbylo mi na další živobytí 160 eur. V ČR by to nebylo tak špatné, ale tam obživa stála minimálně 50 eur (základní hygiena a nějaké jídlo). Pokud člověk chtěl jít někam ven, musel počítat s tím, že utratí za měsíc 20 – 30 euro. Proto doporučuji vyjíždějícím mít připraveno před odjezdem minimálně to samé, co dostanou na stipendiu.
Byli jsme tam celkem tři Češi. Jeden student z anglické univerzity a jeden kluk od nás z fakulty. Dále jsem tam po-
Finanční trhy, politika comercial, což by se dalo přeložit jako firemní politika a španělštinu. Bylo těžké splnit předmět a udělat zkoušky?
Jaké jsou podmínky pro studium ve Španělsku? Existuje nějaká návaznost na studium na PEF? Student musí studovat minimálně 3 předměty. Studovat, nikoliv splnit. Student však musí splnit podmínku 40 kreditů ve dvou po sobě jdoucích semestrech. Jako by nikam neodjel. To je zřejmě ta hlavní návaznost.
Jak kde. Někde stačilo mít docházku a splnit další kritéria. Například napsat určité seminární práce. Jinde bylo zapotřebí dělat zkouškové testy.
Hodně studentů, kteří zvažují studium v zahraničí, zajímá, jak je takový studijní pobyt finančně náročný. Dá se vyjít pouze se stipendiem nebo je dobré mít něco našetřeno dopředu?
Měli jste v Gironě možnost mimoškolních aktivit?
Už jsi zmínil návaznost na studium na PEF díky kreditům. Kolik si jich tedy v Gironě odstudoval?
Pro zahraniční studenty zorganizovala univerzita 14-ti denní poznávací blok Katalánska. Protože Katalánci jsou hrdým národem, tak nám představovali jejich kulturu, místní pokrmy a tradice. Jeli jsme na výlet do Barcelony, což je mimo jiné hlavního města Katalánska, a tak podobně.
Na studijním oddělení mi po návratu uznali jenom dva předměty za 12 kreditů. Proto doporučuji budoucím erasmákům, aby odjížděli s velkým počtem kreditů z minulého semestru. Pokud vím, horší to měli třeba studenti z TuUniverzita v Gironě
@pef / info.pef / 23
Jak bys popsal Gironu? A co bys ve městě a v okolí doporučil k návštěvě? Je to historické město s typickými úzkými uličkami a s krásným centrem, které obíhají zrekonstruované hradby s hezkým výhledem na město a k nim přiléhající katedrálu. Další domi-
Pobřeží Katalánska Foto Jiří Urbánek
nantou města je Puente Eiffel, most který připomíná svojí strukturou Eiffelovu věž. Jednou do roka se ve městě pořádá slavnost ohně. Kdy celé město probíhají muži v maskách s loučemi a petardami a zapalují připravené ohnivé efekty. Viděl jsem, jak zapálili celou jednu stranu náměstí, vyvolávalo to ve mně respekt. Určitě bych doporučil návštěvu Barcelony a město 50 km severně od Girony, Figueras. V tomto městě se nachází zajímavé muzeum Salvátora Dalího.
Roser Pi Carracedo
Pohled na Petrov v centru Brna.
Dále jsme mohli využívat levný bazén, kde stálo vstupné pouze 1,5 euro oficiálně na hodinu. Ve Španělsku se však čas tolik neřešil, takže pokud tam člověk byl déle, nic se nestalo.
••
•• Studuje na Universitat de Girona obor Bussines Administration. •• Díky programu Erasmus se stala na jeden semestr studentkou PEF. na maximum bodů, ale já dostala stejně jenom za E. U skupinové práce jsem nemohla být při prezentaci, poněvadž jsem měla důležitější předmět. Myslím, že toto není spravedlivé, protože to není moje vina.
Jak na tebe působili Katalánci? Přišli mi spíše uzavřenější. Nás zahraniční studenty mezi sebe moc nebrali. Mohlo to být také tím, že v průběhu semestru nebylo tolik organizovaných akcí typu tram párty u nás. Nejvíce jsme se stýkali mezi sebou. V MZLU je celkem propracovaný program „buddy“ partnerů pro zahraniční studenty. Je podobný systém i v Gironě? Ne. Na fakultě nás bylo sedm, možná osm erasmáků. Měli jsme přidělené dvě studentky, které se o nás měly starat. Za celou dobu jsme je viděli jenom dvakrát. Člověk se v tomto ohledu musel o sebe starat mnohem více sám. Tomáš Niederle
Pochází ze Španělska.
Co si myslíš o českých spolužácích? Mám je ráda. Máš ráda české jídla a nápoje?
S Erasmem na Moravu aneb my očima jiných.
Španělé jsou známí svou jižanskou povahou a naprosto odlišnými zvyky. Jsou rozdíly opravdu tak veliké? S tím se nám svěřila španělská studentka Roser Pi Carracedo, jenž přijela studovat do Česka na PEF. Jak hodnotíš studium v České republice? Mám to tu ráda. Ráda jsem se setkala s místními učiteli a jsem vděčná za příležitost zlepšit si angličtinu. Co si myslíš o systému výuky na PEF? Styl výuky mi vyhovuje. Člověk se dozví více o předmětech, které ho zajímají. Na druhou stranu mám pocit, že je tu moc hodin na jeden předmět a jeden den.
Nedá se asi předpokládat, že studium zde a doma v Gironě je úplně stejné. Co je pro tebe největší překážkou, s kterou ses musela vypořádat? Asi kolize předmětů. Například v úterý mám ve stejný čas tři předměty a mohu být pouze na jednom z nich. Další problémem je spolupráce u skupinové seminární práce. Například v managementu jsem měla zkoušku na 29 z 30 bodů, měla jsem všechny práce
Nemám ráda česká jídla ani pití, protože jsem velmi vybíravá. Myslím si, že my ve Španělsku máme nejlepší jídlo. Co bys řekla o Španělsku studentům, kteří se tam třeba chystají vyjet na studia? Španělsko je země s velmi příjemným počasím a je zde mnoho možností vyžití, speciálně v Katalánsku. Máme tam vše, moře, hory, velká i malá města. Ale jsme zároveň nejdražší část Španělska. Nejlevnější částí je Andalusie, která je rovněž velmi hezká. Co by k nám mohlo přilákat studenty, je spousta večírků, které u nás bývají. Tomáš Niederle
@pef Redakce Redakce: Klára Burešová, L u k á š D o l n í č e k , To m á š Niederle, Dana Sk álová, Jiří Urbánek Grafická úprava: Jiří Urbánek, Dana Skálová, Ivana Rusková G ra f i c k ý n áv r h : Pe t r H r n č í ř
kontakt: xsk
[email protected]
