Předseťová příprava půdy a regulace plevelů
Ing. Marek Kopecký, 2014
Zpracování půdy Základní zpracování půdy
Orba
Podmítka Prohlubování
Předseťová příprava
Kultivace během vegetace
Smykování
Vláčení
Kypření
Válení
Vláčení
Válení
Hrůbkování Plečkování …
Předseťová příprava půdy • Příprava půdy před setím a sázením • Cílem je: – Urovnat povrch půdy po základním zpracování – Připravit podmínky pro uložení osiva či sadby – Zapravení hnojiva či pesticidů
– Odplevelení
Předseťová příprava půdy • Mechanické působení na půdu Urovnání Mělké kypření Drobení Mírné utužení povrchu
• Zlepšení půdní struktury • Aktivizace života • Nevzniká rezistence
Vliv na regulaci zaplevelení • Ničení plevelů před vzejitím kulturní rostliny
• Zásah v nejcitlivější růstové fázi (nitkování, klíční rostliny)
• Bezherbicidní systémy hospodaření neúčinnější zásah
Nevýhody • Menší procento úspěšnosti v
porovnání s herbicidy • Půdní zásoba
– před používáním herbicidů → několik desítek tisíc semen/m2
– Při užívání herbicidů → několik tisíc semen/m2 (mininálně 5 000)
Nevýhody • Závislost na povětrnostních podmínkách
• Vyčištění povrchové vrstvy (do 6 cm) • Ne všechny druhy plevelů klíčí v
období předseťové přípravy (dormance)
• Omezené poškození vegetativních rozmnožovacích orgánů
Současná praxe • Výnosné odrůdy → včasný výsev • Slučování operací
• Zjednodušení předseťové přípravy
Seťové lůžko • Vytvoření ideálních podmínek pro uložení osiva → seťové lůžko
• Seťové lůžko: – Mírně utužená vrstva, na níž je uloženo osivo → kontakt s kapilární vodou, lepší upevnění kořenů – Kyprá vrstva nad osivem
→ přístup vzduchu, snadné vzcházení
Seťové lůžko Kyprá vrstva ornice Utužená vrstva ornice
Podbrázdí
Spodina
Geologický podklad
Seťové lůžko
Příprava seťového lůžka 1)Tradiční způsob Smykování Vláčení Kypření Válení
2)Slučování operací + Napomáhá dodržování agrotechnických termínů - Hubení plevelů v již založených porostech
Obecné zásady • Větší nároky na zpracování půdy do hloubky mají rostliny okopaninového charakteru • Obilniny dobře reagují na mělké zpracování, vhodné mohou být i metody přímého výsevu • Ekonomická efektivnost • Šetrnost k životnímu prostředí
Hloubka setí • Vlhčí oblasti, těžší půdy – mělčeji • Sušší oblasti, lehčí půdy – hlouběji
Plodina
Hloubka setí
Řepka ozimá
1,5 – 2
Řepa cukrovka
2,5 – 4
Jeteloviny
1–2
Obilniny
3–5
Brambory
6 – 15
Kukuřice
5–9
Předseťová příprava půdy Smykování Kypření Vláčení Válení
Smykování • První jarní operace, dle potřeby se může provádět i k ozimům • Urovnání pozemku • Provzdušnění povrchu • Ničení prvních klíčících plevelů • Zmenšení plochy povrchu půdy – Vytvoření vrstvy eliminující výpar – Zajištění rovnoměrného prohřívání
Smykování • Vjezd do pole „když osychají vrcholky“ - přílišná vlhkost způsobuje „zamazání“ → rozpad půdní struktury • Smykování se provádí zásadně šikmo na směr orby (35 - 40°)
Kypření • Zpracování do hloubky 8 – 20 cm • Nedochází k obracení půdy • Cíle: – Provzdušnění vrchní vrstvy ornice – Ničení plevelů – Podpora prohřívání půdy
• Snížením objemové hmotnosti o 1 % se zvýší retenční schopnost půdy o 5 %
Kypření • Alternativa za seťovou orbu – pokud se nevyskytují vytrvalé plevele
• Zpravidla součástí kombinátorů • Nejčastěji k okopaninám – před setím
kukuřice nebo sadbou brambor • Před sázením předpěstované zeleniny
Vláčení • Jedno ze základních agrotechnických opatření na orné půdě • Využívá se nejen při předseťové přípravě, ale i během vegetace • V předseťové přípravě do hloubky cca 4 – 8 cm → minimalizace výparu, snadnější vnik vzduchu do půdy
Vláčení • Působení na půdu: – Kypření půdy – Rozrušování půdního škraloupu – Snížení hrudovitosti – Zarovnání povrchu – Eliminace plevelů – Zapravování minerálních hnojiv, případně
pesticidů do půdy
Válení • Využití u plodin s hustými řádky • Vliv utužení zhruba do 10 cm • Lepší spojení semen s půdou -
urychluje vzcházení (uplatňuje se zejména při suchém počasí)
Válení • Urovnání povrchu – setí do stejné hloubky
• Podpora kapilárního vzestupu vody → lepší vzcházení
• Malá semena – mák, proso…
Zpracování půdy v průběhu vegetace
Zpracování půdy Základní zpracování půdy
Orba Podmítka Prohlubování
Předseťová příprava
Kultivace během vegetace
Smykování
Vláčení
Kypření
Válení
Vláčení Válení
Hrůbkování Plečkování …
Další mechanické zásahy • Ruční pletí • Kosení ohnisek plevelů
• Vytrhávání plevelů v semenářských porostech před sklizní
• Vypalování • Vypichování
Význam • Obnova strukturního stavu povrchu půdy • Ničení půdního škraloupu → voda, vzduch, teplo • Omezení výparu (evaporace) vody z
půdy • Regulace zaplevelení
• Prosvětlování porostů
Využití • Dnes využití převážně v EZ, malovýrobě • Obilniny, širokořádkové plodiny, zelenina • Nejvýznamnější je meziřádková kultivace širokořádkových plodin a zeleniny
Závisí na: • Pěstební technologii • Stavu půdy • Počasí
• Rozvoji plevelů • Stavu porostu kulturní rostliny
Vláčení • Mechanické narušení vrchní vrstvy • Prokypření povrchu půdy
• Hubení plevelů (v obilninách před vzejitím)
• Těžké brány - prosvětlení přehoustlých porostů obilnin ( při
objevení 2. kolénka)
Vláčení • Obilniny: – Převláčení porostu již před vzejitím lehkými branami (síťové, prutové) – Znovu vláčet až po tvorbě první odnože → podpora tvorby dalších odnoží
• Luskoviny, kukuřice – Před vzejitím – Po zakořenění až do výšky 15 cm
• Cukrovka – Pouze před vzejitím šikmo nebo kolmo na vyseté řádky
Válení • U plodin v hustých řádcích po zasetí za suchého počasí → podpora vzlínání vody ke kořenům rostlin • Ozimé obilniny, jetel - mohou být střídáním záporných a kladných teplot povytáhlé → časně zjara přiválet
Plečkování • Kypření vrchní vrstvy v meziřádkovém prostoru
• Odstranění půdního škraloupu a provzdušnění půdy → pozitivní vliv na
hospodaření s vodou • Ničení plevelů
• Zapracování hnojiv používaných během vegetace do půdy
Plečkování • Cukrovka – 1. zásah rotační plečkou – kryt chrání malé rostlinky před zasypáním – 2. zásah – nožové plečky nebo herbicid
• Plodiny seté / sázené do rozponu (květák, kapusta, zelí, …) se plečkují ve dvou na sebe kolmých směrech • Další využití plečkování – mák, kukuřice na zrno, …
Oborávání • Kypření půdy • Nahrnování kypré zeminy k trsům brambor v období od jejich zasázení
do začátku kvetení • Hubení plevelů
Charakteristika skupin rostlin podle pěstebních technologií a příklady kultivace půdy
Obilniny
Obilniny • Čeleď Poaceae (pohanka Polygonaceae) • Neolitická revoluce (před 10 000
lety) • Generativní rozmnožování
• V ČR – přes 80 % obilnin tvoří pšenice a ječmen
• Pšenice ozimá – 50 % obilnin, 30 % OP
Obilniny • Využití: Potrava (rýže, pšenice, kukuřice → 60 % kalorické spotřeby lidstva) Krmivo (monogastři, polygastři, zelená píce) Průmyslové zpracování
• Časnost setí ozimů: ozimý ječmen → ozimé žito → ozimá pšenice
Obilniny 1.SKUPINA Pšenice Žito Ječmen Oves Tritikale
2. SKUPINA Kukuřice Proso Čirok Rýže Mohár a čumíza Pohanka
Obilniny • Hloubka orby 18 – 24 cm • Po jetelovinách použít pluh s předradličkou + zařízení na rozpracování drnu
• Po zrninách použít podmítač s bránami či válcem, po 4 – 5 týdnech provést seťovou orbu
Obilniny • Po pozdě sklízených plodinách (pozdní brambory, řepa, silážní kukuřice,…) je možné využít alternativních způsobů setí: – Setí do mělce zpracované půdy – Setí do nezpracované půdy – pouze na nezaplevelených pozemcích
• Další alternativa - rototillery, cyklotillery či secí exaktor
Obilniny • Setí – úzké řádky (12,5 cm) • Hloubka 3 – 5 cm • Cca 4 – 5 MKS / ha • Ve vyšších polohách se zpravidla obilniny vysévají dříve
Obilniny • Kultivace půdy po zasetí: – Válení po zasetí – Válení po přezimování – Vláčení • Před vzejitím • Po zakořenění (do začátku sloupkování) –Prutové brány – ve směru řádků –Hřebové brány – šikmo
Obilniny - zralost 1.Mléčná – žloutnutí spodních listů, zbytek rostliny zelený 2.Vosková – žloutnutí rostliny, obilky mají voskovou konzistenci 3.Žlutá – rostliny slámově žluté, obilky se lámou přes nehet, po vrypu zůstává rýha (vlhkost cca 25 %) 4.Plná – obilky tvrdé, vlhkost klesá až pod 15 % • Sklizeň od konce žluté zralosti
Kukuřice
Kukuřice • Jižní a Střední Amerika – před 5 000 lety • C4 rostlina – Hatch-Slackův cyklus – až 6 % účinnost fotosyntézy –
• Význam: – Výživa – Krmivo – Průmysl (chemický, ekoenergetika, …)
Kukuřice • Poddruhy: – Tvrdá – Koňský zub – Pukancová – Cukrová – Škrobová
• Složení zrna: – Sacharidy: 78-80 % – Bílkoviny: 12 % – Obsah tuků: 5-8 %
Kukuřice • Hybridy podle stupnice FAO – Délka vegetačního období ve dnech – FAO < 200
(120 dní vegetace)
až – FAO > 500
(nad 142 dní vegetace)
• Pěstování: na zrno, na osivo, na siláž (ekoenergetika)
Kukuřice • Dříve – zaoraní hnoje na podzim • Dnes – aplikace kejdy na jaře (po
zasetí či vzejití) • Lze provést i bezorebné setí
• Předseťová příprava → urovnání povrchu a prokypření do hloubky setí
Kukuřice • Teplota půdy > 8°C (dlouhé vzcházení → napadení chorobami a škůdci)
• 60 – 110 000 klíčivých zrn / ha • Šířka řádků 70 – 75 cm, na siláž 50 cm
• Hloubka setí 5 – 9 cm • Vláčení, plečkování během vegetace
(nejdůležitější prvních 50 dnů)
Kukuřice - sklizeň • Kukuřice na zrno –pod 30 % vlhkosti → dosušit nebo konzervovat za
nepřístupu vzduchu
• Kukuřice na siláž – 30 – 33 % sušiny
Luskoviny
Luskoviny • Čeleď Fabales • Hospodářsky nejvýznamnější čeleď
Fabaceae • Vysoký obsah bílkovin: – 20 %(hrách)– 45 % (sója) sušiny – Nejpříznivější složení aminokyselin má sója
Luskoviny • Leguminózy – po infekci bakteriemi rodu Rhizobium tvoří na kořenech hlízky – nodule → poutání vzdušného dusíku • Redukce dusíku na amoniak → výživa rostlin • Hnojení minerálním dusíkem vede k omezení rhizobiální aktivity a ve výsledku nemá pozitivní vliv na výnos
Luskoviny • Vyžadují neutrální nebo jen slabě kyselé pH
• Náročné na srážky • Náchylné k chorobám
• Nesnášenlivost při pěstování po sobě • Nerovnoměrné dozrávání a obtížná
sklizeň → vyšší sklizňové ztráty
Luskoviny • Podzimní orba může být hlubší – luskoviny dobře snáší vyoranou „mrtvou“ zem • Před setím povrch urovnat a připravit seťové lůžko – nakypřit do hloubky setí • Setí: Úzké řádky (12,5 - 15 cm) Střední řádky (25 – 30 cm) Široké řádky (40 – 45 cm)
Luskoviny • V úzkých řádcích nelze ošetřovat porost plečkováním • Fazol, bob, sója – velké rostliny → široké řádky • Rozrušování půdního škraloupu lehkými branami (např. síťové) před vzejitím i v mladém porostu • Sklizeň při vlhkosti pod 25 % • Nerovnoměrné dozrávání – desikace, urychlovače zrání
Olejniny
Olejniny • Rostliny, které obsahují tolik rostlinných tuků, že je ekonomicky výhodné je získávat • V ČR nejvíce řepka a slunečnice • Řepka - sušina: – Tuk: 38 % – N – látky: 22 % – Sacharidy: 18 % – Celulóza, lignin, popeloviny, …
Olejniny • Využití:
Potravinářství
Krmivářství
Průmysl
Olejniny - řepka • Pokud by bylo po předplodině dlouhé meziporostní období, provede se podmítka – možnost aplikace minerálních i organických hnojiv • Orba (20 – 22 cm) + urovnání povrchu (smyk, talířové brány, hvězdicové brány, …) • Kypření povrchu zhruba 4-5 cm hluboko • Po zasetí (uźké, střední i široké řádky) uválet rýhovaným válcem
Olejniny - řepka • Sklizňová vlhkost 14 % • Před sklizní aplikovat Spodnam
(proti pukání šešulí) • Dozrávání lze regulovat speciálními
přípravky (Harvard) • Sklizňové ztráty 8 – 27 %
Okopaniny
Okopaniny • Velká listová plocha • Pomalý vývoj • Nízká koncentrace sušiny
• Více čeledí • Rozmnožování – Generativní – Vegetativní
Okopaniny • Využití: Výživa lidí Krmení Průmysl (11 – 16 % škrobu v sušině)
Děkuji za pozornost
Děkuji za pozornost
Předseťová příprava - mechanizace
Smyky • Urovnání povrchu pozemku • Rozdrcení, případně zamačkání hrud
• Mírné nakypření vrchní vrstvy • Ničení prvních klíčících plevelů
• V současnosti jsou smyky nahrazovány jinými stroji (kombinátory)
Smyky Trámové Jednoduché Dělené
Prstencové
Smyky Deskové – Seřiditelný sklon – Naklopení proti směru jízdy → kypření
• Dolní hrana desky – Hladká – Tvarovaná
• Video
Kypřiče • Využití v předseťové přípravě i při kultivaci během vegetace
• Zpracování půdy do hloubky až 20 cm • Půda se míchá, drobí, … ale neobrací
• Provzdušnění • Regulace zaplevelení
Kypřiče • Druhy radliček: Dlátovité Šípovité
• Druhy slupic: Pevné (s šípovou radličkou – pospěch → účinné podřezávání plevelů, horší kypření) Polotuhé Pružné
Video
• Rotační kypřiče
Brány • Mělké nakypření • Rovnání povrchu • Vyvlačování plevelů
• Zapravení hnojiv a osiva • Prosvětlení porostu
Pohyb pracovních orgánů Nepohyblivé Hřebové
Pohyblivé Pasivní
Aktivní
Talířové
Vířivé
Hvězdicové
Kývavé
Síťové Prutové
Nožové
Hřebové • Pracovními orgány jsou hřeby různých tvarů • Sestaveny z kovových podélníků a příčníků • Lehké • Střední • Těžké • Různé tvary a postavení hřebů
Síťové • Dobře kopírují terén • Lehké – malá pracovní hloubka • Vláčení brambor během vegetace
Prutové • Pracovním orgánem je pružinově uchycený kovový prut (∅ do 8 mm) • Možnost využití během vegetace • Například vláčení ozimů
Talířové • Dvě řady talířů • Nastavitelný úhel – regulace promísení a krájení hrud • Talíře vyduté na opačnou stranu • Vhodné pro rozpracování drnu
Hvězdicové • 2 – 3 řady pěticípých hvězdic • Hloubka zpracování 6- 12 cm • Předseťová příprava, případně po orbě ke zničení hrud
Kývavé, vibrační • Dvě řady hřebů • Aktivní pohyb pomocí klikového
mechanismu kolmo na směr jízdy • Kývavé – vyvláčení
pýru • Vibrační
Kývavé, vibrační
(Zdroj: www.kzt.zf.jcu.cz)
Vířivé • Pracovní tělesa se svislou osou rotace
• Aktivní pohon od vývodové hřídele
• Velmi intenzivní kypření a drobení
Válce • Snížení hrudovitosti • Urovnání povrchu
• Podpora kapilárního vzestupu vody • Snížení délky slehnutí půdy po
seťové orbě či jarním kypření • Převláčení povrchu
Hladký válec • Rovný povrch půdy → stejnoměrná hloubka výsevu → rychlé klíčení a vzcházení • Tvorba půdního škraloupu
Rýhovaný válec • Mírně zvlněný povrch • Zabraňuje tvorbě půdního škraloupu • Nevýhodou je nebezpečí nalepování
zeminy
Cambridgeské válce • Složen ze 2 typů válců (hladké, ozubené), které mají jinou velikost i obvodovou rychlost • Působí do hloubky a zároveň zanechávají nakypřený povrch
• Video
Ježkovité válce • Drcení suchých hrud • Ničení škraloupu
• Kypření povrchu • Cukrovka, mák, luskoviny
Spirálové válce • Rovnání povrchu • Vhodný do vlhčích podmínek – málo náchylný k zalepování
Prutové válce • Využití pro secí kombinace, podmítače, diskové brány,…
Hrudořezy • Speciální válce pro drcení hrud v extrémních podmínkách, kde jiné typy válců nejsou účinné
Kroskilské válce • Využití v těžkých půdách • Povrch zůstává kyprý
Pěchovací válce • Utužení do větší hloubky • Ozubené, pneumatické
Kombinátory • Stroje složeny ze dvou nebo více pracovních orgánů (variabilita) • Nejčastěji se kombinují radličkové kypřiče, brány a válce • Minimalizace přejezdů, času a spotřeby PHM
Kombinátory • Složitá konstrukce → větší riziko poškození • Nevhodné do kamenitých půd • Pasivní pracovní nástroje • Aktivní pracovní nástroje
Video
Kultivace půdy v průběhu vegetace - mechanizace
Kultivace půdy • Zvolená pěstební technologie • Stav půdy
• Počasí • Rozvoj plevelů
• Vegetační fáze a stav kulturní rostliny
Kultivace půdy 1.Plošné
2.Meziřádkové – Na rovině – plečky (radličkové, rotační)
– V hrůbcích – hrobkovače
• Význam je vyšší v ekologickém systému hospodaření
Pracovní orgány
Plečky - kukuřice
Plečky - řepa
Kultivace - brambory • Prvním opatřením je buď vláčení nebo proorávka naslepo (před vzejitím porostu) Video
Kultivace - brambory • Hrůbkování (nejpozději do tvorby poupat)
Hrobkovač
Děkuji za pozornost
Použitá literatura • AGC - Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu AGroConsul [online]. 2013 [cit. 2014-0115]. Dostupné z: http://www.agronormativy.cz/index2;jsessionid=9C5 276328EBB5DA563C22FB7B79E1B98 • DIVIŠ, Jiří. Pěstování rostlin: (učební texty pro
obor provozní podnikatel a pozemkové úpravy a převody nemovitostí). 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2000. ISBN 80-704-0456-6. • HŮLA, J, Z ABRHAM a F BAUER. Zpracování půdy. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1997. ISBN 80-209-0265-1.
Použitá literatura • KOSTELANSKÝ, F. Obecná produkce rostlinná. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-7157-245-4. • Kverneland Group Czech [online]. 2008 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://www.kvernelandgroup.cz/cz/homepage/ • PÖTTINGER [online]. 2014 [cit. 2014-09-03]. Dostupné z: http://www.poettinger.cz/cz/ • ŠNOBL, Josef a Josef PULKRÁBEK. Základy rostlinné produkce. Vyd. 2., přeprac. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 172 s. ISBN 978-80-2131340-8.
Použitá literatura • ŠKODA, Vítězslav a Jan CHOLENSKÝ. Konvenční a perspektivní způsoby zpracování a kultivace půdy. 1. vyd. Ilustrace Otakar Procházka. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1993. Rostlinná výroba. ISBN 80-710-5048-2. • Výukové materiály | Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky. Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky | Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích [online]. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://kzt.zf.jcu.cz/studentum/vyukove-materialy/
Přílohy
Přílohy
