předseda MNV Praha 4 - Modřany tajemník MNV Praha 4 - Modřany Sepsal Antonín Vlček kronikářobce

Kronika

mě sta Modřany, okres Praha-západ za rok 1967

Bedřich Mü ller předseda MNV Praha 4 Modřany

Sepsal Antonín Vlček kronikářobce

Zdeně k Starý tajemník MNV Praha 4 Modřany

Př edmluva Rok 1967 je dů ležitým rokem pro kroniku mě sta Modřany, v tomto roce je kronika psá na naposledy starým způ sobem. Š kolská a kulturní komise Mě NV totiž rozhodla, že od 1. ledna 1968, tj. od připojení Modřan ku Praze, kronika nebude psá na dosavadním způ sobem, tj. v uzavřených celcích podle let, ale že bude kroniká řským způ sobem zachycen vývoj obce v jeho zá kladních rysech. Přizná m se, že toto rozhodnutí odpovídalo mému ná zoru na vě c i zkušenostem, které jsem získal od doby, co vedu kroniku, tj. od roku 1966. V tak velké obci jako je naše, má me cca 12.000 obyvatel, v mě stě je 15 ná rodních podniků , ve kterých pracuje na 8.000 zamě stnanců , nelze vést kroniku chronologicky, aby zá pisy tvořily dě jově v každém roce uzavřený celek. Takto vést zá pisy v kronice je možno jedině v malé obci. Jak to však dě lat ve velkých obcích, kde se třeba v jednom dni jedná o stavbě kanalisace, o distribuční síti, o mě stské knihovně apod.? Jistě je třeba každou vě c zapsat samostatně a nelze je na sebe dě jově navazovat. O tě chto vě cech se však bude jednat znovu a třeba i ně kolikrá t. Je nutno tato jedná ní zapisovat chronologicky jak probíhala? Pak by se ná m ztratil přehled a vzá jemnou souvislost bylo by nutno zjišťovat časově ná ročným způ sobem pročítá ním všech zá pisů provedených v celém roce. A ještě vě tší potíž by byla, kdybychom se chtě li dově dě t, kdy třeba bylo zavedeno vyvařová ní jídel pro školní dě ti a jak se celá akce postupně vyvíjela. Tahle potíž mně byla jasná od počá tku, kdy jsem převzal vedení kroniky. Přemýšlel jsem o tom, jak změ nit způ sob zá pisů . Bylo mně jasné, že je třeba zachytit vývoj obce od jejích počá tků a jako pracovnítechniku jsem přijal způ sob výpisů , se kterými se dá volně podle potřeby manipulovat. Výpisy jsem pořizoval ze všech možných pramenů , z ústředního archivu Mě NV, který jsem uspořá dal ze školních kronik, z kroniky farní, ze zá pisů o jedná ní místních spolků , z archivu ONV Praha-zá pad, ze stá tních archivů , z noviná řského archivu Ná rodního musea, z historických spisů a konečně z vyprá vě ní pamě tníků . Takto jsem nashromá ždil na 20.000 výpisů . Tyto výpisy bylo ovšem nutno uspořá dat, aby mohly sloužit. Protože jsem si zhruba pamatoval problematiku, která je jimy zachycena, stanovil jsem si zá kladní skupiny a v nich potřebná hesla. Podle tohoto schématu jsem pak výpisy rozdě loval. Ovšem teprve při praktickém rozdě lová ní výpisů do jednotlivých hesel se mi uká zalo, že toto ná hodné určení hesel mě lo své nedostatky. Ně která hesla bylo nutno spojit, jiná nově vytvořit. Po této zkušební cestě , časově i pracovně ná ročné, často však ně kdy až překvapivě objevné, jsem výpisy definitivně rozdě lil do 20 zá kladních skupin a v nich do 240 hesel. A v tě chto heslech je obsažena historie obce od první historicky doložené zmínce o ní. Výpisy nalepuji v rá mci každého hesla samostatně a chronologicky na archy papíru A4 a každé heslo má svů j obal. Ve výpisové akci pochopitelně pokračuji, takže tyto výpisy podá vají obraz vývoje určitého hesla v minulosti, přítomnosti i v budoucnosti, pokud bude kronika tímto způ sobem vedena. Postupně , jak má m čas, pak tato hesla zpracová vá m literá rním způ sobem. Tímto způ sobem má m již zpracová no cca 30 % hesel a výpisy má m pořízeny včetně roku 1973. Jaký je rozdíl proti starému způ sobu zá pisů ? V podstatě obsah zá pisů je týž, jako býval při starém vedení kroniky. Jediný rozdíl je v tom, že zá pisy o životě obce

Kronika mě sta Modřany (1967)

-2-

byly prová dě ny v rá mci 11 kapitol souvisle v jedné knize, kdežto dnes jsou zá pisy prová dě ny v rá mci 240 hesel, kdy každé heslo souvisle a chronologicky podá vá historii svého předmě tu od počá tku, kdy se o ně m začalo jednat, až po dobu, dokdy bude kronika tímto způ sobem vedena. Myslím, že jsem sprá vně označil takto vedenou kroniku jako „Prameny historie Modřan“. Takto vedená kronika je cenným historickým dokladem, protože na každém výpisu je vyznačeno kdy, kde a kým bylo o vě ci jedná no. Výhody tohoto způ sobu vedení kroniky? Potřebuji-li pro určitý účel zjistit např. stavební vývoj našich škol, je to pro mě úkol velmi jednoduchý. V jednom dni jsem schopen podat potřebnou zprá vu. Prakticky se mi to osvě dčilo, když mě tajemník Mě NV požá dal, abych k 75. výročí založení požá rní ochrany v Modřanech vypracoval studii o jejím vývoji. Příštího dne jsem odevzdal žá danou zprá vu na 16 strojem psaných straná ch formá tu A4. Kdybych však mě l k disposici kroniky vedené starým způ sobem, pak bych musel dříve pročíst přes 300 stran staré kroniky, 567 stran kroniky za léta 1945-1964, 255 stran kroniky za léta 1965-1966 a 166 stran kroniky za rok 1967. Další zlepšení, celkem bezpracné, zavedu od roku 1974. Protože výpisy pořizuji na psacím stroji, budu je psá t dvojmo. Originá ly výpisů založím do hesel, kopie pak budu nalepovat podle chronologického pořá dku, takže bude možno zjistit i v časové ná vaznosti, kdy se o takové vě ci jednalo, a kdy se co v obci stalo. Na straně 8–9 vysvě tluji, proč předklá dá m kroniku za rok 1967 teprve nyní.

Jak jsem pracoval Zaměř eníkroniká ř ovy prá ce V roce 1967 jsem pracoval nejen na kronice za rok 1967, ale velmi intenzivně jsem shá ně l materiá l pro starou historii Modřan. Dokladem toho je soupis přečtené literatury a pořízené výpisy. Mnoho času jsem vě noval historii modřanského vodního cla. Navště voval jsem archivy jako Stá tní archiv v Praze 2, Na Karlově ; Ústřední stá tní archiv na Hradčanech a Archiv hl. m. Prahy v Praze 1, Husova ul. Z knihoven Knihovnu Ná rodního muzea a její pobočku, Knihovnu periodického tisku v Praze 5, Krá lovská obora. Velmi rá d bych totiž sestavil modřanskou historii s hlavním zamě řením na dobu posledních cca 100 let. Na vyhledá vá nítohoto materiá lu pracuji systematicky od roku 1968. Při sepisová níkroniky za rok 1967 neomezuji se jen na studium zá pisů o jedná ní na plená rních zasedá ních Mě NV, jeho rady a komisí, jak tomu bylo v předchá zejících letech, ale protože se jedná o současnou dobu, abych získal nezkreslený pohled, a aby zá pisy nebyly jen konstatová ním fakt, ale zachycovaly i život, tendence a úmysly jednajících, navště vuji komise, hovořím s jejich členy, slyším občany a nebojím se připojit i vlastníná zor. A co jsem dě lal, o čem se v kronice výslovně nehovoří, ale co je v bezprostřední souvislosti s mojíkroniká řskou činností?

Věnová nímuzeu v Roztoká ch V dohodě s vedoucí všeobecného oddě lení Mě NV Františkou Petrželovou vyhově li jsme žá dosti Vlastivě dného muzea v Roztoká ch u Prahy a 2. března 1967 jsme tomuto museu zapů jčili pro jeho exposice jediné naše museá lní pamá tky: rychtá řské prá vo Modřan včetně složeného obě žníku ze 7. kvě tna 1883, kovové pouzdro se 6 mincemi a s dopisem psaným na pergamenu, v ně mž je zá znam o


-3-

zcizení druhého zvonu se jménem bl. P. Marie z 28. zá ří 1882, kovové razítko s textem Podkraj smíchovský – obec Modřan a kovové razítko pečetící s textem Podkraj smíchovský – obec Modřan. Protože v té době jsme mě li skrytá přá ní, že snad v budoucnosti by bylo možné vybudovat v Modřanech, když ne museum, tedy alespoň ně jakou pamě tní síň, dali jsme do dopisu, kterým jsme posílali museu uvedené předmě ty, doložku, že je zapů jčujeme s výhradou, že tyto exponá ty budou do Modřan pro příp. exposici vrá ceny.

Př eká ž ky v prá ci Ve školské a kulturní komisi, která se konala 7. března 1967, jsem složil 4. účet o dosud vykonané prá ci na kronice za léta 1965 a 1966. Účet byl stručný, prá ce je témě ř hotova a kdyby mě nezdržovala okolnost, že jsem musel dlouho čekat na udě lá ní otvorů do papírů na čistopis kroniky, odevzdal bych ji do konce března. Takhle bude hotova do příští schů ze školské a kulturní komise, která se bude konat v polovině dubna. Teď je vů bec velká potíž s řemeslnickými pracemi. Tě žko se shá ní, kdo by prá ci, kterou potřebujeme, vykonal, dlouho trvá , než je prá ce odevzdá na a velmi často musí být nesmírně skromné mě řítko na kvalitu odevzdané prá ce. Na ště stí, protože účty proplá cí Mě NV, nemusím se zabývat otá zkou ceny. Jen jako doplně k uvá dím, že ještě v dubnu 1967 jsem nemě l krabice na obrazový materiá l, které byly objedná ny v listopadu 1966.

Seminá ř kroniká ř ů 29. března 1967 se konal první seminá ř kroniká řů okresu Praha-zá pad v tomto roce. Š el jsem na ně j s určitou zvě davostí, protože na programu byla předná ška Dr. Vaně čkové „Dokumentace ke kronice“. Po pravdě řečeno, byl jsem zklamá n, protože jsem se nedově dě l nic, co bych nevě dě l, resp. nedě lal. Nemohu si pomoci, tyto předná šky na mě dě lají příliš akademický dojem. Nestačí totiž jen určit program, stanovit cesty a prostředky, ale je nutno přihlédnout, a to myslím především, jsou-li ti, kdo mají úkol provést, schopni jej skutečně provést /myslím tím jak schopnosti, tak časové možnosti/. A jen snad odmluvit svů j úkol jako povinnost? To je snad má lo. Byla to schů ze uspě chaná , protože od 17. hodiny naši hrá li na hokejovém mistrovství svě ta ve Vídni. Každý proto spě chal, aby byl včas před obrazovkou. Začalo se jednat ve 14.30 h. a hned na začá tku bylo řečeno, že v 16 h. mů že odejít každý, kdo by odejít chtě l. Tím pochopitelně bylo o konci rozhodnuto hned na začá tku. Je zajímavé, že bylo jen ně kolik dotazů , ale všechny na tutéž vě c, má -li kroniká ř uvést plným jménem osoby, které se dopustily ně čeho nepě kného /rvačka v hospodě / nebo dokonce, mají-li se zapsat jména dě tí, které při hře zapá lily stoh slá my. Jedná -li se o čin, který zasluhuje pochvalu a uzná ní, zajisté nebudu dlouho uvažovat, plné jméno je samozřejmostí. V opačném případě , nejedná -li se o vě c zcela mimořá dnou, hlavní je čin, skutečnost. I takové činy je nutno zaregistrovat, protože i špatné činy ukazují budoucím, jak jsme žili. Zaregistrované špatné činy mohou sloužit jako výstraha. Poslouží však ně komu, či ně čemu, je-li k tomu připsá no jméno pachatele? Nemluvím již o dě tech, kde uvedeníjmen by mohlo způ sobit jedině škodu. Nebo jiný dotaz. V obci došlo ke zhanobení hrobů , pachatel nebyl zjiště n. Má se to zapsat do kroniky? Vždyť to by prý škodilo dobrému jménu obce. Ná zor z hlediska kroniká řských zá pisů naprosto nepřijatelný. Vždyť kronika není zlatou knihou obce, ale vě rným zá pisem všech udá lostí, které se v obci udá ly, tedy i vě cí, které jízvlá štníslá vu nepřidá vají. Takový je však již život.


-4-

Př edá níkroniky za lé ta 1965-1966 Od října 1966 jsem pracoval jako brigá dník v kampani ve zdejším cukrovaru, a protože byl toho roku zpracová vá n třtinový cukr z Kuby, kampaň se protá hla do jara 1967. Abych mohl včas dokončit zá pisy podle daného slibu, vystoupil jsem 18. března z pracovního pomě ru a 2. dubna 1967 jsem dopsal kroniku za léta 1965 a 1966 a srovnal i archivní doklady do desek. Jen na fotografie stá le ještě nemá m krabice, ačkoliv byly objedná ny již v listopadu 1966. Koncem března 1967 jsem požá dal vedoucí všeobecného odboru Fr. Petržílovou, aby na polovici dubna 1967 svolala školskou a kulturní komisi a zá roveň i komisi letopiseckou /tato se samostatně jako taková nikdy pro neúčast členů nesešla/, abych jim předložil k posouzení, a příp. i ke schvá lení, kroniku za léta 19651966. Tuto jsem i s přílohami /3 krabice písemného archivního materiá lu a se 453 fotografiemi/ odevzdal Mě NV 11. dubna 1967. Na 18. dubna jsem byl pozvá n do školské a kulturníkomise k oficiá lnímu předá ní kroniky. K jedná ní byla přizvá na i letopisecká komise, ale jako obvykle se dostavil pouze jediný její člen /Jaroslav Kaftan/. A protože jsem každou kapitolu kroniky, jak jsem ji zpracoval, odevzdal s. Petržílové, která ji pak předala dá le jiným osobá m k prostudová ní, ke schvá lení nebo k podá ní ná mitek/ i ty jsem dostal/, komise si vyžá dala jen přečteníně kolika partiía kroniku za uvedená léta schvá lila. Říká se, a zná mí herci to potvrzují, že dobrý herec, jde-li na jeviště , má vždy určitou trému. Je si sice vě dom toho, že roli nastudoval dobře, že ji třeba na jevišti i mnohokrá t hrá l, a přece má určitou trému, strach, najde-li ná ležitý kontakt mezi sebou a divá kem. A tohle všechno jsem prožíval i já , když jsem šel do oné schů ze. Vě dě l jsem, že co jsem napsal, napsal jsem podle svých nejlepších schopností, že prostě žá dná odmě na by nemohla způ sobit, že bych odevzdal prá ci lepší, a přece jsem mě l určitou obavu, našla-li moje prá ce patřičnou odezvu u tě ch, kterým byla odevzdá na, aby ji podle pravdy zvá žili. Jaký byl výsledek? Slyšel jsem tolik chvá ly a uzná ní, že opravdu jsem byl dojat. Pravdu mě l ten, kdo v debatě konstatoval, že odevzdaná kronika nepředstavuje jen splně ný úkol, ale že v zá pisech je slyšet srdce autora a jeho vřelý pomě r k vě ci. Na 25. duben byl jsem pozvá n do rady Mě NV, kde zá pisy v kronice mě ly být definitivně schvá leny. Bohužel předseda Mě NV a ně kteří členové rady byli prá vě zaneprá zdně ni jinými úkoly, nemohli se do rady dostavit, takže rada nebyla schopna usná šení. Při jedná ní mě potě šila pozná mka člena rady s. Malce, že by bylo zá hodno kroniku ně jakou veřejnou akcí zpopularizovat. V radě jsem také slíbil, budou-li mně včas dodá ny příslušné materiá ly /i od dřívě jšího kroniká ře učitele Doubravy/, že bych nejpozdě ji do 1. čtvrtletí 1968 zpracoval a odevzdal kroniku Modřan za léta 1945-1964, o které již bylo tolik jedná no a zatím je stá le jen ve stadiu hovorů . Protože pro uvedená léta je materiá lu poskrovnu, poslal jsem 25. dubna 1967 do Modřanských novin k uveřejně ní „Kroniká řovu prosbu“ o zapů jčení starých ročníků Modřanských novin a Modřanského obzoru. Výzva vyzně la hluše, nikdo se neozval, ale pomohl jsem si jinak, jen to bylo obtížně jší. Uvedené noviny mají totiž v časopiseckém oddě lení Knihovny Ná rodního musea v Krá lovské oboře, kde jsem si pořídil potřebné výpisy. Mimochodem, mají tam i Občanské listy, které vychá zely v Modřanech před 2. svě tovou vá lkou.


-5-

Znak města Svého času jsem hovořil o tom, že Modřany, mě sto s 12.000 obyvateli a zá roveň mě sto s tak vyspě lým prů myslem, by mě ly mít svů j znak stejně jako pamá tní síň, ve které by byly uschová ny všechny pamá tky z minulosti obce. Snad se to dnes bude ně komu zdá t malicherné se starat o ně jaký znak, myslím však, že by to bylo mylné nazírá ní. Musíme se totiž snažit, abychom naše spoluobčany, kteří k ná m přišli ze všemožných míst a nemají zde proto kořeny, ně jak dali do kupy. Stá le se ná m to nedaří, je to tedy další pokus o vytvoření fiktivního pouta pomocímě stského znaku. A myslím, že by nebylo sprá vné přezírat sílu a význam symbolů . Podívejme se třeba na stá tní vlajku, jak často dovedla kolem sebe soustředit lidi i z nejrů zně jších tá borů . Otá zka znaku byla přijata vedoucími činiteli sympaticky a 29. dubna 1967 se mně předseda Mě NV B. Müller zmínil, že by bylo zá hodno vyšetřit přesné datum založení naší obce, prý by to mě lo být roku 970. V tom případě by bylo na čase uvažovat o patřičné oslavě milénia založení obce. Kromě toho, že jako mě sto mě li bychom mít i znak. Uložil mně zjistit jméno heraldika, na kterého bychom se mohli obrá tit se svojížá dostí. Slíbil jsem mu obojívyšetřit do týdne. 3. kvě tna 1967 jsem pak dostal od Mě NV dopis, kterým mně bylo uloženo zjistit sprá vnost dat uvedených ve staré obecní kronice: „Za Boleslava II. roku 970, kdy byla zlomena moc předních rodů v obci, mezi nimi zvlá ště Slavníkovců , přestalo rozdě lení země na župy a celá krajina povltavská stala se majetkem knížecím. Bylať tudíž i zdejší osada Modřany, která se v této době v zaklá dající listině klá štera Břevnovského připomíná od roku 993 /Erben Reg. 34/, majetkem knížat Pražských“. Ve vě ci znaku jsem zašel na ministerstvo školství, kde jsem se informoval o osobá ch, které pracují v heraldice. Byl jsem upozorně n na Adolfa V. J. Karlovského, který prá vě od poloviny kvě tna vystavoval svoje heraldické prá ce v Mě stském museu v Jílovém. Vypravili jsme se tam se s. Petrželovou a členem školské a kulturní komise s. Plá ničkou. Výstavu jsme si prohlédli, konkrétní ná vrhy, které by se hodily na ná š případ, jsme sice nenašli, ale získali jsme velmi cenné informace od ředitele tamního musea s. Zá rybnického. I on ná m doporučil Adolfa Karlovského jako zkušeného heraldika. Mě NV jej pozval k osobnímu jedná ní, ke kterému se dostavil 12. července 1967. V krá tké době vypracoval i ná vrh znaku. Jeho ústředním motivem byla dvojice zlatých klíčů jako symbol vyšehradské kapituly, které byla určena listina Sobě slava II., v níž je první historická zmínka o Modřanech. Doplňujícím symbolem byla homole cukru jako připomínka na první tová rní podnik v obci. K praktické realisaci tohoto plá nu však nedošlo, protože od připojení Modřan ku Praze dnem 1. ledna 1968, je možno na území hl. m. Prahy užívat v úředním styku jedině jejího znaku.

Prvnízmí nka o Modř anech Při jedná nína ministerstvu školstvíjsem zá roveň pá tral po pramenech, kde bych se mohl dově dě t ně co o založení Modřan, případně o první historicky doložené zmínce o nich. Byl jsem odká zá n na Kabinet musejní a vlastivě dné prá ce v Praze 1, Malá Strana, Cihelná čp. 102, na Dr. Vaně čkovou. Ta mně dala další typ na Archiv Praha-zá pad. Zde mně 2. kvě tna 1967 dali k nahlédnutí ně kolik odborných knih se zamě řením k danému úkolu: místní jména v Č echá ch a jejich vznik od Dr. Antonína Profouse. Zde je uvedeno založení Modřan 1178. Popis Krá lovství českého od


-6-

Františka Palackého. O založení obce se nezmiňuje. Topographie des Königsreichs Böhmen, vydá no 1787. Rovně ž zde není zmínky o založení obce. Smíchovsko-Zbraslavsko bylo vydá no společnou prací učitelstva v roce 1898. Zde na straně 296 pod heslem Modřany je uvedeno: „První zmínku o této osadě z dá vné minulosti čteme v zá kladní listině kapituly vyšehradské r. 1088, dle níž obdržel tam probošt poplužní dvů r a mlýn“. Je zde uveden odkaz na Reg. I./79. Bohužel při osobní ná vště vě v Knihovně Ná rodního musea a v Universitní knihovně jsem Regesta nedostal, prostě nebyla po ruce. 10. kvě tna 1967 jsem navštívil Knihovnu Ná rodního musea znovu a byl jsem šťastně jší, Regesta jsem dostal. Zde na straně 33 a 34 je latinský text listiny označené pořadovým číslem 78 z roku 993. Je to zaklá dající listina, jíž Boleslav II. daruje statky klá šteru sv. Benedikta v Břevnově . Je zde uvedeno mnoho darová ní, z našeho okolí se listina zmiňuje např. o Skochovicích, Vraném/Villam quoque Na wranem nommne cum hospitibus et eclesia… , Scochowitz piscatores cum ipsa villa, cuius termini sunt Cralowa hora… /, ale o Modřanech nenív listině ani zmínka. Protože jsem zbě žně 4 svazky uvedených Regest a první zmínku jsem našel v Indexu locorum pod rokem 1178: Modrian, ubi terra et vinea eclesiae Wysegrad /„Do etiam eidem fratribus terram in villa Modrian ad duo aratra cum vinea“/. Jen pro zajímavost uvá dím, že v historických dokladech jsem našel tato jména našíobce: Modrzan, Modranum, Modrian. V Knihovně Ná rodního musea jsem si vyžá dal mikrofilm listin uvedených ve zmíně ných Regestech na str. 33-35 a označených pořadovými čísly 75-82. Ani v jediné listině není zmínka o Modřanech, takže údaj ve staré kronice, že první doložená zmínka o Modřanech je z roku 993, je nesprá vný. V almanachu Smíchovsko a Zbraslavsko vydaném v roce 1898 jsem se dočetl na straně 296 pod heslem Modřany: „První zmínku o této osadě z dá vné minulosti čteme v zá kladní listině kapituly vyšehradské z roku 1088, dle níž obdržel tam probošt poplužnídvů r a mlýn“. Pod čarou je pak odkaz na Reg. I./79. 3. kvě tna 1967 jsem požá dal Stá tní knihovnu Č SSR-Universitní knihovnu o přezkoušení uvedeného údaje a v případě sprá vnosti o zaslá ní mikrofilmu uvedené listiny. V odpově di ná m bylo 16. kvě tna 1967 sdě leno, že v listině není zmínky o Modřanech a ostatně , že ona listina je falsum XII. století. Zá roveň byla v odpově di potvrzena sprá vnost našeho ná zoru, že prvníhistorická zmínka o naší obci je pravdě podobně z roku 1178 a že ona listina je uložena v archivu kapituly vyšehradské, který je ve sprá vně Stá tního ústředního archivu v Praze. 20. června 1967 Mě NV pořá dal archiv o zaslá ní fotokopie uvedené listiny, obdrželi jsme ji v červenci 1967. Protože se jedná o odborný text a písmo je starého typu, požá dal jsem v srpnu 1967 archivá ře Okresního archivu Prahazá pad o překlad listiny. Velmi ochotně žá dosti vyhově l. Mj. je v listině uvedeno: „Dá vá m také tě mže bratřím územív mě stečku Modřany na dva pluhy s vinicí“. Protože tato listina je zá kladní historickou dů ležitostí, navrhl jsem školské a kulturní komisi Mě NV, abychom zvě tšenou fotokopii originá lu listiny a jejího překladu nechali zará movat a předali ji předsedovi Mě NV na plená rní schů zi Mě NV k zavě šení v jeho úřední místnosti. To se stalo na plená rním zasedá ní Mě NV 2. listopadu 1967. A abych dal vě tšípublicitu tomu, o čem jsem hovořil na zmíně ném zasedá ní, napsal jsem 23. listopadu 1967 člá nek do Modřanských novin pod ná zvem „Křestnílist mě sta Modřan“.


-7-

Zná mílidé z Modř an Rozhodl jsem se rozšířit kroniku našeho mě sta o další kapitolu, jejíž ná zev „Zná mí lidé z Modřan“ udá vá i její obsah. Chci v ní hovořit o lidech, kteří se jakýmkoliv způ sobem zasloužili o naši obec /v politickém životě , v kultuře, ve sportu, v hospodá řství apod./, nebo svojí prací přerostli hranice naší obce a stali se ná rodním pojmem. Proto jako letopisecká komise pod hlavičkou Mě NV jsem pořá dal Osvě tovou besedu, Mě stský výbor KSČ a TJ Spartak Modřany, aby o vě ci uvá žily a ví-li o ně kom, o kom by mě lo být v uvedeném smyslu v kronice psá no, aby ná m sdě lily jeho jméno s popisem jeho zá služné prá ce. Nedostal jsem jedinou odpově ď. Do této kroniky zná mých modřanských lidí jsem zatím napsal 28 osob.

Proč pí ši kroniku za rok 1967 opož děně Kroniku za rok 1967 v čistopise píši opoždě ně , teprve v roce 1975. Zpoždě ní vysvě tluji tím, že školská a kulturní komise Mě NV rozhodla, že od připojení našeho mě sta ku Praze, tj. od roku 1968, Pamě tní kniha nebude vedena dosavadním způ sobem. Ovšem zá pisy, ve kterých by byl zhruba zachycen vývoj obce, vedeny budou. Kromě toho jsem každého roku pracoval v brigá dním pomě ru u rů zných institucí. První 3 léta jako manuá lní pracovník při řepné kampani v cukrovaru a od roku 1968 v archivním oboru. V tomto mezidobí jsem uspořá dal archiv Mě NV v Modřanech, Domovní sprá vy v Modřanech Č s. červeného kříže v Praze a 2x n. p. Modřanské strojírny. Jako kroniká řjsem usneseníškolské a kulturníkomise uvítal, protože v tak velké obci nelze již psá t kroniku chronologicky a ostatně již v úvodu jsem napsal, že od počá tku své funkce jsem studoval všechny mně dostupné prameny, abych zachytil starou historii našíobce, zejména pak jejívývoj za posledních 100 let. Velmi mnoho cenného materiá lu jsem našel v Ústředním archivu Mě NV, který jsem uspořá dal v roce 1968, v Archivu ONV Praha-zá pad i v archivech stá tních. V souvislosti s vodním clem, které bylo vybírá no v Modřanech, jsem našel více listin českých krá lů , u nichž jsem pro archiv nechal pořídit fotokopie. Prostudoval jsem kroniky zdejších škol, velmi poučná je stará kronika školy v čp. 29. Doplňující materiá l jsem našel ve farní kronice, která je uložena v Archivu ONV Praha-zá pad. V noviná řském Archivu Ná rodního musea v Krá lovské oboře jsem pročetl staré ročníky Modřanského obzoru, Občanských listů i pražských novin, které byly vydá vá ny v našem územním okruhu. Prameny pozná níbyly i spolkové zá pisy, historické knihy českých spisovatelů a zejména pak vzpomínky zdejších pamě tníků , kteří mně vysvě tlili mnohé, na co jsem nenachá zel odpově ď v písemném materiá lu. Ze všech tě chto pramenů jsem pořizoval výpisy, má m jich na víc než 20.000. Tyto výpisy ná s zhruba informují o vývoji kteréhokoliv jevu nebo vě ci v obci. Protože myslím, že sotva je možno, aby se ve vě tším množství objevily další prameny, než které jsem již zachytil, přikročil jsem k systematickému uspořá dá ní tě chto výpisů . Protože z doby jejich pořizová ní jsem si pamatoval jejich obsah, rozdě lil jsem je, prozatím jen v plá nu, do zá kladních skupin. Ovšem při praktickém prová dě ní jsem musel systém ně kolikrá t mě nit, až v definitivním uspořá dá ní jsem výpisy rozdě lil do 20 zá kladních skupin a v nich do 240 hesel. V každém hesle jsou výpisy uspořá dá ny chronologicky, takže ná m dá vají dokonalou informaci o čemkoliv v mě stě . Systém se mně již jednou prakticky osvě dčil. Tajemník Mě NV mě požá dal, abych pro oslavu 75. výročí založení požá rní ochrany v Modřanech napsal její historii. Protože jsem nemusel hledat v jednotlivých létech, ale mě l všechny výpisy týkající se požá rní ochrany chronologicky srovná ny, mohl jsem ji předložit již příštíden v rozsahu 16 stran.


-8-

V mezidobí od roku 1967 jsem kromě brigá d v jiných oborech, pořizová ní výpisů včetně roku 1973, a jich systematického zařazová ní, uspořá dal výstavy: v roce 1970 „Modřany, včera dnes a zítra“, v roce 1971 k 50. výročí založení KSČ „Dě lnictvo v životě Modřan“, tiskovou besedu „Jak se v Modřanech stará me o zachová ní historie obce“ a v roce 1973 výstavu na totéž téma. V roce 1975 jsem pro SPB uspořá dal výstavu „Modřany v odboji a revoluci v l. 1938-1945“. Navíc jsem v této době literá rně zpracoval ve 3 svazcích „Místní jména v Modřanech“. Na tomto úkolu jsem pracoval 6 mě síců a za tuto prá ci se mi dostalo od Č s. akademie vě d velmi lichotivého uzná ní. Kromě toho jsem vypracoval studie: „O čem s ná mi hovoří jména ulic v Modřanech“ /88 stran/, „Historické pamá tky Modřan“ /27 stran/, „Modřany v odboji a revoluci v l. 19381945“ /165 stran/. Tím vysvě tluji a zá roveň se omlouvá m, že čistopis kroniky za rok 1967 předklá dá m teprve nyní. Leden 1976


-9-

I.

Městský ná rodnívýbor v Modř anech Ve vedení obce nenastaly v roce 1967 žá dné změ ny, protože poslední volby byly vykoná ny v roce 1964, takže funkčníobdobíprojde teprve v roce 1968.

Plená rnízasedá níMěNV Protože v plénu Mě NV jsou řešeny zá sadní otá zky řízení obce, samostatně jednotlivá plená rnízasedá nís uvedením programu jedná ní.

vypisuji

16. veř ejné zasedá níMěNV v sá le Na staré poště 28. února 1967 Přítomno 33 poslanců Mě NV, 7 omluveno, 22 neomluveno. 1 poslanec ONV /ze 7/ Marie Achá tová . Hosté Klenbová -Besserová , poslankyně NS a tajemnice ÚV NF. Pořad: 1/

Zahá jení

2/

Kontrola usnesení

3/

Zprá va o činnosti rady

4/

Rozbor hospodařeníza rok 1966

5/

Zprá va o vyhodnocení soutě že „O vzornou obec okresu Praha-zá pad“ za rok 1966

6/

Zprá va o vyřizová nístížnostía ná mě tů pracujících za rok 1966

7/

Diskuse, usnesení, zá vě r

17. veř ejné zasedá níMěNV v sá le Na staré poště 20. dubna 1967 Přítomno 39 poslanců Mě NV, 7 omluveno, 16 neomluveno, 3 poslanci ONV. Hosté: Kosan, ná mě stek předsedy ONV, Valík, vedoucí finančního odboru ONV, Š afá ř, předseda MV KSČ . Pořad: 1/

Zahá jení

2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Zhodnocení činnosti KS za minulé období, zprá va o činnosti Domovní sprá vy

5/

Řešeníciká nské otá zky v našem mě stě

6/


18. veř ejné zasedá níMěNV v sá le Na staré poště 25. května 1967 Přítomno 33 poslanců Mě NV, omluveno 6, neomluveno 23. Pořad:


- 10 -

1/

Zahá jení

2/

Zprá va o činnosti komise lidové kontroly

3/

Volba mě stské komise lidové kontroly

4/

Plá n rozvoje a rozpočtu Mě NV na rok 1967

5/

Projedná nídodatku zá vazku Mě NV v soutě ži NV o titul „Vzorná obec“

6/

Vyhodnocenífunkcioná řů občanských výborů

7/


19. veř ejné zasedá níMěNV v sá le Na staré poště 22. června 1967 Přítomno 33 poslanců Mě NV, 6 omluveno, 21 neomluveno, 3 poslanci ONV. Pořad: 1/

Zahá jenía určeníově řovatelů

2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Země dě lství

5/

Veřejný pořá dek

6/

Volba místního lidového soudu

7/

Plá n prá ce na 2. pololetí1967

8/


20. veř ejné zasedá níMěNV v sá le Na staré poště 31. srpna 1967 Přítomno 41 poslanců Mě NV, 4 omluveni, 16 neomluveno, 2 poslanci ONV. Pořad: 1/

Zahá jení

2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Zprá va o plně nírozvoje a rozpočtu za I. pololetí1967

5/

Výsledky soutě že „O vzornou obec“ za I. pololetí1967

6/


21. veř ejné zasedá níMěNV v sá le Na staré poště 2. listopadu 1967 Přítomno 38 poslanců Mě NV, 5 omluveno, 19 neomluveno. 2 poslanci ONV Ing. Svoboda a s. Slavíková . Hosté: s. Š afá ř, předseda MV KSČ . Pořad: 1/

Zahá jenía určeníově řovatelů

2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Zprá va o výsledcích výchovně vzdě lá vacíprá ce na našich školá ch


- 11 -

5/

Výsledky finančního hospodařeníza 3. čtvrtletí1967

6/

Vyhodnocení soutě že „O vzornou obec okresu Praha-zá pad na počest 50. výročíVŘSR za 3. čtvrtletí1967 a od počá tku roku

7/


Účast poslanců na zasedá ních pléna Mě NV byla v prů mě ru 70-80%. Ně kteří poslanci svoji neúčast na zasedá ní omluvili, byli však i tací, kteří to neuznali za vhodné a potřebné.

Rada MěNV Po organisační strá nce byly úkoly zabezpečová ny radou Mě NV ve spoluprá ci s komisemi a pracovníky apará tu Mě NV. Zprá vy, které byly v radě projedná vá ny, byly v předstihu projedná ny komisemi a bylo-li třeba, pak i prů zkumem a prově řením situace, zejména v hospodá řských a rozpočtových organisacích jako jsou KSM, Domovnísprá va nebo Drobné provozovny. Schů ze rady byly koná ny pravidelně každých 14 dnů vždy v úterý. Rada byla 15členná a účast členů rady byla v prů mě ru 80-90%. Do rady byli podle potřeby a programu zvá ni zá stupci podniků , masových organisací, zařízení Mě NV apod. Podle programu předsedové komisí referovali osobně o všech usneseních a opatřeních přijatých v komisích.

Pracovnídoba na MěNV Pracovní doba na Mě NV a u Domovní sprá vy byla usnesením rady upravena takto: pondě lía úterý středa čtvrtek pá tek sobota

7 7 7 7 7

h. h. h. h. h.

– 15.15 h. – 17 h. – 15.15 h. – 15 h. – 12 h.

Ná vště vní dny byly pondě lí a středa, každá druhá sobota byla volná . O volných sobotá ch byly služby zajišťová ny 2 pracovníky. Zá roveň bylo rozhodnuto, aby o volných sobotá ch byla sledová na frekvence stran, jak je této služby stranami využívá no. Protože bylo zjiště no, že ani jednou nebylo třeba zařídit nutné opatření, ale vždy se jednalo obě žné informace, které bylo možno si opatřit v kterýkoliv pracovní den, byly tyto služby radou Mě NV zrušeny počínaje 1. kvě tnem 1967.

Rozpočet všeobecně Objem rozpočtu na rok 1967 se sice proti předchá zejícímu roku podstatně zvýšil, přesto však po výdajové strá nce nedá vá zá ruky, že by bylo možno po finanční strá nce zajistit všechny nezbytné potřeby, o nichž Mě NV rozhoduje ve své pravomoci, a které je povinnen prová dě t. V první řadě se jedná o zajiště ní kvalitních a po cenové strá nce přístupných služeb obyvatelstvu, zajiště ní jeho bezpečnosti na veřejných prostranstvích, vybudová ní kanalisace a dobudová ní vodovodnísítě . Komunikace jsou v desolá tním stavu a i když třeba v budoucnosti budou v obci prová dě ny inženýrské stavby velkého rozsahu jako kanalisace, vodovod, plynovod, kabelisace elektrického osvě tlení, telefonnísítě , nelze dnešní


- 12 -

havarijní stav ponechat bez povšimnutí. Pro zastaralý stav budov a zařízení ve školství nelze z dosavadních preliminá řů uhradit všechny nezbytné potřeby a dokonce nelze z nich uhradit ani ná klady na vlastnísprá vu. A přece jsou ve zdejší obci podniky celostá tního významu, které svými odvody výrazně přispívají do stá tního rozpočtu. Ve zdejších podnicích pracuje na 8.000 lidí, kteří spoluvytvá řejí ná rodní dů chod. Zasloužila by si tedy naše obec, aby z ná rodního produktu, který je u ná s našimi pracovníky vytvá řen, dostala spravedlivý podíl. Podíl, který by byl ve spravedlivé relaci k podílů m, které dostá vajíjiná mě sta Pražského kraje.

Rozpočet v čí slech Podle rozpočtu na rok 1967 schvá leného plená rním zasedá ním Mě NV 25. kvě tna 1967 činily vlastnípříjmy: skutečnost odvody hospodá řských organisací

2.824

3.060

daně a poplatky

790

691

příjmy z činnosti

1.213

1.554

1 % oborově řízených organisací

4.020

2.796

odvody do vyš. rozpočtu

5.163

3.941

subvence ze stá tního rozpočtu

199

591

příjmy z fondu reserv

234

-

4.117

4.751

finančnívypořá dá níHO

-

51

převody z finančníreservy bě hem roku

-

627

nerozpočtové příjmy čá stečně použité

-

1.194

úvě ry Stá tníspořitelny

-

442

převody z pobídkového fondu rozpočtu

-

7

4.117

7.071

Výdaje: vodníhospodá řství

10

367

akce Z – výstavba

215

135

komunikace – doprava

254

457

1.159

1.185

zdravotnictví– jesle

157

136

kultura

360

451

sprá va NV

467

565

90

93

školství

sociá lně péče - podpory


- 13 -

místníhospodá řství

1.405

2.273

-

655

4.117

6.317

pokladnísprá va vydá nícelkem příjmy činily

7.071

přebytek příjmů tedy činil

754

Rozpočet na straně příjmů byl upraven jednak rozpočtovými opatřeními se strany ONV Praha-zá pad, jednak vlastními opatřeními a využitím vyšších neplá novaných příjmů . Úvě ry od Stá tní spořitelny použité na vybavení Drobných provozoven potřebnou mechanisací, byly v celé výši 442.000 Kčs zaplaceny a projevují se ve výdajích v pokladnísprá vě . Z vyšších příjmů byla použita čá stka 1.432.000 Kčs převá žně místnímu hospodá řství, hlavně na rozvoj Drobných provozoven.

na dotace

Pro hospodaření Mě NV je dů ležitý fond reserv a rozvoje. Tento fond se v roce 1967 vyvíjel takto: počá tečnístav včetně doplně níz fondu ONV 991.301 Kčs.

Akce:

chodníky

88.002

oplocení3. ZDŠ

34.264

výtah 3. ZDŠ

3.410 125.676

výkup pozemků pro rodinné domky

6.509

buldozer pro Drobné provozovny

50.000

multicara

18.156

příspě vky KSM

172.000

doplatek na rekonstrukci veřejného osvě tlení kuchyňský stroj pro školníjídelnu

30.462 3.907

projekt pro mateřskou školu

12.892

projekt na kino /doplně ní/

14.634

mikrofony pro veřejný rozhlas generá lníoprava požá rního vozu dotace lidové knihovně

7.301 22.702 8.611

odmě ny funkcioná řů m aktivu

15.904

vě cné odmě ny aktivistů m

1.570

přídě l pobídkovému fondu

20.000

krytívýdajů školních jídelen

80.000

projekčníprá ce KPÚ

2.500

úhrada na rekonstrukci Riegrovy ul.


- 14 -

24.210

projekt přístavby úředníbudovy Mě NV

9.950 626.986

počá tečnístav

991.301

zbývá

364.315 Kčs,

kterýžto zů statek byl převeden na budoucírok 1968. Podle výsledku finančního vypořá dá ní za rok 1967 převá dí se do fondu reserv a rozvoje na rok 1968 1.063.032 Kčs /v této čá stce je obsažen i zů statek fondu reserv a rozvoje za rok 1967 v čá stce 364.315 Kčs/.

Zají mavosti z rozpočtu Ze změ ti rozpočtových cifer uvá dím ně které, které mají obecně jší platnost a zajímavost i pro laika. -

Odvody KSM vykazujíčá stku 2.209.000 Kčs.

-

Domovní sprá va odvedla z odpisů zá kladních prostředků 850.000 Kčs. 50% podíl za prodané rodinné domky činil 422.000 Kčs.

-

Odborově řízenými organisacemi bylo odvedeno 2.796.000 Kčs. Z tě chto příjmů získal Mě NV ve prospě ch fondu reserv a rozvoje cca 122.000 Kčs.

-

Investiční výstavba byla v roce 1967 subvencová na čá stkou 1.371.000 Kčs, z toho připadá na subvence ze stá tního plá nu 591.000 Kčs a z vlastních reservních fondů a nerozpočtovaných příjmů 780.000 Kčs.

Tyto příjmy se nerozpočtují a jsou zdrojem pro reservu Mě NV, případně je možno použít tě chto příjmů již bě hem roku: příspě vek n. p. Modřanské strojírny na úpravu chodníku

15.000

Kčs

182.000

Kčs

6.000

Kčs

poplatek ze psů

17.000

Kčs

poplatek z místa

33.000

Kčs

přirá žka k stabilisačnímu odvodu hospodá ř. organisací, které podniky odvá dě jí KNV a ten přidě luje kvóty MNV 50 % a ONV 30 %

426.000

Kčs

sankční poplatky za znečišťová ní vod, ovzduší apod. uklá dá ONV

12.000

Kčs

444.000

Kčs

za prodaný inventá ř/multicara pro KSM/

20.000

Kčs

za přijaté % z vkladů u Stá tníbanky

32.000

Kčs

7.000

Kčs

přebytky hospodařeníDrobných provozoven pokuty

50% podíl za prodané rodinné domky

z pobídkového fondu bylo převedeno do příjmů Z výsledků hospodařeníuvedu ně které zajímavě jšíkapitoly:


- 15 -

Vodníhospodá ř ství Z titulu vodního hospodá řství bylo vydá no 367.369 Kčs a to na údržbu studní 11.277 Kčs a na výstavbu vodovodních řadů v ul. Fibichově , Rohá čově , Petra Chelčického, U dě tského hříště , Š títného, Jeseniově , Pod lesem a Na vyhlídce 356.092 Kčs.

Ú drž ba komunikací Na údržbu komunikací bylo vydá no 259.450 Kčs. Tyto výdaje byly financová ny z fondu rozvoje a reserv čá stku 92.000 Kčs, z neplá novaných příjmů 111.000 Kčs a z rozpočtových zdrojů kap. 10 čá stkou 56.000 Kčs. V roce 1967 nebyly zatím prová dě ny vě tšíakce na úpravá ch komunikací, protože četa, která tyto prá ce prová dí, byla utvořena teprve bě hem tohoto roku a ve stejném obdobíbyly postupně obstará ny i mechanisačníprostředky. Pro lepší přehled uvá dím dílčí čá stky, z nichž se sklá dá 259.450 Kčs: materiá l /v rozpočtu bylo 67.100 Kčs/ údržba dopravné mzdové fondy

výsledný výdaj

7.002 102.001 37.374 48.403

byly zakoupeny mechanisačníprostředky: buldozer silničnírýpadlo multicara ná klady na autobusovou otočku Na Lysiná ch

50.000 167.084 18.156 24.210

Š kolství Z kapitoly 14 /školství/ činilo skutečné čerpá ní1.174.247 Kčs, u mateřských škol 135.300 Kčs, u ZDŠ 325.894 Kčs, u LŠ U 31.095 Kčs, u zvlá štní školy 11.614 Kčs. Ve 4 školních jídelná ch bylo prodá no celkem 182.780 obě dů , potravin bylo spotřebová no za 627.020 Kčs. Ceny obě dů se pohybovaly od 3 do 4,05 Kčs.

Městská lidová knihovna Takto vypadalo hospodařeníMě stské lidové knihovny: Příjmy: zů statek peně žních prostředků z minulého roku z rozpočtu Mě NV

2.143,25 Kčs 68.622,77 Kčs

z fondu reserv a rozvoje Mě NV

10.000 Kčs

od obyvatelstva

12.542 Kčs

ostatní

1.382,60 Kčs

celkem

94.690,62 Kčs


- 16 -

Vydá ní: mzdový fond a odmě ny za prá ci

60.708,00 Kčs

cestovné a výdaje jiné

320,40 Kčs

materiá lové výdaje

23.137,72 Kčs

prá ce a služby

3.185,15 Kčs

nemocenské poj., zamě st. příspě vky

6.504,99 Kčs

celkem

93.856,17 Kčs

Rozdíl:

834,45 Kčs

Kromě toho je knižní fond pravidelně doplňová n z prostředků ONV čá stkou 1213.000 Kčs ročně .

Kino U kina činil rozpočet 286.400 Kčs, skutečné čerpá ní bylo 304.376,51 Kčs, vydá ní bylo tedy překročeno o 18.376,51 Kčs Překročení rozpočtu bylo zavině no tím, že byl zaplacen dodatkový projekt na rekonstrukci kina čá stkou 9.500 Kčs, pů jčovné za filmy bylo překročeno o 1.000 Kčs a údržba o 3.000 Kčs. Hlavníukazatele byly plně ny takto: plá n počet představení počet ná vště vníků tržba za představení

skutečnost

plně nív %

600

589

98,2

93.000

83.651

89,9

410.000

410.039

100

Pož á rníochrana Rozpočet na požá rní ochranu činil 18.000 Kčs, skutečné čerpá ní však bylo 27.941 Kčs. Byla totiž provedena generá lní oprava požá rního vozu zn. Tatra 805 z fondu reserv a rozvoje Mě NV čá stkou 22.000 Kčs. Nebyly čerpá ny položky rozpočtu na materiá lové výdaje v čá stce 11.000 Kčs.

Civilníobrana U civilní obrany byl rozpočet 1.000 Kčs, skutečně však bylo vydá no 18.000 Kčs. Byl zřízen nový sklad v ul. M. Pujmanové /nové regá ly apod./. Výdaje byly uhrazeny z neplá novaných úspor. Jak rozpočet ukazuje, stá lo ná s vloupá ní do úřední budovy Mě NV 8.000 Kčs. Tolik bylo totiž nutno zaplatit za opravy způ sobených škod.

Sociá lnízabezpečení Z titulu sociá lnízabezpečeníbylo vydá no 92.897,90 Kčs.


- 17 -

K 31. prosinci 1967 bylo stravová no 13 dů chodců . V tomto roce bylo poskytnuto 4.185 příplatků na obě dy, na které bylo zaplaceno 14.272 Kčs. Jednorá zové finanční příspě vky byly poskytnuty v 5 případech čá stkou 700 Kčs. Pravidelný mě síční příspě vek z doplňkové péče byl poskytová n k 31. prosinci 1967 39 osobá m a bylo na této dá vce vydá no 33.970 Kčs. Jednorá zové vě cné výpomoci z doplňkové péče byly poskytnuty 184 dů chodců m /poukazy na potraviny nebo na uhlí/ v hodnotě 43.955,90 Kčs.

Č ištěníměsta Vydá ní na čiště ní mě sta bylo v rozpočtu preliminová no čá stkou 45.000 Kčs, čerpá no však bylo 87.311 Kčs. Z toho na výdaje mimo mzdové fondy bylo čerpá no 5.094 Kčs. Na materiá l a ostatní proti rozpočtu 15.300 Kčs bylo čerpá no 37.203 Kčs. Nečerpá ní mzdových fondů bylo zavině no nemocí zamě stnanců a jejich nízkou kvalifikací. Kromě toho jedna zamě stnankyně rozvá zala pracovní pomě r a hned ná vazně nebyla získá na nová pracovnísíla. Překročení na materiá lové položce /odvoz odpadků , smetí, sně hu, rozvoz škvá ry apod./ bylo zavině no tím, že tuto službu zajišťoval Mě NV a nyní ji převzaly Drobné provozovny.

Ú věr u Stá tníspoř itelny Dů ležitým doplňkem finančního hospodaření NV je, že na zá kl. ust. § 76 odst. 1/d vlá d. usnesení č. 100/1966 Sb., mů že MNV hospodařit nejen podle rozpočtu, ale mů že uzavírat i úvě ry. Ve smyslu tohoto ust. na zá kladě doporučení finanční komise ze 14. listopadu 1966, usnesla se rada Mě NV otevřít úvě r u Stá tní spořitelny pro Prahu východ a zá pad. Uzavření tohoto úvě ru bylo schvá leno plená rním zasedá ním Mě NV 2. listopadu 1967. Úvě r byl zřízen na zakoupení: 45.000 Kčs

- na zakoupení ná kladního auta Š koda Station jednak pro potřebu Mě NV, jednak pro pískovnu

75.000 Kčs

- na zakoupení ná kladního obyvatelstvu a pro pískovnu

90.000 Kčs

- na otevřenípískovny. Z toho připadá :

40.000 20.000 8.000 22.000

Kčs Kčs Kčs Kčs

-

na na na na

auta

pro

potřebu

zakoupeníbagru oplocenípískovny a na zřízenísociá lního zařízení geologický prů zkum mzdy zamě stnanců do plného rozvinutítě žby písku

291.000 Kčs

- na zakoupenídalšího rýpadla

317.000 Kčs

- na zřízeníústředního topeníve školníbudově čp. 29

1.200.000 Kčs


služeb

- na provedení rekonstrukce místní komunikace v Riegrově a Sokolovské ul.

- 18 -

Úvě r bude hrazen jednak z výnosu Drobných provozoven, zejména nově otevřené pískovny, jednak z nerozpočtových příjmů Mě NV.

Mí stnípoplatky Finanční komise projednala ve smyslu vyhl. ministerstva financí č. 67/1966 Sb. možnost zavedení dalších místních poplatků , a to poplatku za užívá ní veřejného prostranství. Poplatek ze vstupného, vzhledem k tomu, že v Modřanech nejsou podmínky pro pořá dá ní poplatných představení, se nedoporučuje vybírat. Také poplatek z přechodného ubytová ní nepřichá zí v úvahu. Proto se finanční komise usnesla předložit radě Mě NV ná vrh na vybírá ní poplatku za užívá ní veřejného prostranství podle sazebníku. Vybírá ní poplatku bylo radou schvá leno podle ná vrhu. Již v prvním roce po zavedenídá vek bylo vybrá no na poplatku ze psů 17.000 Kčs a na poplatku z místa 33.000 Kčs. S vybírá ním poplatku za užívá ní veřejného prostranství byla velká potíž, protože úřední apará t nebyl schopen zajistit inkaso a občanské výbory byly marně žá dá ny, aby zajistily inkasisty. Proto rada Mě NV rozhodla 26. zá ří 1967 k ná vrhu finanční komise, aby osobá m pově řeným inkasem podle vyhl. č. 4853/1966 byla vyplá cena odmě na ve výši 10 % vybraných čá stek jednak hotově blokovým řízením, jednak čá stek vybraných ve vymě řovacím řízení z podně tu hlá šení podaných tě mito osobami.

Komise MěNV Č innost komisí je zachycena v jednotlivých kapitolá ch kroniky: výstavba, škola a kultura, výroba, veřejný pořá dek, země dě lství, zdravotnictví a sociá lní péče, tě lovýchova a sport. Jen jako doplně ní poznamená vá m, že komise výstavby navrhla 4. kvě tna 1967 radě Mě NV ke schvá lení zřízení zvelebovací komise ve složení: Ing. Borovský, Ing. Fr. Fric, stav. Kubr, Ing. Š petl, Ing. Hubert Obr, stav. Kolman. Rada 24. října 1967 schvá lila zřízení inventarisační komise s Dr. Bryndou jako jejím předsedou. Protože komise lidové kontroly je zá kladní dů ležitosti jak pro řá dný chod administrativy Mě NV, tak i jeho hospodá řství, a protože v roce 1967 došlo k zá sadním změ ná m v jejím složení, uvá dím ucelenou historii této komise od jejího zrodu v roce 1965 do roku 1973.

Mí stníkomise lidové kontroly Bez kontroly se neobejde ani socialistické hospodá řství. Výsledky podnikové činnosti jsou kontrolová ny po strá nce technické i finanční. V tomto smě ru je velmi významná kontrola bankovní, ale je prová dě na i kontrola stá tní. Prová dě ní kontroly ve vrcholných orgá nech, KNV, ONV a MNV, jejich apará tech a zařízeních je zajišťová no zvlá štními stá tními kontrolními orgá ny, zejména ministerstvem stá tníkontroly, Stá tníplá novacíkomisí, ministerstvem financí. Vedle stá tní kontroly je ovšem ještě kontrola občanská , která je prová dě na občanskými aktivy, jako jsou občanské výbory, spotřebitelské rady, zejména pak místnílidové kontroly.


- 19 -

MKLK byla zvolena v červnu 1965 a mě la 25 členů . Ve funkčním období bylo z dů vodu neplně ní zá kladních povinností a úkolů člena MKLK odvolá no 4 a uvolně no 5 členů , nově byli kooptová ni 2 členové. Na dě lnost komise pů sobilo nejen, že byl z funkce uvolně n velký počet členů , ale byl zde další problém v obsazenífunkce předsedy a místopředsedy. Prá ce v MKLK není snadná . Klade značné ná roky na čas, zejména na morá lní profil a charakterové vlastnosti členů . Č lenství v komisi přiná ší s sebou mnoho konfliktních situací, které je nutno objektivně řešit. Komise se schá zela pravidelně 14denně , od října 1966 mě síčně . Prá ce spočívala jednak ve vlastní kontrolní a prově rkové činnosti, jednak ve společných akcích s OKLK. Podle úkolů byly v komisi vytvořeny skupiny zamě řené na otá zky země dě lství, místní výroby a služeb, bytové, zdravotnické, pořá dkové a obchodu. Dů ležitým mezníkem v prá ci KLK je XIII. sjezd KSČ . Usnesením prosincového pléna ÚV KSČ bylo stanoveno rozpracovat obsah činnosti LK tak, aby byla tě sně ji propojena se zastupitelskými a společenskými orgá ny a vykoná vala stá tní a společenskou kontrolu podle potřeb Ná rodního shromá ždě ní, vlá dy, NV a v podnicích ROH. Změ na postavení a činnosti KLK byla projedná na a schvá lena v dubnu NS. V novém uspořá dá ní se MKLK stá vají orgá nem NV, metodicky budou řízeny KLK vyššího stupně a budou prová dě t kontrolu činnosti orgá nů NV a hospodá řských organisací řízených NV a stá tní kontrolu organisací na území NV. Ovšem MKLK nenahrazují prá ci odvě tvových komisí, které jsou i nadá le za svoji činnost plně zodpově dny. Přípravu voleb do MKLK podle nového zá kona provedla rada Mě NV 23. kvě tna 1967 a navrhla za předsedu MKLK Františka Malce, člena rady a plá novací komise Mě NV. Současně navrhla dalších 14 členů komise. Volba byla provedena na mimořá dném zasedá ní pléna Mě NV 25. kvě tna 1967, kdy z členství v radě a plá novací komisi by odvolá n poslanec František Malec, aby mohl být zvolen předsedou MKLK. Všichni navržení byli zvoleni jednomyslně a ihned po volbě složili slib do rukou ná mě stka předsedy Mě NV Oldřicha Sedlá ka, který na tomto zasedá nízastupoval předsedu Mě NV. Funkčníobdobíčlenů KLK potrvá do voleb do NV, které budou v roce 1968. Mě KLK byla zvolena 15členná . Předsedou byl zvolen poslanec Fr. Malec, místopředsedou Vá clav Grabmüller, tajemnicí Milada Hubičková . Č lenové byli rozdě leni do tě chto pracovních skupin: I.

organisační

II.

pro zařízeníMě NV /činnost NV, skladů , Technických služeb apod./

III.

pro oblastnípodnik KS Modřany

IV.

pro domovnísprá vu a bytové hospodá řství

V.

pro ostatní oblasti mě sta Modřan /školství, zdravotnictví, distribuci, země dě lstvíapod./

Ve skupině pro místní výrobu a služby provedla MKLK prově rku dodržová ní cen v podniku KSM ve spoluprá ci s OKLK. Výsledek kontroly uká zal, že v tomto


- 20 -

smě ru došlo proti dřívě jšku k podstatnému zlepšení, i když bylo nutno přikročit k ná vrhu ně kterých sankčních opatření. V obchodech není dostatečně využívá no knih přá ní a stížností. Ojedině lé zá pisy by snad svě dčily o tom, že je všechno v pořá dku. Zatím však skutečnost tomu neodpovídá . Ve skupině pro otá zky země dě lství byly prová dě ny prově rky na farmě Stá tního statku v Modřanech, a to jak v oblasti živočišné, tak i rostlinné výroby. Byly prová dě ny kontroly připravenosti země dě lských strojů na podzimní, jarnía žňové prá ce, ošetřenía uskladně níobilí, sena a silá že. Pozornost byla vě nová na i plně ní krmného plá nu a fysického stavu dobytka. Výsledky tohoto prů zkumu byly uspokojivé, přihlédneme-li k objektivním potížím, jako je nedostatek pracovních sil v země dě lství a neutě šený stav budov související s postupnou likvidací živočišné výroby v Modřanech. Nedostatky jsou v plně ní vlá dního usnesení o využívá ní země dě lské pů dy. Jedná se o dě lá ní zbytečných cest a stezek přes osetá pole a rozšiřová ní již existujících cest. Příčiny nutno hledat nejen v neká zni občanů , ale i ve zchá tralém stavu našich komunikací. Taková situace byla podle předložených zprá v na začá tku. Ale již v zá pise o jedná ní rady Mě NV z 18. srpna 1970 čteme, že KLK od roku 1968 nezajišťuje kontrolní činnost v zařízeních Mě NV. Tajemníkovi Mě NV bylo proto uloženo předložit radě zprá vu o opatřeních, která by obnovila řá dnou činnost MKLK. Jako první opatření plénum Mě NV 27. srpna 1970 odvolalo ně kolik členů komise a pokud byli ochotni pracovat v jiných komisích, byli zařazeni podle svých zá jmů . 18. ledna 1972 bylo v radě Mě NV projedná no zřízení výboru lidové kontroly Mě NV podle z. č. 69/1967 Sb. a z. č. 116/1971 Sb. Rada MNV souhlasila s Ing. Vladimírem Javů rkem, poslancem MNV, jako jeho předsedou. Se zřízením VLK projevilo souhlas plená rnízasedá níMNV 25. října 1973 i s jeho 9 členy. Vlastní činnost VLK je prová dě na podle cit. zá konů a metodicky je řízena pokyny VLK Praha 4.

Občanské výbory V únoru 1967 probě hly veřejné schů ze občanských výborů , na kterých referovali členové rady Mě NV. OV v roce 1967 se vě novaly hlavně zajišťová ní brigá d. Podle vyjá dření komise pro veřejný pořá dek se občanské výbory příliš nezúčastňovaly při zachová ní pravidel občanského soužití. Komise jim v ně kterých případech postoupila méně společensky zá važné případy k projedná ní se zúčastně nými stranami. Vě tšinou tento pokus neuspě l pro nezá jem občanského výboru.

Sbor pro občanské zá lež itosti Sbor pro občanské zá ležitosti je pracovním orgá nem Mě NV a má dů ležitou úlohu v prohlubová ní péče o spoluobčany. Povinností sboru je posilovat společenský zá jem o významné udá losti v jednotlivcově životě . Tě mito udá lostmi jsou např. narození dítě te, slavnostní předá vá ní občanských legitimací 15letým, pohovory se snoubenci před uzavřením sňatku, sňatky a jejich významná výročí /stříbrné, zlaté svatby/, výročí a jubilea občanů , kteří se ně jak zasloužili o společnost, pohřby apod.


- 21 -

V roce 1967 sbor pro občanské zá ležitosti uspořá dal 11 vítá ní novorozeňat, do pamě tní knihy bylo zapsá no 72 dě tí, občanské legitimace byly vydá vá ny ve 3 etapá ch 196 15letým občanů m, branců m bylo vydá no 110 prů kazů , k životním jubileím bylo gratulová no v 6 případech, k pracovnímu jubileu ve 2 případech, před vá nočními svá tky byla uskutečně na ná vště va u modřanských občanů v domovech dů chodců v Č ernošicích, Dobřichovicích a Hostě radicích.

Ú ř edníbudova Vá žným nedostatkem Modřan je kromě jiného i nevyhovující úřední budova. Nevyhovuje jak svým vzhledem, tak i velikostí a neúčelným uspořá dá ním úředních místností. Nejúčelně jším řešením byla by stavba nové budovy. Protože však nelze doufat v realisaci tohoto přá ní, určitým řešením byla by i přístavba. K tomuto účelu byl již v roce 1931 koupen sousednídomek čp. 113. Přípravná dokumentace na jeho demolici byla provedena v roce 1965, technická dokumentace na jeho zbourá ní v akci Z byla provedena v roce 1966 a objekt byl zbourá n v roce 1967. Ovšem to bylo vše. Dodnes, tj. do roku 1975, kdy toto píši, se na vě ci nic nezmě nilo.

Obř adnísí ň A jako jsou nevyhovující úřední místnosti, ještě výrazně ji se tento nedostatek projevuje u obřadní síně , která nejen naprosto nevyhovuje svým vnitřním uspořá dá ním, navíc ještě svým umístě ním, protože příchod do ní vede normá lní úřadovnou. Takže koná -li se v obřadní síni sňatek, opouště jí pracovníci apará tu pracující v této místnosti svoje pracoviště , aby pro svatebčany byl připraven jakýsi dů stojný příchod do obřadnísíně . Nevyhovující obřadní síň ovlivňuje i malý počet sňatků uzavíraných na Mě NV v Modřanech. Snoubenci radě ji volí k uzavření sňatku jiný NV, kde se svatební obřad vykoná vá v prostředí, které odpovídá dané chvíli. Aby pokud nejméně byla rušena prá ce úředního apará tu, usnesením rady Mě NV z 10. kvě tna 1967 byla stanovena doba pro uzavírá ní sňatků u Mě NV v Modřanech ve čtvrtek odpoledne a o lichých sobotá ch dopoledne. Chce-li občan uzavřít sňatek v jinou dobu, pak je povinnen zaplatit zvlá štní poplatek od 100 Kčs do 500 Kčs. Za povolení uzavřít sňatek u jiného NV než je příslušný podle místa trvalého bydliště jednoho ze snoubenců , je vybírá n poplatek 50150 Kčs.

Znak města Otá zku mě stského znaku projedná vala obecní rada již 8. kvě tna 1940, kdy bylo jedná no o žá dosti Sportovního sdružení v Modřanech za povolení vypsá ní soutě že na vyhotovení znaku mě styse Modřan. Soutě ž mě la být vypsá na v místním časopise Modřanský obzor. Bylo usneseno sdě lit žadateli, že obec nemů že řešit vypsá nízmíně né soutě že způ sobem, jaký SSM uvá díve své žá dosti a kromě toho obec nemínív dohledné době podobnou soutě ž vů bec vypisovat. Znovu přišla otá zka mě stského znaku až v dubnu 1967, kdy byl předsedou Mě NV kladně přijat mů j ná vrh, že by bylo účelné postarat se o znak pro naše mě sto. Byl jsem vyzvá n, abych se informoval o osobá ch, které se profesioná lně zabývají heraldikou, a které by ná m mohly vypracovat ná vrh znaku. Na ministerstvu školstvía ná rodníosvě ty jsem byl odká zá n na Adolfa V. J. Karlovského, který byl vyzvá n, aby se dostavil 12. července 1967 na Mě NV k projedná ní ná vrhu znaku


- 22 -

pro naše mě sto. Ná vrh skutečně vypracoval, zá kladem je modré pole, v dolejší jeho čá sti jsou 2 zkřížené zlaté klíče /na pamě ť vyšehradské kapituly, o níž se mluví v první historické zmínce o Modřanech z roku 1178/, uprostřed je černá homole cukru /cukrovar byl první prů myslový podnik v obci/. Ná vrh byl prodiskutová n jak ve školské a kulturní komisi, tak i v radě Mě NV. V zá sadě byl přijat, ale nebyl schvá len příslušnou instancí, protože mezitím bylo mě sto Modřany k 1. lednu 1968 začleně no do hl. m. Prahy, a tím jako mě sto zaniklo. V obvodu hl. m. Prahy je možno obcemi, které tvoří jeho součá st, užívat pouze znaku hl. m. Prahy.

Drobné provozovny Drobné provozovny jsou rozpočtovou organisací Mě NV a byly zřízeny podle smě rnic pro NV z 29. zá ří 1966 usnesením pléna Mě NV, aby na úseku placených i neplacených služeb obyvatelstvu byla získá na potřebná kapacita, když KSM na tyto úkoly nestačily. Již 22. listopadu 1966 finanční komise informuje radu Mě NV o jedná ní se Stá tní spořitelnou o poskytnutí úvě ru na investiční ná klady spojené se zřízením Drobných provozoven. Zatím se počítalo s otevřením 2 pískoven, v Potočká ch a Komořanech. Počítalo se s provozními ná klady cca 200.000 Kčs, ovšem přesná čá stka mohla být určena teprve po provedenígeologického prů zkumu. Ze začá tku se uvažovalo o začleně ní Drobných provozoven do KSM. Ovšem nakonec, protože se uká zalo, že by na nové úkoly KSM již nestačily, rada Mě NV rozhodla 17. ledna 1967 drobné služby vyčlenit z KSM s účinností od 1. února 1967 a začlenit je do připravovaných Drobných provozoven Mě NV. Jako vedoucí již existujících drobných služeb byl přijat Vá clav Sklená ř. 16. ledna 1967 byl jménem Mě NV schvá len provozoven, podle kterého je jejich poslá ním:

organisační řá d

Drobných

a/

prová dě t drobné stavebníi nestavebníopravy a prá ce,

b/

poskytovat osobníslužby, zejména na úseku místnídopravy,

c/

využívat místních zdrojů surovin a prová dě t jejich odbyt, popřípadě je zpracová vat a takto získané výrobky prodá vat,

d/

prová dě t údržbu a opravy místních komunikací.

V souladu s tímto zá kladním poslá ním byla činnost Drobných provozoven rozdě lena do tě chto úseků : a/ b/ c/ d/

doplňkové služby obyvatelstvu, doprava a mechanisace, surovinové zdroje a jejich zpracová ní, místníkomunikace.

Drobné provozovny byly ustaveny dnem 1. března 1967. Mě NV řídí provozovny svou komisí pro služby a místní výrobu, která v otá zká ch týkajících se hospodaření provozoven postupuje v souhlase s komisí finanční a v otá zká ch jejich rozvoje s komisíplá novací. V čele provozoven je vedoucí, kterého jmenuje, odvolá vá a určuje jeho plat rada Mě NV na ná vrh komise pro služby a místnívýrobu.


- 23 -

Hned na počá tku činnosti Drobných provozoven byla otevřena pískovna v Rohá čově ul. a bylo zahá jeno jedná ní se stá tní statkem o vyčleně ní 3 ½ ha pozemků ze země dě lské pů dy pro tě žbu písku. Tato pískovna má být za fotbalovým hříště m TJ Spartak u cukrovaru. O úmyslu otevřít zde pískovnu bylo předbě žně jedná no s odborem země dě lství ONV Praha-zá pad. Země dě lská komise Mě NV s vyně tím pozemku z fondu země dě lské pů dy souhlasila 7. února 1967. Projekt otevření pískovny je zdá nlivě jednoduchý. Nejde však jen o vypracová ní projektu na tě žbu písku, je nutno zá roveň vyřešit ná sledné využití devastovaných ploch. Je nutno proká zat ekonomické využití přínosu z tě žby písku a s ná klady spojenými se zrušením dosavadních stavebních pozemků , s rekonstrukcí inženýrských sítí a s případnými zvýšenými ná klady na budová ní nových čá stítě chto investic na vytě žených plochá ch a ná sledné úpravy terénu na tě chto plochá ch. Jako o ná sledném využití se uvažuje o sportovním stadionu TJ Spartak Modřany. Komise výstavby sice 9. února 1967 doporučila otevření pískovny, ale zá roveň vyzvala zúčastně né činitele, aby akce byla dě lá na s velkou rozvahou prá vě vzhledem k výše uvedeným okolnostem. Dnem 1. března 1967 byla zahá jena činnost Drobných provozoven jako organisace Mě NV. Byly do nich začleně ny všechny mechanisační prostředky v operativní sprá vě Mě NV, 2 traktory s vlekem, ná kladní auto, silniční vá lec a multicara. Rada jmenovala 28. března 1967 vedoucím DP Vladimíra Balíka. V úseku DP byl zřízen útvar pro komunikace, pro který byl přijat jako vedoucí technik a pracovníci pro mechanisační prostředky. Ovšem pro ostatní prá ce na komunikacích jsou zatím jen 2 stá lí zamě stnanci, z nichž jeden je přestá rlý. Provoz ná kladního auta, 2 traktorů s vlekem, multicary, vá lce a bagru zajišťují 4 zamě stnanci – řidiči. Ná kladní auto, 2 traktory s vlekem a multicara jsou plně využity jak pro potřebu pískovny, tak i pro veškeré dovozy a odvozy materiá lu, příp. přebytečného materiá lu z ulic. Kromě toho se jich užívá pro ostatní nutné potřeby mě sta. Koncem června 1967 byl Uničovskými strojírnami dodá n nový bagr za 284.954 Kčs. Starého bagru bude užívá no jen v případě nutnosti na pomocné prá ce. S účinností od 1. zá ří 1967 byla začleně na četa V. Sklená ře do Drobných provozoven. V srpnu byl pro místní komunikace zakoupen od OSP Praha-zá pad buldozer za 50.000 Kčs. Úhrada byla zajiště na z fondu reserv, protože ná kup nebyl plá nová n. Z téhož titulu bylo koupeno silniční rýpadlo za 167.084 Kčs a nová multicara za 18.156 Kčs. V roce 1967 bylo v pískovně v Rohá čově ul. vytě ženo 75.515 m3 písku a koncem roku 1967 mě ly Drobné provozovny tento mechanisační park: 2 bagry, 1 buldozer, 1 silniční rýpadlo, 1 ná kladní auto S5T, 2 traktory s vlekem, 1 multicara, 1 vibrační silniční vá lec, 1 nakladač, 1 auto Š koda 1202, 1 maringotka, vše v hodnotě 1.002.940 Kčs.

Komise veř ejné ho poř á dku Komise pro zachová ní veřejného pořá dku je velmi dů ležitá pro zachová ní klidu a pořá dku v obci. Jejíčinnost je velmi rů znorodá .


- 24 -

V ně kolika schů zích na počá tku roku se zabývala akcí „Jarní úklid v roce 1967“. Tato akce chá paná v plném jejím obsahu je jednak prevencí na úseku požá rním, jednak je nutno ji chá pat jako sbě r kovového šrotu. K prvnímu úkolu komise zjistila, že kromě občanského výboru č. 7, žá dný jiný OV činnost domovních požá rních hlídek, resp. prohlídkových skupin, které byly ustaveny k provedení jednorá zových prohlídek domovních pů d a zajiště ní komínových dvířek, neřídí a nekontroluje. KOVP proto rozhodla, aby na 13. března 1967 byl svolá n aktiv zá stupců občanských výborů , velitelů domovních hlídek a místní jednoty Požá rní ochrany, na kterém má být o vě ci pojedná no a sjedná na ná prava. Prohlídky mají přispě t k tomu, aby z pů d, ze dvorů a domá cností byly odstraně ny všechny nepotřebné vě ci, které samy by mohly být zdrojem požá rního nebezpečí, nebo by příp. mohly překá žet při požá rním zá sahu. Komise projedná vá stížnosti občanů . Uvá dím ně které z nich. Na Komořsku si občané stě žují na zá pach, který zamořuje okolí z n. p. Léčiva. Tento podnik vypouští do potoka rů znobarevné splašky, které často nesnesitelně pá chnou a zamořují i vodu Vltavy. U stížností na Mlýny a peká rny se jedná o vá žné nedostatky, které mohou ohrozit zdraví občanů . V pečivu byly totiž nalezeny zbytky skla a jemné drá tky. Zá vady byly dů razně projedná ny s ředitelstvím podniku. U 4 stížností se jedná o stížnosti majitelů rodinných domků , kteří se domá hají přidě lení ná hradních bytů pro ná jemníky, kteří bydlí v jejich domech. Situace v tomto smě ru je při nejlepší vů li neřešitelná , protože prostě ná hradní byty nejsou. K této vě ci vyjá dřil člen KOVP na plená rním zasedá ní Mě NV 22. června 1967 ná zor svů j i ostatních členů komise k případů m projedná vaných před 2 užšími komisemi zabývajícími se řešením porušová ní socialistického soužití v domech mezi ná jemníky a majiteli a mezi ná jemníky navzá jem. Podle jeho prohlá šení při dodržová ní zá sad slušnosti, morá lky a spořá daného soužití, nemuselo by dochá zet k neuvě řitelným neurvalostem, hrubostem a podobným nepříjemnostem, i když je zřejmé, že to všechno pramení z tísnivých bytových pomě rů . Č asté jsou stížnosti na bezpečnost na našich ulicích. Dů vodem je rychlá jízda motorových vozidel projíždě jících naší hlavní ulicí. V poslední době zde zesílila doprava v dů sledku otevřenípískovny a zavá žky materiá lem z pražských demolic do prostoru býv. vojenských objektů na Kamýku. Dů vodem dalších stížností jsou jízdy chlapců na motocyklech nejrů zně jšího obsahu, od pionýrů až po 500 cm3. Č asto jezdíbez výfuku na plný plyn a hlukem nejen obtě žují občany, ale protože jezdí mj. i na lesních pě šiná ch, plaší zvě ř a brá nílidem v klidné chů zi. Tyto jízdy porušujízá sady socialistického soužití. Podobné nepřístojnosti zhoršují životní prostředí ve mě stě a jejich pachatelé nebyli dosud nijak postihová ni. KOVP v této vě ci jednala s místní jednotkou Pomocné strá že VB a po zajiště ní jejího souhlasu předložila radě Mě NV ke schvá lení statut socialistické soutě že jednotky PS VB v Modřanech zamě řený prá vě na stíhá ní dosud nestíhaných nepřístojností poškozujících naše životní prostředí. Jednotka PS VB, která je rozdě lena na 3 skupiny, navá že v této vě ci úzkou spoluprá ci s občanskými výbory. Statut soutě že nabývá platnosti dnem 1. července 1967. Pokud jde o kino, dochá zí často k nepřístojnostem ze strany mladistvých. Domá cí parta je posilová na mlá denci, kteří dojíždě jí do Modřan z Prahy. Např. v posledním říjnovém týdnu uzamkli na představení dveře do kina, takže ná vště vníci se nemohli dostat ven. Kromě toho členové této party poškodili i parčík vedle kina, který byl upraven péčíbará čníků .


- 25 -

Otá zku ná hrady škody na stohu slá my v Tyršově čtvrti Stá tnístatek vyřešil velmi rozumně tím, že před KOVP sjednal s rodiči dě tí, které stoh poškozovaly, dohodu, že dě ti škodu nahradísvojípracípři senoseči a o žních. Případy porušová ní socialistického soužití jsou projedná vá ny ve 2 užších komisích, komise sama rozhoduje jedině o odvolá ních. V 80 % jde o porušová ní socialistického soužitív rodinných domcích. Buď ze strany uživatelů bytů nebo ze strany majitelů domků , kteří buď v domku nebydlí a chtě jí se v ně m ubytovat, nebo v ně m sice bydlí, ale bydlí nevýhodně ji než ná jemník, nebo byt ná jemníka potřebují pro svoje ženaté nebo provdané dě ti. Podle ná zoru okresní prokuratury, který byl tlumočen bytové komisi při projedná vá níurčitého případu, nemá takovou stížnost projedná vat KOVP, ale bytová komise, která podle zá kona plní úkoly, jejichž řešení jedině mů že přispě t k odstraně ní podobných nesvá rů v domech. KOVP takové případy nepatří ani jako přestupky podle z. č. 60/1961 Sb., protože ze zkušenosti pokutami nebo jinými trestními opatřeními se příčiny tě žkostí a svá rů neodstraní. Z. č. 60/1961 Sb. v tomto smě ru výslovně stanoví, že NV v první řadě nemají trestat, ale příčiny porušová nízá sad socialistického soužitíodstraň ovat. Dnem 31. prosince 1967, tj. po připojení Modřan ku Praze, zanikla pů sobnost užších komisí, které do konce roku 1967 projedná valy přestupky. Jejich pů sobnost převzala 16členná sprá vní komise, která byla zvolena na plená rním zasedá ní MNV 25. ledna 1968. Sprá vní komise bude projedná vat přestupky v 3členných sená tech. Složeníkomise bylo upraveno tak, aby v níbyli zastoupeni odborníci pro všechny druhy přestupků . Předsedou byl zvolen Ladislav Ondrá ček.


- 26 -

II. Bezpečnost, spolky, soutěž e, akce Z Mí stnílidový soud Koncem června 1967 uplynulo dvouleté funkční období členů místního lidového soudu a byly provedeny nové volby. MLS pracuje ve 3 sená tech. Z projedná vaných případů převažují provině ní proti socialistickému soužití, provině ní proti pracovní ká zni, proti majetku v socialistickém vlastnictví a proti majetku v osobním vlastnictví. Nedostatkem je, že zá stupce okresního soudu se nezúčastňuje zasedá níMLS.

Veř ejná bezpečnost 1. ledna 1966 bylo v Modřanech zřízeno obvodní oddě lení veřejné bezpečnosti, které má sice přidě leno 5 pracovníků , ale jak doznal praporčík Síbrt na plená rním zasedá ní Mě NV, z 5 členů pracuje na oddě lení sá m, protože 3 jsou nemocní a jeden je odvelen. Jak uvedl, na zvýšenípočtu příslušníků nemá nadě je. Na našich ulicích stá le chybě jí dopravní značky. Je po nich taková poptá vka, že objedná vka nemů že být vyřízena před 3 mě síci. Pro zlepšení situace na naší hlavní ulici bylo navrhová no, aby pro stav její vozovky a pro množství vozidel, které obcí projíždě jí, byla snížena rychlost vozidel při prů jezdu Modřanami. Vzhledem k ná vaznosti na pražskou dopravu dopravní inspektorá t nevyhově l tomuto požadavku a povolil pouze v úseku od kina k cukrovaru zá kaz předjíždě ní a od Riegrovy ulice k Tylovu ná mě stízá kaz stá ní. V 1. pololetí 1967 evidovalo OO VB v Modřanech 30 trestních činů , 53 provině ní a 4 přestupky. Dopravních nehod bylo 29, dopravních přestupků 21, na blokových pokutá ch bylo vybrá no 3.165 Kčs, vě tšinou po 10 Kčs. Z uvedeného počtu trestních činů bylo 12 případů rozkrá dá ní cukru v místním cukrovaru za poslední kampaně . Jedná se o 10 tun cukru a pachatelé byli z Moravy a ze Slovenska. Všechny trestníčiny byly žalová ny prokurá torem. Orgá ny VB byla stíhá na hlučná jízda motocyklů v obydlených čtvrtích obce. Jezdci pro takovou jízdu byli i pokutová ni. VB při té příležitosti zjistila, že v Dolech jezdí vě tšinou zá vodní jezdci, kteří by pro svoje jízdy potřebovali vymezený prostor. Zá vodníci však o jeho určenídosud nepožá dali. V noci z 26. na 27. srpna 1967 se vloupal nezná mý pachatel do úřední budovy Mě NV. Vloupá ní bylo umožně no tím, že nebyly dostatečně zajiště ny dveře ze dvora do obřadní síně , a pak zamě stnanci mě li klíče od tresoru, ve kterém byly klíče ke všem místnostem v budově , ve svých stolech, jejichž ná silné otevření nebylo pro pachatel problémem. V mě síci říjnu a listopadu byly povoleny odpolední čaje v ZK MS. Počá tkem prosince upozornil ná čelník OO VB předsedu školské a kulturníkomise, že se tam mladistvým čepuje 10o pivo a víno, mlá dež se opíjí a urá ží pak orgá ny VB. Na upozorně ní VB odpově dní činitelé ZK nereagují. Proto školská a kulturní komise dalšíkoná níodpoledních čajů nepovolila. Plesové období roku 1967 probě hlo z hlediska veřejného pořá dku klidně . Při každé zá bavě asistuje 1 příslušník VB a 1 člen jednoty PS VB. VB poukazuje k tomu, že pořá dek na zá bavě má vlastně zajišťovat pořadatelská služba, o kterou se má postarat pořá dající organisace. Ve skutečnosti je však odpově dnost za pořá dek předná šena na orgá ny VB. VB proto žá dá , aby při


- 27 -

povolová ní zá bav byli pořadatelé na tuto povinnost upozorně ni, a aby jako pořadatelé byli odmítá ni ti, kdo pro tuto funkci nejsou morá lně způ sobilí.

Pomocná strá ž VB Dů ležitým pomocníkem VB je aktiv Pomocné strá že VB, jejíž členové konají bezpečnostní službu v dopravě , zúčastňují se rů zných nočních akcí smě řujících k ochraně majetku a bezpečnosti občanů , konají pořá dkovou službu s orgá ny VB v kině a při tanečních zá bavá ch. Tolik smě rnice. Životní zkušenost je ovšem poně kud jiná . V Modřanech má kolektiv PS VB 42 členů , aktivních z nich je však jen 6. O vě ci bylo ně kolikrá t jedná no jak v KOVP, tak i v radě Mě NV a došlo se k zá vě ru, že hlavní příčina je v nedostatku konkrétních úkolů , které členové dostá vají od štá bu, resp. od OO VB. Jejich činnost byla dosud převá žně zamě řena na pomoc při stíhá ní protispolečenských jevů . Spíše je však třeba účinně pomá hat Mě NV a OO VB v odstraňová ní nedostatků a zá vad v našem životním prostředí.Úkolů je dost. Chodníky nejsou udržová ny v čistotě , koryta potoků jsou soustavně znečišťová na odpadky nejrů zně jšího druhu. Není stíhá no poškozová ní veřejného majetku, jsou dě lá ny nedovolené sklá dky, zejména pražskými podniky. Majitelé domů vypouště jí odpadní vody na ulici, vylévají zá chodové žumpy na zahrady, není dodržová n zá kaz podá vat mladistvým a podnapilým alkohol, což při poslední prově rce vytkl i prokurá tor. Kvů li zaktivisová ní činnosti PS VB bylo 2. března 1967 usneseno v KOVP vypracovat statut soutě že o nejlepší družstvo jednotky PS VB. Pro vyhodnocení nejlepšího družstva a člena jednotky byly zvoleny 2 ukazatele: počet hodin na pochů zká ch v mě síci a počet a hodnota poznatků . Výsledky se mají vyhodnocovat pololetně a nejlepšímu družstvu odevzdat putovní vlaječku a nejlepším členů m vyslovit pochvalu a odevzdat menší dar. Statut soutě že byl projedná n v KOVP 30. března 1967 a zá roveň bylo usneseno, aby přestupky zjiště né PS VB byly na zkoušku projedná ny ve 3 nejlepších občanských výborech, které budou k tomu účelu vybrá ny. Statut soutě že schvá lila rada Mě NV 23. kvě tna 1967. Při jedná ní doporučila z 30 členů , které má jednotka PS VB, vyloučit alespoň 6 členů . 19 prosince 1967 rada schvá lila udě lení vě cných odmě n 8 členů m PS VB za vzorné plně ní úkolů v rá mci zmíně né soutě že kolektivu PS VB.

Prá vníporadna zdarma Od 1. února 1967 naši občané, potřebují-li prá vníporadu, nemusíjezdit do Prahy do advoká tní poradny, ale její prá vník bude dojíždě t k ná m do Modřan. Prá vník Advoká tní poradny Praha-zá pad zdarma zodpoví všechny prá vní dotazy a poskytne prá vní poradu každé pondě lí od 14 do 17 h. v místnosti Mě stské lidové knihovny.

Spolky V našem mě stě mají svoje místní organisace všechny naše politické strany: Komunistická strana Č eskoslovenska, Č eskoslovenská strana socialistická a Č eskoslovenská strana lidová . Společenských organisací je u ná s 15, organisová no je v nich cca 1.500 členů . Jménem Mě NV požá dal jsem všechny místní organisace, aby pro zá pis do Pamě tní knihy našeho mě sta zaslaly zprá vu o své činnosti v roce 1967. Bohužel


- 28 -

vyhově ly jen 2, proto vypisuji data o spolkové činnosti z jiných mně dostupných pramenů .

Pož á rnísbor Společensky velmi zá služnou činnost vyvíjí Č eskoslovenský svaz požá rní ochrany, který má v místě samostatný sbor, který je vlastně orgá nem Mě NV, jím je také hmotně zajišťová n. Komise pro ochranu veřejného pořá dku zjistila vá žné nedostatky v činnosti občanských výborů pokud mají řídit činnost domovních požá rních hlídek /prohlídkových skupin/. Kromě občanského výboru č. 7 žá dný jiný činnost požá rních hlídek neřídí a nekontroluje, ba neprojevují o ně ani zá jem. Proto na 13. březen 1967 byl svolá n aktiv občanských výborů , velitelů domovních hlídek a místníjednoty Č SPO k projedná nívě ci a zjedná níná pravy. V roce 1967 byl požá rnísbor plně aktivní. Normá lně cvičía ani v nejmenším se u ně ho neprojevil nepříznivě vliv zprá v o připojeníModřan ku Praze, jak tomu bylo v jiných obcích, které rovně ž čeká totéž. V ně kterých obcích z toho dů vodu došlo ke stagnaci činnosti tamních požá rních jednotek. V tomto roce byla ustavena 2 žá kovská družstva ze žá kyň 3. ZDŠ ve vě ku od 8 do 12 let. Byly provedeny 3 požá rní zá sahy: v říjnu ve skladu Jednoty v Komořanech, kde včasným zá sahem byla škoda omezena na 500 Kčs, hodnota skladu byla 500.000 Kčs. Požá r vznikl v 1 h. v noci a bě hem ně kolika minut byl zlikvidová n. Druhý zá sah byl v soukromém bytě , požá r vznikl hrubou nedbalostí od elektrického vařiče. 13. prosince 1967 vypukl v 23 h. požá r v komuná lním zahradnictvína Lhotecké ul. Požá r vznikl v kancelá ři, škoda byla 8.000 Kčs. Po pravdě řečeno, veřejnost nejeví valný zá jem o činnost jednoty, projevuje se to v nechuti vstupovat do jednoty jako její činní členové i v instituci požá rních hlídek. Proto KOVP rozhodla, že pro rok 1967 nebudou již stavě ny požá rní žňové hlídky. Dů vodů bylo ně kolik. Počet účastníků rok od roku klesal a Mě NV nemá pravomoc jmenovat členy tě chto hlídek. Jejich členy byly vě tšinou osoby přestá rlé, které v případě nutnosti stejně nemohly zasá hnout. A pak podle nové soustavy hospodaření musí každý podnik sá m na vlastní ná klady zajistit požá rní ochranu svého majetku. Skutečně Stá tní statky jako na Zbraslavi, tak i ve Lhotce, prová dě ly v roce 1967 ochranu žní vlastními pracovníky a nikde nevznikl požá r. Č lenové sboru se zúčastnili sbě ru kovového šrotu. Ten sice organisuje komise pro služby a místní výrobu, ale na akci se podílí i komise veřejného pořá dku mě stským požá rním sborem. Tentokrá t sbě r organisoval a na vlastní ná klad prová dě l mě stský požá rní sbor. Sbě r byl proveden 24. června 1967 za účinné pomoci ně kterých občanských výborů a TJ Spartak Modřany, oddílu dorostu kopané. Celkem bylo sebrá no 14 tun šrotu, který byl hned naložen na přistavě né vagóny. V roce 1967 byl vypracová n požá rní řá d, který byl dodá n do všech domů v mě stě .

Civilníobrana U civilní obrany byl rozpočet 1.000 Kčs, skutečně však bylo vydá no 18.000 Kčs. Byl totiž zřízen sklad v ul. M. Pujmanové, který byl vybaven novými regá ly. Výdaje byly hrazeny z neplá novaných úspor.


- 29 -

SČ SP V Modřanech je 6 odboček Svazu československo-sově tského přá telství, do nichž byli v roce 1966 převedeni členové ze zá vodních odboček, které byly v rá mci reorganisace zrušeny. Č innost odboček v našem mě stě řídí na zá kladě smě rnic a pokynů OV Č SP Praha-zá pad Mě stský výbor SČ SP. Hlavním úkolem odboček je popularisace výsledků budová ní sově tské společnosti, což odbočky prová dě jí na členských besedá ch. Nejvýznamně jší akcí roku je vždy Mě síc československosově tského přá telství. O podrobnostech budu psá t obšírně ji v oddíle o slavnostech. Při slavnostním zakončení oslav byla rozdá na čestná funkcioná řů m masových organisací.

uzná ní zasloužilým

Č s. rybá ř ský svaz Místní organisace Č eskoslovenského rybá řského 200 členů , z toho je 29 členů rybá řského dorostu.

svazu mě la v roce 1967

Nejvě tší akcí organisace je vybudová ní rybníka na Kamýku. Po úspě šném projedná ní vě ci s Mě NV bylo již koncem roku 1967 započato s přípravnými pracemi. Na staveniště byl dová žen stavební materiá l na vybudová ní hrá ze /ká men, písek, výpustní roury apod./, dno budoucího rybníka bylo očiště no od křoví, provisorně bylo upraveno koryto přitékajícího potoka. Polohu má rybník krá snou, na jedné straně je les a kolem je louka, takže i pro letní rekreaci a koupá ní by to bylo ideá lní místo. Problém však zů stane dostatek vody, zejména v létě , kdy přitékajícípotů ček témě řvysychá . Místní organisace má ve své péči břežanský a jarovský pstruhový potok. Oba potoky byly vyčiště ny a bylo vybudová no asi 70 malých jízků . Č lenové přitom odpracovali 1.200 brigá dnických hodin. Referent čistoty vod výboru organisace pravidelně sleduje čistotu vody na úseku, který byl svě řen modřanské organisaci. V naléhavých případech zasahuje přímo ve výrobních zá vodech, kde je pramen znečiště nívody. Organisace také podporuje zá vodní činnost svých členů . Při celopražských zá vodech mlá deže na hostivařské ná drži obsadilo zdejší družstvo 4. místo a družstvo dospě lých na celopražských zá vodech obsadilo ze 16 družstev, které se zúčastnily soutě že, 8. místo. Na kulturním úseku byly uspořá dá ny 2 rybá řské besedy, na kterých byly odborné předná šky doplně ny promítá ním filmů . A dokladem toho, že ve Vltavě jsou skutečně ryby, je statistika organisace, podle níž zdejší rybá ři ulovili 1.925 kusů ryb ve vá ze 1.228 kg. Nejúspě šně jší byl člen s úlovkem 78 kusů ve vá ze 119 kg.

Obec bará ční ků Zá služnou a obě tavou prací členů Obce bará čníků za vedení A. Paška byl za místním kinem zřízen krá sný parčík. Dříve zde bylo rumiště a sklá dka všemožného odpadového materiá lu. Obec bará čníků byla v roce 1967 i jinak činná . 20. srpna uspořá dala odpoledne krojovaný prů vod obcí a pořá dala systematické zá jezdy po naší vlasti: 14. kvě tna Č eský rá j; 11. června Teplice, Dubí, Cínovec; 16. července Hradec


- 30 -

Krá lové, Kuks; 6. srpna Liberec ve spojení s libereckými výstavními trhy; 17. zá říTeplice, Bohosudov, Komá řívížka, Libě chov, Mě lník.

Č s. svaz invalidů Za prá ci pro tě lesně poškozené občany bylo propů jčeno Okresním výborem Č eskoslovenského svazu invalidů čestné uzná ní a diplom zá kladní organisaci Č SSI v Modřanech. Vyznamená nípřevzal předseda zá kladníorganisace Paulík.

Svaz čs. filatelistů Klub filatelistů v Modřanech v rá mci oslav 50. výročí VŘSR uspořá dal ve dnech 25. června – 2. července 1967 v 2. poschodí SVVŠ na Jirá skově ná mě stí okresní výstavu poštovních zná mek „Modřany 1967“. Kromě zná mek byla zde vystavena i keramika z doby bronzové nalezená na katastru obce Modřany. Výstava byla zahá jena za přítomnosti člena sekretariá tu PÚV Svazu čs. filatelistů Tachecího, předsedy Mě NV B. Müllera aj. čestných hostí. O významu sbě ratelství poštovních zná mek a jeho významu pro kulturní vývoj promluvil zá stupce PÚV Svazu čs. filatelistů Tachecí, který při té příležitosti apeloval na představitele místních orgá nů , aby modřanskému Klubu 01-12 umožnili založit Klub mladých sbě ratelů . Na výstavě bylo vystaveno 43 exponá tů z nejrů zně jších sbě ratelských oborů . Nejvíce byly zastoupeny sbírky Č SSR, počínaje generá lními, specialisovanými a konče studijními sbírkami Č eskoslovenska. Dá le byly vystaveny exponá ty SSSR, Maďarska, Polska, Francie a dalších stá tů . Zastoupeny byly i ná mě tové sbírky. Výstava byla velmi dobře uspořá dá na a po všech strá nká ch splnila svoje poslá ní. Navštívila ji řada sbě ratelů i občanů , nejpočetně jším ká drem ná vště vníků byli žá ci zdejších škol. Výstavu navštívil mj. sově tský host Alexander Michajlovič Smyslov, místopředseda Ústředního svazu filatelistů SSSR, kterého doprová zel Sergej Č egrincev, ředitel Poštovní filatelistické služby SSSR. Oba se velmi lichotivě vyjá dřili o uspořá dá nívýstavy i o vynikajících uká zká ch jednotlivých exponá tů . Pro výstavu byl vydá n katalog. Výstava byla první toho druhu v Modřanech. I když byla rozsahem malá , svě dčila o dobré prá ci modřanských filatelistů . Exponá ty byly zajímavé, pestré a je možno říci, že představovaly prů mě r stavu československé filatelie. Jistě bude k prospě chu vě ci, zapíši-li stručnou historii modřanské filatelie, jak ji uveřejnil František Gottwald ve zmíně ném Katalogu okresní výstavy poštovních zná mek Modřany 1967: Již za 1. republiky byla činnost filatelistů v Modřanech velmi rušná . V této době však ještě nedošlo k jejich organisované spoluprá ci. Jedinou činností byla výmě na poštovních zná mek, jež zintensivně la za okupace, kdy sbě ratelé poštovních zná mek a jejich přá telé se schá zeli každou nedě li v restauraci U Fišmistrů . Po osvobození došlo k ustavení filatelistického kroužku v modřanském cukrovaru. V roce 1955 vznikly při ně kterých ZV ROH zá jmové kroužky filatelistů , obstará vající pro své členy jednak novinkovou službu, jednak výmě nu zná mek, a to nejen systémem kolová ní, ale také výmě nou na burse. Zá jmové


- 31 -

kroužky byly ustaveny v n. p. Mikrotechna, Elektropřístroj, Modřanské strojírny a Léčiva. V té době zanikl kroužek v cukrovaru. 6. dubna 1965 došlo ke sloučení uvedených zá jmových kroužků na ustavující schů zi Klubu československých filatelistů v Lidovém domě v Modřanech. V této schů zi byl zvolen první výbor Klubu 01-12 a delegá ti na konferenci SČ SF, která se konala 30. kvě tna 1965 v Praze, kdy také vznikl Svaz československých filatelistů , dobrovolná zá jmová organisace v rá mci Ná rodní fronty Č echů a Slová ků . Jedním z úkolů klubů je ustavovat Kroužky mladých filatelistů , ale tento úkol se dosud zdejšímu klubu nepodařilo převést ve skutečnost pro naprostý nedostatek vhodné místnosti. Klub totiž koná své pravidelné výmě nné schů zky každou středu v restauraci Na zastá vce, kde pochopitelně nemů že organisovat prá ci s mlá deží. Z ochoty Mě stské lidové knihovny klub prozatím pořá dá schů zky s mladými v místnostech knihovny.

Svaz ovocná ř ů a zahrá dká ř ů Svazem ovocná řů a zahrá dká řů byla uspořá dá na ve dnech 21. – 24. října výstava ovoce. Svým uspořá dá ním výstava dů stojně oslavila 25. výročí trvá ní místníorganisace v Modřanech. Výstavu zahá jil jménem Mě NV předseda B. Müller. Protektorá t nad výstavou převzal Mě NV. Na 74 m2 výstavní plochy bylo 850 exponá tů 42 pě stitelů . Bylo zde vystaveno nejen ovoce, ale i zahradní plevele, umě lá hnojiva a odborná zahrá dká řská literatura. Vítě znou cenu dostal Hartman. Výstavu navštívilo na 1.000 občanů a 17 škol a organisací. Výstavu přišli zhlédnout i zá stupci ovocná řských spolků , instruktoři a odborníci z Mladé Boleslavi, Kladna, Benešova aj.

Svaz chovatelů drobné ho zví ř ectva Svaz chovatelů drobného zvířectva v Modřanech odevzdal našemu ná rodnímu hospodá řství 375 kg masa, 4.745 kusů vajec, 51 kg angorské vlny, 883 krá ličích kožek, 36 kusů kozích koží, 1,40 kg peřía 120 q sena.

Č s. svaz ž en V radě Mě NV byla 28. února 1967 projedná na kandidá tka na ustavení výboru Č eskoslovenského svazu žen, který jako společenská organisace je součá stí Ná rodní fronty. Na funkci předsedkyně byla navržena Cecilie Rozhoňová , poslankyně Mě NV, do okresního výboru Jaroslava Mertlová . Dá le bylo schvá leno udě lení 16 čestných uzná ní zasloužilým pracovnicím v ženském hnutí v místě . Č estná uzná ní budou předá na 8. března při volbě do Č eskoslovenského svazu žen, které bude součá stíoslavy Meziná rodního dne žen. Oslava tohoto dne i volby se konaly 8. března ve velkém sá le Na staré poště . Hlavní referá t mě la poslankyně NS Kleňhová -Besserová a kromě ní hovořil ještě předseda Mě NV B. Müller a předseda MN KSČ Š afá ř. Za úspě šnou kulturní, politickou a budovatelskou prá ci obdrželo zmíně ných 16 žen čestná uzná ní. Vyznamenaným předali pionýři kvě tiny. Do nového výboru bylo jednomyslně zvoleno 22 žen. Na ukončení slavnostní schů ze zahrá la hudba hudebního skladatele a dirigenta, místního občana Jaromíra Vejvody.


- 32 -

Soutěž o titul „Vzorná obec o. Praha-zá pad“ V roce 1967 byla vyhodnocena soutě ž o titul „Vzorná obec okresu Praha-zá pad“ za rok 1966. O tento titul soutě žilo v okrese 69 obcí, v rá mci soutě že bylo celkem odpracová no 427.000 brigá dnických hodin, kromě toho na opravá ch a zvelebení rodinných domků bylo odpracová no dalších 244.000 hodin, na země dě lských pracích 368.000 hodin, cukrovka byla vyjednocena a okopá na na 1.068 ha. Občané, kteří nemají povinnost odvá dě t vejce, odevzdali 532.968 kusů vajec, z neevidovaných ploch bylo sklizeno a odevzdá no 3.600 q sena. Titul „Vzorná obec okresu Praha-zá pad“ byl pro rok 1966 udě len 9 obcím /jsou v tom i Modřany/. 10 obcím, které titul dostaly již dříve, byl ponechá n, 2 obcím byl odebrá n. Č estné uzná níbylo udě leno dalším 9 obcím. S titulem je spojena prémie 5.000 Kčs, kterou obec získala pro fond rozvoje. Diplom o získá ní titulu byl předsedovi Mě NV B. Müllerovi předá n Ing. Kosanem, ná mě stkem předsedy ONV Praha-zá pad na slavnostním zasedá ní Mě NV 20. dubna 1967. Za zá sluhy o čestné umístě ní obce v této soutě ži byla předá na putovní standarta občanskému výboru č. 7 a čestná uzná níobčanským výborů m č. 9 a 12. Soutě že o titul „Vzorná obec okresu Praha-zá pad“ a na počest 50. výročí VŘSR pro rok 1967 se svými zá vazky podílejí: 12 místních zá vodů , 13 občanských výborů a 12 společenských organisací. Zá vody svými zá vazky se vě tšinou zamě řují na úpravy uvnitř zá vodů a před zá vody, přispívají tím tedy k lepšímu vzhledu mě sta. U občanských výborů je vě tšina zá vazků zamě řena na opravy rodinných domků , chodníků a úpravy veřejných prostranství. Zá vazky společenských organisací jsou uzavírá ny na spoluprá ci se školou, na sbě r odpadových surovin, na úpravy veřejných prostranství, zdravotníků m na zdravotnípéči, získá nídá rců krve apod. Jistě bude k prospě chu vě ci, uvedu-li, kolik a kým bylo uzavřeno zá vazků , vyhodnocenísoutě že a pro srovná níi výši zá vazků uzavřených v roce 1966. Porovná ní výsledků soutě že v roce 1967 s výsledky soutě že v roce 1966 v počtu uzavřených zá vazků na brigá dnické hodiny: Podle organisačních skupin: 1966

1967

%

občanské výbory místnízá vody společenské organisace

44.545 19.188 11.038

35.331 40.750 14.621

79 212 112

celkem

76.771

90.702

118

19.188 20.383

39.497 11.692

206 57

15.911 569

9.437 1.330

59 234

Podle účelu zamě ření: úpravy uvnitřa před zá vody úpravy chodníků , údržba komunikací a veřejného prostranství země dě lství oploceníhříště tě locvičny


- 33 -

úpravy rodinných domků ostatnírů zné akce

11.996 8.724

18.022 10.724

150 123

celkem

76.771

90.702

118

U této tabulky je ná padný vzestup aktivity u místních zá vodů a naopak její pokles u občanských výborů . Lze si to vysvě tlit tím, že zá vody zahrnuly do svých zá vazků velké rekonstrukční prá ce /např. cukrovar - požá rem zničenou kostká rnu, Mikrotechna - dokončení výstavby zá vodu, Chirana - výstavbu transformační stanice apod./. Pokles u občanských výborů vysvě tluje nedostatek betonových kostek a obrubníků na chodníky, menší ná roky zdejší farmy Stá tního statku na brigá dníky a reá lně jší hodnocení časových ná kladů vynaložených na provedeníprá ce. Abychom lépe pochopili povahu zá vazků , uvedu ně které nejen ciferně hodinami, ale i textově . Stačí snad uvést jen ony instituce, jimž se za výsledky docílené v soutě ži dostalo čestného uzná ní: a/

b/

c/

ve skupině občanských výborů : 1/

Občanskému výboru č. 8 za nejvě tšípočet odpracovaných hodin v počtu 6.485 a nejvě tší počet hodin v prů mě ru na 1 obyvatele 16,1 hodiny. Občané tohoto obvodu provedli položení obrubníků a chodníkových desek v ul. Vančurově , údržbu a čiště ní vozovky v ná stupišti u autobusové stanice, údržbu a čiště ní okolí veřejné studně , ná tě r plotu školičky a opravy fasá d 6 rodinných domků .

2/

Občanskému výboru č. 7 za 4.187 odpracovaných hodin a druhý nejvě tší počet odpracovaných hodin v prů mě ru na 1 obyvatele obvodu 7,65 hodiny. Občané tohoto obvodu odpracovali na otočce autobusu 9.732 hodin, na úpravá ch komunikací 610 h., na pomoci země dě lství 355 h. a na opravá ch domků 2.249 h. Na otočce autobusů byla v posledním čtvrtletí postavena čeká rna, která bude na jaře 1968 zastřešena.

3/

Občanskému výboru č. 12 za 3.250 odpracovaných hodin a třetí nejvě tší počet odpracovaných hodin v prů mě ru na 1 obyvatele obvodu 5.39 h. Z odpracovaných hodin bylo vě nová no 920 h. na úpravu komunikací, 532 h. na pomoc země dě lství a 1.798 na opravy rodinných domků .

ve skupině místních zá vodů : 1/

Grafotechna za splně ní všech bodů uzavřeného zá vazku. Zá vazky na úpravu prů čelí provozní budovy, kvě tinovou výzdobu oken, čistotu a pořá dek na chodníku před budovou velmi dobře vystihovaly a odpovídaly ideové ná plni soutě že.

2/

Chiraně za splně ní všech bodů zá vazku, zejména za včasné dokončení stavby transformační stanice. Po jejím zapojení na veřejnou síť se podstatně zlepší situace v zá sobová ní elektrickou energií v čá sti mě sta v okolí zá vodu a dá le za technickou a materiá lní pomoc na úseku polytechnické výchovy mlá deže.

ve skupině místních společenských a jiných organisacích: 1/

Zá kladní organisaci Č eskoslovenského svazu invalidů za splně ní a podstatné překročení obou uzavřených zá vazků . Na rů zných akcích bylo odpracová no 2.469 h. a na sbě r bylo odevzdá no 1.276 rů zných surovin.


- 34 -

Plně nísoutě že podle jednotlivých organisačních skupin: skutečnost

celoroč. zá vazek

plně nív %

hodin

Kčs

hodin

Kčs

místnízá vody

39.910

694.400

40.750

632.300

102,1

91,0

obč. výbory

28.100

260.700

35.331

335.700

125,7

128

společenské aj. organisace

12.073

106.400

14.621

131.500

121,1

123

celkem

80.083

1.061.500

90.702

1.099.500

113,2

103,5

hodin

Kčs

Podle účelu zamě řeníbyly uzavřené zá vazky splně ny v hodiná ch takto: celoroční zá vazek

skutečnost

plně ní v%

a/

úpravy uvnitřzá vodů a před nimi

38.240

39.497

103,2

b/

úpravy chodníků , údržba komunikací, veřejného prostranství

16.068

11.692

72,8

c/

pomoc země dě lství

9.210

9.437

102,5

d/

oploceníhříště u tě locvičny

1.830

1.330

72,7

e/

opravy rodinných domků

9.000

18.022

200,2

f/

ostatnírů zné akce

5.735

10.724

186,8

80.083

90.702

113,2

celkem

Na plně ní zá vazků podle účelu zamě ření podílejí se jednotlivé organisační skupiny takto /v hodiná ch/: celkem

místní zá vody

občanské výbory

společ. organ

a/

úpravy uvnitř zá vodů nimi

a před

39.497

39.497

-

b/

úpravy chodníků , údržba komunikací, veřej. prostranství

11.692

-

10.419

1.273

c/

pomoc země dě lství

9.437

649

4.390

4.398

d/

oploceníhříště u tě locvičny

1.330

-

50

1.280

e/

opravy rodinných domků

18.022

-

18.022

-

f/

ostatnírů zné akce

10.724

604

2.450

7.670

90.702

40.750

35.331

14.621

celkem


- 35 -

Akce Z Vzhledem k zá sadnímu i praktickému významu akce Z, popíši její zá sady, na kterých je tato akce vybudová na. Je to označení pro celostá tní hnutí občanů všech našich mě st a obcí, jehož cílem je budovat občanskou svépomocí zařízení prospě šná všemu lidu a přispívající k lepšímu vzhledu mě st a obcí. Zá sadně mají být v akci Z budová na díla, která budou budová na a veřejnosti odevzdá na v bě žném roce a jen výjimečně v době delší. Ná kladné stavby vě tšího rozsahu se v této akci prová dě jíjen zcela výjimečně . Ná klady mohou dě lat od 40 do 60 % hodnoty díla podle druhů stavby. Až do uvedeného % poskytuje stá t na akce Z finanční prostředky. Prá vě rozdíl mezi ná klady a hodnotou díla je hodnota díla získaná bezplatnou brigá dnickou prací a tě žbou materiá lu pro stavbu z místních zdrojů . Z prostředků stá tních mohou být hrazeny ná klady osobní a vě cné. Osobní ovšem jen výjimečně za odborné prá ce a na vě cné odmě ny nejlepším kolektivů m. Přímými investory akce jsou pravidelně ná rodnívýbory. Tolik po teoretické strá nce. Nyní, jak probíhala akce Z v Modřanech v roce 1967. V akci Z byly plá nová ny tyto akce: a/

Stavba výtahu na uhlí pro kotelnu v 3. ZDŠ čp. 1375. U této akce byly ná klady plá nová ny čá stkou 8.900 Kčs, ve skutečnosti však činily jen 3.700 Kčs, protože montá ž výtahu byla provedena brigá dnicky.

b/

Oplocení hříště u téže školy. Zde již byla účast brigá dníků neuspokojivá . Na stavbu byl zajiště n materiá l i technický dozor. Ve zprá vě komise výstavby Mě NV pro radu z 15. června 1967 se konstatuje, že technický dozor byl ně kolikrá t přítomen na stavbě , ale nedostavil se žá dný brigá dník. Nakonec, protože bylo nebezpečí, že plá novaná akce nebude v roce 1967 provedena, byly provedením prá ce pově řeny Drobné provozovny. Proto vě cné ná klady u této akce byly překročeny o 17.400 Kčs. Prá ce dodavatelským způ sobem byly plá nová ny čá stkou 5.400 Kčs, byly však Drobnými provozovnami vyfakturová ny čá stkou 16.800 Kčs.

c/

Komunikace U školičky v Komořanech. O této akci bylo sice v radě Mě NV jedná no již 10. kvě tna 1967, kdy bylo usneseno s vedoucím odboru výstavby projednat otá zku zahá jení akce Z na úpravu této ulice, ve skutečnosti se však s pracív tomto nezačalo pro neúčast brigá dníků .

d/

Chodníky nebyly postaveny v plá novaném rozsahu. Nebyly vybudová ny, jak bylo plá nová no v ul. Cholupické, Nerudově a Zdenka Nejedlého, jen čá stečně v ul. Jana Žižky. Vyšší výdaje vznikly zvýšením cen cementu a dlaždic. Podle plá nu mě la být hodnota díla 69.500 Kčs, ve skutečnosti činila 64.000 Kčs.

Hlavním činitelem v akci Z je tedy člově k, brigá dník pracující zdarma k dosažení vyznačených cílů , o kterých jsem hovořil vpředu. Zamě stnanci se mohou zasloužit o lepší vzhled svých podniků , totéž mohou udě lat majitelé domků u svého majetku, občané mohou pomoci při úpravě parků , veřejných prostranství, mohou pomá hat v země dě lství apod. K tomu účelu byly zavedeny soutě že mezi občanskými výbory v obci a mezi obcemi navzá jem.


- 36 -

Sbí rky Na sbírku pro bojující Vietnam přispě li v lednu 1967 modřanští občané, kromě pracujících v zá vodech, čá stkou 5.687 Kčs.

Sběr Sbě r kovového šrotu v obci organisuje komise pro služby a místní výrobu Mě NV. Komise pro ochranu veřejného pořá dku se na akci podílí mě stským požá rním sborem, který v roce 1967 provedl 24. června 1967 vlastním ná kladem sbě r kovového šrotu za podpory ně kterých občanských výborů a oddílu dorostu kopané TJ Spartak Modřany. Bylo sebrá no celkem 14 tun kovového šrotu, který byl naložen na 2 přistavené vagóny.

Ciká ni v Modř anech Pro Modřany se stala ciká nská otá zka aktuá lní v roce 1976. Kvů li přehledu však uvedu vše, čeho jsem se dočetl v úředních spisech obecního úřadu v Modřanech o ciká nech vů bec. Za 1. republiky nemě la v Modřanech trvalé bydliště žá dná osoba ciká nské ná rodnosti. Pokud je v úředních spisech zmínka o ciká nech, pak jsou vždy míně ni ciká ni potulní. 24. července 1924 bylo usneseno v obecní radě , aby rodiny potulných ciká nů , brusičů apod., při přenocová ní v naší obci byly napříště umisťová ny na obecním pozemku za usedlostíčp. 2. 25. února 1928 na dotaz četnické stanice obecní rada rozhodla, aby z turistických, bezpečnostních a prů myslových dů vodů byl ciká nů m zaká zá n vstup do našíobce, a aby na obecníná klad byly pořízeny výstražné tabulky. V roce 1967 bylo v českých zemích asi 50.000 ciká nů , na Slovensku 150.000. Jediným řešením je asimilace. Proto bylo rozhodnuto čá st slovenských ciká nů přestě hovat do českých zemí. Okres Praha-zá pad má v této vě ci družbu s ONV v Levicích. Podle stavu v roce 1967 bylo na okrese Praha-zá pad 300 ciká nských rodin, v Modřanech 25 občanů ciká nské ná rodnosti. V roce 1967-1970 má být do našeho okresu přemístě no dalších 20 ciká nských rodin. Budou umístě ny v obcích, kde ciká ni dosud nejsou. Občané ciká nského pů vodu mohou mě nit zamě stnavatele, ale při zachová ní trvalého bydliště . Bydliště mohou mě nit jedině se souhlasem ONV. V každém případě zá vod, který propouští ciká nského pracovníka ze zamě stná ní, musí si ově řit u podniku, který hodlá tohoto pracovníka přijmout do prá ce, že s přijetím souhlasí. Teprve pak je možno rozvá zat pracovnípomě r. Pro asimilaci ciká nů se klade zvýšený dů raz na školu, zejména je nutno dbá t na řá dnou dochá zku dě tí. Nedochá zí-li dítě bez řá dné omluvy do školy, pak školská a kulturní komise Mě NV musí učinit potřebná opatření k zajiště ní řá dné dochá zky. Případně musí přikročit i k finančním postihů m, jako je zastavení rodinných přídavků nebo uložení pořá dkových pokut. Pokuty mů že uložit jedině MLS nebo příslušná komise Mě NV. Bez souhlasu Mě NV nesmíškola žá ka odhlá sit.


- 37 -

III. Výstavba Výstavba města všeobecně Předseda komise pro výstavbu Mě NV hodnotí celkový vzhled mě sta jako velmi neutě šený. Především je třeba prová dě t přestavbu středu mě sta, ale přitom se bude trvale nará žet na problém kanalisace, pokud nebude trvale vyřešen. Ulice jsou v desolá tním stavu a stá le narů stá počet havarijních případů nemovitostí, především tě ch, které jsou ve veřejném vlastnictví. Komise výstavby Mě NV proto uložila 29. června 1967 vedoucím odboru výstavby, aby informoval ONV Prahazá pad o tě chto případech a o současném stavu obce. Stejně neutě šený stav je v personá lním vybavení odboru výstavby. K 1. lednu 1967 odešel do dů chodu vedoucí odboru Miroslav Zoula a na jeho místo nebyla přijata rovnocenná ná hrada. V 1. pololetí 1967 vypomá hal sice brigá dně stavitel Emil Andě l a na výpomoc byl přijat stavitel Laňka, přes to však dochá zí k neustá lému rů stu nevyřízených žá dostí. Rovně ž nelze rozumně počítat s tím, že by aktivisté mohli ně jak podstatně pomoci odboru na úseku výstavby. Jediným řešením situace by bylo, kdyby tento odbor, který je nejdů ležitě jší při současném rozvoji Modřan, byl přimě řeně rozmnožen kvalifikovanými pracovníky.

Komise výstavby Dů ležitým činitelem v rozvoji obce je komise výstavby Mě NV. O mnohotvá rnosti úkolů , které řeší, svě dčíopatření, která podnikla v roce 1967. Aby byla urychlena a zkvalitně na prá ce komise, byla v jejím rá mci ustavena pro organisaci akce Z zvelebovací komise, pro kontrolu a zabezpečová ní teplofikace koordinační komise pro teplofikaci a dá le jsou jednotliví její členové pově řová ni prově rkou dů ležitých úkolů . Komise povoluje přidě lení pozemku na stavbu gará že, rodinných domků , na přístavby a přestavby domů , na připojení domu na mě stskou vodovodní síť, povolení výjimky k instalaci ústředního topení. Povolenístavby projedná vá odbor výstavby. Ve vě ci přidě lová ní pozemku na stavbu rodinného domku do osobního užívá ní se postupuje tak, že pozemky jsou přednostně přidě lová ny žadatelů m, kteří v obci bydlí, nebo zde pracují, v ostatních případech až po uspokojenítě chto žadatelů . Rada Mě NV uložila 26. února 1967 předsedovi komise pro výstavbu zajistit ve spoluprá ci s plá novací komisí projektové úkoly na výstavbu pavilonu mimoškolní péče a přístavbu 3. ZDŠ , projektovou dokumentaci na ústřední topení v 1. a v 2. ZDŠ , dá le na ná stavbu mateřské školy a předsedovi finanční komise zajistit potřebné finanční prostředky na úhradu zmíně ných projektových úkolů a dokumentací. Pro akci Z v roce 1967 bylo zajiště no zpracová ní dokumentace na výstavbu chodníků , úpravu ul. U školičky, dokončení oplocení u 3. ZDŠ , dokončení stavby výtahu na uhlí u kotelny 3. ZDŠ . Byla zajišťová na projektová dokumentace na přístavbu obřadnísíně , koupaliště a rybníků . Rada Mě NV vzala 11. dubna 1967 na vě domí zprá vu o zadá ní objedná vky na projektovou dokumentaci a projektový úkol na stavbu mimoškolního zařízení a přístavbu úředníbudovy Mě NV.


- 38 -

20. dubna 1967 byl v komisi výstavby projedná vá n ná vrh na zastavě ní proluk mezi Tyršovou čtvrtía Lysinami za účasti projektanta. Z hlediska celkového pohledu na prá ci komise výstavby, řídí se plá nem prá ce, podle kterého mě la v roce 1967 12 schů zířá dných a jednu mimo plá n. Prů mě rná účast členů na schů zích byla 78,5%.Č lenové komise pracují na jim přidě lených úsecích a mimo schů ze opracovali za pů l roku 350 hodin. V 1. pololetí 1967 bylo v komisi projedná no 165 bodů programu.

Výhledový plá n Kolik a jaké nedostatky má naše mě sto ve stavební a občanské vybavenosti, o tom ná s nesmlouvavě informuje výhledový plá n, který byl projedná n na rok 1967 v plénu Mě NV 15. prosince 1966: -

Výstavba ústředního topení pro projektová dokumentace.

-

U domovnísprá vy budou provedeny opravy bytového fondu za 843.000 Kčs.

-

Pokračovat v rekonstrukci veřejného osvě tlení, aby v příštích létech byly řá dně osvě tleny všechny ulice, ve kterých je provozová na autobusová doprava.

-

U místních komunikací je nutné pro opravu ul. Riegrovy a Sokolovské a pro dokončení opravy ul. Zeyerovy zajistit dodavatelskou kapacitu. Ná klady na tyto opravy si vyžadujíčá stku 335.000 Kčs.

-

Bude se pokračovat v rozšiřová ní vodovodních řadů . Kapacita OVHS je zajiště na, zbývá ještě si ujasnit zdroje, ze kterých bude rozšiřová ní vodovodních řadů hrazeno.

-

Je nutno připravit projektovou dokumentaci, aby ve vhodné chvíli, kdy se podaří zajistit stavební kapacitu, bylo možno přistoupit k realisaci ná vrhu. Jsou to dokumentace projektové na výstavbu školní jídelny a družiny, přístavbu 1. mateřské školy, přístavbu 3. ZDŠ a přístavbu sociá lního zařízení, kabinetů a šaten pro 1. ZDŠ .

-

Ve zdravotnictví žá dá me vypracová ní projektové dokumentace na výstavbu veřejných zá chodků .

-

U vnitřní sprá vy žá dá me o vypracová ní dokumentace na přístavbu moderní svatebnísíně .

-

Počítá se s projektovou dokumentací na další rekonstrukce veřejného osvě tlení.

-

V rá mci akce Z je počítá no s dokončením oplocení hříště u školní tě locvičny, s úpravou ul. U školičky ná kladem 100.000 Kčs a s dalším budová ním chodníků v rozsahu 1.000m2 /mimo chodníky, které budou prová dě ny z bě žného rozpočtu/.

1. ZDŠ ,

na

kterou

je

vypracová na

Souhlasně s výhledovým plá nem se zamě řením na výstavbu plénum Mě NV projedná valo 15. prosince 1966 i výhledový plá n zamě řený na rozpočet na rok 1967. Podle předbě žných rozpisů obdrží Mě NV dotaci na krytí rozpočtu roku 1967 1.040.000 Kčs. Tato dotace spolu s vlastními příjmy z daní, poplatků , sprá vních příjmů , popř. s přídě ly z vlastního fondu reserv a rozvoje, nebudou představovat hrubou čá stku rozpočtu na rok 1967 v čá stce 2.874.000 Kčs. V celkovém rozpočtu nejsou zatím uvedeny finanční vztahy KSM a Drobných provozoven,


- 39 -

které budou do rozpočtu začleně ny po konečné úpravě finančních plá nů tě chto podniků . Podle zá sad o novém způ sobu řízení a plá nová ní ná rodního hospodá řství budou oborově řízené podniky odvá dě t určité % z vytvořeného hrubého dů chodu do rozpočtů NV. Vzhledem k tomu, že k prová dě ní tě chto zá sad nebyly dosud vydá ny podrobné prová dě cí pokyny, není možno s tě mito příjmy v rozpočtu Mě NV zatím počítat. Podle předbě žně zpracovaného ná vrhu se uvažuje, že finanční prostředky budou vynaklá dá ny na tyto hlavnípotřeby a úkoly: -

Nejvě tší čá st rozpočtových prostředků bude vě nová na na školství a kulturu, kde se jedná o zajiště ní potřeb provozu 6 mateřských škol s 250 dě tmi, 3 ZDŠ s 1.500 dě tmi, 4 školních jídelen s kapacitou 1.000 strá vníků , Lidové školy umě ní s 200 žá ky. V rá mci údržby tě chto škol se jedná o zajiště ní celkem 24 školních budov.

-

V oblasti kultury jsou hrazeny provozníná klady kina, Mě stské lidové knihovny a ostatních osvě tových zařízení, jako je mě stský rozhlas a Osvě tová beseda.

-

Ná klady na školstvía kulturu budu činit cca 50 % celkového rozpočtu Mě NV.

-

Jako další úkol, na který bude nutno v rozpočtu pamatovat, je údržba chodníků a ostatních komunikací. Stav komunikací, které obhospodařujeme v délce 48 km, není již po řadu let uspokojivý a bez získá ní potřebného počtu pracovníků nedojde ani v roce 1967 k jakémukoliv zlepšení. Jako v minulých létech se uvažuje pro údržbu čá sta cca 300.000 Kčs.

Opatř enína realisaci výhledové ho plá nu Uvažuje se i o výkupu pozemků pro jejich přidě lová ní stavebníků m na výstavbu rodinných domků . Jaké byla v roce 1967 provedena opatření, aby se výhledový plá n stal skutkem: 1/ -

Rada 28. února 1967 uložila předsedovi komise pro výstavbu zajistit ve spoluprá ci s plá novacíkomisíprojektové úkoly na: výstavbu pavilonu mimoškolnípéče, přístavbu 3. ZDŠ , oba úkoly se lhů tou do konce r. 1967, ústřednítopenív 1. ZDŠ , lhů ta do konce dubna 1967, ústřednítopenív 2. ZDŠ , lhů ta do července 1967, ná stavbu mateřské školy v čp. 170, lhů ta do června 1967.

Předsedovi finanční komise bylo zá roveň uloženo zajistit finanční prostředky na úhradu projektových úkolů a dokumentací. Projekty budou zpracová ny projektanty jednotlivci. 2/

Pro akci Z na rok 1967 bylo zajiště no vypracová ní dokumentace na stavbu chodníků , úpravu uličky U školičky, dokončení stavby oplocení hříště u 3. ZDŠ a dokončenístavby výtahu na uhlíkotelny 3. ZDŠ .

3/

Na podkladě usnesenírady Mě NV 11. dubna 1967 a po projedná nív komisi výstavby Mě NV 20. dubna 1967 byl ná vrh zá stavby proluk mezi Tyršovou čtvrtí a Lysinami v alternativním řešení projedná n v radě Mě NV 25. dubna 1967 za účasti projektanta Ing. Nesvadby, členů komise výstavby Ing. Frice, Ing. Blažka, Al. Ká covského a zá st. odboru výstavby K. Chvojky.


- 40 -

Rada Mě NV schvá lila ná vrh podrobného územního plá nu pro oblast Lysin včetně připomínek komise pro výstavbu. Komise pro výstavbu navrhla 19. prosince 1967 radě Mě NV, aby požá dala odbor výstavby KNV o pořízení PÚP oblasti Pod Lysinami, ve kterém budou řešeny podmínky zá stavby podle zá mě rů MNV a Č SD – sprá va přestavby železničního uzlu Praha. 4/

V prů bě hu roku 1966 byly vypracová ny a radou Mě NV schvá leny politickohospodá řské a technické zá sady pro vypracová ní územního plá nu mě sta Modřan. PH TZ byly přeloženy ONV a KNV se žá dostí o zařazení do plá nu projektových pracíKPÚ.

5/

KPÚ byla předložena hospodá řská smlouva na vypracová ní projektové dokumentace na rekonstrukci kina za 64.000 Kčs. Tato smlouva byla radou vrá cena nepodepsaná , protože jednak došla opoždě ně , jednak vzhledem k očeká vaným územním změ ná m, tj. vzhledem k možnosti připojení Modřan ku Praze.

6/

Rekonstrukce osvě tlení ul. Riegrovy a Sokolovské, Cholupické, Brigá dníků , Rudé armá dy. Projekty budou zajiště ny v roce 1968 projektanty jednotlivci.

7/

Přístavba úřední budovy Mě NV. Bude tím získá na dů stojná , době i mě stu odpovídající obřadní síň v přízemí a v 1. patře prostora pro úřední místnosti. Projekt bude zpracová n projektantem jednotlivcem.

8/

Ve výstavbě vodovodu, kterou prová dí OVHS Praha-zá pad, nejsou dosud ukončeny stavby minulého roku v úseku Riegrova ul., Tyršova čtvrť a Berá nek. V roce 1967 má být rozšířena vodovodní síť v ul. Fibichově , Rohá čově , U dě tského hříště , Petra Chelčického a v Komořanech v celkové hodnotě 400.000 Kčs.

Projektový úkol na vodovodní řad Braník-Modřany zpracová vá OVHS Prahazá pad. 9/

Koupaliště a 3 rybníky v Píšovicích. Projekt zpracová vá v l. 1967-1968 projektant jednotlivec.

10/

Přístavba 1. ZDŠ . Projekt zpracová vá projektant jednotlivec v l. 19671968.

11/

Pro zajiště ní úkolů na úseku technických služeb ve mě stě zajišťuje Mě NV ve fá si přípravné dokumentace výstavbu stavebního dvora. Na výstavbě se budou podílet Mě NV Modřany, KS Modřany, OVHS Praha-zá pad a KIÚ Praha.

12/

Vestavba bytů v podkroví domů spravovaných DS. Projekty na rok 1968 zajišťujíprojektanti jednotlivci.

13/

Elektrická přípojka pro distribuci na Lysiná ch. Projekt na rok 1968 zajišťuje projektant jednotlivec.

14/

Plynovod do distribuce na Lysiná ch. Investorem je n. p. Potraviny Prahazá pad. Projekt na rok 1968 nenídosud zajiště n.

15/

Park kolem SVVŠ na Jirá skově ná mě stí. Projekt na rok 1968 je zajiště n projektanty jednotlivci.

16/

V souvislosti s přestavbou zá vodu Chirana připravuje tento podnik jako investor výstavbu mateřské školy pro 90 dě tí na rohu Raisovy a Fibichovy ul.


- 41 -

17/

Při stavebním uspořá dá ním severní čá sti mě sta se počítá s ná hradním umístě ním Uhelných skladů . Při rekonstrukci zá vodů se pamatuje na zřízeníželezničních vleček ze zá padnístrany.

V rekreačním pá smu se pamatuje na umístě nílodě nice TJ Spartak Modřany, a to v klidném vodním pá smu s příp. použitím staveništního zařízení, které zbude po vystavě nívodního díla – jezu v Modřanech. 18/

Sprá va silnic Praha-zá pad ve Zbraslavi prová dí úpravu krajnic naší hlavní ulice v místech označených k opravě komisí pro místní komunikace a dopravu Mě NV.

19/

V souvislosti s plá novanou stavbou kanalisace připravuje Hydroprojekt studii na dešťovou kanalisaci v Modřanech. Termín pokračová ní ve stavbě splaškové kanalisace je odvislý od projedná vá níposledního ná vrhu ŘVT na odkanalisová ní Modřan, protože stavba celé soustavy Praha jih se jeví v nejbližším výhledu jako nezajistitelná . /Pozn. ŘVT = Ředitelství vodních toků /

Plá nované velké akce V roce 1967 jsou projedná vá ny projekty, které nasvě dčují, že v blízké budoucnosti budou Modřany místem rozsá hlé moderní zá stavby. Její okamžitá realisace je ovšem ovlivňová na skutečností, že v Modřanech neníkanalisace. 1/

Jez v Modřanech. V lednu 1967 země dě lské komise Mě NV vzala na vě domí vyně tí pozemků určených na stavbu vodního díla v Modřanech ze země dě lského fondu.

Byl spor o to, má -li být na zmíně ném vodním díle vybudová na lá vka pro pě ší a v kladném případě , kdo má být jejím investorem. Mě NV Modřany pochopitelně má opravdový zá jem na jejím vybudová ní, protože prozatím mají Modřany spojení s levým břehem Vltavy pouze přívozem, a to je spojení jednak zdlouhavé, ale i nejisté. Na zá kladě zá porného stanoviska Ředitelství vodních toků k vybudová ní lá vky se plá novací komise usnesla 19. ledna 1967 vydat zamítavé stanovisko k vydá ní rozhodnutí o přípustnosti stavby. Odbor dopravy ONV Praha-zá pad se ztotožňuje se stanoviskem Mě NV, že investorem lá vky na vodním díle má být ŘVT. Aby byla vyřešena otá zka investora lá vky, ŘVT požá dalo Mě NV, aby požá dal nadřízený orgá n o objedná ní studie lá vky, aby tak bylo možno rozhodnout o event. investová nía investorstvílá vky. 2/

Pro stavbu 14 bytových jednotek n. p. Č eskoslovenské čokolá dovny a Elektropřístroj byl stanoven příspě vek na občanskou vybavenost ve výši 4,5 % z celkového investičního ná kladu s určením na stavbu mateřské školy.

3/

Počítá se s tím, že n. p. Elektropřístroj opustí postupně provozovny východně od hlavní ulice v rá mci etapisace výstavby zá vodu a podle potřeb daných realisacíúzemního plá nu přestavby mě sta.

4/

Země dě lská komise souhlasí s vyně tím pozemků Na širokem č. k. 644/8, 648 a 658 ve výmě ře 3,40 ha ze země dě lského fondu na stavbu učňovského střediska n. p. Armabeton. Armabeton pozdě ji od svého úmyslu stavě t v Modřanech upustil /Janouškova pole, pozemky mezi Lysinami a Tyršovou čtvrtí na stavbu samoobsluhy a na tě žbu písku prová dě nou Mě NV/.


- 42 -

5/

V budově Hydrometeorologického ústavu v Komořanech bylo koná no komisioná lní řízení ve výbě ru stanoviště pro výstavbu budovy Ústavu fysiky atmosféry. Země dě lská komise nemě la ná mitek. Byla stanovena podmínka příspě vku 400.000 Kčs na občanskou vybavenost.

6/

N. p. Chirana má stavě t svobodá rnu Pod Lysinami. Vybavení má odpovídat požadavků m kladeným na vybavení moderní svobodá rny s buňkami a s příslušenstvím.

7/

26. ledna 1967 byla v komisi pro výstavbu projedná na studie přestavby cukrovaru.

8/

K zá mě ru výstavby administrativního sídla Institutu racionalisace výživy SKP s cca 200 pracovníky s použitím ocelového skeletu o investičním ná kladu cca 7 mil. Kčs komise výstavby zaujala kladné stanovisko. Bude však třeba podílet se na inženýrských sítích. Stavbu bylo by možno řešit buď přístavbou k Domu služeb nebo vedle pošty na Jirá skově ná mě stí.

9/

Komise výstavby souhlasila 5. října 1967 se stavbou provozních objektů Země dě lské stavební sprá vy Praha-zá pad v oblasti Berá nku. Ve fá zi přípravné projektové dokumentace je ovšem třeba investiční zá mě r projednat s ostatními orgá ny a organisacemi.

10/

Při stavebním uspořá dá ní severní prů myslové oblasti mě sta se uvažuje o ná hradním umístě níUhelných skladů .

Při rekonstrukcích zá vodů je nutno počítat se zřízením vleček ze zá padní strany, v rekreačním pá smu s umístě ním lodě nice TJ Spartak Modřany s příp. použitím stavebního zařízenístavby vodního díla Modřany. 11/

Komise výstavby projednala 16. listopadu 1967 žá dost Č SD - sprá va přestavby železničního uzlu Praha o přidě lení staveniště pro bytovou výstavbu o kapacitě cca 20 bytových jednotek, a dá le pro výstavbu učiliště pro 800 učňů s přilehlým sportovním areá lem. Komise souhlasí a zá roveň investoru doporučuje výstavbu bytů ve fá zi projektové přípravy řešit v oblasti Pod Lysinami v prostoru přilehlém MNO za stejných podmínek, jaké byly určeny MNO. Další podmínku je, že čá sti bytové výstavby bude použito pro asanačníbyty Mě NV.

Železniční učiliště bude řešeno v oblasti jižně od třídy Rudé armá dy. Sportovní areá l bude řešen jako mě stské sportoviště pro potřeby mě sta s tím, že bude používá no i pro učiliště . Byty pro zamě stnance je nutno řešit vlastnívýstavbou. 12/

Č eskoslovenské čokolá dovny a Prů mstav mají v úmyslu postavit v Modřanech vě žový dů m o 40 bytových jednotká ch. Místo bude určeno dodatečně , bude snad ve středu mě sta.

13/

K žá dosti MNO o možnosti výstavby bytů v Modřanech komise výstavby nemá zá sadní ná mitky a souhlasí s ná vrhem odboru výstavby na jejím umístě ní v prostoru Pod Lysinami v ná vaznosti na svobodá rny modřanských zá vodů . Požaduje se podílení na výstavbě inženýrských sítí včetně přívodu vody z Prahy, na výstavbě ul. J. Wolkera, výstavbě distribuce, příp. trafostanice. Jedná se o výstavbu 100-150 bytových jednotek.

14/

Stavební družstvo pracovníků URÚ žá dalo o určení místa k postavení domu o 6 bytových jednotká ch. Žá dosti nemohlo být vyhově no a


- 43 -

družstvo bylo odká zá no na pozdě jší dobu, až budou přezkoumá ny možnosti umístě nístavby v prostoru Lysin. 15/

Stavební družstvo při n. p. Modřanské strojírny předložilo úvodní projekt na stavbu 96 bytových jednotek.

16/

Bytovou výstavbu n. p. Č eskoslovenské čokolá dovny v počtu 66 bytových jednotek bylo doporučeno umístit v oblasti Lysin s tím, že v jednom objektu bude vybudová na kotelna pro celý obytný prostor Na Lysiná ch a že bude zajiště no odkanalisová ní podle připomínek ke konceptu PÚP Lysina.

Výstavba prů myslových zá vodů 12 stabilisačních bytových jednotek n. p. Č eskoslovenských čokolá doven má být umístě no v Klostermannově ul. v souladu s ná vrhem PÚP středu Modřan. V rozsá hlém mě řítku se též prová dí výstavba zdejších prů myslových zá vodů . Uvá dím nejdů ležitě jšíakce: Modřanské strojírny

-

zajišťují výstavbu haly, dokončují stavbu elektrovodného kabelu 22 kW a připravují stavbu materiá lové zkušebny.

Léčiva

-

prová dí stavbu skladu hořlavin a připravují plynofikaci provozovny Chirana.

Hydrometeorologický ústav

-

prová dí výstavbu trafostanice stavbu kabelového vedení.

Cukrovar

-

prová dí rekonstrukci zá vodu po požá ru v dubnu 1966. Připravuje rekonstrukci krystalové linky.

Č okolá dovny

-

prová dě jí stavbu objektu výroby čokolá dových cukrovinek, výpočtového střediska a rekonstrukci ně kolika výtahů .

Chirana

-

připravuje přestavbu celého zá vodu.

Mikrotechna

-

prová dí stavbu výrobní budovy a připravuje ná stavbu dalšíčá sti staré výrobníbudovy.

Komuná lníslužby Modřan

-

připravují výstavbu zastřešení odstavné plochy autoservisu.

Výzkumný ústav A. S. Popova

-

prová dívýstavbu mě řícího stanoviště .

Mlýny a peká rny

-

prová dě jípřístavbu a GO čp. 780

-

připravuje výstavbu v Modřanech.

Ředitelství vodních Praha

toků

vodního

a

díla

dokončuje

–

jezu

Směrné územníplá ny Ná vrh podrobného územního plá nu pro zá stavbu volných ploch mezi Lysinami a Tyršovou čtvrtí byl projedná n v komisi výstavby 20. dubna 1967, znovu byl


- 44 -

projedná n v radě Mě NV 25. dubna 1967 za přítomnosti projektanta Ing. Nesvadby, členů komise výstavby Ing. K. Frice, Ing. Fr. Blažka, Al. Ká covského a vedoucího odboru výstavby K. Chvojky. 15. června 1967 byl PÚP této oblasti projedná n komisí pro výstavbu za přítomnosti členů občanského výboru č. 6 a 7, dá le 3. uliční organisace KSČ , MV KSČ , mě stské lidové kontroly a zúčastně ných komisí Mě NV. Plá n byl schvá len s nepatrnými dodatky. V zá vě ru bylo zdů razně no, aby z dů vodů silné bytové tísně a z dů vodu zajiště ní ná hradní bytové výstavby, bylo urychleně započato s realisacítéto výstavby, a aby investorstvípřevzal KIÚ. Odkanalisová nícelé této bytové skupiny má být řešeno na čisticí stanici jako součá st PÚP s výhledovým připojením na kanalisaci Modřany. 12. zá ří 1967 rada Mě NV schvá lila ná vrh PÚP včetně připomínek komise pro výstavbu. Na zá kladě vypracovaného a schvá leného programu výstavby pro tuto oblast byl předložen příslušným orgá nů m k připomínká m koncept PÚP této čá sti mě sta zpracovaný KPÚ Praha. Byly vypracová ny politicko-hospodá řské a technické zá sady pro vypracová ní smě rného územního plá nu Modřan. Po projedná ní v komisích a radě Mě NV byl předložen k projedná ní ONV Praha-zá pad a koncem roku 1967 byly v připomínkovém řízeníu NV hl. m. Prahy. Protože je nutné z dů vodu nedostatku ploch pro bytovou výstavbu řešit přestavbu nevyhovujícího středu Modřan, zpracová vá komise pro výstavbu s plá novací komisí Mě NV program výstavby pro toto území, kde se předpoklá dá umístě ní obchodního střediska, společenského střediska, služeb a bytové výstavby. Mě NV požá dal Ústřední sprá vu geodesie o zařazení do plá nu přemě ření Komořan a sjednoceníevidenčních map s Modřanami. V komisi výstavby bylo 27. července 1967 konstatová no, že tento požadavek byl přijat a zařazen do seznamu jmenovitých úkolů na rok 1968.

Demolice Již v červenci 1965 byla provedena přípravná dokumentace na demolici stá tního statku. Asanace tohoto území musela však být provedena postupně podle uvolně ní jednotlivých objektů . Budov čp. 22 a 23 totiž užívá ke svému provozu nejen Stá tnístatek, ale i jiníuživatelé. V roce 1967 byl vydá n demoliční výmě r, bylo rozhodnuto, že demolici provedou KSM a Drobné provozovny, ovšem ke skutečné asanaci došlo až v roce 1970, když kromě finančních prostředků bylo zajiště no 13 bytových jednotek pro rodiny bydlícív tě chto objektech. V roce 1967 byl zbourá n dů m čp. 113, na jehož parcele mě la být provedena přístavba úřední budovy Mě NV. Dokumentace na jeho demolici byla vypracová na v roce 1966. Demolice mě la být provedena v akci Z, ale nakonec objekt byl demolová n domovnísprá vou.

Chodní ky V plá nu na rok 1967 bylo 14 chodníkových akcíná kladem 71.000 Kčs /Bezručova ul. kolem zdravotního střediska, Nerudova kolem samoobsluhy, Zdenka


- 45 -

Nejedlého, Dukelská , Vančurova/. Kladení chodníkových desek je prová dě no brigá dníky – placenými dlaždiči. Desky jsou dodá vá ny KSM z cementá rny v Mě chenicích. Jejich kvalita je špatná , proto 300 kusů bylo vrá ceno. Dodavatelským způ sobem byly zřízeny asfaltové chodníky v Riegrově ul. ná kladem 40.000 Kčs, v Sokolovské ná kladem 30.000 Kčs, podél n. p. Modřanské strojírny ná kladem 15.000 Kčs /polovinu z toho platí n. p. Modřanské strojírny/, na Jirá skově ná mě stí ná kladem 20.000 Kčs. Celkový ná klad činil 105.000 Kčs.

Č ištěníměsta V Modřanech je cca 50 km ulic, z toho je třeba zajistit pravidelný úklid nejméně na 10 km. Ve skutečnosti je prová dě n jen na Jirá skově a Tylově ná mě stía asi na 3 km ulic. Úklid obstará vají 2 pracovníci, tedy na jednoho připadá 1 ½ km ulic a ná mě stí. Přitom mají tito pracovníci k ruce jen kolečko a koště . Smetí musí odvá žet na místa vzdá lená prů mě rně 300 m. Vezmeme-li v úvahu, že prů mě rná mzda metařů je 800 Kčs, nemů žeme se divit, že o tuto prá ce je pramalý zá jem. S jakými potížemi v této vě ci musí zá polit vedení obce, zjišťujeme ze zá pisu o jedná ní komise pro komunikace a dopravu Mě NV z 18. zá ří 1967. Komise se usnesla trvat proti plá nu na rok 1968 na plá nu, který nepřesahuje rozpě tí roku 1966. Zejména nesouhlasí se snížením počtu pracovníků 4 na 3 a se snížením ná kladů na materiá l a vě cné ná klady. Stav komunikací je havarijní. Pořízením mechanisace má obec možnost tento stav odstraňovat, ale je k tomu potřeba jak materiá lu, tak lidí. Stejně neúnosný je i stav údržby veřejného osvě tlení brigá dnickou výpomocí.

Deratisace V dubnu 1967 byla provedena deratisace vnitřních Modřan včetně zá vodů .

Jarníúklid Na jaře byla provedena akce „Jarního úklidu“. V jeho rá mci byl místní jednotou Požá rní ochrany proveden sbě r kovového šrotu a domovní požá rní hlídky v obvodu ně kterých občanských výborů provedly ve spoluprá ci s místnípožá rním sborem domovníprohlídky.

Mechanisačnízař í zení Pro čistě ní mě sta byl v roce 1966 obstará n silniční vá lec a fréza. V roce 1967 po získá ní malého dopravníku Multicar byla fréza prodá na. 15. kvě tna 1967 se komise pro komunikace a dopravu usnesla, aby na úpravy místních komunikací byl pořízen universá lnístroj typu hydraulického rýpadla DH 011. Č á stka 150.000 Kčs a dalších 30.000 Kčs na příslušenství bude uplatňová na v investičním plá nu na rok 1968.

Bytová výstavba I byty se staví, ale jejich výstavba se neprojevuje na pořadníku žadatelů o byt vedeném bytovou komisí, protože to jsou objekty stavě né podniky pro své zamě stnance, nebo byty stavě né bytovými družstvy ve své pomocné výstavbě . Byty nejsou stavě ny ve stá tníbytové výstavbě ani Mě NV.


- 46 -

Stavební družstvo pracovníků URO žá dalo o určení místa k postavení domu o 6 bytových jednotká ch. Nemohlo mu být prozatím vyhově no, bylo odká zá no na pozdě jšídobu, až budou přezkoumá ny možnosti stavby v oblasti Lysin. Stavební bytové družstvo n. p. Modřanské strojírny předložilo úvodní projekt na stavbu 96 bytových jednotek v Komořanech. Bytovou výstavbu n. p. Č eskoslovenské čokolá dovny v počtu 66 bytových jednotek komise doporučuje umístit v oblasti Lysin s tím, že v jednom objektu bude vybudová na kotelna pro celý obytný soubor na Lysiná ch a že bude zajiště no odkanalisová nípodle připomínek ke konceptu PÚP Lysina. 12 stabilisačních jednotek bytových Č eskoslovenských čokolá doven má být umístě no v Klostermannově ulici v souladu s ná vrhem PÚP středu Modřan. N. p. Č eskoslovenské čokolá dovny a n. p. Prů mstav projevily úmysl postavit v Modřanech vě žový dů m o 40 bytových jednotká ch. Místo má být určeno dodatečně , snad ve středu mě sta. V roce 1967 byla povolena stavba 10 rodinných domků a celá řada drobných adaptací, přístaveb a přestaveb. Kolaudace byly provedeny ve 2 případech. Nestačíse totiž prová dě t pro nedostatečný personá lnístav v odboru výstavby. V družstevní výstavbě je rozestavě no 22 bytových jednotek. Ukončena není žá dná . Problémy družstevní výstavby v Komořanech se mají ukončit vypracová ním řá dného zastavovacího plá nu převzetím generá lního projektanství KPÚ Praha a vyřešením vnitřního vztahu v družstvu. SBD nemá dosud odsouhlaseno odkanalisová ní bytových jednotek a z dů vodu nezajiště né teplofikace bylo radou Mě NV povoleno pro komořanskou družstevnívýstavbu vystavě nívlastníkotelny. U individuá lní bytové výstavby je velký problém zejména se zajišťová ním stavebního materiá lu, kterého je velký nedostatek a při tom dochá zí ke zvyšová ní jeho cen. Proto pomoc stavebníků m v individuá lní výstavbě je řešitelná pouze centrá lně . Proto Mě NV nemá již pozemky, které by byly ve vlastnictví stá tu, bude muset přikročit k výkupu nebo vyvlastně ní tě chto pozemků od občanů . Z dů vodu finančních a materiá lových a dá le vzhledem k vysokým cená m dodá vek stavebních prací, které si občané nemohou zajišťovat svépomocí, dochá zíke značné rozestavě nosti. V zá jmu řešení bytového problému byl přijat zá kon, kterým byly doplně ny a změ ně ny zá sady starého zá kona o hospodaření s byty. Podle ně ho bude stá tní bytová výstavba, nyní nově označová na jako bytová výstavba komuná lní, podstatně snížena, bude představovat asi 15 % celkové bytové výstavby. Počítá se s tím, že podstatná čá st bytového fondu se postaví formou družstevní bytové výstavby, zvýší se podniková bytová výstavba a konečně se počítá i s rozšířenou výstavbou rodinných domků . V bytové výstavbě bylo v létech 1964-1967 dokončeno celkem 24 rodinných domků s 27 byty, bylo dokončeno 100 družstevních bytů . Ke konci roku je rozestavě no 80 rodinných domků s 88 byty a je rozestavě na obytná skupina o 96 bytových jednotká ch SBD při modřanských zá vodech v Komořanech. Kromě rodinných domků a družstevnívýstavby nebyla v Modřanech od roku 1964 žá dná jiná výstavba.


- 47 -

Z drobných staveb a stavebních úprav, kterými si občané zvyšují kvalitu bydlení a vyšší vybavenost, byla provedena stavba 131 gará ží u rodinných domků , bylo provedeno 226 vodovodních přípojek a vybudová no 91 ústředních topení v rodinných domcích. Při celkovém stavebním hodnocení mě sta, byl jeho stav radou Mě NV 20. června 1967 označen za velmi neutě šený. Bylo konstatová no, že otá zka přestavby středu mě sta bude trvale nará žet na problém kanalisace. Bylo usneseno uvě domit ONV o vzrů stajícím počtu havarijních nemovitostí, především tě ch, které jsou ve vlastnictví stá tu. Jednou z hlavních příčin nedostatečné údržby domovního majetku u soukromého, ale i socialistického sektoru je nedostatečná kapacita stavebních zá vodů . Podle opě tovných vlá dních usnesení mají zajišťovat stavební údržbu a opravy bytového fondu podniky místního hospodá řství. Okresní stavební podniky se však využívají převá žně v akcích investičních a generá lních opravá ch socialistického sektoru i na bě žných udržovacích pracích tohoto sektoru. Podniky KS mají nedostatek pracovníků a témě ř žá dnou mechanisaci, takže údržbové prá ce prová dě jí pomalu v dlouhých termínech a nejsou proto schopny vyhově t poptá vce. Bytový podnik má sice vlastní údržbá řskou četu, ale ani ta nestačí. To všechno má pak za ná sledek, že bytový fond chá trá i tam, kde vlastník opravy prová dě t chce a má na ně finanční prostředky. A logický dů sledek? Melouchá ři mají široké pole pů sobnosti a při často nestoudných cená ch slavížně . Řešením by bylo vytvořit stavební podniky, které by se výlučně zabývaly opravami a údržbou bytového fondu, a tyto podniky vybavit potřebnými prostředky dopravními a mechanisačními. A aby prá ce u tě chto podniků byla přitažlivá , bylo by třeba mzdové pomě ry pracovníků u tě chto podniků upravit podle norem velkých stavebních podniků .

Podnikové byty Vytvá ří se instituce podnikových bytů . Za takové jsou považová ny ony byty, které organisace postavíz vlastních prostředků , nebo které jim budou převedeny do sprá vy z bytového fondu spravovaného dosud ná rodními výbory /domovními sprá vami/. Podnikové byty nemají podléhat přidě lovacímu prá vu NV. Ná hradní byty bude proto přidě lovat organisace a nikoliv NV. Stejná situace je i u bytů , které budou patřit do armá dního bytového fondu. Z bytového fondu, který budou spravovat NV, budou se zabezpečovat především potřeby rodin s nižšími příjmy a s vě tším počtem dě tí, dá le rodin, které ztrá cejí byt buď asanací nebo demolicí. NV nebudou řešit potřebu lidí, kteří si byt mohou obstarat z vlastních prostředků . Proto bylo radou Mě NV uloženo 21. listopadu 1967 bytové komisi, aby do konce roku 1967 vyčlenila žá dosti o byty pracujících ve zdejších zá vodech a postoupila je k řešení příslušným zá vodů m. Ze strany Mě NV nelze žadatele uspokojit, protože v místě neexistuje stá tní výstavba a výstavbou nových bytových jednotek nebyl získá n ani jediný byt pro žadatele z pořadníku. Pokud byly uvolně ny byty v rodinných domcích, pro bytový fond Mě NV nebyl ponechá n ani jediný. Byty si majitel domku ponechá vá pro své ženaté nebo vdané dě ti, příp. sá m pro sebe, jde-li o uvolně ní čá sti jeho bytu, nebo sá m dosud byt v domě neužívá . Žadatele z pořadníku lze uspokojit jedině tehdy, zemře-li majitel bytu, a nebo, jedná -li se o dů chodce, odejde-li týž do domova dů chodců a nebydle dá le v rodinném domku.


- 48 -

V 1. pololetí 1967 bylo zrušeno 19 užívacích prá v na byty v rodinných domcích. Pokud se ně kteří uživatelé bytu odvolali, byli jejich žá dosti zamítnuty poukazem na ust. § 23 a ná sl. z. o bytovém hospodařeníč. 41/1964 Sb. Jediná možnost, jak vyřešit bytový problém v Modřanech, je bytová výstavba. Mnohý z žadatelů o byt má prostředky na zakoupení bytu, ale bytová komise nemů že žadatelů m nabízet toto řešení, protože veškerá bytová výstavba v Modřanech je zastavena a na individuá lní výstavbu rodinných domků nelze občany při dnešníceně stavebních hmot a řemeslnických pracíodkazovat. Nelze-li tedy stavě t, pak si bytová komise vytýčila jako prvořadý úkol zajiště ní údržby dnešního bytového fondu, aby se týž alespoň nesnižoval. V 1. pololetí 1967 bylo provedeno 7 úprav zdravotně nevhodných a havarijních bytů , z toho byly 2 případy v soukromém a 5 případů v socialistickém vlastnictví. Zahajuje se stavebníúprava 8 bytových jednotek v čp. 70. V daných možnostech se prová dí i modernisace bytového fondu. Od roku 1965 byla provedena ve 4 případech. Při zřizová ní koupelen, sprchových koutů a splachovacích WC se stá le nará ží na problém nevyřešené kanalisace. Naproti tomu v rodinných domcích se uskutečňuje modernisace asi 20 bytů . Protože se množí havarijní případy zdejších nemovitostí, zejména pokud jsou ve vlastnictvístá tu, byla podá na odboru výstavby ONV Praha-zá pad žá dost o pomoc při jejich řešení. Týž odpově dě l, že je třeba vybrat maximá lně 3 obytné objekty podle posudku Mě NV ekonomicky vhodné k opravě a zá roveň posoudit naléhavost opravy. Jako jeden takový případ byl vybrá n dů m čp. 70. Podle předloženého rozpočtu OSP Praha-zá pad je třeba do uvedeného domu investovat cca 160.000 Kčs. K tomu je ještě třeba připočítat opravu střešní krytiny a s ohledem na vlhkost zdě ných konstrukcí je třeba ještě posoudit možnost elektroosmosy. Komise sice konstatuje, že výdaje na úpravu domu jsou vzhledem k jeho stá ří a stavu nepřimě řeně vysoké, ale současná bytová situace a stagnace v bytové výstavbě vedou komisi k zá vě ru, že je třeba tento bytový objekt udržet a proto provést nejnutně jší zabezpečovací prá ce, a pokud možno opatření ke zlepšení tohoto bytového fondu. Při projektovém řešení je nutno vychá zet z hlediska životnosti maximá lně 20 let po opravě domu. Kdyby se podařilo získat ná hradníbytový fond novou výstavbou, bylo by vhodně jšíprovést demolici tohoto objektu. Nakonec bylo rozhodnuto dů m opravit.

Hospodař enís byty Bytová situace v Modřanech je katastrofá lní. Od roku 1964 nebylo v Modřanech jiné výstavby než výstavba rodinných domků a čá stečně výstavba družstevní. A situace nebude lepší ani v budoucnosti, jak o tom svě dčí negativní zprá va ná mě stka předsedy KNV Vaňury ve vě ci bytové výstavby v Modřanech, která byla přednesena plá novacíkomisív radě Mě NV 28. února 1967. Proto bytová komise je nucena usmě rňovat žadatele o byt, aby se snažili sami si pomoci vlastními finančními prostředky z bytové tísně , buď svépomocnou stavbou, nebo koupí rodinného domku. Zatím jiné možnosti v našem mě stě nejsou. Proto bytová komise nemů že doporučit ani řešení členstvím v bytovém družstvu. Zdejší bytovou situaci po mnoha strá nká ch ztě žují rodinné domky. Např. jedná se o případ, kdy vlastník domu bydlí mimo Modřany a dožaduje se uvolně ní bytu pro sebe. Domek potřebuje naléhavě opravy, vlastník však odmítá je provést, protože domku nemů že užívat pro sebe a ná jemník odmítá se vystě hovat. A stačí mu jediný dů vod, že Mě NV mu nemů že obstarat ná hradní byt. A tato praxe, že


- 49 -

domek kupuje občan, který ani v obci nebydlí, ani zde nepracuje, ani ná jemníkovi nemů že nabídnout přimě řený ná hradníbyt, je dnes bě žná . Ten, kdo dů m kupuje, o této situaci ví, a přece, jakmile domek koupí, hned žá dá o uvolně ní bytu pro sebe. Mě NV sice takovým trhovým smlouvá m dá vá zá porné vyjá dření, ale stá tní notá řství, které prová dí registraci kupních smluv, k nim nepřihlíží. Bytová fond, kterým disponuje bytová komise, nejen se nezvě tšuje stá tní výstavbou, ale je ohrožová n havarijním stavem mnoha zdejších nemovitostí. Hospodaření s byty je soustředě no v bytové komisi, a jak mnohotvá rná je tato činnost, o tom se mů žeme přesvě dčit ze zá pisu o jejím jedná ní, třeba o zasedá ní 6. dubna 1967, kdy bylo jedná no o: -

zrušeníprá va na užívá níbytu, svémocném nastě hová nído bytu, zrušeníužívacího prá va na byt ná jemníkovi ve prospě ch majitele domu, o ponechá níčá sti bytu do užívá níbez souhlasu Mě NV, přidě leníná hradního bytu, exekučním vystě hová ním, ozná menímajiteli domu, že Mě NV nemá ná hradníubytová nípro ná jemníka, přidě lenížá dosti o byt do pořadníku atd.

K 31. prosinci 1967 bytová komise evidovala 428 žadatelů o byt. V roce 1967 byla prová dě na prově rka žá dostí o přidě lení bytu. Žadatelé byli postupně zvá ni na Mě NV a zde bylo s nimi sepsá no čestné prohlá šení o příjmech členů rodiny, v zá pise bylo uvedeno i jméno zamě stnavatele. V čestném prohlá šení žadatel musel též uvést, je-li vlastníkem rodinného domku, příp. je-li přihlá šen k družstevnívýstavbě . Koncem roku 1967 bylo radou uloženo komisi, aby vyčlenila ze zdejší evidence žá dosti pracujících ve zdejších podnicích a postoupila je k řešení zá vodů m. Ze strany Mě NV nelze žadatele uspokojit, protože v plá nu není žá dná stá tní výstavba v Modřanech. Uvolně ní bytu nastá vá jedině úmrtím občana, nebo jeho odchodem do domova dů chodců , a to ještě jen v případě , nebydlel-li týž v rodinném domku. Výstavbou nových bytových jednotek nebyl získá n ani jediný byt pro potřebu žadatelů v pořadníku. Pokud byly uvolně ny byty v rodinných domcích, nebyl ani jediný ponechá n pro bytový fond Mě NV. Byty si ponechá vají majitelé domků pro své ženaté nebo vdané dě ti, příp. pro sebe, jde-li o uvolně né čá sti jeho bytu, nebo sá m dosud v domě nebydlel. V 1. pololetí 1967 bylo uspokojeno 5 žadatelů o byt z pořadníku. 3 z nich byli z havarijního domu čp. 70. Z toho domu zbývají ještě 3 neuspokojené případy a další 2 jsou z havarijních rodinných domků . Celkem ještě zbývá 5 nevyřízených havarijních případů . V téže době bylo povoleno 15 smě n, z toho byly 3 v Modřanech a 12 mezi Prahou a Modřanami. Povolením smě n bylo umožně no lepší využití podlahových ploch a nastě hová nímajitelů rodinných domků do bytů ve svých domcích. Od počá tku roku bylo zrušeno 19 užívacích prá v na byty v rodinných domcích. Pokud se ně kteří uživatelé odvolali, byli jejich stížnosti zamítnuty s poukazem na ust. § 23 a ná sl. z. o bytovém hospodařeníč. 41/1964 Sb.


- 50 -

V létech 1964-1967 bylo z pořadníku přidě leno 21 bytů , mimo pořadník na § 40 a ostatníbylo přidě leno 25 bytů . Bylo schvá leno 119 smě n bytů .

Komunikace Především si řekně me, jakého druhu má me v našem mě stě komunikace, a jak jsou vybaveny inženýrskými sítě mi.

Rozdělenípodle tř í d V obci má me stá tní silnice II. a III. třídy. O tyto se stará a udržuje ONV. Kromě toho má me komunikace místníI. – IV. třídy. O tyto se stará a udržuje Mě NV. délka

kanal.

voda

plyn

stá tnísilnice II. třídy Hlavníul. č. 103

3.300 m

-

1.950

1.320

stá tnísilnice III. třídy Sově tské armá dy Lhotecká Cholupická

2.400 m 1.150 m 3.450 m

-

700 160 1.050

240 -

celkem

10.300m

-

3.860 m

1.560 m

místní komunikace I. – IV. třídy bez účelových komunikací

38.500 m

350 m

14.370 m

9.280 m

celkem

48.800 m

350 m

18.230 m

10.840 m

účelové komunikace

8.390 m

Účelové komunikace jsou ony, kterých určité organisace převá žně užívají pro svoji potřebu. Podle z. č. 135 jsou tito uživatelé povinni tyto komunikace řá dně udržovat. V Modřanech jde o tyto organisace: -

Sport – mezi n. p. Č s. čokolá dovny – 200m,

-

Elektropřístroj – 300 m,

-

Chirana – ul. Chodská – 150 m,

-

Mikrotechna – ul. Barrandova – 120 m,

-

Lesní sprá va – Doly ke Krejcá rku 3.000 m, Ve srá žce k Berá nku 1.300 m, mezi Lipinami a Cholupicemi 720 m,

-

Stá tnístatek Komořany – Kouty 1.500 m.

Ve sprá vě ONV jsou stá tní silnice II. a III. třídy. Tyto mají bezprašný povrch, z místních jen 8 km. Délka bezprašných vozovek je tedy v Modřanech cca 20 km.

Stav a údrž ba našich ulic Místní komunikace jsou v bě dném stavu a příčin je ně kolik. Především je zde nedostatek pracovníků , kteří by se starali jejich údržbu, chybí potřebná


- 51 -

mechanisace, a nemohou být řá dně čiště ny, protože jsou vě tšinou prašné, bez zpevně ného povrchu. Pracovníci pro prá ce na komunikacích se získá vajívelice tě žko. Prá ce na místních komunikacích je totiž již svojí povahou má lo přitažlivá , protože musí být koná na za každého počasí, stá le venku, a k tomu je hů ře placená než stejná prá ce v zá vodech. Dnešní stav je omlouvá n poukazem k tomu, že je to prá ce neproduktivní. Je to však prá ce společensky nutná a svojí povahou stejná jako v produkčních oborech. Není proto dů vodu, aby byla hů ře placena. A platí to stejně jak pro pracovníky, kteří jsou zamě stná ni na údržbě ulic, tak i pro řidiče mechanismů , údržbá ře veřejného osvě tleníapod. Toto mzdové podhodnocenímá nutný dů sledek, že pro tyty prá ce jsou získá vá ni pracovníci méně kvalitní a výkonnostně podprů mě rní. Dnes má Mě NV na údržbu místních komunikací 3 přestá rlé pracovníky, na které mů že být čerpá no z mzdových fondů pouze 18.000 Kčs. Při tom by Mě NV potřeboval nejméně 2 dlaždiče, 4 silniční údržbá ře a 1 zedníka, tedy 7 pracovníků s předpoklá daným ná kladem na mzdy 102.000 Kčs. Stav našich vozovek zhoršuje i ta okolnost, že podniky, které prová dě jí prá ce na tě lesech našich vozovek, výkopy řá dně nezasypou a neupraví a zbývající materiá l neodvezou. Výsledek je pak takový, že po dešti ně kterými našimi ulicemi nelze ani projít, tím mě ně pak projet. Tě mito vě cmi se pak musí zabývat rada Mě NV, příště se to však opakuje znovu. Tak 14. března 1967 rada jednala o nutnosti odstraně ní zá vad v Riegrově ul. po výkopech provedených OVHS /okresní vodohospodá řská sprá va/ při poklá dá ní vodovodního potrubí a po položeníelektrického kabelu Středočeskými energetickými zá vody do Domažlické ul. k Modřanským strojírná m. Jindy pro změ nu se zase jedná o Středočeské plyná rny, telekomunikace apod. Že skutečně stav našich vozovek je kritický, o tom svě dčí upozorně ní VB komisi pro komunikace a dopravu na nutnost urychlené opravy krajnic hlavní vozovky tř. Č s. armá dy, protože současný stav ohrožuje bezpečnost dopravy a při projíždě ní aut odlétá vající blá to poškozuje a znečišťuje obleky prochá zejících chodců a omítky domů . V této vě ci byl vypracová n a odeslá n dopis radě ONV. Skutečně v zá pě tí byla Sprá vou silnic Praha-zá pad ještě v roce 1967 provedena oprava krajnic stá tní silnice č. 103 v místech označených k opravě komisí pro místníkomunikace a dopravu Mě NV.

Stí ž nosti občanů Ně kdy jsou vyslovová ny stížnosti na nebezpečnou jízdu aut projíždě jících naší obcína jejich rychlost, zejména ná kladních aut. Podle rozhodnutíVB rychlost aut nelze omezit z dů vodu ná vaznosti na pražskou dopravu, která by se tím zpomalila. Dopravní inspektorá t VB povolil pouze v úseku od kina k cukrovaru zá kaz předjíždě nía v úseku od Tylova ná mě stík Riegrově ul. zá kaz stá ní. Automobilisté si stě žují na nedostatek dopravních značek. Předseda komise pro místní komunikace a dopravu Mě NV tento nedostatek vysvě tluje tím, že výrobci nestačíplnit objedná vky. Značky jsou již objedná ny. Aby situace na našich ulicích nebyla ztě žová na zbytečnými drobnostmi, které však zhoršují naše životní prostředí, komise pro místní komunikace rozhodla, že bude pokutami trestat drobné přestupky občanů . Mj. jedná se o např. odstraně ní nepojízdných vraků aut z našich ulic.


- 52 -

Lepšívyhlí dky – Drobné provozovny Rok 1967 znamená lepší vyhlídky na úpravu místních komunikací. Sprá vu a údržbu místních komunikací převzaly totiž dnem 1. dubna 1967 Drobné provozovny, v jejichž rá mci byl utvořen útvar pro komunikace. Pro svoji prá ci má tyto mechanismy: ná kladní auto, 2 traktory s vlekem, multicaru, buldozer a vá lec. Provoz mechanismů zajišťují 4 řidiči. Jako vedoucí pro komunikace byl přijat technik. Pro ostatní prá ce na komunikacích jsou ovšem prozatím jen 2 pracovníci, z nichž jeden je přestá rlý. Technik bude současně prová dě t dozor i nad akcemi Z. Z hlediska finančního zajiště ní se počítá s výnosem nově otevřené pískovny. Na údržbu komunikací bylo v roce 1967 vydá no 259.450 Kčs. Tyto výdaje byly financová ny z fondu rozvoje reserv čá stkou 92.000 Kčs, z neplá novaných příjmů 111.000 Kčs a z rozpočtových zdrojů kapitoly 10 čá stkou 56.000 Kčs. V roce 1967 nebyly zatím prová dě ny vě tšíakce na úpravá ch komunikací, protože četa, která tyto úpravy prová dí, byla utvořena teprve v prů bě hu roku 1967 a mechanisačníprostředky byly rovně ž obstará vá ny teprve bě hem roku. Pro lepší přehled uvá dím 259.450 Kčs:

čá stky,

materiá l údržba dopravné mzdové fondy

ze

kterých

7.002 102.001 37.374 48.403

je

složen

výsledný výdaj

Kčs Kčs Kčs Kčs

Byly zakoupeny mechanisačníprostředky: buldozer silničnírýpadlo malý dopravník multicara ná klady na otočku na Lysiná ch

50.000 167.084 18.156 24.210

Kčs Kčs Kčs Kčs

V plá nu na rok 1967 je 14 chodníkových akcí ná kladem 71.000 Kčs /Bezručova kolem zdravotního střediska, kolem samoobsluhy v Nerudově ul., Zdenka Nejedlého, Dukelská , Vančurova/. Kladení je prová dě no placenými dlaždiči – brigá dníky. Desky jsou dodá vá ny KSM, jejich kvalita není dobrá , takže 300 kusů muselo být vrá ceno. Dodavatelským způ sobem mají být zřízeny chodníky asfaltové v Riegrově ul. /40.000 Kčs/, Sokolovské /30.000 Kčs/, podél n. p. Modřanské strojírny /15.000 Kčs/, na Jirá skově ná mě stí/20.000 Kčs/, celkem ná kladem 105.000 Kčs. Úpravy vozovek jsou dodavatelsky plá nová ny v ul. Nerudově za 30.000 Kčs, Hakenově za 60.000 Kčs, celkem za 140.000 Kčs. V akci Z je plá nová na úprava ul. Ke školičce v Komořanech za 100.000 Kčs. Rekonstrukce ul. Riegrovy a Sokolovské mě la být provedena n. p. Stavby silnic a železnic v 2. polovině roku 1967. Proto jen nouzově byl upraven její povrch, který byl porušen vykopá vkou pro vodovod. Tolik plá n, nyní, co bylo v roce 1967 postaveno.


- 53 -

V roce 1966 bylo již rozhodnuto o rekonstrukci naší hlavní ulice. Zá stupci Dopravoprojektu informovali 21. června 1966 radu Mě NV o přípravá ch na rekonstrukci stá tní silnice II./103 od Hodkoviček až do Zbraslavi. Byla vypracová na studie na její rekonstrukci v délce 5 km ná kladem 38-42 mil. Kčs. Protože začá tkem roku 1967 se nic na silnici nedě lo, rada Mě NV se usnesla 10. kvě tna 1967 urgovat prostřednictvím ONV slíbenou rekonstrukci silnice. Nakonec se dovídá me ze zá pisu o jedná ní rady Mě NV z 20. června 1967, že sprá va silnic ONV Praha-zá pad prová dí úpravu krajnic stá tní silnice II./103 v Modřanech, v místech označených k opravě komisí pro místní komunikace a dopravu. Tedy z GO silnice sešlo. Stav Bezručovy ul. od zdravotního střediska k tř. Č s. armá dy byl v tak bě dném stavu, že kvů li bezpečné jízdě sanitek bylo v radě Mě NV 27. října 1961 rozhodnuto zařadit do plá nu rozvoje mě sta na rok 1965 jako stavební investici úpravu čá sti této ulice ná kladem 580.000 Kčs. To byl plá n. Ovšem 11. dubna 1967 rada rozhodla kvů li bezpečnému provozu sanitek provést alespoň provisorníúdržbu Bezručovy ul. od střediska k hlavníulici. V roce 1967 bylo zahá jeno intensivní jedná ní ve vě ci rekonstrukce Riegrovy a Sokolovské ul. Dů vodem bylo, že občané Lysin a Tyršovy čtvrti se domá hají autobusového spojení a Dopravní podniky odmítají zde zřídit linku, dokud nebude provedena rekonstrukce ulice. 3. dubna 1967 komise pro komunikace a dopravu vzala na vě domí, že zá stupci dodavatelského podniku Stavby silnic a železnic provedli prohlídku zmíně ných ulic a jsou ochotni provést zjednodušený jednostupňový projekt. Po vypracová ní projektu je podnik ochoten provést stavbu v nejbližšídobě . Uká zalo se ovšem, že se stavbou je možno počítat v nejlepším případě v 2. polovině roku 1967. Proto rada Mě NV rozhodla 10. kvě tna 1967, aby odstranila nebezpečný stav vozovky v dolní čá sti Riegrovy ul. po výkopech pro vodovodní potrubí, aby byly zavezeny hluboké rýhy na pravé straně ulice, a aby byl odvezen přebytečný materiá l. Bylo rozhodnuto ná klady vyúčtovat Okresní vodohospodá řské sprá vě . Pů vodníná klad na rekonstrukci byl odhadová n na cca 400.000 Kčs, ale v zá říbyl určen čá stkou 1.500.000 Kčs. Pů vodně se počítalo s brigá dní pomocí tamních občanů , ale pro nezá jem bylo nutno celou akci, kromě vybudová ní otočky na konečné stanici autobusů , provést dodavatelsky. Prá ci provedl mimo svů j plá n n. p. Stavby silnic a železnic. Koncem roku 1967 byla rekonstrukce Riegrovy a Sokolovské ul. kapacitně zajiště na. Byla uzavřena hospodá řská smlouva s termínem zahá jenípracív lednu 1968 a dokončením v říjnu 1968. Stavba byla skutečně v termínu dokončena a bylo na ni vynaloženo 1.722.000 Kčs. Na úpravu Nerudovy ul. byl sice schvá len investiční úkol, k výstavbě však nedošlo, protože bylo rozhodnuto dříve vybudovat kanalisaci. V 1. pololetí 1967 byl opraven havarijní stav zdi v oblouku Cholupické ul., v Riegrově ul. byly všechny přechody a výmoly opraveny obalovanou drtí. Dodavatelský způ sob opravy vozovek nará žel na nedostatek dodavatelské kapacity. Proto tento úkol převzaly Drobné provozovny, v jejich rá mci byl zřízen útvar pro komunikace, který byl vybaven potřebnými mechanismy a lidmi. K disposici je ná kladní auto, 2 traktory s vlekem, multicara, buldozer a vá lec. Provoz tohoto strojového parku zajišťují 4 řidiči. Byl také přijat technik pro


- 54 -

komunikace, pro ostatní prá ce jsou ovšem jen 2 pracovníci, z nichž jeden je přestá rlý. Dopravních prostředků je plně využívá no pro potřebu pískovny, pro všechny dovozy potřebného materiá lu na úpravu ulic a k odvozu smetků a přebytečného materiá lu z ulic. Kromě toho aut se používá pro ostatní nutné potřeby mě sta.

Autobusy Na rok 1967 bylo plá nová no zavedení autobusové linky na Lysiny, podmínkou, kterou si stanovil Dopravní podnik hl. m. Prahy, však bylo, aby byla dříve rekonstruová na Riegrova a Sokolovská ul. Pů vodně byla tato rekonstrukce myšlena jako svépomocná akce tamních občanů , nakonec však pro nezá jem veřejnosti musela být provedena dodavatelsky n. p. Stavby silnic a železnic. Protože rekonstrukce byla provedena až v roce 1968, se zavedením autobusové dopravy sice sešlo, ale v roce 1967 byla alespoň v akci Z zřízena otočka autobusů při Zá tišské ul. mezi Lysinami a Tyršovou čtvrtí. Otočka je krá sně situová na s dalekou vyhlídkou na Prahu. S její stavbou bylo započato již v roce 1966.

Železnice Železniční trať probíhá hustě zalidně nou oblastí Modřan, navíc pak ně které prů myslové zá vody z této oblasti mají svoje provozovny na obou straná ch železniční trati, takže denně jsou zde ohroženy životy občanů . Skutečně také v posledních létech zde přišlo o život 14 lidí. Jedno z posledních neště stí se stalo 24. července 1966, kdy na trati byly přejety 2 dě ti ve vě ku 9 a 12 let. Hned 3. srpna 1966 Mě NV dopisem upozornil přímo ministra dopravy na nebezpečí, kterým je denně ohrožová na zdejší veřejnost nechrá ně nou železniční tratí. Navrhl při té příležitosti jako nejvýhodně jší řešení přeložení trati k řece, a nemů že-li být provedeno, pak její oboustranné oplocení v celém prů tahu obcí a umístě níovlá datelných zá vor na všech přejezdech. Snad smrt 2 dě tí konečně zapů sobila. 17. října 1966 bylo provedeno sprá vou severozá padní drá hy místní šetření k zabezpečení a označení železničních přejezdů na trati Č SD v Modřanech. Účastníci komise došli k jednotnému zá vě ru, aby trať Braník – Modřany byla co nejrychleji přeložena k Vltavě . Mě NV znovu opakoval svů j ná vrh na přeložení trati, ale ze zá pisu o jedná ní komise výstavby zjišťujeme, že 1. ná mě stek ministra dopravy vyslovil k této vě ci negativní stanovisko. Sprá va severozá padní drá hy začala s GO zabezpečovacího zařízení v polovině roku 1967 a v krá tké době bylo provedeno. Investiční ná klad byl 500.000 Kčs. Zabezpečovacízařízeníje svě telné /střídavě svě tlé a červené/ a zá roveň zvukové /zvoně ní/. Zá vory nejsou. Toto zařízení je na přejezdu u zastá vky, na cestě k přívozu, před n. p. Č s. čokolá dovny a n. p. Chirana. Zařízení je ovlá dá no trvalou službou ve strá žním domku při cestě k přívozu. Plá novací komise odmítla 19. ledna 1967 žá dost podniku Elektrisace železnic o povolení k umístě ní provisoria v prostoru místní železniční stanice, protože zde není zá ruky, že by se jednalo o krá tkodobé provisorium a dosud není schvá len smě rný územníplá n obce.


- 55 -

Vodovod Z titulu vodního hospodá řství bylo v rozpočtu na rok 1967 vydá no 367.369 Kčs. Z toho bylo na údržbu studní 11.277 Kčs a na výstavbu vodovodních řadů v ul. Fibichově , Rohá čově , Petra Chelčického, U dě tského hříště , Š títného, Jeseniově , Pod lesem a Na vyhlídce 356.092 Kčs. Stavbu vodovodu prová dě la OVHS. Podle vyjá dření vedoucího odboru výstavby jsou vodovodní řady v Modřanech položeny v délce 23 km a z 11.300 obyvatel je vodou z vodovodu zá sobová no cca 5.600 obyvatel. Podle vyjá dření zá stupce ředitele OVHS na plená rním zasedá ní Mě NV 22. června 1967 jsou zá soby vody pro modřanský vodovod dostačující, jsou však potíže se získá ním čerpadel. N. p. Sigma je u ná s jejich monopolním výrobcem, nedodržuje lhů ty a postih se na ně ho nevztahuje. Č erpadla, která mě la být dodá na do jednoho roku, byla dodá na za 4 roky. Přitom jedno čerpadlo ze 2 nových pracovalo jen ně kolik dní a je natolik vadné, že se nedá opravit. V Modřanech podle jeho prohlá šení bude i nadá le prová dě no rozšiřová ní vodovodní sítě , aby celé mě sto bylo připraveno na napojení na vodní dílo Želivka. Již ne tak optimisticky vyzně la debata na plená rním zasedá ní Mě NV 25. kvě tna 1967. Byly zde vysloveny stížnosti na nedostatky v zá sobová ní vodou z mě stského vodovodu v okrajových čtvrtích mě sta. Tyto nedostatky jsou zvlá šť tíživé v sídlištích v Tyršově čtvrti a za hřbitovem. Jako hlavní příčina nedostatku vody je označen její nedostatek ve studních, což souvisí s poklesem hladiny ve Vltavě . K zajiště ní dostatku vody je využívá no přebytku vody ve zbraslavské studni. Kromě nedostatku vody způ sobilo přerušení její dodá vky překopnutí hlavního elektrovodního kabelu. Přerušenídodá vky vody trvalo ně kolik dní. V Modřanech v zá sobová nívodou jsou ně které kuriosity. Např. zá sobová nívodou určité oblasti je zá vislé na příkonu elektrického proudu z transformační stanice patřícín. p. Modřanské strojírny. Stane-li se, že pracovník zapomene při odchodu z prá ce zapnout proud na vodá rnu, je příslušná oblast bez vody. Podobně je tomu s veřejnou kanalisací v Komořanech, která je rovně ž zapojena na čišticí stanici Modřanských strojíren. Od roku 1966 je s odborem vodního hospodá řství NV Praha a Pražskými vodá rnami projedná vá na možnost připojenívodovodních řadů prů myslové oblasti a občanského osídlení v severní čá sti Modřan, kde je naprostý nedostatek vody na pražský vodovod. Jak tísnivý je zde nedostatek vody, o tom svě dčí skutečnost, že zdejší zá vody dová žejí vodu pro svoji potřebu cisternami, což pochopitelně je naprosto neekonomické. Byl vypracová n projektový úkol, podle kterého převezmou čá st ná kladů podniky a zá vody z této čá sti obce. S realisací se uvažuje v roce 1969, nejpozdě ji v roce 1970, kdy bude uvedena do provozu nově vybudovaná čá st n. p. Chirana. Podíl Mě NV na této akci byl stanoven čá stkou 200.000 Kčs. Investorem budou Pražské vodá rny. Toto je jediný způ sob, jakým je možno v Modřanech vyřešit nedostatek vody. Jeho provedeníbylo umožně no připojením Modřan ku Praze dnem 1. ledna 1968.

Kanalisace Již ne tak úspě šné byly Modřany v otá zce kanalisace. O té se stá le jen jedná . Ředitelství vodních toků jako investor kanalisace svolal na 30. srpen 1966 zá jemce k provedení výbě ru staveniště na I. etapu stavby kanalisace Praha-jih, ve které je zahrnuta i kanalisace Modřan. K tomu se rada Mě NV 13. zá ří 1966


- 56 -

vyjá dřila, že stavba kanalisace Praha-jih byla povolena řá dným vodohospodá řským rozhodnutím, vydaným odborem vodního hospodá řství VN hl. m. Prahy. Protože mezitím došlo ke změ ně koncepce výstavby Prahy, bylo by nutno doplnit IÚ, nikoliv, jak je určeno, prová dě t další nadbytečný výbě r staveniště a vypracová vat nový IÚ. Na žá dost Mě NV byla svolá na porada u 1. ná mě stka předsedy ÚSVH Ing. Bohá če. Podle jejího výsledku bylo nutno zhodnotit 2 navrhované koncepce likvidace odpadních vod, a to buď čistírna ve Velké Chuchli, nebo jejich převedení do kanalisační sítě ÚKČ v Tróji po její rekonstrukci. Zpracová ním studie byl pově řen Hydroprojekt. Ten ve své studii uvá dí, že by se kanalisace Praha-jih mě la napojit přečerpá vá ním do smíchovské kanalisační stoky, který je v plá nu rekonstrukce. S kanalizační čistírnou ve V. Chuchli nesouhlasí ONV Praha 5 a při jedná ní o napojení na pražskou kanalizační síť postavil se proti podnik Pražské kanalisace, který pozdě ji předložil písemný rozbor. K tomuto stadiu jedná níprohlá sil 12. ledna 1967 předseda Mě NV B. Müller, že na zá kladě intervencí Mě NV má být v nejbližší době rozhodnuto s konečnou platností o způ sobu likvidace odpadních vod systémem kanalisace Praha-jih. Ředitelstvívodních toků plá nuje s termínem pokračová níve stavbě v roce 1969. Na 25. leden 1967 svolal odbor oblastního plá nová ní NV hl. m. Prahy jedná ní, na kterém mě lo být rozhodnuto o zmíně ných 2 versích. Přitom se kanalisace v Modřanech nemě ní. Za předpokladu urychleného rozhodnutíuvažuje se v plá nu ŘVZ Praha s pokračová ním stavby v roce 1969 a s uvedením do provozu v roce 1972 při napojení na smíchovskou kanalisační stoku, event. v roce 1973 při stavbě čistírny ve V. Chuchli. Ovšem situaci ve zcela jiném svě tle vidí zprá va komise pro výstavbu Mě NV předložená radě Mě NV 15. června 1967. Ve zprá vě se mj. uvá dí, že v souvislosti s plá novanou výstavbou kanalisace připravuje Hydroprojekt studii na dešťovou kanalisaci v Modřanech. Termín pro pokračová ní ve výstavbě splaškové kanalisace v Modřanech je odvislý od projedná ní posledního ná vrhu ředitelství vodních toků na odkanalisová ní Modřan, protože stavba celé soustavy Praha-jih se jevív nejbližším výhledu jako nezajistitelná . Jasno zjednala teprve porada 28. března 1968, na které bylo na ná vrh ÚHA rozhodnuto mj., že kanalisace Modřan bude napojena na pravobřežní sbě rač v Praze. Rekonstrukce sítě z Hodkoviček do Troje, kde bude prová dě no čiště ní odpadních vod, je zahrnuto do I. etapy s termínem výstavby 1971-1975. Projektový úkol na stavbu kanalisace zpracová vá Hydroprojekt. Prostě z bezvýchodné situace, ve které byla stavba modřanské kanalisace, ná s zachrá nil 1. leden 1968, kdy došlo k připojeníku Praze.

Teplofikace Teplofikace Modřan je stá lým předmě tem jedná ní, protože na jejím vyřešenímají zá jem nejen prů myslové podniky, ale i bytová výstavba, protože tím by odpadla starost o budová nívlastních tepelných zdrojů . K řá dnému zajiště ní koordinace ve vě ci teplofikace, byla na ná vrh komise pro výstavbu ustavena koordinační komise. Do komise byli zvoleni: za plá novací komisi ná mě stek předsedy Mě NV Oldřich Sedlá k, za komisi výstavby Ing. K. Fric, Ing. Blažek, Al. Ká covský, vedoucí odboru výstavby Karel Chvojka, za


- 57 -

teplofikační komisi Dr. Ing. Obr, za cukrovary Ing. Just, za Chiranu Molík.

investora

Ing. Hrazdě ra,

za

Pražské

Komise pro výstavbu trvá na centralisaci tepelného zdroje v cukrovaru pro jižní oblast obce. Ovšem stá le chybí dodavatel stavební čá sti. Prů mstav sdě lil 19. dubna 1967, že nemů že převzít funkci dodavatele stavební čá sti teplofikace z kapacitních dů vodů . Zá jem, jaký má bytová výstavba na vybudová ní ústředního tepelného zdroje, ukazuje jedná ní v koordinační komisi pro teplofikaci prů myslové čá sti Modřan 4. kvě tna 1967. Do komise se dostavili zá stupci stavebního bytového družstva při modřanských zá vodech a žá dali o rozhodnutí ve vě ci vytá pě ní plá nované výstavby 96 bytů v Komořanech. Informovali komisi o rozestavě né stavbě , kde bylo počítá no s dodá vkou tepla ze společné teplofikační sítě . Vzhledem k tomu, že nelze počítat s dodá vkou tepla z tohoto zdroje před rokem 1970, stojí dnes družstvo před problémem, jak zajistit svoji výstavbu, která bude postupně uvá dě na do provozu počínaje rokem 1967. Na ná vrh komise pro výstavbu byla povolena Stavebnímu bytovému družstvu modřanských zá vodů výstavba jednoho vlastního zdroje tepla. Výstavba jednoho zdroje umožní snadné připojenícelé výstavby na společnou teplofikačnísíť v pozdě jších létech. Stejný zá jem o zapojenína teplovodnou síť projevil i n. p. Armabeton, který chce v Modřanech stavě t učň ovské učiliště . a proto z jeho podně tu byla za přítomnosti zúčastně ných zá vodů 26. ledna 1967 v komisi výstavby projedná na otá zka tepelně -energetického systému v prů myslové čá sti Modřan. Stejný zá jem má i Chirana z dů vodu v současné době prová dě né přestavby zá vodu. Komise považuje za nutné komplexní řešení, byť i v časové etapovosti. Další projedná vá ní vě ci bylo předá no na úroveň jedná ní vedení Mě NV s řediteli zá vodů . Sprá va drá hy dala Modřanským strojírná m jako investoru modřanské teplofikace povoleníke stavbě teplovodu v ochranném pá smu drá hy. Komise výstavby se zabývala znovu 16. června 1967 na zá kladě dopisu, který poslaly 16. června 1967 Modřanské strojírny, celou situací teplofikace v Modřanech. Konstatovala, že investor teplofikace Modřanské strojírny nezajistil do dnešního dne dodavatele stavby, a ani Mě NV se nepodařilo zajisti tento úkol. Z dopisu adresovaného generá lnímu ředitelství vyplývá , že Modřanské strojírny jako investor ustupují od veškerých dohod, které byly dojedná ny na rů zných úrovních Mě NV, ONV i KNV a zá sadně narušují koncepci teplofikace Modřan. Komise pro výstavbu Mě NV nemů že s tímto ná zorem Modřanských strojíren, jakožto investora celé teplofikace Modřan, souhlasit, neboť pro takové rozhodnutí o změ ně koncepce teplofikace Modřan, kterou se zabývaly mnohé studie, nejsou potřebné podklady, které by potvrzovaly sprá vnost navrhovaného opatření, jak uvá dě jíve svém dopise z 16. června 1967 Modřanské strojírny. Dá le komise upozorňuje, že investor teplofikace Modřan není oprá vně n bez projedná ní s příslušnými orgá ny předklá dat takové ná vrhy, které se vymykají předchozím rozhodnutím a dohodá m. Komise zjišťuje, nebude-li ihned zajiště n dodavatel stavby, nebude s velkou pravdě podobností zabezpečeno společensky efektivním způ sobem zá sobová ní teplem hal A l, které jsou v současné době ve výstavbě . Z tohoto dů vodu komise nemů že souhlasit s řešením uvedeným v cit. dopise ze 16. června 1967 a uklá dá vedoucímu odboru výstavby, aby o celé zá ležitosti informoval ministerstvo tě žkého prů myslu a požá dal o urychlené sdě lenístanoviska k tomuto problému.


- 58 -

21. zá ří 1967 se pak komise pro výstavbu usnesla, že trvá na centralisaci teplofikace v rá mci jižní oblasti Modřan v souladu s vlá dním usnesením a usnesením rady Mě NV o nepovolová ní dalších kotelních zařízení. 14. prosince 1967 komise zjistila, že investor teplofikace Modřanské strojírny má již jeden mě síc potvrzení o zajiště ní stavební kapacity, není však komisi zná mo, že by investor podnikl dalšíkroky pro zajiště níteplofikace. Jako v mnoha jiných vě cech, tak i v této, vysvobozením ze začarovaného kruhu bylo pro ná s připojeníku Praze dnem 1. ledna 1968.

Plynofikace Ve vě ci plynofikace obce nebylo v roce 1967 pokračová no. Jedině bylo se Středočeskými plyná rnami projedná no prodlouženíplynovodního řadu k výstavbě samoobsluhy v Tyršově čtvrti.

Veř ejné osvětlení Konečně jsme se dočkali moderního osvě tlení výbojkami alespoň na naší hlavní ulici, třídě Č eskoslovenské armá dy. Sotva však bylo instalová no, trpí častou poruchovostí. Proto se rada Mě NV usnesla 3. ledna 1967 upozornit ředitelství Elektomontá žních zá vodů , které instalaci prová dě ly, na nevyhovující stav sotva dokončené rekonstrukce veřejného osvě tlení. 5. prosince 1967 rada Mě NV schvá lila zá mě r na rekonstrukci veřejného osvě tlení Riegrovy a Sokolovské ul. ná kladem 130-150.000 Kčs. Byla též zajiště na projektová dokumentace na rekonstrukci veřejného osvě tleníBrigá dnické ul. A je zpracová na projektová dokumentace na rekonstrukci veřejného osvě tlení ul. Cholupická a Rudé armá dy. U veřejného osvě tlení bylo v roce 1967 vydá no za spotřebovanou elektrickou energii 33.124 Kčs a na mzdá ch bylo vyplaceno 36.941 Kčs. Na údržbu bylo pamatová no čá stkou 17.000 Kčs, bylo však čerpá no jen 1.400,30 Kčs, protože nebylo možno získat potřebný materiá l u odbytových organisací. Pokud ho bylo nezbytně potřeba, byl nakupová n v maloobchodě .

Sklá dka u lahovické ho př í vozu Generá lnímu investoru hl. m. Prahy byla se souhlasem komise pro výstavbu povolena sklá dka v prostoru za lahovickým přívozem mezi železniční tratí a Vltavou, kde do té doby jsou tů ně . V této vě ci byla sepsá na smlouva, v níž se mj. zajišťuje úprava komunikace k přívozu.

Č ištěníměsta Č iště ní mě sta v tomto roce převzaly Drobné provozovny. Zatím se však na vě ci nic nezmě nilo. Stá le je zametá na jen prostora ná mě stí Jirá skova a Tylova a hlavní ulice od ulice Riegrovy k Podskalí. Stá le se mete koště tem, jen smetky jsou odvá ženy multicarou. Rozpočet na rok 1967 byl na čiště ní mě sta 45.000 Kčs. Č erpá no bylo na osobní výdaje mimo mzdové fondy 5.094 Kčs, a na materiá l a ostatní, proti rozpočtu 15.300 Kčs, bylo čerpá no 37.203 Kčs. Nečerpá ní mzdových fondů bylo zavině no nemocí jedné zamě stnankyně , nízkou kvalifikací pracovníků , a poté jedna zamě stnankyně rozvá zala pracovní pomě r a hned ná vazně nebyla zajiště na nová pracovní síla. Překročení na materiá lové položce /odvoz smetků , sně hu, rozvoz


- 59 -

škvá ry apod./ bylo zavině no tím, že tuto službu dříve zajišťoval Mě NV a nyní ji převzaly Drobné provozovny.

Deratisace Rada Mě NV se usnesla 28. února 1967 na povinné deratisaci v celém mě stě a pově řila provedením tohoto úkolu komisi pro služby a místnívýrobu.

Telekomunikace V roce 1967 mě stská telekomunikační sprá va provedla drobnými akcemi v ul. Smetanově a Dvořá kově zahuště nítelekomunikačnísítě .

Sady Na sady je naše mě sto chudé, nejvě tší sadová plocha je na Jirá skově ná mě stí. Dobře situovaný i dobře upravený parčík je za Lidovým domem, který byl upraven péčí zdejší bará čnické obce. Mě NV na jeho úpravu přispě la čá stkou 3.500 Kčs. Pomě rně velká parkovací plocha je V potočká ch, ně co má lo přes 1 ha, prozatím je to však místo zanedbané. Při Cholupické ul. je malý cípek zeleně , kde roste Lípa svobody zasazená v dubnu 1919. V kapitole „Sady, parky“ bylo pamatová no na mzdové fondy čá stkou 11.000 Kčs, bylo však čerpá no jen 7.400 Kčs, protože dosavadní zahradník rozvá zal pracovní pomě r a nového pracovníky nebylo možno získat.

Belarie Logicky do této kapitoly patří i zahrada Belarie. Protože v kronice nebyla dosud vypsá na její historie, činím tak nyní, a při té příležitosti se zmíním i o zahrá dká řské kolonii v Komořanech. Pozemek Belarie č. k. 321/1, 321/8 v rozloze 3,3609 ha byl vlastnictvím Marie Vítkové, manželky majitele drogerie ve Vodičkově ul. K zahradě patřil domek čp. 262. Na pozemcích bylo provozová no obchodní zahradnictví. Za okupace byl ná jemce zahrady Rudolf Kyncl, jemuž rada MNV ještě 10. zá ří 1947 doručila žá dost o povoleníprovozová nízahradnictvína pozemcích Belarie čp. 262. Dnes nelze přesně určit, jak se do roku 1954 mě nily vlastnické vztahy k tomuto objektu. Radou MNV bylo 23. listopadu 1949 schvá leno zavedení ná rodní sprá vy na nemovitost Belarie Fratiška Vítka z Prahy 2 z dů vodu, že objekt pro předražené ná jemné nemů že získat uživatele, který by se ná ležitě vě noval ošetřová ní ovocných stromů a udržoval v pořá dku i zahradnické objekty. Ná rodní sprá vou byl pově řen Kombiná t mě styse Modřan. Ale již 5. zá ří1951 hospodá řský referent Machá ček podal podrobnou zprá vu o komuná lním zahradnictví Belarie, kde je řada nedostatků , jejichž odstraně níby si vyžá dalo velkých ná kladů . V roce 1953 se o proná jem pozemků uchá zel n. p. Aeropal a dů vody, proč se o pozemky uchá zel, označil za tajné. Snad to bylo proto, že vyrá bě l pro vojenské účely. Tehdy podle pozná mek v úředních spisech sprá va Belarie byla předá na okresnímu bytovému podniku. Týž však dopisem z 5. června 1954 popírá , že by převzal sprá vu objektu. Jak vysvě tluje, do zá ležitosti zasá hl jen proto, že si


- 60 -

vojenská sprá va stě žovala, že modřanští činitelé opomíjejí požadavky vojenské sprá vy, ostatně sprá vu objektu, který byl obchodním podnikem, ani převzíti jako bytový podnik nemohl. Podle zá pisu o jedná ní rady MNV z 12. kvě tna 1953 Aeropal odvolal žá dost na vyvlastňovací řízení ve vě ci vyvlastně ní pozemku č. k. 262/5. V roce 1954 se o ná rodnísprá vu Belarie uchá zel n. p. Meopta. Tedy sprá vci se střídali a zatím celý podnik chá tral. Zá ležitost byla konečně vyřešena výmě rem ONV Praha-jih ze 7. dubna 1954, kdy po provedeném řízení podle § 10 odst. 1 z. č. 46/1948 Sb. byly vykoupeny země dě lské pozemky býv. Belarie v rozloze 3,3609 ha. Tím se staly majetkem čs. stá tu, resp. majetkem obce Modřan. 20. dubna 1954 se sešly členové rady MNV přímo v objektu Belarie, aby na místě zjistili stav zahrady a příslušných objektů . Přítomni byli i zá stupci Meopty, kteří mě li zá jem o studnu v dolejší čá sti zahrady. Bylo usneseno, že by mohla být Meoptě nabídnuta za předpokladu, že svým ná kladem zajistí vyčiště ní jejího okolí, které bylo ve velmi zanedbaném stavu. Dá le bylo zjiště no, že v hořejší čá sti zahrady je nechrá ně ná otevřená studna. Bylo usneseno urgovat jejíopravu u okresního bytového komuná lního podniku. Byl proveden prů zkum mezi občany, je-li ve veřejnosti zá jem o Belarii. Byl zjiště n jen zá jem o dolejšíčá st zahrady, kde jsou ovocné stromy a slušná trá va. Rada MNV uznala za nejvhodně jší zahradu združstevnit. Proto bylo jedná no mj. i s Ústřední jednotou zahrá dká řů . Jednota by byla ochotna ustavit družstvo při místní odbočce, ale o organisační a hospodá řskou strá nku by se musel starat sá m MNV. Zá stupce ONV doporučuje, aby již příští týden byli svolá ni zá jemci, z nichž by se vytvořilo představenstvo družstva. Do Belarie by bylo třeba upravit vjezd a celý objekt znovu oplotit. Bylo usneseno dotízat se Výzkumných ústavů země dě lských v Berouně , nemě lyli by o objekt zá jem. 1. června 1954 předseda MNV Š á rka informuje radu MNV, že podle informací získaných na ministerstvu země dě lství bude nutno objekt Belarie obhospodařovat kolektivně . Vytvořit družstvo a podle odpracovaných jednotek se dě lit o výnos. Ústředí zahrá dká řů souhlasí s doporučením ministerstva země dě lstvía ná vrh budou podporovat. Na schů zce v hostinci U Frýdlů byl 1. června 1954 utvořen kolektiv 26 zá jemců , který bude hospodařit společně . Předsedou přípravného výboru byl zvolen Š indelá ř. V roce 1955 dodalo družstvo Belarie veřejnému zá sobová ní 478 kg třešní za 1.526 Kčs. Mezi členy bylo rozdě leno 190 kg třešní, 125 kg ořechů a 245 kg jablek. Bylo vyká ceno 32 starých stromů , na zřízení plotu bylo odpracová no 104 hodiny, na prů klest, okopá vá ní a čiště ní stromů 160 h. Je plá nová na výsadba nových stromů na místě vyká cených. Ale již v roce 1958 bylo konstatová no, že hlavní snahou vě tšiny družstevníků je ze zahrady jen brá t. Proto se rada 27. ledna 1958 usnesla, aby země dě lský odbor vypracoval ná vrh na parcelaci objektu Belarie. Za přítomnosti předsedy družstva bylo dohodnuto, že vyjá dření o budoucím hospodaření v sadu Belarie


- 61 -

bude dá no na členské schů zi členů družstva, která bude svolá na do 14 dnů . Přišlo jen 5 členů , kteřímajíopravdový zá jem, ostatníse zajímajíjen o sklizeň. Kdy se družstvo rozešlo jsem nezjistil, ale již 2. března rada MNV doporučuje, aby jedená ctiletka si vzala za úkol ošetřovat sad Belarie. Byla by to jednak praxe, jednak by to znamenalo úžitek pro školníjídelnu. Bylo v této vě ci jedná no i s ostatními školami, ale bezvýsledně . V roce 1960 školská komise doporučuje radě MNV, aby zahá jila řízení ve vě ci zřízeníletního kina v zahradě Belarie, kde by byl pro kino vyhovujícíterén. Podle usnesenírady MNV z 3. dubna 1962, aby bylo dopsá no Č ervenkovi, aby do týden odevzdal veškerý písemný materiá l týkající se zahrady Belarie, soudím, že se jednalo o písemný materiá l býv. družstva Belarie. Nikde jsem však nezjistil, jakou tato výzva mě la odezvu. Protože zahrada Belarie byla prakticky bez uživatele a chá trala, MNV jednal v létech 1962 a 1963 se zá vodní organisací Č s. zahrá dká řů při Hutním projektu Praha, s místními zá vody Mikrotechna, Chirana, Elektropřístroj, s místní organisací Č s. svazu invalidů , zda by mě ly zá jem o užívá ní zahrady. Konečně jako řešení byla přijata zá sada zahradu rozparcelovat a předat jednotlivým zá jemců m do dlouhodobého ná jmu. Při tom bylo rozhodnuto, že v žá dném případě nebude dovoleno na pronajatých dílech stavě t provisorníboudy. Konečně v roce 1964 byla na tě chto zá sadá ch uzavřena smlouva s Č s. zahrá dká řským a ovocná řským svazem. V roce 1967 byly se souhlasem země dě lské komise vyká ceny všechny nekulturní rostliny včetně aká tů a bylo vysá zeno 260 stromků . Protože v roce 1967 byla povolena veřejná cesta pro pě ší zahradou Belarie, země dě lská komise doporučila radě MNV k příznivému vyřízení žá dost o dotaci na oplocenípozemku. Rada MNV souhlasí s převodem pozemků Belarie do Domovní sprá vy do majetku MNV s výhledovým určením na vybudová níparku.

Zahrá dká ř ská kolonie v Komoř anech V komisi výstavby byla 23. března 1967 projedná na žá dost ZV ROH n. p. Modřanské strojírny o přidě lení pozemku č. EN 3851 a 3854 ve výmě ře 0,96 ha pro zahrá dká řské účely. Byl vysloven souhlas s podmínkou, že na pozemku nebudou povoleny žá dné stavby, hlavně chaty a ků lny pro jednotlivé zahrá dká ře. Byl vysloven souhlas pouze s oplocením a postavením jednoho objektu, který bude jedinou stavbou a bude sloužit všem. Na jednoho člena smí připadnout nejvýše 400 m2 pozemků a doporučuje se, aby zá jemci byli organisová ni v Č s. svazu zahrá dká řů a ovocná řů , v místní organisaci v Modřanech. Ná vrh byl v tomto zně ní schvá len radou MNV a byla povolena parcelace pozemku.

Jez v Modř anech Plá novaný jez v Modřanech má svého předchů dce. Jistě kvů li usnadně ní plavby po Vltavě v roce 1729 profesor tehdejší školy inženýrské Jan Ferdinand Sochor postavil u Modřan komorové plavidlo, nejstarší v Rakousku, o šířce 7,50 m. Komorové plavidlo bylo dřevě né. Po velké povodni bylo v roce 1772 znovu postaveno podle plá nů ředitele Hergeta tesařem Löflerem. Z nezná mých dů vodů plavidlo nedlouho potom zaniklo, protože se na vodní mapě z roku 1810 již


- 62 -

neobjevuje. Toto plavidlo je ve formě jezu zakresleno na mapě sestavené roku 1769 Math. Mrazem /Carte ideale de la Moldau/, která byla sestavena francouzskými vojenskými inženýry za 7leté vá lky. V roce 1952 se vá žně uvažuje o vybudová ní modřanského jezu, který by mě l ulehčit lodní dopravě mezi Modřanami a Zbraslaví v místech, kde je příliš silný proud a malá hloubka ponoru. Vodohospodá ři navrhovali umístě ní stupně pod vyústě ním Berounky do Vltavy, urbanisté zase žá dají umístě ní nad soutokem. Pro změ nu prof. Jermá ř navrhuje vyřešit splavně ní Vltavy v tě chto místech zvýšením jezu u Š ítkovského mlýna o cca 130 cm. Tím by odpadl modřanský stupeň, jedině pod Vraným bylo by nutno prohloubit prohá bkou koryto Vltavy. Jedná nío zřízeníjezu v Modřanech znovu získalo na aktuá lnosti v roce 1967, kdy bylo rozhodnuto, aby v prostoru restaurace Na zastá vce byl pro potřebu tohoto díla postaven objekt s 12 bytovými jednotkami a restaurací. Objekt mě l být postaven z prostředků RaJ, Ředitelstvívodních toků a s KNV. Postavení jezu by mě lo význam pro zdejší obec i v tom, že v jeho koruně je plá nová na lá vka pro pě šípřechod Vltavy. Č emu by toto vodnídílo mě lo sloužit? Jsou zde zapojeny jak zá jmy hospodá řské, tak i rekreační a komunikační. Pro budová ní Jižního mě sta a v dohledné době i oblasti od Modřan ke Zbraslavi, Radotínu a Č ernošicím, bude nutno dová žet nesmírné množství stavebního materiá lu. Vždyť v této oblasti má být postaveno na 100.000 bytových jednotek. Při přetíženosti silniční a železniční dopravy se nabízídoprava po vodě jako hospodá řsky nejvýhodně jší. Z rekreačního hlediska by zde byly netušené možnosti. Počítá se, že přímo na soutoku Berounky s Vltavou na ploše 70 ha by byla zřízena koupaliště pro plavce. Na pravém břehu by byly vybudová ny vodní ná drže pro 40–50.000 milovníků vodní rekreace. Protože v tě chto ná držích by nebyla voda trvale prů točná , byla by i teplejšínež v hlavním toku Vltavy. Z komunikačního hlediska by jez umožnil rychlejší dopravu parníky a v budoucnosti bylo by možno zde použít i parníků o vě tší toná ži. A lá vka pro pě ší, která by byla umístě na na koruně jezu, by v tě chto místech umožnila rychlé a bezpečné spojenímezi obě ma břehy Vltavy.

Vodníprá va Modřanami protéká Vltava, jejíž zá sluhou pro vodní clo, které bylo v Modřanech vybírá no, se Modřany objevují v mnoha listiná ch českých krá lů . Modřanským katastrem protékají dá le 3 potoky: Lhotecký, Libušský a Písnický, nazvané podle obcí, na jejichž katastrech pramení. A protože zde byly vodní toky, byla zde i vodní prá va. Protože tato prá va nebyla v kronice dosud zachycena, činím tak nyní. Z prá vního hlediska je dů ležité rozdě lení vod na vody veřejné a soukromé. Soukromými vodami jsou vody podzemní, prýštící z vlastníkova pozemku, voda zachycená a uzavřená ve studních, rybnících na vlastníkově pozemku a odtoky tě chto vod, pokud neopustily vlastníků v pozemek. V Modřanech má me případy, jak vodního prá va k užívá ní veřejných vod, tak i vodní prá va v soukromém vlastnictví. Je to případ Rá žova rybníka, který byl na soukromém pozemku, ale voda, která tekla ná honem na vodní kolo mlýna čp. 33, tekla čá stečně po cizím pozemku.


- 63 -

a/

Ve vodních knihá ch bylo zapsá no vodní prá vo na Libušském potoce ve prospě ch mlýna čp. 33. V radě MNV bylo 27. října 1948 schvá leno usnesením hospodá řské komise, aby bylo vyvolá no vodoprá vní řízení, na jehož zá kladě by vodoprá vní úřad prohlá sil zá nik vodního prá va zapsaného manželů m Pařízkovým na mlýně čp. 33. V radě MNV 23. února 1949 byl vzat na vě domí protokol sepsaný o vodoprá vním řízení, jehož výsledkem bylo zjiště ní zá niku vodního prá va zapsaného ve prospě ch mlýna čp. 33 v Modřanech. Rybník byl na parcele č. k. 1221.

b/

Obec Modřany mě la vodní prá vo na vodní ná drž č. k. 66 na Lhoteckém potoce čp. 256/1, na přívoz na Vltavě a na koupaliště . Vodní prá vo na koupaliště bylo udě leno 20. prosince 1898.

c/

První česká akc. společnost na rafinová ní cukru mě la vodní prá vo na odbě r vody z Vltavy a na vypouště níodpadních vod do Vltavy.

d/

Schwarzenbergská pila mě la vodní prá vo na soukromý převoz a prá vo na vyklá dá nídřívíz vorů na Vltavě .

e/

Ing. Otto Podvinec /čp. 233/ mě l vodní prá vo na vyklá dá ní dříví v říčním km 182. Prá vo mu bylo udě leno 11. kvě tna 1910.

f/

Jan Vraný, mistr tesařský /čp. 14/. Mě l vodní prá vo k přistá vá ní, vytahová ní a zpracová ní pramenného dříví na pozemku č. k. 1519/1 pod říčním km 182 nad přístaviště m parníků . Prá vo mu bylo udě leno 13. zá ří 1899.

g/

Petr Hladílek, truhlá ř/čp. 255/. Mě l totéž prá vo jako Jan Vraný. Prá vo mu bylo udě leno 10. kvě tna 1910.

h/

Otaktar Vošahlík, obchodník s dřívím /čp. 47/. Mě l totéž prá vo jak Jan Vraný. Prá vo mu bylo udě leno 13. července 1910.

ch/

Josef Novotný, obchodník s dřívím /čp. 69/. Mě l totéž vodní prá vo jako Jan Vraný a bylo mu udě leno 12. ledna 1910.

i/

Rozhodnutím místodržitelstvíz 22. července 1918 bylo udě leno Ing. Karlu Schulzovi v Komořanech vodoprá vní povolení k čerpá ní vody z Vltavy v množství 720 m3 denně pro napá jení parních kotlů v tová rně na výrobu železných trubek a vá penopískových cihel.

Okresní vodohospodá řská sprá va vypsala na 20. duben 1967 jedná ní, jehož předmě tem bylo dokončení a přezkoušení vodních oprá vně ní. Jaký byl výsledek jedná ní, jsem zatím nezjistil.

Životníprostř edí Pro člově ka je jistě dů ležité, co si vydě lá , ale neméně dů ležité je i prostředí, ve kterém žije. Toto si vytvá ří buď sá m, zde si tedy rozhoduje sá m o sobě , nebo je dá no. A mů že být dá no buď přírodním prostředním, ve kterém žije, nebo je ovlivňová no civilisačnímu dů sledky. Z hlediska přírodního prostředí byla příroda k Modřanů m nadmíru ště drá . Z urbanistického pohledu vzato, Modřany mají k zá vidě hodnou polohu. Výškově členitou, s mnoha místy odkud je výhled na daleký obzor, tě sně u obce teče Vltava a obcí protékají 3 potoky. Lesy sahají až k samým hranicím obce a prochá zky zdaleka nejsou monotónní, je možno si je vybírat podle počasí i ná lady, buď do sevřených lesních úvalů , otevřených luk a polí, nebo do hlubších lesů či veselých há jků . Zde, myslím, je třeba lidské zá sahy omezit na minimum, jen na úpravu cest, aby byly schů dné, protože jinak by bylo možno prostředí jen škodit.


- 64 -

Jinak je tomu ovšem u prostředí, které je ovlivňová no dů sledky postupující civilisace. Tyto dů sledky vytvá ří člově k sá m a je proto jeho povinností, aby je, když už ne odstranil, tedy alespoň zmírnil. Tuto povinnost sprá vně pochopilo plená rní zasedá ní MNV 19. prosince 1968, když ustavilo komisi pro životní prostředí. Její povinností je sledovat životní prostředí v místě , vlivy, které na ně pů sobí, a iniciativně navrhovat opatření k jeho soustavnému zlepšová ní. Zejména dbá o čistotu ovzduší, veřejných prostranství a tekoucích vod, pečuje o rozvoj parků , dě tských hříšť apod. Jaké je tedy takto pojaté životní prostředí naší obce? Má m-li odpově dě t v kostce telegrafickým slohem, bě dné, tě žko srovnatelné s ně kterým mě stem naší velikosti a hospodá řského významu. a/

Nejtíživě jším problémem v současné době jsou byty a kanalisace. Je tě žko si představit mě sto o 12.000 obyvatelích, kde v prů myslových podnicích je zamě stná no na 8-9.000 pracovníků bez splaškové kanalisace. Hovoří se o níod roku 1906 a dosud ji nemá me. Nesmírně tíživá je bytová situace. Lidé bydlív přeplně ných bytech, do obce dojíždí za prací víc jak 6.000 lidí, kteří zde chtě jí také bydlet, ale nejsou byty. Bytové družstvo má na 1.000 nevyřízených žá dostí o byt, MNV sta žá dostío přidě leníbytu.

b/

Životní prostředí ztě žuje i naprosto nevyhovující obchodní síť. Obchodní místnosti jsou malé, bez skladových prostor a příslušenství, což ztě žuje jak prá ci zamě stnanců , tak i zá kazníků .

c/

V současné době životní prostředí zdejší obce kazí vyvá žení výkopového materiá lu z metra. Kolony ná kladních aut v trvalém proudu projíždě jí obcí a obtížný je nejen hluk, ale i odpadající materiá l z aut, který za sucha vytvá ří mračna prachu, za deště pak kaluže blá ta, jímž projíždě jící auta kropíkolemjdoucíchodce. V nejbližší době pak čeká me další podstatné zhoršení prostředí, až bude uvedena do provozu nová betoná rna, kdy každou třetí minutu bude vyjíždě t na naši hlavníulici auto naložené betonem.

d/

Tíživým problémem jsou i naše ulice. V obci má me na 48 km ulic a z toho jen 20 km má bezprašný povrch. Jinak jsou to ulice vě tšinou bez ště tového podkladu. Za sucha jsou prašné, za dešťů v mnoha případech nesjízdné.

e/

Ovzduší Modřan nepříjemně znečišťují ně které kotelny ústředního topení zařízené na tuhé palivo, které nejsou vybaveny odlučovači. Zde ná m pomů že jedině plá novaná teplofikace. Obyvatelé Komořan si prá vem stě žují na znečišťová ní ovzduší způ sobené stá čírnou živic.

f/

Životní prostředí kazí i znečiště né toky zdejších potoků . Zejména je to Libušský potok, který protéká Doly, kdysi nejkrá sně jší partií Modřan. Nyní je údolí zamořeno zá pachem potoka, jehož pů vodcem jsou Drů bežá řské zá vody v Libuši. V této vě ci bylo vykoná no mnoho intervencí, konalo se mnoho komisí, bylo vydá no i více výmě rů , situace se však nijak nezlepšila. Písnický potok je zase znečišťová n odpadními vodami z n. p. Léčiva a Modřanské strojírny. Navíc tyto znečiště né vody nejen obtě žují naše občany zá pachem, ale kazí i vodu ve Vltavě , kterou nedaleko odtud bere branická vodá rna pro pražský vodovod.


- 65 -

IV. Š kolstvía kulturníž ivot v Modř anech Š kolství Nedostatek učeben Charakteristickým a zrovna ne příliš radostným znakem našeho školství je skutečnost, že od roku 1938 nebyla v místě postavena žá dná školní budova, nepočítá me-li 3 školičky, které byly postaveny občanskou svépomocí v akci Z. Dá le, že naše nejstarší školní budova čp. 29 má ve svém rodném listě poznamená n rok narození 1873. Od té doby budova byla sice nastavena a ně kolikrá t přistavová na, v roce 1968 bylo v ní dokonce instalová no ústřední topení, ale stá le je to jen východisko z nouze. Ve škole na Jirá skově ná mě stí, zejména pak ve střední všeobecně vzdě lá vací škole je takový nedostatek učeben, že hrozilo vá žné nebezpečí, že bude nutno zavést střídavé vyučová ní ve 3 smě ná ch. Aby se tomu předešlo, byly ve školní tě locvičně zřízeny 2 učebny, jedna pro 3. ZDŠ , druhá pro SVVŠ .

Počet dětína ZDŠ V 1. pololetí škol. roku 1965/1966 bylo na zdejších ZDŠ 52 tříd s 1.442 žá ky, ve škol. roce 1966/1967 52 tříd s 1.336 žá ky. Stav dě tí ve třídá ch je proti minulým létů m značně nižší, takže se učitelé mohou individuá lně vě novat slabším i vynikajícím žá ků m. Při výuce ruskému jazyku se třídy při počtu 31 žá ků dě lí na 2 oddě lení a v ně kterých předmě tech bylo zahá jeno poloodborné vyučová ní. Dá le byl prohlouben styk s rodiči a pro slabšížá ky byly zavedeny doučovacískupiny. O pololetních prá zdniná ch byl proveden ve všech zdejších ZDŠ zá pis žá ků do prvních tříd. Všichni ředitelé po vzá jemné dohodě byli nuceni převést ně které dě ti z prvních tříd do jiných škol, a navíc ve školičce na III. Babech se přihlá silo pouze 5 dě tí, takže vě tší počet dě tí prvních tříd bude dochá zet z vnitřních Modřan na III. Babu. Pochopitelně se ozvali rodiče postižených dě tí, ale situaci nebylo možno řešit jinak. Ukazuje se, že stavba školiček nebyla šťastným řešením. Účelně jší byly by přístavby, příp. ná stavby existujících již školních budov.

Modernisace školní ch budov MNV vynaklá dá značné finanční prostředky na modernisaci našich školních budov. Byla vypracovaná projektová dokumentace na ústřední vytá pě ní 1. ZDŠ . Technologickou čá st provede Prů mstav s podmínkou dodá vky nových kotlů , stavebníčá st KSM. Plá novací komise předložila 7. listopadu 1967 ná vrh na vypracová ní projektové dokumentace na přístavbu kabinetů a sociá lního zařízení při 1. ZDŠ . Předpoklá daná hodnota akce je 500.000 Kčs. Investiční úkol je již zadá n a v současné době zpracová vá n. Vypracová ní bude provedeno do konce června 1968. Teprve po této době bude možno zahá jit jedná ní s ně kterým dodavatelským podnikem o vlastním provedení stavby. Pro rozsá hlost a pomě rnou složitost stavby nebude ji možno v žá dném případě zařadit do akce Z.


- 66 -

Na ústřední topení v 2. ZDŠ je vypracová n projekt na technologickou čá st, stavební čá st je zpracová vá na s termínem do 30. června 1968. Finanční prostředky na tuto akci nejsou dosud zajiště ny ani plá nem, ani fondem reserv a rozvoje MNV. Topená řské prá ce na ústředním topení 2. ZDŠ byly ná roková ny začá tkem roku 1967 u OSP Praha-zá pad. Byl proveden rozvod vody do všech tříd 2. ZDŠ . V akci Z byl postaven výtah na uhlípro kotelnu 3. ZDŠ ná kladem 16.700 Kčs. V souvislosti s investičním úkolem na výstavbu nové školní kuchyně a školní družiny je zpracová vá n investiční úkol na přístavbu 3. ZDŠ . Investiční úkol bude dá n k připomínká m příslušným komisím do konce března 1968. Teprve po jeho projedná ní bude možno zahá jit jedná ní o vypracová ní projektové dokumentace. Dodavatel stavby nenídosud zajiště n. MNV se tedy snaží. Jak se snažídě ti?

Začá tek školní ho roku Začá tek škol. roku 1967/1968 byl 4. zá ří. Tentokrá t bylo upuště no od organisovaného shromá ždě ní žá ků a tyto jen ředitelé škol přivítali školním rozhlasem. Bylo tak rozhodnuto, protože podle smě rnic ministerstva školství vzhledem k zavedení volných sudých sobot, nemá být žá dným způ sobem narušová no vyučová níve školá ch. Ovšem k narušení vyučová ní došlo hned v prvním týdnu vyučová ní. V 3. ZDŠ pozval totiž OÚNZ v tomto týdnu učitele k lékařské prohlídce. Jeden z nich musel ihned odejít na léčení do sanatoria a další 2 na podrobně jší prohlídky. OÚNZ byl požá dá n, aby prohlídky učitelů prová dě l na konci školního roku.

Prospěchové výsledky Ve škol. roce 1966/1967 bylo docíleno tě chto výsledků výchovně vzdě lá vací prá ce: neprospě lo

opr. zkoušky

tříd

žá ků

chov. 2. st.

3. st.

1. ZDŠ

20

519

12

7

10

2

2. ZDŠ

17

402

9

9

13

2

3. ZDŠ

15

415

17

7

24

6

celkem

52

1.336

38

23

47

10

71

8

Pro srovná níuvá dím výsledky škol. roku 1965/1966: celkem

52

1.442

65

-

Sledujeme-li vyučová ní za poslední 3 roky, pak se stá le snižuje počet propadajících a snížil se i počet zná mek 2. stupně chová ní. Zvyšuje se však počet zná mek z chová ní 3. stupně za zá školá ctví, krá deže a neká zeň. S vyznamená ním skončilo 13 % žá ků , což představuje skutečně potě šitelný výsledek.


- 67 -

Dů ležitou podmínkou pro tento výsledek je nižší stav dě tí ve třídá ch, stabilisace učitelských ká drů , při vyučová ní ruskému jazyku dě lení třídy na 2 oddě lení, je-li ve třídě víc jak 31 žá ků . V ně kterých předmě tech bylo zavedeno poloodborné vyučová ní. Pro slabší žá ky byly zavedeny doučovací kroužky, a individuá lní péče se vě nuje i vynikajícím žá ků m. Nejvíce propadajících je z českého jazyka a matematiky. Ve škol. roce 1966/1967 bylo na našich školá ch 1.336 žá ků ve 52 třídá ch. Z nich neprospě lo v 1. pololetí 59, v 2. pololetí 38 žá ků . Z chová ní dostalo v 1. pololetí 36 žá ků zná mku z chová ní 2. stupně , v 2. pololetí 37. Zná mku 3. stupně dostalo v 1. pololetí4, v 2. pololetí10 žá ků . Při projedná vá ní prospě chu žá ků na ZDŠ za 1. pololetí škol. roku 1967/1968, učitelské sbory přijaly řadu opatřeníke zlepšeníprospě chu a chová nížá ků . Např. sledová ní klasifikace slabších žá ků třídními učiteli, pravidelné a častě jší informová ní rodičů , zařazení slabších žá ků do doučovacích kroužků , pohovory třídních výborů SRPŠ s rodiči slabších žá ků apod. Naše ZDŠ mě ly ve škol. roce 1967/1968 řadu úspě chů . 3. ZDŠ organisovala výstavu prací svých žá ků na Pedagogické fakultě v Brandýse n./L. Tato škola předvá dě la v Praze 4 způ sob vyučová ní cizím jazyků m pomocí nahrá vek a sluchá tkového zařízení. Š koly budovaly a zařizovaly ve spoluprá ci se SRPŠ a místními zá vody odborné učebny, zlepšovaly dosavadní prostředí a vybavení, zejména v 2. ZDŠ . Na 3. ZDŠ si svépomocí vyrobily sadu modelů krystalů pro vyučová ní mineralogie. Iniciativně se využívá blízkého plaveckého stadionu v Podolí k soustavnému učeníplavá ní. Porovná me-li počet žá ků na našich školá ch za poslední 3 roky, pak zjišťujeme, že jich trvale ubývá : 1965/1966

52

tříd

1.442

žá ků

1966/1967

52

“

1.336

“

1967/1968

51

“

1.248

“

1968/1969

44

“

1.186

“

Úpravou počtu žá ků v jednotlivých třídá ch, školá ch a přesunem žá ků mezi jednotlivými školami se podařilo výrazně snížit smě nné vyučová ní. Ze 26 tříd, které se pů vodně střídaly, na střídavé vyučová níje jen 8 tříd.

Stř ednívšeobecně vzdělá vacíškola Od 1. zá ří 1967 má střední všeobecně vzdě lá vací škola 3 první ročníky. nebylo možno umístit všechny žá ky tě chto tříd, byla 28. srpna 1967 mimořá dná schů ze školské a kulturní komise, na kterou byli pozvá ni všech ZDŠ a Lidové školy umě ní. Bylo dohodnuto zřídit jednu třídu 3. velké místnosti v přízemí LŠ U, a naproti tomu zase LŠ U bude 2-3 dny vyučovat v budově 3. ZDŠ v 2. patře vždy odpoledne.

Protože svolá na ředitelé ZDŠ ve v týdnu

SVVŠ navště vovalo ve škol. roce 1966/1967 250 žá ků , z toho 60 žá ků navště vovalo elokovanou třídu ve Stodů lká ch. Ve škol. roce 1967/1968


- 68 -

navště vuje školu 260 žá ků v 8 učebná ch. Protože škola má jen 6 učeben, bylo nutno zavést střídavé vyučová ní. V roce 1967 maturovalo 85 absolventů , z toho ze Stodů lek 30. Z tě chto 30 nebylo pro špatnou připravenost připuště no k maturitě 6 absolventů a při maturitě neprospě lo dalších 8, takže ze Stodů lek složilo maturitní zkoušku ze 30 absolventů pouze 16. Z modřanské školy maturovalo 55 absolventů , z nich 2 neprospě li. Opravné zkoušky byly koncem zá řív Modřanech. Na vysoké školy se přihlá silo 37 absolventů , bylo přijato 22. Jak je výše uvedeno, SVVŠ má od 1. zá ří 1967 3 první ročníky. Jedna třída byla získá na na úkor 3. ZDŠ , která získala ná hradní místnost v LŠ U a další třídu má ve školní tě locvičně . V této vě ci se rada MNV usnesla uložit předsedovi školské a kulturní komise nepřipustit, aby se dá le rozšiřoval počet tříd SVVŠ na úkor 3. ZDŠ ,a tuto zá ležitost projednat s KNV. V tomto smyslu také vyzně lo usnesení školské kulturní komise 13. zá ří 1967, kdy se tato usnesla nepovolovat zřizová ní dalších prvních ročníků SVVŠ . Š kola má stá lé prostorové potíže. Jednu třídu má v nevyhovující klubovně školní tě locvičny, dalšíbyla zřízena ze sborovny. Vzhledem k tomu, že v řadě předmě tů je možno žá ky dě lit na skupiny /až 3/, je tu naléhavá potřeba dalších učeben. Zatím byla z býv. skladu zřízena provisorníučebna pro 15 žá ků . Žá ci s profesory se zúčastnili sklizně chmele. Pro velmi dobrou pracovnímorá lku, studijní výsledky a vzorné chová ní, byla škola vyhodnocena jako nejlepší v Praze 4.

Lidová škola umění Lidovou školu umě ní navště vovalo 168 žá ků , z toho 158 v oboru hudebním a 10 v oboru výtvarném. Ve škole vyučuje 11 učitelů . Š kola bě hem roku uspořá dala 4 žá kovské koncerty.

Mateř ské školy Dnem 2. ledna 1967 byla otevřena mateřské škola v čp. 206 pro 30 dě tí. Byly zde pů vodně jesle II., ale protože však v současné době je naléhavě jší potřeba míst v mateřských školá ch, byly jesle II. se souhlasem ONV dočasně přemě ně ny na mateřskou školu. N. p. Chirana zajišťuje ve fá si přípravné dokumentace výstavbu mateřské školy na rohu ul. Raisovy a Fibichovy. 20. ledna 1967 byl proveden výbě r staveniště . Mateřská škola má mít kapacitu 90 dě tí a předpoklá dá se stavební ná klad 2.500.000 Kčs. Chirana ovšem zajišťuje jen 500.000 Kčs, krajská odborová rada se vyjá dřila, že nemů že přispě t finančními prostředky. Rada MNV po zvá žení naléhavosti výstavby tohoto zařízení 11. dubna 1967 schvá lila, aby zbývající čá stka 2 mil. Kčs byla zajiště na ve 3 etapá ch v rozpočtu MNV do roku 1970. V 6 mateřských školá ch je 250 dě tí. Všechny jsou plně obsazeny a ještě k 1. zá ří zbývá neumístě no 60 dě tí pracujících matek. Je třeba zajistit ná stavbu 1. mateřské školy, kde by bylo možno umístit dalších 60 dě tí. Dě tskou lékařkou bylo prohlédnuto a proočková no 150 dě tí. Dá le byly prohlédnuty dě ti předškolního vě ku /5leté/. Vyskytlo se ně kolik případů


- 69 -

onemocně ní planými neštovicemi a spalničkami. V 1. mateřské škole bylo 5 případů spá ly. Družina školní mlá deže má celkem 8 oddě lení, poslední bylo otevřeno 1. zá ří 1967 v 1. ZDŠ . Do družiny chodí260 žá ků a pracuje zde 8 učitelek. 2. družina v Riegrově ul. má malé a tmavé místnosti, proto tam dě ti neradi chodí. Tato družina byla přes prá zdniny zavřena. Pro družinu školní mlá deže je třeba vybudovat nové vyhovující prostory. V této vě ci udě lala rada MNV 28. února 1967 totéž opatření, jak jsem uvedl u 1. mateřské školy. Má být postaven pavilon mimoškolní péče, kde by mě la svoje místnosti i družina školnímlá deže.

Š kolníkuchyně Od let je zná mo, že 1. školníkuchyně nevyhovuje prostorově pro tak velký počet dě tí, který jídelnu navště vuje. Situaci mů že vyřešit pouze výstavba nové budovy pro kuchyni. Byl vypracová n investiční úkol na výstavbu nové školní kuchyně , který bude dá n k připomínká m příslušným komisím MNV do konce března 1968. Teprve po jeho projedná ní bude možno zahá jit jedná ní o vypracová ní projektové dokumentace. Není zajiště n ani dodavatel, takže popravdě řečeno, stavba nové školníkuchyně je zatím v nedohlednu. Ve vě ci stravová ní školních dě tí bě hem vyučová ní, školská komise doporučuje školá m, aby v dohodě s výbory SRPŠ provedly prů zkum a možnost dodá vá ní mléka na svačiny školní mlá deži. Rada MNV by byla ochotna zakoupit ohřívací přístroj zahraniční výroby. Mléko je zatím dodá vá no do 3. ZDŠ a podnik Potraviny by byl schopen dodá vat mléko i do ostatních škol, kdyby školy uplatnily tento požadavek. Má me celkem 4 školní jídelny, počítá me-li do tohoto počtu i mateřské školy. Ve školních jídelná ch bylo prodá no celkem 182.780 obě dů , potravin bylo spotřebová no za 627.020 Kčs. Ceny obě dů se pohybovaly od 3 Kčs do 4,05 Kčs. V 1. školní jídelně je stravová no v prů mě ru denně 620-650 dě tí, kapacita jídelny je ovšem jen na 350 dě tí. O sudých sobotá ch se v jídelně nevaří, protože o obě dy v tento den nebyl zá jem. Znovu bylo připomenuto ředitelů m škol, aby byl dodržová n a řá dně vykoná vá n dohled učitelů na dě ti v jídelně . Ve 2. školní jídelně při 1. mateřské škole se denně vaří 140 obě dů , dospě lých se zde stravuje 21. Ve 3. školní jídelně bylo za rok 1967 vyvařeno 19.143 obě dů a ve 4. školníjídelně při 5. mateřské škole se vařípro 25 dě tía 3 dospě lé osoby.

Zdravotnípé če o děti V dě tském zdravotním středisku nastoupila další dě tská lékařka MUDr. Matlová , která má na starosti jesle a školu u kostela. MUDr. Hackerová rozšířila ordinaci na dě ti do 10 let. Dě tské zdravotnístředisko je sice po generá lníopravě , ale topí se v kamnech uhlím. Pro ná vště vy maminek byly zavedeny galoše k přezouvá ní. Ve školá ch je 1.590 dě tí. Z tohoto počtu bylo systematicky prohlédnuto 746 dě tí. Příležitostných prohlídek bylo 296. Proočková no bylo 203 dě tí.


- 70 -

Předseda zdravotnické komise uvedl v radě MNV, že v Modřanech je nedostatečná péče o chrup dě tí předškolního vě ku. Situaci by bylo možno řešit zřízením zubního oddě lení v budově dě tského střediska za předpokladu zajiště ní ná hradního bytu /1+1/ pro ná jemníky, kteřízde bydlí/jde o staršímanžele/. O pololetních prá zdniná ch byly provedeny preventivní prohlídky chrupu školní mlá deže. Prová dí se tak, že dentista dochá zí celý týden do školy, kterou má na starosti a zatím jej ve středisku zastupují zbylí dentisté. U školní mlá deže klesá kazivost zubů , prů mě rně každý třetí žá k má jednu plombu. V roce 1967 bylo přijato na rovná ní chrupu 62 žá ků . Středisko mývá vlastní rentgen. Doba na protetických pracích se prodloužila na 5 týdnů . Dě tská prá zdninová rekreace je pořá daných jednotlivými podniky.

prová dě na

v rá mci

pionýrských

tá borů

Pionýrská olympiá da v Roztoká ch se konala 28. kvě tna 1967. Zúčastnily se jí všechny modřanské školy i TJ Spartak Modřany.

Sdruž enírodičů a př á tel školy Sdružení rodičů a přá tel školy pracují na všech zdejších školá ch podle předem určených plá nů . Na zprá vě školské a kulturníkomise o činnosti SRPŠ je zajímavé zjiště ní, že SRPŠ upustily od charitativní činnosti. Je to zná mka toho, že životní míra rodičů stoupla natolik, že již není potřeba charitativních zá sahů veřejnosti, jak tomu bývalo dříve, kdy byly bě žné vá noční nadílky šatstva a obuvi chudým dě tem, individuá lnídary a příspě vky. Jak se prakticky projevuje činnost SRPŠ ? Výbory po svém zvolení si vypracovaly celoroční plá ny, podle plá nu pracují i třídní výbory. Výbory pomá haly v rozmisťovacích komisích, uskutečnily pro vyšší ročníky pedagogické předná šky, zajišťují pro 4. třídy školu v přírodě , projednaly možnosti volných sobot ve školá ch. Volné soboty byly uskutečně ny od 2. pololetí škol. roku 1966/1967. Spolupracovaly s aktivem ochrany mlá deže před škodlivými vlivy, pomá haly při sjedná vá ní patroná tních smluv. Ve výchovných komisích byly projedná vá ny přestupky ně kterých žá ků , a až na malé výjimky, s dobrým výsledkem. SRPŠ při 1. ZDŠ připravilo společenský večer, při SVVŠ zajišťovalo maturitní ples, který mě l velmi dobrou úroveň. SRPŠ mě la získat rodiče dě tí, aby brigá dnicky zajistili oplocení hříště u školní tě locvičny. Oplocení mě lo být provedeno do konce 1. pololetí 1967. Tento úkol se nepodařilo splnit, protože rodiče se k tomuto úkolu postavili naprosto pasivně . Ně kterou nedě li přišel na staveniště stavební dozor, ale ani jediný brigá dník. Nakonec prá ce musela být provedena dodavatelsky Drobnými provozovnami.

Aktiv pro ochranu mlá dež e Aktiv pro ochranu mlá deže před škodlivými vlivy byl ustaven při školské a kulturní komisi MNV. Neschá zí se pravidelně , jen podle potřeby. Úzce spolupracuje s výchovnými komisemi při SRPŠ a školskou komisí. Případy jsou řešeny přímo ve škole nebo na zvlá štních schů zích. Aktiv projedná vá hlavně posudky k rozvodovému řízení pro soudy a pro Péči o mlá dež při ONV. Mj. projedná val v roce 1967 3 případy krá deže. Jeden případ byl zvlá šť otřesný. Jednalo se o 16leté dě vče, lže, ukradla hodinky, navazuje na


- 71 -

ulici zná mosti s mladíky, se kterými chodí spá t do bytu. Před aktiv byla 2x pozvá na s matkou, nikdy se žá dná nedostavila. V případě pravidelné absence v dochá zce do školy, je případ projedná vá n ve SRPŠ a v aktivu pro ochranu mlá deže. K jedná ní jsou vždy zvá ni rodiče. Nedostaví-li se, pak jsou pozvá ni před školskou a kulturní komisi MNV. Nedostaví-li se ani tentokrá t, pak je uložena pokuta a podá n ná vrh na odejmutí přídavků na dě ti.

Rozmisťová nídětí Podle nových smě rnic řídí rozmisťová ní mlá deže odbor pracovních sil ONV. Za ná bor jsou zodpově dné zá vody. Š kola pomá há tím, že v prů bě hu celé školní ná vště vy pů sobí na dě ti usmě rň ová ním jejich zá jmů a vloh ke sprá vné volbě povolá ní. V zá vě rečné fá zi je povinností každé školy umožnit zá vodů m provedení ná boru. Na každé škole je pově řen jeden učitel poradenstvím pro volbu povolá ní. Na všech školá ch jsou zařízeny komise, které se zabývajírozmisťová ním mlá deže. Začá tkem roku 1967 zá stupci vě tšiny zdejších zá vodů navštívili školy, hovořili se žá ky a mnohé získali. Ná bor, ačkoliv byly vyzvá ny, neprovedly s výjimkou 2. ZDŠ země dě lské zá vody. Odbor pracovních sil s rozmisťovacími komisemi zdejších škol provedl ná borovou akci ve zdejším kině , kam se dostavili i ná boroví pracovníci ně kterých zá vodů . Akce se zúčastnilo 180 rodičů a byly zde podepsá ny i pracovnísmlouvy. K dubnu 1967 byli zatím získá ni: do země dě lství 1 žá kyně , do dolů 1 žá k, do dopravy 3 žá ci, do stavebnictví 6 žá ků , do KSM 7 žá ků , do ostatních zamě stná ní 13 žá ků , na dalšístudia se přihlá silo 86 žá ků . Na konci škol. roku 1966/1967 opustilo ZDŠ 186 žá ků . Z toho v rá mci rozmisťovací 15leté mlá deže bylo doporučeno do výbě rových škol 106, do země dě lství 2, do stavebnictví 15, do kovooborů 19, do potraviná řství 5, do ostatních oborů 10, do pracovních míst 14, neumístě ných zů stalo 15. Podrobně ji ještě rozvedu počet žá ků , kteří se přihlá sili do výbě rových škol. Ze 106 nastoupilo do SVVŠ 49, do zdravotních 7, ekonomických 15, země dě lských 2, prů myslových 19, do ostatních 14. Tentokrá t nebyly školá m stanoveny kvóty do preferovaných zamě stná ní, byly pouze určeny kvóty do výbě rových škol, které byly ve všech školá ch překročeny. Ná bor do preferovaných zamě stná ní prová dě l odbor pracovních sil ONV s rozmisťovacími komisemi na školá ch ve spoluprá ci s ná borá ři podniků .

Polytechnické dí lny Polytechnická výchova v dů sledku zavedenívolných sobot silně klesla, možno říci o 1/3. V lednu 1967 byla prohlédnuta dílna u Pulců pro její zřízení na polytechnickou dílnu. Bylo doporučeno zřídit vchod do dílny zadem. V tom případě bylo nutno od sousedů vykoupit pozemek 3 x 3 m a od cukrovaru získat souhlas k přechodu přes jejich pozemek. Protože v dů sledku zavedení volných sobot byly sníženy i pracovní hodiny v dílná ch, bylo rozhodnuto, že by bylo neekonomické do dílny investovat 150.000 Kčs.


- 72 -

Bylo rozhodnuto nechat vypracovat plá n úprav v polytechnické dílně u Skřivanů a dá t dislokačníkomisi k disposici dílnu u Houdků , protože na jejíúpravu bylo by třeba podle požadavku OHES 250.000 Kčs. Pro mičurinské pole byl získá n pozemek u nové pošty. Elektropřístroj se zavá zal navést na pozemek dostatek zeminy a provést oploceníproti poště .

70 let Klá ry Valové 27. ledna 1967 se dožila 70 let Klá ra Valová , dlouholetá učitelka a ředitelka ZDŠ pod kostelem. Je dlouholetou členkou školské s kulturníkomise.

Vyučová níná bož enství Na modřanských školá ch se přihlá silo na hodiny ná boženství celkem 16 žá ků , převá žně to jsou dě ti funkcioná řů Č eskoslovenské strany lidové. Vyučová ní ná boženstvíjako nepovinnému předmě tu se dě je v odpoledních hodiná ch.

Feminisace školství , učitelské platy Problémem našeho školství, a to nejen modřanského, ale všeobecně československého, je jeho feminisace. Absolventi středních škol /muži/ prostě nemají zá jem o toto zamě stná ní a dů ležitým činitelem v tomto rozhodová ní byly nízké platy proti jiným zamě stná ním. Proto po úpravě platů vysokoškolských a středoškolských profesorů byly od 1. dubna 1967 zvýšeny i platy učitelů m zá kladních škol, včetně pracovníků m mimoškolního zařízení, dá le učitelů m jazykových škol a lidových škol umě ní, vychovatelů m ve školních družiná ch, klubech apod. Zvýšení se týká 144.000 pracovníků a vyžá dalo si ná kladu 385,2 mil. Kčs. Učitelů m s vysokoškolským vzdě lá ním byly platy upraveny na 1.400–2.300 Kčs, učitelů m s aprobací na 1.–9. ročník ZDŠ na 1.250 Kčs – 2.100 Kčs a učitelů m pro 1.–5. ročník na 1.150 Kčs – 1.900 Kčs.

Š kolstvív rozpočtu MNV Ze zajímavostí modřanského školství uvá dím, že skutečné čerpá ní ze 14. kapitoly rozpočtu školství na rok 1967 činilo 1.174.247 Kčs, u mateřských škol 135.300 Kčs, u ZDŠ 325.894 Kčs, u LŠ U 31.095 Kčs, u Zvlá štní školy 11.614 Kčs. Platy učitelů jsou hrazeny z rozpočtu ONV Praha-zá pad. V rozpočtu na rok 1967 bylo preliminová no na školství 1.158.000 Kčs a na kulturu /kino, Osvě tová beseda, knihovna/ 360.000 Kčs.

Kulturníž ivot v Modř anech Nedostatky kulturní ho a společenské ho ž ivota v Modř anech Podle zjiště ní školské a kulturní komise kulturní život v obci není uspokojivý. Jednotlivé akce podle přijatého kulturního plá nu jsou sice plně ny, ale komise nemá možnost sledovat kulturní činnost na zá vodech, protože podniky kulturní činnost uvá dě jí jen rá mcově , nikdy detailně s uvedením přesného pořadu a dne předvá dě ní, takže nenímožná kontrola.


- 73 -

Dá le trvá stará bolest Modřan, jako kterékoliv jiné okrajové obce Prahy, že místní občané, kteří v Praze pracují, též se tam i kulturně vyžívají. A konečně v neposlední řadě nechuť navště vovat domá cí kulturní podniky podporuje i existence televise. Je pravda, Modřany prožily slavnou éru ochotnického divadla s velkými ná vště vami a divadelními představeními, která si nijak nezadá vala s divadelními kusy hranými na pražských jevištích, ale byla tehdy jiná doba. Bylo ná s méně , byli jsme si často navzá jem dů vě rně zná mí, mezi sebou i navzá jem s herci, spojení s Prahou bylo obtížně jší a chybě la dnešní standardní zá bava – televise. Je jiná doba, lidé žijíjinými zá jmy, proto i kultura musí hledat jiné cesty, jak se dostat nená silně mezi lidi. Jednou z tě chto cest, podle mého ná zoru, by byly zá jmové kroužky. Ovšem kroužek tvořínejen lidé, ale dů ležitými činitelem je i vhodná místnost, kde by se členové mohli schá zet. A zde se dostá vá m k nejtíživě jšímu problému modřanského kulturního života, k nedostatku společenských místností. Svého času byla již témě ř dořešena otá zka stavby kulturního domu, jehož investorem mě la být okresní odborová rada, ale nakonec z projektu zcela sešlo. V roce 1967 se k plá nu výstavby kulturního domu vracíkomise pro obchod, která navrhuje výstavbu společenského domu s předná škovým a tanečním sá lem, restauracía kavá rnou a hotelovým zařízením pro 20-25 lů žek. Zatím je ovšem skutečnost taková , že jedinou společenskou místností je sá l restaurace Na staré poště a místem, kde by bylo možno přenocovat, je ubytovna kampaňových pracovníků cukrovaru.

Kulturnídů m Jediným vhodným řešením by byla výstavba kulturního domu. O jeho postavení vlastními silami se snažil MNV, jednal i s místními zá vody, s místní odborovou radou, okresní odborovou radou, ONV Praha-zá pad i KNV. Nakonec se podařilo výstavbu zá vodního klubu zařadit do ná vrhu zpřesně ného výhledového plá nu výstavby KOR na 3. pě tiletku v investiční hodnotě 6,5 mil. Kčs. Byl určen investor i podnik, který mě l stavbu provést, ale se stavbou se nezačalo dodnes.

Kulturníjizba Na Berá nku Úspě šně jší již byla stavba kulturní jizby Na Berá nku. Její výstavba byla plá nová na na rok 1961, ale za vydatné pomoci občanů z Berá nku a n. p. Léčiva se podařilo stavbu z velké čá sti v předstihu vybudovat již v roce 1960. Mzdové fondy nebyly na stavbě vyčerpá ny, protože brigá dníci provedli i odborné prá ce bezplatně . Mohly proto být provedeny přesuny z mzdových fondů na vě cné ná klady a takto byly získá ny finančníprostředky na zakoupenívnitřního vybavení jizby. Jizba byla slavnostně předá na do užívá ní 30. dubna 1962. Hodnota díla je 159.000 Kčs, ná klady činí 47.000 Kčs. Dnem 1. dubna 1964 jizbu převzala do své sprá vy Osvě tová beseda.

Osvětová jizba Na Havrá nce Protože v jižní oblasti obce nebyla žá dná vhodná místnost, kde by mohly být pořá dá ny schů ze a jiné menší kulturní podniky, bylo radou 10. prosince 1963 rozhodnuto podle ná vrhu dislokační komise a se souhlasem RaJ, že restaurace Na Havrá nce bude zrušena a bude sloužit jako schů zová místnost. Místnosti byly stejně , zejména sociá lnízařízení, v havarijním stavu.


- 74 -

Aby bylo možno objektu užívat k danému účelu, byla domovní sprá vou objedná na jeho oprava u okresního stavebního podniku. Protože byly marné všechny urgence, rada se usnesla 6. července 1965 upozornit radu ONV a požá dat ji o zá krok. S opravami bylo započato v roce 1967 a byly dokončeny v 1. čtvrtletí 1968, kdy byl dá n objekt do provozu. Rekonstrukce byla provedena ná kladem 100.000 Kčs. Je zde jedna velká místnost pro cca 60 osob, další jedna menšía konečně jedna místnost určená pro obecníkroniku. Bohužel budova danému účelu dlouho nesloužila. Na podzim roku 1972 bylo započato s ná stavbou Jeslí I. v čp. 170, proto školní družina uvolnila svoje místnosti pro jesle a přestě hovala se do místností Na Havrá nce. Bylo sice slíbeno, že místnosti budou uvolně ny pro pů vodní účel po prá zdniná ch 1973, ale stalo se tak až v roce 1974, kdy byla dokončena ná stavba jeslíI.

Osvětová beseda Klíčovou kulturní investicí v obci je Osvě tová beseda. Je to zařízení MNV, ve kterém se soustřeďuje všechen kulturní a společenský život v obci. Osvě tová beseda organisuje a prová dí osvě tovou činnost pro obyvatele obce. Pořá dá předná šky, besedy, estrá dy, výstavy, využívá místního tisku a rozhlasu, pořá dá nejrů zně jší kursy, do roku 1966 pořá dala pro zdejší občany velmi oblíbené vychá zky do staré Prahy. Bohužel vedoucí vychá zek N. Horá ček zemřel a vychá zky tím okamžitě zanikly. Č innost besedy řídí rada OB, je 10členná a odpovídá za činnost OB v Modřanech mě stskému ná rodnímu výboru. Osvě tová beseda je samostatně rozpočtující a hospodařící osvě tové zařízení MNV. Finanční prostředky potřebné pro osvě tovou, klubovní a sprá vní činnost si osvě tová beseda opatřuje z výtě žků vlastní osvě tové a společenské činnosti a z příspě vků , které pro ni zajišťuje ve svém rozpočtu MNV na zá kladě předloženého a schvá leného rozpočtu OB. Osvě tová beseda je podrobena dozoru a řízeníMNV. V radě OB došlo v roce 1967 k velkým změ ná m v řídících funkcích. Za zemřelého pokladníka N. Horá čka byl zvolen Jan Mareš, za jednatelku K. Bumbovou byla zvolena Marie Janská a za redaktorku Modřanských novin V. Mandá skovou, která se přestě hovala do Prahy, byl dočasně jmenová n Jan Vá vra. Č innost osvě tové besedy vystihuje zprá va, kterou podala 19. prosince 1967 rada Osvě tové besedy MNV: a/

V kursech ně mčiny pro dě ti je 143 žá ků a pro dospě lé 18 posluchačů . Vyučujícíjsou převá žně učitelé zdejších škol.

b/

Připravuje se kurs angličtiny pro dospě lé.

c/

V pohybové výchově jsou 4 disciplíny, a to pro dě ti předškolního vě ku, umě lecké gymnastiky pro školní mlá dež, taneční gymnastika pro dě ti od 6 do 15 let a rekreačnígymnastika pro ženy. V tě chto kursech je 82 cvičenců rozdě lených do 5 skupin. Na tomto úseku došlo ke změ ná m v osobá ch vedoucích jednotlivých skupin pro jejich onemocně ní. V 5 kursech má me 4 cvičitele.

d/

Kursy šitínavště vuje 34 žen. Kursy jsou koná ny v nově upravené místnosti v čp. 494 v 5 skupiná ch.

e/

Kursy hudebnívýchovy navště vuje 24 žá ků .


- 75 -

Celkem je v kursech a kroužcích Osvě tové besedy 301 zá jemců a vyučuje 18 lektorů .

Modř anské noviny Osvě tová beseda vydá vá pravidelně mě síčně Modřanské noviny ná kladem 1.300 výtisků . Redakce má stá lé potíže se získá vá ním příspě vků . Jsou postrá dá ny příspě vky z MNV o jeho prá ci a prá ci komisí. Ke škodě vě ci nalézá me v tě chto noviná ch i má lo zprá v o činnosti zdejších spolků a vů bec chybízprá vy osobní.

Odpoledníčaje v ZK ROH MS Š kolská a kulturní komise povolila v zá ří a říjnu 1967 pořá dá ní odpoledních čajů v zá vodním klubu Modřanských strojíren. Počá tkem prosince ná čelník OOVB upozornil školskou komisi, že se při zá bavě mladistvým čepuje 10o pivo a víno, mlá dež se opíjí a tropí výtržnosti, pořadatelská služba je nedostatečná a výtržníci, a i pořadatelé, nerespektují příp. zá kroky příslušníků VB. Proto školská a kulturníkomise dalšípořá dá níčajů nepovolila.

Lidová škola umění Lidovou školu umě ní navště vovalo ve škol. roce 1967/1968 206 žá ků , z toho bylo zapsá no 191 žá ků v oboru hudebním a 15 v oboru výtvarném. Ve škole vyučovalo 10 učitelů . Vzhledem k tomu, že bylo sníženo smě nné vyučová ní na našich školá ch, bylo přesunuto vyučová nína LŠ U na odpoledníhodiny. Š kola má 7 učeben a ty na jednosmě nný provoz nestačí.

Pamětnídeska prof. Kolá ř ovi Uvažuje se o pamě tní desce prof. Kolá řovi, který se velmi zasloužil o kulturní život v Modřanech. Podle zjiště ní by činily ná klady na její pořízení 10-20.000 Kčs. Proto vě c se vede zatím v patrnosti, než budou opatřeny finanční prostředky.

Kronika O kronice píši podrobně v kapitole „Jak jsem pracoval“.

Historické pamá tky zapů jčené museu v Roztoká ch Mě NV zapů jčil 2. března 1967 oblastnímu museu v Roztoká ch k jeho žá dosti ze 24. února 1967: a/

rychtá řské prá vo Modřan včetně vloženého obě žníku ze 7. kvě tna 1883,

b/

kovové pouzdro se 6 mincemi a dopisem psaným na pergamenu, v ně mž je zá znam o zcizenídruhého zvonu na jméno bl. P. Marie z 10. zá ří1882,

c/

kovové razítko s textem Podkraj smíchovský - obec Modřan,

d/

kovové razítko pečetícís textem Podkraj smíchovský - obec Modřan.


- 76 -

Mě NV počítá s případným zřízením, když ne musea, tedy alespoň ně jaké pamě tní síně , proto ony předmě ty museu v Roztoká ch pouze zapů jčil. Obě žník ze 7. kvě tna 1883 je zajímavý ozná mením, že propříště novinky v obci nebudou již sdě lová ny oním rychtá řským prá vem doručovaným po číslech, ale vybubnová ním obecním strá žníkem. Dopis z 10. zá ří 1882 mě zaujal dů stojným a slavnostním tónem, jakým byl psá n.

Bož ímuka Č len školské a kulturníkomise Josefus předložil ve schů zi komise 24. ledna 1967 rozpis materiá lu na opravy kapličky na pozemku č. k. 652/2, 653/2 s tím, že by zedník provedl opravu za 8 dní. Bylo usneseno zajistit materiá l a kapličku nechat v jarních mě sících opravit.

Kino Pro 12.000 obyvatel má me jediné kino, a to je ještě v takovém stavu, že na zá kladě technické kontroly kino hraje pouze na výjimku a jeho provoz mů že být kdykoliv zastaven. Primitivní je vě trá ní, jen okny a dveřmi, topí se dvě ma kamny na tuhé palivo přímo v sá le, což odporuje zá kladním bezpečnostním předpisů m. O rekonstrukci kina se jedná již ně kolik let, byly i předloženy ná vrhy na rekonstrukci vypracované jednotlivými zdejšími aktivisty - odborníky. Konečně v roce 1967 byla KPÚ předložena hospodá řská smlouva na vypracová ní projektové dokumentace na rekonstrukci kina za 64.000 Kčs. Smlouva však byla radou vrá cena nepodepsá na, protože jednak došla opoždě ně , a jednak k očeká vaným územním změ ná m, tj. vzhledem k možnosti připojení našeho mě sta ku Praze. Pravdě podobně v souvislosti s tím sdě lil OSP Praha-zá pad, že po projedná ní vě ci s ONV Praha-zá pad vyřadil rekonstrukci zdejšího kina z plá nu na rok 1968. V radě Mě NV bylo proto usneseno dopsat radě ONV Praha-zá pad a upozornit ji na nebezpečí zastavení provozu kina pro technické zá vady, které byly zjiště ny technickou kontrolou již v roce 1958. V roce 1967 bylo odřeknuto 16 představení, a to 2 pro poruchu na promítacím stroji a 14 pro nedostačující ná vště vu /méně než 20 osob/. Tento nezá jem veřejnosti svě dčíi o kvalitě do kina přidě lovaných filmů . Prostředí kina, jak jsem již uvedl, je nepříjemné, ale zhoršují je ještě ná vště vníci. 6. prosince bylo jedná no o narušová ní představení výtržníky, kteří sprostě napadají pracovníky kina, a navíc ještě v noci rozbili okna v bytě vedoucího kina. Případem se zabývalo OO VB. Je pochopitelné, že takové scény ovlivňujíná vště vnost kina. 13. ledna 1967 byla ve zdejším kinu premiéra českého filmu Lidé z maringotek. Představení byl přítomen režisér filmu, ná rodní umě lec Martin Frič. Přítomnými byl vřele přivítá n a představenímě lo přá telský prů bě h. Uvedu ještě ně kolik statistických čísel z našeho kina. Především rozpočet. Vydá nípodle rozpočtu činilo

286.400 Kčs

Skutečné čerpá ní

304.376 Kčs


- 77 -

Vydá níbylo tedy překročeno o

18.376 Kčs

Překročení bylo zavině no tím, že byl zaplacen dodatkový projekt na rekonstrukci kina v čá stce 9.500 Kčs, dá le bylo překročeno pů jčovné za filmy o 1.000 Kčs a údržba o 3.000 Kčs. Hlavníukazatelé kina byly plně ny takto: plá n počet představení počet ná vště vníků tržby za představení

skutečnost

plně nív %

600

589

98,2 %

93.000

83.651

89,9 %

410.000

410.039

100 %

Městská lidová knihovna V roce 1967 byl 2x mě ně n ředitel Mě stské lidové knihovny. Po úmrtí ředitelky Relichové byl přijat na doporučení ONV ředitel Zíbar, který v knihovně pracoval celkem 7 mě síců . Po organisační strá nce vyhovoval, ale v administrativě knihovny se za ně ho objevily vá žné nedostatky. Proto byl s ním rozvá zá n pracovnípomě r a za ředitelku byla přijataj. Bá rtová . V roce 1964 MLK dala výpově ď všem organisacím, které užívaly jejích místností ke schů zím, příp. k jinému spolkovému jedná ní. Tyto nyní žá dají Osvě tovou besedu o propů jčení jejích místností. Bylo již vyhově no advoká tní poradně a Klubu filatelistů . K 1. lednu 1967 mě la knihovna ve svém fondu 25.938 svazků . Z toho pro dospě lé 7.047 svazků naučné a 13 990 svazků krá sné literatury, pro dě ti naučné literatury 1.625 a krá sné literatury 3.276 svazků . V roce 1967 činil počet čtená řů 1.671. Vypů jčeno bylo nakoupeno pro dospě lé nakoupeno pro dě ti vyřazeno pro dospě lé vyřazeno pro dě ti

71.217 svazků , 1.315 svazků , 242 svazky, 6.012 svazků , 235 svazků .

Pomě rně vysoký počet vyřazených svazků se vysvě tluje tím, že v knihovně byly knihy ještě z minulého století. V roce 1967 bylo započato se zaklá dá ním katalogů jmenného a tematického u beletrie a tematického a systematického u naučné literatury. Doposud existoval jen generá lníkatalog pro vnitřnípotřebu. ONV byl školskou komisí vyzvá n k přestě hová ní doplňovacího oddě lení okresní knihovny. Této výzvě bylo vyhově no v srpnu 1967, knihy byly odstě hová ny na Zbraslav a v uprá zdně né místnosti bylo zřízeno dě tské oddě lení. Mě stská lidová knihovna má 3 pobočky, v Tyršově čtvrti, Na Berá nku a v Komořanech. Nejlépe si vede pobočka v Tyršově čtvrti, která má nejvíce výpů jček. Její vadou je, že místnosti jsou vlhké a knihy zde velmi trpí. Pobočka v Komořanech je v rodinném domku, jehož majitelka žá dá místnost knihovny pro sebe.


- 78 -

Na úseku masově kulturní a propagační prá ce byly knihovnou uspořá dá ny 4 literá rní večery, 8 besed pro dospě lé a 16 pro mlá dež. K 50. výročí VŘSR byla vyhlá šena soutě ž pro starší žá ky „Pozná vá me sově tské autory“ a pro menší dě ti „Oblíbené postavy sově tských pohá dek“. Všech tě chto akcí se zúčastnilo 891 osob. Usnesením rady Mě NV byl 28.února 1967 schvá len organisační řá d MLK Modřany. Jsou v ně m vyznačeny úkoly knihovny, jaké knižní sbírky má knihovna obsahovat, organisace a umístě ní, vedení a zamě stnanci, poradní orgá n, kterým je rada Mě stské lidové knihovny, a kterou jmenuje a odvolá vá školská a kulturní komise Mě NV, sprá va majetku a finančníhospodaření. Jako zajímavost z organisace a umístě ní MLK uvá dím, že knihovna má mít podle zá kona a úředních smě rnic tyto prostory: pů jčovnu pro dospě lé čtená ře, pů jčovnu pro dě ti, pů jčovnu pro dospívajícímlá dež, studovnu politické a odborné literatury, kancelá řředitele knihovny, metodické oddě lení, skladiště , sociá lnízařízení. A ve skutečnosti má : pů jčovnu pro dospě lé čtená ře, pů jčovnu pro dě ti, malé a nevyhovujícísklady, hygienické zařízení. Má tedy naše knihovna co dohá ně t. Co si MLK mů že dovolit o hospodá řské strá nce, vidíme z jejího rozpočtu na rok 1967. Příjmy:

zů statek peně ž.prostředků z minulého roku z rozpočtu Mě NV Modřany z fondu rozvoje a reserv Mě NV od obyvatelstva /pů jčovné/ ostatní

2.143,25 68.622,77 10.000,00 12.542,00 1.382,60 94.690,62

Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs

mzdový fond a výdaje za prá ci cestovné a jiné výdaje fysickým osobá m materiá lové výdaje prá ce a služby nemocenské pojiště ní, zamě stnavatelské příspě vky

60.708,00 320,40 23.137,72 3.185,15 6.504,99

Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs

celkem Výdaje:

celkem

93.856,17 Kčs

Rozdíl:

834,45 Kčs


- 79 -

Kromě toho je knižní fond knihovny pravidelně doplňová n z prostředků ONV Praha-zá pad čá stkou 12-13.000 Kčs.

Znak obce Poprvé se se zmínkou o znaku našeho mě sta setká vá me v zá pise o jedná ní rady MNV z 8. kvě tna 1940, kdy bylo jedná no o dopise Sportovního sdružení v Modřanech, kterým zmíně né Sdružení žá dalo o povolení vypsá ní soutě že v místním časopise Modřanský obzor na vyhotovení ná vrhu na znak mě styse Modřan. Bylo usneseno sdě lit, že obec nemů že řešit vypsá ní soutě že na mě stský znak způ sobem, jaký Sportovní sdružení v Modřanech uvá dí ve své žá dosti, a zá roveň ozná mit, že obec nemínív dohledné době tuto soutě ž vypsat. Znovu řešení této otá zky navrhl kroniká ř A. Vlček v zasedá ní školské a kulturní komise MNV 18. dubna 1967. Pro vě c byla získá na i rada MNV a s. Vlček byl vyzvá n, aby zjistil heraldika, který by byl ochoten ná vrh vypracovat. Našel jej v osobě F. J. Karlovského a 12. července 1967 předseda školské a kulturní komise Ing. Há k informuje komisi, že F. J. Karlovský byl osobně u předsedy MNV a slíbil, že dokonce srpna 1967 vypracuje znak mě sta, který bude mít zá kladní pole modré, uprostřed jako symbol vyšehradské kapituly /ve spojení s první historickou zmínkou o Modřanech/, zlaté klíče a homoli cukru /cukrovar byl první prů myslový podnik v obci/. Znak vypracuje za odmě nu 500 Kčs. Ná vrh znaku byl sice 29. srpna 1967 přijat, ale nebyl již schvá len příslušnou úřední instancí, protože v mezidobí 1. ledna 1968 byly Modřany připojeny ku Praze, kde mů že v úředním styku existovat jedině oficiá lníznak hl. m. Prahy.

Slavnosti K vyrovnanému životu člově ka patří nejen prá ce, ale i odpočinek, rekreace, a patří sem i slavnosti. Uvá dím jen ony, které byly v roce 1967 uspořá dá ny v rá mci Ná rodnífronty.

MDŽ V předvečer Meziná rodního dne žen přijal předseda MNV 33 žen, zasloužilých a obě tavých funkcioná řek. Při této příležitosti byla s nimi uspořá dá na beseda s pohoště ním v přízemním sá lku Lidového domu. Oslava MDŽ, která byla tentokrá t spojena s volbou výboru Č eskoslovenského svazu žen, se konala 8. března ve velkém sá le Na staré poště . Hlavní referá t mě la poslankyně NS Kleňhová -Besserová a kromě ní hovořil ještě předseda Mě NV B. Müller a předseda MV KSČ Š afá ř. Za úspě šnou kulturní, politickou a budovatelskou činnost obdrželo 16 žen čestné uzná ní, vyznamenaným předali pionýři kvě tiny. Na ukončeníslavnostníschů ze zahrá la hudba Jaromíra Vejvody.

1. má j 1. má j byl pečlivě připravová n, pro jeho organisová ní byla zvolena zvlá štní komise. Slavnost se vydařila, oslavě mimořá dně přá lo sluníčko, a ačkoliv před tím byly 2 volné dny, účast občanů byla veliká . Seřadiště bylo na Jirá skově ná mě stí, odkud prů vod vyšel v 8.30 h. Č elo prů vodu tentokrá t tvořily Č s. čokolá dovny, zá vod Orion. Projev na fotbalovém hřišti TJ Spartak Modřany mě l zá stupce vyššího stranického orgá nu.


- 80 -

Den ví tězství Den vítě zství byl oslaven 6. kvě tna u pomníku obě tí 2. svě tové vá lky na Jirá skově ná mě stí, odkud pak shromá ždě ní občané a školní dě ti šli prů vodem na místníhřbitov uctít pamá tku padlých za Kvě tnové revoluce.

Den tisku 21. zá ří, Den tisku, byl jím i pro Modřanské noviny, které v redakčním člá nku si stě žují na nesplně né sliby nejrů zně jších dopisovatelů , ať již z řad jednotlivců , občanských výborů , či zá vodních výborů ROH, že budou s redakcí spolupracovat. Bez dopisovatelů a spolupracovníků noviny se nedají dě lat, ať jsou to noviny velké, či nejmenší.

50. výročíVŘ SR Letošní oslavy 50. výročí VŘSR byly připraveny s mimořá dnou péčí. Dokladem toho budiž program jednotlivých dnů : 6. listopadu 1967 -

v 17.30 h. lampionový prů vod školních dě tína Jirá skovo ná mě stí,

-

v 18 h. koncert 30členné hudby železničá rů ZK ROH Praha hlavníná draží,

-

v 19 h. slavnostní zahajovací večer ve velkém sá le Na staré poště , který byl spojen se slavnostním zasedá ním pléna Mě NV. Za předsednický stů l zasedli členové rady Mě NV, zá stupci Mě V KSČ , OV KSČ a čestníhosté.

Oslavy zahá jil předseda Mě NV B. Müller přivítá ním přítomných a slovo pak předal členu předsednictva KV KSČ Vaňurovi. První čá st programu ukončil předseda Mě V KSČ Š afá ř. Pak ná sledovala 2. čá st programu s kulturní ná plní. Obstarala ji hudba ZK ROH Praha hlavníná draží. 7. listopadu 1967 -

v 9 h. položení vě nce u pomníku obě tí 2. svě tové vá lky na Jirá skově ná mě stí,

-

v 10 h. položení vě nců na hroby sově tských vojá ků pohřbených na zdejším hřbitově ,

-

ve 14 h. Na staré poště slavnostní zasedá ní ROH zamě stnanců n. p. Elektropřístroj za přítomnosti sově tských delegá tů . Na zdravici lidu SSSR přítomní delegá ti vřele odpově dě li. Kulturní pořad uvá dě l Dr. Pixa z televise a hrá l orchestr OB.

16. listopadu 1967 -

V 19 h. Na staré poště koncert 50členného orchestru Ústřední hudby čs. armá dy.


V 18 h. v předsá lí Na staré poště beseda o životě a díle L. N. Tolstého a literá rně hudební večer sově tské poesie, který ve spoluprá ci se SVVŠ uspořá dala Mě stská lidová knihovna. Zajímavý a ná ročný pořad, v ně mž se střídaly hudební uká zky s verši ruských a sově tských bá sníků , předvedli žá ci SVVŠ za vedeníprof. Sirka.


- 81 -


V 18 h. v sá le Na staré poště koncert žá ků LŠ U, vítě zů školnísoutě že.

12. prosince 1967 -

V 19 h. byl Mě síc československo-sově tského přá telství zakončen slavnostním projevem v sá le Na staré poště . Kulturní program – estrá dní pořad - zajišťoval Dů m kultury, dopravy a spojů .


- 82 -

V. Zdravotnictvía sociá lnípé če Zdravotnictví Poliklinika Jsme velkou obcí, vždyť se svými 12.000 obyvateli se rovná me mnohému okresnímu mě stu a navíc jsme obcí se silným prů myslovým potencioná lem. Ve zdejších prů myslových zá vodech pracuje na 8.000 zamě stnanců , z nichž do zdejší obce dojíždí odjinud na 5-6.000 lidí. Proto stá le naléhavě jší je potřeba polikliniky. Jednalo se o ní znovu 12. ledna 1967, kdy komise pro výstavbu posoudila ná vrh investičního zá mě ru na stavbu polikliniky a předbě žně vyslovila souhlas s jejím umístě ním v prostoru vinice. Komise si vyhradila posouzení investičního zá mě ru po jeho zpracová nía doplně níinvestorem a doplně nío studii umístě níobjektu na pozemku.

Zdravotnická osvěta Zdravotnická osvě ta byla prová dě na v místním rozhlase, v Modřanských noviná ch, ná stě nkami ve středisku a osvě tovými předná škami a besedami.

Volba lé kař e Platí sice volná volba lékaře mezi obvodními lékaři, ve skutečnosti se však neprojevujívelké přesuny. Jedná se asi o 15 případů .

Odběr krve Odbě r krve nevyzně l podle očeká vá ní. Bylo sice získá no 80 ochotných občanů , dostavilo se jich však k odbě ru pouze 19 a z toho bylo uskutečně no 17 odbě rů . Plá nuje se hromadný odbě r na zá vodech.

Odbornílé kař i Z odborných lékařů dojíždído zdravotního střediska jednou týdně kožnílékařka a krční a ušní lékař. Tito ovšem častě ji nepřijdou, protože pro onemocně ní dalšího lékaře je na Poliklinice v Klimentské neuvolní. Služby interního lékaře v Klimentské zatím lépe vyhovují, než kdyby pracoval v Modřanech bez dalších vyšetřovacích a laboratorních možností. Pro další odborné služby zatím v modřanském středisku nenímísta. Rada Mě NV uložila předsedovi zdravotní komise, aby při slučovacím řízení s Prahou projednal možnost zřízení laboratoře ve zdejším středisku a získá ní internisty alespoň na 2 dny v týdnu. Plá novité gynekologické depistá že s protiná dorovým zamě řením byly provedeny u 76 % žen vybraných vě kových skupin.

Risiková pracoviště Preventivnía dispensá rnípéče o pracovníky na risikových pracovištích bez lékaře byla vesmě s zavedena přičleně ním k jednotlivým obvodním lékařů m a je prová dě na 2x ročně .


- 83 -

Osoby se změ ně nou pracovní schopností, ať už s přiznaným invalidním dů chodem, nebo bez ná roku na ně j, jsou zařazeni mezi dispensarisované a jejich zdravotnístav a pracovnízařazeníse trvale sleduje. Zařazová ní dorostu do s dorostovým lékařem.

pracovního

procesu

je

prová dě no

ve

spoluprá ci

Spoluprá ce s OHES Spoluprá ce s hygienicko-epidemiologickou stanicí byla v roce 1967 velmi dobrá . Výskyt střevních infekcí a infekční žloutenky byl sražen na minimum. Z ně kolika prů jmových onemocně ní v létě 1967 zů stal pouze jediný nevyléčitelným bacilonosičem. jeho léčení převzala OHES. Ná kaza u ně ho vznikla přenosem z Bulharska /Salmonelosa typu Anata/.

Kdy se ošetř eníplatí Podle z. č. 20 každý občan naší republiky má ná rok na bezplatné ošetření na všech stupních zdravotnické služby. Výjimky jsou stanoveny pouze v případech, kdy se jedná výlučně o soukromou potřebu ošetření. Toto platíod 1. února 1967, odkdy budou vybírá ny ve zdravotním středisku příplatky za vyšetření pro žá dost na vydá ní řidičského prů kazu, daňovou slevu, pro soudní řízení, nebo v bytových zá ležitostech. Příplatky ve své výši jsou rozčleně ny od 10 Kčs do 60 Kčs. Nebude také hrazeno lékařské ošetření při soukromém pobytu v zahraničí. Rovně ž ošetření či vyšetření občana, který způ sobil zraně ní sobě či jinému pod vlivem alkoholu, pů jde na jeho účet. Vů bec každé poškození zdraví vzniklé při jakékoliv trestné či protispolečenské činnosti nebo při úmyslném sebepoškození, bude ošetřeno na účet viníka.

Stř edisko obvodní ch lé kař ů Středisko obvodních lékařů potřebuje opravy, stavební podniky však nemají volnou kapacitu. Nejvě tší potíž je s vodou. Středisko má sice 2 studny, ale v době sucha nenívoda ani v jedné, za vlhka pak voda prosakuje zdmi střediska. Existuje jediné řešení, připojení na mě stský vodovod. Vodohospodá řská sprá va dala sice souhlas k provedení přípojky, OÚNZ však nemá pohotově potřebné finančníprostředky. Zahrada kolem střediska obvodních lékařů , až dosud zanedbaná , byla pronajata. Dolní čá st s. Modrovi a horní nad střediskem s. Trkovskému. Proná jem byl smluvně uzavřen na 10 let.

Zubnístř edisko Po pololetních prá zdniná ch 1967 zahá jilo zubní středisko preventivní prohlídky chrupu školní mlá deže. Prů mě rně každý žá k má jednu plombu. Na rovná ní chrupu bylo přijato do KÚNZ z Modřan 62 dě tí. V 1. čtvrtletí se zvýšil počet pacientů jednak o brance, kteří k odvodu potřebují vyšetření chrupu, jednak k vyšetření se hlá sí vě tší počet mladistvých než v jiných létech. Ve středisku se prodloužila lhů ta protetických pracína 5 týdnů , což se pravidelně projevuje v jarních mě sících. Nedostatek střediska je v tom, že je stá le bez rentgenu a nenínadě je, že by se situace změ nila.


- 84 -

Dětské stř edisko Od 15. prosince 1966 je v dě tském středisku dalšílékařka MUDr. Motlová . Má na starosti jesle a 1. ZDŠ . U dě tí z jeslí se projevuje značná nemocnost, asi tak ze 26 %. Jsou to hlavně rýma, chřipka, zá ně ty spojivek a středouší. Vyskytlo se také ně kolik případů planých neštovic, spalniček a 2 případy spá ly. Bylo proto nutno zavá dě t v jeslích karanténu. MUDr. Hackerová má nyní v péči dě ti 2. a 3. ZDŠ a všechny mateřské školy. V prevenci prohlédla 1.228 dě tíod 3 do 6 let a 1.226 dě tíve vě ku od 6 do 15 let. U nemocných dě tí provedla 276 ná vště v. Bylo proočková no 230 dě tí, v ordinaci prohlédnuto a ošetřeno 205 dě tía v dispensnípéči má 49 dě tí.

Pohotovostnísluž ba Od 1. ledna 1968, kdy bude naše mě sto připojeno ku Praze a začleně no do ONV Praha 4, změ ní se i organisace naší lékařské péče. Zejména to pocítíme v odborné lékařské péči a pak v pohotovostní lékařské službě . Tato bude zajišťová na střediskem v Braníku Na Mlejnku. Zdravotnická komise proto zakročila, aby z toho dů vodu byla zabezpečena noční autobusová doprava do Braníka. Zatím pohotovostní služba plynule navazuje na denní ordinaci a možno říci, že plně vyhovuje. Nejsou proti ní stížnosti ani ze vzdá lených míst, ačkoli pů sobnost pohotovostní služby je určena pro širokou oblast od Modřan k Prů honicím a na jih k Ohrobci a Psá rů m. Podle MUDr. Má je je pohotovostní služba nejvíce zatížena v době od 24 h. do 5 h. rá no. Za 4. čtvrtletí 1966 a 1. čtvrtletí 1967 v pohotovostní službě bylo ošetřeno 3.800 případů . Byl sice podá n požadavek, aby jedna sanitka byla trvale v Modřanech, z hospodá řských dů vodů to není možné. Zatím se jeví zbraslavský dispečink jako nejvýhodně jší. Vozový park je však ve velmi špatném stavu, denně jsou 2-3 sanitky vyřazeny z provozu pro technickou zá vadu na vozidle.

Protialkoholnísbor Nadmě rné požívá ní alkoholu pů sobí nezmě rné školy hospodá řské, hlavně však mravní. Ničí člově ka po strá nce jak fysické, tak mravní, v nejednom případě způ sobuje i rozklad rodiny. Alkoholismus není problémem novým, ale se stoupající kulturou společnost není ochotna se s ním pasivně smiřovat a vystupuje proto proti ně mu aktivně . S tímto aktivním vystoupením jsem se poprvé setkal v zá pise o jedná ní rady MNV ze 14. března 1951, kdy bylo usneseno, aby bylo doporučeno prodejná m potravin, aby odstranily z výkladů lahve s alkoholickými ná poji. Problémem alkoholismu se potom zabývala ně kolikrá t jak rada MNV, tak i bezpečnostní komise. Byly provedeny i kontroly. Protože však počet opilců , zvlá šť po výplatá ch, se zvyšoval, rada MNV 16. srpna 1955 se usnesla znovu zavolat všechny vedoucí restaurací a upozornit je, že bude proti nim zakročeno, zjistí-li se, že nalévají podnapilým a notorickým opilců m. Protože se pomě ry nezlepšily, znovu byli vedoucí restaurací pozvá ni 30. října 1956 k jedná ní na MNV a na jejich ná vrh se rada usnesla, že se lihoviny mohou podá vat jen ve večerních hodiná ch. Tomuto usnesení vyhově lo i vedení RaJ, které dalo všem svým provozovná m v Modřanech pokyn, aby v denních hodiná ch nepodá valy hostů m likéry. Podá vat je mohou až po 20 h. Stejný pokyn dal MNV i soukromým


- 85 -

hostinců m v místě . Nad to ředitelství RaJ odebralo zamě stnanců m premie za prodej lihovin. Usnesením rady ONV Praha-jih z 25. ledna 1957 byla ustavena okresní protialkoholní komise a již 30. ledna 1957 byl MNV vyzvá n k ustavení protialkoholního aktivu. V radě MNV bylo 6. dubna 1959 konstatová no, že zmíně nými opatřeními přece jen problém nadmě rného požívá ní alkoholu ztratil proti dřívě jšku ně co na své naléhavosti. Více péče je vě nová no rodiná m, kde se manžel opíjí. Do zdravotní komise byli pozvá ni 4, kteří inklinují k nadmě rnému pití, tě žší případy byly předá ny protialkoholní poradně . Vedoucím restaurací byl vydá n zá kaz čepová ní lihovin o tanečních zá bavá ch s výjimkou piva a vína. 19. prosince 1962 byl vydá n zá kon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu. Podle ně ho má být v místě zřízen protialkoholnísbor, který bude metodicky řízen okresním protialkoholním sborem. Č innost sboru upravuje statut, který schvaluje MNV na plená rním zasedá ní. Sbor organisuje vhodné osvě tové akce se zamě řením na boj proti alkoholismu, sleduje dodržová ní protialkoholních předpisů na pracovištích, v zařízeních veřejného stravová ní apod. Dbá , aby porušová ní tě chto předpisů bylo příslušnými orgá ny postihová no, zjišťuje osoby, které potřebujídispensá rnípéči a podá vá v tomto smě ru potřebné ná vrhy. V srpnu 1963 provedla MUDr. Vlková , odborná lékařka pro psychiatrii, instruktá ž rozšířeného kolektivu zdravotnické komise o boji proti alkoholismu, a při té příležitosti byla při zdravotnické komisi ustavena komise protialkoholní. Protože protialkoholní komise byla sice zvolena, ale dosud nezahá jila činnost, komise pro veřejný pořá dek svolala 16. listopadu 1964 poradu, na kterou pozvala předsedu protialkoholní komise, komise zdravotní, komise pro obchod, obvodnívelitelstvíVB a předsedy všech 3 lidových soudů . Jednomyslně bylo konstatová no, že hlavní příčinou protialkoholního snažení je, že získá vá ní alkoholu není postiženo u kořene, tj. tam, kde se alkohol prodá vá . Podle zá kona se alkohol nesmí prodá vat osobá m mladším 18 let, podnapilým nebo opilým, řidičů m motorových vozidel. A výsledek? Podnikové kontroly dodržová ní tě chto zá kazů nekontrolují, příslušníci VB při zjiště ní vymě ří pokutu, pachatele však neoznamují ke stíhá ní, neoznamují ani osoby, které byly přistiženy při nadmě rném pití alkoholu, aby s nimi bylo příp. zavedeno protialkoholní léčení. Usneseno, že napříště se budou na boji proti alkoholismu podílet i komise pro obchod, pro veřejný pořá dek, školská a kulturní. Rada Mě NV konstatovala 22. prosince 1966, že zdravotnická komise ustavila protialkoholní sbor. Statut sboru byl projedná n za přítomnosti MUDr. Mandíka. Komise veřejného pořá dku, školská a obchodní byly požá dá ny, aby do sboru vyslaly po 1 členu. Statut byl prokonsultová n s okresním protialkoholním sborem, který jej schvá lil. Statut byl pak schvá len plená rním zasedá ním Mě NV 20. dubna 1967. Uvá dím ve zkratce jeho podstatná ustanovení: Sbor je 13členný, předsedou sboru je člen komise pro ochranu veřejného pořá dku, poslanec Mě NV Vě roslav Petřina. Tajemníka si sbor volíze svých členů . Č leny volí na své funkční období MNV na plená rním zasedá ní. Č leny mají být občané, kteří svým vzdě lá ním, zamě stná ním či veřejnou činností mají vztah k boji proti alkoholismu, dá le mají být v ně m zastoupeny komise Mě NV pro


- 86 -

školství a kulturu, pro obchod a zá sobová ní, pro ochranu veřejného pořá dku, OO VB a společenské organisace sledujícípodobné cíle jako sbor. V rá mci svého úkolu má sbor organisovat vhodné osvě tové akce se zamě řením na boj proti alkoholismu, sledovat dodržová ní protialkoholních předpisů na pracovištích, v zá vodních jídelná ch, sledovat, aby porušová ní předpisů bylo příslušnými orgá ny postihová no, zjišťovat osoby, které potřebujídispensá rnípéči nebo péči ústavní, a dá vat v tom smě ru potřebné ná vrhy. Sbor se schá zíjednou za 2 mě síce, ale mů že mít i schů ze mimořá dné. Zdravotnická komise hodnotí činnost sboru pololetně a o výsledku hodnocení podá vá zprá vu radě Mě NV. 4. kvě tna 1967 bylo provedeno školení sboru prokurá torem a předsedou okresního protialkoholního sboru za přítomnosti zá stupkyně protialkoholní léčebny OÚNZ Praha-zá pad. Po tomto školení byl sboru předá n seznam osob, které dochá zejí na ambulantní léčení. Ně kteří z nich potřebují trvalý dozor, jiní jen pohovor. K pohovoru bylo pozvá no 5 osob, jedna z nich se nedostavila. Jednotliví členové sboru byli pově řeni dohledem nad občany, kteří jsou v evidenci protialkoholní léčebny a pracují v zá vodě , ve kterém je zamě stná n člen sboru. Dohledem na pracovníka zá vodu, který nemá svého zá stupce v protialkoholním sboru, je pově řen ROH tohoto zá vodu. Je zajímavé, že alkoholik je považová n za nemocného člově ka. Proto, je-li v protialkoholní léčebně , pak má ná rok na nemocenské dá vky jak on, tak i členové jeho rodiny. V protialkoholním sboru byl podá n ná vrh na ustavení sboru proti kouření, který by pomá hal tě m, kdo se chtě jí odnaučit kouření. Při této příležitosti bylo poukazová no k tomu, že hlavní pozornost v tomto smě ru by se mě la vě novat vyšším ročníků m ve školá ch, kde se začíná s kouřením. Jsou zde i stížnosti na činnost sboru. Předseda sboru s. Petřina se na pozvá ní nedostavuje do schů zí sboru. Komise pro ochranu veřejného pořá dku byla proto vyzvá na, aby jmenovala nového člena. Ustavující schů ze sboru se zúčastnilo ně kolik zá stupců jmenovaných zá vody, ale do příští schů ze již nepřišli. Z toho je zřejmé, že na zá vodech se příliš nezabývají bojem proti alkoholismu. Komise se proto usnesla informovat prokurá tora, aby přesvě dčil vedení zá vodů o nutnosti spoluprá ce s aktivem. Jinak se činnost aktivu omezuje na sledová ní osob, které jsou v evidenci, a na podá vá ní zprá v protialkoholní poradně . VB poukazuje na nedostatečnou činnost aktivu v případech ně kterých alkoholiků , kteří sice nenarušují veřejný pořá dek, ale v zá jmu jejich zdravíi v zá jmu jejich rodin je třeba zá kroku orgá nu, jakým je protialkoholnísbor.

Č SČ K Na výroční schů zi Č SČ K v únoru 1967 byl přijat ná vrh na sloučení dosavadních 4 skupin v jednu, a to, aby byla rozdě lena na úseky, v jejichž čele budou místopředsedové společné skupiny Č SČ K. Předsedkyní této společné skupiny byla zvolena K. Cvachová .


- 87 -

Ve spoluprá ci s ostatními složkami NF provedl Č SČ K jednorá zovou ná borovou akci na získá ní dá rců krve. V této akci darovalo krev 18 dá rců . Trvale se ná bor prová dív místních prů myslových zá vodech. Č SČ K přispě l finančně na zakoupení 7 poukazů do pionýrského tá bora pro dě ti s vadným držením tě la. Tento tá bor byl uspořá dá n v srpnu v Kytíně u Mníšku. Výbě r dě tíbyl doporučen dě tskou lékařkou. 5 dobrovolných sester Č SČ K se zúčastnilo 5denního školení v Praze pro pečovatelky v domá cnostech. Č SČ K zahá jil školení dorostu hned počá tkem srpna 1967 a počet zdravotníků I. stupně je vyšší než smě rné číslo dané OV Č SČ K. Účelem tohoto školení je naučit dě ti první pomoci při bě žných úrazech, které se jim mohou přihodit ve škole, při vychá zce, při tě lesné výchově apod. Š kolení pak pokračuje i za pobytu ve škole v přírodě . Nejlepšíúroveň mě lo školenív 3. ZDŠ , kde zdravotníkroužek 3.-5. tříd vedla skupinová vedoucí PO učitelka Gössalová , kroužek mě l 25 žá ků . Po jeho ukončení pokračovala ve školení II. stupně se staršími dě tmi. Na 2. ZDŠ I. stupeň školila učitelka Karla Bumbová , kroužek mě l 21 dě tí. Na 1. ZDŠ vedla školeníučitelka Anna Volfová . V roce 1967 byly pořá dá ny soutě že dorostu. 19. kvě tna byla uspořá dá na soutě ž zdravotnických hlídek na školá ch, které se zúčastnili frekventanti školení BPZO I. stupně ze všech modřanských ZDŠ . Celkem bylo 13 hlídek po 3 členech. 5 vítě zných hlídek postoupilo do okresního kola soutě že, které bylo uspořá dá no 27. kvě tna v Roztoká ch. Z tohoto soutě žního kola si zdejšídě ti přinesly čestná uzná nía vě cně odmě ny. 6. června se konala soutě ž zdravotnických družin na hříšti Spartaku v Modřanech. Účelem bylo prově řit akceschopnost družin v případě ohrožení. Na programu bylo stavě ní stanů , poskytová ní první pomoci při úrazech a byly kladeny i teoretické otá zky. Naše sestry byly po odborné strá nce velmi dobré, ale pro drobné nedostatky ve výstroji dostaly trestné body a umístily se na 2. místě za družinou z Jílového. I nezapnutý límeček a chybě jící odznak rozhodoval o vítě zi. 4 mladé zdravotnice se zúčastnily 14denního studijního tá bora v Bezenicích u Benešova. Po školení budou dá le pracovat podle pokynů dorostové komise OV Č SČ K.

Koupaliště Krá sným a plně vyhovujícím koupaliště m ve volné přírodě byla kdysi Vltava. Od postavení přehrad na horním toku Vltavy se voda ve Vltavě podstatně ochladila /na 17o/, a to odradilo mnohé milovníky koupá ní ve volné přírodě . Zbývala však ještě sluneční lá zeň na luká ch při vltavských březích. Ale i to bylo ztraceno postupným zavá žením tů nía definitivně zničeno postavením betoná rny. Je však již v lidském osudu psá no, že člově k na akci vymýšlí protiakci. Tak 16. dubna 1963 zá stupce TJ Spartak Modřany doporučuje zřízení koupaliště u Vltavy, protože koupá ní v řece je obtížné pro přílišnou chladnost vody. Akce by mohla být provedena za pomoci zá vodů . Akce sice provedena nebyla, ale 12. zá ří 1967 plá novací komise předložila radě Mě NV ná vrh na schvá lení zá mě ru k vypracová ní přípravné a projektové dokumentace na výstavbu koupaliště v Modřanech pro 5.000 ná vště vníků


- 88 -

s možností využití rybničních ploch k rybolovným účelů m. Při zpracová ní přípravné dokumentace bylo doporučeno přezkoušet přírodní podmínky v Modřanech-Píšovicích. Ústředním investorem by byl Mě NV Modřany, investorem země dě lská komise Mě NV. Předpoklá daná hodnota díla - 500.000 Kčs. Realisace by byla provedena čá stečně dodavatelsky, čá stečně v akci Z místníorganisace Svazu čs. rybá řů . Ná vrh byl radou Mě NV schvá len. Jednalo se o soustavu 3 spodních rybníků , která by převá žně sloužila rekreaci, proti rekonstrukci 4. malého rybníku nebylo ná mitek. Koncem roku 1967 bylo na rybníku v Kamýku započato s přípravnými pracemi. Na staveniště byl dová žen ká men, písek a výpustní roury. Bylo provedeno vyčiště níterénu od křovíaj. překá žejícího porostu. Tolik plá ny. Ovšem podle zá pisu o jedná ní rady MNV z 30. ledna 1973 příprava na zahá jení a zajiště ní stavby koupaliště v Píšovicích je odvislá od pořízení a schvá lenínových územně plá novacích podkladů .

Jesle Dů ležitou složkou zdravotnické péče o obyvatelstvo jsou jesle. První modřanské jesle byly značným ná kladem vybudová ny v roce 1939 v čp. 170 Pod sady Komenského. Další s kapacitou 70 dě tí byly otevřeny 1. ledna 1967 jako sdružené jesle v Dukelské ul. Jejich výstavbou byl vyřešen nedostatek míst v jeslích. Tyto mají kapacitu 70 dě tí, územní jesle Pod sady Komenského 30 dě tí. Naproti tomu je kritický nedostatek míst v mateřských školá ch. Proto počínaje 1. lednem 1967 byly dočasně na dobu 2 let zrušeny jesle II. v čp. 206 a objekt byl předá n mateřské škole. Kromě toho rada MNV po předchozím jedná ní se zá vody a OÚNZ, aby bylo plně využito kapacity sdružených jeslí, a aby bylo pomoženo mateřským školá m, rozhodla 16. ledna 1968, že ve sdružených jeslích, nebude-li možné jiné řešení, budou dě ti ponechá ny i po dosažení3. roku svého vě ku.

Sociá lnípé če V sociá lní péči o občany vykoná vá zá kladní dů ležitou činnost komise sociá lního zabezpečení Mě NV. V roce 1967 mě la komise 19 schů zí řá dných a 1 mimořá dnou. Schů zí se zúčastňují zá stupci občanských výborů a aktivisté, kterých má komise 9 ze zá stupců Č SK a Svazu invalidů .

Komise sociá lní ho zabezpečení O mnohotvá rnosti úkolů , které řešíkomise sociá lního zabezpečení, svě dčízá pis o jedná níkomise z 9. října 1967, kdy mj. byly projedná ny tyto zá ležitosti: -

hotově vyplacený příspě vek na koupi uhlí,

-

dě ti do pionýrského tá bora,

-

přizná nídů chodu manželky,

-

prominutípřeplatku na dů chodu,

-

zvýšenídů chodu pro bezmocnost,


- 89 -

-

žá dost do domova dů chodců ,

-

pouká zky na potraviny,

-

přiká zá nípečovatelky,

-

lá zeňská péče,

-

přídavek na cukrovku,

-

prošetřit sociá lnípomě ry dě tí,

-

příspě vek na obě dy.

Bylo dopsá no do domovů dů chodců o sdě lení, kolik je v nich umístě no dů chodců z Modřan a mají-li dietu. To kvů li ná vště vá m, které budou provedeny v listopadu. V roce 1967 bylo v domovech dů chodců umístě no z modřanských občanů : 2 muži a 1 žena. Pečovatelskou službu prová dě ly 2 ženy ve 3 případech. Peně žitý příspě vek z doplňkové péče byl poskytnut v 5 případech, celkem bylo vyplaceno 700 Kčs. Opakující peně žní příspě vek byl vyplá cen 39 dů chodců m, celkem bylo vyplaceno 33.970 Kčs. Jednorá zové výpomoci vě cné, tj. na uhlí nebo potraviny, byly poskytnuty 184 občanů m v hodnotě 43.955,90 Kčs.

Pozornosti k vá noců m Před vá nočními svá tky zá stupce komise sociá lní péče se zá stupci sboru pro občanské zá ležitosti navštívili modřanské občany v domovech dů chodců a předali jim jménem Mě NV a komise sociá lního zabezpečeníbalíček v hodnotě 30 Kčs. Komise objednala pro potřebných 12 dů chodců ště drovečerní večeři v restauraci Na zastá vce. Každý dostal k večeři rybí polévku, smaženého kapra s bramborovou kaší, kompot, ká vu se zá kuskem a vá nočku v ceně 10 Kčs.

Klub dů chodců Pro klub dů chodců se nepodařilo získat vhodnou místnost. Já , jako starý člově k a také dů chodce, si ovšem myslím, že mnohem účelně jší než klub dů chodců , by bylo opatřit vhodné místnosti pro zá jmové kroužky, ve kterých by se schá zeli jak mladí, tak staří. Kde by staří mohli uplatnit své znalosti a zkušenosti, a kde by mladí svojí živelností starým lidem nedovolili myslet na stá ří a s ním spojené problémy, kde by zapomně li na doby dá vno zašlé a nená vratně ztracené. Společného stravová ní se zúčastňuje 13 občanů , kterým komise poskytla příspě vky v čá stce 14.242 Kčs, obě dů bylo vydá no 4.185. Tě mto dů chodců m byla též podá na ště drovečerní večeře. Na kvalitu obě dů nebylo v roce 1967 stížností.

Zvyšová nídů chodů V roce 1967 probíhala výbě rová akce zvyšová ní nízkých dů chodů . Komise navrhla okresníposudkové komisi ke zvýšení67 nízkých dů chodů , bylo vyhově no v 63 případech. V dů sledku této úpravy dů chodů v Modřanech celková čá stka vplá cených dů chodů stoupla v mě síci o 6.186 Kčs. V prů mě ru se zvýšil dů chod u každého navrženého případu o 98 Kčs. V roce 1968 bylo v akci pokračová no.


- 90 -

Na zvýšení byli navrženi dů chodci osamě lí, přestá rlí a nakonec přestá rlí – nemocní, mající dě ti, které by mě ly vů či rodičů m alimentační povinnost. U dů chodců mladších 70 let komise přihlížela k sociá lním pomě rů m dě tí a jejich alimentačnípovinnosti.

Estrá da pro dů chodce Komise sociá lního zabezpečení uspořá dala 28. zá ří v sá le Na staré poště odpoledne estrá dní pořad pro dů chodce „Hrajeme dů chodců m“. V programu se uplatnili i místní zpě vá ci. Hudební program obstarala hudba ZK ROH zamě stnanců Praha hlavní ná draží. Sá l byl plně obsazen a přítomní se zřejmě dobře bavili.

Odbor sociá lní ho zabezpečeníMNV 30. listopadu 1967 zá stupci ONV Praha-zá pad provedli prově rku agendy odboru sociá lního zabezpečení Mě NV. Výsledek prově rky byl, že bylo nařízeno provést tato ná pravná opatření: prově řit jednotlivé případy dů chodců pobírajících podporu z doplňkové péče, prově řit případy všech dů chodců , kterým je přispívá no na stravová ní, přešetřit i sociá lní potřebnost všech dů chodců , kterým je bě hem roku poskytová na jednorá zová výpomoc. Na doplně ní a vysvě tlení připomíná m, že vyřizová ní agendy sociá lního zabezpečení je velmi ztíženo akutním nedostatkem pracovníků . Celou agendu totiž obstará vá jediný pracovník - s. Kutilová , která je zá roveň vedoucíbytového odboru.

Pečovatelská služ ba V našem mě stě má me 3 pečovatelky, které se starají o 5 osob. O funkci pečovatelky je malý zá jem, protože odmě na je pomě rně nízká , rozhodující je počet úkonů , které v tom kterém případě prová dí. Zhruba je možno říci, že mě síčníodmě na se pohybuje od 100 Kčs do 300 Kčs. Pro mladší, ještě výkonnou ženu, je to jistě má lo, starší pak již na tuto prá ci nestačí. Po pravdě řečeno, i pečovatelky mají s touto funkcí špatné zkušenosti. Ošetřovanky jsou staré, ně kdy senilní, jindy od přírody svá rlivé, na poskytovaných službá ch vidí jen to stinné a ošetřová ní nemocných nebývá vždy zá bavnou zá ležitostí. Proto je trvalý nedostatek pečovatelek, pro které je v Praze pořá dá n týdenní kurs, ve kterém jsou seznamová ny se svými úkoly a povinnostmi.


- 91 -

VI. Výroba Komuná lnísluž by Modř any Komuná lní služby Modřany v socialistické soutě ži komuná lních služeb na okrese Praha-zá pad se za rok 1966 a 1. čtvrtletí 1967 umístily na 1. místě , a ve Středočeském kraji z celkového počtu 78 vyhodnocovaných podniků byly na 2. místě . Na 1. místě se umístily KS Říčan. Podle hodnocení prá ce poslanců vytvořily v této době :

Mě NV za volební období 1964-1967 KSM

-

autoservis – ná klady včetně strojního zařízení1.162.000 Kčs,

-

soustředě nístavebního střediska v Cholupické ulici – ná klady 41.000 Kčs,

-

byl zaveden prodej čerstvé zeleniny spotřebitelů m,

-

rozšířena autodoprava ná kladníi osobní,

-

zlepšen odvoz feká lií,

-

zavedeny nové služby – napíná nízá clon,

-

přístavba dílny kamenosochařství– ná kladem 24.000 Kčs,

-

úprava urnového há je na hřbitově .

Vedení podniku se od počá tku roku 1967 zamě řilo na soustředě ní odbytové agendy s cílem dosá hnout přehledu o vyřizová ní objedná vek, a tím i zkrá cení lhů t. Sledová ní je prová dě no centrá lně až na prá delnu a čistírnu. Sledová ní je dů ležité zejména u stavební údržby, která vykazovala k 1. lednu 1967 275 nevyřízených objedná vek. Nejvě tší počet nevyřízených objedná vek je u malířů pokojů . Obtíže jsou v zá sobová ní středisek materiá lem, zejména u stavební údržby. V této vě ci nedošlo ani v roce 1967 ke zlepšení. Snaha podniku uzavřít včas smlouvy o přípravě dodá vek byla marná . Smluv bylo připraveno 30, ale ani jediná nebyla uzavřena. Podnik proto musí střediska zá sobovat starým způ sobem a v mnoha případech musí nakupovat v maloobchodě . Nedostatek materiá lu se projevuje hlavně u pracíinstalatérských /chybě jíumyvadla, klosety, fitinky, armatury/. U elektrických prací dodavatel odmítá dodá vá ní i bě žných materiá lů , např. elektrické přípojky.

Investice V oblasti investiční byl v březnu schvá len projektový ná vrh na přístavbu kancelá ří na místě staré stodoly u administrativního ústředí KSM. Komise SAM doporučila stavbu do úrovně budovy čp. 9. Ná klad byl propočítá n na 235.000 Kčs. Investice, i když trvá ní stavby je časově omezeno do rekonstrukce hlavní ulice, je esteticky účelná , protože zakryje nevzhledný štít domu čp. 9. Plá n investic na rok 1967 obsahoval pů vodně stavební investice v hodnotě 538.000 Kčs a strojní v hodnotě 174.000 Kčs, celkem tedy 712.000 Kčs. Se souhlasem nadřízených orgá nů byl upraven na 845.000 Kčs. Jsou to:


- 92 -

stavební:

přístavba provozu, skladu a kancelá ří k objektu ústředí

230.000 Kčs

přístavba provozoven v Chodově

138.000 Kčs

rozšířenía zastřešeníodstavné plochy autoservisu

260.000 Kčs 628.000 Kčs

strojní:

hydraulické čerpadlo

4.000 Kčs

hořá k a aura pro autoservis

36.000 Kčs

Barkas valník

53.000 Kčs

stroje pro autoservis

60.000 Kčs

2 pračky P8 pro Dů m služeb Volha taxi

8.000 Kčs 56.000 Kčs 217.000 Kčs

První 2 akce stavebních investic prová dě né ve vlastní režii byly dokončeny do konce roku 1967. Třetí akce /rozšíření odstavné plochy autoservisu/ mě la být započata v říjnu 1967. Stavbu prová dě jí Montované stavby z prefabrikovaných dílů . Stavba byla provedena v roce 1968.

Plněníplá nu hrubé ho dů chodu V roce 1967 všechna střediska KSM s výjimkou vnitropodnikové údržby a pohřební služby splnila roční plá n hrubého dů chodu. V tržbá ch od obyvatelstva má nejlepšíplně nístředisko autodopravy.

Zrušené provozovny V roce 1967 byla zastavena střediska: zá mečnictví v Ohrobci, sbě rny prá dla v Č ernošicích a Dobřichovicích byly předá ny, bylo zrušeno čiště nípeří.

Zvlá štnízapojení Příznivě na hospodá řské výsledky pů sobí tzv. zvlá štní zapojení. K již existujícímu zvlá štnímu zapojení modřanského přívozu Modřany-Chuchle, brusiči nožů , malíři pokojů v Chodově , kvě tiná řství v Modřanech, přibyly v 3. čtvrtletí 1967: hodiná řství v Modřanech, výroba tašek a šá tků , na krá tkou dobu také čiště ní koberců a taxislužba. Ve zvlá štním zapojeníjsou i sady.

Počet pracovní ků K 1. lednu mě ly KSM 30 učňů , k 1. zá ří bylo přijato dalších 13, z toho bylo 5 dě včat. Stav pracovníků byl 463, z toho bylo 227 žen. Pracovníků ve zvlá štním zapojeníbylo 28.

Existence KSM po 1. lednu 1968 V 2. polovině roku 1967 bylo intensivně jedná no o formě , v jaké budou KSM existovat po 1. lednu 1968 po připojení Modřan ku Praze. Rada Mě NV


- 93 -

projedná vala 24. října 1967 ná vrh delimitační komise ONV Praha-zá pad na zřízení okresního KP Praha-zá pad se sídlem v Modřanech, který by byl řízen ONV Praha-zá pad. Rada po projedná ní a zvá žení všech bodů ná vrhu se jednomyslně usnesla, aby KSM zů staly i nadá le podnikem řízeným Mě NV v Modřanech v celém dosavadním rozsahu a dosavadníúzemnípů sobnosti. Přitom bylo zdů razně no, že služby a prá ce tímto podnikem prová dě né, resp. poskytované, budou i nadá le v celé oblasti jeho pů sobnosti, tedy i na území ONV Praha-zá pad, prová dě ny a dá le rozvíjeny v plném souladu s potřebami obyvatel tohoto území. Pouze MNV Jílové uplatnil při jedná ní požadavek, aby provozovny na území MNV Jílové, které byly v roce 1965 začleně ny do KSM, byly vyčleně ny a předá ny do přímého řízení MNV Jílové. MNV Modřany 2. listopadu 1967 tomuto požadavku vyhově l.

Domovnísprá va K 31. prosinci 1967 obhospodařovala Domovní sprá va Modřany 160 domů s 843 byty.

Ú drž ba domovní ho majetku Velkým úkolem a zá roveň i problémem je oprava domovního majetku. V plá nu na rok 1967 jsou opravy v hodnotě 100.000 Kčs. Kdyby však zde byl podnik, který by byl ochoten a schopen převzít zaká zky ve vyšší hodnotě , bylo by jich nejméně za 1.500.000 Kčs. Opravy dodavatelským způ sobem jsou prová dě ny jedině KSM a OSP Praha-zá pad, a ty svojí kapacitou na vě tší opravy nestačí. Jen pro dokreslení uvá dím, že rekonstrukce býv. restaurace Na Havrá nce byla OSP zadá na již v roce 1965, a tento podnik provedení opravy odklá dá z roku na rok. Jedinou omluvou či výmluvou je nedostatečná kapacita. S rekonstrukcí bylo konečně započato na podzim 1967.

Vlastníúdrž bá ř ská četa Z tě chto dů vodů DS přikročila ke zřízení vlastní údržbá řské čety. V roce 1966 bylo získá no 5 osob, které podle povahy prá ce a podle potřeby pracovaly krá tkodobě . Byli to 2 pracovníci z místních podniků a 3 dů chodci. Pro rok 1967 bylo plá nová no 7 údržbá řů , ve skutečnosti však v přepočteném stavu to bylo 17. V této kategorii byl mzdový fond překročen o 142.547 Kčs. Protože dodavatelské podniky pro DS nepřijímaly prá ce klempířské, pokrývačské, asfaltérské, opravy komínů apod., DS je prová dě la vlastními pracovníky z doplňkových zdrojů . Podle zprá vy o činnosti poslanců Mě NV ve volebním období 1964-1967 bylo na opravy a údržbu domovního majetku vynaloženo 237.000 Kčs. Bylo opraveno 80 střech, všechny porouchané pračky a sporá ky. V mnoha domech byly opraveny feká lní jímky. Do 21 domů byly zabudová ny vodovodní přípojky, zřízeny splachovacíWC, koupelny a sprchové kouty. V roce 1967 bylo pokračová no v akci prodej rodinných domků , která má být ukončena v roce 1969. V 1. čtvrtletí 1967 bylo prodá no 17 domků v hodnotě 769.447 Kčs. K prodeji je připraveno dalších 19 domků , dosud však není provedeno jejich oceně ní. Ve stadiu stagnace je přejímá nídomů do socialistické péče ná jemníků . Ná jemníci neprojevujízá jem o převzetí.


- 94 -

Stavebnídvů r V roce 1967 byla projedná vá na otá zka výstavby stavebního dvora, o jehož zřízení se jednalo již v roce 1922, kdy majitel pily Antonín Mitera nabídl obci ke koupi dů m čp. 223 na Dolní Cholupické ul., kde je dnes stavební úsek KSM. Byla s ním tehdy uzavřena prozatímní kupní smlouva, protože však proti ní bylo podá no odvolá ní z řad občanů , bylo rozhodnuto od prozatímní kupní smlouvy upustit s podmínkou, nebude-li objekt do rozhodnutí odvolá ní prodá n, že obec trvá na pů vodní prozatímní smlouvě . O vě ci však již dá le jedná no nebylo. Pozemek mě l výmě ru 629 čtver. sá hů a kupní smlouva byla sjedná na na cenu 170.000 Kčs. O obecním dvoru bylo znovu jedná no v roce 1937, kdy finanční komise nedoporučila, aby byl kupová n dů m čp. 170 na obecnídvů r. Podle ná zoru komise mě l být k tomu účelu pronajat dů m čp. 59 a pozdě ji by mohl být obecní dvů r zřízen na obecním pozemku u hasičské vozovny. V roce 1958 KSM žá daly, aby mohly používat dvora hasičské vozovny ke gará žová nísvých vozidel, protože na dvoře u Vošahlíků chtě jízřídit autoservis. Potřeba Technických služeb si vyžá dala, že v roce 1967 znovu přišla na pořad jedná ní otá zka zřízení stavebního dvora. Rada Mě NV vydala 10. kvě tna 1967 zá mě r na výstavbu stavebního dvora, ve kterém by byly Technické služby, čá st služeb KSM a vodohospodá řská sprá va. Předsedovi komise plá novací, výstavby a pro SAM bylo uloženo zajistit nejpozdě ji do konce roku 1967 vypracová ní projektového úkolu s navržením etapisace výstavby. Na výstavbě by se podílely Mě NV, KSM, OVHS Praha-zá pad a KIÚ Praha. Projektový úkol byl zajiště n dohodou o provedení prá ce s projektanty jednotlivci s termínem do 30. června 1967. V zá pise o jedná ní rady Mě NV z 30. října 1968 se dočítá me, že Útvar hlavního architekta nesouhlasí s výstavbou stavebního dvora v Potočká ch. Dvů r bude postaven na dnešním fotbalovém hřišti TJ Spartak u cukrovaru. V Potočká ch bude umístě no hříště TJ Spartak. O stavebním dvoru se jednalo v radě MNV ještě 15. dubna 1969, aby pak byla opuště na myšlenka jeho stavby na dnešním hříšti TJ Spartak. Podle zá pisu o jedná ní rady přípravnou dokumentaci na stavbu stavebního dvora zajišťoval Pražský projektový ústav. V době jedná ní rady v příslušných odvě tvových komisích a v Drobných provozovná ch byla projedná vá na studie k projektovému úkolu. Studie řešila umístě ní stavebního dvora na pozemcích fotbalového hříště TJ Spartak a s ním sousedící pískovny. Mě l zde být komplexně umístě n stavební dvů r včetně provozní, administrativní, údržbové a stavební čá sti se sklady a dá le gará žového domu o kapacitě cca 800 boxů s potřebným servisem a čerpací stanicí. 3. července 1973 rada MNV souhlasí, aby byla vypracová na studie na výstavbu areá lu KSM, TS a DS v prostoru určeném smě rným územním plá nem, tj. v Komořanech-Koutech, na výmě ře 12 ha. Mají zde být umístě ny stavební údržba, doprava, gará že, zahrady a kompletní autoservis pro 50 zamě stnanců . Další výstavba autoservisu ve Lhotecké ul. byla rozhodnutím Útvaru hlavního architekta zastavena.


- 95 -

VII. Zemědělství Farma Stá tní ho statku v Modř anech Všechnu země dě lskou pů du v obci obhospodařuje farma Stá tního statku, která je organisačně přičleně na k Stá tnímu statku ve Zbraslavi.

Rostlinná výroba Včasné osetí ozimů a příznivé klimatické pomě ry na podzim 1966 mě ly za ná sledek dobré přezimová ní porostů . Zvlá ště dobře byl urostlý podzimní a jarní ječmen. Na jaře 1967 byly řá dně ošetřeny pícniny na orné pů dě ve výmě ře 66 ha. Sklizni pícnin na jaře nepřá lo počasí, seno muselo být dosoušeno na ventilá torech, vcelku však bylo dobré kvality. Úspě šně byla provedena i druhá seč víceletých pícnin a luk. Farma k zajiště ní sklizně sena žá dala brigá dnickou výpomoc z místních zdrojů 3-5 lidídenně . Podle hlá šení farmy tato nemů že zajistit obdě lá ní 5-6 ha cukrovky vlastními zamě stnanci, žá dá proto brigá dnickou výpomoc. Z výsledku je však patrno, jak klesá zá jem veřejnosti: občanské výbory nezajistily vů bec nic, MNV pomohl obdě lá ním 1 míry a na 2 ha pracovali zamě stnanci patroná tního zá vodu Modřanských strojíren. Kultivačníprá ce na řepě skončily v 1. týdnu července. Žně obilovin mě ly v roce 1967 hladký prů bě h. Byly zahá jeny 14. července a skončily 8. srpna. Slá ma po kombajnech byla slisová na a svezena do 23. srpna. Počasíbylo tentokrá t žním mimořá dně příznivé. Z celkové plochy obilovin 161 ha bylo 150 ha sklizeno kombajny a 11 ha tradičním způ sobem, tj. vazači. Zdejší farma byla první, která v rá mci statku zahá jila žně , proto pro začá tek jí byly dá ny k disposici 4 statkové kombajny. Obilí bylo odvezeno do sušičky v Lahovicích a na statku zů stalo jen menší množstvípro čá stečné zajiště nísetby. Ačkoliv podle pů vodního požadavku na brigá dnickou výpomoc farma žá dala 8 lidí na dobu jednoho mě síce, nakonec žně provedla díky příznivému počasí s vlastními lidmi. Jedinou brigá dnickou výpomoc poskytl Hydrometeorologický ústav v Komořanech, a to je 16 hodin. Jaké byly výnosy obilovin:

žito oves ječmen pšenice

plá n

skutečnost

20 18 21 21

18,97 13,00 25,68 27,81

q q q q

q q q q

plně nív % 94,86 72,22 122,28 132,42

Farma nižší výnosy žita vysvě tluje tím, že z více než z poloviny bylo zaseto na močá lovitých pozemcích na Kamýku, u ovsa je dů vod týž, a kromě toho výkupní zá vod dodal nekvalitnísemeno k sadbě . Naopak ječmen a pšenice byly zasety na kvalitních pozemcích a dobře přezimovaly.


- 96 -

Cukrovka byla zaseta na 20 ha. K zajiště nísklizně řepy mě la farma 2 vyoravače, 2 pá ry koní, 6 traktorů , 1 pá sový traktor a 2 nakladače. Sklizeň provedli ti pracovníci, kteří prová dě li její jarní ošetření. Při příznivém počasí byla sklizeň řepy dokončena včas a bez potíží. Plá n byl 5.200 q, do cukrovaru bylo dodá no 6.140 q, zakrechtová no bylo 480 q. Výnos na 1 ha byl podle plá nu 260 q, ve skutečnosti činil 330 q. Podzimní orba byla provedena všechna. Na jaře bude ještě přeorá no 10 ha a zaorá na chlévská mrva. Na 5 ha pod cukrovku, na 10 ha pod kukuřici a na 2 ha pod smě sky. Ozimy jsou v dobrém stavu. Je to 59 ha pšenice, 24 ha žita, 12 ha ozimé smě sky, 10 ha ozimého ječmene. Víceleté pícniny jsou na 60 ha orné pů dy. Kromě toho má farma 14 ha luk a 5 ha pastvin. Na jaře budou ještě zasety: 59 ha jarním ječmenem, na 8 ha jarní smě ska, na 10 ha kukuřice na silá ž, 20 ha cukrovky, 10 ha bobu a 5 ha ovsa. Farma má trvalý nedostatek pracovníků . V rostlinné výrobě by potřebovala nejméně 7 stá lých zamě stnanců a má pouze 2.

Živočišná výroba Plá novaný stav skotu je 176 kusů , ale v polovině roku bylo jen 160 kusů . Je to dů sledek rušení stá jových prostor ve středu mě sta. Ale již v zá ří bylo ustá jeno 204 kusů . Plá novaný přírů stek na den a kus činí70 dkg. Ve skutečnosti však činil v 1. pololetí87 dkg. Farma Stá tního statku má ve středu mě sta ně kolik hospodá řských objektů , jsou to hospodá řské budovy země dě lských usedlostí býv. samostatně hospodařících rolníků , ve kterých má ustá jeno ještě 74 kusů hově zího skotu. O jeho přemístě ní se již jedná , ale provedení brá ní skutečnost, že farma prostě nemá prostory potřebné k jeho ustá jení. O vě ci bylo opě tně jedná no v radě Mě NV a bylo usneseno, že nelze souhlasit s vleklým postupem při vyklizová níobjektů stá tního statku určených k demolici, a se současným ustá jením skotu ve středu mě sta. Tato otá zka má být projedná na s ředitelem stá tního statku Ing. Horá čkem a vedoucím veteriná rního zařízení Dr. Michá lkem. Předem je však nutno projednat na ministerstvu země dě lství možnost sloučení zdejší farmy se Stá tním statkem Praha-Lhotka.

Asanace Stá tní ho statku Již v červenci 1965 byla vypracová na přípravná dokumentace na demolici Stá tního statku. Jedná se především o statky čp. 22 a 23. Asanace objektů se postupně prová dí podle uvolňová ní jednotlivých objektů . Situaci ztě žuje i ta okolnost, že uvedené objekty jsou užívá ny kromě farmy ještě jinými uživateli. V lednu 1967 byla vyklizena jedna čá st objektu čp. 23, ve druhé čá sti bylo ustá jeno ještě 34 kusů hově zího dobytka. Výkupna slíbila, že dobytek odebere v lednu, takže do konce ledna by byl celý objekt vyklizen. Ve skutečnosti ovšem ke skutečnému předá ní celého objektu čp. 23 do vlastnictví Mě NV došlo teprve 16. kvě tna 1967.

Nedostatky v ulož enístrojní ho parku Ze strany veřejnosti se často poukazuje k tomu, že farma má stroje a jiné mechanisačníprostředky na volných prostorá ch, kde pochopitelně chá trajívlivem pově trnostních podmínek. K tomu farma namítá , že mě la v obci 2 stodoly, které


- 97 -

mě ly být demolová ny. Proto je vyklidila a nyní jich používají ná rodní podniky jako skladů a v jediné stodole, která farmě zbyla v Komořanech, má Mě NV uskladně no auto a montá žnístů l.

Žňové hlí dky V roce 1967 došlo k novince v otá zce žňových hlídek na ochranu sklizené úrody. Komise pro ochranu veřejného pořá dku se totiž 22. června 1967 usnesla, že pro příště žňové hlídky nebudou stavě ny. K tomuto rozhodnutí komisi vedlo ně kolik dů vodů : počet dobrovolníků na tyto hlídky stá le klesá , Mě NV nemá oprá vně ní ke stanovení povinnosti k převzetí a koná ní tě chto hlídek, členy tě chto hlídek jsou pravidelně lidé přestá rlí a v nové soustavě řízení musí se každý podnik starat na svoje ná klady o vlastní ochranu, tedy i o požá rní ochranu svého majetku. Rada ONV se sice usnesla s platností pro celý okres hlídky stavě t, ale když Stá tní statek na dotaz sdě lil, že žňové hlídky nepotřebuje, protože sklizeň bude provedena kombajny a proto žá dné posečené obilí na polích nezů stá vá , komise setrvala na svém pů vodním usnesení. Tak tentokrá t poprvé u ná s nebyly stavě ny žňové hlídky a žně prošly bez zá vad. Tolik o naší farmě Stá tního statku. Země dě lská komise ovšem se zabývá širší problematikou pů dy než je prá ce Stá tního statku.

Silničnístromoř adí Země dě lská komise odmítla ná vrh odboru dopravy ONV Praha-zá pad, aby Mě NV převzal do své péče silniční stromoví nalézající se na jeho katastru. Komise i tak musívynaložit velké úsilí, aby zajistila pracovníky k ošetřenízahrad Mě NV.

Výkup vajec od bezzemků Plá n ná kupu od bezzemků určuje dodá vku 6.000 vajec, ale již k 1. srpnu bylo vykoupeno 7.057 kusů . Jako protihodnota je dá vá na možnost odprodeje zrnin, ale tato výhoda má hodnotu čistě platonickou, protože v Praze je možno tytéž zrniny za tutéž cenu nakoupit volně .

Výkrmna prasat Za účelem zkonsumová ní jídel ze zdejších zá vodních jídelen a restaurací komise uvažuje o zřízení výkrmny prasat. K tomu účelu je třeba vyhledat vhodné místo vzdá lené o obytných budov.

Myxomatósa V lednu 1967 byla zrušena opatření proti myxomatóse vydaná veteriná rním zařízením.

okresním

Vypalová nítravin Na úseku země dě lství dochá zí často v době vegetačního klidu k přestupků m zá kona o myslivosti, kterým je zaká zá no vypalová ní suché trá vy a mýcení křovin. V postihová ní tě chto přestupků se země dě lská komise prozatím omezila na dů razné upozorně ní přistižených provinilců . Mine-li se však toto opatření výchovného účinku, komise přistoupík pokutová ní.


- 98 -

Fond zemědělské pů dy Všechna země dě lská pů da je podle vyhl. č. 12/1956 Ú. l. v evidenci, v obcích tuto evidenci vedou MNV. Pro účely evidence pů dy se považuje za země dě lský zá vod souhrn země dě lské pů dy o výmě ře vě tší než 0,10 ha, nebo menší než 0,10 ha, hospodaří-li na této pů dě jednotlivec, nebo je-li na této pů dě vinice vě tší než 0,50 ha, a dá le souhrn lesní pů dy nebo rybníků nad 0,10 ha, pokud tyto kultury nejsou součá stízemě dě lského zá vodu.

Vynětíze zemědělské ho fondu pů dy O vyně tí pů dy z tohoto země dě lská komise MNV.

země dě lského

fondu

k jiným

účelů m

rozhoduje

V roce 1967 byly v našíobci vyňaty z fondu země dě lské pů dy tyto pozemky: pro stavbu učňovského střediska Armabeton Na širokém

3,40ha

pro stavbu samoobsluhy Na Lysiná ch

3,52 ha

pro otevření pískovny Mě NV za fotbal. hříště m TJ Spartak Modřany

3,50 ha

pro stavbu vodního díla Modřany k rozšířeníautoservisu KSM bylo povoleno

88 m2

Byla povolena změ na kultury role na zahrá dky V koutech pro zahrá dká ře Modřanských strojíren /č. k. 3854, 3851/. Vojenským stavbá m Praha pozemky č. k. 4364, 4363, 4359 k prová dě ní tě žby písku.

Provozníbudovy Zemědělské stavebnísprá vy Komise pro výstavbu jednala 21. zá ří 1967 o výbě ru staveniště pro provozní budovy Země dě lské stavební sprá vy Praha-zá pad. Komise navrhovaný prostor východně od Lhotecké silnice považuje za nevhodný, doporučila alternativně řešit umístě ní Na Berá nku. Ze zá pisu o jedná ní jmenované komise z 5. října 1967 zjišťujeme, že ZSS předložila investiční zá mě r na stavbu provozních objektů pro ZSS Praha-zá pad s umístě ním Na Berá nku.


- 99 -

VIII.Obchod Stav obchodnísí tě Obchodní síť v Modřanech je neblahým dě dictvím minulosti, kdy obchodní místnosti nebyly stavě ny výlučně k obchodním účelů m. Nebyly tedy ani prostorné, ani nemě ly potřebné skladovací prostory. Z valné čá sti byly umístě ny v rodinných domcích a podle toho vypadalo i příslušenství. Prostě jedna místnost v přízemí byla vyhrazena pro obchod a v přilehlé nebo v přilehlých místnostech byl byt obchodníka. Proto když obchod přešel do socialistického vlastnictví, nestal-li se jeho býv. majitel vedoucím obchodu, pak jednoduše obchodní místnost byla oddě lena zazdě ním vchodu do obytných místností a tím okamžikem noví pracovníci v obchodě byli bez jakéhokoliv sociá lního zařízení, vody i skladových prostor. Tento stav je ovšem prů vodním znakem nejen malých prodejen, ale i prodejen velkých ve středu mě sta, zejména pokud se týče skladových prostor. Také rozložení obchodní sítě do jednotlivých obvodů Modřan neodpovídá počtu obyvatel v tě chto obvodech. Převá žná čá st sítě prodejen je soustředě na do středu obce. Podle statistiky prodejních ploch prodejen potraviná řského zboží /v obci je jich 33/, činí prodejní plocha 1.092 m2 a prů mě rně připadá na jednu prodejnu 31,1 m2 . prodejníplocha do 15 m2 od 16 m2 do od 21 m2 do od 31 m2 do od 41 m2 do nad 50 m2

20 30 40 50

m2 m2 m2 m2

počet jednotek 4 4 11 10 2 2

% z celkového počtu prodejen 10,8 10,8 29,8 27,0 5,4 5,4

Při hodnocení prodejen naší obchodní sítě je nutno brá t v úvahu, že v místních zá vodech pracuje na 6.000 lidí odjinud, z nichž valná čá st si obstará vá ná kup při odchodu ze zamě stná ní ve zdejších prodejná ch. Zejména se to týká pracovníků dojíždě jících z venkova, je jich kolem 2.000. S jedním pracovním místem je 22 prodejen, tj. cca 65 %. Tato situace se pochopitelně projevuje nepříznivě v uzavírá ní obchodů v době dovolených, při onemocně ní, při přejímce zbožíapod. V obci je pouze jediná prodejna se samoobsluhou. potraviná řského zbožíjsou vesmě s s obsluhou.

Ostatní prodejny

Prodejen prů myslového zboží je 13, z toho 2 prodejny prodá vají textil, 1 prodejna odě vy, 1 prodejna obuv, 1 prodejna ná bytek, 4 prodejny drobné zboží /drogerie 2, papír 1, sportovní potřeby a hračky 1/. Situace prodejních místností je stejná jako u prodejen potraviná řského zboží. Tolik všeobecně a nyní, jaká byla situace v obchodě a co se v ně m dě lo v roce 1967.


- 100 -

Komise obchodu Zá kladním člá nkem místního obchodu je komise obchodu Mě NV. V roce 1967 se konala pravidelná mě síčníschů ze za účasti zá stupců spotřebitelských rad. Kromě toho byly koná ny 2 aktivy se všemi členy spotřebitelských rad a 3 schů ze k projedná ní přestupků /zcizová ní zboží, ambulantní prodej/. Kromě toho do řá dných schů zí komise byli případně zvá ni i zá stupci dodavatelských podniků a občanských výborů . Komise především sledovala sortiment prodá vaného zboží, ká drové otá zky v prodejná ch /kvalita vedoucích, počet personá lu, zavírá ní prodejen pro nemoc, při dovolených apod./, úpravy prodejních prostor a zavá dě ní sociá lního zařízení do prodejen. Zá vady byly přezkoumá vá ny přímo s vedoucím zá vodu, příp. s nadřízenými orgá ny. Stížnosti na omezený sortiment zboží jsou jednak celostá tním zjevem /nedostatek zboží z dovozu i surovin k výrobě /, jednak místního charakteru /malé rozmě ry prodejních místností, nedostatek skladů /. Pro nedostatek prodavačů bylo ně kdy nutno improvisovat prodejní dobu, příp. i prodejnu uzavřít /prodejna ná bytku, hračká řství/. Jednota v Komořanech musela uzavřít prodejnu masa, protože pro malý obrat nenašla pro ni prodavače. Z hlediska kvality poskytovaných služeb je možno vytknout ná valy v prodejná ch /podle noviná řských zprá v připadá na 50-100 obyvatel 1 prodavač, u ná s na 200/, dá le na nepravidelný rozvoz mléka a chleba. Výrobní podniky tuto skutečnost omlouvají nedostatkem vozů a personá lu. V této vě ci není nadě je na zlepšení, protože je to stav celostá tní.

Feminisace obchodu Ve vě ci počtu personá lu zamě stnaného v obchodě je stav kritický a v budoucnosti se snad bude ještě zhoršovat. V obchodě pracuje cca 85 % žen, které z dů vodu nevýhodné pracovní doby odchá zejí do výrobních odvě tví. Do učení nelze získat mlá dež, zejména chlapce. Dě včata po vyučení odchá zejí do jiných odvě tví.

Docí lené trž by Je možno říci, že v prů mě ru bylo dosaženo tržeb jako v roce 1966, ovšem nesmíme zapomínat, že v roce 1967 došlo k úpravě cen ně kterých druhů zboží. tržby v roce

1964

1965

1966

1967

v 1.000 Kčs

65.569

69.840

70.483

75.564

potraviny a ná poje

44.546

46.817

47.784

51.645

prů myslové a ost. zboží

21.053

21.023

22.699

23.918

z toho

Převedeno na % tržba v roce 1967 se tedy zvýšila proti roku 1966 o 7 %, proti roku 1964 o 15 %. Jaký byl stav v jednotlivých oborech?


- 101 -

Potraviny a ná poje Nedostatkovým zbožím byl má k, čočka a česnek. Uspokojivý byl prodej masa a drů beže. Velmi dobrých výsledků dosá hla prodejna lahů dek a obě cukrá rny. Zlepšení bylo docíleno v zá sobová ní ovocem a zeleninou. Přispě l k tomu i místní podnik KSM prodejem čerstvé zeleniny z vlastních zahrad ve vlastním stá nku. Prodej prů myslového zboží Ně které prodejny udržely trvalý vzestup tržeb, v jiných došlo k jejich poklesu. Bylo to zavině no jednak potížemi personá lními, ale i nedostatkem ně kterých druhů zboží. Vzestup tržeb si udržela prodejna textilu /4.043.000 Kčs/, galanterie /657.000 Kčs/, Kniha /290.000 Kčs/, obě drogerie /2.644.000 Kčs/, Obuv /1.625.000 Kčs/. Pokles zaznamenala prodejna Elektroradio /v roce 1966 4.025.000 Kčs, v roce 1967 3.643.000/. Pokles byl ovlivně n jednak potížemi personá lními, zejména pak nedostatkem ně kterých druhů zboží, zejména zboží instalatérského a televisorů . Nižší tržbu znamenala i prodejna ná bytku /v r. 1966 2.048.000 Kčs, v roce 1967 1.450.000 Kčs/. Na pokles pů sobily personá lnízmě ny a nedostatek zboží. Nejnižších tržeb za poslední 4 léta docílila prodejna hraček /366.000 Kčs, tj. 53 % z tržeb roku 1964/. Dů vodem jsou absolutně nevyhovující prodejní a skladovací prostory. Pro nedostatek kvalifikovaného personá lu byl prodej svě řen nezkušených prodavačká m a výsledkem bylo manko 12.000 Kčs. Obchod byl pak dlouho zavřen. V konfekci je pokles tržeb vysvě tlitelný jednak odlehlostí prodejny, jednak blízkostíspecialisovaných prodejen v Praze /tržba 726.000 Kčs/. Stavebníhmoty U stavebních hmot je situace naprosto kritická , cement, cihly, tašky, prkna, se objevují jen sporadicky. Je to problém celostá tní a není proto vyhlídek na zlepšení. Ve snaze uspokojit alespoň čá stečně zá kazníky, jsou ná kupy prová dě ny i mimo Středočeský kraj, čímž značně stoupá režie provozovny. Palivo V zá sobová ní palivem se po celý rok projevovalo zlepšení situace, ale k naprostému obratu ve prospě ch zá kazníka došlo po 1. lednu 1968, kdy v Modřanech otevřel prodejnu i konkurenční podnik Pražské uhelné sklady. Témě ř přes noc bylo docíleno toho, o co obchodní komise usilovala přímým jedná ním s vedením podniku Uhelné sklady Praha-zá pad a s nadřízenými orgá ny ONV a KNV S po celá léta. Najednou mě la zdejší prodejna Uhelných skladů Praha-zá pad na skladě kromě kvalitního uhlí i dostatek dřeva, briket, a navíc byla ochotna dodá vat palivo až do sklepa. Situace nakonec došla tak daleko, že pro nedostatek objedná vek podnik byl nucen hledat ná hradníuplatně nípro svoje vozidla, kterými rozvá žípro jiné organisace stavebnímateriá l.

Kuponová soutěž Na jaře byla podnikem Potraviny zorganisová na kuponová soutě ž, která mě la odhalit klady, příp. i nedostatky v obsluze zá kazníků personá lem prodejny. Soutě ž se však setkala s nepatrným zá jmem spotřebitelů . V prodejná ch bylo odevzdá no necelých 40 % z rozdaných kuponů .


- 102 -

Zlepšenístavu prodejen Co se v roce 1967 udě lalo ke zlepšenístavu zdejších prodejen? V prodejná ch Pramene v Riegrově a Dukelské ul. byla zavedena voda. Jako kuriositu uvá dím, že v prodejně potravin v Cholupické ul. je vestavě n zá chod do skladu zboží. Bylo zlepšeno prostředí v samoobsluze v čp. 4 a bylo vymalová no 6 prodejen. Podnik prová dí doškolová ní personá lu o jejich povinnostech na úseku hygieny. Prodejny byly vybaveny léká rničkami, hasicími přístroji, čisticími prostředky apod. Ředitelstvínyníposkytuje zamě stnanců m úhradu na praníplá šťů .

Samoobsluha Na Lysiná ch Byl vypracová ní investiční úkol na postavení samoobsluhy v oblasti LysinaTyršova čtvrť, který byl projedná n a schvá len příslušnými orgá ny. Zpracová vá se projektová dokumentace. Investorem je podnik Potraviny Středočeský kraj, zá vod Praha-zá pad.

Stí ž nosti občanů Jsou i stížnosti občanů . V prodejná ch nejsou prosvě tlovače vajec. Spotřebitelé žá dají ná hradu za zkažená vejce. Jsou stížnosti na brambory dodá vané k uskladně ní. Jsou malé, strupovité, zapá chají. Kvalitnínejsou ani brambory dovezené z Polska, jsou bílé. Podnik Zelenina pravidelně zá sobuje jen speciá lní prodejnu zeleniny na Tylově ná mě stí. Ostatním prodejná m Potraviny je zboží dodá vá no nepravidelně . Kromě toho zboží není čerstvé, proto vedoucí odmítají zboží převzít. Nebo třeba meruňky. Je to zboží nedostatkové a dobře prodejné, jsou však do prodejen dodá vá ny tě sně před uzavíracídobou. Vedoucíse bojí, že by se mu zbožído rá na v uzavřené prodejně zkazilo, proto odmítá je převzít. Trpí tím pochopitelně zá kazníci. Na podzim se jevilo jako nedostatkové zboží: čočka, jahodové kompoty, kondensované mléko neslazené, Vita ká va, česnek, dová žené rybí konservy. Spotřebitelé poukazují k tomu, že vedoucí prodejen toto nedostatkové zboží shraňují, aby je pak dá vali do vá nočních balíčků a tím zvýšili jejich prodej. Občané Pod vinicí nemají možnost si koupit levné pivo. Provozovna Potraviny Pod vinicí totiž zavírá prodejnu v 19 h. a restaurace U přívozu čepuje jen 12° pivo a 10° má jen v lahvích a nechlazené. V prodejná ch Potraviny je žá dá no více mléka levně jšího, prodejny jsou však více zá sobová ny mlékem plnotučným. Ve stavebniná ch je situace neuspokojivá . Není kryta poptá vka po cementu, cihlá ch aj. stavebniná ch. Před vá nocemi se vyskytly ně které nedostatky, které byly zavině ny pozdním rozvozem. Na trhu např. nebyly ořechy, burské oříšky, kokosová moučka byla


- 103 -

dodá vá na tě sně před vá nocemi. Před prodejnami stá ly fronty na chleba, protože ho vedoucíobjednali má lo. Uhlí je sice dost, ale jeho kvalita není na výši. Více jsou žá dá ny brikety, ale jsou drahé. Brikety balené stojí35 Kčs, pá skované 32 Kčs. Občané si objedná vajíuhlí v Braníku, kde je kvalita uhlípodstatně lepší. Prodejna textilu je sice dobře zá sobena, ale má má lo personá lu, takže se musí dlouho čekat na obsloužení. Dobře je zá sobena prodejna obuvi, zá kazníci však žá dají ještě širší sortiment zboží, které však prodejna nemá kde uskladnit. Nejvá žně jšíjsou však stížnosti občanů na pekařské výrobky, na jejich vzhled, ale i na jejich kvalitu. Zá stupce stravovacíkomise n. p. Mikrotechna předložil obvodníkomisi pečivo se zapečenými červy. Zá stupce Peká rny připustil, že mouka dodá vaná v lednu 1967 byla silně znečiště na a nachá zelo se v ní i sklo. Prý při vší opatrnosti a péči při prosívá ní se mohlo stá t, že se červy do pečiva dostaly. Při jedná ní bylo pouká zá no i na znečiště ný kmín, kterým je pečivo sypá no. Stá lé stížnosti jsou na rozvoj chleba, který je do Modřan dodá vá n Pražskými peká rnami, zá vod Pankrá c. Mě NV jedná ním s nadřízenými orgá ny obchodu Potraviny usiluje o změ nu dodavatele. Byly stížnosti i na pomačkané pečivo. Zá stupce Peká ren pomačká ní vysvě tluje nedostatkem skladovacích prostor. Ještě teplé pečivo je sypá no do košů a tím se zmačká .

Hygienická zlepšenív provozovná ch Potraviny Zdravotnická komise vedle zdravotnické péče o občany sleduje také hygienické pomě ry v našich obchodech a restauračních podnicích. V prodejná ch Potraviny se zlepšilo prostředí v samoobsluze v čp. 4. Voda byla zavedena do prodejny v Riegrově a Dukelské ul. Vymalová no bylo 6 prodejen. Podnik prová dí doškolová ní zamě stnanců o jejich povinnostech na úseku hygieny, prodejny byly vybaveny lékarničkami, čisticími prostředky a podnikové ředitelstvíposkytuje zamě stnanců m úhradu na praníplá šťů .

Hostince Počet a stav zdejší ch hostinců V obci je celkem 15 hostinců . Z nich pouze 2 jsou vedeny jako restaurace III. cenové skupiny s vyvařová ním, 8 jako hostince nevyvařující a 5 jako výčepy piva. Po strá nce občanské vybavenosti jsou naše hostince v ubohém stavu. Situaci výstižně a jistě objektivně vystihuje zá pis o jedná ní zdravotnické komise ze 14. zá ří1967: „RaJ jsou si vě domy, že hygienická zařízení provozoven nejsou v dobrém stavu, jsou však v tomto smě ru odká zá ny na OSP a KSM, které nemajívolnou kapacitu. Plá ny na opravy a úpravy v provozovná ch má ředitelstvíRaJ vypracová ny.“


- 104 -

V restauraci Pod vinicí přivá žejí na omývá ní sklenic pitnou vodu, protože do studny vnikla ná kaza a voda z ní nebude dlouhou dobu poživatelná . V Lidovém domě dochá zí opakovaně k překračová ní hygienických zá sad. Pá nský zá chod je v neuvě řitelném stavu, zapá chá tak, že jen s odporem jej možno použít. V restauraci Na Š umavě nce a Na dě dině dochá zí často k nepřístojnostem. Restaurace U Fišmistrů má vadné klosety. Zamě stnanci Na zastá vce znečišťují okolí. Obvodní lékaři byli zbaveni povinnosti dohlížet na veřejná hygienická zařízení, nyníje to v povinnosti okresního hygienika. V hostinci Na dě dině mě la být provedena přípojka na vodovod, majitel domu však odmítl dá t souhlas, ačkoliv RaJ chtě l tuto úpravu provést vlastním ná kladem. Dosud nejvě tší hygienická zavedením vodovodu.

zá vada v hostinci U cukrovaru byla odstraně na

Občanský výbor č. 4 nabídl ředitelství RaJ, aby objednal vodovodní přípojku do restaurace U Přemysla, výkop bude proveden občanským výborem.

Bufet v Lidové m domě změněna na bistro-denníviná rnu V bufetu v Lidovém domě byly zjiště ny kromě naprosto nevyhovujícího pá nského zá chodu další zá vady. V místnosti, kde jsou vyloženy polotovary, se kouří. RaJ navrhl změ nu charakteru zá vodu na bistro-denníviná rnu se sortimentem teplých hotových jídel, jídel na objedná vku – minutek, bě žných výrobků studené kuchyně s prodejem nealkoholických ná pojů , teplých ná pojů , lahvového piva, vína apod. Dů vodem ke změ ně charakteru zá vodu byla nerentabilita dosavadního prodeje. Ná vrh byl radou Mě NV schvá len.

Hotel CKM Bylo vyhově no Cestovní kancelá ři mladých o určení místa k postavení hotelu. Bylo schvá leno jeho umístě ní v prostoru II. nebo III. Bab na podkladě územně technického řešení, které určí řešení optimá lní. Mě NV žá dá , aby se investor podílel na stavbě sportoviště v Modřanech.

Svobodá rna př i cukrovaru Při projedná vá ní studie přestavby cukrovaru bylo investoru doporučeno, aby projedná ním s ostatními modřanskými zá vody zajistil výstavbu společné, po všech strá nká ch vyhovujícísvobodá rny.


- 105 -

IX. Tělovýchova a sport TJ Spartak Modř any Předním úkolem modřanské tě lovýchovy je získat mlá dež a přivést ji do tě locvičny a na sportoviště . Po GO tě locvičny TJ Spartak budou k tomu i lepší hmotné podmínky. Konečně byla vyřešena i otá zka bytu pro sprá vce budovy tě locvičny. Podle zprá vy komise pro tě lovýchovu a sport z 10. října 1967 byla získá na nová sprá vkyně budovy s. Š tichová , která nastoupila 1. října. Protože byt byl stá le obsazen býv. sprá vkyní s. Prochá zkovou, pro kterou nebylo možno zatím opatřit ná hradní byt, byl pro ni zřízen prozatímní byt z klubovny há zené a české há zené. Pochopitelně na úkor jmenovaných oddílů . Upravuje se i hříště , na kterém bude postavena železná konstrukce pro cvičení na ná řadí /hrazda, šplh, kruhy/, buduje se doskočiště na skoky do dá lky a bě žecká drá ha na 60 m. Tím budou vytvořeny materiá lní předpoklady, aby jednota mohla založit atletický oddíl, ve kterém by se soustředila mlá dež, která nynídojíždíza sportem do okolních oddílů . Po generá lní opravě tě locvičny bylo oficiá lně zahá jeno cvičení všech složek jednoty 29. kvě tna 1967 za velmi pě kné účasti 200 cvičících členů . TJ Spartak Modřany mě la v roce 1967 v činnosti 5 oddílů : kopanou, há zenou, vodá ky, tenis a košíkovou. Jaká byla příprava sportovních oddílů na jaro 1967, o tom svě dčízá pis ze schů ze komise pro tě lovýchovu a sport Mě NV ze 4. dubna 1967: „Všechny oddíly mě ly dobré možnosti k přípravě na jaro 1967. V oddílu há zené mohla být připravenost lepší, projevuje se zde nezodpově dnost. Oddíl stolního tenisu, ve kterém jsou dorostenci a žá ci, se rozpadá . Oddíl košíkové nepracuje. Nemě l možnost tréninku a hraní zá pasů . Oddíl vodá ků se připravoval v tě locvičně i venku. Č lenové jsou roztrpčeni, protože dostali výpově ď ze stodoly, kde mají uloženy lodě . V oddílu kopané jsou připraveni dobře. V oddílu ZTV cvičí dost chlapců i dě včat. Vě tšídě ti cvičíučitel Hobzík.“ Zá kladní tě lesná výchova nemá dost odborných pracovníků . Tě lovýchovu na školá ch vedou učitelky, které dojíždě jí a mají svoje rodiny, takže se nemohou vě novat dě tem po školním vyučová ní. Bylo sice vyškolení 20 cvičitelů , ti se však v prá ci jednoty nijak neprojevují. Jednota má potíže. V tě locvičně nebylo možno pro zá kaz pořá dat tanečnízá bavy, a ačkoliv byla provedena GO tě locvičny, zá kaz dosud nebyl odvolá n /o jeho odvolá ní nebylo totiž zažá dá no/. Chybě l sokolník, který by dbal o pořá dek. Jeho získá ní nará želo na problém bytu. Za sprá vcovou byla konečně získá na s. Š tichová . Koncem dubna 1967 byl v sokolovně uspořá dá n kurs cvičitelů zá kladní výchovy. Vedl jej Antonín Kučera a jednotlivé předmě ty vyučovali pozvaní odborníci. Zkoušku úspě šně složilo 6 absolventů . Prá ce v jednotě je tě žká . V posledních létech bylo vyškoleno 40 lidí na funkci cvičitele a trenéra, do funkcívšak nelze ně koho z nich získat. Sportovci, kteří mají předpoklady dosá hnout vrcholové úrovně , jsou to zejména vodá ci, odchá zejí do jiných jednot, kde jsou jim poskytnuty podmínky pro jejich


- 106 -

prá ci. A jednota v této vě ci nenašla porozumě ní ani u ředitelů podniků , ani u zá vodních výborů . Totéž se týká i cvičitelů a trenérů , kteří pro svoji prá ci nedostá vajív zamě stná nípotřebné volno. Jaký je vztah podniků k jednotě vidíme z toho, jak reagovaly na dopisy, kterými je jednota žá dala o příspě vky na vybavení tě locvičny. Zá vod Orion koupil koberec pro sportovní gymnastiku, Modřanské strojírny a Eletropřístroj vě novaly po 5.000 Kčs. Ostatnízá vody přešly žá dost mlčením.

Tělovýchova na školá ch Stá le je neuspokojivá situace v tě lovýchově a sportu na školá ch, kde stá le chybě jí vedoucí. Tě lovýchovu na školá ch vedou učitelky, které dojíždě jí odjinud, mají své rodiny, takže se nemohou vě novat dě tem po školním vyučová ní. Bylo sice vyškoleno 20 cvičitelů , ale ti se nijak v prá ci jednoty neprojevují. V tomto smě ru bude nutno navá zat spojení se školou, SRPŠ , Č SM a ZV ROH místních zá vodů . 1. zá ří bylo zahá jeno cvičení zá kladní tě lesné výchovy, kde je stá le nedostatek cvičitelů , jak v mužských, tak i v ženských složká ch.

Oddí ly TJ Spartak Oddíly kopané, há zené, nově založené české há zené a tenisu hrají ve svých soutě žích se střídavými úspě chy. Chybě jí vedoucí a hlavně finanční prostředky. Oddíl kopané je s 5 body na konci podzimní sezony beznadě jně na posledním místě oblastního přeboru. Po otevření tě locvičny znovu zahajuje košíková , která bude hrá t soutě že mě sta Prahy, takže finanční ná klady budou minimá lní. Turistický oddíl se omezuje na ně kolik jednotlivců .

Oddí l vodá ků Dů ležitým úkolem modřanského sportu je výstavba lodě nice pro zdejší vodá ky, která je na programu již ně kolik let. Oddíl by si ji zasloužil pro sportovní výsledky v minulosti i pro početný ká dr mladých lidí, kteřízde sportují. Prá vě otá zka lodě nice, jejíž stavba je již ně kolik let na programu, způ sobila, že oddíl opustil zasloužilý trenér M. Č erný, který odešel podle jeho vlastních slov pro nepochopení jak ze strany jednoty, tak i Mě NV v zajiště ní lodě nice. Odešel do Lokomotivy Praha, kam s ním současně přestoupila řada zá vodníků . Jednotě a oddílu tím vznikla nenahraditelná škoda, protože jmenovaný i v horších podmínká ch docílil pronikavých úspě chů . Po resignaci ně kterých členů výboru byl výbor oddílu doplně n starými osvě dčenými funkcioná ři a tě m se podařilo projednat s pí Rozhoňovou úpravu lodě nice a zahrady tak, že při čá stečném omezení činnosti oddílu bude do vyřešení výstavby nové lodě nice spokojenost na obou straná ch. Počítá se s tím, že v budoucnosti bude získá na lodě nice ze staveništního zařízení vodního díla Modřany.

TJ Mlá dež ní k Problémem modřanské tě lovýchovy je mj. TJ Mlá dežník. Ačkoliv byla v roce 1966 zvá na k jedná ní komise pro tě lovýchovu a sport, ani jednou se její zá stupci


- 107 -

k jedná ní nedostavili a stejně tomu bylo i v roce 1967. Proto komise navrhla radě Mě NV, aby případ projednala s OV Č STV Praha-zá pad, a TJ Mlá dežník aby byla převedena na Mě V Č STV Praha, kam patří i svým sídlem. Její tě locvična je totiž v Hodkovičká ch, teda na územíPrahy 4.

Dětská hř í ště V rá mci akce Z byla zatím vybudová na dě tská hříště na I. Babech, Lysiná ch, v Tyršově čtvrti, V Potočká ch, U zvonice a u Vltavy.

Sportovnístadion Předseda Mě nV B. Müller 31. ledna 1967 upozorňuje v radě Mě NV předsedu komise pro tě lovýchovu a sport, aby TJ Spartak urychleně jednala s Č STV o zajiště ní projektové dokumentace na vybudová ní sportovního stadionu v Modřanech. Rada ve svém zasedá ní 10. kvě tna 1967 vydala na doporučení plá novací komise pokyn komisi plá novací, výstavby a pro tě lesnou výchovu a sport k zajiště ní výstavby sportoviště pro mě sto Modřany. Po prů zkumu bylo doporučeno řešit jeho umístě ní v Potočká ch. TJ Spartak bude zvá na, aby se účastnila příslušných jedná ní.

Tř í dy ve školní ch tělocvičná ch Pro nedostatek učeben byly ve školní tě locvičně zřízeny 2 třídy, jedna pro 3. ZDŠ , druhá pro SVVŠ . Pochopitelně toto opatření není k prospě chu tě lesné výchovy dě tí. Š kolnítě locvičnu pro ZTV užívajíZDŠ , SVVŠ cvičív tě locvičně TJ Spartak.

Oploceníhř í ště u školnítělocvičny Na oplocenípozemku při školnítě locvičně SRPŠ uzavřela zá vazek na odpracová ní 5.000 brigá dnických hodin, ale v roce 1966 bylo odpracová no sotva 10 %. Situace se nezlepšila ani v roce 1967, např. 20. června 1967 čteme v zá pise o jedná ní rady Mě NV, že na oplocení hříště při školní tě locvičně byl zajiště n materiá l i technický dozor. Tento se ně kolikrá t dostavil na staveniště , ale nepřišel žá dný brigá dník. Oplocení muselo být dokončeno Drobnými provozovnami. Ná klad činil 73.500 Kčs. V zá pise o jedná ní komise pro tě lovýchovu a sport z 20. února 1967 se dočítá me, že ve školnítě locvičně se ztratily 3 činky v hodnotě 300 Kčs, nefungují zá řivky, kliky jsou vě tšinou rozbité, dě ti lezou po pianě , vybíhají z tě locvičny, takže do ní pak nanesou hodně blá ta, ze sprch vytéká voda, v oknech nejsou dosud silonové sítě , takže se nemů že hrá t košíková . Bylo usneseno požá dat školskou a kulturní komisi, aby se bě hem vyučová ní přesvě dčila při ná hodných kontrolá ch o pořá dku v tě locvičně a postarala se o ná pravu. Na nedostatečný dozor v tě locvičně , kde dochá zí k ničení zařízení, si v radě Mě NV stě žuje 4. července 1967 člen rady Malec. S okamžitou platností byl z tě locvičny vyloučen oddíl stolního tenisu, který vyvolá vá nejvíce nepříjemností.

Tělovýchovné rady Na všech školá ch byly zřízeny tzv. tě lovýchovné rady, které mají za úkol vypracovat tě lovýchovnou ná plň pro jednotlivé stupně . S. Pospíchalová slíbila


- 108 -

28. srpna 1967 v komisi pro tě lovýchovu a sport, že na školá ch si školy samy zorganisujítě lovýchovu dě tí.

Pionýrská olympiá da Pionýrská olympiá da mě la hlavní den 28. kvě tna 1967 v Roztoká ch. Zúčastnily jí všechny modřanské školy i TJ Spartak Modřany. Na všech školá ch jsou nyníplně ny osnovy tě lesné výchovy. V úpravě rozvrhu byl respektová n požadavek, aby žá ci, kteří v tomto roce opouště jí školu, mě li po celý rok přístup do tě locvičny.


- 109 -

X. Obsah PŘ EDMLUVA....................................................................................................................................................... 2 JAK JSEM PRACOVAL ............................................................................................................................................ 3 Zamě řeníkroniká řovy prá ce ........................................................................................................................... 3 Vě nová nímuzeu v Roztoká ch .......................................................................................................................... 3 Překá žky v prá ci .............................................................................................................................................. 4 Seminá ř kroniká řů ........................................................................................................................................... 4 Předá níkroniky za lé ta 1965-1966 ................................................................................................................. 5 Znak mě sta ...................................................................................................................................................... 6 Prvnízmí nka o Modřanech ............................................................................................................................. 6 Zná mílidé z Modřan ....................................................................................................................................... 8 Proč pí ši kroniku za rok 1967 opoždě ně ......................................................................................................... 8 I.

MĚ STSKÝNÁ RODNÍ VÝBOR V MODŘ ANECH ................................................................................ 10 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ MĚ NV.............................................................................................................................. 10 16. veřejné zasedá níMě NV v sá le Na staré poště 28. února 1967................................................................ 10 17. veřejné zasedá níMě NV v sá le Na staré poště 20. dubna 1967 ............................................................... 10 18. veřejné zasedá níMě NV v sá le Na staré poště 25. kvě tna 1967............................................................... 10 19. veřejné zasedá níMě NV v sá le Na staré poště 22. června 1967 .............................................................. 11 20. veřejné zasedá níMě NV v sá le Na staré poště 31. srpna 1967 ................................................................ 11 21. veřejné zasedá níMě NV v sá le Na staré poště 2. listopadu 1967 ............................................................ 11 RADA MĚ NV ..................................................................................................................................................... 12 PRACOVNÍ DOBA NA MĚ NV............................................................................................................................... 12 ROZPOČ ET VŠ EOBECNĚ ...................................................................................................................................... 12 Rozpočet v čí slech ......................................................................................................................................... 13 Zají mavosti z rozpočtu .................................................................................................................................. 15 Vodníhospodá řství ........................................................................................................................................ 16 Ú držba komunikací....................................................................................................................................... 16 Školství.......................................................................................................................................................... 16 Mě stská lidová knihovna ............................................................................................................................... 16 Kino ............................................................................................................................................................... 17 Požá rníochrana............................................................................................................................................ 17 Civilníobrana ............................................................................................................................................... 17 Sociá lnízabezpečení..................................................................................................................................... 17 Č iště nímě sta ................................................................................................................................................. 18 Ú vě r u Stá tníspořitelny................................................................................................................................. 18 MÍSTNÍ POPLATKY.............................................................................................................................................. 19 KOMISE MĚ NV.................................................................................................................................................. 19 Mí stníkomise lidové kontroly........................................................................................................................ 19 OBČ ANSKÉ VÝ BORY ........................................................................................................................................... 21 SBOR PRO OBČ ANSKÉ ZÁLEŽ ITOSTI .................................................................................................................... 21 Ú Ř EDNÍ BUDOVA ................................................................................................................................................ 22 OBŘ ADNÍ SÍŇ ...................................................................................................................................................... 22 ZNAK MĚ STA ...................................................................................................................................................... 22 DROBNÉ PROVOZOVNY ...................................................................................................................................... 23 KOMISE VEŘ EJNÉ HO POŘ ÁDKU........................................................................................................................... 24

II.

BEZPEČ NOST, SPOLKY, SOUTĚ Ž E, AKCE Z................................................................................ 27

MÍSTNÍ LIDOVÝ SOUD......................................................................................................................................... 27 VEŘ EJNÁ BEZPEČ NOST ....................................................................................................................................... 27 POMOCNÁ STRÁŽ VB ......................................................................................................................................... 28 PRÁVNÍ PORADNA ZDARMA ................................................................................................................................ 28 SPOLKY .............................................................................................................................................................. 28 Požá rnísbor .................................................................................................................................................. 29 Civilníobrana ............................................................................................................................................... 29 SČ SP.............................................................................................................................................................. 30 Č s. rybá řský svaz........................................................................................................................................... 30


- 110 -

Obec bará ční ků ............................................................................................................................................. 30 Č s. svaz invalidů ............................................................................................................................................ 31 Svaz čs. filatelistů .......................................................................................................................................... 31 Svaz ovocná řů a zahrá dká řů ......................................................................................................................... 32 Svaz chovatelů drobné ho zví řectva ............................................................................................................... 32 Č s. svaz žen ................................................................................................................................................... 32 SOUTĚ Ž O TITUL „ VZORNÁ OBEC O. PRAHA-ZÁPAD“.......................................................................................... 33 AKCE Z .............................................................................................................................................................. 36 SBÍRKY............................................................................................................................................................... 37 SBĚ R .................................................................................................................................................................. 37 CIKÁNI V MODŘ ANECH ...................................................................................................................................... 37 III.

VÝSTAVBA............................................................................................................................................. 38

VÝ STAVBA MĚ STA VŠ EOBECNĚ .......................................................................................................................... 38 KOMISE VÝ STAVBY ............................................................................................................................................ 38 VÝ HLEDOVÝ PLÁN ............................................................................................................................................. 39 Opatřenína realisaci vý hledové ho plá nu...................................................................................................... 40 PLÁNOVANÉ VELKÉ AKCE .................................................................................................................................. 42 VÝ STAVBA PRŮ MYSLOVÝ CH ZÁVODŮ ............................................................................................................... 44 SMĚ RNÉ Ú ZEMNÍ PLÁNY ..................................................................................................................................... 44 DEMOLICE .......................................................................................................................................................... 45 CHODNÍKY ......................................................................................................................................................... 45 Č IŠ TĚ NÍ MĚ STA .................................................................................................................................................. 46 DERATISACE ...................................................................................................................................................... 46 JARNÍ Ú KLID ....................................................................................................................................................... 46 MECHANISAČ NÍ ZAŘ ÍZENÍ .................................................................................................................................. 46 BYTOVÁ VÝ STAVBA ........................................................................................................................................... 46 PODNIKOVÉ BYTY .............................................................................................................................................. 48 HOSPODAŘ ENÍ S BYTY ....................................................................................................................................... 49 KOMUNIKACE .................................................................................................................................................... 51 Rozdě lenípodle tří d ...................................................................................................................................... 51 STAV A Ú DRŽBA NAŠ ICH ULIC ............................................................................................................................ 51 STÍŽ NOSTI OBČ ANŮ ............................................................................................................................................ 52 LEPŠ Í VYHLÍDKY – DROBNÉ PROVOZOVNY ........................................................................................................ 53 AUTOBUSY ......................................................................................................................................................... 55 Ž ELEZNICE ......................................................................................................................................................... 55 VODOVOD .......................................................................................................................................................... 56 KANALISACE ...................................................................................................................................................... 56 TEPLOFIKACE ..................................................................................................................................................... 57 PLYNOFIKACE .................................................................................................................................................... 59 VEŘ EJNÉ OSVĚ TLENÍ .......................................................................................................................................... 59 SKLÁDKA U LAHOVICKÉ HO PŘ ÍVOZU ................................................................................................................. 59 Č IŠ TĚ NÍ MĚ STA .................................................................................................................................................. 59 DERATISACE ...................................................................................................................................................... 60 TELEKOMUNIKACE ............................................................................................................................................. 60 SADY.................................................................................................................................................................. 60 BELARIE ............................................................................................................................................................. 60 ZAHRÁDKÁŘ SKÁ KOLONIE V KOMOŘ ANECH...................................................................................................... 62 JEZ V MODŘ ANECH ............................................................................................................................................ 62 VODNÍ PRÁVA .................................................................................................................................................... 63 Ž IVOTNÍ PROSTŘ EDÍ ........................................................................................................................................... 64 IV.

ŠKOLSTVÍ A KULTURNÍ Ž IVOT V MODŘ ANECH....................................................................... 66

Š KOLSTVÍ ........................................................................................................................................................... 66 Nedostatek učeben......................................................................................................................................... 66 Počet dě tína ZDŠ.......................................................................................................................................... 66 Modernisace školní ch budov ......................................................................................................................... 66 Začá tek školní ho roku ................................................................................................................................... 67 Prospě chové vý sledky.................................................................................................................................... 67 Střednívšeobecně vzdě lá vacíškola............................................................................................................... 68


- 111 -

Lidová škola umě ní ........................................................................................................................................ 69 Mateřské školy............................................................................................................................................... 69 Školníkuchyně ............................................................................................................................................... 70 Zdravotnípé če o dě ti..................................................................................................................................... 70 Sdruženírodičů a přá tel školy....................................................................................................................... 71 Aktiv pro ochranu mlá deže............................................................................................................................ 71 Rozmisťová nídě tí.......................................................................................................................................... 72 Polytechnické dí lny ....................................................................................................................................... 72 70 let Klá ry Valové ........................................................................................................................................ 73 Vyučová níná boženství.................................................................................................................................. 73 Feminisace školství , učitelské platy............................................................................................................... 73 Školstvív rozpočtu MNV ............................................................................................................................... 73 KULTURNÍ Ž IVOT V MODŘ ANECH ...................................................................................................................... 73 Nedostatky kulturní ho a společenské ho života v Modřanech ........................................................................ 73 Kulturnídů m ................................................................................................................................................. 74 Kulturníjizba Na Berá nku ............................................................................................................................ 74 Osvě tová jizba Na Havrá nce......................................................................................................................... 74 Osvě tová beseda............................................................................................................................................ 75 Modřanské noviny ......................................................................................................................................... 76 Odpoledníčaje v ZK ROH MS ...................................................................................................................... 76 Lidová škola umě ní ........................................................................................................................................ 76 Pamě tnídeska prof. Kolá řovi........................................................................................................................ 76 Kronika.......................................................................................................................................................... 76 Historické pamá tky zapů jčené museu v Roztoká ch ....................................................................................... 76 Božímuka ...................................................................................................................................................... 77 Kino ............................................................................................................................................................... 77 Mě stská lidová knihovna ............................................................................................................................... 78 Znak obce ...................................................................................................................................................... 80 SLAVNOSTI......................................................................................................................................................... 80 MDŽ.............................................................................................................................................................. 80 1. má j............................................................................................................................................................. 80 Den ví tě zství.................................................................................................................................................. 81 Den tisku........................................................................................................................................................ 81 50. vý ročíVŘSR............................................................................................................................................. 81 V.

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁ LNÍ PÉ Č E ............................................................................................ 83 ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................................................................ 83 Poliklinika ..................................................................................................................................................... 83 Zdravotnická osvě ta ...................................................................................................................................... 83 Volba lé kaře .................................................................................................................................................. 83 Odbě r krve..................................................................................................................................................... 83 Odbornílé kaři............................................................................................................................................... 83 Risiková pracoviště ....................................................................................................................................... 83 Spoluprá ce s OHES....................................................................................................................................... 84 Kdy se ošetřeníplatí...................................................................................................................................... 84 Středisko obvodní ch lé kařů ........................................................................................................................... 84 Zubnístředisko .............................................................................................................................................. 84 Dě tské středisko ............................................................................................................................................ 85 Pohotovostníslužba....................................................................................................................................... 85 Protialkoholnísbor ....................................................................................................................................... 85 Č SČ K............................................................................................................................................................. 87 Koupaliště ..................................................................................................................................................... 88 Jesle............................................................................................................................................................... 89 SOCIÁLNÍ PÉ Č E ................................................................................................................................................... 89 Komise sociá lní ho zabezpečení..................................................................................................................... 89 Pozornosti k vá noců m ................................................................................................................................... 90 Klub dů chodců .............................................................................................................................................. 90 Zvyšová nídů chodů ........................................................................................................................................ 90 Estrá da pro dů chodce ................................................................................................................................... 91 Odbor sociá lní ho zabezpečeníMNV ............................................................................................................. 91


- 112 -

Pečovatelská služba....................................................................................................................................... 91 VI.

VÝROBA ................................................................................................................................................. 92

KOMUNÁLNÍ SLUŽBY MODŘ ANY ....................................................................................................................... 92 Investice......................................................................................................................................................... 92 Plně níplá nu hrubé ho dů chodu ..................................................................................................................... 93 Zrušené provozovny....................................................................................................................................... 93 Zvlá štnízapojení........................................................................................................................................... 93 Počet pracovní ků ........................................................................................................................................... 93 Existence KSM po 1. lednu 1968 ................................................................................................................... 93 DOMOVNÍ SPRÁVA ............................................................................................................................................. 94 Ú držba domovní ho majetku........................................................................................................................... 94 Vlastníúdržbá řská četa ................................................................................................................................. 94 STAVEBNÍ DVŮ R ................................................................................................................................................. 95 VII.

ZEMĚ DĚ LSTVÍ...................................................................................................................................... 96

FARMA STÁTNÍHO STATKU V MODŘ ANECH ....................................................................................................... 96 Rostlinná vý roba ........................................................................................................................................... 96 Živočišná vý roba ........................................................................................................................................... 97 Asanace Stá tní ho statku ................................................................................................................................ 97 Nedostatky v uloženístrojní ho parku ............................................................................................................ 97 Žňové hlí dky .................................................................................................................................................. 98 Silničnístromořadí........................................................................................................................................ 98 Vý kup vajec od bezzemků .............................................................................................................................. 98 Vý krmna prasat ............................................................................................................................................. 98 Myxomatósa .................................................................................................................................................. 98 Vypalová nítravin .......................................................................................................................................... 98 Fond země dě lské pů dy................................................................................................................................... 99 Vyně tíze země dě lské ho fondu pů dy............................................................................................................... 99 Provozníbudovy Země dě lské stavebnísprá vy............................................................................................... 99 VIII.

OBCHOD ........................................................................................................................................... 100

Stav obchodnísí tě ........................................................................................................................................ 100 Komise obchodu .......................................................................................................................................... 101 Feminisace obchodu.................................................................................................................................... 101 Docí lené tržby ............................................................................................................................................. 101 Kuponová soutě ž ......................................................................................................................................... 102 Zlepšenístavu prodejen............................................................................................................................... 103 Samoobsluha Na Lysiná ch .......................................................................................................................... 103 Stí žnosti občanů .......................................................................................................................................... 103 Hygienická zlepšenív provozovná ch Potraviny .......................................................................................... 104 HOSTINCE ........................................................................................................................................................ 104 Počet a stav zdejší ch hostinců ..................................................................................................................... 104 Bufet v Lidové m domě změ ně na na bistro-denníviná rnu............................................................................ 105 Hotel CKM .................................................................................................................................................. 105 Svobodá rna při cukrovaru........................................................................................................................... 105 IX.

TĚ LOVÝCHOVA A SPORT ............................................................................................................... 106 TJ Spartak Modřany.................................................................................................................................... 106 Tě lový chova na školá ch .............................................................................................................................. 107 Oddí ly TJ Spartak........................................................................................................................................ 107 Oddí l vodá ků ............................................................................................................................................... 107 TJ Mlá dežní k ............................................................................................................................................... 107 Dě tská hří ště ................................................................................................................................................ 108 Sportovnístadion......................................................................................................................................... 108 Tří dy ve školní ch tě locvičná ch .................................................................................................................... 108 Oploceníhří ště u školnítě locvičny.............................................................................................................. 108 Tě lový chovné rady....................................................................................................................................... 108 Pioný rská olympiá da................................................................................................................................... 109

X.

OBSAH................................................................................................................................................... 110


- 113 -

předseda MNV Praha 4 - Modřany tajemník MNV Praha 4 - Modřany Sepsal Antonín Vlček kronikářobce

Recommend Documents