Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV
Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P
1. Zadání Změřte hodnotu atmosférického tlaku v různých nadmořských výškách (v několika patrech budovy). Zhodnoťte vliv rozdílu výšek na atmosférický tlak.
2. Postup měření Pomocí měřícího jsme prošli všechny patra budovy FEL. V každém patře jsme naměřili hodnotu atmosférického tlaku, kterou jsme si poznamenali.
3. Teoretický úvod Hmotnost vzduchu v atmosférě vytváří atmosféricý tlak, který se měří obvykle v hektopascalech (hPa). Průměrný atmosférický tlak u hladiny moře se nazývá normální atmosférický tlak a má hodnotu 1013,25 hPa. Atmosférický tlak klesá s přibývající výškou. Atmosférický tlak je velice důležitý pro předpověď počasí.
4. Schéma není k dispozici
5. Naměřené hodnoty Vycházeli jsme že známe nadmoř patro 1 2 3 4 5 6 7
výška n m.[m] 452,24 456,49 460,75 465 469,25 473,51 477,76
p a [ HPa ]
1023,8 1023,6 1023,1 1022,6 1022,1 1021,8 1021,4
skou výšku laboratoře ve 4. patře, což pro nás byla referenční hodnota. Pro zjednodušení jsme zadefinovali, že v celé budově je konstantní teplota 22°C. Z těchto poznatků a Barometrické rovnice spočetli výšku jednotlivých pater budovy FEL nad mořem. Barometrická rovnice : z =160001t /273 p1− p 2/ p1 p 2
Závislost tlaku na nadmořské výšce 1024 1023,5 1023
p[HPa]
1022,5 1022 1021,5 1021 1020,5 1020 450
455
460
465
470
475
480
výška [m]
6. Prostředí Teplota : 22,3 °C Vlhkost : 47,0 % Tlak : 756 mmHg
7. Závěr V tomto měření jsme potvrdili již známou pravdu, která je zmíněna i v teoretickém ůvodu:“ Atmosférický tlak klesá s přibývající výškou“. Z Barometrické rovnice nám vyšlo, že rozdíl mezi jednotlivými patry budovy je kolem 4 metrů, což je réálné a v našem měření potvrzuje správnost.
8. Použité přístroje •
GTD 1100 (178605)
Cejchování deformačního manometru KET/MNV
Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P
1. Zadání Porovnejte výšky sloupců měřených kapalin pro stejné hodnoty měřených tlaků.
2. Postup měření Pomocí ruční pumpy nastavíme požadovaný tlak.Tlak působí na píst a a manometr. Proti pohybu pístu působí páka, která je zatěžována posuvným závažím. Polohu závaží lze odečítat na stupnici, která je přímo kalibrovýma v jednotkách tlaku.
3. Teoretický úvod Jsou to robustní průmyslové manometry, které ukazují rozdíl tlaků připojených ke dvěma jejich vstupům. Rozsahy tlakové diference dávají maximální rozlišení pro aplikace, kde je jeden vstup vždy na vyšším tlaku než ten druhý. V případě, že jeden vstup může být vyšším nebo nižším tlaku než ten druhý, pak by se měl použít manometr s obousměrným rozsahem tlakové diference.
4. Schéma
5. Naměřené hodnoty p 1 [MPa ] p 2 [MPa ] p [MPa ]
1 1,1 0,1
1,5 1,6 0,1
2 2,1 0,1
2,5 2,6 0,1
3 3,1 0,1
3,5 3,6 0,1
4 X X
Korekční křivka 0,12
0,1
Delta p [MPa]
0,08
0,06
0,04
0,02
0 0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
p_1[MPa]
6. Prostředí Teplota : 22,3 °C Vlhkost : 47,0 % Tlak : 756 mmHg
7. Závěr Pčekávali jsme , že údaj tlaku který jsme nastavovali, a který jsme odečítali ze stupnice. Jak lze vidět z grafu (korekční křivky), hodnota chyby se neměnila. Pro nastavený tlak 4 [Mpa] jsme nemohli zjisti žádné hodnoty jelikož jsme byli „za rohem“.
8. Použité přístroje •
tlakoměr 4380
Cejchování deformačního manometru KET/MNV
Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P
1. Zadání Porovnejte výšky sloupců měřených kapalin pro stejné hodnoty měřených tlaků.
2. Postup měření Měříme rozdíl tlaků ve dvou místech vzduchové trati, tyto tlaky máme přivedeny k měřícím přístrojům pomocí gumových hadiček. Po připojení kapalinového manometru ke zdroji tlaku dojde ke stoupání sloupce kapaliny do určité výšky v trubici.
3. Teoretický úvod Jsou to robustní průmyslové manometry, které ukazují rozdíl tlaků připojených ke dvěma jejich vstupům. Rozsahy tlakové diference dávají maximální rozlišení pro aplikace, kde je jeden vstup vždy na vyšším tlaku než ten druhý. V případě, že jeden vstup může být vyšším nebo nižším tlaku než ten druhý, pak by se měl použít manometr s obousměrným rozsahem tlakové diference.
4. Schéma
5. Naměřené hodnoty 2 8 10 13 17 l 1 [mm] 1 4 5 6,5 8,5 h 1 [mm] 9,79 39,16 48,95 63,64 83,22 p 1 [Pa ] 8,5 14 20,5 28 37 l 2 [mm] líh 4,25 7 10,25 14 18,5 h 2 [mm] 41,61 68,53 100,35 137,07 181,12 p 2 [ Pa] elektronický p 3 [ Pa] 2 24 50,5 81 119 Vše jsem spočet pomocí vzorců : l=hsin p=hg Kde úhel naklonění manometrů je 30°, za tíhové zrychlení jsem dosadil 9,81[ ms−2 ].Za hustotu vody jsem dosadil voda =998[kg m−3] a lihu líh =789,3[ kg m−3] voda
Závislost výšky sloupců v závislosti na tlaku a kapalině 20 18 16 14
h [mm]
12 10
voda líh
8 6 4 2 0 0
20
40
60
80
p [Pa]
6. Prostředí Teplota : 22,3 °C Vlhkost : 47,0 % Tlak : 756 mmHg
7. Závěr 8. Použité přístroje • • • •
laboratorní zdroj Statron 2229 (178 058) Manometr ◦ vodní 1065014 ◦ lihový 1003570 Elektrický manometr 2290-4 vzuchová trať
100
120
140
