Přednášky - souhrn (hlavní tématické okruhy):

DTP podklady - přednášky

1

Organizace kurzu SA_339 DTP - Počítačová grafika doc. Ing. Stanislav Horný, CSc, [email protected] Vysoká škola ekonomická fakulta Informatiky a statistiky katedra Systémové analýzy Přednášky - souhrn (hlavní tématické okruhy): 1. Prezentace a komunikace 2. Technologický řetězec tvorby dokumentů (zadání, návrh, tvorba, tisk, distribuce) 3. Navrhování dokumentů, design, kompozice 4. Tvorba dokumentů – praxe - typografie písma, odstavce a stránky 5. Práce s barvou (barevné modely, zásady s vzorce pro skenování…) (6. Elektronické prezentace) KIT – Ing. Z. Šedivá 7. Nové technologie (digitální tisk, Live Picture, stochastické rastry...) 8. „Návštěvy“ ze světa praxe: Lang (Corel, pravidla sazby), Kamarád + HP (fotografování nad 8000m, práce s velkými objemy obrazových dat, velkoplošný tisk – (ACD See???))

Cvičení - souhrn (hlavní pracovní bloky): 1. hlavní sm ry: - filosofie práce s nejvíce pot ebnými programy - tvorba grafických prvk budoucích dokument - sazba dokument a úprava kompozice stránky

1. Základy práce s grafickými programy (bitmapová a vektorová grafiky, volba nástrojů, plus a minus) 2. Cvičení na tvorbu kompozice dokumentů, 3. Práce v prostředí programu CorelDRAW 4. Pravidla sazby textů a zásady předávání zdrojových dat k sazbě 5. Práce v prostředí programu CorelPHOTO-PAINT (PhotoShop 6 CZ) 6. Práce v prostředí programu CorelVentura 8 , AdobeInDesign


2

• Požadavky k zápočtu: – ???? závěrečný test (asi v průběhu poslední třetiny semestru – ne na posledním cvičení!) z teoretické části – zdroje: přednášky a předepsaná literatura (nutno získat 75% bodů) – !!!!! odevzdané (v papírové nebo elektron. podobě nebo pouze prezentovány na obrazovkách) dokumenty dle jednotlivých zadání (termíny a podrobnosti budou v průběhu semestru upřesnovány)

• Zápočtová cvičení: – Osobní monogram, logo skutečné nebo fiktivní firmy – projekt upresnit na 2.cvičení, cvičení na VC grafiku – Firemní vizitka - cvičení na VC grafiku a kompozici – Firemní dopisní papír, - cvičení na VC grafiku a kompozici – Plakát - kopie vzoru (+ pokus o vlastní kompozici - NEPOVINNÉ) - cvičení na typografii (a kompozici) – Bilboard skutečné nebo fiktivní firmy – Obal na CD (hudební, příp. i firemní ), potisk firemní „uniformy“, auta, objektu, výrobku, obalu (individuálně dle volby projektu… minimálně dvě dila) - cvičení na BM grafiku, design a kompozici – ??? Katalog produktů firmy - cvičení na sazbu v sázecím programu – ??? Výroční zpráva – min. 2 sloupce, 10-15 stran, 3 kapitoly – cvičení na sazbu v sázecím programu • + „Drobná nepovinná“ cvičení na zajímavé nebo důležité operace Literatura – Horný, S.: Od DTP k pre-pressu, Grada Publishing, Praha 1996, ISBN 80-7169-340-5 – Horný, S.: Počítačová typografie a design dokumentů, Grada Publishing, Praha 1997, ISBN 80-7169-487-7 – Horný, S.: Návrh a tvorba prezentací na WWW, VŠE , Praha 1998, ISBN 80-7079-681-2 – Horný, S.: Materiály ke cvičení - Informatika: Power Point 2000, VŠE, Praha 2001, ISBN 80-245-0131-7 – HORNÝ, S.: Kreslíme a malujeme s programem CorelDRAW8, VŠE, Praha 1999, ISBN 80-7079-515-8 – HORNÝ, S.: Počítačová grafika – teorie a praxe, VŠE, Praha 2000, ISBN 80-7079-863-7 – HORNÝ, S.: Materiály ke cvičením DTP (PhotoPaint8 a Ventura8), VŠE, Praha 2000, ISBN: 80-245-0085-X – HORNÝ, S.: Vizuální komunikace firem, Praha: VŠE, 2004,ISBN 80-245-0762-5. – HORNÝ, S.: Digitální fotografie, Praha: VŠE, 2005, ISBN 80-245-0797-8.


Prezentation Development life cycle (DADI) • Description - popis prostředí a záměrů – – – –

popis firemního prostředí definice cílů a předpokládaných přínosů identifikace příjemců informací specifikace prezentovaných informací

• Architecture - informační architektura prezentace firmy – – – –

specifikace typů dokumentů specifikace a zajištění dostupnosti zdrojových dat identifikace cílových skupin příjemců informací v dokumentech informační struktura jednotlivých typů dokumentů a případný návrh interakce - zpětné vazby – informační a časové vazby mezi dokumenty

• Development - tvorba prezentačních materiálů – – – –

volba postupů, zajištění organizace (vlastní nebo formou zakázky) volba nástrojů (HW, SW, lidi) využití prototypingu nebo již hotových produktů grafický design - grafická struktura dokumentů • papírové dokumenty: náčrty a makety dokumentů • elektronické dokumenty: flow chart diagramy - storyboard)

• Implementace - výroba, distribuce, testování – – – –

kontrola, testování osvit, tisk, vypalování, zveřejnění stránek distribuce výuka "k používání" (u elektronických dokumentů)

3

DTP podklady - přednášky Vizuální prezentace, firemní styl •Informační systémy jsou zaměřeny na obsah komunikace •Nástroje prezentace informací určují formu vnímání informací •Cíl je společný – přispět ke zlepšení pozice firmy, nárůst zisku… •Nutno navrhnou a vytvořit konzistentní formu vizuální prezentace Firemní styl: vizuální projev firmy

–jednotný systém

aplikace všech prvků firemního designu –koordinace všech složek propagace a prezentace firmy

Grafický manuál •Především umístění firemní značky na stránce, její rozměry a barevnost, popis úvodních stran projektů a výročních zpráv, apod. Technologický řetězec tvorby dokumentu - shrnutí •konverze textových předloh do digitální podoby

pomocí textových programů •konverze obrazových předloh do digitální podoby pomocí skeneru •úprava digitalizovaných obrazových předloh pomocí grafických programů •tvorba grafiky pomocí grafických programů •sazba a stránková montáž, tj. spojení všech textových a grafických prvků (digitalizovaných předloh) v jediný celek pomocí programů pro sazbu a tzv. stránkovou montáž (v užším slova smyslu někdy nazývaných pouze DTP programy nebo sázecí programy) •kontrolní nebo závěrečný tisk pomocí laserové tiskárny •vytvoření souboru pro zpracování v osvitové jednotce a osvit filmů pomocí této jednotky (nebo jiný způsob finálního rozmnožování a šíření dokumentu).

Uživatelé DTP technologií •Programátoři a grafici... •Vývoj:

–návrh stránky, volba písma, návrh a realizace grafiky, počítačová retuš, stránková montáž, snímání kreseb a fotografií skenerem –+ postupy snímání barevných předloh, vytváření barevných výtažků, tiskové rastry, soutisk barev a archová montáž –současné období: •střední a větší firmy specializované na tvorbu dokumentu výrazná specializace v ovládnutí technologií a příslušného programového vybavení •malé specializované firmy - dále platí dále požadavek celého širokého spektra znalostí

4 •+ uživatel nespecialista - celé spektrum ale v menší hloubce podrobnosti

Spektrum... parametry a způsob používání HW a SW návaznosti fází postupu tvorby návrh a příprava tvorby estetika, kompozice dokumentů, základy použití písma, použití barev pravidla a zásady typografie pořízení a zpracování textu a grafiky, korekturní pravidla sazba a montáž stránek dokumentů příprava dokumentů pro osvit orientačně i technologie zpracování v tiskárně a při dokončovací výrobě (základní principy a požadavky na vlastnosti předloh) cit, intuice, talent, rutina, trpělivost, pečlivost.

SW pro DTP - textové programy •Použití

–jednoduchá struktura stránek, minimum ilustrací, CB, malý rozsah –tisk na poč. tiskárnách –nižší typografická přesnost

•Funkce –tvorba digitální podoby zdrojových textů –kontrola zdrojových textů SW pro DTP - grafické programy - typy •retušování, montáž – odstranění nebo vložení částí obrazu – speciální efekty - různá zakřivení obrazu, reliéfy,

podložení obrazu pozadím nebo překrytí obrazu vrstvou

– –

změny jasu, kontrastu, barevnosti

– – –

aplikace barevných filtrů

manipulace s obrazem - inverze, převrácení obrazu vodorovně i svisle, rotace široký výběr funkcí s barevnou paletou práce s objekty určenými barvou či nepravidelnou křivkou, atd.

SW pro DTP - grafické programy - typy •tvorba BM grafiky –konverze obrazu do různých barevných hloubek a barevných modelů

–běžné filtry - zaostřování obrazu, mlžení obrazu, změna kontrastu

a jasu, ovládání jednotlivých barevných kanálů v obrazu –speciální filtry - pokládání určitých masek na obraz, např. sklo, vítr, reliéf, vlna, mozaika –velké množství různých typů štětců –simulace různých typů barev - např. vodové, olejové, tuž, inkoust, různě tvrdá tužka –různé typy papíru, pro povrchy objektů lze vybírat z rozsáhlé knihovny textur

SW pro DTP - sázecí programy •Druhy –programy nejnižší (do 200 $) cenové kategorie (Microsoft Publisher, PagePlus Publishing, Aldus HomePublisher, )

–programy střední a vyšší (do 1000 $) cenové kategorie

DTP podklady - přednášky (QuarkXPress, PageMaker, CorelVentura, FrameMaker, Calamus, Adobe InDesign) –programy komplexního charakteru v nejvyšší (nad 1000 $) cenové kategorii (3B2, Interleaf 5, Decwrite Pro, Quantel Printbox)

•Funkce –arzenál nástrojů pro tvorbu struktury stránky a struktury

dokumentu –integrace zdrojových prvků do jediného dokumentu –složitě strukturované, dlouhé dokumenty, nutnost vytvářet podklady pro tisk barevných dokumentů (barevné separace)

•Shrnutí

–omezené ve speciálních textových a grafických funkcích, výborné pro formátování textu, grafiky a pozadí dokumentu –schopny speciálních typografických a formátově orientovaných funkcí, umožňují přesnou kontrolu umístění jednotlivých prvků dokumentu –schopny tvorby a správy dlouhých dokumentů (styly, obsahy, rejstříky, číslování, stránkování), využívány profesionály v oboru počítačové sazby a montáže.

5 –rozdíl je v rozsahu těchto funkcí a ve způsobu jejich ovládání –v domovských programech mají tyto shodné funkce svojí

specifickou, dominantní úlohu –všechny tři kategorie programů lze ale za určitých okolností a pro určitý typ dokumentů použít jako koncový - finální nástroj

SW pro DTP - pomocné programy –jednoduché obrazové databáze –trasovací programy –práce s fonty •instalace... •kerning •kresba znaků

–správa barev –systémy správy obrazových souborů –plug-in –sken

SW pro DTP - pomocné programy –Korekce bitmap •Binuscan

SW pro DTP - sázecí programy - oblasti využití - 1 •Složitě strukturované dokumenty: –charakteristika

•různý druh a barva grafických i textových prvků (kombinovaných

v prostoru jediné stránky) •překrývání a průhlednost prvků •tvarování a obtékáním textu •struktura dokumentu = vzájemné postavení jednotlivých prvků v prostoru jediné stránky

SW pro DTP - sázecí programy - oblasti využití - 2 •Dlouhé dokumenty: –charakteristika

•značná délka textové části •složené z více hierarchicky členěných částí •ke struktuře stránky přistupuje struktura dokumentu jako celku •struktura dokumentu = vzájemné postavení a návaznost částí

SW pro DTP - sázecí programy - oblasti využití - 3 •Publikování ve skupinách: –charakteristika:

společná práce na dokumentu prostřednictvím sítě v relativně shodném čase •společná práci různých autorů na dokumentu prostřednictvím různých programů, různých (i nepropojených) počítačů a v prostředí různých platforem –program (systém) musí: •mít české dělení a pravopis, podmíněné prvky dokumentu •umět sledování a definice propojených souborů, aktualizace a sledování změn •disponovat síťovou podporou a minimálně musí umožňovat sdílení šablon dokumentů •být schopen integrovat zdrojová data nejrůznějšího původu

SW pro DTP - volba programu - 2 •Jakou kategorii programu?

–grafické a sázecí programy disponují ve větší či menší míře funkcemi, které jsou hlavními funkcemi všech tří kategorií programů

–Podpora maskování

•Extensis MaskPro •Ultimatte KnockOut

Technologie PDF - Acrobat - 1 •Nekompatibilita mezi technickým a programovým vybavením a operačními systémy: –obtížná výměna dokumentů elektronickou cestou –při výměně ASCII textu se všechny formátovací instrukce a grafické informace ztrácejí

•Acrobat je sada programů a současně i technologie

–používá hyperdokumentový princip –je vysoce flexibilní a univerzální –lze možné bez problému použít pro digitální tisk, osvit, Internet,

CD-ROM nebo prezentaci –základem pro tvorbu formátu PDF byl jazyk PostScript (je to ale objektově orientovaný popis dokumentu) –soubory jsou maximálně zkomprimované

•Acrobat slouží: –k tvorbě a prohlížení dokumentů –jako komunikační “medium” –k distribuci dokumentů pomocí CD-ROM a dalších on-line služeb Technologie PDF - Acrobat - 2 •Acrobat obsahuje tyto programy:

–Acrobat Reader

– slouží k prohlížení a tisku hotových PDF souborů u příjemců informací (volně distribuovaný program) –Acrobat Distiller – konvertuje PostScriptový soubor do PDF –Acrobat Exchange – organizuje soubory do jediného elektronického dokumentu – doplňuje dokumenty o: •hypertextové vazby mezi dokumenty, tématy či hesly •poznámky a skoky apod.

•Vlastnosti formátu PDF: –absolutní nezávislost na platformě, operačním systému, kódové stránce, písmu –může obsahovat všechny typy prvků (text, vektorovou i bitmapovou grafiku) –malé soubory, až 20x menší než PS soubor (lze použít pro archivaci nebo přenos “velkých” dokumentů) –100% bezchybný, lze chránit heslem proti tisku nebo editaci –postupné načítání dat v pořadí text, fonty, vektorová grafika a bitmapy

DTP podklady - přednášky Klasický řetězec •CorelDRAW –xxxx.CDR –xxxx.EPS (export) •PageMaker (Ventura) –xxxx.EPS (import) –montáž stránky –na osvit •xxxx.PS (tisk do PS)

PDF řetězec •CorelDRAW –xxxx.CDR –xxxx.PS (tisk do PS) •Acrobat Distiller –xxxx.PS (načtení) –xxxx.PDF (vytvoření) •Acrobat Exchange –xxxx.PDF (načtení) –kontrola, úprava –xxxx.PDF, EPS •Ventura (PageMaker) –xxxx.PDF, EPS (načtení) –montáž stránky –osvit, WWW, CD...

•xxxx.PS (tisk do PS) •xxxx.PS, převod PDF •xxxx.PDF (PS level 3 “umí” přímo PDF!)

Tisk - 2 •Polygrafie zahrnuje tyto základní výrobní fáze a

činnosti: –archová případně stránková montáž –zhotovování tiskových forem –tisk –dokončovací výrobu. •Tisková forma: –soustava tisknoucích a netisknoucích prvků –jejich přímým nebo nepřímým otiskem na potiskovaný materiál se

vytvoří obraz (reprodukce) předlohy

•Zhotovování tiskových forem (tiskových desek): –kopírování filmu na světlocitlivou vrstvu, pomocí které jsou na tiskové formě vytvářena tisknoucí a netisknoucí místa

–forma se exponuje přes film v úplné archové montáži a posléze se

vyvolá –místa se vytvářejí na základě různě dlouhé doby expozice

Tisk - 4 •Reliéfní tisk (knihtisk, flexografie)

–využívá tiskovou desku, na které je tištěný obraz vystouplý –tato část přichází do kontaktu s podkladem –nejvíce používaný reliéfní proces tisku je flexografie (tisková

deska je pružná - umožňuje tisk na problémové materiály, jako je vlnitý papír, lepenka nebo keramika)

Tisk - 6 •Ofsetový tisk

•princip: voda a tisková barva se nesmíchají, proto je tisková oblast desky ošetřena tak, aby odpuzovala vodu a přitahovala barvu •netisková oblast je naopak ošetřena tak, aby přitahovala vodu a

6 odpuzovala barvu •je-li tisková deska navlhčena a je na ni nanesena barva, barvu udrží pouze tisková oblast. •tisková deska se přímo nedotýká podkladu, na který tiskne •tištěný obraz je přenesen, neboli ofsetován na gumový válec, jenž přenáší barvu na papír. •obraz na tiskové desce nemusí být inverzní, jak je tomu u jiných tiskových metod, protože je invrzeně přenesen již na gumovém válci.

Tisk - 7 • OTÁZKY - osvit

•Ceny? •Provádíte skenování •Používáte software pro částečný přetisk barev (“color trapping”)? •Můžete vytvořit film dle mých požadavků? (umí osvitová jednotka

vytvořit dostatečně veliký film v dostatečně vysokém rozlišení?) •Můžete zabezpečit výstup v časovém horizontu, který požaduji? •Můžu vám předat návrh v elektronické podobě? Pokud ano, z jaké platformy, programu a na jakém médiu vám jej můžu předat? •Kdo provede nastavení pro tisk, když vám předám soubor ve formátu Corel? (Jak to mám udělat já?) •Kdo je odpovědný za kontrolu kvality filmu? •Jaký nátiskový systém máte k dispozici?


7


8


9


Data, grafika, formát

10

hierarchie

–Data - ???

•

Grafika - ??? Grafická data - ??? Grafické soubory - ??? Formát grafických datových souborů - ??? Tvorba grafiky na obrazovce počítače - ???

•2. Segment spojnice mezi body (úsečka, křivka)

Bitmapová a vektorová data •Grafická data

–vektorová: popisují matematickým způsobem elementární prvky (usečky a křivky) a objekty z těchto prvků vytvořené –bitmapová: určují barvu příp. stupeň šedi elementárních bodů obrazu, body mají atribut barvy (nebo šedi), společně vytváří...

SW pro DTP - grafické programy –programy pro jednoduché kreslení a malování - grafické editory (PaintBrush, Malování, MacPaint, PhotoFinish, Halo Desktop Imager) –bitmapové programy pro retušování, montáž a úpravy naskenovaných obrazových předloh (PhotoStyler, Photoshop, CorelPhoto-Paint) –bitmapové programy pro tvorbu grafiky simulující klasické malířské nástroje (Fractal Design Painter, Live Picture, CorelPhoto-Paint) –vektorové programy pro tvorbu grafiky a pro aplikaci vektorových efektů (CorelDRAW, Freehand, Adobe Illustrator) –programy pro podporu skenerů, konverzní programy a programy pro snímání obrazu z monitorů - podpůrné grafické programy –ostatní programy se speciálním určením •prostorové modelování (3DStudio, CorelDREAM3D, VistaPro, CorelMOTION3D) •animace a prezentace (CorelPRESENTS, PowerPoint, Director, Adobe Premiere ) •další podobné programy –špičkové grafické programy komplexního charakteru se špičkovou cenou určené pro grafické pracovní stanice Barco, SGI Indigo apod. (Barco Graphics Creator, Alias Eclipse) –kapitola „sama pro sebe“: Quantel PrintBox –+ tvorba „jednoduché grafiky“ v „normálních programech“

Formát grafických souborů ovlivňuje... Velikost souboru - závislá na formátu resp. použité metodě komprese, barevný rozsah, (správně zvolit formáty u dokumentu s větším množstvím grafiky) Kvalitu zobrazení - způsob barevného kódování obrazu je u některých grafických formátů omezen, pozor na 16 či 256 barev nedostačující pro kvalitní barevné tiskové výstupy a složitých barevných přechodů Rychlost zpracování - následně ovlivňuje rychlost načítání souboru, zobrazování, překreslování, ukládat ve formátu přiměřeném programu a rozsahu dokumentu Přenositelnost mezi programy a výpočetními systémy!?!?...

Vektorová grafika - 1 •Bod - úsečka x křivka (z bodu do bodu)

vektorová úsečka (přímka) určena dvěma základními body (uzlové, poziční, vrcholy)

–křivka: navíc body řídící (směrnicové, tečnové) –spojnice (segment) je dopočítávána matematickým výrazem vždy plynulé a hladké zobrazení křivek (i při mnohonásobném zvětšení).

Oficiální vektorová

1. Bod základní stavební kámen všech polygonů a objektů (nelze jej nakreslit)

•3. Polygon složen z jednotlivých segmentů jejichž počátky jsou určeny body, řada bodů spojených v segmenty •4. Objekt obsahuje jeden nebo více polygonů (C-1, B-3) čáry - objekty jsou otevřené, pouze obrys •řádně uzavřené objekty - polygony (ani jejich segmenty) objektů se nedotýkají, nekříží (vedle sebe nebo menší na větším) •problémové objekty - polygony se překrývají, nebo dotýkají

•5. Vektorová primitiva jednoduché objekty vytvářené pomocí základních nástrojů programu (vlastní atribut slouží pro následnou editaci) •6. Skupiny, kombinace a spojení objektů

Základy práce s objekty - 1 •Tvorba vektorového obrázku –na plochu se umisťují jednotlivé primární objekty (úsečky, křivky, elipsy, pravoúhelníky, znaky) –složitější objekty se vždy skládají z jednotlivých segmentů, které jsou odděleny uzlovými body –primitiva a text není třeba tvořit (elipsy, pravoúhelníky, znaky, symboly, spirály), základní tvar je určen již nástrojem a při kreslení se tvar pouze modifikuje –z primárních objektů - objekty seskupené, složené, odvozené... –objekty lze dále modifikovat: změny tvarů, proporcí, barevnosti a lze na ně aplikovat speciální efekty (odvozené objekty)

–na rozdíl od bitmapové grafiky (?) lze manipulovat nezávisle —objekty (kromě importovaných bitmap) mají tyto atributy: •obrys (barva, tlouš ka, typ čáry) •výplň (barva, typ výplně) •velikost a umístění.

Vektorová grafika - vlastnosti •Vlastnosti vektorové grafiky –snadná manipulace s objekty a jejich úprava - posun, tvar, proporce... (změna hodnot v matematickém popisu objektů) –libovolné transformace, zvětšování a zmenšování objektu nemá oproti bitmapovým objektům vliv na výslednou kvalitu zobrazení na monitoru a tisku

–možnost pozdější úpravy - nakreslený objekt lze kdykoliv transformovat v jiný objekt (při jakémkoliv zvětšení bude mít stejně hladký tvar)

–vysoké rozlišení výstupů - automaticky nejvyšší rozlišení, dané výstupním zařízením (konverze matematického popisu a parametrů objektů do bitmapy)

–menší objem souborů, rychlejší tisk a překreslování - relativně malé objemy informací pro uložení, tisk i překreslování

–„počítačový” dojem


Programy pro tvorbu vektorové grafiky funkce pro kreslení - čára, kružnice, elipsa, pravoúhelník, mnohoúhelník aplikace speciálních efektů (přechody mezi objekty, obálka na objekt, perspektiva, 3D) textové funkce - nastavení různých formátů písma, měnitelná či zkřivitelná pásma práce s vrstvami manipulace se vzájemnou polohou objektů práce s paletou barev - přechody barev, stínování, průhlednost

Bitmapová grafika - vlastnosti -1 •Vlastnosti bitmapové grafiky

–možnost detailní úpravy - každý bod obrázku je samostatně specifikován

–práce s velkými objemy dat... –konečné rozlišení - body mají určenou pevnou velikost a vzdálenost (nastavení rozlišení při snímání předlohy nebo novém obrázku), nelze měnit bez následků jejich velikost a vzdálenost –přiblížení se realitě - je možné napodobovat skutečnost na velmi vysoké úrovni –nevýhoda: produkují soubory bitmapového typu se všemi jejich negativními vlastnostmi (velikost, pomalejší zpracovávání, “zubatost” po zvětšení atd.) –nic lepšího pro zpracování obrazových předloh a tvorbu tohoto typu grafiky nikdo zatím nevymyslel

Bitmapová grafika - vlastnosti - 2 •Vlastnosti bitmapové grafiky

–bitmapové formáty jsou vhodné pro ukládání fotografií a podobných obrazových předloh –konverze mezi bitmapovými formáty není komplikovaná a nezpůsobuje podstatné chyby v obraze –konverze z bitmapového formátu do vektorového formátu vyžaduje použití speciálního programu nebo speciální funkci vektorového programu

Práce s bitmapovými daty - 1 •Body uspořádány ve čtvercové síti, a tím skládají obraz –normálně jednotlivé body bitmapy nelze vidět –pokud je síť tvořena malým počtem bodů, pak jsou jednotlivé body tak velké, že jsou viditelné •Rozlišení závisí na počtu bodů, které BM obsahuje (resp. počtu bodů na palec: dpi) –při vyšším rozlišení narůstají požadavky na operační paměť a místo na disku –po vytištění je téměř nemožné zjistit rozdíl mezi obrázkem v rozlišení 400 dpi a 200 dpi

Práce s bitmapovými daty - 2 •Rozlišení obrázku

–určuje kvalitu resp. jemnost rastru obrázku –v souladu s účelem a způsobem použití obrázku •výstup na obrazovku - postačující cca 60 - 100 dpi •tisk - čím vyšší, tím bude vyšší kvalita –stupně šedi v knihách a časopisech cca 150 dpi –barevné v časopisech vyžadují minimálně 300 dpi –vysoce kvalitní barevné reprodukce...

•volba rozlišení je však závislá i na tzv. tiskovém rastru –dvakrát tolik dpi, než kolik bude lpi při tisku –novinový papír: 60 - 65 lpi –běžný ofsetový hlazený papír: 133 lpi –nejkvalitnější křídové papíry 150 lpi a více

•závislost na schopnostech výstupního zařízení –od tiskárny s rozlišením 300-600 dpi nelze očekávat zázraky

11 –zvláště při více odstínech šedi nebo vysoké barevné hloubce –vzhled se mění se změnou velikosti - dochází přitom ke změně rozlišení •při zvětšení obrázku se jeho kvalita snižuje (stává se hrubším) –u křivek a šikmých čar: roztřepení v důsledku nárůstu obrazových bodů •při jeho zmenšení se kvalita „zvyšuje“ - ale mohou nastat nečekané změny a ztráty –„nejlepší“: tisknout bitmapové obrázky v tom rozlišení, v kterém jsou uloženy –!! obrázek s rozlišením 200 dpi na obrazovce s rozlišením 72 dpi bude přibližně třikrát větší než je jeho skutečná velikost!!

Práce s bitmapovými daty - 3 •Barevná hloubka –určuje počet barev, v kterých bude obraz předlohy zobrazen a uložen –jednobitový bod: pouze jednu ze dvou barev –při hloubce 4 bity: 16 barev –při hloubce 8 bitů: 256 barev - v jediném bytu, určeny číslem barvy 16barevné nebo 256barevné palety –pro uložení jedné barvy z 64tisícové palety je potřeba již dvou bytů •Princip barevné palety a procesních barev –očíslování barev v paletě, pro každý bod je uchováno příslušné číslo –barva definovaná jako výslednice intenzity barevných kanálů: •RGB tj. celkem 3 byty po 8 bitech, tj. 24 bitů (16,7 milionů barev) •CMYK tj. celkem 4 byty po 8 bitech, tj. celkem 32 bitů (4,3 mld. barev)

Práce s bitmapovými daty - 4 •Struktura BM souborů –struktura založena na: •hlavičce souboru •bitmapových obrazových datech •a dalších informacích, jako je například barevná paleta –hlavička souboru je množina binárních nebo ASCII dat, která obsahují informace o vlastních obrazových datech. •Doporučení –je vhodné se řídit skutečnými potřebami a zbytečně nevyužívat maximálních hodnot –zvážit účelnost použití více než 256 barev (nejsou-li připravovány podklady pro reprodukci s osvitem) –jsou-li možnosti zobrazovacího zařízení barev nižší než parametry určitého obrázku: optimalizační algoritmy (dithering) •dochází k degradaci barevného zobrazení a barvy plně neodpovídají předloze •Velikost bitmapového obrázku –je závislá na velikosti obrázku, rozlišení a na barevné hloubce –hrubý odhad: je rovna ploše v bodech krát počet bytů na jednu barvu –dekomprimace může významně snížit rychlost čtení a zobrazování –čím detailnější a čím více barev, tím menší účinnost komprese

BM programy - princip a prostředí 1 Princip práce produkují obrázky stejně jako skenery, tj. popsané bod po bodu s rozlišením podle přání uživatele postup, při kterém se použije vhodný nástroj (štětec, tužka, křída) a obarví se plocha v zamýšlených tvarech objektů - obarvují se ale jednotlivé body plochy obrázku implicitně není možné s jednotlivými objekty samostatně manipulovat nyní lze objekty „oddělit“ od plochy podkladu a samostatně s nimi manipulovat


12

Programy pro simulaci malířských nástrojů BM programy - princip a prostředí 2 K práci se používají: nástroje (výběrové, zobrazovací, malovací, retušovací...) prostředky pro přiřazování barev a vzorů prostředky pro nastavování parametrů operací a nástrojů filtry a mnoho dalších užitečných funkcí

BM programy – zákl. operace - 1 Retušování fotografií a kreseb celý obrázek, jeho část: barevné filtry filtry pro jemnou difúzi a ostření filtry s jejichž pomocí lze odstranit chyby určité velikosti apod. detailní zásahy do obrázku nástroje pro rozmazávání, ostření, změnu sytosti či světlosti a barevné změny apod. lze dodat objektům jas, stín tj. zvětšit prostorovou hloubku apod. tzv. razítka nebo i klonovací nástroje

BM programy - základní operace - 2 •Změny velikosti, rozlišení...

–nastavení rozměrů a dpi –barevný převod mezi modely... –zrcadlení –nastavitelná rotace

BM programy – zákl. operace - 3 •Změny barevnosti... –barevné operace

•jas, kontrast, intenzita •gama korekce (zdůraznění detailů) •vymezení světel a stínů (histogram equalization) –cíl: správný barevný vzhled, eliminace barevného nádechu

BM programy - základní operace - 3 •Změny barevnosti... –barevné operace

•jas, kontrast, intenzita •gama korekce (zdůraznění detailů) •vymezení světel a stínů (histogram equalization) •záměny barev

–cíl: •požadovaný barevný vzhled •eliminace barevného nádechu

BM programy - základní operace - 4 •Maskování - ruční nebo barevné

–označenou část lze vyjmout, modifikovat nebo změnit v objekt (plovoucí) –masky: dočasné výběry, plovoucí objekty: trvale nezávislé

Programy pro retušování, montáž •odstranění nebo vložení částí obrazu

•speciální efekty - zakřivení obrazu, reliéfy, podložení obrazu pozadím nebo překrytí obrazu vrstvou

•změny jasu, kontrastu, barevnosti •manipulace s obrazem - inverze, převrácení obrazu vodorovně i svisle, rotace

•aplikace barevných filtrů •práce s objekty určenými barvou či nepravidelnou křivkou, atd.

•běžné filtry - zaostřování obrazu, mlžení obrazu, změna kontrastu a jasu •speciální filtry - sklo, vítr, reliéf, vlna, mozaika •velké množství různých typů štětců •simulace různých typů

barev - např. vodové, olejové, tuž, inkoust, různě tvrdá tužka

•různé typy papíru, pro povrchy objektů lze vybírat z rozsáhlé knihovny textur

Programy pro simulaci malířských nástrojů •běžné filtry - zaostřování obrazu, mlžení obrazu, změna kontrastu a jasu

•speciální filtry - sklo, vítr, reliéf, vlna, mozaika •velké množství různých typů štětců •simulace různých typů barev - např. vodové, olejové, tuž, inkoust,

různě tvrdá tužka

•různé typy papíru, pro povrchy objektů lze vybírat z rozsáhlé knihovny textur


Význam, typy značek - 1 •Firemní značka (logo, logotyp) –logos (řečtina) - slovo, řeč, (ale i) myšlenka, pojem či rozum –nejdůležitější prvek firemního stylu –význam, záměr, smysl - grafická forma –identifikace firmy, člověka –výtvarná hodnota značky - účinek značky (souvislost??) –sympatická značka (produkty nebo grafická účinnost?) –špatná (doma tvořená) značka prozradí, že si chtějí i všechno ostatní (stejně špatně) – řešit sami... –pozná-li se z loga, že je promyšlené, graficky pochopitelné, zapamatovatelné, vyjadřuje vztah k obsahu své činnosti nebo ke svým cílům - začínající nebo neznámé firmě významně pomáhá

•Ztotožnění s grafickým symbolem –pravěké tetováním ... představa začínajícího podnikatele, že si pořídí značku, která bude jednou tak slavná ...

Význam, typy značek – 2 Význam, typy značek - 3 •Působení firemní značky

–profesionální zpracování je pouze jednou z podmínek úspěchu –přiřazení symbolické asociace firmě např.: •stabilita, spolehlivost, formálnost •kreativita, progresivita, hi-tech (možnosti jsou omezené!)

Význam, typy značek - 4 •Firemní značka –symbolická – grafické ztvárnění hlavní náplně činnosti, nosné “myšlenky” (přitažlivost spíše pro děti, proslulost!) –písmová – název firmy v určitém stupni grafické modifikace písma –kombinovaná – současně grafický symbol a název firmy (doplnění optického vjemu, únosná modifikace tvarů textu)

Tvůrčí tým •Individálně... –design značky podceňován –podnikatelé navrhují značku své firmy (technologie tento proces usnadňují) –bez základů typografie, grafického cítění a zkušenosti je výsledek... –grafik loga = autor celého firemního stylu (manuál grafických standardů) •V týmu... –větší projekty firemního stylu - tým, složený z různých profesí –desítky lidí, vývoj trvá i několik let –Creative Director - celková koncepce firemního stylu, konzistentnost se strategií firmy a její zamýšlenou image, vedoucí týmu (příp. Art Director). –Art Director - autor základní koncepce značky, grafická čistota projektu. –Grafik (Junior Art Director, Operator) - grafické práce (doladění loga, manuál) –Copywriter - nápady v první fázi návrhu loga, podíl na grafickém manuálu (koncepce a textová část).

13 –Production Manager - realizace, posouzení uskutečnitelnosti vizí –přítomnost profesí bez grafického vzdělání - uživatelský a nezaujatý pohled (ještě před přímou konfrontací se zadavatelem)

Zadání a tvorba - 1 •1. etapa - zadání –jasná představa o celé problematice (úvodní studie firemního stylu, informace od zadavatele - vedení firmy, majitel): pozice na trhu, cíle, firemní strategie, potenciální trhy a zákazníci –získat ten správný pocit, myšlenku které má logo vyjadřovat –problémy: absence firemní představy o cílech, způsobu prezentace, strategii –instinkt, dlouhé a náročné diskuse o návrhu s klientem (nemá jasno v tom, kdo je, kde je a kam se chce dostat) –zjistit, zda stejné jméno již není registrované pro jinou... –lze navrhnout alternativní jména či jeho modifikaci (části dlouhého jména) –urážlivý či znepokojující význam v jiných jazycích

Zadání a tvorba - 2 Zadání a tvorba - 3 •2. etapa - nápad, kreativní řešení –základem je diskuse z procesu zadání –jasná představa o základním tématu značky (zdaleka ne vždy tomu tak musí být) –jak se podobný problém již řešil, zdroje inspirace (dostatečná informační základna): •profesionální časopisy •publikace o nejlepších dílech v oblasti užité grafiky •výsledky soutěží na poli corporate designu...

–nelze vzít design jedné firmy a aplikovat... (převzatý design nerespektuje firemní kulturu a ostatní složky firemní identity) –praxe: •za grafickým studiem či reklamní agenturou přijdou na základě renomé, přímá zakázku značky, změny firemního designu... •konkurs na novou značku - pouze strohé zadání, vcítit se do charakteru firmy, trefit se nejblíže očekávání managementu

Zadání a tvorba - 4 •3. etapa - skica –na základě zadání a nápadu: ruční skicy, první návrhy grafického zpracování myšlenky (pohrát si s textem: původní, odlišení firmy, krátký, bez háčků?, dobře vyslovovatelný) –skica tužkou je vždy absolutním počátkem vlastní tvorby –počítač zpomalí hledání alternativ (svádí spíše dotahovat započatý nápad) –týmové posouzení (někdy i spolupracující zadavatel) •4. etapa - hledání designu –je-li nalezeno slibné řešení pomůže počítač vyvinout design a doladit nápad: •vybírat písmo •zkoušet barvy •kontrolovat vyváženost a kompaktnost •hrát si s kompozicí •kontrolovat z pohledu praktického použití

DTP podklady - přednášky •5. etapa - čištění –odstranění nadbytečných prvků, zarovnání, různé formáty uložení, popis barev

Zadání a tvorba - 5 •Zásady tvorby poprvé –navazují na obecné zásady platné pro návrh firemního stylu: •jedinečnost - jedinečné a nezaměnitelné image (krytí s obrazem jiné firmy na stejném trhu!) •srozumitelnost - jednoznačnost a srozumitelnost pro příjemce (zřetelnost předávané informace!) •invence - nezaměnitelný kreativní "podpis" tvůrce (vtip a invence jsou základním nástrojem tvorby odlišnosti a nezaměnitelnosti profesionálové!) •návaznost na stávající firemní identitu - reflektovat identitu firmy "ducha", převzít to pozitivní, projektovat do vizuálního stylu to, co by v image mělo být •pozitivní signální efekt - informace musí být příjemce vždy přijata pozitivně (dlouhodobý pozitivní odraz v jeho představě) – Benetton: provokativní reklama - image firmy se zájmem o globální problémy světa (barevní a bílí...)

Zadání a tvorba - 6 •Zásady tvorby podruhé –z grafického hlediska tvarově dokonalá a vyvážená –jednoduchá a ve svých tvarech tvořit kompaktní celek –obsahově názorná, jednoznačná a nezavádějící –opticky zřetelná v malých i velkých rozměrech (tj. čitelná jak navizitce, tak na plachtě nákladního auta) –dlouhodobá z hlediska motivu i zpracování –schopna všestranného použití (od tisku až po neonovou reklamu) –zapamatovatelná a původní.

Text a písmo •Text –pohrát si s textem: původní, odlišení firmy, krátký, bez háčků? –dobře vyslovovatelný •Písmo –současné trendy (brzy zestárne)??, osobní vkus?? –zvyšuje se pravděpodobnost přijetí klientem (líbivost na úkor smyslu)!! –koresponduje se zamýšleným firemním stylem, co image firmy??? –čitelnost (malé i velké) –písmo značky = písmo firemní?? (čitelné i v dlouhých textech - ano) •Dostupnost –specifické písmo - snadnější odlišení od firemních značek konkurentů –běžné písmo •snadnější spojení se symbolem •dostupné na většině počítačů •není vhodné volit příliš klasické písmo bez částečné deformace (působí příliš všedně, obyčejně)

Symboly - 1 •Uplatnění, význam –grafický symbol nebo ilustrace posunuje a zvýrazňuje symboliku značky, asociace... –člověk vnímá symboly jinak než písmo a lépe je reprodukuje a zapamatovává

14 •Ano či ne? –ilustrativní, výrazná - menší, křiklavé vizuální zviditelnění –jednoduchý typografický nebo grafický prvek –bez grafiky “velké firmy” - krása je...

Symboly - 2 •Asociace (oblasti se prolínají!)

–výhoda symbolů a grafických prvků: schopnost vyjadřovat asociace –užitečný nástroj komunikace •Fonetické asociace –symbol zní jako název, nebo část. (robin - Robinson Corp.) –i použití barvy (červená pro Redman Ski) •Písmenné asociace –velmi populární: iniciály použity jako základ designu (VolksWagen VW)

Inspirace - obsah •Obsah z užití konkrétního písma –podvědomý rozhled, okolnosti užití písem –jazz klub: •lineární serifové písmo s rovnými serify - doba prvního vzepětí obliby jazzu, první světelné reklamy •současnost, rozdíl dynamiky a stability

•Obsah ze symboliky obrazu –každý obraz má vlastní symbolickou hodnotu (není-li použit k přímému zobrazení věci) –mýtický kůn (proslul okamžitou přepravou z místa na místo...) –stejný obraz dokáže přenášet symboliku na různé obsahy (lev: státnost, Památník národního písemnictví, Benátské dóžectví, evangelista sv. Marka) –znaková paměť lidstva (písmeno + vlajka - symbol kvalita)

•Tvary z obsahu –ze zadání informací vytvořit tvar (neobyčejný, poutavý a vyjadřuje, o čem je řeč - obsah)

•Obsahu obrazu je třeba se učit...

Inspirace - kompozice - 1 •poplatnost řádku a jedinému typu písma + ozvláštnění značkami •dynamická kompozice ze skrytých geometrických průnicích •zdánlivě uvolňuje kompozici rozdělením, přesto grafické souvislosti: dynamický, osově pravidelný celek

Kategorie značek - 1 •Kombinované písmové značky –každá skupina z jiného typu písma –hlavní část (název firmy) - volně psané, technologie: •napsat či namalovat ručně (štětce, fixem), nasnímat skenerem a bitmapu dále zpracovat •vektorizace bitmapy a následná modifikace tvarů ve vektorovém grafickém programu

DTP podklady - přednášky •nejjednodušší (a nejlacinější z hlediska grafického řešení) vysázení ruční části textu počítačem (fonty z Corela)

15

–doplňující (místo působení, typ firmy) - klasické:

Co může charakter značky ovlivnit?

•patkové - čitelnější •bezpatkové - elegantnější)

•historie a původ

–optické působení založeno na kontrastu textů –

Kategorie značek - 2 •Jednopísmenové symbolické značky –máme jen jedno dlouhé slovo a je potřeba vytvořit kompaktní značku –dlouhé slovo není většinou možno zpracovat tak, aby tvořilo jednoduchý kompaktní symbol •pouze první písmeno nebo zcela abstraktní symbol •symbol do nějakého geometrického tvaru (kruh, elipsa, čtverec...) •nemusí být písmeno na první pohled čitelné •důraz je kladen na estetický dojem a zapamatovatelnost

Kategorie značek - 3 •Dvoupísmenové značky –bez doplňujících grafických prvků –podle tvaru kresby dvou písmen vybrat vhodný tvar písma: •aby se maximálně logicky i esteticky kresby spojily ) •vytvářely jeden ucelený objekt

–maximální využití kreseb jednotlivých znaků ve prospěch kompaktnosti a vtipu –příkladem jsou kombinace písmen CD, DC nebo db –otáčení proti sobě

Kategorie značek - 4 •Třípísmenové značky –pravidla podobná konstrukci dvoupísmenových značek –jeden znak navíc je výhodou nebo nevýhodou –více kombinací, možnost, že spojení písmen existuje, je mnohem menší –obsahuje-li název stejné první a poslední písmeno (HSH, AMA, SMS) lze jásat... (opět otáčení proti sobě)

Kategorie značek - 5 •V jednoduchosti je krása... –nikoliv však pouze sazba nějakým klasickým písmem –jeden jediný citlivý grafický zásah •zaručí značkovitost •neopakovatelnost •vtip

Kategorie značek - 6 •Ve složitosti je problém...

–stylizované kresby zvířete ve značkách ochranářských organizací, přírodních parků –sortiment určený pro děti, od hraček, až třeba po jogurty –podnikatelé v zábavním průmyslu, cestovní kanceláře, stravovací a ubytovací firmy •snaha po odlehčenosti •zábava, pohoda?? •nevkus •samovýroba

Modernizace... •vzdušnost a jemná elegance •proklad výškově protažených písmen nechává do loga prolínat pozadí •zvýznamnění vertikál pouze vlasovými horizontálami a stejně jemným zakončením písmových tahů

Charakteristika firmy •typické nabízené produkty •preferovaná image (formální, progresivní, hi-tech apod.)

Trh •konkurence a jejich image •cílové skupiny potenciálních klientů

Minulost •fotografie, design produktů, znak atd.

Struktura firmy •velikost •kolik rozdílných oddělení nebo divizí? grafické odlišení?

Použití •současné dopisy, faktury atd.? •počítače, fonty •dále pro: oblečení, auta, firemní štít, obaly atd.

Rozpočet •množství, počet barev, technika tisku, papír.


16

DTP - vizitky

Grafika - 2: textura a logo

Obsah - 1: jednoduchost

„podklad“ pro umístění loga (1) logo v texturálním pozadí ? řeší problém prvku, který by na sebe d ramaticky poutal pozornost (1) lomená sytost ? umožňuje, bez zasahu do členění ostatních informa cí (2) vnímání sdělení vizitky = „přepínání“ mezi „monumentálním vním áním loga a systematicky členěných informací

minimum typů písma, bílé plochy jednoduchost, prostota, ? virtuozita vkus, žádné předstírání, aristokratičnost

Obsah - 2: minimalizace informací jméno, firma, funkce, kontakty (adresa (y), telefon (y), fax, e-mail (y), „mobil(y)“...)... ? co zvolit? šetřit informacemi, vybírat pouze podstatné (jako na reklamě) každý údaj vyjádřit individualizovaně jméno a funkci velikostí písma kontakty oddělit (vyznačit), vše zpřehlednit vizitka není reklamní leták (problém náplně činnosti) problém uvedení firmy a privátní adresy na stejné vizitce (jsou to r ůzné druhy kontaktů!)

Struktura - 1: návrh správná volba množství informací uvážlivá volba písma (patkové, bezpatkové), jeho řezů (tučného, po lotučného, normálního), sklonu (kurzíva), velikosti, sevřenosti minimální užití prostých grafických prvků (např. linka) skrytý „řád“ ? vzájemná volba prvků, uvážlivá kombinace, opatrně s větším počtem prvků a kombinací

Struktura - 2: mnoho informací zřetelně oddělit ? vytvořit části o samostatné výraznosti vodorovná linka ? zavádí do „normálního“ členění vyšší řád úvaha nad strukturou (kompozicí) má smysl pouze je-li volný prost or pro její tvorbu minimalizovat velikost loga minimalizovat velikost písma pro vedlejší údaje stupně šedi v textových informacích přehledné řešení i pro členitější data

Struktura - 3: problémy loga logo na prvním místě, nahoře a uprostřed ? „kamínek ve firmě“ logo je na prvním místě, nahoře a vlevo ? sevřenost informací o fir mě, určitá autonomie zaměstnance (1) zrcadlové uspořádání ? zvýrazňuje pracovníka oproti firmě (2) loga na základní zarážku textu ?zvýrazněna osobnost i firma (3)

Grafika - 3: obrazové prvky jednoduché symboly (ne z „knihovny“ Wordu, CorelD) další obrazový prvek vedle loga je problém (odvádí pozornost, rozp tyluje, „přebíjí“ účinek loga)

Text - 1: „čistota“ textu snaha o „čistotu“ textu volba i pouze jednoho typu písma stejného řezu (tučnosti, sklonu) citlivé odlišení hlavního a vedlejších údajů (velikost jména větší tře ba jen o třetinu velikosti při stejném písmu) rozpoznatelný rozdíl nikoliv několikanásobný volba odlišných typů písma ladit s jejich optickou hustotou u dvou typů písma neproplétat vícekrát rozdílná písma či rozdílné ř ezy střídáním

Text - 2: text a logo použití kapitálek a velikost stejná s kurzívou (1) text adresy zcela podřízen logu (1) text spodní část loga tvořena stejným písmem, které je dále užito v různých řezech (2) dynamická vrchní část loga ospravedlňuje kombinaci tří velikostí i řezů písma v textu (2) dva typy protikladného písma (3) - další písmo nejjednoduššího, n eutrálního řezu

Barva - 1 jedna barva, tlumená barva papíru nebo barva písma jiná než černá nepopírají střídmost (1) barevný papír = nikoliv pouze z jedné strany barevný podtisk soulad s logem, znázornění provokativního a investigativního stylu časopisu (2) barevný akcent podtrhuje účinnost celé plochy, šedý pruh zvýrazňu je název a černý adresu (3)

Struktura - 4: problémy loga

Barva - 2

dominantní logo - "zbytek informací“ nesmí „bloudit“ zbylou prázd notou odstup od levého okraje ? od okraje horního ? vytváří druhý rámec v rámci plochy rytmizace textu velikostí a tučností písem elegance ? prázdná plocha může také vytvářet (skrytě) působící obr azce (navozují rytmus a rovnováhu podobně jako sazební prvky)

kontrast černé a negativní bílá (1) použití odstínů šedi k rozčlenění plochy (2) mnohobarevné logo „vyvážit“ černým nebo šedivým textem (3)

Grafika - 1: textura slepotisk (plastický reliéfní tisk bez barvy) ? dojem nákladnosti, ho nosnosti role povrchu papíru (zapojení do vjemu dává kontaktu hlubší emoci onální náboj)


DTP - dopisní papír Obsah - 1: účelnost záhlaví předdefinováno na kraji horní části papíru důvody: psychologický: identifikace původce zprávy organizačně administrativní: překrytí dopisů vodorovné linky: podtrhují záhlaví oddělují text od kontaktů na konci stránky ? image formuláře, opticky omezuje prostor pro korespondenci bombasticky řešené záhlaví ? není důležité, co, ale kdo píše uvedení adresáta na úrovni adresy korespondující firmy ? představa rovnocenné komunikace

Obsah - 2: uspořádanost zřetelné rozčlenění na oblasti: záhlaví „tělo“ dopisu kontaktní a další doplňkové informace nejenom záhlaví, ale i přehlednost textu: neohraničený text snižuje pozornost a velmi znesnadňuje orientaci v informacích dostatečný odstup od záhlaví zřetelné rozčlenění na vstupní část, vlastní obsah a závěrečnou část mezera mezi odstavci ? zajistí grafickou „sevřenost“ odstavců

Struktura - 1 grafické vyznění záhlaví lze hodnotit až po zaplnění textem korespondence vznosnější dojem ? nerozdrobená kompaktní plocha záhlaví (ickdyž dopsaný text ucelený není) pouze přiměřeně velké logo umístěné na střed stránky (ostatní údaje dole) organizace záhlaví vychází z umístění loga: doprostřed, vlevo nebo vpravo odsazení textu na zarážku loga problém rámečku adresy ? cca 8 a 6, 7 a 3 cm

Struktura - 2 využití až poslední možnosti vymezeného místa na horním okraji papíru, vazba s grafickým prvkem dole ? snaha o preferování adresáta chyby:

17 splynutí textu s adresami ? řešení: větší odstup textu nebo menší velikost písma chybí pomyslný pruh spojnice mezi oběma grafickými efekty ? řešení: zarovnáním okrajů řádků na pravé straně zarovnání adres ? řešení: posun textových bloků

Grafika - 1: textura textura (ale i vodotisk) musí být vážena v sytosti (aby nepohltila text) větší velikost písma (zachovávání čitelnosti)

Grafika - 2: obrazové prvky výrazný grafický prvek: jednorázové akce nebo reklamní kampaně nikoli pouze jako doplnění a ohraničení dynamika celého dopisu doplňkový grafický prvek nemusí existovat přímý, realistický vztah k firmě navození atmosféry soulad s firemním stylem lze využít pro představení dosud neznámého produktu je nutno promyslet možné vedlejší významy

Text písmo záhlaví by mělo být odlišné od textu dopisu (vzájemné rušení): zabarvením elegance: lomené barvy, šedá výrazně menší velikostí písma záhlaví, než je velikost textu dopisu (zvláště u většího množství konstantních informací)

Barva - 1 barevný akcent (kontrast k převažující černé) součást firemní grafické identity opatrně s červenou a modrou signální barvy (zdůraznění v textu, odkazy v Internetu) pozor na barvy loga (podobná sytost) ? při černobílé reprodukci, např. u faxu: slití odlišných částí loga

Barva - 2 vícebarevný tisk ? stále ještě iluze nákladnosti barva jako nástroj světlostního odstínění zbytku papíru snaha o podobný barevný nádech (stejný poměr černé a bílé v barvách)


Příprava a tvorba textových prvků dokumentu •Formy rukopisu pro sazbu: –text pořízený na psacím stroji (na listu papíru) –text pořízený pomocí některého z textových programů (v elektronické podobě na paměťovém nosiči) –text již vytištěný v tiskárně (např. předchozí vydání).

Rukopis a zásady jeho tvorby •Zásady pro rozumnou komunikaci mezi tvůrci a příjemci •Rukopis psaný strojem: –úvodní stránka - identifikace autora, dokumentu, počet stran a příloh, číslování stránek (v pravém horním rohu) –jednostranně na A4, 30 ř., 60 zn. (vč. mezer a interpunkcí) –14/18 - 15/19b, 3-6b za odstavcem, okraje (nahoře 25 mm a vlevo 35 mm) - - - 1800 zn/str. –nadpisy očíslovat podle úrovně, příp. i barevné odlišení –odstavc oddělit vynecháním cca 5 znaků na začátku odstavce nebo pouze vyznačením na volném okraji –přílohy, tabulky a další doplňky na samostatné listy na konec rukopisu a označují se číslem strany

Rukopis a zásady jeho tvorby •Rukopis vytvořený na počítači (přiložit i vytištěný text – kontrolní obtah): –forma zdrojového textu (dva extrémy!) –formát souboru, kódování češtiny (domluvit, zkušební soubor, ASCII) –formátování resp. neformátování •ENTER!!!, po interpunkci mezeru, minusky a verzálky a jejich kód •NE: centrování, různé druhy písma, vkládání prázdných řádek, tabelátory, zarovnání do bloku, podtržení... •vypnout dělení slov a nezarovnávat pravý okraj •u T602 je nutné se vyvarovat použití tzv. čárové grafiky

–matematické vzorce (ručně na papír, uvést odkaz - verzálkami a oddělit (např. *** VZOREC 5 ***) –tabulky (samostatně a odkaz, nebo vytvořením tabulky jako samostatného souboru) –vyznačování a poznámky (barevným podtrháváním a odkazy)

•Tištěná forma rukopisu –rozřezaný listy –o velikosti nejméně 8 bodů –případné změny a opravy se provádějí pomocí korekturních značek

Vlastnosti písma očima počítačů •Rozlišujeme: –typ (např. Helvetika Thin, Helvetica Narrow) –řez (verze typu např. Helvetica Thin Italic, Helvetica Narrow Bold) –rodina písma (typy odvozené od základního např. rodina Helvetika - Sans) –verzálky, minusky, kapitálky (verzálky na 60% výšky) –stupeň (tj. výšku tzv. kuželky v bodech) a velikost (tj. výšku verzálek v milimetrech) –zvláštní efekty (tj. horní a dolní index, podtržení, přeškrtnutí ap.) –barva, obrysy, deformace a a zúžené nebo rozšířené řezy (Condensed, Extended)

Předpis sazby •Musí jasně zohlednit všechny požadavky na sazbu, včetně všech odchylek •V předpisu sazby (1. str. rukopisu) musí rozmyšleno a specifikováno: –členění textu na jednotlivé části (kapitoly, subkapitoly,

18 odstavce) –odlišení jednotlivých úrovní nadpisů –způsob vyznačování v textu –odlišení poznámek, citací, popisků apod. –všechny další odlišnosti

•Základní předpis sazby - podklad pro styly odstavců –identifikační údaje, rozměr a orientace formátu stránky –šířka a výška sazby (v centimetrech nebo v cicerech) –pro opakující se typy textu •typ písma včetně specifikace verze typu písma - řezu •stupeň a proklad (v bodech) •způsob odstavcové úpravy •odlišnosti od základního předpisu sazby v pokynech pro sazbu a také v rukopisu

Předpis sazby •Další pokyny pro sazbu –vyznačování v textu (tvar čáry podtržení) –sazba nadpisů (viz základní předpis, vhodné odlišit sazbu titulků různými barvami) –oddělení kapitol (odstup v bodech, odstup titulků od prvního řádku kapitoly) –stránková zarážka (počet volných řádků od horního okraje sazebního obrazce) –poznámky, popisky a tabulky (samostatná příloha s vlastním předpisem sazby) –ostatní prvky sazby (stránkové číslice, záhlaví a paty, iniciály, linky...) •Autor a název díla: Nakladatelství: Formát: A4,svisle •Postavení sazby: sazební obrazec 20 mm od hřbetu a 20 mm od horního okraje, šířka sazby: 35 cic, výška sazby: 188 mm •Základní text: Times 10,5/13,5 Vyznačování: kurzíva •Odstavcová úprava: oboustranné zarovnaná, 2,6 cm od kraje sazebního obrazce, vzdálenost odstavců 2,5 b., odstavcová zarážka: žádná •Titulky: •1. Helvetika 10,5/13,5 , tučn., zkraje, 6b mezera před, červeně v rukopisu •2. Helvetika 14/16 , tučn., zkraje, 6b mezera za, 6b mezera před, modře •3. Helvetika 16/19 , tučn., verzálky, zkraje, 6b mezera za, zeleně •Popisky obrázků: Times 8,5/9 •Paginace: v záhlaví, na vnějším okraji (viz maketa), Times 11 b.,tučn.

Kontroly a korektury •Automatizovaná pravopisná kontrola - SW + člověk –odhalí pouze chyby pravopisné, pouze v rozsahu příslušného slovníku vzorů

•Korektury - ve hře je pouze člověk, silně závislé na pečlivosti a pozornosti –oprava odchylek textu: •od pravopisných pravidel •autorova rukopisu •typografických pravidel •oprava barevnosti dokumentu •oprava chyb v stránkové montáži (rozložení tiskových prvků s dokumentu)

–nejlépe profesionální korektor (minimálně ne sazeč nebo ten, kdo text pořizuje) –více osob, nespoléhat na jedno přečtení textu –text v duchu “předříkávat” a “nezačíst se” –porovnává-li se hotová sazba s rukopisem, tak nejdříve číst sazbu –titulky relativně samostatné textové prvky, záhlaví, tiráž, popisky obrázků –stranově převrácené ilustrace, prohozené ilustrace, tabulky –provádění rozsáhlejších oprav a změn v textové části může dojít k posunu textu, který se tak může dostat do rozporu s obrazovou částí dokumentu. –dokumenty “aktuálně informační” - doba trvání výroby - na poslední chvíli zkontrolovat jména, adresy a telefonní čísla


19

Korekturní značky a jejich použití •Obecné zásady –dvojice identických značek (neopakované na okraji textu neplatí!) –v rozsahu nezbytně nutném (neškrtá se celé slovo, je-li nutno opravit jedno písmeno) –okrajová značka - dle šíře sazby •užší (cca do 7cm) na pravé straně textu •širší na té straně, která je blíže k chybě •vícesloupcová sazbě: pravá polovina dva až tři sloupce, zbývající sloupce jsou polovina levá

–zrušení opravy: tečkovaně podtrhnout v textu, přeškrtnout okrajovou značku

•Výměna, vkládání znaků –chybný přeškrtnout značkou, na okraji opakovat se správným znakem –varianty pro více oprav, směr praporků –vkládání: přeškrtnout sousední znak, na okraji uvést přeškrtnutý znak + znak nový –je-li v místě chybějícího znaku mezera: označit předchozí a následující znak, na okraji uvést označené i chybějící znaky

Korekturní značky a jejich použití •Pořadí sousedních znaků, slov, řádek •Přesun části slova, slova nebo více slov •Přesun řádky nebo řádek –označí se hranatou závorkou a šipka směřuje do cílového místa

•Oprava špatného dělení slov –přeškrtává se znak před znaménkem –na okraji: tento znak a znaky, které mají být ještě na tomto řádku –současně se na dalším řádku označí znaky, které mají být vypuštěny!!!

•Sazba znaku jako exponent nebo index –nad znak

•Změna mezer v sazbě –posun nebo roztažení –mezery mezi slovy •zmenšení •zvětšení

Vývoj písma - 2 •Písmo jako nositele informací - účelnost optického sdělování, čitelnost, estetika •Piktogramy, symboly a první písma –piktogramy - zjednodušené kresby, mají jasný smysl a nevyžadují znalosti jazyka, zárodek obrázkového písma –symboly (ideogramy) - označení určité, přesně stanovené skutečnosti, vyžadují znalost pojmu –první písma - nejprve obrazové, dále slovní, které se dále vyvíjelo přes slabikové až k hláskovému - abecednímu písmu –piktogramy a symboly nyní? •nástroje vizuální komunikace (firemní značky, orientační systémy, lodní abeceda apod.)

•První abecedy –do Evropy z Egypta (hieroglyfy (3000 znaků) přes hieratické písmo (zjednodušené na 600 znaků) až po démotické písmo (24 znaků pouze pro souhlásky) ) přes pobřeží Malé Asie, Kypr a Řecko –z Řecka do Evropy dvěma směry (přes Řím a přes tehdejší Cařihrad) –oba směry se setkaly na území Velkomoravské říše - státu západních Slovanů –Féničané - abeceda (22 znaků souhlásky) 14 st.př.n.l. –řecká abeceda (26 znaků) 10 st.př.n.l.

Vývoj písma - 3 •Východní směr vývoje evropského písma –Konstantin: (překlad bible) dle řecké, slovanská abeceda (38 znaků) - hlaholice –Metodějovi žáci: na území dnešního Bulharska cyrilskou kyrilici (šířila se na Ukrajinu, Rusko a Srbsko) –vývojem kyrilice na území Ruska a Ukrajiny: azbuka

•Západní směr vývoje evropského písma –nejstarší západoevropská abeceda: etruská destička (26 písmen - objevena v Toskánii, 7/8 st.př.n.l.) –počátek současného písma: 300 let př.n.l., řecké písmo na Apeninský poloostrov - vznikla tzv. latinka (písmo kterým se ve většině zemí píše dodnes)

Vývoj písma - 4 - Guttenberg... Kresba písma - 1

–zrušení mezery –vložení chybějící mezery –mezery mezi řádky

•Písmová osnova

•zmenšení •zvětšení •zrušení

•Základní konstrukční prvky kresby písma (grafické znaky typů písem, výrazová schopnost písma):

Kresba písma - 2 –hlavní a vedlejší tahy (oblé, přímé a stínované) –tzv. serify (nesprávně patky) –duktus (viz dále)

•Konec odstavce –nový –spojení odstavců

•Řádek na střed •Změna formátování –vyznačit znak –více textu hranatou závorkou –do hranaté závorky na okraji pokyn

Vývoj písma - 1

•Stínování písmových tahů –zesílená kresba tahů písmena –nejdůležitějších rozlišovacích znak písma –základem pro klasifikaci písmen –nejlépe zřetelné u minusek “c” a “e” –typy:

•Proč vzniklo písmo?

•šikmé: dynamická - renesanční •svislé: statická - klasicistická

–končí středověk a začínají se psát novodobé dějiny lidstva –vynález nejpodstatněji zasáhl vývoje lidské kultury –princip:

•Pojem duktus:

•odlévání liter ze speciální slitiny, ruční sestavování textu •obraz písma na na papír pomocí ručního lisu (vlastní tisk)

Kresba písma - 3 –poměr tloušťky písmových tahů k výšce písma –výrazně ovlivňuje zabarvení potištěné plochy –má vliv na čitelnost a výraznost sazby


20 proklad, je nejpoužívanější pro krásnou i vědeckou literaturu, hodí se však prakticky pro všechny druhy dokumentů - snadno přijímá náladu svého okolí) – Bookman (klasické knižní písmo) – Roman (užší znaky - text zabere méně místa) – Century, Fournier, Goudy Old Style

Měření a rozpoznávání písma •Stupeň a velikost písma –stupeň: •v bodech rozměr tzv. kuželky •odstup jednotlivých řádek (bez prokladu)

–velikost •výška znaku v milimetrech

•Šířka písma –v jednotkách čtverčíku, násobcích a podílech –čtverčík (em): čtverec, strana = velikosti kuželky –do formátu čtverčíku pasuje verzálka “M” –systém 18 jednotek na čtverčík (půlčtverčík (en)) –každý znak individuálně přidělen počet jednotek –od em a en jsou odvozeny pomlčky a mezery

Klasifikace písma - 0 •Jednoduché členění (druh písma) podle:

•New Baskerville •Bookman •Goudy Old Style

Klasifikace písma - 3 •3. Statická antikva (klasicistická) –hlavní znaky: výraznější rozdíly v tloušťce hlavních a spojovacích tahů, svislá nebo téměř svislá osa stínů u oblých tvarů, serify jemnější, s méně prohnutým náběhem, často jsou skoro ploché –knižní písmo pro moderní literaturu, v tučné, široké nebo úzké podobě i jako samostatné titulkové písmo – Bodoni (“přísný”, chladný až vážný dojem, toto nelze ovlivnit ani použitím pestré barvy, na stránce sázené tímto typem písma vzniká pocit “hustoty”) – Zapf Book, Walbaum. – Modern20, Modern735 (“úřední” dojem - na stránce též vzniká pocit “hustoty”) – New Century School Book (používané hlavně pro titulky)

–konstrukce písma (dynamické a statické písmo) –zakončení tahů písma (serifové, bezserifové a kaligrafické kresebné písmo) –meziznakových mezer (proporcionální a neproporcionální)

•Východiska pro klasifikaci písma –dynamická forma: malý rozdíl mezi tloušťkou slabých a zesílených tahů –statická forma: rozdíly mezi jednotlivými tahy velmi výrazné –přechodová forma: něco mezi –smíšená forma: převládající smíšené prvky –písmo lze též členit: antikvová, lineární, kaligrafická (psaná) a lomená –klasické stínované latinkové písmo: tzv. antikva •základní znaky klasické antikvy: – serify – rozdíly v tloušťce hlavních a vedlejších tahů •vývoj: od dynamické verze renesanční antikvy přes barokní přechodovou antikvu až ke klasicistické statické antikvě (princip klasifikace)

Klasifikace písma - 1 •1. Dynamická antikva (renesanční) –hlavní znaky antikvy: rozdíly v tloušťce hlavních a vedlejších tahů, serify –dobrá čitelnost a univerzálnost, používá jako knižní písmo pro krásnou literaturu – Garamond (jemné písmo, typického francouzského švihu 16. století, dobře čitelné jak v těsných, tak i ve volných kompozicích, vhodné pro literaturu veselého, odlehčeného charakteru, dobře působí ve spojení s pérovými nebo autotypickými kresbami) – Goudy (slavnostní charakter, vhodné při potřebě zdůraznit důstojný až honosný dojem) – Palatino (lehké, příjemné pro oči - vhodné pro sazbu větších kompaktních ploch sazby) – Times (bylo navrženo jako novinové písmo splňuje veškeré požadavky novinového tisku, dále je i často používáno k sazbě knih, celková kresba působí dosti temně a písmo tak výrazně vystupuje ze stránky)

•Garamond •Goudy •Palatino •Times

Klasifikace písma - 2 •2. Přechodová antikva (barokní) –hlavní znaky: velmi výrazné rozdíly v tloušťce hlavních a spojovacích tahů, svislá osa stínů u oblých tvarů, serify jsou vodorovné, geometricky konstruované, mají tenkou kresbu a často nemají náběh –jako knižní písmo s univerzálním použitím – Baskerville (jedno z nejkrásnějších písem, dosti široké, výborně čitelné, je spíše slabší než výrazné, lze jej dobře číst jak v těsném řádkování, prospívá mu i značný

•Normande •Modern20 •Modern735 •New Century School B.

Klasifikace písma - 4 •4. Lineární serifové písmo –členění na: •lineární serifové písmo tzv. clarendon - čtyřhranné serify v tloušťce spojovacích tahů s oblými náběhy, mírný rozdíl v tloušťce hlavních a spojovacích tahů, svislá osa stínu oblých písmen •lineární serifové písmo s trojúhelníkovými serify - výrazné klínovité serify •lineární serifové písmo s rovnými serify - minimální rozdíl v tloušťce hlavních a spojovacích tahů, čtyřhranné serify bez náběhů a v tloušťce hlavních tahů

–dříve pouze akcidenční písmo, nyní i v sazbě novin, časopisů a knih – American Typewriter, Clarendon (“přísný” dojem) – Latin, Barcelona (navozuje atmosféru přelomu století, používá se jako titulkové písmo) – Rockwell, Memphis, Courier

•Clarendon •Memorandum •Latin •Courier

Klasifikace písma - 5 •5. Lineární bezserifové statické písmo (grotesk) –rozvoj podnikání, obchodu a tím i reklamy na přelomu 19. století v moderní typografii byl příčinou vzniku tučné antikvy, egyptienky a především grotesku –všechny bezserifové typy písma umožňují snadno manipulovat s tloušťkou obrysu písma a jsou proto často využívány v reklamě a v užitém umění (plakáty apod.) –nepatrně diferencované tahy písma, svislá osa stínování, zvětšená střední výška, vodorovně zakončené výběhové obloučky u písmen “c”, “e”, “s” –nejrozšířenější v současné sazbě nadpisů, orientačních nápisů a obecně v reklamě – Helvetica (Arial) (rozšířené použití v technické literatuře, v sazbě plakátů, v reklamě) – Univers, Franklin Gothic

•Helvetica •Univers


Klasifikace písma - 6 •6. Lineární bezserifové geometricky konstruované písmo –písma vytvořená na začátku dvacátých let našeho století –ovlivněna konstruktivismem tohoto období –snahou bylo maximálně se odklonit od písmařské tradice –tahy jsou koncipovány do geometrického tvaru (kruh, čtverec apod.), chybí stínování a serify –hlavní uplatnění v sazbě reklamních tiskovin, titulků, po vhodné modifikaci slouží jako základ pro tvorbu firemních značek apod. – Avant Garde Gothic (možnost sesazovat znaky těsně k sobě - výhodné pro sazbu titulků a tvorbu značek) – Bauhaus (oblíbené výtvarníky pro možnost dalších modifikací) – Futura, Blippo, Eurostyl, Serpentine

•Avant Garde Gothic •Blippo •Eurostyl

Klasifikace písma - 7 •7. Lineární bezserifové dynamické písmo –diferencovaná šířková proporce písma, mírné stínování tahů –uplatnění této skupiny písem je jak v akcidenční, tak v knižní tvorbě – Frutiger (výborně čitelné písmo s univerzální použitelností) – Antique Olive, Gill Sans, Fujiyama, Syntax, Erie

•Gill Sans •Fujiyama •Erie •Syntax

Klasifikace písma - 8 •8. Lineární antikva –značné rozdíly ve stínování písmových tahů u písem se skrytými serify, malé rozdíly u písem s jemnými serify –od sazby novin, časopisů, knih až po reklamní dokumenty – Copperplate (slavnostní, důstojný dojem), Serif Gothic) – Fritz Quadrata, Flange – Optima (písmo zajímavá konstrukce, je jedním z mála bezserifových písmen, která dosahují vlastností a použitelnosti knižních písmen, slučuje krásu klasicistických antikvových písmen s jednoduchostí grotesků)

•Cooperplate •Flange •Optima

Klasifikace písma - 9 •9. Kaligrafické písmo –tvary odvozené z písma psaného plochým perem postaveným šikmo k účaří, sklon je často větší než sklon kurzívy –v akcidenčních tiskovinách, při potřebě vyjádřit příslušnou dobovou atmosféru – Zapf Chancery, Park Avenue, Zurich Calligraphic, Ariston, Shelley Allegro

•Zurich Calligraphic •Ariston •Shelley Allegro

Klasifikace písma - 10 •10. Volně psané písmo –v reklamní sazbě, v kratších řetězcích, při sazbě titulků a jmen v osobních akcidenčních tiskovinách, v delším textu nepůsobí dobře, problém s čitelností – Brody, Brush Script, Freestyle Script, Kaufman

•Freestyle Script •Kaufman

21 •Brush Script


Klasifikace písma - 11 •11. Lomené písmo –lomené tahy, výrazně diferencovaná tlouštka písmových tahů, u verzálek někdy velmi složité tahy (na hranici čitelnosti). – Chaucer, Mariage

•Mariage

Klasifikace písma - 12 •12. Zdobené písmo –mnoho vzniká a brzy mizí z okruhu zájmu –jsou-li zajímavá, mohou zpestřit vzhled reklamních, akcidenčních tiskovin

•Amy •Busker •Casion Open •Desdemona •ArnoldBoecklin •Architekture •Bedrock •Arial Rounded •Hobo

Písmo a čitelnost dokumentu •Písmo: –nejenom nositelem informačního obsahu dokumentu –tvar se podílí na celkovém vzhledu dokumentu –má podstatný vliv na vnímání dokumentu čtenářem –především však ovlivňuje čitelnost dokumentu.

•Základní požadavky: –estetické: •potřeba výtvarného působení písma, potřeba sepětí s obsahem •upřednostňujeme při knižní a reklamní sazbě

–technické: možnosti zařízení a medií (tváření, tištění, distribuování) –účelové: •čitelnost (typ a velikost písma, šířka sazby, vzdálenost mezi řádky) •vyžaduje znalost současné nabídky typů písma, ale i základy konstrukce a měření písma •volbou písma lze zvýraznit obsah a zlepšit výtvarné i obsahové působení •nutno vybrat takový typ písma, který koresponduje s jeho obsahem

•Další rozhodování na téma písmo: –volba kombinací typů písma v dokumentu –volba velikosti, verze vybraného typu písma –způsob řádkové a odstavcové úpravy –spojení tiskových a obrazových prvků dokumentu apod.

Volba písma - 1 •Typ písma: –může přilákat, odradit, ovlivňuje schopnost vnímat text –měl by vycházet (nebýt v rozporu) s obsahem dokumentu –vazba mezi typem písma a stupněm písma –titulková písma a písma základního textu

•Volba dle písmových tahů –střídmé, jednoduché kresby, patky - technická, odborná, naučná literatura, periodika –ozdobné, vznešené kresby - krásná literatura, básně, beletrie –odvážné, avantgardní kresby - reklamní, akcidenční dokumenty (těžko rozsáhlé texty), jsou zajímavé, efektní a přitahují oko (například k sazbě titulků) –jednoduché, bezpatkové kresby - titulky, plakáty –písma vznešeného charakteru, složité kresba - ne pro dokumenty, s omezenou životností (noviny, časopisy), dokumenty, u kterých se předpokládá četba v klidných podmínkách, při dobrém osvětlení

22


Volba písma - 2

23

Kombinování písma - zásady - 2

•Střední výška písma (vzdálenost mezi střední a horní dotažnicí )

•3. Zřetelně rozdílné vnější znaky - ANO

–větší střední výška a menší horní a dolní dotahy jsou čitelnější v menších velikostech –zabrání se optickému (i fyzickému) slévání drobných tahů –má vliv i na celkové zabarvení a rozsah plochy sazby

–například Helvetika a Times –vyloučí se dojem omylu –lze kombinovat písma různých šířkových proporcí v rámci jedné rodiny písma (kombinace text – titulek),

Volba písma •Titulky, nadpisy –bezpatková písma s jednoduchou, střízlivou kresbou (Helvetika, Univers, Avant Garde Gothic, Gill, Optimum) –potřeba patek jako vodítka pro čtenáře není tak silná

•Základní text –patková písma se snadněji čtou, díky patkám - vodítko pro oko –platí pouze pro “klasická”, lety ověřená patková písma (Times, Baskerville, Caslon, Garamond, Paltino, Goudy) –na řádce by nemělo být méně než 25 a více než 40 znaků, včetně interpunkce

•Stupeň písma pro základní text –nutno znát charakter předpokládaného čtenáře, druh a formát dokumentu –obecně platí •pro odborné a vědecké texty 9 - 10 bodů •pro běžnou beletrii 9,5 -11 bodů •pro dětskou literaturu 12 - 14 bodů

Kombinování písma - obecně •Základní pravidlo kombinování písma v dokumentu zní: .......... –slušná sazba by neměla být vzorníkem písem –vše pokud možno z jednoho typu, příp. jedné rodiny písma nebo s co nejmenší kombinací typů písma –tím je zaručen estetický, harmonický a kompaktní vzhled celého dokumentu –není problém u dokumentů s jednodušší strukturou

•Komplikovanější struktura informací, různý stupeň důležitosti –problém zakomponovat tuto strukturu do dokumentu –potřeba odlišení jednotlivých prvků, jejich zvýrazňování apod. nutí k sazbě z více typů písma –počet různých typů písma by však neměl přesáhnout dva až tři –ve většině dokumentů postačí dva typy, pouze v reklamní sazbě lze tolerovat tři typy

Kombinování písma - obecně Kombinování písma - zásady - 1 •1. Kresebné verze (řezy) písma –nejdříve kresebné verze (řezy) písma jednoho typu příp. jedné rodiny

•2. Nelze kombinovat •písma statická, přechodová a dynamická •písma historická a moderní •psaná písma s lineárními serifovými písmy •písma s malými rozdíly v tloušťce tahů (duktus)

•4. Dokumenty s jednodušší strukturou •vizitky, dopisní papíry, oznámení, pozvánky, jednoduché inzeráty •nekombinovat typy písem, pouze využít vyznačovacích řezů •jednotný grafický vzhled a harmonické působení sazby

Kombinování písma - zásady - 3 •5. Dokumenty s komplikovanější strukturou –informace s různým stupněm důležitosti –jasná specifikace priorit –výrazné odlišení optických úrovní –řešení: •nejdříve použít vyznačovací řezy •následně linky pruhy, doplňkové grafické prvky, orámování, barvy, negativní tisk •až nakonec kombinaci typů písem

•6. Požadavek dominantního postavení textového prvku –totálního kontrastu - vznikne dojem napětí, bezpečně připoutá pozornost –řešení: •kombinováním typů písem •manipulací s velikostí a vzájemnými poměry •zmenšovat mezery mezi znaky i mezi řádky

Kombinování písma - zásady - 4 •7. Kombinace zajímavých písem –paralela s některými velmi chutnými pokrmy, které však nikoho nenapadne vzájemně kombinovat

•8. Velikost, šířka a sklon písma –pozor na •podobnou optické úroveň (velikost) u kombinace patkových a bezpatkových •různé šířkové modifikace (zozšířené a zúžené verze) v rámci jediné rodiny písem •umělé defomace písem (ještě tak zúžení) •kombinace písem s různým sklonem kurzívy •malý kontrast

•9. Specifika lineárního serifového písma (egyptienka) –nelze kombinovat •s dynamickou nebo přechodovou antikvou •mezi sebou

Kombinování písma - zásady - 5 •10. Ne vždy lze obousměrně •11. Vyjimky potvrzují... –někdy lze zúžený řez s normálním –při různé optické úrovni i dvě historicky odlišné antikvy


24


25


26


DTP Typografie odstavce

Typografie odstavce - základy

27 –(o, O, u, U, k, K, s, S, v, V, z, Z) –spojky (i, I, A) kromě ”a”

–rozšířená (em, čtverčík): +M –zúžená (en, půlčtverčík): +N –před a za pomlčkou, uvozovkami –před a za písmeny A, T, P, V, Y, W, v, y.

•Typografie odstavce je jedním z nejdůležitějších kroků při tvorbě dokumentu (nejtěžší a nejnáročnější práce). •Vzhled stránky textu ovlivněn způsobem vyplnění sazebního obrazce textem. •V typografii odstavce je skryto tajemství vzhledu textové části dokumentu (nejenom způsob odstavcové úpravy). •Typografie odstavce = nastavování:

–tečková: +T

–základní vlastnosti odstavce:

•Nastavování mezipísmenových mezer:

–zarovnání (vlevo, vpravo, na střed, blokové, volné, na znak) –odsazení (vlevo, vpravo) –návaznosti odstavců (odstavcová zarážka, východová řádka)

–horizontální vlastnosti textu (parametry horizontálních vlastností textu = vyplnění řádků) –horizontální vlastnosti textu (parametry vertikálních vlastností textu = vyplnění sloupce nebo stránky).

Typografie odstavce - zarovnání, tabulátory Typografie odstavce - odsazení Východová řádka •Základní pravidla:

–za čárkou, tečkou a apostrofem

–číslicová: +F –mezi číslem a značkou jednotek

Mezislovní mezery – nastavování Mezipísmenové mezery - 1 –prostrkání –vyrovnávání

•Prostrkání (tracking - stejná velikost pro mezipísmenovou mezeru mezi všemi jednotlivými písmeny) - zabarvení sazby, rozsah textu –globální (styly) a výběrové (pro zadané kombinace znaků) –jednotné v celém dokumentu –čím menší hodnota prostrkání, tím bude řádek a celá sazba tmavší –čím větší hodnota prostrkání, tím bude řádek a celá sazba světlejší –těsnější prostrkání při sazbě z úzkých nebo uměle zúžených písmen –pozor - znaky se nesmí dotýkat (kontrola u oblých písmen).

Mezipísmenové mezery - 2

–východová řádka musí být vždy delší než velikost odstavcové zarážky –na konci východové řádky musí zbývat místo větší, než je hloubka odstavcové zarážky –východová řádka může být na šířku sazby –problémy = přeorganizovat text v předchozích řádcích

•Vyrovnávání (kerning - určitá velikost pro mezipísmenovou mezeru mezi určitými dvojicemi znaků)

•Malá východová řádka - řešení:

•Hlavní zásady pro vyrovnávání:

–zúžení nebo rozšíření mezislovních mezer –zrušení nebo aktivace dělení –vložení (vypuštění) textu

•Dlouhá východová řádka - řešení: –řádku rozšířit (rozpálit) na plnou šíři nebo zúžit (stáhnout) –vypuštění nebo vložení odstavcové zarážky

Horizontální parametry textu - vyplňování řádků •Rovnoměrné vyplnění řádek textu v rozsahu daném odstavcovou úpravou: –nastavování mezislovních mezer –nastavování mezipísmenových mezer –dělení slov.

•Cíl: mezislovní mezery stejné šířky nejen v řádku, ale i v celém textu. •Problém malé šířky sazby: –v daném úseku povolit dělení –ponechávat velké mezislovní mezery a povolit změnu mezer mezi znaky –ponechávat na koncích řádků jednopísmenové spojky a předložky –je-li na řádku pouze jedno slovo, lze jej umístit doprostřed (případně jej prostrkat).

Mezislovní mezery •Základní mezislovní mezera (1/3 a 1/2 stupně písma, 75% 150% základní) •Varianty (CTRL+SHIFT+): –nedělitelná: +mez

–automatické (pro zadané kombinace znaků - kerningový pár) a ruční (posunem znaků v označeném bloku textu) –cíl: dosažení stejnoměrného optického odstupu písmen v textu (zvláště při sazbě z většího stupně písma tj. u nadpisů a titulků) –dodržování jednotných parametrů automatického vyrovnávání v dokumentu –jednotné parametry vyrovnávání pro skupinu navzájem blízkých slov –určení nejlepšího odstupu a jeho aplikace na celou skupinu –“vycítit” a sladit velikost ploch mezi písmeny.

Mezipísmenové mezery – 3 Mezipísmenové mezery - 4 •Slitky (ligatura) - dvě písmena s přečnívajícím obrazem (např. ”ff”, ”fi”, ”fl”, ”ft”), integrované do jediného písmena. •Pouze v případě, kdy obě písmena patří ke stejnému slovnímu základu, tzn. že se nepoužívají ve složených slovech (např. šéflékař). •U více písmen s přečnívajícím obrazem za sebou = pouze na poslední dvojici.

Vertikální parametry textu •Vertikální vlastnosti odstavce určují způsob vyplnění stránky nebo sloupce ve svislém směru (v rozsahu daném horním a dolním okrajem stránky (sazebního obrazce), vnitřním oknem, počtem obrázků, jejich výškou a výškou mezer mezi nimi a textem) –svislé zarovnání odstavce řeší svislé postavení odstavce vzhledem k okrajům sazebního obrazce nebo vnitřního okna (nahoru, dolů, na střed)

DTP podklady - přednášky –svislé proklady řeší vzdálenosti mezi účařími řádků ve sloupci sazby –mezi řádky odstavce –mezi odstavci

–svislé vyrovnání řeší problém celkového vyrovnání všech vzdáleností mezi řádky, mezi odstavci a mezi textem a vnitřními okny v prostoru stránky tak, aby text co nejlépe vyplnil prostor sazebního obrazce nebo okna

Vertikální parametry textu – nastavování Vertikální parametry textu - proklad řádků -1 •Proklad mezi řádky - se zadává nepřímo ve formě číselných hodnot typografických bodů, oddělených lomítkem (stupeň písma / kuželka). •Příklad: V zadání sazby je uvedeno 10/12 což znamená sázet desetibodové písmo na dvanáctibodovou kuželku, s prokladem 2 body, což je 120 %.

Vertikální parametry textu - proklad řádků -2 •Proklad se nastavuje v běžné sazbě zpravidla o 1 – 2 body větší než je stupeň písma. •Čím je menší písmo a širší sazební obrazec, tím větší by měl být proklad. •U průměrných stupňů písma (9 - 12 bodů) je proklad okolo 2 bodů •Malá písma (5 - 8 bodů) = proklad větší (3 a více bodů). •Proklad u širší sazby zabraňuje v přeskakování z jednoho na druhý řádek. •Bez prokladu - tzv. kompaktní sazba v případě sazby užších sloupců. •Záporný proklad - tzv. kompresní sazba speciální případy (telefonní seznamy, řádková inzerce). •Jednotný proklad (jak pro základní text, tak pro titulky, titulky verzálkami vyžadují větší proklad než titulky minuskami). •verz. titulky - 18/22, podtitulky 2 - 14/16 , podtitulky 1 12/14, základní text - 10/12 , poznámky - 8/10.

Vertikální parametry textu - proklad odstavců •Proklad mezi odstavci je součtem: –prokladů mezi odstavci –prokladů nad odstavci a případně i tloušťky linky nad odstavcem –prokladů pod odstavci a případně i tloušťky linky pod odstavcem –případně funkce První účaří.

Vertikální parametry textu - svislé vyrovnání •Svislé vyrovnání: rovnoměrné svislé “rozmístění” textu a vnitřních oken v prostoru sazebního obrazce. •Algoritmus svislého vyrovnání přidává tzv. přídavné svislé proklady - hodnoty, které algoritmus přidává k: –prokladům okolo vnitřních oken –prokladům nad a pod odstavci a tabulkami –prokladům mezi řádky v odstavcích.

28

Ostatní vlastnosti odstavce •Postavení odstavce v textu –způsob umístění odstavce vzhledem ke konci nebo začátku stránky (okna, sloupce) - především nadpisy –možnost ukončení stránky (okna, sloupce) uprostřed odstavce běžný text –možnost spojení odstavce s navazujícím odstavcem - nižší nadpisy –problematika vdov a sirotků.

•Rotace textu odstavce •Linky a rámečky •Iniciály, značky a číslování odstavců


29

Typografie stránky - základy

Titulky - tvorba 4

•Základní konstrukční prvky dokumentů:

•Proklad

–základní text (druhy - styly)

–méně je více (svisle i horizontálně.)! –kompaktnost sazby –optická jednota titulku –šetří se prostor –uplatní se bílé plochy

•hladká sazba •smíšená sazba

–titulky - nadpisy (úrovně - styly) –texty záhlaví a pat + číslování –popisky a legendy obrázků –poznámky –úvod, obsah, rejstřík, tiráž, apod. –grafika •obrázky (vektorové, bitmapové) •tabulky, grafy, schémata •doplňkové graf. prvky

Typografie stránky - základní text •Hladká sazba •Smíšená sazba Titulek - nejdůležitější textový prvek v ploše stránky Atraktivnost x čitelnost Mluvit x křičet Upoutat Dělení (význam):

–jednoduché –složené •nadtitulek (zobecnění obsahu) •hlavní titulek •podtitulek (+ stručné informace)

•

–těžiště v horní části titulku –dělit v přirozených pauzách –dělit podle významu slovních vazeb –stejná délka řádků?? –vypnout automatické dělení –krátké, dvouřádkové –přeorganizovat •rozdělit •vysázet stejným písmem ale různým stupněm

Titulky - základy • • • • •

•Dělení řádků

Dělení (způsob tvorby):

–standardní –modifikované –kreslené

Titulky - tvorba 1 •Umístění •Písmo titulků –volba typu písma •vazba na obsah (agresivita - neutralita - soulad) •kontrast a jednota •pozor na minimální odlišnost!! •řešení A - rodina •řešení B - odlišnost •řešení C - jednota •“zůžené a tlusté” je nejlepší •kombinace písma v titulcích

–volba stupně písma •dostatečné odlišení a jednota celé kompozice •verzálky: špatné čtení, více místa, nutno opticky vyrovnat •první znaky podstatných jmen

Titulky - tvorba 2 •Zarovnání titulků –na levou zarážku (- ano) –na pravou zarážku (- ??) –na střed (klasický, formální, konzervativní dojem) –do bloku u více řádků •opticky zajímavé •nutný podobný počet znaků v řádcích •vyrovnávání a prostrkávání

Titulky - tvorba 3 •Problém titulků u vícesloupcové sazby –nikdy vedle sebe –řešení: •zkrátit nebo prodloužit jeden z článků •různé barvy •čára •podtisk nebo rámeček

•

Inverzní titulky

–laciné, efektní, výrazné, upoutají pozornost –variantou jsou svislé boční linky

Záhlaví a paty •Záhlaví a paty: pevná, proměnná nebo kombinace –Sudá stránka (levá): beletrie: jméno autora, odborná literatura: název knihy –Lichá stránka (pravá): název kapitoly –Slovníky a seznamy: vlevo: první heslo nebo položka, vpravo poslední –Písmo 1 – 2 stupně menší (kapitálky), mezera (linka) –NE: počáteční stránky knih a kapitol, prázdné stránky (vakáty), stránky s celostránkovou ilustrací

Další nástroje členění dokumentu •Srnčí medailónky nebo půlka srnce na kotouči z cirkulárky •Dokument členit (nejenom) logicky ale i opticky atraktivita, snadna a rychlá čitelnost •Princip v přilákání a ovládání očí •Nástroje: –podtitulek (nemusí tvořit celou větu, řazená vybraná klíčová slova •volba písma jako u titulků •písmo základního textu - opticky zvýraznit předsazením •proklad spíše pouze před odstavec

–citace •krátký výňatek stěžejní myšlenky •malý stupeň písma •kontrast oproti základnímu textu •zvýraznit grafickými prvky •na šířku sloupce •mezi odstavci •neobtékat základním textem

–boční titulky (marginálie) •upoutávka na důležitou část textu •malý stupeň písma •jednotně odsazené nebo zasunuté •dodržet účaří

–iniciálky a zvýraznění prvních slov •magnet k začátku nového článku... •pojítkem titulku a základního textu


Vyznačování •Text, určený k odlišení •Problém: –funkční hledisko: upozornit –estetické hledisko: •udržet kompaktnost sazby •klidný vyrovnaný dojem •stejnoměrné zabarvení

–řezy základního písma –styly textu!

•Varianty A - řez základu –kurzíva - nejpřirozenější –polotučné (tučné) - výrazné –zásady: •u polotuč. zmenšit stupeň! •text, značky a interpunkce, která je součástí vyznačovaného slova nebo čísla, se sází vyznačovacím řezem písma •platí-li interpunkce, následující bezprostředně za vyznačovaným slovem, pro celou větu nebo její část, sází se základním řezem písma •čárky, závorky a uvozovky se sázejí základním řezem písma

Zabarvení sazby - 1

30 –kontrolovat: •jednotné vyplňování plochy sazby a jednotlivých řádků •vztah mezi délkou odstavcových zarážek a východových řádků •dělení slov •umístění krátkých předložek a spojek na koncích řádků

–zajistit: •kompaktnost sazby •zarovnat všechny textové a obrazové prvky

–řešit •stránkový a řádkový rejstřík •problém vdov a sirotků

• •

Stránkový rejstřík = stejný počet řádků základního textu písma jednotných parametrů Řádkový rejstřík = krytí účaří všech řádků na obou stranách, u protilehlých stránek, při vícesloupcové sazbě):

–problém titulků, poznámek a dalších vložených textů - princip: •tzv. zarovnání na mřížku •vhodné rozměry prostoru pro titulky, textové vsuvky z jiných stupňů písma, obrazové prvky a jejich popisky = na určitý počet řádků základního písma •že kuželku titulku zadáváme jako násobek kuželky základního textu

•nejjednodušší: samostatný textový prvek •nebo: alespoň účaří

Zlom textu na stránkách dokumentu - 2

•Zabarvení sazby

•Stránková zarážka

–poměr potištěné a nepotištěné plochy stránky –cíl: klidný dojem (vyvážit na protilehlých stránkách) –ovlivněno: písmem, horizontálními parametry, vertikálními parametry

–vertikální odsazení prvního řádku –jednotná pro celé dílo –vodítko pro umístění textových nebo obrazových prvků –nesmí být větší než počet řádků východové stránky

•Volba písma a zabarvení stránky

•Východová stránka

–nejvýrazněji ovlivňuje celkové zabarvení plochy sazby –především tzv. duktus písma (poměr tloušťky písmových tahů k výšce písma) –poměr střední výšky písma k jeho celkové výšce –tmavší zabarvení stránky: větší rozdíl v tloušťce tahů, širší tahy písma, střední výška blízká výšce • Více bílého prostoru než méně. Obrysy, rámečky, linky tenčí než silnější. Stejnoměrné šedivé zabarvení: třetinovými mezislovními mezerami, s normální vzdáleností mezi znaky a s dvoubodovým prokladem při stupni písma okolo 10 bodů.

–nejméně pět řádků textu –minimálně tolik řádků, kolik má stránková zarážka

Zabarvení sazby - 2 •Horizontální parametry a zabarvení stránky –tmavší zabarvení: větší počet sloupců, užší mezera mezi sloupci, malé prostory okolo grafických prvků a široká sazba –především však parametry vyplňování řádku: mezislovní a meziznakové mezery, funkce dělení slov –stejnoměrné mezery obou typů v textových blocích (za rozpáleným řádkem nepůsobí dobře tmavý – stažený řádek a naopak, hlavně u blokové sazby) –pro širší písma se mezislovní mezera rozšiřuje a pro užší se zužuje –udržet rovnoměrné mezislovní mezery lze zmenšením rozsahu pro maximální a minimální šířku mezislovní mezery a zmenšením prostrkání (v novinách opak - cílem je rychlé a bezproblémové naplnění řádků) –na tmavé stránce nedělat mezery mezi sloupci nebo velké odstavcové zarážky

Zabarvení sazby - 3 •Vertikální parametry a zabarvení sazby –nejen zabarvení stránky - také čitelnost celého dokumentu –na tmavé stránce špatně působí velké proklady mezi odstavci a mezi nadpisy – narušují celkovou kompaktnost sazby stránky –proklady mezi nadpisy i mezi odstavci v celém dokumentu stejné (nebo úměrně se zvětšující) –menší stupeň písma (5 – 8 bodů) - řádkový proklad přiměřeně zvětšit - čitelnost menšího písma –není nutné u písem s velkou střední výškou (Helvetica nevyžadují zvětšený řádkový proklad) - sazba je však tmavší

•Zlom textu na stránkách dokumentu

Rozsah textu •Rozsah textu - zmenšení –proporcionálním zmenšením obrázků –neproporcionálním zmenšením obrázků, tj. oříznutím plochy obrázku –zmenšením vzdálenosti textu od obrázků (obtékání textu) –zmenšením titulků ( stupně nebo šířky) –zmenšením mezery před a za titulky –zmenšením nebo vynecháním mezer u podtitulků –zařazením titulků nebo podtitulků pod obrázek, čímž ušetříme jeden řádek –dělením slov –malou změnou šířky mezislovních mezer nebo zmenšením prostrkání –zmenšením vzdálenosti mezi odstavci –malou změnou šířky znaků –popř. tak, že z některých slov vytvoříme zkratky.

•Rozsah textu - zvětšení –proporcionálním zvětšením obrázků –zvětšením vzdálenosti textu od obrázků (obtékání textu) –zvětšením titulků (stupně nebo šířky) –zvětšením mezery před a za titulky –zvětšením nebo vložením mezer u podtitulků –“rozřádkováním” titulku do více řádků –rozšířením vzdálenosti mezi odstavci –rozepsáním zkratek, číslic, kalendářních dat apod. slovy –malou změnou šířky mezislovních mezer nebo zvětšením prostrkání –vložením obrazového prvku (obrázku, symbolu, ornamentu, linky apod.)


DESIGN

31

sazba

1. Návrh, náčrt, zrcadlo, maketa…

6. Ilustrace v sazbě...

2. Předpis sazby, pokyny pro sazbu…

7. Prostorová kompozice...

3. Základy kompozice... 4. Optické klamy... 5. Zákony kompozice... 5.1 Optický střed, zlatý řez 5.2 Skupiny informací 5.3 Statika/dynamika, symetrie/asymetrie 5.4 Kontrast, rytmus, podobnost, protiklad, překrývání, zarovnávání 5.4 Bílé plochy, vícesloupcová


32


33


34


Zpracování obrazu - úvod •Základní operace: –příprava obrazových předloh –digitalizace obrazových předloh – snímání skenerem –vytvoření obrazového prvku v bitmapové nebo vektorové formě, tj. vznik grafického souboru ve vhodném formátu –úprava a začlenění vytvořených grafických souborů do struktury budoucího dokumentu –tvorba finálního výstupu

•Typy obrazových předloh: –perokresby (pérovky) –tónové černobílé obrázky (autopérovky, autky, černobílé fotografie) –tónové barevné obrázky (barevné fotografie, diapozitivy a kresby)

Snímání předloh •Kvalita reprodukce obrazových prvků dokumentu se neurčuje při práci s grafickým souborem, nebo až při sazbě a montáži - klíčovým momentem je proces snímání obrazové předlohy •Snímání obrazových předloh - postup: –zobrazení předlohy –nastavení parametrů –vlastní snímání předlohy

•Snímaní obrazových předloh - nastavení parametrů: –hustota snímání a volba editovací cesty –barevná hloubka, typ předlohy, dynamický rozsah –světlost, kontrast a vyhlazování křivek –specifikace snímané plochy, rozměry a faktor zvětšení –barevné korekce a ovládání tónů obrázku.

Vstupní rozlišení - 1 •Rozlišení (hustota snímání) •Imaginární síť, pomocí níž se snímají informace o barvě nebo šedé jednotlivých bodů této sítě •Při snímání obrázku je obrázek digitalizován - převeden na sérii oddělených jednotek - bodů, pixelů (nejmenší prvky, se kterými může program pracovat) •Každý bod má barevnou hloubku a tonální hodnotu •Body se mění podél přechodů barev a odstínů, a tak vytvářejí iluzi souvislých odstínů –rozlišení 300 (600) dpi: na jeden centimetr cca 118 (236) bodů –(1 cm2 = 14000 (56 000) bodů), při stupních šedi (tj. 8 bitů resp. 1 byte pro každý bod) a rozměrech 5 x 5 cm = paměťový prostor o velikosti 350 Kb (1,33 MB).

Vstupní rozlišení - 2 •Obrázek s vysokým rozlišením má větší počet bodů, a tím i jemnější přechody mezi barvami a odstíny •Obrázek s nízkým rozlišením obsahuje méně bodů, a proto jsou přechody mezi barvami a odstíny více zubaté a rozeznatelné •Jednotka dpi je synonymum pro objem informací, které skener může získat na jednom palci snímaného obrázku •Vyšší snímací rozlišení neznamená automaticky vyšší výstupní kvalitu •Interpolace: –vkládání bodů (algoritmus zprůměruje barvu nebo šedou mezi přiléhajícími body - přidáním nových bodů pro zvětšení rozlišení) –obrázky ve vkládaném rozlišení vypadají jemněji než originál –neposkytuje uspokojivé výsledky pro dosažení vysoce kvalitní barevné reprodukce s širokým tonálním rozsahem

Barevná hloubka •Barevná hloubka (bitová hloubka) •Maximální počet barevných nebo šedých úrovní, které

35 může snímací zařízení zachytit (množství dat obsažených v každém bodě obrázku) •Dynamický rozsah popisuje charakteristiky tonálního rozsahu obrazu –rozdíl mezi nejsvětlejším (dmin) a nejtmavším odstínem (dmax) –stupeň úrovně reprodukce jemných změn odstínu a rozdílů mezi nejtmavším a nejsvětlejším odstínem

•Barevná škála určena způsobem kódování a barevnou hloubkou

Nastavení rozlišení - 1 •Optimální vstupní rozlišení: NE principy “čím míň, tím líp”, ani “čím víc, tím líp” •Nesnímat ve větším rozlišení, než je optické rozlišení skeneru (interpolační algoritmus vytvoří průměrové body) •Snímat v celočíselném rozlišení – rozlišení, které je dělitelné maximálním optickým rozlišením skeneru (300 dpi, je-li optické rozlišení skeneru je 600 dpi - snímání v rozlišení, které není dělitelné: přepočítávání hodnoty každého bodu a snížení kvality obrázku •Celočíselný faktor zvětšení – procento originálu (např. 100 %) •Nutno znát: –rozměry originálu obrázku a rozměry konečné reprodukce v dokumentu, hustotu tiskového rastru

Autotypický rastr - 1 •Tiskařský stroj tiskne pouze barvy, nikoliv jejich odstíny •Tiskařský stroj tiskne v daném čase pouze jednu barvu •Obrázek je před tiskem převeden do tzv. autotypického rastru (tiskového) •Slouží k: –tisku odstínů šedi (barev) - k převodu polotónové předlohy na film –hustota se měří v lpi –je složen z bodů, jejichž velikost je určena fyzickým nebo nastaveným výstupním rozlišení výstupního zařízení –film slouží jako podklad pro výrobu tiskové formy - (tisková deska) konečně slouží jako předloha pro tisk v ofsetovém stroji

•Princip autotypického rozkladu je založen na jemné síti, která se v reprodukčním přístroji vloží mezi předlohu a fotocitlivý materiál –předlohu nahradil PostScriptový soubor –autotypickou síť nahradil RIP –expoziční proces realizuje osvitová jednotka

•Kvalita autotypické sítě je určena její hustotou v linkách na palec - lpi –udává maximální počet autotypických - rastrových bodů na jednotku délky

•Hustota autotypické sítě závisí na druhu papíru (čím je papír hladší, tím je potřeba jemnější autotypická síť) –novinový papír: 60 - 65 lpi –běžný ofsetový hlazený papír: 133 lpi –nejkvalitnější křídové papíry 150 lpi a více

Autotypický rastr - 2 •Autotypický rastrový bod je dále složen z ploch - bodů –velikost je určena fyzickým nebo nastaveným výstupním rozlišením výstupního zařízení –promítá se do snímání předloh

•Počet bodů, z kterých je složen jeden bod autotypického rastru ovlivňuje –počet úrovní šedi (nebo barev), které je dané výstupní zařízení

DTP podklady - přednášky schopno tisknout

•Úhel natočení rastru: eliminuje symetrie ve vzorku, nutný pro separace

Autotypický rastr - katastofy •Filmy osvícené v určitém rastru pro určitý druh papíru nelze opakovaně používat k tisku na papír, který vyžaduje jinou hodnotu tohoto rastru •Cena osvitu a někdy i čas sice toto řešení poněkud inspiruje •Výsledek však může být dražší než nový osvit PostScriptového souboru se změněnými parametry •Dvě situace: –pokud se filmy rastrované při osvitu k tisku na velmi kvalitní křídový papír (150 lpi a více) použijí k tisku na papír, který vyžaduje 133 lpi (ofsetový hlazený papír) dojde: •ke vzniku moaré, k rozmazání, změně barev apod.

–důvodem jsou tiskařské barvy, které se vždy poněkud rozpíjejí a to tím více, čím je papír hrubší –pokud se filmy rastrované pro tisk na 133 lpi použijí k tisku na křídu (150 lpi) •bude zřetelný hrubší tiskový rastr, zmizí dojem hladkosti a splývavosti barev

Hustota tiskového rastru a počet úrovní šedi - 1 •Při konstantním rozlišení výstupního zařízení (v dpi) platí –čím jemnější je rastr (vyšší hustota rastru), tím zbývá na jeden rastrový bod méně plošek –a tím méně může být zobrazeno odstínů šedi

•Zjemňováním rastru lze zvýraznit detaily, ovšem za cenu menšího počtu úrovní šedi (barev) •Nelze však jít za hranice pevného nejmenšího výstupního rozlišení. Lze pouze: –zjemňovat rastr a zobrazovat tak méně odstínů šedi –vytvářet hrubší rastr a zobrazovat více odstínů šedi

Hustota tiskového rastru a počet úrovní šedi - 2 •Je-li rastrový bod tvořen maticí 16 x 16 plošek, lze rozlišovat 256 odstínů šedi (plus bílou barvu) –při tomto rastrovém bodu a hustotě rastru 150 lpi vychází na jeden palec lineárně 150 x 16 plošek (odpovídá výstupnímu rozlišení 2400 dpi)

•Počet úrovní šedi = (Rozlišení v dpi / Rastr v lpi)2 + 1 •Při nejmenším výstupním rozlišení 2400 dpi lze například nastavit rastr na:

–300 lpi, vytvořit matici 8 x 8 plošek a zobrazovat 64 odstínů šedi –75 lpi, vytvořit matici 32 x 32 a zobrazovat 1024 odstínů šedi

•300 dpi a rastrem 50 lpi vytváří matici 6 x 6 tj. 36 úrovní šedi •600 dpi a rastrem 50 lpi vytváří matici 12 x 12 tj. 144 úrovní šedi •600 dpi a rastrem 100 lpi vytváří matici 6 x 6 tj. 36 úrovní šedi

Hustota tiskového rastru a snímání předloh •Z hlediska snímání obrazových předloh je první podstatnou veličinou hodnota udávající hustotu autotypického rastru •Snímat se má dvakrát tolik dpi, než kolik bude lpi na výstupu při tisku nebo osvitu •Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2 •Konstanta 2 = optimalizační faktor (zahrnuje všechny nepřesnosti, které obrázek čekají na cestě k závěrečnému tisku)

36 •Dojde-li ke změnám velikosti obrázku změní vzorec podobu: •Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2 x konečná velikost (cm) / velikost předlohy (cm) •Je-li známa změna velikosti v procentech lze použít vzorec: •Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2 x konečná velikost (%) / 100. •Obrázek 5 x 5 cm (křídový papír - tiskový rastr 133 lpi) snímat s hustotou snímání minimálně 266 dpi (v praxi 240 nebo 300 dpi). •Bude-li obrázek zvětšen na rozměry 10 x 10 cm, bude požadovaná hodnota hustoty snímání minimálně 532 dpi (v praxi 500 nebo 600 dpi). •266 dpi = 133 lpi x 2 •532 dpi = 133 lpi x 2 x 10 cm / 5 cm.

Problémy při snímání obrazových předloh •Pokud je rozlišení bitmapy příliš malé, můžou se při použití polotónových obrazů vytratit detaily •Pokud je rozlišení bitmapy příliš velké, detail se viditelně nezlepší, pouze zbytečně naroste velikost souboru •Nižší rozlišení = filtr proti drobným chybám •Vyhnout se předlohám, které již byly vytištěny •Výsledek překrytí dvou pravidelných rastrů se nazývá moare •Jak zabránit vzniku moare: –při zobrazení předlohy lze efekt moare pozorovat (zvláště na tmavších plochách a na objektech s pravidelně strukturovaným povrchem) –lze manipulovat s hodnotou hustoty snímání o určitý počet dpi nahoru nebo dolů (tím měnit míru interference obou rastrů tak dlouho, dokud moare nezmizí) –při tisku s vyšším tiskovým rastrem (150 lpi) se však moare může opět objevit –nasnímání předlohy s vyšší hustotou a následná redukce na hustotu menší –filtr pro odstraňování těchto efektů –filtr používaný k změkčení obrysů (dojde sice k rozostření obrázku, vybrané objekty lze však pomocí ručního maskování ochránit) –použití tabule skla k odsazení předlohy od snímacích prvků skeneru (tiskový rastr splyne na předloze v relativně souvislou plochu) –natočení rastrů a použití nových rastrů

Natočení rastrů •Tiskařský stroj může nanést na stránku pouze jednu barvu v daném čase •Stránka s více než jednou barvou musí být tištěna vícekrát •Pro nanesení barvy víc než jedenkrát je nutné vyrobit separované desky pro každou tiskovou barvu inkoustu každá z těchto desek se nazývá barevná separace •Princip standardního natočení barev je založen na poznatku, že když budou rastry jednotlivých barev svírat úhly 30 stupňů, zredukuje se efekt moaré na minimum •Vznikne relativně málo rušivý pravidelný vzorek - tzv. rozeta, která vylučuje interferenci jednotlivých rastrových bodů a tím vznik moaré.

Nové rastry •U klasického rastru je nositelem informace o stupni šedi velikost rastrového bodu při jeho konstantní poloze •U frekvenčně modulovaných rastrů je nositelem této informace rozmístění rastrových bodů při jejich konstantní

DTP podklady - přednášky velikosti •U stochastických rastrů je nositelem hustota ”minibodů” v daném místě (odpovídají maximálnímu fyzickému rozlišení výstupního zařízení)

Snímání předloh - shrnutí •Nutno znát odpověď na některé zásadní otázky: –v jaké velikosti a barevnosti bude předloha reprodukována ? –v jakém tiskovém rastru (případně na jakém papíru) bude předloha tištěna ? –na jakém nosiči bude výsledný soubor přemísťován, resp. jakou kapacitou tento nosič disponuje?

37


Snímání předloh – konstanta Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2 Konstanta 2 = optimalizační faktor (qf) qf = 2 (při lpi menší než 150) - klasický autotypický rastr qf = 1,5 - 2 (při lpi větší než 150) - klasický autotypický rastr qf = 1 - 1,5 tzv. stochastický rastr Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2 x faktor zvětšení (tj. konečná velikost (cm) / velikost předlohy (cm)) Př.: Obrázek 9 x 13 cm reprodukovat na A4: Požadavek na rozlišení: 300 dpi, zvětšení = 2,3x …. = > 690 dpi (resp. 700 dpi) Př.: Kinofilm 35 mm reprodukovat na A4: Požadavek na rozlišení: 300 dpi, zvětšení = 6x …. = > 690 dpi (resp. 1800 dpi) Snímání předloh a vliv vzdálenosti Lidský zrak vnímá „nepravé“ barevné tóny (díky nedokonalosti zraku) tj. nevidí čtyři tečky v barvách CMYK vnímá odstíny barvy (určené velikostí bodů CMYK) vzdálenost, z které body splývají určuje vnímání mez rozlišitelnosti dvou bodů lidským zrakem: 1 úhlová minuta (fyzika SŠ, sinové a cosinové věty) tzn. čím dále od reprodukce, tím mohou být body větší Časopisy… lpi: 150, dpi: 300 Plakáty, kalendáře … lpi: 75, dpi: 150 Exteriérové produkty… lpi: 40-12, dpi: 80-50 Bezrastrové výstupy a pérovky Bezrastrové výstupy (continuous tone) každý bod má odstín sublimační tiskárny pro výstup digitálních fotografií zařízení pro výstup na fotografický film (tzv. „druhé originály) dpi = dpi output x faktor zvětšení (tj. konečná velikost (cm) / velikost předlohy (cm)) Př.: má-li tiskárna 300 a nezvětšuje se: 300 dpi na vstupu výstup na fotografický film dpi = dot / with (height) Př.: zařízení s výstupem 8192 pixely na film 5“ x 4“: 8192 / 5 = 1638 dpi Pérovky vychází se z principu „přesné definice čáry“ tj. jeden bod předlohy = jednomu fyzickému bodu výstupu dpi = dpi output x faktor zvětšení Př.: pérovka na osvit 2400 dpi: teoreticky 2400 dpi (v praxi nikdy více než 1200 dpi)

38 Digitální fotoaparáty rozlišení čidla: pixelech horizontálně a vertikálně (např. 2000 x 1500 = 3 mil. čip, 3000 x 2000 = 6 mil. čip) obraz má konstantní počet bodů nelze nastavovat výstupní rozlišení (jako u skenerů) lze jej ale upravit pro jakékoliv rozlišení pomocí specifikace rozměrů tzn.: lze „vyrobit“ kvalitativně shodné (objem dat je stejný), různě formátově velké obrazy s různým rozlišením dpi = pixelyhorizontálně / with with = pixelyhorizontálně /dpi Př. fotoaparát s CCD čidlem 2000 x 1500 300 dpi (118dpcm) 17 x 13 cm 1 inch = 2,54 cm, tzn. 300 dpi = 118 dpcm 118 = 2000 / 17 17 = 2000 / 118 150 dpi (60 dpcm) 34 x 25 cm 80 dpi (30 dpcm) 64,5 x 48 cm 50 dpi (20 dpcm) 105 x 76 cm 25 dpi (9,8 dpcm) 204 x 152 cm OTÁZKY - osvit Ceny? Provádíte skenování Používáte software pro částečný přetisk barev („color trapping“)? Můžete vytvořit film dle mých požadavků? (umí osvitová jednotka vytvořit dostatečně veliký film v dostatečně vysokém rozlišení?) Můžete zabezpečit výstup v časovém horizontu, který požaduji? Můžu vám předat návrh v elektronické podobě? Pokud ano, z jaké platformy, programu a na jakém médiu vám jej můžu předat? Kdo provede nastavení pro tisk, když vám předám soubor ve formátu Corel? (Jak to mám udělat já?) Kdo je odpovědný za kontrolu kvality filmu? Jaký nátiskový systém máte k dispozici? OTÁZKY - tisk Máte k dispozici archový, nebo rotační tiskařský stroj? (Podle typu publikace se rozhodnete, jaký typ stroje použít.) Kolik barev je možné na tomto stroji vytisknout najednou? (Na dvoubarevném stroji se musí k tisku 4 barevného dokumentu použít dva tisky.) Podporujete nové technologie pro věrné barvy, jako například Hexachrom?


Barvy - problémy •Popis barev - vnímání barev - reprodukce barev... •Řetězec tvorby dokumentu: (rozdílné technologie pro tvorbu nebo snímání barvy , rozdílné pracovní limity, stáří zařízení, úroveň a kvalita provedení, osvětlení okolí) •Cesta dokumentu z počítače (z předlohy...) až k finálnímu výstupu je proto poměrně komplikovaná •Správa barev – proces, který zajistí, že barvy na výstupu budou co nejbližší těm, kterých mělo být dosaženo (bez ohledu na zařízení). •Ztráta barev... (15 000 - 60 000, 10 000, 256 - 4 000, 200)

Teorie barev - barva světla •Barva světla... –vnímaná barva je světlo, které v určitém prostředí prochází skrz objekty nebo se od nich odráží –světelný zdroj - spojité spektrum frekvencí elektromagnetického vlnění —denní (sluneční) světlo je kombinací paprsků, které mají odlišné vl nové délky a jeví se jako barevné (tzv. barevné složky) —rozklad tohoto světla barevným hranolem: barvy slunečního spekt ra — tzv. spektrální barvy (červená, oranžová, žlutá, žlutozelená, zel ená, tyrkysová, modrá a fialová). –pozorovatelná část spektra, plná intenzita - barevné spektrum světla, snížená intenzita - základní (primární) barvy spektra, minimální intenzita..., žádná intenzita: vše je černé –stejné množství všech barev spektra: oko vnímá bílou

Teorie barev - barva objektu •Barva objektu... –způsobena dopadajícím světlem..., určena barevností plochy předmětu, na kterou světlo dopadá, vzniká v oku jako kombinace odražených paprsků –definována jako: zbytek barevného spektra po odečtení odraženého a pohlceného... –pokud odrazí určitá plocha pouze některou oblast vlnových délek spektra a ostatní paprsky pohltí, získá tato plocha barvu odraženého světla –plochy, které pohlcují všechny světelné paprsky, se jeví jako černé a plochy, které všechny paprsky odrážejí, se jeví jako bílé –různá barevnost: různý způsob propouštění, odrážení a pohlcení určité části barevného spektra, druh světelných paprsků, kterými je předmět osvětlen

Teorie barev - míchání barev - 1 •Optické systémy: míchání světel, tisk: míchání pigmentů (průsvitné...) •Základní (spektrální, primární) barvy: aditivní (přičítání vlnových délek - překrývání barevných světel) •Dvě základní barvy v plné intenzitě: sekundární barvy (doplňkové barvy: bílé světlo) •Sekundární barvy: subtraktivní (vlnové délky se odečítají od bílé, barevné filtry)

Teorie barev - míchání barev - 2 •Spektrální, tiskové a malířské barvy –spektrální barvy (červená, zelená a modrá - vznikají rozkladem slunečního světla) tvoří tzv. barevný model RGB (jsou základem zobrazování na obrazovkách) –barvy hmotné (barviva) - tvořeny pigmenty a pojivy dělí se na tiskové a malířské barvy –tiskové barvy jsou založeny na barvách doplňkových k barvám spektra - společně s barvou černou tvoří tzv. barevný model CMYK –základní malířské barvy: červená (karmínová), modrá (pařížská) a žlutá (citrónová) - nelze rozložit na jiné barvy a nelze je ani z jiných barev namíchat (lze z nich skládat všechny ostatní barvy)

39

Teorie barev - vlastnosti barev •Tón barvy –název (zelená, červená, atd.) –tón barvy určuje vlnová délka světla, které vyvolává pocit barvy –jednotlivé tóny odpovídají jednobarevným zářením (záření o úzkém rozsahu vlnových délek) po rozdělení bílého světla

•Světlost barvy –intenzita barevného vjemu (úroveň podráždění sítnice oka), světlé barvy odrážejí více světla než barvy tmavé

•Sytost barvy –čistota barevného tónu (šířka oblasti vlnových délek - čím užší, tím je vnímaná barva sytější) –nejčistší barvy jsou barvy barevného spektra –i bílé světlo (spektrální barvy jej neobsahují) je měřítkem ,,znečistění” barvy - čím je více bílého světla v barvě, tím je menší sytost barvy

•Barevný odstín –odvozen z barevného tónu: • smícháním s bílou (světlé barvy) nebo černou barvou (tmavé barvy) • vzájemným smícháním barevných tónů (kromě černé a bílé)

Teorie barev - shrnutí •barva je světlo, které prochází objekty nebo se odráží •barva objektu - vzniká jako kombinace odražených paprsků •objekty bílé, černé a průhledné •optické systémy: míchání světel •tisk: míchání pigmentů •spektrální barvy (červená, zelená a modrá) •barvy hmotné tvořeny pigmenty •vlastnosti barev: tón, světlost, sytost, odstín

Definování barev - barevné modely •různé popisy barev pro různé postupy a různou techniku (procesní barvy) •umožňují popsat vlastnosti barev (tón, světlost, sytost) matematickým zápisem •v některých barevných modelech jsou přímo definovány barvy (hodnotami, které určují množství každé z barev, na které je model založen - barevné kanály) •v jiných modelech se používají jako proměnné hodnoty jiné prvky (jas, sytost). •výsledná barva vždy představuje určitý bod v barevném prostoru •uživatelské barvy se vytvářejí mícháním základních složek barevných modelů

Definování barev - barevné modely - RGB •RGB - (Red, Green, Blue - červená, zelená, modrá) •odpovídá fyziologii lidského oka a optickým systémům •pro barevný tisk nutná konverze do CMYKu •vhodný pro obrazovkové prezentace •barvy se vytvářejí aditivně - přidáváním k černé, sčítáním barev: –čím více barev, tím blíže k bílé –čím méně barev, tím blíže k černé –tmavší odstín: snížením složky

•šedé barvy: všechny tři složky na stejné hodnotě


Definování barev - barevné modely CMYK •CMYK - (Cyan, Magenta, Yellow, BlacK - azurová, purpurová, žlutá, černá) •odpovídá čtyřem používaným inkoustům v tiskárnách •nutný pro barevné separace •barvy se vytvářejí subtraktivně tj. odečítáním od bílé: –čím více barvy, tím blíže k černé –čím méně barvy, tím blíže k bílé –tmavší odstín: zvýšením složky

•šedé barvy: všechny tři složky na stejné hodnotě •barvy definované na obrazovce, budou po vytištění tmavší (odražené světlo není nikdy tak jasné jako světlo, které prochází)

Definování barev - barevné modely - HSB •HSB - (Hue, Saturation, Brightness - odstín, sytost, jas) •odpovídá klasickému míchání barev (nádechy, stíny a tóny) •používaný u “malířských” programů •pro barevný tisk nutná konverze do CMYKu •barvy se vytvářejí: –odstín: určen hodnotou v Hue (specifikuje čistou barvu, probíhá v kruhu) –sytost je mírou sytosti (intenzity) barvy: určen hodnotou v Saturation (čím nižší, tím je více bílé a barva je méně sytější) –jas - světlost nebo tmavost barvy, je stupněm zářivosti barvy, tj. kolik světla barva vyzařuje: určen hodnotou v Brightness (nižší hodnota rovná se tmavší barva) –při konstantním jasu a sytosti lze měnit barvy!

Definování barev - barevné modely - Lab •L*a*b (Luminance, chromatické složky a, b) •pro definování barvy tři hodnoty: –hodnotu nasvětlení (“Lightness”) –dva chromatické přechody – od zelené po červenou (a) a od modré po žlutou (b)

•definice barev nezávislá na zařízení

Definování barev - přímé barvy •Přímé barvy (spot colors nebo direct colors) •Definovány: procentuálním poměrem jednotlivých pigmentů v tiskárenském inkoustu •Vhodné pro speciální barvy... •Každá přímá barva má po osvitu vlastní film! •Použití CMYKu a přímých barev pro tisk: –větší množství barev a žádné speciality - CMYK –pouze minimum přesně specifikovaných barev - přímé barvy –větší množství barev a speciality (fluorescenční, kovové a zlaté barvy, matný nebo lesklý lak jako speciální efekt apod.) - CMYK + přímé barvy

Definování barev - správa barev - 1 •Modely RGB a CMYK jsou tzv. “závislé na zařízení” (hodnoty pro definování barvy, jsou určeny zařízením) •Lab” barvy jsou nezávislé na zařízení, ale stejně musí být zobrazeny v RGB a tištěny na CMYK zařízení •Řešení: vzorníky nebo systémy správy barev •Sada barev ve vzornících (akceptovány jako standard výrobci tiskáren, HW a SW) - přímé barvy nebo přesná definice v CMYKu •Správce barev - systém, který zabezpečuje přesnou reprodukci barev mezi zařízeními v systému (zjistí možnosti barevných zařízení a tuto informaci použije pro konverzi mezi barevnými modely, aplikaci barevných korekcí a kalibraci) ... jen jej správně nastavit...

40

Definování barev - správa barev - 2 •1. Definování barevné škály zařízení (“Color Gamut”) –rozsah barev, které může zařízení vytvořit nebo detekovat –“barevný prostor” - vícerozměrný prostor, ve kterém každá individuální barva může být definována souřadnicemi –hranice prostoru představují limity barevné reprodukce každého určitého zařízení nebo barevného modelu

•2. Mapování barev (“Gamut Mapping”)

Definování barev - správa barev - 3 •2. Mapování barev (“Gamut Mapping”) - přemapování z jednoho barevného prostoru do druhého –fotografické mapování barev - (fotometrie) -určeno pro fotografické a plně odstínové obrázky (při zachování přechodů mezi barvami je celý rozsah barev zúžen do barevného prostoru cílového zařízení) –ilustrační mapování barev (kolorimetrie) -určeno pro vektorovou grafiku (jsou přemapovány pouze barvy, které leží mimo barevnou škálu - barvy, které spadají do barevné škály, si zachovají svoji barevnou charakteristiku) –tyto dvě metody poskytují uspokojivé výsledky pro bitmapy a vektorovou grafiku pouze samostatně –v dokumentech, které obsahují obě tyto složky, se však barvy nemusí mapovat správně (někdy je systém správy barev realizován tak, aby automaticky vybíral mezi těmito dvěma metodami)

•Použití korekce barev –nasimuluje RGB monitor tak, aby zobrazoval CMYK barvy tiskárny –korekce barev nevylepší vzhled obrazu na obrazovce (ve skutečnosti může vypadat hůř; barvy na obrazovce se budou jevit méně přesvědčivé a detaily se můžou ztrácet ve stínech a zvýrazněních) –barevný prostor 24 bitové RGB barvy je ve skutečnosti větší než barevný prostor 32 bitové CMYK barvy (obrázky v na obrazovce pak vypadají téměř vždy matně) – “Gamut Alarm” - ukáže rozmístění barev ležících mimo škálu

Definování barev - shrnutí •procesní (následně uživatelské) a přímé barvy •RGB - (červená, zelená, modrá) - lidské oko, optické systémy •CMYK - (azurová, purpurová, žlutá, černá) inkousty v tiskárnách •HSB - (odstín, sytost, jas) - klasické míchání barev (nádechy, stíny a tóny) •Modely RGB a CMYK jsou tzv. “závislé na zařízení” - hodnoty, použté pro definování barvy, jsou určeny zařízením •L*a*b - (Luminance, chromatické složky a, b) nezávislé na zařízení •L*a*b musí být ale zobrazen v RGB a tištěn na CMYK zařízení, takže použití “Lab” barev není úplné řešení problému neshodnosti barev •Použití vzorníků a systémů správy barev

Použití barev - vnímání barev - 1

DTP podklady - přednášky •Vnímáním barev vzniká jejich “obraz” a následné asociace - barevnost tak výrazně ovlivňuje způsob přijetí dokumentu •životní zkušenosti, prostředí, kulturní tradice a subjektivní osobní vlastnosti - barevné asociace: –černá - vzdorný protest, zlé tajemství, nicota, smrt –šedá - netečná, smutná, spojena s představou chudoby a pokory –b bílá - neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty –purpur - důstojná, hrdá, vznešená, povzbudivá, spojená s představou spravedlnosti a majestátu –světle fialová - začarovaná, rozpolcená, slabošská, barva magie, melancholie, opojení –fialová - neklidná, znepokojivá, melancholická, tajemná, osobitá, náročná –tmavě modrá - klidná, vážná až skličující, barva dálek, hloubky, rozjímání a smutku –světle modrá - přívětivá, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a touhy –tmavě zelená - uklidňuje a chrání, ale také omezuje, je přátelská, dává posit bezpečí a naděje –světle zelená - působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin –žlutá - povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie, působí vesele a otevřeně –hnědá - střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti –oranžová - slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata a úrody –červená - vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, spojená s představou ohně, krve, nebezpečí, lásky a hluku

Použití barev - vnímání barev - 2 •Barvy teplé - dráždivé, útočné, unavující? •Barvy studené - pocit chladu, klidu, vyrovnanosti •Barvy neutrální (achromatické): –bílá - tvrdá, střízlivá, nevýrazná –černá - plná, pocit hloubky –šedé, stříbrná - tlumí, neutralizují

•Barvy ročních období: –barvy zimy: modrofialové, šedivé –barvy jara: žlutozelené, žluté, růžové a příbuzné barvy v jasných, lehkých a jemných tónech –barvy léta: teplé barevné tóny –barvy podzimu: temnější odstíny

•Barvy pasivní a aktivní

Použití barev - vnímání barev - 3 •Působení barev na své okolí •Červená na: –zelenou tak, že se bude jevit jako intenzivnější a zářivější –žlutou tak, že se bude jevit jako nazelenalá –oranžovou tak, že tato barva hnědne –teple žlutou šeď tak, že se bude jevit jako neutrální, chladnější,modrou šeď tak, že se bude jevit jako chladnější

Použití barev - vnímání barev - 4 •Působení barev na své okolí •Zelená na: –žlutou tak, že se bude jevit jako méně intenzivní a získá fialový nádech –teplou šeď tak, že se bude jevit jako chladnější nebo neutrální, studenou šeď tak, že se bude jevit jako ještě studenější a získá fialový nádech

41

Použití barev - vnímání barev - 5 •Působení barev na své okolí •Fialová na: –zelenou tak, že se bude jevit jako více intenzivní –žlutou tak, že získá fialovozelený nádech –červenou tak, že získá hnědavý nádech –teplou šeď tak, že se bude jevit jako neutrální nebo studená –studenou šeď tak, že se bude jevit jako ještě studenější a získá modravý nádech

Použití barev - vnímání barev - 6 •Působení barev na své okolí - aplikace: –Červená vyvolává zelený kontrast. –Zelená vyvolává červený kontrast (rada pro blondýny). –Fialová vyvolává nazelenalý nádech. –Modrá dodá svému okolí oranžový nebo žlutý nádech. –Červený objekt se bude vedle objektu žlutého jevit jako “fialovější”. –Modrošedý objekt se bude vedle žlutého objektu jevit jako chladnější. –Šedý objekt na červeném pozadí působí zeleným dojmem, na zeleném pozadí naopak červeným dojmem.

Použití barev - barevné kompozice - 1 •Barevná kompozice: podíl a rozvržení barevných ploch v dané ploše •Obecné principy: –černá a... –barevné ladění objektů –barevná a tvarová nerovnováha

•Barevný kontrast –založen na rozdílu mezi malířskými doplňkovými barvami a mezi světlými a tmavými barvami –kontrast objektů, kontrast objektů a pozadí –stupně šedé a barevný objekt

Použití barev - barevné kompozice - 2 •Barevné iluze –Teplo a chlad (oranžová, žlutá, červená - modrá) • teplé a studené barvy v rovnováze • ,,teplotní kontrast” je největší na rozhraní doplňkových barev

–Lehkost a tíže (světlé, modré - tmavé, červené) –Aktivnost a pasivnost a prostor • teplé barvy (žlutá, oranžová, červená), syté a světlé jsou aktivní - vystupují z ploch • studené barvy (modrá, zelená, a světlejší šedá), lomené, tmavé jsou pasivní - ustupují do pozadí

DTP podklady - přednášky •

Prezentace informací - shrnutí - 1 Informace (potřebné a správné) + – –

•

–

pouze malý počet skutečných „specialit“. i zde vzroste podíl běžného uživatele (zadavatele)

– –

– –

–

– –

•

jasně specifikovaná firemní strategie (je východiskem...) funkční IS (efektivní řízení, tržní příležitosti...) promyšlená forma komunikace (přesvědčit své okolí o své existenci a své nepostradatelnosti, resp. svých produktech).

formulace informace, medium, forma apod. (ovlivňuje její přijetí a interpretaci).

Zdroj informace

představy a východiska pracovníků i firmy jako celku o smyslu své existence a o základech, na kterých funguje systém symbolů: verbální symboly, symbolická jednání, symbolické artefakty materiální povahy sociální normy a standardy chování ovlivňuje firemní image a je podmiňujícím rámcem, z něhož vychází firemní identita živelná, vychází z minulosti.

Firemní identita (corporate identity) – –

–

emotivní náboj (podílí na způsobu vnímání informací) odlišení (a zařazení) dokumentu priority informací a strukturu dokumentu (rychlé „vstřebání“ potřebných informací a orientace v dokumentu) využití nevědomé komunikace (způsob přijetí, dodatečné informace).

Obsah informace – podstata komunikace, důvod samotného procesu komunikace. Příjemce informace – od cílové skupiny se odvíjí: –

•

–

informace ve správných rukách správná, estetická, účinná a dobře využitelná forma forma odpovídající typu příjemce

Úspěšnost firem (v delším horizontu) podmínky: –

•

znalosti a schopnosti pro tvorbu jejich vhodné prezentace

–

Prezentace informací - shrnutí - 2 Vhodná forma prezentace zajistí: –

•

–

Cílem prezentace informací je: –

•

–

na přípravě podkladů na specifikaci informační struktury.

člověk, skupina osob, datové zdroje ale i forma hlavičkového papíru, inzerátu, podoba firemní značky… (každý prostředek komunikace může přenášet informaci).

Firemní kultura a identita Firemní kultura (corporate culture) –

Rozsah práce s informacemi se rozšíří o: –

•

•

„přesun“ na (obyčejného) uživatele IS

• •

•

–

Specialisté: –

•

–

čas a příjemce a správný „výstupní“ vzhled (forma...).

Tvorba (možnost ovlivnění) finální podoby dokumentu –

•

42

– –

cílevědomě vytvářená, směřuje do budoucnosti... uvědomování si sebe sama, své jedinečnosti, odlišnosti od ostatních, totožnosti v průběhu času strategický koncept vnitřní struktury, fungování a vnější prezentace konkrétní firmy v tržním prostředí umožňuje projektovat vzbuzovaný příští dojem na trhu základní prvky firemní identity: • • • •

•

Prvky firemní identity Charakter firmy – – – –

•

charakter firmy firemní strategie, firemní jednání firemní komunikace firemní styl

charakter činnosti právní forma velikost historie a původ

Firemní strategie – – – –

formulace strategie je pro firemní identitu klíčová osvětlení důvodu existence podniku zdrojem vize image a následných kroků a opatření definuje: • •

–

současnou situaci firmy na trhu, vztahy s okolím, možné vyhlídky určuje systém cílů do budoucna (je vizí firemní identity)

stádia tvorby a realizace firemní strategie: •

specifikace poslání firmy, rozbor výchozího

DTP podklady - přednášky • • • •

•

– – – – – –

–

uskutečňuje se prostřednictvím firemního stylu

dojem veřejnosti o subjektu, příp. jeho výstupech souhrn prvků, které okolí vnímá jako charakteristické neukazuje jaká firma je, ale jak je vnímána okolím image existuje především v představách ostatních subjektů není možné explicitně vyjádřit, obtížné přesněji definovat vzniká mnohdy živelně a náhodně je obtížné se jí zbavit, pokud neodpovídá představám...

•

–

•

promítnutím identity do okolní reality skutečným odrazem identity tak, jak existuje v okolí (ovlivněná firemní kulturou a dalšími okolnostmi)

–

výrazně se diferencovat od svých konkurentů nejenom kvalitou poskytovaných výrobků či služeb především získat jasnou a příznivou pozici v představách svého okolí.

– –

– – – –

–

– – – –

–

chování na trhu, úroveň služeb, stylu prezentace... vzájemná interakce + vliv okolí mnoho nástrojů pro formování image (nejenom reklama) reklama pouze ve vhodné kombinaci s ostatními nástroji vytváří podmínky pro úspěch firmy na trhu reklama na sebe nebo na jeden či více svých

–

•

koncepce a design.

Koncepce: – – –

•

kdokoliv, kdo přijímá informaci zprostředkovanou firemními komunikačními prostředky jednotliví zákazníci, partneři, vládní úředníci, celé cílové skupiny.

Firemní styl - shrnutí - 2 Podstata firemního stylu: –

•

jakýkoli prostředek schopný nést informaci o firemní identitě nejenom např. TV reklama, tisková inzerce, dopisní papír, ale i logo, firemní barvy apod.

Příjemce: –

Firemní image - 2 Firemní image se skládá z mnoha prvků...

vizuální projev firmy jednotná aplikace prvků firemního designu na prezentované informace systém vizuálních komunikačních prostředků a jeho působení (ve směru ven i dovnitř firmy). by měl reflektovat cíle a strategie a představy o nich zprostředkovávat příjemci koordinace všech složek propagace a prezentace firmy zajišťuje jednoznačnou vizuální komunikaci s okolím pomáhá budovat a posiluje image firmy

Komunikačním prostředek: –

•

současná (aktivní) metoda propagace vytváření specifického postoje příznivého pro produkt v mysli spotřebitele

Firemní styl - shrnutí - 1 Firemní styl –

•

produkt - charakteristické a odlišné rysy produktu (nelze však věčně kopírovat výhody vedoucího produktu v dané kategorii) image - pověst nebo image je při prodeji produktu důležitější než jeho specifické vlastnosti (nastala jistá devalvace prestiže) pozice - vytvořit si pozici v zákazníkově mysli, dostat se tam první, pozice která nesumarizuje pouze dobré a špatné stránky firmy, ale i jejích konkurentů

Positioning –

Firma se musí snažit aktivně vytvářet svou image –

•

•

Firemní image je: –

•

•

styl pravidel, norem a vzorů chování

Firemní image - 1 Firemní image (corporate image) –

•

produktů tři hlavní techniky reklamy: •

Firemní komunikace –

•

–

Firemní jednání –

•

43

stavu rozbor zdrojových možností rozvoje stanovení soustavy cílů podnikatelské strategie formulace scénářů a výběr vhodné podnikatelské strategie prověření vhodnosti zvolené strategie a realizace strategie

definice firemní identity řešení systému firemní prezentace koordinace jednotlivých prvků designu.

Design: –

základní grafické prvky - konstanty

DTP podklady - přednášky firemního designu (název, značka, písma, barvy apod.) – pravidla pro jejich aplikaci – odvozené prvky tj. s aplikovaným firemním stylem (musí korespondovat mezi sebou a s firemními konstantami). •

– –

•

–

restrukturalizace firmy inovace informačního systému, změny v informačních technologiích.

Firemní styl - shrnutí - 3

–

–

•

•

–

• •

–

–

•

–

•

–

•

firemní image se často odvíjí právě od firemního stylu firemní styl přispívá k estetické tváři všedního dne, ke kultuře každodenního života...

• • •

–

firemní strategie stávajících prvků firemní identity vazeb na strategii

definování základních konstant firemního

Doporučený čas: 1 -

2 měsíce

Cíle: • • •

–

–

vytvoření základních prvků FS (kreativní práce) jejich připomínkování a schválení zakladatelem vytvoření zásad pro jejich používání.

Obsah: • •

•

popis jednotlivých součástí FS, včetně používaných tiskovin závěry vyplývající z auditu (harmonogram, náklady...) zhodnocení současného FS

Etapy projektu firemního stylu - 2 Návrh základních prvků firemního stylu (FS) –

analýza:

odhalit případné nepřesnosti uvedené zadavatelem a určit reálný objem prací spolu s konkrétními potřebami organizace.

Obsah: •

Projekt firemního stylu Projekt firemního stylu (hlavní body): –

Cíle:

•

pomocí prvků grafického stylu firmy snáze, rychleji a komplexněji oslovit danou skupinu potenciálních zákazníků budování určitého “stylu”, kterým se firma prezentuje vyvolává konkrétní pocity usnadňuje tok věcných informací přímo k zákazníkovi

Doporučený čas: 1 měsíc

•

objekty, jejich vybavení a barevná úprava získávají jednotnou podobu společnou s komunikačními prostředky

popis charakteru společnosti strategii společnosti důvod vzniku (vytvoření FS, přeměna stávajícího, vytvoření dalších prvků...) image společnosti popis současného stavu prezentace firmy návrh řešení základ FS - logo apod. (není však pravidlem)

Audit –

nové možnosti pro získání důvěry •

–

• • • •

firma, produkt je snadněji identifikovatelný a lokalizovatelný (konkurenční výhoda)

úvodní studie by měla vytvořit základní rámec, z něhož pak vychází celý firemní styl.

Obsah: • • •

usnadňuje, urychluje a zefektivňuje veškerou propagaci firmy •

–

–

sjednocuje vnitřní i vnější pohled na firmu •

Cíle: •

identifikaci pracovníků s firmou převádí verbální a písemné zásady do vizuálních symbolů signál dovnitř o firemní jednotě, identitě

lze profitovat z dosavadní známosti firmy a jejích produktů pokud jsou designově blízké současným

jedinečnost srozumitelnost invence návaznosti na stávající firemní identitu pozitivního signální efekt

Dodavatelé firemního stylu Etapy projektu firemního stylu - 1 Úvodní studie –

rychlé zavedení na trh a prodej nových produktů •

–

–

jasný a nezaměnitelný profil v tržním prostředí •

–

–

působí uvnitř firmy • •

–

–

•

stylu aplikace konstant na odvozené prvky stanovení pravidel pro jejich užívání

Zásady tvorby firemního stylu –

Vytvoření nebo změnu firemního stylu je nejlepší realizovat jako součást dalších změn: –

•

44

základní prvky firemního stylu ukázky možného použití v odvozených prvcích FS

Doporučený čas: min. 1 měsíc (ideální je bez ohledu na čas, až do chvíle, kdy nastane konsensus na stranách dodavatele i zadavatele)

Návrh odvozených prvků FS –

Cíle:

DTP podklady - přednášky • •

–

•

–

•

–

–

uvedeních zásad manuálu grafických standardů do firemní praxe.

–

vytvoření interních firemních směrnic a jejich zavedení vytvoření prvků FS podle manuálu (hlav. papíry, obálky...) tvorba šablon dokumentů podle manuálu

– –

•

–

Cíle: • •

–

–

– – –

•

Firemní písmo Firemní písmo: –

základní • • •

–

firemní značka písmo barvy

•

–

•

dílčí grafické prvky merkantilní (obchodní, firemní) dokumenty – interní – externí

• •

inzerce (reklama...) firemní interiéry a exteriéry

na akcidenčních tiscích (pozvánky, letáky, inzeráty, ceníky, katalogy), na firemních merkantilních tiskovinách (hlavičkové papíry, faktury, objednávky...)

doplňkové - méně časté a náhradní • •

především v titulcích, nadpisech apod. v případech, když není k dispozici požadované firemní písmo.

Zásady při volbě písma – – –

čitelnost - především zprostředkování informací největší chyba: preference atraktivity... před čitelností hlavní firemní písmo • •

odvozené • •

hlavní - pro většinu textů •

Prvky firemního stylu: –

styl prezentace - různý dojem: dynamicky, moderně, příjemně, studeně, seriózně apod. vždy by měly respektovat a podporovat vytvářenou image estetické působení na lidské vnímání snadná identifikace okolím firmy

– viz. teorie vnímání barev (skripta Prezentace 2)

Doporučený čas: stále

funkční prvek prvek aktivně působící a tvůrci používaný k vytváření a ovlivňování firemního stylu funkčnost, místo používání, vzhled, význam ve firemní komunikaci a další vlastnosti jsou atributy prvků

působí velmi intenzivně na lidské vnímaní mohou modifikovat přijetí prvků firemního stylu dokáží potlačit, zvýraznit vnímání prvků

Zásady při výběru firemních barev: –

vytváření nových prvků aktualizace FS kontrola nově vznikajících prvků

Nástroje vytváření firemního stylu Cíl: jednotný firemní styl - nástroje: prakticky všechny komunikační prostředky Nástroje = prvky firemního stylu –

•

Obsah: • • •

–

–

udržení jednotného grafického stylu pod dohledem profesionálů kontrola, zda nově vznikající prvky odpovídají firemnímu stylu.

dvě až tři přesně definované (CMYK, Pantone) barvy náhrada ve stupních šedi odpovídat charakteru firmy a soulad s firemní strategií (s ohledem na jejich posuzování a vnímání veřejností) jednoznačně firmu identifikují na odvozených prvcích firemního stylu jsou vymezené v pravidlech pro firemní styl (manuál) dotvářejí způsob, jakým firma působí při své komunikaci bývají odvozené z barevnosti značky

Vnímání firemních barev –

Doporučený čas: podle potřeby zadavatele

Udržování a kontrola FS –

•

–

Obsah: •

•

–

manuál grafických standardů

Cíle:

•

Firemní barvy Firemní barvy: –

Doporučený čas: min 2-3 měsíce

•

•

•

Etapy projektu firemního stylu - 3 Implementace FS –

•

45

Obsah: •

–

vytvoření odvozených prvků FS, jejich schválení zadavatelem vytvoření manuálu grafických standardů společnosti.

– –

aby neunavovalo oči aby bylo přehledné i v dlouhých blocích textu.

sounáležitost s image firmy - písmo musí odpovídat FS je možné vyjádřit např. atributy serióznosti, modernosti, technického či naopak uměleckého zaměření...

DTP podklady - přednášky – všestranná použitelnost • •

•

•

– –

všechny dokumenty, které firma používá ke komunikaci (jsou díky tomu i nástroji tvorby jednotného firemního stylu) •

– – – –

základním předpokladem musí být jejich funkčnost ale i použitelnost návazný požadavek: nutnost respektování a spoluvytváření jednotného firemního stylu funkčnost nesmí být oslabena invencí grafického řešení na druhou stranu ani nesmí nastat případ, kdy kvůli funkci je oslabena či dokonce porušena její návaznost na grafický styl •

– – – – –

–

•

•

•

– – – – –

– – –

závazná příručka grafických standardů seznam prvků jednotného FS a způsobu jejich užití základní funkce - udržení jednotného

definovat barevnost

formát dokumentu druh papíru a hmotnost výčet tiskových prvků definice použitých písem vymezit použití značky (barevné, čb), všech grafických prvků struktura dokumentu • •

–

•

– – – –

•

informační (obsah, priority) grafická (rozmístění, velikost)

popis: význam, úloha ve FS, specifikace šablon

Zásady tvorby manuálů - obecné: –

malby, podlahové a nástěnné krytiny, nábytek, doplňky, osvětlení, personální uniforma, vizuální informační systém architektonické návrhy úpravy budov a okolních ploch, vývěsní štíty

Grafický manuál - zásady tvorby Manuál (manuál grafických standardů)

dělení písma - vymezit použití - problém písma v inzerci

Zásady tvorby manuálů - firemní dokumenty –

Firemní exteriéry a interiéry •

ukázat na několika příkladech zakázané varianty

Zásady tvorby manuálů - barvy –

•

povolená pozadí jeho ochrannou zónu minimální možnou velikost

Grafický manuál -zásady tvorby Zásady tvorby manuálů - písmo –

hlavičkový papír, vizitka, faxová zpráva, obálka, vnitřní sdělení, novoročenka, pozvánka, kalendář, faktura, objednávka, dodací listy, identifikační karty inzerát, leták, prospekt, katalog zboží, výroční zpráva, propagační předměty, billboardy, stánky na výstavách...

barevná verze černobílá verze varianta ve stupních šedi a z nich odvozené inverzní varianty. pro barevné verze nutno přesně specifikovat barevnost vymezit • • •

Reklama, propagace, inzerce •

•

směrem ven z podniku fungují jako nástroj prezentace a propagace směrem dovnitř jako signál jednotnosti a identifikace

grafického stylu, závaznost standardů totéž jako manuál SW nebo auta (jak nakládat s jednotlivými prvky, aby bylo dosaženo požadovaného cíle)

Zásady tvorby manuálů - značka –

různé linky, geometrické obrazce, pruhy, šipky apod. i stylizované části fotografií, kresby, barevné skvrny... vycházejí ze značky či barev, jsou i novým prvkem FS

•

•

•

Merkantilní dokumenty –

•

–

Odvozené prvky firemního stylu Grafické prvky –

•

veškeré spektrum možného použití požadavky na zmenšování a zvětšování, umisťování na různých papírech či tiskových plochách apod. technické podmínky (fax, druh papíru), dostupnost

46

přehlednost a srozumitelnost (aby plnil svojí úlohu) vymezit jasná pravidla s obecnou platností aplikovatelnost a imlementovatelnosti bezchybnost rozšiřitelnost

Postup tvorby a obsah manuálu Postup tvorby grafického manuálu 1. Potřeba tvorby jednotného grafického stylu 2. Zadání klientem 3. Audit 4. Tvorba, popř. sjednocení grafických prvků 5. Vývoj jednotlivých částí dle auditu 6. Schválení

DTP podklady - přednášky 7. Verifikace 8. Tisk 9. Uvedení do praxe (implementace) 10. Údržba a aktualizace •

Obsah grafického manuálu minimální verze základní varianta značky (příp. čb. mutace) písmo (firemní barvy) hlavičkový papír, vizitka standardní verze úvod značka, písmo, barvy dokumenty, orientační systém,. potisk vozidel rozšířená verze (standardní + :) aplikace značky označení budov vlajky, oblečení... inzerce, interní publikace, stánky, obaly...

47

Přednášky - souhrn (hlavní tématické okruhy):

Recommend Documents