Přednáška č. 2 – AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY 1. Pojmy a definice Zastávka – předepsaným způsobem označené a vybavené místo, určené k nástupu, výstupu nebo přestupu cestujících. Třídění zastávek se provádí obecně podle: a) druhu dopravy na zastávky: - linkové osobní dopravy - městské hromadné dopravy - kombinované, které jsou kombinací předchozích druhů dopravy b) druhu zastavujících vozidel na zastávky: - autobusové - trolejbusové - tramvajové - sdružené, které jsou kombinací předchozích typů c) zastavování vozidel na zastávky: - stálé, kde podle jízdních řádů zastavují vozidla všech linek, vyznačených na zastávce - na znamení, kde podle jízdních řádů zastavují některá vozidla linek, vyznačených na zastávce, jen na znamení - občasné, kde zastavují vozidla v předem stanoveném období - kombinované, které jsou kombinací předchozích druhů zastávek d) provozu na zastávky: - nástupní, určené jen pro nástup cestujících - výstupní, určené jen pro výstup cestujících - nástupní a výstupní (pro MHD) a nácestné (pro linkovou osobní dopravu), určené pro nástup a výstup cestujících - výchozí (jen pro linkovou osobní dopravu) a konečné, umístěné na začátku a na konci každé linky Začátek zastávky – místo určené označníkem umístěným na čekací ploše. Konec zastávky – místo zastávky vzdálené od začátku zastávky o délku nástupní hrany. Označník – plné označení zastávky linkové osobní dopravy a MHD, skládá se: a)
ze značky „Zastávka“ - č. IJ 4a pro MHD se symbolem vozidla nebo vozidel, které na zastávce zastavují (autobus, trolejbus, tramvaj) nebo s nápisem TAXI pro vozidla taxislužby - č. IJ 4b pro linkovou osobní dopravu s nápisem „ZASTÁVKA“ a případně s uvedením provozovatele linkové osobní dopravy
b)
z tabulky s názvem zastávky
c)
z tabulky s čísly linek (na zastávce MHD, popř. se směrovými šipkami)
d)
zpravidla také z tabule vývěsních jízdních řádů, popř. i s označením tarifních pásem
1
Dopravní značka IJ 4a
Dopravní značka IJ 4b
2
Délka nástupní hrany: a) zastávky MHD: - standardně se nejmenší délka nástupní hrany má rovnat součtu délek dvou nejdelších provozovaných vozidel na lince, zvětšenému o 1 m. Délka nástupní hrany nemá přesáhnout 37 m. - ve stísněných podmínkách a v území obsluhovaném jen jednou linkou MHD je možné navrhnout délku nástupní hrany v délce nejdelšího provozovaného vozidla. b) zastávky linkové osobní dopravy: - při těsném podélném řazení vozidel (vozidla odjíždí v pořadí, v jakém na zastávku přijela) se délka nástupní hrany navrhuje stejně, jako u zastávek MHD. - při polotěsném podélném řazení vozidel (umožňuje odjezd vozidel ze zastávky v libovolném pořadí) se nástupní hrana navrhuje v délce rovnající se součtu dvou nejdelších provozovaných vozidel zvětšenému o 5 m, pro článkové autobusy o 7 m. c) kombinované zastávky se navrhují s polotěsným podélným řazením vozidel. Délka nástupní hrany se navrhuje jako součet délky nejdelšího vozidla linkové osobní dopravy a MHD a délky mezery na polotěsné řazení 5 m nebo pro článkové vozidlo 7 m. Zastávkový pruh – je účelový pruh určený pro zastavení vozidla (autobusu nebo trolejbusu) mimo průběžné jízdní pruhy. Jeho délka je totožná s délkou nástupní hrany. Výjimečně je možné zřídit zastávku na jízdním pruhu, případně autobusovou zastávku na tramvajovém pruhu. Připojení zastávkového pruhu na průběžné jízdní pruhy se navrhuje užitím odbočovacích a připojovacích pruhů. Nástupiště – zpevněná plocha umožňující bezpečný pohyb cestujících v souvislosti s čekáním na spoj, s nástupem do vozidla nebo s výstupem z vozidla. Velikost musí být přiměřená průměrnému obratu cestujících na zastávce.
2. Stavební uspořádání autobusových a trolejbusových zastávek 2.1 Zastávkový pruh 2.1.1 Uspořádání zastávkového pruhu: a) fyzicky oddělený (boční dělící pás nebo ostrůvek) b) bez fyzického oddělení (oddělen od jízdního pruhu jen vodícím proužkem) c) na jízdním pruhu d) na tramvajovém pruhu
az Lz Lo Lp
šířka zastávkového pruhu délka zastávkového pruhu délka odbočovacího pruhu délka připojovacího pruhu
Obr. 1 Zastávkový pruh bez fyzického oddělení
3
az f Lz Lo Lp
šířka zastávkového pruhu šířka dělícího ostrůvku délka zastávkového pruhu délka odbočovacího pruhu délka připojovacího pruhu
Obr. 2 Fyzicky oddělený zastávkový pruh
2.1.2 Délka Délka zastávkového pruhu je totožná s délkou nástupní hrany, která se určí podle délky největšího provozovaného vozidla, počtu linek zastavujících v zastávce a způsobu řazení. Nástupní hrana má být v celé své délce v přímé. 2.1.3 Šířka zastávkového pruhu v intravilánu se navrhuje: a) na rychlostních místních komunikacích 3,50 m b) na sběrných místních komunikacích je doporučeno 3,50 m, nejméně však musí být 3,25 m c) na ostatních komunikacích v intravilánu 3,25 m d) ve stísněných podmínkách na ostatních komunikacích 2,75 m e) na fyzicky odděleném zastávkovém pruhu při polotěsném řazení vozidel 7,00 m 2.1.4 Podélný sklon zastávkového pruhu nemá překročit 4 %. 2.1.5 Příčný sklon - na samostatném zastávkovém pruhu obvykle 2 % od nástupní hrany k odvodňovacímu proužku - na jízdním pruhu je totožný s příčným sklonem komunikace 2.1.6 Vozovka Vozovka v zastávce je extrémně namáhaná rozjížděním a bržděním často velmi zatížených vozidel. Konstrukce vozovky se navrhuje v závislosti na počtu linek a intervalu zastavování vozidel např. podle Katalogu vozovek pozemních komunikací (TP 78). Doporučuje se omezit používání asfaltových konstrukčních vrstev ve větších tloušťkách z důvodu deformací. Je nutno počítat s častými opravami krytu a z toho plynoucím dopravním omezením na komunikacích.
4
a v f o az n
jízdní pruh vodicí proužek s funkcí odvodňovacího proužku 0,50 m dělicího ostrůvek odvodňovací proužek zastávkový pruh nástupiště
Obr. 3 Příčné uspořádání fyzicky odděleného zastávkového pruhu v intravilánu
a v az n
jízdní pruh vodicí proužek s funkcí odvodňovacího proužku 0,50 m zastávkový pruh nástupiště
Obr. 4 Příčné uspořádání zastávkového pruhu bez fyzického oddělení v intravilánu
2.2 Odbočovací a připojovací pruhy Slouží k připojení samostatného zastávkového pruhu na průběžný jízdní pruh. 2.2.1 Délky se navrhují: a) na rychlostních místních komunikacích podle ČSN 73 6102 jako na křižovatkách b) na ostatních místních komunikacích (kromě rychlostních) jsou doporučené délky v závislosti na návrhové rychlosti a podélném sklonu uvedeny v ČSN 73 6425 v tabulkách č. 4 a 5 5
Doporučené hodnoty délek odbočovacích pruhů na místních komunikacích (kromě rychlostních) Délka odbočovacího pruhu Lodb v m (náběh obrubníku) Návrhová rychlost Podélný sklon v % v km/h -4 0 4 80 65 60 55 70 45 40 40 60 30 30 25 50 20 40 10 (1:4) 151) 1) 7 (1:2) 15 (1:4) ≤ 30 POZNÁMKA – Způsob výpočtu podle ČSN 73 6102. Mezi hodnotami je možné lineárně interpolovat. 1) Pro článková vozidla. Ve stísněných podmínkách možno uvažovat o návrhových rychlostech nižších o 20 km/h Doporučené hodnoty délek připojovacích pruhů na místních komunikacích (kromě rychlostních) Délka připojovacího pruhu Lp v m (náběh obrubníku) Návrhová rychlost Podélný sklon v % v km/h -4 0 4 80 40 55 90 70 25 35 60 60 15 20 35 50 10 15 7 (1:2) ≤ 40 POZNÁMKA – Mezi hodnotami je možné lineárně interpolovat.
2.2.2 Zaoblení na začátku a na konci odbočovacích a připojovacích pruhů se doporučuje provést s poloměry zaoblení, které jsou uvedeny v ČSN 73 6425 v tabulce č. 6
Obr. 5 Poloměry zaoblení pro zastávkový pruh
Návrhová rychlost v km/h ≥ 60 50 ≤ 40 1)
Poloměry zaoblení odbočovacích a připojovacích pruhů Poloměr zaoblení v m R1 R2 R3 80 60 20 70 50 15 12 10 10 401) 201)
Pro článková vozidla.
6
R4 40 20 15
2.3 Dělící ostrůvek Dělící ostrůvek u fyzicky odděleného zastávkového pruhu nesmí zasahovat do vodících proužků. Šířka dělícího ostrůvku je: - doporučená 1,5 m - nejméně 1,0 m
2.4 Nástupiště Nástupiště musí mít rovný, neklouzavý a zpevněný povrch. Pro nástupiště lze využít stávající průběžný chodník, odpovídá-li jeho šířka šířce nástupiště. Přitom má být zabezpečena šířka průběžného chodníku pro pohyb chodců. Doporučuje se opticky vymezit plochu nástupiště. 2.4.1 Délka Délka nástupiště je totožná s délkou nástupní hrany, t.j. stejná jako délka zastávkového pruhu. 2.4.2 Šířka Šířka nástupiště musí být taková, aby umožňovala bezpečný pohyb cestujících. Vychází se při tom z průměrného obratu cestujících na zastávce. Nejmenší stavební šířka nástupiště (od nástupní hrany po protější hranu nástupiště, popř. po okraj zábradlí) je: - 2,00 m obvykle - 1,70 m ve stísněných podmínkách v intravilánu 2.4.3 Odstup pevných překážek od nástupní hrany nástupiště v intravilánu má být nejméně 1,70 m. To neplatí pro: - označník - v odůvodněných případech stísněných podmínek pro: - sloup veřejného osvětlení - boční stěnu přístřešku 2.4.4 Výška nástupní hrany nad vozovkou je 0,12 až 0,20 m. Pro bezbariérový nástup cestujících do nízkopodlažních vozidel je nutná výška 0,20 m. 2.4.5 Podélný sklon nástupiště nemá překročit 4 %. 2.4.6 Příčný sklon nástupiště je obvykle 2 %. 2.4.7 Konstrukce povrchu nástupiště se navrhuje obdobně jako na chodnících.
2.5 Označování zastávek 2.5.1 Označník Zastávky se označují a vybavují označníkem umístěným na začátku zastávky: - zpravidla na zastávkovém sloupku - v odůvodněných případech na jiném vhodném místě (sloup, stěna přístřešku apod.) Konstrukce označníku musí umožňovat bezpečný pohyb cestujících na čekací ploše. Vzdálenost levého okraje označníku od nástupní hrany je 0,50 m. Je-li přístup cestujících k zastávce situován na jejím začátku, musí být v místě zastávkového sloupku zachována volná šířka nejméně 1,00 m pro příchod cestujících na čekací plochu (viz obr. 6). Tabule pro jízdní řád se umísťuje: - zpravidla na zastávkovém sloupku - v odůvodněných případech na jiném vhodném místě čekací plochy s ohledem na místní podmínky
7
Obr. 6 Přístup k nástupišti v začátku zastávky 2.5.2 Dopravní značení Autobusové a trolejbusové zastávky se označují svislým a vodorovným dopravním značením dle příslušných předpisů. Na vozovce se zastávka vyznačí vodorovnou dopravní značkou „Zastávka autobusu nebo trolejbusu“ č. V11a žluté barvy. Šířka značky je 2,5 až 3,0 m a její délka se provede podle obr. 7 v případě umístění zastávky na jízdním pruhu, resp. podle obr. 8 při umístění zastávky na zastávkovém pruhu. Začátek zastávky je určen označníkem. Konec zastávky se vyznačí dopravní značkou „Zastávka autobusu“ č. IJ4c nebo „Zastávka trolejbusu“ č. IJ4e. Značka se použije zejména v případě umístění zastávky na jízdním pruhu, je-li vzdálenost konce zastávky od označníku větší než 30 m. V ostatních případech je podle místních podmínek možno od umístění této svislé dopravní značky upustit.
Obr. 7 Autobusová nebo trolejbusová zastávka na jízdním pruhu
Obr. 8 Autobusová nebo trolejbusová zastávka na zastávkovém pruhu
8
2.6 Ochrana cestujících K ochraně cestujících se doporučuje zřizovat přístřešky, na významných zastávkách i krytá nástupiště. Proti pádu cestujících z tělesa komunikace nebo k zabránění jejich nežádoucímu pohybu se navrhují zábradlí. 2.6.1 Přístřešek pro cestující V místech, kde tomu nebrání provozní podmínky se přístřešek navrhuje k zakrytí nástupiště a jeho přesah přes hranu nástupiště se doporučuje nejméně 0,5 m (při volné výšce 4,2 m nad vozovkou). V ostatních případech se přístřešek navrhuje ve vhodném místě v dosahu nástupiště a jeho nejmenší volná výška mimo průjezdný prostor komunikace je 2,2 m. Přístřešek nemá zasahovat do pásu pro pěší. Podrobnosti jsou zřejmé z obrázku příčného uspořádání zastávky.
Obr. 9 Uspořádání nástupiště autobusové nebo trolejbusové zastávky 2.6.2 Zastřešení nástupiště Je vhodné zřídit na autobusových a trolejbusových zastávkách s velkým počtem odbavovaných cestujících a na významných přestupních uzlech. Zastřešení musí mít volnou výšku nad vozovkou 4,2 m a přesah přes hranu nástupiště se doporučuje nejméně 0,5 m. 2.6.3 Zábradlí Nejmenší výška horní hrany zábradelního madla je 1,1 m nad úrovní čekací plochy. Výšku zábradlí lze snížit: - na 1,0 m při šířce madla nejméně 0,35 m - na 0,9 m při šířce madla nejméně 0,50 m a) Proti pádu cestujících z tělesa komunikace se zábradlí navrhuje na odvrácené straně nástupiště, je-li to potřebné podle ČSN 73 6101 nebo 73 6110. Platí zde pravidla pro odstup pevných překážek od nástupní hrany podle bodu 2.4.3. b) K usměrnění chodců na úrovňový nebo mimoúrovňový přechod situovaný výjimečně před začátkem zastávky se zábradlí umísťuje ve vzdálenosti 0,5 m od obrubníkové hrany. 2.7 Osvětlení Zastávky v intravilánu musí být osvětlené. Intenzita osvětlení musí vyhovovat příslušným normám pro osvětlení místních komunikací. Nevyhoví-li veřejné osvětlení v místě zastávky požadovaným parametrům, musí mít zastávka vlastní osvětlení.
9
2.8 Odstavné plochy Mohou být zřízeny na konečných zastávkách MHD podle potřeby provozovatele. Navrhují se jako manipulační stání podle ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Musí přitom být dodrženy hygienické požadavky na ochranu životního prostředí v jejich okolí. Vozovky odstavných ploch se navrhují zpevněné například podle katalogu vozovek. 2.9 Hygienická a provozní zařízení 2.9.1 Hygienická zařízení Na konečných zastávkách se doporučuje zřídit hygienická zařízení pro zaměstnance. Je-li jízdní doba na lince kratší než 30 minut, postačí takové zařízení jen na jedné z obou konečných zastávek. Mají-li zaměstnanci na lince možnost využívat jiná zařízení pro osobní hygienu, nemusí provozovatel budovat zvláštní zařízení jen pro zaměstnance. 2.9.2 Provozní vybavení Podle potřeby provozovatele se na konečných zastávkách zřizuje provozní vybavení pro dispečera, skladovací objekty apod. Pro cestující je vhodné navrhnou na zastávce lavičky, automaty na jízdenky, koše na odpadky a podobně. Přitom tímto vybavením nesmí být zmenšena potřebná šířka nástupiště.
10
