Přednáška 12 Kompletační konstrukce

Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Přednáška č. 12, 2014

BH 02 – Nauka o pozemních stavbách

Přednáška 12 Kompletační konstrukce Přednášející: Ing. Radim Kolář, Ph.D.

15. 12. 2014

Základní rozdělení TI a HI Podlahy Výplně otvorů Úpravy povrchů Rozdělovací spáry

VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

1



Základní rozdělení TI a HI

IZOLACE STAVEB Důležitou součástí konstrukčních prvků jsou izolace stavby nebo jejich konstrukcí proti chemickým, fyzikálním, mechanickým a dynamickým vlivům okolního prostředí, tj. proti účinkům vlhkosti, vody, chladu, tepla, hluku, otřesům apod.

Podle účelu se izolace dělí na: • izolace proti vlhkosti a vodě (hydroizolace) • izolace proti chemickým látkám • izolace proti chladu a teplu (tepelná izolace) – především omezuje nežádoucí tepelné ztráty (zisky) a zabezpečuje požadovaný stav vnitřního prostředí • izolace proti zvuku (hluku) • izolace proti otřesům a dynamickým vlivům • izolace proti větru


2



ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ TEPELNÝCH IZOLACÍ Tepelné izolace rozdělujeme na: Vláknité materiály • minerální vlákna • kamenné vlákna • skleněné vlákna Pěnové plasty • pěnový polystyrén EPS • pěnový polyuretan PUR • extrudovaný polystyrén XPS • pěněný polyvinylchlorid PPVC • pěněný polyetylen PPE

Minerální materiály • desky z pěnového skla • perlitové desky • expandované minerální materiály (perlit, keramzit) • lehčené betony Tepelné izolace na biologickém základě • dřevovláknité a dřevotřískové desky • korek • materiály na bázi papíru – celulózy • bavlna, len, sláma, kokosové vlákna, konopí • ovčí vlna

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HYDROIZOLACÍ • • • •

Stavební materiály jsou více nebo méně pórovité a hygroskopické Velmi lehce přijímají vodu nebo vlhkost, která je poškozuje Je nutné stavby proti účinkům vody a vlhkosti chránit Cílem HI je zabránění přístupu vody, vodních par nebo plynů ke konstrukci a tak ji chránit před škodlivými účinky zvýšené vlhkosti

Rozdělení hydroizolací proti vlhkosti a působení vody podle izolované části objektu: • hydroizolace spodní stavby – vodorovné, svislé • hydroizolace horní stavby – střešní • hydroizolace uvnitř objektů (mokré provozy – např. koupelny, apod. • hydroizolace bazénů, nádrží, jímek • hydroizolace tunelů a ražených podzemních staveb • hydroizolace mostů a speciálních konstrukcí


3



ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HYDROIZOLACÍ Materiály pro hydroizolace • Živičné izolace – asfalty, dehty, asfaltové izolační nátěry, tmely a pásy, asfaltové šindele • Fóliové izolace – fólie kaučukové–pryžové, fólie z plastů, profilované fólie, difúzně propustné fólie • Silikátové izolační hmoty – vodotěsnící nátěry a omítky, rychle tvrdnoucí hydraulické směsi • Speciální izolační materiály – fasádní nátěry, hydroizolační nátěry plochých střech, izolační vrstvy ze skelných laminátů, tmely spárovací a pokládací, bentonitové izolace

www.casopisstavebnictvi.cz

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HYDROIZOLACÍ

Pro izolace šikmých střech navíc: • polyesterové textilie • polypropylénové textilií • folie z polyetylénu


4



Podlahy

Podlaha • • • • •

ČSN 74 4505 Podlahy – společná ustanovení jednovrstvá nebo vícevrstvá nenosná vodorovná konstrukce uložená na nosném podkladu (např. stropu, terénu nebo jiné nosné konstrukci podstatně podílí na vytváření vnitřního prostředí základní dělení – podlahy (zatížení ≤ 5kN.m–2), – průmyslové podlahy (zatížení > 5kN.m–2)

Požadavky: • charakteristiky viditelného povrchu (trhliny, rýhy, apod.) • stálobarevnost • rovinnost povrchu • rozměrová stálost • mechanická odolnost a stabilita • tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebení • tepelně technické vlastnosti


• • • • • • • •

působení vody a vlhkosti akustické vlastnosti chemické a biologické vlastnosti požární bezpečnost elektrické a magnetické vlastnosti skluznost hygienické požadavky estetické požadavky

5



Podlaha Skladba podlah • Nášlapná vrstva – podlahová vrstva, zajišťující vlastnosti podlahy, součástí je i spojovací hmota • Vyrovnávací a roznášecí vrstva – vrstva zajišťující rovinnost pro nášlapnou vrstvu a roznášející namáhání na podlahu působící • Izolační vrstva – kročejová izolace, tepelná izolace, vibroizolace • Podkladní vrstva – strop, podkladní beton, apod.

PODLAHA NA STROPĚ

PODLAHA NA TERÉNU

Plovoucí podlaha, ukončení u stěn Plovoucí podlaha je podlaha, která je oddělena od ostatních konstrukcí pružným materiálem. Důvodem oddělení je především zamezení přenosu kročejového hluku a zajištění dilatace podlahy.

Těžká

Lehká

Roznášecí vrstva z potěru cementového nebo na bázi síranu vápenatého (tzv. anhydrit).

Plošná hmotnost je menší než 75 kg/m2 Roznášecí vrstva z velkoplošných materiálů.


6



Nášlapné vrstvy Keramická dlažba • kladena do lepicí hmoty (tmel) max. tl. 5 mm nebo maltové lože (MC) tl. 5 až 15 mm • tloušťka dlažby 6 – 14 mm • prostředí: vnitřní, vnější (mrazuvzdorná) • zakončení u stěny: obvykle keramickým soklem • rovinnost podkladu: dle ČSN 2 mm/2 m • rovinnost provedeni dlažby: 4 mm/2 m • spád podlahy: pokud je požadován pak min 0,5% – max. 2%

Nášlapné vrstvy Dřevěné podlahy Typy podlahy: – vlysová podlaha (šířka 30 – 80 mm, tl. 16 – 22 mm) ‒ palubová podlaha (š. max 150 mm) ‒ parketová podlaha (tabule 300×300 mm) Prvky se spojují na pero a drážku.

Podlahové povlaky • koberec, korek, PVC, linoleum, apod. • malá tloušťka vrstvy (PVC a linoleum přibližně 1,5 – 4 mm, koberce cca 6 – 13 mm, korek cca 4 – 10 mm • kladeno (lepeno) na podložku

Ostatní Stěrkové podlahy – vytvářejí souvislý bezespárý povrch. Z materiálů: epoxidové, polyuretanové, bitumencementové, metyl-metakrylátové, polymercementové, cementové, bitumenové


7



Nášlapné vrstvy Podlahy na bázi dřeva – laminátové podlahy • tloušťka podlahových lamel cca 6 – 15 mm • spoj na pero + drážku nebo na speciální zámek (označováno např. jako Click systém) • pokládka na separační vrstvu např. mirelon – tlumení hluku a vyrovnání deformací Laminát

1. 2. 3. 4. 5. 6.

povrchová struktura odolná vrstva z melaminové pryskyřice dekorativní papír potištěný vlhku odolná fólie zámkový systém CLICK nosná deska se zvýšenou odolností proti bobtnání

Popis vrstev dřevěné podlahy

F - povrchová úprava - 5 vrstev laku tvrzeného 1. horní vrstva – tvrdé dřevo 2. střední vrstva – měkké dřevo 3. spodní vrstva – 2 mm smrková dýha

Vyrovnávací a roznášecí vrstvy Potěry lité vrstvy nebo vrstvy ze zavlhlé směsi bezespáré prováděné přímo na stavbě na bázi cementové (betonové) směsi, síranu vápenatého (tzv. anhydrit), apod. v podřadných prostorách může mít i funkci nášlapné vrstvy (po vyhlazení a povrchové úpravy ochranným nátěrem – prašnost) • minimální tloušťka podle pevnosti v tahu za ohybu materiálu a plošného nebo bodového zatížení působícího na potěr 30 – 75 mm, obvykle beton 50 mm, anhydrit 40 mm • dilatace po 35 m2 spárou 5 – 20 mm

• • • •

Velkoplošné desky Roznášecí vrstva z velkoplošných materiálů: • na bázi dřeva (např. OSB, cementotřískové, dřevotřískové, překližky) • na bázi sádrovláknitých desek • na bázi sádrokartonových desek V tloušťkách 12 – 18 mm. Desky se vždy se pokládají ve dvou vrstvách s překrytím.


8



Výplně otvorů

Výplně otvorů Vnitřní: dveře, okna, výklady, vrata Vnější: okna, dveře, výkladce, vrata Materiál: dřevo, plast, hliník, kombinace (dřevohliník, plasthliník, dřevoplast)

Okna Slouží • k dennímu osvětlení • k proslunění • k přirozenému větrání Musí se snadno ovládat, čistit, udržovat a opravovat. Velikost oken • dle účelu místnosti • dle požadavku osvětlení místnosti, tepelné a zvukové izolaci (slabé místo obvodového pláště) • v souladu s koordinačními rozměry konstrukce


9



Okna – dělení Dělení oken dle způsobu otevírání: • pevně zasklená • otevíravá (osa otevírání boky křídel) • sklápěcí (dolní hrana) • vyklápěcí (horní hrana) • kyvná (vodorovná osa uprostřed výšky okna) např. dříve ve školách • otočná (svislá osa) např. paneláková okna • posuvná • výsuvná (podávací)

Okna – uspořádání dle křídel Jednoduchá okna Jedno křídlo zasklené jedním nebo dvěma skly v jednom rámu a skla nelze od sebe rozdělat, nejčastěji používaná v současné době. s jednoduchým

dvojitým

trojitým zasklením

Zdvojená okna

Dvojitá okna

Dvě křídla doléhající na sebe, ale každé ve svém rámu, lze je rozdělat od sebe.

Dvě křídla samostatně otevíravá, mezi křídly je vzduchová mezera 100 až 300 mm.

Rám Deštění (Vodorovné řezy ostěním okna)

Křídlo Zasklení


10



Jednoduchá okna – dřevěná EURO okno • rámy a křídla zhotoveny z třívrstvých resp. čtyřvrstvých lepených hranolů tzv. europrofilů • 3 vrstvy = PROFIL IV 68 • 4 vrstvy = PROFIL IV 78, PROFIL IV 84 • lepené prvky => vyloučení kroucení hranolů • pohledové lamely jsou bez vad a suků bez podélného napojení (fix) nebo napojovaná (cink) • materiál: • smrk - nejčastěji, nejměkčí • borovice – přestává se používat – více pryskyřice • dub • meranti (bílé a červené) – zajímavá struktura jako dub, měkké jako smrk • merawan – vzhledově podobné maranti, tvrdost dubu.

Jednoduchá okna – dřevěná EURO okno – názvosloví 1. Profil EURO 68 (78) Classic 2. Křídlová okapnička z eloxovaného hliníku, se spodním větráním 3. Rámová okapnice z eloxovaného hliníku, s přerušeným tepelným mostem, se spodním větráním a koncovkami 4. Drážka pro celoobvodové kování 5. Zářez pro osazení venkovního parapetu 6. Zářez pro osazení vnitřního parapetu 7. Přídavné dorazové těsnění 8. Středové těsnění 9. Drážka pro odvětrání chladné zóny kolem skla 10. Zasklívací lišta je připevněná skrytými sponami 11. Hermetické utěsnění izolačního skla silikonovým tmelem 12. Izolační dvojsklo


11



Jednoduchá okna – dřevěná S dvojitým zasklením

S trojitým zasklením

Jednoduchá okna – dřevěná EURO okno – rozměry


12



Jednoduchá okna – plastová • rám členěn do komor (nyní nejčastěji šesti a sedmi komorový profil) – vznikají uzavřené tepelně izolační vzduchové mezery, příp. jsou i vyplněny tepelným izolantem • řeší se zejména pevnost (výztuhy), odolnost vůči UV záření… • kotvení často pomocí příponek

Jednoduchá okna – plastová Plastové okno Pětikomorové s dvojitým zasklením


Sedmikomorové s dvojitým zasklením

Osmikomorové s trojitým zasklením

13



Jednoduchá okna – kombinovaná

Dřevo-hliníkové

Plast-hliníkové

Plast-hliníkové

Osazení oken

Názvosloví jednotlivých části vodorovného řezu okna a připojení k ostění.


Schéma připojení k parapetu. Z vnější strany se okno chrání okapničkou na rámu a parapetem pod oknem.

14



Osazení oken

Kotvení oken Montáž: Rám okna se kotví do zdiva pomocí kotev před prováděním omítek. Nutno zaručit těsnost oken proti proudění vzduchu a pronikání vody.

Kotvení pomocí tzv. turbošroubu.

Kotvení pomocí ocelové příchytky.


Rozmístění kotev.

15



Dveře a vrata Dveře uzavírají komunikační prostor pro chodce. Vrata uzavírají komunikaci pro vozidla. Prvky: pevná část (zárubně), pohyblivá část (křídlo). Umístění: vnitřní, vnější. Dle způsobu otevírání : levé, pravé. Materiál: dřevo, hliník, plast, sklo, kov Dveře vnitřní jednokřídlové: min. šířka 600 • 700 mm podřadné místnosti domu – komory, sklepy, hygienická zařízení • 800 mm obytné místnosti • 900 mm vstupní dveře do objektu (RD, menší BD), pro bezbariérový vstup Balkonové dveře: obdobná konstrukce jako okna Otevírání dveří: do komunikačních prostor vždy ve směru úniku z objektu. Součásti dveřního křídla: kování = závěsy, zámek.

Vnitřní dveře Základní typy vnitřních zárubní


16



Vnitřní dveře Ocelové zárubně

Možnosti osazení zárubní C = 75 – 160 mm (až 330 mm)

Vnitřní dveře Obložkové zárubně

Postup provádění

Výšku stavebního otvoru je nutné měřit od dokončené podlahy (parkety, dlažba, koberce).


17



Vnitřní dveře Typy otevírání dveří Skládací dveře

Posuvné a zásuvné dveře

Venkovní dveře – vstupní Materiál: dřevo, plast, hliník. Zárubeň: rámová Vstupní dveře 1. Profil EURO 68 (78) Classic 2. Drážka pro odvětrání chladné zóny kolem skla 3. Kazeta nebo sklo jsou po celém obvodu hermeticky utěsněny silikonovým tmelem 4. Hliníkový práh 5. Hliníková výztuha prahu 6. Středové těsnění 7. Masivní profilovaná zasklívací lišta je připevněná skrytými sponami 8. Kazeta nebo izolační sklo vhodné sklo bezpečnostní, možnost kombinace se sklem dekoračním 9. Přídavné dorazové těsnění


18



Venkovní dveře – vstupní, balkonové Vstupní dveře – plastové

Vstupní dveře – hliníkové

Venkovní dveře – balkonové Materiál: dřevo, plast, hliník. Zárubeň: rámová


19



Venkovní dveře – balkonové Otevíravé

Sklopně posuvné

Garážová vrata Sendvičová konstrukce s prolisy kazet, podélnými drážkami, středovým prolisem nebo bez prolisů. Plášť tvoří galvanizovaný plech o síle 0,53 mm s vnitřní polyuretanovou izolací a přerušenými tepelnými mosty.

Sekční


Rolovací

Posuvná

20



Povrchové úpravy

Omítky • prováděné ve fázi dokončovacích prací • mají chránit konstrukci proti: - oděru, mechanickému poškození - vnějším vlivům (slunce, vítr, déšť) - biologickým vlivům – plísně, houby - izolační – doplňuje tepelně izolační a akustické vlastnosti stěn - estetické – dotvářejí vzhled - hygienické – nezadržují prach, snadno čistitelné Materiály pro výrobu omítek • pojivo (vápno, cement, sádra) • plnivo (písek, perlit) • voda (čistá záměsová voda) • přísady (zlepšení zpracovatelnosti, zpomalení tuhnutí, vodoodpudivost, tepelně izolační schopnost apod.


21



Omítky Vnitřní omítky Omítání: na rovný navlhčený podklad v jedné nebo více vrstvách tzv. jádrová omítka a vrchní omítka. Tloušťka omítky dle počtu vrstev od 5 mm (jemná štuková na rovném podkladu) až 15 mm. Provádění: Ruční nebo strojní Druhy omítek – jednovrstvé, vícevrstvé

Vnější omítky Jsou vždy min. dvouvrstvé – jádrová omítka a vrchní vrstva. Na vrchní vrstvu se nanáší buď: • fasádní barva nebo • tenkovrstvá strukturální omítka. Ty se podle pojiva rozlišují na: – minerální – silikátové – silikonové – akrylátové – silikon-silikátové

Omítky Vnější zateplovací systém ETICS

zdroj: www.koreksro.cz

Stavební lepidlo, sklotextilní síťovina, stavební lepidlo


22




Parapetní profil


Dilatační profil Rohový profil


23



Obklady Druh obkladů: vnitřní, vnější Materiál: keramické, kamenné, skleněné, dřevěné, kovové, plastové. Obklad keramický: • základní rozměr (čtverec, obdélník 100, 200, 300 mm), soklová lišta • doplňky: pro ochranu rohů a koutů lišty plastové nebo kovové Vnější obklad musí být málo nasákavý, mrazuvzdorný. Úprava povrchu: režné, glazované. Lepen do tmele (mrazuvzdozný) kontaktně nebo zavěšen na rošt (provětráná fasáda nebo sokl). Vnitřní obklad: obkladačky keramické bělninové. Povrch glazovaný. Použití: hygienické prostory nebo jinak namáhané povrchy stěn. Obklad lepen tmelem max. tl. 5 mm.

Další povrchové úpravy Podhledy • • • •

zavěšené podhledy jsou funkčním i estetickým prvkem v interiérech umožňují skrýt veškeré rozvody a konstrukce zavěšené pod stropem s možností kontroly rozlišují se pevné (např. v podkroví) a kazetové (demontovatelné) mohou působit i jako akustické podhledy

Malby • Finální úprava vnitřních povrchů stěn a stropů • Funkce: zvýšení hygienických a estetických funkcí povrchu • Druhy maleb dle složení a účelu: např. vápenná (hlinka), klihová, disperzní

Nátěry, nástřiky • Povrchová úprava konstrukcí splňující především ochranné funkce před vlhkostí, parazity, zářením, chemickými vlivy, nečistotou, extrémní teplotou apod. • Dle účelu: nátěry stěn, stropů, prvků dřevěných(ochrana proti hnilobě), kovových (ochrana proti korozi, proti ohni) apod.

Tapetování • Materiál tapet: papírové, voskové, kožené, z plast. hmot, stříkané. • Výhody: někdy snadná čistitelnost, případně i omyvatelnost, trvanlivost, bezprašné. • Tapety jsou lepeny na suchý a hladký povrch (jakýkoli materiál) nebo stříkané


24



Rozdělovací spáry

Rozdělovací spáry Rozdělují stavební objekt a tím i stavební konstrukce ve svislém směru na menší tuhé celky s možností volného pohybu.

Základní důvod pro toto členění stavby jsou • objemové změny v konstrukcích • nestejné sedání budovy Podle příčiny a směru pohybu konstrukce nebo části budovy rozdělovací spáry dělíme na: - dilatační – směr pohybu vodorovný (horizontální) - posuvné – směr pohybu svislý (vertikální) - pohybové – směr pohybu horizontální i vertikální - stavební – pracovní spára vynucená např. technologií prací Šířka dilatační spáry: ∆L = L × α × ∆θp

ale min. ∆L = 20 mm

–L je délka prvku (konstrukce) v m –α je teplotní součinitel délkové roztažnosti – ∆θp je zatěžovací teplota ve °C


25



Rozdělovací spáry Rozdělovací spáry jsou buď rovné nebo se zalomením do tvaru drážek a polodrážek, které umožňují vodorovný a svislý pohyb.

Způsob řešení rozdělovacích spár

A.

A. zdvojené konstrukce B. jednostranné kluzné uložení C. vykonzolování D. vložené pole

A.

B.

Rozdělovací spáry C.

D.


C.

D.

26



Rozdělovací spáry v nenosných konstrukcích předsazené schodiště

vícevrstvé obvodové pláště

anglické dvorky

atika ploché střechy

Dilatační spáry Umožňují pohyb stavebního celku nebo konstrukcí ve směru horizontálním. Jedná se o objemové změny způsobené smršťováním a roztahováním materiálu konstrukce a tím i budovy. Příčina vzniku • změna teploty prostředí (den/noc, léto/zima) a materiálu – vzniká tahové napětí v konstrukci (vznik trhlin až destrukce konstrukce) • chemické procesy v materiálech konstrukce (např. smršťování tuhnoucího betonu, tzv. reologické změny materiálu Objemové změny definujeme jako změny nevyvolávající změnu stavu napjatosti v konstrukci. Tedy dochází ke změnách rozměrů konstrukce a jejich prvků. Dilatační spára prochází svisle celým objektem nebo jeho ucelenou částí, ale min. přes 1 podlaží přes konstrukce vodorovné, odděluje konstrukce svislé, ale nikdy neprochází základy. Nejsou vystaveny velkým změnám teploty.


27



Dilatační spáry

Dilatační spáry Dilatační spára neprochází základovými konstrukcemi. Základ v místě dilatace objektu musí být vyztužen.


28



Posuvné spáry Umožňují svislý pohyb stavebních celků navzájem. Procházejí celou výškou budovy – od střechy. Včetně základů až na základovou spáru. Navrhujeme je při působení těchto vlivů: • nerovnoměrné sedání objektu – nepravidelné složení základové půdy. • nerovnoměrné zatížení – vlivem rozdílné výšky částí objektu nebo rozdílnou velikostí užitného zatížení části objektu (např. administrativa + sklady) • různé typy nadzemní části budovy – např. vedle sebe skelet a zděná část nebo část ocelová a betonová či ze dřeva. • dodatečné změny okolního prostředí – např. pokles hladiny spodní vody

Pohybové spáry, stavební spáry Pohybové spáry Navrhují se u objektů, kde působí dynamické (měnící se) vlivy, musí procházet celým objektem včetně základových konstrukcí. Např. otřesy půdy vlivem seizmicity nebo v poddolovaném území.

Stavební spáry Mají za účel oddělit dvě samostatné stavby nebo jejich části umístěné vedle těsně sebe – např. vedle stávajícího domu postavím nový. Tloušťka stavební spáry – 2 až 5 mm – vyplníme ji např. dvěma vrstvami asfaltového izolačního pásu nebo deskou polystyrenu tl. 5 mm.


29

Přednáška 12 Kompletační konstrukce

Recommend Documents