Předkládá stínový ministr průmyslu a obchodu Ing. Milan Urban
ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD
Kapitola hospodářství (průmysl, obchod, energetika)
ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD kapitola hospodářství (průmysl, obchod, energetika) - verze 5.0 Úvod Sociální demokracie je odpovědnou a demokratickou politickou silou, která v minulosti prokázala svoji schopnost kompetentně spravovat Českou republiku, včetně oblasti ekonomiky a hospodářství. Oranžová kniha ČSSD pro oblast hospodářství vychází z volebního programu ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006, Programu ČSSD proti krizi z ledna 2009 a bere v úvahu závěry analytického materiálu ČMKOS k ekonomické krizi rovněž z ledna 2009. V průběhu let 1998 až 2006, kdy sociální demokracie měla rozhodující vládní odpovědnost, dosáhla Česká republika v ekonomické oblasti řady úspěchů. V roce 1998, kdy přebírala sociální demokracie vládní odpovědnost, se česká ekonomika nacházela ve fázi výrazného hospodářského poklesu, hrubý domácí produkt klesal již druhým rokem, nezaměstnanost se zvyšovala vysokými tempy, inflace dosahovala dvojciferných hodnot a bankovní sektor byl podlomen obrovským množstvím špatně poskytnutých a tedy i nevratitelných úvěrů. V září 2006, tedy po osmi letech sociálně demokratické vlády, převzala ODS zemi s rekordním hospodářským růstem na úrovni 6,8%, klesající nezaměstnaností, velmi nízkou inflací a s jedním z nejnižších veřejných dluhů ze zemí Evropské unie. Životní úroveň obyvatel se za vlád sociální demokracie trvale zvyšovala. Reálné mzdy rostly každoročně vysokými tempy a v letech 1998 až 2006 vzrostly celkově o více než 40 %. Vývoj tempa růstu HDP v letech 1996 - 2008 8,0
7,0
6,8 6,3
6,0
6,0
5,0 4,5
4,0 4,0 %
3,6
3,6 3,1
3,0 2,5 2,0
1,9 1,3
1,0
0,0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
-0,8
-1,0 -0,7 -2,0
rok
2
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Díky pozitivnímu vývoji ekonomiky došlo k rychlému přibližování ekonomické úrovni vyspělých zemí EU. V roce 1998 dosahovala naše ekonomická úroveň v přepočtu na obyvatele 60 % průměrné ekonomické úrovně zemí EU, v roce 2007 to však bylo již 73 %, což svědčí o efektivních dopadech praktické hospodářské politiky sociálně demokratických vlád. Ceníme si toho, že ekonomické prosperity země bylo dosaženo při udržení sociálního smíru, který považujeme za jednu ze základních společenských hodnot. V uplynulém období díky partnerství s hospodářskými a sociálními partnery a citlivé sociální politice naše země nepocítila stávky a ani žádný sociální neklid. Míra chudoby byla v České republice nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Hospodářská krize V průběhu druhé poloviny roku 2008 se v České republice začalo naplno projevovat ekonomické zpomalení, jako důsledek světové finanční a hospodářské krize. Podle údajů ČSÚ došlo ve 4. čtvrtletí roku 2008 k prudkému zpomalení tempa růstu ekonomiky na pouhých 0,7 procenta. S ohledem na nepříznivý vývoj ekonomik okolních zemí (EU a zejména Německa), na které je do značné míry české hospodářství navázáno, lze již v 1. čtvrtletí roku 2009 téměř s jistotou očekávat hospodářský pokles, který se bude v průběhu roku dále prohlubovat. Výrazný propad zahraniční poptávky, který se již v roce 2008 projevoval radikálním poklesem objemu zakázek pro tuzemské firmy, má pro otevřenou a exportně orientovanou českou ekonomiku fatální důsledky. Doposud nejvíce se dopady hospodářské krize projevují v sektoru průmyslu, což dokládají nejen oficiální statistické údaje, ale také pravidelně se objevující zprávy o ukončení či omezení výroby ve firmách v podstatě průřezem všech odvětví po celé ČR. Vývoj průmyslové výroby v letech 1996 - 2008 12,0
11,2 9,6
10,0
9,0 8,0 6,7 6,0
6,7 5,5
5,4
%
4,5 4,0 2,0
1,9
1,6
2,0
0,4 0,0
-2,0 -3,1
-4,0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002 rok
3
2003
2004
2005
2006
2007
2008
V souvislosti s omezováním výroby dochází zhruba od poloviny roku 2008 k poklesu počtu volných pracovních míst a rychlému zvyšování nezaměstnanosti, která v březnu 2009 dosáhla 7,7%, což je o 2,4 procentního bodu více než před půl rokem. Od loňského června se tak počet nezaměstnaných zvýšil o plných 150 tisíc osob. A všechny prognózy naznačují, že se nezaměstnanost bude i nadále zvyšovat. Lidé se tedy oprávněně bojí o svoji práci. Mají obavy ze ztráty svého pravidelného příjmu, kladou si otázky, zda budou schopni splácet půjčky, pokrýt nezbytné životní náklady jako jsou výdaje za potraviny, úhrada faktur za elektřinu, plyn, teplo a další služby. Ti, kteří měli své mnohdy celoživotní úspory uložené v bankách či investovali volné finanční prostředky do podílových nebo penzijních fondů, se dnes obávají poklesu hodnoty vložených peněz. Světová krize se tedy nevyhýbá ani České republice, a to jsou teprve její počátky. Sociální demokracie již na podzim roku 2008 upozorňovala vládu na blížící se nebezpečí v podobě přelití světové finanční a hospodářské krize západního světa na malou otevřenou ekonomiku ČR a představila svůj komplexní návrh opatření proti krizi. Vláda nás přitom označovala za šiřitele poplašných zpráv a dlouho tvrdošíjně veřejnosti tvrdila, že nám žádná krize nehrozí a není potřeba přijímat žádná opatření, která by dopady této krize na firemní sféru a občany zmírňovala. Jsme si vědomi, že hospodářské krizi nebylo možné s ohledem na její globální charakter nikterak zabránit. Je však možné souborem účinných opatření na úrovni vlády a centrální banky její dopady na české hospodářství a občany zmírnit. Opatření přijatá vládou v únoru 2009 v rámci tzv. Národního protikrizového plánu vlády však považujeme za nedostatečná a je zřejmé, že dopad řady z nich na reálnou ekonomiku přijde se zpožděním, pravděpodobně až v závěru roku 2009. Zároveň zde postrádáme opatření, která by byla určena na konkrétní pomoc zaměstnancům, kteří právě v souvislosti s krizí o práci již přišli nebo ještě přijdou. Opatření, která by se aktivně zajímala o tuto do značné míry novou sociální skupinu a co nejrychleji jim umožnila vrátit se zpět do zaměstnání. Dle našeho názoru nesmí za krizi zaplatit ti, co jí nezavinili. Za další podstatnou výtku ve vztahu k vládnímu plánu považujeme, že jako předsednická země Evropské unie, nemá Česká republika žádnou ambici vypořádat se s důsledky krize v rámci celé EU, tedy hledat společná řešení na celoevropské úrovni. Takto přijatá řešení by měla nepochybně větší účinky, než autonomní a často i protichůdná opatření jednotlivých členských zemí. CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE Celkovým cílem hospodářské politiky budoucí vlády pod vedením sociální demokracie je co nejrychlejší překonání důsledků hospodářské recese, obnovení zdravého růstu ekonomiky a tím také zvyšování zaměstnanosti a růst životní úrovně občanů. Je nezbytné obnovit ztracenou důvěru v možnosti české ekonomiky, schopnosti lidí a firem jako jednoho z neblahých následků postupující světové hospodářské krize. Sociální demokracie jako odpovědná politická strana s dlouholetými vládními zkušenostmi, hlubokým 4
myšlenkovým a hodnotovým zakotvením v rámci evropského a světového sociálně demokratického hnutí a týmem zkušených odborníků nabízí české veřejnosti svůj program pro obnovu českého hospodářství a cestu k ekonomické prosperitě země. Sociální demokracie důrazně odmítá, že by její program a předkládané návrhy opatření byly jen pouhými populistickými gesty, tak jak se to pokouší interpretovat vládní představitelé, někteří tzv. nezávislí analytici či pravicová média. Sociální demokracie při formulaci své hospodářské politiky vždy zastávala vyvážený a spravedlivý přístup jak k podnikatelskému sektoru, tak také k zaměstnancům a řadovým lidem práce. Jsme si vědomi toho, že pokud se nebude dařit firmám a podnikům, nebude možné udržet nezaměstnanost na nízké úrovni a zvyšovat reálné mzdy zaměstnanců. Zájmem sociální demokracie je růst životní úrovně obyvatel, k jehož dosažení je nezbytnou podmínkou prosperující podnikatelský sektor! Formulace a uplatňování hospodářské politiky ČSSD byla v minulosti vždy založena na principu vzájemného partnerství s hospodářskými a sociálními partnery (zaměstnavatelské svazy, odbory). Tento princip uplatňujeme také dnes jako základní metodu práce při přípravě volebního programu pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2009. Aby tento program mohl být úspěšně realizován, musí projít širokou společenskou diskuzí. Na základě výsledků této diskuse bude provedena závěrečná úprava textu programu, který pak bude na konci června 2009 prezentován veřejnosti na Programové konferenci. ZÁKLADNÍ PRIORITY 1) podpora konkurenceschopnosti ekonomiky
2) podpora růstu zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Rozvoj znalostní ekonomiky S ohledem na příčiny hospodářské krize a současnou strukturu českého hospodářství, zejména průmyslu, je nezbytné zaměřit úsilí vlády na zvýšení podílu výrob s vysokou mírou přidané hodnoty na celkové struktuře hospodářství. Konkrétně se jedná zejména o rozvoj moderních a sofistikovaných výrob založených na výsledcích výzkumu, vývoje a inovacích. V této souvislosti proto navrhujeme: • sjednocení a převedení programů podpory výzkumu a vývoje do jednoho místa/instituce (dnes je tato oblast roztříštěna do několika resortů a institucí) • intenzivnější podporu výzkumu a vývoje (národní programy a programy z fondů EU) s důrazem na potřeby průmyslových firem • zvážit vytvoření technologické agentury, odpovědné za podporu aplikovaného výzkumu a inovací 5
• podporu užšího propojení kapacit technických univerzit s průmyslovými firmami tak, aby výsledky výzkumu a vývoje byly rychleji převedeny do výrobní praxe • podpora vyššího zapojení české vědy do evropských a světových struktur • podporu firemních investic do dalšího vzdělávání svých zaměstnanců tak, aby tyto dodatečně získané znalosti přispěly ke zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb • podporu rozvíjení systémů celoživotního vzdělávání a investic do zvyšování kvalifikací Významnou bariérou v rozvoji inovačních aktivit je také nevhodná skladba absolventů vysokých škol, která již delší dobu neodpovídá potřebám ekonomiky. Stát musí více motivovat studenty (ale i jejich rodiny) k vyššímu zájmu o technické a přírodovědné obory univerzit, které nabízí snadnější uplatnění v podnikové sféře a tedy snadnější získání pracovního místa s perspektivou dalšího rozvíjení získaných znalostí. Vhodnými nástroji podpory by mohly být různé formy stipendií a další podpůrná opatření, speciálně zaměřená na zvýšení počtu absolventů právě těchto typů vysokých škol. Podpora investic Podpora investování od konce 90. let byla převážně zaměřena na investice do zpracovatelského průmyslu (zahraniční i tuzemské investice). Také díky této systematické podpoře tj. investičním pobídkám a podpoře rozvoje průmyslových zón pokračovaly strukturální změny zpracovatelského průmyslu, kdy nabíhaly nové výrobní kapacity v automobilovém průmyslu, rozvíjely se výroby komponentů a náhradních dílů spojených s automobilovým průmyslem a došlo také k oživení tradičního strojírenství. Tyto masivní investice s sebou přinesly desítky tisíc nových pracovních míst s multiplikačním efektem v dalších odvětvích a firmách a prudký nárůst exportu, který se trvale zvyšoval až do roku 2007. Kromě investic do zpracovatelského průmyslu se v posledních letech vlády sociální demokracie rozvíjela také podpora investic do center strategických služeb a technologických center, tedy projektů s výstupy s vysokou mírou přidané hodnoty. V tomto trendu je nezbytné pokračovat a systém podpory přílivu investic do špičkových a moderních high-tech výrob ještě dále rozšířit. Zakládání a další rozvoj inovačních a technologických center, podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a center pro přenos technologií jsou zásadním předpokladem pro rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje, transfer technologií a know-how a jejich následného uplatnění v naší průmyslové výrobě. Zároveň je rovněž potřebné přijmout taková opatření, která zvýší reinvestice zisku (zejména zahraničních firem) zpět do ČR. Obdobné systémy jsou zavedeny v řadě zemí západní Evropy a není žádný důvod, proč by nemohly být uplatněny také u nás. Společně s přílivem investic do nových špičkových výrob je nezbytné urychleně zahájit a podpořit investice do domácích infrastrukturních a energetických projektů. Jedná se o projekty výstavby silnic a dálnic, železničních koridorů, oprav a rekonstrukce kapacit ve školství, zdravotnictví a oblasti sociální péče, rekonstrukce tepelných elektráren, rozšíření jaderné elektrárny Temelín a prodloužení životnosti Dukovan, které bychom dříve či později 6
stejně museli realizovat. Právě v období hospodářské krize by mohl tento poptávkový impuls pomoci skomírajícímu českému průmyslu a stavebnictví, včetně navazujících odvětví a zastavit tak prudký nárůst nezaměstnanosti. Ke stimulaci domácích investic podporujeme návrhy na zrychlení odpisů v prvních dvou odpisových skupinách. Konkrétně půjde o zkrácení doby odepisování hmotného majetku v první odpisové skupině ze 3 na 1 rok a ve druhé odpisové skupině z 5-ti na 2 roky. Podpora malého a středního podnikání Malé a střední podniky představují stabilizační prvek české ekonomiky. Mají rozhodující podíl na celkové zaměstnanosti a hrají nezastupitelnou roli při zmírňování negativních dopadů strukturálních změn v ekonomice. Za 8 let vlády ČSSD došlo ke zvýšení počtu malých a středních podnikatelů a drobných živnostníků o více než 300 tisíc a v roce 2006 dosahoval jejich počet téměř milionu. Není a nemůže být tedy pravdou, jak se snaží tvrdit ODS i někteří podnikatelé, že ČSSD svojí politikou představuje pro podnikatele a živnostníky nepřítele a existenční ohrožení. Naopak, za vlád sociální demokracie došlo k nejvyššímu snížení zdanění firem v historii ČR z 39% na 24% v roce 2006, došlo k výraznému urychlení odpisů, snížení a zjednodušení daní pro živnostníky a postupnému snižování administrativní zátěže. Společně s tím mohli podnikatelé využívat rozsáhlé programy na podporu malého a středního podnikání, včetně programů podpory z fondů Evropské unie. V současné době však sektor malých a středních firem výrazně trpí důsledky postupu světové finanční a hospodářské krize, která se rychle přelévá do reálné ekonomiky. Řada těchto firem je v důsledku prudkého poklesu domácí i zahraniční poptávky nucena omezovat výrobu, některé z nich dokonce musely svoji činnosti ukončit. Nicméně ty firmy, které ještě mají dostatek zakázek pro své výrobní kapacity, trpí značnými problémy se zajištěním provozního i exportního financování ze strany komerčních bank, kdy v důsledku krize a zvýšení rizika nesplácení úvěrů banky ze dne na den zvýšily úroky v řádu desítek procent. Takové prudké zvýšení ceny provozních úvěrů má devastující účinky na ekonomiku a prohlubuje tak dopady krize na ekonomiku. Již na přelomu listopadu a prosince 2008 jsme navrhovali, aby vláda posílila kapitál Českomoravské záruční a rozvojové banky s cílem vytvořit podmínky pro vyšší podporu podnikatelských úvěrů u komerčních bank formou garancí a dotací na vysoké úroky. ČMZRB zároveň sama může poskytovat zvýhodněné úvěry na podporu rozvojových podnikatelských projektů a v podstatě tak do určité míry nahradit „úvěrovou neochotu“ standardních komerčních bank. Sociální demokracie zároveň navrhuje vytvořit nové programy zaměřené na podporu malého a středního podnikání, které zvýší šance na udržení středního podnikatelského stavu. Za promarněnou šanci považujeme dosud velmi nízké čerpání prostředků z fondů Evropské unie. ČSSD na sklonku své vlády vyjednala v Bruselu pro Českou republiku největší (mezi zeměmi EU) příslib financování v přepočtu na obyvatele v období let 2007 – 7
2013. Dosud čerpané prostředky jsou však minimální, administrativní postup odpovědných úřadů je značně nepřehledný, chaotický a pravidla pro čerpání jsou pro žadatele složitá. Navrhujeme proto podrobit stávající priority a programy důkladné revizi a tam, kde to je možné provést nezbytné změny ve prospěch zjednodušení celého procesu a financování naléhavějších potřeb, jako jsou infrastrukturní projekty, rozvoj znalostní ekonomiky a investice do ekologických opatření a energetických úspor. Podnikatelské prostředí Trvalé zvyšování úrovně podnikatelského prostředí je jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje české ekonomiky. Úkolem vlády a parlamentu je přitom vytváření takových podmínek podnikání, které umožní zvyšování konkurenceschopnosti firem nejen na domácím trhu, ale zejména na zahraničních trzích, kam směřuje značná část tuzemské produkce. ODS před volbami slibovala živnostníkům a drobným podnikatelům mj. jednoduché daňové zákony, daňové přiznání na jednu stránku a roční daňové prázdniny. Nic z toho po 3 letech své vlády však nesplnila. Naproti tomu ČSSD nabízí přípravu zcela nového zákona o daních z příjmů, který od roku 1992 prošel v parlamentu desítkami novelizací a dnes představuje pouze nepřehledný „zmetek“, ve kterém se obtížně vyznají nejen podnikatelé, ale i právníci a daňoví poradci. Budeme také pečlivě posuzovat dopady legislativních změn na podnikatelské prostředí jako standardní součást legislativního procesu. Vláda a parlament nemohou svojí zákonodárnou činností podkopávat konkurenční schopnost českého hospodářství. Nebudeme se však s ODS předhánět v tom, kdo nabídne firmám vyšší pokles daně z příjmu právnických osob. Chceme, aby sazba daně z příjmů právnických osob zůstala zachována na úrovni roku 2008, tedy na 21 procentech. Jsme přesvědčeni, že další snížení daňové sazby má v období recese praktický prospěch pouze pro vlastníky velkých, většinou nadnárodních, uskupení, jako jsou bankovní domy, energetické giganty, apod. Snížení daně z příjmů v tomto období žádný stimulační efekt nepřinese a naopak sníží příjmy veřejných financí. Navíc je daňová sazba v porovnání s okolními zeměmi na srovnatelné úrovni, takže konkurenční výhodu českým firmám nepřinese. Budeme pokračovat v započatém procesu omezování zbytečné administrativy pro podnikatele a snižování informační povinnosti podnikatelů vůči státním institucím cestou sdílení dat v rámci databází státu. Budeme také dále rozvíjet systém elektronické komunikace státních úřadů s firemním sektorem. Budeme se zasazovat o maximální zjednodušení a urychlení procesu zahájení podnikání (založení firmy) v souladu s doporučeními Evropské komise tak, aby zahájení podnikatelské činnosti netrvalo déle než 3 dny. Specifickou oblastí, která výrazným způsobem ovlivňuje podnikatelské aktivity, jsou ceny energií, zejména elektřiny a plynu. Považujeme současný systém tvorby cen, zejména ceny elektrické energie na energetické burze, přinejmenším za nespravedlivý. V období 8
dramatického poklesu světových cen ropy, plynu a energií obecně, není v žádném případě obhajitelné další zvyšování cen na území České republiky. Vysoká úroveň cen energií zásadně poškozuje konkurenceschopnost hospodářství a má devastující dopady na podnikový sektor zvlášť v období hospodářské recese. Proto je nezbytné provést důslednou revizi postupu regulátorů a dominantních dodavatelů elektřiny a plynu při stanovení současných cen. Budeme také prosazovat, aby cena elektrické energie byla stanovována na čtvrtletní bázi, stejně jako cena plynu. Díky tomuto opatření bude cena elektrické energie pro konečné spotřebitele lépe odrážet vývoj světových cen v průběhu kalendářního roku. S ohledem na dramatický nárůst nezaměstnanosti a omezení počtu volných pracovních míst v souvislosti s nastupující hospodářskou krizí je nezbytné přehodnotit systém tzv. zelených karet ve prospěch prioritního využití domácích zdrojů pracovní síly (tuzemských pracovníků) před přílivem nekvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU. Společně s tím je potřebné podpořit mobilitu pracovních sil například daňovým zvýhodněním firem, které budou zajišťovat dopravu svých zaměstnanců z a do zaměstnání. Navrhujeme také zavedení podpory systémů ochrany pracovních míst v době ekonomické recese, kdy si firmy ponechají stávající zaměstnance na částečný úvazek za sníženou mzdu, která je doplněna dávkou ze systému sociálního zabezpečení. To poskytne firmám při následujícím ekonomickém oživení výhodu, že budou mít ihned k dispozici kvalifikované a vyškolené pracovníky. Obdobné systémy jsou standardním nástrojem v řadě vyspělých zemí Evropské unie. Urychleně by také měl být doplněn systém podpory v nezaměstnanosti rozsáhlými programy zaměřenými na přeškolování a zvyšování kvalifikace nezaměstnaných. Tím by se efektivně využila doba nezaměstnanosti ke zlepšení struktury disponibilních pracovníků a předešlo by se efektu, ke kterému již v minulosti několikrát došlo, tj. nedostatku vhodných pracovníků na nově vytvářená pracovní místa v době hospodářského oživení. Budeme usilovat o odstranění dlouhodobých problémů, které brání rozvoji učňovského školství zvláště v oborech, které potřebuje průmysl pro svůj další vývoj. Rozšíříme možnosti daňové motivace pro ty firmy, které se budou finančně podílet na podpoře odborných škol a učilišť. Přijmeme účinná opatření na podporu rozvoje sektoru služeb (včetně sociálních služeb) jako významného a perspektivního zdroje ekonomické prosperity země a tvorby nových pracovních příležitostí, včetně dalšího rozvoje informačních, poradenských a konzultačních služeb na národní a regionální úrovni. V neposlední řadě chceme transformovat ministerstvo průmyslu a obchodu na ministerstvo hospodářství. Dosavadní roztříštěnost a nedostatečnou provázanost jednotlivých hospodářských politik by bylo žádoucí zastřešit v takto nově pojatém ministerstvu, které by tyto politiky slaďovalo s cílem docílit jednotného působení v jednotlivých oblastech a regionech české ekonomiky.
9
Zvážíme rovněž vytvoření restrukturalizační agentury, která by vyhodnotila, připravila a případně také realizovala restrukturalizaci klíčových průmyslových oborů a podniků, ohrožených krizí s hlubokými dopady na české hospodářství. Podpora exportu Vzhledem k charakteru naší ekonomiky a exportně orientovanému průmyslu hraje účinná podpora vývozu českých výrobků a služeb významnou roli. Za vlád sociální demokracie byla podpora exportu jednou z priorit hospodářské politiky vlády a statistické údaje tento fakt potvrzují. V roce 2005 se poprvé v historii samostatné ČR podařilo dosáhnout přebytku zahraničního obchodu, který se v letech 2006 a 2007 dále zvyšoval.
Zahraniční obchod ČR v letech 1993-2008 100
87,9 69,4
50
38,6
39,8
2005
2006
0
mld. Kč
-4,5 -26,4 -39,5
-50
-64,4
-70,8
-69,8
2002
2003
-80,2 -100 -99,6 -120,8
-117,4
2000
2001
-150 -153
-150,5
1996
1997
-200 1993
1994
1995
1998
1999
2004
2007
2008
rok
Avšak ve 3. čtvrtletí roku 2008 se tento pozitivní trend zastavil a společně s postupem světové hospodářské krize a poklesem zahraniční poptávky došlo ve 4. čtvrtletí k poklesu vývozu o téměř 15 procent. S ohledem na to, že domácí průmysl je do značné míry navázán na export zboží do sousedních zemí Evropské unie (zejména Německo a Slovensko), které v důsledku globální krize procházejí hospodářským útlumem, je nezbytné posilovat diverzifikaci českého exportu tak, aby se snížila jeho vysoká koncentrace pouze na vyspělé trhy západní Evropy. Prioritou sociálně demokratických vlád vždy byla podpora vývozu do nových mimoevropských teritorií, ať již šlo o asijské trhy (Čína, Vietnam, Indie, postsovětské republiky), Rusko, země Latinské Ameriky nebo arabské země na severu Afriky. Aktivní proexportní politika vlády musí vytvářet podmínky a předpoklady pro vyšší uplatňování
10
české produkce a zejména produkce menších a středních firem právě na těchto nových a často vzdálenějších trzích. Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR v roce 2008 ostatní svět 8,2% rozvojové ekonomiky 3,4% Čína 0,5% Rusko 2,8% Německo 30,8%
Slovensko 9,3% ostatní země EU 45,0%
Jsme proto zklamáni dosavadním přístupem vlády v této oblasti, kdy řada vládních představitelů nedokázala překonat nesmyslné ideologické předsudky (Rusko, Čína) a odmítá osobně podpořit české firmy právě v těchto nových vývozních teritoriích, které představují pro odbyt českých výrobků velkou příležitost. Profesionální ekonomická diplomacie při otevírání nových trhů a získávání zakázek není žádným reliktem minulosti, ale standardním nástrojem všech rozumně uvažujících zemí (včetně USA, Francie, Velké Británie, apod.). Spolupráci zaměstnavatelských svazů (Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, a další) při praktické realizaci ekonomické diplomacie považujeme za samozřejmost. Pokud jde o systémová opatření, navrhujeme dále personálně posilovat naše obchodně ekonomické úseky při zastupitelských úřadech v zahraničí (prioritní teritoria) a motivovat je k užší spolupráci s českými exportními firmami i zastoupeními agentury CzechTrade. Dále zvýšíme koordinaci propagace a prezentace českých firem a exportních uskupení v zahraničí cílenou účastí na klíčových mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí. Dále navrhujeme zřízení vládní exportní agentury, která bude zaměřena na vývoz technologicky a kapacitně náročných investičních celků. Podporujeme výraznější posílení kapitálu České exportní banky a EGAP tak, aby tyto instituce mohly ve větším měřítku podpořit vývoz nejen velkých podniků, ale zejména menších a středních firem nebo jejich sdružení na perspektivní mimoevropské trhy, které jsou globální hospodářskou krizí zasaženy méně. Jsme si vědomi ohrožení konkurenceschopnosti českých exportních firem v důsledku neustálých výkyvů ve vývoji směnného kurzu české koruny v posledních letech. Proto je 11
dlouhodobým cílem sociální demokracie přijetí společné evropské měny EURA, jakožto stabilizačního prvku české ekonomiky. Vypracujeme jednoznačnou strategii pro přijetí EURA a stanovíme realistický termín jeho zavedení. Přitom budeme čerpat ze zkušeností Slovenska, kde proběhl přechod na společnou evropskou měnu od 1. ledna 2009 bez zásadních komplikací a nebyl doprovázen neopodstatněným zdražováním zboží pro obyvatelstvo. ENERGETIKA Sociální demokracie považuje zabezpečení energetické budoucnosti země za jednu ze svých zásadních priorit. Jsme přesvědčeni, že bezpečné a cenově dostupné dodávky energií představují jeden z pilířů prosperity pro občany i pro podnikatelský sektor. V roce 2004 přijala sociálně-demokratická vláda Státní energetickou koncepci do roku 2030, která definovala základní potřeby země v oblasti energetiky a nastavila nástroje a opatření pro její postupnou realizaci. Bohužel, stávající vláda pod vedením ODS se, z důvodů udržení křehké koalice se Stranou zelených, této koncepce nedrží a potřebná rozhodnutí k budoucnosti energetiky již téměř tři roky nesmyslně odkládá. To považujeme za energetickou nezodpovědnost, která může v krátké době uvrhnout občany i firmy do značné nejistoty a ohrožení budoucích dodávek energií. Sociální demokracie bude po nástupu do vlády aktualizovat SEK tak, aby reagovala na změnu podmínek jak v českém, tak zejména evropském měřítku. Požadujeme také, aby státní energetická koncepce získala podobu zákona, který bude schvalovat parlament tak, aby méně podléhala politickým vlivům po volbách. Rozhodnutí v energetice jsou s ohledem na časovou náročnost realizace energetických staveb dlouhodobého charakteru a není možné tato rozhodnutí každé 4 roky měnit. Základem aktualizované koncepce musí být maximální možná nezávislost. Energetičtí odborníci sdružení v tzv. Pačesově komisi i zpráva oponentní skupiny jasně potvrzují, že ČR se bez jaderné energetiky do budoucna neobejde. Je to v podstatě potvrzení správného zacílení státní energetické koncepce z roku 2004. Pro posílení energetické soběstačnosti země proto navrhujeme co nejrychleji zahájit výstavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín a provést nezbytnou modernizaci elektrárny v Dukovanech s cílem prodloužení její životnosti. Přípravné práce i samotné investice budou vyžadovat potřebné výdaje na úrovni stovek milionů až miliardy korun ročně, což v době ekonomické recese představuje pro český průmysl a stavebnictví nezanedbatelný impuls. Obdobný efekt mají také investice do zateplování budov a úspory energií. V oblasti energetiky budeme dále prosazovat: • postupné snižování nákladů na výrobu energií • přísnější regulaci distribuce a přenosu energií • ustavení nezávislého dohledu nad transparentností tvorby cen a maximální zjednodušení výběru dodavatele energií
12
• motivování spotřebitelů (občanů i firem) ke snižování spotřeby energií prostřednictvím propagace úsporných spotřebičů, podpory tepelných čerpadel, zateplování budov nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie • posílení prostředků do výzkumu a vývoje nových technologií, které povedou ke zvýšení potřebných energetických úspor a zvýší energetickou účinnost OCHRANA SPOTŘEBITELŮ V oblasti ochrany spotřebitelů navážeme na Koncepci spotřebitelské politiky, kterou schválila vláda ČSSD v roce 2006, a provedeme její aktualizaci s ohledem na současné potřeby a vývoj ve společnosti. Základním cílem ČSSD v této oblasti je důsledná ochrana bezpečnosti, zdraví a ekonomických zájmů obyvatel. Každý spotřebitel musí být pravdivě informován o použití, složení a charakteristikách výrobků tak, aby se na jejich základě mohl správně rozhodnout o jeho koupi. V této souvislosti budeme spolupracovat s nevládními spotřebitelskými organizacemi a více finančně podporovat jejich činnost. Důraz přitom budeme klást na zvýšení informovanosti občanů o jejich právech při nákupu zboží a služeb a o způsobech, jak na trhu uplatňovat své zájmy. Budeme usilovat o rychlejší a efektivnější vymahatelnost práva pro spotřebitele vyšší podporou mimosoudního řešení sporů a zavedením soudního řešení tzv. malých sporů, které zjednoduší a urychlí soudní jednání. Zefektivníme kontrolní činnost dozorových orgánů tj. České obchodní inspekce a živnostenských úřadů a zpřísníme postihy za podávání klamavých informací o výrobcích a službách, za nekalé soutěže a reklamy, za prodej zboží s prošlou lhůtou nebo zdravotně a jakostně závadného zboží a za nepoctivý prodej výrobků a poskytované služby. Budeme také usilovat o narovnání dodavatelsko – odběratelských vztahů v rámci tzv. obchodních řetězců. Závěrem Toto jsou základní úkoly, při jejichž naplňování nelze ztrácet čas. Naší snahou je obnovit stabilní makroekonomické prostředí, které by stimulovalo hospodářský růst. Praktické kroky hospodářské politiky v tomto směru jsou velmi naléhavé a s jejich realizací nelze otálet. Jejich základním smyslem je udržení životní úrovně našich občanů v nastupující hospodářské krizi a vytvoření podmínek pro její opětovný budoucí růst na základě obnovy prosperity české ekonomiky. Jde o mimořádně důležitý úkol také proto, že v období hluboké hospodářské krize vystupuje do popředí i otázka zachování demokratických principů společnosti. Hrozící dramatická polarizace společnosti totiž může vést i k populistickým, extrémistickým řešením a je zřejmé, že takovýto vývoj by nebyl podporou udržení takových hodnot, jako je humanita nebo demokracie.
13
