Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Opatov. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Opatov

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV

ZÁŘÍ 2013


Zpracovatel:

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252 115 F: +420 224 247 597 Email: [email protected] Internet: www.svn.cz Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Bohuslav Málek (Externí spolupráce: Ing. Petr Šrutka)

Dovětek: Tato studie je součástí veřejně dostupného výstupu „D 3.5“ projektu „BiogasHeat“. Projekt je podporován Evropskou komisí v rámci programu Intelligent Energy for Europe (IEE). Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu přebírají jeho autoři. Obsah materiálu nevyjadřuje stanovisko Evropské unie. Agentura EACI (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), která program IEE administruje, ani Evropská komise nejsou zodpovědné za jakékoliv využití informací obsažených v této publikaci. Pracovní aktivity projektu „BiogasHeat“ probíhají současně v 9 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách www.biogasheat.org.

Září 2013

2


Obsah 1

Úvod - předběžná studie proveditelnosti ____________________________ 4

2

Informace o stanici _____________________________________________ 5

3

2.1

Umístění _________________________________________________________ 5

2.2

Technické informace _______________________________________________ 5

2.3

Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) _________________ 7

Stávající míra užití tepla z BPS ____________________________________ 8

4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) _________________________________________________ 9

5

4.1

Stávající spotřeby tepla v areálu farmy ________________________________ 9

4.2

Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) __________ 9

Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS _________ 11 5.1 Technické řešení _________________________________________________ 11 5.1.1 Varianta 1: Napojení RD a administrativní budovy na stávající teplovod _____ 11 5.1.2 Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb plánované výstavby RD ___________________________________________________________________ 12 5.1.3 Varianta 3: Instalace ORC zařízení pro dodatečnou výrobu elektrické energie _ 13 5.2

Ekonomické hodnocení ____________________________________________ 14

5.3

Rámcové právní podmínky _________________________________________ 15

5.4

Sociální hlediska _________________________________________________ 16

5.5

Finanční hlediska _________________________________________________ 16

5.6

Ekologické efekty_________________________________________________ 17

6

Souhrn předběžné studie proveditelnosti __________________________ 18

7

Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice

19

8 Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET _____________________________________ 20 8.1

Definice užitečného tepla __________________________________________ 20

8.2

Výpočtová metodika procesu KVET _________________________________ 20

8.3

Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS _______________________________ 21

8.4

Způsob prokazování ______________________________________________ 24

Září 2013

3


1

Úvod - předběžná studie proveditelnosti

Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen také „BPS“). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost Farma Opatov, s.r.o., (dále také jen „společnost“ či „investor“). Svou bioplynovou stanici ve svém středisku ve stejnojmenné obci společnost uvedla do provozu v roce 2011 a tento materiál hodnotí opatření, která byla v rámci osobní návštěvy a následných diskuzí se zástupci investora identifikována jako perspektivní. S cílem posoudit jejich technické předpoklady, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit případné podmínky investičních nebo provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Tato předběžná studie proveditelnosti by však neměla být považována za podklad pro konečné rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie je zpracována na základě osobní prohlídky BPS a informací a podkladů od zástupců společnosti o stávající technologii BPS i zemědělského areálu, kde se nachází (např. posudek ve fázi projektu BPS, apod.).

Září 2013

4


2

Informace o stanici

Farma se zaměřuje na pěstování obilovin a olejnin, doplňkově také chovem masného skotu v počtu cca 120 ks. Lokace BPS v jejím areálu přináší několik pozitiv - napomáhá se zpracováním kejdy, snižuje podniku náklady za energie, minimalizuje vliv stanice na samotnou obec.

2.1

Umístění

Bioplynová stanice se nachází v areálu společnosti Farma Opatov, s.r.o., ležícím cca 0,5 km jihovýchodním směrem od samotné obce Opatov. Stanice je situována do jižní části areálu (GPS: 49°48'56.734"N, 16°30'18.525"E).

AREÁL FARMY OPATOV

UMÍSTĚNÍ BPS Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS

2.2

Technické informace

Bioplynová stanice byla vybudována dle technologického know-how německé společnosti BHKW Johann Hochreiter Biogas Planung Beratung GmbH, kterou na českém trhu zastupuje výhradní licenční partner Johann Hochreiter s.r.o. Tuzemský dodavatel eviduje ve svých referencích více než dvě desítky realizací a patří v ČR mezi přední firmy tohoto oboru. Charakteristickým znakem nasazené technologie je koncepční řešení hlavního fermentoru jako plynotěsně uzavřené, vyhřívané a automatický promíchávané betonové jímky uvnitř rozdělené mezistěnou na dva oddělné prostory (tzv. uspořádání „kruh v kruhu“). V tomto případě má fermentor průměr 40m (vnitřní fermentor pak 20 m) a výšku 7m, z toho 6,4 m využitelných, a celkový užitný objem necelých 7,9 tis. m³. Fermentorová nádrž je zapuštěna částečně do země. Monolitická konstrukce současně tvoří úplné zastřešení obou fermentorů. Pro snížení tepelného rozdílu u betonové konstrukce na vnitřní a vnější straně a pro možný přístup obsluhy je vrchní deska pokryta deskami z extrudovaného polystyrenu v tloušťce 8 cm a kačírkem s výřezy pro přístup k míchadlům ad. strojové technice, kterou je fermentor osazen. Stejně tak boční stěny fermentoru jsou opatřeny tepelnou izolací. Z druhého reakčního stupně fermentace je zbytkový substrát v intervalech odpovídajících dávkování substrátů odváděn přepadovým potrubím za pomoci čerpadla do koncového skladu digestátu. Ten je řešen opět v podobě kruhové nádrže ze železobetonu (průměr 36 metrů,

Září 2013

5


výška celková/užitná 8/7,4 m) s nosným sloupem uprostřed. Objekt skladu digestátu je plynotěsně zastřešen pro možnost jímání a skladování produkovaného bioplynu (i z fermentorů) a osazena otopným systémem. Obvodové stěny skladu jsou proto také tepelně izolovány. Kapacita skladu digestátu činí cca 7,5 tis. m3. Fermentory budou osazeny topným potrubím, které bude v několika řadách instalováno do asi jedné třetiny výšky každého z fermentorů a proudí jím topná voda získávaná z chlazení motoru a spalin motorgenerátoru (s teplotním spádem 50-60/40-50 °C). Teplo je k nim přiváděno ze strojovny kogenerace, v níž se nachází rozdělovač topných okruhů. Fermentory budou dále vystrojeny technologií míchání. V prvním i druhém stupni promíchání zajišťují vždy tři kusy horizontálně resp. vertikálně uložených pomaloběžných pádlových míchadel se jmen. el. příkonem 18,5 kW každé. Oba fermentory budou mezi sebou a dále s koncovým skladem propojeny jednak přepadovým potrubím, jednak tlakovým potrubím. Stejné množství substrátu, které bude přivedeno dávkovacím zařízením do procesu, odtéká přepadovým potrubím do koncového skladu (za pomoci čerpacího zařízení). Pevné vstupní substráty jsou do procesu dodávány přes dávkovací zařízení Flieg velkoobjemovou násypkou a šnekovými podavači poháněnými elektromotory. O fermentačního substrátu mezi fermentory a koncovým skladem a přepravu silážních stará centrální čerpadlo vč. příslušenství, které je umístěno do technického situovaného mezi fermentory a koncový sklad digestátu.

tvořené čerpání šťáv se sklepa

Vyráběný bioplyn je z prostoru hlavního fermentoru kontinuálně odebírán a buď dočasně uskladněn v plynojemu nad koncovým skladem či přímo veden po případném zbavení vlhkosti (kompresorovým chlazením) ke spotřebě do strojovny motorové kogenerace. Plynové hospodářství doplňuje havarijní hořák – fléra pro případ nemožnosti bioplyn spalovat v motorgenerátoru. Stávající produkce bioplynu umožňuje využívat výkon instalované kogenerační jednotky, kterou je MWM TCG 2020 V12 od stejnojmenného německého výrobce MWM. Jednotka je vybavena soustrojím zážehový motor - el. generátor o jmenovitém el. výkonu 1 200 kWel, jehož výkon byl do konce roku 2012 softwarově omezen na hodnotu max. 1 000 kWel, pro níž bylo s distributorem sjednáno připojení do místní distribuční sítě. Od začátku roku 2013 pak došlo k navýšení výkonu na jmenovitou hodnotu 1 200 kWel. Příkon v palivu (bioplyn) dosahuje cca 2,9 MW (při výkonu 1 200 kWel). Jednotka je pro svůj provoz vybavena uzavřeným chladícím okruhem (zajišťuje chlazení bloku motoru, prvního stupně plnící směsi, oleje a také spalin až na výstupní teplotu okolo 150 °C), z kterého je přes deskový výměník možné teplo odvádět k dalšímu užití – typicky o výstupní teplotě okolo 90 °C. Dle dodavatele kogenerační jednotky má takto dále využitelný tepelný výkon činit až 1 250 kWt, při softwarově sníženém výkonu pak cca 1 040 kWt. Teplo nepředané k dalšímu využití je za pomoci vzduchových chladičů, jež jsou součástí chladícího okruhu, vysáláno do ovzduší. Při plné výrobní kapacitě tak stanice denně vyrobí cca 28,8 MWh elektřiny a tepla a při běžné intenzitě provozu jednotky během roku po dobu ~ 8 tis. hod/rok a odpočtu vlastních energetických potřeb by roční suma dále využitelné elektřiny a tepla mohla dosahovat téměř 7,4 GWh u el. energie a 5,8 GWh neboli přes 25 (!) tis. GJ tepelné energie. Takovéto množství tepelné energie může krýt roční potřeby např. několika set domácností. Z tohoto důvodu je namístě hledat racionální možnosti pro jeho alespoň částečné využití.

Září 2013

6


Tab. č. 1 - Základní technické parametry instalovaných zdrojů el. a tepelné energie na BPS MWM TCG 2020 V12

Zdroj Jmenovitý el. výkon [kW]

1 200

Jmenovitá el. účinnost [%]

42,0

Jmenovitý tepelný výkon [kW]

1 240

z toho: chlazení motoru, oleje a 1. stupně pal. směsi

~ 650

spaliny*

~ 590

Předpokládaná roční výroby elektřiny brutto/netto [GWh]**

9,6 / 8,9

Předpokládaná roční výroby tepla brutto/netto [GWh]**

10,0 / 8,0

*) Při vychlazení spalin na teplotu ~ 150 °C **) Výroba elektřiny a tepla brutto odpovídá 8 tis. hodinám chodu na mezní výkon za rok; netto výroba elektřiny předjímá 7 % vlastní technologickou spotřebu elektřiny; v případě výroby tepla netto je vlastní spotřeba stanice uvažována 20 %

2.3

Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS)

Provozovatelé bioplynových stanic jsou dnes buď ekonomicky motivováni či dokonce i vázáni (podmínkami přiznané investiční případně i provozní podpory) zajistit pro vyráběné teplo z bioplynu alespoň částečné smysluplné využití. Posuzovaná BPS v Opatově však žádný závazek pro splnění limitního množství tepelné energie nemá. Motivace provozovatele je tak čistě ekonomická, tedy investice do opatření pro využití tepelné energie musí být ekonomicky smysluplná. V další části studie tak bude věnována zvláštní pozornost zejména ekonomickým ukazatelům jednotlivých navrhovaných variant.

Září 2013

7


3

Stávající míra užití tepla z BPS

Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS a pro vytápění a přípravu TV v areálu firmy POLAK CZ s.r.o díky realizovanému teplovodu vedoucího z BPS. Firma se zabývá výrobou dílenského nábytku a ve svých výrobních prostorech zaměstnává cca 100 zaměstnanců. Opatovská farma je zaměřená zejména na pěstování obilovin a olejnin, doplňkově na chov skotu a objekty farmy tak nejsou vytápěné. Výstavbou teplovodu do sousedních průmyslových prostorů dochází alespoň k částečnému využití tepelného výkonu KGJ. Teplovod byl realizován z ocelového potrubí opatřeného tepelnou izolací a jeho kapacita je cca 350 kW. Odebíraný výkon pro vytápění a přípravu TV v areálu firmy je o velikosti cca 200 kW, což by mohlo znamenat celkové spotřeby tepla majícího původ v BPS v rozmezí 200 až 300 MWh ročně alias okolo 720 – 1 080 GJ/rok. Výrobní závod se každým rokem rozrůstá a tím tak zvyšuje své nároky na dodávku tepla. Kapacita teplovodu je však dostatečná a dochází tak alespoň ke zvýšení podílu využité tepelné energie z KGJ. Jestliže je disponibilní tepelný výkon KGJ po odečtení potřebného výkonu pro vlastní spotřebu BPS a stávajícího odběru výrobního areálu na úrovni cca 0,9 MW, nadále tak bude možné hledat využití pro dalších 80 % disponibilního tepla vyráběného stanicí, čemuž bude odpovídat celoroční suma 7,2 tis. MWh alias +/- 26 tisíc (!) GJ tepla ročně.

Září 2013

8


4

Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených)

4.1

Stávající spotřeby tepla v areálu farmy

Jak už bylo uvedeno výše, v areálu farmy není žádná stávající potřeba tepla, a proto ve stávajících objektech není žádný potenciál pro odběr tepla z disponibilní kapacity. Novou možností odběru tepla jsou dva objekty rodinných domů ležících ve stávající trase teplovodu. Majitelé projevili zájem o dodávky tepla, a jelikož jejich umístění je příhodné, nemělo by tomuto nic bránit. Stejně tak podél trasy stávajícího teplovodu vznikne nová administrativní budova investora, kterou rovněž plánuje napojit na svůj rozvod tepla. Investor plánuje zřídit toto připojení ještě v letošním roce zřízením nových přípojek na teplovodu.

4.2

Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS)

Při hledání nových možných odběrů tepla se typicky u bioplynových stanic umístěných v zemědělských areálech provozovatelé zaměřují na zavedení sušení různých materiálů, u nichž sušení přispívá k jejich ekonomickému zhodnocení. Nejčastěji jím je dřevo, ať už pro další materiálové užití nebo jako palivo. Někteří provozovatelé však přistupují i k sušení zemědělských materiálů, které si s ohledem na ceny konvenčních zdrojů tepla nemohli dříve dovolit (např. seno, sláma, různé byliny). Sušení těchto komodit zlepší přinejmenším jejich skladovatelnost. Zatím spíše v zahraničí se pak uplatňuje využití přebytků tepla pro sušení mechanicky odvodněných tuhých nezfermentovaných zbytků organické hmoty v digestátu, tzv. separát, který pak může nalézt využití jako koncentrované organické hnojivo, nebo stelivo anebo nejkrajnějším případě jako palivo. Teplem z bioplynové stanice se ale již vytápí například skleníky pro pěstování bylinek či ovoce, různé intenzivní chovy ryb anebo se konvertuje na chlad za pomoci absorpčních chladících jednotek. Teplo lze i využít pro dodatečnou výrobu el. energie (za pomoci parního motoru případně jednotky ORC); zpravidla však nemá toto řešení ekonomické opodstatnění, není-li elektřině přiznána stejná cena, jakou má el. energie ze samotné kogenerační jednotky. V případě stanic majících dostatečně veliký tepelný výkon a které jsou vybudovány v rozumné vzdálenosti od větší bytové, nebytové či průmyslové zástavby se pak jako ekonomicky nejvíce smysluplné může jevit uskutečnit výstavbu propojovacího teplovodu případně plynovodu s tím, že teplo by z bioplynové kogenerace bylo využito až v těchto vzdálených lokalitách. Jenže urbanistické uspořádání obce Opatov, u které je BPS umístěna, je pro takový způsob rozvedení tepla nevhodné díky své rozlehlosti. Navíc se v obci nenacházejí další objekty či provozy, které by zajistily dostatečný odběr tepla pro rentabilitu realizovaného teplovodu. Budoucí rozvojovou variantou by však mohla být plánovaná výstavba rodinných domů na okraji obce, vzdušnou čarou cca 800 m od BPS volným terénem. Zástavba bude čítat celkem 26 rodinných domů, což už by mohlo být zajímavým odběrem tepla, jehož realizace určitě stojí za zvážení.

Září 2013

9


Protože již nejsou známy další možnosti vyvedení tepla mimo areál farmy, přichází v úvahu možnost využití tepla v místě jeho produkce vytvořením odběru v rámci podnikatelské činnosti investora. Jednou z možností tak může být instalace ORC zařízení sloužící k dodatečné výrobě elektrické energie, ovšem za již zmíněné podmínky přiznání elektrické energii stejné ceny jako elektřině z KGJ. Ze získaných podkladů, dat a uskutečněných rozhovorů byly vytipovány jako nejvíce perspektivní tři možné rozvojové varianty využití tepla z BPS pro stávající potřeby areálu družstva a dále pro vytvoření nového odběru v areálu pro navazující podnikatelskou činnost: 

Varianta 1: Napojení RD a administrativní budovy na stávající teplovod



Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb plánované výstavby RD



Varianta 3: Instalace ORC zařízení pro dodatečnou výrobu elektrické energie

Těmto variantám je dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technickoekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy.

Září 2013

10


5

Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS

5.1

Technické řešení

5.1.1 Varianta 1: Napojení RD a administrativní budovy na stávající teplovod V trase vedení stávajícího teplovodu se nachází rodinný dům ve vlastnictví provozovatele BPS a aktuálně je ve výstavbě nová přízemní administrativní budova velikosti většího RD, pro účely farmy Opatov. V letošním roce zamýšlí investor vybudovat přípojky k těmto objektům ze stávajícího teplovodu. V objektech by byla instalována předávací stanice s deskovým výměníkem a napojena na rozvody vytápění v objektech. Souhrnné energetické nároky připojovaných budov na vytápění a přípravu teplé vody nejsou zpracovateli posudku přesně známy a vychází jen ze sdělení provozovatele BPS a z empirických znalostí podobných typů objektů. Celková vytápěná podlahová plocha rodinných domů je cca 400 m2. Plocha administrativních prostorů je cca 120 m2. Při uvažované energetické náročnosti vytápění a přípravy TV u hodnocených budov 100 kWh/m2.rok se bude jednat o roční odběr tepla ve výši více než 50 MWh neboli 180 GJ. Špičkovou potřebu tepelného výkonu lze očekávat o velikosti max. 25-30 kWt, což při kapacitě teplovodu 350 kWt a jeho stávajícím vytížení v úrovni cca 200 kWt nebude znamenat nijak významné přitížení. Přípojky teplovodu by byly vedeny kolmo ke stávajícímu vedení a ke každému objektu bude vybudován přípoj o délce cca 10 m. Celková délka teplovodu by činila okolo 30 m.

Připojované objekty

BPS

Obr. č. 2: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS

Září 2013

11


5.1.2 Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb plánované výstavby RD Západně od bioplynové stanice, u jižního konce obce je dle sdělení provozovatele BPS plánována zástavba rodinnými domy. Pozemky v této části jsou již rozparcelovány a podle plánu by na pozemcích mělo vyrůst až 26 rodinných domů. Takové uspořádání zástavby a blízkost BPS je příhodné pro vytvoření lokální sítě CZT se zdrojem tepla v podobě KGJ. Při dnešních tepelně-technických standardech výstavby a trendu individuální výstavby RD směrovanému k nízkoenergetickému standardu lze očekávat energetickou náročnost těchto objektů pro vytápění a přípravu TV na hodnotách cca 70 kWh/m2.a. Průměrný rodinný dům bude uvažován o celkové vytápěné podlahové ploše 200 m2 a potřeba topného výkonu cca 7 kW pro vytápění. Na základě uvedených předpokladů lze předpovídat celkový roční odběr tepelné energie ve výši až 364 MWh neboli 1 300 GJ. Technické řešení by spočívalo ve vytvoření nové otopné větve ve strojovně kogenerace, odkud by byl vyveden nový teplovod v ideové trase např. dle obrázku níže. Celková délka trasy teplovodu by neměla přesáhnout 1,2 km včetně přípojek k jednotlivým objektům. V každém objektu by pak byla v technické místnosti umístěna domovní předávací stanice pro vytápění a přípravu TV s fakturačním měřením odebraného tepla. Pro přenos požadovaného tepelného výkonu (předpoklad do 350 kW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 65 až 80. Podle konečného návrhu a způsobu řešení vytápění jednotlivých objektů a případné instalace zdrojů tepla v jednotlivý objektech, které by působily jako záložní, by bylo nutné instalovat centrální záložní zdroj (např. kotel na bioplyn) k zajištění dodávky tepla v případě přerušení výroby KGJ nebo samotné BPS.

Trasa teplovodu, do 1 km

Plánovaná zástavba RD

Obr. č. 3: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS k plánované výstavbě RD

Září 2013

12


5.1.3 Varianta 3: Instalace ORC zařízení pro dodatečnou výrobu elektrické energie Navrhované ORC zařízení je produktem holandské fy. Triogen, pro ČR výhradně zastupovaná fy. B:POWER INVESTMENT, a. s. Zařízení slouží k využití produkované tepelné energie a její dodatečnou přeměnu na energii elektrickou. Jednotka ORC Triogen WB-1 pracuje se spalinami v teplotním rozmezí 350 °C – 520 °C. Tepelný výkon na vstupu do zařízení je 450 – 900 kW. Výstupní elektricky výkon se pohybuje od 60 kW – 160 kWel. v závislosti na vstupním teple, přivedeném do ORC systému. Součástí ORC zařízení je chladicí okruh, který disponuje tepelnou energií v úrovni až 80 % vstupní tepelné energie do ORC zařízení, což představuje výkon cca od 350 - 700 kWt. Jedná se o energii teplé vody s teplotním spádem min. 55/35 °C. V případě instalace jednotky ORC Triogen WB-1 VARIO je možné variabilně řídit teplotu chladicí vody ORC na její maximální úroveň o teplotě až 80°C, na úkor účinnosti výroby elektrické energie, která tak klesá z původních až 20 % na cca 14 %. To umožní variabilitu provozu BPS s ohledem na potřebu primárně dodávat teplo nebo maximalizovat výrobu elektrické energie. I v případě nižších teplot chladicí vody až 60/40°C lze tento tepelný potenciál využít, např. pro vytápění fermentačních nádrží. Tímto by se uvolnilo cca 50-100 kWt tepelného výkonu z chlazení motoru KJ a došlo by k navýšení disponibilní kapacity tepelného výkonu s teplotním spádem 90/70 °C právě o tento výkon pro využití na ostatní účely.

Obr. č. 4: Výkonová křivka ORC Triogen WB-1 VARIO v závislosti na teplotě chladicí vody

Pro potřeby studie využití tepla z BPS byla zpracována nabídka na dodávku kompletního řešení, které dokáže z tepelné energie spalin KGJ na úrovni 350-520°C (výkon 450– 900 kWt) vyrobit až 18% elektrické energie. Při uvažovaném provozu zařízení se vstupním výkonem spalin cca 550 kW z instalované KGJ a průměrné roční účinnosti cca 18% lze předpokládat dodatečnou výrobu elektrické energie na úrovni až 95 kWel brutto. Po odečtení vlastní spotřeby zařízení a provozu čerpadel a ventilátorů bude výkon zařízení na úrovni 83 87 kWel netto. Dodatečná roční výroba elektrické energie by pak při provozu 8 tis. hod/rok byla 660 - 690 MWh. Z obecného pohledu lze vyjmenovat základní přínosy daného řešení: 

Zvýšení účinnosti kogenerační jednotky a celkového provozu BPS až o 18% a zvyšuje tak celkovou ekonomickou efektivitu provozu BPS



Snižuje potřebu elektrické energie na stávajícím chlazení KGJ (odběr ORC zajišťuje technologické chlazení KGJ)

Září 2013

13


5.2

Ekonomické hodnocení

Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně, a dodatečných provozních nákladech a výnosech (za zelený bonus za KVET). 

Varianta 1: Napojení RD a administrativní budovy na stávající teplovod



Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb plánované výstavby RD



Varianta 3: Instalace ORC zařízení pro dodatečnou výrobu elektrické energie

Varianta 1: Napojení RD a administrativní budovy na stávající teplovod Investiční náklady:

430 tis. Kč - 180 tis. Kč - 6 tis. Kč/bm teplovodu délky do 30 m - 150 tis. Kč - 3 x kompaktní předávací stanice - 50 tis. Kč - náklady na inženýrské práce - 50 tis. Kč - rozpočtová rezerva

Roční dodávka tepla:

50 MWh resp. až 180 GJ/rok

Příjmy za ZB za KVET:

0 Kč/rok (předpoklad nedosažení celkové účinnosti pro splnění podmínky)

Úspora:

až 27 - 160 tis Kč/rok (při nenákupu 180 GJ v uhlí při ceně 150 Kč/GJ, nebo v elektrické energii při ceně 900 Kč/GJ)

Dodatečné provozní náklady: až 10 tis. Kč/rok (údržba systému) Prostá návratnost:

3 až 16 let

Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb plánované výstavby RD Investiční náklady:

9,96 mil. Kč - 7,2 mil. Kč - 6 tis. Kč/bm teplovodu délky do 1,2 km - 1,56 mil. Kč – 26 x kompaktní předávací stanice ÚT a TV, vč. měření tepla - 0,2 mil. Kč náklady na inženýrské práce - 1,0 mil. Kč rozpočtová rezerva

Roční dodávka tepla:

364 MWh resp. až 1 300 GJ/rok



Příjmy z prodeje tepla:

až 0,46 mil. Kč/rok (při takové ceně, aby byla dostatečně motivující pro odběratele tepla, čemuž odpovídá +/- 350 Kč/GJ bez DPH, referenční cena tepla se přepokládá na úrovni 450 Kč/GJ bez DPH pro zemní plyn)

Září 2013

14


Dodatečné provozní náklady: až 0,05 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 10 MWh/rok, údržba, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost:

cca 25 let

Varianta 3: Instalace ORC zařízení pro dodatečnou výrobu elektrické energie Investiční náklady:

18,35 mil. Kč - 17,7 mil. Kč - 6 kompletní zařízení ORC dle nabídky společnosti B:POWER INVESTMENT - 0,15 mil. Kč – montáž na místě, uvedení do provozu - 0,3 mil. Kč - stavební příprava pro instalaci - 0,2 mil. Kč - rozpočtová rezerva

Roční výroba elektřiny:

660 až 690 MWh

Příjmy z výkupu elektřiny:

2,72 až 2,84 mil. Kč/rok (při přiznání výkupní ceny elektrické energie 4 120 Kč/MWh)



Dodatečné provozní náklady: až 0,3 mil. Kč/rok (servisní údržba, včetně nákladů na generální opravy) Prostá návratnost:

7 až 8 let

Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomicky nejvýhodněji může vycházet varianta 1 a 3. Vyvolané investiční náklady kryjí dostatečné příjmy z úspory tepla resp. prodeje elektřiny. Nicméně prodej elektřiny závisí na nastavení dotační provozní politiky ze strany státu. Druhá z rozvojových variant - výstavba teplovodu do chystané zástavby RD - není z pohledu vlastníka bioplynové stanice ani zřizovatele centra ekonomicky příliš smysluplnou investicí a tak bez případného převzetí části investice odběrateli tepla (myšleno investicí do předávacích stanic) se nejeví racionální ji uskutečnit. Důvodem je zvláště relativně veliká vzdálenost propojovacího teplovodu v poměru k výši možných dodávek tepla. V zásadě lze konstatovat, že rozvojové varianty 1 a za určitých podmínek i 3 mají racionální ekonomický základ.

5.3

Rámcové právní podmínky

Právní rámec pro realizaci zvažovaných rozvojových variant bude ve fázi projektové přípravy a vlastní realizace určen stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění). Pro výstavbu teplovodu(ů) bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Nezbytným podkladem pro vydání územního rozhodnutí bude získání souhlasu vlastníků dotčených pozemků, které budou muset souhlasit s umístěním teplovodu na jejich pozemku formou věcného břemena příp. odprodeje dané části pozemku pro varianty s uvažovaným vedením teplovodu.

Září 2013

15


Protože dodávky tepla zakládají obchodní vztah mezi výrobcem-dodavatelem a odběratelem, vlastník BPS bude povinen splnit požadavky energetického zákona (zákona 458/2000 Sb.), tj. zejména získat oprávnění - licenci na výrobu a rozvod tepelné energie (viz §5 zákona). Co vše je k tomu splnit přehledně popisuje metodický pokyn Energ. regulačního úřadu1 a případně také seznam Často kladených dotazů pro oblast teplárenství, který je uveřejněn na internetových stránkách úřadu2. Relevantní je pak i právní úprava pro výplatu provozní podpory za výrobu elektřiny ve vysokoúčinné KVET v případě, že by se do této kategorie provoz KGJ dostal. Zde je relevantní vyhláška MPO č. 453/2012 Sb., dále registrační vyhláška ERÚ č. 346/2012 Sb. a cenové rozhodnutí ERÚ pro příslušný kalendářní rok. Současně je nutné podotknout, že z hlediska platné legislativy není vyžadováno, aby „licencovaný“ dodavatel tepla garantoval nepřerušené dodávky po celý rok. Energetický zákon umožňuje (§ 76 odst. 4) přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu ve vymezených případech. A co víc, připouští (§ 77 odst. 4), aby odběratel měl současně vedle své tepelné přípojky vlastní náhradní či jiný doplňkový zdroj tepla, budou-li s tím obě strany souhlasit. Garance dodávek tepla tak může být pouze smluvního charakteru (pokud nebudete muset vlastní spalovací zdroj na zemní plyn vůbec používat, ušetříme vám navíc i na stálém poplatku za kapacitu).

5.4

Sociální hlediska

Ze sociálního hlediska je využití tepla z BPS vítané tím více, čím z něj může nakonec mít (ekonomický) prospěch blízké okolí stanice a jeho budoucí odběratelé. Z tohoto pohledu je možné pohlížet na hodnocenou rozvojovou variantu 1 a 2 podle toho, jak nízkou cenu tepla a v jakém množství je možné odběratelům nabídnout a tím jim napomoci snížit stávající náklady na krytí tepelných potřeb. V tomto případě však ve variantě 2, kdy by se měla odběratelům nabídnout nízká cena tepla, aby pocítili výhodu možnosti napojení na levný zdroj energie, nelze tak zcela nízkou cenu nabídnout, jelikož nepříliš velké odběry tepla ve srovnání vysokých investičních nákladů to neumožňují. U první varianty je ze sociálního hlediska téměř povinnost zřídit připojení objektů ve vlastnictví provozovatele na teplovod z KGJ. Kladem ze sociálního pohledu u rozvojové varianty 3 je zvýšení celkové účinnosti KGJ z hlediska využití odpadního tepla, které by s největší pravděpodobností jinak bylo v podobě spalin vypouštěno do ovzduší, na dodatečnou výrobu elektrické energie.

5.5

Finanční hlediska

Finanční hledisko je zde chápáno v kontextu nároků na kapitál a možnosti jeho zajištění. Investiční náklady se s každou variantou postupně navyšují. Ve variantě 2 by z hlediska nutnosti snížení návratnosti a udržení konkurenceschopné nabídky ceny tepla

1

) Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení licence na podnikání v energ. odvětvích: http://www.eru.cz/user_data/files/licence/info_pro_zadatele/metod_pokyn_011_2009.pdf 2

) Viz: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=879#1

Září 2013

16


bylo vhodné přenést část nákladů v podobě domovních předávacích stanic na samotné odběratele tepla. Při hodnocení z pohledu investora tak zřejmě nejvýhodněji bude opět v tomto hledisku vycházet varianta 1, kde je návratnost investice bez rizika. Třetí rozvojová varianta je nejrizikovější z hlediska výše investice a z hlediska její návratnosti, která je závislá na přiznané výkupní ceně vyrobené elektrické energie.

5.6

Ekologické efekty

Protože fakt, že využití či nevyužití tepla z BPS nemá vliv na množství emisí vypouštěných KGJ do ovzduší ani neovlivňuje množství spotřebovaných vstupních surovin, jakékoliv smysluplné využití by mělo principielně přinášet absolutní úspory jiných paliv a forem energie a co víc, snižovat i dopady na ŽP, přinejmenším z hlediska emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší. Výše absolutních úspor primární energie a emisí s tím spojených bude za jinak stejných podmínek odpovídat historickým spotřebám a průměrné energetické náročnosti výroby elektřiny konvenčním způsobem a průměrným emisním faktorům sledovaných škodlivin. Zavedením tepla z BPS do stávajících a nově stavěných objektů provozovatele dojde k vytěsnění nebo nevyrobení elektrické energie, případně tuhých paliv v množství 180 GJ/rok, což by znamenalo globální úsporu 35 až 58 tun CO2 (vyšší hodnota, pokud by byla nahrazena elektřina z uhelné elektrárny, nižší, pokud by byl využit průměrný současný mix zahrnující i jádro, plyn a OZE). Obdobně lze vyčíslit i následující varianty, kdy při vyvedení teplovodu k plánované zástavbě RD dojde k případnému nevyrobení elektrické energie nebo zemního plynu v ročním souhrnu ve výši 1 300 GJ. Tímto by se lokálně nevypustilo do ovzduší dalších více než 72 tun CO2 při srovnáním s plynovým vytápěním a přes 455 tun CO2 při srovnáním s elektrickým. Další desítky až stovky kilogramů emisí by bylo uspořeno u ostatních škodlivin (NOX, SO2, TZL).

Září 2013

17


6

Souhrn předběžné studie proveditelnosti

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme jednotlivá navržená opatření (varianty) ze sledovaných hledisek subjektivním pohledem následovně. Jednotlivé varianty jsou z hlediska sledovaných aspektů klasifikovány číslicemi 1 až 5 s tím, že minimum (1) charakterizuje velmi špatné postavení daného opatření ze sledovaného hlediska a naopak maximum (5) velmi dobré podmínky či předpoklady naznačující naplnění objektivního optima daného aspektu. Výsledné hodnocení, i přesto, že je do jisté míry subjektivní, napomáhá k objektivizaci posouzení jednotlivých variant a zohledňuje v tom nejen technicko-ekonomické, ale právní, sociální a ekologická hlediska, která mohou nezanedbatelným způsobem rovněž ovlivnit faktickou realizaci. Proveditelnost

Varianta 1

Varianta 2

Varianta 3

Technická Ekonomická Právní Sociální Finanční Ekologická

5 5 5 5 5 5

4 1 3 4 3 5

5 3 5 3 2 3

Celkem

30

20

21

Vysvětlivka: 1 – velmi špatné podmínky/neproveditelné, 2 – dostatečné, 3 – uspokojivé, 4 – dobré, 5 – velmi dobré (výborné)

Září 2013

18


7

Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice

Protože provozovatel bioplynové stanice z racionálních důvodů řeší možné smysluplné způsoby využití tepla aktivně sám, zjištění a doporučení předběžné studie proveditelnosti v podstatě spíše napomáhají upřesnit si technicko-ekonomické parametry jednotlivých konkrétních opatření resp. rozvojových variant a současně je „objektivizovat“ pro případné vyjednávání s dotčenými stranami (budoucími odběrateli tepla). Z komplexního hodnocení navržených variant vyplývá, že s určitostí lze doporučit realizovat projekt napojení objektů provozovatele na stávající teplovod (varianta 1). Pro výrobce i odběratele tepla by projekt byl ekonomicky výhodným a navíc by byl prospěšný z hlediska omezení lokálních emisí škodlivin (ke kterým dochází, resp. by docházelo při spalování zemního plynu případně jiných paliv ve zdrojích tepla těchto objektů). Jelikož ale ostatní navržené varianty jsou z hlediska investora značně rizikové a sám investor si je tohoto velmi dobře vědom, je jejich realizace v této chvíli neracionální. Na BSP tak i nadále zůstane vysoký disponibilní potenciál tepla, je na místě nadále se zabývat možnostmi, jak teplo smysluplně využívat, a to zejména v areálu farmy, protože v blízkém okolí se v tuto chvíli nenachází potenciální odběratel, který by využil takto veliký tepelný potenciál. I proto se jeví jako příhodné v započaté spolupráci pokračovat a aktivně se společnými silami snažit o další zefektivnění provozu BPS do budoucna.

Září 2013

19

BiogasHeat

Předběžná studie proveditelnosti_BPS Žamberk

8

Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET

8.1

Definice užitečného tepla

Protože teplo u BPS vzniká jako současný či vedlejší produkt spalování bioplynu pro (primární) výrobu elektřiny v motorové kogenerační jednotce, bývá označováno při splnění dalších podmínek jako tzv. užitečné teplo či teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a je mu přiznávána i provozní podpora ve formě zeleného bonusu vypláceného za každou kilowatthodinu elektřiny pocházející právě z režimu KVET. Přesnou definici užitečného tepla či jinak tepla z KVET od letošního roku uvádí zákon o podporovaných zdrojích (zákon č. 165/2012 Sb.) a rovněž i evropská legislativa (Směrnice 2012/27/EU). Národní legislativa za něj (užitečné teplo) rozumí teplo vyrobené v procesu KVET sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely s výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii. Evropská legislativa jej definuje mírně odlišně, a to jako teplo, které je vyrobeno v procesu KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu.

8.2

Výpočtová metodika procesu KVET

Protože způsob výpočtu KVET byl v jednotlivých zemích EU častokrát praktikován odlišně, došlo od letošního roku k harmonizaci výpočtové metodiky v rámci celé EU. Do českého právního řádu ji zavádí vyhláška Min. průmyslu a obchodu č. 453/2012 Sb. (na úrovni EU ji řeší výše uvedená směrnice a prováděcí Rozhodnutí EK č. 2008/952/ES a č. 2011/877/EU). Jejím základním východiskem je podmínka, že výroba elektřiny a tepla v režimu plnohodnotné KVET musí přispívat k úspoře tzv. primární energie v určité výši. Jednoduše řečeno, pokud by stejné množství elektřiny a užitečného tepla mělo být vyrobeno ze stejného paliva odděleně, byla by spotřeba tohoto paliva vyšší. Evropská definice KVET vyžaduje alespoň 10 % úsporu primární energie, česká u výroben do 1 MWe je mírnější (což je možné) a vyžaduje jen kladnou hodnotu tohoto tzv. parametru ÚPE; nad 1 MWel již ale také alespoň 10 % hodnotu UPE. Tuto podmínku může v praxi splnit jen tzv. vysokoúčinná KVET, za níž je označována taková, jejíž celková účinnost konverze vstupního paliva (či primární energie) na dále užitečně využitou elektřinu a teplo dosáhne definované minimální úrovně. U kogeneračních jednotek se spalovacím motorem bez ohledu na druh paliva je za elektřinu z vysokoúčinné KVET považováno veškeré množství vyrobené elektřiny naměřené na „svorkách“ generátoru kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek jen v případě, pokud celková účinnost, do níž je započítáno i užitečné teplo, dosáhne za vykazované období alespoň 75 % (tato limitní hodnota rovněž platí pro KVET zařízení na bázi parní protitlaké turbíny, plynové turbíny, mikroturbíny, stirlingova motoru, palivového článku, parního stroje a organického Rankinova cyklu).

Září 2013

20

SEVEn

BiogasHeat


Je-li celková účinnost KGJ menší (< 75 %), pak množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET již netvoří veškerou výrobu, ale jen její určitou část, a to ve výši odpovídající poměru užitečného tepla (Quž) k jeho brutto výrobě (Qbrutto). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient „C“, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se množství užitečného tepla dodaného mimo výrobnu násobí. (EKVET = Quž * CSKUT, kde CSKUT = ESV / Qbrutto). Zde je nutné poznamenat, že za hrubou výrobu tepla (Qbrutto) se rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 °C). Nemá-li KGJ osazen spalinový výměník, pak by koeficient „C“ měl být stanoven podle vzorce (CSKUT = ηe,sv / (0,75 - ηe,sv). Bližší znázornění výpočtu hodnoty EKVET ukazuje obrázek 2 níže.

Obr. č. 5: Diagram výpočtu množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET pro případ KGJ

V druhém kroku je pak zapotřebí ověřit právě zmiňovanou dosaženou hodnotu ÚPE. Zde je výpočtový postup nepoměrně složitější a my se z důvodu složitosti pouze omezíme na empirické zjištění, že je-li množství elektřiny z KVET stanoveno výše popsaným způsobem, tento požadavek bez problémů splní.

8.3

Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS

Samotný způsob určení množství užitečného tepla (Quž) dnes není legislativou jednoznačně předepsán a v podstatě z hlediska právního řádu je možné vycházet pouze z platných definic uvedených výše. Obecně platí, že za užitečné teplo by mělo být považováno takové, které pochází z KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. Jelikož však tato definice v některých případech užití tepla může být nedostatečná a vést k případům, že by teplo sice bylo využíváno, ale přidanou ekonomickou hodnotu nijak nevytvářelo, připravuje v současnosti ERÚ vydání upřesňujícího výkladového stanoviska.

Září 2013

21

SEVEn

BiogasHeat


Z prvních neoficiálních návrhů vyplývá, že bude mít podobu pozitivního a případně i negativního seznamu, u nějž budou definována některá kvantitativní případně jiná omezení na množství tepla, které bude pro daný účel možné uplatnit (spotřebovat). S cílem eliminovat nadměrné spotřeby tepla, které nebudou mít skutečný užitek. Je pravděpodobné, že za užitečné teplo z bioplynových stanic (případně dalších druhů OZE) bude uznáváno teplo využité pro: 

Vytápění budov a příprava teplé vody Užitečným teplem se zde rozumí dodávka tepla konečnému odběrateli použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Limity spotřeby: budou uznávány spotřeby u existujících staveb odpovídající průměrné spotřebě v minulých letech. U nových objektů pak v souladu s platnými předpisy upravujícími tepelně-technické vlastnosti staveb a limity spotřeby tepla na přípravu TV (tj. vyhlášky č. 78/2013 Sb., respektive v příloze č. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.)



Dodávka tepla do soustavy CZT (provozovaná licencovaným subjektem) Limity spotřeby: Při vyvedení tepla z BPS do soustavy CZT bude za užitečné teplo možné považovat teplo skutečně do soustavy předané v předávacím místě, stanovené měřením (předávací stanice).



Vytápění chovů hospodářských zvířat Limity spotřeby: Uznávány budou spotřeby až do následujících limitů (bez potřeby jejich doložení měřením): • Drůbež:

1250 kWh/VDJ

• Prasnice: při 1. zapuštění: v dospělosti: • Selata: • Prasata: • Akakultury:



1500 kWh/VDJ 700 kWh/VDJ 1050 kWh/VDJ 225 kWh/VDJ jednotky megawatthodin v přepočtu na tunu produkce akvakultury

Sušení dřeva a agrárních komodit Za užitečné teplo bude považováno teplo, které je využité pro účely: • sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití,

Září 2013

22

SEVEn

BiogasHeat


• sušení agrárních komodit, u nichž to přispívá vyššímu ekonomickému ohodnocení, • sušení dřeva použitého pro výrobu paliva, avšak pouze v případě že toto palivo není následně použito k výrobě elektřiny nebo tepla nebo elektřiny a tepla, na které je nárokována podpora. Limity spotřeby: Množství tepla účelně využitého na sušení bude limitováno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit, a mezní účinnosti sušení, která je bez ohledu na typ sušárny stanovena jednotně ve výši maximálně 1,5 MWh/t . Limitní množství odpařené vody, vyjádřené v kilogramech, a výsledné hodnoty mezní spotřeby tepla v přepočtu na tunu materiálu vstupujícího do procesu sušení jsou pro níže uvedené materiály definovány jako následující: • dřevo pro materiálové využití – nejvýše 450 kg vody resp. 675 kWh • dřevo pro palivo ke konečné spotřebě – nejvýše 300 kg vody resp. 450 kWh • obiloviny a olejniny – nejvýše 50 kg vody resp. 75 kWh • kukuřice na zrno – nejvýše 200 kg vody resp. 300 kWh 

Šlechtění a množení rostlin (skleníky) Limity spotřeby: Indikativní hodnotou pro vytápění skleníků v České republice bude měrná spotřeba tepla ve výši 500 kWh/m2.rok (při požadavku na udržení vnitřní teploty 20°C) v závislosti na požadované teplotě.

Další zvažované přípustné způsoby užití tepla jsou následující: Teplo dodané pro potřeby chlazení. Typickými příklady dodávky tepla pro potřeby chlazení je klimatizování veřejných i soukromých budov, klimatizování prostor pro skladování potravin (ryby, maso, ovoce, zelenina), chlazení mléka. Procesní teplo pro dezinfekci nebo pasterizaci vstupních substrátů (je-li to vyžadováno legislativou, tj. nařízení EU č. 1774/2002) Teplo dodané na průmyslové procesy (pokud zde teplo kryje ekonomicky odůvodněnou poptávku, případně že nahrazuje jinak využívaná fosilní paliva) Za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů se nepovažuje zejména využití tepla: Teplo pro ohřev substrátu ve fermentoru bioplynové stanice. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby organických hnojiv. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby paliv.

Září 2013

23

SEVEn

BiogasHeat


Procesního teplo pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujícího do fermentoru v případě, že nejsou vyžadovány platnými právními předpisy, Teplo pro dodatečnou výrobu elektřiny (např. využitím ORC jednotky).

8.4

Způsob prokazování

Při dokladování množství tzv. užitečného tepla bude nutné postupovat v souladu s ustanoveními připravovaného výkladového stanoviska ERÚ, až bude fakticky uveřejněno (předpoklad podzim 2013). Jakékoliv deklarované množství užitečného tepla pro daný účel by měl být přitom výrobce schopen doložit pro případ možné kontroly hodnověrným způsobem (tj. např. měřením spotřebovaného tepla dodaného třetím stranám, počtem stavů hospodářských zvířat, dodacími listy nakoupených surovin pro sušení apod.). Bude-li současně výrobce nárokovat zelený bonus za KVET, bude povinen podat na MPO žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné KVET, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 453/2012 Sb. Pro možné vyplácení zelených bonusů za KVET pak bude nutné provést registraci do systému OTE v souladu s ustanovením vyhlášky ERÚ č. 346/2012 Sb. A následně pak vyplňovat pravidelné měsíční výkazy. V nich je kromě hodnot výroby užitečného tepla rovněž nutné uvádět účinnosti (hrubé) výroby elektřiny a tepla, jejichž prostřednictvím se ověřuje splnění ustanovení vyhlášky MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Má-li být teplo prodáváno pro zisk třetím stranám, bude pak nutné v souladu s Energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb.) rovněž získat licenci na výrobu a rozvod tepla a stát se licencovaným dodavatelem.

Září 2013

24

SEVEn

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Opatov. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV

Recommend Documents