Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice ŽAMBERK

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice ŽAMBERK

ZÁŘÍ 2013


Zpracovatel:

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252 115 F: +420 224 247 597 Email: [email protected] Internet: www.svn.cz Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Bohuslav Málek (Externí spolupráce: Ing. Karel Štěbeták K – Projekt)

Dovětek: Tato studie je součástí veřejně dostupného výstupu „D 3.5“ projektu „BiogasHeat“. Projekt je podporován Evropskou komisí v rámci programu Intelligent Energy for Europe (IEE). Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu přebírají jeho autoři. Obsah materiálu nevyjadřuje stanovisko Evropské unie. Agentura EACI (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), která program IEE administruje, ani Evropská komise nejsou zodpovědné za jakékoliv využití informací obsažených v této publikaci. Pracovní aktivity projektu „BiogasHeat“ probíhají současně v 9 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách www.biogasheat.org.

Září 2013

2


Obsah 1

Úvod - předběžná studie proveditelnosti ____________________________ 4

2

Informace o stanici _____________________________________________ 5

3

2.1

Umístění _________________________________________________________ 5

2.2

Technické informace _______________________________________________ 5

2.3

Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) _________________ 7

Stávající míra užití tepla z BPS ____________________________________ 9

4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) ________________________________________________ 10

5

4.1

Stávající spotřeby tepla v areálu farmy _______________________________ 10

4.2

Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) _________ 10

Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS _________ 12 5.1

Technické řešení _________________________________________________ 12

5.1.1 Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektů v areálu OLÚ Albertinum ________________________________________________ 12 5.1.2 Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektu Centra sociální péče města Žamberk ____________________________________ 14 5.1.3 Varianta 3: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb vybraných objektů v centru města ________________________________________________ 17 5.2

Ekonomické hodnocení ____________________________________________ 19

5.3

Rámcové právní podmínky _________________________________________ 21

5.4

Sociální hlediska _________________________________________________ 22

5.5

Finanční hlediska _________________________________________________ 22

5.6

Ekologické efekty_________________________________________________ 23

6

Souhrn předběžné studie proveditelnosti __________________________ 24

7

Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice

25

8 Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET _____________________________________ 27 8.1

Definice užitečného tepla __________________________________________ 27

8.2

Výpočtová metodika procesu KVET _________________________________ 27

8.3

Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS _______________________________ 28

8.4

Způsob prokazování ______________________________________________ 31

Září 2013

3


1

Úvod - předběžná studie proveditelnosti

Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen také „BPS“). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost KAVEMA, s.r.o., (dále také jen „společnost“ či „investor“) spoluvlastněná firmami VEMAS, a.s., VIKA Kameničná, a.s., a firmou MAREK zemědělská technika s.r.o. Svou bioplynovou stanici ve svém středisku ve stejnojmenné obci společnost uvedla do provozu v roce 2011 a tento materiál hodnotí opatření, která byla v rámci osobní návštěvy a následných diskuzí se zástupci investora identifikována jako perspektivní. S cílem posoudit jejich technické předpoklady, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit podmínky investičních případně provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Tato předběžná studie proveditelnosti by však neměla být považována za podklad pro konečné rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie je zpracována na základě osobní prohlídky BPS a informací a podkladů od zástupců společnosti o stávající technologii BPS i zemědělského areálu, kde se nachází (např. energetický audit projektu BPS, historické spotřeby energií apod.).

Září 2013

4


2

Informace o stanici

2.1

Umístění

Bioplynová stanice se nachází v areálu společnosti VEMAS, a.s., ležícím cca 1 km severovýchodním směrem od města Žamberk. Farma se zaměřuje na chov prasat a selat a dislokace BPS do jejího areálu má přinášet několik pozitiv (napomůže v budoucnu se zpracováním kejdy, sníží podniku náklady za energie, minimalizuje vliv stanice na samotné město). Stanice je situována do severní části areálu (GPS: 50°5'35.953"N, 16°29'2.106"E) a částečně bude po dokončení skladovacích ploch na pěstované vstupy zasahovat i na pozemky, které jsou ve vlastnictví města.

UMÍSTĚNÍ BPS AREÁL FIRMY VEMAS, a.s.

Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS

2.2

Technické informace

Bioplynová stanice byla vybudována dle technologického know-how německé společnosti BHKW Johann Hochreiter Biogas Planung Beratung GmbH, kterou na českém trhu zastupuje výhradní licenční partner Johann Hochreiter s.r.o. Tuzemský dodavatel eviduje ve svých referencích více než dvě desítky realizací a patří v ČR mezi přední firmy tohoto oboru. Charakteristickým znakem nasazené technologie je koncepční řešení hlavního fermentoru jako plynotěsně uzavřené, vyhřívané a automatický promíchávané betonové jímky uvnitř rozdělené mezistěnou na dva oddělné prostory (tzv. uspořádání „kruh v kruhu“). V tomto případě má fermentor průměr 40m a výšku 6m a užitný objem necelých 7 tis. m³. Díky svažitosti pozemku je fermentor z JV pohledu de facto v úrovni terénu a splývá s okolím, jeho střecha je betonová, pokrytá kačírkem s výřezy pro přístup k míchadlům ad. strojové technice, kterou je fermentor osazen. Stanici dále tvoří dvojice samostatně stojících, rovněž plynotěsně uzavřených nadzemních betonových nádrží, každá o rozměrech 26/6 m, se střechou tvořenou dvouplášťovým plynojemem. První z nich slouží jako takzvaný dofermentor a druhá pak má funkci koncového skladu digestátu (pro jeho dočasné uskladnění před odvozem jako hnojivo na pole). Užitný objem každé z jímek činí necelé 4 tis. m³. Všechny tři nádrže jsou zapojeny Září 2013

5


seriově, tj. substráty nejprve vstupují do hlavního fermentoru a pak až pokračují po určitém zdržení dále do dofermentoru a nakonec do koncového skladu digestátu. Hlavní fermentor a dofermentor mají vnější plášť tepelně izolován a opatřen krycím trapézovým plechem. Udržování fermentované směsi v tzv. mezofilním prostředí (teploty 40 až 45 °C) zajišťuje nerezové topné potrubí umístěné na vnitřních stěnách nádrží. Teplo je k nim přiváděno ze strojovny kogenerace, v níž se nachází rozdělovač topných okruhů. Pevné vstupní substráty jsou do procesu dodávány přes dávkovací zařízení Flieg Polypro tvořené velkoobjemovou násypkou a šnekovými podavači s pohyblivou podlahou, kejda je pak do fermentoru dopravována za pomoci čerpadel z uskladňovací jímky a slouží současně jako ředící tekutina (optimalizuje podíl vody ve vstupech). Vyráběný bioplyn je z prostoru hlavního fermentoru kontinuálně odebírán a buď dočasně uskladněn v plynojemu obou ostatních nádrží či přímo veden po případném zbavení vlhkosti (kompresorovým chlazením) ke spotřebě do strojovny motorové kogenerace. Stávající produkce bioplynu dosahuje hodinově 550 až 580 Nm3, což umožňuje využívat plný výkon instalované kogenerační jednotky, kterou je MWM TCG 2020 V12 od stejnojmenného německého výrobce MWM. Jednotka je vybavena soustrojím zážehový motor - el. generátor o jmenovitém el. výkonu 1 200 kWe, příkon v palivu (bioplyn) dosahuje cca 3 MW. Jednotka je pro svůj provoz vybavena uzavřeným chladícím okruhem (zajišťuje chlazení bloku motoru, prvního stupně plnící směsi, oleje a také spalin až na výstupní teplotu okolo 150 °C), z kterého je přes deskový výměník možné teplo odvádět k dalšímu užití – typicky o výstupní teplotě okolo 90 °C. Dle dodavatele kogenerační jednotky má takto dále využitelný tepelný výkon činit téměř 1237 kWt. Teplo nepředané k dalšímu využití je za pomoci vzduchových chladičů, jež jsou součástí chladícího okruhu, vysáláno do ovzduší. V letošním roce investor připravuje navýšení elektrického a tepelného výkonu stanice. V přípravě je instalace druhé kogenerační jednotky od stejného výrobce (typ MWM TCG 2016V16C), která využije navýšený rezervovaný mezní výkon dodávatelný stanicí do veřejné distribuční sítě a nabídne dodatečných 550 kW elektrických a 553 kW tepelných. Po instalaci druhého kogeneračního stroje budou moci být jednotky provozovány na maximální elektrický výkon 1 750 kWe, čemuž bude odpovídat výkon v teple cca 1790 kWt. Jednotka bude využívat navýšenou výrobu bioplynu z intenzifikovaného provozu, který investor alespoň v některých částech roku plánuje zavést, bude-li mít k tomu dostatek surovin a také využití pro vyráběné teplo. Při plné výrobní kapacitě by tak stanice mohla denně vyrobit přes 40 MWh elektřiny a tepla a při očekávané intenzitě provozu obou jednotek během roku (větší po dobu ~ 8 tis. hod/rok, menší pak ~ 4 tis. hod/rok) a odpočtu vlastních energetických potřeb by roční suma dále využitelné elektřiny a tepla mohla dosahovat téměř 11 GWh u každého z médií. To je pro srovnání takřka 40 (!) tis. GJ tepla, které může krýt roční potřeby několika set domácností. Z tohoto důvodu je namístě hledat racionální možnosti pro jeho alespoň částečné využití.

Září 2013

6


Tab. č. 1 - Základní technické parametry instalovaných zdrojů el. a tepelné energie na BPS MWM TCG 2020 V12

MWM TCG 2016 V16C

Jmenovitý / Skutečný mezní el. výkon [kW]

1 200

800 / 550

Jmenovitá el. účinnost [%]

41,5

41,6

Mezní využitelný tepelný výkon [kW]

1237

553

chlazení motoru, oleje a 1. stupně pal. směsi

636

~ 300

spaliny*

601

~ 275

Předpokládaná roční výroby elektřiny brutto/netto [GWh]**

9,6 / 8,8

2,2 / 2,1

Předpokládaná roční výroby tepla brutto/netto [GWh]**

9,9 / 8,9

2,3 / 2,3

Zdroj

z toho:

*) Při vychlazení spalin na teplotu ~ 150 °C **) Výroba elektřiny a tepla brutto odpovídá u větší kogenerační jednotky (dále jen KGJ) 8 tis. hodinám chodu na jmenovitý výkon za rok, u menší pak 4 tis. hodinám na skutečný mezní výkon ročně; netto výroba elektřiny u větší KGJ předjímá 8 % vlastní technologickou spotřebu elektřiny a u menší jen 3 % (zahrnuje jen strojovnu KGJ); v případě výroby tepla netto je vlastní spotřeba stanice uvažována 10 % u větší jednotky a 0 % u menší (potřeby tepla BPS kryty z větší jednotky)

2.3

Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS)

Provozovatelé bioplynových stanic jsou dnes buď ekonomicky motivováni či dokonce i vázáni (podmínkami přiznané investiční případně i provozní podpory) zajistit pro vyráběné teplo z bioplynu alespoň částečné smysluplné využití. V případě hodnoceného projektu musí investor hledat využití pro množství tepla odpovídající 10 % netto výroby elektřiny z té části el. výkonu, který byl uveden do provozu v roce 2012 (tj. pro roční výrobu elektřiny netto necelých 9 GWh tomu odpovídá závazek využít alespoň 10 % ve formě tepla, tj. 0,9 GWh resp. 3,2 tis. GJ tepla). Jinak hrozí přeřazení bonifikace výroby elektřiny z takzvaného tarifu AF1 na AF2, což by mělo dopad do výrazného poklesu tržeb za vyráběnou elektřinu (v řádech milionů Kč ročně). Protože ale v letošním roce hodlá el. výkon stanice rozšířit přidáním další KGJ, bude platným cenovým rozhodnutím ERÚ (č. 4/2012) ještě motivován k využití tepla z tohoto zdroje ve výši odpovídající tzv. základnímu a doplňkovému bonusu za elektřinu vyrobenou v takzvané vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla (dále jen také „KVET“). Jeho suma činí pro letošní rok 500 Kč/MWh. Pokud by nová KGJ byla provozována v průměru 4 tis. hodin v roce a podařilo se najít využití pro takový podíl výroby tepla, že celková efektivní účinnost využití bioplynu dosáhne alespoň 75 %, veškerá vyráběná elektřina brutto by byla uznána jako vyrobená v režimu vysokoúčinné KVET a měla by nárok na výše uvedený příspěvek, což by znamenalo dodatečný výnos ve výši přesahující 1 mil. Kč/rok. Z výše uvedeného vyplývá, že provozovatel stanice je relativně významně motivován hledat pro vyráběné teplo smysluplné využití. Jaké způsoby využití tepla budou uznávány jako přípustné má v nejbližší době upřesnit výkladovým stanoviskem Energetický regulační úřad. V příloze uvádíme podrobný popis Září 2013

7


navrhovaných uznávaných způsobů s konkretizací postupu, jak je určit a dokládat s tím, že přípustné budou v zásadě tyto rámcové možnosti: 

krytí tepelných potřeb (vytápění, přípravy teplé vody, sušení, možné chlazení) objektů a zařízení, které jsou v blízkosti stanice a ve vlastnictví stejné právnické osoby a



dodávka dále využitelného tepla jiným subjektům (na základě vydané licence o výrobě a distribuci tepelné energie v souladu s energetickým zákonem 458/2000 Sb.);

Vše za předpokladu, že se jedná o teplo, které bude krýt ekonomicky odůvodnitelnou poptávku po teple či chladu a tedy, že je ekonomicky smysluplná. Protože v případě zeleného bonusu za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (zkráceně KVET) je tato provozní podpora vyplácena nikoliv za užitečně využité teplo, ale elektřinu, která byla vyrobena v režimu tzv. vysokoúčinné KVET, v příloze je stručně současně objasněna metodika výpočtu množství elektřiny s nárokem na tento zelený bonus. Pro bioplynové stanice s kogenerační jednotkou na bázi spalovacího motoru zjednodušeně platí, že množství elektřiny s nárokem na podporu (EKVET) je dáno jako součin hrubé (svorkové) výroby elektřiny (ESV) a poměru tepla uznaného jako užitečné (Quž) k jeho brutto výrobě (Qbrutto). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient „C“, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se násobí množství užitečného tepla dodaného k dalšímu užití mimo BPS: EKVET = Quž * CSKUT, kde CSKUT = ESV / Qbrutto Za hrubou výrobu tepla Qbrutto se přitom rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 °C). Nemá-li KGJ ale osazen spalinový výměník, pak by koeficient „C“ měl být stanoven podle vzorce: CSKUT = ηe,sv / (0,75 - ηe,sv) K metodice výpočtu množství elektřiny z vysokoúčinné KVET je nutné podotknout, že výše uvedený vzorec využívající koeficientu „C“ platí jen do určité hranice efektivní energetické účinnosti jednotky ve sledovaném období (typicky měsíc případně rok). Přesáhne-li ji, veškerá vyrobená elektřina je automaticky prohlášena jako za pocházející z vysokoúčinné KVET. Pro kogenerační jednotky na bázi stacionárních spalovacích motorů je touto hraniční účinností hodnota, kdy celková suma vyrobené elektřiny brutto a užitečného tepla odpovídá alespoň 75 % tepelného příkonu jednotky.

Září 2013

8


3

Stávající míra užití tepla z BPS

Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS a díky teplofikaci zemědělského areálu, v kterém se stanice nachází, i pro krytí tepelných potřeb farmy. Žamberské středisko VEMASu se zaměřuje na intenzivní odchov selat a prasat, trvale je v něm chováno více než 8 tis. kusů zvířat, které jsou podle stáří dislokovány do několika objektů (porodna, předvýkrm, výkrm). Kromě objektů pro vlastní chov se v areálu nachází dále administrativní budova a také dílny. Před uvedením stanice do provozu byly tepelné potřeby farmy kryty kotli na zemní plyn, které byly umístěny do jednotlivých objektů. V areálu bylo instalováno celkem 9 kotlů o celkovém instalovaném tepelném výkonu převyšujícím 400 kW. S ohledem na historické roční náklady za spotřebu zemního plynu (v letech 2010 až 2012 se pohybovaly v rozmezí 0,7 až 1 mil. Kč bez DPH) lze spotřebu plynu odhadovat ve výši 600 až 700 MWh/rok, měřeno ve spalném teple plynu. Efektivní spotřeba tepla mohla být o 10-15 % nižší (500 až 600 MWh/rok). Výstavbou teplovodů do jednotlivých objektů bude možné tyto potřeby plynu plně nahradit dodávkami tepla z BPS. To by při zohlednění nevyhnutelných ztrát při distribuci tepla (odhadovat je lze až na několik desítek megawatthodin ročně při použití standardního izolačního materiálu typu pěnový polyethylen) mohlo znamenat celkové spotřeby tepla majícího původ v BPS pro tyto účely v rozmezí 550 až 650 MWh ročně alias něco okolo 2 tis. GJ/rok. Nadále tak bude možné hledat využití pro více než 80 % tepla vyráběného stanicí, čemuž v závislosti na intenzitě provozu druhé KGJ bude odpovídat celoroční suma 8 až 10 tis. MWh alias +/- 30 i více tisíc GJ tepla ročně.

Září 2013

9


4

Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených)

4.1

Stávající spotřeby tepla v areálu farmy

Jak už bylo uvedeno výše, stávající potřeby tepla v zemědělském areálu VEMAS se již podařilo přepojit na volné výrobní kapacity BPS. Pro tento účel bylo položeno v areálu systém teplovodního potrubí o délce cca 500 m (výkopu) s výměníkovými stanicemi v jednotlivých vytápěných objektech. Teplo je do soustavy dodáváno z rozvaděče zřízeného ve strojovně kogenerace BPS. Další stávající potřeby tepla se v areálu nevyskytují.

4.2

Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS)

Při hledání nových možných odběrů tepla se typicky u bioplynových stanic umístěných v zemědělských areálech provozovatelé zaměřují na zavedení sušení různých materiálů, u nichž sušení přispívá k jejich ekonomickému zhodnocení. Nejčastěji jím je dřevo, ať už pro další materiálové užití nebo jako palivo. Někteří provozovatelé však přistupují i k sušení zemědělských materiálů, které si s ohledem na ceny konvenčních zdrojů tepla nemohli dříve dovolit (např. seno, sláma, různé byliny). Sušení těchto komodit zlepší přinejmenším jejich skladovatelnost. Zatím spíše v zahraničí se pak uplatňuje využití přebytků tepla pro sušení mechanicky odvodněných tuhých nezfermentovaných zbytků organické hmoty v digestátu, tzv. separát, který pak může nalézt využití jako koncentrované organické hnojivo, nebo stelivo anebo nejkrajnějším případě jako palivo. „Teplem z bioplynky“ se ale již vytápí například skleníky pro pěstování bylinek či ovoce, různé intenzivní chovy ryb anebo se konvertuje na chlad za pomoci absorpčních chladících jednotek. Teplo lze i využít pro dodatečnou výrobu el. energie (za pomoci parního motoru případně jednotky ORC); zpravidla však nemá toto řešení ekonomické opodstatnění, není-li elektřině přiznána stejná cena, jakou má el. energie ze samotné kogenerační jednotky. V případě stanic majících dostatečně veliký tepelný výkon a které jsou vybudovány v rozumné vzdálenosti od větší bytové, nebytové či průmyslové zástavby se pak jako ekonomicky nejvíce smysluplné může jevit uskutečnit výstavbu propojovacího teplovodu případně plynovodu s tím, že teplo by z bioplynové kogenerace bylo využito až v těchto vzdálených lokalitách. A právě tato poslední možnost se jeví u posuzovaného projektu jako perspektivní. Areál stejně jako stanice leží necelé dva kilometry od centra města Žamberku, v kterém se nachází vícero potenciálních spotřebitelů tepelné energie. Tím nejbližším je areál Odborného léčebného ústavu Albertinum (OLÚ), ležící necelých 1,5 km západním směrem od stanice. V areálu léčebny se nachází 13 vytápěných objektů zásobovaných, s výjimkou tří decentrálně vytápěných objektů, z centrální plynové kotelny osazené dvěma kotli na zemní plyn o součtovém tepelném výkonu 1,4 MW. O několik set metrů jižním směrem od OLÚ na Albertovo nám. se pak nachází Centrum sociální péče (CSP) města Žamberk. Centrum nabízí ubytování pro cca 100 osob v celkem 89 bytech a včetně společného zázemí má podlahovou plochu více než 6 tis. m2. Celý objekt je sice v současnosti vytápěn elektrickými přímotopy umístěnými v jednotlivých místnostech, souhrnné náklady na topení a přípravu teplé vody elektřinou mohou opodstatnit investici do

Září 2013

10


ústředního vytápění s možným přednostním zásobováním (výrazně levnějším) teplem z BPS. Třetí perspektivní možností je samotné centrum města, které je dále jižním směrem na druhém břehu říčky Divoké Orlice. Ve vzdálenosti několika set metrů od Albertovo náměstí je Masarykovo náměstí, v jehož blízkosti se nachází zámek Žamberk (uvnitř se střední školou obchodu, řemesel a služeb zřizovanou Pardubickým krajem), dále objekty bývalých vinařských závodů podél ul. Zámecká, které mají být rekonstruovány na dům seniorů s kulturně-společenským centrem dokonce i krytým bazénem), ulicí Nádražní pak dále gymnázium (Nádražní 48), Městský úřad, Úřad práce a pošta (v jediné budově na adrese Nádražní 833) a základní škola (28.října 581) – tedy celá řada potenciálních odběrů tepla v nemalé míře. V neposlední řadě je však rovněž vhodné zmínit existenci sportovního areálu Pod černým lesem u Divoké Orlice. Zahrnuje venkovní bazén (který dnes není vytápěn), dále camp, v němž je v létě potřeba teplá voda, dále také tenisové haly a klubové zázemí, které musí být přes topnou sezónu vytápěny, v blízkosti je i velký fitness. Lokace tohoto centra však není pro výstavbu teplovodu s ohledem na potenciální odběry příliš dobrá a za stávající situace může být teoreticky smysluplným spíše pouze plynovod, kterým by byly přepravovány přebytky bioplynu, které nenajdou využití v motorové kogeneraci. Nasazení plynovodu může prodloužit rádius potenciálních odběrů tepla až na několik kilometrů, což by teoreticky mohlo znamenat propojení bioplynové stanice s kotelnami CZT v jižní části města. Jedná se o tyto čtyři kotelny: v ul. Klostermanova č.p. 990, tepelný výkon 2,54 MW, v ul. 28. října č.p. 1375, tepelný výkon 6,96 MW, kotelna na Novém sídlišti U žirafy, tepelný výkon 1,5 MW, a kotelna na Sídlišti U polikliniky, tepelný výkon 0,3 MW. U největší z nich (v ul. 28. října č.p. 1375) se navíc připravuje projekt modernizace, který má zahrnovat instalaci kogenerační jednotky na zemní plyn. Ze získaných podkladů, dat a uskutečněných rozhovorů byly vytipovány jako nejvíce perspektivní tři možné rozvojové varianty využití tepla z BPS výstavbou teplovodu pro zásobování vybraných odběrů ve městě: 

Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektů v areálu OLÚ Albertinum



Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektu Centra sociální péče města Žamberk



Varianta 3: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb vybraných objektů v centru města

Těmto variantám je dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technickoekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy.

Září 2013

11


5

Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS

5.1

Technické řešení

5.1.1

Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektů v areálu OLÚ Albertinum

Areál Odborného léčebného ústavu Albertinum (dále jen „OLÚ“ či „Ústav“) leží ve vzdálenosti cca 1,5 km od BPS západním směrem. Zřizovatelem ústavu je Pardubický kraj a je určen pro léčbu osob trpících plicními chorobami, lehčími psychiatrickými poruchami (otevřená léčba) a osob dlouhodobě nemocných a osob sociálně slabých vyžadujících si trvalou lékařskou péči. Léčba se odehrává v několika povětšinou samostatně stojících objektech po areálu majících celkovou lůžkovou kapacitu téměř 250 lůžek (objekty 2, 4, 5 a 7). Jsou zde také laboratoře a rentgen (objekt 3), administrativní zázemí ústavu s ambulancí (objekt 1), jídelna s kuchyní (objekt 9), prádelna a dále také bufet/knihovna a technicko-hospodářské zázemí tvořené mj. bývalou centrální kotelnou a bývalou výměníkovou stanicí, do které se v rámci modernizace tepelného hospodářství v roce 2008 centrální kotelna přesunula. Tato změna a další energeticky úsporná opatření (objektová příprava teplé vody, osazení radiátorů termostatickými hlavicemi ad.) byla realizována společně jako tzv. projekt EPC a umožnila výrazně snížit původní spotřeby tepla (respektive plynu) na stávající hodnoty. Ročně dnes areál spotřebuje jen možná polovinu spotřeby tepla respektive plynu před modernizací tepelného hospodářství. Realizátor projektu EPC (společnost Siemens) garantuje zřizovateli ústavu roční úsporu tepla na úrovni min. 7,3 tis. GJ/rok oproti referenční spotřebě (20,7 tis. GJ) s trváním až do roku 2018. V „nové“ centrální kotelně (objekt č.p. 677) jsou umístěny dva plynové teplovodní kotle o tep. výkonu 0,7 MW každý a dále pak také parní vyvíječ o výkonu 1000 kg páry/hod (odpovídá tepelnému výkonu cca 0,7 MW). Pára slouží pro sterilizaci a prádelnu, které jsou v přímé blízkosti kotelny, a topná voda vyráběná ekvitermně kotli je rozváděna dvojtrubním potrubím do připojených objektů, kde jsou předávací stanice tepla zajišťující ústřední vytápění (ÚT) a objektovou přípravu teplé vody (TV). Tři z objektů, které si vyžadují vytápění, nejsou na kotelnu připojeny (objekt č.p. 627 ležící na parcele č. 1330, objekt č.p. 223 na parcele č. 1337/2 a truhlárna na parcele č. 1337/3) a mají vlastní zdroje tepla (plynové kotle s tepelným výkonem 2 x 72 kW a 1 x 48 kW). Celkový objem odebraného ZP všemi spalovacími zdroji tepla v roce 2012 činil 325 tis. m3 = 3 437 tis. kWh spal. tepla za celkovou částku cca 3,8 mil.Kč bez DPH (odpovídá cca 370 Kč/GJ vyrobeného tepla). Z tohoto množství na kotle v hlavní kotelně připadalo dle podružného měření 180 tis. m3 bez korekcí, tedy cca 55 %. Zbývající spotřeba se odehrávala na parním vyvíječi a objektových kotelnách. Prostým poměrem tepelných výkonů by na ostatní objektové kotelny mohlo připadat odhadem cca 20 tis. m3 plynu a parní vyvíječ by spotřeboval ostatní plyn (tj. cca 125 tis. m3/rok). V základním scénáři se jeví jako řešitelné, že by objekt, kde se nachází současná centrální kotelna (tj. bývalá parní VS), byl doplněn o kompaktní předávací stanici o tepelném výkonu 1 až 1,5 MW a stávající plynové kotle by přešly do režimu záložních zdrojů. Teoreticky by tak 100 % spotřeby plynu na kotlích v kotelně mohlo nahradit teplo z BPS. Září 2013

12


Vezmeme-li do úvahy, že průměrná účinnost výroby tepla na stávajících kotlích se může v celoroční sumě pohybovat v rozmezí 90 až 92 % v poměru k výhřevnosti paliva (kotle jsou standardního typu, bez schopnosti využít kondenzační teplo spalin), z jedné spotřebované megawatthodiny tepla (vyjádřeno spalným teplem plynu) se tak může vyrobit průměrně 810 až 830 kWh tepla. V roce 2012 tak kotelna mohla vyrobit teplo měřené na patě zdroje v množství převyšujícím 1,5 GWh alias 5,5 tis. GJ. Protože ale v příštím roce dojde ke komplexnímu zateplení (vč. výměny oken, izolace svislých obvodových konstrukcí i střechy) u objektů, které jsou vytápěny z hlavní areálové kotelny, lze u části tepla dodávaného z centrální kotelny na vytápění očekávat pokles spotřeby o 25-30 %. Jelikož poměr tepla spotřebovaného na vytápění a přípravu TUV je odnes odhadován na 75 ku 25 %, znamenalo by to absolutní snížení potřeby tepla z centrální kotelny o min. 1 až 1,2 tis. GJ/rok. Dlouhodobý výhled tak hovoří o možné užitečné dodávce tepla ve formě teplé vody z BPS ve výši 4,5 resp. 5 tis. GJ ročně či jinak cca 1250 MWh až 1400 MWh/rok. Vyšší hodnota je reálnou spíše v případě současné výstavby teplovodů do dislokovaných objektů majících dnes vlastní kotelnu a/nebo při využití části tepla na předehřev vody přiváděné do parního vyvíječe. S ohledem na skutečnost, že správa areálu preferuje jen nejnutnější výkopové práce, jeví se jako nejvhodnější využít pro pokládku propojovacího teplovodu v areálu betonového kanálu vedoucího z prostoru bývalé centrální parní kotelny v severní části areálu (dnes zázemí údržby, objekt na parcele číslo 5055) do objektu dnešní kotelny (objekt č.p. 677). Teplovod by byl přiveden do areálu po v budoucnu upřesněné trase ideově naznačené na mapce níže. V trase se nacházejí pozemky města Žamberku (parcela č. např. 3725/1, 3725/2, 3724/1), Pardubického kraje (parcela č. 1333) a dále několika soukromých osob. Délka teplovodu by mohla činit 1,8 až 2 kilometry (při přímé trase hlavního teplovodu by bylo možné do této sumy započítat i propojovací potrubí k objektům s dnes samostatnými kotelnami). Pro přenos požadovaného tepelného výkonu (do 1,5 MW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 125 až 150. Potrubím by zvýšením hodnoty dopravní rychlosti bylo možné ale přenášet i vyšší tepelný výkon (při 1,8 l/s by u DN 150 to bylo 3 MW při teplotním spádu 90/70 °C).

TEPLOVOD DÉLKY do 2 km

AREÁL OLÚ ALBERTINUM

Obr. č. 2: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS do areálu OLÚ Albertinum

Září 2013

13

BPS


5.1.2

Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektu Centra sociální péče města Žamberk

Centrum sociální péče (dále jen „CSP“ nebo „Centrum“) je druhým nejblíže umístěným významným potenciálním odběratelem tepla. Nachází se de facto přímo pod areálem OLÚ, na Albertovo náměstí, a nejpřímější cesta k němu od bioplynové stanice je podél ulice Pod Sanatoriem. Centrum poskytuje ubytovací služby občanům se sníženou soběstačností, kteří potřebují úkony pečovatelské služby. Ubytování je nabízeno v 89 malometrážních bytech, tvořených jednou příp. dvěma obytnými místnostmi s kuchyňským koutem a sociálním zázemím (koupelna, toaleta). Kapacita služeb je uváděna jako až pro 175 osob, průměrný počet ubytovaných však s ohledem na strukturu a velikost bytů (72 jednopokojových s průměrnou podlahovou plochou 30 m2, 15 dvoupokojových s průměrnou výměrou 44 m2 a dva bezbariérové byty každý mající cca 41 m2) bude nižší (odhadujeme 100-120 osob). Souhrnná podlahová plocha bytů činí cca 2,9 tis. m2, z toho obytných místností cca 2 tis. m2. Centrum je stavebně tvořeno třemi objekty (nazývány jako A, B, C), každý se 4 NP vč. obytného podkroví. Mezi objekty A - B a B - C jsou vybudovány prosklené propojovací krčky sloužící jako společný vchod z ulice. Centrum bylo vybudováno v 90. letech minulého století, čemuž odpovídají i tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí, a cca před 10 lety byla ubytovací kapacita vestavbou podkroví na současný stav. Systém vytápění a přípravy teplé vody je plně decentralizován, každý z bytů je vybaven elektrickými přímotopy a zásobníkovým ohřívačem vody, což umožňuje nájemcům užití veškeré elektřiny, tj. nejen na vytápění a ohřev teplé vody, ale i svícení, vaření či chod elektrospotřebičů, ve zvýhodněných distribučních sazbách (typicky D45d) a tedy s relativně příznivou cenou elektřiny. Byty jsou poskytovány na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi vlastníkem - městem a vybraným nájemcem a spotřeba elektřiny není součástí nájmu, ale je hrazena samostatně přímo smluvnímu dodavateli elektřiny, který si nájemce svobodně zvolí. Ubytovací kapacity pak doplňují společné prostory pro podpůrné služby a personál centra (pečovatelská služba, rehabilitace, společenská místnost, tělocvična, prádelna, jídelna pro zaměstnance, kanceláře atd.). Celková podlahová plocha těchto prostor není známa, ale s ohledem na jejich dislokaci (nachází se v objektu B a C, převážně v přízemí) může představovat dalších 450-550 m2. Tyto prostory jsou převážně vytápěny podlahovými přímotopy. Včetně komunikačních prostor (tj. chodby, schodiště, ad.) by celková zastavěná plocha mohla činit 4,5 až 5 tis. m2.

Září 2013

14


Obr. č. 3 – Orientační plán Centra sociální péče města Žamberk

Souhrnné energetické nároky CSP na vytápění a přípravu teplé vody nejsou s ohledem na absenci centrální soustavy známy. V případě bytů lze s využitím předaných faktur historických spotřeb elektřiny u vybraného vzorku (17 bytů) lze usuzovat, že celková spotřeba elektřiny dosahuje 300 až 350 MWh/rok. S ohledem na vybavenost domácností může přitom velká část z této hodnoty (odhadujeme v průměru 75-80 %) připadat na vytápění a přípravu teplé vody v zásobníkových ohřívačích. Elektřina spotřebovávaná na svícení, elektrospotřebiče a vaření představuje zbývající část a v průměru na jeden byt zřejmě nebude přesahovat hodnotu 600 - 700 kWh/rok. V přepočtu na metr čtvereční podlahové plochy bytů se tak měrná spotřeba elektřiny na vytápění a přípravu teplé vody může pohybovat pod 100 kWh/m2.rok, což s ohledem na tepelně-technické vlastnosti stavby (svislé obvodové stěny zatepleny jen 5 cm izolací) indikuje relativně velmi nízkou hodnotu způsobenou zřejmě užíváním elektřiny nájemníky jen v nezbytné výši z důvodu její vysoké ceny. Obvyklé hodnoty měrné spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody u zařízení obdobného účelu a tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí bývají spíše i o desítky procent vyšší. Za stávající praxe nicméně absolutní spotřeba elektřiny na otop a ohřev TV za všechny byty by nepřesahovala více než 800 až 1 000 GJ/rok. Pro další výpočty je důležitá i průměrná cena elektřiny, která v loňském roce u vybraného vzorku bytů činila cca 3,4 Kč/kWh bez DPH.

Září 2013

15


V případě společných prostor jsou dnes energetické potřeby kryty ze společných elektroměrů pro každý objekt s tím, že samostatnými OM jsou také výtahy v každém objektu. Obdržené kopie faktur tří OM obsluhujících společné prostory v objektech A, B a C s výjimkou výtahů indikují celkovou roční spotřebu ve výši více než 100 MWh/rok. Protože v těchto prostorách může být elektřina na jiné než topné účely využívána intenzivněji, podíl elektřiny na vytápění příp. přípravu teplé vody může být o něco nižší (odhadujeme 60-70 %). Celkem tak spotřeba elektřiny na krytí tepelných potřeb ohřevu a otopu může u společných prostor činit mezi 200 až 250 GJ/rok. Sumární potřeby elektřiny v konečném užití na krytí tepelných potřeb u CSP tak mohou dosahovat za současných zvyklostí ubytovaných a personálu správy souhrnné výše 1000 až 1200 GJ ročně, z čehož na přípravu teplé vody může s ohledem na počet obyvatel (okolo 100 trvale žijících osob) připadat 25-30 % (tj. okolo 300 GJ/rok). V budoucnu se může na tepelných potřebách objektu pozitivně projevit fakt, že majitel objektu přistoupil v letošním roce k výměně většiny oken, což v praxi přináší snížení potřeby tepla na vytápění o 5, 10 i více procent. Na druhou stranu by řádné udržování vnitřní teploty obytných prostor objektu v topné sezóně na obvyklém tepelném komfortu (22-24 °C) znamenalo pravděpodobně zvýšení absolutní potřeby tepla řádově klidně o 10-20 %. Základní podmínkou možného započetí dodávek tepla z BPS do CSP je jeho předchozí dovybavení o systém ústředního vytápění případně i centrální přípravy teplé vody. Znamenalo by to výstavbu dvojtrubkového vertikálního i horizontálního teplovodního potrubí, osazení radiátorů a zřízení společné technické místnosti, kde by byla předávací stanice spolu s rozvaděči jednotlivých otopných okruhů případně i zásobníky na přípravu teplé vody. Odhadovaná kapacita tepelného výměníku by byla 300 až 400 kW včetně rezervy na přípravu teplé vody a jako příhodné se jeví jej umístit do objektu transformační stanice, pokud by to bylo z bezpečnostního a majetko-právního hlediska přípustné. Propojovací teplovod by byl veden přinejmenším až na hranici katastru obce po stejné trase, jako teplovod do OLÚ. Ve vhodném místě před hranicí OLÚ (viz obrázek níže) by odbočil jižním směrem do ulice Pod Sanatoriem, po které by byl veden až na Albertovo náměstí a do zvolené technické místnosti s předávací stanicí. Celková délka teplovodu by činila při takto vedené trase okolo 2,1 kilometru s tím, že samotná odbočka by měla délku cca 800 metrů. Pro přenos požadovaného tepelného výkonu (do 0,3-0,4 MW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 65 až 80. Potrubím by zvýšením dopravní rychlosti bylo možné opět přenášet i větší tepelný výkon.

Září 2013

16


TEPLOVOD

BPS

DÉLKY ~ 2,1 km CENTRUM SOC. SLUŽEB M.Ž.. místo odbočky

Obr. č. 4: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS do Centra sociální péče města Žamberku

5.1.3

Varianta 3: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb vybraných objektů v centru města

Tato třetí rozvojová varianta staví principielně na předchozích dvou a mohla by dále navýšit využití disponibilní tepelné kapacity na straně BPS a teplovodu, který by byl vybudován do OLÚ případně i CSP. Možných odběratelů tepla v centru města poblíž Masarykovo nám. je několik a atraktivní jsou zejména ty, u kterých by existovala potřeba tepla i v letním období. Pozornost tak na sebe poutá zejména plán přestavby areálu bývalých vinařských závodů v blízkosti zámku, kde má být vybudován domov pro seniory a kulturně-společenské centrum. Ubytovací kapacita by měla přesahovat 100 lůžek a součástí by měl být i krytý bazén a společenský sál. Přestože se jedná o projekt ve fázi přípravy projektové dokumentace pro získání potřebných povolení se zatím nepotvrzeným financováním, jeví se jako velmi příhodný pro výstavbu tepelného přivaděče. V letní a přechodové sezóně si může pro svůj provoz vyžadovat několik desítek kilowatt tepla, v zimním období pak v podobné výši jako CSP na Albertovo náměstí. Délka propojovacího potrubí z BPS až do tohoto areálu by mohla činit okolo 2,7 kilometru, samotné prodloužení trasy z místa CSP na Albertově náměstí přes ul. Hlubokou, Masarykovou náměstí a Zámeckou pak okolo 600-700 metrů. Prodloužením teplovodu o 100-200 metrů by pak bylo možné připojit i střední školu obchodu, řemesel a služeb, která dnes působí v prostorách samotného zámku. Dalším neméně zajímavým objektem je detašované pracoviště městského úřadu sídlícího spolu s Úřadem práce a poštou na adrese Nádražní 833. Společnou kotelnu provozuje Správa budov města Žamberk s.r.o. a roční spotřeba tepla včetně přípravy teplé vody dosahuje cca 1250 GJ, což indikuje instalovaný tepelný výkon kotelny mezi 200 až 300 kW. Délka propojovacího potrubí z BPS až do tohoto objektu by byla obdobná, z Masarykova náměstí by samotná trasa teplovodu činila 250-300 metrů s tím, že by současně bylo možné na trase připojit například ještě gymnázium (Nádražní 48). Prodloužením trasy teplovodu podél Nádražní ulice o dalších cca 100 metrů by pak bylo možné teplo dovést až do základní školy Žamberk, která se nachází na křižovatce ul.

Září 2013

17


Nádražní a 28.října (adresa 28.října 581). Předpokladem smysluplnosti by však bylo, aby v ní zřizovatel vybudoval systém ústředního vytápění, protože dnes je objekt vytápěn akumulačními kamny (souhrnná spotřeba elektřiny více než 300 MWh/rok). Shrnuto, nad rámec teplovodu do CSP by bylo potřeba vybudovat dalších cca 1 až 1,2 kilometru potrubí (míněno délky výkopu) s výhledem připojení objektů majících odhadovanou mezní tepelnou potřebu v odhadované výši 500 až 800 kW s perspektivou možných dodávek tepla i v přechodové a letní sezóně. Celkový objem dodávek tepla lze v této chvíli ale pouze a jen odhadovat, protože přednostně budou kryty potřeby tepla na straně OLÚ a teoreticky CSP. Pokud by v průběhu zimy bylo možné alokovat na tyto odběry v centru města reálně v průměru 400 až 500 kW tepelného výkonu a mimo hlavní topnou sezónu tím zajistit veškeré potřeby tepla, může celková prodejů tepla těmto odběrům dosahovat až několik tisíc GJ tepla (reálný odhad je 3 až 5 tis. GJ/rok, budou-li připojeny alespoň budova MěÚ, gymnázia, budoucího objektu pro seniory a střední školy obchodu, řemesel a služeb). Stěžejním předpokladem zde vidíme dohodou o dodávkách tepla do připravovaného centra pro seniory, který si díky existenci krytého bazénu bude vyžadovat nemalé potřeby tepla.

BPS

TEPLOVOD DÉLKY ~ 3 km

místo odbočky

areál zámku MěÚ + ÚP Obr. č. 5: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS do objektu MěÚ v ul. Nádražní a blízkosti zámku (pro připojení budoucího domova pro seniory a střední školy)

Září 2013

18


5.2

Ekonomické hodnocení

Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně, a dodatečných provozních nákladech a výnosech (za zelený bonus za KVET). Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektů v areálu OLÚ Albertinum Investiční náklady:

10 až 12 mil. Kč (8 až 10 mil. Kč na teplovod vč. oprav povrchů dotčených komunikací a věcných břemen + 0,5 mil. Kč na výstavbu předávací stanice + 1,5 mil. Kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu)

Roční prodej tepla:

1 250 až 1 400 MWh resp. 4,5 až 5 tis. GJ/rok

Příjmy z prodeje tepla:

1,3 až 1,5 mil. Kč/rok (při ceně odpovídající 80 % palivových nákladů OLÚ na výrobu tepla ze zemního plynu, čemuž odpovídá průměrná jednotková cena tepla ve výši 280 až 300 Kč/GJ bez DPH podle odebraného množství tepla)

Příjmy za ZB za KVET:

0,5 resp. 1 mil. Kč/rok (při chodu malé KGJ během zimy na plný výkon po dobu 2000 resp. 4000 hod/rok a splnění 75 % hranice účinnosti pro plné přiznání ZB ve výši 500 Kč/MWh na celou vyrobenou elektřinu)

Dodatečné provozní náklady: 0,1 až 0,15 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 10-20 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost:

5 až 7 let

Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb objektu Centra sociální péče města Žamberk Investiční náklady:

4 až 5 mil. Kč (pokud by byl předmětem projektu pouze teplovod vč. předávací stanice) resp. 9 až 10 mil. Kč (při započtení výstavby objektového systému ÚT a přípravy teplé vody)


280 až 330 MWh resp. 1 až 1,2 tis. GJ/rok


0,3 až 0,36 mil. Kč/rok (předpokládána prodejní cena tepla do 300 Kč/GJ bez DPH, která by byla o 20 % pod palivovými náklady alternativního zdroje tepla využívajícího zemní plyn)


0,01 až 0,02 mil. Kč/rok (vyplývají z dodávek tepla pouze větší kogenerační jednotkou mající nárok na zelený bonus ve výši 45 Kč/MWh elektřiny vyrobené v režimu KVET)

Září 2013

19


Dodatečné provozní náklady (pro dodavatele tepla):

0,05 až 0,08 mil. Kč/rok (spotřeba elektřiny na čerpací práci připadající na teplovod v odbočce z teplovodu do OLÚ, odhadována celkem na 5-10 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky a pravidelné kontroly, výkaznictví pro ERÚ apod.)

Dodatečné provozní úspory (pro odběratele tepla):

0,5 až 0,6 mil. Kč/rok (souhrnná úspora nákladů vyplývající z nákupu levnějšího tepla, než jaké by si mohli zajistit nájemníci resp. správa/majitel objektu jeho výrobou nákupem elektřiny; v této částce jsou odečteny vícenáklady v průměrné výši 1,5 až 2 Kč/kWh elektřiny užitou na ostatní spotřebu, která by nově musela být v distribuční sazbě nepřipouštějící její užití pro tepelné účely s výjimkou vaření, tj. např. D02 příp. C02, a také dodatečná spotřeba elektřiny na čerpací práci otopné soustavy ve výši do 5 MWh/rok; další úspory by vyplývaly z odstranění el. přímotopů, jejichž životnost je krátká a ročně může být potřeba obměny 10-20 % instalovaných jednotek, což může reprezentovat úsporu několika desítek tisíc Kč ročně).

Prostá návratnost:

12 až 17 let (podle toho, zda je hodnocen pouze teplovod či také výstavba otopné soustavy v objektu CSP)

Varianta 3: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb vybraných objektů v centru města Investiční náklady:

9 až 11 mil. Kč (6 až 8 mil. Kč na teplovod vč. oprav povrchů dotčených komunikací a věcných břemen + až 1,5 mil. Kč na předávací stanice v připojených objektech + až 1,5 mil. Kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu)


800 až 1 400 MWh resp. 3 až 5 tis. GJ/rok


0,9 až 1,5 mil. Kč/rok (předpokládána prodejní cena tepla do 300 Kč/GJ bez DPH, která by byla o 20 % pod palivovými náklady alternativního zdroje tepla využívajícího zemní plyn)


0 Kč/rok (již přiřazeny dodávkám tepla do OLÚ)

Dodatečné provozní náklady: 0,1 až 0,2 mil. Kč/rok (spotřeba elektřiny na čerpací práci připadající na teplovod v odbočce z teplovodu do CSP, odhadována celkem na 10-20 MWh/rok, dále servisní prohlídky a pravidelné kontroly, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost:

Září 2013

8 až 12 let

20


Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomicky nejvýhodněji vychází výstavba teplovodu do OLÚ. Vyvolané investiční náklady kryjí dostatečné příjmy z prodeje tepla a návratnost zkracuje relativně vysoká podpora výrobě tepla v režimu vysokoúčinné KVET u menší z kogeneračních jednotek, která bude uvedena do provozu v letošním roce. Její výkon však postačuje krýt pouze potřeby léčebného ústavu a proto nepřispěje k lepší ekonomice dalších variant. Druhá z rozvojových variant - výstavba teplovodu do CSP - není z pohledu vlastníka bioplynové stanice ani zřizovatele centra ekonomicky příliš smysluplnou investicí a tak bez dodatečné (investiční) podpory se nejeví racionální ji uskutečnit. Důvodem je zvláště relativně veliká vzdálenost propojovacího teplovodu v poměru k výši možných dodávek tepla. Tepelné potřeby CSP na vytápění a ohřev teplé vody jsou dnes sice zdá se z ekonomických důvodů záměrně omezovány, jejich případné „narovnání“ zřízením centrální otopné soustavy a ohřívačů TV využívajících levnější teplo z BPS by však pravděpodobně nenavýšilo spotřebu tepla natolik, aby se investice do teplovodu jevila jako rentabilní. Investiční podpora kryjící část investičních nákladů by však mohla situaci změnit. Současně by to pomohlo zlepšit úroveň poskytovaných služeb, které nájemníci mohou vnímat v důsledku vysokých cen elektřiny jako nedostatečné. Bohužel špatná ekonomika výstavby teplovodu k CSP negativně ovlivňuje současně i třetí rozvojovou variantu, tj. pokračování v teplovodu přes řeku až do centra města. U této varianty navíc její ekonomická efektivnost závisí na současné výstavbě nového centra pro seniory v prostoru bývalých vinařských závodů u zámku. Pokud by k němu nedošlo, budovat další více než jeden kilometr dlouhý teplovod pro připojení stávajících větších odběrů v centru města by se (soukromému investorovi) nevyplatilo. V zásadě lze konstatovat, že rozvojové varianty 2 a 3 mají racionální ekonomický základ jen při souběhu nevratné podpory na krytí části investičních nákladů a současně maximalizaci možných dodávek tepla vytipovaným odběratelům (při odhadovaných investičních nákladech samotného teplovodu z páteřní větve do OLÚ až do centra města ve výši min. 10-15 mil. Kč se pro 7letou mezní prostou návratnost jeví potřeba zajistit prodej alespoň 6-7 tis. GJ/rok při jednotkové ceně tepla 250-300 Kč/GJ).

5.3

Rámcové právní podmínky

Právní rámec pro realizaci zvažovaných rozvojových variant bude ve fázi projektové přípravy a vlastní realizace určen stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění). Pro výstavbu teplovodu(ů) bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Nezbytným podkladem pro vydání územního rozhodnutí bude získání souhlasu vlastníků dotčených pozemků, které budou muset souhlasit s umístěním teplovodu na jejich pozemku formou věcného břemena příp. odprodeje dané části pozemku. Protože dodávky tepla zakládají obchodní vztah mezi výrobcem-dodavatelem a odběratelem, vlastník BPS bude povinen splnit požadavky energetického zákona (zákona 458/2000 Sb.), tj. zejména získat oprávnění - licenci na výrobu a rozvod tepelné energie (viz §5 zákona). Co

Září 2013

21


vše je k tomu splnit přehledně popisuje metodický pokyn Energ. regulačního úřadu1 a případně také seznam Často kladených dotazů pro oblast teplárenství, který je uveřejněn na internetových stránkách úřadu2. Relevantní je pak i právní úprava pro výplatu provozní podpory za výrobu elektřiny ve vysokoúčinné KVET. Zde je relevantní vyhláška MPO č. 453/2012 Sb., dále registrační vyhláška ERÚ č. 346/2012 Sb. a cenové rozhodnutí ERÚ pro příslušný kalendářní rok. Výše uvedené právní dokumenty mají obecnou platnost a jejich ustanovení by bylo nutné splnit v jakékoliv rozvojové variantě. Navržené rozvojové varianty jsou si v tomto směru tedy v zásadě rovny. Současně je nutné podotknout, že z hlediska platné legislativy není vyžadováno, aby „licencovaný“ dodavatel tepla garantoval nepřerušené dodávky po celý rok. Energetický zákon umožňuje (§ 76 odst. 4) přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu ve vymezených případech. A co víc, připouští (§ 77 odst. 4), aby odběratel měl současně vedle své tepelné přípojky vlastní náhradní či jiný doplňkový zdroj tepla, budou-li s tím obě strany souhlasit. Garance dodávek tepla tak může být pouze smluvního charakteru (pokud nebudete muset vlastní spalovací zdroj na zemní plyn vůbec používat, ušetříme vám navíc i na stálém poplatku za kapacitu).

5.4

Sociální hlediska

Ze sociálního hlediska je využití tepla z BPS vítané tím více, čím z něj může nakonec mít (ekonomický) prospěch blízké okolí stanice a jeho budoucí odběratelé. Z tohoto pohledu je možné na hodnocené rozvojové varianty pohlížet podle toho, jak nízkou cenu tepla a v jakém množství je možné odběratelům nabídnout a tím jim napomoci snížit stávající náklady na krytí tepelných potřeb. Nejlepší poměr cena/množství poskytuje varianta č. 1, ostatní dvě varianty jsou již výrazně v tomto směru horší. Bohužel relativně vysoké investiční náklady druhé a třetí rozvojové varianty v poměru k množství užitečně využitého tepla výrazně snižují potenciál nabídnout teplo z BPS levněji, než jak si jej odběratelé zabezpečují současným způsobem. Navíc, u odběratelů, kteří dnes elektřinou topí (ve variantě 2 nájemníci CSP, ve variantě 3 pak ZŠ Žamberk), by přechod na vytápění teplem dodávaným z BPS způsobil nutnost přejít na jinou distribuční sazbu dodávek elektřiny (u nájemníků v CPS D02d příp. D01d, u školy C02d příp. C03d). Výsledkem by bylo relativně výrazné zdražení elektřiny využívané na nezáměnnou spotřebu (svícení, vaření, elektrospotřebiče).

5.5

Finanční hlediska

Finanční hledisko je zde chápáno v kontextu nároků na kapitál a možnosti jeho zajištění. Investiční náklady každé z variant jsou obdobné, ve variantě 2 by však byly téměř rovnocenně členěny na část, financovanou budoucím dodavatelem tepla, a část, kterou by

1

) Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení licence na podnikání v energ. odvětvích: http://www.eru.cz/user_data/files/licence/info_pro_zadatele/metod_pokyn_011_2009.pdf 2

) Viz: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=879#1

Září 2013

22


zřejmě měl nést zřizovatel/vlastník CPS (zde míněny náklady na zřízení otopné soustavy). Při hodnocení z pohledu investora tak zřejmě nejvýhodněji bude opět v tomto hledisku vycházet varianta 1.

5.6

Ekologické efekty

Protože fakt, že využití či nevyužití tepla z BPS nemá vliv na množství emisí vypouštěných KGJ do ovzduší ani neovlivňuje množství spotřebovaných vstupních surovin, jakékoliv smysluplné využití by mělo principielně přinášet absolutní úspory jiných paliv a forem energie a co víc, snižovat i dopady na ŽP, přinejmenším z hlediska emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší. Každá z analyzovaných rozvojových variant se jeví jako schopná tomu dostát. Výstavbou teplovodu do OLÚ bude možné eliminovat spálení 150 i více tisíc m 3 zemního plynu ročně. Tomu odpovídá úspora emisí NOx v množství převyšující 100 kilogramů ročně a CO na úrovni několika desítek kilogramů. Největší úsporu však omezení spotřeby zemního plynu přinese v emisích CO2, které mohou poklesnout o 300 tun (!) za rok. Vymístěním spotřeby elektřiny na krytí tepelných potřeb v objektu CSP by došlo nikoliv k lokálním, ale globálním úsporám škodlivin – elektřinu by nebylo nutné vyrobit v konvenčních elektrárnách. Předpoklady o míře užitečných dodávek tepla indikují úsporu 250-300 MWh elektřiny za rok, čemuž odpovídá 250-300 tun uhlí, pokud by výroba měla pocházet z uhelné elektrárny. Nevýroba tohoto množství elektřiny v uhelné elektrárně by přinesla roční úsporu více než 300 tun CO2, okolo 0,5 tuny SO2 a obdobné množství NOx a desítky kilogramů prachu a rovněž CO. Při zohlednění průměrného energetického mixu ČR (tj. zastoupení i jaderných, plynových, vodních a dalších elektráren) by výše těchto úspor škodlivin byla cca poloviční. Třetí z rozvojových variant by potenciálně mohla být z ekologického pohledu nejvýraznější, a to za předpokladu připojení všech plánovaných odběrů (tj. objektu OÚ, gymnázia, plánovaného domova pro seniory v prostorách býv. vinařských závodů, střední školy řemesel využívající prostory zámku a základní školy na pomezí ul. Nádražní – 28. Října. Ekologické přínosy by v této rozvojové variantě byly jak lokální (náhrada výroby tepla ze zemního plynu), tak i globální (ZŠ topí dnes elektřinou v množství přesahující 250 MWh/rok).

Září 2013

23


6

Souhrn předběžné studie proveditelnosti

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme jednotlivá navržená opatření (varianty) ze sledovaných hledisek subjektivním pohledem následovně. Jednotlivé varianty jsou z hlediska sledovaných aspektů klasifikovány číslicemi 1 až 5 s tím, že minimum (1) charakterizuje velmi špatné postavení daného opatření ze sledovaného hlediska a naopak maximum (5) velmi dobré podmínky či předpoklady naznačující naplnění objektivního optima daného aspektu. Výsledné hodnocení, i přesto, že je do jisté míry subjektivní, napomáhá k objektivizaci posouzení jednotlivých variant a zohledňuje v tom nejen technicko-ekonomické, ale právní, sociální a ekologická hlediska, která mohou nezanedbatelným způsobem rovněž ovlivnit faktickou realizaci.

Proveditelnost Technická Ekonomická Právní Sociální Finanční Ekologická Celkem

Varianta 1

Varianta 2

Varianta 3

5 5 4 5 4 4 27

3 1 4 1 4 4 17

2 3 4 2 4 5 20

Vysvětlivka: 1 – velmi špatné podmínky/neproveditelné, 2 – dostatečné, 3 – uspokojivé, 4 – dobré, 5 – velmi dobré (výborné)

Září 2013

24


7

Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice

Protože provozovatel bioplynové stanice z racionálních důvodů řeší možné smysluplné způsoby využití tepla aktivně sám, zjištění a doporučení předběžné studie proveditelnosti v podstatě spíše napomáhají upřesnit si technicko-ekonomické parametry jednotlivých konkrétních opatření resp. rozvojových variant a současně je „objektivizovat“ pro případné vyjednávání s dotčenými stranami (budoucími odběrateli tepla). Z komplexního hodnocení navržených variant vyplývá, že s určitostí lze doporučit realizovat projekt výstavby teplovodu z BPS do OLÚ Albertinum. Pro výrobce i odběratele tepla by projekt byl ekonomicky výhodným a navíc by byl prospěšný z hlediska omezení lokálních emisí škodlivin (ke kterým dochází při spalování zemního plynu v kotelně OLÚ). Navíc, díky lokalizaci nevyloučí možné další pokračování trasy teplovodu směrem k centru města, jak podrobněji zvažují rozvojové varianty 2 a 3. Jejich faktické uskutečnění je však podmíněno lepšími ekonomickými parametry, které může zajistit např. získání nevratné podpory na krytí části dodatečné investice (zvláště u varianty 2) či také připojení co nejvyššího počtu odběratelů a tedy navýšení dodávek tepla na co nejvyšší hodnotu (varianta 3). Proto jejich uskutečnění doporučujeme v této chvíli odložit a o možné realizaci rozhodnout až poté, jak se případně podaří jednu či obě výše uvedené podmínky naplnit. Závěrem je nutné podotknout, že kromě hodnocených variant by si podrobnější posouzení zasloužilo i řešení, které by spočívalo v přesunutí jedné (té větší) kogenerační jednotky do plynové kotelny CZT nacházející se v ulici 28. října č.p. 1375. Tato plynová kotelna, která zásobuje blízkou sídlištní zástavbu, bude muset v horizontu nejbližších let projít zásadní rekonstrukcí vč. sítě rozvodů a její provozovatel (Správa budov Žamberk s.r.o.) bude pro profinancování akce muset hledat jakékoliv úspory současných nákladů, aby modernizace nevedla k navýšení cen tepla. Záměr se jeví jako přinejmenším technicky proveditelný (v kotelně je dostatečné místo i připojení na VN síť) a při základním odhadu trasy propojovacího plynovodu 3 a tím vyvolaných nákladů i ekonomicky smysluplný již za stávajících podmínek. Navíc, dislokace celoročně relativně levného a velikého zdroje tepla, jakým může být KGJ na bioplyn (o výkonu přes 1 MWel a 1 MW tepelný), může dát impuls k dalšímu ekonomicky smysluplnému rozvoji soustavy CZT ve městě – bude pak ekonomicky výhodné propojit soustavu zásobovanou z kotelny v ul. 28. října se soustavou vytápěnou kotelnou v ul. Klostermannova a vybudovat teplovod až do kotelny OÚ v ul. Nádražní a vytvořit předpoklady pro další pokračování teplovodu do dalších vhodných odběrů v centru města (které byly zvažovány v rozvojové variantě 3). KGJ na bioplyn by byla schopna krýt veškeré tepelné potřeby takto propojeného celku nejen po celé léto, ale i v prvních a posledních měsících topné sezóny (září-říjen a duben-květen), a být významným zdrojem tepla v topné sezóně. První odhady hovoří o možnosti dodávat ročně jen do ostrovní soustavy zásobované z kotelny v ul. 28 října min. 15 tis. GJ/rok a po propojení se soustavou vytápěnou kotelnou v ul. Klostermannova pak i více než 20 tis. GJ/rok.

3

) Uvažovaná trasa: http://www.mapy.cz/s/8jXT

Září 2013

25

BiogasHeat

Předběžná studie proveditelnosti_BPS Žamberk

Orientační náklady na výstavbu plynovodu, přesun KGJ a stavební a strojní úpravy kotelny jsou odhadovány na 12-15 mil. Kč a při modelové prodejní ceně tepla 150 Kč/GJ by projekt mohl být návratným v horizontu 5-7 let. Z tohoto důvodu doporučujeme městu Žamberk, jakožto vlastníku soustavy CZT ve městě, se začít tomuto záměru intenzivně věnovat a integrovat posouzení jeho možné realizace do celkové koncepce modernizace a dalšího rozvoje systému dálkového vytápění ve městě.

.

Září 2013

26

SEVEn

BiogasHeat


8

Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET

8.1

Definice užitečného tepla

Protože teplo u BPS vzniká jako současný či vedlejší produkt spalování bioplynu pro (primární) výrobu elektřiny v motorové kogenerační jednotce, bývá označováno při splnění dalších podmínek jako tzv. užitečné teplo či teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a je mu přiznávána i provozní podpora ve formě zeleného bonusu vypláceného za každou kilowatthodinu elektřiny pocházející právě z režimu KVET. Přesnou definici užitečného tepla či jinak tepla z KVET od letošního roku uvádí zákon o podporovaných zdrojích (zákon č. 165/2012 Sb.) a rovněž i evropská legislativa (Směrnice 2012/27/EU). Národní legislativa za něj (užitečné teplo) rozumí teplo vyrobené v procesu KVET sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely s výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii. Evropská legislativa jej definuje mírně odlišně, a to jako teplo, které je vyrobeno v procesu KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu.

8.2

Výpočtová metodika procesu KVET

Protože způsob výpočtu KVET byl v jednotlivých zemích EU častokrát praktikován odlišně, došlo od letošního roku k harmonizaci výpočtové metodiky v rámci celé EU. Do českého právního řádu ji zavádí vyhláška Min. průmyslu a obchodu č. 453/2012 Sb. (na úrovni EU ji řeší výše uvedená směrnice a prováděcí Rozhodnutí EK č. 2008/952/ES a č. 2011/877/EU). Jejím základním východiskem je podmínka, že výroba elektřiny a tepla v režimu plnohodnotné KVET musí přispívat k úspoře tzv. primární energie v určité výši. Jednoduše řečeno, pokud by stejné množství elektřiny a užitečného tepla mělo být vyrobeno ze stejného paliva odděleně, byla by spotřeba tohoto paliva vyšší. Evropská definice KVET vyžaduje alespoň 10 % úsporu primární energie, česká u výroben do 1 MWe je mírnější (což je možné) a vyžaduje jen kladnou hodnotu tohoto tzv. parametru ÚPE; nad 1 MWel již ale také alespoň 10 % hodnotu UPE. Tuto podmínku může v praxi splnit jen tzv. vysokoúčinná KVET, za níž je označována taková, jejíž celková účinnost konverze vstupního paliva (či primární energie) na dále užitečně využitou elektřinu a teplo dosáhne definované minimální úrovně. U kogeneračních jednotek se spalovacím motorem bez ohledu na druh paliva je za elektřinu z vysokoúčinné KVET považováno veškeré množství vyrobené elektřiny naměřené na „svorkách“ generátoru kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek jen v případě, pokud celková účinnost, do níž je započítáno i užitečné teplo, dosáhne za vykazované období alespoň 75 % (tato limitní hodnota rovněž platí pro KVET zařízení na bázi parní protitlaké turbíny, plynové turbíny, mikroturbíny, stirlingova motoru, palivového článku, parního stroje a organického Rankinova cyklu).

Září 2013

27

SEVEn

BiogasHeat


Je-li celková účinnost KGJ menší (< 75 %), pak množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET již netvoří veškerou výrobu, ale jen její určitou část, a to ve výši odpovídající poměru užitečného tepla (Quž) k jeho brutto výrobě (Qbrutto). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient „C“, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se množství užitečného tepla dodaného mimo výrobnu násobí. (EKVET = Quž * CSKUT, kde CSKUT = ESV / Qbrutto). Zde je nutné poznamenat, že za hrubou výrobu tepla (Qbrutto) se rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 °C). Nemá-li KGJ osazen spalinový výměník, pak by koeficient „C“ měl být stanoven podle vzorce (CSKUT = ηe,sv / (0,75 - ηe,sv). Bližší znázornění výpočtu hodnoty EKVET ukazuje obrázek 2 níže.

Obr. č. 6: Diagram výpočtu množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET pro případ KGJ

V druhém kroku je pak zapotřebí ověřit právě zmiňovanou dosaženou hodnotu ÚPE. Zde je výpočtový postup nepoměrně složitější a my se z důvodu složitosti pouze omezíme na empirické zjištění, že je-li množství elektřiny z KVET stanoveno výše popsaným způsobem, tento požadavek bez problémů splní.

8.3

Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS

Samotný způsob určení množství užitečného tepla (Quž) dnes není legislativou jednoznačně předepsán a v podstatě z hlediska právního řádu je možné vycházet pouze z platných definic uvedených výše. Obecně platí, že za užitečné teplo by mělo být považováno takové, které pochází z KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. Jelikož však tato definice v některých případech užití tepla může být nedostatečná a vést k případům, že by teplo sice bylo využíváno, ale přidanou ekonomickou hodnotu nijak nevytvářelo, připravuje v současnosti ERÚ vydání upřesňujícího výkladového stanoviska.

Září 2013

28

SEVEn

BiogasHeat


Z prvních neoficiálních návrhů vyplývá, že bude mít podobu pozitivního a případně i negativního seznamu, u nějž budou definována některá kvantitativní případně jiná omezení na množství tepla, které bude pro daný účel možné uplatnit (spotřebovat). S cílem eliminovat nadměrné spotřeby tepla, které nebudou mít skutečný užitek. Je pravděpodobné, že za užitečné teplo z bioplynových stanic (případně dalších druhů OZE) bude uznáváno teplo využité pro: 

Vytápění budov a příprava teplé vody Užitečným teplem se zde rozumí dodávka tepla konečnému odběrateli použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Limity spotřeby: budou uznávány spotřeby u existujících staveb odpovídající průměrné spotřebě v minulých letech. U nových objektů pak v souladu s platnými předpisy upravujícími tepelně-technické vlastnosti staveb a limity spotřeby tepla na přípravu TV (tj. vyhlášky č. 78/2013 Sb., respektive v příloze č. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.)



Dodávka tepla do soustavy CZT (provozovaná licencovaným subjektem) Limity spotřeby: Při vyvedení tepla z BPS do soustavy CZT bude za užitečné teplo možné považovat teplo skutečně do soustavy předané v předávacím místě, stanovené měřením (předávací stanice).



Vytápění chovů hospodářských zvířat Limity spotřeby: Uznávány budou spotřeby až do následujících limitů (bez potřeby jejich doložení měřením): • Drůbež:

1250 kWh/VDJ

• Prasnice: při 1. zapuštění: v dospělosti: • Selata: • Prasata: • Akakultury:



1500 kWh/VDJ 700 kWh/VDJ 1050 kWh/VDJ 225 kWh/VDJ jednotky megawatthodin v přepočtu na tunu produkce akvakultury

Sušení dřeva a agrárních komodit Za užitečné teplo bude považováno teplo, které je využité pro účely: • sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití,

Září 2013

29

SEVEn

BiogasHeat


• sušení agrárních komodit, u nichž to přispívá vyššímu ekonomickému ohodnocení, • sušení dřeva použitého pro výrobu paliva, avšak pouze v případě že toto palivo není následně použito k výrobě elektřiny nebo tepla nebo elektřiny a tepla, na které je nárokována podpora. Limity spotřeby: Množství tepla účelně využitého na sušení bude limitováno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit, a mezní účinnosti sušení, která je bez ohledu na typ sušárny stanovena jednotně ve výši maximálně 1,5 MWh/t . Limitní množství odpařené vody, vyjádřené v kilogramech, a výsledné hodnoty mezní spotřeby tepla v přepočtu na tunu materiálu vstupujícího do procesu sušení jsou pro níže uvedené materiály definovány jako následující: • dřevo pro materiálové využití – nejvýše 450 kg vody resp. 675 kWh • dřevo pro palivo ke konečné spotřebě – nejvýše 300 kg vody resp. 450 kWh • obiloviny a olejniny – nejvýše 50 kg vody resp. 75 kWh • kukuřice na zrno – nejvýše 200 kg vody resp. 300 kWh 

Šlechtění a množení rostlin (skleníky) Limity spotřeby: Indikativní hodnotou pro vytápění skleníků v České republice bude měrná spotřeba tepla ve výši 500 kWh/m2.rok (při požadavku na udržení vnitřní teploty 20°C) v závislosti na požadované teplotě.

Další zvažované přípustné způsoby užití tepla jsou následující: Teplo dodané pro potřeby chlazení. Typickými příklady dodávky tepla pro potřeby chlazení je klimatizování veřejných i soukromých budov, klimatizování prostor pro skladování potravin (ryby, maso, ovoce, zelenina), chlazení mléka. Procesní teplo pro dezinfekci nebo pasterizaci vstupních substrátů (je-li to vyžadováno legislativou, tj. nařízení EU č. 1774/2002) Teplo dodané na průmyslové procesy (pokud zde teplo kryje ekonomicky odůvodněnou poptávku, případně že nahrazuje jinak využívaná fosilní paliva) Za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů se nepovažuje zejména využití tepla: Teplo pro ohřev substrátu ve fermentoru bioplynové stanice. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby organických hnojiv. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby paliv.

Září 2013

30

SEVEn

BiogasHeat


Procesního teplo pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujícího do fermentoru v případě, že nejsou vyžadovány platnými právními předpisy, Teplo pro dodatečnou výrobu elektřiny (např. využitím ORC jednotky).

8.4

Způsob prokazování

Při dokladování množství tzv. užitečného tepla bude nutné postupovat v souladu s ustanoveními připravovaného výkladového stanoviska ERÚ, až bude fakticky uveřejněno (předpoklad podzim 2013). Jakékoliv deklarované množství užitečného tepla pro daný účel by měl být přitom výrobce schopen doložit pro případ možné kontroly hodnověrným způsobem (tj. např. měřením spotřebovaného tepla dodaného třetím stranám, počtem stavů hospodářských zvířat, dodacími listy nakoupených surovin pro sušení apod.). Bude-li současně výrobce nárokovat zelený bonus za KVET, bude povinen podat na MPO žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné KVET, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 453/2012 Sb. Pro možné vyplácení zelených bonusů za KVET pak bude nutné provést registraci do systému OTE v souladu s ustanovením vyhlášky ERÚ č. 346/2012 Sb. A následně pak vyplňovat pravidelné měsíční výkazy. V nich je kromě hodnot výroby užitečného tepla rovněž nutné uvádět účinnosti (hrubé) výroby elektřiny a tepla, jejichž prostřednictvím se ověřuje splnění ustanovení vyhlášky MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Má-li být teplo prodáváno pro zisk třetím stranám, bude pak nutné v souladu s Energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb.) rovněž získat licenci na výrobu a rozvod tepla a stát se licencovaným dodavatelem.

Září 2013

31

SEVEn

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice ŽAMBERK

Recommend Documents