Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice VELKÉ OPATOVICE

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Velké Opatovice

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice VELKÉ OPATOVICE

ZÁŘÍ 2013


Zpracovatel:

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252 115 F: +420 224 247 597 Email: [email protected] Internet: www.svn.cz Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Bohuslav Málek (Externí spolupráce: Ing. Karel Štěbeták)

Dovětek: Tato studie je součástí veřejně dostupného výstupu „D 3.5“ projektu „BiogasHeat“. Projekt je podporován Evropskou komisí v rámci programu Intelligent Energy for Europe (IEE). Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu přebírají jeho autoři. Obsah materiálu nevyjadřuje stanovisko Evropské unie. Agentura EACI (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), která program IEE administruje, ani Evropská komise nejsou zodpovědné za jakékoliv využití informací obsažených v této publikaci. Pracovní aktivity projektu „BiogasHeat“ probíhají současně v 9 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách www.biogasheat.org.

Září 2013

2


Obsah 1

Úvod - předběžná studie proveditelnosti ____________________________ 4

2

Informace o stanici _____________________________________________ 5

3

2.1

Umístění _________________________________________________________ 5

2.2

Technické informace _______________________________________________ 5

2.3

Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) _________________ 7

Stávající míra užití tepla z BPS ____________________________________ 8

4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) _________________________________________________ 9

5

4.1

Stávající spotřeby tepla v areálu farmy ________________________________ 9

4.2

Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) __________ 9

Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS _________ 11 5.1 Technické řešení _________________________________________________ 11 5.1.1 Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb vybraných objektů v centru města ______________________________________________________________ 11 5.1.2 Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb bytových domů v ul. Hliníky ________________________________________________________________ 13 5.2

Ekonomické hodnocení ____________________________________________ 14

5.3

Rámcové právní podmínky _________________________________________ 16

5.4

Sociální hlediska _________________________________________________ 16

5.5

Finanční hlediska _________________________________________________ 17

5.6

Ekologické efekty_________________________________________________ 17

6

Souhrn předběžné studie proveditelnosti __________________________ 18

7

Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice

19

8 Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET _____________________________________ 20 8.1

Definice užitečného tepla __________________________________________ 20

8.2

Výpočtová metodika procesu KVET _________________________________ 20

8.3

Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS _______________________________ 21

8.4

Způsob prokazování ______________________________________________ 24

Září 2013

3


1

Úvod - předběžná studie proveditelnosti

Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen také „BPS“). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost VOS zemědělců, a.s., (dále také jen „společnost“ či „investor“). Svou bioplynovou stanici ve svém středisku ve stejnojmenné obci společnost uvedla do provozu v roce 2011 a tento materiál hodnotí opatření, která byla v rámci osobní návštěvy a následných diskuzí se zástupci investora identifikována jako perspektivní. S cílem posoudit jejich technické předpoklady, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit podmínky investičních případně provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Tato předběžná studie proveditelnosti by však neměla být považována za podklad pro konečné rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie je zpracována na základě osobní prohlídky BPS a informací a podkladů od zástupců společnosti o stávající technologii BPS i zemědělského areálu, kde se nachází (např. oznámení o záměru stavby BPS, historické spotřeby energií apod.).

Září 2013

4


2

Informace o stanici

Farma společnosti VOS zemědělců, a.s. se zaměřuje jak na živočišnou tak na rostlinnou výrobu. Lokace BPS do areálu farmy má přinášet několik pozitiv (napomáhá se zpracovámím veškeré odpadní hmoty, respektive chlévské mrvy a dále zhodnocuje kukuřičnou siláž a senáž, sníží podniku náklady za energie, minimalizuje vliv stanice na samotné město).

2.1

Umístění

Bioplynová stanice se nachází v areálu společnosti VOS zemědělců, a.s., ležícím na jižním okraji od města Velké Opatovice. Stanice je situována do jižní části areálu (GPS: 49°36'23.560"N, 16°41'0.325"E).

AREÁL FIRMY VOS ZEMĚDĚLCŮ, UMÍSTĚNÍ BPS

Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS

2.2

Technické informace

Bioplynová stanice je zaměřena na využití místních zemědělských surovin. Byla vybudována dle technologického know-how německé společnosti agriKomp GmbH, kterou na českém trhu zastupuje výhradní licenční partner agriKomp Bohemia, s.r.o. Tuzemský dodavatel eviduje ve svých referencích více než šest desítek realizací a patří v ČR mezi přední firmy tohoto oboru. Charakteristickým znakem nasazené technologie je koncepční řešení hlavního fermentoru i dofermentorů jako plynotěsně uzavřené, vyhřívané a automatický promíchávané betonové jímky. V tomto případě se jedná o paralelní uspořádání dvou fermentor ů o užitných rozměrech 20/6 m (průměr/výška), užitný objem 2 x 1,6 tis. m3 a jednoho dofermentoru o rozměrech 22/6 m, užitný objem 2,0 tis. m3. Zastřešení těchto nádrží je tvořeno dřevěnou konstrukcí stropu složenou z trámů a desek a elastickým gumotextilovým plynojemem, který je tvořen membránou Biolene, což zároveň vytváří střechu nádrží. Stanici dále tvoří samostatně stojící nezastřešená betonová nádrž o rozměrech 36/8 m. Tato jímky plní funkci koncového skladu digestátu (pro jeho dočasné uskladnění před odvozem jako hnojivo na pole). Užitný objem jímky činí cca 7,8 tis. m³. Všechny tři fáze výroby bioplynu, tedy jednotlivé tři nádrže jsou zapojeny sériově, tj. substráty nejprve vstupují do

Září 2013

5


fermentorů a pak až pokračují po určitém zdržení dále do dofermentoru a nakonec do koncového skladu digestátu. Hlavní fermentory a dofermentor mají vnější plášť tepelně izolován a opatřen krycím trapézovým plechem. Udržování fermentované směsi v tzv. mezofilním prostředí (teploty cca 40-45°C) zajišťuje topné potrubí umístěné na vnitřních stěnách nádrží. Teplo je k nim přiváděno ze strojovny kogenerace, v níž se nachází rozdělovač topných okruhů. Pevné vstupní substráty jsou do procesu dodávány přes dávkovací zařízení Vielfrass tvořené velkoobjemovou násypkou a šnekovými podavači. Základní jednotka zařízení se skládá z příruby a z vany, ve které je osazen hlavní vkládací šnek. Nad ním jsou osazeny dva rozdružovací šneky. Tekutá složka vstupu do fermentorů je pak dopravována za pomoci čerpadel ze vstupní jímky (50 m3) a slouží současně jako ředící tekutina (optimalizuje podíl vody ve vstupech). Vyráběný bioplyn je z prostoru hlavních fermentorů a dofermentoru kontinuálně odebírán nebo dočasně uskladněn v plynojemech na každé nádrži (4 x 1 400 m3) přímo veden po případném zbavení vlhkosti ke spotřebě do strojovny motorové kogenerace. Při bioplynové stanici byly v době její realizace instalovány dvě kogenerační jednotky Agrogen BGA180 od stejnojmenného německého výrobce Agrogen GmbH. Jednotka je vybavena soustrojím zážehový motor - el. generátor o jmenovitém el. výkonu á 320 kWel, tedy celkem 640 kWel. Jednotka je pro svůj provoz vybavena uzavřeným chladícím okruhem (zajišťuje chlazení bloku motoru, prvního stupně plnící směsi, oleje a také spalin až na výstupní teplotu okolo 150 °C), z kterého je přes deskový výměník možné teplo odvádět k dalšímu užití – typicky o výstupní teplotě okolo 90 °C. Takto dále využitelný tepelný výkon činí á 315 kWt, celkem 630 kWt. Teplo nepředané k dalšímu využití je za pomoci vzduchových chladičů, jež jsou součástí chladícího okruhu, vysáláno do ovzduší. V loňském roce (2012) investor získal licenci pro navýšení elektrického výkonu stanice z původních 640 na 1 000 kWel a dle záměru byla instalována třetí KGJ od stejného výrobce (Agrogen BGA222) o výkonu 360 kWel. Po instalaci třetího kogeneračního stroje budou moci být jednotky provozovány na maximální elektrický výkon 1 000 kWel, čemuž bude odpovídat výkon v teple cca 975 kWt. Při plné výrobní kapacitě by tak stanice mohla denně vyrobit až 24 MWh elektřiny a tepla a při očekávané intenzitě provozu obou jednotek během roku (po dobu ~ 8 tis. hod/rok) a odpočtu vlastních energetických potřeb by roční suma dále využitelné elektřiny a tepla mohla dosahovat téměř 7,5 GWh u každého z médií. To je pro srovnání takřka 25 (!) tis. GJ tepla, které může krýt roční potřeby několika set domácností. Z tohoto důvodu je namístě hledat racionální možnosti pro jeho alespoň částečné využití.

Září 2013

6


Tab. č. 1 - Základní technické parametry instalovaných zdrojů el. a tepelné energie na BPS Zdroj

2x Agrogen BGA180

Agrogen BGA222

Jmenovitý / Skutečný mezní el. výkon [kW]

2x 330 / 320

380 / 360

Jmenovitá el. účinnost [%]

39,5

41,6

Mezní využitelný tepelný výkon [kW]

315

345

chlazení motoru, oleje a 1. stupně pal. směsi

100

120

spaliny*

220

245

Předpokládaná roční výroba elektřiny brutto/netto [GWh]**

5,12 / 4,76

2,88 / 2,68

Předpokládaná roční výroba tepla brutto/netto [GWh]**

5,04 / 4,28

2,92 / 2,48

z toho:

*) Při vychlazení spalin na teplotu ~ 150 °C **) Hodnoty výroby brutto/netto kalkulovány pro roční provoz 8 tis. hodin a vlastní technologickou spotřebu el. energie 7% a tepelné energie 15%.

2.3

Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS)

Provozovatelé bioplynových stanic jsou dnes buď ekonomicky motivováni či dokonce i vázáni (podmínkami přiznané investiční případně i provozní podpory) zajistit pro vyráběné teplo z bioplynu alespoň částečné smysluplné využití. V případě hodnoceného projektu musí investor hledat využití pro množství tepla odpovídající 10 % netto výroby elektřiny z té části el. výkonu, který byl uveden do provozu v roce 2012 (tj. pro roční výrobu elektřiny netto necelých 2,7 GWh tomu odpovídá závazek využít alespoň 10 % ve formě tepla, tj. 0,27 GWh resp. téměř 1,0 tis. GJ tepla). Jinak hrozí přeřazení bonifikace výroby elektřiny z takzvaného tarifu AF1 na AF2, což by mělo dopad do výrazného poklesu tržeb za vyráběnou elektřinu (v řádech jednotek milionů Kč ročně). Z výše uvedeného vyplývá, že provozovatel stanice je relativně významně motivován hledat pro vyráběné teplo smysluplné využití. Jaké způsoby využití tepla budou uznávány jako přípustné má v nejbližší době upřesnit výkladovým stanoviskem Energetický regulační úřad. V příloze uvádíme podrobný popis navrhovaných uznávaných způsobů s konkretizací postupu, jak je určit a dokládat s tím, že přípustné budou v zásadě tyto rámcové možnosti: 

krytí tepelných potřeb (vytápění, přípravy teplé vody, sušení, možné chlazení) objektů a zařízení, které jsou v blízkosti stanice a ve vlastnictví stejné právnické osoby a



dodávka dále využitelného tepla jiným subjektům (na základě vydané licence o výrobě a distribuci tepelné energie v souladu s energetickým zákonem 458/2000 Sb.);

Vše za předpokladu, že se jedná o teplo, které bude krýt ekonomicky odůvodnitelnou poptávku po teple či chladu a tedy, že je ekonomicky smysluplná.

Září 2013

7


3

Stávající míra užití tepla z BPS

Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS a díky teplofikaci zemědělského areálu, v kterém se stanice nachází, i pro krytí tepelných potřeb farmy. V areálu provozovatele se nachází odběry tepla v podobě objektu stolárny, dílen jídelny a administrativní části o celkovém instalovaném výkonu cca 180 kWt. Dále je pro spotřebu tepla využívána komorová sušárna dřeva a sušárna obilí o výkonu 25 kWt, resp. 640 kWt. V minulosti byly tyto tepelné potřeby farmy kryty kotli na zemní plyn, které byly umístěny do jednotlivých objektů. Celkový objem odebraného ZP všemi zdroji tepla, podle sdělení provozovatele, za pětiletý průměr činil cca 50 tis. m3 = 527 MWh spal. tepla. Při předpokládané ceně odebíraného zemního plynu cca 1,2 Kč/kWh bez DPH spalného tepla jde o celkové uspořené náklady ve výši více než 600 tis. Kč bez DPH. Výstavbou teplovodů do jednotlivých objektů tyto potřeby plynu plně nahradily dodávky tepla z BPS. Efektivní spotřeba tepla (potřeba) mohla být o cca 15 % nižší než uvedená spotřeba paliva (cca 450 MWh/rok). Při zohlednění nevyhnutelných ztrát při distribuci tepla (odhadovat je lze až na několik desítek megawatthodin ročně při použití standardního izolačního materiálu typu pěnový polyethylen) mohlo znamenat celkové spotřeby tepla majícího původ v BPS pro tyto účely ve výši až 500 MWh ročně alias okolo 1,8 tis. GJ/rok. Tato výše spotřeby tepla, které s určitostí bude moct být pokládáno za užitečné, sama o sobě bude dostatečná ke splnění podmínky cenového rozhodnutí ERÚ v podobě spotřeby min. 10% netto výroby elektřiny ve formě tepelné energie, jak je uvedeno v předchozí kapitole. Přesto ale bude možné hledat využití pro další až 80 % tepla vyráběného stanicí, čemuž bude odpovídat celoroční suma 5 až 6 tis. MWh alias +/- 20 i více tisíc GJ tepla ročně.

Září 2013

8


4

Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených)

4.1

Stávající spotřeby tepla v areálu farmy

Jak už bylo uvedeno výše, potřeby tepla v zemědělském areálu VOS zemědělců, v minulosti pokrývané spotřebiči na zemní plyn, se již podařilo přepojit na volné výrobní kapacity BPS. Pro tento účel bylo položeno v areálu systém teplovodního potrubí s výměníkovými stanicemi v jednotlivých vytápěných objektech a výměníky pro jednotlivé užívané technologie sušení. Teplo je do soustavy dodáváno z rozvaděče zřízeného ve strojovně kogenerace BPS. Další stávající potřeby tepla se v areálu nevyskytují.

4.2

Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS)

Při hledání nových možných odběrů tepla se typicky u bioplynových stanic umístěných v zemědělských areálech provozovatelé zaměřují na zavedení sušení různých materiálů, u nichž sušení přispívá k jejich ekonomickému zhodnocení. Nejčastěji jím je dřevo, ať už pro další materiálové užití nebo jako palivo. Někteří provozovatelé však přistupují i k sušení zemědělských materiálů, které si s ohledem na ceny konvenčních zdrojů tepla nemohli dříve dovolit (např. seno, sláma, různé byliny). Sušení těchto komodit zlepší přinejmenším jejich skladovatelnost. Zatím spíše v zahraničí se pak uplatňuje využití přebytků tepla pro sušení mechanicky odvodněných tuhých nezfermentovaných zbytků organické hmoty v digestátu, tzv. separát, který pak může nalézt využití jako koncentrované organické hnojivo, nebo stelivo anebo nejkrajnějším případě jako palivo. „Teplem z bioplynky“ se ale již vytápí například skleníky pro pěstování bylinek či ovoce, různé intenzivní chovy ryb anebo se konvertuje na chlad za pomoci absorpčních chladících jednotek. Teplo lze i využít pro dodatečnou výrobu el. energie (za pomoci parního motoru případně jednotky ORC); zpravidla však nemá toto řešení ekonomické opodstatnění, není-li elektřině přiznána stejná cena, jakou má el. energie ze samotné kogenerační jednotky. V případě stanic majících dostatečně veliký tepelný výkon a které jsou vybudovány v rozumné vzdálenosti od větší bytové, nebytové či průmyslové zástavby se pak jako ekonomicky nejvíce smysluplné může jevit uskutečnit výstavbu propojovacího teplovodu případně plynovodu s tím, že teplo by z bioplynové kogenerace bylo využito až v těchto vzdálenějších lokalitách. A právě tato poslední možnost se jeví u posuzovaného projektu jako perspektivní. Areál stejně jako stanice leží okolo 700 m od centra města Velké Opatovice, ve kterém se nachází v blízkém okolí v řádu stovek metrů vícero potenciálních spotřebitelů tepelné energie. Těmi potenciálně vhodnými jsou objekty ležící v těsné blízkosti náměstí Míru, kterými jsou bytové domy a objekty občanské vybavenosti (obchod, restaurace, policejní služebna, obchodní dům, zdravotní středisko, pošta, knihovna a dva objekty MŠ). Objekty jsou v zásadě všechny vytápěny z vlastních kotelen na zemní plyn. Tyto odběry (v součtu mající tepelný příkon 600-700 kW s ročním odběrem tepla 5 - 5,5 tis. GJ) již výstavbu teplovodu mohou činit ekonomicky smysluplnou. O několik set metrů severním směrem od posledního potenciálně zásobovaného objektu, kterým by byla MŠ v ul. Eduarda Ušela, leží kotelna v ul. Hliníky. Z této je zásobováno 10

Září 2013

9


bytových domů (8 po 22 bytech a 2 po 27 bytech, tj. cca 200 bytů) do kterých je dodáváno ročně cca 6 tis. GJ s mezní potřebou tepla cca 800 kW. Tuto alternativu lze taky považovat jako ekonomicky smysluplnou a je nasnadě uvažovat i o pokračování vedení teplovodu až do této kotelny. Ze získaných podkladů, dat a uskutečněných rozhovorů byly vytipovány jako nejvíce perspektivní dvě možné rozvojové varianty využití tepla z BPS výstavbou teplovodu pro zásobování vybraných odběrů ve městě: 

Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb vybraných objektů v centru města



Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb bytových domů v ul. Hliníky

Těmto variantám je dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technickoekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy.

BYTOVÉ DOMY V UL. HLINÍKY

MŠ E. UŠELA MŠ DLOUHÁ, KNIHOVNA, POŠTA ZDRAVOTNÍ STŘ. POLICIE, OBCHOD. DŮM OBCHOD COOP

BYTOVÉ DOMY

Obr. č. 2: Přehledná mapa potenciálních odběratelů tepla

Září 2013

10


5

Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS

5.1

Technické řešení

5.1.1 Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb vybraných objektů v centru města V základním scénáři první rozvojové varianty je navrhováno vyvedení tepla z BPS teplovodem do centra města k náměstí Míru, kde leží v poměrně blízké vzdálenosti mezi sebou objekty občanské vybavenosti patřící jak městu, tak soukromým vlastníků a dále dva bytové domy v družstevním vlastnictví. Konkrétně jde o objekty zdravotního střediska, objektu patřící obchodní skupině COOP, dalšího obchodního domu s provozem lékárny, České spořitelny a dalších drobných provozoven, služebna Městské policie, objekt České pošty, knihovna, restaurace, dva bytové domy s cca 150 b.j. mateřské školka v ul. Dlouhé a poslední zásobovaným objektem by mohla být MŠ v ul. Eduarda Ušela. Jednotlivé objekty jsou dle dostupných informací vytápěny z vlastních zdrojů tepla v podobě plynových kotlů, přičemž celkový potřebný výkon pro krytí tepelných potřeb uvedených odběrů je odhadován na 500-600 kW. Provozovatel BPS v součinnosti zajistil a poskytl údaje o orientačních spotřebách tepla v uvedených objektech. Spotřeby tepla těchto objektů jsou fakturovány ve spalném teple zemního plynu u privátních objektů a ve , tudíž byla následně provedena jejich korekce, o účinnost výroby tepla cca 75% v poměru ke spalnému teplu zemního plynu, na předpokládané skutečné potřeby tepla zájmových objektů. Výsledné hodnoty jsou pro přehlednost uvedeny v tabulce níže.

Tab. č. 2 - Přehled spotřeb tepla (ze zemního plynu) v zájmových objektech Potřeba tepla [GJ]

Objekt Bytové domy (nám. Míru)

3800

Česká pošta

55

COOP

275

MŠ Dlouhá

490

MŠ E. Ušela

600

Zdravotní středisko

395

Dům služeb

350

Policie, záchranná služba

230

Restaurace

155

Celkem

6350

Pozn.: u objektů s fakturovaným spalným teplem zemního plynu bylo pro přepočet uvažováno s převodním koeficientem poměru mezi výhřevností a spalným teplem zemního plynu 0,9 a předpokládanou účinností zdrojů tepla 85%

Celkový potenciál objemu odebraného tepla všemi uvažovanými objekty lze tedy očekávat na úrovni 6,0 – 6,5 tis. GJ/rok.

Září 2013

11


V těsné blízkosti náměstí míru a potenciální trasy teplovodu leží také areál bývalé SOŠ a SOU, který je však v současné době nevyužíván a město o jeho budoucím využití teprve rozhoduje (v úvaze města je i varianta částečného využití jako ubytovací kapacita). Tento objekt má také svou vlastní centrální kotelnu, jejíž odhadovaný výkon může činit až 300 kWt a roční potenciál odběru tepelné energie zde může být při plném využití objektu v řádu až 2 tis. GJ. V současné chvíli není napojení této kotelny, s ohledem na prozatímní nevyužívání areálu, navrženo. Nicméně, domníváme se, že by bylo více než racionální při samotném návrhu teplovodu kapacitně s tímto budoucím potenciálním odběrem kalkulovat. V základním scénáři se jeví jako řešitelné, že by objekty, v místech současných umístění zdrojů tepla (kotelen), byly doplněny o kompaktní předávací stanici o tepelném výkonu dle jednotlivých potřeb a stávající plynové kotle by přešly do režimu záložních zdrojů. Teoreticky by tak 100 % spotřeby plynu na kotlích v kotelně mohlo nahradit teplo z BPS. U celkového podílu pokrytí tepelných potřeb však bude záležet na množství připojených objektů a jejich celkovém odběru. Teplovod by byl přiveden do centra města a k jednotlivým objektům po v budoucnu upřesněné trase, ideově naznačené na mapce níže. Délka teplovodu by mohla činit až 1,1 kilometru (v trase není započtena odbočka teplovodu ke kotelně areálu SOŠ a SOU). Pro přenos maximálního požadovaného tepelného výkonu (do 0,8 MW) do centra města a pro případné prodloužení teplovodu dále by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 100 až 125. V této dimenzi by byl teplovod veden až po nevětší odběry v podobě SOŠ a SOU a dva bytové domy. Odtud by mohla být dimenze snížena na DN 80 a pokračovat ve vyznačené trase až k MŠ v ul. Eduarda Ušela.

TEPLOVOD DÉLKY 1,1 km

Obr. č. 3: Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS do centra města

Září 2013

12


5.1.2 Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb bytových domů v ul. Hliníky Protože tepelný výkon stanice nebude stále plně využit, jeví se zajímavé hledat pro jeho odběr další možné odběratele. Do úvahy připadá rozšířit teplovod pokračováním z posledního uvažovaného odběru, kterým je MŠ v ul. Eduarda Ušela a dovést teplo podél ulice Příční a přes ul. Jevíčskou až do plynové kotelny v ul. Hliníky, provozovanou firmou Ekotherm s.r.o. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro okolních 10 bytových domů (8 po 22 bytech a 2 po 27 bytech, tj. cca 200 bytů) a roční dodávka tepla pro vytápění a přípravu TV činí v průměru 6 tis. GJ s maximálním potřebným výkonem kolem 800 kWt. V přechodové části sezóny (září-listopad a březen-květen) by bylo možné reálně pro tyto odběry nabídnout 300-400 kW tepla, v zimní části pak podle potřeb odběrů v okolí nám. Míru, řádově o 30 až 50 % méně. V létě by pak potřeby tepla na přípravu TV mohly být z bioplynové stanice kryty 100 %. Celkový potenciální prodej tepla tomuto dalšímu odběru se může pohybovat v rozmezí 550 až 830 GWh tepla ročně (alias 2 až 3 tis. GJ/rok). Otázkou jednání by tak zůstala případná spoluúčast fy. Ekotherm na prodloužení trasy teplovodu od posledního odběru z první fáze návrhu, kterým je MŠ v ul. E. Ušela. S přihlédnutím k výsledné dohodě by se případně odrazila investice do prodloužení teplovodu v nabídnuté ceně tepla. Celková délka teplovodu by činila při předběžně navržené trase vedené dle obrázku níže cca 300 metrů. Pro přenos požadovaného tepelného výkonu (do 0,3-0,4 MW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí DN 65 až 80. Potrubím by zvýšením dopravní rychlosti bylo možné opět přenášet i větší tepelný výkon.

PRODLOUŽENÍ TEPLOVODU DÉLKY 0,3 km

TEPLOVOD DÉLKY 1,1 km

Obr. č. 3: Mapa se zákresem prodloužení teplovodu z centra města ke kotelně v ul. Hliníky

Září 2013

13


5.2

Ekonomické hodnocení

Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně, a dodatečných provozních nákladech a výnosech. Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb vybraných objektů v centru města Investiční náklady:

9 až 10 mil. Kč - 6 až 7 mil. Kč teplovod délky do 1,1 km vč. oprav povrchů dotčených komunikací a věcných břemen - 2,0 mil. Kč – nezbytné stavební a technologické úpravy kotelen, instalace domovních předávacích stanic - 1 mil. Kč náklady na inženýrské práce, rezerva

Roční prodej tepla:

1 660 až 1 800 MWh resp. 6,0 až 6,5 tis. GJ/rok

Příjmy z prodeje tepla:

0,9 až 1,95 mil. Kč/rok podle ceny tepla, viz tabulka níže Tab. č. 3 - Přehled výnosů z prodeje tepla – VAR1 Cena tepla [Kč/GJ]

Tis. Kč Prodej tepla [GJ/rok]

150

180

210

250

300

6000

900

1080

1260

1500

1800

6500

975

1170

1365

1625

1950

Pozn.: Cena tepla ve výši 150 Kč/GJ bez DPH odpovídá cca 40 % odhadovaných současných palivových nákladů, které odběratelé dnes mají díky využívání zemního plynu, cena 300 Kč/GJ bez DPH pak cca 80 % stávajících palivových nákladů (u větších odběratelů zemního plynu, u maloodběru lze stávající ceny očekávat ještě vyšší)

Dodatečné provozní náklady: 0,08 - 0,1 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 5-15 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost:

min. 5 let Tab. č. 4 - Prostá návratnost investice – VAR1

Prostá návratnost [roky] Prodej tepla [GJ/rok]

Září 2013

Cena tepla [Kč/GJ] 150

180

210

250

300

6000

11,9

9,7

8,2

6,8

5,6

6500

10,9

8,9

7,5

6,2

5,1

14


Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb bytových domů v lokalitě Hliníky Investiční náklady:

4 až 5 mil. Kč - 2 až 3 mil. Kč teplovod délky do 0,3 km do kotelny vč. oprav povrchů dotčených komunikací a věcných břemen - 1 mil. Kč – nezbytné stavební a technologické úpravy kotelny pro instalaci předávací stanice vč. akumulace tepla - 1,0 mil. Kč náklady na inženýrské práce, rezerva

Roční prodej tepla:

550 až 830 MWh resp. až 2 až 3 tis. GJ/rok

Příjmy z prodeje tepla:

0,3 až 0,9 mil. Kč/rok Tab. č. 5 - Přehled výnosů z prodeje tepla – VAR2

Příjmy [tis. Kč/rok] Prodej tepla [GJ/rok]

Cena tepla [Kč/GJ bez DPH] 150

180

210

250

300

2000

300

360

420

500

600

3000

450

540

630

750

900

Pozn.: Cena tepla ve výši 150 Kč/GJ bez DPH odpovídá cca 40 % odhadovaných současných palivových nákladů, které odběratelé dnes mají díky využívání zemního plynu, cena 300 Kč/GJ bez DPH pak cca 80 % stávajících palivových nákladů

Dodatečné provozní náklady: až 0,05-0,08 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 5-10 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost:

min. 5 let Tab. č. 6 - Prostá návratnost investice – VAR2

Prostá návratnost [roky] Prodej tepla [GJ/rok]

Cena tepla [Kč/GJ] 150

180

210

250

300

2000

20,0

15,8

13,0

10,6

8,6

3000

12,0

9,7

8,1

6,7

5,5

Z výše uvedeného vyplývá, že stavba teplovodu do okolí nám. Míru je relativně ekonomicky přijatelnou s potenciálem dalšího zlepšení, pokud by se podařilo vyjednat prodloužení trasy až do kotelny v ul. Hliníky, která zásobuje teplem přilehlé BD. Celkové investiční náklady lze odhadovat na 13 až 15 mil. Kč a promítá se do nich z 60-70 % vlastní výkop příp. protlak a pokládka teplovodního potrubí vč. obnovy povrchů dotčených komunikací (u obnovy asfaltových povrchů to je typicky 3 tis. Kč/bm) a věcných břemen. Zbytek jsou pak nezbytné teplovodní přípojky vč. předávacích stanic v kotelnách odběratelů a inženýrské práce a rozpočtová rezerva. Objem dodávek tepla je odhadován na 8,0 až 8,5 tis. GJ/rok, čemuž při doporučovaných prodejních cenách tepla (200 až 300 Kč/GJ bez DPH) odpovídají roční příjmy na úrovni 1,6 až 2,55 mil. Kč/rok. Prostá doba návratnosti při vyvolaných provozních nákladech (do 0,2 mil. Kč/rok) se tak může pohybovat v rozmezí 6 až 11 let.

Září 2013

15


Lze přitom předpokládat, že pokud by se podařilo obě rozvojové varianty spojit do jediného realizačního projektu, výše investičních nákladů by mohla být na spodní hranici očekávaného rozmezí a přitom naopak potenciál dodávek tepla na horní odhadované hranici. Současně je možné projekt racionalizovat tím způsobem, že by na teplovod byly připojeny minimálně v první fázi jen opravdu hlavní odběratelé (oba bytové domy na nám. Míru, dále obchod, pošta a obě mateřské školy a kotelna v ul. Hliníky), čímž by investice mohly být v poměru ke „ztraceným“ prodejům tepla nadproporcionálně nižší.

5.3

Rámcové právní podmínky

Právní rámec pro realizaci zvažovaných rozvojových variant bude ve fázi projektové přípravy a vlastní realizace určen stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění). Pro výstavbu teplovodu(ů) bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Nezbytným podkladem pro vydání územního rozhodnutí bude získání souhlasu vlastníků dotčených pozemků, které budou muset souhlasit s umístěním teplovodu na jejich pozemku formou věcného břemena příp. odprodeje dané části pozemku. Protože dodávky tepla zakládají obchodní vztah mezi výrobcem-dodavatelem a odběratelem, vlastník BPS bude povinen splnit požadavky energetického zákona (zákona 458/2000 Sb.), tj. zejména získat oprávnění - licenci na výrobu a rozvod tepelné energie (viz §5 zákona). Co vše je k tomu splnit přehledně popisuje metodický pokyn Energ. regulačního úřadu1 a případně také seznam Často kladených dotazů pro oblast teplárenství, který je uveřejněn na internetových stránkách úřadu2. Výše uvedené právní dokumenty mají obecnou platnost a jejich ustanovení by bylo nutné splnit v jakékoliv rozvojové variantě. Navržené rozvojové varianty jsou si v tomto směru tedy v zásadě rovny. Současně je nutné podotknout, že z hlediska platné legislativy není vyžadováno, aby „licencovaný“ dodavatel tepla garantoval nepřerušené dodávky po celý rok. Energetický zákon umožňuje (§ 76 odst. 4) přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu ve vymezených případech. A co víc, připouští (§ 77 odst. 4), aby odběratel měl současně vedle své tepelné přípojky vlastní náhradní či jiný doplňkový zdroj tepla, budou-li s tím obě strany souhlasit. Garance dodávek tepla tak může být pouze smluvního charakteru (pokud nebudete muset vlastní spalovací zdroj na zemní plyn vůbec používat, ušetříme vám navíc i na stálém poplatku za kapacitu).

5.4

Sociální hlediska

Ze sociálního hlediska je využití tepla z BPS vítané tím více, čím z něj může nakonec mít (ekonomický) prospěch blízké okolí stanice a jeho budoucí odběratelé. Z tohoto pohledu je možné na hodnocené rozvojové varianty pohlížet podle toho, jak nízkou cenu tepla a

1

) Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení licence na podnikání v energ. odvětvích: http://www.eru.cz/user_data/files/licence/info_pro_zadatele/metod_pokyn_011_2009.pdf 2

) Viz: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=879#1

Září 2013

16


v jakém množství je možné odběratelům nabídnout a tím jim napomoci snížit stávající náklady na krytí tepelných potřeb. Nejlepší poměr cena/množství poskytuje varianta č. 2, kdy by se podařilo poskytnout a zlevnit dodávanou tepelnou energii největšímu množství koncových odběratelů, kterými budou v největší míře obyvatelé bytových domů v oblasti centra města i sídliště v ul. Hliníky.

5.5

Finanční hlediska

Finanční hledisko je zde chápáno v kontextu nároků na kapitál a možnosti jeho zajištění. Investiční náklady druhé z variant jsou v tomto případě vyšší o prodloužení teplovodu a technologii napojení na stávající kotelnu. V případě že by bylo možné se s provozovatelem kotelny dohodnout na jeho spoluúčasti např. zřízením právě propojovacího teplovodu, což by bylo vykompenzováno nabídnutou cenou tepla, mohlo by dojít ke snížení investiční náročnosti v podobě vysoké investice. Při hodnocení z pohledu investora tak zřejmě nejvýhodněji bude v tomto hledisku vycházet varianta 2.

5.6

Ekologické efekty

Protože fakt, že využití či nevyužití tepla z BPS nemá vliv na množství emisí vypouštěných KGJ do ovzduší ani neovlivňuje množství spotřebovaných vstupních surovin, jakékoliv smysluplné využití by mělo principielně přinášet absolutní úspory jiných paliv a forem energie a co víc, snižovat i dopady na ŽP, přinejmenším z hlediska emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší. Každá z analyzovaných rozvojových variant se jeví jako schopná tomu dostát. V případě realizace první rozvojové varianty, tedy zásobování teplem objektů v centru města, bude možné eliminovat lokálnímu spálení více než 200 tis. Nm3 zemního plynu ročně. Tomu odpovídá úspora emisí NOx v množství převyšující několika set kilogramů ročně a CO na úrovni několika desítek kilogramů. Největší úsporu však omezení spotřeby zemního plynu přinese v emisích CO2, které mohou poklesnout o téměř 430 tun (!) za rok. U druhé varianty by došlo k lokálnímu vytěsnění dalších až 100 tis. Nm3/rok zemního plynu ročně. Stejně jako v prvním případě by došlo k úspoře emisí navýšené adekvátně o navýšené množství vytěsněného zemního plynu, což v absolutních hodnotách znamená stovky kilogramů emisí Nox, desítky kilogramů CO a více než 200 (!) tun oxidu uhličitého za rok.

Září 2013

17


6

Souhrn předběžné studie proveditelnosti

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme jednotlivá navržená opatření (varianty) ze sledovaných hledisek subjektivním pohledem následovně. Jednotlivé varianty jsou z hlediska sledovaných aspektů klasifikovány číslicemi 1 až 5 s tím, že minimum (1) charakterizuje velmi špatné postavení daného opatření ze sledovaného hlediska a naopak maximum (5) velmi dobré podmínky či předpoklady naznačující naplnění objektivního optima daného aspektu. Výsledné hodnocení, i přesto, že je do jisté míry subjektivní, napomáhá k objektivizaci posouzení jednotlivých variant a zohledňuje v tom nejen technicko-ekonomické, ale právní, sociální a ekologická hlediska, která mohou nezanedbatelným způsobem rovněž ovlivnit faktickou realizaci.

Proveditelnost

Varianta 1

Varianta 2

Technická

4

4

Ekonomická

4

3

Právní

4

3

Sociální

4

5

Finanční

4

3

Ekologická

3

5

Celkem

23

23

Vysvětlivka: 1 – velmi špatné podmínky/neproveditelné, 2 – dostatečné, 3 – uspokojivé, 4 – dobré, 5 – velmi dobré (výborné)

Září 2013

18


7

Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice

Protože provozovatel bioplynové stanice z racionálních důvodů řeší možné smysluplné způsoby využití tepla aktivně sám, zjištění a doporučení předběžné studie proveditelnosti v podstatě spíše napomáhají upřesnit si technicko-ekonomické parametry jednotlivých konkrétních opatření resp. rozvojových variant a současně je „objektivizovat“ pro případné vyjednávání s dotčenými stranami (budoucími odběrateli tepla). Jako důležité zjištění je třeba konstatovat, že podmínka stanovená cenovým rozhodnutím ERÚ o užitečném využití tepelné energie v množství ekvivalentním alespoň 10% netto vyrobené elektrické energie pro zařízení instalované v kalendářním roce 2012 (třetí KGJ Agrogen BGA222), bude bezpečně splněna. Proto je projekt výstavby teplovodu do centra obce podnikatelským záměrem, který musí mít pro investora přijatelnou ekonomickou návratnost. Ve studii byly podrobněji posouzeny rozvojové varianty spočívající ve výstavbě teplovodu do centra obce – nám. Míru a posléze jeho prodloužení až do centrální kotelny zásobující teplem bytové domy v okolí ul. Hliníky. Z komplexního posouzení vyplývá, že nejvýhodnější se jeví realizovat obě tyto varianty společně. Výše investičních nákladů by mohla být na spodní hranici očekávaného rozmezí (~ 13 mil. Kč bez DPH) a přitom naopak potenciál dodávek tepla na horní odhadované hranici (~ 8,5 tis. GJ/rok). Prostá doba návratnosti by se mohla při obvyklých cenách tepla (200 až 300 Kč/GJ bez DPH) pohybovat už okolo 6 let. Ekonomickou efektivnost projektu by bylo možné zlepšit tím, že přinejmenším v první fázi by na teplovod byly připojeny jen opravdu hlavní odběratelé (oba bytové domy na nám. Míru a kotelna ostrovní soustavy CZT v ul. Hliníky), čímž by investice mohly být v poměru ke „ztraceným“ prodejům tepla nadproporcionálně nižší. Ostatní menší potenciální odběratelé se mohou na teplovod připojit později (a podle dohody se i případně podílet na nákladech spojených s výstavbou teplovodní přípojky a předávací stanice). Právě z tohoto důvodu je doporučováno dimenzovat páteřní teplovod do centra města v dimenzi umožňující přenášet plný tepelný výkon BPS, z hlediska zachování možnosti budoucího navýšení odběrů, resp. připojení nových odběratelů (např. budoucí využití areálu bývalé SOŠ a SOU). Doporučujeme proto vstoupit v jednání s dotyčnými vlastníky (SBD Radost, MěÚ Velké Opatovice a EKOTHERM spol. s r.o.) pro možné zahájení přípravy realizace projektu. V případě domluvy by pro výrobce i odběratele tepla projekt mohl být ekonomicky výhodným a navíc by byl prospěšný z hlediska omezení lokálních emisí škodlivin (ke kterým dochází při spalování zemního plynu ve zdrojích jednotlivých objektů).

Září 2013

19

BiogasHeat

Předběžná studie proveditelnosti_BPS Velké Opatovice

8

Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET

8.1

Definice užitečného tepla

Protože teplo u BPS vzniká jako současný či vedlejší produkt spalování bioplynu pro (primární) výrobu elektřiny v motorové kogenerační jednotce, bývá označováno při splnění dalších podmínek jako tzv. užitečné teplo či teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a je mu přiznávána i provozní podpora ve formě zeleného bonusu vypláceného za každou kilowatthodinu elektřiny pocházející právě z režimu KVET. Přesnou definici užitečného tepla či jinak tepla z KVET od letošního roku uvádí zákon o podporovaných zdrojích (zákon č. 165/2012 Sb.) a rovněž i evropská legislativa (Směrnice 2012/27/EU). Národní legislativa za něj (užitečné teplo) rozumí teplo vyrobené v procesu KVET sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely s výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii. Evropská legislativa jej definuje mírně odlišně, a to jako teplo, které je vyrobeno v procesu KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu.

8.2

Výpočtová metodika procesu KVET

Protože způsob výpočtu KVET byl v jednotlivých zemích EU častokrát praktikován odlišně, došlo od letošního roku k harmonizaci výpočtové metodiky v rámci celé EU. Do českého právního řádu ji zavádí vyhláška Min. průmyslu a obchodu č. 453/2012 Sb. (na úrovni EU ji řeší výše uvedená směrnice a prováděcí Rozhodnutí EK č. 2008/952/ES a č. 2011/877/EU). Jejím základním východiskem je podmínka, že výroba elektřiny a tepla v režimu plnohodnotné KVET musí přispívat k úspoře tzv. primární energie v určité výši. Jednoduše řečeno, pokud by stejné množství elektřiny a užitečného tepla mělo být vyrobeno ze stejného paliva odděleně, byla by spotřeba tohoto paliva vyšší. Evropská definice KVET vyžaduje alespoň 10 % úsporu primární energie, česká u výroben do 1 MWe je mírnější (což je možné) a vyžaduje jen kladnou hodnotu tohoto tzv. parametru ÚPE; nad 1 MWel již ale také alespoň 10 % hodnotu UPE. Tuto podmínku může v praxi splnit jen tzv. vysokoúčinná KVET, za níž je označována taková, jejíž celková účinnost konverze vstupního paliva (či primární energie) na dále užitečně využitou elektřinu a teplo dosáhne definované minimální úrovně. U kogeneračních jednotek se spalovacím motorem bez ohledu na druh paliva je za elektřinu z vysokoúčinné KVET považováno veškeré množství vyrobené elektřiny naměřené na „svorkách“ generátoru kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek jen v případě, pokud celková účinnost, do níž je započítáno i užitečné teplo, dosáhne za vykazované období alespoň 75 % (tato limitní hodnota rovněž platí pro KVET zařízení na bázi parní protitlaké turbíny, plynové turbíny, mikroturbíny, stirlingova motoru, palivového článku, parního stroje a organického Rankinova cyklu).

Září 2013

20

SEVEn

BiogasHeat


Je-li celková účinnost KGJ menší (< 75 %), pak množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET již netvoří veškerou výrobu, ale jen její určitou část, a to ve výši odpovídající poměru užitečného tepla (Quž) k jeho brutto výrobě (Qbrutto). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient „C“, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se množství užitečného tepla dodaného mimo výrobnu násobí. (EKVET = Quž * CSKUT, kde CSKUT = ESV / Qbrutto). Zde je nutné poznamenat, že za hrubou výrobu tepla (Qbrutto) se rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 °C). Nemá-li KGJ osazen spalinový výměník, pak by koeficient „C“ měl být stanoven podle vzorce (CSKUT = ηe,sv / (0,75 - ηe,sv). Bližší znázornění výpočtu hodnoty EKVET ukazuje obrázek 2 níže.

Obr. č. 3: Diagram výpočtu množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET pro případ KGJ

V druhém kroku je pak zapotřebí ověřit právě zmiňovanou dosaženou hodnotu ÚPE. Zde je výpočtový postup nepoměrně složitější a my se z důvodu složitosti pouze omezíme na empirické zjištění, že je-li množství elektřiny z KVET stanoveno výše popsaným způsobem, tento požadavek bez problémů splní.

8.3

Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS

Samotný způsob určení množství užitečného tepla (Quž) dnes není legislativou jednoznačně předepsán a v podstatě z hlediska právního řádu je možné vycházet pouze z platných definic uvedených výše. Obecně platí, že za užitečné teplo by mělo být považováno takové, které pochází z KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. Jelikož však tato definice v některých případech užití tepla může být nedostatečná a vést k případům, že by teplo sice bylo využíváno, ale přidanou ekonomickou hodnotu nijak nevytvářelo, připravuje v současnosti ERÚ vydání upřesňujícího výkladového stanoviska.

Září 2013

21

SEVEn

BiogasHeat


Z prvních neoficiálních návrhů vyplývá, že bude mít podobu pozitivního a případně i negativního seznamu, u nějž budou definována některá kvantitativní případně jiná omezení na množství tepla, které bude pro daný účel možné uplatnit (spotřebovat). S cílem eliminovat nadměrné spotřeby tepla, které nebudou mít skutečný užitek. Je pravděpodobné, že za užitečné teplo z bioplynových stanic (případně dalších druhů OZE) bude uznáváno teplo využité pro: 

Vytápění budov a příprava teplé vody Užitečným teplem se zde rozumí dodávka tepla konečnému odběrateli použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Limity spotřeby: budou uznávány spotřeby u existujících staveb odpovídající průměrné spotřebě v minulých letech. U nových objektů pak v souladu s platnými předpisy upravujícími tepelně-technické vlastnosti staveb a limity spotřeby tepla na přípravu TV (tj. vyhlášky č. 78/2013 Sb., respektive v příloze č. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.)



Dodávka tepla do soustavy CZT (provozovaná licencovaným subjektem) Limity spotřeby: Při vyvedení tepla z BPS do soustavy CZT bude za užitečné teplo možné považovat teplo skutečně do soustavy předané v předávacím místě, stanovené měřením (předávací stanice).



Vytápění chovů hospodářských zvířat Limity spotřeby: Uznávány budou spotřeby až do následujících limitů (bez potřeby jejich doložení měřením): • Drůbež:

1250 kWh/VDJ

• Prasnice: při 1. zapuštění: v dospělosti: • Selata: • Prasata: • Akakultury:



1500 kWh/VDJ 700 kWh/VDJ 1050 kWh/VDJ 225 kWh/VDJ jednotky megawatthodin v přepočtu na tunu produkce akvakultury

Sušení dřeva a agrárních komodit Za užitečné teplo bude považováno teplo, které je využité pro účely: • sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití,

Září 2013

22

SEVEn

BiogasHeat


• sušení agrárních komodit, u nichž to přispívá vyššímu ekonomickému ohodnocení, • sušení dřeva použitého pro výrobu paliva, avšak pouze v případě že toto palivo není následně použito k výrobě elektřiny nebo tepla nebo elektřiny a tepla, na které je nárokována podpora. Limity spotřeby: Množství tepla účelně využitého na sušení bude limitováno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit, a mezní účinnosti sušení, která je bez ohledu na typ sušárny stanovena jednotně ve výši maximálně 1,5 MWh/t . Limitní množství odpařené vody, vyjádřené v kilogramech, a výsledné hodnoty mezní spotřeby tepla v přepočtu na tunu materiálu vstupujícího do procesu sušení jsou pro níže uvedené materiály definovány jako následující: • dřevo pro materiálové využití – nejvýše 450 kg vody resp. 675 kWh • dřevo pro palivo ke konečné spotřebě – nejvýše 300 kg vody resp. 450 kWh • obiloviny a olejniny – nejvýše 50 kg vody resp. 75 kWh • kukuřice na zrno – nejvýše 200 kg vody resp. 300 kWh 

Šlechtění a množení rostlin (skleníky) Limity spotřeby: Indikativní hodnotou pro vytápění skleníků v České republice bude měrná spotřeba tepla ve výši 500 kWh/m2.rok (při požadavku na udržení vnitřní teploty 20°C) v závislosti na požadované teplotě.

Další zvažované přípustné způsoby užití tepla jsou následující: Teplo dodané pro potřeby chlazení. Typickými příklady dodávky tepla pro potřeby chlazení je klimatizování veřejných i soukromých budov, klimatizování prostor pro skladování potravin (ryby, maso, ovoce, zelenina), chlazení mléka. Procesní teplo pro dezinfekci nebo pasterizaci vstupních substrátů (je-li to vyžadováno legislativou, tj. nařízení EU č. 1774/2002) Teplo dodané na průmyslové procesy (pokud zde teplo kryje ekonomicky odůvodněnou poptávku, případně že nahrazuje jinak využívaná fosilní paliva) Za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů se nepovažuje zejména využití tepla: Teplo pro ohřev substrátu ve fermentoru bioplynové stanice. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby organických hnojiv. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby paliv.

Září 2013

23

SEVEn

BiogasHeat


Procesního teplo pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujícího do fermentoru v případě, že nejsou vyžadovány platnými právními předpisy, Teplo pro dodatečnou výrobu elektřiny (např. využitím ORC jednotky).

8.4

Způsob prokazování

Při dokladování množství tzv. užitečného tepla bude nutné postupovat v souladu s ustanoveními připravovaného výkladového stanoviska ERÚ, až bude fakticky uveřejněno (předpoklad podzim 2013). Jakékoliv deklarované množství užitečného tepla pro daný účel by měl být přitom výrobce schopen doložit pro případ možné kontroly hodnověrným způsobem (tj. např. měřením spotřebovaného tepla dodaného třetím stranám, počtem stavů hospodářských zvířat, dodacími listy nakoupených surovin pro sušení apod.). Bude-li současně výrobce nárokovat zelený bonus za KVET, bude povinen podat na MPO žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné KVET, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 453/2012 Sb. Pro možné vyplácení zelených bonusů za KVET pak bude nutné provést registraci do systému OTE v souladu s ustanovením vyhlášky ERÚ č. 346/2012 Sb. A následně pak vyplňovat pravidelné měsíční výkazy. V nich je kromě hodnot výroby užitečného tepla rovněž nutné uvádět účinnosti (hrubé) výroby elektřiny a tepla, jejichž prostřednictvím se ověřuje splnění ustanovení vyhlášky MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Má-li být teplo prodáváno pro zisk třetím stranám, bude pak nutné v souladu s Energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb.) rovněž získat licenci na výrobu a rozvod tepla a stát se licencovaným dodavatelem.

Září 2013

24

SEVEn

Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice VELKÉ OPATOVICE

Recommend Documents