1. Z veřejné obchodní společnosti vystoupil její zakládající společník, jehož příjmení s dodatkem „a spol." je obchodním jménem společnosti. Za dva roky po svém vystoupení vyzval tuto obchodní společnost, aby změnila své obchodní jméno. Prohlásil, že si nepřeje, aby v něm používala jeho příjmení, když už není jejím společníkem. Kromě toho uvedl, že chce sám podnikat a vadilo by mu, kdyby obchodní společnost podnikala pod stejným jménem, jaké bude nyní používat on při svém podnikání jako fyzická osoba. Obchodní společnost jeho žádosti nevyhověla. Vysvětlila mu, že všechny náležitosti související s jeho vystoupením s ním byly dohodnuty při změně společenské smlouvy, než touto změnou smlouvy vystoupil. Protože tehdy obchodní společnost o změnu jejího obchodního jména nepožádal, považuje to společnost za jeho souhlas s ponecháním svého obchodního jména beze změny. Z ekonomických důvodů by nebylo rozumné toto jméno měnit, protože už je ve veřejnosti známé a obchodní společnost vynaložila značné náklady na inzerci a propagaci pod tímto svým obchodním jménem. Za těchto okolností obchodní společnost projevila názor, že by jí bývalý společník musel v souvislosti s eventuální vynucenou změnou obchodního jména uhradit přiměřené odškodnění. Bývalý společník na změně obchodního jména trvá a není ochoten hradit žádné náklady s tím spojené. 2. Velkoobchodník nabízí své zboží inzercí, ve které slibuje provize nákupčím odběratelských maloobchodních podniků, jestliže nabízené zboží u něj objednají a odeberou. Proti takovému způsobu inzerce protestují nejen velkoobchodníkovi konkurenti, kteří v tom spatřují podplácení, ale jsou tím dotčeni i potencionální odběratelé. Ti považují za neslučitelné, aby jejich zaměstnanci - nákupčí - současně působili jako obchodní zástupci dodavatele a dostávali od něj provize z cen zboží, které od něj pro své zaměstnavatele odeberou. Velkoobchodník považuje tyto protesty za bezpředmětné a svoji kritizovanou inzerci nezměnil. Je přesvědčen, že má právo kohokoliv odměnit provizí za zprostředkování obchodu a že nákupčí neporušují zákoník práce ani jiné právní předpisy, když vedle práce pro své zaměstnavatele pracují i pro jiné podnikatele jako jejich obchodní zástupci. 3. Výrobce pracích prášků používá reklamu, ve které prohlašuje svůj výrobek za nejlepší. Svoji reklamní kampaň zakládá na srovnávání s pracími prášky všech ostatních výrobců. Pohrdavě tvrdí, že zdaleka nemají takovou účinnost jako jeho vynikající výrobek, který prý vypere beze stopy jakékoliv skvrny. Jednotliví konkurenti sice nejsou v této reklamě jmenováni, ale přesto se pokládají za postižené takovýmto všeobecně formulovaným podceněním všech konkurenčních výrobků. Považují takovou reklamu za nepřípustnou a uvažují o možnosti právní ochrany proti nekalé soutěži. 4. Banka vyhlásila veřejnou obchodní soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o dodávce a instalaci provozních technických zařízení v novostavbě své pobočky. Z předložených sedmi návrhů vybrala nejvhodnější a oznámila jeho přijetí v souladu se stanovenými podmínkami soutěže. Jeden z neúspěšných účastníků této soutěže je přesvědčen, že jeho návrh je lepší a cenově výhodnější. Nebyl prý vybrán jen proto, že vítězný navrhovatel vyhlašovatele veřejné obchodní soutěže podplatil. Prý ho obdaroval při příležitosti vánočních svátků a Nového roku. Postižený účastník hodlá použít právní prostředky proti této údajné nekalé soutěži. Napadený vítěz soutěže se brání proti obvinění z nekalé soutěže vysvětlením, že nešlo o podplácení, ale o obvyklé propagační a upomínkové předměty nevelké ceny, které podnik každým rokem rozesílá svým obchodním partnerům. 5. Dva společníci založili obchodní společnost s ručením omezeným, ve které spolu několik roků podnikali. V posledním roce však už nezískali žádné zakázky, takže jejich obchodní společnost byla nečinná. Proto společně navrhli, aby v obchodním rejstříku bylo zapsáno zrušení této obchodní společnosti, její vstup do likvidace a jméno a bydliště likvidátora, na jehož osobě se dohodli. Po provedení těchto zápisů v obchodním rejstříku likvidátor zveřejnil, že společnost vstoupila do likvidace, a vyzval, aby věřitelé a jiné osoby a orgány, které jsou likvidací dotčeny, přihlásili své pohledávky, popř. jiná práva. Zakrátko potom se však oběma podnikatelům naskytly nadějné vyhlídky na pokračování v jejich společném podnikání. Uvažují proto o možnosti zastavení likvidace a obnovení činnosti likvidované obchodní společnosti. 6. Dva dopravci se dohodli, že budou napříště podnikat společně. Za tím účelem založili veřejnou obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání jsou dopravní služby, zejména stěhování. Finanční úřad při kontrole správnosti výpočtu daně z příjmů zjistil, že tato obchodní společnost zaměstnává v pracovních poměrech na základě pracovních smluv nejen své zaměstnance, ale i oba své společníky, kteří jejím založením spojili svoji podnikatelskou činnost. Společně eviduje ve svém účetnictví odměny za práci svých společníků jako mzdové náklady shodně se mzdami svých zaměstnanců. Finanční kontroloři považují za neslučitelné, aby osoba podnikající ve veřejné obchodní společnosti jako její společník byla současně v této společnosti zaměstnána jako její zaměstnanec. Naproti tomu oba společníci jsou toho názoru, že žádný právní předpis nevylučuje možnost, aby byli ve své obchodní společnosti zaměstnáni jako zaměstnanci. Poukazují na to, že zákoník práce neobsahuje žádné takové omezení, takže obchodní společnost může zaměstnávat kohokoliv. 7. Čtyři společníci tvořící fasádnickou partu založili veřejnou obchodní společnost, která provádí zednické práce a především omítkářské práce. Společnost má živnostenské oprávnění k provádění řemeslné živnosti zednické. Jejím odpovědným zástupcem je jeden ze společníků, vyučený zedník, který má jako fyzická osoba také živnostenský list k provozování zednické živnosti. Tři společníci zjistili, že odpovědný zástupce jejich veřejné obchodní společnosti nepracuje pouze s nimi v této společnosti, ale navíc provádí zednické práce na zakázku také soukromě jako fyzická osoba na základě svého živnostenského listu. Takové konkurenční jednání považují za nedovolené a vytýkají mu, že soukromým provozováním své zednické živnosti poškozuje obchodní společnost. Žádají, aby jejich společník této konkurenční činnosti zanechal, aby obchodní společnosti
předal majetkový prospěch touto činností získaný a aby převedl na společnost smlouvy o dílo, které uzavřel s objednateli zednických prací sám jako fyzická osoba. Odpovědný zástupce všechny tyto požadavky svých společníků zamítl. Vysvětlil jim, že v každém týdnu s nimi pracuje celých pět pracovních dnů v obchodní společnosti a pouze v sobotu a v neděli si přivydělává svou samostatnou živnostenskou činností. Kromě toho poukazuje na uzavřenou společenskou smlouvu, ve které se společníci při založení své obchodní společnosti nedohodli na žádném zákazu konkurence. Mezi společníky je sporné, zda samostatná zednická činnost jejich odpovědného zástupce je porušením zákazu konkurence a jestliže ano, jaké právní důsledky z toho mohou vyvodit. 8. Zemřel společník, který byl v komanditní společnosti jejím jediným komplementářem. Majetek zemřelého komplementáře zdědil jeho syn, podnikající v jiné obchodní společnosti, kterou založil se dvěma dalšími společníky ve formě veřejné obchodní společnosti. Společenská smlouva komanditní společnosti, jejíž komplementář zemřel, připouští, aby se jejím společníkem stal dědic zemřelého společníka, který se o svou účast přihlásí. Pozůstalí komanditisté se obávali, že úmrtím komplementáře jejich dobře prosperující komanditní společnost zanikne. Proto požádali syna zemřelého komplementáře, který po svém otci zdědil nejen jeho majetek, ale i manažerské schopnosti, aby se přihlásil o svoji účast v jejich společnosti, vstoupil po svém otci do jeho práv a povinností a převzal vedení komanditní společnosti. Komplementářův syn jejich naléhavé žádosti vyhověl, podal v souladu se zákonem písemnou přihlášku s úředně ověřeným podpisem a ujal se obchodního vedení komanditní společnosti. Banka, která tuto komanditní společnost úvěruje, však zjistila, že nový komplementář zůstal současně společníkem ve veřejné obchodní společnosti, kterou kdysi s dalšími dvěma společníky založil. Za těchto okolností banka proti jeho účasti ve dvou obchodních společnostech protestuje a upozorňuje na ustanovení obchodního zákoníku, podle kterého každá osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné obchodní společnosti. Banka upozornila komanditní společnost, že by mohla zakročit ihned, ale že jí poskytuje ještě krátkou lhůtu ke zjednání nápravy. Pohrozila přitom, že podá soudu návrh na zrušení a likvidaci společnosti, nebude-li do stanovené doby závada odstraněna. 9. Společník oznámil společnosti s ručením omezeným, že z ní vystupuje, a požádal o vrácení svého vkladu. Své vystoupení odůvodnil tím, že není spokojen s vedením a hospodařením společnosti. Domnívá se, že její hospodaření spěje k úpadku, a protože tomu nemůže zabránit a nechce přijít o vložené peníze, snaží se včas obchodní společnost opustit. Jednatel obchodní společnosti mu vysvětlil, že podle obchodního zákoníku a podle společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným společník nemá právo ze společnosti vystoupit. Společenská smlouva a stanovy této společnosti však umožňují, aby se souhlasem valné hromady společník buď převedl svůj obchodní podíl na jiného společníka, nebo aby převedl svůj obchodní podíl na jinou osobu, která místo něj do společnosti vstoupí. Žádný ze společníků není ochoten převzít a proplatit obchodní podíl společníka, který usiluje o uvolnění ze společnosti. Bezvýsledná byla i jeho snaha o získání jiného zájemce, který by se souhlasem valné hromady přistoupil ke společenské smlouvě a který by převzal a proplatil mu jeho obchodní podíl. Když se mu nepodařilo dohodnout se o převodu obchodního podílu na jinou osobu, společník nyní uvažuje o jiných právních možnostech a o prostředcích, jimiž by si vynutil uvolnění z obchodní společnosti. 10. Představenstvo akciové společnosti svolalo její řádnou valnou hromadu. Na pořadu jejího jednání bylo mimo jiné schválení roční účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku (o dividendách). Při jednání valné hromady byli přítomni akcionáři, kteří mají akcie se jmenovitou hodnotou představující úhrnem více než 30 % základního jmění společnosti. Stanovy této akciové společnosti neurčují, za jakých okolností je valná hromada schopna se usnášet. Jednání valné hromady probíhalo v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku. Většinou hlasů přítomných akcionářů byla schválena roční účetní závěrka a na základě návrhu představenstva valná hromada rozhodla o rozdělení zisku. Stanovy této společnosti neurčují, jakým počtem hlasů valná hromada rozhoduje. O valné hromadě byl vyhotoven zápis, který podepsal zvolený předseda zasedání valné hromady, zapisovatel a dva zvolení ověřovatelé. V následujících dnech někteří akcionáři, kteří se valné hromady nezúčastnili, projevují pochybnosti o tom, zda valná hromada byla schopna se usnášet. Mluvčími těchto pochybovačů jsou dva členové představenstva. Tato akciová společnost má podle svých stanov sedmičlenné představenstvo. Dva z jeho členů jsou dlouhodobě nemocni a další dva se zúčastňují jednání představenstva jen zřídka, takže téměř veškerá práce při řízení činnosti společnosti spočívá na třech zbývajících aktivních členech představenstva. Stanovy této obchodní společnosti neobsahují žádná ustanovení o činnosti a jednání představenstva. Valnou hromadu svolali, pořad jejího jednání připravili a návrh na rozdělení zisku zpracovali pouze tři členové představenstva. Ostatní se na přípravnou schůzi nedostavili, ačkoliv byli pozváni. Nezúčastnili se ani valné hromady. S rozdělením zisku nespokojení akcionáři, mezi nimiž jsou i dva členové představenstva, by chtěli prosadit své odlišné představy o způsobu rozdělení zisku. Žádají proto o svolání náhradní valné hromady, protože prý řádná valná hromada nebyla schopna se usnášet. Podle jejich názoru nebyl přítomen dostatečný počet akcionářů. Další chyba je prý v tom, že návrh na rozdělení zisku zpracovali pouze tři členové představenstva, kteří se zúčastnili jednání valné hromady. 11. Obec má vlastnické právo k starému obytnému domu, v němž je osm pronajatých bytů. Všichni jeho nájemci požádali, aby jim obec tyto byty prodala. Dům je v hospodaření obce ztrátovou přítěží, protože náklady na jeho údržbu značně převyšují výnos nájemného. Obec je proto ochotna žádostem nájemců vyhovět, ale nehodlá jim prodávat složitým způsobem osmi kupními smlouvami jednotlivé byty jako jednotky. Navrhla jednodušší prodej. Nájemci ať si založí bytové družstvo, kterému obec prodá dům jedinou kupní smlouvou.
Nájemci se dohodli, že za účelem koupě domu založí bytové družstvo, ale neradi by vynaložili peníze, čas a práci na založení družstva zbytečně. Chtějí mít jistotu, že obec jejich družstvu dům opravdu prodá a dodrží cenu, na které se ještě před vznikem bytového družstva dohodnou. Požadují proto, aby s nimi obec nejdříve uzavřela právně závaznou smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, ve které účastníci předem sjednají cenu, za kterou bude dům družstvu prodán. 12. Člen bytového družstva uzavřel smlouvu, podle které se uskutečnil převod jeho práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na právnickou osobu. Představenstvo družstva však účastníkům této smlouvy sdělilo, že tento převod členství je neplatný, protože členy bytového družstva a uživateli bytů v družstevním domě mohou být pouze fyzické osoby. Účastníci považují svoji smlouvu za platnou, protože v obchodním zákoníku ani ve stanovách družstva není vyloučeno členství právnické osoby v bytovém družstvu. 13. Podnikatel vyhlásil obchodní veřejnou soutěž o nejlepší návrh na uzavření smlouvy o vybavení interiéru svých provozních místností. Podmínky soutěže uveřejnil v tisku. Vymezil v nich předmět požadovaného závazku a uvedl své požadavky na reprezentační vzhled interiéru a na vytvoření příjemného prostředí pro zaměstnance a návštěvníky. Ve vyhlášených podmínkách soutěže dále stanovil cenový limit, určil způsob podávání návrhů, lhůtu, do které lze návrhy podávat, a lhůtu pro oznámení vybraného návrhu. V určené lhůtě obdržel tři návrhy zpracované v souladu s vyhlášenými podmínkami soutěže. Po prostudování návrhů vyrozuměl všechny účastníky soutěže, že jejich návrhy odmítá. Navrhovatelé s jeho rozhodnutím nesouhlasí a trvají na tom, že vyhlašovatel je povinen si jeden z návrhů vybrat, protože v podmínkách soutěže si nevyhradil oprávnění odmítnout všechny předložené návrhy. Kromě toho požadují úhradu nákladů na vypracování soutěžních návrhů. Vyhlašovatel soutěže jejich požadavky odmítá. Je přesvědčen, že není jeho povinností vybrat si některý z předložených návrhů, když se mu žádný z nich nelíbí. Domnívá se také, že nemusí navrhovatelům uhradit jejich náklady, když se k tomu v podmínkách soutěže nezavázal. 14. Obchodní společnost má ve své provozní budově zastaralé nevyhovující osvětlení. Uzavřela proto smlouvu o dílo s odborníkem, který pro ni podle této smlouvy zpracovává projekt jeho rekonstrukce. Současně jednala s podnikatelem, který obchoduje se všemi druhy osvětlovacích těles a zařízení a má obchodní spojení s jejich významnými tuzemskými i zahraničními výrobci. O tomto obchodním jednání účastníci pořídili zápis, v němž potvrdili svoji dohodu, že do měsíce od dokončení projektu osvětlení uzavřou kupní smlouvu, podle které obchodník dodá obchodní společnosti v přiměřené době potřebné množství takových osvětlovacích těles a zařízení, jaká projektant navrhne. Od dokončení projektu nového osvětlení už uplynuly dva měsíce a obchodní společnost dosud neuzavřela s obchodníkem smlouvu o koupi osvětlovacích těles a zařízení, jak se o tom oba účastníci budoucí kupní smlouvy předběžně dohodli. Obchodník proto navštívil obchodní společnost, aby zjistil, jaké překážky zabránily včasnému uzavření kupní smlouvy. Dověděl se tam, že obchodní společnost je ve finanční tísni, a proto nemůže realizovat vyprojektovanou nákladnou rekonstrukci osvětlení. Obchodník však trvá na uzavření kupní smlouvy. Zápis o obchodním jednání podepsaný oběma účastníky považuje za právně závaznou smlouvu o uzavření budoucí smlouvy. Naproti tomu podle názoru obchodní společnosti nešlo o smlouvu o uzavření budoucí smlouvy, ale o předběžné informativní jednání, ze kterého nevyplývá povinnost uzavřít budoucí kupní smlouvu. Kromě toho obchodní společnost upozornila obchodníka, že když se dostala do finančních nesnází, změnily se tím okolnosti, z nichž účastníci vycházeli při svém předběžném jednání. V důsledku těchto změněných okolností prý už nelze požadovat uzavření kupní smlouvy, o které jednali. 15. Obchodní společnost podnikající ve stavebnictví uzavřela smlouvu o dílo, podle které se objednateli zavázala vybudovat podle schváleného projektu betonové vozovky v prostoru jeho továrny. Včasné splnění tohoto závazku bylo ve smlouvě zajištěno smluvní pokutou Kč 1 000,- za každý den prodlení zhotovitele. Zhotovitel nedokončil dílo v dohodnuté době a za dva dny po jejím uplynutí začalo nepříznivé zimní počasí, které na dlouhou dobu znemožnilo pokračovat v betonářské práci. Zhotovitel práci dokončil, předal objednateli a vyfakturoval o 60 dnů později. Objednatel odečetl od vyfakturované ceny díla smluvní pokutu za prodlení a zaplatil zhotoviteli o Kč 60 000,méně. Zhotovitel se domnívá, že objednatelův nárok na tak vysokou smluvní pokutu je sporný, protože dokončení díla oddálilo o tak dlouhou dobu neočekávané nepříznivé počasí, které nemohl předvídat a ovlivnit. Kromě toho zhotovitel zastává názor, že objednatel není oprávněn jednostranně rozhodnout o celkové výši pokuty. I když je její sazba dohodnuta ve smlouvě, měl prý o tom nejdříve jednat se smluvním partnerem, a pokud by se účastníci po projednání okolností, za nichž k prodlení došlo, nedohodli, má o sporné výši pokuty rozhodnout soud. Objednatel však vytýká zhotoviteli, že měl sám pokutu odečíst od fakturované ceny za opožděně odevzdané dílo, a protože to neudělal, objednatel prý svým odpočtem pokuty pouze napravil jeho chybu. 16. Podnikatelé uzavřeli podle obchodního zákoníku smlouvu, ze které vyplývají jejich vzájemná práva a povinnosti. Mimo jiné byl na základě této smlouvy jeden účastník povinen v dohodnuté lhůtě uhradit druhému poukázáním na jeho bankovní účet velkou peněžitou částku jako zálohu. Včasná úhrada této zálohy je ve smlouvě zajištěna smluvní pokutou. Dlužník peníze poukázal v poslední den lhůty, ale věřitel mu vyfakturoval úroky z prodlení a smluvní pokutu za tři dny prodlení. Dlužník odmítá sankce uhradit, protože poukázal peníze včas. Kromě toho se domnívá, že věřitel není oprávněn požadovat úroky z prodlení, když je splnění závazku zajištěno smluvní pokutou. 17. V mrazírně podnikatele zásobujícího maloobchodní prodejny zmrazenou drůbeží vypovědělo službu mrazicí zařízení. Když opravář uviděl, že jde o velmi staré mrazicí zařízení, prohlásil, že k tomu už není dostatek náhradních součástí a že oprava, pokud se vůbec podaří, bude patrně trvat dlouho.
Postiženému podnikateli jeho konkurent nabídl, že od něj ihned odkoupí veškeré ohrožené zboží. Urychleně se dohodli, udělali spolu v mrazírně inventuru a na jejím základě sepsali kupní smlouvu, v níž uvedli druh, množství i ceny zboží. Protože zboží hrozila zkáza, přistoupil prodávající na navrženou velmi nízkou kupní cenu. Když si kupující podle smlouvy následující den pro koupené zboží přijel, oznámil mu prodávající, že naštěstí závada v mrazírně nebyla tak velká, jak se zprvu zdálo. Podařilo se ji rychle odstranit, takže prodej ohroženého zboží už není nutný, a prodávající proto odstupuje od včera uzavřené kupní smlouvy. Kupující trvá na splnění povinností vyplývajících z kupní smlouvy, ale prodávající je přesvědčen, že má právo od této smlouvy odstoupit. Tento jeho právní názor se opírá o známé ustanovení, podle kterého osoba, která uzavřela smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od takové smlouvy odstoupit. 18 Dopravní podnik na základě písemné kupní smlouvy prodal podnikateli autobus. Kupující zaplatil při jeho převzetí třetinu dohodnuté kupní ceny a zbývající částku se zavázal uhradit ve dvou stejných měsíčních splátkách. Dopravní podnik má v kupní smlouvě zajištěno právo zpětné koupě, kdyby kupující neuhradil v dohodnuté době zbývající část kupní ceny. V případě uplatnění práva zpětné koupě se kupující zavázal převést autobus zpět do vlastnictví prodávajícího. Ten by byl přitom povinen vrátit kupujícímu částku, kterou od něj obdržel jako splátku kupní ceny. Kupující neuhradil zbývající dvě třetiny kupní ceny. Dopravní podnik proto uplatnil právo zpětné koupě a požádal o vrácení autobusu. Kupující mu však sdělil, že autobus nemůže vrátit, protože ho mezitím prodal jinému podnikateli, provozujícímu cestovní kancelář. Dopravní podnik kupujícímu vytkl porušení smlouvy a vyzval ho k okamžitému doplacení dlužné části kupní ceny autobusu. Zaplacení mělo být podle názoru věřitele snadné, když dlužník utržil peníze za autobus, který prodal dalšímu podnikateli. Dlužník však prohlásil, že tyto peníze už nemá, protože je musel použít na úhradu svých starých jiných dluhů a nyní je insolventní. 19. Podle obchodněprávní kupní smlouvy dodavatel dodal obchodníkovi nábytek sestavitelný montáží z dílů zabalených v krabicích. Obchodník podepsáním dodacího listu krabice převzal, uložil je ve skladu při své prodejně nábytku a zaplatil fakturu. Teprve za dva měsíce po převzetí nábytek na přání zákazníka rozbalil a zjistil jeho vady. Na některých dílech byla popraskaná dýha, některé desky byly poškrábané a na jiných zjistil skvrny způsobené patrně vodou. Obchodník o tom podal ihned zprávu dodavateli a požádal ho, aby buď vady odstranil, nebo vadné díly vyměnil za nepoškozené. Dodavatel tuto reklamaci zamítl. Upozornil kupujícího, že měl zboží při převzetí prohlédnout a zjevné vady ihned zjistit. Podle názoru dodavatele mohlo dojít k poškození nábytku až v průběhu dvou měsíců, kdy už byl uskladněn u kupujícího. Dodavatel také připomíná, že v této kupní smlouvě si její účastníci neujednali záruku za vady, které se na zboží projeví až po jeho převzetí. Kupující trvá na svém reklamačním nároku, protože ví s jistotou, že u něj k poškození koupeného nábytku nemohlo dojít. Posudkem znalce dokazuje, že jde o staré vady, takže zboží bylo poškozeno předtím, než je převzal. Kromě toho mu svědkové mohou dosvědčit, že v jeho skladu tímto zbožím nikdo nemanipuloval a nemohl je proto poškodit. Tím spíše ne, že zboží zůstalo zabalené tak, jak je dodavatel dodal. 20. Obchodní společnost s ručením omezeným prodala písemnou smlouvou svůj podnik -řeznickou a uzenářskou výrobnu s prodejnou - fyzické osobě, která má příslušné živnostenské oprávnění a na jeho základě hodlá koupený podnik dále provozovat. Ve smlouvě o prodeji podniku se prodávající obchodní společnost zavázala převést na kupujícího za dohodnutou cenu pozemek s budovou podniku, veškeré strojní zařízení a jiné majetkové hodnoty vedené v účetnictví podniku. Kupující se zavázal převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Obě smluvní strany již řádně splnily své povinnosti vyplývající ze smlouvy o prodeji podniku, když prodávající obchodní společnost obdržela upomínku, že dosud nezaplatila cenu dvou strojů na zpracování masa. Obchodní společnost odpověděla, že tento dluh přešel na nového vlastníka, kterému řeznicko-uzenářský podnik prodala. Dodavatel strojů však trvá na tom, aby mu obchodní společnost zaplatila, protože podle jeho názoru převedení dluhu na nového dlužníka bez souhlasu věřitele je neplatné. Přesto se však věřitel obrátil i na nového vlastníka podniku s dotazem, zda je ochoten místo obchodní společnosti dluh za stroje zaplatit. Nový vlastník věřiteli vysvětlil, že cena strojů byla zahrnuta v ceně koupeného podniku, takže za ně již zaplatil obchodní společnosti. V dokumentaci, kterou převzal s koupeným podnikem, prý není evidován žádný dluh za dodané stroje, takže tento závazek na něj v souvislosti s koupí podniku nepřešel. 21. Dopravce uzavřel písemnou formou smlouvu o koupi najaté věci (leasingovou smlouvu) s obchodní společností, která se zabývá leasingovými obchodními operacemi. Na základě této smlouvy dopravce převzal kamion, s nímž poskytuje dopravní služby. Smlouva je uzavřena na určitou dobu, po kterou je dopravce povinen měsíčně uhrazovat částky zahrnující nájemné a splátky ceny kamionu. Dohodnutá cena užívání kamionu a výše splátek je stanovena tak, že po skončení doby bude v plné výši uhrazena cena kamionu a dopravce se stane jeho vlastníkem. Smlouva obsahuje také sankční ustanovení, podle kterého obchodní společnost je oprávněna okamžitě od smlouvy odstoupit, jestliže jí dopravce zůstane dlužen nejméně dvě po sobě následující splátky. Dopravce se zavázal v takovém případě kamion ihned předat obchodní společnosti bez nároku na vrácení toho, co už zaplatil za úhradu jeho ceny. Po pěti měsících provozu kamionu dopravce zůstal za další dva měsíce dlužen. Požádal obchodní společnost o odklad splátek, protože prý dlouho nemohl pracovat. Nejdříve pro nemoc a potom z důvodu porouchání kamionu při dopravní nehodě, kterou nezavinil. Obchodní společnost jeho žádosti nevyhověla. Odstoupila od smlouvy, žádá o vrácení kamionu a hrozí jeho soudním vymáháním, kdyby dopravce svoji povinnost nesplnil. Dopravce kamion nevrátil. Domnívá se, že k tomu nemůže být donucen, když prodlení úhrady splátek nezavinil. Kromě toho vytýká, že obchodní společnost by se bezdůvodně obohatila, kdyby si při předčasném ukončení smlouvy ponechala splátky ceny kamionu.
22. Obchodník, který mimo jiné obchoduje s příslušenstvím a součástmi motorových vozidel, potřeboval opravit své havarované dodávkové auto. Uzavřel o této opravě smlouvu o dílo s podnikatelem provozujícím autoopravnu. Opravář zjistil a oznámil objednateli, že nemá tři součásti potřebné k provedení opravy. Objednatel mu proto potřebné součásti obstaral a předal. Zhotovitel auto opravil a vyfakturoval cenu díla. Objednatel od ní odečetl cenu svých obstaraných součástí a uhradil takto sníženou cenu za opravu. Zhotovitel trvá na zaplacení vyfakturované ceny za opravu v plné výši, protože prý při jejím stanovení přihlédl k ceně součástí obstaraných objednatelem. Objednatel namítá, že o tom se nedohodli, a když obstaral potřebné součásti, předpokládal, že mu je zhotovitel zaplatí, a když nezaplatil, samozřejmě si jejich cenu odečetl od ceny za opravu auta. 23. Objednatel uzavřel se stavebním podnikatelem smlouvu o generální opravě a rekonstrukci své provozní budovy. Na základě projektu zhotovitel vypracoval rozpočet a podle něj vypočetl úhrnnou cenu všech objednaných prací, kterou objednatel schválil. Ve své písemné smlouvě o dílo účastníci k této dohodnuté ceně připojili dodatek, že je nezávazná, protože práce potrvají dlouho a soudobé ceny stavebních materiálů, použité k výpočtu ceny díla, se v průběhu stavebních prací mohou zvýšit. O splácení ceny díla se účastníci dohodli tak, že objednatel bude čtvrtletně uhrazovat zálohy a po dokončení díla doplatí zbývající část ceny. Objednatel v průběhu stavebních prací řádně platil dohodnuté zálohy. Po dokončení a předání stavby mu zhotovitel vyfakturoval zbývající část ceny. Z faktury vyplývá, že úhrnná cena dohodnutá ve smlouvě o dílo je podstatně překročena. Objednatel odmítá tuto fakturu uhradit, protože ho zhotovitel předem neinformoval o tak velkém zvýšení nákladů. Zhotovitel trvá na zaplacení faktury a poukazuje na obsah smlouvy o dílo, podle které je dohodnutá cena nezávazná a ve které si účastníci neujednali nic o povinnosti zhotovitele informovat předem objednatele o zvýšení nákladů stavebních prací. 24. Vynálezce (poskytovatel licence) uzavřel s podnikatelem (nabyvatelem licence) licenční smlouvu, podle níž nabyvatel je oprávněn využívat jeho patentovaný technologický postup při své výrobní činnosti, kterou provozuje jako fyzická osoba ve své živnostenské provozovně. Nabyvatel licence při této výrobě zaměstnává mimo jiné svého syna, kterého později pověřil vedením celého provozu. Sám zatím v jiné obci založil obchodní společnost s ručením omezeným (tzv. one man company), ve které se svými zaměstnanci také využívá vynálezcův patentovaný technologický postup. Vynálezce vytýká nabyvateli licence neoprávněnost takového dvojího využívání vynálezu, protože obchodní společnosti licenci neposkytl. Naproti tomu nabyvatel licence je přesvědčen, že licenční smlouvu neporušuje. Licenční smlouvou získal oprávnění využívat vynález při své výrobní činnosti a podle jeho názoru nezáleží na tom, zda tuto výrobní činnost provozuje jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. 25. Podnikatel zabývající se zprostředkováním vývozu spotřebního zboží uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu s výrobcem textilního zboží, ve které se zavázal vyhledávat a vytvářet pro výrobce příležitosti k uzavírání kupních smluv se zahraničními odběrateli. Za to měl z každé uzavřené smlouvy obdržet provizi dohodnutou v procentech z ceny vyváženého zboží. Zprostředkovatel vyjednal se zahraničním odběratelem podmínky kupní smlouvy o vývozu určitého textilního zboží v souladu s pokyny, které obdržel od výrobce. Výrobce však oznámil zprostředkovateli, že o uzavření této zprostředkované kupní smlouvy nemá zájem, protože mezitím se mu naskytla výhodnější možnost vývozu textilu za vyšší ceny. Zprostředkovatel žádá o provizi, protože svůj úkol podle zprostředkovatelské smlouvy řádně splnil. Pokud by neobdržel provizi, požaduje alespoň úhradu nákladů, které na tuto obchodní záležitost v zájmu výrobce vynaložil. Výrobce textilu však není ochoten zprostředkovateli uhradit ani provizi, ani vynaložené náklady. 26. Obchodní zástupce uzavřel písemně smlouvu o obchodním zastoupení se zahraničním dodavatelem cukrářských strojů. Touto smlouvou se zavázal za provizi vyvíjet činnost směřující k uzavírání kupních smluv o dodávkách strojního vybavení cukrářských provozoven tuzemských podnikatelů. Jménem zastoupeného zahraničního dodavatele obchodní zástupce uzavřel kupní smlouvu s odběratelem, jemuž se zavázal dodat v dohodnuté lhůtě do nově vybudované provozovny objednané cukrářské stroje. Kupující se na tuto smlouvu spolehl a vynaložil náklady na přípravné práce k zahájení cukrářské výroby. Zahraniční dodavatel však objednané stroje nedodal jednak proto, že tyto druhy strojů nemá na skladě, a jednak proto, že z kupní smlouvy uzavřené obchodním zástupcem není právně zavázán k jejímu splnění. Jeho obchodní zástupce nemá plnou moc k samostatnému uzavírání kupních smluv jménem zastoupeného. Jeho úkolem je pouze vyhledávat zájemce, projednávat s nimi návrhy kupních smluv a tyto návrhy předkládat ke schválení a k podpisu zahraničnímu dodavateli. Tyto informace zahraniční dodavatel neprodleně oznámil kupujícímu postiženému chybným právním úkonem obchodního zástupce. Nesplněním kupní smlouvy vznikla kupujícímu škoda, kterou mu zahraniční dodavatel ani jeho obchodní zástupce neuhradil. 27. Podnikatel uzavřel smlouvu s tichým společníkem, který vložil do jeho podnikání své dodávkové auto. V písemné smlouvě o tichém společenství se účastníci dohodli o ceně tohoto vkladu a na jejím základě stanovili výši podílu tichého společníka na zisku z podnikání. Neujednali si nic o tom, jak dlouho bude trvat účast tichého společníka. Na základě roční účetní závěrky podnikatel vypočetl a vyplatil tichému společníkovi jeho podíl na zisku. Tichý společník však pochybuje o správnosti tohoto výpočtu. Požádal proto podnikatele, aby mu umožnil prostudovat obchodní doklady a účetní záznamy a aby mu předal stejnopis účetní závěrky. Podnikatel mu nevyhověl. Tichý společník proto okamžitě odstoupil od smlouvy o tichém společenství a odebral podnikateli dodávkové auto vložené do jeho podnikání.
28. Úspěšný podnikatel půjčil svému bratrovi velkou peněžitou částku na nákup zařízení do jeho živnostenské provozovny. O poskytnutí tohoto úvěru vyhotovili a podepsali pouze stručný písemný doklad, ve kterém dlužník věřiteli potvrdil výši převzaté částky a zavázal se vrátit mu vypůjčené peníze do jednoho roku. Za rok dlužník peníze vrátil, ale věřitel požaduje také zaplacení úroků. Dlužník namítá, že si úroky neujednali a o této půjčce vždy hovořili jako o bratrské výpomoci. Vzhledem k příbuzenskému vztahu dlužník chápal půjčku jako bezúročnou. Protože se bratrovi k placení úroků nezavázal, není ochoten je uhradit. Věřitel přesto trvá na zaplacení úroků.
