MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra TĚLESNÉ VÝCHOVY
Výroba a využití netradičních pomůcek v tělesné výchově a dalších vzdělávacích předmětech na 1. stupni ZŠ Diplomová práce Brno 2008
Autor práce: Lenka Kučerová
Vedoucí práce: Mgr.Hana Šeráková,Ph.D
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jsem jen prameny uvedené v seznamu použitých literárních zdrojů.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně 8.12.2008
Lenka Kučerová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Haně Šerákové, Ph.D za cenné rady a věcné metodické připomínky, které mi v průběhu práce poskytla. Také děkuji za ochotu a trpělivost, kterou se mnou měla.
OBSAH: Úvod…………………………………………………………………………… 6 1. Teoretická část …...…………………………………………………………7 1.1.Psychologie dětí na 1. stupni……………………………………………..
7
1.2.Tělesný vývoj……………………………………….……………................8 1.3 Pohybový vývoj…………………………………………………................ 9 1.4 Motorický vývoj………………………………………………….. ………. 9 1.5.Životospráva školáků…………………………………………….. ……... 10 1.6.Pozornost…………………………………………………………………. 10 2. Střední dětství……………………………………………………………...11 Fyziologický vývoj………………………………………………...............11 Děti a vrstevníci…………………………………………………...............11 Učení………………………………………………………………. ……..12 3. Rámcový vzdělávací program……………………………………………..12 Člověk a zdraví……………………………………………………………12 Tělesná výchova…………………………………………………………..14 4. Hry v životě dětí…………………………………………………………...20 Psychomotorika……………………………………………………………20 Stručná historie psychomotoriky………………………………………….22 Význam hry……………………………………………………………….22 Využití netradičních pomůcek v tělesné výchově………………………...24 Realizace pohybových her nejen s netradiční pomůckou…………………26 5. Rešerše literatury zabývající se pohybovými hrami s netradiční pomůckou…………………………………………………………………27 6. Praktická část……………………………………………………………..34 6.1. Barevné květy……………………………………………………………34 6.2. Pouťové balónky…………………………………………………………38 6.3. Kouzelné kamínky……………………………………………………….41 6.4. Papírové talíře……………………………………………………………44 6.5. Lopuchové listy………………………………………………………….48 6.6. Papírové míčky…………………………………………………………..51 6.7. Papírové rybky…………………………………………………………...55 6.8. Žetony……………………………………………………………………59 6.9. Šátky……………………………………………………………………..62
6.10. Kolíčky…………………………………………………………………66 6.11. PET láhve………………………………………………………………70 6.12. Nápojové kartony………………………………………………………74 7. Diskuse……………………………………………………………………79 8. Závěr……………………………………………………………………...80 9. Použitá literatura…………………………………………………………81 10. Resumé……………………………………………………………………83 11. Seznam příloh……………………………………………………………..84
ÚVOD V hodinách tělesné výchovy dříve převládaly stereotypní pohybové činnosti s běžnými tradičními pomůckami a náčiním. Málokterý učitel se do svých hodin snažil zařadit takové pohybové hry, ve kterých by bylo využíváno netradiční náčiní a pomůcky. V současné době přibývá stále více pedagogů, kteří chtějí pro své žáky tělesnou výchovu zpestřit a zatraktivnit. Proto hledají nové, neobvyklé a zajímavé náčiní a pomůcky, které by u dětí vzbudilo větší zájem o pohyb a rozvíjelo u nich aktivitu, fantazii, estetické vnímání, atd. Je totiž velmi důležité, aby děti v této přetechnizované době získaly kladný vztah k pohybové aktivitě, která je velmi prospěšná nejen pro jejich zdravotní stav. Cílem práce je vytvořit metodický materiál, ve kterém by byly uvedeny náměty, výroba a využití netradičních pomůcek při pohybových hrách v tělesné výchově i jiných vzdělávacích předmětech. Vlastní výroba pomůcek působí na děti velmi kladně. Důležité pro ně je, že se mohou samy zapojit do přípravy pomůcek. Tím rozvíjí svoji fantazii, plní klíčové kompetence a uplatňují se mezipředmětové vztahy. Tato problematika je řešena v praktické části diplomové práce. Teoretická část se zabývá charakteristikou osobnosti dítěte mladšího školního věku z hlediska psychologického, fyziologického a sociálního. Mimo jiné ve své práci poukazuji také na to, jaké postavení má tělesná výchova v Rámcovém vzdělávacím programu ( je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, která je na prvním stupni základní školy) podle kterého si každá škola individuálně zpracovává svůj vlastní Školní vzdělávací plán. V práci nechybí ani zhodnocení dostupné literatury týkající se netradičních pomůcek. Zmiňuji se také o významu her, psychomotorice, která s tématem práce úzce souvisí, jelikož využívá netradičních pomůcek.
6
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Psychologie dětí na 1. stupni ZŠ – mladší školní věk Mladší školní věk Se vstupem do školního období se děti musí rozloučit se světem her a připravit se na povinnosti, které je budou provázet zbytkem života. Škola klade na žáky požadavky v oblasti jejich morálky, ale i všech činností. Jestliže má dítě zvládnout požadavky kladené školou, musí být vývojově zralé, u někoho je to v šesti, u jiného v sedmi letech. Je také nutné, aby děti dokázali odlišit školní povinnosti od her. Není nutné, aby dítě při vstupu do školy mělo již nějaké vědomosti, důležitější je, aby bylo schopno se soustředit na výklad učitele a porozumět mu. Děti, které přijdou do školy nemusí umět již číst, psát a počítat, spíš by u nich měla být podporována snaha pro získávání nových poznatků. Určitá vyspělost je důležitá i proto, že škola vyžaduje po žácích určitou morálku. Od žáků se tedy vyžaduje utlumení reakcí, které by byly ve vyučování nevhodné, ale na druhé straně se od žáků vyžaduje plnění povinností ukládaných školou. S těmito schopnostmi souvisí i další důležitá vlastnost, schopnost, kterou by měly děti disponovat, a tou je samostatnost. Děti by také měly zvládat již určité formy společenského chování, přiměřené jejich věku. V některých případech si dítě na školu nemůže zvyknout, ale při správné výchově se dosáhne potřebného vývoje. Důležitou úlohu v těchto požadavcích tvoří mateřská škola, která děti systematicky připravuje na vstup do školy. U dětí, které nebyly připraveny na školu, vznikají problémy při adaptaci při vstupu do školního prostředí. Problémy nastávají zejména u dětí, které nikdy mateřskou školu nenavštěvovaly a byly vychovávány špatnými metodami v rodině. Psychické vlastnosti se formují také při vstupu do školy, kdy děti musí opustit svět her a nahradit jej školními povinnostmi. I když u dětí v tomto věku převládá učení nad hrou, neznamená to, že by ztrácely původní hravost. Pokud nedojde z pohledu školy k dítěti k uspokojení hravosti, dítě si začne během 7
výuky hrát samo. Tohle je nejdůležitější důvod, proč škola do vyučování zapojuje hry. V tomto věku se dítě dokáže soustředit na výklad, jen pokud ho to zajímá. Pokud je hodina plná spousty požadavků, dítě je vyčerpané. V tomto období děti dokáží chápat jen abstraktně, zejména proto, že je pro ně v tomto věku velmi důležitá názornost. V případě, že dítě nabývá poznatky slovním způsobem, tedy druhou signální soustavou, je velmi důležité, aby byly poznatky upevňovány první signální soustavou. Tím, že dítě používá i své smysly, dochází k důkladnějšímu osvojování poznatků. Děti jsou v tomto věku velice aktivní a optimistické, vzbuzují zájem o vše nové a zajímavé.
1.2. Tělesný vývoj Stejně jako ve věku předškolním, i v tomto věku dítě roste velmi rychle, přičemž kolem osmého roku se růst i váha dítěte zpomalují. Růst a váha se zvýší až v období puberty. Zejména v tomto období se projevují značné vývojové rozdíly mezi chlapci a děvčaty, chlapci rostou i přibírají rychleji než děvčata. Kolem desátého až jedenáctého roku děvčata chlapce ve výšce a váze předbíhají. Jelikož se mění výška, váha, tedy stavba těla, je nutné, aby se měnily i orgány těla, kostra, svaly. Samozřejmě i stavba kostry je odlišná od kostry dospělého člověka. Dětská kostra je díky své stavbě měkčí a má menší pevnost. Díky obsahu organických látek je kostra elastická a pružná. U některých dětí jsou kosti složené z více částí, které jsou oddělení vrstvami, ale po určité době dochází k jejich srůstu v jedinou kost. Páteř je stejně jako kostra také velmi pružná, ale po jejím zpevnění může dojít k tomu, že u některých dětí zůstane po celý zbytek života křivá. Proto bychom se měli snažit děti pozorovat a vést je ke správnému držení těla. Pokud děti mají nesprávné držení těla, může dojít k tomu, že vyvinutí celého hrudního koše podlehne změnám. Svalstvo je v tomto věku zatím velmi slabé, kolem osmého roku tvoří z váhy dítěte asi 27% svaly, v dospělosti je to 40 %. Svaly jsou u dětí velmi bohaté na vodu, ale méně na bílkoviny, které způsobují menší svalovou pružnost. 8
1.3. Pohybový vývoj I když je v tomto období zpomalen růst, dochází rychleji k rozvoji pohybových schopností. U pohybů se rozvíjí rychlost, přesnost, obratnost. V prvních třech letech školní docházky je dítě velice aktivní, ve škole nevydrží v klidu, stejně tak nevydrží v klidu ani doma. Pro učitele je mnohdy problém zklidnit žáky tak, aby se s nimi dalo pracovat. Stejně tak jako v růstu, váze, apod., jsou rozdíly mezi žáky i v pohyblivosti. Je však pravdou, že v prvních letech školní docházky jsou žáci pohyblivější více, než později. Každé dítě má i přirozenou potřebu pohybu, když má dítě nedostatek pohybu, projevuje se to neposedností. Důležitá jsou tělesná cvičení, která nejen, že žáka zaměstnávají, ale zaměstnávají i velké skupiny svalů. Cvičení nemá přínos jen pro práci svalů, ale také pro práci mozku. Tělesná cvičení zabezpečují i mozku odpočinek, ale jedná se o aktivní odpočinek. Tato cvičení mají význam pro tělesné činnosti a všechny tělesné práce vůbec. Tělesná práce přispívá dětem k jejich sebevědomí, nebojácnosti a upevnění zdraví.
1.4. Motorický vývoj Ke stanovení stupňů motorického vývoje se používá tzv. Ozeretzkého škála. Jsou stanoveny určité úkoly, které by měl žák mezi 4-11 rokem ovládat. Hlavním předpokladem této škály jsou přesnosti pohybů, ale i motorika, držení těla. Zhodnocení motoriky a senzomotorické koordinace používá Žlab, který svůj pokus provádí na házení a chytání tenisového míčku. Např. McCarthyová zkoumá hrubou a jemnou motoriku, přičemž se snaží zejména o zkoumání koordinace rukou a nohou. Např. motorika rukou se dá snadno zkoumat na kresbě. Při vyšetření sledujeme míru pohyblivosti dítěte (ve smyslu hyporeaktivity až hyperaktivity), ale i jeho eventuálně tělesnou obratnost v běžných úkonech (např. při oblékání, manipulaci s testovým materiálem a tužkou) (Říčan 1995). 9
1.5. Životospráva školáků Zdraví vývoj dítěte je bezpochyby spojen se správnou životosprávou. Životospráva u dětí spočívá zejména v denním režimu, odpočinku a výživě. Když začne dítě navštěvovat školu, je nuceno k návyku denního režimu doma i ve škole. Po dítěti může být vyžadování jen tolik povinností, aby mu zbyl čas i na zábavu a hry. Jak již bylo řečeno, pro dítě je velmi důležitá správná životospráva, tedy i správná strava. Je důležité, abychom dětem dávali tolik látek v patřičném množství, aby strava byla pestrá. Strava je důležitá také zejména proto, že velkou mírou ovlivňuje tělesný i duševní stav dětí.
1.6. Pozornost V tomto období se vyvíjí jednak pozornost bezděčná,
ale i pozornost
záměrná. Děti se dokáží soustředit nejen na to, co je pro ně zajímavé, ale i to, co je předmětem jejich úkolů. Bezděčná pozornost je závislá na podnětech pro jedince samy o sobě zajímavé. Tato pozornost je důležitá pro orientaci v každém prostředí, přičemž je nutné reagovat na všechny nečekané podněty. Úmyslná pozornost je opakem pozornosti bezděčné. Úmyslná pozornost je zaměřená na konkrétní podněty a k jejímu udržení je potřeba vůle. Existuje řada faktorů, které pozornost ovlivňují. Jsou to např. faktory subjektivní, které ovlivňují pozornost aktuálním stavem, náladou, únavou, postoji. Dále to mohou být faktory prostředí, které udržují nebo odpoutávají pozornost.
2. STŘEDNÍ DĚTSTVÍ Je to proces navzájem souvisejících změn, k němuž dochází v důsledku postupného zrání a procesů učení. Střední dětství označované také jako prepuberta je přípravnou fází na dospívání. 10
Časově se toto období vymezuje 8. – 12. rokem, tedy se jedná o období mezi 3.-5. třídou.
2.1 Fyziologický vývoj Z fyziologického hlediska patří k nejvýznamnějším změnám v tomto období růst a vývoj. Průměrná váha jedenáctiletého dítěte je 40 kg a jeho průměrná výška je 140 cm. V tomto období jsou dívky zpravidla větší než chlapci, což se postupem času opět obrátí. Toto období je spojeno také s pohlavním zráním, přičemž u dívek se vyskytují sekundární pohlavní znaky. U dívek je první známkou dospívání růst prsů, což je spojeno s působením vaječníků. U chlapců je první známkou dospívání zvětšení varlat, které nastává kolem desátého roku života. U dívek se sekundární znaky objevují zejména mezi 8.- 13. rokem.
2.2 Dítě a vrstevníci V tomto věku se dítě vymyká rodině a tráví většinu času s vrstevníky. Dítě bere vztahy v rodině jako samozřejmost, kterou nemůže ztratit, proto tráví více času s vrstevníky. Tyto vztahy jsou důležité zejména pro pozdější pubertální intimní vztahy. Ztotožnění se se skupinou vrstevníků je procesem socializace. Dětská skupina je skupinou, ke které se postupně ostatní přidružují. Aby se dítě dokázalo odtrhnout od rodiny a přimknout se k vrstevníkům, je potřeba jistého vývoje.
2.3 Učení V tomto období se u dítěte rozvíjí předpoklady psychické, sociální a morální. Nejvíce děti ovlivňuje rodina a škola, přičemž škola dětem poskytuje kontrolu chování. Pokud jsou správně rozvinuty výše zmíněné předpoklady,
11
může se dítě správně učit. Tím jak se učit a které předpoklady jsou pro učení důležité a nezbytné, se zabýval Jean Piaget. Prováděl pokusy, z nichž vyvodil určité závěry, např. že děti prochází čtyřmi stádii učení. Další období je mezi 7. – 11. rokem, bývá označováno jako třetí období. Nejdůležitějším předpokladem je zvládnutí provádění činností s předměty, např. počítání, třídění, apod. jestliže dokáže dítě již tyto operace, může se navazovat na operace další. Dítě dokáže pochopit, proč se tyto věci tak třídí, jaké pravidlo tu platí. Další stádium, stádium čtvrté je označováno jako období formálně logických operací. V tomto období je rovněž ukončen mentální vývoj. Dítě se v tomto období naučí logicky vnímat věci a uvažovat o nich. Dokáže již různé problémy podle logického zdůvodnění vyřešit. Mentální schopnosti a jejich rozvoj jsou záležitostí čistě individuální. Dítě se snaží něco naučit zejména ze svojí vlastní motivace, která podporuje učit se stále více. Děti se učí ze své motivace, ale také ze zvědavosti. Učení podmiňují i jejich rodiče, které by na své děti neměli klást takové požadavky, které není dítě schopno splnit. Rodiče i učitelé by měli brát v potaz aktuální úroveň dítěte a podle této úrovně přizpůsobovat úkoly a požadavky.
3. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 3.1 Člověk a zdraví
Vzdělávací oblast, do které řadíme i tělesnou výchovu, se nazývá Člověk a zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se 12
seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných
situacích,
osvojují
si
dovednosti
a
způsoby
chování
(rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují) a do života školy. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem 13
k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.
3.2 Tělesná výchova Vzdělávací
obor Tělesná výchova jako součást
komplexnějšího
vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzděláváním žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Školám se současně doporučuje vyrovnávat pohybový deficit žáků III. (příp. II.) zdravotní skupiny a jejich potřebu korektivních cvičení zařazováním povinného či volitelného předmětu, jehož obsah vychází z tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova (jako adekvátní náhradu povinné tělesné výchovy 14
nebo jako rozšíření pohybové nabídky). Tato nabídka vychází ze situace v moderní společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už v dětském věku četná zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku intenzivního a vhodně zaměřeného pohybu, z dlouhodobého setrvávání ve statických polohách, z nadměrného příjmu potravy v nevhodné skladbě, z nekvalitního ovzduší, z četných stresových situací, nepříznivých sociálních vztahů atd.). Základní vzdělávání tak reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních oslabení v celé populaci přibývá a zdravotně oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních i cíleně zaměřených pohybových aktivit než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede žáky k poznání charakteru jejich zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých činností. Současně předkládá konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení, všestranně zaměřené pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování do denního režimu žáků.
Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a také k rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k poznávání zdraví jako nejdůležitější hodnoty. Dále vede žáky k pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů. Dále vede k poznávání člověka jako biologického jedince, závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí. Dalším bodem je vedení k získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje a využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví. Dále vede žáky k propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd. a také k chápání zdatnosti, 15
dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd. Další bod tvoří vedení žáků k aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci.
Mezi očekávané výstupy patří:
V 1. období žák:
spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti
zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích
uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečností při pohybových činnostech ve známých prostorech školy
reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
V 2. období žák: podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; 16
zařazuje do pohybového režimu korektivni cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením
zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her
uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí;
adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka
jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti
jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na nereaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví
užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení
zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy 17 změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky
orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace
Dále jsou v RVPZV rozlišovány činnosti ovlivňující zdraví
•
význam pohybu pro zdraví - pohybový režim žáků, délka a intenzita
pohybu •
příprava organismu - příprava před pohybovou činností, uklidnění po
zátěži, napínací a protahovací cvičení
•
zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla, správné zvedání zátěže;
průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití
•
rozvoj různých forem rychlostí, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace
pohybu hygiena při TV - hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity
•
bezpečnost při pohybových činnostech - organizace a bezpečnost
cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
•
pohybové hry - s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity;
využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost 18 •
základy gymnastiky - průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na
nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti
·
rytmické a kondiční formy cvičení pro děti - kondiční cvičení s hudbou
nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance průpravné úpoly - přetahy a přetlaky
•
základy atletiky - rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo
do výšky, hod míčkem
•
základy sportovních her - manipulace s míčem, pálkou či jiným herním
náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel minisportů
•
turistika a pobyt v přírodě - přesun do terénu a chování v dopravních
prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody
•
plavání - (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní
prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu
•
lyžování, bruslení (podle podmínek školy) - hry na sněhu a na ledě,
základní techniky pohybu na lyžích a bruslích
•
další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)
Činnosti podporující pohybové učení
•
komunikace v TV - základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností,
smluvené povely, signály
19
•
organizace při TV - základní organizace prostoru a činností ve známém
(běžném) prostředí
•
zásady jednání a chování - fair play, olympijské ideály a symboly
•
pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her, závodů,
soutěží
•
měření a posuzování pohybových dovedností - měření výkonů, základní
pohybové testy
•
zdroje informací o pohybových činnostech
(zdroj Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT, 2007.)
4. HRY V ŽIVOTĚ DĚTÍ 4.1 Psychomotorika – její podstata a znaky Termínem psychomotorika rozumíme výchovu pohybem. Nejde jen o cvičení za účelem rozvoje obratnosti, posílení fyzické zdatnosti nebo aktivní odpočinek, ale jedná se i o cvičení, které napomáhá rozvoji psychických funkcí. Psychomotorické cvičení má velké uplatnění zejména u jedinců zdravotně oslabených a pohybově méně nadaných. Můžeme říci, že psychomotorika je úzké propojení psychiky, tzn. duševních procesů, a motoriky, tzn. pohybu a tělesných aktivit a projevů. V užším smyslu představuje psychomotorika souhrn pohybových,
motorických
aktivit
člověka,
které
jsou
projevem
jeho
psychických funkcí a jeho psychického stavu. Je to motorická akce vyplývající z oblasti psychických procesů (vnímání, myšlení, paměť, představivost, 20
fantazie)
nebo
psychických
stavů
(nálada,
celkové
ladění
člověka).
(Blahutková, Klenková, Zichová 2005).
Psychika dětí má velký vliv mimo jiné i na jejich pohyb. Pokud je dítě v dobrém psychickém stavu, má i radost z pohybu, poskakuje, běhá z místa na místo. V opačném případě radost z pohybu dítě ztrácí. Lze to vyčíst i z jeho motorického projevu (tlučení pěstmi, svěšená ramena), i celkově z jeho chůze. Psychomotorika je forma pohybové aktivity, která je zaměřena na prožitek z pohybu. Vede k poznávání vlastního těla, okolního světa i k prožitkům z pohybových aktivit. Ke svému působení využívá jednoduché herní činnosti, činnosti s nářadím i s náčiním, kontaktní prvky a prvky pohybové muzikoterapie včetně relaxačních technik(Blahutková 2003). Důležitá odpočinek,
také
role
psychomotoriky
aktivitou
vhodně
je
taková,
kompenzuje
že
využívá
duševní
aktivní námahu.
Psychomotorika je lákavá, pro každého přístupná, jednoduchá a učí jedince vnímat svoje tělo, rozumět mu a přijmout ho. Psychomotorika má své místo mimo jiné i v tělesné výchově. Její nároky totiž zvládne každý i bez velkých fyzických a tělovýchovných předpokladů, které tělesnou výchovu nemají v oblibě, protože v ní nebývají úspěšné a ostatní děti je nechtějí do družstva, aby jim nekazily hru. Ovšem v psychomotorice najdou svoje uplatnění. Jsou za svoji činnost chváleny a povzbuzovány, a to je pro jejich další vztah k pohybu velmi důležité. Psychomotorika je pohybovou aktivitou, kterou lze zařadit do všech částí hodiny – do úvodní části, rušné části i průpravné části, nácvikové i výcvikové části, do závěrečné části hodiny. Můžeme ji také využít i pro kompenzační cvičení a jako relaxaci. Psychomotorika však nesmí nahradit hodiny tělesné výchovy, je pouze její součástí. Cílem výuky tělesné výchovy ve školách je šťastné dítě, mající prožitek z pohybu a komunikace v pohybu. Správně pochopená pohybová aktivita směřuje ke zdraví člověka. Pohybová činnost musí být součástí denního života každého člověka a má mu pomáhat žít šťastně a radostně (Blahutková 2003).
21
4.2 Stručná historie psychomotoriky Psychomotorika vznikla ve Francii ve 20. letech 20. století. Byla podporována ze strany lékařů, terapeutů a k jejímu vzniku přispěli i psychologové a sociologové. O deset let později se psychomotorika rozšířila do Německa, Švýcarska, Lucemburska a postupně do celé Evropy. Zpočátku nebyla úplnou součástí školní tělesné výchovy. Sloužila spíše jako podpůrná metoda v léčebné tělesné výchově a tělesné výchově zdravotně oslabených žáků. Postupem času se dostávala i do tělesné výchovy zdravých dětí, protože komplexně rozvíjela osobnost dítěte. V současnosti se rozlišují dvě základní odvětví psychomotoriky, a to odvětví lékařské a pedagogické. Odvětví pedagogické se využívá v mateřských školkách, základních a zvláštních školách, zájmové tělesné výchově i v mimoškolních aktivitách.
4.3 Význam hry Hra je činnost volená a uskutečňovaná svobodně, není vědomým prostředkem k cíli, ale cílem sama o sobě. Dětství je především věkem her. Existuje-li přechod ranných aktivit – experimentace ke hře, můžeme pozorovat i přechod od hry k zájmům. Hra nikdy neztrácí svůj význam. Přesto dochází k výraznému vývojovému posunu mimoškolních aktivit. Všechny zájmové aktivity nabývají postupně s věkem vyšších forem. Mění se jak obsah, tak i forma mimoškolních aktivit, přibývá zájem o četbu, tvořivé činnosti a sport. Děti se začínají věnovat spíše zájmovým činnostem než škole, a to rodiče neradi vidí. Musíme mít však na mysli, že škola není pro dítě vším. Některé zájmové činnosti mají i mnoho pozitivního. Pokud děti věnují čas sportovní činnosti, prospívá to jejich zdraví i společenskému uplatnění. Jestliže chceme, aby se dítě zdravě vyvíjelo, mělo by mu zbýt na hru přiměřený dostatek času. Žák, který je zatížený zejména školními povinnostmi čerpá novou energii především z her. Zájmové aktivity vzbuzují u dětí 22
uspokojení zvídavosti, představivosti, emocionality, potřeby z pohybu, atd. Hrou rozvíjíme zdravé vztahy u dětí k ostatním dětem. Námětové hry slouží k tomu, aby si dítě udržovalo zejména duševní rovnováhu. Důležité jsou též pohybové hry, které pomáhají vyrovnat nepříznivý vliv sedavého způsobu života a dávají tělu tolik potřebný pohyb.
Pohybové hry rozvíjí rychlost,
obratnost, sílu, vytrvalost, ale i obětavost, houževnatost a odvahu. Některé hry také tříbí zrak, sluch, postřeh, pozornost, logický úsudek i inteligenci. Není snad jediné tělesné nebo duševní vlastnosti, kterou by nerozvíjela určitá skupina her. Hry jsou vlastně účinným prostředkem k všestrannému rozvoji těla i psychiky dětí. Hry slouží také k tomu, aby si žáci procvičovali a rozvíjeli různé stránky lidské osobnosti tak, aniž by si to uvědomovali. Ve hře se totiž neprojevují jen dobré charakterové vlastnosti, bývají s ní spojeny i ty špatné – nežádoucí. Patří mezi ně sobectví, neúměrná ctižádost a nečisté jednání. Hra ale nepěstuje v člověku negativní vlastnosti, spíš je někdy odhaluje a posiluje. Žáci se proto učí v pohybových hrách držet zásady fair play hry, která je heslem i u ostatních her. Hrou se učí snášet vítězství i porážku. Kdo se tomu naučí ,,na hřišti“, dokáže to snáz i v životě.
Při hrách a soutěžích v tělesné výchově
bychom měli vést děti ke kladnému postoji ke spoluhráčům, kolektivu soupeře a také aby byly zodpovědné za vlastní vystupování a chování. Předpoklady k tomu
vytváříme
dodržováním
herních
pravidel
s dobře
promyšlenou
organizací práce a hodnocením výsledků. I učitel svým přístupem k žákům a stylem své práce ovlivňuje jaké vztahy budou mít děti s učitelem, ale také s dětmi navzájem. Učitel by měl být při hrách i dobrým pozorovatelem. Pokud pozoruje děti při hře pečlivě, zjistí, že je přístup žáků k hrám velmi individuální.
Zapletal (1973) dělí hráče do tří základních skupin: 1. Hráči aktivní. Pouštějí se do i do nejobyčejnějších her se zaujetím, dovedou svým příkladem strhnout i ostatní. Čím víc dětí tohoto druhu ve třídě máme, tím živější a působivější budou jejich hry. Je však třeba dávat pozor , aby přílišné zaujetí těchto jedinců nevybočovalo z mezí pravidel. 23
2. Hráči kolísaví. Jsou závislejší na náladě. Početně tvoří největší skupinu. Dobrou hrou snadno získáme jejich zájem.
3. Děti pasivní. S tímto typem se nesetkáváme tak často jako s první a druhou skupinkou, ale bývají v každém kolektivu třídy. Těmto dětem věnujeme zvýšenou pozornost. Jejich plachost nebo nezájem mívají hlubší kořeny. Většinou jsou způsobeny psychickou zábranou ( dítě se stydí za svou neobratnost, je deprimováno častou prohrou). Je na učitelích, aby tuto skrytou příčinu jejich chování rozeznali a vhodnými prostředky ji odstranili. Největší chybou by bylo, kdybychom tyto děti kárali nebo je zesměšňovali před ostatními. Měli by učitelé pro tyto žáky vyhledávat takové hry a úlohy, v nichž se budou moci úspěšně uplatnit.
4.4 Využití netradičních pomůcek v tělesné výchově Žijeme v době, která je poslední dobou charakteristická tím, že se velmi často setkáváme s případy, kdy děti ztrácejí zájem o pohybovou aktivitu. Většina dětí vyhledává spíše sedavý způsob života, kdy se v jeho důsledku omezuje prostor pro jejich pohybovou činnost. Místo toho, aby se děti více pohybovaly a pobývaly v přírodě, tráví většinu svého volného času především u počítače, televize,atd. Těch, kteří si přečtou knihu místo dívání se na televizi nebo navštěvují zájmové kroužky místo sezení u počítače je již v této době opravdu málo. Ani si to děti neuvědomují, ale sedavým způsobem života může u nich postupně docházet ke zhoršování tělesné zdatnosti, vadnému držení těla a vůbec k celkovému zhoršení zdravotního stavu. Proto je v této nepříznivé situaci velmi důležitá role učitele, který by měl v rámci hodin tělesné výchovy děti vhodně motivovat, ukázat jim různé netradiční přístupy, seznámit je s využitím netradičních pomůcek a tím u nich podněcovat zájem o pohyb, který vede ke zdravému způsobu života. 24
Učitel by měl místo klasických hodin tělesné výchovy , které vytvářejí stereotyp v pohybových činnostech, hledat takové nové přístupy a způsoby, aby tělesná výchova byla pro žáky atraktivní. Může toho dosáhnout tím, že začne ve svých hodinách používat kromě tradičních pomůcek i pomůcky netradiční. Mezi netradiční pomůcky můžeme např. zařadit PET láhve, papírové talíře, deku, papírové či látkové míče, kamínky, kelímky, novinový papír, kolíčky, nafukovací balónky, aj. Toto neobvyklé nářadí je pro děti velmi zajímavé, podporující jejich aktivitu a fantazii. Prostřednictvím netradičních pomůcek působíme mimo jiné i na rozvoj estetického vnímání. Děti si netradiční pomůcky
získají
svým
zajímavým
tvarem,
velikostí,
barevností
a
přizpůsobivostí. Kladně na děti působí i to, že si pomůcku vlastnoručně vyrobí. Při realizaci pomůcek mohou rozvíjet svoji fantazii a jsou rády i za to, že se podílí na její výrobě. Tím přinášejí svoje vlastní, hravé a kreativní nápady, což je zpětně motivuje a navíc to rozvíjí i jejich praktické dovednosti. To vše prohlubuje jejich zkušenosti v rukodělné činnosti a přispívá to k rozvoji kladného vztahu k pracovním činnostem. Pomůcku pak následně použijí při hrách v tělesné výchově. Netradiční pomůcku však děti nemusí využít jen při pohybových hrách, pomůcka se může využít i
v jiných hodinách, např. v matematice,
českém jazyce, hudební výchově, geometrii,atd. Záleží však jen na samotném učiteli, zda pomůcky využije či nikoliv. Měl by však myslet na to, že pokud je netradiční pomůcka atraktivní pro děti v tělesné výchově, tak bude i v jiných předmětech. Děti se budou učit hrou a ani nepostřehnou, že si nehrají, ale že se vlastně učí, a to by mělo být tím hlavním cílem výuky. Navíc si díky tomu žáci vytvářejí i pozitivní sociální vztahy a trénují kooperaci ve skupině. Tím plní klíčové požadavky a aplikují mezipředmětové vztahy. Na užívání netradičních pomůcek je velmi kladné i to, že se dají vytvořit z přírodních či umělých materiálů, které jsou volně dostupné a finančně nenáročné. Avšak každá pomůcka musí splňovat bezpečnostní a hygienické zásady a tyto zásady musí být bezpodmínečně dodržovány. Kromě hygienických a bezpečnostních zásad by měla vyhovovat potřebám dětí na prvním stupni základní školy. 25
4.5 Realizace pohybových her nejen s netradičními pomůckami Uvádění a vedení pohybové hry je pro učitele samostatnou pedagogicko-herecko-psychologickou
kapitolou.
Kromě
komunikačních
schopností pedagoga je i důležité zaujmout a nadchnout, pozorovatelská citlivost, předvídavost, odhad, zkušenost, atd. Organizace hry, její popis a pravidla by měla být co nejstručnější, ale musí vzbudit u dětí zájem, chuť hrát a mít touhu se hry zúčastnit.
Podle Sigmunda (2007) lze zásady k představení a realizaci pohybové hry vyjádřit pravidlem 6P (to samozřejmě platí i pro pohybové hry s netradičními pomůckami a náčiním) :
1. pravidlo - popiš
- ke hráčům se postavte (posaďte, klekněte,…) čelem tak, aby na vás každý viděl - uveďte název hry – jednoduchý, výstižný a zapamatovatelný - srozumitelně jednoduchý popis cíle a pravidel hry provádějte již ve tvaru, v jakém budete hru hrát - jednoznačně vymezte hrací prostor a ukažte použité pomůcky - jasně zdůrazněte, co se NESMÍ, kolikrát se bude střídat (opakovat…), co se bude počítat a jak hra končí
2. pravidlo – předveď
- vhodná ukázka je vždy názornější (často i rychlejší) než sebelepší vysvětlování, zvláště při předvádění poloh, způsobu pohybu či chytání a házení míče, protože děti neznají názvosloví
3. pravidlo – ptej se - zodpovězené dotazy hráčů předcházejí zmatkům ve hře, proto čas věnovaný 26
dotazům není NIKDY ztrátový - počet a složitost dotazů indikuje pochopení hry
4. pravidlo – prováděj - při hře stůj tak, abys nepřekážel, ale zároveň na všechny viděl - NAHLAS počítej body - IHNED rozhoduj (např. zda byl hráč chycen, trefen apod.) - DBEJ na bezpečnost
5. pravidlo – přizpůsobuj - citlivým pozorováním (či účastí) obměňuj (zrychluj, ztěžuj, oživuj) hru tak, aby neztratila spád a atraktivnost - zrychlovat lze zmenšováním herního prostoru, ztěžovat například přidáním dalších míčů nebo chytačů, oživovat změnou způsobu běhu a pohybu či chytání
6. pravidlo – pochval - NIKDY nezapomeň pochválit. Najdi si vždy důvod, maličkost, proč pochválit zvláště ty, kterým se hra příliš nepovedla - neverbální (zdvižený palec, potlesk, ,,V“ z ukazováčku a prostředníčku, mrknutí oka) nebo jednoslovná pochvala (,,jo“, ,,ok“), je mnohdy účinnější než košatá souvětí
5.
REŠERŠE
POHYBOVÝMI
LITERATURY HRAMI
ZABÝVAJÍCÍ
SE
S NETRADIČNÍ
POMŮCKOU
MIKLÁNKOVÁ, L. A KOL. ,,Jak učím Tv já…“. Olomouc:Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-1666-3 27
Tato kniha je dílem více autorů. Každý autor využívá k pohybové činnosti jiných prostředků. Kniha je rozdělená na pět částí. Jednotlivé části jsou napsané jiným autorem. První část se zabývá hudbou jako iniciačním prostředkem v tělesné výchově. Autorem této části je Mgr. Ludmila Miklánková, Ph.D. Ve spojení hudby a pohybu vidí velký přínos v rozvoji dětské osobnosti. Miklánková (2007) říká, že pohyb s hudbou umocňuje vyjádřit myšlenky, pocity, nálady, a to i tam, kde dětem chybí slova. Autorka nabízí náměty na pohybové činnosti s využitím hudby v rušné části vyučovací jednotky tělesné výchovy, průpravné části, hlavní části a v závěrečné části. Netradiční pomůcku využívá jen při pohybových činnostech v průpravné části, a to šátku. Autorem druhé části a třetí části je Doc. PhDr. Vlasta Karásková,CSc. Druhá část s názvem Cvičení s netradičními pomůckami nabízí pohybové hry s využitím těchto netradičních pomůcek : deky menších a větších rozměrů, kelímky, míčky a papírová plata. Hry s jednotlivými pomůckami jsou vždy rozdělené na hry pro jednotlivce, dvojice a skupiny. Prožitkové pohybové hry je název pro třetí část knihy. Zde jsou uvedeny náměty na pohybové aktivity s náčiním ( deka, lavička, gymnastická tyč, žíněnka, šátek, míč) i bez náčiní. V této části již využívá k hrám i tradičních pomůcek. Mgr. Erik Sigmund,Ph.D. je autorem čtvrté části, ve které doporučuje, jak správně vybrat, představit a realizovat hru. Jedná se o taková doporučení pro učitele. Součástí jsou i dvě názorné přípravy na hodinu tělesné výchovy pro 1. stupeň základní školy. V přípravách se objevují pohybové hry, které též využívají netradičních pomůcek ( papírové koule, novinový papír a pingpongové míčky). Poslední část napsala MuDr. Renata Vařeková, Ph.D., která se zmiňuje o problematice držení těla a svalových disbalancí u dětí školního věku. Myslím si, že tato publikace může být dobrým přínosem pro učitele, kteří hledají do hodin tělesné výchovy něco nového a zajímavého. V knize se 28
objevují finančně dostupné pomůcky pro všechny. Nemusí se učitel zabývat ani jejich výrobou. Snad jen s vytvořením papírových koulí, které však určitě rády vytvoří děti.
BLAHUTKOVÁ, M. Psychomotorika. Brno: MU, 2003. ISBN 80-2103067-4
Tato kniha obsahuje stejně jako kniha ,,Jak učím Tv já…“ zajímavé náměty na pohybové hry s netradičními pomůckami. Nedílnou součástí této knihy jsou i
základní informace o psychomotorice. Autorka se zmiňuje o
postavení psychomotoriky v systému věd, psychomotorice a zdraví, hře v psychomotorice, herních zásadách, psychomotorice jako náplni volného času a o psychomotorice ve škole. Psychomotorické hry se od běžných her odlišují zejména použitím netradičních pomůcek, ale i tím, že není vítězů ani poražených (Blahutková, 2003).
Z této definice je jasné, že i v knihách o
psychomotorice můžeme hledat náměty na hry s netradičními pomůckami. V této knize jich opravdu pár najdeme. Patří mezi ně nafukovací balónky, kelímky, noviny, deky, padák, hadice, vozík na kolečkách, šlapáky, chůdy, káča, rolovací deska s válcem, rolon, pivní tácky, míčky, klubíčko. aj. Tuto knihu lze také doporučit učitelům, kteří v ní najdou náměty na zajímavé hry využívající netradičních pomůcek. Všechny nejsou zdaleka tak dobře dostupné jako pomůcky zmiňované v knize ,, Jak učím Tv já…“ Padák, chůdy, rolovací deska s válcem, hadice, rolon dají větší práci tyto pomůcky sehnat. Ovšem, které jiné pomůcky dětem pomohou k nácviku rovnováhy (rolon, rolovací deska s válcem) ,
prostorové orientace (rolon, chůdy) ,
nervosvalové koordinace (rolon, chůdy), komunikaci ve skupinách (padák) než tyto zmiňované.
SOBOTKA, R. Sport a hry na táboře a na školním hřišti. Praha: Linx a spol., 2007. ISBN 80-86194-10-8
Kniha je rozdělená na části podle využití různých druhů pomůcek. Část 29
knihy obsahuje i náměty na hry bez využití pomůcky. Přesto tu najdeme mnoho pohybových her s míčem, švihadlem nebo lanem, pálkou nebo klackem, kameny, obručemi a papírovými talíři. Ke každé pomůcce je vždy popsáno asi deset her. Dále se tu autor zmiňuje i o průpravných hrách pro košíkovou, přehazovanou, házenou, fotbal a pálkovanou. Kniha nabízí i náměty na hry bez využití pomůcek. Závěr knihy je věnován zábavným soutěžím a hrám, kde autor uvádí vždy jednu aktivitu pokaždé s jinou netradiční pomůckou např. novinový papír, brčko, nafouknutý igelitový pytlík, plechovky, krabice, kartičky s čísly, papírové koule a klubka provazů. Tento titul může sloužit jako velice dobrá příručka pro učitele tělocviku na prvním i druhém stupni základní školy a organizátory dětských táborů. Většina her se dá hrát jak v tělocvičně, tak i venku na hřišti. Myslím si , že tato kniha obsahuje velké množství námětů na pohybové aktivity, které využívají atraktivní a zajímavé pomůcky.
NEUMAN, J., TOMEŠ, P. Hry do kapsy IX: sociální, motorické a kreativní. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-985-2
Tato publikace, jak je z názvu patrné, neobsahuje jen pohybové hry, ale také hry sociální a kreativní. Každá skupina her je barevně odlišená pro lepší přehlednost. Náměty na pohybové hry využívají pomůcky jako jsou např. pneumatiky, lano, dřevěné tyče, tenisáky, bedýnky, létající talíře. Hry s těmito pomůckami mohou využívat spíše učitelé nebo organizátoři táborů u starších dětí. Je tu popsáno i pár her, které využívají pomůcky vhodné i pro děti prvního stupně ZŠ. Patří mezi ně šátky, nafukovací balónky a papírové čelenky s čísly. Tato kniha je velmi praktická v tom, že její listy jsou z tvrdšího papíru a jsou perforované, aby bylo možné kterýkoli vytrhnout. Líbí se mi i to, že každá hra obsahuje základní informace o hře. U každé hry je napsán cíl hry, pomůcky, 30
prostředí, čas na přípravu, čas na hru, věk, náročnost psychická a fyzická, počet hráčů, nechybí ani popis hry, sebereflexe hry a poznámky pro učitele. Myslím si, že tyto údaje mohou být velkým pomocníkem pro učitele, který se rozhodl některou hru vyzkoušet. Tyto informace zatím neobsahovaly žádné knihy, o kterých jsem se již zmínila.
DUŠKOVÁ, D., MUŽÍK, V., ŠERÁKOVÁ, H. Netradiční pomůcky pro tělesnou výchovu na 1. stupni ZŠ (náměty na zhotovení a uplatnění pomůcek pro pohybové hry a zábavy). Brno: MU, 2004. ISBN 80-210-3533-1
Autoři této publikace se pokusily vytvořit metodický materiál, který obsahuje náměty na zhotovení a využití netradičních tělocvičných pomůcek. V knize najdeme 23 různých druhů netradičních pomůcek, které se dají vytvořit z přírodního nebo levného a dostupného materiálu. Téměř u každé pomůcky jsou uvedeny nákresy sloužící k jejímu
zhotovení.
Nechybí ani popis
pracovního postupu a potřeby ke zhotovení pomůcky. Tudíž si žáci tělovýchovnou pomůcku mohou vyrobit samy v hodinách pracovních činností nebo výtvarné výchovy. Tím u dětí rozvíjíme praktické dovednosti i estetické cítění. Příprava pomůcek sleduje prohloubení mezipředmětových vztahů a podporuje i další cíle, např. utváření kladného vztahu žáků k rukodělné činnosti, ke spolupráci žáků ve skupině aj. (Dušková, Mužík, Šeráková 2004). Ke každé pomůcce je uvedeno přibližně deset her, u některé hry jsou napsané i její obměny. Tuto knihu mohu též doporučit učitelům prvního stupně ZŠ. Učitelé se nemusí striktně držet uvedených pokynů, které jsou zapsané v knížce. Dle vlastní fantazie si mohou poupravit pravidla hry nebo výrobu pomůcky.
KARÁSKOVÁ, V. A KOL. Cvičíme a hrajeme si. Ostrava: Montanex, 2004. ISBN 80-7225-113-9
Autorka tuto knihu označuje jako příručku, ve které nabízí cvičení, která jsou vhodná pro děti s lehkým stupněm postižení, ale i pro děti zdravé. 31
Tato příručka obsahuje náměty na využití pomůcek, které můžeme zařadit mezi netradiční. Popisuje tu hry s plachtou, novinami, nafukovacím míčkem, lanem, papírovou trubkou či válcem, dlouhou gumou, rollbrettem, papírovými platy a tácky, balanční deskou, kolíčky a kelímky. Téměř u každé pomůcky jsou hry rozdělené do skupin podle toho, zda je vhodná pro jednotlivce, dvojice či skupinu. Se stejným rozdělením se můžeme setkat i u knihy ,,Jak učím TV já…“od Milánkové (2007). Zajímavým oživením této příručky je, že jsou tu uvedené hry, které mají upevňovat vědomosti z jazyka českého a matematiky. Tím autorka využívá mezipředmětových vztahů i v hodinách tělesné výchovy. Tato kniha podle mého názoru patří mezi zdařilé příručky pro učitele prvního stupně ZŠ. Inspiraci v ní mohou najít také vychovatelé, rodiče, zkrátka všichni, kteří se zabývají výchovou dětí zdravých i postižených.
BRONZINOVÁ, R., GIACONE, E. 6 X 12 her a pohádek. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-384-6
Tato kniha není publikací českých autorů, ale je přeložená z italského originálu U, due, tre – gioca con me. Publikace je napsaná pro děti předškolního a školního věku. Kniha je rozdělená do čtyř kapitol. Každá kapitola má jiný název. První kapitola se jmenuje Údolíčko, druhá Co se děje v okolí, třetí Kvítková louka a čtvrtá Velké pole. V každé kapitole je
uvedeno dvanáct her. Každá hra je motivovaná
pohádkou, která se vztahuje k názvu kapitoly. Také hru doprovází motivační obrázek. U hry jsou vždy uvedeny tyto údaje – počet hráčů, potřeby, příprava na hru a pravidla hry. Hry využívají různé druhy pomůcek jako jsou např. pingpongové míčky, květiny z papíru, balicí papír, nafukovací balónky, brčka, šátky, mince, aj. Kniha obsahuje zajímavé pohybové hry pro děti předškolního věku a pro děti první a druhé třídy ZŠ. Vzhledem k tomu, že autorka využívá jako motivaci
pohádku
nebo
básničku,
prolínají
se
do
tělesné
výchovy
mezipředmětové vztahy - čtení, literární výchova. Učitel může i části textu 32
(třeba i trochu poupraveného) využít např. v matematice a českém jazyce.
ZAPLETAL, M. Encyklopedie her (1000 her v tělocvičně, na hřišti, na louce, ve městě, v terénu, v místnosti).Praha: Olympia, 1973.
V této knize, jak již název napovídá, je popsáno na tisíc her. Najdeme v ní hry vhodné pro každé prostředí jako tělocvična, terén, louka,atd. Podle prostředí je tato kniha rozdělená na kapitoly, které jsou dále členěné na podkapitoly. Ty už nám napovídají, zda se jedná o hry s míčem, běžecké hry nebo
hry bojové, hry s kuželkami, pálkou, kamínky a kameny, mincemi,
papírovými koulemi – tedy netradičními pomůckami, atd. Také tu najdeme mnoho her bez pomůcek nebo i didaktické hry, hry pro výcvik hmatu, sluchu, postřehu, pozornosti a paměti. Každá hra obsahuje informace o tom kolik hráčů může hru hrát, zda je vhodná jen pro chlapce nebo dívky, jaké jsou potřeba pomůcky, co hra rozvíjí a nesmí chybět pravidla hry. Myslím si, že tato kniha je díky svému podrobnějšímu členění dobře přehledná. I když tato kniha byla vydaná v roce 1973, obsahuje tolik zajímavých her, které mohou učitelé znovu a znovu používat v tělesné výchově. Tyto hry mohou hrát jak děti prvního stupně, tak i děti druhého stupně nebo i děti v družinách a děti na táborech. V knize jsou i dvě kapitola – Hry v terénu a Hry ve městě, které v hodinách tělesné výchovy nemůžeme využít (náročná příprava, nevyhovující podmínky,..). Přesto si myslím, že pro inspiraci by v knihovnách základních škol mohla najít místo..
33
6. PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části jsem čerpala inspiraci z těchto knih:
BLAHUTKOVÁ, M. Psychomotorika. Brno: MU, 2003. ISBN 80-210-3067-4 BRONZINOVÁ, R., GIACONE, E. 6 X 12 her a pohádek. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-384-6 DUŠKOVÁ, D., MUŽÍK, V., ŠERÁKOVÁ, H. Netradiční pomůcky pro tělesnou výchovu na 1. stupni ZŠ (náměty na zhotovení a uplatnění pomůcek pro pohybové hry a zábavy). Brno: MU, 2004. ISBN 80-210-3533-1 KARÁSKOVÁ, V. A KOL. Cvičíme a hrajeme si. Ostrava: Montanex, 2004. ISBN 80-7225-113-9 MIKLÁNKOVÁ, L. A KOL. ,,Jak učím Tv já…“. Olomouc:Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-1666-3 NEUMAN, J., TOMEŠ, P. Hry do kapsy IX: sociální, motorické a kreativní. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-985-2 SOBOTKA, R. Sport a hry na táboře a na školním hřišti. Praha: Linx a spol., 2007. ISBN 80-86194-10-8
6.1. Barevné květy Tuto pomůcku si děti zhotoví v hodině pracovních činností a výtvarné výchovy.
Potřeby ke zhotovení: tvrdý papír, žlutý barevný papír, tužka, nůžky, papírová šablona, pastelky nebo vodové barvy (použijeme čtyři základní barvy – žlutá, červená, modrá, zelená), lepidlo Pracovní postup: 1.
Na tvrdý papír obkreslíme šablonu kytky.
2.
Na žlutý papír obkreslíme šablonu středu kytky.
3.
Květy vybarvíme tak, aby jich byl stejný počet od každé barvy.
4.
Pečlivě vystřihneme. 34
5. Střed kytky nalepíme na vystřiženou květinu.
Obr. 1 Stříhání kytek
Obr. 2 Barvení kytek
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Louka (Příloha č. 1) Třída: 1. – 2. Pomůcky: barevné kytky Motivace: Děti si vzpomenou, o kterých kytkách se učily v prvouce , vyjmenují je. Děti, představte si, že květiny na louce někdo otrhal, ale nevzal si je domů do vázy. Naházel je doprostřed louky na hromadu a nechal je tam. Pomůžeme květinám a pokusíme se je co nejrychleji nasázet na záhonky, aby neuvadly? Pravidla: Děti utvoří dvě družstva, která jsou připravená ke hře, každé na opačné straně hrací plochy. Uprostřed hrací plochy jsou poházeny utrhané květiny. Každé družstvo má určené 2 různé barvy květin, které bude z louky sbírat. Aby družstvo nepopletlo jako barvu květin má sbírat, dostanou barevné papíry příslušné barvy. Na pokyn učitele vybíhá první hráč doprostřed tělocvičny (na louku), najde květinu příslušné barvy a snaží se ji dofoukat ke svému družstvu ( zasadit na záhonek). Hráči se v družstvu střídají. Vyhrává družstvo, které má jako první v záhonku zasázené květiny příslušných barev jako první.
Květinový bál (Příloha č. 2) Třída: 1. – 2. 35
Pomůcky: barevné kytky, kancelářské sponky, CD přehrávač, CD Motivace: Víte děti, jak vypadají květinové královny? Mají každá jinou barvu a hrozně rády tančí na květinovém bále. Také si někdy zatančíte? Chtěly byste se na takový bál podívat? Tak zkusíme štěstí a třeba nás na bál pustí. Pravidla: Učitel určí čtyři květinové královny a sponou k tričku jim přidělá vyrobenou květinu, každému dítěti jinou barvu ( žlutá, červená, zelená, modrá). Vymezí prostor (taneční sál), na kterém děti i královny budou tančit. Na zem do vymezeného prostoru různě položí zbývající květiny. Učitel pustí hudbu, děti tančí podle vlastní fantazie, mohou vymýšlet nové taneční prvky, nesmí však šlápnout na žádnou květinu, která leží na zemi. Učitel po určité době vypne CD přehrávač a zvolá: ,, Žlutá je královna květin.“ Děti se rychle musí seběhnout ke královně příslušné barvy. Několikrát opakujeme.
Krokodýl Třída: 1. – 3. Pomůcky: kancelářské sponky, barevné květiny Motivace: Děti, víte někdo, kde žijí krokodýli? A víte, že jsou nebezpeční? Mají ostré zuby a dokázali by ublížit i lidem. Nám se tady také objevil jeden krokodýl a my si musíme dát pozor, aby nás nekousl až budeme chtít přejít řeku. Popis hry: V tělocvičně na zemi křídou vyznačíme dvěma čarami řeku. Určíme jedno dítě, které bude krokodýlem. Ostatním dětem připevníme na tričko barevné květiny. Krokodýl stojí uprostřed pomyslné řeky. Ostatní žáci stojí na břehu a ptají se krokodýla, zda smí přejít řeku. Krokodýl odpovídá: ,, Řeku smí přejít jen děti s červeným tričkem.“ Žáci, kteří mají na sobě červenou kytičku, mohou přejít řeku klidně, protože jim nesmí krokodýl nic udělat. Ostatní žáci se snaží řeku rychle přeběhnout, aby nedostali babu od krokodýla. Z chycených dětí se stávají další krokodýlové, kteří pomáhají tomu původnímu.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech (mezipředmětové vztahy) Prvouka Třída: 1. Učivo: Opakování základní barev 36
Název hry: Barvínek Popis hry: 1.
varianta – učitel dětem ukazuje barevné papíry ( má stejné barvy jako jsou kytky),
děti zvednou květinu stejné barvy a řeknou název barvy. 2.
varianta – učitel řekne název barvy a ukáže papír s jinou barvou než řekl (učitel
vědomě chybuje). Děti se nesmí nechat učitelem oklamat a musí ukázat kytku s barvou jakou učitel řekl. 3.
varianta - učitel jmenuje barvy, děti ukazují barevné kytky.
Třída: 2. Učivo: Jarní kytky Název hry: Na zahradě roste…. Popis hry: Každé dítě si na
kytku napíše název nějaké
květiny (názvy se nesmí
opakovat). Děti se posadí do kruhu. Dítě určené učitelem začne říkat větu ,, Na zahrádce u babičky roste tulipán.´´( dítě ukáže svoji kytku a řekne název té květiny). Další dítě větu zopakuje a k názvu tulipán přidá další název jarní kytky, který má napsaný na své květině. Hra pokračuje tak dlouho, pokud se všechny děti nevystřídají. Ten, kdo udělá chybu v opakování květin, dostává trestný bod.
Matematika (Příloha č. 3) Třída: 1. - 2. Učivo: Sčítání, odčítání čísel v oboru ( záleží na probírané látce) Název hry: Kytky z matematické říše Popis hry: 1.
varianta - učitel napíše do žlutého středu číslo (výsledek příkladů), úkolem dětí je do
okvětních lístků napsat takové příklady na sčítání a odčítání, aby jejich výsledek byl vždy stejný s číslem ve středu kytky. 2.
varianta – učitel napíše do okvětních lístků příklady, kterými si děti procvičují
probírané učivo.
37
Poznámky: Květiny je lepší nabarvit vodovými barvami místo temperovými. Některé děti na nich mají příliš velký nános barvy a při hře Louka, kde do nich mají foukat, jim to nejde tak snadno. Květiny jsou příliš těžké a pro děti je to náročnější. Také je to menší problém pro hru Kytky z matematické říše, kde se příklady na kytky musí napsat výraznou fixou, aby je bylo dostatečně vidět. Všechny děti však nemusí mít výraznější fixu k dispozici. Dětem se nejvíce líbila hra Louka, i když jim foukání kytek trvalo delší dobu, fandily si a vzájemně se podporovaly.
6. 2. Pouťové balónky Pomůcku si děti zhotoví v hodině výtvarné výchovy.
Potřeby ke zhotovení: nafukovací balónky,nit, barevné papíry, lepidlo Pracovní postup: 1.
Nafoukneme balónky, pevně zavážeme nití
2.
Pomocí barevného papíru vytvoříme nafukovacím balónkům obličej (veselý, smutný)
Obr. 3 Nafukování balónků
Obr. 4 Zdobení balónků
38
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově
Pinkaná Třída: 1. – 5. Pomůcky: nafukovací balónky Motivace: Povídáme si s dětmi o balóncích, kde se s nimi mohou setkat (na poutích), zda si je kupují, jaké mají barvy a jaké mohou mít tvary. Ukážeme si jak se liší od míčů, které máme v tělocvičně a které používáme např. při vybíjené. Vyzkoušíme si rozdíly při přihrávkách s nafukovacím balónkem a normálním míčem. Děti tak zjistí vlastnosti nafukovacích balónků. Zeptáme se dětí, zda si chtějí vyzkoušet, jak se s takovými balónky hraje (pinká). Pravidla: Děti utvoří řadu, postaví se na startovní čáru, drží svoje pomalované balónky a přecházejí na druhou stranu hrací plochy k cíli. Aby to děti neměly úplně jednoduché, musí se ještě soustředit na odříkávání říkanky. Při chůzi pinkají balónky , mohou použít ruce i nohy. Balónek jim nesmí spadnout na zem. Komu na zem upadne, je vyloučen ze hry, dřepne si na místo, kam mu balónek spadl. Vyhrává ten, kdo udrží ve vzduchu svůj balónek po celou říkanku.
Říkanka: Tety Květy kolíček dávej pozor na míček. Rychle po něm skočím, do výšky ho hodím.
Míček není jako kámen, ale stejně padá na zem. Odrazím ho já mu dám, do vzduchu ho posílám.
Soutěž družstev (Příloha č. 4) Třída: 1. – 5. Motivace: Když jsme si vyrobili tak pěkné balónky, co kdybychom si vyzkoušeli, co 39
všechno si s nimi můžeme zahrát a trochu si zasoutěžili? Pomůcky: nafukovací balónky Pravidla: Učitel děti rozdělí do dvou družstev ( nutný sudý počet dětí)
1. soutěž – děti vyběhnou na signál ke stanovené metě a pinkají si míčkem nad hlavou. Komu míček spadne, zvedne jej a pokračuje dál. Stejným způsobem se vrací zpět ke svému družstvu. Všechny děti se musí vystřídat. Vyhrává družstvo, které tento úkol zvládlo nejrychleji 2. soutěž – děti utvoří dvojice a pinkají si ve dvojicích, musí dojít k metě a zpět 3. soutěž – děti utvoří dvojice spojí se čelem a mezi čela vloží provázek od balónku. Takto běží k vyznačené metě a zpět ke svému družstvu.
Chumelí se, chumelí Třída: 1. – 5. Motivace: Děti, těšíte až bude zima a napadne sníh? Líbí se vám chodit jen tak po venku, když sněží a chytat sněhové vločky? Určitě to všichni zkuste až bude sněžit. Ale my si to můžeme vyzkoušet i v
teploučku s našimi nafukovacími balónky, které budou
představovat sněhové vločky. Pomůcky: nafukovací balónky, CD přehrávač, vhodná hudba na CD Popis hry: Děti utvoří čtyři stejně početné skupinky a každý drží v ruce svůj balónek. Skupinky vytvoří rohy čtverce a rozestoupí se v nich. Učitel pustí hudbu, děti odbíjí svůj balónek nad hlavou. Jakmile se hudba zastaví, každý odbije svůj balónek co nejvýš a snaží se co nejrychleji dostat do určeného dalšího rohu, kde musí chytnout balónek než dopadne na zem. Hráč, který balónek nestačil chytnout, vypadává.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Sloh Třída: 3., 4. Učivo: Vypravování 40
Žáci mají před sebou svůj nafukovací balónek. Jejich úkolem je, aby si k němu vymysleli příběh (jak se balónek ocitl u nich doma, kde jej našli, jaký měl balónek osud než k nim přiletěl, jakou cestu musel urazit než se k nim dostal, co ho cestou potkalo,..)
Český jazyk Třída: 2., 3. Učivo: Záleží na probírané látce a věku dítěte, s říkankou můžeme procvičovat - vlastní jména, vyjmenovaná slova, slovní druhy, pádové otázky, měkké, tvrdé souhlásky Název hry: Popleta Popis hry: Učitel napíše říkanku na tabuli. Říkanka má ale mnoho gramatických chyb (podle probírané látky – malá písmena u vlastních jmen, nesprávné i,y po obojetných souhláskách, i,y po měkkých a tvrdých souhláskách) , protože ji napsal nějaký učitel Popleta. Učitel požádá žáky o pomoc. Má u sebe balónky dětí, jeden zvedne nad hlavu, dítě si pozná svůj balónek, zvedne se a jde opravit chybu v textu. Jestliže opravil chybu správně, zaslouží si, aby mu učitel vrátil jeho balónek.
Říkanka nám může také sloužit jako procvičování různých gramatických jevů. Napíšeme text na tabuli, podle pokynů učitele procvičují probíranou látku (hledají zadaný slovní druh, vlastní jména, jaké i,y je napsané po obojetných souhláskách, vyjmenovaná či s nimi slova příbuzná , tvrdé, měkké souhlásky, určují pádové otázky u zadaných slov,..).
Poznámky: K polepení balónků by se mělo použít lepidlo Herkules, ostatní lepidla nemusí být tak kvalitní a dětem by ozdoby při pohybových hrách mohly opadat. Nejtěžší pro ně byla hra Soutěž družstev, kde si měly pinkat s balónky ve dvojicích a mít balónek mezi čely a jít s ním, aby jim nespadl. Jinak děti byly s touto pomůckou velmi spokojené, protože se prostřednictvím balónků dostaly do atmosféry poutí, která tolik děti milují.
6.3. Kouzelné kamínky Pomůcku si děti připraví v hodině výtvarné výchovy. 41
Potřeby ke zhotovení: větší množství středně velkých oblázků, štětec, temperové barvy, kelímek na vodu Pracovní postup:
1. Kamínky důkladně vyčistíme, aby byly čisté 2. Kamínek děti pomalují temperovými barvami podle vlastní fantazie, necháme zaschnout
3. Pro větší lesk můžeme kamínek přetřít klovatinou
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Na opičáka Třída: 3.– 5. Pomůcky: pomalované kamínky, lano Motivace: Víte, kde žijí opice?Jak se pohybuje po stromech? Víte, co to jsou liány? Pomocí nich se opice přemisťují ze stromu na strom. Chtěl by se někdo stát na chvíli opicí? Pravidla: Jeden z dětí představuje opičáka ( obránce kamenů), drží asi pět metrů dlouhé lano přivázané k tyči. Okolo má rozsypáno asi 30 kamínků. Ostatní děti ( útočníci) se snaží kamínky ze země sebrat, aniž by dostali babu ( aniž by se je opičák dotknul lanem). Útočník, který byl opičákem zasažen – dostal babu, je vyřazen ze hry. Opičák se nesmí celou dobu hry lana pustit. Vyhrává ten, kdo nasbíral nejvíce kamínků.
Čapí závody Třída: 3. – 5. Pomůcky: kamínky Motivace: Víte jaké zvíře stojí na jedné noze? Ano,je to čáp. Myslíte si, že je to jednoduché stát delší dobu na jedné noze? Víte, že čápi pořádají závody, kdo doskáče nejdál? Chtěly byste si,děti také takové závody vyzkoušet? My si to ale ztížíme tím, že si na zvednutou nohu položíme kamínek. Pravidla: Hráči se postaví do řady za startovní čáru, zvednou nad zem pravé chodidlo, na 42
nárt si položí kamínek ( nejlépe plochý) a na učitelovo znamení začnou poskakovat dopředu k vyznačené metě. Komu kamínek spadne nebo se dotkne pravou nohou země, zůstane stát. Vyhrává ten, kdo doskáče nejdál. Stává se králem čápů.
Seber, co můžeš Třída: 1. – 5. Pomůcky: kamínky, stopky, sáček Motivace: Představte si, že jste ztroskotaly na pustém ostrově. Nejste ovšem jediní, je vás tam víc. A teď záleží jenom na vás, jak dlouho budete mít dostatek jídla. Každý má šanci si pro sebe nasbírat, co nejvíce potravin ( místo potravin máme kamínky). Pravidla: Jedná se o závod jednotlivců. Hráči stojí připraveni ve velkém kruhu, v malém kruhu jsou poházeny kamínky. Na pokyn učitele vběhne určený hráč do kruhu s kamínky a v omezeném čase ( asi 15s) je sbírá do sáčku. Po uplynutí času sáček vysypeme a spočítáme úlovek. Vystřídají se všichni hráči. Kdo ulovil nejvíce potravin ( kamínků), vyhrává . Kruhy nemusíme kreslit křídou, postačí nám vyznačení kruhů na basketbal.
Žáby na kameni Třída: 1. – 5. Pomůcky: kamínky ( o jeden méně než je hráčů) Motivace: Viděli jste někdy v lese nebo u vody žáby? Po čem se rády pohybují ( skáčou)? Já znám jedno místo, kde se žáby rády setkávají a pak si povídají. Každá má svůj kamínek na kterém sedí. Po chvíli si už nemají co povídat, a tak si hrají na škatulata. Chtěly byste si také zahrát na škatulata jako žabky? Pravidla: Děti představují žabky a utvoří kruh. Každé dítě má svůj kamínek, na kterém ,, sedí“ ( dřepne si). Jedno dítě stojí uprostřed kruhu ( nemá svůj kamínek). Děti si povídají a prostřední žabka vykřikne: ,,Žáby, hejbejte se!“ Na pokyn žáby si ostatní žabky musí vyměnit místo, nesmí sedět na svém kameni. Žába, která stála uprostřed si hledá také svůj kamínek k sezení. Na koho se kamínek nedostane, jde doprostřed kruhu. Hra se opakuje.
43
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Matematika Třída: 1. Učivo: Procvičování sčítání a odčítání čísel Název hry: Kubo, vstávej Popis hry: Děti mají stejný počet kamínků ( podle toho, do kolika sčítání a odčítání procvičujeme). Posadí se na koberec, před sebe si položí hromádku kamínků. Učitel říká : ,, Jirko, vstávej!´´(osloví dítě jeho jménem). Jirka se zeptá: ,, Kolik je hodin?´´ Učitel zadá příklad 1 + 4, děti příklad
vypočítají. Kolik je výsledek příkladu,tak tolik kamínků
vyberou ze své hromádky (5). Ten, kdo chybuje, dostává trestný bod. Kdo má správně, dostává jeden bod. Na konci hry sečteme kolik děti získaly bodů.
Český jazyk Třída: 1. Učivo: Procvičování naučených písmen Název hry: Na Mazala Popis hry: Žáci dostanou papír s textem nebo napsanými písmeny, které umí i neumí. Úkol dítěte (Mazala) je, že položí kamínek na písmeno (vymaže), které ještě neumí. Až děti práci dokončí, společně s učitelem opraví chyby. Kdo měl nejmíň chyb, dostává titul Král Mazalů.
Sloh Třída: 4. Učivo: Pozvánka Děti jsou motivovány hrou, kterou hrály v tělesné výchově –
Čapí závody. Děti si
představí, že jsou redaktory místních novin a mají za úkol napsat pozvánku na toto klání.
6.4. Papírové talíře Pomůcku si děti připraví v hodině pracovních činností a výtvarné výchovy. 44
Potřeby ke zhotovení: tvrdý papír, nůžky , tužka, pravítko, voskové pastely Pracovní postup: 1.
Děti narýsují na tvrdý papír kružnici ( talíř) o poloměru 12cm a vystřihnou ji
(pokud se jedná o děti z 1. a 2. ročníku, kružnici dětem narýsuje učitel) 2.
Pomocí voskovek talíř pokreslí, aby byl pěkně barevný (děti se mohou
inspirovat
nějakým sportem,apod.) Poznámka: Na hru Hladový drak, potřebuje každé dítě tři papírové talíře
Obr. 5 Kreslení na talíře
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Olympijská disciplína (Příloha č. 5) Třída: 1. – 4. Pomůcky: papírové talíře Motivace: Děti, díváte se na olympijské hry? Jsou každý rok? Víte, že jsou hry zimní i letní? Vzpomenete si na nějakou disciplínu, kterou můžete vidět v letních olympijských hrách? A co třeba hod diskem?Ten tam určitě můžeme také vidět. Vy jsme si také vyrobily takový disk. Představíme si, že se účastníme disciplíny, která se jmenuje hod diskem. Uvidíme, kdo v této hře vyhraje zlatou olympijskou medaili.
45
Pravidla: Na hrací ploše vyznačíme počáteční ( startovní) čáru. Děti si stoupnou do zástupu a postupně jedno dítě po druhém odhazuje své disky ( talíře). Dítě, které hodilo nejdál, je vítězem.
Hladový drak (Příloha č. 6) Třída: 1. – 4. Pomůcky: papírové talíře, obruč Motivace: Znáte nějaké pohádkové postavy? A co třeba draka? Představte si, že k nám jeden takový zavítal a má strašný hlad. Ani ho neuvidíme celého, jenom velkou otevřenou pusu. Tento drak nejí ani princezny ani jiné dobré lahůdky. Tento drak rád požírá pěkné barevné talíře. Pomůžeme škole zbavit se draka? Pravidla: Učitel drží v ruce obruč (otevřená ústa draka), děti stojí za vyznačenou čarou a po jednom se snaží hodit talíř tak, aby celý proletěl obručí ( snaží se draka nakrmit). Komu se to podaří, získá bod. Každé dítě má tři pokusy.
Talířovaná Třída: 4. – 5. Pomůcky: jeden papírový talíř Motivace: Slyšely jste někdy, děti o zemi, která se jmenuje Talířov? Neslyšely? Tak já vám o ni něco povím. Ta země se jmenuje podle národního sportu, který tam hrají vždy jednou za rok. Během roku se děti ve škole v tělesné výchově připravují na tuto hru. Trénují, opakují si pravidla,atd. Potom vyberou nejlepší hráče, kteří reprezentují jejich školu v soutěži. Chtěly byste se také zúčastnit takové soutěže? Musíme se ji nejdříve naučit. Pravidla: Hráči se rozdělí do dvou družstev po 6 hráčích. Na hrací ploše vyznačíme dvě branky ( obdélníky o rozměru 3x7m ve vzdálenosti 20m od sebe). Na začátku hry se družstva postaví před svůj obdélník. Začínající družstvo odhodí talíř směrem k obdélníku soupeře. Družstvo si smí pouze talíř přihrávat. Nesmí se podávat talíř z ruky do ruky, nesmí se dělat kroky. Povolené jsou tři doběhové kroky při chytání dopředu či dozadu. Přihrávat se může do všech směrů. Bránící družstvo může pouze srazit talíř na zem. Ve hře není povolen dotyk s protihráčem. Bránící družstvo rozehrává z místa dopadu talíře na zem. Do obdélníku nesmí vstoupit ani útočník ani obránci. Bod se získává pouze tehdy, 46
když talíř v obdélníku zůstane a nevykutálí se. Hraje se do 15 bodů.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Geometrie Třída: 1., 2. Tuto pomůcku můžeme využít jako názornou ukázku geometrického útvaru - kruh.
Třída: 3., 4. Při výrobě této pomůcky procvičujeme učivo
- poloměr, jednotky délky, rýsování
kružnice
Sloh (Příloha č. 7) Třída: 2. Učivo: Adresa Pomůcku využijeme jako pohlednici, která má zajímavý tvar. Na nepomalovanou stranu kruhu ( pohlednice) vyznačíme místo pro napsání adresy a místo pro napsání vzkazu.
Matematika (Příloha č. 8) Třída: 2. – 3. Učivo: Slovní úlohy Název hry: Král detektivů Popis hry: Děti si na čistou stranu kruhu (talíře) namalují takový obrázek, aby k němu mohly vymyslet slovní úlohu. Děti si pak sednou na koberec a jeden po druhém ukazují obrázek a říkají slovní úlohu, kterou si k obrázku vymyslely. Ostatní děti jsou detektivové, kteří mají za úkol vše vyřešit. Detektiv, který první uhodne, dostává bod. Králem detektivů se stává žák s největším počtem bodů.
Matematika, český jazyk Třída: 1. 47
Učivo: Číslice, písmena – opakování a upevňování tvarů Děti pomocí papírových talířů vytváří plošné obrazce – probrané číslice a písmenka
Poznámky: Pro starší děti by bylo vhodné, vyrobit si talíře raději z kartonu než z tvrdého papíru. Talíře z tvrdého papíru nelétají příliš daleko, ale i přesto děti ze hry Olympijská disciplína byly nadšené. Kvůli lehkosti talíře bylo lepší obruč u hry Hladový drak dát od dětí asi jen na jeden metr. Děti také velmi bavilo, nakreslit obrázek a vymyslet k němu slovní úlohu.
6.5. Lopuchové listy Pomůcku si děti vyrobí v hodině pracovních činností.
Potřeby ke zhotovení: zelený barevný papír velikost A3 nebo A4, šablona ve tvaru lopuchového listu, tužka, nůžky Pracovní postup: 1.
Děti si obkreslí šablonu lopuchové listu na zelený barevný papír
2.
Vystřihnou si lopuchový list
3.
Každé dítě si vytvoří dva lopuchové listy
Obr. 6 Obkreslování lopuchových listů 48
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Skákej, hop, hop! (Příloha č. 9) Třída: 1.- 5. Pomůcky: lopuchové listy Motivace: Byly jste někdy venku, když bylo po dešti? Bývá tam pěkné bláto,že? A co děláte abyste se neušpinily od bláta? Vyhýbáte se mu, že? Tak si představte, že je tu velké množství bláta a vy se musíte dostat na konec tělocvičny, kde je suchá zem. Pomůžou vám jen lopuchové listy, které budete mít k dispozici. Popis hry: Děti utvoří dvě družstva (podle počtu hráčů, jedno družstvo asi 4-6 hráčů). Každý hráč v družstvu má dva lopuchové listy. Jeho úkolem bude, dostat se na druhou stranu tělocvičny ( na suchou zem) za vyznačenou čáru. Na povel učitele startují první hráči z družstev tak, že si položí jeden lopuchový list na zem, skočí na něj, před sebe hodí druhý lopuchový list a přeskočí na něj z toho prvního. Pro ten první se sehne a hodí ho opět před sebe. Tímto způsobem musí doskákat do cíle. Celou dobu se musí pohybovat po listech, pokud se dotkne země, je vyřazen ze hry na tři vteřiny, potom může dál pokračovat ve hře. Vítězí družstvo, které se co nejdříve přesune z bláta na suchou zem.
Golfové jamky Třída: 1. – 5. Pomůcky: lopuchové listy, pingpongové míčky Motivace: Děti, víte, ke kterému sportu patří tyto pomůcky: golfové hole, golfový míček, jamky,..? Ano, je to golf. Hrály jste ho někdy? A chtěly byste si to zkusit zahrát? Sice nemáme golfové hole, ale máme míčky a jamky. A tak si můžeme alespoň vyzkoušet, jak je těžké se do jamky trefit. Popis hry: Lopuchové listy představují golfové jamky. Jamky očíslujeme a do jejich středu vyznačíme fixem černé kolečko (vybarvené), které bude mít v průměru asi 5 cm. Golfové jamky umístíme na cílovou metu, mezery by mezi každou jamkou měly být asi 50cm. Děti si stoupnou na startovní čáru, každý má svůj míček. Děti se snaží dostat míček co nejdříve do své jamky. Svůj míček postrkuje prstem nebo do něj cvrnká. Vyhrává ten, kdo do své jamky jako první dostal svůj míček. 49
Ostrov (Příloha č. 10) Třída: 1. – 5. Pomůcky: lopuchové listy Motivace: Víte, co je to ostrov? Jak podle vás ostrov vypadá? Ostrov může být menších nebo větších rozměrů a je to vlastně pevnina obklopená vodou. Tak se může stát, že ta voda najednou začne pomalu ostrov zatopovat. To se potom obyvatelé ostrova musí vměstnat na menší a menší plochu. Myslíte si, děti, že to dokážou? A vy byste to taky dokázaly, kdybyste se do takové situace dostaly? Tak to zkusíme. Popis hry: Děti rozdělíme na dvě stejně početná družstva. Každé družstvo dostane stejné množství lopuchových listů, ze kterých si vytvoří ostrov. Všichni hráči se shromáždí na ostrově tak, aby se žádnou částí těla nedotýkali místa mimo ostrov. Pak dětem odebere učitel jeden list a tím zmenšíme plochu ostrova. Hráči se opět pokusí vměstnat na ostrov, aniž by se dotýkali země mimi něj. Pokud se to hráčům podaří, můžeme opět zmenšit plochu ostrova. Vyhrává to družstvo, které se dokáže vměstnat na menší ostrov. Děti mohou vymýšlet různé rozmanité způsoby, jak se na ostrov vměstnat.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Český jazyk (Příloha č. 11) Třída: 2. Učivo: Věty, pořadí slov ve větě Název hry: Spisovatel Popis hry: Učitel na jednotlivé lopuchové listy, napíše slova. Úkolem dětí je, složit lopuchové listy se slovy tak, aby vznikla věta, která dává smysl.
Matematika Třída: 1.- 3. Učivo: Sčítání, odčítání, násobení , dělení Název hry: Početní král Popis hry: Učitel na listy napíše čísla ( výsledky). Ukáže dětem jeden list s výsledkem a ty musí utvořit takový příklad, aby byl výsledek shodný s číslem na lopuchovém listu. Žáci 50
se hlásí. Za každý správný příklad získávají bod. Na jeden výsledek mohou děti utvořit více příkladů. Děti tvoří příklady podle potřeby procvičování učiva. Dítě, které má nejvíce bodů, se stává početním králem.
Přírodověda Třída: 4., 5. Učivo: Fotosyntéza Pomůcku využijeme jako motivaci pro vyhledávání informací z encyklopedií a internetu k učivu fotosyntéza (probíhá v zelených částech rostlin). Děti vyhledají informace o fotosyntéze, vypíší si důležité poznámky a nakreslí obrázek fotosyntézy. Vše dělají ve skupinkách. Každá skupinka vytvoří obrázek na velký balicí papír a nalepí na něj lopuchový list jako zdroj chlorofylu (zeleň listová).
Poznámky: Při výrobě lopuchového listu dbáme na to, aby děti pečlivě vystřihly jeho tvar (aby nedošlo k jeho zmenšení nepřesným vystřihováním). Pro hru Skákej hop, hop- by bylo pro děti z vyšších ročníků (3. – 5.)vhodnější, aby si vyrobily lopuchové listy z papíru velikosti A3, aby se jim na list vlezlo celé chodidlo. Pro menší děti (1.,2. roč.) stačí vyrobit lopuchové listy z papíru A4. Hra Ostrov byla pro děti velmi zajímavá. Bavilo je, že mohly vymýšlet různé pozice proto, aby zvládly stát na co nejmenším počtu listů.
6.6. Papírové míčky Pomůcku si děti vyrobí v hodině pracovních činností.
Potřeby ke zhotovení: novinový papír, lepidlo Herkules nebo škrob, temperové barvy, štětec, kelímek na vodu, miska 51
Pracovní postup: 1.
Z novinového papíru si uděláme (zmačkáme) kouli.
2.
Ostatní novinový papír natrháme na proužky.
3.
Na misku nalijeme lepidlo nebo uvařený hustý škrob. Namáčíme proužky
novinového papíru do lepidla (škrobu), na lepidlo můžeme použít i štětec. Proužky novinového papíru přilepujeme na utvořenou kouli. Uděláme asi 3 vrstvy a necháme důkladně zaschnout. 4.
Až jsou koule (míčky) zaschlé, můžeme obarvit temperovou barvou.
Obr. 7 Příprava papírových koulí
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Koťátka a myšky Třída: 1. – 3. Pomůcky: míčky Motivace: Představte si děti, že jedna malá holčička, která se jmenovala Lucinka, měla doma tři kočičky. Kočky měly hlad, a tak jim Lucinka nasypala do mističky granulky. Uviděla to však jedna myška a zavolala svoje kamarádky myšky. Než se kočky stačily najíst, myšky jim všechny granule odnesly. Proč to ale udělaly? Myši granule pro kočky přece nejí? Chtěly je asi pozlobit. Protože jakmile se kočičky objevily, myši je začaly zlobit tím, že si granulky začaly posílat tak, aby je koťátka nechytla. Chtěly byste si, děti vyzkoušet, jak si myšky s granulkami kutálely a jestli budete jako koťátka šikovná a nějaké granulky si ulovíte? 52
Popis hry: Učitel vyznačí na hrací ploše dva kruhy. První má průměr asi 4m, druhý má průměr o 4m větší (můžeme využít kruhů na basketbal). Děti jsou ve vzporu klečmo. Jeden hráč představuje koťátko (Chytráček) a je uvnitř malého kruhu, další dva hráči (dvě koťátka) jsou vně velkého kruhu. Všechny ostatní děti (myšky) jsou v prostoru mezi malým a velkým kruhem. Každá myška dostane jeden míček (granulku). Na znamení, které dá učitel si myšky začnou posílat ( kutálet) z jedné strany na druhou míčky tak, aby je Chytráček nechytil. Pokud se míček dostane z velkého
kruhu, zmocní se ho dvě
koťátka, která se snaží poslat míčky (granulky) svému bratříčkovi Chytráčkovi do malého kruhu. Míčky se musí vždy jen kutálet, nesmí se házet. Po dvou minutách hry se spočítají míčky, které získal Chytráček. Pokud jich má víc jak myšky, zvítězila koťátka.
Na omezenou Třída: 3. - 5. Pomůcky: míčky (o 3 méně než je hráčů) Motivace: Děti, určitě se díváte v televizi na různé sportovní hry. Existují však hry, ve kterých hrají nejen zdraví lidé, ale také sportovci, kteří jsou tělesně postižení, a přesto se snaží sportovat. Pokusíme se pohybovat jako oni. Budete se muset obejít bez částí rukou a nohou. Vyzkoušíte si tak, jak je těžké se pohybovat (sportovat) s nějakým postižením.
Popis hry: Učitel určí startovní a cílovou čáru. Každý hráč má před sebou míček. Míčku se nesmí dotknout rukama od loktů směrem dolů ani nohama od kotníků dolů. Úkolem každého hráče je dopravit míček k cíli, aniž by se dotkl zakázanou částí těla. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přesune míček ze startu k cíli.
Kominík Třída: 1. – 3. Pomůcky: míčky (pro každé družstvo jeden) Motivace: Víte někdo, kdo to jsou kominíci? Viděli jste vůbec ještě někde kominíka? Kominíků bylo dříve mnoho, ale teď už jen chodí do starších chalup, které mají komíny a topí v kamnech uhlím nebo dřevem. A víte vůbec, co kominíci dělají? Proč musí čistit a vymetat komíny? Chtěly byste si zahrát na kominíky a čistit komíny? 53
Popis hry: Děti se rozdělí do družstev asi po šesti hráčích. Děti utvoří zástup a stoupnou si do stoje rozkročného (děti dělají komín). První hráč má míč v rukou a po odstartování ho prokutálí mezi nohama dětí (komínem) dozadu tak, aby ho poslední z družstva chytil. Poslední hráč vždy představuje kominíka. Až chytne míček, proplazí se komínem. Stoupne si před prvního hráče a posílá míček dozadu. Hru hrajeme tak dlouho, dokud se všechny děti nevystřídají v roli kominíka.
Zbav se jich, co nejrychleji! (Příloha č. 12) Třída: 3. – 5. Pomůcky: papírové míčky Motivace: Děti, máte rády sníh? Děláte si sněhové koule a házíte jimi? Tak si představte, že naše papírové míčky jsou sněhové koule a budete jimi házet, ne však po sobě, ale budete se strefovat do vyznačených polí. Popis hry: Děti utvoří dvě družstva. Každé družstvo má svoje vymezené pole. Uprostřed mezi vymezenými políčky jsou položené papírové míčky. Na znamení učitele děti hází papírovými míčky do pole svého protivníka. Každé družstvo se snaží mít ve svém poli co nejméně papírových míčků. Tato hra je omezena časem, děti hrají dvě minuty. Po uplynutí doby si každé družstvo spočítá kolik papírových koulí má ve svém poli. Vítězí družstvo s menším počtem míčků.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Matematika Třída: 2., 3. Učivo: Opakování učiva – násobky čísel 1 - 10 Název hry: Nenech se nachytat! Popis hry: Žáci stojí v řadě nebo v půlkruhu, před nimi stojí učitel, drží v ruce míček. Učitel hází dětem míček a říká čísla, děti míček chytají. Žáci s učitelem jsou domluveni na tom, že pokud učitel vysloví číslo , které by bylo násobkem např.čísla tři, nesmí míček chytit, ale odrazit ho učiteli zpět. Kdo správně nezareaguje a míček chytí, i když neměl, 54
dostává trestný bod. Vítězí žák s nejmenším počtem trestných bodů. Násobky během hry měníme. Hru můžeme obměnit tak, že děti rozdělíme do více skupinek a jedno zvolené dítě představuje učitele. Roli učitele by měly zaujímat spíše dobří počtáři. Učitel jen chodí mezi družstvy a kontroluje.
Třída: 1. , 2. Název hry: Na sochaře Popis hry: Děti se rozdělí na dvě skupinky, každá skupinka má stejný počet míčků. Podle zadání učitele žáci tvoří (staví jako sochaři) pomocí míčků např. číslice nebo výsledky příkladů, které učitel zadává.
Český jazyk Třída: 2., 3. Učivo: psaní y, i po vyjmenovaných slovech (3. ročník), psaní i, y po měkkých a tvrdých souhláskách (2. ročník) Hru hrajeme stejně jako v matematice (Nenech se nachytat). Místo násobků se však domluvíme, že budeme odrážet míček pokud bude slovo obsahovat y, poté můžeme změnit na i.
Geometrie Třída: 1., 2. Učivo: Geometrická tělesa – koule Míčky použijeme jako názornou pomůcku pro učivo geometrická tělesa.
Poznámky: Děti si hry s papírovými míčky dostatečně užily. Představovaly si, že napadl sníh a mohou si hrát se sněhovými koulemi, zvláště při hrách Koťátka a myšky a Zbav se jich co nejrychleji. Také je bavily hry v českém jazyce a matematice, při kterých si nenásilnou formou opakovaly probírané učivo. 55
6.7. Papírové rybky Pomůcku si děti zhotoví v hodině pracovních činností a výtvarné výchově.
Pomůcky ke zhotovení: šablona ryby, tužka, tvrdý papír (karton), nůžky, vodové barvy, štětec, kelímek na vodu, děrovačka, silnější provázek dlouhý asi 70cm Pracovní postup: 1.
Obkreslíme na tvrdý papír (karton) šablonu ryby, můžeme mít různé tvary.
2.
Rybu vystřihneme a podle své fantazie vybarvíme (z obou stran).
3.
V ocase ryby uděláme děrovačkou dírku a provlékneme kousek provázku a uděláme
suk.
Obr. 8 Zdobení rybek
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově
Král rybářů Třída: 1. – 5. Pomůcky: rybky s provázkem Motivace: Děti,víte, kdo to jsou rybáři? Zkoušeli jste také rybařit? Povedlo se vám něco vylovit? Uděláme soutěž, kdo vyloví nejvíce rybek, tak se stane králem rybářů. 56
Popis hry: Mezi dětmi určíme jedno rybáře. Ostatní děti si na kotník uvážou provázek s papírovou rybkou a běhají (plavou) po tělocvičně (rybníku). Na znamení se rybář snaží chytit všechny děti tak, že jim stoupne na rybu. Pokud se tak stane, rybář si ji odvede na určené místo (žíněnka - káď). Rybář může lovit jen v časově omezeném čase (1minuta). Po uplynutí 1minuty spočítáme chycené rybky a vyměníme rybáře. Vyhrává rybář, který ulovil co nejvíce ryb.
Výlov rybníka (Příloha č. 13) Třída: 1. – 5. Pomůcky: kruhy (každé družstvo jeden kruh), papírové rybky Motivace: Víte, děti ,že vždy na podzim rybníky čeká výlov? Proč se asi dělá výlov rybníků? Kupujete si na Vánoce ke štědrovečerní večeři kapra? Než se kapr dostane na váš stůl, musí se již na podzim z rybníka vylovit. Proto se dělají výlovy rybníků. Chtěly byste vědět, jak takový výlov rybníka vypadá? Popis hry: Děti se rozdělí do družstev podle počtu hráčů (jedno družstvo asi 5 hráčů). Každé družstvo má jeden kruh (káď), do kterého budou vylovené rybky házet. Papírové ryby různě položíme do rybníka (do kruhu uprostřed tělocvičny). Družstva stojí za startovní čárou. Na pokyn učitele vybíhají první hráči z družstva, vezmou ryby a utíkají s ní do kádě, poté vybíhá další hráč. Děti mají na výlov omezený čas (jednu minutu), který učitel stopuje. Po uplynutí času se spočítají vylovené ryby v kádích. Družstvo, které vylovilo nejvíce ryb, vyhrává.
Rybičky, hejbejte se Třída: 1. – 5. Pomůcky: papírové rybky, kancelářské sponky Motivace: Jací živočichové žijí v rybnících? Znáte nějaké druhy ryb? Máte rádi rybu jako jídlo? A znáte nějaké pokrmy uvařené z ryb? Popis hry: Děti mají na tričku kancelářskou sponkou přidělané papírové ryby. Učitel dětem napíše na ryby jména ryb, které při motivaci vyjmenovaly.Děti se přemění v tu rybu, kterou mají napsanou na papírové rybě. Stejná jména ryb se u dětí objevují vícekrát. 57
Např. čtyři děti mají napsané, že jsou kapři, tři děti pstruzi, čtyři děti okouni, atd. Děti se posadí do kruhu každý na své místo (např. značku). Učitel říká : ,, Dnes jsem dělal salát z kaprů.“ Děti, které představují kapry, si musí vyměnit místo. Nesmí nikdo zůstat na stejném místě(salát se míchá). Pokud si místo nevymění, dostane trestný bod. Učitel může říkat různá jídla a může určit i více druhů ryb (salát ze pstruhů a kaprů, atd.)
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Český jazyk (Příloha č. 14) Třída: 1. Učivo: Opakování slabik, písmen Název hry: Na rybáře Popis hry: Učitel na ryby napíše probrané slabiky nebo písmena a položí je na různá místa na koberci. Děti si stoupnou na hranu koberce. Učitel říká slabiky (písmena) a dítě, které ji první uvidí si jde pro ní ( vyloví ji), ukáže ji všem a přečte ji. Pokud dítě vybralo a přečetlo slabiku (písmeno) správně, může získat bod. Pokud chybovalo, žádný bod nezískává. Ten, kdo nasbíral nejvíce bodů, vyhrává.
Třída: 1. Učivo: Vytváření jednoduchých slov z probraných slabik Název hry: Módní přehlídka Popis hry: Učitel napíše na rybky slabiky a připevní je kancelářskou sponou na oděv dětí. Pustí jim hudbu a děti se promenádují jako na módní přehlídce. Učitel hudbu zastaví a to je znamení pro děti, které musí utvořit dvojice tak, aby jejich slabiky tvořilo slovo. Slova by se neměla opakovat.
Přírodověda Třída: 5. Učivo: Ryby našich vod Název hry: Hádej, kdo jsem 58
Popis hry: Úkolem dětí je na internetu nebo z encyklopedií získat informace o dané rybě. Ze všech informací si děti vyberou ty nejdůležitější a napíší je na tělo ryby. Ryby vystavíme na tabuli a využíváme jako učební pomůcku.
Poznámky: Při hře Král rybářů musí děti dávat pozor, aby si rybu nezničily při chytání, když mají na ryby ostatním stoupnout. Hra Výlov rybníka probíhala živě, děti se velmi snažily nachytat co nejvíce ryb. Z her ve vyučovacích předmětech děti nejvíce bavila hra Módní přehlídka. Bavilo je, že mohou tančit a různě se pohybovat po třídě.
6.8. Žetony Pomůcku si děti vyrobí v hodině pracovních činností.
Pomůcky ke zhotovení: karton, tužka, nůžky, šablona žetonu, pastelky Pracovní postup: 1.
Děti si obkreslí na tvrdý papír žetony (každé dítě asi deset žetonů).
2.
Žetony si vystřihnou a pastelkami z obou stran vybarví. Z jedné strany napíší na
žetony číslice od 1 - 10.
Obr. č. 9 Stříhání žetonů
Obr. č. 10 Číslování žetonů 59
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Cvrnkaná (Příloha č. 15) Třída: 1. – 3. Pomůcky: žetony (každé dítě má jeden žeton) Motivace: Umíte hrát kuličky? Víte jak se hrají? Víte, že do nich musíte cvrnkat prsty? My si zahrajeme podobnou hru. Také budeme cvrnkat prsty, ale ne do kuliček, ale do žetonů. Uvidíme, kdo bude nejšikovnější a zvítězí. Popis hry: Děti si stoupnou na startovní čáru a utvoří řadu tak, aby každé dítě mělo kolem sebe dostatek místa. Úkolem dětí je, dostat svůj žeton co nejdříve k cílové čáře. Děti smí do žetonu jen cvrnkat prsty. Vítězí hráč, který byl se svým žetonem jako první v cíli.
Obchod Třída: 1. – 3. Pomůcky: žetony (pro každé dítě tři) Motivace: Chodíte, děti nakupovat do obchodu? A čím musíte zaplatit? Tak si představte, že si jdete něco koupit a jako peníze vám poslouží žetony.
Popis hry: Děti utvoří zástup. Každé dítě má tři žetony. Asi jedem metr před nimi jsou položeny na zemi věci, které si mohou koupit (ubrousek, ošatka, kruh, švihadlo stočené do kruhu, ringo kroužek,..). První dítě ze zástupu si vyhlédne tři věci, které by si rádo koupilo a musí do vybrané věci vhodit svůj žeton. Pokud se trefí, věc si koupit může, pokud se netrefí, věc si koupit nemůže. Děti si počítají, kolik věcí nakoupily.
Králíčci Třída: 2. – 3. Pomůcky: 10 žetonů s čísly od 1-10 Motivace: Pěstuje někdo z vás doma králíky? Nebo je pěstuje vaše babička s dědečkem? A jakou mají barvu? Víte, co králíci nejraději žerou? Je to určitě jetel. Králíci už jsou pěkně hladoví a chtěli by se nažrat. Uvidíme, kteří králíci se nažerou 60
víc, jestli bílí nebo hnědí. Popis hry: Děti se rozdělí do dvou družstev. Ve vyznačeném poli před nimi jsou květy jetele (očíslované žetony). Učitel vykřikne jedno číslo od 1 -10. První hráči z družstva se vydají hledat květ jetele s číslem, který řekl učitel. Hráč (králíček), který našel správný květ zvedne nad hlavu a vykřikne:,, Mám!“ Žeton vrátí zpět k ostatním a oba hráči se vrací ke svému družstvu. Králíček , který žeton našel získává pro svoje družstvo bod. Nejvíce se nají ti králíčci, kteří získali nejvíce bodů.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy)
Matematika (Příloha č. 16) Třída: 1., začátek 2. třídy Učivo: Sčítání, odčítání čísel v oboru do 10 Název hry: Na obchod Popis hry: Děti si donesou z domu různé předměty, obaly od potravin, dětské imitace potravin. Předměty rozložíme na stůl (pult) a přiložíme k nim papírky s cenou. Každé dítě má svých deset žetonů s hodnotou 1 – 10 Kč. Děti si jdou postupně vybírat věci, které si chtějí zakoupit. Musí dávat pozor, aby jim stačily peníze (žetony). V roli prodavače je učitel a později jej nahradí žák. Postupně si každý žák vyzkouší roli kupujícího i prodavače.
Český jazyk Třída: 1. – 5. Učivo: Jakékoliv probírané učivo v těchto ročnících Název hry: Milionář Popis hry: Záleží na procvičované látce v jednotlivých ročnících. Učitel připraví úkoly týkající se opakování probrané látky.
1.
ročník - čteme slabiky, kdo řekne slovo, které na danou slabiku začíná dostane žeton.
Ten, kdo složí ze slabik slovo dostane žeton,.. 61
2. ročník – dítě, které určí správně druh věty, řekne slovo nadřazené, podřazené, mnohoznačné, správné i,y po tvrdých a měkkých souhláskách,… 2.
ročník – správně určené i, y po obojetných souhláskách,…
3.
ročník – správně určený vzor u podstatných jmen,…
4.
ročník – správně určené i, y u přídavných jmen,…
Za každou správnou odpověď dítě dostává žeton. Kdo má nejvíce žetonů stává se třídním milionářem.
Poznámky: Při výrobě žetonů můžeme použít i tvrdý barevný papír. Děti tak nemusí žetony barvit. Nejzajímavější byla pro děti hra Obchod. Děti se musely velmi snažit a soustředit, aby vhodily svůj žeton do předmětu, který si vybraly. S tím souvisí i podobná hra z matematiky Na obchod, kde si mohly vyzkoušet, jak se nakupují v obchodě potraviny i jiné věci.
6.9. Šátky Pomůcky si děti vyrobí v hodině výtvarné výchovy.
Pomůcky ke zhotovení: starší prostěradlo, nůžky, fixy nebo barvy na textil Pracovní postup: 1.
Učitel dětem nastříhá z prostěradla ,, šátky“ o rozměru 70x30cm
2.
Každé dítě si svůj ,, šátek“ ozdobí dle vlastní fantazie fixy nebo barvami na textil.
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově
62
Sirény Třída: 3. – 5. Pomůcky: šátky Motivace: Víte, kdo to byly sirény? Jsou to postavy z řecké mytologie. Byly to napůl ženy a napůl ptáci a svým hlasem lákaly plavce do záhuby. Chtěly byste se stát na chvíli také sirénou, která měla takovou moc? Ale v naší hře budou mít sirény opačnou úlohu. Popis hry: Děti utvoří skupiny asi po šesti sirénách. Každá skupina si na odděleném místě během chvilky zvolí melodii (známou písničku), která bude pro danou skupinu charakteristická. Každý hráč si zaváže oči šátkem a učitel je rozmístí různě po tělocvičně. Písknutím oznámí začátek hry. Každé dítě začne zpívat písničku svojí skupiny a zároveň se snaží podle melodie najít své spoluhráče. Až se najdou všichni hráči z týmu, zazpívají si společně svou melodii a rozvážou si oči. Hra končí, jakmile se vytvoří všechny týmy. Skupina, která se našla jako první vyhrává.
Přistávání letadel Třída: 3. – 5. Pomůcky: šátky, píšťalka Motivace: Viděli jste někdy v televizi v nějakém filmu, jak přistávají letadla? Letadla jsou řízena ze základny rádiovými signály. Vy se teď proměníte všichni v letadla a budete se snažit, co nejdříve a nejbezpečněji přistát. Popis hry: Děti si zavážou oči šátkem a postaví se všichni na vyznačenou čáru. Učitel se od dětí vzdálí na několik desítek kroků a pak asi v pětisekundových intervalech krátce píská (rádiové signály k letadlům ze základny). Děti mají za úkol během tohoto pískání se přiblížit, co nejblíže k učiteli. Dítě, které se dotkne jako první učitele, vyhrává. Hru několikrát opakujeme a postupně zvětšujeme vzdálenosti mezi letadly a základnou.
Slepec Třída: 3. – 5. Pomůcky: šátky Motivace: Setkaly jste se někdy s člověkem, který by byl slepý? Co většinou potřebuje, aby mohl chodit po ulici, aby mohl přejít silnici a dělat věci, které běžně děláte vy? Někteří 63
mají slepecké hole a nebo chodí s vycvičenými psy, kteří za ně ,, vidí.“ Vyzkoušíme si , jak je to pro člověka těžké, když nevidí. Popis hry: Děti si utvoří družstva. Jeden hráč vidí a druhý si zaváže oči šátkem. Takto to uděláme na přeskáčku. Jeden představuje psa a druhý slepce. Slepec má za pomoci psa projít vyznačenou trasu, kde slepce čekají nějaké překážky. Úkolem psa je, aby slepce správně navigoval a dovedl jej v pořádku do cíle. Pokud slepec narazí na nějakou překážku získá trestný bod. Takto celou trasu projde celé družstvo a spočítají se trestné body. Poté si role děti vymění, aby si každý vyzkoušel postavu slepce a psa.
Obuté židle Třída: 1. – 5. Pomůcky: čtyři židle, čtyři šátky, osm bot (papuče, cvičky) Motivace: Už jste někdy viděli obuté žídle? A víte, že existuje místo, kde i židle mají své boty? Nevěříte, že by jim to mohlo slušet jako nám, lidem? Hned si to můžeme vyzkoušet. Popis hry: Učitel postaví doprostřed tělocvičny židle. Vybere čtyři hráče, zaváže jim oči a posadí je na židle. Okolo nich různě rozhodí boty. Po odstartování hry si soutěžící kleknou a hledají boty. Jakmile hráč botu najde, snaží se ji nazout na nohu své židle. Vyhrává dítě, které má kompletně obutou židli. Ostatní děti fandí. Hru opakujeme tolikrát, dokud se nevystřídají všechny děti.
Uzel Třída: 1. – 5. Pomůcky: šátky Motivace: Děti, když maminka něco šije nebo zašívá, tak používá jehlu a na ni navléká nit. Vždy na konci nitě si udělá uzel (suk). Teď si představte, že vaše ruce se promění v nitě, na kterých si maminky udělají uzel (suky), protože potřebují něco zašít. Popis hry: Děti utvoří kruh. Mezi dětmi je asi metrová mezera. Všechny děti si zavážou oči šátkem. Na pokyn učitele natáhnou paže (představují nitě) a zvolna postupují do středu kruhu. Když se hráč dotkne ruky jiného hráče, pevně se chytí za jednu ruku. Ve dvojici pak volnou rukou hledají další volné ruce, kterých by se mohly chytit. Až se všichni drží, 64
učitel sundá dětem šátky a všechny děti zjistí, že jsou mezi s sebou propleteni, udělaly uzel. Poté se děti snaží uzel rozplést, nesmí se však pustit.
Zápasníci Třída: 1. – 5. Pomůcky: šátky Motivace: Děti, víte, kdo to jsou zápasníci? Jsou to takový silnější lidé a zápasí spolu v aréně (to je místo pro zápasy). Ten, který je silnější a porazí protivníka se stává vítězem. Chtěly byste si taky zahrát na zápasníky? Popis hry: Děti si utvoří dvojice. Každý si dá za gumu kalhot šátek. Každá dvojice se chytne jako zápasníci a snaží se zmocnit protivníkova šátku.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Český jazyk Třída: 1. Učivo: Opakování probraných písmen Pomůcky: šátek, papírová písmena, sáček Název hry: Kouzelný pytlíček s písmeny Popis hry: Do sáčku dáme papírová písmena, která se děti již naučily. Jednomu dítěti zavážeme oči, dítě si vyloví písmenko a podle hmatu by mělo poznat tvar písmenka, pokud řekne písmenko správně, děti zatleskají a dotyčný získává bod.
Matematika Třída: 1. Učivo: Opakování číslic Pomůcky: Papírové číslice, šátek, sáček Název hry: Slepec Popis hry: Vybranému dítěti zavážeme oči šátkem, ten zaloví v sáčku s číslicemi a podle hmatu má uhodnout, kterou číslici má v ruce. Pokud řekne správně získává bod. 65
Prvouka Třída: 3. Učivo: Lidský orgán - oko Pomůcky: šátek, různé předměty, sáček Název hry: Kimova hra Popis hry: Děti si vyzkouší při této hře, jak důležitý je orgán zraku. Dítěti zavážeme oči šátkem, podle hmatu má za úkol poznat, který předmět si vytáhl ze sáčku.
Hudební výchova Třída: 1. – 5. Pomůcky: šátek, židličky Název hry: Kuřátko, pípni Popis hry: Děti utvoří kruh a posadí se na židličky. Uprostřed kruhu stojí jeden hráč se zavázanýma očima a chodí dokola. Za chvíli se zastaví, posadí se na jednoho hráče a řekne:,,Kuřátko, pípni!“ Hráč pípne. Dítě se zavázanýma očima musí podle hlasu poznat, na kterého spolužáka si sedl. Pokud uhodne, děti si vymění si role. Starší děti mohou měnit hlas.
Třída: 1. – 5. Pomůcky: šátek Název hry: Dobrý večer, Emile Popis hry: Děti utvoří kruh. Uvnitř je dítě, které má zavázané oči. Děti se drží za ruce, točí se dokola a zpívají si známé písničky, tak dlouho, dokud dítě se zavázanýma očima neřekne stop. Děti se zastaví. Dítě uprostřed ukáže na jednoho spolužáka a řekne: ,,Dobrý večer, Emile.“ Spolužák mu odpoví:,, Dobrý večer, Honzo (osloví ho jeho jménem).“ Honza musí poznat podle hlasu, o kterého spolužáka se jedná. Pokud uhodne, mohou si vyměnit role.
6.10. Kolíčky Pomůcku si děti zhotoví v hodině výtvarné výchovy.
66
Pomůcky ke zhotovení: dřevěné kolíčky na prádlo (každé dítě asi deset kusů), temperové barvy, štětec, kelímek na vodu Pracovní postup: 1.
Děti si na papír rozmíchají různé barvičky.
2.
Každý kolíček si vybarví podle své fantazie, mohou je namalovat jako nějaké
zvířátko, indiánský předmět,…
Obr. 11 Malování na kolíčky
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Boj o liščí ocásek (Příloha č.17) Třída: 1. – 5. Pomůcky: tři, čtyři kolíčky na dvanáct dětí Motivace: Každá lištička má ocásek. Představte si, děti, že znám jednu lištičku, které ocásek nenarostl. Lištička byla tak smutná, že si myslela, že svým kamarádům liščatům může ukradnout jejich ocásek. Zahrajeme si hru, ve které taky bude jedna lištička bez ocásku a bude ho chtít ukradnout jiné lištičce. Popis hry: Každé dítě má vzadu na teplácích připevněný kolíček. Honič ( lištička bez ocásku) kolíček nemá. Tato liška honí ostatní a snaží se jim kolíček ukrást. Komu kolíček (ocásek) ukradne, stává se liškou bez ocásku (honičem).
67
Boj o kolíčky Třída: 1. – 5. Pomůcky: kolíčky (pro každé dítě asi pět kusů) Motivace: Představte si, děti, že potřebujete pověsit prádlo, ale máte málo kolíčků. A teď rychle musíte po kamarádech nebo sousedech sehnat kolíčky, abyste je mohly pověsit. Uvidíme, komu se podaří pověsit prádlo a kdo je bude mít mokré a nepověšené. Popis hry: Každé dítě si připne na své oblečení (tričko, tepláky) pět kolíčků. Na pokyn učitele si děti začnou brát navzájem kolíčky (vždy jen po jednom, nesmí si naráz vzít více než jeden kolíček) a připevní si je na své oblečení. Každé dítě se snaží získat co nejvíce kolíčků.
Straky Třída: 1. – 5. Pomůcky: kolíčky (pro každého hráče asi pět kusů) Motivace: Dokážete doplnit přísloví ,,Krade jako ………“ ? Jsou to straky, které rády odcizují lesklé předměty a schovávají si je do svého hnízda. Zkuste si představit, že jste teď všichni straky, máte svá hnízda a snažíte si do něj přinést co nejvíce věcí. Popis hry: Každý hráč si vybere nějaké místo hnízdo v tělocvičně a položí si tam své nakradené předměty (kolíčky). Děti představují straky a na pokyn učitele si všechny děti berou navzájem z libovolného místa po jednom kolíčku a přenáší je do svého hnízda. Děti ,,kradou“ z hnízd jen po určitou dobu (asi jednu minutu). Po vypršení časového limitu spočítáme, která straka má ve svém hnízdě nejvíce předmětů (kolíčků).
Pověs kolíček Třída: 1. – 5. Pomůcky: kolíčky (každé dítě má asi tři kusy) Motivace: Už jste někdy zkoušely věšet prádlo? Nebo jste se dívaly na maminku, jak to dělá? Přidrží si prádelní šňůru
jednou rukou u ní přidržuje prádlo a druhou rukou
připevňuje kolíček. Chcete si také zkusit, jak se připevňuje kolíček jednou rukou? Uvidíme, zda vám to také půjde. Popis hry: Děti utvoří řadu a posadí se do sedu zkřižného. Kolíčky si položí před sebe na podlahu. Ve výši očí mají před sebou lehce napnutou prádelní šňůru, spojená švihadla 68
nebo gumu. Šňůru drží dvě děti. Na pokyn učitele se každé dítě snaží co nejrychleji upevnit šikovnější rukou své kolíčky na gumu. Totéž si vyzkouší i druhou rukou. Vyhrává dítě, které své kolíčky připevní jako první.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Matematika Třída: 1. - 3 Učivo: Procvičování probrané látky v daném ročníku Pomůcky: kolíčky Název hry: Popleta Popis hry: Děti dostanou na papíře (jednotlivci, dvojice nebo skupinky) napsané příklady. Něco je u příkladů napsané špatně (výsledky, porovnávací znaménka, znaménka – plus, mínus, krát, děleno,…) . Úkolem dětí je, aby položily kolíček tam, co je napsané špatně.
Geometrie Třída: 1., 2. Učivo: Geometrické útvary Pomůcky: kolíčky Název hry: Na zedníky Popis hry: Děti si utvoří skupinku (asi po třech) zedníků. V práci od svého vedoucího dostali zedníci za úkol postavit dům, most, hrad,…, ale má to jeden háček. Stavby musí mít tvary geometrických útvarů. Na jednu stavbu mohou použít více geometrických útvarů. Děti ke stavbě objektů použijí kolíčky.
Poznámky: Hry s touto pomůckou jsou náročnější , zvláště pro menší děti. Proto musí mít při těchto hrách trpělivost a musí být zruční. I přesto hry s touto pomůckou děti velmi bavily, nejvíce však hra Boj o liščí ocásek a Boj o kolíčky. Také v geometrii se snažily, nechaly svoji fantazii pracovat a ,,postavily“ zajímavé stavby. 69
6.11. PET láhve Pomůcku si děti zhotoví v hodině pracovních činností.
Pomůcky ke zhotovení: 2litrové PET láhve, nůžky, barevné papíry, řezací nůž, lepidlo Herkules Pracovní postup: 1.
PET láhve seřízneme asi 15cm od spodu (tuto činnost provádí učitel sám kvůli
bezpečnosti dětí). 2.
Děti si natrhají kousky z barevných papírů.
3.
PET láhve připravenými kousky polepíme.
Poznámka: Ke hře Bruslení čtyři PET láhve nebudeme zdobit, opadal by barevný papír.
Obr. č. 12 Zdobení PET láhví
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově Bruslení (Příloha č. 18) Třída: 1. – 5. Pomůcky: PET láhve Motivace: Umíte bruslit? Jak se jmenují speciální boty na bruslení? Myslíte si, že by se dalo bruslit i s něčím jiným kromě bruslí? Vyzkoušíme si to. Představte si, že jste na zimním stadionu, chcete si zabruslit a najednou zjistíte, že jste si zapomněly brusle doma. Na stadionu vám půjčí takové jiné speciální brusle. Chcete si je také vyzkoušet? 70
Popis hry: Děti se postaví na startovní čáru a nazují si ,,brusle“ (PET láhve). Na povel učitele děti ,,bruslí“ k vyznačenému cíli. Vyhrává nejrychlejší bruslař.
Odpadkový koš Třída: 1. – 5. Pomůcky: PET láhve, pingpongové míčky Motivace: Všimly jste si, děti kolem sebe lidí, co nevyhazují odpadky, tam kam mají? Když mají v ruce třeba jen papírek, pohodí ho na zem, plechovky od nápojů a další věci, které patří do koše. Doufám, že nepatříte mezi ně a dodržujete čistotu a pořádek ve svém okolí. Podívejte se na naši tělocvičnu, jsou tu hromádky odpadků, které je potřeba dát do koše. Pomůžete mi? Popis hry: Děti utvoří tolik družstev kolik je na ploše tělocvičny vytvořeno hromádek s odpadky (pingpongové míčky). Každé družstvo má také svůj odpadkový koš (PET láhev) kam budou děti házet odpadky. Vzdálenost koše od odpadků je dána věkem dětí. Na povel začnou děti házet míčky do lahví (střídají se - jeden po druhém). Hází tak dlouho, dokud u sebe mají hromádku s odpadky. Až všichni dohází, spočítá se objem košů. Vyhrává družstvo, které má v koši největší počet odpadků (míčků).
Vyhoď a chyť Třída: 3. -5. Pomůcky: PET láhve, pingpongový míček Motivace: Cestujete rádi? Kam jezdíte nejraději? Kde se vám nejvíce líbilo? Představte si, že znám jeden míček, který by také pořád někam cestoval a vůbec nechce sedět doma. Děti, pomůžeme mu v tom jeho cestování? Třeba se díky nám dostane do míst, které ještě neviděl. Popis hry: Děti stojí v kruhu a v ruce drží PET láhev. Učitel hodí jednomu dítěti míček, ten jej musí chytnout do PET láhve a posílá ho dalšímu dítěti (míček cestuje). Nejdříve si děti posílají míček postupně po kruhu. Později mohou i různě přes kruh.
Cirkus Třída: 1. – 5. Pomůcky: PET láhve, CD přehrávač, CD, pingpongový míček 71
Motivace: Byly jste někdy v cirkuse? Žasly jste někdy nad tím, co dovedou tito lidé za umělecké kousky? Chodit vysoko nad zemí po provaze, žonglovat s míčky,atd. Chtěl by si někdo z vás vyzkoušet být ,,cirkusákem“ ? To ale musíte být velice zruční. Tak si hned vyzkoušíme jestli byste se do cirkusu hodily. Zda byste dovedly připravit nějaké zajímavé představení. Popis hry: Učitel dává dětem pokyny, co mají provádět. Vytvoří takové cirkusové představení.
Číslo první – děti si položí láhev na špičku mírně pokrčené nohy, švihem ji vykopne vzhůru a chytá do ruky. Číslo druhé – děti stojí v kruhu a snaží se balancovat lahví na hlavě, na dlaní, na nártu, apod. Číslo třetí – děti si položí láhev před sebe a pokouší se ji foukáním posunout po podlaze co nejdále. Číslo čtvrté – děti utvoří dvojice , kelímek mají mezi čely a tancují na hudbu. Číslo páté – děti utvoří zástup, v němž se navzájem dotýkají jen láhvemi mezi těly. Zástup se pohybuje vpřed. Láhve nesmí spadnout. Číslo šesté – každé dítě má v láhvi ping. míček, vyhazuje jej na podlahu a po odrazu od země jej do láhve musí chytit.
Zachraňme zvířata Třída: 1. – 5. Pomůcky: PET láhve ( pro každé dítě čtyři kusy – mohou to být i odřezané zbytky, které jsme odřízli v při přípravě pomůcky) Motivace: Chodíte často do lesa? A všimly jste si ,děti, že je v lese mnoho odpadků? Lidé tam odhazují PET láhve, sklenice a jiné předměty, které do lesa vůbec nepatří. Takový přístup lidí, přírodě vůbec nesvědčí. Jak se asi cítí zvířátko, které se pořeže o sklo nebo se mu noha dostane do PET láhve? Těžko se mu pak chodí. Každý z vás se teď stane zvířátkem, které se zamotalo do PET láhví, ale potřebuje se dostat k potravě. Uvidíme, jestli se mu bude dobře pohybovat. Popis hry: Děti se rozdělí do družstev. Každé dítě si navlékne na ruce a nohy (boty) části PET láhví (mohou být i přivázané provázkem). Na povel vyběhne první z družstva k metě 72
a zpět. Pohyb je ztížený PET láhvemi.
Král Třída: 1. – 5. Pomůcky: PET láhve Motivace: Děti, díváte se rádi na pohádky? Znáte nějaké pohádkové postavy? To určitě budete vědět, co musí mít král na hlavě? Král bez koruny není správný král, proto musí dávat dobrý pozor, aby mu nespadla nebo aby ji neztratil. Ale věřte mi, není to nic jednoduchého nosit na hlavě korunu. Chtěly byste si zkusit, jak musí být král šikovný, aby neztratil korunu? Popis hry: Děti se postaví do řady. Na hlavu si položí seříznutou PET láhev (koruna) a musí přejí celou tělocvičnu co nejrychleji. Koruna jim však nesmí spadnout z hlavy na zem. Pokud spadne, král si ji znovu nasadí a pokračuje. Vyhrává ten, kdo přešel tělocvičnu co nejrychleji.
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Prvouka, vlastivěda, přírodověda Třída: 1. – 5. Učivo: Opakování učiva dle ročníků (jarní květiny, ryby, části těla, města ČR, památky ČR, státy a hlavní města, řeky .…) Pomůcky: PET láhve pro každého žáka, jeden ping. míček Název hry: Vyvolávaná Popis hry: Děti stojí v kruhu, drží PET láhve a učitel vyhodí ping. míček některému dítěti a ,,vyvolá téma“ . Např. města ČR. Dítě, kterému byl hozen míček jej chytá a jmenuje město v ČR . Vyhazuje míč z láhve a další dítě chytá a vyslovuje další známé město.
Matematika Třída: 1., 2. Učivo: Porovnávání čísel Pomůcky: PET láhve a asi šest kartiček s číslicemi pro každého žáka Název hry: Přebíjená 73
Popis hry: Děti mají kartičky s čísly (jen ta, která umí nebo jen některá). Každá dvojice má stejná čísla poskládané v jiném pořadí a číslicemi položené tak, aby je hráči neviděli.A začínáme hrát hru Přebíjenou, tzn., že jedno dítě z dvojice otočí kartu číslicí nahoru poté i druhé dítě otočí kartu s číslicí. Dítě, které mělo kartu s vyšší číslicí vyhrálo a za odměnu si dá do své PET láhve žeton nebo kolíček. Děti pokračují dál ve hře. Hru ukončí učitel, poté se spočítají žetony (kolíčky) v PET láhvích. Ten, kdo má nejvíce žetonů, vyhrává Přebíjenou.
Poznámky: Tuto pomůcku jsem vybrala nejenom proto, že se může v tělesné výchově využít jako netradiční pomůcka, ale i z toho důvodu, že se naše škola přihlásila do soutěže sbírání vršků od PET láhví. Tudíž děti nemusely láhev vyhodit, ale přinesly ji do školy jako pomůcku. Při hře Bruslení musely být děti velmi opatrně, aby se někomu nic nestalo, PET láhve dostatečně klouzaly a při velmi rychlém pohybu by děti mohly upadnout na zem. Díky hře Zachraňme zvířata si uvědomily, že je odpadků v přírodě opravdu hodně a každý z nás by se měl zamyslet nad tím, jak se chová k okolnímu prostředí.
6. 12 Nápojové kartony Pomůcku si děti zhotoví v hodině pracovních činností.
Pomůcky ke zhotovení: nápojové kartony od mléka, džusů, barevné papíry, lepidlo Herkules, pravítko, tužka, nůžky Pracovní postup: 1.
Děti si naměří (menším dětem učitel) obdélník z barevného papíru.
2.
Barevný papír nalepí na karton po celém jeho obvodu.
74
Obr. č. 13 Lepení barevného papíru na nápojový karton
Náměty na využití výrobku v tělesné výchově
Les Třída: 1. – 5. Pomůcky: Polepené nápojové kartony (kartony můžeme namíchat s PET láhvemi) Motivace: Učitel si s dětmi povídá o lese. Ptá se, zda zná někdo les, kde místo stromů rostou stromy podobné kartonům od nápojů. Nejsou to však obyčejné stromy, Tyto stromy totiž nemají kořeny a při jakémkoli dotyku či závanů větru se vyvrátí. Proto musí dávat pozor až zde budou hrát na honěnou, aby tyto zvláštní stromy nepokácely. Popis hry: Po tělocvičně rozmístíme kartony. Mezi nimi se hraje honička. Ten, kdo honí má zvednutou ruku a v ruce šátek, aby bylo vidět, kdo je honičem. Pokud honič někoho chytí, předá mu šátek a dotyčný se stává honičem. Děti dávají pozor, aby nevyvrátily žádný strom, pokud se tak stane, dítě si počítá trestný bod a musí karton znovu postavit. Vyhrává ten, kdo měl nejméně trestných bodů.
Pyramida Třída: 1. – 5. Pomůcky: Kartony, papírové míčky (pro každé dítě tři) Motivace: Zkoušely jste si někdy na pouti házet do pyramidy, která byla postavená např. 75
z plechovek? Chtěly byste si to , děti vyzkoušet? Popis hry: Postavíme z kartonů pyramidu (základnu tvoří pět, čtyři, tři, dva a jeden karton). Každé dítě má tři pokusy na shození celé pyramidy. Za každý shozený karton, získává bod. Vyhrává dítě s největším počtem bodů.
Velbloudi (Příloha č. 19) Třída: 1. – 5. Pomůcky: Kartony od nápojů (o tři méně než je dětí) Motivace: Ukázka obrázku velblouda. Rozhovor o životě velbloudů (proč mají hrby, co v nich mají, vydrží dlouho bez vody v suché poušti,…). Každý z vás se teď na chvíli stane velbloudem (místo hrbů budete mít karton) a tři z vás budou velbloudi bez hrbů – tudíž bez vody. Ti vám budou chtít vodu sebrat. Uvidíme, kdo zůstane na konci hry bez vody. Popis hry: Všichni hráči udělají vzpor klečmo a dají si na záda karton (hrb). Karton nemají tři děti, ti se snaží ostatním karton vzít. Po určitý časový limit se stále opakuje, že ti velbloudi, co nemají hrb se snaží dohonit velbloudy s hrbem a ukrást mu ho. Tomu komu karton spadne se dostává do nemilé situace, je bez vody a tudíž už se dál nemůže pohybovat, musí být na místě. Zachránit ho může jiný velbloud, který mu dá karton znovu na záda. Honiči však toho nesmí využít a sebrat mu ho. Ti musí ukrást karton jen ze zad velbloudů. Děti si počítají kolikrát o svůj hrb přišly.
Najdi mě Třída: 3. – 5. Pomůcky: očíslované kartony od 1 - 40 Motivace: Ukryly jste si někdy něco tak, že jste to potom nemohly najít? Mě se to také mnohokrát stalo. Představte si,děti, že i teď. Já jsem si k jednomu kartonu schovala moc důležitou věc, ale už nevím ke kterému. Pomůžete mi ji najít? Popis hry: Po tělocvičně různě postavíme očíslované kartony. Děti stojí na startovní čáře a čekají na učitele až vysloví číslo. Po vyřčení čísla se děti snaží, co nejdříve se seběhnout ke správnému kartonu. A není to vůbec jednoduché najít mezi tolika ten správný.
76
Náměty na využití výrobku v jiných předmětech ( mezipředmětové vztahy) Geometrie Třída: 1. – 5. Učivo: Geometrická tělesa (kvádr), geometrické útvary (obdélník), měření Tato pomůcka a její výroba může být použita jako názorná pomůcka při výuce geometrických těles – kvádr (karton od nápojů), geometrických útvarů – obdélník (barevný papír na oblepení kartonu) a měření – naměření obdélníku na barevném papíru podle zadání učitele.
Prvouka, vlastivěda, přírodověda Třída: 1. – 5. Učivo: Třídění odpadů Pomůcky: kartičky s názvy odpadků, tři kartónové krabice pro jednu skupinku Název hry: Kam s nimi? Popis hry: Děti si vytvoří skupinky a vyberou si tři kartónové krabice oblepené těmito barvami - žlutá, modrá, zelená. Učitel z krabic odřízne víčko, aby se do ní mohly házet odpadky. Každá krabice představuje kontejner na jiný odpad (modrá – papír, žlutá – plasty, zelená – sklo). Skupinka dostane lístečky na kterých jsou napsané různé věci z domácnosti, které se mají vyhodit ) PET láhev, láhev od jaru, sklenice od okurek, kousek skla z rozbitého okna, krabice od bot, staré noviny,…). Úkolem dětí je roztřídit odpad (lístečky) do jednotlivých kontejnerů. Vyhrává skupinka, která měla nejméně chyb.
Poznámky: Všechny pohybové hry s kartony byly pro děti zajímavé, nejtěžší pro ně byla hra Velbloudi, kdy musely být opatrní a musely se hodně snažit, aby jim karton (hrb) neupadl na zem. Ke hře Kam s nimi? musíme upravit kartony tak, že odřízneme kousek kartonu od vrchu, aby vznikl otvor. Tato hra byla pro děti velkým přínosem. Zvláště pro ty nejmenší, kteří o třídění odpadu téměř vůbec neslyšely. Ale za určitou dobu nacvičování a povídání si o této 77
problematice tuto činnost zvládaly téměř bez chyb. Je i možné udělat skupinky dětí různých ročníků (pokud jde o školu, kde jsou spojené některé ročníky), tudíž starší mohou pomáhat mladším spolužákům.
78
7. DISKUSE Myslím si, že netradiční pomůcka své místo v tělesné výchově u mnohých učitelů ještě nemá. Touto prací bych chtěla poukázat na to, jak jsou pro děti netradiční pomůcky ve výuce velmi atraktivní, zajímavé a zábavné. Proto je součástí mojí práce metodický materiál, který obsahuje náměty na výrobu a využití netradičních pomůcek. Metodický materiál obsahuje dvanáct pomůcek, které si děti vyrobily samy (nebo s pomocí učitele) v pracovních činnostech nebo ve výtvarné výchově. Pomůcky jsou vyrobeny z dostupných materiálů. Mezi netradičními pomůckami se objevily např. (nafukovací balónky, létající talíře z papíru, kolíčky, PET láhve, šátky vyrobené z prostěradla, aj.). Děti byly velmi rády, že si mohou vyrobit pomůcku samy, kterou potom využijeme v tělesné výchově. Součástí metodického materiálu jsou i náměty, jak pomůcku využijeme nejen v tělesné výchově, ale i jiných vzdělávacích předmětech jako je např. matematika, český jazyk, sloh, hudební výchova, geometrie, atd. Děti se rázem v hodinách staly staviteli, obchodníky, králi počtářů, reportéry, apod. Díky využití netradičních pomůcek se děti v hodinách vlastně učí hrou, což je pro ně v tomto věku (mladší a střední školní věk) ještě daleko zábavnější než sedět jen u učebnice a memorovat poučky. Pomůcky, které jsou v práci uvedeny, byly téměř všechny vyzkoušeny v praxi. K ověřené pomůcce je vždy na jejím konci napsaná poznámka. Poznámky obsahují hlavně informace o tom, jaká hra děti zaujala nejvíc, jak dodržovat bezpečnost při jednotlivých hrách nebo zda je potřeba pomůcky k určité hře ještě poupravit. Dětem se činnosti spojené s netradičními pomůckami velmi líbily, bylo to pro ně zpestření jak v tělesné výchově, tak i v jiných předmětech. Učitelé by se neměli bát a měli co nejvíce do své praxe zařadit něco netradičního a pro děti nového a atraktivního.
79
8. ZÁVĚR Tato diplomová práce poukazuje na to, jaký význam má využití netradičních pomůcek v různých vzdělávacích předmětech ( tělesné výchově, matematice, českém jazyce, atd.) a jak spolu úzce souvisí i psychomotorické hry. Hlavní cíl, který byl v práci stanoven, a to sestavit metodický materiál s náměty a využitím netradičních pomůcek byl splněn, neboť nejen do tělesné výchovy přibyl zásobník námětů s netradičními pomůckami vyrobené z papíru, látky, PET láhví, nápojových kartonů, kolíčků na prádlo, aj. Tyto pomůcky se staly zpestřením a obohacením jak tělesné výchovy, tak i matematiky, geometrie, českého jazyka, hudební výchovy, slohu, přírodovědy, vlastivědy a prvouky. Součástí diplomové práce je charakteristika osobnosti dítěte mladšího školního věku z různých aspektů, charakteristika tělesné výchovy v rámci Rámcového vzdělávacího programu a mimo jiné i zhodnocení dostupné literatury zabývající se výrobou a využitím netradičních pomůcek. Při jejím hodnocení jsem došla k závěru, že na našem trhu je velmi málo knih, které by se zabývaly přímo výrobou a využitím netradičních pomůcek. A pokud se kniha tímto tématem zabývá, není zaměřena na první stupeň základní školy, ale spíše pro děti předškolního věku. Snad jen v knihách o psychomotorice byly zmínky o využití netradičních pomůcek v tělesné výchově, ale zase tu chybí výroba a další využití netradiční pomůcky.
80
9. POUŽITÉ LITERÁRNÍ ZDROJE 1. BLAHUTKOVÁ, M. Psychomotorika. Brno: MU, 2003. ISBN 80-210-30674.
2. BLAHUTKOVÁ, M., KLENKOVÁ, J., ZICHOVA, D. Psychomotorické hry pro děti s poruchami pozornosti a pro hyperaktivní děti. Brno : Pdf MU, 2005. ISBN 80-210-3627-3.
3. BRONZINOVÁ, R., GIACONE, E. 6 X 12 her a pohádek. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-384-6.
4. DUŠKOVÁ, D., MUŽÍK, V., ŠERÁKOVÁ, H. Netradiční pomůcky pro tělesnou výchovu na 1. stupni ZŠ (náměty na zhotovení a uplatnění pomůcek pro pohybové hry a zábavy). Brno: MU, 2004. ISBN 80-210-3533-1.
5. http://www.tridime-vysocina.cz/skoly-hry/tvcdc109mapastr.html
6. KARÁSKOVÁ, V. A KOL. Cvičíme a hrajeme si. Ostrava: Montanex, 2004. ISBN 80-7225-113-9.
7. MAZAL, F. Pohybové hry a hraní. Olomouc : Hanex, 2000.ISBN 8085783- 29-0. 8. MIKLÁNKOVÁ, L. A KOL. ,,Jak učím Tv já…“. Olomouc:Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-1666-3. 9. NEUMAN, J., TOMEŠ, P. Hry do kapsy IX: sociální, motorické a kreativní. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-985-2.
10. PETROVSKIJ, A. V. Vývojová a pedagogická psychologie. SPN: Praha, 1977.
81
11. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT, 2007.
12. ŘÍČAN, P. Dětská klinická psychologie. Grada: Praha, 1995. ISBN 80-7169168-2.
13. SOBOTKA, R. Sport a hry na táboře a na školním hřišti. Praha: Linx a spol., 2007. ISBN 80-86194-10-8.
14. VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Karolinum: Praha, 2001. ISBN 80-246-0181-8.
15. VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál: Praha, 2001. ISBN 80-717-8545-8.
16. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie školního dítěte. Karolinum: Praha, 1997. ISBN 80-718-4487-X.
17.
VÁGNEROVÁ,
M.
Vývojová
psychologie
I,
dětství
a dospívání.
Karolinum: Praha, 2005. ISBN 80-246-0956-8.
18. ZIMMEROVÁ, R. Netradiční sportovní činnosti: náměty a metody pro školu i volný čas. Praha : Porto, 2001. ISBN 80-7178-460-5.
19. ZAPLETAL, M. Encyklopedie her (1000 her v tělocvičně, na hřišti, na louce, ve městě, v terénu, v místnosti).Praha: Olympia, 1973.
82
10. RESUMÉ Cílem
diplomové
práce
bylo
zpracovat
teoreticky
i
prakticky
problematiku výroby a využití netradičních pomůcek nejen v tělesné výchově i jiných vzdělávacích předmětech, objasnit jaký význam má hra i pohyb v životě dětí, zhodnotit dostupnou literaturu zabývající se netradičními pomůckami a vytvořit metodický materiál, který by mohli využít učitelé ve své praxi. Teoretická část je věnovaná osobnosti dítěte mladšího a středního školního věku. V práci je zmíněno i o Rámcovém vzdělávacím programu za měřeném především na oblast Člověk a
zdraví. Část práce je
věnovaná
významu psychomotoriky v pohybové činnosti dětí a netradičních pomůcek. Praktická část obsahuje náměty na výrobu a využití různých pomůcek (talíř z papíru, šátky, kolíčky, PET láhve, aj.), které mají za úkol především zpestřit dětem výuku. Součástí diplomové práce jsou přílohy, které obsahují fotodokumentaci některých her. Resumé: The aim of this dissertation is to treat theoretically and practically the issue how to make and use innovative aids not only in the field of physical training but also in other educational subjects and last but not least to explain the significance of plays, games and physical exercise in the life of children. I also intend herewith to evaluate available literature works related to innovative aids and to create in this way methodical materials enabling to be used by teachers in their practice. Theoretical part of this work takes heed of individuality a pupil of younger and medium scholastic age. There is also mentioned “General Educational Programme” in my work particular focusing on the domain of Human beings and Health. A part of this work is devoted to the significance of psychomotor activities at physical exercises of children, including innovative aids and gadgets. Practical part includes suggestions related to producing/=making and usage of innovative aids (a plate made from paper, kerchiefs, pegs, PET-bottles and so on). These aids are expected to give variety for children during their class work. There are also attached some appendices to this work containing photo documentation of some games.
83
11. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Louka
Příloha č. 2: Květinový bál
Příloha č. 3: Kytky z matematické říše
Příloha č. 4:Pinkaná
Příloha č. 5:Olympijská disciplína
Příloha č. 6: Hladový drak
Příloha č. 7: Adresa
Příloha č. 8:Král detektivů
Příloha č. 9:Skákej, hop, hop
Příloha č. 10:Ostrov
Příloha č. 11:Spisovatel
84
Příloha č. 12:Zbav se jich, co nejrychleji
Příloha č. 13:Výlov rybníka
Příloha č. 14:Na rybáře
Příloha č. 15:Cvrnkaná
Příloha č. 16:Na obchod
Příloha č. 17:Boj o liščí ocásek
Příloha č. 18: Bruslení
Příloha č. 19: Velbloudi
85
Příloha č. 1: Louka
Příloha č. 2: Květinový bál
Příloha č. 3: Kytky z matematické říše
Příloha č. 4:Pinkaná
Příloha č. 5:Olympijská disciplína
Příloha č. 6: Hladový drak
Příloha č. 7: Adresa
Příloha č. 8:Král detektivů
Příloha č. 9:Skákej, hop, hop
Příloha č. 10:Ostrov
Příloha č. 11:Spisovatel
Příloha č. 12:Zbav se jich, co nejrychleji
Příloha č. 13:Výlov rybníka
Příloha č. 14:Na rybáře
Příloha č. 15:Cvrnkaná
Příloha č. 16:Na obchod
Příloha č. 17:Boj o liščí ocásek
Příloha č. 18: Bruslení
Příloha č. 19: Velbloudi
