Pedagogická fakulta. Ústav pedagogiky a sociálních studií. Veronika Vašková III. ročník prezenční studium Obor: Pedagogika veřejná správa

UNI VE R ZI T A P AL A C KÉ H O V OL O M OU CI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

Veronika Vašková III. ročník – prezenční studium Obor: Pedagogika – veřejná správa

SROVNÁVACÍ STUDIE DAŇOVÝCH DAŇ ŇOVÝCH SYSTÉMŮ Ů ČESKÉ REPUBLIKY A VELKÉ BRITÁNIE Bakalářská práce

Vedoucí práce:: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.

OLOMOUC 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 4. 4. 2011 podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Aleně Opletalové Ph.D. za vedení bakalářské práce a Ing. Radce Kotoučkové za cenné rady při zpracovávání empirické části.

Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................. 6 1

2

ZÁKLADY DAŇOVÉ TEORIE A DAŇOVÉHO SYSTÉMU............................................ 7 1.1

ZÁKLADNÍ POJMY DAŇOVÉ TEORIE ................................................................................... 8

1.2

FUNKCE DANÍ .................................................................................................................... 9

1.3

VLIVY PŮSOBÍCÍ NA FORMOVÁNÍ DAŇOVÝCH SYSTÉMŮ .................................................... 9

DAŇOVÝ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY ....................................................................... 11 2.1

PŘÍMÉ DANĚ .................................................................................................................... 12

2.1.1 2.1.1.1

Daň z příjmů fyzických osob .......................................................................................... 13

2.1.1.2

Daň z příjmů právnických osob ...................................................................................... 13

2.1.2

2.2

Daň majetková ....................................................................................................... 14

2.1.2.1

Daň z pozemků ............................................................................................................... 15

2.1.2.2

Daň ze staveb .................................................................................................................. 16

2.1.2.3

Daň dědická .................................................................................................................... 18

2.1.2.4

Daň darovací ................................................................................................................... 18

2.1.2.5

Daň z převodu nemovitostí ............................................................................................. 19

2.1.2.6

Daň silniční ..................................................................................................................... 20

NEPŘÍMÉ DANĚ................................................................................................................ 21

2.2.1

Daň z přidané hodnoty ........................................................................................... 21

2.2.2

Spotřební daně ....................................................................................................... 25

2.2.3

Ekologická daň ...................................................................................................... 26

2.2.4

Clo ......................................................................................................................... 27

2.3 3

Daň z příjmů .......................................................................................................... 13

POJISTNÉ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ..................................................................................... 27

DAŇOVÝ SYSTÉM VELKÉ BRITÁNIE .......................................................................... 28 3.1

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ..................................................................................... 28

3.2

DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB ................................................................................ 28

3.3

NÁRODNÍ POJISTNÉ ......................................................................................................... 29

3.4

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ ....................................................................................................... 30

3.5

DĚDICKÁ DAŇ ................................................................................................................. 30

3.6

OBECNÍ DAŇ .................................................................................................................... 31

3.7

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY .............................................................................................. 31

3.8

SPOTŘEBNÍ DANĚ ............................................................................................................ 32

3.9

SILNIČNÍ DAŇ .................................................................................................................. 33

3.10

DAŇ Z KAPITÁLOVÝCH VÝNOSŮ ...................................................................................... 34

3.11

DAŇ Z CIVILNÍ LETECKÉ DOPRAVY .................................................................................. 35

4

3.12

EKOLOGICKÉ DANĚ ......................................................................................................... 35

3.13

DAŇ Z PODNIKÁNÍ ........................................................................................................... 36

POJETÍ DANÍ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝ OSOB V ČESKÉ REPUBLICE A VELKÉ

BRITÁNII ........................................................................................................................................... 37 4.1

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE .................................................... 37

4.1.1 4.2

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB VE VELKÉ BRITÁNII ..................................................... 45

4.2.1 5

Příjmy ze závislé činnosti ...................................................................................... 39 Příjmy ze závislé činnosti ...................................................................................... 47

ANALÝZA VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ ..................................................... 51

ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 56 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................................... 57 INTERNETOVÉ ZDROJE ......................................................................................................... 58 SEZNAM TABULEK................................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................ 59 ANOTACE

ÚVOD Daně jsou součástí života každého z nás, ovlivňují naši ekonomickou situaci, avšak jen málo kdo tuší, co vše se skrývá za jejich placením. Ne každá osoba má přehled o systému daní státu, ve kterém žije. Součástí právního povědomí každého občana by bylo účelné, aby se s problematikou daní alespoň rámcově seznámil. Hlavní motivací pro výběr tohoto tématu byla snaha získat nové informace o fungování daní, což je v současné době velmi kontroverzní téma. Účelem práce je zjistit, jak je na tom Česká republika ve srovnání s jinou členskou zemí Evropské Unie z pohledu daňového poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Pro tyto účely byla vybrána Velká Británie a její historií ověřený daňový systém, který ovlivňuje ekonomický způsob života jejich obyvatel. Daně jsou velmi proměnlivou a problematickou oblastí každého státu. Tato práce postihuje daňové zatížení podle platné legislativy roku 2011. Její výsledky mají tedy časově omezenou platnost, nicméně logika problematiky zůstává i přes dílčí daňové reformy obou států stejná. Cílem teoretické části bakalářské práce je tedy vymezit a definovat základní pojmy a výpočty, týkající se daní a přiblížit daňový systém České republiky a Velké Británie. Cílem praktické části je komparace daňového zatížení poplatníka daně z příjmu fyzických osob České republiky a Velké Británie, který má příjmy podléhající dani z příjmu. Bakalářská práce je určena všem, kteří chtějí získat podrobnější informace o daních v České republice a Velké Británii a pochopit někdy poněkud složitý postup jejich výpočtu. Informace zde získané jim mohou usnadnit orientaci v problematice daní, kdy legislativa tohoto oboru je pro běžného občana značně nesrozumitelná. Z pedagogického hlediska je bakalářská práce určena jako podpůrný materiál pro osoby, které se touto problematikou zabývají. Může sloužit také jako pomůcka pro učitele středních škol, kteří nemají přístup k praktickým informacím z této oblasti.

6

1

Základy daňové teorie a daňového systému

Problematice daní bude věnována celá bakalářská práce, proto jsem pro první kapitolu záměrně vybrala základy daňové teorie, daňového systému a daní obecně. V následujících kapitolách se dozvíme, co to daň je, jaké má vlastnosti, funkce, seznámíme se s daňovými subjekty, objekty, základy i sazbami daně. V poslední části se podíváme také na to, jaké vlivy působí na formování daňových systémů. Daň sama o sobě nemá přesně danou definici, ale můžeme ji popsat jako povinnou, nenávratnou, neúčelovou a neekvivalentní („díl, jakým se jednotlivec podílí na společných příjmech, nemá žádný nebo téměř žádný vztah k tomu, v jaké výši se bude podílet na výdajích veřejných rozpočtů nebo spotřebovávat veřejně poskytované statky“ Vančurová, 2010, s. 10) platbu do veřejného rozpočtu. (Kubátová, 2010). Daně jsou určeny k hrazení potřeb, proto plynou do veřejného rozpočtu, ze kterého

se

následně

využívají

k úhradě

daných

potřeb.

Daně

mohou

plynout i do nadnárodního rozpočtu, např. do Evropské unie. (Vančurová, 2010) Do daňových příjmů je v širším pojetí zařazováno kromě daní také clo, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (Fojtíková, 2008) Protože se setkáváme s různými typy a druhy daní, můžeme je třídit podle různých kriterií. Jedno z nejrozšířenějších členění je dle dopadu na poplatníka, a to na daně přímé a nepřímé. Přímé jsou ukládány poplatníkovi přímo a neexistuje žádná možnost přenést daňové břemeno na jiný subjekt. U daně nepřímé výběr a odvod provádí jiná osoba než poplatník. Každá z daní je upravena samostatnými daňovými zákony, které stanovují daňové povinnosti u jednotlivých daní, způsoby jejich plnění a náležitosti daňově právního vztahu. Daňovým systémem (nebo daňovou soustavou) nazýváme soubor jednotlivých daní, které mohou být v daném státě ukládány. (Vančurová, 2010)

7

1.1

Základní pojmy daňové teorie

Následující kapitola je vymezena těmito pojmy: -

subjekt daně,

-

objekt daně,

-

základ daně,

-

sazba daně.

Subjektem daně se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je podle zákona povinna zaplatit a odvést daň. Daňové subjekty dělíme na poplatníky daně a plátce daně. Poplatníkem je právnická nebo fyzická osoba, jejíž majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která je povinna příslušnou daň vypočítat, vybrat, srazit a odvést do příslušného rozpočtu prostřednictvím správce daně. Objektem daně je nějaká hospodářská skutečnost, na jejímž základě je možné poplatníkovi uložit daňovou povinnost. Předmět zdanění je vymezen pro každou daň vlastním zákonem a bývá obsažen také v samotném názvu daně. Základ daně je specifikovaný a upravený předmět zdanění podle zákonných pravidel a je podkladem pro výpočet daně. Základ daně musím být vymezen nejen věcně ale také časově - tzn., že časové vymezení základu daně nám stanovuje zdaňovací období. (Fojtíková, 2008) Daňová sazba „je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně“. (Vančurová, 2010, s. 21) Ve vztahu k druhu základu daně rozlišujeme sazby jednotné a diferencované. Ve vztahu k velikosti základu daně se sazby dělí na pevné (např. u spotřebních daní) a relativní. Relativní sazby jsou vyjádřeny v % a můžeme je dále rozdělit na: -

lineární - procento daně se nemění se změnou velikosti základu daně

(např. DPH), -

progresivní - procento daně roste s velikostí daňového základu

(v praxi se používá pásmová sazba), -

degresivní - s růstem daňového základu se daňová sazba snižuje

(v daňové soustavě České republiky se tento druh sazby nevyskytuje). (Fojtíková, 2008) 8

1.2

Funkce daní

„Daně se stávají nástrojem hospodářské politiky státu, požaduje se od nich mnohem víc, než jen naplnit veřejné rozpočty“ (Vančurová, 2010, s. 11), a proto plní mnoho funkcí, kupříkladu: -

fiskální funkce - schopnost naplnit veřejný rozpočet;

-

alokační funkce - se uplatňuje v případech, kdy tržní mechanismy nejsou schopny zajistit efektivnost v alokaci zdrojů (např. v případech nedokonalé konkurence). Daně mohou tento nedostatek korigovat a zabezpečit umístění prostředků tam, kde by se jich při tržní alokaci nedostávalo;

-

stimulační funkce - využívá toho, že daně jsou subjekty vnímány zpravidla jako újma, a tak jsou ochotny udělat hodně proto, aby svou daňovou povinnost omezily. Proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor, nebo je naopak vystavuje vyššímu zdanění. Daňovou podporou jsou například „daňové prázdniny“, negativní stimulací je například vysoké zdanění alkoholu a cigaret;

-

stabilizační funkce - využití této funkce je podmíněno rozpočtovou kázní v dobách dobrých, kdy je třeba vytvořit rezervy pro časy horší;

-

redistribuční funkce - vychází z toho, že rozdělení důchodů a bohatství, vzniklé fungováním trhu, je z hlediska veřejného mínění neakceptovatelné. Proto daně zmírňují rozdíly v příjmech jednotlivých subjektů tím, že vyšší příjmy nebo vyšší majetek je zdaněn více. Daně tak zajišťují solidárnost členů

společnosti.

(Vančurová,

2010;

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA _158.HTM)

1.3

Vlivy působící na formování daňových systémů

Historický vývoj nesl a stále se sebou nese rozdílný vývoj ve struktuře daní. Hlavními důvody rozdílů v daňových systémech jsou zejména: -

vlivy ekonomické, do kterých je možno zařadit např. vliv typu

ekonomiky (centrální – plánované ekonomiky, tržní ekonomické systémy), -

vlivy politické,

-

vlivy sociální, 9

-

vliv tradic či tradovaných prvků v oblasti sociální a kulturní, které se

výrazně promítají do ekonomické činnosti, -

vliv geografické polohy státu (území), která může výrazně

ovlivňovat podmínky pro hospodářskou činnost, tedy i její výsledky a možnosti zdanění, složku

vliv k integraci a globalizaci ekonomické činnosti, kde podstatnou je

mezinárodní

směna

zboží,

práce,

kapitálu

apod.

(Puchinger, 2006) Rozdíly v historickém formování daňových systémů evropských států se výrazně projevily uvnitř Evropské unie v okamžiku, kdy bylo potřebné zahájit harmonizaci v oblasti daní. Důležitým krokem bylo vydání 6. Direktivy o harmonizaci daní (1977), jejímž záměrem bylo uvést postupně do souladu daně a daňové systémy členských států. Realizace této směrnice narazila ale na odpor – znamenala zásah nejen do suverenity jednotlivých států, ale zasahovala ve svém výsledku i do výše a struktury veřejných rozpočtů. Harmonizační úsilí v oblasti daní podpořilo teprve zavedení „jednotného trhu” v roce 1993. Jednotný trh vyžaduje jednotný a jednodušší systém zdaňování. Současný vývoj harmonizace daňových soustav se dá charakterizovat jako proces respektování přirozených ekonomických potřeb všech zúčastněných subjektů. Postupná harmonizace má kromě direktiv základ i ve schválených „programech” Evropské unie, kterými jsou: -

Fiscal programme 1998 – 2002,

-

Fiscal programme 2003 – 2007. (Puchinger, 2006)

10

2

Daňový ňový systém České Č republiky

Daňový ň systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům systémů většiny vyspělých zemí, zemí zejména evropských. Daně patří ří mezi zásadní příjem př veřejného řřejného sektoru a podílí se na celkových veřejných veřřejných příjmech přř z více jak 90 %. (Kubátová,, 2008) 2008 Daně, ě, které se používají v našem státě, ě si můžeme ůžeme ukázat na následujícím schématu (Vančurová, čurová, 2010): 2010 Graf č. 1: Daně daň aňového systému Č České republiky

daně

z příjmu

ze spotřeby

všeobecné

sociální pojistné

majetkové

výběrové

Zdroj: Vančurová, čurová, 2010, 2010 s. 47

Ve schématu jsou daně tříděny ř ě podle předmětu ř ě zdanění ění tak, jak to odpovídá třídění ř ění daní podle OECD, je to ovšem jen jedna z možností, jak daně podle různých ů kritérií seskupovat. (Vanč Vančurová, 2010) Další charakteristikou daňového daňň systému je daňový ň ňový mix. Ten vypovídá, kterému typu daní dává stát přednost př a jaký potlačuje. č Význam jednotlivých daní se měří ěř prostřednictvím řednictvím podílu výnosu jednoho typu daní na celkovém daňovém výnosu. Podíl daní z příjmů v daňových ň mixech vyspělých ělých států postupněě klesá, protože se zvyšuje podíl daní ze spotřeby, spotřřeby, které mají menší negativní účinky účč na ekonomickou aktivitu. V následujícím schématu je přehled řehled o podílu daní z příjmů,

11

daní ze spotřeby, řeby, majetkových daní a pojistného sociálního pojištění pojiště na celkových daňových ň příjmech. říjmech. (Vančurová, ( 2010) Graf č. 2: Daňový ňový mix v českém daňovém systému v roce 2008 daň z příjmu fyzických osob 12%

pojistné socíálního pojištění 41%

daň z příjmu právnických osob 15% majetkové daně 1%

spotřební daně a daň silniční 11%

DPH 20%

Zdroj: OECD Revenue Statistic, 2009 (Vančurová, 2010, s. 48)

Přímé římé daně

2.1

Přímými daněmi ěmi jsou takové daně, daně které poplatník hradí na úkor ú svého příjmu, svého majetku a dopadají na něj ně přímo ř - formou daně. ě Přitom řitom není možný jejich legální přenos řřenos na jiný subjekt. Ve stávající daňové daňň soustavěě České Č republiky jsou přímými daněmi (Stejskal, Stejskal, 2008): 2008) -

daň z příjmu fyzických osob,

-

daň z příjmu právnických osob,

-

daň z nemovitostí,

-

daň dědická,

-

daň darovací,

-

daň z převodu nemovitostí,

-

daň silniční.

12

2.1.1

Daň z příjmů

Daň z příjmu se řídí Zákonem č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů a můžeme ji rozdělit na daň z příjmu fyzických osob a na daň z příjmu právnických osob. Ve svém souhrnu je naším třetím nejdůležitějším rozpočtovým příjmem.

2.1.1.1

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob je daní univerzální a podléhají jí všechny zdanitelné příjmy jednotlivců. Základ daně se dělí na pět dílčích základů, snižuje se o nestandardní odpočty a sazba daně je lineární a činí 15 %. Podrobnějším rozborem daně z příjmu se budeme zabývat ve 4. kapitole.

2.1.1.2

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmu právnických osob je určena pro všechny právnické osoby. Poplatníky daně jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a organizačními složky státu. Výjimku tvoří společníci v.o.s, kteří si základ daně rozdělí mezi sebe a zaplatí daň z příjmu fyzických osob. Poplatníky lze rozdělit na: -

daňové rezidenty - právnická osoba, která má na území České republiky sídlo nebo místo svého vedení a má neomezenou daňovou povinnost. Neomezená daňová povinnost se vztahuje na příjmy, které plynou ze zdrojů na území České republiky a ze zdrojů ze zahraničí

-

daňové nerezidenty - právnická osoba, která nemá sídlo nebo místo vedení na území České republiky a má neomezenou daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky. (Fojtíková, 2008)

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z činnosti a z nakládání s majetkem. K odčitatelným položkám, které snižují základ daně, patří daňová ztráta, náklady na výzkum a vývoj a 50 % částky na vypořádání majetkového podílu oprávněným osobám. (Fojtíková, 2008)

13

Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů, pokud jeho hodnota činí alespoň 2000 Kč. Celkově můžeme ze základu daně odečíst nejvýše 5 %. Položkami, které jsou odečitatelné od základu daně: -

„daňová ztráta - od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících po roce, ve kterém ztráta vznikla,

-

sleva na dani: -

18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností,

-

60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením,

-

zaměstnává-li

podnik

více

než

25

zaměstnanců

a

více

než 50 % je se změněnou pracovní schopností, snižuje se sazba daně na polovinu“. (Fojtíková, 2008, s. 83) Sazba daně pro rok 2011 činí 19 % (pro investiční společnosti a fondy a pro penzijní fondy činí ale 5 %) a zaokrouhluje se na celé tisícikoruny dolů. Výše a četnost záloh se odvozuje od poslední známé daňové povinnosti: -

do 30 000 Kč se záloha neplatí,

-

nad

30 000

Kč

do

150 000

Kč

se

záloha

platí

pololetně

a činí 40 % k 15. 6. a 15. 12., -

nad 150 000,- Kč se záloha platí čtvrtletně a činí 25 % k 15. dni posledního měsíce čtvrtletí.

Mezní termín pro daňové přiznání a placení daně je do 31. 3. následujícího roku. S daňovým poradcem, který je nahlášený u finančního úřadu se termín posouvá do 30. 6. (Vančurová, 2010)

2.1.2

Daň majetková

Majetkové daně patří mezi nejstarší typy daní, byly prvními přímými daněmi, ale v současnosti mají pro ČR jen omezený význam. Výnosově jsou zastíněny důchodovými daněmi ovšem i přesto mají nezastupitelné místo, protože nejsou závislé na stavu ekonomiky a jejich výnos je značně stabilní. (Vančurová, 2010). Daň platí osoba na základně vlastnického či uživatelského práva a jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy poplatníka. 14

Daň majetková v sobě obsahuje: a)

daň z nemovitostí, kterou upravuje Zákon č. 338/1992 Sb.,

o dani z nemovitostí a tvoří ji daň z pozemků a daň ze staveb b)

daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, kterou

upravuje Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

2.1.2.1

Daň z pozemků

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, přičemž každý pozemek je označen vlastním číslem. Takto vymezený pozemek se nazývá parcelou, která má v katastru nemovitostí zachycenou svoji výměru. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku, u pronajatých pozemků je to nájemce a v případě, že vlastník pozemku není znám, je poplatníkem daně uživatel. Pokud má povinnost platit daň z pozemku více osob, platí daň společně a nerozdílně, avšak správce daně může celou částku daně vymáhat na komkoli z nich. Je pak věcí jejich vzájemné domluvy, jak se mezi sebou vyrovnají. (Zákon č. 338/1992 Sb., Vančurová, 2010) Základ daně z pozemků je buď hodnotový, nebo vyjádřený ve fyzických jednotkách (m2). Základ daně: -

u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých

travních porostů je základem daně cena půdy, kterou zjistíme vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 stanovenou ve vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR č. 412/2008 Sb.; -

u

pozemků

hospodářských

lesů

a

rybníků

s intenzivním

a průmyslovým chovem ryb se základem daně rozumí cena podle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období, jako základ daně lze použít součin výměry pozemků v m2 a částky 3,80 Kč; -

u ostatních druhů pozemků je základem daně skutečná výměra

pozemku v m2 k 1. lednu zdaňovacího období. (Zákon č. 338/1992 Sb., Vančurová, 2010)

15

Sazba daněě činí u pozemků: pozemků -

„orné orné půdy, pů y, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů 0,75%,

-

trvalých travních porostů, porostůů hospodářských ř lesů ů a rybníků ů s intenzivním

a průmyslovým ůmyslovým chovem ryb 0,25%, Sazba daněě u ostatních pozemků činí č za každý 1 m2 u -

zastavě zastavěných ploch a nádvoří ř 0,20 Kč,

-

stavebních pozemků poze 2,00 Kč,

-

ostatních

ploch,

pokud

jsou

přř předmětem ě ětem

daněě

0,20

Kč.“

(Zákon č. 338/1992 Sb.) Sb. Základní sazba daněě se násobí koeficientem podle oblasti a obec může můů příslušný ř koeficient o 1 kategorii zvýšit nebo o 1-3 1 kategorie snížit. Graf č. 3: Předmět ř ět a sazba saz daně z nemovitostí

Předmět daně

orná půda, vinice, chmelnice, zahrady, sady

trvalé travní porosty, hospodářský les, rybníky s chovem ryb

sazba daně je 0,75% z ceny půdy

stavební pozemky

sazba daně je 0,25% z ceny

2 Kč/m2

zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy (parkoviště, komunikace apod.)

0,20Kč/m2

Zdroj: Zákon č. 338/1992 Sb.

2.1.2.2

Daň ze staveb

Předmětem ř ě daněě ze staveb jsou stavby, kterým byl vydán kolaudační kolaudač souhlas, nebo stavby užívané před př vydáním kolaudačního č souhlasu. Předmětem ř ě daněě ze staveb naopak nejsou například např stavby, by, v nichž jsou byty nebo nebytové prostory, které jsou předmětem přř ě daně, ě stavby přehrad, ř řehrad, kanalizačč kanalizačních objektůů včetně č ě ččistíren odpadních vod, stavby na ochranu před přřed povodněmi povodněě nebo stavby veřejných řejných dopravních dopravní cest. (Fojtíková, 2008)

16

Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Poplatníkem může být také nájemce, jedná-li se o stavbu nebo samostatný nebytový prostor ve správě Pozemkového fondu ČR, Správy státních hmotných rezerv nebo stavbu převedenou na Fond národního majetku ČR. Pokud má k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně. (Fojtíková, 2008) Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 vynásobena koeficientem 1,20. (Zákon č.338/1992 Sb.) Základní sazba daně činí: -

u obytných domů 2 Kč za 1m2 zastavěné plochy a u ostatních staveb, které tvoří příslušenství k domu z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1m2 zastavěné plochy;

-

u staveb, které nám slouží k rekreaci a rodinné domy 6 Kč za 1 m2 a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy;

-

u garáží vystavěných odděleně od domů 8 Kč za 1 m2 zastavěné nebo upravené plochy;

-

u staveb užívaných pro podnikatelskou činnost: -

sloužících pro zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy;

-

sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy;

-

sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy;

-

u ostatních staveb 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy.

Základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. Stavbám, které slouží k podnikatelské činnosti, se takto základní sazba daně zvyšuje vždy (nezáleží, o kolik třetin přesahuje nadzemní podlaží zastavěnou plochu). Základní sazba daně se násobí koeficientem, který je přiřazený k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Pro jednotlivé části obce může obec také obecně závaznou vyhláškou vlastní 17

koeficient o jednu kategorii zvýšit nebo o jednu až tři kategorie snížit. (Zákon č. 338/1992 Sb.) „Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pokud daň z nemovitosti je 5000 Kč a méně, je splatná v plné výši do 31. 5., a pokud je daň vyšší jak 5000 Kč, je možné ji platit ve splátkách“. (Fojtíková, 2008, s. 95)

2.1.2.3

Daň dědická

„Dědické dani podléhá bezúplatné nabytí majetku na základě dědictví ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto důvodů. Poplatníkem se stává dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část na základě rozhodnutí příslušného orgánu v řízení o dědictví. Za den nabytí dědictví se považuje den úmrtí zůstavitele. Pokud se vyskytne více spoluvlastníků dědictví, má každý z dědiců povinnost uhradit část daně, která odpovídá jeho dědickému podílu“. (Vančurová, 2010, s. 332) Předmětem daně je nabytí majetku děděním. Za majetek jsou podle zákona považovány nemovitosti (věci nemovité, byty a nebytové prostory), movitý majetek (věci movité, cenné papíry, peníze, pohledávky). Osvobození u dědické daně se odvozuje od stupně příbuznosti poplatníka se zůstavitelem. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem. Snižuje se o prokázané dluhy, které zůstavitel zanechal a které na dědice přešly, dále se snižuje o cenu majetku, který je osvobozený od dědické daně, o přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, o odměnu a výdaje notáře. (Zákon č. 357/1992 Sb.)

2.1.2.4

Daň darovací

Předmětem této daně je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Poplatníkem daně je nabyvatel. V případě, že majetek darováním získá více osob společně, je poplatníkem daně každá osoba samostatně. Základem daně je cena majetku snížena o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně. (Stejskal, 2008)

18

2.1.2.5

Daň z převodu nemovitostí

Předmětem ř ětem daně z převodu ř nemovitostí je úplatný převod řevod nebo přechod př vlastnictví k nemovitostem. Předmětem Přř ě ětem je také úplatný převod přř vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod př vlastnictví k nemovitostem emovitostem na základěě smlouvy o zajišťovacím ť ťovacím přř převodu práva. (Zákon č. 357/1992 Sb.) Sb. Poplatník se u této daněě určuje č podle způsobu, ů ůsobu, jakým byl proveden převod přř vlastnictví nemovitosti. Základem daněě je například: např -

cena nemovitosti, která byla zjištěna zjiště podle zvláštního předpisu př platná v den nabytí nemovitosti

-

cena, která byla dosažená vydražením při přři výkonu rozhodnutí, při přř exekuci nebo ve veřejné veř dražběě

-

cena sjednaná

Rozdělení ěělení osob do skupin pro účely účč výpočtu č daněě dědické, ědické, ě darovací a daněě z převodu řevodu nemovitostí: nemovitostí Pro účely č výpočtu ččtu těchto těě daní jsou osoby řřazeny do tří ří ř skupin, které vyjadřují vyjadřř vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci nebo nabyvateli. ělení osob do skupin Graf č. 4: Rozdělení I. skupina • manželé • příbuzní ř v přímé římé řadě ř ě - děti, rodiče, vnoučata, prarodiče

II. skupina • příbuzní ř v řřaděě pobočné poboč - např. sourozenci, tety, neteře, synovci • manželé dětí ětí nebo rodičů • osoby žijící déle než 1 rok ve spol. domácnosti

III. skupina • FO bez příbuzenského říbuzenského vztahu • PO

19

2.1.2.6

Daň silniční

V České republice je silniční daň upravena Zákonem č. 16/1993 Sb. o dani silniční a je zaměřena na osoby, které při používání silnic využívají motorová vozidla pro své podnikání. Cílem silniční daně je vytvoření finančních zdrojů na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě, které jsou nyní soustřeďovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury. (Vančurová, 2010). Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, u kterých jsou splněny tyto podmínky: -

jsou používána nebo určena k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním,

-

vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určena pro přepravu nákladů. U těchto vozidel není důležité, zda slouží pro podnikání, avšak v případě, že tyto vozidla pro podnikání používaná nejsou, se sazba daně snižuje.

Předmětem daně nejsou zemědělské a lesnické traktory, speciální pásové automobily a pojízdné pracovní stroje. „Jedná se vlastně o vozidla, která nejsou primárně určena

k pohybu

po

silnici

a

mají

především

pracovní

funkci“.

(Vančurová, 2010, s. 234) Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla, nebo zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu. (Zákon č. 16/1993 Sb., Vančurová, 2010) „Základ daně je vyjádřen ve fyzických jednotkách, které se liší podle druhů vozidel a to: -

u osobních automobilů (silniční motorová vozidla určená pro dopravu maximálně devíti osob včetně řidiče a s celkovou hmotností maximálně 3,5t) zdvihový objem válců v motoru v cm3,

-

u ostatních vozidel největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav

-

u návěsů součet největších povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav“. (Vančurová, 2010, s. 234)

Sazby daně jsou pevné a diferencované. Sazby jsou stanoveny v roční výši pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu.

20

„Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání k silniční dani je poplatník povinen podat do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, za které je daň vyměřována a placena (…)“. (Vančurová, 2010, s. 239)

2.2

Nepřímé daně

Jsou to daně, kterými státu platí jiná osoba než ta, která je této dani podrobena a na kterou účinky daně dopadají. Bývá označována jako daň ze spotřeby, protože daňová částka je zahrnuta v ceně zboží nebo službách nakupovaných poplatníkem.

2.2.1

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je upravena Zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty a patří spolu s daní z příjmů k nejdůležitějším pilířům české daňové soustavy. DPH nahradila od 1. ledna 1993 dřívější daň z obratu a daň dovozní. DPH je povinnou daní ve státech Evropské unie a její harmonizace je na vysokém stupni. Daň je vybírána na všech stupních výroby a odbytu a postihuje pouze přidanou hodnotu. (Fojtíková, 2008, Vančurová, 2010) Osobami povinnými k dani jsou fyzické i právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomickou činnosti (podnikají). Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání, ale provádí ekonomickou činnost (například škola). Od povinnosti uplatňovat daň jsou osvobozeny ty subjekty, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřesáhl 1 000 000 Kč (I tyto subjekty však mohou daň uplatňovat dobrovolně). Osoba povinná k dani se musí zaregistrovat u finančního úřadu jako plátce daně nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit obratu. Osobami identifikovanými k dani jsou právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání a neuskutečňují ekonomickou činnost, pokud pořídili v daném roce zboží z jiného členského státu Evropské unie nad 326 000 Kč. Tyto osoby jsou povinny podat daňové přiznání k DPH a zaplatit DPH z hodnoty takto pořízeného zboží. Osoba identifikovaná k dani se musí zaregistrovat do 15 dnů ode dne, kdy hodnota

zboží

z EU

překročila

326 000

Kč.

(Zákon

č.

235/2004

Sb.,

Fojtíková, 2008) 21

Plátce je povinen při př prodeji vystavit běžný ěžný nebo zjednodušený daňový daň doklad. Předmětem ř ě daněě je dodání zboží (patří ří zde i cenné papíry, voda, plyn, energie), stavebních objektů, ů, prací a služeb za úplatu s místem v tuzemsku. „Vše, co by mohlo být předmětem ř ěětem daně, ě se obecněě nazývá plnění, ě plněním ěním ě je tedy především přř dodání zboží a poskytování služeb. Předmět Př ě daněě pak zahrnuje plnění plně zdanitelná a

osvobozená,

ne

všechna

plněění plnění

jsou

předmě předmětem ř ě

ale

daně“. ě

(Vančurová, 2010, s. 260) Graf č. 5: Schéma plnění plně z hlediska daně z přidané hodnoty

plnění

jsou předmětem daně nejsou předmětem daně

zdanitelná s nárokem na odpoč odpočet osvobozená bez nároku na odpoč odpočet

Zdroj: Vančurová, čurová, 2010, s. 261

„Základem daněě je vše, co jako úplatu obdržel plátce átce za uskutečněné uskuteč ě plnění, ě vyjma daněě za toto plnění. plně V případě, ř ě kdy plátce přijme řijme platbu před př uskutečněním č ě zdanitelného plnění, ěění, je základem daněě ččástka přijaté řijaté ř platby snížená o daň. daň ň Jestliže podléhá zdanitelné plnění plně spotřební ř dani nebo ekologické dani, základ daně zahrnuje i tuto daň. Poskytuje--li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, ění, základ daně se sníží o částku této slevy“. (Fojtíková, 2008, s. 112) Sazba daně je v České republice lineární a diferencovaná. Základní daň prozatím činí 20 % a snížená 10 %. Od daněě bez nároku na odpočet odpočč jsou osvobozena tato plnění: ění: ě -

poštovní služby, služby

-

rozhlasové a televizní vysílání, vysílání

-

finanční ční činnosti, činnosti

-

pojišťovací ťovací činnosti, č

-

převod řřevod a nájem pozemků, pozemkůů staveb, bytů ů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení, zařízení

-

výchova a vzdělávání, vzdě 22

-

zdravotnické služby a zboží,

-

sociální pomoc,

-

provozování loterií a jiných podobných her,

-

ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,

-

dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně.

Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena: -

dodání zboží do jiného členského státu,

-

pořízení zboží z jiného členského státu,

-

vývoz zboží,

-

poskytnutí služby do třetí země,

-

osvobození ve zvláštních případech,

-

přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží,

-

přeprava osob,

-

dovoz zboží. (Zákon č. 235/2004 Sb.)

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti, doloží nárok na odpočet zaúčtovaným nebo zaevidovaným daňovým dokladem a uplatní nárok nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl. (Fojtíková, 2008). „V některých případech specifického charakteru plátce daně nemá nárok na uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty, i když se prokazatelně vztahují k ekonomické činnosti. Zákaz odpočtu se v současné době použije zejména u přijatých zdanitelných plnění pro reprezentaci“. (Vančurová, 2010, s. 301) „Pokud plátce provádí i osvobozené činnosti bez nároku na odpočet, je povinen členit přijatá zdanitelná plnění do tří skupin: -

přijatá plnění s plným nárokem na odpočet, tyto nákupy jsou použity výhradně pro uskutečněná plnění s nárokem na odpočet,

-

přijatá plnění bez nároku na odpočet, nákupy jsou použity pro osvobozená plnění, u kterých není nárok na odpočet,

-

přijatá plnění s nárokem na odpočet v poměrné výši (stanovené pomocí koeficientu), nákupy jsou použity jak pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet, tak pro uskutečněná plnění s nárokem na odpočet“. (Fojtíková, 2008, s. 115) 23

Koeficient zjistíme dle vzorce (Vančurová, 2010, s. 305): Tabulka č. 1: Koeficient č   ě  á ěí, 
ý   
  ř  ň,   á ěí  á
  č, ěí  í ěí   
, 
ý  
  přijatých ý  ěí & á  ě á
 č,
& & í ěí &   

 č   ě  ěí  ž  č (   á ěí  á
  č

Do koeficientu se nezahrnují: -

prodej hmotného majetku, prodej odpisovaného nehmotného majetku a pozemků, které plátce používal pro svou ekonomickou činnost,

-

finanční služby, převod nebo nájem nemovitostí, pokud jsou pro plátce doplňkovou příležitostnou činností. (Vančurová, 2010).

„V jednotlivých zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku se odpočet krátí tzv. zálohovým koeficientem, kterým je: -

vypořádací koeficient, stanovený z plnění z předcházející kalendářní rok a použitý pro vypořádání odpočtu v posledním daňovém přiznání předchozího roku,

-

koeficient

podle

předběžného

odhadu

u

začínajícího

plátce“.

(Fojtíková, 2008, s. 115) V daňovém přiznání uvádí plátce daně základní skutečnosti pro její vyměření a podává se do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (daň je splatná ke stejnému dni). Nárok na vrácení daně za určitých podmínek vzniká jen v přesně definovaných případech (osoby neregistrované k dani, diplomaté, v rámci zahraniční pomoci, ozbrojené síly NATO atd.). Vrácení se používá také u plnění s místem plnění v jiném členském státu. (Vančurová, 2010).

24

2.2.2

Spotřební daně

Spotřební daň upravuje Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních. Spotřební daň patří mezi historicky nejstarší daně představující významný zdroj příjmů pro stát. Stát jimi cíleně zatěžuje prodej nebo spotřebu úzké skupiny výrobků. V rámci Evropské unie jsou tyto daně harmonizovány – je pevně stanoveno, co musí být předmětem daní, co lze od daní osvobodit, pro jednotlivé skupiny zboží jsou zároveň stanoveny minimální sazby daně. (Vančurová, 2010) Spotřebními daněmi se zdaňují tyto výrobky: -

minerální oleje,

-

líh,

-

pivo,

-

víno a meziprodukty,

-

tabákové výrobky.

Předmětem daně jsou tyto vybrané výrobky vyrobené na území Evropské unie nebo dovezené na její území. Daňová povinnost vzniká výrobou nebo dovozem těchto výrobků, a to: -

dnem uvedení výrobků do volného oběhu na území České republiky (vyskladnění při prodeji),

-

dnem vzniku celního dluhu (u dovozu),

-

dnem vyskladnění pro osobní spotřebu.

Plátci jsou fyzické a právnické osoby, které vybrané výrobky vyrábějí nebo dovážejí (propouštějí do oběhu). Základ daně a sazby: a) daň z minerálních olejů – základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15°C, sazby daně jsou rozděleny podle druhu olejů (např. motorové benziny – 12 840 Kč / 1 000 litrů); b) daň z lihu – základem daně je 1 hl etylalkoholu při teplotě 20°C, sazby daně jsou také rozděleny (např. líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení – 14 300 Kč / hl etanolu); c) daň z piva – základem daně je množství v hektolitrech, sazba daně je rozdělena podle výroby hl ročně;

25

d) daň z vína a meziproduktů – základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech, sazby daně jsou rozděleny podle druhu vína; e) daň z tabákových výrobků – daň se skládá ze dvou částí: pevná část daně, která je dána sazbou na 1 ks nebo na 1 kg; procentní část daně, která je dána procentem z ceny pro konečného spotřebitele. (Zákon č. 353/2003 Sb.)

2.2.3

Ekologická daň

Ekologické daně (daně z energií) jsou specifickým druhem spotřebních daní. U nás jsou zavedeny od roku 2008 a upravuje je Zákon č. 261/3007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tyto daně jsou uvalovány jednorázově při prodeji konečnému spotřebiteli. (Vančurová, 2010). Mezi daně z energií patří daň ze zemního plynu a dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. „Základem daně u energetických daní je množství daného média vyjádřené ve fyzikálních jednotkách“. (Vančurová, 2010, s. 254) Sazby daně jsou pevné a jsou diferencované podle účelu použití. Plátcem daně jsou dodavatelé, kteří dodávají energii konečnému spotřebiteli nebo provozovatelé distribučních nebo přenosových soustav. Správcem daně je celní úřad, který je obecně dán sídlem nebo místem pobytu plátce. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává a platí do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. (Fojtíková, 2008)

26

2.2.4

Clo

Clo je dávka, kterou vybírá stát při přř přechodu ř zboží přes ř celní hranici. Státy jej řes používají jako prostředek, prostřř který má ochránit vlastní vnitřní ř trh před řní přř zbožím z okolních ch zemí, jako prostředek prostřředek ekonomické formy politického boje a jako prostředek, ředek, jak získat peníze. Výběr ěěr cla kontroluje celní správa každé zeměě a upravuje ho celní zákon. (Vančurová, 2010)

2.3

Pojistné sociálního pojištění pojiště

Pojistné sociálního pojištění pojiště je největším veřejným příjmem v České Č republice. Z ekonomického hlediska má pojistné daňový daňňový charakter, protože účast účč na něm ě je povinná, není individuálním rozhodnutím, zda si pojistnou ochranu jedinec zaplatí, či se bez ní obejde. „Sociální pojištění se v České republice skládá z veřejného řejného zdravotního, nemocenského a důchodového dů pojištění ě a zee státní politiky zaměstnanosti“. zamě (Vančurová, 2010, s.. 186) Pro potřeby následné komparace v kapitole 4 nám v této bakalářské bakalář práci stačí č základní sazby pojistného, které k jsou uvedeny v grafu č. 6. Více informací lze nalézt online na http://www.mesec.cz/pojisteni/. http://www.mesec.cz/pojisteni/ Graf č. 6:: Sazby sociálního pojištění pojiště pro zaměstnance ě a zaměstnavatele ěstnavatele

veřejné zdravotní pojištění

sociální (důchodové) pojištění

zaměstnanec 4,5 %

zaměstnanec 6,5 %

zaměstnavatel 9%

zaměstnavatel 25 %

27

3

Daňový systém Velké Británie

Britský daňový systém je založen na tradičním rozdělení na přímé a nepřímé daně. Hlavním výběrčím daní v Británii je finanční úřad. Inkasuje daně z příjmu fyzických a právnických osob a daň z kapitálových zisků. Obdobný význam má Nejvyšší celní úřad, který je zodpovědný za výběr daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Ostatní správa daní a jejich výběr náleží vždy příslušnému resortnímu ministerstvu. „Hlavními daňovými odvody britského daňového systému jsou důchodové daně, oboustranně placené odvody na sociální pojištění, majetkové daně, daň z přidané hodnoty a akcízy. Výjimečné je propojení důchodových daní: Daňový zápočet u dividend je ve výši 1/9 a u dividend vyplácených mezi britskými rezidentními společnostmi neexistuje dvojí zdanění“. (Široký, 2010, s. 230) Velká Británie je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem Evropské unie. Mezi největší výhody systému patří různé daňové úlevy a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Období finančního roku začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku.

3.1

Daň z příjmů fyzických osob

O Dani z příjmů fyzických osob se budeme zabývat ve 4 kapitole, kde bude vysvětlena, na konkrétních příkladech ověřena a komparována se stejnou daní České republiky.

3.2

Daň z příjmů právnických osob

Osoby, které podléhají dani, jsou všechny společnosti, které byly založeny podle zákona o společnostech. „Daňový základ se počítá na základě obchodních účtů, příjmy a výdaje jsou účtovány na přírůstkové bázi. Jediným důležitým příjmem, který je od daně osvobozen, je dividendový příjem získaný od rezidentních společností. Obecně jsou všechny výdaje vynaložené na dosažení příjmů odpočitatelné. V rámci daňových pobídek si mohou malé a středně velké firmy odečíst výdaje na výzkum 28

a vývoj v 150 % hodnotě (existují však určitá omezení, např. minimálně vynaložená částka 10 000 £)“. (Široký, 2010, s. 231) Místo odpočtu je možné uplatnit nezdanitelnou část ze základu daně z kapitálových výdajů. Ztráty lze přenést zpět o 1 rok a do dalších let neomezeně. Snížená sazba daně činí 20 % a základní sazba je 27 %. Zdanitelným obdobím je účetní období (pokud neexistuje dohoda se správcem daně). Daň je splatná do 9 měsíců od konce účetního období. Pokud je společnost velká (se ziskem vyšším než 1,5 milionu £), musí platit daň ve čtyřech splátkách. „Ve Velké Británii je umožněno skupinové zdanění firem, které může být použito po splnění určitých podmínek pro vzájemný zápočet zisků a ztrát a eliminaci srážkové daně u dividend. Kapitálová propojenost musí být nejméně 51 % nebo 75 % podle kategorie příjmů“. (Široký, 2010, s. 231)

3.3 Příspěvky

Národní pojistné na

národní

pojištění

jsou

hrazeny

jak

zaměstnancem,

tak

i zaměstnavatelem. Osoby samostatně výdělečně činné jsou též povinny tuto daň platit. Částka a druh příspěvku, kterou zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná zaplatí, se odvíjí od jeho příjmu. Pro práci ve Velké Británii potřebuje každá osoba číslo Národního pojištění, které se používá ke sledování částky Národního pojištění, kterou daná osoba zaplatila. Pokud člověk číslo Národního pojištění nemá, musí si o něj zažádat. Zaměstnanec odvádí 12 %, pokud je jeho mzda mezi 102 – 817 £ týdně. Do výdělku 102 £ týdně se žádné odvody na pojištění neplatí. Kdo naopak vydělá týdně více než 817 £, platí navíc % ze mzdy nad tuto hranici. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 13,8 % z hrubé mzdy zaměstnance, pokud je vyšší než 102 £ týdně. (http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financnia-danovy-sektor/5/1000687/)

29

Tabulka č. 2: Základní týdenní Národní pojistné Class 1 (zaměstnanec, zaměstnavatel) Národní pojistné Class 1 spodní limit příjmů horní limit příjmů horní nárůstový bod primární limit sekundární limit zaměstnanci v 1. třídě, kteří mají týdenní plat mezi primárním limitem a horním limitem zaměstnanci v 1. třídě, kteří přesahují horní limit výdělku sazba poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci v důchodovém systému vdané ženy s výdělkem mezi primárním limitem a horní mezí příjmu vdané ženy, které přesahují horní mezi příjmu

2011 102 £ 817 £ 770 £ 139 £ 136 £ 12 % 2% 13,8 % 1,6 % 5, 85 % 2%

Zdroj: http://www.hmrc.gov.uk/rates/nic.htm

3.4

Daň z nemovitostí

Základem daně je považována fiktivní či skutečná hodnota tržního nájemného získaného z nemovitosti, která se upravuje každých 5 let. Jednotnou sazbu daně stanovuje každoročně vláda jednotlivé země (Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska.

(http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-

sektor/5/1000687/#sec5)

3.5

Dědická daň

Daň dědická je používána na majetek, který byl získán zděděním. Z důvodů zamezení daňovým únikům podléhají dary získané v období 7 let před smrtí dodatečně sazbám dědické daně. Daň dědická se vyměřuje tak, že zdanitelné převody se sumarizují s transfery z předchozích 7 let. Pokud dárce přežil více než 3 roky od doby darování, úplatní jen určité snížení daně. Osvobození od daně se uplatní u převodů majetku mezi manžely, u pravidelných darů a u darů charitám a politickým stranám. Sazba daně je buďto nulová, 20 % nebo 40 %. (Široký, 2010)

30

3.6

Obecní daň

Vedle daní, které vybírá stát, jsou vybírány také místní daně. Úřady a obce jsou zodpovědné za poskytování různých služeb (zdravotnictví, policie) pro veřejnost v jejich regionu. Tyto služby financují úřady kombinací dotací, výběrem poplatků od podnikatelů a obecními daněmi. Plátci podnikatelských poplatků jsou firmy, které vlastní nebo užívají nemovitosti na území obce pro výkon jejich činnosti. Jejich výše je odvozena od nájmu, který platí. Výše poplatku je centrálně stanovena zvlášť pro Anglii, Wales a Skotsko. Místní daň se vybírá od vlastníků domů a bytů v závislosti na počtu a situaci osob, které prostory obývají. Daň je stanovena podle různých pásem, avšak existuje velké množství výjimek na snížení nebo úplné vyjmutí z této daňové povinnosti. (http://www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf)

3.7

Daň z přidané hodnoty

DPH je třetím největším zdrojem financí Velké Británie. Legislativně se podobá jiným členským státům Evropské unie s dočasnými výjimkami. „Ty se týkají zejména nulové sazby (osvobození daně s nárokem na odpočet) na dodání knih, novin, časopisů a map, dodání potravin pro humánní výživu, dodání semen, dodání vody, léků na předpis, lékařských a chirurgických přístrojů, dodání dětského oblečení včetně dětské obuvi, hromadnou dopravu osob, odpadové služby a stavby budov pro účely bydlení“. (Široký, 2010, s. 235) Daň z přidané hodnoty funguje ve Velké Británii na stejných principech jako v České republice. Rozdílnými jsou jen sazby daně a fakt, že ve Velké Británii uplatňují také nulovou sazbu, která v České republice neexistuje. Ve Velké Británii se uplatňují 3 sazby: -

standardní sazba 20 %, která je uplatňována na většinu zboží,

-

snížená sazba 5 % (ta se uplatňuje například na dodávky paliva a energie používaných v domácnostech),

-

nulová sazba, která je uplatňována na omezený počet zboží a služeb. Platí u většiny potravin (ale nevztahuje se na jídla podávaná v restauracích nebo u donáškové služby), dále sem patří knihy, noviny, dětská obuv a oblečení, prodej nových domů a export zboží a služeb.

31

Od DPH jsou ze zákona osvobozené některé něě služby, jako například: ř říklad: -

pojištění,

-

prodej, leasing a pronájem půdy pů a budov,

-

peněžní ěžní půjčky, půjč

-

loterie, sázkařské sázkař a herní aktivity,

-

členské příspě íspěvky ě u některých ě organizací a některé ě ěkteré školící ččinnosti.

Dani podléhá dodání zboží a poskytnutí služeb v rámci zdanitelného plnění plně Velké Británie, pořízení řízení zboží z jiných členských států a dovoz oz zboží ze třetích zemí. (Široký, 2010, http://www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf). http://www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf

3.8

Spotřební daně

„Tato daňň se vybírá u určitých určč druhů ů výrobků ů a uplatňuje ňuje ň se při přř jejich výrobě, ě dovozu či skladování. Týká se alkoholických nápojů, nápojůů, tabáku a tabákových výrobků, výrobků ů paliv a minerálních nerálních olejů, olejů pohonných hmot, provozování sázkařské řské činnosti č (včetně č ě hry bingo, loterií, rií, kasin a hracích automatů). automatů Sazby daně jsou každoročně každoroč ě stanovovány

parlamentem

a

jsou jsou

obsaženy

ve

schváleném

rozpoč rozpočtu“.

(http://www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf http://www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf) V grafu čč. 7 můžeme ůůžeme vidět viděě sazby daněě pro nejrozšířenější ř ější ě pohonné hmoty. Graf č. 7: Sazby daně pro pohonné hmoty benzín, nafta

• 58,95 pencí/litr

bionafta

• 58,95 pencí/litr

zemní plyn

• 26,15 pencí/litr

LPG

• 33,04 pencí/litr

lehký topný olej

• 10,88 pencí/litr

Zdroj:http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687 sektor/5/1000687

32

Graf čč. 8 nám nabízí pohled na daňové daň ňové sazby pro nejprodávanější nejprodávaněě tabákové výrobky. Graf č. 8: Sazby daně pro některé tabákové výrobky cigarety - balíček (20 ks)

•24% z MOC + 0,11431 GBP za cigaretu

doutníky

•173,13 £/kg

ručně č ě balený tabák

•124,45 £/kg

ostatní tabákové výrobky a žvýkací tabák

•76,12 £/kg

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sekt http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka sektor/5/1000687/

Z grafu čč. 9 můžeme ůůžeme vyčíst vyčč sazby daněě pro alkoholické nápoje, jako jsou lihoviny, pivo a dva druhy vína. ě alkoholické nápoje Graf č. 9: Sazby daně pro některé lihoviny (za každé procento podílu alkoholu)

•0,2264 £/litr

pivo

•0,1647 £/litr

šuminé víno (obsah alkoholu 5,5 - 8,5 %)

•2,1402 £/litr

víno (obsah alkoholu 15-22%)

•2,8533 £/litr

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka sektor/5/1000687/

3.9

Silniční daň

Ve Velké Británii podléhají silniční silničční dani všechna motorová vozidla bez rozdílu. Naopak v České republice této dani podléhají jen osobní automobily používané k podnikatelské činnosti a automobily s hmotností větší než 3,5 t. Daň je tedy ve Velké Británii placena za každé používané vozidlo, nebo za vozidlo, které je držené pro účely účč provozu na veřejných ř řejných komunikacích. Plátci daněě (majitelé vozidel) mají nepřenosnou nepřřenosnou licenci, která musí být viditelněě umístěna na vozidle.

33

Neuhrazení daňové povinnosti nebo neumístění daňového disku viditelně na vozidlo je trestné a pokutované. V následujících tabulkách se podíváme na konkrétní sazby daně pro osobní automobily podle rozdělení na skupiny a sazby daně pro lehká užitková vozidla podle hmotnosti, motocykly podle objemu motoru a autobusy podle počtu sedadel. Tabulka č. 3: Sazby daně pro osobní automobily Skupina A B, C D, E F G H, I J, K L G

Emise CO2 (g/km) 0-100 101-120 121-140 141-150 151-165 166-185 186-225 226-255 256+

Roční daň (pohon na benzín a naftu) 0 35 £ 120 £ 125 £ 145 £ 175 £ 215 £ 405 £ 405 £

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687/

Tabulka č. 4: Sazby daně pro lehká užitková vozidla, motocykly a autobusy Lehká užitková vozidla Hmotnost do 3,5 t

Motocykly Roční daň 180 £

Objem motoru

Autobusy Roční daň

Počet sedadel

Roční daň

Roční daň nízké emise

do 150 cm3

15 £

10-17

165 £

165 £

151-400 cm3

33 £

18-36

220 £

165 £

401-600 cm3

48 £

37-61

330 £

165 £

601+ cm3

66 £

62+

500 £

165 £

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687/

Pokud poplatník a majitel vozidla nesplní právní povinnosti včas, hrozí mu uvalení pokuty až do maximální výše 1000 £. Pokud poplatník zaplatí daň ve lhůtě do 28 dní po datu splatnosti, automaticky mu je dána pokuta 40 £. (http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-adanovy-sektor/5/1000687/#sec5)

3.10 Daň z kapitálových výnosů Sazby daně z kapitálových zisků jsou obdobné jako v případě daní z příjmů fyzických a právnických osob. Pro fyzické osoby platí oproštění z daňové povinnosti 34

až do příjmové částky 6 800 £ . Sazby daně jsou dále rozděleny na krátkodobé zisky, obchodní aktiva a neobchodní aktiva. Jednotná sazba 25 % se aplikuje na výnosy z cenných papírů (jde o srážkovou daň, kdy je akcionáři vyplácena čistá dividenda či úrok). Pro rezidenty ze zemí, s nimiž má Velká Británie uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění platí výjimka. (Široký, 2010)

3.11 Daň z civilní letecké dopravy Dani podléhají všechny lety v rámci zemí EU a to: -

10 £ za každého pasažéra v ekonomické třídě,

-

20 £ v business třídě,

-

40 £ za každého pasažéra v ekonomické třídě ze země mimo Evropskou unii,

-

80 £ za každého pasažéra v business třídě ze země mimo Evropskou unii

Nákladní a osobní letadla daň neplatí. (http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velkabritanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687/#sec5)

3.12 Ekologické daně Velká Británie do ekologické daně zařazuje: 1. Daň za klimatické změny - jejím cílem této daně je redukce emisí skleníkových plynů. Vybírá se na elektřinu, plyn, LPG a uhlí; 2. Daň z uložení odpadu na skládku – cílem této daně je snížit množství odpadu a pomocí zdanění přimět občany k ekologičtějšímu a odpovědnějšímu chování. Standardní sazba daně činí pro rok 2011 40 £/tuna a nižší sazba se uplatňuje pro neaktivní odpad a činí 2,50 £/tuna; 3. Agregátní daň - tato daň byla navrhována pro zlepšení životního prostředí, prostřednictvím redukce potřeb těžby a podporu přeorientování se na alternativní

materiál.

(http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-

financni-a-danovy-sektor/5/1000687/#sec5).

35

3.13 Daň z podnikání „Daň odvádí většina vlastníků nemovitostí určených k podnikání. Základem pro výpočet daně je zdanitelná hodnota nemovitosti. Tuto hodnotu stanovuje každých 5 let státní úřad pro oceňování. Zdanitelná hodnota odpovídá profesionálnímu odhadu výše ročního pronájmu příslušné nemovitosti na volním trhu. Daň z podnikání se rovná součinu zdanitelné hodnoty a multiplikátoru, který každoročně stanovuje britská vláda. Existují různé daňové úlevy – například pro nevyužité nemovitosti, charitativní organizace, neziskové organizace náboženského a vzdělávacího charakteru, podniky na venkově“. (http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovysektor/5/1000687/#sec5)

36

Pojetí daní z příjmů fyzický osob v České republice a Velké

4

Británii V následující kapitole bakalářské práce se zaměříme na daň z příjmů fyzických osob obou států. Nejdříve si daňové systémy spočívající v daňových povinnostech, základech, úlevách a sazbách popíšeme a poté pomocí praktických příkladů ukážeme jejich odlišnosti. Cílem komparace by mělo být zjištění, jak velké je daňově a pojistné zatížení osob pracujících v těchto zemích a rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.

4.1

Daň z příjmů fyzických osob v České republice

Problematiku daní z příjmů v České republice řeší Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Předmětem daně jsou dílčí daňové základy: -

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – příjmy z pracovního poměru,

-

příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,

-

příjmy

z kapitálového

majetku

–

úroky

z uložených

peněz

(úroky, dividendy,…), -

příjmy z pronájmu,

-

ostatní příjmy.

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů. Nezdanitelnými částmi základu daně jsou částky, o které se snižuje základ daně. V následujícím výčtu se podíváme na ty základní, v plném znění je nalezneme v § 15. -

dary -

právnickým osobám a obcím na školství, kulturu, charitu, policii, sport, nebo fyzickým osobám, které provozují školská zařízení, útulku zvířat, zdravotnická zařízení, dále také fyzickým osobám, s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, a to na rehabilitační 37

a

protetické

pomůcky,

které

nebyly

uhrazeny

zdravotní

pojišťovnou a na majetek, který těmto osobám usnadňuje vzdělání a zařazení do zaměstnání; -

hodnota daru musí být v rozpětí 2 - 10 % ze základu daně, minimálně 1000 Kč;

-

za dar se také považuje bezplatný odběr krve a oceňuje se částkou 2000 Kč;

-

úroky -

ze stavebního spoření, nebo úvěrů na bytové účely, maximálně 300 000 Kč;

-

penzijní připojištění -

odpočet se vztahuje na platby nad 6000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč;

-

pojistné na soukromé životní pojištění -

podmínkou je minimální doba trvání smlouvy 5 let a navázání čerpání na dosažení 60 let věku. Maximálně lze ročně odečíst 12 000 Kč;

-

členské příspěvky – zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace, takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, nejvýše však do 3 000 Kč;

-

úhrady za zkoušky – ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, nejvýše však do 10 000 Kč.

Sazba daně z příjmů fyzických osob byla v letech 1993 až 2007 klouzavě progresivní. Od roku 2008 je lineární a to ve výši 15 %. „Běžná sazba daně je u fyzických osob jednotná, u právnických ji některé typy osob mají nižší, zejména jedná-li se o investiční a penzijní fondy. Ačkoliv zvláštní sazba daně je pro fyzické a právnické osoby shodná, rozhodně to neznamená, že je totožný i rozsah příjmů, které tvoří samostatné základy daně u obou daní z příjmů. Například dividendy tvoří samostatné základy daně u obou daní z příjmů, ale u právnických osob nikoli. Úroky z vkladů tvoří u fyzických osob samostatné základy daně (s výjimkou úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky jsou určeny k podnikání), u právnických osob se zahrnují do základu daně za zdaňovací období“. (Vančurová, 2010, s. 164)

38

Od roku 2006 standardní slevy na dani nahradily všechny standardní odpočty od základu daně. Kromě toho se dále používají i slevy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tabulka č. 5: Roční slevy na dani na poplatníka – na tuto částku má nárok každý poplatník, který má příjmy; tato částka se z žádných důvodů nekrátí

na manžela/ku částečný invalidní důchod plný invalidní důchod držitel průkazu ZTP/P student

23 640 Kč 24 840 Kč 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů

Poplatník má také právo na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, a to ve výši 11 604 Kč na 1 dítě. Zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Slevou na dani myslíme snížení vypočtené daně z příjmu o 11 604 Kč za každé vyživované dítě. Daňový bonus vzniká tehdy, je-li vypočtená daň nižší než celkové daňové zvýhodnění na vyživované děti a je vyplacen tehdy, jestliže bonus činí minimálně 100 Kč a maximálně do výše 52 200 Kč a příjmy poplatníka tvoří minimálně šestinásobek minimální mzdy. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit, pokud minimálně 90 % jeho příjmů vzniká na území České republiky. Příjmy, které jsou osvobozeny od daně: -

příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu, pokud v něm měl prodávající minimálně 2 roky před prodejem bydliště,

-

ostatní nemovitosti – pokud je prodávající vlastnil alespoň 5 let,

-

prodej movitých věcí zahrnutých v osobním majetku poplatníka.

4.1.1

Příjmy ze závislé činnosti

Jelikož nelze v této bakalářské práci provést komparaci všech dílčích daňových základů, zaměříme se na jeden z nejrozšířenějších, na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků.

39

Tento dílčí základ daně z příjmů se týká největšího počtu poplatníků, neboť v rámci něho se zdaňují mzdy a platy. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitku se zdaňují vždy u zaměstnavatele a to zpravidla formou měsíční zálohy na daň. Zálohu na daň vypočítá zaměstnavatel a odvání ji správci daně. Způsob stanovení záloh na daň závisí na tom, zda poplatník u daného zaměstnavatele podepíše či nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob k příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitku“. Poplatník si může zvolit jednoho zaměstnavatele, u kterého prohlášení podepíše. Toto je podmínka, aby si v průběhu zdaňovacího období mohl uplatňovat slevu na dani a daňové bonusy a jiné odčitatelné položky. Svým podpisem potvrzuje, že tyto odpočty neuplatňuje u jiného zaměstnavatele. (Stibůrková, 2009) Příjem ze závislé činnosti je „příjem ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského a obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmů je povinen dbát příkazů plátce“. (Vančurová, 2010, s. 145) Za příjmy ze závislé činnosti se také považují: -

příjmy za práci členů družstva,

-

tantiémy,

-

náhrady za příjmy ze závislé činnosti,

-

funkční požitky – odměny za výkon funkce, a to od poslanců a členů vlád až po jednatele nebo pokladníka zájmového sdružení apod.

Mezi příjmy, které jsou vyňaty, patří především náhrady cestovních výdajů do výše zákonných limitů či maximálních hranic jejich rozpětí, zaměstnavatelem poskytnuté pracovní a ochranné pomůcky, apod. U příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozena především některá nepeněžitá plnění jako například poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti nebo závodní stravování. Za příjmy ze závislé činnosti se považují i nepeněžní příjmy a požitky. Od roku 2008 nelze jako výdaj uznat sociální pojistné, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci skutečně sráženo, anebo zaměstnancem zaplaceno. Jsme jediným státem na světě, ve kterém se do základu daně započítává i sociální pojistné, které za zaměstnance byl povinen hradit zaměstnavatel jako plátce daně. (Vančurová, 2010, Zákon č. 586/1992 Sb.)

40

Základ daně = hrubá mzda + 34 % hrubé mzdy (výše odvodů, které platí zaměstnavatel za zaměstnance) Daň se vypočítá ze základu daně zaokrouhleného na celé 100 Kč nahoru. Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, daň se sníží o slevy na dani přepočtené na 1 měsíc. Formou slevy na dani, bonusu nebo obojího se uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Pro názornost zde máme tři poplatníky ve věku 25 let, kteří mají jedno dítě, podepsali prohlášení, pracují 40 hodin/týdně, ale každý z nich má měsíčně jiný příjem. Přičemž poplatník 1 pobírá minimální mzdu, poplatník 2 pobírá průměrnou mzdu a poplatník 3 pobírá trojnásobek průměrné mzdy. Tabulka č. 6 nám znázorňuje všechny tři poplatníky s jejich měsíčním příjmem a výpočtem daně, kterou budou muset zaplatit. Tabulka č. 6: Měsíční vyúčtování poplatníků

hrubá mzda zdravotní pojištění 4,5 % zdravotní pojištění 9% sociální pojištění 6,5 % sociální pojištění 25 % základ daně zaokrouhlený základ daně záloha na daň z příjmu 15 % slevy na dani: na poplatníka záloha na daň z příjmu po slevě daňové zvýhodnění - sleva na dani bonus odvedená záloha na daň z příjmu měsíční čistá mzda roční čistá mzda přeplatek/doplatek celková roční čistá mzda

poplatník 1 minimální mzda 8000 Kč 360 Kč 720 Kč 520 Kč 2000 Kč 10 720 Kč 10 800 Kč 1 620 Kč 1 970 Kč

poplatník 2 průměrná mzda 25 803 Kč 1 161 Kč 2 322 Kč 1 677 Kč 6 450 Kč 34 576 Kč 34 600 Kč 5 190 Kč 1 970 Kč

poplatník 3 trojnásobek průměrné mzdy 77 409 Kč 3 483 Kč 6 967 Kč 5 032 Kč 19 352 Kč 103 728 Kč 103 800 Kč 15 570 Kč 1970 Kč

0 Kč

3 220 Kč

13 600 Kč

0 Kč 967 Kč

967 Kč 0 Kč

967 Kč 0 Kč

0 8 087 Kč 97044 Kč 0 Kč 97 044 Kč

2 253 Kč 20 712 Kč 248 544 Kč 45 Kč 248 589 Kč

12 633 Kč 56 261 Kč 675 132 Kč 135 Kč 675 267 Kč

41

Tabulka č. 7 nám znázorňuje znázorň poplatníka 1 s minimální mzdou při př ročním č vyúčtování. čtování. Poté následuje výpočet výpoč roční č daněě a zjištění ě přeplatku řeplatku nebo doplatku. Tabulka č. 7: Roční ční vyúčtování vyúč poplatníka s minimální mzdou HM v Kč

SP a ZP zam. v Kč

daň v Kč

popl. v Kč

8 000

2 720

1620

1970

2

8 000

2 720

1620

1970

0

3

8 000

2 720

1620

1970

0

4

8 000

2 720

1620

1970

0

5

8 000

2 720

1620

1970

6

8 000

2 720

1620

1970

7

8 000

2 720

1620

8

8 000

2 720

1620

9

8 000

2 720

1620

10

8 000

2 720

1620

1970

0

11

8 000

2 720

1620

1970

0

12

8 000

2 720

1620

1970

0

967

96 000

32 640

měsíc 1

daň po slevě 0

daňové zvýh. v Kč

sleva na dani

967

daňový ňový bonus v Kč

odvedená daň

Čistá mzda v Kč

0

8 087

0

967

967

0

967

0

8 087

967

0

967

0

8 087

967

0

967

0

8 087

0

967

0

967

0

8 087

0

967

0

967

0

8 087

1970

0

967

0

967

0

8 087

1970

0

967

0

967

0

8 087

1970

0

967

0

967

0

8 087

967

0

967

0

8 087

967

0

967

0

8 087

0

967

0

8 087

Základ daně = 96 000 + 8 640 + 24 000 = 128 640

11 604

97 044

128 600

Daň 15 % = 19 290 Poplatník = − 23 640 Daň = 0 Kč

1 dítě = 11 604 = celé vyplaceno v bonusu během roku. Výsledná roční ční daň u poplatníka s minimální mzdou je 0 Kč. Zálohy činí 0 Kč.

Poplatník za daný rok nemá ani přeplatek ani doplatek.

42

Tabulka č. 8 nám znázorňuje znázorň poplatníka 2 s průměrnou ů ěrnou mzdou při př ročním č vyúčtování. Poté následuje výpočet výpočč roční č daněě a zjištění ě přeplatku ř řeplatku nebo doplatku. do Informace o průměrné ů ěěrné mzděě jsou dostupné na stránkách Českého Č statistického úřadu. Tabulka č. 8: Roční ční vyúčtování vyúč poplatníka s průměrnou ů ěrnou mzdou popl. v Kč

daň po slevě v Kč

daňové zvýh. v Kč

sleva na dani

daňový ňový bonus v Kč

odvedená daň v Kč

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

6

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

7

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

9 967

2 253

20 712

8

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

9

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

10

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

11

25 803

8 772

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

12

25 803

8 772 72

5 190

1970

3 220

967

0

967

2 253

20 712

309636

105 264

11 604

27036

248 544

měsíc

HM v Kč

P ZP a SP za zam v Kč

1

25 803

8 772

2

25 803

3 4 5

daň v Kč

Základ daně = 309 636 + 27 864 + 77 400 = 414 900

Čistá mzda v Kč

414 900

Daňň 15 % = 62 235 Poplatník = − 23 640 Daň = 38 595 Dítě = − 11 604 (sleva na dani) Daň po slevě = 26 991 Kč Výsledná roční ční daň u poplatníka s průměrnou ů ěrnou mzdou je 26 991 Kč. Kč Zálohy činí 27 036 Kč. Kč Poplatník má přeplatek řeplatek 45 Kč. Kč

43

Tabulka č. 9 nám znázorňuje znázorň poplatníka 1 s minimální mzdou při př ročním č vyúčtování. vání. Poté následuje výpočet výpočč roční č daněě a zjištění ě přeplatku ř řeplatku nebo doplatku. Tabulka č. 9: Roční ční vyúčtování vyúč poplatníka s trojnásobkem průmě ůměrné mzdy ZP a SP za zam v Kč

daň v Kč

77 409

26 319

15 570

1970

2

77 409

26 319

15 570

3

77 409

26 319

15 570

4

77 409

26 319

5

77 409

6

77 409

7 8 9

měsíc

HM v Kč

popl. v Kč

daň po slevě v Kč

daňové zvýh. v Kč

Čistá mzda v Kč

daňový ový bonus v Kč

odvedená daň v Kč

0

967

12 633

56 261

sleva na dani

13 600

967

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

77 409

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

77 409

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

9 967

12 633

56 261

77 409

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

10

77 409

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

11

77 409

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

12

77 409

26 319

15 570

1970

13 600

967

0

967

12 633

56 261

928 908

315 828

11 604

151 596

675 132

1

Základ daně = 928 908 + 315 828 = 1 244 736

1 244 700

Daň 15 % = 186 705 Poplatník = − 23 640 Daň = 163 065 Dítě = − 11 604 (sleva na dani) Daň po slevě = 151 461 Kč Výsledná roční ční daň u poplatníka s dvojnásobkem průměrné ů ěrné mzdy mzdou je 151 461 Kč. Zálohy činí 151 596 Kč. Poplatník má přeplatek řeplatek 135 Kč.

Rozdíl mezi výslednou roční ročč daní a zálohami, které zaměstnanec ě ěstnanec každý měsíc měě odvádí, je způsoben ůůsoben rozdílným zaokrouhlováním při přř měsíč ěěsíčním č a ročním č vyúčtování. Při ř přeplatku řřeplatku dostane zaměstnanec zaměě své peníze zpět, ět, ě u doplatku je musí doplatit příslušnému říslušnému úřadu. úř 44

4.2

Daň z příjmů fyzických osob ve Velké Británii

V následujícím textu jsou obsaženy všechny důležité informace o dani z příjmu a po teoretické části nastupuje část s konkrétními praktickými příklady. Do zdanitelného příjmu daně z příjmu můžeme zařadit: -

příjmy ze závislé činnosti,

-

příjmy osoby samostatně výdělečně činné,

-

důchod (penze),

-

úroky z většiny úspor,

-

výnosy z akcií,

-

příjmy z pronájmu.

Ve Velké Británii existují určité druhy příjmů, které jsou vyňaty z předmětu daně. Ty se poté řadí mezi nezdanitelné části daně a jsou jimi zejména: a) státní příspěvky – dávky sociálního zabezpečení -

příspěvek na bydlení pro postiženou osobu,

-

příspěvek na pečovatelskou službu,

-

přídavky na děti,

-

příspěvek pro opatrovníka,

-

příspěvek na mateřské,

-

příspěvek pro těžce postiženou osobu,

-

peníze na školní uniformy,

-

aj.

b) nájemné - 4 250 £ za rok v případě pronájmu vlastního bytu, sníženou částku 2 125 £ lze odečíst tehdy, máme-li nájemníka v rodinném domě. c) daňové zvýhodnění -

daňový odpočet na dítě.

d) prémiové dluhopisy Téměř každý, kdo má bydliště ve Spojeném království má právo na některé státní příspěvky (slevy na dani), které mohou snížit jeho daňové vyúčtování. Těmi základními jsou: -

příspěvek pro nevidomou osobu,

-

sleva na poplatníka,

-

manželský příspěvek,

-

výživné na dítě, 45

-

pokud je plátce zaměstnancem nebo ředitelem, může uplatnit úlevy pro obchodní náklady,

-

osoby samostatně výdělečně činné uplatňují daňové úlevy za provozní výdaje, nebo například za část provolaného kreditu z mobilního telefonu,

-

daňovou úlevou je i příspěvek na důchodové pojištění,

-

dary na charitu.

Nejvýznamnější slevou na dani je tzv. „Personal Allowance - sleva na poplatníka“. Je to částka, kterou může uplatnit poplatník každoročně a pro rok 2011 činí základní částku 7 475 £. Pokud je osoba zaměstnána ve firmě, u které obdržela nepeněžní firemní benefit (jako například osobní automobil, palivo do vlastního vozu, ubytování), musí z těchto

věcí

taktéž

zaplatit

daň.

(http://www.direct.gov.uk/en/MoneyTaxAndBenefits/Taxes/BeginnersGuideToTax/I ncomeTax/IntroductiontoIncomeTax/DG_078305) V tabulce č. 10 jsou vypsány hlavní slevy na dani pro rok 2011, v plném rozsahu jsou dostupné na webové stránce www.hmrc.gov.uk/rates/it.htm. Tabulka č. 10: Roční státní příspěvky Státní příspěvky základní sleva na poplatníka limit pro uplatnění základní slevy na poplatníka sleva na poplatníka (občana ve věku 65 – 74) sleva na poplatníka (občana ve věku 75 a více) příspěvek související s věkem příspěvek pro manžele (narozené před 06-04. 1935 ve věku 76 a více) minimální příspěvek pro manžele příspěvek pro slepé

2011 7 475 £ 100 000 £ 9 940 £ 10 090 £ 24 000 £ 7 295 £ 2 800 £ 1 980 £

Od roku 2010 se základní sleva na poplatníka snižuje tam, kde je příjem vyšší než 100 000 £ a to o 1 £ za každé 2 £ z příjmu nad 100 000 £.

Progresivní sazba daně je ve Velké Británii za poslední tři roky stejná, změnami prošly jen částky určující procentuelní výpočet daně. Pro větší přehlednost jsou sazby daně uvedeny v následující tabulce.

46

Tabulka č. 11: Roční sazby daně Sazba daně snížená sazba (pro úroky z úspor) 10 % základní sazba 20 % vyšší sazba 40 % další sazby 50 %

2011 0 – 2 560 £ 0 – 35 000 £ 35 001 – 150 000 £ více než 150 000 £

4.2.1 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy ze závislé činnosti se zdaňují stejně jako v České republice u zaměstnavatele. Zaměstnavatel zaměstnanci odpočítá daň a Národní pojištění ze mzdy, kterou následně odvede správci daně. Na konci daňového roku (5. dubna) zaměstnavatel zaměstnanci předá Závěrečné roční potvrzení P60, na kterém je uvedena celková čistá mzda, daň a Národní pojištění za uplynulý rok. Pro zaměstnance (i jeho zaměstnavatele) ve Velké Británii je důležité, aby měl svůj daňový kód. Tento alfanumerický kód indikuje zaměstnavateli, jak vysokou daň zaměstnanec platí. Kód přiděluje finanční úřad, ale žádost (prostřednictvím formuláře P46) za zaměstnance podává zaměstnavatel. U příjmů ze závislé činnosti má zaměstnanec právo na daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti). Základní roční odečitatelnou částkou je 545 £/ ročně. Základ daně = hrubá mzda – sleva na poplatníka (popřípadě další úlevy, na které má osoba nárok). Vypočítaná daň ze základu daně se může poplatníkovy snížit o slevu na dani (ve Velké Británii se jedná o zvýhodnění na vyživované dítě nebo pracovní daňový úvěr).

47

Pro komparaci s Českou republikou zde máme 3 poplatníky s různým příjmem ve věku 25 let, mající 1 dítě, pracující 40 hodin/týdně. Poplatník 1 má minimální mzdu, poplatník 2 má průměrnou mzdu a poplatník 3 má trojnásobek průměrné mzdy. Jelikož jsou ve Velké Británii různé odpočty a slevy rozdělené na týdenní, měsíční i roční, v následujících příkladech je i každá mzda rozpočítaná na týden, měsíc a rok. V tabulce č. 12 máme vyúčtování poplatníka 1 s minimální mzdou. Ve Velké Británii mají různé sazby minimální mzdy v závislosti na věku zaměstnance. V našem případě počítáme našemu poplatníkovi 1, mzdu z částky 5,93

libry/hodinu.

Další

sazby

minimální

mzdy

jsou

k dispozici

na

http://www.direct.gov.uk/en/Employment/Employees/TheNationalMinimumWage/D G_10027201. Tabulka č. 12: Vyúčtování poplatníka 1 MINIMÁLNÍ MZDA income hrubý příjem odpočet na poplatníka personal alowance hrubý příjem snížený taxable income o odpočet tax 20 % daň child tax credit sleva na dítě reduced tax daň po slevě national insurance národní pojištění take home čistý příjem

týden 219 £ 144 £

měsíc 949 £ 623 £

rok 11 385 £ 7 475 £

75 £ 15 £ 10 £ 5£

326 £ 65 £ 45 £ 20 £

3 910 £ 782 £ 545 £ 237 £

10 £ 204 £

42 £ 887 £

499 £ 10 649 £

Národní pojištění jsme zjistili (při použití týdenních sazeb) následujícím způsobem: týdenní mzda 219 £ – sleva na pojištění 139 £ = 12 % z 80 £ = 10 £.

48

Tabulka č. 13 nám představuje poplatníka, který pobírá průměrnou mzdu. (Více z

informací

online

stránky

o

průměrné

mzdě

dle

různého

členění

lze

získat

http://career-advice.monster.co.uk/salary-benefits/pay-salary-

advice/uk-average-salary-graphs/article.aspx). Tabulka č. 13: Vyúčtování poplatníka 2 PRŮMĚRNÁ MZDA income hrubý příjem personal odpočet na poplatníka alowance hrubý příjem snížený taxable income o odpočet tax 20 % daň child tax credit sleva na dítě reduced tax daň po slevě national insurance národní pojištění take home čistý příjem

týden 649 £

měsíc 2 812 £

rok 33 744 £

144 £

623 £

7 475 £

505 £ 101 £ 10 £ 91 £

2 189 £ 438 £ 45 £ 393 £

26 269 £ 5 254 £ 545 £ 4 709 £

61 £ 497 £

265 £ 2 154 £

3 182 £ 25 853 £

U průměrné mzdy bylo Národní pojištění spočítáno stejným způsobem jako u mzdy minimální.

V poslední tabulce týkající se výpočtu daně z příjmu fyzické osoby se zaměříme na poplatníka 3, který pobírá trojnásobek průměrné mzdy. Tabulka č. 14: Vyúčtování poplatníka 3 3X PRŮMĚRNÁ MZDA income hrubý příjem personal odpočet na alowance poplatníka hrubý příjem snížený o odpočet taxable income tax daň ( 20 a 40 %) child tax credit sleva na dítě reduced tax daň po slevě national insurance národní pojištění take home čistý příjem

týden 1 947 £

měsíc 8 436 £

rok 101 232 £

132 £

572 £

6 859 £

1 815 £ 591 £ 10 £ 581 £

7 864 £ 2 562 £ 45 £ 2517 £

94 373 £ 30 749 £ 545 £ 30 204 £

90 £ 1 276 £

390 £ 5 529 £

4 680 £ 66 348 £

49

U příjmu, který je vyšší než 817 £/týdně, se Národní pojištění počítá následujícím způsobem: 1. týdenní hrubou mzdu 1 262 £ si musíme rozdělit na 817 £ a zbytek, který je 445 £; 2.

v druhém kroku vypočítáme základní pojištění = 817 £ - 139 £ = 12 % z 678 £ = 81 £;

3. ve třetím kroku vypočítáme zbytek pojištění = 2 % z 445 £ = 9 £; 4. celkové Národní pojištění je 90 £/týden.

50

5

Analýza výsledků empirického šetření ř

ě čné analýze máme k dispozici výsledky, které nám vyšli z empirického V závěrečné šetření. Pro větší ěětší přehlednost ř jsou výsledné výpočty výpoččty vloženy do tabulek a grafů, grafů ů poté následuje zhodnocení.

U komparace minimální mzdy vyšly tyto hodnoty: Tabulka č. 15: Komparace měsíční minimální mzdy MINIMÁLNÍ MĚSÍČNÍ MZDA

Česká republika Velká Británie rozdíl 8 000 Kč 949 £ Hrubá mzda 0 Kč 20 £ Daňové zatížení 0% 2% 2% Daňové zatížení v % 880 Kč 42 £ Pojištění 11 % 4% 7% Pojištění v % 8 087 Kč * 887 £ Čistá mzda 101 % 93 % 8% Čistá mzda v % * Čistá mzda se oproti hrubé mzdě u ččeského zaměstnance ěstnance zvedla díky uplatnění uplatně bonusu na dítě, ěě, proto také čistá č mzda v % ukazuje hodnotu 101 %. Graf č. 10: Minimální měsíční m plat v České republice

Česká republika 11%

Hrubá mzda pojištění

1%

Čistá mzda daňový bonus

100%

51

Graf č. 11: Minimální měsíční mě č plat ve Velké Británii

Velká Británie 2%

4%

Čistá mzda Daňové zatížení pojistné zatížení

Výsledné hodnoty empirického šetření šetř nám procentuelněě ukazují že: 1. daňové ňové zatížení zaměstnance zamě v České republice je díky daňovému daň bonusu na dítěě nulové a daňové daň ň zatížení zaměstnance ěstnance ě ve Velké Británii 2 %, 2. zatížení mzdy z pojištění činí u českého občana 11 %,, u britského 4 %, 3. ččistá mzda činí v České republice 101 % (díky daňovému ňovému bonusu na dítě) dítě a čistá mzda ve Velké Británii činí č 93 %. Z výsledkůů komparace můžeme mů vyčíst, č že občan č v České republice s minimální čistou mzdou je na tom o 4 % lépe, než občan čan pracující ve Velké Británii. Tento rozdíl je dánn díky daňovému daňň bonusu na dítě, ě který se uplatňuje ň ňuje v České republice a zvyšuje tím v některých něě případech ř ččistou mzdu. V případech ř řípadech ostatních pouze snižuje výši daněě a uplatňuje uplatň se jako daňové ň zvýhodnění. ě

52

U komparace průměrné prů ě měsíční ě č mzdy vyšly tyto hodnoty: Tabulka č. 16: Komparace měsíční průměrné mzdy PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA

Česká republika 25 803 Kč 2 253 Kč 9% 2 838 Kč 11 % 20 712 Kč 80 %

Hrubá mzda Daňové zatížení Daňové zatížení v % Pojištění Pojištění v % Čistá mzda Čistá mzda v %

Velká Británie 2 812 £ 393 £ 14 % 265 £ 9% 2 154 £ 77 %

rozdíl

5% 2% 3%

ů ěrný měsíční mě č plat v České republice Graf č. 12: Průměrný

Česká republika 11% 9%

Čistá mzda daňové zatížení pojistné zatížení

Graf č. 13: Průměrný ů ěrný měsíční mě č plat ve Velké Británii

Velká Británie 9% 14 %

Čistá mzda daňové zatížení pojistné zatížení

53

Výsledné hodnoty empirického šetření šetřř nám procentuelněě ukazují že: 1. daňovéé zatížení zaměstnance zamě v České republice je 9 % a zaměstnance ve Velké Británii 14 %, 2. zatížení mzdy z pojištění činí u českého občana 11 %,, u britského 9 %, 3. čistá mzda činí v České republice 80 % a čistá mzda ve Velké Británii 77 %. Z výsledkůů můžeme ůžeme vyčíst, vyč že ččistá mzda se u zaměstnanců ěstnanců obou států ů liší jen o 3 % a jsou si tím pádem skoro rovni v rozdílu mezi hrubou a čistou č mzdou.

ě ční mzdy vyšly tyto hodnoty: U komparace trojnásobku měsíční Tabulka č. 17: Komparace trojnásobné měsíční ě č průměrné ů ěrné mzdy TROJ TROJNÁSOBEK MĚSÍČNÍ PRŮMĚRNÉ Ů ĚRNÉ MZDY

Česká republika 77 409 Kč 12 633 Kč 16 % 8 515 Kč 11 % 56 261 Kč 73 %

Hrubá mzda Daňové zatížení Daňové zatížení v % Pojištění Pojištění v % Čistá mzda Čistá mzda v %

Velká Británie 8 436 £ 2 517 £ 30 % 397 £ 5% 5 529 £ 65 %

rozdíl

14 % 6% 8%

Graf č. 14: Trojnásobek průměrného prů ě měsíčního platu v České republice

Česká republika 11 % 16 %

Čistá mzda daňové zatížení pojistné zatížení

54

Graf č. 15: Trojnásobek průměrného prů ě měsíčního platu ve Velké Británii

Velká Británie 5%

30% Čistá mzda Daňové zatížení pojistné zatížení

Výsledné hodnoty empirického šetření šetřř nám procentuelněě ukazují že: 1. daňové zatížení žení zaměstnance zamě v České republice je 16 % a zaměstnance ve Velké Británii 30 %. Je to také největší ě rozdíl daňového ňového zatížení (14 ( %) u

porovnávaných

vzorkůů

minimálního,

průměrného ů ěrného ě

a

trojnásobku

průměrného ho příjmu; př 2.

zatížení mzdy z pojištění činí u českého občana 11 %,, u britského 5 %;

3.

mezi

čistou

mzdou

v České

republice

a

Velké

Británii

je rozdíl 8 %. Čistá mzda v České republice se rovná 73 % a čistá mzda ve Velké Británii 65 %. Výsledky nám ukazují, že rozdíly rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou mezi státy nejsou nejso nijak razantní a jsou si ve své podstatě rovny. Celkové hodnoty nám říkají, ř že zaměstnanci ě v České republice mají nižší daňové daň zatížení než zaměstnanci ěstnanci ve Velké Británii. Naopak je tomu u pojistného zatížení, kde ččeský zaměstnanec ěstnanec má toto zatížení vyšší než zaměstnanec ěstnanec ve Velké Británii. Zajímavostí je také fakt, že zaměstnavatel zamě v České republice odvádí za svého zaměstnance

34

%

zdravotního

a

sociálního

pojištění ění

a

zamě zaměstnavatel

ve Velké Británii pouze 13,8 %.

55

Závěr Po zpracování bakalářské práce jsem došla u teoretické a praktické části k těmto závěrům. U teoretické části byly popsány daně obou států a ve výsledku můžeme vidět odlišnosti, které tyto systémy mají. Cílem bylo vymezit a definovat základní pojmy a výpočty, týkající se daní a přiblížit daňový systém České republiky a Velké Británie. Česká republika má ucelenější a přehlednější systém daní, ve kterém se dá snadněji orientovat. Velká Británie má naopak systém roztříštěnější a je obtížné se vyznat hlavně ve zdrojích, které nabízejí informace ke konkrétním daním. Věřím, že teoretická část bakalářské práce je zpracována tak, aby pro nikoho již nebyl problém zorientovat se v základních informacích o daních České republiky a Velké Británie. Doufám, že zpracované téma pomůže nejen běžnému občanovi, ale také studentům nebo jejich pedagogům. Cílem praktické části bakalářské práce byla komparace daňového zatížení ekonomicky aktivního občana České republiky a Velké Británie, který má příjmy podléhající dani z příjmu. Na základě údajů uvedených v empirické části práce bylo zjištěno, že zaměstnanec v České republice odvádí státu procentuelně menší daň ale větší zdravotní a sociální pojištění než britský poplatník. Zaměstnanec ve Velké Británii odvádí státu větší daň z příjmu ale menší je jeho odvod na Národní pojištění. Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou je u zaměstnance České republiky a Velké Británie na téměř na stejné úrovni. Práce může být využita jako podpůrný materiál pro osoby, které se touto problematikou zabývají nebo může sloužit jako pomůcka pro učitele středních škol a jejich žáky. Bakalářská práce by do budoucna mohla být rozšířena o další teoretické znalosti doložené komparací ostatních nejdůležitějších daní obou států.

56

SEZNAM LITERATURY 1. FOJTÍKOVÁ, J. Daňový systém, Masarykova univerzita Brno 2008, 136 s. ISBN 978-80-210-4687-0.

2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 275 s. ISBN 978-807-3575-748. 3. KUBÁTOVÁ, K.; VYBÍHAL, V. Optimalizace daňového systému České republiky v kontextu Evropského regionu : a měnícího se ekonomického, sociálního a právního prostředí. Vyd. 1. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 179 s. ISBN 80-868-6105-8.

4. RYLOVÁ, Z.; TUNKROVÁ, Z.; KRŮČEK, Z.; ŠULC, I. Daňové zákony 2011. Brno : Computer Press, a.s., 2011. 248s. ISBN 978-80-251-3388-0

5. STIBŮRKOVÁ, J. Daně a daňové poradenství II. : daň z příjmů fyzických osob.

Kunovice

:

Evropský

polytechnický

institut,

2009.

52

s.

ISBN 978-80-7314-170-7.

6. STEJSKAL, J. Daňová teorie a politika : pro kombinovanou formu studia. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2008. 94 s. ISBN 978-80-7395-097-2. 7. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii : daňové systémy členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU. Praha : Linde, 2006. 250 s. ISBN 80-720-1593-1. 8. VANČUROVÁ, A.; LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010. Praha : 1. VOX a.s., 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9

57

INTERNETOVÉ ZDROJE 1. Daňový a celní úřad Jejího Veličenstva [online, cit. 7. 2. 2011] Dostupné z WWW: . 2. Veřejná správa Velké Británie [online, cit. 15. 2. 2011] Dostupné z WWW: . 3. Ministerstvo financí Velké Británie [online, cit. 15. 2. 2011] Dostupné z WWW: < http://www.hm-treasury.gov.uk/ > 4. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online, cit. 25. 2. 2011] Dostupné z WWW:

5. On-line pomoc občanům [online, cit. 4. 3. 2011] Dostupné z WWW:

6. HM Revenue and Customs for Czech [online, cit. 17. 3. 2011] Dostupné z WWW:

7. Účetnictví, daně, právo – Sagit [online, cit. 10. 3. 2011] Dostupné z WWW:

8. Daňové zákony, Finance.cz [online, cit. 11. 3. 2011] Dostupné z WWW:

9. Finanční a daňový sektor Velké Británie [online, cit. 18. 3. 2011] Dostupné z WWW:

10. UK Average Salary Graphs [online, cit. 18. 3. 2011] Dostupné z WWW:

58

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Koeficient Tabulka č. 2: Základní týdenní Národní pojistné Class 1 (zaměstnanec, zaměstnavatel) Tabulka č. 3: Sazby daně pro osobní automobily Tabulka č. 4: Sazby daně pro lehká užitková vozidla, motocykly a autobusy Tabulka č. 5: Roční slevy na dani Tabulka č. 6: Měsíční vyúčtování poplatníků Tabulka č. 7: Roční vyúčtování poplatníka s minimální mzdou Tabulka č. 8: Roční vyúčtování poplatníka s průměrnou mzdou Tabulka č. 9: Roční vyúčtování poplatníka s trojnásobkem průměrné mzdy Tabulka č. 10: Roční státní příspěvky Tabulka č. 11: Roční sazby daně Tabulka č. 12: Vyúčtování poplatníka 1 Tabulka č. 13: Vyúčtování poplatníka 2 Tabulka č. 14: Vyúčtování poplatníka 3 Tabulka č. 15: Komparace měsíční minimální mzdy Tabulka č. 16: Komparace měsíční průměrné mzdy Tabulka č. 17: Komparace měsíční trojnásobné průměrné mzdy

Seznam grafů Graf č. 1: Daně daňového systému České republiky Graf č. 2: Daňový mix v českém daňovém systému v roce 2008 Graf č. 3: Předmět a sazba daně z nemovitostí Graf č. 4: Rozdělení osob do skupin Graf č. 5: Schéma plnění z hlediska daně z přidané hodnoty Graf č. 6: Sazby sociálního pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele Graf č. 7: Sazby daně pro pohonné hmoty Graf č. 8: Sazby daně pro některé tabákové výrobky Graf č. 9: Sazby daně pro některé alkoholické nápoje Graf č. 10: Minimální měsíční plat v České republice Graf č. 11: Minimální měsíční plat ve Velké Británii 59

Graf č. 12: Průměrný měsíční plat v České republice Graf č. 13: Průměrný měsíční plat ve Velké Británii Graf č. 14: Trojnásobek průměrného měsíčního platu v České republice Graf č. 15: Trojnásobek průměrného měsíčního platu ve Velké Británii

60

ANOTACE Jméno a příjmení:

Veronika Vašková

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Ing. Alena Opletalová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Srovnávací studie daňových systému České republiky a Velké Británie

Název v angličtině:

Anotace práce:

Klíčová slova:

Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině:

Study Comparative of Tax Systems of the Czech Republic and Great Britain Bakalářská práce se zabývá studiem a komparací daňových systémů České republiky a Velké Británie. Cílem teoretické části je vymezit a definovat základní pojmy a výpočty týkající se daní. Cílem praktické části je komparace daňového zatížení občana České republiky a Velké Británie, který má příjmy podléhající dani z příjmu. daně, daňový systém, Česká republika, Velká Británie, daň z příjmu fyzických osob The bachelor study si focus on comparison of taxation between the Czech republic and Great Britain in area of personal taxation. The goal of theoretical part is identification and definitiv of basic words and calculations related to taxation. The goal of practical part is comparison of personal taxation between the Citizen of the Czech republic and the citizen of Great Britain. tax, tax system, Czech republic, Great Britain, income tax

Přílohy vázané v práci:

Rozsah práce:

60

Jazyk práce:

český