[ zdarma ] květen 2012
téma: uniforma
— téma — uniforma Vysněná bílá
»4 ____ umění & galerie Setkání se samotou pozvánka na výstavu fotografií
»6 ____ inscenace & divadlo
Sonáta pro Jiřinu recenze divadelního představení
»12 ____ film & kino
Další lekce ruského realismu podle Andreje Zvjaginceva
»15 ____
K u lt u r n í
PECKA a lt e r n a t i v n í m ě s í č n í k
vydavatelství
[2]
kultura & názory
Když viděla, jak si sedá k oknu přímo naproti jejímu balkonu, považovala to za znamení osudu. Co tam ta bába tak dlouho dělá? Už půl hodiny se ani nepohnula, napadlo Vladimíra. Ještě že sem pozítří namontujou ty rolety. Nesnáším, jak sem každej furt civí. Pak konečně vypnul počítač a šel domů.|
« s
w
ation
orki
ng rel
wma radio production R E E A A L L R
C O O R R P P .. C
super media
pulper fiction
yes| servis
Cartonnage # Mañana jam
Nad městem se převaloval soumrak smíchaný se smogem a postupně zakrýval všechny odhozené vajgly a psí výkaly v ulicích. Vladimír odlepil oči od obrazovky počítače a zadíval se z okna. Na balkon protějšího domu vyšla žena v květované zástěře. Zapálila si cigaretu a vyfoukla kouř. V tom gestu bylo něco holčičího, nepatrný záchvěv doby, kdy ještě chodila na tancovačky. Černá Máry, říkali jí v žertu. Teď už jí černé vlasy zšedivěly. Zadívala se přes ulici, jako každý večer. Hledala jeho. Napřed se na ty rostoucí kancelářské budovy dívala se znechucením. Draly se bezohledně k nebi jako nějaká monstra. Naše čtvrť nenávrat-
ně mizí, stává se z ní cosi cizáckého, říkaly si s kamarádkou Věrou, když se potkaly ve dveřích samoobsluhy. Jen ten náš barák je naštěstí pořád stejný. Z ulepené videopůjčovny na rohu se vyklubala restaurace, prosklená jako akvárium. Máry v letních podvečerech pozorovala úhledné servírky a číšníky ve stejnokrojích. Po nějaké době s úžasem zjistila, že se jí nová tvář čtvrti začíná zamlouvat. Zvykala si na úderný rytmus podpatků ambiciózních slečen, které každé ráno klapaly kolem jejího okna, a s chápavým zaujetím shlížela na hloučky mladých mužů v oblecích, které shora připomínaly hejna holubů. Jen ten, kterého vyhlížela, většinou chodil sám. Měl dlouhý šedý plášť a kráčel ulicí, jako by tančil.
V A
Jana Julínková ____________________________________
promotion
hlavní partneři
Láska skrz okno
MGMT # CocoRosie
Radiohead # De Phazz
−− −− −− −− − −− −− − Prodigy # Coldplay
Puerto Rico
ročník III, [29] květen 2012 vychází 1. 5. 2012
festival
obálka Ywetta Sarah Nikkel
zašlete nám váš životopis na e-mail: redakce@ kulturnipecka.cz
VIZ PuPROSTŘEDNÍ e rto R i c o DVOUSTRANA 2 2 0 12012 1 4 . 6 . ZLOMVAZ summer
air
tisk GRAFOKON TISKÁRNA s.r.o.
Kulturní Pecka je platforma pro začínající autory a nové umělce. Předáváme zkušenosti mladým autorům, dáváme prostor výtvarníkům, hudebníkům a všem, kteří mají co říci.
o line-upu a dalším programu večera. Každopádně si už teď v diáři zakroužkujte čtvrtek 14. června, uvidíme se v Klubovně 2. patro v Dlouhé.|
open
šéfredaktor Jana Kneschke editor Barbora Klárová korektoři Anna Williams Rosenberg Magdalena Plosová ilustrátor Vojtěch Rada fotografové Alžběta Diringerová Bára Alex Kašparová Lukáš Dvořák
Redakce Kulturní Pecky hledá nová jména
Vstup bude zdarma, program se ještě dolaďuje, takže sledujte web a Facebook Kulturní Pecky, kde se budou během května objevovat podrobnosti
open
air
summer
Inzertní oddělení
[email protected] Distribuční oddělení
[email protected] [email protected] HR oddělení
[email protected]
Aleš Horák, ředitel PuertoRico festivalu oznamuje, že ruší tento festival a ve stejný den uspořádá pro Kulturní Pecku jejich narozeninový večírek.
14. 6. 2012
KULTURNÍ PECKA, ALTERNATIVNÍ MĚSÍČNÍK, www.kulturnipecka.cz
[email protected] MK ČR E 19310 ISSN 1804-2279 vydává media4free s.r.o. NAD TOPOLY 382/12, PRAHA 10 www.media4free.cz
[email protected] články označené symbolem ¦ obsahují komerční prezentaci
PRAGUE CITY CENTER
tiráž
PuertoRico se mění v jejich narozeninový večírek
festival
inzerce
PRAG UE CI TY C ENTER
Vstupte DO ÚTROB! DAMU! Nové trendy v divadle, umění, zábava a mládí – to je ZLOMVAZ 2012, festival tvorby studentů vysokých uměleckých škol pořádaný DAMU.
−− −− −− −− − −− −− − Prodigy # Coldplay
Nejen divadlo, ale i workshopy, vyčerpávající Taneční maraton a tajemná Noc na DAMU, z hudebního off programu Bonus, Popper C, Teve… Dorazíte? Chceme vás tu!
Radiohead # De Phazz
MGMT # CocoRosie
[3]
fotomontáž: Alina Shupikova
Vaše oblečení, vaše uniforma
____________________________________ Alina Shupikova ____________________________________
V
e starověkém Římě by fyzicky napadli cizince, který by si oblékl tógu bez dovolení, a středověcí francouzští šlechticové by nepochopili, že jste chlap a nenosíte punčocháče (tehdy chosses). Za komunismu honili „máničky“ a dnes se musíte sakra snažit, abyste někomu připadali trochu divní. Móda jde s dobou, ale jejím doprovodným prvkem
stále zůstává uniformita stylu. Oblékáme se, abychom něco vyjádřili a někam patřili. Nebo právě vy ne? První, co napadne snad každého, když se řekne „uniforma“, je vojensko-policejní tematika, vybavují se rytmicky pochodující pluky a pevný systém. Uniforma (z latinského uniformis, jednotný) původně vznikla jako vojenský atribut. V dobách již zmíněného Říma dostávali vojáci stejnou zbroj a ve středověku se štíty zdobily erbem města nebo krále, za kterého bojovali.
Já jako oni a oni jako já Z uniformy přímo pochází slovo uniformita, které už toho se strohým vojenským řádem tolik společného nemá. Uniformita se dá pozorovat ve stylech oblékání od již zmíněných specifik odívání římské nebo středověké šlechty až po dnešní dny. Velmi zajímavý vztah s identickým oblékáním lze najít například v Japonsku. Místní tradiční oděv se léta neměnil – Japonci si hlídali vlastní styl, na rozdíl od Evropanů, kteří jako straky vykrádali detaily z kultur napříč zeměkoulí. Jednotnost odívání se tak japonská vláda rozhodla
— téma — uniforma využít v období před útokem na Pearl Harbour, kdy se pro celý japonský národ nechaly ušít stejné oděvy. Měly pomoci národ co nejvíce sdružit. To, že se kroj tehdy vůbec nepovedl a údajně zničil japonskou tradici oblékání, nechme stranou. Hlídej si svoji černou Japonci rozhodně nejsou první ani poslední, kdo se oblečením plošně sjednocuje. Samozřejmě nemluvím o celých národech, v tom jsou výjimeční, ale třeba o směrech jako goth, punk nebo hippies. Nakolik uniformní vzhled sjednocuje a jak vylučuje „cizorodé elementy“, se mohou potenciální nevěřící přesvědčit na jakémkoli metalovém koncertu, kam by dorazili v oblečení světlejším než černé. Oblečení uniformuje nejen výstřední subkultury, všichni velmi dobře známe i pojem kancelářská krysa doplněný nutně upjatým společenským kostýmem. Tendence odívání třeba na pražských vysokých školách sleduje projekt portálu Czech Original Fashion, v rámci kterého nafotili v březnu studenty hned několika škol. Jaké jsou závěry? Ponožky v sandálech obvykle považujeme za nedostatek vkusu, vzhledem k četnosti jejich výskytu na ČVUT se však nabízí otázka, jestli tam není nějaký záměr. Na Filozofické fakultě UK můžete již tradičně potkat cokoli, opravdu co-ko-li, což zřejmě svědčí o množství filozofických směrů dnešního světa. Zcela očekávaně mají nejbližší vztah k oblékání studenti uměleckých fakult, kde ale také platí určité uniformující pravidlo – čím barevněji, tím lépe. Trendy pro všechny Celkově se dá říct, že uniformitu projevujeme už v tom prvotním okamžiku, kdy vyrážíme obnovit svůj šatník o něco módního. Móda jsou trendy, trendy jsou pro všechny stejné, čti uniformní. Takže pak hromadně nosíme třeba fialovou, trička s potiskem a skinny džíny. Zajímavé je, jaký vliv má masové zavádění „uniformy“ na naše vnímání. Většina z nás si ještě určitě vzpomíná na doby, kdy byla přesvědčena, že do těch „legínových“ kalhot se nikdy soukat nebude. Uplynulo několik let a... přiznejte se, určitě také máte několikery. A možná ani nemáte žádné jiné. Osobně by mě zajímalo, co nám dalších několik desítek let s módou přinese – zbavíme se úzkých nohavic a budeme zase oslavovat zvonáče? Nebo se třeba vrátí nálady počátku 20. století, kdy byla spisovatelka George Sand v kalhotech považována za naprosto exotickou bytost?| A co na to módní bloggeři? Přečtete si na www.kulturnipecka.cz
[4]
— téma — uniforma
foto: Karel Hejkrlik 4×
Vysněná bílá
____________________________________ Karel Hejkrlík ____________________________________
M
uži, jako já, to nechápou – slečny od malička sní o svatbě. Když se pustí do popisu vysněné svatby, začnou: „Budu mít takové a takové svatební šaty…“. Copak jsou tím nejdůležitějším? Co je na svatebních šatech tak fascinuje a přitahuje?
kvit – nikdo není víc středem pozornosti, protože oba mívají obvykle stejný oblek. A dvě holky – také se většinou domluví, že vypadají stejně. Bohužel mnoho lidí se na takové svatby kouká skrz prsty a obvykle nemají ani moc hostů.
Když si nevěsta nebere ženicha, ale svatbu Čtvrtá skupina svateb je však nejděsivější – když si žena bere svatbu, nikoli ženicha. A těch je vcelku hodně. Často slýchávám od svých nezadaných kamarádek, které Již jsem byl na mnoha svatbách. sedí na svatbě a pozorují nevěsSvatby obecně bych mohl rozdělit do tu: „Já budu mít takové a takové čtyř skupin. První skupina, ta počet- šaty a takové a takové květiny…“. ně nejmenší, obsahuje páry, které Narážím na skutečnost, že dívky se berou, protože se ti dva mají rádi. mají svoji vysněnou svatbu naplánoJsou zamilovaní, mladí a nerozvážní. vanou prakticky od dětství. Čím jsou Srší z nich nadšení a láska. Svatebstarší a čím více svateb navštívily čané se radují, kritizují výzdobu jako hosté, tím vymazlenější mají a květiny, žvýkají svíčkovou a naivní každý detail. Jakou barvu budou pár si svatbu užívá, i když spíš než mít ubrousky, kolikapatrový budou radost je na nich vidět stres a tréma. mít dort a jaké budou mít květiny. Druhou skupinou jsou lidé, A hlavně, jaké budou mít svatební kteří spolu již několik let žijí, mají šaty. děti, a když už teda spolu tak nějak Jakmile tyto dívky uvidí někoho jsou, tak se teda vezmou. Někdy je v krásných bílých šatech, okamžitě to sehraný pár, jindy stereotypní se jim v hlavě jako flashback přehraje znuděná dvojice, kterou nenadchne vysněná dokonalá svatba. Některé asi už vůbec nic. Na svatbě jsou to dotáhly do extrému – obchází jejich přátelé také s dětmi a vlastně svatební salóny s kamarádkami a jen na té svatbě nejde ani o to, kdo si tak si zkouší svatební šaty, i když koho bere, ale kdo se postará o děti, vůbec nejsou zasnoubené. Svatbu aby tuhle neupadly, neumazaly se mají do puntíku naplánovanou a kdo a podobně. Zábava se také točí okolo bude ženich, je už vedlejší. hlídání dětí, málokdy se tam někdo opravdu opije a popere. Obecně jsou Den S takové svatby spíš k ničemu. Jakmile se objeví prsten s velkým Třetí skupina svateb mi přijde ze kamenem na jejím prsteníčku, všech nejzábavnější – homosvatba. začíná nejlepší část jejího života – Dva kluci, když se berou, tak jsou si shánění květin, obíhání svatebních
salonů doopravdy, psaní pozvánek… „Já se vdávám“ je slyšet častěji než „bereme se“. A pak nastane ten velký den, kdy si nevěsta obleče krásné bílé šaty, závoj posadí na luxusní drdol a vyjde před dům. Teď, po dobu jednoho dne, všichni, i náhodní kolemjdoucí, vidí, že ONA JE NEVĚSTA. Nasadila svatební uniformu. Tu, kterou v ideálním případě nasadí jen jednou za život. Teď je její velký den. Poskakující panáček není důležitý, všichni totiž poskakují kolem nevěsty a kamarádky chválí její bílý šat, vypiplaný make-up a babky kritizují květiny a umatlané skleničky. Občas však přijde ke slovu i ženich, třeba když se ho někdo zeptá: „Berete si přítomnou slečnu Novákovou?“ a pak zase dlouho nic. Je jen módním doplňkem nevěsty, má na sobě oblek stejně jako ostatní pánové. Jen jeho žena je výjimečná, protože je jediná, kdo má na sobě ohromné bílé krajkové nesmysly, které se v běžném životě nenosí. Co je však pravidlem na těchto svatbách – čím promyšlenější kravinky si nevěsta, její matka a kámošky naplánují, tím více se to podělá. Ubrousky nebudou mít správný odstín, fotograf uvízne v zácpě, děťátko pokydá šaty tchyně, kamarádi se opijí, než dojde k samotnému obřadu, někdy i ženich s nimi, a tak dále. Chudince dívce v bílých šatech pak zbudou jen oči pro pláč, čímž dovrší katastrofu, protože si smaže pracně vytvořený make-up. Její vysněný den se sesype jako domeček z karet a koho si to vlastně vzala, to se dozví, až si ji z těch bílých šatů milostpán vysvleče.
Nevěř ženě v bílém, že se nechce vdávat Nechápu tu moc bílých šatů, ale na vlastní oči jsem se přesvědčil, že v hloubi srdce každé ženy doutná touha po svatbě. Snad každá sní o tom, že si jednou obleče svatební šaty – a která říká, že nesní, ta o tom ještě neví. Touhu po svatbě pak vyvolá zamilovanost, biologické hodiny, ale také samotná přítomnost na svatbě nebo diskuse o ní. Pro tento článek jsem se rozhodl s kamarádkou vyfotit několik svatebních šatů ve svatebním salonu. Zadaná je asi půl roku a než ho potkala, tvrdila, že se NIKDY vdávat nebude. Nedávno se prokecla, že kdyby ji požádal o ruku, možná by o svatbě začala uvažovat. Pak jsme šli do salonu a jakmile si oblékla první šaty za účelem fotografií, začala si zkoušení užívat. Už se těšila, až si vyzkouší další. U třetích zapomněla, že si je vlastně zkouší, abychom je vyfotili, a u šestých šatů již byla rozhodnuta, že až ji přítel požádá o ruku, což bude určitě velmi brzy, tak si na svatební den oblékne šaty číslo 2. Během focení mu poslala tři MMS zprávy, jak vypadá ve svatebních šatech, a pak si fotografie umístila i na facebook – úplně jsem zíral, jak dívka, od které jsem před rokem slyšel „Nikdy se nebudu vdávat, fuj!“, najednou propadla svatebním šatům. Naštěstí tahle kamarádka by se nevdávala, jen aby měla svatbu. Takže pánové, dávejte si pozor, když žádáte svoji milou o ruku, jestli si chce vzít vás, nebo svůj vysněný svatební den. A holky, vzpamatujte se a nespěchejte, abyste pro tu krásu bílých šatů po zbytek života nemusely koukat na balíka v teplákách.|
[5]
— téma — uniforma
CO ŠATY DĚLAJ Z ČLOVĚKA vací znaky jsou očividné, v jiných případech může být okamžitý idím chlapíka soud ošidný. Tak například včera. od hlavy až Proti mně si to vrávoravě vykračuje k patě v černém, mladík v úzkých džínách s mnoha s ušmudlanou nášivkami, záplatami a spínacími tváří a umouněnou špendlíky. Na hlavě má z vlasů štětkou přes pestrobarevné číro a přes ramena rameno. Kominík!, křiknu přehozenou odrbanou černou kožea chytím se za knoflík pro štěstí. nou bundu. Nechci se holedbat, ale O dvě ulice dál míjím podobně vsadila bych své nejlepší lakovky, že umazaného člověka, stejně můj odhad „pankáč“ čili milovník, nevoňavého, jen místo drátěné posluchač a vyznavač hudby a stylu štětky třímá v ruce kelímek na „punk“, byl nejspíš správný. Hned drobné. Odvracím se a štěstí za druhým rohem si to cupitala přeji spíš jemu. Dokázala bych je culíkatá dívenka v pruhovaných rozlišit umyté a nahé? nadkolenkách, krátké sukýnce a s lízátkem v ruce. Hlavou mi hned Stojím ráno před skříní a přeproblesklo, že se míjím se studentmýšlím. Kam dnes půjdu? S jakými kou. Takto oděná ale může vyrazit lidmi se setkám? Jakou roli budu do ulic třeba třicetiletá matka dvou hrát? A v neposlední řadě samozřej- dětí, která školním lavicím odrostla mě také: jaké má být dnes počasí? už relativně dávno. Pouze svým To vše totiž vede mou ruku při vzezřením splňuje kritéria škatulky výběru svršků. Správně zvolené „školačka“ nebo přestárlá lolitka. oblečení zajistí, že se po všech V sázce o správné zařazení této paní stránkách cítím dobře: není mi jen podle zevnějšku bych mohla své ani zima, ani teplo a neulpívají na střevíčky snadno prohrát. mně pohoršené pohledy ostatních Kolik už bylo natočeno filmů lidí. Poutání té správné pozornosti a sehráno divadelních představení v ideální míře je totiž kumšt. s ústředním motivem záměny uniObzvlášť mladí rebelové bojují forem! Švejk se po koupání omylem o nalezení vlastní identity. Ve snaze navlékl do protivníkovy vojenské vymezit se proti hlavnímu proudu košile, Josef Abrhám se díky dobře a zároveň zapadnout mezi některou padnoucímu obleku úspěšně vydáze zvolených subkultur (nebo viz val za vrchního, nejeden padouch aktuálně používaný termín kmeny) se snadno dostal v nemocnici až ke pak paradoxně oblékají uniforzraněnému hrdinovi coby doktor mu. Nejedná se o typický mundúr v bílém plášti. Boháč v otrhaných vojáků či vězňů, proto si často svou hadrech byl vykázán z vlastní uniformitu nositelé stejně jiných firmy, nepoznán svými podřízenýsvršků ani neuvědomují. Protože: mi, dětmi, manželkou. Šaty jsou Chci bejt jinej, ale v partě zapadv tomto ohledu všemocné. Tedy nout musím, žejo. šaty a jim odpovídající výraz, slovník, chování, držení těla, doplňky, Není všechno disco, co se třpytí úprava vlasů, obuv, u žen líčení. Na Uniformy plní v zásadě dvojí detailech záleží. funkci: na první pohled odlišit nositele od většiny a usnadnit tak Hudba rozděluje vzájemnou identifikaci a okamžité Některé komunity jsou v oblékázařazení v rámci příslušné skupiny ní tolerantnější než jiné. Na koncert a její hierarchie. Některé poznárockové kapely není třeba se nijak
V
Uniforma odkazuje k vnějším znakům, ale velmi dobře ji lze aplikovat i na vnitřní uspořádání. Přestože si každý z vás myslíte, že jste jedineční a nenahraditelní a možná máte pravdu, ve skutečnosti se vaše myšlení skládá z prefabrikovaných názorů, které odmalinka kolem slebe slýcháte. Jak vypadá zelená, víte jen proto, že vám to někdo řekl. Existuje skutečně unikátní, originální a jedinečné vnímání světa?. ___ Jana Kneschke šéfredaktor
zvlášť připravovat, vyrazit můžete v džínách a triku, černých koktejlkách, podivovat se nikdo nebude ani nad batikovanou lněnou košilí nebo naopak korzetem a krinolínou. Pozor je ovšem třeba dávat tam, kde se striktní pravidla odívání vyžadují. Například na metalovém řádění nebo v opeře. Hudba přes veškerou svou kouzelnou moc a povznášející sílu dokáže lidi nesmiřitelně znepřátelit. Novodobé uniformy jsou spojené právě s poslechem toho kterého hudebního žánru. Diktát hudebního žánru je neúprosný a hrozit ve fraku vás metalisti nejspíš nenechají. Zlobil jsi?! Perličkou je odvěká přitažlivost uniforem. Oficíři a námořníci byli pro ženy odedávna náramně atraktivní (kromě padnoucího saka a lesklých knoflíků jistě také kvůli vysokým příjmům a pelu cizince). V nabídce půjčoven kostýmů bývá sekce „sexy uniforma“, kde nesmí chybět pokojská, zdravotní sestra se sukýnkou kratší než lékařův recepis a svůdně drsná vojanda. Nemravné hrátky často s převleky pracují a hra na přísného policistu, neposlušnou školačku nebo zkaženou jeptišku už patří mezi osvědčená vzrušovadla. Procházím znovu svůj šatník a říkám si, že i osobní módní styl je svého druhu uniformou. Ačkoli nakupuji ve stejném obchodě jako moje kamarádka, máme každá vlastní vkus, který nás odlišuje od té druhé a od všech ostatních. Odstrkuji už páté ramínko s košilí v odstínech světle až tmavě zelené a ptám se: Co ještě je a není uniformou? A co si teda, zatraceně, vezmu konečně na sebe?!?|
co dělá a o čem přemýšlí...
designérka Klára Šumová
foto: Jason Edwards
____________________________________ Barbora Klárová ____________________________________
úvodník
Momentálně žiji na chvíli za oceánem, v kraji výrazně odlišném od domoviny, která je mi inspirací. Snažím se tedy hledat průsečíky kulturních projevů obou míst, nacházím detaily, kterými bych mohla svoji tvorbu v budoucnu obohatit. Detaily, které doma neznám. Mám období regenerace. Otevřenými póry tedy vstřebávám veškeré užitečné informace, studuji, třídím, porovnávám, vyhodnocuji. Na dálku spolupracuji a užívám si prototypování nových produktů, které poprvé realizuji v poměrně cizím prostředí. Spoluorganizuji a připravuji výstavu, která se bude konat v říjnu v Praze. Zlehka přemýšlím o projektu pro vídeňský týden designu, správném místu pro zakotvení, českém národu, lidech, budoucnosti, štěstí, lásce, jaru a životě. ___ připravil Josef Švejda
[6]
umění & galerie
Setkání se samotou Andrea Dosoudilová ____________________________________
Samota je v dnešní společnosti spíše výsledek jakési izolace. Být sám však není nic špatného. Ba naopak, je to tvořivé prostředí, pokud vládneme uměním ponořit se sami do sebe. Vychutnat si její kouzlo. V tomto názoru mne utvrzuje Kristýna Erbenová prostřednictvím svých fotografií. Fotky zobrazují různé formy osamění, často samotu v souladu s přírodou. Těžko říci, jestli cílem Kristýny bylo vyjádřit nějakou konkrétní náladu nebo spíše pozorovatele vést k zamyšlení a zkoušet, jaké reakce v něm obrázky vyvolají. U mě se jednalo o různorodou škálu pocitů přeměňujících se od melancholie přes příjemné uvolnění až po touhu souznít s přírodou. Vnímala jsem zachycené křehké momenty, kdy se zastaví lidské vnímání a posuzování okolního světa a člověk se ponoří sám do sebe, ukryje se ve svých myšlenkách a vychutnává si kouzla právě probíhajícího okamžiku. Zároveň jsem však z některých vycítila skrytou nejistotu a touhu po pochopení. Ty emoce, kdy se ve svém zoufalství schováváme před okolním světem a hledáme útočiště v sobě samých. Fotografie ve mně vyvolaly klid, ale i smutek.| Kristýna Erbenová – Být sám kavárna a galerie Krásný ztráty Náprstkova 10, Praha 1 15. 4.–10. 6.
Galerie Altán Klamovka v Praze 5 představuje od roku 2004 mladou generaci grafických designérů, fotografů a multimediálních výtvarníků. Výjimečnost galerie, i když disponuje malým výstavním prostorem, je v možnosti pracovat s prostorem uvnitř galerie i s blízkým okolím parku Klamovka, a proto je velmi často využívána pro site-specific projekty. Galerie si klade za cíl vytvořit autonomní výstavní zónu pro nastupující generaci vizuálních umělců. Altán Klamovka je zapojen do projektu Czech Action Galleries (www.actiongalleries.info). Galerie se nachází v parku Klamovka (tram. č. 6, 9, 10 a 16). Otevřeno o víkendech 14:00–18:00. Více na www.aug.cz/ altan-klamovka-praha.¦ ___ Lenka Sýkorová
foto: Kristýna Erbenová
Emil Filla GHMP – Zámek Troja U Trojského zámku 1, Praha 7 4. 4.–4. 11. út–ne 10:00–18:00 120 / 60 Kč _____________________________ Být sám Krásný ztráty Náprstkova 10, Praha 1 15. 4.–10. 6. po–pá 9:00–1:00 ne 12:00–1:00 vstup zdarma _____________________________ František Skála: Země hlav Galerie Smečky Ve Smečkách 24, Praha 1 18. 4.–14. 7. út–so 11:00–18:30 vstup zdarma _____________________________ Ornament Experimentální prostor ROXY/NoD Dlouhá 33, Praha 1 20. 4.–20. 5. po–ne 14:00–22:00 vstup zdarma _____________________________ Hraniční polohy tradice Kvalitář Senovážné nám. 17, Praha 1 20. 4.–6. 7. po–pá 12:00–16:00 vstup zdarma _____________________________ Mechanika davu Galerie Nová síň Voršilská 3, Praha 1 25. 4.–20. 5. út–ne 11:00–18:00 vstup zdarma _____________________________ Newyorský deník Leica Gallery Prague Školská 28, Praha 1 4. 5.–17. 6. po–pá 11:00–21:00 so, ne 14:00–21:00 70 / 40 Kč _____________________________ Souhvězdí vlka Prinz Prager Gallery Osadní 35, Praha 7 10. 5.–30. 6. st–so 13:00–18:00 vstup zdarma
Mladá fotografka Kristýna studuje filmovou vědu a anglickou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, je absolventkou Institutu tvůrčí fotografie Slezské Univerzity v Opavě. Výstava nazvaná Být sám představuje osmnáct fotografií vybraných z Kristýniny tvorby za poslední tři roky. Když se vám nějaká bude hodně líbit, můžete si ji i zakoupit. Vernisáž proběhla 15. dubna. Uvedl ji teoretik a kritik umění Tomáš Pospěch. Zazněla také podmanivá hudba písničkáře Václava Havelky III (Please the Trees, selFbrush), která spolu s deštivým nedělním podvečerem melancholickou atmosféru ještě umocnila.
Autonomní výstavní zóna Prahy 5
KARÍMA AL-MUKHTAROVÁ: JARNÍ ÚKLID, DUBEN 2012
foto: Markéta Bendová
servis galerie
[7]
umění & galerie
VÁ Š N O V Ý P Ř Í S TAV H O TE L P O RT … Léto přímo na břehu Máchova jezera
komfortní ubytování a snídaně na terase s výhledem na jezero moderní gastronomie i tradiční česká kuchyně vlastní písečná pláž, dětský koutek a hřiště venkovní i vnitřní bazén minigolf, tenis, plážový volejbal, badminton půjčovna jízdních kol, lodiček, šlapadel a katamaránů vlastní hlídané parkoviště uvnitř areálu okružní plavba po Máchově jezeře přímo od hotelu relaxace ve vířivce, sauně, páře a při masážích vhodné také pro malé i velké, rodinné i firemní akce
...ZAKOTVĚTE
U 2 012 J S O . Y T Y B O P NINOVÉ Í SLUŽBY ZDARMA D Z Á R P PRO P O RT O V N S Y N H C VŠE
+420 487 809 711
[email protected]
www.hotelport.cz
[8]
servis kluby
Notový dopis
Barbora Klárová ____________________________________
S
kládá hudbu a tím se uživí. Dokonce si při jeho mládí festival Pražské jaro žádá jeho skladbu na objednávku. Kromě toho je zapálený pro hru na kytaru a brzy bude dvojnásobným otcem. Jméno, které stojí za to si zapamatovat: Lukáš Sommer. Můžete prozradit něco více ke své skladbě Dopis otci, která bude mít 28. května světovou premiéru v rámci festivalu Pražské jaro? Proč právě „Dopis otci“? Už jsem měl koncert skoro hotový, když jsem našel svůj starý skicák, kde jsem měl motivy ještě z puberty.
Byly strašně neohrabané, takové podivně nalomené. Něco jako když písmo v dopisu jde pořád z kopce. Žádný motiv neměl konec, všechno šlo do ztracena. Připadalo mi, že to pro mě bylo nějak typické a dost se to s tátou propojovalo. Začal jsem z toho lepit jakýsi kaleidoskop, kde bude vše otevřené, bez konce. Žádné „co jsme si, to jsme si“.
se najít to něco, to příští, to, co ještě není.
V programu je uvedeno, že skladba vznikla na objednávku Pražského jara. Co si pod tím máme představit? Jak znělo zadání? Na počátku byla iniciativa flétnisty Romana Novotného. Věděl, že vystoupí v rámci Pražského jara jako sólista a z nabízených variant si vybral tu nejriskantnější – že vznikne úplně nová skladba. Náhodou slyšel můj Koncert pro harfu a orchestr s Janou Bouškovou, a tak volba padla na mě. Pražské jaro se za jeho rozhodnutí postavilo a připojilo oficiální objednávku instituce, což je kus velkorysosti.
Na co se momentálně nejvíc těšíte? Na dcerku samozřejmě. Také jezdím se svým autorským kytarovým programem a těším se na koncert v Brně, kde se setkám s básníky. Hlavně s Vítem Slívou, mojí vousatou múzou.¦
Co je při komponování nejtěžší? Co vás na procesu skládání hudby nejvíce baví? Všechno. Ale nejvíc ty zámlky, kdy nepíšu a jenom prodlévám a snažím
Chystáte se v rámci Pražského jara navštívit nějaké další koncerty? Za pár dnů se nám narodí druhé děcko, takže nemám obavu, že bych stihl jeden jediný koncert. Ale příští rok si to snad vynahradím.
světová premiéra skladby Dopis otci – koncert pro flétnu a komorní orchestr Komorní filharmonie Pardubice dirigent Marko Ivanović flétna Roman Novotný Pražské jaro Dvořákova síň, Rudolfinum náměstí Jana Palacha 1, Praha 1 po 28. 5. 20:00 bezbariérový koncert 100–400 Kč
Za Fatboyem na letiště Barbora Klárová ____________________________________
I výčet dalších umělců, kteří naplní festivalový program, je lákavý Sluníčko sice teprve začíná nabírat a neomezuje se pouze na hudebníky na síle, ale většina z nás si už a kapely: Mando Diao, Gorillaz Sound plánuje letní program. Kromě System, Rizzle Kicks, Booka Shade, dovolené u moře nebo na chatě bývá Bloody Beetroots Dj Set, Nightwork, samozřejmostí návštěva některého Support Lesbiens, Xindl X, Ivan z hudebních festivalů. Proč nezkusit Mládek, autorské čtení Emila Hakla, třeba ten nejekologičtější? živé vystoupení televizní show Na Stojáka a mnoho dalších divadelních, Open Air Festival je proslulý svým sportovních a adrenalinových aktivit, ekologickým zaměřením (recyklace, workshopů a atrakcí pro děti. ekohlídky, třídicí linka), za nějž si S dětmi nebo bez dětí, na kytary „vykoledoval“ mezinárodní uznání nebo elektroniku – všichni bez rozv celosvětové soutěži A Greener Festi- dílu si na Open Air Festivalu najdou val Award a jako první český festival se to své. A navíc při troše štěstí ještě tak zařadil k prestižním zahraničním nachytají bronz.¦ akcím jako například Glastonbury. Open Air Festival Největšími lákadly jsou ale jména. Konkrétně skotská kytaristka a písnič- letiště v Panenském Týnci 9.–11. 8. kářka Amy Macdonald a král elekvstupenky Ticketpro VIP 1 860 Kč / tronické taneční hudby Fatboy Slim. klasika 990 Kč Oba si tak zároveň letos na Open Air festivalu budou moci odškrtnout svou Další podrobnosti na www.openairfestival.cz českou festivalovou premiéru.
foto: fatboyslim.net
MILLION MARIHUANA MARCH AFTERPARTY Mr. Kangaroo, Slam, ... PSYTRANCE STAGE Demo (SK), Ondrej Psyla, ... REGGAE KAVÁRNA Cross Club Plynární 23, Praha 7 so 5. 5. 20:00 do 21:00 40 Kč / po 100 Kč _____________________________ Kolaborace – Paul Abraham, Lord Sandwitch, Mutuju Café V lese Krymská 12, Praha 10 pá 11. 5. 21:00 vstup zdarma _____________________________ JUNGLIST CALL Krak in Dub (FR), Spikey Tee (UK), Mdfk, Mad4ce, ... BREAK MOOMBAHTON BASLINE STAGE Cross Club Plynární 23, Praha 7 pá 18. 5. 20:00 do 21:00 40 Kč / po 100 Kč _____________________________ BIO 2012 [AMOEBIO] lesní tábořiště Tišina, Kožlany u Rakovníka 18.–21.5. 2–4 dny 500 Kč / 1 den 350 Kč / děti zdarma _____________________________ Oskar Petr a hosté Palác Akropolis út 22. 5. 19:00 280 / 320 Kč _____________________________ Bruno Ferrari Roxy Dlouhá 33, Praha 1 st 23. 5. 20:00 150 / 200 Kč _____________________________ EuroConnections: YONDERBOI (HU) + NARCOTIC FIELDS (CZ) Palác Akropolis Kubelíkova 27, Praha 3 čt 24. 5. 19:30 320 / 360 Kč _____________________________ Music Infinity: JACASZEK (PL) + HEINALI (UA) Palác Akropolis Kubelíkova 27, Praha 3 so 26. 5. 19:30 240 / 299 Kč _____________________________ VERY FOREIGN AFFAIRS Shackleton (UK), Paul Spymania (GER), Valoa, ... SHOTGUN FESTIVAL STAGE Cross Club Plynární 23, Praha 7 so 26. 5. 20:00 do 21:00 70 Kč / po 130 Kč
foto: Alice Zemanová
hudba & kluby
Vstupenky na vybrané koncerty za 100 Kč a další výhody!
[9]
design & hudba & kluby technologie
trubky vibrafon
saxofon
fagoty klarinety
tuba pozouny
lesní rohy bicí nástroje
klavír
flétny harfa
hoboje
violy
anglický roh kontrabasy
druhé housle
violoncella
první housle dirigent
Rozkvět Pražského jara O klasice neformálně a zábavně.
Více na www.festival.cz/rozkvet Generální partner
Oficiální partner
Hlavní mediální partner
Mediální partner
Partneři
JEJICH NAROZENINOVÝ VEČÍREK
— téma — pecka sobě
[ 10 ]
Klubovna 2. patro Dlouhá 37, Praha 1
vstup zdarma
roky Kulturní Pecky 3 čt 14. 6. 20:00
a lt e r n a t i v n í m ě s í č n í k
PECKA
K u lt u r n í
[ 11 ]
[ 12 ]
inscenace & divadlo
servis divadlo
Sonáta pro Jiřinu Barbora Klárová ____________________________________
Ovace ve stoje jsem dosud zažila všehovšudy asi třikrát. Obvykle jimi diváci odměňují zážitek, ze kterého mrazí. Nebo zážitek, který se jen tak nebude opakovat. Divadelní představení Sonáta pro lžíci s Jiřinou Jiráskovou v hlavní roli splňuje obě tato kritéria. Jiřina Jirásková? Ta ještě hraje? Ano, a hraje skvěle! Ačkoli se během hry objevila dvě tři místa, kde jí paměť na vteřinku zaklopýtala, nebo jazyk zlenivěl, paní Jirásková nikdy nevypadla z role a vtipně improvizovala. „Austrálie, Austrálie! Vidíš, já už ani pořádně neřeknu Austrálie!“ „Co jsem to vlastně… aha, už vím. Chtěla jsem ti totiž ještě říct...“ Nic z toho absolutně nerušilo, a naopak roli ještě více polidštilo a dodalo jí uvěřitelnosti. Stejně mi vždycky vadilo, s jakou přesností herci deklamují dialogy každodenního života. Nevím jak vy,
ale pokud nemám předem připravený monolog, tak tápu. Hledám slova, váhám, opravuji se, tu a tam se přeřeknu, měním koncovky slov podle toho, jak mi plynou nové výrazy a souvislosti na jazyk. Alespoň některé výše zmíněné prvky očekávám v projevu skutečného herce, který chce působit věrohodně. Paní Jirásková evidentně ví, koho a jak hraje. Lágr v džungli Hereckou partnerkou je paní Jiráskové na jevišti Divadla Bez zábradlí neméně skvělá Dana Syslová. Její přísný pohled a civilní projev mi byl vždycky sympatický. I její realistické podání role zásadové Britky Sheily je uvěřitelné a svou staromilskou upjatostí dokáže být místy přesvědčivě protivná. Tím více pak mrazí při hlubokém lidském přiznání, které její nejlepší přítelkyně Bridie překvapivě odmítá a zavrhuje. Téma druhé světové války se zdá být již zcela vyčerpané, ve hře se
foto: Ivo Mičkal
V pasti těla Alfred ve dvoře Františka Křížka 36, Praha 7 po 7. a st 9. 5. 20:00 250 / 150 Kč _____________________________ Taking Off Company: Oblíbenci Palác Akropolis Kubelíkova 27, Praha 3 ne 13. 5. 20:00 200 / 140 Kč _____________________________ Petra Tejnorová & The Company: Lifeshow Divadlo Archa Na Poříčí 26, Praha 1 pá 18. 5. 20:00 150 / 90 Kč _____________________________ Murphy Divadlo DISK Karlova 26, Praha 1 st 23. 5. 19:30 120 / 90 Kč _____________________________ Antiklimax Divadlo Komedie Jungmannova 1, Praha 1 so 26. 5. 20:00 220–300 Kč _____________________________ Svět odsouzencův (Spitfire festival) Palác Akropolis Kubelíkova 27, Praha 3 st 30. 5. 20:00 200 / 140 Kč _____________________________ Západní křídlo Alfred ve dvoře Františka Křížka 36, Praha 7 st 30. a čt 31. 5. 20:00 250 / 150 Kč _____________________________ Domov můj Divadlo Na zábradlí Anenské náměstí 5, Praha 1 čt 31. 5. 19:00 100–350 Kč
však na historický konflikt díváme z nového, osvěžujícího úhlu pohledu a řeč je o méně diskutovaných tichomořských událostech. Bombardování Singapuru, poměry v japonském zajateckém táboře na Sumatře a poválečný život v Austrálii. Už jen pro odkrytá a zajímavě podaná fakta bych představení doporučila místo hodin dějepisu. Herecké výkony obou dam a dobře vybraného Aleše Cibulky v roli moderátora večer povyšují na osobní výpověď přímých aktérů. Nenechte si tento neopakovatelný večer ujít – už jen s přihlédnutím k úctyhodnému věku obdivuhodné paní Jiřiny.| Sonáta pro lžíci Divadlo Bez zábradlí Jungmannova 31, Praha 1 režie, překlad a scéna Kateřina Iváková hrají Jiřina Jirásková, Dana Syslová, Aleš Cibulka další reprízy až v příští sezóně (září 2012) inzerce
T R E E T A R T BONUS 18 5 — 20H
ZAHAJOVACÍ KONCERT S NOVOU KAPELOU VSTUP ZDARMA / STANICE METRA OPATOV SVĚTOVÁ PREMIÉRA INSCENACE
DIVADLO ŠNEK 18 — 26 5 2012
JIŽÁK, MĚSTO SNŮ 23 5 — 20 H
STANICE METRA OPATOV WWW.STREETFORART.CZ
DIVADLO / WORKSHOPY / KONCERTY / PŘEDNÁŠKY
V REŽII PETRY TEJNOROVÉ
[ 13 ] foto: Atlantic Film
film & kino
Filmový pomník Iana Curtise Portrét post-punkového umělce Andrea Dosoudilová ____________________________________
mavě pro diváka a dostatečně věrně podle vzpomínek jiných. Joy Division ožná je to jen vznikla pod vlivem punkové vlny mezi další příběh roky 1976 a 1977 a její původní název nevyrovnané zněl Warsaw. Po Curtisově smrti rockové ostatní členové skupiny pokračovali hvězdy. Nebo pod jménem New Order. spíše mladého Film popisuje Ianův život od otce, který není schopen dostát seznámení s budoucí manželkou svým závazkům a rozhodnout se Debbie Woodruff až po jeho sebemezi rodinou a milenkou? Film vraždu. Oženil se velice mladý a pár Control se pokusil nahlédnout let nato se mu narodila dcera Natálie. pod masku, za kterou se skrýval Zároveň se však slibně rozjížděla i jeho Ian Curtis. hudební kariéra. V té době mu byla diagnostikována epilepsie. S úspěšnýSnímek byl natočen v roce 2007 mi koncerty narůstá i počet fanynek. a z programu kin již zmizel. Ovšem Po jednom z vystoupení se seznámí nyní byl opět promítán na Dnech s Annik Honoré, která o sobě tvrdí, evropského filmu v Praze, kde byl uve- že je novinářka, ale jeví spíše zájem den v rámci sekce Média – Cesta časem. o samotného Iana než o jeho tvorbu. Režie filmu se ujal Anton Corbijn, Ian se potácí mezi manželkou fotograf a režisér, který je známý přea milenkou a zjevně netuší, ke které devším svými videoklipy pro Depeche z nich vlastně chová hlubší city. PodMode, U2 a další skupiny. Při výběru dává se pocitům marnosti, uvědomuje hlavního představitele padla volba na si, že není ani dobrým otcem své dceherce Sama Rileyho, který se neobjevil ři, vše mu připadá složité a beznadějv roli zpěváka poprvé. Ještě před Con- né. Opakující se záchvaty epilepsie mu trol si zahrál v pro některé generace berou energii a nahánějí strach. Není legendární Nonstop party, jež přibližu- schopen dát si svůj život do pořádku, je post-punkovou scénu v Manchesteru podléhá depresím. Ve svých třiadvaceroku 1980. ti letech se oběsí na prádelní šňůře.
M
Smutná cesta k nesmrtelnosti Control je snahou zaznamenat životní příběh Iana Curtise, frontmana skupiny Joy Division, dostatečně zají-
Nemůžu to dál vydržet Film vychází především z knihy Touching from a distance, kterou napsala Ianova manželka Deborah.
Jeho konečnou podobu ovlivnily vzpomínky ostatních členů kapely, vydavatele jejich desek i milenky Annik. Otázkou zůstává, zda se skutečně jednalo o biografii. Jelikož byl snímek natočen podle předlohy zpěvákovy manželky, mohla si jistě některé situace upravit, přikreslit nebo je naopak neuvést vůbec. Byl Ian Curtis více hudební ikonou nebo spíše obyčejným klukem s obyčejnými problémy? Nebo hlavní roli v tomhle příběhu sehrála epilepsie? To, co by mě zajímalo nejvíce, je skutečný motiv sebevraždy. Zabil by se, i kdyby netrpěl touto nemocí? Nebo měla hlavní podíl na jeho smrti citová rozháranost? Odpověď na tuto otázku film neposkytne, ani nemůže. Naznačuje sice jisté okolnosti, ale co se v tu chvíli skutečně Curtisovi honilo hlavou, se můžeme jen dohadovat. První polovina působila příliš uspěchaně. Osobně bych dala více prostoru době, kdy Joy Division teprve vznikali. Zdálo se, jako by je sláva zastihla hned od začátku. Ve skutečnosti však dlouho sklízeli neúspěch, a uvažovali dokonce o rozpuštění kapely. Ian v podání Sama Rileyho působil po celou dobu velmi přesvědčivě a společně s hudbou Joy Division přispěl k ponuré atmosféře.|
na okraji
Sypejte ptáčkům! Do starého magnetofonu, například. Z lustru se nají víc zároveň a chutnat jim bude i v domečku pro panenky. Vy, kteří právě nesete do popelnice, co dosloužilo, zadržte svou ruku a promyslete následující řádky. Věci, které lidem nejsou k potřebě, mohou posloužit jiným. Malým, větším i největším. Záleží, jak velké krmítko bude a kteří z nich kolem vás žijí. Za příklad vám dávám nápad Reinharda Hungera, který z náhodně nalezených objektů vytváří krmítka pro ptáčky. Stačí vytvořit plošinky pro semena nebo dutiny prostým zbavením předmětu již dosloužilých vnitřností a takto upravený předmět zavěsit na strom nebo na sloup, aby se ke krmítku nedostala kočka. Bonus! S každým krmítkem získáte jednu ptačí píseň denně zdarma! ___ Jana Kneschke
Control VB / USA / AUS / JAP, 2007, 121 min. režie Anton Corbijn
i bez uniformy můžete studovat tyto stránky:
www.kulturnipecka.cz
servis kino iShorts Down Under – projekce krátkých filmů Bio Oko Františka Křížka 15, Praha 7 st 2. 5. 20:30 60 Kč _____________________________ Projekce a dialogy FAMU film Červené střevíčky Ústřední knihovna v Praze Mariánské nám. 1, Praha 1 po 14. 5. 19:00 50 Kč _____________________________ Marná opatrnost – The Royal Ballet Přímý přenos baletního představení Bio Oko Františka Křížka 15, Praha 7 st 16. 5. 20:15 300 Kč _____________________________ Trnka v Oku Projekce krátkých filmů Bio Oko Františka Křížka 15, Praha 7 ne 20. 5. 15:00 100 Kč _____________________________ Projekce a dialogy FAMU film Příliš mladá noc Ústřední knihovna v Praze Mariánské nám. 1, Praha 1 po 21. 5. 19:00 50 Kč _____________________________ Projekt 100 Trainspotting Ústřední knihovna v Praze Mariánské nám. 1, Praha 1 čt 24. 5. 19:00 70 Kč _____________________________ AppParade 7 Vývojáři všech platforem, předveďte se! Bio Oko Františka Křížka 15, Praha 7 po 28. 5. 20:30 vstup zdarma _____________________________ END:CIV speciální projekce dokumentu Bio Oko Františka Křížka 15, Praha 7 st 30. 5. 20:30 100 Kč
[ 14 ]
Depka na druhou
foto: AČFK
film & kino
Sandra Klenová ____________________________________
v mnoha scénách v průběhu snímspíš vztek a rozčilení, z Millera, ku. Film je silný sám o sobě a nemá oplývajícího uhrančivým vzhledem, sou filmy, které se dají zapotřebí tyto „artové“ vsuvky. jde opravdu strach. Při jeho dloupovažovat za opravdu hých, upřených a hrůzu nahánějíúčinnou antikoncepci. Ďábel v lidské podobě cích pohledech vás bude mrazit. Musíme si promluvit Snímku dominuje především Musíme si promluvit o Kevinovi o Kevinovi je jedním dechberoucí výkon Tildy Swinnení lehce stravitelný film. Z kina z nich. Po jeho ton. Kevina v různých obdobích budete odcházet s roztřeseným zhlédnutí vás touha po rodičovství života ztvárnili celkem tři herci. žaludkem a o příběhu ještě dlouho zaručeně a alespoň na čas přejde. Jejich výběr vedla mimořádně přemýšlet. A rozmyslete si, jestli šťastná ruka. Je neuvěřitelné, jak chcete děti. Může se vám třeba taky Bylo jen otázkou času, kdy se moc podobní si všichni tři jsou. narodit nějaký ten Kevin.| úspěšný román Lionel Shriver Představitel teenagerovské podoby Musíme si promluvit o Kevinovi Ezra Miller na sebe však zaslouženě Musíme si promluvit o Kevinovi (We dočká filmového zpracování. Příběh strhává největší pozornost. Do role need to talk about Kevin) Evy vyrovnávající se s tragédií, kte- kluka, kterého byste určitě nechtěli USA / VB, 2011, 112 min. rou způsobil její syn Kevin, převedla potkat, natož s ním chodit do školy, režie Lynne Ramsay na plátna kin skotská režisérka se vžil úžasným způsobem. Zatímco hrají Tilda Swinton, Ezra Miller, Lynne Ramsay. Vyprávěn je z pohle- „malí Kevinové“ vzbuzují v divákovi John C. Reilly du matky, která si přehrává v paměti okamžiky od Kevinova narození. Snaží se zjistit, proč se od útlého dětství bez zjevné příčiny agresivně vymezoval vůči svému okolí a přeStačí správně odpovědět na otázku: devším vůči ní samotné. Postava Kteří dva interpreti vystupující na Open Air Festivalu působí otce nehraje v příběhu důležitou roli, stěžejní je vztah matka – syn. v Bringhtonu? Film se skládá převážně z flashbaca) Fatboy Slim a Amy Mcdonald ků. Ty přitom nepůsobí vůbec b) Fatboy Slim a Booka Shade rušivě, jak tomu často bývá, právě c) Fatboy Slim a Rizzle Kicks naopak. Co vlastně Kevin krátce před 16. narozeninami spáchal, je Ve hře jsou 3× 2 vstupenky na oaf 9.–11. 8. v panenském týnci. ale zřejmé až na samém konci. Eva Odpověď zašlete na email
[email protected] a do si klade otázku, kde se stala chyba, předmětu uveďte OAF. Více informací a podrobná pravidla jestli je ona sama nějak vinná najdete na www.kulturnipecka.cz/soutez. Soutěž probíhá a nemohla tragédii zabránit. Trochu od 1. do 31. května 2012. Dvě vstupenky Vyhrává zbytečná je režisérčina „posedlost“ 2., 4. a 6. správná odpověď! rudou barvou. Tu divákovi servíruje
J
Soutěž s Open Air Festivalem
[ 15 ]
film & kino
Další lekce ruského realismu podle Andreje Zvjaginceva Sergej je hybatelem tragické události, která tvoří páteř filmu.
foto: MFF Karlovy Vary 2011
Peníze pro Sergeje Sergej se celé dny válí na gauči v příšerném sídlištním bytě a neustále tahá z Jeleny peníze. „Řekni manželovi, ten má dost,“ zní jeho argument. Když si Sergej řekne o nehoráznou částku, aby jeho syn nemusel na vojnu, Vladimír řekne „dost“. A Jelena vezme věci do svých rukou. Možná z čisté a naivní mateřské lásky, která umí být stejně tak milosrdná jako krutá. Nebo i ona táhne za jeden provaz s těmi, kteří Jana Julínková Pojďme si představit hlavní hrdiny si myslí, že za jejich bídu vždycky ____________________________________ Jelena (Naděžda Markina) mohou „ti druzí“? Andrej Zvjagincev je režisér, jehož a Vladimír (Andrej Smirnov) jsou rukopis vám buď přiroste k srdci, zástupci právě těch dvou světů, Herecký ansámbl nebo vás bude nudit. Tomu, kdo které rozevírají hlavně v Rusku Možná mají pravdu ti, kteří říkají, oceňuje spíš klipovité střihy a podobných zemích nůžky sociálních že film Jelena nenaplnil očekávání a jasnou dějovou linku, která rozdílů. On je bohatý podnikatel, po famózním předchozím snímku odsýpá podle jasných zákonitostí, ona, ač jeho manželka, pochází Návrat. To ať každý posoudí sám. mohou jeho filmy připadat rozvleklé z nuzných poměrů. Oběma už táhne V jednom se ale oba snímky shodují a dost možná nezáživné. Pokud na šedesátku a jejich vztah připomíná – ve vynikajícím výběru herců a jejich však máte slabost pro onen typicky vztah ošetřovatelky a pacienta. Což výborných výkonech. Na první ruský mix zádumčivosti, drsného není úplně od věci – Jelenina původní pohled cynická Vladimírova dcera zobrazení reality a snahy dát profese je právě zdravotní sestra. Káťa (Jelena Lyadová) v sobě dokonazáběrům cosi jako duchovní rozměr, Z prvního manželství má každý le slučuje tvrdou slupku s nenásilně potom sedíte ve správném kině. z nich dítě – a právě Jelenin syn probleskujícím jádrem přemýšlivé
holky. Její konverzace s otcem, zda má cenu či nemá přivádět na tento svět děti, patří k nejsilnějším momentům filmu. Na druhé straně Sergejova rodina, žijící na bezútěšném sídlišti, představuje přesně ty sousedy, které byste na společné chodbě potkávat opravdu nemuseli. Naděžda Markina za svou roli ne příliš bystré a stejně tak manipulovatelné jako manipulující Jeleny byla ne nadarmo nominovaná na hlavní hereckou cenu v Cannes. Vyplatí se vidět Jelenu? Nenechte se odradit prvním dlouhatanánským záběrem. Také se sluší předeslat, že filmu trvá poněkud déle, než se děj „rozběhne“. Pokud patříte k divákům, kteří kvůli tomu neutečou ze sálu, čeká vás filmový zážitek. A navíc podbarvený hudbou Philipa Glasse.| Jelena (Elena) Rusko, 2011, 109 min. režie Andrej Zvjagincev hrají Naděžda Markina, Jelena lyadova, Alexej Rozin, Andrej Smirnov hudba Philip Glass inzerce
[ 16 ]
architektura & pknp
servis ostatní Křest nového dvojčísla Revue Prostor Psychedelia Komunikační prostor Školská 28 Školská 28 (vchod dvorem), Praha 1 čt 3. 5. 18:00 _____________________________ Million Marihuana March demonstrace za legalizaci konopí trasa průvodu: Karlovo nám. – Vodičkova – Václavské nám. – Vinohradská – nám. Jiřího z Poděbrad – Milešovská – Ondříčkova – Táboritská – Olšanské nám. – park Parukářka so 5. 5. 13:00–22:00 _____________________________ Tomáš Svoboda mediabáze / prezentace Komunikační prostor Školská 28 Školská 28 (vchod dvorem), Praha 1 čt 17. 5. 20:00 _____________________________ Dílna elektronické hudby s Markétou Lisou, Janou Matulovou a Tomášem Dvořákem Hudební dílna pro děti Komunikační prostor Školská 28 Školská 28 (vchod dvorem), Praha 1 so 19. 5. 13:00 _____________________________ PechaKucha Night Prague Vol. 29 Kino Aero Biskupcova 31, Praha 3 st 23. 5. 20:20 220 Kč
SPONZORSKÉ PŘEDPLATNÉ Pokud chcete pomoci Kulturní Pecce, aby se dále rozvíjela, pořiďte si místo klasického předplatné sponzorské. Získáte tak nejen dobrý pocit díky podpoře kulturního časopisu, ale budeme vám po dobu jednoho roku zasílat minimálně 3 výtisky měsíčně plus příležitostně různé volné vstupy, kupony a podobně. Více informací najdete na www.kulturnipecka.cz/ predplatne
NEJVYŠŠÍ PURKRABSTVÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ
Sakrální stavby dokážou veřejný prostor zakotvit v čase Jana Kneschke ____________________________________
3 miliony. Toto číslo už poměrně jasně říká, že sakrální stavby jsou Marek Štěpán je architekt, jehož pro nás něčím důležité. realizace sahají od Freedomku, Opakem ateismu, tohoto ne-bož„fungujícího, příjemného domku, ství nebo spíše bez-božství, je věřit který dává pocit svobody od v Boha nebo v boha. A ti, co v něj zedníků, řemeslníků, stavění, věří, již po tisíce let stavějí stavby pocit svobody od systému médií k setkávání s ním i mezi sebou. i díky malým nákladům na To se zcela přirozeně děje dodnes. provoz“ přes práci pro Kancelář Pohled na sakrální stavbu se ale po prezidenta republiky až po krůčcích posunuje od monumensakrální stavby. tality k poetičnosti a komornosti. Nezbytnou součástí dnešní sakrální A právě sakrální stavby dokážou stavby je i společenské zázemí pro obohatit současný veřejný prostor schůzky menších sociálních, kulturo hloubku, která přítomně prožívaný ních a zájmových skupin. Příkladem prostor propojí s minulostí i budouc- může být kostel sv. Ducha v Ostravě. ností. Rozhovor je zároveň pozvánKapacity největšího porevolučního kou na přednášku Marka Štěpána ve kostela a společenského centra jsou čtvrtek 7. června v KC Vltavská. 5 let po otevření vyčerpány. Velmi rychle si našly své místo uprostřed Jaký význam mají sakrální stavby sídliště. ve společnosti, která se ráda označuje za „nejvíce ateistický Myslíte si, že sakrální stavby národ na světě“? stále definují veřejný prostor Označení nejvíce ateistický národ nebo jsou spíše ztělesněnými světa svědčí pouze o dost úzkém vzpomínkami na historické pojetí pohledu Čechů na sebe. Vůbec si veřejného prostoru? nemyslím, že je založeno na objekSakrální stavby mají dnes tivních faktech, podíváme-li se na podobnou úlohu stejně jako ostatní statistiky aspoň v Evropě. občanské stavby. Vzhledem k měníPři pohledu na naše statistiky se címu se životnímu stylu a nárokům k víře všech denominací hlásí cca prochází jejich vnímání změnou. 20 procent obyvatel. Zamíříme-li na Danost archetypu stavby a jejího čtekonkrétní typ sakrální stavby – kos- ní nemá v tuto chvíli pevné kontury tel, pak je podle statistik pravidelně a trochu se ztrácí v jakési pluralitní navštěvuje 10 procent Čechů, občas mlze. Vlastně je vše možné. A právě pak 28 procent, což jsou skoro tato bezbřehost ovlivňuje veřejný
prostor. Mnozí zadavatelé podlehli zdání novosti svých záměrů a myšlenek. Jsou zde známá negativa typu uzavřených satelitů kolem měst a vesnic, kde veřejný prostor chybí, a jsou zde všudypřítomná auta ničící průchodnost míst. Jsou zde ale i mnohé moderní stavby fungující spíše jako černé díry veřejného prostoru. Ty jej zcela vysávají svou vlastní existencí. Vytvořily kolem sebe pro člověka agresivní prostředí (prašné, hlučné, nebezpečné) a vstup do jejich útrob je vlastně vědomým i podvědomým útočištěm z tohoto prostředí. Objevují se i časově labilní využití typu soudobé studentské zásahy do veřejného prostoru. Ty jej sice hravě zabydlí, ale většinou velmi dočasně, a proto labilně. Tyto happeningy jsou přínosné spíše svou vzpomínkou – uchováním místa v mysli zúčastněných. Současný veřejný prostor tak můžeme nazvat nestabilním a nekonkrétním. Z tohoto pohledu jsou sakrální stavby pro veřejný prostor přínosem, protože jasně (aspoň v naprosté většině) definují okolní prostor. Ať už blízký okolo stavby, nebo vzdálenější u viditelných hmotových dominant či věží. Obrovským přínosem nových sakrálních staveb na sídlištích je jejich pravidelné využití. Sakrální stavby dokážou veřejný prostor
[ 17 ]
architektura & pknp Rubrika vzniká ve spolupráci s PechaKucha Night Prague www.pechakucha.cz.
zakotvit v čase. Fungují pak dlouhodobě ne v řádu let, jak se počítají ekonomické návratnosti, ale v řádu století, tedy stabilně. Sakrální stavbu bych tedy rozhodně nepovažoval ve veřejném prostoru za historickou vzpomínku, ale nazval bych ji aktuálním tématem. Jiná věc je samotná architektonická forma sakrálních staveb, jejího měřítka, téma její otevřenosti či uzavřenosti. Ty mají na její vnímání velký vliv a z hlediska veřejného prostoru už menší.
BOŽÍ MUKA NA PRAŽMĚ
vztahy před-za, geometrie, měřítko a velikost. Jakou úlohu má podle vás architektura v dnešní společnosti? Asi obdobnou jako krejčovina, ševcovina a kadeřničina. Jaké stavby považujete z hlediska vlastní tvorby za významné – a proč? Boží muku na Pražmě, protože byla první, je na místě, které mám rád, a protože jsem ji postavil s kamarády vlastníma rukama. Kostel sv. Ducha v Ostravě, protože je veliký a donutil mě přemýšlet v nejširších souvislostech o sakrální architektuře. Projekt rekonstrukce a dostavby Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě, protože jsem se při práci na něm setkával s nejzajímavějšími situacemi.|
foto: Atelier Štěpán 4×
Jak vy sám veřejný prostor chápete? Současný veřejný prostor je jakýmsi plazmatickým médiem mezi stavbami. Je v područí majetkoprávních a ekonomických vztahů a tlaků. Ty pak mají vliv na politické a územně-plánovací rozhodování o tomto prostoru. Většinou je pak o něm uvažováno velmi krátkodobě. Tato nestabilita je jeho největší slabinou, jak jsem se pokusil naznačit dříve. Pro mne je důležité nazývat věci správnými, přesnými jmény, správně je identifikovat, definovat. Poté je možná myšlenková i prostorová orientace v prostoru a v tématu. V těchto intencích uvažuji i o veřejném prostoru. Podíváte-li se na obrazy Giorgo de Chirico, je v nich ukryto mnoho z toho, jak veřejný prostor chápu. Nemyslím tím jeho úplně klasickou formu. Spíše uvažování v kategoriích slunce-stín, jasno-temno, chůze-zastavení, průhled-stavba, stěna-otvor, plné-prázdné. Veřejný prostor musí být vícevrstevnatý. Není na místě vkládat do veřejného prostoru přehnané ambice, spíše jej tak nějak podpořit. Například při navrhování kostela sv. Ducha v Šumné takový prostor nově vznikl, i když v kategorii „veřejný prostor“ vůbec nebylo uvažováno. Pouze byly definovány vztahy mezi stavbami,
KOSTEL SV. DUCHA V ŠUMNÉ
Více fotek na stránkách www.kulturnipecka.cz
7. června v 19:30 v KC Vltavská Brněnský architekt Marek Štěpán představí své realizace sakrálních staveb v Ostravě, v Šumné i dalších místech. Spolu s ním bude o vlivu kostelů na veřejný prostor hovořit farář kostela sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu Vítězslav Řehulka. Kostela, který byl podle návrhu Marka Štěpána postaven. Za jiný kostel sv. Ducha v Šumné pak v roce 2010 získal Cenu Klubu Za starou Prahu. Atelier Štěpán Atelier Štěpán spontánně vznikl v roce 1997 v Brně jako autorský ateliér. Od té doby se zabývá hlavně sakrálními a obytnými stavbami, paralelně historickým prostředím, užitnými a uměleckými objekty. V poslední době hledá jejich alternativu v podobě vizí na Měsíci. Nezbytnou součástí myšlení Marka Štěpána je architektonická teorie o dekoru struktur – dekorstruktivismus. Další informace naleznete na www.atelier-stepan.cz. PechaKucha Projekt PechaKucha [peča kuča] umožňuje v 6 minutách, 40 vteřinách a n a 20 obrázcích prezentovat publiku to nejlepší ze sebe, ať už jste architekt, designér, umělec či vizionář.
KOSTEL SV. DUCHA V OSTRAVĚ
[ 18 ]
design & technologie
projekt
pro art zaměřený na prezentaci současných mladých českých umělců
[ 19 ]
**
využijteakci akcina nasemínka semínka2+1 2+1 využijte * přinákupu nákupu3.3.balení baleníjejenejlevnejší nejlevnejšízdarma. zdarma. * při
WWW.GROWSHOP.CZ WWW.GROWSHOP.CZ
[email protected]| Bořivojova | Bořivojova89,89,Praha Praha3 Žižkov 3 Žižkov| Tel: | Tel:+420 +420222 222717 717694 694| +420 | +420226 226804 804151 151
[email protected]
[ 20 ]
na závěr
pilulky příští téma
»p ____ papej a neodmlouvej
»p ____ tělo plné po okraj o představení V pasti těla
»p ____
Kamarádka #1
Jiří Šíma redakčně kráceno ____________________________________
„Ty seš teda dobrej, ty ke mně příjdeš a začneš si tu číst... To jsem si teda pozvala toho pravýho, do prdele,“ Zavolala mi kamarádka. Chtěla, abych zlobila se Viktorie. šel k ní. Bylo mi hned jasné, že se něco Odložil jsem knihu. Viděl jsem děje. Ona není ten typ, který volá rozzlobenou dětskou tvářičku a prsa proto, aby klábosila. pohupující se nad vodou. Schovala se Viktorie tráví svůj čas nejraději pod hladinu. ve vaně. Je to její místo, její osobní Na chvilku jsem zauvažoval čistě prostor, její skrýš. Ve vaně je doma, živočišně. Pak jsem si ale uvědomil, že ve vaně k ní nemůže okolní svět. Ve přátelství a sex nejde dohromady. Jedvaně může o okolním světě nerušeně no ruší druhé. Proto jsem si přikázal přemýšlet, aniž by se jí dotýkal. Jinde zákaz jakýchkoli nepřístojností. No jo, to tak není, vysvětlovala mi. ale co chtíč? A co chlastem unavená Vešel jsem a viděl jsem ji v její morálka? obvyklé poloze. Seděla ve vodě, Podala mi houbu a ukázala na kouřila cigarety, pouštěla si hudbu na záda. notebooku a poblíž ležel telefon. „Víš, jak si mě seznámil s tím „Tak co je, co se děje?“ svým kamarádem Tomášem?“ začala Jen zavrtěla hlavou a přitočila si Viktorie. trochu horké vody. „No,“ odpověděl jsem a pečlivě se „Jde o chlapy, že jo?“ vyzvídal věnoval její kůži. jsem. „Tak von mi volal,“ otočila se na S Viktorií je to těžký. Pokaždý, když mě. si mě zavolá, tak zezačátku nemluví. „Tak to se mu asi líbíš, ne?“ odtušil Mám z ní vždycky dojem, že není ani jsem s nezájmem. ráda, že jsem přišel. „Opravdu si myslíš, že se mu Viktorie je Ruska a studuje líbím?“ zeptala se s nadšením. v Čechách proto, že v Rusku je zima, „Tak asi jinak by ti nevolal, ne?“ Putin a vodka. Kreslí realistický obra„Jasný, ale on mi volal s tím, že by zy, kde zachycuje opuštěný industrisi chtěl půjčit nějakou knížku, o který ální místa, ve kterých se zasekl život. jsme se spolu bavili.“ Moc barev nepoužívá, její obrazy jsou „To je taková zástěrka, Viktorie.“ studený, nepřístupný a sledovat je Houbou jsem se dostal k zátylku a prsnení žádný potěšení. Člověk tam ale ty se letmo dotýkal její kůže. vidí její duši, a to se mi líbí. Její umění „Myslíš? Von vo tý knížce ale je pravdivý a bez pozlátka. mluvil dost přesvědčivě, jako kdyby Viktorie koukala před sebe, jako neexistovalo na světě nic důležitějšíbych tam ani nebyl. Nevěnovala mi ho, než ta blbá knížka,“ řekla Viktorie. ani jeden pohled. Vytáhl jsem tedy „To je hra. Někdo ti bude povídat knížku a začal si číst. o knížkách a jinej ti rovnou řekne, že
tě chce,“ odložil jsem houbu a rukama dál mydlil Viktoriino tělo. „Co říkáš ty holkám, když se ti líbí?“ optala se Viktorie. Nahnul jsem se k ní a políbil ji na zátylek. Rukou sjel k prsům. „A co vlastně ten tvůj kamarád dělá?“ zeptala se. „Je to ajťák,“ řekl jsem mimoděk a dál Viktorii líbal. „Ajťák jo?“ „No, ale je dobrej. Myslím, že byste se k sobě hodili.“ Viktorie se zvedla, oblékla do županu a odešla do kuchyně si zapálit. Přišel jsem k ní zezadu a vjel rukou pod župánek. „A není von taky trochu divnej?“ „Je skvělej, Viktorie,“ řekl jsem. „Já se prostě nechci zase spálit.“ To už dokouřila. Zavřela oči a nechala mě, abych si s ní hrál. Odešli jsme do ložnice, kde jsem ji pomiloval. „Mně se asi líbí,“ začala opět nejistě. „To je dobře. Ty se mu taky líbíš.“ Leželi jsme vedle sebe a hladili se. Zazvonil telefon, volal mi Tomáš. Zvedl jsem se a odešel do kuchyně. „Jsem u Viktorie, přijd. Bude ráda.“ řekl jsem. „Je to kamarádka,“ povídám. „Řešíme tu tebe, vole.“ „Vem nějakou láhev a přijď,“ ukončil jsem hovor. Vrátil jsem se k Viktorii. Už nebyla v posteli, ale seděla u plátna. Pozorně štětcem občas doladila místa, která se jí nezdála. „Přijde Tomáš.“ Pokračování v příštím čísle.