[ zdarma ] červen 2011
— téma — zpátky na stromy Když já to mám prostě jinak
»4 ____
www.kulturnipecka.cz [ zdarma ] březen 2011 design & technologie
K u lt u r n í
PECKA a lt e r n a t i v n í m ě s í č n í k
umění & galerie Vysvobození divokosti z pout změkčilé civilizace recenze výstavy
»6 ____ inscenace & divadlo
Scénografie a divadelní prostor Pražské Quadriennale
-
»11 ____
architektura & pknp Bez spolupráce architektura ztrácí význam
»12 ____ vydavatelství
téma: zpátky na stromy
[2]
kultura & názory
hlavní partneři
Jana Julínková _____________________________________
Krize je slovo skloňované ve všech pádech. Pracovní úřady praskají ve švech, zaměstnanci bez mrknutí oka denně odpracovávají několikahodinové přesčasy a číšníci si zvykají na stále menší spropitné. Strašák finanční krize stále obchází naše poklidné příbytky, a i když to chvíli vypadalo, že s novým rokem postupně zmizí jako černá pára nad spáleným hrncem, stále se nad námi, potvora jedna, převaluje ve formě těžkého bouřkového mraku. „Jsi blázen, teď, v době krize, dát výpověď!“, kroutí lidé hlavou nad neuváženými kroky svých známých. Vždyť doba je nejistá a vyplatí se přikrčit se. Aspoň vyčkat, zda z onoho mraku uhodí ničivý blesk, anebo ne.
„Krize je největší inspirace,“ vypadlo ze mě jednou při hovoru. Probíralo se téma, jestli je možné vytvořit něco na povel. Třeba hudbu. Když nadejde ten trýznivý moment, ve kterém na dveře klepe deadline čili česky uzávěrka a člověk nemá lautr žádný nápad. Toto téma už bylo zpracováno mnohokrát. Umělec, který najednou ztratí talent. Má pocit, a dost oprávněný, že už nic nevytvoří. Nebo nic, co by stálo za řeč, a otevírá se před ním chmurná vyhlídka žití s vlastní průměrností. Irská kapela Therapy? zpívala píseň o tom, že „Happy People Have no Stories“, Bohumil Hrabal sbíral po putykách historky blábolivých pantátů a zkrachovalých existencí a Virginia Woolfová ve svém pokoji ostřila tužku myšlenou na vlastní
smrt. Osobní neštěstí živí tvůrčího ducha. Ale lze tímto způsobem žít? S pocitem štěstí trýznivé touhy ustanou. Ideální je šťastně se zamilovat. A člověk si oddechne, chmury odletí jako hejno vyplašených hus. Na jak dlouho ale, než začneme znovu toužit po něčem, nacházejícím se kdesi za obzorem?
×
«
Za všechno může krize Michal, Michal, kozu píchal tiráž KULTURNÍ PECKA, ALTERNATIVNÍ MĚSÍČNÍK, www.kulturnipecka.cz
[email protected] MK ČR E 19310 ISSN 1804-2279 vydává media4free s.r.o. NAD TOPOLY 382/12, PRAHA 10 www.media4free.cz
[email protected] Inzertní oddělení
[email protected] Distribuční oddělení
[email protected] [email protected] HR oddělení
[email protected] šéfredaktor Lubor Čížek editor Jana Kneschke korektoři Hana Šnajdrová Kateřina Sigmundová ilustrátoři Zdeněk Zolnay Vojtěch Rada fotograf Alžběta Diringerová tisk GRAFOKON TISKÁRNA s.r.o. ilustrace na obálce Vojtěch Rada ročník II, [18] červen 2011 vychází 1. 6. 2011
Michal je píchač z povolání! Ale bacha, není to pornoherec! Pracuje jako piercer v legendárním pražském tetovacím a piercingovém studiu HELL.cz. V čem se liší piercer v HELLu od piercera v jiném studiu? V HELLu bereme piercing nejen jako ozdobu, ale jako podstatnou součást tělesných modifikací. Pořád se rozvíjíme, zlepšujeme, vychytáváme nové materiály. Naše dlouholetá snaha vytvořit z piercingu víc než jen píchanec se daří! Kolik jsi vlastně napíchal piercingů? Od počátku existence HELLu jsme mohli napíchat přes 10 000 kousků. Podle mě je 7 500 mých. A to jsem samozřejmě píchal i předtím. Ale i kdyby bylo mých třeba jen
To ale vůbec není vhodné! Pupík se hojí skoro rok, navíc v létě hojení komplikuje teplo, pot a prach. Ani koupání nepřipadá v úvahu. Proto je lepší dlouho se hojící piercy (pupík, bradavky a některé genitály) nechat na podzim. Naopak piercingy obličeje nebo uší nejsou problém. Prostě si v bazénu nenamáčíte hlavu a je to.
5 000 piercingů, pořád jsem toho napíchal rozhodně nejvíc v celé republice. Hahaha! Co pícháš nejradši? Nejradši mám neobvyklé piercingy. A septum (nosní přepážka), to je piercing number one! Jsme s tím píchaným tváří v tvář, to je přímá energie! Teď v létě chodí slečny a chtějí piercing pupíku. Rychle, rychle, aby měly ozdobu do plavek.
A co ty v létě na koupáku? Zírají na tebe lidi? No jo, lidi docela koukají. Prohlíží si piercingy, tetování, ozdobné jizvy a zajímá je, jaký to má význam a smysl. Je fajn pozorovat, jak se s tím společnost pomalu ale jistě srovnává. Ale samozřejmě se najdou tací, kteří se mocně pohoršují nad tím, jak vypadám. Ale to je jejich problém. Takže barevnému životu zdar! ___ Mascha Dudu
kultura zadarmo nebo
kulturní pecka přidejte se k nám na facebooku, komentujte, sdílejte
[3]
kultura & názory
[4]
design & technologie — téma — zpátky na stromy
____________________________________ Jana Kneschke ____________________________________
pár dny na lavičce v parku a moje první myšlenka se týkala výše inteligence autora tohoto zajisté společensky prospěšného sdělení.
v čase, zakoupit stateček s políčkem a v potu tváře jíst svůj chléb? Či své ecyklace. spoluobčany poučovat o ekologickém Zodpovědnost. způsobu života, jezdit v pražských Životní prostředí. ulicích na kole, nosit oblečení zásadně Mám pocit, že snaha dnešní společ- z bio bavlny a tleskat poslední přehlídSlyším je na nosti po trvalé udržitelnosti se stává každém rohu, ce Vivienne Westwood? Nebo prostě zcela neudržitelnou. Z dobře míněné koukají na stačí podle svého uvážení třídit odpad, recyklace, lokální produkce a bio výro- nejezdit autem, když nemusím a tromě z každých novin. Jsem by se stal další z výnosných byznysů. bombardována výzvami chu se omezit v jídle, nákupech všeho, a připadám si jak malé dítě. „Třídit Slova, kterým se dalo věřit, jsou opět co nepotřebuji ale bláhově chci a sem vyprázdněná. Kudy vede cesta? Mám tam podat ruku těm, kteří kolem mne jsme se už naučili, teď budeme se, já městem zpovykaná, vrátit zpět recyklovat,“ přečetla jsem si před pomoc viditelně potřebují?
R
Když já to mám prostě jinak ____________________________________ Petra Fuksová ____________________________________
M
arkéta Mazlová, studentka oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ pedagogické fakulty v Praze, má trošku jiné zájmy, než je pro dvaadvacetileté slečny běžné. Věnuje se lektorování kojeneckého plavání, díky kterému se od roku 2006 postupně dostala k masážím dětí a kojenců, přírodní kosmetice a zdravějšímu náhledu na možnosti stravování. Příležitostně se účastní seminářů
týkajících se waldorfské pedagogiky a v neposlední řadě by ráda dosáhla vzdělání eurytmického. Co je vlastně eurytmie? Eurytmii je docela složité popsat slovy, když ji člověk nikdy neviděl a v Čechách je možností zatím poměrně málo – pokud pominu, že je vyučovacím předmětem na waldorfských školách. Eurytmie je mladé umění, velmi souvisí s mluveným slovem, ale také s hudbou. Pomocí gest se snažíme například vyjádřit to, co se projevuje v řeči – jinou kvalitu mají samohlásky a jinou souhlásky. A právě tento rozdíl může eurytmista zohlednit. V hudbě se dá pracovat s tóny, jednotlivými
intervaly... Eurytmie může divákovi připomínat tanec, ale liší se tím, že ztvárněná gesta mají určitou zákonitost vyplývající z různých aspektů ať už řeči nebo hudby. Ve svém počátku vznikla jako čistě jevištní umění, ale dnes má i mnoho dalších podob – pedagogickou, podnikovou a sociální a v neposlední řadě léčebnou. Na eurytmii je úžasné především to, že ji mohou dělat děti už od předškolního věku, stejně tak i lidé kolem 75 let. Pokud by někoho eurytmie zajímala, jak se k ní může dostat? Seminářů pro veřejnost je u nás zatím jak šafránu. Mnohé z nich pořádala a pořádá Hanka Giteva. Bára Forbaková, další vynikající eurytmist-
×
foto: Alžběta Diringerová
Ze stromů jsou ty nejlepší vyhlídky
Odpověď si najdete každý sám a dost pravděpodobně takovou, kterou jsem nepopsala. Což je dobře. Vlastně je to víc než dobře. Je to skvělé, protože přesně tak je možné změnit to, co se nelíbí. Dělat si věci po svém je podlé mého zatím nejúčinnější lék na apokalyptické vize světa bez ropy, bez včel či plný různých epidemií. Vlny strachu, které nás zaplavují každý den ze všech možných médií, ochromují myšlení a lidem očkují nesmyslné obavy o vlastní existenci. Ke které stačí tak málo a zároveň tak mnoho. Poznat vlastní hranice a najít v sobě skromnost a pokoru, která strachu nedovolí do duše vstoupit. Třeba zjistíte, že vám stačí jen 20 % současného příjmu. Nebo že dokážete něco, na co jste dosud nepomysleli. A že vlastně není třeba se vracet na stromy. Že se jen stačí dívat dopředu s otevřenou myslí. Cesta z lesa vede. A i v lese svítí slunce.
ka, bude od září pořádat semináře pro veřejnost v prostorách Waldorfského lycea na Opatově. Pokud by někdo chtěl vidět uměleckou eurytmii, má tu možnost v podání skupiny Theodora. Eurytmistky pracují na různých básních a skladbách, nejnovější je asi zpracování balady Zlatý kolovrat od K. J. Erbena – byla znovu představena při příležitosti ukončení dálkového vzdělávání jedné studentky. Další výjimečnou možností je závěrečné vystoupení studentů 4. ročníku denního studia eurytmie z Norimberku. Proběhne v pátek 10. června 2011 od 19 hodin v Obci křesťanů v Praze. Ukončení studia eurytmie je tedy možné nějakým titulem?
[5]
— téma — zpátky na stromy
úvodník
Státem uznávaným titulem obvykle ne – tato možnost je momentálně myslím asi jen ve čtyřech eurytmických školách v Evropě. Nejznámějším místem, kde lze eurytmii studovat jako vysokoškolský obor zakončený titulem Mgr., je Alfter bei Bonn. Pětileté dálkové studium, na jehož cestu jsem se vydala já, je ukončeno diplomem naší mentorské školy v Norimberku.
epochové výuce vyhrazen delší čas než v tradičních školách. Myslím si, že je moudré mít více prostoru se s látkou sžít a ne jenom okrajově seznámit. Jedním z dalších principů je například ten, že se učitel nesnaží formovat žáka k obrazu svému. Snaží se dítěti dát dostatek podnětů pro jeho vlastní všestranný rozvoj. Samozřejmě, že i v tradičním školství se náhled na dítě v poslední době proměňuje, ale ve waldorfské pedagogice je tento pohled Zmiňovala jsi se o waldorfské běžnou praxí bezmála sto let. Neklade škole. Co to přesně je a jak jsi se se zde stejně jako i v jiných alternativk ní dostala? ních školách přehnaný důraz pouze Díky práci v Baby clubu Plaváček. na intelektuální stránku osobnosti. Ve čtvrtém ročníku na gymplu jsem se Neméně důležitý je i rozvoj umělecký. od jedné lektorky na bazéně dozvěděla Tohle je ale jen střípek toho, s čím o seminářích s waldorfskou pedagowaldorfská pedagogika pracuje. gikou. Víkendová Waldorfská škola pro dospělé se konala na Ekofarmě ve Jak se mohou lidé k waldorfské Ctiboři. Semináři nás provázela přede- škole dostat, ať už by zde rádi vším Iva Bečvářová, zkušená učitelka učili nebo nechali studovat své z jinonické základní waldorfské školy. děti? Po prvním víkendu jsem odjížděla Aby se člověk stal waldorfským domů s pláčem, nechápala jsem, proč učitelem, měl by absolvovat tříletý to nemůže podobně fungovat na waldorfský seminář. U nás je tato běžných školách. Bylo to snad poprvé, možnost z toho, co vím, u Ing. Dr. kdy jsem měla pocit, že být ve škole Tomáše Zuzáka nebo při Akademii může být smysluplné. Zpátky do výu- Sociálního umění TABOR. Další ky na gympl se mi nechtělo. Forma, podněty k této tematice jsou ve jakou fungoval, mě moc neobohacova- čtvrtletníku Člověk a výchova. Děti la. Když si vzpomenu na hodiny děje- v ČR mohou chodit jak do mateřské, pisu, kdy vyučující zkouší studenta základní, tak i střední waldorfské a ten mu odříká slovo od slova látku školy. ze sešitu… to nepovažuji za tvořivou a jakkoliv rozvíjející činnost. Jak se díváš na to, že být přírodní je v současnosti určitým trendem? V čem konkrétně se waldorfská Myslím, že mnozí z nás jsme pedagogika liší od tradiční? pochopili, že by bylo fajn přírodu tolik Má mnohá specifika – třeba to, nedrancovat a třeba se zamyslet nad že od první třídy mají děti předmětím, jestli bychom nemohli některé ty jako je eurytmie nebo kreslení věci začít dělat jinak a možná lépe, forem. Pro hlavní předměty je v tzv. šetrněji vůči přírodě i sobě samým.
Šetrněji vůči sobě samým? Co tím myslíš? Třeba přírodní kosmetiku. O ní jsem se dozvěděla při masážích dětí na bazéně, které jsou běžnou součástí jedné lekce v BC Plaváček. S touto velmi jemnou dotekovou technikou je v ČR spojeno především jméno Jany Hašplové, od které jsme načerpaly mnoho znalostí ať už ohledně masáží, ale i aromaterapie, čínské medicíny... A právě při masážích jsme používali přírodní rostlinné oleje, éterické oleje... Máš nějaké doporučení pro ty, kteří chtějí žít v souladu s přírodou? Každý jsme jiný a na věci se díváme z různých úhlů pohledu. Kdyby člověk chtěl něco měnit, může třeba začít od oblasti, která ho zajímá. Kdo rád při vaření používá čerstvé bylinky, může ho zaujmou aromaterapie… Kdo nechce dlouhodobě polykat alopatické léky, může se poohlédnou po homeopatii, souvislostech toho, proč je vůbec nemocný – průvodcem by mu pak mohla být čínská nebo antroposofická medicína. Těch cest je, myslím, celá řada. V určitou chvíli pak člověk začne potkávat při různých setkáních stejné lidi a zjistí, že vlastně všechno se vším souvisí a je nějak propojené. … Tobě se to opravdu dost propojilo a především rozvětvilo. Na tom asi něco bude. Ale není to tak, že bych se jednoho dne probudila a řekla si „bude ze mě přírodní žena“. Tohle všechno vznikalo postupně. A setkání s různými lidmi mě vždy posunulo na mé cestě o kousek dál.
×
Uvedu pouze několik citací z úst Františka Koukolíka z pořadu České televize Jádro. Tento díl, ve kterém mluví o ekologické šlápotě, mě obzvláště zaujal pro svojí syrovost a přímočarost. „Problémem je, že kolem roku 1985 dosáhla ekologická šlápota horní mez. Druh homo sapiens sapiens začal spotřebovávat víc, než je planeta schopna obnovit, a vytvářet víc odpadů, než je schopna vstřebat.“ „Ekologickou šlápotu můžeme považovat za obětinu něčeho, čemu se dá říct „zlaté tele“ hospodářského růstu, prosperity a spotřeby. Je měřítkem rychlosti, se kterou náš druh řeže větev, na níž sedí.“ „Jako druh máme pouze dvě možnosti. Buď necháme běžet věci, jak jsou, nebo se pokusíme uvést svět do rovnovážného stavu. Poběží-li věci, jak jsou, narazíme na ekologické limity například v podobě pitné vody, energie a dalších zdrojů.“ ___ Lubor Čížek šéfredaktor
na okraji
WFMU
Baví vás poslouchat rádio? Tím myslím i všechny znělky a reklamy, opakující se hity sezóny, nesmyslné moderátorské plácání. Já rádio poslouchám. Momentálně už několik měsíců se na vrcholku žebříčku drží newyorské WFMU. Je to jedna z nejstarších internetových stanic, a také jedno z nejstarších freeform rádií. Freeform rádio nemá playlist, a moderátor či DJ tak může pouštět, co se mu zlíbí. Takové pořady sice najdete i na pražském Rádiu 1, nicméně na WFMU.org si můžu pustit starší seance s oblíbeným moderátorem, probrat se archivem a také hudbu stáhnout. Legálně. P. S.: Jestli vám to ještě nedošlo, tak tohle je promo článek, který vznikl z mé křišťálově čisté lásky k divné hudbě. P. P. S.: Rádio je vůbec zajímavé médium. Nutí nás vypnout oči a soustředit se ušima, což nám audiovizuální ataky televizního a virtuálního prostředí téměř znemožňují. Zkusili jste někdy vnímat svoje okolí jenom ušima? ___ Jana Kneschke
[6]
umění & galerie
Růžena (příběh malířky Růženy Zátkové) Císařská konírna Pražský hrad, Praha 1 8. 4.–31. 7. po–ne 10:00–18:00 130 Kč _____________________________ Sylva Francová: Diváci Galerie Chodovská tvrz – malá galerie Ledvinova 9, Praha 4 út–ne 13:00–19:00 13. 5.–16. 6. 60 / 30 Kč / rodinné vstupné 120 Kč _____________________________ Jiné hlasy, jiné pokoje Galerie Chodovská tvrz Ledvinova 9, Praha 4 13. 5.–26. 6. út–ne 13:00-19:00 60 / 30 Kč / rodinné vstupné 120 Kč _____________________________ Já, bezesporu Galerie Rudolfinum Alšovo nábřeží 12, Praha 1 16. 5.–14. 8. út, st, pá, so, ne 10:00–18:00 čt 10:00–20:00 120 / 70 Kč _____________________________ ŠKVÍRKA KE ŠTĚSTÍ / LOOPHOLE TO HAPINESS Centrum pro současné umění Futura Holečkova 49, Praha 5 24. 5–7. 8. st–ne 11:00–18:00 vstup zdarma _____________________________ NOW AND WOW: ZNOVUZROZENÍ MÓDNÍ FOTOGRAFIE Langhans galerie Praha Vodičkova 37, Praha 1 25. 5.–9. 7. út–ne 13:00–19:00 60 / 30 Kč _____________________________ Mladý obal 2011 Galerie CZECHDESIGN Vojtěšská 3, Praha 1 2. 6.–20. 6. po–pá 11:00–18:00 vstup zdarma _____________________________ Citace a interperetace Experimentální prostor ROXY/NOD Dlouhá 33, Praha 1 24. 6.–7. 8. po–ne 14:00–22:00 vstup zdarma
Vysvobození divokosti z pout změkčilé civilizace Alžběta Diringerová ____________________________________
znetvoření lidé. Tato smutná krása mne přiměla uvědomit si svou okud máte pocit, vlastní povrchnost. Pocit je o to silže vás obklopuje nější, když tuto expozici navštívíte česká upachtěnost jako poslední, plni proměnlivých a všudypřítomný barev, tvarů, obrazů a módních nevkus, výstava stylů. NOW and WOW Kurátor dále představuje dvě v Langhans Galerii pro vás bude série slavných fotografů: Roberta vysvobozením. Franka (1924) a Juergena Tellera (1964). Frank je znám předeŠvýcarský kurátor Walter Keller vším jako dokumentární fotograf velmi přítomným způsobem přináší s citlivým vnímáním a se smyslem prostředí módních blogů do galepro lehkou ironii. Jeho nejslavnější rijního prostoru. Místo fotografií sérií jsou Američané, ta také vyšla v prostoru potkáme zavěšené knižně. Proto je překvapivé vidět iPady, které si můžete sami ovládat jeho jméno a práci v souvislosti a pouštět si na nich slideshow s módní fotografií. Vystavená série jednotlivých bloggerů. Trochu jsem (1989–1997) působí velmi civilně si připadala, jako když klikám na a svým způsobem předjímá dobu – facebooku, a to je myslím pro dneš- Frankova estetika potírá klasické ní dobu příznačné. vnímání módní glamour fotografie, Keller tak stírá hranici mezi která v době vzniku tohoto souposvátným pocitem, jenž je spojen boru byla nejjednodušší možnou s pobytem ve svatyni umění – gale- formou, jak se v módní branži rií, a jakýmsi živočišným voyerisprosadit. mem, který se v nás probouzí, když Tellerova slavná série Go-Sees, surfujeme na internetu. Hranice kterou je možno si prohlédnout zcela mizí ve sklepení galerie, kde v knihovně Langhans od momentu jsou vystaveny dvě série – Lékařská otevření galerie, je tentokrát velmi fotografie z Japonska kolem roku nápaditě instalována zavěšením na 1900 ze sbírky Dr. Ikkaku Ocháno lankách. Způsob prezentace fotoa Spálená země, test jaderných grafií ve mně vyvolával neodbytný zbraní autora Meinrada Schadeho. pocit nepatřičnosti. Jako bych se Na fotografiích ve skleněných ocitla v temné komoře, dívala se vitrínkách jsou s důstojností fotografovi přes rameno, sledovala a respektem zachyceni fyzicky práci jeho rukou – bez dovolení,
P
jako nezvaný host. Výstava velmi jemným a sofistikovaným způsobem probouzí zvíře, které je v každém z nás. A zároveň baví.
×
foto: Langhans Galerie Praha
servis galerie
Soutěž s langhans galerií
Soutěž s Orange Barem
Stačí správně odpovědět na otázku: Jaká módní značka je uvedena na plakátu výstavy NOW AND WOW: ZNOVUZROZENÍ MÓDNÍ FOTOGRAFIE, která právě probíhá v Langhans Galerii Praha? a) Dior b) Versace c) Chanel d) Oscar de la Renta
Stačí správně odpovědět na otázku: Kolikáté narozeniny letos Orange Bar oslaví? a) Sedmé b) Osmé c) Deváté
Ve hře jsou 2× 2 vstupenky na výše zmíněnou výstavu. Odpověď zašlete na email
[email protected] a do předmětu uveďte langhans. Více informací a podrobná pravidla najdete na www.kulturnipecka.cz/soutez. Soutěž probíhá od 1. do 30. června 2011. 2 vstupenky Vyhrává 3. a 7. správná odpověď!
Ve hře je 4× poukázka do Orange Baru na 2× mojito. Odpověď zašlete na email
[email protected] a do předmětu uveďte Orange Bar. Více informací a podrobná pravidla najdete na www.kulturnipecka.cz/ soutez. Soutěž probíhá od 1. do 30. června 2011. poukázku Vyhrává 2., 4., 6. a 8. správná odpověď!
[7]
wwW.orangebar.cz
hudba & kluby
otevír ací doba: PO-NE 16-02
Nejstylovější koktejl bar v Praze zalistovaný v Michelin Guide HAŠTALSKÁ 15, PRAHA 1
přijďte do nodu na oběd... Otevírací doba: Po-Pá 09-02 So-Ne 13-02
FOOD-DRINKS-GALLERY-MUSIC
café
Dlouhá 33, praha 1 www.nodcafe.cz
[8]
hudba & kluby
STO ZVÍŘAT, ŠVIHADLO, CCTV ALLSTARS Žižkov sobě Parukářka, Praha 3 st 8. 6. 17:00 vstup zdarma _____________________________ DUB TURBULENCE Brain Damage (FR), Dub Artilery, Dread K, ... REGGAE DANCEHALL Babylon Rocker & Suppafly Cross club Plynární 23, Praha 8 st 8. 6. 20:00 do 21:00 60 / po 100 Kč _____________________________ CHINESE MAN Žižkov sobě Parukářka, Praha 3 čt 9. 6. 17:00 vstup zdarma _____________________________ Ora pro Nobis a Oldřich Janota Komunikační prostor Školská 28 Školská 28, Praha 1 – vstup průchodem čt 9. 6. 20:00 80 / 60 Kč _____________________________ MOTONOMÁDI – letní festival cestování s vůní benzínu Cross club Plynární 23, Praha 8 ne 12. 6. 20:00 vstup zdarma _____________________________ KRUCIPÜSK Palác Akropolis Kubelíkova 27, Praha 3 út 14. 6. 19:30 200 / 240 Kč _____________________________ From different points Komunikační prostor Školská 28 Školská 28, Praha 1 – vstup průchodem čt 16. 6. 20:00 80 / 60 Kč _____________________________ KLUBOVÁ NOC Orchestra, My name is Ann, Mikrokokoto, Alef Zero, DJs Ans, Rabit Cross club Plynární 23, Praha 8 čt 23. 6. 20:00 vstup zdarma _____________________________ UNITED FORCES OF DUB Jah Rueben Mystic (JAM/ UK), Digitron Soundsystem (CRO),United Forces of Dub, ... Cross club Plynární 23, Praha 8 so 25. 6. 20:00 do 21:00 50 Kč / po 80 Kč
Proč každý rok chodím na Pražské jaro? Jana Kneschke ____________________________________
Protože každý rok se v programu najde něco zajímavého. Letos to pro mě osobně jsou rozhodně dva večery. Ten, který naplnila Amadinda, se odehrál 17. května. Druhým je Heiner Goebbels 2. nebo 3.června. Tím třetím důvodem je možná rodinná tradice. Nebo skutečnost, že mě tyhle společenské rituály baví.
foto: Pražské jaro
servis kluby
Rituálem myslím vše počínaje výběrem programu, na který navazuje výběr večerních šatů, přes koupi programu a jasně předepsaný pohyb mezi řadami sedadel po potlesk a následné víno v baru s doprovodem. Baví mě malé kabelky, ultravysoké podpatky, krajkové rukavice a míra extravagance odpovídající danému koncertu či představení. Baví mě sedět nehnutě přes dvě hodiny a vstřebávat. A právě Pražské jaro mi dává šanci si tohle všechno vychutnat v jednom z nejkrásnějších období roku.
„nejlepší bubeníci na téhle straně Bali“ byli skutečně vynikající. Energické, soustředěné provedení skladeb jejich dlouhodobého spolupracovníka Johna Cage či české premiéry Mallet quartet Steve Reicha až po díla maďarských skladatelů, kterými byli György Ligeti či Aurél Holló (což je jeden z členů souboru) mi bylo čirou radostí. Čistě mužskou skupinu ozdobila mezzosopranistka Katalina Károlyi, zářila jako nádherný exotický květ, jenž svým hlasem vábí všechny, kdo mají uši otevřené. Přidávali třikrát. Skončili podobně jako začali, africkou etnickou hudbou, a kruh se tak příjemně uzavřel.
Amadinda Takže jsem se jednoho vlahého květnového večera objevila v sále Pražské konzervatoře. Amadinda,
Klasika není nudná Pokud se ovšem před ní neuzavřete a neodmítnete ji dříve, než by vám mohla cokoliv ukázat. Spousta mých
novinky na vinylu
PHONO NEWS
S novinkami na vinylových deskách z record shopu Phono.cz vás seznamuje DJ a moderátor Radia 1 Martin Mikuláš. Tomáš Dvořák Machinárium Soundtrack Minority Records 2011 Je to asi deset let, co se na české scéně objevil projekt Floex. Vydali krásné album, odehráli i pár pěkných živých koncertů – a slehla se po nich zem. Tvůrce projektu Tomáš Dvořák se mezitím věnoval svým audiovizuálním projektům a také soundtracku k počítačové hře Machinárium od Amanita design. Kdo se zkusil vžít do role malého robota i se zvukem, už tuší, co ho na desce čeká. Organická elektronicko-akustická hudba, kde
se prolínají zvukomalebné nálady dokreslující pocity robota a jeho úspěchů či neúspěchů v procházení labyrintem. Kdo hru nehrál, nevadí. Tento soundtrack se hodí i k našim životům v reálném machináriu. Album obsahuje také tři pohlednice s výjevy ze hry a kód k digitálnímu downloadu. Dikolson The bear is sleeping now Minority Records 2011 Machinárium na barevném vinylu bylo rozprodáno ještě před vydáním, ale LP projektu Dikolson je na červených vinylech zatím dost. Dikolson je alter ego Filipa Míška, kytaristy známé české indie kapely Khoiba. Kromě Khoiby se Filip věnoval v posledních letech také filmové hudbě, vytvořil
vrstevníků (kteří mají dnes už skoro všichni hypotéky, minimálně jedno dítě a někteří z nich i pravidelně berou prášky na čertvíco a tudíž je považuji za mnohem větší konzervativce než by si sami připustili) pozvedá obočí, jakmile se dozví, že jdu na Pražské jaro. Ale posuďte sami, nakolik je tenhle „klasický“ festival konzervativní, pokud uvádí autory jako jsou Milan Grygar (v provedení souboru MoEns), již zmiňovaný Heiner Goebbels, Kurt Weill či Janáčkovu Káťu Kabanovou v režii Roberta Wilsona. Můžete sice namítnout, že tato jména stojí po boku Philipa Glasse, Steva Reicha a Johna Cage a že se jedná o moderní vážnou hudbu. Ale popravdě – kolik z vás si pod pojmem klasika představí Rusalčinu árii k měsíci na nebi hlubokém či Beethovenovu Devátou s Ódou na radost?
×
soundtracky k filmům Restart (2005) a Day of the Dragon (2010) a dále hudbu k vizuálnímu a tanečnímu představení Indefinite Kingdom (Tokyo 2010) .Dosavadní zkušenosti zúročil ve svém projektu Dikolson, album vznikalo tři roky a patří k nejambicióznějším českým počinům letošního roku. Hocus Pocus 16 Pieces Onandon Records 2010 Začátkem května dorazili do Prahy představit své poslední album francouzští hiphopeři Hocus Pocus. Jedna z nejlepších živých hiphopových kapel předvedla opět prvotřídní živou show a přivezla nám také desky z vlastního labelu Onandon Records. Na vinylu si můžete pořídit nejen album, ale také tzv. DJ Tools, neboli desky plné beatů, samplů a hlášek, se kterými DJ kapely vyhrál světový šampionát v djingu DMC. Mix hiphopu, funku a jazzu s libozvučnou francouzštinou z gramce jen tak nesundáte.
[9]
hudba & kluby
Britské duo Jack Beats rozvibruje v červnu Roxy
co dělá a o čem přemýšlí...
S
VIBRATOR party v Roxy je to jako s vibrátorem – každý o něm slyšel, ale málokdo si ho skutečně vyzkoušel. Vibrator totiž není jen tak pro každého.
JACK BEATS
a hraje v Praze a v Berlíně a jakožto rezident této noci do Prahy pozval tak zvučná jména jako jsou DJ Zinc, Zombie Nation, Drop the Lime nebo Boy 8-Bit. S nasazenou laťkou rozhodně nejde dolů, tedy žádné „How low can you go“ se tu nekoná, i když možná zazní... Na červnovém vydání Vibratoru totiž tentokrát vystoupí rozverné britské duo JACK
VIBRATOR so 11. 6. 22:00 předprodej 150 Kč foto: ROXY 4×
Je-li Vibrator to pravé i pro vás si nejlépe ověříte, budete-li v sobotu večer na Radiu 1 poslouchat stejnojmenný pořad DJe Tvykse, nebo navštívíte-li stránky roxy.cz a thanksgodforvib.blogspot.com, kde najdete nejčerstvější hudební materiál všech zúčastněných. S Vibratorem zažijete pokaždé něco neotřelého a dobrodružného a nechat si takový zážitek ujít kvůli obavám z „něčeho nového“ by tedy byla sakra škoda! Konec dvojsmyslů – i když na tuhle party budete minimálně dva zbystřené smysly potřebovat – beaty vám totiž polezou ušima a oči budete valit na projekci VJe Quarka... ostatních smyslů se pro ten večer můžete bez obav „zbavit“. Party Vibrator vám tradičně přináší DJ TVYKS, který střídavě žije
BEATS! Beni G (Mixologists) a Plus One (Scratch Perverts) reprezentující novou vlnu britské taneční hudby, bohaté na basseline, dropy, zábavné acapelly a wobble. Jack Beats už mají na svědomí oficiální remixy pro umělce formátu Skreama, Big Boie, Boy 8-Bita La Roux nebo třeba Fake Blood, ale nespí na vavřínech! Koncem dubna na domovském labelu Cheap Thrills např. vydali zábavně „rozbublaný“ singl All night. Svůj set si v sobotu 11. června vystřihne i stále populárnější producent a DJ ze Slovenska, BAD MOJO, který pouští velmi taneční věci ve stylu fidget house. A aby těch „nóvostí“ nebylo v Roxy náhodou málo, nadupanou sestavu doplní duo TEN TEN, šikovní studeni uměleckých škol elektronickou muzikou (a Tvyksovými party) odkojení. Tvorbu všech zmíněných účinkujících najdete na soundcloud.com – pro lepší účinek Vibratoru tedy doporučujeme tenhle žhavý materiál řádně nastudovat!
DJ TVYKS
BAD MOJO
TEN TEN
malíř Evžen Šimera
Asi se trochu budu vracet, více přemýšlet o tom, co jsem udělal a jestli jsem to udělal správně. Nejspíš si asi některé věci budu vyčítat. Nerad spěchám a dělám několik věcí najednou, právě teď ale probíhá více výstav (Galerie Zdeněk Sklenář, PRAGUEBIENNALE 5, Galerie XXL, Wannieck galerie, Galerie mladých), kde mám věci a na každou akci jsem se snažil vytvořit specifickou novou věc. Nechci energii, kterou do toho vkládám, ředit, takže jsem fungoval i na energetický dluh. Navíc s Ondřejem Brodym a Jitkou Mikulicovou plánujeme brzy otevřít projekt ScholasticA, kde se budeme snažit představit naši vizi vzdělání současného i klasického umění na úrovni, kterou preferujeme. Rozhodně si ale nestěžuji, jsem šťastný a vděčný za situace, které se dějí. Jen se těším na poležení v lese na chladném mechu. ___ připravil Josef Švejda inzerce
PARAMORE /US/ PENDULUM /AUS/ MY CHEMICAL ROMANCE /US/ BULLET FOR MY VALENTINE /UK/
THE STREETS /UK/ SUM 41 /CAN/ WHITE LIES /UK/ DIGITALISM /DE/
WWW.ROCKFORPEOPLE.CZ
BEATSTEAKS /DE/ THE WOMBATS /UK/
inscenace & divadlo
[ 10 ]
servis divadlo
Vášeň tonoucí v alkoholové melancholii
Česká válka Divadlo Na zábradlí Anenské nám. 5, Praha 1 út 7., st 15. a st 22. 6. 19:00 informace o vstupenkách v pokladně _____________________________ My funny games Divadlo Disk Karlova 26, Praha 1 pá 10.,so 11., ne 12., po 13. a út 14. 6. 19:30 120 / 90 Kč _____________________________ Teatr Novogo Fronta: Phantomysteria náměstí Jiřího z Poděbrad ne 12. 6. 21:00 vstup zdarma _____________________________ Geisslers Hoffcomoedianten: Pražské legendy Žižkovská TV věž po 13. 6. 18:00 a 20:00 vstup zdarma _____________________________ Farma v jeskyni: Čekárna teatro NoD Experimentální prostor ROXY/NOD Dlouhá 33, Praha 1 čt 16. a pá 17. 6. 20:00 150 / 250 Kč _____________________________ In a flash of lightning (v rámci PQ) Divadlo Archa Na Poříčí 26, Praha 1 čt 16. a so 18. 6. 22:00 200 / 150 Kč _____________________________ Já tady, ty tam (v rámci PQ) Alfred ve dvoře Františka Křížka 36, Praha 7 ne 19. a po 20. 6. 20:00 200 / 100 Kč _____________________________ Tanec přes plot Divadlo Archa Na Poříčí 26, Praha 1 út 21. 6. 20:00 190 / 120 Kč _____________________________ Počítání oveček aneb Uspávání hadů Strašnické divadlo Solidarity 1986/53, Praha 10 st 22. 6. 19:30 100 / 80 Kč _____________________________ Podzemní blues Divadlo Komedie Jungmannova 1, Praha 1 so 25., po 27. a út 28. 6. 20:00 informace o vstupenkách v pokladně
Barbora Ortová ____________________________________
podnikateli. Hlavní z nich, židovský obchodník Abrahám Vengerovič (Boris Farkaš), jemuž režisér rozšířil prostor, zde bravurně a ironicky cituje slavný Shylockův monolog z Shakespearova Kupce benátského, jímž poukazuje na latentní antisemitismus. Parodicky se stylizuje do předsudečného stereotypu lichvářského žida a touto dobře zvládnutou rolí omlouvá své mafiánské praktiky.
nost a ješitně se předvádí před ženami, později už jen hlouběji a hlouběji Oceňovaná bratislavská Astorka upadá do beznaděje, sebepohrdání Korzo '90 již podeváté zavítala do a naprostého vyčerpání. Ve třetím Švandova divadla na Smíchově. dějství se se zanedbaným zevnějškem Tentokrát pražským divákům bezmocně válí v hromadě špinavého představila inscenaci Čechovova prádla, nemaje sílu vstát natož odejít Platonova v úpravě a režii se Sofií, na konci je pak duševní choRomana Poláka, která byla robou zcela přemožen. v kategoriích Kostýmy (Karola O nic šťastnější však nejsou ani Cermak-Šimáková) a Herečka ženské hrdinky. Vdova po generálovi, (Szidi Tóbiás) nominovaná na hrdá Anna Vojnická (Szidi Tóbiás), se slovenskou divadelní cenu Doska. Horko a hadry jako symbol mění v alkoholem nasáklou trosku. rozkladu Sofia (Rebeka Poláková) v závěru Drama Platonov napsal velmi Sytě oranžová, jednoduchá scéna křečovitě svírá kufry, do poslední mladý (sedmnáctiletý až dvacetiletý) Toma Cillera znázorňuje všudypříchvíle se odmítá vzdát nového života Anton Pavlovič Čechov jako svůj dra- tomné horko, jemuž nelze uniknout. s Platonovem, který ji má zachránit matický debut. Na jevišti bylo poprvé Je totiž parný letní den, za posuvnýz marasmu, v němž uvízla. Když uvedeno až po autorově smrti. Přesto mi dveřmi rostou slunečnice a nemizjišťuje, že její milenec není žádného se už v něm objevují motivy příznačlosrdný žár nepřichází jen z venku kroku schopen (a to doslova), vystřelí né pro Čechovova pozdější a zralejší – nešťastné, vášní sužované duše na něj, ale není to akt vášně ani díla: tragikomické postavy, jež se utá- zoufalých hrdinů spaluje i zevnitř. nenávisti, spíš vyjádření bezmocné pějí v depresi, postupný úpadek vesA v pravém rohu stojí replika beznadějné apatie. nických šlechticů – statkářů, jejichž sochy Michelangela Pistoletta (tvůrce Po celé čtvrté dějství Vengerovič pozici nemilosrdně vytlačuje nová, stylu arte povera, který v sobě propo- s druhým podnikatelem Burgerem dravější kupecká vrstva, zbraň, z níž juje klasické symboly se současnými), (Marián Labuda ml.), kteří v dražbě musí na konci nevyhnutelně zaznít Zlatá Venuše z hadrů, odvrácená koupili statek, sklízejí do velkých výstřel, všudypřítomné existenciálnahá žena, za níž se kupí hora starého pytlů rozházené prádlo. Pečlivě ní dusno a marná touha po novém šatstva. Hadry se od druhého dějství vybírají černé a bílé, barevné zůstává životě, který stejně nepřijde… rozlezou po celém hracím prostoru. poházené po jevišti. Zneklidňuje je Roman Polák provedl razantní škr- Venuše je nejprve na znamení studu snad svou nejednoznačností? ty v textu, vypustil některé z postav zahalena do černého pláště a ve (chybí i Platonovův myšlenkový čtvrtém dějství spoutána provazy. Pro Anton Pavlovič Čechov: Platonov protivník, student Izák Vengerovič), lásku zde není místo. Krása postupně Astorka Korzo '90 překlad: Dana Lehutová děj časově posunul k přítomnosti tone v destrukci, špíně a šílenství. úprava a režie: Roman Polák a záměrně odboural ruský kolorit. dramaturgie: Andrea Domeová Nic než deprese Platonov se tak odehrává teď a tady scéna: Tom Ciller Juraj Kemka hraje Michaila – anebo kdekoliv… Čechovovi (anti) kostýmy: Karola Cermak-Šimáková Platonova, variantu dona Juana, hrdinové se proměnili v současné hudba: Oskar Rózsa typy. Planě filosofující ruskou šlechtu jako studii člověka, u něhož propuká depresivní onemocnění. Zatímco na nahradili nepraktičtí intelektuálové Fotky z představení najdete na začátku i přes znatelnou únavu ještě a mladí hejsci posedlí sexem a drowww.kulturnipecka.cz. nesmlouvavě glosuje okolní společgami, zcela bezbranní před tvrdými
Norské moře bude omývat NoD Tereza Přibylová ____________________________________
Vydejte se 2. června od 20 hodin na cestu po boku námořního kapitána v Indickém oceánu za druhé světové války a poslechněte příběh Elly, mladé norské rybářky. Před necelými dvěma lety, v listopadu 2009, se osm umělců z mezinárodní divadelní společnosti New International Encounter New (NIE) vydalo na palubě nákladní lodi na 3500 mil dlouhou cestu přes Atlantický oceán z Francie do Guadeloupe. Se Sjónem, islandským spisovatelem, prozaikem a básníkem (textařem mnoha nejznámějších melodií pro Björk a vítězem Literární ceny Severské rady v roce 2005 za román
Syn stínu) NIE vytvořilo zcela nové epické představení, které je věnováno velkolepé energii a síle moře. Spolu se Sjónem prozkoumává NIE příběhy a mýty, námořní písně a dopisy z domova. Herci rozostřují tenkou hranici mezi skutečností a fikcí a představení zkoumá energii a sílu moře jak z velmi epického, tak i velmi osobního pohledu – vše inspirováno cestou NIE okolo poloviny našeho světa. Představení Moře – Tales from a Sea Journey mělo premiéru 13. ledna 2011 v Dramatikkens hus v Oslu a na letošním turné postupně zavítá do Norska, Anglie, Srbska, Chorvatska, Polska, České republiky, Rakouska, Turecka, Dánska, Itálie a Finska. Mezinárodní divadlo NIE spojuje divadelníky z různých zemí, různého
původu a tradic v práci na autorských představeních vycházejících ze současných příběhů. V souboru působí kromě českých umělců i umělci z Norska, Anglie, Dánska, Španělska, Francie a Belgie. Hrou s jazykem a kombinováním stylů a tradic vytvoří NIE svůj vlastní divadelní jazyk. Užívají různých divadelních metod – vyprávění, klauniády, animace, hudby, zpěvu, choru, komedie dell’arte. Pracují na současných evropských příbězích ve více jazycích ve snaze tvořit divadlo pro Evropu našich dnů. NIE TEATER (Norway) – Moře: Tales from a Sea Journey Experimentální prostor ROXY/NOD Dlouhá 33 po 2. 6. 20:00 www.nie-theatre.com
[ 11 ]
inscenace & divadlo
foto: PQ
Scénografie a divadelní prostor Pražské Quadriennale
Barbora Klárová ____________________________________
ný požár v budově holešovického Výstaviště (kde se odehrávaly a letošním předešlé ročníky Quadriennale) 12. ročníku byl impulzem pro nalezení jiných mezinárodní objektů a rozmístění jednotlivých přehlídky částí výstavy na několika místech zaměřené na Prahy. Hlavním výstavním prostorem výtvarnou bude Veletržní palác, kde návštěvníci složku současného divadla najdou hlavní Sekci zemí a regionů a performing arts očekávají PQ (na které se představí více než 60 pořadatelé účast čtyřiceti tisíců zemí), nevšední výstavu Extrémní diváků a návštěvníků. Program je kostým, inspirativní Studentskou skutečně bohatý a při procházce sekci, program přednášek, debat hlavním městem se připomíná a prezentací Talks a kromě dalšího takřka na každém kroku. i kreativní program pro děti PQ dětem. Piazzettu Národního divadla Spektákl mimo divadlo bude okupovat již zmíněná venkovní Náročná interakce Na jedenáct dní (16.–26. 6.) se živá výstava Intersekce, Nová scéna PQ se letos sice snaží především zásluhou desítek domácích a zahraNárodního divadla se chystá hostit aktivně zapojit diváka a oslovit ničních umělců promění několik sekci Světlo a zvuk. Na půdě DAMU širokou veřejnost, pochopení uměprostor, budov a veřejných prostran- leckého záměru ale nemusí být vždy najdete stanoviště vzdělávacího ství na přehlídku toho nejlepšího, co jednoduché. „Idea je taková, že divák, projektu Scenofest a v prostorách může současná scénografie a vůbec Pražské křižovatky (kostel sv. Anny) který projde celým tím labyrintem, výtvarné ztvárnění divadelního pro- bude vlastně trochu zmaten. Nedose uskuteční výstava architektonické storu nabídnout. Odborné veřejnosti stane totiž jasnou definici toho, co sekce. PQ návštěvníky ale i náhodné je tato událost již tradičním svátkem je performance, ale řekne si: ‚Aha, chodce a turisty osloví na mnohých a místem inspirace světových tvůrců performance (divadlo) může být dalších místech Prahy, a to i mimo vždy jednou za čtyři roky. Není proto cokoliv,’“ představuje pořadatelský její centrum. „Některé umělecké divu, že je dvanáctý ročník vyhlížen projekty byly připravované přímo záměr Sodja Lotker, umělecká ředis takovou nedočkavostí. Organizátoři telka PQ. Interakci s vystavovanými pro pražské ulice a náměstí, často mají tentokrát připravena mnohá projekty by si návštěvníci neměli oživení programu a novinky v pojetí malovat příliš jednostranně. Často celé akce. půjde i o tzv. mentální interakci, kdy Jedním z cílů letošního Pražského na člověka nic nehouká a nebliká, Quadriennale je dokázat vzrůstající ale pro vtažení do situace je potřeba význam scénografie i mimo divadelní investovat jistou dávku představivosprostor – v rámci vizuálního umění, ti, pochopení nebo vlastní interprearchitektury, módy či video artu. tace. Pak teprve může začít fungovat Mezi akcentované v tomto směru dialog a investovaná energie se patří projekt Intersekce. Na piazzettě bohatě vrátí. Národního divadla vyroste třicet boxů, ve kterých se budou neustále Kde všude PQ bude odehrávat divadelní nebo výtvarná Další netradiční snahou organipředstavení. Přibližně polovina ze zátorů PQ je představení scénogravšech těchto krabic v sobě bude fického konceptu mimo divadelní skrývat živého umělce, tanečníka, prostředí. „Chceme přivést divadlo choreografa. blíž k lidem, vyvést ho z divadelní Známý choreograf Josef Nadj budovy a umožnit divákovi zažít ho dokonce jeden z boxů využije jako jinak,“ říká Sodja Lotker. Nešťastvizualizace: Studio Oren Sagiv
N
místo svého přechodného bydliště po dobu trvání PQ. Kromě něj se na akci, jež by vydala na samotný festival, podílejí věhlasní umělci či soubory jako zřejmě nejvýznamnější současná scénografka a spolupracovnice režiséra Christopha Marthalera Anna Viebrock, tvůrčí dvojice Ilya a Emilia Kabakovovi, soubory Societas Raffaello Sanzio v čele s obdivovaným Romeem Castelluccim či Abbey Theatre, výtvarníci Josef Bolf a Nathaniel Mellors. Mimochodem – mnohé akce počítají i se zapojením nejširší veřejnosti.
dost neznámá místa, takže i turista může jejich prostřednictvím poznat a objevit Prahu jiným než běžným způsobem. Chtěli bychom, aby Praha ožila kulturou podobně jako Benátky během Bienále,“ představuje vize organizátorů Daniela Pařízková, výkonná ředitelka PQ. Velkou výhodou PQ je jeho vlastní obsah. Na každý ročník přiláká do Prahy zahraniční experty i publikum, protože výstava výtvarné složky divadelního umění je z podstaty jazykově bezbariérová. Že je bezbariérová i co do věku návštěvníků, míry znalostí z oboru a dalších aspektů, se přijďte přesvědčit během druhé poloviny června na 12. ročník Pražského Quadriennale. Pražské Quadriennale 16.–26. 6. 2011 Pražské Quadriennale pořádá Ministerstvo kultury ČR a je realizováno Institutem umění – Divadelním ústavem. Přesná místa konání jednotlivých akcí a více informací včetně vstupného a otevírací doby najdete na www.pq.cz.
[ 12 ]
film & kino
texty o architektuře 2006 — 2009
Dialog Davida Mareše a Martina Matisky s Ladislavem Lábusem: Není to konfrontace, spíš sounáležitost
junioři
Mareš: Shodli jsme se s Martinem, že praxi u vás cítíme jako významnou součást vzdělání. Já musím říct, že většinu věcí, které jsem se naučil, jsem získal během těch pěti let u vás, ne ve škole. Tam mě spíš ovlivnilo složení spolužáků.
matadoři
Lábus: Když jsem vás vyzval k účasti na 24 hodinách, nedělal jsem v tom velký rozdíl, zda jsem vás přímo učil či nikoli – žák se může brát ve dvou významech. Mareš: Kdy jste začal učit?
Prof. Ing.arch. Ladislav Lábus (*1951) absolvoval v roce 1976 obor architektura na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Až do roku 1991 byl zaměstnán v Projektovém ústavu hlavního města Prahy v ateliéru Delta, kde řadu let spolupracoval s Alenou Šrámkovou. V roce 1991 založil vlastní ateliér Lábus AA. Mezi významné realizace patří Obchodní centrum Lužiny (s A. Šrámkovou, 1991), dům s pečovatelskou službou Vyšehrad v Českém Krumlově (1998), vily ve Vonoklasech (1999), Roudnici nad Labem (2001) či Nespekách (2008). Rekonstruoval palác Langhans (2002), Jízdárnu Pražského hradu (2007) nebo Edisonovu transformační stanici v Praze (2008). Mezi nejnovější realizace patří Hotel Karlov v Benešově (s ateliérem K2, 2008) a bytové domy na Hanspaulce (2009). Od roku 1990 vede ateliér na FA ČVUT v Praze, v roce 2002 byl jmenován profesorem.
Matiska: Když jsem přišel do vašeho ateliéru, tak to vedení bylo takové nepřímé, jiné, než jsem byl zvyklý. Neříkal jste, jak se mají věci dělat, byla to spíš... nechci říct diskuse, protože to slovo není adekvátní situaci, ale možná komentování. Komentování jednotlivých postupů při práci. Někdy to spočívalo i v nekomentování a zvyknout si na to bylo občas drsné, ale člověka to možná motivovalo k vlastnímu přemýšlení. Museli jsme se naučit v tom orientovat. Nemluvil jste nám do konceptu, neříkal, jak to má přesně vypadat. Já rád vzpomínám na svou první konzultaci, která následovala po několikatýdenní práci na urbanistickém projektu. Několik minut jsme mluvili a odpověď byla ,,hm“ a odchod k jiným studentům. Ale taky to něco znamenalo, nějak jsme se s tím museli do příštího týdne poprat. Musím říct, že mě tento přístup hodně stimuloval, i když to asi nebylo každému příjemné. Mě
3 ale tahle nepřímá komunikace začala bavit. Nevím, jestli to tak děláte ještě teď, už uplynulo hodně času. Lábus: To opravdu skončilo jen tím hm? To vypadá, že už to je poněkolikáté převyprávěné. Asi se to změnilo, možná někdy mluvím při konzultacích až moc. Částečně šlo o snahu vyvolat pocit tvůrčí svobody, ale ve skutečnosti jsem to někam směřoval. Například u projektu sídliště Bohnice jsem se snažil zbavit vás potřeby zásadně měnit charakter čtvrti na tehdy preferovanou blokovou zástavbu.
1
2
1 2
A69: skici k soutěžnímu návrhu na Vila Park Strahov, 1999
3
Ateliér UM (Matiska, Uhlík): vila v Českých Budějovicích, 2005, foto: Tomáš Balej
Matiska: Samozřejmě že se ta debata později odpíchla, ale chtěl jsem to zobecnit. Neříká se, že kompozice fasády má být taková nebo taková, ale jde spíš o to dobrat se té podstaty. Pravda je, že třeba na technickou stránku byly dotazy nepříjemně konkrétní, a to si troufnu říct, že s ohledem na dnešní studenty jsem na tom byl relativně dobře. Dnešní studenti, které zažívám z opačné pozice jako své spolupracovníky, jsou asi vyspělejší v jiných sférách než té technické. Přijde mi, že ta vyváženost, o které jste mluvil, mi u dnešních absolventů fakulty chybí. Jsou světaznalejší a koncepčnější. Za nás nebylo zvykem dělat ty stavby tak silné. Nepamatuji si, že by se za nás tak tlačilo na pilu, že by ten koncept domu musel být tak silně vyjádřený. Dneska jsou to taková umělecká díla. Každý to chce udělat jinak, individuálně, umělecky a koncepčně. Myslím, že my jsme tenkrát neměli pocit, že to tak musí být.
Lábus: Jedna věc je to, co podněcoval pedagog, a druhá věc je, co viselo ve vzduchu, co bylo tématem doby. To se, myslím, změnilo. V devadesátých letech se spíš hledala obyčejnost, normálnost, určitá solidnost a lidskost. Když se ale dnes člověk podívá do časopisů, tak to míří jiným směrem. Architekti mají zase pocit, že jsou strašně důležití – silná gesta, silné koncepce, silný výtvarný názor a vše pokud možno neotřelé. V tom se asi ta situace změnila, ale je jiná i v tom, že škola byla v roce 1990 mnohem realističtější, neměla punc toho, že vás učí lidé, které znáte z odborných časopisů. Ale myslím si, že jsi vlastně pojmenoval, co je moje metoda. Mám komplexní přístup a nechávám na studentech, aby se v tom sami zorientovali. Jestli je k něčemu vedu, tak aby se soustředili na to podstatné. A podstatná je i určitá vyváženost mezi reálností a koncepčností – ať už po technické stránce, nebo investorské z hlediska finanční reálnosti a užitečnosti pro klienta. Matiska: Když je klient soukromý, tak se na to většinou dává velký pozor. Když jsou zakázky veřejné nebo obecné, tak se toto ztrácí. Lábus: Taky je pravda, že se v té době měnila praxe. Na školu sice přišli učit lidé z praxe, ale ta se sama o sobě úplně měnila, velké státní a družstevní ateliéry se rozpadaly a privatizovaly, vznikaly nové, většinou malé soukromé ateliéry. Ale pro mě, díky tomu, že jsem byl v projektovém ústavu, navíc ve skupině u Šrámkové, kde se vždy pracovalo s plnou odpovědností a svobodou, tak trochu na vlastní triko, nebyl ten přechod tak moc
1
Lábus: Začal jsem v letním semestru školního roku 1989/90. Já si myslím, že to asi byla pro studenty velká změna oproti době před převratem. Noví lidé přinesli do školy nový vítr. První semestr jsem vedl ateliér spolu s Vladimírem Krátkým a Josefem Pleskotem. Spadli jsme do toho ze dne na den, nepředcházela tomu žádná dlouhodobější příprava, předtím jsem si nikdy nemyslel, že budu učit. Ale Pleskot na škole již působil. Pamatuji si, že jsme se zpočátku snažili dávat dvě zadání. Nejdřív jsme na tři čtyři týdny zadali spíše takové koncepční zadání, rychlou klauzuru, a teprve potom hlavní, konkrétnější úkol, ke kterému se studenti dostali až druhý měsíc, což bylo docela náročné. Postupem času jsem zjistil, že klauzura ubírá energii hlavnímu projektu, a přestali jsme s tím. Já jsem nenastupoval na školu s nějakým uceleným systémem způsobu navrhování, jako měl třeba Šik, ale měl jsem tu filozofii skrytou někde v sobě a snažil se ji předávat. Nebyla konkrétněji specifikovaná, spíš jsem říkal, jak to cítím. A to se vlastně nezměnilo, nechci předávat nějaké ucelené návody. Kdybych měl po těch letech definovat, na co kladu důraz, jestli na koncepční, uměleckou nebo technickou rovinu profese a její výuky, mám pocit, že se snažím o všechno. Ale to je možná ten problém, že učím moc komplexně, a pro studenty je těžké se v tom orientovat, je to na ně moc lapidární nebo naopak složité. Když přinesou příliš bláznivý koncept, tak se na to z jejich pohledu dívám moc realisticky, když jsou moc realističtí, vybízím je k větší koncepčnosti uvažování.
ladislav lábus + david mareš, martin matiska
___ Damien Mitchell
Jakým způsobem volíte témata přednášek a/nebo přednášející? WWW.KRUH.INFO Poslední dobou se snažíme každý S přednáškami Kruhu jste začali rok koncipovat tematicky. Letos již v roce 2001, jak po deseti například pořádáme akce na téma letech hodnotíte jeho činnost? soutěží neboť soutěže jsou vnímány Mně stále přijde neuvěřitelné, že obecně jako zdroj nezávislých a tvůruž je to 10 let, původně to byl projekt čích myšlenek. S tím souvisí i červnojen na rok. Já doufám, že Kruh přináší vá přednáška holandských architektů hodnotný obraz o české i mezinárodní NL architects, kteří získali čestné architektuře a že sám sebe doposud ocenění ve vyzvané soutěži na ideový nevyčerpal. návrh Černé louky v Ostravě. Zároveň letos zkoušíme nový formát přednáMáte pocit, že Kruh ovlivnil šek, jakési intimní posezení u kávy způsob, jakým lidé vnímají s architekty konané v café Fra. architekturu? Myslím, že má obrovský vliv přeNevnímáte Kruh jako konkurenta vážně na mladé architekty či zájemce PechaKucha Night Prague? o architekturu. V říjnu se chystáme Jsme vděčni za cokoliv, co se v Prapředstavit nový projekt, který, douze děje ohledně architektury, tedy fáme, otevře pohled na architekturu naopak. Zároveň má PKNP zcela jiný i veřejnosti. Co je to přesně, je zatím formát, představuje krátké ukázky, tajemství. jakési ochutnávky spojené s poznáním autorů, kdežto my se snažíme Vznikly na základě přednášek o komplexnější představení osobnosa aktivit Kruhu nějaké zajímavé tí, jakýsi hlubší vhled. Ale je možné, projekty? že se to někdy někomu může podařit Dá se říci, že samotná přednáška lépe za 6 minut (smích). a její následné zapracování do sborníku, který pravidelně vydáváme, je tímto zajímavým projektem. Architekti totiž po sobě většinou nezanechávají písemné stopy o svém přemýšlení. Tím, že se snažíme přednášky zpracovat do písemné formy a doplňujeme je o rozhovory s architekty, mapujeme vlastně přemýšlení o architektuře. Tyto informace pak představují zdroj informací nejen pro zájemce o archi-
junioři
After a chance encounter with his cousin, Invader (known for his mosaic recreations of space invader video game characters which can be seen all over the world, including Prague), Thierry makes it his almost obsessional mission to follow and capture some of the world's major street artists in action. Featuring such heavyweights as Shepard Fairy, Monsieur Andre, Swoon and Neckface, this documentary tracks them around the world as they paint, while looking at the impact of the boom in popularity this movement has recently experienced. Having shot most of the biggest names Thierry had one major player missing, the elusive and faceless Banksy who's work has become famous the world over for his political, often tongue-in-cheek stencil graffiti. Once they meet Thierry offers his services as cameraman, assistant and sight locator. It soon becomes clear that with all the hours of footage shot and with little creative direction, this documentary project is going nowhere. So, given directorial rights and with Thierry out creating his own graffiti alter-ego: “Mr Brainwash”. Banksy decides to re-cut the footage, but with the focus not on the artists but on Thierry. With interesting insights into the world of celebrity and anonymity, Exit Through the Gift Shop is a fun and light hearted romp through a dynamic and sometimes chaotic world in which the boundary between art and advertising is often blurred. Whether or not you like street art and its controversial place amongst our city walls, this documentary covers some important moments in the art form's evolution and takes its place at the top of a myriad of other street art documentaries. Exit Through the Gift Shop is now playing at various cinemas, so choose yours.
Marcelu Steinbachovou jsme si pro tento díl PKNP vybrali z několika důvodů: pro její spolupráci s minulým Pražským Quadriennale, které právě tento rok opět v druhé polovině června probíhá; protože před deseti lety založila Kruh, který má za cíl přiblížit architekturu veřejnosti, a do třetice nám je sympatická její spolupráce s vizuálními umělci.
tekturu, ale i pro badatele a teoretiky architektury či umění vůbec. Tedy jednovětá odpověď zní: Ano, sborníky Kruhu s názvy Texty o architektuře. Například teď v prosinci vyšel nový sborník, který mapoval práci a činnost nejstarší architektonické generace a zároveň představil ty nejvýznamnější české školy architektury formou dialogu mezi bývalými studenty a profesory.
17
The Czech premiere of Exit Through the Gift Shop came to Prague the other week. Directed by the mysterious street artist Banksy, it tells the story of Thierry Guetta, a French immigrant in Los Angeles, and his obsession with street art.
ladislav lábus + david mareš, martin matiska
CHTĚLI BYSTE ČÍST ČASOPIS KULTURNÍ PECKA PRAVIDELNĚ? Napište nám na e-mailovou adresu
[email protected] a objednejte si pravidelné zasílání časopisu domů, nyní za novou stálou cenu 269 a 389 Kč. Více informací najdete na www.kulturnipecka.cz/ predplatne. _____________________________ SPONZORSKÉ PŘEDPLATNÉ Pokud chcete pomoci Kulturní Pecce, aby se dále rozvíjela, pořiďte si místo klasického předplatné sponzorské. Získáte tak nejen dobrý pocit díky podpoře kulturního časopisu, ale budeme vám po dobu jednoho roku zasílat minimálně 3 výtisky měsíčně plus příležitostně různé volné vstupy, kupony a podobně. Více informací najdete na www.kulturnipecka.cz/ predplatne
Jana Kneschke ____________________________________
junioři
OZVĚNY 10. MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU STUDENTSKÝCH FILMŮ PÍSEK 2010 Kino Aero Biskupcova 31, Praha 3 st 1. 6. 20:00 60 Kč _____________________________ FILMJUKEBOX Pravidelný večer, kdy vybíráte film vy – diváci Bio | Oko Františka Křižíka 15, Praha 7 čt 9. 6. 20:45 100 Kč _____________________________ BIO | UCHO Román Kavárna nad Prahou Bio | Oko Františka Křižíka 15, Praha 7 ne 12. 6. 18:00 100 Kč _____________________________ OKO NASLEPO Máte rádi překvapení? Věříte dramaturgům kina OKO, že vás dokáží příjemně překvapit? Bio | Oko Františka Křižíka 15, Praha 7 st 15. 6. 20:30 dopředu ani korunu
Street art Bez spolupráce archit document
16
servis kino
[ 13 ]
architektura & pknp
ektura ztrácí význam WWW.SKUPINA.ORG
Jaké byly impulsy k založení Skupiny? Ještě na škole (AVU Praha) jsem se dostala k vlastní práci, což znamenalo, že jsem po škole neabsolvovala běžné praxe u zavedených kanceláří, a tak to postupně spělo k založení vlastního ateliéru. Zároveň se v té době líhlo více projektů, na kterých jsme spolupracovali i s kolegy z jiných oborů, proto ten název Skupina. Měl to být atelier, který poskytne komplexní pohled na architekturu, sdružení více oborů, nejen architektury. V současnosti spolupracujeme s kolegou Martinem Rusinou, s jinými obory převážně externě. Připravovali jste materiály pro Pražské Quadriennale 2007, na kterých s Vámi spolupracoval Krištof Kintera, jenž se podílí i na letošním ročníku. Jak spolupráce probíhala a co Vám osobně přinesla? Spolupráce na předchozím quadriennale byla zajímavá hlavně tím, že jsme prvky, které jsme si vymysleli (mimo Krištofa na koncepci spolupracoval ještě Rastislav Juhás), i osobně dodávali a vyráběli. Byli jsme v Průmyslovém paláci 14 dní předem a na místě se nám to líhlo pod rukama díky týmu skvělých lidí. Celé to bylo od začátku hodně hravé a trochu střelené, ale hodně nás to bavilo, vycházeli jsme z tématu quadriennale, tedy second-hand – no, zkuste si to představit. S kluky i nadále spolupracujeme, např. letos bude Krištof realizovat sochu pod Nuselským mostem a my jsme mu na to s Martinem Rusinou vypracovali projekt umístění.
bohužel porota neocenila. Myslím, že jsme v něm vyjádřili určitý silný a nadčasový názor, jak má vypadat moderní náměstí v centru Prahy, i když v zásadě byl návrh hodně konzervativní, neb vycházel z doby Karla IV. Udělali jsme na Václaváku jednu volnou plochu nedělenou alejemi ani chodníky – tedy tak, jak to kdysi bývalo: tržiště, rejdiště. Nechtěli jsme projektovat silnice a chodníky, udělat širokou ulici. Vytvořili jsme prostor. Prostor pro lidi, obchod, kulturu, vyjádření, názor. A ten prostor měl dlažbu ze sklobetonu, v noci povrch zářil a dole pod povrchem byla dlouhá kulturně obchodně sportovní pasáž, která propojovala stávající podchody a řešila zásobování všech domů. Mimo to mám ráda naši nedávnou realizaci domu ve Strašnicích (společně s Martinem Rusinou), kde jsme si s investory hodně rozuměli, a pak Centrum Franze Kafky, na kterém jsem spolupracovala s americkým architektem Stevenem Hollem, což pro mne bylo mimořádné setkání. Čím bylo mimořádné? Když Vám jeden z nejvýznamnějších architektů současnosti vlastně skoro vymyslí zakázku a ještě na ní s Vámi chce spolupracovat – to se nestává úplně často. A když i investor ve výsledku souhlasí s návrhem spolupráce, zdá se to skoro jako zázrak. Ale co by asi člověk čekal kolem Franze Kafky….
Jak Vy sama vnímáte architekturu – v kontextu současné doby? Já si myslím, že je nutné nějak do architektury dostat ducha doby, což ale nikdo přesně neví, jak se dělá, ale V rámci svých projektů často když takový projekt vidíte, je vám spolupracujete s výtvarnými to jasné. Zároveň si myslím, že je umělci. Jaké důvody Vás k této nutné se distancovat od architektury, spolupráci vedou? která představuje jen konglomerát Mám pocit, že jisté věci si architekt nejlepších designových katalogových nemá navrhovat sám, jako napřívýrobků. Když si všimnete, tak nejvýklad grafiku. Proto spolupracujeme znamnější stavby jsou v zásadě docela s dobrými grafiky a fotografy. Když prosté, spíše se snaží o silný koncept, vznikne místo na umění a investor jakési sdělení. Architektura je služba, je myšlence nakloněn, tak se spolu ale i umění a zároveň i jakýsi postoj s umělci snažíme, aby byl výtvarný ke světu. V zásadě se dá říci, že to je prvek nedílnou součástí architektury, i politický postoj. aby to nebyla jen přidaná socha nebo obraz, ale něco, co je s naším návrhem Marcela Steinbachová pevně spojeno.
×
Máte nějaký projekt nebo realizaci, která Vám něčím přirostla k srdci nebo byla něčím zásadně výjimečná? Asi nejraději mám soutěžní projekt na Václavské náměstí (společně s Bronislavem Stratilem), který
Zakladatelka (v roce 2007 společně s Albertem Pražákem a Jiřím Bardodějem) ateliéru Skupina, který dnes tvoří společně s Martinem Rusinou. Mimo svou aktivní architektonickou činnost je zakladatelkou a předsedkyní projektu Kruh. PechaKucha Projekt PechaKucha [peča kuča] umožňuje v 6 minutách, 40 vteřinách a na 20 obrázcích prezentovat publiku to nejlepší ze sebe, ať už jste architekt, designér, umělec či vizionář.
Rubrika vzniká ve spolupráci s PechaKucha Night Prague www.pechakucha.cz.
[ 14 ]
design & technologie
servis ostatní NL Architects (Amsterdam) Kamiel Klaasse, Mashup / Míchanice Experimentální prostor ROXY/NOD Dlouhá 33, Praha 1 čt 9. 6. 19:30 60 / 40 Kč _____________________________ PechaKucha Night Prague Vol. 24 Kino Aero Biskupcova 31, Praha 3 st 22. 6. 20:20 220 Kč _____________________________ Book the book – Knihkupecký minitrh Komunikační prostor Školská 28 Školská 28, Praha 1 – vstup průchodem 24.–25. 6. vstup zdarma
PECKA ATELIER Kulturní Pecky Fotoreport z Jarního CODE:MODE foto: Alžběta Diringerová
[ 15 ]
design & technologie
Kristýna Malovaná nar. 1982 VŠUP – ateliér design výrobků III. www.kristynamalovana.com
Zabývám se převážně tvorbou prostorových objektů – design výrobků, tvorba šperků a nyní přibyla i architektura, kde jsem momentálně na stáži. Baví mě věci s příběhem, vtipem, kde je i něco víc, než jen estetická hodnota. Ráda hledám nové přístupy a pohledy na daný projekt. Fascinují mě také možnosti využití neobvyklých materiálů.
projekt
pro art zaměřený na prezentaci současných mladých českých umělců
[ 16 ]
na závěr
18 měsíců do konce světa příští téma
»p ____ konec civilizace nebo nová vývojová etapa v čem měli Mayové pravdu
»p ____ upřímnost dialogu
nevšední povídka
»p ____
Inspirace v Mitte, realizace Coeur la Poem Být jiní, originální, nezaměnitelní. Takoví chtějí být tvůrci nejrůznějších doplňků. Alternativní móda v poslední době jenom kvete. V čem je ale zastoupena veškerá ta originalita? Nevím, jak vám, ale mně spousta toho nezaměnitelného začíná splývat.
Tacheles, jsou tvůrci projektu Coeur la Poem. Stejně jako v Berlíně stojí proti sobě a zároveň vedle sebe volnomyšlenkářská čtvrť Mitte a poněkud sešněrované město jako takové, v Cour la Poem stojí proti sobě dva tvůrci, kteří tvoří naprosto odlišnými procesy, ale vzájemně se skvěle doplňují a zaznamenávají v sobě stopy stejné myšlenky. Řekla bych jin Bez urážky, mladí designéři, sama a jang v českém módním průmyslu. u vás ráda nakupuji, ale alternativa Dva lidé, dva odlišné pohledy na věc rozhodně má spoustu směrů, kam a vlastní realizaci – společná touha se rozvíjet. Inspiraci je jistě možné dát lidem víc než jen triko s obrázhledat všude, možná si ani nedovedu kem. Jejich tvorbu obklopuje několik představit, co vše je pro vás inspiraliterárních textů přenesených na tivním prvkem a jaká všechna místa trika, kde si tak každý může vybrat mohou být přínosná pro tvorbu příběh, se kterým se ztotožňuje, za módních a všech dalších návrhářů kterým si stojí, který ho vystihuje, v ČR i mimo ni. který snad prožil. Budu-li se i nadále držet myšlenky jin a jang, mohu říct, Mitte je ve středu že jin bude představovat abstraktní, Jedním takovým místem je však možná lehce depresivní kombinace nepochybně berlínská čtvrť Mitte. stupně šedi a jang naopak nabídJednu část této kultovní části města ne typograficky čisté jednoduché obsadili squatteři, designéři, architek- tvary, vlastní font písma a jemnou ti a další, kteří si zavdávají s kulturou. barevnost. Oba tvůrce spojuje kvalita Najdete tady všechno. Zdi ozdobené použité látky i barvy, kde uplatňují poutavými graffiti, nezávislé galerie, několikavrstevnost zaručující, že až kina, divadla, hudební studia, kavársvůj oblíbený svršek po stotřicáté ny. Je tu také spousta loftových bytů, osmé vyperete, nezbude vám v ruce které vznikají rekonstrukcí průmysvíc než hadr neidentifikovatelné lových prostor. Ale především je to barvy. Právě barva je tím, na čem si neskutečná studnice inspirace. Když Coeur la Poem tolik zakládá. sem člověk přijde s očima otevřenýma dokořán, odjíždí s jen tak tak Noc ve stínu Slunce zavřeným kufrem plným ultimátních Projekt Coeur la Poem představil undergroundových nezávislých svoji první art wear kolekci nazvanou časopisů na kvalitním křídovém „Naše noc ve stínu Slunce“ na vlastní papíře. Jde o ten druh časopisů, které vernisáži v květnu 2010. Samotné si třeba ani pořádně nepřečtete, ale to pořadatele a tvůrce v jedné osobě nevadí, protože vás budou bavit i tak. překvapil počet příznivců, kteří zaplnili prostory kavárny Coffee Felows, Protiklady v procesu tvoření a večírek propukl se vším, co k němu Jedněmi z těch, kteří se inspipatří. Při fashion show bylo předstarují v tamním uměleckém centru veno devět trik, každé s vlastním ori-
ginálním příběhem. Letos je vernisáž připravována na začátek července 2011. Z předběžných informací víme, že bude zasazena do originálního prostoru v Praze – to tedy moc velká indicie není. Interiérový design by měl natolik korespondovat s trikem, že si budete připadat jako nedílná součást příběhu, který si pak na vašem hrudníku může žít vlastním životem. Více odhalíme na www. kulturnipecka.cz, až se více dozvíme. Sledujte nás a sledujte Coeur la Poem! ___ Petra Fuksová
V rámci unikátního projektu Global Water Dance / Tanec pro vodu spojili tanečníci celého světa síly, aby podpořili myšlenku trvale udržitelného rozvoje a obrátili pozornost diváků k tématu mizících zdrojů pitné vody na naší planetě. Série pohybových a tanečních představení začíná v pásmu západního Pacifiku a postupně se jako vlna šíří přes časové zóny směrem na západ. Projekt je vysílán online přímo v den, kdy probíhá, tedy 25. června 2011 na www.globalwaterdances.org a www.dancelab.cz. Specialitou choreografů účastnících se projektu jsou tzv. pohyblivé sbory zobrazující zákony přírody prostřednictvím lidského pohybu. Všechna představení propojuje prvek totožného hudebního tématu a doprovodu v první části. „Více než jedna miliarda lidí v této chvíli nemá přístup k pitné vodě. Společným tancem v jeden stejný den chceme zmobilizovat lidi, aby se aktivněji zasadili o vytváření řešení problémů na všech úrovních,“ říká umělecká ředitelka projektu Marylee Hardenberghová. Nenechte si ujít jedinečnou příležitost vidět v akci tanečníky celého světa a zapojit se tak svojí dobrou vůlí do řešení jednoho z palčivých problémů současného životního prostředí. Pražská součást tohoto projektu se tedy odehraje 25. června v 17 hodin v rámci festivalu United Islands of Prague. Bude se tančit v cípu Střeleckého ostrova. Můžete tu vidět třicet tanečníků a netanečníků za doprovodu šesti perkusionistů a pražského sboru Cantina.
Águila, jeho kapela ale nedostala povolení k výjezdu, a tak bude vystupovat s českými hudebníky. Kdo by tyto odvážné hochy náhodou neznal, jedná se o mediálně nejznámější kubánskou kapelu, která na ostrově není oficiálně povolena, protože je očividným důkazem veřejného nesouhlasu s tamějším režimem. Nebude to jen hlavní stage, kde se můžeme všichni potkat. Pestrý program je připraven i na dalších pěti scénách, kde vystoupí více než 100 kapel z 20 zemí. Na jižní straně Kampy bude již tradičně Exit Stage Radia 1, kterou budou moci diváci navštívit již v pátek odpoledne. Tato stage nabídne čerstvá jména domácí scény jako jsou
United Islands Každý jsme fanouškem nějakého hudebního stylu, a že raději posloucháme jinou skupinu než kamarádi, je přirozené. Proto, abychom všichni společně mohli jít na festival, který bude bavit všechny, vznikl před osmi lety United Islands. V jedinečné atmosféře Střeleckého ostrova vyroste hlavní stage, na které by si milovníci elektronické hudby neměli nechat ujít dvojici Audio Bullys, která se právem zařadila mezi kultovní jména elektronické scény ve Velké Británii. Rockeři jistě nezmeškají belgický hardrockový objev Thot. Ojedinělým zážitkem bude vystoupení frontmana kubánské punkové undergroundové kapely Porno Para Ricardo Gorkiho
Peckou léta bude určitě Sázavafest 4.–7. 8. (www.sazavafest.cz) Velké množství zahraničních i domácích kapel vystoupí již na tradičním Sázavafestu letos konaném v Benešově. Jmenujme Hurts, The Subways, Kosheen, Alphaville, Dan Bárta&Dara Rolins, Sto zvířat a další.
Republic of Two, skvěle poslouchatelná indie-folková formace, brněnské Kazety či Ema Brabcová se svojí novou kapelou Luno. V sobotu si přijdou na své i hiphopoví fanoušci. Pozvání přijali čerství držitelé Anděla Prago Union. Po skončení open air části festivalu se jistě nebude chtít nikomu opouštět tu skvělou atmosféru – a ani to nebude potřeba. Stejně jako v minulých letech platí pozvánka na after party v klubu Lávka, do kterého to máte ze Střeláku jen pár kroků. United Islands 23.–25. 6. 2011 vstup zdarma www.unitedislands.cz
Tanec Praha
XXIII. ročník festivalu TANEC PRAHA 2011, který proběhne od 6. do 29. června v Praze a dalších devíti městech ČR, nabídne špičkové zahraniční i domácí soubory, z nichž řada u nás bude hostovat vůbec poprvé. Hlavním lákadlem letošního ročníku je představení Sutra, které vytvořil v prestižním londýnském divadle Saddler‘s Wells vlámský choreograf a tanečník Sidi Larbi Cherkaoui se sedmnácti mladými buddhistickými mnichy z původního šaolinského kláštera v čínské provincii Henan, šanci vidět jej máte hned třikrát – od 25. do 27. června v Hudebním divadle Karlín. Celý festival zahajuje Palle Granhøj, dále bude k vidění Louise Lecavalier, ikona současného kanadského tance, a bývalá hvězda souboru La La La Human Steps, Crystal Pite, RootlesRoot Company, Compagnia Zappalà Danza a další. Mladá evropská scéna včetně té české se představí v Evropských tanečních laboratořích. Festival nabídne také dětská představení, workshopy i výstavu. O zakončení festivalu, které proběhne 29. června opět v Hudebním divadle Karlín, se postará slavný britský tvůrce Akram Khan, který představí nejnovější choreografii Vertical Road inspirovanou mystickou tradicí súfismu. Vstupenky jsou v prodeji od 15. dubna. Více informací včetně detailního programu najdete na www.tanecpraha.cz.
speciální červnová příloha
Festivaly
O
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------O P EN LET I AIR T R O Sta 22. CZE LL ré –23 CH Ž d án . 7. ice
BA R VY LÉ Po T d 23 A ě bra . 7. dy BU D W EIS ER HIGBUD 2 H VA Hř 9.–3 JUMPR i m ěž 0. 7. dic e
Festivaly O SÁ Z A VA 4 FE B .–7 ST e ne . 8. šo v O L DP UN X 5.– FEST To 6. 8. čn ík OP E N AIR FE Pa n 1 ST e ns 1.–1 IVAL ký 3. T ýn 8. ec KE LTS 12 KÁ N Ha .–13 OC r r ach . 8. ov TR U T NO VO 18 PEN .– AI Tru 21. 8 R tno . v
speciální červnová příloha
T A NE CP 6.– RAH 29 A Pra . 6. ha PR A Ž SK ÉQ U AD RI 16 ENN .–2 ALE 6 Pra . 6. ha
OP E N AI LET I R SL T R 24 OVA OLL Du .–25 KIA c ho . 6. nk a GL O B AL WA T E R DA N 2 CE 5 Pra . 6. ha
U N ITE DI 23 SLAN .–2 DS 5 Pra . 6. ha
Leží mi na stole. Krásně voní. S hlavním tématem roku 2010 Nová Evropa. Listuji, dřív než mi stihne na mysl přijít New World Order. Pěkně odzadu, od Slavoje Žižka přes Hertu Müller a Michela Fabera
po Petera Acroyda. A už se těším. Na odpoledne strávené nad výživným materiálem, s hrnkem čaje v ruce a kočkami, které stráží mou mysl na cestě labyrintem. Dopřejte si ji také. Průvodce najdete v každém dobrém knihkupectví a na www.labyrint.net/
Vyšla nová Revue Labyrint (25-26)
Na filmy jsme krátké
kultura zadarmo: Just give it!
Klára Čikarová
Elsa Vieira
speciální červnová příloha BO SK 7 OV Bo .–1 ICE s ko 0. 7. vic e
RO CK F O RP Hr EO ad ec 2.–5 PLE K . r á lov 7. é
kultura zadarmo: Where Culture Meets Nature
A tak pro rok 2011 padla další meta – expanze do zahraničí. Zatím sice „jen“ k sousedům na Slovensko, ale kdo ví, co přinese budoucnost. Věhlas Let It Rollu je celoevropský a přijíždí na něj stovky cizinců – loni organizátoři zaznamenali kromě slovenských návštěv i výpravy ze Španělska, Belgie nebo Moldávie. Úspěch však není jen otázkou popularity stylu. Radost lidí umocňují tradičně vymazlené originální dekorace, špičkový zvuk, ohromující světla, nápaditá projekce a profesionálně zvládnutá organizace, což je bezkonkurenční balíček zážitků, které se jinde nedostanou. U open air festivalu pak ke všemu ještě musíme přičíst nádherné místo konání v přírodě, přímo u písečné pláže s příjemným koupáním. Let It Roll oproti ostatním elektronickým festivalům, které se zmenšují, upadají a zanikají, roste a letos poprvé
LET IT ROLL OPEN AIR CZECH – Staré Ždánice – Pískovna Oplatil – 22.–23. 7. 2011 LTJ Bukem, Friction, Netsky, Camo & Krooked, Aphrodite, Hazard, Alix Perez, Audio...
LET IT ROLL OPEN AIR SLOVAKIA – PrašiceDuchonka – 24.–25. 6. 2011 London Elektricity, Netsky, Fresh, John B, Ed Rush & Optical, Matrix & Futurebound...
představí i samostatnou dubstepovou stage. Tento styl strhl celý svět a nabízí další východisko pro ty, kteří v drum & bassu nebo jiných stylech už nenacházejí tolik inspirace a uspokojení. Spojení dvou dynamických hudebních žánrů a krásného prostředí k relaxaci – Let It Roll Open Air je zábavná dovolená pro každého. Stačí se jen rozhodnout: Vycestovat v červnu na Slovensko, zůstat v červenci Čechách a nebo jet pro jistotu na oba dva?
Festival O
ni typu Roni Size, Aphrodite nebo Shy FX. Bublina málem praskla v roce 2008, kdy se vyprodala party v tovární hale Chirana a 4000 lidí si na jednom místě užilo ten nejnabušenější line-up v historii naší země, kterému vévodili Pendulum a Ed Rush. Právě tato akce odstartovala nový fenomenální standard – drum & bassová párty pro tisíce lidí představí za jednu noc tolik zvučných jmen, která se horko těžko vystřídají v Čechách za celý rok. A navíc nakopla organizátory k zásadnímu posunu – letnímu open air festivalu. Zatímco jiné styly jako techno, house nebo breakbeat si střídavě procházejí obdobím boomu, úpadku a vlnami inovací a stagnací, drum & bass stále roste a dech mu ne a ne dojít. I proto další plány a ambice Let It Rollu rostou exponenciálně – na letošním českém festivalu vystoupí přes třicet zahraničních DJs!
Let It Roll LET IT ROLL se za tři roky stal jedním z největších letních festivalů elektronické muziky v Čechách. Nyní expanduje do zahraničí. Let It Roll, tři slova, která jsou dnes známá nejen fanouškům drum & bassu, ale všem milovníkům elektronické muziky. Účast na této akci je totiž otázkou pravidelné povinnosti stejně jako chleba namazaný máslem k snídani. Přestože by se mohlo zdát, že tento megamejdan máme na talíři už od nepaměti, jeho chuť se mění s každým novým soustem. Všechno vlastně začalo úplně nevinně, stejně jako mnoho podobných akcí v undergroundových prostorech pro pár stovek nadšenců. Od prvního Let It Rollu 2003 se ale laťka posouvala stále výš a za nedlouho se v Čechách na této akci objevovala nejen domácí jména z drum & bassové a reggae scény, ale i britští veliká-
Festivaly
O
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CO LO U RS OF O 14 STRA .– V O 17 A s tra . 7. va
tiráž
FLASH
16
» film & kino
19 |téma|
|téma|
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O úvodník
speciální červnová příloha
Festivaly
AIRCRO19SS Kaisersoze, Quickie, Reznyk, The Keeper, Ala, Metrio, Jazzquick a další... Cross club Plynární 23, Praha 8 so 2. 10. 20:00 do 21:00 30 Kč / po 70 Kč _______________________ ONE NIGHT! WITH SPOOKY + Dan Cooley, David Sedloň Klub Roxy Dlouhá 33, Praha 1 pá 8. 10. 21:00 200 / 250 Kč _______________________ BEATCASE SPECIAL WITH SKREAM!&BREAKAGE +
20— kultura & názory
