PAVOUK 2.8 REFERENČNÍ MANUÁL

PAVOUK 2.8 REFERENČNÍ MANUÁL

Jistící přístroje modulární: Xpole (PL6,PL7,PLHT) FAZN, FAZ, AZ Spouštěče motorů: Z-MS, PKZ Výkonové jističe: LZM, NZM, IZM Pojistky: D, C, NH Vypínače modulární: ZP-A, IS Vypínače výkonové: LN, N, PN, IN Výpočty: Úbytky napětí Rozložení zátěže Impedance Zkraty (3-fázový zkrat) Zkraty (1-fázový zkrat) …

Programový systém PAVOUK je graficky orientovaný návrhový systém pro dimenzování NN sítí osazených jisticími přístroji Eaton / Moeller.

_______________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

PAVOUK verze 2.8, Referenční manuál © Ing. Petr Slavata, Doc. Ing. Jiří Rez, CSc., Ing. Michal Kříž, Ing. František Štěpán, 2010 Výhradní práva:

Eaton Elektrotechnika s.r.o. Komárovská 2406, 193 00 Praha

Technická pomoc (ČR): Eaton Elektrotechnika s.r.o. Třebovská 480, 562 03 Ústí nad Orlicí

Technická pomoc (SR): Eaton Electric s.r.o. Drienova 1/B, 821 01 Bratislava

Tel: +420465519611, fax: +420465519619

Tel.: +421248204330, fax: +421248204312

Technická podpora: tel: +420 267 990 440

Technická podpora: tel: +421 2 4820 4320

e-mail: [email protected] www.EatonElektrotechnika.cz

e-mail: [email protected] www.EatonElectric.sk

Tato dokumentace je nedílnou součástí programového systému PAVOUK a může být rozšiřována pouze v souvislosti s tímto systémem. Autoři poskytují programový systém a jeho dokumentaci „tak jak jsou“, s možností výskytu chyb. Autoři nejsou zodpovědní za záměrné, nepřímé, náhodné či následné škody vzniklé ve spojitosti s použitím těchto materiálů. Tento manuál popisuje stav programového systému v době ukončení jeho vývoje a netýká se možných budoucích změn. Všechny registrované, nebo jiné obchodní známky použité v této dokumentaci jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Soubory: xSpider_mTI.DOC, xSpider_mOB.DOC, xSpider_m**.DOC, kde ** je 00 - 08 xSpider_t**.DOC, kde ** je 01 - 03

_______________________________________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

OBSAH _______________________________________________ SPID_mOB.DOC

Obsah

.................................................................................................................................... I

I. ČÁST: DIMENZOVÁNÍ SÍTÍ NN - TEORETICKÝ ÚVOD Zpracoval: Ing. Michal Kříž, Doc. Ing. Jiří Rez CSc., Ing. František Štěpán

SPID_m00.DOC

1. Úvod ....................................................................................................................................1 1.1 Proč je dobré dimenzovat a jistit pomocí počítače ? .....................................................1 1.2 Program PAVOUK - pro co je určen ? ..........................................................................2 1.3 Jak postupovat při návrhu nízkonapěťové sítě ..............................................................2 2. Chování sítě v provozním stavu a při přetížení ......................................................................3 2.1 Proud ve vedení IB, jmenovitý proud jisticího prvku In .................................................3 2.2 Dimenzování vedení ......................................................................................................3 2.2.1 Vznik tepla ve vodiči .........................................................................................4 2.2.2 Ustálená teplota vodiče - maximální dovolené teploty... ..................................5 2.2.3 Maximální dovolené proudy - na čem závisí ....................................................5 2.2.4 Poznámka k zadávání hodnot do programu PAVOUK .....................................7 2.3 Určení a ověření jisticích přístrojů ................................................................................7 3. Chování sítě při zkratech ......................................................................................................12 3.1 Druhy zkratových poruch ............................................................................................12 3.2 Průběh zkratového proudu ...........................................................................................12 3.3 Konfigurace sítí............................................................................................................13 3.4 Výpočet zkratových proudů .........................................................................................14 3.5 Výpočetní postupy .......................................................................................................16 3.6 Dimenzování vedení z hlediska zkratu ........................................................................16 3.7 Dimenzování jisticích přístrojů z hlediska zkratu .......................................................17 4. Úbytky napětí, rozložení zátěže, selektivita .........................................................................22 4.1 Dovolené úbytky napětí ...............................................................................................22 4.2 Poznámky k výpočtu úbytků napětí .............................................................................23 4.3 Výpočet zatížení jednotlivých větví sítě ......................................................................23 4.4 Selektivita ....................................................................................................................23 4.5 Kaskádování jisticích prvků.........................................................................................25 4.6 Kompenzace jalového výkonu .....................................................................................27 5. Vlastnosti jisticích přístrojů ..................................................................................................30 5.1 Pojistky ........................................................................................................................30 5.2 Jističe ...........................................................................................................................31 6. Odkazy na literaturu ..............................................................................................................35 II. ČÁST: PROGRAM PAVOUK - OVLÁDÁNÍ PROGRAMU Zpracoval: Ing. Petr Slavata

7. Úvod

SPID_m01.DOC

..................................................................................................................................37

8. Instalace ................................................................................................................................40 8.1 Provedení instalace z CD-disku ...................................................................................40 8.2 Provedení zákaznické instalace „ručně“ při selhání programu SETUP ......................42 8.3 Záloha instalace ...........................................................................................................43 _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

I

_______________________________________________________________________________ 8.4 Aktualizace programu z webu .....................................................................................44 8.5 Aktualizace programu z adresáře .................................................................................44 9. Spuštění programu PAVOUK ...............................................................................................45 9.1 První spuštění ...............................................................................................................45 9.2 Druhé a další spuštění ..................................................................................................46 SPID_m02.DOC

10. Úvod do systému PAVOUK ...............................................................................................48 10.1 Základní obrazovka a ovládání programu .................................................................48 10.2 Spouštění funkcí programu ........................................................................................50 10.3 Krok Zpět (Undo), Zpátky (Redo) .............................................................................50 10.4 Metodika použití programu .......................................................................................51 SPID_m03.DOC

11. Schéma zapojení sítě (topologie) ........................................................................................53 11.1 Druh sítě a napěťová soustava ...................................................................................54 11.2 Napájecí síť ................................................................................................................55 11.3 Generátor ...................................................................................................................56 11.4 Transformátor ............................................................................................................57 11.5 Sběrnice v rozváděči ..................................................................................................59 11.6 Vedení - zapouzdřený přípojnicový rozvod...............................................................60 11.7 Vedení - kabel ............................................................................................................63 11.8 Vypínač ......................................................................................................................66 11.9 Jistič ...........................................................................................................................68 11.10 Pojistka.....................................................................................................................70 11.11 Motor .......................................................................................................................71 11.12 Spotřebič obecně ......................................................................................................73 11.13 Kompenzace .............................................................................................................74 11.14 Skupina ....................................................................................................................75 11.15 Volná grafika ...........................................................................................................76 11.15.1 Úsečka .........................................................................................................77 11.15.2 Obdélník ......................................................................................................77 11.15.3 Kružnice ......................................................................................................77 11.15.4 Text ..............................................................................................................77 11.16 Pomůcky pro kreslení ..............................................................................................78 SPID_m04.DOC

12. Editace schématu zapojení sítě ...........................................................................................79 12.1 Editace vlastností .......................................................................................................79 12.1.1 Editace vlastností prvků sítě ..........................................................................80 12.1.2 Editace vlastností prvků volné grafiky ..........................................................81 12.1.3 Hromadná editace vlastností - mezní úbytky napětí a mezní čas vypnutí.....82 12.1.4 Hromadná editace vlastností - projekční označení ........................................84 12.2 Změna polohy prvků ..................................................................................................84 12.3 Kopírování prvků .......................................................................................................85 12.4 Změna geometrie prvku - protažení ...........................................................................86 12.5 Vyjmutí prvků ............................................................................................................87 12.6 Použití schránky .........................................................................................................87 12.6.1 Vyjmout objekty do schránky .......................................................................87 12.6.2 Kopírovat objekty do schránky .....................................................................87 12.6.3 Vložit objekty ze schránky ............................................................................87 12.7 Vyhledat prvek ve schématu podle typového označení .............................................88

_______________________________________________________________________________________________________________________

II

PAVOUK, Referenční manuál

_______________________________________________________________________________ 13. Řízení zobrazení (Zoom) ....................................................................................................89 13.1 Regenerace zobrazení ................................................................................................89 13.2 Posun pohledu ............................................................................................................89 13.3 Zvětšování/zmenšování pohledu (Zoom) ..................................................................90 13.4 Zvětšení části návrhu (Zoom Okno) ..........................................................................91 13.5 Přechod zpět k předchozímu zobrazení (Zoom Předchozí) .......................................91 13.6 Zobrazení pohledu na kreslící plochu (Zoom Vše) ...................................................91 13.7 Skrýt výsledky výpočtu .............................................................................................92 SPID_m05.DOC

14. Výpočty parametrů sítě .......................................................................................................93 14.1 Dimenzování kabelů a jistících přístrojů ...................................................................93 14.2 Kontrola logiky zapojení sítě .....................................................................................96 14.3 Úbytky napětí a rozložení zátěže ...............................................................................96 14.4 Zkratové proudy .......................................................................................................100 14.4.1 Kaskády .......................................................................................................103 14.4.2 Selektivita ....................................................................................................107 14.5 Zobrazení impedancí v uzlech sítě...........................................................................109 14.6 Zobrazení hodnot mezních úbytků napětí, časů vypnutí a připojených fází ...........110 14.7 Přehled proměnných souvisejících s výpočty ..........................................................112 SPID_m06.DOC

15. Vypínací charakteristiky ...................................................................................................116 15.1 Vykreslení charakteristiky jističe z databáze ...........................................................117 15.2 Vykreslení charakteristiky pojistky z databáze .......................................................119 15.3 Vykreslení charakteristiky kabelu z databáze..........................................................119 15.4 Vykreslení charakteristik jističe/pojistky/kabelu převzatého z projektu sítě ..........121 15.5 Editace vlastností již vykreslené charakteristiky .....................................................122 15.6 Vyjmutí již vykreslené charakteristiky z grafu ........................................................123 15.7 Tisk sestavy charakteristik na tiskárně ....................................................................123 15.8 Práce se soubory ......................................................................................................124 15.8.1 Uložení sestavy charakteristik do souboru ..................................................124 15.8.2 Načtení (otevření) souboru se sestavou charakteristik ................................125 15.8.3 Zahájení vyváření nové sestavy charakteristik............................................126 15.8.4 Export sestavy charakteristik do formátu BMP ..........................................126 15.8.5 Export sestavy charakteristik do formátu DXF ...........................................127 15.8.6 Ukončení práce s modulem vypínací charakteristiky..................................127 SPID_m07.DOC

16. Databáze prvků .................................................................................................................128 16.1 Obsluha databáze - výběr prvku ..............................................................................128 16.2 Uživatelské úpravy databáze ...................................................................................130 16.3 Struktura datových tabulek pro jednotlivé typy prvků ............................................134 SPID_m08.DOC

17. Informace o projektu, popisové pole ................................................................................138 18. Tisk výsledků na tiskárně..................................................................................................139 18.1 Náhled před tiskem ..................................................................................................139 18.2 Tisk výsledků na tiskárně ........................................................................................141 18.3 Tisk schématu zapojení ............................................................................................141 18.4 Nastavení vzhledu stránky .......................................................................................145 19. Export dat ..........................................................................................................................147 19.1 Export seznamu prvků .............................................................................................147 19.2 Export schématu zapojení sítě do formátu BMP .....................................................148 19.3 Export schématu zapojení sítě do formátu DXF ......................................................150 _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

III

_______________________________________________________________________________ 20. Práce se soubory ...............................................................................................................151 20.1 Uložení projektu do souboru na disk .......................................................................151 20.2 Načtení (otevření) souboru s projektem...................................................................152 20.2.1 Načtení (otevření) demonstračního příkladu ...............................................152 20.3 Zahájení editace nového projektu ............................................................................153 20.4 Ukončení editace projektu .......................................................................................153 20.5 Ukončení práce s programem ..................................................................................153 21. Nastavení programu ..........................................................................................................154 21.1 Grafické prostředí ....................................................................................................154 21.2 Schéma zapojení ......................................................................................................156 21.3 Volná grafika ...........................................................................................................157 21.4 Výpočet ....................................................................................................................157 21.5 Automatické dimenzování .......................................................................................159 21.6 Změna licenčních údajů ...........................................................................................160 22. Nápověda - help ................................................................................................................161 22.1 Tip dne .....................................................................................................................161 23. O aplikaci PAVOUK ........................................................................................................ 162 24. Historie verzí .....................................................................................................................163 III. ČÁST: PROGRAM PAVOUK - ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Zpracoval: Ing. Petr Slavata

SPID_t01.DOC

25. PAVOUK - řešené příklady ..............................................................................................174 25.1 Schéma zapojení - vytváření, editace ......................................................................174 SPID_t02.DOC

25.2 Úpravy schématu zapojení a základní výpočty - paprsková síť ..............................185 SPID_t02.DOC

25.3 Přehled demonstračních příkladů dodávaných s programem ..................................196 25.3.1 DEMO-Paprsek (paprsková síť) ..................................................................196 25.3.2 DEMO-Uzel (zauzlená síť) .........................................................................196 25.3.3 DEMO-Koeficienty-… (Koeficienty soudobosti a využití) ........................197 25.3.4 DEMO-Pripojnice (přípojnicový rozvod) ...................................................198 25.3.5 DEMO-SmyckyZateze (smyčkování zátěže) ..............................................198 25.3.6 DEMO-Kaskada (kaskádování jistič/pojistka) ............................................199 25.3.7 DEMO-Sit (paprsková síť) ..........................................................................200 25.3.8 DEMO-Sit-1F (paprsková síť s 1-fázovými odběry) ..................................200 25.3.9 DEMO-Sit-TN690 (zauzlená TN síť 690/400 V) .......................................201 25.3.10 DEMO-Sit-IT (paprsková IT síť) ..............................................................201 25.3.11 DEMO-ParalelniKabely (paralelní kabely) ...............................................202

_______________________________________________________________________________________________________________________

IV


_______________________________________________________________________________

I. ČÁST: Dimenzování sítí nn - teoretický úvod

_______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

V

_______________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________________________________________________

VI


_______________________________________________________________________________

1. Úvod _______________________________________________ Správně a přitom optimálně dimenzovat a jistit elektrická zařízení není snadné. Vždy je totiž nutné sladit celou řadu požadavků, přičemž na prvním místě je zajištění co nejlepší bezpečnosti provozovaného zařízení a zároveň celková hospodárnost jeho provedení. Obě tato hlediska jsou přitom z principu protichůdná. Vždy jde o to, aby zařízení a přívodní vedení ani za těch nejnepříznivějších provozních, a poruchových podmínek neohrožovalo své okolí. Na druhé straně nás finanční možnosti nutí k tomu, aby celé zařízení nebylo předimenzované, zbytečně nákladné a ani prostorově náročné. Bezpečnost elektrického zařízení určují elektrotechnické předpisy, kde je předepsáno, že zařízení se nesmí při přetížení nadměrně zahřívat, úbytky napětí na přívodu nesmějí za žádných provozních podmínek přesahovat dovolenou mez, ochrana automatickým (samočinným), odpojením od zdroje musí v případě poruchy reagovat v dostatečně krátkém čase atd. Z uvedeného výčtu se zdá, že pokud zařízení a přívod k němu budou dostatečně dimenzovány, bude bezpečnostním požadavkům vyhověno. Nesmíme zapomínat ani na skutečnost, že při poruše mohou vznikat nadměrně velké zkratové proudy a právě možným zkratovým proudům musí zařízení, ve všech částech, vyhovět. Chybná volba některého z prvků instalace může vážně ohrozit bezpečnost vlastního zařízení, ale i bezpečnost okolí. Vedle nezbytných hledisek bezpečnosti nelze zapomínat ani na hledisko spolehlivosti provozu. Při poruše způsobené jednou částí zařízení nesmí být celý objekt vyřazen z provozu, ale má dojít k odpojení jisticího prvku jen u příslušné části s poruchou. Přestože se uvedené hledisko selektivního odstupňování zmiňuje hned v několika normách, v praxi se této otázce většinou bohužel nevěnuje náležitá pozornost. Různorodým požadavkům, které jsou zde naznačeny, lze vyhovět správnou volbou zařízení, vedení a jisticích prvků. Těch je v současné době k dispozici poměrně široký sortiment, ale při jejich výběru je nutné vzít v úvahu to, že každý typ má trochu jinou charakteristiku a hodí se tedy k jinému účelu. 1.1 Proč je dobré dimenzovat a jistit pomocí počítače ? Především by to nemělo být proto, aby se práce projektanta elektrických zařízení, rozvodů a instalací naprosto zmechanizovala a zautomatizovala. Projektování se nemůže a nesmí zdeformovat jen do nějaké sériové výroby projektů. Projektant, předtím, než samotný projekt vůbec začne zpracovávat, musí zjistit řadu údajů, hodnot a parametrů. Musí vědět, co a čím je třeba napájet, za jakých podmínek, co vše musí elektrické zařízení v provozu vydržet atd. Na druhou stranu je však při projektování řada úkonů rutinních a mnohdy únavných. Mezi ně patří jak správné nadimenzování vedení, tak i správná volba jisticího prvku, kdy je třeba vedení i jisticí prvek ověřovat z mnoha různých hledisek. V některých případech by měl projektant správně provádět celou řadu úkonů i několikrát. Nevyjde-li mu např. průřez z důvodu úbytku napětí, což je ověření, které by se mělo provádět jako jedno z posledních, měl by předchozí ověřování návrhu ze všech hledisek projít znova. Přitom asi každý uzná, že opakování všech úkonů je mnohdy i zbytečné. Kdy tomu tak je si musí rozhodnout na základě zralé úvahy opět projektant sám. Pokud však používá počítač, mnohé ze starostí a úvah odpadají, protože počítač dané úkony zpracuje sám. Používat počítač je tedy dobré i proto, že nechceme nic ponechat náhodě, že nechceme z důvodu pracnosti některé kroky přeskočit a také proto, že chceme výpočet provést rychle a přesně. Projektant však musí vědět, co počítač _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

1

_______________________________________________________________________________ vlastně provádí a proč to provádí. Musí si být vědomý toho, že počítač je mu sice užitečným pomocníkem, ale všechna důležitá rozhodnutí musí provést on sám. 1.2 Program PAVOUK - pro co je určen ? Program PAVOUK je určen pro návrh instalací nízkého napětí a jejich jištění v sítích TN, TT a IT, jejichž jmenovité napětí je možné volit z nabídky obvyklých napětí, případně zadat libovolné jiné napětí a to až do 1000 V. Práce v sítích TT a IT rozšiřuje použitelnost programu prakticky na všechny případy, které jsou projektanty vyžadovány. Samotné uspořádání sítě záleží na tom, kde je situován zdroj a jak jsou rozloženy spotřebiče. Podle toho projektant rozhodne, jak má síť vypadat, zda vést jedno páteřní vedení a z něho odbočovat k jednotlivým odběratelům, nebo síť provést jako paprskovou s rozbočením přímo u transformátoru, popř. jako kombinaci obou předchozích. Další výhodnou vlastností programu Pavouk je možnost řešení okružních i mřížových sítí. Program umožní navržené uspořádání sítě rychle ověřit a optimalizovat různé konfigurace sítě. Při řešení problematiky dimenzování nízkonapěťových sítí pomocí výpočetní techniky pracujeme obecně se dvěma typy prvků:  vnesené prvky, tj. prvky, jejichž parametry jsou předem dány a nelze je v rámci programu dimenzovat (zdroje, transformátory, spotřebiče, motory, kompenzační kondenzátory),  vlastní prvky, tj. prvky, jejichž parametry jsou předmětem zkoumání a optimalizace (vedení kabely, přípojnicové systémy; jistící prvky - jističe, pojistky). V dalším textu se budeme zabývat problematikou dimenzování vlastních prvků. Program PAVOUK umožňuje práci v těchto základních režimech:  režim návrhový, tj. parametry vlastních prvků, u kterých to uživatel požaduje, budou automaticky určeny a nastaveny tak, aby byly splněny požadavky na bezpečnost; navržené řešení však nemusí být zcela optimální;  režim kontrolní, tj. parametry všech prvků (vlastních i vnesených) jsou nastaveny uživatelem na základě zkušeností; po provedení výpočtu následuje kontrola kritérií bezpečného provozu sítě. Uživatel provede zhodnocení výsledků a následně může, provést optimalizaci návrhu. 1.3 Jak postupovat při návrhu nízkonapěťové sítě Postup návrhu nízkonapěťové sítě v jednotlivých krocích, popsaný v následujících kapitolách, je pouze doporučený a projektant si může volit pořadí jednotlivých kroků podle své potřeby. Obvyklé je, že se sice rozvod navrhne jako celek, ale dodatečně se zjistí, že je zapotřebí něco doplnit. Přitom již není možné to, co již bylo vyprojektováno, či již nainstalováno, změnit. Ostatně s doplňováním elektrických zařízení v průběhu života objektu se má podle elektrotechnických předpisů počítat a je v praxi běžné. Obdobný je v principu případ, kdy se mění napájení určité části zařízení. Například v nouzovém režimu se část zařízení odpojí a zbytek instalace je napájen z náhradního zdroje. Projektant v takovém případě pracuje s již danými parametry vedení a provede pouze příslušné kontroly a případně úpravy. Optimální případ je, že se celý elektrický rozvod navrhuje najednou a právě tímto případem se zabývá následující text uživatelského manuálu.

_______________________________________________________________________________________________________________________

2


_______________________________________________________________________________

2. Chování sítě v provozním stavu a při přetížení _______________________________________________ 2.1 Proud ve vedení IB, jmenovitý proud jisticího prvku In Nejprve projektant ze známého vybavení daného odběrného místa (objektu, prostoru, dílny, provozu) určí největší proud ve vedení, který je nutno, pro zajištění normálního uvažovaného provozu elektrického zařízení, do tohoto místa přivést. Není to však prostý součet jmenovitých proudů všech zařízení, ale maximální proud potřebný k napájení všech zařízení, o kterých se předpokládá, že mohou být provozována současně, a to ne na maximální, ale na využívaný výkon. Při napájení zařízení stejného charakteru se součet jmenovitých proudů násobí součinitelem soudobosti a součinitelem využití (součinitel soudobosti je poměr mezi počtem zařízení v provozu, a celkovým počtem zařízení; součinitel využití vyjadřuje na kolik procent je zařízení využíváno). Program PAVOUK umožňuje zadávat oba součinitele. Součinitel využití je zohledňován vždy, součinitel soudobosti je zohledňován v paprskových sítích. Kromě toho nabízí též možnost odpojování jednotlivých zátěží. Tím umožňuje modelovat reálné stavy při provozu elektrického zařízení a zohledňovat hlavně těžší spotřebiče. Zde je zapotřebí upozornit na jistá úskalí při posuzování využívaného (skutečného) a instalovaného výkonu je nutno postupovat uvážlivě. Například pokud si uživatel zadá proudy všech napájených spotřebičů, bude počítat se součtem těchto proudů. Tento postup je ovšem chybný. Kdyby někdo zadal jeden zásuvkový vývod jako jeden spotřebič, vyjde mu na jeden zásuvkový obvod s deseti zásuvkami výpočtový proud IB = 10×16 = 160 A, což je samozřejmě nesprávné. V reálném případě tedy musí výše uvedené omezení vložit již do svého zadání. Na základě informací o spotřebičích získá projektant největší proud ve vedení, který se nazývá výpočtový proud IB. K tomuto proudu si projektant zvolí jmenovitý proud jisticího prvku In. Jeho hodnota musí být vždy větší než výpočtový proud IB. Musí tedy platit: IB  In kde: IB ..... výpočtový proud [A] In ..... jmenovitý proud jistícího prvku [A] Uvedená podmínka vyplývá z požadavku, aby jisticí prvek nevypínal při normální funkci zařízení. V tomto okamžiku se projektant nebude příliš zamýšlet nad dalšími vlastnostmi jisticího prvku. Určí jenom jeho jmenovitou velikost. Ta je dnes pro jističe i pojistky stejná a je možno ji volit z řady 2; 4; 6; 10; 16; 20; 25; 32; 40; 50; 63; 80; 100; 125; 160; 200; 225; 250; 315; 400; 630 A atd. (odlišují se pouze jmenovité hodnoty 12 A, případně ještě 35 A pro pojistky a 13 A pro jističe). 2.2 Dimenzování vedení Z velikosti výpočtového proudu IB a následně pak z velikosti jmenovitého proudu jistícího prvku In vyplývá i dovolené proudové zatížení vedení Iz. Musí být splněna podmínka: In  Iz kde: In ..... jmenovitý proud jistícího prvku [A] _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

3

_______________________________________________________________________________ Iz ..... dovolené proudové zatížení vedení [A] Uvedená podmínka vychází z požadavku, že ani při neobvyklém provozu zařízení, ani při jeho přetížení, nesmí docházet k přetížení vedení, jinak musí být vedení odpojeno od napájení. Proto musí být dovolené proudové zatížení vedení větší než jmenovitý proud jisticího prvku. Zároveň se požaduje, aby jisticí přístroj ještě nevypínal nadproudy, které se při provozu mohou krátkodobě vyskytovat. Z toho vyplývá i přiřazení charakteristik vedení (maximálního přípustného zatížení), jištění a zařízení (zatížení nutné pro funkci zařízení), jak je znázorněno na obrázku.

Zde se nabízí myšlenka, obdobně jako tomu bylo u přiřazení jištění k výpočtovému proudu, přiřadit ke jmenovitému proudu jištění stejnou, nebo větší hodnotu jmenovitého proudu vodičů nebo kabelů. ČSN 33 2000-5-523 skutečně uvádí termíny "jmenovitá proudová zatížitelnost - jmenovitý proud". Tak proč tedy jednoduše nevzít vodič nebo kabel, který je pro nás cenově nejvýhodnější, jehož jmenovitý proud (dovolené proudové zatížení vedení Iz) je nejbližší vyšší ke jmenovitému proudu jisticího prvku In? Vždyť výrobci jmenovité proudy kabelů udávají a jmenovité hodnoty řady z nich jsou uvedeny v příloze ČSN 33 2000-5-523. Proč to není tak jednoduché, je vysvětleno v následujícím textu. 2.2.1 Vznik tepla ve vodiči Při průchodu elektrického proudu vodičem vzniká teplo. Kdyby takto vzniklé teplo nebylo odváděno do okolí, vodič by se zahříval, dokud by se neroztavil. Teprve tím by se průchod proudu přerušil. Při průchodu jakéhokoliv proudu menšího než toho, který způsobí roztavení vodiče, se nakonec teplota ustálí na určité hodnotě. Nicméně čím vyšší je teplota vodiče, tím více tepla předává vodič do svého okolí (viz následující obrázek). Teplo vyvíjené průchodem proudu ve vodiči je úměrné odporu vodiče a narůstá s druhou mocninou proudu. Kromě toho je třeba pamatovat na to, že s nárůstem teploty se odpor vodičů zvyšuje a to zapříčiní ještě vyšší tepelný výkon, než by odpovídalo druhé mocnině (přesně 2,495).

_______________________________________________________________________________________________________________________

4


_______________________________________________________________________________ 2.2.2 Ustálená teplota vodiče - maximální dovolené teploty: provozní a při přetížení Při dosažení ustálené teploty je dosaženo rovnováhy mezi teplem, které se ve vodiči průchodem proudu vyvíjí a teplem, které tento vodič předává do svého okolí. Čím více je teplu bráněno v tom, aby bylo předáváno do okolí (izolace, způsobem uložení, ...), tím menší proud stačí k jeho zahřátí na ustálenou teplotu. Nejvyšší dovolená teplota jádra je tedy určena izolaci, kterou je vodič obalen. Trochu vyšší teplota jádra vodiče je dovolena při přetížení a při zkratu, protože u těchto nadproudů se předpokládá, že budou v dostatečně krátkém čase přerušeny jisticím prvkem. Uvedené maximální dovolené teploty při normálním provozu a při přetížení se pro různé druhy izolace liší. Různé izolační materiály odolávají totiž různě vysokým teplotám. Pro běžnou izolaci z PVC je maximální dovolená teplota při normálním provozu 70 °C, při přetížení 120 °C a při zkratu 160 °C. Pro holé hliníkové a měděné vodiče (Al, Cu) jsou tyto teploty 80 °C, 180 °C a 300 °C. 2.2.3 Maximální dovolené proudy - na čem závisí O velikosti dovolených proudů rozhoduje jednak maximální teplota vodiče, teplota okolí, do něhož se teplo předává. Rozhodující je rozdíl maximální dovolené teploty vodiče (ať už provozní nebo při přetížení) a teploty okolí. Proto mohou být vedení při nižších teplotách okolí zatěžovány více než při jeho základní teplotě a naopak méně při vyšších teplotách okolí. Další důležitou vlastnost, která ovlivňuje dovolené proudové zatížení vodiče, si ukážeme na příkladě. Jmenovitý proud jednožilového vodiče CY o průřezu 0,35 mm2 je 10,5 A. Očekávali bychom, že jmenovitý proud téhož vodiče CY o průřezu 35 mm2, tedy stokrát větším, bude rovněž stokrát větší, tedy přibližně 1000 A. Zdaleka tomu tak však není. Jmenovitý proud vodiče CY o průřezu 35 mm2 je pouze 181 A. Proč tak málo? Zatížení se může zvýšit jenom do té míry, jak se zvýší odvod tepla z vodiče do okolí. Odvod tepla do okolí se však nezvýšil úměrně průřezu, ale úměrně povrchu vodiče. Povrch se, vycházíme-li z průřezů jader, nezvýšil 100krát, jako průřez, ale pouze 10krát. Odtud by dovolený proud měl být 105 A. To, že skutečný jmenovitý proud je větší, vyplývá ještě z dalších vlivů, které jsme při odhadu neuvažovali (tloušťka izolace apod.). Na tomto příkladě jsme si ukázali, že čím lepší je odvod tepla do okolí vodiče, tím více může být vodič zatížen. Proto je obecně možné vodiče malých průřezů zatěžovat na jednotku průřezu více než vodiče velkých průřezů. Obdobně se také snižuje zatížitelnost vodičů ve svazcích. Zjednodušeně řečeno, zatížitelnost se nezvýší úměrně počtu vodičů ve svazku, ale úměrně odmocnině tohoto počtu. Při návrhu je stále nutné mít na paměti, že proudové zatížení vedení není možno obecně porovnávat se jmenovitou proudovou zatížitelností - jmenovitým proudem. Je to proto, že jmenovitou proudovou zatížitelnost vodiče nebo kabelu udává výrobce pro jmenovité podmínky, které obnášejí:  pro uložení na vzduchu (základní uložení) - jmenovitou teplotu vzduchu (30 °C) a uložení ve vodorovné poloze v klidném vzduchu,  pro uložení v zemi - jmenovitou teplotu země (20 °C) a stanovený tepelný odpor okolní půdy. Jmenovité podmínky však v praxi bývají splněny jen výjimečně. Skutečné podmínky se od jmenovitých podmínek obvykle liší. Vodiče a kabely, mohou být (a obvykle jsou) kromě základního uložení určeny pro různé jiné způsoby uložení a je nutné provést přepočet na skutečný stav.


5

_______________________________________________________________________________ Podle ČSN 33 2000-5-523 se rozeznávají tyto základní způsoby uložení: A

izolované vodiče nebo vícežilové kabely v trubce v tepelně izolační stěně nebo vícežilové kabely přímo v izolační stěně

B

izolované vodiče nebo vícežilové kabely v trubce na dřevěné stěně nebo na zdi

C

kabel uložený na dřevěné stěně nebo na zdi

D

kabel uložený přímo v zemi nebo kabel uložený v trubce v zemi

E

dvou nebo trojžilové kabely na vzduchu

F

jednožilové kabely těsně seskupené ve vzduchu

G

jednožilové kabely na vzduchu vzdálené od sebe alespoň na průměr kabelu

Norma rozlišuje ještě modifikace těchto způsobů uložení kabelů. Uložení A1 od A2 a B1 od B2 se od sebe liší tím, že v případě A1 a B1 se jedná o izolované vodiče nebo jednožilové kabely v trubce, v případě A2 a B2 o vícežilové kabely v trubce. Dříve užívaná uložení H, J, K, L atd. rozlišující, zda se jednalo o lávky perforované či neperforované, o uložení na hácích, žebřících, roštech jsou nyní zahrnuta pod uložení E, F, nebo G. Kromě toho nemusí být teplota okolí vždy v souladu s hodnotami, se kterými se počítá podle normy. Teploty 30 °C pro teplotu okolního vzduchu a 20 °C pro teplotu okolní půdy jsou pro většinu případů dostatečné. Obvykle se totiž teplota okolního prostředí pohybuje pod těmito hodnotami. Nepřesahuje-li např. teplota okolního vzduchu např. 25 °C a počítáme-li s teplotou 30 °C, máme v zatěžování vedení určitou rezervu. Přitom se nepředpokládá, že by někdo zatěžoval vedení s ohledem na změny teploty okolního prostředí (např. den - noc nebo léto - zima). Počítá se s maximální teplotou okolního prostředí. Zatížení vedení se počítá pro tyto maximální teploty. Krátkodobé malé výkyvy teploty se přitom neberou v úvahu. Pokud se maximální teploty od uvedených hodnot dlouhodobě, ať již směrem nahoru nebo směrem dolu, liší, je nutno tyto odlišné teploty do programu zadat. Dále při zatěžování vedení záleží na seskupení vodičů a kabelů. Více vodičů ve svazku snižuje dovolené zatížení. Kabely mohou být seskupeny různým způsobem. Tak vzniká spolu s možnostmi uložení množství variant. Program z praktických důvodů umožňuje řešit pouze základní případy popsané v ČSN. Přesto však je užitečným pomocníkem i pro ty případy, které přímo neuvádí, protože lze vybrat některou blízkou variantu a na jejím základě odhadnout případ, který řešit potřebujeme (viz též kap. 2.2.4). _______________________________________________________________________________________________________________________

6


_______________________________________________________________________________ 2.2.4 Poznámka k zadávání hodnot do programu PAVOUK Program řeší pouze případy popsané v ČSN 33 2000-5-523. Například se nepředpokládá, že by se do trubek a lišt ukládala vedení větších průřezů než 120 mm2. Většinou však se pro tak velké proudy vyplatí klást paralelně dva nebo i více kabelů, než jeden s enormním průřezem, což program PAVOUK umožňuje. Nejsou též řešeny kabely s větším průřezem než 300 mm2. Všechny další nepopsané vlivy je možné zohlednit pomocí uživatelského koeficientu, kterým lze libovolně snížit nebo zvýšit výslednou proudovou zatížitelnost kabelu. Použití tohoto koeficientu je zcela na zodpovědnosti uživatele. 2.3 Určení a ověření jisticích přístrojů Pro jištění elektrických vedení je možno volit jak jističe, tak pojistky. V současné době se pro jištění vedení malých průřezů do 10 mm2 pro snadnou možnost znovuzapnutí užívají jističe, a to jističe s charakteristikami vedení B, C a popř. D (viz kapitola 5). Na vstupu elektrického vedení do objektu se obvykle používají pojistky. Pro průřezy 16 mm2 a 25 mm2 se užívají jak jističe tak pojistky, pro větší průřezy většinou pojistky s charakteristikami gG. Pro velké dovolené proudy je možno používat jističe u nichž je možno nastavovat jak jmenovitý proud, tak vybavovací proudy a doby vypnutí v jednotlivých částech charakteristiky. Takto je možno tyto jističe nastavit tak, aby jejich charakteristika optimálně odpovídala charakteristice chráněného vedení. 1.13

1.45

7200

Int = 1.13 In It = 1.45 In o = 30°C

3600

t [s]

1200 600 300 120 60 30 10 5 2 1 0.5 0.2 0.1 B

0.05

C

D

0.02 0.01 0.005 0.002 0.001 0.0005 1

2

3

4

5

6 7 8 9 10

15

20

30

40

50

xIn

Vypínací charakteristiky jističů, typ B, C, D 1)

Vypínací charakteristiky pojistek gG s vyznačením tolerančních polí

_________________________________ 1

) Tyto jističe, někdy nazývané též malé (MCB, podle ČSN EN 60 898, viz kap. 5.2) nebo instalační jističe mají stejnou tepelnou spoušť, která způsobuje vypínání malých nadproudů při přetížení. Liší se v nastavení okamžité (zkratové, elektromagnetické) spouště, která zajistí vypínání velkých nadproudů - zkratů. Tato spoušť působí teprve až od proudů určité velikosti. U jističů s charakteristikou: - B od proudů větších než 3 až 5 násobek jmenovitého proudu, - C od proudů větších než 5 až 10 násobek jmenovitého proudu, - D od proudů větších než 10 až 20 násobek jmenovitého proudu. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

7

_______________________________________________________________________________

Vypínací charakteristiky jističů na větší proudy umožňující nastavení spouští (viz katalog Moeller „Výkonové jističe“ – čárové charakteristiky).

Na tomto místě je vhodné se zmínit o principu správného přiřazení jisticího prvku k vedení. Jak již bylo uvedeno, vedení má být zatěžováno svým výpočtovým proudem IB. Jmenovitý proudu jisticího prvku In musí být větší, nebo alespoň rovný výpočtovému proudu IB, tj. IB  In. Splnění této nerovnost však ještě není zárukou správného přiřazení jisticího prvku k vedení. Dokonce ani splnění podmínky In  Iz to ještě nezaručuje. Jmenovitý proud jisticího prvku nám totiž bez znalosti vypínací charakteristiky nevypovídá skoro nic o jeho schopnosti řádně jistit vedení. Proud, který zajišťuje vypnutí jisticího prvku může být o 20 % vyšší než jeho jmenovitý proud, ale může být stejně tak i o 80 % vyšší. V prvém případě téměř jistě nedojde k zahřátí vedení nad dovolenou teplotu při přetížení, zatímco ve druhém případě k tomuto nedovolenému zahřátí vedení jednou určitě dojde (kabely s PVC izolací se mohou zahřát až na 200 °C). Narušení izolace je potom tak silné, že pokud nedojde ještě k jiným závažným důsledkům (požár) musí se vedení i s instalačními prvky (krabicemi, svorkami apod.) vyměnit. Kromě tohoto zjištění, zda jisticí prvek vůbec vypíná, potřebujeme vědět také něco o tom, kdy vlastně vypíná. Pro vodič je povolena maximální dovolená teplota provozní a maximální dovolená teplota při přetížení. Aby však vodič této teploty nedosáhl, musí být ještě dříve nadproud vypnut jisticím prvkem. Zda je toho dosaženo, je možno pomocí programu PAVOUK ověřit. To je ostatně patrno z následujících obrázků. Na prvním obrázku jsou zobrazeny oteplovací charakteristiky vedení (tj. závislosti teploty na čase) při nadproudech od 1,4; 1,5; 1,6; 1,7; 1,8 násobku jmenovitého proudu. Z těchto charakteristik jsou odečteny časy, za jak dlouho při výše uvedených nadproudech by mělo dojít k vypnutí, když by neměla být překročena při přetížení teplota 100 °C. Níže (na druhém obrázku) je vynesena závislost těchto časů na proudu kabelu (udaném v násobcích jeho jmenovitého proudu). Jisticí prvek by při uvedených proudech neměl vypínat později, než v těchto časech.

_______________________________________________________________________________________________________________________

8


_______________________________________________________________________________ Oteplovací charakteristiky vedení 250

200

teplota ve °C

1,4 1,5

150

1,6 1,7 100

1,8

50

9

3

5

7

9

2,

2,

2,

2,

7 1,

1

5 1,

2,

3 1,

1,

9

0,

1

7

0,

1,

5

0,

0,

1

3

0,

0

čas v poměru k časové oteplovací teplotě kabelu

Požadovaná charakteristika

Doba vypnutí (poměr k časové oteplovací konstantě)

1,6 1,4 1,2

Průběh ideální charakteristiky vedení (pro obecné vyjádření použity poměrné hodnoty).

1

1

0,8 0,6 0,4 0,2 0 1,4

1,5

1,6

1,7

1,8

Násobek jmenovitého proudu

Následují ukázky grafických výstupů z programu PAVOUK (modul Vypínací charakteristiky): Tenkou čarou v charakteristice čas - proud vyznačena mez, na které dojde k ohřátí jádra vodiče nebo kabelu na dovolenou teplotu při přetížení. Na prvém z těchto obrázků je vyznačen bod se souřadnicemi 40 A a 715 s. Co tento bod znamená? Prostě jenom to, že prochází-li vodičem nebo kabelem proud 40 A po dobu 715 s, je jeho jádro zahřáto na dovolenou teplotu při přetížení. Na druhém obrázku platí totéž pro proud 60 A. Ten může daným kabelem procházet po dobu 715 s, než se jeho jádro zahřeje na provozní teplotu. Takto každý bod tenké křivky určuje nadproud a dobu, za jak dlouho je při tomto nadproudu dosaženo maximální dovolené teploty při přetížení. Jak potom ověříme, zda je jištění k vodiči nebo kabelu správně přiřazeno? Jednoduše z podmínky, že pro jakýkoliv nadproud musí jisticí prvek vypnout dříve, než je dosažena mezní teplota při přetížení. To znamená, že každý bod charakteristiky jističe - na obrázcích znázorněné silnou čarou musí ležet pod tenkou křivkou. To je splněno v případě znázorněném na druhém z uvedených obrázků. Např. pro nadproud 60 A dojde k vypnutí asi za 150 s, zatímco maximální dovolené teploty dosáhne jádro vodiče až za 715 s. Vidíme, že podmínka je v tomto případě bohatě splněna. Jinak je tomu však v případě, znázorněné na předchozím obrázku. Tady se obě křivky protínají. Na _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

9

_______________________________________________________________________________ tomto obrázku vidíme, že při nadproudu 40 A bude dovolené teploty při přetížení dosaženo za 715 s a z charakteristiky jističe je přitom zřejmé, že k vypnutí dojde až asi za 10 000 s, pokud k němu vůbec dojde, protože pořadnice (kolmá přímka na proudovou osu) pro 40 A se v tomto bodě charakteristiky jističe jenom dotýká.

Jištění kabelu proti přetížení není pro tyto proudy zajištěno (kabel se přehřeje dříve než jistič vypne). Ampérsekundová charakteristika kabelu Vypínací charakteristika jističe

Jištění kabelu proti přetížení JE zajištěno pro všechny proudy (jistič vypne dříve než se kabel přehřeje). Ampérsekundová charakteristika kabelu Vypínací charakteristika jističe

_______________________________________________________________________________________________________________________

10


_______________________________________________________________________________ Někdo možná namítne, že uvedený postup je složitější, nežli postup uvedený v technické normě, jmenovitě v ČSN 33 2000-4-43:2003. Tato norma stanoví, že dovolené proudové zatížení jištěného vedení, musí být 1,45krát větší, než je proud zajišťující účinné zapůsobení jisticího prvku ve smluvené době. Co je onou smluvenou dobou, již norma dále nevysvětluje. My si zde můžeme uvést, že pro malé jističe se touto dobou rozumí buď jedna hodina pro menší jmenovité proudy (do 63 A) nebo dvě hodiny pro větší jmenovité proudy. Do této doby (tj. do jedné hodiny nebo do dvou hodin) musí malé jističe vypnout 1,45 násobek svého jmenovitého proudu. Samotné přiřazení těchto malých jističů k vedení je pak velmi jednoduché. Dovolené zatížení vedení musí být větší než jmenovitý proud jističe. Méně jednoznačné je toto přiřazení pro pojistky. Pro běžné pojistkové vložky je tavný proud v dohodnutém čase (obvykle jedné hodiny, ale i 2, 3 a 4 hodin) 1,6 násobek jejího jmenovitého proudu. Přiřazení vedení (jeho průřezu) ke jmenovitému proudu pojistky je pak takové, že zatížitelnost (dovolené proudové zatížení) vedení musí být větší než přibližně 110 % jmenovitého proudu pojistkové vložky (1,6/1,45 = 1,103). Vyjádřeno matematicky: I2  1.45  Iz kde: I2 ......... proud zajišťující účinné zapůsobení jisticího prvku ve smluvené době [A] Iz .......... dovolené proudové zatížení jištěného vedení [A]  Pro malé jističe platí:

I2 = 1.45  In

kde: In ......... jmenovitý proud jističe [A], pak: 1.45  In  1.45  Iz z toho plyne, že In  Iz a tedy že dovolené zatížení kabelu musí být VĚTŠÍ než jmenovitý proud jističe.  Pro pojistky platí:

I2 = 1.6  In

kde: In ......... jmenovitý proud pojistky [A], pak: 1.6  In  1.45  Iz z toho plyne, že 1.1  In  Iz a tedy že dovolené zatížení kabelu musí být VĚTŠÍ než 110% jmenovitého proudu pojistky. Program PAVOUK provádí vždy kontrolu podle těchto vzorců, které platí jenom na určitou, i když největší skupinu případů. Norma totiž vychází z některých zjednodušení. Prvním z nich je předpokládaná teplota okolí, při níž je vedení zatěžováno svým maximálním provozním proudem, druhým je maximální dovolená teplota izolace při přetížení a třetím je předpokládaný průběh oteplení vedení, který by měl být přibližně v souladu s charakteristikou jisticího prvku (viz předchozí obrázky). Samotná norma proto uvádí, že ochrana podle normy nezajišťuje dokonalou ochranu ve všech případech a nemusí být ve všech případech nejekonomičtější. I když ani ochrana podle programového systému PAVOUK nedává absolutně přesné výsledky, je výsledné přiřazení jisticích prvků, zohledňující též oteplovací charakteristiky, nejen přesnější, ale umožňuje přiřazení jisticích prvků i pro podstatně odlišné výchozí podmínky (jiné teploty okolního prostředí, jiné maximální dovolené teploty izolace), než se kterými uvažuje norma. Nicméně program PAVOUK od verze 2.5 nabízí možnost vypnout kontrolu založenou na porovnání oteplovací charakteristiky kabelu a vypínací charakteristiky jističe a zohlednit pouze závazné požadavky normy. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

11

_______________________________________________________________________________

3. Chování sítě při zkratech _______________________________________________ 3.1 Druhy zkratových poruch Dojde-li ke spojení dvou vodičů s různým napětím, hovoříme o zkratu. Zkratem v síti tedy rozumíme elektromagnetický přechodný děj, který vznikne náhlým zmenšením impedance mezi fázovými vodiči případně mezi fází a středním nebo ochranným vodičem. Příčinou chybného vodivého spojení může být chybná manipulace, mechanické poškození izolace, poškození kabelu při zemních pracích apod., její přirozené znehodnocování např. vlhkostí nebo je důsledkem zvýšeného namáhání při spínacích pochodech. Zkrat způsobující zmenšení impedance má za následek okamžité zvětšení proudu na mnohonásobek normálního provozního proudu, jehož hodnota závisí na napětí a impedanci. Zkratový proud dosahuje hodnot v rozmezí tisíců až desetitisíců ampér a svými dynamickými (silovými) a tepelnými účinky ohrožuje všechny prvky instalace a elektrizační soustavy, kterými protéká. Podle způsobu zatěžování jednotlivých vodičů třífázové soustavy při zkratech (resp. jejího zdroje) rozeznáváme zkraty symetrické, neboli souměrné (třífázové, případně třífázové zemní) a zkraty nesouměrné (dvoufázový, dvoufázový zemní, jednofázový) jak je naznačeno obrázcích.

3-fázový symetrický zkrat

2-fázový nesymetrický zkrat

2-fázový zemní zkrat

1-fázový zemní zkrat

Z hlediska dimenzování elektrických sítí dle ČSN je významný případ 3-fázového symetrického zkratu, při kterém vzniká největší zkratový proud. Opačným případem je 1-fázový zemní zkrat s velkou impedancí smyčky poruchového proudu, kde díky malému zkratovému proudu může být čas odpojení poruchy značně dlouhý a po tuto dobu se na neživých částech vyskytuje nebezpečné napětí. 3.2 Průběh zkratového proudu Náhlá změna impedance při zkratu má za následek přechodný děj. Velkým zkratovým proudem se v prostoru elektrizační soustavy poruší rovnováha mezi magnetickým a elektrickým polem a do nového rovnovážného stavu přechází soustava přechodnými složkami proudu a napětí. Časový průběh zkratového proudu závisí na okamžiku vzniku zkratové poruchy. Tento průběh může vykazovat nesymetrii vůči časové ose s přítomností stejnosměrné složky. Zobrazení zkratového proudu je na následujícím obrázku.

_______________________________________________________________________________________________________________________

12


_______________________________________________________________________________ Průběh zkratového proudu:  Ik - efektivní hodnota zkratového proudu,  ik - okamžitá hodnota zkratového proudu,  iss (ia) - stejnosměrná složka zkratového proudu,  Ikm - nárazový zkratový proud. (ia)

Pro dimenzování elektrických zařízení a nastavení ochran se u zkratového proudu definují tyto charakteristické hodnoty označované symboly: Ik’’

Počáteční rázový zkratový proud: tj. efektivní hodnota symetrického zkratového proudu bez stejnosměrné složky při vzniku zkratu.

Ikm (ip)

Nárazový zkratový proud: tj. první amplituda (vrcholová hodnota) nesymetrického zkratového proudu se stejnosměrnou složkou. Je rozhodujícím kriteriem při kontrole dynamického namáhání zařízení sítě. Poznámka: v novějších předpisech se pro Ikm (uváděno v dřívějších ČSN) používá symbol ip (převzato z IEC).

Itr

Vypínací zkratový proud (symetrický) a jeho stejnosměrná složka ia tr. Je kriteriem pro kontrolu dimenzování vypínačů a jističů.

Ike

Ekvivalentní oteplovací proud: tj. efektivní hodnota ekvivalentního, neboli pomyslného symetrického (souměrného) zkratového proudu, který vyvolá za dobu trvání zkratu tk stejné tepelné účinky jako skutečný nesymetrický zkratový proud se stejnosměrnou složkou. Je kriteriem pro posouzení tepelného namáhání zařízení elektrizační soustavy.

Ik

Ustálený zkratový proud: tj. efektivní hodnota zkratového proudu (symetrického) po zaniknutí všech přechodných složek. U elektricky vzdálených zkratů (většina praktických případů) je roven počátečnímu rázovému zkratovému proudu Ik’’. U elektricky blízkých zkratů tj. v rozvodech v blízkosti zdrojů s velkými synchronními generátory je Ik < Ik’’ vlivem narůstající vnitřní reaktance synchronního stroje během doby trvání zkratu.

3.3 Konfigurace sítí V praxi se setkáváme s různými konfiguracemi sítí, které kladou různé nároky na výpočetní postupy. Obecně rozlišujeme tyto typy sítí:

vedení s napájením z jedné strany _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

13

_______________________________________________________________________________

paprsková síť

okružní síť

mřížová síť (s větším počtem uzlů)

Zatímco pro síť napájenou z jedné strany nebo pro paprskovou síť vystačíme pro výpočet zkratových proudů s jednoduššími výpočetními metodami a výpočetními prostředky (např. výpočet pomocí nomogramů), pro efektivní řešení mřížové sítě je nutno použít počítače. Výhodou programu PAVOUK je možnost výpočtů v mřížových sítích s obecným (prakticky libovolným) zadáním zdrojů, vedení a zátěží. 3.4 Výpočet zkratových proudů Výpočtem poměrů při zkratech v trojfázové soustavě se zabývají normy ČSN 33 3020 a ČSN 33 3022. Výpočet lze provádět s poměrnými (procentními) hodnotami impedancí nebo se skutečnými hodnotami. Postup výpočtu se skutečnými hodnotami impedancí vypadá takto: 1. 2. 3.

4.

5. 6.

7.

Síť, v níž se mají určit zkratové poměry se znázorní tzv. výchozím schématem, v němž se vyznačí všechny provozní stavy. Označí se místa, v nichž se budou počítat zkratové poměry. Určí se (vypočtou se) impedance jednotlivých prvků soustavy. Impedance jednotlivých prvků soustavy se pak přepočtou na vztažné napětí, obvykle odpovídající jmenovitému napětí v místě zkratu. Vztažné napětí je voleno pro celou soustavu jednotně. Pro výpočet souměrných (třífázových ) zkratů je nutné určit sousledné složky impedance, pro výpočet nesouměrných zkratů (dvoufázových, jednofázových) je třeba znát také zpětné složky impedance a netočivé složky impedance prvků elektrizační soustavy. Sestaví se náhradní schémata pro složkovou soustavu souslednou, zpětnou a netočivou. Výpočetními metodami - u jednodušších konfigurací sítě postupným zjednodušováním, u složité sítě s větším počtem uzlů pomocí počítače se stanoví výsledná zkratová impedance daného místa zkratu. Vypočítá se zkratový proud jakožto proud ekvivalentního napěťového zdroje a zkratové impedance.

Místo zkratu F (angl. Fault = porucha)

_______________________________________________________________________________________________________________________

14


_______________________________________________________________________________ Pro uživatele, kteří mají zájem znát podrobnosti o výpočtových postupech použitých v algoritmech programu Pavouk, uvádíme následující vztahy. Výpočtová impedance pro:  Napájecí část (šrafovaný obdélník):

Z Qt  RQt  jX Qt počítá se ze zkratového výkonu

 Transformátor:

Z T  RT  jX T

 Kabelové vedení:

Z L  R L  jX L

Zkratová impedance:

Z k  Rk  jX k

v napájecím uzlu počítá se z napětí nakrátko a ze ztrát nakrátko transformátoru počítá se z katalogových hodnot rezistance a indukčnosti kabelu

kde : Rk  RQt  RT  RL

X k  X Qt  X T  X L Výpočtové impedance mají komplexní charakter (obsahují reálnou a imaginární složku) a počítáme s nimi podle pravidel s komplexními čísly. Absolutní hodnota zkratové impedance:

Z k  Rk2  X k2

Počáteční rázový zkratový proud při třífázovém zkratu:

I k'' 

c.U n 3Z k

c.U n

je fázové napětí ekvivalentního zdroje; c je napěťový součinitel, který určujeme 3 dle normy ČSN 33 3020 (jeho hodnota závisí na napětí použité soustavy nn, vn, vvn).

přičemž

V případě 1-fázových a 2-fázových zkratů je situace poněkud komplikovanější, protože je nutno počítat se souslednou Z(1), zpětnou Z(2) a netočivou Z(0) složkou impedance.

Definice sousledné složky zkratové impedance: Z(1) = U(1) / I(1)

Definice zpětné složky zkratové impedance: Z(2) = U(2) / I(2)

Definice netočivé složky zkratové impedance: Z(0) = U(0) / I(0)

V praktických případech platí, že Z(1) = Z(2), takže počáteční rázový zkratový proud při 1-fázovém zkratu (významný pro výpočet času odpojení poruchy od zdroje) je pak dán vztahem: I k'' 

c  3 U n 2  Z (1)  Z ( 0)

Impedanci poruchové smyčky (pro potřeby ČSN 33 2000-4-41) lze stanovit takto: Zsv = (2 Z(1) + Z(0)) / 3 Vzhledem k tomu, že program PAVOUK počítá přímo čas odpojení poruchy od zdroje, nemusí se uživatel výpočtem impedancí zabývat. Vypočtené impedance Z(0), Z(1) a Zsv je možné zobrazit buď jako absolutní hodnoty, nebo jako komplexní čísla. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

15

_______________________________________________________________________________ Poznámka: Revizní technici často požadují zobrazení impedance Zs (případně Zsv podle ČSN 33 2000-4-41) ve tvaru jednoho čísla. Přes jistou rozporuplnost v interpretaci naměřených hodnot pomocí měřicích přístrojů pro revize (obvykle se totiž neměří impedance, ale činný odpor smyčky viz Rschl, což je vzhledem k chybě měření přijatelné zjednodušení) je možné porovnat výsledky s vypočtenými hodnotami Zsv získanými programem Pavouk. 3.5 Výpočetní postupy

Program PAVOUK byl vyvinut k výpočtům obecně zadané sítě, včetně složitě konfigurované energetické sítě s velkým počtem uzlů. Síť lze analyzovat jak při normálních provozních stavech, tak i při zkratových poruchách. Výpočet je řešen maticovými metodami tj. sestavením admitanční matice pro vykreslenou konfiguraci sítě a její inverzí na impedanční matici. Z takto získaných impedancí se výpočtovými postupy uvedenými v ČSN 33 3020 určují charakteristické hodnoty zkratových proudů, tedy počáteční rázový proud Ik’’, nárazový zkratový proud Ikm (ip), vypínací proud Itr a ekvivalentní oteplovací proud Ike. Je zobrazován průběh zkratového proudu, vypočítaný metodou řešení diferenčních rovnic. Při výpočtech se stále pracuje s plně sestaveným schématem energetické sítě na němž lze grafickou formou kdykoli v průběhu výpočtů vytvářet různé konfigurační režimy sítě, jako např. změny zdrojů a zátěží připnutím nebo odepnutím větví a pod. 3.6 Dimenzování vedení z hlediska zkratu

Vedení (vodiče a kabely) i přístroje zařazené v obvodu musí snést maximální zkratový proud, který se ve vedení může objevit. Je to proud, který vznikne v důsledku zkratu na začátku vedení, které předtím nebylo zatěžováno, takže se počítá s jeho minimálním elektrickým odporem. Na tyto maximální možné zkratové proudy, které jsou různé podle toho, v jakém místě sítě je počítáme, se ověřují jak vedení, tak přístroje. Kromě toho je nutno ověřit, zda jisticí přístroje jsou schopny zapůsobit i při nejmenších zkratových proudech, které v obvodu vzniknou. Zde je nutno si uvědomit:

 že funkce jistících přístrojů je vyvolávána zkratovým proudem a ten, jestliže je příliš malý, nedá popud k vybavení jisticího přístroje  a také, že i tyto „malé“ zkratové proudy mohou při delší době svého působení poškodit přístroje, vodiče a kabely a elektrické předměty zařazené v obvodu se zkratem. Vedení se ověřují z hlediska maximálních zkratových proudů. V databázi programu PAVOUK je pro každý kabel uvedena hodnota krátkodobého výdržného proudu pro čas 0.1 s, tj. Icw(0,1 s). Je to velikost zkratového proudu, která může kabelem procházet po dobu 0.1 s, aniž by se kabel zahřál na teplotu vyšší než dovolenou teplotu při zkratu. A proč se tato hodnota udává pro dobu zkratu 0.1 s ? To je totiž nejdelší doba, která je uvedená ve výrobkových normách pro jističe (např. ČSN EN 60 947-2), za kterou musí jističe odpojit zkrat a je to tedy i nejdelší doba průchodu předpokládaného zkratového proudu kabelem. Běžně však bývají doby trvání zkratu kratší. Obvyklé jističe vypínají zkrat podstatně dříve než za 0,1 s (malé jističe řádově během několika milisekund, výkonové jističe během desítek milisekund). Uvedená veličina je odvozena z předpokladu, že veškeré teplo, které se vyvine průchodem zkratového proudu, také tento vodič absorbuje a ohřeje se jím. Tento předpoklad je oprávněn proto, že za krátkou dobu průchodu zkratového proudu nedojde k podstatnému přenosu tepla do okolí. V každé případě však chyba, která vznikne zanedbáním přenosu tepla do okolí, je na straně bezpečnosti. Skutečný proud by tedy mohl být i nepatrně vyšší než proud vypočítaný na základě uvedeného předpokladu. V programu se přepočítává reálný zkratový proud Ik’’ (počáteční) na ekvivalentní oteplovací proud vodičem pro 0,1 s Ike(0.1s). To je proud, který by procházel vodičem _______________________________________________________________________________________________________________________

16


_______________________________________________________________________________ po dobu 0.1 s a měl by stejné účinky jako reálný zkratový proud, který tam prochází po čas Ttr (od začátku zkratu do vypnutí). Tento proud se porovnává s Icw(0,1s) a musí být menší než Icw(0,1s)., tj. Ike(0.1s)  Icw(0,1s). Důležité je, že hodnotu Icw pro čas 0,1s si můžeme snadno vypočítat z materiálu a průřezu vodiče. Poznámka: Z ČSN 33 2000-4-43 vyplývá vztah: I2 × t = k2 × S2, kde I je efektivní hodnota zkratového proudu (tj. Ik), S je průřez jádra kabelu v [mm2] a k je konstanta závislá na materiálu vodiče a jeho izolace. Z tohoto vztahu pak dostaneme Icw(0,1 s), jestliže do něj dosadíme za čas t hodnotu 0,1 s. Odtud pak vyplývá nerovnost: Ik2 × Ttr  Icw2 × 0,1. 3.7 Dimenzování jisticích přístrojů z hlediska zkratu

Vyžaduje se jednak ověření z hlediska maximálních zkratových proudů, tj. zda je jisticí přístroje vydrží, a také ověření z hlediska minimálních zkratových proudů, tj. zda je tyto přístroje odpojí. Podrobnější informace o přístrojích jsou v kapitole „Vlastnosti jisticích přístrojů“ (část I. kap. 5). Ověření z hlediska maximálních zkratových proudů Přístroje, které jsou zařazeny v obvodu, ve kterém došlo ke zkratu, musí tento zkrat vydržet. U jističů je jednak důležité, aby na zkratový proud reagovaly na druhé straně je důležité i to, aby byly schopny zkrat vypnout. Proto jsou přístroje ověřovány i z hlediska průchodu zkratového proudu. U malých jističů (MCB) se udává jeden parametr - jmenovitá vypínací schopnost Icn, u výkonových jističů se udávají dvě vypínací schopnosti a to jmenovitá mezní vypínací schopnost Icu a jmenovitá provozní vypínací schopnost Ics. Je zaručeno, že jistič vydrží průchod proudu Icu a že jej také vypne. Potom však již není zaručeno, že jistič bude splňovat veškeré požadavky tak, jak má. Jinak řečeno není již zaručeno, že takový proud vypne podruhé. Pokud se týká proudu Ics, u toho je zaručeno, že proud rovnající se Ics nejen vypne, ale že zůstane nadále funkční a že i po toto vypnutí splňuje příslušné parametry. Není jej tedy po zkratu třeba vyměňovat. Vypínací zkratový proud Itr, tj. zkratový proud v okamžiku vypnutí, který se skládá jednak ze své střídavé složky Ik a stejnosměrné složky Ia (Iss), se porovnává s hodnotami Icu a Ics jističe nebo s hodnotou Icn pojistky (její jmenovité vypínací schopnosti). Zkratový proud Itr musí být menší než Icu. Jestliže je však třeba, aby jistič zůstal i po zkratu nadále funkční, musí být zkratový proud Itr menší než Ics. Ověření z hlediska min. zkratových proudů - ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí Jedním z nejužívanějších způsobů zajištění ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí (správněji ochrany při poruše) je ochrana automatickým odpojením od zdroje. V případě poruchy (průrazu izolace mezi živou a neživou částí) je zajištěno odpojení obvodu vhodným jisticím přístrojem. Program PAVOUK dovoluje řešit ochranu automatickým odpojením ve všech obvyklých střídavých sítích nízkého napětí, tj. v sítích TN, TT a IT. Podmínky pro ochranu v sítích TN, TT, IT jsou uvedeny v normě ČSN 33 2000 4-41 – Ochrana před úrazem elektrickým proudem a vzhledem k tomu, že se nejedná o neznámé skutečnosti, uvedeme zde pouze nejdůležitější informace.


17

_______________________________________________________________________________ Sítě TN se u nás nejvíce používají, a proto se zmíníme o jejich vlastnostech podrobněji. Princip automatického odpojení v sítích TN spočívá v tom, že v případě poruchy izolace vznikne zkratový proud, jisticí prvek zapůsobí a tím odpojí obvod s poruchou. Aby tato ochrana mohla fungovat, jsou neživé části spojeny se zemí a s uzlem zdroje prostřednictvím ochranného vodiče PE (viz obrázek). Aby ochrana fungovala a vypnutí nastalo v dostatečně krátkém čase, musí být poruchový proud větší, než minimální vybavovací proud jisticího přístroje. Ale co to znamená „v dostatečně krátkém čase“? Je to maximální doba, po kterou se může člověk bezpečně dotýkat neživé části, která je při poruše pod napětím. Bylo zjištěno, že při poruše ve správně přizemněných sítích TN s fázovým napětím 230 V je maximální napětí na neživých částech 90 V a toto napětí člověk bez újmy na zdraví snese po dobu 0.45 s. Proto je pro zásuvkové obvody předepsána maximální doba odpojení 0,4 s. U obvodů napájejících větší a upevněná zařízení, u nichž není nebezpečí, že je může osoba držet v ruce, se připouští doba odpojení až 5 s. Trvalé dotykové napětí UL v normálních prostorech je 50 V. Ve zvlášť nebezpečných prostorách a vymezených případech (např. zdravotnictví) může být hodnota UL snížena – např. na 25 V. Pro odpojování se pak používají citlivé proudové chrániče s In  30 mA.

Proud poruchy (tj. minimální zkratový proud) v obvodu tvořeném zdrojem, fázovým vodičem k místu poruchy a ochranným vodičem od místa poruchy ke zdroji (v tzv. smyčce poruchového proudu) musí být větší, než je minimální zkratový proud (v ČSN 33 2000-4-41 označovaný Ia), který zaručuje funkci jisticího přístroje v předepsaném čase. Odtud vyplývá známá podmínka pro impedanci smyčky Zs poruchového proudu: Zs  Uo/Ia kde: Zs ......... impedance smyčky poruchového proudu [] Uo ........ fázové napětí [V] Ia ......... proud vybavení jisticího přístroje v předepsaném čase [A] Předepsané časy odpojení v síti TN jsou delší než v síti TT, ve které se k odpojení používají klasické jisticí přístroje (jističe nebo pojistky). Pro Uo = 230 V je to u koncových obvodů do 32 A včetně 0,4 s, u distribučních obvodů a obvodů nad 32 A je to 5 s. Z podmínek pro automatické odpojení a minimální zkratový proud v reálných instalacích vyplývá jednak to, že se uvažuje impedance při provozní teplotě (tedy větší než za studeného stavu) a že fázové napětí se vlivem zkratového proudu snižuje. Tyto podmínky (uvedené v ČSN 33 2000-4-41 vzorcem pro impedanci smyčky Zs počítanou nebo měřenou při teplotě 20 °C upraveným s ohledem na předpokládané oteplení vodičů při poruše: 2 U Zs   o 3 Ia jsou v programu zahrnuty, takže po dosazení příslušných údajů vyjde skutečně, zda obvod vyhovuje i za těch nejnepříznivějších podmínek poruchy. Program počítá přímo čas vypnutí, takže není nutno se zabývat výpočtem impedance (podrobněji viz též, část I. kap. 3.4, část II. kap. 14.5). Na obrázcích je znázorněno, že bod určený souřadnicemi vypočítaného zkratového proudu a předepsané doby odpojení musí být vůči charakteristice pojistky nebo jističe napravo od pravé hraniční čáry vypínací charakteristiky (příp. nad touto charakteristikou). _______________________________________________________________________________________________________________________

18


_______________________________________________________________________________

čas

čas

pojistka A

t0

B

t1

Oblast spolehlivého vypnutí

t0

jistič

A

Oblast spolehlivého vypnutí B t1 Ip

proud

Ochrana pojistkami

Im Ip

proud

Ochrana jističi

Síť TT je charakterizována tím, že pracovní vodiče (L1, L2, L3, N) jsou vedeny od uzemněného zdroje ke spotřebiči, ale ochrana neživých částí se zajišťuje spojením neživých částí spotřebičů s uzemněním. Při vzniku zemního poruchového proudu (zkrat mezi fází a kostrou spotřebiče) prochází poruchový proud IF zemí ke zdroji a jeho velikost je určena velkými odpory uzemnění spotřebiče (RA) a uzemnění zdroje (RB). Po dobu poruchy, tedy až do okamžiku odpojení, se na neživých částech vyskytuje dotykové napětí, to však, při svém delším trvání, nesmí překročit hodnotu trvalého dotykového napětí UL (50, 25 V).

Z tohoto požadavku je odvozena podmínka pro zajištění této ochrany v případě, že přístrojem, který automatické odpojení v síti TT zajišťuje, je proudový chránič. Proudový chránič je totiž v současné době prakticky jediný přístroj, který je schopen u výkonných zařízení v síti TT poruchu – průraz na neživou část – odpojit. Je-li tedy pro automatické odpojení v síti TT použit proudový chránič, musí pro odpor uzemnění spotřebiče být splněno: RA  UL /In kde: RA ........ zemní odpor uzemnění chráněného spotřebiče [], UL ........ dovolená mez trvalého dotykového napětí 50 V, In ........ jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče [A]. Aby odpojení bylo dosaženo v dostatečně krátkém čase, vyžaduje se, aby se ve výše uvedené podmínce namísto s In počítalo s podstatně větším proudem. Jako typická hodnota se uvádí 5 In, takže při výpočtu s tímto bezpečnostním zvýšením by odpor uzemnění spotřebiče měl vyhovovat podmínce RA  UL / (5In). V některých případech, a to především u malých zařízení, na malé odběrné proudy, je možno nadále používat klasické jisticí prvky, tedy pojistky nebo jističe. Při použití pojistek nebo jističů platí _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

19

_______________________________________________________________________________ odlišná podmínka, než při použití proudových chráničů. Vychází, obdobně jako u podmínky pro automatické odpojení v síti TN, z představy proudové smyčky, kterou se při poruše (zkratu mezi fází a kostrou spotřebiče) uzavírá poruchový proud. Tento poruchový proud musí být včas odpojen, aby napětí na neživých částech při poruše, jehož velikost se může blížit až velikosti fázového napětí v síti TT, bylo včas odpojeno. Uvedenou podmínku je možno zapsat obdobným způsobem jako známou podmínku pro automatické odpojení v síti TN: Zs  Uo/Ia kde: Zs ......... impedance smyčky poruchového proudu [] Uo ........ fázové napětí [V] Ia ......... proud vybavení jisticího přístroje v předepsaném čase [A] Přitom smyčka poruchového proudu, kromě zdroje, vodiče vedení až k místu poruchy, ochranného vodiče k neživým částem, uzemňovacího přívodu obsahuje především zemnič elektrické instalace a zemnič zdroje. Při zjednodušeném výpočtu postačí s určitou rezervou uvažovat odpory těchto zemničů. Proud vybavení jisticího přístroje v síti TT však v principu není stejný jako proud vybavení v síti TN. Vzhledem k tomu, že při poruše se na neživých částech objevují vyšší dotyková napětí než při poruše v síti TN, jsou předepsané časy odpojení v síti TT kratší než v síti TN. Pro Uo = 230 V je to u koncových obvodů do 32 A včetně 0,2 s, u distribučních obvodů a obvodů nad 32 A je to 1 s. Na druhou stranu se však na rozdíl od sítí TN neuvažuje se zvýšením impedance smyčky vlivem oteplení vedení, jako je tomu v síti TN, protože elektrický odpor vedení tvoří jen vpodstatě zanedbatelnou část odporu v impedanci smyčky. Sítě IT jsou používány v případech, kde je vyžadována maximální bezpečnost pro obsluhu a vysoká spolehlivost v dodávce elektrické energie a to i v případě poruchy, která by v uzemněných sítích TN a TT způsobila vybavení jisticího přístroje. Ochrana neživých částí se – stejně jako v síti TT - zajišťuje spojením neživých částí spotřebičů na uzemnění. Vlastností sítě IT je to, že při vzniku poruchy (první porucha) proti zemi nedojde k vybavení ochranného přístroje, protože poruchový proud je omezen pouze na svodové a kapacitní proudy instalace. Za této situace můžeme na síť s první poruchou pohlížet jako na síť TN, nebo síť TT (to záleží na rozsahu a provedení přizemnění spotřebičů – zda jsou neživé části všech spotřebičů v síti připojeny ke společnému ochrannému vodiči, nebo zda jsou uzemněny po skupinách nebo každý spotřebič jednotlivě). Při první poruše ještě, při řádně provedeném spojení neživých částí se zemí, nevzniká nebezpečí úrazu elektrickým proudem, a proto se při vzniku této první poruchy obvod s poruchou ještě neodpojuje, je však předepsána kontrola stavu izolace pomocí hlídačů izolačního stavu nebo jiných přístrojů.

K vybavení ochranného přístroje vlivem velkého nadproudu může dojít teprve až při druhé poruše, která vznikla na další fázi a většinou na jiném elektrickém zařízení. Jsou-li neživé části spotřebičů v síti připojeny ke společnému ochrannému vodiči, prochází při druhé poruše vodiči zkratový proud daný impedancí poruchové smyčky. Na uvedený stav lze pohlížet jako na určitou analogii sítě TN, ovšem s tím rozdílem, že první a druhá porucha mohou být v nejnepříznivějším případě až na nejvzdálenějších, opačných koncích _______________________________________________________________________________________________________________________

20


_______________________________________________________________________________ instalace a z tohoto důvodu se musí počítat s dvojnásobnou délkou vedení (viz číslo 2 ve jmenovateli). Pro síť IT bez vyvedeného uzlu musí být splněno: Zs  U / 2 Ia Pro síť IT s vyvedeným uzlem musí být splněno: Z΄s  U0 / 2 Ia kde: Zs ......... impedance poruchové smyčky složená z fázového a ochranného vodiče, Z´s ........ impedance poruchové smyčky složená z nulového (středního) a ochranného vodiče, U0 ........ jmenovité napětí mezi fází a nulovým (středním) vodičem, U ......... jmenovité napětí mezi fázemi, Ia .......... vypínací proud ochranného přístroje vypínajícího do stanovené doby (pro 230/400 V je pro síť bez nulového (středního) vodiče vypínací čas 0,4 s a pro síť s nulovým (středním) vodičem je to 0,8 s). Pro zvlášť nebezpečné prostory jsou vypínací časy kratší. Jestliže jsou neživé části spotřebičů v síti IT uzemněny jednotlivě nebo po skupinách, platí pro automatické odpojení, bez ohledu na to, zda je k automatickému odpojení požito proudových chráničů nebo nadproudových jisticích přístrojů, tato podmínka: RA  UL / Ia kde: RA ........ zemní odpor uzemnění chráněného spotřebiče včetně odporu ochranného vodiče k neživým částem [], UL ........ dovolená mez trvalého dotykového napětí [V], Ia .......... vypínací proud nadproudového ochranného prvku chráněného zařízení [A]. Sítě IT se pro své vlastnosti používají v těžkých provozech s nutností nepřetržitého provozu (doly, hutě, speciální provozy, atd.), kde se současně pracuje většinou s napětím 500 V. Zvláštním typem sítě IT používané ve zdravotnictví je zdravotnická izolovaná soustava (ZIS) a setkáme se s ní zejména na operačních sálech (napětí 230 V). Požadavky na ZIS jsou uvedeny v samostatné norma ČSN 34 2140 – Elektrická instalace ve zdravotnicky využívaných prostorách. Určitou zvláštností ZIS je to, že se pro vytvoření izolované soustavy používají speciální ochranné oddělovací transformátory, které musí mj. splňovat požadavky normy VDE 0107, která platí pro elektrická zařízení ve zdravotnických zařízeních (v databázi nabídka typů firmy Moeller) a které se připojují primárním vinutím na síť TN. Vstupní složky impedance pro oddělovací transformátor (převod obvykle 230 V / 230 V) lze snadno získat přímo ze sítě TN v daném bodě připojení.


21

_______________________________________________________________________________

4. Úbytky napětí, rozložení zátěže, selektivita _______________________________________________ 4.1 Dovolené úbytky napětí

Při jakémkoliv odběru z elektrické sítě dochází ke vzniku elektrického proudu. Ten svým průchodem vyvolává na těchto vedeních úbytky napětí, takže napětí přivedené až ke spotřebiči není rovno napětí na svorkách zdroje, ale je nižší. Pro jednotlivé části elektrického rozvodu jsou přitom předepsány různé úbytky napětí. Pro úbytek napětí od zdroje k odběrnému místu je možno vyjít z předepsaných odchylek napětí (ČSN 33 0120 a ČSN 33 0121), které mají být v mezích + 6 % a  10 % od jmenovité hodnoty (od roku 2003 mají tyto meze být 10 %.). To znamená, že celkový úbytek napětí od zdroje až k odběrnému místu může být až 16 %. Ve vlastní elektrické instalaci budovy (tj. uvnitř objektu), se podle ČSN 33 2000-5-52 doporučuje, aby pokles napětí mezi počátkem instalace a provozním zařízením uživatele nebyl větší než 4 % jmenovitého napětí instalace. Toto doporučení poněkud koliduje s požadavky ČSN 33 2130, která pro jednotlivé části instalace předepisuje tyto maximální úbytky napětí: 1. Od rozváděče za elektroměrem (bytové rozvodnice) ke spotřebičům:  u světelných vývodů  u vývodů pro vařidla a topidla (pračky)  zásuvek a ostatních vývodů

2 %, 3 %, 5 %,

2. Vedení mezi elektroměrovou rozvodnicí a bytovou rozvodnicí  u světelného a smíšeného odběru  u odběru jiného než světelného

2 %, 3 %.

Lze připustit, že s ohledem na splnění ostatních požadavků mohou při dimenzování vedení vzniknout v některém úseku větší úbytky než je výše uvedeno, pokud nebudou překročeny ve vedení od přípojkové skříně až ke spotřebiči tyto úbytky:  u světelných vývodů  u vývodů pro vařidla a topidla (pračky)  zásuvek a ostatních vývodů

4 %, 6 %, 8 %.

Je vidět, že při sečtení všech dovolených úbytků napětí (v distribuční síti a v elektrické instalaci) se můžeme dostat až na samou mez funkce některých přístrojů a zařízení. (Např. u relé a stykačů je zaručena jejich funkce od 85 % jmenovitého napětí výše, u elektromotorů to je od 90 % jmenovitého napětí.) Proto je zapotřebí řídit se výše uvedeným doporučením (úbytek do 4 %) uvedeným v ČSN 33 2000-5-52.

_______________________________________________________________________________________________________________________

22


_______________________________________________________________________________ Přísnější požadavky na úbytky napětí stanoví pro průmyslový rozvod ČSN 34 1610. Ta stanoví, že:  pokles napětí na svorkách motorického spotřebiče způsobený jeho jmenovitým proudem nemá být větší než 5 % jmenovitého napětí sítě (napětí tedy nemá klesnout pod 95% jmen. napětí),  pokles napětí v místě světelného zdroje způsobený výpočtovým zatížením nemá být větší než 3 % jmenovitého napětí sítě (napětí tedy nemá klesnout pod 97% jmenovitého napětí),  pokles napětí v místě tepelného spotřebiče způsobený výpočtovým zatížením nemá být větší než 5 % jmenovitého napětí sítě (napětí tedy nemá klesnout pod 95% jmenovitého napětí). Podotýkáme, že v případě požadavků ČSN 34 1610 se nejedná o úbytek napětí na některé části vedení, ale o požadavek, o kolik smí napětí poklesnout vzhledem ke jmenovitému napětí. Na svorkách transformátoru může být např. napětí rovnající se 110 % jmenovitého napětí, od kterých pak mohou úbytky napětí být 15 %, resp. 13 %. Projektant má tedy určité volné pole, jak úbytky napětí v těchto případech od zdroje ke spotřebiči rozvrhnout. Užitečnou novou funkcí programu Pavouk je možnost nastavení mezních úbytků lokálně pro jednotlivé uzly a větve sítě. 4.2 Poznámky k výpočtu úbytků napětí

Je třeba říci, jak se úbytky napětí počítají, popř. jak se sčítají. Pokud se týká čistě činných odběrů, jako jsou elektrotepelné spotřebiče, a malých průřezů vedení, je situace jednoduchá. Úbytky napětí jsou součiny proudů a odporů vedení, které je možno jednoduchým způsobem sčítat. V případě, že se jedná o spotřebiče, např. motory, jejichž charakter odběru je činný a induktivní, a o obecné impedance Z vedení složené z reálné složky (rezistance) R a imaginární složky (induktance) X, násobí se vzájemně tyto komplexní veličiny. Výsledkem tohoto součinu je opět komplexní veličina, tedy komplexní úbytek napětí. Ta nám popisuje úbytky napětí v reálné a imaginární ose souřadnic. Absolutní hodnoty těchto úbytků na jednotlivých částech vedení od zdroje ke spotřebiči se proto nesmějí sčítat běžným způsobem, ale musí se sčítat opět jenom jako komplexní veličiny (tj. reálné a imaginární složky zvlášť). Proto uživatele programu nesmí překvapit, že součty absolutních hodnot úbytků napětí nejsou často přesným součtem jejich absolutních hodnot na jednotlivých, na sebe navazujících vedeních. Stejně je tomu i v případě součtu impedancí a proudů. Podle Kirchhoffova zákona musí být součet proudů v uzlech roven nule, nikoliv však součet absolutních hodnot. 4.3 Výpočet zatížení jednotlivých větví sítě

Program PAVOUK umožňuje počítat též zatížení jednotlivých větví sítě (představovaných kabely a vodiči) při různém rozložení zatížení sítě. V tomto případě počítá opět s komplexními hodnotami proudů a impedancí. Proto není možné, stejně jako v předchozím případě, proudové zatížení jednotlivých větví sčítat jednoduše jako aritmetický součet absolutních hodnot proudů, ale zvlášť složky reálné a imaginární. Při respektování těchto pravidel je možno určit zatížení při jakékoliv konfiguraci sítě. Obdobná pravidla se respektují i při výpočtu zkratových proudů. I při zkratu se počítá s impedancí sítě vyjádřenou v komplexním tvaru. 4.4 Selektivita

Účelem zajištění selektivity je, aby poruchu nebo přetížení vypnul vždy pouze ten jisticí prvek, který je k místu poruchy nebo k místu, ve kterém dochází k přetížení, nejbližší. Proto, pokud chceme mezi dvěma za sebou zařazenými jisticími prvky zachovat selektivitu, nesmí se jejich _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

23

_______________________________________________________________________________ charakteristiky v žádném bodě protínat a jsou-li namísto jednoznačně udané charakteristiky pomocí jedné čáry udána pásma charakteristik, nesmějí se protínat ani tato pásma. K protnutí charakteristik nebo k překrytí jejich pásem nesmí dojít ani pro nadproudy odpovídající přetížení, ani pro zkratové proudy. Na obrázcích jsou znázorněny různé případy zajištění selektivity, a to buď pro všechny nadproudy (obr. a, b) nebo jen v určitém pásmu nadproudů (obr. c).

a) Jištění dvěmi pojistkami: selektivita zajištěna pro všechny proudy.

b) Jištění dvěma jističi, selektivita zajištěna pro všechny proudy.

c) Jištění dvěma jističi a pojistkou: selektivita jističů plně zajištěna pro rozsah proudů menších než I1, pro rozsah proudů mezi I1 a I2 nelze zaručit selektivitu mezi jistič; pro proudy větší než I2 vybavuje pojistka s charakteristikou 3.

Následuje ukázka grafických výstupů z programu PAVOUK (modul Vypínací charakteristiky). Na obrázku je znázorněn praktický případ zajištění selektivity mezi jističi FA1 a FA8. Jistič FA1 je blíže k prvku nebo obvodu jištěnému proti nadproudu, jistič FA8 je od tohoto prvku nebo obvodu dále. Jistič FA8 je tedy jističi FA1 předřazen. Typický příklad takového řazení je, že jistič FA1 jistí např. vývod 63 A a jistič FA8 jistí čtyři tyto vývody, jejichž soudobý výpočtový proud se předpokládá 125 A. Je samozřejmě žádoucí, pokud dojde k přetížení pouze v jednom vývodu 63 A, aby vypnul pouze jistič FA1. Tím je zajištěno, že napájení ostatních vývodů v takovém případě pokračuje bez přerušení. Jistič FA1 totiž při jakémkoliv nadproudu (ať už při přetížení nebo při zkratu) zapůsobí dříve, než by zapůsobil jistič FA8. Z obrázku se o tom můžeme přesvědčit. Odečteme např. dobu odpojení pro 200 A. Nejprve vypne jistič FA1 - v čase asi 17 s a teprve mnohem později by vypnul jistič FA8 - až asi za 200 s. Podobně je možno vysledovat, že jistič FA8 by vypnul později než jistič FA1 pro každý nadproud, který je možné v daném obvodě předpokládat. Jistič FA8 v takovém případě působí jako záložní pro případ selhání jističe FA1, nebo v případě, kdy se součet proudů všech obvodů napájených vedením jištěným jističem FA8 se _______________________________________________________________________________________________________________________

24


_______________________________________________________________________________ dostane do oblasti nadproudů. To se může stát, jestliže je překročena předpokládaná soudobost nebo při využití uvedených obvodů, jestliže všechny čtyři obvody jištěné jističi FA1 najednou odebírají svůj plný výpočtový proud. Podrobnější informace o jisticích přístrojích jsou uvedeny v kapitole „Vlastnosti jisticích přístrojů“ (viz část I. kap. 5).

Speciální funkce programu PAVOUK umožňuje vyhodnotit selektivitu dvou jističů též na základě tabulek selektivity uvedených v katalogu výkonových jističů. Tyto tabulky byly se staveny na základě výsledků zkratových zkoušek a pro standardní případy nabízejí přesnější, ověřené výsledky. Mohou nastat tyto základní situace:  Plná selektivita (T): přiřazený jistič (2) vypne a předřazený jistič (1) zůstává zapnutý.  Částečná selektivita: selektivita mezi zadanými jističi je zajištěna, pokud zkratový proud Ik’’ bude menší než uvedená hodnota. V tom případě přiřazený jistič (2) vypne a předřazený jistič (1) zůstává zapnutý.  Není selektivita: vždy vypnou oba jističe, přiřazený (2) i předřazený (1).  Nelze posoudit: zkoumaná dvojice nebyla nalezena v tabulce selektivity; selektivitu nutno posoudit pouze porovnáním vypínacích charakteristik jak je uvedeno výše. 4.5 Kaskádování jisticích prvků

Kaskádováním jisticích prvků se rozumí jejich řazení z hlediska účinků zkratových proudů. Asi všichni zhruba chápeme princip správného řazení jisticích prvků tak, aby zkratový proud byl přerušen dříve, než dojde k poškození některého z nich. Přesto si pro jistotu uvedeme několik vysvětlujících poznámek.


25

_______________________________________________________________________________ V předchozích článcích jsme se dozvěděli, že jisticí prvek má přerušit takový nadproud, který by ohrožoval chráněné vedení. Shrneme-li a zjednodušíme-li to, platí, že čím větší je proud, tím dříve by jej měl jisticí prvek přerušit. Přeruší však jisticí prvek jakýkoliv proud? Samozřejmě, že by to bylo ideální. Ve skutečnosti tomu tak však není. Nezabývali jsme se tím, co se stane, jestliže je nadproud příliš veliký. V takovém případě nemusí jisticí prvek nadproud přerušit a dojde k jeho destrukci. To je samozřejmě nežádoucí. Aby k takové situaci nedošlo, je třeba provádět příslušné kontroly a ověření. Na jedné straně se jisticí prvky ověřují, jaký maximální proud vlastně vydrží. Na straně druhé projektant počítá, jak velký může být maximální nadproud (tj. obvykle zkratový proud) v místě umístění jisticího prvku. V prvém případě se jedná o otázku konstrukce jisticího prvku, ve druhém případě jde o provedení a uspořádání obvodů, v kterých jsou jisticí prvky nasazeny. Je zde ovšem ještě další možnost. Vzdálenější jisticí prvek sice nevydrží předpokládaný zkratový proud v místě zkratu, ovšem předřazený jisticí prvek zkratový proud omezí. Omezení spočívá v tom, že k přerušení zkratového proudu dojde dříve, než první půlvlna předpokládaného zkratového proudu (tj. proudu, který by obvodem procházel, kdyby v něm jisticí prvek nebyl) dosáhne svého maxima. To je znázorněno na obrázku, kde je uveden časový průběh předpokládaného zkratového proudu ik a časový průběh omezeného proudu io. Maximální hodnoty tohoto omezeného Průběh omezení předpokládaného zkratového proudu ik zkratového proudu Io závisí na velikosti předpokládaného zkratového proudu ik. I když je zkratový proud jisticím prvkem omezen v průběhu prvé půlvlny, je tento omezený proud tím větší, čím rychlejší je nárůst zkratového proudu, a proto i omezený zkratový proud Io je tím větší, čím větší je předpokládaný zkratový proud (trvání jedné půlvlny je vždy 10 ms). Předpokládaný zkratový proud se však nepopisuje průběhem své okamžité hodnoty, ale svou efektivní hodnotou, a to v ustáleném stavu. Ta se označuje Ik. Maximální hodnota zkratového proudu (na vrcholu sinusovky) je Ikm = Ik ×2. Jako Ik se označuje zkratový proud, resp. jeho efektivní hodnota v ustáleném stavu. V grafické závislosti maximální hodnoty Omezovací charakteristiky pojistek omezeného proudu Io na předpokládaném zkratovém proudu Ik se tento zkratový proud označuje obvykle Ip (index p si můžeme zapamatovat jako označení poruchového proudu). Příklad takovéto závislosti v případě, že omezujícím prvkem je pojistka, o jmenovitém proudu 63 A, resp. 100 A, je znázorněn na dalším obrázku. Vidíme, že zkratový proud, jehož efektivní hodnota je 10 kA (tzn., že jeho maximální hodnota je asi 14 kA) je _______________________________________________________________________________________________________________________

26


_______________________________________________________________________________ pojistkou 63 A omezen na 4 kA a pojistkou 100 A na 7 kA. Tyto tzv. omezovací charakteristiky jsou dodávány výrobci přístrojů a v programu PAVOUK jsou obsaženy v digitalizované podobě. Aby jisticí prvek zařazený za prvek omezující zkratový proud pro tento omezený zkratový proud vyhověl, musí být maximální hodnota zkratového proudu, který tento druhý prvek snese, vyšší než maximální hodnota omezeného zkratového proudu Io. Tímto druhým jisticím prvkem bývá obvykle jistič. U jističů se uvádějí hodnoty zkratového proudu, které je tento jistič schopen vypnout. Jsou to tak zvané zkratové vypínací schopnosti jističe (a to mezní Icu nebo provozní Ics - viz dále). A právě tyto hodnoty je nutno porovnat s hodnotou omezeného zkratového proudu Io. Je tady však jeden detail, na který je třeba přitom pamatovat. Vypínací schopnosti jističů se uvádějí v efektivních hodnotách, zatímco hodnota omezeného zkratového proudu Io je skutečná maximální hodnota omezeného proudu. Abychom obě čísla mohli porovnat, musíme efektivní hodnotu zkratové vypínací schopnosti Ic přepočítat na maximální hodnotu Icmax. Ta se rovná Icmax = Ic ×2. Musí platit Ic × 2  Io. Přitom za Ic se dosadí zkratové vypínací schopnost jističe buď mezní Ics nebo provozní Icu. tento výběr závisí na tom, zda potřebujeme, aby po zkratu byl jistič nadále funkční dosadíme Ics, nebo nám bude stačit, že jistič zkratový proud bezpečně vydrží - dosadíme Icu. Tradičními prvky, které omezují velké zkratové proudy jsou pojistky. U jističů se tato schopnost dříve vůbec nepředpokládala. Počítalo se s tím, že i při zkratovém proudu nejprve projde několik period zkratového proudu a teprve potom jistič vypne. Nyní však instalační jističe (MCB) mají omezovací schopnost a vypínají zkratový proud dříve, než jeho první půlvlna dosáhne vrcholu. Shrneme-li tedy uvedené poznatky, můžeme doporučit postup, jak ověřovat jisticí prvky z hlediska jejich zkratové odolnosti: 1. 2.

3.

Vypočítáme maximální zkratový proud Ik, který může jisticím prvkem procházet. Je to obvykle proud vzniklý při trojfázovém zkratu v místě jisticího prvku. Ověříme, zda jisticí prvek uvedený zkratový proud snese. Aby jisticí prvek vyhověl, musí být jeho vypínací schopnost vyšší než zkratový proud. Pokud chceme mít skutečnou jistotu, uvažujeme s nárazovým zkratovým proudem Ikm, jehož hodnota Ikm = K × Ik, kde K obvykle nepřesáhne hodnotu 1,6. Vypínací schopnost (tj. pro výkonové jističe buď Ics nebo Icu) tedy musí být, pokud chceme mít jistotu, větší než 1,6 Ik. Pokud zvolený jisticí prvek této podmínce nevyhoví, je možno zvolit jisticí prvek s vyšší zkratovou odolností. Ověříme, zda předřazeny jisticí prvek omezí zkratový proud tak, že hodnota omezeného zkratového proudu Io (tj. jeho maximální hodnota) je nižší než maximální hodnota proudu odpovídající vypínací schopnosti daného jisticího prvku, tj. nižší než Ic × 2  Io (kdy za Ic se dosadí zkratové vypínací schopnost jističe buď mezní Ics nebo provozní Icu).

Pokud uvedená podmínka není splněna, je možno volit buď jisticí prvek s vyšší vypínací schopností nebo předřadit jisticí prvek, který zkratový proud více omezí (téměř vždy lze použít pojistky).

4.6 Kompenzace jalového výkonu

Elektrická zařízení, jako elektrické motory, transformátory, tlumivky zářivek a mnohé další nespotřebovávají ze sítě pouze činnou energii, ale i energii jalovou, která je nezbytná pro zajištění jejich správné funkce. Problémem je, že přenosová síť je zatěžována součtem obou těchto energií. Aby byla redukována jalová energie přenášená soustavou, připojuje se ke spotřebiči, nebo v jeho blízkosti, kompenzační kondenzátor, který dodává jalovou energii přímo spotřebiči a tím se sníží _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

27

_______________________________________________________________________________ velikost jalové energie přenášené po síti. Kvalita kompenzace jalové energie se udává účiníkem cos φ, což je poměr činného výkonu P a zdánlivého výkonu S. Při určitém zjednodušení platí vztah: cos φ = P / S Zdánlivý výkon S se skládá ze složky činného a jalového výkonu: S  P 2  Q2

kde: cos  ... účiník (kosinus úhlu fázového posunu mezi napětím a proudem – pro 50 Hz) P .......... činný výkon [W] S .......... zdánlivý výkon [VA] Q ......... jalový výkon [var] Ideálním stavem je docílit účiník co nejbližší jedné. Pokud je účiník příliš nízký, je odběratel penalizován za odběr jalové energie. Podle rozsahu a stability odběru jsou používány různé druhy kompenzace: individuální, skupinová a centrální. U individuální kompenzace je kondenzátor spínán přímo se spotřebičem, skupinová a centrální kompenzace je vhodná pro rozsáhlejší elektrické systémy s proměnnou zátěží. Zde je již spínání kondenzátorů řízeno automatickým regulátorem, který zajišťuje dosažení požadovaného účiníku. Ve všech uvedených případech však platí, že kompenzace v kterémkoli bodě sítě ovlivňuje celou soustavu. Na obrázku vpravo je znázorněno zjednodušené schéma paralelního zapojení kompenzačního kondenzátoru. Při tom dochází ke změně fázoru proudu, a sice z velikosti I΄ na velikost IK . Celkový proud vedení se po kompenzaci změní na IK = I΄+IC . S kondenzátorem C docílíme kompenzační výkon: QC 

I2  C

kde: QC ........ výkon kondenzátoru [var] I ........... efektivní hodnota proudu [A]  .......... úhlový kmitočet ( = 2   f pro 50 Hz je to 314) C .......... kapacita kondenzátoru [F] V třífázových sítích se používá praktiky výhradně zapojení kondenzátoru do trojúhelníku (CD). Program PAVOUK však umožňuje použít kondenzátory i pro zapojení do hvězdy, které se ovšem využijí jen pro jednofázové spotřebiče. Po připojení kondenzátoru je možné odečíst proud tekoucí kondenzátorem a tento proud použít pro výběr kondenzátorových stykačů (firma Moeller nabízí úplnou řadu). Požadovaného účiníku dosáhneme volbou vhodného kondenzátoru, přičemž je nutno upozornit na skutečnost, že program neprovádí automatický výpočet z původního na výsledný účiník, ale počítá stav s konkrétním vybraným kondenzátorem. Při uvedené kontrole si můžeme vyzkoušet například maximální výkon kompenzačních baterií, které budeme v dané síti potřebovat, abychom síť nepřekompenzovali, případně nenavrhovali (doposud většinou odhadem) zbytečně výkonné kompenzační baterie. Snižování výkonu připojovaných kondenzátorů je pak záležitost automatiky, která je běžnou součástí kompenzačních rozváděčů. _______________________________________________________________________________________________________________________

28


_______________________________________________________________________________ Programem PAVOUK je rovněž možné porovnat úbytek napětí před kompenzací a po kompenzaci, protože snížením zdánlivého výkonu se sníží i proud. Je prokazatelné, že snižování ztrát při přenosu elektrické energie je velmi výhodným opatřením, protože ostatní způsoby, jako zvyšování průřezů, zvyšování jmenovitého napětí a další, jsou neekonomické a techniky často obtížně proveditelné. Výpočty si lze rovněž ověřit skutečnost, že v některých případech je dokonce možné snížit i průřezy použitých vedení. Poznámka (převzato z publikace: Kompenzace jalového výkonu v praxi): „O tom, co jalový výkon je nebo není, bylo během uplynulých sta let sepsáno nespočetně článků a složeno mnoho doktorských disertací. Záhadám jalového výkonu byla samozřejmě věnována také řada odborných konferencí. Výsledek celého bádání o fyzikální podstatě jalového výkonu je však prozatím víceméně také jalový. Jediná teze, se kterou se světoví odborníci jednohlasně shodují, neříká nic více, než že jalový výkon je něco jiného než výkon činný, a proto se za něj také musí zvlášť platit….“


29

_______________________________________________________________________________

5. Vlastnosti jisticích přístrojů _______________________________________________ Pro správné použití jisticího přístroje v elektrických obvodech je nezbytné znát jak základní parametry obvodu (zkratové poměry, druh zátěže atd.), tak i vlastnosti jisticího přístroje (typ vypínací charakteristiky, vypínací schopnost atd.). Vhodnost použití jisticího přístroje v daném obvodu je určena parametry, které garantuje výrobce v katalogové dokumentaci. Přitom je nezbytné vědět, který parametr jisticího přístroje (např. Icn, Icu, Ics, Icw) lze přiřadit ke kterému parametru zkratového proudu (např. Ik’’, Ikm) v daném obvodu.. Poznámka: všechny proudy převyšující jmenovitý proud obvodu se označují jako „nadproud“. Pod pojem „nadproud“ se zahrnují pojmy „přetížení“ (malé nadproudy, několikanásobky In) a „zkrat“ (velké nadproudy). 5.1 Pojistky

V současné době platí pro pojistky soubor norem IEC/EN 60269 (u nás pod třídícím znakem ČSN 35 4701). Pojistky lze dělit podle různých hledisek, jako je konstrukce (výkonové – nožové, závitové, válcové, atd.), typu vypínací charakteristiky (gG/gL: pro všeobecné použití - pro převážnou většinu použití; aM: pro jištění motorových obvodů – pouze pro zkratovou ochranu; gR, aR: pro jištění polovodičů aj.), podle druhu proudu (AC, DC), jmenovitého napětí atd. Typy a provedení se liší i podle národních zvyklostí. Přetížení: V oblasti přetížení, tj. při malých nadproudech, je u pojistek nutno počítat s relativně delšími vypínacími časy, než u jističů. Z definice vypínací charakteristiky pojistky lze například uvést, že při průchodu proudu s hodnotou 1,6 In může pojistka vypnout až za 1 hodinu, kdežto u jističů jsou smluvené vypínací proudy nižší. Zkratové proudy: Nejvýznamnější vlastností pojistek je vysoká vypínací schopnost při zkratu, která při velmi malých rozměrech předurčuje použití pojistek pro hlavní, nebo pro záložní ochranu obvodů a přístrojů před zkraty. Jmenovitá vypínací schopnost pojistek se uvádí jako jedno číslo Icn a pohybuje se běžně v rozmezí od 50 kA až 120 kA (závisí na typu pojistky, účiníku, napětí, atd.). Pro nadproudy od cca 20 In lze počítat s omezujícími vlastnostmi pojistek, kdy je zkratový proud omezen dříve, než dosáhne maximální hodnoty (při frekvenci 50 Hz tedy musí vypínání nastat nejpozději do 5 ms). Omezený proud (běžně označovaný jako Io), se vyjadřuje v maximální hodnotě. Typický průběh omezovacích charakteristik je zřejmý z obrázku uvedeném v kapitole 4.5. Jsou na něm znázorněny dvě rovnoběžné čáry:  dolní čára vyjadřuje vrcholovou (omezenou) hodnotu symetrického zkratového proudu (předpokládaného),  horní čára vyjadřuje vrcholovou (omezenou) hodnotu nesymetrického zkratového proudu, to znamená nejnepříznivější stav. Volba, kterou z čar použít závisí na stavu obvodu, ve kterém zkrat vyšetřujeme. Další možností, jak popsat vlastnosti pojistek vyčíslení energie propuštěné do obvodu (tj. energie způsobující oteplení vedení), kterou vyjadřuje parametr I2t (Jouleův integrál). Odečítá se z omezujících charakteristik, které jsou k dispozici v katalogové dokumentaci. Omezení zkratového proudu má příznivý vliv na oteplení vedení a snížení dynamického namáhání vodičů a rozváděčů. _______________________________________________________________________________________________________________________

30


_______________________________________________________________________________ Kriterium výběru pojistky v obvodu se známými zkratovými poměry: Icn Ik“

kde: Icn ......... jmenovitá zkratová vypínací schopnost pojistky Ik“ ......... počáteční rázový zkratový proud Selektivita pojistek: Selektivita dvou pojistek v sérii je obecně zaručena při poměru jmenovitých proudů 1 : 1.6, pokud výrobce neuvede jinak. Podmínkou jsou ovšem stejné typy vypínacích charakteristik (viz kap. 4.4, obr. a). 5.2 Jističe

Podle účelu použití musíme vzít v úvahu hned dvě základní normy pro jističe, které se v katalozích uvádějí nejčastěji a to normu ČSN EN 60898 a normu ČSN EN 60947-2. ČSN EN 60898 Jističe pro nadproudové jištění domovních a podobných instalací (1995)

Pro jističe používané pro instalace budov (též instalační jističe), kde se počítá s laickou obsluhou, je určena norma ČSN EN 60898. Jmenovité proudy jsou dnes až do 125 A. Vypínací charakteristika je uvedena na obrázku v kapitole 2.3. Přetížení malými nadproudy: Pro malé nadproudy jsou stanoveny meze, ve kterých nesmí, nebo musí dojít k zapůsobení spouště na přetížení. Smluvený nevypínací proud (Int) je pro 1,13 In , smluvený vypínací proud (It ) je 1,45 In . To znamená, že při průchodu proudu pod hodnotou 1,13 In nesmí ve smluveném čase dojít k vybavení jističe a při proudech nad 1,45 In musí ve smluveném čase dojít k vybavení jističe. Smluvený čas je buď 1 hodina (pro In 63 A) nebo 2 hodiny (pro In > 63 A). Tyto meze jsou stanoveny obecně bez ohledu na typ vypínací charakteristiky. Uvedené údaje platí pro referenční teplotu okolí 30 °C s tím, že jističe nemají tepelnou kompenzací. Zkratové proudy: Pro oblast působení zkratové spouště norma ČSN EN 60898 předepisuje celkem tři typy vypínacích charakteristik s různými mezemi nastavení – pro typ B je to od 3 do 5 In, pro typ C od 5 do 10 In a pro typ D od 10 do 20 In. Oblast působení zkratových spouští má přímý vliv na správnou volbu jističe v obvodu v těch případech, kdy požadujeme splnění podmínek na odpojení poruchy v předepsaném čase a přímo souvisí i s dodržením podmínky pro maximální hodnotu impedance smyčky v síti TN. V této souvislosti tedy řešíme problém zajištění takové impedance smyčky, která zaručí v obvodu s poruchou vznik alespoň minimálního zkratového proudu. Každý vyšší proud pak zaručí rychlé odpojení obvodu s poruchou s časy řádově v milisekundách. V oblasti velkých zkratových proudů se musí brát v úvahu jmenovitá vypínací schopnost jističe (Icn), která je u jističů v hodnotách 6, 10, 15, 20, a 25 kA. Pokud zkratový proud překročí jmenovitou vypínací schopnost jističe, dojde k jeho poškození. Jednou z možností, jak tomuto stavu předejít je předřazení pojistky (hodnota pojistky je 100 A pro jističe PL6, PL7 a jističe FAZ, nebo 200 A pro jističe PLHT, AZ). V tomto případě mluvíme o záložní ochraně jističe. Limitujícím činitelem při předřazení pojistky před jistič z důvodů záložní ochrany je jisté omezení selektivity, přičemž konkrétní hodnoty maximálního selektivního proudu, při kterém je kombinace jistič/pojistka ještě selektivní, udávají výrobci jističů v katalozích ve formě tabulky (údaje v tabulkách jsou ověřeny měřením).


31

_______________________________________________________________________________ Kriterium výběru instalačního jističe (MCB) v obvodu se známými zkratovými poměry: Icn Ik“

kde: Icn ......... jmenovitá zkratová vypínací schopnost jističe Ik“ ......... počáteční rázový zkratový proud Poznámka: Pro zjednodušení je v databázi programu PAVOUK u malých jističů použita hodnota Icn ve sloupci Ics. (jističe PL7, PL6, FAZ, PLHT, proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL).

Selektivita instalačních jističů: V ČSN EN 60898 jsou dále pro jističe do 32 A definovány tři třídy omezení energie při zkratu. Většina jističů se řadí do třetí třídy (třída omezení 3, též třída selektivity 3) a prakticky sem spadají i jističe pro vyšší proudy (například i jističe PLHT a AZ do 125 A). Výhodou těchto omezujících jističů je vysoké omezení prošlé energie srovnatelné s pojistkami a tím i velmi malý ohřev vedení při zkratu (pouze jednotky, pouze výjimečně desítky stupňů Celsia), nevýhodou je nemožnost selektivního odstupňování dvou za sebou zařazených jističů ve stejné, tj. třetí třídě selektivity), kdy za sebou zařazené omezující jističe vypínají prakticky stejně rychle. Selektivita v plném rozsahu pracovních proudů by byla teoreticky možná až při velkém odstupu jmenovitých proudů (cca od poměru desetinásobku In), což je ovšem v praxi nepoužitelné. Proto pozor na běžně se tradující omyl, že selektivitu dvou instalačních jističů lze vyřešit pouhým odstupňováním charakteristik typu B, C a D! Oba omezující jističe (např. jistič 32 A s charakteristikou C a jistič 10 A s charakteristikou B) vypínají při zkratu přibližně stejně rychle a jejich prošlá energie je srovnatelná. Problém selektivity je řešitelný až použitím dvou jističů s velmi rozdílnými hodnotami prošlé energie, tj. s různou rychlostí vybavení při zkratu), například použitím výkonového jističe s vyšším proudem (podle ČSN EN 60 947-2) jako prvního a za ním zařadit instalační jistič s charakteristikou B, C, nebo D (podle ČSN EN 60898). Grafické zobrazení této situace je uvedeno na obr. b) v kapitole 4.4. Poznámka: pro jištění nadproudů pomocí kombinovaných proudových chráničů s jističi se používají proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou (podle ČSN EN 61009), pro které lze beze změn aplikovat podmínky pro instalační jističe uvedené v ČSN EN 60898. Do jmenovitého proudu jističe 40 A je k dispozici typová řada PFL7, případně řada PFL6. ČSN EN 60947 Spínací a řídicí přístroje. Část 2: Jističe (1997)

Jističe posuzované podle ČSN EN 60947-2 jsou určeny zejména pro průmyslové použití a předpokládá se, že přístroje budou vždy obsluhovány pouze osobami s elektrotechnickou kvalifikací (kvalifikovaná obsluha). Norma platí jak pro jističe vedení i motorové jističe, pro jakékoliv proudy a způsoby konstrukce nebo navrhované použit a je platná i pro jističe s nastavitelnými spouštěmi. Přetížení malými nadproudy: vypínací charakteristika je určena pouze dvěma závaznými hodnotami a to hodnotou smluveného nevypínacího proudu 1,05 In a smluveného vypínacího proudu 1,3 In. Smluvená doba je 1 hodina pro In  63 A a dále 2 hodiny pro In > 63 A). Referenční teplota okolí je přednostně 30 °C, není-li uvedeno jinak. Zkratové proudy: norma nestanovuje žádné meze pro nastavení zkratových spouští a jejich označování vypínacích charakteristik. Výrobce si tedy může sám nadefinovat označení a nastavení pro své jističe (např. charakteristiky R, S, atd.). Jednou z nejdůležitějších vlastností jističů je jejich schopnost opakovaného a bezpečného odpojení zkratových proudů. Jističe posuzované podle normy ČSN EN 60947-2 jsou většinou označované jako „výkonové jističe“ a jsou charakterizovány hned několika hodnotami vypínacích schopností: _______________________________________________________________________________________________________________________

32


_______________________________________________________________________________  jmenovitá mezní zkratová vypínací schopnost (Icu) – hodnota zkratového proudu uvedená na jističi při příslušném jmenovitém napětí, kterou jistič musí bezpečně vypnout. Po tomto vypnutí však může dojít ke změně jeho charakteristik, neboli jinými slovy, vypnutí zkratového proudu s hodnotou I = Icu je garantováno pouze jednou. Přestože se na první pohled jeví jako technický nesmysl dimenzovat jističe na hodnotu Icu (Jistič na jedno použití?), praxe ověřila, že poruchy nevznikají bezprostředně na výstupních svorkách jističů a i relativně malá impedance vedení za jističem stačí účinně snížit zkratový proud pod hodnotu Icu..  jmenovitá provozní zkratová vypínací schopnost (Ics) – hodnota zkratového proudu uvedená na jističi při příslušném jmenovitém napětí. Je vyjádřena hodnotou předpokládaného vypínacího proudu (v kA) odpovídající jedné z normou stanovených hodnot, nejčastěji v procentech (25, 50, 75 a 100% Icu), vztažených k hodnotě Icu , tj. např. pro jistič s Ics = 75% Icu a Icu = 100 kA je Ics = 75 kA. Jističe musí hodnotu Ics vypínat opakovaně a záleží tedy pouze na projektantovi, s jakou mírou dlouhodobé spolehlivosti provozu chce počítat – zda jističe navrhne s ohledem na hodnotu Ics, nebo Icu. S tím souvisí i cena jističů.  jmenovitá provozní zkratová zapínací schopnost (Icm) - hodnota zkratového proudu uvedená na jističi při příslušném jmenovitém napětí, jmenovitém kmitočtu a stanoveném účiníku. Vyjadřuje se jako maximální předpokládaný dynamický proud (maximální hodnota první půlvlny při započítání stejnosměrní složky zkratového proudu). Jmenovitá zkratová zapínací schopnost (Icm) je vždy vyšší, než jmenovitá zkratová vypínací schopnost (Icu , příp. Ics) a jejich minimální poměr je předepsán normou v rozmezí od 1,5 až do 2,2. Poznámka: Hledisko zkratových proudů se dostává do popředí zájmu projektanta zejména v blízkosti zdroje, kde se vedle střídavé složky proudu Ik projevuje i stejnosměrná složka zkratového proudu Ia. Zde nelze zapomínat na dynamické účinky zkratů Idyn, což je důležité zejména při posuzování zkratové odolnosti rozváděčů (posuzování Idyn se provádí podle parametru Ikm).

Kriteria výběru výkonového jističe v obvodu se známými zkratovými poměry: a) podle jmenovité zkratové vypínací schopnost jističe: Icu Ik’’

kde: Icu ......... jmenovitá zkratová vypínací schopnost jističe Ik“ ......... počáteční rázový zkratový proud *) V případě náročnějších požadavků provozu, kde je nutné pracovat s dostatečnou rezervou parametrů, lze jističe dimenzovat na parametr Ics, což je programem PAVOUK podporováno.

b) podle jmenovité zkratové zapínací schopnosti jističe: Icm km

kde: Icm ........ jmenovitá zkratová zapínací schopnost pojistky Ikm ........ nárazový zkratový proud (též označovaný ip) Selektivita výkonových jističů: Otázka selektivity dvou a více za sebou řazených výkonových jističů je řešena tím, že norma ČSN EN 60974-2 definuje dvě skupiny jističů, tzv. kategorii užití A (běžné, neselektivní jističe) a dále kategorii užití B pro selektivní jističe s nastavitelným zpožděním (minimálně 50 ms; přednostní hodnoty jsou 0,05 – 0,1 – 0,25 –0,5 – 1s). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

33

_______________________________________________________________________________ Pro jističe v kategorii B, tj. v selektivním provedení, je zaveden obdobný parametr, jako u kabelů a tím je jmenovitý krátkodobý výdržný proud Icw, který vystihuje schopnost jističe přenášet po plnou dobu vynuceného zpoždění zkratový proud rovnající se právě Icw. Výrobci výkonových jističů udávají nejobvyklejší doby pro krátkodobé zpoždění 0,1 s; 0,3 s; 1 s nebo 3 s. Jistič zapojený blíže k místu poruchy pak obvykle není v selektivním provedení (kategorie užití A) a poruchu odpojí v krátkém čase - maximálně v desítkách milisekund - a parametr Icw selektivního jističe pak obvykle nemusí být plně využit. ČSN EN 60947 Spínací a řídicí přístroje. Část 4: Elektromechanické stykače a spouštěče motorů (1994)

Do skupiny jističů, na které se vztahuje norma ČSN EN 60947-1 se zahrnují i spouštěče motorů, které lze jinými slovy označit za zvláštní provedení jističů pro jištění motorů. Vyznačují se možností nastavitelnosti nadproudových spouští a pro zajištění jejich správné ochranné funkce je nutné nastavit tepelnou spoušť na jmenovitý proud motoru, tj. spoušť nastavit na „proud nastavení“. Obdobně se postupuje i při použití tepelných nadproudových relé, které ovšem vyžadují použití zkratové ochrany spínacího přístroje (např. pojistky, nejlépe v charakteristice aM).

_______________________________________________________________________________________________________________________

34


_______________________________________________________________________________

6. Odkazy na literaturu _______________________________________________ Kříž M.: Dimenzování a jištění elektrických zařízení - tabulky a příklady. Svazek 56, IN-EL, Praha 2001, druhé aktualizované vydání 2008 2. Rudolph W.: Safety of Electrical Installations up to 1000 Volts (Bezpečnost elektrických instalací do 1000 Voltů) VDE Verlag gmbh - Berlin - Offenbach 1990 3. ČSN 33 2000-4-41 edice 2 Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Praha, ČNI 8/2007 4. ČSN 33 2000-4-43 Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům. Praha, ČNI 3/2003 5. ČSN 33 2000-5-523 Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení. Oddíl 523: Dovolené proudy. Praha, ČNI 3/2003 6. ČSN IEC 1200-53 (33 2010) Pokyn pro elektrické instalace. Část 53: Výběr a stavba elektrických zařízení. Spínací a řídicí přístroje. Praha, ČNI 4/1998 7. ČSN EN 60947 Spínací a řídicí přístroje (1994), soubor norem. 8. ČSN EN 60898 (35 4170) Jističe pro nadproudové jištění domovních a podobných instalací (mod IEC 898:1987), Praha, ČNI 8/1995 9. ČSN 33 3020 Výpočet poměrů při zkratech v trojfázové elektrizační soustavě, Praha, ČNI 9/1992 10. ČSN 33 3022 Výpočet zkratových proudů v trojfázových střídavých soustavách (mod IEC 909:1988), Praha, ČNI 11/1996 11. Prof. Dr. Roland Zeise: The Computer-Aided Dimensioning of Low-Voltage Networks (Počítačem podporované dimenzovaní nízkonapěťových sítí), Moeller GmbH, Bonn TB 0820-031 GB 12. Korenc V., Holoubek J.: Kompenzace jalového výkonu v praxi. Svazek 39, IN-EL, Praha 1999 1.


35

_______________________________________________________________________________

II. ČÁST: Program PAVOUK - ovládání programu

_______________________________________________________________________________________________________________________

36


_______________________________________________________________________________

7. Úvod _______________________________________________ Programový systém PAVOUK je graficky orientovaný návrhový systém pro dimenzování NN sítí osazených jisticími přístroji Eaton / Moeller. Pro paprskové i zauzlené sítě provádí výpočet úbytků napětí, rozložení zátěže a zkratových proudů a následně kontrolu vhodnosti použitých kabelů a jisticích přístrojů. Výpočtové postupy vycházejí ČSN. Jedná se o samostatný program vyžadující pouze operační systém Windows. Program je určen především pro projektanty a výpočtáře. Obecně:  Řešení sítí TN/TT/IT různých napěťových soustav do 1000 V (400/230V, 690/400V, ...).  Řešení paprskových i zauzlených sítí.  Řešení sítí napájených z jednoho nebo více různých zdrojů (nadřazená síť, transformátor, generátor), řešení sítí paralelně napájených z různých zdrojů.  Možnost simulovat různé provozní stavy sítě odpínáním zdrojů a zátěží.  Možno nastavit koeficienty soudobosti a koeficienty využití.  Databáze prvků s přehlednou stromovou strukturou s možnosti uživatelského doplnění.  Veškeré výpočty (úbytky napětí, rozložení zátěže, impedance, zkraty) vychází z ČSN.  Přátelský uživatelský interface, umožňující snadné a rychlé zadání jednoduchých případů při zachování maximální variability a otevřenosti. Ovládání podobné standardním CAD systémům (AutoCAD).  Jádro programu využívající možností Windows95/98/NT/2000/XP. Topologie sítě  Použití MDI interface - možnost paralelního zpracovávání více projektů.  Schéma zapojení sítě (topologie) se definuje skládáním jednotlivých prvků (zdroje, transformátory, vedení, spínací přístroje, jisticí přístroje, spotřebiče, kompenzace) v grafice. K dispozici je funkce pro vkládání standardních skupin prvků na jedno kliknutí (napájecí skupina, spojky, vývody, …).  K dispozici jsou standardní funkce pro editaci grafiky (KOPIE, POSUN, VYMAŽ, PROTÁHNI). Standardní funkce pro řízení zobrazení (ZOOM, PAN).  Uzly sítě se vytvářejí průběžně automaticky. Kontrola logiky zapojení.  Možnost přenášení objektů mezi projekty s využitím schránky.  Možnost doplnit volnou grafiku (úsečka, kružnice, obdélník, text). Parametry prvků sítě, databáze prvků  Parametry vnesených prvků (t.j. prvků, které nelze v rámci programu dimenzovat - zdroje, spotřebiče, transformátory) musí být zadány bezprostředně po vložení prvku do schématu zapojení sítě.  Parametry ostatních prvků (jisticí přístroje, spínací přístroje, kabely) mohou být též zadány, nebo budou programem automaticky nadimenzovány.  K dispozici je databáze standardních prvků (Generátory, Transformátory, Kabely, Přípojnicové systémy, Vypínače, Jističe, Pojistky, Motory, Kompenzace).  Databáze je budována jako otevřená, uživatel si může databázi libovolně doplňovat prvky, které ve svých projektech používá. Možno vytvářet strom databáze i datové tabulky. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

37

_______________________________________________________________________________  Možnost uživatelského doplnění databází je významná především u prvků nedodávaných firmou Eaton / Moeller (Generátory, Transformátory, Kabely, Motory, Kompenzace).  Parametry prvků převzatých z databáze je možno po vložení do sítě lokálně editovat Výpočty  Výpočty vychází z ČSN. Je uvažována síť alternativně TN, IT nebo TT, dle volby uživatele, zvolené napěťové soustavy do 1000V a zkraty jsou elektricky vzdálené.  Úbytky napětí uzlových bodech sítě (kontrola, zda úbytek nepřesahuje maximální hodnotu uživatelsky nastavenou lokálně pro každý prvek sítě). Vždy je zohledněn koeficient využití. U paprskových sítí je zohledněn též koeficient soudobosti.  Rozložení zátěže ve větvích sítě (kontrola správného dimenzování jisticích přístrojů a vodičů (podle podmínek ČSN 33 2000-5-523), kontrola jištění vedení při přetížení a zkratu dle ČSN 33 2000-4-43. Pro zauzlené sítě výpočet účiníku.  Třífázový symetrický zkrat, výpočet dle ČSN 33 3020 a ČSN 33 3022 - výpočet zkratového proudu ve vybraném bodě sítě, rozložení toku zkratových proudů v síti (kontrola správného dimenzování jisticích přístrojů a vodičů). Uvažován příspěvek od motorů.  Řešení kaskád - kontrola vypínací schopnosti přiřazených jistících prvků na výstupech s ohledem na předřazené jistící prvky na vstupech.  Funkce na posouzení selektivity jističů dle tabulek selektivity jistič/jistič uváděných v katalogu.  Dvoufázový nesymetrický zkrat, výpočet dle ČSN 33 3020 a ČSN 33 3022 - výpočet zkratového proudu mezi fázemi a proudu do země v místě zkratu a toku zkratových proudů v síti (kontrola správného dimenzování jisticích přístrojů a vodičů).  Jednofázový nesymetrický zkrat proti zemi, výpočet dle ČSN 33 3020 a ČSN 33 3022 výpočet zkratového proudu ve vybraném bodě sítě a toku zkratových proudů v síti, výpočet impedance v místě zkratu a dotykového napětí na neživých částech. Výpočet času odpojení místa zkratu a kontrola splnění požadavků normy ČSN 33 2000-4-41 edice 2.  Výpočet sousledné a nulové složky impedance v uzlu sítě (využitelné např. pro následné řešení připojené IT sítě). Obsažen též též výpočet impedance poruchové smyčky Zsv dle ČSN 33 2000-4-41 edice 2. Výsledky výpočtu lze zobrazit buď jako absolutní hodnoty, nebo jako komplexní čísla; vypočtené impedance nejsou upravovány žádnými koeficienty. Zobrazení výsledků  Bezprostředně po provedení výpočtu je zobrazen seznam nevyhovujících prvků. Seznam je možné vytisknout.  Po provedení výpočtu jsou zobrazeny vypočtené hodnoty u jednotlivých prvků ve schématu zapojení sítě. Schéma s výsledky je možné vytisknout. Tisk je možný na libovolném výstupním zařízení, pro které je k dispozici ovladač ve Windows (tiskárna, plotter).  Možnost tisku tabulek - seznam prvků sítě s uvedením výsledků výpočtu.  Možnost tisku tabulek - seznam kabelů.  Export grafiky do formátu DXF, (pro následný import do CAD systémů).  Export datových tabulek do formátu TXT, TAB, XLS (Microsoft Excel). Práce s vypínacími charakteristikami  Výběr jisticích přístrojů z databáze a vykreslení jejich vypínací charakteristiky.  Výběr přístrojů ze schématu zapojení sítě a vykreslení jejich vypínací charakteristiky možnost posouzení selektivity. _______________________________________________________________________________________________________________________

38


_______________________________________________________________________________  Možnost nastavení projekčního označení přiřazeného k charakteristice, nastavení barvy křivky. Možnost odměřování v grafu.  Má-li jistící přístroj nastavitelné spouště, je možné modifikovat všechny přístupné parametry. Pokud se jednalo o přístroj ze schématu zapojení, je změna nastavení parametrů spouště přenesena zpět do schématu zapojení.  Tisk grafu na výstupním zařízení (černobíle, nebo barevně).  Archivace sestavy charakteristik v datovém souboru (pro jeden projekt možno vytvořit libovolný počet sestav charakteristik). Hardwarové a softwarové nároky (minimální konfigurace je):  Počítač PC, procesor Pentium III a vyšší, 64 MB RAM a více, grafika s rozlišením min. 1024x768, min. 15“ monitor, myš, výstupní zařízení pro tisk (laserová tiskárna, plotr a pod.).  Min. 20 MB volného místa na pevném disku,  Instalované Windows95 a vyšší nebo WindowsNT 4.0 a vyšší, Windows2000 Professional (instalovaný ServicePack 1), WindowsXP, nebo Windows Vista. Poznámky:  Program PAVOUK není síťovým programem. Musí být vždy instalován na lokálním disku každého uživatele.  Licence k používání programového systému je poskytnuta na časově omezenou dobu. Licenci poskytuje výhradní držitel práv k programu EATON Elektrotechnika s.r.o.


39

_______________________________________________________________________________

8. Instalace _______________________________________________ 8.1 Provedení instalace z CD-disku 1. 2.

Vložte instalační CD-disk do mechaniky (např. mechanika D:). Spusťte z CD-disku program \XSPIDER_SETUP\SETUP.EXE. Klikněte na tlačítko Start a vyberte položku Spustit. V následně otevřeném dialogovém panelu vepište do položky Otevřít text: D:\XSPIDER_SETUP\SETUP.EXE (písmeno D je označení CD mechaniky). Klikněte na tlačítko OK.

3. Zvolte jazykovou verzi instalace - výběrem ze seznamu nabízených možností.

4. Nyní jste vyzváni k uzavření všech spuštěných aplikací (programů). Doporučuje se též odpojit síťové ovladače a antivirové programy, které běží na pozadí. Po kliknutí na tlačítko Další pokračujete v instalaci.

5. V následně otevřeném dialogovém panelu si přečtěte licenční smlouvu. Souhlasíte-li s podmínkami, vyberte přepínač Souhlasím a klikněte na tlačítko Další. _______________________________________________________________________________________________________________________

40


_______________________________________________________________________________

Souhlas s podmínkami licenční smlouvy vyjádřete kliknutím na slovo Souhlasím. Pak pokračujte v instalaci kliknutím na tlačítko Další.

6. Specifikujte nyní adresář, DO kterého se má program nainstalovat. Program PAVOUK není síťovým programem. Musí být vždy instalován na lokálním disku každého uživatele. Pokud nastavený adresář nevyhovuje, klikněte na tlačítko Procházet a v následně otevřeném dialogovém panelu zadejte jiný. Po kliknutí na tlačítko Další pokračujete v instalaci. Předvolený (default) adresář do kterého se má program nainstalovat. Změna je možná editací textu, nebo je možné vybrat adresář po kliknutí na tlačítko Procházet. Pokud již adresář existuje, je vyžadováno potvrzení správného výběru. Program nelze instalovat přímo do kořene pevného disku, nebo přímo do systémové složky. Po výběru adresáře pokračujte v instalaci kliknutím na tlačítko Další.

7. Pokud již ve specifikovaném cílovém adresáři existuje starší instalace programu PAVOUK, systém se dotazuje, zda přenést uživatelsky modifikované soubory z předchozí instalace. Po kliknutí na tlačítko Další pokračujete v instalaci. Pokud byla v předchozí instalaci modifikována uživatelská databáze prvků (generátory, motory, trafa, …), klikněte na toto tlačítko. Pokud si nejste jisti, použijte též toto tlačítko.

Původní instalace bude vymazána, uživatelská databáze prvků nebude přenesena.


41

_______________________________________________________________________________ Věnujte pozornost následujícímu upozornění:

8.

Zadejte název skupiny programů do které bude umístěna spouštěcí ikona programu (jméno nové položky v nabídce Start - Programy). Doporučuje se ponechat předvolený (default) název. Po kliknutí na tlačítko Další pokračujete v instalaci

Název nově vytvořené programové skupiny (položky v nabídce Start - Programy) ve které bude umístěna spouštěcí ikona programu. Seznam existujících programových skupin (položek v nabídce Start - Programy).

9.

Na následně zobrazené stránce je zrekapitulováno nastavení provedené v předchozích krocích. Proveďte kontrolu, zda odpovídá Vašim požadavkům. Pomocí tlačítka Zpět se můžete vrátit o libovolný počet kroků a modifikovat jednotlivé parametry. Vlastní instalaci spustíte kliknutím na tlačítko Instalovat. 10. Nyní dojde k nakopírování souborů na pevný disk počítače a k rozbalení instalace. 11. Instalační program vypíše závěrečnou hlášku. Znamená to, že instalace proběhla korektně a program PAVOUK je připraven k použití. Uzavřete tento dialogový panel kliknutím na tlačítko Dokončit. Instalační program vytvoří automaticky spouštěcí ikonu na ploše a provede asociaci souborů s příponou .SPI (projekty sítí) s programem PAVOUK (program se automaticky aktivuje dvojím kliknutím na soubor s příponou SPI v Průzkumníku Windows). Spusťte program a zadejte licenci (viz kap. 9.1). 12. Instalaci programu je možné odstranit pomocí odinstalačního programu. Klikněte na tlačítko Start, následně prostupně vyberte položky Programy - PAVOUK - Odinstalovat. Spustí se odinstalační program, který vyjme instalaci z Vašeho počítače. 8.2 Provedení zákaznické instalace „ručně“ při selhání programu SETUP Na některých počítačích může vzniknout problém při instalaci programu z instalačního CD disku standardním postupem pomocí programu SETUP.EXE. Jako alternativní řešení je možné provedení instalace „ručně“ bez použití instalačního programu. _______________________________________________________________________________________________________________________

42


_______________________________________________________________________________ Upozornění: provedení ruční instalace vyžaduje určité znalosti a dovednosti v obsluze počítače. V případě, že Vám některé kroky z dále uvedeného postupu nebudou zcela jasné, nebo srozumitelné, přenechejte prosím realizaci instalace Vašemu systémovému správci, nebo znalci v tomto oboru. 1. 2. 3. 4.

5.

6.

Vytvořte na pevném disku adresář C:\SPIDER (s použitím prostředků operačního systému např. Průzkumník Windows, WindowsCommander a pod.). Překopírujte všechny soubory z adresáře \XSPIDER_SETUP\CUSTOM na instalačním CDdisku do tohoto nově vytvořeného adresáře. Spusťte program UnPack.BAT v adresáři na pevném disku - dojde k rozbalení zákaznické instalace programu PAVOUK. Vytvořte spouštěcí ikonu programu PAVOUK na pracovní ploše a novou položku v sekci Start-Programy. Vytvořte si spouštěcí ikonu programu na pracovní ploše (s použitím prostředků operačního systému). Spusťte program dvojím kliknutím na ikonu vytvořenou v předchozím kroku. Nejde-li program spustit, překopírujte soubory z adresáře \XSPIDER_SETUP\WinSys na instalačním CD-disku do systémového adresáře Windows, obvykle C:\Windows\System32 (pozor nesmí dojít k přepsání novějších verzí těchto knihoven, které se již mohou ve Windows vyskytovat !!). Spusťte program a zadejte licenci (viz kap. 9.1).

8.3 Záloha instalace Při používání programu jsou některé soubory průběžně modifikovány. Jedná se o soubory s konfigurací programu, s uživatelskými databázemi a podobně. Tyto soubory je vhodné zálohovat: Soubor SPIDER\SPIDER.INI SPIDER\DATA\...

Poznámka Konfigurace programu Uživatelské databáze prvků (motory, generátory, trafa, kabely, ...)

Od verze 1.0 1.0

Podmínkou provedení zálohy celé existující instalace je přítomnost pakovacího programu RAR.EXE v kořenovém adresáři programu. Program RAR není součástí standardní instalace, jedná se o shareware, které je možné stáhnout z Internetu (např. na adrese WWW.RAR.CZ) a po zaplacení autorského poplatku dále využívat. 1. 2.

3.

4.

Nakopírujte program RAR.EXE do kořenového adresáře nadstavby (obvykle C:\SPIDER). Spusťte program PACK.BAT z kořenového adresáře programu (obvykle C:\SPIDER). Klikněte na tlačítko Start a vyberte položku Spustit. V následně otevřeném dialogovém panelu vepište do položky Otevřít text: C:\SPIDER\PACK.BAT (kde C:\SPIDER je cesta do kořenového adresáře programu). Klikněte na tlačítko OK. Dojde ke sbalení programu. V kořenovém adresáři programu vznikne archivní soubor SPIDER.RAR. Tento soubor společně se soubory UNRAR.EXE a UnPack.BAT překopírujte na diskety. Opětovné rozbalení archivního souboru je možné programem UnPack.BAT.


43

_______________________________________________________________________________ 8.4 Aktualizace programu z webu Součástí programu PAVOUK je tzv. Updater, program na kontrolu přítomnosti nových verzí na webu Moeller. Spuštění tohoto programu je nabízeno automaticky v pravidelném intervalu vždy po startu programu PAVOUK.

Pokud je spuštění aktualizace uživatelem odsouhlaseno, program se automaticky připojí na web Moeller a provede kontrolu přítomnosti nové verze programu PAVOUK. Je-li nová verze přítomna, bude automaticky stažena a nainstalována. Podmínkou provedení této funkce je připojení k síti Internet. Poznámky:  Interval pro kontrolu přítomnosti nových verzí na webu Moeller lze nastavit pomocí funkce Nastavení programu, záložka Systém (viz kap. 21.1).  Datum poslední kontroly přítomnosti nových verzí na webu Moeller lze zjistit pomocí funkce Nastavení programu, záložka Licence (viz kap. 21.6).  Program Updater na kontrolu přítomnosti nových verzí na webu Moeller lze spustit kdykoliv pomocí funkce Aktualizace programu z webu z roletového menu Nápověda. 8.5 Aktualizace programu z adresáře Není-li k dispozici připojení k síti Internet, lze zažádat poskytovatele programu o zaslání aktualizačních souborů jinou cestou a následně provést aktualizaci programu z adresáře. 1. 2.

3. 4. 5.

6.

Požádejte poskytovatele programu o zaslání aktualizačních souborů, např. poštou na CD (pro každou aktualizaci jsou dva soubory: řídící soubor *.XML a soubor s daty *.ZIP). Aktualizační soubory nahrajte do pomocného adresáře na pevném disku. V adresáři musí být přítomny všechny aktualizační soubory vydané pro danou verzi programu (nestačí mít pouze naposledy vydanou aktualizaci). Spusťte program Pavouk. Z roletového menu Nápověda vyberte položku Aktualizace programu z adresáře. V následně otevřeném dialogovém panelu (podobnému jako ve funkci Otevřít - viz kap. 20.2) vyberte řídící soubor aktualizace (soubor s příponou *.XML) a klikněte na tlačítko Otevřít. Program Pavouk se ukončí a spustí se program Updater, který provede aktualizaci vaší instalace.

_______________________________________________________________________________________________________________________

44


_______________________________________________________________________________

9. Spuštění programu PAVOUK _______________________________________________ Máte-li program PAVOUK úspěšně instalován na Vašem počítači v souladu s postupem uvedeným v kapitole 8, můžete přistoupit ke spuštění programu. 9.1 První spuštění 1.

Klikněte na tlačítko Start, následně prostupně vyberte položky Programy - PAVOUK - PAVOUK. Je možné též jednoduše spustit program dvojím kliknutím na jeho ikonu na ploše.

2.

Zobrazí se dialogový panel s textem licenční smlouvy:

Pokud souhlasíte s výše uvedeným textem, klikněte na tlačítko Souhlasím. Tím se zavazujete respektovat veškerá ustanovení licenční smlouvy. Pokud text licenční smlouvy neodsouhlasíte, program nebude možné spustit. Text licenční smlouvy je možné později zobrazit pomocí funkce O Aplikaci PAVOUK (viz kap. 23). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

45

_______________________________________________________________________________ 3.

Nyní dojde k otevření dialogového s požadavkem na zadání licence: Konkrétní adresa dodavatele je závislá na národní verzi programu. Identifikační údaje o zákazníkovi. V každé položce je nutné zadat alespoň jeden znak. Datum ukončení licence. Je nutné vyplnit velmi pečlivě podle údajů poskytnutých dodavatelem programu. Licenční číslo. Je nutné vyplnit velmi pečlivě podle údajů poskytnutých dodavatelem programu.

4.

5.

Z Vaší licenční smlouvy zadejte potřebné údaje, případně se obraťte na dodavatele programu s žádostí o sdělení potřebných licenčních údajů. Věnujte prosím mimořádnou pozornost pečlivému vyplnění všech položek, především pak správnému zadání data vypršení licence a licenčnímu číslu. Při zadání nesprávných hodnot se program nespustí. Bylo-li vše zadáno správně, dojde nyní ke spuštění programu. Systém si pamatuje podmínky licence a při druhém a dalším spuštění již nevyžaduje jejich zadávání. Licenční údaje je možné dodatečně změnit pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.6). Zobrazení licenčních údajů je možné funkcí O Aplikaci PAVOUK (viz kap. 23). Po spuštění programu je automaticky zobrazováno okno Tip dne, poskytující náměty pro práci s programem. Přečtěte si tip pro toto spuštění a uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Konec. Program je připraven k použití.

9.2 Druhé a další spuštění 1.

2. 3.

Klikněte na tlačítko Start, následně prostupně vyberte položky Programy - PAVOUK - PAVOUK. Pokud jste si vytvořili ikonu zástupce programu na ploše, pak je možné jednoduše spustit program dvojím kliknutím na tuto ikonu. Systém kontroluje platnost licence a je-li vše korektní, provede spuštění programu. Po spuštění programu je automaticky zobrazováno okno Tip dne, poskytující náměty pro práci s programem. Přečtěte si tip pro toto spuštění a uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Konec. Program je připraven k použití.

Poznámky:  Chcete-li nyní vytvořit nový projekt, klikněte na ikonu Nový projekt (viz kap. 20.3).  Chcete-li otevřít některý z demonstračních příkladů, klikněte na ikonu Otevřít demonstrační příklad (viz kap. 20.2.1). Demonstrační příklady je možné využít jako výchozí bod pro řešení konkrétního problému.  Chcete-li nyní pokračovat v editaci již dříve vytvořeného projektu sítě, proveďte nyní otevření souboru kliknutím na ikonu Otevřít existující projekt (viz kap. 20.2).  Zobrazování okna Tip dne po spuštění programu je možné potlačit. Je také možné prohlédnout si postupně všechny tipy (podrobněji viz kap. 22.1). _______________________________________________________________________________________________________________________

46


_______________________________________________________________________________  Pokud se při spuštění programu objeví hláška:

znamená to, že doba použitelnosti programu vypršela. Kontaktujete Vašeho dodavatele systému PAVOUK za účelem dodání nové verze programu (případně navštivte Internetové stránky dodavatele programu, kde je možné si stáhnout novou verzi programu).  Pokud se při spuštění programu objeví hláška:

Konkrétní adresa dodavatele je závislá na národní verzi programu.

znamená to, že Vaše licence vypršela. Kontaktujete Vašeho dodavatele systému PAVOUK za účelem dodání nového licenčního čísla (případně navštivte Internetové stránky dodavatele programu, kde je možné provést on-line přeregistraci spojenou s dodáním nového licenčního čísla, případně si stáhnout aktualizaci programu). Po té klikněte na tlačítko Ano a zadejte nové licenční údaje v dialogovém panelu stejném jako při prvním spuštění (viz kap. 9.1).  Pokud se při spuštění programu objeví hláška:

Konkrétní adresa dodavatele je závislá na národní verzi programu.

znamená to, že došlo porušení souboru SPIDER.INI, který obsahuje licenční údaje. Klikněte na tlačítko Ano a zadejte nové licenční údaje v dialogovém panelu stejném jako při prvním spuštění (viz kap. 9.1). V případě přetrvávajících potíží kontaktujete Vašeho dodavatele systému PAVOUK. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

47

_______________________________________________________________________________

10. Úvod do systému PAVOUK _______________________________________________ 10.1 Základní obrazovka a ovládání programu Po spuštění programu (viz kap. 9.1, 9.2) se aktivuje základní obrazovka. Program využívá uživatelské rozhraní MDI (Multiple Display Interface) umožňující paralelní zpracování více projektů sítí (podobně jako např. textový editor Word umožňuje paralelní editaci více dokumentů). Po spuštění programu se automaticky aktivuje nový projekt. Práci je možné zahájit některým z následujících způsobů:  Začít vytvářet topologii nové sítě, nebo založit další nový projekt sítě kliknutím na ikonu Nový projekt (viz kap. 20.3),  Otevřít některý z demonstračních příkladů kliknutím na ikonu Otevřít demonstrační příklad (viz kap. 20.2.1).  Otevřít již existující projekt sítě a pokračovat v jeho editaci po kliknutí na ikonu Otevřít existující projekt (viz kap. 20.2),  Použít některý ze samostatných modulů pro práci s vypínacími charakteristikami (viz kap. 15), nebo pro správu uživatelských databází (viz kap. 16). Základní obrazovka programu - není aktivován žádný projekt: Založení nového projektu sítě Otevření existujícího projektu sítě pro další editaci Otevření demonstračního příkladu pro další editaci Aktivace modulu pro práci s vypínacími charakteristikami. Aktivace modulu pro správu uživatelských databází.

Nástroje pro manipulaci s hlavním oknem programu (minimalizace, maximalizace, uzavření).

Tažením za okraje lze měnit rozměry hlavního okna programu.

Stavový řádek, informace k aktuálně prováděné operaci.

Oblast okna s projekty sítí.

Aktuální datum a čas. Stav klávesy NumLock. Stav klávesy CapsLock.

_______________________________________________________________________________________________________________________

48


_______________________________________________________________________________ Základní obrazovka programu - okno s projektem sítě maximalizováno: Jméno souboru s aktuálně editovaným projektem.

Nástroje pro uspořádání jednotlivých oken s projekty na základní obrazovce.

Základní obrazovka programu - dva paralelně otevřené projekty:

Jméno souboru s aktuálně editovaným projektem.

Aktuálně editovaný (aktivní projekt) - horní proužek modrý. Všechny funkce se vztahují na tento projekt.

Neaktivní projekt horní proužek šedý.

Nástroje pro manipulaci s oknem projektu (minimalizace, maximalizace, uzavření).

Nástroje pro manipulaci s oknem projektu (minimalizace, maximalizace, uzavření).

Tažením za horní pruh lze měnit polohu okna s projektem v rámci základní obrazovky.

Tažením za okraje lze měnit rozměry okna s projektem.


49

_______________________________________________________________________________ Funkce pro uspořádání jednotlivých oken s projekty na základní obrazovce se nacházejí v roletovém menu Okno (současně lze otevřít maximálně 10 oken s různými projekty): Uspořádání oken jako kaskádu: Rozdělit okna vodorovně: Rozdělit okna svisle: Uspořádat ikony minimalizovaných oken v dolní části základní obrazovky. Uzavření okna s aktuálně editovaným projektem (obdobně jako po kliknutí na křížek v pravém horním rohu okna). Uzavření všech otevřených oken s projekty - nastavení výchozího stavu jako po spuštění programu. Seznam všech otevřených oken s projekty sítí. Kliknutím na položku se okno stane aktuální. Identifikace aktuálního okna.

10.2 Spouštění funkcí programu Jednotlivé funkce programu lze spustit buď výběrem příslušné položky z roletového menu (obsahuje všechny funkce programu), nebo kliknutím na ikonu v nástrojovém panelu (obsahuje pouze nejdůležitější funkce). V tomto manuálu je preferováno spouštění funkcí pomocí ikon. Naposledy volanou funkci a často používané funkce pro řízení zobrazení Zoom lze spustit z kontextového menu (plovoucího menu), které se objeví po kliknutí pravým tlačítkem v grafické ploše okna s projektem. Kontextové menu aktivované pravým tlačítkem myši. Jméno naposledy volané funkce (zde vkládání prvku Generátor). Výběrem této položky se naposledy volaná funkce znovu aktivuje. Regenerace zobrazení grafiky (viz kap. 13.1). Funkce pro řízení zobrazení (viz kap. 13).

Klávesové zkratky: F1 F3 F4 F5 F6 F7 F8 F9

Nápověda (viz kap. 22) Skupina (viz kap. 11.14) Výpočet (viz kap. 14) Vypínací charakteristiky (viz kap. 15) Databáze (viz kap. 16) Rastr (viz kap. 11.16) Orto (viz kap. 11.16) Krok (viz kap. 11.16)

Ctrl+N Ctrl+O Ctrl+S Ctrl+E Ctrl+P Ctrl+Z Ctrl+Y Ctrl+F Ctrl+X Ctrl+C Ctrl+V

Nový projekt (viz kap. 20.3) Otevřít projekt (viz kap. 20.2) Uložit projekt (viz kap. 20.1) Export (viz kap. 19) Tisk (viz kap. 18) Zpět (Undo) (viz kap. 10.3) Zpátky (Redo) (viz kap. 10.3) Hledat prvek (viz kap. 12.7) Vyjmout do schránky (viz kap. 12.6.1) Kopírovat do schránky (viz kap. 12.6.2) Vložit ze schránky (viz kap. 12.6.3)

_______________________________________________________________________________________________________________________

50


_______________________________________________________________________________ 10.3 Krok Zpět (Undo), Zpátky (Redo) Účinek všech funkcí programu (kromě změny zobrazení funkcemi Zoom), tak jak byly postupně volány, lze vrátit kliknutím na ikonu Zpět (Undo). Program si pamatuje všechny provedené kroky od začátku editace projektu sítě. Funkci Zpět používejte obezřetně, neboť některé operace se přímo vizuálně neprojeví ve schématu zapojení (např. změna parametrů vedení). Účinek naposledy provedené funkce Zpět lze vrátit kliknutím na ikonu Zpátky (Redo). Vrátit lze pouze jeden krok funkce Zpět. 10.4 Metodika použití programu Prvním krokem při návrhu sítě je zakreslení schématu zapojení (topologie). Schéma zapojení sítě se definuje skládáním jednotlivých prvků (zdroje, transformátory, vedení, jisticí přístroje, spotřebiče) v grafice. Výkres je možné doplnit volnou grafikou (úsečky, kružnice, text, ...). Program je určen pro návrh sítí, které jsou provozovány jako sítě TN/IT/TT různých napěťových soustav. Prvním krokem před zahájením návrhu nové sítě je tedy volba druhu sítě a napěťové soustavy (viz kap. 11.1). Pro vytváření schématu zapojení jsou obecně k dispozici 2 typy prvků:  vnesené prvky t.j. prvky, jejichž parametry jsou předem dány a nelze je v rámci programu dimenzovat (zdroje, transformátory, spotřebiče, motory, kompenzace),  vlastní prvky t.j. prvky, jejichž parametry jsou předmětem zkoumání a optimalizace (vedení kabely, přípojnicové systémy; jistící prvky - jističe, pojistky; spínací prvky - vypínače). Zadávání parametrů k vlastním prvkům je závislé na tom, v jakém režimu bude program provozován. K dispozici jsou tyto základní režimy:  režim návrhový t.j. parametry vlastních prvků, u kterých to uživatel požaduje, budou automaticky určeny a nastaveny tak, aby byly splněny požadavky na bezpečnost; navržené řešení ale nemusí být optimální;  režim kontrolní t.j. parametry všech prvků (vlastních i vnesených) jsou nastaveny uživatelem (na základě předchozích zkušeností); po provedení výpočtu je provedena kontrola kritérií bezpečného provozu sítě. Uživatel provede zhodnocení výsledků a následně může provést optimalizaci návrhu. Doporučený postup práce v režimu návrhovém: 1.

Zakreslení schématu zapojení sítě (topologie) skládáním jednotlivých prvků v grafice.  Parametry vnesených prvků musí být přesně zadány (možnost výběru prvků z databází).  Parametry vlastních prvků nemusí být zadány, ale u každého prvku musí být zapnut přepínač Dimenzovat automaticky. Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Schéma lze nastavit automatické zapnutí přepínače Dimenzovat automaticky jako výchozí stav při vložení prvku do schématu zapojení; podrobněji viz kap. 21.2.  V rámci sítě mohou být též vlastní prvky, které jsou již určeny (výběrem z databáze) a není požadováno jejich dimenzování - u těchto prvků musí být přepínač Dimenzovat automaticky vypnut.  Podrobněji viz kap. 11.2 - 11.14, 12.1.1.


51

_______________________________________________________________________________ 2.

Nastavení parametrů automatického dimenzování pomocí funkce Nastavení programu: určení výchozího standardu vodičů (materiálu, izolace), určení preference výrobkových řad jistících prvků, atd. Podrobněji viz kap. 21.5 3. Spuštění výpočtu automatického dimenzování pomocí funkce Výpočty. Po provedení výpočtu je provedena komplexní kontrola celé sítě a jsou zobrazeny výsledky (viz kap. 14.1). 4. Korekce, případně optimalizace návrhu, ošetření kolizí a chybových stavů (režim automatického dimenzování řeší standardní případy tak, aby vyhovovaly z pohledu bezpečnosti; neprovádí však žádnou optimalizaci ani nebere ohled na technickou proveditelnost návrhu). Podrobněji viz kap. 11., 12. 5. Tisk výsledků návrhu - funkce Tisk (viz kap. 18), nebo Export (viz kap. 19). Doporučený postup práce v režimu kontrolním: 1.

Zakreslení schématu zapojení sítě (topologie) skládáním jednotlivých prvků v grafice (jako výchozí bod možno využít některý z demonstračních příkladů dodávaných s programem).  Parametry vnesených prvků musí být přesně zadány.  Parametry vlastních prvků musí být přesně zadány; přepínač Dimenzovat automaticky musí být vypnut.  Podrobněji viz kap. 11.2 - 11.14, 12.1.1. 2. Řešení chování sítě v provozním stavu a při přetížení: provedení výpočtu Úbytků napětí a rozložení zátěže pomocí funkce Výpočty. Následují kontroly vypočtených parametrů - zda jsou splněny požadavky norem. Podrobněji viz kap. 14.3. 3. Korekce návrhu a opakování bodu 2 tak dlouho, až všechny prvky vyhovují. K posouzení jištění kabelů proti přetížení je vhodné použít modul Vypínací charakteristiky (podrobněji viz kap. 15). 4. Řešení chování sítě při maximálním zkratu (odolnost prvků sítě vůči zkratovým proudům): provedení výpočtu Kontrola celé sítě: 3-fázový symetrický zkrat pomocí funkce Výpočty. Následují kontroly vypočtených parametrů - zda jsou splněny požadavky norem. Podrobněji viz kap. 14.4. 5. Korekce návrhu a opakování bodu 4 tak dlouho, až všechny prvky vyhovují. Při řešení pouze části sítě možno využít výpočet Zkratové proudy: 3-fázový symetrický zkrat - zkrat pouze v jednom zvoleném uzlu sítě. Podrobněji viz kap. 14.4. 6. Řešení chování sítě při minimálním zkratu (kontrola na čas odpojení poruchy od zdroje): provedení výpočtu Kontrola celé sítě: 1-fázový nesymetrický zkrat pomocí funkce Výpočty. Následují kontroly vypočtených parametrů - zda jsou splněny požadavky norem. Podrobněji viz kap. 14.4. 7. Korekce návrhu a opakování bodu 6 tak dlouho, až všechny prvky vyhovují. Při řešení pouze části sítě možno využít výpočet Zkratové proudy: 1-fázový nesymetrický zkrat - zkrat pouze v jednom zvoleném uzlu sítě. Podrobněji viz kap. 14.4. 8. Posouzení selektivity s využitím modulu Vypínací charakteristiky (podrobněji viz kap. 15), nebo pomocí speciální funkce Selektivita (porovnání selektivity dvou jističů na základě tabulek selektivity uvedených v katalogu, podrobněji viz kap. 14.4.2). 9. Posouzení chování sítě v různých provozních stavech - možnost odpojování jednotlivých větví (nutné v případě zauzlených sítí napájených z více zdrojů např. sítě ve zdravotnictví). 10. Tisk výsledků návrhu - funkce Tisk (viz kap. 18), nebo Export (viz kap. 19). Poznámka: pořadí jednotlivých bodů v kontrolním režimu lze libovolně měnit; uvedený postup je pouze doporučený. Podrobnosti ohledně teorie návrhu a dimenzování nn sítí viz kap. 1. - 4.

_______________________________________________________________________________________________________________________

52


_______________________________________________________________________________

11. Schéma zapojení sítě (topologie) _______________________________________________ Prvním krokem při návrhu sítě je zakreslení schématu zapojení (topologie). Schéma zapojení sítě se definuje skládáním jednotlivých prvků v grafice. Výkres je možné doplnit volnou grafikou. V rámci programu je možné používat následující prvky: Napájecí síť

Vnesený prvek, viz kap. 11.2

Generátor


Transformátor


Sběrnice v rozváděči - logické rozvětvení sítě (sběrnice, svorkovnice, a pod.) prvek se zanedbatelnou impedancí


Vedení - zapouzdřený přípojnicový rozvod

Vlastní prvek, viz kap. 11.6

Vedení - kabel


Vypínač (provozní stav spínacího prvku možno nastavit: zapnuto/vypnuto a tím odpojovat jednotlivé větve sítě)


Jistič (provozní stav jistícího prvku možno nastavit: zapnuto/vypnuto a tím odpojovat jednotlivé větve sítě)


Pojistka (provozní stav jistícího prvku možno nastavit: zapnuto/vypnuto a tím odpojovat jednotlivé větve sítě)


Motor


Spotřebič obecně


Kompenzace


Skupina (vkládání typických skupin prvků - napájení, motorový vývod s jističem, obecný vývod s jističem a pojistkou, ...)

Skupina prvků vlastních i vnesených, viz kap. 11.14

Volná grafika - základní geometrické objekty (úsečka, kružnice, obdélník, text)



53

_______________________________________________________________________________ 11.1 Druh sítě a napěťová soustava Před zahájením kreslení schématu zapojení je nutno nastavit druh sítě (TN, IT, nebo TT) a napěťovou soustavu. Druh sítě má vliv na výpočet nesymetrických zkratů. Napěťová soustava pak ovlivňuje proudy v síti a vypínací schopnosti jistících přístrojů. Při vkládání prvku do schématu zapojení je kontrolováno, zda prvek vyhovuje pro zvolené napětí sítě. Druh sítě a napěťovou soustavu je možno kdykoliv dodatečně změnit stejnou funkcí, nicméně tato změna obvykle vyvolá potřebu změnit řadu prvků ve schématu zapojení. Výchozí druh sítě a napěťovou soustavu pro nový projekt lze nastavit funkcí Nastavení programu, záložka Výpočet (viz kap. 21.4). 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Síť: druh, napěťová soustava. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte druh sítě a napěťovou soustavu podle potřeb: Nastavení druhu sítě výběrem z nabízených možností. Nastavení napěťové soustavy výběrem z normou definovaných standardních napěťových soustav. V případě volby „Jiná“ je možné specifikovat libovolnou jinou soustavu zadáním sdruženého a fázového napětí. Věnujte prosím pozornost těmto informacím.

3.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Nove nastavené hodnoty budou uloženy do projektu sítě a je možné je kdykoliv stejnou funkcí změnit. Aktuálně nastavené hodnoty jsou zobrazovány nad popisovým polem (rohovým razítkem) v projektu sítě: Druh sítě Napěťová soustava: sdružené/fázové napětí.

Vyplňování jednotlivých položek popisového pole viz kap. 17.

_______________________________________________________________________________________________________________________

54


_______________________________________________________________________________ 11.2 Napájecí síť Tento prvek představuje nadřazenou napájecí síť dodávající energii do řešeného obvodu. Může se jednat o vn síť napájející transformátor, nebo o nn síť. Každá síť musí obsahovat minimálně jeden napájecí zdroj. Program umožňuje řešit sítě napájené z jednoho nebo více zdrojů paralelně. Kromě napájecí sítě je možné ještě napájení z generátoru (viz kap. 11.3). 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Napájecí síť. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje nahoru nad vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány): Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1.

Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu; při vkládání nového prvku se číslo v projekčním označení automaticky zvyšuje. Napětí napájecí sítě musí odpovídat zvolené napěťové soustavě (viz kap. 11.1) (automaticky se předvyplní) a připojeným fázím (sdružené napětí pro 3-fáz. připojení, fázové napětí pro 1-fáz. připojení). Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Zkratový výkon a zkratový proud jsou svázané hodnoty, postačí zadat jednu z nich a druhá se automaticky dopočítá. Po kliknutí na ikonu s otazníkem se zobrazí tabulka typických hodnot pro různé případy napájecích sítí. Při nedostatku jiných údajů lze použít některou z nabízených hodnot. Přesné údaje zjistíte dotazem u rozvodných závodů.

Místo zkratového výkonu lze přímo zadávat složky náhradní impedance (využije se např. v případě IT sítí napájených z nadřazené TN sítě). Po přepnutí přepínače se zpřístupní odpovídající položky.

Zkratový výkon pro 1-fázový zkrat není nutno zadávat (především u vn sítí); pokud nebude zadán, pak výpočet nesymetrických zkratů bude méně přesný. Po kliknutí na ikonu s otazníkem se zobrazí informační text s doporučením pro uživatele.


55

_______________________________________________________________________________ 4.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Prvek se vloží do projektu sítě.

Poznámky:  Napájecí síť může být připojena přímo na transformátor, nebo na sběrnice v rozváděči.  Napájecí síť může být připojena přes kabel (zohlednění poměrů mezi napájecí sítí a prvním rozváděčem).  V případě paralelního napájení z více zdrojů do jednoho rozváděče musí být všechny napájecí sítě připojeny přes kabel.  Uváděné hodnoty zkratového výkonu pro různé případy napájecích sítí jsou pouze orientační. Kontaktujte místní distribuční společnost za účelem získání přesných hodnot.  Zkratový výkon pro 1-fázový zkrat v 3-fázové síti není nutno zadávat především u vn sítí. U 3-fázových nn sítí by měl být zadán vždy. Pokud nebude zadán, pak výpočet nesymetrických zkratů bude méně přesný.  Místo zkratového výkonu lze přímo zadávat složky náhradní impedance získané měřením, nebo samostatným výpočtem nadřazené sítě. To lze využít v případě IT sítí (např. zdravotnických instalací) napájených z nadřazené TN sítě - složky náhradní impedance lze získat samostatným výpočtem nadřazené TN sítě. Napájení z VN sítí Možno zohlednit poměry na VN straně těsně před trafem (VN kabely a jistící prvky nejsou obsaženy v databázích programu). Napájení z NN sítí

Zapojení dvou paralelních napájecích sítí do jednoho rozváděče

Správně

Chybně

11.3 Generátor Tento prvek představuje generátor (typicky záskokový zdroj) dodávající energii do řešeného obvodu. Program umožňuje řešit sítě napájené z jednoho nebo více zdrojů paralelně. Kromě generátoru je možné ještě napájení z nadřazených sítí (viz kap. 11.2). 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Generátor. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje nahoru nad vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány). Součástí programu je databáze standardních generátorů s možností uživatelského doplnění vlastních typů. Databáze se aktivuje kliknutím na tlačítko Databáze. Popis ovladače databáze viz kap. 16.1.

_______________________________________________________________________________________________________________________

56


_______________________________________________________________________________ Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu; při vkládání nového prvku se číslo v projekčním označení automaticky zvyšuje. Přesné určení připojené fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi). Napětí prvku musí odpovídat zvolené napěťové soustavě (viz kap. 11.1) a připojeným fázím (sdružené napětí pro 3-fáz. připojení, fázové napětí pro 1-fáz. připojení).

4.


Poznámky:  Generátor je vhodné připojovat přes vedení s jističem. Program umožňuje změnit provozní stav jističe zapnuto-vypnuto a tak lze analyzovat různé provozní stavy sítí (při napájení z generátoru, nebo při napájení z nadřazené sítě).  Program umožňuje pouze výpočet zkratů elektricky vzdálených - není možné počítat zkrat přímo na svorkách generátoru. Generátor odpojen:

Napájení z generátoru:

Chybné zapojení generátoru a sítě přímo do rozváděče. Správně

Chybně

11.4 Transformátor Tento prvek představuje buď distribuční transformátor oddělující napájecí VN síť a řešenou NN síť, nebo ochranný oddělovací transformátor použitý pro vytváření IT sítí (např. pro ZIS - zdravotnická izolovaná soustava). 1. 2.

Klikněte na ikonu Transformátor. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky


57

_______________________________________________________________________________ zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány). Součástí programu je databáze standardních transformátorů s možností uživatelského doplnění vlastních typů. Databáze se aktivuje kliknutím na tlačítko Databáze. Popis ovladače databáze viz kap. 16.1.

3.

Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu; při vkládání nového prvku se číslo v projekčním označení automaticky zvyšuje. Přesné určení připojené fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Výpočet jmenovitého proudu transformátoru. Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi).

4.


Poznámky:  Na VN straně transformátoru může být připojena buď napájecí síť nebo kabel.  Na NN straně transformátoru může být připojen pouze kabel, nebo přípojnicový systém. Transformátor nemůže být připojen přímo na prvek „Sběrnice v rozváděči“, nebo „Jistič“.  Výpočtový uzel se vždy nachází na NN straně transformátoru; výsledky výpočtu uvedené u transformátoru se vždy vztahují k NN straně.  Primární napětí Ur1 musí přesně odpovídat napětí nadřazené napájecí sítě. Sekundární napětí Ur2 musí odpovídat zvolené napěťové soustavě (viz kap. 11.1) a připojeným fázím (sdružené napětí pro 3-fáz. připojení, fázové napětí pro 1-fáz. připojení). Možno zohlednit poměry na VN straně těsně před trafem (VN kabely a jistící prvky nejsou obsaženy v databázích programu). Výsledky výpočtu se vztahují k NN straně transformátoru.

Správně

Správně

Chybně

Správně

Chybně

_______________________________________________________________________________________________________________________

58


_______________________________________________________________________________ 11.5 Sběrnice v rozváděči Sběrnice v rozváděči představují libovolné logické rozvětvení sítě realizované např. jako sběrnice, nebo svorkovnice, propojovací lišta a pod. Jedná se o prvek se prvek se zanedbatelnou impedancí. Větvení sítě je možné pouze na tomto prvku. Prvek nesmí být koncovým prvkem sítě - musí na něj být připojeny minimálně dva další prvky. 1. 2. 3.

4.

Klikněte na ikonu Sběrnice v rozváděči. Kurzor myši se změní na tvar křížku. Klikněte první bod čáry reprezentující ve schématu prvek sběrnice. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní táhnete průvodič - čáru reprezentující ve schématu prvek sběrnice. Čára může být pouze horizontální. Předpokládá se kreslení zleva doprava. Klikněte koncový bod čáry reprezentující ve schématu prvek sběrnice. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše) tak, aby čára byla rovnoběžná s osou X. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány). Záložka Grafika - modifikace polohy a rozměrů čáry reprezentující ve schématu prvek sběrnice, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu; při vkládání nového prvku se číslo v projekčním označení automaticky zvyšuje. Napětí napájecí sítě musí odpovídat zvolené napěťové soustavě (viz kap. 11.1) (automaticky se předvyplní) a připojeným fázím (sdružené napětí pro 3- fázové připojení, fázové napětí pro 1- fázové připojení). Přesné určení připojené fáze. Koeficient soudobosti - definuje soudobost odběrů z uzlu (poměr mezi počtem zařízení v provozu a celkovým počtem zařízení). Maximální dovolený úbytek napětí v tomto uzlu sítě vzhledem k napětí napájecího zdroje; možno vybírat z normou stanovených hodnot (viz kap. 4.1), nebo zadat libovolnou hodnotu.

5.


Poznámky:  Koeficient soudobosti - definuje soudobost odběrů z uzlu. Příklad: na uzel jsou připojeny 3 vývody = 3 spotřebiče s jmenovitým proudem 100A, 500A, 1000A a je definován koeficient soudobosti Ks=0.5; proud přitékající do uzlu je 0.5x(100+500+1000) = 800A.  Koeficient soudobosti je uvažován pouze v případě paprskových sítí.  Koeficient soudobosti je ignorován v případě zauzlených sítí. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

59

_______________________________________________________________________________

Projekční označení sběrnice v rozváděči. Umístěno automaticky u prvního kliknutého bodu, jeho polohu lze dodatečně měnit - viz kap 12.5. Modrá čára reprezentující ve schématu prvek sběrnice. Polohu a délku čáry lze dodatečně měnit - viz kap. 12.5. Čára může být pouze horizontální. 2. kliknout koncový bod (předpokládá se kreslení zleva doprava). Délka čáry musí být větší než vzdálenost dvou sousedních teček rastru. 1. kliknout počáteční bod. Nepřípustné větvení sítě na straně VN.

Nepřípustné větvení mimo prvek sběrnice.

Správné větvení na prvku sběrnice.

Na každý prvek přípojnice v rozváděči musí být připojeny min. 2 další prvky.

Chybně

Chybně

Správně

11.6 Vedení - zapouzdřený přípojnicový rozvod Tento prvek reprezentuje vedení realizované jako zapouzdřený přípojnicový rozvod. Energie je přenášena z počátečního do koncového bodu. Odbočky ani větvení sítě podél prvku není možné (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5). 1. 2. 3.

4.

5.

Klikněte na ikonu Vedení - přípojnicové systémy. Kurzor myši se změní na tvar křížku. Klikněte první bod čáry reprezentující ve schématu prvek vedení. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní táhnete průvodič - čáru reprezentující ve schématu prvek vedení. Čára může být pouze horizontální nebo vertikální. Předpokládá se kreslení zleva doprava a shora dolů. Klikněte bod zlomu vedení. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše) tak, aby čára byla rovnoběžná s osou X nebo Y. Opakujte bod 3 dokud nezakreslíte celou linii vedení (linie vedení může obsahovat max. 5 zlomů). Každý úsek vedení musí být delší než je vzdálenost dvou sousedních teček rastru. Vedení musí mít minimálně dva body (začátek a konec) kliknuté levým tlačítkem. Ukončete zadávání line vedení kliknutím pravým tlačítkem.

_______________________________________________________________________________________________________________________

60


_______________________________________________________________________________ 6.

V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek. Jedná se o vlastní prvek, jehož parametry mohou ale nemusí být zadány.  Používáte-li program v režimu návrhovém, pak zadejte pouze délku vedení a způsob uložení (případně též materiál vodičů a konstrukci na záložce Detaily) a zapněte přepínač Dimenzovat automaticky. Ostatní parametry není nutno zadávat, doplní se automaticky po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1). Poznámka: pomocí funkce Nastavení programu, záložka Schéma lze nastavit automatické zapnutí přepínače jako výchozí stav při vložení prvku do schématu zapojení (viz kap. 21.2).  Používáte-li program v režimu kontrolním, pak zadejte délku vedení, způsob uložení a počet paralelních větví. Pak klikněte na tlačítko Databáze a vyberte požadovaný přípojnicový systém (obsluha ovladače databáze viz kap. 16.1.). Přepínač Dimenzovat automaticky musí být vypnut.

Záložka Grafika - modifikace polohy a rozměrů čáry reprezentující ve schématu prvek vedení, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu; při vkládání nového prvku se číslo v projekčním označení automaticky zvyšuje. Délku vedení a způsob uložení je nutno zadat vždy bez ohledu na polohu přepínače „Dimenzovat automaticky“; způsob uložení omezuje proudovou zatížitelnost vedení, na některé typy přípojnicových systémů nemá vliv. Přesné určení připojené fáze.

Maximální dovolený úbytek napětí na tomto vedení; možno vybírat z normou stanovených hodnot (viz kap. 4.1), nebo zadat libovolnou hodnotu.

Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Automatické dimenzování - je-li zapnuto, pak po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1) budou automaticky nastaveny parametry prvku; jinak platí hodnoty zde zadané.

Teplotu okolí nelze měnit - nepředpokládá se provoz při vyšších teplotách. Počet paralelních větví nutno nastavit pokud je program používán v kontrolním režimu. V případě automatického dimenzování se určí automaticky.


61

_______________________________________________________________________________ Materiál vodičů a konstrukce lze nastavit - při automatickém dimenzování (viz kap. 14.1) pak budou respektovány zde nastavené hodnoty. Není-li nastaveno nic, pak se při automatickém dimenzování použijí výchozí hodnoty dle Nastavení programu, záložka Auto Dimenzování (viz kap. 25.1). Jednotlivé parametry přípojnicového rozvodu jsou převzaty z databáze a nelze lokálně editovat. Jmenovité napětí udává maximální možné napětí pro které lze prvek použít.

7.


Poznámky:  Vedení nesmí být koncovým prvkem sítě - na každý konec musí být připojen jeden další prvek. Odbočky ani větvení sítě podél prvku není možné (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5). Na začátku vedení je jistící prvek (v tomto případě jistič). 1. bod - začátek vedení (kliknout levým tlačítkem). 2. bod -zlom na vedení (kliknout levým tlačítkem). 3. bod -zlom na vedení (kliknout levým tlačítkem). 4. bod - konec vedení - po kliknutí tohoto bodu ukončit kreslení linie vedení kliknutím pravým tlačítkem. Na konci vedení je v tomto případě spotřebič. Projekční označení vedení Umístěno automaticky u prvního kliknutého bodu (začátku vedení), jeho polohu lze dodatečně měnit - viz kap 12.5. Linie vedení - zapouzdřený přípojnicový rozvod znázorněna ve schématu tmavozelenou barvou. Vedení není jištěno. Na konci vedení není nic připojeno.

Chybně

Nepřípustné větvení mimo prvek sběrnice.

Chybně

_______________________________________________________________________________________________________________________

62


_______________________________________________________________________________ 11.7 Vedení - kabel Tento prvek reprezentuje vedení realizované jako kabel, skupinu jednožilových vodičů, nebo nadzemní vedení. Energie je přenášena z počátečního do koncového bodu. Odbočky ani větvení sítě podél prvku není možné (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5). 1. 2. 3.

4.

5. 6.

Klikněte na ikonu Vedení - kabel. Kurzor myši se změní na tvar křížku. Klikněte první bod čáry reprezentující ve schématu prvek vedení. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní táhnete průvodič - čáru reprezentující ve schématu prvek vedení. Čára může být pouze horizontální nebo vertikální. Předpokládá se kreslení zleva doprava a shora dolů. Klikněte bod zlomu vedení. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše) tak, aby čára byla rovnoběžná s osou X nebo Y. Opakujte bod 3 dokud nezakreslíte celou linii vedení (linie vedení může obsahovat max. 5 zlomů). Každý úsek vedení musí být delší než je vzdálenost dvou sousedních teček rastru. Vedení musí mít minimálně dva body (začátek a konec) kliknuté levým tlačítkem. Ukončete zadávání line vedení kliknutím pravým tlačítkem. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek. Jedná se o vlastní prvek, jehož parametry mohou ale nemusí být zadány.  Používáte-li program v režimu návrhovém, pak zadejte pouze délku vedení, způsob uložení a teplotu okolí (po kliknutí na tlačítko Definovat uložení); zapněte přepínač Dimenzovat automaticky. Ostatní parametry není nutno zadávat, doplní se automaticky po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1).  Používáte-li program v režimu kontrolním, pak zadejte délku vedení, způsob uložení a teplotu okolí (po kliknutí na tlačítko Definovat uložení) a počet paralelních větví. Pak klikněte na tlačítko Databáze a vyberte požadovaný kabel (obsluha ovladače databáze viz kap. 16.1.). Přepínač Dimenzovat automaticky musí být vypnut. Záložka Grafika - modifikace polohy a rozměrů čáry reprezentující ve schématu prvek vedení, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Délku vedení a způsob uložení je nutno zadat vždy bez ohledu na polohu přepínače „Dimenzovat automaticky“; způsob uložení a teplota okolí omezují proudovou zatížitelnost kabelu. Viz text dále.

Přesné určení připojené fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Automatické dimenzování - je-li zapnuto, pak po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1) budou automaticky nastaveny parametry prvku; jinak platí hodnoty zde zadané.

Počet paralelních větví nutno nastavit pokud je program používán v kontrolním režimu.

Výpočet a zobrazení proudové zatížitelnosti kabelu s ohledem na specifikované uložení, seskupení kabelů a teplotu okolí.


63

_______________________________________________________________________________  Způsob uložení a teplota okolí omezují proudovou zatížitelnost kabelu. Přesné nastavení je možné po kliknutí na tlačítko Definovat uložení: Výběr základního způsobu uložení dle ČSN 33 2000-5-523 (rozšířením dialogového panelu tažením za okraje lze rozšířit sloupec s popisem). Obrázek vpravo znázorňuje vybraný základní způsob uložení.

Výběr způsobu uspořádání v případě seskupení více obvodů. Tažením za okraje lze změnit rozměr dialogového panelu.

Informační hláška pro případ, že nelze stanovit proudovou zatížitelnost kabelu s ohledem na uložení.

Znázornění vybraného základního způsobu uložení.

Znázornění uspořádání v případě seskupení více obvodů.

Výpočet koeficientu zohledňujícího seskupení, teplotu okolí a uživatelský koeficient; výpočet proudové zatížitelnosti kabelu. Výpočet je prováděn pouze tehdy, pokud již byl definován kabel.

 Vyberte základní způsob uložení kabelu dle ČSN 33 2000-5-523 a uspořádání v případě seskupení (pro různá uložení jsou k dispozici různá uspořádání seskupení; vliv seskupení se projeví v případě více paralelních větví, nebo v případě, že počet dalších obvodů v seskupení je větší než nula).  Počet dalších obvodů v seskupení je počet jiných kabelů, které se nachází v seskupení společně s řešeným obvodem. Celkový počet obvodů v seskupení je dán počtem paralelních větví řešeného obvodu + počtem dalších obvodů. Je-li kabel veden samostatně, ponechejte hodnotu 0.  V případě teploty okolí nutno nastavit maximální teplotou okolního vzduchu nebo obklopující půdy, která se rozumně při provozu zařízení může vyskytovat. Podrobněji viz teoretický úvod - kap. 2.2. Pro uložení D možno nastavit též měrný tepelný odpor půdy.  Uživatelský koeficient umožňuje zohlednit další vlivy, nebo řešit případy nepopsané v ČSN. S jeho pomocí je možné libovolně zvýšit nebo snížit proudovou zatížitelnost kabelu. Použití tohoto koeficientu je zcela na zodpovědnosti uživatele.  Program řeší pouze případy popsané v ČSN 33 2000-5-523. Přesto však může být užitečným pomocníkem i pro ty případy, které přímo neuvádí, protože lze vybrat některou blízkou variantu a na jejím základě odhadnout případ, který řešit potřebujeme, případně provést korekci pomocí uživatelského koeficientu.  Pokud již byl vybrán kabel, provádí se průběžný výpočet koeficientu zohledňujícího seskupení, teplotu okolí a uživatelský koeficient a výpočet proudové zatížitelnosti kabelu. _______________________________________________________________________________________________________________________

64


_______________________________________________________________________________  V případě, že zvolíte kombinaci uložení/teplota/průřez/materiál neobsaženou v ČSN 33 2000-5-523, program na tuto situaci upozorní. Řešení obvykle bývá v použití většího počtu paralelních větví o menším průřezu, nebo ve využití uživatelského koeficientu. Podrobněji viz teoretický úvod - kap. 2.2.  Po uzavření dialogového panelu kliknutím na OK se nastavené hodnoty zobrazí v okně Způsob uložení. Reálnou proudovou zatížitelnost kabelu možno následně zobrazit po kliknutí na tlačítko Proudová zatížitelnost. Text nemusí být zobrazen celý, rolování textu je možné pomocí posuvníku v pravé části okna. Zvolený základní způsob uložení (Označení + popis). Uvedeno vždy. Celkový počet obvodů v seskupení (počet paralelních větví řešeného obvodu + počet dalších obvodů), popis uspořádání seskupení. Uvedeno, pokud celkový počet obvodů v seskupení je větší než jedna. Uživatelský koeficient. Uveden jen pokud je různý od jedné. Teplota okolí.

 Počtu připojených fází musí odpovídat počet vodičů (3-fázové připojení: 4 a více vodičů; 1fázové připojení: 2 nebo 3 vodiče).  Maximální dovolený úbytek napětí na tomto vedení; možno vybírat z normou stanovených hodnot (viz kap. 4.1), nebo zadat libovolnou hodnotu. Po výpočtu úbytků napětí je kontrolováno, zda vypočtený úbytek nepřesahuje zde nastavenou mez. Standardně je nabízena hodnota určená funkcí Nastavení programu na záložce Výpočet jako výchozí pro nově vkládaný prvek.  Jmenovité napětí udává maximální možné napětí pro které lze prvek použít. Jednotlivé parametry kabelu jsou obvykle převzaty z databáze; zde je možná jejich lokální editace (bez zpětného vlivu na databázi). Počet vodičů musí odpovídat počtu připojených fází (3-fáz. připojení: 4 a více vodičů; 1-fáz. připojení: 2 nebo 3 vodiče). Jmenovité napětí udává maximální možné napětí pro které lze prvek použít. Jmenovitý proud kabelu pro uložení na vzduchu. Pro kabely z kmenové databáze se vypočte z tabulek daných normou na základě materiálu vodiče a izolace. Pro uživatelsky definované kabely, nebo v případě změny údaje v této položce se použije zde zadaná hodnota. To umožňuje definovat kabely s větší proudovou zatížitelností než udává norma. Za správnost zadané hodnoty zodpovídá uživatel.

7.



65

_______________________________________________________________________________ Poznámky:  Vedení nesmí být koncovým prvkem sítě - na každý konec musí být připojen jeden další prvek. Odbočky ani větvení sítě podél prvku není možné (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5).  Položka Jmenovitý proud kabelu pro uložení na vzduchu zadávaná na záložce Detaily. V případě změny údaje v této položce a pro uživatelsky definované kabely se použije zde zadaná hodnota. Za správnost zadané hodnoty zodpovídá uživatel. V ostatních případech (pro kabely z kmenové databáze) se jmenovitý proud kabelu vypočte z tabulek daných normou na základě materiálu vodiče a izolace.  Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Schéma lze nastavit automatické zapnutí přepínače Dimenzovat automaticky jako výchozí stav při vložení prvku do schématu zapojení (viz kap. 21.2).  Pokud budou nastaveny položky Materiál vodičů a Izolace žil na záložce Detaily, pak při automatickém dimenzování (viz kap. 14.1) budou respektovány zde nastavené hodnoty. Neníli nastaveno nic, pak se při automatickém dimenzování použijí výchozí hodnoty dle Nastavení programu, záložka Auto Dimenzování (viz kap. 25.1). Vhodným nastavením těchto položek lze automaticky dimenzovat hliníkové i měděné kabely současně v rámci jednoho projektu. Na začátku vedení je jistící prvek. 1. bod - začátek vedení (kliknout levým tlačítkem). 2. bod -zlom na vedení (kliknout levým tlačítkem). 3. bod -zlom na vedení (kliknout levým tlačítkem). 4. bod - konec vedení - po kliknutí tohoto bodu ukončit kreslení linie vedení kliknutím pravým tlačítkem. Na konci vedení je v tomto případě spotřebič. Projekční označení vedení Umístěno automaticky u prvního kliknutého bodu (začátku vedení), jeho polohu lze dodatečně měnit - viz kap 12.5. Vedení není jištěno. Na konci vedení není nic připojeno.

Chybně

Nepřípustné větvení sítě mimo prvek sběrnice.

Chybně

11.8 Vypínač Spínací prvek vypínač slouží k odpojování jednotlivých větví sítě a sledování chování sítě v různých provozních stavech. Používá se tam, kde je zbytečné použití jistícího prvku. Vypínač nebude vypínat zkrat, ale musí vydržet zkratový proud po dobu než dojde k jeho vypnutí. Při výpočtech je kontrolován jmenovitý proud In a krátkodobý jednosekundový výdržný proud Icw. _______________________________________________________________________________________________________________________

66


_______________________________________________________________________________ 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Vypínač. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek. Jedná se o vlastní prvek, jehož parametry mohou ale nemusí být zadány.  Používáte-li program v režimu návrhovém, pak zapněte přepínač Dimenzovat automaticky. Ostatní parametry není nutno zadávat, doplní se automaticky po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1). Poznámka: Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Schéma lze nastavit automatické zapnutí přepínače Dimenzovat automaticky jako výchozí stav při vložení prvku do schématu zapojení (viz kap. 21.2).  Používáte-li program v režimu kontrolním, pak klikněte na tlačítko Databáze a vyberte požadovaný jistič (obsluha ovladače databáze viz kap. 16.1). Přepínač Dimenzovat automaticky musí být vypnut. Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Automatické dimenzování - je-li zapnuto, pak po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1) budou automaticky nastaveny parametry prvku; jinak platí hodnoty zde zadané. Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi). Nastavení provozního stavu spínacího prvku zapnuto/vypnuto; možnost odpojování větví a sledování různých provozních stavů sítí.

 Počet pólů přístroje musí odpovídat počtu připojených fází.  Jmenovité napětí udává maximální možné napětí pro které lze prvek použít. 4.


Poznámky:  Z jedné strany vypínače musí být vždy připojeno vedení (jako u jističe, viz kap. 11.9).


67

_______________________________________________________________________________ 11.9 Jistič Jistící prvek jistič slouží k jištění vedení. Jistící prvek by měl být přiřazen na jednom z konců každého vedení. Provozní stav jistícího prvku možno nastavit: zapnuto/vypnuto a tím odpojovat jednotlivé větve sítě a sledovat chování sítě v různých provozních stavech. 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Jistič. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek. Jedná se o vlastní prvek, jehož parametry mohou ale nemusí být zadány.  Používáte-li program v režimu návrhovém, pak zapněte přepínač Dimenzovat automaticky. Ostatní parametry není nutno zadávat, doplní se automaticky po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1). Poznámka: Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Schéma lze nastavit automatické zapnutí přepínače Dimenzovat automaticky jako výchozí stav při vložení prvku do schématu zapojení (viz kap. 21.2).  Používáte-li program v režimu kontrolním, pak klikněte na tlačítko Databáze a vyberte požadovaný jistič (obsluha ovladače databáze viz kap. 16.1). Přepínač Dimenzovat automaticky musí být vypnut. Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Automatické dimenzování - je-li zapnuto, pak po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1) budou automaticky nastaveny parametry prvku; jinak platí hodnoty zde zadané.

Nastavení provozního stavu jistícího prvku zapnuto/vypnuto; možnost odpojování větví a sledování různých provozních stavů sítí. Maximální doba vypnutí jističe z hlediska ochrany před nebezpečným napětím na neživých částech.

Určení, který z parametrů jističe bude zohledňován při kontrole na zatížení zkratovým proudem: Provozní vypínací schopnost Ics - tento zkratový proud je jistič schopen vypínat bez poškození opakovaně. Mezní vypínací schopnost Icu - tento zkratový proud je jistič schopen vypnout, ale může se poškodit. Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi).

Zobrazení vypínací charakteristiky je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15) _______________________________________________________________________________________________________________________

68


_______________________________________________________________________________  Počet pólů přístroje musí odpovídat počtu připojených fází.  Jmenovité napětí udává maximální možné napětí pro které lze prvek použít.  Vypínací schopnost některých typů jističů závisí na napětí sítě ve které je prvek zapojen. Při výběru prvku z databáze systém automaticky nastaví vypínací schopnost podle zvolené napěťové soustavy (viz kap. 11.1). Ostatní hodnoty je možné prohlédnout po rozvinutí seznamu (v závorce je uvedeno napětí, ke kterému se daná hodnota vztahuje). Je-li seznam hodnot prázdný, pak uvedené číslo platí pro celý rozsah napětí až do Un. V případě lokální editace je možno zadat libovolnou hodnotu. Zadaná hodnota se pak vztahuje k aktuální hodnotě Un.  Maximální doba vypnutí jističe z hlediska ochrany před nebezpečným napětím na neživých částech dle ČSN 33 2000-4-41 (viz kap. 3.7). Vyberte ze seznamu jednu z normou nabízených hodnot, nebo zadejte libovolné číslo. Po výpočtu 1-fázového zkratu je kontrolováno, zda jistič vypne poruchu dříve, než je zde nastavený mezní čas. Standardně je nabízena hodnota určená funkcí Nastavení programu na záložce Výpočet jako výchozí pro nově vkládaný prvek.  V případě, že jistič má nastavitelné spouště, je možná modifikace jejich nastavení na záložce Spouště. Standardně jsou všechny ovládací prvky spouští nastaveny na maximální hodnotu.  Zobrazení vypínací charakteristiky včetně zohlednění vlivu nastavení spouští (pro posouzení selektivity, nebo jištění proti přetížení) je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15).  Posouzení selektivity je možné též pomocí speciální funkce Selektivita (porovnání selektivity dvou jističů na základě tabulek selektivity uvedených v katalogu, podrobněji viz kap. 14.4.2).

Nastavení parametrů spouští. Přístupné jsou pouze nastavitelné parametry v závislosti na typu jističe. Konkrétní hodnota na kterou je spoušť nastavena.

Zobrazení vypínací charakteristiky (zohledňující nastavení spouští) je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15)

4.


Poznámky:  Z jedné strany jističe musí být vždy připojeno vedení.  Je řešeno kaskádování jistič/pojistka (pojistka slouží jako záložní ochrana jističe).  Je řešeno kaskádování jistič/jistič - viz kap. 14.4.1. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

69

_______________________________________________________________________________ Nepřípustné zapojení jističe mezi sběrnice.

Správné řešení spojky sběrnic.

Kabel byť velkého průřezu a minimální délky musí být vždy přítomen. Jistič vypnut.

Chybně

Správně

Jistič zapnut.

11.10 Pojistka Jistící prvek pojistka slouží k jištění vedení. Jistící prvek by měl být přiřazen na jednom z konců každého vedení. Provozní stav jistícího prvku možno nastavit: zapnuto/vypnuto a tím odpojovat jednotlivé větve sítě a sledovat chování sítě v různých provozních stavech. 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Pojistka. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek. Jedná se o vlastní prvek, jehož parametry mohou ale nemusí být zadány.  Používáte-li program v režimu návrhovém, pak zapněte přepínač Dimenzovat automaticky. Ostatní parametry není nutno zadávat, doplní se automaticky po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1). Poznámka: Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Schéma lze nastavit automatické zapnutí přepínače Dimenzovat automaticky jako výchozí stav při vložení prvku do schématu zapojení (viz kap. 21.2).  Používáte-li program v režimu kontrolním, pak klikněte na tlačítko Databáze a vyberte požadovanou pojistku (obsluha ovladače databáze viz kap. 16.1). Přepínač Dimenzovat automaticky musí být vypnut.    

Počet pólů přístroje musí odpovídat počtu připojených fází. Jmenovité napětí udává maximální možné napětí pro které lze prvek použít. Vypínací schopnost platí pro celý rozsah napětí až do Un. Maximální doba vypnutí pojistky z hlediska ochrany před nebezpečným napětím na neživých částech dle ČSN 33 2000-4-41 (viz kap. 3.7). Vyberte ze seznamu jednu z normou nabízených hodnot, nebo zadejte libovolné číslo. Po výpočtu 1-fázového zkratu je kontrolováno, zda pojistka vypne poruchu dříve, než je zde nastavený mezní čas. Standardně je nabízena hodnota určená funkcí Nastavení programu na záložce Výpočet jako výchozí pro nově vkládaný prvek.

_______________________________________________________________________________________________________________________

70


_______________________________________________________________________________ Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Automatické dimenzování - je-li zapnuto, pak po spuštění výpočtu Dimenzování kabelů a jistících přístrojů (viz kap. 14.1) budou automaticky nastaveny parametry prvku; jinak platí hodnoty zde zadané.

Nastavení provozního stavu jistícího prvku zapnuto/vypnuto; možnost odpojování větví a sledování různých provozních stavů sítí.

Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi).

Omezovací charakteristika se uplatní při výpočtu 3-fázových zkratů - určení omezeného zkratového proudu za pojistkou. Zobrazení vypínací charakteristiky je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15)

4.


Poznámky:  Z jedné strany pojistky musí být vždy připojeno vedení (podobně jako u jističe, viz kap. 11.9).  Je řešeno kaskádování jistič/pojistka.

11.11 Motor Tento prvek představuje točivou (motorickou) zátěž odebírající energii z řešeného obvodu (typicky asynchronní motor). Tento typ zátěže se projevuje při zkratech tím, že dodává energii do zkratovaného obvodu a tak přispívá ke zvýšení zkratového proudu. Jedná se o koncový prvek sítě, který musí být vždy připojen na konci vedení. 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Motor. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány). Součástí programu je databáze standardních motorů s možností uživatelského doplnění vlastních typů. Databáze se aktivuje kliknutím na tlačítko Databáze. Popis ovladače databáze viz kap. 16.1.


71

_______________________________________________________________________________ Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi). Koeficient využití definuje nakolik je motor v běžném provozu zatížen.

 Jmenovité napětí prvku musí odpovídat počtu připojených fází (3-fázové připojení - sdružené napětí, 1-fázové připojení - fázové napětí) a zvolené napěťové soustavě (viz kap. 11.1).  Maximální úbytek napětí největší dovolený úbytek napětí v tomto uzlu sítě vzhledem k napětí napájecího zdroje; možno vybírat z normou stanovených hodnot (viz kap. 4.1), nebo zadat libovolnou hodnotu. Po výpočtu úbytků napětí je kontrolováno, zda vypočtený úbytek nepřesahuje zde nastavenou mez. Standardně je nabízena hodnota určená funkcí Nastavení programu na záložce Výpočet jako výchozí pro nově vkládaný prvek.  Je kontrolován soulad mezi zadanými hodnotami proudu a výkonu. V případě nesouladu je vypsáno chybové hlášení. Toto hlášení můžeme ignorovat v případě, že potřebujeme řešit stav sítě v okamžiku startu motoru a dočasně zvýšíme jmenovitý proud na hodnotu záběrného proudu, nebo v případě drobného nesouladu, způsobeného zaokrouhlováním.  Koeficient využití definuje nakolik je motor v běžném provozu zatížen (výchozí hodnota je 1 - motor zatížen na 100%). Příklad: v projektu je osazen motor 7.5kW, v běžném režimu je zatížen maximálně na 80% - koeficient využití Ku=0.8. Koeficient využití je zohledněn v případě paprskových i zauzlených sítí. 4.


Poznámky:  Motor je koncový prvek sítě, který musí být vždy připojen na konci vedení.  K motoru může být připojeno pouze jedno vedení (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5).

_______________________________________________________________________________________________________________________

72


_______________________________________________________________________________ Správné zapojení motorů na konci vedení

Správně

Chybné zapojení motorů bez použití vedení

Chybně


Chybně

Chybně

11.12 Spotřebič obecně Tento prvek představuje obecnou netočivou (nemotorickou) zátěž odebírající energii z řešeného obvodu (typicky osvětlení, topidla, zásuvkové obvody, atd.). Jedná se o koncový prvek sítě, který může být vždy připojen na konci vedení nebo přímo na sběrnice v rozváděči. 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Spotřebič obecně. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány). Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Zadání parametrů prvku.

Zátěž možno definovat pomocí jmenovitého proudu, nebo jmenovitého příkonu. Nejdříve nutno nastavit přepínač podle toho, který parametr je znám a pak zadat hodnotu ve vedlejším okénku. Druhý parametr se automaticky dopočítá. Koeficient využití definuje nakolik je spotřebič v běžném provozu zatížen. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

73

_______________________________________________________________________________  Jmenovité napětí prvku musí odpovídat počtu připojených fází (3-fázové připojení - sdružené napětí, 1-fázové připojení - fázové napětí) a zvolené napěťové soustavě (viz kap. 11.1).  Maximální úbytek napětí největší dovolený úbytek napětí v tomto uzlu sítě vzhledem k napětí napájecího zdroje; možno vybírat z normou stanovených hodnot (viz kap. 4.1), nebo zadat libovolnou hodnotu. Po výpočtu úbytků napětí je kontrolováno, zda vypočtený úbytek nepřesahuje zde nastavenou mez. Standardně je nabízena hodnota určená funkcí Nastavení programu na záložce Výpočet jako výchozí pro nově vkládaný prvek.  Koeficient využití definuje nakolik je spotřebič v běžném provozu zatížen (výchozí hodnota je 1 - spotřebič zatížen na 100%). Příklad: obecný spotřebič představuje zásuvkový obvod s 10 zásuvkami po 16A. Jmenovitý proud takového spotřebiče je In=10x16=160A, soudobý odběr je však maximálně 10%. Tedy koeficient využití Ku=0.1. Koeficient využití je zohledněn v případě paprskových i zauzlených sítí. 4.


Poznámky:  Zátěž je koncový prvek sítě, který může být vždy připojen na konci vedení nebo přímo na sběrnice v rozváděči.  K zátěži může být připojeno pouze jedno vedení (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5). Správné zapojení zátěží na konci vedení

Správně

Správné zapojení zátěží přímo na sběrnice

Správně

Chybné zapojení zátěží přímo na jistící prvky

Chybně


Chybně

11.13 Kompenzace Tento prvek představuje zátěž tvořenou kompenzačním kondenzátorem. Jedná se o koncový prvek sítě, který může být vždy připojen na konci vedení nebo přímo na sběrnice v rozváděči. 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Kompenzace. Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu značky v grafické ploše okna s projektem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny parametry definující prvek (jedná se o vnesený prvek, jehož parametry musí být vždy přesně zadány).

_______________________________________________________________________________________________________________________

74


_______________________________________________________________________________ Záložka Grafika - modifikace polohy značky v projektu, viz kap. 12.1.1. Projekční označení identifikuje prvek v projektu, musí být jedinečné v rámci celého projektu. Zadání připojené fáze: buď 3-fázové připojení, nebo jedna konkrétní fáze. Nastavení parametrů prvku výběrem z databáze; ovládání databáze viz kap. 16.1. Zadání parametrů prvku „ručně“, případně lokální editace jednotlivých hodnot převzatých z databáze (bez zpětného vlivu na databázi).

 Jmenovité napětí prvku musí odpovídat počtu připojených fází (3-fázové připojení - sdružené napětí, 1-fázové připojení - fázové napětí) a zvolené napěťové soustavě.  Zapojení kondenzátorů musí odpovídat počtu připojených fází (3-fázové připojení - hvězda, nebo trojúhelník, 1-fázové připojení - hvězda)  Je kontrolována konzistence mezi zadanými hodnotami výkonu a kapacity. V případě drobného nesouladu způsobeného zaokrouhlováním je možné varovnou hlášku ignorovat. 4.


Poznámky:  Kompenzace je koncový prvek sítě, který může být vždy připojen na konci vedení nebo přímo na sběrnice v rozváděči (obdobně jako spotřebič obecně, viz kap. 11.12).  Ke kompenzaci může být připojeno pouze jedno vedení (k větvení sítě slouží prvek „Sběrnice v rozváděči“ viz kap. 11.5). Mezi jistícím prvek a kompenzací musí být vedení (obdobně jako spotřebič obecně, viz kap. 11.12).  Po výpočtu úbytku napětí a rozložení zátěže je zobrazen účiník v 3-fázových uzlech sítě tvořených prvkem „Sběrnice v rozváděči“. Program neumožňuje zadat cílový účiník, požadovanou velikost kompenzace je nutné určit zkusmo postupným zařazováním různě velkých kondenzátorů. S výhodou lze využít možnosti měnit provozní stav spínacích a jistících prvků a tak postupně připojovat jednotlivé kondenzátory.

11.14 Skupina Funkce skupina umožňuje vkládání typických skupin prvků tvořících součást schématu zapojení. Na jedno kliknutí myší je tak možné vytvořit skupinu prvků tvořících napájení (síť, trafo, kabel, jištění), nebo vývod ke spotřebiči (jištění, kabel, spotřebič) a pod. 1. 2.

Klikněte na ikonu Skupina. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte skupinu prvků k vložení (kliknutím na obrázek) a klikněte na tlačítko Vložit.


75

_______________________________________________________________________________ Křížek znázorňuje polohu vkládacího bodu skupiny. Polohu tohoto budu je nutno kliknout v grafické ploše okna s projektem.

Obrázek identifikující prvky obsažené ve skupině a jejich zapojení.

3. 4.

5. 6. 7.

Vložení libovolného počtu vybrané skupiny do schématu zapojení. Vkládání se ukončí kliknutím pravým tlačítkem myši.

Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod). Klikněte polohu vkládacího bodu skupiny v grafické ploše okna s projektem. Na obrázku v dialogovém panelu byl vkládací bod znázorněn fialovým křížkem. Vkládací bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Skupina prvků se vloží. Opakujte předchozí bod dokud nevložíte požadovaný počet skupin. Ukončete vkládání skupiny kliknutím pravým tlačítkem. Nyní nastavte vlastnosti jednotlivých prvků skupiny. Do režimu editace vlastností přejdete nejrychleji dvojím kliknutím na prvek (viz kap. 12.1).

Poznámka:  Funkce Skupina umožňuje vkládat pouze typické kombinace prvků. Jakékoliv jiné kombinace je nutné složit samostatným vkládáním jednotlivých prvků (viz kap. 11.2-11.13).  V případě opakování skupin prvků, jejichž parametry se pouze nepatrně odlišují (např. několik motorových vývodů lišících se pouze délkou kabelu) je výhodnější vložit pouze jednu skupinu, nastavit parametry všech prvků a následně provést její okopírování (viz kap. 12.3).

11.15 Volná grafika Pod pojmem volná grafika je zahrnuta skupina funkcí umožňujících doplnit schéma zapojení sítě o základní grafické entity jako je úsečka, obdélník, kružnice a text. Tímto způsobem je možné např. doplnit poznámky k zapojení sítě, oddělit jednotlivé rozváděče, naznačit tok energie v různých provozních stavech sítě a pod. Výchozí vlastnosti volné grafiky (barva, tloušťka a typ čáry) jsou dány nastavením programu (viz kap. 21.3) a je možné je později změnit (viz kap. 12.1.2) stejně jako polohu a rozměry prvku. Funkce pro vkládání volné grafiky se nacházejí v roletovém menu Kreslit, nebo jako ikony v nástrojovém panelu. _______________________________________________________________________________________________________________________

76


_______________________________________________________________________________ 11.15.1 Úsečka 1. 2. 3. 4.

Klikněte na ikonu Úsečka. Klikněte počáteční bod úsečky (bod B1). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní táhnete průvodič - čáru reprezentující budoucí úsečku. Klikněte koncový bod úsečky (bod B2). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní je úsečka vložena do schématu. Výchozí vlastnosti (barva, tloušťka a typ čáry) jsou dány nastavením programu (viz kap. 21.3) a je možné je později změnit (viz kap. 12.1.2) stejně jako polohu a rozměry prvku.

11.15.2 Obdélník 1. 2. 3. 4.

Klikněte na ikonu Obdélník. Klikněte roh obdélníka (bod B1). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní táhnete tvar reprezentující budoucí obdélník. Klikněte protilehlý roh obdélníka (bod B2). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní je obdélník vložen do schématu. Výchozí vlastnosti (barva, tloušťka a typ čáry) jsou dány nastavením programu (viz kap. 21.3) a je možné je později změnit (viz kap. 12.1.2) stejně jako polohu a rozměry prvku.

11.15.3 Kružnice 1. 2. 3. 4.

Klikněte na ikonu Kružnice. Klikněte střed kružnice (bod B1). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní táhnete tvar reprezentující budoucí kružnici. Klikněte bod určující rádius kružnice (bod B2). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Nyní je kružnice vložena do schématu. Výchozí vlastnosti (barva, tloušťka a typ čáry) jsou dány nastavením programu (viz kap. 21.3) a je možné je později změnit (viz kap. 12.1.2) stejně jako polohu a rozměry prvku.

Poznámka:  Při vkládání kružnice může dojít k poškození zobrazení okolní grafiky (vymizení rastru, nepravidelné zobrazení geometrie. Tyto vady zobrazení je možné odstranit funkcí Regenerace z roletového menu Zobrazit (viz kap. 13.1). 11.15.4 Text 1. 2. 3.

Klikněte na ikonu Text. Klikněte levý dolní roh textu (bod B1). Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte textový řetězec a výšku textu:


77

_______________________________________________________________________________ Pole pro zadání textového řetězce. Na jedno volání funkce je možné zadat pouze jednu řádku textu. Výška textu v bodech.

4.

Nyní je text vložen do schématu. Výchozí vlastnosti (barva) jsou dány nastavením programu (viz kap. 21.3) a je možné je později změnit (viz kap. 12.1.2) stejně jako polohu, výšku textu i vlastní text. Textový font (písmo) v této verzi není možné měnit.

11.16 Pomůcky pro kreslení Při vytváření schématu zapojení a vkládání volné grafiky se uplatňují následující pomůcky:  Rastr - síť teček vyplňujících kreslící plochu a usnadňujících orientaci. Zobrazování rastru lze zapnout/vypnout funkcí Rastr z menu Nástroje, nebo pomocí klávesy F7. Nastavení hustoty rastru (vzdálenost teček) je možné pomocí funkce Nastavení programu, záložka Stránka (viz kap. 21.1). Tip: Vypnutí rastru je vhodné u velkých formátů (kde zpomaluje funkci Zoom) a při exportu grafiky do formátu BMP (rastrový obrázek vhodný pro vkládání do textových editorů).  Orto - uzamčení pohybu kurzoru ve směru souřadných os. Je-li zapnuto, pak lze kreslit např. úsečky pouze vodorovně, nebo svisle. Při kreslení vedení (viz kap. 11.6, 11.7) je zapínáno automaticky. Jinak lze zapnout/vypnout funkcí Orto z menu Nástroje, nebo klávesou F8.  Krok - automatické zachytávání kliknutého bodu na vrcholy neviditelné mřížky s danou roztečí. Krok nelze vypnout ani měnit jeho velikost (odpovídá velikosti značek schématu zapojení). Standardně je velikost kroku stejná jako vzdálenost teček rastru.

_______________________________________________________________________________________________________________________

78


_______________________________________________________________________________

12. Editace schématu zapojení sítě _______________________________________________ 12.1 Editace vlastností Pod pojmem editace vlastností rozumíme změnu všech geometrických (poloha, rozměry) a negeometrických (barva, tloušťka a typ čáry, elektrické parametry) vlastností prvku tvořícího schéma zapojení sítě. Výběr prvku k editaci je možný dvojím způsobem: Pomocí ikony Vlastnosti: 1. Klikněte na ikonu Vlastnosti v nástrojovém panelu. 2. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvku k editaci (výzva je zobrazena ve stavovém řádku v dolní části hlavního okna programu viz kap. 10.1). 3. Klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek, jehož vlastnosti chcete změnit (tak, aby čára zasahovala do výběrového čtverečku). Zobrazí se dialogový panel umožňující editaci všech vlastností vybraného prvku. Vzhled dialogového panelu závisí na typu editovaného prvku. Dvojím kliknutím na prvek: 1. Ujistěte se, že není aktivní žádný příkaz (stavový řádek v dolní části hlavního okna programu je prázdný a kurzor myši je ve tvaru šipky). 2. Klikněte dvakrát na libovolnou čáru tvoří prvek, jehož vlastnosti chcete změnit. Zobrazí se dialogový panel umožňující editaci všech vlastností vybraného prvku. Vzhled dialogového panelu závisí na typu editovaného prvku. Ikona Vlastnosti.

Dialogový panel umožňující editaci všech vlastností vybraného prvku. Vzhled dialogového panelu závisí na typu editovaného prvku (zde prvek obecná zátěž).

Vybraný prvek k editaci.

Stavový řádek

Místo kliknutí na prvek (libovolná čára tvořící prvek). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

79

_______________________________________________________________________________ 12.1.1 Editace vlastností prvků sítě 1. 2.

3.

Vyberte prvek ze schématu zapojení sítě k editaci vlastností (viz kap. 12.1) Zobrazí se dialogový panel stejný jako při vkládání prvku do schématu (viz kap. 11.1-11.10). V tomto dialogovém panelu je možné modifikovat všechny elektrické vlastnosti prvku v závislosti na jeho typu. Každý dialogový panel, bez ohledu na typ prvku, obsahuje záložku Grafika umožňující editaci polohy, případně rozměrů značky znázorňující prvek ve schématu zapojení sítě (Poznámka: editaci grafiky lze pohodlněji provádět pomocí funkce Protáhni - viz kap. 12.4):  Záložka Grafika pro prvky tvořené pouze značkou (síť, generátor, trafo, motor, jistič,...): Souřadnice bodu vložení značky. Počátek souřadnicového systému je v levém horním rohu obrázku, kladný směr osy Y je dolů. Vzdálenost projekčního označení od vkládacího bodu prvku.

Rozměry a natočení značky nelze měnit.

 Záložka Grafika pro prvky typu vedení (přípojnicové systémy, kabely, sběrnice): Souřadnice počátečního (prvního kliknutého) bodu vedení. Počátek souřadnicového systému je v levém horním rohu obrázku, kladný směr osy Y je dolů. Souřadnice jednotlivých bodů zlomu na vedení. Poslední bod v tabulce je koncový bod vedení. Zadání nových souřadnic pro vybraný zlom vedení (z tabulky nad položkou). Zápis nově zadaných souřadnic pro vybraný zlom vedení do seznamu. Vzdálenost projekčního označení od vkládacího bodu prvku, t.j. od počátečního bodu vedení.

_______________________________________________________________________________________________________________________

80


_______________________________________________________________________________  Při editaci polohy bodů zlomu na vedení nejdříve vyberte z tabulky zlom k editaci, pak upravte hodnoty souřadnice X a Y v políčkách pod tabulkou a nakonec klikněte na tlačítko Zapsat... Nezapomeňte, že prvek Sběrnice může být pouze rovnoběžný s osou X a jednotlivé úseky vedení by měly být rovnoběžné s osami X a Y.  Počátek souřadnicového systému je v levém horním rohu obrázku, kladný směr osy X je vpravo, kladný směr osy Y je dolů (!!).  Všechny zadané souřadnice jsou automaticky zaokrouhlovány na násobky 5 (krok rastru).

Bod vložení - počáteční (první kliknutý) bod vedení. Poloha projekčního označení vzhledem k bodu vložení. Křížky označují body zlomu na vedení. Linie vedení.

Kladný směr osy Y je dolů !!

 Barva prvků schématu je dána nastavením programu (viz kap. 21.2). Tloušťku čáry prvků schématu, stejně jako výšku textu projekčního označení nelze nastavovat. 4.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Provedené změny se zapíší do systému. V případě změn na záložce Grafika se překreslí schéma zapojení. Pokud byly před voláním této funkce zobrazeny ve schématu výsledky nějakého výpočtu, pak po provedené editaci tyto výsledky zmizí, neboť by již neodpovídaly nové konfiguraci sítě; je nutno provést nový výpočet - viz kap. 14.

12.1.2 Editace vlastností prvků volné grafiky 1. 2.

Vyberte prvek volné grafiky k editaci vlastností (viz kap. 12.1). Zobrazí se dialogový panel v závislosti na typu prvku:  Vybrána úsečka: Nastavení negeometrických vlastností prvku. Po kliknutí na příslušné tlačítko vyberte vlastnost se seznamu nabízených možností. Přerušované čáry mohou mít pouze tloušťku 1 (nejtenčí) Modifikace geometrie prvku - je možné zadat libovolné souřadnice. Počátek souřadnicového systému je v levém horním rohu obrázku, kladný směr osy Y je dolů. Modifikaci geometrie lze pohodlněji provádět pomocí funkce Protáhni - viz kap. 12.4).


81

_______________________________________________________________________________  Vybrán obdélník:

 Vybrána kružnice:

 Vybrán text:

3.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Prvek se překreslí do nové polohy.

12.1.3 Hromadná editace vlastností - mezní úbytky napětí a mezní čas vypnutí Vlastnosti maximální úbytek napětí v uzlu sítě vzhledem k napětí napájecího zdroje, maximální úbytek napětí na větvi a maximální čas vypnutí jistícího přístroje se nastavují lokálně pro každý prvek. Jejich editace je možná buď v rámci editace každého jednotlivého prvku (viz kap. 12.1) nebo hromadně. Tak je možné snadno nastavit např. jednotný maximální čas vypnutí pro skupinu 10 jističů chránících vývody v jednom prostoru. _______________________________________________________________________________________________________________________

82


_______________________________________________________________________________ 1. 2.

3.

Z roletového menu Modifikace vyberte položku Vlastnosti dUmax, TtrMax (funkce není přístupná přes ikony). Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvků k editaci vlastností dUmax (mezní úbytek napětí v uzlu, nebo na vedení) a TtrMax (maximální čas vypnutí jistícího přístroje). Vyberte všechny prvky jejichž vlastnosti chcete měnit. Buď klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek, výhodnější je však použít křížícího výběrového okna:  Klikněte do místa kde není žádný prvek (bod B1) - tím aktivujete výběrové okno.  Posunujete-li myší směrem vlevo od prvního kliknutého bodu, táhne se kříží výběrové okno (budou vybrány všechny prvky ležící uvnitř okna, nebo do něj zasahující).  Klikněte protilehlý roh okna (bod B3). Vybrané prvky budou zvýrazněny.  Tip: pomocí funkce Nastavení programu lze modifikovat ovládání výběrových oken (buď jako v AutoCADu klik-klik - výchozí nastavení, nebo jako ve Windows klik-držet). Výběr skupiny jističů pro které požadujeme nastavit stejný maximální čas vypnutí pomocí křížícího výběrového okna. První roh výběrového okna; musí být vpravo vzhledem k vybíraným objektům. Pohybem myši směrem vlevo od prvního kliknutého bodu se táhne kříží výběrové okno (budou vybrány všechny prvky ležící uvnitř okna, nebo alespoň částečně do něj zasahující). Protilehlý roh výběrového okna.

4.

Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. V následně zobrazeném dialogovém panelu nastavte požadované hodnoty (přístupnost položek závisí na typu vybraných prvků; např. pokud vyberete pouze jističe bude přístupné pouze nastavení maximálního času vypnutí jistícího přístroje): Nastavení mezních úbytků a času vypnutí pro vybrané prvky. Přístupnost položek závisí na typu vybraných prvků.

Rozvinutím seznamu vyberte jednu z normou požadovaných hodnot (teoretický rozbor, kdy kterou hodnotu použít viz kap. 3.7, 4.1); lze též ručně zadat libovolnou hodnotu. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

83

_______________________________________________________________________________ 5.

Uzavře dialogový panel kliknutím na OK. Nově zadané hodnoty budou zapsány do vybraných prvků. Po provedení výpočtu bude kontrolováno, zda vypočtené hodnoty úbytků napětí a času vypnutí nepřesahují zde nastavenou mez (podrobněji viz kap. 14.3 a 14.4). Zobrazení nastavených hodnot ve schématu zapojení s možností tisku viz kap. 14.6.

12.1.4 Hromadná editace vlastností - projekční označení Vlastnost projekční označení se nastavuje lokálně pro každý prvek při jeho vložení do schématu zapojení. Její editace je možná buď v rámci editace každého jednotlivého prvku (viz kap. 12.1) nebo hromadně - s automatickou změnou koncového čísla. Tak je možné snadno přečíslovat např. skupinu jističů přenesenou pomocí schránky z jiného projektu (viz kap. 12.6). 1. 2. 3.

4.

Z roletového menu Modifikace vyberte položku Projekční označení (funkce není přístupná přes ikony). Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvků k hromadné editaci projekčního označení. Vyberte všechny prvky jejichž vlastnosti chcete měnit (prvky budou číslovány v tom pořadí jak jsou vybrány). Buď klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek, nebo použijte výběrového okna (podrobněji viz funkce Posunout, kap. 12.2, bod 3 návodu). V případě použití výběrového okna nelze ovlivnit pořadí prvků ve výběrové množině. Lze vybrat i různé typy prvků (např. jističe a kabely); výběr je možné následně filtrovat. Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. V následně zobrazeném dialogovém panelu nastavte požadované hodnoty: Filtr typu prvku. V tomto případě bude změněno projekční označení pouze u vybraných jističů, bez ohledu na to jaké další prvky výběrová množina obsahuje. Text před číslem, číslo prvního vybraného prvku a krok číslování. Projekční označení vybraných prvků (zde vybraných jističů) bude změněno na FA12.1, FA12.2, FA12.3, FA12.4, …

5.

Uzavře dialogový panel kliknutím na OK. Nově zadané hodnoty budou zapsány do vybraných prvků. Tato funkce neprovádí kontrolu nežádoucích duplicit; tato kontrola se provádí automaticky před provedením libovolného výpočtu.

12.2 Změna polohy prvků 1. 2.

Klikněte na ikonu Posunout v nástrojovém panelu. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvků k posunutí (výzva je zobrazena ve stavovém řádku v dolní části hlavního okna programu podrobněji viz kap. 10.1).

_______________________________________________________________________________________________________________________

84


_______________________________________________________________________________ 3.

Vyberte všechny prvky, které chcete posunout. Buď klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek (bod B1), nebo použijte výběrových oken:  Klikněte do místa kde není žádný prvek (bod B2) - tím aktivujete výběrové okno.  Posunujete-li myší směrem vlevo od prvního kliknutého bodu, táhne se kříží výběrové okno (budou vybrány všechny prvky ležící uvnitř okna, nebo do něj zasahující).  Posunujete-li myší směrem vpravo od prvního kliknutého bodu, táhne se výběrové okno typu okno (budou vybrány pouze prvky plně ležící uvnitř okna).  Klikněte protilehlý roh okna (bod B3). Vybrané prvky budou zvýrazněny.  Tip: pomocí funkce Nastavení programu lze modifikovat ovládání výběrových oken (buď jako v AutoCADu klik-klik - výchozí nastavení, nebo jako ve Windows klik-držet).

4. 5.

Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. Klikněte dva body definující vektor posunutí - B4, B5 v obrázku. Kliknuté body se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Vybrané objekty se posunou do nové polohy. Před editací:

Po editaci:

12.3 Kopírování prvků 1. 2. 3.

4. 5.

6. 7.

Klikněte na ikonu Kopírovat v nástrojovém panelu. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvků pro kopírování (výzva je zobrazena ve stavovém řádku). Vyberte všechny prvky, které chcete kopírovat (klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek) body B1, B2, B3 v obrázku. Vybraný prvek bude zvýrazněn. Lze též využít výběrových oken (podrobněji viz funkce Posunout, kap. 12.2, bod 3 návodu). Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. Klikněte dva body definující vektor posunutí - B4, B5 v obrázku. Kliknuté body se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Vybrané objekty se okopírují do nové polohy. V případě kopírování prvků tvořících schéma zapojení dojde ke změně projekčního označení kopírovaných prvků tak, aby nedošlo k nežádoucím duplicitám (projekční označení lze dodatečně upravit editací jednotlivých prvků - viz kap. 12.1, nebo hromadně pomocí funkce Projekční označení - viz kap. 12.1.4). Klikněte další bod určující polohu další kopie - bod B6. Opakujte bod 5 dokud nevytvoříte potřebný počet kopií. Ukončete režim kopírování kliknutím pravým tlačítkem.


85

_______________________________________________________________________________ Před editací:

Po editaci:

12.4 Změna geometrie prvku - protažení 1. 2. 3.

4.

Klikněte na ikonu Protáhnout v nástrojovém panelu. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvku k protažení (výzva je zobrazena ve stavovém řádku v dolní části hlavního okna). Vyberte prvek v blízkosti bodu, který chcete protáhnout (koncový bod úsečky, roh obdélníka, počáteční, koncový, nebo zlomový bod vedení, projekční označení a pod.), bod B1 na obrázku. Nyní se táhne průvodič z vybraného definičního bodu a jste vyváni k zadání jeho nové polohy. Klikněte novou polohu vybraného bodu - bod B2. Kliknutý bod se automaticky zachytí do rastru (barevné tečky v grafické ploše). Tvar objektu se příslušně upraví. Před editací:

Po editaci:

12.5 Vyjmutí prvků 1. 2. 3.

4.

Klikněte na ikonu Vyjmout v nástrojovém panelu. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvku k vyjmutí (výzva je zobrazena ve stavovém řádku v dolní části hlavního okna programu). Vyberte všechny prvky, které chcete vyjmout (klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek). Vybraný prvek bude zvýrazněn. Lze též využít výběrových oken (podrobněji viz funkce Posunout, kap. 12.2, bod 3 návodu). Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. Vybrané prvky budou vyjmuty.

_______________________________________________________________________________________________________________________

86


_______________________________________________________________________________ 12.6 Použití schránky Schránka programu Pavouk slouží k přenášení a kopírování objektů mezi současně otevřenými projekty, nebo též v rámci aktuálně otevřeného projektu. Objekty jsou prvky tvořící schéma zapojení a volná grafika. Použití je podobné jako použití schránky Windows (clipboard) v jiných programech. Potřebné funkce naleznete v roletovém menu Úpravy. K dispozici jsou standardní ikony a klávesové zkratky Ctrl+X, Ctrl+C, Ctrl+V. Poznámky:  Schránku nelze použít k přenášení objektů do jiných programů (např. k přenášení grafiky do CAD systémů jako je AutoCAD, nebo do Wordu). K přenesení grafiky do jiných programů slouží funkce Export (viz kap. 19.2, 19.3).  Schránku nelze použít k přenášení objektů z jiných programů. Objekty (grafiku) z jiných programů nelze importovat. 12.6.1 Vyjmout objekty do schránky 1. 2. 3.

4.

Klikněte na ikonu Vyjmout objekty do schránky v nástrojovém panelu, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+X. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvku k vyjmutí do schránky (výzva je zobrazena ve stavovém řádku). Vyberte všechny prvky, které chcete vyjmout do schránky (klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek). Vybraný prvek bude zvýrazněn. Lze též využít výběrových oken (podrobněji viz funkce Posunout, kap. 12.2, bod 3 návodu). Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. Vybrané prvky budou vyjmuty z projektu a vloženy do schránky programu Pavouk. Vložení objektů ze schránky do projektu - viz kap. 12.6.3.

12.6.2 Kopírovat objekty do schránky 1. 2. 3.

4.

Klikněte na ikonu Kopírovat objekty do schránky v nástrojovém panelu, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+C. Kurzor se změní na tvar výběrového čtverečku. Nyní jste vyzvání k výběru prvku ke kopírování do schránky (výzva je zobrazena ve stavovém řádku). Vyberte všechny prvky, které chcete kopírovat do schránky (klikněte na libovolnou čáru tvoří prvek). Vybraný prvek bude zvýrazněn. Lze též využít výběrových oken (podrobněji viz funkce Posunout, kap. 12.2, bod 3 návodu). Ukončete výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem. Vybrané prvky budou kopírovány do schránky programu Pavouk (zůstanou zachovány v projektu). Vložení objektů ze schránky do projektu - viz kap. 12.6.3.

12.6.3 Vložit objekty ze schránky 1.

Klikněte na ikonu Vložit objekty ze schránky v nástrojovém panelu, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+V.


87

_______________________________________________________________________________ 2.

Pokud schránka neobsahuje žádné objekty programu Pavouk, vypíše se informační hláška (schránku nelze použít k přenášení objektů z jiných programů; objekty (grafiku) z jiných programů nelze importovat). Vložení objektů do schránky viz kap. 12.6.1, 12.6.2. Pokud schránka obsahuje alespoň jeden objekt z programu Pavouk, kurzor myši se změní podobně jako při vkládání značky schématu zapojení. Je požadováno určení polohy objektů v grafické ploše (výzva je zobrazena ve stavovém řádku). Klikněte bod - levý horní roh pomyslného obdélníku ohraničující objekty ve schránce. Objekty ze schránky se vloží do projektu. Přesnou polohu objektů lze následně upravit funkcí Posunout (viz kap. 12.2). U prvků tvořících schéma zapojení dojde ke změně projekčního označení kopírovaných prvků tak, aby nedošlo k nežádoucím duplicitám (projekční označení lze dodatečně upravit editací jednotlivých prvků - viz kap. 12.1, nebo hromadně pomocí funkce Projekční označení - viz kap. 12.1.4).

3.

4.

Zdrojový projekt

Cílový projekt

Kopírovat objekty do schránky: 1. Stisknout Ctrl+C 2. Vybrat objekty křížícím oknem (kliknout body B1 a B2). 3. Ukončit výběrovou množinu kliknutím pravým tlačítkem.

B1

Vložit objekty ze schránky: 1. Přepnout se na cílový projekt (kliknout do okna, nebo stisknout Ctrl+F6). 2. Stisknout Ctrl+V. 3. Kliknout bod vložení (bod B3).

B3

B2

Pomyslný obdélník ohraničující objekty ve schránce. Bod vložení - levý horní roh obdélníku ohraničující objekty ve schránce.

12.7 Vyhledat prvek ve schématu podle typového označení Funkce Hledat (Ctrl+F) z roletového menu Úpravy umožňuje vyhledat a zobrazit prvek ve schématu zapojení na základě jeho typového označení. Lze zadat celé typové označení konkrétního prvku (výběrem ze seznamu), nebo použít zástupných znaků: * nahrazuje skupinu znaků, ? nahrazuje jeden znak. Vyhledaný prvek je zvýrazněn orámováním a lze ho zobrazit automatickým provedením funkce Zoom po kliknutí na tlačítko Zobrazit. _______________________________________________________________________________________________________________________

88


_______________________________________________________________________________

13. Řízení zobrazení (Zoom) _______________________________________________ Řízení zobrazení (zvětšování, zmenšování částí návrhu) vychází z principu práce v CAD systémech (jako je např. AutoCAD). Program kreslí na plochu o rozměrech nekonečno x nekonečno. Obrazovka Vašeho monitoru je pouze lupa, kukátko, kterou se díváte na část nekonečné kreslící plochy. Podle toho, je-li lupa dál, nebo blíž od plochy, vidíme v ní větší, nebo menší část návrhu, menší, nebo větší detaily. Jednotlivé funkce lze volat z roletového menu Zobrazit, nebo kliknutím na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu, nebo z plovoucího kontextového menu, které se zobrazí po kliknutí pravým tlačítkem myši do grafické plochy. 13.1 Regenerace zobrazení 1. 2.

Vyberte položku Regenerace z roletového menu Zobrazit. Provede se regenerace zobrazení - odstranění vad zobrazení. Doporučuje se použít např. po změně rozměrů hlavního okna programu tažením za okraje, nebo v případě chybného zobrazení schématu po nestandardním ukončení některé z editačních operací.

13.2 Posun pohledu 1. 2.

3. 4.

Vyberte položku Posun pohledu z roletového menu Zobrazit, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Je aktivován režim posunování pohledu. Standardní kurzor myši (obvykle šipka) se změní na znak posunování (šipky nahoru/dolů, vlevo/vpravo). Klikněte myší do obrázku, držte stisknuté levé tlačítko a pomalu pohybujte myší. Grafika se přesouvá současně s pohybem myši. Při pohybu nejsou vykreslovány některé texty. Poznámka: na pomalejších počítačích a u složitých a rozsáhlých schémat může být pohyb trhavý, nebo se grafika vůbec nepohybuje. V tom případě použijte posuvníků po straně grafické plochy. Uvolněte levé tlačítko myši - grafika se překreslí v nové poloze. Ukončete režim posunování pohledu stiskem klávesy Esc (nebo klikněte pravým tlačítkem myši a z plovoucího kontextového menu vyberte položku Ukončit Zoom/Pan).

Tip: funkci posun pohledu lze vyvolat též stiskem středního tlačítka myši (kolečka) a to i paralelně k jinému prováděnému příkazu (např. při vkládání prvku do schématu zapojení, nebo v průběhu výběru objektů k editační operaci jako je posunutí): 1.

2.

Stiskněte střední tlačítko myši a držte ho stisknuté a pomalu pohybujte myší. Standardní kurzor myši (obvykle šipka) se změní na znak posunování (šipky nahoru/dolů, vlevo/vpravo). Je aktivován režim posunování pohledu - grafika se přesouvá současně s pohybem myši. Poznámka: na pomalejších počítačích a u složitých a rozsáhlých schémat může být pohyb trhavý, nebo se grafika vůbec nepohybuje. V tom případě použijte posuvníků po straně grafické plochy. Uvolněte střední tlačítko myši - grafika se překreslí v nové poloze. Pokud byla operace vyvolána paralelně k jiné funkci, je nyní možné v ní pokračovat.


89

_______________________________________________________________________________ Před editací:

Po editaci:

Tvar kurzoru myši v režimu posunování pohledu. Tažení myší se stisknutým levým (nebo středním) tlačítkem myši.

Posuvníky pro posunování pohledu na schéma.

13.3 Zvětšování/zmenšování pohledu (Zoom) 1. 2.

3. 4.

Vyberte položku Zoom z roletového menu Zobrazit, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Je aktivován režim Rychlý Zoom. Standardní kurzor myši (obvykle šipka) se změní na znak Rychlý Zoom (šipka nahoru/dolů). Klikněte myší do obrázku, držte stisknuté levé tlačítko a pomalu pohybujte myší. Při pohybu směrem nahoru se obrázek zvětšuje, při pohybu směrem dolů zmenšuje. Při pohybu nejsou vykreslovány některé texty. Poznámka: na pomalejších počítačích může být pohyb trhavý, nebo se grafika vůbec nepohybuje. V tom případě použijte k zvětšení funkci Zoom okno (viz kap. 13.4) a k zmenšení funkci Zoom Vše (viz kap. 13.6). Citlivost funkce (poměr mezi úsekem taženým myší a velikostí obrázku) lze modifikovat pomocí funkce Nastavení programu, záložka Systém (viz kap. 21.1). Uvolněte levé tlačítko myši - grafika se překreslí v nové poloze. Ukončete režim Rychlý Zoom stiskem klávesy Esc (nebo klikněte pravým tlačítkem myši a z plovoucího kontextového menu vyberte položku Ukončit Zoom/Pan). Před editací:

Po editaci:

Tažení myší se stisknutým levým tlačítkem. Tvar kurzoru myši v režimu Rychlý Zoom.

Posunutí pohledu na schéma v okně je možné funkcí Posun pohledu, viz kap. 13.2.

_______________________________________________________________________________________________________________________

90


_______________________________________________________________________________ Tip: funkci Zoom lze vyvolat též otáčením kolečka myši typu Intellimouse. Tuto vlastnost je nejdříve nutno zapnout a nastavit její citlivost funkcí Nastavení programu, záložka Systém (viz kap. 21.1). Upozornění: jsou podporovány pouze některé ovladače některých typů myší. 13.4 Zvětšení části návrhu (Zoom Okno) 1. 2.

3.

Vyberte položku Zoom Okno z roletového menu Zobrazit, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Je aktivován režim Zoom Okno. Standardní kurzor myši (obvykle šipka) se změní na znak Zoom Okno (křížek). Specifikujte oblast, kterou chcete zvětšit: klikněte první roh obdélníku a pohybujte myší - táhle se obdélník vymezující oblast ke zvětšení. Klikněte protilehlý roh obdélníku. Dojde k zvětšení specifikované oblasti. Návrat k předchozímu zobrazení je možný pomocí funkce Zoom Předchozí (viz kap. 13.5). Před editací:

Tvar kurzoru myši v režimu Zoom Okno (křížek).

Po editaci:

Dva kliknuté body - protilehlé rohy výběrového obdélníka specifikujícího oblast k zvětšení.

Tip: pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.1) lze modifikovat ovládání funkce Zoom Okno (buď jako v AutoCADu: klik-klik - výchozí nastavení, nebo jako ve Windows: klik-držet). 13.5 Přechod zpět k předchozímu zobrazení (Zoom Předchozí) 1. 2.

Vyberte položku Zoom Předchozí z roletového menu Zobrazit, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Dojde k návratu k předchozímu zobrazení (existuje-li nějaké). Lze se vrátit pouze o jeden krok zpět.

13.6 Zobrazení pohledu na kreslící plochu (Zoom Vše) 1. 2.

Vyberte položku Zoom Vše z roletového menu Zobrazit, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Zobrazí se celá kreslící plocha. Provede se zmenšení, nebo zvětšení tak, aby celý výkres sítě byl vidět v aktuálním grafickém okně.


91

_______________________________________________________________________________ 13.7 Skrýt výsledky výpočtu 1. 2.

Vyberte položku Skrýt výsledky výpočtu z roletového menu Zobrazit, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Výsledky naposledy provedeného výpočtu zobrazené ve schématu zapojení sítě u jednotlivých prvků budou vyjmuty. Pro jejich opětovné zobrazení je nutno provést nový výpočet (podrobněji viz kap. 14). Před editací:

Zobrazeny výsledky naposledy provedeného výpočtu (zde výpočet úbytků napětí a rozložení zátěže).

Po editaci:

Provedeno skrytí výsledků výpočtu. Pro jejich opětovné zobrazení je nutno provést nový výpočet (viz kap. 14).

_______________________________________________________________________________________________________________________

92


_______________________________________________________________________________

14. Výpočty parametrů sítě _______________________________________________ Je-li zadáno schéma zapojení (topologie) sítě, je možné přistoupit k výpočtům parametrů sítě. K dispozici je řada výpočetních algoritmů jednak komplexních (vztahujících se na síť jako celek) a jednak lokálních, zaměřených pouze na určitý úsek sítě (např. zkrat v jednom zvoleném uzlu). Jednotlivé výpočetní algoritmy se spouští funkcí Výpočet z roletového menu Nástroje, respektive kliknutím na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. Následně se zobrazí dialogový panel se seznamem výpočetních postupů rozděleným do skupin:  Základní výpočty - obsahuje pouze nejdůležitější výpočty vyžadované normou. Většina běžných uživatelů bude používat pouze tuto skupinu.  Všechny výpočty - obsahuje kompletně všechny výpočetní postupy, které jsou v programu Pavouk k dispozici. Funkce z této zkupiny poslouží především pokročilým uživatelům.  Nastavení parametrů pro výpočty - obsahuje funkce pro modifikaci chování programu. Funkce z této zkupiny poslouží především pokročilým uživatelům. Dvojím kliknutím na zvolený řádek se spustí příslušný výpočet.

Viz kap. 14.2 Viz kap. 14.3 Viz kap. 14.4 Komplexní kontrola sítě, provádí postupně výpočty úbytků napětí a rozložení zátěže (viz kap. 14.3), 3-fázový symetrický zkrat a 1-fázový zkrat (viz kap. 14.4). Viz kap. 14.1 Tažením za okraje lze upravit velikost dialogového panelu.

14.1 Dimenzování kabelů a jistících přístrojů Používáte-li program PAVOUK v režimu návrhovém, pak tato funkce provede automatické nadimenzování jistících přístrojů a vedení, u nichž byl zapnut přepínač Dimenzovat automaticky. Parametry ostatních prvků, kde přepínač Dimenzovat automaticky je vypnut, musí být již určeny a nebudou touto funkcí měněny. Algoritmus automatického dimenzování provede přiřazení typů vodičů a jistících přístrojů z databázových tabulek. Proces přiřazení je řízen funkcí Nastavení programu (lze vyvolat z roletového menu Nástroje), záložka Auto Dimenzování (podrobněji viz též kap. 21.5): _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

93

_______________________________________________________________________________  Pro kabely: pokud byl při vložení kabelu do schématu uživatelem určen materiál vodičů a izolace (záložka Detaily - viz kap. 11.7), použijí se zde nastavené hodnoty; pokud nebylo nastaveno nic, použijí se výchozí volby dle Nastavení programu, záložka Auto Dimenzování. Počet vodičů se určí automaticky na základě počtu připojených fází.  Pro zapouzdřený přípojnicový rozvod: pokud byl při vložení prvku do schématu uživatelem určen materiál vodičů a konstrukce (záložka Detaily - viz kap. 11.6), použijí se zde nastavené hodnoty; pokud nebylo nastaveno nic, použijí se výchozí volby dle Nastavení programu, záložka Auto Dimenzování. Počet vodičů se určí automaticky na základě počtu připojených fází.  Pro jističe: jsou dimenzovány všechny typy jističů (modulární i výkonové). Charakteristika a typ vypínací spouště je určena automaticky podle charakteru zátěže. Počet pólů je určen podle počtu připojených fází a dle Nastavení programu, záložka Auto Dimenzování. V nastavení programu je určena preference výrobkových řad. V případě shody parametrů je použit jistič z výše postavené typové řady. Příklad:  Je nastaveno pořadí výrobkových řad: PL6, PL7, PLHT … přednostně budou používány jističe z typové řady PL6 (Icn=6kA) všude kde je to možné; teprve v případě nevyhovující vypínací schopnosti budou použity jističe PL7 (Icn=10kA), nebo PLHT (Icn=25kA).  Je nastaveno pořadí výrobkových řad: PL7, PLHT, PL6 … přednostně budou používány jističe z typové řady PL7 (Icn=10kA) a to i v případě že předpokládaný zkratový proud je menší než 6kA; teprve v případě nevyhovující vypínací schopnosti budou použity jističe PLHT (Icn=25kA).  Pro pojistky: počet pólů je určen podle počtu připojených fází. Preference výrobkových řad jsou dány stejně jako u jističů dle Nastavení programu, záložka Auto Dimenzování.  Pro vypínače: jsou dimenzovány všechny typy vypínačů (modulární i výkonové). Počet pólů a preference výrobkových řad jsou určovány stejným způsobem jako u jističů. Dialogový panel lze vyvolat funkcí Nastavení programu z menu Nástroje. Specifikace některých parametrů vodičů, které budou přiřazovány funkcí Dimenzovat automaticky k prvkům u nichž byl zapnut přepínač Dimenzovat automaticky a unichž nebyly tyto parametry nastaveny při vložení prvku do schématu zapojení. Požadovaný počet pólů jistících a spínacích přístrojů.

Nastavení preference výrobkových řad - určuje pořadí ve kterém budou přiřazovány jednotlivé typy při AutoDimenzování _______________________________________________________________________________________________________________________

94


_______________________________________________________________________________ Prvky jsou nadimenzovány tak, aby vyhovovaly kontrolám požadovaným normou (viz kap. 1 - 4). Navržené řešení rozhodně nelze považovat za optimální a vždy je nutno posoudit jeho technickou realizovatelnost. 1.

2. 3.

4.

5.

Vytvořte schéma zapojení sítě (topologie).  Parametry vnesených prvků (zdroje, spotřebiče) musí být přesně zadány.  Parametry vlastních prvků (vedení, jistící prvky) nemusí být zadány, ale u každého prvku musí být zapnut přepínač Dimenzovat automaticky.  V rámci sítě mohou být též vlastní prvky, které jsou již určeny (výběrem z databáze) a není požadováno jejich dimenzování - u těchto prvků musí být přepínač Dimenzovat automaticky vypnut. Nastavte parametry automatického dimenzování pomocí funkce Nastavení programu. Podrobněji viz kap. 21.5. Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Základní výpočty, 2x klikněte na řádek Dimenzování kabelů a jistících přístrojů. Nyní proběhne výpočet. Pokud není možné nalézt vhodný prvek v datové tabulce vymezené v Nastavení programu, algoritmus selže. V tom případě je nutné provést dimenzování prvku ručně, vypnout přepínač Dimenzovat automaticky a opakovat bod 3. Na konci výpočtu proběhne komplexní kontrola celé sítě, všech prvků bez ohledu na to, zda byly, nebo nebyly dimenzovány. Výsledky jednotlivých kontrol jsou zobrazeny v dialogových panelech (každý panel se uzavře křížkem v pravém horním rohu, nebo stiskem klávesy Esc): Vytištění seznamu chybových prvků jako podkladu pro další editaci. Popis provedené kontroly. Seznam chybových prvků včetně specifikace problému. Tažením za rohy, nebo za dělící příčku možno upravit rozměry dialogového panelu.

6.

Na základě výsledků kontroly je možné provést modifikaci návrhu sítě s využitím dále uvedených algoritmů s cílem maximální optimalizace.

Poznámky:  Před zahájením výpočtu prověřte správnost nastavení času odpojení místa poruchy od zdroje u všech jistících přístrojů. Technicky neodůvodněné příliš nízké hodnoty mohou vést k selhání algoritmu.  Nedoporučujeme automaticky dimenzovat spojky u zauzlených sítí.  V případě zauzlených sítí budou ignorovány koeficienty soudobosti.


95

_______________________________________________________________________________ 14.2 Kontrola logiky zapojení sítě Funkce kontroluje logické vazby mezi prvky sítě. V případě problému je vypsána chybová hláška s popisem závady a návodem na její odstranění. Funkce je volána automaticky před každým výpočtem. Doporučuje se ji spouštět samostatně po dokončení zákresu nového schématu, aby se odstranily chyby vzniklé při kreslení. Příklady nejčastějších logických chyb s návodem na jejich odstranění jsou uvedeny na konci kapitol popisujících vkládání jednotlivých prvků sítě - viz kap. 11.1 - 11.10. 14.3 Úbytky napětí a rozložení zátěže Funkce provádí výpočet chování sítě za jmenovitého provozního stavu a při přetížení. Funkci lze využít používáte-li program PAVOUK v režimu kontrolním. K dispozici jsou algoritmy: Zanedbávající vliv poklesu napětí: v důsledku impedancí vodičů nacházejících se mezi napájecím zdrojem a spotřebičem je napětí na svorkách spotřebiče nižší než je napětí zdroje. Proud odebíraný zátěží však tento pokles neovlivní. Jinak řečeno, proudy zátěží jsou konstantní. Jedná se o klasický výpočet, dosažené výsledky jsou porovnatelné s výstupy běžnými metodami. Tento algoritmus je k dispozici ve verzi:  Pro paprskové sítě - zohledňující koeficienty soudobosti (v dialogovém panelu Výpočet se nachází ve skupině Základní výpočty).  Pro obecné sítě, paprskové i zauzlené, využívající metodu admitančních matic - koeficienty soudobosti jsou ignorovány (v dialogovém panelu Výpočet se nachází ve skupině Všechny výpočty). Zohledňující vliv poklesu napětí: v důsledku impedancí vodičů nacházejících se mezi napájecím zdrojem a spotřebičem je napětí na svorkách spotřebiče nižší než je napětí zdroje. Protože však spotřebiče pracují s konstantním výkonem, pokles napětí způsobí nárůst odebíraného proudu. Zvýšení odebíraného proudu způsobí zvýšení úbytků napětí. Jinak řečeno výkony zátěží jsou konstantní. Iterační metodou je nalezen rovnovážný stav sítě. Tento výpočet je sice přesnější, je však časově náročnější a výsledky mohou být mírně odlišné od výsledků dosažených běžnými metodami. Funkce se nachází dialogovém panelu Výpočet ve skupině Všechny výpočty. 1. 2. 3.

4.

Předpokládáme, že schéma zapojení sítě (topologie) je definována a všechny prvky sítě jsou nadimenzovány. Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Základní výpočty, 2x klikněte na řádek Úbytky napětí a rozložení zátěže. Automaticky je detekován typ sítě. Pro paprskové sítě je automaticky použit algoritmus zohledňující koeficienty soudobosti. Pro zauzlenou síť je vypsána informace o ignorování koeficientů soudobosti. Při pokračování ve výpočtu bude použit algoritmus využívající metodu admitančních matic. Nebo výpočet může být ukončen a vhodnou změnou provozního stavu - vypnutím - některých spínacích prvků může být zauzlená síť změněna na paprskovou. Proběhne výpočet a následují jednotlivé kontroly:  Kontrola úbytků napětí v uzlech vzhledem k napětí zdroje. Nevyhovují uzly, kde úbytek napětí přesahuje mez nastavenou při vkládání prvku.  Kontrola úbytků napětí ve větvích. Nevyhovují větve, kde úbytek napětí přesahuje mez nastavenou při vkládání prvku.

_______________________________________________________________________________________________________________________

96


_______________________________________________________________________________  Kontrola jističů a pojistek na jmenovitý proud. Nevyhovují prvky, kde proud ve větvi přesahuje jmenovitý proud prvku (dojde k vypnutí již za jmenovitého stavu).  Kontrola vypínačů na jmenovitý proud, kontrola předjištění vypínačů.  Kontrola přípojnic na zatížení jmenovitým proudem. Nevyhovují prvky, kde proud ve větvi přesahuje jmenovitý proud prvku. Jmenovitý proud prvku je stanoven s ohledem na uložení.  Kontrola kabelů na zatížení jmenovitým proudem. Nevyhovují prvky, kde proud ve větvi přesahuje jmenovitý proud prvku (stanovený s ohledem na uložení, teplotu okolí, seskupení kabelů, atd.).  Kontrola jištění kabelů proti přetížení. Jmenovitý proud jistícího prvku musí být menší než je proudová zatížitelnost kabelu stanovená s ohledem na uložení a teplotu okolí. Musí být splněna též druhá podmínka dle norny IEC ohledně jištění kabelu proti přetížení: I2≤1.45*Iz. Ampér-sekundová oteplovací charakteristika kabelu musí být nad vypínací charakteristikou jističe (tuto kontrolu, která není striktně vyžadována normou IEC, lze vypnout viz kap. 21.4). Podrobněji viz teoretický úvod, kap. 2.3. Zobrazení ampér-sekundových charakteristik kabelu ve vztahu k příslušnému jistícímu prvku je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15).  Kontrola zatížení a jištění transformátoru a generátoru.  Prvky ve větvi s transformátorem jsou kontrolovány na jmenovitý proud transformátoru bez ohledu na aktuální zatížení. Výsledky kontrol jsou zobrazeny v dialogovém panelu (panel se uzavře křížkem v pravém horním rohu, nebo stiskem klávesy Esc): Uzavření dialogového panelu a přechod na další kontrolu (stejnou funkci má křížek v pravém horním rohu, nebo stisk klávesy Esc). Vytištění seznamu chybových prvků jako podkladu pro další editaci.

Uzavření dialogového panelu a přechod na další kontrolu (stejnou funkci má stisk klávesy Esc). Popis provedené kontroly. Seznam chybových prvků včetně specifikace problému. Tažením za rohy, nebo za dělící příčku možno upravit rozměry dialogového panelu.

5.

Na základě výsledků kontroly je možné provést modifikaci návrhu sítě a opakovat tuto funkci. Výsledky výpočtu jsou zobrazeny ve schématu zapojení sítě. Toto schéma je možné vytisknout (viz kap. 18), nebo je možné vytvořit seznam prvků s výsledky výpočtu a ten pak vytisknout (viz kap. 18), nebo exportovat do datového souboru (viz kap. 19).

Poznámky:  V případě, že je v síti alespoň jeden 1-fázový odběr, je výpočet proveden samostatně pro každou fázi. Úbytky napětí a proudy jsou zobrazeny pro každou fázi samostatně v pořadí L1, _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

97

_______________________________________________________________________________

 

  

L2, L3 a N. Tak je možné ověřit rozdělení zátěže na jednotlivé fáze. Všechny kontroly jsou prováděny s ohledem na nejzatíženější fázi. Zobrazení připojených fází jednotlivých prvků - viz kap. 14.6. V 3-fázových uzlech sítě, tvořených prvkem sběrnice v rozváděči, je automaticky stanoven účiník cosFi (v případě použití algoritmu pro obecné sítě využívající metodu admitančních matic). Program neumožňuje zadat cílový účiník, požadovanou velikost kompenzace je nutné určit zkusmo postupným zařazováním různě velkých kondenzátorů. S výhodou lze využít možnosti měnit provozní stav spínacích a jistících prvků a tak postupně připojovat jednotlivé kondenzátory. Vládání prvku Kompenzace viz kap. 11.13. Koeficient soudobosti je uvažován pouze v paprskových sítích. V zauzlených sítích je možné měnit provozní stav jističů (zapnuto/vypnuto) a tak testovat chování sítě v různých provozních stavech. V případě nevyvážených sítí s 1-fázovými odběry může být napětí na málo zatížené nebo odpojené fázi větší než je napětí zdroje. Pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.4) je možné:  zapnout zobrazování reálné a imaginární složky proudů (zobrazovat proudy jako komplexní čísla),  potlačit zvýrazňování chybových prvků ve schématu,  zapnout zobrazování admitančních matic a dalších mezivýsledků výpočtu.

Pouze 3-fázová zauzlená síť (koeficienty soudobosti jsou ignorovány, je počítán účiník v uzlech sítě), není přítomen žádný 1-fázový odběr:

Unode je napětí v uzlu (sdružené), dUnode je úbytek napětí v uzlu vzhledem k napětí napájecího zdroje, cosFi je účiník.

Napětí napájecího zdroje (zdrojů) je pevně fixováno (sdružené napětí) Napětí na transformátoru je pevně fixováno (transformátor pracuje jako ideální stroj).

Projekční označení.

Typové označení.

dUwl je úbytek napětí na dané větvi (ve všech fázích stejný) Iwl je proud procházející danou větví (v závorce uvedeno procentuelní zatížení vedení).

Unode je napětí v uzlu - zde na svorkách zátěže. dUnode je úbytek napětí vzhledem k napětí napájecího zdroje.

Vyznačení chybového prvku, který nevyhověl při některé z kontrol (zde proud ve větvi Iwl je větší než proud tepelné spouště jističe Ir).

Inode je proud odebíraný zátěží (s ohledem na koeficient využití Ku). _______________________________________________________________________________________________________________________

98


_______________________________________________________________________________ Pouze 3-fázová paprsková síť (zohledněna soudobost), není přítomen žádný 1-fázový odběr:

Ks - koeficient soudobosti v daném uzlu dUnode - úbytek napětí v uzlu vzhledem k napětí napájecího zdroje

Napětí napájecího zdroje a transformátoru je pevně fixováno; úbutek napětí je vždy nulový Proud odebíraný z transformátoru (v závorce uvedeno procentuelní zatížení transformátoru) Iwl je proud procházející danou větví zohledněn koeficient soudobosti v uzlu: Iwl(W1)=Ks*(Iwl(W2)+ Iwl(W3)+Iwl(W4) Poznámka: proudy se sčítají vektorově.

dUwl je úbytek napětí na dané větvi (ve všech fázích stejný) Iwl je proud procházející danou větví (v závorce uvedeno procentuelní zatížení vedení). dUnode je úbytek napětí vzhledem k napětí napájecího zdroje.

Síť obsahující alespoň jeden 1-fázový odběr:

Inode je proud odebíraný zátěží (s ohledem na koeficient využití Ku).

Napětí napájecího zdroje (zdrojů) je pevně fixováno. Ks - koeficient soudobosti, dUnode - úbytek napětí vzhledem k napětí napájecího zdroje.

dUwl je úbytek napětí na dané větvi v jednotlivých fázích (= zde úbytek na kabelu CAB8). Iwl je proud procházející danou větví v jednotlivých fázích a N vodiči (absolutní hodnota). 3-fázová odbočka. 1-fázová odbočka.

Vyznačení chybového prvku, který nevyhověl při některé z kontrol (zde proud ve větvi Iwl je větší než jmenovitý proud jističe In).

dUnode - úbytek napětí v uzlu vzhledem k napětí napájecího zdroje pro jednotlivé fáze. Inode - proud odebíraný zátěží v jednotlivých fázích (absolutní hodnota) s ohledem na koeficient využití Ks.


99

_______________________________________________________________________________ 14.4 Zkratové proudy Program disponuje několika algoritmy pro výpočet zkratových proudů. První skupina algoritmů počítá s tím, že zkrat nastane pouze v jednom zvoleném uzlu sítě to je výhodné pokud řešíme např. jeden konkrétní vývod. Druhá skupina kontroluje komplexně celou síť - zkrat nastane postupně v každém z jeho uzlů. Výpočet nesymetrických zkratů proti zemi závisí na zvoleném druhu sítě (viz kap. 11.1)  Zkratové proudy: 3-fázový symetrický zkrat Ik3p analýza chování sítě při zkratu v jednom zvoleném uzlu sítě, kontrola na namáhání prvků sítě zkratovým proudem (maximální zkrat).  Zkratové proudy: 2-fázový asymetrický zkrat Ik2p - školní záležitost, tento výpočet není obvykle vyžadován.  Zkratové proudy: 2-fázový asymetrický zkrat proti zemi Ik2PE - školní záležitost, tento výpočet není obvykle vyžadován.  Zkratové proudy: 1-fázový asymetrický zkrat Ik1p analýza chování sítě při zkratu v jednom zvoleném uzlu sítě, kontrola na namáhání prvků sítě zkratovým proudem a kontrola na čas odpojení místa poruchy od zdroje (minimální zkrat).  Kontrola celé sítě: 3-fázový symetrický zkrat Ik3p zkrat nastane postupně v každém z uzlů sítě, kontrola na namáhání prvků sítě zkratovým proudem (maximální zkrat).  Kontrola celé sítě: 1-fázový asymetrický zkrat Ik1p zkrat nastane postupně v každém z uzlů sítě, kontrola na namáhání prvků sítě zkratovým proudem a kontrola na čas odpojení místa poruchy od zdroje (minimální zkrat). 1. 2.

3. 4. 5.

Předpokládáme, že schéma zapojení sítě je nakresleno a všechny prvky sítě jsou nadimenzovány.

Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Základní výpočty, 2x klikněte na řádek odpovídající požadovanému typu zkratu (seznam viz výše). Zvolíte-li algoritmus počítající zkrat pouze v jednom uzlu, musíte nyní vybrat uzel ve kterém nastane zkrat. Dvakrát klikněte na projekční označení prvku tvořícího uzel se zkratem. Je zobrazen dialogový panel s definicí kaskád (viz kap. 14.4.1); uzavřete ho stiskem Esc. Proběhne výpočet. V případě 3-fázového symetrického zkratu ve zvoleném uzlu sítě je zobrazen časový průběh zkratového proudu (panel se uzavře křížkem v pravém horním rohu, nebo stiskem klávesy Esc, tím se přejde k další kontrole; zobrazování grafu je možné vypnout v Nastavení programu - viz kap. 21.4): Uzavření dialogového panelu a přechod na další kontrolu (stejnou funkci má stisk klávesy Esc). Nárazový zkratový proud - výška první půlvlny zkratového proudu po vzniku zkratu (hodnota Ikm). Ustálený zkratový proud, jeho efektivní hodnota je obvykle označovaná jako Ik’’. Hodnoty času, respektive proudu odpovídající aktuální poloze kurzoru myši. Tažením za rohy možno změnit velikost dialogového panelu.

_______________________________________________________________________________________________________________________

100


_______________________________________________________________________________ 6.

Následují jednotlivé kontroly:  Kontrola jističů a pojistek na vypínací schopnost. Nevyhovují prvky, kde vypínaný zkratový proud ve větvi přesahuje vypínací schopnost prvku. Vypínací schopnost prvku je dána hodnotou Ics nebo Icu u jističů - podle nastavení přepínače „Dimenzovat na...“ (viz kap. 11.7), nebo hodnotou Icn u pojistek. Pokud byla definována kaskáda (tj. pro každý uzel, tvořený prvkem „Sběrnice v rozváděči“, byly určeny předřazené jistící prvky (na vstupech) a přiřazené jistící prvky (na výstupech) - viz kap. 14.4.1), pak vypínací schopnost přiřazených jistících prvků je posuzována s ohledem na předřazené prvky (je respektováno omezení zkratového proudu pojistkou a součinnost jističů).  Kontrola vypínačů na zatížení zkratovým proudem. Vypínač nebude zkrat vypínat, ale musí krátkodobě vydržet zkratový proud. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(1s) prvku.  Ochrana před nebezpečným napětím na neživých částech (kontrola na čas odpojení poruchy od zdroje). Je prováděna jen u 1-fázových zkratů. Nevyhovuje prvek, nejblíže místu zkratu, kde čas vypnutí je větší než mez nastavená při vkládání prvku.  Kontrola kabelů/přípojnic na zatížení zkratovým proudem. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 0.1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(0.1s) prvku. Podrobněji viz teoretický úvod, kap. 3.6.  Kontrola PEN vodiče na zatížení zkratovým proudem. Je prováděna jen u 1-fázových zkratů v případě, že průřez PEN vodiče je menší než průřez fázového vodiče. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 0.1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(0.1s) PEN vodiče kabelu.  Výsledky každé z kontrol jsou zobrazeny v dialogovém panelu (panel se uzavře křížkem v pravém horním rohu, nebo stiskem klávesy Esc, tím se přejde k další kontrole). Popis ovládání panelu viz kap. 14.3 bod 3 návodu.

7.

Na základě výsledků kontroly je možné provést modifikaci návrhu sítě a opakovat tuto funkci. Výsledky výpočtu jsou zobrazeny ve schématu zapojení sítě. Toto schéma je možné vytisknout (viz kap. 18), nebo je možné vytvořit seznam prvků s výsledky výpočtu a ten pak vytisknout (viz kap. 18) , nebo exportovat do datového souboru (viz kap. 19).

Poznámky:  V případě IT sítí je nesymetrický zkrat proti zemi počítán při druhé poruše.  V případě TT sítí je nutno zadat odpor uzemnění uzlu transformátoru Rt a odpor uzemnění v uzlu sítě, kde nastal zkrat Ra.  Při výpočtu času odpojení místa poruchy od zdroje (pro 1-fázový zkrat) je uplatněn normou stanovený bezpečnostní koeficient 1.25 zvyšující impedanci zkratové smyčky.  Nevyhovuje-li čas odpojení místa poruchy od zdroje, je možné změnit nastavení spouští jistícího prvku (pokud to prvek umožňuje), nebo nutno zvýšit průřez vedení ve větvi.  Posuzování zkratové odolnosti jistících přístrojů připojených na prvek Sběrnice v rozváděči: předpokládá se, že zkrat, který musí jistící prvek na výstupu vydržet, může vzniknout nejen na konci jím chráněného vedení, ale též bezprostředně za jističem. Vypínací schopnost prvku je tedy posuzována s ohledem na zkratový proud vzniklý v uzlu ke kterému je jistící prvek připojen (prvek „Sběrnice v rozváděči“). Toto řešení je na straně větší bezpečnosti.  Zobrazení vypínacích charakteristik jistících prvků za účelem posouzení selektivity je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15).  Pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.4) je možné:  potlačit zvýrazňování chybových prvků ve schématu,  zapnout zobrazování admitančních matic a dalších mezivýsledků výpočtu. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

101

_______________________________________________________________________________ Zobrazení výsledků výpočtu ve schématu zapojení: proveden výpočet „Kontrola celé sítě: 3fázový symetrický zkrat Ik3p“ (postupně vyvolán zkrat v jednotlivých uzlech sítě; zobrazeny vypočtené hodnoty pro jednotlivé uzly): V každém uzlu uveden zkratový proud, který tam bude protékat v okamžiku, když nastane zkrat.

Vyznačení chybového prvku, který nevyhověl při některé z kontrol (zde vypínaný zkratový proud Itrip je větší než vypínací schopnost jističe Ics).

Projekční označení. Typové označení. Nastavení parametrů spouště (zobrazeno jen pokud má prvek nastavitelnou spoušť). Identifikace kaskády; vypínací schopnost prvku je posuzována s ohledem na uvedený předřazený prvek. Kaskáda není určena, nebo předřazený jistící prvek neovlivňuje vypínací schopnost tohoto prvku. Ik3p’’ je počáteční rázový zkratový proud pro 3-fázový zkrat (efektivní hodnota střídavé souměrné složky v okamžiku vzniku zkratu, u vzdálených zkratů totožný s efektivní hodnotou ustáleného zkratového proudu). Ikm je nárazový zkratový proud - výška první půlvlny zkratového proudu po vzniku zkratu; proud způsobující dynamické účinky. Je uváděn pouze v uzlu, kde nastane zkrat. Pokud prvek není dostatečně definován, nelze provést kontrolu a prvek je vyznačen jako nevyhovující. V případě tohoto vypínače nebyl zadán krátkodobý 1-sekundový výdržný proud a nelze tedy zkontrolovat zkratovou odolnost vypínače. Io - omezený zkratový proud pojistkou; vrcholová hodnota zkratového proudu, který bude pojistkou propuštěn. Pokud byt tam pojistka nebyla, nárazový zkratový proud by byl zde Ikm=27 kA. Díky omezovacím schopnostem pojistky bude omezen na pouhých 6.49 kA. Aby byl jistič dostatečně chráněn, musí být Io menší než vypínací schopnost jističe, Io
_______________________________________________________________________________________________________________________

102


_______________________________________________________________________________ Zobrazení výsledků výpočtu ve schématu zapojení: proveden výpočet „Zkratové proudy: 1-fázový asymetrický zkrat Ik1p“ v uzlu M3:

Při výpočtu času odpojení místa poruchy od zdroje je uplatněn normou stanovený bezpečnostní koeficient 1.5 zvyšující impedanci zkratové smyčky.

Jistící prvek nejblíže místu poruchy. Stanoven čas odpojení poruchy od zdroje Ttr. Vyznačení chybového prvku, který nevyhověl při některé z kontrol (zde nevyhověl čas odpojení poruchy od zdroje).

Ik1p’’ je počáteční rázový zkratový proud tekoucí větví, rozkládá se po celé síti až ke zdrojům.

Větví neteče žádný zkratový proud (není zapojena motorická zátěž, větev nepřispívá do zkratu).

Hodnoty zkratových proudů zobrazeny pouze v uzlu kde nastal zkrat. Ik1p’’ je počáteční rázový zkratový proud pro 1-fázový zkrat. Ikm je nárazový zkratový proud.

14.4.1 Kaskády Kaskádování je řešení, kdy předřazený jistič, nebo pojistka zajišťuje omezení zkratového proudu na takovou hodnotu, kterou je přiřazený jistič schopen bezpečně vypnout. Při předepsané kombinaci jističů a jejich jmenovitých proudů je zaručeno, že je možné použít přiřazený jistič i v obvodech, jejichž zkratové poměry převyšují jeho vypínací schopnost - podrobněji viz kap. 4.5. Funkce Kaskády umožňuje pro každý uzel, tvořený prvkem „Sběrnice v rozváděči“, definovat předřazené jistící prvky (na vstupech) a přiřazené jistící prvky (na výstupech). Vypínací schopnost přiřazených jistících prvků je posuzována s ohledem na předřazené prvky (je respektováno omezení zkratového proudu pojistkou a součinnost jističů). Kaskády je možné definovat pomocí samostatné funkce Kaskády z roletového menu Nástroje. Tato funkce je volána automaticky před každým zkratovým výpočtem s výjimkou kontroly celé sítě na jednofázový zkrat. Definování kaskád není povinné (ve složitých zauzlených sítích někdy ani není možné); není-li kaskáda definována, pak se jistící prvky vzájemně neovlivňují. Pro paprskové sítě jsou kaskády přednastaveny automaticky. Upozornění: Věnujte zvýšenou pozornost definici kaskád. Nesprávné určení předřazených prvků může vést k chybným závěrům. Nejste-li si jisti, pak raději žádný předřazený prvek nenastavujte. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

103

_______________________________________________________________________________ 1. 2. 3.

Předpokládáme, že schéma zapojení sítě (topologie) je korektně nakresleno. Z roletového menu Nástroje vyberte položku Definice kaskád (funkce není přístupná přes ikony). Zobrazí se dialogový panel, podobný panelu s výsledky výpočtu (kap. 14.3), kde pro každý prvek „Sběrnice v rozváděči“ jsou zobrazeny předřazené a přiřazené jistící prvky. Výchozí nastavení je, že žádný prvek není definován jako předřazený (jistící prvky se vzájemně neovlivňují). Uzavření dialogového panelu a ukončení funkce (nebo pokračování ve výpočtu). Uzavření panelu je možné též stiskem Esc, nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu. Provedené změny jsou vždy uloženy (není k dispozici volba Storno). Editace kaskády pro vybraný uzel (změna nastavení předřazených a přiřazených jistících prvků).

Seznam projekčních označení uzlů v projektu (prvků „Sběrnice v rozváděči“) s alespoň jedním připojeným jistícím prvkem.

4. 5.

Věnujte prosím pozornost těmto poznámkám.

Přiřazené jistící prvky (projekční označení). Vypínací schopnost těchto prvků je posuzována s ohledem na předřazené prvky.

Tažením za okraje lze změnit rozměr dialogového panelu.

Předřazené jistící prvky; svojí funkcí ovlivňují prvky k nim přiřazené

Vyberte řádek (tj. uzel tvořený prvkem „Sběrnice v rozváděči“), pro který chcete definovat kaskádu (změnit nastavení předřazených a přiřazených jistících prvků). Klikněte na ikonu Editace kaskády (nebo 2x klikněte na vybraný řádek). V následně otevřeném dialogovém panelu definujte předřazené a přiřazené jistící prvky:

Projekční označení uzlu (prvku „Sběrnice v rozváděči“) pro který definujeme kaskádu. Přesunout vybraný jistící prvek k předřazeným (též 2x kliknout na vybranou řádku). Přesunout vybraný jistič zpět k přiřazeným (též 2x kliknout na vybranou řádku).

_______________________________________________________________________________________________________________________

104


_______________________________________________________________________________ 6. 7.

Opakujte body 4 a 5 pro všechny uzly (prvky „Sběrnice v rozváděči“). Uzavřete dialogový panel Kaskády kliknutím na ikonu Pokračovat dále (nebo stiskem klávesy Esc). Provedené změny jsou vždy uloženy (zde není k dispozici volba Storno).

Příklady (1=předřazený prvek, 2=přiřazený prvek):  Pojistka jako záložní ochrana jističů: Pokud je jištění na vstupu tvořeno sériovým zapojením jističe a pojistky, definujte jako předřazený prvek pouze pojistku. Jističe FA3 a FA4 mohou být při zkratu namáhány zkratovým proudem Ik3p’’=14.6kA (více než jejich Ics=6kA); předřazená pojistka tento proud omezí na vrcholovou hodnotu zhruba 6.5kA, což je méně než Ics* 2

1 2

2

 Kaskáda jistič - jistič:

Předřazený jistič FA3 slouží jako záložní ochrana přiřazených jističů FA4, FA5, FA6 pokud zkratový proud nepřekročí 30kA (mezní hodnota udaná výrobcem pro tuto dvojici; zde splněno, Ik3p''=27kA v NOD1).

1

2

2

2


105

_______________________________________________________________________________  Předřazený prvek není jistič - kaskáda není definována: Předřazený jistič FA8 slouží jako záložní ochrana přiřazených jističů na uzlu Rv1.

1 2

2

2

2

Pokud přiřazený jistící prvek může spolupracovat s předřazeným je kontrolováno, zda předpokládaný vypínaný zkratový proud není větší než mez stanovená výrobcem pro danou dvojici. Skutečnost, že jistič je posuzován jako kaskáda, je vyznačena informační hláškou. Pokud přiřazený jistící prvek nemůže spolupracovat s předřazeným, je vždy posuzován samostatně, bez ohledu na nastavení kaskád (zde spouštěč motorů FA2, FA3). Pro uzel Rv2 nelze definovat kaskádu (na vstupu je vypínač); žádný jistič nesmí být definován jako předřazený, každý jistící prvek musí být posuzován samostatně bez ohledu na ostatní. Nelze uvažovat vliv jistících prvků z jiných uzlů.

Všechny prvky připojené na tento uzel musí vydržet tento zkratový proud (tj. zkrat bezprostředně za prvkem, nejen na konci vedení).

_______________________________________________________________________________________________________________________

106


_______________________________________________________________________________  Zauzlená síť:

Uzel Rv1: v této konfiguraci lze předpokládat dva vstupy = dva předřazené prvky. Reálné jsou však i jiné varianty - nutná zvýšená opatrnost.

Uzel Rv1a: nelze obecně určit co je vstup a co výstup - žádný předřazený prvek není nastaven, každý prvek posuzován samostatně.

1 1

2

2

Uzel Rv2: dva vstupy = dva předřazené prvky. 1 2

2

2

1 2

2

2

Vyhodnocování kaskád:  Předřazené jistící prvky jsou pojistky, nebo pojistky a jističe: je vypočten omezený zkratový na přívodech s pojistkami a je zvýšen o neomezený zkratový proud na přívodech s jističi. Takto vypočtený proud namáhá přiřazený prvek. Spolupráce jističů se nepředpokládá.  Předřazené jistící prvky jsou jističe (dva a více): Nelze posoudit spolupráci jističů, každý jistící prvek je vyhodnocován samostatně bez ohledu na nastavení kaskády.  Předřazený jistící prvek je jistič: je testováno, zda předřazený a přiřazený prvek mohou vzájemně spolupracovat. Pokud mohou, pak je posuzováno, zda předpokládaný vypínaný zkratový proud není větší než mez stanovená výrobcem pro danou dvojici. Pokud nemohou, pak je každý z jističů posuzován samostatně - vzájemně se neovlivňují.  Upozornění: Věnujte zvýšenou pozornost definici kaskád především v zauzlených sítích. Nesprávné určení předřazených prvků může vést k chybným závěrům. Nejste-li si jisti, pak raději žádný předřazený prvek nenastavujte.

14.4.2 Selektivita Účelem zajištění selektivity je, aby zkrat nebo přetížení vypnul vždy pouze ten jisticí prvek, který je nejblíže k místu poruchy a zbytek instalace zůstal nadále funkční (podrobněji viz kap. 4.4). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

107

_______________________________________________________________________________ Selektivitu dvou jistících prvků - předřazeného (1) a přiřazeného (2) lze posoudit jednak porovnáním vypínacích charakteristik (viz kap. 15) a jednak speciální funkcí vyhodnocující selektivitu na základě tabulek selektivity uvedených v katalogu výkonových jističů. O druhé z uvedených možností pojednává tato kapitola. Selektivita - porovnání dvou jističů vybraných z databáze Umožňuje posoudit selektivitu dvou jističů na základě tabulek selektivity nezávisle na editovaném schématu zapojení. Není nutno nic kreslit, pouze se vyberou dva přístroje z databáze a následně se zobrazí selektivita s příslušným komentářem. 1. Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Všechny výpočty, 2x klikněte na řádek Selektivita (porovnání dvou jističů vybraných z databáze). 2. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte předřazený jistič po kliknutí na tlačítko Databáze. 3. Vyberte přiřazený jistič po kliknutí na tlačítko Databáze. Výběr předřazeného jističe z databáze.

Výběr přiřazeného jističe z databáze. Výsledek - vyhodnocení selektivity na základě tabulek selektivity uvedených v katalogu výkonových jističů.

4. Kombinace vybraných jističů bude vyhledána v tabulkách selektivity a bude zobrazen výsledek a komentář k němu (případně omezující podmínky). 5. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Uzavřít. Selektivita - porovnání jističů v projektu Umožňuje posoudit selektivitu jističů připojený do jednoho uzlu tvořeného prvkem „Sběrnice v rozváděči“. 1. Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Všechny výpočty, 2x klikněte na řádek Selektivita (porovnání jističů v projektu). 2. Pokud pro projekt nebyly stanoveny kaskády, zobrazí se dialogový panel s požadavkem na jejich definici (viz kap. 14.4.1). Pro každý uzel, kde dochází k větvení sítě (uzel tvořený prvkem „Sběrnice v rozváděči“) musí být určen předřazený jistič. Pro paprskové sítě jsou kaskády nastaveny automaticky. _______________________________________________________________________________________________________________________

108


_______________________________________________________________________________ 3. Pokud již kaskády byly určeny, zobrazí se dialogový panel s výsledky. Pro každý uzel, kde dochází k větvení sítě (uzel tvořený prvkem „Sběrnice v rozváděči“) jsou zkoumány všechny dvojice předřazený jistič - přiřazený jistič: Uzavřít dialogový panel. Tisk seznamu s výsledky. Změna nastavení kaskád (určení předřazeného jističe).

Komentář k výsledkům (případně omezující podmínky).

Tažením za rohy, nebo za dělící příčku možno upravit rozměry dialogového panelu.

4. Uzavřete dialogový panel kliknutím na ikonu Uzavřít, nebo stiskem klávesy Esc.

14.5 Zobrazení impedancí v uzlech sítě Funkce umožňuje zobrazovat impedance v jednotlivých uzlech sítě a to souslednou a nulovou (netočivou) složku a impedanci zkratové smyčky Zsv pro jednofázový zkrat. Zobrazovány jsou volitelně buď absolutní hodnoty, nebo komplexní čísla, podle Nastavení programu (viz kap. 21.4). Zobrazované impedance nejsou upravovány žádnými koeficienty a lze je použít jako vstupní údaje pro řešení připojených IT sítí. 1. 2.

3.

Předpokládáme, že schéma zapojení sítě (topologie) je definována a všechny prvky sítě jsou nadimenzovány. Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Všechny výpočty, 2x klikněte na řádek Zobrazení impedancí v uzlech sítě. Proběhne výpočet a hodnoty impedancí budou zobrazeny ve schématu zapojení. Toto schéma je možné vytisknout (viz kap. 18), nebo je možné vytvořit seznam prvků s výsledky výpočtu a ten pak vytisknout (viz kap. 18) , nebo exportovat do datového souboru (viz kap. 19).


109

_______________________________________________________________________________

Z1 - impedance v daném uzlu sítě, sousledná složka (absolutní hodnota). Z0 - impedance v daném uzlu sítě, nulová (netočivá) složka (absolutní hodnota). Definice sousledné a nulové složky impedance viz kap. 3.4. Zsv - impedance poruchové smyčky pro 1-fázový zkrat jak ji definuje ČSN 33 2000-4-41 (není uplatněn žádný koeficient).

Zapnuto zobrazování reálné a imaginární složky impedanci (viz kap. 21.4):

Sousledná složka: reálná část, imaginární část, absolutní hodnota. Poruchová smyčky pro 1-fázový zkrat: reálná část, imaginární část, absolutní hodnota Nulová složka: reálná část, imaginární část, absolutní hodnota.

Poznámky:  Uvedené hodnoty impedancí platí pro teplotu vodičů odpovídající teplotě okolí.  Zobrazované impedance představují výpočtem stanovené hodnoty, které nejsou upravovány žádnými koeficienty.  Uvedené hodnoty impedancí Z(1) a Z(0) lze využít pro další výpočty (např. navazujících IT sítí např. ZIS - zdravotnická izolovaná soustava a pod.).  Pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.4) je možné:  zapnout zobrazování reálné a imaginární složky impedancí (zobrazovat impedance jako komplexní čísla),  zapnout zobrazování admitančních matic a dalších mezivýsledků výpočtu. 14.6 Zobrazení hodnot mezních úbytků napětí, časů vypnutí a připojených fází Vlastnosti maximální úbytek napětí v uzlu sítě vzhledem k napětí napájecího zdroje, maximální úbytek napětí na větvi a maximální čas vypnutí jistícího přístroje se nastavují lokálně pro každý _______________________________________________________________________________________________________________________

110


_______________________________________________________________________________ prvek. Jejich editace je možná buď v rámci editace každého jednotlivého prvku (viz kap. 12.1) nebo hromadně (viz kap. 12.1.3). Pro lepší orientaci je možné zadané hodnoty zobrazit. 1.

2.

Klikněte na ikonu Výpočet v nástrojovém panelu. V seznamu výpočetních algoritmů, ve skupině Všechny výpočty, 2x klikněte na řádek Zobrazení hodnot maximálních úbytků dUmax, .... Požadované hodnoty budou zobrazeny ve schématu zapojení. Toto schéma je možné vytisknout (viz kap. 18), nebo je možné vytvořit seznam prvků s výsledky výpočtu a ten pak vytisknout (viz kap. 18), nebo exportovat do datového souboru (viz kap. 19).

Je-li spotřebič připojen jednofázově, je připojená fáze zobrazována standardně jako součást typového označení.

Maximální čas vypnutí jistícího přístroje. Maximální úbytek napění na tomto vedení. Maximální úbytek napětí v uzlu sítě. Exaktní určení připojené fáze.

Označení připojených fází v odbočce: 3-fázové zapojení: 4 čárky; 1-fázové zapojení 2 čárky. Projekční označení kabelu. Způsob uložení kabelu, normou stanovený kód (viz kap. 2.2.3-2.2.4). Délka kabelu. Typové označení kabelu, počet vodičů, průřez fáze (případně + průřez PEN pokud je odlišný od průřezu fáze). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

111

_______________________________________________________________________________ 14.7 Přehled proměnných souvisejících s výpočty Parametry přístrojů a všobecné parametry sítě Ur

V

Sr

kVA

Xd''

%

Un

V

Iu

V

Ics

kA

Icu

kA

Ir

A

tr

s

Isd

A

tsd

A

Ii

A

L

M

Un

V

In

A

Tau

s

Icw(0.1s)

kA

R1

mW/m

X1

mW/m

R0

mW/m

X0 Ta

mW/m °C

-

K.m/W

k

-

Un

V

Qn

kVA

Qcal

kVA

Cn

mF

Un

V

Pn

kW

eta

-

In

A

Is/In

-

cosFi (cosPhi) Ku

-

dUmax

%

Un

V

In

A

Generátor: Jmenovité napětí Generátor: Jmenovitý výkon Generátor: Subtranzientní reaktance Jistič: Jmenovité napětí Jistič: Jmenovitý trvalý proud Jistič: Provozní vypínací schopnost Jistič: Mezní vypínací schopnost Jistič: Spoušť na přetížení (viz též kap. 15.1) Jistič: Čas vypnutí v X násobku Ir (viz též kap. 15.1) Jistič: Zkratová spoušť zpožděná (viz též kap. 15.1) Jistič: Zpoždění zkratové spouště zpožděné (viz též kap. 15.1) Jistič: Zkratová spoušť nezpožděná (viz též kap. 15.1) Kabel: Délka Kabel: Jmenovité napětí Kabel: Jmenovitý proud (na vzduchu, 30°C) Kabel: Časová oteplovací konstanta Kabel: Krátkodobý výdržný proud 0.1 s Kabel: Činný odpor, sousledná soustava Kabel: Induktivní reaktance, sousledná soustava Kabel: Činný odpor, nulová soustava Kabel: Induktivní reaktance, nulová soustava Kabel: Teplota okolí Kabel: Měrný tepelný odpor půdy Kabel: Uživatelský koeficient Kompenzace: Jmenovité napětí Kompenzace: Kapacitní jalový výkon Kompenzace: Kapacitní jalový výkon vypočtený Kompenzace: Kapacita (na 1 fázi) Motor: Jmenovité napětí Motor: Jmenovitý výkon Motor: Účinnost Motor: Jmenovitý proud motoru Motor: Poměr spouštěcí / jmenovitý proud Motor: Účiník Motor: koeficient využití Motor: Maximální úbytek napětí (v uzlu tvořeném motorem) Pojistka: Jmenovité napětí Pojistka: Jmenovitý proud

_______________________________________________________________________________________________________________________

112


_______________________________________________________________________________ Icn

kA

L

m

Ta

°C

Un

V

In

A

Tau

S

Icw(0.1s)

kA

R1

mW/m

X1

mW/m

R0

mW/m

X0 Un

mW/m V

Sk''

MVA

Ik''

kA

Sk1''

MVA

R1

W

X1

W

R0

W

X0 Un

W V

In

A

Pn

kW

cosFi (cosPhi) Ku

-

dUmax

%

Ur1

V

Ur2

V

Sr

kVA

Intr

A

Pk

kW

uk

%

Un

V

In

A

Icw(1s)

kA

Uph/Ud

V/V

Uph

V

UphCal

V

Ud

V

RA

W

RB

W

Pojistka: Vypínací schopnost Vedení - přípojnicový systém: Délka Vedení - přípojnicový systém: Teplota okolí Vedení - přípojnicový systém: Jmenovité napětí Vedení - přípojnicový systém: Jmenovitý proud (na vzduchu, 30°C) Vedení - přípojnicový systém: Časová oteplovací konstanta Vedení - přípojnicový systém: Krátkodobý výdržný proud 0.1s Vedení - přípojnicový systém: Činný odpor, sousledná soustava Vedení - přípojnicový systém: Induktivní reaktance, sousledná soustava Vedení - přípojnicový systém: Činný odpor, nulová soustava Vedení - přípojnicový systém: Induktivní reaktance, nulová soustava Napájecí síť: Jmenovité napětí Napájecí síť: Zkratový výkon (3-fázový zkrat) Napájecí síť: Rázový zkratový proud (3-fázový zkrat) Napájecí síť: Zkratový výkon (1-fázový zkrat) Napájecí síť: Činný odpor, sousledná soustava Napájecí síť: Induktivní reaktance, sousledná soustava Napájecí síť: Činný odpor, nulová soustava Napájecí síť: Induktivní reaktance, nulová soustava Spotřebič obecně: Jmenovité napětí Spotřebič obecně: Jmenovitý proud Spotřebič obecně: Jmenovitý výkon Spotřebič obecně: Účiník Spotřebič obecně: koeficient využití Spotřebič obecně: Maximální úbytek napětí (v uzlu tvořeném spotřebičem) Transformátor: Jmenovité napětí primární Transformátor: Jmenovité napětí sekundární Transformátor: Jmenovitý výkon Transformátor: Jmenovitý proud Transformátor: Ztráty nakrátko Transformátor: Napětí nakrátko Vypínač: Jmenovité napětí Vypínač: Jmenovitý proud Vypínač: Krátkodobý výdržný proud 1s Síť: Napěťová soustava (fázové napětí / sdružené napětí) Síť: Fázové napětí Síť: Fázové napětí vypočtené Síť: Sdružené napětí Síť TT: Součet odporů zemniče a ochranného vodiče neživých částí v uzlu kde nastal zkrat Síť TT: Odpor uzemnění středu zdroje (uzlu)


113

_______________________________________________________________________________ Výpočet úbytků napětí a rozložení zátěže Unode dUnode dUnodeMax dUwl dUwlMax Inode Inoder Inodex Iwl Iwlr Iwlx In Inf I2, I2f Inc InInst CosFi (cosPhi) TetaA TetaOp

Napětí v uzlu sítě (absolutní hodnota) Úbytek napětí v uzlu sítě v [%] vzhledem k napětí napájecího zdroje Maximální úbytek napětí v uzlu sítě v [%] vzhledem k napětí napájecího zdroje (mezní hodnota zadaná uživatelem) Úbytek napětí v [%] ve větvi sítě, t.j. úbytek napětí na daném úseku vodiče Maximální úbytek napětí v [%] ve větvi sítě, t.j. úbytek napětí na daném úseku vodiče (mezní hodnota zadaná uživatelem) Proud odebíraný v uzlu sítě (absolutní hodnota) Činný proud odebíraný v uzlu sítě *) Jalový proud odebíraný v uzlu sítě *) Proud procházející větví sítě (absolutní hodnota) Činný proud procházející větví sítě *) Jalový proud procházející větví sítě *) Jmenovitý proud prvku sítě obecně Jmenovitý proud jistícího prvku (jističe, pojistky) Smluvený vypínací proud jističe / pojistky Jmenovitý proud vedení (kabelu, přípojnicového systému) Jmenovitý proud kabelu s ohledem na uložení Účiník v uzlu sítě Teplota okolí (při definici uložení kabelu) Maximální provozní teplota okolí (při definici uložení kabelu)

Výpočet zkratů Počáteční rázový zkratový proud pro 3-fázový zkrat (efektivní hodnota střídavé souměrné složky v okamžiku vzniku zkratu, u vzdálených zkratů totožný s efektivní hodnotou ustáleného zkratového proudu) Ik2p’’ Počáteční rázový zkratový proud pro 2-fáz. zkrat Ik2PE’’ Počáteční rázový zkratový proud pro 2-fáz. zkrat proti zemi, proud tekoucí do země Ik2L’’ Počáteční rázový zkratový proud pro 2-fáz. zkrat proti zemi, proud tekoucí mezi fázemi Ik1p’’ Počáteční rázový zkratový proud pro 1-fáz. zkrat proti zemi Ik Ustálený zkratový proud (obecně) Ikm Nárazový zkratový proud (maximální možná okamžitá hodnota zkratového proudu - výška první půlvlny zkratového proudu) Itr Vypínaný zkratový proud Ike1 Krátkodobý výdržný proud 1s Ike01 Krátkodobý výdržný proud 0.1s Ttr Čas vypnutí jistícího prvku (odpojení místa poruchy od zdroje napájení) TtrMax Maximální čas vypnutí jistícího prvku (odpojení místa poruchy od zdroje napájení; mezní hodnota zadaná uživatelem) Ik3p’’

_______________________________________________________________________________________________________________________

114


_______________________________________________________________________________ Jmenovitá vypínací schopnost jistícího prvku (prvek může opakovaně vypínat tento proud bez poškození) Mezní vypínací schopnost jistícího prvku (prvek uvedený proud vypne, ale může dojít k jeho poškození). Vypínací schopnost pojistky Vypínací schopnost kaskády jistič/jistič Jmenovitý krátkodobý výdržný proud, tj. proud, který je zařízení schopno přenášet po dobu 0.1 sekundy bez poškození Jmenovitý krátkodobý výdržný proud, tj. proud, který je zařízení schopno přenášet po dobu 1 sekundy bez poškození Omezený zkratový proud za pojistkou. Vrcholová hodnota zkratového proudu, která bude propuštěna pojistkou

Icu

Ics

Icn Ikcas Icw01s Icw1s Io

Impedance R1 X1 Z1 R0 X0 Z0 Rsv Xsv Zsv

Rezistance sousledné složkové soustavy viděné z místa zkratu *) Reaktance sousledné složkové soustavy viděné z místa zkratu *) Impedance sousledné složkové soustavy viděná z místa zkratu Rezistance nulové složkové soustavy viděné z místa zkratu *) Reaktance nulové složkové soustavy viděné z místa zkratu *) Impedance nulové složkové soustavy viděná z místa zkratu Rezistance poruchové smyčky pro jednofázový zkrat *) Reaktance poruchové smyčky pro jednofázový zkrat *) Impedance poruchové smyčky pro jednofázový zkrat

*) Zobrazení činné a jalové složky proudů a impedancí nutno zapnout ve funkci programu (viz kap. 21.4).

Nastavení


115

_______________________________________________________________________________

15. Vypínací charakteristiky _______________________________________________ Modul pro práci s vypínacími charakteristikami je přidružený modul k programu PAVOUK. Je možné ho používat jak zcela samostatně, nezávisle na projektu sítě, tak ve spojení s aktuálně editovaným projektem. Modul umožňuje:  výběr přístrojů z databáze, zobrazení vypínacích charakteristik jistících přístrojů s ohledem na nastavení spouští, odečítání času vypnutí, posouzení selektivity;  zobrazení ampér-sekundových oteplovacích charakteristik kabelů s ohledem na uložení kabelu a teplotu okolí; přiřazení jistícího přístroje ke kabelu tak, aby bylo zajištěno jištění kabelu za jmenovitého stavu a při přetížení;  zobrazení vypínacích charakteristik jistících přístrojů a kabelů z aktuálně editovaného projektu; možnost upravit nastavení spouští, změny jsou přenášeny zpět do projektu;  ukládání sestav charakteristik nezávisle na projektu sítě, tisk na tiskárně. Spuštění modulu: vyberte položku Vypínací charakteristiky z roletového menu Nástroje, nebo klikněte na ikonu Vypínací charakteristiky v nástrojovém panelu. Modul je možné spustit i v případě, že není aktivován žádný projekt sítě. Základní obrazovka modulu: Nástrojový panel - sada funkcí pro ovládání modulu.

Pro projekční označení k dispozici 3 řádky nad grafem.

Nástroje pro manipulaci oknem (maximalizace, uzavření). Hodnoty odpovídající kliknutým bodům v grafu a diference mezi body (vymazání bodů kliknutím pravým tlačítkem). Body kliknuté levým tlačítkem pro zjištění hodnot. Ampérsekundová char. kabelu. Vypínací char. jistícího prvku.

Hodnoty proudu, respektive času odpovídající aktuální poloze kurzoru myši.

Tažením za rohy lze měnit velikost okna.

_______________________________________________________________________________________________________________________

116


_______________________________________________________________________________ 15.1 Vykreslení charakteristiky jističe z databáze Modul vypínací charakteristiky umožňuje vybrat jistící přístroj z databáze, zcela nezávisle na aktuálně editovaném projektu sítě, a vykreslit jeho vypínací charakteristiku s ohledem na nastavení spouští. 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15). Klikněte na ikonu Vložit jistič... v nástrojovém panelu. Aktivuje se ovladač databáze jističů. Popis databázového ovladače viz kap. 16.1. Vyberte přístroj, jehož charakteristiku chcete vykreslit a klikněte na tlačítko Vložit. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte projekční označení, barvu křivky a nastavení spouští: Projekční označení identifikující křivku v grafu. Je možno zadat libovolný text. Poloha projekčního označení; číslo řádku nad grafem ve kterém bude označení umístěno. Nastavení barvy křivky. Aktuálně nastavená barva křivky. Nastavení spouští, nastavovat lze pouze ty parametry, které daný typ spouště dovoluje měnit. Konkrétní hodnota na kterou příslušná spoušť nastavena. Prvek vložený přímo z databáze nemá žádnou vazbu na schéma zapojení.

5.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Vypínací charakteristika se vykreslí v grafu. Barvu křivky, projekční označení a nastavení spouští je možné později změnit (viz kap. 15.5).

Poznámky:  Pro všechny jističe jsou uvedeny čárové charakteristiky.  U velkých jističů je průběh charakteristik po zapůsobení spouští Isd, respektive Ii poněkud zjednodušen a nahrazen lomenými úsečkami.  Označení parametrů spouští: Parametr Spoušť na přetížení (tepelná, nadproudová spoušť), L křivka Čas vypnutí v X násobku Ir Zkratová spoušť zpožděná, S křivka Zpoždění zkratové spouště Zkratová spoušť nezpožděná

Původní označení (jističe NZM 7,10) Ir tr Irmv tv Irm

Nové označení (jističe NZM 1-4, IZM, …) Ir tr Isd tsd Ii


117

_______________________________________________________________________________  Volby vypínače tr a funkce I2t: Volba L: tr=ON tr = dle volby L: tr=OFF tr = nekonečno L: I2t L: I4t S: I2t=OFF S: I2t=ON

Význam L křivka - spoušť na přetížení (tepelná, nadproudová spoušť) zapnuta; hodnota tr (čas vypnutí v X násobku Ir) nastavena dle volby L křivka - spoušť na přetížení vypnuta (tepelná, nadproudová spoušť); nastavení tr (čas vypnutí v X násobku Ir) ignorováno (tr = ∞) L křivka - spoušť na přetížení zapnuta (tepelná, nadproudová spoušť); hodnota tr (čas vypnutí v X násobku Ir) nastavena dle volby, sklon křivky dle funkce I2t L křivka - spoušť na přetížení zapnuta (tepelná, nadproudová spoušť); hodnota tr (čas vypnutí v X násobku Ir) nastavena dle volby, sklon křivky dle funkce I4t S křivka - zkratová spoušť, funkce I2t vypnuta S křivka - zkratová spoušť, funkce I2t zapnuta

Jističe NZM, spoušť -VE L: tr=OFF; S: I2t=OFF L: tr=ON; S: I2t=OFF L: tr=ON; S: I2t=ON

Jističe IZM, spoušť -U, -D L: I2t; S: I2t= OFF L: I2t; S: I2t=ON L: I2t; S: I2t=OFF L: I4t; S: I2t=OFF L: tr=OFF; S: I2t=OFF

L křivka spoušť na přetížení (tepelná, nadproudová spoušť). S křivka (zkratová spoušť)

_______________________________________________________________________________________________________________________

118


_______________________________________________________________________________ 15.2 Vykreslení charakteristiky pojistky z databáze 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15). Klikněte na ikonu Vložit pojistku... v nástrojovém panelu. Aktivuje se ovladač databáze pojistek. Popis databázového ovladače viz kap. 16.1. Vyberte přístroj, jehož charakteristiku chcete vykreslit a klikněte na tlačítko Vložit. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte projekční označení a barvu křivky:

Projekční označení identifikující křivku v grafu. Je možno zadat libovolný text. Poloha projekčního označení; číslo řádku nad grafem ve kterém bude označení umístěno. Nastavení barvy křivky. Aktuálně nastavená barva křivky.

5.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Vypínací charakteristika se vykreslí v grafu. Barvu křivky a projekční označení je možné později změnit (viz kap. 15.5).

15.3 Vykreslení charakteristiky kabelu z databáze Modul vypínací charakteristiky umožňuje vybrat kabel z databáze, zcela nezávisle na aktuálně editovaném projektu sítě, a vykreslit jeho ampér-sekundovou oteplovací charakteristiku s ohledem na uložení a teplotu okolí. V kombinaci s vypínacími charakteristikami jistících prvků je pak možné posoudit jištění kabelu proti přetížení. 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15). Klikněte na ikonu Vložit kabel... v nástrojovém panelu. Aktivuje se ovladač databáze kabelů. Popis databázového ovladače viz kap. 16.1. Vyberte kabel, jehož charakteristiku chcete vykreslit a klikněte na tlačítko Vložit. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte projekční označení, barvu křivky a uložení kabelu (uložení omezuje proudovou zatížitelnost kabelu; k dispozici jsou pouze typická nejčastěji používaná uložení):


119

_______________________________________________________________________________

Projekční označení identifikující křivku v grafu. Je možno zadat libovolný text. Poloha projekčního označení; číslo řádku nad grafem ve kterém bude označení umístěno. Nastavení barvy křivky. Aktuálně nastavená barva křivky. Rekapitulace aktuálně nastaveného způsobu uložení kabelu, seskupení, teploty okolí a uživatelského koeficientu. Nastavení způsobu uložení kabelu, seskupení, teploty okolí a uživatelského koeficientu. Tyto údaje omezují proudovou zatížitelnost kabelu (podrobněji viz kap. 11.7).

5.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Charakteristika se vykreslí v grafu. Barvu křivky, projekční označení a uložení kabelu je možné později změnit (viz kap. 15.5).

Jištění kabelu proti přetížení JE zajištěno. Jištění kabelu proti přetížení NENÍ zajištěno (podrobnosti viz teoretický úvod, kap. 2.3).

Poznámka: Pro všechny jističe jsou uvedeny čárové charakteristiky. _______________________________________________________________________________________________________________________

120


_______________________________________________________________________________ 15.4 Vykreslení charakteristik jističe/pojistky/kabelu převzatého z projektu sítě Modul pro práci s vypínacími charakteristikami umožňuje převzít informace o prvcích schématu z aktuálně editovaného projektu sítě a zobrazit libovolnou kombinaci vypínacích charakteristik. Tak je možné posoudit selektivitu a jištění kabelů při přetížení, případně doladit potřebná nastavení. 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že projekt ze kterého požadujeme převzít charakteristiky je otevřen a je nastaven jako aktuální (viz kap. 20.2 a 10.1) Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15). Klikněte na ikonu Vložit přístroj/kabel z projektu sítě v nástrojovém panelu. Zobrazí se seznam dvojic jistící přístroj / kabel obsažených v aktuálním projektu sítě. Klikněte 2x na řádek s přístrojem, jehož charakteristiku chcete zobrazit.

Za tímto jističem není připojen kabel, ale přípojnicový systém; pro přípojnicové systémy nelze zobrazovat ampér-sekundovou oteplovací charakteristiku, proto je uveden pouze jistič. Typové označení kabelu. Typové označení jistič nebo pojistka Projekční označení kabelu. Projekční označení jistič nebo pojistka

5.

V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte a barvu křivky a polohu projekčního označení nejdříve pro jistící prvek a pak pro kabel. Je možné též upravit nastavení spouští jističe a uložení kabelu. Dialog pro jistící prvek (jistič nebo pojistku). Typové a projekční označení identifikující křivku v grafu. Převzato z projektu sítě; nedoporučuje se měnit. Poloha projekčního označení; číslo řádku nad grafem ve kterém bude označení umístěno. Nastavení barvy křivky. Aktuálně nastavená barva křivky. Nastavení spouští jistícího prvku převzaté z projektu sítě. Možno provést korekci nastavení, změny budou přeneseny zpět do schématu zapojení sítě. Viz též poznámky na konci kapitoly 15.1. Storno znamená, že charakteristika jističe nebude vložena (ale char. kabelu, nastavovaná v následujícím kroku, může být vložena).


121

_______________________________________________________________________________ Dialog pro kabel. Typové a projekční označení identifikující křivku v grafu. Převzato z projektu sítě; nedoporučuje se měnit. Poloha projekčního označení; číslo řádku nad grafem ve kterém bude označení umístěno. Je automaticky zvýšeno vzhledem k jistícímu prvku. Nastavení barvy křivky. Aktuálně nastavená barva křivky. Automaticky nabízena stejná barva jo pro jistící prvek. Doporučuje se změnit. Nastavení uložení kabelu převzaté z projektu sítě. Možno provést korekci nastavení (viz kap. 11.7), změny budou přeneseny zpět do schématu zapojení sítě. Storno znamená, že charakteristika nebude vložena (ale char. jističe, nastavená v předchozím kroku, ano).

6. 7. 8.

Křivky budou vykresleny v grafu. Znovu se zobrazí seznam dvojic jistící přístroj / kabel obsažených v aktuálním projektu sítě. Opakujte body 4 a 5 dokud nevložíte všechny požadované charakteristiky. Z důvodů přehlednosti se nedoporučuje vkládat větší množství křivek do jednoho grafu. Uzavřete seznam dvojic jistící přístroj / kabel kliknutím na tlačítko Konec.

Poznámky:  Barvu křivky a projekční označení je možné později změnit (viz kap. 15.5).  Nastavení spouští jističů, respektive uložení kabelů je možné později změnit (viz kap. 15.5), tyto změny budou přeneseny zpět do schématu zapojení.  Křivku je možné z grafu vyjmout (viz kap. 15.6).  Sestavu křivek je možné uložit zcela nezávisle na projektu sítě (viz kap. 15.8.1). Pro jednu síť je možné vytvořit libovolný počet sestav charakteristik.  Sestavu charakteristik, vytvořenou převzetím z projektu sítě, je možné doplnit dalšími charakteristikami jistících přístrojů a kabelů volně vložených z databáze (viz kap. 15.1-15.3).

15.5 Editace vlastností již vykreslené charakteristiky 1. 2. 3.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15) a v grafu je vykreslena alespoň jedna křivka. Vyberte položku Vlastnosti z roletového menu Prvky, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Zobrazí se seznam prvků, jejichž charakteristiky jsou zobrazeny v grafu. Klikněte 2x na řádek s prvkem, jehož charakteristiku chcete změnit (charakteristiku vyberte na základě projekčního nebo typového označení prvku ke kterému patří, nebo podle barvy křivky - barevný čtvereček v pravém sloupci vedle typového označení).

_______________________________________________________________________________________________________________________

122


_______________________________________________________________________________

Barevný čtvereček, barva odpovídá barvě křivky. Vybraný prvek k další editaci. Tip: 2x kliknout na vybraný řádek = zahájit editaci. Editace vlastností vybraného prvku ve stejném dialogovém panelu jako při vkládání z databáze (viz kap. 15.1-15.3). Ukončení režimu editace vlastností.

4.

5. 6. 7.

Zobrazí se stejný dialogový panel jako při vkládání prvku z databáze (viz kap. 15.1-15.3). Vzhled dialogového panelu závisí na typu prvku. U všech prvků možno změnit projekční označení, polohu projekčního označení a barvu křivky. U jistících prvků je možné změnit nastavení spouští (tam, kde to prvek umožňuje). Navíc je k dispozici tlačítko Použít umožňující zobrazit vliv změny parametrů na křivku bez opuštění dialogového panelu. U kabelů je možno změnit způsob uložení, seskupení, teplotu okolí a uživatelský koeficient. Pozor, v případě kabelů, pokud byl prvek převzat z projektu sítě, tyto změny nebudou přeneseny zpět do schématu zapojení. Ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Provedené změny se okamžitě projeví v grafu. Nyní se vrátíte se do seznamu prvků. Opakujte body 3-5 dokud neprovedete editaci všech požadovaných charakteristik. Uzavřete seznam prvků, jejichž charakteristiky jsou zobrazeny v grafu, kliknutím na Konec.

15.6 Vyjmutí již vykreslené charakteristiky z grafu 1. 2. 3.

4. 5. 6.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15) a v grafu je vykreslena alespoň jedna křivka. Vyberte položku Vyjmout z roletového menu Prvky, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Zobrazí se seznam prvků, jejichž charakteristiky jsou zobrazeny v grafu. Klikněte 2x na řádek s prvkem, jehož charakteristiku chcete vyjmout (charakteristiku vyberte na základě projekčního nebo typového označení prvku ke kterému patří, nebo podle barvy křivky barevný čtvereček v pravém sloupci vedle typového označení). Charakteristika bude vyjmuta z grafu. Nyní se vrátíte se do seznamu prvků. Opakujte body 3-4 dokud neprovedete vyjmutí všech požadovaných charakteristik. Uzavřete seznam prvků, jejichž charakteristiky jsou zobrazeny v grafu, kliknutím na Konec.

15.7 Tisk sestavy charakteristik na tiskárně 1. 2. 3. 4.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15) a v grafu je vykreslena alespoň jedna křivka. Předpokládáme, že jsou zadány informace do popisového pole (rohového razítka) pomocí funkce Informace o projektu (viz kap. 17). Vyberte položku Tisk z roletového menu Soubor, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte požadovaný počet kopií. Můžete též modifikovat nastavení parametrů pro tisk (např. zapnout barevný tisk):


123

_______________________________________________________________________________ Nastavení parametrů generace seznamů a tisku (např. zapnutí barevného tisku), podrobněji viz kap. 21.1. Nastavení počtu kopií. Zde zadaný počet kopií se nikdy nezapisuje do tiskového ovladače a tedy neovlivňuje tisk z jiných programů.

5.

V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte typ tiskárny a formát papíru (předpokládá se tisk na formát A4). Vzhled dialogového panelu závisí na použité verzi operačním systému Windows (podrobnosti viz manuál k operačnímu systému Windows). Informace o aktuálně nastaveném typu výstupního zařízení, na které se bude tisknout. Změna vlastností aktuálně nastaveného typu výstupního zařízení, na které se bude tisknout (změna typu, portu, velikosti papíru, orientace papíru, ...). Zde ponechejte vždy hodnotu 1 (požadovaný počet kopií již byl nastaven v předchozím kroku). Provedení tisku na aktuálně nastaveném typu výstupního zařízení. Násilné přerušení funkce bez provedení tisku.

15.8 Práce se soubory Sestavu charakteristik lze průběžně ukládat do datového souboru na pevný disk za účelem zachování dat pro pozdější editaci. Vzniklé soubory jsou zcela nezávislé na aktuálně editovaném projektu sítě. Veškeré informace jsou v jediném souboru, jehož jméno zadává uživatel, se standardní příponou *.SPC. Veškeré operace se soubory lze provádět pomocí funkcí z roletového menu Soubor, případně pomocí ikon z panelu nástrojů. 15.8.1 Uložení sestavy charakteristik do souboru Funkce Ulož a Ulož Jako... z roletového menu Soubor provádí uložení aktuálního stavu sestavy charakteristik do souboru na pevný disk. Funkce Ulož požaduje zadání jména souboru a adresáře (složky) ve kterém je soubor uložen pouze při prvním volání pokud ještě nebylo zadáno žádné jméno. Při druhém a dalším volání automaticky uloží změny v návrhu do datového souboru, jehož jméno bylo zadáno při prvním volání. Aktuální jméno editovaného souboru je zobrazeno v horní části dialogového panelu Vypínací charakteristiky. Funkce Ulož Jako... požaduje zadání jména souboru a adresáře (složky) ve kterém je soubor uložen vždy při každém volání této funkce. Tímto je možné např. aktuální návrh uložit do souboru jiného jména a tím provést kopii návrhu, která bude dále editována. Aktuální jméno editovaného souboru je zobrazeno v horní části dialogového panelu Vypínací charakteristiky. _______________________________________________________________________________________________________________________

124


_______________________________________________________________________________ Přechod o jednu úroveň výše ve stromu adresářů (složek). Vytvoření nového adresáře (složky). Nastavení způsobu zobrazení souborů v aktuálně otevřeném adresáři (složce) buď jako ikony, nebo jako seznam. Nastavení adresáře (složky) do které bude soubor uložen. Soubory stejného typu v aktuálním adresáři (složce). Jméno souboru, do kterého bude projekt uložen. Přípona .SPC se připojí automaticky. Nastavení struktury - formátu výstupního souboru.

Jméno editovaného souboru je zobrazeno v horní části dialog. panelu Vypínací charakteristiky: Jméno editovaného souboru

15.8.2 Načtení (otevření) souboru se sestavou charakteristik Funkce Otevři z roletového menu Soubor provádí načtení dříve vytvořeného datového souboru se sestavou charakteristik. Systém nejdříve provede nastavení výchozího stavu kontroluje, zda aktuálně otevřený návrh byl uložen. Pokud ne vypíše dotaz na jeho uložení (viz kap. 15.8.3). Pak je uživatel dotazován na adresář (složku) a jméno souboru: Nastavení adresáře (složky) ze má být soubor načten.

Přechod o jednu úroveň výše ve stromu adresářů (složek). Nastavení způsobu zobrazení souborů v aktuálně otevřeném adresáři (složce) buď jako ikony, nebo jako seznam. Soubory s existujícími projekty v aktuálním adresáři (složce). Klikněte na název souboru, který chcete otevřít. Jméno souboru, který chcete otevřít, příponu .SPC není nutné uvádět Nastavení struktury - formátu otevíraného souboru.

Načtený soubor je možné libovolně editovat prostředky modulu Vypínací charakteristiky programu PAVOUK. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

125

_______________________________________________________________________________ 15.8.3 Zahájení vyváření nové sestavy charakteristik Chcete-li zahájit editaci nové sestavy charakteristik = nastavit modul Vypínací charakteristiky do výchozího stavu, použijte příkaz Nový z roletového menu Soubor. Systém nejdříve kontroluje, zda aktuálně otevřený návrh byl uložen. Pokud ne vypíše: Automaticky volá funkci Ulož (viz kap. 20.1) k uložení aktuálního stavu návrhu na pevný disk. Pak pokračuje ve funkci Nový. Neuloží aktuální stav návrhu nikam a přímo pokračuje ve funkci Nový. Násilné přerušení funkce, nic se nestane a je možné pokračovat v editaci aktuálního projektu.

V závislosti na odpovědi provede nastavení výchozího stavu programu (stejná situace jako kdyby jste modul Vypínací charakteristiky ukončili - viz kap. 15.8.6 a znovu spustili - viz kap. 15). 15.8.4 Export sestavy charakteristik do formátu BMP Obrázek, zobrazující aktuální stav sestavy vypínacích charakteristik, je možné exportovat do souboru ve formátu BMP (bitmapa, rastrový obrázek). Obrázek v tomto univerzálním formátu je pak možné importovat např. do textového editoru Microsoft Word a podobně. 1. 2.

3. 4.

5.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15) a v grafu je vykreslena alespoň jedna křivka. Nastavte rozměry okna s grafem na vhodnou velikost tažením za jeho okraje. Obrázek v souboru BMP bude stejně velký jako velikost okna s grafem v okamžiku exportu. Vyberte položku Export z roletového menu Soubor. V následně otevřeném dialogovém panelu (podobném jako ve funkci Ulož, viz kap. 15.8.1) zvolte formát výstupního souboru „Rastrový obrázek (*.BMP)“ výběrem ze seznamu možných formátů. Zadejte jméno souboru a adresář (složku) do kterého bude exportovaný obrázek uložen.

Jméno souboru, do kterého bude obrázek uložen. Jako předvolená hodnota je nabízeno jméno souboru se sestavou charakteristik. Formát výstupního souboru. Pro export do formátu BMP zvolte položku „Rastrový obrázek (*.BMP)“

6.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Uložit. Dojde k exportu obrázku se sestavou charakteristik do datového souboru.

_______________________________________________________________________________________________________________________

126


_______________________________________________________________________________ 15.8.5 Export sestavy charakteristik do formátu DXF Program umožňuje export grafiky do formátu DXF (obecný výměnný formát pro CAD systémy). Tím je umožněn následný import grafu do CAD systémů podporujících formát DXF (např. AutoCAD). Podporováno rozložení grafiky do hladin, barvy a typy čar. Připojeny základní informace o projektu. Alternativně zůstává zachována možnost exportu do formátu BMP (rastrový formát) - viz. kap. 15.8.4. 1. 2. 3.

4. 5.

Předpokládáme, že modul vypínací charakteristiky byl již aktivován (viz kap. 15) a v grafu je vykreslena alespoň jedna křivka. Vyberte položku Export z roletového menu Soubor. V následně otevřeném dialogovém panelu (podobném jako ve funkci Ulož, viz kap. 15.8.1) zvolte formát výstupního souboru „DXF soubor (*.DXF)“ výběrem ze seznamu možných formátů. Formát DXF je standardně nabídnut jako předvolba. Zadejte jméno souboru a adresář (složku) do kterého bude exportovaný obrázek uložen. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Uložit. Dojde k exportu grafu do datového souboru. Pokud export proběhl úspěšně, zobrazí se závěrečná hláška:

Poznámka:  Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Systém, lze nastavit kompatibilitu DXF souboru s různými verzemi AutoCADu (viz kap. 21.1). Nastavení ve vhodné změnit v případě obtíží s načtením vytvořeného DXF souboru.  V programu PAVOUK lze používat plnou paletu barev v systému RGB. Při exportu do DXF formátu jsou barvy konvertovány do systému ACI. Po načtení DXF souboru do cílového programu nemusí barvy přesně odpovídat nastavení v programu PAVOUK.

15.8.6 Ukončení práce s modulem vypínací charakteristiky Chcete-li ukončit práci s modulem Vypínací charakteristiky, použijte příkaz Konec z roletového menu Soubor, případně uzavřete hlavní okno modulu kliknutím na křížek v pravém horním rohu. Systém nejdříve kontroluje, zda aktuálně otevřený návrh byl uložen. Pokud ne vypíše dotaz na jeho uložení (viz kap. 15.8.3). Pak provede ukončení modulem Vypínací charakteristiky a vrátíte se do prostředí programu PAVOUK.


127

_______________________________________________________________________________

16. Databáze prvků _______________________________________________ Součástí programu je databáze standardních prvků (generátorů, transformátorů, jističů, pojistek, vypínačů, vedení, motorů, atd.). Při vytváření schématu zapojení (topologie) je možné přebírat parametry prvků z těchto databází. Všechny databáze jsou budovány jako otevřené s možností uživatelských úprav a doplnění. Ovladač databáze je možné aktivovat dvojím způsobem: Z dialogového panelu, kde se nastavují parametry prvku: 1. V dialogovém panelu, ve kterém nastavujete parametry prvku při jeho vkládání nebo editaci, klikněte na tlačítko Databáze. Automaticky se aktivuje ovladač databáze odpovídající danému typu prvku. Ze samostatné funkce: 1. Vyberte položku Databáze z roletového menu Nástroje, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. Tato volba je přístupná i v případě, že není aktivován žádný projekt sítě. 2. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte databázi k editaci a klikněte na tlačítko OK (databáze jsou odlišné podle typu prvku):

16.1 Obsluha databáze - výběr prvku Prvky jsou rozděleny do logických skupin a podskupin podle funkce a vlastností a jsou uspořádány do databáze se stromovou strukturou. Databáze jsou vytvořeny na základě dostupných podkladů (ČSN, údaje výrobců) a nemusí pokrývat potřeby všech uživatelů. Pro tyto případy je nabízena možnost uživatelských úprav databází (viz kap. 16.2). Princip hledání přístroje v databázi si objasníme na příkladu. Potřebujeme vyhledat přístroj: Jistič modulární, řada PL, charakteristika B, 16 A, 3-pólový, vypínací schopnost 6 kA. 1. 2.

Předpokládáme, že je aktivován projekt sítě (viz kap. 10.1). Do tohoto projektu požadujeme vložit prvek Jistič s danými parametry. Klikněte na ikonu Jistič v nástrojovém panelu. Klikněte polohu značky jističe ve schématu zapojení sítě (podrobněji viz kap. 11.9). V následně otevřeném dialogovém panelu je požadováno zadání parametrů jističe. Klikněte na tlačítko Databáze. Tím aktivujete ovladač databáze jističů.

_______________________________________________________________________________________________________________________

128


_______________________________________________________________________________ 3.

Ve stromové struktuře databáze nalezneme požadovaný typ přístroje. Pohyb ve stromu je stejný jako ve stromu adresářů v Průzkumníku Windows (Windows Explorer):  Položka začínající znaménkem + je svinuta (nacházejí se za ní další větve, které nejsou zobrazeny). Dvojím kliknutím na položku (nebo kliknutím na znaménko +) se tato rozvine (zobrazí se větve za ní).  Položka začínající znaménkem - je rozvinuta (jsou zobrazeny všechny větve nacházející se za ní). Dvojím kliknutím na rozvinutou položku (nebo kliknutím na znaménko -) se tato svine.  Jedním kliknutím na libovolnou větev se zobrazí podrobnější údaje k větvi v položkách vpravo od stromu. Nyní požaduje najít náš přístroj - jistič (char. B, 16 A, 3-pólový, vyp. schopnost 6 kA):  2x klikněte na větev „Jističe modulární, řada PL“ - dojde k rozvinutí stromu za větví.  2x klikněte na větev „Jističe, vypínací schopnost 6kA, řada PL6“  2x klikněte na větev „Charakteristika B“  1x klikněte na větev „3-pólové“ - nyní se již nacházíme na koncové větvi stromu objeví se nabídka možných přístrojů.  Z tabulky vpravo vyberte vhodný typ (16 A) - pomocí horizontálních a vertikálních posuvníků lze zobrazit skryté části tabulky.  Klikněte pavým tlačítkem myši na datovou tabulku. Z plovoucího kontextového menu vyberte položku Vysvětlení zkratek - zobrazí se dialogový panel s vysvětlením významu zkratek proměnných v záhlaví datové tabulky.  Tažením za okraje a dělící příčku lze měnit velikosti dialogového panelu a jeho oken.

Výběr typu prvku ze stromu možností. Ovládání stromu: 2x kliknout na větev = rozvinutí/svinutí 1x kliknout na větev = vybrat větev

Datová tabulka konkrétních typů prvků v dané větvi.

Vybraný prvek, akce ostatních tlačítek se vztahují k tomuto prvku. 2x kliknou na vybraný řádek = Vložit. Posuvník k zobrazení skrytých částí datové tabulky. Uživatelské úpravy stromu databáze, viz kap 16.2. Uživatelské úpravy datové tabulky, viz kap 16.2.

Tažením za dělící příčku lze měnit velikost oken. Tažením za okraje lze měnit velikost dialogového panelu.

Ukončení práce s databází bez vložení prvku do projektu sítě. Vložení vybraného prvku do projektu sítě. Kliknutí pravým tlačítkem na strom databáze, nebo na datovou tabulku vyvolá kontextové menu; v něm je položka Vysvětlení zkratek vysvětlení významu zkratek proměnných v záhlaví datové tabulky.


129

_______________________________________________________________________________ 4.

Klikněte na 2x na vybraný řádek - tím vložíte přístroj z databáze do projektu sítě (všechny položky v dialogovém panelu se nastaví podle vlastností vybraného přístroje). Alternativně lze pro vložení přístroje použít tlačítko Vložit, nebo položku Vložit z kontextového menu vyvolaného kliknutím pravým tlačítkem v datové tabulce.

16.2 Uživatelské úpravy databáze Všechny databáze jsou budovány jako otevřené s možností uživatelských úprav a doplnění. Editovat lze jak strom databáze, tak položky v datové tabulce. Část databáze standardně dodávanou s programem (tzv. kmenová databáze) nelze editovat. Je však možné je překopírovat do uživatelské části databáze (větev „Vlastní“) a zde provést libovolnou modifikaci. Za správnost uživatelsky dodaných dat a výpočtů na nich založených odpovídá uživatel. Databáze jsou nezávislé na aktuálně otevřeném projektu sítě a úpravy v databázi zůstanou zachovány i po ukončení programu. Před zahájením naplňování databáze je dobré si pečlivě rozmyslet její strukturu. Platí zásady:  Prvky stejného druhu a stejných vlastností dávat do jedné větve.  V rámci jedné větve nemíchat prvky různých typů (např. jističe a chrániče).  Při definici stromu databáze je vhodné se inspirovat stromem kmenové databáze.  Strom databáze může mít max. 10 úrovní.  Uživatelská databáze neobsahuje žádnou grafiku, nelze připojit náčrtek, schéma a pod. 1. 2.

Vyberte položku Databáze z roletového menu Nástroje, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte databázi k editaci a klikněte na tlačítko OK. Následující popis je vztahován na databázi jističů. Platí však i pro ostatní databáze.

3a. Založení nové větve ve stromu databáze: Např.: větev stromu „Vlastní“ potřebujeme doplnit tak, aby strom měl konfiguraci dle obrázku.

Vlastní Mot.spouštěče Jističe, řada A

a) Nejdříve vložíme větev „Jističe, řada S“, která Jističe, řada S Nové je na stejné úrovni jako větev „Jističe, řada A“. Jmenovitý proud do 64 A větve Rozviňte strom dvojím kliknutím na větev Jmenovitý proud do 120 A „Vlastní“. Vyberte větev „Jističe, řada A“ (1x kliknout) - nově vkládané větve se vkládají vždy Vlastní - příklad 1 za aktuálně vybranou větev. b) Ve skupině Editace Stromu klikněte na tlačítko Přidat. V následně otevřeném dialogovém panelu zapište název větve (tedy „Jističe, řada S“) a nastavte úroveň nově vkládané větve na Stejná (= stejná úroveň jako aktuálně vybraná větev): Jméno (popis) nově vkládané větve, libovolný text max. 50 znaků. Úroveň nově vkládané větve vzhledem k aktuálně vybrané větvi.

Ukončete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Dojde k vložení nové větve. _______________________________________________________________________________________________________________________

130


_______________________________________________________________________________ c) Nyní doplníme podvětve „Jmenovitý proud ...“, které jsou na úrovni o jednu nižší. Vyberte nově vloženou větev „Jističe, řada S“ (1x kliknout). d) Ve skupině Editace Stromu klikněte na tlačítko Přidat. V následně otevřeném dialogovém panelu zapište název větve (tedy „Jmenovitý proud do 64 A“) a nastavte úroveň nově vkládané větve na O jednu nižší (= další úroveň za aktuálně vybranou větví). Ukončete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Dojde k vložení nové větve. e) Vyberte nově vloženou větev „Jmenovitý proud do 64 A“ (1x kliknout). f) Ve skupině Editace Stromu klikněte na tlačítko Přidat. V následně otevřeném dialogovém panelu zapište název větve (tedy „Jmenovitý proud do 120 A“) a nastavte úroveň nově vkládané větve na Stejná (= stejná úroveň jako aktuálně vybraná větev). Ukončete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Dojde k vložení nové větve.

Kmenová databáze, strom ani datové položky nelze editovat. Vlastní databáze, lze připojit další větve, na každou větev pak vložit datové položky.

Setřídění tabulky dat podle různých kritérií (popis, typové označení, ..) Zkopírování aktuálně vybraného řádku z tabulky dat do schránky. Vložení řádku dat ze schránky do tabulky dat za vybraný řádek. Vyjmutí vybrané řádku dat z databáze. Editace vybraného řádku dat (změna údajů). Vložení nového řádku dat do databáze na vybranou větev. Vložení nové větve do stromu databáze. Nová větev bude vložena za vybranou větev a může mít stejnou nebo nižší úroveň. Změna popisu vybrané větve databáze. Vyjmutí vybrané větve z databáze; vyjmutím větve se zničí i všechna data ve větvi obsažená.


131

_______________________________________________________________________________ 3b. Změna názvu větve ve stromu databáze: Potřebujeme změnit název větve „Vlastní“ na „Spínací přístroje“: a) Ve stromu databáze vyberte větev, jejíž název chcete změnit. b) Ve skupině Editace Stromu klikněte na tlačítko Opravit. V následně otevřeném dialogovém panelu zapište nový název větve. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Název větve se změní. Poznámka: úroveň větve nelze měnit, je nutné ji vyjmout a založit znovu na nové úrovni. 3c. Vyjmutí větve ve stromu databáze: Např.: potřebujeme vyjmout větev „Vlastní - příklad 1“ včetně všech podvětví a včetně všech dat na větvi a podvětvích obsažených. a) Ve stromu databáze vyberte větev, kterou chcete vyjmout. b) Ve skupině Editace Stromu klikněte na tlačítko Vyjmout. Vzhledem k nevratnosti prováděné operace se systém dotazuje:

Pokud odpovíte kliknutím na Ano, vybraná větev bude vyjmuta včetně všech podvětví a včetně všech dat na větvi a podvětvích obsažených. Účinek této operace nelze žádným způsobem vrátit zpět. 4a. Vložení nového prvku do databáze na danou větev: Např. potřebujeme do větve „Jističe, řada S“ - „Jmenovitý proud max. 63 A“ přidat přístroj: Jistič řady S, 3+N pólový, In=40 A, typové označení S40/3+N. a) Ve stromu databáze vyberte větev, do které chcete požadovaný přístroj vložit. Pokud větev neexistuje, je nutné ji založit postupem dle bodu 3a. Je výhodné, aby větev byla koncovou větví stromu, ale není to podmínkou. b) Ve skupině Editace datové tabulky klikněte na tlačítko Přidat. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte všechny potřebné údaje definující prvek Počet parametrů se liší podle typu prvku (viz kap. 16.3); nutno dbát především na jednotky ve kterých jsou jednotlivé údaje zadávány (V, A, kA, ...). U vlastností, které jsou v databázi kódovány, nutno vybrat některou z nabízených možností. Jiné možnosti nelze z prostředí programu přidat.

c) Uzavřete dialog. panel kliknutím na OK. Nový přístroj se připojí na konec datové tabulky. _______________________________________________________________________________________________________________________

132


_______________________________________________________________________________ 4b. Vložení nového přístroje do databáze na danou větev kopií existujícího přístroje: Např. potřebujeme do větve „Jističe, řada S“ - „Jmenovitý proud do 64 A“ přidat další přístroj: Vypínač řady S, 3+N pólový, In=63 A, typové označení S63/3+N. Je vidět, že všechny parametry přístroje jsou shodné s přístrojem vloženým v bodě 4a, liší se pouze jmenovitý proud. Tímto způsobem lze rovněž kopírovat položky z kmenové databáze do větve „Vlastní“ a) Ve stromu databáze vyberte větev, do které chcete nový přístroj vložit (v našem příkladě „Jističe, řada S“ - „Jmenovitý proud max. 63 A“). V datové tabulce se zobrazí seznam již nadefinovaných přístrojů. b) Vyberte přístroj v datové tabulce, který chcete zkopírovat. c) Ve skupině Editace datové tabulky klikněte na tlačítko Kopie. Vybraný řádek se zkopíruje do schránky. d) Vyberte přístroj v datové tabulce za který chcete kopii řádku vložit. e) Ve skupině Editace datové tabulky klikněte na tlačítko Vložit. Řádek ze schránky se vloží do datové tabulky za aktuálně kliknutý řádek. f) Proveďte modifikaci údajů ve vloženém řádku - viz postup dle bodu 4c. 4c. Oprava dat již existujícího přístroje v databázi: Např. potřebujeme modifikovat kopii vytvořenou postupem v bodě 4b: a) Ve stromu databáze vyberte větev, ve které se nachází přístroj který chcete modifikovat. b) Vyberte přístroj v datové tabulce, který chcete modifikovat. c) Ve skupině Editace datové tabulky klikněte na tlačítko Opravit. Objeví se stejný dialogový panel jako při definici nového přístroje (viz postup dle bodu 4a), přičemž v jednotlivých položkách jsou předvyplněné aktuální údaje o měněném přístroji. Položky je možné libovolně editovat. Proveďte modifikaci údajů. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Údaje se zapíší do databáze. POZOR: dojde ke změně údajů v databázi, ale nezmění se údaje v již vložených kusech přístroje v projektu sítě ! 4d. Vyjmutí přístroje z databáze: a) Ve stromu databáze vyberte větev, ve které se nachází přístroj který chcete vyjmout. b) Vyberte přístroj v datové tabulce, který chcete vyjmout. c) Ve skupině Editace datové tabulky klikněte na tlačítko Vyjmout. Systém se dotazuje, zda si opravdu přejete vyjmout vybraný přístroj z databáze. Pokud potvrdíte vyjmutí, dojde k vymazání přístroje z databáze (POZOR, ale nikoliv z projektu sítě !!). 4e. Třídění aktuálně zobrazené databázové tabulky. Třídění obsahu databáze probíhá abecedně podle různých kritérií. Je používán vnitřní algoritmus Windows, který rozlišuje malá a velká písmena, ve nižších verzích řadí znaky s českou diakritikou až na konec abecedy. a) Ve stromu databáze vyberte větev, obsahující datovou tabulku, kterou chcete setřídit (aby funkce měla smysl, musí tabulka obsahovat alespoň dva přístroje). b) Ve skupině Editace datové tabulky klikněte na tlačítko Třídit. Systém se dotazuje, podle jakého kritéria má být tabulka setříděna. c) Vyberte požadované kritérium a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Dojde k setřídění tabulky. Setřídění zůstává trvale zachováno. Poznámka: setřídění rozsáhlých tabulek může na pomalejších počítačích trvat delší dobu. 5.

Ukončete práci s databází cizích přístrojů kliknutím na tlačítko Konec.


133

_______________________________________________________________________________ Poznámka: Datové soubory uživatelské databáze cizích přístrojů se nacházejí v adresáři \DATA\. Doporučuje se tento adresář zálohovat, aby nedošlo ke ztrátě definic při poruše systému. Zálohování celé instalace systému PAVOUK viz kap. 8.3. 16.3 Struktura datových tabulek pro jednotlivé typy prvků Pro jednotlivé typy prvků je nutno zadávat následující údaje: Generátory

Transformátory

_______________________________________________________________________________________________________________________

134


_______________________________________________________________________________ Kabely

 U vlastností, které jsou v databázi kódovány, nutno vybrat některou z nabízených možností. Jiné možnosti nelze z prostředí programu přidat. Přípojnicové systémy


135

_______________________________________________________________________________ Jističe

 U vlastností, které jsou v databázi kódovány, nutno vybrat některou z nabízených možností. Jiné možnosti nelze z prostředí programu přidat.  Kód seznamu Ics/Icu pro různá napětí: odkaz na číslo tabulky vypínacích schopností pro různá napětí v souboru Ic.DAT. Není-li uvedeno, pak zadané hodnoty Icu, Ics platí pro všechny napěťové hladiny až do Un.  Jméno souboru s tabulkou selektivity: soubor musí existovat, nebo je nutné ho vtvořit prostředky Windows (textový soubor). Pokud není uvedeno, nelze určit selektivitu kaskády jistič/pojistka. Může obsahovat též kód pro posouzení kaskády jistič/jistič uvozený středníkem.  Jméno souboru s vypínací charakteristikou: soubor musí existovat, nebo je nutné ho vtvořit prostředky Windows (textový soubor, v jednom sloupci čas, v druhém proud, sloupce mají pevnou šířku).

_______________________________________________________________________________________________________________________

136


_______________________________________________________________________________ Pojistky

 Jméno souboru s vypínací charakteristikou: soubor musí existovat, nebo je nutné ho vtvořit prostředky Windows (textový soubor, v jednom sloupci čas, v druhém proud, sloupce mají pevnou šířku).  Jméno souboru s omezovací charakteristikou: soubor musí existovat, nebo je nutné ho vtvořit prostředky Windows (textový soubor, v jednom sloupci předpokládaný zkratový proud Ik, v druhém omezený zkratový proud Io, sloupce mají pevnou šířku). Pokud není uvedeno, nelze vypočítat omezený zkratový proud. Motory

Kompenzační kondenzátory


137

_______________________________________________________________________________

17. Informace o projektu, popisové pole _______________________________________________ Pomocí funkce Informace o projektu je možné nastavit základní informace o zpracovávaném projektu, které se pak budou zobrazovat v popisovém poli připojeném k výkresu schématu zapojení sítě a k tištěným seznamům. Postup: 1. Z roletového menu Soubor vyberte položku Informace o projektu. 2. V následně otevřeném dialogovém panelu postupně zadejte údaje do položek: Identifikace projektu. Identifikační číslo projektu. Datum vyhotovení návrhu. Jméno autora návrhu. Poznámka k návrhu, lze uvést libovolný text.

3. Stiskněte tlačítko OK. Zadané údaje se zapíší do systému. Při tisku schématu zapojení sítě (viz kap. 18), seznamů (viz kap. 18) a vypínacích charakteristik (viz kap. 15.7) na tiskárnu se na spodní okraj každého listu tiskne popisové pole vyplněné zde zadanými údaji. Při exportu seznamů do datového souboru (viz kap. 19) se uvedené údaje objevují v záhlaví souboru. Poznámky:  Modifikaci zadaných údajů můžete provést opětovným voláním funkce Informace o projektu.  Funkce je automaticky volána před prvním uložením projektu do souboru na disk, t.j. před prvním voláním funkce Ulož (kap. 20.1) a před každým voláním funkce Ulož jako (kap. 20.1). Ukázka popisového pole tištěného v pravém dolním rohu výkresu se schématem zapojení sítě: Identifikace druhu sítě a napěťové soustavy (viz kap. 11.1)

Zobrazováno jméno firmy, které byla přidělena licence na používání programu. Modifikace textu je možná pomocí Nastavení programu (viz kap. 21.6).

_______________________________________________________________________________________________________________________

138


_______________________________________________________________________________

18. Tisk výsledků na tiskárně _______________________________________________ Program umožňuje tisknout jednak schéma zapojení (topologii) včetně výsledků naposledy provedeného výpočtu a jednak seznamy prvků sítě. Obecné nastavení tiskových výstupů je dáno funkcí Nastavení programu (viz kap. 21.1). 18.1 Náhled před tiskem 1. 2.

Vyberte položku Náhled před tiskem z roletového menu Soubor, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte, jaký tiskový výstup (seznam prvků, obrázek) požadujete zobrazit v náhledu a klikněte na tlačítko OK. Vybraný seznam bude zobrazen v samostatném okně. Bude zobrazen seznam všech prvků v projektu sítě s uvedením jejich hlavních parametrů (projekční označení, typové označení a hlavní elektrické parametry definující prvek).

Bude zobrazena tabulka kabelů v projektu sítě s jejich parametry (odkud, kam, délka, uložení, specifikace). Bude zobrazen seznam všech prvků v projektu sítě s výsledky naposledy provedeného výpočtu. Náhled na schéma zapojení sítě nemá smysl, protože je zobrazeno v okně projektu. Nastavení parametrů generace seznamů a tisku, podrobněji viz kap. 21.1. Informace o naposledy provedeném výpočtu, jehož výsledky jsou zobrazeny ve schématu zapojení sítě. Nastavení počtu kopií pro tisk. Zde zadaný počet kopií se nikdy nezapisuje do tiskového ovladače a tedy neovlivňuje tisk z jiných programů. Identifikace naposledy provedeného výpočtu.

Výsledky výpočtu, nebo hlavní elektrické parametry prvku; vysvětlení významu proměnných viz kap. 14.6.

Uzavření okna; též stisk Esc.

Tažením za okraje lze měnit velikost okna.

Tažením za dělící příčky lze měnit šířku sloupců.

Vyznačení chybových prvků , které nevyhověly některé z kontrol; podrobněji viz kap. věnující se příslušnému výpočtu (viz kap. 14.3, 14.4).


139

_______________________________________________________________________________ Seznam všech prvků v projektu sítě s uvedením jejich hlavních parametrů.

Hlavní elektrické parametry definující prvek

Pro jističe s nastavitelnou spouští je zobrazeno aktuální nastavení jednotlivých parametrů. Tabulka kabelů v projektu sítě s jejich hlavními parametry.

Typové označení kabelu,číslo před závorkou je počet paralelních větví (pokud je větší než 1). Projekční označení prvku připojeného na konec kabelu.

Počet paralelních větví + počet dalších obvodů v seskupení (pokud je celkový počet větší než jedna.). Kód způsobu uložení kabelu dle normy ČSN 33 2000-5-523.

Projekční označení prvku připojeného na začátek kabelu. Projekční označení kabelu.

3.

Uzavřete okno se seznamem kliknutím na křížek v pravém horním rohu okna, nebo stiskem klávesy Esc.

Poznámka:  Seznam prvků může být setříděn buď podle typu prvku (viz obrázky výše) nebo podle jednotlivých větví (tak, že za sebou budou následovat prvky v každé větvi; např.: větev-1: sběrnice-jistič-kabel-zátěž, větev-2: sběrnice-jistič-kabel-sběrnice, ...) - viz funkce Nastavení programu, kap. 21.1. _______________________________________________________________________________________________________________________

140


_______________________________________________________________________________ 18.2 Tisk seznamů na tiskárně 1. 2.

3.

Vyberte položku Tisk z roletového menu Soubor, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte, jaký seznam požadujete tisknout (podobně jako při náhledu před tiskem - viz kap. 18.1, první dvě volby shora); nastavte požadovaný počet kopií a klikněte na OK. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte typ tiskárny a formát papíru - předpokládá formát A4. Vzhled dialogového panelu závisí na použité verzi operačním systému Windows (podrobnosti viz manuál k operačnímu systému Windows). Informace o aktuálně nastaveném typu výstupního zařízení, na které se bude tisknout.

Změna vlastností aktuálně nastaveného typu výstupního zařízení, na které se bude tisknout (změna typu, portu, velikosti papíru, orientace papíru, ...). Zde ponechejte vždy hodnotu 1 (požadovaný počet kopií již byl nastaven v předchozím kroku). Provedení tisku na aktuálně nastaveném typu výstupního zařízení. Násilné přerušení funkce bez provedení tisku.

Poznámky:  Seznamy se tisknou vždy černo-bíle.  Pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.1) je možné:  modifikovat délku stránky (počet řádků na stránce), velikost levého okraje stránky a výšku písma pro tisk seznamů,  modifikovat setřídění prvků v seznamech.  Na spodní straně každého listu je zobrazováno popisové pole (rohové razítko). Údaje do tohoto popisového pole musí být zadány před zahájením tisku funkcí Informace o projektu (viz kap. 17).

18.3 Tisk schématu zapojení 1. 2.

3.

Vyberte položku Tisk z roletového menu Soubor, nebo klikněte na příslušnou ikonu v nástrojovém panelu. V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte jaký tiskový výstup požadujete tisknout - vyberte položku Schéma zapojení sítě s výsledky výpočtu (viz též kap. 18.1, třetí volba shora) a klikněte na OK. Nastavte formát papíru na který se bude tisknout a specifikujte, jakým způsobem bude schéma zapojení na tento formát vytištěno. Nastavte požadovaný počet kopií. Způsob nastavení je obdobný jako u standardních CAD systémů:


141

_______________________________________________________________________________ Aktuálně připojené výstupní zařízení (tiskárna, plotr) rozměr papíru na který se bude tisknout (fyzicky přítomný ve výstupním zařízení). Změna vlastností aktuálně nastaveného typu výstupního zařízení, na které se bude tisknout (změna typu, velikosti papíru, orientace papíru, a pod.). Vzhled dialogového panelu závisí na použité verzi operačním systému Windows a na druhu ovladače. Upozornění: zde provádíte modifikaci ovladače výstupního zařízení. Provedená nastavení zůstávají zachována i po ukončení programu a mohou ovlivnit tisk z jiných programů. Specifikace oblasti pro tisk, tedy jaká část schématu zapojení bude tištěna na zvolený papír a jak bude upraveno měřítko. Podrobněji viz text dále. Nastavení počtu kopií pro tisk. Zde zadaný počet kopií se nikdy nezapisuje do tiskového ovladače a tedy neovlivňuje tisk z jiných programů.

Náhled před tiskem - ukázka tiskového výstupu zvolené oblasti.

 Celá kreslící plocha na zvolený formát - provede automaticky zmenšení/zvětšení tak, aby kreslící plocha (plocha vyplněná sítí teček - rastrem) byla celá vykreslena na papíře zvoleného formátu; ukázka tiskového výstupu bude zobrazena po kliknutí na Náhled: Kreslící plocha A4 tištěná na papír formátu A4

Papír fyzicky vložený do výstupního zařízení.

Kreslící plocha A3 tištěná na papír formátu A4 na výšku (provede se potřebné zmenšení)

Čárkovaná čára - hranice využitelné kreslící plochy na papíře (žádná tiskárna ani plotr nedokáže tisknout až do kraje papíru.

 Automaticky rozdělit kreslící plochu na zvolený formát - provede rozdělení kreslící plochy na několik částí odpovídajících velikosti papíru vloženého do tiskárny. Následně je možné určit číslo stránky, které se bude tisknout (po kliknutí na tlačítko Náhled bude zobrazena první stránka z výběru). Funkce je vhodná pro případy, kdy na kreslící ploše formátu např. A2 je zakresleno rozsáhlé schéma, ale připojená tiskárna dovoluje pouze tisk na formát např. A4. _______________________________________________________________________________________________________________________

142


_______________________________________________________________________________

Kreslící plocha formátu A2.

Rozdělení kreslící plochy na jednotlivé papíry, zde formátu A4. Začátek je v levém horním rohu.

Do tiskárny fyzicky vložen papír A4 na výšku. Kreslící plocha bude rozdělována na tento formát.

Číslo stránky.

Nevyhovuje-li rozdělení plochy na stránky, je nutné specifikovat oblast pro tisk pomocí okna (viz dále).

Specifikace, které stránky budou vytištěny. Náhled zobrazí tuto první stránku (zde str. 1 z 6).

 Displej - oblast pro tisk je dána aktuálním zobrazením (nastaveným pomocí funkce Zoom viz kap. 13). Je-li zapnut přepínač Maximálně do plochy, pak je měřítko upraveno tak, aby specifikovaná oblast vyplnila dostupný papír; v opačném případě je tisk 1:1. Aktuální zobrazení nastavené pomocí funkcí Zoom (viz kap. 13). Vše co je zobrazeno v okně s projektem (= na displeji) bude tištěno. Měřítko záleží na nastavení přepínače Maximálně do plochy.

Zde okno s projektem sítě zmenšeno.


143

_______________________________________________________________________________ Do tiskárny vložen papír A4 na výšku, přepínač „Maximálně do plochy“ vypnut.

Do tiskárny vložen papír A4 na výšku, přepínač „Maximálně do plochy“ zapnut.

 Okno - po kliknutí na tlačítko Okno je možné specifikovat oblast pro tisk (podobně jako ve funkci Zoom okno, viz kap. 13.4). Je-li zapnut přepínač Maximálně do plochy, pak je měřítko upraveno tak, aby specifikovaná oblast vyplnila dostupný papír; v opačném případě je tisk 1:1. Tip: pomocí funkce Nastavení programu lze modifikovat ovládání výběrového okna (buď jako v AutoCADu klik-klik - výchozí nastavení, nebo jako ve Windows klik-držet). Aktuální zobrazení nastavené pomocí funkcí Zoom Vše (viz kap. 13.6). Okno s projektem sítě zmenšeno. První kliknutý roh výběrového okna určující oblast pro tisk. Druhý kliknutý roh. Přepínač „Maximálně do plochy“ vypnut.

Přepínač „Maximálně do plochy“ zapnut.

_______________________________________________________________________________________________________________________

144


_______________________________________________________________________________ 4. 5.

Klikněte na tlačítko Náhled a ujistěte se zda tiskový výstup odpovídá Vašim požadavkům. Uzavřete okno s náhledem kliknutím na tlačítko OK. Uzavřete dialogový panel pro tisk schématu zapojení kliknutím na OK. Provede se vykreslení schématu na zvolený formát tak, jak bylo ukázáno v okně s náhledem.

Poznámky:  Pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.1) je možné:  Nastavit černobílý, nebo barevný tisk.  Nastavit barvy jednotlivých součástí schématu zapojení, nastavit výšku textů.  Údaje do popisového pole (razítka) musí být zadány před zahájením tisku funkcí Informace o projektu (viz kap. 17).  Při tisku malého výřezu, specifikovaného pomocí okna, při zapnutém přepínači Maximálně do plochy, může na některých ovladačích dojít k selhání tisku, což se projeví „tiskem“ velkého množství prázdných papírů. V případě, že počet stránek v tiskovém zásobníku přesahuje obvyklou mez, je zobrazováno chybové hlášení s možností stornování tisku:

Stornování tisku. Pokračování tiskové úlohy, pravděpodobně se „vytiskne“ 84 prázdných stran.

Přesto je někdy nutné stornovat tisk „ručně“ vyprázdněním tiskového zásobníků a restartováním tiskárny. 18.4 Nastavení vzhledu stránky Tato funkce umožňuje nastavovat rozměr papíru na který bude kresleno schéma zapojení sítě. Toto nastavení určuje rozměr kreslící plochy pro schéma zapojení sítě v okně s projektem. 1. 2.

Vyberte položku Vzhled stránky z roletového menu Soubor. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte vhodný rozměr kreslící plochy: Standardní formáty papíru = doporučené rozměry kreslící plochy.

Možnost uživatelské modifikace rozměrů kreslící plochy; možno zadat libovolný rozměr. Věnujte prosím pozornost uvedeným informacím.


145

_______________________________________________________________________________ 3.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Rozměry kreslící plochy se změní. Polohu již vložených prvků je nutné následně upravit funkcí Posunout (viz kap. 12.2).

Kreslící plocha formátu A4

Kreslící plocha formátu A3 (po změně nastavení vzhledu stránky).

_______________________________________________________________________________________________________________________

146


_______________________________________________________________________________

19. Export dat _______________________________________________ Funkce Export umožňuje exportovat seznamy prvků do datového souboru ve formátu vhodném pro textové editory, nebo tabulkové procesory. Export grafiky je prováděn do formátu DXF (univerzální formát pro CAD systémy), nebo BMP (bitmapa). Export datových tabulek je možný ve formátu TXT (univerzální formát pro textové procesory), TAB (univerzální formát pro tabulkové procesory), nebo XLS (pro Excel).

19.1 Export seznamu prvků 1. 2.

3.

Vyberte položku Export z roletového menu Soubor (klávesová zkratka Ctrl+E). V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte, jaký seznam požadujete exportovat (podobně jako při náhledu před tiskem - viz kap. 18.1, první dvě volby shora) a klikněte na tlačítko OK. V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte formát výstupního souboru: Typ souboru vhodný pro tabulkové procesory. Jednotlivé sloupce rozpisky jsou odděleny tabelátory. Soubor má standardní příponu TAB. Typ souboru vhodný pro textové procesory, např. T602, Poznámkový blok - NotePad, případně Word a pod. Jednotlivé sloupce rozpisky jsou odděleny mezerami. Soubor má standardní příponu TXT. Přímý export pro tabulkový procesor Microsoft Excel; program Microsoft Excel musí být instalován na počítači.

4.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Požaduje-li export do formátu XLS, při kterém je využíván program Excel, zobrazí se informační text: Máte-li program Excel instalován na počítači, klikněte na tlačítko Ano. Pokud je Excel aktuálně spuštěn, pak ho nejdříve ukončete a po té klikněte na tlačítko Ano. Není-li program Excel dosud na instalován, klikněte na tlačítko Ne.

V následně otevřeném dialogovém panelu (podobném jako ve funkci Ulož, viz kap. 20.1) zadejte jméno souboru a adresář (složku) do kterého bude exportovaný soubor uložen. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

147

_______________________________________________________________________________ Přechod o jednu úroveň výše ve stromu adresářů (složek). Vytvoření nového adresáře (složky). Nastavení způsobu zobrazení souborů v aktuálně otevřeném adresáři (složce) - buď jako ikony, nebo jako seznam. Nastavení adresáře (složky) do které bude soubor uložen. Soubory stejného typu v aktuálním adresáři (složce). Jméno souboru, do kterého bude seznam exportován. Jako předvolená hodnota je nabízeno jméno souboru s projektem. Kódování a přípona výstupního souboru.

5.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Uložit. Dojde k exportu seznamu do souboru. Pokud export proběhl úspěšně, zobrazí se závěrečná hláška: Jméno souboru včetně cesty do kterého byl seznam vyexportován.

Poznámky:  Pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.1) je možné modifikovat setřídění prvků v seznamech.  Součástí exportovaného souboru jsou informace o projektu. Tyto údaje musí být zadány před zahájením exportu funkcí Informace o projektu (viz kap. 17).

19.2 Export schématu zapojení sítě do formátu BMP 1.

2. 3. 4.

5.

Nastavte rozměry okna s projektem na vhodnou velikost tažením za jeho okraje. Nastavte vhodný zoom (viz kap. 13). Obrázek v souboru BMP bude tak velký jako velikost okna s projektem v okamžiku exportu a bude obsahovat pouze grafiku viditelnou v tomto okně. Vyberte položku Export z roletového menu Soubor (klávesová zkratka Ctrl+E). V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte, že požadujete export schématu zapojení sítě (podobně jako při náhledu před tiskem - viz kap. 18.1) a klikněte na OK. V následně otevřeném dialogovém panelu (podobném jako ve funkci Ulož, viz kap. 20.1) zvolte formát výstupního souboru „Rastrový obrázek (*.BMP)“ výběrem ze seznamu možných formátů. Zadejte jméno souboru a adresář (složku) do kterého bude exportovaný obrázek uložen.

_______________________________________________________________________________________________________________________

148


_______________________________________________________________________________ Přechod o jednu úroveň výše ve stromu adresářů (složek). Vytvoření nového adresáře (složky). Nastavení způsobu zobrazení souborů v aktuálně otevřeném adresáři (složce) - buď jako ikony, nebo jako seznam. Nastavení adresáře (složky) do které bude soubor uložen. Soubory stejného typu v aktuálním adresáři (složce). Jméno souboru, do kterého bude obrázek uložen. Jako předvolená hodnota je nabízeno jméno souboru s projektem. Formát výstupního souboru. Pro export do formátu BMP zvolte položku „Rastrový obrázek (*.BMP)“

6.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Uložit. Dojde k exportu obrázku do datového souboru.

Okno s projektem. Obrázek v souboru BMP bude tak velký jako velikost okna s projektem v okamžiku exportu a bude obsahovat pouze grafiku viditelnou v tomto okně.

Obsah BMP souboru.


149

_______________________________________________________________________________ 19.3 Export schématu zapojení sítě do formátu DXF Program umožňuje export grafiky do formátu DXF (obecný výměnný formát pro CAD systémy). Tím je umožněn následný import schématu zapojení sítě s výsledky výpočtu do CAD systémů podporujících formát DXF (např. AutoCAD). Podporováno rozložení grafiky do hladin, barvy a typy čar. Značky ve schématu zapojení exportovány jako bloky. Připojeny základní informace o projektu. Alternativně zůstává zachována možnost exportu do formátu BMP (rastrový formát) - viz. kap. 19.2. 1. 2. 3.

4.

Vyberte položku Export z roletového menu Soubor (klávesová zkratka Ctrl+E). V následně otevřeném dialogovém panelu specifikujte, že požadujete export schématu zapojení sítě (podobně jako při náhledu před tiskem - viz kap. 18.1) a klikněte na OK. V následně otevřeném dialogovém panelu (podobném jako ve funkci Ulož, viz kap. 20.1) zvolte formát výstupního souboru „DXF soubor (*.DXF)“ výběrem ze seznamu možných formátů. Formát DXF je standardně nabídnut jako předvolba. Zadejte jméno souboru a adresář (složku) do kterého bude exportovaný obrázek uložen.

Jméno souboru, do kterého bude obrázek uložen. Jako předvolená hodnota je nabízeno jméno souboru s projektem. Formát výstupního souboru. Pro export do formátu DXF zvolte položku „DXF soubor (*.DXF)“. Formát DXF je standardně nabídnut jako předvolba.

5.

Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko Uložit. Dojde k exportu obrázku do datového souboru. Pokud export proběhl úspěšně, zobrazí se závěrečná hláška:

Poznámka:  Pomocí funkce Nastavení programu, záložka Systém, lze nastavit kompatibilitu DXF souboru s různými verzemi AutoCADu (viz kap. 21.1). Nastavení ve vhodné změnit v případě obtíží s načtením vytvořeného DXF souboru.  V programu PAVOUK lze používat plnou paletu barev v systému RGB. Při exportu do DXF formátu jsou barvy konvertovány do systému ACI. Po načtení DXF souboru do cílového programu nemusí barvy přesně odpovídat nastavení v programu PAVOUK. _______________________________________________________________________________________________________________________

150


_______________________________________________________________________________

20. Práce se soubory _______________________________________________ Projekt sítě lze průběžně ukládat do datového souboru na pevný disk za účelem zachování dat pro pozdější editaci. Veškeré informace o projektu jsou v jediném souboru, jehož jméno zadává uživatel, se standardní příponou *.SPI. Veškeré operace se soubory lze provádět pomocí funkcí z roletového menu Soubor, případně pomocí ikon z panelu nástrojů. 20.1 Uložení projektu do souboru na disk Funkce Ulož a Ulož Jako... z roletového menu Soubor provádí uložení aktuálního stavu projektu sítě do souboru na pevný disk. Funkce Ulož požaduje zadání jména souboru a adresáře (složky) ve kterém je soubor uložen pouze při prvním volání pokud ještě nebylo zadáno žádné jméno. Při druhém a dalším volání automaticky uloží změny v návrhu do datového souboru, jehož jméno bylo zadáno při prvním volání. Aktuální jméno editovaného souboru je zobrazeno v horní části hlavního okna programu PAVOUK, nebo v horní části okna s projektem. Funkce Ulož Jako... požaduje zadání jména souboru a adresáře (složky) ve kterém je soubor uložen vždy při každém volání této funkce. Tímto je možné např. aktuální návrh uložit do souboru jiného jména a tím provést kopii návrhu, která bude dále editována. Aktuální jméno editovaného souboru je zobrazeno v horní části hlavního okna programu PAVOUK, nebo v horní části okna s projektem. Přechod o jednu úroveň výše ve stromu adresářů (složek). Vytvoření nového adresáře (složky). Nastavení způsobu zobrazení souborů v aktuálně otevřeném adresáři (složce) buď jako ikony, nebo jako seznam. Nastavení adresáře (složky) do které bude soubor uložen. Soubory stejného typu v aktuálním adresáři (složce). Jméno souboru, do kterého bude projekt uložen. Přípona .SPI se připojí automaticky. Nastavení struktury - formátu výstupního souboru. Jméno editovaného souboru v horní části hlavního okna programu PAVOUK (okno s projektem je maximalizováno).

Jméno editovaného souboru v horní části okna s projektem.


151

_______________________________________________________________________________ 20.2 Načtení (otevření) souboru s projektem Rychlý přístup k naposledy otevřeným souborům je možný přes seznam na konci roletového menu Soubor. Funkce Otevři z roletového menu Soubor provádí načtení dříve vytvořeného datového souboru s projektem sítě. Pak je uživatel dotazován na adresář (složku) a jméno souboru: Nastavení adresáře (složky) ze má být soubor načten.

Přechod o jednu úroveň výše ve stromu adresářů (složek). Nastavení způsobu zobrazení souborů v aktuálně otevřeném adresáři (složce) buď jako ikony, nebo jako seznam. Soubory s existujícími projekty v aktuálním adresáři (složce). Klikněte na název souboru, který chcete otevřít. Jméno souboru, který chcete otevřít, příponu .SPI není nutné uvádět Nastavení struktury - formátu otevíraného souboru.

Načtený soubor je otevřen v samostatném okně projektu a je možné ho libovolně editovat prostředky programu PAVOUK. 20.2.1 Načtení (otevření) demonstračního příkladu Funkce Otevři demo z roletového menu Soubor provádí načtení zvoleného demonstračního příkladu dodávaného s programem. Demonstrační příklady je možné využít jako výchozí bod pro řešení konkrétního problému. Jednotlivé příklady jsou popsány v kap. 25.3. Po kliknutí na ikonu se zobrazí stejný dialogový panel jako ve funkci Otevři (viz kap. 20.2) s tím rozdílem, že je vždy automaticky nastaven adresář (složka) obsahující demonstrační příklady. Načtený příklad je otevřen v samostatném okně projektu a je možné ho libovolně editovat prostředky programu PAVOUK. Doporučujeme modifikovaný příklad uložit pod jiný název mimo adresářovou strukturu programu (např. do adresáře DOKUMENTY) - funkce Ulož, viz kap. 20.1. - aby byl zachován výchozí stav demonstračního příkladu pro další použití.

Automaticky nastaven adresář (složka) s demonstračními příklady. Soubory s demonstračními příklady (popis příkladů viz kap. 25.3). Klikněte na název souboru, který chcete otevřít.

Otevření vybraného souboru.

_______________________________________________________________________________________________________________________

152


_______________________________________________________________________________ 20.3 Zahájení editace nového projektu Chcete-li zahájit editaci nového projektu, použijte příkaz Nový Projekt z roletového menu Soubor. Otevře se nový projekt v samostatném okně a je možné ho libovolně editovat prostředky programu PAVOUK. Výchozí nastavení pro nový projekt je dáno funkcí Nastavení programu (viz kap. 21.1). 20.4 Ukončení editace projektu Chcete-li ukončit editaci projektu, klikněte na křížek v pravém horním rohu okna s projektem, nebo použijte funkci Uzavřít z roletového menu Soubor. Systém nejdříve kontroluje, zda aktuálně otevřený návrh byl uložen. Pokud ne vypíše dotaz na jeho uložení: Automaticky volá funkci Ulož (viz kap. 20.1) k uložení aktuálního stavu návrhu na pevný disk. Pak pokračuje ve funkci Uzavřít. Neuloží aktuální stav návrhu nikam a přímo pokračuje ve funkci Uzavřít. Násilné přerušení funkce, nic se nestane a je možné pokračovat v editaci aktuálního projektu.

20.5 Ukončení práce s programem Chcete-li ukončit práci s programem PAVOUK, použijte příkaz Konec z roletového menu Soubor, případně uzavřete hlavní okno programu kliknutím na křížek v pravém horním rohu. Systém nejdříve kontroluje, zda všechny otevřené projekty byly uloženy. Pokud ne vypíše dotaz na jeho uložení (viz kap. 20.4). Pak provede ukončení programu PAVOUK.

Na menších monitorech s nízkým rozlišením mohou být ikony v nástrojovém panelu uspořádány do dvou řádků. Okno s projektem sítě maximalizováno.

Ukončení programu PAVOUK uzavřením hlavního okna programu kliknutím na křížek. Ukončení editace projektu DEMO_paprsek uzavřením okna s projektem kliknutím na křížek.


153

_______________________________________________________________________________

21. Nastavení programu _______________________________________________ Funkce Nastavení programu umožňuje jednoduchým způsobem pomocí dialogového panelu nastavit globální proměnné ovlivňující chování programu jako celku. Jednotlivá nastavení provedená v této funkci se zapíší do systému a jsou zachována až do další změny nezávisle na editovaném projektu. Jednotlivá nastavení jsou uložena v souboru SPIDER.INI v kořenovém adresáři programu. Soubor nesmí být chráněn proti zápisu. 21.1 Grafické prostředí 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Nastavení Programu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na záložku Systém. Zobrazí se dialogový panel pro konfiguraci uživatelského rozhraní: Chování programu bezprostředně po spuštění. Nastavení ovládání funkce Zoom Okno - buď jako v AutoCADu (klik-klik), nebo jako ve Windows (klik-držet). Nastavení citlivosti Rychlý Zoom. Nastavení ovládání výběrových oken v editačních funkcích POSUN, KOPIE, VYMAŽ - buď jako v AutoCADu (klik-klik), nebo jako ve Windows (klik-držet). Verze DXF formátu dle kompatibility s danou verzí AutoCADu.

Nastavení, jak často bude kontrolována přítomnost nových verzí na webu Moeller. Kontrolu přítomnost nových verzí a aktualizaci programu lze provést kdykoliv ručně - viz kap. 8.3 a 8.4

Obnova výchozí pozice plovoucích oken lze použít v případě když např. okno s výsledky výpočtu je mimo obrazovku (vhodné např. při odpojení externí obrazovky od notebooku). Program Adobe Reader je nutný pro zobrazení nápovědy ve formátu PDF. Po kliknutí na tlačítko se zobrazí standardní dialogový panel jako ve funkci Otevři; s jeho pomocí najděte spustitelný soubor programu Adobe Reader AcroRd32.exe. Instalace programu je k dispozici na instalačním CD, nebo ji lze stáhnout zdarma z Internetu www.adobe.com.

 Na obrázku jsou zobrazeny doporučená výchozí nastavení ovládacích prvků. _______________________________________________________________________________________________________________________

154


_______________________________________________________________________________ 3.

Klikněte na záložku Stránka. Zobrazí se dialogový panel pro konfiguraci grafického prostředí: Výchozí (default) vzhled stránky (rozměr kreslící plochy) pro nový projekt. Viz též kap. 18.3. Velikost rastru (vzdálenost teček vyplňujících kreslící plochu) se nedoporučuje měnit - s výjimkou velkých kreslících ploch A1, A0. Velikost kroku nelze měnit (odpovídá rozměrům schematických značek). Zapnutí zobrazování rastru (vhodné vypnout při exportu grafiky do formátu BMP). Vzhled stránky pro aktuálně editovaný projekt, viz kap. 18.3.1 Nastavení parametrů pro tisk seznamů a vypínacích charakteristik. Viz dále. Barvy pozadí okna s projektem, barva rámečku a razítka.

Tisk seznamů:  Počet řádků na stránce je počet prvků seznamu, které budou vytištěny na jedné stránce, tedy celkový počet řádek na stránce mínus počet řádek záhlaví a zápatí.  Šířka levého okraje ve znacích udává počet mezer, které budou od levého okraje papíru k začátku prvního tištěného znaku na řádce.  Výška písma v bodech udává výšku písma v tištěné verzi seznamů. Doporučená hodnota je 8. Není doporučeno používat hodnoty menší. V případě použití jiné hodnoty výšky písma je nutné analogicky upravit počet řádků na stránce a šířku levého okraje tak, aby veškeré údaje byly vytištěny na papíře. Velikost papíru, formát a orientace se nastavují až při tisku modifikací vlastností tiskárny (tlačítko Nastavit v dialogovém panelu Tisk - viz kap. 18.2 a 15.7). Příklady doporučených nastavení jsou uvedeny v následující tabulce: Formát A4 A4 A3

Orientace na výšku na šířku na výšku

Řádků na str. 80 18 36

Levý okraj 4 2 2

Výška písma 8 12 12

 Seznamy třídit podle větví - je-li tato položka vybrána, pak seznam prvků sítě s výsledky výpočtu a seznam prvků sítě s jejich parametry budou setříděny tak, že za sebou budou následovat prvky v každé větvi (např.: větev-1: sběrnice-jistič-kabel-zátěž, větev-2: sběrnicejistič-kabel-sběrnice, ...). Není-li položka vybrána pak seznamy jsou setříděny podle typů prvků (nejdříve všechny zdroje, pak všechny jističe, pak kabely, ...).  Tisknout na tiskárnu barevně - je-li tato položka vybrána, pak schéma zapojení sítě a vypínací charakteristiky budou na barevné tiskárně tištěny barevně. Není-li položka vybrána, _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

155

_______________________________________________________________________________ pak všechny tiskové výstupy budou vždy černobílé. Seznamy prvků jsou vždy tištěny černobíle, bez ohledu na nastavení přepínače.  Zobrazovat cestu na datový soubor - je-li tato položka vybrána, pak při tisku seznamů, vypínacích charakteristik a při exportu seznamů je v informacích o projektu uváděn název souboru s projektem včetně úplné cesty do adresáře (složky) ve které se nachází. Není-li položka vybrána, pak je zobrazen pouze název souboru bez cesty. 3. 4.

Nastavte jednotlivé položky dle požadavků. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Provedená nastavení se zapíší do systému a zůstanou zachována i po ukončení programu.

21.2 Schéma zapojení 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Nastavení Programu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na záložku Schéma. Zobrazí se dialogový panel pro nastavení vzhledu schématu zapojení sítě: Zadávání parametrů viz dále. Nastavení výchozí polohy projekčního označení vzhledem k vkládacímu bodu prvku. Počátek souřadnicového systému je v levém horním rohu obrázku, kladný směr osy Y je dolů.

Nastavení výšky textů ve schématu zapojení sítě. Projeví se na všech projektech, jak existujících, tak nově vytvářených.

Nastavení barev jednotlivých částí schématu zapojení sítě. Projeví se na všech projektech, jak existujících, tak nově vytvářených.

 Zadávat parametry prvků bezprostředně po vložení do schématu. Je-li vybráno, pak bezprostředně po vložení značky prvku (např. jističe) do schématu bude požadováno zadání elektrických parametrů prvku. Není-li vybráno, pak bude vložena pouze značka prvku a elektrické parametry nutno doplnit později pomocí editace vlastností.  Požadovat automatické dimenzování jako výchozí volbu. Je-li vybráno, pak po vložení prvku vedení kabel, vedení přípojnicové systémy, jistič, pojistka a vypínač je automaticky zapnut přepínač Dimenzovat automaticky (předpokládá se, že prvek bude automaticky _______________________________________________________________________________________________________________________

156


_______________________________________________________________________________ dimenzován, program je používán převážně v režimu návrhovém). Není-li vybráno, pak po vložení uvedených prvků je přepínač Dimenzovat automaticky vypnut (předpokládá se, že prvek bude nadimenzován uživatelem, program je používán převážně v režimu kontrolním). 3. 4.


21.3 Volná grafika 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Nastavení Programu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na záložku Volná grafika. Zobrazí se dialogový panel pro nastavení výchozích vlastností pro nově vkládanou volnou grafiku (úsečka, obdélník, kružnice, text):

Zde nastavené hodnoty určují výchozí vlastnosti nově vkládané volné grafiky, t.j. např. každá nově nakreslená úsečka bude černá, nepřerušovaná, silnější (ale dříve nakreslené úsečky zůstanou beze změny). Věnujte prosím pozornost těmto informacím.

3. 4.


21.4 Výpočet 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Nastavení Programu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na záložku Výpočet. Zobrazí se dialogový panel pro nastavení výpočetních algoritmů:

Nastavení druhu sítě a napěťové soustavy, zde uvedené hodnoty budou použity jako výchozí pro nový projekt. Nastavení mezních úbytků napětí. Zde nastavené hodnoty budou použity jako výchozí při vkládání nového prvku do schématu.


157

_______________________________________________________________________________

Nastavení mezní doby odpojení místa poruchy od zdroje. Zde nastavené hodnoty budou použity jako výchozí při vkládání nového prvku do schématu. Popis účinků nastavení přepínačů viz dále.

 Zobrazovat reálnou a imaginární složku ... Je-li zapnuto, pak po výpočtu úbytků napětí a rozložení zátěže jsou odběrové proudy v uzlech a proudy ve větvích zobrazovány jako komplexní čísla. V opačném případě jsou zobrazovány pouze absolutní hodnoty. Nastavení se vztahuje též na zobrazování impedancí.  Zobrazovat admitanční matice... Je-li zapnuto, pak u všech výpočtů budou zobrazovány admitanční matice a další mezivýsledky výpočtu. V opačném případě nebudou mezivýsledky zobrazovány.  Zobrazovat časový průběh zkratového proudu... Je-li zapnuto, pak při výpočtu 3-fázového symetrického zkratu bude zobrazován graf s časovým průběhem zkratového proudu. V opačném případě graf zobrazován nikdy nebude.  Zvýraznit nevyhovující prvky... Je-li zapnuto, pak všechny prvky, které nevyhovují nějaké kontrole, budou zvýrazněny v schématu zapojení a v seznamu prvků sítě s výsledky výpočtu. V opačném případě nebudou nevyhovující prvky nijak zvýrazněny (toto nastavení je určeno pouze pro experty).  Kontrolovat přiřazení jistících prvků ke kabelům porovnáním oteplovací charakteristiky kabelu a vypínací charakteristiky jističe... Je-li zapnuto, pak při kontrole přiřazení jistících přístrojů ke kabelům budou zohledněny obě povinné podmínky předepsané normou IEC a navíc bude vyhodnoceno přiřazení jistících prvků ke kabelům pomocí porovnání oteplovací charakteristiky kabelu a vypínací charakteristiky jističe (doporučený přesnější postup, podrobněji viz teoretický úvod, kap. 2.3). V opačném případě budou testovány pouze povinné podmínky předepsané normou IEC. 3. 4.


_______________________________________________________________________________________________________________________

158


_______________________________________________________________________________ 21.5 Automatické dimenzování 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Nastavení Programu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na záložku Auto Dimenzování. Zobrazí se dialogový panel pro nastavení algoritmu automatického dimenzování vlastních prvků: Specifikace standardu (skupina obvykle používaných výrobků) ze kterého budou vybírány prvky při automatickém dimenzování. Specifikace některých parametrů vodičů, které budou přiřazovány funkcí Dimenzovat automaticky k prvkům u nichž byl zapnut přepínač Dimenzovat automaticky a unichž nebyly tyto parametry nastaveny při vložení prvku do schématu zapojení. Požadovaný počet pólů jistících a spínacích přístrojů.

Změna nastavení preference výrobkových řad. Posunout vybranou řadu nahoru (vyšší preference).

Nastavení preference výrobkových řad - určuje pořadí ve kterém budou přiřazovány jednotlivé typy při AutoDimenzování. Označení výrobkových řad - viz katalog výrobků Moeller.

Posunout vybranou řadu dolů (nižší preference).

 Nastavení preference výrobkových řad pro jističe, pojistky a vypínače: V případě shody parametrů je použit jistič z výše postavené typové řady. Příklad:  Je nastaveno pořadí výrobkových řad: PL6, PL7, PLHT … přednostně budou používány jističe z typové řady PL6 (Icn=6kA) všude kde je to možné; teprve v případě nevyhovující vypínací schopnosti budou použity jističe PL7 (Icn=10kA), nebo PLHT (Icn=25kA).  Je nastaveno pořadí výrobkových řad: PL7, PLHT, PL6 … přednostně budou používány jističe z typové řady PL7 (Icn=10kA) a to i v případě že předpokládaný zkratový proud je _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

159

_______________________________________________________________________________ menší než 6kA; teprve v případě nevyhovující vypínací schopnosti budou použity jističe PLHT (Icn=25kA). 3. 4.


21.6 Změna licenčních údajů 1. 2.

Z roletového menu Nástroje vyberte položku Nastavení Programu. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na záložku Licence. Zobrazí se dialogový panel pro zadání licenční údajů:

Aktuální licenční údaje.

Datum poslední kontroly přítomnosti nových verzí na webu Moeller. Interval ve kterém se bude kontrolovat přítomnost nových verzí na webu Moeller lze nastavit na záložce Systém (viz kap. 21.1). Kontrolu přítomnost nových verzí a aktualizaci programu lze provést kdykoliv ručně funkcí „Aktualizace programu z webu“ (viz kap. 8.4) nebo „Aktualizace programu z adresáře“ (viz kap. 8.5). Možnost zadat nové licenční údaje (identifikace uživatele, licenční číslo a datum vypršení licence) pomocí dialogového panelu stejného jako při prvním spuštění programu (viz kap. 9.1).

3. 4.


_______________________________________________________________________________________________________________________

160


_______________________________________________________________________________

22. Nápověda - help _______________________________________________ Funkce Témata nápovědy z roletového menu Nápověda spustí program Adobe Reader s elektronickou verzí tohoto manuálu ve formátu PDF. Podmínkou správné funkce je nastavení úplné cesty spustitelný soubor programu Adobe Reader AcroRd32.exe pomocí funkce Nastavení programu (viz kap. 21.1). Nemáte-li program Adobe Reader dosud instalován na Vašem počítači, pak jeho instalaci naleznete na instalačním CD, nebo si ji lze stáhnout z Internetu na www.adobe.com, nebo na www.amsoft.cz. 22.1 Tip dne Tip dne je soubor námětů pro práci s programem. Po instalaci je okno s tipem dne zobrazováno automaticky po spuštění programu; při každém spuštění je zobrazován jiný tip. Okno s tipy lze kdykoliv vyvolat funkcí Tip dne z menu Nápověda.

Text tipu.

Uzavření okna s tipy. Otevření demonstračního příkladu - viz kap. 20.2.1; Demonstrační příklad je možné využít jako výchozí bod pro řešení konkrétního problému. Popis demonstračních příkladů viz kap. 25.3. Přechod na další tip. Po zobrazení posledního tipu se celá série opakuje. Přepínač určující zda má být okno s tipy zobrazováno automaticky po spuštění programu. Tuto vlastnost lze nastavit též pomocí funkce Nastavení programu - záložka Systém.


161

_______________________________________________________________________________

23. O aplikaci PAVOUK _______________________________________________ Funkce O aplikaci ... z roletového menu Nápověda slouží k zobrazení informací o aplikaci - systému PAVOUK. Funkci je možné využít k zjištění licenčních informací.

_______________________________________________________________________________________________________________________

162


______________________________________________________________________________________________

24. Historie verzí _______________________________________________ 1. Verze 1.0, Listopad 2001  První beta-verze systému představená na veletrhu MSV Brno ‘01.  První ostrá verze systému v distribuci od listopadu 2001. 2. Verze 2.0, Květen 2002  Beta-verze systému představená na veletrhu AMPÉR ‘02.  Ostrá verze systému v distribuci od května 2002. Nové funkce a výpočetní možnosti:  Nově zavedena možnost řešení sítí IT a TT.  Nově zavedena možnost řešení sítí různých napěťových soustav do 1000V (např. 400/230V, 690/400V a jiné).  Nově řešení 3-fázových i 1-fázových sítí, přesné zadávání připojené fáze, výpočet zatížení jednotlivých fází. Označování připojených fází ve schématu zapojení.  Nové prvky Vypínač a Kompenzace; pojistka vkládána jako pojistkový odpínač. Výpočet účiníku v uzlech sítě.  Při napájení z nadřazené sítě možnost alternativního zadávání hodnot impedance místo zkratového výkonu.  Nově zadávaní mezních úbytků napětí dU a času odpojení místa poruchy od zdroje tv lokálně pro každý prvek. Možnost hromadné editace zadaných hodnot.  Nově možnost zobrazování impedance poruchové smyčky pro 1-fázový zkrat. Uživatelský interface:  Obecně: zjednodušení zadávání jednoduchých typických případů při zachování maximální variability a otevřeností. Ovládání maximálně přizpůsobené standardním CAD systémům (AutoCAD).  Nová funkce krok Zpět (Undo), nová funkce Zpátky (Redo).  Opakování naposledy volané funkce z kontextového menu aktivovaného pravým tlačítkem myší.  Nová funkce Skupina: vkládání typických skupin prvků (např. napájení přes trafo, motorový vývod s jističem...).  Nová funkce Protáhni: editace tvaru a polohy čárových objektů, editace polohy projekčního označení.  Možnost výběru prvků k editaci (kopie, posun, vymazání) pomocí výběrových oken. Možnost variantně nastavit chování výběrových oken dle standardu AutoCAD, nebo Windows.  Možnost vícenásobného kopírování objektů s následnou automatickou úpravou projekčního označení tak, aby nevznikaly duplicity v rámci schématu zapojení.  Změna default označení vedení na W (kabely) a W-BUS (přípojnicové systémy).  Tisk typového označení prvku ve schématu zapojení sítě.  Možnost nastavení barvy a výšky textu ve schématu zapojení sítě.  Možnost vypnutí/zapnutí režimů Rastr, Orto.  Možnost nastavení chování funkce Zoom (režim AutoCAD, nebo Windows, nastavení citlivosti)  Volná grafika nyní přístupná přes ikony v nástrojovém panelu.  Vylepšený databázový ovladač (zobrazení jednotek v záhlaví datové tabulky, vysvětlení významu proměnných v datové tabulce - aktivace přes pravé tlačítko, možnost změny rozměrů oken se stromem a datovou tabulkou).  Automatická aktivace nového projektu po spuštění programu.  Doplněn TipDne. Databáze:  Rozšíření databáze transformátorů - doplněn sortiment nejvýznamnějších dodavatelů (BEZ, ELIN, ESB, SGB).  Rozšíření databáze generátorů - doplněn sortiment nejvýznamnějších dodavatelů (Caterepillar, MEZ)  Rozšíření databáze kabelů - doplněny české 5-ti vodičové kabely, doplnění hodnot Tau pro německé kabely.  Nová databáze vypínačů Moeller, změny v databázi jističů.  Nová databáze kompenzačních kondenzátorů (ZEZ Silko). Tisk:  Výrazné rozšíření možností tisku schématu zapojení (rozdělení velkého formátu na více menších, možnost specifikovat oblast pro tisk, náhled před tiskem). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

163

______________________________________________________________________________________________ Opravy chyb:  Oprava chyby v instalačním programu - instalaci lze nyní bez problémů provést i do adresářů obsahujících v názvu mezeru (např. ‘Program Files’).  Odstranění indikovaných problémů. 3. Verze 2.1, Červen 2003 Obecně:  Verze 2.1 se v principu výrazně neliší od verze 2.0. Hlavním přínosem je aktualizace a rozšíření databází a nové řešení proudové zatížitelnosti kabelů s ohledem na uložení. Nové funkce a výpočetní možnosti:  Zcela řešeno zdávání uložení kabelů a výpočet proudové zatížitelnosti kabelů s ohledem na uložení:  Možnost zadávat způsob uložení přesně podle tabulek v ČSN 33 2000-5-523:2003 (k dispozici jsou všechny možné varianty obsažené v normě).  Pro zvolený způsob uložení možnost zadávat způsoby seskupení přesně podle tabulek v ČSN 33 2000-5523 (k dispozici jsou všechny možné varianty obsažené v normě).  Možnost zadávat počet dalších obvodů v seskupení a teplotu okolí.  Možnost zadávat uživatelský koeficient, ovlivňující proudovou zatížitelnost kabelů, zohledňující další vlivy. Pomocí tohoto koeficientu může uživatel řešit i případy přímo neobsažené v tabulkách v ČSN 33 2000-5-523:2003 (např. kabely průřezu 800 mm2, nebo nestandardní uložení).  Výpočet proudové zatížitelnosti kabelů s ohledem na uložení přesně podle ČSN 33 2000-5-523:2003. Uživatelský interface:  Nová funkce „Otevřít demo“ přístupná z okna „Tip dne“ a z hlavního menu usnadňuje přístup k demonstračním příkladům. Tyto příklady je možné využít jako základ pro řešení konkrétního problému.  Usnadnění výběru vypínací charakteristiky k editaci/vyjmutí, výběr ze seznamu podle barvy křivky.  Nově řešena nápověda: součástí instalace je kompletní elektronická verze manuálu (včetně teoretického úvodu a popisu řešených příkladů) ve formátu PDF. Funkce „Nápověda“ zobrazuje tento manuál pomocí programu Adobe Acrobat Reader. Program Adobe Acrobat Reader (prohlížeč dokumentů ve formátu PDF) je k dispozici zdarma, instalace je na instalačním CD. Databáze:  Databáze kabelů:  Upravena některá typová označení podle připomínek uživatelů.  Provedeny aktualizace hodnot podle dostupných podkladů.  Rozšíření databází směrem k větším průřezům.  Doplněny kabely s izolací EPR a XLPE s požární odolností až 180 min.  Databáze přípojnicových systémů:  Doplněny nové přípojnicové systémy BD2-A a BD2-C do 1200 A.  Databáze jističů:  Provedena změna typových označení u malých jističů v souvislosti se změnami v sortimentu F&G (jističe CLS6, PL7, PLHT, spouštěče motorů Z-MS, chrániče s jističem CKN, PFL7).  Aktualizace tabulek selektivity malých jističů podle dostupných podkladů.  Doplněny nové typy jističů řady PMC nahrazující starší řadu LCB.  Doplněny nové typy jističů řady NZM 1, 2, 3.  U některých typů jističů řady NZM 7,10,14 provedena aktualizace vypínacích charakteristik podle dostupných podkladů.  Doplněny nové typy jističů řady IZM 1, 2, 3 nahrazující starší řadu IZM 32, 40, 50, 63.  Databáze pojistek:  Prověřeno přiřazení omezovacích charakteristik pro pojistky řady NH.  Doplněny válcové pojistky typu C podle dostupných podkladů.  Databáze vypínačů:  Provedena změna typových označení u malých vypínačů v souvislosti se změnami v sortimentu F&G.  Doplněna nová řada vypínačů PSC nahrazující starší řadu HSD.  Doplněna nová řada vypínačů N 1, 2, 3, 4; PN 1, 2, 3.  Doplněna nová řada vypínačů IN 1,2,3 nahrazující starší řadu IN 32, 40, 50, 63. _______________________________________________________________________________________________________________________

164


______________________________________________________________________________________________ Tisk:  Možnost zadávání počtu kopií před zahájením tisku, bez zápisu do tiskového ovladače. Takto nastavený počet kopií neovlivňuje tisk z jiných programů. Opravy chyb:  Tisk: oprava problému při tisku velkých formátů na jednotlivé menší listy.  Tisk: oprava problému při tisku na barevných tiskárnách: nyní je barevný nejen text, ale i čárové objekty.  Tisk: po vytištění schématu zapojení lze okamžitě bez problémů tisknout vypínací charakteristiku.  Instalace: oprava problému při přenášení uživatelských databází z předchozí instalace. 4. Verze 2.1.21, Září 2003 Databáze jističů:  doplněny jističe NZM4, doplněny jističe NZM..-M, -S, -ME  aktualizovány vypínací charakteristiky jističů NZM1,2,3,4 dle nového katalogu platného od Srpna 2003 Obecně:  implementován variabilní licenční systém, jiný pro CZ, PL a další licencované uživatele  upraveny rozměry některých dialogových panelů pro potřeby dalších jazykových verzí Opravy chyb:  odstranění falešného hlášení že neexistuje selektivita kaskády jistič/pojistka v případě, že není k dispozici tabulka selektivity pro daný typ pojistky  při načítání souborů ze starších verzí PAVOUK opravena chybná implemetace uložení F (jednožilové kabely na distančních příchytkách). 5. Verze 2.2 Červen 2004 Obecně:  Doplněn export grafiky do DXF formátu (obecný výměnný formát pro CAD systémy). Možnost následného importu grafiky (schéma zapojení s výsledky výpočtu, vypínací charakteristika) do CAD systémů, podporujících formát DXF, např. AutoCAD. Podporováno rozložení grafiky do hladin, barvy a typy čar. Značky ve schématu zapojení exportovány jako bloky. Připojeny základní informace o projektu.  Seznamy uzlů pro výpočet jsou nyní setříděny podle abecedy, což usnadňuje výběr uzlu pro výpočet (např. pro výpočet 3-fázového, nebo 1-fázového zkratu v konkrétním uzlu).  Seznam prvků sítě pro vykreslení vypínací charakteristiky je nyní setříděn podle abecedy (podle projekčního označení jistícího prvku), což usnadňuje výběr dvojice jistící prvek / kabel pro vykreslení vypínací char.  Blokování funkcí pro práci s přípojnicovými systémy. Nelze vkládat prvek "Vedení - přípojnicový systém", je blokován přístup do databáze přípojnicových systémů. Dříve vytvořené projekty obsahující prvky "Vedení přípojnicový systém" lze i nadále zpracovávat. Důvod: produktová skupina zapouzdřených přípojnicových rozvodů byla prodána firmě Siemens. Databáze jističů:  Změna typových označení jističů řady FAZ dle požadavků Moeller  Doplnění vypínací schopnosti jističů NZM1,2,3,4 pro 690 V  Aktualizace dabáze spouštěčů motorů PKZ - změna vypínací schopnosti PKZM0, nová řada spouštěčů PKZM01 Databáze kabelů:  Upřesnění hodnot R0 (činný odpor, nulová soustava) pro některé kabely s průřezem 35...300mm2 přináší zpřesnění výpočtu nesymetrických zkratů. Opravy:  Změna při zadávání napěťových soustav - nejdříve zadáváno fázové napětí a pak sdružené napětí  Změna textu identifikace sítě nad rohovým razítkem - nejdříve uvedeno fázové a pak sdružené napětí.  Nedochází k pádu programu v případě, že mezi dvěma uzly je více než 5 prvků (více než max. dovolený počet).  Po kliknutí na tlačítko "Proudová zatížitelnost" v dialogovém panelu pro editaci vlastností kabelu je zobrazována korektní hodnota proudové zatížitelnosti s ohledem na uložení též v případech, kdy je zvoleno uložení mimo normou daný rozsah a je použito více paralelních větví (např. 2 paralení větve kabelu 240 mm2 při uložení B2).  Zpřesnění výpočtu úbytků napětí.  Zpřesnění výpočtu 1-fázových zkratů v 1-fázových IT sítích napájených z 1-fáz oddělovacího transformátoru. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

165

______________________________________________________________________________________________ 6. Verze 2.2.06, Červen 2004 Opravy:  Oprava typového označení spouštěče motourů 12A v databázi spouštěčů PKZM0.  Oprava mezních hodnot nastavení tepelné spouště spouštěče motourů 16A v databázi spouštěčů PKZM0. 7. Verze 2.2.07, Říjen 2004  Opětovné zpřístupnění možnosti používat přípojnicové systémy na vyžádání. 8. Verze 2.3.05, Červen 2005 Obecně :  Verze 2.3 se v principu výrazně neliší od verze 2.2. Hlavním přínosem je vedle aktualizace databází vylepšené řešení kaskád a možnost přenášení objektů mezi projekty s využitím schránky. Uživatelský interface :  Nový instalační program s příjemnějším uživatelským interface, nově provádí též automatické nastavení asociace souborů *.SPI s programem PAVOUK a automaticky vytváří ikonu na ploše.  Doplněny nové funkce Vyjmout do schránky, Kopírovat do schránky, Vložit ze schránky umožňující přenášení objektů mezi současně otevřenými projekty nebo i v rámci projektu (objekty jsou prvky tvořící schéma zapojení a volná grafika). K dispozici jsou standardní klávesové zkratky Ctrl+X, Ctrl+C, Ctrl+V.  Nová funkce Projekční označení umožňuje hromadnou změnu projekčního označení prvků.  Doplněno automatické zobrazování nastavení parametrů spouští ve schématu zapojení u prvků, které mají nastavitelné spouště. Nastavení parametrů spouští je obsaženo též v seznamech prvků s jejich parametry.  Nastavení parametrů spouští je přenášeno ze schématu zapojení do modulu „Vypínací charakteristiky“ a zpět.  Změna označení parametrů spouští; dříve bylo používáno označení parametrů podle jističů NZM 7,10,14 (Ir, tr, Irm, Irmv, tv); nově je používáno označení parametrů podle katalogu pro jističe NZM 1-4 a IZM: (Ir, tr, Ii, Isd, tsd).  Ukládání pozice ve stromu databáze a v datové tabulce pro každou databázi (příklad: po vložení kabelu z databáze, vložíme jistič; pak znovu otevřeme databázi kabelů - bude vybrána stejná větev ve stromu databáze a stejný prvek v datové tabulce jako při předchozím použití).  Zlepšení zobrazení výsledků po výpočtu úbytků napětí v sítích s 1-fázovými vývody.  Zlepšený výběr obdélníků výběrovým oknem typu "Okno". Nové funkce a výpočetní možnosti:  Nové posuzování zkratové odolnosti jistících přístrojů připojených na prvek „Sběrnice v rozváděči“. Nově se předpokládá, že zkrat, který musí jistící prvek na výstupu vydržet, může vzniknout nejen na konci jím chráněného vedení, ale též bezprostředně za jističem. Vypínací schopnost prvku je tedy nově posuzována s ohledem na zkratový proud vzniklý v uzlu ke kterému je jistící prvek připojen (prvek „Sběrnice v rozváděči“). Toto řešení je na straně větší bezpečnosti, odpovídá postupům používaným ve významných projektech (průmysl, výškové budovy, zdravotnictví, …) a usnadňuje uživateli vyhodnocení výsledků výpočtu.  Vylepšené řešení kaskád: nová funkce Kaskády umožňuje pro každý uzel, tvořený prvkem „Sběrnice v rozváděči“, definovat předřazené jistící prvky (na vstupech) a přiřazené jistící prvky (na výstupech). Vypínací schopnost přiřazených jistících prvků je posuzována s ohledem na předřazené prvky (je respektováno omezení zkratového proudu pojistkou a součinnost jističů).  Nově jsou vyhodnocovány kaskády jistič - jistič pro dvojice NZM.1(2) -A a PL7 (FAZ)).  Vypínací charakteristiky: doplnění simulace funkce I2t ON/OFF pro jističe s elektronickou spouští, vylepšení výpočtu pro S křivku při zapnutém I4t pro jističe s digitální spouští. Databáze:  Obnovení možnosti používat zapouzdřené přípojnicové rozvody stejným způsobem jako ve verzi 2.1: možnost vkládat prvek „Vedení – přípojnicový systém“. Databáze obsahuje obecné standardní typy zapouzdřených přípojnicových rozvodů s možností uživatelského doplnění.  Aktualizace databáze jističů:  Úprava struktury databáze.  Doplnění nové řady modulárních jističů PL6 (nahrazuje řadu CLS6).  Doplnění nové řady chráničů s nadproudovou ochranou PFL6 (nahrazuje řadu CKN6).  Aktualizace vypínacích charakteristik jističů PL7-D a PLHT-C.  Aktualizace vypínacích schopností spouštěčů motorů PKZ. _______________________________________________________________________________________________________________________

166


______________________________________________________________________________________________  Aktualizace a doplnění databáze modulárních jističů FAZN, FAZ, AZ:  aktualizace sortimentu - doplněny nové proudové velikosti,  aktualizace vypínacích charakteristik,  nové zařazení typů s charakteristikou S, K a Z. Databáze:  Aktualizace a doplnění databáze výkonových jističů PMC 1,2,3,4 a NZM 1,2,3,4:  doplněny nové proudové velikosti,  aktualizace vypínacích schopností,  aktualizace rozsahu nastavení spouští,  doplnění přepínače tr OFF (vypnutí tepelné spouště) pro spouště -ME a -VE,  doplnění přepínače I2t ON/OFF pro spoušť -VE.  Aktualizace databáze výkonových jističů IZM:  aktualizace rozsahu nastavení spouští,  oddělené nastavování L křivky (nadproudová spoušť, varianty: I2t, I4t, tr OFF) a S křivky (zkratová spoušť, varianty I2t ON/OFF) pro spouště -U a -D,  testováno maximální nastavení parametru spouště Ii ≤ 0.8 · Ics pro spouště -D,  testováno maximální nastavení parametrů spouště Isd a tsd tak aby Isd ≤ 0.8 · Icw pro spouště -D.  Vyjmutí jističů NZM14 z důvodu ukončení výroby.  Aktualizace databáze vypínačů:  Úprava struktury databáze.  Doplněny nové proudové velikosti pro řadu ZP-A.  Doplnění nové řady modulárních vypínačů IS (nahrazuje řadu Z-SE).  Doplněny nové proudové velikosti pro řadu výkonových vypínačů PSC.  Vyjmutí vypínačů P14, NZM14 z důvodu ukončení výroby.  Aktualizace databáze pojistek:  Úprava struktury databáze.  Aktualizace sortimentu nožových NH pojistek s charakteristikou gG dle nových podkladů (změna v sortimentu, změna vypínacích a omezovacích charakteristik).  Doplnění nožových NH pojistek s charakteristikou gF. Tisk, export:  Nová možnost tisku a exportu tabulky kabelů.  Možnost vypnout zobrazení úplné cesty na soubor při tisku a exportu seznamů. Zpětná kompatibilita:  Zachována zpětná kompatibilita s předchozími verzemi (od verze 2.0).  Je doporučeno ve starších projektech znovu vložit jističe řady PKZ, NZM 1...4 a IZM (aktualizace vypínací schopnosti a nastavení spouští).  Je doporučeno ve starších projektech znovu vložit jističe PL7, FAZ (doplnění údajů pro korektní posouzení kaskád jistič/jistič).  Je doporučeno nahradit již nevyráběné typy jističů, vypínačů a pojistek novými. 9. Verze 2.3.06, Září 2005  Doplněn chybějicí modulární vypínač IS 32A  V seznamech je korektně zobrazován název prvku 'Sběrnice v rozváděči' jako 'Sběrnice' místo chybného 'Přípojnicový systém'  Nedochází k pádu programu při výpočtu úbytků napětí v případech, že je v projektu použita kombinace jističů IZM se spouští -V, -U, -D a NZM se spouští -VE. 10. Verze 2.3.07, Prosinec 2005  Oprava chybného výpočtu úbytku napětí na větvi přímo za trafem a chybné hodnoty uzlového napětí na trafu (uzlové úbytky napětí a úbytky napětí na jiných větvích zůstávají bez změny).  Oprava chyby: pokud byl v projektu obsažen nenadefinovaný jistič (jistič vložený pomocí funkce "Skupina...", kterému nebyly nastaveny parametry), pak takto uložený projekt nebylo možné znovu otevřít. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

167

______________________________________________________________________________________________ 11. Verze 2.4.05, Červenec 2006 Obecně:  Verze 2.4 se v principu neliší od verze 2.3. V podstatě došlo pouze k aktualizaci databáze. Výpočty:  Zlepšení výpočtu úbytků napětí v sítích s jednofázovými vývody - zobrazování proudu v N vodiči. Databáze:  Doplnění jističů PLI (modulární jističe 10kA s s bezšroubovými svorkami na výstupní straně).  Ukončení podpory jističů řady NZM7,10,14. Tyto jističe nelze vkládat do nových projektů. Při otevření projektu z předchozí verze je uživatel vyzván k náhradě jističů řady NZM7,10,14 aktuálně dodávanými jističi řady NZM1,2,3,4.  Vyjmutí již nedodávaných jističů NZMB2-A125 a NZMN2-A125.  Vyjmutí již nedodávaných jističů NZMB1-M.. a NZMN1-M.. pro jmenovité proudy 20-32 A.  Vyjmutí již nedodávaných jističů NZM..-S (jističe bez zpouště na přetížení).  Vyjmutí již nedodávaných jističů NZML... (vypínací schopnost 150kA).  Ukončení podpory vypínačů P7,10 NZM7,10.  Oprava chybného přiřazení parametrů spouště pro jističe IZMN2-A*.  Doplnění VN pojistek a jejich vypínacích charakteristik přepočtených na NN stranu. VN pojistky nelze vkládat do projektu sítě, lze je použít pouze v modulu 'Vypínací charakteristiky' a slouží pro posouzení selektivity jištění na NN a VN straně (nastavení spouště jističe na NN straně). Demo:  Doplněno nové demo prezentující různá řešení paralelních kabelů 12. Verze 2.4.06, Září 2006  Oprava chybného začátku vypínací charakteristiky pro jističe IZM..-V800, IZM..-U800. 13. Verze 2.4.07, Říjen 2006  Oprava typového označení jističů PLI, char. D  Oprava chybně zobrazované hodnoty vypínací schopnosti pro spouštěče motorů Z-MS 14. Verze 2.5.05, Červenec 2007 Obecně :  Verze 2.5 se v principu neliší od předchozích verzí. V podstatě došlo pouze k aktualizaci databáze. Uživatelský interface:  Nová funkce Hledat - vyhledání a zobrazení prvku ve schématu zapojení podle typového označení. Funkce usnadní orientaci v komplikovaných projektech. Výpočty:  Možnost vypnutí kontroly přiřazení jistících přístrojů ke kabelům na základě porovnání ampérsekundové oteplovací charakteristiky kabelu a vypínací charakteristiky jističe. Databáze:  Návrat jističů bez spouště na přetížení NZM..-S.  Doplnění sortimentu jističů NZM.. o provedení -A300.  Doplnění kabelů dle standardu IEC.  Aktualizace databáze záskokových zdrojů Caterpillar.  Doplnění databáze kompenzačních kondenzátorů o výrobky firmy Frako. Opravy:  Odstraněn "planý poplach" vzniklý v důsledku nesprávného připojení jističe ke kabelu po vložení části schématu ze schránky. 15. Verze 2.5.06, Září 2007 Databáze:  Doplnění jističů řady LZM nahrazující jističe řady PMC (jističe PMC nejsou dále podporovány).  Doplnění vypínačů LN nahrazující vypínače řady PSC (vypínače PSC nejsou dále podporovány). _______________________________________________________________________________________________________________________

168


______________________________________________________________________________________________ 16. Verze 2.5.07, Září 2007 Databáze:  Oprava vypínací schopnosti jističů NZMH2, NZMH3 (zvýšení na 150kA) a NZMH4 (snížení na 85kA) 17. Verze 2.5.08, Leden 2008 Opravy:  Lze bez problému otevírat soubory s charakteristikami vytvořené ve verzi 2.5.x  Nedochází k pádu programu po uzavření dialogového panelu se seznamem uložení kabelu kliknutím na křížek vpravo. 18. Verze 2.6.02, Červenec 2008 Obecně :  Verze 2.6 se v principu neliší od předchozích verzí. Došlo pouze k aktualizaci databáze a k zohlednění změn, které přinesla aktualizace normy ČSN 33 2000-4-41 edice 2. Výpočty:  Při výpočtu času odpojení místa poruchy od zdroje je vypočtená impedance násobena bezpečnostní konstantou 1.5 v souladu s ČSN 33 2000-4-41 edice 2, článek 411.4.4.  Výchozí hodnota mezního času odpojení místa poruchy od zdroje pro nově vkládané jistící prvky je nastavena na 0.4s. Tato hodnota je vyžadována pro koncové obvody do 32A v sítích TN dle ČSN 33 2000-4-41 edice 2, článek 411.3.2.2. Je zachována možnost uživatelské změny této hodnoty (např. při aplikaci článku 411.3.2.3 který umožňuje zvýšení až na 5s pro distribuční obvody).  Pro uživatelsky definované kabely je pro jmenovitý proud kabelu uloženého na vzduchu při 30° použita hodnota zadaná uživatelem místo hodnoty vypočtené podle norem na základě materiálu vodiče a izolace. To umožňuje vytvářet vlastní, uživatelsky definované kabely, s vyšší proudovou zatížitelností. Za správnost zadaných hodnot odpovídá uživatel. Databáze:  Sjednocení vypínacích schopností u modulárních přístrojů:  Přístroje řady PL6, PL7, PLHT, FAZ-PN, PFL6, PFL7 pro jištění domovních a podobných instalací, vypínací schopnost Icn=Icu=Ics je definována dle ČSN EN 60898  Jističe řady FAZ, AZ, pro jištění průmyslových instalací, vypínací schopnost Icu, Ics je definována dle ČSN EN 60947-2  Jističe řady NZM:  Doplnění jističů NZMB2-A125, NZMN2-A125  Doplnění jističů NZM3-A (s termomagnetickou spouští)  Doplnění jističů NZM3-S (pro jištění motorů, bez spouště na přetížení)  Doplnění 4-pólových jističů pro všechny varianty  Rozšíření možností kaskádování jistič/jistič, kde předřazený jistič řady NZM slouží jako záložní ochrana přiřazeného jističe. Nově lze vytvářet kaskády:  NZMB(N)(H)1(2) - PLHT-B(C)(D)  NZMB(N)(H)1(2) - PFL7-B(C)  Úprava hodnot mezních zkratových proudů pro kaskády NZMB(N)(H)1(2) - PL7-B(C)  Vypínače řady N1, PN1 oprava textů ve stromu databáze. 19. Verze 2.7.02, Červenec 2009 Obecně:  Verze 2.7 přináší vedle zlepšeného uživatelského interface a vylepšeného automatického dimenzování nové výpočetní možnosti umožňující aplikaci koeficientů soudobosti a využití pro paprskové sítě. Cílem změn je usnadnit použití programu začínajícím a občasným uživatelům. Optimalizací algoritmů bylo dosaženo zvýšení rychlosti výpočtu, což ocení zejména zkušení uživatelé v případě složitějších projektů. Uživatelský interface:  Přepracovaná funkce Skupina:  Změna ikony v hlavním menu, vizuální zvýraznění ikony pomocí bílého pozadí (opticky přitahuje uživatele jako první důležitá funkce).  Změna dialogového panelu; skupiny jsou vybírány podle obrázku nikoliv podle textu. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

169

______________________________________________________________________________________________  Vylepšení stávajících skupin a doplnění nových skupin; jednoduchý demo příklad lze nyní nakreslit pouze na 3 kliknutí (samostatné prvky jako je síť, trafo, jistič, vedení, atd. nyní není nutné používat pro standardní jednoduché případy).  Zadávání parametrů Nadřazené VN sítě:  V dialogovém panelu doplněny ikony s nápovědou, které zobrazí komentář k zadávaným hodnotám zkratového výkonu.  Doplněn dialogový panel - tabulka se seznamem typických případů nadřazené VN sítě s uvedením typické hodnoty zkratového výkonu. Tabulka sestavena na základě doporučení distributora elektrické energie.  Nový dialogový panel Výpočet:  Změna ikony v hlavním menu, vizuální zvýraznění pomocí bílého pozadí (opticky přitahuje uživatele jako druhá důležitá funkce).  Změna dialogového panelu; rozdělení výpočtů do skupin:  Základní výpočty (pro většinu uživatelů),  Všechny výpočty (stejná struktura jako doposud, pro zkušené uživatele),  Nastavení parametrů (pro zkušené uživatele).  Každý výpočet doplněn grafickým logem pro snadnější orientaci.  Velikost a pozici dialogového panelu lze upravit a zůstává zachována i po ukončení programu.  Nový dialogový panel s Výsledky výpočtu:  Po provedení výpočtu jsou výsledky všech kontrol zobrazeny v jednom dialogovém panelu; postačí méně kliknutí k získání výsledku.  Velikost a pozici dialogového panelu lze upravit a zůstává zachována i po ukončení programu.  Ukládání velikosti a pozice okna Databáze včetně pozice dělící příčky.  Vypínací charakteristiky:  Ukládání pozice okna s výběrem vypínacích charakteristik k editaci.  Ukládání pozice okna s nastavením spouští jističů při manipulaci vypínacími charakteristikami (dialogy nepřekrývají oblast grafu).  Okno s nastavením spouští jističů obsahuje tlačítko Použít umožňující překreslení křivky vypínací charakteristiky podle aktuálních hodnot parametrů bez nutnosti opustit dialogový panel.  Možnost vkládat jistící prvek i v případě, že charakteristika k němu přiřazenému kabelu je již zobrazena; využije se v případě jištění kabelu z obou stran, kdy na jedné straně je pojistka jistící pouze proti zkratu a na druhé straně je jistič jistící proti přetížení.  Pokud je vypnuto porovnávání vypínací charakteristiky jističe a oteplovací charakteristiky kabelu, tak není vůbec nabízeno zobrazování oteplovací charakteristik kabelů.  Vylepšení dialogového okna Náhled: při změně rozměrů se automaticky mění šířka sloupce s textem.  Možnost otevírat naposledy použité soubory přes seznam v roletovém menu Soubor (obdobně jako u jiných programů typu Word, Excel, ...).  Přidání funkčních kláves pro často volané funkce. Výpočty:  Možnost definovat koeficient využití Ku (utilization factor):  Lze definovat pro spotřebiče (motor, obecný spotřebič).  Koeficient je uvažován v případě paprskových i zauzlených sítí.  Příklad aplikace pro motor: v projektu je osazen motor 7.5kW, v běžném režimu je zatížen maximálně na 80% - koeficient využití Ku=0.8.  Příklad aplikace pro obecný spotřebič: obecný spotřebič představuje zásuvkový obvod s 10 zásuvkami po 16A – jmenovitý proud je In=10x16=160A, soudobý odběr je však max. 10% - koeficient využití Ku=0.1.  Možnost definovat koeficient soudobosti Ks (simultaneous factor):  Lze definovat pro uzly, kde dochází k větvení sítě (prvek Sběrnice v rozváděči).  Definuje soudobost odběrů z uzlu (poměr mezi počtem zařízení v provozu a celkovým počtem zařízení).  Příklad: na uzel jsou připojeny 3 vývody = 3 spotřebiče s jmenovitým proudem: 100A, 500A, 1000A a je definován koeficient soudobosti Ks=0.5; proud přitékající do uzlu je 0.5x(100+500+1000) = 800A.  Je uvažováno pouze v případě paprskových sítí.  Není uvažováno v případě zauzlených sítí.  Nový algoritmus výpočtu pro úbytky napětí a rozložení zátěže:  Pro paprskové sítě - výrazně vyšší rychlost výpočtu. _______________________________________________________________________________________________________________________

170


______________________________________________________________________________________________  Respektuje koeficienty soudobosti Ks.  Automatická detekce paprskové sítě, automatické použití nového algoritmu.  Pro zauzlené sítě používán původní algoritmus, využívající admitanční matice, ignorováno Ks.  Zachována možnost použít původní algoritmus i na paprskové sítě.  Přepracování algoritmu AutoDimenzování s cílem rozšířit možnosti jeho použití především pro začínající uživatele:  Přepínač AutoDimenzování může být zapnut jako výchozí volba pro nově vkládané prvky do schématu zapojení. Standardně je přepínač AutoDimenzování vypnut jako výchozí volba. V nastavení programu lze výchozí volbu změnit.  Možnost současného AutoDimenzování 1-fázových i 3-fázových obvodů v jednom projektu:  Počet vodičů kabelů / přípojnic se určí automaticky podle připojených fází.  Počet pólů jistících přístrojů se určí poloautomaticky podle připojených fází s ohledem na předvolbu v nastavení programu.  Možnost současného AutoDimenzování:  Kabelů Cu / Al, PVC / XLPE.  Přípojnic Cu / Al, Vzduchem izolované / Sendvičová konstrukce.  Požadovaný materiál vodičů a izolace lze nastavit u každého prvku po vložení do schématu, nebo se použije předvolba z Nastavení programu  Jističe, pojistky a vypínače jsou přiřazovány modulární i výkonové podle polohy přístroje ve schématu. Preference výrobkových řad je určena v Nastavení programu (v případě shody jsou preferovány výše postavené typy, např. NZM před LZM, PL7 před PL6, ...).  Větve s transformátorem / generátorem dimenzovány dle transformátoru / generátoru. Ostatní větve jsou dimenzovány dle zadaných zátěží.  Doplněna kontrola zdrojů (transformátory, generátory):  Doplněna kontrola přetížení.  Doplněna kontrola jištění proti přetížení.  Prvky ve větvi s transformátorem musí být dimenzovány na jmenovitý proud transformátoru  V dialogovém panelu s definicí transformátoru doplněno tlačítko pro výpočet jmenovitého proudu transformátoru.  Eliminace úbytku napětí na transformátoru; transformátor pracuje vždy jako ideální stroj a napětí na sekundárních svorkách je vždy rovné jmenovitému napětí sítě bez ohledu na jeho zatížení.  Ošetření situace když kabel je jištěn z obou stran:  Na jedné straně je jištění pouze proti zkratu (obvykle pojistka).  Na druhé straně je jištění proti přetížení (obvykle jistič sloužící též jako hlavní vypínač).  Nyní jsou posuzovány oba jistící přístroje a chybová hláška je zobrazena pouze v případě když jištění proti přetížení nezajišťuje ani jeden přístroj.  Při výpočtu času odpojení místa poruchy od zdroje jsou ale posuzovány stále oba přístroje, protože zkrat může vzniknout i po trase kabelu, zatímco přetížení nikoliv.  Ošetření situace když v jedné větvi je vypínač a jistící prvek: Je kontrolováno dostatečné předjištění vypínače.  Při výpočtu 1-fázového zkratu je zanedbáván příspěvek od motorů (u 3-fázového zkratu se příspěvek od motorů uplatňuje stejně jako v předchozích verzích).  Přejmenování proměnných vypisovaných programem - všechny proměnné jsou nyní založené na anglických slovech. Proměnné nejsou překládány do národních jazyků.  Nová funkce Selektivita na posouzení selektivity jističů dle tabulek selektivity jistič/jistič uváděných v katalogu; k dispozici jsou dvě verze:  Selektivita (porovnání dvou jističů vybraných z databáze): Nezávisle na editovaném schématu zapojení (není nutno nic kreslit) lze vybrat dva přístroje z databáze. Následně se zobrazí selektivita dle tabulek selektivity s příslušným komentářem.  Selektivita (porovnání jističů v projektu): Pro každý uzel sítě musí být definována kaskáda. V tabulce je zobrazeno posouzení selektivity mezi předřazeným a přiřazeným jističem dle tabulek selektivity s všeobecným komentářem. Tabulku lze vytisknout. Systémové změny:  Implementace Updateru - automatická kontrola a stahování aktualizací programu z webu Moeller.  Možnost obnovy výchozí pozice plovoucích oken (vhodné např. při odpojení externí obrazovky od notebooku).  Úprava názvu EXE aplikace zobrazované v systému Windows. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

171

______________________________________________________________________________________________  Změna názvu souborů v kořenovém adresáři (usnadnění orientace při přípravě dalších jazykových verzí).  Oprava nastavení kódové stránky při exportu schématu zapojení do DXF formátu v ruské jazykové verzi. Azbuka je nyní korektně zobrazována ve všech jazykových verzích AutoCADu. Databáze:  Drobné změny v sortimentu výkonových jističů Moeller:  Doplněny typy NZMH1-M40 …100 (pro jištění motorů, vypínací schopnost Icu=100kA)  Verze CZ/CZ, CZ/SK: Doplněny hlavní jističe před elektroměr s pevně nastavenou spouští v provedení pro PRE, typy NZMN.-VED…-UT a NZMN.-VED…-UTA. 

_______________________________________________________________________________________________________________________

172


______________________________________________________________________________________________

III. ČÁST: Program PAVOUK - řešené příklady


173

_______________________________________________________________________________

25. PAVOUK - řešené příklady _______________________________________________ Následující příklady demonstrují základní principy práce s programem PAVOUK. Předpokládá se, že uživatel má program úspěšně nainstalován a plně funkční. Předpokládá se základní elementární znalost ovládání aplikací pod Windows (práce s myší, práce se soubory a pod.) stejně jako základní orientace v problematice dimenzování nn sítí. Z návodu je odkazováno na příslušné kapitoly v publikaci PAVOUK, Referenční manuál, kde je možné nalézt bližší vysvětlení. 25.1 Schéma zapojení - vytváření, editace V tomto příkladě si ukážeme jakým způsobem se vytváří schéma zapojení nové sítě (topologie sítě) a jak se používají základní nástroje pro práci s grafikou. Na závěr provedeme rychlou kontrolu vytvořené sítě (problematikou výpočtů se podrobněji zabývá další příklad). Celé cvičení je vyřešeno v souboru DEMO-sit.SPI. Na provedení příkladu je nutno si rezervovat cca 2.0 hod. času. Zadání: v programu PAVOUK vyřešte napájení průmyslové objektu. Proveďte zakreslení topologie sítě a proveďte kontrolu vhodnosti použitých komponent.

Parametry jednotlivých prvků jsou zadány: NET1 TR1 W1

napájecí nadřazená VN síť 22 kV, Sk’’=500MVA trafo SGB, olejové, 22/0.4 kV, Sr=250kVA, Pk=4.1kW, uk=4% vedení mezi transformátorem a hlavním rozváděčem technologie kabel 1-CYKY 3x120+70, 5m, 1 paralelní větev, uložení na vzduchu (E)

_______________________________________________________________________________________________________________________

174


_______________________________________________________________________________ FA1

hlavní jištění 400A, jistič Moeller, Icu=50kA, řada NZM, selektivní s elektronickou spouští

TECH1 Napájení technologie 1, Pn=40 kW, cosFi=0.9, využití 100% (Ku=1) W2 Přívod k technologii 1

kabel 1-CYKY 4x25, 50m, 1 paralelní větev, uložení na zdi (C) Jištění technologie 1 jistič 80A, Moeller, Icu=25kA, řada NZM, ochrana obvodů s termomagnetickou spouští TECH2 Napájení technologie 2, Pn=80 kW, cosFi=0.9, využití 100% (Ku=1) W3 Přívod k technologii 1 kabel 1-CYKY 3x70+50, 120m, 1 paralelní větev, uložení na zdi (C) FA3 Jištění technologie 1 jistič 160A, Moeller, Icu=25kA, řada NZM, ochrana obvodů s termomagnetickou spouští spoušť na přetížení nastavena na 85% (Ir=136A) M1 Napájení technologie čerpací stanice, motor Pn=30 kW, využití 100% (Ku=1) W4 Přívod k čerpací stanici kabel CYKY 4x16, 30m, 1 paralelní větev, uložení v zemi (D) FA4 Jištění technologie čerpací stanice jistič 63A, Moeller, Icu=25kA, řada NZM, pro jištění motorů s termomagnetickou spouští, spoušť na přetížení nastavena na 90% (Ir=56A) FA2

Spuštění programu a inicializace nového projektu 1. 2.

3.

4.

5.

Spusťte program PAVOUK (viz kap. 9.2). Po spuštění se zobrazí okno Tip Dne. Přečtěte si tip pro toto spuštění a uzavřete okno kliknutím na tlačítko Konec. Zobrazování okna po spuštění je možné potlačit, proto okno nemusí být zobrazeno. Podrobněji viz kap. 22.1. Po spuštění se automaticky aktivuje nový projekt s výchozím nastavením. Aktivaci nového projektu po spuštění projektu je možno vypnout. Pokud projekt není aktivován (zobrazena pouze šedá základní obrazovka (viz kap. 10.1)), proveďte jeho aktivaci kliknutím na ikonu Nový (viz kap. 20.3). Nastavíme kreslící plochu - formát A4 (viz kap. 18.4). Formát A4 je pravděpodobně již nastaven, jedná se o nejčastější případ a tento formát je standardně nastaven jako výchozí pro nové projekty. Nyní si ukažme postup nastavení; při opakování stejného případu je možné tento krok přeskočit:  Vyberte položku Vzhled stránky z roletového menu Nástroje.  V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte ze skupiny standardních formátů formát A4.  Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Vzhled kreslící plochy se upraví v souladu s nastaveným formátem. Nastavíme druh sítě a napěťovou soustavu (viz kap. 11.1). V našem příkladě se jedná o síť TN 230/400 V. Tato síť bude pravděpodobně již nastavena, neboť se jedná o nejčastěji řešený případ a tento druh je standardně nastaven jako výchozí pro nové projekty. Nyní si ukažme postup nastavení; při opakování stejného případu je možné tento krok přeskočit:  Vyberte položku Síť: druh, napěťová soustava z roletového menu Nástroje.  V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte Druh sítě TN (výběrem z nabízených možností) a napěťovou


175

_______________________________________________________________________________  6.

soustavu 230/400 V (výběrem z nabízených možností). Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Nastavený druh sítě se zobrazí nad rohovým razítkem.

Uložíme nově založený projekt do datového souboru (viz kap. 20.1).  Klikněte na ikonu Uložit.  V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte informace o projektu (viz kap. 17). Zadané údaje se zapíší do rohového razítka (popisového pole) a budou sloužit k identifikaci projektu. Vyplňte jednotlivé položky např. takto:

 

Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. V následně otevřeném dialogovém panelu - standardní dialogový panel Ulož, známý z jiných programů (detailní popis viz kap. 20.1), zadejte adresář (složku) a jméno souboru do kterého bude projekt uložen (např. adresář DOKUMENTY, název souboru PRIKLAD0.SPI). Vaše obrazovka by měla vypadat takto:

_______________________________________________________________________________________________________________________

176


_______________________________________________________________________________ Zakreslení topologie sítě 1.

Nejdříve vložíme napájecí skupinu (nadřazená síť, trafo, hlavní jištění).  Klikněte na ikonu Skupina (viz kap. 11.14).  Vyberte záložku Napájení.  Vyberte skupinu „Napájení z nadřazené sítě VN, připojení transformátoru kabelem“ (klikněte na obrázek, název skupiny se zobrazí pod obrázkem). Všimněte si obrázku: skupina obsahuje všechny potřebné prvky. Fialový křížek znázorňuje polohu vkládacího bodu skupiny.  Klikněte na tlačítko Vložit.  Kurzor myši se změní. Tvar kurzoru určuje polohu značky vzhledem k vkládacímu bodu (značka směřuje dolů pod vkládací bod).  Klikněte levým tlačítkem polohu vkládacího bodu skupiny v grafické ploše okna s projektem (uprostřed v horní části kreslící plochy). Skupina se vykreslí.  Ukončete vkládání skupiny kliknutím pravým tlačítkem. Kliknutý bod vložení skupiny.

2.

V předchozím bodě jsme vložili pouze značky, nyní musíme doplnit elektrické parametry jednotlivých prvků dle zadání v úvodu.  Klikněte 2x na prvek Síť (viz kap. 11.2), projekční označení NET1. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte hodnoty podle zadání a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK: Projekční označení, ponechána předvolená hodnota. Nadřazená VN síť 22 kV. Zapojená 3-fázově Zkratový výkon nadřazené sítě je součástí zadání. Po kliknutí na ikonu s otazníkem se zobrazí tabulka typických hodnot pro různé případy napájecích sítí. Při nedostatku jiných údajů lze použít některou z nabízených hodnot. Přesné údaje zjistíte dotazem u rozvodných závodů. Zkratový proud se dopočítá automaticky. Zkratový výkon pro 1-fázový zkrat není nutnou VN sítí zadávat (pokud není znám), výpočet nesymetrických zkratů bude méně přesný. Definice sítě pomocí impedancí zde není využito, neboť známe zkratový výkon.


177

_______________________________________________________________________________  

     

  

 

   



Klikněte 2x na prvek Trafo (viz kap. 11.4), projekční označení TR1. Požadujeme vložit standardní transformátor výrobce SGB, proto využijeme databázi prvků dodávaných s programem. Klikněte na tlačítko Databáze. Aktivuje se ovladač databáze, zde databáze transformátorů (viz kap. 16.1). Rozviňte větve „Transformátory SGB“ (kliknutím na znak +, nebo 2x kliknutím na větev), „Transformátory SGB olejové“, „22 kV“ a klikněte na větev „22/0.400 kV“. Z datové tabulky vyberte typ „DOT 250/20 (10) (22/0.4kV)“ Sr=250kVA a klikněte na tlačítko Vložit. Všechny parametry trafa budou zadány. Klikněte na tlačítko Jmenovitý proud ??. V následně otevřeném dialogovém panelu bude zobrazen jmenovitý proud transformátoru Intr=361A. Zapamatujte si tuto hodnotu - budeme ji potřebovat při dimenzování kabelu a nastavení jističe. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Klikněte 2x na prvek Kabel (viz kap. 11.7), projekční označení W1. Zadejte délku kabelu - zde 5 metrů. Klikněte na tlačítko Definovat uložení. V následně uloženém dialogovém panelu vyberte způsob uložení „(E) Kabely vícežilové na vzduchu“; nastavte počet dalších obvodů v seskupení 0 (kabel veden samostatně), teplota okolí - zde 30°C, uživatelský koeficient nebudeme využívat - hodnota 1. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Nastavte: připojené fáze: 3-fázové připojení; maximální úbytek napětí na tomto vedení 5% (viz kap. 4.1) - pokud by úbytek napětí překročil tuto hodnotu, bude prvek označen jako chybový. Požadujeme vložit standardní kabel CYKY, proto využijeme databázi prvků dodávaných s programem. Klikněte na tlačítko Databáze. Aktivuje se ovladač databáze, zde databáze kabelů (viz kap. 16.1). Rozviňte větve „Vodiče měděné (Cu)“ (kliknutím na znak +, nebo 2x kliknutím na větev), „Typ CYKY“ a klikněte na větev „Počet vodičů 4 (L1 L2 L3 PEN)“. Z datové tabulky vyberte typ „1-CYKY 3x240+120“ (jak je vidět z dalších sloupců datové tabulky průřez fázového vodiče je 240mm2, PEN vodiče 120mm2, jmenovitý proud při uložení na vzduchu (E, F) je 430A) a klikněte na tlačítko Vložit. Všechny parametry vedení budou zadány. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Poznámka: pro připojení transformátoru je nutno použít kabel tohoto průřezu, přestože odběr aktuálně připojených spotřebičů bude menší (pouze 247A). Prvky ve větvi s transformátorem musí být dimenzovány podle jmenovitého proudu transformátoru (Intr=361A) pro případ budoucího rozšíření rozvodny a plného využití výkonu transformátoru. Klikněte 2x na prvek Jistič (viz kap. 11.9), projekční označení FA1. Nastavte připojené fáze: 3-fázové připojení; maxim,ální doba odpojení 5 s (viz kap. 3.7); Provozní stav „Zapnuto“. Požadujeme vložit standardní jistič Moeller, řada NZM, selektivní jistič s elektronickou spouští, proto využijeme databázi prvků dodávaných s programem. Poznámka: pro jištění transformátorů je doporučeno používat selektivní jističe s elektronickou spouští z důvodu snadného zajištění selektivity s přiřazenými jističi jednotlivých vývodů. Při poruše na některém z vývodů vypne pouze jistič nejblíže místu poruchy a zbytek instalace zůstává v provozu. Podrobněji viz kap. 4.4 a 14.4.2. Klikněte na tlačítko Databáze. Aktivuje se ovladač databáze, zde databáze jističů (viz kap. 16.1). Rozviňte větve „Výkonové jističe řada NZM 1,2,3,4 (do 1600A)“ (kliknutím na znak +, nebo 2x kliknutím na větev), „Ochrana obvodů, generátorů, selektivní

_______________________________________________________________________________________________________________________

178


_______________________________________________________________________________ (-VE)“, „Jmenovitý proud In=Iu=250-630A (řada NZM3)“ a klikněte na větev „Icu=50kA (415V)“. Z datové tabulky vyberte typ „NZMN3-VE400“ a klikněte na Vložit.

         3.

Všechny parametry jističe budou zadány. Klikněte na záložku Spouště. Upravte nastavení tepelné spouště Ir na hodnotu 90% (Ir=360A). Toto je nutné aby bylo zajištěno jištění transformátoru proti přetížení (transformátor Sr=250kVA, jmenovitý proud Intr=361A). Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Klikněte 2x na prvek Sběrnice v rozváděči (viz kap. 11.5), projekční označení NODE1. V následně otevřeném dialogovém panelu změňte nabízené projekční označení na hodnotu RTH1. Napětí v uzlu sítě a připojené fáze jsou nastaveny automaticky. Nastavte maximální úbytek napětí v uzlu sítě na 5% (viz kap. 4.1) - pokud by úbytek napětí vzhledem k napětí zdroje překročil tuto hodnotu, bude prvek označen jako chybový. Nastavte koeficient soudobosti na hodnotu 1 - předpokládáme, že všechny připojené zátěže budou provozovány současně na plný výkon. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK.

Pomocí funkce Zoom Okno zvětšete horní polovinu kreslící plochy, texty budou lépe čitelné:  Klikněte na ikonu Zoom Okno (viz kap. 13.4).  Klikněte myší do levé poloviny kreslící plochy. Táhněte obdélník vymezující oblast ke zvětšení. Obdélník musí zahrnovat celý nakreslený Zoom obrázek. Klikněte pravý horní roh okna. Oblast se zvětší. Okno  Pokud se Vám operace nezdařila, je možné se vrátit k předchozímu zobrazení pomocí funkce Zoom Předchozí (viz kap. 13.5), nebo (v případě více neúspěšných pokusů v řadě za sebou) zobrazit celou kreslící plochu Zoom pomocí funkce Zoom Vše (viz kap. 13.6). Opakujte funkci Zoom Okno Předchozí dokud nedosáhnete požadovaného zobrazení. Zoom Vše

Projekční označení identifikující prvek ve schématu zapojení; u těchto prvků jsme ponechávali automaticky nabízené hodnoty. Typové označení prvku. Typové označení vodiče, délka vedení a kód způsobu uložení (zde E - uložení na vzduchu). Identifikace 3-fázového obvodu

4.

Vložte odbočku, reprezentující napájení technologie 1:  Klikněte na ikonu Skupina (viz kap. 11.14).  Klikněte na záložku Vývody.  Vyberte skupinu „Obecný vývod s jističem“.  Klikněte na tlačítko Vložit.


179

_______________________________________________________________________________   

Klikněte levým tlačítkem polohu vkládacího bodu skupiny na sběrnici (modrá vodorovná čára v blízkosti levého okraje). Skupina se vykreslí. Ukončete vkládání skupiny kliknutím pravým tlačítkem. Pokud se vám vložení nepovedlo skupina není připojena na sběrnici - použijte funkci Zpět a opakujte postup.

Bod vložení skupiny.

5.

Upravte zobrazení aby bylo dobře vidět celé nakreslené schéma:  Klikněte na ikonu Rychlý Zoom (viz kap. 13.3).  Standardní kurzor myši (obvykle šipka) se změní na znak Rychlý Zoom (šipka nahoru/dolů). Klikněte myší do obrázku, držte stisknuté levé tlačítko a pomalu pohybujte myší. Při pohybu směrem nahoru se obrázek zvětšuje, při pohybu směrem dolů zmenšuje. Při pohybu nejsou vykreslovány některé texty. Poznámka: na pomalejších počítačích může být pohyb trhavý, nebo se grafika vůbec nepohybuje. V tom případě použijte k zvětšení funkci Zoom okno (viz kap. 13.4) a k zmenšení funkci Zoom Vše (viz kap. 13.6).  Ukončete funkci stiskem klávesy Esc.  Klikněte na ikonu Posun Pohledu (viz kap. 13.2).  Standardní kurzor myši (obvykle šipka) se změní na znak posunování (šipky nahoru/dolů, vlevo/vpravo). Klikněte myší do obrázku, držte stisknuté levé tlačítko a pomalu pohybujte myší. Grafika se přesouvá současně s pohybem myši. Při pohybu nejsou vykreslovány některé texty. Poznámka: na pomalejších počítačích a u složitých a rozsáhlých schémat může být pohyb trhavý, nebo se grafika vůbec nepohybuje. V tom případě použijte posuvníků po straně grafické plochy.  Ukončete funkci stiskem klávesy Esc.  Tip: funkci posun pohledu lze vyvolat též stiskem středního tlačítka myši (kolečka).

6.

Zadejte elektrické parametry prvků odbočky:  Klikněte 2x na prvek Jistič (viz kap. 11.9), projekční označení FA2. Již známým postupem vyberte z databáze jistič Moeller typu „NZMB1-A80“.

_______________________________________________________________________________________________________________________

180


_______________________________________________________________________________ 

 

Klikněte 2x na prvek Kabel (viz kap. 11.7), projekční označení W2. Zadejte délku kabelu - zde 50 metrů. Přes tlačítko Definovat uložení nastavte způsob uložení „(C) Jednožilové nebo vícežilové kabely na stěně“; počet dalších obvodů v seskupení 0, teplota okolí 30°C, uživatelský koeficient 1. Připojené fáze: 3-fázové připojení; maximální úbytek napětí na tomto vedení 5%. Již známým postupem vyberte z databáze kabel typu „1-CYKY 4x25“. Klikněte 2x na prvek Spotřebič (viz kap. 11.12), projekční označení LOAD1. V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte hodnoty podle zadání a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK: Projekční označení možno upravit dle požadavku. Napětí musí odpovídat zvolené napěťové soustavě. Připojení 3-fázové.

Zadáváme jmenovitý příkon, proud se dopočítá automaticky. Předpokládáme, že spotřebič bude pracovat trvale na 100% - koeficient využití Ku=1. Maximální úbytek napětí na spotřebiči vzhledem k napětí zdroje. Pokud by úbytek napětí překročil tuto hodnotu, bude prvek označen jako chybový.

7.

Protože odbočka, reprezentující napájení technologie 2, má velmi podobné parametry, provedeme okopírování již vytvořené odbočky.  Klikněte na ikonu Kopie (viz kap. 12.3).  Vyberte prvky kopírované odbočky. Použijeme křížícího výběrového okna: klikněte levým tlačítkem myši tak, aby výběrový čtvereček byl vpravo u jističe FA2, nesmí však zasahovat do textu (bod B1 na obrázku). Pohybujete-li myší směrem vlevo od kliknutého bodu, táhne se křížící výběrové okno (budou vybrány všechny objekty uvnitř okna a všechny objekty do okna zasahující). Klikněte protilehlý roh výběrového okna vlevo od motoru TECH1 (bod B2). Vybrané prvky budou zvýrazněny.  Pokud vyberete omylem jiný prvek, přerušte funkci stiskem klávesy Esc a proveďte Regeneraci z roletového menu Zobrazit (viz kap. 13.1) a znovu volejte funkci Kopie.  Jsou-li vybrány označené prvky, ukončete výběr kliknutím pravým tlačítkem myši.  Klikněte první bod vektoru posunutí (bod za který „poneseme“ kopírované objekty) horní konec jističe FA2 (bod B3).  Klikněte druhý bod vektoru posunutí (kam se mají objekty zkopírovat) - na sběrnici vlevo od konec jističe FA1, nikoliv však přímo pod ním (bod B4).  Ukončete kopírování kliknutím pravým tlačítkem myši.


181

_______________________________________________________________________________

8.

Upravte elektrické parametry okopírované odbočky (všimněte si, že projekční označení se při kopírování automaticky upravilo, aby nevznikly duplicity):  Klikněte 2x na prvek Jistič (viz kap. 11.9), projekční označení FA3. Již známým postupem vyberte z databáze jistič Moeller typu „NZMB2-A160“. Přepněte se na záložku Spouště a nastavte „Spoušť na přetížení“ na 85% (Ir =136A).  Klikněte 2x na prvek Kabel (viz kap. 11.7), projekční označení W3. Upravte délku kabelu - na 120 metrů. Známým postupem vyberte z databáze typ „1-CYKY 3x70+50“.  Klikněte 2x na prvek Spotřebič (viz kap. 11.12), projekční označení TECH2. Upravte jmenovitý příkon na 80 kW.

9.

Vložte motorovou odbočku, reprezentující technologii čerpací stanice.  Klikněte na ikonu Skupina (viz kap. 11.14).  Klikněte na záložku Vývody.  Vyberte skupinu „Motorový vývod s jističem“.  Klikněte na tlačítko Vložit.  Klikněte levým tlačítkem polohu vkládacího bodu skupiny na sběrnici (modrá vodorovná čára v blízkosti pravého okraje). Skupina se vykreslí.  Ukončete vkládání skupiny kliknutím pravým tlačítkem.  Pokud se vám vložení nepovedlo skupina není připojena na sběrnici, nebo je příliž blízko k již vloženým prvkům - použijte funkci Zpět a opakujte postup.

10. Upravte elektrické parametry nově vložené odbočky:  Klikněte 2x na prvek Jistič (viz kap. 11.9), projekční označení FA4. Již známým postupem vyberte z databáze jistič Moeller pro ochranu motorů typu „NZMB1-M63“ Přepněte se na záložku Spouště a nastavte „Spoušť na přetížení“ na 90% (Ir =56.7A).  Klikněte 2x na prvek Kabel (viz kap. 11.7), projekční označení W2. Zadejte délku kabelu - zde 30 metrů. Přes tlačítko Definovat uložení nastavte způsob uložení „(D) Jednožilové nebo vícežilové kabely přímo v zemi bez přídavné ochrany“; počet dalších obvodů v seskupení 0, teplota okolí 20°C, uživ. koeficient 1. Připojené fáze: 3-fázové připojení; maximální úbytek napětí na vedení 5%. Již známým postupem vyberte z databáze typ „CYKY 4x16“. _______________________________________________________________________________________________________________________

182


_______________________________________________________________________________ 

Klikněte 2x na prvek Motor (viz kap. 11.12), projekční označení M1. Již známým postupem vyberte z databáze standardní motor 30 kW. Koeficient využití Ku=1, předpokládáme, že motor bude v trvalém provozu na plný výkon.

11. Uložte provedené změny do datového souboru - klikněte na ikonu uložit.

Provedení kontrolních výpočtů 1.

Před zahájením výpočtů je vhodné provést kontrolu logiky zapojení (zda jsou všechny části sítě vzájemně propojeny a jsou dodržena pravidla pro vytváření schématu zapojení.  Klikněte na ikonu Výpočet (viz kap. 14.2).  V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte ze skupiny „Základní výpočty“ položku „Kontrola logiky zapojení“ a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK.  Provede se kontrola logiky zapojení; v případě chyby je zobrazena chybová hláška. V tom případě je nejlépe chybnou část vymazat (funkce Vymaž, viz kap. 12.5) a znovu vložit opakováním příslušného části tohoto návodu. Je-li vše OK, zobrazí se informace:

2.

Nyní provedeme komplexní kontrolu celé sítě. Tato kontrola zahrnuje:  Výpočet úbytků napětí a rozložení zátěže s následnou kontrolou dimenzování sítě pro jmenovitý stav a jištění kabelů proti přetížení,  Výpočet 3-fázového symetrického zkratu postupně ve všech uzlech sítě s následnou kontrolou jištění proti zkratům (zda prvky sítě vydrží maximální zkratový proud),  Výpočet 1-fázového nesymetrického zkratu postupně ve všech uzlech sítě s následnou kontrolou času odpojení místa poruchy od zdroje (zda budou jistící přístroje dostatečně reagovat na minimální zkratový proud).


183

_______________________________________________________________________________    

 3.

4. 5.

Klikněte na ikonu Výpočet. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte ze skupiny „Základní výpočty“ položku „Komplexní kontrola celé sítě ... “ a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Po provedení výpočtu se zobrazí dialogový panel s výsledky kontroly. Uzavřete dialog stiskem klávesy Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále. Před provedením zkratových výpočtů budete dotazováni na definici kaskád, tj. určení předřazeného jistícího prvku na vstupu a přiřazených prvků na výstupu (viz kap. 14.4.1). Protože v našem příkladu je jediný uzel a jedná se o paprskovou síť, budou kaskády nastaveny automaticky. Uzavřete dialog stiskem klávesy Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále. Je vidět, že všechny kontroly vyhovují.

Pokud požadujete zobrazit a vytisknout výsledky jednotlivých výpočtů, musíte provést separátně každý jednotlivý výpočet (viz kap. 14.3, 14.4) a pak vytisknout schéma zapojení s výsledky výpočtu (viz kap. 18.3), nebo tabulku - seznam prvků sítě s výsledky výpočtu (viz kap. 18.2). Tato záležitost je podrobně probírána v následujícím příkladu, viz kap. 25.2. Uložte provedené změny do datového souboru - klikněte na ikonu uložit. Příklad je dokončen. Ukončete program PAVOUK kliknutím na křížek v pravém horním rohu okna s programem.

_______________________________________________________________________________________________________________________

184


_______________________________________________________________________________ 25.2 Úpravy schématu zapojení a základní výpočty - paprsková síť V tomto příkladě si ukážeme jakým způsobem se vytváří schéma zapojení sítě skládáním jednotlivých prvků a provádění základních výpočtů (úbytky napětí a rozložení zátěže, zkratové výpočty). Výchozím bodem bude demonstrační příklad DEMO-paprsek.SPI, který je součástí standardní instalace programu PAVOUK. Do již vyřešené paprskové sítě vložíme nový vývod a provedeme základní výpočty. Následně upravíme parametry prvků sítě tak, aby vyhovovaly požadavkům. Na provedení příkladu je nutno si rezervovat cca 2 hod. času. 1. 2.

Spusťte program PAVOUK (viz kap. 9.2). Otevřete soubor s projektem demonstračního příkladu DEMO-paprsek.SPI. Použijte funkci Otevři demo (viz kap. 20.2.1). Tento soubor obsahuje již vyřešenou jednoduchou paprskovou síť. Modifikací toho příkladu si budeme demonstrovat základní operace v programu. Měl by se Vám zobrazit následující obrázek:

3.

Pomocí funkce Ulož jako z roletového menu Soubor (viz kap. 20.1.) proveďte uložení souboru do jiného adresáře pod jiný název (např. do adresáře DOKUMENTY, název souboru PRIKLAD1.SPI). Toto je nutné z toho důvodu, aby byl zachován původní, neporušený výchozí stav demonstračního příkladu a v případě potřeby bylo možné se k němu vrátit. Pomocí funkce Zoom Okno (viz kap. 13.4) zvětšete dolní sběrnici Rv2 s připojenými odbočkami. Zoom  Aktivujte funkci Zoom Okno. Okno  Klikněte myší do levého dolního rohu nad razítkem. Táhněte obdélník vymezující oblast ke zvětšení. Obdélník musí zahrnovat celou sběrnici Rv2 - vodorovná modrá čára. Klikněte pravý horní roh okna. Vaše obrazovka by měla vypadat asi takto:

4.


185

_______________________________________________________________________________

Pokud se Vám operace nezdařila, je možné se vrátit k předchozímu zobrazení pomocí funkce Zoom Předchozí (viz kap. 13.5), nebo (v případě více neúspěšných pokusů Zoom v řadě za sebou) zobrazit celou kreslící plochu pomocí funkce Zoom Vše (viz kap. Předchozí 13.6). Opakujte funkci Zoom Okno dokud nedosáhnete požadovaného zobrazení. Zoom Vše

5.

Nyní vymažeme všechny prvky tvořící motorový vývod M4-1f (zcela vpravo).  Aktivujte funkci Vyjmout (viz kap. 12.5).  Vyberte prvky označené M4-1f, CAB10, FA10. Použijeme křížícího výběrového Vyjmout okna: klikněte levým tlačítkem myši tak, aby výběrový čtvereček byl vpravo u jističe FA1, nesmí však zasahovat do textu (bod B1). Pohybujete-li myší směrem vlevo od kliknutého bodu, táhne se křížící výběrové okno (budou vybrány všechny objekty uvnitř okna a všechny objekty do okna zasahující). Klikněte protilehlý roh výběrového okna vlevo od motoru M4-1f (bod B2). Vybrané prvky budou zvýrazněny.  Pokud vyberete omylem jiný prvek, přerušte funkci stiskem klávesy Esc a proveďte Regeneraci zobrazení (viz kap. 13.1) a znovu volejte funkci Vyjmout.  Jsou-li vybrány označené prvky, ukončete výběr prvků kliknutím pravým tlačítkem myši. Vybrané prvky budou vyjmuty. První kliknutý bod výběrového okna. Druhý kliknutý bod výběrového okna. Výběr objektů k vyjmutí křížícím oknem. Budou vybrány všechny objekty uvnitř okna a všechny objekty do okna zasahující.

_______________________________________________________________________________________________________________________

186


_______________________________________________________________________________ Vaše obrazovka by měla vypadat asi takto:

6.

Nyní budeme vytvářet nový motorový vývod připojený na sběrnici Rv2, obsahující standardní asynchronní 3-fázový motor 7.5 kW.

7.

Nejdříve vložíme motor.  Aktivujte funkci Motor (viz kap. 11.11).  Klikněte myší polohu značky motoru ve schématu zapojení (vpravo dole zhruba Motor na úrovni spotřebiče LOAD2. Značka bude směřovat od kliknutého bodu dolů, jak naznačuje tvar kurzoru.  V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte parametry motoru. Motor je tzv. vnesený prvek (vysvětlení pojmu viz kap. 1.2) a je nutné zadat všechny jeho parametry.  Použijeme standardní motor z databáze. Klikněte na tlačítko Databáze. Aktivuje se ovladač databáze, zde databáze motorů (viz kap. 16.1). Databáze obsahuje standardní prvky, je možné si ji uživatelsky modifikovat a rozšiřovat (viz kap. 16.2). Z datové tabulky vyberte motor „7.5 kW“ a klikněte na tlačítko Vložit.  Všechny parametry motoru budou zadány. Koeficient využití Ku=1 (předpokládáme, že motor bude v trvalém provozu na plný výkon) Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK - prvek Motor bude vložen do schématu zapojení.


187

_______________________________________________________________________________ 8.

Nyní vložíme jistící prvek. Pro motorový vývod použijeme spouštěč motorů PKZM od firmy Moeller, ve kterém je integrovaná tepelná i zkratová ochrana motoru.  Aktivujte funkci Jistič (viz kap. 11.9).  Klikněte myší polohu značky jističe ve schématu zapojení (na sběrnici nad Jistič značkou motoru). Značka bude směřovat od kliknutého bodu dolů, jak naznačuje tvar kurzoru.  V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte parametry jističe. Jistič je tzv. vlastní prvek (vysvětlení pojmu viz kap. 1.2), jeho parametry mohou, ale nemusí být zadáni v závislosti na tom, v jakém režimu program používáme. V tomto příkladu používáme program v režimu kontrolním (vysvětlení pojmu viz kap. 1.2), takže parametry jističe musíme zadat. Opět využijeme databáze prvků.  Klikněte na tlačítko Databáze. Aktivuje se ovladač databáze, zde databáze jističů (viz kap. 16.1). Rozviňte větev „Spouštěče motorů PKZ“ (kliknutím na znak +, nebo 2x kliknutím na větev) a klikněte na větev „Řada PKZM (0.16-25A) otočné ovládání“. Z datové tabulky vyberte spouštěč „PKZM0-16“ (proudově odpovídající motoru 7.5 kW) a klikněte na tlačítko Vložit.  Všechny parametry jističe budou zadány. Ověřte si, že provozní stav jističe je „Zapnuto“. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK - prvek Jistič bude vložen do schématu zapojení.

9.

Nyní vložíme vedení propojující jistící prvek s motorem. Použijeme standardní kabel CYKY 4x1.5. Délka vedení je 50m, kabel bude uložen na kabelových žebřících.  Aktivujte funkci Vedení kabel (viz kap. 11.7).  Nyní je nutné zadat dráhu kabelu. Klikněte první bod kabelu - nutno kliknout Kabel přesně na dolní konec jističe, aby bylo zajištěno „vodivé“ propojení.  Klikněte druhý bod kabelu - nutno kliknout přesně horní konec značky jističe. Pokud nemáte značky přesně pod sebou nutno kliknout bod zlomu a pak teprve bod na konci značky. Pokud se Vám kreslení nedaří, přerušte funkci stiskem klávesy Esc, proveďte Regeneraci zobrazení (viz kap. 13.1) a znovu volejte funkci Vedení kabel.  V následně otevřeném dialogovém panelu zadejte parametry kabelu. Kabel je tzv. vnesený prvek a je nutné zadat všechny jeho parametry.  Zadejte délku kabelu - 50 m.  Použijeme standardní kabel z databáze. Klikněte na tlačítko Databáze. Aktivuje se ovladač databáze, zde databáze kabelů (viz kap. 16.1). Databáze obsahuje standardní prvky, je možné si ji uživatelsky modifikovat a rozšiřovat (viz kap. 16.2). Rozviňte větev „Vodiče měděné (Cu)“, pak „Typ CYKY“ a klikněte na větev „Počet vodičů 4 (L1, L2, L3, PEN)“ Z datové tabulky vyberte kabel „CYKY 4x1.5“ (jak je vidět z dalších sloupců datové tabulky průřez fázového a PEN vodiče je 1.5 mm2, jmenovitý proud při uložení na vzduchu (E, F) je 18.5A, což je pro motor 7.5 kW v prvním přiblížení dostatečné) a klikněte na tlačítko Vložit. Tip: prvek vložíte též dvojím kliknutím na položku v datové tabulce.  Přes tlačítko Definovat uložení zadejte způsob uložení kabelu - vyberte „(E) Vícežilové kabely na kabelovém žebříku“ (vysvětlení pojmu uložení viz kap. 2.2.3); počet dalších obvodů v seskupení 0 (kabel veden samostatně), teplota okolí 30°C, uživatelský koeficient 1 (nepoužit). Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK.  Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK - prvek Vedení - kabel bude vložen do schématu.

_______________________________________________________________________________________________________________________

188


_______________________________________________________________________________ Identifikace 3-fázové odbočky. Projekční označení kabelu; zde využíváme automaticky přidělovanou hodnotu. Identifikace způsobu uložení dle ČSN (viz kap. 2.2.3). Zadaná délka kabelu. Typové označení kabelu. Poznámka: u starších vedení je použito projekční označení CAB1, CAB2, atd. U nově vkládaných vedení je standardně nabízeno projekční označení W1, W2, atd. Projekční označení lze libovolně uživatelsky modifikovat a slouží pro identifikaci prvku ve schématu zapojení; různá projekční označení v rámci projektu nejsou na závadu.

10. Pomocí funkce Uložit (viz kap. 20.1) proveďte uložení změn do souboru na disk, aby byly zachovány pro případ nějaké havárie a pro budoucí potřebu. 11. Nový vývod je nyní definován. Další vývod stejných nebo podobných parametrů je možné vytvořit pomocí funkce Kopírovat (viz kap. 12.3) s následnou editací vlastností vytvořené kopie (viz kap. 12.1). 12. Před zahájením výpočtů je vhodné provést kontrolu logiky zapojení (zda je nový vývod dobře připojen, nejsou mezery mezi prvky, nebo se prvky vzájemně nepřekrývají), viz kap. 14.2. Aktivujte funkci Výpočet (viz kap. 14). V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte ze skupiny „Základní výpočty“ položku „Kontrola logiky zapojení“ a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Provede se kontrola logiky zapojení; v případě chyby je zobrazena chybová hláška - v tom případě je nejlépe novou odbočku vymazat - bod 5 tohoto návodu a znovu vložit opakováním bodů 6 - 10 tohoto návodu. Je-li vše OK, zobrazí se dialogový panel:

13. Nyní provedeme výpočet úbytků napětí a rozložení zátěže (viz kap. 14.3):  Aktivujte funkci Výpočet (viz kap. 14).  V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte ze skupiny „Základní výpočty“ položku „Úbytky napětí a rozložení zátěže“ (viz kap. 14.3). Pro provedení výpočtu následují kontroly: 

 

Kontrola úbytků napětí v uzlech vzhledem k napětí zdroje. Nevyhovují uzly, kde úbytek napětí přesahuje mez nastavenou při vkládání prvku. Při vkládání nové odbočky jsme využili předvolenou hodnotu převzatou z nastavení programu (5% pro větve, 10% pro uzly). V našem příkladě vše vyhovuje. Kontrola úbytků napětí ve větvích. Nevyhovují větve, kde úbytek napětí přesahuje mez nastavenou při vkládání prvku. V našem příkladě vše vyhovuje. Kontrola jističů a pojistek na jmenovitý proud. Nevyhovují prvky, kde proud ve větvi přesahuje jmenovitý proud prvku (dojde k vypnutí již za jmenovitého stavu). Zde vidíme, že nevyhovuje jistič FA1 - bude vypínat již za jmenovitého stavu a vypínač S1. Položme si otázku: je to opravdu špatně? Odpověď: nemusí být a to z důvodu soudobosti. Zátěže připojené na sběrnice Rv2 nemusí nikdy být spuštěné současně. To lze v programu PAVOUK nasimulovat nastavením koeficientu soudobosti v uzlu Rv2, nebo vypnutím některých jističů. Podrobněji o soudobosti viz teoretický úvod kap. 2.1.


189

_______________________________________________________________________________

 

 

Zde je vidět, že program PAVOUK není „automatický projektant“, je to pouze nástroj, pomůcka a projektant musí výsledky z programu správně interpretovat. Zde je tedy přijat závěr, že jistič FA1 vyhovuje, což si lze dodatečně ověřit simulací provozního stavu při vypnutí některých zátěží, nebo úpravou koeficientu soudobosti v uzlu Rv2 a opakováním výpočtu. Kontrola kabelů na zatížení jmenovitým proudem. Nevyhovují prvky, kde proud ve větvi přesahuje jmenovitý proud prvku (stanovený s ohledem na uložení, teplotu okolí, seskupení kabelů, atd.). Podobná situace jako v předchozím případě. Kontrola jištění kabelů proti přetížení. Jmenovitý proud jistícího prvku musí být menší než je proudová zatížitelnost kabelu stanovená s ohledem na uložení a teplotu okolí. Musí být splněna též druhá podmínka dle norny IEC ohledně jištění kabelu proti přetížení: I2≤1.45*Iz. Ampér-sekundová oteplovací charakteristika kabelu musí být nad vypínací charakteristikou jističe. Podrobněji viz teoretický úvod, kap. 2.3. Zobrazení ampér-sekundových charakteristik kabelu ve vztahu k příslušnému jistícímu prvku je možné pomocí modulu Vypínací charakteristiky (viz kap. 15). Zde vidíme, že nevyhovuje dvojice FA6/CAB6 - v dalším kroku si vysvětlíme proč. Seznam chybových prvků je možné vytisknout - pro budoucí potřebu, opravu prvků schématu. Tažením za dělící příčku a za rohy lze upravit rozměry dialogového panelu. Uzavřete dialog stiskem klávesy Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále. Seznam provedených kontrol.

Seznam chybových prvků a popis chyby



V uzlech a větvích sítě se zobrazí napětí, úbytky a jsou zvýrazněny nevyhovující prvky. Protože síť obsahuje 1-fázový odběr, jsou zobrazeny hodnoty pro jednotlivé fáze; to usnadňuje posouzení rozfázování zátěže. Zoom Okno Pomocí funkce Zoom Okno (viz kap. 13.4) si zvětšete úsek schématu tak, aby byly hodnoty čitelné. Vyzkoušejte též funkce Posun Pohledu (viz kap. 13.2) Posun a Zoom (viz kap. 13.3) a prohlédněte si celé schéma. Interpretace hodnot viz pohledu konec kapitoly 14.3. Zoom

_______________________________________________________________________________________________________________________

190


_______________________________________________________________________________ 14. Vytiskněte si schéma zapojení s výsledky výpočtu pomocí funkce Tisk (viz kap. 18.3).  Klikněte na ikonu Tisk.  V následně otevřeném dialogovém panelu 2x klikněte na položku „Schéma zapojení sítě s výsledky výpočtu“.  V následně otevřeném dialogovém panelu překontrolujte připojenou tiskárnu a vložený papír (předpokládáme formát A4) a vyberte položku „Celá kreslící plocha na zvolený formát“. Tato volba provede zmenšení/zvětšení tak, aby se celé schéma včetně rámečku vešlo na zvolený formát papíru založený do tiskárny (A4).  Klikněte na tlačítko Náhled - zobrazí se Vám ukázka tiskového výstupu. Uzavřete okno s náhledem kliknutím na OK.  Klikněte na tlačítko OK - provede se vlastní tisk. 15. Nyní si zobrazíme vypínací charakteristiky pro nevyhovující dvojici FA6/CAB6.  Aktivujte modul Vypínací charakteristiky (viz kap. 15).  Vykreslete charakteristiky dvojice FA6/CAB6 (viz kap. 15.4).  Aktivujte funkci Vložit přístroj/kabel z projektu sítě.  V následně otevřeném seznamu 2x klikněte na řádek s dvojicí FA6/CAB6.  Vypínací charakteristika jističe bude mít barvu modrou (uzavřete dialogový panel kliknutím na OK aniž byste cokoliv měnili).  Ampér-sekundová oteplovací charakteristika kabelu bude mít barvu např. zelenou. Klikněte na tlačítko Barva a z barevné palety vyberte barvu. Uzavřete dialogové panely kliknutím na OK.  Uzavřete dialogový panel se seznamem prvků v síti kliknutím na Konec. Je vidět, že charakteristiky kabelu a jističe se dotýkají - požadavek ČSN na jištění kabelu proti přetížení není splněn - podrobněji viz kap. 2.3.

Charakteristiky kabelu a jističe se protínají požadavek ČSN na jištění kabelu proti přetížení není splněn. Ampér-sekundová oteplovací charakteristika kabelu. Vypínací charakteristika jističe.

16. Nyní provedeme modifikaci kabelu CAB6 tak, aby byl splněn požadavek normy na jištění kabelu proti přetížení - nutno zvolit větší průřez kabelu.  Uzavřete okno modulu „Vypínací charakteristiky“ funkcí Konec z menu Soubor, nebo kliknutím na křížek v pravém rohu okna (viz kap. 15.8.5). _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

191

_______________________________________________________________________________      

Upravte zobrazení tak, aby byl vidět vývod obsahující CAB6 (funkce Zoom Vše, pak Zoom Okno, případně Posun Pohledu). Klikněte 2x na kabel CAB6 - tím aktivujete režim editace vlastností (viz kap. 12.1). Zobrazí se stejný dialogový panel jako při vkládání kabelu. Klikněte na tlačítko Databáze a z datové tabulky vyberte kabel „CYKY 4x10“ (viz kap. 16.1) posílíme tím kabel o 2 stupně. Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Výsledky výpočtu zmizí - již by neodpovídaly nové konfiguraci sítě. Zopakujte bod 15 - nyní vidíte, že charakteristiky jsou dostatečně vzdáleny, požadavek ČSN na jištění kabelu proti přetížení je splněn. Uzavřete okno modulu „Vypínací charakteristiky“. Zopakujte bod 13 - výpočet úbytků napětí: chyba o nedostatečném jištění FA6/CAB6 se již nevyskytuje.

17. Pomocí funkce Uložit (viz kap. 20.1) proveďte uložení změn do souboru na disk, aby byly zachovány pro případ nějaké havárie a pro budoucí potřebu. 18. Nyní provedeme výpočet 3-fázového zkratu:  Aktivujte funkci Výpočet (viz kap. 14).  V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte vyberte ze skupiny „Všechny výpočty“ položku „Zkratové proudy: 3-fázový symetrický zkrat Ik3p“.  Vyberte uzel ve kterém dojde ke zkratu, v našem případě uzel M4.  Nyní budete dotazováni na definici kaskád, tj. určení předřazeného jistícího prvku na vstupu a přiřazených prvků na výstupu pro každý uzel tvořený prvkem „sběrnice v rozváděči“ (viz kap. 14.4.1). V demonstračním příkladu jsou již kaskády nastaveny: pro uzel Rv1 je předřazený jistič FA8 (jistič na vstupu) a ostatní jsou přiřazené (na výstupech). Vypínací schopnost přiřazených jističů bude posuzována s ohledem na předřazený. Pro uzel Rv2 nelze definovat předřazený prvek (na vstupu je vypínač).

 

 

Uzavřete okno stiskem klávesy Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále. Provede se výpočet a zobrazí se graf s časovým průběhem zkratového proudu. Je vidět, že první půlvlna zkratového proudu příliš nepřevyšuje zbytek - nárazový zkratový proud tedy nebude příliš velký a dojde k rychlému ustálení. Uzavřete okno s grafem kliknutím na křížek v pravém rohu, nebo stiskem klávesy Esc. Poznámka: zobrazování okna s grafem může být vypnuto v nastavení programu; v tom případě se graf nezobrazí (zapnutí viz kap. 21.4). Nyní následují kontroly jednotlivých prvků sítě: Kontrola jističů a pojistek na vypínací schopnost. Nevyhovují prvky, kde vypínaný zkratový proud ve větvi přesahuje vypínací schopnost prvku. Vypínací schopnost prvku je dána hodnotou Ics nebo Icu u jističů - podle nastavení přepínače „Dimenzovat na...“ (viz kap. 11.7), nebo hodnotou Icn u pojistek. V našem příkladě vše vyhovuje.

_______________________________________________________________________________________________________________________

192


_______________________________________________________________________________    

Kontrola vypínačů na zatížení zkratovým proudem. Vypínač nebude zkrat vypínat, ale musí krátkodobě vydržet zkratový proud. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(1s) prvku. Kontrola kabelů/přípojnic na zatížení zkratovým proudem. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 0.1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(0.1s) prvku. Podrobněji viz teoretický úvod, kap. 3.6. V našem příkladě vše vyhovuje. Uzavřete dialog stiskem klávesy Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále. V uzlu, kde nastal zkrat se zobrazí hodnoty Ik’’ a Ikm; Proud Ik’’ je rozpočítán jak se „rozlévá“ po celé síti (vysvětlení významu proměnných viz kap. 3.2). Pomocí funkce Zoom Okno (viz kap. 13.4) si zvětšete úsek schématu tak, aby byly hodnoty čitelné. Vyzkoušejte též funkce Posun Pohledu (viz kap. 13.2) a Zoom (viz kap. 13.3) a prohlédněte si celé schéma. Všimněte si, že program počítá s příspěvky od motorů.

19. Opakujte předchozí bod s tím, že vyvoláte zkrat v uzlu Rv1 - v tomto případě nevyhovuje jistič FA3, zatímco ostatní vyhovují. Proč? Jak je posuzována vypínací schopnost jističů v kaskádě? Všechny prvky připojené na tento uzel musí vydržet tento zkratový proud (tj. zkrat bezprostředně za prvkem, nejen na konci jištěného vedení). Předřazený jistič FA8 slouží jako záložní ochrana přiřazených jističů na uzlu Rv1. Pokud přiřazený jistící prvek může spolupracovat s předřazeným je kontrolováno, zda předpokládaný vypínaný zkratový proud není větší než mez stanovená výrobcem pro danou dvojici. Skutečnost, že jistič je posuzován jako kaskáda, je vyznačena informační hláškou.

Spouštěč motorů FA3 nutno nahradit jiným s vyšší vypínací schopností, např. PKZM4-16.

Pokud přiřazený jistící prvek nemůže spolupracovat s předřazeným, je vždy posuzován samostatně, bez ohledu na nastavení kaskád (zde spouštěč motorů FA2, FA3).

20. Nyní provedeme výpočet 1-fázového zkratu:  Aktivujte funkci Výpočet (viz kap. 14).  V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte vyberte ze skupiny „Všechny výpočty“ položku „Zkratové proudy: 1-fázový zkrat Ik1p“.  Vyberte uzel ve kterém dojde ke zkratu, v našem případě uzel M4. _______________________________________________________________________________________________________________________ PAVOUK, Referenční manuál

193

_______________________________________________________________________________     







Nyní budete dotazováni na definici kaskád - ty již byly nastaveny v předchozím kroku, proto pouze uzavřete dialog stiskem klávesy Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále. Po provedení výpočtu následují kontroly jednotlivých prvků sítě: Kontrola jističů a pojistek na vypínací schopnost. V našem příkladě vše vyhovuje, je to logické, protože vyhověl 3-fáz. zkrat a zkratový proud pro 1-fáz. zkrat bude vždy menší. Kontrola vypínačů na zatížení zkratovým proudem. Vypínač nebude zkrat vypínat, ale musí krátkodobě vydržet zkratový proud. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(1s) prvku. Ochrana před nebezpečným napětím na neživých částech (kontrola na čas odpojení poruchy od zdroje). Je prováděna jen u 1-fáz. zkratů. Nevyhovuje prvek, nejblíže místu zkratu, kde čas vypnutí je větší než mez nastavená při vkládání prvku. Při vkládání nové odbočky jsme využili předvolenou hodnotu převzatou z nastavení programu (0.4s). Vidíme, že nevyhovuje naše nově vložená odbočka. Musíme tedy použít kabel většího průřezu abychom snížili impedanci zkratové smyčky. Kontrola kabelů/přípojnic na zatížení zkratovým proudem. Nevyhovuje nyní kabel v nové odbočce (zkratový proud bude vodičem protékat relativně dlouho a vodič se přehřeje). Kontrola PEN vodiče na zatížení zkratovým proudem. Je prováděna jen u 1-fázových zkratů v případě, že průřez PEN vodiče je menší než průřez fázového vodiče. Nevyhovují prvky, kde efektivní oteplovací proud ve větvi za 0.1s přesahuje krátkodobý výdržný proud Icw(0.1s) PEN vodiče kabelu. Uzavřete dialog stiskem Esc, nebo kliknutím na ikonu Pokračovat Dále.

21. Nyní provedeme modifikaci kabelu W10 tak, aby byl splněn požadavek normy na čas odpojení místa poruchy od zdroje - nutno zvolit větší průřez kabelu.  Upravte zobrazení tak, aby byl vidět vývod obsahující W10.  Klikněte 2x na kabel W10 - tím aktivujete režim editace vlastností (viz kap. 12.1). Zobrazí se stejný dialogový panel jako při vkládání kabelu.  Klikněte na tlačítko Databáze a z datové tabulky vyberte kabel „CYKY 4x4“ (viz kap. 16.1) posílíme tím kabel o 2 stupně.  Uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Výsledky výpočtu zmizí - již by neodpovídaly nové konfiguraci sítě.  Zopakujte předchozí bod - výpočet 1-fázového zkratu v uzlu M4: chyba při testu na čas vypnutí se již nevyskytuje, k vypnutí dojde za čas 0.0108s, což znamená, že kabel je možná zbytečně předimenzován.  Vytiskněte si schéma zapojení s výsledky výpočtu pomocí funkce Tisk (viz kap. 18.3).  Zopakujte nyní kontrolu na 3-fázový zkrat (zvětšením průřezu kabelu zkratový proud vzroste) - vše je OK.  Vytiskněte si schéma zapojení s výsledky výpočtu pomocí funkce Tisk (viz kap. 18.3). Vytisknout lze též seznam prvků sítě s jejich parametry, nebo s výsledky výpočtu (viz kap. 18.1, 18.2). _______________________________________________________________________________________________________________________

194


_______________________________________________________________________________ 22. Pomocí funkce Uložit (viz kap. 20.1) proveďte uložení změn do souboru na disk, aby byly zachovány pro případ nějaké havárie a pro budoucí potřebu. 23. Příklad je dokončen. Ukončete program PAVOUK kliknutím na křížek v pravém horním rohu okna s programem.


195

_______________________________________________________________________________ 25.3 Přehled demonstračních příkladů dodávaných s programem Soubory s demonstračními příklady se nachází v adresáři ...\SPIDER\DEMO. Slouží jednak k prezentaci možností programu a jednak jako inspirace a výchozí bod pro řešení Vašich konkrétních problémů. K načtení demo souboru do programu použijte funkci Otevři demo (viz kap. 20.2.1). Následně pak pomocí funkce Ulož jako z roletového menu Soubor (viz kap. 20.1.) proveďte uložení příkladu do jiného adresáře pod jiný název (např. do adresáře DOKUMENTY, název souboru PRIKLAD-x.SPI). Toto je nutné z toho důvodu, aby byl zachován původní, neporušený výchozí stav demonstračního příkladu a v případě potřeby bylo možné se k němu vrátit. Při aktualizaci programu dochází obvykle též k aktualizaci demonstračních příkladů, takže původní soubory mohou být nahrazeny novými. Poznámka: v příkladech převzatých ze starší verze programu je použito projekční označení vedení CAB1, CAB2, atd. V nových příkladech je standardně nabízeno projekční označení vedení W1, W2, atd. Projekční označení prvků lze libovolně uživatelsky modifikovat a slouží pro identifikaci prvku ve schématu zapojení; různá projekční označení v rámci projektu nejsou na závadu.

25.3.1 DEMO-paprsek Soubor: DEMO-paprsek.SPI. Příklad jednoduché paprskové sítě napájené z nadřazené nn sítě. Výchozí stav příkladu cíleně není odladěn, aby bylo možno demonstrovat některé chybové stavy. Příklad je využíván jako výchozí bod v kap. 25.2.

25.3.2 DEMO-uzel Soubor: DEMO-uzel.SPI. Příklad jednoduché zauzlené sítě napájené ze dvou nezávislých zdrojů vn sítě. Výchozí stav příkladu cíleně není odladěn, aby bylo možno demonstrovat některé chybové stavy. _______________________________________________________________________________________________________________________

196


_______________________________________________________________________________

25.3.3 DEMO-Koeficienty-Soudobosti-a-Vyuziti Soubor: DEMO- Koeficienty-Soudobosti-a-Vyuziti.SPI. Příklad jednoduché paprskové sítě vysvětlující aplikaci koeficientu soudobosti (v uzlu sítě) a koeficientu využití (u spotřebičů)


197

_______________________________________________________________________________ 25.3.4 DEMO-pripojnice Soubor: DEMO-pripojnice.SPI. Příklad řešení napájení strojů v průmyslovém objektu pomocí přípojnicového rozvodu, kdy odbočky jednotlivým strojům jsou samostatně jištěny v pojistkových skříňkách, ale úseky „páteřního rozvodu“ mezi skříňkami jištěny nejsou. Cílem je ověřit jištění jednotlivých odboček.

25.3.5 DEMO-SmyckyZateze Soubor: DEMO-SmyckyZateze.SPI. Příklad řešení tzv. smyčkování zátěže: Je vedena páteřní kabelová trasa a odbočky k jednotlivým objektům jsou vyvedeny z pojistkových skříněk. Úseky páteřní kabelové trasy mezi odbočnými skříňkami jištěny nejsou. Cílem je ověřit úbytky napětí a jištění jednotlivých odboček. Projekt převzat z předchozí verze.

_______________________________________________________________________________________________________________________

198


_______________________________________________________________________________ 25.3.6 DEMO-kaskada Soubor: DEMO-kaskada.SPI. Příklad řešení kaskády jistič/pojistka (záložní ochrana jističe) a omezení zkratového proudu pojistkou.

Soubor: DEMO-kaskada-Jist-Jist.SPI. Příklad řešení kaskády jistič/jistič.


199

_______________________________________________________________________________ 25.3.7 DEMO-Sit Soubor: DEMO-Sit.SPI. Příklad jednoduché paprskové sítě - napájení průmyslového objektu s motorickou zátěží. Postup vytvoření příkladu je podrobně krok po kroku popsán v kapitole 25.1.

25.3.8 DEMO-Sit-1F Soubor: DEMO-Sit-1F.SPI. Příklad paprskové sítě s jednofázovými odběry. Po provedení výpočtu úbytků napětí a rozložení zátěže (viz kap. 14.3) je stanoveno zatížení každé jednotlivé fáze (proud ve fázi, úbytek napětí) a je tak možno posoudit rozfázování zátěže.

_______________________________________________________________________________________________________________________

200


_______________________________________________________________________________ 25.3.9 DEMO-Sit-TN690 Soubor: DEMO-Sit-TN690.SPI. Příklad řešení jednoduché zauzlené TN sítě napěťové hladiny 690 V (např. síť ve svařovně). Je demonstrován vliv napěťové soustavy na vypínací schopnost jističů (viz kap. 11.9). Výchozí stav příkladu cíleně není odladěn, aby bylo možno demonstrovat některé chybové stavy.

25.3.10 DEMO-Sit-IT Soubor: DEMO-Sit-IT.SPI. Příklad jednoduché IT sítě reprezentující např. zdravotnickou izolovanou soustavu (ZIS). Napájení je zajištěno z nadřazené TN sítě, jsou zadány impedance v místě připojení (získané výpočtem nadřazené TN sítě v samostatném projektu viz kap. 14.5). Je demonstrován správný způsob zapojení oddělovacího transformátoru.


201

_______________________________________________________________________________ 25.3.11 DEMO-ParalelniKabely Soubor: DEMO-ParalelniKabely.SPI. Příklad demonstruje různé způsoby zapojení a simulace paralelních větví kabelu (každá větev jištěna samostatně, všechny paralelní větve jištěny jedním společným jistícím přístrojem).

_______________________________________________________________________________________________________________________

202


_______________________________________________________________________________

Poznámky:


203

_______________________________________________________________________________

Poznámky:

_______________________________________________________________________________________________________________________

204


PAVOUK 2.8 REFERENČNÍ MANUÁL

Recommend Documents