Patwa. Přehled základních gramatických jevů v hovorové jamajské angličtině (kreolštině)

Patwa Přehled základních gramatických jevů v hovorové jamajské angličtině (kreolštině)

Sestavil Pablo Levy, 2008-09 (dle knihy „Jamaican Creole Syntax“ od Beryl L. Baileyové, vydané v Cambridge roku 1966)

Úvod Oficiálním jazykem na Jamajce je angličtina. Nicméně rodnou řečí většiny obyvatel ostrova je patwa, jazyk vzniklý jedinečnou kombinací angličtiny, původních jazyků černých otroků dovezených z Afriky, španělštiny, portugalštiny, a dalších. Kromě Jamajky je patwa používáno jako komunikační prostředek také v několika komunitách ve velkých městech anglicky mluvících zemí. Vedle názvu patwa (nebo chcete-li patois), jak se tomuto jazyku říká přímo na ostrově, lze často narazit také na termíny Black English (obvykle v Británii, jejíž karibská komunita čítá na 300 000 přistěhovalců, žijících především v Londýně) či Jamaican Creole; v této příručce bude tento jazyk označován buď jako „patwa“ nebo jednoduše jako „jamajština“. Zatímco sdělovací prostředky používají angličtinu do velké míry totožnou s britskou/americkou standardní angličtinou (tato forma je oficiálně označována jako Jamaican Standard English), většina obyvatel se při každodenní komunikaci pohybuje v prostoru mezi tímto standardem a „čistým“ patwa; tyto formy se často označují jako akrolekt (JSE), mezolekt a basilekt (patwa). Patwa, kterým jen na Jamajce mluví přibližně dva a půl miliónu lidí, je pro své mluvčí především prostředkem vzájemné etnické sounáležitosti. Vzhledem ke svému postavení, tj. v situaci, kdy není uznán ani jako oficiální jazyk ostrova, ani jako jazyk určený k vyučování na školách, nemá samozřejmě žádná striktně vymezená pravidla (což ovšem neznamená, že zde žádná pravidla neexistují) a jeho podoba se tak mění den ode dne. S jeho nezakotveností, a s tím souvisejícím překotným vývojem, vyvstává další problém: neexistuje žádný standard, podle kterého by se mohla řídit jeho psaná forma. V minulosti se vyskytlo několik pokusů tuto situaci změnit (např. vydání jamajsko-anglického slovníku Cassidym a LePagem v roce 1967), ale vzhledem k tomu, že na školách se vyučuje pouze standardní anglický pravopis, používá většina uživatelů jamajštiny tuto standardní formu – poupravenou tak, aby alespoň částečně reflektovala rozdílnou výslovnost (tyto „úpravy“ jsou přitom velice individuální, ačkoliv některé formy už jsou postupem času víceméně zažité). V této příručce bude pro přepis patwa použito systému Cassidyho/LePage. Základním zdrojem této příručky byla publikace „Jamaican Creole Syntax“ od Beryl L. Baileyové. Přestože byla tato kniha vydaná již v roce 1966, je většina zde popsaných pravidel a jevů stále platná – tedy alespoň pro basilektickou podobu patwa; v běžné konverzaci se tato pravidla mísí se standardní anglickou gramatikou, jak již bylo výše popsáno. Baileyová zvolila pro svou publikaci tzv. „transformační“ přístup; vzhledem k jeho neobvyklosti a relativní náročnosti od něj zde bylo částečně upuštěno, přestože použitá terminologie z něj vychází. Většina příkladů v této příručce pochází právě z výše jmenované publikace. Tato příručka je určena všem, kdo chtějí pochopit nebo si prohloubit znalosti o gramatických pravidlech jamajštiny; ačkoli je možné ji použít i jako učební pomůcku při studiu tohoto jazyka, není jako učebnice primárně zamýšlena. Vzhledem k tomu, že se při studiu odvozených jazyků obvykle předpokládá určitá znalost jazyka výchozího (zde tedy standardní angličtiny), je většina praktických příkladů v této příručce uvedena pouze s anglickými ekvivalenty (tj. bez překladu do češtiny).

(1)

Ortografie / Fonologie Zápis a výslovnost K přepisu jamajštiny se často používá systém, který byl zaveden editory slovníku Dictionary of Jamaican English (poprvé byl použit Cassidym v příručce Jamaica Talk). Výhodou tohoto systému je to, že je čistě fonémický – čte se víceméně tak, jak se píše, není potřeba diakritiky. Zde je přehled hlásek používaných v jamajštině: a aa ai b ch d e f g h ie i ii j k l m n ng o ou p r s sh t u uo uu v w y z

/a/ /a:/ /ai/ /b/ /č/ /d/ /e/ /f/ /g/ /h/ /ie/ /i/ /i:/ /dž/ /k/ /l/ * /m/ /n/ /ŋ/ /o/ ** /ou/ /p/ /r/ /s/ /š/ /t/ /u/ /uo/ /u:/ /v/ /w/ /j/ /z/

an ‘and’, bak ‘back’, pa ‘father’ aal ‘all’, shaat ‘short’, jaa ‘jaw’ ais ‘ice’, chais ‘choice’, bwai ‘boy’ biek ‘bake’, rob ‘rub’, riba ‘river’ choch ‘church’, richa ‘richer’ daag ‘dog’, weda ‘weather, whether’, bied ‘bathe, beard’ eg ‘egg’, reda ‘redder, rather’, we ‘where’ fieba ‘favour’, shuofa ‘chauffeur’, nof ‘many’ gat ‘have’, raga-raga ‘ragged’, haig ‘hag’ hat ‘hat, hot’, bahu ‘handcart’ iej ‘age’, wiek ‘wake’, pie ‘pay’ inch ‘inch’, sik ‘sick’, wi ‘we’ iizi ‘easy’, diip ‘deep’, grii ‘agree’ juok ‘joke’, mieja ‘measure’, boj ‘budge’ kyaat ‘cart’, bikl ‘victuals’, luk ‘look’, kwiin ‘queen’ lob ‘love’, bielin ‘baling’, kuol ‘cold’ mod ‘mud’, boma ‘singer’, ruum ‘room’ neks ‘next’, tiini ‘tiny’, wain ‘wine’ lang ‘long’, banggl ‘bangle’, fingga ‘finger’ ogli ‘ugly’, bon ‘burn’, nomo ‘no more’ out ‘out’, kroud ‘crowd’, kou ‘cow’ pan ‘pan, upon’, nipl ‘nipple’, gyap ‘gap’ rien ‘rain’, tara ‘the other’, suor ‘sore’ suod ‘sword’, biesn ‘basin’, kies ‘case’ shuga ‘sugar’, mashiet ‘machete’, rosh ‘rush’ tek ‘take’, bata ‘batter’, wiet ‘wait’ unu ‘you’ (pl.), buk ‘book’, tu ‘too’ uol ‘old’, kuos ‘coarse’, nuo ‘know’ uuz ‘ooze’, fuul ‘fool’, bluu ‘blue’ vuot ‘vote’, druov ‘drove’ (n.) waan ‘want’, bwai ‘boy’, powa ‘power’ yaad ‘yard, home’, gyal ‘girl’, laaya ‘lawyer’ zingk ‘zinc’, riezn ‘raisin’, kaaz ‘cause’

* na konci slov narozdíl od standardní angličtiny není tzv. temné ** zavřené, skoro až /u/ Poznámky: Samohlásky jsou obecně více napjaté („měkčí“). Přízvuk je do určité míry (při pečlivé výslovnosti) na každé slabice – narozdíl od běžné angličtiny je tak středová samohláska /ə/ obvykle nahrazena jinou, „plnou“ samohláskou. (2)

Kromě výše uvedených hlásek se běžně vyskytují ještě některé spřežky: bw /bw/ bwaai ‘boy’ gw /gw/ gwein ‘going’ j gy /g / gyal ‘girl’ ky /kj/ kyaar ‘car’ w pw /p / pwail ‘spoil’ x /ks/ haxent ‘accent’ Pokud slabika končí na nosovou hlásku (m, n), často její výslovnost přechází na předcházející samohláska – např. kom může být vyslovováno jako /kom/, /kõ/, /kum/, /kũ/. V přepisu se tyto variace ovšem běžně nezobrazují. Do této kategorie dále spadají např. tato slova: im ‘he’, ‘she’ (variace /im/, /him/, /ĩ/, /hĩ/); siem ‘same’ (variace /siem/, /siē/); waan ‘want’ (variace /waan/, /wan/, /wã/, /waant/); ben ‘was’, ‘did’ (variace /ben/, /bin/, /bē/, /bĩ/); toun ‘town’ (variace /toun/, /tõu/, /tõ/); kompini ‘company’ (variace /kompini/, /kõpini/, /kõpni/); pomkin ‘pumpkin’ (variace /pomkin/, /põkin/).

Fonetické změny v porovnání s (britskou) angličtinou /ə/ > /a/, /u/, /e/, /i/, /o/ fire > faia, redemption > ridemshan Jamaica > Jumieka mixture > mixcho /iə/ > /ie/ queer > kwier, hear > ier, clear > klier /əu/ > /uo/, /a:/, na konci slov /a/ nebo /o/ road > ruod cloth > klaat window > winda, follow > fala tomato > tumieto /o/ > /a/ what > wat, /o:/ > /a:/ nebo /uo/ příp. /o/ short > shaat, ball > baal, corner > kaana more > muor poor > po /oi/ > /ai/ boy > bwai /au/ > /ou/ nebo /o:/, příp. také /au/, před /n/ pak jen /o/ (/oŋ/) mouth > mout out > oot/out around > ron, ground > grong, down > dong cold > kuol/kaul /ə:/ > /o/ nebo /or/ nebo /a:/ nebo /er/ burn > bon, turn > ton, church > choch earth > ort learn > laan worker > werka, perfect > perfek, world > werl, dirty > derti/doti /æ/ > /a/ man > man, fat > fat /a/ > obvykle /o/, občas také /a/ cut > kot, son > son one > wan, Jah > Ja, until > antil, unless > anles (3)

/ei/ > /ie/, v krátkých slovech jen /e/ razor > rieza, angel > ienjel away > we, say > se /i/ na začátku slov (ale i jinde) > často uvolněnější, až /e/ if > ef, hinder > enda since > sens, until > tel /θ/ > /t/ think > tink /ð/ > /d/ this > dis /s/ + /t/, /p/ > často jen /t/, /p/ (stojí-li před ostatními souhláskami, je za něj často vkládána nějaká samohláska) stop > tap spoil > pwail smoke > sumok, Scottish > Sikatish /tr/, /θr/ > /čr/ příp. /č/ tree > chrii, three > chrii truck > chrok/chok, trust > chos, strike > chraik /čə/ > /tja/ question > kwestian /džə/ > /dja/ soldier > suoldia /v/ > často /b/ favour > fieba /p/ > často /b/ pure > bier/pior /t/ před /l/ > /k/ bottle > bakl /d/ před /l/ > /g/ middle > migl /ka/, /ga/ > často /kja/, /gja/ car > kyar, carrot > kyaarat girl > gyaal, gather > gyada /h/ před samohláskou > často vynecháno (nahrazeno „rázem“) happy > api naopak před slova začínající na samohlásku je často /h/ vkládáno ask > hax, August > Haagos zůstávají stejné: /a:/ part, path > paat /ai/ right > rait /u/ put > put

(4)

Intonace Klesavá kontura - výroky, požadavky, příkazy, doplňovací otázky. Např: Jan a kom ‘John is coming’ mek di biebi sliip ‘let the baby sleep’ huu gat di buk? ‘who has the book?’

Stoupavá kontura - otázky zjišťovací (kdy můžeme odpovědět ano nebo ne), a také tázací a imperativní větné dodatky (tagy). Např: Kieti kom aredi? ‘Has Katie come already?’ dat-de wan priti, iing? ‘that one is pretty, isn’t it?’ no gi im non, yaa? ‘don’t give her any, please’

Vysoko položená (high-pitched) kontura - zvolání, ať už přímá nebo rétorická. V rétorických je vždy použita záporná forma. Význam je stejný jako u souhlasné formy, ale je zde přidán prvek překvapení nebo zdůraznění. di biebi priti! ‘the baby is pretty indeed’ wat a wie im kyan wok! ‘how hard he works!’ im no gi mi im ring! ‘he gave me his ring (would you believe it?)’ Srovnejte: klesavá kontura: stoupavá kontura: high-pitched kontura:

tiicha kraas ‘teacher is cross’ tiicha kraas? ‘is teacher cross?’ tiicha kraas! ‘how cross teacher is!’

Změna intonace a přízvuku ve vokativu - v dvojslabičných jménech přízvuk běžně na první slabice, ve vokativu ale na druhé (+vyrovnaná intonace). Takže např. ve větě mi dis si Bóti ‘I have just seen Bertie’ je na Bóti přízvuk na první slabice, zatímco Botí s přívukem na druhé slabice slouží k přilákání jeho pozornosti.

(5)

Morfologie Zájmena Osobní zájmena mi wi yu unu im i dem

‘I’ ‘we’ ‘you’ (sg.) ‘you’ (pl.) ‘he, she, it’ ‘it’ ‘they’

- pro zvířata se obvykle užívá i, pokud se však hovoří o nějaké jejich aktivitě, je častější im

Přivlastňovací zájmena Tato zájmena se tvoří přidáním předpony fi- před osobní zájmeno. U nesamostatných přivlastňovacích zájmen (např. ‘my’ narozdíl od samostatného ‘mine’) je ale také možné použít prostě jen samotné osobní zájmeno: fi-mi haas biga an fi-yu ‘my horse is bigger than yours’ mi gyal swiit so ‘my girl is so sweet’

Tázací zájmena živá: huu ‘who, whom’, huufa ‘whose’ neživá: wa ‘what’ neutrální: wichwan ‘who, which’

Neurčitá zájmena smadi ‘someone’ somting ‘something’ nobadi ‘nobody’ notn ‘nothing’ non ‘none’ (neutrální) - před smadi / somting mohou stát členy a determinanty! např. wan smadi gitop ‘one person got up’ di somting get we ‘the thing has escaped’ mi no laik dat-de somting ‘I don’t like that thing’

(6)

ALE: smadi a kom ‘someone is coming’ somting in de ‘there is something in there’

Zvratná zájmena (a) přípona -self Samwel kot imself ‘Samuel cut himself’ dem gaan haid demself ‘they have gone to hide themselves’ (b) spojení wan aneda Anji an Piita lob wan aneda ‘Angie and Peter love each other’ mi an Ruoz ena kos wan aneda ‘I and Rose were cursing each other’

Podstatná jména Abstraktní podstatná jména - nesmí před nimi stát ukazovací zájmena (např. da...ya, da...de), neurčitý člen (wan) a určité kvantifikátory (trii, fuor, atp.). Neurčité kvantifikátory (např. tumoch ‘too much’, aal ‘all’, no ‘no’) před nimi však být můžou. di honggri ena wip mi ‘hunger was whipping me’ shiem dis a kil im ‘shame is just killing him’ a tumoch proudnis a hombog im ‘too much pride is humbugging her’ im no gat no shiem ‘he has no (sense of) shame’

Hromadná podstatná jména - nepočitatelné věci (waata ‘water’, rais ‘rice’, milk ‘milk’); nemohou mít neurčitý člen (wan) ani plurál di...dem ‘the...’ (pl.) ve vlastním významu. Porovnejte: di san ‘the sand’ di san-dem ‘sand-lots’ (several lots of sand)

Vlastní podstatná jména - nemohou se pojit s neurčitým členem wan, ale může před nimi stát skupinový plurál dem (bez di), který značí nějakou heterogenní skupinu lidí určenou jmenovanou osobou) > Mieri-dem ‘Mary and company’. (7)

Počitatelná podstatná jména - mohou se pojit s jakýmkoli determinantem, včetně určitého plurálu di...dem ‘the...’ (pl.). Patří sem slova jako man ‘man’, pus ‘cat’, tiebl ‘table’, giet ‘gate’, atd. Tato slova také mohou označovat celou třídu věcí, např: manggo swiit ‘mangoes are sweet’ daag bait ‘dogs bite’ waia a paizn ting ‘wire is (a) poisonous thing’ - pokud neoznačují třídu, musí před nimi stát determinant: di manggo swiit ‘the mango (a give one) is sweet’ di manggo-dem sweet ‘the mangoes are sweet’ wan daag a bait mi ‘a dog bit mi’ da waia-de a kluoz lain ‘that wire is (a) clothes line’ Jednu podskupinu tvoří tzv. kvantitativní podstatná jména, která se běžně vyskytují spolu s kvantitativními slovesy: kaas ‘cost’, wot ‘be worth’, wie ‘weigh’, meja ‘measure’. Např: di pitieta wie trii poun ‘the potatoes weigh three pounds’ mi wies meja twenti-siks inch ‘my wais measures twenty-six inches’ di pat kaas trii shiling ‘the pot cost three shillings’

Determinanty Člen - určitý člen di ‘the’ - neurčitý člen wan ‘a’ - nemohou stát před zájmeny; neurčitý člen nemůže být před podstatnými jmény s příponou -dem ani před nepočitatelnými jmény.

Množné číslo Plurál u podstatných jmen se tvoří pomocí určitého členu di a přípony dem. Např. u slova tiicha ‘teacher’ je plurál di tiicha-dem, u spojení di bigis yam ‘the biggest yam’ pak di bigis yam-dem: yu kyan go aks wan a di tiicha-dem ‘you can go and ask one of the teachers’ im gi Mis Shati di bigis yam-dem ‘he gave Miss Charlotte the biggest yams’ (8)

Ukazovací zájmena Singulár (blízko) Plurál (blízko) Singulár (daleko) Plurál (daleko)

disya bwai da bwai-ya dem-ya bwai dem bwai-ya dat-de bwai da bwai-de dem-de bwai dem bwai-de

‘this boy’ ‘this boy’ ‘these boys’ ‘these boys’ ‘that boy’ ‘that boy’ ‘those boys’ ‘those boys’

Např: paas mi dem manggo-de ‘pass those mangoes along to me’ we da pikini-ya kom fram ‘where has this child come from?’

Kvantifikátory - Určité: číslovky (tuu ‘two’, trii ‘three’, iet ‘eight, atd.) - Neurčité: aal ‘all’, haaf ‘half’, kwaata ‘quarter’, no ‘no’, som ‘some’, nof ‘many’, somoch ‘so many’, tumoch ‘too much’, homoch ‘how many’. Často se vyskytují v předložkových vazbách uvedených částicí a ‘of’, např. haaf a di pitieta ‘half of the potatoes’, tumoch a dem ‘too many of them’.

Specifikátory Zahrnují řadové číslovky (di fos ‘the first’, di tod ‘the third’, di fuot ‘the fourth’, di tent ‘the tenth’), superlativy (di wosis ‘the worst’, di wiikis ‘the weakest’, di smaalis / di liklis ‘the smallest’, di ogliis ‘the ugliest’) a příslovce (di neks ‘the next’, di sed ‘the very’, di tara ‘the other’). Narozdíl od angličtiny se však tyto druhy mohou vyskytovat pouze před subjektem (nikoli za ním jako přídavná jména) a používají se vždy s určitým členem.

Předložky Prostorové předložky a ‘at, to’ anda ‘under’ batamsaid ‘below’ bifuor ‘before’ bout ‘about’ frontn ‘in front of’ in / ina ‘in, into’ pan ‘on, upon’ fram ‘from’ tapa / tapasaid ‘above’ saida ‘beside’ im de a toun ‘she is in town’ (9)

Časové předložky bifuor ‘before’ afta ‘after’ fram ‘from’ ina ‘during’ tel ‘until’ sins ‘since’

Způsobové předložky laik ‘like, as’ wid ‘with’ widoutn ‘without’

Vztažné předložky fi ‘for’ fram ‘from (whom)’ bout ‘about (whom)’ a ‘of’ dem a fait fi wi ‘they are fighting for us’ im gaan haid fram unu ‘he has gone to hide from you’ wi ena taak bout Mieri ‘we were talking about Mary’ nof a di manggo ‘many of the mangoes’

Slovesa Slovesa a, de, niem Tato slovesa se nikdy nepojí s průběhovou částicí a (‘is ...ing’)! Nelze tedy říci věty jako *di biebi a de huom, *Jan a a bucha, nebo *di biebi a niem Jan. Souřadící sloveso a ‘be’ - spojuje dvě substantiva, nebo substantivum a přivlastňovací spojení fi-. mi a big uman ‘I am a grown woman’ im a di liida ‘he is the leader’ da buk-de a fi-mi ‘that book is mine’ disya buot a fi da fishaman-de ‘this boat is that fisherman’s’ ( 10 )

Lokativní sloveso de ‘be’ - určuje umístění subjektu, funguje jako samostatné sloveso! im de a yaad ‘she is at home’ Jan no de ya nou ‘John is not here now’ di tob de ina kichin ‘the tub is in the kitchen’ was de pan da lim-ya ‘there are wasps on this limb’ wan trii de batamsaid mi hous ‘there is a tree below my house’ - pokud za ním nenásleduje příslovce místa (de, ya, huom), není ovšem ve větě povinné: Jan de ina hous> Jan ina hous ‘John is in the house’ Pojmenovávací sloveso niem ‘be named’ - obvykle se pojí s vlastními jmény. mi niem Piita ‘my name is Peter’ wa yu niem? ‘what is your name?’ di biebi niem Rabat ‘the baby’s name is Robert’

Tranzitivní slovesa Slovesa, která vyžadují jmenný objekt, zároveň však umožňují jeho absenci, pokud se tento objekt stane subjektem věty (a nahradí tak původní subjekt). Např. dem sel-aaf di bota ‘they have sold all the butter’ je možné zjednodušit na di bota sel-aaf ‘the butter has all been sold’. Obyčejná tranzitiva - pojí se s jedním povinně se vyskytujícím objektem, např. fain ‘find’, kyari ‘carry’, kot ‘cut’, apod. mi kyaan fain di buk ataal ‘I can’t find the book at all’ dem wi kyari im go a dakta ‘they will take her to the doctor’ dem kot di kiek aredi ‘they have already cut the cake’ Dativní tranzitiva - mají dva objekty, nepřímý (osoba nebo věc, ke kterým se činnost vztahuje) a přímý: dem sel mi trii eg ‘they have sold me three eggs’ mi wi gi dem yu mechiz ‘I will give them your message’ ( 11 )

da pikini-ya a tel mi tumoch lai ‘this child tells me too many lies’ Nepřímý objekt je přitom možné volitelně vypustit: Jan sel mi trii eg ‘John sold me three eggs’ Jan sel trii eg ‘John sold three eggs’ Na druhou stranu je ale možné vypustit naopak přímý objekt v případě, kdy je z kontextu patrné, o jaký objekt se jedná: Huu sel yu di tiebl? ‘Who sold you the table?

> Jak sel mi Jack sold it to me’

Semi-tranzitiva - mají jeden nebo více nepovinně se vyskytujících objektů. Mezi tato slovesa patří např. haid ‘hide’, raiti ‘write’, lif-op ‘lift’, plie ‘play’, atd. Příklady jejich dvojí funkce: im haid di baal ‘he has hidden the ball’ im haid ‘he hid’ im a rait wan leta ‘he is writing a letter’ im a rait ‘he is writing’ Jais an Ruoz a plie kyaad ‘Joyce and Rose are playing cards’ Jais an Ruoz a plie ‘Joyce and Rose are playing’ Sloveso mek ‘make, cause’ - má několik funkcí: (a) funkce vybízecí mek mi tel yu somting ‘let me tell you something’ mek wi no tel im notn ‘let’s not tell him anything’ (b) spojení objektu s doplňkem dem mek Kieti di liida ‘they made Katie the leader’ dem mek Jan chierman ‘they made John the chairman’ (c) otázka po příčině wa mek yu fuul so ‘why are you so foolish?’

( 12 )

(wa) mek unu shuo im we mi haid di buk ‘why did you (pl.) show him where I hid the book?’ (d) spojení vět ve vztahu příčina-důsledek a waak mi waak mek mi kom so liet ‘it’s because I walked that I have come so late’ Jan ena fait mek im kluoz tier-aaf ‘John was fighting; that’s why his clothes are torn’ Další klasifikace tranzitiv na základě významu (sémantická subklasifikace) (a) deiktická (ukazovací) tranzitiva – sloveso si ‘behold, see’, ku ‘look’, luku ‘look’. si di pitieta ya ‘here are the potatoes’ si hou im a laaf ‘see how he laughs’ ku wan mangguus ‘look at the mongoose’ ku di pus a nyam wan lizad ‘look at the cat eating a lizard’ (b) varovná tranzitiva – slovesa tikya ‘beware’ a main ‘mind’. Za těmito slovesy navazuje přímo věta, kterou uvozují, např: tikya yu no gi Mieri non ‘take care lest you don’t give Mary any’ main yu no kom, yunuo? ‘be sure you come, you know’ (dosl. ‘try not to come (and you’ll see)’) main yu tel im wa mi se ‘be sure not to tell her what I said’ yu fi tikya dem ‘you must be cautious of them’ (c) tranzitiva označující psychický stav – slovesa nuo ‘know’, hier ‘hear’, si ‘see’, bizniz ‘care’, miin ‘mean’, atd. mi en nuo se im wudn kom ‘I knew that she wouldn’t come’ Jan no nuo im lesn ‘John doesn’t know his lessons’ mi neba hier di bel ‘I didn’t hear the bell’ mi hier se fait brok out op a shap ‘I hear that there is a fight up at the shop’ mi no bizniz a huu tel yu ‘I don’t care who told you’ mi miin se yu fi go ‘I mean that you must go’ mi hier di bel a ring ‘I heard the bell ringing’

( 13 )

yu en si mi fling eni raktuon? ‘did you see me throw any stones?’ Jan fain di sliet brok ‘John found the slate broken’ (d) tranzitiva vyjadřující přání – waan ‘want’, beg ‘beg’, aks ‘ask’, tel ‘tell’, aada ‘order’, atd. Po těchto slovesech následuje buďto přímo objekt (podstatné jméno), nebo jiné sloveso uvedené částicí fi; po slovese waan ovšem může stát sloveso přímo bez fi, pokud je předmět totožný s podmětem (srovnejte druhou a třetí větu): Kieti waan wan neda buk ‘Katie wants another book’ Jaaj no waan go a skuul ‘George doesn’t want to go to school’ Muma no waan yu fi sel i ‘Mother doesn’t want you to sell it’ mi a go beg im a lif ‘I am going to ask him for a lift’ Jan aks mi fi pik wan kuoknat ‘John asked me to pick a coconut’

Intranzitivní slovesa Tato třída sloves se nemůže pojit s objektem, přestože za některými z nich je možné umístit doplněk a některá doplněk přímo vyžadují (slovesa označující procesy, vzhled a kvantitu). Obyčejná intranzitiva - slovesa jako laaf ‘laugh’, swim ‘swim’, sidong ‘sit’, apod. di gyal-dem ena laaf ‘the girls were laughing’ Jien kyan swim gud gud ‘Jane swims very well indeed’ Kieti sidong anda wan trii ‘Katie sat down under a tree’ Slovesa označující procesy - get ‘get’, ton ‘turn, become’, chienj ‘turn, become’, gruo ‘grow’, kom ‘come into being, become’. Obvykle se pojí s adjektivním doplňkem; sloveso ton může být také následováno předmětným doplňkem, a nahradit tak souřadící sloveso a. di biebi gruo ogli fi-truu ‘the baby has become very ugly indeed’ Ruoz get sik ‘Rose has become ill’ hou Jaaji kom miin so ‘how did Georgie get so mean?’ dem-ya ton bluu ‘these have turned blue’ Jan ton tiicha ‘John has become a teacher’

( 14 )

Další příklady: di milk ton sowa ‘the milk has turned sour’ Fanny ton waiz ‘Fanny has become wise’ Slovesa označující vzhled nebo vyjadřující zdání - mezi tato slovesa patří tan ‘be’ a luk ‘seem’, u kterých jsou doplňkem přídavná jména (adjektiva), a dále slovesa fieba a tanka ‘it seems’, kterým může předcházet neosobní subjekt i ‘it’ a za kterými musí následovat větný dodatek začínající slovem se. Sloveso fieba může mít také význam ‘look like’ – v tom případě za ním následuje předmětný doplněk. yu frak no tan gud ‘your dress doesn’t fit right’ Muma luk nais fi-truu ‘Mother really looks nice’ tanka se dem gaan aredi ‘they seem to be gone already’ i fieba se yu beks ‘you seem to be angry (vexed)’ we mek yu ed fieba sense faul nes? ‘why does your head look like a senseh fowl’s nest?’ Slovesa označující kvantitu - po těchto slovesech mohou následovat kvantitativní doplňky (kvantifikátor [číslovka] + kvantitativní podstatné jméno). Kromě sloves jako kaas ‘cost’, wot ‘be worth’, wie ‘weigh’ nebo meja ‘measure’ sem mohou patřit i další slovesa, viz např. waak trii mail ‘walk three miles’. Přítomnost obou částí doplňku nebo doplňku jako takového ovšem není bezpodmínečně nutná, např: dat no wot tuu bit ‘that’s not worth two bits’ dat no wot bit ‘that’s not worth (a) bit’ dat no wot ‘that’s not worth (anything)’, tedy ‘that’s worthless’ di kou wie nof fi-truu ‘the cow surely weighs a lot’ di kou wie fi-truu ‘the cow surely weighs (a lot)’ Další klasifikace intranzitiv na základě významu (sémantická subklasifikace) (a) slovesa označující směr – slovesa kom ‘come’, go ‘go’, gaan ‘gone’ stojící před jinými slovesy nebo sloužící jako doplněk ke slovesům pohybu. im kom shub mi doun ‘she (came and) pushed mi down’ Ruoz gaan komplien ‘Rose has gone to complain’ im swim-we gaan ‘he (the fish) has swum away (and is gone)’ mi a ron go a shap ‘I am running (and going) to the shop’ ( 15 )

(b) slovesa označující počátek – slovesa taat ‘start’ a begin ‘begin’ stojící před jinými slovesy. im taat kwaril se mi no gi im non ‘she began to complain that I did not give her any’ di uol wich begin sing agen ‘the old witch began to sing again’ (c) slovesa označující pokračování – gwaan ‘go on’, depan ‘be in the course of’, kipaan ‘keep on’. Za těmito slovesy následuje slovesný doplněk. gwaan riid unu lesn ‘continue reading your lessons’ manggo depan a raip haad nou ‘mangoes are now steadily ripening’ dem kipaan a tiiz mi ‘they keep teasing me’ (d) slovesa označující dokončenost – don ‘done’. Toto sloveso může buďto stát před jinými slovesy a větnými celky, nebo sloužit jako jejich doplněk. mi don nuo se im naa go ‘I know full well that he won’t go’ mi dis iit don ‘I just finished eating’ Jiemz no riid di buk don yet ‘James has not finished reading the book yet’

Přídavná jména - Adjektivum může stát ve větě buďto před podstatným jménem (di sik biebi ‘the sick baby’), za ním ve funkci predikátu (di biebi sik ‘the baby is sick’ – zastupuje tedy zároveň souřadící sloveso), nebo jako doplněk za slovesem označujícím proces (di biebi get sik ‘the baby got sick’). Příklady predikativního použití přídavného jména: mi han taiad ‘my arm is tired’ di kyaaf mos fat bai nou ‘the calf must be fat by now’ di milk kyaan sowa ‘the milk can’t be sour’

Všimněte si, že mezi podmětem a přídavným jménem (ve funkci predikátu) chybí souřadící sloveso a – přídavné jméno nevyjadřuje tedy jen nějakou vlastnost, ale zároveň i vlastní stav věci, která je taková či onaká. Pokud už se před přídavným jménem vyskytne a, funguje zde coby indikátor (nedokonavého) vidu – smysl věty je pak změna věci do určitého stavu (vyjádřeného přídavným jménem). Srovnejte: di kaafi kuol ‘the coffee is cold’ di kaafi a kuol ‘the coffee is getting cold’

( 16 )

Před přídavnými jmény mohou dále stát intenzifikátory so ‘so’ a tuu ‘too’: im tuu sik ‘she is too ill’ Stupňování přídavných jmen U přídavných jmen je možné tvořit komparativ pomocí přípony -a a superlativ pomocí přípony -is (u superlativů je zároveň nutné použít souřadící sloveso a určitý člen): dat-de wan smaala ‘that one is smaller’ dat a di smaalis wan ‘that is the smallest one’

Přivlastňovací přídavná jména Vlastnictví můžeme v jamajštině vyjádřit dvěma způsoby: buď přímo jako ve větě Rabat gat miizl ‘Robert has measles’ pomocí slovesa gat ‘has, owns’, nebo nepřímo jako ve větě da hous-de a fi tiicha ‘that is teacher’s house’ pomocí souřadícího slovesa a následovaného přivlastňovacím spojením fi-. Větný člen, který ve větě figuruje jako „vlastník“ předmětu, je možné jednoduše použít jako přídavné jméno jeho postavením před předmět – buď s předponou fi, nebo bez ní: Rabat miizl ‘Robert’s measles’ fi tiicha hous ‘teacher’s house’ Tímto způsobem lze k jednomu předmětu přidat více přídavných jmen – jedním vyjádříme jeho vlastníka a druhým jeho vlastnost či charakteristiku: Rabat gat miizl + (di) miizl bad fi truu

> Rabat miizl bad fi truu > ‘Robert’s measles are very bad indeed’

da hous-de a fi tiicha + da hous-de big > fi tiicha hous big > ‘teacher’s house is big’

Způsobová přídavná jména - mezi ně patří např. gud ‘good’, faas ‘fast’, priti ‘pretty’; kromě predikativní funkce mohou také fungovat jako modifikátory způsobu u predikátu (slovesa, nebo jiného přídavného jména): di tiicha gud ‘the teacher is good’ di tiicha rait gud ‘the teacher writes well’ di bos faas ‘the bus is fast’ di bos draib faas ‘the bus drove swiftly’ dat sang swiit ‘that song is sweet’ di gyal sing swiit ‘the girl sang sweetly’ im sik bad ‘she is very sick’

Kvantitativní přídavná jména - likl ‘little’, nof ‘much, many’, tumoch ‘too many’; od ostatních kvantifikátorů se liší tím, že fungují coby přísudek: dat-de milk tumoch ‘that milk is too much’ ( 17 )

di pitieta no nof ‘the potatoes are not plentiful’

Ostatní predikativní přídavná jména - zde je zahrnuta podskupina přídavných jmen vyjadřujících psychické stavy, jako shiem ‘ashamed’, glad ‘glad’, sari ‘sorry’, apod. Může po nich následovat buď vedlejší věta, nebo doplněk s částicí fi: mi sari se unu neba kom ‘I am sorry that you (pl.) did not come’ mi sari fi hier bout yu laasiz ‘I am sorry to hear of your loss’ you no shiem you fiel yu egzam? ‘aren’t you ashamed that you failed your exam?’ yu shuda shiem fi tel mi so ‘you should be ashamed to tell me that’

Částice Verbální částice Tyto částice následují buďto za slovesem a tvoří s ním složeniny (jako např. aaf ‘off’ či we ‘away’ ve složeninách jako tier-aaf ‘tear off’, nyam-aaf ‘eat up’, tek-we ‘take away’, apod.), nebo před slovesem. Postverbální částice z první kategorie tvoří se slovesy složeniny a narozdíl od angličtiny se od nich obvykle neodlučují ani když je podmětem ve větě osobní zájmeno (věta ‘John ate it all up’ tak může znít buďto Jan nyam-aaf i nebo příp. Jan nyam i aaf). Mezi preverbální částice spadají následující podskupiny: Modály Do první skupiny modálních částic spadají kuda ‘could’, maita ‘may, might’, mosa ‘must’, shuda ‘should’, wi ‘will’, wuda ‘would’ – tyto částice stojí ve větě vždy před záporkou a indikátorem času či způsobu. Druhou skupinu tvoří částice mos ‘must’, fi ‘ought to’, hafi ‘must’, kyan ‘can’. Ve větě může vedle sebe stát více než jedna modální částice, pokud tomu dovolí jejich význam; zároveň platí, že spolu nelze kombinovat částice z té samé skupiny (výjimku tvoří částice mos, kterou lze volně kombinovat z částicemi z obou skupin) – částice z první skupiny předchází těm, co spadají do skupiny druhé. Zde je seznam možných kombinací: kuda hafi maita hafi mosa hafi shuda hafi wi hafi wuda hafi

wi mos wi mos hafi wuda mos wuda mos hafi

maita kyan mosa kyan shuda kyan

mosa fi

Negativní formy jsou následující: wi kuda maita mos shuda wuda kyan

mos hafi mos kyan mos fi

> wuon > kudn > maitn > mosn > shudn > wudn > kyaan ( 18 )

U páru kyan / kyaan je spíše než v délce slabiky rozdíl v modulaci tónu – u kyan tón stoupá od nízkého k vysokému (na následujícím slovesném tvaru), zatímco u kyaan tón klesá od vysokého k nízkému. Příklady modálních vět: dat-de biebi wuda mos hafi priti ‘that baby would have to be pretty’ di tiif wuda mos hafi ron ‘the thief would have had to run’ Kieti mos en sik ‘Katie must have been sick’ Kieti mosa en baal ‘Katie must have bawled (cried)’ Indikátor času Do této kategorie spadá jediná částice en, která slouží k vyjádření minulého času. Pokud ve větě není žádný ukazatel času přítomen, lze čas rozpoznat pouze z kontextu. Budoucí čas přitom může být vyjádřen pomocí modální částice wi, příp. vazbou se slovesem go (např. mi a go tel im ‘I am going to tell her’). mi en nuo se im wudn kom ‘I knew that he would not come’ yu shuda en tel im wa mi se ‘you should have told him what I said’ mi rait di leta yeside ‘I wrote the letter yesterday’ Jien sel-aaf fram maanin ‘Jane has sold everything since this morning’ Pokud se ve větě vyskytují zároveň modály, stojí částice en vždy za modály první skupiny (kuda, maita, atd.) a před modály druhé skupiny (hafi, kyan, atd.): Jan en hafi ron ‘John had to run’ Mieri wuda en mos tel Jien ‘Mary would tell Jane’ Indikátor vidu Průběhovou formu slovesa lze vyjádřit částicí a, která stojí buďto před slovesem nebo adjektivem ve slovesné frázi; zároveň před ní může stát indikátor (minulého) času en (obvykle se pak přepisují dohromady jako ena). Jan a riid im lesn ‘John is reading his lesson’ dem en a laaf afta mi ‘they were laughing at me’ dem taim i en a kuol ‘at that time it was getting colder’ Pokud stojí v kombinaci se záporkou no, je výsledná forma naa (= no + a); tato forma slouží k vyjádření jak přítomného, tak i budoucího času: mi a tel im di truut ‘I am telling her the truth’ ( 19 )

mi naa tel im di truut ‘I am not telling her the truth’ or ‘I won’t tell her the truth’ dem-ya manggo naa sel ‘these mangoes are not for sale’ Jien-dem naa kom ‘Jane and the rest will not come’ Pokud průběhová částice přímo předchází adjektivu, je toto adjektivum obvykle v komparativu. Je např. obvyklejší slyšet větu im a fata (an fata) ebri die ‘he is getting fatter (and fatter) daily’ než větu im a fat ‘he is getting fat’. Pokud už je adjektivum ponecháno v prostém tvaru, předchází mu obvykle ještě dějové sloveso get, např. dat taim i a get kuol ‘at that time it was getting cold’. Průběhová částice a se však nevkládá před následující podskupiny sloves: - deiktická (ukazovací) slovesa: ku, si, luku - sloveso vyjadřující přání: waan - slovesa vnímání: si, hier, fain, atd. - slovesa označující vzhled nebo vyjadřující zdání: tan, luk, fieba, tanka - sloveso označující pokračování: depan - sloveso označující dokončenost: don - sloveso označující směr: gaan - slovesa označující kvantitu: kaas, meja, wot, atd.

Lokativní částice Obvykle doplňují slovesa označující směr/pohyb. Patří sem především bak ‘back’, doun ‘down’, iin ‘in’, op ‘up’, out ‘out’, roun ‘around’: dem ton bak ‘they have turned back’ dem liv bak Wesmolan wie ‘they live back in the direction of Westmoreland’ im klaim doun ‘she climbed down’ si im doun a ruod de ‘there she is down the road’ muma dis gaan out ‘Mother has gone out’ Jien ron gaan a shap ‘Jane has run to the shop’ op Moko wie ‘up in the direction of Mocho’ op a Kingston ‘up to Kingston’

( 20 )

Příslovce Příslovce místa Patří sem de ‘there’, ya ‘here’, huom ‘at home’ – všechny z nich následovat přímo za lokativním slovesem de, např. im no de ya ‘he is not here’, dem de huom ‘they are at home’, Jan-dem de de ‘Jan and his bunch are there’ (ve větách jako je tato dochází k disimilaci prvního de na di, takže výsledkem je věta Jan-dem di de). K těmto příslovcím patří dále tázací we ‘where’ a záporné nowe ‘nowhere’, např: we yu pudong yu kluoz? ‘where have you put your clothes?’ mi no en go nowe ‘I didn’t go anywhere’ Jako příslovce místa mohou dále sloužit slova deso ‘that place’, yaso ‘this place’, a další fráze složené z podstatného jména s předložkou: di baal de anda deso ‘the ball is under there’ di tiebl en de yaso ‘the table was right here’ muma de a choch ‘mother is at church’ mi en de doun a riba ‘I was down at the river’ di bos de a Papiin bai nou ‘the bus is at Papine by now’

Příslovce času Většina slov spadajících do této kategorie následuje ve větě za slovesem, např. nou ‘now’, aredi ‘already’, agen ‘again’, bambai ‘by and by’, apod. Existují ovšem i taková, která slovesu předchází – mezi tyto patří dis ‘just’, stil ‘still’, muosli ‘regularly’, haadli ‘seldom’. Dále mohou do této kategorie spadat některá substantiva a spojení s předložkou, která se objevují buďto za slovesem, nebo větu uvozují, např. tide ‘today’, Sonde ‘Sunday’, laas Juun ‘last June’, dis maanin ‘this morning’, somtaim ‘sometimes’, atd. mi wi go de Sonde ‘I’ll go there on Sunday’ im baan laas Juun ‘she was born last June’ mi naa du i tide ‘I won’t do it today’ Jien tek di bos dis maanin ‘Jane took the bus this morning’ Siera haadli go doun de agen ‘Sarah seldom goes down there any more’ im mosa en stil de ina di bos ‘she must still have been in the bus’

( 21 )

Příslovce způsobu Do této skupiny patří malé množství slov zakončených na -li, jako prapali ‘properly’, badili ‘bodily’, apod.; např. dat-de suut no bil prapili ‘that suit is not properly made’, dem tek im op badili ‘they took him up bodily’. Hlavním zástupcem této skupiny je ale slovo so ‘so’, které zastupuje různé větné konstrukce vyjadřující způsob, ať už konstrukce se slovy jako wie ‘way’ či fashin ‘fashion’, předložková spojení se způsobovými předložkami (jako wid ‘with’ nebo widoutn ‘without’), nebo věty uvozené způsobovou spojkou laik ‘as if’ yu no fi du i dat-de wie ‘you should not do it like that’ yu no fi du i so ‘you should not do it so (like that)’ wen dem gwaan wid dem somting-de... ‘when they behave like that...’ wen dem gwaan so... ‘when they behave like that...’ mi kyaan dringk mi kaafi widoutn saal ‘I can’t drink my coffee without salt’ mi kyaan dringk mi kaafi so ‘I can’t drink my coffee so’ Jan a gwaan laik im a idiat ‘John is behaving as if he is an idiot’ Jan a gwaan so ‘John is behaving like this’

Delimitory Kategorie slov (obvykle označovaných jako příslovce), které určitým způsobem blíže vymezují význam širokého spektra větných konstrukcí.

Delimitory intenzity Slouží k bližšímu vymezení přídavných jmen. Patří mezi ně především so ‘so’, tuu ‘too’, nof ‘enough’, fi-truu ‘indeed’, kyaan-don ‘infinitely’. Tuu se vždy nachází před přídavným jménem, so ho může předcházet nebo následovat, a ostatní musí být za ním. Např: yu muma tuu kraas ‘your mother is too cross’ wa mek im so bad ‘why is he so bad?’ di kyaaf no so big ‘the calf is not very big’ im liezi fi-truu ‘he is lazy indeed’ im kyan wok haad fi-truu ‘he can really work hard’ di bebrij no swiit nof ‘the beverage is not sweet enough’ ( 22 )

da pikini-de ogli kyaan-don ‘that child is exceedingly ugly’

Delimitory místa Blíže vymezují větná spojení určující místo a směr. Patří mezi ně slova chak, kwait, a slap – všechna znamenají ‘all the way (to/into)’, např: mi hafi go chak op a maakit tide ‘I have to go all the way to the market today’ di uman luk slap ina mi truot a tek-out ebri wod ‘the woman looked all the way into my throat, taking out every word (I said)’ Mieri ron go slap op a kraasin ‘Mary ran all the way up to the crossing’

Delimitory množství Blíže vymezují kvantitativní determinanty (kvantifikátory – číslovky apod.). Patří sem slova nomo, onggl a dege. Jejich poloha ve větě je fixní – nomo stojí za kvantifikátorem a onggl před ním, zatímco dege stojí ve větě za kvantifikátorem a zároveň vyžaduje, aby za ním byl kvantifikátor znovu zopakován, takže v konečném důsledku stojí mezi dvěma instancemi téhož kvantifikátoru, jako např. tuu dege tuu ‘only two’. a tuu nomo mi gat ‘I have only two’ im gi mi trii manggo nomo ‘she gave me only three mangoes’ mi fain wan dege wan ‘I found one only (a single one)’ onggl ten a dem gaan ‘only ten of them have gone’

Vícefunkční delimitory Mohou nějakým způsobem vymezovat více kategorií slov zároveň. Typickým příkladem je slovo aal ‘all’: Modifikace podstatného jména nebo spojení s podstatným jménem dat-de daag wi kech aal haas ‘that dog will catch even horses’ Pokud se v tomto případě dostane do konfliktu delimitující (‘even’) a kvantitativní (‘everything’) funkce slova aal, lze dvojznačnost vyřešit transformací slova aal z pozice před podstatným jménem až za něj ve tvaru an aal ‘and all’. Zatímco tedy věta aal di pikini-dem en go a di wedn tu může znamenat jak ‘all of the children went to the wedding’, tak i ‘even the children went to the wedding’, podobná věta ve tvaru di pikini-dem an aal en go a di wedn tu bude mít jen druhý z uvedených významů. Modifikace spojení s příslovcem mi en go aal op a Kanstan Spring ‘I went even up to Constant Spring’ if im en go wen mi sen im, aal nou im kom bak aredi ‘had she gone when I sent her, she would have returned by now’

( 23 )

Modifikace slovesného predikátu mi du nof wok sins maanin, mi aal kyari di dangki-dem go a pan ‘I have done a lot of work since morning; I have even taken the donkey and the other animals to the pond’ Modifikace přídavného jména im kyan mek eni shiep vaaz, im mek aal haatshiep wan ‘he can make any shaped vase; he makes even heart-shaped ones’ Modifikace vedlejší věty (adverbiální) aal wen im fi siirias, im kipaan a laaf ‘even when she should be serious, she keeps (on) laughing’ Dalšími delimitory mohou být dis ‘just’, onngl ‘only’, suoso ‘only’, nebo také doun-tu, op-tu a iibn, které stejně jako aal znamenají všechny ‘even’. Je možné kombinovat více delimitorů najednou, např: im gi mi ebriting, im aal op-tu bai riban ina mi hier ‘she gave me everything; she even bought ribbon (and) tied (it) in my hair’ Ve větách s obraceným pořádkem slov (tzv. invertované věty) můžou dis a onggl stát před zdůrazněným slovem (na začátku věty), např: a onggl nou im a gi mi yu mechiz ‘it’s only now that she is giving me your message’ a dis tuu arinj nomo mi iit ‘it’s just two oranges (only) that I ate’ Podobnou funkci mohou ale zastávat také modální slovesa mos a mosa, např: a mos op a kraasing Giebrel a go ‘it must be up to the crossing that Gabriel is going’ Stejně tak do této skupiny mohou být zahrnuta i určitá zvukomalebná (onomatopoická) slova, jako bam, braps, budum, plai, tip, apod. Např: im tanop – braps! – ina di migl ruod ‘he stood “braps” in the middle of the road’ Mis Shati faaldong – budum! – laka bredfruut ‘Miss Shatty (Charlotte) fell “buddum” like a breadfruit’ mi lik im – plai! – wid di subljak ‘I hit him “ply” with the supple-jack (withe)’

Záporky Určitým způsobem negují promluvy. Patří sem slova no, duon a neba ‘not’. No je univerzální záporka; duon může být použito pouze ve větách, kde hlavním slovesem je sloveso vyjadřující psychický stav nebo zvyk; neba lze použít pouze tehdy, je-li celá činnost nebo alespoň její část zasazena do minulého času. Např: dat-de kuoknat no gud ‘that coconut is not good’ tiicha no kom yet ‘teacher has not come yet’ mi neba nuo se Jan gaan ‘I didn’t know that John had left’ ( 24 )

im duon wier shuuz nontaal ‘he doesn’t wear shoes at any time’ V průběhových větách Pokud je záporka no použita ve větě, ve které se vyskytuje průběhová částice a, spojí se tyto dvě částice do tvaru naa: Piita naa mek di tiebl ‘Peter is not making the table’ mi naa go de ataal ‘I won’t go there at all’ Ve spojení s modály Pokud se ve větě vyskytuje modální sloveso, pak je namísto záporky použit záporný tvar tohoto slovesa – kyaan, wuon, kudn, maitn, mosn, shudn, wudn. Např: yu shudn en gi im non ‘you shouldn’t have given her any’ mi kudn fain no kuoknat ‘I couldn’t find any coconuts’ Jien wudn tel mi we di buk de ‘Jane wouldn’t tell me where the book is’ V souřadících spojeních Pokud se do záporného tvaru převádí věta se souřadícím slovesem a, je toto sloveso zcela nahrazeno záporkou no: Jak no kyaapinta ‘Jack is not a carpenter’ Ve spojení s neurčitými zájmeny a příslovci Jsou-li v záporné větě nějaká neurčitá zájmena nebo příslovce, jsou i tato převedena do záporného tvaru: nobadi ‘noone’, notn ‘nothing’, nowe ‘nowhere’, nohou ‘by no means’. Např: im neba tel nobadi ‘he didn’t tell anyone’ Kieti kyaan go nohou ‘Katie can’t go by any manner or means’

Větné dodatky (tagy) Tázací dovětky Připojují se pouze k deklarativním větám. Patří sem slova no a iing, ‘isn’t it?’. Tyto dovětky mají vzestupnou melodii. Např: im gaan aredi, no? ‘she has gone already, hasn’t she? Jan no waan go, no? ‘John doesn’t want to go, does he? Jien suo gud, iing? ‘Jane sews beautifully, doesn’t she?

( 25 )

Rozkazovací dovětky Sem patří na jedné straně slovo no, které lze přidat pouze k příkazům, a na druhé straně slovo yaa, které lze přidat jak k příkazům, tak i k zákazům. Např: gi mi som, no? ‘please give me some’ yu tan til, yaa? ‘stand still, will you? no gi im non, yaa? ‘please don’t give him any’ nikoli však *no gi im non, no? Emfatické dovětky K zdůraznění předcházející věty lze použít jeden z dovětků yunuo (yu nuo) ‘you know’, yusi (yu si) ‘you see’, yaa (yu hier) ‘you hear’. Dovětek yunuo má klesavou melodii, ostatní dva dovětky mají melodii stoupavou. Např: dem gat moni, yusi? ‘they have a considerable amount of money’ im pupa gaan a Merka, yunuo ‘her father has gone to America, you know’ yu kyan biit-biit da pikini, yaa? (lit. ‘you can beat beat up that child’) tedy ‘how mercilessly you do beat that child’ Rozkazovací a emfatické dovětky jsou často zesíleny adresnými slovy typu man ‘man’, bwai ‘boy’, bra ‘brother’, misis ‘mistress’, maasa ‘master’, sa ‘sir’, ma ‘mam’, apod. Např: no go nowe wid im, yaa, sa? ‘please don’t go anywhere with him, sir’ mi fain trii a dem, yunuo, ma? ‘I found three of them, you know, mam’ dem mek yu wiet lang, iing, man? ‘they made you wait long, didn’t they, man?

Spojky Souřadící spojky Mezi souřadící spojky (spojující dvě hlavní věty) patří an ‘and’, iida...aar, ‘either...or’, niida...naar ‘neither...nor’ Klaris a debl an fi-yu gyal-de a debl ‘Claris is a devil, and that girl of yours is a devil’ mi wi iida go misef aar sen Jan ‘I will either go myself or send John’ im wi niida iit i naar gi wi non ‘he will neither eat it (himself) nor give us any’ Věty se spojkami iida...aar nebo niida...naar je dále možné upravit podle následujícího modelu: iida mi wi go misef aar mi wi sen Jan ‘either I will go myself or I will send John’ ( 26 )

iida mi aar Jan wi go ‘either John or I will go’

Podřadné spojky Mezi podřadné spojky (spojující větu hlavní s větou vedlejší) patří především bot ‘but’. Např: mi wi kyari yu bot yu no fi toch liba ‘I’ll take you, but you mustn’t touch liver’ Další podřadné spojky lze rozdělit do následujících kategorií: Časové spojky - wen ‘when’, enitaim ‘whenever’, afta-(wen) ‘after’, az...so ‘no sooner...than’, wen...so ‘when’, apod. Např: enitaim im kom, mi wi go ‘whenever he comes, I will go’ afta wen im iit don, im waip im mout ‘after he finished eating, he wiped his mouth’ az im faaldong so, Jan ron-we ‘no sooner had she fallen than John ran away’ Způsobové spojky - az ‘as’, laik ‘like’, laka(-se) ‘as if’, muor an ‘more than’. Např: mi a sel dem az mi laik ‘I am selling them as I laik’ yu priich laik somting de a yu tomok ‘you preached as if there was something in your stomach’ im ron laka-se dem set daag afta im ‘he ran as if dogs had been set on him’ mi sik muor an yu ‘I am sicker than you’ Vazbu muor an je příp. možné nahradit vazbou s komparativem -a an ‘(adj.)-er than’: mi sika an yu ‘I am sicker than you’ Podmínkové spojky - if (ef) ‘if’, wais ‘whilst, if’, widoutn ‘without’, sieb ‘unless’. wais mi kaal im, im wi kom ‘if I call him, he will come’ if mi en de huom, mi lik im dong ‘were I at home, I would have knocked him down’ dem wudn sidong widoutn mi tel dem ‘they would not sit unless I told them to Příčinné spojky - az ‘as’, sins (sens, sins az) ‘since’, a dále slova bikaaz, sieka, truu znamenající všechny ‘because’. az mi nuo di ruod, im wi sen mi ‘as I know the way, she will send me’ ( 27 )

sins az yu lob mi, mi wi gi yu som ‘since you love me, I’ll give you some’ mi kudn go a grong sieka di taim so wet ‘it was rainy, I couldn’t go to the fields’ truu im sik, im kudn kom ‘because she was sick, she couldn’t come’ Koncesivní spojky - duo ‘though’, no-kya ‘no matter’, iibn ef ‘even if’, weda...aar ‘whether...or’. no-kya we yu go, yu naa fain non ‘no matter where you go, you won’t find any’ iibn ef yu kil im, im naa taak ‘even if you were to kill him, he wouldn’t talk’ duo im hier mi, im wudn ansa ‘although he heard me he wouldn’t answer’ mi wi rait dem, weda dem rait mi aar nat ‘I’ll write them whether they write to me or not’

Zbylé slovní druhy Citoslovce aaa-i! a-uo-a! ‘oh’ (překvapení) cho! (znechucení)

e-e! (překvapení, opovržení) ooo-i! ‘oh’ (nářek) raatid! (překvapení)

Citoslovce sloužící k upoutání pozornosti hai! sssst! uuuu-i!

Pozdravy maanin ‘good morning’ houdi ‘how are you?’

Citoslovce váhání iing-m

Citoslovce odpovědi iing? (odpověd na zavolání) iing-hing ‘yes’ (odpověď na úplnou otázku – klesající melodie na první části, stoupavá na druhé) ino ‘no’ (odpověď na úplnou otázku – stoupavá melodie na první části, klesající na druhé) m-m ‘yes’ (odpověď na úplnou otázku – klesající melodie na první části, stoupavá na druhé) m-m ‘no’ (odpověď na úplnou otázku – stoupavá melodie na první části, klesající na druhé) ( 28 )

Slovesné doplňky Omezená třída sloves značících směr (slovesa go ‘go’, kom ‘kom’, gaan ‘gone’) nebo dokončenost děje (sloveso don ‘done’). Viz též kapitola „Další klasifikace intranzitiv na základě významu (sémantická subklasifikace)“. im ron kom ‘he ran in this direction’ di tiif ron gaan ‘the thief has run away’ Jan iit don ‘John finished eating’

Některé morfologické taktiky a) Stupňování adjektiv pomocí –a (komparativ) a –is (superlativ). Např. likl, likla, liklis ‘little, smaller, smallest’; haad, haada, haadis ‘hard, harder, hardest’. Je zde často patrný vliv angličtiny, např. bad, wos, wosa/wosis vedle bad, bada, badis ‘bad, worse, worst’; nebo gud, beta, bes/besis vedle gud, guda, gudis ‘good, better, best’. b) Tvoření ukazovacích zájmen za pomoci forem de ‘there’ a ya ‘here’. Např. da man-ya ‘this man’; da man-de ‘that man’; dem manggo-ya ‘these mangoes’; dem manggo-de ‘those mangoes’. c) Reduplikace – zdvojování, obvykle sloužící k zvětšení množství či zesílení významu. - velké množství vyjádřené jednotkou: was-was ‘swarm of wasps’; robish-robish ‘garbage’. - rozšíření: wan-wan ‘a few isolated ones’; likl-likl ‘bit by bit’ (dosl. ‘little by little’). - opakující se činnost: taak-taak ‘talk continuously’; biit-biit ‘whip constantly’. - emfatismus: raga-raga ‘ragged’; mashop-mashop ‘completely wrecked’; huoli-huoli ‘having countless holes’. d) Zdrobněliny – dva typy, oba používající příponu –i. První je familiarizující, např. kaapi ‘corporal’ namísto kaapral; wachi ‘watchman’ namísto wachman; nebo washi ‘last child (the one that washes belly)’ namísto wash-beli; druhý je zeslabující, např. friedi-friedi ‘inclined to be fearful’; redi-redi ‘reddish’ – tento typ zdrobnělin je obvykle reduplikován. e) Změny ve slovních třídách - přípona -i ke slovesům > adjektiva s významem ‘having been …ed’, obvykle zdvojené, např. juki-juki ‘having pricks in many places’ od slova juk ‘prick’ - přípona -a nebo -a + man k aktivním slovesům > podstatná jména (činitelé), např. raita / raita-man ‘writer’ od slova rait ‘write’; honta / honta-man ‘hunter’ od slova hont ‘hunt’; singa / singa-man ‘singer’ od slova sing ‘sing’. - přípona -nis k jakémukoliv adjektivu > abstraktní podstatné jméno, např. proudnis ‘pride’; badnis ‘evil’, ‘wrong doing’. f) Komplementace sloves – tvořená přidáním přípony -op nebo některé z postverbálních částic (jako aaf, we), např. kot-op ‘cut badly’, nebo tek-we ‘take away’. Postverbální částice se většinou přidávají ke slovesům pohybu, zatímco intenzifikátor -op signalizuje dokončenost u sloves značících úder, ničení, apod. g) Další složeniny – často používané, mají i pomalou formu (ta ale není častá – druhý sloupec): sidong sit doun ‘sit down’ pudong put doun ‘put down’ galang go alang ‘go along’ gwaan go aan ‘go on’ dwiit du it ‘do it’ gitop get op ‘get up’ mikies mek hies ‘make haste, hurry’ siengka siem laka ‘same like, just like’

( 29 )

wepaat wentaim

wat paat wen taim

‘what part, where?’ ‘when (time)?’

Variace morfémů Vzhledem k tomu, že jamajština nemá žádnou kodifikovanou normu, které by se mluvčí mohli držet, objevuje se velké množství variací týkajících se i základních větných částic a morfémů. Tyto variace jsou dány jednak odlišnostmi mezi jednotlivými vrstvami jazyka (a tedy především vlivem angličtiny) a dále dialektickými odchylkami v různých oblastech ostrova. Dále je proto uvedeno několik častých obměn, se kterými se můžete setkat. Volné variace, tedy takové, které používají všichni mluvčí v libovolných situacích, jsou uzavřeny do prostých závorek ( / / ). Tam, kde se jedná o dialektické použítí, jsou tyto závorky doplněny o písmeno D ( / /D ). Morfémy vypůjčené z angličtiny jsou uzavřeny v závorkách s písmenem E ( / /E ). V příkladech jsou použita podstatná jména gyal ‘girl’, hat ‘hat’ a haas ‘horse’ a sloveso waak ‘walk’. průběhová částice

/a/ ~ ~ ~ ~

souřadící sloveso

/a/ ~ /da/ D ~ /iz/ E

‘is’ ‘is’

prostorová předložka

/a/ ~ /tu/ E

‘to’

vztažná předložka

/a/ ~ /av/ E

‘of’

ukazovací zájmeno (sg.)

/-in/ /de/ D /da/ D /iz...-in/ E

waakin de waak da waak iz waakin

‘is/are walking’ ‘is/are walking’ ‘is/are walking’ ‘is/are walking’

/da . . . ya/ ~ /disya/ ~ /dis/

‘this’ ‘this’

/da . . . de/ ~ /dat-de/ ~ /dat/ ~ /dari/ D

‘that’ ‘that’ ‘that’

lokativní sloveso

/de/ ~ /iz/ E

‘is’

příslovce místa

/de/ ~ /deso/ ~ /dier/ E

‘there’ ‘there’

osobní zájmeno

/dem/ ~ /de/ E

‘they’

přivlastňovací zájmeno

/dem/ ~ /der/ E

‘their’

ukazovací zájmeno (pl.)

určitý člen

/dem . . . de/ ~ /duoz/ E

‘those’

/dem . . . ya/ ~ /diiz/ E

‘these’

/di . . . dem/ ~ /di . . . (i)z (dem) / E ~ /di . . . s (dem) / E

minulý čas

/en/ ~ /ben/ D ~ /bin/ D ~ /men/ D ( 30 )

di gyalz di gyalz-dem di haasiz-dem di hats-dem

‘the girls’ ‘the girls’ ‘the horses’ ‘the hats’

ben waak bin waak men waak

‘walked’ ‘walked’ ‘walked’

~ /min/ D ~ /wen/ D ~ /did/ E minulý čas průběhový

/ena/ ~ ~ ~ ~

osobní zájmeno (n.)

/dida/ E /woza/ E /woz . . . -in/ E /wor . . . -in/ E

min waak wen waak did waak

‘walked’ ‘walked’ ‘walked’

dida waak woza waak woz waakin wor waakin

‘was walking’ ‘was walking’ ‘was/were walking’ ‘were walking’

/i/ ~ /it/

‘it’

osobní zájmeno (f.)

/im/ ~ /shi/ E

‘she’

přivl. zájmeno + 4.pád (f.)

/im/ ~ /har/ E

‘her’

přivl. zájmeno (m.)

/im/ ~ /iz/ E

‘his’

osobní zájmeno

/mi/ ~ /a/ ~ /ai/ E

‘I’ ‘I’

zápor (kromě rétorických vět a vět s inverzí)

/no/ ~ /nat/ E

‘not’

spojka (vedlejší předmětné)

/se/ ~ /dat/ E

‘that’

neurčitý člen

věty

/wan/ ~ /a/ E

a gyal

‘a girl’

tázací zájmeno

/wa/ ~ /we/ ~ /wasit/ ~ /wat/ E

‘what’ ‘what’ ‘what’

příslovce místa

/ya/ ~ /yaso/ ~ /hier/ E

‘here’ ‘here’

( 31 )

Syntax Vztažné věty Souvětí s vedlejší větou vztahující se k předmětu Pokud máme dvě věty se stejným předmětem, lze je spojit do souvětí pomocí částice we ‘what, which, who, whom’. Přitom platí, že pokud tento společný předmět následně plní funkci předmětu v obou částech souvětí (tzn. nepřesune se ve vedlejší větě na místo podmětu), lze částici we dokonce vynechat: Jan fain di manggo ‘John found the mango’

+

Kieti ena haid di manggo ‘Katie was hiding the mango’

> Jan fain di manggo (we) Kieti ena haid ‘John found the mango which Katie was hiding’ > Kieti ena haid di manggo (we) Jan fain ‘Katie was hiding the mango which John found’ Samwel lob da uman-de ‘Samuel loves that woman’

+

Siera gi da uman-de im hat ‘Sarah have that woman her hat’

> Samwel lob da uman-de (we) Siera gi im hat ‘Samuel loves that woman whom Sarah gave her hat’ > Siera gi da uman-de (we) Samwel lob im hat ‘Sarah gave that woman whom Samuel loves her hat’ příp.

> Siera gi im hat tu da uman-de (we) Samwel lob ‘Sarah gave her hat to that woman whom Samuel loves’

mi en si di uman ‘I saw the woman’

+

di uman gaan a maakit ‘the woman has gone to market’

> di uman (we) mi en si gaan a maakit ‘the woman whom I saw has gone to market’ ale:

> mi en si di uman we gaan a maakit ‘I had seen the woman who has gone to market’

a di tiela mi a kom fram ‘I am coming from the tailor’s’

+

di tiela a mek wan suut fi mi ‘the tailor is making a suit for me’

> a di tiela we a mek wan suut fi mi mi a kom fram ‘I am coming from the tailor(’s) who is making my suit’

Souvětí s vedlejší větou vztahující se k podmětu Pokud máme dvě věty se stejným podmětem, lze je stejně jako v předchozím případě spojit do souvětí pomocí částice we ‘what, which, who, whom’. Nicméně u souvětí tohoto typu je částice we vždy povinná: di dentis kom ‘the dentist has come’

+

di dentis a go pul mi tiit ‘the dentist is going to extract my tooth’

> di dentis we a go pul mi tiit kom ‘the dentist who is going to extract my tooth has come’ > di dentis we kom a go pul mi tiit ‘the dentist who has come is going to extract my tooth’

( 32 )

Souvětí s vedlejší větou ve funkci přivlastňovací Pokud je mezi hlavní a vedlejší větou vztah přivlastňovací, spojujeme takové věty pomocí částice huufa ‘whose’: di uman kom ‘the woman has come’

+ di uman biebi sik ‘the woman’s baby is sick’

> di uman huufa biebi sik kom ‘the woman whose baby is sick has come’ Takovou větu lze ovšem také převrátit do následujícího tvaru: > di uman we kom biebi sik ‘the woman-who-has-come(’s) baby is sick’

Lokativní fráze ve vztažných souvětích Vztažná věta vedlejší by měla v souvětí vždy přímo následovat za větou hlavní. Mezi tyto dvě části je nicméně možné umístit lokativní fráze (spojení, která blíže vymezují místo či umístění), např: dem ha wan riba doun ya we dem kaal Salinda ‘they have a river down here which they call Sauerlender’ si di uman ya we gi mi di manggo ‘here is the woman who gave me the mango’ smadi mos de ya we nuo di niem ‘there must be somebody here who knows the name’ si wan trii de we dem tek mek machiz ‘there is a tree which they use to make matches’

Náhrada větného členu, ke kterému se vztahuje vedlejší věta Počitatelné podstatné jméno (příp. i nepočitatelné jméno či zájmeno použité v počitatelném tvaru) lze v restriktivních vztažných souvětích nahradit pomocí slova wan ‘one’, např: di uman we kom ya ‘the woman who came here’

> di wan we kom ya ‘the one who came here’

di milk we de pan di tiebl ‘the milk which is on the table’

> di wan we de pan di tiebl ‘the one which is on the table’

di Shaalat we kom fram Manchesta ‘the Charlotte who came from Manchester’

> di wan we kom fram Manchesta ‘the one who came from Manchester’

Slovo wan je (stejně jako v angličtině) univerzální náhradou za podstatná jména v případech, kdy rozlišujeme z nějaké širší skupiny na základě vlastností jednotlivých objektů (obvykle v odpovědích na otázky), např. di uol wan ‘the old one’, di lang-mout wan ‘the long-mouthed one’. Pokud je ale takové jméno vymezeno přivlastňovacím přídavným jménem, používá se místo wan většinou slovo uon ‘own’, např. tiicha hous ‘teacher’s house’ > tiicha uon ‘teacher’s (own)’, di uol uman bokit ‘the old woman’s bucket’ > di uol uman uon ‘the old woman’s (own)’.

Vztažné věty rozvíjející adverbiální fráze Podstatná jména, která tvoří základ frází vymezujících místo, čas, nebo způsob, je možné modifikovat pomocí vztažných vět se spojkami we ‘where’, wen ‘when’ a hou ‘how’: mi a go ina di ruum we Pupa lidong ‘I am going into the room where Father is lying’ ( 33 )

im kom ya di die wen Kieti marid ‘she came here the day when Katie (got) married’ Siera kos Jien siem wie hou im kos mi ‘Sarah cursed Jane just as she cursed me’ Je-li použita taková vedlejší věta, je potom možné část nebo i celou adverbiální frázi ze souvětí vypustit: mi a go ina we Pupa lidong ‘I am going into where Father is lying’ im kom ya wen Kieti marid ‘she came here when Katie (got) married’ Siera kos Jien hou im kos mi ‘Sarah cursed Jane as she cursed me’ V některých případech je naopak možné vypustit spojku mezi větami. Je tomu tak např. pokud je adverbiální fráze určitá (s určitým členem di) a jejím základem je podstatné jméno značící čas, jako ve větách: di Sonde (wen) Jien muma ded ‘the Sunday when Jane’s mother died’ di yier (wen) Grama ton nainti ‘the year when Grandma turned ninety’. Dále je možné spojku vypustit, následuje-li po slovech plies ‘place’ a wie ‘way, manner’: siem plies (we) Babi haid di baal ‘the very place where Bobby hid the ball’ di wie (hou) im a gwaan ‘the manner in which she is behaving’.

Vztažné věty modifikující neurčitá zájmena V souvětích, kde jsou neurčitá zájmena enibadi ‘anybody’, eniting ‘anything’, eni (+ substantivum) ‘any...’ – a jejich tvary v množném čísle dem smadi ‘those (people)’ a dem sinting ‘those things’ – dále vymezeny slovesem ve vztažné větě navazující pomocí částice we, je možné we vypustit. Např: enibadi (we) nuo mi wi help yu ‘anyone who knows me will help you’ eniting (we) gat nof shuga no gud fi yu ‘anything which has sugar is not good for you’ dem smadi (we) no ha naif kyaan iit waatamelan ‘those people who have no knife can’t eat watermelon(s)’

Přístavek (apozice) Narozdíl od výše zmíněných vztažných vět, které jsou všechny restriktivní, existuje i nerestriktivní (volné) vedlejší vztažné věty, které se vyskytují ve formě přístavku, kdy (po krátké pauze) volně rozvíjejí hlavní větu v souvětí. V nejjednodušší podobě se vyskytují jako prosté vedlejší věty – všimněte si, že pokud jsou vloženy doprostřed hlavní věty, pak je podmět hlavní věty narozdíl od angličtiny přítomen v obou částech věty: wi, di fyuu uol wan, wi gaan wansaid nou ‘we, the few old ones, (we) have gone aside now’ Maas Jaaji sen moni fi Boti, im wansataim hedman ‘Mr Georgie sent money to Bertie, his former headman’

( 34 )

di blak myuul, fi Mass Juo wan, im laas sins yeside ‘the black mule, Mr Joe’s, (it) has been lost since yesterday’ Specifickým typem takové věty je vztažná věta yu si de (příp. yu si ya či unu si de) rozvíjející zájmena a podstatná jména označující lidské bytosti: Mis Anji yu si de, im no lob milk nontaal ‘Miss Angie (whom) you see there, she doesn’t like milk at all’ mi yu si ya, mi kyaan bada wid dem ‘I (whom) you see here, I can’t bother with them’ Mieri yu si de, a mi tiich im kruoshe ‘Mary (whom) you see there, it was I (who) taught her crocheting’

Vedlejší věty předmětné Věty uvozené pomocí částice se V případě, že je predikátem v hlavní větě sloveso vyjadřující psychický stav (nuo ‘know’, miin ‘mean’, atd.), sloveso vyjadřující zdání (fieba nebo tanka ‘it seems’), přídavné jméno vyjadřující psychický stav (glad ‘be glad’, fraitn ‘be surprised’, atd.), nebo některá další tranzitivní slovesa (např. tel ‘tell’), váže se vedlejší věta předmětná pomocí částice se. Tuto částici je ovšem nutné vynechat v případě, kdy vedlejší věta obsahuje uvozující tázací částici (wa ‘what’, huu ‘who’, wen ‘when’, atd.) nebo kdy predikát hlavní věty tvoří (významové) sloveso se ‘say’ ; v ostatních případech se částice se může (avšak nemusí) použít. Jako předmět slovesa označujícího psychický stav: yu nuo se Gaadn neba kech di baal? ‘do you know that Gordon did not catch the ball?’ Pokud jsou predikátem hlavní věty slovesa faam ‘pretend’ nebo plie ‘play’, které tvoří zvláštní, aktivitou vymezenou podskupinu sloves vyjadřujících psychický stav, a vedlejší (předmětná) věta přiřazuje určitou charakteristiku nějaké osobě či věci, je možné z vedlejší věty odebrat podmět a přiřazující částici a (je-li přítomna) a bez použití spojovací částice se z ní udělat součást věty hlavní. Např: dem a plie (se dem a) dakta an pieshan ‘they are playing that they are doctor and patient’ im dis faam (se im) sik ‘he just pretended to be sick’ Jako doplněk slovesa označujícího vzhled nebo vyjadřujícího zdání: fieba se Jaaj naa kom ‘(it) seems as if George is not coming’ Jako doplněk přídavného jména vyjadřujícího psychický stav: mi fraitn se im gi mi non ataal ‘I am surprised that he gave me any at all’ mi glad se im waan go ‘I am glad that he wants to go’ Jako předmět jiného tranzitivního slovesa (vázaného k třetímu pádu): Ruoz-dem tel im se a Klaris mash di pat ‘Rose and the others told her that it was Claris (who) broke the pot’

( 35 )

Náhrada věty uvozené pomocí částice se zájmenem V odpovědích či reakcích na promluvy, obsahující předmětnou větu uvozenou v souvětí částicí se, je obvykle tato věta nahrazena zájmenným so. Např: yu hier se Bra Nansi kil Tombl? ‘have you heard that Brother Anancy has killed Tumble? > iing-hing, mi hier so / ino, mi neba hier so ‘yes, I have heard so’ / ‘no, I didn’t hear (so)’ Ruoz-dem tel im se a Klaris mash di pat ‘Rose and the others told her that it was Claris (who) broke the pot’ > Ruoz-dem tel im so ‘Rose and the others told her so’ fieba se di leta laas ‘it seems as if the letter is lost’ > fieba so ‘it seems so’

Věty uvozené pomocí částice ef Po slovese aks ‘ask’ se namísto se používá částice ef ‘if’. Např: aks im ef im gat eni honi fi sel ‘ask her if she has any honey to sell’ mi aks im ef im gat no fish fi sel ‘I asked her if she had any fish to sell’ (Všimněte se, že v jamajštině slova no a non nemusí vždy značit zápor, ale třeba jen neurčitost – v úplných otázkách tak obvykle nahrazují slovo ‘any’.)

Věty uvozené pomocí částice hou Částice hou ‘how’ může v souvětích nahradit se, jako např. ve větě im fraitn hou mi kom bak kwik ‘she was surprised (to see) how quickly I came’. Kromě těchto vět se však částice hou používá také v případě, kdy vedlejší věta následuje po deiktickém slovese – v těchto větách je ovšem možné ji vynechat: Jako předmět deiktického (ukazovacího) slovesa: ku (hou) di biebi a luoni ‘see how the baby stands alone’ Dále je možné částici hou použít v případě, kdy vedlejší věta slouží jako předmět nebo doplněk tranzitivního slovesa: Jako předmět tranzitivního slovesa: Samwel wi shuo yu hou im mek i ‘Samuel will show you how he made it’ mi shuo im hou mi kot di frak ‘I showed her how I cut the frock’ Jako doplněk tranzitivního slovesa: mi ena kos dem hou dem krof ‘I was cursing them for their coarseness’ ( 36 )

Věty ničím neuvozené Tyto věty navazují na hlavní větu přímo, bez jakékoli spojovací částice. Následují po větách s varovným slovesem (tikya ‘take care’, main ‘mind’) nebo slovesem vnímání (si ‘see’, hier ‘hear’, atd.). Jako předmět varovného slovesa: tikya yu tel im bout di leta ‘take care lest you tell her about the letter’ tikya eni a unu tap a shap dis iivnin ‘take care that none of you stop at the shop this evening’ main yu faaldong aafa di dangki, yaa? ‘mind lest you fall from the donkey, please’ Jako doplněk slovesa vnímání: V případě, že vedlejší věta následuje za slovesem vnímání bez částice se, stává se z ní doplněk tohoto slovesa. Má pak zcela jiný význam, srovnejte: (a)

mi hier se Jan ena baal ‘I hear that John was bawling’

(b)

mi en hier Jan a baal ‘I heard John bawling’ Přitom platí, že pokud taková věta funguje jako doplněk, nemůže se v ní vyskytovat částice en (minulý čas) – buď se vypustí, nebo přesune do věty hlavní (průběhové částice a, pokud se ve větě vyskytuje, nicméně zůstává na svém místě): mi hier Jan + Jan ena baal > (a)

mi hier Jan a baal (částice en byla vypuštěna); nebo

(b)

mi en hier Jan a baal (částice en se přesunula před hier)

Další příklady: mi si Hendri a tek-we tuu a di kou ‘I saw Henry taking away two of the cows’ Kieti fain im biebi sik ‘Katie found her baby sick’ mi en si di bucha a slaata tuu hag ‘I saw the butcher slaughtering two hogs’

Ostatní případy Zvláštní syntax se uplatňuje v souvětích, ve kterých je vedlejší věta objektem specifických sloves, jako jsou mek ‘make’, iebl ‘be able, dare’, bizniz ‘care, have interest in’. Tyto případy jsou detailně probrány v kapitolách týkajících se těchto sloves.

Věty se slovesem ‘mek’ Pokud je hlavní věta postavená na slovese mek ‘make’, může mít souvětí různý význam v závislosti na kontextu – přinutit ‘make someone do something’, udělat něco z něčeho ‘make someone/something become something’, pobídka ‘let’s...’, nebo prostá otázka po příčině ‘why...’: tiicha mek Jan tek-aaf im hat ‘teacher made John take off his hat’ ( 37 )

di suoja-dem mek Jien dem kwiin ‘the soldiers made Jane their queen’ mek wi no go a di piknik ‘let’s not go to the picnic’ a-wa mek im no en kom ‘why didn’t he come?’ Dále může taková věta vyjadřovat příčinu: yu mek mi faaldong ‘you made me fall’

Odstranitelnost wa a mek v otázkách V otázkách po příčině, uvozených pomocí a-wa mek / wa mek ‘why’, je možné libovolně vypustit buď a-wa, nebo wa, nebo příp. sloveso mek, např: a-wa mek im no en kom? ‘why didn’t he come?’

> mek im no en kom? / a-wa im no en kom?

Souvětí příčinné s použitím slovesa mek Pomocí slovesa mek lze také spojit v souvětí dvě věty, z nichž jedna vyjadřuje příčinu té druhé: di pikini-dem sipl-op di ruod mek di huol a mi yam-dem mashop ‘the children have made the road slippery (with the result that) all my yams have been squashed’ yu no tek i op mek i laas ‘you did not take it up (with the result that) it is lost’ di gyal lef mi paya-paya out a duo mek rien a wet dem ‘the girl has left my few pieces of clothing outdoors (with the result that) rain is wetting them’ fi-yu hozban mosa naa fiid yu mek yu maaga so ‘your husband is evidently not feeding you; that’s why you are so thin’ a sik Manwel sik mek im kudn kom ‘it’s because Emanuel is sick that he couldn’t come’ a chak op a kraasin mi en go mek mi dis a kom bak ‘I went all the way up to the crossing; that’s why I am only just coming back’ V první větě souvětí (vyjadřující příčinu) lze případně také použít slovo bikaaz ‘because’: a onggl bikaaz a yu aks mi mek mi gi im non ‘it’s only because it’s you who asked me that I have given her any’ a bikaaz yu no en tek i op mek i laas ‘it’s because you did not take it up that it is lost’ a bikaaz mi en sik mek mi kudn kom ‘it was because I was sick that I couldn’t come’ Pokud je první věta souvětí vyjádřená inverzí (např. a fait im ena fait mek im ai blak-op ‘he was fighting; that’s why he has a black eye’), je možné exponované slovo nominalizovat pomocí členu di nebo příp. wan (neurčitý člen wan lze přitom použít pouze se slovesy vyjadřujícími náhlou akci, jako např. lik ‘hit’, baks ‘box’, pinch ‘pinch’, nak ‘hit’, apod.): a di fait im ena fait mek im ai blak-op ‘it’s the fighting he had; that’s why he has a black eye’ ( 38 )

a di sik Manwel sik mek im kudn kom ‘it’s because Emanuel is sick; that’s why he couldn’t come’ a wan chap mi chap di trii mek i faaldong ‘it’s one chop I chopped the tree; that’s why it fell’ a wan juk Dakta juk di fut mek i beta ‘it’s one injection doctor gave the foot; that’s what made it better’ V těchto větách (kde je predikát vedlejší věty nominalizován) je možné zároveň vypustit částici a a nahradit sloveso mek pauzou: di fait im ena fait, im ai blak-op di sik Manwel sik, im kudn kom wan chap mi chap di trii, i faaldong wan juk Dakta juk di fut, i beta

Věty se slovesem ‘iebl’ Sloveso iebl ‘be able, dare’ je možné použít pouze v záporných větách, jejichž podmětem je obvykle osobní zájmeno mi. Jako doplněk tohoto slovesa může sloužit buď jiné sloveso, předmět spojený předložkou fi, nebo předmětná vedlejší věta (bez inverze): mi no iebl go de ataal ‘I don’t dare go there at all’ mi no iebl fi unu ‘I can’t cope with you (pl.)’ mi no iebl unu tieraaf mi kluoz ‘I can’t risk the chance of your tearing off my clothes’

Věty se slovesem ‘bizniz’ Stejně jako sloveso iebl, také sloveso bizniz ‘care, have interest in’ lze použít pouze v záporných větách. Jako doplněk může sloužit buď předmět spojený pomocí předložky wid, nebo předmětná vedlejší věta (ve tvaru otázky, s inverzí): im no bizniz wid mi ‘she has no interest in me’ mi no bizniz huu gi yu di moni ‘I don’t care who gave you the money’ mi no bizniz wa dem waan du ‘I don’t care what they want to do’

Věty postavené na frázi s ‘fi’ Se slovesem waan Objektt slovesa waan může být za toto sloveso připojen pomocí částice fi. Je ale možné tuto částici zcela vypustit. im waan (fi) go ‘she wants to go’

( 39 )

Mezi sloveso waan a částici fi lze umístit další zájmeno či podstatné jméno, pokud se objekt slovesa waan váže k jiné osobě než k podmětu: im waan dem fi go ‘she wants them to go’ Sloveso waan lze použít také u neživých věcí ve významu ‘need’: di bed waan fi riez-op likl ‘the bed needs to be raised a little’

S ostatními slovesy spadajícími do kategorie sloves vyjadřujících přání Ke zbylým slovesům, která spadají do kategorie sloves vyjadřujících přání (tedy beg ‘beg’, aks ‘ask’, tel ‘tell’, aada ‘order’, atd.), je objekt vždy připojen pomocí částice fi. Např: im beg mi fi kyari im a maakit ‘she begged me to take her to market’ dem dis don aks mi fi gi dem paas ‘they have just finished asking me to let them pass’

Větná konstrukce i...fi Tato konstrukce se používá ke spojení dvou vět, z nichž jedna je spojením neosobního zájmena i ‘it’ a adjektiva (např. i haad ‘it’s hard’), a dál tak nějakým způsobem rozvíjí druhou větu. Např: i haad fi sel dem so ‘it’s hard to sell them so’ i no gud fi it tumoch aki ‘it’s not good to eat too much ackee’ i luk nais fi kraas di riba ‘it looks nice to cross the river’ Pokud je podmět druhé věty znám, lze ho do této konstrukce začlenit též: i wuda nais fi Jan fi go ‘it would be nice for John to go’ Je-li sloveso v druhé větě tranzitivní, a následuje tedy za ním nějaký předmět, je možné větu převést do pasivní konstrukce tím, že se tento předmět přesune na pozici podmětu: i haad fi shel dem piiz-de

> dem piiz-de haad fi shel ‘those peas are hard to shell’

i no gud fi it tumoch aki

> tumoch aki no gud fi it ‘too much ackee is not good to eat’

i luk nais fi kraas di riba

> di riba luk nais fi kraas ‘the river looks nice to cross’

Podobná transformace je možná také u vět s intranzitivními slovesy v tom případě, kdy adjektivem v první větě je haad ‘hard’ či iizi ‘easy’ a kdy se zároveň sloveso v druhé větě vztahuje k nějaké osobě: i haad fi Jaaj fi fraitn

> Jaaj haad fi fraitn ‘it’s hard for George to become afraid’

i iizi fi mi fi beks

> mi iizi fi beks ‘it’s easy for me to get vexed’

( 40 )

i iizi fi Jan fi krai

> Jan iizi fi krai ‘it’s easy for John to cry’

i no iizi fi mi fi shiem

> mi no iizi fi shiem ‘it’s not easy for me to be ashamed’

Příčinná konstrukce s fi Tuto konstrukci lze použít ke spojení dvou vět, z nichž jedna je příčinnou té druhé. Podmět v těchto větách může, ale nemusí být totožný. Máme-li např. větu Jien get im som-dem rang ‘Jane got her sums wrong’, popisující událost, která byla příčinou události vyjádřené větou tiicha biit Jien ‘teacher beat Jane’, lze je touto konstrukcí spojit do souvětí tiicha biit Jien fi get im som-dem rang ‘teacher beat Jane for getting her sums wrong’. Podobně: ebribadi en glad fi si wi ‘everybody was glad to see us’ dem wuda kwik fi banggl mi ‘they would be ready to handcuff me’ unu shuda shiem fi tel somoch lai ‘you (pl.) ought to be ashamed to tell so many lies’ mi sari fi hier bout yu siknis ‘I am sorry to hear about your sickness’

Účelová konstrukce s fi Tuto konstrukci lze použít ke spojení dvou vět, z nichž jedna je účelem nebo důvodem té druhé, např: yu kom ya fi dringk milk ‘you have come here to drink milk’ yu no kom ya fi kount kou ‘you have not come here to count cows’ im kom liet fi mek ebribadi si im priti kluoz ‘she comes late to make everybody see her pretty clothes’ a bara im bara all dem kluoz fi go marid ‘he had borrowed all those clothes to get married’ a put dem put yu fi kil mi ya? ‘have they put (a spell on) you to make you kill me here?’ mi sen im kom uoba de fi help yu ‘I sent him over there to help you’ i no mek fi yuuz so ‘it was not made to be used like that’ Pokud se v druhé větě vyskytuje tzv. zredukovaný souřadící vztah, kdy je významové sloveso doplněno slovesem pohybu kom nebo go, pak je možné v souvětí částici fi vypustit: im kom ya (fi) kom bada mi ‘he has come here to bother me’

( 41 )

Věty srovnávací Kladné srovnávací věty Pokud jsou srovnávány dvě věci, z nichž jedna se nějakým způsobem liší od té druhé, používá se v těchto větách spojení muor an (dosl. ‘more than’). Srovnávat lze buďto vlastnosti osob či věcí (vyjádřené nějakým adjektivem), nebo míru nějaké činnosti (vyjádřené slovesem). V prvém případě je možné ve spojení muor an nahradit slovo muor tak, že se k adjektivu přidá přípona -a: Jan big muor an Mieri / Jan biga an Mieri ‘John is bigger than Mary’ Juo lob Kieti muor an (im lob) Kyasi ‘Joe loves Katie more than (he loves) Cassie’ Srovnáváme-li dvě věci, které jsou si navzájem totožné, pak musíme použít výraz laka ‘like, as’: Samwel wok haad laka Boti ‘Samuel works hard like Bertie’ Pokud se navíc jedná o srovnání s něčím obecným (tedy ne nějakou konkrétní věcí), lze výraz laka nahradit slovem no: di biebi trang no bul ‘the baby is as strong as a bull’ da bwai-de tiif no pus ‘that boy is as thieving as a cat’ di tii en bita no gaal ‘the tea was as bitter as gall’ yu fuul no dok ‘you are as foolish as a duck’ Srovnávací věty lze zjednodušit tak, že předmět srovnávání zcela vypustíme: Jan biga ‘John is bigger’ Juo lob Kieti muor ‘Joe loves Katie more’

Záporné srovnávací věty Tvoří se podobně jako věty kladné: nobadi no fata an Kieti ‘no one is fatter than Katie’ nowe no haada an Jumieka ‘there is no place harder than Jamaica’ Lze u nich ale použít také alternativní slovosled s lokativním slovesem de: fata an Kieti no de ‘there is no one fatter than Katie’ haada an Jumieka no de ‘there is no place harder than Jamaica’

( 42 )

Souřadná souvětí Jakékoli dvě (nebo více) věty je možné spolu spojit do jednoho souvětí – obvykle pomocí spojky an ‘and’: im kot i an pik i an jrap i ‘he cut it and picked it and dropped it’ Pokud mají věty, které spojujeme, společný podmět (činitele) nebo sloveso s předmětem, je možné opakující se část v jedné z vět vypustit: im faaldong an (im) brok im fut ‘he fell and broke his leg’ im wok haad an (im wok) lang ‘he worked hard and long’ Jan (go a maakit) and Mieri go a maakit ‘John and Mary went to the market’ Narozdíl od angličtiny nelze ovšem vypustit pouze sloveso, pokud je podmět i předmět rozdílný. Větu ‘John has gone to market and Mary to church’ tak v jamajštině musíme vyjádřit jako Jan gaan a maakit an Mieri gaan a shap. Pokud se ve větě objevuje více vlastních jmen, jsou často nahrazeny jedním, k němuž je přidána koncovka -dem: Mieri an Samwel an Juo an...Piita ‘Mary and Samuel and Joe...and Peter’

> Mieri-dem ‘Mary and the rest’

Zvratná zájmena ve větách s více činiteli Zvratná zájmena se (podobně jako v angličtině) tvoří přidáním přípony -self k osobnímu zájmenu, které odpovídá osobě činitele. Vezmeme-li tedy např. v úvahu případ, kdy je ve větě několik (stejných) činitelů vyjádřených podmětem v množném čísle, použije se zájmeno dem ‘they’, které s příponu -self vytvoří zvratné zájmeno demself: dem-pikini-ya naa bihiev demself, yunuo? ‘these children are not behaving themselves, you know’ di biebi-dem kyaan fiid demself ‘the babies can’t feed themselves’ To samé platí i pro skupinu více lidí, kterou zastupuje jedno vlastní jméno s příponou -dem (např. Mieri-dem ‘Mary and the rest’), příp. pokud je ve větě více činitelů ve třetí osobě: Shati-dem faaldong an hat demself ‘Charlotte and the others fell and hurt themselves’ im an Samwel gaan a riba gaan bied demself ‘he and Samuel have gone to the river to bathe themselves’ Pokud je jeden z činitelů vyjádřen druhou osobou, ať už v jednotném nebo množném čísle (tedy zájmeny yu nebo unu), používá se zájmeno unuself: wa-mek yu an Jaaj wudn bihiev unuself a choch? ‘why wouldn’t you and George behave yourselves in church?’

( 43 )

Pokud je ovšem ve větě jeden z činitelů v první osobě (tj. vyjádřený zájmenem mi), je nutné použít zvratné zájmeno wiself: mi an Jien wi dres wiself ‘I and Jane will dress ourselves’ Má-li věta pouze jednoho činitele, zvratné sloveso se tvoří dle osoby tohoto činitele (miself ‘myself’, yuself ‘yourself’, imself ‘himself, itself’, wiself ‘ourselves’, unuself ‘yourselves’, demself ‘themselves’). Všimněte si, že je-li podmět vyjádřen podstatným jména v jednotném čísle, tvar zvratného zájmena je vždy imself: di hag a wala imself ina di mod ‘the hog is wallowing itself in the mud’

Vypuštění spojky po slovesech pohybu Pokud jsou v souřadném souvětí dvě věty, z nichž v první je děj vyjádřen slovesem pohybu, je možné spojku an mezi větami vypustit. Např: im go (an) tel Mis Jien ‘she went and told Miss Jane’ Kieti kom kil di chikin fi mi ‘Katie came and killed the chicken for me’ di bwai faaldong brok im fut ‘the boy fell and broke his leg’

Redukce věty následující po slovese tek Je-li děj v první větě souvětí vyjádřen slovesem tek ‘take’ a k objektu tohoto slovesa se zároveň vztahuje i činnost v druhé větě souvětí (resp. je s pomocí tohoto objektu prováděna), pak je možné vypustit spojku an mezi větami i celou část druhé věty, kromě slovesa a jeho přímého předmětu (je-li přítomen). Např. větu im tek di wud an mek machiz wid i ‘he took the wood and made matches of it’ lze zjednodušit do podoby im tek di wud mek machiz. Tuto redukci je možné provést jak s živými, tak neživými objekty. Např: im tek mi (an) mek preke (wid mi) ‘he took me and made fool of me’ tek likl bie-rom wet yu hed ‘take a little bay rum (and) wet your head’ im tek im fut kik mi ‘he kicked me with his foot’ mi waif tek mi guolring a dash-we ‘my wife deliberately threw away my gold ring’ im tek i kos mi ‘he abused me because of it’

Podřadná souvětí Spojujeme-li v souvětí dvě věty, z nichž jedna je v podřadném vztahu k té druhé, spojka spolu s větou, kterou uvozuje, může (a v některých případech musí) narozdíl od souřadných souvětí stát na začátku souvětí. Případy, kdy musí podřadné souvětí začínat spojkou, zahrnují věty se spojkami bigens ‘by the time’, so ‘as’, wen...so, az...so ‘as soon as’: bigens yu don de, mi wi redi ‘by the time you have finished, I’ll be ready’

( 44 )

so im klaim di trii, di plom-dem jrap aaf ‘as he climbed the tree, the plums dropped off’ wen im sing so, mi haat dis lef fi bos ‘he sang so (beautifully), my heart almost burst (with pride)’ az im kom so, mi a gitop go-we ‘as soon as he comes, I shall get up and leave’ Naopak způsobové spojky az ‘as’, laik ‘like’ a laka(-se) ‘as if’ a podmínkové spojky widout a sieb ‘unless’ jsou spojky, které musí v souřadných souvětích stát uprostřed, mezi větami: dem wuon go sliip widout mi no kom ‘they won’t go to sleep unless I come’ yu kyaan kom pan dis bos sieb yu pin napi pan da chikin-de ‘you can’t come on this bus unless you pin a diaper on that chicken’ dem ron laka-se dem set daag afta dem ‘they ran as though dogs had been set on them’ V ostatních případech je pořadí vět (spolu s umístěním spojky) libovolné: wen im kom di laas taim, mi no en baan yet mi no en baan yet, wen im kom di laas taim ‘when he came last time, I was not yet born’ fram mi gi im di moni, mi no si im no muor mi no si im no muor, fram mi gi im di moni ‘I have not seen him since I gave him the money’ afta mi wash don, mi wi shuo yu di ayan mi wi shuo yu di ayan, afta mi wash don ‘after I have finished washing I will show you the iron’ if mi no ded, mi maita nuo i wan die mi maita nuo i wan die, if mi no ded ‘I may know it some day, if I do not die’ wais mi de ya, im kyaan trobl yu im kyaan trobl yu, wais mi de ya ‘while I am here, he can’t trouble you’ im no waan go, bikaaz im fried a dopi bikaaz im fried a dopi, im no waan go ‘he doesn’t want to go because he is afraid of ghosts’ wi no gat nof yam dis yier, sieka di taim so drai sieka di taim so drai, wi no gat nof yam dis yier ‘because the time has been so dry, we haven’t many yams this year’

( 45 )

Různá pravidla Základní rozdíly mezi větnými konstrukcemi v jamajštině a (standardní) angličtině 1. V jamajštině neexistuje shoda podmětu (podstatného jména) s přísudkem (slovesem); v angličtině musí číslo slovesa odpovídat číslu podmětu (např. ‘he has/they have’). 2. Soustava větných časů se v jamajštině omezuje na prostý tvar slovesa použitelný ve všech situacích a částici vyjadřující minulost; v angličtině je soustava časů mnohem rozvinutější. 3. Slovesa v jamajštině netvoří specifickou pasivní formu (sloveso může vyjadřovat jak aktivum, tak pasivum). 4. Anglické existenční sloveso ‘be’ je v jamajštině na jedné straně vyjádřeno souřadícím slovesem (je-li jeho předmětem podstatné jméno), a na druhé lokativním slovesem (je-li jeho předmětem příslovce místa) – není ale vyjádřeno při adjektivní predikaci (tedy je-li jeho předmětem přídavné jméno). 5. Přídavná jména v jamajštině se chovají jako slovesa a při predikaci nepotřebují žádnou sponu (spojovací částici). 6. Podstatná jména a zájmena v jamajštině mohou mít kromě běžného plurálu také tzv. agregovaný plurál (tedy množné číslo vyjádřené tvarem v jednotném číslem) nebo asociativní (skupinový) plurál; v angličtině se asociativní plurál jako takový nevyskytuje, i když jeho funkci plní množné číslo zájmen v první a druhé osobě (tj. ‘we’ a ‘you’). 7. Ve větách, označujících celou třídu věcí, neužívá jamajština žadného členu; v angličtině musí být podmětem v takových větách buďto podstatné jméno v singuláru s určitým členem (např. ‘the horse’) nebo podstatné jméno v plurálu bez členu (‘horses’). 8. Podstatná jména ani zájmena v jamajštině se neskloňují (nemají pád) a u třetí osoby zájmen často není odlišen rod. 9. Věty s obráceným slovním pořádkem (s inverzí) patří mezi základní typy vět v jamajštině; v angličtině se jich k zdůraznění obsahu věty využívá zřídka. Slovesa – pasivum dem lik im ‘they beat him’ > im get lik ‘he got beaten’ (jen tranzitivní slovesa) Sloveso – základní čas Jan ron ‘John ran’ Jan a ron ‘John is running’ Změna postavení přímého a nepřímého objektu ve větě Tato změna probíhá přesunutím nepřímého objektu za přímý a přidáním předložky tu ‘to’: Jan shuo Kieti di plom ‘John showed Katie the plum’

> Jan shuo di plom tu Kieti > ‘John showed the plum to Katie’

Odstranění subjektu u tranzitivních sloves a jejich adjektivizace Jan mash di eg-dem ‘John broke the eggs’

> di eg-dem mash > ‘the eggs are broken’

Kieti rait Jaiz di leta ‘Katie wrote Joyce the letter’

> di leta rait > ‘the letter has been written’

V těchto případech dochází k adjektivizaci sloves – může jim tedy následně přecházet dějové sloveso get (na rozdíl od angličtiny pak ale v takových konstrucích nelze vyjádřit konatele děje): di eg-dem get mash ‘the eggs got broken’

( 46 )

Odstranění subjektu v rozkazovacím způsobu V rozkazech či žádostech lze z věty odstranit subjekt yu ‘you’ či unu ‘you (pl.)’: unu kom doun aafa di buot ‘come down off the boat’

> kom doun aafa di buot

Pořadí adverbií ve větě Příslovce místa ve větě obvykle předchází jak příslovci času, tak příslovci způsobu. Pozice zbylých dvou adverbií se různí, častěji ovšem nalézáme příslovce způsobu před příslovcem času. im kech op de kwik taim ‘he arrived (up) there quickly’

(místo – čas)

im gaan a toun wid di trok ‘she has gone to town by the truck’

(místo – způsob)

Samwel lef ya fram maanin ina kyaar ‘Samuel left here since morning by car’

(čas – způsob)

Piita no plie gud tide ‘Peter is not playing well today’

(způsob – čas)

Náhrada podstatných jmen ve větě - podstatná jména lze obvykle nahradit ve větě slovem wan ‘one’: gi mi dat-de chier ‘give me that chair’

> gi mi dat-de ‘give me that’

dat-de buk a fi-mi ‘that book is mine’

> dat-de wan a fi-mi ‘that one is mine’

dem biit-op di neks mesinja ‘they beat up the next messenger’

> dem biit-op di neks wan ‘they beat up the next one’

Ztráta kvantifikátoru Určitý kvantifikátor (číslovka) wan ‘one’ se může z věty ztratit, slouží-li jako doplněk sloves označujících kvantitu: di pitieta wie wan poun ‘the potatoes weighed one pound’

> di pitieta wie poun

di buk kaas wan shiling ‘the book cost one shilling’

> di buk kaas shiling

Větná inverze (Věty s obráceným slovním pořádkem) Chceme-li ve větě něco zdůraznit, lze u vět s klesavou či vzrůstající intonací provést tzv. inverzi. Ta se provede předsunutím uvozující částice a ‘(it) is’, za kterou následuje zdůrazněný větný člen; zbytek věty už má normální slovosled. Pokud je zdůrazněným členem predikát (sloveso nebo jiný větný člen ve funkci slovesa), což je v jamajštině velice častý jev, pak za ním musí následovat celá věta včetně predikátu samého, čímž vlastně dochází ke zdvojení slovesa ve větě. Např: wi a taak bout Jan ‘we are talking about John’

> a Jan wi a taak bout

Mieri waan di buk ‘Mary wants the book’

> a Mieri waan di buk / a di buk Mieri waan

Jan tiif di manggo ‘John stole the mango’

> a tiif Jan tiif di manggo

Samwel sik ‘Samuel is sick’

> a sik Samwel sik

( 47 )

mi a go de nou ‘I am going there now’

> a de mi a go nou / a nou mi a go de

Mezi a a zdůrazněný větný člen může být dále vložen jeden z modálu mos nebo mosa, a nebo také jeden z delimitorů: a mosa Jan dem a taak bout ‘it’s probably John they are talking about’ a dis plie mi ena plie wid unu ‘I was just joking with you’ Inverze ve větách souřadících dat a plom ‘that is (a) plum’

> a plom dat

dis a di liida ‘this is the leader’

> a di liida dis

Elipsa ve větách s inverzí Narozdíl od angličtiny, kde je možné (např. v odpovědích na otázku) použít zkrácené věty typu ‘I can’t’, ‘he isn’t’, nebo ‘they do’, v jamajštině taková elipsa možná není – v těchto případech je nutné užít celé věty, tedy mi kyaan go ‘I can’t go’, im no sik ‘he isn’t sick’, a dem nuo dem lesn ‘they know their lessons’, apod. Přesto je možné jeden druh elipsy – ve větách s inverzí – použít; taková elipsa se skládá pouze z úvodního a a předsunutého (zdůrazněného) větného členu: a Samwel tiif di kyaaf ‘it’s Samuel who stole the calf’

> a Samwel ‘it’s Samuel’

a Mieri dis ‘this is Mary’

> a Mieri ‘it’s Mary’

Pokud leží mezi a a předsunutým slovem ještě nějaký větný člen (např. mos, mosa), je v této elipse zachován také: a mosa Mieri dis ‘this is probably Mary’

> a mosa Mieri ‘it’s probably Mary’

Inverze v tázacích větách Otázky uvozené tázacími zájmeny nebo příslovcemi mají obvykle podobu věty s inverzí. Věta je uvozena částicí a za kterou následuje větný člen, na který je kladen důraz. (Vlivem angličtiny se ovšem uvozující a často z těchto vět vytrácí.) Intonace takové věty je přitom vždy klesající: a-huu put i de ‘who put it there?’ a-huu tel yu so ‘who told you that?’ a-wa Anti sen fi mi ‘what has Auntie sent for me?’ a-hou dem mek machiz ‘how do they make matches?’ a-we unu pudong unu kluoz ‘where have you (pl.) put your clothes?’ a-wen Boti lef ya ‘when did Bertie leave here?’ a-wen dem gi Jaaj di kou ‘when did they give George the cow?’ ( 48 )

a-homoch kuoknat im gat ‘how many coconuts does she have?’ a-wa briiz bluo yu ya ‘what breeze has blown you here?’ a-wich buk yu gi im ‘which book did you give her?’ a-wa Jaaj a du ‘what is George doing?’ a-wa Mieri du yu ‘what has Mary done to you?’ a-wa du yu ‘what’s wrong with you?’

Negace (Zápor) Zápor ve větách se tvoří pomocí záporek no, duon a neba; ve větách s modálním slovesem pak pomocí záporného tvaru takového slovesa (wudn, shudn, apod.) – např. yu shudn en tel im ‘you should not have told him’. Zápor v rozkazovacích větách Záporka následuje těsně před slovesem, věta může být dále doplněna rozkazovacím dovětkem yaa ‘you hear’: unu no go de (yaa?) ‘don’t you (pl.) go there’ no sliip pan da bed-de (yaa?) ‘don’t sleep on that bed’ Více záporů ve větě Pokud je ve větě přítomen jeden zápor, jsou většinou i ostatní slova, která v takové větě můžou stát v záporu, znegovány: nobadi no gaan a puos yet ‘no one has gone to the post office yet’ non a di pikini-dem neba si notn ‘none of the children saw anything’ no waata no de a hous ‘there is no water in the house’ Zápor ve větách s inverzí Ve větách s obráceným slovním pořádkem se zápor může vyskytnout pouze v uvozující části věty, např: im naa rait ‘he is not writing’

> a no rait im a rait ‘whatever he is doing, it is certainly not writing’

Zápor v rétorických větách V řečnických obratech, které využívají vysoko položenou (high-pitched) konturu, plní zápor specifickou funkci – využívá se zde přitom pouze záporka no. Tato funkce je dvojí: a) potvrdit nade vší pochybnost pravdivost výroku, ke kterému je přídána, a zároveň b) ukázat překvapení na straně mluvčího. Významově se tak liší od základní rétorické věty bez záporky: zatímco základní věta mi waak! ‘I walked!’ zdůrazňuje fakt, že chůze trvala velice dlouho, v rétorické větě se záporkou mi no waak! je důraz kladen na to, že osoba vůbec kráčela – navzdory všemu očekávání.

( 49 )

di gyal no dash-we di moni!

< di gyal dash-we di moni

‘the girl has squandered the money!’ Sista no fain di leta! ‘Sister has found the letter!’

< Sista fain di leta

no fient mi en fient! ‘I fainted!’

< a fient mi en fient

no manggo dem gaan luk! ‘it’s mangoes they have gone to look for!’

< a manggo dem gaan luk

Zápor v rétorických větách s inverzí – narozdíl od záporných vět s inverzí (které mají vždy jen buďto klesavou nebo stoupavou intonaci) se záporka v rétorických větách nevkládá mezi uvozující a a zdůrazněný větný člen, nýbrž zcela nahrazuje uvozující a. Porovnejte: a no Jan wi a taak bout ‘it’s not John we are talking about’ ALE: no Jan wi a taak bout! ‘it’s John we are talking about (no one else)’ nebo: a no tiif Kofi tiif di manggo ‘Kofi did not steal the mango’ ALE: no tiif Kofi tiif di manggo! ‘Kofi did steal the mango’ Elipsa v rétorických větách s inverzí – tato elipsa funguje stejně jako v normálních větách, s tím rozdílem, že kromě samotného zdůrazněného větného členu tvoří větu nikoli uvozující a, ale uvozující no: no fuul im fuul! ‘it’s because he is foolish’

> no fuul!

no Jaaji di de! ‘it’s Georgie who is there’

> no Jaaji!

no anda bed im ena haid! ‘it’s under bed she was hiding’

> no anda bed!

no yeside mi kom bak! ‘it’s yesterday that I came back’

> no yeside!

Podobně funguje i řečnický obrat no mos! s významem ‘there is no alternative, surely’.

( 50 )

Různé věty Im a gwaan bad, iing? He is behaving badly, isn’t he? Wen mi kom, mi wi gi yu som. When I come, I will give you some. Jan yu si de, im no kya bout moni. John (whom) you see there, he doesn’t care about money. Jan ron a bush yeside. ‘John ran to the bush yesterday.’ Jan a haid fram di poliisman ‘John is hiding from the policeman’ di buk de pan di tiebl ina ruum ‘the book is on the table in (my) room’ dem kyari di sik biebi a dakta ‘they took the sick baby to the doctor’ im beri di siem die wen Plomi go-we ‘he was buried the same day on which Plumie left’ huol di kuot uoba yu hed, no? ‘hold the coat over your head, will you?’ a dat-de taim im si priti buon ‘it was then that he saw pretty bones’ dem-de buod we dem put de nou kyaan tan ‘those boards which they have put there now cannot stay (where they are)’ mi a go bak a di plies go si ef di yai-dem a luk ‘I am going back to the place to see if the eyes are looking’ mi en tingk se a mi a di ogliis smadi ina di wol ‘I had thought that I was the ugliest person in the world’ a duon nuo a wa briiz bluo mek mi de ya tel nou ‘I don’t know what breeze has blown to cause me to be here till now’ fieba se mi no fi se so ‘it seems that I should not say so’ no kom im kom ya fi fait mi! ‘he came here (just) to fight me’ mi no hafi go luk fi mi pikni-dem fi si we Mievis a du wid dem! ‘I have to go to see about my children, (to see) what Mavis is doing with them’

( 51 )