PATTERNS AND GENRES RECENT METHODOLOGY

Journal of Technology nology and Information Education Časopis asopis pro technickou a informační informa výchovu

2009, Volume 1, Issue 3 ISSN 1803-537X

THEORETICAL

http://jtie.upol.cz ARTICLES

PATTERNS AND GENRES – RECENT METHODOLOGY ODOLOGY Miloš KUDĚLKA - Vratislava MOŠOVÁ Abstract: In our paper, we are focusing on working educational processes. We are inspired by different authors and try to find common features. These features can help teachers without a pedagogical graduation. In part, we are interested in computer based learning. Key words: microgenre, icrogenre, pedagogical pattern and antipattern, e-learning e pattern. VZORY A ŽÁNRY – METODOLOGIE SOUČASNOSTI ASNOSTI Resumé: V našem článku lánku se zaměř zaměřujeme ujeme na výukové postupy, které fungují. Inspiru Inspirujeme se u různých autorů a snažíme se najít společné rysy, které mohou pomoci zejména těm, t m, kteří uučí, a přitom nejsou studovanými učiteli. iteli. Nezapomínáme přitom p na technologickou podporu výuky. Klíčová slova: mikrožánr, ikrožánr, pedagogický vzor a antivzor, vzor pro e-learning např.. pro popis hodiny, pokud chce zkušený učitel vysvětlit tlit jednoduše svému mladému kolegovi, jak by vyučovací čovací hodina mohla vypadat. Díky jménům m metod m můžeme výuku vnímat jako jakýsi model, el, ve kterém je nastavena úroveň abstrakce nad společ společně sdílenou znalost a zkušenost. Díky modelu je pak možné poměrně pom jednoduchým způsobem sobem popsat strukturu celé hodiny. Aby si ale mladý kolega udělal ud představu o tom, jak má hodina vypadat, musí znát metody, me o kterých zkušený kolega mluví. Jak se seznámit s těmito mito metodami? Existuje jejich seznam? A jsou metody opravdu to, co by se měl m např. budoucí učitel učit? Metodu můžeme žeme chápat jako sd sdělenou a do jisté míry formalizovanou zkušenost. Nicméně Nicmén je nutné si uvědomit, domit, že výuková metoda z principu nemusí poskytnout vždy správné výsledky. Je to tím, že na aplikaci se podílejí lidé (studenti a učitel). A každý, kdo někdy ěkdy učil, u může potvrdit, že sebelépe připravená ipravená hodina nemusí vyjít, a to prostě proto, že se nic nedaří. Při P volbě metody je samozřejmě potřeba brát v úvahu obsah, který se učí a prostředí, edí, ve kterém se uučí. Nejdůležitější je ovšem vědět, t, zda je tato metoda vhodná pro konkrétní skupinu studentů student (např. metodu vyžadující intenzivní komunikaci je obtížné aplikovat ve skupině student studentů se špatnými komunikačními ními schopnostmi). A stejně stejn důležité je, aby tato metoda vyhovovala učiteli. u Není nic horšího, než nutit učitele, itele, který má výborné výsledky, ke změně metod jen proto, že ty jeho nejsou moderní. Přístupy, ístupy, které popisujeme v našem článku, pocházejí od lidí, kteříí se pohybují v prostředí počítačových ových technologií. Bývá obvyklé, že čím blíže má člověk k technologiím, tím více

1 Úvod V současné době vedle klasických vyučovacích metod je značněě využívána i výuka s podporou výpočetní etní techniky. Zařazení Za počítačů do výuky má své pozitivní, ale i negativní stránky a na učiteli iteli je, aby kladných stránek co nejvíce íce využil a záporné stránky pokud možno potlačil. il. K výhodám výuky podporované počítačem patří ří především př snadná dostupnost informací, možnost navázat s učitelem kontakt on-line line (to je výhodné v případech, kdy se jedná o jinou než prezenční prezen formu studia), možnost objevovat zákonitostí na základě grafického názoru nebo možnost experimentovat přímo v elektronickém textu (viz [8]). Vzdělávací lávací proces je komunikace řízená učitelem. itelem. Na znalostech, zkušenostech, intuici a pedagogickém umu učitele itele závisí úsp úspěch celého procesu. Jak však má učitel itel vést výuku, aby dosáhl co nejvyšší efektivity? V následujícím textu se pokusíme velmi stručně čně popsat a do jisté míry zobecnit některé známé učební čební postupy tak, aby byly pochopitelné bez hlubšího studia pedagogických disciplín. plín. Je známým faktem, že člověk s dobrou zkušeností se svými učiteli, u s dobrou intuicí a se schopností nad věcmi v přemýšlet, může že být také vynikajícím uučitelem, a to aniž by kdy studoval pedagogiku a související disciplíny. Čím ím to je? Prostě Prost dělá věci tak, jak je úspěšně dělají lají i jiní. A používá metody, které fungují. Důležitým společným ným rysem dále popisovaného a s výukou nějak ějak souvisejícího výběru ru metod je to, že každá metoda má své jméno a jistá pravidla.. Jméno je důležité d pro komunikaci mezi učiteli. Může ůže dobře dob posloužit

32


potřebuje, aby věci, ci, které používá, byly co nejpřesněji ji strukturovány. Proto jjako jeden z klíčových rysů jejich pohledu na věc v je poměrně vysoká snaha o formální popis. My považujeme tento popis za důležitý dů z důvodu správného pochopení metody. Nicméně Nicmén metoda se dá za zvládnutou považovat až ve chvíli, kdy ji učitel začne úspěšně používat žívat ve své praxi. V tomto článku lánku jsou uvedeny ukázky výše zmíněných metod. V první části ásti o pedagogických vzorech vycházíme ze zkušenosti lidí, kteří kte popisují často a úspěšně používané metody strukturovanou formou v podobě tzv. vzorů. vzor Dále uvádíme příklady íklady jak obecných pedagogických vzorů, tak vzorů pro e-learning. learning. Pro odlehčení odleh se zamýšlíme i nad tzv. pedagogickými antivzory, neboli postupy, které se sice také používají, dokonce fungují, ale bohužel negativně. negativn V závěrečné části ásti o mikrožánrech popis popisujeme souvislost mezi prezenční ní a on-line on výukou tentokrát z pohledu jiné skupiny učitelů. uč


http://jtie.upol.cz

specializace zabývají také aké výukou. Vzory popsali takovým způsobem, aby s nimi mohl pracovat člověk, k, který nedisponuje pedagogickým vzděláním. Mnoho zdrojůů lze nalézt na webových stránkách [9]. Jak už jsme se zmínili, je důležitým d předpokladem edpokladem pro popis vzoru jeho formální struktura. Ta je ve většiněě ppřípadů ustálena na položkách jako jméno (název vyjadřující vyjadř přímo nebo zvláštním, mnohdy velmi nápaditým způsobem opisu určení čení vzoru), problém (stručná ná charakteristika úlohy, která se řeší), souvislosti (oblasti a situace, ve kterých se vzor používá a příznaky, které jsou charakteristické pro použití vzoru), řešení ešení (popis obecného přístupu p k řešení problému a také upozornění upozorn na úskalí, které může přinést. Důležité jsou také příklady říklady použití – ukázky aplikace vzoru na konkrétní problém. Jako příklady si uveďme ďme zjednodušené popisy několika vzorů,, které mohou být použity jak v běžné prezenční ní výuce, tak některé n z nich i v e-learningové výuce.

2 Pedagogické vzory V sedmdesátých letech byly architektem Christopherem Alexandrem formulovány vzory pro řešení úloh v architektuře. Alexandrova formulace vzoru (viz [1]): „Každý vzor je pravidlo, které vyjadřuje uje vztah mezi jistou souvislostí, problémem a řešením“. ešením“. Obecně lze říci, íci, že vzor je formulován jako popis a zobecnění určité ité zkušenosti, která vede k postupu, jak problém řešit ešit (východiskem vzorů vzor je praktická zkušenost, nikoli nápad). Návod řešení pak musí být tak pružný, aby se vzor dal aplikovat opakovaně a aby př přitom výsledky nebyly stereotypní. Po formální stránce je vzor stručný ný text, který popisuje ná náčrt problému a popis jeho obecného řešení ešení v konkrétních konkrétníc souvislostech. Vzory zachycují zkušenost odborníků v určité ité oblasti, umožňují umož jednoduchou komunikaci mezi odborníky, řeší přirozený a opakovaně se vyskytující problém a obvykle spolu souvisí a navazují na sebe. Je potřeba také zdůraznit, raznit, že vzory rozhodně rozhod nejsou momentální nápady autora, nějaké ějaké triky, popisy jediného způsobu řešení ešení a popisy, které nevnesou shodu mezi odborníky. Na místě je říci, že vzory by neměly nikoho překvapit, ekvapit, dokonce pravý odborník by měl po přečtení tení vzoru nabýt jistotu, že „tohle přece zná“. Vzory se kromě architektury používají i v různých zných jiných oblastech. Oblíbené jsou zejména v oblasti softwarového inženýrství (viz [6]). Pedagogické vzory původn ůvodně formulovali lidé právě z této oblasti, kteří se kromě krom své

Spirála Problém: Výuku lze rozdělit rozd do částí, které na sebe logicky navazují a doplňují dopl se. Každá část umožňuje řešit ešit problém na určité ur úrovni podrobnosti. Vzor je široce použitelný. Souvislosti: V každé části č jsou studenti zatížení nutností pochopit nové vazby a pohledy na problém resp. používat nové nástroje nást či techniky. Pokud jim ještě ješt přidáme úlohy „z jiného soudku“, ocitají se znovu na začátku. za Řešení: Je potřeba, eba, aby jednotlivé části umožňovaly ovaly pracovat na stejném problému a výuka byla podle toho organizována. V každé následujícím kroku se pak řeší stejné úlohy s vyšší úrovní podrobnosti (abstrakce, kompozice). Výhodou je, že studenta nezatěžujeme žujeme analýzou a nutností pochopení nového problému. Opravář Problém: Ve výuce se řeší ř praktické úlohy, není ovšem dostatek času na úlohy vvětšího rozsahu. Souvislosti: Často asto nutíme studenty realizovat pouze úlohy, které jsou příliš říliš jednoduché na to, aby pochopili, jaké problémy mohou nastat, až se

33


zvětší rozsah úlohy. Setkání s vyřešenou vyř úlohou většího rozsahu může že studenty motivovat jiným způsobem ipraví hotové řešení úlohy Řešení: Učitel připraví většího tšího rozsahu, které obsahuje chyby. Studentům popíše co přesněě má řešení ř dělat a ti mají za úkol řešení ešení opravit. Nutností je mít nástroj, který podpoříí hledání chyb.


http://jtie.upol.cz

textů (viz [7]) a multimediálních programů, program které jsou distribuovány prostřednictvím prost CD nebo DVD ROMů. Někdy ěkdy je tento t způsob vzdělávání lávání slouží jako podpora a doplněk dopln prezenčního vzdělávání. lávání. Tehdy se ozna označuje jako blended learning – smíšené vzdělávání. vzd Pro online e-learning learning již potřebujeme pot připojení k počítačové ové síti (lokální či Internet). Zdroj informací je v tomto případě uložen v počítačové ové síti a mohou jej sou současně využívat libovolné množství studujících. Online e-learning learning existuje ve dvou základních podobách: synchronní (komunikace ( mezi tutory a studujícími probíhá v reálném čase. Proto v daném okamžiku musí být přítomni p jak tutoři, i, tak studující. Ke komunikaci pak používají různých zných nástrojů jako audio, video konference, chat, …) a asynchronní synchronní (současná ( přítomnost tutorů a studujících není nutná. Komunikace se realizuje pomocí elektronické pošty či diskusních fór). Hlavními výhodami e-learningu jsou neomezený přístup k informacím, možnost pravidelné aktualizace informací, multimediálnost (oproti klasickým učebnicím u může přispětt k lepšímu pochopení probírané látky), interaktivita, verifikace (studující si může sám ověřit stupeň svých znalostí), individuální tempo samostudia. K nevýhodám e-learning learningu patří to, že není vhodný pro každého (ne každý je schopen učit u se z elektronických textů), ), není také vhodný pro takové oblasti vzdělávání, lávání, kde je nutná praktická zkušenost (medicína, rukodělné rukodě práce, …) a kde není možné používat pouze e-learning. e Omezující je také fakt, že realizace e-learningu learningu je závislá na technologiích (je nutné mít multimediální počítač, připojení k síti, příslušné říslušné programy, což může být dost finančně nároč náročné). Vzory pro e-learning learning vznikly podobně podobn jako pedagogické vzory. Jedná se o popisy typických situací, které musí řešit ešit učitelé u při použití e-learningového learningového systému. Katalog vzorů vzo lze najít např.. na [11]. Tyto vzory lze použít nejen pro výuku samotnou, ale také např. nap pro hodnocení zvoleného e-learningového learningového systému. Vzory totiž popisují, co všechno a jakým způsobem zp by měl či mohl takový systém zajišťovat. ťovat. Katalog vzorů vzor by v tomto případě mohl sloužit jako kontrolní seznam rysů systému. Ke vzorům pro e-learning learning se řadí následující položky: Soubor studijních nástrojů Problém: Jak studujícím umožnit používat studijní prostředky edky místo omezení čtení

Zkumavka Problém: Studenti se ptávají „A co když …?“. Souvislosti: Často asto je pro učitele uč jednodušší odpovědět, t, ale tím student vě věc považuje za odbytou a největší pravděpodobností podobností na ni brzy zapomene. Řešení: Je-li k dispozici prostředí, prostř ve kterém si student může danou věcc vyzkoušet, učitel u by měl poradit způsobb jak a pak jej nechat pracovat. Vyplň prázdná místa Problém: Studenti (zejména začátečníci) za chtějí pracovat na složitějších jších úlohách, ale nemají zatím dostatečné znalosti na vyřešení řešení úlohy. Souvislosti: Někdy můžeme ůžeme dosáhnout zajímavých výsledků s relativně relativn malým množstvím zdrojového textu tak, že známe efektivní způsob sob použití složité techniky nebo technologie, jejíž úplná znalost není u studentů student ani očekávána ani požadována. Řešení: Učitel připraví ipraví velmi dob dobře a čitelně navrženou úlohu (program, proceduru) proceduru a některá místa úmyslně vynechá. Po studentech pak vyžaduje doplnění chybějících jících míst. Musí být přesně specifikováno, co v uvedených místech chybí. Výborné je, pokud studenti mohou vidět vid výsledek ihned po dokončení ení práce. 3 Vzory pro e-learning learning jakékoli V širším slova smyslu je e-learning využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle. V užším slova smyslu je e-learning chápán zejména jako vzdělávání, vzd které je podporováno moderními technologiemi a které je realizováno prostřednictvím ednictvím počítačových po sítí – intranetu a zejména Internetu.. V českém prostředí edí je spojován zejména s řřízeným studiem v rámci LMS. E-learning learning je možné realizovat v různých formách. pot aby byl Při offline e-learninguu není potřeba, počítač připojen k Internetu či jiné počítačové po síti. Vzdělávání lávání probíhá pomocí studijních

34


jednoduchých HTML stránek? Souvislosti: Studujícím dělá ělá problémy číst studijní texty přímo ímo na obrazovce. Jsou zvyklí s textem dále pracovat: podtrhávat si barevně barevn různé části textu, přeškrtávat eškrtávat nepot nepotřebné věci, dopisovat si do textu poznámky. Toto však jednoduché HTML stránky neumožňují. neumož Řešení: Vytvořte te soubor studijních nástroj nástrojů, které umožňují podtrhávat, přeškrtávat řeškrtávat a barevně barevn zvýrazňovat text, které umožňují ňují do textu vkládat záložky, které umožňují ují vkládat do textu vlastní poznámky či otázky opatřené ené datem. Řízení skupin studujících Problém: Jak vytvářet řet a vést skupiny studujících a jak jim zadávat projekty? Souvislosti: Jedním z nejobtížnějších nejobtížn úkolů e-learningu je vytváření ení vedení skupin studujících. Studující by měli ěli být rozděleni rozd do pracovních skupin, mělo lo by jim být umožn umožněno komunikovat mezi sebou. Také by skupiny měly m mít vyhrazené místo pro předávání ředávání výsledků výsledk skupinových projektů. Řešení: Vytvořit it nástroje, které umož umožňují vytvářet skupiny studujících tudujících (ru (ručně i automaticky), umožňují ččlenům skupin vzájemnou asynchronní (e-mail) ail) i synchronní (chat) komunikaci, umožňují ují zadávat skupinám projekty, vyhradí skupinám prostor pro práci na projektech a umožňují ují jednoduché nahrávání a stahování rozpracovaných projektů. projekt Přiřadit každé skupině supervisora – tutora, který se bude moci zapojit do diskuze se studujícími, bude se studenty řešit ešit sporné problémy, bude hodnotit skupinové projekty. Řízení studentských úkolů Problém: Jak vytvářet on--line úkoly pro studující? Souvislosti: Zadávání dotazů dotaz a cvičení studujícím je pro tutory velmi užitečné. e-learningové systémy by měly ěly řešit, ř jak zadávat úkoly studujícím a jak je vyhodnocovat. Řešení: Systém by měll poskytovat tutorovi nástroje k řízení úkolů:: tutor by měl m mít možnost definovat a zadávat úkoly. Každý úkol by měl m kromě zadání obsahovat vat i odkazy na studijní materiály, datum odevzdání, studující by měl m systém upozornit na nový úkol, systém by měl m umožnit odevzdávání úkolů a jejich automatické přeposílání toturovi. Řízení on-line testů Problém: Jak vytvářet, et, zadávat a klasifikovat webové kvízy a testy? Souvislosti: Důležitou činností inností je hodnocení získaných znalostí studujících. Jednou z nejčastějších jších metod jsou testy. Automatizace


http://jtie.upol.cz

zadávání, vyplňování ování a hodnocení těchto t testů umožňuje ušetřit it lektorovi hodně hodn času. Řešení: Systém by měl lektorovi umožňovat vytvářet on-line line testy s uzavřenou uzav množinou odpovědí, vytvářet on-line line testy s otevřenou otev množinou odpovědí, dí, vytvář vytvářet a automaticky vyhodnocovat testy různých ůzných typů: typ pojmové dvojice, vyplňování ování prázdných míst apod., vytvářet pro lektora statistiku, kolikrát byl který test studujícím udělán, lán, jaké jsou výsledky jednotlivých studujících, kolikrát byla určitá ur otázka správně a špatně zodpovězena zodpov apod., Měl by také umožňovat ovat nastavit čas, po který test bude probíhat. 4 Pedagogické antivzory Každý, dý, kdo delší dobu učí, uč postupně zjišťuje, jak mnoha a jak velkých chyb se dopustil. Je to přirozené, důležité ležité však je, chyby neopakovat. Na stránkách Josepha Bergina (viz [2])) lze najít názvy vzorů,, které velmi výstižn výstižně popisují to, co by učitelé neměli dělat. lat. Tento seznam jakýchsi antivzorů může že fungovat jako dobrá pom pomůcka pro učitele, kteří přemýšlejí emýšlejí o tom, pro proč se jim výuka nedaří. Jako příklady íklady uvádíme výstižná jména několika antivzorů: ů: Ignoruj své studenty, Domácí úkol vrácený pozdě (nebo nikdy), Jediný Je způsob výuky (předpokládej, edpokládej, že to jak se učíš u ty, je nejlepší i pro tvé studenty), Nepřipravuj Nep se, Nikdy nebuď spontánní, Uč striktně v logickém pořadí, adí, Moji studenti nejsou dost chyt chytří, Jediná správná odpověď,, Ignoruj studentovo zázemí. 5 Mikrožánry On-line vzdělávání lávání se od klasické výuky značně liší, a to nejenom co se týká nástroj nástrojů (tabuli a sešity nahradily počítače po vybavené výkonnými programy a internetem), ale nastupují i nové výukové postupy. Metody používané při p e-learningu jsou z části ásti obdobné obdo jako metody používané přii klasickém způsobu zp výuky. Při e-learningu je třeba eba tyto nástroje modifikovat vhledem k používaným technologiím. Pokusme se zmíněné komunikační ní prost prostředky analyzovat. Naše zkoumání se bude odvíjet od pojmu mikrožánr. Se slovem em žánr se určitě určit každý už setkal v souvislosti s uměleckými leckými sm směry. Podle [4] je žánr rozdělení lení konkrétních forem um umění na základě kritérií relevantních dané formě form (např. filmový žánr, hudební žánr nebo literární žánr). Ve všech odvětvích umění ění jsou však žánry neurčité ité kategorie bez pevných hranic a jsou určeny především edevším zažitými konvencemi. Mnoho děl pak jde napříč několika kolika žánry a používá

35


a kombinuje tyto konvence. Snad nejhlouběji nejhloub jsou teoreticky zkoumány žánry literární, protože to umožňuje systematizovat ovat svět sv literatury a následně ho podrobit vědeckému deckému zkoumání. Na tomto poli se také můžeme žeme setkat s termínem mikrožánr. Například íklad v [3] je mikrožánr chápán jako součást ást kombinovaného textu, kdy byl tento pojem zaveden za účelem elem identifikace, jak vložené žánry přispívají k celkové organizaci textu. Funkčně bylo tedy studium mikrožánr mikrožánrů motivováno snahou o vytvoření ření analytického popisného systému. Termín mikrožánr se v současné době používá nejen v rétorice, literární teorii, teorii médií nebo lingvistice. stice. Pojem mikrožánr se začal za používat i v souvislosti s elektronickými texty (viz [3]) a také v souvislosti s novými pedagogickými technikami, které se váží k vyučování v prostředí počítačů čů (viz [5]). K nejužívanějším jším mikrožánrům mikrožánrů používaným ve výuce patříí prezentace, diskuse, seminá seminář, otázky a odpovědi, di, brainstorming, práce v malých skupinách. Jednotlivé mikrožánry je možné různě kombinovat. Pokud je posloupnost mikrožánrů vhodně zvolena, vede to ke zvýšení aktivity žáků a růstu stu jejich sebedů sebedůvěry ve vlastní schopnosti. Nejprve, než se začneme neme zamýšlet nad realizací mikrožánrů v prostředí ředí počítačů, po je třeba si uvědomit, že nové vyučovací čovací postupy lze budovat jen za předpokladu edpokladu dostate dostatečné počítačové gramotnosti žáků. ů. Je také ttřeba vzít v úvahu, že nové neosobní osobní technické zázemí poskytuje menší prostor pro spontánní přístup p a že technická omezení mohou vytvářet vytvá mezi účastníky bariéry. Že on-line line způsob způ vzdělávání klade vyšší nároky na přípravu př učitelů i zodpovědnost a aktivní přístup ístup student studentů. Digitální realizace mikrožánrů se odvíjí od jejich tři základní atributů - obsahu, formy a funkce (srovnej [3]). Prostředí Prost on-line vzdělávání nabízí uživateli řadu elementů, element které lze použít přii konstrukci digitálních stránek určených pro výuku. Patří ří k nim stylistické prvky (text, seznam, tabulka), barva, grafické prvky, možnost zajistit uživateli anonymní přístup ístup nebo vyžadovat jeho identifikaci, stanovit privilegia uživatelů,, realizovat asynchronní a synchronní činnosti, innosti, nastavit čas pro synchronizaci.. Standardní nástroje pro internetovou komunikaci umožňují umožň jednotlivé akce strukturovat. To vytváří ří ideální prostor pro mikrožánry jako jsou


http://jtie.upol.cz

Brainstorming Popis: Jedná se o volné fórum myšlenek a nápadů.. Téma zadává a akci organizuje uučitel. Elektronickáá realizace: poznámky přicházejí icházejí mailem, jednotlivé ideje se mohou zobrazovat v tabulce, komentáře komentá lze řadit do nesetříděného seznamu. Prezentace Popis: Slouží k uvedení do problematiky nebo k jejímu doplnění. ní. Téma zadává učitel. u Připravuje ji učitel nebo bo pověřený pověř student. Elektronická realizace: pomocí elektronického textu (popř. (popř animací, audia, videa). Diskuse Popis: Dialog vedený mezi dvěma dv stranami, který má sloužit k utříbení íbení a vyjasnění vyjasn pojmů a závislostí mezi nimi. Řízení diskuse m může mít v rukou učitel itel (formální debata) nebo m může probíhat spontánně (neformální debata). Elektronická realizace Realizovat lze pomocí e-mailu nebo přes es Skype. Kvíz dv stranami, Popis: Dialog vedený mezi dvěma který má sloužit k utříbení íbení a vyjasnění vyjasn pojmů a závislostí mezi nimi. Řízení ízení diskuse může m mít v rukou učitel itel (formální debata) nebo může m probíhat spontánně (neformální debata). Elektronická realizace Realizovat lze pomocí e-mailu nebo přes es Skype. Schéma na Obr 1 znázorňuje, znázor jakým způsobem sobem je možné mikrožánry do výuky zařadit. 6 Závěr V našem článku lánku jsme se zabývali dvěma dv typy vzdělávacích lávacích metod založených jednak na pedagogických vzorech a jednak na mikrožánrech. Naším cílem bylo prezentovat trochu jiný přístup k popisu metod, které lze úspěšně aplikovat ve vyučování. čování. P Přístupy jsme převzali od autorů, kteří ří mají co do činění s počítačem em podporovanou výukou. Z tohoto pohledu se uvedené přístupy ístupy mohou jevit jako zjednodušující a poněkud kud technologické. Věříme V však, že jako inspirace tyto postupy mohou dobře dob posloužit zejména těm učitelů čitelům, kteří nestudovali pedagogické disciplíny, a i přesto př chtějí mít jako učitelé itelé dobré výsledky. Hodn Hodně se teď také mluví o interaktivním způsobu sobu výuky. Z tohoto hlediska lze některé které pedagogické vzory chápat jako návrh, jak tuto problematiku lematiku uchopit.

36



http://jtie.upol.cz

Výuková lekce

Prohlubování poznatků

Vstupní informace

Kontrola znalostí

Prezentace

Brainstorming

Neformální debata

Formální debata

Zkouškový test Autotest

Obr.1 Zařazení mikrožánrů do výuky Obr.1: o řízení ízení osvojovacího procesu, UO Brno 2006, ISBN 80-7231-139-5 [9] The Pedagogical Patterns Project (online). 2002 -2009 [cit. 2009-10-22]. 22]. URL: [10] TIDWELL, J. Designing Interfaces: Patterns for Effective Interaction Design. O'Reilly Media, Inc. 2005. ISBN 0596008031. [11] Towards a Pattern Language for Learning Management Systems ystems (online). 2003 -2009 [cit. 2009 -10-22]. 22]. URL:

5 Literatura [1] ALEXANDER, CH. A. Pattern Language. New York. Oxford University Press 1977, ISBN 0195019199. [2] BERGIN J. Joe Bergin's Wiki PedagogicalAntiPatterns (online). 2002 200 -2009 [cit. 2009-10-22]. URL: [3] BREURE, L.: Development of the Genre Concept (online). 2001-2009 2009 [cit. 2009-10-22]. URL: > [4] Genre. Wikipedia (online). 2002-2009 2002 [cit. 2009-10-22]. URL: [5] HUGHES, CH., HEWSON, L. Structuring Communication to Facilitate Effective Teaching and Learning. Computers in the Schools. 2001, vol 17, pp.147-158. 158. [6] KUDĚLKA, LKA, M., MOŠOVÁ, V. Vzory v komunikaci člověka s počítač čítačem, sborník XXII. Vědeckého deckého kolokvia o řízení osvojovacího procesu, VVŠ PV Vyškov 2004, ISBN 80-7231-116-6 [7] KUDĚLKA, LKA, M., MOŠOVÁ, V. Jak psát výukový text, sborník XXIV. Vědeckého V kolokvia o řízení ízení osvojovacího procesu, UO Brno 2006, ISBN 80-7231-139-55 [8] KUDĚLKA, A, M., MOŠOVÁ, V. Vizualizace - zdroj motivace, poučení pou a inspirace, sborník XXIV. Vědeckého ědeckého kolokvia

Mgr. Miloš Kudělka lka Ph.D. FEI VŠB-TU Ostrava 17. listopadu du 15, 708 33 Ostrava – Poruba, ČR Tel. +420 597 325 252 e-mail : [email protected] inflex.cz RNDr. Vratislava Mošová CSc. ÚEV MVŠO o.p.s. Jeremenkova 42, 772 00 Olomouc, ČR tel. +420 587 332 312 e-mail: [email protected] vratislava.mosova

37

PATTERNS AND GENRES RECENT METHODOLOGY

Recommend Documents