Partnerské vztahy pod lupou Hledáte ten pravý partnerský vztah? Žijete v partnerském vztahu a chcete mu více rozumět? Kladete si ve vašem partnerském vztahu otázku, zda si máte partnera či partnerku vzít a mít děti? Je váš vztah v krizi a vy si kladete otázku, zda má smysl ve vztahu právě s tímto člověkem zůstávat? Pokud si kladete tyto nebo podobné otázky, čtěte dál.
Hodíme se k sobě? Setkáváme se s dvěma pohledy na ideálního partnera: buď to má být člověk, se kterým máme mnoho společného, nebo naopak člověk, který nás doplňuje a naplňuje úsloví "protiklady se přitahují“. Kde je však rozumná pravda? Podívejme se na to podrobněji. Pokud potkáme člověka, který má podobné zájmy, pohled na život, životní návyky i životní cíle, podobný humor i podobný "jazyk“ (myšleno komunikační dovednosti, slovník apod.), zdá se zřejmé, že to je ten pravý / ta pravá. To přeci musí být ideální partner pro náš život! Otázkou je, kde se takový člověk hledá. K tomuto výčtu totiž potřebujeme přidat oboustrannou tělesnou i sexuální přitažlivost. A navíc kdo nám zaručí, že se nezačneme nudit a že nám ona podobnost a soulad nevytvoří pořádnou krizi ve vztahu? Pokud tedy potkáme úžasně přitažlivého člověka, který nás sexuálně vzrušuje a navíc je to i "náš protiklad", máme vyhráno? Prakticky vzato nikoliv. To, že druhý má odlišné zájmy od našich, že má jiné životní hodnoty, jiný světonázor, jiné přátele a jiné životní preference a třeba navíc i jiný "jazyk“ a odlišný humor, nám přinese do vztahu mnoho diskusí, jak strávit víkend, koho pozvat na oslavu, jak si zařídit byt, kam jet na dovolenou. Vlastně budeme neustále hledat společnou cestu, neboť přirozeně skoro žádná není. "Ten pravý“ či "ta pravá“ vlastně neexistuje. Po světě chodí obrovské
množství potenciálních partnerů, kteří se k nám více či méně hodí. Ano, můžete namítat, že je i skupina očividně nevhodných partnerů / partnerek. Tak přece musí existovat i skupina očividně vhodných partnerů /partnerek. Určitě ano, jenže nikdy to není skupina vhodná jen a právě pro vás. Navíc musíme mít to štěstí se setkat. Pokud se budete zabývat hledáním partnera či partnerky ideální k vám, může se vám snadno stát, že svůj život z valné části naplníte hledáním. Spokojený, trvalý a harmonický vztah můžeme žít velmi dobře s člověkem, který je nám samotným nejlépe podobný v zásadních otázkách a zároveň se liší a může nás obohacovat a ukazovat nám nové dimenze života.
Chci vážný vztah, ne zkoušet a hledat Pochybující čtenář nyní poznamená: "To je všechno pěkné, ale co s tím? Dostala jste mě do stavu, kdy je vše zpochybněno.“ Máte pravdu. Určitá pochybnost a kladení otázek je startovní pozice, kdy se můžeme otevřít možnostem. Je naprosto lhostejné, kde se setkáte, může to být člověk z domu, z práce, z kavárny nebo se setkáte na ulici či v autobusu. Vnímejte druhého. Potenciální partner / partnerka vás nějak zaujme. Abychom to zkomplikovali, nemusí vás zaujmout na poprvé, to nic neznamená. Prostě vás někdy zaujme! Máte chuť si povídat. Není vám proti mysli se dotýkat. Je vám s druhým dobře, chcete spolu trávit více času. Pokud spolu něco podnikáte, nebo někam vyrazíte, není to pro vás ani pro druhého nutné zlo. Pokud to není činnost, do které byste se vrhli sami, nebo místo, kam byste vyrazili sami, nevadí vám se připojit. Toto je oboustranné. Něco do rodícího se partnerského vztahu přinesete vy, něco přinese váš protějšek. Zjišťujete, že pro vás důležité životní hodnoty a cíle a styl života máte podobný, nebo lehce vyladitelný. Partner vám může být v mnohém podobný, může být i v mnohém odlišný. V tom to není. Nechodí po světě jen jediný vhodný a ideální partner pro nás. Podstatou fungujícího vážného vztahu je ochota být s druhým, zharmonizovat svá očekávání, potřeby, svá životní nastavení, ochota se měnit,
prosazovat se i ustupovat.
Reklamní ceny Na počátku partnerského vztahu je naprosto běžné, že "jedeme za reklamní ceny“. Ve fázi první zamilovanosti vnímáme jinak a chováme se jinak, než tomu bude po opadnutí první zamilovanosti. Máme sklon nevnímat potenciální negativa, omlouvat nedorozumění, bagatelizovat konfliktní oblasti. Sami se prezentujeme jako naslouchající, citliví, úžasní partneři / partnerky. A to vše děláme většinou nevědomě. Je to nádherné období bez vážnějších rozkolů. Pokud se zde již vyskytnou potíže, věnujte jim pozornost. Podívejte se, co vám daná situace napovídá o druhém, jaké má vlastnosti, charakter, hodnoty, zvyky. Je pro vás přijatelné, aby to takto bylo i nadále ve vztahu, dokážete se s tímto sžít? Nebo je to oblast, kde prostě "přes sebe“ jít nemůžete? Po roce, po dvou, či po deseti letech je zbytečné se dovolávat: "Vždyť jsi se ten první půlrok choval úplně jinak!“ Oba partneři se mění i v průběhu života, vyvíjíme se. Buďme připraveni na změny. Čím otevřeněji budeme ve vztahu jednat a mluvit, tím lépe se budeme znát a méně nás překvapí změny v partnerském vztahu. Málokdy se změny dějí ze dne a den a málokdy jsou dramaticky obracející nastolené pořádky.
Partnerský vztah jako obchod Na fungující partnerský vztah se můžeme velmi dobře podívat jako na obchod. Zní to dost neromanticky. Nicméně je to praktické pro zorientování se v partnerském vztahu. Stejně jako v obchodu je i ve vyváženém a tedy dobře fungujícím partnerském vztahu "něco za něco“. Aby vztah fungoval, je nezbytné, aby byly vyváženy investice a zisky. Když partnerský vztah funguje dobře, máte pocit, že zisky převyšují investice, nicméně stejný pocit má i váš protějšek. Není třeba, aby oba partneři vkládali to stejné, každý investuje podle svým dispozic a možností. Investice jsou samozřejmě jednak materiální, ale
převážně nemateriální – náklonnost, tvořivost, invence, čas, práce, starost o něco atd. Pokud jeden nebo druhý partner má dlouhodobě pocit, že do vztahu dává velké množství energie, invence, času, náklonnosti a přitom dostává zpět mnohem méně, je na místě udělat audit vztahu. Položte si otázky, co investujete a co dostáváte. Co investuje partner / partnerka a co dostává. Jak dlouho nerovnováha trvá a zda je zřejmé, že bude překonána. Zkuste s protějškem hovořit o vyrovnání vkladů a zisků.
Sex a partnerský vztah Sex a sexuální přitažlivost je v partnerském vztahu velmi důležitou součástí. Pokud již na počátku máte v této oblasti potíže, budou přetrvávat, zvýrazňovat se nebo se vám stále vracet a váš vztah bude více kamarádský, než partnerský. Lidé jsou stejně jako zvířata schopni pomocí přirozené vůně těla vycítit vhodného partnera. Zde však jde o vhodnost veskrze sexuálního partnerství, které může vést k reprodukci. Nicméně tělesná vůně je klíčová pro harmonii v sexuálním soužití partnerů. Někteří lidé, kteří potkali příjemného člověka, který jim ale nevoní, se snaží na jeho vůni zvyknout. To se bohužel opakovaně setkává s neúspěchem. Přirozená tělesná vůně je velmi úzce a nerozlučně spjata se sexuální přitažlivostí. Byly provedeny i výzkumy týkající se partnerských vztahů a vnímání přirozené vůně člověka. Výsledky směřovaly k jednomu poznání: Hodnocení přirozené vůně partnera jako příjemné je zásadní pro dlouhodobě fungující partnerský vztah.
Několik partnerských mýtů Závěrem se podívejme na několik mýtů držících se ve společnosti již dlouho, navzdory tomu, že evidentně neplatí. Pokud mě miluješ.... Pokud slýcháme od partnera / partnerky "kdybys
mne miloval, nikdy bys neudělal...nebo naopak dělal bys...", mějme se na pozoru. Mohu druhého milovat a přesto mu mnohé odepřít, nevyhovět, nerozumět. To totiž spolu nesouvisí. Tato věta zavání manipulací ve vztahu. Láska vše zachrání. Není tomu tak. Pokud nějaký problém v partnerském vztahu přetrvává, neznamená to, že se již nemáme rádi či jeden nebo druhý již dostatečně nemiluje. Láska je sice mocná čarodějka, ale spíše nám přičaruje krásné chvíle než že by odčarovala starosti. Pokud potřebujeme "zachránit", zachraňme se sami, sami musíme něco udělat, promluvit si, něco vyřešit. Upřímnost nade vše. Jak kdy... Být ve vztahu otevřený a upřímný je jistě prima. jenže máme být upřímní a otevření i ve chvíli, kdy tím druhého raníme? Máme být naprosto upřímní ve věcech, ve který dost možná brzy změníme pohled? Proč to potřebujeme říkat - kvůli své úlevě, nebo kvůli druhému? Zkusme si položit podobné otázky, než vyřkneme zraňující upřímné věty. Dejme si čas se vědomě rozhodnout, zda je chceme či nechceme říct, protože ta slova již nemůžeme vzít zpět. Navždy spolu aneb dokud nás smrt nerozdělí. Pokud již jsme v partnerském vztahu, je omyl předpokládat, že spolu nutně a bezvýhradně musíme zůstat do konce života. Je krásné se chovat způsobem, aby náš partnerský vztah krize překonal, abychom se po případné pauze ve vztahu k sobě vrátili, abychom se milovali a respektovali po celý náš život. Je příjemné si každý den zvolit: chci žít s tebou. Nicméně jsou životní situace, kdy nejen partneři, ale i okolí jasně vidí, že pokud si ti dva nemají dělat ze života peklo, jediné rozumné řešení je se rozejít. Pak je opět nejlepší, pokud to dokáží jako dva dospělí lidé bez schválností a touhy ublížit či pomstít se. Žárlivost je důkaz lásky. Omyl! Pořádná žárlivost svědčí pouze o tom, že jeden druhého touží vlastnit, kontrolovat, ovládat. A to nemá s láskou nic společného. Mírný záchvěv žárlivosti není nic destruktivního, ale pokud cítíte vy, nebo váš protějšek neustálou a vtíravou žárlivost, je na místě se tím začít zabývat.
