Partneři přílohy
růžové víno
y h r t é n n i v é k valtic
růžová vína, valtické trhy
II/III Svátek růžového. Asi největší ochutnávka rosé se odehrává prvního května na Svatováclavské vinici a ve Villa Richter u východní brány Pražského hradu
pisované jako pivoňkové, meruňkové a podobně.
Historie
foto Marie Hartingerová, foto na titulní straně VF
obsah
Přílohu připravil Vlastimil Poliačik
Přehled akcí s růžovým vínem na květen IV Rozhovor s vinařem a průkopníkem pití rosé Jiřím Hortem IV Valtické vinné trhy - Wimbledon mezi výstavami V - VI Anketa na téma růžové a Valtické vinné trhy VII
Růžová vína z Moravy a Čech už mají s vé důstojné místo Nedávný boom růžových vín lze s mírnou nadsázkou srovnat s boomem v telekomunikační technice. Je neuvěřitelné, že ještě před
První zmínky pochází již od Hip pokrata, tedy zhruba z roku 400 př. n. l. Tato lékařská legenda nabádala své pacienty ke konzumaci svěžího a lahodného vína světle červené bar vy, které bychom dnes mohli nazvat růžové. Je také známo, že Římané většinou hrozny příliš netřídili, takže je předpoklad, že konzumovali přede vším vína víceméně zabarvená. Ve středověku nebyla červená vína příliš v oblibě, ale církev a šlechta jejich výsadbu podporovala. Na vini cích se vysazovaly společně odrůdy Rulandské modré a Rulandské šedé, které daly za vznik vínům světlej ší barvy. V některých pramenech z počátku sedmnáctého století jsou dokonce definovány čtyři barvy vína: bílé, klaret (světlé), červené (rudé) a tmavé (černé). V českých zemích výroba vín zabarvených do růžova probíhala již v 16. století. Tenkrát se nejčastěji kromě odrůd pro bílá vína vysazovaly modré odrůdy Rulandského a později také Frankovka a Modrý Portugal. Tehdy růžové vznikalo v podstatě nechtě. Drobní vinaři se smíšenou foto Marie Hartingerová
několika lety pojem růžové víno byl u široké veřejnosti téměř neznámý a u samotných vinařů přehlížený. Výrobou růžových vín se dnes již zabývají dvě třetiny vinařů a celková produkce moravských a českých růžových vín meziročně vzrostla o 40 procent.
S
potřeba růžových vín jde pak s rostoucí produkcí ruku v ruce. V roce 2011 (týká se hlavně vín ročníku 2010) vzrostla spotřeba meziročně téměř o čtvrtinu. V letošním roce lze očeká vat další pokračování tohoto trendu. Už jsou pryč časy, kdy si přibližně na přelomu tisíciletí profesor Vilém Kraus, jeden ze současných největ ších odborníků na víno v Českých zemích, ve své knize o víně musel postěžovat, že „u nás je růžové víno neprávem opomíjeno, i když se jedná o univerzální víno, které studené chutná jako bílé a teplé má blíže k červenému“. Pryč jsou i časy, kdy někteří vinaři či milovníci vín považo vali růžové za méněcenné. Dnes (viz anketa v zadní části přílohy) již rosé a především z Moravy má důstojné místo vedle svých sourozenců a ni kdo jeho kvalitu nesnižuje.
Kvalita
„Česká republika má ideální geografickou polohu pro produkci výborných růžových vín. A protože naši vinaři jsou šikovní a udělali za poslední roky obrovský pokrok v oblasti know-how při výrobě vín i pěstování hroznů, začínají se rovnat evropské špičce, což můžeme sledo vat například na domácích a hlavně mezinárodních soutěžích, odkud vozí stále více medailí,“ říká Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. Právě naše severnější poloha podle odborníků dává šanci našim vina řům dobýt vrcholky světové kvality v růžových vínech. Ale není to jen chladnější klima, ale i odrůdová roz manitost. Pro výrobu rosé se nejlépe hodí Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Pro vý robu klaretu Frankovka či Pinot Noir. Neznamená to ale, že z jiných odrůd
nelze vyrobit výborné rosé či klaret. Růžové víno není určeno k archivová ní. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů a chutí závisí na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování a tak podobně.
Výroba
Růžového vína lze dosáhnout několika způsoby. Nejstarším je spo lečné zpracování bílých a modrých hroznů. Takto to praktikovali z růz ných důvodů menší vinaři od dob starověku až v podstatě do dneška. Přesto se moc nedoporučuje. Další je smíchání bílých a červe ných vín. Ale v dnešní době i Ev ropská unie tento způsob výroby růžového vína zakazuje. Výjimkou je pouze výroba některých sektů. Je až
s podivem, že u obecné veřejnosti stále přetrvává domněnka, že růžové se vyrábí tímto způsobem. Je to neopodstatněná pověra, se kterou naši vinaři stále musí zápasit. Přitom konkrétně na Moravě a v Čechách tato výroba nemá tradici.
S čím a jak podávat rosé Podávat by se mělo vychlazené, ale ne podchlazené. Příliš nízká teplota (to platí i u bílého) zakrý vá vůni i chuť. Ideální teplota je mezi 10 a 13 stupni Celsia. Růžové může být podáváno (na rozdíl od bílých a červených) dokonce přímo s ledem či v koktejlech s ovocem. Růžové se výborně hodí k letní kuchyni – ke grilovaným pokr mům, k těstovinám, zeleninovým salátům. Dobře chutná i s tvrdými a polotvrdými sýry.
Nejčastěji využí vanou technologií je výroba z odrůd modrých hroznů metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). Rmut z modrých hroznů se nechává naležet zpravidla jen krátce (čtyři až šest hodin), aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného barviva. Pak se mošt od slupek oddělí a dále je s ním nakládáno stejně jako při výrobě bílého vína. Svěžest, kterou od růžového očekáváme, vyžaduje potřebný podíl kyselin. A ty zráním hroznů ubývají. Navíc čím vyšší je cukernatost použitých hroznů, tím se barva vína může posunout až do zlatavých tónů. Další dva způsoby jsou sice méně využívané, ale zcela rovnocenné s předchozím. Je to přímé lisování
a takzvané krváce ní z hroznů. První metoda spočívá v li sování celých hroznů nebo bobulí pomocí jemných tlaků. Z takto připravených moštů většinou vznikají vína světlejší, často s růžovějším nádechem. Při použití vyšších lisovacích tlaků mají tato vína až lososový odstín, a pokud je víno nazrálejší, dosahují až barvy cibulové slupky. Této technologie se používá při výrobě klaretů. Druhý způsob využívá vlastní váhy zralých hroznů. Hrozny se nasypou do kádě, vlastní vahou se bobule na ruší a vytékající šťáva (samotok) se zpracovává na víno. Mošt a slupka jsou v kontaktu a vinař ukončí proces ve chvíli, kdy odtékající mošt dosáh ne požadované barvy. Po vykvašení vzniká obvykle víno narůžovělé, po
Hradní vinice v růžovém. Popíjení rosé 1. května ve Svatovác lavské vinici
Klaret (claret)
Základ pojmenování klaret vy chází z latinského clarum, což zna mená jasný, světlý. V anglicky mlu vících zemích se jedná o červené víno ve stylu Bordeaux. Ve Francii je to růžové. U nás se smí takto označovat víno vyrobené z mod rých odrůd bez nakvašení.
výsadbou totiž byli odkázáni lisovat své nadrcené hrozny na obecních lisech nebo u vlastníků rozlehlých vinic. V důsledku dlouhého čekání tak jejich drť ze směsi hroznů bílých a modrých dávala možnost vzniku moštu zabarveného právě do růžo va. Jelikož datum sklizně bylo dáno výnosem, takzvaným ohlášením otevření hory, mnohdy po odevzdání desátku vinaři nezbylo nic jiného než ne zcela dozrálé modré hrozny smíchat s bílými. Pojem „růžová vína“ se začal užívat teprve v nedávné historii. V minulosti si rosé získala jiná pojmenování. Na Moravě byla známa pod lidovým názvem „ryšák“. Naopak v Čechách se růžovým vínům přezdí valo „růžák“. Vlastimil Poliačik
růžová vína, valtické trhy
IV/V
Jiří Hort: První se na rosé nechaly nalákat ženy
7. května
Město/obec: Znojmo Místo: Radnice města Znojmo www: www.jarovin.cz
D
Město/obec: Ostrava Místo: Clarion Congress hotel Ostrava www: www.jarovin.cz
12. května
Město/obec: Praha Místo: farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad www:www.ceskefarmarsketrhy. cz/farmarsky-trh-jiriho-z-podebrad
E15: Proč jste vsadil na růžová vína a kdy jste s tím začal? Začal jsem v roce 2001 a to původ ně nevědomky. Chtěl jsem vyrobit hutnější styl červeného vína, a proto jsem 30 procent šťávy odlisoval. Vý sledný odlisek mě natolik zaujal svou jemností a ovocností, že jsem se po stupně začal specializovat právě na růžová vína a začal je propagovat. Po asi pěti letech mravenčí práce s lidmi a hlásání cesty rosé se strhla lavina oblíbenosti a přidávali se i další výrobci. Rosé je prostě nový moderní trend, který mě baví a baví jistě zákazníky, protože jeho křivka v oblíbenosti neustále roste.
Město/obec: Zbiroh Místo: Zámek Zbiroh, www: www.zbiroh.com Město/obec: Kutná Hora Místo: Galerie Středočeského kraje, www:www.svcr.cz/ruzove-kutnahora
18.–19. května
Město/obec: Němčičky Místo: Archiv Krále vín, www: www.jarovin.cz/cs/terminovkalenda/18-a-19-5-rov-vikend-nmiky
E15: Vypadá to, že jste byl osamocen... Na trhu byly tehdy asi tři rosé, ale nedělala se jim žádná propagace. Já jsem byl první, kdo začal hlásat osvětu růžových vín. Prostě vy tvářet nový trend, aby lidé objevili a vyzkoušeli růžové. Byla to pětiletá série akcí. První se na rosé nechaly nalákat především ženy. Muži růžové víno brali spíš, že je určeno pro čtyřprocentní menšinu. Ale tím, že růžové přinesly domů ženy, tak jej ochutnali a zjistili jeho lahodnost.
26. května
Město/obec: Valtice Místo: Vinařská č. 407, areál Vinné sklepy Valtice, a. s. www: www.vsvaltice.cz
1.–2. června
Město/obec: Mikulov Dny růžových vín
foto Marie Hartingerová
E15: Takže marketing růžových vín vytvářely ženy… Také jsme založili mezinárodní výsta vu Jarovín rosé ve Znojmě, a tak se začali sjíždět milovníci rosé. A bylo jich stále více. E15: Kolik a jaké růžové vyrábíte? Vyrábím pět druhů, což je třicet procent mé produkce. A mám kate
Valtické vinné trhy jsou a vždycky byly považovány za jednu z nejprestižnějších výstav v Čechách, na Mo
místa v růžových vínech. Podle mne jsou tři nejzajímavější místa pro výro bu růžového vína – Česká republika, Provence a Schilcher v Rakousku.
nes už je růžové víno sou částí snad všech vinoték, ale ještě před pár lety bylo téměř neznámé a u vinařů se setká valo i s opovržením. Jeden z mála, kdo vycítil obrovský potenciál v rosé a stal se jeho neúnavným propagá torem, byl Jiří Hort, vinař z Dobšic, držitel tří zlatých medailí z letošní mezinárodní soutěže Jarovín rosé.
11. května
Valtické vinné trhy – Wimbledon mezi výstavami ravě a na Slovensku a dříve i v celém Rakousko-Uhersku. Navíc jde o vůbec nejstarší výstavu a degustační expozici u nás. Má vysokou úroveň, prestiž a historii. Proto ono srovnání s Wimbledonem. Mluvčí Valtických vinných trhů (VVT) David Šťastný shrnul v několika bodech historii, význam a dění na této zajímavé akci.
E15: A co růžové z třetího světa? Zatím z hlediska chutě nepředvedli žádnou sílu. Jsou ještě za námi. E15: Je růžové rovnocenné k vínům červeným a bílým? Je naprosto. Není to žádné nedo chůdče, je to plnohodnotné víno.
gorie kabinetní a pozdní sběr. Dál se neženu, protože nejlepší pitelnost rosé je právě v této sféře. E15: Klarety nevyrábíte? Klarety jsem vyrobil před třemi lety. Dnes je nevyrábím, protože si mys lím, že doba klaretů teprve přijde. Lidé musí napřed pořádně pochopit a poznat, co to je rosé, a potom se může představit klaret, protože klaret správně je bílé víno z modrých hroznů. Na trhu je pravých klare tů strašně málo, myslím, že ještě nejsou pochopeny. E15: Jakým způsobem vyrábíte své rosé? Vyrábím různě, ale nejčastěji oka mžitým lisováním pomletých hroznů nebo celých kuliček. E15: Propagujete Moravu jako ideální místo na výrobu růžových vín… Jistě. Jsme severní stát a máme vel kou ovocnost. To znamená, že máme bez ohledu na ročník vyšší obsah kyselin, které dodají vínu ovocnou chuť a svěžest. E15: Takže bychom mohli konkurovat či i překonat kvalitou rosé třeba i Francii? Bez problému. Nyní nejsme s kva litou daleko jakoby od Provence a jednou budeme útočit na přední
E15: Co vy osobně považujete za největší úspěchy, které jste s rosé víny dosáhl? Za největší úspěch pořád považuji Mondial du Rosé 2009 Cannes – Zlato – Cabernet Sauvignon pozdní sběr rosé 2008. Jinak se mi velmi daří na AWC Viena, v Kanadě a doma na Jarovínu a Prague Wine Trophy.
P
rvní písemná zmínka o valtických trzích a vý stavě, která se našla ve vídeňském archivu, uvádí, že koncem září v roce 1858 uspořádal Okresní hospodářský spolek ve Valticích pod patronací knížete Jana II. z Liechtensteina další zemědělskou výstavu v zámecké jízdárně. Součástí byla také výstava 2000 vín z Valtic a okolních vinařských obcí. V roce 1902 se konala tato
výstava ve Valticích jako součást oslav 50. výročí založení Okresního hospodářského spolku, tradičně pod patronací Liechtensteinů, a byla již jednou z nejvýznamnějších rakouskouherských výstav vín. Druhá světová válka a doba temna v padesátých letech byla ve znamení změn vinařských tradic a vlastnických poměrů, v pohraničí došlo k obměně česko-rakouské ho obyvatelstva a začala izolace
moravského vinařství od okolních vinařských oblastí. Vinné trhy se staly regionální výstavou zaměřenou na vína z okolních obcí. Renesance Valtických vinných trhů v nejvýznamnější domácí výstavu vín nastala až v roce 1967. „Uvolněné období“ toho roku zasáhlo pozitivně i Valtické vinné trhy a bylo tak možné zapracovat na obnovení věhlasu a starých tradic i možnosti navázat na prestižní rakousko-uherskou vý
stavu a přehlídku nejlepší vín. Pevné základy výstavy i společenský zájem nebyl pak narušen ani normalizací a Valtické vinné trhy si udržely až dodnes své jedinečné postavení mezi vinařskými soutěžemi i výstavami.
Proč název trhy?
Název „trhy“ se může zdát poně kud archaický, tento název má stále své opodstatnění. Původně šlo sku tečně o trhy, kde se s vínem reálně
E15: Letošní Jarovíno vám přineslo opět tři ocenění – jak si toho ceníte? Cením si toho moc, protože právě tuto soutěž považuji za nejvyšší v ČR právě pro rosé. Letos se hodnoti lo přes pc-systém, takže výsledky byly okamžitě po odkliknutí vidět. Vyrábím pět růžových vín a žádné z nich se zde neztratilo. Dokonce tři z nich skončily na zlaté pozici. Bylo to Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Franceska. Samozřejmě mě i těší, že v kategorii rosé na ostatních sou těžích jsou vidět. To je pro mě důkaz, že je to správná cesta. E15: Vaše doporučení k čemu růžová vína konzumovat? Růžové má velkou plasticitu. Jemněj ší vína s výraznou kyselinou se hodí k rybám a mořským plodům, silnější rosé k vepřové panence a nasládlé rosé ke sladkým dezertům. Růžové můžete pít jako aperitiv v podobě rosé drinku, tak stejně jako digestiv. S růžovými víny můžete přeskočit veškeré mýty a pravidla. Jiří Kolečko Vlastimil Poliačik
foto VVT
Květen v růžovém
Hromadný přípitek na VVT. Loňský pokus o překonání rekordu na v řetězovém přípitku růžovým vínem na jednom místě. Rekord je z roku 2009 a přiťuknutí bylo 532
růžová vína, valtické trhy
Cena profesora Viléma Krause
obchodovalo, ochutnávalo se a sjed návaly se obchodní kontrakty na celý rok. Nebyl internet, fax a vlastně ani telefon. Šlo vlastně i o jakýsi veletrh a výstavu vín dohromady. Vína se hodnotila a zároveň se zde s vínem i obchodovalo. Po vzoru Valtických trhů nás již někteří organizátoři vi nařských akcí napodobují i s názvem. Název „vinné trhy“ tedy do vinařské ho světa určitě patří.
V čem jsou jiné?
Valtické vinné trhy vždycky tak trochu udávaly směr moravským soutěžím. Již v dobách hlubokého socialismu jsme měli vypracovaný
jedinečný hodnotící systém. Jako první výstava jsme měli titul šampi on výstavy, jen jedna zlatá medaile, jedna stříbrná a jedna bronzová, jako na olympiádě. Na většině vý stav u nás i v zahraničí stačí dosa žení určitého bodového ohodnocení. Proto byla vždy medaile získaná na Valtických vinných trzích obrovské ocenění pro dané víno. Historicky se na Valtických vinných trzích oceňují i jednotlivé kategorie vín, nejlepší šumivé víno, nejlepší růžové víno a podobně. V loňském roce jsme jako první výstava u nás vytvořili speciální kategorii pro starší vína. Vedla nás
vína všech vinařů, kteří se dostanou mezi elitu Valtických vinných trhů.
Zajímavosti
Hlavní význam spočívá v tom, že je to výstava vín, kde si na své při jdou nejen profesionální degustátoři a vinaři, ale hlavně všichni, kteří mají rádi víno. Vysoká kvalitativní úroveň vín, ale především lidový charakter vinných trhů a také dobrá nálada, to jsou základní atributy této výstavy. Lidé zde mohou ochutnat špičková
Určitě přitažlivá a zajímavá akce bude v sobotu v 16 hodin v jízdárně zámku ve Valticích, kde se uskuteční pokus o pokoření unikátního českého rekordu v řetězovém přiťukávání nejstarším moravským růžovým vínem Gracie rosé, kterého se může zúčastnit každý návštěvník vinných trhů. Pokud se rekord podaří, bude zapsán do České knihy rekordů. A kromě velkého množství špičko vých vín je na našich vinných trzích nejzajímavější neopakovatelá a je dinečná atmosféra, která se nedá popsat, ta se musí prostě zažít. A proto přijďte toto vše okusit na vlastní kůži.
Valtické vinné trhy 2012 – nejvýznamnější ocenění
> Nejvýše ohodnocené šumivé víno – Bohemia sekt Prestige brut, BOHEMIA SEKT
Význam Valtických vinných trhů
foto VVT
Tuto cenu získává víno, které vybírají milovníci a přátelé vína. Nejsou to tedy profesionální degustátoři, ale ti, kteří k vínu mají krásný a zapálený vztah. A právě profesor Vilém Kraus má velký podíl na výchově a rozvoji těchto vi nařských znalců a fajnšmekrů u nás, proto bylo toto ocenění pojmenováno na jeho počest jeho jménem. A proč se rozhodlo udělovat právě takovou cenu na vinných trzích? Odborníci, kteří se věnují degustacím vína profesionálně, mají často jiný pohled na víno než běž ný konzument a jako nejlepší vyberou jiné. A vinné trhy jsou nejen pro pro fesionální degustátory a vinaře, ale hlavně pro širokou veřejnost. Na sním ku profesor Vilém Kraus (vpravo) s ře ditelem společnosti VVT Antonínem Šťastným při předávání této ceny.
k tomu skutečnost, že celosvěto vě je módní pít hlavně mladá vína a mladá vína také vyhrávají výstavy. Starší vína v podstatě nemají šanci. Špičková archivní vína však bezespo ru patřila a patří mezi vína, která své kouzlo mají také, ale často se na ně zapomíná. My jsme na ně nezapo mněli.
> Šampion bílé víno – Sauvignon, pozdní sběr, ročník 2011, výrobce MORAVÍNO Valtice > Šampion červené víno – Rulandské modré, moravské zemské víno, ročník 2011, Znovín Znojmo > Šampion zahraniční víno – Pinot blanc premium, ročník 2011, Rudi Woditschka, Rakouzsko. > Nejlepší kolekce vín – Vinné sklepy Valtice – CHÂTEAU VALTICE > Pohár profesora Krause – Sylvánské zelené, pozdní sběr, ročník 2011 Tomáš Krist
Valtické vinné trhy 2012 – statistika > Celkový počet vystavovatelů – 150 vinařství > Celkový počet přihlášených vzorků – 984 vín, z toho: z České republiky – 825 vín ze zahraničí – 159 vín (Rakousko, Slovensko, Argentina, Španělsko) > Nejvíce vín je z ročníku 2011 – 764 vín (z ročníků 2010 – 96 vín)
Anketa
VI/VII
Odpovídají milovníci vína a vinaři 1. Jsou podle vás růžová vína plnohodnotná k bílým a červeným vínům? Pijete je rád? 2. Co pro vás znamenají Valtické vinné trhy?
Jaroslav Machovec předseda Vinařského fondu 1. Každé víno se hodí pro jinou příležitost a chvíli. Tak je tomu i s růžovými víny. Růžová vína se obecně nehodí na rozdíl od bílých a červených vín k delšímu sklado vání a k archivaci. Lépe je pít mladá a svěží, neboť tak lépe vynikne jejich charakter. Růžovým vínům lépe svědčí svěžest a lehkost. Proto je také nabízíme jako výbornou alternativu pro letní pití a je také vhodné do nízkoalkoholických drinků. Růžové víno se obvykle pije ještě o něco chladnější než víno bílé, a proto je velmi osvěživující. Obvykle také mívá nižší množství alkoholu. Přestože jsem uvedl, že je vhodným nápojem pro letní dny, jeho využití je samozřejmě celoroční a nachází si stále větší množství spokojených konzumentů.
Růžová vína piji velmi rád pro jejich svěžest a vůni. Chutnají mi zejména naše moravská růžová a nemám žádnou odrůdovou preferenci. V mém případě musí ale jít o víno sušší s pří jemnou pikantní kyselinkou. 2. Absolvoval jsem Střední vinař skou školu ve Valticích (dnešní SVIŠ Valtice) a VVT patřily a patří ke každoroční události, na kterou jsem se vždy těšil. Jsou velkým svátkem vína a vinařství. Od roku 1975 jsem se zúčastnil téměř všech ročníků. VVT pro mne tedy znamenají nejen krásné vzpomínky na školní léta, ale zejména skvělá vína, přátelská setkání s kolegy a hlavně obrov skou tradici. Kouzlo a věhlas VVT jsou založeny také na místě konání. Jízdárna valtického zámku je svou unikátností a prostorem vynikajícím místem pro tuto soutěž.
Radim Uzel sexuolog, milovník vína
foto VVT
1. Když se řekne růžové víno, před stavím si sluníčko, terasu a dobrou náladu. Co existuje lidstvo, stále se vedou debaty o tom, zda je lepší bílé, nebo červené víno. Myslím, že takovým krásným řešením je víno růžové, jako rozumný kompromis. Prostě ve víně je pravda. 2. Valtické vinné trhy jsou pro mne obzvlášť milou záležitostí od mládí. Mnohokrát jsem se Valtických vin ných trhů účastnil už jako student. Vzhledem k tomu, že jsem studoval v Brně, mám obrovské citové pouto k moravským vínům. V letošním roce se opět chystám do Valtic
na vinné trhy nasát nejen dobrou atmosféru, ale moc se těším, jak se po čase potkám s dobrými vinaři a jejich víny.
Antonín Šťastný vinař a předseda společnosti Valtické vinné trhy
Milan Šamánek kardiolog, propagátor zdravého pití vína 1. Růžová vína jsou výborná a jsem rád, že i v České republice mají spoustu milovníků. V poslední době jde jejich popularita hodně nahoru, a to je správné. Je to další z důka zů, že Česká republika patří mezi světové vinařské země, a to jak vinařskou kulturou, tak i kvalitou. Na moje narozeniny, které budu s rodinou a přáteli slavit 9. května, jsem se rozhodl, že budeme pít jenom růžová vína. 2. Valtické vinné trhy patří již několik století k hlavním vinařským událostem u nás a jsou jakýmsi zrcadlem vinařské kultury v Čechách i na Moravě, a to jak pro vinaře, tak i pro návštěvníky. Tuto krásnou vinařskou akci moc rád navštěvuji a dorazím i v letošním roce. Přede dvěma lety jsem na Valtických vinných trzích křtil knihu Víno na zdraví, kterou jsem napsal společně s docentkou Urbanovou. V letošním roce na Valtických vinných trzích představíme společně s kolektivem autorů Radimem Uzlem a Davidem Šťastným knihu Víno a pravda, zdraví, sex a humor. Krásných vinař ských akcií, jako je otevření Salonu vín, Vinařské Litoměřice apod., je dnes u nás více, a to je bezesporu pro českou a moravskou vinařskou kulturu dobře.
1. Růžová vína jsou jednou z katego rií vín, která vždy plnohodnotně pat řila mezi ostatní kategorie vín, a vždy tomu tak musí být. Tuto skutečnost jsem si uvědomoval už v době svých vinařských začátků. To byl i důvod, proč jsem v roce 1963 ve Vinných sklepech Valtice stál u zrodu prvního oficiálního růžového vína u nás – Gracie rose. Už v té době to bylo velmi příjemné víno, byť s ohledem na dobu bylo toto víno pro běžného zákazníka obtížně sehnatelné. Šlo o takzvané „podpultové víno“. Obliba růžových vín od té doby obrovsky vzrostla a dnes bohudík existuje na Moravě spousta špičkových růžových vín. A hlavně jsou běžně k dostání. 2. Celý můj život je spojený nejen s vínem, ale i s touto vůbec nejstarší soutěží a výstavou vín u nás. Je to vlastně i jakési životní poslání a štěstí pokračovat v tak významné akci, jakou jsou Valtické vinné trhy, kterou založili naši vinařští předci. Každoročně jsou to pro mě vlastně takové druhé narozeniny, které sla vím s těmi nejlepšími vinaři a všemi milovníky vína. Uspořádat Valtické vinné trhy stojí každoročně obrovské úsilí a je s tím spojena spousta prá ce. Mám však kolem sebe výborné lidi, kteří stejně jako já již několik let pracují na tom, aby tato nejstarší výstavy u nás patřila zároveň mezi výstavy nejlepší. Zrealizovat tak významnou vinařskou akci na vysoké úrovni se neobejde bez finanční podpory partnerů, kte rým bych chtěl i touto cestou moc poděkovat za podporu.
