PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období ___________________________________________________________
13
Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2004 "Zelená zpráva"
ZPRÁVA O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2004 „ZELENÁ ZPRÁVA“
Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2004 zpracoval Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky pod gescí Ministerstva zemědělství. Časové řady uváděné ve Zprávě 2004 byly pro agrární zahraniční obchod uzavřeny k 5. 4. 2005.
OBSAH Použité zkratky ......................................................................................................................................... 6 Vysvětlivky k použitým číselným údajům............................................................................................ 11 Úvod......................................................................................................................................................... 12 1
2
3
4
Obecné podmínky vývoje agrárního sektoru ČR.................................................................... 13 1.1
Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru....................................................... 13
1.2
Důležitá rozhodnutí orgánů EU v hodnoceném období a rozpočet EU............................. 16
1.3
Podnikatelské prostředí...................................................................................................... 16
1.4
Povětrnostní podmínky a jejich dopady na zemědělství..................................................... 20
Zemědělství a životní prostředí a ochrana zvířat.................................................................... 21 2.1
Opatření agrární politiky ve prospěch životního prostředí................................................ 21
2.2
Vliv agrárního sektoru na jednotlivé složky životního prostředí........................................ 24
2.3
Ekologické zemědělství....................................................................................................... 28
2.4
Obnovitelné suroviny.......................................................................................................... 30
2.5
Ochrana zvířat ................................................................................................................... 31
Maloobchod a spotřeba potravin.............................................................................................. 32 3.1
Bezpečnost a kvalita potravin ............................................................................................ 32
3.2
Distribuce potravin ............................................................................................................ 41
3.3
Tuzemská spotřeba ............................................................................................................. 42
3.4
Vývoj spotřebitelských cen potravin................................................................................... 44
3.5
Vydání za potraviny............................................................................................................ 48
Struktury agrárního sektoru, využití půdy a vlastnické vztahy ............................................ 50 4.1
Podnikatelská struktura zemědělství .................................................................................. 50
4.2
Organizace prvovýrobců na agrárním trhu ....................................................................... 53
4.3
Podnikatelská struktura zpracovatelů agrárních surovin.................................................. 54
4.4
Dodavatelská odvětví ......................................................................................................... 56
4.5
Komoditní burzy agrárního typu........................................................................................ 65
4.6
Úvěry a ostatní zajišťovací služby...................................................................................... 66
4.7
Věda, výzkum, vzdělávání a poradenství............................................................................ 72
4.8
Zemědělský půdní fond....................................................................................................... 76
4.9
Trh s půdou ........................................................................................................................ 79
4.10 Privatizace a restituce........................................................................................................ 80 5
Agrární produkce a její bilance................................................................................................ 83 5.1
Rostlinná produkce celkem a podle rozhodujících komodit............................................... 83
5.2
Živočišná produkce celkem a podle rozhodujících komodit............................................. 127
5.3
Produkce potravinářského odvětví celkem a podle rozhodujících oborů ........................ 144
5.4
Nepotravinářská zemědělská produkce............................................................................ 146
4
6
7
8
9
5.5
Rybářství .......................................................................................................................... 151
5.6
Včelařství.......................................................................................................................... 152
Ceny a trhy agrárních produktů a vstupů do zemědělství................................................... 153 6.1
Cenový vývoj na agrárním trhu ČR a EU ........................................................................ 153
6.2
Agrární zahraniční obchod .............................................................................................. 155
6.3
Cenový vývoj finančních a materiálových vstupů do zemědělství.................................... 162
Ekonomické výsledky agrárního sektoru............................................................................... 166 7.1
Celkový ekonomický výsledek zemědělství ....................................................................... 166
7.2
Ekonomické výsledky jednotlivých kategorií zemědělských podniků ............................... 167
7.3
Ekonomické výsledky oborů zpracovávajících zemědělské suroviny ............................... 187
Sociální situace v zemědělství a na venkově .......................................................................... 193 8.1
Pracovní síly..................................................................................................................... 193
8.2
Trh práce a sociální postavení zemědělců ....................................................................... 195
8.3
Zemědělství a venkov........................................................................................................ 197
Podpory agrárního sektoru ..................................................................................................... 200 9.1
Přímé platby ..................................................................................................................... 200
9.2
Podpory v rámci strukturální politiky EU........................................................................ 203
9.3
Národní podpory a opatření............................................................................................. 211
9.4
Podpory tržních cen ......................................................................................................... 212
9.5
Dobíhající podpory z předvstupního období.................................................................... 221
10 Souhrnné hodnocení agrární politiky .................................................................................... 221 P1 Přehled legislativních opatření ve vztahu k agrárnímu sektoru.......................................... 224 1.1
Úvodní stručný komentář k přehledu legislativních opatření .......................................... 224
1.2
Přehled legislativních opatření přijatých od 1. 1. 2004 do 1. 3. 2005 a publikovaných ve Sbírce zákonů ................................................................................... 225
1.3
Právní předpisy připravované v roce 2004...................................................................... 236
1.4
Předpisy upravující obecně Společnou zemědělskou politiku.......................................... 238
P2 Stručný popis daňového zákonodárství (stav a vývoj).......................................................... 245 P3 Nevládní a stavovské organizace v agrárním sektoru .......................................................... 247 3.1
Agrární komora ČR.......................................................................................................... 247
3.2
Potravinářská komora České republiky ........................................................................... 248
3.3
Zemědělský svaz České republiky..................................................................................... 249
3.4
Asociace soukromého zemědělství ČR ............................................................................. 250
3.5
Česká akademie zemědělských věd .................................................................................. 251
3.6
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů .............................................................. 252
P4 Tabulky a grafy v příloze ........................................................................................................ 254
5
POUŽITÉ ZKRATKY a. s. AEO AK ČR AMA AOPK ČR ASZ ČR AWU AZO b. c. BAT BSE CEA CEFTA CIAA COCERAL
COGECA COPA CPV CZV č. ž. ČAZV ČHMÚ ČIŽP ČMSZP ČMZRB ČNB ČOV ČR ČSCHMS ČSN ČSÚ ČÚZK ČZU DDT DG SANCO DPH DVT
akciová společnost agroenvironmentální opatření Agrární komora ČR Agrarmarkt Austria für den Bericht Getreide und Ölsaaten Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Asociace soukromého zemědělství ČR Annual Work Unit (roční pracovní jednotka) agrární zahraniční obchod běžné ceny Best Available Technique (nejlepší dostupná technika) bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc šílených krav) Confederation of European Agriculture (Konfederace evropského zemědělství) Central European Free Trade Agreement (Středoevropská dohoda v oblasti volného obchodu) Confédération des industries agro-alimentaires de l‘UE (Konfederace zemědělsko-potravinářského průmyslu v EU) European association representing trade in cereals, feedstuffs, oilseeds, olive oil and agrosupply at the European Union (Asociace obchodníků s obilovinami a olejninami v EU) Comité général des coopératives agricoles (Ústřední výbor zemědělských družstev) Comité des organisations professioneles de l’agriculture de la Communauté (Výbor organizace profesionálních zemědělců EU) ceny průmyslových výrobců ceny zemědělských výrobců čisté živiny Česká akademie zemědělských věd Český hydrologický a meteorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká národní banka čistírna odpadních vod Česká republika Český svaz chovatelů masného skotu česká státní norma (česká technická norma) Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Česká zemědělská univerzita v Praze dichlor-difenyl-trichlorethan (dichlor-difenyl-trichlormetyl-methan) Health and Consumer Protection Directorate-General (Generální ředitelství pro ochranu zdraví a ochranu spotřebitele v EU) daň z přidané hodnoty drobné vodní toky 6
EAGGF (EZOZF) ED EFTA EHS EK ES EU 10 EU 15
EU 25 EUR EUROSTAT EZ FADN FAO FEFAC FOB GA ČR GEOPA GJ GMO GM GŘC HACCP HDP HCH HPH HRDP CHKO CHSKMn IACS IP IPP IPPC IRZ ISO
European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropský zemědělský orientační a záruční fond) Evropská dohoda European Free Trade Agreement (Evropské sdružení volného obchodu) Evropské hospodářské společenství Evropská komise Evropské společenství státy přistoupivší do Evropské unie 1. 5. 2004 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta) Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko) Evropská unie od 1. 5. 2004 euro = společná měna Evropské měnové unie (platnost od 1. 1. 1999) Evropské statistické centrum ekologické zemědělství Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků) Food and Agriculture Organisation (Organizace pro výživu a zemědělství) Evropské sdružení výrobců krmiv (European Feed Manufacturers Federation) Free of Board (volně na palubu lodi, tzn. prodávající hradí náklady až po naložení do dopravního prostředku na uvedeném místě) Grantová agentura České republiky Groupe Employeurs des Organisations Professionnelles Agricoles (Skupina profesních organizací zaměstnavatelů v zemědělství) gigajoule geneticky modifikované organismy geneticky modifikované Generální ředitelství cel Hazard Analysis Critical Control Points system (systém HACCP - analýza rizik a kritické kontrolní body) hrubý domácí produkt hexachlorcyklohexan hrubá přidaná hodnota Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova) chráněná krajinná oblast chemická spotřeba kyslíku (manganová) Integrated Administrative and Control System Integrovaný administrativní a kontrolní systém Integrovaná produkce index průmyslové produkce Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Integrovaný registr znečišťování International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)
7
ISTA KBTPM Kč KEZ KN kt LFA LPF LPIS MEŘO MF MJ MK MMR MPO MPSV MSp MV MVN MZ MZe MŽP Natura 2000 NAZV NH NO3NP NPK NUTS NV o. p. o. p. s. OECD OFIVAL OKEČ OOC OP Zemědělství OPOS OPP OPPP OSP OSVTE OVS
International Seed Testing Association (Mezinárodní asociace pro zkoušení semen) krávy bez tržní produkce mléka koruna česká Kontrola ekologického zemědělství kombinovaná nomenklatura kilotuna Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) lesní půdní fond Land Parcel Identification System (Systém pro identifikaci pozemků) metylester řepkového oleje Ministerstvo financí měrná jednotka Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra malé vodní nádrže Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Evropská ekologická síť chráněných území Národní agentura pro zemědělský výzkum národní hospodářství dusičnany národní park dusík - fosfor - draslík Nomenclature des unités territoriales statistique (územní statistické jednotky) nařízení vlády orná půda obecně prospěšná společnost Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) Office National Interprofessionel des Viandes, de ľElevage et de ľAviculture (Národní meziprofesní agentura pro maso, chov domácích zvířat a drůbeže) odvětvová klasifikace ekonomických činností obchodní odbytové ceny Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství odhad podpory obecných služeb odhad produkčních podpor Operační program Průmysl a podnikání odhad spotřebitelských podpor ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Okresní a městská veterinární správa
8
OZE p. a. p. b. PAH PCB PCDD/F PF ČR PFO PGRLF Phare PHM PHO PJ PK ČR POR PPO PSP ČR RASFF RO SZIF RPF RRD RZ s. c. s. r. o. SAPARD SAPS Sb. SEUROP SFŽP ČR SNS SOT SR SROP SRS SÚJB SVS ČR SVÚ SZIF SZP SZPI SZÚ TOZ TTP
obnovitelné zdroje energie per annum (ročně) procentní bod polyaromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany (dioxiny) Pozemkový fond ČR podniky fyzických osob Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Poland and Hungary Assistance for Restructuring Economy (Pomoc pro Polsko a Maďarsko na restrukturalizaci ekonomiky) pohonné hmoty a mazadla pásmo hygienické ochrany petajoule (10-15) Potravinářská komora ČR přípravky na ochranu rostlin podniky právnických osob Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Rapid Alert System for Food and Feed (Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva) Regionální odbory SZIF Regionální pracoviště fondu (SZIF) rychle rostoucí dřeviny rozvojové země stálá cena společnost s ručením omezeným Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu) sbírka zákonů Klasifikace jatečně upravených těl jatečních zvířat (podíl svaloviny) Státní fond životního prostředí ČR Společenství nezávislých států společná organizace trhu Slovenská republika Společný regionální operační program Státní rostlinolékařská správa Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní veterinární správa ČR Státní veterinární ústav Státní zemědělský intervenční fond (dříve SFTR) Společná zemědělská politika Státní zemědělská a potravinářská inspekce Souhrnný zemědělský účet trvale se obracející zásoby trvalé travní porosty
9
ÚHÚL ÚKOZ ÚKZÚZ USA USD USDA ÚSES ÚZPI VaV VDJ VFU VÚLHM VÚMOP VÚPS VÚRV VÚVeL VÚZE VÚZT VÚŽV WTO z. p. ZCHÚ ZOD ZPF ZS ČR ZVHS ž. hm.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Ústřední komise pro ochranu zvířat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský United States of America (Spojené státy americké) americký dolar United State Department of Agriculture (Ministerstvo zemědělství USA) územní systém ekologické stability Ústav zemědělských a potravinářských informací výzkum a vývoj velká dobytčí jednotka Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Výzkumný ústav rostlinné výroby Výzkumný ústav veterinárního lékařství Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Výzkumný ústav zemědělské techniky Výzkumný ústav živočišné výroby World Trade Organization (Světová obchodní organizace) zemědělská půda zvláště chráněné území zranitelná oblast dusíkem zemědělský půdní fond Zemědělský svaz ČR Zemědělská vodohospodářská správa živá hmotnost
10
VYSVĚTLIVKY K POUŽITÝM ČÍSELNÝM ÚDAJŮM Údaje použité ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2004 (Zpráva 2004) pocházejí z různých zdrojů. Základním zdrojem jsou statistická data ČSÚ, dále údaje rezortní statistiky MZe, výběrového šetření FADN, výročních zpráv některých institucí, např. PGRLF, SZIF, data mezinárodních organizací atd. Zdroje použitých údajů jsou u každé tabulky uvedeny. Ukazatele v tabulkách v příloze, u nichž to datové zdroje umožnily, jsou prezentovány v časové řadě, převážně zahrnující výchozí rok 1989 a posledních pět sledovaných let 2000 - 2004. Tabulky v příloze jsou většinou koncipovány jako primární databáze ukazatelů v absolutních hodnotách bez výpočtů indexů, podílů a jiných odvozených ukazatelů. Uzávěrka dat pro Zprávu 2004 byla s ohledem na daný termín zpracování její konečné verze stanovena u kapitol, které se týkají agrárního zahraničního obchodu na 5. 4. 2005. Ve Zprávě 2004 jsou proto uvedeny pouze údaje, které byly dostupné k těmto termínům. Většina údajů za marketingový rok 2004/05 i za kalendářní rok 2004 má charakter předběžných dat, což není v jednotlivých případech komentováno. Pokud jsou použity kvalifikované odhady VÚZE, je na to upozorněno. Vzhledem k tomu, že i v předchozích Zprávách měly údaje za analyzovaný rok předběžný charakter, nemusí být vždy hodnota téhož ukazatele za určitý rok ve všech Zprávách stejná. Ve Zprávě 2004 se to týká především údajů za rok 2003, které jsou zde uváděny ve své zpřesněné podobě, zatímco ve Zprávě 2003 byly použity předběžné nebo odhadované hodnoty. Údaje z výběrového šetření FADN obsahují za rok 2003 definitivní výsledky, zatímco za rok 2004 pouze výsledky předběžné. Vzhledem k počítačovému zpracování (Microsoft Excel) obsahují tabulky zaokrouhlené ukazatele (součty, procenta apod.). Proto součtové ukazatele nemusí vždy přesně odpovídat součtům jednotlivých položek. V číselné části tabulek jsou kromě významových hodnot použity i následující symboly: údaj se nevyskytuje; . údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý; x údaj není smysluplný; 0 nebo 0,0 údaj existuje, ale jeho výše je nevýznamná nebo nulová.
11
ÚVOD Se vstupem ČR do EU od 1. 5. 2004 se změnila věcná struktura „Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2004“ a došlo rovněž k formálním změnám s cílem zvýšit přehlednost tohoto významného dokumentu. Zpráva 2004 se již nečlení do dvou základních oddílů A a B, ale do 10 kapitol, z nichž kap. 9 „Podpory agrárního sektoru“ a kap. 10 „Souhrnné hodnocení agrární politiky“ nahrazují oddíl B „Zemědělská politika“. Zpráva 2004 úvodem charakterizuje rámcové podmínky rozvoje agrárního sektoru včetně uvedení důležitých rozhodnutí orgánů EU souvisejících se vstupem sektoru do společného trhu. Zvýrazňuje úlohu životního prostředí při hodnocení jednotlivých agrárně-politických opatření přijímaných v jeho prospěch (kap. 2). Kap. 3 je věnována samostatně problémům maloobchodu a spotřebě potravin a proti předchozím letům je pojata v širších souvislostech. Nepojednává jen o vývoji spotřeby potravin, resp. spotřebitelských cen potravin a vývoji výdajů za potraviny, ale i o bezpečnosti a kvalitě potravin. Nově byla koncipována kap. 4 „Struktury agrárního sektoru, využití půdy a vlastnické vztahy“, která zahrnuje problematiku od vývoje podnikatelské struktury v zemědělství a v navazujících odvětvích, přes dodavatelská odvětví rozhodujících vstupů do zemědělství až po údaje o půdním fondu a trhu s půdou. Významné postavení si v rámci Zprávy 2004 zachovává kap. 5 analyzující vnitřní a vnější pozici jednotlivých nosných agrárních komodit včetně jejich bilancí. V návaznosti na údaje k CZV, cenám vstupů, vývoji agrárního zahraničního obchodu (kap. 6) přinášejí obě kapitoly zásadní informace o konkurenceschopnosti českého zemědělství ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Ekonomická pozice zemědělství (kap. 7) je představena jednak z pohledu celého odvětví v metodologickém pojetí Souhrnného zemědělského účtu a jednak na základě výběrového šetření v zemědělských podnicích zahrnutých do FADN. Ekonomické výsledky jsou hodnoceny podle jednotlivých kategorií podniků. Jde o hodnocení celkových podnikových výsledků (tj. zemědělské i nezemědělské činnosti podniků) a podnikových výsledků za zemědělské a přímo navazující činnosti (podle standardního výstupu EU). Stručně jsou charakterizovány ekonomické výsledky oborů zpracovávajících zemědělské suroviny. Sociální situace v zemědělství a na venkově (kap. 8) je zpracována tradičním způsobem. Nově a v plné návaznosti s pravidly SZP jsou analyzovány podpory do zemědělství (kap. 9) v členění na přímé platby, podpory v rámci strukturální politiky EU, dále národní podpory, podpory tržních cen a dobíhající podpory z předvstupního období. Textovou část uzavírá kap. 10 „Souhrnné hodnocení agrární politiky“, která odráží výrazný nárůst podpor do zemědělství v souvislosti se vstupem ČR do EU. Z rekapitulace výdajů je zřejmé, jak se na podporách do českého zemědělství podílejí národní zdroje a zdroje poskytované EU. Obdobně jako v předchozích Zprávách je provedena rekapitulace výdajů na agrární politiku v členění podle hlavních směrů podpor, podle věcného zaměření a forem a závěrem podle hlavních cílů zemědělské politiky.
12
1
Obecné podmínky vývoje agrárního sektoru ČR
1.1
Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru
1.1.1 Vývoj národního hospodářství Ekonomický růst Česká ekonomika navázala v roce 2004 na pozitivní tendence předchozího roku. Její vývoj probíhal za příznivějších podmínek po vstupu ČR do EU a po oživení evropské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl meziročně reálně (ve s. c.) o 4,4 %, tj. o 1,2 p. b. více než v předchozím roce (tab. T1.1/01). Dosažený růst byl tak v ČR o 2,1 p. b. vyšší než v průměru za EU 25 a více než dvojnásobný ve srovnání s průměrem za eurozónu, ale o 0,6 p. b. nižší než v průměru za nové členské země (EU 10). T1.1/01 - Vybrané charakteristiky vývoje národního hospodářství Ukazatel
MJ mld. Kč meziroční index mld. Kč meziroční index p. b. p. b. p. b. p. b. EU 15 = 100 EU 15 = 100 Kč meziroční index meziroční index meziroční index % % mld. Kč mld. Kč mld. Kč % HDP % HDP % Kč Kč
Hrubý domácí produkt - b. c. Hrubý domácí produkt - s. c. 1995 Příspěvky k růstu HDP1) - domácí poptávka v tom - spotřeba - hrubá tvorba kapitálu - saldo zahraničního obchodu Úroveň HDP na obyvatele2) Index cenové hladiny HDP 3) Průměrná měsíční mzda 4)
Makroekonomická průměrná mzda - nominální - reálná Průměrná míra inflace 5) Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům Obchodní bilance Běžný účet platební bilance Saldo státního rozpočtu Vládní deficit6) Vládní dluh6) Míra nezaměstnanosti7) (stav koncem roku) Devizový kurz nominální - Kč/EUR - Kč/USD
2000 2 150,1 105,3 1 576,3 103,9 4,0 1,5 2,5 -0,1 59 44 13 614 106,4 104,1 100,2 3,9 7,16 -120,8 -104,9 -46,1 3,7 18,2 8,78 35,61 38,59
2001 2 315,3 107,7 1 617,9 102,6 4,0 2,2 1,8 -1,4 60 47 14 793 108,7 106,6 101,9 4,7 6,83 -116,7 -124,5 -67,7 5,9 27,2 8,90 34,08 38,04
2002 2 414,7 104,3 1 642,0 101,5 3,4 2,4 1,0 -2,0 62 51 15 866 107,3 108,8 106,9 1,8 5,82 -71,3 -136,4 -45,7 6,8 30,7 9,81 30,81 32,74
2003 2 555,8 105,8 1 694,7 103,2 3,3 2,4 0,9 -0,1 63 51 16 920 106,6 107,8 107,7 0,1 4,57 -69,8 -160,6 -109,1 11,7 38,3 10,31 31,84 28,23
2004 2 750,3 107,6 1 769,9 104,4 3,2 1,6 1,6 1,2 65 52 18 035 106,6 105,2 102,3 2,8 4,51 -22,3 -143,3 -93,7 3,0 37,4 10,33 31,90 25,70
1) Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku. 2) Přepočet pomocí parity kupní síly; založeno na výsledcích srovnávacího projektu za rok 2002 a odhadech OECD. 3) Zahrnuje pouze subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci a všechny organizace nepodnikatelské sféry. 4) Podíl objemu mezd a počtu zaměstnanců (pracovníků pobírajících mzdu) podle metodiky VŠPS, včetně zaměstnanců malých podniků, nezapočítaných do analogického ukazatele průměrné měsíční mzdy. 5) Do roku 2000 úrokové sazby ze stavu úvěrů celkem. 6) Vládní deficit a vládní dluh podle Maastrichtu. 7) Registrovaná nezaměstnanost podle MPSV. Pramen: Údaje ČSÚ; ČNB; MF; MPSV; Eurostat Zpracoval: E. Divila (VÚZE)
Výchozí ekonomická úroveň a soustavný hospodářský růst v posledních letech vedl Světovou banku k přeřazení ČR z pozice klientské země mezi bohatší státy (zahrnující z nových členských zemí EU ještě Kypr, Maltu a Slovinsko), schopné poskytovat úvěry na podporu chudším státům. Odstup ČR v úrovni HDP na obyvatele od hospodářsky vyspělejších zemí je však dosud výrazný. V porovnání s průměrem EU 15 v roce 2004 o třetinu při vyjádření HDP v paritě kupní síly a téměř o polovinu při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu. Na růstu výkonu české ekonomiky se v roce 2004 významně podílelo zvýšení hrubé tvorby kapitálu a výrazné snížení schodku celkového zahraničního obchodu. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně podstatně méně než v předchozím období a úměrně tomu poklesl i jejich příspěvek k vývoji HDP. Růst HDP měl tak zdravější základy, neboť nebyl podporován jen konečnou spotřebou, ale zároveň investicemi a exportem. Ani zrychlený hospodářský růst nezabránil však mírnému zvýšení nezaměstnanosti.
13
Ekonomický růst v minulém roce byl v ČR doprovázen zvýšením inflace. Ta sice meziročně vzrostla o 2,7 p. b., ovšem z mimořádně nízké úrovně v roce 2003 - z 0,1 % na 2,8 %. Zároveň došlo k mírnému snížení průměrných úrokových sazeb z bankovních úvěrů nefinančním podnikům. Úhrnná hladina výrobních cen se meziročně zvýšila o 4,4 % a jejich růst byl podstatně rychlejší než v roce 2003. V roce 2004 došlo k značnému zhodnocení devizového kurzu české koruny proti dolaru - v průměru z 28,227 na 25,701 Kč/USD. Proti euru koruna mírně oslabila z 31,844 na 31,904 Kč/EUR. Vývoj směnného kurzu působil pozitivně na obchodní bilanci v případě dovozu z USD oblastí a u vývozu do oblastí s měnou euro. Plnění maastrichtských kritérií Budoucí přistoupení ČR k eurozóně (s eurem jako společným platidlem) je podmíněno dosažením vysokého stupně konvergence k maastrichtským1 kritériím. Podle Konvergenční zprávy Evropské komise z října 2004 plnila ČR dvě ze čtyř konvergenčních kritérií - kritéria cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Bylo tomu tak částečně díky mimořádně nízké inflaci v roce 2003. S výjimkou přechodného zvýšení průměrné míry inflace v roce 2004 a stejného výhledu pro rok 2005 by podle projekce MF a ČNB měla ČR kritérium cenové stability plnit i v následujícím období. Rovněž plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb by mělo být nadále udržitelné. Další dvě konvergenční kritéria, týkající se stability měnového kurzu a udržitelnosti veřejných financí, ČR podle uvedené Konvergenční zprávy neplnila. Formální vyhodnocování kurzového kritéria bude možné provádět až po vstupu ČR do Evropského kurzového mechanizmu a stanovení centrální parity kurzu Kč/EUR. Stanovené kurzové rozpětí bude pak nutno dodržovat alespoň po dobu dvou let před zavedením eura. Udržitelnost veřejných financí je měřena vládním deficitem a vládním dluhem (tab. T1.1/01). Konvergenční kritérium vyžaduje, aby jejich poměr k HDP v případě deficitu nepřekračoval 3 % a v případě dluhu 60 %2. Při parametrech veřejných financí dosahovaných před rokem 2004 nebyla ČR schopna toto kritérium plnit. Podle předběžných údajů Eurostatu z března 2005 došlo v roce 2004 v ČR u daného kritéria k výraznému zlepšení, neboť deficit sektoru vládních institucí se snížil na 3,03 % HDP (z 11,67 % v roce 2003). Výhled pro rok 2005 je ale méně příznivý (kolem 5 % HDP). Co se týká vládního dluhu, nemá ČR s plněním daného kritéria problémy (v průměru za EU 25 vzrostl poměr mezi vládním dluhem a HDP ze 63,3 % v roce 2003 na 63,8 % v roce 2004, kdežto v ČR se stejný ukazatel meziročně mírně snížil - na 37,4 %). 1.1.2 Pozice agrárního sektoru Podle statistiky národních účtů činil v roce 2004 podíl odvětví zemědělství na celkové HPH v b. c. 2,35 %. Došlo přitom k mírnému meziročnímu zvýšení tohoto podílu (tab. T1.1/02 a příl. tab. 1.1/01). Hrubá přidaná hodnota vytvořená v odvětví zemědělství se meziročně zvýšila o 3,7 mld. Kč (celkový přírůstek HPH v národním hospodářství činil v b. c. 147,1 mld. Kč). K mírnému zvýšení HPH došlo i v odvětvích lesnictví a rybářství. HPH vytvořená při výrobě potravin, nápojů a tabákových výrobků se naopak meziročně snížila
1
Klíčovou částí Maastrichtských smluv z roku 1992 je kapitola Hospodářská a měnová politika. Na základě tržního uspořádání hospodářství a zajištěné cenové stability, volné soutěže a rozpočtové kázně má být v rámci EU dosaženo plné volnosti pohybu kapitálu, integrace finančních trhů, závazného stanovení směnných kurzů a posléze jednotné měny.
2
Uvedená kritéria (3 % a 60 % HDP) nebyla zpochybněna ani dohodou ministrů financí EU 25 o reformě Paktu stability a růstu z března 2005.
14
(v b. c. o 3,2 mld. Kč). Meziroční pokles podílu těchto odvětví na celkové HPH byl proto výraznější. T1.1/02 - Vybrané charakteristiky postavení agrárního sektoru v národním hospodářství Ukazatel 1) Podíl na HDP v b. c. - podle statistiky národních účtů (%) - odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu 2) z toho - odvětví zemědělství - výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků Podíl zemědělství3) na HDP v b. c. - podle SZÚ (%) Podíl agrárního zahraničního obchodu (%) - na celkovém vývozu - na celkovém dovozu - na záporném saldu ZO ČR Podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových spotřebních vydáních domácností (%) z toho - za potraviny a nealkoholické nápoje 4) Podíl na celkové zaměstnanosti v NH (%) - odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu z toho - odvětví zemědělství - výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků Poměr průměrné měsíční mzdy v odvětví zemědělství k průměrné měsíční mzdě v NH (%) 5) Podíl na celkových výdajích státního rozpočtu (%) - odvětví zemědělství - MZe (kap. 329) Podíl výdajů státního rozpočtu pro odvětví zemědělství na HDP v b. c. (%)
2000
2001
2002
2003
2004
3,93 3,03 3,75 1,56 4,26 5,23 14,30
3,69 2,94 2,89 1,70 3,90 5,00 16,87
3,08 2,34 2,98 1,32 3,60 5,21 33,77
3,03 2,33 3,44 1,17 3,56 5,14 36,16
3,00 2,35 3,11 1,59 3,56 5,29 138,68
26,40 23,20
26,00 22,70
25,30 22,20
24,20 21,20
24,20 21,30
5,09 4,02 3,15
4,76 3,76 3,13
4,78 3,87 3,10
4,50 3,64 3,05
4,30 3,46 3,09
74,50 2,71 3,08 0,80
75,40 2,80 2,58 0,84
72,50 2,06 2,04 0,64
69,50 2,57 2,42 0,82
71,70 3,42 3,40 1,07
1) Vypočteno z hrubé přidané hodnoty v běžných cenách. 2) Včetně nezemědělských činností zemědělských podniků, myslivosti a souvisejících činností. 3) Zemědělská prvovýroba, poskytované zemědělské služby a neoddělitelné nezemědělské činnosti. 4) Podle metodiky ILO. 5) Podle odvětvového třídění rozpočtových výdajů (výdaje z kapitoly MZe i dalších kapitol). Pramen: Údaje ČSÚ; MF Zpracoval: E. Divila (VÚZE)
Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém vývozu z ČR se meziročně mírně zvýšil. Více se přitom zvýšil analogický podíl na celkovém dovozu. Vzhledem k tomu, že převis agrárního dovozu nad vývozem meziročně výrazně vzrostl, zatímco celkové záporné saldo se značně snížilo, prudce vzrostl podíl agrárního sektoru na tomto saldu. V případě odečtu schodku AZO byla by v roce 2004 bilance zahraničního obchodu kladná (vývoz by převýšil dovoz o několik miliard korun). Zvláště významným ukazatelem váhy agrárního sektoru v národním hospodářství je podíl výdajů domácností za potraviny a pochutiny na celkových výdajích za zboží a služby určené k uspokojování běžných potřeb obyvatelstva. I když se tento podíl postupně snižuje (v roce 2004 podle předběžných údajů stagnoval), činí dosud více než 24 % (z toho potraviny spolu s nealkoholickými nápoji se na celkových spotřebních vydáních domácností podílejí více než 21 %). Pro odvětví zemědělství jako součást primární sféry národního hospodářství je příznačný soustavný pokles podílu na celkové zaměstnanosti. V roce 2004 se tento podíl dále snížil - na 3,46 % (analogický podíl osob zaměstnaných v zemědělské prvovýrobě klesl přitom na 3 %). Zemědělství nadále výrazně zaostává v úrovni průměrných mezd - v roce 2004 v porovnání s průměrnou nominální mzdou v národním hospodářství o 28 p. b. I když se průměrná nominální mzda v zemědělství meziročně poměrně výrazně zvýšila - o 9,9 % (v NH o 6,6 %, z toho v podnikatelské sféře o 6,8 %), úroveň reálné mzdy v tomto odvětví zůstala o 11 p. b. pod úrovní dosaženou v roce 1989 (v národním hospodářství se průměrná reálná mzda ve stejném období zvýšila o více než třetinu). Z rozdělení výdajů státního rozpočtu podle národohospodářských odvětví vyplývá, že podíl odvětví zemědělství na těchto výdajích se meziročně významně zvýšil - z 2,57 % v roce 2003 na 3,42 % v roce 2004. Byl tak poněkud vyšší než podíl celého rezortu zemědělství, neboť část rozpočtových výdajů určených pro zemědělství pocházela z jiných rezortů. Meziročně se
15
podstatně zvýšil i podíl celkových výdajů státního rozpočtu pro odvětví zemědělství na HDP v b. c. - z 0,82 % v roce 2003 na 1,07 % v roce 2004. 1.2
Důležitá rozhodnutí orgánů EU v hodnoceném období a rozpočet EU
Přímé platby Během roku 2004 byly přijaty předpisy, které navazují na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, které upravuje reformovaný systém přímých plateb v zemědělství. Předpisy, které byly přijaty, obsahují úpravu jak pro staré, tak pro nově přistoupivší členské státy. Pro nově přistupující členské státy bylo klíčové zejména rozhodnutí Rady č. 281/2004 ES, které obsahuje právní úpravu vyplácení přímých plateb v nových členských státech. Podstatná jsou zejména ustanovení o postupném navyšování přímých plateb, možnosti dorovnávání přímých plateb z národních zdrojů a též ustanovení o tzv. jednotné platbě na plochu. Z důvodu přistoupení nových členských států byly přijaty další předpisy v oblasti přímých plateb, a to zejména nařízení Rady (ES) č. 583/2004, č. 864/2004 a nařízení Komise (ES) č. 1766/2004. K provedení nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 byla přijata dvě klíčová nařízení, a to nařízení Komise (ES) č. 795/2004 upravující prováděcí pravidla k režimu jednotných plateb a nařízení Komise (ES) č. 796/2004 obsahující pravidla pro aplikaci modulace, integrovaného administrativního a kontrolního systému a cross compliance. Rozvoj venkova Nejdůležitějším předpisem ES týkajícím se problematiky rozvoje venkova, který byl přijat v roce 2004, je nařízení Komise (ES) č. 817/2004 z 29. dubna 2004, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). Toto nařízení obsahuje prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 týkající se zejména těchto opatření v rámci rozvoje venkova: investice v zemědělských podnicích, podpora mladých zemědělců, odborné vzdělávání, předčasný odchod do důchodu, agroenvironmentální opatření zpracování zemědělských produktů či lesnictví. Veřejná podpora Nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu umožňuje poskytovat státní podporu „malého rozsahu“ (de minimis) podnikům působícím v zemědělství, bez povinnosti ČR ji před poskytnutím notifikovat u EK. Podrobný souhrn přijatých předpisů ES, včetně předpisů veterinárních a rostlinolékařských, je uveden v kap. P1.4. 1.3 Podnikatelské prostředí Pro podnikatelské prostředí v roce 2004 měl zásadní význam vstup ČR do EU. Vlivy, které však zde působí trvale a průběžně, jsou ceny vstupů a výstupů působící ve spojitosti s inflací, daně a daňové úlevy, úvěrové služby a výše podnikatelského rizika. Velice významným vlivem je národní a evropská dotační politika3.
3
Vliv dotační politiky na ekonomiku podniků viz kap. 7.
16
Dalšími neopomenutelnými faktory působícími na úroveň podnikatelského prostředí jsou jeho stabilita podmíněná kvalitními právními předpisy, nezpomalovaným řešením problémů a schopnou a rychlou administrací4. Zcela specificky na podnikatelské prostředí v ČR působí nestandardní trh s půdou, kde hospodaření zemědělských podniků probíhá zhruba z 90 % na pronajaté půdě5. Vliv cenového vývoje na agrární trh a podnikatelské prostředí Výrazný vliv na „atmosféru“ podnikatelského prostředí má cenový vývoj na trhu (zejména ceny zemědělských výrobců ve vztahu k cenám vstupů a ke spotřebitelským cenám). Spotřebitelské ceny rostly v posledních letech mírnějším tempem. Souhlasně s tím rostly i ceny vstupů do zemědělství (meziroční index 106,8 %). Podobný, avšak méně dynamický vývoj jako ceny vstupů, zaznamenaly CZV (meziroční index 108,1 %). Průměrná roční míra inflace (na základě údajů ČNB) se pohybovala v pásmu 2 - 4 %. Mezi faktory ovlivňující obchod a vývoj cen patří zejména:
nestabilní trh se zemědělskými komoditami, do kterého musel vstupovat stát se svými regulačními opatřeními;
postupná liberalizace zahraničního obchodu, na základě které se zvedly dovozy zemědělských a potravinářských výrobků;
nástup maloobchodních řetězců na český trh a konkurenční boj o zákazníka zejména prostřednictvím cen; tento tlak na spotřebitelské ceny byl prostřednictvím zpracovatelů přenášen na prvovýrobce;
propad cen některých komodit na světovém a evropském trhu;
zpevnění kurzu koruny a tím relativní zdražení vyváženého zboží, čímž se ztížila obchodní pozice českých producentů na zahraničních trzích;
klimatické podmínky způsobující meziroční (výrazné) kolísání produkce. V průměru se ceny vstupů do zemědělství zvedly za poslední desetiletí zhruba o 31 %. Nejvýrazněji vzrostly ceny stavebních prací (76 %) a služeb (62 %). Stroje pro zemědělství v uvedeném období zdražily v průměru o 29 %. Většina položek provozního charakteru vzrostla téměř o 30 %.
4
Tyto faktory jsou zřejmé, ale kvantitativně špatně uchopitelné. V našich podmínkách právě uvedené vlivy nesmírně komplikují život podnikatelům a ve svém důsledku negativně ovlivňují faktory obecně a věcně působící.
5
Podmínkou pro fungování trhu s půdou je provedení komplexních pozemkových úprav. Podpora „rozhýbání“ trhu s půdou je směrována přes PGRLF - dotační titul Půda.
17
Daňové zatížení a daňové úlevy
T1.3/01 - Daňové zatížení zemědělských podnikatelských subjektů (mil. Kč) Ukazatel
2003
Daň z příjmu1) Daň z nemovitostí1) Daň silniční Ostatní daně2) Daň z přidané hodnoty1) (nadměrný odpočet3)) Daň spotřební4) z toho - zelená nafta
625 1 216 302 282 -3 444 -1 354 -1 272
2004 629 1 187 269 263 -3 719 -1 451 -1 402
Meziroční index 100,6 97,6 89,1 93,3 108,0 107,2 110,2
1) Údaje převzaté z databáze MF. 2) Ostatní daně = daň dědická, daň z převodu nemovitostí, daň darovací, doměrky daní za minulá léta. 3) Odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. 4) Údaje převzaté z databáze MF a GŘC jako rozdíl mezi předpisem daňové povinnosti a vrácené daně. Pramen: Výběrové šetření FADN, databáze MF a GŘC Zpracoval: M. Vojtíšek, A. Picková (VÚZE)
Specifické daňové úlevy, které v období 2003 - 2004 ovlivňovaly ekonomiku zemědělských podniků, jsou následující:
daňové úlevy na silniční dani pro speciální zemědělská vozidla (sazba daně nižší o 25 % pro vozidla rostlinné výroby), což představuje přibližně 75 mil. Kč ročně6;
možnost odečíst od základu daně z příjmů 20 % ze vstupní ceny konkrétních typů strojů pro zemědělství a lesnictví u podniků s převážně zemědělskou a lesní výrobou7, jedná-li se o první vlastníky strojů. Zemědělské podniky, které nesplňují výše uvedené kriterium, mohou odečíst 10 % ze vstupní ceny konkrétních strojů, jsou-li jejich prvními vlastníky. Dopady na ekonomiku zemědělských podniků se projevily od roku 1999 ve výši okolo 300 mil. Kč ročně;
nárok na vrácení 60 % spotřební daně nafty (zelená nafta), nakoupené nebo vyrobené za cenu obsahující tuto daň a prokazatelně spotřebované (maximálně však do výše stanoveného normativu) za zdaňovací období v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa. V roce 2003 bylo vráceno 1 272 mil. Kč, v roce 2004 bylo vráceno na spotřební dani z titulu vratky zelené nafty 1 402 mil. Kč. V ekonomice zemědělských podniků se projeví obecně platné ustanovení pro podnikatelské subjekty o možnosti odečítat ztráty od základu daně z příjmu po dobu 7 let (resp. 5 let od roku 2004 za stejných podmínek) počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém byla ztráta zjištěna. Dalším ekonomickým opatřením, které je obecně využitelné všemi podnikateli, je zkrácení minimální doby odpisování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Toto ustanovení platí od roku 1999, s platností od roku 2004 byly vybrané skupiny budov přeřazeny do nově vzniklé odpisové skupiny s dobou odepisování 50 let.
6
Tyto úlevy nejsou do podpor zahrnovány.
7
Jde o podniky, jejichž příjmy ze zemědělské a lesní výroby činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů.
18
Úvěrové služby V roce 2004 bylo zaznamenáno pokračování příznivého trendu alokace úvěrů do zemědělství, myslivosti i rybolovu. Meziroční navýšení alokace úvěrů dosáhlo 12,6 %. Investičně pozitivně působí skutečnost, že se navyšuje hodnota střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Příčinou růstu úvěrů jsou příznivé úrokové podmínky i postupně narůstající ochota bank půjčovat zemědělským podnikatelům (zřejmě i v souvislosti s aktuálně uplatňovanou národní a evropskou dotační politikou a se sílícím vlivem zahraničních finančních institucí). Podnikatelské riziko a jeho eliminace Zemědělské podnikání je vzhledem ke svému charakteru výroby vystaveno vysoké míře rizika. Závažné jsou dopady rizik, které vyplývají z nestability trhu, ekonomické odpovědnosti za škody způsobené zemědělskou činností na životním prostředí, ze škod způsobených jinými sektory s dopadem na zemědělství, ale zejména ze škod způsobených klimatickými, povětrnostními a biologickými vlivy. Dopady škod vzniklých z titulu působení výše uvedených faktorů je možno do určité míry eliminovat strukturálními změnami výroby (restrukturalizace a diverzifikace), přesunem podnikání (flexibilita), dělením, transferem a pojištěním rizika. Přístup zemědělských podnikatelů k eliminaci rizika se odráží především v úrovni a využívání pojištění. Zemědělské pojištění v roce 2004 podle údajů České asociace pojišťoven nedosáhlo objemem předepsaného pojistného úrovně roku 2003. Meziročně poklesl celkový stav zemědělského pojištění o 46 mil. Kč8 vlivem malé důvěry zemědělců v systém a jejich nejistoty ohledně přidělení státní podpory zemědělského pojištění. Negativně působil i odchod druhého nejvýznamnějšího pojistitele zemědělských rizik - Pojišťovny ČSOB, a. s. - z trhu zemědělského pojištění. Podpora pojištění byla zavedena nově jako program PGRLF, a. s., v březnu 2004. Zemědělským podnikatelům byla nabídnuta finanční úleva ve výši 30 % z uhrazených nákladů na pojištění plodin a do 15 % nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ hromadných škod9. V průběhu roku 2004 byl připraven návrh nového systému zemědělského pojištění pro podmínky ČR, který v zájmu snižování zemědělských podnikatelských rizik, zachování konkurenceschopnosti zemědělských podnikatelů a v neposlední řadě v zájmu odbourání nutnosti jednorázových státních plateb v případě významné živelné pohromy bude dobré připravit k realizaci. Závěrem lze konstatovat, že v roce 2004:
podnikatelské prostředí po vstupu ČR do EU je náročnější v důsledku narůstající konkurence, ale skýtá prostor pro širší spektrum podnikatelských aktivit v zemědělství;
velice pozitivně k finanční stabilitě zemědělskému podnikání přispělo vyplacení podpor z českých zdrojů ještě těsně před vstupem do EU;
zlepšila se úvěrová politika finančních institucí;
struktura a výše podpor mohou podněcovat zemědělské podniky ke změně podnikatelských záměrů, programů a plánů ve prospěch nezbytné restrukturalizace výroby;
zvyšuje se prostor pro domácí investice i pro vstup zahraničních investorů do zemědělství;
8
Plochy orné půdy kryté pojištěním se meziročně snížily o 7 849 ha.
9
V roce 2003 chyběly zdroje na poskytnutí státní podpory zemědělskému pojištění z důvodu předchozího čerpání prostředků z dotačního titulu 8.A a 8.C.
19
rovněž však platí, že české firmy mají jedny z nejvyšších daní ze zemí EU 10 a dále pak velkou konkurenční nevýhodou českých podnikatelů je vysoké sociální a zdravotní pojištění;
zdlouhavé administrativní vyřizování vede k nejistotě, prodlevám a nestabilitě10, což má negativní vliv na podnikatelsko - odběratelské vztahy a především na pozitivní komunikaci s úvěrujícími institucemi. Je to jeden z momentů, který mnohdy odrazuje domácí a zahraniční investory.
1.4 Povětrnostní podmínky a jejich dopady na zemědělství Povětrnostní podmínky v ČR, charakterizované úhrny srážek a průměrnými měsíčními teplotami, byly v období od září 2003 do září 2004 příznivější, na rozdíl od mimořádného a suchem se vyznačujícího období trvajícího především v první polovině roku 2003, a přispěly k dynamickému růstu rostlinné výroby, zejména pak v odvětví produkce obilovin. Úhrny srážek v období od září 2003 do září 2004 Srážkově podnormální byly v ČR v daném období měsíce září a listopad 2003, a dále pak měsíce duben, květen a červenec až září 2004. Tyto odchylky nebyly však příliš velké, zvláště když byly ve zbývajících měsících naopak srážkové úhrny nadnormální, zejména v lednu a v červnu 2004 (viz graf 1.4/01). Graf T1.4/01 - Měsíční úhrny srážek a dlouhodobý normál v ČR září 2003 - září 2004 125
srážky (mm)
100
75
50
25
0 IX./03
X./03
XI./03
XII./03
I./04
II./04
III./04 srážky
Pramen:
ČHMÚ
Zpracoval: V. Kopecká (ČHMÚ)
10
Včetně přijímání legislativních úprav.
20
IV./04 normál
V./04
VI./04
VII./04
VIII./04
IX./04
Teploty vzduchu v období od září 2003 do září 2004 Teplotně nadnormální byly v ČR zejména měsíce září, listopad a prosinec 2003, únor až duben a červen až září 2004 (viz graf 1.4/02). Teplotně podnormální byly naopak měsíce říjen 2003 a leden a květen 2004. Graf T1.4/02 - Průměrná měsíční teplota vzduchu a dlouhodobý normál v ČR září 2003 - září 2004 20
teplota vzduchu (°C)
15
10
5
0
-5 IX./03
X./03
XI./03
XII./03
I./04
II./04
III./04
průměrná teplota
Pramen:
IV./04
V./04
VI./04
VII./04
VIII./04
IX./04
normál
ČHMÚ
Zpracoval: V. Kopecká (ČHMÚ)
V průběhu vegetačního období v roce 2004 byly průměrné teploty relativně příznivé, což se projevilo ve spojitosti se srážkovými úhrny na vytvoření příznivých podmínek pro růst rostlin. 2
Zemědělství a životní prostředí a ochrana zvířat
2.1 Opatření agrární politiky ve prospěch životního prostředí V roce 2004 došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU ke změně dotační politiky MZe. V oblasti agroenvironmentální politiky lze za stěžejní považovat zavedení nového dotačního titulu přímo souvisejícího s ochranou životního prostředí - tzv. Agroenvironmentální opatření (AEO) - stanoveného v rámci dokumentu Horizontální plán rozvoje venkova na období 2004 - 2006. Tento programový dokument byl připraven v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/99 o podpoře rozvoje venkova, který umožňuje čerpat finanční prostředky z garanční sekce fondu EAGGF. Pravidla získání dotace v rámci AEO upravuje nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření). Účast na podprogramech AEO je dobrovolná, hospodařící subjekt se na pět let zaváže vykonávat příslušný management, za což mu po celou dobu náleží předem stanovená roční platba. Pro přiznání těchto podpor je nutno dodržovat Zásady správné zemědělské praxe, které jsou podmínkou také některých dalších plateb (např. LFA).
21
Agroenvironmentální tituly, které se nestaly součástí SZP a patří mezi priority ČR, zůstaly zachovány v rámci národních podpor. Finanční příspěvky je možné čerpat prostřednictvím Zásad MZe, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, pro rok 2004. Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovující mimo jiné vytvoření soustavy Natura 2000 na území ČR v souladu s právem Evropských společenství, vstoupila v platnost v dubnu 2004. Soustava Natura 2000 se skládá z tzv. ptačích oblastí (do konce roku 2004 bylo vyhlášeno 18 ptačích oblastí z 38 schválených) a evropsky významných lokalit (vláda zařadila 864 lokalit na národní seznam, který bude zaslán na přezkoumání Evropské komisi). Další změnou, kterou přinesla novela zákona, je přiznání nároku na finanční úhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření spojeného s ochranou životního prostředí. Dne 1. 1. 2004 nabyla účinnosti druhá část nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, týkající se tzv. akčního plánu. Nařízení vlády tímto ukládá zemědělským subjektům hospodařícím ve zranitelných oblastech dusíkem (ZOD) povinnost dodržovat opatření upravující např. skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření, která jsou zaměřena na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Pozitivní dopad na krajinu má zákaz rušení krajinných prvků bránících erozi půdy, který je podmínkou získání jednotné platby na plochu zemědělské půdy. V roce 2004 byl původní zákon o GMO č. 153/2000 Sb. nahrazen zákonem novým č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a jejich produkty. Cílem je vymezit povinnosti fyzických a právnických osob tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti. Nový zákon byl harmonizován s právními předpisy EU, neřeší však v dostatečné míře samotné pěstování GM plodin povolených k uvedení do oběhu. Proto MZe připravilo tzv. pravidla koexistence, u nichž se uplatňuje specifický přístup EU - předběžná opatrnost. Základní požadavky, které jsou kladeny na zemědělce pěstující geneticky modifikované plodiny, je povinná evidence ploch a dodržování určitých (tzv. izolačních) vzdáleností mezi poli různého produkčního typu (s GM plodinami, bez GM plodin a ekologickými), kde je pěstována stejná plodina (např. různé odrůdy/hybridy kukuřice). Důležitým okamžikem bylo spuštění Integrovaného registru znečišťování (IRZ) v průběhu roku 2004. Pokud je zemědělský subjekt uživatelem registrované látky podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 368/2003 Sb., má povinnost vést evidenci ohlašovaných látek podle vyhlášky č. 572/2004 Sb. Dosahuje-li nebo překračuje-li ohlašovací práh byť u jediné látky, vztahuje se na něj ohlašovací povinnost do IRZ. V zemědělské prvovýrobě se ohlašovací povinnost týká zejména velkochovů hospodářských zvířat. Případné emise škodlivých látek (v zemědělství především amoniak, oxid uhličitý a methan) do ovzduší, vody, půdy a přenosy se uvádí za celý podnik dohromady, hodnoty se sčítají ze všech zdrojů (např. haly s drůbeží, stáje, jímky, silážní žlaby, hnojiště). Ohlašovací povinnost za rok 2004 bylo nutno splnit do 15. 2. 2005. V roce 2004 bylo uzavřeno 16 512 závazků, do AEO vstoupilo celkem 8 388 žadatelů. Bylo zažádáno o celkem 3 208,3 mil. Kč, které byly realizovány na výměře 1 166 tis. ha. Počet žadatelů nelze zaměňovat se součtem schválených závazků, neboť jeden zemědělec může vstoupit do více AEO. V tab. T2.1/01 je uveden přehled přijatých závazků, dotčené výměry a požadovaných podpor podle jednotlivých AEO.
22
T2.1/01 - Přehled přijatých závazků na jednotlivé AEO za rok 2004 Závazky (počet) 1 025 11 890 366 3 2 995 57 133 42 1 16 512
AEO Ekologické zemědělství Ošetřování travních porostů Zatravňování orné půdy Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách Meziplodiny Trvale podmáčené a rašelinné louky Ptačí lokality na travních porostech Biopásy Osevní postup v ochranných zónách jeskyní Celkem
Výměra (tis. ha) 231,86 723,31 5,76 0,01 198,25 0,18 6,28 0,28 0,05 1165,98
Podpora (mil. Kč) 310,9 1 909,7 41,8 0,1 908,0 2,2 32,2 2,9 0,00 3 207,8
Pramen: SZIF - Výroční hodnotící zpráva Zpracoval: Z. Novotná (VÚZE)
Získat dotace v rámci HRDP bylo možno také na zalesnění zemědělské půdy a založení porostu rychle rostoucích dřevin na základě nařízení vlády č. 308/2004 Sb. Celkem podalo žádost 378 zemědělců a byly požadovány dotace ve výši 56 tis. Kč. Podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a nařízení vlády č. 230/2004 Sb., byly v roce 2004 vyplaceny národní dotace na údržbu porostů založených podle tohoto vládního nařízení v kalendářním roce 2003 nebo v předcházejících letech (ÚSES, RRD, mladé lesní porosty). Celkem tato částka představovala 19 mil. Kč. V současné době je nové zalesňování a RRD podporováno prostřednictvím HRDP (viz výše). Na podopatření 1.1.1 Investice do zemědělského majetku s investičním záměrem c) zlepšení míst pro skladování kejdy a chlévské mrvy (OP Zemědělství) bylo v roce 2004 podáno 72 žádostí. Z toho bylo schváleno 68 projektů s nárokem na finanční prostředky ve výši 114,8 mil. Kč. Finanční částka požadovaná ze strany žadatelů o projekt představuje dalších 154,7 mil. Kč. Z programu SAPARD na opatření „Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny“ bylo za rok 2004 vyplaceno celkem 5,5 mil. Kč (5,8 mil. Kč za rok 2003). Z národních zdrojů byly podpořeny následující tituly týkající se zemědělství a ochrany životního prostředí: na včelařství bylo v roce 2004 vynaloženo 79,8 mil. Kč, podpora restrukturalizace ovocných sadů činila 17,7 mil. Kč na plochy osázené odrůdami doporučenými Svazem pro integrované systémy pěstování a obhospodařované podle směrnic pro integrované systémy pěstování, na podporu integrovaných systémů pěstování ovoce, zeleniny a hroznů révy vinné bylo vynaloženo 25,8 mil. Kč. Biologická a fyzikální ochrana rostlin jako náhrada chemické ochrany rostlin byla podporována částkou 15,1 mil. Kč (proti 8,8 mil. Kč v roce 2003). Na mimoprodukční funkce rybníků se vynaložilo 68,7 mil. Kč. Hřebčín Kladruby a hřebčince Písek a Tlumačov byly dotovány částkou 65 mil. Kč (v roce 2003 to bylo 60 mil. Kč), výše podpory na národní programy zachování genofondu (mikroorganismy, rostliny, hospodářská zvířata, koordinace programu) činila stejně jako v předchozím roce 60 mil. Kč (z toho bylo jako dotace vyplaceno 34,6 mil. Kč, zbytek byl čerpán prostřednictvím rozpočtových opatření). Zajištění správní a kontrolní činnosti ekologického zemědělství prostřednictvím pověřené organizace KEZ, o. p. s., bylo v roce 2004 podpořeno částkou 4 mil. Kč. V rámci PGRLF byly čerpány finanční prostředky na aktivity spojené s ochranou životního prostředí ve výši přibližně 2,2 mil. Kč (v roce 2003 to bylo 4,4 mil. Kč, pokles nastal v důsledku ukončení některých programů).
23
V ochranných pásmech vodních zdrojů poskytly státní podniky Povodí zemědělským a lesním subjektům za omezené užívání pozemků v roce 2004 náhrady ve výši 6,9 mil. Kč (proti 6,7 mil. Kč v roce 2003). Na pozemkové úpravy související s realizací ekologických opatření v krajině bylo vynaloženo 23,3 mil. Kč (65,6 mil. Kč v roce 2003, částka zahrnuje realizaci ekologických a vodohospodářských opatření a protierozní ochranu). Rezort MŽP se na agroenvironmentální politice podílel prostřednictvím „Programu péče o krajinu“ a „Programu revitalizace říčních systémů“. Celkem bylo přes AOPK ČR čerpáno 54,2 mil. Kč (částka zahrnuje finanční prostředky pro ZVHS ve výši 25 mil. Kč a dále prostředky pro zemědělce, povodí a lesy). V roce 2003 podpora činila 53,9 mil. Kč, z toho 42,7 mil. Kč pro ZVHS. Prostřednictvím SFŽP bylo podnikatelským subjektům v zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech vyplaceno dalších 4,5 mil. Kč (proti 12,7 mil. Kč v roce 2003). Zavedení nové agroenvironmentální politiky v roce 2004 se odráží na změně struktury agroenvironmentálních opatření a neumožňuje úplné srovnání s daty uváděnými v předchozích Zprávách. Celková vynaložená částka je ve srovnání s rokem 2003 vyšší především v důsledku zavedení nových AEO, která jsou spolufinancována ze zdrojů EU. 2.2 Vliv agrárního sektoru na jednotlivé složky životního prostředí Zemědělská výroba přímo ovlivňuje všechny složky životního prostředí. V závislosti na způsobu hospodaření mohou zemědělci přinést společnosti významné environmentální služby nebo také způsobit škody na životním prostředí. Za účelem posouzení vlivu zemědělství na využívání krajiny a na složky životního prostředí byl vytvořen systém indikátorů uvedený v tab. T2.2/01. Proti minulým rokům je přehled indikátorů zkrácen ve snaze postihnout zejména dopady hospodaření na krajinu, biodiverzitu, vodní složku a půdu. Další oblasti (např. obnovitelné zdroje energie, welfare zvířat, bezpečnost potravin) jsou součástí příslušných kapitol. Indikátory jsou podle zaměření rozděleny do třech oblastí. První skupina 1 - 15 se týká zejména způsobu využití krajiny a hospodaření na půdě, indikátory 16 - 29 popisují vstupy do zemědělství a emise, údaje označené čísly 30 - 35 se zabývají monitoringem ekosystémů. Rozsah ZPF a LPF zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. Rozdíly ve výměrách jednotlivých kultur z. p. ve srovnání s rokem 2003 jsou zanedbatelné, největší procentuální změnu zaznamenala výměra vinic (nárůst o 9,2 %). Rozsah zornění a zatravnění podle informací z ČÚZK zůstává na stejné úrovni (v roce 2004 představovalo zornění 71,6 % a zatravnění 22, 8 %, v roce 2003 to bylo 71,7 %, respektive 22,7 %). Statistika LPIS ke dni 7. 4. 2005 uvádí zornění 74,7 % a zatravnění 24,2 %. Rozdíl je dán různým charakterem podkladových dat. V LPISu je zahrnuta zejména z. p., na kterou jsou žádány dotace. Uživatelé, kteří dotace nežádají, se registrovat nemusí. ČÚZK využívá katastr nemovitostí. Z hlediska ochrany přírody jsou v ČR podle zákona č. 114/1992 Sb. vymezovány zvláště chráněná území a chráněné oblasti sítě Natura 2000, která je tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Jejich vymezení je na sobě plošně nezávislé, tzn. mohou se libovolně překrývat. V roce 2004 byl zaznamenán nárůst celkové výměry chráněných území, a to přibližně o 22 %. Primární příčinou bylo schválení 38 ptačích oblastí vládou ČR. Návrh evropsky významných lokalit byl přijat vládou koncem roku 2004. Ochrana z. p. v těchto oblastech je zpravidla postavena na šetrném zemědělském hospodaření. Podíl ZOD (podle nitrátové směrnice) představuje 36,6 % výměry ČR, tj. 46,3 % z. p. Méně příznivé oblasti (LFA) zaujímají 50,1 % z. p. Údaje týkající se odvodněných a zavlažovaných ploch se pravidelně nesledují, vycházejí především z evidence melioračních zařízení, které nejsou aktuální a úplné. Např. z výměry privatizovaných závlah (okolo 132 tis. ha v letech 1997 - 1998) není v současné době podstatná část provozuschopná (podle VÚMOP to může být až 50 %). Rozloha území
24
potenciálně ohroženého erozí a nedostatkem přístupné vláhy je dána především půdněklimatickými podmínkami konkrétního stanoviště. Jako zasolené plochy jsou označeny půdy se slabým ovlivněním hlubších částí půdních profilů zvýšeným obsahem Na2SO4. Uvedená výměra zamokřených ploch je odhad, který vyplývá ze špatné údržby odvodňovacích systémů. Podíl ploch s alternativním hospodařením (ekologické zemědělství, integrovaná produkce) v roce 2004 představoval 6,5 % z. p., z toho převážnou část zaujímá ekologické zemědělství. Co se týče používání minimalizačních a půdoochranných technologií přetrvává trend minulých let - odhaduje se, že stále dochází k mírnému nárůstu takto obhospodařovaných ploch. Ve srovnání s rokem 2003 došlo v roce 2004 k podstatnému zvýšení spotřeby živin v minerálních hnojivech - 99,4 kg č. ž./ha z. p. proti 79,6 kg č. ž./ha z. p. (příl. tab. 2.2/01). Na tomto zvýšení se podílela v absolutních hodnotách nejvíce zejména spotřeba dusíkatých hnojiv, nejvyšší procentuální nárůst byl zaznamenán u spotřeby K2O (zvýšení spotřeby o 35,6 %). Naopak spotřeba vápenatých hmot nadále klesá, ve srovnání s rokem 2003 o 17,5 %. Lze předpokládat další pokles v souvislosti s ukončením dotačního titulu na podporu vápnění. Vzhledem k dlouhodobému výpadku v používání vápenných hmot roste podíl zemědělských půd se zvýšenou aciditou. Spotřeba účinných látek POR na 1 ha se mírně snížila, z celkem aplikovaných POR představovala spotřeba mykobakteriálních přípravků 0,1 %. Největší podíl biologické ochrany tvořila ochrana kukuřice proti zavíječi. Podíl havarijního znečištění vod zemědělského původu vykazuje sestupnou tendenci z 5,1 % v roce 2003 na 4,2 % z celkového počtu havárií v roce 2004. Spotřeba energie v zemědělství (26 mil. GJ) je srovnatelná s předchozím rokem, údaj je odhad vycházející z trendu minulých let. Informace o spotřebě motorové nafty podrobněji viz kap. 4.4. V roce 2004 bylo vydáno 51 integrovaných povolení pro velkochovy prasat a drůbeže (4 povolení v roce 2003), celkem bylo podáno 35 žádostí v roce 2004 a 45 žádostí v roce 2003. IRZ funguje teprve první rok, předpokládá se, že ne všechny provozy stihly splnit ohlašovací povinnost ve stanoveném termínu, proto se očekávají další registrace. První oficiální data budou k dispozici v září 2005. Podle odhadu VÚZT emise amoniaku ze zemědělské činnosti za rok 2004 činí 75,1 kt. Údaj byl stanoven na základě stavu hospodářských zvířat a korekce zahrnující předpoklad používání BAT-technologií. Monitoring agrárních ekosystémů v gesci MZe poskytuje srovnatelné údaje s předešlým rokem. Nejčastějšími kontaminanty ekosystémů jsou persistentní organochlorované pesticidy (zejména DDT a jeho metabolity), dále některé rizikové prvky (Hg, Pb, Zn, As, Cd). Výsledky monitoringu kvality povrchových vod podle dusičnanové směrnice nejsou srovnatelné s předchozím rokem, neboť došlo ke změně metodiky. Kontrolu zemědělského hospodaření s důrazem na odkrývání rizik možného zvyšování koncentrace dusičnanů ve vodách provádí ÚKZÚZ a ČIŽP. V roce 2004 bylo při kontrolách 50 zemědělských podniků prověřeno celkem 66 098,6 ha zemědělské půdy, která je zařazena do zranitelných oblastí. Všechny kontrolované subjekty (s výjimkou jednoho) provozovaly živočišnou výrobu. Ve 13 případech byla zjištěna porušení NV č. 103/2003 Sb., která byla nebo budou řešena ve správním řízení formou uložení nápravných opatření k odstranění závad nebo uložením pokuty. Nejvýznamnějším rizikem je zejména technický stav zařízení pro skladování tekutých hnojiv. Další méně závažné nedostatky (25 případů) byly odstraněny v průběhu kontroly nebo před zahájením správního řízení. Při kontrolách ze strany ÚKZÚZ byly využívány informace z již provedených kontrol ČIŽP.
25
T2.2/01 - Indikátory pro posouzení vlivu zemědělství na životní prostředí Číslo 1
2 3 4 5
6
7
8 9
10
11
12
13
Název indikátoru (jednotka), zdroj dat Výměra ČR z toho ZPF, LPF (ha, %), ČÚZK.
Stav indikátoru v roce 2004
Výměra ČR: 7 886,8 tis. ha. ZPF: 4 264,6 tis. ha, 54,1 % celkové rozlohy ČR, LPF: 2 645,7 tis. ha, 33,5 % celkové rozlohy ČR. Zornění a zatravnění (%), ČÚZK. Zornění: 71,6 % (3 054,7 tis. ha o. p.). Zatravnění: 22,8 % (971,7 tis. ha TTP). Podíl trvalých kultur na ZPF 5,6 % z. p. (238,2 tis. ha chmelnic, vinic, zahrad, (%, ha), ČÚZK. ovocných sadů). Podíl ZCHÚ na rozloze ČR (ha, %), Přibližně 1 199,3 tis. ha, 15,2 % rozlohy ČR (velkoplošná MŽP. ZCHÚ a maloplošná ZCHÚ mimo NP a CHKO). Podíl soustavy Natura 2000 na Schválené ptačí oblasti: 693,6 tis. ha (8,8 % rozlohy ČR), rozloze ČR (ha, %), MŽP, MZe. z toho 111,8 tis. ha z. p. Navrhované evropsky významné lokality: 724,4 tis. ha (9,2 % celkové rozlohy ČR), z toho 92,7 tis. ha z. p. Celkový podíl chráněných oblastí 1 461,4 tis. ha, tj. 18,5 % rozlohy ČR (jen schválená (ZCHÚ a Natura 2000) na rozloze území ke konci roku 2004). ČR (ha, %), MŽP. Podíl ZOD na rozloze ČR (ha, %), 2 886,2 tis. ha (36,6 % rozlohy ČR), z toho 1 972,5 tis. ha MZe. z. p. Vymezeno hranicemi katastrálních území. Podíl LFA (ha, %), MZe. LFA tvoří 2 139 tis. ha z. p., tj. 50,1 % z. p. Výměra odvodněných Přibližně 1 084 tis. ha odvodněných ploch (25,4 % z. p.). a zavlažovaných ploch (ha, %), Závlahy vybudovány na přibližně 155 tis. ha (3,6 % z. p.), VÚMOP. avšak v současné době není podstatná část provozuschopná. Výměra území potenciálně Potenciálně ohroženo vodní erozí: 1 797 tis. ha (42,1 % ohroženého půdní erozí (ha, %), z. p.). VÚMOP. Potenciálně ohroženo větrnou erozí: 320 tis. ha (7,5 % z. p.). Výměra území potenciálně Přibližně 45 tis. ha (1,1 % z. p.). ohroženého nedostatkem přístupné vláhy (ha, %), VÚMOP. Výměra území potenciálně Slabě zasoleno: asi 660 ha (0,015 % z. p.). ovlivněného zasolením Podmáčeno: odhaduje se 90 tis. ha (2,1 % z. p.). a podmáčením (ha, %), VÚMOP. Podíl ploch, na kterých se pěstují GM-plodiny schválené pro uvádění do životního geneticky modifikované plodiny prostředí: přibližně 3 ha. (ha), MŽP. GM-plodiny schválené pro uvádění do oběhu: odhaduje se 19 ha.
26
Číslo 14
Název indikátoru (jednotka), zdroj dat Podíl ploch s alternativním způsobem hospodaření (ha, %), MZe.
15
Změny technologie zpracování půdy, VÚRV.
16
Spotřeba statkových hnojiv (kg č. ž./ha z. p.), MZe.
17
Spotřeba minerálních hnojiv (kg č. ž./ha z. p.), MZe.
18
Spotřeba vápenatých hmot (tis. t), MZe. Spotřeba kalů z ČOV na z. p. (t), MZe. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin (kg, l účinných látek/ha z. p.), SRS. Spotřeba POR na bázi mikroorganismů (kg, l), SRS. Biologická ochrana rostlin, SRS.
19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29
11
Havarijní znečištění vod zem. původu (%), ČIŽP. Spotřeba energie v zemědělství (GJ), VÚZT. Odhad spotřeby PHM v zemědělství (mil. l), VÚZT. Stavy hospodářských zvířat (ks), ČSÚ. IPPC, MŽP.
Integrovaný registr znečišťování, MŽP. Emise amoniaku ze zem. činnosti (kt), VÚZT.
Stav indikátoru v roce 2004 EZ: 263 299 ha (6,2 % z. p.) včetně ploch v konverzi. IP: 13 590 ha z. p. (0,3 % z. p.), údaj zahrnuje členy Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce a Svazu integrované produkce hroznů a vína11. Odhaduje se, že minimalizační a půdoochranné technologie se používají asi na 30 % o. p. Z literárních údajů je patrné, že nejpříznivější výsledky s použitím půdoochranných technologií jsou dosahovány na lehčích půdách. N: 20,5 kg č. ž./ha z. p., P2O5: 13,4 kg č. ž./ha z. p., K2O: 21,3 kg č. ž./ha z. p. N: 75,8 kg č. ž./ha z. p., P2O5: 13,7 kg č. ž./ha z. p., K2O: 9,9 kg č. ž./ha z. p. 141 tis. t vápenatých hmot. Odhad: 1 tis. t, což představuje asi 1 % z celkové produkce kalů z ČOV. Celkem 9 062,2 tis. kg, l POR, tj. 1,0 kg, l účinných látek POR/ha z. p. Celkem 9,1 tis. kg, l. Ošetřeno přibližně 5,7 tis. ha kulturních plodin (z toho 124 ha kulturních plodin ve sklenících a fóliovnících). 4,2 % z celkového počtu havárií evidovaných na ČIŽP. Odhaduje se 26 mil. GJ. Přibližně 526,5 mil. l motorové nafty. Skot: 1 428 tis. ks, prasata: 3 127 tis. ks, ovce a kozy: 128 tis. ks. Data jsou uváděna k 1. 4. 2004. V roce 2004 bylo vystaveno 51 rozhodnutí o vydání integrovaného povolení pro velkochovy prasat a drůbeže (v roce 2003 byla vystavena 4 rozhodnutí). Oficiální data o emisích z IRZ zatím nejsou k dispozici. Odhad: 75,1 kt amoniaku (započten efekt BATtechnologií).
Pro rok 2003 platí opravený údaj IP: 7 724 ha z. p. (ovoce a vinná réva).
27
Číslo 30
Název indikátoru (jednotka), zdroj dat Monitoring cizorodých látek v agrárním ekosystému, MZe.
31
Monitoring cizorodých látek v lesním ekosystému, MZe.
32
Monitoring cizorodých látek ve vodním ekosystému, MZe.
33
Monitoring znečištění podzemních vod - mělké vrty (% vzorků nevyhovujících státní normě ČSN 75 7111 Pitná voda), ČHMÚ. Monitoring kvality povrchových vod podle nitrátové směrnice (% vzorků překračujících limitní hodnoty), ZVHS.
34
35
Kontrola zemědělského hospodaření s ohledem na NV 130/2003 Sb., ÚKZÚZ.
Stav indikátoru v roce 2004 Sledování zemědělských půd na ÚKZÚZ: obsah PCB a PAH stabilní, sledování persistentních organochlorových pesticidů - k překročení limitních hodnot docházelo nejčastěji u obsahů DDT a jeho metabolitů. Obsah rizikových prvků: přibližně 5 % z. p. překračuje povolený limit. Kontrola kalů ČOV: nejvíce vzorků s nadlimitním obsahem zjištěno u rtuti. Vzorky hub vykazovaly zvýšený obsah kadmia (46,9 %), rtuti (6,3 %), byla nalezena také rezidua organochlorovaných pesticidů (hlavně DDT), obsahy PCB a PAH nedosahují limitů daných vyhláškou. Sledování ZVHS: monitoring drobných vodních toků zaznamenal výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů (zejména Pb, Zn, As, Cd, Hg). Monitoring malých vodních nádrží jako nejproblematičtější parametry indikoval Hg, Zn, As. Dusičnany - 19,2 %, amonné ionty - 21,6 %, CHSKMn 19,5 %, nepolární extrahovatelné látky - 2,7 %.
Zranitelné oblasti: celkem 23,6 % vzorků překročilo limit 50 mg NO3-/l, 56 % vzorků překročilo limit 25 mg NO3-/l. Mimo zranitelné oblasti: 10,3 % vzorků překročilo limit 50 mg NO3-/l, celkem 15,3 % vzorků překročilo hranici 25 mg NO3-/l. Kontrolováno bylo 50 podniků v ZOD (66 098,6 ha, což představuje 3,4 % z. p. v ZOD). Ve 13 případech (26 %) byly zjištěny závažné nedostatky.
2.3 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství (EZ) je nedílnou součástí agrární politiky MZe. Jde o perspektivní způsob hospodaření, který vytváří nový trh s produkty ekologického zemědělství včetně nových pracovních příležitostí, přispívá k rozvoji a údržbě venkovské krajiny, k ochraně všech složek životního prostředí a přibližuje se tak pojetí trvale udržitelného způsobu hospodaření. Rozvoj ekologického zemědělství nabízí šanci pro uplatnění českých biopotravin na trzích zemí EU, kde je po biopotravinách ze strany spotřebitelů stále větší poptávka. V současné době fungují v ČR dva svazy ekologických zemědělců, svaz PRO-BIO se sídlem v Šumperku, který sdružuje většinu ekologických zemědělců. a sdružení Libera. Struktura půdního fondu v EZ je charakterizována velkou převahou trvalých travních porostů nad ornou půdou (235,4 tis. ha TTP, tj. 89,4 % celkové výměry EZ proti 19,7 tis. ha o. p., tj. 7,5 %). Ostatní plochy zaujímaly 7,1 tis. ha (2,7 % celkové výměry), trvalé kultury 1,2 tis. ha 28
(0,4 %). Největší procentuální nárůst zaznamenaly v roce 2004 ostatní plochy - o více než 150 %. Celkově vzrostla plocha ekologicky obhospodařované půdy o 3,3 %. Ke dni 31. 12. 2004 bylo do systému ekologického zemědělství zařazeno celkem 1 155 podnikatelských subjektů. Z toho největší část tvořili ekologičtí zemědělci (836 subjektů), dále osoby uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu (193), výrobci biopotravin včetně vlastní distribuční činnosti (116) a 10 výrobců vstupů do EZ. Údaj přesně nevypovídá o skutečném počtu podnikatelských subjektů, neboť jeden subjekt může být registrován ve více kategoriích. Od roku 2004 jsou podmínky státní podpory pro ekologické zemědělství upraveny v programovém dokumentu Horizontální plán rozvoje venkova na období 2004 - 2006. Dotační program pro ekologické zemědělství je jedním z AEO a navazuje tak na státní podporu ekologického zemědělství v období před vstupem do EU. Výše dotace na ekologické zemědělství je rozdílná v závislosti na pěstované kultuře, pro rok 2004 byla následující:
3 520 Kč/ha na hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin;
1 100 Kč/ha na hospodaření na travních porostech;
12 235 Kč/ha na pěstování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic;
11 050 Kč/ha na pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě. Finanční podpora je v plné výši poskytována také v období přechodu farmy na EZ, tzv. období konverze. Celkem bylo v roce 2004 podáno přes 700 žádostí o podporu EZ na plochu více než 218 tis. ha. Požadováno bylo přes 294 mil. Kč. Kontrolou a certifikací produkce je pověřena organizace KEZ, o. p. s. V roce 2004 MZe hradilo kromě výše uvedených dotací také zajištění správního řízení a informačního servisu prostřednictvím kontrolní organizace KEZ, o. p. s. ve výši 4 mil. Kč. Ke konci roku došlo k převodu vlastnictví bio-značky z KEZ, o. p. s. na stát, což do budoucna umožňuje státní propagaci bio-značky. Vstupem do EU začalo v ČR od 1. 5. 2004 přímo platit nařízení Rady (EHS) č. 2092/91, kterým jsou upravena pravidla pro EZ v členských zemích. Vzhledem k tomu, že se zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, v podstatě shoduje s tímto nařízením, nepředstavoval samotný vstup do EU pro české ekologické zemědělství výraznější problém. Nicméně v roce 2004 musely být zahájeny práce na novele tohoto zákona. Ačkoliv je EZ v ČR v současné době na vysoké úrovni, nejsou všechny jeho oblasti rozvinuty dostatečně. To se týká např. trhu s produkty EZ, sortiment biopotravin je zatím omezený, spotřebitelská veřejnost nemá dostatek informací o biopotravinách a ekologickém zemědělství obecně, ukázalo se, že je žádoucí podpořit také rozvoj výzkumu a vzdělávání v ekologickém zemědělství. Proto přistoupilo MZe ke zpracování dokumentu Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010 (Akční plán). Na přípravě Akčního plánu se podíleli experti z řad ministerstev zemědělství a životního prostředí, zástupci svazů ekologických zemědělců, kontrolní organizace, výzkumu a vzdělávání, a také samotní ekozemědělci, výrobci a obchodníci s biopotravinami. Usnesením vlády č. 236 ze dne 17. března 2004 byl Akční plán přijat a vláda uložila MZe vytvořit mezirezortní pracovní skupinu pro realizaci cílů Akčního plánu. Pracovní skupina již zahájila svoji činnost prostřednictvím zástupců MŽP, MPO, ministerstev zdravotnictví, školství a prostřednictvím zástupců všech krajů. Na realizaci se podílí rovněž expertní tým, který vytvořil pracovní verzi tohoto dokumentu. Pro tento účel byly v průběhu roku 2004 stanoveny pracovní skupiny, které již zahájily svou činnost a které jsou tématicky zaměřené na řešení problematiky welfare, propagace, marketingu, výzkumu, vzdělávání a poradenství, nebo vztahu ekologického zemědělství a životního prostředí.
29
Ve dnech 30. 6. - 2. 7. 2004 se za finančního přispění MZe a Rakouského ministerstva životního prostředí a zemědělství uskutečnila 4. Evropská letní akademie ekologického zemědělství. Hlavními tématy konference bylo ekologické zemědělství versus správná zemědělská praxe a ochrana životního prostředí a podnikání v ekologickém zemědělství. Dalším tématem bylo pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) a také koexistence ekologického zemědělství se zemědělstvím používajícím GMO. V souvislosti se vstupem ČR do EU skončila od 1. 5. 2004 povinnost při vývozu do členských států EU podávat žádost o vydání vývozního osvědčení, a to z důvodu volného pohybu zboží v rámci států EU. Do zemí, které nejsou členskými státy EU, povinnost žádat o vydání vývozního osvědčení trvá. Od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004 bylo vystaveno celkem 221 osvědčení pro vývoz bioproduktů a biopotravin, od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2004 bylo vystaveno pouze 9 vývozních osvědčení. Objektivní porovnání s minulými roky tedy nelze provést. Z období do 30. 4. 2004 lze konstatovat, že se nejvíce zboží vyváželo opět do Rakouska, celkem 62 % veškeré vyvezené produkce. Dále pak následuje Německo s 24 % a Holandsko s 10 % vyváženého množství. Nově se ve větším rozsahu začalo zboží vyvážet do Itálie. Veškeré uskutečněné vývozy bioproduktů mimo EU po 1. 5. 2004 byly orientovány do Švýcarska. V případě dovozu platí obdobná situace jako u vývozu. Mezi státy EU platí volný pohyb zboží, proto celkové objemy dovozu nejsou k dispozici. V roce 2004 vystavilo MZe 18 dovozních zmocnění ze 6 zemí mimo EU: z Japonska (7), Číny (4), Paraguaye (3), Turecka (2) a po jednom dovozu z Kanady a ostrova Mauritius. 2.4 Obnovitelné suroviny Vyšší využití obnovitelných surovin je předpokladem pro udržitelný rozvoj (dále UR). Podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, je základním cílem UR uspokojování potřeb současné generace, aniž by se tak stalo na úkor potřeb příštích generací. Limity udržitelného rozvoje platí především pro způsoby využívání krajiny a ekosystémů. Z hlediska ekologické stability integrované ochrany životního prostředí a uchování biodiverzity narůstá význam lesních ekosystémů plnících funkce krajinotvorné, vodohospodářské, půdoochranné, klimatické a rekreační. Ze stejných důvodů roste význam lesního hospodářství. Naplnění cílů UR povede k novým příležitostem v národním hospodářství, což zahájí novou vlnu inovací a investic, která by vedla v konečných důsledcích k růstu zaměstnanosti ve venkovském prostoru. Politika udržitelné dopravy se musí vyrovnat s narůstajícími objemy dopravy a se stále větším zahlcením, hlukem a znečištěním, a podporovat využívání vůči životnímu prostředí šetrných způsobů dopravy a plné započítávání sociálních a environmentálních nákladů. Rezort zemědělství významně napomáhá UR v dopravě pokračováním Oleoprogramu a přípravou programu Bioetanol (viz kap. 5.4). Vztah mezi hospodářským růstem, spotřebováváním přírodních zdrojů a produkcí odpadů je nevyrovnaný. SZP musí mít mimo jiné za cíl přispívat k udržitelnému rozvoji větším důrazem na podporu zdravých, vysoce kvalitních produktů, na environmentálně udržitelné metody produkce, včetně produkce organické, na obnovitelné suroviny a na ochranu biodiverzity. Alternativní zdroje surovin Nespočetné množství výrobků a materiálů, které používáme a jež mají zásadní vliv na kvalitu našeho života, se vyrábí z fosilních zdrojů, nejčastěji z ropy. Pro každý účel přitom příroda poskytuje produkty, z nichž lze pomocí vhodné technologie materiály se stejnými vlastnostmi vyrobit. Stavební materiály z nepálené hlíny a slámy, nábytek a podlahy ze dřeva, textilie z rostlinných vláken a ovčí vlny, čisticí prostředky na bázi lehce odbouratelných tenzidů vyrobených z rostlin či živočišných tuků, přírodní barvy a nátěry či obalové materiály mají
30
stále malý podíl v produkci průmyslu. Dnes jsou navíc známé i alternativy pro další petrochemické produkty jako jsou plastové fólie, izolační materiály, které lze nahradit materiály ze škrobu, cukrů, celulózy a rostlinných olejů. Uvedené výrobky mají plnohodnotné materiálové vlastnosti a jsou dobře biologicky odbouratelné, což lze zejména ocenit při jejich likvidaci. Zmíněné výrobky tedy představují možnost trvale udržitelného hospodaření v uzavřených cyklech. Hlavní tři směry využití obnovitelných surovin v ČR jsou orientovány na využití škrobu, zpracování řepky na řepkové oleje a zpracování surovin na stavební hmoty. Škrob se využívá pro biologicky odbouratelné jednorázové výrobky a obaly v potravinářství a gastronomii, pěněné výplně balení, lisované obalové formy, lepidla, modelovací hmoty atd. Skutečným přínosem proti nadbytečnému užití plastových obalů jsou biodegradabilní škrobové alternativy. Obilní sláma je využívána především jako obnovitelný zdroj energie, na stavební materiál, tepelné izolace a v živočišné výrobě. V roce 2004 se obilní sláma používala k vytápění a k lisování desek Stramit používaných ve stavebnictví. V operačních programech najdeme cíleně obnovitelné suroviny v OPPP v podopatření 2.2.4 s názvem: Zavádění technologií zvyšujících konkurenceschopnost podniků na trhu, technologií využívajících obnovitelné surovinové zdroje a technologií a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí. Cílem programu je podpořit rozvoj oborů zpracovatelského průmyslu, způsobilých využívat obnovitelné suroviny z domácí produkce, zvyšovat jejich podíl ve spotřebě a jejich zhodnocení ve výrobcích při současném růstu produktivity práce. 2.5 Ochrana zvířat Ochrana zvířat proti týrání je oblastí, která má své etické aspekty i speciální odbornou náplň a nachází podporu v platných národních předpisech. V této dříve opomíjené oblasti v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, jsou hlavními orgány ochrany zvířat MZe, ÚKOZ a SVS ČR. Činnost ÚKOZ, její složení, hlavní úkoly apod. jsou detailně rozvedeny v Informačním bulletinu SVS ČR č. 4/2005 „Program ochrany zvířat - situace v roce 2004“. ÚKOZ není orgánem výkonným, proto školí inspektory - pracovníky KVS, kteří nad ochranou zvířat vykonávají dozor. Účelem zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, který byl v roce 2004 novelizován zákonem č. 77/2004 Sb., je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. Novela (s výjimkou § 8k) nabyla účinnosti 1. 3. 2004. Následně byly předloženy a vydány vyhlášky: č. 192/2004 Sb., o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu, č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat a č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování. V době vstupu ČR do ES bylo konstatováno, že předpisy na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu jsou harmonizovány s předpisy Společenství. K 1. 5. 2004 bylo nezbytné nejen připravit předpisy, ale realizovat i opatření v praxi. Zanedlouho po výše zmíněné novelizaci začala příprava dalších novelizací tohoto zákona. První návrh byl předložen v listopadu 2004 k projednání vládě ČR. Druhý návrh se dostal v prosinci 2004 do stadia mezirezortního připomínkového řízení. V roce 2004 rovněž začaly práce na nových vyhláškách k zákonu na ochranu zvířat (vyhláška, kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat v zájmových chovech a vyhláška o ochraně drezurovaných volně žijících zvířat při chovu a drezuře) a na změně některých stávajících vyhlášek.
31
Výsledky kontrol péče o zvířata za rok 2004 V roce 2004 kontrolovalo 522 inspektorů KVS při 11 839 dozorových akcích celkem 34 556 554 zvířat. Nevyhovující péče byla zjištěna v 762 případech (týkala se 940 823 zvířat) a byly podány podněty k 285 správním řízením. V chovech hospodářských zvířat bylo v roce 2004 evidováno 7 906 kontrol. Nedostatky byly zjištěny ve 426 případech (postihovaly činnost s 931 986 zvířaty). Podnětů ke správnímu řízení bylo podáno 101. V zájmových chovech bylo provedeno 3 139 kontrol, nevyhovující péče byla přitom zjištěna při 310 kontrolách, správní řízení bylo zahájeno ve 166 případech. Problematika volně žijících zvířat byla kontrolována při 135 kontrolách. Správní řízení proběhlo v 5 případech. V zařízeních s chovem laboratorních zvířat bylo provedeno 149 kontrol týkajících se 116 421 zvířat. V ČR bylo v roce 2004 k pokusům celkem využito 335 788 zvířat (83 792 laboratorních myší, 36 687 laboratorních potkanů, 6 458 morčat, 5 583 laboratorních králíků, kroužkováno bylo cca 124 tis. ptáků atd.) Podle údajů MSp bylo v roce 2004 pro týrání zvířat (§ 203 trestního zákona) stíháno 39, obžalováno 32, ve zkráceném přípravném řízení 12, navrženo k potrestání 12 a odsouzeno 31 osob. Výsledky výzkumu byly prezentovány na již tradiční 11. mezinárodní konferenci „Ochrana zvířat a welfare“ v Brně a na 19. vědecké konferenci s mezinárodní účastí „Aktuální otázky bioklimatologie zvířat“, také v Brně. Pro inspektory KVS byl uspořádán postgraduální kurz o předpisech ES, školení inspektorů KVS k „Metodice MZe ke kontrole minimálních standardů v chovech nosnic“. Na VFU proběhly další kurzy k získání kvalifikace pro inspektory ochrany zvířat (podle § 26 zákona na ochranu zvířat). Na 6 školících pracovištích proběhly kurzy pro dopravce zvířat. Po jejich absolvování získalo 1 357 osob příslušnou kvalifikaci a následně SVS ČR registrovala 306 dopravců. Na VFU a na ČZU proběhly kurzy k získání kvalifikace ke kontrole a řízení pokusů na zvířatech (podle § 17 zákona na ochranu zvířat). Ve Východočeské zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem uspořádala ÚKOZ seminář „Lidé a zvířata“ zaměřený k problematice CITES12. Proběhlo 9 seminářů podle programu SAPARD pro chovatele, podle stejného programu proběhlo školení pro pracovníky správních úřadů. Dále probíhala odborná příprava pracovníků zařízení obcí a členů zájmových organizací k získání kvalifikace pro zabezpečení odchytu toulavých zvířat a péče o ně. ÚKOZ ve spolupráci s ÚZPI vydala videopořad „Chovatelské praktiky a zacházení s prasaty“, dále vydala „Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu plazů v zajetí“ a na webových stránkách zveřejnila „Doporučení ÚKOZ k regulaci populací toulavých koček“ a „Doporučení ÚKOZ k přepravě laboratorních zvířat“. Zástupci ČR se zúčastnili 46. zasedání Stálého výboru Rady Evropy pro ochranu hospodářských zvířat a mnohostranných konzultací Rady Evropy pro ochranu pokusných zvířat. Na začátku roku probíhaly poslední předvstupní konzultace s orgány ES, zástupci SVS ČR se zúčastnili semináře TAIEX13 k ochraně zvířat. 3
Maloobchod a spotřeba potravin
3.1 Bezpečnost a kvalita potravin Hlavní prioritou kontrolní činnosti, stejně jako v minulých letech, byla kontrola bezpečnosti potravin a krmiv. Kontrolní orgány se zabývaly kontrolou jejich zdravotní nezávadnosti, dodržováním požadavků na jejich jakost, správným označováním a tzv. „falšováním“ potravin 12
Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Flora and Fauna (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin).
13
Technical Assistance Information Exchange Office (Kancelář pro technickou pomoc a výměnu).
32
a kontrolou dodržování ostatních závazných požadavků, které jsou stanoveny příslušnými právními předpisy. I v roce 2004 byla činnost v oblasti legislativy velmi rozsáhlá a významná. Bylo dosaženo plného souladu s evropským potravinovým právem a vývoj legislativy na komunitární úrovni pokračuje i nadále. Novelizován byl zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“) a také zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZPI“), a dále byl přijat nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o vinohradnictví a vinařství“). Legislativním procesem prošla řada prováděcích předpisů, a to k zákonu o potravinách a k zákonu o ochraně veřejného zdraví. Přehled legislativních opatření je uveden v kap. P1, přičemž nutno zdůraznit, že orgány EU je kladen nadále velký důraz na zabránění vzniku právních bariér v oblasti neharmonizované sféry. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed RASFF) je provozovaný od roku 1978 Evropskou komisí (Generálním ředitelstvím pro zdraví a ochranu spotřebitele - DG SANCO). V současné podobě je definován nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Zřízen je ve formě sítě, která kromě Komise ES zahrnuje členské státy Evropské unie a od roku 2002 Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Účelem systému RASFF je ohlašování přímých nebo nepřímých rizik ohrožení zdraví lidí, pocházejících z potravin nebo krmiv, které byly distribuovány mimo teritorium jednotlivého členského státu. Informace jsou mezi členy sítě vyměňovány především za účelem ochrany zdraví spotřebitele. Výměna informací mezi členy sítě tak slouží k zabránění uvedení do oběhu rizikových potravin nebo krmiv, případně jejich stažení z oběhu. Jednotlivými účastníky v ČR tohoto systému jsou SVS ČR, SZPI, Orgány ochrany veřejného zdraví, SRS, ÚKZÚZ, GŘC. Spolupracujícími institucemi a dalšími členy sítě jsou SÚJB, MV, MSp, MPO. Koordinaci a kontrolu činnosti sítě RASFF v ČR zajišťuje MZe. Národní kontaktní místo (NKM) určené pro komunikaci s komisí ES bylo zřízeno při SZPI. Dnem vstupu ČR do EU proběhlo plnohodnotné napojení ČR k evropskému systému RASFF. Od data vstupu mají všichni účastníci RASFF v ČR zajištěna přístupová práva do centrální databáze oznámení CIRCA (The Communication and Information Resource Centre Administrator). V roce 2004 ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ostatními členy sítě vypracovalo a úřadu vlády předložilo ke schválení návrh nařízení vlády, kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv. V roce 2004 přijala ČR prostřednictvím NKM celkem 18 oznámení, na jejichž základě bylo provedeno došetření jednotlivých případů v terénu. Z ČR bylo odesláno 17 oznámení souvisejících s kontrolou trhu. V souvislosti s kontrolou dovozu potravin a surovin pocházejících ze třetích zemí oznámilo NKM celkem 27 případů odmítnutí zásilky na hranicích a zabránilo proniknutí těchto zásilek do volného oběhu. Certifikační činnost Certifikáty pro export révového vína Od roku 1992 je SZPI pověřena Výborem pro víno při EK vydávat certifikáty pro export vína. V roce 2004 vydala SZPI celkem 87 certifikátů VI1 pro export vína. Certifikáty byly
33
vystaveny pouze 4 žadatelům, kteří vyvážejí víno mimo EU, protože v rámci intraobchodu nejsou požadovány. Certifikace ostatní SZPI zajišťovala certifikaci potravin a surovin určených k jejich výrobě v neregulované sféře, tj. na základě žádosti výrobců. Certifikáty byly vystavovány převážně za účelem exportu, proto se rozsah zkoušek zpravidla stanovuje v souladu s požadavky zahraničního odběratele. V rámci nepovinné certifikace výrobků bylo v roce 2004 vystaveno celkem 60 certifikátů. Kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti Kontrola SZPI SZPI kontroluje v rámci stanovených kompetencí potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej. Prioritou kontroly je zdravotní nezávadnost a jakost potravin. V roce 2004 se uskutečnilo celkem 23 076 jednotlivých kontrol. Z uvedeného počtu bylo 12 537 kontrol provedeno v maloobchodní síti, 8 802 kontrol ve výrobě, 1 611 kontrol ve velkoskladech a 126 kontrol v ostatních místech. Ve sledovaném období bylo zjištěno celkem 4 310 nevyhovujících vzorků potravin a ostatních výrobků, z toho bylo 2 971 vzorků tuzemského původu a 1 339 vzorků z dovozu. V roce 2004 bylo zahájeno 2 047 správních řízení a uloženy pokuty v celkové výši 9 445 400 Kč. V porovnání s rokem 2003 došlo ke snížení celkové výše uložených pokut o 1 583 800 Kč. Tento pokles lze vysvětlit tím, že podle ustanovení § 17 odst. 17 zákona o potravinách je umožněno, aby orgán dozoru při rozhodování o uložení pokuty od pokuty upustil, za předpokladu dodržení zákonem stanovených podmínek. Tohoto právního institutu bylo využíváno v případě méně závažných porušení povinností stanovených zákonem o potravinách, kdy uložené opatření směřující k nápravě protiprávního stavu bylo splněno. Z pohledu místa, kde k závadám došlo se dospělo k následujícím počtům nevyhovujících vzorků: v maloobchodní síti 3 095, ve výrobě 974, ve velkoobchodě 208 a v ostatních místech 33 vzorků. Z hlediska druhu rozboru byly zjištěny u potravin a ostatních výrobků následující počty nevyhovujících vzorků: 917 při kontrole mikrobiologických požadavků, 195 při kontrole cizorodých látek, 1 548 při kontrole označování, 676 při kontrole jakostních analytických požadavků, 1 486 při kontrole jakostních senzorických požadavků. Výsledky laboratorních analýz Kontrola mikrobiologických požadavků byla zaměřena na jednotlivé druhy potravin podle aktuálního období roku. Epidemiologicky rizikové potraviny (např. výrobky studené kuchyně a cukrářské výrobky) se odebíraly po celý rok, avšak největší měrou v letních měsících. V roce 2004 bylo odebráno celkem 5 480 vzorků pro laboratorní rozbory. Kontrolou na místě i v laboratořích bylo zjištěno celkem 917 nevyhovujících vzorků potravin (z toho na místě 168 a v laboratořích 749). Nejvíce nevyhovujících vzorků bylo detekováno v rámci komodit cukrářské výrobky (359), studená kuchyně (172), maso a masné výrobky (111), čerstvé ovoce (58) a čerstvá zelenina (43). Výsledky laboratorních rozborů Mikrobiologické analýzy potravin v laboratoři byly prováděny podle platných norem a metodických doporučení. Z celkem 5 312 vzorků potravin odebraných na mikrobiologická vyšetření do laboratoří bylo v roce 2004 zjištěno 749 (14,10 %) nevyhovujících vzorků.
34
Z toho 55 (1,03 %) vzorků bylo zdravotně závadných, ostatních 694 (13,06 %) vzorků nevyhovělo požadavkům stanoveným pro tolerované hodnoty mikroorganismů v potravinách. Z hlediska ochrany zdraví spotřebitelů je významný nález patogenů v potravinách určených k přímé spotřebě, především Listeria monocytogenes ve zrajícím sýru, Salmonella spp. v bylinném čaji a koagulázopozitivní stafylokoky v masných tepelně neopracovaných výrobcích a v lahůdkářských výrobcích. Pro kontrolu obsahu cizorodých látek v potravinách bylo v roce 2004 odebráno celkem 5 458 vzorků, z nichž 3,57 % nevyhovělo. Za účelem stanovení reziduí pesticidů bylo odebráno 941 vzorků potravin, u kterých bylo provedeno celkem 76 609 rozborů. Nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 21 rozborů. Nevyhovujícími potravinami byly zejména vzorky medu a luskové zeleniny. Nejvyšší podíl nevyhovujících rozborů byl zaznamenán v rámci kontroly barviv, kdy z celkového počtu 9 094 provedených rozborů jich nevyhovělo 41, především u zpracovaného ovoce, cukrovinek, zmrzlin, stolních a jakostních vín. V nevyhovujících potravinách byla zjištěna buď nepovolená syntetická barviva nebo jejich nadlimitní množství. Při stanovení chemických prvků z celkového množství 1 594 uskutečněných rozborů potravin nevyhovělo 48 rozborů (u 39 vzorků) z důvodu překročení povolených či nedodržení deklarovaných hodnot. Ve skupině polyaromatických uhlovodíků (PAH) nebyl potvrzen nadlimitní nález těchto látek. Za účelem stanovení obsahu ftalátů bylo uskutečněno 332 rozborů, z toho jako nevyhovující byly vyhodnoceny čtyři rozbory. Ve skupině polychlorovaných bifenylů (PCB) a polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) nebyl zjištěn žádný nevyhovující vzorek. Ve skupině aromatických uhlovodíků (nechlorované, chlorované, s alifatickým řetězcem) bylo zjištěno šest nevyhovujících rozborů. Nedostatky se týkaly vzorků ochucené minerální vody a limonád. V rámci stanovení ostatních organických kontaminantů bylo provedeno celkem 674 rozborů, z nichž pouze čtyři byly hodnoceny jako nevyhovující. V případě mykotoxinů bylo zjištěno 134 nadlimitních nálezů v celkovém počtu 2 446 provedených rozborů. Jednalo se o aflatoxin B1 a sumy aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 v oříšcích, u upraveného ovoce a tropického ovoce. Ve skupinách analytů - aminy a nitrosaminy nebyly nalezeny žádné nadlimitní hodnoty. Ve skupině ostatní přírodní toxiny byly zjištěny dva nevyhovující rozbory. Ve skupině dusitanů a dusičnanů bylo provedeno 2 175 rozborů, z toho byly pouze dva rozbory nevyhovující. Nově byla také u vzorků koření, bylinných čajů a doplňků stravy provedena detekce ošetření ionizujícím zářením. V rámci kontroly bylo odebráno k analýzám celkem 17 vzorků (koření, bylinné čaje a doplňky stravy), z nichž 12 bylo tuzemského původu, 3 byly z členských zemí EU a 2 z dovozu. Pouze jeden vzorek byl vyhodnocen jako nevyhovující, tzn. ošetřen ionizujícím zářením a neoznačen. Pod pojmem jakost rozumíme závazné nebo deklarované jakostní požadavky analytické a jakostní požadavky senzorické. Do skupiny jakostních požadavků analytických patří především fyzikální a chemické požadavky na jakost, jako jsou vlhkost, obsah popela, obsah tuku, obsah cukru, granulace, obsah příměsí atd. Pro jejich posouzení jsou obvykle nezbytné odpovídající laboratorní přístroje. V rámci kontroly jakostních analytických požadavků zjistila SZPI v roce 2004 celkem 676 nevyhovujících vzorků, nejvíce u vína (počet 176), brambor (130), masných výrobků (64), lihovin (59) a cukrářských výrobků (34). Senzorické (smyslové) hodnocení se provádí buď přímo na místě kontroly nebo v laboratořích. Do skupiny požadavků senzorických patří např. konzistence, struktura potraviny, její barva, chuť, vůně apod. V roce 2004 zjistila SZPI v rámci kontroly jakostních
35
senzorických požadavků celkem 1 486 nevyhovujících vzorků, nejvíce u čerstvé zeleniny (počet 443), čerstvého ovoce (271), vína (249) a masa - masných výrobků (151). Kontrola označování zahrnuje kontrolu údajů uvedených na obalech potravin a výrobků, na vnějších obalech a dokumentech, které se k nim vztahují. Posuzuje se pravdivost údajů, tedy to, zda nedochází ke klamání spotřebitele a falšování, zda jsou uvedeny všechny povinné údaje a je dodržen předepsaný způsob jejich uvádění. V kontrole označování je zahrnuta i kontrola dat použitelnosti a minimální trvanlivosti. V rámci kontroly označování zjistili inspektoři SZPI v roce 2004 celkem 1 548 nevyhovujících vzorků, nejvíce u komodity čerstvá zelenina (počet 268) a čerstvé ovoce (200). Kontrola dovozu potravin rostlinného původu ze třetích zemí v režimu předpisů ES Jedním z prioritních úkolů SZPI je zajistit odpovídající ochranu jednotného evropského trhu, provádět účinnou kontrolu potravin neživočišného původu ze třetích zemí a přijmout nezbytná preventivní opatření u problematických skupin potravin. SZPI vykonává dozor nad dovozem potravin rostlinného původu ze třetích zemí v úzké spolupráci s orgány celní správy. Kontrola dovozu je zaměřena zejména na rizikové komodity, které podle bezprostředně závazných předpisů ES podléhají zvláštnímu režimu dovozu a při vstupu musí být podrobeny systematické nebo namátkové kontrole. Kontroly zdravotní nezávadnosti potravin jsou zaměřené zejména na stanovení obsahu aflatoxinů ve vybraných druzích suchých a skořápkových plodů (arašídy z Číny, pistácie z Iránu, lískové oříšky a fíky z Turecka). Předmětem pravidelné kontroly ze strany SZPI je také přítomnost barviv nepovolených pro použití v potravinářské výrobě ve výrobcích z chilli papriček. Při kontrole dovozu bylo odebráno 115 vzorků suchých skořápkových plodů. Na základě výsledků laboratorního stanovení obsahu aflatoxinů bylo u 21 zásilek zamítnuto uvolnění do volného oběhu. SZPI informovala o zamítnutých zásilkách suchých skořápkových plodů ostatní členské státy a Evropskou komisi. Cílem uvedeného opatření je zabránit uvedení potravin nesplňujících zdravotní požadavky na obsah aflatoxinů na jednotný trh prostřednictvím vstupních míst na území jiných členských států. SZPI prověřuje při dovozu ze třetích zemí rovněž splnění kvalitativních parametrů. Jedná se zejména o certifikaci čerstvého ovoce a zeleniny prováděnou v souladu s příslušným nařízením. Kontrola zdravotní nezávadnosti živočišných produktů Kontrola SVS Kontrola surovin a potravin živočišného původu byla zaměřena z hlediska zdravotní nezávadnosti především na přítomnost patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů v rámci běžného hygienického dozoru a v rámci monitoringu na obsah tzv. „cizorodých látek“ podle příslušných předpisů. U prohlídek jatečných zvířat byla důsledně uplatňována kritéria na veterinárně hygienické požadavky zdravotní nezávadnosti a jakosti masa. Kontrolní činnost inspektorů byla, ve srovnání s loňským rokem, více zaměřena na dodržování veterinárně hygienických předpisů v asanačních podnicích a u distribučních firem, na provozních jatkách, v drůbežích porážkách, na sanitních porážkách, v bourárnách a porcovnách masa a v masných výrobnách, v závodech na zpracování ryb, v mlékárnách a skladech potravin. Trvalá pozornost byla věnována kontrole funkčnosti systému HACCP v dozorovaných potravinářských provozech.
36
Ze srovnání počtů prohlídek jatečných zvířat vyplývá, že došlo ke snížení celkového počtu porážek, avšak zvýšil se počet porážek pštrosů, ovcí a jehňat. Celkový počet prohlídek jatečných zvířat byl nižší než v roce 2003 (index 2004/03 = 0,979). Všechny dozorované provozy jsou soustavně hodnoceny z hlediska plnění veterinárně hygienických podmínek. Bylo provedeno celkem 252 082 dozorových akcí. Nejvíce bylo zaznamenáno administrativních závad a závad v hygieně provozu. Významnou část veterinární kontroly tvořilo vyšetřování vzorků mozkové tkáně skotu na bovinní spongiformní encefalopatii (BSE). Vyšetřeno bylo celkem 200 873 kusů skotu. Z celkového počtu vyšetřených vzorků bylo sedm pozitivních (okresy Svitavy, Ústí nad Orlicí, Český Krumlov, Semily, Jičín, Písek). Na transmisivní spongiformní encefalopatii (TSE) bylo vyšetřeno celkem 1 122 kusů ovcí a koz, pozitivních nálezů bylo devět, všechny z okresu Ústí nad Orlicí. Z výsledků mikrobiologického a senzorického vyšetření potravin a surovin živočišného původu v roce 2004 jsou patrné častější (cca 10 %) nevyhovující nálezy u masných polotovarů, masa a masných výrobků, u drůbežího masa a výrobků, vaječných výrobků pasterovaných a výrobků z mořských ryb. Opatření v takovýchto případech vedou k vyřazení dané potraviny nebo suroviny z užití pro lidský konzum. Příčinou poměrně vysokého počtu nevyhovujících vzorků syrového mléka je fakt, že veterinární ústavy došetřují pozitivní vzorky zachycené v centrálních laboratořích. Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek, až na ojedinělé výjimky, jako příznivou se stále se zlepšujícím trendem. Z tab. T3.1/01 je patrný nízký počet nadlimitních vzorků jak z tuzemské produkce, tak i z dovozu. T3.1/01 - Celkový přehled vyšetření na cizorodé látky podle komodit a důvodů vyšetření v roce 2004 Komodita
Vyšetření 8 605 8 525 80 0 42 910 42 397 363 150 27 128 22 279 4 288 561 2 667 9 233 7 349 641 1 243 3 654 143 87 876 80 550 5 372 1 954
Lovná zvěř, bioindikátory - monitoring - cílené vyšetření - dovoz Hospodářská zvířata - monitoring - cílené vyšetření - dovoz Potraviny a suroviny živočišného původu - monitoring - cílené vyšetření - dovoz Potraviny a suroviny rostlinného a jiného původu Krmiva - monitoring - cílené vyšetření - dovoz Vody Ostatní vzorky Celkem všechny vzorky - monitoring - cílené vyšetření - dovoz
Pozitivní počet % 3 155 36,66 3 137 36,80 18 22,50 0 0,00 8 945 20,85 8 717 20,56 202 55,65 26 17,33 6 912 25,48 5 115 22,96 1 670 38,95 127 22,64 1 222 45,82 3 181 34,45 2 230 30,34 455 70,98 496 39,90 1 388 37,99 108 75,52 22 193 25,25 19 199 23,83 2 345 43,65 649 33,21
Nadlimitní počet % 19 0,22 18 0,21 1 1,25 0 0,00 38 0,09 23 0,05 15 4,13 0 0,00 48 0,18 0 0,00 41 0,96 7 1,25 1 0,04 7 0,08 4 0,05 2 0,31 1 0,08 76 2,08 0 0,00 112 0,13 45 0,06 59 1,10 8 0,41
Pramen: SVS ČR Zpracoval: O. Valcl
Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích Monitoring cizorodých látek probíhá na základě usnesení vlády č. 369 ze dne 2. října 1991, č. 408 ze dne 10. června 1992, č. 810 ze dne 9. prosince 1998 a č. 1320 ze dne 10. prosince
37
2001, která stanovují povinnost MZe zajistit sledování cizorodých látek v celé vertikále potravního řetězce, včetně vstupů ovlivňujících přímo či nepřímo zdravotní nezávadnost potravin, krmiv a zemědělských surovin určených k jejich výrobě. Monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách určených k výrobě potravin V roce 2004 sledovala SZPI přítomnost aflatoxinů B1, B2, G1, G2 v koření, suchých skořápkových plodech a cukrovinkách s podílem arašídů nebo lískových ořechů, aflatoxinu M1 v dětské mléčné výživě, přítomnost ochratoxinu A v koření, suchých plodech, sušeném ovoci (rozinky), kávě, kakau a dětské obilné výživě a patulinu v jablečných šťávách a dětské výživě z ovoce. Deoxynivalenol a sterigmatocystin byl zjišťován především v mlýnských obilných výrobcích. Z celkového počtu 420 hodnocených vzorků na přítomnost některého z mykotoxinů byl u tří vzorků pistácií a jednoho vzorku mandlí zaznamenán nadlimitní nález sumy aflatoxinů B1, B2, G1, G2. V případě chemických prvků bylo odebráno celkem 335 vzorků, při čemž u 293 vzorků byl zaznamenán pozitivní nález některého z chemických prvků. V 17 případech zjištěná hodnota převyšovala přípustný hygienický limit. Z hlediska dlouhodobého jsou nejčastější nálezy zaznamenávány u vzorků máku a rýže, což potvrdily i výsledky monitoringu cizorodých látek v roce 2004, kdy bylo zaznamenáno 12 nevyhovujících vzorků máku a tři vzorky rýže. Přítomnost dioxinů/furanů byla sledována u 15 vzorků jak rostlinného (rostlinné oleje), tak i živočišného původu (mléčné výrobky, ryby). Všechny analyzované vzorky vyhověly požadavkům nařízení EK č. 2375/2001. Co se týká reziduí pesticidů, hlavní pozornost byla opět zaměřena na potraviny rostlinného původu, ať už v čerstvém stavu nebo zpracované, které byly vyšetřovány jednak multireziduální metodou nebo single metodou (v případě bromidů). Z celkového počtu 900 analyzovaných vzorků nevyhovělo požadavkům vyhlášky č. 158/2004 Sb. sedm vzorků. Akrylamid byl sledován v předsmažených bramborových výrobcích, bramborových chipsech, chlebu a cracerovém pečivu. Nejvyšší množství akrylamidu bylo zaznamenáno v bramborových smažených lupíncích. V rámci monitoringu cizorodých látek bylo v roce 2004 odebráno 28 vzorků na stanovení přítomnosti látek migrujících do potravin z laků, používaných k potahování vnitřních stěn kovových obalů, tj. bisfenolu a jeho derivátů. Pozitivní nález bisfenolu a jeho derivátů byl zaznamenán v 21 případech. Monitoring cizorodých látek byl prováděn orgány SVS v souladu s naší veterinární legislativou a s příslušnou směrnicí EU (č. 96/23/EU) u živých hospodářských zvířat, v surovinách a potravinách živočišného původu a ve zvěřině. V roce 2004 bylo v rámci monitoringu cizorodých látek provedeno celkem 87 876 vyšetření, z toho 80 550 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, 5 372 jako cílená vyšetření a 1 954 vyšetření u vzorků dovážených komodit. V hodnoceném roce bylo celkové zastoupení nevyhovujících nálezů 0,13 %, což je méně než v roce 2003 (0,31 %). V roce 2004, stejně jako v minulých letech, nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u jatečných zvířat. Maso jatečných zvířat neobsahovalo nadlimitní koncentrace chemických prvků a organochlorových sloučenin. V orgánech jatečných zvířat, zvláště skotu a koní, byly ojediněle zjištěny zvýšené a i nadlimitní koncentrace kadmia a rtuti (játra, ledviny). V případě hrabavé i vodní drůbeže, ale také pštrosů a křepelek, nebyly zjištěny nevyhovující vzorky. U lovné zvěře byly ojediněle zjištěny nadlimitní hodnoty pouze olova, které však souvisely s kontaminací střelou. Na rozdíl od roku 2003 a předchozích let již nebyla prokázána rezidua chlorovaných pesticidů a PCB v nadlimitních hodnotách u žádného vzorku lovné zvěře. Kontaminace radioaktivními látkami (izotopy cesia 134Cs a 137Cs) byla u všech vzorků hluboko pod limitními hodnotami a stále se snižuje. Výjimku však tvoří lokalita v okrese Šumperk,
38
kde je opakovaně zjišťována vyšší koncentrace radionuklidů (600 - 1000 bq/kg) u divokých prasat. Souvisí to s přetrvávající kontaminací po havárii jaderného reaktoru v Černobylu. Výrobky kojenecké a dětské mléčné výživy, včetně kontroly zdravotní nezávadnosti syrového mléka pro jejich výrobu, stejně jako v minulých letech, zcela vyhověly hygienickým limitům (výroba kojenecké a dětské mléčné výživy již v roce 2004 v ČR skončila). U medu dovezeného z Ukrajiny a Indie byla zjištěna rezidua sulfonamidů. U dovážených surovin z moře pro další technologické zpracování v tuzemsku, ale i u surovin a výrobků z moře, nebyl zaznamenán nevyhovující vzorek, což je zlepšení proti minulým letům. ÚKZÚZ v rámci sledování krmiv odebral 819 vzorků, z toho u 18 vzorků krmiv a krmných surovin byly porušeny limity monitorovaných látek stanovené vyhláškou č. 451/2000 Sb. v platném znění, dále ve dvou případech byla detekována nespecifická genetická modifikace (u řepky a u kukuřice) a v jednom případě byl detekován promotor 35S bez bližší specifikace (u sóji). Agrární ekosystém V roce 2004 prováděl ÚKZÚZ v oblasti monitoringu cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy bazální monitoring zemědělských půd, sledování atmosférické depozice, kontrolu hnojiv, kontrolu kalů z čistíren odpadních vod a kontrolu kvality půdy po aplikaci kalů z čistíren odpadních vod. Pokračovalo hodnocení rybničních sedimentů z hlediska jejich využití pro aplikaci na zemědělskou půdu, byla zaznamenána častější kontaminace kadmiem a zinkem u „návesních“ rybníků. Sledování obsahu PCB a PAH v půdách ukázalo, že obsah těchto látek v půdě je relativně stabilní a výrazný pokles obsahu PCB i PAH v půdě nelze očekávat. Sledování persistentních organochlorových pesticidů bylo provedeno v ornici a v podorničí na stálém souboru 40 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích plochách v chráněných územích. U hexachlorhexanu (HCH) nebyl nalezen žádný vzorek převyšující meze stanovitelnosti, u DDT a jeho metabolitů byl překročen limit podle platné vyhlášky u 58,8 % vzorků ornice a 50,0 % vzorků podorničí orných půd. V rámci kontroly kalů čistíren odpadních vod, jejichž produkce je uplatňována v zemědělství, bylo kontrolováno 101 čistíren odpadních vod a odebráno 103 vzorků kalů. Ze sledovaných prvků bylo nejvíce vzorků s nadlimitním obsahem zjištěno u rtuti (14,60 %), u všech dalších rizikových prvků již nepřevýšil počet nadlimitních vzorků 9 %. VÚMOP sledoval v roce 2004 obsah rizikových látek v půdách a rostlinách v okresech Rakovník, Plzeň-sever a Plzeň-jih. Celkem ve 120 vzorcích půd a 65 vzorcích rostlin byly stanoveny celkové obsahy 13 rizikových prvků (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Mo, Ni, Pb, V a Zn). V 60 vzorcích půd a 12 vzorcích rostlin byly analyzovány obsahy perzistentních organických polutantů ze skupiny monoaromatických (MAU), polyaromatických (PAU) a chlorovaných uhlovodíků (ChlU), reziduí pesticidů a nepolárních extrahovatelných látek. Dále bylo odebráno 20 vzorků půd na lokalitách s předpokládanou průmyslovou zátěží pro stanovení obsahů dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a dibenzofuranů (PCDF). Na základě naměřených dat lze konstatovat, že obsahy rizikových prvků v půdách sledovaných okresů, až na ojedinělé případy, nepřekračují hygienické limity dané závaznými právními předpisy. Při srovnání celkových obsahů rizikových prvků s limitními hodnotami (vyhláška č. 13/1994 Sb.) bylo zjištěno několik případů překročení limitních hodnot ve všech sledovaných okresech. Zátěž okresu Rakovník byla významně nižší než zátěž okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih. Nejvíce maximálních obsahů rizikových prvků bylo zjištěno v okrese Plzeň-sever. V žádném z okresů však nebyl zjištěn případ překročení kritických obsahů rizikových prvků v rostlinách.
39
Obsahy perzistentních organických polutantů v půdách vykazují shodu se zátěží půd rizikovými prvky z imisních spadů u polyaromatických uhlovodíků (PAU). Absolutní zátěž PAU není vysoká. Negativně je třeba hodnotit stále přetrvávající zátěž půd DDT, kdy 17 % odebraných vzorků obsahovalo jeho zvýšené koncentrace. Výrazně horší parametry pak vykázaly vzorky rostlin, ve kterých horní hranici pozaďových hodnot obsahu DDT překročilo téměř 67 % případů. Zjištění by měla být podložena dalším šetřením na rozšířeném souboru rostlin. Imisní situaci v rezortu zemědělství sleduje VÚRV. Snížení imisí v 90. letech bylo doprovázeno poklesem významu SO2 jako indikačního imisního prvku pro hodnocení nepříznivých vlivů průmyslových imisí. Ostatní znečišťující látky vykazují v posledních pěti letech rysy stagnace nebo i mírný vzestup, zejména oxidy dusíku NOx, přízemní ozón O3 a uhlovodíky CxHy. Od roku 1992 se v ČR měří přízemní ozón. V letech 2001, 2002 a 2004 bylo pozorováno snížení výskytu imisí ozónu, což je do značné míry ovlivněno průběhem počasí (méně teplých slunečných dnů). V roce 2003 v důsledku extrémně vysokého počtu teplých a slunečných dnů hodnoty imisí přízemního ozónu razantně stouply. Jestliže v důsledku globálního oteplování frekvence výskytu letního počasí poroste, tak jednoznačně poroste i výskyt přízemního ozónu a zvýší se následky jeho škodlivého působení na zemědělskou výrobu. Tento fakt zdůrazňuje význam sledování vlivu ozónu na rostlinnou výrobu v ČR. Typickými příznaky poškození rostlin ozónem je výskyt červených až hnědých skvrn na svrchní straně listů. Tyto skvrny mohou pokrývat až 30 % listové plochy. Jako nejcitlivější k poškození ozónem se jeví bobovité rostliny, brambory, mák, slunečnice a obiloviny. Vodní ekosystém V roce 2004 v rámci monitoringu cizorodých látek sledovala ZVHS, která navazuje svou činností na působení Státní meliorační správy, 69 profilů na drobných vodních tocích (DVT) a 77 profilů na malých vodních nádržích (MVN), a to v povodí řeky Labe, Vltavy, Ohře, Odry, Moravy a Dyje. Na základě hodnocení podle ČSN 75 7221 byl u DVT zaznamenán výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů, zejména olova, zinku a arzenu, ale rovněž kadmia. Souhrnně lze konstatovat, že koncentrace sledovaných cizorodých látek DVT vykazují eliminaci u polychlorovaných bifenylů (PCB) a následně veškerého chromu. Požadavky NV č. 61/2003 Sb., nebyly naopak splněny u ukazatele obsahu rtuti (7,8 % případů překročilo imisní standardy). Závěrem lze konstatovat, že byl zaznamenán eliminační trend koncentrací u ukazatelů PAU, kadmia, olova, veškerého chromu a stagnace u ukazatelů PCB, mědi, niklu, rtuti a zinku. Z pohledu ČSN 75 7221 se ukázaly při monitoringu MVN jako nejproblematičtější parametry rtuť, zinek a následně arzen. Požadavkům NV č. 61/2003 Sb. vyhovují u MVN stoprocentně ukazatele kadmia, olova, mědi, chromu, niklu, zinku a arzenu. Nevyhovuje rtuť, kde hodnota stagnuje. V případě niklu jsou meziroční hodnoty zhoršené. Lesní ekosystém Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech byl v roce 2004 zaměřen zejména na zjišťování obsahu těžkých kovů a vybraných organických látek v jedlých houbách a další hodnocení jakosti malých zdrojů pitné vody a vody odtékající z lesních povodí do větších zdrojů. V průběhu letních a podzimních měsíců bylo na 60 lokalitách sesbíráno 96 vzorků hub. V sušených vzorcích bylo analyzováno kadmium, rtuť, arsen, chrom, měď, nikl, mangan, olovo a zinek. Podobně jako v předchozích letech byly nalezeny nadlimitní obsahy těžkých kovů, a to konkrétně kadmia u 46,90 % vzorků a rtuti u 6,30 % vzorků. Dále byla ve
40
směsných vzorcích hub, z vybraných přírodních lesních oblastí, nalezena rezidua organochlorových pesticidů (OCP), hlavně typu DDT s maximem v Krušných horách. V porovnání s hodnotami zjištěnými v letech 2002 - 2003 byly průměrné hodnoty u souboru vzorků hub ze šetření roku 2004 nižší. 3.2 Distribuce potravin Silná konkurence, nasycení trhu a rychlý vývoj obchodu jak v kvantitativním, tak kvalitativním ohledu dále posilují význam poptávkové strany trhu. Se vstupem nadnárodních řetězců na náš trh roste počet velkoplošných prodejen14, snižuje se podíl maloplošných prodejen, ale roste prodejní plocha maloobchodu. Do roku 2003 trvale rostla preference hypermarketů, ale v roce 2004 bylo možné konstatovat jistou stagnaci tohoto trendu. Z výsledků šetření vývoje nákupních preferencí českých domácností15 vyplývá, že poprvé od začátku expanze hypermarketů se situace začíná měnit. Nadále však hypermarket představuje hlavní místo nákupu potravin pro 35 % českých domácností. Naopak supermarketům se podařilo zastavit pokles preferencí a v roce 2004 jim dává přednost jedna pětina domácností. Zároveň pokračuje růst obliby diskontů, kterým dává přednost již 22 % domácností. Postavení nadnárodních obchodních společností na českém trhu se opět posílilo. Celkový obrat (podle předběžných obchodních výsledků) deseti největších obchodních skupin v sortimentu potravin v roce 2004 dosáhl 175,3 mld. Kč a vzrostl proti roku 2003 zhruba o 1 %. Mezi nejvýznamnější obchodní řetězce, zabývající se v České republice prodejem potravin, patřil i v roce 2004 řetězec Makro Cash&Carry ČR s obratem u potravinářského zboží 29,4 mld. Kč, dále následují Ahold Czech Republic16 (obrat 29,1 mld. Kč), Schwarz ČR17 (obrat 31,7 mld. Kč), REWE ČR18 (23,3 mld. Kč), Tesco Stores ČR19 (12,6 mld. Kč), Globus ČR20 (11,0 mld. Kč), Tengelmann ČR21 (12,7 mld. Kč), Carrefour ČR22 (7,7 mld. Kč), Spar ČR23 (8,9 mld. Kč) a Delvita24 (8,9 mld. Kč). Údaje o obratu vycházejí z předběžných obchodních výsledků. Preference zákazníků jsou již v posledních třech letech stabilizované, dochází pouze k dílčím změnám v pořadí faktorů. Stále roste komplexnost rozhodování zákazníka. Pořadí důležitosti klíčových faktorů se nemění. Pro výběr hlavního nákupního místa byla i v roce 2004 nejčastějším důvodem snadná dostupnost prodejny (pro 63 % dotázaných), dále příznivé ceny (60 % dotázaných) a široký výběr zboží (52 %).
14
Ročenka českého obchodu a marketingu 2004, INCOMA Research, Praha.
15
Shopping monitor 2004/05, INCOMA Research a GfK Praha.
16
Zahrnuje hypermarkety Hypernova a supermarkety Albert.
17
Zahrnuje super a hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl. Díky významné expanzi diskontů Lidl si v roce 2004 skupina upevnila své postavení v TOP 10.
18
Zahrnuje diskonty Penny Market a supermarkety Billa.
19
Zahrnuje hypermarkety Tesco a Tesco OD.
20
Zahrnuje hypermarkety Globus a Baumarkty Globus.
21
Zahrnuje diskonty Plus diskont a hobby market OBI.
22
Zahrnuje hypermarkety Carrefour.
23
Zahrnuje hypermarkety Interspar.
24
Zahrnuje supermarkety a hypermarkety Delvita, Delvita City, Proxy, Sama.
41
Pro zákazníky hypermarketů je nejdůležitější široký výběr zboží a příznivé ceny, u diskontů je to zejména kombinace nízkých cen a akčních slev. Pro nákup v supermarketech, malých samoobsluhách nebo pultových prodejnách se zákazníci rozhodují především pro snadnou dostupnost prodejny. Současně s expanzí nadnárodních řetězců a strukturálními změnami se utvořily charakteristické modely nákupního chování zákazníků. Diferenciace v modelech chování je jedním z nejvýznamnějších trendů současné etapy. Nabídka různých typů prodejen s odlišnými marketingovými nástroji oslovuje různé typy zákazníků a ovlivňuje zpětně nabídku. Tato zpětná vazba je podstatou rychlé diferenciace nákupního chování. Studie „Shopper Typology and Media Behaviour 2003“ (INCOMA Research a GfK Praha) potvrdila stabilní rozvrstvení české populace na sedm základních typů nákupního chování25. Zastoupení typů v populaci českých nakupujících se již třetím rokem téměř nemění. Patrný je jen poměrně mírný nárůst podílu "moderně orientovaných" typů spotřebitelů (ovlivnitelný, náročný, mobilní pragmatik). Také v roce 2004 byly (obdobně jako v minulých letech) jako nejdůležitější faktory nákupu vnímány čerstvost a kvalita zboží (známka 1,1926), cenová úroveň (1,27), šíře sortimentu (1,44) a zřetelné označení cen (1,42). Nadále jsou nejnáročnější zákazníci hypermarketů, rozhodující je pro ně zejména čerstvost a kvalita zboží (1,13). Nejméně nároční jsou zákazníci malých samoobsluh (důležitá je pro ně především dostupnost a ochota personálu) a diskontů (orientace především na nízké ceny). U těchto tří sledovaných kategorií získal nejlepší ohodnocení Carrefour, z hlediska cenové úrovně pak řetězec Kaufland. U malých prodejen byla nejvýše hodnocena dostupnost a kvalita personálu. Deset nejnavštěvovanějších řetězců představuje hlavní nákupní místo pro 70 % dotázaných, což je mírný pokles proti roku 2003, který naznačuje stabilizaci rozložení sil na českém trhu. Nejsilnějším řetězcem je opět Kaufland (15 %), na druhém místě jsou současně Plus Diskont, Penny Market, Hypernova a Jednota (8 %). Další místa patří obchodním jednotkám řetězců Albert (7 %), Tesco (6 %), Billa (4 %), Lidl, Globus, Interspar a Delvita (3 %). Nejvýznamnější změnou proti roku 2003 je vysoký nárůst návštěvnosti „nejmladšího“ nadnárodního řetězce na českém maloobchodním trhu - potravinářského diskontu Lidl. 3.3 Tuzemská spotřeba Celková spotřeba potravin (vyjádřená ve stálých cenách) se v roce 2004 (kvalifikovaný odhad VÚZE) v porovnání s rokem 2003 prakticky nezměnila. Podle předběžného odhadu vzrostla spotřeba potravin rostlinného původu o necelá 2 %, ale spotřeba potravin živočišných se snížila. V roce 2004 se spotřebitelské ceny úhrnem zvýšily jen o 2,8 %, ale ceny potravin a nealkoholických nápojů zaznamenaly po delší době větší meziroční růst (o 3,4 %). Rovněž se zvýšily ceny za bydlení, které patří spolu s výživou k nezbytným potřebám, významně ovlivňujícím spotřebitelské výdaje. Změna spotřeby do značné míry odpovídá vývoji spotřebitelských cen, které patří mezi základní faktory ovlivňující spotřebu. Vstup ČR do EU, a tím volný pohyb zboží na společném agrárním trhu, neměl zatím na vývoj objemu spotřeby výrazný vliv. Vzhledem k rychlým změnám na vnitřním trhu po roce 1995 (viz kap. 3.2) došlo k expanzi nabídky a výraznému rozšíření sortimentu, v jehož rámci nabídka převyšuje poptávku. Nabídka
25
Jednotlivé typy spotřebitelů jsou podrobně popsány ve Zprávě o stavu zemědělství České republiky za rok 2001, MZe, 2002.
26
Ocenění v bodové stupnici od 1 do 5, kdy 1 je nejvyšší ocenění a 5 nejnižší (systém školních známek).
42
potravin již delší období v podstatě odpovídá nabídce v zemích EU 15. Poptávka a následně spotřeba potravin se těmto změnám již přizpůsobila. Meziroční vývoj spotřeby potravin v letech 2003 a 2004 je uveden v tab. T3.3/01. T3.3/01 - Spotřeba potravin v ČR (kg/obyv./rok) Potravinová skupina
2003
Maso celkem v hodnotě na kosti v tom - hovězí - telecí - vepřové - drůbež - ostatní Ryby celkem Mléko a mléčné výrobky v hodnotě mléka bez másla Vejce Máslo Sádlo Rostlinné tuky a oleje Cukr rafinovaný celkem Obiloviny celkem v hodnotě mouky bez rýže Brambory celkem Luštěniny Zelenina celkem v hodnotě čerstvé Ovoce mírného pásma v hodnotě čerstvého Jižní ovoce
80,6 11,5 0,1 41,5 23,8 3,7 5,3 223,4 14,2 4,5 4,7 15,7 43,0 105,9 73,6 2,1 80,0 47,0 29,2
20041) 79,7 10,3 0,1 41,4 24,3 3,6 5,4 230,0 13,7 4,6 4,7 15,9 45,0 104,5 72,0 2,1 81,0 48,3 30,0
Meziroční index 98,9 89,6 100,0 99,8 102,1 97,3 101,9 103,0 96,5 102,2 100,0 101,3 104,7 98,7 97,8 100,0 101,3 102,8 102,7
1) Odhad VÚZE - na základě údajů o tržní produkci, ostatním prodeji, analýzy statistiky rodinných účtů a salda zahraničního obchodu. Pramen: Spotřeba potravin v roce 2004, ČSÚ Zpracoval: O. Štiková (VÚZE)
V roce 2004 se nepodstatně snížila celková spotřeba masa a masných výrobků. Nejvíce se snížila spotřeba hovězího masa, a to o více než jeden kilogram. Na druhé straně se zvýšila spotřeba drůbeže. U všech druhů masa došlo ke zvýšení spotřebitelských cen, k nejvyššímu růstu došlo u výsekového vepřového masa. Spotřeba masa celkem v ČR v roce 2004 zůstává podstatně nižší než v EU 15 (průměrná spotřeba za EU 15 v roce 2001, za který jsou k dispozici údaje, dosáhla již 95,9 kg). Přitom spotřeba drůbeže v ČR v roce 2004 překročila průměrnou úroveň EU 15 (spotřeba drůbeže v roce 2001 byla 23,4 kg). Naopak výrazně nižší ve srovnání s EU 15 je v ČR spotřeba hovězího (17,9 kg v roce 2001 v EU 15), ale i vepřového masa (43,1 kg v EU 15) a ostatních druhů masa (skopové, kozí apod.). Meziročně za stejné období vzrostla spotřeba mléka a mléčných výrobků (o 3 %). Zvýšila se především spotřeba přírodních sýrů, dále tvarohů a mléčných konzerv. Naopak ke snížení spotřeby došlo u ostatních mléčných výrobků (zejména jogurtů) a konzumního mléka. Spotřebitelské ceny všech mlékárenských výrobků se zvýšily, zejména konzumního mléka a sýrů. Přes zvyšování spotřeby mléka a mléčných výrobků v ČR je úroveň jejich spotřeby stále nižší než v EU 15. V EU 15 se sleduje spotřeba odlišnou metodikou než v ČR27. Pokud přepočteme spotřebu obdobných výrobků i za ČR, je zřejmé, že naše spotřeba je podstatně nižší než ve státech v EU 15. V roce 2004 v ČR spotřeba mléka tekutého a ostatních čerstvých mléčných
27
Státy EU 15 vykazují spotřebu tzv. čerstvých mléčných výrobků (tj. veškerých mléčných výrobků bez sýrů, tvarohů a mléčných konzerv přepočtených na potřebu mléka nezbytnou na jejich výrobu), v ČR je vykazována celková spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka bez másla.
43
výrobků (podle metodiky EU 15) dosáhla 84,3 kg. V zemích EU 15 byla v roce 2002 spotřeba obdobných výrobků podstatně vyšší. Vysoká spotřeba čerstvých mléčných výrobků je charakteristická pro Švédsko (149,4 kg) a Dánsko (134,4 kg), podstatně bližší úrovni spotřeby v ČR je spotřeba mléka tekutého a ostatních mléčných výrobků v Německu (90,8 kg) a podstatně nižší je spotřeba v Itálii (70,6 kg). Přestože spotřeba sýrů (včetně tvarohů) v ČR trvale roste (15,6 kg), stále zůstává nižší než v zemích EU 15. Spotřebou sýrů se jednotlivé státy EU 15 významně odlišují, nejvyšší spotřebu trvale vykazuje Francie (23,7 kg), Německo (19,3 kg) a Nizozemsko (18,5 kg), naopak nízká zůstává v Irsku (7,3 kg) a Portugalsku (9,0 kg). U potravinové skupiny tuky došlo k mírnému zvýšení spotřeby másla i rostlinných jedlých tuků a olejů a ke stagnaci spotřeby sádla. Ke zvýšení spotřebitelských cen došlo u másla a mírně i sádla, u rostlinných jedlých tuků a olejů ceny prakticky stagnovaly. V roce 2004 se zvýšila spotřeba ovoce mírného pásma i jižního ovoce při mírném zvýšení spotřebitelských cen. Také spotřeba zeleniny celkem se zvýšila. Pro spotřebitele se ceny vyvíjely příznivě, snížila se cena jak čerstvé zeleniny, tak i zeleninových výrobků. Nadále zůstává v ČR podstatně nižší spotřeba ovoce a zeleniny než ve státech EU 15. V ČR se v roce 2004 spotřebovalo 14,3 kg citrusového ovoce (v EU 15 se v roce 2001/02 spotřeba pohybovala zhruba na úrovni 39 kg), ovoce mírného pásma 48 kg (v EU 15 činila spotřeba přes 62 kg) a zeleniny 81 kg (v EU 15 více než 91 kg). V roce 2004 se v ČR zvýšila spotřeba cukru, kde zřejmě došlo k předzásobení obyvatelstva ovlivněného očekáváním výrazného zvýšení cen po vstupu do EU. Naopak se snížila spotřeba vajec, výrobků z obilovin a brambor. V ČR je ve srovnání se zeměmi EU 15 vysoká spotřeba vajec (13,7 kg) a obilovin (104,5 kg). Spotřeba vajec se v zemích EU 15 v roce 2002 pohybovala od 9,0 kg (Portugalsko) do 17,8 kg (Španělsko). Průměrná spotřeba obilovin v EU 15 v marketingovém roce 2001/02 činila 81,3 kg a byla tedy zhruba o jednu pětinu nižší než v ČR. 3.4 Vývoj spotřebitelských cen potravin Úhrnná hladina spotřebitelských cen začala v roce 2004 - po dvou letech relativní stability mírně růst. Průměrná meziroční míra inflace (vyjádřená přírůstkem spotřebitelských cen za zboží a služby celkem) v roce 2004 činila 2,8 %, což je o 2,7 p. b. vyšší hodnota než v roce 2003, kdy byla míra inflace extrémně nízká (tab. T3.4/01). Zatímco v roce 2003 bylo tempo meziročního zvýšení spotřebitelských cen v ČR o 2,1 p. b. nižší než v zemích EU 15, v roce 2004 růst cenové úrovně v ČR (podle EUROSTATu) předčil průměrný nárůst v zemích EU 15 o 0,6 p. b. Tato změna cenových relací vede ke sbližování komparativní cenové hladiny. Z nově přistoupivších zemí dosahovaly nižší hodnoty harmonizovaného indexu spotřebitelských cen28 než ČR pouze Litva a Kypr. Ke změně dosavadního trendu vývoje spotřebitelských cen v ČR přispěla řada faktorů, přičemž rozhodujícím se stala skutečnost, že ČR se od 1. 5. 2004 stala členskou zemí EU. Akcelerujícím faktorem cenového růstu byly daňové úpravy související s členstvím v EU. Jednalo se o zvýšení sazeb DPH a spotřebních daní na počátku roku a oboustranné změny DPH u řady služeb a většiny nepotravinářského zboží v květnu roku 2004. K dalším, neméně významným vlivům patřily změny celních sazeb, pohyb cen na světovém i domácím komoditním trhu surovin (zejména ropy) a výrobků, vývoj směnného kurzu, cenová politika
28
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) měří srovnatelným způsobem inflaci zemí EU. Na rozdíl od národního indexu spotřebitelských cen ČR jsou ve vahách HICP zahrnuty i tržby za nákupy cizinců na území ČR, ale není v nich zahrnuto hypotetické nájemné. Z tohoto důvodu není hodnota HICP plně srovnatelná s hodnotou národního indexu spotřebitelských cen.
44
obchodních řetězců, administrativní úpravy cen, ale zejména zjednodušení pohybu zboží přes hranice. T3.4/01 - Meziroční indexy spotřebitelských cen zboží a služeb Skupina Zboží a služby celkem v tom - potraviny a nealkoholické nápoje - alkoholické nápoje, tabák - odívání a obuv - bydlení, voda, energie, paliva - bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy - zdraví - doprava - pošty a telekomunikace - rekreace a kultura - vzdělávání - stravování a ubytování - ostatní zboží a služby
2003/02 100,1 97,8 100,9 95,0 102,0 98,4 104,0 100,1 98,0 99,7 103,0 101,8 102,9
2004/03 102,8 103,4 102,9 96,0 103,5 98,1 103,1 102,2 112,9 101,0 102,6 105,9 104,2
Pramen: ČSÚ - Indexy spotřebitelských cen, 2004, 2005 Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)
Podobně jako v minulých letech se v úhrnném vývoji cen spotřebního zboží a služeb odrazil především cenový vývoj dvou nejvýznamnějších výdajových skupin, a to skupiny bydlení a skupiny potraviny a nealkoholické nápoje. Na rozdíl od let 2003 i 2002, kdy ceny potravin tlumily celkový cenový růst, v roce 2004 naopak přispěly k vyšší meziroční míře inflace. Ceny bydlení po velmi mírném navýšení v roce 2003 zrychlily růst o 1,5 p. b. hlavně v důsledku zvýšení úhrad za užívání družstevních bytů, cen vodného, stočného a cen za odvoz odpadků. S výjimkou cen odívání a obuvi a cen bytového vybavení a provozu domácnosti spotřebitelské ceny v ostatních sledovaných oddílech stouply, z toho nejvýrazněji u pošt a telekomunikací (vlivem změny sazby DPH u veřejných telekomunikačních služeb). Po dvouletém poklesu došlo v roce 2004 proti roku 2003 ke zvýšení cenové hladiny potravin a nealkoholických nápojů o 3,4 %. Obavy ze skokového růstu cen potravin spojeného se vstupem ČR do EU se však nenaplnily. Podle EUROSTATu rostla cenová úroveň potravin a nealkoholických nápojů v ČR rychleji než v zemích EU 15 (průměr) o 2,6 p. b. Ve většině nových členských zemích EU byl vzestup cen této skupiny dynamičtější; nejvyšší cenovou progresi vykazovaly Lotyšsko a Polsko (růst o 7,4 %, resp. o 6,2 %). Tempo růstu cen samotných potravin v ČR v roce 2004 bylo o 1 p. b. rychlejší, než činilo celkové zvýšení cen zboží a služeb, ceny nealkoholických nápojů naopak vzrostly nepodstatně. Do úrovně spotřebitelských cen většiny potravin se mj. promítl poměrně značný meziroční přírůstek tuzemských CZV a následně i cen zpracovatelů, které jsou zejména po vstupu do EU významněji ovlivňovány cenovými pohyby na společném agrárním trhu (především v sousedních členských zemích). Zvýšení spotřebitelských cen potravinářského zboží bylo nižší než u CZV (růst o 8,1 %) a CPV potravinářských výrobků a nápojů (růst o 5,4 %), neboť mezinárodní obchodní řetězce vyvíjejí neustálý tlak na snižování cen.
45
T3.4/02 - Meziroční indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží Skupina Potraviny v tom - maso a masné výrobky - ryby a rybí výrobky - mléko, mléčné výrobky, vejce - oleje a tuky - pekárenské výrobky, obiloviny - cukr, marmeláda, cukrovinky, cukrářské výrobky - ovoce a ovocné výrobky - zelenina a zeleninové výrobky, brambory, luštěniny - ostatní potravinářské výrobky a přípravky Nealkoholické nápoje v tom - káva, čaj, kakao - minerální vody, šťávy, ostatní nealkoholické nápoje
2003/02 97,8 94,4 96,2 97,1 99,0 101,0 98,6 101,5 97,5 102,7 98,4 96,1 99,7
2004/03 103,8 102,8 97,9 103,9 104,1 110,6 105,3 102,5 95,1 101,2 100,3 100,4 100,2
Pramen: ČSÚ - Indexy spotřebitelských cen, 2004, 2005 Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)
Z tab. T3.4/02 je zřejmé, že meziročně se úroveň spotřebitelských cen jednotlivých potravinových skupin, s výjimkou skupiny ryby a rybí výrobky a skupiny zelenina a zeleninové výrobky, zvýšila. Indexy cen potravinářských výrobků v detailnějším členění jsou uvedeny v příl. tab. 3.4/01. Na vzestup spotřebitelských cen potravin v roce 2004 měl zásadní vliv vzrůst cen pekárenských výrobků o 10,6 %. Růst spotřebitelských cen pekárenských výrobků započal již ve 4. čtvrtletí roku 2003 (důsledek podprůměrné domácí sklizně obilovin, zvýšeného vývozu, ale i vyšší marže obchodních organizací) a pokračoval, i když podstatně mírnějším tempem, téměř po celá tři čtvrtletí roku 2004. V rámci skupiny, ale současně i všech sledovaných potravin, rostly v meziročním porovnání nejrychleji ceny běžného pečiva (zhruba o jednu čtvrtinu); cenové přírůstky chleba, jemného pečiva a pšeničné mouky se pohybovaly v rozmezí 9 - 10 %. Vlivem razantního navýšení cen cukru v roce 2004 proti roku 2003 stoupla cenová hladina cukru a výrobků z cukru v úhrnu o 5,3 %, což představuje druhý nejvyšší nárůst ze všech hodnocených potravinových skupin. Růst spotřebitelských cen cukru o 23 % (po zhruba 13% poklesu v roce 2003) byl vyvolán především zavedením institucionálních cen EU u cukrové řepy a cukru. Navzdory navýšení cen cukru se však ceny čokoládových cukrovinek zvýšily minimálně, ceny nečokoládových cukrovinek dokonce mírně klesly. Vyšší růst cen (o 5 %) zaznamenaly pouze cukrářské výrobky. Přibližně stejným tempem jako potraviny celkem rostly ceny olejů a tuků a kumulované skupiny mléko, mléčné výrobky, vejce. Po propadu spotřebitelských cen tekutého mléka v letech 2002 a 2003 došlo v ČR k oživení poptávky na trhu s mlékem provázené zvýšením cen mléka a mléčných výrobků v celé výrobkové vertikále. Spotřebitelská cena tekutého mléka vzrostla mezi roky 2004 a 2003 o 4,4 %. Hlavními faktory stimulujícími cenový nárůst byly vzestup cen mléka a mlékárenských výrobků na světových trzích, růst CZV mléka, pokles tuzemských zásob na přiměřenou úroveň a snížení nákupu mléka. Ke zvýšení cen mlékárenských výrobků přispělo rovněž otevření trhu a možnost lepšího uplatnění tuzemských výrobků na evropských trzích. Cenová úroveň sýrů se meziročně zvedla o 4,1 %, ceny ostatních mléčných výrobků a mléka konzervovaného a sušeného se zvyšovaly pomaleji (růst o 1,6 %, resp. o 2,4 %). Přestože ceny vajec z důvodu podstatného nárůstu dovozu za příznivé ceny s výjimkou dvou měsíců po celý rok 2004 klesaly, vlivem prudkého zvýšení ve 2. pololetí roku 2003 (v souvislosti s nižší nabídkou, možnostmi výhodného exportu této komodity a se zvýšením cen krmné pšenice) meziročně stouply o 13,1 %.
46
Cenový vývoj ve skupině oleje a tuky byl diferencovaný. Ceny živočišných tuků (máslo, sádlo) zaznamenaly v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 pohyb směrem vzhůru, ceny rostlinných tuků v podstatě stagnovaly a ceny jedlých olejů se mírně snížily. Značný růst spotřebitelských cen másla (o 11,4 %) souvisel jak s navýšením ceny mléka, tak i s redukcí výroby a snížením zásob této komodity na přijatelnou úroveň. Po poklesu v letech 2002 a 2003 se v roce 2004 meziročně zvýšila cenová úroveň masa a masných výrobků, která je z hlediska váhového zastoupení ve spotřebním koši potravin nejsilnější skupinou. Průměrný cenový přírůstek uvedené skupiny (2,8 %), totožný s mírou inflace obecně, byl ovlivněn především vývojem cen vepřového masa. Zatímco v roce 2003 ceny vepřového výsekového masa poklesly nejdynamičtěji z jednotlivých druhů masa, v roce 2004 naopak vykazovaly nejvýraznější zvýšení (o 6 %). Tento vývoj byl zejména reakcí na podstatný vzestup CZV i CPV, k němuž došlo hlavně po vstupu do EU, kdy ceny na domácím trhu začaly ještě výrazněji reagovat na vývoj cen v ostatních zemích EU. Téměř shodnou dynamikou růstu se vyznačovaly spotřebitelské ceny hovězího výsekového masa a drůbeže. Zvýšení CZV jatečného skotu po vstupu ČR do EU spolu s poklesem nabídky hovězího masa v porovnání s rokem 2003 podnítily meziroční nárůst spotřebitelských cen hovězího výsekového masa o 3,8 %. Spotřebitelské ceny drůbeže v souladu s vývojem CPV vlivem zvýšené tuzemské nabídky a značných objemů dovozu levných kuřat klesaly po většinu roku 2004. Přesto v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 vzrostly o 3,7 %. Příčinou tohoto paradoxu byla skutečnost, že ve 2. polovině roku 2003 došlo ke znatelnému navýšení cen a ke snižování cen drůbeže v roce 2004 tedy docházelo z poměrně vysoké cenové úrovně. Mírně rostoucí ceny byly v roce 2004 charakteristické pro ovoce a ovocné výrobky. Na rozdíl od roku 2003, kdy ceny ovoce mírného pásma rostly výrazně dynamičtěji než ceny jižního ovoce, bylo v roce 2004 cenové zvýšení obou podskupin téměř shodné (o 0,7 %, resp. o 1 %). Cenová hladina ovocných výrobků zůstala stejná jako v předcházejícím roce, ceny suchých plodů naopak v souvislosti s razantním zvýšením dovozních cen po několikaletém poklesu stouply téměř o 22 %. Posun cen směrem dolů pokračoval v roce 2004 pouze u skupin ryby a rybí výrobky a zelenina a zeleninové výrobky vč. brambor. Na snížení cen zeleniny a zeleninových výrobků se nejvyšší měrou podílel pokles cen čerstvé zeleniny o 7,7 %, k němuž došlo v důsledku převisu nabídky nad poptávkou na tuzemském a rovněž společném trhu, ale především v důsledku levných dovozů, převážně z Polska. Redukce cen zeleninových výrobků stejně jako mražené zeleniny byla ve srovnání s poklesem cen čerstvé zeleniny méně razantní. Spotřebitelské ceny brambor, podobně jako v roce 2003, nezaznamenaly v roce 2004 meziročně podstatné změny (pokles o 0,8 %). Cenový vývoj brambor v průběhu roku však byl odlišný od vývoje v roce 2003. Z důvodu nedostatečné domácí sklizně brambor (v marketingovém roce 2003/04) se ceny brambor od podzimu roku 2003 do dubna roku 2004 permanentně zvyšovaly. Značná nadprodukce brambor raných i pozdních (v marketingovém roce 2004/05) vedla od července k prudkému poklesu spotřebitelských cen, který přetrvával až do konce roku. Cenová úroveň bramborových výrobků se na rozdíl od vývoje v předchozích 4 letech nepatrně zvýšila. U nealkoholických nápojů nejsou v posledních letech evidovány podstatnější cenové výkyvy. Snížení DPH (z 22 % na 19 %) u kávy, čaje a kakaa po vstupu do EU cenový vývoj prakticky neovlivnilo a ceny komponentů používaných na přípravu nápojů se v roce 2004 stabilizovaly v průměru zhruba na úrovni roku 2003. Podobně ceny minerálních a stolních vod, ovocných a zeleninových šťáv a ostatních nealkoholických nápojů se meziročně téměř nezměnily.
47
3.5 Vydání za potraviny Vývoj celkových nominálních spotřebních vydání v domácnostech v roce 200329 kopíroval vývoj čistých peněžních příjmů. Meziroční index spotřebních vydání i čistých peněžních příjmů činil v tomto roce v průměrné zpravodajské domácnosti zhruba 105 % (proti 103 % v roce 2002, tab. T3.5/01). Na rozdíl od mírně rostoucího trendu příjmů a vydání domácností, nominální výdaje jen za potraviny zaznamenaly v roce 2003 v průměrné zpravodajské domácnosti celkem zanedbatelný přírůstek (0,2 %). Tato skutečnost byla ovlivněna především poklesem spotřebitelských cen potravin (meziroční index spotřebitelských cen za potraviny v roce 2003 činil 97,8 %). K cenovému poklesu došlo zejména u potravin denní spotřeby, významně klesly spotřebitelské ceny cukru (o 13 % vzhledem k roku 2002), vepřového masa (o 10 %), dále mléka, drůbeže, ostatního masa a vnitřností, sádla, uzenin, jedlých olejů a dalších potravin. Struktura hmotné spotřeby potravin se v domácnostech změnila jen nevýznamně; domácnosti mírně snížily hmotnou spotřebu např. sádla, mouky, brambor, rostlinných tuků, vajec, a naopak zvýšily spotřebu jižního ovoce, sýrů, másla, zeleniny a některých dalších potravin. V porovnání s rokem 2002 vydaly domácnosti v roce 2003 více prostředků za nápoje, a to nealkoholické (o 80 Kč/os./rok, tj. o 4,3 %) i alkoholické (o 77 Kč/os./rok, tj. o 5,6 %). Růst výdajů za alkoholické nápoje byl způsoben jak zvýšením jejich spotřebitelských cen (o 1,6 % v porovnání s rokem 2002), tak i meziročním zvýšením hmotné spotřeby, především spotřeby piva (o 0,9 l na osobu a rok, tj. na 36,5 l v roce 2003) a vína (o 0,5 l na osobu a rok, tj. na 7,3 l). U nealkoholických nápojů se v roce 2003 naopak setkáváme se snížením spotřebitelské ceny (o 1,6 %), zato ale se značným nárůstem spotřeby zejména minerálních a stolních vod (o 11,7 l na osobu a rok, tj. na 106,9 l). T3.5/01 - Vývoj čistých peněžních příjmů a vydání za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech ČR Ukazatel Čisté peněžní příjmy Spotřební vydání celkem z toho - za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák
Příjmy, vydání Meziroční (Kč/os./rok) index 2002 2003 93 153 98 102 105,3 80 397 84 568 105,2 20 327 20 464 100,7 15 945 15 971 100,2 1 873 1 953 104,3 1 377 1 454 105,6 1 132 1 086 95,9
Podíl na spotřebních vydáních (%) 2002 2003 x x 100,0 100,0 25,3 24,2 19,8 18,9 2,4 2,3 1,7 1,7 1,4 1,3
Pramen: Výpočty VÚZE podle Statistiky rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 2003, 2004 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)
Z porovnání výdajů za potraviny v jednotlivých typech domácností, členěných jako obvykle na domácnosti zaměstnanců, zemědělců, samostatně činných osob a důchodců (tab. T3.5/02) plyne, že jednoznačně nejvyšší nominální vydání za potraviny vykazují domácnosti důchodců (přestože v roce 2003 snížily tyto výdaje vzhledem k roku 2002 o 1,2 %). Domácnosti důchodců zaznamenávají nejvyšší tržní hmotnou spotřebu potravin - upřednostňují domácí stravování, čemuž odpovídají i jejich nejnižší výdaje za veřejné stravování. Z ekonomicky aktivních domácností vynakládaly v roce 2003 nejvíce prostředků za potraviny domácnosti osob samostatně činných a jejich vydání zaznamenala v tomto roce v porovnání s rokem 2002 29
Statistika rodinných účtů uvádí každoročně data s ročním zpožděním, tzn., že disponibilní aktuální údaje jsou za rok 2003. To rovněž znamená, že tato subkapitola nemůže zachytit změny, k nimž nepochybně došlo a bude docházet v souvislosti se vstupem ČR do EU.
48
rostoucí trend. Při nejvyšších vydáních za potraviny měly domácnosti samostatně činných osob v roce 2003 současně nejnižší tržní spotřebu potravin, které nakupovaly ve vyšších cenových relacích. Nejnižší výdaje za potraviny mají každoročně domácnosti zemědělské, neboť jejich tržní spotřeba je minimální a naopak zaznamenávají nejvyšší naturální spotřebu (podíl naturální spotřeby na celkové spotřebě se v zemědělských domácnostech v roce 2003 pohyboval v intervalu od 10 do 78 %). T3.5/02 - Vývoj vydání za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech podle sociálních skupin (Kč/os./rok) Ukazatel Spotřební vydání celkem z toho - za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák
zaměstnanců 2002 2003 81 490 85 920 19 405 19 497 15 043 15 061 1 850 1 929 1 297 1 354 1 215 1 153
Domácnosti zemědělců sam. činných 2002 2003 2002 2003 72 036 73 356 85 212 88 190 17 662 17 752 19 620 19 897 13 867 13 786 15 070 15 320 1 717 1 801 1 896 1 995 1 259 1 358 1 459 1 462 819 807 1195 1120
důchodců 2002 2003 78 499 80 156 25 291 25 224 20 776 20 520 2 039 2 069 1 690 1 858 786 777
Pramen: ČSÚ - Statistika rodinných účtů, I. díl, 2003, 2004 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)
Jak vyplývá z tab. T3.5/03 vzrostla v roce 2003 v domácnostech zejména vydání za ovoce a ovocné výrobky, zeleninu a brambory, pekárenské výrobky, vejce, cukr a cukrovinky a za ostatní maso. Tyto výdaje domácnosti zvýšily jednak na základě nárůstu tržní spotřeby příslušných potravinových skupin (ovoce a ovocné výrobky, zelenina a brambory, ostatní maso), jednak působením cen (vejce, cukrovinky, pekárenské výrobky, ovoce a ovocné výrobky). Naopak u většiny potravin (u 8 ze 14 hodnocených) došlo v průměrné zpravodajské domácnosti k meziročnímu snížení výdajů, a to navzdory zvýšení jejich tržní spotřeby. Pokles výdajů byl způsoben buď poklesem spotřebitelských cen těchto potravinových skupin (vepřové a hovězí maso, drůbež, masné výrobky, ryby, konzumní mléko, tuky a oleje) nebo změnou struktury tržní spotřeby potravin (např. nákupy levnějších druhů potravin). T3.5/03 - Vývoj vydání domácností za hlavní druhy potravin (Kč/os./rok) Ukazatel Maso vepřové Maso hovězí Ostatní maso Uzeniny Konzervy Drůbež Ryby Mléko konzumní Vejce Tuky a oleje Ovoce, ovocné výrobky Zelenina, brambory Cukr, cukrovinky Pekárenské výrobky
Průměrná zpravodajská domácnost 2002 2003 858 839 287 283 216 219 1 878 1 823 224 221 873 850 453 438 689 639 268 274 804 788 1 098 1 157 1 252 1 309 1 218 1 222 2 795 2 828
Domácnosti zaměstnanců 2002 2003 783 750 254 246 193 198 1 768 1 723 219 214 805 785 418 400 637 590 239 242 709 689 1 046 1 098 1 176 1 221 1 143 1 150 2 679 2 733
zemědělců 2002 2003 511 545 185 183 141 134 1 765 1 694 193 193 565 575 407 391 741 700 91 97 789 784 817 853 784 847 1 228 1 196 2 927 2 872
sam. činných 2002 2003 803 822 311 306 205 210 1 664 1 667 202 214 905 858 455 456 628 607 244 244 654 665 1 099 1 166 1 302 1 335 1 107 1 130 2 553 2 624
důchodců 2002 2003 1 271 1 226 427 423 327 316 2 458 2 347 261 254 1 215 1 139 609 580 911 843 447 455 1 283 1 282 1 416 1 455 1 681 1 720 1 605 1 605 3 383 3 377
Pramen: ČSÚ - Statistika rodinných účtů, I. díl, 2003, 2004 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)
Za jednotku nakupovaných potravin (kg, ks, l) vydávala průměrná zpravodajská domácnost v roce 2003 méně Kč než v roce 2002. Pouze v případě vajec a tuků zůstaly náklady domácností na 1 ks, resp. 1 kg stejné jako v roce 2002 a u zeleniny a brambor a u pekárenských výrobků mírně vzrostly (u zeleniny a brambor i přes pokles spotřebitelských
49
cen, tedy na základě nákupu dražších druhů; u pekárenských výrobků došlo ke zvýšení jejich spotřebitelských cen). Hodnocení nominálních vydání domácností za potraviny je nutné doplnit relativním vyjádřením, tj. podílem vydání za potraviny na celkových spotřebních vydáních domácností. Výše tohoto ukazatele není dána pouze objemem spotřebovaných potravin a jejich cenovou hladinou, nýbrž významně spolupůsobí i ostatní ekonomické faktory. Jde zejména o výši příjmů, resp. celkových spotřebních výdajů domácností, a o hmotnou i nehmotnou spotřebu domácností, resp. cen zboží a služeb, které slouží k uspokojení ostatních potřeb. Právě pod vlivem ekonomických tlaků (především růstu cen ostatního zboží a služeb) zvýšily domácnosti v roce 2003 výdaje na uspokojení ostatních potřeb (dopravu a spoje, nájemné, rekreaci a kulturu, zdraví atd.), zatímco nominální výdaje za potraviny stouply nevýznamně (v průměrné zpravodajské domácnosti o 26 Kč/os./rok) a - vyjádřeno podílem výdajů domácností za potraviny k celkovým spotřebním vydáním domácností - došlo dokonce k významnému snížení tohoto podílu (z 19,8 % v roce 2002 na 18,9 % v roce 2003 tab. T3.5/01 a příl. tab. 3.5/01). V zemích EU je sledován ukazatel podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností. Poslední údaj, který je k dispozici, je za rok 2002 (European Commission, FAO a UNSO). V tomto roce činil podíl vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností 16,4 %. Nejvyššího podílu v rámci zemí EU 15 dosahovalo Portugalsko (22,6 %), naopak nejnižšího Spojené království (13,3 %). V ČR poklesl podíl vydání za potraviny, nápoje a tabák z 25,3 % v roce 2002 na 24,2 % v roce 2003 (příl. tab. 3.5/02). T3.5/04 - Vývoj podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových spotřebních vydáních jednotlivých typů domácností (%) Ukazatel Spotřební vydání celkem z toho - za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák
zaměstnanců 2002 2003 100,0 100,0 23,8 22,7 18,4 17,5 2,3 2,3 1,6 1,6 1,5 1,3
Domácnosti zemědělců sam. činných 2002 2003 2002 2003 100,0 100,0 100,0 100,0 24,5 24,2 23,0 22,6 19,3 18,8 17,7 17,4 2,4 2,5 2,2 2,3 1,7 1,8 1,7 1,6 1,1 1,1 1,4 1,3
důchodců 2002 2003 100,0 100,0 32,2 31,5 26,5 25,6 2,6 2,6 2,1 2,3 1,0 1,0
Pramen: Výpočty VÚZE podle Statistiky rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 2003, 2004 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)
V rámci jednotlivých typů domácností dosahují nejvyššího podílu vydání za potraviny na celkových spotřebních vydáních domácnosti důchodců (25,6 % v roce 2003, tab. T3.5/04). Tyto domácnosti tradičně vydávají nejvíce prostředků na uspokojení základních životních potřeb, tj. na výživu, bydlení a zdraví (a to jak v Kč v přepočtu na osobu, tak i v relativním vyjádření, tj. podílem těchto výdajů na celkových spotřebních vydáních domácností). Naopak nejnižší podíl výdajů za potraviny v roce 2003 měly domácnosti samostatně činných osob (17,4 %) těsně následovány domácnostmi zaměstnanců (17,5 %). Je to dáno jak celkovou výší jejich spotřebních výdajů, tak i vyššími výdaji v jiných oblastech spotřeby (rekreace a kultura, vzdělávání, spoje, odívání a obuv, ostatní vydání). 4
Struktury agrárního sektoru, využití půdy a vlastnické vztahy
4.1 Podnikatelská struktura zemědělství Podle údajů aktualizovaného zemědělského registru ČSÚ (tab. T4.1/01 - 03) bylo koncem roku 2004 v ČR 54,6 tis. subjektů se zemědělskou výrobou (o 568 více než respondentů
50
strukturálního šetření ZEM 2003), jejichž velikostní parametry odpovídaly prahovým hodnotám Agrocenzu 200030. Tyto subjekty (s výjimkou 2 438 z nich, zaměřených pouze na živočišnou výrobu) obhospodařovaly 3 704,2 tis. ha z. p., z toho 2 767,4 tis. ha o. p. (tj. o 85,3 tis. ha z. p., z toho o 62,6 tis. ha o. p. více než podle uvedeného šetření v roce 2003). T4.1/01 - Podnikatelská struktura fyzických a právnických osob v zemědělství1), stav koncem roku 2004 Právní forma
Počet podniků
Obhospodařovaná zemědělská půda ha
%
Obhospodařovaná orná půda ha
%
2)
Průměrná výměra ha z. p.
ha o. p.
Fyzické osoby celkem
51 420
1 019 814
27,5
677 090
24,5
20,7
13,2
z toho - SHR Právnické osoby celkem v tom - obchodní společnosti celkem z toho - spol. s r. o. - a. s. - družstva 3) - ostatní Celkem
32 231 3 219 2 361 1 662 657 678 180 54 639
919 890 2 684 382 1 660 531 810 852 835 078 938 470 85 381 3 704 196
24,8 72,5 44,8 21,9 22,5 25,3 2,3 100,0
615 903 2 090 322 1 273 611 572 242 692 042 768 812 47 898 2 767 412
22,3 75,5 46,0 20,7 25,0 27,8 1,7 100,0
28,5 925,3 796,0 559,6 1 394,1 1 424,1 547,3 71,0
19,1 649,4 539,4 344,3 1053,3 1133,9 266,1 50,6
1) Zemědělsky aktivní subjekty s velikostními parametry odpovídajícími prahovým hodnotám AGC 2000. 2) Vypočteno za podniky obhospodařující zemědělskou půdu. 3) Státní podniky, příspěvkové organizace aj. Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr Zpracoval: E. Divila (VÚZE)
Na celkové výměře z. p. obhospodařované subjekty vedenými v zemědělském registru se v roce 2004 podílely právnické osoby 72,5 % a na o. p. 75,5 %. Rozhodující podíl připadá v obou případech na obchodní společnosti. V rámci PFO mají opět značnou převahu SHR. Zemědělský registr neobsahuje údaje o vlastnictví pozemků. Podle strukturálního šetření v roce 2003 činil podíl najaté půdy na celkové výměře z. p. obhospodařované respondenty tohoto šetření 89,3 %. Z toho v případě právnických osob 96,7 % a fyzických osob 70,0 % (u PFO s výměrou nad 100 ha z. p. 85,5 %). T4.1/02 - Struktura početních stavů hospodářských zvířat podle právních forem podniků, stav koncem roku 2004 Skot Právní forma Fyzické osoby celkem z toho - SHR Právnické osoby celkem v tom - obchodní společnosti celkem z toho - spol. s r. o. - a. s. - družstva - ostatní Celkem
celkem ks 314 561 284 032 1 125 398 640 044 240 828 395 371 470 520 14 834 1 439 959
% 21,8 19,7 78,2 44,4 16,7 27,5 32,7 1,0 100,0
z toho krávy ks % 126 030 21,7 115 128 19,8 455 974 78,3 260 911 44,8 101 779 17,5 157 318 27,0 188 183 32,3 6 880 1,2 582 004 100,0
Prasata ks 310 678 275 875 2 432 497 1 760 883 455 194 1 302 170 648 999 22 615 2 743 175
Drůbež % 11,3 10,1 88,7 64,2 16,6 47,5 23,7 0,8 100,0
ks 3 533 147 2 958 268 25 262 742 21 739 165 8 727 733 13 011 402 3 362 818 160 759 28 795 889
% 12,3 10,3 87,7 75,5 30,3 45,2 11,7 0,6 100,0
Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr Zpracoval: E. Divila (VÚZE)
Značnou váhu v našem zemědělství mají nadále PPO. Týká se to zvláště živočišné výroby. Koncem roku 2004 připadlo na tyto podniky více než 78 % celkového počtu skotu (z toho 44 % na obchodní společnosti, 33 % na družstva a 1 % na ostatní podniky právnických osob), téměř 89 % prasat (s vysokým podílem akciových společností) a necelých 88 % drůbeže
30
Prahové hodnoty stanovené pro respondenty Agrocenzu 2000 (počínaje základní prahovou hodnotou - výměra alespoň 1 ha z. p.) byly podstatně nižší než v případě prvního zemědělského sčítání po roce 1989 - Agrocenzu 1995 (minimální výměra 3 ha z. p.).
51
(rovněž s vysokým podílem a. s.). Rozhodující podíl na početních stavech uvedených kategorií zvířat chovaných v podnicích fyzických osob mají samostatně hospodařící rolníci (SHR). Velikostní struktura podniků v českém zemědělství má nadále výrazně duální charakter. Na velký počet malých podniků připadá pouze malá část z. p. - v roce 2004 obhospodařovalo 70 % všech podniků pouze 2,3 % příslušné výměry. V případě velkých podniků bylo tomu naopak - na pouhých 2,1 % podniků připadlo téměř 60 % z. p. T4.1/03 - Velikostní struktura podniků fyzických a právnických osob obchospodařujících zemědělskou půdu, stav koncem roku 2004 Velikostní skupiny podniků podle výměry obhospodařované z. p. (ha) >0 až < 5 5 - < 10 10 - < 50 50 - < 100 100 - < 500 500 - < 1000 1000 - < 2000 2000 a více Celkem
Podniky celkem výměra počet obhospodařované z. p. abs. % ha % 30 737 58,9 44 509 1,2 5 913 11,3 40 930 1,1 9 490 18,2 202 997 5,5 1 875 3,6 131 831 3,6 2 274 4,4 499 005 13,5 798 1,5 581 414 15,7 734 1,4 1 028 718 27,8 380 0,7 1 174 792 31,7 52 201 100,0 3 704 196 100,0
Podniky fyzických osob výměra počet obhospodařované z. p. abs. % ha % 30 485 61,8 44 007 4,3 5 836 11,8 40 404 4,0 9 183 18,6 195 216 19,1 1 737 3,5 122 101 12,0 1 756 3,6 350 776 34,4 220 0,4 151 761 14,9 78 0,2 102 369 10,0 5 0,01 13 180 1,3 49 300 100,0 1 019 814 100,0
Podniky právnických osob výměra počet obhospodařované z. p. % abs. % ha 252 8,7 502 0,02 77 2,7 526 0,02 307 10,6 7 780 0,3 138 4,8 9 730 0,4 518 17,9 148 229 5,5 578 19,9 429 653 16,0 656 22,6 926 349 34,5 375 12,9 1 161 613 43,3 2 901 100,0 2 684 382 100,0
Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr Zpracoval: E. Divila (VÚZE)
Velký počet malých podniků výrazně ovlivňuje průměrnou výměru všech podniků, vyjádřenou prostým aritmetickým průměrem. Podle údajů aktualizovaného zemědělského registru činil koncem roku 2004 tento ukazatel 71 ha z. p. Při zohlednění rozdílné váhy jednotlivých velikostních skupin podniků na celkové výměře obhospodařované z. p. (tab. T4.1/03) vychází vážený aritmetický průměr mnohem vyšší: 1 507 ha31. Koncem roku 2004 bylo v našem zemědělství 136 podniků s výměrou nad 3 tis. ha z. p. (z toho 62 a. s. a 52 družstev) a 49 podniků nad 4 tis. ha (z toho 21 družstev a 19 a. s.). Pro vývoj podnikatelské struktury našeho zemědělství v uplynulém období od prvního zemědělského sčítání v roce 1995 je příznačný soustavný nárůst podílu PFO na obhospodařované z. p. i na pracovních silách (tab. T4.1/04). Údaje o pracovnících podle strukturálního šetření ZEM 2003 (srovnatelné údaje za rok 2004 nejsou k dispozici) jsou uvedeny v přepočtu na AWU32 (RPJ - roční pracovní jednotky33). Zvláště výraznou vývojovou tendencí ve sledovaném období je pokles podílu zemědělských výrobních družstev a nárůst podílu obchodních, zejména akciových společností.
vi pi 31
i
Uvedený vážený průměr byl vypočten podle vzorce:
100
,
kde vi = průměrná výměra podniků ve velikostních skupinách do 5 ha, 5 až 10 ha atd. až 2 tis. a více ha, pi = procentický podíl jednotlivých velikostních skupin na celkové výměře z. p. 32
AWU zahrnuje práci majitele a zaměstnanců a neplacenou práci rodinných příslušníků.
33
Za základ ročního fondu pracovní doby při výpočtu RPJ byl stanoven počet 1 800 hodin, který odpovídá práci na plný úvazek.
52
T4.1/04 - Vývoj podnikatelské struktury zemědělství v období 1995 - 2004 Právní forma
Počet podniků 1995
Fyzické osoby celkem z toho - SHR Právnické osoby celkem v tom - obchodní společnosti celkem z toho - spol. s r. o. - a. s. - družstva Celkem
2000
Obhospodařovaná z. p.
1)
2004
ha 1995
2000
Podíl na celkovém počtu pracovníků 2) (%)
1)
% 2004
20 820 24 053 23 363 822 518 934 137 992 811 19 648 20 115 20 099 765 272 849 292 905 176 2 395 2 587 2 716 2 721 518 2 680 683 2 684 122 1 196 1 726 1 936 995 815 1 578 881 1 660 321 945 1 171 1 339 714 358 783 707 810 697 223 519 564 268 899 779 707 835 028 1 105 723 654 1 665 724 1 059 444 938 460 23 215 26 640 26 079 3 544 036 3 614 820 3 676 933
1995
2000
2004
23,2 21,6 76,8 28,1 20,2 7,6 47,0 100,0
25,8 23,5 74,2 43,7 21,7 21,6 29,3 100,0
27,0 24,6 73,0 45,2 22,0 22,7 25,5 100,0
3)
4)
1) Podniky s výměrou od 3 ha z. p. 2) Pracovníci v podnicích všech velikostních skupin, včetně podniků bez půdy. 3) Průměrný počet trvale činných pracovníků za období leden až září 1995. 4) Pracovníci v hlavním zaměstnání v zemědělství, stav k 30. 9. 2000. 5) Podle údajů strukturálního šetření ZEM 2003 o pracovních sílách v zemědělství, vyjádřených v ročních pracovních jednotkách (fyzický počet pracovníků přepočtený na plně zaměstnané). Pramen: ČSÚ, Agrocenzus 1995 a 2000; strukturální šetření ZEM 2003 a aktualizovaný zemědělský registr (2004) Zpracoval: E. Divila (VÚZE)
4.2 Organizace prvovýrobců na agrárním trhu Odbytové organizace prvovýrobců nemají zatím v ČR dlouhodobou tradici a u řady komodit zatím ani rozhodující nebo alespoň významný podíl na trhu. Ve srovnání s námi existují v EU 15 silné odbytové organizace a v této činnosti mají tradiční země značný předstih. V ČR začaly první odbytové organizace prvovýrobců vznikat v roce 1998. Od roku 1999 začal činnost odbytových organizací prvovýrobců při splnění výchozích podmínek podporovat stát. Postupně docházelo ke zvýšení objemu podpor z 5,2 mil. Kč pro 11 žadatelů v roce 2000 na 41,3 mil. Kč pro 23 odbytových organizací v roce 2003. V hodnoceném roce 2004 nebyly podpory na vznik a činnost poskytnuty. Stávající podpůrný program byl ukončen vstupem ČR do EU. V prosinci roku 2004 bylo schváleno nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti. Žádost o zařazení do uvedeného programu musí být podána na SZIF nejpozději 31. října 2006 a vztahuje se i zpětně na všechny vzniklé odbytové organizace prvovýrobců splňující podmínku 3 mil. Kč obchodní produkce a vzniklé od 1. května 2004 do 31. října 2006. Uvedené nařízení vlády č. 655/2004 Sb. výrazně zpřísňuje podmínky pro poskytnutí dotace (§ 5). Odbytové organizace prvovýrobců, které vyvíjely svoji činnost v roce 2004, lze rozdělit podle obchodovaných komodit na specializované (komoditní) a univerzálně zaměřené. Podle rozsahu poskytovaných služeb se jedná o organizace, které odbyt pouze zprostředkovávaly, organizace, které obchodovaly a nesly rizika spojené s inkasem od odběratelů, odbytové organizace, které obchodovaly a vytvářely finanční rezervy na garance úhrady kupní ceny a odbytové organizace s vlastní skladovací, event. zpracovatelskou kapacitou. Mezi odbytové organizace s celostátním působením lze zařadit Centroodbyt - národní odbytové družstvo, které soustřeďuje 9 regionálních odbytových organizací, převážně družstev, a obchoduje s komoditami vepřové a hovězí maso. V roce 2004 zprostředkoval prodej 123,1 tis. t prasat v ž. hm., tj. 25,3 % z tržní produkce ČR, a 21,4 tis. t skotu v ž. hm., tj. 11,6 % z tržní produkce ČR. Při naplňování svých podnikatelských cílů spolupracují pracovníci odbytové organizace nejen s odběrateli produktů, ale i s dodavateli vstupů. Na trhu s mlékem v České republice působilo k 31. 12. 2004 celkem 27 odbytových organizací, které zprostředkovaly prodej zhruba poloviny syrového kravského mléka z celkového nákupu českých mlékáren. Největší podíl dosáhl Mlecoop - odbytové družstvo s prodejem 755 354 tis. l syrového kravského mléka, což je 30,3 % z celkového nákupu tuzemských mlékáren. Členy Mlecoopu - odbytového družstva bylo 10 regionálních členských organizací. Mimo zprostředkování prodeje mléka zajišťuje Mlecoop pro své členy
53
5)
1995 2000 2003 15,8 17,6 22,1 14,2 15,4 . 84,2 82,4 77,9 31,5 48,5 49,5 16,4 17,9 17,5 14,9 30,0 31,4 48,2 31,7 26,4 100,0 100,0 100,0
právní a poradenské služby včetně nákupů vybraných vstupů za obchodní ceny. Druhou nejsilnější odbytovou organizací na trhu s mlékem je Mlékařské a hospodářské družstvo JIH. V roce 2004 mělo družstvo 220 členů prvovýrobců mléka z jižních a západních Čech a z Moravy. Družstvo v roce 2004 zprostředkovalo prodej 305 569 tis. l mléka, což představuje 12,2 % z celkového nákupu do tuzemských mlékáren. Na úseku chovu ovcí a koz působila v roce 2004 společnost OVEKO, a. s. Ve společnosti bylo registrováno 27 akcionářů. Základním předmětem činnosti OVEKA byl společný prodej zvířat a ostatních výrobků od chovatelů, tj. chovných i jatečných zvířat, ovčích a kozích sýrů a vlny. Dalšími aktivitami společnosti jsou provádění kontroly užitkovosti a poradenská činnost. Při obchodování s jatečnou drůbeží v roce 2004 vyvíjelo svoji činnost pouze odbytové družstvo AGROKROCAN. Hlavní činností tohoto družstva je napomoci stabilnímu odbytu krůt a poradenské aktivitě ve prospěch zvýšení rentability chovu. V roce 2004 zajišťovalo odbytové družstvo servis pro 20 členů prvovýrobců, kteří se podílejí zhruba 30 % na celkové produkci krůtího masa v ČR. Na úseku obchodu s vejci a vaječnou hmotou vyvíjí svoji činnost dvě společnosti - Česká vejce CZ, a. s., a Zlatá vejce, a. s. Jejich členy je 19 producentů vajec s celkovou kapacitou výroby 1 mld. ks konzumních vajec, což je 75 % produkce velkochovů v ČR. Odbytových organizací, které zaměřily svoji činnost na obchodování s obilovinami a olejninami, bylo k 31. 12. 2004 v ČR celkem 10. Největší rozsah činnosti vykazuje AGROODBYT ČR. Jeho členy je 8 regionálních odbytových organizací. Uvedená organizace zajišťuje odbyt zhruba 10 % celostátního obchodu s obilovinami. Mimo to zprostředkovává pro své členy nákup vybraných vstupů (pesticidů, průmyslových hnojiv a nafty). Jedním z významných členů Agroodbytu je Odbytové hospodářské družstvo Pardubice, které sdružuje 70 prvovýrobců. Členové družstva obchodují s obilovinami, kukuřicí, olejninami, se sojovým a řepkovým šrotem. Dalším významným členem Agroodbytu je Brasica - odbytové družstvo, které nabízí služby na úseku ošetřování a skladování, zprostředkování prodeje a překládky surovin z železničních vagónů na říční čluny. Tato organizace vlastní říční přístav, železniční vlečku a silo o kapacitě 21 tis. t volně ložené komodity. U ovoce a zeleniny je v současné době koncentrace nabídky jediným způsobem, jak odolávat tlaku obchodních řetězců. K 31. 12. 2004 bylo evidováno 8 odbytových organizací s ovocem, zeleninou a brambory. Členové odbytových organizací pro zeleninu se podílí na celkové ploše zeleniny 35 % a na celkovém prodeji zeleniny 50 %. U ovoce je zhruba 35 % prodeje realizováno odbytovými organizacemi. Odbytové organizace jsou schopny zajistit potřebné objemy dané komodity v požadované kvalitě, balení a ceně. Jsou vybaveny vlastními skladovacími kapacitami. 4.3 Podnikatelská struktura zpracovatelů agrárních surovin Zpracovatelé agrárních surovin jsou převážně zařazeni v potravinářském sektoru, kde bylo podle registru ČSÚ ke konci roku 2004 evidováno 14 366 podnikatelských subjektů (o 64 méně než v roce 2003), z nichž 10 713 je fyzických osob (v porovnání s rokem 2003 o 158 méně), většinou podnikajících podle živnostenského zákona. V nových, konkurenčně náročnějších, podmínkách se výrobní základna pro výrobu potravin v roce 2004, v důsledku vstupu ČR do EU, poněkud zúžila. Z obchodních společností jsou i nadále nejvíce zastoupenou právní formou společnosti s r. o. (2 529 firem, zatímco v roce 2003 bylo v této právní formě evidováno 2 465 firem) a a. s. (501 firem, tj. o 3 více než v roce 2003). Zahraničních osob bylo ke konci roku 2004 evidováno 297 (256 v roce 2003). Zbývající výrobci využívají k podnikání další právní formy, jako jsou družstva aj.
54
Z údajů o počtu firem vyplývá, že největší změny v roce 2004 nastaly u podnikatelů fyzických osob, jejichž počet se v nových podmínkách snížil a u zahraničních osob, jejichž počet naopak poněkud vzrostl. Z hlediska velikostní struktury převládaly v roce 2004 stejně jako v roce 2003 v kategorii firem od 20 zaměstnanců, sledovaných ČSÚ, výrazně podniky do 499 zaměstnanců a v této kategorii zejména malé podniky do 49 zaměstnanců. Podíl podniků od 500 zaměstnanců ve velikostní struktuře firemní základny činil v roce 2004, obdobně jako v roce 2003, zhruba 3 %. Přitom počet velmi velkých podniků v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 klesl ze 14 subjektů na 10 firem. Vlivem podnikatelsky náročnějších podmínek v roce 2004 klesl celkový průměrný počet podnikatelských subjektů v kategorii od 20 zaměstnanců v porovnání s rokem 2003 o 22 firem, což představuje snížení o 2,1 %. T4.3/01 - Velikostní struktury potravinářských podniků s 20 a více zaměstnanci Počet zaměstnanců 20 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1 000 a více Celkem
Průměrný počet podniků 2003 2004 540 543 225 211 238 236 20 21 14 10 1 040 1 018
Meziroční index 99,4 93,8 99,2 105,0 71,4 97,9
Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních údajů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (kód publikace: 8001 - 04 a oborové údaje) Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)
Ekonomicky nejvýznamnější velikostní kategorii zaujaly v roce 2004 (stejně jako v roce 2003) podniky od 100 do 499 zaměstnanců. Podíl těchto podniků na tržbách celého potravinářského sektoru v b. c. v roce 2004 dosáhl 46 % (v roce 2003 činil 45 %), zatímco jejich podíl na počtu podniků představoval v roce 2004, stejně jako v roce 2003, pouze 23 %. Podíl deseti největších podniků s 1 000 a více zaměstnanci na tržbách v b. c. činil v roce 2004 jen 17 %. Tendence ke koncentraci se ve výrobní základně dosud výrazně neprosazuje, a to i pod vlivem postupů uplatňovaných v oblasti hospodářské soutěže. Z oborového hlediska, pokud jde o podniky s 20 a více zaměstnanci, byly v roce 2004 obdobně jako v předcházejících letech nejvíce zastoupeny podniky tzv. ostatních potravinářských výrobců (pekárny, cukrárny, cukrovary, cukrovinkářská a další výroby) a dále výrobci masa a masných výrobků, vč. drůbeže a výrobci nápojů.
55
T4.3/02 - Průměrný počet podnikatelských subjektů podle výrobních oborů Ukazatel Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb Zpracování ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Průmysl potravinářský a tabákový celkem
2003 182 8 36 8 73 46 76 491 120 1 040
2004 183 8 37 5 66 44 67 494 114 1 018
Meziroční index 100,5 100,0 102,8 62,5 90,4 95,7 88,2 100,6 95,0 97,9
Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních údajů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (kód publikace: 8001 - 04 a oborové údaje) Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)
Příliv přímých zahraničních investic do výroby potravin a nápojů, zpracování tabáku činil za rok 2004 podle předběžných údajů ČNB celkem 1 480,5 mil. Kč, což představuje podíl 1,3 % na celkovém objemu těchto investic vcházejících do národní ekonomiky ČR. V porovnání s rokem 2003 došlo v roce 2004 k výraznému poklesu přílivu přímých zahraničních investic do sektoru potravin jak objemově, tak i podílem na celkových zahraničních investicích. Přímé zahraniční investice celkem do výroby potravin a nápojů, tabáku za celé sledované období (od roku 1993) dosáhly předběžně částky 55 mld. Kč a podílely se na objemu investic do národní ekonomiky 2,2 %. Odliv přímých investic z ČR do zahraničí ze sektoru výroby potravin a nápojů, zpracování tabáku za rok 2004 předběžně činil 460,6 mil. Kč (tj. 3,3 % z celkového objemu), což představuje v rámci sektorů a odvětví jeden z největších objemů. 4.4
Dodavatelská odvětví
Osivo a sadba K 31. 3. 2005 bylo ÚKZÚZ, odborem odrůdového zkušebnictví, evidováno celkem 86 domácích firem, které mají v ČR registrovány své odrůdy a zajišťují (provádějí) u nich udržovací šlechtění. V roce 2004 bylo pro přihlašovací sezónu registrováno podle zákona č. 92/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zaevidováno podle zákona č. 219/2003 Sb. 481 právnických či fyzických osob s oprávněním pro výrobu a dovoz rozmnožovacího materiálu a jeho uvádění do oběhu. V roce 2004 byla odrůdová skladba zemědělských plodin doplňována o odrůdy se stále vyšší užitnou hodnotou. Zejména u některých plodin (brambory, kukuřice, ale i pšenice, řepka a další) se výnos hlavního produktu již blíží biologickému potenciálu a rozhodující role se přenáší do oblasti nutriční a technologické jakosti. Výsledkem tohoto procesu je, že české zemědělství a zpracovatelský průmysl měly k 31. 3. 2005 k dispozici 4 120 registrovaných domácích i zahraničních odrůd špičkové kvality, z nichž 2 178 je šlechtitelsky udržováno v ČR. V tab. T4.4/01 jsou uvedeny množitelské plochy a skutečná výroba osiva a sadby. I v roce 2004 pokračoval mírný nárůst v používání certifikovaného osiva, což bylo zřejmým důsledkem dotační politiky MZe. U obilovin je podíl certifikovaného osiva, které zemědělci používají pro osevy produkčních ploch, odhadován na 55 - 60 %.
56
T4.4/01 - Přihlášené množitelské plochy v ČR 2003 Plodina
přihlášená plocha (ha)
Obiloviny Kukuřice Luskoviny Olejniny Semenné okopaniny Brambory Jeteloviny Trávy a jednoleté pícniny Ostatní krmné plodiny
80 029 1 159 6 530 18 224 26 4 208 7 773 10 320 1 883
2004
vyrobené osivo, sadba (t) 163 295 1 304 7 019 10 926 11 67 538 1 900 5 054 498
83 422 1 542 7 044 17 926 11 5 024 6 732
vyrobené osivo, sadba1) (t) 180 000 2 200 8 500 3 800 7 81 500 1 300
16 725
4 800
přihlášená plocha (ha)
1) Odhad. Pramen: ÚKZÚZ - OOS Praha Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE), J. Mokrý (ÚKZÚZ)
Na podzim roku 2004 byly zapsány v rámci EU do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin první geneticky modifikované (GM) odrůdy polních plodin. Jedná se o 17 hybridů kukuřice linie MON 810, které lze na základě zápisu do Společného katalogu pěstovat i v ČR. Zmiňovaná kukuřice MON 810 se vyznačuje tvorbou proteinu toxického pro specifického škůdce zavíječe kukuřičného. Takto upravené plodiny bývají označovány jako Bt plodiny a jejich hlavním přínosem je úspora průmyslových insekticidů a omezení tvorby mykotoxinů v hlavním produktu kukuřice. ÚKZÚZ v rámci svých kompetencí provádí státní odbornou kontrolu a dozor nad nakládáním s GM odrůdami v rámci uvádění těchto odrůd do oběhu, včetně správního řízení o jejich registraci podle příslušných právních předpisů. V roce 2004 bylo uvedeno do oběhu:
v rámci řízení o registraci (zkoušeno prvním rokem) 5 geneticky modifikovaných odrůd kukuřice odvozených od linie MON 810; do řízení o udělení ochranných práv nebyla přihlášena žádná GM odrůda;
blíže neurčené množství importovaného merkantilu GM sóji, který je určen k přímé spotřebě v ČR jako krmivo. Z GM plodin je v současné době v ČR povolena výše zmiňovaná kukuřice linie MON 810 pro pěstování (hybridy zapsané ve Společném katalogu). Za účelem zpracování (ne však pro pěstování) je dále povolena GM sója. V řízení pro uvolnění do oběhu na úrovni EU jsou GM brambory s různě modifikovaným škrobem pro průmyslové využití. Hlavní podíl na zahraniční spolupráci odboru osiva a sadby ÚKZÚZ představuje členství v Mezinárodní asociaci pro zkoušení semen34 a v OECD. Akreditace zkušební laboratoře OS Praha organizací ISTA a účast v organizaci OECD umožňuje odboru vydávat mezinárodní certifikáty ISTA a OECD. Přípravky na ochranu rostlin V ČR bylo v roce 2004 zhruba 30 firem zabývajících se výrobou přípravků na ochranu rostlin (POR). Z toho je 19 výrobců POR a 11 výrobců dalších prostředků na ochranu rostlin, a to v
34
International Seed Testing Association (ISTA).
57
kategorii pomocných prostředků. Dále na trhu ČR působí 12 výrobců malospotřebitelských balení. Celková spotřeba v ČR se pohybuje mezi 9 až 10 tis. t ročně. Domácí produkční nabídka je omezená a musí být pokrývána dovozy. V roce 2004 bylo dovezeno pesticidů zhruba za 4,7 mil. Kč. Největší dovozy se uskutečnily z Francie, Německa a Belgie. Uvedené státy se podílely na celkovém dovozu zhruba 56 %. V roce 2004 na základě údajů SRS bylo spotřebováno na ochranu rostlin a rostlinných produktů celkem 9 062 tis. kg, l přípravků o celkové hodnotě 5 504 mil. Kč, spotřeba přípravků vyjádřená v Kč na ha poklesla v roce 2004 na 1 279,0 Kč/ha z. p. (1 337,44 Kč/ha z. p. v roce 2003). Hodnocení vývoje spotřeby přípravků v porovnání s předešlými roky je do značné míry komplikované, protože spotřeba je ovlivňována klimatickými podmínkami daného roku (viz rok 2002), finančními možnostmi podnikatelských subjektů a vývojem nových účinnějších prostředků. Z celkových výdajů za použití POR v zemědělství v roce 2004 byl čerpán největší podíl na obiloviny, a to 45,3 %. V porovnání s rokem 2003 došlo v roce 2004 ke snížení celkové spotřeby POR o 5,9 %. Vývoj spotřeby vybraných přípravků v porovnání s celkovou spotřebou v letech 2000 - 2004 je znázorněn v grafu 4.4/01. Podrobný přehled spotřeby POR je uveden v příl. tab. 4.4/01.
7 000
11 000
6 000
10 500
5 000
10 000
4 000
9 500
3 000
9 000
2 000
8 500
1 000
8 000 2000
2001 Fungicidy
Pramen:
2002 Herbicidy a desikanty
2003
2004 POR celkem
SRS
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Z celkové spotřeby POR v ČR reprezentovaly herbicidy a desikanty 55,5 %, fungicidy 23,5 %. V roce 2004 vstoupil v účinnost zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, který sjednotil režim používání POR s režimem vyspělých zemí Evropského společenství. V tomto roce byl realizován projekt Phare 2000 „Posílení kapacit ČR na úseku registrace přípravků na ochranu rostlin“. Realizací tohoto projektu byla plně zajištěna potřeba České republiky na technické vybavení na úseku registrace POR a na úseku postregistrační kontroly (trhu, dodavatelů a uživatelů POR). Na tento projekt byly
58
POR celkem (tis. kg, l)
Fungicidy, herbicidy a desikanty (tis. kg, l)
Graf T4.4/01 - Spotřeba přípravků na ochranu rostlin
věnovány 2 mil. EUR na laboratorní techniku a počítačové vybavení pro SRS a Státní zdravotní ústav. Česká strana přispěla částkou ve výši 670 tis. EUR na zrekonstruování laboratoří, k vybavení biologických laboratoří optikou a dalšími přístroji. Pro prodejce a následně podnikatelské subjekty v zemědělství při uplatňování výše uvedeného zákona to znamená určitá omezení při nákupů prostředků (např. z třetích zemí), vedení agendy o použití prostředků, mnohem účinnější kontroly orgánů SRS apod. To je jedna z cest k naplnění stanovených cílů EK - zajištění sledovatelnosti surovin a výrobků v celém řetězci výroby potravin a krmiv, vedoucích ke zkvalitnění ochrany spotřebitele, ale i ochrany životního prostředí před negativními vlivy POR. Průmyslová hnojiva Dominantní pozici ve výrobě průmyslových hnojiv v ČR má firma LOVOCHEMIE, a. s., Lovosice, která v roce 2003 zvýšila výrobu hnojiv spuštěním nové jednotky na výrobu kyseliny dusičné. Další firmou zabývající se výrobou hnojiv je CHEMY, spol. s r. o., Lhenice. Přesto je nutné konstatovat, že domácí produkce hnojiv je nedostatečná a je nutné hnojiva dovážet v objemu zhruba 3 mld. Kč ročně. Prodejem průmyslových hnojiv v ČR se nezabývají jen specializovaní prodejci (producenti), ale je zajišťován i podnikatelskými subjekty fyzických a právnických osob s širokou nabídkou sortimentu pro zemědělskou výrobu. Významnou firmou zabývající se obchodem a distribucí s komoditami chemického průmyslu (průmyslová hnojiva, pesticidy) pro zemědělskopotravinářský sektor v ČR je AGROFERT Holding, a. s., s rozsáhlou distribuční sítí (ZZN, Agro), a dále pak AGROPOL Group holding, a. s. (obchodní divize). Spotřeba průmyslových hnojiv v čistých živinách na ha z. p. (u farem samostatně hospodařících rolníků) podle ČSÚ je v průměru za posledních pět let 91,4 kg/ha. Z toho hnojiva dusíkatá 67,8 kg/ha, fosforečná 13,9 kg/ha a draselná 9,7 kg/ha. Trend celkové spotřeby čistých živin v ČR a sousedních států v porovnání s průměrem EU 15 v letech 1997 - 2001 uvádí následující graf 4.4/02.
59
Graf T4.4/02 - Celková spotřeba N, K2O, P2O5 ve vybraných státech v porovnání s průměrem EU 15 18 000
3 000 2 800
17 500
2 600 17 000
2 200 2 000
16 500
1 800 1 600
16 000
1 400 1 200
15 500
1 000 800
15 000
600 400
14 500
200 0
14 000 1997
Pramen:
1998
1999
Česká republika
Rakousko
2000 Německo
2001 EU 15
EUROSTAT, FAO
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Největšími dovozci hnojiv do ČR v roce 2004 na základě statistiky ČSÚ bylo Slovensko, Polsko, Německo, Rusko a Rakousko, jejichž podíl na celkovém dovozu činil zhruba 87 %. Průmyslová krmiva Celkový objem výroby průmyslových krmných směsí (KS) v ČR v roce 2004 byl 3,14 mil. t. Proti roku 2003 došlo k poklesu o 3,5 %, a to zejména u výroby průmyslových krmiv pro prasata a ostatní zvířata. Objem výroby podle druhu hospodářských zvířat je uveden v příl. tab. 4.4/02. Strukturu výroby KS v roce 2004 ukazuje graf 4.4/03.
60
EU 15 tis. t č. ž.
ČR, Rakousko, Německo tis. t č. ž.
2 400
Graf T4.4/03 - Struktura výroby krmných směsí v roce 2004
Domácí zvířata 3,3 %
1)
Skot celkem 16,6 %
Ostatní zvířata 3,0 %
Prasata celkem 42,8 %
Drůbež celkem 34,3 %
1) Ryby, koně, králíci, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata v ZOO. Pramen:
MZe
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
K nárůstu výroby v roce 2004 došlo proti roku 2003 u krmných směsí pro drůbež (o 3,8 %) a skotu (o 4,8 %). T4.4/02 - Počet registrovaných subjektů zabývajících se výrobou a dovozem krmiv Podnikatelské subjekty
2003
2004 482 371 853
Výrobci krmiv Dovozci krmiv Celkem
Meziroční index 878 257 1 135
182,2 69,3 133,1
Pramen: ÚKZÚZ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Z tab. T4.4/02 vyplývají významné změny v počtu podnikatelských subjektů v roce 2004, které reagují na řady ustanovení ve vnitrostátních krmivářských předpisech po vstupu ČR do EU. Například novou povinností je evidovat výrobní provozy v zemědělských podnicích, kde se vyrábí krmiva pro potřebu vlastní živočišné výroby mimo trh. Pokud se týká dovozců krmiv, registrují se pouze subjekty, které dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemích s výjimkou čtyř států, které jsou ve smluvním vztahu s EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). K nejvýznamnějším dovozcům krmných surovin a KS do ČR podle předběžných údajů ČSÚ v roce 2004 patřilo především Německo s 590,9 tis. t (75,5 %), Brazílie 38,5 tis. t (4,9 %), Maďarsko 30,9 tis. t (4,0 %), Rakousko 20,1 tis. t (2,6 %) a Nizozemsko 12,8 tis. t (1,6 %). Uvedené státy se podílely na celkovém dovozu průmyslových surovin a KS do ČR více než 88 %. Evropské sdružení výrobců krmiv EU 25 odhaduje, že v roce 2003 poklesla výroba krmných směsí v EU 15 proti roku 2002 o 1,7 %. Na poklesu výroby průmyslových k KS se podílely
61
zejména KS pro prasata (o -1,6 %) a KS pro drůbež (o -5,3 %). Důvodem je pokles stavů zvířat uvedených komodit v EU 15. Významnou zájmovou organizací je Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu, které sdružuje 80 podnikatelských subjektů zastupujících zájmy krmivářského průmyslu ČR. Je členem Evropské sdružení výrobců krmiv (FEFAC), který je jediným nezávislým mluvčím evropských výrobců krmných směsí na úrovni EU. Krmivářský průmysl má v rámci potravinářského sektoru specifické postavení, protože nároky na kvalitu, hygienickou a zdravotní nezávadnost krmiv jsou stejné jako na potraviny, neboť krmiva jsou jedním z rozhodujících vstupů do potravinového řetězce. Veterináři V roce 2004 činily výdaje za veterinární léčiva na základě odhadu Komory veterinárních lékařů ČR 1,3 mld. Kč a za veterinární ošetření 200 mil. Kč. Na prováděných kontrolách zdraví zvířat (vakcinace, odběry vzorků, apod.) se v roce 2004 podílelo 2 071 soukromých veterinárních lékařů. Pro vydávání zdravotnických potvrzení na přemístění zvířat na jatky bylo schváleno 1 777 soukromých veterinárních lékařů. Zemědělská technika V odvětví všeobecného strojírenství ČR zaujímá obor výroba a opravy zemědělských a lesnických strojů 5% podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. V tomto oboru je zaměstnáno zhruba 9 tis. zaměstnanců. Na trhu ČR působí mnoho zahraničních firem, dovážejících zemědělské stroje a traktory, které vytvářejí silné konkurenční prostředí v nabídce zemědělské techniky. Podle odhadu v ČR působí přibližně 550 podnikatelských subjektů zabývajících se výrobou, dovozem a prodejem zemědělské techniky a službami. Členem zájmového sdružení právnických osob Asociace zemědělské a lesnické techniky je 120 výrobních firem. I přes širokou nabídku na trhu je používaná zemědělská technika morálně i fyzicky zastaralá a obnova doposud probíhala velmi pomalým tempem. Vstupem ČR do EU a s přílivem peněz z fondů EU v následujících letech lze předpokládat nárůst investic jak do strojů, tak do technologických zařízení. Výsledky statistického šetření ČSÚ u podniků s 20 a více zaměstnanci ukazují, že v roce 2004 došlo k výraznému nárůstu investic na pořízení movitých věcí a jejich souborů, včetně dopravních prostředků, proti roku 2003 o zhruba 55 % (jedná se o nárůst pořízeného majetku před odpočtem dotací). V roce 2004 bylo schváleno 186 projektů v rámci OP zemědělství s nárokem na finanční prostředky ve výši 272,3 mil. Kč. Jedná se o podpory investic do zemědělského majetku a podpory mladým začínajícím zemědělcům, tj. o podpory na stroje pro zemědělskou výrobu na podporu ekonomické stability a konkurenceschopnosti zemědělských podniků. Účinky tohoto opatření se pravděpodobně projevily v nárůstu prodeje traktorů v roce 2004.
62
Graf T4.4/04 - Prodej traktorů a sklízecích mlátiček 1 500
1 401
1 250 1 034
1 017 1 000
ks
809 750 528 500
210
250
154
109
132
127
0 2000
2001
2002
Traktory
Pramen:
2003
2004
Sklízecí mlátičky
VÚZT
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
V grafu 4.4/05 je znázorněn prodej traktorů domácí výroby v porovnání s prodejem traktorů z dovozu v letech 1994 - 2004.
63
Graf T4.4/05 - Prodej traktorů na českém trhu 1 600
1 400
1 200
ks
1 000
800
600
400
200
0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
Tuzemské
Pramen:
Dovezené
2000
2001
2002
2003
2004
Celkem
VÚZT
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
V tab. T4.4/03 je uvedena struktura traktorů podle výkonnosti v letech 1995, 2000 a 2003. Uvedené vyjádření struktury podle výkonů v procentech je pouze informativní. Tabulka ukazuje postupný nárůst nákupů výkonnějších druhů traktorů. Počet traktorů ve skupině výkonu od 60 kW do 99 kW meziročně vzrostl o 32,7 %, obdobný nárůst nastal i u skupiny s výkonem 100 kW a více (o 17,3 %). Důvodem jsou zvyšující se nároky podnikatelských subjektů na hodnotu ekonomických ukazatelů při provozu zemědělské techniky. T 4.4/03 - Traktory používané v zemědělství v letech 1995, 2000 a 2003 Traktory (kolové) do 30 kW 31 - 60 kW 61 - 120 kW nad 120 kW Celkem
1995 počet 13 057 56 093 15 287 6 006 90 443
% 14,4 62,0 16,9 6,6 100,0
Traktory (kolové, pásové, malotraktory) do 39 kW 40 - 59 kW 60 - 99 kW 100 kW a více Celkem
2000 počet 24 440 45 058 15 970 9 139 94 607
2003 (k 30. 9.) % 25,8 47,6 16,9 9,7 100,0
počet 22 367 37 376 21 184 10 721 91 648
Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
V příl. tab. 4.4/03 je uveden počet strojů a zařízení ve vlastnictví PPO a PFO v zemědělství v roce 2003 podle statistických šetření ČSÚ. Pohonné hmoty a elektrická energie V odvětvích NH ČR v roce 2004 spotřebovaly celkem podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci přibližně 1 426 tis. t nafty, z toho zemědělství, myslivost a související činnosti 220,9 tis. t, lesnictví, těžba dříví a přidružené činnosti 22,7 tis. t a rybolov, chov ryb, přidružená činnost v rámci rybolovu 1,5 tis. t. Celková spotřeba motorové nafty podnikatelských subjektů v zemědělství se podle předběžných výsledků proti roku 2003 zvýšila o 1,7 % na 526,6 mil. l (příl. tab. 4.4/04). 64
% 24,4 40,8 23,1 11,7 100,0
Největší podíl na spotřebě motorové nafty v zemědělství měla rostlinná výroba, a to zhruba 74 %, následuje živočišná výroba s 16 % a s 10 % ostatní spotřeba a přímé služby v rezortu. Podle VÚZT průměrná celková spotřeba nafty v zemědělství je 123,3 l/ha. Pokud se týká prvovýroby živočišné a rostlinné činí 111,3 l/ha a ostatní spotřeba a služby po podniky zemědělské prvovýroby a ostatní 12 l/ha (1 l nafty je přibližně 0,83 - 0,85 kg). Průměrná spotřeba elektrické energie v odvětví zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech (u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci) v letech 2001 - 2003 se pohybovala v průměru 1 063 GWh/rok. Celková čistá tuzemská spotřeba elektrické energie v NH ČR se v uvedených letech pohybovala v průměru kolem 54 600 GWh/rok. Z údajů příl. tab. 4.4/05 vyplývá, že na této spotřebě se podílí podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci v zemědělství, lesnictví a rybolovu zhruba 2,5 %. 4.5 Komoditní burzy agrárního typu V roce 2004 probíhalo pravidelné burzovní obchodování na pěti komoditních burzách, a to na základě státních povolení vydaných MZe. Burzovní obchodování probíhá pod dohledem státu (zákon č. 229/1992 Sb.) vykonávaným ze zákona funkcí burzovního komisaře. Jednotlivé komoditní burzy, povolené MZe, mají svá specifická obchodní a komoditní zaměření a liší se nejen technicko organizačním zabezpečením burzovních obchodů, regionálním či celorepublikovým zaměřením, ale i výslednou burzovní úspěšností. Hlavní význam komoditních burz na agrárním trhu spočívá mj. v indikaci či predikci ceny u hlavních obchodovaných komodit. Snahou burz je pohybovat se v obchodovatelném cenovém pásmu bez výrazných propadů. Za nejvýznamnější agrární burzy, které obchodují převážně s obilovinami, olejninami a v menší míře i s živočišnými produkty, lze v současné době považovat Plodinovou burzu Brno (PBB), Obchodní burzu Hradec Králové (OBHK) a Komoditní burzu Praha (KBP). Jednotlivé burzy se prezentují na svých webových stránkách. Roční obchodované objemy zemědělských komodit na těchto burzách vypadají následovně: PBB - v roce 2004 bylo celkově nabídnuto k obchodování v jednotlivých paritách (podle INCOTERMS 2000) objemově 242,1 tis. t, což hodnotově představuje 1 124,4 mil. Kč, a to v členění cca 152 tis. t (765,6 mil. Kč) v nabídce prodeje a cca 90 tis. t (358,7 mil. Kč) poptávky k nákupu. Objemy skutečně uzavřených obchodů byly negativně ovlivněny v druhém pololetí značným převisem nabídky proti poptávce včetně nezadržitelného propadu ceny, který výsledně zapříčinil nízkou zobchodovatelnost proti minulým rokům. PBB obchoduje ve 14denním intervalu, a to kombinací internetového a klasického, tzv. parketového burzovního obchodování za přítomnosti oprávněných osob včetně placených účastníků burzovní seance a za dohledu burzovního komisaře. Plodinová burza má celorepublikovou působnost a je členem středoevropských burz se sídlem ve Štrasburku. OBHK - objem kotované nabídky olejnin dosáhl 34,9 tis. t při poptávce 301,9 tis. t v hodnotě přes 2 mld. Kč. Objem realizovaného obchodu byl cca 1 tis. t v hodnotě přes 8 mil. Kč. U obilovin byl objem nabídky a poptávky cca 45 tis. t v hodnotě 136,8 mil. Kč a u masa činila registrovaná nabídka s poptávkou přes 52 tis. t v celkové hodnotě 162,8 mil. Kč. V předcházejícím roce 2003 bylo na OBHK dosaženo proti roku 2004 podstatně vyššího procenta zobchodování, takže se i na této burze negativně projevil pokles poptávkových cen, a to z důvodu přebytku obilovin a olejnin. V řadě případů rovněž nedošlo ke spárování a následnému uzavření obchodu. Obchodní burza obchoduje pouze prostřednictvím internetové sítě každou středu, a to s obilovinami, olejninami, luštěninami, zeleninou, masem, bramborami a jablky.
65
KBP - celková hodnota podaných kupních a prodejních pokynů obchodovaných komodit dosáhla částky 9,8 mld. Kč, při nabídce a poptávce 60 841 kontraktů35. Zobchodovány byly celkem 4 obchody v hodnotě 572,6 tis. Kč a členové KBP registrovali přímé obchody za 202,8 mil. Kč. Rok 2004 představoval pro KBP období změn v procesu obchodování. Bylo ukončeno obchodování v sekci „Motorová paliva“, „Krmiva“, „Produkty rostlinné a živočišné produkce“ a „Jatečně opracovaná těla“. KBP se hodlá v následujících letech výrazně profilovat a specializovat pouze na obchodování se dřevem a dřevní hmotou. Komoditní burzy agrárního zaměření plní v odpovídající míře celospolečenskou funkci tvorby ceny. Průběh burzovních obchodů po sklizni 2004 byl výrazně poznamenán silným převisem nabídky rostlinných komodit jak v ČR, tak v celé Evropě. 4.6
Úvěry a ostatní zajišťovací služby
Úvěry v zemědělství, myslivosti a rybolovu V roce 2004 došlo k postupnému návratu míry inflace z nízkých hodnot z roku 2003 do blízkosti cílového pásma prognózy ČNB36. Příznivé podmínky pro čerpání úvěrů, včetně výhodných úrokových sazeb již třetím rokem ukazují na vysokou dynamiku umístění úvěrů do zemědělství, myslivosti a rybolovu. Proti roku 2003 došlo v roce 2004 ke zvýšení alokace úvěrů do zemědělství o 12,6 %. Výrazný nárůst byl zaznamenán u střednědobých úvěrů, a to o 25,5 %, které se podílely na celkových úvěrech a pohledávkách 29,4 % a nárůst dlouhodobých úvěrů o 10,3 %, které se podílely na celkových úvěrech 48,1 %. Příčinou růstu úvěrů a pohledávek byly příznivé úrokové podmínky spolu s potřebou zabezpečit provozní potřeby zemědělských podniků z cizích zdrojů. Na celkovém objemu úvěrů a pohledávek do zemědělství, lesnictví a rybolovu se podílí investiční úvěry 61,4 % s meziročním nárůstem o 8,1 %. Posuzováno z časového hlediska největší podíl zaujímají dlouhodobé investiční úvěry (72,7 %). Porovnání objemů úvěrů a pohledávek z hlediska časové struktury je v tab. T4.6/01.
T4.6/01 - Časová struktura úvěrů a pohledávek v zemědělství, myslivosti a rybolovu stav k 31. 12. (mil. Kč) Ukazatel
2003 19 290 4 742 5 081 9 467 12 348
Úvěry a pohledávky za klienty celkem v tom - krátkodobé (do 1 roku) - střednědobé (1 - 5 let) - dlouhodobé (nad 5 let) z toho - investiční úvěry celkem
2004 21 729 4 909 6 379 10 441 13 352
Meziroční index 112,6 103,5 125,5 110,3 108,1
Pramen: ČNB - Bankovní statistika Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Přímé zahraniční investice do zemědělství, myslivosti a rybolovu Objem přímých zahraničních investic do národního hospodářství ČR celkem se v roce 2004 zvýšil proti roku 2003 o 57,4 %. V zemědělství, lesnictví a rybolovu došlo k výraznému meziročnímu nárůstu celkového objemu přímých zahraničních investic z 53,2 mil. Kč
35
Kontrakt se rovná ucelené partii např. 20 t obilí - jeden automobilový návěs.
36
Prognóza inflace ČNB: Pro období leden 2002 až prosinec 2005 bylo v lednu 2002 vyhlášeno pásmo na úrovni 3 5 % a které by mělo v prosinci 2005 končit na úrovni 2 - 4 %.
66
na 647,8 mil. Kč. Rozhodující podíl těchto investic tvořil základní kapitál (83,8 %), zbytek (16,2 %) reinvestované zisky. Příliv zahraničních investic do zemědělství, myslivosti a rybolovu v porovnání s národním hospodářstvím v letech 2000 - 2004 zachycuje graf 4.6/01. Graf T4.6/01 - Zahraniční investice do zemědělství, myslivosti a rybolovu v porovnání s přílivem zahraničních investic do NH (mil. Kč)
1 300
300 000
250 000
900 200 000 700 150 000 500 100 000 300 50 000
100
-100
0 2000
2001
2002
Zemědělství, lesnictví a rybolov
2003
2004
Národní hospodářství celkem
1) V roce 2002 upřesnila ČNB údaje o zahraničních investicích do ČR. V položce ostatní kapitál zaznamenalo zemědělství, lesnictví a rybolov záporné hodnoty vyplývající z přijatých a poskytnutých úvěrů, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. 2) Za rok 2004 jsou uvedena předběžná data. Pramen:
ČNB
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Zemědělské pojištění V roce 2004 došlo na trhu zemědělského pojištění v ČR opět k určité restrikci. ČSOB Pojišťovna, a. s., přestala nabízet produkty zemědělského pojištění. Pojišťovna České spořitelny již během roku 2003 ošetřovala pouze dobíhající smlouvy a v roce 2004 opustila trh zemědělského pojištění úplně. Zemědělské pojištění v roce 2004 nabízely pouze Česká pojišťovna, a. s., Generali pojišťovna, a. s., a Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. Uvedené instituce se výrazně lišily svými podíly na trhu zemědělského pojištění. Největší podíl v roce 2004 zaujímala na tomto trhu Česká pojišťovna, a. s. (85,3 %). Druhou nejvýznamnější pojišťovnou byla Generali pojišťovna, a. s., (11,6 %) a dále pak Hasičská pojišťovna, a. s., s 2,7 % podílem na trhu (graf 4.6/02).
67
Národní hospodářství
Zemědělství, lesnictví a rybolov
1 100
Graf T4.6/02 - Podíl pojišťoven na trhu zemědělského pojištění v roce 2004
Generali pojišťovna, a. s. 11,6 %
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. 2,7 %
ČSOB Pojišťovna, a. s. 0,4 %
Česká pojišťovna, a. s. 85,3 %
Pramen:
Česká asociace pojišťoven
Zpracoval: A. Picková (VÚZE)
ČSOB Pojišťovna, a. s., s dobíhajícími pojistnými smlouvami měla minimální podíl na trhu (0,4 % - proti roku 2003 téměř o 12 p. b. nižší). Pojišťovny v ČR nabízely různé kombinace pojistných produktů podle konkrétních pojistných podmínek jednotlivých institucí. Pojišťují se všechny druhy polních plodin, chmel, vinná réva, ovoce, ale i kultury ve sklenících, okrasné rostliny a travní a lesní porosty. Ozimé obiloviny, ozimou řepku, kmín a pícniny lze pojistit proti vyzimování. Vinnou révu je možno pojistit proti mrazu obecně. Proti jarnímu mrazu lze pojistit např. cukrovku, mák a jahody. V rámci pojištění hospodářských zvířat nabízejí pojišťovny prakticky ve všech státech EU zabezpečení proti nákazám. V ČR je možno pojistit i další hromadné škody na zvířatech v důsledku živelných, ale i jiných událostí (např. výpadku elektrického proudu). Pojištěním je možno pokrýt utracení či nutné porážky zvířat nařízené v ohnisku nákazy nebo v ochranném pásmu a nařízenou dezinfekci v ohnisku nákazy. Pojišťují se i jednotlivé škody na zvířatech jako jsou úrazy, neinfekční nemoci apod. Produkty pojištění navazují na právní normy především na veterinární zákon. Mezi nepojistitelná rizika v ČR patří tedy především sucho a komerční rizika vyplývající z vlivu ostatních výrobních i nevýrobních sektorů a z pohybu cen na agrárním trhu. V roce 2004 mohla být zemědělským podnikům a podnikatelům poskytnuta podpora ve výši 30 % z uhrazených nákladů na pojištění plodin a do 15 % nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ hromadných škod (v roce 2003 nebyly k dispozici zdroje na poskytnutí státní podpory zemědělskému pojištění z důvodu vyčerpání prostředků z dotačního titulu 8.A a 8.C37, které byly upřednostněny v rámci bodu 8).
37
Titul 8.A - podpora činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat, titul 8.C částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kádáverů, masokostních mouček a kafilerních tuků.
68
V roce 2004 byl k podpoře zemědělského pojištění zaveden program PGRLF, a. s. Graf T4.6/03 - Dotace pojistného 200
mil. Kč
150
100
50
0 2001
Pramen:
2002
2003
2004
Česká asociace pojišťoven
Zpracoval: A. Picková (VÚZE)
Plochy orné půdy kryté pojištěním se od roku 2002 snižují. V roce 2004 došlo ke snížení ve rovnání s rokem 2003 zhruba o 7 800 ha (graf 4.6/04).
69
Graf T4.6/04 - Půda krytá pojištěním 1 150
tis. ha
1 100
1 050
1 000
950 2000
Pramen:
2001
2002
2003
2004
Česká asociace pojišťoven
Zpracoval: A. Picková (VÚZE)
Propojištěnost38 plodin v ČR činí přibližně 35 % a obecně je nižší než ve většině států EU. Propojištěnost zvířat se v průměru pohybuje na podstatně vyšší úrovni a pokrývá přibližně 90 % stavů hospodářských zvířat. Vzhledem k možným dopadům přírodních kalamit a celkově se zvyšujícímu klimatickému riziku je zřejmé, že stávající úroveň propojištěnosti nezaručuje dostatečné krytí podnikatelského rizika v zemědělství. V roce 2004 se z klimatických rizik téměř žádné významně neprojevilo. Krupobití, které způsobilo největší škody na polních plodinách v minulých letech, bylo v roce 2004 méně četné. Ve sledovaném roce došlo k opětovnému výskytu BSE. Tato choroba představuje významné riziko pro podnikatele v živočišné výrobě jak u nás, tak i ve světě. Výskyt BSE v roce 2004 byl evidován sedmkrát. V předchozích dvou letech byl evidován čtyřikrát. Mimo tuto nemoc skotu byla část škod na zvířatech způsobena především lokálními infekcemi a nemocemi z přehřátí. Zemědělské pojištění v roce 2004 podle údajů České asociace pojišťoven nedosáhlo objemem předepsaného pojistného úrovně roku 2003 ani u pojištění plodin ani u pojištění hospodářských zvířat. Meziročně poklesl celkový objem předepsaného zemědělského pojistného o 46 mil. Kč. Bylo to dáno odchodem druhého nejvýznamnějšího pojistitele zemědělských rizik - Pojišťovny ČSOB, a. s., z trhu zemědělského pojištění. V zásadě však šlo především o problém nedůvěry a nejistoty, zda vůbec bude realizován program státní podpory zemědělského pojištění a o problém nesystémového řešení rizik zemědělského
38
Propojištěnost vyjadřuje podíl plochy pojištěných plodin na celkové výměře a podíl pojištěných hospodářských zvířat na jejich celkovém počtu v ČR.
70
podnikání. Podpůrný program PGRLF, a. s., ve prospěch zemědělského pojištění byl vyhlášen v březnu roku 2004. Ukazatel škodního průběhu v meziročním srovnání byl v roce 2004 nižší než v roce 2003. T4.6/02 - Pojištění hospodářských zvířat a plodin (mil. Kč) Ukazatel
2003 915,6 537,7 373,4 204,7 542,1 333,0 58,7
Předepsané pojistné - celkem - plnění celkem v tom - zvířata - předepsané pojistné - plnění - plodiny - předepsané pojistné - plnění Škodní průběh celkem (%)2)
2004 869,6 395,6 335,2 156,8 534,4 238,7 45,5
Meziroční index1) 95,0 73,6 89,8 76,6 98,6 71,7 -13,2
1) Pro škodní průběh se jedná o meziroční rozdíl procentních bodů. 2) Škodní průběh = plnění celkem / předepsané pojistné celkem * 100. Pramen: Česká asociace pojišťoven Zpracoval: A. Picková (VÚZE)
Ve vazbě na jednotlivá agrárně politická opatření a v zájmu zachování konkurenceschopnosti bude nutné v praxi realizovat již navržený systém zemědělského pojištění, který by snižoval rizika zemědělského podnikání, nebyl v rozporu s pravidly „green boxu“ v rámci ujednání WTO, a který by výrazně omezoval nutnost uplatňovaného systému jednorázových státních plateb v případě významné živelné pohromy. V průběhu roku 2004 byl připraven konkrétní návrh takového systému pro podmínky českého zemědělství s tím, že by měl být realizován v roce 2006. PGRLF - činnost a podpory v oblasti úvěrování a zemědělského pojištění Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., byl založen na základě usnesení vlády ČR č. 337 ze dne 23. června 1993 a zapsán do obchodního rejstříku dne 16. září 1993. Hlavním předmětem činnosti je poskytování záruk na úvěry podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a subvencování části úroků z úvěrů a leasingového navýšení podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby. Současně PGRLF poskytuje služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob. V roce 2004 byly poskytovány podpory na základě stejných programů jako v roce 2003. Novým programem se staly Překlenovací úvěry pro subjekty LFA. Cílem tohoto programu je zajistit provozní financování subjektů hospodařících na LFA (časově omezený program přijímání žádostí pouze v období 20. 2. - 20. 4. 2004). Novým podprogramem stávajícího programu INVESTICE se stal podprogram Půda. Jeho cílem je podpořit nákup nestátní zemědělské a omezeně lesní půdy, včetně trvalých porostů. Kromě výše uvedených programů poskytoval PGRLF v roce 2004 finanční podporu z vlastních zdrojů na:
program Založení a údržba porostů bylin pro energetické využití pěstovaných na orné půdě (příjem žádostí do 15. 11. 2004);
program Podpora pojištění (příjem žádostí 1. 9. - 1. 11. 2004). Činnost PGRLF k 31. 12. 2004 charakterizovaly další podrobné údaje:
úhrady ze záruky dosáhly hodnoty 3 201 mil. Kč, tj. 10,72 % přiznaných garancí;
71
dospělé garance činily 4 124 mil. Kč (13,81 % přiznaných dotací);
skutečná úroková sazba placená klienty PGRLF bankám v roce 2004 činila, při dotaci úroku ve výši 4,46 p. b., 1,7 p. a.; průměrné úročení bankovních úvěrů klientů PGRLF dosáhlo za roky 1993 - 2004 hodnoty 7,45 %;
celková výše přiznaných dotací podle smluv uzavřených 1. 1. - 31. 12. 2004 činila 785 mil. Kč a vyplaceno bylo 880 mil. Kč. Činnost PGRLF podrobně dokumentuje příl. tab. 10/01. 4.7
Věda, výzkum, vzdělávání a poradenství
Věda a výzkum Vztah MZe k výzkumu a vývoji formuluje „Koncepce výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva zemědělství ČR na léta 2004 - 2008“ schválená ministrem zemědělství dne 19. února 2004, která vychází z „Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 - 2008“ a „Koncepce agrární politiky pro období po vstupu do EU (2004 - 2013)“. V roce 2004 se vědeckou činností v oblasti zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství a problematiky rozvoje venkova zabývalo celkem 8 příspěvkových organizací zřízených MZe, z toho 5 výzkumných ústavů (VÚRV, VÚŽV, VÚVeL, VÚPP a VÚZT) a 3 specializované příspěvkové organizace (VÚMOP, VÚLHM a VÚZE), které kromě výzkumných aktivit plní úlohu servisní organizace. Servisní činnost rovněž zabezpečovala i další příspěvková organizace ÚZPI. Specifickou úlohu v organizování zemědělského výzkumu zaujímá ČAZV jako poradní orgán MZe. Na rezortním výzkumu a vývoji (VaV) se dále podílelo kromě uvedených příspěvkových organizací také 13 rezortních soukromých výzkumných ústavů, výzkumná pracoviště univerzit a vysokých škol, řada dalších výzkumných ústavů, organizací a institucí a soukromých podnikatelských subjektů. Vědecká činnost u těchto výzkumných institucí spočívá především v řešení projektů VaV a výzkumných záměrů. V příspěvkových organizacích zřízených MZe pracovalo v roce 2004 celkem 1 540 přepočtených pracovníků. Pro 5 výzkumných ústavů byl stanoven limit počtu pracovníků na 1 028 osob, přičemž přepočtený počet pracovníků v roce 2004 činil 973 osob a proti roku 2003 se snížil o 6 osob. Limit počtu pracovníků v ústavech plnících funkci servisní organizace činil v roce 2004 celkem 584 osob a přepočtený stav pracovníků činil 546 osob. V této skupině došlo meziročně ke snížení celkového přepočteného počtu zaměstnanců o 2 osoby. Rezortní VaV, jeho administrace a organizace, tzn. vyhlašování veřejných soutěží ve VaV, zabezpečení hodnocení návrhů výzkumných projektů a záměrů, evidence a hodnocení průběhu a výsledků řešených projektů a záměrů, archivace ukončených projektů a záměrů a jejich výsledků apod., byl v roce 2004 pod přímým řízením Odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti MZe, a to především prostřednictvím jeho Oddělení výzkumu a Oddělení NAZV. V rámci rezortních Výzkumných programů 2000 - 2004 bylo v roce 2004 řešeno celkem 131 projektů VaV. Řešení všech těchto projektů bylo tímto rokem ukončeno. V rámci rezortního Programu výzkumu MZe 2003 - 2007, přijatého v roce 2002, bylo v roce 2004 řešeno 103 projektů VaV, z nichž 4 byly v tomto roce ukončeny. Dalších 65 projektů VaV, které byly řešeny v průběhu roku 2004, vzešlo z Národního programu výzkumu 2004 - 2009 (NPV). Údaje o řešených projektech jsou předávány do Centrální evidence projektů VaV (CEP)39. 39
Veřejná dostupnost na www.vyzkum.cz (Výzkum a vývoj v ČR - Informační systém).
72
V roce 2004 byl zformulován nový rezortní Výzkumný program MZe 2005 - 2009, který je směrován především k aktuální problematice prevence a ochrany přírody jako celku. Jeho priority a cíle jsou rozpracovány tak, aby vystihly základní strategie - vize zemědělství ČR, resp. schválenou Koncepci agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 - 2015). Důraz bude kladen především na komplexnost navržených projektů a plnou využitelnost výsledků vědecko-výzkumné činnosti v provozních podmínkách agrárního sektoru. V roce 2004 byly vyhlášeny 4 veřejné soutěže ve VaV, z toho 3 na zadání NPV a 1 v rámci rezortního Výzkumného programu MZe 2005 - 2009. V rámci NPV bylo NAZV doručeno pro tři soutěže celkem 157 návrhů projektů, z nichž 129 postoupilo do odborného hodnocení a z těchto bylo vybráno celkem 28 projektů, s jejichž řešením se počítá od roku 2005. V rámci rezortního Výzkumného programu MZe 2005 - 2009 obdržela NAZV celkem 112 návrhů projektů, z nichž 101 postoupilo do odborného hodnocení a z nich bylo vybráno 18. Výsledky uvedených čtyř veřejných soutěží ve VaV byly vyhlášeny 13. 12. 2004. MZe podpořilo v roce 2004 u 8 rezortních příspěvkových organizací řešení 13 výzkumných záměrů, které byly také v tomto roce zahájeny. V oblasti mezinárodní spolupráce pokračovalo v roce 2004 řešení projektů v rámci mezinárodních programů výzkumu a vývoje, tj. 6. Rámcového programu EU a dalších výzkumných programů. V souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity), přijatou 5. 6. 1992 v Rio de Janeiro, podepsanou ČR dne 4. 3. 1994 a včleněnou v plném znění do právních předpisů ČR jako sdělení MZV č. 134/1999 Sb., a v souladu s dalšími mezinárodními dohodami pokračoval v roce 2004 trvalý program uchování genetických zdrojů pro zemědělství. Tento program spočívá na „Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství“. Do systému ochrany genetických zdrojů jsou zapojeny příspěvkové výzkumné ústavy MZe, MŽP, privátní výzkumné ústavy, univerzity, svazy chovatelů a rovněž soukromí chovatelé. Schválený rozpočet celkových výdajů na výzkum a vývoj pro rok 2004 ve výši 668 312 tis. Kč byl v průběhu roku upraven na částku 671 734 tis. Kč, z toho přijaté transfery na řešení projektů výzkumu a vývoje u organizačních složek státu z kapitoly GAČR a MŽP činily 3 447 tis. Kč. Prostředky na výzkum a vývoj byly čerpány v roce 2004 v celkové výši 671 350 tis. Kč, tj. na 99,94 %. Účelové prostředky čerpané v celkové výši 350 688 tis. Kč včetně transferů byly poskytnuty na podporu řešení projektů výzkumu a vývoje ve prospěch následujících subjektů:
příspěvkové výzkumné ústavy a specializované organizace, včetně příspěvkové organizace SVÚ, 184 197 tis. Kč;
organizační složky státu, tj. ÚKZÚZ, SRS, ÚHÚL včetně transferů z GA ČR a MŽP v celkové výši 4 243 tis. Kč;
podnikatelské subjekty 100 459 tis. Kč;
vysoké školy 51 690 tis. Kč;
příspěvkové organizace jiných rezortů (AV, MŽP, MZ, MK) 9 893 tis. Kč;
na úhradu nákladů souvisejících se zabezpečením veřejné soutěže ve výši 206 tis. Kč. V roce 2004 byly účelové prostředky na výzkum a vývoj poskytnuty na řešení celkem 299 projektů. Institucionální prostředky na řešení výzkumných záměrů byly čerpány formou institucionálního neinvestičního příspěvku příspěvkovým výzkumným ústavům a specializovaným organizacím ve výši 313 093 tis. Kč, investičního institucionálního
73
příspěvku ve výši 7 527 tis. Kč a 42 tis. Kč bylo použito na úhradu nákladů vznikajících v souvislosti s hodnocením výzkumných záměrů. Ochranu a využití jednotlivých položek Národního programu konzervace včetně údržby informačního systému a provozu genobank podpořilo v roce 2004 MZe formou dotací soukromým subjektům a rozpočtovým opatřením vyjmenovaným příspěvkovým organizacím celkovou částkou 60 mil. Kč. Při výběru projektů výzkumu a vývoje je pozornost stále více zaměřena na ty projekty, které reagují na vyhlášené výzkumné programy a od kterých se očekávají patřičné přínosy. Pro účinnější realizaci výsledků výzkumu řešitelé projektů zpracovávají plán uplatnění výsledků s uvedením uživatele výsledků výzkumu, způsobů a termínů, jakými budou a v jakém časovém horizontu tyto výsledky využity. Tento plán uplatnění výsledků je nedílnou součástí smlouvy, která v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. je uzavírána mezi poskytovatelem dotací a příjemci. Přenos nových výzkumných poznatků ke konečnému uživateli je podporován též prostřednictvím poradenské a vzdělávací sítě přímo řízené MZe. Informace o výsledcích státem podporovaných výzkumných projektů jsou předávány do Rejstříku informací o výsledcích (RIV)40. Výsledky řešení jsou rovněž dostupné v knihovně ÚZPI a jsou též zveřejňovány v rámci běžných publikačních aktivit. Rovněž tak jsou si přímo předávány mezi jednotlivými ústavy, podnikatelskými subjekty a univerzitami. Vzdělávání Vzdělávací aktivity MZe byly v roce 2004 organizovány podle schváleného Ročního plánu odborného vzdělávání rezortu. Byly zaměřeny na vzdělávání pracovníků státní správy (např. jazykové dovednosti, počítačová gramotnost, zvyšování odborných znalostí), kvalifikační vzdělávání a na osvětovou činnost zemědělské veřejnosti (problematika související se vstupem ČR do EU, zásady správné výrobní praxe, environmentální osvěta, pohoda zvířat, bezpečnost potravin a další důležitá témata související s rezortem zemědělství). Vzdělávacích aktivit organizovaných podle ročního plánu se zúčastnilo 13 403 osob a aktivit organizovaných mimo plán 2 565 osob. Pokračovalo také vzdělávání zemědělských podnikatelů k získání minimální zemědělské kvalifikace formou rekvalifikačního kurzu pro výkon obecných zemědělských činností. Pro tyto aktivity bylo akreditováno 41 středních a vyšších odborných škol se zavedenými zemědělskými obory. Celkem v roce 2004 absolvovalo rekvalifikační kurz 932 frekventantů. Z nich 592 využilo prostředků z nového dotačního titulu 9.G. Podpora získání minimální zemědělské kvalifikace a obdrželo dotaci na částečnou úhradu vynaložených nákladů za kurz. V rámci tohoto dotačního titulu bylo celkem vyplaceno 2 147 tis. Kč. Střední školy vyučující zemědělské obory vzdělávání jsou od roku 2001 téměř všechny zřizovány kraji; MŠMT ve spolupráci s dalšími ústředními orgány státní správy vytváří koncepci vzdělávání a realizuje změny v odborném vzdělávání na základě žádostí zřizovatelů středních škol. Vysokoškolské vzdělání se získává na veřejných vysokých školách zemědělského, lesnického a veterinárního zaměření v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Stručný rámcový rozbor současné situace se opírá o data meziročního pohybu žáků a absolventů zemědělských učilišť a středních odborných škol a studentů a absolventů vysokých škol zemědělského, lesnického a veterinárního zaměření za školní roky 2002/03 a 2003/04.
40
Veřejná dostupnost na www.vyzkum.cz (Výzkum a vývoj v ČR - Informační systém).
74
T4.7/01 - Žáci a absolventi zemědělských oborů a vysokých škol zemědělského zaměření Ukazatel Střední odborná učiliště (SOU) Střední odborné školy (SOŠ) Vyšší odborné školy (VOŠ) Celkem VŠ se zaměřením na zemědělské a veterinární vědy1,2,3) Počty žáků a studentů všech stupňů se zemědělským zaměřením celkem
Žáci/Studenti 2002/03 2003/04 9 932 9 631 10 508 10 467 876 1 006 21 316 21 104
Absolventi 2002/03 2003/04 2 914 3 007 2 212 2 238 247 199 5 373 5 444
8 965
10 696
1 156
-
30 281
31 800
6 529
-
1) Studenti 2002/03: podle stavu k 31. 10. 2002. 2) Studenti 2003/04: podle stavu k 31. 10. 2004. 3) Absolventi 2002/03: stav za rok 2002. Pramen: Databáze Ústavu pro informace ve vzdělání Zpracoval: J. Kraus (VÚZE)
Po výrazném snižování počtu žáků a studentů do poloviny 90. let - byť ne tak radikálním jako snižování celkové zaměstnanosti v zemědělství - zůstává v posledních letech jejich počet prakticky stabilizován. Je to důsledkem výrazných obsahových změn učebních a studijních programů orientovaných k posílení všeobecného vzdělání a obecného zemědělského vzdělávání, bez úzké specializace. Nárůst nových studijních oborů souvisejících s rozvojem venkova a multifunkčním zemědělstvím apod., na úkor specializovaných oborů zaměřených na zemědělskou prvovýrobu a obsahové změny studia se projevily ve zvýšeném zájmu o studium a v širších možnostech uplatnění absolventů na trhu práce. Tento stav se v současné době, kdy je trh práce nasycen a poptávka po absolventech „čistě“ zemědělských studijních oborů nízká, ukazuje jako pozitivní. Navíc školy čistě zemědělského zaměření mají problémy s nízkým počtem zájemců o studium v těchto oborech. Vzhledem k nepříznivému vývoji věkové struktury pracovníků v zemědělství lze však v blízké budoucnosti předpokládat oživení poptávky po kvalifikované pracovní síle. Tento stav se již dnes projevuje v rostoucí poptávce po absolventech učebních oborů zemědělských profesí. Svůj zájem o obnovu a stabilizaci kvalifikovaných pracovníků v resortu uplatňuje MZe základě Koncepce rezortního odborného vzdělávání. Součástí systému jsou i programy využívání zemědělských škol zařazených do „stálé vzdělávací základny resortu“ a dotační programy určené k zlepšování kvality praktického výcviku a odborného vzdělávání. Prostřednictvím dotačního titulu 9.E Školní závody MZe podporovalo v roce 2004 propojení praxe a odborného vzdělávání v zemědělských, lesnických a potravinářských podnicích u vybraných učebních oborů. Formou dotací bylo poskytnuto 14 749 tis. Kč, z tohoto objemu bylo čerpáno na podporu zemědělských a zahradnických oborů 60 , lesnických oborů 15 , potravinářských oborů 16 a 9 pro rybářské obory. Poradenství V rámci přijaté Koncepce zemědělského poradenství podporovalo MZe v průběhu roku 2004 šíření informací a poradenství zaměřené na posílení znalostí zemědělců o podmínkách hospodaření platných v rámci SZP. Pro rok 2004 byly MZe stanoveny priority poradenství tak, aby programy zahrnovaly šíření informací nutných pro dodržení „zákonných požadavků na hospodaření“ a „dobrých zemědělských podmínek“ daných nařízením Rady (ES) č. 1782/2003. Významnou roli při přípravě a hodnocení opatření přijímaných v poradenství podporovaném z veřejných prostředků sehrála účast zástupců AK ČR, ASZ ČR, ZS ČR, komoditních a výrobkových svazů a sdružení, profesních organizací pro poradenství
75
a výzkum a představitelů zemědělských univerzit v Národní radě poradenství pro zemědělství a rozvoj venkova. V rámci Programu informační podpory se s ohledem na přijatý princip zajištění dostupnosti požadovaných informací pro všechny cílové skupiny v roce 2004 stal těžištěm šíření poznatků projekt Krajských informačních středisek (KIS). Součástí realizace projektu bylo formulování podmínek pro KIS, a po projednání s orgány veřejné správy v regionech, vypsání a zahájení výběrového řízení na subjekty zajišťující činnost KIS. Projektem informační podpory poradenství, v rámci tématického úkolu ÚZPI, byla zajištěna správa a aktualizace webových stránek www.agroporadenství.cz pro poradce a odbornou veřejnost. Současně ÚZPI koordinoval distribuci specializovaných informací od odborných zdrojů poradenství a připravil služby www pro ostatní subjekty včetně propojování informačních zdrojů a umožnění výměny dat. Metodická a odborná podpora pro cílové skupiny byla státními poradci řešena prostřednictvím poradenských projektů zpracovaných VÚRV, VÚŽV a VÚZT. Úkoly byly zajišťovány prostřednictvím regionálních poradenských pracovišť řízených z VÚRV, VÚŽV a VÚZT. Metodická a odborná podpora poradců byla zajišťována činností pracovních týmů expertů v rámci schválených projektů a tématických úkolů rezortních výzkumných ústavů a ÚHÚL. Organizaci a koordinaci vzdělávací podpory poradenského systému včetně metodického vedení a akreditace poradců organizačně zajišťovalo Koordinační centrum pro poradenství ÚZPI. Pro poradenství realizované v rámci programů MZe bylo ke konci roku akreditováno celkem 208 poradců. Program podpory poradenství v zemědělství zahrnoval dotační podporu poradenských služeb poskytovaných zemědělským podnikatelům poradci vedenými v registru poradců MZe. Poradenská podpora byla zaměřena na dodržování zákonných požadavků na hospodaření a respektování vhodných agroenvironmentálních podmínek. Dotace byla přiznána 529 žádostem ve výši 80 % uznaných nákladů. Záměrem MZe pro příští období je, aby dotace na takto orientované poradenství byly postupně přístupné širšímu počtu zemědělců. Na realizaci výše zmíněných poradenských programů MZe v roce 2004 uvolnilo 35 387 tis. Kč. Z toho 17 987 tis. Kč bylo poskytnuto v rámci zmíněného programu dotační podpory poradenských služeb realizovaných soukromými poradci. 4.8 Zemědělský půdní fond Výměra zemědělského půdního fondu ČR (ZPF) se značně liší v závislosti na informačních zdrojích a účelu jeho šetření. Podle údajů ČÚZK, který dlouhodobě sleduje vývoj ZPF podle vlastnických vztahů k půdě, je celková rozloha ČR 7 886 tis. ha k 31. 12. 2004. Z toho ZPF je 4 264 tis. ha. Proti roku 2003 došlo ke snížení rozlohy zemědělské půdy o cca 4,6 tis. ha. Struktura ZPF se podle údajů ČÚZK meziročně změnila nevýznamně s výjimkou výměry vinic (tab. T4.8/01).
76
T4.8/01 - Změny jednotlivých druhů pozemků Druh pozemku Zemědělská půda celkem Orná půda Chmelnice Vinice Ovocné sady Zahrady Trvalé travní porosty
Výměra (ha) 2003 2004 4 269 218 4 264 573 3 062 009 3 054 654 11 063 11 045 16 740 18 278 47 593 47 300 161 186 161 548 970 627 971 748
Rozdíl %
ha -4 645 -7 355 -18 1 538 -293 362 1 121
-0,11 -0,24 -0,16 9,19 -0,62 0,22 0,12
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu ČÚZK, 2005 Zpracoval: J. Němec (VÚZE)
Výměra evidovaných vinic se v roce 2004 zvýšila o 1 538 ha (9,19 %) proti roku 2003. Výměra ovocných sadů (převážně intenzivních ovocných sadů) se snížila o 293 ha. Rozsah evidovaných chmelnic dlouhodobě stagnuje na cca 11 tis. ha, přičemž k produkci chmele je podle údajů ÚKZÚZ využíváno pouze 6 tis. ha. Vzhledem k tomu, že výměra trvalých travních porostů vzrostla nepodstatně, prakticky beze změny zůstává i procento zornění (71,6 %) v roce 2004. Daná situace byla ovlivněna i snížením výměry zemědělské půdy celkem ve prospěch lesních pozemků, jejichž výměra se zvýšila o cca 2 tis. ha (na 2 646 tis. ha lesních pozemků v roce 2004). Rozsah neoseté orné půdy a úhor se proti roku 2003 snížil z 177 tis. ha na 55 tis. ha v roce 2004. Podle údajů Agrocenzu 2000 zjištěný rozsah ZPF k 30. 9. 2000 byl 3 643 tis. ha, tj. o 621 tis. ha méně než podle údajů ČÚZK. Agrocenzus 2000 evidoval zemědělskou půdu až od výměry 1 ha obhospodařované půdy. Podle posledního stavu evidence „uživatelsky využívané zemědělské půdy“ (LPIS), která je evidovaná při MZe, byl k 7. 4. 2005 rozsah zemědělské půdy 3 509 tis. ha. LPIS byl v ČR vybudován na bázi leteckých snímků transformovaných do ortofotomap s následným zákresem reálně užívaných celků zemědělské půdy41. Struktura zemědělského půdního fondu v evidenci LPIS podle stavu k 7. 4. 2005 je zachycena v tab. T4.8/02. Souhrnných údajů podle evidence LPIS lze poprvé využívat až za rok 2004. T4.8/02 - Evidovaná zemědělská půda podle LPIS Druh pozemku Zemědělská půda celkem Orná půda Chmelnice Vinice Ovocné sady Zahrady1) Travní porosty Jiná kultura
Výměra (ha) Podíl výměry (%) 3 509 497 100,00 2 620 419 74,67 6 188 0,18 12 653 0,36 20 532 0,59 848 317 24,17 1 388 0,04
1) Zahrady nejsou v LPIS evidovány jako samostatná kultura. Pramen: MZe, stav k 7. 4. 2005 Zpracoval: L. Liška (MZe)
41
Systém pro identifikaci pozemků (LPIS) funguje v rámci Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) v zemědělství. Právní rámec je založen zákonem č.252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o systém evidence půdy a uživatelských vztahů k této půdě. LPIS slouží pro administrování dotací poskytovaných na plochu zemědělské půdy, a to včetně zvládnutí kontroly. Celková úroveň systému LPIS snese přísná srovnání s dalšími podobnými systémy nejen v evropském ale i světovém měřítku, o čemž svědčí mnohá ocenění i v zahraničí.
77
Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK ve výši 755 tis. ha je dán odlišnou metodikou evidence. ČÚZK eviduje půdu (pozemky) podle vlastníků, kdežto LPIS eviduje půdu (užitkové bloky) podle uživatelů, kteří se přihlásili o podpory. Tuto evidenci zpracovává MZe, podle zákona č. 252/1997 Sb., v platném znění. Kategorizace ZPF se z hlediska vymezení méně příznivých oblastí (LFA)42 v roce 2004 proti roku 2003 zásadně změnila. Nařízení vlády č. 500/2001 Sb. platilo do konce roku 2003 a podle tohoto nařízení převážná část zemědělské půdy ČR (více než 60 %), byla zařazena do méně příznivých oblastí s ekologickými omezeními. Tento vysoký podíl LFA v ČR se podstatně změnil vstupem ČR do EU, tj. v souvislosti s upřesněním metodiky vymezení těchto oblastí a na základě nového nařízení vlády č. 241/2004 Sb. Horské oblasti představují území nad 600 m n. m. a území ve výšce 500 - 600 m n. m. s vysokou svažitostí, kde na více než 50 % z. p. je svažitost vyšší než 7o. Tato území byla rozdělena do dvou typů, na území Ha o rozloze 12,4 tis. ha z. p. a na území Hb o rozloze 622,0 tis. ha z. p. Ostatní méně příznivé oblasti, tj. území s nízkou produktivitou zemědělské půdy, nesnadno obdělávatelnou půdou a půdou s omezeným produkčním potenciálem, byly rozděleny do dvou podtypů, a to na území o rozloze 926 tis. ha (Oa) a území o rozloze 243 tis. ha (Ob). Do oblasti se specifickými omezeními jsou zařazeny obce s omezeným produkčním potenciálem, které se nacházejí uvnitř nezařazených oblastí. Oblasti s environmentálními omezeními o rozloze 20 tis. ha jsou oblasti 1. zóny národních parků a CHKO43, jakožto i oblasti ochrany vzácných rostlin a ptactva44. Nezařazené oblasti představují území s vysokou produkční schopností a zemědělskou půdu na území hl. m. Prahy. Celkový podíl LFA na celkové výměře z. p. se meziročně snížil o 10 % (tab. T4.8/03). T4.8/03 - Struktura zemědělské půdy podle jednotlivých typů LFA Typ oblasti Horské oblasti Ostatní méně příznivé oblasti Oblasti se specifickými omezeními Oblasti s environmentálními omezeními Méně příznivé oblasti celkem Nezařazené oblasti celkem1) Zemědělská půda celkem
2003 2004 výměra z. p. výměra z. p. % ze z. p. % ze z. p. (tis. ha) (tis. ha) 569 13,34 622 14,58 1 641 38,43 1 219 28,58 202 4,74 298 6,99 158 2 570 1 699 4 269
3,70 60,21 39,79 100,00
2 139 2 126 4 265
x 50,15 49,85 100,00
1) V roce 2004 včetně oblastí s enviromentálními omezeními. Pramen: Nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a č. 241/2004 Sb. Zpracoval: J. Němec (VÚZE)
42
Nařízení vlády č. 505/2000 Sb. ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kriteria pro jejich posuzování.
43
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
44
Směrnice Rady 79/409/EHS a směrnice Rady 92/43/EHS.
78
4.9 Trh s půdou Trh s půdou v ČR i v roce 2004 nadále posílil. Hlavním důvodem tohoto růstu byl prodej zemědělských pozemků ve vlastnictví státu a podle nově vyhlášeného programu „Půda“ s podporou nákupu půdy ze zdrojů PGRLF. Výměra prodané zemědělské půdy ve vlastnictví státu prostřednictvím PF ČR v roce 2004 se proti roku 2003 zvýšila zhruba o 4,5 tis. ha (index 106,4). Průměrná výměra prodávaného pozemku v roce 2004 meziročně poklesla o 38 % a průměrná cena za 1 m2 se proti roku 2003 zvýšila nepodstatně o 1 %, a to z 4,58 Kč/m2 na 4,64 Kč/m2 (tab. T4.9/01). Celková výměra převedené státní půdy do soukromého vlastnictví za období od 25. 5. 1999 do 31. 12. 2004 představuje 196 tis. ha, tj. 39 % z celkové předpokládané nabídky státní půdy (500 tis. ha).
T4.9/01 - Prodej pozemků ve vlastnictví státu a kupní cena Ukazatel
2003 70 628,00 1,06 4,58
Celková výměra (ha) Průměrná výměra pozemku (ha) Kupní cena (Kč/m2)
2004 75 119,00 0,66 4,64
Meziroční index 106,36 62,26 101,31
Pramen: PF ČR Zpracoval: J. Němec (VÚZE)
Z programu PGRLF „Půda“, který byl vyhlášen v únoru 2004, se do konce roku 2004 prodalo 3 943 ha z. p., a to pro 67 schválených žádostí o dotace úroků. Na jednu žádost se v průměru nakoupilo 59 ha. Celková výše poskytnutých úvěrů dosáhla 136 mil. Kč. Na jeden hektar prodané půdy činil úvěr 34 491 Kč a v přepočtu na 1 žádost 2 mil. Kč. Celková dotace úroků u hypotečních úvěrů činila 54 mil. Kč, tj. v průměru 806 tis. Kč na jednu schválenou žádost. Výměra prodané zemědělské půdy od ostatních vlastníků (převážně fyzických osob) v roce 2004 byla přibližně 41 tis. ha. Veškerá prodávaná zemědělská půda (státní, z programu Půda a ostatní vlastníci) v roce 2004 představovala přibližně 120 tis. ha, tj. 2,8 % z celkového ZPF. Tržní ceny zemědělské půdy pro zemědělské účely s výměrou nad 5 ha v roce 2004 mírně vzrostly z 3,57 Kč/m2 na 3,72 Kč/m2, tj. o 4,2 %. Rovněž tak tržní ceny zemědělské půdy pro nezemědělské účely s výměrou do 1 ha se v roce 2003 zvýšily, a to z 116,68 Kč/m2 v roce 2003 na 121,52 Kč/m2, tj. o 4,1 % (tab. T4.9/02). T4.9/02 - Vývoj tržních cen zemědělské půdy podle velikostních kategorií prodávaných pozemků (Kč/m2) Výměra pozemků Do 1 ha 1 - 5 ha Nad 5 ha Průměr
2000 92,14 13,60 4,20 27,12
2001 108,78 19,95 5,57 34,85
2002 97,14 12,90 3,40 21,24
2003 116,68 13,23 3,57 23,90
2004 2000 - 2004 121,52 106,49 12,68 14,22 3,72 3,84 20,59 24,54
Pramen: Výběrové šetření VÚZE Zpracoval: E. Vrbová (VÚZE)
Průměrné tržní ceny zemědělských kultur za období 2000 - 2004 jsou uvedeny v příl. tab. 4.9/01. Z celkové výměry prodané zemědělské půdy největší podíl 41,29 % mají pozemky nad 10 ha, nejnižší podíl 2,92 % je u pozemků do 0,1 ha. Množství prodejů je u nejmenších pozemků největší 52,24 %, nejmenší množství prodejů je u pozemků nad 5 ha a 10 ha, v každé kategorii v průměru 1,5 % z veškerých prodejů.
79
V roce 2004 byla vymezena další kategorie nakupované zemědělské půdy jednoznačně pro stavební účely, tzv. „panenské stavební pozemky“ (před převedením do kategorie stavební pozemky bez příslušenství). Průměrná tržní cena „panenských stavebních pozemků“ převyšuje až desetinásobně průměrnou tržní cenu pozemků pro zemědělské využití. Průměrná cena těchto pozemků za období 2000 - 2004 je 153 Kč/m2, přičemž průměrná cena pozemků s výměrou do 1 ha je 288 Kč/m2. Průměrný nájem zemědělské půdy v ČR v roce 2004 činil 781 Kč/ha, a to: u fyzických osob se zvýšil z 875 Kč/ha v roce 2003 na 944 Kč/ha, u právnických osob se zvýšil z 660 Kč/ha na 759 Kč/ha. Tak jako v minulosti nájemné u fyzických a právnických osob se výrazně diferencuje jak podle výrobních oblastí (výrobní oblasti se dlouhodobě vyhodnocují) (tab. T4.9/03), tak i podle členění na oblasti méně příznivé (LFA) a mimo LFA (tab. T4.9/04). Relativní zvýšení nájemného v bramborářsko-ovesné a horské oblasti do značné míry ovlivnily podpory, které uživatelé zemědělské půdy získaly v roce 2004 z fondů EU v méně příznivých oblastech. Naopak plošné podpory v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti nezařazené do LFA se neprojevily ve zvýšení nájmu. Meziroční index v kukuřičné výrobní oblasti u fyzických osob je 1,01 a u právnických osob 0,98. V řepařské výrobní oblasti je meziroční index u fyzických osob 0,99 a u právnických osob 1,15. T4.9/03 - Průměrný nájem na 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí (Kč/ha) Fyzické osoby Výrobní oblast Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská ČR
2003 1 485 1 278 572 496 366 875
2004 1 505 1 276 613 596 445 944
meziroční index 101,3 99,8 107,2 120,2 121,6 107,9
Právnické osoby meziroční 2003 2004 index 1 089 1 077 98,9 1 054 1 208 114,6 404 517 128,0 343 405 118,1 187 281 150,3 660 759 115,0
Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: F. Slavík, J. Němec (VÚZE)
T4.9/04 - Průměrné nájemné v oblastech LFA a mimo LFA v roce 2004 (Kč/ha) Oblast LFA
Fyzické osoby
Právnické osoby 597 730 1 277 944
Horská Ostatní Mimo LFA ČR
333 498 1 136 759
Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: F. Slavík, J. Němec (VÚZE)
Průměrné nájemné ze zemědělské půdy je v ČR výrazně nižší než v okolních zemích EU. V roce 2003 průměrné nájemné v ČR v přepočtu činilo 25,19 EUR/ha (u fyzických osob 28,22 EUR/ha a u právnických osob 21,29 EUR/ha). Nájemné v Německu bylo 225,00 EUR/ha, v Rakousku 266,57 EUR/ha, na Slovensku 13,67 EUR/ha a v Maďarsku 52,99 EUR/ha. 4.10 Privatizace a restituce Situace ve vypořádání restitučních nároků Vyřizování uplatněných restitučních nároků v zemědělství je, až na řešení sporných případů, téměř před ukončením. V rámci správních řízení bylo do 31. 12. 2004 rozhodnuto celkem
80
o 1 692 283 ha zemědělské a lesní půdy. Z toho bylo skutečně vydáno 1 302 139 ha, nevydáno s nárokem na náhradu prostřednictvím PF ČR bylo 126 442 ha. Z důvodů nenaplnění zákonných podmínek pozemkové úřady rozhodly o nevydání 264 292 ha. T4.10/01 - Vyřizování restitucí v rezortu zemědělství Ukazatel 2)
Uplatněné nároky Ukončené nebo téměř ukončené restituční případy 3) Vydaná správní rozhodnutí z toho - rozhodnutí v právní moci
1)
2003 počet případů 231 841
%
228 644 433 881 414 393
2004 počet případů 100,0 231 856 98,6 100,0 95,5
%
228 961 438 703 422 041
100,0 98,8 100,0 96,2
1) Restituční případy ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. v plném znění, vždy k 31. 12. 2) Rozdíl v počtu uplatněných restitučních případů je dán upřesněním evidence. 3) K jednomu restitučnímu případu je možno vydat více rozhodnutí. Počet správních rozhodnutí a podaných odvolání se může lišit u jednotlivých restitučních případů při jejich revokaci, po několika odvoláních apod. Odvolání: v průměru 2/3 k soudům, 1/3 k MZe. Pramen: Údaje Ústředního pozemkového úřadu MZe Zpracoval: A. Juřica (VÚZE)
Privatizace státních podniků hospodařících na zemědělské půdě Privatizace státních statků a obdobných státních podniků hospodařících na zemědělské půdě (dále jen státních statků) je v zásadě ukončena. Dokládají to údaje v příl. tab. 4.10/01. U státních statků byl nejrozšířenější metodou privatizace přímý prodej předem určenému nabyvateli (41,01 % případů). Z hlediska právní formy nabyvatele připadla převažující část privatizovaného státního majetku právnickým osobám.
T4.10/02 - Majetek schválených privatizačních projektů státních statků podle metod privatizace (k 31. 12. 2004) Metoda privatizace Veřejná dražba Veřejná soutěž Přímý prodej Akciová společnost Bezúplatný převod Celkem
Majetek celkem (mil. Kč) 1 905 3 375 10 836 1 616 8 693 26 425
Podíl (%) 7,21 12,77 41,01 6,12 32,90 100,00
Pramen: Údaje odboru privatizace MZe Zpracoval: A. Juřica (VÚZE)
Úloha Pozemkového fondu ČR ve vypořádání restitučních nároků, v privatizaci a v pronájmu státní půdy a ostatního majetku V rámci restitucí administruje PF ČR vypořádání nároků oprávněných osob ze zákona o půdě. Jedná se o nároky na náhrady (např. znehodnocení vrácených budov, za odebraný živý a mrtvý inventář). Dále se jedná o vypořádání nároků oprávněných osob na převod pozemků. Tyto nároky vypořádává PF ČR bezúplatným převodem jiných pozemků z vlastnictví státu a správy PF ČR do vlastnictví oprávněných osob (tzv. náhradní pozemky) a zápočtem nároků oprávněných osob na převod pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě na úhradu kupní ceny pozemků při prodeji půdy podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
81
T4.10/03 - Vypořádání restitučních náhrad ze státního majetku a půdy ve správě PF ČR Celkem od počátku činnosti PF ČR k 31. 12. 2004
Položka restitučních náhrad
Nároky na náhrady1) Nároky na náhradní pozemky2)
převzato vypořádáno zbývá vypořádat převzato vypořádáno zbývá vypořádat
mil. Kč 10 867,99 10 445,69 422,30 7 228,85 4 893,86 2 334,99
%3) x x 3,9 x x 32,3
V průběhu roku 2004 (mil. Kč) 149,27 164,81 x 401,79 511,44 x
1) Podle §18a, §20 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. 2) Podle §11, odst. 2, §17, odst. 3 zákona č. 229/1991Sb., o půdě. 3) Řádek "převzato" = 100 %. Pramen: Údaje Pozemkového fondu ČR Zpracoval: A. Juřica (VÚZE)
Pozemkový fond pronajímá státní půdu a ostatní státní majetek do doby jejich privatizace. Z celkové výměry 599,7 tis. ha státní zemědělské půdy k 31. 12. 2004 bylo pronajato 583,0 tis. ha. Největší podíl připadl na právnické osoby (70,7 %), zbytek na fyzické osoby restituenty a soukromé zemědělce. Přitom zůstalo z nejrůznějších důvodů k 31. 12. 2004 ještě 16,7 tis. ha zemědělské půdy nepronajato, což představuje téměř 2,8 % celkové výměry státní půdy ve správě PF ČR (příl. tab. 4.10/02). Prodej státní půdy a ostatního státního majetku PF ČR pokračoval v roce 2004 v prodeji státní půdy, která je v jeho správě, na základě zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, podle zákonem stanovených podmínek (kap. 4.9). Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy naplňují preambuli zákona o půdě, podle které se mají upravovat vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí. V rámci pozemkových úprav se mimo jiné vyjasňují vlastnické vztahy, tzn. upřesňuje se katastr nemovitostí a vzniká nová digitální katastrální mapa. Činnost v pozemkových úpravách se tak kromě vyřešení nové efektivní vlastnické držby s ohledem na potřeby zemědělské krajiny projevuje v pozitivním dopadu na možnosti privatizace půdy a rovněž rozvíjení trhu s půdou. Provedení pozemkových úprav je pro některá katastrální území (obce) přímo podmínkou jejich dalšího rozvoje. V současnosti jsou jednoduché nebo komplexní pozemkové úpravy provedeny na zhruba 8 % výměry orné půdy, dalších přibližně 9 % této půdy je v současnosti v řešení. Postup pozemkových úprav se zatím nedaří urychlit tak, jak by odpovídalo potřebě vyjadřované zejména vlastníky (včetně obcí), také však zainteresovanými orgány státní správy. Jde o finančně velmi náročné operace, které prakticky plně hradí stát; v posledních letech lze částečně využívat na realizace tzv. společných opatření pozemkových úprav (polní cesty, protierozní a vodohospodářská opatření, zeleň) i fondy EU.
82
T4.10/04 - Stav provádění pozemkových úprav ke konci roku 2004 Ukončené počet Pozemkové úpravy
Komplexní pozemkové úpravy Jednoduché pozemkové úpravy
nově v roce 2004
Rozpracované výměra (ha)
celkem
86 207
493 2 936
nově v roce 2004 39 853 20 478
celkem 191 732 154 249
počet celkem 710 4 535
výměra (ha) 339 618 141 384
Pramen: MZe Zpracoval: K. Kaulich (MZe)
5
Agrární produkce a její bilance
5.1
Rostlinná produkce celkem a podle rozhodujících komodit
5.1.1 Obiloviny Ve světové produkci pšenice45 pro marketingový rok 2004/05 se očekává meziroční zvýšení o 12,9 % (71,02 mil. t). Množstevně nejvýraznější meziroční nárůst produkce se předpokládá v EU 25 (30,12 mil. t), dále v SNS 1246 (24,97 mil. t), na Ukrajině (13,9 mil. t) a v Rusku (11,2 mil. t), tedy v zemích, které ve sklizni roku 2003 zaznamenaly meziroční propad produkce. Nejvyšší podíl na světové produkci pšenice ze sklizně roku 2003 připadá na EU 25 a činí podle odhadu 21,9 %, následuje Čína se 14,6 % a SNS 12 s 13,9 %. Očekávaný meziroční nárůst světové spotřeby pšenice na úrovni 3,2 % (18,71 mil. t) není zdaleka tak výrazný jako zvýšení produkce a projeví se na zvýšení konečných zásob, podle březnových odhadů o 12,0 % (15,74 mil. t). Konečné zásoby by tak měly být na úrovni 24,1 % spotřeby marketingového roku 2004/05 proti 22,2 % spotřeby marketingového roku 2003/04. Odhad světové produkce ostatních obilovin47 (bez pšenice a rýže) ze sklizně roku 2004 (1 003,7 mil. t) je opět meziročně vyšší, a to o 10,1 %. Výrazný procentní i množstevní nárůst produkce ostatních obilovin se předpokládá ve USA o 16,1 % (44,35 mil. t, z toho podle odhadu je 43,6 mil. t kukuřice), v EU 25 o 21,7 % (26,57 mil. t) a v Číně zhruba o 9,9 % (12,41 mil. t). Největší podíl na světové produkci ostatních obilovin ze sklizně roku 2004 mají USA s 31,8 % (319,45 mil. t), EU 25 se 14,8 % (148,96 mil. t) a Čína s 13,7 % (137,05 mil. t). Předpokládané zvýšení světové spotřeby ostatních obilovin (bez pšenice a rýže) o 2,8 % (26,55 mil. t) nechává prostor pro nárůst světových konečných zásob o 24,2 % (32,12 mil. t), tzn. na úroveň 16,9 % světové spotřeby. Převis poptávky nad nabídkou s očekávaným následným snížením konečných zásob v marketingovém roce 2003/04 způsobil nárůst ceny pšenice i kukuřice bezprostředně po sklizni roku 2003 a ovlivňoval cenu v počátku roku 2004. K pozvolnému snižování ceny docházelo až od května roku 2004, kdy již byly známy odhady vysoké sklizně obilovin. Aritmetický průměr ceny pšenice v 1. pololetí marketingového roku 2004 vykázal meziroční nárůst o 24,1 USD/t, u kukuřice 19,5 USD/t. Předpoklad vysoké produkce ze sklizně roku 2004 srazil cenu obou sledovaných komodit již v letních měsících. Zvýšení světové produkce pšenice se, v důsledku očekávané snížené produkce USA, promítlo do ceny 2. pololetí 2004 snížením aritmetického průměru proti 1. pololetí téhož roku pouze o 17,66 USD/t. Ve srovnatelném období propadla světová cena kukuřice o 27,17 USD/t.
45
USDA, March 2005.
46
Bez baltických států.
47
USDA, March 2005.
83
Reakce světové ceny pšenice, reprezentované cenou pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf a světové ceny kukuřice, reprezentované kukuřicí US, No. 3, žlutá, FOB Gulf, na změny úrovně bilančních položek je dokumentována v následujícím grafu. Ve znázornění v USD/t a Kč/t je patrný vliv přepočtu ceny měsíčním kurzem ČNB. 1)
180
6 000
160
5 000
140
4 000
120
3 000
100
2 000
80
1 000
60
0 I/01
III
V
VII
IX
XI
I/02
III
V
VII
IX
XI
I/03
III
V
VII
IX
XI
I/04
III
V
VII
IX
XI
měsíc/rok pšenice US, No.2, SRW, FOB Gulf (USD/t) pšenice US, No.2, SRW, FOB Gulf (Kč/t)
kukuřice US, No.3, žlutá, FOB Gulf (USD/t) kukuřice US, No.3, žlutá, FOB Gulf (Kč/t)
1) Nejnižší reprezentativní ceny pro nejbližší termín lodění, ceny volně loženého zboží, bez dovozního cla v USD/t a v přepočtu na Kč/t měsíčním kurzem ČNB. Pramen:
Oil World
Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)
V EU 15, v kandidátských zemích, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy došlo k výraznému propadu produkce obilovin ze sklizně roku 2003. Napjaté až nedostatkové bilance většiny zemí si v marketingovém roce 2003/04 vynutily četná opatření k podpoře stability trhu. Většina zemí v evropském regionu byla nucena uvolnit státní rezervy obilovin. Evropská komise přijala v zájmu stabilizace vnitřního obilního trhu v průběhu marketingového roku 2003/04 opatření k omezení vývozu, uvolnila obilí z intervenčních zásob na vnitřní trh a snížila povinnost uvedení půdy do klidu z 10 na 5 % za účelem zvýšení produkce obilovin ze sklizně roku 2004. K opatřením pro stabilizaci obilního trhu došlo také v obilnářsky významných kandidátských zemích. Polská vláda schválila k 1. lednu 2004 kvótu na bezcelní dovoz 600 tis. t obilovin ze zemí nepatřících do EU 15, umožňující dovoz do 30. dubna 2004. Kvóta byla později zvýšena na 1 mil. t. Maďarsko stanovilo kvótu na bezcelní dovoz 800 tis. t pšenice a žita a stanovilo v období od ledna do konce dubna 2004 vývozní clo na pšenici. ČR nařízeními vlády48 pro 2. polovinu marketingového roku (do konce dubna) otevřela bezcelní kvótu na dovoz pšenice ve výši 300 tis. t, omezila vývoz obilovin a výrobků z obilovin a usnesením vlády49 snížila minimální limit obilovin ve státních hmotných rezervách za účelem uvolnění krmného obilí pro vnitřní trh. 48
Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 462/2003 Sb. a nařízení vlády č. 61/2004 Sb.
49
Usnesení vlády č. 159 ze dne 18. února 2004.
84
Kč/t
USD/t
Graf T5.1/01 - Vývoj světové ceny pšenice a kukuřice
Dne 1. 5. 2004 došlo k rozšíření EU 15 o deset kandidátských zemí na EU 25. COCERAL rozšířila zpracování údajů o data z nových zemí, včetně jejich doplnění do marketingového roku 2003/04 a rozčlenění na souhrny za EU 10 a EU 15. Na obilním trhu EU 25 nastala proti marketingovému roku 2003/04 zcela odlišná situace již v počátku marketingového roku 2004/05. Nízkou úroveň počátečních zásob víc než vyvážil výrazný nárůst produkce ze sklizně roku 2004. Podle odhadu COCERAL50 se v meziročním srovnání očekává zvýšení produkce obilovin celkem o 24,7 % (56,2 mil. t) na 283,4 mil. t, přičemž nejvyšší procentní nárůst by měla zaznamenat kukuřice 33,4 % (13,0 mil.) na 51,9 mil. t a pšenice 27,4 % (26,8 mil. t) na 124,7 mil. t. Zvýšení produkce ječmene je z hlavních obilovin nejnižší jak v procentním (13,2 %), tak v množstevním vyjádření (o 7,2 mil. t, na 61,6 mil. t). V EU 15 by odhadovaná úroveň produkce obilovin celkem ze sklizně roku 2004 měla převyšovat předchozí sklizeň o 20,2 % (36,9 mil. t) na úroveň 219,6 mil. t. Z toho pšenice o 21,9 % (17,9 mil. t) na 99,8 mil. t, ječmen o 11,5 % (5,3 mil. t) na 51,9 mil. t a kukuřice o 26,4 % (8,2 mil. t) na 39,2 mil. t. Také v EU 10 se očekává výrazný meziroční nárůst produkce obilovin celkem o 43,4 % (19,3 mil. t) na 63,8 mil. t. Z toho se odhaduje nárůst produkce pšenice o 55,6 % (8,9 mil. t) na 24,9 mil. t, ječmene o 23,5 % (1,9 mil. t) na 9,8 mil. t a kukuřice o 61,0 % (4,8 mil. t) na 12,7 mil. t. Podíl produkce EU 10 na produkci EU 25 u obilovin celkem činí 22,5 %, u pšenice 19,9 %, ječmene 15,9 % a kukuřice 24,4 %. Situaci na obilním trhu odpovídá cenový vývoj. Souběžně se zvyšováním poptávky docházelo v průběhu marketingového roku 2003/04 k cenovému růstu. Vysoké odhady produkce ze sklizně roku 2004 byly důvodem nebývale rychlého propadu CZV obilovin již v prvních měsících marketingového roku 2004/05 (s odchylkami v jednotlivých zemích a komoditách v nástupu i tempu propadu). Reakce CZV hlavních obilovin na situaci na trhu ve vybraných zemích je dokumentována cenovým vývojem v následujících grafech. Jedná se o měsíční průměrné ceny získané propočtem cen z týdenního sledování ZMP51.
50
Agra Europe, March 4, 2005.
51
Zentrale Markt- und Preisberichtstelle GmbH Bonn.
85
Graf T5.1/02 - Vývoj CZV pšenice potravinářské ve vybraných zemích
19
17
EUR/100 kg
15
13
11
9
I/02 II/0 2 III/0 2 IV/0 2 V/0 2 VI/0 2 VII/ 02 VIII /02 IX/0 2 X/0 2 XI/0 2 XII/ 02 I/03 II/0 3 III/0 3 IV/0 3 V/0 3 VI/0 3 VII/ 03 VIII /03 IX/0 3 X/0 3 XI/0 3 XII/ 03 I/04 II/0 4 III/0 4 IV/0 4 V/0 4 VI/0 4 VII/ 04 VIII /04 IX/0 4 X/0 4 XI/0 4 XII/ 04
7
měsíc/rok CZ
DE
PL
HU
Údaj za XI, XII/02 Polsko není k dispozici. Pramen:
ZMP
Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)
CZV pšenice potravinářské se ve sledovaných zemích (s výjimkou Polska) dostaly v průběhu 1. pololetí marketingového roku 2004/05 pod úroveň základní intervenční ceny. Nejvyšší procentní snížení CZV zaznamenala ČR o 32,0 % (-4,65 EUR/100 kg).
86
Graf T5.1/03 - Vývoj CZV ječmene krmného ve vybraných zemích 15
14
13
EUR/100 kg
12
11
10
9
8
4
4 XI/0 4 XII/ 04
X/0
IX/0
II/0 4 III/0 4 IV/0 4 V/0 4 VI/0 4 VII/ 04 VIII /04
3
3 XI/0 3 XII/ 03 I/04
X/0
IX/0
II/0 3 III/0 3 IV/0 3 V/0 3 VI/0 3 VII/ 03 VIII /03
2
2 XI/0 2 XII/ 02 I/03
X/0
IX/0
2 III/0 2 IV/0 2 V/0 2 VI/0 2 VII/ 02 VIII /02
II/0
I/02
7
měsíc/rok CZ
DE
PL
HU
Údaj za VII, XI, XII/02 Polsko a za III/04 Maďarsko není k dispozici. Pramen:
ZMP
Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)
Cenový propad ječmene krmného, jako reprezentanta krmného obilí, nebyl ve srovnání s pšenicí potravinářskou zdaleka tak dramatický. V období od června do prosince 2004 zaznamenala nejvyšší procentní snížení CZV opět ČR, a to o 20,7 % (-2,27 EUR/100 kg). S výjimkou Polska jsou CZV ječmene krmného ve sledovaných zemích pod úrovní základní intervenční ceny již od srpna roku 2004 (Maďarsko od června 2004).
87
Graf T5.1/04 - Vývoj CZV žita ve vybraných zemích 14
13
EUR/100 kg
12
11
10
9
8
měsíc/rok CZ
DE
PL
Údaj za XI, XII/02 Polsko není k dispozici. Pramen:
ZMP
Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)
Cena žita je v ČR dlouhodobě nad úrovní cen ve sledovaných zemích. Výjimkou byl přelom 1. a 2. pololetí marketingového roku 2003/04, kdy se v důsledku nedostatečné nabídky obilovin dostala krátkodobě cena žita v Německu nad CZV v ČR. Uvolnění intervenčních zásob německého žita pro vnitřní trh bylo příčinou následného snížení CZV žita v Německu. Cena žita v Polsku, podobně jako cena ostatních obilních druhů, výrazně zrychlila tempo růstu v 2. polovině marketingového roku 2003/04. Po potvrzení vysoké produkce obilovin ze sklizně roku 2004 došlo ve všech zmiňovaných zemích k prudkému cenovému propadu. Žito ze sklizně roku 2004, na rozdíl od předchozích let, již nespadá do intervenčního nákupu obilovin v EU. V České republice byla na trhu s obilovinami v počátku roku 2004 obdobná situace jako ve většině evropských zemí. Poptávka po obilovinách převažovala nad nabídkou. Pokles produkce ozimé pšenice ze sklizně roku 2003 výrazně ovlivnil nejen domácí nabídku pšenice, ale celý vnitřní trh obilovin. Část z nízké, ale kvalitní produkce ze sklizně roku 2003 byla v průběhu 1. poloviny marketingového roku 2003/04 vyvezena do okolních zemí, které v důsledku vlastní snížené nabídky nabízely ceny nad úrovní CZV v ČR. Na rozdíl od předchozích let převážil vývoz ječmene nad vývozem nedostatkové pšenice. Dovoz obilovin byl minimální, dovezeno bylo především nedostatkové žito. Nízká produkce obilovin, zvláště pšenice, spolu s realizovaným vývozem, byly v průběhu marketingového roku 2003/04 příčinou výrazného cenového růstu většiny obilních druhů. Při srovnání CZV v červnu 2004 s CZV v červnu 2003 činil nárůst CZV pšenice potravinářské 43,4 % (1 386 Kč/t), pšenice krmné o 43,4 % (1 133 Kč/t), ječmene krmného o 32,4 % (847 Kč/t), žita o 17,5 % (602 Kč/t), kukuřice o 55,1 % (1 470 Kč/t). Platnost vládních opatření ke stabilizaci obilního trhu končila 30. dubna 2004 vstupem ČR do EU. Od 1. května 2004 je ČR povinna dodržovat principy a pravidla SZP, která zabezpečuje regulaci trhu s obilovinami. Z prostředků EU byla schválena sazba jednotné přímé platby na
88
04
XII/
4 X/ 0 4 XI/0 4
IX/0
II/04 III/0 4 IV/0 4 V/ 0 4 VI/0 4 VII/ 04 VIII / 04
XII/
03 I/04
3 X/ 0 3 XI/0 3
IX/0
II/03 III/0 3 IV/0 3 V/ 0 3 VI/0 3 VII/ 03 VIII / 03
2 X/ 0 2 XI/0 2 XII/ 02 I/03
IX/0
III/0 2 IV/0 2 V/ 0 2 VI/0 2 VII/ 02 VIII / 02
I/02 II/02
7
plochu zemědělské půdy. Po přepočtu kurzem 32,4485 Kč/EUR, stanoveným Evropskou komisí, odpovídá platba částce 1 830 Kč/ha. Pro sklizeň roku 2004 došlo proti roku 2003 ke změně ploch osevů obilovin a k částečné změně struktury. Plocha obilovin celkem 1 607,3 tis. ha znamenala téměř 11% meziroční nárůst (154,9 tis. ha), proti průměru let 2000 - 2003 došlo však pouze o zvýšení na úrovni 2,2 % (35,1 tis. ha). Nejvyšší meziroční nárůst 33,1 % zaznamenala pšenice celkem (214,8 tis. ha) výrazně větším osevem plochy pšenice ozimé, proti zmíněnému průměru let se však jednalo o 1,6% navýšení (13,9 tis. ha). Ke zvýšení plochy žita došlo již druhý rok po sobě, meziroční nárůst 41,3 % (17,3 tis. ha) byl nižší než nárůst proti průměru, který činil 45,8 %. Plocha ječmene celkem se, vzhledem ke skutečnosti, že pro sklizeň roku 2003 ječmen jarní suploval úbytek ploch pšenice ozimé po zaorávkách, snížila meziročně o 14,7 % (80,9 tis. ha), snížení proti průměru let činilo 7,7 %. Meziročně došlo také ke zvýšení ploch triticale o 36,6 % (16,8 tis. ha) a kukuřice na zrno o 12,5 % (9,8 tis. ha). Meziročně se snížila plocha ovsa a ostatních obilovin, a to o 24,3 %, resp. 37,3 %. Příznivé podmínky v průběhu vegetačního období spolu se zvýšenou plochou obilovin byly základem extrémní produkce ze sklizně roku 2004. Do marketingového roku 2004/05 vstupovaly obiloviny s nízkou počáteční zásobou, vysokou úrovní CZV a s předpokladem nadprůměrné produkce, který se potvrdil. Na rozdíl od předchozího marketingového roku nabídka vysoce převýšila poptávku. T5.1/01 ze - Bilance výroby a spotřeby obilovin celkem Ukazatel Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Intervenční nákup1) Celková spotřeba Konečná zásoba
MJ tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
2003/04 1 368,8 1 459,7 3,95 5 762,4 46,1 7 177,3 5 671,0 491,5 0,0 6 162,5 1 014,8
2004/05 1 014,8 1 609,4 5,46 8 783,8 62,5 9 861,1 6 316,5 270,0 1 000,0 7 586,5 2 274,6
Meziroční index 74,14 110,25 138,23 152,43 135,57 137,39 111,38 54,93 x 123,11 224,14
1) Intervenční nákup je zahrnut do celkové poptávky, není uveden v konečných zásobách. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; MZe; GŘC Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), F. Kůst (MZe)
Podobně jako v ČR byl příznivý vývoj počasí v průběhu pěstebního období pro sklizeň roku 2004 příčinou meziročního zvýšení výnosů a následně produkce na převážné části území EU (výjimkou byly jižně položené země jako Španělsko, Portugalsko). Zásoby obilovin neúměrně vzrostly, zapříčinily ve většině zemí EU 25 propad cen a výrazně omezily možnost vývozu obilovin z ČR do dalších zemí EU, kam obvykle převážná část vývozu směřovala. V rámci SOT s obilovinami v EU spadá do kompetence SZIF mj. intervenční nákup obilovin podle pravidel Evropské komise, platných pro všechny členské státy EU. Do intervenčního nákupu jsou zařazeny: pšenice obecná, ječmen obecný, kukuřice. Cena intervenčně nakoupeného obilí se odvíjí od základní intervenční ceny 101,31 EUR/t. Platební agentura SZIF má povinnost přijmout veškeré nabídnuté obilí splňující předepsané parametry. Bilanční přebytky rekordní produkce obilovin ze sklizně roku 2004, omezené možnosti vývozu v souvislosti s přesycenými okolními trhy a vysokými náklady na přepravu do přístavů spolu s nedostačující kapacitou intervenčních skladů jsou zatěžkávací zkouškou tohoto
89
mechanizmu. První intervenční nákup SZIF podle pravidel EU byl započat 1. listopadu 2004. Vzhledem k malému objemu intervenčně nakoupených obilovin v poměru k objemu přebytků se původně očekávaný stabilizační cenový účinek neprojevil. Obdobná situace je i v dalších vnitrozemských zemích - Maďarsku, Slovensku a Rakousku. Všechny tyto země informovaly Evropskou komisi o situaci již před koncem roku 2004 a požádaly o pomoc s řešením přebytků obilí. Evropská komise schválila 10. března 2005 mimořádný tendr na prodej pšenice z intervenčních zásob do vybraných třetích zemí pro státy: Česká republika v objemu 300 tis. t, Maďarsko v objemu 320 tis. t, Polsko v objemu 93 tis. t, Rakousko v objemu 81 tis. t. Pro Slovensko byl tendr zamítnut z důvodu malého objemu obilovin převzatých v intervenčním nákupu. První uzávěrkový termín pro výběrové řízení byl stanoven na 31. března 2005, týdenní cyklus bude zakončen 23. června 2005. S ohledem na změnu vztahu nabídky a poptávky v posledních dvou marketingových letech nejen v ČR, ale také na okolních trzích, dochází ke změně v množství i druzích dovážených/vyvážených druhů obilovin. Na rozdíl od marketingového roku 2003/04, kdy v dovozu obilovin bylo dominantní žito (67,2 %), v 1. polovině marketingového roku 2004/05 má nejvyšší podíl pšenice (59,5 %) a žito je dovozem kvalitní potravinářské suroviny až na druhém místě (20,1 %). Ve vývozu obilovin se v 1. polovině marketingového roku 2004/05 vrací ke svému dominantnímu postavení v celkovém vývozu obilovin pšenice (55,3 %), na rozdíl od předchozího marketingového roku, kdy se na vývozu podílela pouze 39,8 % a nejvyšší podíl zaujímal ječmen (40,6 %). Zastoupení zemí, s nimiž ČR ve větší míře obchodovala, se v porovnání marketingového roku 2003/04 a 1. pololetí marketingového roku 2004/05 významně nezměnilo. Jako stálí obchodní partneři pro vývoz z ČR se projevují Německo s 32,6 % z celkového vývozu v marketingovém roce 2003/04 a 60,6 % v 1. pololetí marketingového roku 2004/05, spolu s Polskem, Maďarskem a Slovenskem, kam se realizoval vývoz v marketingovém roce 2003/04 v rozmezí zhruba 10 až 20 % celkového vývozu a Polskem (15,0 %) v 1. polovině marketingového roku 2004/05. V dovozu do ČR se uplatnilo v marketingovém roce 2003/04 hlavně Německo (26,2 %), Slovensko (23,1 %) a Bělorusko (23,1 %), v 1. pololetí marketingového roku 2004/05 pak Slovensko a Polsko (43,3 %, resp. 42,8 %), dále pak Německo (10,7 %). Převaha obchodu probíhala v těchto obdobích v rámci zemí EU. Meziroční zvýšení cen vstupů do zemědělství se projevilo v odhadu nákladů52 pro rok 2004 meziročním zvýšením nákladů na 1 ha sklizňové plochy o 788 Kč u pšenice ozimé, o 621 Kč u ječmene jarního a o 648 Kč u žita. Zvýšení hektarového výnosu těchto obilovin však způsobilo pokles odhadu výrobkových nákladů pro rok 2004 na 1 tunu. Jiná situace nastala u kukuřice, kde je odhadované meziroční zvýšení nákladů 1 023 Kč/ha, ale nevýznamné zvýšení hektarového výnosu se neodráží ve výrobkových nákladech na 1 tunu a jejich odhad je meziročně vyšší o 113 Kč/t. Bilance pšenice pro marketingový rok 2003/04 byla poznamenána propadem produkce souvisejícím s úbytkem ploch po zaorávkách ozimé pšenice a nižším průměrným výnosem ze sklizně roku 2003. Produkce pšenice byla o 5,5 % nižší než domácí spotřeba. Dobrá kvalita sklizené pšenice v ČR, CZV pod cenovou úrovní v okolních zemích a zvýšená poptávka zahraničních trhů za lukrativní cenu však byly dostatečnými důvody pro realizaci vývozu i při napjaté bilanci. Vývoz realizovaný v 1. polovině marketingového roku 2003/04 zvýšil CZV pšenice a ani opatření přijatá vládou ČR pro udržení stability na vnitřním trhu v počátku 2. pololetí marketingového roku 2003/04 (s účinností do 30. dubna 2004) nezabránila dalšímu cenovému růstu. Zcela odlišná situace nastala v bilanci pšenice pro marketingový rok 2004/05. Meziroční zvýšení ploch a průměrný hektarový výnos pšenice ze sklizně roku 2004 (5,84 t/ha), který nemá přinejmenším v posledních 25 letech obdobu, byly důvodem 91% 52
Výběrové šetření o nákladovosti zemědělských výrobků v síti FADN.
90
meziročního zvýšení produkce pšenice. Produkce pšenice tak významně přesahuje předpokládanou domácí spotřebu. T5.1/02 ze - Bilance výroby a spotřeby pšenice a její ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz (EU + třetí země) Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz (EU + třetí země) Intervenční nákup1) Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika Průměrné náklady na jednotku2) CZV pšenice potravinářská3) CZV pšenice krmná3) Přímé platby4) TT pšenice potravinářská5) TT pšenice krmná5) CZV EU6) pšenice potravinářská CZV EU6) pšenice krmná Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ
2003/04
2004/05
Meziroční index
tis. t tis. t
900,70 648,40 4,07 2 637,90 2,60 3 541,20 2 792,50 195,80 0,00 2 988,30 552,90
552,90 863,20 5,84 5 042,50 25,00 5 620,40 3 345,00 80,00 830,00 4 255,00 1 365,40
61,39 133,13 143,49 191,16 961,54 158,71 119,79 40,86 x 142,39 246,95
Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t % % Kč/t Kč/t Kč/t
2 948,00 3 427,00 2 829,00 . 116,25 95,96 3 439,15 2 943,45 2 006,17
2 255,00 3 738,00 3 249,00 566,61 190,89 169,21 3 259,26 2 979,83 2 009,95
76,49 109,07 114,85 . 164,21 176,32 94,77 101,24 100,19
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
1) Intervenční nákup je zahrnut do celkové poptávky, není uveden v konečných zásobách. 2) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob - pšenice ozimá, rok 2004 odhad. 3) Průměrné CZV za kalendářní roky. 4) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 5) TT = "terms of trade" =[(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100, pro pšenici potravinářskou i krmnou použity náklady na pšenici ozimou, které je převaha. 6) Rakousko, kurz ČNB 2003 - 31,844 Kč/EUR, 2004 - 31,904 Kč/EUR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Index cen zemědělských výrobců; MZe; GŘC; Agra Europe; OECD Agricultural Outlook 2003 - 2008; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), F. Kůst (MZe)
Výrazný převis nabídky nad poptávkou byl příčinou prudkého propadu CZV pšenice ještě ve sklizňovém období. Klesající trend CZV pšenice potravinářské i krmné pokračoval v průběhu celého 1. pololetí marketingového roku 2004/05 s přesahem do počátečních měsíců roku 2005. Snížení ploch ječmene celkem pro sklizeň roku 2004 navazuje na trend snižování, který se v posledních letech projevoval. Výjimkou byly osevní plochy ječmene pro sklizeň roku 2003, kdy zvýšený osev ječmene jarního zčásti nahrazoval úbytek ploch pšenice ozimé a ječmene ozimého. K meziročnímu snížení plochy ječmene pro sklizeň roku 2004 o 14,7 % došlo v souvislosti s 21% úbytkem plochy ječmene jarního, zatímco plocha ječmene ozimého meziročně vzrostla o 17,0 %. Vyšší výměra ječmene ozimého a výrazné zvýšení jeho hektarových výnosů (o 2,07 t/ha) i výnosů ječmene jarního (o 1,00 t/ha), tzn. nárůst výnosu ječmene celkem o 1,21 t/ha, znamenaly meziroční zvýšení produkce ječmene ze sklizně roku 2004 o 261,9 tis. t. Vzhledem k převisu nabídky nad předpokládanou poptávkou se očekává intervenční nákup ječmene, umožněný pravidly intervenčního nákupu EU, do 100 tis. t. 91
T5.1/03 ze - Bilance výroby a spotřeby ječmene a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz (EU + třetí země) Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz (EU + třetí země) Intervenční nákup1) Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika Průměrné náklady na jednotku2) CZV ječmene sladovnického3) CZV ječmene potravinářského3) CZV ječmene krmného3) Přímé platby4) TT ječmen sladovnický5) TT ječmen krmný5) CZV EU6) ječmen sladovnický CZV EU6) ječmen krmný Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ
2003/04
2004/05
Meziroční index
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
212,10 550,00 3,76 2 068,70 3,90 2 284,70 1 785,00 199,40 0,00 1 984,40 300,30
300,30 469,00 4,97 2 330,60 10,00 2 640,90 1 795,00 100,00 100,00 1 995,00 645,90
141,58 85,27 132,18 112,66 256,41 115,59 100,56 50,15 x 100,53 215,08
Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t % % Kč/t Kč/t Kč/t
2 323,00 3 831,00 3 489,00 2 698,00 . 164,92 116,14 3 683,00 2 894,00 2 006,17
2 097,00 3 805,00 3 556,00 3 077,00 665,79 213,20 178,48 3 364,00 2 905,00 2 009,95
90,27 99,32 101,92 114,05 . 129,28 153,68 91,34 100,38 100,19
1) Intervenční nákup je zahrnut do celkové poptávky, není uveden v konečných zásobách. 2) Náklady podle výběrového šetření FADN podniky právnických osob - ječmen jarní, rok 2004 odhad. 3) Průměrné CZV za kalendářní roky. 4) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 5) TT = "terms of trade" =[(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100, pro ječmen sladovnický i krmný jsou použity náklady na ječmen jarní, kterého je převaha. 6) Rakousko, kurz ČNB 2003 - 31,844 Kč/EUR, 2004 - 31,904 Kč/EUR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Index cen zemědělských výrobců; MZe; GŘC; Agra Europe; OECD Agricultural Outlook 2003 - 2008; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), F. Kůst (MZe)
Vysoká produkce ječmene ze sklizně roku 2004 se projevila snížením CZV již ve sklizňovém období a tento trend pokračuje. Podle monitoringu kvality sladovnického ječmene by produkce kvalitní suroviny na výrobu sladu pro domácí spotřebu i pro potřebu exportu měla být dostatečná. Spotřeba ječmene pro výrobu sladu na vývoz je započítána ve spotřebě pro potravinářské užití. V marketingovém roce 2003/04 došlo k výraznému oživení vývozu sladu způsobenému dostatečnou nabídkou kvalitní suroviny. V první polovině marketingového roku 2004/05 si vývoz sladu udržel tempo z předchozího období a dosahoval téměř 50% úrovně vývozu za marketingový rok 2003/04. Hlavními odběrateli produkce sladu v marketingovém roce 2003/04 bylo Polsko (41,8 %), Rusko (22,1 %) a Německo (6,34 %), v 1. pololetí marketingového roku 2004/05 opět Polsko (39,7 %), Rusko (30,7 %) a Rakousko (6,2 %). Po dlouhodobém snižování ploch žita v ČR došlo pro sklizeň roku 2003 k nárůstu produkční plochy (18,6 %), který byl následován dalším meziročním zvýšením pro sklizeň roku 2004 (41,3 %). Žito bylo od marketingového roku 2000/01 nedostatkovou surovinou s potřebou
92
dovozu. V důsledku zvýšené pěstební plochy a neobvykle vysokého hektarového výnosu (5,29 t/ha) došlo k téměř 100% meziročnímu nárůstu produkce ze sklizně roku 2004 (o 154,0 tis. t). Přes oživení pěstování žita v posledních dvou letech si žito zatím nadále zachovává částečnou potřebu dovozu kvalitní potravinářské suroviny. Pro marketingový rok 2004/05 převyšuje výroba domácí spotřebu o 76,3 tis. t a předpokládá se zvýšení konečných zásob spolu s mírným zvýšením vývozu. T5.1/04 ze - Bilance výroby a spotřeby žita a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz (EU + třetí země) Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz (EU + třetí země) Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika Průměrné náklady na jednotku1) CZV žita2) Přímé platby3) TT žita4) CZV EU5) Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ
2003/04
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t Kč/t Kč/t Kč/t % Kč/t Kč/t
2004/05
Meziroční index
35,20 41,90 3,80 159,30 31,00 225,50 205,00 6,80 211,80 13,70
13,70 59,20 5,29 313,30 15,00 342,00 237,00 8,00 245,00 97,00
38,92 141,29 139,21 196,67 48,39 151,66 115,61 117,65 115,68 708,03
2 517,00 3 519,00 . 139,81 3 254,00 2 006,17
1 879,00 3 388,00 625,52 213,60 2 978,00 2 009,95
74,65 96,28 . 152,78 91,52 100,19
1) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 2) Průměrné CZV za kalendářní roky. 4) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 4) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. 5) Rakousko, kurz ČNB 2003 - 31,844 Kč/EUR, 2004 - 31,904 Kč/EUR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Index cen zemědělských výrobců; MZe; GŘC; Agra Europe; OECD Agricultural Outlook 2003 - 2008; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), F. Kůst (MZe)
Jako nedostatková surovina si žito zachovává dlouhodobě úroveň CZV nad cenovou hladinou okolních zemí. V průběhu marketingového roku 2003/04 cena žita plynule narůstala. Po potvrzení vysoké a kvalitní produkce ze sklizně roku 2004 došlo v průběhu 1. pololetí marketingového roku 2004/05 k postupnému snižování CZV. Každoroční zvyšování ploch kukuřice na zrno trvá již od roku 1998 a souvisí mj. se zvýšenou nabídkou hybridů pro výběr do pěstebních podmínek ČR. Nárůstem produkce kukuřice v posledních letech dosahuje ČR soběstačnosti, v marketingových letech 2001/02, 2002/03 a 2004/05 umožňující i vývoz. Meziroční nárůst produkce ze sklizně roku 2004 ve výši 75,3 tis. t byl, kromě 5% meziročního zvýšení produkční plochy, ovlivněn také mírným zvýšením výnosu proti předchozímu roku (o 0,55 t/ha). Bilance marketingového roku 2004/05 předpokládá, kromě vývozu, i prodej kukuřice do intervenčního nákupu, což umožňují pravidla intervenčního nákupu EU.
93
ze T5.1/05 - Bilance výroby a spotřeby kukuřice a její ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz (EU + třetí země) Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz (EU + třetí země) Intervenční nákup1) Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika Průměrné náklady na jednotku2) CZV kukuřice3) Přímé platby4) TT kukuřice5) CZV EU6) Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ
2003/04
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t Kč/t Kč/t Kč/t % Kč/t Kč/t
2004/05
Meziroční index
166,40 85,40 5,58 476,40 6,90 649,70 487,00 65,30 0,00 552,30 97,40
97,40 89,90 6,13 551,60 10,00 659,00 477,00 50,00 70,00 597,00 62,00
58,53 105,27 109,86 115,79 144,93 101,43 97,95 76,57 x 108,09 63,66
2 645,00 2 952,00 . 111,61 3 595,00 2 006,17
2 758,00 3 680,00 539,80 153,00 3 063,00 2 009,95
104,27 124,66 . 137,09 85,20 100,19
1) Intervenční nákup je zahrnut do celkové poptávky, není uveden v konečných zásobách. 2) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 3) Průměrné CZV za kalendářní roky. 4) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 4) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. 5) Rakousko, kurz ČNB 2003 - 31,844 Kč/EUR, 2004 - 31,904 Kč/EUR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Index cen zemědělských výrobců; MZe; GŘC; Agra Europe; OECD Agricultural Outlook 2003 - 2008; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), F. Kůst (MZe)
Ačkoliv bilance kukuřice na zrno v marketingovém roce 2003/04 umožňovala i mírný vývoz této komodity, začala se její CZV již od srpna roku 2003 zvyšovat v souvislosti se zřejmým deficitem nabídky krmných obilovin. Tento trend trval do března, do konce marketingového roku potom CZV stagnovala. V souvislosti s úrovní produkce obilovin ze sklizně roku 2004 došlo v srpnu a září roku 2004 ke snížení ceny, v říjnu, po potvrzení meziročního nárůstu produkce kukuřice, k jednorázovému propadu CZV o 480 Kč/t. Na přelomu 1. a 2. poloviny marketingového roku 2004/05 se cena stabilizovala. 5.1.2 Cukrovka - cukr V roce 2003/04 došlo k mírnému meziročnímu poklesu světové produkce cukru (o 3,6 %53) při současném zvýšení spotřeby o 2,7 %54 a mírném poklesu zásob cukru. Produkce cukru se snížila zejména v Číně a Indii. Poměr zásob cukru ke spotřebě cukru meziročně klesl přibližně o 2,6 %. V důsledku toho se v roce 2004 trend poklesu světových cen bílého cukru zastavil
53
Bilance F. O. Licht z 29. 10. 2004.
54
Bilance F. O. Licht z 29. 10. 2004.
94
a ceny cukru se poněkud zvýšily. Průměrná cena bílého cukru na burze v Londýně55 v roce 2004 činila 6 129 Kč/t56, tj. 101,4 % cenové úrovně roku 2003. V EU 25 produkce cukru v roce 2003/04 dosáhla 19 715 tis. t, tj. 89,3 % skutečnosti roku 2002/0357. Institucionální ceny cukrovky a cukru v EU se v marketingovém roce 2003/04 nezměnily a tyto ceny zůstanou pravděpodobně na současné úrovni až do konce roku 2005/06. Kvóty cukru a isoglukózy (A a B) pro nově přistoupivší země pro rok 2004/05 byly stanoveny již v roce 2003 v celkové výši 3 165 347 t (v hodnotě bílého cukru/isoglukózy)58. Nově přistoupivším zemím (EU 10), které patří k čistým vývozcům cukru, byly stanoveny kvóty B odlišně proti EU 15, a to podle aktuální výše jejich závazků na subvencovaný vývoz cukru ve WTO. Trh s cukrovkou a cukrem byl v ČR v kvótovém roce 2003/04 významně ovlivňován opatřeními zemědělské politiky, a to především nařízením vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/02 - 2004/05 a následnými novelami tohoto nařízení. Roční produkční kvóta pro rok 2003/04 byla cukrovarům stanovena nařízením vlády č. 97/2003 Sb. ve stejné výši jako národní kvóta ČR stanovená EK, tj. v objemu 454 862 t. Z této kvóty byl stanoven 71% tuzemský podíl a 29% vývozní podíl. Vzhledem ke zkrácení kvótového roku (do 30. 4. 2004) bylo plnění tuzemského a vývozního podílu kvót přiměřeně zkráceno na dvě třetiny jejich původní výše, tj. 215 301 t, respektive 87 940 t. Po vstupu ČR do EU, v hospodářském roce 2004/05, již není kvóta cukru rozdělena na tuzemský a vývozní podíl, ale na kvótu A v celkové výši 441 209 t a kvótu B ve výši 13 653 t, která představuje možnost subvencovaného vývozu cukru do třetích zemí59. Kromě zmíněných nařízení vlády se přechodného období týkaly nebo měly souvislost s fungováním „Společné organizace trhu v odvětví cukru“ v ČR (od 1. července 2004) tyto předpisy ES a ČR:
nařízení Komise (ES) č. 60/2004 ze dne 15. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná opatření v sektoru cukru z důvodu přistoupení nových členů;
nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 ze dne 10. listopadu 2003, o přechodných opatřeních ve vztahu obchodu se zemědělskými výrobky z důvodu přistoupení nových členů;
vyhláška č. 212/2004 Sb., ze dne 26. května 2004, o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování SZPI. Problematika nahlašování zásob byla zakotvena ve změně zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 94/2004 Sb., ze dne 29. 1. 2004. Produkční plocha cukrovky v marketingovém roce 2004/05 dosáhla 69,0 tis. ha, tj. 93,2 % skutečnosti roku 2003/0460. Vlivem chladnějšího počasí na počátku vegetačního období se 55
London No 5, dodací podmínka FOB.
56
Přepočet USD na českou měnu podle ČNB (kurzem podle jednotlivých měsíců).
57
Podle F. O. Licht č. 32, rok 2004.
58
Nově přistoupivším zemím (EU 10) byla přiznána kvóta cukru A a B ve výši 2 958 392 t (v hodnotě bílého cukru) a kvóta isoglukózy A a B (v hodnotě sušiny) na úrovni 206 955 t.
59
V souvislosti s přechodem na „Společnou organizaci trhů s cukrem“ se kvótového systému týká § 3 nařízení vlády č. 364/2004 Sb. ze dne 26. 5. 2004, o stanovení některých podmínek provádění opatření „Společné organizace trhů v odvětví cukru“ (tzv. „euronařízení“). Podle tohoto nařízení kvóta A držitele kvóty činí 97 % z celkové kvóty, stanovené Fondem držiteli kvóty podle dosavadního právního předpisu a kvóta B činí 3 % z celkové kvóty. „Euronařízení“ upravuje a doplňuje ty části regulačního systému, které předpisy ES blíže nespecifikují a úpravu ponechávají na členských státech. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. července 2004.
60
Údaj SZIF, který je podle nařízení EK č. 314/2002 v platném znění sdělován EK.
95
vývoj cukrovky sice mírně opozdil, ale vzcházivost řepy byla velmi dobrá s počtem jedinců 80 - 95 tis. na 1 ha. Zdravotní stav porostů byl převážně dobrý, s výjimkou ohniskově silného výskytu cerkosporiózy a rýhonosce řepného v okrese Hodonín a středního výskytu mšice makové ve středních a východních Čechách a na severní Moravě. V červenci se na některých porostech řepy projevil vláhový deficit, který však příliš neovlivnil hektarové výnosy. Průměrný hektarový výnos cukrovky v ČR v roce 2004/05 se ve srovnání s rokem 2003/04 zvýšil (o 7,6 %) na 50,46 t61. Vlivem slunečného počasí koncem vegetačního období bylo dosaženo vysoké cukernatosti řepy (18,53 %62). Postupně se zvyšuje podíl pěstování odrůd s vyšším obsahem cukru a podíl rezistentních odrůd proti rizománii. V roce 2004 se podíl prodaného osiva odrůd rezistentních k této chorobě zvýšil na 55,4 % ploch. Celkem bylo registrováno 8 nových odrůd cukrovky, z nichž je 5 tolerantních k rizománii. V marketingovém roce 2004/05 vstoupilo do kampaně 11 cukrovarů, které patří sedmi cukrovarnickým společnostem. Ve srovnání s rokem 2003/04 se snížil celkový jmenovitý výkon cukrovarů o 4,0 %63, avšak průměrný denní jmenovitý výkon cukrovarů se zvýšil o 13,5 %64. Vzhledem ke zvýšení výroby cukru v kampani 2004/05 ve srovnání s předchozí kampaní se výroba cukru z kapacity 1 000 t/d. ř.65 (měřená produkcí cukru v t za den) zvýšila v meziročním srovnání o 7,5 %66. Podle SZIF předběžná výroba67 bílého cukru z řepy v ČR v roce 2004/05 činí 554 tis. t68 (o 7,8 % více než v roce 2003/04). Výnos bílého cukru z 1 ha se odhaduje na 8,0369 (o 15,7 % více než v roce 2003/04). Ve zkráceném kvótovém roce 2003/04 (do 30. 4. 2004) dosáhl podle údajů SZIF celkový prodej cukru z cukrovarů 327,9 tis. t (69,0 % skutečnosti roku 2002/03 za srovnatelné období)70. Z tohoto celkového prodeje činil prodej cukru na tuzemský trh 200,0 tis. t (55,6 % loňské skutečnosti za srovnatelné období)71. Prodej cukru z cukrovarů, určený pro export celkem, ve zkráceném kvótovém roce 2003/04 dosáhl 127,8 tis. t (110,4 % skutečnosti roku za srovnatelné období roku 2003/04)72, z toho přímý vývoz cukru činil ve zkráceném
61
Údaj vypočtený z údajů SZIF (jako podíl zpracované cukrovky a plochy cukrové řepy).
62
Cukernatost sladkých řízků.
63
Odhad Českomoravského cukrovarnického spolku za všechny cukrovary ČR.
64
Tisíc tun řepy za den - odhad Českomoravského cukrovarnického spolku za všechny cukrovary ČR.
65
Tisíc tun řepy za den.
66
Odhad Českomoravského cukrovarnického spolku za všechny cukrovary ČR.
67
Informaci o tzv. předběžné výrobě cukru zasílá každý členský stát EK do 1. března daného hospodářského roku.
68
Z tohoto množství činí výroba cukru A 441,2 tis. t, výroba cukru B 13,7 tis. t a nad stanovenou kvótu bylo vyrobeno 99,1 tis. t cukru (C cukru). Z celkového objemu C cukru bylo 19,9 tis. t převedeno do příštího hospodářského roku.
69
Produkce cukru přepočítaná na produkční plochu cukrovky podle SZIF.
70
Od 1. září 2003 do 30. června 2004 (za 10 měsíců), tj. do začátku marketingového roku 2004/05 bylo prodáno z cukrovarů celkem 425,7 tis. t cukru, tj. 80,9 % skutečnosti za srovnatelné období předchozího roku.
71
Od 1. září 2003 do 30. června 2004 (za 10 měsíců), tj. do začátku marketingového roku 2004/05 bylo na tuzemský trh prodáno celkem 255,4 tis. t, tj. 66,2 % skutečnosti za srovnatelné období předchozího roku.
72
Od 1. září 2003 do 30. června 2004 (za 10 měsíců), tj. do začátku marketingového roku 2004/05 bylo prodáno 170,3 tis. t cukru určeného pro export, tj. 121,3 % skutečnosti za srovnatelné období předchozího roku.
96
kvótovém roce 51,3 tis. t73 a nepřímý vývoz cukru (ve výrobcích) dosáhl 66,8 tis. t, tj. byl mírně nad úrovní srovnatelného období roku 2002/0374. Zvýšení prodeje cukru na vývoz v roce 2003/04 bylo ovlivněno zejména snahou o snížení zásob cukru před vstupem do EU. Spotřeba cukru pro lidskou výživu se v České republice v posledních třech letech zvýšila (podle předběžných výsledků v roce 2004 dosáhla 45,0 kg/obyv., 43,0 kg/obyv. v roce 2003). Dovoz cukru do ČR byl mj. až do konce kvótového roku 2003/04 (do 30. 4. 2004) ovlivněn již dříve přijatými ochrannými opatřeními. Do 30. 4. 2004 zůstalo nadále v platnosti nařízení vlády č. 66/2003 Sb., kterým bylo s účinností od 11. 3. 2003 opět stanoveno ochranné opatření na dovoz cukru ve formě čtvrtletních dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí. Ustanovení se nevztahovala na zboží pocházející ze SR. Celková dovozní kvóta cukru pro zkrácený marketingový rok 2003/04 (od 1. 10. 2003 do 30. 4. 2004, tj. do vstupu ČR do EU) byla ve výši 21,15 tis. t (z toho 14,10 tis. t z EU, 5,875 tis. t z Polska a 1,175 tis. t z ostatních zemí). V roce 2004 byl s platností do 30. 4. 2004 formou dovozních licencí s množstevním omezením limitován dovoz cukru ze SR do výše 1,167 tis. t. V roce 2003/04 zůstalo mj. v platnosti nařízení vlády č. 263/2001 Sb., kterým bylo s účinností od 27. 7. 2001 stanoveno ochranné opatření na dovoz některých výrobků a substituentů cukru. Ochranná opatření měla vliv na omezení dovozu některých substituentů cukru. Koncem dubna 2004 skončila platnost všech dosavadních ochranných opatření v odvětví cukru v ČR. Bezprostředně po 1. květnu 2004, kdy se ČR stala součástí volného trhu ES, bylo možno využívat celní ochrany EU a vztahovaly se na ní ustanovení o obchodu s třetími zeměmi. Z rozhodnutí orgánů ES ostatní ustanovení režimu Společné organizace trhů v odvětví cukru, tj. např. institucionální ceny, vývozní náhrady na přímý a nepřímý vývoz, intervenční nákup a prodej, finanční dávky apod., byla pro nově přistupující státy vyňata z platnosti až do 30. června 2004. V marketingovém roce 2003/04 (od 1. 10. 2003 do 30. 9. 2004) bylo do ČR importováno 30,3 tis. t cukru75 (111,4 % skutečnosti roku 2002/03) v celkové hodnotě 326,4 mil. Kč. Nejvíce cukru, stejně jako v předchozích dvou letech, bylo dovezeno ze zemí EU 15. To odpovídá nejvyšší stanovené dovozní kvótě z tohoto teritoria, která byla v platnosti do konce dubna 2004. Od 1. května 2004 byl do ČR dovážen cukr téměř výhradně v rámci intrakomunitárního obchodu ze zemí EU 25. Dovoz cukru ve výrobcích včetně substituentů cukru v roce 2003/0476 činil 135,5 tis. t, tj. 127,0 % skutečnosti roku 2002/03. V marketingovém roce 2003/04 bylo vyvezeno z ČR 152,9 tis. t cukru77 (289,0 % skutečnosti roku 2002/03) v celkové hodnotě 2 589,9 mil. Kč. Cukr byl nejvíce vyvážen do zemí EU 15 (Rakousko, Německo, Belgie, Itálie) a po vstupu ČR do EU i do nově přistoupivších zemí (Maďarsko, Slovensko, Polsko) a dále do Bosny a Hercegoviny. Od května 2004 se velmi výrazně zvýšily dodávky cukru do zemí EU 25. Množstevní saldo zahraničního obchodu s cukrem bylo v roce 2003/04 aktivní, v celkové výši 122,6 tis. t (v roce 2002/03 činilo 25,7 tis. t). V hodnotovém vyjádření byla bilance
73
Od 1. září 2003 do 30. června 2004 (za 10 měsíců), tj. do začátku marketingového roku 2004/05 bylo prodáno na přímý vývoz cukru v pevném a kapalném skupenství 100,4 tis. t, tj. 177,1 % skutečnosti za srovnatelné období předchozího roku.
74
Od 1. září 2003 do 30. června 2004 (za 10 měsíců), tj. do začátku marketingového roku 2004/05 bylo prodáno na nepřímý vývoz 69,9 tis. t, tj. 83,8 % skutečnosti za srovnatelné období předchozího roku.
75
Včetně intradovozů.
76
Včetně intradovozů.
77
Včetně intravývozů.
97
zahraničního obchodu s cukrem rovněž aktivní ve výši 2 263,6 mil. Kč (191,1 mil. Kč v roce 2002/03). Vývoz cukru ve výrobcích se v marketingovém roce 2003/04 meziročně zvýšil, bylo vyvezeno 91,0 tis. t cukru ve výrobcích78 včetně substituentů cukru, tj. 126,4 % skutečnosti roku 2002/03. T5.1/06 - Bilance výroby a spotřeby cukrovky a cukru, vč. ekonomiky1) Ukazatel Produkční plocha3) Hektarový výnos4) Zpracovaná řepa3) Bilance cukru Počáteční zásoba Výnos bílého cukru Výroba cukru ze sklizené řepy5) Dovoz celkem v tom - dovoz cukru - dovoz cukru ve výrobcích a substituentů cukru Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz celkem v tom - vývoz cukru - vývoz cukru ve výrobcích a substituentů cukru Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika cukrovky Průměrné náklady na produkci6) CZV Přímé platby7) TT 8) Základní cena EU Přímé platby a dotace vstupů EU
74,02 46,88 3 470,00
68,97 50,46 3 480,00
Meziroční index 93,18 107,63 100,29
tis. t t/ha tis. t tis. t tis. t
12,80 6,94 513,82 159,10 31,90
42,50 8,03 553,90 200,50 30,50
332,03 115,69 107,80 126,02 95,61
tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
127,20 685,72 406,12 237,10 147,20
170,00 796,90 436,90 310,00 130,00
133,65 116,21 107,58 130,75 88,32
tis. t tis. t tis. t
89,90 643,22 42,50
180,00 746,90 50,00
200,22 116,12 117,65
855,00 949,00 110,99 1 518,00 47,67 -
778,00 1 521,00 65,58 203,93 1 520,90 47,67 -
90,99 160,27 183,73 100,19 100,00 -
MJ
2003/04
tis. ha t/ha tis. t
Kč/t Kč/t Kč/t % Kč/t EUR/t Kč/t EUR/t
2004/052)
1) Od 1. 9. do 30. 8. následujícího roku. 2) Odhad. 3) Údaj SZIF, který je podle nařízení EK č. 314/2002 v platném znění sdělován EK. 4) Údaj vypočtený z údajů SZIF (jako podíl zpracované cukrovky a plochy cukrové řepy). 5) V roce 2004/05 předběžná výroba cukru podle SZIF. 6) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 7) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 8) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace)/náklady] *100. Pramen: ČSÚ - Index cen zemědělských výrobců, Celní statistika; MZe; SZIF Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE), I. Svoboda (MZe)
Množstevní saldo zahraničního obchodu s cukrem ve výrobcích bylo výrazně pasivní (-44,5 tis. t), stejně jako v předchozím roce (-34,7 tis. t).
78
Včetně intravývozů.
98
Nejvyšší pasivní saldo v roce 2003/04 přetrvává u skupiny položek KN 1702, zahrnující převážně substituenty cukru. Ve srovnání s rokem 2002/03 měly na zhoršení obchodní bilance největší vliv zejména výrazné změny v saldu obchodní bilance v rámci skupin položek KN 2202 (minerální vody a sodovky), KN 1901 (přípravky z mouky a těsta) a KN 2009 (ovocné šťávy včetně vinných moštů). V roce 2004 dosáhla CZV cukrovky podle údajů ČSÚ v průměru 1 521 Kč/t, tj. o 572 Kč/t (60,3 %) více než v roce 2003. Podle NV č. 160/2004 Sb. byla minimální cena cukrovky vypěstované v roce 2004 stanovena ve výši 1 470 Kč/t79 čisté hmotnosti při 16% cukernatosti. Průměrná cena průmyslových výrobců krystalového cukru (CPV) v marketingovém roce 2003/04 dosáhla 19,64 Kč/kg, tj. o 2,51 Kč/kg (14,7 %) více proti roku 2002/03. Zvýšení CPV bylo způsobeno zejména implementací intervenční ceny bílého cukru EU v ČR od 1. 7. 2004. Tato cena je na podstatně vyšší úrovni než byla státem stanovená minimální cena cukru, která platila do vstupu ČR do EU. Minimální cena cukru ve výši 17 300 Kč/t, stanovená podle NV č. 15/2003 Sb. (ve stejné výši jako v předchozím roce), platila až do 30. 4. 2004, tj. do vstupu ČR do EU. Po vstupu přestala na trhu s cukrem v ČR platit minimální cena cukru ve smyslu NV č. 160/2004 Sb. a v mezidobí od 1. května do 30. června 2004 nebyla v ČR stanovena cenová regulace u cukru prodávaném na tuzemském trhu80. V roce 2004/05 se odhaduje snížení nákladů na jednotku produkce (meziročně o 9,0 %), především zvýšením intenzity produkce cukrovky. Vlivem zavedení vysokých institucionálních cen EU se očekává značné zvýšení míry rentability pěstování cukrovky (95,5 %; 11,0 % v roce 2003) při vysokém meziročním růstu CZV cukrovky. Ze srovnání hodnot ukazatele TT (tab. T5.1/06) vyplývá, že se podmínky pro domácí pěstitele cukrovky meziročně podstatně zlepšily. 5.1.3 Brambory a bramborový škrob Rozšířením Evropské unie na 25 členských států se zvýšila plocha orné půdy o 25,7 % a dosáhla celkem 85,6 mil. ha. Okopaniny se pěstují na 5,1 mil. ha, z toho brambory přibližně na 2 mil. ha, tj. 2,3 %. Nové členské země se na ploše brambor podílí 49,5 %, ale na celkové produkci přibližně 32,7 %. V EU 15 dosáhly plochy konzumních brambor v roce 2004 podle odhadů ZMP 1 015,9 tis. ha, celková produkce byla 39 511,7 tis. t a průměrný hektarový výnos 38,90 t. V nových členských zemích byly podle odhadu EUROSTAT brambory sklizeny z 996 tis. ha, celková produkce dosáhla 19 233 tis. t a průměrný hektarový výnos 19,32 t. V EU 15 vzrostly sklizňové plochy brambor proti roku 2003/04 o 1,6 % (+15,9 tis. ha), celková produkce o 14,9 % (+5 152,5 tis. t) a průměrný hektarový výnos o 14,9 % (+4,5 t/ha). V nových členských zemích naopak sklizňové plochy brambor klesly o 3,1 % (-32,2 tis. ha), ale celková produkce vzrostla o 8,1 % (+1 433 tis. t). Hektarový výnos v nových členských zemích vzrostl v roce 2004/05 proti roku 2003/04 o 15,7 % (+2,62 t/ha), ale proti průměru EU 15 dosahuje pouze 49,7 % (-19,58 t/ha). Přes uvedené rozdíly byl marketingový rok 2004/05 ve všech zemích EU 25 po pěstitelské stránce velmi úspěšný. Dlouhodobě nejúspěšnější byl tento rok pro pěstitele v EU 581, kde bylo z 658 tis. ha (proti roku 2003/04 +3,6 %) při průměrném hektarovém výnosu 46,1 t (+13,8 %) sklizeno celkem 30 366,3 tis. t (+17,9 %) brambor. Toto zvýšení produkce však mělo vliv na prudký pokles ceny, která podle odhadů 79
Tato cena byla platná pro dodávku cukrové řepy v kampani 2004/05.
80
Intervenční cena cukru byla v ČR implementována od 1. července 2004. Tato cena se však vztahuje na cukr vyrobený z řepy až ze sklizně roku 2004.
81
EU 5 - Německo, Belgie, Nizozemsko, Francie, Velká Británie.
99
dosáhne za marketingový rok 2004/05 pouze 64,5 EUR/t (2 058 Kč/t). Proti roku 2003/04 se jedná o pokles ceny o 89,4 EUR/t (-2 852,2 Kč/t). Průměrná cena konzumních brambor se zařadí mezi nejnižší, které byly dosaženy při nadprodukci brambor v letech 1996 a 2002. Vysoký prodej kvalitních a levných konzumních brambor z EU 5 do ostatních zemí EU může mít v dalších letech vliv na pěstování této komodity v méně úspěšných zemích, kde brambory přestávají být na společném unijním trhu konkurenceschopné. Pěstování konzumních brambor není v EU 25 řízeno žádnou společnou organizaci trhu a produkce konzumních brambor (raných i ostatních) není regulována ani subvencována. Pouze výroba brambor určených k výrobě bramborového škrobu je v rámci společné organizace trhu se škrobem regulována a subvencována podle předpisů ES. ČR z národních zdrojů poskytuje pěstitelům brambor určených k výrobě bramborového škrobu národní doplňkovou platbu pro tyto brambory. Pro marketingový rok 2004/05 Komise EU stanovila a rozdělila výrobní kvótu bramborového škrobu jednotlivým zemím v celkové výši 1 950 761 t, z toho novým členským zemím 186 613 t. V ČR byl marketingový rok 2003/04 ovlivněn velmi nízkou produkcí, vysokými cenami a velkým dovozem brambor, které byly sklizeny82 ze 43,5 tis. ha. Celková produkce dosáhla 841,5 tis. t a průměrný hektarový výnos činil 19,35 t. České bramborářství bylo v marketingovém roce 2003/04 chráněno při dovozu do 30. dubna 2004 až 166% celní sazbou. Na základě Protokolu o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody byla v roce 2004 vzhledem k marketingovému roku stanovenému od 1. 7. 2003 do 30. 6. 2004 otevřena druhá kvóta se 6% preferenčním clem pro dovoz brambor z EU ve výši 12,5 tis. t. Tato kvóta byla rozdělena na dvě části s platností od 1. 7. do 31. 12. 2003 a od 1. 1. do 30. 4. 2004. Druhá část kvóty otevřená 1. 1. 2004 byla vyčerpána během několika minut již 2. 1. 2004. Dovoz konzumních brambor ostatních do ČR pokračoval po vyčerpání této kvóty již s 15% a později 50% clem. Od 1. 7. 2003 do 30. 4. 2004 dosáhl 46,9 tis. t. Po vstupu ČR do EU se dovoz ještě zvýšil a za marketingový rok 2003/04 dosáhl celkem 79,8 tis. t. Vzhledem k nízké nabídce brambor z domácí produkce rostly CZV, OOC83 i SC. Průměrná CZV za kalendářní rok 2003 dosáhla podle údajů ČSÚ celkem 4 129 Kč/t. Podle stejných údajů přepočtených za marketingový rok, činila CZV v roce 2003/04 u konzumních brambor ostatních (pozdních) celkem 6 923 Kč/t a byla o 103,3 % (+3 517 Kč/t) vyšší než v marketingovém roce 2002/03. Ve stejném období dosáhly OOC 9,42 Kč/kg (+5,06 Kč/kg) a SC 14,11 Kč/kg (+5,33 Kč/kg). Po vstupu ČR do EU již není pohyb zboží mezi jednotlivými členskými státy klasickým zahraničním obchodem, ale obchodem vnitrounijním s jinými pravidly a jiným statistickým systémem sběru dat. Změnila se i pravidla obchodu s třetími zeměmi, nečleny EU. Odstranění celních hranic a zrušení celní ochrany v rámci EU má rozhodující vliv na tvorbu domácích cen brambor, které byly v posledních letech v důsledku celní ochrany vždy nad úrovní farmářských cen v hlavních evropských pěstitelských zemích. Od 1. 5. 2004 podléhá při dovozu a vývozu licenčnímu řízení bramborový škrob. Licenční řízení je stanoveno podle NK (ES) č. 1291/2000 a NR (ES) č. 1784/2003. Vydáváním licencí je pověřen SZIF. Podpůrné programy MZe platné pro rok 2004 byly u brambor zaměřeny na udržování genetického potenciálu, testování množitelského materiálu, na nákup certifikované sadby a na výrobu a vývoz bramborového škrobu. Přistoupením ČR do EU začaly platit nové rostlinolékařské předpisy, které obsahují některé změny fytosanitárních opatření pro dovoz brambor do ČR. Z rostlinolékařského hlediska je dovoz řízen zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a vyhláškou č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání 82
ČSÚ - brambor celkem po dopočtu ploch a produkce za domácnosti.
83
OOC - obchodní odbytové ceny.
100
a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. Touto vyhláškou se harmonizují právní předpisy ČR s předpisy ES. Vývoz brambor z ČR do členských zemí EU umožňovalo ještě před vstupem do EU rozhodnutí Komise (ES) č. 450/2003, kterým byla opatření užívaná v ČR při ochraně proti šíření bakteriální kroužkovitosti (Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus) uznána za rovnocenná opatřením užívaným v členských státech EU. Vývoz brambor však byl realizován pouze sporadicky. Ve státní odrůdové knize bylo v roce 2004 zapsáno 125 odrůd brambor, z toho velmi raných 27, raných 42, poloraných 26, polopozdních a pozdních 30. Z tohoto množství bylo 32 odrůd vyšlechtěno v ČR. Přihlášená plocha množitelských porostů v roce 2004 dosáhla 5 024 ha (14,0 % z celkových produkčních ploch zemědělského sektoru). Plocha k odběru na posklizňové zkoušky dosáhla 4 950 ha a uznaná plocha 3 928 ha84. Na této ploše bylo množeno 146 odrůd. Vývoj počasí v roce 2004 byl pro brambory celkově velmi příznivý. Výsadba raných brambor byla ve srovnání s předcházejícími roky mírně opožděna a růstové podmínky kromě porostů pěstovaných pod netkanou textilii byly horší. Sklizeň raných brambor byla zahájena v posledních dnech května. Plná sklizeň raných brambor začala ve druhé dekádě června. Konzumní brambory ostatní (pozdní) i brambory pro výrobu škrobu byly sázeny za poměrně vhodných povětrnostních a půdních podmínek v dubnu a začátkem května. Pro tvorbu výnosu byl rozhodující dostatek srážek v červnu a začátkem července. Přesto, že podmínky nebyly v závěru vegetace již pro růst hlíz příliš výhodné, vysoká produkce způsobila pěstitelům potíže s odbytem a měla vliv na prudký pokles CZV. Prodej konzumních brambor se v ČR z hlediska spotřebitelů postupně zlepšuje. Z důvodu absence odbytových družstev se přímý prodej (pěstitel - spotřebitel) konzumních brambor v roce 2004 nezměnil a pohybuje se přibližně na úrovni 40 % domácí spotřeby (250 - 300 tis. t). Ostatní distribuci (400 - 410 tis. t) zajišťují různé obchodní organizace, zpracovatelské organizace a zásobovací organizace obchodních řetězců. Postupně se zlepšuje kvalita prodeje praných, kartáčovaných či jinak upravených brambor, zlepšuje se i obalová technika. SZPI jakožto orgán státní správy má zákonem č. 146/2002 Sb., o SZPI, a zákonem č. 110/97 Sb., o potravinách, určen dozor nad osobami, které vyrábějí, uvádějí do oběhu, balí, přepravují a prodávají konzumní brambory. Od 1. 1. 2005 vstoupilo v účinnost NR (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a kterým byl zřízen Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin. K současně platným prováděcím předpisům85 přibyla vyhláška č. 305/2004 Sb. určující limity pro cizorodé látky a vyhláška č. 158/2004 Sb., která určuje maximální limity obsahu reziduí pesticidů. Lze tedy konstatovat, že Evropské právo tak zasahuje podstatným způsobem do činnosti tuzemských výrobců potravin. Kontrola prováděná v roce 2004 již byla podstatným způsobem ovlivněna okolností vstupu České republiky do Evropské unie. Za prvních 10 měsíců roku 2004 byla provedena kontrola 682 šarží brambor, právním předpisům nevyhovělo 18,2 %. Z hlediska jednotlivých druhů zjištěných závad byly v roce 2004 nejčastěji zjišťovány vady dužniny, nedostatky v označení, mechanické poškození hlíz, výskyt plísní a hnilob a klíčky delší než 3 mm. Specifickým problémem tak zůstává především dodržování požadavků na jakost konzumních brambor
84
Výsledky uznávacího řízení sadby brambor v roce 2004 - ÚKZÚZ Brno k 25. 11. 2004.
85
Vyhláška č. 324/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 157/2003 Sb., která současně určuje základní požadavky na kvalitu konzumních brambor tuzemských a brambor původem ze třetích zemí, které byly v rámci EU uvolněny do oběhu v ČR.
101
v maloobchodě. Do této oblasti je také směřováno ze strany SZPI při kontrole konzumních brambor největší úsilí. Nedílnou součástí kontroly brambor je i kontrola výskytu chemických látek v bramborách. Pravidelně je sledován výskyt reziduí pesticidů, těžkých kovů a glykoalkaloidů. Lze konstatovat, že brambory jsou z hlediska dodržování chemických požadavků zcela bezpečnou potravinou. V roce 2004 nezjistila SZPI žádnou šarži konzumních brambor, která by z důvodu překročení povoleného limitu cizorodých látek byla hodnocena jako nevyhovující. Součástí kontrol prováděných SZPI jsou i kontroly odrůdové jednotnosti a pravosti prováděné ve spolupráci se SRS. Předpisům ze 40 kontrolovaných šarží nevyhověly dvě, tj. 5 %. I v tomto jakostním znaku se situace v ČR na trhu brambor zlepšuje a z hlediska ochrany zájmů producentů i spotřebitelů je na velmi přijatelné úrovni. První rok po vstupu ČR do EU je pro pěstitele konzumních brambor velmi složitý. Přesto, že v marketingovém roce 2003/04 pěstitelé prodali všechnu produkci za velmi příznivé CZV, klesly produkční plochy brambor celkem v marketingovém roce 2004/05 na 42,1 tis. ha (-3,1 %). Celková produkce však vzrostla proti roku 2003/04 o 18 % a dosáhla 993,2 tis. t. U všech kategorií brambor byly dosaženy ve srovnání s minulým rokem zvýšené hektarové výnosy86. Přesto, že jsou tyto hektarové výnosy předními pěstiteli výrazně překračovány, je průměrná intenzita pěstování brambor stále nízká. Ve srovnání s pěstiteli z EU 15 dosáhly v roce 2004 hektarové výnosy u konzumních brambor ostatních v ČR 61,7 % a při porovnání s EU 5 pouze 52 %. Produkce konzumních brambor (rané, pozdní) dosáhla v roce 2004 celkem 811,2 tis. t a vyvolala prudký pokles CZV, OOC i SC. ČSÚ sice vykazuje za kalendářní rok 2004 průměrnou CZV konzumních brambor pozdních ve výši 6 746 Kč/t (meziroční nárůst 2 617 Kč/t, +63,4 %), ale při použití údajů stejného zdroje přepočtených za marketingový rok, činila CZV za rok 2003/0487 v průměru 6 923 Kč/t. V průběhu marketingového roku 2004/0588 dosahuje CZV pouze 2 789 Kč/t. Při porovnání srovnatelných období roku 2003/04 a 2004/0589 činí meziroční pokles 3 835 Kč/t. Pro posouzení meziročních cenových rozdílů je vhodné používat údaje za marketingový rok. Tyto cenové údaje jsou hlavně u brambor proti údajům za kalendářní rok značně rozdílné a jsou srovnatelné s cenovými údaji EU, kde je v informačních zdrojích užíván marketingový rok.
86
Brambory rané 19,86 t/ha (+19,9 %), konzumní ostatní - pozdní 24,00 t/ha (+17,5 %), průmyslové 25,88 t/ha (+41,3 %).
87
Výpočet proveden z měsíčních cenových údajů ČSÚ září 2003 až květen 2004 aritmetickým průměrem.
88
Výpočet proveden z měsíčních cenových údajů ČSÚ září 2004 až březen 2005 aritmetickým průměrem.
89
Aritmetický průměr.
102
Graf T5.1/05 - Brambory konzumní - cenový vývoj při porovnání CZV za marketingové a kalendářní roky (Kč/t) v závislosti na domácí produkci (tis. t) 7 000
1 200
1 100 6 000 1 000 5 000
900
Kč/t
tis. t 800
4 000
700 3 000 600
2 000
500 2000
2001
2002
2003
2004
2000/01
2001/02
2002/03
2003/04 1)
2004/05 2)
CZV za marketingový rok
CZV za kalendářní rok
Domácí produkce
1) Výpočet aritmetickým průměrem z měsíčních cenových údajů ČSÚ září 2003 až březen 2004. 2) Výpočet aritmetickým průměrem z měsíčních cenových údajů ČSÚ září 2004 až březen 2005. Pramen:
ČSÚ
Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)
Stabilitě českého bramborářství nepřispívají obchodní a zpracovatelské organizace, které bez ohledu na přetlak domácí produkce konzumní brambory, mnohdy již prané a balené, dovážejí hlavně z Německa, Nizozemska, ale i Rakouska. Od 1. 7. 2004 do 28. 2. 2005 bylo do ČR již dovezeno celkem 34,4 tis. t brambor, z toho 32,1 tis. t brambor konzumních ostatních v průměrné ceně 2,21 Kč/kg a další dovoz se ještě očekává. Je potěšitelné, že ve stejném období bylo z ČR vyvezeno 18 tis. t brambor, z toho brambor konzumních 17,8 tis. t v průměrné ceně 4,01 Kč/kg. Českému bramborářství neprospívá ani klesající domácí výroba, ale naopak stále se zvyšující dovoz různých bramborových výrobků a polotovarů. V roce 2003/04 bylo ve výrobcích dovezeno po přepočtu již 130,4 tis. t syrových brambor, což je např. proti roku 2001/02 nárůst o 21,6 %. Vývoz českých výrobků přepočtených na syrové brambory sice roste, ale pohybuje se od 20,8 tis. t v roce 2001/02 do 24,9 tis. t v roce 2003/04. Zvýšená nabídka konzumních brambor v marketingovém roce 2004/05 má vliv i na pokles spotřebitelských cen. Průměrná SC konzumních brambor dosáhla v marketingovém roce 2003/04 14,21 Kč/kg. Od sklizně v roce 2004 SC brambor klesají a v březnu 2005 dosahují v průměru 6,79 Kč/kg.
103
T5.1/07 - Bilance výroby a spotřeby brambor konzumních ostatních - pozdních Ukazatel
MJ
Bilance Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz s nápočtem brambor ve výrobcích Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz s nápočtem brambor ve výrobcích Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika Průměrné náklady na jednotku1) CZV2) Přímé platby3) TT 4) Cena konzumních brambor v EU 55) Přímé platby a dotace vstupů EU6)
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t Kč/t Kč/t Kč/t % Kč/t Kč/t
2003/04
2004/05
Meziroční index
0,00 28,30 20,43 578,10 210,20 788,30 759,70 28,60 788,30 0,00
0,00 27,50 24,00 660,50 182,00 842,50 792,50 50,00 842,50 0,00
0,00 97,17 117,47 114,25 86,58 106,88 104,32 174,83 106,88 x
3 305,00 6 624,00 0,00 200,42 7 901,00 0,00
2 804,00 2 789,00 137,88 104,38 2 058,00 0,00
84,84 42,10 x 52,08 26,05 x
1) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 2) Průměrná CZV vypočtená arimetickým průměrem z měsíčních cenových údajů ČSÚ (září až březen market. roku). 3) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 4) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace / náklady] * 100. 5) Potato Markets, March 22. 2005. Přepočet podle kurzu ČNB. 6) V EU nejsou pro pěstování konzumních brambor přímé platby ani jiné dotace. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; GŘC; MZe; EU; Agra Europe; USDA Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Žižka (MZe)
V posledních letech spotřeba brambor k lidské výživě (rané, ostatní, výrobky) mírně klesá. V roce 2004 činila podle odhadů celková spotřeba 72 kg na obyvatele a rok. V celkové spotřebě se postupně zvyšuje podíl brambor zpracovaných na výrobky a polotovary90. Ekonomika pěstování brambor se v roce 2004 vyvíjela příznivě. Náklady na pěstování konzumních brambor ostatních (pozdních) dosáhly u právnických osob v roce 2003 v průměru 64 348 Kč/ha91 a v roce 2004 podle předběžných propočtů 68 501 Kč/ha92. V roce 2004 náklady na jednotku produkce v porovnání s rokem 2003 vzhledem ke zvýšenému hektarovému výnosu klesly o 15,2 %. Průměrná CZV ve srovnatelném období marketingového roku 2003/04 dosáhla 6 624 Kč/t a v roce 2004/05 činí 2 789 Kč/t. Meziroční index ukazatele TT (tab. T5.1/07) činí pouze 52,08 %, což vystihuje klesající zájem pěstitelů o komoditu „brambory konzumní ostatní (pozdní)“.
90
V roce 2004 činil podíl spotřeby brambor ve výrobcích a polotovarech podle odhadů ÚBS přibližně 32 % z celkové spotřeby konzumních brambor.
91
Výběrové šetření o nákladovosti zemědělských výrobků v síti testovacích podniků FADN VÚZE za rok 2003 zjistilo u svých respondentů průměrný hektarový výnos 19,47 t. Průměrné náklady hlavního výrobku dosáhly 64 348 Kč/ha, tj. 3 305 Kč/t.
92
Podle předběžných propočtů výběrového šetření FADN VÚZE dosáhly náklady zemědělských výrobců za rok 2004 u pěstitelů konzumních brambor ostatních (pozdních) 68 501 Kč/ha. Při průměrném hektarovém výnosu 24,43 t činí průměrné náklady hlavního výrobku 2 804 Kč/t.
104
Brambory pro výrobu škrobu (průmyslové) - bramborový škrob První rok v EU nebyl svým vývojem pro české pěstitele brambor pro výrobu škrobu ani pro výrobce škrobu zásadní změnou. Vyplatila se několikaletá příprava a postupná kompatibilita právních předpisů ČR s předpisy ES, upravující problematiku brambor určených k výrobě škrobu. Nařízením vlády ČR č. 115/2004 Sb. byla zavedena společná organizace trhu se škrobem podle pravidel EU. Přidělená národní kvóta výroby 33 660 t bramborového škrobu byla pro rok 2004 rozdělena čtyřem výrobcům. Produkční kvóty u jednotlivých výrobců sleduje a kontroluje SZIF. V rámci SOT jsou ze společných zdrojů EU poskytovány finanční podpory pro výrobu a vývoz bramborového škrobu a schválených výrobků z bramborového škrobu. Jedná se o prémie pro výrobce bramborového škrobu, výrobní náhrady při výrobě schválených výrobků ze škrobu, vývozní náhrady při vývozu škrobu, výrobků a zboží vyrobeného ze škrobu. Přímá platba pro brambory určené k výrobě bramborového škrobu je v případě ČR zahrnuta do systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy - SAPS. Z národních zdrojů je českým pěstitelům brambor určených k výrobě bramborového škrobu poskytována ještě národní doplňková platba, která doplňuje do 100% výše přímou platbu poskytovanou pěstitelům brambor určených k výrobě bramborového škrobu v zemích EU 15. Administraci těchto finančních podpor provádí SZIF. V roce 2004 byly průmyslové brambory podle údajů ČSÚ sklizeny ze 7,0 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 25,88 t dosáhla celková produkce brambor včetně sadby 182,0 tis. t. Na výrobu škrobu bylo zpracováno 147,9 tis. t, ze kterých bylo vyrobeno 33 644 t nativního bramborového škrobu. Průměrná škrobnatost zpracovaných brambor dosáhla 20,11 %. Domácí spotřeba škrobů a výrobků ze škrobu činila v roce 2003 celkem 86 tis. t a v roce 2004 dosáhla 88,7 tis. t, z toho 39,7 tis. t škrobu z brambor. V roce 2004 bylo dovezeno 2,9 tis. t nativního bramborového škrobu a 23,6 tis. t dextrinů a modifikovaných škrobů a vyvezeno 4,9 tis. t nativního bramborového škrobu a 15,9 tis. t dextrinů a modifikovaných škrobů. Podle nařízení vlády ČR č. 175/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterými byly stanoveny podmínky a zásady pro poskytování finanční podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob, bylo v roce 2004 vyplaceno 18 904 tis. Kč za výrobu bramborového a 6 990 tis. Kč za výrobu pšeničného škrobu. Podle stejného nařízení bylo při subvencování vývozu bramborového škrobu a výrobků v roce 2004 vyplaceno 19 566 tis. Kč. Platnost uvedeného nařízení vlády č. 175/2001 Sb. byla ukončena dnem 30. 4. 2004. Na základě nařízení vlády č. 115/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náležela pěstitelům brambor určených k výrobě bramborového škrobu vypěstovaných v roce 2004 národní doplňková přímá platba v celkové výši 111 085 tis. Kč za 147,5 tis. t brambor. Do 31. 12. 2004 bylo vyplaceno 94 289 tis. Kč. 5.1.4 Olejniny (řepka olejná) Světová produkce hlavních druhů olejnin93 by měla v marketingovém roce 2004/0594 podle odhadů ministerstva zemědělství USA (USDA) dosáhnout 390,18 mil. t. Proti roku 2003/04 se očekává nárůst 53,1 mil. t (+15,8 %). Nejvyšší nárůst produkce se předpokládá u sójových bobů (+20,5 %), bavlníkového semene (+23,9 %), řepkového semene (+11,0 %), a slunečnice (+7,7 %). Ceny olejnin na světových trzích podle USDA v marketingovém roce 2004/05 meziročně klesnou v průměru o 7,0 %. Předpokládá se, že hlavní pokles nastane u sojových bobů (-26,0 %) a řepky olejné (-15,1 %). Mírný růst cen olejnatých semen se očekává pouze u
93
Sójové boby, bavlníkové semeno, podzemnice olejná, slunečnicové semeno, řepkové semeno, kopra, palmová jádra.
94
Marketingový rok u olejnin začíná 1. 7. běžného roku a končí 30. 6. následujícího roku.
105
slunečnice a lnu. USDA odhaduje v marketingovém roce 2004/05 meziroční pokles cen rostlinných olejů o 10,0 %. Nejvyšší pokles cen (-18,5 %) je odhadován u sójových olejů z produkce USA, Brazílie a Argentiny. Naopak se očekává mírný růst cen slunečnicových a řepkových olejů. USDA předpokládá, že průměrná cena pokrutin a extrahovaných šrotů na světových trzích klesne v marketingovém roce 2004/05 proti roku 2003/04 o 21,5 %, přičemž cena sójových šrotů o 24,3 % a řepkových pokrutin a šrotů o 29,8 %. V EU 25 bylo v roce 2003/04 podle odhadu Oil World sklizeno celkem 7,33 mil. ha olejnin95 s produkcí 16,51 mil. t. Z celkové plochy olejnin bylo sklizeno 4,14 mil. ha řepky olejné, tj. 56,5 %. Při hektarovém výnosu 2,67 t dosáhla produkce řepkového semene 11,06 mil. t. Dále bylo sklizeno 300 tis. ha sóji a při hektarovém výnosu 2,31 t bylo dosaženo produkce 693 tis. t. Slunečnicové semeno bylo sklizeno z 2,44 mil. ha. Celková produkce při hektarovém výnosu 1,67 t dosáhla 2,67 mil. t. Pro marketingový rok 2004/05 je odhadována celková sklizeň olejnin v EU 25 ze 7,32 mil. ha s produkcí 20,75 mil. t. Vzhledem výborným klimatickým podmínkám je očekáván nárůst produkce olejnin o 4,24 mil. t (+25,7 %). Podle předběžných údajů bylo v roce 2004/05 sklizeno 4,44 mil. ha řepky olejné (+0,3 mil. t). Při hektarovém výnosu 3,40 t (+0,73 t/ha) se očekává celková produkce řepkového semene ve výši 15,12 mil. t (+4,06 mil. t). U slunečnice a sóji došlo v roce 2004/05 proti roku 2003/04 k mírnému poklesu sklizňových ploch a u sóji i mírnému poklesu produkce. Ceny řepkového semene na zahraničních trzích klesají. V marketingovém roce 2003/04 dosáhla průměrná cena řepkového semene na trhu v Hamburku 255 EUR/t (8 135,5 Kč/t). Za první třetinu marketingového roku 2004/05 však již cena klesla na 203 EUR/t (6 476,5 Kč/t). Na velkoobchodních trzích v jednotlivých zemích EU jsou však ceny řepkového semene ještě nižší. V České republice dosáhly v roce 2004/05 sklizňové plochy olejnin 382,4 tis. ha (v roce 2003/04 celkem 421,3 tis. ha) a zaujímaly 12,5 % orné půdy. Sklizňové plochy olejnin proti roku 2003/04 klesly o 9,2 %, avšak u méně rozhodujících komodit. Pokles sklizňových ploch nastal u hořčice (-26,2 tis. ha), máku setého (-10,5 tis. ha), slunečnice na semeno (-9,3 tis. ha) a lnu olejného (-3,2 tis. ha). Velmi dobré klimatické podmínky v období vegetace příznivě ovlivnily vývoj pěstovaných olejnin, což vedlo k dosažení rekordní produkce v celkové výši 1 108,5 tis. t. Nejvyšší produkce byla dosažena u řepky olejné, kde hektarový výnos dosáhl 3,60 t a byl o 46,9 % vyšší než průměr posledních 10 roků. V porovnání se stejným obdobím byl o 47,7 % vyšší i hektarový výnos máku setého. Zahraniční obchod s olejninami představoval vždy důležitou součást agrárního zahraničního obchodu ČR. V marketingovém roce 2002/03 však došlo k výraznému poklesu vývozu a kladné saldo zahraničního obchodu u olejnin dosáhlo pouze 1,76 mld. Kč (3,1 mld. Kč v roce 2001/02). V marketingovém roce 2003/04 došlo vzhledem k minimálnímu vývozu semene řepky olejné ke změně salda, které bylo o 75 mil. Kč záporné. Sklizňové plochy řepky olejné činily v roce 2003/04 pouze 251 tis. ha a vzhledem ke špatným klimatickým podmínkám dosáhla celková produkce semene pouze 387,8 tis. t. Průměrný hektarový výnos klesl na 1,55 t. Protože produkce řepky olejné v roce 2003/04 nezaručovala plné pokrytí potřeby domácího zpracovatelského průmyslu, byla nařízením vlády č. 384/2003 Sb. stanovena možnost dovozu 200 tis. t řepkového semene s nulovou celní sazbou. Vzhledem k vysokým cenám řepkového semene na zahraničních trzích byla tato možnost využita přibližně z 10 %. Nízká domácí produkce měla vliv i na výši vývozu, který dosáhl
95
Řepka olejná, slunečnice, sójové boby, ostatní drobné olejniny.
106
pouze 3,4 % domácí produkce96. Přesto, že ceny na zahraničních trzích byly vysoké97, průměrná CZV v ČR dosáhla v roce 2003 podle údajů ČSÚ 7 348 Kč/t. Semeno řepky olejné je z ekonomického hlediska i přes výpadek v roce 2002/03 a 2003/04 dlouhodobě velmi úspěšnou komoditou. Přibližně 95 % domácí produkce je obchodováno specializovanými organizacemi. Smlouvy mezi pěstiteli a odběrateli jsou v mnoha případech uzavřeny na několik let dopředu a pěstitelům jsou odběrateli vypláceny zálohy umožňující nákup intenzifikačních prostředků a ostatních nezbytných potřeb. V ČR však doposud nebylo založeno rozhodující odbytové družstvo. Pro marketingový rok 2004/05 bylo v ČR sklizeno 259,5 tis. ha řepky olejné a při hektarovém výnosu 3,60 t (nejvyšší hektarový výnos v historii ČR) dosáhla produkce 934,7 tis. t řepkového semene. Při předpokládaném dovozu 50 tis. t bude činit celková nabídka 984,7 tis. t, ze které najde v ČR uplatnění 500 tis. t. Očekává se, že do konce marketingového roku 2004/05 bude vzhledem k nízkým cenám na zahraničních trzích98 vyvezeno pouze 150 tis. t a 334,7 tis. t řepkového semene zůstane na zásobách. T5.1/08 - Bilance výroby a spotřeby řepky olejné Ukazatel
MJ
Bilance Počáteční zásoba Produkční plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika Průměrné náklady na jednotku1) CZV2) Přímé platby3) TT 4) Cena CIF Hamburg "00" evropská produkce5) Přímé platby a dotace vstupů EU - orná půda6)
2003/04
Meziroční index
10,00 250,96 1,55 387,80 38,10 435,90 421,80 14,10 435,90 0,00
0,00 259,46 3,60 934,70 50,00 984,70 500,00 150,00 650,00 334,70
0,00 103,39 232,26 241,03 131,23 225,90 118,54 1 063,83 149,12 0,00
10 663,00 7 348,00 987,00 78,17 8 147,00 9 228,00
4 999,00 7 183,00 919,17 162,08 6 914,00 9 246,00
46,88 97,75 93,13 207,34 84,87 100,20
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t Kč/t Kč/t Kč/t % Kč/t Kč/t
2004/05
1) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 2) Průměrné CZV podle ČSÚ za kalendářní roky. 3) Rok 2003 - Finanční kompenzační podpora na půdu neuvedenou do klidu. Rok 2004 - SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p. 4) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace / náklady] * 100. 5) Table 20. Oilseed Prices - World Markets and Trade a přepočet podle kurzu ČNB. 6) Přímé platby podle Nařízení Rady (ES) č. 1251/1999. Pro výpočet byl použit průměrný referenční hektarový výnos obilovin v EU 4,6 t x 63 EUR/t. Přepočet byl proveden podle kurzu ČNB. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; GŘC; MZe; EU; Agra Europe; USDA; DG6-Brusel Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Potměšilová (MZe)
96
Marketingový rok 1998/99 - 29,7 %, 1999/00 - 49,5 %, 2000/01 - 31,9 %, 2001/02 - 37,7 %, 2002/03 - 34,1 %.
97
Hamburg CIF; Europe „OO“; Oil - průměr marketingového roku 2003/04 - 317 USD/t (8 147 Kč/t).
98
Hamburg CIF; Europe „OO“; Oil - průměr marketingového roku 2004/05 - 269 USD/t (6 914 Kč/t).
107
Průměrná CZV za kalendářní rok 2004 dosáhla podle údajů ČSÚ 7 183 Kč/t (meziroční pokles o 165 Kč/t). Pro posouzení meziročních cenových rozdílů by bylo vhodné používat údaje za marketingový rok. Tyto údaje jsou u některých komodit proti údajům za kalendářní rok značně rozdílné. Graf T5.1/06 - Řepka olejná - cenový vývoj při porovnání CZV za marketingové a kalendářní roky (Kč/t) v závislosti na domácí produkci (tis. t) 8 200
1000,0
900,0
7 700
800,0 7 200
tis. t
Kč/t
700,0 6 700 600,0 6 200 500,0 5 700
400,0
5 200
300,0 2000
2001
2002
2003
2004
2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05 1)
CZV za marketingový rok
CZV za kalendářní rok
Celková produkce
1) Výpočet aritmetickým průměrem z měsíčních cenových údajů ČSÚ srpen 2004 až březen 2005. Pramen:
ČSÚ, VÚZE
Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)
Podpora na nepotravinářské užití řepky olejné pro marketingový rok 2003/04 vycházela z nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým byly stanoveny podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů. Protože ČR 1. května 2004 vstoupila do EU, byla platnost nařízení vlády č. 86/2001 Sb. upravena novelou nařízení vlády č. 306/2003 Sb. tak, že pro pěstitele řepky byla ukončena platnost nařízení vlády k 30. 9. 2003 a pro zpracovatele řepky - výrobce MEŘO k 30. 4. 2004. Tím byla ukončena podpora výroby MEŘO. Pro marketingový rok 2003/04 a v jeho průběhu byla pravidla nařízení vlády č. 86/2001 Sb. upravena novelami a č. 306/2003 Sb. a č. 129/2004 Sb. V nařízení vlády č. 306/2001 Sb. byl mimo výše uvedeného stanovení platnosti dále upraven závazek kupujícího vyrobit z tuny řepky olejné dané množství metylesteru řepkového oleje, a to v závislosti k olejnatosti řepky (olejnatost nejméně 36% - 0,2658 t MEŘO; olejnatost nejméně 38% - 0,2874 t MEŘO, olejnatost nejméně 40% - 0,3125 t MEŘO). SZIF byla dána možnost nakoupit semeno řepky olejné na komoditních nebo plodinových burzách v množství, které nebylo nakoupeno od pěstitelů z půdy uvedené do klidu, nebo zajištěno výrobci MEŘO do výše 230 tis. t. Dále bylo upraveno období pro stanovení ceny řepky olejné pro poskytnutí podpory na výrobu MEŘO ze semene řepky olejné, které si zajistí výrobci MEŘO. V nařízení vlády č. 129/2004 Sb. bylo umožněno upravit výši finanční podpory pro výrobce MEŘO, pokud cena řepky, za kterou SZIF nakupuje řepku z půdy uváděné do klidu včetně finanční podpory připadající na tunu
108
dodávané řepky, byla nižší než cena semene řepky olejné zjištěná na zahraniční komoditní burze a zároveň bylo umožněno SZIF zvýšit poskytovanou podporu o prokazatelně vynaložené nezbytné náklady spojené s dovozem semene řepky olejné pro účely výroby MEŘO. Konečná výše finanční podpory na nepotravinářské užití řepky pro 2003/04 byla stanovena na 6 259,50 Kč/t zpracované řepky. Celkem bylo v období leden až duben 2004 vyplaceno 630 290 tis. Kč. Finanční podpora výrobcům MEŘO v podobě, která byla poskytována do 30. 4. 2004, neodpovídala pravidlům stanoveným Evropskou komisí. Od 1. května 2004, kdy vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU, není tato podpora poskytována. Nová pravidla pro podporu výroby MEŘO byla schválena vládou ČR dne 6. 4. 2005 a očekává se jejich schválení Evropskou komisí. Pro pěstitele řepky olejné byl marketingový rok 2004/05 velmi příznivý. Vývoj počasí měl vliv na zvýšení produkce proti roku 2003/04 o 141,0 %. Průměrné náklady na jednotku produkce vlivem vysokých hektarových výnosů klesly proti roku 2003/04 o 53,1 %, ale CZV vzhledem k uzavřeným dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským smlouvám klesly mezi roky 2003 a 2004 pouze o 2,3 %. Protože se postavení pěstitelů řepky olejné v marketingovém roce 2004/05 v meziročním srovnání výrazně zlepšilo, jak dokumentuje ukazatel TT (tab. T5.1/08), je řepka olejná opět konkurenceschopnou komoditou českého zemědělství. 5.1.5 Chmel V roce 2003/04 byl světový trh s aromatickým chmelem ovlivněn nízkými hektarovými výnosy a nízkým obsahem alfa - hořkých kyselin. Vzhledem k vyšším zásobám chmele ze sklizně roku 2002/03 byla nabídka na trhu dostatečná. Vysoké zásoby hořkého chmele způsobily, že se ceny v roce 2003/04 pohybovaly pod výrobními náklady, přestože sklizeň chmele v roce 2003 byla nízká a obsah alfa - hořkých kyselin byl v evropských odrůdách hořkého chmele značně pod úrovní dlouhodobého průměru. Velmi nízké ceny chmele ze sklizně roku 2003/04 vedly pivovary k navýšení zásob, zejména v jarních a letních měsících roku 2004. Světová sklizeň chmele v marketingovém roce 2004/05 dosáhla podle předběžných údajů firmy Hopsteiner 89,3 tis. t, což ve srovnání s rokem 2003/04 představuje zvýšení o 4,5 %. Průměrný obsah alfa - hořkých kyselin ze sklizně roku 2004 byl u většiny hlavních odrůd vyšší než v roce 2003/04 (8,5 %, 7,6 % v roce 2003). Potřeba alfa - hořkých kyselin ve světě (7 393 t) je odhadovanou produkcí v roce 2004 ve výši 7 575 t pokryta na 102,5 %. V USA se v roce 2004 meziročně snížily plochy chmele o 2,5 % na 11,3 tis. ha, současně došlo k růstu hektarových výnosů a celková produkce chmele zaznamenala růst o 2,3 % na 25,3 tis. t. Vzhledem k značnému oslabení amerického dolaru jsou produkty z USA velmi konkurenceschopné. Průměrná cena chmele v USA v roce 2004 se ve srovnání s rokem 2003 nezměnila a dosáhla 4 222,2 USD/t99 (108 515 Kč/t100). Aromatické odrůdy chmele byly prakticky prodány. Nejvýznamnějším producentem chmele v EU je Německo. Celková plocha chmelnic v Německu v roce 2004 se meziročně snížila pouze o 0,5 % na 17,5 tis. ha, přičemž hektarové výnosy chmele se zvýšily o 31,3 % a celková sklizeň o 30,0 %. Po nepříznivém roce 2003 byla v Německu sklizeň chmele nadprůměrná a také její kvalita se zlepšila. Ceny
99
Předběžný údaj.
100
Kurz 1 USD = 25,701 Kč (průměr leden - prosinec 2004).
109
aromatického chmele ze sklizně roku 2004 jsou na dobré úrovni101 a také zálohové ceny u chmele v poolu se pohybovaly u těchto odrůd nad 3,0 EUR/kg. Méně příznivá byla situace ve zpeněžování vysokoobsažných odrůd (Magnum, Taurus a Merkur), kde se zálohová cena v poolu pohybovala ve výši přibližně 1 EUR/kg. Dosavadní prodej evropských aromatických chmelů naznačuje, že pokud bude poptávka na současné úrovni, většina aromatických odrůd bude brzy vyprodána. Očekává se, že vzhledem k nízké úrovni sklizně chmele v Číně bude i odbyt hořkého chmele ze sklizně 2004 vyšší než v posledních letech, protože čínský pivovarnický průmysl bude více než obvykle odkázán na dovozy z Evropy a USA. Česká republika je největším producentem jemného aromatického chmele a zemí s největší plochou jedné odrůdy na světě102. V rámci EU je ČR druhým největším producentem chmele (za Německem). Ve srovnání s rokem 2003/04 se produkční plocha chmele v ČR v roce 2004/05 snížila o 104 ha (1,8 %) na 5 838 ha. Z celkové domácí výměry chmele se na rozhodující části 5 407 ha (92,6 %) pěstovala odrůda Žatecký poloraný červeňák (tradičních i ozdravených forem), tj. jemný aromatický chmel (93,8 % v roce 2003). Nové české hybridní odrůdy zaujímaly 415 ha a na zbývajících 16 ha byly ostatní odrůdy chmele. Výměra nových českých hybridních a jiných odrůd chmele se ve srovnání s rokem 2003/04 zvýšila o 47 ha, tj. o 12,8 %. Produkce sušeného chmele v marketingovém roce 2004/05 dosáhla 6 311 t, tj. o 14,2 % více než v roce 2003/04, při průměrném výnosu 1,08 t (o 16,1 % více ve srovnání s rokem 2003/04). Z celkové sklizně chmele představovala produkce nových českých hybridních odrůd chmele téměř 13 % a jejich plocha přesáhla 7 %. Povětrnostní podmínky ve vegetačním období roku 2004 byly podstatně příznivější než v roce 2003, zejména vývoj teplot a srážek do začátku června. V některých lokalitách Žatecka, Rakovnicka i Úštěcka měl nepříznivý vliv na tvorbu chmelových hlávek nedostatek dešťových srážek v červenci a srpnu. Dostatek vláhy ke konci vegetačního období byl v Tršické výrobní oblasti. Negativní vliv na výnosy chmele mělo také krupobití, které poškodilo přibližně 700 ha chmele na Lounsku a Rakovnicku. Vzhledem k rozdílným povětrnostním podmínkám byla variabilita výnosů chmele v ČR (i v rámci jedné odrůdy) značná. Z hlediska tvorby pivovarsky cenných látek, zejména alfa - hořkých kyselin, byly povětrnostní podmínky v průběhu vegetace roku 2004 příznivé, a jejich obsah byl nadprůměrný. U Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa - hořkých kyselin103 pohyboval ve výši 3,8 % (3,0 % v roce 2003), u ozdravených forem 4,4 % (3,3 % v roce 2003), u odrůdy Sládek 5,8 % a u odrůdy Premiant 9,8 %. V roce 2004 byla ve skupině hybridních odrůd chmele registrována nová česká aromatická odrůda Harmonie. Pro intenzifikaci výroby chmele pokračovala v roce 2004 až do vstupu ČR do EU obnova chmelnic v rámci podpůrných programů MZe. V roce 2004 plocha podporovaných výsazů chmele s příspěvkem MZe činila jen 89 ha chmelnic, tj. 45,8 % skutečnosti roku 2003 s finanční podporou ve výši 9,87 mil. Kč. Výsazy chmele v roce 2004 činily 278 ha, tj. 4,8 % z celkové produkční plochy. Vzhledem k životnosti chmelnic a jejich stáří by ale měla roční obnova chmelnic dosáhnout minimálně 8 - 9 %. Celkově je 47,1 % chmelnic starších 15 let (z toho je téměř třetina starších 20 let), naopak ve stáří do 5 let je pouze 18,4 % chmelnic. 101
Odrůdy Perle a Hallertauer Tradition jsou v průměru vykupovány na volném trhu za 3,70 EUR/kg, odrůda Spalter Select za 3,20 EUR/kg.
102
Touto odrůdou je Žatecký poloraný červeňák.
103
Hodnoty alfa - hořkých kyselin zjišťují laboratoře Chmelařského institutu, s. r. o. a Chmelařství, družstvo Žatec konduktometrickou metodou (metodou ČSN 462520 - 15) z celé sklizně chmele (v % hmotnosti v sušině vzorku).
110
Poskytnuté dotace MZe na vybudování kapkových závlah chmele ve výši 48 700 Kč/ha umožnily rozšířit tento způsob závlahy o dalších 113,2 ha chmelnic (49,5 ha v roce 2003). T5.1/09 - Výroba, spotřeba, zahraniční obchod a ekonomika chmele Ukazatel
MJ
2003/04
2004/051)
Základní ukazatele produkce chmele, zahraniční obchod, spotřeba 5 942,00 5 838,00 Produkční plocha ha 0,93 1,08 Hektarový výnos t/ha 5 527,00 6 311,00 Výroba t 1 106,08 1 074,00 Dovoz chmele2) t 2) 166,84 232,50 Dovoz chmelových extraktů t Domácí spotřeba chmele a chmelových výrobků 131,16 134,02 v přepočtu na alfa hořké kyseliny2) t 2) 4 397,20 4 628,90 Vývoz chmele t 26,40 7,10 Vývoz chmelových extraktů2) t Ekonomika 153 778,00 142 333,00 Průměrné náklady na produkci 3) Kč/t 118 813,00 130 708,00 CZV Kč/t 4) 5 694,44 Přímé platby Kč/t 77,26 95,83 TT 5) % . . CZV EU Kč/t . . CZV Německo Kč/t Přímé platby a dotace vstupů EU 15 285,12 15 313,92 Kč/ha 480,00 480,00 EUR/ha
Meziroční index 98,25 116,13 114,18 97,10 139,36
102,18 105,27 26,89 92,56 110,01 124,04 . . 100,19 100,00
1) Odhad. 2) Za kalendářní rok. 3) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 4) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 4 320 Kč/ha chmelnic. 5)TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace)/náklady] *100. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin, Celní statistika; GŘC; MZe; VÚPS. Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)
Od roku 1999 měla celková spotřeba chmele a chmelových výrobků v ČR rostoucí trend v důsledku zvyšování dávky chmelení vlivem pokračující integrace tuzemských pivovarnických společností, která umožnila dosažení příznivějších cen chmele. Odhaduje se, že v roce 2004 došlo ve srovnání s rokem 2003 k mírnému poklesu spotřeby lisovaného (hlávkového) chmele (o 1,6 %) i podílu tohoto chmele na celkové spotřebě104. Podle předběžných výsledků se spotřeba granulovaného chmele v roce 2004 zvýšila meziročně o 3,3 % a jeho podíl na celkové spotřebě chmele se a chmelových výrobků se zvýšil na 42,4 % (41,9 % v roce 2003). Současně se spotřeba chmelového extraktu zvýšila o 1,8 %105. Spotřeba zahraničního chmele se v roce 2004 meziročně mírně zvýšila (o 0,7 %) v důsledku zvýšení spotřeby chmelových extraktů, přičemž spotřeba dovezeného granulovaného chmele mírně klesla. Růst spotřeby českého chmele a výrobků v roce 2004 byl
104
Lisovaný chmel, zpracovávaný v tuzemských pivovarech, je výhradně tuzemské provenience a používá se jen v několika pivovarech. Pivovary dávají přednost granulovanému chmelu s ochranou před oxidací, zejména peletám typu P 90, ale i P 45 vzhledem k jejich trvanlivosti, snadnějšímu dávkování a malému objemu.
105
Předběžný údaj.
111
vyšší než u chmele zahraniční provenience, meziročně dosáhl 4,0 %106 v důsledku zvýšení spotřeby tuzemského granulovaného chmele vyrobeného z nových hybridních odrůd českého chmele. Odhad spotřeby alfa - hořkých kyselin na 1 hl piva v roce 2004 je 7,15 g, tj. 101,1 % skutečnosti roku 2003. Na základě rozhodnutí Rady (EC) č. 2003/298 ze dne 14. 4. 2003 a nařízení vlády č. 117/2003 Sb. ze dne 26. 3. 2003 s účinností od 28. 4. 2003 bylo možné dovážet do ČR a vyvážet z ČR chmel ve smyslu dohody o preferenčních clech chmel bezcelně a bez množstevního omezení. Platnost této dohody i platnost preferenční celní sazby 5 % bez množstevního omezení pro obchod s chmelem mezi zeměmi CEFTA skončila dnem vstupu ČR do EU. Dovoz surového lisovaného chmele v roce 2004 byl podle předběžných údajů realizován ve výši 965,1 t, tj. 93,4 % skutečnosti roku 2003 (včetně intradovozů). Surový chmel je do ČR dodáván převážně za účelem zpracování, zejména z Polska (56,0 % z celkového dovozu v roce 2004) a z Německa (24,8 %). Dovozy granulovaného chmele se v posledních letech snížily na minimum vlivem vyššího využití nových českých odrůd v tuzemských pivovarech. Dovoz granulovaného chmele v roce 2004 (včetně intradovozů) činil 108,9 t, tj. 150,2 % skutečnosti roku 2003. V roce 2004 se objem dovozu chmelového extraktu včetně intradovozů zvýšil na 232,5 t, tj. 139,4 % skutečnosti roku 2003. Více než 80 % produkce českého chmele je exportováno a z tohoto důvodu byl vliv přetrvávajícího silného kurzu české koruny vůči EUR i USD velmi výrazný. Vývoz chmele v roce 2004 včetně intravývozů činil 4 628,9 t, tj. 105,3 % skutečnosti roku 2003. Meziročně se zvýšil vývoz granulovaného chmele na úkor chmele surového vzhledem k nižšímu nákupu zahraničních firem, které chmel zpracovávají ve svých zařízeních. Lisovaný chmel, určený na zpracování, představoval 87,9 % celkového objemu chmele dodaného do Německa (96,2 % v roce 2003). Do Polska byl dodáván převážně chmel dovezený na zpracování v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Chmelových extraktů bylo v roce 2004 vyvezeno jen 7,1 t, tj. 26,9 % skutečnosti roku 2003 (včetně intravývozů). Podle předběžných výsledků byla bilance zahraničního obchodu s chmelem a chmelovými výrobky v roce 2004 aktivní, v hodnotovém vyjádření 621,2 mil. Kč, tj. ve srovnání s rokem 2003 se zvýšilo aktivní saldo o 114,4 mil. Kč vlivem nižšího dovozu, zvýšení vývozu a vývozních cen. Průměrná cena zemědělských výrobců chmele ze sklizně 2004 činila podle údajů ČSÚ 130 708 Kč/t (o 10,0 % více než v roce 2003). Průměrná cena chmele se odvíjí od dlouholetých smluv. Posílení směnné hodnoty české měny v minulých letech mělo negativní dopad na ceny chmele, protože část smluv, týkajících se předprodejů chmele, byla uzavírána v době, kdy kurz české koruny vůči EUR i USD byl velmi slabý (více než 35 Kč za 1 EUR i 1 USD). Naopak směnná hodnota japonské měny vůči EUR se snížila (Japonsko je nejvýznamnějším odběratelem českého chmele). Veškerý chmel ze sklizně roku 2004 se podařilo prodat, takže na trhu nezbyl žádný volný chmel. Prodej chmele ze sklizně 2004 byl pozitivně ovlivněn nízkou úrodou v roce 2003 v celé Evropě jak v množství, tak i obsahu alfa - hořkých kyselin. V souladu s přístupovými dohodami bylo po vstupu ČR do EU poprvé využito možnosti čerpání finančních prostředků z EU společně s prostředky z národního rozpočtu. Zjednodušený systém přímých plateb však negativně ovlivnil jejich výši. V rámci přímých plateb na plochu zemědělské půdy, tj. i chmelnic (systém SAPS) bylo na 1 ha chmelnic vyplaceno 1 830 Kč a v rámci národních doplňkových přímých plateb 4 320 Kč, tj. celkem 6 150 Kč, zatímco původně mělo být uvolněno 55 % plateb běžných v EU, tj. 8 566 Kč/ha107. 106
Předběžný údaj.
107
Při směnném kurzu používaném pro přepočet přímých plateb v roce 2004 (1 EUR = 32,4485 Kč).
112
Náklady na 1 t výrobku u právnických osob se podle odhadu VÚZE v roce 2004 snížily meziročně o 7,4 % vlivem zvýšení hektarových výnosů chmele. V roce 2004 se vlivem zvýšení cen i hektarových výnosů míra rentability výroby chmele meziročně sice zvýšila, ale byla stále záporná. Ze srovnání hodnot ukazatele TT (tab. T3.1/09) vyplývá, že se podmínky domácích pěstitelů chmele meziročně zlepšily. Ekonomické ukazatele výroby chmele ve srovnání s rokem 2003 zlepšily, částečně i vlivem zavedení přímých plateb na chmel v souvislosti se vstupem ČR do EU, avšak při současné úrovni nákladovosti a CZV chmele stále nemá většina domácích prvovýrobců dostatek finančních prostředků na potřebnou úroveň vkladů do výroby, zejména na obnovu mechanizačních prostředků a na další investiční činnost. Ke zvýšení rentability výroby chmele je nutné dosahovat vyšší intenzity produkce chmele. Proto je nutné podstatně urychlit obnovu chmelnic vzhledem k jejich stávajícímu stáří. Ukončení podpůrného programu MZe na výsadbu chmele dnem přistoupení ČR k EU má negativní vliv na míru obnovy chmelnic, a tím i na výši hektarových výnosů a rentabilitu výroby chmele. Navrácení možnosti obnovy chmelnic z dotačních titulů národní podpory by značnou měrou přispělo k lepší budoucnosti českého chmele. 5.1.6 Len přadný Celosvětově nedochází v produkci přírodních přadných vláken k výrazným změnám. Podle odhadů FAO se produkce pohybuje v rozpětí od 24 do 26 mil. t. Z celkového množství činí produkce lněných a konopných vláken přibližně 0,7 mil. t108. Největšími producenty lněných vláken jsou země EU, Čína, Rusko a Bělorusko. Největším výrobcem lněných tkanin se však stává Čína, kam směřuje až 75 % celkového sortimentu lnářských surovin produkovaných v hlavních pěstitelských zemích EU 15109. Konopí na vlákno se nejvíce pěstuje v Chile, Číně, Severní Koreji, Rumunsku, Španělsku, Francii a Rusku. Plochy přadného lnu dosáhly v EU 25 pro marketingový rok 2004/05 podle předběžných údajů CELC110 celkem 124 tis. ha. V zemích EU 15 bylo oseto lnem přadným 104,9 tis. ha a v 10 přistupujících 19,1 tis. ha. V EU 15 vzrostly v roce 2004 osevní plochy proti roku 2003 o 4,1 tis. ha, ale v přistupujících zemích klesly o 2,2 tis. ha. Přesto, že se plochy lnu přadného v EU 15 zvýšily v průměru o 4 %, produkce dlouhého vlákna vlivem vývoje počasí klesla proti roku 2003/04 přibližně o 11,5 % a produkce krátkého vlákna vzrostla o 30 %. Celková produkce dlouhého vlákna by měla dosáhnout přibližně 135 tis. t a krátkého vlákna cca 99 tis. t. Len přadný je komodita řízená v EU zásadami Společné zemědělské politiky. Základními dokumenty o společné organizaci trhu s lnem přadným a konopím jsou NR (ES) č. 1673/2000 a NR (ES) č. 1672/2000 a pro nově přistoupivší země NK (ES) č. 752/2004. Jednotlivým členským zemím EU byly stanoveny kvóty produkce dlouhých a krátkých vláken a pěstitelům lnu přadného byla i v roce 2004 vyplácena přímá platba na pěstovaný hektar. Pro marketingový rok 2004/05 zůstala pro zpracovatele lnu přadného stanovena podpora u dlouhého vlákna ve výši 160 EUR/t (5 105 Kč/t) a krátkého vlákna (vlákno do 0,5 m délky) 90 EUR/t (2 871 Kč/t). Pro zpracovatele konopí na vlákno byla stanovena podpora ve stejné výši jako u krátkého lněného vlákna. V ČR bylo pěstování lnu přadného v roce 2004 finančně podpořeno na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Z dotačního programu „1. F - Podpora nepotravinářského využití půdního fondu - pěstování přadného lnu pro vlákno“ bylo vyplaceno 128 pěstitelům 108
Bavlna - 19,30 mil. t, juta - 3,52 mil. t, vlna - 1,52 mil. t, len - 0,60 mil. t, hedvábí - 0,11 mil. t, konopí - 0,08 mil. t.
109
2004 - Francie 78,3 tis. ha, Belgie 19,8 tis. ha, Nizozemsko 4,5 tis. ha.
110
Mezinárodní konfederace lnu a konopí - La Confédération internationale du lin et du Chanvre.
113
přadného lnu celkem 21 465 tis. Kč. Sazba dotace činila 4 tis. Kč/ha. V rámci programu „Osivo pícnin a lnu“ byla podpořena výroba certifikovaného osiva přadného lnu částkou 7 tis. Kč/t. V roce 2004 bylo přadným lnem oseto podle údajů Lnářského svazu 5 499 ha. K setí bylo použito 14 odrůd. Největší zastoupení zaznamenaly odrůdy Jordán (24,9 %) a Bonet (13,7 %). Setí započalo ve druhé polovině března a proběhlo bez výraznějších problémů. Klimatické podmínky byly příznivé i pro vzcházení a porosty přadného lnu od počátku vegetace až do konce června byly vyrovnané. Trhání bylo zahájeno již koncem června a dokončeno v první polovině září. Z důvodu dlouhotrvajícího sucha probíhalo rosení stonků velmi pomalu a sklizeň byla ukončena až počátkem listopadu. Podle údajů Lnářského svazu bylo v ČR sklizeno 5 372 ha a celková produkce rosených stonků dosáhla 19 290 t. Průměrný výnos roseného stonku činil 3,59 t/ha a průměrný obsah dlouhého vlákna dosahuje při zpracování v průměru 15,2 % a krátkého 14,8 %. Jakost dlouhého vlákna se při zpracování pohybuje v rozmezí TEX 125 až 92. T5.1/10 - Bilance výroby a spotřeby roseného stonku lnu přadného Ukazatel
MJ
Bilance Počáteční zásoba rosených stonků Produkční plocha Hektarový výnos rosených stonků1) Výroba rosených stonků1) Dovoz rosených stonků Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz rosených stonků Celková poptávka Konečná zásoba rosených stonků Ekonomika Průměrné náklady na jednotku2) CZV - stonky3) Přímé platby - stonky4) TT 5) CPV v EU - dlouhé vlákno6) Přímé platby a dotace vstupů EU - orná půda7)
2003/04
2004/05
Meziroční index
tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
0,00 5,82 2,32 13,93 0,03 13,96 13,96 0,00 13,96 0,00
0,00 5,37 3,59 19,29 0,05 19,34 19,29 0,05 19,34 0,00
x 92,27 154,74 138,48 166,67 138,54 138,18 x 138,54 x
Kč/t Kč/t Kč/t % Kč/t Kč/ha
5 514,00 3 824,00 2 975,50 123,31 53 179,00 9 228,40
3 948,00 4 195,00 2 035,93 157,83 59 182,00 9 245,78
71,60 109,70 68,42 127,99 111,29 100,19
1) Údaje Lnářského svazu. 2) Náklady podle výběrového šetření FADN podiky právnických osob - len přadný, rok 2004 odhad. 3) CZV za kalendářní rok podle údajů ČSÚ. 4) SAPS = 1 830 Kč/ha z. p.; národní doplňkové přímé platby = 1 479 Kč/ha o. p.; dotační program 1.F = 4 000 Kč/ha přadného lnu. 5) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. 6) Průměrné ceny lněných vláken TEX 110 100 v lnářském obchodním centru Kontrajk. 7) Přímé platby podle Nařízení Rady (ES) č. 1251/1999. Pro výpočet byl použit průměrný referenční hektarový výnos obilovin v EU 4,6 t x 63 EUR. Zvýšení plateb v roce 2004/05 je způsobeno změnou kurzu Kč : EUR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; GŘC; MZe; Lnářský svaz ČR; EU Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), M. Tošovská (MZe)
Ze sklizně 2004 se očekává celková výroba 5 780 t lněných vláken, z toho dlouhého vlákna 2 930 t a krátkého 2 850 t. Sklizeň přadného lnu v roce 2004 byla velmi dobrá jak z hlediska výnosu stonků, tak i kvality a výdajnosti vlákna. V ČR je po vstupu do EU jen velmi málo zemědělských komodit, které nemají problémy s odbytem. Na základě požadavku potřeby
114
textilního průmyslu na množství lněného vlákna vyplývá, že přibližně polovina potřeby pro výrobu lněných přízí se k nám musí dovážet, a to i v kvalitě kterou by bylo možno získat ze stonků vypěstovaných v ČR. Rozšíření ploch přadného lnu potřebného k výrobě požadovaného množství lněných vláken brání vedle rizikovosti pěstování této plodiny především nedostatek finančně dostupné sklizňové techniky. Graf T5.1/07 - Vývoj osevních ploch lnu přadného v zemích EU 25 80
70
60
tis. ha
50
40
30
20
10
0 Francie
Belgie
Nizozemsko 2002
Pramen:
V. Británie 2003
Litva
Polsko
ČR
Ostatní
2004
Vlas Berichten č. 22/2004
Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)
V ČR se postupně odděluje pěstování lnu přadného od pěstování lnu olejného. Vlivem zastaralé techniky klesá podíl nákladů na produkci stonků velmi pomalu111. Tržby za rosený stonek jsou ovlivňovány hektarovým výnosem a zejména pak dosaženou jakostí vláken, která je ovlivňována i sklizňovou technikou. V posledních deseti letech se celkové náklady na l ha pěstování lnu přadného pohybují v rozpětí od 16 164 do 18 778 Kč/ha. Intenzifikační vklady u lnu přadného rostou ročně v průměru o 9 %. V roce 2004 došlo u lnu přadného proti roku 2003 k růstu průměrné CZV o 9,7 %. Náklady na produkci rosených stonků však klesly o 28,4 % a klesly i přímé platby a dotace vstupů o 31,6 %. Meziroční index ukazatele TT sice činí 127,99 %, ale značná variabilita a rizikovost pěstování snižuje zájem pěstitelů o tuto komoditu. V ČR se rozšiřuje pěstování konopí setého, které nachází uplatnění v textilním průmyslu i jako energetický zdroj. V roce 2004 bylo konopí sklizeno ze 150 ha a celková produkce konopného stonku dosáhla 1 300 t. V marketingovém roce 2004/05 se předpokládá výroba přibližně 250 t konopného vlákna. Způsob sklizně a vhodná sklizňová technika jsou doposud slabým článkem pěstitelské technologie konopí pro vlákno.
111
Při používání dostupné techniky připadá 75 % nákladů na rosený stonek a 25 % nákladů na lněné semeno.
115
5.1.7 Ovoce Sklizeň ovoce v zemích EU 25 je za rok 2004 odhadována na 65,1 mil. t z plochy 6,3 mil. ha. Plocha pro pěstování ovoce zůstala v roce 2004 na úrovni předchozího roku, sklizeň ovoce meziročně vzrostla o 5,7 %. Na světové produkci ovoce roku 2004 se země EU 25 podílejí svojí předpokládanou sklizní 13,1 %. Největším producentem ovoce ze zemí EU 25 byla v roce 2004 Itálie (26,3 % sklizně ovoce zemí EU 25) a Španělsko (26,0 %). V ČR byla podle ČSÚ sklizeň ovoce v roce 2004 proti předchozímu roku vyšší o 21,4 % a dosáhla 435,6 tis. t. V zemědělském sektoru, který zahrnuje pouze hospodařící zemědělské subjekty na ploše větší než 1,5 ha sadů, činila 184,7 tis. t a v domácím sektoru 250,9 tis. t, tj. 57,6 % celkové úrody ovoce. Objem ovoce sklizeného v roce 2004 v ČR se na produkci ovoce zemí EU 25 podílel 0,7 %. Hlavním ovocným druhem ČR jsou jablka. Jejich produkce ve výši 280,8 tis. t tvořila v roce 2004 téměř dvě třetiny celkové sklizně ovoce a byla o 15,4 % vyšší než v roce 2003. V zemědělském sektoru se vyprodukovalo 146,9 tis. t jablek, tj. 52,3 % jejich celkové sklizně, zbývající množství jablek připadlo na sektor domácností. Na předpokládané sklizni jablek roku 2004 zemí EU 25 v objemu 12,3 mil. t (o 5,1 % více než v roce 2003), z plochy 598,7 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 20,50 t/ha, se ČR podílela 2,3 %. Největším producentem jablek ze zemí EU 25 bylo v roce 2004 Polsko (20,3 %) a Francie (19,5 %). Úroda ovoce byla, kromě broskví a angreštu, v roce 2004 meziročně vyšší u všech druhů ovoce. Procentuálně k největšímu zvýšení došlo u třešní (+92,6 %), rybízů (+54,8 %) a hrušek (+43,3 %). Rozhodující význam pro tržní produkci ovoce mají intenzivní ovocné sady, jejichž výměra má v posledních letech rostoucí trend. K 31. 12. 2004 jich bylo u ÚKZÚZ registrováno 19,5 tis. ha, z toho 17,1 tis. ha plodných, tj. meziroční zvýšení o 1,3 tis. ha. Intenzivních ovocných sadů mladých a neplodných je 12,2 %, v začátku plodnosti 8,8 %, v plné plodnosti 30,2 % a přestárlých sadů je 48,8 %. Z jednotlivých druhů ovoce je nejlepší věková struktura u švestek a slivoní, velmi dobrá u hrušní a višní. Naopak kritická je u angreštu (87,8 % přestárlých) a velmi špatná u rybízů (62,9 % přestárlých), broskvoní (60,1 % přestárlých), jabloní (56,0 % přestárlých) a meruněk (40,3 % přestárlých). Sklizeň ovoce v intenzivních ovocných sadech byla v roce 2004 nejvyšší od roku 2000 a dosáhla 202,4 tis. t ovoce (meziroční zvýšení o 10,5 %). Na této vysoké úrodě se, na rozdíl od minulých let, nepodílel pouze nárůst produkce jablek, ale i ostatních druhů ovoce. Rekordní byla sklizeň višní, která meziročně vzrostla o 31,5 % na 11,7 tis. t, a švestek se zvýšením o 88,9 % na 6,8 tis. t. Výrazně více se sklidilo i hrušek (+46,7 %; 2,2 tis. t) a třešní (+38,9 %; 2,5 tis. t). Úroda meruněk ve výši 6,5 tis. t byla nejvyšší za posledních pět let (+30,0 % více proti roku 2003). Kvalita ovoce, zejména jablek, byla však nižší vlivem poškození plodů krupobitím a lokálně též rozšířením strupovitosti.
116
T5.1/11 - Bilance výroby a spotřeby čerstvého ovoce mírného pásma včetně bobulovin a ořechů vlašských1) Ukazatel Plocha plodných intenzivních sadů Hektarový výnos (intenzivní sady) Domácí výroba z toho - intenzivní sady Dovoz Celková nabídka Čerstvá spotřeba + samozásobení2) Nákup ke zpracování Vývoz Celková poptávka včetně ztrát
MJ
2003
2004
16,6 11,1 358,7 183,2 120,6 479,3 352,0 77,9 49,4 479,3
tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
17,1 11,8 435,6 202,4 142,4 578,0 385,2 98,9 93,9 578,0
Meziroční index 103,0 106,3 121,4 110,5 118,1 120,6 109,4 127,0 190,1 120,6
1) Marketingový rok u většiny čerstvého ovoce mírného pásma je totožný s kalendářním rokem. 2) Včetně ztrát. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; MZe; Ovocnářská unie ČR; GŘC; ÚKZÚZ; ZS KOLI - Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Plocha intenzivních jabloňových sadů v roce 2004 činila 9,8 tis. ha. Z toho bylo 6,8 % sadů mladých - neplodných, 7,3 % na začátku plodnosti, 29,9 % v plné plodnosti a 56,0 % výsadeb je přestárlých. Produkce jablek z intenzivních sadů meziročně vzrostla o 7,3 % na 163,6 tis. t při průměrném hektarovém výnosu 17,97 t/ha. Nejvíce pěstovanou odrůdou byl i v roce 2004 Idared (27,4 % celkové sklizně jablek), a Golden Delicious a var. (23,4 %). Podíl ostatních odrůd na sklizni jablek intenzivních ovocných sadů byl nižší než 8 %. T 5.1/12 - Bilance výroby a spotřeby jablek1) Ukazatel Plocha plodných intenzivních sadů Hektarový výnos (intenzivní sady) Domácí výroba z toho - intenzivní sady Dovoz3) Celková nabídka Čerstvá spotřeba + samozásobení2) Nerealizovaná produkce Nákup ke zpracování Vývoz3) Celková poptávka včetně ztrát
MJ tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
2003/04 8,9 17,2 243,4 152,5 50,0 293,4 167,9 22,0 64,0 39,5 293,4
2004/05 9,1 18,0 280,8 163,6 41,8 322,6 130,4 25,0 86,9 80,3 322,6
Meziroční index 102,2 104,7 115,4 107,3 83,6 110,0 77,7 113,6 135,8 203,3 110,0
1) Marketingový rok u jablek začíná 1. 7. běžného roku a končí 30. 6. následujícího roku. 2) Včetně ztrát. 3) Pro marketingový rok 2004/2005 odhad VÚZE a Ovocnářské unie ČR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; MZe;Ovocnářská unie ČR; GŘC; ÚKZÚZ; ZS KOLI - Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Dovoz ovoce mírného pásma (bez ořechů vlašských) se v roce 2004 ve vztahu k předchozímu roku zvýšil o 18,2 % na 142,0 tis. t. Celková finanční hodnota dosáhla 2 510,7 mil. Kč, tj. meziroční zvýšení o 8,7 %. Důvodem byly zvýšené dodávky ovoce za nízké ceny, a to především z Polska. Na importu ovoce mírného pásma se nejvíce podílela konzumní jablka
117
(34,0 % celkových dodávek ovoce) a stolní vinné hrozny (29,6 %). V marketingovém roce 2003/04 se do ČR dovezlo celkem 50,0 tis. t jablek (meziroční nárůst o 44,7 %) za 490,3 mil. Kč, z toho moštových 6,1 tis. t. Největší množství konzumních jablek bylo dodáno z Polska (35,9 % dovozu konzumních jablek za 6,61 Kč/kg) a z Itálie (28,0 %, za 13,16 Kč/kg). Polsko se stalo hlavním dodavatelem jablek i v první polovině nového marketingového roku 2004/05. Z ČR bylo v roce 2004 vyvezeno 93,8 tis. t ovoce mírného pásma, tj. o 89,9 % více než v roce 2003, v celkové hodnotě 403,8 mil. Kč (meziroční zvýšení o 14,0 %). Vzrostl především export moštových jablek, kterých bylo vyvezeno 74,2 tis. t, což je téměř dvojnásobný objem roku 2003. V marketingovém roce 2003/04 dosáhl vývoz jablek objemu 39,5 tis. t, z toho podíl jablek moštových tvořil 92,3 %. Jejich hlavním odběratelem bylo, jako i v letech předchozích, Německo a Rakousko. Pasivní bilance ovoce mírného pásma v roce 2004 se objemově snížila na 48,2 tis. t. Ve finančním vyjádření vzrostla o 7,7 % na 2 106,9 mil. Kč. Bilance zahraničního obchodu s jablky dosáhla v marketingovém roce 2003/04 záporného salda ve výši 8,4 tis. t, resp. 302,4 mil. Kč. Dále bylo v roce 2004 dovezeno do ČR 480,0 tis. t ovoce jižního v hodnotě 5 468,2 mil. Kč, z toho 37,0 % tvořily banány, jejichž dodávky meziročně vzrostly o 60,9 %. Import skořápkového ovoce byl realizován v objemu 22,5 tis. t za 1 193,5 mil. Kč a sušeného ovoce ve výši 8,6 tis. t za 297,2 mil. Kč. Celkový objem ovoce dovezeného v roce 2004 do ČR meziročně vzrostl o 56,4 % na 653,0 tis. t v hodnotě 9 469,6 mil. Kč. Vývoz a reexport ovoce z ČR činil 150,5 tis. t za 1 459,1 mil. Kč. Výsledná pasivní bilance roku 2004 se proti předchozímu roku dále zvýšila, a to o 15,3 % na 8 010,5 mil. Kč. Dodávky ovocných výrobků za rok 2004 činily 138,4 tis. t v hodnotě 2 800,2 mil. Kč. Dovážely se převážně šťávy (55,1 %) a konzervované výrobky (34,2 %). Vyvezeno bylo 45,5 tis. t ovocných výrobků, za 1 394,7 mil. Kč, z toho 43,7 % šťáv a 31,4 % konzervovaných ovocných výrobků. Výsledný deficit ovocných výrobků meziročně vzrostl o 44,3 % na 92,9 tis. t v celkové hodnotě 1 405,5 mil. Kč. Celkové záporné saldo čerstvého ovoce a ovocných výrobků v roce 2004 stouplo o 11,0 % na 9 416,0 mil. Kč. Průměrné CZV ovoce v roce 2004 byly podle ČSÚ mírně vyšší než v roce 2003. Index 2004/03 činil 102,7. Velmi dobrá úroda většiny druhů ovoce se projevila na výši CZV. S výjimkou konzumních jablek a třešní průměrné roční CZV ostatních druhů ovoce klesly. K velkému snížení došlo u rybízů (-64,6 % na 6 221 Kč/t) a průmyslových jablek (-40,0 % na 1 573 Kč/t). Pokles cen nastal rovněž u švestek (-18,0 % na 9 402 Kč/t), broskví a nektarinek (-16,1 % na 11 500 Kč/t), meruněk (-13,2 % na 13 401 Kč/t) a jahod (-12,5 % na 39 129 Kč/t).
118
Graf T5.1/08 - Měsíční vývoj CZV konzumních jablek 11 500
10 500
Kč/t
9 500
8 500
7 500
6 500 VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
I.
II.
III.
IV.
V.
měsíc 2002/03
Pramen:
2003/04
2004/05
ČSÚ
Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Index spotřebitelských cen 2004/03 ve výši 102,5 byl téměř shodný s indexem CZV. Průměrná spotřebitelská cena vzrostla meziročně pouze u jablek konzumních (růst trvá již od roku 2001) o 8,5 % na 26,20 Kč/kg, banánů o 5,2 % na 28,08 Kč/kg a pomerančů o 5,2 % na 32,60 Kč/kg. Snížila se u kiwi na 52,27 Kč/kg (-23,6 %), stolních hroznů na 63,08 Kč/kg (-10,2 %) a citrónů na 29,15 Kč/kg (-8,7 %).
119
VI.
Graf T5.1/09 - Porovnání CZV, SC a dovozních cen konzumních jablek v roce 2004 40,00
35,00
30,00
Kč/kg
25,00
20,00
15,00
10,00
5,00 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
CZV
Pramen:
VII. měsíc SC
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Průměr
Dovoz
ČSÚ; GŘC
Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Skladovací kapacita pro ovoce v ČR v roce 2004 činila 72,8 tis. t. Téměř polovinu tvořily sklady s řízenou atmosférou a sklady ULO. K 1. listopadu 2004 bylo naskladněno celkem 45,1 tis. t jablek a hrušek, tj. o 12,2 % více než v roce předchozím. Z tohoto množství bylo 44,8 tis. t jablek, což bylo na úrovni pětiletého průměru. Nejvyšší objem zásob tvořila odrůda Idared (46,7 %) a Golden Delicious (18,4 %). Vysoké samozásobení obyvatelstva jablky ze sklizně roku 2004 a dovoz polských jablek za nižší ceny negativně ovlivnilo odbyt tuzemských jablek do obchodní sítě v první polovině marketingového roku 2004/05. V listopadu 2004 byl v porovnání s listopadem 2003 jejich prodej nižší dokonce o více než 40 %. Spotřeba ovoce vyjádřená v hodnotě ovoce čerstvého v roce 2003 opět mírně stoupla a dosáhla 76,2 kg/os./rok. Byla tak meziročně o 2,7 kg/os./rok vyšší. Ovoce mírného pásma se zkonzumovalo 47,0 kg/os./rok, což je pouze o 0,4 kg/os./rok více než v roce předchozím. Po dvouletém poklesu opětovně vzrostla spotřeba jižního ovoce (o 2,3 kg/os./rok) na 29,2 kg/os./rok a jeho podíl na celkové spotřebě ovoce dosáhl 38,3 %. Z jednotlivých druhů ovoce byl nejvyšší zájem spotřebitelů o jablka, a to i přes pokles o 0,9 kg/os./rok na 23,8 kg/os./rok, následovaly pomeranče a mandarinky se spotřebou 12,5 kg/os./rok a banány s 10,4 kg/os./rok. 5.1.8 Zelenina Země EU 25 se odhadovanou sklizní za rok 2004 ve výši 63,6 mil. t podílely 7,4 % na světové produkci zeleniny. Téměř čtvrtina zeleniny (23,5 %) vypěstované v zemích EU 25 pocházela z Itálie. Sklizňová plocha zeleniny zemí EU 25 zůstala v roce 2004 na úrovni předchozího roku a činila 2 518,4 tis. ha. Produkční plocha zeleniny ČR zůstala v roce 2004 podle ČSÚ na úrovni předchozího roku a dosáhla 16,7 tis. ha (zemědělský sektor 12,4 tis. ha, domácnosti 4,3 tis. ha). Na ploše zeleniny EU 25 se podílela pouhými 0,7 %. Celkové množství vyprodukované zeleniny ve 120
výši 322,3 tis. t (251,2 tis. t v sektoru zemědělském a 71,1 tis. t v domácnostech) bylo proti předchozímu roku o 9,0 % vyšší (v zemědělském sektoru vzrostlo o 19,1 %, v sektoru domácností kleslo o 16,1 %) a na odhadované produkci zeleniny zemí EU 25 se podílelo pouhými 0,5 %. Z jednotlivých druhů zeleniny se i v roce 2004 sklidilo v ČR nejvíce hlávkového zelí (25,0 % celkové produkce zeleniny - 80,6 tis. t), cibule (23,9 % - 77,1 tis. t), mrkve a karotky (12,8 % - 41,1 tis. t). K výraznému nárůstu produkce došlo v roce 2004 u cibule, jejíž objem sklizně meziročně vzrostl o 76,0 %. V zemědělském sektoru bylo u cibule dosaženo historicky nejvyššího průměrného hektarového výnosu (21,37 t/ha). Rekordní výnos byl v roce 2004 i u mrkve (28,45 t/ha). Podíl produkce tří základních druhů zeleniny ČR cibule, mrkve a hlávkového zelí - činil na celkové sklizni zeleniny 61,7 %. Rok 2004 byl pro české pěstitele zeleniny z hlediska klimatických podmínek příznivý. Chladnější jaro s občasnými přeháňkami napomohlo dobrému vzcházení porostů z přímých výsevů a mělo pozitivní vliv i na výsadbu zeleniny. Vlivem příznivého počasí vzrostly hektarové výnosy téměř u všech druhů zelenin a celkovou produkci zeleniny roku 2004 lze hodnotit jako velmi dobrou. Přesto však tato sezóna byla pro české zelináře nepříznivá. Vysoká produkce zeleniny byla nejen v ČR, ale i v ostatních státech Evropy, což zapříčinilo, že byla do ČR dodávána zelenina za ceny, které často nedosahovaly tuzemských výrobních nákladů. Dodávky byly realizovány nejen z Polska, ale i z ostatních států EU 25, např. z Německa, Španělska, Nizozemska, Slovenska a dalších států. Jednalo se převážně o druhy zeleniny pěstované i u nás, tj. zejména cibuli, celer, mrkev, kapustu, květák, zelí, skleníková rajčata atd. Důsledkem toho poklesly tuzemským pěstitelům velmi citelně tržby, podle odhadu Zelinářské unie Čech a Moravy přibližně o 40 %. Situace využily obchodní řetězce, které stlačily cenu zeleniny na takovou cenovou úroveň, že někteří pěstitelé svoji úrodu raději zaorali. Jednalo se zejména o zaorávky cibule, mrkve, kapusty, květáku a hlávkového zelí. Celkem byla v roce 2004 nesklizena produkce zeleniny z 520 ha zelinářské plochy. Dovoz čerstvé zeleniny do ČR v roce 2004 dosáhl 371,1 tis. t v celkové hodnotě 4 874,3 mil. Kč. Stejně jako v roce 2003 převažovala v dodávkách i v roce 2004 zelenina plodová, zejména rajčata (19,1 % celkového dovozu zeleniny, hlavní dodavatel Španělsko), melouny (17,2 %, hlavní dodavatel Maďarsko), okurky (11,1 %, hlavní dodavatel Španělsko) a papriky (9,9 %, hlavní dodavatel Španělsko). Z tradičních českých druhů zeleniny se v roce 2004 snížil o 10,8 % import cibule na 36,5 tis. t za průměrnou jednotkovou hodnotu 6,03 Kč/kg. Jejím hlavním dodavatelem bylo Nizozemsko (41,9 % celkového nákupu cibule) a Polsko (27,7 %). Objem dovezené mrkve a karotky se naopak meziročně zvýšil o 10,4 % na 25,5 tis. t za 5,36 Kč/kg. Nakupovala se především v Nizozemsku (45,5 % celkového dovozu mrkve za 4,- Kč/kg). Dovoz hlávkového zelí proti předchozímu roku poklesl o 13,6 % na 14,6 tis. t, z toho podíl dodávek polského zelí činil 67,8 %. Jeho průměrná jednotková hodnota se v důsledku nákupu polského hlávkového zelí za 2,21 Kč/kg velmi výrazně snížila až na 3,11 Kč/kg. Vývoz a reexport čerstvé zeleniny v roce 2004 dosáhl 25,8 tis. t v celkové hodnotě 318,3 mil. Kč. Významnými vyváženými druhy zeleniny byla rajčata (17,8 % celkového vývozu), melouny (14,0 %), hrách (11,2 %) a salátové okurky (10,1 %). Téměř dvě třetiny vyvezených rajčat a melounů bylo dodáno Slovensku. Do Polska směřovalo téměř 90 % vyvezeného množství hrachu a na Slovensko více než 80 % exportu salátových okurek. Na realizovaném dovozu zeleniny se její vývoz podílel v množstevním vyjádření 6,9 % a ve finančním vyjádření 6,5 %. Pasivní bilance zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou v roce 2004 dosáhla 4 556,0 mil. Kč.
121
T5.1/13 - Bilance výroby a spotřeby čerstvé zeleniny1) Ukazatel Produkční plocha Hektarový výnos Domácí výroba Dovoz Celková nabídka Čerstvá spotřeba + samozásobení2) Nákup ke zpracování3) Vývoz Celková poptávka včetně ztrát
MJ tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
2003 16,9 17,5 295,6 386,6 682,2 588,2 83,6 10,4 682,2
2004 16,7 19,3 322,3 371,1 693,4 592,6 75,0 25,8 693,4
Meziroční index 98,82 110,29 109,03 95,99 101,64 100,75 89,71 248,08 101,64
1) Marketingový rok u zeleniny je totožný s kalendářním rokem. 2) Včetně ztrát. 3) Odhad Zelinářské unie Čech a Moravy. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; GŘC Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Dodávky zpracované zeleniny včetně rajčatové šťávy a bez směsí ovocných a zeleninových šťáv v roce 2004 činily 86,9 tis. t v celkové hodnotě 1 577,5 mil. Kč. Nejvíce byla dovážena zelenina konzervovaná (55,9 %) a zelenina zmrazená (34,8 %). Zbývající množství tvořila zelenina prozatímně konzervovaná, zelenina sušená, rajčatová šťáva, kečupy a omáčky. Proti roku 2003 se dovoz zpracované zeleniny výrazně zvýšil, a to o 21,9 % v množstevním vyjádření a o 16,2 % ve finančním vyjádření. V roce 2004 se vyvezlo z ČR 24,4 tis. t zpracované zeleniny v celkové hodnotě 590,1 mil. Kč. Vyvážela se především rajčatová šťáva, kečupy a omáčky (42,6 %), zelenina konzervovaná (36,1 %) a zelenina zmrazená (16,0 %). Meziročně export vzrostl o 29,8 % v množstevním a o 23,3 % ve finančním vyjádření. Pasivní bilance zahraničního obchodu se zpracovanou zeleninou v roce 2004 dosáhla 987,4 mil. Kč a byla o 12,2 % vyšší než v roce 2003. Výsledná záporná bilance zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou a zeleninovými výrobky se meziročně zvýšila o 3,2 % na 5 543,4 mil. Kč. Ceny zemědělských výrobců zůstaly v roce 2004 na úrovni roku 2003. Index CZV 2004/03 činil 99,8, avšak v jednotlivých měsících kolísal. Vysokých hodnot dosahoval v první polovině roku (leden až květen), od června postupně klesal až na hodnotu 60,4 v prosinci 2004. Z hlavních druhů zeleniny se nejvíce snížila CZV u bílého hlávkového zelí (o 35,4 % na 3 007 Kč/t), hlávkové kapusty (o 26,4 % na 5 693 Kč/t), rajčat (o 26,0 % na 16 169 Kč/t) a červeného hlávkového zelí (o 22,0 % na 4 355 Kč/t). Naopak ke zvýšení průměrné roční CZV došlo u cibule suché (o 24,2 % na 7 024 Kč/t), okurek nakládaček (o 23,9 % na 13 630 Kč/t) i okurek salátových (o 19,6 % na 18 474 Kč/t). Největší problémy s odbytem a výší ceny byly v roce 2004 u cibule. I když její průměrná CZV za rok 2004 vzrostla, nastal po nové sklizni propad ceny. Měsíční ceny zemědělských výrobců cibule byly v období září až prosinec v 15leté časové řadě výrazně nejnižší a v průměru činily 3 721 Kč/t. Pokles CZV byl zaznamenán od počátku nového marketingového roku rovněž u mrkve a bílého i červeného hlávkového zelí (za období září až prosinec 2004 činila průměrná CZV u mrkve 4 057 Kč/kg, bílého hlávkového zelí 2 264 Kč/t a zelí hlávkového červeného 3 517 Kč/t).
122
Graf T5.1/10 - Měsíční vývoj CZV zelí hlávkového bílého
1)
7 000 6 500 6 000 5 500
Kč/t
5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
měsíc 2003
1) Údaj za V./2003 se nevyskytuje. Pramen:
ČSÚ
Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
123
2004
IX.
X.
XI.
XII.
Průměr
Graf T5.1/11 - Měsíční vývoj CZV cibule suché
1)
9 000 8 500 8 000 7 500 7 000
Kč/t
6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Průměr
měsíc 2003
2004
1) Údaj za VI./2003 se nevyskytuje. Pramen:
ČSÚ
Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Spotřebitelské ceny sledovaných druhů zeleniny se v roce 2004 proti roku 2003 snížily výrazněji než CZV. Meziroční index činil 95,1. S výjimkou melounů a paprik, u kterých došlo v roce 2004 ke zvýšení spotřebitelské ceny o 7,7 % na 29,70 Kč/kg, resp. o 6,4 % na 70,17 Kč/kg, spotřebitelská cena u ostatních druhů zeleniny klesla. Nejvíce se snížila u hlávkového zelí bílého, a to o 43,0 % na 6,42 Kč/kg, mrkve o 20,1 % na 12,35 Kč/kg a květáku o 13,7 % na 24,95 Kč/kg. Ve skladovacích objektech s kapacitou 147 tis. t bylo ke konci roku 2004 uskladněno téměř 144 tis. t zeleniny, z toho 55 tis. t hlávkového zelí, 56 tis. t cibule, 20 tis. t mrkve, 8 tis. t celeru a 4 tis. t kořenové petržele. Skladovací kapacita pro zeleninu tak byla v roce 2004 využita z 97,7 %. Spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé po 3 letech neustálého snižování v roce 2003 mírně stoupla na 80,0 kg/os./rok. Nejvíce vzrostla spotřeba rajčat (+29,9 %) na 12,6 kg/os./rok. Tímto zvýšením se stala rajčata nejoblíbenějším druhem zeleniny u českých spotřebitelů a předstihla tak po léta nejvíce konzumované hlávkové zelí i přes to, že rovněž u tohoto druhu zeleniny došlo v roce 2003 k nárůstu jeho spotřeby (+4,8 %) na 11,3 kg/os./rok. Cibule byla i přes meziroční snížení o 1,1 % na 8,8 kg/os./rok třetím druhem zeleniny, o který byl mezi českými konzumenty největší zájem. Dále se zvýšila spotřeba melounů na 7,7 kg/os./rok. 5.1.9 Réva vinná - víno Plocha vinic v zemích EU 25 v roce 2004 činila 3,6 mil. ha a proti předchozímu roku byla o 2,9 % vyšší. Nejvíce se na výměře vinic zemí EU 25 podílí Španělsko, a to jednou třetinou. Sklizeň hroznů je za rok 2004 odhadována na 28,2 mil. t, což je o 12,1 % více než v roce předchozím, průměrný hektarový výnos na 7,87 t/ha. Na světové produkci vinných hroznů se země EU 25 v roce 2004 podílely 43,1 %. Nejvíce hroznů ze zemí EU 25 se sklidilo v Itálii (7,5 mil. t, tj. 26,6 % sklizně vinných hroznů zemí EU 25).
124
Podle ČSÚ se v roce 2004 v ČR plocha plodných vinic meziročně zvýšila o 10,2 % na 13,0 tis. ha a tvořila tak 0,4 % výměry vinic zemí EU 25. Produkce hroznů stoupla o 3,4 % na 69,7 tis. t, což je 0,2 % sklizně hroznů zemí EU 25. Průměrný hektarový výnos meziročně klesl o 5,6 % na 5,38 t/ha. ČSÚ od roku 2002 sleduje vinice pouze s výměrou nad 1 000 m2 a v důsledku toho je plocha vinic zaregistrovaná ÚKZÚZ vyšší. Pěstitelé révy vinné využili maximálně předvstupního období ČR do EU k výsadbě nových vinic a také k registraci vinic již dříve vysazených. Konečný produkční potenciál plochy ČR činí podle ÚKZÚZ celkem 19,3 tis. ha, z toho je 18, 7 tis. ha osázených vinicemi a 0,6 tis. ha vyklučených registrovaných vinic. Z registrované plochy se nachází 96,1 % plochy na Moravě a pouze 3,9 % v Čechách. V souladu s vyhláškou č. 324/2004 Sb. došlo k novému členění produkčních oblastí. V ČR jsou 2 vinařské oblasti (Čechy a Morava) a 6 podoblastí (mělnická, litoměřická, mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská). Celkem je zaregistrováno 377 vinařských obcí, 1 302 viničních tratí a 18 292 pěstitelů. S pomocí dotační politiky státu a Vinařského fondu se zlepšila věková i odrůdová struktura vinic. Podíl mladých vinic (0 až 4 roky) vzrostl na 31,3 % a v plné plodnosti (5 až 20 let) je teprve 29,0 % vinic. Bílé moštové odrůdy jsou ve vinicích zastoupeny dvěma třetinami a převládají Müller Thurgau (11,1 % celkové plochy vinic) a Veltlínské zelené (11,0 %). Z modrých odrůd je nejvíce zastoupeno Svatovavřinecké (8,8 %) a Frankovka (7,0 %). Nejvyššího průměrného stáří dosahuje odrůda Veltlínské červené rané (26,2 roky) a Ryzlink vlašský (24,2 roky). Při přístupových jednáních ČR a komisí EU byla uzavřena dohoda o jednorázovém navýšení produkční plochy vinic o 2 %, což znamená možnost další výsadby na ploše 385 ha. V nových výsadbách jsou nejvíce zastoupeny odrůdy Frankovka, Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Zweigeltrebe, Sauvignon, Chardonnay, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Tramín červený. V roce 2004 byly do Státní odrůdové knihy ČR zapsány tři nové bílé moštové odrůdy (Auxerrois, Hibernal a Vrboska) a tři modré moštové odrůdy (Domina, Dornfelder a Laurot). Podle šetření provedeného Svazem vinařů ČR byl v roce 2004 průměrný hektarový výnos moštových hroznů ve výši 10letého průměru a činil 5,6 t/ha (o 0,7 t/ha méně než v roce 2003). Průměrná cukernatost hroznů byla o 1,3°NM nižší než v roce předchozím a dosáhla 18,4°NM. Průměrná cena moštových hroznů se meziročně snížila o 1,20 Kč/kg na 13,60 Kč/kg, což bylo zapříčiněno nižší cukernatostí hroznů. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni vzrostl na 34 %. V české oblasti bylo dosaženo průměrného hektarového výnosu 4,5 t/ha a průměrné cukernatosti 18,5°NM. Modré hrozny se na celkové sklizni v české oblasti podílely 42 %. V oblasti moravské činil průměrný hektarový výnos 5,6 t/ha, průměrná cukernatost hroznů 18,4°NM a podíl modrých hroznů tvořil 31 %. Celková sklizeň moštových hroznů dosáhla finanční hodnoty 1,1 mld. Kč. Předpoklad výroby vína z tuzemské sklizně moštových hroznů roku 2004 je odhadována na 550 tis. hl vína.
125
T5.1/14 - Bilance výroby a spotřeby vína1) Ukazatel Plocha plodných vinic Hektarový výnos Počáteční zásoba k 1. 8. Domácí výroba Dovoz suroviny a vína2) Celková nabídka Spotřeba 2) Vývoz 2) Konečná zásoba k 31. 7.
MJ tis. ha t/ha tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl tis. ha
2003/04 11,8 5,70 441 560 1 113 2 114 1 703 23 388
2004/05 13,0 5,38 388 550 1 200 2 138 1 700 30 408
Meziroční index 110,17 94,39 87,98 98,21 107,82 101,14 99,82 130,43 105,15
1) Vinařský rok u vína je od 1. 8. do 31. 7. 2) Pro vinařský rok 2004/05 odhad Svazu vinařů ČR. Pramen: ČSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin; GŘC; Svaz vinařů ČR Zpracoval: I. Součková (VÚZE), J. Sedlo (SV ČR)
V roce 2004 byla vinařům přiznána podpora na restrukturalizaci vinic ve výši 109,5 mil. Kč a Vinařskému fondu částka 80,0 mil. Kč. Ve čtyřech podnicích na ploše 20 ha je realizováno ekologické vinohradnictví. Poskytovaná podpora činí 12 235 Kč/ha. V systému integrované produkce hroznů a vína hospodaří 107 podniků na výměře 5 838 ha plodných vinic. Na podporu integrované produkce révy vinné se uvažuje v dalších letech o možnosti čerpání finančních prostředků v částce max. 4 655 Kč/ha. Průměrná cena zemědělských výrobců moštových hroznů se podle údajů ČSÚ meziročně výrazně snížila, a to o 18,5 % na 11 869 Kč/t. Průměrná roční spotřebitelská cena jakostního bílého i červeného vína zůstala na úrovni roku předchozího a činila u jakostního vína bílého 62,05 Kč/l a jakostního červeného vína 71,47 Kč/l. Ve vinařském roce 2003/04 dosáhl dovoz vína do ČR objemu 1 026,3 tis. hl (+5,2 % proti předchozímu roku) ve finanční hodnotě 1 793,2 mil. Kč (+23,3 %). Dodávky šampaňského vína činily 0,7 tis. hl, šumivého 17,0 tis. hl, vína bílého 434,1 tis. hl a červeného 571,4 tis. hl. Podíl dovozu sudového vína činil 73,9 %. Převažoval nákup sudového vína červeného (56,3 % za 11,27 Kč/l) nad sudovým vínem bílým (za 11,27 Kč/l). U vína v nádobách do 2 l byl podíl dovezeného bílého vína 41,1 % za 30,18 Kč/l a červeného 57,8 % za 32,03 Kč/l. Největším dodavatelem vína do ČR bylo Rakousko (21,8 % celkového dovozu za 11,39 Kč/l), Itálie (20,1 % za 16,34 Kč/l) a Španělsko (19,1 % za 11,44 Kč/l). Vyvezeno bylo 22,9 tis. hl vína, tj. 2,2 % realizovaného dovozu, za 114,4 mil. Kč (6,4 % uskutečněného dovozu), z toho bílého 10,0 tis. hl za 45,32 Kč/l a červeného 9,1 tis. hl za 48,51 Kč/l. Většina vývozu vína (86,5 %) se realizovala v lahvích do 2 l. Tři čtvrtiny exportovaného vína odebralo Slovensko. Vývoz vína byl ve vinařském roce 2003/04 meziročně vyšší o 10,6 % v objemovém vyjádření a o 8,2 % vzrostla jeho finanční hodnota. Výsledná bilance zahraničního obchodu byla pasivní. Záporné saldo dosáhlo 1 003,4 tis. hl (+5,0 % ve vztahu k předchozímu vinařskému roku) v částce 1 678,8 mil. Kč (+24,5 %). Pro výrobu vína se ve vinařském roce 2003/04 dovezlo 12,3 tis. t moštových vinných hroznů za 10,10 Kč/kg. Jejich hlavním dodavatelem bylo Slovensko (64,2 % za 11,62 Kč/kg) a Maďarsko (30,9 % za 6,34 Kč/kg). Vyvezeno bylo 27,9 t moštových hroznů za 34,12 Kč/kg. Jejich jediným odběratelem bylo Slovensko. Ve vinařském roce 2003/04 se nakoupilo 1,3 tis. t hroznové šťávy za 31,72 Kč/kg. Množství dovezené hroznové šťávy bylo ve stejné výši jako v roce minulém, finanční hodnota však stoupla o 19,6 %. Téměř polovina hroznové šťávy pocházela z Itálie za 35,56 Kč/kg. Vývoz hroznové šťávy byl malý a činil 89,1 t za 37,03 Kč/kg. Více než dvě třetiny hroznové šťávy byly dodány na Slovensko. Za rok 2004 bylo ve vinohradnictví ČR dosaženo 5% ztráty (v roce 2003 byl 10% zisk). 126
Graf T5.1/12 - Rentabilita vinohradnictví 30,00
25,00
Kč/kg
20,00
15,00
10,00
5,00 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
průměrná prodejní cena hroznů
Pramen:
1998
1999
2000
2001
2002
2003
průměrné náklady
Svaz vinařů ČR
Zpracoval: I. Součková (VÚZE)
Celková spotřeba vína v ČR se v roce 2003 meziročně mírně zvýšila na 16,3 l/os./rok a je předpoklad, že poroste i nadále. 5.2
Živočišná produkce celkem a podle rozhodujících komodit
5.2.1 Skot Mléko Z celkového objemu světové produkce ve výši 612 mil. t v roce 2004 představovalo mléko kravské 84 %, mléko buvolí 12,4 %, zbytek připadal na mléka kozí, ovčí a ostatní. Rychlejší růst zaznamenala v roce 2004 produkce mléka buvolího ve srovnání s produkcí mléka kravského. Rychlý růst výroby mléka byl zaznamenán v Latinské Americe a Asii, zde především v Číně a Indii. Po poklesu způsobeném suchem došlo opět k oživení výroby mléka v Austrálii a na Novém Zélandu. Oživení výroby v USA nastalo v druhé polovině roku. Výrobu syrového kravského mléka (dále jen mléko) v roce 2004 odhaduje světová federace mléka (IDF) ve výši 514 mil. t, což představuje ve srovnání s produkcí 513 mil. t v roce 2003 nárůst o 0,2 %. V oblasti průmyslového zpracování mléka pokračovalo období konsolidace. Ve výrobě konzumních mlék byl zaznamenán velmi pomalý růst na tradičních trzích, zatímco v rozvojových zemích, především v asijských regionech, nastal dynamický růst. Celosvětově lze pozitivně hodnotit vývoj v segmentu čerstvých mléčných výrobků. Nejdynamičtěji se rozvíjela světová produkce sýrů, jejíž růst byl rychlejší než růst produkce syrového mléka. Z tohoto důvodu se zpracovalo méně mléka na komoditní výrobky sušené odstředěné mléko a máslo. Trh s mlékem a mlékárenskými výrobky v EU byl ovlivněn rozšířením unie a zahájením reformy SZP. V EU 25 bylo v roce 2004 dodáno do mlékáren celkem 130,4 mil. t mléka, což 127
2004
je ve srovnání s rokem 2003 pokles o 1,2 mil. t. Pokles výroby v EU 15 činil 1,4 mil. t, deficit byl snížen nárůstem dodávek v nových členských státech o 0,2 mil. t. Vysoké ceny průmyslových výrobců na světových trzích a následný nárůst vývozů do třetích zemí přispěly k odlehčení trhu v EU. Poklesly zásoby másla i sušeného odstředěného mléka, intervenční nákupy zůstaly pod hranicí limitu. Vývoj CZV směřoval ke sbližování cenových úrovní v tradičních a přistoupivších zemích EU. Snižování intervenčních cen másla a sušeného odstředěného mléka od 1. 7. 2004, vyplývající z reformy SZP, se v průběhu roku 2004 promítlo do poklesu CZV mléka v tradičních zemích EU. V nových členských zemích se projevil zájem zpracovatelů o syrové kravské mléko v souvislosti s možností realizace výrobků na trhu EU za příznivé ceny. V průběhu roku 2004 došlo k výraznému růstu CZV mléka v řadě nových členských zemí. Vývoj trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky v ČR v roce 2004 byl ovlivněn vstupem ČR do EU. Otevření hranice pro bezcelní obchod a přechod na nové podmínky regulace trhu se promítly do podmínek výroby i zpracování mléka. Organizace trhu byla zabezpečena na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., a navazujících nařízení vlády. Organizace trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky v ČR do konce dubna 2004 pokračovala v intencích předchozího roku ve smyslu NV č. 486/2000 Sb., ve znění NV č. 295/2002 Sb., NV č. 445/2000 Sb., ve znění NV č. 44/2002 Sb. a NV č. 107/2004 Sb., NV č. 86/2003 Sb., NV č. 108/2004 Sb., a NV č. 91/2001 Sb. Uvedená nařízení se týkala podmínek a zásad podpory vývozu výrobků z kravského mléka, stanovení produkčních kvót mléka včetně poměrné části rezervy, kterou lze v systému produkčních kvót mléka rozdělit, a zásad pro poskytování podpory spotřeby školního mléka. Do 30. 4. 2004 byla regulována CZV mléka, jejíž minimální výše byla stanovena v hodnotě 7,60 Kč/l při splnění předepsaných parametrů. Platnost jmenovaných nařízení byla ukončena dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost. Od 1. 5. 2004 platily pro organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky v ČR předpisy vydané Radou nebo Komisí ES a národní předpisy. Základním právním předpisem ES pro organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky je nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky v platném znění, které bylo zásadně změněno zejména nařízením Rady (ES) č. 1787/2003. K předpisům ES byla vydána tři základní prováděcí nařízení vlády ČR: NV č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění NV č. 517/2004 Sb.; NV č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky; a NV č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol. Uplatnění systému produkčních kvót mléka v ČR již v předchozích letech umožnilo plynulý přechod na systém EU. V kvótovém roce 2003/04 bylo v systému evidováno celkem 3 762 producentů, kteří disponovali kvótou ve výši 2 771,2 mil. l mléka, tj. v přepočtu na kilogramy 2 846,0 tis. t, poměrná část rezervy byla stanovena ve výši „0“ litrů. Rozdělená kvóta byla naplněna ve výši 91,2 %. Vnitrostátní referenční množství mléka závazné pro ČR po vstupu do EU bylo vyjednáno ve výši 2 682,1 tis. t o obsahu tuku 4,21 %, z toho 2 613,2 tis. t referenční množství mléka pro dodávky (dříve dodávková kvóta) a 68,9 tis. t referenční množství mléka pro přímý prodej (dříve kvóta přímého prodeje). Vzhledem k tomu, že souhrn individuálních dodávkových kvót, rozdělených v kvótovém roce 2003/04, přesáhl výši vnitrostátního referenčního množství pro dodávky stanovenou EU, bylo provedeno plošné krácení individuálních referenčních množství pro dodávky o 8,95 % v souladu s NV č. 244/2004 Sb. Krácením došlo současně k vytvoření rezervy pro dodávky. Ve
128
dvanáctiměsíčním období (dříve kvótový rok) 2004/05 bylo k 1. 4. 2004 evidováno 3 556 producentů, z toho k 31. 12. 2004 bylo 2 982 aktivních. Souhrn rozdělených referenčních množství k 31. 12. 2004 činil pro dodávky 2 587,3 tis. t, pro přímý prodej 5,1 tis. t. K uvedenému datu bylo vnitrostátní referenční množství pro dodávky naplněno ve výši 75,8 %, pro přímý prodej ve výši 40,0 %. Kompenzační podpora na vyrovnání újmy způsobené zavedením systému produkčních kvót mléka byla pro kvótový rok 2003/04 schválena prezidiem SZIF ve výši 0,30 Kč/l dodaného mléka pro producenty, u kterých podíl výměry jimi obhospodařovaných zemědělských pozemků nacházejících se v LFA dosahuje alespoň 50 % celkové výměry nebo kteří jsou ekologickými výrobci. Pro ostatní producenty byla schválena podpora 0,25 Kč/l. Čerpání prostředků v rámci kompenzační podpory bylo stanoveno do výše individuální produkční kvóty mléka, kterou producent ke dni podání žádosti disponoval, navýšenou o jednu dvanáctinu, což představuje výplatu za třináctiměsíční období od 1. dubna 2003 do 30. dubna 2004. V průběhu května a června roku 2004 bylo producentům mléka v rámci kompenzační podpory vyplaceno celkem 755 433 tis. Kč. Tyto finanční prostředky byly vyplaceny z rozpočtu ČR. Do programu podpory spotřeby mléka a vybraných mléčných výrobků žáky ve školním roce 2003/04 bylo zapojeno 8 zpracovatelů, dodávajících podporované mléčné výrobky do zhruba 2 800 škol. V roce 2004 bylo na financování programu vyplaceno celkem 57,6 mil. Kč. Platby byly uskutečněny za období září - prosinec 2003 a leden - červen 2004. Podpora z finančních prostředků ČR se na celkové podpoře podílela 95,5 % (národní podpora), zbylá část byla hrazena z prostředků EU (podpora). Podpory za období září - prosinec 2004 budou vyplaceny v prvním pololetí roku 2005. V rámci podpory výroby kaseinu a kaseinátů z odstředěného mléka byla od května do konce roku 2004 vyplacena částka 70 991 tis. Kč. Na trhu se syrovým kravským mlékem v ČR působilo k 31. 12. 2004 celkem 27 odbytových organizací. Mlecoop - odbytové družstvo posílilo své postavení na trhu. V roce 2004 zprostředkovalo prodej 30,3 % objemu syrového mléka nakoupeného tuzemskými mlékárnami. Celkový objem syrového mléka nakoupený do tuzemských mlékáren prostřednictvím odbytových organizací se pohyboval zhruba ve výši poloviny tuzemského nákupu. Ve struktuře stáda dojených krav došlo v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem k mírnému posunu stavů ve prospěch holštýnského skotu, mírnou převahu ve stádě však udržel kombinovaný maso - mléčný typ. Podle uzávěrky kontroly užitkovosti ukončilo v kontrolním roce 2003/04 (říjen - září) 346 878 ks krav normované laktace. Z tohoto počtu bylo 47,5 % krav českého strakatého plemene, 46,4 % krav černostrakatých (s podílem krve H 50 % a více). Kříženky s ostatními dojnými plemeny, event. kříženky s nižším podílem H plemen, tvořily 6,1 % krav s ukončenými laktacemi. Snižování průměrných stavů dojených krav pokračovalo i v roce 2004. Pokles o 26,3 tis. kusů ve srovnání s průměrným stavem v roce 2003 znamenal urychlení klesajícího trendu. Meziroční zvýšení průměrné roční užitkovosti o 4,34 % nebylo dostatečnou kompenzací k udržení objemu výroby mléka. Celková roční produkce byla o 1,64 % nižší než v předchozím roce. Současně došlo k meziročnímu poklesu prodeje mléka, neboť vysoká tržnost mléka, dosažená v minulém roce, se zvýšila již jen o 0,2 % na úroveň 95,9 % v roce 2004. Rostoucí trend domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků byl zachován. Zvýšení celkové domácí spotřeby o 30,6 mil. l v přepočtu na syrové kravské mléko ve srovnání s rokem 2003 představovalo růst o 1,5 %.
129
T5.2/01 - Bilance výroby a spotřeby mléka a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Průměrný stav dojených krav Průměrná roční užitkovost Počáteční zásoba Výroba Nákup mléka Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Náklady na produkci CZV mléko celkem 2) Přímé platby a dotace vstupů 3) TT 4) CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ tis. ks l/ks mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l
2003
2004
Meziroční index
459,60 5 756,20 132,60 2 645,70 2 530,90 281,40 2 944,90 2 080,50 772,30 2 852,80 92,10
433,30 6 006,20 92,10 2 602,40 2 496,80 329,60 2 918,50 2 111,10 738,00 2 849,10 69,40
94,28 104,34 69,46 98,36 98,65 117,13 99,10 101,47 95,56 99,87 75,35
7,63 7,79 0,14 103,93 9,48 x
8,04 8,06 0,44 105,67 9,03 x
105,37 103,47 311,43 101,67 95,25 x
Kč/l Kč/l Kč/l % Kč/l Kč/l
1) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 2) V roce 2004 kompenzační platba za období 13 měsíců, včetně doplatků za rok 2003, bez podpor DJ skotu. 3) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace / náklady] * 100. 4) CZV Francie, přepočet kurzem 31,904 Kč/EUR. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže za 2. pololetí 2004; GŘC; Agreste-le-bulletin; výpočty VÚZE a MZe Zpracoval: I. Bošková, J. Ouředník (VÚZE), M. Hrubá (MZe)
Objem prostředků vyčleněných na podporu vývozu mléka a mlékárenských výrobků byl ovlivněn snahou o minimalizaci zásob před vstupem do Evropské unie. Pro období leden duben 2004 byl stanoven bilanční přebytek ve výši 269 mil. l o tučnosti 4,5 % v členění na 96 959 tis. l plazmy a 323 883,7 tis. tukových jednic. Dodatečná úprava bilančního přebytku stanovila navýšení plazmy o 14,02 % při zachování výše bilančního přebytku. Z celkového objemu státních subvencí vyplacených v roce 2004 ve výši 1 128,5 mil. Kč činily subvencované vývozy za 1. čtvrtletí a duben 2004 včetně doplatků 803,5 mil. Kč a doplatky a skluzy za 4. čtvrtletí 2003, hrazené až v roce 2004, činily 325,0 mil. Kč. Výrazná podpora státu ve formě vývozních subvencí napomohla snížení stavu zásob a zlepšení výchozí pozice zpracovatelů mléka před vstupem do EU. Vstup ČR do EU se projevil ve výrazných změnách objemu a struktury zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky a jejich tuzemské výrobě. Pokles celkového vývozu výrobků v přepočtu na ekvivalent syrového mléka o 4,4 % ve srovnání s rokem 2003 souvisí s poklesem vývozu objemových výrobků (sušená mléka, máslo), u nichž bylo zaznamenáno zároveň výrazné snížení tuzemské výroby. Celkový dovoz do ČR v přepočtu na ekvivalent syrového mléka vzrostl meziročně o 17,1 %. Do zvýšení importu se promítlo zvýšení dovozu sýrů a některých druhů zakysaných výrobků. Se zeměmi EU byl zaznamenán růst obchodní výměny u smetan, sušeného mléka, másla, zakysaných výrobků a sýrů. Kromě výrobků se rozšířil i vývoz a dovoz mléka definovaného v celní položce 0401 20 99, která zahrnuje syrové i ošetřené mléko s obsahem tuku 3 - 6 % v balení nad 2 litry. Průměrná CZV mléka neměla charakter sezónního vývoje s poklesem v jarních a letních měsících. Pozvolný nárůst, započatý v září roku 2003, pokračoval v průběhu celého roku 2004. Vývoj CZV mléka byl poznamenán souborem faktorů, souvisejícími se vstupem ČR do EU a vývojem cen proteinových výrobků a másla na zahraničních trzích. Vysoké ceny 130
mlékárenských výrobků na světových trzích, snížení tuzemských zásob sušených mlék a másla na minimální úroveň na konci dubna a jejich udržení na přijatelné úrovni do konce roku se promítlo do zvýšení cen průmyslových výrobců v ČR. K meziročnímu zvýšení tuzemské úrovně CPV stěžejních mlékárenských produktů přispěl zároveň pokles objemu nákupu mléka v ČR, možnost uplatnění výrobků s vyšší přidanou hodnotou na trzích EU a snížení tuzemské produkce výrobků s nízkou mírou přidané hodnoty. Zájem zpracovatelů o surovinu z důvodu příznivých CPV a pokles nabídky mléka na tuzemském trhu podnítily vzestup CZV mléka. Růst CZV mléka v ČR byl podpořen rovněž poptávkou po českém syrovém mléce v zemích EU s vyšší úrovní CZV. Průměrná CZV mléka celkem za rok 2004 přesáhla srovnatelnou cenu předchozího roku o 3,5 % a v prosinci se dostala na úroveň 8,34 Kč/l, což je ve srovnání s cenou v prosinci předchozího roku zvýšení o 6,6 %. Do CZV mléka se promítl meziroční růst nákladů na výrobu mléka. Vzestup nákladů byl ovlivněn především zvýšením finanční náročnosti na krmiva a steliva. Podmínky pro výrobce mléka podle ukazatele TT se proti předchozímu roku mírně zlepšily (o 1,67 %). Do vývoje ukazatele ziskovosti se promítl meziroční nárůst průměrné CZV mléka a zvýšení přímých plateb (včetně doplatků za rok 2003, avšak bez národních podpor na VDJ skotu) výrobcům mléka. Graf T5.2/01 - Měsíční vývoj CZV - mléko celkem (Kč/l) 8,40
8,20
Kč/l
8,00
7,80
7,60
7,40
7,20 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
měsíc 2003
Pramen:
2004
SZIF (MZe) 6-12, Mlék (MZe) 6-12
Zpracoval: I. Bošková (VÚZE)
Hovězí maso Světová produkce hovězího masa se proti roku 2003 zvýšila o 2,2 % (odhad USDA) na 51,2 mil. t. Většina významných světových výrobců svou produkci zvýšila, k poklesu došlo pouze v USA (o 6,5 %) a Rusku (o 4,8 %). Spotřeba hovězího masa ve světě se v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšila o 1 % na 49,6 mil. t. Podle odhadu USDA vzrostl vývoz hovězího masa o 3,2 % na 6,5 mil. t. Na světové produkci se podílel 12,7 %. Nejvýznamnějším exportérem se stala Brazílie, která meziročně zvýšila obchod s hovězím
131
XII.
masem o 38,6 % a odsunula tím Austrálii na druhé místo. Výrazný růst vývozu byl zaznamenán také v Argentině a Uruguayi. Naopak k značnému omezení exportu (o 0,9 mil. t) došlo v roce 2004 v USA. Nejvýznamnější dovozci dovoz hovězího masa zvýšili - USA o 22,5 % a Rusko o 1,4 %. V Japonsku došlo naopak k výraznému omezení importu (o 24 %). V roce 2004 vzrostly podle údajů OFIVAL ceny jatečného skotu u všech významných světových producentů hovězího masa, vyjma EU112. Ceny v Austrálii se v roce 2004 zvýšily (o 19,4 %) na 2 521 USD/t a v USA o 16,4 % na 3 175 USD/t. Nejnižší ceny hovězího masa byly uváděny v Argentině (1 255 USD/t) a Brazílii (1 367 USD/t). V EU 25 se hrubá produkce hovězího masa včetně telecího v roce 2004 snížila o 0,6 % (odhad OFIVAL) a dosáhla 8 093 tis. t. Z toho produkce EU 15 poklesla o 0,6 % na 7 400 tis. t. K jejímu nejvýraznějšímu omezení došlo ve Francii (o 4,6 %), Irsku (o 4,5 %) a Belgii (1,3 %). Naopak ke zvýšení došlo v Itálii (2,4 %), Nizozemsku (2,1 %) a Německu (1,9 %). Přistupující země střední a východní Evropy omezily v roce 2004 výrobu o 1,4 %, tj. o 52 tis. t na 693 tis. t. K jejímu poklesu došlo ve všech významných producentských státech, kromě Maďarska. Domácí spotřeba v rozšířené EU v roce 2004 poklesla o 0,7 % na 8 108 tis. t, z toho nejvíce v Nizozemsku (4,8 %) a Rakousku (2,6 %), naopak výrazněji rostla zejména v Německu (o 1,3 %). Rovněž v EU 10 se meziročně snížila domácí spotřeba hovězího masa, a to o 0,9 %. Podle odhadu EK dosáhla v EU 25 spotřeba na 1 obyvatele 17,7 kg/rok, z toho v nových členských zemích 7,9 kg, zatímco v EU 15 19,6 kg. EU 25 snížila v roce 2004 vývoz živých zvířat ve srovnání s předchozím rokem o 5 % na 55,8 tis. t a hovězího masa o 6,6 % na 320 tis. t. Některé její trhy obsadily konkurenční dovozy ze zemí Jižní Ameriky. Významným odbytištěm hovězího masa pro EU zůstalo Rusko, kam směřovala téměř polovina všech exportů. V porovnání s rokem 2003 vzrostl import živých zvířat o 13 % na 1,5 tis. t a hovězího masa o 9,7 % na 480 tis. t. EU je tak od roku 2002 čistým dovozcem hovězího masa. Hlavními importéry byly Argentina, Brazílie, Uruguay. I přes pokles domácí spotřeby se zvýšily v roce 2004 producentské ceny jatečného skotu téměř ve většině zemí EU 15, vyjma Belgie a Španělska. Cena producentů jatečného skotu celkem na reprezentativních trzích EU 15 v roce 2004 podle OFIVAL vzrostla v průměru o 5,2 % na 253,70 EUR/100 kg j. hm. Ve srovnání s cenou EU 25 byla vyšší o 1,3 %. Cena jatečných býků v EU 15 se však v porovnání s rokem 2003 mírně snížila o 0,5 %, zatímco jatečných jalovic a krav stoupla o 3 %, resp. o 19,5 %. V ČR byly v roce 2004 vyplaceny národní doplňkové přímé platby. Pro skot dosáhly výše 850 Kč na 1 VDJ. U krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka bylo na 1 přidělené prémiové právo vyplaceno 4 225 Kč. Tato výplata byla provedena ještě před vstupem ČR do EU. Celkem bylo přiznáno 1 071,4 tis. VDJ, na které bylo vyplaceno 910,5 mil. Kč. U krav BTPM bylo přiznáno 86 813 prémiových práv (z 90 tis.) a čerpáno celkem 366,8 mil. Kč. Jatečný skot byl prodáván chovateli na základě smluv přímo zpracovatelskému průmyslu. Podíl skotu obchodovaný prostřednictvím odbytových organizací byl stále velmi nízký a v porovnání s rokem 2003 se významně nezměnil. Na českém trhu působilo v roce 2004 asi jedenáct odbytových organizací, z toho devět bylo sdruženo do národního odbytového družstva Centroodbyt. Celkem bylo prostřednictvím Centroodbytu nakoupeno 21,4 tis. t ž. hm. skotu, tj. 11,6 % z celkové produkce. V roce 2004 byly realizovány prodeje jatečného skotu a hovězího masa také prostřednictvím komoditních burz. Tyto obchody se však uskutečňovaly pouze ve velmi malých objemech a trh s hovězím masem nijak výrazně neovlivnily. 112
Ceny jsou uváděny v USD - kurz USD/EUR.
132
Stavy skotu celkem podle Soupisu hospodářských zvířat k 1. 4. 2004 opět meziročně poklesly a dosáhly 1 428,3 tis. ks, což představuje snížení o 3,1 %, (tj. o 45,5 tis. ks). Ve srovnání s rokem 2003 došlo k poklesu téměř u všech kategorií skotu, vyjma krav bez tržní produkce mléka. Průměrný stav krav celkem podle ČSÚ v roce 2004 dosáhl 570 tis. ks, což představovalo ve srovnání s rokem 2003 snížení o 2,8 % (-16,2 tis. ks). Na tomto poklesu měly podíl stále klesající stavy krav s tržní produkcí mléka. Naopak průměrné stavy KBTPM meziročně vzrostly o 8 % (tj. o 26,3 tis. ks) na 136,7 tis. ks a na celkovém stavu krav se podílely již 24 %. V ČR v roce 2004 podle odhadu ČSCHMS počet čistokrevných krav masných plemen skotu včetně kříženek s podílem krve masných plemen nad 50 % dosáhl 100 tis. ks. Nejvíce bylo zastoupeno plemeno charolais, masný simentál, hereford a aberdeen angus. Výroba hovězího masa v ČR je již několik let ovlivněna snižující se domácí spotřebou, klesajícími stavy zvířat a rostoucími vývozy zástavového skotu. V roce 2004 došlo ke snížení domácí produkce o 7 % na 184,5 tis. t ž. hm. (tj. 96,9 tis. t v mase). Výroba byla rozhodujícím podílem tvořena jatečnými býky (51 %) a jatečnými kravami (39 %), méně jatečnými jalovicemi (9 %) a telaty (1 %). Poměr jednotlivých kategorií jatečných zvířat byl obdobný jako v roce 2003, pouze u krav došlo k mírnému zvýšení podílu v neprospěch býků. Spolu se snižující se výrobou klesaly také počty poraženého skotu. Za rok 2004 bylo podle údajů SVS poraženo 369,5 tis. ks, ve srovnání s rokem 2003 došlo ke snížení o 10,5 %, tj. o 41,3 tis. ks. Současně podle ČSÚ meziročně mírně poklesla průměrná porážková hmotnost jatečných býků o 0,7 % na 586,2 kg ž. hm. Jatečné krávy byly poráženy v živé hmotnosti 518,8 kg, jatečné jalovice 450,6 kg a telata 113,5 kg. Snížení výroby nebylo nutno kompenzovat dovozem, neboť současně v roce 2004 poklesla domácí spotřeba o 16,1 % a dosáhla 157,5 tis. t ž. hm. ČR byla ve výrobě hovězího masa také v roce 2004 plně soběstačná (117 %) a vyrobená domácí produkce byla spotřebována zejména na domácím trhu. Spotřeba hovězího masa na obyvatele za rok se podle odhadu VÚZE snížila z 11,5 kg v roce 2003 na 10,3 kg v roce 2004.
133
T5.2/02 - Bilance výroby a spotřeby hovězího masa a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Stavy skotu celkem Průměrný přírůstek býci výkrm Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Náklady na produkci CZV jateční býci celkem 2) Přímé platby a dotace vstupů 3) TT CZV EU jateční býci R3 CZV EU jateční býci R3 Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ tis. ks kg/ks/den tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.
2003
2004
Meziroční index
1 473,83 0,874 8,90 198,40 6,90 214,20 187,70 17,50 205,20 9,00
1 428,33 0,865 9,00 184,50 18,70 212,20 157,50 47,00 204,50 7,70
96,91 98,97 101,12 92,99 271,01 99,07 83,91 268,57 99,66 85,56
44,17 36,99 2,87 90,24 270,26 47,29 36,62
48,53 38,02 4,85 88,34 269,02 47,16 .
109,87 102,78 168,99 97,89 99,54 99,73 .
Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. % EUR/100 kg j. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
1) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 2) Rok 2003 dotační titul 1.L. a 1.Q., rok 2004 národní doplňkové přímé platby 1.1.D a 1.1.E. 3) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu skotu, TIS ČR SZIF, OFIVAL, CAP Monitor, EC - DG for Agriculture, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4.; GŘC; výpočty VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE), J. Holá (MZe)
Dovoz živého skotu a hovězího masa v roce 2004 dosáhl po přepočtu na živou hmotnost 18,7 tis. t, tj. o 11,8 tis. t více než v předchozím roce. Jeho podíl na domácí spotřebě v roce 2004 představoval 11,9 %. Importováno bylo z 89 % hovězí maso především ze Slovenska, Německa a Polska. Dovezený živý skot, převážně jatečný, pocházel hlavně ze Slovenska a Polska. Podíl vývozu na domácí produkci v roce 2004 dosáhl 25,5 %. Celkový vývoz hovězího masa včetně živých zvířat meziročně vzrostl na 47 tis. t ž. hm. Obdobně jako v předchozích letech převažoval export živých zvířat, jednalo se především z 56 % o zástavový skot a telata. Největší počty skotu, zejména zástavového, směřovaly do zemí EU (Itálie, Řecko, Španělsko a Slovinsko). Hovězí maso bylo exportováno především do Rakouska a na Slovensko. Vývoj CZV jatečného skotu byl v průběhu roku 2004 ovlivňován relativně vyrovnanou nabídkou, poměrně stabilní poptávkou a příznivým vývojem cen na zahraničních trzích. Po vstupu ČR do EU došlo k postupnému zvyšování CZV všech kategorií jatečného skotu. Průměrná CZV jatečného skotu celkem, podle TISČR SZIF, dosáhla 30,63 Kč/kg ž. hm. a byla ve srovnání s rokem 2003 vyšší o 7,7 %. Průměrná CZV jatečných býků tř. SEUR113 se zvýšila v roce 2004 o 3,5 % na 38,64 Kč/kg ž. hm., jatečných jalovic o 8 % na 28,36 Kč/kg ž. hm. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu CZV došlo u jatečných krav o 19,6 % na 24,52 Kč/kg ž. hm. Ceny průmyslových výrobců hovězího masa s určitým zpožděním kopírovaly CZV, jejich nárůst měl však užší rozpětí. Průměrná CPV hovězího výsekového masa se v roce 2004 zvýšila o 6 % na 98,63 Kč/kg.
113
Klasifikace jatečného skotu podle normy SEUROP na základě vyhlášky MZe č. 354/2001 Sb.
134
Graf T5.2/02 - Měsíční vývoj CZV jatečných býků tř. SEUR (Kč/kg ž. hm.) 40
Kč/kg ž. hm.
39
38
37
36
35 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
měsíc 2003
Pramen:
2004
TISČR SZIF
Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)
Náklady na výkrm jatečných býků v roce 2004 se podle odhadu VÚZE zvýšily o 9,9 % na 48,53 Kč/kg ž. hm. Na jejich růst měl nepříznivý vliv meziroční pokles užitkovosti, vyšší náklady na vlastní i nakupovaná krmiva a rostoucí pracovní náklady. Průměrní denní přírůstek býků ve výkrmu podle šetření MZe se snížil z 0,874 kg/ks v roce 2003 na 0,865 kg/ks v roce 2004, tj. o 1 %. Spotřeba jadrných krmiv na 1 kg přírůstku dosáhla 2,54 kg a byla ve srovnání se spotřebou v roce 2003 mírně vyšší (o 0,4 %). Rentabilita chovu býků ve výkrmu se tak v porovnání s rokem 2003 i přes růst realizační ceny ještě zhoršila. Výše nákladů přesahovala v roce 2004 průměrnou realizační cenu o 9,89 Kč/kg ž. hm. (v roce 2003 o 7,33 Kč). Postavení českých výrobců jatečného skotu v roce 2004 se ve srovnání s rokem 2003 mírně zhoršilo, neboť ukazatel TT se v důsledku růstu nákladů na výkrm jatečného skotu meziročně snížil o 2,1 %. 5.2.2 Prasata Vepřové maso V roce 2004 došlo podle odhadu USDA u světového obchodu s vepřovým masem k meziročnímu nárůstu produkce, spotřeby, exportu a importu. Rostoucí poptávka po této komoditě stimulovala téměř všechny hlavní producenty (Čínu, USA, Brazílii a Kanadu) k meziročnímu zvýšení výroby. Světová produkce jatečných prasat v roce 2004 vzrostla proti roku 2003 o 2,7 % a dosáhla 91 mil. t. Spotřeba vepřového masa ve světě se meziročně zvýšila o 2,3 %, z toho nejvíce v Mexiku a Japonsku (o 9,3 %, resp. 8,3 %), pokles byl zaznamenán v Rusku a EU 25 (o 5,6 %, resp. 0,7 %). Světový export se meziročně zvýšil o 10,5 % a na produkci se podílel 4,9 %. Výrazný růst vývozu v roce 2004 zaznamenaly USA (o 26,8 %), EU 25 (o 9,4 %) a Brazílie (o 3 %), zatímco Kanada exporty mírně omezila (o 0,6 %). Nejvýznamnějším exportérem byla EU s 25% podílem na trhu, následovala Kanada (24 %) a USA (19 %). Světový import vepřového masa poklesl o 2,5 %, neboť druhý největší 135
světový dovozce Rusko jej omezilo o 23,4 %. Nejvýznamnějším dodavatelem vepřového masa do Ruska byla Brazílie. Japonsko jako největší importér vepřového masa zvýšilo meziročně v důsledku narůstající poptávky dovoz o 15 %. Na japonské trhy se významněji prosadila EU. Od 1. 5. 2004 se trh s vepřovým masem v EU rozšířil o nových deset členských zemí. Produkce EU 25 dosáhla podle OFIVAL 20 279 tis. t, z toho v EU 15 bylo vyprodukováno 86 % (tj. 17 453 tis. t). Pokles stavů prasat a snížení domácí spotřeby včetně nárůstu exportu ovlivnily příznivě vývoj cen jatečných prasat v celé EU 25. Stavy prasat meziročně poklesly o 3,4 %, z toho v EU 15 o 1,3 %. V roce 2004 došlo podle odhadu OFIVAL k poklesu domácí spotřeby v EU 15 o 1,4 % na 16,1 mil. t. Spotřeba vepřového masa v rozšířené EU dosáhla 19 mil. t, tzn. 41,4 kg/os./rok. Export se meziročně zvýšil o 8,7 %, z toho v EU 15 dokonce o 15,9 %, naopak v deseti nových členských zemích poklesl o 17,5 %. Největší evropský vývozce vepřového masa Dánsko jej však snížilo o 1,5 %, přesto zaujalo první místo na trzích Japonska. Výrazný nárůst vývozů u majoritních exportérů EU byl zaznamenán v Německu (o 49 %), Francii (o 33,4 %) a Nizozemsku (o 24,9 %). K jeho největšímu poklesu došlo v Polsku (o 41 %). Dovoz vepřového masa do zemí EU 25 byl ve srovnání s vývozem zanedbatelný. Ve celé rozšířené EU se snížil o 10,8 %, z toho ve starých členských zemích vzrostl, naopak v nových členských státech poklesl. Pokles produkce a růst exportů ovlivnily během roku 2004 zvyšování producentských cen v EU. Cena jatečných prasat tř. E na reprezentativních trzích EU 15 se v roce 2004 zvýšila v průměru o 9,1 % a dosáhla 138,7 EUR/100kg j. hm. (tj. 35,94 Kč/kg ž. hm.) K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu došlo v Nizozemsku, Německu a Belgii, pokles byl zaznamenán pouze v Itálii. Po rozšíření EU (tj. od května 2004) se postupně zvýšily v nových členských zemích ceny jatečných prasat přibližně až na úroveň EU 15. V Polsku se cena jatečných prasat tř. E na reprezentativních trzích zvýšila ze 120,61 EUR/100 kg j. hm v květnu 2004 na 146,70 EUR/100 kg j. hm. v prosinci 2004, tj. o 21,6 %. V Maďarsku za stejné období vzrostla o 19,2 %, na Slovensku o 27,1 % a v ČR dokonce o 24,3 %. Na českém trhu působilo v roce 2004 celkem jedenáct odbytových družstev obchodujících přibližně 28 % tuzemské tržní produkce vepřového masa. K nejvýznamnějším patřilo sdružení devíti odbytových družstev do národního odbytového družstva s názvem Centroodbyt. Prostřednictvím této organizace bylo prodáno téměř 25 % z celkové tržní produkce vepřového masa. V roce 2004 byl realizován prodej jatečných prasat a vepřového masa také prostřednictvím burz. Počet uskutečněných obchodů se v porovnání s předchozím rokem nijak významně nezvýšil a na celkové produkci v ČR se podílel jen malým procentem. Před vstupem do EU, tj. v období od 27. 1. do 20. 4. 2004, byly poskytnuty SZIF subvence na vývoz selat a jatečných prasat na základě NV č. 550/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz selat a jatečných prasat a z nich vyrobeného vepřového masa. S podporou SZIF bylo v uvedeném období vyvezeno 7 169 t ž. hm. jatečných prasat a 112,6 t ž. hm. (tj. 4 834 ks) selat při celkové subvenci 68,5 mil. Kč. Na základě NV č. 231/2003 Sb., o stanovení podmínek a zásad pro poskytnutí dotace soukromého skladování vepřového masa, bylo do 30. 4. 2004 naskladněno a uloženo 200 t masa. Podpora byla SZIF vyplacena ve výši 1 141,5 tis. Kč. V roce 2004 byl český trh s vepřovým masem charakterizován dalším poklesem domácí produkce, výrazně se zvyšujícími dovozy vepřového masa, rostoucími vývozy a jen pomalým růstem CZV za jatečná prasata. V ČR bylo podle Soupisu hospodářských zvířat k 1. 4. 2004 evidováno 3 126,5 tis. ks prasat celkem, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 7 % (tj. o 236,3 tis. ks) méně. K 31. 12. 2004 dosáhly stavy prasnic podle ČSÚ 237,2 tis. ks a prasniček 97,3 tis. ks. Průměrné stavy prasnic v roce 2004 poklesly ve srovnání s rokem 2003 o 11,1 % na 260,5 tis. ks. Počet
136
narozených selat se snížil o 519 tis. ks na 5 537 tis. ks a počet odchovaných selat na prasnici se zvýšil o 2,6 % na 19 ks/rok. V roce 2004 poklesla celková produkce vepřového masa o 5,7 % na 547 tis. t ž. hm. Z toho tržní produkce se snížila o 5,4 % na 487 tis. t ž. hm. a na domácí porážky připadalo 60 tis. t ž. hm. Zatímco tržní produkce byla v prvních sedmi měsících roku ve srovnání se stejnými měsíci roku 2003 podstatně nižší (-10,4 %), v srpnu až prosinci již vykázala růst o 1,4 %. Počet poražených jatečných prasat podle údajů SVS v roce 2004 dosáhl 4 098 tis. ks, což představovalo meziroční snížení o 5,5 % (tj. o 240,3 tis. ks). Současně se však mírně snížila podle ČSÚ jejich průměrná porážková hmotnost ze 108,9 kg/ks ž. hm. v roce 2003 na 107,7 kg/ks ž. hm. v roce 2004, tj. o 1,1 %. Domácí spotřeba ve srovnání s rokem 2003 poklesla o 0,5 %. Také v roce 2004 nebyla ČR ve výrobě vepřového masa soběstačná, neboť domácí spotřeba převyšovala produkci o 52,4 tis. t. Stupeň soběstačnosti v roce 2004 poklesl na 91,3 % z 96,2 % v roce 2003. Spotřeba vepřového masa na osobu za rok podle odhadu VÚZE dosáhla 41,4 kg a byla přibližně stejná jako v roce 2003. T5.2/03 - Bilance výroby a spotřeby vepřového masa a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Stavy prasat celkem Průměrný přírůstek prasata výkrm Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Náklady na produkci CZV jatečná prasata celkem 2) Přímé platby a dotace vstupů 3) TT CZV EU prasata tř. E CZV EU prasata tř. E Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ tis. ks kg/ks/den tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.
2003
Meziroční index
2004
3 362,80 0,651 18,90 579,90 40,20 639,00 602,50 17,30 619,80 19,20
3 126,54 0,688 19,20 547,00 93,50 659,70 599,40 45,00 644,40 15,30
92,97 105,68 101,59 94,33 232,59 103,24 99,49 260,12 103,97 79,69
32,01 29,16
33,45 31,95
.
.
91,10 127,10 32,12
95,52 138,70 35,12
.
.
104,50 109,57 . 104,85 109,13 109,34 .
Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. % EUR/100 kg j. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
1) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 2) Bez přímých plateb. 3) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu prasat, TIS ČR SZIF, OFIVAL , FADN Soupis hospodářských zvířat k 1. 4.; GŘC; výpočty VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE), M. Pavlů (MZe)
Dovoz živých prasat a vepřového masa se v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšil o 133 % a dosáhl v přepočtu na živou hmotnost 93,5 tis. t. Na domácí spotřebě se podílel 15,6 %. Nakupováno bylo zejména vepřové maso, a to zejména z Německa, Dánska, Rakouska, Maďarska a Polska (77 % dovozů). Výrazný nárůst importů byl zaznamenán v květnu, tj. v době vstupu do EU. V tomto měsíci bylo nakoupeno 18 % roční objemu vepřového masa, v dalších měsících byl pak objem nákupu vepřového masa již vyrovnaný. Zvýšené dovozy levnějších dílů vepřového masa měly určitý vliv na vývoj CZV na domácím trhu. Živá prasata byla dovezena jen v malých objemech (0,6 t ž. hm.) a na celkovém importovaném množství
137
se podílela méně než jedním procentem. Jednalo se o plemenná prasata, selata, ale i jatečná zvířata pocházející především z Francie a Německa. Rok vstupu ČR do EU se rovněž příznivě promítl do vývozu živých prasat a vepřového masa, kdy ve srovnání s rokem 2003 došlo k jeho nárůstu o 160,1 % na 45 tis. t po přepočtu na ž. hm. Na domácí produkci se export podílel 8,2 %. Byl realizován jak v živých prasatech, tak v mase. Živá zvířata byla z 85 % určena k jatečným účelům a směřovala zejména do Maďarska, Německa, Slovenska a do Rakouska. Vývoz selat byl realizován především do Chorvatska. Vepřové maso bylo vyváženo zejména v podobě jatečných půlek (60 %). Nejvýznamnějšími obchodními partnery byly Slovensko a Maďarsko, kam směřovalo více než sedmdesát procent dodávek. CZV jatečných prasat se v porovnání s rokem 2003 zvýšily, jejich úroveň byla ovlivněna výší ceny této komodity na evropských trzích, zejména v zemích EU a rovněž rostoucími dovozy levných druhů vepřového masa. Zejména vstup ČR do EU měl výrazný vliv na vývoj CZV jatečných prasat. Zatímco od ledna do května 2004 se pohybovaly ceny jatečných prasat pod úrovní 32 Kč/kg ž. hm., od června se začaly výrazně zvyšovat. V roce 2004 se v meziročním srovnání CZV jatečných prasat tř. SEU114, podle TISČR SZIF, zvýšila o 9,1 % a dosáhla 33,30 Kč/kg ž. hm (tj. 40,96 Kč/kg j. hm.). Ceny průmyslových výrobců kopírovaly CZV jatečných prasat, jejich nárůst byl však nižší. Průměrná CPV vepřového výsekového masa se, podle TISČR SZIF, zvýšila v roce 2004 o 8,6 % na 59,14 Kč/kg. Graf T5.2/03 - Měsíční vývoj CZV jatečných prasat tř. SEU (Kč/kg ž. hm.) 40
38
36
Kč/kg ž. hm.
34
32
30
28
26
24 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
měsíc 2003
Pramen:
2004
TISČR SZIF
Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)
Podle odhadu VÚZE náklady na produkci jatečných prasat ve výkrmu v roce 2004 dosáhly 33,45 Kč/kg ž. hm. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k jejich růstu o 4,5 %, tj. o 1,44 Kč/kg ž. hm. Toto zvýšení bylo ovlivněno zejména meziročním růstem ceny 114
Klasifikace jatečných prasat podle normy SEUROP na základě vyhlášky MZe č. 112/2001 Sb.
138
zastavovaného selete a zejména růstem ceny nakupovaných i vlastních krmiv (9,8 %). Současně však došlo v chovu prasat ke zlepšení reprodukce a zvýšení užitkovosti. Podle odhadu VÚZE dosáhl v roce 2004 průměrný denní přírůstek prasat ve výkrmu 0,688 kg/kg/den a byl proti roku 2003 vyšší o 5,7 %. Odhadovanou rentabilitu výkrmu jatečných prasat v roce 2004 příznivě ovlivnil nárůst CZV. Cena zemědělských výrobců jatečných prasat celkem, podle TISČR SZIF, se v roce 2004 zvýšila o 9,6 % na 31,95 Kč/kg ž. hm., přesto se však výkrm jatečných prasat v roce 2004 nacházel v červených číslech. Odhadovaná ztráta na jeden kilogram vykrmovaného prasete tak v roce 2004 dosáhla 1,50 Kč/kg ž. hm. (v roce 2003 to bylo 2,85 Kč/kg ž. hm.). Podmínky na trhu (ukazatel TT) se pro chovatele prasat ve výkrmu zlepšily ve srovnání s rokem 2003 o 4,85 %, a to vlivem rostoucích CZV. 5.2.3 Drůbeží maso - vejce Drůbež Světová produkce drůbežího masa v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 podle OFIVAL vzrostla o 2,4 % na 78,23 mil. t. Významnými producenty drůbežího masa nadále zůstaly Brazílie, USA, Rusko a Čína. Thajsko a ostatní producenti z jihovýchodní Asie, jejichž chovy byly postiženy ptačí chřipkou, se začali orientovat více na zpracovatelský průmysl (kvůli uvalení embarga na dovoz živé drůbeže do EU). Světový export se meziročně zvýšil téměř o 2 %, nejvýznamnější vývozci Brazílie a EU 25 vyvezli o 27,9 %, resp. o 8,4 % více drůbežího masa než v roce 2003. Třetí nejvýznamnější dodavatel Thajsko snížil dodávky drůbežího masa o 40,7 %. Největší světoví dovozci Rusko a Japonsko omezili importy o 13,9 %, resp. o 16,3 %. Produkce drůbežího masa v zemích EU 15 se v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvýšila o 1,72 % na 9,12 mil. t, přesto však zůstává nižší než v letech 2002 a 2001. V rozšířené EU byl zaznamenán také nárůst produkce proti roku 2003 o 1,61 % na 11,03 mil. t. Produkce se zvýšila v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Polsku a Maďarsku, k poklesu došlo ve Francii, Itálii a Velké Británii. Podle odhadu OFIVAL byla v EU 15 průměrná obchodní cena jatečných kuřat 1,48 EUR/kg (47,22 Kč/kg). Ve Francii, Nizozemsku a Velké Británii ceny mírně posílily. V ČR se podle Soupisu hospodářských zvířat k 1. 4. 2004 stavy drůbeže celkem snížily v porovnání s rokem 2003 o 5,1 % na 25,5 mil. ks. U jatečné drůbeže výrazně poklesy počty kuřat na chov (o 38,6 % na 3,7 mil. ks) a kachen (o 51,5 % na 257,8 tis. ks). Stavy kuřat na výkrm vzrostly o 13,9 % na 14,2 mil. ks a stavy krůt se zvýšily o 25,1 % na 837,4 tis. ks. V roce 2004 vzrostla produkce drůbežího masa o 2 % na 310,2 tis. t ž. hm. Prodej jatečné drůbeže se zvýšil v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 o 2,2 % na 290,2 tis. t ž. hm. a začal se pomalu přibližovat úrovni dosažené v letech 2001 a 2002. Samozásobení a drobný prodej se odhaduje na 20 tis. t ž. hm. Dovoz drůbeže a drůbežího masa se v roce 2004 rekordně zvýšil v porovnání s rokem 2003 o 70 % na 76,5 tis. t v přepočtu na živou hmotnost. Jednou z příčin byl velký dovoz drůbeže a drůbežího masa v prvních čtyřech měsících roku 2004. V tomto období došlo k vyčerpání všech dovozních kvót včetně tzv. dvounulové varianty. Meziroční nárůst v měsících roku 2004 po vstupu byl však mnohem méně výrazný než před vstupem. Hlavním dovozcem kuřecího masa v roce 2004 zůstala Brazílie (14,1 tis. t za průměrnou cenu 44,29 Kč/kg), po ní následovalo Nizozemsko (9,2 tis. t za 56,76 Kč/kg) a Slovensko (4,7 tis. t za 43,46 Kč/kg). Z Brazílie a zemí EU bylo importováno převážně zmrazené vykostěné dělené kuřecí maso. Druhou významnou dovozní položkou jsou tzv. 65 % kuřata115, která byla dodávána 115
„65 % kuřata“ jsou kuřata oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete.
139
především ze Slovenska (2,6 tis. t). V roce 2004 také vzrostl proti roku 2003 dovoz živé drůbeže, který se zvýšil o 2,1 tis. t ž. hm. na 3,6 tis. t. ž. hm. Nejvíc živé drůbeže do ČR bylo importováno ze Slovenska (3 028 t), Polska (364 t) a Německa (109 t). Dovoz drůbežího masa (včetně živých zvířat) se na domácí spotřebě podílel 22,9 %. V roce 2004 pokračoval růst vývozu drůbeže a drůbežího masa z ČR vlivem jejich nízkých cen na českém trhu. Vývoz drůbeže a drůbežího masa se v roce 2004 zvýšil o 150 % na 51,2 tis. t v přepočtu na živou hmotnost. Významnou vývozní destinací pro kuřecí maso zůstalo Slovensko (7,9 tis. t za průměrnou cenu 35,74 Kč/kg). Od května 2004 proti stejnému období roku 2003 výrazně vzrostly vývozy do Německa a Nizozemska, a to přibližně 6krát. Živá drůbež byla nejvíce dodávána na Slovensko (10,1 tis. t za 10,32 Kč/kg), do Rakouska (3,4 tis. t za 35 Kč/kg) a Polska (2,3 tis. t za 33,22 Kč/kg). Stupeň krytí dovozu vývozem činil 67 % v roce 2004. Záporné saldo zahraničního obchodu s živou drůbeží a drůbežím masem (25,3 tis. t ž. hm.) dosáhlo ve finančním vyjádření hodnoty 362,2 mil. Kč. Domácí spotřeba drůbežího masa v ČR se zvýšila na 334,7 tis. t ž. hm. tj. o 2,01 %. Spotřeba drůbežího masa na obyvatele se proti roku 2003 zvýšila o 0,5 kg na 24,3 kg/rok. T5.2/04 - Bilance výroby a spotřeby drůbežího masa a jeho ekonomika Ukazatel Bilance 1) Stavy drůbeže Počáteční zásoba Výroba 2) Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba 2) Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 3) Náklady na produkci CZV jatečných kuřat I. tř. jak. Přímé platby a dotace vstupů 4) TT CZV kuřat EU Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ tis. ks tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.
Meziroční index
2003
2004
26 873,41 6,40 303,98 45,02 355,40 328,10 20,48 348,58 6,82
25 493,56 6,82 310,23 76,53 393,58 334,69 51,19 385,88 7,70
94,87 106,56 102,06 169,99 110,74 102,01 249,95 110,70 112,90
20,68 21,03 . 101,69 24,52 .
21,93 22,11 . 100,82 24,57 .
106,04 105,14 . 99,14 100,20 .
Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. % Kč/kg ž. hm. EUR/100 kg ž. hm.
1) Bez "hobby aktivit" obyvatelstva (nová metodika ČSÚ). 2) Dovoz a vývoz včetně živých zvířat. 3) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 4) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu drůbeže, Ceny zemědělských výrobců, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2004; GŘC; Agra Europe; výpočty VÚZE a MZe Zpracoval: J. Menzlová (VÚZE), M.Roubalová (MZe)
CZV jatečných kuřat I. tř. v průběhu roku 2004 téměř stagnovaly (rozpětí mezi 21,72 až 22,55 Kč/kg), ale v celoročním průměru byly o 5,1 % vyšší než v roce 2003. Průměrná CZV jatečných kachen klesla o 1,4 % na 28,03 Kč/kg ž. hm, naopak CZV brojlerových krůt nevýrazně posílila na 31,68 Kč/kg ž. hm. CZV jatečných slepic vzrostla o 41 % na 1,50 Kč/kg ž. hm. Ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny kuchaných kuřat kopírovaly vývoj CZV a byly na vyšší úrovni než v roce 2003. Průměrná CPV kuřat byla o 5,7 % a průměrná SC
140
o 7,5 % vyšší. Ceny krmných směsí pro brojlery během roku 2004 poklesly, avšak průměrná cena za rok 2004 byla o 9 % vyšší než v roce 2003. Graf T5.2/04 - Měsíční ceny zemědělských výrobců kuřat tř. jak. I 23
22,5
Kč/kg ž. hm.
22
21,5
21
20,5
20 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
měsíc 2003
Pramen:
2004
ČSÚ
Zpracoval: J. Menzlová (VÚZE)
Jednotkové náklady na produkci jatečných kuřat se podle odhadu VÚZE v roce 2004 meziročně zvýšily přibližně o 6,04 %. Průměrná cena výrobců krmných směsí pro brojlery vzrostla v porovnání s rokem 2003 o 9,53 %. Porovnání ukazatele TT v posledních dvou letech ukazuje na nepatrné zhoršení ekonomických podmínek producentů jatečných kuřat, které bylo způsobeno vyšším růstem nákladů ve srovnání s CZV jatečných kuřat. Vejce V roce 2004 se produkce vajec (včetně násadových) v EU 15 zvýšila o 2,2 % na 5,81 mil. t a dostala se na výši před epidemií ptačí chřipky. K zotavení výroby došlo v Nizozemsku (o 33 %), produkce vajec vzrostla i ve Švédsku, Řecku a v zemích Beneluxu. Nadále se zvyšuje podíl nosnic chovaných v alternativních produkčních systémech na úkor klecových chovů. V roce 2004 se zvýšil export do třetích zemí o 3,9 % na 96,6 tis. t a zároveň vzrostl i dovoz vajec o 9,1 % na 49 tis. t. Průměrná cena vajec v EU 15 podle EK v roce 2004 poklesla o 18,3 % na 87,8 EUR/100 kg (tj. přibližně 1,61 Kč/ks). Ceny vajec se v roce 2004 výrazně snížily ve všech zemích, např. v Německu klesla cena o 31 % na 77,7 EUR/100 kg (tj. přibližně 1,42 Kč/ks), a v letních měsících spadly až na historická minima. Mnozí evropští producenti (Německo, Španělsko) kvůli nastalé situaci začali snižovat stavy nosnic. Podle ČSÚ průměrný stav slepic v roce 2004 poklesl o 5,1 % na 11,1 mil. ks. V zemědělském sektoru bylo evidováno 6,3 mil. slepic a v domácích hospodářstvích 4,8 mil. slepic. Podle ČSÚ se snížila produkce vajec v zemědělském sektoru o 8,1 % na 1 708,7 mil. ks (z toho 327,6 mil. ks tvořila vejce násadová). Produkce vajec včetně domácích hospodářství
141
se snížila proti roku 2003 o 6,6 % na 2 652,6 mil. ks. Průměrná snáška vajec na slepici poklesla ve velkochovech o 2,1 % na 269,3 ks, v domácích hospodářství podle odhadu ČSÚ dosáhla na 198 ks. Prodej konzumních vajec z produkce zemědělského sektoru do tržní sítě se snížil o 11,7 % na 1 293,4 mil. ks (tržnost vajec 75,7 %). Dovoz vajec a vaječné hmoty do ČR se v roce 2004 zvýšil v porovnání s rokem 2003 o 142,5 % na 290,3 mil. ks (v ekvivalentu skořápkových vajec) za současného poklesu průměrné dovozní ceny. Vajec ve skořápce bylo dovezeno 216,1 mil. ks, z toho vajec konzumních 180,7 mil. ks za průměrnou cenu 1,22 Kč/ks. Nejvýznamnějším dodavatelem vajec bylo Německo (69 713,1 tis. ks), Polsko (52 166,9 tis. ks) a Slovensko (37 418,7 tis. ks). Také dovoz sušených vaječných hmot se meziročně zvýšil o 11,7 % na 54,6 mil. ks a tekutých hmot o 515 % na 11,7 mil. ks. Vývoz vajec a vaječné hmoty v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 poklesl o 3,2 % na 181,4 mil. ks. Export vajec ve skořápce zaznamenal nárůst o 6 % na 133,3 mil. ks, z toho bylo vyvezeno vajec konzumních 106,1 mil. ks za průměrnou cenu 2,11 Kč/ks. Největší objem směřoval tradičně do Německa (2 047,1 tis. ks), Švýcarska (1 470,1 tis. ks) a na Slovensko (860,7 tis. ks). Sušených a tekutých vaječných hmot se vyvezlo nepatrné množství. Stupeň krytí dovozu vajec vývozem činil 79 %. Saldo zahraničního obchodu s vejci v přepočtu na vejce skořápková bylo záporné (108,9 mil. ks), ve finančním vyjádření dosáhlo 26,6 mil. Kč. Domácí spotřeba vajec se v porovnání s rokem 2003 nepatrně snížila na 2 762 mil. ks a individuální spotřeba vajec na 238 ks/obyv./rok. Poprvé od roku 1989 nebyla ČR v roce 2004 soběstačná v produkci vajec. Stupeň soběstačnosti dosáhl 96 %. Produkce vajec byla o 4 % nižší, tj. o 108,9 mil. ks ve srovnání s domácí spotřebou. T5.2/05 - Bilance výroby a spotřeby vajec a jejich ekonomika Ukazatel Bilance Průměrný stav slepic 1) Průměrná roční užitkovost Výroba z toho domácí hospodářství 2) Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba 2) Vývoz Celková poptávka Ekonomika 3) Náklady na produkci CZV tříděných vajec Přímé platby a dotace vstupů 4) TT CZV EU CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU
MJ
Meziroční index
2003
2004
tis. ks ks/nosnici mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks
11 716,13 275,20 2 841,06 982,33 119,70 2 960,76 2 773,46 187,30 2 960,76
11 112,35 269,30 2 652,62 943,96 290,30 2 942,92 2 761,52 181,40 2 942,92
94,85 97,86 93,37 96,09 242,52 99,40 99,57 96,85 99,40
Kč/ks Kč/ks Kč/ks % Kč/ks Kč/100 kg EUR/100 ks
1,42 1,76 . 123,94 1,99 3 470,56 .
1,70 1,80 . 105,88 1,61 2 801,17 .
119,72 102,27 . 85,43 80,90 80,71 .
1) Užitkovost pouze za zemědělský sektor. 2) Dovoz a vývoz včetně násadových vajec. Konverzní koeficienty pro přepočet kg na ks: skořápková vejce 17,4, tekuté vaječné produkty 20, sušené vaječné produkty 72. 3) Náklady podle výběrového šetření FADN - podniky právnických osob, rok 2004 odhad. 4) TT = "terms of trade" = [(CZV + přímé dotace) / náklady] * 100. Pramen: ČSÚ - Výsledky chovu drůbeže; ČSÚ - Ceny zemědělských výrobců; GŘC; OFIVAL; výpočty VÚZE a MZe Zpracoval: J. Menzlová (VÚZE), M. Roubalová (MZe)
142
Průměrná roční CZV tříděných vajec (1,80 Kč/ks) přesáhla průměr roku 2003 o 2,27 %, v porovnání s rokem 2002 byla vyšší o 13,7 % a při porovnání s rokem 2001 o 5,5 % nižší. Průměrná roční CZV netříděných vajec (1,73 Kč/ks) přesáhla průměr roku 2003 o 3,59 %, v porovnání s rokem 2002 byla vyšší o 12,26 % a při porovnání s rokem 2001 o 1,1 % nižší. Spotřebitelské ceny kopírovaly pohyb cen zemědělských výrobců. Průměrná SC v roce 2004 byla 2,76 Kč/ks, tj. o 13,1 % vyšší než v roce 2003 (dokonce o 15,2 % vyšší než v roce 2002). Hrubá obchodní marže se v roce 2004 pohybovala mezi 37 a 65 %. Mezi nepříznivé faktory ovlivňující sektor vajec patřily levné dovozy a vysoké náklady na zavedení směrnic EU. Jednotkové náklady na produkci se podle odhadu VÚZE v roce 2004 zvýšily meziročně o 19,72 %, přestože ceny krmných směsí pro nosnice klesly ve stejném období o 11 %. V porovnání s rokem 2003 se ekonomické postavení producentů vajec zhoršilo o 14,6 %. Ukazatel TT se snížil ze 123,94 % v roce 2003 na 105,88 % v roce 2004, což bylo způsobeno vyšším nárůstem nákladů ve srovnání s CZV vajec. Graf T5.2/05 - Měsíční ceny zemědělských výrobců vajec tříděných 2,35 2,25 2,15 2,05
Kč/ks
1,95 1,85 1,75 1,65 1,55 1,45 1,35 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
měsíc 2003
Pramen:
2004
ČSÚ
Zpracoval: J. Menzlová (VÚZE)
5.2.4 Skopové maso Světová produkce skopového masa v roce 2003 činila podle odhadu OFIVAL 11 700 tis. t, v roce 2004 se odhaduje její vzrůst o 2,4 %. Produkce ovcí a koz v mase v EU v roce 2004 dosáhla 1 028,8 tis. t. Ve srovnání s rokem 2003 byla produkce o 27,0 tis. t vyšší. Vzrůst objemu výroby byl zčásti způsoben přistoupením deseti nových členských zemí, jejichž výroba skopového a kozího masa v roce 2004 dosáhla 16,4 tis. t, což je 1,6 % produkce EU 25. Nejvýznamnějšími producentskými zeměmi unie byly Velká Británie (306 tis. t) a Španělsko (252 tis. t), v menší míře též Francie (135 tis. t) a Řecko (116 tis. t). Spotřeba skopového a kozího masa v EU 25 dosáhla 1 308,2 tis. t, tj. 2,9 kg/obyv./rok. Průměrná spotřeba na obyvatele v EU 15 byla 3,4 kg, zatímco v deseti nových zemích pouze
143
XII.
0,1 kg. Úroveň soběstačnosti nezaznamenala po rozšíření unie výraznější změnu a v roce 2004 dosáhla 78,6 %. Poptávka byla doplněna importy živých zvířat z Rumunska (1 395 tis. ks) a z Bulharska (150 tis. ks). V mase bylo v roce 2004 dovezeno do EU 25 celkem 269,7 tis. t, z toho 224,4 tis. t z Nového Zélandu. Exporty do třetích zemí byly nižší než 0,5 % hrubé domácí produkce. Vstupem ČR do EU se stal tuzemský trh součástí společné organizace trhu se skopovým a kozím masem. Tento trh se řídí nařízením Rady (ES) č. 1782/2003, které upravuje stávající nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 a nařízení Komise (ES) č. 2550/2001 pro ovce a kozy. Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 reflektuje systém přímých plateb i právní základy pro členské státy, které jim umožní rozhodnout, který model implementace reformy zvolí. ČR použila před vstupem do EU k rozdělení podpor individuální limity pro získání prémií na chov bahnic a koz. Individuální limity byly v ČR rozděleny na základě nařízení vlády č. 241/2003 Sb., ve smyslu nařízení vlády č. 445/2003 Sb. Pro ČR byl stanoven limit 66 733 prémiových práv na bahnice, z toho jich bylo přiděleno 65 984. V rámci národního dorovnání ve výši 700 Kč na jeden kus bahnice bylo v roce 2004 vyplaceno 44 769,9 tis. Kč na 63 957 prémiových práv. Výplata byla provedena před vstupem ČR do EU. Cílem opatření byla podpora chovu ovcí a koz v ČR. K 1. 4. 2004 bylo v ČR evidováno celkem 115,9 tis. ks ovcí a beranů a 11,9 tis. ks koz. Prudký pokles počtu ovcí započatý v roce 1990 se zastavil v roce 2000. Nárůst početních stavů od tohoto roku do roku 2004 činil 31,7 tis. ks, mezi rokem 2003 a 2004 byl zaznamenán přírůstek stavů 12,7 tis. ks. Vzrůstající trend stavů dokumentuje zájem chovatelů o chov ovcí zejména v horských a podhorských oblastech a reflektuje dotační a podpůrná opatření státu na tomto úseku živočišné výroby. Chov ovcí je zaměřen výlučně na plemena s masnou a kombinovanou užitkovostí maso - mléko. Stavy koz poklesly od roku 1990 do roku 2004 o 28 726 ks, tj. o 70,7 %. Mezi rokem 2003 a 2004 došlo k poklesu o 6,8 %. Chov koz je zaměřen převážně na produkci mléka. Masná plemena koz nejsou až na výjimky chována. V roce 2004 vykázala SVS porážky 15 624 ks ovcí a jehňat. U koz vč. kůzlat bylo vykázáno 1 030 poražených kusů. Jehněčí a kůzlečí maso je v současné době v ČR zpracováváno na jatkách pouze zhruba z jedné čtvrtiny. Zbytek produkce je realizován formou samozásobení a přímého prodeje spotřebitelům na farmách. V roce 2004 bylo podle celní statistiky ČSÚ z ČR vyvezeno celkem 4 171 ks živých ovcí a 17 koz. Vývoz byl realizován výhradně do Německa a činil 3,3 % celkových stavů ovcí a koz. Ve srovnání s rokem 2003 vzrostl vývoz více než 2,5krát. Vývoz skopového a kozího masa z ČR činil v roce 2004 celkem 27,8 t. Dovezeno bylo 154 ks živých ovcí a koz převážně z Německa. Dovoz skopového a kozího masa byl realizován především z Nového Zélandu (81,0 t), Německa (35,0 t), Austrálie (31,1 t) a Nizozemska (29,0 t). Ceny zemědělských výrobců v ČR jsou závislé především na kvalitě masa a poptávce. Průměrná CZV jatečných jehňat v roce 2004 byla podle ČSÚ 52,80 Kč/kg ž. hm., průměrná CZV jatečných ovcí, beranů a skopců 18,10 Kč/kg ž. hm. V průběhu roku mají CZV velký výkyv (zhruba 30 %), způsobený sezónností nabídky a poptávky. Chov ovcí a koz v ČR představuje perspektivní úsek živočišné výroby zejména z hlediska zajišťování údržby krajiny v kulturním a ekologickém stavu i z hlediska rozšiřování spektra nabídky masa. 5.3 Produkce potravinářského odvětví celkem a podle rozhodujících oborů Produkce potravinářského odvětví v roce vstupu do EU měřená indexem průmyslové produkce (IPP) se v podstatě nezměnila. Meziroční IPP ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků za sledovaný rok dosáhl hodnoty 100,1. Určitý pozitivní obrat u tohoto odvětví nastal až zpracováním vyšší úrody některých agrárních komodit (obilí,
144
cukrovka aj.) a přizpůsobením se novým trhům v posledních měsících roku (listopad a prosinec). IPP za celý zpracovatelský průmysl v roce 2004 dosáhl výrazného růstu, a to 110,8 (při vysokém vzestupu produkce nad 20 % u výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, tj. oborů s déle trvající konjunkturou). Na oživení tempa produkce působily pozitivně zejména podniky pod zahraniční kontrolou. Pokles produkce v roce 2004 nastal ve zpracovatelském průmyslu pouze u výroby textilií, textilních a oděvních výrobků a dále u výroby usní a výrobků z usní. Za celou průmyslovou produkci celkem dosáhl IPP úroveň pouze mírně nižší (109,9), než kterou vykázal zpracovatelský průmysl. Ze sledovaných vybraných potravinářských výrobků bylo zvýšení hmotného objemu produkce dosaženo zejména u zmrazené zeleniny (o 41,0 %), zavařenin, želé a marmelád (o 7,6 %), mléka a smetan s obsahem tuku do 6 % (o 5,1 %), másla (o 5,7 %), sýrů a tvarohu (o 1,7 %), těstovin (o 2,0 %) a etylalkoholu (o 4,5 %). U piva bylo dosaženo růstu (o 2,1 %) při historicky nejvyšším exportu. Vývoz v roce 2004 vzrostl i u cukru a cukrovinek a u některých dalších komodit, jak blíže uvádí kap. 6.2. Nižší produkce byla zaznamenána u hovězího masa (o 11,8 %), vepřového masa (o 2,5 %), drůbeže nedělené zmrazené (o 21,0 %), brambor upravených a konzervovaných (o 5,3 %) a vína (o 10,2 %). Index cen průmyslových výrobců v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 za potravinářské výrobky, nápoje a tabákové výrobky na rozdíl do předcházejících let vzrostl na hodnotu 104,8 (přitom za potraviny a nápoje bez tabáku dosáhl výše 105,4), avšak za celý zpracovatelský sektor došlo ještě k výraznějšímu růstu cen a tento index vykázal hodnotu 106,0. Na cenovém růstu u potravin a nápojů se podílejí téměř všechny rozhodující skupiny výrobků s výjimkou ryb a rybích výrobků. Největší cenový růst byl zaznamenán především u cukru, pekárenských a cukrářských výrobků, mlýnských a škrobárenských výrobků a u mlékárenských výrobků a zmrzliny. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v potravinářském a tabákovém průmyslu v b. c. v roce 2004 dosáhly vlivem růstu cen úrovně 244,6 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2003 zvýšení o 3,2 %. Přitom ve s. c. tyto tržby zaznamenaly mírný pokles (o 1,1 %) a činily 227,1 mld. Kč. Při výrazném vzestupu tržeb v b. c. za průmysl celkem o 14,3 % v roce 2004, vyvolaným jejich růstem u většiny odvětví zpracovatelského průmyslu a mírnějším tempem v potravinářství, dále poklesl podíl výroby potravinářských výrobků a nápojů na tomto sektoru na 10,3 %. Ve s. c. při růstu tržeb za průmysl celkem o 9,8 % činil podíl výroby potravinářských výrobků a nápojů na tomto odvětví 9,8 %. V roce 2004 zůstala, stejně jako v roce 2003, nejvýznamnější oborovou skupinou v rámci výroby potravinářských výrobků a nápojů - OKEČ 15 (měřeno tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy) tzv. výroba ostatních potravinářských výrobků (zahrnující produkci více zpracovaných produktů - pekařských a cukrářských výrobků, těstovin, cukru, čokolády, cukrovinek a dalších potravinářských produktů). V pořadí druhou nejsilnější oborovou agregací byla v roce 2004 výroba nápojů, která se především opírala o výrobu piva, i když největší dynamiku zaznamenala výroba sladu. Poněkud však oslabila výroba vína a minerálních vod a tím i celá pozice této skupiny výrob v oborové struktuře. Jako třetí v pořadí v oborové struktuře, obdobně jako v roce 2003, se podílem na rozsahu produkce zařadila výroba masa a masných výrobků vč. drůbeže. Nejvýraznější oslabení v této struktuře v roce 2004 vedle výroby nápojů nastalo u mlékárenské výroby. Toto oslabení bylo způsobeno pouze částí této výroby, zatímco některé komodity, zejména konzumního charakteru, jak bylo dříve uvedeno, zaznamenaly růst.
145
T5.3/01 - Oborová a výrobní struktura potravinářského průmyslu podle tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy Výrobní obor
Podíl na tržbách v b. c. (%) 2) rozdíl 2004 21,2 21,4 0,2 0,7 0,7 0,0 2,9 2,8 -0,1 5,0 4,8 -0,2 16,5 15,8 -0,7 2,7 3,4 0,7 6,4 6,3 -0,1 22,3 23,2 0,9 22,3 21,6 -0,7 100,0 100,0 x
1)
2003
Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb Zpracování ovoce, zeleniny, brambor Výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Průmysl potravinářský a tabákový celkem 1) Údaje za rok 2003 byly zpřesněny. 2) Procentní body.
Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních údajů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (kód publikace: 8001 - 04 a oborové údaje) Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)
5.4 Nepotravinářská zemědělská produkce Nepotravinářská zemědělská produkce je alternativou pro konvenční zemědělství. Rozlišujeme ji podle návazností na sektor energetiky, dopravy a další odvětví. Nepotravinářská zemědělská produkce v energetice Usnesením vlády č. 211 z 10. března 2004 byla přijata Státní energetická koncepce, která definuje priority a cíle ČR v energetickém sektoru a stanovuje nástroje energetické politiky státu s výhledem do roku 2030 ve vazbě na energetickou politiku EU. Mezi cíli EU s vysokou prioritou je rozvoj užití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Státní energetická politika ČR stanovila tyto cíle:
v roce 2030 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 15 až 16 %;
zajistit podmínky pro naplnění národního indikativního cíle v užití OZE - dosažení podílu těchto zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5 až 6 % v roce 2005;
vytvářet podmínky pro větší uplatnění OZE stanovením a plněním národního indikativního cíle ve výrobě elektřiny z těchto zdrojů - dosažení 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010. Jedním z hlavních cílů vládní agrární koncepce na období let 2004 - 2013 je energetická soběstačnost venkova. Spotřeba energie na venkově je o 60 % vyšší než ve městech. Průměrná venkovská domácnost spotřebuje 110,5 GJ, městská 68 GJ. Rezort zemědělství je jednak producentem biomasy pro energetiku, ale i spotřebitelem tepla a elektrické energie z místních zdrojů. Jak národní podpory, tak i opatření v operačních programech strukturálních fondů podněcují vyšší využití obnovitelných energií. Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití vstoupilo v platnost 5. 5. 2004. Nařízení vlády č. 308/2004 Sb. legislativně upravuje HRDP v opatření lesnictví a umožňuje provést bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003).
146
V roce 2004 požádalo o zařazení do programu podle NV č. 308/2004 (zalesňování a výsaz RRD) celkem 376 žadatelů. Předpokládaná dotace na tento program je vypočtena na částku cca 61,5 mil. Kč. Výsadba RRD by se měla uskutečnit na ploše cca 70 ha (lesní porosty by měly být vysázeny na ploše cca 540 ha). V roce 2004 nebyly z HRDP poskytnuty žádné platby, na podporu pěstování rychle rostoucích dřevin byly vyplaceny pouze národní podpory podle NV č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a nařízení vlády č. 203/2004 Sb. (tab. T5.4/01). T5.4/01 - Čerpání finančních prostředků podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., § 12c (tis. Kč) Dotační titul Reprodukční porosty RRD Produkční porosty RRD v tom - první výsadba - opakovaná výsadba Ochrana produkčních porostů Celkem podpora
2003
Meziroční index
2004
180,1 538,4 509,6 28,8 84,6 803,1
6,6 55,1 61,7
3,7 10,2 x x x 7,7
Pramen: MZe - Hodnocení podpor v zemědělství podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. Zpracoval: H. Součková (VÚZE)
Vyšší výměry založených plantáží RRD jsou přímo závislé na podpoře a rozvoji výstavby výtopen využívajících biomasu. Zájem o RRD je lokalizován v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. Poskytování podpor za uvádění půdy do klidu podle nařízení vlády ČR č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších přepisů, bylo ukončeno nařízením vlády ČR č. 306/2003 Sb., k 30. 9. 2003. V roce 2004 byly vypláceny podpory na základě Zásad poskytování finanční podpory PGRLF na založení a údržbu porostů bylin pro energetické využití pěstovaných na orné půdě. T5.4/02 - Přehled výměr plodin pro energetické využití (ha) Plodina pro energetické využití
2003 952,0 788,0 15,0 2,0 11,0 42,0 2,0 92,0
Plodiny pro energetické využití v tom - šťovík krmný - sveřep bezbranný - topinambur - konopí seté - laskavec - psineček bílý - komonice bílá
2004 994,0 938,0 31,0 23,0 2,0 -
Meziroční index 104,4 119,0 281,8 -
Pramen: SZIF, PGRLF Zpracoval: H. Součková (VÚZE)
V rámci podpor PGRLF bylo podpořeno zakládání a pěstování porostů 17 energetických bylin v celkové výměře 994 ha. Nejvyšší zastoupení dosáhl šťovík Uteuša OK 2 na semeno a slámu. V roce 2004 činila dotace 2 tis. Kč/ha. Ze strukturálních fondů prostřednictvím operačních programů byly v roce 2004 podávány převážně žádosti a proveden výběr úspěšných projektů OZE. V OP Zemědělství v podopatření 2.1.5 Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství byla ze tří podaných žádostí vybrána k financování kogenerační jednotky (KJ) na bioplyn v celkové částce 875 tis. Kč. V OP Infrastruktura v rámci první výzvy v opatření 3.3.C Využívání OZE bylo rozpočtováno celkem 143 930,5 tis. Kč a schváleno celkem 5 projektů v členění biomasa
147
15 721,5 tis. Kč, biomasa a bioplyn (KJ) 122 084,0 tis. Kč a tepelná čerpadla 6 125,0 tis. Kč. V OPPP byly podány 4 žádosti v opatření 2.3 Obnovitelné zdroje energie v celkové výši 10,9 mil. Kč. Nepotravinářská zemědělská produkce v dopravě V roce 2004 bylo směsné palivo - bionafta a především methylestery řepkového oleje (MEŘO) nejrozšířenějším alternativním motorovým palivem v EU. Jejich význam se zvyšoval v souladu s přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/30/ES z 8. 5. 2003 o podpoře biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě. V článku 3 (a) členské státy mají zabezpečit, aby na jejich trh byl uveden minimální podíl biopaliv a jiných obnovitelných paliv a pro tento účel byly stanoveny národní indikativní cíle. V článku (b) (i) je stanovena referenční hodnota ve výši 2 %, vypočtená na základě energetického obsahu veškerého benzinu a nafty pro dopravní účely, uvedené na trh do 31. 12. 2005. V článku (b) (ii) je stanovena referenční hodnota ve výši 5,75 %, vypočtená na základě energetického obsahu veškerého benzinu a nafty pro dopravní účely, uvedené na trh do 31. 12. 2010. Pod pojmem bionafta116 (Biodiesel) se v EU rozumí čisté MEŘO a další estery mastných kyselin. Přehled produkce EU je uveden v tab. T5.4/03. Produkce bionafty narostla meziročně o 34,6 %. Vedoucí zemí v produkci bionafty je Německo s produkcí 715 tis. t v roce 2003 a s nárůstem 58,9 % proti roku 2002. Rychlý přírůstek produkce je vysvětlován příznivou legislativou, absencí kvót a nízkou cenou rostlinných olejů společně s vysokou cenou fosilní motorové nafty. Spolková vláda se rozhodla od 1. 1. 2004 zavést úplné osvobození od spotřební daně jak pro čistá paliva, tak i pro směsi paliv, pochopitelně ve vztahu k obsahu esterů.
T5.4/03 - Produkce bionafty ve vybraných státech EU (tis. t) Země Německo Francie Itálie Dánsko Rakousko Velká Británie Španělsko Švédsko Česko
2002
2003 450 366 210 10 25 3 0 1 104
715 357 273 41 32 9 6 1 113
Meziroční index 158,89 97,54 130,00 410,00 128,00 300,00 x 100,00 108,65
Pramen: Eurobserver EBB 2004 Zpracoval: H. Součková (VÚZE)
Nákladovost při výrobě tekutých alternativních paliv je uvedena za rok 2003 ve Francii a porovnání s Brazílií. Ve Francii činí cena za 1 litr MEŘO 0,45 EUR. Cena biolihu je 0,50 EUR/le ve Francii, 0,25 EUR/le v Brazílii a 0,35 EUR/le v USA. Pro porovnání a sledování cen MEŘO a směsného paliva - bionafty je nutné sledovat ceny řepky a zvláště nákladovost při pěstování řepky olejné. Pro porovnání průměrná cena za 1 l MEŘO v roce 2004 činila v ČR 20 Kč. Podpora zpracování řepky olejné na MEŘO a jeho následné uplatnění ve směsných palivech po celé období poskytování i v předpokládaném uplatnění v příštích letech je orientována na zajištění podstatné části odbytu produkce řepky olejné od tuzemských pěstitelů. Podpora pro hospodářský rok 2003/04 vycházela z NV č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu, a finanční 116
Výraz bionafta v ČR znamená termín směsné palivo - bionafta o obsahu 31 % MEŘO a 69 % motorové nafty.
148
kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k začlenění ČR k 1. 5. 2004 do EU byla platnost NV č. 86/2001 Sb. upravena novelou NV č. 306/2003 Sb. a č. 129/2004 Sb. tak, že pro pěstitele řepky byla ukončena platnost nařízení vlády k 30. 9. 2003 a pro zpracovatele řepky - výrobce MEŘO ukončena platnost nařízení vlády k 30. 4. 2004. V NV č. 129/2004 Sb. bylo umožněno upravit výši finanční podpory pro výrobce MEŘO, pokud cena řepky, za kterou SZIF nakupuje řepku z půdy uváděné do klidu včetně finanční podpory připadající na tunu dodávané řepky, byla nižší než cena semene řepky olejné zjištěná na zahraniční komoditní burze a zároveň bylo umožněno SZIF zvýšit poskytovanou podporu o prokazatelně vynaložené nezbytné náklady spojené s dovozem semene řepky olejné pro účely výroby MEŘO. Konečná výše finanční podpory na nepotravinářské užití řepky pro 2003/04 byla stanovena na 6 259,50 Kč/t zpracované řepky. Celkem bylo v období leden 2004 až duben 2004 vyplaceno 630 290 tis. Kč. Výrobou MEŘO s uplatněním systémové podpory do 30. 4. 2004 se velice významně podařilo stabilizovat tuzemskou produkci řepky olejné. Od 1. 10. 2001 do 30. 4. 2004 byla pro tuzemský trh zabezpečována výroba MEŘO a směsné motorové nafty s podílem 31 % MEŘO podle NV č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rámci podpor spojených s uváděním půdy do klidu a zpracování semene řepky do stanoveného limitu 230 tis. t na MEŘO. Novelizace tohoto nařízení vlády ve sledovaném období vycházela zejména z přetrvávajících problémů nedostatečného nákupu řepky olejné od pěstitelů z půdy uvedené do klidu, zapříčiněné nepříznivými klimatickými podmínkami pěstování řepky olejné v tomto hospodářském roce. Nízká produkce řepky olejné ovlivnila objem dodávky řepky od pěstitelů pro SZIF v režimu uvádění půdy do klidu. Zároveň byl zpracovatelský rok zkrácen se vstupem do EU, tj. do 30. 4. 2004, čímž byl tento model podpory ukončen. Od 1. 1. 2004 byla také zrušena snížená sazba DPH pro směsné palivo - bionaftu. Od ledna do konce dubna 2004 bylo vyrobeno smluvními výrobci (kterým byla přiznána SZIF podpora podle podaných žádostí) přibližně 46 628 t MEŘO, ze kterého bylo vyrobeno 170 924 tis. l směsného paliva - bionafty (tj. 144 431 t). V tomto období činil odběr řepky od SZIF přibližně 41 639 t. Dovoz řepky olejné ze zahraničí dosáhl 27 612,45 t. Od 30. 4. 2004 se MEŘO pro tuzemský trh nevyrábí. Na čerpacích stanicích v ČR bylo směsné palivo bionafta k dostání do konce srpna a ojediněle do konce října 2004 ze zásob z 1. čtvrtletí 2004. Vysoká kvalita vyráběného MEŘO, výhodné ceny řepky olejné a vysoké ceny motorové nafty umožnily od září 2004 výrobcům vývoz MEŘO. Podle šetření Sdružení pro výrobu bionafty bylo za období září až prosinec 2004 vyvezeno přibližně 30,5 tis. t MEŘO (tab. T5.4/04). K výrobě tohoto množství bylo spotřebováno min. 86 tis. t řepky olejné tuzemských pěstitelů. T5.4/04 - Bilance výroby MEŘO a směsného paliva Položka Dotované MEŘO Dotované směsné palivo Výroba nedot. MEŘO pro vývoz Výroba nedot. MEŘO pro tuzemský trh Výroba MEŘO celkem Výroba směsného paliva celkem Dovoz MEŘO Vývoz MEŘO
MJ t tis. l t t t tis. l t t
Pramen: Sdružení pro výrobu bionafty Zpracoval: H. Součková (VÚZE)
149
2003
2004
69 983,7 256 538,0 43 492,0 0,0 113 475,7 256 743,0 56,0 43 492,0
46 628,0 170 924,0 30 500,0 0,0 77 128,0 170 924,0 . .
Meziroční index 66,6 66,6 70,1 0,0 68,0 66,6 x x
Jako přechodné řešení pro rok 2005 a 2006 byl také vypracován Návrh nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu MEŘO. Cílem je nepřerušit kontinuitu výroby biopaliv v ČR, naplnit kritéria stanovená EU a zabezpečit výrobu všech druhů biopaliv v ČR. Pokračování podpory se předpokládá realizovat jako národní podpora v působnosti SZIF v návaznosti na státní podporu NV č. 206/2004 z 30. 6. 2004, kterou schválil ČR Generální direktoriát pro konkurenci (hospodářskou soutěž) Evropské komise. Navržený systém přistupuje při rozdělení podpory na část:
řešenou úlevou spotřební daně - zde je úleva realizována po uvedení paliva výrobním subjektem na trh (spotřební daň na motorovou naftu je 9,95 Kč/l a 6,866 Kč/l u směsného paliva - bionafty);
řešenou dotací, která je realizována výrobcem MEŘO po prokázání, že MEŘO zapracoval do směsného paliva a uvedl na trh, a nebo prodal výrobci směsného paliva, který se čestným prohlášením zavázal, že uvede MEŘO ve směsném palivu na trh;
zvolena dotace pro výrobce MEŘO, neboť stále zůstává zásadní podmínkou dotace MEŘO zpracování semene řepky olejné co nejvíce z tuzemských zdrojů. Prodej směsného paliva (bionafty) u čerpacích stanic pohonných hmot byl v ČR 171 mil. l a jeho podíl na celkové spotřebě motorové nafty činil 4,14 %, což představuje podíl 1,34 % MEŘO. Produkce bioetanolu Etanol je nejrozšířenějším biopalivem na světě s produkcí více než 18,3 mil. t v roce 2003 a s nejvyšší výrobou v Brazílii a USA. Brazílie je vedoucí producent ve světě s produkcí 9,9 mil. t v roce 2003 získanou hlavně z cukrové třtiny. V roce 2004 byla produkce zvýšena na plánovaných 11,3 mil. t lihu. T5.4/05 - Produkce etanolu a ETBE ve vybraných státech EU (t) Země Španělsko Francie Švédsko Polsko Česko
2002 2003 etanol ETBE etanol ETBE produkce kapacita produkce kapacita produkce kapacita produkce kapacita 176 700 180 000 376 000 362 300 180 000 180 000 383 400 362 300 90 000 103 000 192 500 219 000 77 200 103 000 164 250 219 000 50 100 54 000 0 0 52 300 54 000 0 0 65 660 0 0 131 640 280 390 5 000 30 000 0 0 5 000 30 000 0 0
Pramen: Eurobserver EBB 2004, ADEME Zpracoval: H. Součková (VÚZE)
Vláda ČR přijala nový podpůrný program „Podpora výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzínů a nafty pro záměnu metanolu při výrobě MEŘO a MTBE a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu“ (dále Program Bioetanol). Program Bioetanol je rozpracován na léta 2004 - 2020 a jeho cílem je do roku 2020 zajistit náhradu 20 % fosilních paliv v sektoru silniční dopravy palivy alternativními. Program je svým rozsahem považován za průřezový a tedy i jeho realizace spadá do působnosti více rezortů. V roce 2004 byl vytvořen a vládou ČR schválen legislativní rámec související s realizací „Programu“. V roce 2005 se předpokládá dokončení základních právních norem nutných k úspěšné realizaci „Programu“ a dále také schválení postupu jeho realizace Evropskou komisí. Plné fungování „Programu“ se předpokládá od 1. 1. 2007, což pro tuzemské zemědělství znamená, že počínaje tímto datem dojde každoročně k využití více než 600 tis. t obilovin v nepotravinářské sféře. Z hlediska nároku na státní rozpočet je „Program“ založen pouze na aplikování nároku na vrácení spotřební daně na bioetanol zapracovaný do motorových paliv. 150
Nepotravinářská zemědělská produkce ve farmaceutickém průmyslu Skupina léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) zaznamenává celosvětově nárůst zájmu, a to jak v oblasti pěstování, tak i ve všech oblastech konečného užití, tj. přes humánní a veterinární medicínu, fytofarmacii, potravinářství, kosmetický průmysl až po produkci látek, extraktů a bioproduktů. Tento trend je znatelný také v tuzemské produkci, kdy je po značném poklesu na konci minulého století znatelný mírný nárůst ploch. V roce 2004 podle ČSÚ dosáhly plochy pěstování LAKR v ČR 11,7 ha s produkcí 7,7 tis. t (bez ploch a produkce makoviny), což proti roku 2003 znamená nárůst ve výměře o 2,9 % a v produkci o 5,8 %. Největší nárůst zaznamenaly pěstitelské plochy léčivých rostlin. V širším pojetí patří mezi LAKR také makovina, která je pro farmaceutické účely v ČR pěstována zhruba na 16 tis. ha s výnosem okolo 0,35 t/ha, a námel pěstovaný na přibližně 1 500 ha s výnosem 0,9 t/ha. Významné postavení mezi rostlinami LAKR v ČR zaujímají stále kmín, ostropestřec a námel. Nepotravinářská zemědělská produkce pro obnovu krajiny, životního prostředí a spotřebitele Okrasné školkařství a květinářství je příležitostí pro diverzifikaci činností zemědělců. Podle dat ČSÚ vzrostla v roce 2004 produkce květinářství a školkařství (ovocného i okrasného) o 3,5 % ve srovnání s rokem 2003 a dosáhla tak téměř 2% podílu na tuzemské zemědělské produkci, což představuje 2,3 mld. Kč v b. c. roku 2004. Produkce květin dosáhla v roce 2004 hodnoty 1,5 mld. Kč, což znamená nárůst o 5,1 % proti předcházejícímu roku. Nejvýraznější nárůst zaznamenává produkce hrnkových a záhonových rostlin. Na rozdíl od většiny zemí EU vykazuje v ČR růst také spotřeba květin, která byla kryta českými produkty téměř ze 41 %. V roce 2004 narostla spotřeba květin meziročně o 9,5 % na hodnotu 7,8 mld. Kč ve spotřebitelských cenách. Výměry pěstitelských ploch květinářství v posledních letech stagnují. Podle odhadu SKF ČR se květiny v roce 2004 pěstovaly na 128 ha krytých ploch a 86 ha volné půdy.
T5.4/06 - Základní ukazatele okrasného zahradnictví (mil. Kč) Květinářství Ukazatel Výroba Prodej
2003 1 423 7 088
meziroční index 1 495 105,06 7 762 109,51
2004
Okrasné školkařství meziroční 2003 20041) index 743 800 107,67 1 499 1 600 106,74
1) Odhad. Pramen: Svaz květinářů a floristů ČR; VÚKOZ Průhonice Zpracoval: H. Součková (VÚZE), Z. Drašnarová (MZe)
5.5 Rybářství Základním právním předpisem, kterým se řídí jak výkon rybářského práva na revírech, tak i hospodaření na rybochovných zařízeních (rybnících, líhních atd.), je zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství. V tomto roce byla rovněž vypracována a vydána vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství. Za jednu ze zásadních změn, kterou zákon přinesl, je možnost uživatelů rybářských revírů stanovit si přísnější podmínky k rybolovu. Jejich podstata je v možnosti navyšování lovných měr, zavádění doby hájení, možnost dočasného zákazu rybolovu a pod. Zákon se též nově zabývá přestupky a správními delikty. Obdobně jako v zákoně o myslivosti byla přesunuta kompetence k vydávání rybářských lístků na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
151
V ČR je evidováno přes 2 tis. profesionálních rybářů a více než 350 tis. zájmových rybářů. Zájmoví rybáři jsou sdruženi převážně v Českém a Moravském rybářském svazu. Rybáři mohou lovit ryby na více než 50 tis. ha rybářských revírů pstruhového a mimopstruhového charakteru. V roce 2004 zde bylo naloveno přibližně 5 tis. t ryb. V současné době je v ČR evidováno 24 tis. rybníků o celkové ploše 52 tis. ha. Tržní produkce ryb z této plochy v roce 2004 dosáhla 19,4 tis. t, což bylo ve srovnání s rokem 2003 snížení o 1,5 %. Hlavní chovanou rybou u nás je kapr podílející se 87 % na výlovu ryb. V roce 2004 dosáhla produkce kapra 17,0 tis. t a proti předchozímu roku se mírně zvýšila (o 0,4 %). Dalšími rybami byly podle množství produkce ryby býložravé, ryby lososovité, jmenovitě pstruh duhový a siven americký, dále lín, candát, štika, tilapie a další. Jejich podíl na tržní produkci v roce 2004 nepřesahoval 23 %. V roce 2004 bylo exportováno 8,3 tis. t živého kapra za cenu 48,73 Kč/kg ž. hm., z toho 73 % směřovalo do třech evropských zemí (Německa, Slovenska a Polska). CZV za kapra tř. I. v roce 2004 dosáhla podle ČSÚ 49,36 Kč/kg ž. hm. a byla nejnižší za poslední čtyři roky. Ve srovnání s rokem 2003 poklesla o 6,2 %. Roční spotřeba sladkovodních ryb mimo samozásobení dosahuje 1 kg na osobu, spotřeba mořských produktů přesahuje 4 kg/osobu. 5.6 Včelařství V roce 2004 byl Evropskou komisí schválený „Český program pro zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh“. Tento program umožňuje na podporu včelařství čerpat v roce 2005 až 468,3 tis. EUR. Stejná částka musí být poskytnuta také z národních zdrojů. Podpora včelařství je věcí veřejného zájmu a MZe poskytuje podpory na vzdělávání včelařů, prevenci chorob a léčení včelstev, šlechtění matek a vývoj nových léčiv. Za prací včelařů je nutné vidět nejen získávání medu a ostatních včelařských produktů, ale hlavně zajištění opylování entomofilních rostlin, a to nejen kulturních, ale i planě rostoucích. Stát hradí rovněž škody vzniklé včelařům v důsledku nucené likvidace chovů v případech výskytu včelího moru. Hlavním problémem, kterému musí naše včelařství čelit, je vysoký průměrný věk včelařů. Vedle toho ztěžuje chov včel trvale vysoká cena cukru, dovoz laciných medů, nejednotnost nabídky medu na vnitřním i zahraničním trhu. Průměrný věk českého včelaře je 60 let a i přes atraktivní podporu státu je dané odvětví této zemědělské činnosti fakticky trvale ohroženo. Svědčí o tom nejen pokles počtu včelařů, ale hlavně pokles stavů včelstev. Jako příklad lze uvést, že v roce 1993 bylo u nás registrováno přes 730 tis. včelstev, zatímco v roce 2003 jich bylo již jen 477 tis. Za dolní hranici počtu včelstev potřebných v našich podmínkách k zajištění opylení entomofilních druhů rostlin lze považovat 700 tis. včelstev rovnoměrně rozmístěných na území republiky. Klimatické podmínky v roce 2004 byly vhodné jak pro produkci medu, tak pro zvyšování celkového stavu včelstev. Podle údajů Českého svazu včelařů (ČSV) bylo v roce 2004 evidováno 48 696 členů, kteří chovali celkem 547,6 tis. včelstev. ČSV organizoval také 785 zájemců o chov včel bez včelstev. Sdružoval tak 97,2 % chovatelů chovajících 98,4 % včelstev. V roce 2004 vzrostly proti roku 2003 stavy včelstev v ČR o 14,8 %, tj. o 70,6 tis., naopak počet chovatelů se snížil o 831. Současně došlo k nárůstu počtu včelstev chovaných jedním včelařem na 11,11 v roce 2004 proti průměrnému počtu 9,37 v roce 2003, tj. o 18,6 %. Podstatně se zvýšil rovněž počet chovatelů chovajících více než 150 včelstev, a to ze 60 v roce 2003 na 80 v roce 2004.
152
Na území ČR bylo v roce 2004 vyprodukováno 7 738 t medu při průměrném výnosu 14,1 kg na včelstvo. Ve srovnání s rokem 2003 se tak zvýšila celková produkce medu o 22,8 % a průměrný výnos vzrostl o 6,9 %. ČR patřila v roce 2004 k zemím s kladným saldem vývozu medu. Dovezeno bylo 1 143 t za průměrnou cenu 69,73 Kč/kg, a to zejména ze Slovenska (281 t), Indie (172 t) a Ukrajiny (158 t). Vyvezeno bylo 3 001 t medu za průměrnou cenu 68,74 Kč/kg. Téměř 62,2 % (1 868 t) medu bylo dodáno do Německa za cenu 66,68 Kč/kg, méně do Dánska, Slovenska a Švédska. Poprvé byl med dovážen za vyšší cenu než vyvážen. Saldo zahraničního obchodu s medem v roce 2004 dosáhlo ve finančním vyjádření 126,6 mil. Kč. 6
Ceny a trhy agrárních produktů a vstupů do zemědělství
6.1 Cenový vývoj na agrárním trhu ČR a EU V roce 2004 došlo v ČR k meziročnímu oživení cen zemědělských výrobců o 8,1 %, které bylo způsobeno nižší produkcí komodit rostlinné výroby ze sklizně roku 2003 v důsledku nepříznivého vývoje počasí.
T6.1/01 - Meziroční souhrnné cenové indexy Ukazatel Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců potravin. výrobků a nápojů Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů Ceny vstupů do zemědělství
2003/02 97,1 98,8 97,8 98,4
2004/03 108,1 105,4 103,4 106,8
Pramen: ČSÚ - Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží; Index cen průmyslových výrobců; Index cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství. Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE), odbor 2410 ČSÚ
Zvyšování cenové hladiny bylo patrné v celé vertikále agrárního trhu již od 3. čtvrtletí roku 2003 a pokračovalo v první polovině roku 2004. Obdobně se vyvíjely ukazatele národního hospodářství. Postupný růst inflace započal již ve třetím čtvrtletí roku 2003 a pokračoval v roce 2004, kdy v červenci a srpnu překročil 3,4 %. Průměrná inflace dosáhla v roce 2004 celkem 2,8 %. T6.1/02 - Meziroční indexy cen rostlinných výrobků v ČR Ukazatel Rostlinné výrobky celkem z toho - obiloviny - luštěniny - olejniny - brambory celkem - cukrovka technická - ovoce - zelenina
2003/02 99,0 99,2 99,0 108,9 75,3 97,9 99,4 100,9
2004/03 111,6 110,1 102,8 97,2 148,5 160,3 102,7 99,8
Pramen: ČSÚ - Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE)
Rozhodující příčinou zvýšení cen v první polovině roku 2004 u většiny rostlinných komodit (obiloviny, brambory, luštěniny, ovoce) byla nízká produkce ze sklizně v roce 2003 nejen v ČR, ale i v okolních zemích. Pouze meziroční cenový růst cukrovky byl způsoben implementací institucionálních cen v rámci SOT.
153
Klimaticky i produkčně příznivý rok 2004 ovlivnil ve své druhé polovině cenový vývoj rostlinných komodit a cenový propad pokračoval i v prvních měsících roku 2005. T6.1/03 - Meziroční indexy cen živočišných výrobků v ČR Ukazatel Živočišné výrobky celkem z toho - mléko - jatečný skot - jatečná prasata - drůbež - vejce
2003/02 96,0 96,3 97,1 92,7 95,2 111,2
2004/03 106,2 103,1 109,0 110,1 104,5 102,9
Pramen: ČSÚ - Ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny potravinářského zboží Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE)
Odlišná situace nastala u živočišných výrobků (s výjimkou vajec), kdy pokles stavu zásob především sušených mlék, mlékárenských výrobků a snížení produkce vepřového a hovězího masa měly vliv na růst CZV. T6.1/04 - Cenový vývoj rostlinných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/t) Ukazatel
2003
2004
Meziroční index
1)
Pšenice - Německo - Francie - Itálie Ječmen1) - Německo - Francie - Itálie Řepka olejná2) - Hamburk - Matif Brambory konzumní - EU 53)
117,6 112,5 145,0
119,4 114,1 144,7
101,6 101,4 99,8
113,7 111,7 137,8
116,9 112,5 148,3
102,7 100,7 107,6
255,0 245,0
214,0 227,0
83,9 92,7
153,9
64,5
41,9
1) Aritmetický průměr z měsíčních obchodních cen. 2) Průměrné ceny na mezinárodních burzách v Hamburku a Matif (Francie) CIF; EUROPE "00" Oil. 3) EU 5: Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie. Pramen: Agra Europe, Potato Market, USDA, Oil World Zpracoval: J. Kreysová, V. Mottl (VÚZE)
Vývoj na trhu obilovin v první polovině roku 2004 v zemích EU byl odrazem snížené nabídky ze sklizně 2003 a vedl k poměrně rychlému cenovému růstu. Vysoká produkce ze sklizně 2004 tento růst zastavila a naopak v některých zemích vyvolala cenový propad. Vysoká produkce řepkového semene v roce 2004 ve většině evropských zemí měla vliv i na pokles cen na největších mezinárodních trzích v Hamburku (Německo) a na burze MATIF117 (Francie). Velký cenový propad nastal po sklizni v roce 2004 na trzích brambor v EU 5 (Francie, Belgie, Velká Británie, Německo a Nizozemsko), meziroční cenový pokles činil 89,4 EUR/t.
117
MATIF - Marché à Terme International de France (Komoditní termínová burza).
154
T6.1/05 - Cenový vývoj živočišných komodit ve vybraných zemích EU (EUR/100 kg) Ukazatel Ceny jatečného skotu v EU 151) - Německo - Dánsko - Francie Ceny jatečných prasat tř. E v EU 151) - Německo - Dánsko - Francie Ceny jatečných kuřat v EU 15 - Německo - Dánsko - Itálie Ceny mléka v EU 152) - Německo
2003
2004 241,13 208,91 202,51 250,45 127,10 128,20 109,10 122,50
253,70 223,15 206,60 268,40 138,70 145,70 121,20 131,50
Meziroční index 105,21 106,82 102,02 107,17 109,13 113,65 111,09 107,35
72,00 55,00 96,00 28,60 28,49
73,00 57,00 94,00 – 27,95
101,39 103,64 97,92 x 98,10
1) Ceny výrobců na reprezentativních trzích EU 15. 2) Ceny za mléko s obsahem tuku 3,7 % a obsahem bílkovin 3,4 %. Pramen: OFIVAL, EUROSTAT, Agra Europe, ZMP Zpracoval: M. Abrahamová, V. Mottl (VÚZE)
CZV jatečného skotu se v EU 15 v roce 2004 udržely nad úrovní roku 2003. Trend vývoje CZV jatečných prasat v EU 15 v roce 2004 byl reakcí na snížení cen v předcházejících letech z důvodů poměrně výrazné nadprodukce vepřového masa. Ceny v jednotlivých zemích EU jsou odlišné od průměru EU a reagují na podmínky jednotlivých regionů. CZV jatečných kuřat v jednotlivých zemích EU 15 v meziročním porovnání stagnovaly. Vývoj CZV mléka v Evropské unii směřuje ke sbližování úrovní členských zemích s trendem vyrovnání se světovými cenami. Podle vývoje cen v hlavních producentských zemích se předpokládá, že meziroční pokles průměrné ceny mléka v EU 15 bude menší než se uvažovalo v důsledku snížení intervenčních cen od 1. 7. 2004. 6.2
Agrární zahraniční obchod
6.2.1 Obecná charakteristika základních tendencí v agrárním zahraničním obchodě Výsledky agrárního zahraničního obchodu byly v roce 2004 ovlivňovány řadou faktorů, které buď přímo souvisely se zapojením ČR do rozšířeného trhu EU a projevily se jednorázově, resp. vedly k trvalým změnám, nebo s různou intenzitou ovlivňovaly tento obchod dlouhodobě. Zásadním faktorem, který významně ovlivnil AZO ČR od 1. 5. 2004, byla změna celních sazeb. V důsledku odstranění cel v rámci EU 25 se výrazně zlepšily podmínky vzájemného obchodu, naproti tomu ve vztahu ke třetím zemím (zejména u mimoevropského zboží) jsou uplatňována převážně vyšší cla. Společná obchodní politika EU vůči nečlenským státům otevřela nové možnosti pro ČR. Nad rámec závazků plynoucích z dohod WTO má EU sjednány dohody o volném obchodu (nebo celní unii) s řadou států nebo uskupení zemí. Současně pozbyly platnost dohody uzavřené ČR před vstupem do EU. Mezi faktory, které ovlivnily AZO ČR v roce 2004, patří mj. konjunkturální výkyvy cen komodit na mezinárodním trhu a pohyb kurzu Kč vůči EUR a USD. U některých významných komodit došlo k meziročnímu zvýšení v USD kotujících ročních průměrů cen na mezinárodním trhu (pšenice, kukuřice, rýže, olejnatá semena, rostlinné oleje, skot, prasata, hovězí a vepřové maso apod.). Tato zvýšení byla převážně důsledkem oslabení USD a byla většinou plně kompenzována paralelním posílením Kč ve vztahu k USD. Index světových cen 155
průmyslových surovin a potravin se podle ČSÚ v roce 2004 meziročně zvýšil na 118,9 %. Rozhodující roli v tomto růstu hrál cenový vzestup ropy. Meziroční oslabení Kč v roce 2004 vůči EUR v průměru o 0,2 % a posílení vůči USD v průměru o 9,1 % mělo - s ohledem na měnovou skladbu inkasa - celkově pozitivní dopad na český agrární export. Hodnota agrárního vývozu ze zemí EU 25 činila v letech 2002 - 2003 v průměru ročně 214,3 mld. EUR a hodnota agrárního dovozu do těchto zemí necelých 219 mld. EUR. Bilance agrárního obchodu EU 25 byla tedy poměrně vyrovnaná. Hodnota záporného salda tohoto obchodu v roce 2003 dosáhla 4,4 mld. EUR, z toho schodek EU 15 činil 2,7 mld. EUR a EU 10 zhruba 1,7 mld. EUR. V letech 2002 - 2003 se ČR podílela na celkovém agrárním vývozu EU 25 v průměru 0,7 % a na celkovém agrárním dovozu 1,1 %. Na celkovém agrárním vývozu EU 10 participovala ČR 14,4 % a na odpovídajícím dovozu 19,3 % (tab. T6.2/01). T6.2/01 - Teritoriální skladba světového AZO v letech 2002 a 2003 Vývoz Země
2002
2003
mld. EUR Svět celkem Evropa celkem EU 15 celkem z toho Francie Nizozemsko Německo Belgie Španělsko Itálie V. Británie EU 101) celkem z toho Polsko Maďarsko ČR SR EU 25 celkem Ostatní země celkem z toho USA Brazílie Kanada Čína Austrálie Podíl ČR na Evropě celkem (%) Podíl ČR na EU 25 (%) Podíl ČR na EU 10 (%)
Dovoz
meziroční index
469,8 222,2 200,9
463,2 228,6 206,8
98,6 102,9 102,9
37,0 34,5 28,0 19,9 17,5 18,6 15,6 10,1
37,3 37,2 29,1 20,0 19,0 18,3 15,3 10,8
100,8 107,8 103,9 100,5 108,6 98,4 98,1 106,9
3,18 2,80 1,46 0,56 211,0 247,7
3,69 2,87 1,54 0,61 217,6 234,6
116,0 102,5 105,5 108,9 103,1 94,7
59,0 17,7 17,5 15,4 17,0 0,66 0,69 14,5
55,3 18,5 15,6 15,0 13,3 0,67 0,71 14,3
93,7 104,5 89,1 97,4 78,2 102,5 102,3 98,6
podíl2)
Země
(%)
2002
2003
mld. EUR
100,0 Svět celkem 48,3 Evropa celkem 43,7 EU-15 celkem z toho 8,0 Německo 7,7 V. Británie 6,1 Francie 4,3 Itálie 3,9 Nizozemsko 4,0 Belgie 3,3 Španělsko 2,2 EU 101) celkem z toho 0,74 Polsko 0,61 ČR 0,32 Maďarsko 0,13 SR 45,9 EU 25 celkem 51,7 Ostatní země celkem z toho 12,2 USA 3,9 Japonsko 3,5 Čína 3,3 Kanada 3,2 Rusko 0,67 Podíl ČR na Evropě celkem (%) 0,70 Podíl ČR na EU 25 (%) 14,4 Podíl ČR na EU 10 (%)
meziroční index
podíl2)
486,5 247,5 209,5
98,6 102,9 102,9
100,0 49,8 42,2
39,2 30,9 26,9 23,6 20,7 17,2 13,8 12,4
40,4 31,1 27,2 23,8 22,3 17,9 14,5 12,5
103,1 100,6 101,1 100,8 107,7 104,1 105,1 100,8
8,1 6,3 5,5 4,8 4,4 3,6 2,9 2,5
3,68 2,36 1,38 1,03 215,9 252,8
3,45 2,45 1,50 1,03 222,0 239,0
93,8 103,8 108,7 100,0 102,8 94,5
0,73 0,49 0,29 0,21 44,7 50,2
47,8 35,7 17,1 13,5 10,0 0,98 1,09 19,0
47,5 32,8 20,8 12,6 9,8 0,99 1,10 19,6
99,4 91,9 121,6 93,3 98,0 100,9 101,0 103,0
9,7 7,0 3,9 2,7 2,0 0,99 1,10 19,3
1) EU 10 - nové členské země EU (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr a Malta). 2) Průměrný podíl v letech 2002 - 2003. Pramen: FAOSTAT 2004 Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)
Odstranění celních bariér souběžně se změnou celních sazeb se v roce 2004 projevilo v meziročním zvýšení obratu AZO ČR o 29 972,1 mil. Kč, tj. o 24,4 % především v důsledku nárůstu dovozu o 17 805,9 mil. Kč (o 24,1 %). Souběžné zvýšení agrárního vývozu činilo 12 166,2 mil. Kč (24,9 %). Pozitivní vliv na celoroční dynamiku AZO měl zejména jeho vývoj po vstupu ČR do EU. Průměrné zvýšení vývozu činilo za květen až prosinec 2004 30,4 % a dovozu 25,2 % (za leden až duben 12,5 %, resp. 21,7 %). V důsledku vyššího meziročního nárůstu dovozu v nominální hodnotě v porovnání s vývozem došlo k prohloubení schodku bilance českého AZO z 25 235,6 mil. Kč na 30 875,3 mil. Kč, tj. o 22,3 % (uvedené pasivum je nejvyšší od roku 1993). Přesto se celkový stupeň krytí agrárního dovozu vývozem zlepšil proti roku 2003 z 65,9 % na 66,4 %, z toho stupeň krytí dovozu vývozem v rámci obchodu se zeměmi EU 25 ze 70,5 % na 70,9 % (se státy EU 15 ze 49,1 % na 51,3 % a se státy EU 10 ze 117,7 % na 117,9 %). Podíl agrárního zboží na celkovém zahraničním obchodu ČR se dlouhodobě snižuje. Tento trend zcela odpovídá vývoji komoditní struktury zahraničního obchodu ve většině vyspělých zemí. Proto mírné zvýšení participace agrárního obchodu na obratu celkového zahraničního obchodu ČR v roce 2004 lze považovat za přechodný jev, který souvisí s jeho vyšším
156
(%)
493,4 240,6 203,5
vzestupem v porovnání s dynamikou celkového obchodu po vstupu ČR do EU (tab. T6.2/02 a příl. tab. 6.2/01 a 6.2/02). T6.2/02 - Podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR (%) Podíl na hodnotě ukazatele za ČR celkem 2003 2004 meziroční index 4,37 4,43 101,37 3,56 3,56 100,00 5,14 5,29 102,92
Ukazatel Obrat agrárního zahraničního obchodu Agrární vývoz Agrární dovoz Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)
6.2.2 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu Rozhodujícími obchodními partnery českého agrárního sektoru byly před rozšířením EU země EU 15, po 1. květnu 2004 se jimi přirozeně staly země EU 25. Hodnota agrárního vývozu do EU 25 v roce 2004 činila 51 729,9 mil. Kč (1 621,4 mil. EUR) a meziročně vzrostla o 12 234,1 mil. Kč, tj. o 31,0 %. Hodnota dovozu ze zemí EU 25 (72 581,9 mil. Kč, resp. 2 275,0 mil. EUR) se zvýšila o 16 595,4 mil. Kč (29,6 %). Vývoz zemědělských a potravinářských komodit do členských zemí EU 25 se na celkovém agrárním vývozu ČR v roce 2004 podílel 84,9 % a odpovídající dovoz na celkovém agrárním dovozu ČR 79,0 %. V rámci teritoriální skladby agrárního vývozu ČR do EU 25 se hodnota exportu do zemí EU 15 zvýšila proti roku 2003 o 7 213,5 mil. Kč (225,0 mil. EUR), tj. o 38,2 % a hodnota exportu do zemí EU 10 o 5 020,6 mil. Kč (156,1 mil. EUR), tj. o 24,4 %. Agrární dovoz ze zemí EU 15 vzrostl meziročně o 12 381,0 mil. Kč, resp. o 385,8 mil. EUR (o 32,2 %) a hodnota dovozu ze zemí EU 10 o 4 214,4 mil. Kč (131,1 mil. EUR), tj. o 24,1 %. Meziroční nárůst agrárního obchodu se státy EU 15 byl tedy podstatně výraznější než zvýšení obratu s novými členskými zeměmi EU. Participace agrárního vývozu do původního uskupení zemí EU na celkovém českém vývozu zemědělských a potravinářských komodit vzrostla o 4,1 p. b., zatímco podíl zemí EU 10 na tomto vývozu poklesl o 0,2 p. b. Rovněž podíl zemí EU 15 na celkovém agrárním dovozu stoupl meziročně o 3,4 p. b., zatímco podíl zemí EU 10 na odpovídajícím dovozu zůstal nezměněn. Vývoz do zemí EU 15 za období leden - duben 2004 se na celkovém agrárním vývozu ČR podílel 35,3 %, dovoz participoval 50,8 %. Po vstupu ČR do EU, tj. za období květen prosinec 2004 se zvýšil podíl vývozu agrárních komodit do EU 15 na 45,7 % a podíl dovozu na 57,5 %. Agrární vývoz do zemí EU 10 se v období před vstupem do EU podílel 42,4 %, v období od května do prosince 2004 tento podíl poklesl na 41,9 %, (u dovozu došlo ke zvýšení z 21,5 % na 24,6 %118). V důsledku vyššího meziročního přírůstku dovozu v porovnání s vývozem se prohloubil schodek bilance agrárního obchodu ČR se státy EU 25 meziročně o 4 361,3 mil. Kč (135,7 mil. EUR), z toho bilance obchodu se státy EU 15 o 5 167,4 mil. Kč (160,8 mil. EUR), tj. o 26,4 %. Naproti tomu aktivum bilance agrárního obchodu se státy EU 10 vzrostlo proti roku 2003 o 806,1 mil. Kč (25,1 mil. EUR), tj. o 26,1 %. V rámci teritoriální skladby agrárního vývozu do EU 25 se podíl zemí EU 15 zvýšil meziročně ze 47,9 % na 50,5 % a podíl zemí EU 10 naopak poklesl z 52,1 % na 49,5 %. Participace Slovenska na tomto exportu se snížila z 29,0 % na 28,9 %, Německa z 25,2 % na 22,8 % a Polska z 13,8 % na 10,7 %. Podílové zastoupení zemí EU 15 na agrárním dovozu ze
118
Jedná se o podíl agrárního obchodu v období od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2004 na celkovém agrárním obchodu (tj. extraobchod + intraobchod).
157
zemí EU 25 se v roce 2004 rovněž zvýšilo z 68,7 % na 70,1 % při souběžném poklesu významu importu ze zemí EU 10 z 31,3 % na 29,9 %. U dovozu z Německa došlo paralelně ke zvýšení jeho podílu na celkovém agrárním importu ze zemí EU 25 z 26,2 % na 28,1 % a u dovozu z Polska z 10,8 % na 12,0 %. Participace Slovenska na tomto dovozu se snížila z 14,2 % na 12,2 %, Španělska z 8,0 % na 6,9 %, Itálie ze 7,5 % na 6,9 % a Maďarska z 5,4 % na 4,8 % (tab. T6.2/03, příl. tab. 6.2/03, 6.2/07, 6.2/08 a příl. grafy 6.2/01 - 03). Pro český agrární sektor je významný rovněž obchod s rozvojovými zeměmi (RZ), přestože jde o skupinu zemí, která je převážně dodavatelem nekompetitivních agrárních komodit a v daleko menší míře trhem pro české agrární výrobky. Vývoz do RZ se v roce 2004 snížil proti předchozímu roku o 679,8 mil. Kč (21,5 mil. EUR), tj. o 21,1 %. RZ byly destinací pro 4,2 % celkového vývozu agrárního zboží z ČR (6,6 % v roce 2003) a na celkové hodnotě agrárního dovozu se podílely 13,9 %. Jejich participace na tomto importu rovněž meziročně poklesla o 2,6 p. b. i přes zvýšení hodnoty dovozu o 583,6 mil. Kč (17,6 mil. EUR), tj. o 4,8 %. V důsledku tohoto nepříznivého vývoje se bilance zahraničního obchodu s RZ zhoršila o 1 263,4 mil. Kč (39,1 mil. EUR), tj. o 14,1 %. Země SNS byly dalším významným partnerem v AZO ČR. Jejich podíl na celkovém agrárním vývozu ČR vzrostl z 4,0 % v roce 2003 na 4,2 % v roce 2004. Hodnota vývozu se zvýšila meziročně o 624,4 mil. Kč (19,4 mil. EUR), tj. o 32,2 %. Dovoz zemědělských a potravinářských produktů ze SNS participoval na celkovém agrárním importu ČR v roce 2004 pouze 0,3 % (0,5 % v roce 2003). Důsledkem bylo zvýšení našeho aktiva v bilanci agrárního obchodu se SNS o 680,1 mil. Kč (21,1 mil. EUR), tj. o 43,1 %. Méně významným partnerem byly země zahrnuté do skupiny Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE). Export sledovaného zboží do OSVTE vzrostl meziročně o 83,3 mil. Kč (2,6 mil. EUR) při poklesu jeho podílu na celkovém agrárním exportu o 0,4 p. b. Navzdory skutečnosti, že hodnota agrárního importu z této skupiny zemí vzrostla proti roku 2003 o 258,8 mil. Kč (7,9 mil. EUR), její podíl na dovozu se snížil o 0,8 p. b. Pasivní saldo agrárního obchodu s uvedenými zeměmi se meziročně zvýšilo o 175,5 mil. Kč (5,3 mil. EUR), tj. o 6,6 %. Také zahraniční obchod s ostatními zeměmi byl relativně málo významný. Hodnota agrárního vývozu poklesla meziročně o 34,4 mil. Kč (1,2 mil. EUR), hodnota dovozu však vzrostla o 379,8 mil. Kč (11,9 mil. EUR). Participace uvedených teritorií na agrárním vývozu se v roce 2004 snížila z 4,7 % na 3,7 % při souběžném zvýšení jejich podílu na odpovídajícím dovozu z 0,8 % na 1,1 % (příl. tab. 6.2/03 a příl. grafy 6.2/01 - 03).
158
T6.2/03 - Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoz Země Slovensko Německo Polsko Maďarsko Rakousko Belgie V. Británie Nizozemsko Rusko Itálie Francie Chorvatsko USA Vybrané země celkem Podíl na celkovém agrárním vývozu
MJ mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR
%
2003
2004
11 453,1 359,7 9 934,1 312,0 5 459,4 171,4 1 952,5 61,3 1 863,9 58,5 1 555,1 48,8 1 564,9 49,1 1 242,4 39,0 1 296,7 40,7 782,4 24,6 859,9 27,0 664,1 20,9 775,9 24,4 39 404,4 1 237,4
14 957,0 468,8 11 778,4 369,2 5 548,5 173,9 3 862,1 121,1 2 982,3 93,5 2 358,7 73,9 2 325,9 72,9 1 922,0 60,2 1 814,5 56,9 1 737,5 54,5 1 072,4 33,6 734,0 23,0 690,1 21,6 51 783,4 1 623,1
80,8
84,9
Dovoz Země meziroční index 130,6 Německo 130,3 118,6 Slovensko 118,3 101,6 Polsko 101,5 197,8 Nizozemsko 197,6 160,0 Španělsko 159,8 151,7 Itálie 151,4 148,6 Rakousko 148,5 154,7 Maďarsko 154,4 139,9 Francie 139,8 222,1 Brazílie 221,5 124,7 Belgie 124,4 110,5 USA 110,0 88,9 Dánsko 88,5 131,4 Vybrané země 131,2 celkem Podíl na celkovém agrárním 105,2 dovozu
2003
2004
14 651,7 460,1 7 932,3 249,1 6 021,6 189,1 3 785,6 118,9 4 477,4 140,6 4 197,8 131,8 2 938,8 92,3 3 029,5 95,1 2 564,9 80,6 2 296,6 72,1 1 957,6 61,5 1 652,9 51,9 1 352,0 42,5 56 858,7 1 785,6
20 380,4 638,8 8 864,9 277,9 8 708,7 273,0 6 009,7 188,4 5 040,8 158,0 5 011,7 157,1 3 749,9 117,5 3 465,4 108,6 3 283,4 102,9 2 401,6 75,3 2 226,7 69,8 1 800,3 56,4 1 685,6 52,8 72 629,1 2 276,5
meziroční index 139,1 138,8 111,8 111,6 144,6 144,4 158,8 158,5 112,6 112,4 119,4 119,2 127,6 127,3 114,4 114,2 128,0 127,7 104,6 104,4 113,7 113,5 108,9 108,7 124,7 124,2 127,7 127,5
76,8
79,1
103,0
Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)
6.2.3 Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu V komoditní skladbě AZO došlo v roce 2004 k mírnému zlepšení. Pozitivní změnou bylo meziroční snížení podílu produktů s vyšší přidanou hodnotou na tvorbě celkového bilančního schodku AZO. Zatímco v roce 2003 participovalo bilanční pasivum v obchodě se zbožím s nižší přidanou hodnotou119 na celkovém schodku AZO 40 %, v roce 2004 se tento podíl zvýšil na 42,6 %. Záporné saldo obchodu s komoditami s vyšší přidanou hodnotou120, které v roce 2003 činilo 60 % hodnoty celkového bilančního schodku AZO, se na něm v roce 2004 podílelo pouze 57,4 %. Meziroční zvýšení hodnoty dovozu hotových potravinářských výrobků bylo relativně menší než přírůstek hodnoty dovozu živočišných a rostlinných produktů. Navzdory tomu, že podobná strukturální změna nastala i ve skladbě vývozu, vzhledem k vyšším hodnotám dovozu byl celkový dopad těchto změn pro skladbu bilance AZO pozitivní (tab. T6.2/04, příl. tab. 6.2/04, 6.2/05 a 6.2/06).
119
Třídy I. a II. nomenklatury, tzn. živočišné a rostlinné produkty, resp. kapitoly 01 až 05 KN a 06 až 14 KN.
120
Třídy III. a IV. nomenklatury, tzn. živočišné a rostlinné tuky a oleje a výrobky potravinářského průmyslu, resp. kapitoly 15 KN a 16 až 24 KN.
159
Ve zbožové skladbě agrárního vývozu došlo k pozoruhodnému meziročnímu zvýšení hodnoty zejména u agregací KN 17 (Cukr a cukrovinky o 3 713,5 mil. Kč), KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med o 2 020,5 mil. Kč), KN 01 (Živá zvířata o 1 805,7 mil. Kč) a KN 02 (Maso a jedlé droby o 1 210,5 mil. Kč). Ze čtyř agregací, jejichž hodnota exportu meziročně poklesla, bylo nejvýznamnější snížení u KN 10 (Obiloviny o 1 807,5 mil. Kč). S ohledem na obvyklé krátkodobé konjunkturální výkyvy mají vyšší vypovídací hodnotu komparace víceletých průměrů. V porovnání s průměrnou roční hodnotou exportu v období 2000 - 2003 byly v roce 2004 vykázány nejvyšší přírůstky ve zbožových skupinách KN 17 (Cukr a cukrovinky o 3 944,9 mil. Kč, tj. o 129 %), KN 01 (Živá zvířata o 1 838,6 mil. Kč, resp. o 129 %), KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med o 1 689,8 mil. Kč, tzn. o 26 %). Relativně vysoké zvýšení hodnoty proti uvedenému víceletému průměru bylo realizováno u exportu zboží zařazeného do agregace KN 08 (Ovoce a ořechy o 109 %, resp. o 904,9 mil. Kč), KN 02 (Maso a droby o 53 %, tj. o 920,0 mil. Kč) a KN 16 (Přípravky z masa, ryb, korýšů a měkkýšů o 53 %, tj. o 385,1 mil. Kč). Naproti tomu u vývozu produktů KN 12 Olejnatá semena a plody v porovnání s čtyřletým průměrem došlo v roce 2004 k poklesu o 769,8 mil. Kč, resp. o 18 % (příl. tab. 6.2/04). V komoditní struktuře agrárního dovozu došlo v roce 2004 k nejvýraznější změně u agregace KN 02 (Maso a droby). Meziroční přírůstek hodnoty dovozu dosáhl 3 914,6 mil. Kč, což je změna v historii českého agrárního zahraničního obchodu ojedinělá. Výrazné nominální meziroční zvýšení hodnoty dovozu v roce 2004 bylo vykázáno také u dalších zbožových agregací. Dovoz KN 22 (Nápoje a lihoviny) vzrostl o 1 791,3 mil. Kč, KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med) o 1 511,6 mil. Kč, KN 24 (Tabák a tabákové výrobky) o 1 361,1 mil. Kč, KN 19 (Přípravky z obilovin, mouky a škrobu) o 1 323,2 mil. Kč, KN 23 (Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu a krmiva) o 1 250,0 mil. Kč a KN 08 (Ovoce a ořechy) o 1 170,3 mil. Kč. V roce 2004 se zvýšila hodnota dovozu 22 zbožových skupin, pouze u dvou došlo k redukci. V zorném úhlu víceletých komparací, tzn. porovnání roku 2004 s průměrem předchozích čtyř let, byla skladba změn podobná. Hodnota dovozu KN 02 (Maso a droby) byla vyšší o 4 511,9 mil. Kč, tj. o 160,1 %, dovoz KN 22 (Nápoje a lihoviny) vzrostl proti průměru let 2000 - 2003 o 2 437,2 mil. Kč, tj. o 61,1 %, import KN 04 (Mléko a mléčné výrobky, vejce a med) byl vyšší o 2 307,6 mil. Kč, tj. o 72,5 %, KN 19 (Přípravky z obilovin, mouky a škrobu) o 1 935,0 mil. Kč, tj. o 44,9 %. Impozantní přírůstek hodnoty dovozu byl vykázán také u KN 06 (Dřeviny a jiné rostliny, hlízy, kořeny, řezané květiny a dekorační zeleň) o 1 149,6 mil. Kč, resp. o 60,1 %, KN 18 (Kakao a kakaové přípravky) o 1 134,5 mil. Kč, tj. o 31,2 %, KN 24 (Tabák a tabákové výrobky) o 1 034,4 mil. Kč, tzn. o 32,4 % a u KN 21 (Různé potravinářské přípravky) o 920,0 mil. Kč, resp. o 12,9 %. Snížení hodnoty dovozu v porovnání s víceletým průměrem bylo vykázáno v roce 2004 pouze u dvou skupin komodit a tento pokles byl zcela nevýznamný. Import zboží zahrnutého do agregace KN 03 (Ryby, korýši a jiní vodní bezobratlí) byl nižší o 63,3 mil. Kč, tj. o 4,1 % a dovoz KN 09 (Káva, čaj, maté a koření) poklesl proti průměru období 2000 - 2003 o 23,0 mil. Kč, tzn. o 1,2 %. S ohledem na požadavky racionalizace výživy a deficit ryb v české národní spotřebě potravin není snížení hodnoty dovozu ryb právě úspěchem navíc za situace, kdy ceny mořských ryb na mezinárodním trhu vzrůstají. Stagnace hodnoty dovozu KN 09 (Káva, čaj a koření) je odrazem konjunkturálního poklesu cen některých položek této zbožové agregace na mezinárodním trhu a výsledkem nasycení poptávky po tomto zboží na domácím trhu (příl. tab. 6.2/05). Ze strukturálních změn zbožové skladby AZO v roce 2004 je nejvýraznější neobvyklý vzestup hodnoty dovozu masa. Bilance českého zahraničního obchodu s masem se meziročně zhoršila o 2 704,1 mil. Kč. Tento komoditní bilanční schodek odpovídá 47,9 % celkového
160
meziročního prohloubení bilančního pasiva AZO v roce 2004. Naopak největší zlepšení v bilancích jednotlivých komoditních agregací vykazuje obchod s komoditami KN 17 (Cukr a cukrovinky), kde došlo k meziročnímu přírůstku bilančního aktiva o 2 719,8 mil. Kč (o 208 %) a obchod v rámci KN 01 (Živá zvířata), s přírůstkem aktiva o 1 642,9 mil. Kč, tj. o 163,9 % (příl. tab. 6.2/06). T6.2/04 – Vývoj komoditní skladby agrárního zahraničního obchodu ČR
KN
1
Komodity
Maso a jedlé droby
3
Ryby, korýši a jiní vodní bezobratlovci
4
Mléko a mléč. výrobky, ptačí vejce, přir. med, jedlé výr. živ. pův. Ostatní produkty živočišného původu
6
8
Dřeviny a jiné rostliny, hlízy, kořeny; řezané květiny a dekorativní zeleň Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy Jedlé ovoce a ořechy
9
Káva, čaj, maté a koření
7
Dovoz změna podíl na proti roku agrárním 2003 dovozu (%) 2003 2004
Živá zvířata
2
5
Vývoz změna podíl na proti roku agrárním 2003 vývozu (%) 2003 2004 2,98
5,35
79,3
0,61
0,67
9,56
2,97
4,37
46,8
4,61
7,98
73,0
2,38
2,00
-15,90
1,97
1,63
-17,32
12,82
13,57
5,90
5,37
5,98
11,25
1,45
1,01
-30,12
1,75
1,10
-36,99
0,49
0,45
-8,95
2,99
3,33
11,65
0,94
1,23
30,72
7,22
6,14
-14,97
1,55
2,85
83,84
11,03
10,17
-7,84
1,07
0,80
-24,78
2,14
2,00
-6,56
6,97
2,61
-62,53
1,62
1,37
-15,15
4,26
4,14
-2,83
0,56
0,59
5,75
5,42
5,83
7,56
2,43
2,89
18,65
1,08
1,16
7,65
0,61
0,55
-10,36
0,01
0,01
0,00
0,09
0,07
-28,98
2,20
1,98
-10,07
5,15
4,24
-17,71
1,14
1,83
60,55
2,38
2,40
0,87
6,75
11,49
70,29
2,68
3,24
20,95
5,48
4,50
-17,92
5,46
5,19
-4,86
5,20
4,75
-8,71
6,65
6,80
2,27
2,97
2,75
-7,39
5,42
4,70
-13,29
11,12
9,37
-15,75
10,17
8,78
-13,65
11,41
10,39
-8,97
6,26
7,00
11,78
3,77
3,48
-7,78
8,94
8,57
-4,16
5,56
4,07
-26,77
3,87
4,60
18,89
100,00
100,00
x
100,00
100,00
x
10 Obiloviny 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby, inulin, pšeničný lepek 12 Olejnatá a ostatní semena a plody; prům. a léčivé rostl.; sláma a pícniny 13 Šelak, gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky 14 Rostlinné pletací materiály 15 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje 16 Přípravky z masa, ryb, korýšů, měkkýšů, apod. 17 Cukr a cukrovinky 18 Kakao a kakaové přípravky 19 Přípravky z obilovin, mouky , škrobu nebo mléka; jemné pečivo 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných části rostlin 21 Různé potravinářské přípravky 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 23 Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo 24 Tabák a vyrobené tabákové náhražky Celkem
Saldo mil. Kč mil. EUR 2003 1 002,5 31,3 -1 964,7 -61,7 -296,3 -9,3 2 277,3 71,5 -585,5 -18,4 -1 970,5 -61,9 -4 884,1 -153,4 -7 410,0 -232,7 -1 064,8 -33,4 2 201,4 69,1 1 665,6 52,3 841,4 26,4 72,9 2,3 -63,8 -2,0 -2 740,6 -86,1 -1 206,5 -37,9 1 307,7 41,1 -1 367,6 -42,9 -2 385,5 -74,9 -2 565,1 -80,6 -2 101,0 -66,0 936,3 29,4 -4 779,0 -150,1 -155,5 -4,9 -25 235,4 -792,8
2004 2 645,4 82,9 -4 666,8 -146,3 -274,9 -8,6 2 786,2 87,3 -392,9 -12,3 -2 788,6 -87,4 -4 885,7 -153,1 -7 599,1 -238,2 -1 348,7 -42,3 331,0 10,4 1 981,6 62,1 899,9 28,2 204,0 6,4 -55,5 -1,7 -2 687,3 -84,2 -1 089,1 -34,1 4 027,5 126,2 -2 028,0 -63,6 -3 351,8 -105,1 -2 641,2 -82,8 -2 352,0 -73,7 -90,5 -2,8 -5 749,1 -180,2 -1 747,5 -54,8 -30 873,1 -967,7
meziroční změna 1 642,9 51,6 -2 702,1 -84,6 21,4 0,7 508,9 15,8 192,6 6,1 -818,1 -25,5 -1,6 0,3 -189,1 -5,5 -283,9 -8,9 -1 870,4 -58,7 316,0 9,8 58,5 1,8 131,1 4,1 8,3 0,3 53,3 1,9 117,4 3,8 2 719,8 85,1 -660,4 -20,7 -966,3 -30,2 -76,1 -2,2 -251,0 -7,7 -1 026,8 -32,2 -970,1 -30,1 -1 592,0 -49,9 -5 637,7 -174,9
Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)
Podrobnější komoditní struktura AZO ČR v letech 2003 a 2004 je uvedena v příl. grafech 6.2/04 - 6.2/06. Reálné směnné relace se meziročně zlepšily. Při stagnaci průměrné kilogramové ceny vývozu došlo paralelně k poklesu průměrné kilogramové ceny dovozu o 6,29 Kč, tzn. o 31 %. Hlavní příčinou tohoto pozitivního posunu byly uvedené změny proporcí dovozu a vývozu produktů s vyšší přidanou hodnotou. Meziroční zvýšení pasivního salda obchodu s položkami I. a II. třídy KN vykazuje index 129,3, zatímco paralelní vzrůst schodku bilance obchodu se zbožím třídy III. a IV. dosáhl pouze indexu 117,6. Jakkoliv lze tuto změnu označit za pozitivní, byla 161
stále průměrná jednotková cena agrárního vývozu méně než poloviční v porovnání s odpovídající cenou dovozní. Tato disproporce odráží hlavní problém vzrůstajícího schodku bilance našeho agrárního zahraničního obchodu, který je především ve skladbě vývozu. Ta je dosud převážně naplňována produkty s nízkou přidanou hodnotou, zatímco u dovozu je tomu naopak (tab. T6.2/05). T6.2/05 - Směnné relace v agrárním zahraničním obchodu ČR v letech 2003 a 2004 KN 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Komoditní agregace Živá zvířata Maso a jedlé droby Ryby, korýši a jiní vodní bezobratlovci Mléko, ml. výrobky, vejce, med Ostatní produkty živočišného původu Dřeviny a jiné rostliny, hlízy, kořeny; řezané květiny a dekorativní zeleň Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy Jedlé ovoce a ořechy Káva, čaj, maté a koření Obiloviny Mlýnské výrobky, slad, škroby, inulin, pšeničný lepek Olejnatá a ostatní semena a plody; prům. a léčivé rostl.; sláma a pícniny Šelak, gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky Rostlinné pletací materiály Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje Přípravky z masa, ryb, korýšů, měkkýšů, apod. Cukr a cukrovinky Kakao a kakaové přípravky Přípravky z obilovin, mouky , škrobu nebo mléka; jemné pečivo Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných části rostlin Různé potravinářské přípravky Nápoje, lihové tekutiny a ocet Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo Tabák a vyrobené tabákové náhražky
Celkem
Dovoz meziroční 2003 2004 Kč/kg index 101,57 82,13 80,9 38,40 43,70 113,8
Vývoz meziroční 2003 2004 Kč/kg index 65,66 48,49 73,9 54,16 48,12 88,8
91,3 78,1
46,72 28,90
42,37 10,52
90,7 36,4
96,01 37,29
92,93 33,31
96,8 89,3
106,7 245,4
45,61
31,55
69,2
75,02
37,82
50,4
72,9
50,78
45,29
89,2
42,92
36,24
84,4
94,7
13,30 16,06 41,02 7,85
3,61 16,19 44,71 10,26
27,1 100,8 109,0 130,7
10,07 11,73 60,59 3,16
6,40 10,63 56,33 4,51
63,6 90,6 93,0 142,7
234,2 89,9 85,3 109,2
11,15
11,05
99,1
8,30
8,09
97,5
98,4
25,90
16,62
64,2
16,57
14,91
90,0
140,2
196,48 33,64
110,60 40,80
56,3 121,3
269,16 93,45
247,19 148,21
91,8 158,6
163,1 130,8
17,50
17,95
102,6
17,87
17,49
97,9
95,4
65,89 20,03 54,57
63,90 21,92 65,36
97,0 109,4 119,8
42,07 39,90 73,78
52,27 12,80 65,76
124,2 32,1 89,1
128,1 29,3 74,4
48,51
45,31
93,4
43,92
40,47
92,1
98,7
22,54 79,70 8,14
17,57 72,71 4,29
78,0 91,2 52,7
29,64 44,90 1,19
28,82 43,07 0,98
97,2 95,9 82,4
124,7 105,1 156,3
8,88
9,85
110,9
4,47
4,87
108,9
98,2
120,23 20,14
135,12 13,85
112,4 68,8
279,25 6,62
234,71 6,43
84,1 97,1
74,8 141,2
Pramen: ČSÚ Zpracoval: J. Vološin (VÚZE)
6.3
TT
Cenový vývoj finančních a materiálových vstupů do zemědělství
Vývoj cen materiálových vstupů do zemědělství Cenový růst významných surovin na světových trzích (ropa, zemní plyn, kovy) v roce 2004 dosáhl mimořádně vysokých hodnot, přesto dopad do domácích cen dovážených vstupů byl významně tlumen zhodnocením kurzu koruny. I když došlo k nárůstu cen průmyslových
162
výrobců, tento nárůst neměl plošný charakter a rostly pouze ceny výrobců v odvětví zabývajících se zpracování surovin a polotovarů. Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu ceny výrobců rostly mírně nebo meziročně klesaly. Průměrné ceny vstupů do zemědělství v roce 2004 v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 6,8 %. K růstu cen vstupů do zemědělství v roce 2004 přispěl především vzestup cen energie a maziv o 14,7 %, kde největší podíl na zvýšení měla motorová nafta o 24,7 %. Ceny pohonných hmot v roce 2004 citlivě reagovaly na vývoj cen ropy na zahraničních trzích, přesto nezaznamenaly výrazný růstový trend. Do ceny nafty a benzinu se promítlo trvající posilování kurzu koruny vůči americkému dolaru, dále ceny uralské ropy, která je hlavním vstupem pro produkci pohonných hmot v ČR. Do ceny se výrazně nepromítla úprava spotřební daně z pohonných hmot z 22 % na 19 %. Vývoj průměrných cen motorové nafty v jednotlivých měsících roku 2003 a 2004 je znázorněn v grafu 6.3/01. Graf T6.3/01 - Průměrné ceny motorové nafty v jednotlivých měsících 27,00
26,00
25,00
Kč
24,00
23,00
22,00
21,00
20,00 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
měsíc 2003
Pramen:
2004
ČSÚ
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
V roce 2004 došlo k nárůstu spotřeby elektrické energie dodané do zemědělství proti roku 2003 o 4,9 %. K mírnému zvýšení v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 došlo u cen strojů a ostatních zařízení, a to o 0,9 %. Změny cen elektrické energie a strojů a ostatních zařízení pro zemědělství vůči roku 2000 ukazuje graf 6.3/02.
163
XII.
Graf T6.3/02 - Vývoj cen elektrické energie a zemědělských strojů pro zemědělství 115
%
110
105
100
95 2000
2001 Elektrická energie
Pramen:
2002
2003
2004
Stroje pro zemědělství
ČSÚ
Zpracoval: V. Pokorný, I. Foltýn (VÚZE)
Ke zvýšení proti minulému roku došlo také u cen veterinárních služeb o 16,6 % a cen krmiv o 9,0 %. Zvýšení cen v porovnání s předchozím rokem vykázaly osiva a sadba o 8,0 %, ceny hnojiv a půdních zlepšovacích prostředků vzrostly o 7,4 %. Pokles cen byl zaznamenán u pesticidů, kde došlo ke snížení o 2,6 %.
164
T6.3/01 - Průměrné ceny osiv, hnojiv a krmiv prodaných zemědělské prvovýrobě (Kč/t) Ukazatel Osiva Pšenice ozimá Pšenice jarní Žito ozimé Ječmen ozimý Ječmen jarní Kukuřice1) Oves Hrách setý Krmná řepa Rané brambory Pozdní konzumní brambory Jetel Vojtěška Řepka Len Hnojiva Dusíkatá - ledek amonný s vápencem - ledek vápenatý 15% - síran amonný 21% - DAM 390 - močovina Fosforečná - superfosfát gran. 18% Draselná - draselná sůl gran. 60% Kombinovaná - NPK (15:15:15) - NPK (12:19:19) - Amofos Krmiva Krmné obilí - pšenice - ječmen Směsi pro prasata - pro selata ČOS - pro prasata A2 - pro prasata CDP - prasnice KPB Směsi pro drůbež - pro nosnice - pro brojlery BR2 - pro brojlery BR3 Směsi pro skot - pro telata ČOT - B
Meziroční index
2003
2004
7 223 8 486 8 374 6 887 8 489 1 548 7 266 9 400 105 947 8 669 6 805 63 587 103 324 119 146 24 392
8 052 8 609 7 689 7 222 8 541 1 584 6 642 9 093 101 101 9 564 8 669 63 792 101 410 144 684 24 784
111,5 101,5 91,8 104,9 100,6 102,3 91,4 96,7 95,4 110,3 127,4 100,3 98,2 121,4 101,6
4 305 2 170 4 021 6 351 5 289 6 224 8 188
4 688 4 121 2 552 4 327 6 806 4 492 5 431 6 428 6 182 8 301
108,9 117,6 107,6 107,2 102,7 103,3 101,4
2 776 2 687 7 938 4 860 4 682 4 631 5 440 7 344 6 720 5 022
3 356 3 155 8 035 5 360 5 056 4 883 6 032 7 761 6 900 5 482
120,9 117,4 101,2 110,3 108,0 105,5 110,9 105,7 102,7 109,2
1) Kč za výsevní jednotku. Pramen: ČSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Vývoj cen finančních vstupů do zemědělství Úrokové sazby na peněžním trhu v roce 2004 byly výrazně ovlivněny úpravami základních úrokových sazeb ČNB. V červnu a následně v srpnu 2004 ČNB přistoupila ke zpřísnění měnové politiky a to se odrazilo v nárůstu úrokových sazeb. Úrokové sazby začaly postupně klesat až ve čtvrtém čtvrtletí po přehodnocení předcházejícího nárůstu ČNB. Výraznější pokles se projevil u střednědobých úrokových sazeb, jak ukazuje graf 6.3/03.
165
Graf T6.3/03 - Průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami podle časového hlediska 7,5
7,0
6,5
%
6,0 ;
5,5
5,0
4,5
4,0
3,5 2001
2002 Krátkodobé úrokové sazby
2003 Střednědobé úrokové sazby
2004 Dlouhodobé úrokové sazby
1) Krátkodobé úrokové sazby - splatnost do 1 roku vč. 2) Střednědobé úrokové sazby - splatnost nad 1 rok do 5 let vč. 3) Dlouhodobé úrokové sazby - splatnost nad 5 let. Pramen:
ČNB
Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)
Na stabilitu úrokových sazeb od roku 2003 měl vliv i vývoj úrokových sazeb v eurozóně. Vlivem příznivých úrokových podmínek v odvětví zemědělství došlo k nárůstu celkových úvěrů o 12,6 %. 7
Ekonomické výsledky agrárního sektoru
7.1 Celkový ekonomický výsledek zemědělství Celkový ekonomický výsledek odvětví zemědělství je představen Souhrnným zemědělským účtem (SZÚ), počítaným v gesci ČSÚ podle metodiky Eurostat (viz zkrácená forma SZÚ v tab. T7.1/01). Údaje SZÚ za rok 2004 jsou vztaženy k jeho poslednímu odhadu při započtení podpor zemědělství skutečně vyplacených k 31. 12. 2004121.
121
V této fázi jde o představení oficiálně publikovaného SZÚ na úrovni jeho tzv. „2,5 odhadu“.
166
T7.1/01 - Souhrnný zemědělský účet - odhad k 31. 5. 2005 (mil. Kč) Kód 10 13 15.1 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Ukazatel ROSTLINNÁ PRODUKCE ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE Zemědělské služby ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE NEZEMĚDĚLSKÉ VEDLEJŠÍ ČINNOSTI (NEODDĚLITELNÉ) PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ MEZISPOTŘEBA CELKEM HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU ČISTÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM OSTATNÍ DANĚ NA VÝROBU OSTATNÍ DOTACE NA VÝROBU DŮCHOD Z FAKTORŮ ČISTÝ PROVOZNÍ PŘEBYTEK/SMÍŠENÝ DŮCHOD PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ Z NEMOVITOSTÍ NÁKLADOVÉ ÚROKY VÝNOSOVÉ ÚROKY PODNIKATELSKÝ DŮCHOD Počet pracovníků v zemědělství - AWU (tis. osob) DŮCHOD Z FAKTORŮ na 1 pracovníka (tis. Kč/AWU)
Běžné ceny Meziroční index 2003 20041) 43 927 62 602 142,5 46 376 48 868 105,4 1 335 1 451 108,7 91 638 112 921 123,2
Stálé ceny roku 2000 Meziroční index 2003 20041) 44 032 59 313 134,7 49 830 47 933 96,2 1 184 1 184 100,0 95 047 108 430 114,1
2 033 93 671 66 082
2 422 115 343 75 301
119,2 123,1 114,0
2 173 97 219 64 217
2 568 110 998 70 556
118,2 114,2 109,9
27 589 10 804
40 042 11 070
145,1 102,5
33 002 10 437
40 442 10 421
122,5 99,8
16 785 18 840 3 932 7 271 20 123 1 284
28 972 19 160 4 215 7 150 31 908 12 747
172,6 101,7 107,2 98,3 158,6 993,1
22 565 . . . . .
30 021 . . . . .
133,0 . . . . .
2 134,4 2 060,9 448,5 -2 463,3 150,6 133,6
2 699,2 1 926,8 459,8 8 581,0 143,2 222,8
126,5 93,5 102,5 -348,4
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
166,8
1) Předběžné údaje 2) AWU = Annual Working Unit = 1 přepočtený pracovník s roční pracovní kapacitou 1 800 hod. Pramen: ČSÚ Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn (VÚZE)
Z údajů tab. T7.1/01 je zřejmé, že ekonomické výsledky odvětví zemědělství v roce 2004 ve srovnání s rokem předchozím byly mimořádně příznivé (plné znění SZÚ viz příl. tab. 7.1/01 - 04). Tzv. důchod z faktorů (čistá přidaná hodnota včetně salda výrobních dotací a daní) meziročně vzrostl o téměř 60 % a v přepočtu na 1 pracovníka122 (AWU) v zemědělství dokonce o 67 %. Na tomto výsledku se nejvíce podílí meziroční nárůst (zhruba 23 %) zemědělské produkce (oceněné průměrnými ročními CZV zvýšenými o jednotkové přímé platby a bez ohledu na skutečný objem realizované produkce), z toho zejména nárůst rostlinné produkce o více než 40 %. Vzhledem k mírnému meziročnímu nárůstu úhrady externích faktorů (zejména práce o 1,7 %, pachtovného a nájemného o 26,5 %, při zhruba 8% poklesu salda placených a přijatých úroků) se podnikatelský důchod za zemědělství ČR celkem zvýšil ze ztráty 2,4 mld. Kč v roce 2003 na téměř 8,6 mld. Kč v roce 2004. 7.2 Ekonomické výsledky jednotlivých kategorií zemědělských podniků Ekonomické výsledky zemědělských podniků jsou na základě údajů výběrového šetření FADN hodnoceny meziročně a podle jednotlivých kategorií podniků ze dvou přístupů. Za prvé jde o hodnocení celkových podnikových výsledků (tj. zemědělských i nezemědělských činností podniků) zjištěných z údajů účetních závěrek (podniky právnických osob) a údajů daňové evidence (podniky fyzických osob). Za druhé jde o hodnocení podnikových výsledků pouze za jejich zemědělské a přímo navazující činnosti podle standardního výstupu EU, který se do značné míry shoduje s metodikou EU pro zpracování Souhrnného zemědělského účtu za celé odvětví zemědělství. Druhý přístup přímo koresponduje s hodnocením dosavadního
122
Tzv. indikátor A uplatňovaný EU v rámci metodiky SZÚ pro posuzování a mezinárodní srovnávání (mezi zeměmi EU) důchodů ze zemědělství.
167
zaměření a opatření zemědělské politiky. Údaje za rok 2003 jsou konečné, údaje roku 2004 jsou předběžné123. Kategorie zemědělských podniků jsou vymezeny podle základních podnikatelských forem, přičemž podniky fyzických osob jsou dále členěny podle výměry obhospodařované zemědělské půdy. Dále jsou vymezeny kategorie podniků všech podnikatelských forem podle jejich vazeb na hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA), které slouží pro regionální hodnocení ekonomiky podniků. Souhrnně se jedná o tyto kategorie zemědělských podniků:
Podniky právnických osob (PPO):
zemědělská družstva (ZD);
akciové společnosti (AS);
společnosti s ručením omezeným (SRO).
Podniky fyzických osob (PFO):
podniky do 50 ha z. p. (PFO do 50);
podniky s 51 - 100 ha z. p. (PFO 51 - 100)
podniky se 101 - 300 ha z. p. (PFO 101 - 300);
podniky s více než 300 ha z. p. (PFO nad 300).
Podniky právnických a fyzických osob124: podniky s více než 50 % z. p. v LFA - horská (H); podniky s více než 50 % z. p. v LFA - ostatní a specifické, pokud nesplňují podmínku pro H (O);
podniky se zastoupením LFA, pokud nesplňují podmínky H a O (Z);
podniky bez zastoupení půdy v LFA, v tzv. produkčních oblastech (N).
7.2.1 Celkové hospodářské výsledky zemědělských podniků Výsledky získané z účetních výkazů a podkladů daňové evidence PFO byly převedeny do ekonomických kategorií odvozených z uspořádání standardního výstupu EU. Jejich meziroční vývoj je uveden v příl. tab. 7.2/01 - 03 (ukazatel A). Ve výsledcích zemědělských podniků se v roce 2004 odrazily tyto základní vývojové změny:
meziroční nárůst hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách roku 1989;
růst průměrné úrovně indexu CZV proti stejnému období minulého roku o 8,1 %;
průměrný nárůst indexu cen vstupů proti minulému roku o 6,8 %;
změny v pohybu zboží a služeb spojené se vstupem ČR do EU;
změna úrovně dotací a podpor do zemědělství.
Přidaná hodnota, výsledek hospodaření Za základní ukazatel charakterizující vývoj úrovně výsledku hospodaření je možno považovat čistou přidanou hodnotu (ČPH). Ve vazbě na výchozí ekonomické kategorie, ze kterých je
123
Údaje za rok 2004 se v období zpracování Zprávy týkají zhruba poloviny podniků z celkového počtu šetřených podniků. Nejsou rovněž zahrnuty veškeré podpory vztahující se k roku 2004.
124
Vymezení dále uváděných kategorií LFA není v roce 2004 zcela shodné s vymezením těchto kategorií v roce 2003. Za základ klasifikace podniků podle jejich vztahu k LFA je vzato vymezení kategorií LFA pro rok 2004, s přizpůsobením klasifikace pro rok 2003.
168
ČPH složena, lze odvodit základní ekonomický přínos vyplývající z výroby zemědělského podniku (celkové provozní činnosti). Meziroční vývoj ČPH v členění na jednotlivé skupiny podniků, podniky hospodařící v LFA a v průměru za podniky celkem dokumentuje graf 7.2/01. Graf T7.2/01 - Čistá přidaná hodnota za souhrn podnikových činností 16 000 14 000 12 000
Kč/ha z. p.
10 000 8 000 6 000 4 000 2 000
eč no Sp st i ol eč no st is PF r. o. O s 5 -5 0 ha PF z. O p. s 51 -1 00 PF ha O z. se p. 10 1 -3 PF 00 O ha s ví z. ce p. ne ž 30 0 ha z. H p. or sk á ob Ji la né st ne (H ž ) ho Č rs ás ké te LF čn é A za (O st ) ou pe ní LF Pr A od (Z ) uk čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
io kc A
Ze m
ěd
ěl
vé
sk
sp
á
ol
dr
už
st
va
0
2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
K růstu čisté přidané hodnoty došlo v roce 2004 ve všech skupinách sledovaných podniků. Průměrné tempo dosáhlo 39,6 % a pohybovalo se v rozpětí 10 % - 67 %. Růst faktorů čisté přidané hodnoty vyplývá z odlišné úrovně ekonomické pozice podniků a oblastí, ve kterých podnik hospodaří. T7.2/01 - Meziroční změna faktorů čisté přidané hodnoty za souhrn podnikových činností (%) Podnikatelská skupina Zemědělská družstva Akciové společnosti Společnosti s r. o. PFO s 5 - 50 ha z. p. PFO s 51 - 100 ha z. p. PFO se 101 - 300 ha z. p. PFO s více než 300 ha z. p. Horská oblast (H) Jiné než horské LFA (O) Částečné zastoupení LFA (Z) Produkční oblast (N) Podniky celkem
Výkony 111,3 107,0 89,3 68,5 84,3 87,7 85,5 105,7 109,9 98,7 105,3 103,8
Výkonová spotřeba 107,1 104,5 85,1 61,3 83,3 89,6 81,0 107,4 107,8 94,5 100,3 100,5
Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
169
Dotace provozní 189,2 176,4 161,5 250,8 197,4 160,7 145,8 145,5 182,8 179,4 181,1 177,6
Daně provozní 97,7 94,5 93,4 100,3 89,4 94,0 156,0 94,7 103,5 96,4 96,0 96,3
Odpisy 98,7 95,2 73,5 66,9 65,9 89,6 106,8 98,1 96,6 87,8 92,9 93,0
ČPH 149,8 137,8 134,0 152,5 167,9 119,2 122,2 127,7 147,4 139,3 140,7 139,6
Výkony PPO zahrnují meziroční změnu stavu zásob vlastní činnosti (nedokončená výroba, výrobky, zvířata) ovlivněnou vyšší zásobou výrobků ve srovnání s rokem 2003 (1 273 Kč/ha z. p. za průměr PPO). Daňová evidence nezjišťuje změnu stavu zásob vlastní činnosti, ale objem zásob PFO je meziročně porovnatelný. Ve vývoji výrobků nastala obdobná situace, i když méně výrazná (přírůstek 496 Kč/ha z. p. za průměr PFO). Meziroční vývoj výkonů a výkonové spotřeby není ve všech kategoriích podniků zcela vyrovnaný. Ekonomický přínos vynaložených materiálových nákladů a služeb lze dokumentovat ukazatelem účinnosti výkonové spotřeby. Graf T7.2/02 - Účinnost výkonové spotřeby za souhrn podnikových činností 180,0 160,0 Výkony/výkonová spotřeba (%)
140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0
ol eč no Sp st i ol eč no st is PF r. O o. s 5 -5 0 ha PF O z. s p. 51 -1 00 PF ha O se z. p. 10 1 -3 PF 00 O ha s ví z. ce p. ne ž 30 0 ha z. H p. or sk á ob Ji né la st ne (H ž ) ho Č r ás sk te é čn LF é A za (O st ) ou pe ní LF Pr A od (Z uk ) čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
sp vé A kc io
Ze
m
ěd
ěl
sk
á
dr
už
st
va
0,0
2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Vývoj účinnosti výkonové spotřeby, tedy zhodnocení vynaloženého materiálu a služeb v provozní oblasti podniků, je obecně pozitivní. Jako výjimku lze charakterizovat nevýrazný pokles u skupiny PFO s výměrou 101 - 300 ha z. p., stejně tak jako pokles daného ukazatele za podniky hospodařící v horské oblasti. Průměrná účinnost výkonové spotřeby dosáhla 154,1 % a proti předcházejícímu roku se zlepšila o 5 p. b. Na meziroční pozitivní vývoj čisté přidané hodnoty měly zásadní a přímý vliv dotace provozního charakteru.
170
Graf T7.2/03 - Provozní dotace za souhrn podnikových činností 6 000
5 000
Kč/ha z. p.
4 000
3 000
2 000
1 000
čn os Sp ti ol eč no st is PF r. o. O s 5 -5 0 ha PF z. O p. s 51 -1 00 PF ha O z. se p. 10 1 -3 PF 00 O ha s ví z. ce p. ne ž 30 0 ha z. H p. or sk á ob Ji la né st ne (H ž ) ho Č rs ás ké te LF čn é A za (O st ) ou pe ní LF Pr A od (Z ) uk čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
kc A
Ze m
ěd
ěl
io vé
sk
á
dr
sp ol e
už
st
va
0
2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Podpory vykázané v právních formách podniků na ha z. p. jsou za rok 2004 vyšší u PPO. Kromě individuálních schopností podniků získat podpory jsou údaje ovlivněny způsoby pořizování dat na podnikové úrovni z hlediska rozdílného přístupu v účetnictví (veškeré uznané nároky u PPO) a daňové evidenci (pouze vyplacené uznané nároky u PFO). S přihlédnutím k této skutečnosti lze považovat rozložení dotací z hlediska analyzovaných skupin podniků za přijatelné. Průměrné hodnoty dotací zjištěné za skupiny podniků hospodařících v rozdílných oblastech klesají směrem od horské oblasti k produkčním oblastem. K meziročnímu zvýšení dotací provozního charakteru došlo u všech skupin podniků (tab. T7.2/01). Dotace za průměr souboru podniků v roce 2004 dosáhly 4 510 Kč/ha z. p., což představuje podíl 12,4 % z hrubého příjmu (výkony včetně tržeb za prodej zboží + dotace provozního charakteru). Stejný ukazatel za rok 2003 dosáhl 7,6 %. Zejména vývoj čisté přidané hodnoty vedl v roce 2004 k výraznému zvýšení výsledku hospodaření před zdaněním (u PFO je zahrnován do základu daně rozdíl příjmů a výdajů), zjišťovaného ze systému účetnictví a daňové evidence zemědělských podniků. Ve všech skupinách PPO i PFO byl dosažen zisk.
171
Graf T7.2/04 - Výsledek hospodaření před zdaněním 6000 5000 4000
Kč/ha z. p.
3000 2000 1000 0 -1000
čn os Sp ti ol eč no st is PF r. o. O s 5 -5 0 ha PF z. O p. s 51 -1 00 PF ha O z. se p. 10 1 -3 PF 00 O ha s ví z. ce p. ne ž 30 0 ha z. H p. or sk á ob Ji la né st ne (H ž ) ho Č rs ás ké te LF čn é A za (O st ) ou pe ní LF Pr A od (Z ) uk čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
kc A
Ze m
ěd
ěl
io vé
sk
á
dr
sp ol e
už
st
va
-2000
2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Základní faktory, které mají vliv na meziroční změnu výsledku hospodaření, uvádí tab. T7.2/02. T7.2/02 - Vliv změny faktorů na výsledek hospodaření (meziroční rozdíl 2003/04) (Kč/ha z. p.) Podnikatelská skupina Zemědělská družstva Akciové společnosti Společnosti s r. o. PFO s 5 - 50 ha z. p. PFO s 51 - 100 ha z. p. PFO se 101 - 300 ha z. p. PFO s více než 300 ha z. p. Horská oblast (H) Jiné než horské LFA (O) Částečné zastoupení LFA (Z) Produkční oblast (N) Podniky celkem
ČPH bez dotací
Dotace provozní
2 011 1 687 840 242 564 -571 -278 246 1 343 1 267 2 278 1 362
2 198 1 960 1 688 2 149 1 791 1 439 1 163 1 670 2 114 1 949 1 838 1 971
Externí faktory1)
Dotace investiční
321 0 -835 -364 -222 -362 81 39 223 -352 25 -80
1) Osobní náklady + pachtovné + úroky. 2) Saldo ostatních výnosů a nákladů včetně vyloučení investičních dotací z výsledku hospodaření. Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
172
-44 -185 -41 -123 -239 -68 -69 -36 -67 -94 -170 -94
Ostatní výnosy a náklady2) 153 -264 -988 156 446 -9 -331 838 192 -519 -692 -161
Ve struktuře externích faktorů mají nejvyšší váhu osobní náklady (příl. tab. 7.2/01 - 03). Jejich vývoj lze označit jako stagnující. Průměrný výsledek hospodaření před zdaněním dosáhl v roce 2004 za PPO i PFO celkem 2 810 Kč/ha z. p. s meziroční změnou faktorů ovlivňujících výsledek hospodaření uvedených v tab. T7.2/02. Struktura meziročního přírůstku výsledku hospodaření v roce 2004 je uvedena v grafu 7.2/05. Graf T7.2/05 - Meziroční přírůstek výsledku hospodaření, ČPH a provozních dotací 4 500 4 000 3 500
Kč/ha z. p.
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500
em
)
)
N
lk
t( ik dn Po
ío čn
y
bl
ce
as
A uk od Pr
Č
ás
te
Ji
čn
né
é
ne
za
ž
st
ho
ou
rs
pe
ké
ní
LF
LF
A
st la ob á sk
or H
ví s O PF
(Z
) (O
) (H
p. z. ha 30
ž ne ce
10 1 PF O
se
s O PF
0
ha -3 00
-1 51
5 s O PF
z. p.
p. z. 00
ha 0 -5
no eč ol Sp
ha
z.
r. is st
eč ol sp vé io
A
kc
p.
st no
st už dr á sk ěl ěd m Ze
o.
i
va
0
Přírůstek výsledku hospodaření
Pramen:
Přírůstek ČPH
Přírůstek dotací
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Majetek a kapitál Ve vývoji majetku oceněného v zůstatkových cenách došlo u sledovaných skupin podniků pouze k mírným meziročním výkyvům, přičemž průměr za podniky celkem zůstal nezměněn. Pro posouzení aktivity podniků byl zvolen ukazatel obratu celkových aktiv, který měří efektivnost hospodaření podniku s majetkem.
173
Graf T7.2/06 - Obrat celkových aktiv za souhrn podnikových činnosti 0,80 0,70
Tržby/celková aktiva
0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10
é ho rs k
á sk né
čn é
za
ne ž
or H
ví
Č
ás
te
Ji
s O PF
st
LF A
la ob
0 30 ne ž ce
10 1
(O ) ou pe ní LF Pr A od (Z ) uk čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
) st
z. ha
ha -3 00
(H
p.
z. p.
p. ha 00 se PF O
PF O
O PF
s
s
51
5
-1
-5
0
st no eč ol Sp
z.
p. ha
r. is
eč ol sp vé io
kc A
z.
st no
st už dr á sk ěl ěd m Ze
o.
i
va
0,00
2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Průměr za podniky celkem vykazuje meziroční stagnaci. Mírné zvýšení vykázaly PPO, u PFO došlo ke snížení tohoto ukazatele. Průměrná hodnota podniků v roce 2004 dosáhla koeficientu 0,56. Ve struktuře kapitálu došlo k posílení vlivu vlastních zdrojů, jak dokládá graf 7.2/07.
174
Graf T7.2/07 - Míra zadluženosti za souhrn podnikových činností 90,00 80,00 Cizí zdroje/aktiva celkem (%)
70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
é
Č ás te čn é
ho rs k ne ž
né Ji
LF A za (O st ) ou pe ní LF Pr A od (Z ) uk čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
) st la ob á
sk or H
ví s O PF
2003
Pramen:
(H
p. z. ha 30
ž ne ce
10 1 PF O
se
s PF O
0
ha -3 00
-1 51
5 s PF O
z. p.
p. ha 00
0 -5
no eč ol Sp
z.
p. z. ha
is st
sp ol e io vé
kc A
r.
čn os t
st už dr á sk ěl ěd Ze m
o.
i
va
0,00
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Míra zadluženosti byla i v roce 2004 obecně nižší u PFO. Za soubor všech podniků dosáhla 43,46 % a meziročně poklesla o 1,71 procentního bodu. Cizí zdroje zahrnují dluhy dlouhodobé i krátkodobé a jejich výše avizuje využívání cizího kapitálu. Komplexním ukazatelem dokumentující úroveň zhodnocení vlastního i cizího kapitálu je ukazatel výnosnosti celkového kapitálu.
175
Graf T7.2/08 - Výnosnost celkového kapitálu za souhrn podnikových činností
Výsledek hospodaření/aktiva celkem (%)
10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00
é
Č ás te čn é
ho rs k ne ž
né Ji
LF A za (O st ) ou pe ní LF Pr A od (Z ) uk čn ío bl as t( N ) Po dn ik y ce lk em
) st la ob á
sk or H
ví s O PF
2003
Pramen:
(H
p. z. ha 30
ž ne ce
10 1 PF O
se
s PF O
0
ha -3 00
-1 51
5 s PF O
z. p.
p. ha 00
0 -5
no eč ol Sp
z.
p. z. ha
is st
sp ol e io vé
kc A
r.
čn os t
st už dr á sk ěl ěd Ze m
o.
i
va
-4,00
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: M. Vojtíšek (VÚZE)
Výnosnost celkového kapitálu je odvozena od docíleného výsledku hospodaření před zdaněním porovnaného s vynaloženým celkovým kapitálem (resp. majetkem). Jde o ukazatel, který vyjadřuje komplexně vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na zisk podniku. Průměrná úroveň výnosnosti celkového kapitálu dosáhla za soubor podniků 5,32 %. Kladná výnosnost kapitálu byla dosažena ve všech uvedených skupinách zemědělských podniků. Relativně nejvyšší zhodnocení kapitálu bylo dosaženo u společností s ručením omezeným a ve skupinách PFO s výměrou 5 - 100 ha z. p., kde byla dosažena výnosnost přesahující 8 %. Z regionálního hlediska bylo dosaženo nejvyššího zhodnocení kapitálu v horské oblasti a v produkčních oblastech. V návaznosti na uplatnění dotační politiky SZP EU v ČR docílily zemědělské podniky v roce 2004 míru výnosnosti vloženého kapitálu, která může charakterizovat zemědělství jako podnikatelsky zajímavější než v kterémkoli předcházejícím období. 7.2.2 Ekonomické výsledky zemědělských podniků podle standardního výstupu EU Standardní výstup EU, jednotný pro všechny země EU 25, hodnotí výsledky pouze zemědělských a na ně přímo navazujících činností zemědělských podniků. Ukazatele jsou odvozeny z účetních a dalších (naturálních) údajů podniků a na mezinárodní úrovni slouží pro posouzení dopadů daných ekonomických podmínek, zejména opatření zemědělské politiky, do hospodaření jednotlivých kategorií zemědělských podniků. Klíčovým ukazatelem je čistá přidaná hodnota v nákladech faktorů na přepočteného pracovníka (ČPH/AWU) jako zdroj k pokrytí nákladů základních výrobních faktorů, tj. práce, půdy a kapitálu, a k vytvoření podnikatelského důchodu („zisku“). Hodnota tohoto ukazatele je ovlivněna především úrovní produkce z 1 ha z. p., efektivností využití variabilních a fixních nákladů, úrovní podpor a počtem pracovníků podniků.
176
Produkce Úroveň produkce se meziročně zvýšila (zejména v důsledku příznivého vývoje počasí) u většiny podniků (graf 7.2/09). Nejvyšší hodnoty ukazatele v roce 2004 dosáhly podniky v produkčních oblastech (N) (44 tis. Kč), nejnižší hodnoty pak PFO s více než 300 ha z. p. (17 tis. Kč). PPO celkem dosahovaly v roce 2004 hodnoty produkce 37 tis. Kč/ha z. p., zatímco PFO pouze 19 tis. Kč/ha z. p. Graf T7.2/09 - Produkce na 1 ha z. p. 50 000 45 000 40 000 35 000
Kč/ha z. p.
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ZD
AS
SRO
PFO do 50 PFO 51 - 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
kategorie podniků 2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Výrazné rozdíly v ukazateli hodnoty produkce na 1 ha z. p. svědčí o intenzivnějším způsobu využití půdy u PPO v porovnání s PFO orientovanými spíše na extenzivní způsoby hospodaření. Intenzitu, resp. extenzitu využití výrobních faktorů potvrzují i počty přepočtených pracovníků (AWU) na 100 ha z. p., které významně korespondují s úrovní produkce z 1 ha z. p. (graf 7.2/10).
177
N
Graf T7.2/10 - Produkce na 1 ha z. p. a počet AWU/100 ha z. p. za rok 2004 50 000
4,50
45 000
4,00
40 000
3,50
35 000
Kč/ha z. p.
2,50 25 000 2,00 20 000 1,50
15 000
1,00
10 000
0,50
5 000 0
0,00 ZD
AS
SRO
PFO do 50
PFO 51 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
N
kategorie podniků Produkce/ha z. p.
Pramen:
AWU/100 ha z. p.
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Výjimku v relaci mezi úrovní produkce na 1 ha z. p. a počty AWU/100 ha z. p. tvoří kategorie PFO do 50 ha z. p., kde nízkou produkci z 1 ha z. p. doprovází nejvyšší počet AWU/100 ha z. p. (4,15 AWU, proti např. 1,44 AWU u PFO nad 300 ha z. p.). Výslednicí této relace je produktivnost využití faktoru práce (produkce/AWU), kterou v meziročním srovnání ukazuje graf 7.2/11. Nejvyšší hodnoty ukazatele dosahují v obou sledovaných letech střední a velké PFO, podniky SRO a také podniky v produkčních oblastech (N).
178
AWU/100 ha z. p.
3,00
30 000
Graf T7.2/11 - Produkce na jednoho přepočteného pracovníka (AWU) 1 400
1 200
1 000
tis. Kč
800
600
400
200
0 ZD
AS
SRO
PFO do 50 PFO 51 - 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
kategorie podniků 2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Mezispotřeba a odpisy Výsledky hospodaření jsou dále ovlivněny efektivností využití variabilních vstupů a spotřebovaného fixního kapitálu, měřenou podílem hodnoty těchto vstupů (tzv. mezispotřeby, resp. odpisů) na produkci (graf 7.2/12). Z grafu je zřejmé, že v roce 2004 využívaly vstupy nejméně efektivně PPO kategorie SRO. Malé a největší PFO vykazují rozpor mezi efektivním využitím variabilních vstupů a mezi vysokým podílem odpisů na produkci, který svědčí o relativně vysokém investičním vybavení těchto podniků.
179
N
Graf T7.2/12 - Efektivnost využití vstupů v roce 2004 76
16
75
14
74 12
73 72
10
%
8 70 6
69 68
4
67 2
66 65
0 ZD
AS
SRO
PFO do 50 PFO 51 - 100 PFO 101 - PFO nad 300 300
H
O
Z
N
kategorie podniků Mezispotřeba/produkce
Pramen:
Odpisy/produkce
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Provozní dotace Výsledky hospodaření všech sledovaných kategorií podniků byly meziročně výrazně ovlivněny úrovní podpor - provozních dotací, které v přepočtu na 1 ha z. p. ukazuje graf 7.2/13. Tyto podpory na 1 ha z. p.125 se meziročně podstatně zvýšily u všech sledovaných kategorií podniků, z toho nejvíce u malých PFO (u PFO do 50 ha z. p. z 1 310 Kč na 4 051 Kč, tj. více než třikrát, a u PFO s 51 - 100 ha z. p. z 1 748 Kč na 4 140 Kč, tj. téměř 2,5krát více), nejméně u středních a velkých PFO a u podniků s převahou půdy v horských oblastech LFA (podniky H). Absolutně nejvyšší provozní dotace na 1 ha z. p. získaly v roce 2004 podniky s půdou v LFA (5 768 Kč u kategorie H), PPO získaly v průměru 4 712 Kč/ha z. p., zatímco PFO 4 031 Kč, tj. o 15 % méně.
125
Jsou zahrnuty všechny přiznané (nikoliv skutečně vyplacené) podpory vztažené k danému roku.
180
%
71
Graf T7.2/13 - Provozní dotace na ha z. p. 7 000
6 000
Kč/ha z. p.
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0 ZD
AS
SRO
PFO do 50
PFO 51 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
N
kategorie podniků 2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Čistá přidaná hodnota ČPH na 1 ha z. p., resp. na 1 přepočítaného pracovníka (AWU) je výsledným ukazatelem působení předchozích ekonomických vztahů (graf 7.2/14).
181
Graf T7.2/14 - Ekonomické ukazatele v roce 2004 (rok 2003 = 100 %) 209,34
150 140 130 120 110 100 90
%
80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 ZD
AS
SRO
PFO do 50
PFO 51 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
N
kategorie podniků ČPH/AWU
Pramen:
Produkce/AWU
Dotace/ha z. p.
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Za všechny sledované kategorie podniků vzrostla průměrná hodnota ČPH/AWU v běžných cenách ze 182 tis. Kč v roce 2003 na 313 tis. Kč v roce 2004, tj. o 72 %, z toho u PPO ze 178 tis. Kč na 312 tis. Kč, tj. o 75 %, a u PFO z 251 tis. Kč na 336 tis. Kč, tj. o 34 % (graf 7.2/15). Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u družstev (o 92 %) a SRO (o 78 %) a také v kategorii podniků Z s ostatní půdou v LFA (o 83 %). Nejmenší meziroční nárůst ČPH/AWU byl pak zaznamenán u PFO se 101 - 300 ha z. p. (o 22 %) a s více než 300 ha z. p. (o 14 %)126.
126
Je však nutno vzít v úvahu, že některé podpory v rámci HRDP - agroenvironmentálních programů nebyly do provozních dotací z administrativních důvodů plně zahrnuty. Tyto druhy podpor jsou přitom nejvíce využívány podniky s více extenzivním zemědělstvím a mezi tyto podniky patří zejména větší PFO.
182
Graf T7.2/15 - ČPH/AWU 450 400
350
tis. Kč
300 250
200
150 100
50
0 ZD
AS
SRO
PFO do 50
PFO 51 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
N
kategorie podniků 2003
Pramen:
2004
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Absolutně nejvyšších hodnot ukazatele ČPH/AWU dosahovaly v obou sledovaných letech střední a zejména velké PFO (např. PFO s více než 300 ha z. p. v roce 2004 dosáhly 429 tis. Kč) a také PPO kategorie SRO (384 tis. Kč v roce 2004). Naopak nejmenších hodnot tohoto ukazatele dosahovaly v obou sledovaných letech malé PFO (např. PFO do 50 ha z. p.: 201 tis. Kč v roce 2004)127. Za pozornost stojí i více než 40% rozdíl v úrovni ČPH/AWU mezi velkými PFO a PPO kategorie ZD a AS128. Z regionálního pohledu se všechny kategorie podniků s půdou v LFA (kategorie H, O, Z) vyznačovaly v roce 2004 vyrovnanou, mírně podprůměrnou hodnotou ukazatele ČPH/AWU; nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele vykázaly podniky v produkčních oblastech (kategorie N, 350 tis. Kč)129. Při srovnávání podniků podle zastoupení jejich půdy v LFA je nutno brát v úvahu i další podpory v rámci agroenvironmentálních programů, které nejsou do výpočtů plně zahrnuty, avšak které využívají zejména podniky v LFA. Užití čisté přidané hodnoty ČPH je zdrojem pro úhradu základních výrobních faktorů - práce, půdy a kapitálu. Meziročně vzrostla ČPH/AWU za všechny podniky sledované v síti FADN o zhruba 72 %. Velký nárůst
127
Tato úroveň ČPH neumožňuje plnou úhradu všech faktorů zemědělské výroby. Ta je umožněna jen využitím jiných zdrojů mimo zemědělství.
128
K bližšímu osvětlení tohoto rozdílu je možno uvést následující výrobní a strukturální charakteristiky PFO s více než 300 ha a PPO kategorie ZD a AS: počet AWU/100 ha z. p.: PFO 1,44, ZD 3,98, AS 4,13; procento zornění: PFO 77 %, ZD 81 %, AS 86 %; počet VDJ přežvýkavců na 100 ha z. p.: PFO: 0,09, ZD 0,37, AS 0,35.
129
Zornění u jednotlivých kategorií LFA: H 51 %, O 75 %, Z 84 %, N 94 %.
183
zdrojů však v roce 2004 nebyl z více důvodů130 doprovázen zvýšenými úhradami těchto výrobních faktorů (graf 7.2/16). Graf T7.2/16 - Meziroční růst osobních nákladů na 1 AWU, pachtovného a nájemného na 1 ha z. p. (2004/2003) 15 10 5 0
%
-5 -10 -15 -20 -25 -30 -35 ZD
AS
SRO
PFO do 50
PFO 51 - 100
PFO 101 300
PFO nad 300
H
O
Z
N
kategorie podniků Osobní náklady
Pramen:
Pachtovné a nájemné
Výběrové šetření FADN
Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Náklady na odměny za práci se u PPO meziročně zvýšily o zhruba 9 % (z toho u AS o 13 %, avšak při necelém 1% nárůstu u SRO). U malých a středních PFO tyto náklady dokonce meziročně poklesly; u velkých PFO však došlo k 11% nárůstu. Náklady na pachtovné a nájemné se meziročně zvýšily u PPO o necelých 6 % (nejméně u AS o 2 %). Ve všech kategoriích PFO došlo naopak výraznému k meziročnímu poklesu, zřejmě v důsledku rozšiřování podílu vlastní půdy. Relativně nízké výdaje na úhradu základních výrobních faktorů vyústily v roce 2004 do vysoké hodnoty důchodu ze zemědělské činnosti u všech sledovaných kategorií podniků. U PPO jde o 2 222 Kč/ ha z. p., u PFO o 4 815 Kč/ha z. p. (u PFO jsou však z důchodu ze zemědělské činnosti hrazeny odměny za práci farmáře a členů jeho rodiny). 7.2.3 Souhrnné zhodnocení ekonomických výsledků zemědělství v roce 2004 Ve výsledcích odvětví zemědělství a jednotlivých kategorií zemědělských podniků131 se v roce 2004 odrazily tyto základní vývojové změny:
130
meziroční nárůst produkce zemědělského odvětví: ve stálých cenách roku 2000 o 13,8 % (z toho rostlinné produkce o 30,5 % při poklesu živočišné produkce o 5,3 %); v běžných cenách o 23,6 % (z toho rostlinné produkce o 39,3 % a živočišné produkce o 4 %); Zejména jde o nesoulad mezi výpočtem ekonomických (tedy nikoliv účetních) výsledků podniků a reálným tokem peněz do podniků (cash flow). Jde např. o hodnotu produkce, která zůstává neprodaná na skladech v zemědělských podnicích, nebo o výplaty značné části podpor za rok 2004 až v závěru roku 2004, resp. v prvním čtvrtletí 2005.
131
Jde o předběžné hodnocení na základě údajů SZÚ a FADN dostupných v době zpracování Zprávy.
184
narůst průměrné úrovně CZV proti roku 2003 o 8,1 % při nárůstu průměrné úrovně cen vstupů proti minulému roku o 6,8 %, tzn. zlepšení podmínek na agrárním trhu (terms of trade) o 1,2 % (také v důsledku změn na agrárním trhu, vyvolaných vstupem ČR do EU);
podstatné zvýšení podpor do zemědělství po vstupu do EU: celkově o 19 % (podpory vyplacené k 31. 12. 2004), resp. o 55 % (při uvažování podpor za rok 2004 vyplacených k 30. 4. 2005). Sektorový i podnikový pohled potvrzuje, že první rok působení nových podmínek po vstupu do EU byl pro zemědělské podniky ČR úspěšný. K tomu přispěl i velmi příznivý průběh počasí v roce 2004. Přechod na zemědělskou politiku ČR uplatňovanou po vstupu do EU znamenal relativně menší přínos podpor pro ty podniky, které se v dotacích „prosazovaly“ svou výrobní orientací již před vstupem. Klíčový ekonomický ukazatel - ČPH/AWU - se sektorově meziročně zlepšil podle ČSÚ o 67 % a za souhrn podniků v síti FADN dokonce o 72 %. Zásadní nárůst tohoto ukazatele byl zaznamenán u PPO (75 %), zatímco u PFO byl zaznamenán pouze 33% nárůst. V sektoru zemědělství a u všech sledovaných kategorií podniků se tak výrazně navýšily zdroje k úhradě základních výrobních faktorů - půdy, práce a kapitálu - a k vytvoření dostatečného podnikatelského důchodu. Z hlediska absolutní výše ČPH/AWU dosáhly - a to v obou sledovaných letech - nejlepšího výsledku zejména větší PFO nad 100 ha z. p. a PPO kategorie SRO. Existují však až 40% rozdíly v úrovni ČPH/AWU mezi velkými PFO a PPO kategorie ZD a AS. Z regionálního pohledu dosáhly podniky s půdou v LFA (kategorie H, O a Z) vyrovnaných, sektorově mírně podprůměrných výsledků; nadprůměrné výsledky byly dosaženy u podniků v produkčních oblastech (N). Lze konstatovat, že zemědělská politika uplatňovaná v roce 2004 přispěla k regionální vyrovnanosti ekonomických výsledků podniků, s určitými preferencemi podniků v produkčních oblastech132. Souhrnné znázornění vztahu vybraných faktorů a strukturálních charakteristik sledovaných kategorií podniků k jejich úrovni ČPH/AWU je patrné z tab. T7.2/03: v obou sledovaných letech dosahovaly střední a zejména větší PFO v porovnání s PPO nadprůměrné hodnoty ČPH/AWU především v důsledku nižší spotřeby lidské práce, která je substituována vyšší vybaveností hmotným investičním majetkem. Přes nižší intenzitu využití půdy a nižší úroveň podpor je tak téměř 40% rozdíl v úrovni ČPH/AWU mezi velkými PFO a PPO kategorie ZD a AS zřejmým důsledkem efektivnějšího využití výrobních zdrojů v uvedené kategorii PFO.
132
Tyto relace se ještě mohou změnit při započítání veškerých podpor přiznaných zemědělcům v roce 2004.
185
T7.2/03 - Faktory ovlivňující úroveň ČPH/AWU1) podle typů podniků v roce 2004 Ukazatel 2003 Produkce/ha AWU/100 ha Mezispotřeba/produkce Odpisy/produkce Provozní dotace/ha Stupeň zornění VDJ přežvýkavců/ha ČPH/AWU 2004 Produkce/ha AWU/100 ha Mezispotřeba/produkce Odpisy/produkce Provozní dotace/ha Stupeň zornění VDJ přežvýkavců/ha ČPH/AWU
ZD
PPO AS
SRO
do 50
PFO 51 - 100 101 - 300 nad 300
-0 +0 +0 -0 -0 +0 + --
+ + -0 -0 +0 +0 +0 +0
+0 -0 +0 -0 -++
-0 + -0 +++ ---0 ---
--0 +++ --+0 --
-----0 +++ -0 -0 --+++
-----0 +++ +0 -0 --+++
+0 +0 -0 +0 +0 +0 + -0
+ + +0 -0 -0 +0 +0 -0
-+0 --0 -0 -++
--+ -0 +++ +0 ---
---+0 +++ -0 --
----+0 +++ -0 --+
-----0 +++ --0 --+++
Vztah k LFA O Z
N
-+0 +0 +++ --+++ -0
-0 +0 -0 +0 -0 + -0
+0 +0 +0 +0 -0 +0 +0 -0
++ +0 -0 -0 + --+
-+0 + ++ --++ -0
-0 +0 +0 +0 +0 -0 + -0
-0 -0 +0 +0 -0 +0 -0
++ +0 -0 -0 + +
H
1) Ve vztahu k průměru za soubor sledovaných podniků: +0 resp. -0 = v rozpětí ± do 10 % od průměru; + resp. - = v rozpětí 11 - 20 % od průměru (+ = vyšší; - = nižší); ++ resp. -- = v rozpětí 21 - 30 % od průměru (++ = vyšší; -- = nižší); +++ resp. --- = v rozpětí ± více než 30 % od průměru (+++ = vyšší; --- = nižší). Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Jiný pohled na tvorbu ČPH/AWU poskytuje tab. T7.2/04 s rozdělením sledovaných podniků do kategorií podle úrovně tohoto ukazatele. Rozdíl mezi nadprůměrnými a podprůměrnými podniky lze spatřovat především:
ve vztahu podniků k LFA (úspěšné podniky hospodaří na půdě s podprůměrným podílem své půdy v LFA);
v úrovni produkce na 1 ha z. p. (úspěšné podniky dosahují vyšší produkce);
v nižší potřebě pracovní síly u úspěšných podniků;
v efektivnějším využití vstupů (mezispotřeby) u úspěšných podniků;
proti tomu v nižší úrovni provozních dotací na 1 ha z. p. u úspěšných podniků (v roce 2004).
186
T7.2/04 - Faktory ovlivňující úroveň ČPH/AWU1) podle kritéria ekonomické efektivnosti v roce 2004 2)
NAD Ukazatel
PPO +PFO
PPO
2003 % z. p. v LFA Produkce/ha AWU/100 ha Mezispotřeba/produkce Odpisy/produkce Provozní dotace/ha Stupeň zornění VDJ přežvýkavců/ha ČPH/AWU 2004
+ -0 -0 -0 +0 +0 -0 +++
% z. p. v LFA Produkce/ha AWU/100 ha Mezispotřeba/produkce Odpisy/produkce Provozní dotace/ha Stupeň zornění VDJ přežvýkavců/ha ČPH/AWU
-+0 -0 -0 -0 +0 +++
PRŮM PFO
PPO +PFO
PPO
++ +0 -0 -0 +0 +0 0 +++
-0 ----+0 -0 -0 --+++
+0 +0 +0 -0 +0 +0 +0 + +0
-+0 -0 -0 +0 -0 +++
-0 ----+++ -0 --+++
+0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 + -0
2)
POD
2)
PFO
PPO +PFO
PPO
PFO
+0 +0 +0 -0 -0 +0 +0 + +0
+ --0 +++ -0 --+0
+0 +0 + +0 -0 -0 +0 ---
+0 +0 + +0 +0 -0 +0 ---
+0 ----+ +++ -0 -----
+0 +0 +0 -0 -0 +0 +0 + -0
+0 ----+0 ++ -0 -0 -0
++ -0 + +0 +0 +0 -0 +0 ---
++ -0 + +0 +0 +0 -0 +0 ---
+++ ---+ +++ -----
1) Ve vztahu k průměru za soubor sledovaných podniků: +0 resp. -0 = v rozpětí ± do 10 % od průměru; + resp. - = v rozpětí 11 - 20 % od průměru (+ = vyšší; - = nižší); ++ resp. -- = v rozpětí 21 - 30 % od průměru (++ = vyšší; -- = nižší); +++ resp. --- = v rozpětí ± více než 30 % od průměru (+++ = vyšší; --- = nižší). 2) Kategorie podniků: NAD = s ČPH/AWU min. o 10 % větší než průměr; PRŮM = s ČPH/AWU v rozpětí -10 % až +10 % od průměru; POD = s ČPH/AWU min. o 10 % menší než průměr. Pramen: Výběrové šetření FADN Zpracoval: T. Doucha, I. Foltýn, I. Zedníčková (VÚZE)
Velký nárůst zdrojů však v roce 2004 nebyl z již zmíněných důvodů doprovázen zvýšenými úhradami základních výrobních faktorů. Sektorově se podle SZÚ meziročně zvýšily odměny za práci pouze o 1,5 % (podle údajů FADN korigovaných změnami v počtu AWU u PPO o necelých 10 %) a náklady na pachtovné a nájemné o 10,5 % (podle údajů FADN u PPO o 6 %, avšak při výrazném poklesu u PFO). Důsledkem je vysoká úroveň podnikatelského důchodu k využití po roce 2004. 7.3
Ekonomické výsledky oborů zpracovávajících zemědělské suroviny
7.3.1 Ekonomické výsledky potravinářského odvětví a rozhodujících oborů Celková úroveň ekonomických výsledků podle předběžných údajů byla u potravinářského odvětví133 v roce 2004 pozitivně ovlivněna především vstupem do EU a vyšší úrovní zemědělské produkce - nabídkou surovin, zejména rostlinného původu. Vytvoření trhu pro EU 25 znamenalo jeho otevření jak v oblasti nákupu surovin, tak odbytu výrobků. Vstup do EU tak vytvořil předpoklady pro udržení vysoké efektivnosti dosahované u výroby nápojů (zejména piva) a také podmínky pro růst výroby sladu a nové podmínky pro některé ostatní výroby (cukrovarnickou a cukrovinkářskou), které příznivě ovlivnily výsledky celého potravinářského odvětví. Výrazně se v roce 2004 zlepšila účetní přidaná hodnota na pracovníka v hodnoceném odvětví.
133
Potravinářský průmysl je uváděn bez zpracovatelů tabáku.
187
Vyšší úroda v zemědělství vedla k růstu zásob ve zpracovatelských oborech s přímou vazbou na prvovýrobu a při vyšším využití kapacit umožnila i zvýšení efektivnosti těchto oborů, i když dosažená efektivnost, v porovnání zejména s EU 15, zůstává dosud nízká. Tvorba výsledku hospodaření potravinářského průmyslu Výsledek hospodaření před zdaněním v potravinářském průmyslu za podnikatelské subjekty se 100 a více pracovníky meziročně vzrostl o 10,9 %, tj. o 1,2 mld. Kč. Zatímco v roce 2003 činil 11,0 mld. Kč, v roce 2004 zaznamenal hodnotu 12,3 mld. Kč. Tempo růstu výnosů celkem v roce 2004 mírně převýšilo dynamiku růstu celkových nákladů (o 0,2 p. b.). Ve struktuře výnosů pak nejvíce v roce 2004 vzrostl podíl změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby (o 76,0 % na 1,5 mld. Kč) a tržeb za prodej zboží (o 21,1 % na 46,9 mld. Kč), zatímco klesl podíl aktivace (o 17,6 % na 3,8 mld. Kč). V celkových nákladech nejrychleji rostly náklady na prodané zboží (nárůst o 21,6 % na 37,5 mld. Kč) a odpisy investičního majetku (o 12,0 % na 9,4 mld. Kč). Výkonová spotřeba s dominantním postavením ve struktuře nákladů (64,0 % v roce 2004) vykázala jen mírné zvýšení (o 3,1 % na 162 mld. Kč). Meziroční vývoj nákladů a výnosů příznivě ovlivnil podíl hospodářského výsledku potravinářského průmyslu před zdaněním z celkových výnosů (růst o 0,2 p. b. na 4,63 %) v roce 2004 proti roku 2003. Přehled struktury výnosů a nákladů je uveden v tab. T7.3/01. T7.3/01 - Struktura výnosů a nákladů potravinářského průmyslu Ukazatel Výnosy celkem v tom - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb - tržby za prodej zboží - změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby - aktivace - ostatní výnosy Náklady celkem v tom - výkonová spotřeba - náklady na prodané zboží - osobní náklady - odpisy investičního majetku - ostatní náklady Hospodářský výsledek před zdaněním Účetní přidaná hodnota
Výnosy a náklady (mil. Kč)
Meziroční index
Podíl z celkových výnosů (%)1)
2003 249 165
2004 265 323
106,5
2003 100,00
2004 100,00
187 716 38 732
193 720 46 912
103,2 121,1
75,34 15,54
73,01 17,68
870 4 597 17 250 238 093 157 042 30 858 22 463 8 388 19 342 11 072 44 015
1 531 3 789 19 371 253 045 161 934 37 538 22 964 9 391 21 218 12 278 46 480
176,0 82,4 112,3 106,3 103,1 121,6 102,2 112,0 109,7 110,9 105,6
0,35 1,84 6,92 95,56 63,03 12,38 9,02 3,37 7,76 4,44 17,67
0,58 1,43 7,30 95,37 61,03 14,15 8,66 3,54 8,00 4,63 17,52
1) Struktura výnosů a nákladů je ovlivněna i odlišnou oborovou a firemní strukturou podniků. Pramen: ČSÚ - vypočteno z údajů výkazu P 3-04 podniků se 100 a více pracovníky Zpracoval: L. Mejstříková (VÚZE)
Efektivnost potravinářského průmyslu V roce 2004 se výrazně zlepšila efektivnost hospodaření potravinářského průmyslu u podnikatelských subjektů se 100 a více pracovníky v porovnání s rokem 2003, a to jak u nákladové rentability (o 0,2 p. b. na 4,85 %), tak i u výnosnosti vlastního kapitálu (o 0,8 p. b. na 15,77 %) a výnosnosti celkových pasiv (o 0,6 p. b. na 7,59 %). Přehled ukazatelů potravinářského průmyslu v letech 2003 - 2004 je zachycen v tab. T7.3/02.
188
1)
T7.3/02 - Efektivnost potravinářského průmyslu ze zisku před zdaněním (%) Ukazatel Nákladová rentabilita Výnosnost vlastního kapitálu Výnosnost celkových pasiv
2003
2)
2004 4,65 14,95 7,00
4,85 15,77 7,59
Meziroční index 104,34 105,48 108,39
1) Efektivnost je zčásti ovlivněna i odlišnou strukturou podniků v porovnávaných letech. 2) Údaje roku 2003 byly zpřesněny. Pramen: ČSÚ - vypočteno z údajů výkazu P 3-04 podniků se 100 a více pracovníky Zpracoval: L. Mejstříková (VÚZE)
Výkonnost potravinářského průmyslu Nárůst výsledku hospodaření před zdaněním a zlepšení dosažené míry efektivnosti pozitivně působily na výkonnost potravinářského průmyslu u podnikatelských subjektů se 100 a více pracovníky. Předstih růstu celkových výnosů před celkovými náklady a pokles průměrného evidenčního počtu pracovníků (o 4,8 %, tj. o 4 076 osob) ve sledovaném období 2003 - 2004 vedl k růstu výkonů (o 3,7 %, tj. o 7,7 mld. Kč). Zlepšil se také ukazatel účetní přidané hodnoty, a to meziročně o 5,6 %, tj. o 2,5 mld. Kč (tab. T7.3/03). T7.3/03 - Výkonnost potravinářského průmyslu Ukazatel
MJ
Výnosy celkem Výkony Prům. evid. počet zaměstnanců (přepočt.) Účetní přidaná hodnota Účetní přidaná hodnota na jednotku výnosů Účet. přid. hodnota/prům. evid. počet zaměstnanců Prům. evid. počet zaměstnanců na podnik
mil. Kč mil. Kč osoby mil. Kč % tis. Kč osoby
1)
2003
249 165 210 703 84 407 44 015 17,7 521 283
2004 265 323 218 411 80 331 46 480 17,5 579 277
Meziroční index 106,5 103,7 95,2 105,6 99,2 111,0 97,8
1) Údaje roku 2003 byly zpřesněny. Pramen: ČSÚ - vypočteno z údajů výkazu P 3-04 podniků se 100 a více pracovníky Zpracoval: L. Mejstříková (VÚZE)
Věcné a kapitálové zajištění potravinářského průmyslu Potravinářský průmysl u podnikatelských subjektů se 100 a více pracovníky v roce 2004 zvýšil celkový objem aktiv a pasiv, a to meziročně o 3,6 mld. Kč. Největší podíl na růstu objemu aktiv a pasiv měla především položka zboží (o 37,4 %), dále rezervy (o 22,4 %), dluhopisy a směnky (o 12,3 %). Na druhé straně podíl finančního majetku klesl o 1,7 %, tj. o 231 mil. Kč. Podrobnější členění věcné struktury aktiv a pasiv a kapitálové zajištění potravinářského průmyslu uvádí tab. T7.3/04.
189
T7.3/04 - Vybraná aktiva a pasiva v potravinářském průmyslu
Ukazatel 2003 Hmotný a nehmotný investiční majetek (v zůstatkové ceně) Zásoby celkem v tom - materiál - vlastní výroba - zboží Finanční majetek Pohledávky a ostatní aktiva Vlastní kapitál Rezervy Dluhopisy a směnky Bankovní úvěry a výpomoci Aktiva a pasiva2)
Podíl z celkových aktiv či pasiv (%)1)
Aktiva a pasiva v absolutní výši (mil. Kč)1)
77 033 23 363 8 527 10 670 4 166 13 759 43 936 74 041 3 976 2 663 28 071 158 092
2004 77 999 25 511 8 675 11 110 5 726 13 528 44 705 77 840 4 865 2 991 28 086 161 743
meziroční index 101,3 109,2 101,7 104,1 137,4 98,3 101,8 105,1 122,4 112,3 100,1 102,3
2003 48,7 14,8 5,4 6,7 2,6 8,7 27,8 46,8 2,5 1,7 17,8 100,0
2004 48,2 15,8 5,4 6,9 3,5 8,4 27,6 48,1 3,0 1,8 17,4 100,0
1) Stav ke konci roku. 2) Výkaz P3-04 uvádí v letech 2002 a 2003 některé odlišné položky aktiv a pasiv. Pramen: Vypočteno z údajů ČSÚ a MPO - výkaz P3-04 Zpracoval: L. Mejstříková (VÚZE)
Efektivnost jednotlivých výrobních oborů134 V případě efektivnosti jednotlivých výrobních oborů potravinářského průmyslu u podnikatelských subjektů se 100 a více pracovníky v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 je patrná výrazná diferenciace. Nejlepší výsledky zaznamenala výroba nápojů (OKEČ 15.9), která dosáhla nákladové rentability 14,10 % (nárůst o 0,7 p. b.), při poklesu výnosnosti vlastního kapitálu na 21,19 % (o 1,9 p. b.), výnosnosti celkových pasiv (o 0,2 p. b. na 12,55 %) a zadluženosti vlastního kapitálu (o 5,2 p. b. na 32,16 %). Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků a ryb a rybích výrobků (OKEČ 15.1+2) v roce 2004 výrazně zlepšila efektivnost v porovnání s rokem 2003 (nákladová rentabilita se zvýšila o 0,6 p. b. na 0,90 %, i když i nadále zůstává poměrně nízká, dále výnosnost celkových pasiv o 1,3 p. b. na 1,95 %, výnosnost vlastního kapitálu o 3,5 p. b. na 5,33 %, při poklesu zadluženosti vlastního kapitálu o 0,1 p. b. na 60,58 %). Efektivnost zhruba na úrovni odvětví zaznamenala agregace podniků tzv. ostatní potravinářské výroby (OKEČ 15.8), jejíž nákladová rentabilita se zvýšila o 0,4 p. b. na 4,86 %, naproti tomu zadluženost vlastního kapitálu se zvýšila o 8,1 p. b. na 47,0 %. Většina ostatních oborů vykázala v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 nárůst 134
A) OKEČ 15.1 - výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, OKEČ 15.2 - zpracování ryb a rybích výrobků, OKEČ 15.3 - zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor, OKEČ 15.4 - výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, OKEČ 15.5 - zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny, OKEČ 15.6 - výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, OKEČ 15.7 - výroba krmiv, OKEČ 15.8 - výroba ostatních potravinářských výrobků, OKEČ 15.9 - výroba nápojů. B) OKEČ 15.2 sloučen z důvodu individuálních údajů s podniky OKEČ 15.1a OKEČ 15.4 z téhož důvodu s OKEČ 15.3.
190
efektivnosti, včetně zpracování mléka (OKEČ 15.5), i když u tohoto oboru i tak zůstala hluboce pod úrovní za celé odvětví. Zhoršila se však efektivnost oborů zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor a výroby olejů a tuků (OKEČ 15.3+4), jejíž nákladová rentabilita poklesla o 4,9 p. b. na 2,60 %, výnosnost celkových pasiv o 7,2 p. b. na 4,08 %, výnosnost vlastního kapitálu o 13,2 p. b. na 7,49 %. Zadluženost vlastního kapitálu se zvýšila o 3,4 p. b. na 40,76 %. Sestupná tendence ekonomiky u skupiny těchto oborů souvisí s poklesem výnosů zejména u posledně zmíněného oboru, který snížil produkci nepotravinářských výrobků. Meziroční změnu efektivnosti jednotlivých výrobních oborů (OKEČ 15.1+2 až 15.9), měřenou výše uvedenými indikátory, znázorňují grafy 7.3/01 - 7.3/04. Graf T7.3/01 - Nákladová rentabilita 15.1+2 300 250 200 150 100 50 0
15.9
Graf T7.3/02 - Výnosnost celkových pasiv 15.1+2 300 15.3+4
15.3+4
100 0
15.8
Pramen:
200
15.9
15.5
15.7
15.6
Rok 2003 = 100
Rok 2004
15.8
15.5
15.7
15.6
Rok 2003 = 100
Rok 2004
ČSÚ - vypočteno z údajů výkazu P 3-04 podniků se 100 a více pracovníky
Zpracoval: L. Mejstříková (VÚZE)
Graf T7.3/03 - Výnosnost vlastního kapitálu 15.1+2 300 250 200 150 100 50 0
15.9
15.3+4
15.8
Rok 2003 = 100
15.1+2 140 120 100 80 60 40 20 0
15.9
15.5
15.7
Pramen:
Graf T7.3/04 - Zadluženost vlastního kapitálu
15.3+4
15.8
15.6
15.5
15.7
Rok 2004
Rok 2003 = 100
ČSÚ - vypočteno z údajů výkazu P 3-04 podniků se 100 a více pracovníky
Zpracoval: L. Mejstříková (VÚZE)
191
15.6
Rok 2004
7.3.2 Práce a mzdy V roce 2004 dále pokračoval mírný pokles celkového počtu pracovníků v rámci potravinářského sektoru u podniků s 20 a více pracovníky. Pokles počtu pracovníků v roce 2004 proti roku 2003 představoval 2,4 %, tj. 2 735 osob. T7.3/05 - Vývoj počtu pracovníků a mezd v potravinářském průmyslu v oborové struktuře Název Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb a rybích výrobků Zpracování ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Celkem
Počet zaměstnanců (osoby) meziroční 2003 2004 index 23 821 23 117 97,0 766 762 99,5 3 926 3 736 95,2 3 074 2 858 93,0 12 253 12 015 98,1 3 286 3 233 98,4 6 183 5 777 93,4 44 204 43 430 98,2 16 336 16 185 99,1 113 849 111 114 97,6
Průměrná měsíční nominální mzda (Kč) meziroční 2003 2004 index 13 032 13 769 105,7 13 393 14 146 105,6 13 263 14 053 106,0 19 584 19 747 100,8 14 408 15 019 104,2 13 945 14 696 105,4 15 423 16 585 107,5 13 032 13 628 104,6 20 386 21 680 106,3 14 579 15 341 105,2
Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních výkazů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (Kód publikace: 8001-03 a oborové údaje) Zpracoval: M. Putičová (VÚZE)
T7.3/06 - Vývoj podílu počtu pracovníků v potravinářském průmyslu v oborové struktuře (%) Název Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb a rybích výrobků Zpracování ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Celkem
Podíl počtu zaměstnanců 2003 2004 rozdíl 20,9 20,8 -0,1 0,7 0,7 0,0 3,4 3,4 0,0 2,7 2,6 -0,1 10,8 10,8 0,0 2,9 2,9 0,0 5,4 5,2 -0,2 38,8 39,1 0,2 14,4 14,5 0,1 100,0 100,0 x
Pramen: ČSÚ - Výsledky zpracování měsíčních výkazů za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci (Kód publikace: 8001-03 a oborové údaje) Zpracoval: M. Putičová (VÚZE)
Agregace výrob ostatních potravinářských výrobků s podílem 39,1 % na celkovém počtu pracovníků sektoru i nadále zůstává nejvýznamnější skupinou, která zaměstnávala v roce 2004 v rámci potravinářského průmyslu nejvíce pracovníků. Proti roku 2003 došlo v roce 2004 k mírnému nárůstu tohoto podílu, a to o 0,2 p. b. V rámci agregace výrob ostatních potravinářských výrobků vykazuje největší podíl z hlediska počtu pracovníků výroba pekárenských a cukrářských výrobků, a to 64,7 % z celkového počtu pracovníků ze skupiny výrob ostatních potravinářských výrobků. Druhým nejvýznamnějším oborem z hlediska počtu pracovníků je obor výroby a zpracování masa s podílem 20,8 % na celkovém počtu pracovníků potravinářského průmyslu. U všech sledovaných oborů potravinářského průmyslu byl v období 2004 zaznamenán nárůst průměrných měsíčních mezd. Ve srovnání s rokem 2003 se průměrná měsíční nominální mzda v roce 2004 zvýšila o 5,2 %.
192
Úroveň měsíčních nominálních mezd v potravinářském sektoru (15,3 tis. Kč) ve srovnání s průměrnou nominální mzdou v průmyslu (17,5 tis. Kč) dosahovala v roce 2004 úrovně 87,4 %. K oborům s nejvyšší průměrnou nominální měsíční mzdou patřila v roce 2004 výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů (19,7 tis. Kč). Obor je významný vysokou koncentrací výroby a účastí zahraničního kapitálu. Nejnižší průměrné nominální měsíční mzdy v roce 2004 v rámci potravinářského sektoru vykazovaly potravinářské obory výroby masa a masných výrobků (13,8 tis. Kč), kde v současné době probíhá restrukturalizace výroby a s tím spojené zavírání některých provozů s vyšší úrovní mezd, a dále ostatních potravinářských výrobků s menší mzdovou náročností. Nejvyšší index (106,3), tj. nárůst průměrné měsíční mzdy vykazuje skupina výroby nápojů. Na této změně se v rámci oboru významně podílí nárůst mezd v oboru minerálních vod (index 108,1) a výroby piva (index 107,6). Důvodem tohoto nárůstu je především zvýšený export piva. Celková ekonomická situace U výroby potravinářských výrobků a nápojů převažovaly v roce 2004 pozitivní trendy a vstup do EU se odehrál bez dramatických změn. V mezinárodním srovnání se sousedními zeměmi se jeví situace potravinářského odvětví z hlediska podmínek pro podnikání jako méně výhodná, neboť v těchto zemích je výrobcům potravin umožněno širší zapojení do podpůrných programů u výrobků průmyslového charakteru. Dosud přetrvává velký rozdíl v ekonomických výsledcích jednotlivých potravinářských oborů. Lepších výsledků bylo dosaženo, ve srovnání s obory přímo navazujícími na zemědělskou výrobu, u výrobců nápojů a dalších oborů vyšší fáze zpracování agrárních surovin. Stejné úrovně výsledků nedosahují zejména zpracovatelé produkce živočišného původu a obory zpracování ovoce, zeleniny a brambor a výroby olejů a tuků, kde dosud probíhá proces restrukturalizace v organizačních strukturách i ve výrobě a u posledně zmíněných oborů bylo v roce 2004 zaznamenáno snížení výnosů. Změny ve vývoji zaměstnanosti a mezd byly vyvolány zejména koncentrací výrob a účastí zahraničního kapitálu (tukový průmysl a výroba nápojů) a probíhající výše uvedenou restrukturalizací (masný a mlékárenský průmysl). 8
Sociální situace v zemědělství a na venkově
8.1 Pracovní síly Snižování zaměstnanosti v zemědělství pokračuje i v roce 2004, a to obdobným tempem jako v roce 2003. Počet pracovních sil poklesl přibližně na 141 tis.135, což představuje v meziročním srovnání 4,7% úbytek zemědělských pracovníků (příl. tab. 8.1/01). Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství136 poklesl na 2,9 % (proti roku 2003 o 0,1 p. b.). Úbytek počtu zemědělských pracovníků se v meziročním srovnání nejvýrazněji projevil v družstvech (o 11,5 %) a dále v obchodních společnostech (o 3,0 %), v podnicích fyzických osob zůstal počet pracovníků prakticky stabilizován (mírný nárůst o 0,3 %). Ve struktuře celkové zaměstnanosti v zemědělství po celé transformační období klesá podíl pracovníků družstev, v roce 2004 jejich podíl tvořil již jen 26,2 % (meziroční pokles 135
Průměrný evidenční počet pracovníků v podnicích zemědělské prvovýroby bez souvisejících služeb a myslivosti, předběžný údaj VÚZE.
136
Pramen: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1. - 4. čtvrtletí 2003, 2004, ČSÚ 2004, 2005.
193
o 2 p. b.). Trvale (s výjimkou stabilizace v roce 2003) se naopak zvyšuje podíl pracovníků obchodních společností, od roku 2002 představují pracovníci obchodních společností více než polovinu veškerých zemědělských pracovních sil. V roce 2004 dosáhl jejich podíl 52,1 % (meziroční nárůst o 0,9 p. b.). V podnicích fyzických osob pracuje více než pětina zemědělců (21,4 %, meziroční nárůst o 1,1 p. b.). Hodnocení rozsahu pracovního zapojení osob (bez sezónních pracovníků) v zemědělských podnicích137 ukázalo, že značná část pracovníků neodpracuje plný roční fond pracovní doby. V podnicích právnických osob odpracovalo plný roční fond pracovní doby (1 800 hodin) 70 % pracovníků, v podnicích fyzických osob dokonce jen 50 %. V zemích EU 15 činil v roce 2003 podíl zemědělství (vč. lesnictví, rybolovu a souvisejících činností)138 na celkové civilní zaměstnanosti 4,0 %. Nadprůměrných hodnot dosahoval v Řecku (16,3 %) a Portugalsku (12,8 %), nejnižších hodnot ve Velké Británii (1,2 %), Belgii (1,7 %) a Německu (2,4 %). V přistupujících zemích činil v roce 2003 tento podíl 12,4 %, přičemž ČR patřila mezi tři přistupující státy (spolu s Maltou a Kyprem) s nejnižším podílem zaměstnaných v sektoru zemědělství na celkové civilní zaměstnanosti (4,5 %). Rozšíření unie v roce 2004 znamenalo zvýšení tohoto podílu na cca 5 %139. V zemědělství140 se nadále zhoršuje věková struktura pracovníků, avšak již poněkud mírnějším tempem než v předchozích letech. V roce 2004 představovali nejčetnější kategorii v zemědělství pracovníci ve věku 45 - 59 let (52 %), dále následovaly kategorie 30 - 44 let (32,9 %), 15 - 29 let (9,9 %) a nad 60 let (5,2 %). V meziročním srovnání je patrný výrazný narůst podílů pracovníků ve věkové kategorii 30 - 44 let (o 3 p. b.) a v kategorii nad 60 let (o 0,7 p. b.), na druhé straně se snížil podíl pracovníků ve věku 45 - 59 let (o 2,2 p. b.) a také ve věku 15 - 24 let (o 1,4 p. b.). Nepříznivá věková struktura v odvětví je zřejmá i ve srovnání s věkovou strukturou pracovníků národního hospodářství celkem. Mezi zemědělci byl v roce 2004 - proti pracovníkům národního hospodářství - vyšší podíl pracovníků ve věku nad 45 let (o 17,5 p. b., v roce 2003 o 19 p. b.) a nižší podíl pracovníků věkové kategorie 15 - 29 let (o 12 p. b., v roce 2003 o 11,8 p. b.) i věkové kategorie 30 - 44 let (o 5,6 p. b., v roce 2003 o 7,2 p. b.). Vývoj v roce 2004 může představovat první signál zastavení procesu rozevírání nůžek mezi věkovou strukturou zemědělců a pracovníků národního hospodářství. Podíl žen mezi pracovníky v zemědělství v průběhu transformace do roku 1997 klesal, poté se stabilizoval přibližně na 35 % a od roku 2002 se pohybuje mírně pod touto úrovní: v roce 2004 činil podíl žen 33,8 %. Rozdíl mezi zaměstnaností žen v zemědělství a v národním hospodářství v roce 2004 dosáhl 9,5 p. b. (v roce 2004 ženy představovaly 43,3 % pracovníků národního hospodářství). Vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství141 se po celé transformační období zvyšuje. Nejvyšší podíl představují pracovníci vyučení a jejich podíl zůstává prakticky stabilizován (54,2 % v roce 2003 proti 54,1 % v roce 1995). Výrazně se snižuje podíl pracovníků se 137
Pramen: Strukturální šetření v zemědělství 2003, ČSÚ 2004 (v období od 1. 10. 2002 do 30. 9. 2003).
138
Pramen: Agriculture in the EU - Statistical and Economic Information 2004, EU 2005 (poslední dostupné údaje o struktuře zaměstnanosti v zemích EU).
139
Předběžný odhad VÚZE.
140
Údaje o věkové a profesní struktuře zaměstnanosti v zemědělství a struktuře zaměstnanosti podle pohlaví čerpají z pramenů: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (4. čtvrtletí 2003, 2004), ČSÚ 2004, 2005. Data se vztahují k zemědělství, myslivosti a souvisejícím službám.
141
Pramen: Agrocenzus 1995, ČSÚ 1996, Strukturální šetření v zemědělství 2003, ČSÚ 2004 (poslední dostupné údaje o vzdělání zemědělců).
194
základním vzděláním (z 25,3 % v roce 1995 na 18,6 % v roce 2003) a narůstá podíl pracovníků s úplnou středoškolskou kvalifikací (z 16,8 % v roce 1995 na 21,0 % v roce 2003) a vysokoškolskou kvalifikací (z 3,8 % v roce 1995 na 6,2 % v roce 2003). Pracovníci podniků fyzických osob přitom vykazují vyšší úroveň vzdělání (i výraznější tempo jejího růstu) než pracovníci podniků právnických osob: v roce 2003 bylo mezi pracovníky podniků fyzických osob 8,4 % vysokoškoláků a 26,1 % osob s maturitou proti 5,4 % vysokoškoláků a 19,2 % středoškoláků mezi pracovníky podniků právnických osob. V rámci podniků právnických osob dosahují poněkud vyšší vzdělanostní úrovně pracovníci obchodních společností než pracovníci družstev. Srovnání vzdělanostních struktur mužů a žen v zemědělství ukazuje výrazné diference: mezi ženami jsou proti mužům vyšší podíly se základním vzděláním a středním úplným, mezi muži je proti ženám více vyučených a vysokoškoláků. Přes uvedené pozitivní změny vzdělanostní struktury zůstává vzdělanostní úroveň zemědělců i nadále výrazně nižší než pracovníků národního hospodářství celkem. Mezi zemědělci jsou výrazně vyšší podíly pracovníků se základním vzděláním (v roce 2003 18,6 % proti 6,6 % v národním hospodářství) a vyučených (54,2 % proti 44,1 % v národním hospodářství), naopak výrazně nižší podíly pracovníků s úplným středním vzděláním (21 % proti 35,5 % v národním hospodářství) a vysokoškolským vzděláním (6,2 % proti 13,8 % v národním hospodářství). Podle klasifikace zaměstnání představovali v roce 2004 ve struktuře zaměstnanosti v zemědělství 36,4 % kvalifikovaní dělníci, 19,2 % obsluha strojů a zařízení, 11,7 % techničtí pracovníci, 10,7 % řemeslníci a opraváři, 9,4 % pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 5 % vedoucí a řídící pracovníci, 3,7 % nižší administrativní pracovníci, 2,2 % odborní a vědečtí pracovníci a 1,7 % provozní pracovníci ve službách a obchodu. Profesní struktura odvětví zůstala v meziročním srovnání prakticky bez výrazných změn. Agrární zaměstnanost142 zůstává i nadále výrazně regionálně diferencována. Nejvíce zemědělců - obdobně jako v minulých letech - pracovalo v kraji Středočeském143 (13,7 %), Vysočina (13,6 %), Jihomoravském (13,3 %) a Jihočeském kraji (11,3 %). Ve srovnání s rokem 2003 došlo k úbytku zemědělců ve všech krajích ČR (NUTS 3). Nejvýraznější pokles byl v zaznamenán v Ústeckém kraji (o 10,8 %), dále pak v krajích Olomouckém (o 9,7 %), Jihočeském (o 9,1 %), Středočeském kraji (o 9,0 %), Plzeňském (o 8,9 %) a Zlínském (o 8,1 %). Nejnižší pokles zaměstnanosti v zemědělství vykázaly kraje Liberecký (o 4,8 %), Moravskoslezský (o 5,5 %) a Královéhradecký (o 5,9 %). 8.2 Trh práce a sociální postavení zemědělců Situace na agrárním trhu práce zůstává nadále determinována tím, že zemědělství v důsledku restrukturalizace podnikatelského prostředí a důrazu na zefektivňování výroby omezuje počet pracovníků a nová pracovní místa prakticky nevytváří (a sám venkovský prostor obecně nabízí málo pracovních příležitostí). Problémy pracovního uplatnění na agrárním a potažmo venkovském trhu práce dokládá i nárůst agrární nezaměstnanosti144. Specifická míra agrární nezaměstnanosti145 nadále rostla, v roce 2004 dosáhla 7,4 % a zaznamenala meziroční nárůst 142
Pramen: Čtvrtletní výkaz pro ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví (průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách, podniky s 20 a více zaměstnanci), 1. až 4. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005.
143
Středočeský kraj zde zahrnuje i Hl. m. Prahu.
144
Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (4. čtvrtletí 2003, 2004), ČSÚ 2004, 2005.
145
Specifická míra nezaměstnanosti (zde agrární) je relativní ukazatel, metodicky konstruovaný ČSÚ, který charakterizuje nezaměstnanost určité sociální, odvětvové, věkové, regionální aj. skupiny obyvatelstva (zde pracovníků uvolněných ze zemědělství, myslivosti a souvisejících služeb), kde v čitateli jsou zahrnuti všichni
195
o 0,8 p. b. (srovnatelně konstruovaná „obecná“ míra nezaměstnanosti by se v meziročním srovnání nezměnila a činila by 6,3 %)146. Specifická míra nezaměstnanosti zemědělských žen dosáhla 10,4 % a byla téměř dvojnásobná ve srovnání s mírou nezaměstnanosti zemědělských mužů (5,8 %)147. Podíl nezaměstnaných žen uvolněných ze zemědělství na nezaměstnaných ženách celkem (3,6 %) je současně vyšší než podíl pracujících zemědělských žen na celkové zaměstnanosti žen v národním hospodářství (2,6 %). Problémy s uplatněním na trhu práce se tedy týkají vyšší měrou zemědělských žen - v podnicích ubývá pracovních příležitostí pro ženskou pracovní sílu, ženy uvolněné ze zemědělství obtížně nacházejí na venkově nové zaměstnání a často se řadí mezi dlouhodobě evidované uchazeče o zaměstnání. Ekonomická transformace a restrukturalizace odvětví spolu se specifickou vlastnickopodnikatelskou a velikostní strukturou zemědělských podniků se výrazně promítá do sociálního postavení ekonomicky aktivní populace v zemědělství148, zde odvozovaného od postavení v zaměstnání a majetkoprávního vztahu k výrobním zdrojům. Z tohoto pohledu lze mezi ekonomicky aktivními diferencovat pět základních sociálně ekonomických skupin149:
zaměstnanci (tj. pracovníci placení mzdou v podnicích právnických i fyzických osob, včetně najatého managementu). Jejich strukturální podíl na zemědělské ekonomicky aktivní populaci v roce 2004 činil 71,2 % a meziročně došlo k jeho nárůstu o 2,8 p. b.;
pracující členové zemědělských družstev (sebezaměstnaní podílníci na zemědělské půdě, majetku, kapitálu, práci a řízení družstva). Jejich podíl ve struktuře činil 12,2 % a v meziročním srovnání došlo k jeho poklesu o 1 p. b.;
podnikatelé pracující na vlastní účet (sebezaměstnané fyzické osoby s podnikatelským oprávněním, bez zaměstnanců). Jejich podíl ve struktuře činil 11,4 % a meziroční pokles činil 0,8 p. b.;
zaměstnavatelé (sebezaměstnaní podnikatelé v zemědělských podnicích právnických i fyzických osob neplacení mzdou - společníci, akcionáři obchodních společností a vlastníci podniků, kteří najímají pracovní sílu). Jejich podíl ve struktuře činil 3,7 % a meziročně se nezměnil;
pomáhající rodinní příslušníci (sebezaměstnané osoby v podnicích podnikatelů pracujících na vlastní účet). Jejich podíl ve struktuře činil 1,5 % a meziročně zaznamenal pokles o 1,1 p. b.
nezaměstnaní z dané skupiny a ve jmenovateli zaměstnaní i nezaměstnaní z téže skupiny. Míry specifické i srovnatelně vyjádřené obecné nezaměstnanosti uváděné v textu mají signální charakter; ukazatele zahrnují nezaměstnané registrované na úřadech práce i zprostředkovatelnách práce a neregistrované nezaměstnané, kteří pracovali v posledních 8 letech. 146
Míra registrované nezaměstnanosti v ČR publikovaná MPSV a zjišťovaná na základě evidence úřadů práce k 31. 12. 2004 činila 10,3 %. Údaje pro výpočet srovnatelné míry registrované agrární nezaměstnanosti nejsou dostupné.
147
Srovnej s „obecnou“ mírou nezaměstnanosti 6,3 %.
148
S jediným nebo hlavním zaměstnáním v zemědělství.
149
Použita klasifikace postavení v zaměstnání podle metodiky ČSÚ. Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (4. čtvrtletí 2003, 2004), ČSÚ 2004, 2005. Data se vztahují k zemědělství, myslivosti a souvisejícím službám.
196
Pro meziroční strukturální vývoj zaměstnanosti v zemědělství podle postavení v zaměstnání je nejpříznačnější pokles podílu kategorie členů družstev (byť se v posledních dvou letech zpomaluje) a nárůst podílu kategorie zaměstnanců. Obecnými trendy, jež provázejí transformaci odvětví, jsou strukturální nárůst kategorie zaměstnanců - námezdních pracovních sil (z 59,1 % v roce 1997 na 71,2 % v roce 2004), pokles kategorie pracujících členů družstev (z 27,9 % v roce 1997 na 12,2 % v roce 2004) a vznik a postupný nárůst nové kategorie podnikatelů (na 15,1 % v roce 2004). Je patrné, že většina zemědělských pracovních sil má status námezdní pracovní síly, a proto za relevantní ukazatel sociální pozice zemědělců lze považovat úroveň mezd150. Průměrná měsíční nominální mzda v zemědělství v roce 2004 dosáhla 12 930 Kč (příl. tab. 8.2/01) a zaznamenala meziroční nárůst o 9,9 %. Průměrná nominální mzda v národním hospodářství činila 18 035 Kč (meziroční nárůst o 6,6 %), v průmyslu 17 490 Kč (meziroční nárůst o 7,3 %). Relativní nárůst mezd byl tedy v zemědělství vyšší než v průmyslu i v národním hospodářství celkem. V absolutním vyjádření dosáhly meziroční nárůsty průměrných mezd blízkých hodnot (v průmyslu o 1 189 Kč, v zemědělství o 1 168 Kč a v národním hospodářství o 1 118 Kč). Schodek v zemědělských mzdách vůči porovnávaným rezortům se tak v absolutním vyjádření proti předchozímu roku prakticky nezměnil, činil 4 560 Kč vůči průmyslu a 5 105 Kč vůči národnímu hospodářství celkem. Disparita mezd v zemědělství se proti roku 2003 poněkud zmírnila, vůči národnímu hospodářství činila 71,7 % a vůči průmyslu 73,9 %. Reálná mzda v zemědělství zaznamenala vyšší nárůst než v průmyslu i v národním hospodářství celkem (příl. tab. 8.2/02), přesto však dosáhla pouze 89 % úrovně reálných mezd roku 1989, kdežto v průmyslu 127,2 % a v národním hospodářství 135,4 %. Průměrné mzdy v zemědělství151 zůstávají regionálně poměrně vyrovnané. Nejnižší mzdy pobírali v roce 2004 zemědělci v krajích Libereckém (12 144 Kč), Ústeckém (12 362 Kč) a Jihomoravském (12 482 Kč), přičemž Jihomoravský kraj se (na rozdíl od Libereckého) řadí v rámci republiky svým počtem zaměstnanců v zemědělství na jedno z prvních míst. Nejvyšších mezd dosáhli zemědělci kromě Středočeského kraje včetně Prahy (13 602 Kč) v kraji Královéhradeckém (13 569 Kč), Karlovarském a Plzeňském (13 153 Kč a 13 103 Kč). Sociální situaci zemědělců nepříznivě podmiňuje prvořadě nízká cena práce v odvětví (nízká úroveň mezd a přetrvávající disparita mezd v zemědělství vůči jiným odvětvím) a rostoucí problémy na venkovském trhu práce. Tyto problémy jsou způsobeny na jedné straně nízkou nabídkou pracovních příležitostí ve venkovském prostoru obecně a minimální absorpční schopností agrárního trhu práce (zemědělství téměř nevytváří nové pracovní příležitosti), na druhé straně specifickými charakteristikami zemědělské pracovní síly (zejména nižší úrovní vzdělání a nepříznivou věkovou skladbou, ovlivněnou i minimálním zájmem mladých o uplatnění v zemědělství). 8.3 Zemědělství a venkov Podle tradičního vymezení venkova používaného v ČR, tj. v obcích do 2 tis. obyvatel, žilo v roce 2004 na venkově 26,2 % obyvatelstva, venkov zahrnoval 73,6 % rozlohy státu a 89,9 % obcí ČR. Venkovské obce se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku152 na trvale bydlícím obyvatelstvu (69,7 % proti 70,8 % v ČR). Nejnižší podíl
150
Mzdová statistika ČSÚ zahrnuje vedle zaměstnanců i pracující členy družstev.
151
Pramen: Čtvrtletní výkaz pro ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví (průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách, podniky s 20 a více zaměstnanci), 1. až 4. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005.
152
Obyvatelé ve věkové kategorii 15 - 64 let.
197
obyvatelstva v produktivním věku (66,5 %) byl zaznamenán v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) a zvyšoval se v závislosti na velikostní kategorii venkovských obcí. Venkovský prostor lze podle metodiky EU153 popisovat na několika hierarchických úrovních. Na úrovni NUTS 3 venkovský prostor ČR tvořily k 1. 1. 2004154 - s výjimkou Prahy a Moravskoslezského kraje - všechny vyšší územně správní celky (kraje). Zahrnoval 92,4 % rozlohy státu, obce v takto vymezeném venkovském regionu tvořily 95,2 % všech obcí a žilo v nich 76,2 % obyvatel ČR. Venkovský prostor ČR na úrovni NUTS 4 zahrnoval 64 okresů - v tom 7 „výrazně venkovských“ a 57 „venkovských“ okresů. Ve venkovském prostoru žilo 66,7 % obyvatel ČR (4,0 % ve „výrazně venkovských“ okresech a 62,7 % ve „venkovských“ okresech) a zahrnoval 90,9 % rozlohy státu („výrazně venkovské“ okresy 11,5 %, „venkovské“ okresy 79,4 %). Na úrovni NUTS 5 (obec) venkovský prostor ČR tvořilo 78,8 % z celkového počtu obcí a představoval 74,9 % rozlohy státu. Žilo v něm 22,6 % obyvatel ČR. Nevyšší podíl venkovských obcí vykazovaly okresy Pelhřimov (96,7 %), Jindřichův Hradec (96,2 %), Tachov (96,1 %), Strakonice (95,5 %), Rakovník (95,2 %), Třebíč (94,8 %) a Klatovy (94,7 %). Z pohledu krajského členění bylo nejvyššího podílu venkovských obcí dosaženo v kraji Jihočeském (92,1 %), Vysočina (92,0 %) a Plzeňském (88,8 %). Proces transformace a privatizace české ekonomiky se citelně dotkl především venkova. Zemědělské podniky, které poskytovaly pracovní příležitosti značné části ekonomicky činného obyvatelstva venkova, se restrukturalizovaly a především zrušily či omezily pomocné a přidružené výroby. Průměrný evidenční počet pracovníků v zemědělství se v roce 2004 snížil na 26,5 % stavu roku 1989. Tato situace se nepříznivě promítá do celkové výše nezaměstnanosti na venkově, která se směrem k malým obcím zvyšuje. Průměrnou 10,3 % míru registrované nezaměstnanosti v ČR v roce 2003 řada NUTS 4 výrazně překročila. Jedná se především o okresy v kraji Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Olomouckém a Moravskoslezském, kde se nezaměstnanost pohybovala v rozmezí 12 - 23 %. Jednou z cest ke stabilizaci zaměstnanosti a zvýšení příjmů v zemědělství a na venkově je diversifikace činností. Kromě hlavní, tj. zemědělské činnosti, provozují další činnosti v rámci českého zemědělství především větší podniky. Z nezemědělských činností patří mezi nejvíce zastoupené155 obchodní činnost (796 podniků), doprava (662), těžba dřeva (252). Nejvíce je nezemědělská činnost provozována v kraji Jihomoravském (458 podniků), Vysočina (375) a Středočeském (323). V oblasti poskytovaných zemědělských služeb byla zemědělskými podniky v pozici dodavatelů nejčastěji prováděna sklizeň obilovin (27,3 %), orba a kultivační práce (20,9 %), ochrana rostlin (10,4 %) a hnojení (9,9 %). Podle krajů největší podíl připadá na kraj Středočeský (15,4 %), Vysočina (12,5 %), Jihomoravský (12,3 %) a Jihočeský (10,0 %). Podniky využívající služby pro zemědělství téměř trojnásobně převyšovaly počet zemědělských podniků poskytujících takové služby. To lze vysvětlit jednak zaměřením
153
Metodika územního vymezení venkovských oblastí OECD, používaná v EU (EUROSTAT), vychází ze dvou hierarchických úrovní územních jednotek: lokální úroveň (venkovská obec - NUTS 5), kde venkovská obec je obec s hustotou obyvatelstva menší než 100 obyvatel/km2, a regionální úroveň (venkovské území - NUTS 3, NUTS 4), kde venkovský region je funkční, administrativní region, který se člení podle stupně „venkovskosti“, vyjádřeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích („výrazně venkovský“ region je region, kde více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, „venkovský“ region je region, kde 15 - 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích a „výrazně městský“ region je region, kde méně než 15 % obyvatel žije ve venkovských obcích).
154
Pramen: Malý lexikon obcí České republiky 2004, ČSÚ 2004.
155
Pramen: Strukturální šetření v zemědělství 2003, ČSÚ 2004.
198
některých zemědělských podniků na poskytování určitých služeb, část služeb pak zřejmě poskytují nezemědělské podniky (zejména v živočišné výrobě). Mezi službami poskytovanými zemědělskými podniky si zatím své místo hledá agroturistika. V roce 2003 provozovalo agroturistiku jen 145 zemědělských podniků156. Pozitivním zjištěním je zvyšování jejich počtu v letech 2000 - 2003 v turisticky zajímavých oblastech Karlovarského, Ústeckého, Jihomoravského a Zlínského kraje, k poklesu naopak došlo v kraji Pardubickém, Středočeském a Plzeňském. Dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů je cílem Společného regionálního operačního programu (SROP). Program je souhrnným dokumentem zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti (celé území ČR s výjimkou hl. města Prahy), jehož opatření budou v letech 2004 - 2006 financována z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). SROP podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platných právních předpisů ČR spadá do působnosti obcí nebo krajů a je věnován těmto oblastem a prioritám: Regionální podpora podnikání (podpora EU na období 2004 - 2006: 45,1 mil. EUR), Rozvoj lidských zdrojů v regionech (197 mil. EUR), Rozvoj cestovního ruchu (108,1 mil. EUR), Technická pomoc (11,8 mil. EUR). Významnou dlouhodobou a systematickou pomoc rozvoji venkova představují podpory poskytované po linii odvětvových ministerstev. Vedle MZe a MMR, které je zároveň od roku 1996 odpovědným koordinátorem regionální politiky, se na ní podílejí MPO, MŽP, MK a PGRLF. MMR podporuje obnovu hospodářského a kulturního života na venkově a ochranu krajiny a přírody pomocí „Programu obnovy venkova“. Program poskytuje dotace na akce a programy obcí, které nelze dotovat z ostatních rezortů nebo které mají integrující nebo oborový charakter. Ještě v roce 2004 mohly obce zajišťovat cíle programu s podporou státu a podávaly žádosti o dotace v termínech určených MMR. O dotačních titulech rozhodovalo MMR po projednání v mezirezortní řídící komisi Programu. V rámci dotace na financování běžného a investičního rozvoje územních samosprávných celků na rok 2004 byly do rozpočtu krajů převedeny prostředky pro financování Programu obnovy venkova. V roce 2005 se počítá s tím, že potřebné prostředky pro realizaci programu budou zajišťovány v rozpočtech krajů a režim podávání žádostí o dotace stanoví jednotlivé kraje samostatně. V roce 2004 činily dotace 520 mil. Kč. Na nově vzniklý podprogram „Podpora obnovy venkova“ v rámci prostředků MMR vynaložilo 57,8 mil. Kč pro 141 akcí. V roce 2004 byl vyhlášen dodatek k „Programu podpory výstavby nájemného bydlení a technické infrastruktury“ - dotační titul „Podpora výstavby nájemných bytů na venkově pro příjmově vymezené osoby“. Dotační titul je určen pro obce do 2 tis. obyvatel, přiznané podpory činí 9,6 mil. Kč na 5 žádostí. MZe v roce 2004, podobně jako v roce předchozím, podporovalo rozvoj venkova prostřednictvím programů PGRLF a dalších opatření. Pro obce a města do 5 tis. obyvatel byly poskytnuty podpory v rámci programů MZe: „Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod“ ve výši 342,7 mil. Kč na podaných 149 žádostí, „Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací“ ve výši 209,3 mil. Kč na podaných 38 žádostí, „Státní pomoc při obnově území postiženého povodní v roce 2002 poskytovaná Ministerstvem zemědělství“ ve výši 398,2 mil. Kč na 64 podaných žádostí. Přestože se tato situace stále zlepšuje, technická vybavenost venkova ve srovnání s městy stále zaostává.
156
Pramen: Agroturistika v zemědělském sektoru, ČSÚ 2000, 2003.
199
T8.3/01 - Vybavenost obcí v roce 2004 (%) Ukazatel Obce do 2 000 obyvatel Obce nad 2 000 obyvatel
Elektřina 100,00 100,00
Kanalizace 26,10 91,94
Vodovod 80,82 99,68
Plynofikace 55,15 95,89
Pramen: Malý lexikon 2004, ČSÚ Zpracoval: Z. Bednaříková (VÚZE)
Podobnou funkci jako PGRLF mají i programy MPO a MMR na podporu malého a středního podnikání, které jsou poskytovány formou příspěvků na úhradu úroků (programy VESNICE a REGENERACE). Na tyto programy bylo v roce 2004 vydáno 39,2 mil. Kč. Do venkovského prostoru je také orientován i program Ministerstva kultury „Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny“, v rámci kterého bylo v roce 2004 vynaloženo 19,2 mil. Kč na obnovu 129 kulturních památek. V roce 2004 bylo v oblasti ochrany přírody a krajiny pod záštitou SFŽP schváleno závěrečné vyhodnocení ve výši 151,1 mil. Kč. u 85 akcí s ekologickým přínosem. Poskytované prostředky jsou významnou pomocí pro trvale udržitelný rozvoj venkova. Další úsilí je třeba zaměřovat na posilování identity občanů s obcemi, na obnovu místních zvyklostí a tradic, péči o seniory a další, které povedou k zlepšování stability života ve venkovských obcích. 9 Podpory agrárního sektoru Podpory agrárního sektoru jsou uváděny ve stavu skutečně vyplacených podpor k 31. 12. 2004. 9.1 Přímé platby V roce 2004 se po vstupu ČR do EU měnil systém přímých plateb a podpor vyplácených do českého zemědělství (tab. T9.1/01). Nový systém přímých plateb vychází ze základních podmínek, které vymezil Kodaňský summit EU, a to v oblasti produkčních limitů, minimální výše přímých podpor ze zdrojů EU (u většiny komodit na počáteční úrovni 25 % podpor zemí EU 15). U přímých podpor byla vyjednána možnost jejich navýšení z národních zdrojů do dohodnuté úrovně (u většiny komodit na počáteční úroveň 55 % podpor stávajících zemí EU). Úroveň národních plateb rovněž vychází z Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU na léta 2004 až 2013 schválené usnesením vlády č. 584 ze dne 9. června 2004.
200
T9.1/01 - Přímé platby zemědělským podnikům (mil. Kč) 20041) Účel Přímé platby systém jednotné platby na plochu (SAPS)
Vymezení Podpory podle: - nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, - nařízení Komise (ES) č. 2199/2003, - nařízení vlády ČR č. 243/2004 Sb. k podmínkám jednotné platby na plochu pro rok 2004
Hlavní kritéria pro získání platby
2003
z toho
celkem
ČR
EU
Základní sazba na 1 ha zemědělské půdy byla vypočtena: přidělený národní limit (Kč) / celkový souhrn ohlášené zemědělské půdy (ha), tj. 198,94 mil. EUR x 32,4485 Kč/EUR = 6 455,305 tis. Kč / 3,469 mil. ha, tj. 1 860 Kč/ha.
0
6 302
0
6 302
Národní doplňkové přímé platby Platby na ornou půdu
2004: 1.1.A (3 821 mil. Kč) a doplatek za půdu v klidu za rok 2003 (26 mil. Kč)
1 479 Kč/ha orné půdy vedené v Evidenci využití zemědělské půdy k 31. 12. 2003.
3 198
3 847
3 847
0
Podpora chmele
2004: 1.1.B
4 320 Kč/ha chmelnice vedené v Evidenci využití zemědělské půdy k 31. 12. 2003.
0
28
28
0
85
45
45
0
520
367
367
0
Podpora chovaných 2003: Podpůrný program 1.L.b. ovcí a koz 2004: 1.1.C
2003: - do 2 200 Kč na ovci, kozu ve stavu k 31. 8. v H1, H2, O1; - do 1 700 Kč na ovci, kozu v O2, O3, O4, S1, S2, E. 2004: 700 Kč na 1 bahnici, kozu ve stavu k 31. 12. 2003.
Podpora chovu krav 2003: Podpůrný program 1.L.a. bez tržní produkce 2004: 1.1.D mléka
2003: při chovu na pozemcích v méně příznivých oblastech výše podpory: - do 7 500 Kč na 1 narozené tele v minimálním počtu 5 ks v oblastech H1, H2, O1; - do 6 500 Kč v O2, O3, O4, S1, S2, E; - do 1 000 Kč na tele narozené mimo výše uvedené oblasti. 2004: 4 225 Kč na krávu chovanou v systému krav bez tržní produkce mléka ve stavu k 31. 12. 2003.
Podpora chovu 2004: 1.1.E skotu Podpora osiva pícnin 2004:1.1.F a lnu
850 Kč/VDJ vypočtená ze stavu skotu k 31. 12. 2003.
0
911
911
0
Na vyrobené certifikované osivo vybraných osiv pícnin a lnu: skupiny II (1.1.F.2) 7 000 Kč/t; skupiny III (1.1.F.3) 10 000 Kč/t; skupiny IV (1.1.F.4) 15 000 Kč/t2).
0
32
32
0
0
94
94
0
3 803
5 230
5 230
0
2003: Platba 7 000 Kč/ha o. p. uvedené do klidu, na které se pěstuje len přadný pro nepotravinářské užití. 2004: Národní podpora - podpora pěstování lnu pro vlákno. Výše podpory: do 4 000 Kč/ha oseté plochy.
42
21
21
0
2003 i 2004: Požadavek chovatele včel, platba 150 Kč na 1 zazimované včelstvo. Platby prostřednictvím Českého svazu včelařů.
72
80
80
0
1
5
5
0
344
755
755
0
Platby pěstitelům brambor
2004: podle NV č. 115/2004 Sb.
Celkem národní doplňkové přímé platby Ostatní přímé platby (z dotací MZe a SZIF) Podpora pěstování 2003: NV č. 86/2001 Sb. přadného lnu pro 2004: Dotační program 1.F. vlákno národní podpory Podpora včelařství
Komplexní sklizeň máku
2003: NV č. 500/2001 Sb. §12 písm. a bod 4. 2004: Dotační program 1.D. národní podpory 2003:Podpůrný program 1.S. 2004: Dotační program 1.S. národní podpory
Kompenzační platby -2003, 2004 mléko Celkem ostatní přímé platby
Podpora komplexní sklizně máku setého pro zajištění bezpečnosti území z hlediska omamných a psychotropních látek.
Podpora při stanovení produkčních kvót.
Celkem přímé platby
459
861
861
0
4 262
12 393
6 091
6 302
1) Vyplaceno k 30. 4. 2005. 2) Platby na skupiny I (1.1.F.1) nebyly v roce 2004 čerpány. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)
9.1.1 Jednotná platba na plochu - SAPS Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby. ČR uplatnila pro čerpání finančních prostředků z EU zjednodušený systém přímých plateb nazývaný „režim jednotné platby na plochu“ (Single Area Payment Scheme - SAPS). České republice byl stanoven celkový objem podpor v rámci SAPS ze zdrojů EU ve výši 198,94 mil. EUR. V nařízení Komise (ES) č. 1407/2004 byl stanoven směnný kurz 32,4485 Kč/EUR, tzn. celková částka podpory po přepočtu na koruny dosáhla 6 455,3 mil. Kč (z toho bylo do 30. 4. 2005 vyplaceno 6 302 mil. Kč). Výměra nárokovatelné zemědělské půdy byla stanovena ve výši 3 469 tis. ha. Období, ve kterém mohou být propláceny žádosti o přímé platby podané v roce 2004 (nařízení Komise (ES) č. 2199/2003), je od 16. října 2004 do 30. dubna 2005. V roce 2004 bylo 201
přiznáno 18 715 žádostí na výměru 3 488 tis. ha z. p. v celkové částce 6 382,7 mil. Kč. Do 31. prosince 2004 bylo vyplaceno 5 386 žadatelům celkem 2 854,9 mil. Kč, tj. 44 % celkového nároku. Důvodem nečerpání rozpočtových prostředků v kalendářním roce 2004 byla chybovost v žádostech, značné množství změn podaných žadateli a také administrativní záležitosti (převedení databáze LPIS z černobílých na barevné snímky a aktualizace dat v LPIS). 9.1.2 Národní doplňkové přímé platby Národní doplňkové přímé platby byly vypláceny ze zdrojů ČR a výplata byla provedena do doby vstupu do EU (tj. do konce dubna 2004). Platby byly zaměřeny na ty sektory, které se v kombinaci s platbami SAPS jevily jako nejvíce ohrožené. Z celkové částky určené pro národní doplňkové přímé platby byly vyčleněny finanční prostředky na podporu vybraných komodit rostlinné a živočišné výroby. Zbylé finanční prostředky byly přiděleny na ornou půdu. Dorovnání bylo realizováno u následujících sektorů: chmel, osiva pícnin a lnu, bahnice a kozy, krávy bez tržní produkce mléka a skot. U platby na ornou půdu (1.1.A) bylo schváleno 12 784 žádostí a podporováno 2 589 457,4 ha orné půdy v celkové částce 3 821,3 mil. Kč. Podpora chmele (1.1.B) byla realizována v celkové výši 27,8 mil. Kč. Dotace na bahnice a kozy (1.1.C) byla schválena na 1 525 žádostí s tím, že byla vyplacena podpora pro 63 957 ks bahnic a koz v celkové částce 44,8 mil. Kč. Podpora na krávy bez tržní produkce mléka (1.1.D) byla schválena pro 2 329 žádostí na 86 813 ks krav. Celkem bylo na tuto podporu vyplaceno 366,8 mil. Kč. Dotace na skot (1.1.E) byla určena pro všechny kategorie skotu chovaných žadatelem po přepočtu na VDJ. Bylo schváleno 8 875 žádostí pro 1 071 436,5 VDJ v celkové částce 910,5 mil. Kč. Dotace na osivo pícnin a lnu byla vyplácena producentům na tunu vypěstovaného osiva. Počet schválených žádostí byl 347 na 3 727,0 t osiva v celkové částce 32,2 mil. Kč. Na základě „Přístupové smlouvy“ mezi ČR a EU doplatila Česká republika v rámci národních doplňkových přímých plateb v odvětví bramborového škrobu platby do 100 % úrovně přímých plateb v EU. V EU je platba pěstitelům brambor určených k výrobě bramborového škrobu vyplácena ve výši 110,54 EUR/t bramborového škrobu. Původně plánovaná částka 90 mil. Kč byla překročena, neboť podle NV č. 115/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, může výrobce požádat o doplatek přímé platby pěstitelům brambor v průběhu hospodářského, nikoliv kalendářního roku. Celkem byla z národních zdrojů v období od 1. 5. do 31. 12. 2004 vyplacena na množství 124 589 t brambor částka 94,3 mil. Kč. 9.1.3 Ostatní přímé platby (z dotací MZe a SZIF) Ostatní přímé platby výrobcům jednotlivých komodit v zemědělství, mimo plateb SAPS a národních doplňkových přímých plateb, jsou součástí dotací MZe a plateb SZIF. Největší podíl z těchto plateb představují podpory výrobcům mléka placené do 30. 4. 2004. V souladu s nařízením vlády ČR č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, a jeho novelou č. 107/2004 Sb., byly poskytovány kompenzační podpory na vyrovnání újmy způsobené zavedením systému produkčních kvót mléka pro kvótový rok 2004/05. Novela nařízení vlády vymezuje, že kompenzační podpora je stanovena producentovi na základě rozhodnutí, a to do výše individuální produkční kvóty mléka, kterou ke dni podání žádosti disponoval, navýšenou o její jednu dvanáctinu. Výše podpory je definována podle podílu obhospodařovaných zemědělských pozemků jednotlivých žadatelů o kompenzační podporu. Pro kvótový rok 2003/04 schválilo prezidium SZIF výši sazby kompenzační podpory za každý litr dodaného mléka takto:
202
pro producenty, u kterých podíl výměry jimi obhospodařovaných zemědělských pozemků, nacházejících se v méně příznivých oblastech, dosahuje alespoň 50 % celkové výměry nebo producent je ekologickým výrobcem, ve výši 0,30 Kč/l;
pro ostatní producenty ve výši 0,25 Kč/l. V průběhu měsíce května a června 2004 bylo producentům mléka v rámci kompenzační podpory z rozpočtu ČR vyplaceno celkem 755 mil. Kč. 9.2
Podpory v rámci strukturální politiky EU
9.2.1 Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ - OP Zemědělství OP Zemědělství je základní programový dokument157, který byl schválen Evropskou komisí (14. dubna 2004). OP Zemědělství umožňuje čerpání prostředků z fondů EU určených pro podporu zemědělství, a to pro období 2004 až 2006. Celkem bude za toto období vyplaceno českým zemědělcům, zpracovatelům a rybářům přibližně 250 mil. EUR. Přehled a popis opatření OP Zemědělství je koncipován do 3 priorit, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá opatření a podopatření: Priorita I. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků Toto opatření je zaměřeno na investice do zemědělského majetku a podporu mladým začínajícím zemědělcům a na prohlubování diverzifikace zemědělských činností. V rámci osmi investičních záměrů lze podpořit racionalizaci a přestavbu stávajících zařízení v chovu skotu, prasat, ovcí, koz a nosnic, zlepšení míst pro skladování kejdy a chlévské mrvy, investici na rekonstrukce a technologie na skladování ovoce a zeleniny, stroje pro zemědělskou výrobu, dále pak výrobu, zpracování a přímý prodej zemědělských výrobků, výrobu a zpracování nepotravinářských zemědělských výrobků, biomasy pocházející z vlastní zemědělské činnosti a jejich uvádění na trh. Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing V rámci tohoto opatření lze získat podporu na zlepšení zpracování masa (včetně drůbeže) a jedlých hub, na zlepšení zpracování mléka a mléčných výrobků, ovoce (včetně ořechů) a zeleniny, dále pak na zlepšení zpracování výrobků mlýnského průmyslu a na zlepšení zpracování škrobu. Opatření 1.3 Lesní hospodářství Podporu je možné poskytnout prostřednictvím čtyř podopatření na obnovu lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření, dále pak na investici do lesů (např. výstavba, rekonstrukce a modernizace lesní dopravní sítě, zařízení upravující vodní režim, podpora činností k usměrňování návštěvnosti lesa a bezpečnosti jeho návštěvníků, pořízení strojů a zařízení na údržbu lesní dopravní sítě a vodní sítě, pořízení ekologických technologií užívaných v lesnictví), na sdružování majitelů lesa (např. výdaje na zařízení kancelářských prostor a jejich vybavení pro činnost sdružení, včetně výpočetní techniky), a na zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd a péči o mladé lesní kultury do zajištění lesního porostu. 157
Podrobněji ve Zprávě o stavu zemědělství České republiky za rok 2003.
203
Priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání Opatření 2.1 Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí V rámci tohoto opatření je možné podpořit pozemkové úpravy (např. geodetické práce pro vytvoření návrhu pozemkových úprav, vyměřování pozemků, realizaci společných pozemkových úprav - polní cesty, protierozní opatření), obnovu potenciálu a zachování zemědělského krajiny (např. obnova zemědělského produkčního potenciálu, prevence před povodněmi), řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů (např. obnova a rekonstrukce rybníků a zemědělských vodních nádrží, rekonstrukce bezpečnostních přelivů a výpustných zařízení, pořízení a obnova staveb k vodohospodářským melioracím pozemků), diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství (např. výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení pro agroturistiku, zařízení a vybavení pro volný čas, podpora pro využívání alternativních zdrojů energie do 5 MW). Součástí tohoto opatření je i podopatření 2.1.4 - „Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+)“. Leader+ je určen venkovským oblastem a jeho cílem je podněcovat a podporovat subjekty na místní úrovni k úvahám nad možnostmi jejich území v dlouhodobější perspektivě. Záměrem je podporovat realizace originálních strategií udržitelného rozvoje, jejichž cílem je uplatnění nových forem zhodnocení přírodního a kulturního dědictví, zlepšování kvality života, životního prostředí a také posílení ekonomického prostředí. Jsou podporovány územní strategie, které jsou příkladem kvalitních pilotních projektů spolupráce a mohou být realizovány i v dalších venkovských oblastech. Opatření 2.2 Odborné vzdělávání Účelem tohoto opatření je zabezpečování a provádění vzdělávacích aktivit (kurzy, semináře, workshopy), které odpovídají účelu podpůrného opatření a jsou určeny pro zemědělce, pracovníky lesního hospodářství a zpracovatele produktů rostlinné a živočišné výroby. Opatření 2.3 Rybářství Toto opatření je zaměřeno na zpracování ryb a jejich marketing, na chov vodních živočichů akvakulturu, na činnosti prováděné odborníky v rybářství a na propagační opatření. V rámci pěti investičních záměrů lze podpořit výstavbu nových zpracovatelských zařízení nebo rekonstrukce stávajících zařízení za účelem splnění výrobních, hygienických a sanitárních podmínek podle standardů EU, modernizaci nebo pořízení nového technologického vybavení na zpracování ryb, dále pak zvýšení produkční kapacity akvakultury a modernizace existujících jednotek akvakultury, založení producentských organizací, investici na snížení patologických rizik při chovu ryb a investici na podporu hledání nových odbytišť. Priorita III. Technická pomoc Opatření 3.1 Technická pomoc Opatření Technická pomoc je zaměřeno na financování úkolů, které jsou spojeny s realizací operací souvisejících s řízením, implementací, monitorováním a kontrolou podpor Operačního programu Zemědělství. Celkový přehled žádostí na jednotlivá opatření v členění podle regionálních odborů (RO) SZIF ukazuje následující tabulka.
204
T9.2/01 - Celkový přehled registrovaných žádostí o podpory projektů "OP Zemědělství" za rok 2004 Regionální odbory 100 - Praha 200 - České Budějovice 300 - Ústí nad Labem 400 - Hradec Králové 500 - Brno 600 - Olomouc 700 - Opava Celkem
1.1 130 185 50 95 259 121 65 905
1.2 4 26 3 10 20 10 5 78
Opatření1) 1.3 2.1 5 45 7 84 2 19 3 45 6 70 11 27 2 13 36 303
2.3 2 13 3 0 2 0 2 22
celkem 186 315 77 153 357 169 87 1 344
1) U opatření 2.2 a 3.1 je vyhlášen kontinuální příjem žádostí a v roce 2004 nebyla přijata žádná žádost. Pramen: SZIF Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
Příjem žádostí o podpory v rámci OP Zemědělství byl v roce 2004 realizován tříkolovým systémem. První kolo První kolo příjmu žádostí bylo vyhlášeno 5. května 2004. Příjem žádostí probíhal od 31. května do 25. června 2004. Celkem bylo přijato 769 projektů, z toho 589 na pořízení zemědělských strojů (podopatření 1.1.1.e), z nichž bylo 22 vyřazeno při administrativní kontrole a hodnocení přijatelnosti. Bylo předloženo přibližně třikrát tolik projektů, než bylo možné s ohledem na finanční plán opatření schválit. Bylo vydáno celkem 186 rozhodnutí o poskytnutí dotací na zemědělské stroje v hodnotě přibližně 272 mil. Kč. Dále bylo zaregistrováno 180 projektů na pozemkové úpravy (podopatření 2.1.1).
T9.2/02 - Počty registrovaných žádostí podle regionálních odborů SZIF Regionální odbory 100 - Praha 200 - České Budějovice 300 - Ústí nad Labem 400 - Hradec Králové 500 - Brno 600 - Olomouc 700 - Opava Celkem
Podopatření 1.1.1.e 79 120 38 69 167 70 46 589
Podopatření 2.1.1 29 48 11 31 38 16 7 180
Celkem 108 168 49 100 205 86 53 769
Pramen: SZIF Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
Průměrná výše přijatelných výdajů v prvním kole činila 3,6 mil. Kč. Nejvíce projektů spadá do skupiny s přijatelnými výdaji do 3 mil. Kč (49 %).
205
T9.2/03 - Struktura schválených projektů podle výše přijatelných výdajů Ukazatel
Počet projektů
Výdaje (mil. Kč)
19 92 49 26
Přijatelné výdaje do 1 mil. Kč Přijatelné výdaje do 3 mil. Kč Přijatelné výdaje do 7 mil. Kč Přijatelné výdaje nad 7 mil. Kč
13 171 231 257
Pramen: SZIF Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
Schvalování projektů bylo podřízeno systému bodovacích kritérií, např.:
požadované procento podpory (zvýhodnění žadatelů v LFA);
finanční zdraví;
struktura přijatelných výdajů (u PFO je velmi často předmětem projektu pouze nákup traktoru);
zvýhodnění mladých, zejména začínajících zemědělců. Z předložených žádostí byly podporováni více mladí zemědělci (19 % předložených žádostí: 19 % schválených projektů) na rozdíl od ostatních zemědělců (poměr 75 % : 68 %). Z mladých zemědělců byly dále zvýhodněni začínající zemědělci (poměr 6 % : 13 %).
T9.2/04 - Podíl zemědělců na počtu schválených, resp. předložených projektů (%) Ukazatel Podniky fyzických osob Podniky právnických osob Podniky v LFA Podniky mimo LFA Mladí zemědělci Mladí začínající zemědělci Ostatní zemědělci
Schválené Předložené projekty žádosti 39,0 46,0 61,0 54,0 54,0 47,0 46,0 53,0 19,0 19,0 13,0 6,0 68,0 75,0
Pramen: SZIF Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
Druhé kolo Ve druhém kole příjmu žádostí, kde byly evidovány projekty na zbývající opatření OP Zemědělství, bylo přijato 506 projektů, z nichž bylo 38 vyřazeno při administrativní kontrole a hodnocení přijatelnosti.
206
T9.2/05 - Přehled registrovaných žádostí o podpory projektů "OP Zemědělství" za rok 2004 Regionální odbory 100 - Praha 200 - České Budějovice 300 - Ústí nad Labem 400 - Hradec Králové 500 - Brno 600 - Olomouc 700 - Opava Celkem
1.1 52 65 12 25 92 51 19 316
Opatření1) 1.3 2.1 5 9 7 12 2 4 3 6 6 19 11 2 2 2 36 54
1.2 4 26 3 10 20 10 5 78
2.3 2 13 3 0 2 0 2 22
celkem 72 123 24 44 139 74 30 506
1) U opatření 2.2. a 3.1. je vyhlášen kontinuální příjem žádostí a v roce 2004 nebyla přijata žádná žádost. Pramen: SZIF Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
Třetí kolo Třetí kolo příjmu žádostí se týkalo pouze podopatření 2.1.4 - „Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+)“, které proběhlo ve dvou etapách. První etapa proběhla od 11. října do 5. listopadu 2004 a vztahovala se na projekty směřující do oblasti integrované strategie rozvoje venkova, které předkládaly jednotlivé tzv. místní akční skupiny (MAS)158. Celkem bylo zaevidováno 30 projektů. Druhá etapa, ve které byly přijímány projekty týkající se osvojování schopností, proběhla od 24. listopadu do 21. prosince 2004 a bylo v ní přijato 39 žádostí. 9.2.2 Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) Zabezpečování HRDP vychází z následujících nařízení:
Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) a o změně a zrušení některých nařízení.
Nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře rozvoje venkova z EAGGF.
Nařízení vlády ČR č. 241/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004, o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními (ve znění pozdějších předpisů).
Nařízení vlády ČR č. 242/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004, o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) (ve znění pozdějších předpisů).
Nařízení vlády ČR č. 308/2004 Sb., ze dne 5. května 2004, o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití.
Nařízení vlády ČR č. 655/2004 Sb., ze dne 1. prosince 2004, o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit,
158
V členění podle NUTS2 (RO SZIF): počet žádostí 3 - Střední Čechy (100), 10 - Jihozápad (200), 2 - Severozápad (300), 3 - Severovýchod (400), 3 - Jihovýchod (500), 5 - Střední Morava (600), 4 - Moravskoslezsko (700).
207
do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti.
Nařízení vlády ČR č. 69/2005 Sb., ze dne 26. ledna 2005, o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele. Podpory programu HRDP lze poskytovat na následující opatření:
Předčasné ukončení zemědělské činnosti.
Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními.
Agroenvironmentální opatření.
Lesnictví.
Zakládání skupin výrobců.
Technická pomoc. Ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 27/2004 je u nových členských zemí EU uplatňován finanční model N+2. Prakticky to znamená, že závěrečné vyúčtování za období 2004 - 2006 bude reálně provedeno k 31. 12. 2008. Prostředky alokované na rok 2004 z EU, které ČR nevyčerpala, jsou automaticky dle pravidla N+2 realokovány na rok 2005. V roce 2004 bylo podáno celkem 17 330 žádostí na jednotlivá opatření HRDP, z toho na opatření „Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními“ 8 571 žádostí, na „Agroenvironmentální opatření“ 8 388 žádostí a na opatření „Lesnictví“ 371 žádostí. V roce 2004 byla realizována pouze opatření „Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními“, „Agroenvironmentální opatření“ a „Lesnictví“. K 31. 12. 2004 bylo vyplaceno pouze opatření „Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními“, a to ve výši 2 072 mil. Kč. Nevyřízení ostatních přijatých žádostí bylo způsobeno velkým počtem chyb v podaných žádostech a velkým počtem změn vyvolaných žadateli. Na opatření „Předčasné ukončení zemědělské činnosti“ a „Zakládání skupin výrobců“ nebylo v roce 2004 vydáno příslušné nařízení vlády. Opatření „Technická pomoc“ nebylo do konce roku 2004 spuštěno. Na opatření „Agroenvironmentální opatření“ a „Lesnictví“ nebyly v roce 2004 vynaloženy žádné finanční prostředky. Struktura a finanční nároky na podpory AEO za rok 2004 jsou uvedeny v tab. T2.1/01. Vyhodnocení dopadu jednotlivých opatření Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními“ jsou vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter ekonomicko - sociálních podpor, směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších zvířat, využívajících travní porosty. V rámci Agroenvironmentálních opatření byla v roce 2004 zemědělci využita opatření ve prospěch údržby TTP. Z porovnání celkového počtu dotovaných hektarů (701 tis. ha) a rozsahu disponibilních ploch TTP v ČR (972 tis. ha v roce 2004) vyplývá, že toto podpůrné opatření se týkalo 72 % veškerých TTP v ČR. Opatření tedy působí výrazně celoplošně a směřuje k minimalizaci aplikací pesticidů a průmyslových hnojiv. To znamená, že ekologický efekt tohoto opatření je zřetelný. Bez konkrétního výsledku jsou doposud opatření podporující vytváření protierozních travnatých pásů. V ČR se v roce 2004 přihlásili pouze tři zájemci o toto opatření. Zamýšlený protierozní efekt nebyl tedy dosažen a pro příští období je nutno vyhodnotit příčiny nezájmu zemědělců o toto opatření.
208
Výrazný protierozní efekt má však opatření zaměřené na pěstování meziplodin. V tomto případě zájem zemědělců výrazně překročil původní expertní odhady a meziplodiny byly zasety na více než 192 tis. ha o. p. Vzhledem k tomu, že opatření vykazuje další pozitivní dopady, zejména v souvislosti se snahou zlepšit strukturu půdy, je možno konstatovat, že působí nejen plošně, ale i velmi pozitivně z hlediska ochrany životního prostředí. V oblasti podpory rozvoje ekologického zemědělství nebyl zaznamenán zvýšený zájem. Podle dostupných informací kontrolní organizace KEZ, o. p. s., nedošlo k nárůstu registrovaných ploch ekologicky obhospodařovaných vinic, zeleniny a ovoce, ani registrovaných ploch orné půdy. Opatření tedy nepřineslo očekávaný pozitivní dopad na zvýšení výměry obhospodařované o. p. v systému ekologického zemědělství. Ostatní opatření byla aplikována na předem určených plochách, jejich vliv na životní prostředí lze hodnotit pozitivně, ale ekologické efekty těchto opatření lze očekávat až v dlouhodobějším časovém horizontu. 9.2.3 Program SAPARD Program SAPARD vychází z nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře Společenství ve prospěch předvstupních opatření uplatňovaných v zemědělství a při rozvoji venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy. Je jedním z předvstupních nástrojů EU a je zaměřen na priority SZP a rozvoje venkova. Při jeho realizaci platí administrativní postupy a kontrolní mechanismy, které byly praktikovány v členských zemích EU. Základním programovým dokumentem je „Plán rozvoje zemědělství a venkova ČR na období 2000 - 2006“. Plán je členěn na následující priority a opatření: Priorita 1 - Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu Opatření 1.1
Investice do zemědělského majetku
Opatření 1.2
Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu
Opatření 1.3
Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele
Opatření 1.4
Meliorace a pozemkové úpravy
Priorita 2 - Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Opatření 2.1
Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury;
Opatření 2.2
Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmu;
Opatření 2.3
Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny.
Priorita 3 - Příprava podmínek pro plné využití Plánu: Opatření 3.1
Zlepšování profesního vzdělávání
Opatření 3.2 Technická pomoc Výdaje z účtu MZe „Agentura SAPARD 2000“ (za období leden a únor 2004) a z účtu SZIF „Agentura SAPARD 2000“ (za období březen - prosinec 2004) v členění podle jednotlivých účtů Národního fondu (účet EU, účet spolufinancování MZe, účet spolufinancování MMR) a podle jednotlivých opatření vyplývají z tab. T9.2/06.
209
T9.2/06 - Přehled čerpání finančních prostředků na jednotlivá opatření programu SAPARD v roce 2004 (mil. Kč) Opatření
Počet žádostí
1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 Celkem
168 138 121 100 69 60 60 21 7 744
Čerpání finančních prostředků EU 271,6 262,7 144,8 220,0 286,2 156,2 8,4 10,0 10,0 1 369,8
MZe 83,1 86,1 48,3 0,0 0,0 0,0 2,8 3,3 0,0 223,7
MMR 0,0 0,0 0,0 0,0 38,0 50,0 0,0 0,0 0,0 88,0
celkem 354,7 348,8 193,0 220,0 324,2 206,2 11,2 13,3 10,0 1 681,5
Pramen: MZe Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
Proplácení projektů SAPARD v roce 2004 nebylo plynulé, což bylo vyvoláno obtížemi při převodu prostředků ze zdrojů EU do ČR. V měsících únor, červen a listopad se projekty neproplácely a v měsících březen, květen a říjen se projekty proplácely zálohově z národních zdrojů. Souhrn podpor v rámci strukturální politiky EU uvádí tab. T9.2/07.
210
T9.2/07 - Podpory v rámci strukturální politiky EU (mil. Kč) 20041) Účel
Vymezení
Hlavní kritéria pro získání platby
2003
z toho
celkem
ČR
EU
Horizontální program rozvoje venkova (HRDP) Program pomoci méně příznivým oblastem
2003: Podpory podle NV č. 500/2001 Sb. 2004: Podpory v rámci HRDP - nařízení Komise č. 445/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/99
2003: Výše vyrovnávacího příspěvku na 1 ha travních porostů:
1 507
2 610
522
2 088
231
135
27
108
890
848
170
679
14
18
4
15
horské oblasti 1. typ 2067 - 3 100 Kč/ha; horské oblasti 2. typ 1867 - 2 800 Kč/ha; ostatní méně příznivé oblasti 1. typ 1800 - 2 700 Kč/ha; ostatní méně příznivé oblasti 2. typ 1 667 - 2 500 Kč/ha; ostatní méně příznivé oblasti 3. typ 1 467 - 2 200 Kč/ha; ostatní méně příznivé oblasti 4. typ 800 - 1200 Kč/ha; oblasti se specific. omezeními 1. typ 666 - 1 000 Kč/ha; oblasti se specific. omezeními 2. typ 800 - 1 200 Kč/ha; národní park a CHKO - 1. zóna 1 533 - 12 300 Kč/ha; národní park a CHKO - 2. zóna 1 133 - 1 700 Kč/ha; národní park a CHKO - 3. zóna 500 - 750 Kč/ha; 2004: Vyrovnávací příspěvek - méně příznivé oblasti (LFA): horské oblasti - oblast A - 4 680 Kč/ha; horské oblasti - oblast B - 4 014 Kč/ha - 1554 tis. Kč; ostatní oblasti - oblast A - 3490 Kč/ha; ostatní oblasti - oblast B - 2 820 Kč/ha - 863 tis. Kč;
Ekologické zemědělství
2003: Platby za údržbu krajiny podle NV č. 500/2001 Sb. § 12 písm.a bod 3. 2004: Podpory v rámci HRDP
specifické oblasti - 3 420 Kč/ha - 460 tis. Kč. 2003: Kompenzace cca 2 000 Kč/ha u podniků, které hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství daných zákonem č. 242/2000 Sb. 2004: Kompenzace u podniků, které hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství daných zákonem č. 242/2000 Sb. Výše podpory na ornou půdu 3 520 Kč/ha, travní porosty 1 100 Kč/ha, trvalé kultury 12 235 Kč/ha, zelenina a speciální byliny na orné půdě 11 050 Kč/ha.
Ošetřování travních 2003: Podpora podle NV porostů č. 500/2001 Sb. § 12 písm. a bod 2. 2004: HRDP - agroenvironmentální opatření
2003: Podpora údržby travních porostů pastvou zvířat. Výše podpory při intenzitě 0,4 - 0,8 DJ/ha je 1 100 Kč/ha, při intenzitě 0,801 - 1,5 DJ/ha je 1 700 Kč/ha těchto travních porostů a dále v obou případech podpora na technické a organizační zajištění pastvy 400 Kč/ha travních porostů. 2004: Ošetřování travních porostů.
Zatravnění
2003: NV č.500/2001 Sb. § 12 2004: HRDP - agroenvironmentální opatření
2003, 2004: Zatravnění o. p. doložené změnou kultury v katastru nemovitostí. Ohodnocení je zvýšeno v případě geometrického zaměření pozemku.
Travnaté pásy
2004: HRDP - agroenvironmentální opatření 2004: Podpory v rámci HRDP
2004: Travnaté pásy.
0
0
0
0
2004: Podpora pěstování meziplodin.
0
404
81
323
2004: HRDP - agroenvironmentální opatření 2004: HRDP - agroenvironmentální opatření 2004: HRDP - agroenvironmentální opatření
2004: Udržování podmáčených luk, mokřadů.
0
1
0
1
2004: Udržování ptačích lokalit na TP: chřástal polní, bahňáci.
0
15
3
12
2004: Vytváření biopásů (směsi 4 plodin pro volně žijící zvěř) a ochranné zóny.
0
1
0
1
2 642
4 033
807
3 226
Meziplodiny Podmáčené louky Ptačí lokality Biopásy a ochranné zóny Celkem HRDP
SAPARD a OP Zemědělství SAPARD (zemědělství)
2003, 2004: Opatření 1.1, 1.4, 2.3 , 3.1, 3.2
Podpory pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, pro trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí a na odbornou pomoc.
289
777
132
645
SAPARD (potr.průmysl) SAPARD (venkov)
2003, 2004: Opatření 1.2.1, 1.2.2, 1.3.1, 1.3.2 2004: Opatření 2.1, 2.2
Podpora zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských výrobků a usnadnění zavádění standardů kvality EU. Podpora rozvoje venkova.
376
375
92
283
0
530
88
442
665
1 682
312
1 370
OP Zemědělství
V roce 2004 nebyly podpory vyplaceny.
Celkem SAPARD a OP Zemědělství 1) Vyplaceno k 30. 4. 2005. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: T. Zídek (VÚZE)
9.3 Národní podpory a opatření Národní podpory do zemědělství za období 2003 - 2004 jsou uvedeny v příl. tab. 9.3/01. Vstupem do EU vstoupil v platnost nový systém a nová struktura národních podpor zemědělství a venkova. Národní podpory podléhají schválení Evropskou komisí. V komplexu národních podpor a opatření tvořily v roce 2004 největší část doplňkové přímé platby, které jsou uvedeny v kap. 9.1 spolu s ostatními národními přímými podporami vybraných komodit.
211
Druhou velkou skupinu podpor tvořily dotační programy poskytované na základě „Zásad“ podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů159. Další podstatnou část národních podpor představovaly podpory - dotace úroků z úvěrů, poskytovaných prostřednictvím PGRLF v rámci jednotlivých programů PROVOZ a INVESTICE. Navíc poskytl PGRLF dotace úroků z překlenovacích úvěrů pro subjekty hospodařící v LFA. Významnou část národních podpor a opatření tvořily v roce 2004 také opatření na řešení dopadů zvýšení spotřební daně u nafty, daňová zvýhodnění u bionafty, úvěrové výpomoci prostřednictvím ČMZRB a dále výdaje na tzv. obecné služby, tj. výzkum, servisní činnosti, monitoring cizorodých látek, pozemkové úpravy ad. 9.4
Podpory tržních cen
T9.4/01 - Výdaje na podporu tržních cen (mil. Kč) Komodita
2003
Mléko Školní mléko Podpora výroby kaseinu a kaseinátů a ostatního užití mléka Subvence na vývoz Jat. skot a hovězí maso - subvence vývozu Prasata a vepřové maso Subvence na vývoz Soukromé skladování vepřového masa Obiloviny - subvence na vývoz sladu Řepka Nepotravinářské užití Náklady na řepku olejnou Brambory a škrob Zpracování brambor a pšenice na škrob Subvence na vývoz bramborového škrobu Cukr a cukrovka Náhrady na škrob a cukr pro chem. průmysl Ostatní výrobky Subvence na vývoz zprac. i nezprac. výrobků Ovoce a zelenina Organizace producentů ovoce a zeleniny Podpora na zpracování ovoce a zeleniny Celkem
20041) EU
ČR
celkem
63
55
3
58
0 2 508 71
0 1 128 30
71 0 0
71 1 128 30
41 0 140
68 1 52
0 0 0
68 1 52
1 193 0
630 155
0 0
630 155
51 39
26 20
0 0
26 20
0
0
7
7
0
0
211
211
0 0 4 106
0 0 2 165
1 9 302
1 9 2 467
1) Vyplaceno k 30. 4. 2005. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: J. Šlaisová (VÚZE)
9.4.1 Opatření v agrárním zahraničním obchodu V souvislosti se vstupem do EU vznikly pro ČR v rámci EU plně liberalizované podmínky obchodní činnosti na jednotném trhu. Ve vztahu ke třetím zemím se ČR řídí Společnou obchodní politikou a Společnou zemědělskou politikou EU, uplatňuje společné celní předpisy, využívá společný celní sazebník a v agrárním obchodu aplikuje obchodní mechanizmy 159
Komoditní podpory poskytované podle uvedených Zásad jsou zařazeny do ostatních přímých podpor v kap. 9.1.
212
vztahující se k regulaci dovozu a vývozu. ČR postupně přistupuje k jednotlivým asociačním a kooperačním dohodám EU sjednaných s třetími zeměmi. Přístup na trh a) Tarifní opatření V období od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004 byly uplatňovány celní sazby v souladu se závazky ČR notifikovanými ve WTO. Nařízením vlády č. 462/2003 Sb., ze dne 17. 12. 2003 byl vydán celní sazebník pro období od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004. Po vstupu do EU byly od 1. 5. 2004 uplatňovány celní sazby platné v EU podle společného celního sazebníku. V souvislosti se vstupem do EU jsou pro ČR účinné předpisy EU upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93). Samostatným zákonem č. 187/2004 Sb., ze dne 1. 4. 2004 a s účinností od 1. 5. 2004, byl značně zjednodušen celní zákon (zejména byla nově upravena organizace celních orgánů). V návaznosti na změny celního zákona byla vyhláškou č. 199/2004 Sb. ze dne 13. 4. 2004 a s účinností od 1. 5. 2004 řada celních pravidel a režimů upravena přímo předpisy EU. Vyhláškou č. 138/2004 Sb. ze dne 17. 3. 2004 a s účinností od 1. 4. 2004, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému v roce 2004, mohlo být uděleno povolení na cukr, isoglukózu, ostatní cukry (včetně invertního), sirupy z isoglukózy a kakaový prášek obsahující nad 80 % sacharózy v celkovém množství nepřesahujícím 1 690 t. b) Smluvní celní kvóty Pro usnadnění přístupu na domácí trh ČR otevřela na dovoz zemědělských komodit pro období od 1. 1. do 30. 4. 2004 celkem 32 smluvních celních kvót. Do seznamu otevřených smluvních celních kvót byly kromě kvót, jejichž základní počet a minimální výše je dána závazky ČR vůči WTO, zahrnuty i kvóty nad rámec těchto závazků160. Kromě kvót u vína byla přiměřeně snížena proti roku 2003 také převážná většina ostatních kvót (s výjimkou kvót na dovoz pšeničného a bramborového škrobu a kvóty na dovoz glukózy). V období 1. 1. - 30. 4. 2004 byly plně čerpány kvóty u dovozu vepřového a drůbežího masa, jogurtů, másla, brambor, bramborového škrobu, dextrinů a modifikovaných škrobů, zmrzliny a slunečnicového oleje. Nad 50 % byly čerpány kvóty u dovozu těstovin, do 50 % u dovozu živého skotu, ovcí a skopového masa, hovězího masa, soleného a sušeného masa, sušeného mléka, řepkových a slunečnicových semen, margarínu, glukózy, třtinové melasy, limonád a vína. Velmi málo či vůbec nebyly čerpány kvóty u dovozu pšeničného a kukuřičného škrobu, lihu a řepkového oleje, živých prasat, čerstvých hroznů, bílého vína, řepné melasy a pšenice a soureži. Z hlediska plnění závazků ČR vůči WTO v oblasti přístupu na trh byly pro období od 1. 1. do 30. 4. 2004 všechny sjednané celní kvóty otevřeny v odpovídající výši. Od 1. 5. 2004 vstoupily v platnost příslušné smluvní a preferenční celní kvóty EU. c) Dovozní licence Od 1. 5. 2004 se režim uplatňování dovozních licencí řídí předpisy SZP EU vztahujícími se k regulaci obchodu s třetími zeměmi. Základními předpisy pro vydávání vývozních a dovozních licencí je nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady 160
Kvóty na dovoz 800 t třtinové a 12 tis. t řepné melasy se clem 6 %, 100 tis. hl červeného vína a 20 tis. hl bílého vína v nádobách nad 2 litry se clem 25 %, na bezcelní dovoz 100 tis. t neseťových řepkových semen a 300 tis. t pšenice a soureže.
213
předem pro zemědělské produkty a nařízení vlády č. 224/2004 Sb., ze dne 14. 4. 2004, které upravuje některé podrobnosti provádění společného trhu v režimu vývozních a dovozních licencí a osvědčení pro stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty. Opatření v oblasti vývozu Subvence na vývoz výrobků z kravského mléka Systém subvencovaných vývozů mléčných výrobků v období leden - duben 2004 vycházel z nařízení vlády č. 486/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů; minimální cena vycházela z nařízení vlády č. 445/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozsah regulace trhu mléka byl odvozen od předpokladu přebytku mléka ve výši 269 mil. litrů o tučnosti 4,5 %, který vycházel z propočtů bilance výroby a užití mléka v roce 2004, respektoval vývoj na trhu s mlékem a byl následně schválen prezidiem SZIF v listopadu 2003 s omezením horní hranice objemu másla s obsahem vody nejvýše 16 % (10 500 t) a sušeného odtučněného mléka s obsahem tuku nejvýše 1,5 %. Vývoz ostatních mléčných výrobků byl omezen celkovým nárokem počtu litrů plazmy a tukových jednic, což po odečtení výše uvedených výrobků od celkového bilančního přebytku představovalo 97 mil. l plazmy a 324 mil. tukových jednic. O podporu vývozu mléčných výrobků v roce 2004 požádalo celkem 19 subjektů, s 18 subjekty byla uzavřena řádná roční smlouva. Celkové požadavky jednotlivých subjektů představovaly cca 307 mil. litrů plazmy a 1 mld. tukových jednic. Tento objem sice nepřesáhl v konečném důsledku povolenou 25% hranici stanoveného bilančního přebytku mléka, avšak výrazným způsobem byl překročen stanovený maximální limit u sušeného mléka odtučněného. Po konečných úpravách bylo z celkového (upraveného) bilančního přebytku rozděleno cca 285 mil. l plazmy a 997 mil. tukových jednic. Na základě příslušných ustanovení výše uvedeného nařízení vlády byly přebytky mléka v rámci uzavřených smluv realizovány během období leden - duben 2004.
T9.4/02 - Subvencovaný vývoz mlékárenských výrobků zařazených do organizace trhu SZIF v období leden - duben 2004 Ukazatel Máslo 16% Sušené odtučněné mléko Sušené plnotučné mléko Zahuštěné mléko 9% Tvrdé sýry Bílé sýry Celkem
Vyvezené Objem subvencí množství výrobků (mil. Kč) (t) 8 415,67 481 15 980,68 311 5 107,23 171 2 045,49 16 2 038,76 75 2 298,48 75 x 1 128
Pramen: SZIF Zpracoval: J. Šlaisová (VÚZE)
Na subvencované vývozy za leden až duben 2004 bylo vynaloženo 803 mil. Kč a na doplatky za IV. čtvrtletí 2003, hrazené v roce 2004, celkem 325 mil. Kč. d) Subvence na vývoz jatečných býků a hovězího masa Podle nařízení vlády č. 81/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných býků a z nich vyrobeného hovězího masa, ve znění pozdějších předpisů, byly poskytovány podpory před vstupem do EU. Subvencované vývozy jatečných býků a masa z nich vyrobeného probíhaly od 8. října do 31. prosince 2003. Celkem bylo vyvezeno 4 564
214
tuny přepočtené živé hmotnosti. Na vývoz uskutečněný koncem roku 2003 byla v lednu 2004 vyplacena subvence ve výši 30 mil. Kč. e) Subvencované vývozy jatečných prasat, selat a vepřového masa Podle nařízení vlády č. 550/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz selat, jatečných prasat a vepřového masa, byly poskytovány tyto podpory před vstupem do EU. V průběhu měsíců ledna až dubna 2004 bylo vyvezeno 7 281,6 t přepočtené živé hmotnosti jatečných prasat a selat. Vývozní subvence byly poskytnuty v celkové výši 68 mil. Kč. f) Subvence při vývozu bramborového škrobu Subvenci při vývozu bramborového škrobu do vstupu do EU stanovovalo nařízení vlády č. 175/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 5 tis. Kč/t bramborového škrobu. V roce 2004 byla vyplacena pro subvencování této komodity částka 20 mil. Kč. Po vstupu do EU platí nařízení vlády č. 115/2004 Sb., podle kterého jsou subvence při vývozu škrobu a výrobků ze škrobu poskytovány ze zdrojů EU v souladu s pravidly SOT se škrobem. g) Subvence při vývozu sladu Subvence při vývozu sladu byla poskytována podle nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu. Dne 16. července 2003 schválilo prezidium SZIF maximální přípustné množství, na které mohla být subvence poskytnuta, ve výši 110 tis. t a maximální výši subvence v hodnotě 1 tis. Kč/t sladu. Tato podpora byla realizována na vývozy uskutečněné do 30. dubna 2004. Celkem bylo v roce 2004 vynaloženo 52 mil. Kč. h) Vývozní subvence na zpracované výrobky V rámci SOT vstoupily pro ČR od 1. 5. 2004 v platnost příslušné předpisy:
nařízení Komise (ES) č. 1520/2000, kterým se stanoví společná podrobnější pravidla systému poskytování vývozních subvencí a kritéria pro stanovení výše těchto subvencí pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží neuvedeného v příloze I Smlouvy;
nařízení Komise (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty;
nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty;
nařízení Rady (ES) č. 565/1980 o zálohách na vývozní náhrady pro zemědělské výrobky;
nařízení Komise (ES) č. 3615/1992 o stanovení množství zemědělských produktů, která se mají vzít v úvahu při výpočtu náhrad v případě vývozu zboží uvedeného v nařízení Rady (ES) č. 3035/1980. Vývozní subvence se poskytuje na základní výrobky obsažené ve zpracovaných výrobcích. Seznam zpracovaných výrobků, které patří do výrobků Non annex I, je uveden v příloze B nařízení Komise (ES) č. 1520/2000. Základní výrobky jsou uvedeny v příloze A nařízení Komise (ES) č. 1520/2000. Výši sazby vývozní subvence vyhlašuje Evropská Komise v úředním věstníku EU přibližně každý měsíc, u některých základních výrobků častěji (mléko a cukr), u některých po delší době (vejce). Výše se stanoví na 100 kg základního výrobku. V roce 2004 byly čerpány subvence z prostředků EU v celkové výši 2,5 mil. Kč.
215
i) Vývozní subvence na nezpracované výrobky Prováděcím předpisem upravující poskytování vývozních subvencí u nezpracovaných výrobků je nařízení Komise (ES) č. 800/1999. U jednotlivých komodit je režim upraven příslušnými nařízeními. V roce 2004 se pro ČR jednalo o:
SOT s obilovinami - nařízení Rady (ES) č. 1784/2003. Vývozní subvence na škrob od 1. května do 31. prosince 2004 činily 414 tis. Kč.
SOT v odvětví cukru - nařízení Rady (ES) č. 1260/2001. Od 1. května do 31. prosince 2004 byla vyplacena subvence při vývozu cukru ve výši 733 tis. Kč.
SOT s mlékem a mléčnými výrobky - nařízení Rady (ES) č. 1255/1999. V roce 2004 bylo vyplaceno celkem 205 mil. Kč. Navýšení původně odhadované částky bylo způsobeno příchodem zahraničních subjektů - žadatelů o subvenci z jiných členských států EU.
SOT s drůbežím masem a vejci - nařízení Rady (ES) č. 2777/1975 a č. 2771/1975. V tomto období byla vyplacena subvence na vejce v celkové výši 591 tis. Kč.
SOT s hovězím masem - nařízení Rady (ES) č. 1254/1999. Od 1. května do 31. prosince 2004 byla vyplacena subvence při vývozu živého dobytka ve výši 2,2 mil. Kč.
SOT s vepřovým masem - nařízení Rady (ES) č. 2759/1975. Od 1. května do 31. prosince 2004 byla vyplacena subvence při vývozu loveckého salámu ve výši 63 tis. Kč. Celkem byly v období od 1. května do 31. prosince 2004 vyplaceny ze zdrojů EU vývozní subvence na nezpracované výrobky ve výši 208,7 mil. Kč. Celkem bylo na podporu vývozu zemědělských a potravinářských výrobků v roce 2004 vynaloženo 1 510 mil. Kč, z toho činily podpory z fondů EU 211,2 mil. Kč. Hodnotové závazky vůči WTO v oblasti subvencování vývozu byly v roce 2004 nejvíce čerpány u mlékárenských výrobků a bramborového škrobu. j) Vývozní licence Nařízením vlády č. 61/2004 Sb. ze dne 4. 2. 2004 a s účinností od 13. 2. 2004 do 30. 4. 2004 byla pro vývoz stanoveného množství vybraných obilovin a výrobků z obilovin vyžadována neautomatická licence. Po vstupu ČR do EU se uplatňují vývozní licence v souladu s pravidly EU vztahujícími se k regulaci obchodu s třetími zeměmi. Bilaterální a regionální obchodní dohody a) Evropská dohoda Vzájemný agrární obchod mezi ČR a zeměmi EU se v období od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004 uskutečňoval na základě upravených preferenčních přístupových režimů pro dovozy určitých zemědělských a zpracovaných výrobků daných Evropskou dohodou (ED). Přistoupením ČR k EU se na ČR vztahují principy obsažené v primárních dokumentech, tj. zejména ve Smlouvě o založení Evropského společenství a ve Smlouvě o Evropské unii. Současně platí také další smlouvy, akty a dokumenty; výjimku z obecných pravidel EU tvoří přechodná období, která si ČR vyjednala v oblasti zemědělství a životního prostředí. b) Středoevropská dohoda o volném obchodu V souvislosti se vstupem většiny členských zemí CEFTA do EU skončila pro tyto země platnost závazků vyplývajících z dohody CEFTA k 30. 4. 2004. Preferenční obchod ČR s Bulharskem, Chorvatskem a Rumunskem je od 1. 5. 2004 uskutečňován v rámci bilaterálních dohod EU s uvedenými zeměmi.
216
c) Celní unie se SR Obchod mezi ČR a Slovenskem se po skončení platnosti Celní unie k 30. 4. 2004 a vstupem obou zemí do EU uskutečňuje v podmínkách volného pohybu zboží a lze konstatovat, že Slovensko zůstává i nadále jedním z nejvýznamnějších partnerů ČR v oblasti agrárního zahraničního obchodu. d) Ostatní obchodní dohody Platnost bilaterálních preferenčních dohod o volném obchodu s Estonskem, Litvou a Lotyšskem k 30. 4. 2004 zanikla vstupem uvedených zemí do EU a vzájemný obchod je plně liberalizován. Rovněž preferenční dohody o volném obchodu uzavřené mezi ČR a zeměmi EFTA, Izraelem a Tureckem k uvedenému datu skončily a od 1. 5. 2004 vstoupily v platnost preferenční dohody uzavřené těmito státy s EU. Obchod s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem se po vstupu do EU odehrává v rámci Evropského hospodářského prostoru, k jehož rozšíření o nové členské státy EU došlo bezprostředně po jejich vstupu do EU. Většina Protokolů vztahujících se k agrárnímu obchodu vstoupila v platnost na podzim 2004. Pro obchod se Švýcarskem platí bilaterální dohoda o volném obchodu uzavřená s EU. 9.4.2 Opatření na domácím trhu V rámci národních podpor a SOT byla v roce 2004 prostřednictvím SZIF na domácím trhu realizována následující základní opatření. Finanční podpory e) Podpora programu zvýšení spotřeby vybraných mléčných výrobků žáky, tzv. „školní mléko“ V roce 2004 pokračoval program “školní mléko“ podle nařízení vlády č. 91/2001 Sb., Platnost tohoto nařízení byla ukončena 30. dubna 2004. Podpora spotřeby mléka a vybraných mléčných výrobků žáky je v ČR od 1. 5. 2004 poskytována v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1255/1999 o Společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1787/2003 a nařízením Komise (ES) č. 2707/2000 a č. 816/2004. Dne 1. 5. 2004 vstoupilo v platnost nové nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory (z finančních zdrojů ES) a národní podpory (z finančních zdrojů ČR - z rozpočtu SZIF) spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol. Ve školním roce 2003/04 bylo do programu zvýšení spotřeby mléka zapojeno 8 zpracovatelů, dodávajících podporované mléčné výrobky do cca 2 800 škol. Podíl žáků ve školách, kteří využívali možnosti zakoupení těchto mléčných výrobků činil v průměru 32 %. V roce 2004 bylo na “školní mléko“ vyčerpáno celkem 58 mil. Kč. Platby byly uskutečněny za období září - prosinec 2003 a leden - červen 2004. Podpora z finančních prostředků ČR se na celkové podpoře podílela 95,5 %. Podpory za období září - prosinec 2004 (školní rok 2004/05) budou vyplaceny v prvním pololetí 2005. f) Podpora výroby kaseinu a kaseinátů z odstředěného mléka Tato podpora se poskytuje podle nařízení Komise (ES) č. 2921/1990 ze dne 10. 10. 1990 v souladu s nařízením vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. V ČR vznikl nárok na tuto podporu z prostředků EU od 1. května 2004. O vyplacení podpory žádal pouze jeden subjekt na průměrnou měsíční výrobu 220 t kaseinu. Výše podpory se v průběhu roku 2004 snížila z 6 EUR pro 100 kg odstředěného mléka, které bylo zpracováno na kasein či kaseináty,
217
na 2,70 EUR. Od května do konce roku 2004 byla vyplacena podpora ve výši 71 mil. Kč. V průběhu ledna a února 2005 dojde ještě k vyplacení podpory nárokované za měsíc listopad a prosinec 2004 ve výši 12 mil. Kč. g) Ostatní podpory mlékárenských výrobků Poskytování podpory na nákup másla neziskovými institucemi se řídí NK (ES) č. 2191/1981 ze dne 31. července 1981. Od vstupu ČR do EU bylo do konce roku 2004 schváleno 85 žádostí na celkové množství 164 t másla. Rovněž byly přijaty 2 žádosti o podporu dodavatelů zlevněného másla, kde podpora bude realizována až v roce 2005. Poskytování podpory pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko využívané jako krmivo a prodej sušeného odstředěného mléka se řídí NK č. 2799/1999 ze dne 17. prosince 1999. V průběhu roku 2004 bylo schváleno 8 žádostí o schválení podniku pro výrobu krmných směsí. Vzhledem k výraznému snížení podpory na SOM zapracovávaných do krmiv nebyla tato podpora využívána. h) Soukromé skladování vepřového masa Podle nařízení vlády č. 231/2003 Sb., o stanovení podmínek a zásad pro poskytování dotace soukromému skladování vepřového masa, byly poskytovány tyto podpory před vstupem do EU. Do dubna 2004 byla z prostředků ČR poskytnuta podpora 1,1 mil. Kč na 200 t vepřového masa. i) Podpora výroby bramborového a pšeničného škrobu Nařízení vlády č. 175/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovilo do doby vstupu do EU také podmínky a zásady pro poskytování finanční podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob. Nařízení vlády stanovilo výši finanční podpory při výrobě bramborového škrobu do 1 500 Kč/t, kterou prezidium SZIF schválilo dne 19. 12. 2002. Celkem byla vyplacena na tuto podporu v roce 2004 částka 19 mil. Kč. Finanční podpora výroby pšeničného škrobu byla uvedeným nařízením vlády stanovena do výše 1 tis. Kč/t škrobu, kterou prezidium SZIF schválilo dne 19. 12. 2002. Celkem bylo na podporu této komodity v roce 2004 vyplaceno 7 mil. Kč. Po vstupu do EU platí nařízení vlády č. 115/2004 Sb., pro SOT se škrobem. Toto nařízení vlády bylo dále novelizováno nařízením vlády č. 543/2004 Sb., které do systému zavádí národní doplňkovou platbu - přímou podporu pro brambory určené k výrobě škrobu (viz kap. 9.1). j) Finanční podpora na nepotravinářské užití řepky Podpora pro hospodářský rok 2003/04 vycházela z nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení bylo novelizováno nařízením vlády č. 306/2003 Sb., z kterého vyplynulo, že pro pěstitele řepky končí platnost nařízení vlády k 30. 9. 2003 a pro zpracovatele řepky - výrobce MEŘO k 30. 4. 2004. Uvedené nařízení vlády bylo následně novelizováno NV č. 129/2004 Sb., podle kterého bylo umožněno upravit výši finanční podpory pro výrobce MEŘO, pokud cena řepky, za kterou SZIF nakupuje řepku z půdy uváděné do klidu včetně finanční podpory připadající na tunu dodávané řepky, byla nižší, než cena semene řepky olejné zjištěná na zahraniční komoditní burze. Zároveň bylo umožněno SZIF zvýšit poskytovanou podporu o prokazatelně vynaložené nezbytné náklady spojené s dovozem semene řepky olejné pro účely výroby MEŘO.
218
Konečná výše finanční podpory na nepotravinářské užití řepky pro 2003/04 byla stanovena na 6 259,50 Kč/t zpracované řepky. Celkem bylo v období leden 2004 až duben 2004 vyplaceno na podporách 630 mil. Kč. k) Podpora pro organizace producentů Podpora byla vyplacena v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, nařízením Komise (ES) č. 1432/2003, nařízením Komise (ES) č. 1433/2003 a nařízením vlády č. 247/2004 Sb. ze dne 21. dubna 2004, o provádění některých opatření SOT s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celkem bylo v roce 2004 z prostředků EU vyplaceno 494 tis. Kč. l) Podpora na ovoce a zeleninu určené ke zpracování (rajčata, broskve, hrušky) SOT s výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny upravuje nařízení Rady (ES) č. 2201/1996. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, týkající se systému podpor v odvětví zpracovaného ovoce a zeleniny, stanovuje nařízení Komise (ES) č. 1535/2003. Pro hospodářský rok 2004/05 je pro nově přistupující členské státy stanovena podpora (nařízení Komise (ES) č. 416/2004) pro rajčata dodaná ke zpracování 25,88 EUR/t, pro broskve 35,78 EUR/t a 121,28 EUR/t pro hrušky. V roce 2004 se jednalo o podpory na rajčata určená ke zpracování, a to pro zhruba 11 tis. t dodané suroviny. Celková částka podpory činila 294 tis. EUR (9,3 mil. Kč). m) Podpora uměle sušeného krmiva Podpora je poskytována na základě nařízení Rady (ES) č. 603/95 o SOT se sušeným krmivem, nařízení Komise (ES) č. 785/95 stanovující podrobná pravidla pro aplikaci směrnice Rady (ES) o SOT se sušenými krmivy s platností do 31. 3. 2005, a nařízení vlády č. 204/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společné organizace trhu se sušenými krmivy. Podpora je poskytována zálohově na 1 t uměle sušeného krmiva, které bylo realizováno zpracovatelským podnikem. Národní garantované množství pro uměle sušená krmiva je 27 942 t. Sazba dotace byla stanovena Komisí EU pro hospodářský rok 2004/05 (tzn. do konce března) na 68,83 EUR/t uměle sušeného krmiva. V roce 2004 bylo požádáno o podporu na 18 636 t uměle sušených krmiv (tj. na zálohách 23,8 mil. Kč), v roce 2004 však nebyla žádná podpora vyplacena. Žádosti za listopad a prosinec 2004 nebyly doposud uzavřeny. n) Výrobní náhrady za výrobky zpracované ze škrobu Na základě nařízení Komise (ES) č. 1722/93 je v EU výrobní náhrada vyplácena na 1 tunu zpracovaného škrobu bramborového, pšeničného a kukuřičného. Celkem byla od 1. května do 31. prosince 2004 vyplacena z rozpočtu EU částka 13 854,4 EUR, tj. 438 tis. Kč (na 1 163,15 t bramborového škrobu). o) Výrobní náhrady na cukr pro chemický průmysl Prováděcím předpisem pro vyplácení výrobních náhrad pro cukr použitý v chemickém průmyslu je nařízení Komise (ES) č. 1265/2001 a nařízení vlády č. 364/2004 Sb. Nařízení začalo pro nové členské státy platit od 1. července 2004. Do prosince 2004 byla vyplacena náhrada ve výši 6,9 mil. Kč na 525,84 t cukru, přičemž výše náhrady byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1400/2004 na 41,257 EUR/100 kg bílého cukru. Intervence na trhu p) Intervenční nákup obilovin Od 1. ledna 2004 do 30. dubna 2004 nebyly v ČR pro intervenční nákup obilovin ani pro skladování čerpány žádné finanční prostředky. K 31. 12. 2004 uzavřel SZIF 65 smluv 219
s provozovateli skladů v ČR o celkové kapacitě 399 tis. t obilovin, ke konci hospodářského roku 2004/05 je odhadována skladová kapacita v ČR na 550 tis. t obilovin. Na základě nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 o SOT obilovin, a nařízení Komise (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postup přejímání obilovin intervenčními agenturami, byl v ČR k 1. listopadu 2004 zahájen intervenční nákup pšenice, ječmene a kukuřice. Intervenční cena byla stanovena ve výši 101,31 EUR/t a od listopadu byla měsíčně zvyšována o kompenzační příplatek skladovacích nákladů ve výši 0,46 EUR/t. Cena byla upravována o příplatky a srážky za kvalitativní parametry obilovin. Na základě umístění skladu nabídky, intervenčního centra a intervenčního skladu byly kalkulovány negativní a pozitivní paušální dopravní náklady. Do 31. prosince 2004 bylo SZIF zkontrolováno a převzato 220 tis. t obilovin. Do 31. prosince 2004 bylo zaplaceno celkem 68 mil. Kč vč. DPH za obiloviny převzaté během listopadu 2004. Celkem se jednalo o 21 tis. t obilovin, z toho 7 tis. t pšenice, 2 tis. t ječmene a 12 tis. t kukuřice. q) Náklady na nákup, skladování a prodej řepky olejné Nákup řepky olejné se realizoval v souladu s nařízením vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvedení půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uvedené do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb., č. 94/2002 Sb. a č. 306/2003 Sb. Z hospodářského roku 2002/2003 bylo nakoupeno celkem od pěstitelů z režimu půdy uváděné do klidu 88 tis. t semene řepky olejné. Výkup byl proveden za cenu 5 250 Kč/t (vč. 5 % DPH) a ze SZIF bylo na tento účel vyplaceno celkem 464 mil. Kč. Uvedené množství řepky bylo poskytnuto zpracovatelům v období od 1. 10. 2003 do 1. 4. 2004 na výrobu MEŘO. V souladu s novelou provedenou nařízením vlády č. 306/2003 Sb., měl SZIF povinnost dokoupit řepku z volného trhu v takovém množství, aby pokryl smluvní závazky s výrobci MEŘO. V období leden 2004 až duben 2004 dále SZIF nakoupil 12 430 t řepky. Na tento nákup a na skladování, naskladnění a vyskladnění řepky na zásobách SZIF vynaložil celkem 155 mil. Kč. S poskytnutím podpory bylo za období leden až duben 2004 vyrobeno celkem 46,6 tis. t MEŘO. r) Cukrovka a cukr Opatření SOT s cukrem začala pro ČR platit od 1. července 2004. V roce 2003 byla legislativně zakotvena národní produkční kvóta cukru ve výši, kterou ČR vyjednala na období po vstupu do EU. Tato kvóta (454 862 t) byla v roce 2003 rozdělena na jednotlivé subjekty a nařízením vlády č. 364/2004 Sb. bylo její přerozdělení převedeno i pro období po vstupu. V souladu s evropskými předpisy byla každému producentovi cukru stanovena kvóta A a kvóta B ve vzájemném poměru 97 % ku 3 %. Za cukr, který je v rámci těchto kvót vyroben, odvádějí producenti ve dvou splátkách tzv. výrobní dávky. Každý členský stát zasílá Evropské komisi do 1. března daného hospodářského roku informaci o tzv. předběžné výrobě cukru v daném roce, která v ČR v hospodářském roce 2004/05 činí 554 tis. t bílého cukru, z toho výroba cukru A 441 tis. t, výroba cukru B 14 tis t a výroba cukru C 79 tis. t. Do hospodářského roku 2005/2006 bylo převedeno 20 tis. t. Zabezpečování marketingové činnosti V roce 2004 byla marketingová činnost SZIF zaměřena zejména na následující propagační akce a metody:
Mediální propagační kampaň (např. propagace národní značky KLASA a tuzemských potravinářských produktů v ČR, inzerce ve specializovaných potravinářských médiích).
220
Výstavnictví: v rámci propagace českých potravin se odbor pro marketing SZIF zúčastnil většího počtu potravinářských expozic v tuzemsku i v zahraničí.
Obchodní podpora:
Umísťování značky KLASA na výrobcích. V současnosti je národní značka udělena, nebo se chystá její udělení, 608 produktům od 104 producentů. Došlo také ke změně pravidel udělování národní značky posilující kvalitu, které má značka prezentovat.
Akce obchodní podpory v obchodních domech.
Vybrané akce na propagaci a podporu exportu v zahraničí ve spolupráci s českými zastupitelstvími: Rakousko (Vídeň), Slovensko (Prešov), Litva (Vilnius), Kréta.
Public Relations: průběžná mediální kampaň v centrálních a specializovaných médiích, zejména o národní značce KLASA.
Marketingové průzkumy: Zajištění „tržních manuálů“ pro 10 zemí (ekonomické podmínky jednotlivých trhů, světový stav a trendy ve výrobě, spotřebě a exportu potravinářských komodit, struktura maloobchodu v dané zemi ad.) pro obchodníky a podniky potravinářského průmyslu. Uvedené činnosti si vyžádaly finanční prostředky z rozpočtu SZIF v roce 2004 ve výši 20 mil. Kč. 9.5 Dobíhající podpory z předvstupního období Nejvýznamnější skupinu těchto podpor představovaly v roce 2003 a částečně také v roce 2004 platby na ornou půdu uvedenou do klidu a kompenzační platby za ostatní ornou půdu. Další velkou část podpor tvořily v roce 2003 i 2004 kompenzační platby na mléko. V roce 2004 také pokračovaly podpory z předvstupního programu SAPARD a podpory vývozu. Všechny podpory z předvstupního období, tj. do 30. 4. 2004, a podpory programu SAPARD jsou uvedeny v tab. T9.1/01, 9.3/01 a T9.4/01. 10 Souhrnné hodnocení agrární politiky Vstup do EU znamenal výrazný nárůst podpor agrárního sektoru ČR. Hodnocení se týká podpor vztažených k roku 2004, vyplacených do 30. 4. 2005. Nejsou uvažovány podpory zemědělství ze strany spotřebitelů, které vyplývají z rozdílů (zpravidla vyšších) domácích cen zemědělských výrobců a (zpravidla nižších) referenčních cen na světových trzích. Tyto podpory do roku 2003 dosahovaly zhruba stejné výše, jako „viditelné“ podpory ze strany daňových poplatníků; v roce 2004 při uvažování situace na agrárních světových trzích a domácích přebytcích produkce lze odhadovat jejich výrazné navýšení. Souhrnná rekapitulace výdajů na podporu agrárního sektoru v období 2003 - 2004 je podle institucí uvedena v tab. T10/01. Tyto výdaje se meziročně zvýšily o 27 %, z toho podpory zemědělským podnikům se meziročně zvýšily o 55 %. V příl. tab. 10/01 jsou uvedeny podrobnější údaje k příjmům, resp. výdajům PGRLF za rok 2004. Pokud jde o SZIF, nad rámec prostředků, které byly fondem vyplaceny na podporu agrárního sektoru k 31. 12. 2004, byly ze zdrojů MZe po 31. 12. 2004 poskytnuty prostředky na platby HRDP roku 2004 ve výši 2 099 mil. Kč a na platby SAPS roku 2004 v souhrnné výši 3 468 mil. Kč. K 30. 4. 2005 nevyplatil SZIF na podpory roku 2004 z těchto zdrojů 157 mil. Kč (137 mil. Kč na HRDP a 20 mil. Kč na SAPS).
221
T10/01 - Výdaje na agrární politiku podle institucí (mil. Kč) Druh výdaje
20041)
2003 17 936 7 845 60 994 720 7 690 6 730 598 809 3 482 85 211 0 4 3 182 478 21 896 15 221
1. 1.1
Rezort MZe celkem Výdaje MZe: dotace, nařízení vlády a ostatní návratné výdaje do Vinařského fondu 1.2 Výdaje z PGRLF výdaje ze státního rozpočtu do PGRLF 1.3 Výdaje ČR ze SZIF3) 4) výdaje do SZIF (ze SR/MZe, MF, PF ČR, EU) 1.4 Pozemkové úřady (pozemkové úpravy)5) 1.5 Ostatní instituce rezortu MZe 2. Jiné rezorty 2.1 MŽP - SFŽP 2.2 ČMZRB 2.3 MMR 2.4 GA ČR 2.5 Daňové úlevy a odpisy dluhů 3. EU Celkem výdaje na agrární politiku v daném roce - z toho výdaje pro zemědělské podniky
13 510 2 535 75 906 630 8 903 12 228 767 399 2 702 65 200 88 0 2 349 6 185 22 396 18 154
Meziroční index 75,32 32,31 125,00 91,15 87,50 115,77 181,69 128,26 49,32 77,60 76,47 94,79 x 0,00 73,82 1 293,83 102,28 119,27
20042) 13 903 2 535 75 906 630 9 296 14 328 767 399 2 702 65 200 88 0 2 349 11 200 27 805 23 563
Meziroční index 77,51 32,31 125,00 91,15 87,50 120,88 212,90 128,26 49,32 77,60 76,47 94,79 x 0,00 73,82 2 343,15 126,99 154,81
1) Vyplaceno k 31. 12. 2004. 2) Vyplaceno k 30. 4. 2005. 3) Bez výdajů na intervenční nákup obilovin (68 mil. Kč do 31. 12. 2004) a výdajů souvisejících se SOT ve výši 1 405 mil. Kč (splátky úvěrů, platby DPH a náklady výběrových řízení). 4) Vztažené k podporám roku 2004. 5) V rezortu MZe od 1. 2. 2003. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: T. Doucha (VÚZE))
Podpory podle hlavních směrů a zdrojů (ČR, EU) jsou souhrnně uvedeny v tab. T10/02 a podobněji v příl. tabulce 10/03. Největší podíl podpor (zhruba 45 %) připadl v roce 2004 na přímé platby. Podíl zdrojů EU činil 40 %. Podíly jsou však ovlivněny přenesením části výdajů na podporu tržních cen (intervenční nákupy a prodeje) do dalších měsíců roku 2005. T10/02 - Rekapitulace výdajů podle hlavních směrů podpor (mil. Kč) Podpory Přímé platby HRDP OP Zemědělství/SAPARD Národní podpory Organizace trhu Celkem
ČR 4 262 2 642 187 10 221 4 106 21 418
2003 EU 0 0 478 0 0 478
celkem 4 262 2 642 665 10 221 4 106 21 896
ČR 6 185 807 312 7 136 2 165 16 605
20041) EU 6 302 3 226 1 370 0 302 11 200
celkem 12 487 4 033 1 682 7 136 2 467 27 805
1) Vyplaceno k 30. 4. 2005. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: T. Doucha (VÚZE)
Souhrnné výdaje na podporu agrárního sektoru a venkova a z toho na podporu zemědělství podle věcného zaměření a forem podpor jsou uvedeny v tab. T10/03. Z údajů této tabulky je zřejmé, že největší část podpor agrárního sektoru si udržují přímé podpory (42 % v průměru let 2000 - 2003, resp. 62 % v roce 2004). Význam přímých podpor stoupl v roce 2004 v důsledku dynamického růstu podpor v rámci SAPS a národních doplňkových přímých plateb. Druhou nejvýznamnější oblast podpor (31 % v průměru let 2000 - 2003, 20 % v roce 2004) představují podpory cen vstupů investiční i neinvestiční povahy, v nichž mají významnou váhu úlevy na spotřební dani u nafty. Jiný pohled na zemědělskou politiku, který vyplývá z údajů tab. T10/03, poskytuje rozdělení veškerých podpor, vyplývajících z uplatňovaných opatření politiky, podle příjemců. Více než 75 % (85 % v roce 2004) veškerých podpor agrárního sektoru bylo v období 2000 - 2003
222
alokováno do sektoru zemědělství; o zbytek se dělí zpracovatelé, obchodníci, spotřebitelé a v roce 2004 i venkov. T10/03 - Rekapitulace podpor podle věcného zaměření a forem1) 2)
Průměr 2000-03 2003 2004 mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč AGRÁRNÍ SEKTOR A SPOTŘEBITELÉ CELKEM 1 965 10,0 2 862 13,1 1 722 A. Podpora cen 1 919 9,8 2 799 12,8 1 509 v tom - zem. výrobců 46 0,2 63 0,3 213 - spotřebitelských 8 286 42,2 9 699 44,3 17 319 B. Přímé podpory 6 099 31,1 6 394 29,2 5 678 C. Subvence vstupů a úlevy plateb 3 263 16,6 2 941 13,4 3 086 D. Obecné služby Celkem 19 613 100,0 21 896 100,0 27 805 14 780 75,4 15 221 69,5 23 563 v tom - zemědělství 0 0,0 0 0,0 0 - lesnictví (HRDP, OP) 0 0,0 0 0,0 0 - vodní hospodářství (OP) 0 0,0 0 0,0 530 - venkov 2 830 14,4 3 813 17,4 1 989 - zprac. průmysl 1 956 10,0 2 799 12,8 1 510 - obchod 46 0,2 63 0,3 213 - spotřebitelé ZEMĚDĚLSTVÍ 7 328 49,6 8 454 55,5 16 663 B. Přímé podpory 1 684 11,4 1 958 12,9 3 191 v tom - komoditní 5 644 38,2 6 496 42,7 13 472 - obecné 4 189 28,3 3 826 25,1 3 814 C. Subvence vstupů a úlevy plateb 2 144 14,5 1 619 10,6 1 587 v tom - investiční 2 046 13,8 2 207 14,5 2 227 - ostatní 3 263 22,1 2 941 19,3 3 086 D. Obecné služby Celkem 14 780 100,0 15 221 100,0 23 563 Věcné zaměření
1) Bez výdajů spotřebitelů. 2) Vyplaceno k 30. 4. 2005. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: T. Doucha (VÚZE)
Rekapitulace podpor agrárního sektoru podle cílů zemědělské politiky, stanovených v Koncepci agrární politiky ČR na období po vstupu do EU, ukazuje tab. T10/04.
223
% 6,2 5,4 0,8 62,3 20,4 11,1 100,0 84,7 0,0 0,0 1,9 7,2 5,4 0,8 70,7 13,5 57,2 16,2 6,7 9,5 13,1 100,0
T10/04 - Rekapitulace podpor podle cílů zemědělské politiky Cíle
Průměr 2000-03 mil. Kč %
Rozvoj a stabilizace podnikatelské struktury Restrukturalizace a modernizace výroby, zlepšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků Zlepšení ekonomické situace podniků (zvýšení, resp. udržení příjmu zemědělců) Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu Rozšíření úlohy zemědělství jako producenta obnovitelných zdrojů energie Přiměřené ceny zdravotně nezávadných potravin Celkem
2003 mil. Kč %
2004 mil. Kč
1)
%
1 175
6,0
1 163
5,3
937
3,4
3 827
19,5
3 447
15,7
3 335
12,0
8 161
41,6
10 148
46,3
16 125
58,0
3 881
19,8
3 864
17,6
5 639
20,3
2 221
11,3
2 720
12,4
1 178
4,2
349 19 613
1,8 100,0
554 21 896
2,5 100,0
591 27 805
2,1 100,0
1) Vyplaceno k 30. 4. 2005. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: T. Doucha (VÚZE)
Z hlediska cílů politiky připadá dlouhodoběji největší podíl podpor na zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků: 42 % v průměru let 2000 - 2003 a 58 % v roce 2004. To potvrzuje pokračující orientaci zemědělské politiky na důchodovou stabilizaci zemědělských podniků. Druhý a třetí největší podíl podpor připadá na zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu a na restrukturalizaci a modernizaci výroby zemědělských podniků. Obojí je v souladu s hlavními záměry agrární politiky. P1
Přehled legislativních opatření ve vztahu k agrárnímu sektoru
1.1 Úvodní stručný komentář k přehledu legislativních opatření V roce 2004 bylo Parlamentem ČR, vládou a MZe projednáno a schváleno několik desítek právních předpisů týkajících se bezprostředně zemědělství, mnoho jiných bylo zpracováváno v různých stupních legislativního procesu, např. ve stadiu návrhu zákona, návrhu nařízení vlády nebo návrhu vyhlášky. Naprostá většina z těchto legislativních opatření ve vztahu k agrárnímu sektoru byla v roce 2004 předkládána s cílem jejich harmonizace s předpisy Evropských společenství, včetně zdokonalování právních předpisů z oblasti zemědělství. Nejvýznamnější změnou právní úpravy v oblasti agrárního sektoru v roce 2004 se stalo dokončení transpozice předpisů komunitárního práva v souvislosti s přistoupením ČR k EU v květnu 2004, ke kterému došlo na základě přijetí několika následujících zcela nových zákonů nebo rozsáhlých novelizací stávajících zákonů:
zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu
224
zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.;
zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony;
zákon č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 318/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky;
zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství);
zákon č. 322/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. Jednou z nejvýznamnějších právních norem přijatých v roce 2004 v této oblasti se rovněž stal zákon č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který slučuje dosavadní vykonávané činnosti SZP EU do jedné platební agentury, tj. do Státního zemědělského intervenčního fondu, a nově zavádí evidenci zemědělského podnikatele - fyzické i právnické osoby. S cílem zpřesnit a komplexně upravit oblast rybníkářství a rybářství byl přijat v roce 2004 nový zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), navazující na předchozí právní úpravu v této oblasti. V roce 2004 rovněž ve velké intenzitě probíhal proces přípravy a schválení desítek prováděcích právních předpisů, a to ve formě nařízení vlády nebo vyhlášek k většině z výše uvedených zákonů. O tyto právní předpisy byl náš právní řád významně rozšířen. 1.2
Přehled legislativních opatření přijatých od 1. 1. 2004 do 1. 3. 2005 a publikovaných ve Sbírce zákonů
1.2.1 Zákony Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 23. 1. 2004, část ode dne vstupu ČR do EU) Zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o
225
změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 23. 1. 2004, část ode dne vstupu ČR do EU) Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2004, část ode dne vstupu ČR do EU) Zákon č. 79/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 25. 2. 2004) Zákon č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (pozn.: účinnost předpisu od 19. 2. 2004, část ode dne vstupu ČR do EU) Zákon č. 94/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 3. 3. 2004) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2004, část ode dne vstupu ČR do EU) Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (pozn.: účinnost předpisu od 27. 5. 2004) Zákon č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 27. 5. 2004) Zákon č. 318/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky (pozn.: účinnost předpisu od 27. 5. 2004) Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) (pozn.: účinnost předpisu od 28. 5. 2004)
226
Zákon č. 322/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 28. 5. 2004) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004, část od 1. 1. 2005, část od 1. 1. 2006) Zákon č. 94/2005 Sb., o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 28. 2. 2005) 1.2.2 Nařízení vlády Nařízení vlády č. 61/2004 Sb., o stanovení množstevního omezení vývozu obilovin a výrobků z obilovin z České republiky (pozn.: účinnost předpisu od 13. 2. 2004 do 30. 4. 2004) Nařízení vlády č. 107/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, ve znění nařízení vlády č. 44/2002 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 10. 3. 2004 do 30. 4. 2004) Nařízení vlády č. 108/2004 Sb., o stanovení výše poměrné části rezervy, kterou lze v systému produkčních kvót mléka rozdělit v kvótovém roce 2004/05 (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2004 do 31. 3. 2005) Nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU, část ode dne vyhlášení) Nařízení vlády č. 129/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 24. 3. 2004 do 30. 4. 2004) Nařízení vlády č. 159/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek poskytování a propadnutí záruk pro zemědělské výrobky (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 160/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 9. 4. 2004) Nařízení vlády č. 179/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na veterinární technické prostředky (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU)
227
Nařízení vlády č. 180/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s obilovinami (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o systém subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 182/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu (pozn.: účinnost předpisu od 21. 4. 2004) Nařízení vlády č. 203/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č.500/2001 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 26. 4. 2004) Nařízení vlády č. 204/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společné organizace trhu se sušenými krmivy (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU, část od 1. 9. 2004) Nařízení vlády č. 224/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními (pozn.: účinnost předpisu od 30. dubna 2004) Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 243/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek při poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2004 (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU)
228
Nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 246/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s osivem (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 247/2004 Sb., o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 248/2004 Sb., o některých opatřeních k provádění společné organizace trhu se lnem a konopím, pěstovanými na vlákno (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 249/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem, a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití (pozn.: účinnost předpisu od 24. 5. 2004) Nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2004, část od 15. 6. 2004) Nařízení vlády č. 517/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky (pozn.: účinnost předpisu od 1. 10. 2004) Nařízení vlády č. 542/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) (pozn.: účinnost předpisu od 25. 10. 2004) Nařízení vlády č. 543/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem (pozn.: účinnost předpisu od 25. 10. 2004) Nařízení vlády č. 579/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 243/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek při poskytování jednotné platby na plochu zemědělské
229
půdy pro rok 2004, a kterým se zrušují některá nařízení vlády, upravující podporu vývozu některých zemědělských produktů (pozn.: účinnost předpisu od 25. 11. 2004) Nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (pozn.: účinnost předpisu od 12. 1. 2005) Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele (pozn.: účinnost předpisu od 7. 3. 2005) Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2005) Nařízení vlády č. 99/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o systém poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (pozn.: účinnost předpisu od 28. 2. 2005) 1.2.3 Vyhlášky Vyhláška č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice (pozn.: účinnost předpisu od 1. 2. 2004) Vyhláška č. 8/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvů odrůd pěstovaných rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 15. 1. 2004 do dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 28/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2000 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí a jejich vymezení, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 2. 2004) Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin (pozn.: účinnost předpisu od 29. 1. 2004) Vyhláška č. 124/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2004) Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa 230
(pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2004) Vyhláška č. 146/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) (pozn.: účinnost předpisu od 5. 4. 2004) Vyhláška č. 147/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu (pozn.: účinnost předpisu od 5. 4. 2004) Vyhláška č. 161/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb. (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 173/2004 Sb., o způsobu a rozsahu vyžadování údajů Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 174/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 263/2003 Sb. (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 175/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 21. 4. 2004) Vyhláška č. 184/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 23. 4. 2004) Vyhláška č. 192/2004 Sb., o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu (pozn.: účinnost předpisu od 23. 4. 2004) Vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 195/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU)
231
Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) (pozn.: účinnost předpisu od 23. 4. 2004) Vyhláška č. 201/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (pozn.: účinnost předpisu od 26. 4. 2004) Vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat (pozn.: účinnost předpisu od 26. 4. 2004) Vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby (pozn.: účinnost předpisu od 26. 4. 2004) Vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 210/2004 Sb., o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (pozn.: účinnost předpisu od 28. 4. 2004) Vyhláška č. 213/2004 Sb., kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství (pozn.: účinnost předpisu ode dne vstupu ČR do EU) Vyhláška č. 289/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty a k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 12. 7. 2004) Vyhláška č. 320/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (pozn.: účinnost předpisu od 27. 5. 2004) 232
Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství (pozn.: účinnost předpisu od 28. 5. 2004) Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení (pozn.: účinnost předpisu od 28. 5. 2004) Vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele (pozn.: účinnost předpisu od 28. 5. 2004) Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004) Vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobu zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004) Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004) Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004, část od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004) Vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004) Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004, část od 1. 1. 2006) Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 31. 5. 2004) Vyhláška č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (pozn.: účinnost předpisu od 12. 6. 2004) Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2004)
233
Vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2004) Vyhláška č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2004) Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2004, část od 1. 1. 2005, část od 1. 1. 2010) Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2004) Vyhláška č. 400/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2004) Vyhláška č. 401/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2004) Vyhláška č. 411//2004 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín, změn vydaných povolení, jakož i bližší podmínky vydávání povolení k činnosti kontrolních laboratoří (vyhláška o výrobě a distribuci léčiv) (pozn.: účinnost předpisu od 13. 7. 2004) Vyhláška č. 475/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění vyhlášky č. 326/2003 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 26. 8. 2004) Vyhláška č. 497/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků (pozn.: účinnost předpisu od 1. 10. 2004) Vyhláška č. 528/2004 Sb., o požadavcích na národní referenční laboratoře a referenční laboratoře v oblasti činností v působnosti zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (pozn.: účinnost předpisu od 1. 11. 2004) Vyhláška č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005)
234
Vyhláška č. 570/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 387/2003 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 610/2004 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech a o změně vyhlášky č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností (pozn.: účinnost předpisu od 7. 12. 2004) Vyhláška č. 611/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků (pozn.: účinnost předpisu od 7. 12. 2004) Vyhláška č. 619/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 620/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 638/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 200/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky, a vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 639/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 650/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování (pozn.: účinnost předpisu od 22. 12. 2004) Vyhláška č. 651/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 652/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb. a vyhlášky č. 201/2004 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005)
235
Vyhláška č. 662/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2005) Vyhláška č. 40/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 175/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 1. 2. 2005) Vyhláška č. 43/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony (pozn.: účinnost předpisu od 1. 2. 2005) Vyhláška č. 77/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 21. 2. 2005) Vyhláška č. 78/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 124/2004 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 21. 2. 2005) Vyhláška č. 79/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2003 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa a o způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence a o normativech spotřeby těchto výrobků (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2005) 1.3 Právní předpisy připravované v roce 2004 V roce 2004 probíhaly legislativní práce na tvorbě právních předpisů vycházející především z usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 2 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2004 a z usnesení vlády ČR ze dne 24. listopadu 2004 č. 1157 o Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2004 a na rok 2005. Ministerstvo zemědělství předložilo, mimo legislativní úkoly obsažené v těchto usneseních, několik dalších návrhů právních předpisů k řešení některých aktuálních problémů z oblasti zemědělství. Mezi některé významné návrhy zákonů připravované v roce 2004 patří zejména:
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí) (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - srpen 2005);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - leden 2006);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - srpen 2005);
236
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - září 2005);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon o spotřebních daních (ve spolupráci s Ministerstvem financí) (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - září 2005);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - leden 2006);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - leden 2006);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - leden 2006);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiv a sadby) (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - březen 2006);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - březen 2006);
návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů (spolupráce na legislativním úkolu Ministerstva průmyslu a obchodu) (pozn.: předpokládaný termín nabytí účinnosti - září 2005).
K většině z výše uvedených návrhů zákonů byly v roce 2004 rovněž souběžně připravovány návrhy prováděcích právních předpisů, a to ve formě návrhů nařízení vlády a návrhů vyhlášek. Mezi některé významné návrhy nařízení vlády připravované v roce 2004 patří zejména:
návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními (pozn. publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 121/2005 Sb. s účinností od 1. 4. 2005);
návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) (pozn. publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 119/2005 Sb. s účinností od 29. 3. 2005);
237
návrh nařízení vlády o stanovení některých podrobností a bližších podmínek při poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005 (pozn. publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 145/2005 Sb. s účinností od 19. 4. 2005);
návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění nařízení vlády č. 543/2004 Sb. (pozn. publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 149/2005 Sb. s účinností od 22. 4. 2005);
návrh nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti a bližší podmínky při poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006 (pozn. publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 144/2005 Sb. s účinností od 20. 4. 2005).
1.4
Předpisy upravující obecně Společnou zemědělskou politiku
Přímé platby Základním a pro zemědělství jedním z nejdůležitějších předpisů ES přijatých v roce 2004 bylo: Nařízení Komise (ES) č. 583/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii mění nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, nařízení Rady (ES) č. 1786/2003 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy a nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). Na toto nařízení pak navazují další předpisy upravující podrobně režimy přímých podpor, kontrolní systémy, administrativní požadavky apod. Jsou to:
nařízení Rady (ES) č. 864/2004 z 29. dubna 2004;
rozhodnutí Rady (ES) č. 281/2004 ze dne 22. března 2004;
nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004;
nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004;
nařízení Komise (ES) č. 1766/2004 ze dne 13. října 2004;
nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 dne 29. října;
rozhodnutí Komise (ES) č. 1974/2004 ze dne 29. října 2004.
EZOZF Nařízení Komise (ES) č. 4/2004 ze dne 23. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 o kontrole opatření tvořících součást systému financování záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), prováděné členskými státy. Nařízení Komise (ES) č. 27/2004 ze dne 5. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č.1257/1999, pokud jde o financování opatření pro rozvoj venkova v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku záruční sekcí EZOZF.
238
Rozvoj venkova Nařízení Rady (ES) č. 817/2004 z 29. března 2004, kterým se stanoví podrobná pravidla pro aplikaci nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení. Komoditní předpisy Mléko a mléčné výrobky Nařízení Komise (ES) č. 50/2004 ze dne 9. ledna 2004, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2535/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o dovozní režim pro mléko a mléčné výrobky a otevření celních kvót, a kterým se stanoví odchylka od uvedeného nařízení. Nařízení Komise (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků. Nařízení Komise (ES) č. 810/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii upravují některá nařízení o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Cukr Nařízení Komise (ES) č. 60/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska. Nařízení Komise (ES) č. 1969/2004 ze dne 16. listopadu 2004, kterým se opravuje nařízení (ES) č. 96/2004, kterým se v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii upravují některá nařízení o trhu s cukrem. Nařízení Komise (ES) č. 1775/2004 ze dne 14. října 2004, kterým se pro hospodářský rok 2003/04 stanoví dávky z výroby v odvětví cukru. Víno Nařízení Komise (ES) č. 1774/2004 ze dne 14. října 2004, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1623/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu. Nařízení Komise (ES) č. 1991/2004 ze dne 19. listopadu 2004, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů. Ovoce a zelenina Nařízení Komise (ES) č. 85/2004 ze dne 15. ledna 2004, kterým se stanoví obchodní norma pro jablka. Nařízení Komise (ES) č. 86/2004 ze dne 15. ledna 2004, kterým se stanoví obchodní norma pro hrušky.
239
Nařízení Komise (ES) č. 103/2004 ze dne 21. ledna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o intervenční režim a stažení z trhu v odvětví ovoce a zeleniny. Obiloviny Nařízení Komise (ES) č. 750/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii upravuje nařízení (EHS) č. 2273/93. Nařízení Komise (ES) č. 777/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska k Evropské unii upravují některá nařízení o trhu s obilovinami. Nařízení Komise (ES) č. 1273/2004 ze dne 12. července 2004 o prodloužení konečné lhůty pro výsev některých plodin na orné půdě v některých oblastech Společenství v hospodářském roce 2004/2005. Nařízení Komise (ES) č. 2045/2004 ze dne 29. listopadu 2004, kterým se mění nařízení Komise (EHS) č. 2131/93, kterým se stanoví postupy a podmínky pro uvedení do prodeje obilovin ze zásob intervenčních agentur. Nařízení Komise (ES) č. 1805/2004 ze dne 14. října 2004, kterým se mění nařízení Komise (EHS) č. 2273/93, kterým se stanoví intervenční centra pro obiloviny. Chmel Nařízení Komise (ES) č. 2125/2004 ze dne 14. prosince 2004, kterým se mění nařízení (EHS) č. 890/78, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel. Konopí a len Nařízení Komise (ES) č.752/2004 z 22.4.2004 o přechodných opatřeních v sektoru lnu a konopí pěstovaného na vlákno v ČR, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Vepřové maso Nařízení Komise (ES) č. 1900/2004 ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví váhové koeficienty výpočet ceny jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství na hospodářský rok 2004/05. Nařízení Komise (ES) č. 130/2004 ze dne 26. ledna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1518/2003. které stanoví podrobná pravidla pro implementaci systému exportních licencí v sektoru vepřového masa. Hovězí maso Nařízení Komise (ES) č. 1777/2004 ze dne 14. října 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 2342/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, pokud jde o režim prémií, z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii. Nařízení Komise (ES) č. 917/2004 z 29. dubna 2004 o podrobných pravidlech pro použití nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ve včelařském sektoru.
240
Drůbež a vejce Nařízení Komise (ES) č. 633/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa. Nařízení Komise (ES) č. 814/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii přizpůsobuje nařízení (EHS) č. 1538/91, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso. Nařízení Komise (ES) č. 818/2004 z 29. dubna 2004, kterým se z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii mění nařízení Komise (ES) č. 2295/2003, kterým se zavádí prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce. Nařízení Komise (ES) č. 1515/2004 ze dne 26. srpna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 2295/2003 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách vajec. Nařízení Komise (ES) č. 1498/2004 ze dne 24. srpna 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 633/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa. Veterinární a zootechnické předpisy Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS. Nařízení Komise (ES) č. 599/2004 ze dne 30. března 2004 o přijetí harmonizovaného vzoru osvědčení a inspekční zprávy pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř Společenství. Nařízení Komise (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat. Nařízení Rady (ES) č. 870/2004 ze dne 24. dubna 2004, kterým se stanoví program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1467/94. Nařízení Rady (ES) č. 1590/2004 z 26. dubna 2004 zakládající program Společenství k zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství a rušící nařízení Rady (ES) č. 1467/94. Rostlinolékařské předpisy Nařízení Komise (ES) č. 316/2004 ze dne 20. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů. Transpozice veterinárních a rostlinolékařských směrnic ES přijatých v roce 2004 do právního řádu ČR V roce 2004 bylo přijato celkem 28 směrnic ES, které náleží do působnosti Ministerstva zemědělství a jím přímo řízených organizací, zejména Státní veterinární správy, Státní rostlinolékařské správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
241
Směrnice jsou předpisy, které jsou závazné pro každý členský stát, kterému jsou určeny pokud jde o výsledek, kterého má být směrnicemi dosaženo. Volba formy a prostředků závisí na každém členském státu. Aby mohlo být dosaženo cílů směrnic, musí být přijaty vnitrostátní právní předpisy, které převezmou úpravu obsaženou ve směrnicích. Přehled směrnic a souvisejících vnitrostátních předpisů Směrnice Komise 2004/4/ES ze dne 15. ledna 2004 doplňující směrnici 96/3/ES, kterou se stanoví odchylka od některých ustanovení směrnice 93/43/EHS o hygieně potravin, pokud jde o námořní přepravu tekutých olejů a tuků bez obalu (Text s významem pro EHP):
vyhláška č. 77/2003 Sb. ze dne 6. března 2003, kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 124/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/16/ES ze dne 12. února 2004, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách. (Text s významem pro EHP):
vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/20/ES ze dne 2. března 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky chlorprofamu (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/29/ES ze 4. března 2004 ke stanovení znaků a minimálních podmínek pro zkoušení odrůd révy:
zákon č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).
Směrnice Komise 2004/30/ES ze dne 10. března 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek kyseliny benzoové, flazasulfuronu a pyraklostrobinu (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/31/ES ze dne 17. března 2004, kterou se mění přílohy I, II, III, IV a V směrnice Rady 2000/29/EC o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.
Směrnice Komise 2004/32/ES 17. března 2004 upravující směrnici 2001/32/ES ohledně rostlinolékařsky chráněných zón ve Společenství, vystavených zvláštním rostlinolékařským rizikům:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci určitých
242
produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES:
zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Komise 2004/43/ES ze dne 13. dubna 2004, kterou se mění směrnice 98/53/ES a směrnice 2002/26/ES, pokud jde o metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství aflatoxinu a ochratoxinu A v potravinách pro kojence a malé děti (Text s významem pro EHP):
vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/44/ES ze dne 13. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2002/69/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a analytické metody pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách (Text s významem pro EHP):
vyhláška č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh:
zákon č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby);
vyhláška č. 175/2004 Sb. ze dne 8. dubna 2004, kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin ve znění vyhlášky č. 40/2005 Sb.
Směrnice Komise 2004/58/ES ze dne 23. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek alfa-cypermethrin, benalaxyl, bromoxynil, desmedifam, ioxynil a fenmedifam:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/60/ES ze dne 23. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky chinoxyfen:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/62/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky mepanipyrim:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/63/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se mění směrnice Komise 2003/79/ES, pokud jde o lhůty (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/64/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se mění směrnice Komise 2003/84/ES, pokud jde o lhůty (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. 243
Směrnice Komise 2004/65/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/68/ES, pokud jde o lhůty (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/70/ES ze dne 28. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 2000/29/EC o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.
Směrnice Komise 2004/71/ES ze dne 28. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení bakterie Pseudomonas chlororaphis jako účinné látky (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/77/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 94/54/ES, pokud jde o označování určitých potravin obsahujících glycyrrhizovou kyselinu a její amonnou sůl:
vyhláška č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků.
Směrnice Rady 2004/84/ES ze dne 10. června 2004, kterou se mění směrnice 2001/113/ES o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě:
směrnice byla vyhodnocena jako nerelevantní pro transpozici do právního řádu ČR.
Směrnice Komise 2004/97/ES ze dne 27. září 2004, kterou se mění směrnice Komise 2004/60/ES, pokud jde o lhůty (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/99/ES ze dne 1. října 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek acetamipridu a thiaclopridu (Text s významem pro EHP):
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Směrnice Komise 2004/102/ES ze dne 5. října 2004, kterou se mění přílohy II, III, IV a V směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů ve znění vyhlášky č. 662/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů; 244
vyhláška č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů ve znění vyhlášky č. 662/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/105/ES ze dne 15. října 2004, kterou se stanoví vzory úředních rostlinolékařských osvědčení nebo rostlinolékařských osvědčení pro zpětný vývoz doprovázející rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty ze třetích zemí uvedené ve směrnici Rady 2000/29/ES:
zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů;
vyhláška č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů ve znění vyhlášky č. 662/2004 Sb.
Směrnice Komise 2004/116/ES ze dne 23. prosince 2004, kterou se mění příloha směrnice Rady 82/471/EHS, pokud jde o zápis Candida guilliermondii:
vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích:
zákon č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).
P2 Stručný popis daňového zákonodárství (stav a vývoj) Při stanovení daňových povinností v roce 2004 platila standardní struktura daňových zákonů, která pro toto zdaňovací období doznala řady novelizačních změn. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl novelizován zákony č. 438/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004 (2. část), č. 49/2004 Sb. s účinností od 1. 3. 2004, č. 438/2003 Sb. s účinností od 1. 5. 2004 (3. část), č. 19/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004, č. 47/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004, č. 257/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004, č. 280/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004 (1. část), č. 359/2004 Sb. s účinností od 15. 6. 2004, č. 360/2004 Sb. s účinností od 15. 6. 2004, č. 436/2004 Sb. s účinností od 1. 10. 2004, č. 628/2004 Sb. s účinností od 14. 12. 2004, č. 669/2004 Sb. s účinností od 31. 12. 2004 (1. část), č. 676/2004 Sb. s účinností od 31. 12. 2004. Hlavními tematickými okruhy novel, které souvisí s podnikáním, jsou:
Harmonizace daně z příjmů se směrnicemi a doporučeními EU v oblastech:
společného systému a výměnách podílů;
zdanění
při
fúzích,
rozděleních,
společného systému zdanění mateřských a dceřiných společností;
společného systému zdanění licenčních poplatků a úroků;
zdanění příjmů z úspor ve formě úrokových příjmů.
převodech
majetku
Reakce na změny v oblasti účetnictví zavedením daňové evidence pro poplatníky - fyzické osoby, kteří nebudou povinni účtovat podle zákona o účetnictví.
Konkretizace některých výstupů z Programového prohlášení vlády v oblasti zdaňování příjmů fyzických a právnických osob, zejména:
snižování sazby daně z příjmů právnických osob v roce 2004 z 31 % na 28 % (další postupné snižování sazby daně bude probíhat v roce 2005 na 26 % a v roce 2006 na 24 %);
245
umořování daňové ztráty z předchozích let, které je od 1. 1. 2004 možno nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích; zrušení slevy ve výši poloviny daně sražené z dividend;
zavedení nové odpisové skupiny 6 s dobou odpisování 50 let, do které patří budovy hotelů, administrativní budovy, budovy obchodních domů, podzemní obchodní střediska a další budovy;
zavedení minimálního základu daně pro fyzické osoby, pokud má poplatník rozdíl mezi příjmy a výdaji nižší, něž je zákonem stanovená částka (101 tis. Kč pro rok 2004); minimální základ daně se nevztahuje na vybrané skupiny poplatníků (např. kteří v daném roce zahájili nebo ukončili podnikatelskou činnost, poplatníky, kteří mají stanovenou paušální částku daně, studenty, důchodce);
valorizace některých limitů (např. příjem z krátkodobých pracovních poměrů, na který lze uplatnit srážkovou daň, se zvyšuje z 3 tis. na 5 tis. Kč, zvýšení hodnoty daru z 200 Kč na 500 Kč);
sjednocení daňového osvobození u zahraničních investorů na dobu 10 let; zákaz uplatnění daňové ztráty u společností, kde se změnilo více než 25 % podílu nebo hlasovacích práv (již pro rok 2004);
terminologická zpřesnění a další změny daňových regulí pro vybrané skupiny poplatníků. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl po dobu své platnosti novelizován zákony č. 322/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004 (2. část), č. 354/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004, č. 437/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004, č. 438/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004. Těmito novelami bylo zejména určeno zvýšení sazeb u některých služeb a zboží z 5 % na 22 %, nové vymezení obratu v reakci na novelu zákona o účetnictví (zrušení jednoduchého účetnictví), přesun ustanovení upravující prodej za ceny bez daně v prodejnách Duty/Tax free do zákona o spotřebních daních a zvýšení povolené ceny reklamního předmětu jako daru z dosavadních 200 Kč na 500 Kč. S účinností od 1. 5. 2004 byl dosavadní zákon č. 588/1992 Sb. nahrazen novým zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se o důkladné přepracování stávajícího zákona včetně sladění s podmínkami EU. Praktickými změnami tohoto zákona je zejména snížení limitu obratu rozhodného pro povinné uplatňování daně z dosavadních 2 mil. Kč za 12 měsíců na 1 mil. Kč; snížení základní sazby z dosavadních 22 % na 19 % a přesun vybraných druhů zboží a služeb z 5 % sazby do 19 % sazby (zejména stavební služby s výjimkou bytové výstavby - výjimka ponechána do roku 2007). Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních nahradil původní zákon č. 587/1992 Sb. Vybraná ustanovení nového zákona platila dnem vyhlášení již ve zdaňovacím období 2003, další část nabyla účinnosti k 1. 1. 2004 a převážná část až po přistoupení ČR k EU. Zákon č. 353/2003 Sb., byl pro zdaňovací období 2004 dále novelizován zákony č. 479/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004 (2. část), č. 237/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004, č. 313/2004 Sb. s účinností od 27. 5. 2004 a č. 558/2004 Sb. s účinností od 9. 11. 2004. Těmito zákony byla řešena problematika minerálních olejů, pravidla pro daňové sklady, upřesnění definice olejů pomocí statistické nomenklatury a zpřesnění definice pojmu tržnice a tržiště. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční byl ve zdaňovacím období 2004 novelizován zákonem č. 102/2004 Sb. s účinností od 5. 3. 2004 (1. část) a 1. 5. 2004 (2. část). Novela se týká daňového režimu u vozidel splňujících limity EURO 2 (snížení sazby daně o 60 %) a EURO 3 (snížení sazby o 66 %) a osobních i nákladních automobilů vyrobených
246
před rokem 1989 (daňové znevýhodnění o 15 %). Ke změnám došlo u slev na dani v kombinované přepravě. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, byl novelizován pro zdaňovací období 2004 zákonem č. 420/2003 Sb. s účinností od 1. 1. 2004. Tato novela snížila sazbu z převodu nemovitostí z dosavadních 5 % na 3 %. Zákon č. 338/1993 Sb., o dani z nemovitostí, nebyl pro zdaňovací období 2004 novelizován. P3
Nevládní a stavovské organizace v agrárním sektoru
3.1 Agrární komora ČR Agrární komora ČR (AK ČR, Komora) sdružuje podle zákona č. 301/1992 Sb., ve znění zákona č. 121/1993 Sb. a zákona č. 223/1994 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, podnikatele všech forem vlastnictví v zemědělství, lesnictví a potravinářství na principu dobrovolného členství. Členskou základnu tvoří 59 okresních agrárních komor, 13 regionálních agrárních komor a 24 členských svazů, což představuje 102 995 zaměstnanců a 390 193 vlastníků zemědělské půdy. V roce 2004 se AK ČR zaměřila především na prosazení českého zemědělství na společném evropském trhu, orientovala se na využití pravidel Společné zemědělské politiky EU i národních programů ve prospěch českého zemědělství, včetně nástrojů směřujících k úhradě mimoprodukčních funkcí a k rozvoji venkova, a připravovala členstvo na dopady plynoucí z reformy SZP EU. V rámci zahraničních styků se činnost Komory soustřeďovala především na práci v evropských nevládních agrárních organizacích. V březnu uspořádala kongres nevládních agrárních organizací zemí EU 25 na téma „Budoucnost zemědělství v jednotlivých zemích ve vztahu k rozšíření a revizi SZP EU a výsledků jednání WTO“. Dále probíhala pravidelná společná jednání agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky. Prezident AK ČR se pravidelně zúčastňoval schůzí představenstva COPA. Společně s odbornými členskými společenstvy vysílala Komora své zástupce do pracovních skupin COPA/COGECA a do poradních výborů Evropské komise. V oblasti poradenství iniciovala založení sdružení s názvem „Agrární poradensko-informační centrum ČR“ (APIC ČR) jako neziskové organizace, která bude zajišťovat potřeby Komory z hlediska poradenství, vzdělávání a informatiky. Byl zpřístupněn webový portál www.apicak.cz. V rámci běžné operativní činnosti byla prosazena mnohá opatření ve prospěch zlepšení situace v podnikatelském prostředí a na agrárním trhu a posílení důchodové pozice zemědělství. Pravidelně zasedaly stálé komise představenstva AK ČR pro chov skotu, komise ekonomická, pro školství a vzdělávání a pro životní prostředí. Byla ustavena komise pro doporučování odrůd obilovin a hrachu polního. V rámci projektu Hospodářské komory ČR funguje na pracovišti AK ČR v Praze oborové informační místo pro podnikatele (OIM). Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v roce 2004 rozhodl celkem v 597 sporech, z toho bylo 543 sporů vnitrostátní a 54 mezinárodní povahy. V únoru byl uspořádán tradiční agrární ples. V červnu proběhlo tradiční „Obilnářské fórum“ a v srpnu připravila Komora v rámci mezinárodní výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích Národní dožínky. Adresa a spojení na AK ČR Adresa
sídlo Blanická 3, 772 00 Olomouc úřad Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 Telefon/fax sídlo 585 228 530/585 222 517 247
E-mail Internet
úřad 224 215 946/224 215 944 sídlo
[email protected] úřad
[email protected] http://www.agrocr.cz, www.apic-ak.cz
3.2 Potravinářská komora České republiky Potravinářská komora ČR (PK ČR) je sdružením právnických osob, které reprezentuje na základě zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, zájmy podnikatelů z oboru výroby potravin a zpracování zemědělské produkce vůči orgánům státní správy a orgánům a organizacím Evropské unie. Podnikatelské subjekty mohou být zastoupeny přímo nebo prostřednictvím profesních svazů. PK ČR zajišťuje pro veškeré subjekty z výše uvedené oblasti informace a služby týkající se zejména, ale ne výlučně, potravinového práva, obchodní a průmyslové politiky, životního prostředí a problematiky společného trhu. K servisu poskytovanému PK ČR patří zejména:
poradenství pro státní instituce a podpora pro společnosti týkající se implementace acquis communitaire;
nejnovější informace z Evropské unie;
pomoc tuzemským výrobcům při řešení praktických problémů jako je značení potravin, bezpečnost potravin, hygiena, kódy správné výrobní a hygienické praxe, IPPC, HACCP, ISO;
podpora při získávání národních a mezinárodních grantů a projektů, aktivní pomoc při přípravě žádostí;
sektorové analýzy potravinářského průmyslu, definice investičních potřeb pro potravinářský průmysl, průzkum společného trhu aj. V roce 2004 se PK ČR připojila k úsilí zabezpečit potravinářským výrobcům nejméně problémový vstup do EU. Pokračovaly projekty realizované v rámci opatření SAPARD a nově se připravovaly Operační programy jak pro zemědělství, tak i zpracovatelský průmysl, oboje zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu z pohledu plnění veterinárních a hygienických požadavků stanovených právními předpisy a technologickými inovacemi. PK ČR uspořádala řadu seminářů podporovaných jak z prostředků Phare, tak i SAPARD pro subjekty zpracovatelského průmyslu směrovaných k implementaci acquis a posilování pozic zpracovatelského průmyslu v předvstupním období a po vstupu do EU. Pokračovala rozsáhlá účast na různých projektech financovaných ze zdrojů Phare a nově i prostředků EK určených pro vědu a výzkum. PK ČR je od 1. 5. 2004 řádným členem CIAA se sídlem v Bruselu a udržuje kontakty s partnerskými potravinářskými federacemi v zemích EU 15 i v nových členských zemích. Její zástupci se začali, kromě práce v základních orgánech a výborech, pravidelně podílet i na práci odborných pracovních skupin. Na základě uzavřených rámcových smluv je PK ČR partnerem ministerstva zemědělství, zdravotnictví, životního prostředí a průmyslu a obchodu, je zastoupena v národním monitorovacím výboru pro SAPARD, OP Zemědělství a OP Průmysl a podnikání, rovněž spolupracuje s Českou radou pro jakost a Radou pro rozvoj podnikatelského prostředí a s Koordinační skupinou pro bezpečnost potravin a s řadou dalších specializovaných útvarů. Adresa a spojení na PK ČR Adresa
Počernická 96/272, 108 03 Praha 10 - Malešice
248
Telefon/fax 296 411 187 E-mail
[email protected] Internet www.foodnet.cz 3.3 Zemědělský svaz České republiky Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) je podnikatelským a zaměstnavatelským svazem registrovaným podle zákona č. 83/1990 Sb. a je otevřen právnickým i fyzickým osobám. Jeho členy je více než tisíc subjektů obhospodařujících cca 33 % zemědělské půdy podle evidence půdních bloků. Základním článkem organizační struktury svazu je 48 územních organizací. Vedle vlastních aktivit územních organizací je nezbytným předpokladem pro jejich činnost centrální informační systém. Rok 2004 přinesl právě v tomto směru výrazně zlepšení. Byly zpřístupněny nové internetové stránky a Svaz se podílí na rozvoji iZ servisu, což je internetový tržní prostor se zaměřením na elektronický obchod se vstupy do zemědělství. Podle základních dokumentů (programové zaměření činnosti a usnesení konference) Svaz plní své základní funkce především v producentském a podnikatelském směru a funkce plynoucí z toho, že je rozhodujícím svazem zaměstnavatelů. ZS ČR podporuje družstevní formy podnikání v zemědělství, rozvíjí vztahy k EU a mezinárodní činnost. Zemědělský svaz ČR je členem Agrární komory ČR, Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů a Družstevní asociace ČR, dále působí v pracovních komisích a orgánech COPA/COGECA a Mezinárodním družstevním svazu. K hlavním úkolům Svazu patří obhajoba zájmů členů v politických a ekonomických podmínkách ČR. Souběžně se Svaz zabývá analýzou agrární politiky a agrárního trhu. Rok 2004 byl pro Svaz významný mj. tím, že se Svaz stal řádným členem nevládní organizace zemědělců COPA/COGECA. Zaměření svazu a formy práce se přizpůsobují vedle potřeb členů i standardům evropských organizací zemědělců. Na webových stránkách zveřejňuje Svaz všechny nové legislativní návrhy i s termínem, do kterého mohou členové Svazu mohou zasílat své připomínky. Zároveň jsou členové na tyto návrhy upozorňováni v pravidelné týdenní elektronické poště, některé důležité návrhy jsou elektronicky odesílány přímo příslušným členům. Svaz podporuje sdružování zemědělců do odbytových družstev, spojovaných nejen za účelem posílení odbytu, ale i ke společnému nákupu vstupů (např. spolupráce ZS ČR s Obnovou Brno, a. s.). Svaz zastává stanovisko, že prvovýroba musí prohloubit své propojení se zpracovatelskou sférou, aby obě strany lépe obhájily své zájmy vůči obchodním řetězcům s nadnárodní majetkovou účastí. Nelze jít opačným směrem, pokud koncentrace všude ve světě a zejména v obchodě sílí a vytvářejí se mezinárodní aliance a fúze. Vzdělávací a osvětová činnost patří k prioritám Svazu. Její význam ve změněných a složitějších podmínkách po vstupu ČR do EU dále vzrůstá. Svaz se v roce 2004 zapojil do vytváření Krajských informačních středisek, jejichž cílem bude bezplatné poskytování informací za oblast zemědělství a rozvoje venkovského prostoru. Úspěšně se do tohoto procesu zapojily zejména krajské rady Svazu Pardubického, Plzeňského, Středočeského kraje a kraje Vysočina. Významnou událostí roku 2004 bylo uspořádání odborné konference ZS ČR tematicky zaměřené na podpory českým zemědělcům v podmínkách EU. Této konference ve Žďáru nad Sázavou se zúčastnilo více než tisíc účastníků. Zemědělský svaz pravidelně vydává tiskové zprávy, Výroční zprávu, pořádá tiskové konference k aktuálním problémům agrární politiky, účastní se diskusí v tisku, rozhlase či televizi a publikuje příspěvky na stránkách Zpravodaje ve stavovském týdeníku Zemědělec. Od září 2004 do konce roku bylo vydáno 18 tiskových zpráv, tj. v průměru jedna tisková zpráva týdně. V průběhu roku 2004 Svaz uspořádal celkem 6 tiskových konferencí, od
249
července 2004 spolupracuje s Českým rozhlasem 2 na natáčení pořadu „Pro a proti“. V tomto pořadu dochází k výměně názorů na různé téma mezi představiteli Svazu a zástupci státní správy, výzkumných ústavů a dalších vládních i nevládních organizací v oboru. Adresa a spojení na ZS ČR Adresa Telefon/fax E-mail Internet
Hybernská 38, 110 00 Praha 1 226 200 715, 226 200 708/224 225 521
[email protected] http://www.zemsvazpraha.cz
3.4 Asociace soukromého zemědělství ČR Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Základním předmětem činnosti je obhajoba ekonomických, sociálních a stavovských zájmů českých zemědělců v České republice a v zahraničí. Veškerá činnost ASZ ČR vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivnosti rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a rozvoje venkovského prostoru. ASZ ČR je sdružením právnických osob, tj. jednotlivých regionálních asociací soukromých zemědělců, které jsou sdružením fyzických osob, jednotlivých konkrétních sedláků. Každá regionální asociace zemědělců má svou právní subjektivitu. V současné době je v ASZ ČR sdruženo 37 regionálních asociací, které pokrývají svou činností v podstatě celou Českou republiku. Informační a organizační servis zajišťuje ústřední kancelář v Praze. Obdobné kanceláře vznikají postupně i v jednotlivých regionálních asociacích. Veškeré náklady, spojené s činností ASZ ČR, jsou hrazeny z členských příspěvků a doplňkově z vlastní odborné činnosti. Orgány ASZ ČR jsou valná hromada, jednající jedenkrát ročně, složená z 5 delegátů ze všech regionálních ASZ, rada, jednající každé tři měsíce, složená ze 2 zástupců regionů a výkonné 15 členné předsednictvo v čele se statutárními zástupci (předsedou a 2 místopředsedy), dále revizní komise a komoditní rady. Činnost regionálních ASZ klade důraz především na hospodářské záležitosti. Členové ASZ se sdružují ke společnému nákupu a odbytu nebo vyjednávání s odběrateli a dodavateli. V některých regionech jsou založena odbytová družstva, přinášející svým členům zřetelný ekonomický prospěch. Informační servis a společenské a vzdělávací aktivity jsou další náplní činnosti regionálních ASZ (kurzy, odborné přednášky a školení, zájezdy apod.). Na celostátní úrovni se ASZ ČR zabývá obhajobou zájmů soukromých zemědělců v jednání se státními orgány. ASZ ČR úzce spolupracuje s různými odborovými institucemi a ústavy a sama zpracovává a předkládá konkrétní návrhy jak operativního, tak koncepčního charakteru. Jedním z konkrétních cílů dosažených v roce 2004 bylo např. udržení a posílení institutu daňové evidence, jako jednoduchého systému vedení evidence účetních a daňových dokladů podnikateli (fyzickými osobami), který využívá naprostá většina českých sedláků. V minulém roce přitom malým a středním podnikatelům hrozila povinnost zavedení náročnějšího a nákladnějšího podvojného účetnictví, především pak těm zemědělcům, kteří by čerpali prostředky ze strukturálních fondů EU. Ústředí ASZ ČR koordinuje jednotlivé odborné a ekonomické programy (Česká farma, Farma roku, dotační programy), ale i celostátní akce na podporu cílů a zájmů soukromých sedláků. Národní kancelář ASZ ČR připravuje setkání komoditních rad a orgánů ASZ ČR a sdružuje informace potřebné pro rozhodování těchto orgánů. Vychází pravidelná stránka v odborném týdeníku Zemědělec s aktuálními informacemi, články a názory členů ASZ ČR, portréty jednotlivých regionálních ASZ či oceněných farem v soutěži Farma roku. Od roku 2001 je ASZ ČR členem Spolku pro obnovu venkova, kde spolupracuje zejména se starosty menších
250
vesnic. ASZ ČR prezentuje také svou činnost, regiony a členy na velkých zemědělských výstavách (Země živitelka, Techagro Brno, Pragaagro, mezinárodní výstava hospodářských zvířat v Přerově). V roce 2004 ASZ ČR přijala za řádného člena Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK ČR), který sdružuje přes 1 500 chovatelů v České republice. Asociace je členem COPA s aktivním zastoupením na významných jednáních na všech úrovních orgánů EU. Jednou z nejvýznamnějších aktivit ASZ ČR v uplynulém období se stala realizace pomníku obětem kolektivizace. Pomník byl umístěn před budovou MZe v Praze a představuje sochu v podobě symbolického trsu rašícího osení spoutaného ostnatým drátem. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 23. 5. 2004 za účasti nejen řady významných představitelů pravicového politického spektra, poslanců, zástupců zájmových sdružení soukromých zemědělců i široké nezemědělské veřejnosti, ale především za široké účasti dosud žijících sedláků postižených kolektivizací a bývalých politických vězňů. U příležitosti odhalení tohoto pomníku Asociace vydala publikaci „Kolektivizace - zločin proti venkovu“, mapující období kolektivizace. Adresa a spojení na ASZ ČR Adresa Telefon/fax E-mail Internet
Dělnická 30, 170 00 Praha 7 266 710 413
[email protected] http://www.asz.cz
3.5 Česká akademie zemědělských věd Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) je odbornou a osvětovou institucí, působící na území České republiky. ČAZV plní funkci vědeckého poradního orgánu ministra a vedení MZe. V roce 2004 sdružovala 635 členů, z toho 93 čestných, působících v 11 odborech. V nich jsou zastoupeny obory přírodních, technických, ekonomických a společenských věd z oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby, z oblasti zpracování a užití zemědělských a lesních produktů a surovin, výživy obyvatel, kvality potravin a speciální výživy, z oblasti ochrany zdraví zvířat a rostlin, ochrany a využívání základních přírodních zdrojů, půdy, vody a lesů, ochrany a tvorby krajiny, rozvoje venkovského prostoru jako celku a z oblasti vzdělávací činnosti a osvěty. Základním posláním ČAZV je ovlivňovat úroveň výzkumné činnosti a vzdělávání v oblasti její působnosti, pečovat o její soustavný rozvoj, účinně popularizovat získané vědecké poznatky a reprezentovat vědeckovýzkumnou a akademickou obec navenek. ČAZV je členem Unie evropských zemědělských akademií, která byla založena v roce 2000 ve Florencii. Dále spolupracuje na smluvním základě se Slovenskou akadémiou pôdohospodárskych vied, Agrární komorou ČR, Asociací soukromého zemědělství ČR a Potravinářskou komorou ČR. ČAZV spolupracuje i s mnoha dalšími významnými organizacemi na úseku zemědělství, potravinářství a lesního a vodního hospodářství v ČR. Odbory a komise se podílejí na přípravě a odborné prezentaci na tuzemských i mezinárodních konferencích a seminářích. Jako odborný garant spoluorganizují přednášky a kurzy s konkrétními doporučeními pro uživatele výsledků výzkumu a vývoje. ČAZV působí na zvyšování vědecké úrovně výzkumné činnosti a vzdělávání a zajišťuje zveřejňování vědeckých poznatků. Odpovídá za odborné vedení a úroveň deseti vědeckých časopisů, které jsou vydávány za její součinnosti v anglickém jazyce. ČAZV připomínkuje věcné záměry a návrhy zákonů a prováděcích vyhlášek předkládaných MZe.
251
Činnost ČAZV průběžně řídí Předsednictvo, které se v roce 2004 sešlo na 10 jednáních, z nichž na čtyři navazovala formou semináře rozšířená jednání. V roce 2004 se jednání týkala problematiky nové koncepce vydavatelské činnosti ČAZV, neboť kromě vědeckých časopisů je za odborné spolupráce ČAZV vydáván Terminologický česko-anglický výkladový zemědělsko-potravinářský slovník. V lesnické politice bylo jednání zaměřeno na Národní lesnický program, kritéria trvale udržitelného hospodaření, certifikace hospodaření v lesích a zásadní a aktuální problémy lesní politiky po vstupu ČR do EU. Ve vodním hospodářství byly řešeny možnosti regulace vody při povodních a v období sucha v podmínkách povodí Ohře a problematika právních vztahů fyzických a právnických osob k povrchovým a podzemním vodám a s nimi souvisejících pozemků a staveb. Poslední seminář byl zaměřen na současnou situaci a perspektivy zahradních plodin v ČR, zejména na problémy ochrany rostlin u ovoce a zeleniny. Garanty těchto jednání byly příslušné odbory ČAZV. V roce 2004 se uskutečnilo jednání pléna členů ČAZV věnované koncepci agrární politiky ČR po vstupu do EU (2004 - 2013) a dále jednání Rady ČAZV, ze kterého vyplynulo usnesení, týkající se zejména:
spolufinancování účasti výzkumných institucí rezortu MZe na mezinárodních projektech;
státní podpory odborného poradenství a jeho návaznosti na výzkumné instituce;
podpory účinnější formy transferu výsledků výzkumu do praxe;
souboru nástrojů pro nepřímou podporu výzkumu;
přípravy zákona o transformaci výzkumných ústavů na Veřejné výzkumné instituce. Předsednictvo a odbory ČAZV se na svých jednáních dále zabývaly především:
„Koncepcí vědy a výzkumu MZe v letech 2004 - 2008“;
veřejnou soutěží v rámci Národního programu výzkumu pro rok 2005 a nového výzkumného programu MZe;
přípravou priorit zemědělského výzkumu;
problematikou HRDP;
veřejnou soutěží NAZV pro rok 2004 a její přípravou na rok 2005;
přípravou soutěže o cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky;
vydavatelskou činností, a to zajištěním vydání publikace k 80. výročí založení ČAZV;
odbornou garancí a zpracováním jednotlivých hesel na zemědělském výkladovém terminologickém slovníku česko-anglickém, který je k dispozici na internetových stránkách Agronavigátoru pod hlavičkou ÚZPI a na internetových stránkách ČAZV.
Adresa a spojení na ČAZV Adresa Telefon/fax E-mail Internet
Těšnov 17, 117 05 Praha 1 222 320 582/222 328 898
[email protected] www.cazv.cz
3.6 Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů (ČMSZP, Svaz) byl založen v roce 1992 podle ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Svaz je samostatnou právnickou osobou, která je dobrovolnou, nezávislou a zájmovou nepolitickou organizací, sdružující právnické i fyzické osoby, které realizují svoji
252
podnikatelskou činnost především v zemědělské výrobě, obchodu a službách zemědělství. Jde především o subjekty, které hospodaří na území bývalých státních statků, jejichž majetek zprivatizovali nebo získali v restitucích. Svaz má celorepublikovou působnost. Jeho členy je 389 subjektů, z toho je 253 právnických osob a 136 jsou fyzické osoby. Průměrná velikost zemědělského podniku člena je 1 420 ha z. p., celková výměra obhospodařované půdy člena Svazu je 552 tis. ha. Svazová činnost se týká mnohem většího počtu podnikatelských subjektů a zhruba 25 % celkové výměry půdy v ČR. Jedná se o oblasti, kde dříve hospodařily bývalé státní statky, což je výměra 1,3 mil. ha z. p. Hlavním předmětem činnosti Svazu je hájení zájmů členů v oblastech privatizace majetku, privatizace státní půdy, vytváření stabilního podnikatelského prostředí a řešení problémů vznikajících v souvislosti se vstupem ČR do EU. Nejvyšším orgánem Svazu je valná hromada, která se schází nejméně jedenkrát ročně. Mezi jednáními valné hromady řídí Svaz předsednictvo, které má 21 členů a jsou v něm zástupci všech krajů. Předsednictvo řídí předseda, který má k dispozici 4 místopředsedy a výkonného tajemníka. Kontrolní orgán, dozorčí rada je pětičlenná. V regionech má Svaz krajskou organizační strukturu s tří až pětičlennou Krajskou radou ČMSZP. Svaz je členem Agrární komory ČR, dále Českomoravské agrární konfederace a mezinárodní organizace CEA v Bruselu. Vybrané činnosti Svazu v roce 2004:
Svaz vyjednal s Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy tzv. Vyšší kolektivní smlouvu, která byla rozšířena na subjekty zemědělské prvovýroby celého rezortu;
ve spolupráci s AK ČR a dalšími svazy se podílel na přípravě pozičních materiálů o podmínkách vstupu českého zemědělství do EU a zástupce Svazu byl členem týmu premiéra při předvstupních jednáních v Kodani;
Svaz se podílel na ovlivňování podmínek podnikatelského prostředí v rezortu zemědělství a v jarních a podzimních měsících roku 2004 zorganizoval tradiční celorepublikové fórum „Setkání zemědělských podnikatelů“ za účasti ministra zemědělství, představitelů parlamentu, akademické obce a široké odborné veřejnosti;
Svaz se podílel na práci Národního monitorovacího výboru SAPARD;
Svaz se podílel na práci komoditních rad při MZe ČR;
Svaz projednal a připomínkoval na úrovni MZe, Zemědělského výboru Parlamentu ČR a Senátu důležité návrhy právních norem týkajících se jeho členů;
Svaz má důležitou roli v komerční politice za komodity červené maso;
Od druhého pololetí roku 2004 se zástupce Svazu pravidelně účastní jednání představitelů organizace agrárních zaměstnaneckých svazů GEOPA.
Adresa a spojení na ČMSZP Adresa Jankovcova 938/18, 170 37 Praha 7 Telefon/fax 272 652 280 E-mail
[email protected]
253
P4
Tabulky a grafy v příloze
1.1/01 2.2/01 3.4/01 3.5/01 3.5/02 4.1/01 4.4/01 4.4/02 4.4/03 4.4/04 4.4/05 4.9/01 4.10/01 4.10/02 5.1/01 5.1/02 5.1/03 5.1/04 5.1/05 5.1/06 5.1/07 5.1/08 5.1/09 5.1/10 5.1/11 5.1/12 5.1/13 5.1/14 5.1/15 5.2/01 5.2/02 5.2/03 5.2/04 5.2/05 5.2/06 5.2/07 5.2/08
Podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na hrubé přidané hodnotě v základních b. c. Aplikace průmyslových hnojiv Meziroční indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží Podíl jednotlivých druhů vydání na celkových spotřebních vydáních domácností ČR Vývoj podílu vydání za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních domácností zemí EU 15 Velikostní struktura podniků obhospodařujících zemědělskou půdu, stav koncem roku 2004 Spotřeba přípravků k ochraně rostlin a rostlinných produktů v ČR Výroba krmných směsí v ČR Stroje a zařízení ve vlastnictví podniků právnických a fyzických osob v ČR Spotřeba motorové nafty v zemědělství Spotřeba pohonných hmot a elektrické energie Tržní ceny zemědělských kultur a lesa podle velikosti prodávaných pozemků za období 2000 - 2004 Postup privatizace v rezortu zemědělství Pronájem státní půdy a ostatního státního majetku ve správě PF ČR Bilance výroby a spotřeby obilovin Bilance výroby a spotřeby pšenice celkem Bilance výroby a spotřeby ječmene Bilance výroby a spotřeby žita Bilance výroby a spotřeby kukuřice na zrno Bilance výroby a spotřeby cukru Bilance výroby a spotřeby brambor Bilance výroby a spotřeby nativního bramborového škrobu Bilance výroby a spotřeby řepky olejné Bilance výroby a spotřeby rosených stonků lnu přadného Bilance výroby a spotřeby čerstvého ovoce mírného pásma včetně bobulovin a ořechů vlašských Bilance výroby a spotřeby jablek Bilance výroby a spotřeby čerstvé zeleniny Bilance výroby a spotřeby vína Osevní a sklizňové plochy, výroba a hektarové výnosy hlavních produktů rostlinné výroby Bilance výroby a spotřeby mléka Bilance výroby a spotřeby hovězího masa Bilance výroby a spotřeby vepřového masa Bilance výroby a spotřeby drůbežího masa Bilance výroby a spotřeby vajec Stavy hospodářských zvířat Výroba a užitkovost v odvětví živočišné výroby Porážky hospodářských zvířat
254
5.4/01 6.1/01 6.1/02 6.1/03 6.1/04 6.2/01 6.2/02 6.2/03 6.2/04 6.2/05 6.2/06 6.2/07 6.2/08 7.1/01 7.1/02 7.1/03 7.1/04 7.2/01 7.2/02 7.2/03 8.1/01 8.2/01 8.2/02 9.3/01 10/01 10/02 Graf 6.2/01 Graf 6.2/02 Graf 6.2/03 Graf 6.2/04 Graf 6.2/05 Graf 6.2/06
Zpracování a využití LAKR bez koření Vývoj souhrnných cenových indexů Vývoj průměrných cen zemědělských výrobců Index cen vstupů do zemědělství Meziroční indexy cen ve výrobkových vertikálách Vývoj celkového a agrárního zahraničního obchodu ČR Agrární zahraniční obchod ČR v roce 2004 v rámci extraobchodu a intraobchodu Vývoj teritoriální skladby agrárního zahraničního obchodu Vývoj komoditní skladby agrárního vývozu Vývoj komoditní skladby agrárního dovozu Vývoj komoditní skladby bilance agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR s jednotlivými členskými zeměmi EU 15 bez rozlišení celních režimů Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR s novými členskými zeměmi EU 10 bez rozlišení celních režimů SZÚ - Celková produkce - rostlinná výroba SZÚ - Celková produkce - živočišná výroba a ostatní zemědělské činnosti SZÚ - Důchod ze zemědělské činnosti SZÚ - Kapitálový účet Výsledky hospodaření podniků právnických osob Výsledky hospodaření podniků fyzických osob Výsledky hospodaření podniků podle LFA (PPO + PFO) Vývoj počtu pracovníků zemědělství Vývoj nominálních mezd v zemědělství, průmyslu a národním hospodářství Vývoj indexu reálných mezd ve vybraných sektorech Národní podpory a opatření v letech 2003 a 2004 Podpory PGRLF k 31. 12. 2004 Rekapitulace výdajů podle hlavních směrů podpor Podíl jednotlivých zemí a uskupení zemí na celkovém agrárním vývozu ČR Podíl jednotlivých zemí a uskupení zemí na celkovém agrárním dovozu ČR Teritoriální struktura salda agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoz vybraných agrárních komodit z ČR Dovoz vybraných agrárních komodit do ČR Saldo zahraničního obchodu ČR s vybranými agrárními komoditami
255
