II.
Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2010
červen 2011
1
OBSAH 1 ÚVOD
3
2 STAV ÚRAZOVOSTI A NEHODOVOSTI 2.1 Celková úrazovost 2.2 Smrtelná úrazovost 2.2.1 Přehled smrtelných úrazů v roce 2010 2.2.2 Vývoj počtu smrtelných úrazů od roku 2000 do roku 2010 2.2.3 Přehled smrtelných pracovních úrazů podle zdrojů 2.2.4 Přehled smrtelných úrazů podle příčin 2.3 Mimořádné události
3 3 9 9 10 11 12 12
3 ČINNOST STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY V OBLASTI VRCHNÍHO DOZORU NAD BEZPEČNOSTÍ PRÁCE A PROVOZU 3.1 Kontrolní a inspekční činnost Českého báňského úřadu 3.2 Kontrolní a inspekční činnost obvodních báňských úřadů 3.3 Správní činnost státní báňské správy 3.4 Legislativní činnost Českého báňského úřadu 3.5 Výzkum a vývoj
14 15 16 18 20 21
4 RIZIKA A PROBLÉMY HORNICTVÍ 4.1 Hlavní rizika hornické práce 4.1.1 Zajištění bezpečnosti při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 4.1.2 BOZP v dozorovaných organizacích a zaměření kontrolní činnosti orgánů státní báňské správy 4.1.3 Provoz strojních zařízení 4.2 Problémy hornické činnosti
26 26
5 SOUTĚŽ ZA BEZPEČNOST V HORNICTVÍ – ZLATÝ PERMON
28
6 OPATŘENÍ STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY
28
7 ZÁVĚR
29
2
26 26 27 27
1. ÚVOD Usnesením vlády České republiky č. 908 ze dne 14. prosince 2010, o Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2011 a o Přehledu námětů pro Plán nelegislativních úkolů vlády na 2. pololetí 2011, bylo uloţeno předsedovi Českému báňskému úřadu zpracovat a předloţit vládě České republiky „Zprávu o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2010“. Termín předloţení zprávy k informaci vládě byl stanoven do 30. 6. 2011. Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví (dále jen „Zpráva“) hodnotí stav bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu v organizacích, které ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 61/1988 Sb.“), vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a v organizacích, které nakládají s výbušninami. Zpráva stručně hodnotí i výkon vrchního dozoru nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. Těţba nerostných surovin nebo výstavba podzemních děl přináší zvýšené riziko ohroţení lidského zdraví. Zásah do horninového prostředí je zpravidla vţdy provázen narušením jeho stability či rovnováhy a proto hornictví vţdy bylo, je a patrně i zůstane do budoucna rizikové povolání. Přes intenzívní rozvoj báňské techniky v posledních letech, zejména na základě nových vědeckých poznatků o chování horninového prostředí, je hornické podnikání kaţdým rokem provázeno řadou provozních nehod a havárií. Připomeňme si například velká důlní neštěstí ve světě, která se stala v roce 2010. Dne 5. 4. došlo k největšímu důlnímu neštěstí v USA za posledních 25 let v důsledku výbuch poţárních plynů na uhelném dole v Západní Virginii, okr. Raleigt. Nehoda si vyţádala 29 obětí. V Rusku, oblasti Raspadskaja, došlo dne 9. 5. k výbuchu metanu. Při neštěstí zahynulo 90 horníků. Velmi zajímavá mimořádná událost se šťastným koncem, nastala na severu Chile na zlatoměděnném dole severně od Copiapó. Dne 8. srpna došlo ke zhroucení důlní jámy uvedeného dolu a k zavalení 33 horníků, kteří v zasypaném dole vydrţeli 70 dní. Horníci byli uvězněni přibliţně 700 metrů hluboko a asi 5 km od vchodu do dolu. S pomocí záchranné kapsle bylo všech 33 horníků zachráněno. V závěru roku 2010 (19. 11. 1010) se stalo důlní neštěstí v novozélandském černouhelném dole Pike River, kdy následkem exploze zahynulo 29 horníků. V důsledku celkově nepříznivého sloţení ovzduší v dole, nebyly záchranářské týmy vpuštěny do ohroţeného prostoru. Následné 3 exploze v dole zcela pohřbily naději na záchranu horníků a dne 3. 12. byl důl uzavřen ocelovými poklopy. Proto orgány státní báňské správy České republiky věnují trvale zvýšenou pozornost analýze příčin a následků všech mimořádných událostí v českém hornictví, vč. stanovení opatření proti jejich opakování. Zpráva je zpracována Českým báňským úřadem (dále jen „ČBÚ“) ve smyslu § 40 odst. 6 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb. a navazuje na hodnocení stavu bezpečnosti v hornictví v roce 2009. Výsledky roku 2010 porovnává s výsledky dosaţenými za období posledních jedenáct let. 2. STAV ÚRAZOVOSTI A NEHODOVOSTI 2.1 Celková úrazovost Usnesení Rady Evropské unie ze dne 25. června 2007, o nové strategii Společenství v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007 – 2012), stanovilo v zemích Evropské unie sníţit celkovou míru výskytu pracovních úrazů o 25 % do roku 2012 ve srovnání s rokem 2006. V rámci České republiky byl cíl sníţení výskytu pracovních úrazů o 25 % na kaţdých 100.000 pracovníků zapracován do „Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České 3
republiky“, kterou schválila vláda České republiky svým usnesením č. 920 ze dne 23. července 2008. Konkrétní opatření ke splnění tohoto cíle jsou mj. stanovena v „Národním akčním programu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2010 – 2011“, schváleném na 28. zasedání Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. 12. 2010. Pro ČBÚ jsou zdrojem souhrnných informací ke sledování počtu pracovních úrazů pravidelná měsíční hlášení obvodních báňských úřadů (dále jen „OBÚ“). Podkladem jsou záznamy o úrazech zasílané dozorovanými organizacemi příslušnému OBÚ v souladu s nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu (dále jen „nařízení vlády č. 494/2001 Sb.“). Vývoj úrazovosti v hornictví v České republice v letech 2006 aţ 2010, sledovaný prostřednictvím míry výskytu úrazů na 100.000 pracovníků, dokumentuje tabulka č. 2.1. Počet pracovníků zaměstnaných při těţbě nerostných surovin je převzat z příslušných údajů Českého statistického úřadu (OKEČ/CZ-NACE – těţba nerostných surovin, průměrný počet nemocensky pojištěných). Míra výskytu pracovních úrazů při těţbě nerostných surovin v roce 2010 dosáhla hodnoty 2060 úrazů na 100.000 nemocensky pojištěných pracovníků. Ve srovnání se stavem za rok 2006 to představuje pokles o 33,6 %. V roce 2010 tak byl učiněn další výrazný krok vpřed v plnění cílového stavu stanoveného Radou Evropské unie, a to sníţení míry výskytu úrazů o 25 % do roku 2012 ve srovnání s rokem 2006.
4
Tabulka č. 2.1 Míra výskytu pracovních úrazů 01 - 12/2010 (dle počtu nemocensky pojištěných) Přehled míry výskytu úrazů (četnost) na 100.000 pracovníků
Úrazy celkem (pracovní neschopnost PN více neţ 3 dny) Z toho úrazy při těţbě nerostných surovin Smrtelné úrazy celkem Z toho smrtelné úrazy při těţbě nerostných surovin Ostatní úrazy (PN více neţ 3 dny) celkem Z toho ostatní úrazy (PN více neţ 3 dny) při těţbě nerostných surovin Průměrný počet nemocensky pojištěných dle OKEĆ (ČSÚ) - těţba nerostných surovin Míra výskytu úrazů (PN více než 3 dny) při těžbě nerostných surovin Míra výskytu smrtelných úrazů při těţbě nerostných surovin Míra výskytu ostatních úrazů (PN více neţ 3 dny) bez smrtelných při těţbě nerostných surovin
Rok
Rok
Index
rok
Index
Rok
Index
Rok
Rok
Index
2006
2007
2007/2006 (změna v %)
2008
2008/2006 (změna v %)
2009
2009/2006 (změna v %)
2006
2010
2010/2006 (změna v %) ledenprosinec
1323
1211
-8,5
1039
-21,5
898
-32,1
1323
815
-38,4
1192
1119
-6,1
949
-20,4
821
-31,1
1192
742
-37,8
5
6
20,0
12
140,0
7
40,0
5
5
0,0
5
6
20,0
11
120,0
7
40,0
5
4
-20,0
1318
1205
-8,6
1027
-22,1
891
-32,4
1318
805
-38,9
1187
1113
-6,2
938
-21,0
814
-31,4
1187
735
-38,1
38423 41007
6,7
39016
1,5
36018
-6,3
38423
36018*
-6,3
3102,3 2728,8
-12,0
2432,3
-21,6
2279,4
-26,5
3102,3
2060,1
-33,6
12,4
28,2
116,7
19,4
49,3
13,0
11,1
-14,7
-12,1
2404,1
-22,2
2260,0
-26,8
3089,3
2040,6
-33,9
13,0
14,6
3089,3 2714,2
Poznámka:* Český statistický úřad dosud nová data o počtu nemocensky pojištěných v roce 2010 nezveřejnil.
5
Absolutní počet všech úrazů v roce 2010 byl nejniţší od počátku sledovaného období (viz. graf 2.1). Z tohoto pohledu je proto moţno hodnotit rok 2010, stejně jako předešlý rok 2009, pozitivně. Proti roku 2006 byl v roce 2010 zaznamenán pokles počtu všech úrazů o 38,4 %, z toho úrazů při těţbě nerostných surovin o 37,8 % (proti roku 2009 pokles o 6,7 %), při současném poklesu počtu nemocensky pojištěných pracovníků zaměstnaných při těţbě nerostných surovin o 6,3 %. Přehled o výskytu pracovních úrazů podle skupin činností od roku 2000 přináší graf 2.1. Z něj je patrné, ţe i v roce 2010 bylo zaregistrováno nejvíce pracovních úrazů při hlubinné těţbě černého uhlí (38 % ze všech registrovaných úrazů, v roce 2009 to bylo 44,3 %). Pořadí dle skupin činností je dlouhodobě neměnné. Graf č. 2.1 – vývoj počtu všech pracovních úrazů od roku 2000
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pracovní úrazy celkem 2 534 2 206 2 077 1 694 1 606 1 640 1 323 1 211 1 039 Černé uhlí 1 410 1 150 1 166 878 872 887 637 552 483 Hnědé uhlí 236 223 225 196 184 181 186 158 149 Ropa, plyn 18 11 6 14 15 7 7 6 12 Rudy 48 38 37 26 41 39 34 45 39 Ostatní 822 784 643 580 494 526 459 450 356
6
2009
2010
898
815
398
310
147
171
11
9
31
49
311
276
Graf č. 2.2 – rozdělení pracovních úrazů v roce 2010 dle činností
Pracovní úrazy celkem v roce 2010 900
815
800 700 600
500 400
310
300 171
200
168 49
100
9
5
38
35
30
0 Uhlí-důl
Uhlí - povrch
rudy
Nerudy - důl
Nerudy - povrch
Ropa, plyn
HČ, ostatní
ČPHZ důl
ČPHZ povrch
Výbušniny
Celkem
Rozdělení výskytu úrazů v roce 2010 dle činností ukazuje graf č. 2.2. Z něj jednoznačně vyplývají tři druhy činností, a to hlubinná těţba černého uhlí, povrchové dobývání hnědého uhlí a povrchové dobývání nerudných surovin, které podle počtu pracovních úrazů představují nejrizikovější činnosti spadající pod vrchní dozor státní báňské správy. Graf č. 2.3 – procentuální rozdělení zdrojů pracovních úrazů
Zdroje pracovních úrazů mimo smrtelných
(%) 50,0
43,1
40,0
32,4
30,0 20,0 10,0
6,5 2,0
4,1
0,9 3,2 0,4 0,9
V
VI VII VIII IX
0,0 I
II
III
IV
7
6,1 0,4 X
XI
Legenda zdrojů pracovních úrazů: I II III IV V VI VII VIII IX X XI
dopravní prostředek stroje a zařízení přenosná nebo mobilní materiál, břemena, předměty (pád, přiraţení, odlétnutí, náraz, zavalení) pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí nástroj, přístroj, nářadí průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele horké látky a předměty, oheň a výbušniny stroje a zařízení stabilní lidé, zvířata nebo přírodní ţivly elektrická energie jiný, blíţe nespecifikovaný zdroj
Graf č. 2.4 – procentuální rozdělení příčin pracovních úrazů
Příčiny pracovních úrazů mimo smrtelných
(%) 50,0 40,0
35,2
32,4
30,0 16,6
20,0 10,0
9,8 2,7
2,6
0,6
3
4
0,0 1
2
5
6
7
Legenda příčin pracovních úrazů: 1 2 3 4 5 6 7
pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika pro závady na pracovišti pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance, včetně osobních ochranných pracovních prostředků pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele pro jiný, blíţe nespecifikovaný důvod
8
Statistické vyhodnocení rozdělení zdrojů a příčin všech pracovních úrazů, mimo smrtelných, podle třídění ve smyslu nařízení vlády č. 494/2001 Sb. přináší výše uvedené grafy č. 2.3 a č. 2.4. Největší podíl tvoří ve zdrojích pracovních úrazů (viz graf. č. 2.3), stejně jako v roce 2009, „III - Materiál, břemena, předměty“ – 43,1 % z celkového počtu úrazů (v roce 2009 – 45,1 %), následuje „IV - Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí“ – 32,4 % z celkového počtu úrazů (v roce 2009 – 30,8 %), a dále „II - Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí“ – 6,5 % z celkového počtu úrazů (v roce 2009 – 7,2 %). Uvedené kategorie tak zůstávají nejčastějšími zdroji úrazů stejně jako v roce 2009. Nejčastější příčinou pracovních úrazů (viz graf. č. 2.4) jsou „6 - Nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele“ – 35,2 % z celkového počtu úrazů (v roce 2009 – 41,3 %), následuje „2 – Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ – 32,4 % z celkového počtu úrazů (v roce 2009 – 29,5 %), dále „7 – Jiný blíţe nespecifikovaný důvod“ – 16,6 % (v roce 2009 – 14,9 %) a „5 – Porušení pracovní kázně postiţeným“ – 9,8 % (v roce 2009 – 9,4 %). Zastoupení i pořadí čtyř nejčastějších příčin je shodné s rokem 2009. 2.2 Smrtelná úrazovost V průběhu roku 2010 došlo při činnostech podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy celkem k 5 smrtelným pracovním úrazům. Ve srovnání s rokem 2009 se jedná o pokles o 2 případy. 2.2.1 Přehled smrtelných úrazů v roce 2010 Tabulka č. 2.2 – smrtelné pracovní úrazy v roce 2010 Datum
Příčina
Organizace
13. 1. 2010
TRIMAX, a.s.
Postiţený byl zachycen a přejet kolovým nakladačem VOLVO při odtěţování rubaniny z raţené části štoly 1c Tunelu I VMO Dobrovského B, C 604.1 v Brně – činnost prováděná hornickým způsobem
23. 2. 2010
ALPEX PBG, Důl Karviná, závod ČSA
Kombajnér vtaţen pod dobývací kombajn při vyuhlovací jízdě v porubu – těţba černého uhlí, důl
30. 6. 2010
3. 8. 2010
19. 12. 2010
V dlouhém důlním díle v době údrţby strojního zařízení, došlo k závalu čelby, po němţ došlo k hromadnému úrazu 5 OKD, a. s., Důl Darkov, závod 3 zaměstnanců dodavatelské organizace POLCARBO, s.r.o., z toho byli 4 zaměstnanci zraněni těţce a 1 zaměstnanec utrpěl smrtelné zranění – těţba černého uhlí, důl. Při odtěţování čediče z rozvalu na 2. etáţi lomu, došlo při odjezdu plně naloţeného nákladního vozu typu Belaz od DOBET, spol. s r.o., Lom Krásný les, nakládacího stroje, k převrácení na levý bok do prohlubně Krásná Řásnice zaplněné vodou, při němţ došlo ke smrtelnému zranění řidiče nákladního vozu utonutím – těţba nerostných surovin. Následkem důlního otřesu o síle 6,6.105 J s následnou devastací kříţe chodeb, byli zasaţeni 2 zaměstnanci organizace. OKD, a. s., Důl Darkov, závod 3 Jeden byl zraněn smrtelně a druhý vyvázl bez zranění. Chodba byla poškozena v délce cca 15 m vyzvednutím počvy o cca 1,5 m a zúţením profilu díla – těţba černého uhlí, důl.
9
2.2.2 Vývoj počtu smrtelných úrazů podle činností od roku 2000 do roku 2010 Tabulka č. 2.3 – vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2000 – 2010 podle činností Ukazatel Černé uhlí Hnědé uhlí Rudy Ostatní Celkem
2000 4 4 1 9
2001 10 2 2 14
2002 9 1 1 11
2003 14 1 5 20
2004 14 6 1 21
2005 6 1 7
2006 3 1 1 5
2007 4 1 1 6
2008 7 1 4 12
2009 3 1 3 7
2010 3 2 5
Graf č. 2.5. - Smrtelné pracovní úrazy v letech 2000 – 2010 podle činností 25
Smrtelné úrazy
20 Černé uhlí
15
Hnědé uhlí Rudy
10
Ostatní Celkem
5
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Z celkového počtu 5 smrtelných pracovních úrazů došlo k 3 úrazům při dobývání černého uhlí, k 1 smrtelnému úrazu při dobývání nerudných surovin povrchovým způsobem a 1 smrtelnému úrazu při činnosti prováděné hornickým způsobem. V roce 2010 byl shodný počet smrtelných úrazů při hlubinné těţbě černého uhlí jako v roce 2009. Při povrchové těţbě hnědého uhlí nebyl, obdobně jako v roce 2009, registrován ţádný smrtelný úraz, viz graf č. 2.5. Tabulka č. 2.4 - smrtelná úrazovost ve vztahu k odbytové těţbě černého uhlí a počtu pracovníků v této činnosti v letech 2000 – 2010 Rok 2000 Těţba (mil. tun) 14,9 Počet pracovníků 23 751 Počet smrtelných 4 úrazů
2001 15,1 22 870
2002 14,4 22 084
2003 13,6 22 502
2004 13,3 21 615
2005 13,2 20 730
2006 14,3 20 403
2007 12,9 18 679
2008 12,7 17 986
2009 11,0 16 205
2010 11,6 15 989
10
9
14
14
6
3
4
7
3
3
10
V meziročním srovnání vzrostla těţba černého uhlí o cca 5,5 % a počet pracovníků při těţbě černého uhlí klesl o cca 1,3 % proti roku 2009. Stejně jako v roce 2009, bylo opakovaně dosaţeno vůbec nejlepšího výsledku v počtu smrtelných úrazů při této činnosti od počátku sledování (zopakování výsledku z roku 2006). Zde musíme kladně ocenit kroky příslušné těţební organizace při dobývání černého uhlí, která vloţila v uplynulých dvou letech značné finanční prostředky do obnovy technologií, inovací, osobních ochranných a pracovních prostředků, indikační a detekční techniky. Tyto investice měly jistě výrazný dopad do bezpečnosti práce a provozu. Tabulka č. 2.5 - smrtelná úrazovost ve vztahu k odbytové těţbě hnědého uhlí a počtu pracovníků v této činnosti v letech 2000 – 2010 Rok 2000 Těţba (mil. tun) 46,7 Počet pracovníků 16 217 Počet smrtelných 4 úrazů
2001 47,9 15 697
2002 45,4 13 330
2003 46,2 12 240
2004 44,5 11 884
2005 44,6 11 392
2006 44,9 10 947
2007 45,7 10 700
2008 43,4 8533
2009 41,4 8279
2010 40,1 7677
2
1
1
6
1
1
1
1
0
0
Při povrchové těţbě hnědého uhlí v roce 2010, obdobně jako v roce 2009, nebyl registrován jiţ podruhé v historii sledování ţádný smrtelný úraz. V roce 2010 poklesla výše těţby hnědého uhlí o cca 3 % proti roku 2009. Současně se meziročně sníţil počet pracovníků při těţbě hnědého uhlí o 7,3 %. Tabulka č. 2.6 - počet smrtelných pracovních úrazů na 1 mil. tun vytěţeného uhlí Rok Černé uhlí Hnědé uhlí
2000 0,27 0,09
2001 0,66 0,04
2002 0,62 0,02
2003 1,03 0,02
2004 1,05 0,13
2005 0,45 0,02
2006 0,21 0,02
2007 0,31 0,03
2008 0,55 0,02
2009 0,27 0
2010 0,26 0
2007 0,214 0,094
2008 0,389 0,117
2009 0,185 0
2010 0,187 0
Tabulka č. 2.7 - počet smrtelných pracovních úrazů na 1000 pracovníků Rok Černé uhlí Hnědé uhlí
2000 0,168 0,247
2001 0,437 0,127
2002 0,408 0,075
2003 0,622 0,082
2004 0,648 0,505
2005 0,289 0,087
2006 0,147 0,091
2.2.3 Přehled smrtelných pracovních úrazů podle zdrojů Srovnání smrtelných pracovních úrazů podle jejich zdrojů je provedeno za období let 2002 – 2010. Vychází z nařízení vlády České republiky č. 494/2001 Sb., které ve své příloze v části D definuje zdroje úrazů. Tabulka č. 2.8 - přehled smrtelných úrazů podle zdrojů v letech 2002 - 2010 Zdroj
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
I. Dopravní prostředek II. Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí III. Materiál, břemena, předměty (pád, přiraţení, náraz, zavalení, odlétnutí) IV. Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí V. Nástroj, přístroj, nářadí VI. Průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele
1
4
1
1
-
-
-
-
2
1
4
4
1
3
2
3
1
1
6
10
9
3
2
4
2
3
-
-
1
3
1
-
-
3
1
1
-
-
-
-
-
-
-
1
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
11
VII. Horké látky a předměty, oheň a výbušniny VIII. Stroje hnací, pomocné, obráběcí, pracovní IX. Lidé, zvířata nebo přírodní ţivly X. Jiný blíţe nespecifikovaný zdroj Celkem
2
1
1
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
11
20
2 21
1 7
5
6
2 2 12
1 7
1 5
Z tabulky č. 2.8 vyplývá, ţe nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 byla skupina „I – Dopravní prostředek“ (2 smrtelné úrazy, 1 x povrch, 1 x v podzemí), dále skupina „II – kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí (1 smrtelný úraz v dole), dále skupina „III Materiál, břemena, předměty“ (1 smrtelný úraz v dole). U jednoho smrtelného úrazu byl určen jako zdroj úrazu „IX - Přírodní ţivly“ (1 x důl - důlní otřes). 2.2.4 Přehled smrtelných úrazů podle příčin Tabulka č. 2.9 - přehled smrtelných úrazů podle příčin v letech 2002 - 2010 Příčina
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1. Pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu
1
-
-
1
-
-
-
1
-
2. Pro špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
1
1
2
-
-
-
1
1
-
3. Pro závady na pracovišti
2
1
2
1
-
-
-
-
1
4. Pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně OOPP
-
-
-
-
-
-
1
1
-
5. Pro porušení pracovní kázně postiţeným
3
11
8
1
3
6
4
2
1
6. Pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele
4
7
9
4
1
-
6
2
2
7. Pro jiný, blíţe nespecifikovaný důvod
-
-
-
-
1
-
-
-
1
11
20
21
7
5
6
12
7
5
Celkem
2009 2010
OBÚ důsledně zjišťují příčiny kaţdého smrtelného úrazu šetřením přímo na místě bezprostředně po ohlášení události. Zatřídění smrtelných úrazů z hlediska jejich příčin bylo provedeno na základě výsledků těchto šetření (viz. tabulka 2.9). Na základě šetření OBÚ bylo za příčinu označeno „5 - Porušení pracovní kázně postiţeným“ (1 případ), „6 - Nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele“ (2 případy), „3 - pro závady na pracovišti (1 případ), „7 - pro jiný, blíţe nespecifikovatelný důvod (1 případ). Spolehlivé určení zdrojů a příčin smrtelných úrazů nutně předchází následnému správnému stanovení potřebných příslušných nápravných opatření, směřujících proti opakování či předcházení podobných událostí. Opatření jsou nařizována orgány státní báňské správy v souladu s příslušnými právními předpisy, podle konkrétní situace, která byla zjištěna během šetření. 2.3 Mimořádné události Přehled vybraných závaţných mimořádných událostí, které podléhají ohlašovací povinnosti orgánům státní báňské správy, je uveden v tabulce č. 2.10. Tabulka současně přináší porovnání počtu mimořádných událostí s obdobím od roku 2000.
12
Tabulka č. 2.10 - přehled vybraných závaţných mimořádných událostí, které podléhají ohlašovací povinnosti orgánům státní báňské správy Mimořádné události / rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Poţáry v dole i na povrchu
12
15
21
14
9
11
6
7
8
8
1
Zaplynování důlních děl
2
1
2
-
-
-
-
-
-
2
8
Průtrţe hornin, uhlí a plynů
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
Zapálení a výbuchy a uhelného prachu
-
1
-
1
-
1
2
-
1
-
-
6
1
10
9
3
4
6
-
3
1
3
3
2
5
7
7
6
3
1
4
3
3
3
2
3
1
-
3
3
-
4
12
2
6
5
6
11
7
4
5
3
3
5
6
Ostatní závaţné události
33
18
22
14
24
18
10
11
11
4
14
Celkem
65
45
69
57
51
47
35
22
34
35
37
CH4
Důlní otřesy Závaly a skluzy zemin (sesuvy) vč. průvalů vod a bahnin Nehody na strojním a elektrickém zařízení, včetně zařízení svislé dopravy Mimořádné události při nakládání s výbušninami (včetně vloupání a krádeţí)
Proti roku 2009 došlo z pohledu počtu nahlášených mimořádných událostí k nárůstu o 2 případy. Byl tak zaznamenán čtvrtý nejlepší výsledek po dobu sledování (v roce 2008 – 34, v roce 2009 – 35 ohlášených mimořádných událostí). V hodnoceném roce 2010 bylo zaznamenáno 8 hlášených událostí v souvislosti se zvýšenou koncentrací CO v porubech důlních děl. Z dalších závaţných nehod je nutno připomenout důlní otřesy při hlubinném dobývání černého uhlí, kdy došlo k 1 smrtelnému, 1 závaţnému a 3 ostatním pracovním úrazům. Z nehod vzniklých při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí je třeba zmínit např. vznik závalu s následným propadem povrchu, kdy došlo k náhlému uvolnění nadloţních vrstev tunelu a k zavalení pásového rýpadla a obsluhy stroje. Při této mimořádné události nedošlo ke zranění zaměstnance. Mimořádné události se nevyhnuly ani odvětví povrchového dobývání surovin. Jednalo se např. o 2 skluzy zemin. Šest mimořádných událostí bylo zaznamenáno při nakládání s výbušninami na povrchu. Tabulka č. 2.11 - vývoj počtu důlních otřesů a počtu smrtelných úrazů při důlních otřesech v letech 2000 - 2010 v ostravsko – karvinském revíru Ukazatel
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet důlních otřesů
6
1
10
9
3
4
6
0
3
1
3
Počet smrtelných úrazů
-
-
2
4
8
-
-
-
2
1
1
13
3. ČINNOST STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY NAD BEZPEČNOSTÍ PRÁCE A PROVOZU
V OBLASTI
VRCHNÍHO
DOZORU
Působnost orgánů státní báňské správy je dána především zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“), zákonem č. 61/1988 Sb. a od roku 2009 i zákonem č. 157/2009 Sb. o nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 157/2009 Sb.“). Orgány státní báňské správy (ČBÚ v Praze a OBÚ v Brně, Kladně, Liberci, Mostě, Ostravě, Plzni, Sokolově a Trutnově) vykonávaly v roce 2010 vrchní dozor: a) nad dodrţováním horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a vyuţívání loţisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodrţováním horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, poţární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. Dále nově od roku 2009 plní úkoly vyplývající pro ně mj. ze zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů. ČBÚ ve smyslu ustanovení § 40 zákona č. 61/1988 Sb. plní úkoly vrchního dozoru státní báňské správy. Kromě výkonu vlastního dozoru v organizacích, kontroluje a koordinuje činnost OBÚ a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím. ČBÚ mj. povoluje předávání a nabývání výbušnin, vývoz nebo dovoz výbušnin a tranzit výbušnin přes území České republiky a plní další úkoly stanovené především zákonem č. 61/1988 Sb. OBÚ podle ustanovení § 41 zákona č. 61/1988 Sb. provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a vyuţívání loţisek nerostů, bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a jiných, obecně závazných právních předpisů. Dále např. stanovují dobývací prostory a povolují otvírku, přípravu a dobývání loţisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů. Plní i další úkoly stanovené zejména zákonem č. 61/1988 Sb. Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává ČBÚ ústředními báňskými inspektory a OBÚ obvodními báňskými inspektory. Prioritním úkolem pro orgány státní báňské správy v oblasti kontroly dodrţování opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při kontrolní činnosti zůstává omezování počtu pracovních úrazů, závaţných provozních nehod a havárií v hornictví a jejich předcházení. Dlouhodobým cílem je v souladu s plány Evropské unie sníţit úrazovost minimálně o 25 % do roku 2012 ve srovnání se stavem v roce 2006. K dosaţení sníţení úrazovosti v souladu s plány Evropské unie by měla přispět i realizovaná opatření v prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod a v oblasti směřování kontrolní činnosti. Proto v zájmu zlepšení průběhu šetření mimořádných událostí vydal předseda ČBÚ v roce 2009 Opatření předsedy ČBÚ č. 6/2009, kterým se stanovuje postup při prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod v organizacích podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy. Tento interní akt státní báňské správy nahradil původně platný vnitřní předpis z roku 2005. Nově se tak určují konkrétní procesní postupy vyšetřování příčin, průběhu a následků mimořádných událostí. Mimo jiţ výše uvedené Opatření předsedy ČBÚ č. 6/2009, to bylo vydání např. Opatření předsedy ČBÚ č. 8/2009, kterým se stanovují nezbytná technická, organizační a legislativní opatření státní báňské správy ke sníţení pracovní úrazovosti o 25 % do roku 2012 ve srovnání se stavem v roce 2006 v organizacích, které podléhají vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy. Na zpřísnění bezpečnostních předpisů k zajištění
14
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu byla zaměřena i část legislativní činnosti ČBÚ v roce 2010 – viz kapitola 3.4. 3.1 Kontrolní a inspekční činnost ČBÚ ČBÚ vykonává svoji inspekční a kontrolní činnost formou inspekcí, generálních prověrek, nebo neohlášených či namátkových kontrol prostřednictvím ústředních báňských inspektorů. Generální prověrky provádí ČBÚ ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy, zejména s orgány kontroly veřejného zdraví, zástupci odborových svazů a specialisty z odborných organizací. Účelem generálních prověrek je komplexní zhodnocení dodrţování příslušných právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“). Současně ČBÚ přitom zjišťoval, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, zákona o hornické činnosti a předpisů vydaných na jejich základě. Generální prověrky byly zaměřeny na komplexní kontrolu příslušné organizace, kdy v průběhu 1 - 2 týdnů je prověřen stav BOZP odbornými skupinami vedenými ústředními báňskými inspektory a dále za účasti pracovníků příslušného OBÚ, odborových svazů, externích odborníků a kontrolních orgánů ochrany veřejného zdraví, se zaměřením na stanovené oblasti. Základní náplní činnosti odborných skupin je: - organizace a řízení BOZP, šetření pracovních úrazů, hodnocení rizik, - plnění podmínek z povolení činnosti nebo stanovení dobývacího prostoru, vedení důlních děl a lomů, - větrání a klimatizace v dole, - strojní zařízení, vertikální a horizontální doprava, - elektrická a energetická zařízení, - trhací práce a nakládání s výbušninami, - důlně měřická a geologická dokumentace, - báňská záchranná sluţba, inspekční sluţba, havarijní plán, prevence proti poţárům, výbuchům, průvalům vod, otřesům, průtrţím atd., - úpravnictví nerostných surovin. Podle „Plánu řídící, kontrolní a legislativní činnosti (hlavní úkoly) ČBÚ na rok 2010“ byly v roce 2010 provedeny čtyři generální prověrky v následujících organizacích: OKD, a. s., Důl ČSM, závod Sever, Severočeské doly, a. s., Doly Bílina, Sedlecký kaolín, a. s., Sklopísek Střeleč, a. s. Výběr organizace pro konání generální prověrky byl dán zejména rizikovostí provozu, popřípadě i negativním vývojem BOZP organizace v předchozím roce. Všechny generální prověrky byly provedeny v plánovaném rozsahu a termínu a jejich výsledky byly bezodkladně projednány s vedením kontrolovaných organizací. Na základě zjištěných nedostatků ČBÚ následně stanovil termínované opatření k jejich odstranění. Plnění opatření ve stanovených termínech bylo následně kontrolováno. Český báňský úřad dále prováděl kontrolní činnost v dozorovaných organizacích formou specializovaných inspekčních prohlídek, a to jednak dle plánu hlavních úkolů, nebo formou neohlášených kontrol. Kontroly zaměřené na vybranou část činnosti kontrolované organizace, a to zejména s ohledem na četnost mimořádných událostí a pracovních úrazů, proběhly v oblasti: důlní větrání a vedení dokumentace (1 organizace), bezpečnost provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení tlakových, zdvihacích, plynových a elektrických při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (2 organizace), plnění poţadavků na bezpečný výrobek (1 organizace), 15
kontrola havarijního plánu (2 organizace), kontrola dodrţování ochrany proti výbuchu prachu (2 organizace), kontrola dodrţování novelizovaných ustanovení vyhl. č. 22/1989 Sb. (3 organizace), plnění plánu otvírky přípravy a dobývání výhradního loţiska (1 organizace), plnění opatření proti vzniku důlních poţárů (1 organizace), evidence a registrace pracovních úrazů (1 organizace), výkon důlně-měřické činnosti (2 organizace), kontrola úloţiště radioaktivních odpadů (1 organizace), plnění opatření proti vzniku výbuchu uhelného prachu na úpravně (2 organizace), kontrola dodrţování ustanovení vyhl. č. 51/1989 Sb. při úpravě nerostů (2 organizace), poţadavky na zajištění BOZP při likvidaci ropoplynových vrtů (1 organizace), protiotřesová prevence na černouhelném dole (1 organizace), kontrola činnosti prováděné hornickým způsobem (6 organizací), plnění zákonných povinností stanovených při předávání výbušnin do ciziny, z ciziny nebo k tranzitu výbušnin přes území ČR (2 organizace), plnění opatření stanovených v rámci generální prověrky (2 organizace), nakládání s výbušninami na povrchu (2 organizace), nakládání s výbušninami v podzemí (1 organizace), vedení geologické dokumentace (3 organizace), kontrola na tvorbu a uţití rezerv (3 organizace), K odstranění zjištěných závad a nedostatků je zpravidla bezprostředně po provedených specializovaných inspekčních prohlídkách vydáván závazný příkaz ústředního báňského inspektora. 3.2 Kontrolní a inspekční činnost OBÚ OBÚ vykonávaly svou kontrolní a inspekční činnost především prostřednictvím komplexních prověrek v dozorovaných organizacích (celkem 30 za rok 2010, v roce 2009 celkem 40) a dále jednotlivými kontrolními prohlídkami příslušnými obvodními báňskými inspektory. Celkem bylo v roce 2010 při inspekční a kontrolní činnosti odpracováno báňskými inspektory 6501 inspekčních směn, z toho největší počet 2461 inspekčních směn byla provedena při těţbě nerostných surovin mimo uhlí na povrchu, dále 1449 inspekčních směn při hlubinném dobývání uhlí a 607 inspekčních směn při povrchovém dobývání uhlí a 1984 inspekčních směn ostatních. Dalším kriteriem je dělení dle rozloţení v průběhu dne, v ranní směně se uskutečnilo celkem 5691 inspekčních směn, v odpolední směně 609 inspekčních směn a 65 inspekčních směn v noční směně, v nepracovní dny proběhlo 136 inspekčních směn. V průběhu roku 2010 udělily orgány státní báňské správy při výkonu vrchního dozoru pokuty v celkové výši 3 669 500 Kč za správní delikty. Z toho bylo uloţeno 618 blokových pokut v celkové výši 353 000 Kč. Nejvíce blokových pokut – 200, v celkové výši 103 800 Kč, bylo uděleno při dobývání nerudných surovin povrchovým způsobem, dále pak 192 blokových pokut v celkové výši 87 300 Kč při hlubinném dobývání uhlí, 78 blokových pokut v celkové výši 49 100 Kč, při povrchovém dobývání, 60 pokut v celkové výši 50 700 Kč při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 44 pokut v celkové výši 31 800 Kč při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, 16 pokut v celkové výši 10 300 Kč při výrobě a pouţívání výbušnin a 28 pokut v celkové výši 20 000 Kč při ostatních činnostech dozorovaných orgány státní báňské správy. Ve správním řízení bylo uloţeno celkem 29 pokut právnickým a podnikajícím fyzickým osobám v celkové výši 3.316.500 Kč. Ve správním řízení s právnickými osobami bylo uloţeno celkem 19 pokut v celkové výši 3.235.000 Kč, z toho nejvíce pokut bylo uloţeno při činnosti prováděné hornickým způsobem a to celkem 7 pokut v celkové výši 1.463.000 Kč, při dobývání nerudných surovin povrchovým způsobem 5 pokut v celkové výši 822.000 Kč, při hlubinném dobývání uhlí 3 pokuty v celkové výši 515.000 Kč a 4 pokuty v celkové výši 435 000 Kč při ostatních činnostech 16
dozorovaných orgány státní báňské správy. Ve správním řízení s podnikajícími fyzickými osobami bylo uloţeno celkem 10 pokut v celkové výši 81.500 Kč, z toho 4 pokuty při dobývání nerudných surovin v celkové výši 50 000 Kč, 3 pokuty v celkové výši 14 500 Kč při hlubinném dobývání uhlí a 3 pokuty v celkové výši 17 000 Kč při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. V souladu s § 42 zákona č. 61/1988 Sb. bylo vydáno v roce 2010 báňskými inspektory celkem 46 závazných příkazů k zastavení provozu organizace nebo její části. Nejčastějším důvodem zastavení provozu byly zjištěné závady na strojním zařízení, a to ve 27 případech. Tabulka č. 3.1 – přehled o činnosti OBÚ v letech 2009 – 2010 OBÚ Brno Kladno Liberec Most Ostrava Plzeň Příbram Sokolov Trutnov Celkem
Inspekční činnost (inspekční směny) 2009 2010 673 634 619 767 335 341 1 126 1 130 2 326 2 162 470 501 385 0 640 612 487 354 7 061 6 501
Blokové pokuty (Kč) 2009 41 500 66 600 13 700 54 000 95 200 34 800 16 700 53 000 15 200 390 700
2010 26 500 74 000 12 000 56 000 79 800 29 300 0 61 400 14 000 353 000
Pokuty ve správním řízení (Kč) 2009 2010 425 000 754 500 270 000 1 110 000 245 000 370 000 250 000 0 469 000 523 000 10 000 477 000 50 000 0 120 000 60 000 42 000 22 000 1 881 000 3 316 500
Zastavená pracoviště 2009 2010 4 5 4 3 4 0 3 2 12 15 5 5 0 0 15 15 5 1 52 46
Z tabulky č. 3.1 je patrné, ţe výrazné rozdíly mezi jednotlivými OBÚ jsou dány především velikostí územního obvodu a rozdílným počtem dozorovaných organizací, počtem obvodních báňských inspektorů a odlišností v provozovaných činnostech dozorovaných organizací. Následující tabulka č. 3.2 přináší rozdělení udělených sankcí dozorovaným organizacím podle charakteru provozované činnosti. Tabulka č. 3.2 - rozdělení udělených sankcí podle charakteru provozované činnosti Hornická činnost uhlí
nerudy
ropa plyn
ostatní
hlubina
lomy
Rudy
Pokuty celkem
613 800
49 100
300 700
2 000
Blokové pokuty (počet)
189
78
2
2
200
0
24
Blokové pokuty (částka)
84 300
49 100
700
2 000
103 800
0
3
0
1
0
5
2
515 000
0
300 000
0
3
0
0
0
4
0
0
14 500
0
0
0
50 000
0
16
5
0
0
17
1
Pokuty ve správním řízení organizace (počet) Pokuty ve správním řízení organizace (částka) Pokuty ve správním řízení pracovníci (počet) Pokuty ve správním řízení pracovníci (částka) Zastaveno pracovišť celkem
hlubina
lomy
Činnost prováděná Výroba hornickým a používání způsobem výbušnin hlubina lomy
975 800 65 000 87 300 1 069 700
492 800
10 300
3 669 500
60
44
16
618
17 300
50 700
31 800
10 300
353 000
1
2
5
0
19
461 000
0
3 235 000
3
0
0
10
0
17 000
0
0
81 500
0
2
4
1
46
822 000 65 000 70 000 1 002 000
17
Celkem
Tabulka č. 3.3 - souhrnný přehled o počtu inspekční činnosti, zastavených pracovištích a o udělených pokutách orgány státní báňské správy za období 2000 – 2010 Inspekční směny Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
3.3
Celkem
Neohlášené
Zastavená pracoviště
7 452 7 544 7 759 7 536 7 776 7 773 7 594 7 311 7 097 7 061 6 501
1 241 1 381 1 463 1 212 1 261 1 199 968 859 620 596 581
110 110 247 182 129 88 89 83 43 52 46
Blokové 674 400 767 700 720 950 733 900 708 500 791 550 576 900 666 600 415 000 390 700 353 000
Pokuty Ve správním řízení 6 003 000 3 793 000 3 832 000 4 664 000 4 616 500 4 394 500 2 823 000 3 402 500 3 291 500 1 881 000 3 316 500
Celkem 6 677 400 4 560 700 4 552 950 5 397 900 5 325 000 5 186 050 3 399 900 4 069 100 3 706 500 2 271 700 3 669 500
Správní činnost SBS
V roce 2010 bylo v České republice nově evidováno 41 podzemních objektů. K 31. 12. 2010 je v České republice evidováno 558 podzemních objektů s celkovou délkou 565 969 metrů. Báňské záchranné stanice provedly dosud 621 prohlídek a obvodní báňské úřady 130 inspekcí. Počet dosud neevidovaných podzemních objektů se odhaduje na cca 100. Za jednu z priorit povaţuje ČBÚ i nadále oblast nakládání s výbušninami a výbušnými předměty, vč. vydávání povolení k předávání, nabývání, dovozu, vývozu a tranzitu výbušnin v civilním sektoru. V této souvislosti OBÚ vydaly 30 povolení k převzetí a předání výbušnin a ČBÚ vydal 19 povolení k vývozu výbušnin do ciziny, 6 povolení k dovozu z ciziny a 12 povolení pro tranzit výbušnin přes území ČR. V rámci správní činnosti zajišťovala SBS v roce 2010 úkoly vyplývající z horního zákona a zákona č. 61/1988 Sb. a dalších obecně závazných předpisů. Zejména zajišťovala povolovací činnost, v rámci které vydala např. následující rozhodnutí ve správním řízení: 190 povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních loţisek nebo jejich částí, 16 povolení k těţbě loţisek nevyhrazených nerostů, 135 povolení k likvidaci či zajištění hlavních důlních děl a lomů, 9 povolení ke zvláštním zásahům do zemské kůry, 72 povolení trhacích prací malého rozsahu, 53 povolení trhacích prací velkého rozsahu, 17 povolení pro ohňostroje, 12 povolení související s umístěním, stavbou, uţíváním nebo zrušením skladu výbušnin, 11 stanovení dobývacích prostorů, 5 zrušení a 119 změn dobývacích prostorů, 60 povolení k čerpání rezerv finančních prostředků na sanace a rekultivace. V roce 2010 bylo orgány státní báňské správy vydáno mj. 4 000 stanovisek, podle ustanovení § 19 horního zákona – umísťování staveb a zařízení v chráněném loţiskovém území a dalších 4 582 stanovisek souvisejících s územním plánem, stavebním povolením apod. V průběhu roku zaevidovaly OBÚ celkem 1 257 ohlášení o provádění nebo přerušení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. ČBÚ v rámci své činnosti mj. vydal 15 výjimek z bezpečnostních předpisů a posoudil 364 návrhů zákonů, vyhlášek a ostatních právních předpisů jiných resortů státní správy.
18
Na základě zákona č. 61/1988 Sb. orgány SBS v roce 2010 posuzovaly předpoklady k získání oprávnění k hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. Jen za rok 2010 bylo vydáno 413 takových oprávnění. V tomto počtu jsou zahrnuta i oprávnění, které organizace nově získaly po ukončení platnosti předchozího. Celkem orgány státní báňské správy k 31. 12. 2010 dozorovaly 2 147 organizaci, z toho: 591 organizace s oprávněním k těţbě, 169 organizace specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na raţení štol a tunelů, jakoţ i na vytváření podzemních prostor o objemu větším neţ 300 m3 horniny, 123 organizací, které se specializují na vyhledávání a průzkum loţisek, 57 organizací, které vlastní oprávnění a specializují se na výkon trhacích prací, 17 organizací, které vyrábějí výbušniny. V ostatních případech se jednalo o organizace vykonávající další činnosti stanovené v § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., např. projekční činnost, nebo o organizace s vydaným oprávněním podle jiných právních předpisů, zejména pro revizní činnost na vyhrazených technických zařízeních. Do celkového počtu jsou zahrnuty i organizace vlastnící oprávnění, ale dočasně jej nevyuţívající. V roce 2010 orgány SBS rovněţ ověřovaly odbornou způsobilost fyzických osob podle zákona č. 61/1988 Sb. Na základě úspěšně provedených zkoušek vydaly orgány SBS fyzickým osobám následující počet a typ osvědčení: 79 střelmistrovských průkazů, 32 oprávnění k výkonu funkce odpalovače ohňostrojů, 5 oprávnění k výkonu funkce pyrotechnika, 53 osvědčení pro závodního lomu s těţbou do 500 tis. tun, 7 osvědčení pro závodního lomu s těţbou nad 500 tis. tun, 10 osvědčení pro závodního dolu, 2 osvědčení pro hlavní důlní měřiče, 4 osvědčení pro hodnotitele rizik ukládání odpadů, 6 osvědčení pro technické vedoucí odstřelu, 336 osvědčení s jinou báňskou specializací (bezpečnostní technik, projektant, důlní měřič, technický dozor pro vedení důlních nebo podzemních děl), 57 osvědčení revizních techniků, 198 jiných osvědčení odb. způsobilosti (např. důlní měřič, strojník těţního stroje apod.), 129 uznání odborné způsobilosti dle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Osoby - drţitelé osvědčení uvedených odborných způsobilostí podléhají rovněţ tříletému periodickému přezkušování před orgány státní báňské správy. Za rok 2010 bylo takto přezkoušeno 786 osob. Jednou z významných oblastí na úseku BOZP je, na základě uzavřených dohod, spolupráce s odborovými svazy PHGN a Stavba ČR. Obsahem dohod je součinnost orgánů státní báňské správy s odborovými svazy při kontrolní činnosti a při šetření pracovních úrazů a mimořádných událostí. Výsledky spolupráce orgánů státní báňské správy a jednotlivých odborových svazů jsou pravidelně jedenkrát ročně vyhodnocovány.
19
3.4 Legislativní činnost ČBÚ V roce 2010 došlo v oblasti horního práva k vydání několika právních předpisů, mj. i zákonů, s dopadem na oblast provádění hornické činnosti, na výbušniny pro civilní pouţití a rovněţ na činnost státní báňské správy. Současně probíhaly také legislativní práce na přípravě dalších právních úprav (ať jiţ zákonných, nebo vyhlášek), jejichţ vydání lze očekávat v roce 2011, popřípadě v letech následujících. Asi nejvýznamnější událostí v oboru horního práva se v r. 2010 stalo vydání zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní pouţití. Cílem navrhované právní úpravy bylo transponovat do vnitrostátního právního řádu České republiky směrnici Komise 2008/43/ES ze dne 4. dubna 2008, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní pouţití. Zákon byl vyhlášen dne 20. května 2010 s tím, ţe účinnosti nabude tento právní předpis dne 5. dubna 2012. Navrţený zákon si - v souladu se směrnicí 2008/43/ES, kterou zavádí do českého právního řádu, a v návaznosti na směrnici 93/15/EHS - klade za cíl zajištění toho, aby právnické a podnikající fyzické osoby v oboru výbušnin měly takový systém sledování výbušnin, který umoţní kdykoliv identifikaci těch, v jejichţ drţení výbušniny jsou. V souladu s usnesením vlády č. 881 ze dne 13. července 2009 pokračovaly v roce 2010 legislativní práce na novele zákona č. 61/1988 Sb. Návrh zákona prošel v r. 2010 meziresortním připomínkovým řízením a po jeho skončení byl předloţen ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Českého báňského úřadu vládě; návrh dále prošel pracovními komisemi Legislativní rady vlády, poté byl schválen vládou a následně byl postoupen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde byl projednáván jako Sněmovní tisk č. 107 a dále postoupen k dalšímu řízení Senátu. Připravená novela se primárně týká hlavně oblasti podzemních objektů, kromě nich však řeší i některé další otázky, např. otázku poţadavků na báňského projektanta, znalce pro raţbu tunelů a závodního v souvislosti s činností prováděné hornickým způsobem, dále některé otázky spojené s výkonem báňské záchranné sluţby, problematiku výbušnin nebo otázku sankcí. Spolu s návrhem zákona byly zpracovány také dva návrhy souvisejících vyhlášek. První se týká sídel obvodních báňských úřadů, druhý pak pyrotechnických výrobků, kde byla kompetence k udání určena MPO. Ve vztahu k výše uvedené změně zákona byly získány poznatky, které se týkaly skutečnosti, ţe některé podzemní objekty jsou současně i vodními díly ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Je zřejmé, ţe s ohledem na charakter stavby, kterou je vodní dílo, se na tyto objekty vztahuje vyhláška č. 471/2001 Sb., o technicko - bezpečnostním dohledu nad vodními díly, a prohlídky podle § 37 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb., jsou prohlídkami duplicitními. Novela s ohledem na tuto skutečnost tyto objekty vylučuje z působnosti zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb., a ponechává je v reţimu vodního zákona. Z dalších získaných poznatků vyplývá potřeba zakotvení tzv. ohlašovací povinnosti, zakotvení práva vstupu báňských inspektorů do podzemních objektů, zpřesnění rozsahu identifikačních údajů a dokumentace, kterou musí poskytovat vlastník, v některých případech zajištění báňské záchranné sluţby, vedení souhrnné evidence těchto objektů orgány státní báňské správy apod. Novela by rovněţ měla přispět k moţnosti objektivně vyhodnotit bezpečnost dosud evidovaných podzemních objektů i nastavit potřebné parametry pro budování nových podzemních objektů. Rovněţ bylo zapotřebí zpřesnit sankční ustanovení. Dne 4. února 2010 byla ve Sbírce zákonů vydána vyhláška č. 35/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Tato vyhláška, která řeší některé důleţité otázky v oblasti elektrotechnického vybavení dolů v souvislosti s důlními otřesy, nabyla účinnosti dnem 1. března 2010. Dne 8. března 2011 byla ve Sbírce zákonů vydána vyhláška č. 52/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těţbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při 20
práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. a nabývá účinnosti 1. 6. 2011. V roce 2010 Český báňský úřad také připravoval celou řadu prováděcích právních předpisů, jejichţ vyhlášení se očekává v r. 2011, popř. v následujících letech. Z vyhlášek připravovaných Českým báňským úřadem v roce 2010 je především třeba zmínit: - návrh novely vyhlášky č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb.; - návrh novely vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 9/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb., a vyhlášky č. 298/2005 Sb.; - návrh novely vyhlášky č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb.; - návrh novely vyhlášky č. 298/2003 Sb., o poţadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. Kromě vlastní legislativní činnosti se Český báňský úřad aktivně účastnil meziresortních připomínkových řízení k návrhům právních předpisů zpracovaných jinými resorty. Dále zástupci Českého báňského úřadu spolupracovali s dalšími správními úřady v rámci různých pracovních skupin na přípravě nových právních předpisů; jednalo se např. o přípravu zákona řešícího problematiku geologického ukládání CO2 (jehoţ hlavním gestorem je Ministerstvo ţivotního prostředí), nebo o spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva při přípravě jiţ vydaného zákona č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Zmíněný zákon č. 148/2010 Sb. pak mj. upravil i některé otázky spojené s výběrem správních poplatků orgány státní báňské správy. Z dalších předpisů vydaných v r. 2010, které měly přímý dopad na činnost Českého báňského úřadu, je třeba zmínit ještě zákon č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke sníţení administrativní zátěţe podnikatelů; uvedený zákon mění mj. i zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, ţe v zájmu posílení poţadavků na bezpečnost při nakládání s výbušninami při podnikatelské činnosti se zmocňuje stanoviska (podle § 23 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.) k ţádosti o vydání koncesované ţivnosti na některé činnosti v oblasti výbušnin. 3.5 Výzkum a vývoj ČBÚ na základě pravidelných analýz a hodnocení stavu bezpečnosti, vývoje úrazovosti a nehodovosti v dozorovaných organizacích a na základě poznatků a podnětů z činnosti OBÚ a ostatních relevantních subjektů se inspiroval pro cílený výzkum v oblasti bezpečnosti práce v hornictví s následným výběrem a zaměřením projektů výzkumu a vývoje v této oblasti.
21
V roce 2010 zabezpečoval Český báňský úřad − odbor rozvoje SBS v oblasti výzkumu a vývoje řešení 6 projektů formou veřejných zakázek. Celkem účelové výdaje na výzkum a vývoj v rozpočtu ČBÚ byly limitovány do výše 9 900 tis. Kč, skutečné pouţití činilo 8 016,51 tis. Kč. Všechny tyto projekty byly zaměřeny na oblast hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem s cílem zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví. Řešení projektů bylo zajištěno dodavatelsky, formou veřejných zakázek. V roce 2010 bylo zahájeno řešení pouze 1 projektu. Návrh námětu tohoto projektu byl vybrán odborným poradním orgánem předsedy ČBÚ. Schválením Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, Usnesením vlády č. 287 ze dne 26. 3. 2008, došlo ke sníţení počtu poskytovatelů dotace z 22 na 10. Je paradoxní, ţe právě v této oblasti byla ČBÚ, který vykazoval v minulých letech v celostátním měřítku jedny z nejlepších výsledků realizace projektů, odebrána moţnost poskytování dotací. V důsledku Reformy nemohl ČBÚ přijímat na rok 2011 a na další roky ţádné nové závazky. U programů aplikovaného výzkumu a vývoje, financovaných z výdajů státního rozpočtu (RVV), bylo nařízeno ukončit řešení jednotlivých projektů do konce roku 2010. V roce 2010 mělo být v gesci státní báňské správy plánovitě ukončeno celkem 6 projektů. V důsledku úsporných opatření dle Usnesení vlády č. 552 ze dne 28. 7. 2010 „K návrhu opatření pro zabezpečení podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši 5,3% v roce 2010“ byly z těchto 6 projektů, tři projekty ukončeny předčasně, v závěrečné fázi řešení. V současné době se ČBÚ uchází o řešení projektů v rámci programu MV ČR „Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 – 2015“ (dosud však nebylo potvrzeno přijetí projektů k řešení). ČBÚ rovněţ uplatnil u Technologické agentury ČR potřebu řešení dalších závaţných problematik formou veřejných zakázek v rámci programu BETA. O řešení projektů v rámci těchto zakázek bude rozhodnuto v průběhu roku 2011. Vlastní řešení programu včetně financování z účelové podpory státního rozpočtu jednotlivých zadávaných projektů probíhalo podle zákona č. 130/2002 Sb., resp. 110/2009 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a dalších prováděcích předpisů. Řešení projektů bylo rozvrţeno obvykle do dvou aţ čtyř let. Pro kaţdý projekt byl stanoven odborný garant, který dozíral na průběh řešení, kontroloval soulad se zadáním projektu a zejména odpovídal za účelné vyuţití vynaloţených finančních prostředků a včasné promítnutí úspěšných výsledků do praxe státní báňské správy. Projekty řešené v r. 2010, zahájené v r. 2007 - 1 projekt: P č. 55–07
Zpřístupňování důlních poţářišť a objektivizace ukazatelů pro bezpečnou práci v zasaţených lokalitách,
Projekty řešené v r. 2010, zahájené v r. 2008 – 4 projekty: P č. 60–08 P č. 61–08 P č. 62–08 P č. 63–08
Moţnosti geosekvestrace CO2 v podmínkách hlubinných dolů, Monitoring podzemních objektů v etapě uţívání, Bezpečnost vícesekčních plovoucích pásových dopravních tras, Analýza problematiky „dotčený“ a „ohroţený“ v předpisech českého horního práva a návrh řešení ve vztahu k povolování hornické činnosti.
Projekty řešené v roce 2010, zahájené v roce 2010 – 1 projekt: P č. 64-10
Návrh opatření ke zvýšení úrovně zajištění bezpečnosti při realizaci podzemních staveb novou rakouskou tunelovací metodou.
22
V roce 2010 byly ukončeny tyto projekty s následujícími výsledky: P č. 55-07 Zpřístupňování důlních požářišť a objektivizace ukazatelů pro bezpečnou práci v zasažených lokalitách, Projekt byl řešen na základě smlouvy čj. 2277/07 ze dne 6. 8. 2007 a Dodatku č. 1 ke smlouvě čj. 0936/09 ze dne 14. 4. 2009. Řešitelem projektu byla Ostravská univerzita v Ostravě. Dopisem Českého báňského úřadu v Praze ze dne 3. 8. 2010, čj. P-19/3/2010, doručeném dnem 5. 8. 2010, bylo řešení projektu ve finální fázi zastaveno s odvoláním na Usnesení vlády ČR č. 552 ze dne 28. 7. 2010. Dosaţené nehmotné výstupy předčasně ukončeného projektu: 1. 2.
Zpráva o ukončení řešení projektu VaV ČBÚ č. 55-07, ze srpna 2010, včetně elektronické kompilace celého díla. Předkládaná zpráva shrnuje a podává celkový přehled o řešení projektu ČBÚ č. 55-07 „Zpřístupňování důlních poţářišť a objektivizace ukazatelů pro bezpečnou práci v zasaţených lokalitách“. Řešení projektu bylo předčasně ukončeno 5. srpna 2010 na základě dopisu předsedy ČBÚ v Praze čj. P-19/3/2010.
P č. 60-08
Možnosti geosekvestrace CO2 v podmínkách hlubinných dolů
Programový projekt byl řešen na základě smlouvy č. 2124/08 ze dne 29. 7. 2008 uzavřené mezi Českým báňským úřadem a VŠB-TU Ostrava. Řešitelem projektu byla VŠB – TU Ostrava, HGF. Dopisem Českého báňského úřadu v Praze ze dne 3.8.2010, č.j. P-19/3/2010, doručeném dnem 5.8.2010, bylo řešení projektu ve finální fázi zastaveno s odvoláním na Usnesení vlády ČR č. 552 ze dne 28.7.2010. Vzhledem k tomu, ţe řešení bylo zastaveno ve fázi zpracování závěrečných doporučení a návrhů, nejsou výsledkem řešení ţádné nehmotné výstupy. Z hmotných výstupů řešení je výsledkem vývoj reakční komory RK-1 pro zkoušení laboratorních vzorků hornin. P č. 61-08
Monitoring podzemních objektů v etapě užívání,
Programový projekt byl řešen na základě smlouvy č. 2718/08 ze dne 15. 8. 2008 uzavřené mezi Českým báňským úřadem a společnosti Energie – stavební a báňská a.s. Řešitelem projektu byla společnost Energie – stavební a báňská a.s. Řešení bylo ukončeno 30. 11. 2010. Dosaţené nehmotné výstupy: V rámci řešení projektu č. 61 – 08 bylo provedeno zhodnocení současného stavu, obsahu a rozsahu monitoringu budovaných a provozovaných podzemních objektů v ČR. Monitoring provozovaných staveb byl rovněţ porovnán se zahraničními zkušenostmi (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Slovensko,…). Na vybraném souboru 17 typů podzemních objektů byly provedeny prohlídky a zpracovány rizikové analýzy. Na pěti typech podzemních objektů bylo provedeno experimentální měření geotechnických veličin. V následujících etapách pak byly zhodnoceny výsledky měření a provedena souhrnná analýza rizik. V závěru řešení projektu byly formulovány podněty k úpravě legislativních pravidel v oblasti bezpečného provozování podzemních objektů. Nedílnou součástí projektu bylo zpracování návrhů následujících metodických postupů: 1. Návrh metodiky pro „Stanovení poţadavků na rozsah monitoringu podzemních objektů“. 2. Návrh metodiky pro „Hodnocení rizik, která ohroţují bezpečný provoz podzemních objektů a v souvislosti tím i veřejný zájem“. 3. Návrh Metodiky pro „ Prohlídky podzemních objektů“. 23
4. Návrh metodiky pro „Klasifikaci podzemních objektů z hlediska rizik, která ohroţují jejich bezpečný provoz“. 5. Podněty k úpravě legislativy v oblasti zajištění bezpečného provozu podzemních objektů. 6. Závěrečná zpráva z řešení projektu P č. 62-08
Bezpečnost více sekčních plovoucích pásových dopravních tras
Programový projekt byl řešen na základě smlouvy č. 2886/08 ze dne 30. 10. 2008 uzavřené mezi Českým báňským úřadem a VŠB- TU Ostrava. Řešitelem projektu byla VŠB-TU Ostrava, FS. Dopisem Českého báňského úřadu v Praze ze dne 3.8.2010, č.j. P-19/3/2010, doručeném dnem 5.8.2010, bylo řešení projektu ve finální fázi zastaveno s odvoláním na Usnesení vlády ČR č. 552 ze dne 28.7.2010. Dosaţené nehmotné výstupy předčasně ukončeného projektu: 1. Zpráva o ukončení řešení projektu ze srpna 2010, vč. elektronické kompilace celého díla. 2. Bylo pouze částečně dosaţeno cílů řešení projektu, jejichţ náplní bylo řešení bezpečnosti více sekčních plovoucích pásových dopravních tras s ohledem na bezpečnost práce a provozu při hornické činnosti a vybraných činnostech prováděných hornickým způsobem, včetně stanoveních poţadavků na bezpečnost a omezení nahodilých jevů, zejména z legislativního hlediska. P č. 63-08
Analýza problematiky „dotčený“ a „ohrožený“ v předpisech českého horního práva a návrh řešení ve vztahu k povolování hornické činnosti.
Projekt byl řešen na základě smlouvy čj. 3192/08 ze dne 29.10.2008a jejího dodatku č. j. 1472/09, uzavřené mezi Českým báňským úřadem v Praze a Ústavem státu a práva AV ČR, v.v.i.. Řešitelem projektu byla ÚSP AV ČR. Řešení bylo ukončeno k 31.10 2011. Dosaţené nehmotné výstupy: - Závěrečná zpráva projektu VaV ČBÚ č. 63-08, z října 2010, včetně elektronické kompilace celého díla s metodickými podklady k výkonu státní báňské správy. - Výklad, pouţitelný jako podpůrné pravidlo při správních činnostech orgánů státní báňské správy, včetně činnosti legislativní. - Doporučení pro legislativní činnost Českého báňského úřadu, včetně případných rámcových návrhů na úpravu právních předpisů. Zhodnocení: Závěrečným hodnocením výsledků řešeného projektu č. 63-08 k plnění smlouvy č. 3192/08 ze dne 29. 10. 2008 byly přijaty tyto závěry: a) Řešení projektu č. 63-08 proběhlo ve věcném a časovém souladu s harmonogramem plnění smlouvy čj. 3192/08 a dodatku č. 1, čj. 1472/09 ze dne 29. 10. 2008 v obsahu vymezeném Přílohou II citované smlouvy a splnilo podmínky smluvního vztahu v celém rozsahu. Projekt byl řešen na poţadované odborné úrovni, b) bylo dosaţeno následujících výstupů (cílů) řešení projektu: -
zpracování výkladu, který bude moţno pouţít jako podpůrné pravidlo při správních činnostech orgánu státní bánské správy, včetně činnosti legislativní, zpracování doporučení pro legislativní činnost ČBÚ, včetně případných rámcových návrhů na úpravu právních předpisů.
24
P č. 64-10
Návrh opatření ke zvýšení úrovně zajištění bezpečnosti při realizaci podzemních staveb novou rakouskou tunelovací metodou
Programový projekt byl řešen na základě smlouvy č. 33643/2010 ze dne 11. 10. 2010 uzavřené mezi Českým báňským úřadem a VŠB-TU Ostrava. Řešitelem byla VŠB-TU Ostrava, HGF. Řešení bylo ukončeno 10. 12. 2010. Výstupy řešení: 1. Návrh zásad pro doplnění platné legislativy při geosekvestraci CO2. 2. Návrh pilotního projektu ověření moţností trvalého ukládání CO2 v ČR ve vybrané lokalitě. 3. Navrhnout komplexně koncipovaný monitorovací systém sledující vliv geosekvestrace na okolní ţivotní prostředí (atmosféru, hydrosféru – povrchové a podzemní vody, geosféru – horninový masiv a antroposféru). 4. Návrh pro výběr a posouzení struktur pro ukládání CO2 v lokalitách uzavřených dolů s přihlédnutím k řízení výstupů metanu v hlubinných dolech a lokalitách po vytěţených plynných a kapalných nerostech. 5. Publikace výsledků řešeného projektu. Poznatky zaloţené na vědecky zpracovaných analýzách v ukončených projektech jsou předpokladem nových přístupů ke zkvalitnění prevence a zvýšení úrovně bezpečnosti práce při realizací nových progresivních technologií v hornictví, formulovaných do právních norem báňské legislativy. Návrhy a doporučení na změnu a doplnění bezpečnostních předpisů pro hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, k jejichţ vydávaní je zmocněn ČBÚ horním zákonem a zákonem č. 61/1988 Sb., ČBÚ postupně zpracovává v časovém a věcném souladu s legislativní částí plánu hlavních úkolů úřadu. Hodnocení ukončených projektů VaV bylo prováděno dle usnesení vlády č. 644 ze dne 23. 6. 2004. Výsledky VaV ČBÚ jsou pouţitelné i pro další subjekty ČR, a proto informace o VaV byly uveřejňovány v informačních mediích a v rámci Informačního systému VaV v souladu s nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje (platnost od 1. 1. 2010), a rovněţ vyuţívány při odborných seminářích a konferencích. Od roku 1999 do roku 2008 byly tedy z rozpočtové kapitoly ČBÚ zadávány k řešení nejzávaţnější z bezpečnostních problémů v hornictví formou výzkumných projektů. V letech 2008 aţ 2010 byly tyto aktivity ukončeny a od roku 2011 uţ Český báňský úřad tuto moţnost nemá. Přehled o počtu zahajovaných a ukončených projektů po jednotlivých létech od roku 1999 přináší následující tabulka. Tabulka - přehled o počtu zahajovaných a ukončených projektů VaV v letech 1999 – 2010 1999 Zahajované projekty Ukončované projekty
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
6
2
5
3
12
0
7
4
7
4
0
1
0
1
4
6
5
3
6
5
6
5
4
6
25
4. RIZIKA A PROBLÉMY HORNICTVÍ 4.1 Hlavní rizika hornické práce v roce 2010 4.1.1 Zajištění bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí V uplynulých letech došlo při raţbách tunelů k několika mimořádným událostem. Připomeňme zával spojený s propadem nadloţí vč. povrchu při výstavbě ţelezničního tunelu na přeloţce ţelezniční trati u Března dne 8. 11. 2005, zával o objemu cca 500 m3 na téţe stavbě při raţbě kaloty ze dne 21. 7. 2006. Dále to byly např. dva závaly se stejnými projevy na povrch ve dnech 20. 5. 2008 a 12. 10. 2008 při raţbě tunelového komplexu Blanka na silničním okruhu v Praze nebo zával ze dne 15. 11. 2009 při výstavbě ţelezničního tunelu v Mostech u Jablunkova. Při výstavbě MO Myslbekova – Pelc – Tyrolka (Mypra) byly raţby přerušeny mimořádnou událostí dne 5. 7. 2010, kdy došlo k zavalení čelby severní tunelové trouby ve staničení 401m a k propadu parkoviště za budovou Ministerstva kultury aţ na povrch. Po zdolání havárie a stanovených bezpečnostních opatřeních byly zahájeny protiraţby obou tunelových trub, raţba jiţní tunelové trouby a poté také sanace závalu v severní tunelové troubě. Práce budou pokračovat v roce 2011. Tyto mimořádné události stavebním firmám způsobily nejen značné finanční škody, ale svým rozsahem především ohrozily jejich zaměstnance na uvedených stavbách i další osoby a materiální hodnoty v okolí. Byly způsobeny i významné škody na majetku v místech propadu povrchu. Na základě hodnocení zejména uvedených mimořádných událostí, ČBÚ v plánu svých legislativních úkolů plánuje na rok 2011 vydat příslušnou novelu bezpečnostních předpisů. Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, bude zpracován do konce roku 2011. 4.1.2 BOZP v dozorovaných organizacích a zaměření kontrolní činnosti orgánů státní báňské správy Z předchozích let nadále přetrvává negativní vliv vyuţívání externích dodavatelů v báňském podnikání při zajišťování výkonu jednotlivých výrobních a servisních operací. To značně znesnadňuje efektivní řízení bezpečnosti v organizacích. Výsledkem je někdy nepřehlednost a mnohdy i nejasnost ve stanovených odpovědnostech za kontrolu dodrţování bezpečnosti příslušnými pracovníky jednotlivých kooperujících organizací. Ekonomické podmínky tak mnohdy mohou nutit podnikatelské subjekty k velkému šetření na provozních nákladech. Finanční prostředky mohou být přednostně vkládány do nejnutnějších zisk přinášejících činností a na bezpečnostní opatření jiţ nebudou zbývat. V zájmu boje o ekonomické přeţití podniků jsou zpravidla prováděny škrty v nákladech, původně určených na zajištění bezpečnosti provozu a ochrany zdraví zaměstnanců. To přináší zvýšení rizikovosti práce a provozu a ve svém důsledku i zvýšení rizika pracovních úrazů a provozních nehod. Prosperita firem v některých případech však můţe být preferována i na úkor např. placení zákonem stanovených úhrad. Tomuto směrování podnikatelské aktivity se budou snaţit zabránit orgány státní báňské správy při své kontrolní činnosti v roce 2011, která bude zaměřena obdobně jako v roce 2010, na pravidelné sledování a hodnocení závaţných provozních nehod, smrtelné úrazovosti v dozorovaných organizacích a výsledků kontrolní činnosti orgánů SBS. Na základě těchto vyhodnocení budou přijímána opatření ke sníţení rizika ve vyhodnocených oblastech. V součinnosti s obvodními báňskými úřady budou i nadále prováděny generální, komplexní a specializované prověrky dozorovaných organizací společně se specialisty mimo resort státní báňské správy.
26
4.1.3 Provoz strojních zařízení Stále sloţitější důlně geologické podmínky dobývání, zvláště v podzemí, a vzrůstající poţadavky na zvyšování produktivity práce, si vyţaduje nasazování výkonnějších, technicky sloţitějších, ale současně bezpečnějších strojních a elektrických zařízení. Na druhou stranu technická sloţitost zařízení vyţaduje odpovídající kvalifikaci obsluhy. Ta však všeobecně není na dobré úrovni, a to z důvodu omezení odborného vzdělávání v báňských oborech na všech typech škol. Nové technologie v řadě příkladů dosud prokázaly, ţe mají nejen zásadní vliv na zvyšování produktivity práce, ale také pozitivně ovlivňují bezpečnost a hygienu práce na důlních pracovištích i bezpečnost provozu. Inovované technologie svým provedením často dovolují provoz v automatickém, popřípadě v poloautomatickém reţimu, umoţňujícím minimalizovat počet pracovníků v ohroţených místech, a to jak v porubech, tak i na čelbách raţených dlouhých důlních děl. Podstatné zvýšení podpěrných sil u pouţívaných hydraulických mechanizovaných výztuţí v porubech významně přispělo ke zlepšení zajištění nadloţí a tím ke sníţení úrazovosti způsobené pádem horniny ze stropu popřípadě vyjetím uhlí z pilíře. Nový a výkonnější automatický systém postřiků u důlních kombajnů podstatně sniţuje prašnost, coţ bezpochyby vede u pracovníků nacházejících se na příslušném pracovišti k prodlouţení doby pro dosaţení přípustného limitu prašné expozice a k niţšímu výskytu nemocí z povolání. Nemalým přínosem těchto postřiků je také to, ţe současně plní funkci zařízení sniţujícího moţnost zapálení metanu od řezného orgánu kombajnu. Státní báňská správa sleduje vývoj nových vědeckotechnických poznatků získaných v provozních organizacích a vyuţívá vlastních výsledků získaných z výzkumu a vývoje v této oblasti. Podle potřeby pak následně upravuje báňské předpisy, které se týkají např. zneškodňování uhelného prachu, zapálení metanu, protipoţární, protivýbuchové nebo protiotřesové prevence. 4.2 Problémy hornické činnosti Těţební organizace budou muset daleko více neţ dosud spolupracovat s orgány ochrany ţivotního prostředí a všemi dalšími fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů před účinky hornické činnosti. Bez vstřícného přístupu z obou stran nebude moţná další budoucnost českého hornictví. Návrh aktualizace energetické koncepce ČR z roku 2009 sice naznačuje, kudy by se mohla ubírat budoucí těţba energetických surovin v ČR (především uhlí, uran) a jak zajistit vyšší spolehlivost dodávek zemního plynu (zvýšení kapacit podzemních zásobníků zemního plynu), to však nebude moţné bez celospolečenské podpory dalšího rozvoje báňského podnikání. Podobně se musí naučit postupovat těţební organizace při své činnosti v souladu s novým zákonem o nakládání s těţebním odpadem. Těţba a úprava nerostných surovin musí trvale zdůrazňovat svůj přínos pro celou společnost a ne představovat neakceptovatelnou reálnou hrozbu, ať v jakékoliv podobě, pro své okolí. Z předchozích let nadále přetrvává negativní vliv vyuţívání externích dodavatelů v báňském podnikání při zajišťování výkonu jednotlivých výrobních a servisních operací. To značně znesnadňuje efektivní řízení bezpečnosti v organizacích. Výsledkem je někdy nepřehlednost a mnohdy i nejasnost ve stanovených odpovědnostech za kontrolu dodrţování bezpečnosti příslušnými pracovníky jednotlivých kooperujících organizací. Na sníţení ekonomické aktivity v oboru těţba surovin v roce 2010 logicky navazuje zlepšený stav v počtu pracovních úrazů a mimořádných událostí při těchto činnostech. K těmto poměrně dobrým výsledkům jistě svým dílem přispěla i realizovaná opatření orgánů státní báňské správy např. v prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod, v oblasti směřování kontrolní činnosti či příslušné úpravy báňské legislativy. Tento poměrně příznivý vývoj v nehodovosti však bude nutno udrţet i při očekávaném hospodářském oţivení v letech následujících. Na nepříznivý stav ve vývoji smrtelné úrazovosti v roce 2008 reagovaly orgány státní báňské správy řadou opatření. Výsledky těchto opatření se promítly jak v roce 2009 - 7 smrtelných úrazů (sníţení o 5 smrtelných úrazů oproti roku 2008), tak v roce 2010 - 5 smrtelných úrazů (sníţení oproti 27
roku 2008 o 7 a oproti roku 2009 o 2 smrtelné úrazy). U 5 smrtelných úrazů v roce 2010 došlo v 1 případě ke vzniku smrtelného pracovního úrazu v souvislosti s porušením bezpečnostních předpisů samotným postiţeným (viz tabulka č. 4.1). Tento výsledek dokládá pozitivní posun v této oblasti statistik. Vzdělávání a školení zaměstnanců v oblasti BOZP je však třeba věnovat i nadále při kontrolní činnosti zvýšenou pozornost. Tabulka č. 4.1 Ukazatel 2000 Počet smrtelných úrazů celkem 9 Počet smrtelných úrazů 5 v souvislosti s porušením BP Procento smrtelných úrazů 55,6 v souvislosti s porušením BP
2001 14
2002 11
2003 20
2004 21
2005 7
2006 5
2007 6
2008 12
2009 7
2010 5
8
3
11
8
1
3
6
6
2
1
57,1
27,2
55,0
38,1
14,3
60,0
100
50
28,6
20
5. SOUTĚŽ ZA BEZPEČNOST V HORNICTVÍ – ZLATÝ PERMON ČBÚ od roku 2002 pravidelně oceňuje organizace „Cenou za bezpečnost v hornictví – Zlatý Permon“. Tato cena se propůjčuje a uděluje subjektům podléhajícím dozoru státní báňské správy ČR jako projev uznání za dosaţení vynikajících výsledků v oblasti bezpečnosti práce. Cena je zřízena ČBÚ, Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborovým svazem Stavba ČR, v součinnosti s pojišťovnou Kooperativa a. s., pro subjekty, které podléhají dozoru státní báňské správy. Ceny jsou udělovány v pěti, níţe uvedených, kategoriích. Tabulka č. 5.1 - přehled vítězů jednotlivých kategorií soutěţe „Zlatý Permon“ za rok 2010 I. kategorie
hornická činnost prováděná hlubinným způsobem – hlubinný důl
II. kategorie
III. kategorie
IV. kategorie
V. kategorie
hornická činnost prováděná povrchovým způsobem – uhelný lom
hornická činnost prováděná povrchovým způsobem – lom, těţba písku nebo štěrkopísku (subjekt s alespoň 51 zaměstnanci)
činnost prováděná hornickým způsobem, včetně těţby ropy (subjekt s alespoň 51 zaměstnanci)
hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem (subjekt s nejvýše 50 zaměstnanci)
EUROVIA Kamenolomy, a.s., Liberec
Česká naftařská společnost, s.r.o., Hodonín
Velkolom Čertovy schody, a.s., Tmaň
OKD, a.s., Důl Vršanská uhelná, a.s., Karviná, závod Lazy Most
6. OPATŘENÍ STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY V popředí zájmu orgánů státní báňské správy i nadále zůstává sniţování pracovní úrazovosti v dozorovaných organizacích. Dlouhodobým cílem je v souladu s plány Evropské unie sníţit úrazovost o 25 % do roku 2012 ve srovnání se stavem v roce 2006. K jeho zajištění předseda ČBÚ stanovil na rok 2009 a roky následující zvláštní úkoly orgánům státní báňské správy. Z nich je moţno uvést: 1. Opatření předsedy ČBÚ č. 6/2009, kterým se stanovuje postup při prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod v organizacích podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy, 28
2. Opatření předsedy ČBÚ č. 8/2009, kterým se stanovují nezbytná technická, organizační a legislativní opatření SBS ke sníţení pracovní úrazovosti o 25 % do roku 2012 ve srovnání se stavem v roce 2006 v organizacích, které podléhají vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy, 3. Opatření předsedy ČBÚ č. 25/2010, kterým se vydává plán řídící, kontrolní a legislativní činnosti (plán hlavních úkolů) státní báňské správy České republiky na rok 2011. Oblasti BOZP se bezprostředně dotýkala i část legislativní činnosti ČBÚ v roce 2010 – viz kapitola 3.4 této zprávy (vyhláška č. 35/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb., návrh novely vyhlášky č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těţbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., návrh novely vyhlášky č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., návrh novely vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 9/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., návrh novely vyhlášky č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb., příprava novely zákona č. 61/1988 Sb., týkající se primárně podzemních objektů, kromě nich však řeší i některé další otázky, např. otázku poţadavků na báňského projektanta, některé otázky spojené s výkonem báňské záchranné sluţby, problematiku výbušnin nebo otázku sankcí, spolupráce s MŢP na návrhu zákonu o ukládání CO2 do přírodních horninových struktur, aj.), návrh novely vyhlášky č. 298/2005 Sb., o poţadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. Koordinaci postupu kontrolních orgánů státní správy z hlediska BOZP zajišťuje Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „Rada“). Rada je od svého vzniku stálým poradním orgánem vlády v uvedené oblasti. Předseda ČBÚ zastupuje státní báňskou správu v Radě. V průběhu roku 2010 se ČBÚ aktivně podílel na činnosti Rady i práci jejich stálých výborů. Pro zasedání Rady zpracoval mj. koncepci činnosti státní báňské správy na léta 2009-2012 ve vazbě na strategii EU pro BOZP na období 2007-2012, informoval o průběţném plnění úkolů orgánů státní báňské správy dle Národního akčního programu BOZP na období 2010-2011, předloţil zprávu o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2010 a také informaci o zaměření kontrolní činnosti orgánů státní báňské správy v roce 2011 a informaci o činnosti státní báňské správy v oblasti výzkumu a vývoje na úseku BOZP za rok 2010. 7. ZÁVĚR V roce 2010 byl zaznamenán v oblasti výše těţeb nerostných surovin pokles ve srovnání s předchozím rokem. Tento pokles byl odrazem celosvětové ekonomické recese z let 2008 - 2009, která se projevila i v České republice. Na toto sníţení ekonomické aktivity v oboru těţba surovin logicky navazuje zlepšený stav v počtu pracovních úrazů a mimořádných událostí při těchto činnostech. V roce 2010 došlo ke zlepšení v registrovaném počtu smrtelných pracovních úrazů i celkovém počtu ostatních mimořádných událostí ve srovnání s rokem 2009.
29
Výrazným pozitivem nehodovosti v báňském průmyslu je další pokles celkového počtu pracovních úrazů a dosaţení tak nejlepšího výsledku v tomto ukazateli od počátku sledování. Absolutní počet všech úrazů s pracovní neschopností více jak 3 dny v roce 2010 byl nejniţší v celé historii sledování úrazovosti v oblasti dozoru státní báňské správy. Proti roku 2006 byl v roce 2010 zaznamenán pokles počtu úrazů o 38,4 % (proti roku 2009 pokles o 9,2 %) a ČR tak plní program sniţování úrazovosti na základě usnesení Rady Evropské unie. K těmto poměrně dobrým výsledkům roku 2010 jistě přispěla i realizovaná opatření orgánů státní báňské správy v prošetřování závaţných pracovních úrazů a závaţných provozních nehod, v oblasti plánování a výkonu kontrolní činnosti i v oblasti tvorby báňské legislativy. Legislativní činnost ČBÚ v roce 2011 bude mj. zaměřena na zpřesnění poţadavků k zajištění BOZP při provádění činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Tato oblast v posledních letech zaznamenala několik mimořádných událostí při raţení tunelů a báňská legislativa na tento stav musí reagovat. Podobně s rozvojem těţby ropy a zemního plynu a zvláště podzemních zásobníků plynu nutno provést úpravy bezpečnostního předpisu, který se týká mj. této problematiky. Do plánu legislativní činnosti ČBÚ jsou zahrnuty i další nutné úpravy předpisů týkající se např. mj. zajištění bezpečného stavu podzemních objektů, sledování a evidence výbušnin, odborné způsobilosti pracovníků, podmínek ukládání CO2 v podzemí a další.
30
