Pardubice-Staré Město

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Pardubice-Staré Město (karta obce: 41062_01)

A. NÁZEV OBCE Pardubice-Staré Město

Název části obce (ZSJ):

Obsahuje části obcí: Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Staročernsko, Žižín, Dražkovice, Lány na Důlku, Opočínek, Nemošice, Ohrazenice, Pardubičky, Cihelna, Trnová, Svítkov, Nové Jesenčany, Rosice, Doubravice, Staré Čívice, Popkovice, Pardubice-Staré Město, Semtín, Polabiny, Z Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

3606.5309.001.01 Pardubice 11765 (555134)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

1082 (5309) Pardubice

Kód OPOU2 ČSÚ:

53092

Název OPOU2:

Pardubice

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK:

Název části obce:

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

0

Bílé Předměstí

41505

555134

0

Cihelna

11793

555134

0

Doubravice

14737

555134

0

Nové Jesenčany

11808

555134

0

Ohrazenice

10932

555134

0

Pardubičky

11782

555134

0

Polabiny

41063

555134

0

Popkovice

32131

555134

0

Rosice

14120

555134

0

Staré Čívice

15417

555134

0

Studánka

41506

555134

0

Svítkov

11803

555134

0

Trnová

11795

555134

0

Zámek

41064

555134

0

Zelené Předměstí

41552

555134

3606.5309.001.01

Pardubice-Staré Město

41062

555134

3606.5309.001.02

Černá za Bory

01996

555134

3606.5309.001.03

Drozdice

01997

555134

3606.5309.001.04

Mnětice

01998

555134

3606.5309.001.05

Staročernsko

01999

555134

3606.5309.001.06

Žižín

02000

555134

3606.5309.001.07

Nemošice

10324

555134

3606.5309.001.08

Dražkovice

03225

555134

3606.5309.001.09

Lány na Důlku

07907

555134

3606.5309.001.10

Opočínek

07908

555134

3606.5309.001.11

Semtín

41061

555134

B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Místní části: Pardubice I; II; III; IV; V; VI; VII (souvislá městská zástavba): Pardubice IV (místní části mimo souvislou zástavbu města) - Černá za Bory - Drozdice - Mnětice - Staročernsko Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 1 z 19


- Žižín - Nemošice Pardubice V (místní části mimo souvislou zástavbu města) - Dražkovice Pardubice VI (místní části mimo souvislou zástavbu města) - Lány na Důlku - Opočínek Pardubice VII (místní části mimo souvislou zástavbu města) - Semtín 01. Pardubice - souvislá zástavba Pardubice – souvislé město vč. Rosic, Ohrazenic, Doubravic, Starých Čivic, Popkovic a Svítkova. Zástavba se nachází v nadmořských výškách 222 m n. m. Staré Čivice a 235 m n. m. Pardubičky –nemocnice. V této části města žije 89 619 trvale bydlících obyvatel. Městem protékají řeky Labe, Chrudimka, Jesenčanský potok a Bylanka. Některé části města leží v inundačním území Q100 a předmětných toků a zastavěné části jsou chráněné inundačními hrázemi. Celé území patří do povodí Labe a Chrudimky a veškeré vodní plochy navazují na tyto recipienty. Ve městě je hladina Labe ovlivňována jezy: Srnojedy (horní hladina 212,99 m n. m., dolní hladina 209,19 m n. m.) a Pardubice (horní hladina 216,89 m n. m., dolní hladina 212,99 m n. m.). Vybavenost města je vysoká: krajská nemocnice, poliklinika, 10 středních škol, 16 základních škol, rozsáhlý rozvoj malých průmyslových podniků a provozoven služeb, 2 fakulty vysoké školy vč. Ubytovacích zařízení (cca 1 400 přechodně žijících osob). Územní plán předpokládá rozvoj bytů i ve vnitřním městě. Tempo a rozsah výstavby sleduje tabulka zařazená za touto kapitolou. CHARAKTERISTIKA SATELITNÍCH OBCÍ 02. Černá za Bory Obec leží jihovýchodně od Pardubic v nadmořské výšce 223 m n. m. V obci v současnosti trvale bydlí 967 obyvatel. Obec má vysoce rozvinutou průmyslovou a obytnou zónou. Vybavenost obce není vysoká. Současná výstavba – 50% RD a 50% činžovní domy. Obec předpokládá mírný rozvoj trvale bydlících obyvatel (viz. Tab.) V obci není vodoteč. 03. Drozdice Drozdice jsou malá místní část mezi Pardubicemi a Chrudimkou mezi kotelnou TMS a Chrudimkou. Žije zde cca 85 obyvatel. Jedná se o obec s mírným nárůstem bytového fondu a trvale bydlících obyvatel. 04. Mnětice Obec leží jižně od Černé za Bory se současnými 320 obyvateli trvale bydlícími a drobnými provozovnami služeb. Předpokládá se nárůst cca 100 obyvatel. 05. Staročernsko Obec je položená východně od Pardubic dnes trvale bydlí 45 obyvatel. Obcí protéká nevýrazný, občas vyschlý, Spojilský odpad. V obci se předpokládá nárůst bytového fondu formou výstavby RD (viz. Tab.). 06. Žižín Obec leží východně od Černé za Bory a je zde 35 trvale bydlících obyvatel. V obci není žádná vybavenost. Nadmořská výška 225 m n. m. Obec předpokládá jen mírný nárůst obyvatel trvale bydlících. 07. Nemošice Nemošice jsou oddělená část na levém břehu Chrudimky v jihovýchodním směru od Pardubic s odstupem cca 1 km. V obci žije 920 obyvatel trvale bydlících. Obec má charakter příměstské klidové zóny s rozvojem bydlení v rodinných domech. Očekává se nárůst cca 250 obyvatel (viz. Tab.). 08. Dražkovice Obec se nachází jižně od Pardubic v odstupu 1 km. Zástavba je provedena v nadmořské výšce 226 – 237 m n. m. Obec má v současnosti 498 trvale bydlících obyvatel. Vybavenost obce je minimální. Obyvatelstvo dojíždí do Pardubic a Chrudimi. Ve výhledu se očekává nárůst až na 950 bydlících obyvatel. 09. Lány na Důlku Obec leží západně od Pardubic ve vzdálenosti cca 3 km. Obec se nachází v nadm. Výškách 213 – 230 m n. m. V obci současně žije 330 obyvatel. Obec má minimální vybavenost. Obyvatelstvo dojíždí za prací do Pardubic a Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 2 z 19


Chrudimi. V dalekém výhledu se očekává nárůst obyvatelstva na 550 trvale bydlících (viz. Tab.). 10. Opočínek Obec se nachází západně od Pardubic cca 4 km. Zástavba obce je provedena v nadm. Výškách 214 – 227 m n. m. Obec má minimální vybavenost. Obyvatelstvo za prací dojíždí do Pardubic. V obci současně žije 194 obyvatel. Výhledově v dalekém časovém horizontu může obyvatelstvo narůst až na 250 trvale bydlících. 11. Semtín Místní část Semtín se nachází severozápadně od Pardubic cca 4 km mezi obcí Rybitví a Doubravicemi v souvislé městské zástavbě. V této místní části stojí chemická továrna. V Semtíně žije 360 trvale bydlících obyvatel. V dalekém výhledu se očekává maximální nárůst na 400 obyvatel v rámci údržby stávajícího bytového fondu. Zástavba stávající je umístěna ve 3. výbušné zóně chemického závodu.

C. PODKLADY Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odpadních vod Územní plán města Pardubice, zpracovatel Aurum s.r.o., Ing. Ivana Petrů, 08/2001 Údaje provozovatele vodovodu VAK Pardubice a.s. Statistické údaje Českého statistického údaje Vodohospodářské projekty a studie oblasti Provozní řád vodovodu Provozní řád kanalizace

D. VODOVODY D.1

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Vodovod - Stávající stav Historický vývoj koncepce zásobení Výstavba městského vodovodu v Pardubicích byla zahájena začátkem minulého století realizací prameniště v Nemošicích v r. 1907 odkud se voda tehdy čerpala do věžového vodojemu „Na Vinici“. Toto prameniště bylo v průběhu let postupně rozšiřováno a po výstavbě vodojemu na Mikulovicích napojeno do tohoto vodojemu s tím, že starý věžový vodojem Na Vinici zůstal pouze pro potřeby nemocnice (vodojem byl určitý čas odstaven, v současné době se opět zprovozňuje pro potřeby nemocnice). V padesátých letech byla zahájena výstavba úpravny vody v Hrobicích, s jímáním vody z vrtaných studní. Pro problémy s vydatností a kvalitou podzemní vody bylo prameniště napřed rozšířeno o další studny a potom v sedmdesátých letech byl zdroj posílen jímáním povrchové vody z písníku Oplatil. Voda z tohoto zdroje je po úpravě dopravována výtlakem do vodojemu Kunětická hora. Počátkem sedmdesátých let začalo postupné propojování dosud izolovaného systému vodovodu Pardubice do vodovodní skupiny Pardubice – Chrudim a to výstavbou přívodního řadu DN 600 z vodojemu Slatiňany na okrese Chrudim do pardubického vodojemu v Mikulovicích (vodojem Slatiňany je dotován z klíčových zdrojů vodovodu Chrudim, zejména z prameniště Podlažice a ÚV Monako). Další kvalitativní skok v rozvoji a celkové koncepci pardubického vodovodu pak představuje období 1993 – 1999, tj. zapojení systému pardubického vodovodu do vodárenské soustavy Východní Čechy na území okresů Hradec Králové, (Náchod), Pardubice a Chrudim, které zejména sleduje možnosti: - technicky a ekonomicky optimálního využití stávajících zdrojů pitné vody v celé oblasti - zastupitelnost zdrojů při haváriích - výběru nejkvalitnější vody v období dočasného zhoršení některého ze zdrojů - vyrovnání dílčích deficitů místních zdrojů na území okresů Pardubice, Chrudim, Hradec Králové Na území okresu Pardubice pak vodárenská soustava dále umožňuje: - posílení skupinového vodovodu Přelouč (náhradou za odstavený zdroj Řečany) - rozvoj vodovodů v SZ části okresu i v dalších přilehlých oblastech kolem Pardubic - posílení skupinového vodovodu Holice Popis a zhodnocení současného stavu vodovodního systému (je uveden stav koncem r. 2000) Zdroje pitné vody Podle údajů a.s. VAK Pardubice jsou pro zásobení města a skupiny Pardubice v současné době k dispozici následující zdroje (průměrné vydatnosti): - Úpravna vody Hrobice – kapacita po dokončené rekonstrukci - 180 l/s - Prameniště Nemošice - 55 l/s - Dotace ze zdrojů na okrese Chrudim – volná kapacita cca - 100 – 300 l/s - Event. zpětná dotace ze skup. vodovodu Hradec Králové – jen v případě mimořádných situací – nouzově - 150 l/s Celkem zdroje (bez Hradce) - 335 – 535 l/s

Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 3 z 19


ÚV Hrobice: Původní úpravna byla rekonstruována v rámci vodárenské soustavy (dostavba 2. stupně filtrace, ozonizace, nová ČS a výtlak DN 600 na vodojem Kunětická hora a nový přívod DN 400 ze zdroje Oplatil. Kapacita rekonstruované ÚV 180 l/s s možností krátkodobého přetížení až na 200 l/s. Zdrojem vody jsou vrtané studny a odběr povrchové vody z písníku Oplatil. ČS Nemošice: Původní zdroj pardubického vodovodu, bylo zde provedeno postupně několik rekonstrukcí strojního zařízení i stavební části. V současnosti je dokončena i rekonstrukce výtlaku do vodojemu Mikulovice – DN 400. Zdrojem vody studny, voda bez úpravy (pouze s hygienickým zabezpečením), reálná kapacita 55 l/s. Převod vody z Chrudimi: Dodávka se uskutečňuje propojovacím potrubím DN 600 z vodojemu Slatiňany do vodojemu Mikulovice, jde o směs podzemní vody z prameniště Podlažice (bez úpravy, pouze z hygienickým zabezpečením) a povrchové vody z přehradní nádrže Křižanovice, upravované na úpravně Práčov. Kapacita přivaděče je podle dřívějších studijních podkladů cca 430 l/s, reálná kapacita převodu cca vzhledem k vydatnosti zdrojů na chrudimském okrese cca do 300 l/s. Zdroje mají vyhlášená PHO a ve všech případech se počítá s jejich trvalou existencí. Dle podkladů provozovatele odpovídá kvalita vody všech zdrojů plně požadavkům ČSN 757111 Pitná voda, resp. od 1.1.2001 požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Vodojemy Vodovodní systém města Pardubice disponuje v současné době následujícími rozhodujícími akumulacemi: Vodojem Kunětická hora - 2 x 2 500 m³ - 272/277 - 10 000 m³ - nově dokončen Vodojem Mikulovice - 2 x 2 500 m³ - 2 x 5 000 m³ - 272/277 Disponibilní akumulace celkem - 30 000 m³ Ve městě je ještě řada drobných menších akumulací (nádrže u ATS, vodojem pro nemocnici, vnitřní akumulace VCHZ Semtín), tyto však mají pouze lokální význam a pro celkové řešení města nejsou podstatné. Zhodnocení velikosti akumulací: Současná max. denní spotřeba pitné vody pro město a skupinu je odhadována na 352,8 l/s, což představuje 30 480 m³/den. Objem akumulace činí tedy cca 98% Qdmax. Výhledově se počítá (bez převodů) s max. denní potřebou ve výši 522,6 l/s (45 150 m³/den), v tomto časovém horizontu činí objem akumulace cca 66% Qdmax. Jestliže budeme uvažovat potřebu akumulace dle doporučení ČSN 736650 v rozmezí 60 – 100% Qdmax je možno konstatovat, že stávající akumulace prozatím vyhovuje. Pokud jde o vazbu na síť, do vodojemu Kunětická hora je přivedeno 40% všech zdrojů a kapacita zásobních řadů z něj zaručuje hydraulicky 35 – 40% celkové špičkové dodávky. V obdobném poměru bude z hlediska provozu vhodné i rozdělení celkové kubatury akumulací. Pokud provoz po r. 2010 prokáže potřebu další dostavby akumulace, navrhuje se tuto umístit na Mikulovicích (a zde pro ni ponechat územní rezervu). Rozšíření akumulace v tomto místě lépe vyhovuje struktuře sítě, kromě toho pak oblast Kunětické hory po současné dostavbě komory 10 000 m³ již neskýtá pro další výstavbu místo. Vodovodní síť Základní kostru dopravního systému vodovodu dnes tvoří: Přívodní řady z vodojemu: - dva přívodní řady z vodojemu Mikulovice DN 800 a 500, ukončené rozdělovací komorou na okraji města v Jesničánkách (zde se napojují na další rozvody) - dva přívodní řady z vodojemu Kunětická hora, ukončené v rozdělovací komoře Staré Hradiště (zde se napojují na další dva rozvody). Tyto řady DN 600 (starší) a DN 600 – 800. Hlavní vodovodní okruhy: Západní vodovodní okruh: Začíná v rozdělovací komoře Jesničánky a vede v profilu DN 600 po západním okraji čtvrti Dukla, kolem závodu Paramo, přechází železniční trať (zde je profil zúžen na DN 400) a pokračuje dál opět v profilu DN 600 až k potrubnímu mostu přes Labe (2 x DN 300). Dále vede v DN 500 k ulici Brožkově a dále v profilu DN 300 do Polabin. V tomto úseku je propojen třemi kapacitnějšími řady se středním vodovodním okruhem, a to: - řadem DN 400 přes nábřeží Závodu míru - řadem DN 300 v ulici Lonkově - řadem DN 300 v ulici Bělehradské V dalším pokračování vede pak tento okruh v profilu DN 400 v trase přes Trnovou až do Doubravic a dále pokračuje v DN 500 po severním okraji města až do rozdělovací komory Staré Hradiště, kde je propojen se středním vodovodním okruhem. Střední vodovodní okruh: Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 4 z 19


Začíná opět v rozdělovací komoře Jesničánky, odkud vede v profilu DN 500 až k ulici S. K. Neumanna, jako DN 400 pokračuje touto ulicí, prochází trať ČSD a u mostu u zimního stadionu přechází Labe. Zde postupně zvětšuje profil na DN 500 a 600 a vede do rozdělovací komory ve Starém Hradišti, kde je propojen se západním vodovodním okruhem. Východní vodovodní okruh: Začíná v rozdělovací komoře Jesničánky a pokračuje v profilu DN 800 až k přechodu Chrudimky. Dále vede v DN 600 přes Pardubičky, sídlištěm Na Drážce a podél silnice na Sezemice (DN 500 a 400). V Sezemicích se pak větví na několik menších řadů, zásobujících skupinu Sezemice – Dašice a umožňujících posílení SV Holice. Propojení tohoto vodovodního okruhu se středním okruhem je zajištěno: - řadem DN 400 a 300 vedeným přes Stavařov, shybkou pod Labem (nad jezem) a přes Bílé předměstí k sídlišti Dubina - v určité míře přívodním řadem DN 500, vedeným v prostoru Dubiny do čerpací stanice Kunětická hora. Tento řad slouží prioritně sice k dopravě vody do ČS Kunětická hora a dále propojen DN 500 do Hradce Králové, v havarijních situacích je však tento řad možno propojit se zásobním řadem z vodojemu Kunětická hora a získat tak kapacitní propoj obou vodojemů. Vzhledem k dalšímu rozvoji zásobené oblasti směrem na Holice (včetně posílení SV Holice) a z toho plynoucího očekávaného poklesu tlakové čáry se rekonstruovala ATS na Dubině (Holubičky) a to tak, že kromě zvýšení tlaků pro vlastní sídliště Dubina jsou zde instalována i posilující čerpadla (typ Hydrovar), která zajišťují zvýšení tlaků v další části na Sezemice na úroveň cca 0,55 MPa. Na tuto základní kostru vodovodní sítě, tvořenou zakruhovaným systémem řadů DN 400 – 600 a napojenou na základní vodojemy vždy dvojici zásobních řadů jsou pak napojeny další větve, zásobující příměstské části Pardubic i přilehlé oblasti okresu v rámci vodovodní skupiny. K významnějším řadům tohoto charakteru patří: - řad DN 300 z vodojemu Mikulovice vedený přes Starý Mateřov do starých Čivic, kde je propojen řady DN 150 přes Svítkov se západním vodovodním okruhem. Na tento řad se postupně napojuje oblast obcí Blatno, Staré Jesenčany, Dubany, Čepí, Starý Mateřov, Barchov a dále slouží pro posílení tlakových poměrů v oblasti Starých Čivic, Popovic (včetně oblasti Free Zone) a pro možnost dotace vody do skupiny Přelouč (realizovaným propojem přes Barchov do prameniště Luhy - řad DN 150 z prostoru Svítkova ve směru na Srnojedy, Lány na Důlku a Opočínek - řad DN 150 z prostoru Rybitví přes Černou u Bohdanče a do Živanic - na okraji města (v prostoru Doubravic) ze západního okruhu odbočují 2 řady DN 300 (přes Semtín a Hrádek), tyto řady se pak propojují v Bohdanči a od jejich propoje pokračuje zásobní řad DN 200 do severozápadní části okresu. Řad přes Semtín byl s ohledem na špatný stav v minulém roce rekonstruován (v částečně upravené trase). - severně od města byl proveden nový výtlak DN 600 z ÚV Hrobice do vodojemu Kunětická hora, starý řad DN 400 byl ponechán jako zásobní a jsou na něj napojeny obce Němčice, Hrobice, Čeperka a Opatovice - východní vodovodní okruh se v Sezemicích větví do 3 směrů, které dále vedou: -- v DN 150 na Lukovnu, Dražkov a Dříteč (tento řad je v Dříteči pro případ havárie na východním okruhu propojen s řadem DN 500 na Hradec králové -- v DN 300 do Chotče a odtud jedna část na Rokytno, Bohumileč a druhá přes Dolní a Horní Ředice do Holic (tato větev slouží i pro možnost posílení SV Holice z vodovodu Pardubice) -- v DN 300 pak na Dašice a odtud jednou větví na Moravany a druhou na Roveň - z vodojemu Mikulovice vede řad DN 400 a 300 přes Nemošice do Černé za Bory, kde zakruhovává stávající starší řad DN 300, vedený prostorem průmyslové zástavby do Černé za Bory. Na tento řad jsou dále propojeny Ostřešany, Nemošice a Mnětice. Významným prvkem koncepce vodovodní sítě města Pardubic jsou AT stanice na vodovodní síti, které byly budovány v dřívějším období k řešení nedostatečných tlaků ve vodovodní síti. Podle průzkumu, prováděného v uplynulých obdobích je přes 38% obyvatel města zásobováno přes rozvody těchto ATS. Tato skutečnost je dosti podstatná jak pro provoz, tak i pro výpočtové posouzení vodovodní sítě, neboť významně mění rozmístění odběrů pro obyvatelstvo. ATS // umístěná // napojeno cca byt. jed. // napojeno cca obyvatel 6. // Cihelna // 781 // 2 730 3.2 // Bělehradská 389 // 130 // 470 3.3 // Lonkova // 600 // 2 100 4.1 // Brožíkova // 1 879 // 6 570 8 // Karlovina // 1 120 // 3 920 11.1 // Dubina - Holubičky // 1 187 // 4 150 5.1 // K Polabiná // 252 // 880 5.2 // Nábřeží ZM // 1 100 // 3 860 Mimo těchto jmenovitě uvedených objektů provozuje a.s. VAK ještě řadu menších ATS, které však z hlediska celkové koncepce vodovodní sítě nejsou již podstatné. Dle konzultace s provozovatelem byla rekonstruována ATS 11.1 Dubina, která v současné době kromě zásobení vlastního sídliště Dubina slouží i pro zvýšení tlaků v další části vodovodní skupiny (ve směru na Sezemice). V současné době, po zlepšení tlakových poměrů ve vodovodní síti výstavbou kapacitních rozvodů v posledních letech se začíná zvažovat možnost postupného odstavení některých ATS (je řešeno individuelně, na základě dlouhodobých měření tlaků v síti). Zhodnocení vodovodní sítě Pokud jde o celkové hydraulické řešení vodovodu, bylo provedeno v hydrotechnických výpočtech přepočtu vodovodní sítě města Pardubic v r. 1993 (závěry možno považovat v základních směrech i nadále za platné) a Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 5 z 19


konstatuje, že základní kostra vodovodní sítě je založena dobře a dává i dobré možnosti provozních manipulací. Samostatným problémem je samozřejmě průběžná péče o obnovu a opravy stávajících řádů, které je nutno věnovat trvalou pozornost (problematika ztrát vody, provozní spolehlivosti dodávky apod.). Napojeno na vodovod 88 910. Bilance potřeb a zdrojů pitné vody: V této části územní plán města Pardubic je zhodnocen předpokládaný vývoj potřeby vody od roku 1990 do výhledu (cca r. 2015 – 2020), jeho zajištění stávajícími vodními zdroji a očekávaná potřeba nových zdrojů k zajištění bezporuchového zásobení města a vodovodní skupiny Pardubice. Kromě definování požadavků na nové zdroje pitné vody slouží tato kapitola i jako dílčí podklad pro aktualizaci přepočtu vodovodní sítě, se kterou se uvažuje v r. 2001. Dosavadní vývoj potřeb: V této části je uveden dosavadní vývoj spotřeby pitné vody ve skupinovém vodovodu Pardubice dle podkladů provozovatele (a.s. VAK Pardubice). Dále uváděné hodnoty představují vodu realizovanou, a to: - pro skupinu Pardubice – horní řádek - a vlastní město Pardubice – dolní řádek. Rok // spotřeba vody (tis. M³/rok) // tj. (l/s) 1986 // 12 672 // 402; 362 1988 // 12 612 // 400; 360 1990 // 13 244; 11 530 // 420; 366 1991 // 12 600; 11 236 // 399; 356 1992 // 12 599; 11 125 // 399; 352 1993 // 9 986 // 356; 316 1994 // 9 888 // 352; 314 1995 // 8 876 // 323; 281 1996 // 8 565 // 305; 272 1997 // 8 318 // 296; 264 1998 // 8 200 // 294; 260 1999 // 8 190 // 294; 260 Jak je zřejmé, vrcholu extenzivního rozvoje potřeb bylo dosaženo kolem r. 1990. V následujícím období se začíná projevovat pokles spotřeby, který dosud trvá, když z vývoje posledních let se zdá, že meziroční pokles spotřeby se výrazně zpomalil. Rozdělení potřeb mezi město a skupinu je provedeno podle období 1988 – 1992, ve kterém bylo toto členění podrobněji sledováno. Z rozborů je zřejmé, že průměrná potřeba skupiny se v tehdejší době pohybovala v průměru kolem 450 l/s, max. dodávka pro skupinu byla v roce 1990 – 2000 pokles na cca 340 l/s, s nárůstem do r. 2020 na hodnotu spotřeby, dosaženou v r. 1990. Výchozí stav k r. 1990 tedy činí: Město Pardubice: - počet obyvatel celkem (dle ČSÚ) - 94 857 - z toho napojeno cca - 89 000 - procento napojení cca - 95% - průměrná spotřeba vody - 366 l/s (31 620 m³/den) - specifická potřeba (VVR) - 355 l/ob./den - procento ztrát dle a.s. VAK - 15% - specifická potřeba (VFC) - 315 l/ob./den

D.2

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

Stanovení reálných hodnot výhledových potřeb je v dané situaci záležitostí značně komplikovanou, neboť dřívější směrná čísla výhledových potřeb jsou překonána ekonomickým vývojem a jsou použitelná pouze jako orientační vodítko. Na základě rozborů dosavadního vývoje, konzultací s a.s. VAK Pardubice i zhodnocení trendů v okolních zemích je navržena následující metodika stanovení výhledové potřeby pitné vody: Pro současný rozsah zásobeného území (Pardubice a skupina) se předpokládá, že spotřeba v dlouhodobém výhledu se vrátí k hodnotám roku 1990. Tento předpoklad zavádí oproti dnešnímu stavu rezervu v průměrné dodávce ve výši 126 l/s (10 900 m³/den), což dle názoru zpracovatele skýtá dostatečnou rezervu pro napojení rozvojových a výhledových lokalit ve vlastních Pardubicích i pro postupné zvýšení procenta napojení v obcích vodovodní skupiny. Výpočet bilančních potřeb – výhled: - metodika PRVKUK obyv. město - QØ = 95 320 ob. x 150 l/ob. = 14 298,0 m³/den - Ø nárok na zdroj = 165,49 l/s - Qdmax.= 142,980 x 1,5 = 214,47 l/s - max. nárok na zdroj = 248,23 l/s Včetně průmyslu dle rozboru provedeném pro územní plán se výhledově uvažuje včetně průmyslu a služeb - Qdmax. = 31 622,4 m³/den - odpovídá nároku na zdroj 366 l/s - cca úroveň r. 1990 Krytí zdrojů není problém ve spolupráci s VSVČ a využitím zdrojů Chrudim. Je nutné počítat s dostavbou VDJ Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 6 z 19


Mikulovice na 25 000 m³ přistavět 10 000 m³. - rekonstrukce 2 úseků hlavních zásobních řadů ve Svítkově na DN 150 – 200 (viz situace) pro zlepšení tlakových poměrů ve Svítkově a podmínek dodávky dále ve směru na Srnojedy a Lány u Důlku (prodloužení řadu DN 200 v ulici Přerovské, nový propoj DN 150 po východním okraji Svítkova vč. přechodu trati). - zkapacitnění stávajícího řadu v ulici Palackého z DN 150 na 200 včetně úpravy propojení na západní a střední vodovodní okruh - zkapacitnění stávajícího řadu od nemocnice směrem do Černé za Bory na DN 200. Pokud to technicky bude možné, propojit tento řad na východní vodovodní okruh. - dokončit propoj mezi řadem ulice Bělehradská řadem DN 400 podél Masarykova náměstí s řadem DN 300 v ulici Bratranců Veverkových. tím se přivede kapacitnější řad až k trati a zlepší se provozní zajištění zásobení sídliště Karlovina a zajistí se dispečerské řízení sítě. - dokončit rozestavěné propojení vodovodu Černé za Bory přes Staročernsko do Vesky (prpoj DN 150). Tím, kromě možnosti zásobení nové zástavby v oblasti Staročernska se výrazně zvýší provozní jistota zásobení území kolem Vesky při poruše na přívodu od Sezemic. - propojení stávajících řadů přes Chrudimku v centru města (náhrada původního, dnes nefunkčního propoje přes Prokopův most) - prodloužit zásobní řad z Žižina dále do Hostovic. Kromě těchto řadů, jejichž návrh vyplývá z celkového rozvoje městské aglomerace jsou ještě navrženy některé další úpravy, vázané již na konkrétní výstavbu, které jsou blíže popsány v následující části. Jak je uvedeno v hodnocení stávající sítě, hlavní řady po dokončení dnes rozestavěných částí v rámci VSVČ při napojení přímo ze sítě garantují při standardních odběrech tlak 0,25 MPa na patě objektu v jádrové části města, kolem řadů DN 300 a výše. Na okraji města, v koncových partiích sítě se při hodinové špičce mohou vyskytnout i tlaky mezi 0,15 – 0,25 MPa, odpovídající nižší zástavbě. Problematiku nutno zhodnotit po výpočtu sítě individuelně dle lokalit, i ve vazbě na velikost odběrů nové zástavby: Oblast za Starými Čivicemi: (Free Zone – zastavitelná území č.: 10/z, 11/z a 12/z) Podle provedených rozborů je po dokončení nového přívodního řadu DN 300 z vodojemu Mikulovice do prostoru Starých Čivic reálná kapacita koncové části vodovodní sítě ve Starých Čivicích do 25 l/s. V rámci dalších etap zástavby této oblasti (až k trati ČD) se jeví účelné hlavní přívodní řad pro tuto lokalitu zakruhovat s řadem DN 150 v Lánech na Důlku. Území mezi Popkovicemi a Srnojedy: (včetně okraj. č. Svítkova – zastavitelná území č.: 19/z, 20/z, 21/z, 22/z, 23/z, 24/z, 25/z, 26/z, 27/z, 28/z, 29/z, 30/z, 31/z, 32/z, 33/z) Přívodní řad z vodojemu Mikulovice do Starých Čivic je proveden, je nutné zkapacitnit některé řady ve Svítkově (Žižkova, Přerovská). Návrh dalších rozvodů vyplyne z detailního územního řešení. Oblast přístavu: (zastavitelná území č.: 15/z, 16/z) Předpokládá se napojení na řad DN 150 do Srnojed, se zajištěním potřebných propojů ve Svítkově. Polabiny- oblast za Trnovou: (zastavitelná území č.: 71/z, 72/z, 60/z, 61/z, 65/z, 58/z, 56/z, 59/z, 57/z) V současné době, po dokončení západního vodovodního okruhu do Doubravic možné napojení na stávající vodovod. Oblast mezi Trnovou a Starým Hradištěm – Fáblovka: (zastavitelná území č.: 49/z, 50/z, 51/z, 52/z, 48/z, 151/z, 54/z) Hlavní napojovací řad by měl zokruhovat stávající řady DN 600 a DN 300 kolem, trasa tohoto řadu i dalších vodovodních rozvodů bude dána celkovou urbanistickou studií oblasti. Při řešení vlastních rozvodných sítí v zóně výstavby nutno dbát na to, aby každý odběratel měl vlastní měřenou přípojku z veřejných vodovodních řadů, v tomto smyslu nutno rekonstruovat i řady v dnes již zastavěné části území u Starého Hradiště. Oblast Cihelna: (zastavitelná území č.: 76/z, 77/z, 78/z, 79/z, 80/z, 81/z, 82/z, 73/z, 74/z a 75/z) Hlavní napojovací řad zaokruhuje stávající řady DN 600 a DN 400 po okraji lokality, jeho trasa i další vodovodní rozvody budou dány podrobnějším urbanistickým řešením. V rámci podrobnějšího přepočtu se doporučuje zvážit účelnost event. druhého propoje přes Labe (přes lávku pro pěší na jezu) do centrální zóny (památková rezervace). Výstavba v prostoru Haldy: (zastavitelná území č.: 97/z, 96/z, 95/z, 92/z, 93/z, 94/z, 87/z, 88/z, 89/z, 90/z, 91/z, 98/z, 99/z, 100/z, 101/z, 102/z) Předpokládá se nová kostra hlavních řadů DN 300 – 400, napojená na stávající řad DN 500 na Sezemice, řad DN 500 do ČS Kunětická hora a na propoj DN 300 od Bílého předměstí k sídlišti Dubina. Řady jsou schématicky naznačeny v situaci, jejich přesné trasy – vč. dalších řadů menšího profilu – vyplynou z podrobnějšího územního řešení jednotlivých lokalit. Výstavba v prostoru Staročernsko: (zastavitelná území č.: 106/z, 107/z, 108/z) Rozvodné řady v lokalitě budou napojeny na v současné době dokončovaný propoj DN 150 Černá za Bory – Staročernsko – Veska. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 7 z 19


Výstavba v obci Lány na Důlku, Opočínek: (zastavitelná území č.: 1/z a 2/z) Napojení na stávající řad DN 150, s jeho tlakovým posílením jednak dostavbou řadů ve Svítkově a dále navrženým propojením oblasti Lány na Důlku s řadem pro Free zone. Výstavba v prostoru Doubravice: (zastavitelná území č.: 34/z, 35/z, 36/z a 37/z) Napojení na stávající řady DN 400 a DN 300, vedené krajem oblastí nové výstavby. U dalších drobnějších lokalit je vždy možnost napojení na stávající vodovodní řady s dostatečnou kapacitou, vedené v jejich blízkosti. Navržené úpravy řadů jsou zřejmé též z grafických příloh vodohospodářské části územního plánu města. Úpravy v síti zřejmě nebude možno provést jednorázově, doporučuje se proto každý podstatnější zásah ověřit přepočtem celé sítě (přitom možno korigovat i event. změny ve vývoji potřeb či urbanistického řešení města). Rozsah nutných investic na doplnění a obnovu sítě mimo nároků podmiňující novou výstavbu bytů a RD: Výstavba řadů: - DN 400 - 1 500 m - DN 300 - 2 870 m - DN 200 - 5 220 m - DN 150 - 5 770 m - DN 110 propoje při investicích - 620 m Investice budou postupně podle možností správce a vlastníka VAK připraveny k realizaci.

D.3

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Město nemá náhradní zdroj pitné vody pro nouzové zásobování je nutno vodu dovážet. Bilanční nárok pro výhled (město a okolní místní části): - 110 527 obyvatel x 15 l/os/den = 1 657,9 m³/den - odpovídá nároku na zdroj = 19,19 l/s

E. KANALIZACE A ČOV E.1

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Kanalizační síť - Stávající stav Město Pardubice je v současné době odkanalizováno systémem jednotné kanalizace, svedené na čistírnu odpadních vod, jež je společná pro město Pardubice a a.s. Synthesia Aliachem Pardubice (VCHZ). Kostru kanalizační sítě dnes v podstatě tvoří 5 systémů kmenových stok, soustřeďujících odpadní vody do prostoru ČOV. Kmenová stoka A Odvádí odpadní vody z území na pravém břehu Labe. Její trasa začíná v prostoru pošty ve Starém Hradišti, dále vede přes Staré Hradiště, nezastavěným prostorem pod Starým Hradištěm, přes sídliště Polabiny do Rosic, zde shybkou pod Labem na levý břeh budované ČOV. Na stoce jsou vybudovány 4 významnější odlehčovací komory, ze kterých jsou dešťové vody odváděny do melioračních odpadů (Brozanský a Trnovský), poslední odlehčení na stoce A je zaústěno do odpadu v Srnojedech, vyústěného pod Srnojedský jez (odlehčení jsou značně problematická, jak je uvedeno dále). Celý tento sběrač byl budován v souvislosti s výstavbou sídliště Polabiny, v současné době již začíná být přetížen. Na kmenovou stoku A se pak napojují některé další významné uliční sběrače, zejména pak (označení stok ponecháno dle původní studie z r. 1991): Stoka AD: Koncový profil DN 1 200, vedená středem sídliště Polabiny IV a odvodňující oblast Polabin od ulice Bělehradská směr k Labi. Stoka AF: Koncový profil DN 1 500, je vedena ulicí Bělehradskou, odvodňuje oblast Polabin mezi Bělehradskou a stokou A a dále prostor stávající zástavby sídliště Cihelna. Stoka AH: Koncový profil 1 000, je vedená přes Trnovou do Ohrazenic. Na ní se napojuje stoka, označená AH-5, vedená směrem k Doubravicím. Tato stoka byla budována v osmdesátých letech pro možnost napojení Doubravic. V důsledku chyb při provádění však byla položena příliš vysoko, takže neumožňuje gravitační napojení hlavní stoky v Doubravicích. Napojení odpadních vod z lokality na centrální městskou ČOV se řešilo až v letech 1998 – 2000, kdy se pro Doubravice vybudovala čerpací stanice ředěných splašků, která je přečerpávána do stoky AH-5. Dešťové vody z Doubravic odtékají jako dosud do Panského odpadu (přítok Brozanského potoka). Na systému stoky AH je vybudováno několik odlehčovacích komor, dle místních šetření je však většina z nich mimo provoz (vznikly zřejmě postupným podchycováním jednotlivých stok, vedených do potoků). Významnější z nich jsou dva koncové oddělovače na stoce AH a AH-5, se zaústěním dešťových vod do Brozanského potoka. V rámci probíhající rekonstrukce kanalizace v Ohrazenicích se několik oddělovačů s problematickou funkcí postupně Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 8 z 19


ruší a nahradí se novou investicí. Stoka od obce Srch: Koncový profil DN 400, je zaústěna do stoky A ve Starém Hradišti, přivádí do stoky A ředěné splašky ze Srchu a z části obce Stéblová. Do stoky A jsou přivedené také splašky z Brozan, Hrobic a Hradiště na Písku. Kmenová stoka B Představuje páteř kanalizačního systému města na levém břehu Labe. Stoka začíná v průmyslové části města v Černé za Bory (kde je do ní současně napojen výtlak z kanalizační čerpací stanice Černá za Bory). Přes průmyslovou část města vede stoka k trati ČD, kde je na ní oddělovač dešťových vod OK 4B (odlehčení dešťových vod do Chrudimky). Od této odlehčovací komory je pak stoka B vedena ulicí Dašickou, Štrossovou a Kollárovou k oddělovači OK 3B před shybkou pod Chrudimku. Odlehčovací stoka z tohoto oddělovače je vedena podél Chrudimky, po jejím pravém břehu a zaústěna do vodoteče Halda před jejím podchodem pod Chrudimskou. Spolu s vodami z Haldy jsou pak odlehčené dešťové vody vyústěné do Labe pod stávajícím jezem. Za shybkou prochází stoka dále Jahnovou a Sukovou ulicí k zimnímu stadionu, kde jsou dešťové vody odlehčeny v odlehčovací komoře OK 2B do Labe. Stoka dále pokračuje pod sídlištěm Závodu míru, po napojení stoky od nádraží je pak na stoce B další odlehčovač OK 1B (s odlehčovací stokou zaústěnou do Labe). Stoka pak křižuje trať ČD na Rosice, zleva přijímá ředěné splašky ze stoky D a napojuje se do stoky A, přicházející z pravého břehu Labe. Cca 100 m před napojením do A je na stoce B, v prostoru zkřížení s Bylankou vybudován propojovací objekt pro možnost proplachu stoky B a návazné části stoky A vodami z Bylanky. Funkčnost tohoto objektu je však dle údajů a.s. VAK problematická. Při vyšších průtocích ve vodoteči natéká voda z Bylanky do sběrače B přes stavidlo. Na kmenovou stoku B se pak napojují některé další významné stoky, tvořící spolu s ní kostru kanalizace, zejména: Stoka BC: Koncový profil 1 300, trasa této stoky je vedena v průtahu na Chrudim (třída 17. listopadu a J. Palacha), tato stoka odvodňuje pruh území cca 400-500 m široký přes centrum města a čtvrti Dukla a Na Skřivánku až do Jesničánek. Stoka BH: Koncový profil 1 200, odvodňuje území kolem ulice Karla IV. a S. K. Neumanna. Stoka BJ: Koncový profil DN 1 000, byla realizována v posledních několika letech ulicí Husovou a to od bývalé čerpací stanice odpadních vod Dubina (pro sídliště Dubina) až po oddělovač OK 3B na stoce B před kanalizační shybkou pod Chrudimkou. Stoka byla při rekonstrukci zahloubena, takže ředěné splašky ze sídliště Dubina jsou dnes napojeny přímo na sběrač, vlastní ČS byla odstavena a funguje zde pouze původní oddělení dešťových vod do vodoteče Halda. Na kanalizaci jsou dnes ještě 2 další odlehčení a to zhruba v polovině trasy s odlehčením do Haldy a dále na Čechově nábřeží – bezpečnostní přeliv zaústěný do odlehčovací stoky z OK 3B. Od zrušené čerpací stanice Dubina pak pokračuje dále stávající kanalizace 600/900 podél bývalých kasáren Hůrka, na tuto stoku pak navazuje výtlak ředěných splašků od hlavní čerpací stanice odpadních vod Sezemice. Stoka BN: Koncový profil 600-900, odvodňuje část města na pravém břehu Chrudimky nad Matičním jezerem, areál okresní nemocnice a část městské části Pardubičky. V povodí stoky jsou 3 odlehčovací komory, jedna původní ve Štrossově ulici s vlastní odlehčovací stokou do Chrudimky a potom 2 dodatečně zřízená odlehčení stávajících stok (spíše bezpečnostní přepady) do odlehčovací stoky z oddělovače OK 4B. Na systém stoky BN navazuje i odkanalizování Nemošic. Odkanalizování Nemošic: Cca v období 1995 – 1997 byla vybudována v Nemošicích soustavná jednotná kanalizace (s minimalizací vtoku dešťových vod). Hlavní stoka z obce podchází Chrudimku, poblíž dnešního silničního mostu je pak oddělovač dešťových vod, odlehčovací stoka je svedena pod jez na Chrudimce a ředěné splašky jsou čerpány kanalizační ČS Nemošice do stávající kanalizace v Pardubičkách a jejím prostřednictvím svedeny do stoky BN. Kanalizační systém Nemošic má kapacitní rezervu pro možnost napojení ředěných splašků z Ostřešan. Kmenová stoka C Systém kmenové stoky C odvádí odpadní vody z oblasti Svítkova a Popkovic na západním okraji města. Hlavní stoky v této části se dokončují, v současné době je stav zhruba následující: - kolem roku 1995 byl dokončen spodní úsek stoky CA v ulici Přerovské, který podchytil (pod odlehčení v oddělovači OK 2CA) stávající část stoky CA, vedoucí od letiště do Jesenčánky. Nová část stoky CA vede ulicí Přerovskou až k Bylance, zde je odlehčena v oddělovači dešťových vod OK 1CA. Na oddělovač pak navázal spodní úsek kmenové stoky C přes trať ČD, zaústěný do stoky A (odtok ředěných splašků). - v letech cca 1997 – 1998 byla dokončena střední část stoky CA-1 v ulici Hradčanské (kolem úřadu městské části) včetně navazujícího úseku stoky v ulici Kostnické. Tento systém má být výhledově dotažen až do stoky CA v ulici Přerovské, v současné době je provizorně propojen do Bylanky. Následně byla provedena další část této kanalizace od ÚMO Pardubice VI směrem až k ulici U Moruší. V roce 2000 pak byly dokončeny 2 další významné části systému kanalizace v této části a to: Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 9 z 19


- úsek hlavní stoky C od oddělovače OK 1C ulicí Žižkovou až na konec Svítkova – k Bylance – včetně některých uličních stok - přívod odpadních vod z oblasti Starých Čivic a Free zone, napojený do systému stoky C se dvěma přečerpacími stanicemi. Kmenová stoka D Systém stoky D odvodňuje zejména městskou čtvrť Dukla. Vlastní stoka D vede ulicí Teplého a potom prochází krajem závodu Paramo, jehož odpadní vody jsou na ni napojeny. Pod závodem je na stoce oddělovač dešťových vod OK 1D, který odděluje dešťové vody do Jesenčánky, ředěné splašky jsou pak zaústěny do stoky B.Do stoky D je zaústěna řada uličních stok ze sídliště Dukla a zástavby RD na jižním okraji města – v Nových Jesenčanech. Do koncové části této kanalizace – stoky v ulici V Ráji je dnes zaústěna i kanalizace z obce Dražkovice a Mikulovice (jde o jednotný kanalizační systém, odlehčený pod Dražkovicemi), kde jsou ředěné splašky přečerpávány čerpací stanicí, umístěnou již v Pardubicích – na křižovatce Raisova – V dolíčku do koncové šachty stávající kanalizace v ulici V Ráji. Kmenová stoka P Odvodňuje území severně od ČOV, je prodloužená do Rybitví a prostřednictvím dvou ČS jsou do ní zaústěny ředěné splašky ze Staré kolonie a splaškové vody z Nové kolonie (zde je navržena pouze splašková kanalizace, odtoky dešťových vod z terénu jsou uvažovány do místních vodotečí). Objekty na kanalizaci: Na stávající kanalizaci se dále nacházejí specifické objekty, ke kterým patří zejména: Kanalizační shybky: - shybky pod Labem na stoce A (před ČOV a před soutokem se stokou B). Dosavadní provoz těchto objektů je dle podkladů provozovatele kanalizace prozatím bezproblémový, vzhledem k jejich významu pro celkový kanalizační systém se připravuje prohlídka k ověření jejich stavu. - shybka na stoce B pod Chrudimkou u Prokopova mostu. Shybky hydraulicky vyhovuje, její stav byl ověřen kontrolní prohlídkou se závěrem, že v podstatě odpovídá době výstavby (přiměřené opotřebení). Z důvodů bezpečnosti provozu však zpracované materiály doporučují s rekonstrukcí a zdvojením. Oddělovače na kanalizaci: Významnější oddělovače jsou popsány u jednotlivých stok. Čerpací stanice odpadních vod: K větším objektům, sloužícím potřebám veřejné kanalizace a provozovaným a.s. VAK Pardubice patří zejména čerpací stanice: - Rybitví – Stará kolonie – ředěné splašky do stoky P, dešťové vody do povrchového odvodnění a.s. Synthesia Aliachem. - Rybitví – Nová kolonie – jen pro splašky, které čerpá do stoky P. - Doubravice – ředěné splašky do systému stoky AH-5, dešťové vody přepadají stávající stokou do Panského odpadu. - Cihelna – pro oblast RD za sídlištěm Cihelna, ředěné splašky do stopky AF, dešťové vody odlehčovací stokou do Labe. - Dražkovice – ČS pro ředěné splašky z Dražkovic a části Mikulovic je situována na okraji zástavby města v Nových Jesenčanech (odlehčení dešťových vod je již na okraji Dražkovic – do melioračního odpadu). - Nemošice – ředěné splašky do systému stoky BN, dešťové vody přepadají do Chrudimky pod Nemošickým jezem. - Černá za Bory – ředěné splašky do systému stoky B, dešťové vody odtékají odlehčovací stokou do melioračního odpadu. - Tyršovy sady – kombinovaná funkce, převážně slouží pro povrchové odvodnění Tyršových sadů a provoz Císařského náhonu, za vyšších vodních stavů přečerpává i odpadní vody z části starého města kolem zámku (Labská ul.). - Spojil – 2 ČS na splaškové kanalizaci, přečerpávají odpadní vody do stoky BJ. - Sezemice – hlavní čerpací stanice, ředěné splašky se čerpají do koncového úseku pardubické kanalizace (stoka BJ), dešťové vody přepadají do Loučné. - Srch – ředěné splašky se čerpají a pak gravitačně odvádějí do stoky A ve Starém Hradišti, dešťové vody přepadají do melioračního odpadu (do systému je dnes připojena i obec Stéblová). - Staré Čivice – hlavní ČS – přečerpává ředěné splašky ze Starých Čivic a Free zone do systému kmenové stoky C, dešťové vody přepadají do Čivické svodnice. - Staré Čivice – splašková ČS – podávací čerpací stanice pro splaškové odpadní vody z cca 10 nemovitostí kolem náměstíčka ve Starých Čivicích (do systému gravitační kanalizace, zaústěného do hlavní ČS Staré Čivice. - Brozany – přečerpává ředěné splašky z části Brozan do Starého Hradiště – do koncové části stoky A. Dešťové vody přepadají do melioračního odpadu. - Mnětice – na jednotné kanalizaci, ředěné splašky se čerpají do stávající kanalizace v Černé za Bory, dešťové vody do Chrudimky. - Staré Hradiště – přečerpání odpadních vod do stoky A. Čistírna odpadních vod Město Pardubice má stávající mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod, společnou pro město a a.s. Synthesia Aliachem Pardubice. Čistírna je umístěna na pravém břehu Labe, poblíž stávajících retenčních nádrží chemičky (říční km 124,4). Investorem ČOV byla a.s. Synthesia Aliachem, ČOV byla uvedena do provozu v r. 1994. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 10 z 19


Přesné vyčíslení skutečné kapacity stávající ČOV je poměrně složité, neboť projektovaná kapacita se během výstavby několikrát upravovala a některé objekty ČOV nejsou technologicky vystrojeny. Podle konzultace s a.s. VAK i s přihlédnutím k podkladům a.s. Synthesia Aliachem lze zhruba konstatovat, že čistírna byla stavebně postavena na průměrný přítok cca 100 000 m³/den a látkové zatížení cca 1 000 000 EO. Složení linky - neutralizace, spol. biologická linka; kalové hospodářství, odvodnění kalů a spálení kalů. Technologicky jsou vystrojeny pouze 2 bloky ze 3, takže reálná dnešní kapacita činí: - průměrný přítok cca 65 – 70 tis. m³/den - látkové zatížení cca 660 000 EO (poměr chemických a městských vod je 1:4,5) S přihlédnutím k dnešním přítokům činí dle podkladů provozovatele kanalizace (vycházejících z jednání s provozovatelem ČOV) volná kapacita městské části ČOV cca 25 – 30 tis. m³ OV/den, takže z hlediska čistě provozního (bilance živin) i ekonomického (optimální využití stávajících kapacit) je žádoucí usilovat o další napojení biologicky čistitelných odpadních vod z Pardubic i příměstské aglomerace, jak je i obsaženo v zásadách pro zpracování návrhu územního plánu města. V zájmu dosažení limitů stanovených vyhl. č. 61/2003 Sb. je nutné zajistit snížení nutrietů těžkých kovů a soli úpravou technologie denitrifikace II. a redukce chemického zatěžování v závodě Vliv velkých vod na kanalizační zařízení V této části jsou citovány závěry studie povodňové ochrany města Pardubic, zpracované v roce 1998 firmami Hydroprojekt a Hydroinform Praha a to části, která se týká doporučených opatření na kanalizaci. Studie konstatuje, že ochrana stokové sítě města se zakládá na přerušení kontinuity mezi kanalizací a recipientem uzavřením odlehčovacích výpustí. Tím se zamezí možnost zpětného vzdutí vody z toku do stokového systému následného zaplavení nízko položených částí chráněného území. Současně je nutno zajistit uzavření všech trubních kanalizačních výustí, odvodňovacích potrubí, propojení odstavených říčních ramen s tokem, vyústění vodotečí a melioračních kanálů a zajištění odběrů a výpustných objektů všech provozovatelů těchto zařízení. Zařízení ve správě a.s. VAK Pardubice: Dále uvedená opatření jsou navržena na základě údajů o kanalizačních výustích skupinové kanalizace Pardubice, předaných VAK Pardubice a.s., následných konzultací a osobních projednání se správcem stokové sítě. Po porovnání předaných podkladů s výsledkem výpočtu průběhu hladiny při návrhovém průtoku Qn (pro etapu V.) je dále uveden soupis kanalizačních výustí ve správě VAKu a.s., na kterých je nutno vybudovat uzávěry proti zpětnému vzdouvání vody z toků do stok. Pro informaci je v každé lokalitě uvedena kóta přelivné hrany výusti a hladina v toku při návrhovém průtoku Qn. Název zařízení // Kóta přelivu // Kóta Qn výusť DN 800, odlehčení ze sídliště Cihelna // 211,352 // 217,65 vypínací komora stoky A u Srnojed // 212,530 // 214,53 výusť kanalizace DN 600 nad ČS Tyršovy sady // přepojí se do kanalizace proplach stoky A do odpadu F na Bylance // 214,280 // 216,15 výusť DN 1 200 odl. stoky C Svítkov u podjezdu // 215,289 // 216,15 výusť 2 000 x 1 050, odlehčení stoky D na Trojici // 215,508 // 216,35 výusť DN 1 700, odlehčení stoky B Chrudimka PB // 222,411 // 218,79 Průtočná kapacita stoky A, ukončená na levém břehu Labe u Srnojed vypínací komorou je dle sdělení zástupce provozovatele VAK a.s. 2,64 m3/s. Zařízení ve správě Synthesia Aliachem a.s.: V rámci návrhu opatření řešených v této studii je zahrnuta i problematika funkce ČOV při povodňových průtocích v Labi včetně způsobu odvádění odpadních městských vod. ČOV je situována na pravém břehu Labe v ř. km 124,400 a jejím provozovatelem je Synthesia Aliachem a.s.Na stokovou síť je čistírna napojena stokou A, ukončenou u Srnojed vypínací komorou s přepadem zaústěným do otevřeného odpadu F. Za vypínací komorou je stoka vedena pod korytem Labe shybkou v ř. km 125,000. Areál vlastní ČOV je umístěn na násypu v pravobřežním inundačním území, povrch upraveného terénu je na kótě 215,10 m n. m., hladina při průtoku Qn je v profilu čistírny na kótě 214,34 m n. m. Odpad z ČOV je veden zakrytým kanálem, vyústěným do otevřené Velké strouhy. Hladina při průtoku Qn v Labi je ř. km 124,000 pod jezem Srnojedy v profilu konce zakrytého kanálu na kótě 213,84 m n. m. Při povodňových průtocích se předpokládá provést na ČOV taková opatření, aby byl i při odstavení technologie čištění z důvodu vysokého ředění městských odpadních vod zajištěn provoz ČOV. A to zejména s požadavkem zajistit funkci šnekové čerpací stanice na vstupu do ČOV. Čerpací stanice je vybavena 3 čerpadly o celkovém výkonu 5,1 m3/s. Odpadní vody, přiváděné z města stokou A by se přečerpávaly bez úpravy rovnou do toku Labe. Vyřešení této součinnosti stokové sítě a provozu ČOV je nutno dojednat za účasti zástupců Synthesie Aliachem a.s. a VAK a.s. Odvádění vnitřních vod: Pro odvádění vnitřních vod z chráněného území města tvořených odpadními vodami z kanalizace, srážkovými vodami, průsaky hrázemi a vodami z drobných vodotečí se předpokládá využít stávající kanalizační síť. Dojde-li v době povodňové situace k výskytu dešťových přívalů, musí je kanalizační systém provést bez odlehčení. Tím dojde k překročení kapacity stok při průtoku o volné hladině a ke vzniku tlakového režimu průtoku. Velikost komunikačních průtoků v páteřních stokách je však značně redukována vlivem retenční kapacity stokové sítě. Pokud by však došlo buď k překročení kapacity stokové sítě, či k závadě na její funkci je navrženo řešení s použitím Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 11 z 19


mobilní čerpací techniky. Uvažuje se specielní vozidlo sestavené na podvozku nákladního automobilu, z mobilní elektrocentrály a kapacitního čerpadla o výkonu cca 250 l/s, H = 10 m. Dnes se uvažuje se zřízením stabilních ČS povodňových. Zabezpečení tohoto typu zařízení je vhodné zejména k podmínkám, při kterých se předpokládá nasazení, tj. povodňový stav, zřejmě nepříznivé počasí, výpadky v el. Síti a pravděpodobný chaos ve městě. Zařízení by mělo být trvale provozováno Hasičským sborem města, pro protipovodňovou ochranu by se využívalo dle potřeby pouze v případě povodně. Aktualizace 2010: V rámci projektu Labe - Loučná jsou ke konci roku 2010 v Pardubicích realizovány tyto stavby: - Kanalizace Svítkov. Jedná se o gravitační kanalizaci napojenou na kanalizaci Pardubice. Odpadní vody jsou odváděny na centrální ČOV Semtín. Nově bylo napojeno 1108 EO. - Napojení kanalizace Popkovice na kanalizaci Pardubice. Bylo rekolaudováno 343 m stávajících kanalizačních stok, nově bylo vybudováno 271 m gravitační kanalizace. - Kanalizace Staré Čivice. Nově bylo vybudováno 1629 m gravitační kanalizace v západní části obce. Odpaní vody jsu sváděny do stávající kmenové stoky a dále do kanalizace Pardubice. - Kanalizace Dubina. V souladu s návrhem PRVK byla vybudovány stoky BJ, BJ9 a stoka Spojil.Tím byly vyřešeny kapcitní problémy na sídlišti Dibina související s novou výstavbou na tomto okraji Pardubic. Nově byla dále vybudována dílčí stoka BJ8-2. - V souladu s návrhem PRVK byla realizována oprava a zkapacitnění shybky přes Chrudimku u Prokopova mostu, Shybka je nově konstruována jako dvouramenná, což umožní převádění odpadních vod z pravého břehu Chrudimky i v případě poruchy jednoho z ramen. - dle návrhu PRVK byla dále relizována kanalizace Labská. Byl vyřazen nefunkční dešťový oddělovač kanalizační stoka v ulici Labská byla napojena na kanalizační systém města v ulici U Stadionu. - V souladu s návrhem PRVK (bod 5) byla realizována povodňová čerpací stanice na Spojilském odpadu. Čerpací stanice umožňuje převést průtok 4000 l/s (instalována 2 čerpadla - 2x 4000 l/s). - V souladu s návrhem PRVK byla realizována regulace přívalových vod v aglomeraci. Bylo provedeno osazení zpětných klapek na stávajících výustních objektech z dešťových oddělovačů a byla realizována povodňová čerpací stanice na sídlišti Závodu Míru (Q 2 x 900 l/s). Byly zkapacitněny stoky na Fáblovce (gravitační kanalizace o celkové délce 2043 m). Byla zkapacitněna stoka AH a AH7 v Ohrazenicích (gravitace 1615 m, výtlak 25,4 m a čerpací stanice Q = 2 x 20 l/s. Byla zkapacitněna stoka A v Trnové a Polabinách (1430,3 m gravitační stoky) a byla vybudována čerpací stanice v Polabinách (Q = 1800 l/s). - Byla provedena rekonstrukce sběračů na sídlišti Pardubice - Dukla (2122 m) a zkapacitnění stoky D v ulici ČS Armády a Demokratické mládeže(1288 m). Aktualizace 2011 V místní části lány na Důlku byla v roce 2011 vybudována v souladu s návrhem PRVK splašková kanalizace s napojením na kanalizaci v Srnojedech s odvedením odpadních vod na ČOV Pardubice - Semtín. V místní části Staročensko byla v souladu s návrhem PRVK v roce 2011 vybudována oddílná splašková kanalizace s čerpáním splašků do Černé za Bory a čištěním odpadních vod na ČOV Pardubice - Semtín. . Napojeno na kanalizaci 87 347

E.2

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

Na základě posouzení problematiky s pracovníky a.s. VAK Pardubice se zdá, že toto hodnocení neodpovídá skutečnosti a na kanalizaci se již za dnešního stavu projevuje řada problémů, které je nutné postupně řešit. Kromě běžné problematiky údržby a provozu kanalizace se jedná zejména o následující problémové oblasti: 1) V některých oblastech nejsou dosud stávající stoky propojeny na centrální systém, vedoucí na ČOV, takže odpadní vody z dílčích stok odtékají do místních vodotečí a působí zde hygienické závady. Stav v této oblasti se posledním období značně zlepšil, přesto však jsou ve městě dosud části, nenapojené na centrální ČOV. Sem patří zejména některé části Popkovic a Starých Čívic a napojení kanalizace z centrální městské zóny. S tímto problémem legislativně v řadě případů souvisí i potřeba rekolaudace stávající dešťové kanalizace na jednotný kanalizační systém. 2) Dostavba kanalizace tam, kde dosud ve stávající zástavbě neexistuje (Lány na Důlku, Opočínek, Drozdice, Žižín apod.) 3) Ochrana některých oddělovačů oproti zpětnému vzdouvání vodou z vodotečí dle zpracované studie povodňové ochrany města Pardubic. 4) Dořešení hygienické a vodohospodářské problematiky, kterou působí oddělení dešťových vod do melioračních odpadů, a to zejména na stoce A. Dnešní způsob provozu jednak neodpovídá hydraulicky, neboť oddělovače neoddělují dešťové vody v potřebném rozsahu – v řadě případů dochází za dešťů menší intenzity dokonce ke zpětnému nátoku vody z melioračních odpadů do kanalizace, jednak oddělené dešťové vody působí za situace, že Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 12 z 19


značná část objemů melioračních odpadů je v podstatě bezodtoká i hygienické závady (jedná se zejména o Trnovský odpad a Brozanský potok). 5) Dořešení malé hydraulické kapacity Spojilského odpadu a Haldy včetně shybky Haldy pod Chrudimkou. Omezená kapacita systému vodotečí pro odlehčení dešťových vod se projevuje již dnes a s dalšími záměry na odlehčení dešťových vod do Spojilského odpadu či Haldy lze očekávat další nárůst problémů. 6) Postupné řešení problematiky balastních vod v kanalizaci. Rozsah investic do sítě Předpokládaný vývoj množství a znečištění odpadních vod: V této části územní plán města Pardubic je zhodnocen dosavadní vývoj množství odpadních vod a stanovena jeho prognóza do výhledu, tj. cca do r. 2015 – 2020. Kapacitu ČOV není v podstatě nutno posuzovat, neboť podle zhodnocení má dostatečné kapacitní rezervy a podíl splaškových vod 1:9 původního projektu nebude docílen. Ubývá biolog. ekvivalent (mlékárna, lihovar, snížený provoz lihovaru). Poměr je cca 1:4,5. Dosavadní vývoj produkce odpadních vod: V této části je uveden dosavadní vývoj produkce odpadních vod, a to jak v rámci celé a.s. VAK Pardubice, tak i pro vlastní město Pardubice (v ukazateli fakturované stočné celkem). Vývoj produkce OV v rámci celé a.s. Pardubice (údaje v tis. m3/rok): Rok // Produkce celkem // Z toho čištěno 1989 // 12 924 // 587 1990 // 13 288 // 568 1991 // 12 403 // 339 1992 // 11 586 // 279 1993 // 10 303 // 526 1994 // 11 289 // 4 469 1995 // 10 317 // 9 053 1996 // 10 223 // 9 548 1997 // 10 218 // 9 545 1998 // 9 689 // 9 123 1999 // 9 130 // 8 580 2000 // 8 730 // 8 220 Vývoj produkce OV v rámci města (údaje v tis. m³/rok): Rok // Produkce celkem // Z toho čištěno 1991 // 10 406 // -1992 // 9 978 // -1993 // 8 903 // -1994 // 9 916 // -1995 // 9 036 // 8 927 1996 // 9 006 // 8 986 1997 // 9 017 // 8 989 1998 // 8 429 // 8 409 1999 // 8 000 // 7 990 2000 // 7 460 // 7 460 Jak je zřejmé, po určité stabilizaci množství OV v období 1995 – 1997 dochází v roce 1998 k dalšímu poklesu a to převážně v kategorii ostatní producenti, což je zřejmě způsobeno krachem některých větších průmyslových podniků v tomto období. Tento pokles dle výše uvedených přehledů je soustředěn převážně do vlastních Pardubic a prozatím trvá. Nutno upozornit, že všechny tyto údaje představují fakturované stočné, tj. odpadní vody zpoplatněné. Kromě toho stokovou sítí odtékají i vody balastní, dešťové a další vody podobného charakteru, které nemají přímého zpoplatnitelného producenta. Množství těchto vod v pardubické kanalizaci (které představují rozdíl mezi fakturovaným stočným a skutečným přítokem na ČOV) je zřejmé z následující tabulky (údaje v mil. m³/rok): Rok // Měřený přítok na ČOV // Fakturované stočné // Balastní vody 1996 // 12 050 // 9 906 // 2 144 1997 // 11 975 // 9 017 // 2 958 1998 // 11 511 // 8 429 // 3 082 1999 // 12 690 // 8 000 // 4 690 2000 // 11 770 // 7 460 // 4 310 V porovnání s vykazovanou fakturaci stočného se tedy zdá, že přítok balastních vod na ČOV v ročním průměru za sledované období činí cca 3,5 – 4,0 mil. m³/rok (cca 9 500 – 11 000 m³/den), s kolísáním daným zejména konkrétní hydrologickou situací příslušného roku. Nutno upozornit, že uvedené hodnoty představují v podstatě roční průměr, špičkové hodnoty denních celkových na ČOV za dlouhodobějších dešťů menší intenzity mohou, jak prokazují výsledky měření, prováděných v roce 1999 činit až 80 – 100 tis. m³/den, což představuje kolem 60 – 70 tis. m³/den balastních vod.Pro společnou ČOV se snižuje látkové zatížení útlumem potravinářských provozů, mlékáren, lihovaru a pivovaru. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 13 z 19


Produkce odpadních vod ve výhledu: Stanovení reálné hodnoty výhledové produkce odpadních vod je v dané situaci záležitostí značně komplikovanou, neboť dřívější směrná čísla výhledových potřeb pitné vody, ze kterých byla odvozována produkce vod odpadních jsou překonána ekonomickým vývojem a jsou použitelná pouze jako orientační vodítko. Na základě rozborů dosavadního vývoje a konzultací s a.s. VAK Pardubice se pro stanovení výhledového množství odpadních vod uvažuje následující postup: 1) Předpokládá se, že množství odpadních vod (fakturace) pro území, dnes napojené na ČOV Pardubice se v dlouhodobém výhledu vrátí k hodnotám roku 1990 – 1991. Tento předpoklad zavádí oproti dnešnímu stavu rezervu pro nárůst množství odpadních vod (fakturace) v průměrné produkci ve výši 2 946 tis. m³/rok (8 070 m³/den – 94 l/s), což dle názoru zpracovatele skýtá dostatečnou rezervu pro napojení rozvojových a výhledových ploch nové výstavby dle územního plánu města i nárůst z titulu podchycení části města, dosud na centrální kanalizační systém nenapojených. Návrh územního plánu města uvažuje v přijaté variantě řešení možnost výstavby (návrh + dlouhodobý výhled) cca 6 700 bytů (představuje výstavbu, nikoliv čistý nárůst). Pozn.: Dle podkladů ČSÚ vzrostl počet obyvatel ve vlastních Pardubicích v období 1980 - 1990 cca o 2 100 obyvatel. Pokud bychom tento trend prognózovali až do r. 2020, znamenal by proti r. 1990 zvýšení celkového počtu obyvatel o 6 300. 2) Pro rozvoj skupinové kanalizace mimo území, řešené územním plánem města, tj. mimo administrativní území Pardubic se počítá s možností budoucího napojení cca 8 000 obyvatel, což při uvažované spotřebě pitné vody 0,216 m³/ob. (dle bilance potřeby územního plánu města) představuje cca 1 730 m³/den. Tyto trendy jsou pak promítnuty i do předpokládaného nárůstu množství odpadních vod, které je v dlouhodobém výhledu uvažováno (průměrné roční hodnoty). Ukazatel - fakturované stočné: - území dnes napojené na ČOV - 10 406 000 m³/rok = 28 500 m³/den - další rozvoj skupinové kanalizace Pardubice -- 1 730 m³/den Celkem ---- 30 230 m³/den - Nespecifikovaná rezerva 15% -- 4 500 m³/den - Předpokládaná výhledová fakturace stočného cca -- 34 730 m³/den Ukazatel – skutečný přítok na ČOV (odpadní vody přiváděné městskou kanalizací): - odpadní vody dle předchozí části -- 34 730 m³/den - balastní a jinak nezpoplatněný přítok -- 11 000 m³/den - Celkem --- 45 730 m³/den Nutno upozornit, že uváděné hodnoty představují v podstatě roční průměr, špičkové hodnoty denních přítoků na ČOV za dlouhodobějších dešťů menší intenzity mohou být i výrazně vyšší. Pro porovnání se uvádí, že studie kanalizace Pardubice z roku 1991 uvažovala následující produkci odpadních vod z Pardubic: - 1990 -- 43 665 m³/den - 2000 -- 61 568 m³/den - další výhled do -- 70 000 m³/den Znečištění městských odpadních vod v období 1996 – 1998 se pohybovalo kolem hodnot: - BSK5 - 180 mg BSK5/l (tj. cca 2 000 t/rok) - CHSK5 - 360 mg CHSK5/l (tj. cca 4 100 t/rok) V současné době uvádí provozovatel, že zřejmě v důsledku zrušení výroby v mlékárně klesla produkce BSK5 na cca 1 800 t/rok a CHSK5 na cca 3 000 t/rok. Uvažovaný rozvoj oblasti, napojené na stávající ČOV Pardubice: Jak je uvedeno v předchozích částech, má stávající ČOV v důsledku změn názorů na vývoj produkce odpadních vod během své výstavby poměrně značnou kapacitní rezervu, jeví se proto účelné usilovat o maximální napojení příměstských obcí pardubické aglomerace na pardubickou kanalizační síť, atak využít kapacitu stávající ČOV (samozřejmě v těch případech, kdy je to ekonomicky výhodné i pro napojovanou lokalitu). Návrh územního plánu města, na základě zhodnocení řady dalších studijních materiálů, rámcově definuje oblast, kde bude účelné při úvahách o koncepci čištění odpadních vod v každém případě zvážit i možnost napojení na pardubickou kanalizaci. Hranice této oblasti jsou vyznačeny v situaci širších vztahů a popsány v následující části (zde i s rozlišením, zda se jedná o záměr již technicky propracovaný, nebo prozatím pouze o rozvojovou úvahu). Připomíná se, že jde technické řešení příměstské aglomerace, možnost napojení je tedy zkoumána i pro samostatné obce, jež nejsou administrativně součástí Pardubic (popis je opět uveden k výchozímu stavu cca koncem roku 2000). Staré Čivice – Popkovice: Je dobudována základní kostra kanalizace pro oblast Free zone a Starých Čivic, napojená na systém stoky C, vedené na ČOV. Nutno dokončit rekolaudaci dnešní dešťové kanalizace a dobudovat některé dílčí úseky kanalizace v Popovicích. Vybudovaná kanalizace počítá i s možností napojení ředěných splašků z lokalit Barchov a Hladíkov. Lány na Důlku, Opočínek: Prozatím rámcová úvaha (předpoklad využití systému splaškové kanalizace – gravitační a tlakové, s odvedením dešťových vod povrchovými odpady do Labe. Splaškové vody budou napojeny do stávající stoky v Srnojedech, vedoucí na ČOV. Podrobněji bude dořešeno v roce 2001 v rámci studie kanalizace zajišťované ÚMO Pardubice VI. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 14 z 19


Staré Jesenčany, Blato, Mikulovice: Rozestavěno napojení Mikulovic na stávající kanalizaci v Dražkovicích, napojenou na ČOV. Předpokládá se podchycení ředěných splašků, dešťové vody jsou zaústěny do Jesenčánky. Splašky přečerpat do stoky „D“. Ostřešany: Napojení provést v rámci vybudované kanalizace Nemošice je počítáno s kapacitní rezervou pro možnost napojení splašků či ředěných splašků z Ostřešan do stávající ČS. Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Žižín: Napojení Mnětic na pardubickou kanalizaci se v současné době dokončuje, na dostavbu kanalizace v Černé za Bory a napojení dalších obcí je zpracovaná dokumentace ke stavebnímu povolení. V Černé za Bory, Mněticích a Drozdicích se uvažuje jednotná kanalizace, s odlehčením dešťových vod do melioračních odpadů (přítoky Chrudimky) a přivedením ředěných splašků před stávající kanalizační ČS Černá za Bory, V případě Žižína pak splaškovou tlakovou kanalizací, zaústěnou do koncové části navržené dostavby kanalizace v Černé za Bory (kapacita systému v Žižíně by měla umožnit i případné napojení Hostovic – viz. dále). Veská (přes kanalizaci Sezemice): Napojení je provedeno. Odpadní vody jsou vedeny do kanalizace Sezemice a přes hlavní ČS Sezemice jsou čerpány dále do pardubické kanalizace a na ČOV Semtín. Velké Koloděje, Kladina, Počáply, Lukovna, Dražkov (přes kanalizaci Sezemice): Výhodnost napojení nutno podrobněji technicky i ekonomicky posoudit. Zminný: Napojit přes Žižín do ČS Černá za Bory. Časy, Choteč: Řešit společně nebo každou lokalitu samostatně s místní ČOV – dopravní vzdálenosti jsou veliké a ekvivalent je malý. Brozany, Hradiště na Písku, Hrobice, Čeperka: Napojení první části Brozan je v současné době dokončen. V Brozanech je navržena jednotná kanalizace, s čerpáním ředěných splašků do stoky A a odtokem dešťových vod do sítě melioračních odpadů. Pro Hradiště na Písku a Hrobice je postavená tlaková kanalizace s napojením do stoky A. Srch: Ve větší části obce je provedena jednotná kanalizace. Ředěné splašky jsou čerpány do stoky A ve Starém Hradišti (koncová část propoje gravitační), dešťové vody jsou odlehčeny do melioračního odpadu pod obcí. Stéblová: Je provedena tlaková splašková kanalizace s čerpáním do kanalizace v Srchu, s odvedením dešťových vod do sítě povrchových odpadů v obci. Výstavba první části byla dokončena koncem r. 2000. Staročernsko: Tlaková oddílná splašková nebo gravitační oddílná s čerpáním splašků do Černé za Bory. Živanice: Obec leží v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů Bohdaneč. V oblasti není významný recipient. Provede se kombinovaná kanalizace a splaškové vody budou výtlakem vedeny do Bohdanče a potažmo na ČOV Semtín součástí systému budou dvě nové ČS. S přilehlou zástavbou Dědek, Nerad dojde k napojení 900 EO. Blato: Obec je připravována k rozvoji a je nutné v obci provést jednotnou kanalizaci. Splašky budou čerpané do systému již funkčního Mikulovice – Dražkovice – stoka D v Pardubicích. Třebosice (ČOV Třebosice převedení vod do Čivic): Dnešní ČOV s ekvivalentem 1 100 EO odvádí splaškové vody z aglomerace Starý Mateřov, Čepí, Dubany a Třebosice do málo vodného toku Bylanky protékající obydlenou zónou Svítkova. Investicí budou odstraněné hygienické závady, nebude nutné rekonstruovat stávající ČOV a vody budou čištěné na centrální ČOV Semtín. Vody budou čištěné na vyšší stupeň čištění. Investice vyžaduje výstavbu nové ČS a rekonstrukci ČS ve Starém Mateřově. Dubina – stoka BJ, BJ9 Řeší problematiku nedostatečné kapacity stávající kanalizace v prostoru sídliště Dubina. Z jihovýchodní části sídliště Dubina jsou vody odváděny přes stávající kanalizační systém, který je již na hranici své kapacity. V současné době se již dnes projevují provozní problémy a tento stav se bude dále zhoršovat s probíhající výstavbou dle územního plánu města. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je výstavba prodloužení stoky BJ v dimenzích odpovídající plánované zástavbě v dané lokalitě. Prodloužení stoky BJ má za úkol svést odpadní vody z jihovýchodní části sídliště Dubina a z nově plánované výstavby mimo stávající kanalizační systém sídliště Dubina přímo do hlavní stoky BJ podél ulice Na Drážce. Technická náplň investice: Stavba představuje výstavbu stoky v celkové délce 345 m. Z celkové délky tvoří 122 m stoka DN 500 m a 223 m stoka DN 600. Provoz kanalizační stoky je plně gravitační. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 15 z 19


Současný stav přípravy: Na celou stavbu je zpracována dokumentace pro územní řízení. Stoka BJ9: Současný stav, provozní problémy: Řeší problematiku stávající kanalizace v prostoru sídliště Dubina u čerpací stanice v blízkosti supermarketu Albert. V současné době je stávající stoka vedena pod objekty restaurace a čerpací stanice a je ztížena její údržba a provoz. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je výstavba stoky BJ9 v dimenzích odpovídající průtokům napojovaných stok. Jedná se o náhradu stoky vedené pod objekty restaurace a čerpací stanice. Stoka bude vedena po nezastavěných pozemcích a bude umožněna snadná údržba a provoz. Technická náplň investice: Stavba představuje výstavbu stoky v celkové délce 149 m. Z celkové délky tvoří 32 m stoka DN 400 m a 117 m stoka DN 1 200. Provoz kanalizační stoky je plně gravitační. Současný stav přípravy: Na celou stavbu je zpracována dokumentace pro územní řízení. Kanalizace Polabiny – zkapacitnění stoky A Stoka Spojil: Současný stav, provozní problémy: Řeší problematiku nedostatečné kapacity a provozního stavu stávající kanalizace z obce Spojil. V současné době se již dnes projevují provozní problémy a tento stav se bude dále zhoršovat s probíhající výstavbou. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je výstavba stoky Spojil, jako náhrada za stávající nevyhovující stoku (z hlediska kapacity a stavu). Technická náplň investice: Stavba představuje výstavbu stoky v celkové délce 295 m DN 400. Provoz kanalizační stoky je plně gravitační. Současný stav přípravy: Na celou stavbu je zpracována dokumentace pro územní řízení. ČS Spojilský odpad bude předmětem povodňové ochrany města. Shybka: Současný stav, provozní problémy: Řeší problematiku nedostatečné záložní kapacity a provozního stavu stávající shybky pod řekou Chrudimkou. V současné době jsou odpadní vody z pravého břehu řeky Chrudimky převáděny pouze jednou jednoramennou shybkou v blízkosti Prokopova mostu. V případě poruchy shybky a jejím uzavření budou veškeré odpadní vody z pravého břehu po zaplnění kapacity stok vypouštěny do vodoteče přepadat odlehčovacími komorami do Spojilského odpadu. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je výstavba nového ramene shybky a oprava stávajícího ramene shybky a nutných propojovacích stok. Technická náplň investice: Stavba představuje výstavbu shybky DN 1 000 v celkové délce 56 m a zapojovacích stok v celkové délce 54 m. Z celkové délky tvoří 16 m stoka DN 800 m a 53 m stoka DN 1 000. Provoz kanalizační shybky a stok je plně gravitační. Současný stav přípravy: Na celou stavbu je zpracována dokumentace pro územní řízení. Kanalizace Labská Kanalizace v ul. Labská, která odvádí odpadní vody od cca 200 obyvatel, je v současné době vyústěna do prostoru pod jezem na levém břehu Labe, kde je naprosto nevyhovující odlehčovací stoka, která neplní funkci a i splaškové vody odtékají do řeky Labe. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem této části je likvidace výše uvedeného oddělovače a gravitační stokou DN 600 o délce 150 m bude kanalizační stoka napojena na kanalizační systém města. Bude provedeno napojení v ulici U Stadionu, jejíž kapacita pojme i odpadní a dešťové vody z ulice Labská. Technická náplň investice: Vyhledání stoky DN 600 v délce 150 m a upravení stávající odlehčovací komory na ČS o kapacitě 2 x 3,0 l/s. Kmenová stoka A ve východní části Polabin směrem k Rosicím byla projektována a postavena za předpokladu, že dešťové vody z mezipovodí (cca 2 000 l/s) budou odlehčeny v oddělovačích dešťových vod OK3A a OK4A do Trnovského odpadu, což je meliorační příkop, zaústěný z levé strany do Brozanského potoka. V mezidobí došlo Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 16 z 19


výstavbou v areálu Semtín ke změně odtokového režimu a hladiny povrchových vodotečí, takže odlehčovací stoky jsou dnes cca ze tří čtvrtin zatopené, neplní svoji funkci a jsou spíše zdrojem hygienických závad a stížností občanů, bydlících v okolí odpadů. Zahloubení odpadu na hodnoty dle původního projektu je dnes, dle provedených studií povrchových vodotečí v této oblasti prakticky nereálné. Pro řešení je proto doporučena myšlenka tyto dva oddělovače dešťových vod zrušit a nahradit je zdvojením kmenové stoky A v tomto úseku a novým oddělovačem dešťových vod OK2*A, vyústěným do Labe. Popis a účel navrženého řešení: Dle záměru výstavby bude součástí akce: - zrušení odlehčovacích stok OS3A a OS4A a oddělovače OK3A - úprava oddělovače OK4A na rozdělovací šachtu - zdvojení stoky A od oddělovače OK4A až po nový oddělovač OK2*A v délce cca 1 000 m, na novou stoku budou přepojeny stávající stoky AD a AF - nový oddělovač OK2*A s vyšší přelivnou hranou (dle průzkumů VIS – Ing. Kraus) je možné výškové umístění přelivné hrany až cca na úroveň jednoleté vody včetně propojení potrubí ředěných splašků zpět do stoky A - odlehčovací stoka do Labe s výustním objektem se zpětnou klapkou a povodňovou čerpací stanicí, která by čerpala dešťové vody do řeky za vyšších vodních stavů (zhruba od jednoleté vody výše). Tato čerpací stanice by event. mohla sloužit i pro další záměry, související s povodňovou ochranou města Pardubic. Kapacita ČS je regulovatelná – 600 – 2 000 l/s. Technická náplň investice: Podle předběžných odhadů představuje stavba cca 1 000 m nové kanalizace DN 1 500 – 2 000 (zdvojení stoky A), oddělovač vč. propojení ředěných splašků do stoky A, cca 250 m odlehčovací stoky DN 1 500 – 2 000 a výustní objekt se zpětnou klapkou a povodňovou čerpací stanicí o výkonu cca 2 000 l/s. Záložní zdroj elektrické energie je podmínkou bezpečné ochrany území. Kanalizace Dukla – zkapacitnění stoky D Úsek kmenové stoky D v prostoru kolem křižovatky Teplého – J. Palacha je podle hydrotechnických výpočtů rozpracovaného generelu i provozních zkušeností a.s. VAK poddimenzován, což se projevuje občasnými provozními závadami (zpětné vzdouvání vody do přípojek) a problém bude nutno řešit. Popis a účel navrženého řešení: Koncepce řešení předpokládá, že problematika by se řešila zmenšením průtoků v této části kanalizace, a to zřízením kapacitního obchvatu, který by část odpadních vod v rozdělovací šachtě na kritických místech podchytil a převedl je do stoky D až v místě, kde tato má již dostatečnou kapacitu. V přiložené situaci je naznačena základní verze řešení s trasou ulicemi Demokratické mládeže a Čs. armády. Trasa bude ještě upřesněna dle podrobnějších výpočtů, zhodnocení stavu dnešních stok, šíře komunikací pro provádění a koordinována se záměry města na úpravy povrchů komunikací. Je však možno konstatovat, že předložená verze představuje horní mez možných variant a při upřesnění dojde nanejvýše ke snížení délky nové kanalizace. Technická náplň investice: Podle předběžných odhadů představuje stavba cca 1 250 m nové kanalizace DN 600 – 800. Stávající stoky v trase navržené kanalizace budou zrušeny a přípojky přepojeny na novou kanalizaci. Provoz bude gravitační. Čerpací stanice sídliště Závodu míru Při zvýšených vodních stavech v Labi odlehčení nefunguje a dochází k přelévání vody z Labe do stoky B přes jízek odlehčovací komory v prostoru sídliště Poseidon. Voda zaplňuje stoku B a zvyšuje derivačním způsobem hladinu až do Svítkova, kde se musí provádět úplné uzavření nátoků na ČOV. Čerpací stanice umožní odlehčení i za vyšších stavů a společné čištění vody na ČOV Semtín. Popis a účel navrženého řešení: Zpětná klapka na výusti DN 1 500. Vytvoření podzemní čerpací stanice s parametry 3 x 600 l/s, H = 5 m, řazení čerpadel v kaskádě. Čerpadla budou mít samostatné výtlaky do Labe s opevněním břehů v oblasti vyústění. ČS umožní odlehčení stoky B i za zvýšených stavů Labe. Stoka B bude plně funkční a bude dopravovat splaškové vody k čištění do Semtína. Technická náplň investice: Stavba představuje úpravu stávající výustě pro klapku, zřízení podzemní ČS, obestavěný prostor cca 250 m², kabelové přívody el. energie alespoň pro část výkonu. Rozvodna a strojovna 200 m³, obestavěný prostor, kabely 300 m a příjezdová cesta. Kanalizace Fáblovka Kapacita stávající kanalizace v ul. Hradišťská mezi Ohrazenicemi a Starým Hradištěm je naprosto nedostatečná, co blokuje veškerou novou výstavbu v tomto prostoru. V prostoru mezi Ohrazenicemi a Trnovou pak není kanalizace žádná. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je výstavba nové stoky (označená A´), která podchytí některé části stávající kanalizace v oblasti mezi Ohrazenicemi a Hradištěm a svede je do stávající kanalizace DN 1 000 v oblasti Trnové (byla vybudována v předstihu jako součást výstavby obchodního centra). Tím se vytvoří podmínky pro výstavbu jednak v oblasti mezi Ohrazenicemi a starým Hradištěm a dále v území mezi Ohrazenicemi a Trnovou. Druhotně (návazně na navržený propoj DN 600) může tento systém sloužit i pro převodní části průtoků ze stoky AH v Ohrazenicích, kde je nedostatečná kapacita dnešní stoky . Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 17 z 19


Technická náplň investice: Stavba představuje vlastní stoku A´ o celkové délce cca 950 m (z toho cca DN 800 – 650 m a DN 600 – 300 m) a výše uvedené propojení se stokou AH – DN 600 v délce cca 300 m. Provoz je uvažován gravitační, přesná trasa a délky se mohou ještě částečně upřesnit v rámci další přípravy. Kanalizace Ohrazenice – zkapacitnění stoky AH7, AH V oblasti stoky AH7 v Ohrazenicích jsou dnes 4 oddělovače dešťových vod, odlehčující dešťové vody do mělkého koryta Brozanského potoka. tato odlehčení jsou zdrojem jak provozních závad na vlastní kanalizaci (zpětné vzdouvání vody do kanalizace), tak i hygienických problémů v Brozanském potoce. Závady jsou dlouhodobé a je nutno přikročit k jejich řešení. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je (dle zpracované studie z roku 1999) výstavba nové kapacitní stoky AH7 a navazující části stoky AH v rozsahu, který by umožnil zrušit všechny tyto oddělovače a odpadní vody včetně dešťových převést až do kapacitního úseku stoky AH (s případným převodem části těchto vod do stoky A´. Stoka AH7 včetně oddělovačů se po výstavbě zruší, u stoky AH bude nutno technicky a ekonomicky zhodnotit, zda zkapacitnění řešit zdvojením a stávající stoku ponechat nebo provést novou stoku v dnešní trase. Technická náplň investice: Stavba představuje vlastní stoku AH7 v celkové délce cca 400 m (DN 600 – 800) a návazně stoku AH – DN 800 v délce 400 m a DN 1 000 v délce cca 350 m. Provoz je uvažován gravitační, přesná trasa a délky se mohou ještě částečně upřesnit v rámci další přípravy. Odlehčovací stoka Fáblovka – cihelna Řeší problematiku nedostatečné kapacity stávající kanalizace (zejména stoky A v prostoru sídliště Polabiny, za ul. Poděbradskou). V této oblasti se již dnes projevují provozní problémy (vzdouvání vody ve stokách, zanášení kanalizace) a tento stav se bude dále zhoršovat s probíhající výstavbou v povodí horní části stoky A. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je (v souladu s přepočtem stoky A z roku 1999) výstavba nového oddělovače OK5A, který bude do další části stoky A propouštět pouze ředěné splašky. Dešťové vody z horní části povodí budou odlehčeny do Labe pod Pardubický jez, tím se výrazně zlepší průtokové poměry na stoce A pod oddělovačem. Akce plně využívá stávající kanalizaci v území. Technická náplň investice: Stavba představuje oddělovač OK5A a cca 1 380 m kanalizace. Z celkové délky stoky je již cca 50 m realizováno v rámci výstavby povodňové hráze a cca 400 m se má provést v roce 2004 jako součást výstavby nového areálu university Pardubice. Zbylou část v délce cca 930 m tvoří 700 m štoly DN 1 600, zbytek je potrubí v otevřené rýze DN 800 – 1 000. Provoz je plně gravitační. Čerpací stanice – povodňová – Srnojedy Vybavení stoky ČS povodňovou podzemní, Q= 15 l/s, H= 8 m. Úpravy výustních objektů V současné době na výustních odlehčovacích stokách kanalizace Pardubice nejsou provedena žádná protipovodňová opatření. Při vyšších průtocích v Labi se komplikuje situace, do stok vniká výusťmi labská voda a je nutné úplné odpínání stoky B v místě křížení s Bylankou. Za této situace nenatéká organické znečištění města na společnou ČOV a narušuje se biologické čištění. Současně dochází k zatěžování Labe nečištěnými splaškovými vodami. Popis a účel navrženého řešení: Předmětem stavby je celou kanalizační síť odseparovat systémem klapek a uzávěrů od zvýšených hladin toků Chrudimka, Labe a Bylanka a Jesenčanský potok. Opatření umožní prodloužit funkci shybky na stoce B a dopravovat splaškové vody do ČOV i za situací, kdy se znečistí dnes musí vypouštět do Labe. Zabrání se hydraulickému přetěžování dolního úseku stoky B. Zabrání se vzdouvání stok do sklepů v místech Závodu míru, střed města Srnojedy. Zmenší se přítok vod do ČOV a udrží se koncentrace nátokového znečištění surových splašků na ČOV. Technická náplň investice: Protipovodňová opatření spočívají v následujících opatřeních: 1) zpětná klapka DN 1 000 na odlehčení O3B u potrubního mostu Závodu míru 2) instalace dvou zpětných klapek atyp 2 ks 1 200/1 200 plast na stoce B v místě odlehčení před shybkou do odpadu F 3) Svítkov cihelna – instalace ZK DN 1 000 před nátokem do ČOV Paramo, druhou ZK DN 800 instalovat ve Svítkově v prostoru restaurace „Na Špici“ v místě odlehčení stoky Ca do Jesenčanského potoka 4) Svítkov – výusť stoky Ca zpět na klapku DN 1 000, proti Jesenčanskému potoku 5) Svítkov – instalace ZK 1 000 na odlehčení stoky Ca do Bylanky u kluziště 6) rekonstrukce proplachovacího objektu na stoce u Bylanky, šoupě DN 800 v nové šachtě 7) zpětné klapky na odlehčení stoky B nad Matičním jezerem 8) 1 x DN 800 na novém odlehčení, kamenná vila 9) 2 x DN 1 500 na odlehčovací stoce B 10) zpětná povodňová klapka DN 1 700 na odlehčení B od Prokopova mostu v místě odpadu L Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Stránka 18 z 19


11) odlehčení – Husova ul. U sádek, 2 x ZK 800 instalovaná na příčce v odpadu ze sádek, výusť se šoupátkem na konci kanalizace 12) zpětná klapka DN 1 500 na odlehčení v místě Na Vrtálně za silnicemi v Husově ul. 13) Černá za Bory – klapka DN 1 000 za ČS Černá za Bory 14) Mnětice – zpětná klapka DN 600 u ČS Mnětice na levém břehu Chrudimky 15) zpětná klapka DN 800 na pravém břehu u jezu Nemošice 16) zpětná klapka na odlehčení stoky Df v prostoru nad hřištěm „Na Dolíčku“ ZK DN 400 na odlehčení do Dražkovice 17) Srnojedy na stoce od Lánů DN 800 Sumární rozsah popsaných investic Stoky gravitační: - DN 300 - 8 524 m - DN 400 - 1 432 m - DN 500 - 423 m - DN 600 - 1 683 m - DN 800 - 2 485 m - DN 1 000 - 453 m - DN 1 200 - 217 m - DN 1 500 - 1 000 m - DN 1 600 - 700 m - Celkem gravitačních stok - 29 807 m Tlakové stoky a výtlaky: - DN 150 - 1 010 m - DN 100 - 2 900 m - DN 80 - 800 m - DN 63 - 600 m - Celkem - 5 310 m Objekty na síti: - 1 ks čerpací stanice pravobřežní velká Q = 600 – 2 000 l/s - 1 ks čerpací stanice levobřežní velká Q = 600 – 1 800 l/s - 1 ks malá podzemní ČS – Srnojedy (15 l/s, H = 8 m) - shybka u Prokopova mostu DN 1000 – 56 m - 1 x ČS na Spojilském odpadu (povodňová ochrana Pardubic) Zpětné klapky na výustích: - DN - ks - 400 - 1 - 500 - 1 - 600 - 1 - 800 - 7 - 1 000 - 6 - 1 200 - 2 - 1 500 - 3 - 1 600 - 1 - 1 700 - 1 Změna PRVK 2007: V PRVK 2004 je navrženo na kanalizační systém a tedy i na ČOV města Pardubice připojit řadu vzdálenějších místních částí města a okolních obcí (mimo Aglomeraci). Mimo tyto lokality lze, z hlediska technického,tj. zejména využití stávajícího kanalizačního systému a ČOV, doporučit připojení kanalizací ještě dalších obcí a to: - Hostovice - Přelovice - Kunětice - Rozhovice (okr. Chrudim – řešeno PRVK 2004) Tyto obce jsou lokalizovány v dostupné a efektivní vzdálenosti od budoucího kanalizačního systému města Pardubic, navrženého v PRVK 2004 a celkovým počtem obyvatel 950 neovlivní kapacitu stávající ČOV Pardubice. K změně řešení odkanalizování dle tohoto doporučení lze přistoupit až po podrobné analýze zahrnující pořizovací i provozní náklady. O eventuelní změnu PRVK 2004 v tomto smyslu bude požádáno až po projednání resp. na základě iniciativy předmětných obcí.

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 18.11.2014

Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 18.11.2014

Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014/2015.

Stránka 19 z 19

Pardubice-Staré Město

Recommend Documents