PÁR STŘÍPKŮ. * vzdorospolek * Lovčice 2009

PÁR STŘÍPKŮ 2009

V divadelním sále výstavní novorenesanční budovy Občanské záložny v Přelouči se počínaje rokem 2008 každoročně slavnostně vyhlašují výsledky celostátní soutěže O českou báseň roku. A proto se v sobotu 25. dubna 2009 mohl před Záložnou pořídit společný snímek přítomných básníků právě končícího 5. ročníku. Přeloučští představitelé vyšli vstříc přání většině účastníků a otevřeli své sobotní brány. V Horách Kutnách, městě zrodu putovní Stříbrné buly, byl totiž pro tento počin uvolněn pouze pracovní pátek, jenž z pochopitelných důvodů málokomu vyhovoval.

* vzdorospolek * Lovčice 2009

3

PROČ PRÁVĚ MĚSTO PŘELOUČ VYŠLO VSTŘÍC BÁSNÍKŮM?

Z

aujal mě již originální název organizátora - Literární sdružení Vzdorospolek, nevšední je i celý projekt soutěže o putovní trofej. I poezie má své tvůrce, své čtenáře a posluchače. Přála bych si, aby se slavnostní vyhlašování výherců soutěže u nás v Přelouči stalo natrvalo součástí kulturního kalendáře města. Irena Burešová, starostka Přelouče

S

nažíme se obyvatelům našeho města zprostředkovat možnost, vybrat si z co nejširšího spektra kulturních aktivit, protože nejen chlebem a sledováním seriálů živ je člověk. Možná jsme básníkům ani nevyšli vstříc, ale jen jsme je se zvědavostí uvítali ve dveřích a čekali, co nám básníci předvedou. Proč? Zřejmě proto, že i my cítíme, jak málo je poezie kolem nás, jak bychom se sami chtěli zastavit a zasnít. Ivan Moravec, místostarosta Přelouče Jak nejlépe to povědět, že lidé poezii v Přelouči mohli uslyšet Co duše má letitá vzpomíná, tak takováto akce zde ještě nebyla Proto zkusil jsem vás přivítat a v Záložně poezii pořádat Věřím, že básníci, kteří přijedou, na Přelouč jenom v dobrém vzpomenou Jaromír Marek, Kulturní služby města Přelouče

ISBN 80-903607-5-0 ISSN 1802-5889 (hmotné vydání) ISSN 1802-5897 (elektronické vydání) 4

V SOUTĚŽI O ČESKOU BÁSEŇ ROKU ZÍSKÁVAJÍ VÍTĚZOVÉ PUTOVNÍ CENY V rovině veřejné od roku 2004 STŘÍBRNOU BULU

N

yní již bývalá nositelka putovní Stříbrné buly za rok 2007 Věra Vejnarová z Čáslavi (vpravo) předala v Přelouči v sobotu 25. dubna 2009 toto ocenění do rukou nové vítězky Hany Kobulejové z České Lípy. Je zajímavé, že první ročník vyhrál Jiří Charvát také z České Lípy, takže po čtyřech letech se Stříbrná bula vrací do stejného města.

A

V rovině odborné od roku 2007 ZLATOU BULU

kademická malířka Jitka Jelínková z Kutné Hory již před dvěma roky vytvořila keramický svitek pro Stříbrnou bulu a zhotoví i pro Zlatou. Ono zpoždění s výrobou souvisí s hledáním hesla, co se zvěční na svitek. Vzdorospolek požádal účastníky slavnosti o pomoc v tomto směru a skutečně se společnou silou podařilo vybrat patřičnou větu. Stalo se tak v hotelu Bujnoch, i ten patří ke sponzorům soutěže, kde se slavnost dovršila hodokvasem. Při předčítání různých

Nikde nenajdete poesii, jestliže ji nenosíte v sobě.

citátů nakonec padla vzájemná shoda u věty nesmrtelného A. S. Puškina: „Nikde nenajdete poesii, jestliže ji nenosíte v sobě.“ Zlaté bule už tedy nic nebrání, aby se stala hmatatelnou věcí. Snad obohatí tento trošku uspěchaný svět, pro který je poesie bez nadsázky cizím výrazem.

5

Úvodem

Už přicházíme pošesté za vámi, čtenáři, a stále od nás dostáváte hlasovací právo. Každý máte možnost z předložené tvorby vybrat až pět básní, které na vás zapůsobí nejvíce, a poslat je vypsané na hlasovacím lístku do konce března 2010 elektronickou nebo běžnou poštou. Lístek s pravidly hlasování naleznete na straně 11. Námi udělené hlasovací právo veřejnosti se nelíbí některým odborníkům. Prý je obyčejný čtenář nezběhlý v tomto slovesném odvětví a neocení ta správná díla. Vzdorospolek s nimi v jistém směru o zběhlosti souhlasí, ale z druhé strany - k čemu psát „dobré“ básně, když je bezmála nikdo nečte? Chceme-li nalézt cestu k navrácení přízně veršům, bez možnosti vyjádření veřejnosti je to nemyslitelné. Navzdory oněm odborníkům jsme se navíc rozhodli obohatit ročenku o ohlasy veřejnosti na verše i na samotnou sbírku. Zatím těch ohlasů moc nepřišlo, neboť svůj nesmazatelný podíl na tom měly vkládané hlasovací lístky, kde ještě nebylo vytvořeno účelové okénko. Hlasující čtenář ho nalezl jen na elektronických předlohách. Ne každý příležitosti využil, přesto už první čtyři vlaštovky otiskujeme na straně 13 pod „recenzí“ pana R. Žvaka. Příští ročník je ve vašich rukou; prostor dáme všem ohlasům – kladným i záporným – třeba na čtyřech stranách. Jeden příspěvek může mít rozsah jen do 260 znaků. Obdobná novinka s „kritickým příspěvkem“ je připravena pro básníky, kteří neprošli březnovým předkolem. Jim vyhradíme až 400 znaků a připojíme jejich snímek ze slavnostního vyhlášení. Je naším záměrem představit v ročence co nejlepší českou tvorbu, ale nedaří se. Pro zajištění rovnosti všech básní, od počátku ukotvenou v Základních kamenech (str. 8), otiskujeme jen tvorbu, co nebyla doposud nikde zveřejněna a bez jmen básníků. Původci se vždy zpětně odkryjí až v následné sbírce. Někteří básníci na výzvu z následující strany 7, jež také koluje v různých tiskovinách, k přihlášení tvorby oznamují: pro svou „odbornou dráhu (profesionální kariéru)“ se žádných soutěží nezúčastňuji (tato soutěž je jen prostředek k cíli přiblížit básnické umění veřejnosti); MOJE jméno musí být od první chvíle pod MOU básní (lidé mají sklon při hlasování upřednostňovat své známé, někteří jedinci dokonce straní pouze jednomu pohlaví); nechci čekat celý rok na vyjádření veřejnosti, musím svou tvorbu stůj co stůj vyvěsit na síti (internetu) či poslat do dalších tiskovin (případná známost jakýchkoliv veršů z jiných míst naruší rovnost vůči ostatní tvorbě). I přes tyto smutné „omluvy“ jsou v básnickém světě uznalejší lidé a postupně se zapojují do tohoto smělého podniku. Vědí jen přihlášení básníci, že šestý ročník byl ovlivněn bojem o samotné bytí Střípků. Od veřejných úřadů stále nedostáváme ani korunu dotace. Snad pro malou známost pořádajících osob nebo pro malý náklad, jenž se nedostane k statisícům čtenářů. Nevíme. I těch 500 kusů výtisků stojí hodně peněz. Požádali jsme proto samotné soutěžící o přispění způsobem stokorunového předplatného-zápisného. Daná stovka pochopitelně nepřilákala tolik vybroušených veršotepců, ale přesto se nakonec básníci v dostatečném počtu rozhodli podržet Pár střípků při životě. Leč nebýt dvou soukromých dárců, kteří nechtějí být jmenováni, s příspěvky 5.000 a 10.000 korun, kdovíjak by všechno dopadlo. Všem, kdo mají podíl na pokračování naší práce s přibližováním veršotepectví širší veřejnosti, na straně 10 upřímně děkujeme. Nenechejme se rozptylovat od toho podstatného – od básnického umění. Na straně 24 je podrobně rozepsán postup výběru soutěžních veršů do letošní ročenky, kterou svým hlasem dovršíte vy, čtenářové. Výsledky vašeho počínání i s ohlasy shledáte ve sbírce sedmé. Směle do toho, počítáme s vámi. Ale než se k nim dostanete, pozastavte se na následujících stranách 14 až 23. Na nich je rozuzlení loňského pátého ročníku obohacené o snímky básníků ze slavnosti, co proběhla 25. dubna 2009 v Přelouči. Od sedmého ročníku bychom rádi vyšli mezi čtenáře s novou tváří obálky Pár střípků, kdo máte chuť nám v tomto směru pomoci, na straně 12 se podívejte na podrobnosti.

6

Co předcházelo tomuto sborníku a bude předcházeti dalším:

VŠEM BÁSNÍKŮM!

Literární sdružení Vzdorospolek vyhlašuje soutěž O českou báseň roku 2009 - šestý ročník -

Vzácní veršotepci! Pro vás všechny, kdo pokoušíte básnickou Múzu, připravujeme rok co rok nevšední sbírku básní s názvem Pár střípků. Nechcete-li si nechat ujít příležitost ke zviditelnění své tvorby v ročence obohacené soutěží, posílejte v jazyce českém nanejvýš čtyři díla ročně, doposud nikde nezveřejněná (včetně internetu osobní, literární stránky, apod.) v provedení a námětu naprosto volném. Jak jste si jistě stačili všimnout, tak básnictví nepatří mezi slovesný obor, jenž by dovedl přilákat více čtenářů. A proto je od prvopočátku (2003) naším cílem vzbudit u lidí větší přízeň k tomuto slovesnému umění. Jak? Aby širší veřejnost měla pohnutku nahlédnout do sborníku s vašimi verši, udělujeme jí právo hlasovat. Během téměř celého roku lidé prostě a jednoduše vypíší na přiložený hlasovací lístek až pět básní, které je z ročenky osloví. Pro zajištění nestrannosti čtenářů při hlasování samozřejmě neotiskujeme jména básníků; to až zpětně v následujícím ročníku. Původce toho dílka, které na veřejnost zapůsobí nejvíce, získá od nás putovní Stříbrnou bulu, na jejímž podstavci bude na stříbrném štítku vyryto jeho jméno a název básně. Toť rovina VEŘEJNÁ. Ročenka samo sebou není nafukovací, vše se do ní nevejde. Obrátili jsme se proto na společnosti či úřady básnictvím se zabývající, aby vyčlenily své odborníky, kteří by nezávisle a samostatně oznámkovali v tzv. březnovém předkole vámi přihlášenou tvorbu - rovněž bez uvedení jmen původců. Na jejich podkladě se básně rozdělí na dva soubory: více a méně úspěšné. Ty více úspěšné dojdou k otištění. Krom toho vyplyne z jejich práce podrobné umístění všech básní, čili i ta pomyslně nejlepší z odborného hlediska. Její tvůrce dostane od nás putovní Zlatou bulu a též na jejím podstavci ulpí zlatý štítek s jeho jménem i názvem básně. Toť rovina ODBORNÁ. Po skončení hlasování čtenářů se vždy poslední dubnovou sobotu od druhé hodiny odpolední slavnostně odhalují soutěžní výsledky. Při tomto závěrečném dějství je vyžadována účast básníků (či jejich zástupců), kteří se umístili v rovině odborné i v rovině veřejné. Nikdo totiž nebude předem zpraven o přesném umístění v soutěži; to platí i pro vítěze putovních cen. Šestý ročník se ukončí 24. dubna 2010 v divadelním sále novorenesanční Občanské záložny města Přelouče. Svou tvorbu s udáním své adresy, telefonu a ročníku narození, neb básnické klání je rozděleno do dvou skupin - do 30 a nad 30 let, posílejte nejpozději do konce ledna 2009 na: [email protected] (předmět Stříbrná bula). Nemáte-li možnost přes „síť“ (internet), pak básně zasílejte strojopisem v jednom vyhotovení na: Literární sdružení Vzdorospolek, Lovčice 9, pošta Čáslav 286 01, heslo Stříbrná bula. Další podrobnosti naleznete na našich stránkách: http://vzdorospolek.wz.cz. POZNÁMKA: Od roku 2010 připravujeme změnu dne slavnostního ukončení Stříbrné buly. Vzhledem k navázání spolupráce s Východočeským střediskem Obce spisovatelů spojíme slavnost s Uměleckým maratónem (str. 107). Od 7. ročníku proto proběhne vyhlášení výsledků už na podzim daného roku a nebude prolínat, jako první půltucet, do následujícího roku. To nejdůležitější - bohužel, zkrátí se čas pro hlasování veřejnosti.

7

Základní kameny Stříbrné buly 1. Soutěž je určena všem básníkům (amatérům i profesionálům) a probíhá každoročně; délka ročníku: přibližně 757 dní – dva roky a dva měsíce, od dalších ročníků - 2010 - to bude jen rok a půl (v ČR se začalo ročníkem 2004). 2. Celý rok se shromažďují soutěžní práce (v ČR od 1. února roku R-1 do 31. ledna ročníku R). Jeden zájemce - bez ohledu na věk – má možnost zaslat do jednoho ročníku až čtyři dílka. Ve sborníku Pár střípků může býti básník otištěn ponejvíce dvanáctekrát (a dost, aby se pak zase mohli dostat k otištění jiní tvůrci). 3. Přihlášené básně nesmí být nikde jinde zveřejněny (internetu a ostatních soutěží nevyjímaje), a to až do ukončení ročníku. Od básníků se žádá, aby sami také nedávali ve veřejnou známost svou účast v probíhající soutěži. Při nedodržení pravidel se vyřadí ze soutěže. 4. Jiné zveřejnění není možné kvůli nezaujatému hlasování, aby se každému dílku zajistila stejná startovní čára. Vítěze v rovině veřejné totiž určuje veřejnost – tedy čtenáři sborníku, v němž jsou soutěžní práce otisknuty – pomocí vložených hlasovacích lístků. 5. Jelikož ročenka není nafukovací, lze otisknout pouze 50 až 100 básní v přibližně stejném počtu od mladších i starších, jejichž předělem je 30 let. Proto je jeden měsíc vyhrazen pro tzv. předkolo (v ČR březen), kde výběrčí (veřejnosti utajeny odborné osoby určené různými společnostmi či úřady) nezávisle na sobě oznámkují všechnu přihlášenou tvorbu. Toto právo, leč v poloviční hodnotě oproti odborníkům, náleží i vítězům Stříbrné buly až na tucet let, nebo dokud sami nebudou vyřazeni v březnovém předkole. Zároveň při jejich hodnocení vyplyne i nejlépe postavená báseň v rovině odborné. Podrobné hodnocení odborníků bude po celou dobu hlasování veřejnosti utajeno, aby čtenář nebyl ovlivněn jejich výsledky. 6. Na podkladě práce výběrčích je začátkem dalšího měsíce (ČR - duben) sestaven sborník a v el. podobě zaslán do tiskárny i se záznamy a snímky ze slavnostního vyhlášení výsledků minulého ročníku. 7. Básně budou otištěny bez jmen původců, aby čtenář nemohl být ani v tomto bodě nikterak ovlivněn. Každé básni je losem určeno číslo, dle něhož se vloží do sbírky. 8. V první části sborníku se otiskne rozuzlení předchozího ročníku: vítězné básně obou věkových skupin v rovině veřejné a jedna v rovině odborné (ta bez ohledu na věk), jmenný seznam veršotepců podle vylosovaných čísel jejich tvorby. Vše obohatí snímky básníků přítomných na slavnosti i s jejich projevy. K tomu se připojí ohlasy básníků, jež neprošli březnovým předkolem, a ohlasy veřejnosti. 9. Po veřejném představení nové ročenky začíná hlasování. Hodnotit mohou všichni čtenáři mimo ty, kteří jsou spjati se soutěží, tj. soutěžící a pořadatelé (střet zájmů). Na lístky vložené do sborníku je možno uvést až pět básní. Tomuto hodnocení je vyhrazeno jedenáct měsíců (v ČR od 1. května roku R do 31. března roku R+1; od 7. ročníku jen půlrok - do podzimu roku R). Hlasovat lze i elektronicky. 10. Nikdo z básníků nebude dopředu zpraven o přesném umístění, ale každému se oznámí, zda je či není mezi vítězi. Při závěrečném dějství - slavnostním vyhlášení (v ČR poslední dubnová sobota, od 7. ročníku už podzim daného roku) - je vyžadována účast básníků (či jejich zástupců), kteří se umístili v rovině odborné i v rovině veřejné na prvních třech místech. Pokud tuto milou povinnost nedodrží, věcná cena spojená s daným místem se postoupí tomu, kdo tam přijel a umístil se o chlup níže. Všichni soutěžící, kteří přijedou na vyhlášení, shledají v rozšířeném vydání ročenky Pár střípků svůj snímek ze slavnosti a pár vět ze svého vystoupení případně tlumočeného zástupcem. 11. Teprve až při vyhlašování výsledků budou básníci veřejně rozděleni na dvě věkové skupiny: do třiceti a nad třicet let. 12. Soutěžící s největším počtem bodů mohou sedět pouze na jedné ze tří vítězných židlí, a to sami. 13. Hlavní cenou v rovině veřejné je putovní Stříbrná bula, na jeden rok ji získá tvůrce básně s největším počtem bodů od čtenářů. V rovině odborné to je putovní Zlatá bula, na jeden rok ji získá tvůrce básně s nejlepším hodnocením od odborníků v březnovém předkole. Na jejich podstavce se nechají zhotovit štítky s názvy vítězných prací a jmény jejich původců ve spojení s daným rokem. Obě ceny zajistí Vzdorospolek. 14. Další ceny budou poskytovat sponzoři; rovněž se použije výdělek z prodaných výtisků. 15. Vyrozumění o všech pravidlech a průběhu daného ročníku je předkládáno jednotlivým účastníkům proti podpisu nejpozději do otištění jejich děl ve sborníku. Při porušení podmínek je soutěžící vyřazen. 16. Záměrem celého díla je přiblížit básnictví, neuvěřitelně málo čtené básnictví (!), většímu počtu čtenářů, protože současné opomíjení tohoto nejvyššího slovesného umění je takřka hřích. A to prostřednictvím ročenek, které jsou oživeny soutěží, do níž se může každý zapojit. Po dvanácti letech se zaplní podstavce Stříbrné i Zlaté buly a vymění za nové. K této příležitosti bude vydán mimořádný sborník, kde najdou místo všechna oceněná dílka za celé dvanáctileté období. /29. března 2009/

8

Ovídius Verše nepodléhají smrti. (Carmina morte carent.) František Halas Poesie jest dětskou řečí světa, ale také zmoudřelou jeho pamětí, shrnující nakonec všechnu tresť poznání. Sluníčko slavnostní večeře Ahoj všichni, jmenuji se Eliška a takto mě zachytil malíř Jan Živný při slavnostním ukončení 4. ročníku básnického klání 26. dubna 2008, které prvně proběhlo v Přelouči. Pro upřesnění musím uvést, že to bylo chviličku potom, až v hotelu, kam se vše přesunulo. Ocitla jsem se tam díky své mamince. Její tvorba totiž byla vybrána odborníky do Střípků. Každopádně samotné vyhlašování výsledků bylo ukrutně nudné, neboť ho zdržovali zbytečně dlouhými a místy až nemístnými proslovy jacísi kritici. Ani ten srandovní pán, co se označuje za jednatele Vzdorospolku, se dvakrát nevytáhl, když

téměř vždy upoceně hledal výsledky hodnocení. Jeho výmluva o probdělých tří a půl z pěti posledních nocí pro přípravu přeloučského setkání není pro mě přijatelná. Sám na to nemůže stačit, proč mu tedy někdo nepomůže? Označil mě za „Sluníčko slavnostní večeře“, jenže u mě si to jen tak nevyžehlí. Celkově na mě Přelouč působila ospale a k básníkům z celé České země se chovala netečně, jako by tam ani neprobíhalo vyhlašování vítězných českých básní... Bohužel, letos mi to do Přelouče nevyšlo. Doufám ale, že na vlastní oči uvidím, jak slavnostní vyhlašování 6. klání v roce 2010 už proběhne v pohodě.

9

Vzdorospolek děkuje těmto osobám a společnostem za pomoc Jsou to: Kulturní služby města Přelouče - propůjčení divadelního sálu v novorenesanční budově Občanské záložny na Masarykově náměstí k slavnostnímu ukončení ročníku počínaje čtvrtým - www.mestoprelouc.cz; České dráhy, a. s, náš hlavní sponzor pro ročníky 2007 a 2008 - věnovaly vítězům tzv. kilometrické banky a peněžní prostředky na jízdné pro pořadatele - www.cd.cz; hotel Bujnoch (dříve Fontána) v Přelouči - připravil hodokvas a slevu za ubytování pro soutěžící, kteří přijeli ke slavnosti ze všech koutů České země www.hotelbujnoch.cz; letecká společnost Bohemia Balón, s. r. o., - poskytla velice příjemný dar pro hlavního vítěze čtvrtého i pátého ročníku: volný lístek na pohádkovou vzdušnou plavbu přímo v nadzemských výšinách - www.bohemia-balon.cz; knihkupectví U Stříbrného groše v Kutné Hoře - obdarování vylosovaných čtenářů krásnými knížkami - www.knihakh.cz; mezinárodní lékárnická společnost ZENTIVA - věnování věcných cen pro básníky umístěné na nejvyšších příčkách roviny odborné - www.zentiva.cz; kosmetická společnost FM GROUP - věnování voňavých cen pro všechny umístěné básníky v rovině veřejné i odborné - www.parfemy-zednicek.cz Městská knihovna Kutné Hory - seznámení veřejnosti s naším básnickým počínáním - www.knihovna-kh.cz; literární servery LiTerra - www.literra.cz a Písmák - www.pismak.cz. - umožnění upoutávek o Stříbrné bule na jejich el. stránkách a podíl na výběru tvorby do šestého ročníku; akademická malířka Jitka Jelínková - vytvoření keramických podkladů pro putovní ceny: Stříbrnou a Zlatou bulu - www.jitkajelinkova.cz; TOP Avon lady 2004 - image poradce Petra Zelená z Prahy - dárkové balíčky pro oceněné básníky; fotografové Petr Vesecký a Ivana Múčková - snímky Záložny (str. 3), předávání Stříbrné buly (str. 5), všechny snímky básníků či sponzorů ze slavnosti v Přelouči (str. 14 až 23) a hotelu Bujnoch (str. 105) - [email protected]. Samozřejmě je třeba poděkovat básníkům samým za příspěvky a vám, čtenářům, za hlasování. Vždyť bez toho by celé snažení pozbylo smyslu. Bylo by velice záslužné a potěšující, když by se našel někdo, kdo by mohl a chtěl poskytnout peněžní příspěvek na pokrytí nemalých nákladů tisku této básnické ročenky či na nákup cen pro básníky, jež hlasování čtenářů nebo hodnocení odborníků vynese k nejvyšším místům. Na první pohled se to nezdá, ale naše snaha získat širší veřejnost pro nejvyšší slovesné umění skutečně nese s sebou nespočet výdajů a starostí. Už se našli dva odvážní s nemalým peněžním příspěvkem pro pátý a šestý ročník (5.000 a 10.000 korun), aby podpořili pokračování Stříbrné buly. Ze své skromnosti nechtějí být jmenováni. Vy všichni výše uvedení, bez vás by sbírky Pár Střípků nevycházely, a tím pádem by nebyla ani soutěž O českou báseň roku. Vážíme si velmi moc vaší pomoci.

10

Pár střípků 2009

Jméno (Vypište až pět dílek, neohlížejte se na básně pořadí, každému připadne jeden bod.)

pro

Hlasovací lístek

Číslo básně

Vaše 1) adresa: Přejete si poslat na uvedenou adresu další ročník? 2) (Napište ANO nebo NE.) Jste čtenář/ka do třiceti (včetně) či nad třicet let? 3) (Napište DO nebo NAD.) Pokud máte zájem, napište pár řádků jako celkový ohlas na básně nebo celou ročenku. Vaše dojmy - kladné i záporné dojmy veřejnosti - otiskneme v dalších Střípkách 2010. Jeden příspěvek může mít až 260 znaků včetně mezer, jména a bydliště. Ohlas:

■ Vyplněný lístek pošlete nejpozději do konce března 2010 těmito způsoby: na el. adresu [email protected] si napište žádanku o elektronickou předlohu, bude vám obratem odeslána. Nemáte-li po ruce elektroniku, pak tento lístek můžete vystřihnout, ale bohatě stačí jen vypsat na jakýkoliv papír výše žádané údaje a odeslat na naši adresu - Literární sdružení Vzdorospolek, Lovčice 9, p. Čáslav 286 01. 1) Hlasovací lístek bez uvedené adresy čtenáře není platný. Navíc je slosovatelný, šťastnému čtenáři věnujeme knižní dárek. 2) Máte-li zájem o novou sbírku Pár střípků 2010, napište ANO a předplatné 65,- Kč včetně poštovného (45+20) složte na účet Obce spisovatelů, se kterou již v tomto směru spolupracujeme, do konce března roku 2010. Číslo účtu je 1208 202 319/0800, variabilní symbol uveďte 2010 789 555 - vše bez mezer, které jsou zde vloženy pro přehlednost. V knihkupectví bude k mání za 85,- Kč. 3) Prosíme, u tohoto bodu napište, zda vám je DO 30 let či NAD 30 let. Pro zajímavost děláme průzkum věkového složení hlasujících. 11

Výtvarné výběrové řízení na novou obálku Střípků Týká se: Vyhlašujeme výběrové řízení na výtvarný návrh obálky básnické ročenky Pár střípků, přesněji na druhý půltucet počínaje rokem 2010, konče 2016. Pro koho: Pro všechny, komu není cizí malířské či kreslířské umění. Podmínky námětu obálky: Už ze samotného názvu Pár střípků vyvozen výtvarný námět - střípky. Kromě názvu zobrazí se na obálce už jen soutěžní rok. Podmínky barev obálky: V předchozím pásmu šesti let vystupovaly vždy každoročně obměňované tři barvy /dvě libovolné, jedna bílá/; chceme toto zachovati i pro následující šestiletí. Rozměr obálky: Šířka - 13,3 cm; výška - 20,5 cm, což se přibližuje velikosti A5. Odměna: Pro koho je peněžní pohnutka rozhodující, nemůžeme sloužit. Sami nemáme za obhospodařování celostátní soutěže jediné koruny. Pro koho je důležitější jeho práce, která bude obíhat šest let celou Českou zemí, má příležitost vyzdvihnout své jméno. Do kdy: Do 31. ledna 2010. Kam: Nejpříhodněji elektronicky - [email protected]; případně hmotně - Literární sdružení VZDOROSPOLEK, Lovčice 9, p. Čáslav 286 01, okr. Kutná Hora.

12

„Recenze“ na Střípky z pradávného roku 2007 Dostal se mi do rukou sborník Pár střípků 2007. Jelikož jsem ctitelem poezie a občas nějakou veršovánku i sám zplodím, přečetl jsem toto dílko s opravdovým zájmem. Nejvíc mne však oslovila úvodní báseň Jsi od Pavla France označená jako nejpůsobivější báseň roku 2006. Souhlasím! Další verše, mne však uvedly spíše do rozpaků. Jen málokterá báseň mne dokázala oslovit tak, abych nemusel přemýšlet, co tím básník chtěl říci. Ač se cítím literárně vzdělán, nemohl jsem jim přijít na kloub. Vše mi bylo jasné, když jsem si přečetl v recenzi na ročník Střípků 2006 citaci prý renomovaného básníka, kritika a překladatele pana Ivana Slavíka, který je rovněž jedním z výběrčích básní pro váš sborník. Píše: „Někteří přispěvatelé se domnívají, že poezie je cosi, co se má rýmovat, co je rozloženo do krátkých řádků zvaných verš a má to vyjádřit nějaké city, tak říkajíc krásné, víla, pohádka, jaro a rýmy jsou nasnadě,“ atd. Já patřím ke staré avantgardě čtenářů, ctící právě ty posmívané rýmy a dokonce postrádající ve verších starou dobrou interpunkci. Mám rád básně, které čtenáře buď pohladí na duši, rozněžní, navodí dobrou pohodu, nebo naopak vyburcují k emoci. Dle mého názoru má být báseň srozumitelná širokému okruhu čtenářů, i té prosté babičce v domově důchodců. Nikoliv být rébusem pro bystré hlavy, který s odstupem času nerozluští ani sám tvůrce. Proč by báseň nemohla být lehká jako pírko, něžná jako víla, nebo rozpustilá jako ranní vánek? V tom je přece POEZIE v pravém smyslu slova. Není přece uměním pouze to, nad čím se musí člověk hluboce zamýšlet a lámat si hlavu, co tím vlastně umělec vyjadřuje. Platí to o uměleckých dílech všeobecně a o poezii tím více. Proto neuznávám ani tzv. básně v próze. Vážím si básníků, soudobých i klasiků, kteří se nestyděli za své rýmy, ani za rozsévání něhy a lásky svými básněmi. O těchto klasicích se dokonce ještě dnes učíme ve školách. Jak to bude s modernisty? Bůh suď. Jsem přesvědčen a se mnou i knihkupci, že právě moderní básníci svými hlavolamy zapříčinili naprostý úbytek čtenářů básní a nezájem vydavatelů o jejich tisk. A to nutí k zamyšlení! Až přestanou básně do Střípků vybírat pouze odborníci typu Ivana Slavíka, pak se snad i já osmělím poslat do Stříbrné buly nějakou svou prostou rýmovačku. Radek Žvak, Praha-Radotín Pozn.: Úryvek z panem Žvakem zmiňované recenze v zelené ročence Pár střípků 2007: O veršotepeckém neumění, zajímavě vystiženém Ivanem Slavíkem (básník, překladatel, kritik) ve sborníku Hořovice Václava Hraběte 2000, napíšeme z obecného pohledu trochu více... Nikde není zmínka o zapojení pana Slavíka do výběru básní do ročenky Pár střípků.

Ohlasy veřejnosti na Pár střípků 2008 • Na můj vkus moc volných veršů, mám raději klasiku a melodičnost, ale to je osobní názor. Jinak chválím všechny nadšené a hlavně mladé poety, neboť v dnešní době je citlivost vzácným darem. Karolína Beranová, Pardubice • Graficky je ročenka pěkná. Jen co mě zamrzelo, je vazba. Po několikátém prolistování začaly některé listy opouštět svá místa. Ale plně chápu situaci vzniku sborníku. Už se těším na další ročníky. Petr Doležal, Jihlava • Rozhodla jsem se pomoci se sběrem hlasů a zapojit do Stříbrné buly čtenáře ze svého okolí. Je zajímavé, že se každému líbí něco jiného. Proto je dobře, že to není soutěž o nejlepší, ale nejpůsobivější báseň. Iva Tajovská, Pardubice • Je to tím, že je doba uspěchaná, že málo čtenářů poesie jest mezi náma? Čím více příznivců bude poesie mít, tím déle s námi a pro nás může žít. Bohuslava Kolmanová, Jihlava

13

Nejpůsobivější báseň roku 2008

Otcova nemoc

soutěžní skupina nad 30 let

Hana Kobulejová Malá ruka ve velké dlani jádro ve skořápce ořechu Malá ruka ve velké dlani pláče schoulená bez dechu Zatímco dravá piraňa rve kusy masa obírá šupiny mozku o jasné chvíle

Na bílém nemocničním lůžku uvadají dobrotivé ruce za všechny poklady světa srpy nehtů do dlaní zatínám za všechny poklady světa není pomoci… …TATÍNKU…

14

Nejpůsobivější báseň roku 2008

Víš, nevím...

soutěžní skupina do 30 let

Marek Řezanka Žijeme snad jeden v druhém porážet se, znamená se zraňovat každý vláčíme se s druhem, jímž osud je, jehož učíme se bát Klad zápor nese bída, zisk strne, kdo snese prudký stisk Světci blízko mají k vrahům prokletí k svatým ještě blíž snad hledáme rovnováhu, proto buď hloub jsme, nebo výš Víš, nevím, kam a proč kráčím k pláči to je i k pousmání Zraním se tím, že hojit stačím Každý má to, čeho se chrání, co si odříká Víš, nevím, co a proč mne tlačí Nevím, proč chci, co chci ani v dlaních cítím, že se mračíš Každý má to, čemu se brání a stále naříká

15

Odborníky nejlépe hodnocená báseň roku 2007

Přemyslu Oráči Milan Caha Přemýšlím hluboko, v nitru sedlák a z vnějšku kníže v bačkorách z lýčí Ve zlatém jařmu občas si s voly prohodím roli

Celé ty roky rodilo v představách révu Stačilo letmé setkání

To pole, kousek za Prahou nechal jsem léta ladem Zarostlo pcháči, rdesnem, černobýlím však dosud voní hadinci, oregánem

Přemýšlím, na čele brázdu věky hloubenou zda oprášit otku popohnat voly pohnojit a zorat či nezorat

Odborníky nejlépe hodnocená báseň roku 2008

Svítání Petr Petříček Noc je halenka přehozená přes půvaby krajiny Jaký striptýz každé ráno! 16

Seznam básníků předešlého roku 2008 - skupina soutěžících nad 30 let

Helena Pospíchalová z Kutné Hory 02 – Podzim v Krkonoších 23 hlasů (2,8125) 68 – Psí nálada 14 hlasů (3) (Pod jménem a místem bydliště básníka uvádíme jeho díla podle čísla řazení v předchozí ročence. Za názvem jsou údaje o počtu hlasů od 99 zapojených čtenářů a v závorce průměrná známka osmi odborníků z loňského březnového předkola.)

Milan Caha z Jesenice u Prahy 03 – Malá říkadla pro velké (Popovice) 6 hlasů (2,625) 09 – Čáry, máry, podkočáry 2 hlasy (2,5) 62 – Opit geniem loci 0 hlasů (2,25)

Eva Bradová z Prahy 05 – Čas jako sníh 7 hlasů (2,8125) 33 – Paradais 5 hlasů (2,5) 57 – Zombie 2 hlasy (2,8125) 59 – Vernisáž 2 hlasy (2,8125)

František Růžička z Prahy 08 – Vesnická idyla 4 hlasy (2,625) 27 – Smutná vyhlídka 3 hlasy (2,625)

Jan Vinař z Prahy-Kolodějí 10 – Sultán Solimán 9 hlasů (2,6875) 51 – Tizián 7 hlasů (2,75)

17

- skupina soutěžících nad 30 let

Petr Petříček z Hořovic 19 – Na růžku 0 hlasů (2,25) 39 – Racek 1 hlas (2,625) 44 – Svítání 5 hlasů (1,75)

Hana Kobulejová z České Lípy 15 – Otcova nemoc 26 hlasů (2,4375) 42 – Předehra 3 hlasy (2,375) 48 – Polibky vzpomínek 9 hlasů (2,1875) 79 – V polích 4 hlasy (2,6875)

Lenka Šuchmanová z Kutné Hory 21 – Zapomenutý deštník 11 hlasů (2,5) 64 – Klečím nad očima 4 hlasy (2,6875) 75 – Lípy na podzim 10 hlasů (2,8125)

Markéta Kácovská z Kolína 34 – Absintové moře 1 hlas (2,125) 76 – Zapovězené vztahy 3 hlasy (2,625)

Hana Polatová z Chrástu u Plzně 37 – Oči ohně 10 hlasů (2,75) 50 – S námi buď 15 hlasů (2,25) 78 – Tajemství ve vločkách 15 hlasů (2,75) 18

- skupina soutěžících nad 30 let

Eva Pilátová z Plzně 40 – Vánoční píseň 8 hlasů (2,9375)

Olga Anna–Marie Lisová z Prahy 66 – Ona 2 hlasy (2,6875) 72 – Ty 10 hlasů (2,625)

Milan Kotál ze Sušice 67 – Babičce 25 hlasů (2,9375)

07 – Únorová 2 hlasy (2,5625), 25 – Říčka Brtnice 7 hlasů (2,8125): Karel Holub / Jihlava 13 – Letem let 1 hlas (2,5625), 56 – Résumé / nebásnické vyznání 3 hlasy (2,3125): Hanele Martinez / Brno 14 – Náročná 13 hlasů (2,9375): Iva Savková / Havířov 20 – Před pikolou, za pikolou 2 hlasy (2,125), 74 – Učím se Libni 1 hlas (2,5): Rebecca Marten / Praha 29 – Zelený anděl absintu 6 hlasů (2,8125): Miloš Kvapil / Prostějov 52 – Turistka 1 hlas (2,5): Zdenka Hamerová / Sadská 12 – Da Vinci s realitou v klinči: Martin Hanák / Ostrava - postaveno mimo hodnocení, protože báseň byla proti pravidlům o rovných podmínkách zveřejněna v průběhu soutěže 19

Seznam básníků předešlého roku 2008 - skupina soutěžících do 30 let

Irena Součková z Českého Těšína 01 – Cesta červencem 4 hlasy (3) 11 – Parfém 3 hlasy (2,375) 24 – Zmatená 2 hlasy (2,5) 77 – Imprese – ráno po salse 0 hlasů (2,0625)

Milan Sochora z Petrkova u Havl. Brodu 06 – Sněžné peří 1 hlas (2,625)

Hana Karolina Kobulejová z České Lípy 31 – Podzimní variace 7 hlasů (3,125) (H. K. Kobulejová se v době slavnostního vyhlašování nacházela v zemi tulipánů - v Nizozemí. Zastoupili ji rodiče; maminka Hana Kobulejová, shodou okolností také účastnice soutěže, přednesla její báseň.)

Marek Řezanka z Prahy 32 – Víš, nevím... 14 hlasů (3,0625)

Martin Provazník z Čáslavi 36 – Zasněžené jabloně 6 hlasů (2,375) 41 – Telátka 3 hlasy (2,75)

20

- skupina soutěžících do 30 let

Lucie Vyčichlová z Broumova 45 – Deštná 2 hlasy (2,375) 65 – Sid 0 hlasů (2,9375)

Štěpánka Růžičková z Břidličné u Bruntálu 58 – Tajemství času 9 hlasů (2,8125)

04 – Splín 22:13 2 hlasy (2,4375), 63 – Koně a voda 3 hlasy (2,5), 35 – Kazašská bohyně 4 hlasy (3): Robert Hladil / Praha 16 – Housle 0 hlasů (3), 49 – Světluška 4 hlasy (2,5), 61 – Hladová 2 hlasy (2,3125), 70 – O ničem 1 hlas (2,5): Dráža Holmanová / Smiřice (Hradec Králové) 17 – Ozvy novýho jitra 2 hlasy (2,75), 22 – Jedno presso postačí 2 hlasy (2,8125), 47 – Kavárna v General Electric 3 hlasy (2,375): Tomáš T. Vokroj / Praha 23 – Krabice na boty 4 hlasy (2,25), 38 – Ohňostroje hvězd 3 hlasy (2,4375), 55 – Nic 6 hlasů (2,0625): Lucie Faulerová / Pardubice 26 – Líbánky 6 hlasů (3), 69 – Camonille 2 hlasy (2,875): Lucie Chudobová / Kutná Hora 28 – Gramofon 5 hlasů (2,625), 30 – Na koncertě jazzového bigbandu 2 hlasy (1,8125), 54 – Gauč 0 hlasů (2,4375): Jan Zbořil / Praha 43 – Černá křídla 7 hlasů (2,875): Romana Červinková / Beroun 46 – Otazníky 4 hlasy (3,125): Hana Plchoutová / Bystré u Poličky 53 – Ledová pláň 7 hlasů (3,0625): Lenka Živná / Praha 60 – Stín 2 hlasy (2,5): Dagmar Houdková / Frýdek–Místek 71 – Lhali mi: Lenka Černá / Praha a 18 – Bretaň, 73 – Chrudimská: Andrea Marchal / Chrudim - postaveno mimo soutěž, básnířky nedodržely dohodu o osobní či zastupující účasti na slavnosti 21

Ze závěrečného dějství 5. ročníku v Přelouči

Přeloučští představitelé v zastoupení místostarostou Ivanem Moravcem (vlevo) a vedoucím Kulturních služeb Jaromírem Markem zahájili slavnost.

Jakub Dohnal předal umístěným v rovině odborné věcné ceny od lékárnické společnosti Zentiva, a. s.

Za nové sponzory - společnost FM Group - předali parfémy složené z jedinečných vonných výtažků Libor Vesecký (vlevo) a Eduard Mráček všem umístěným na prvních třech místech obou skupin v rovině veřejné a prvním čtyřem v rovině odborné. Více o této společnosti s bezmála desetiletou historií najdete na www.fmgroup.cz.

Čestným hostem tentokrát byla básnířka Hana Hadincová z Mladé Boleslavi. Její tvorba patří už po léta mezi velmi oblíbenou a potěšila i sluch přítomných; posléze vylosovala z 99 hlasujících čtenářů Evu Horkou z Čáslavi, které stálý sponzor knihkupectví U stříbrného groše v Kutné Hoře věnoval několik zajímavých knih.

Dárkové stolečky pro oceněné básníky ve veřejné a odborné rovině.

22

Samotný vrchol odborného hodnocení byl v pátém ročníku odměněn letenkou na pohádkovou vzdušnou plavbu balónem. Vítězi Petru Petříčkovi věnovala tuto cenu letecká společnost Bohemia balóny, s. r. o. Majitelku společnosti Markétu Bradovou zastoupila při předávání letenky maminka Eva Bradová, jedna z účastníků básnického klání.

Bohužel, zde v černobílém provedení nemohou vyniknout pestrobarevné snímky přírody Milana Sochory, který se rozhodl zkrášlit vyvýšené jeviště divadelního sálu Záložny při slavnostním odpoledni. Proto doporučuje navštívit jeho stránky www.milan.xf.cz, kde můžete zhlédnout daleko více snímků, ale i básní, s nimiž se také zapojil do Stříbrné buly.

Dále následují soutěžní básně 6. ročníku 2009

Vzdoroznak 23

Kdo se podílel na výběru následujících básní roru 2009 Každý člověk může do jednoho ročníku soutěže O českou báseň roku přihlásit až čtyři doposud nikde nezveřejněná díla. Jaká přihlásí, to záleží jen a jen na něm. Času k tomu má za ten rok dost. Je ale nutno počítat s tím nejdůležitějším, což je překonání odborného březnového předkola. V něm tzv. výběrčí – odborné osoby jmenované různými společnostmi či úřady – oznámkují veškerou řádně přihlášenou tvorbu jako ve škole (od jedničky do pětky) a dle tohoto hodnocení se sestaví sbírka. My - Vzdorospolek - jsme pouze prostředníky mezi básníky a výběrčími. Naprosto stejné prostřednictví vytváříme mezi básníky a čtenáři. Výběrčí se navzájem neznají, pracují naprosto nezávisle a samostatně. Soutěžní tvorbu od nás pochopitelně dostávají beze jmen básníků. Za svůj úkol považujeme vytvořit takové podmínky, aby výběrčí nemohli být nikterak při hodnocení ovlivněni a aby soutěžící na ně působili jen prostřednictvím své tvorby; na výběru příspěvků do ročenky nemáme žádný podíl. V naprosto stejném duchu je postavena ročenka pro hlasování veřejnosti. Do předkola šestého ročníku 2009 povětšinou zasáhl jeden odborník pro vyhodnocení 298 řádně přihlášených dílek od 88 tvůrců za: Východočeské středisko Obce spisovatelů (dvě osoby) Unie českých spisovatelů literární servery LiTerra a Písmák Městský úřad kultury a školství Kutná Hora Literární noviny Též nositelé Stříbrné buly získávají svůj podíl na složení nových ročenek. Pokud ovšem ani jedno jejich soutěžní dílo neprojde v některém z následujících předkol, toto právo ztrácejí. Už ho pozbyli Vlaďka Dvořáčková (2005), Pavel Franc (2006) a Věra Vejnarová (2007). Jen Jiří Charvát (2004) mohl spoluvybírat, ale svého práva se vzdal. Po tři roky ho zastupoval námi oslovený odborník, avšak nemůžeme takto pokračovat donekonečna. Že bychom oslovili vítěze Zlaté buly? Základní kameny soutěže O českou báseň roku stanoví počet příspěvků ve sborníku na 50 až 100. S ohledem na tento počet a na základě vyhodnocení výběrčích jsme zařadili na následující stránky 89 střípků od 50 básníků. Opakujeme z minulých let: co člověk, to názor. K otištění by pravděpodobně nebyly vybrány tytéž básně, kdyby hodnotili jiní odborníci. 24

/Ne/schopnost sebekritiky 01

Moudrost, ač ostatní převyšuje, o vlastních kvalitách pochybuje Chytrost, když občas je méně soudná, myslí si o sobě, že je moudrá Hloupost vždy ví, že má větší klady než moudrost s chytrostí dohromady

Slepá 02

Ruce neuvěřitelně prázdné natahuji k pohřbenému světlu a žárovky samy praskají V dlaních mám střepy a iluzi světla oči zahalené v černém plédu hledají úlomky paprsků tančících teple ve vlasech Jsou cítit, ale zůstanou nespatřené ruce neuvěřitelně prázdné natahuji ve směru, odkud teplo zářivě svítí skrz černá skla slepeckých brýlí a pohřbívám iluzi světla Nevidím

25

Vítr z Olympu 03

Ušklíbla jsem se nad bájí o Heleně už pěkně letité, že dvořil se jí vousáč z Olympu Možná se dvořil té i té... Šklíbila jsem se v kratičké minisukni s aktovkou v podpaží Doba nečeká, doba poběží Mám pozdní léta Heleny /ráda jsem se dožila/ a je tu zas ta známá prasíla, co zažehává nejen olympijské ohně Dvoří se mi a zdá se málem jak ten Helenin Ne, bůh to není I já mám od bohyně daleko nemládnu, nekrásním zato mám pozemské zkušenosti Znovu se ušklibuji Možná se dvoří té a té... Prý škoda S nektarem a ambrosií za stolem mohla to být božská idyla V Čechách ambrosie došla nektar jsem sama rozlila

26

Štěstí 04

Jednou je potkám... ... úplně náhodou na lesním rozcestí, kam padá stín Navzdory fotkám s nepřesnou podobou pohlédnu na štěstí a předem vím, že je hned poznám Stíny mě nepřelstí v přítmí mi ukáže, kudy mám jít Dávat je druhým je cesta ke štěstí... ... čím více rozdám z něj, více budu mít

27

Mrazivá svatba na hradě Zubštejně 05

Cesta sněhem vrzající krok Těžké větve s bílou punčochou Hledané teplo mrazivá hráz Stromy mlčí v měsíčním světle Svatba bude nevěsta je krásná Silueta hradu měsíc prsten má Jazyky mlsné polykají větve Syčící komorník vlečku nadzvedá Zkřehlá ruka pohár svírá Jiskry očí štěstí přejí Chladivý dech spánek je tu Svatba probíhá muzika hučí Ženich zmizel nevěsta čeká Zbytky vlečky trousí se po zemi 28

Hosté odcházejí vrzající krok Bílé punčochy svatba nekončí

Změny 06

Spokojenost hřejivý pocit harmonie středostavovského maloměšťáka dávajícího si teplý oběd za dvě stravenky v asijském bistru s očekáváním odpoledního nákupu spodního prádla s přítelkyní Vzrušující život jako nikdy předtím přičemž toužím po šílené blondýně, která by mě v hodinovém hotelu ohrožovala nabitou pistolí

29

Dychtivá 07

Když přejíždím ostřím po kůži, dýchám jen slabě bojím se krve, která by tolik chtěla ven A bříškem prstu pohladím nechráněná místa zrazená armádou chloupků podťatých v kotnících A jako podivná motýlice oblékám lehce pokožku z hedvábí opačná metamorfóza pro tebe doufajíc

Chtěl bych letět 08

Chtěl bych letět jako pták odrazit se od skály stoupat vzhůru do oblak stromy by mi mávaly Vidět moře daleká chtěl bych mít jak ostříž zrak shodit tíhu člověka chtěl bych letět jako pták

30

Vysvědčení 09

Školou mládí jsem prošel jakžtakž obstojně Krach přehnaných iluzí nic neumím, učím se od starších, učím se od píky Tréninkem se zlepším i v tom, kde nemám talent vůlí a rodovou houževnatostí dojdu dál Propadal jsem jen z jednoho předmětu: základů ženského chování Jako věčného repetenta mne šoupli do dílen, kde se vhodné ženy příliš nevyskytovaly Šance na opáčko jsem zvládal nejlépe za čtyři A tak jsem strašně rád, že jsi tady, že řadu dní už dýcháme stejný vzduch a to vysvědčení tě vůbec vůbec nezajímá

Myšlenka 10

Rychlostí zvuku rodí se v hlavě, kde plave jako po Vltavě a jak se rodí i zhasíná, spánek ji utíná

31

Díky ti, příteli 11

Už nejsem růže, která uvadá, ale růže, která nabírá krásy, živin a jistoty, že už sem patří Můj horolezec už je u mne a bude mě pomalu, aby mi neublížil, snášet dolů z té vysoké skály Doma mě zasadí do hlíny, která je pro mne dobrá natolik, abych mohla bez obav kvést Nejsem sama jsi tu se mnou vždycky, všude Teď bych tě strašně chtěla obejmout Obejmout a už tě nikdy nepustit Kapky, které na mě padají jsou kapičky štěstí Štěstí proto, protože jsem šťastná Už je skoro tma, ale ještě pořád se stmívá Kapičky padají díky tobě Jsem šťastná, že padají Jsem šťastná, že jsem, že jsi, že jsme

32

Sklářům 12

Do sklářské píšťaly si v Čechách už nikdo nefoukne Krize, říkali Jenomže tohle řemeslo tu lidi mají v krvi A z čiré touhy ohněm a vlastním dechem ze země ztvrdlé křemenem vykouzlí křehkou a průzračnou krásu

Šumava 13

Kde byly domy, jsou teď zahrady kde byly zdi, jsou teď kameny kde byly zahrady, jsou teď jen jeřáby, bodláky, motýli Kde byly silnice, jsou teď jen aleje v huňatých kabátcích z mechu javory Celý den nadechují vzpomínky celou noc vydechují sny

33

Úklid 14

Uprostřed noci silné frustrace a ztracených nadějí v útrobách noci rozlévající se vpředu a rozmachující se pažemi vzad v náruči noci, kdy těla jedno přes druhé spatřili nespavci hromadnou vraždu a štítili se dotknout té masy, tak za skřípajících šepotů jen bázlivě čekali, než přijela dvě auta bez sirén Z nich se vypotáceli rozespalí muži v šedých vestách, aby odklidili těla a smyli krev z ulice

34

Podzimní okouzlení 15

Podzimu měsíce to jsou sladké hrozny z vinice mladě šumivého plné sklenice Vůně zralosti závan planých slibů prsty od medu neslibují bídu Barevné variace lesů s loukami se kříží pavími pery trav U cesty červené korálky šípků k pocestným vzhlíží snad odkvetl už bolehlav I když slunce ještě teple hladí, však neomylné vlaštovičky už sestavy si ladí

35

Srdcebol 16

Nalij džbánek srdcebolu a tři slzy lítosti dnes v noci vypijeme ho spolu dvě ztracené bytosti Když už smát se nemůžeme, ať nejsme aspoň zoufalí dnes v noci se vypláčeme a zítřek se nám nezkalí První číše, první slza za padlé a raněné Ať nám srdce nezamrzá, není nikdy z kamene Naší vinou pozůstalí, ať nám jednou odpustí, že jsme jim ty, které znali, zničili vlastní hloupostí Druhá slza, druhá číše za ztracenou naději za iluze spadlé z výše, ať však další zahřejí Ať všechna naše tajná přání, co se nikdy nesplní, netrápí nás do skonání a dojdeme smíření

36

Třetí číše nejhořčejší, že máme jen sebe sami, že nikdo z našich nejmilejších nemůže být dneska s námi A že když se i my oba vídáváme málokdy, přepadá nás často zloba a býváme na kordy Dnes v noci si hlavy posypeme popelem ustoupíme z marné slávy pravdy se snad doberem V srdci bolest, únavu přiznáme si vlastní chyby, že se přeme, když nejsme v právu, neplníme sliby Pak snad skromnost a pokoru začneme mít za přednost a kdyby ne, tak srdcebolu máme pořád ještě dost

37

Melancholie 17

Melancholie, potvora jedna žárlivá, z optimismu upije snad proto, že je marnivá Jo, melancholie, nevděčnice, co tě pokouší do duše se ukryje pocity rybky na souši V rouše beránčím láká na bál psanců Děkuji, netančím mám dost těch tanců

Bílý déšť 18

Bílý déšť padal z vonné střemchy do vlhké rozčesané trávy, jako by ještě žily a kvetly plátečky kvítků z její hlavy Bílý déšť veršů padal lehce z pera i srdce najednou, jako by ještě žily a kvetly dojmy kreslené vzpomínkou

38

Křehká Romantika 19

Červavé červánky pod šatem nočních víl vábivé kouzlo magických sil Stín svíček plápolající na stěnách slastné vzdechy v tisíci ozvěnách Duhové slunce v odlescích skel průzračná nahota milujících se těl Náznak lehkosti v malebném tichu křehká romantika, co něžnou má příchuť

39

Svítání 20

Kočičí stopou potichu se plíží klíčovou dírkou protáhl se sen na okenní římse – ráno na refýži zachvěním křídel čeká na povel Kapička rosy projde ouškem ze skla introit barev dům změní v chrám pod stínem noci křížová je cesta ze tmy svítá pozlacený rám Cosi vzhůru stoupá ze dna slitování jiskrou světla požár dne se vzňal za šedivou zdí se stará vrba sklání ptačí flétnou zkouší madrigal

Váhavost 21

Ještě ti chci tolik říci ze stromu padá list než dopadne, hodím mincí mám či nemám ti to říct? List ve větru poletuje prohrává, kdo otálí loď už jinam pluje mince se ještě kutálí

40

Kresba 22

Na pár bílých skic nakreslím sličnou líc A rty, co půjdou vstříc ke kůrám borovic v pozadí ve svitu večernic prolétne hejno holubic Dokreslit prý nechá se víc? Kdo půjde mi to říct? Jestli už nic, tak kresba je hotová

Trojpísmenná 23

Čas častoval nás minutami již jižní vítr odvál listí pel pelyňku skládal origami zas zastavil se před kořistí, když déšť prochladl do morku kapek Pád pádla do divoké řeky svá svádivá slova pohřbívá sen sentimentu pukl vzteky dál dálkám povolnost zazlívá, když zbavuje se z očí klapek

41

Melodie cest 24

V temných dnech plískavého února tys po New Yorku letěl na vlnách snů ve dnech, kdy učitelkou byla ti pokora nostalgie rozrážející temnoty tmu Jak šperkem ovinut těly nenasytných žen kouzelných vějířů následujících stíny odvahou bouřících mořských pěn unášen voláním tajemné ciziny Ve dnech, kdy králem Manhattanu jsi byl šťastlivých výher i prohraných partií čas vždy sepjal ruce - hříchy z tebe smyl ve dnech dech beroucích preludií věnce nekončících nocí bezesných vodotrysky slz požárů hasících opojen vonícími vlasy princezny usínal jsi pohádkám věřící Následujících měsíců kdysi v máji už Tokio učarovalo ti, pane, co nenašel si v milém rodném kraji Z vůně cizích měst tklivě vane už v náručích gejš stoupající do nebe už klikaté znaky, šifry luštící už buddhistů stoupenec na dveře zaklepe už zase dnem-nocí nocí-dnem žijící Už zase poletuješ na vlnách nových tónů už zase zjevení na náměstí polaskáš už zase ve světlech zpívajících neonů už zase nové triumfy a nová fiaska už zase pluješ na příboji neznámých moří už zase cítíš nové chutě, vidíš nové stíny už zase budeš tím, jenž mýty boří už za pár týdnu zkrotíš hranic Číny 42

Život je pírkem, jež ve větru se nese jsi jeho kvítkem, jsi jeho prokletím jsi jeho chloubou na maškarním plese jsi jeho na milostném dopise pečetí Obdivoval ses italskému lásky plamenu k zemi znaven klesl i vytáhl kord na Eiffelově věži vášnivě líbal ženu u Zdi nářků bohům vzdával hold Procházel potemnělými chodbami pyramid zpíval jsi árií k moci faraónů nechal se prostou Ruskou omámit v Japonsku ulicemi kráčel v kimonu v tváře potu hor jsi pokořil hor vzdorujících lidstvu nestoudně Na trnovém i milostném uléhal loži s rozkoší slýchal vzdechy lahodné V Koloseu gladiátorů slyšel´s snad nářek zkrvavělých bolestných hrůz kostely křesťanské, mohyly, hrad zpěvy měsíčních oper, nočních Múz viděl jsi dívky vášnivé i bez poskvrny nehledal odpovědí, otázky nedával Tys svět prošel křížem širuplný čekal jsi, až zazní plná oktáva Už zase vlakem jedeš plnou parou chvějivě kráčíš nocí iluminací hravý prach padá temnotou ospalou křečovitě opilec se nocí zapotácí neznámé rty - slunce zatmění Rozkoší hodiny bijí na orloji jizvy na srdci coby válečné zranění pohár zlata utonulý v příboji 43

Zrcadla měst a horkých vášní chrámů honosných i nočních barů z výšin nebes zdraví ptáci tažní Už nespatříš nikdy dalekou Saharu den za dnem zní ti v uších volání den za dnem na křídlech polopravdy zvuk vibrující, jež strachu ti nahání Víš, přijde konec, víš, to není navždy Snad ještě jednoho sladkého anděla snad ještě jednu slavnou zemi políbíš písnička zazní, jež v mysli ti utkvěla snad ještě najdeš poslední alibi snad ještě barikád mohutnost zříš Naposled tónů lesních vůní vdech v důvěrném objetí snů se ponoříš do krůpěje rosy na seschlých rtech Naposledy dálky osloví tě tiše kapky deště zastihnou tě v šeru a nenasytně povolá tě ona říše ještě lačně zplodíš krásnou dceru Proč? Ještě neseznal jsi všech hvězd ještě tvoji drazí nestrhli své masky neviděl jsi promenád tisíců měst a už na tváři dominují letité vrásky Život je proměnlivou duhou po dešti svědkem nevinnosti i svědkem vraždy a v dáli už v mlze andělé nebeští přichází, konec, víš, není to navždy Snad ještě slunce, jež zapadá za moře, zříš předtím, než smutné dáš sbohem Nepláčeš, neželíš, ne, není to hoře žil´s život plně i odejdeš jak bohém 44

Podzim 25

Veselé barvy smutnému podzimu sluší poslední ptačí zpěv doléhá k uším Srnky blýskají zrcátky dub si nechává listí na splátky Mlha – ta tajemná dáma rozprostřela závoj mezi náma a my hledáme sebe v krajině, kde zebe

Co ještě zbývá 26

Trouchnivějící čas Stébla trávy z kamene (Těžko po nich běžet s bosýma nohama) Obrazy moci s odleskem anarchie Hvězdy se rozsypou zbude z nich jen trocha mlhavé mouky Bojíš se zůstat? Cesty se rozpadají též

45

Vysvětlení 27

Že přestala jsem básně psát? Chci říct: „Ne!“ Ale... něco na tom bude asi Místo obvyklého položit pero a jít spát odhodila jsem z čela vlasy A báseň začíná psát se sama na černých kachličkách pod nohama báseň v dialozích brazilském rytmu ohni v bocích jiskry chilli paprik padají do očí cíp karmínové sukně prach na podlaze ve vír roztočí Noční vzduch půjčil si vůni tequily půlnoc se vyloupla z limetkové tříště Verše na podpatcích jí tančily A básně psát? Snad někdy příště

46

Haiku čaje 28

Chrpy se smály Ibišek jim vyprávěl Aroma dáli

K úplňku 29

Půlměsícový úplněk s příchutí zlatých meruněk rozlil se po podlaze v poněkud marné snaze zdárně dozrát Hvězdokupová jedinost vzbudila spící pochybnost o dozrávání luny, když den hřejivě slunný neodchází Úplněk v hvězdokupí v trojřad se neseskupí jen jedinostní půlměsíc mohl by bezpochyby říct, že doroste

47

Kly ženy 30

Kly ženy jsou vklíněny v její cykly Proto neviditelné (už od nosorožčích samic) probleskují tehdy, když se rozpojí kruhy Proto jsme odsouzeny k zajetí jako jednorožec, když s rohem zabodnutým v kmeni nemůže zpátky A každá naše aktivita, byť jen mírně osobní, už trhá stromům kořeny (a pláčou přitom děti) Ale to všechno říkají jen muži a ti, pokud vím, kácejí stromy a dětem občas přivezou dárky

48

O doteku ticha 31

V neslyšných tónech ticho se tě dotýká Nahé Bez příkras (vždyť nemůžeš chtít zdobit jeho čistotu) Snad jeho tíha nezláme ti vaz

Od Olomouce 32

Ticho a slunce léto u konce slyšíš jen vrabce - šelestění křídel vysoko v klenbě barokního chrámu

49

U okna stála jsem 33

U okna stála jsem a přes kapky deště se za tebou dívala Rty ještě vlhké po polibcích Ještě ses otočil a ruku zvednul Potom jsi zmizel, lásko, v nedohlednu Sama jsem zůstala s nádhernou vzpomínkou Dnes jsem se tvou stala celá a oddaná, když hlas šeptal mi: Chci jen tebe, nikdy jinou Oči teď přivírám obraz si promítám ještě jednou Já vím, ty už mi nepřijdeš Za chvíli rozkoše stanu se motýlem za jedno milování, lásko, bolestí uhynu

50

Léta skal 34

Jsem tichý dech a vůně stromů, že na zádech i cestou domů cítím léta skal Na útesu jen zaváhání to křik děsu dál bez ustání vítr v pole hnal Tak vzlétni výš ještě před branou a naplň číš tolik hledanou, co tenkrát ses smál Jsi klidný již a bez bolesti, už máš skrýš i to štěstí a já klobouk sňal

51

Jana a Jan 35

/Památce Jana Palacha/ Jednoho jitra po holé pláni jde zástup žebráků Starci a děti pohůnci kmáni a vepředu pár panáků Jdou odnikud Nevědí ani kam Vyhnáni? Vysláni? Vydáni? Nejubožejší z ubohých jde Jan po jeho boku Jana Je sychravo a podzim nese chladná rána Ženou je spřízněné osudem i volbou Kněz jede na koni provázen otrhaným štolbou, který se na oslu kolébá a proklíná nebesa Všichni jsou hladoví zesláblí nikdo však neklesá Jdou slunci vstříc potácejí se za iluzí životodárného pramene 52

Jejich průvod stěží připomíná chůzi nohy zlomené Jana se k Janu přimyká a Jan se Jany dotýká Čerpají sílu z vlastních těl Vtom ryk Kůň splašený a na něm velitel žene se podél řady žoldáků, z nichž každý na bodáku má krev těch chudáků Kůň splašený a splašený i velitel Oči planoucí v krvi oči plovoucí v kořalce Oči, jež nedohlédnou na starce a vybírají z toho shrbeného stáda jen ženská záda A přebírají dlouhé vlasy a drancují A ukrývají pod řasy doteky plavé černé rusé krásy Splašený kůň i velitel splašený Pro všechny hrůza a dvojnásobná pro ženy 53

Kůň klopýtl kopyta v skluzu ryjí zem zakymácel se velitel A hlavy níž se sklonily šok elektrický proběh mozky ve chvíli Neradno krutovládce pád sledovat Srazí-li vaz, zas po něm přijde jiný ras a nesrazí-li, bude ještě hůř Kdo viděl, oslepl Kdo slyšel, ohluchl Kdo mocen slova, oněměl Jen Jan dál se vztyčenou hlavou šel Snad zapomněl snad nevnímá Janu pevně objímá a jakoby vznášel se jde lehce Houf hrůzou zcepeněl nikomu dál se nechce, a přece všichni jdou Víc ztěžkly nohy zhmotněl vaz Shrbili duši a zas a zas táhnou ty centy dál

54

Velitel vstal a rozhlédl se, aby si vybil zlost Zasípal: Stůj! A zařval: Dost! Já tady nepadám pro radost psích synů ani čubčích dcer! Užaslou Janu vedle vzpřímeného Jana uviděl a mlaskl Přivedli mu koně Stihl je pohrdavý šleh chtěl ženu Tím hůř pro ně Houf celý pod bodáky leh´ Kulhá a slintá velitel Třese se touhou zchladit vášeň v blízkosti těch dvou vyvolených těl Sám neví, čemu má dát přednost Uchvátit ženu? Muže ponížit? Neví Chce jenom strašně ublížit

55

Jan stojí čeká na střetnutí Houf leží bez pohnutí Velitel zvolil ve vteřině řešení, které uspokojí všechny jeho touhy S mužem to nebude proces dlouhý A potom... Vzápětí zamířil a nechybil Jan padl V nastalém tichu z jeho žil pomalu odtékala čistá krev Z hlubiny Janina nitra vyrval se zvířecí řev a její tělo se neskutečnou bouří rozechvělo a samovolně pohnulo se vpřed Uškrtit vraha za smrt smrt Vymrštila se jako chrt po kořisti Velitel semkl čelisti a zkamenělý zůstal na místě

56

Slaboučké ruce mstící ženy jsou kolem šíje položeny a lámou jeho vaz Žena jak proutek býčí krk ohýbá a velitel se nehýbá a nevěřícně pozoruje vlastní popravu A možná v okamžiku smrti chápe, že odsouzen je po právu Lidé se probudili Jana je pro ně krásným princem, který je všechny políbil Který tak smělý, ač osamělý, byl v sebeobraně zabil nezabil Lidé se probudili a zvedli holé ruce Rozhořela se srdce a rozpoutala nezhasitelný žár Hruď štítem pokryl hrdinný hrdý pár Jana a Jan

57

Strom 36

Pohleď na strom, jenž k obloze se vzpíná Pohleď na jeho větve, jimiž svět objímá Pohleď na jeho listy, jež hrdě ve větru vlají Pohleď na ty děti, které si v jeho stínu hrají Pohleď na strom a v očích měj něhu Jen si ho představ – oděný ve sněhu Pohleď na ty barvy, kterými se chlubí, a ucítíš, jak smutky v lidské duši hubí Pohleď na strom a náladu ti hned zvedne To, co se zdálo černé, pomalu šedne Pohleď na strom – pak obejmi jeho dřevo pevné stůj tiše a slavík ti na ruku sedne Pohleď na strom a ve stínu jeho koruny si lehni Přemýšlej o životě a ani se nehni Pohleď na strom a čas se zastaví Pohleď na strom a minulost se napraví Pohleď na strom a najdeš Života smysl Pohleď na strom a už ti nic negativně neovlivní mysl Pohleď na strom, jak tu pevný a vysoký až k nebi vyrůstá Pohleď na strom a uvidíš sebe – vytrvalého člověka

58

Lucerna zimy 37

Čtyři stěny do tmy vpité skelnou dlaní k hvězdám ven Čtyři stěny světlem syté světlem nočních luceren první vločky rozpouštějí první vločky sněhové Do půlnoci nejpozději jak váleční zběhové ty plamínky noci zmizí v tepu mízy plechové

Fantom 38

Prošel opuštěným nádražím rychle a tiše, nikým nepozorován Prošel opuštěným nádražím temný stín, samotář plný tajemného smutku Svět ho nezajímal, šel si dál cestou Jen když mě míjel, na chvilku se zastavil Byl se mnou chvíli a byl se mnou věčně Měl v očích hvězdy, třpytily se stříbrem měl v očích růže s ostrými trny

59

Milování 39

Položil jsi mě na vodu Na Tichý oceán Pluji od břehu polibků k přístavu tvého srdce, které hovoří arytmií

Noční koncert 40

Půlměsíc se prosekal skrz mraky k zemi stéká krůpěj hvězdy Na přání posluchačů klepe Beethovenova Osudová, ale kdo z nás otevře osudu dokořán? Hluchý skladatel práskl do stolu Jsou jako polena!

60

Slova 41

Slova se krajky zvlní olemují den Jsou ti, kdo kámen změnit umí na krásný diadém Když slova jemně jemně hladí, let ptáků se zpomalí kámen nitro poodhalí uvnitř sní opály

Rovnice 42

Geometrie dělá obrázky bez srdce a bez lásky Navrhne ti rybičku neuděláš chybičku Co by číše vína byla? Že by exponenciela? Měsíček je kružnice parabola čepice

61

Na známý motiv 43

Kostelíček malovaný a v něm celkem pěkné panny Ministrant si komži svlékal, když jsem před kostelem čekal V zlatě, brokátu a běli tři panenky vycházely První vyšla jedna panna, co je strašně zazobaná Druhá předůstojně stoupá, není zlá, jen trochu hloupá Ta třetí se motá kapku poznáš přiopilou šlapku Kostelíček zmalovaný, jak ty naše polopanny Trávit v něm čas není škoda, když to káže paní Móda

Naděje 44

Jediná slibuje jediná zbývá Krásná, když miluje hříšná, když líbá Nocí se protlouká a slzy stírá Nikdo se nekouká, když bolest sbírá 62

Mráz 45

Mráz vykreslil okenice Přemýšlím, zda někdy více klidná je zem, kolébána z dlouhých nocí až do rána Čistým sněhem ověnčena krášlí stébla chladná žena s láskou, citem spravedlivá odevšad se na nás dívá

Řetězení 46

I. Ne svobodná Při náhodné manipulaci jsem vdechla první článek řetězu II. Spoutaná Vyklíčila ze mne křehká pupeční šňůra a propojila neviditelno s neslyšitelnem až do konce jsme si konce

63

Z nadace 47

Že nad mraky je tíha hvězd, že klopýtáme jednou z cest otazníky padlé k zemi bezohledně nade všemi Je tak snadné duši tlouci opomenout lásku, soucit až při samém vyrovnání zůstane jen prázdno v dlani

Javorové listy 48

Javorové listy padají a voní v barvách, které čistí v barvách, které hojí V barvách, které předou jako malé kotě v barvách, co nás vedou skulinami v plotě A to malé kotě protáhne se s námi budeme spát v botě k sobě zachumlaní V javorových listech v barvách, které předou budeme spát spánek červenou a hnědou

64

Jak bílé všechno bylo 49

Jak bílé a průzračné ledové kostky, pod nimiž bylo tajemství země v bezpečí, protože ho nikdo nedokázal přečíst (Jako by teď, kdy písmena proudí zleva doprava nahoru dolů ze srdce do hlavy z talíře do úst ze mě do tebe, někdo dokázal něco přečíst) Jak průzračný a bezpečný byl led Jak teď slunce přežvykuje jeho popel

65

Horečka 50

Z té ženy, pravila mi matka zkušenost, až do smrti budeš mít horečku srdce A ta je nevyléčitelná ať je ta žena u tebe, nebo ne Může tě jen těšit, že je to nejlepší nemoc, kterou proděláváš

Půl samoty 51

Ofoukaný habr jak v plotě kůl střeží prázdný statek někde pod ním pramen u pěšiny kámen vyhřátý a na něm poutníkům darem samoty půl

66

Sklep 52

O dušičkách zapálit ve sklepě knot děda sem chodil tajně popíjet něco přesadil zalil nebo přerovnal pak šel a neodbyl ani sebe Když jsme odjížděli, šel ještě zkontrolovat sklep sladká rybízová šťáva teď v lahvích od rumu stojí v regálech

67

Až 53

Až jednou vychováš vlastní syny a dcery, až budeš z té zodpovědnosti už celý unavený, přijď Projdeme se Pompejemi s našimi rodinkami Už to vidím: Děti budou v pubertě a z jejich očí my, osamělí, budeme číst vlastní ironii

68

Noty 54

Slzy se kutálí po papíru našly si cestu po pěti linkách do vesmíru A stromy ten hlas, co dávno znám, vrátí pak houslím a kolébkám

Kouzlo času 55

Ladné gesto zachytil vánek na zácloně si ho přehrává Zářivý úsměv zahlédlo slunce a krajinu jím rozsvěcuje To fakír čas na hřebíky lehá, ale žádným se nepřibije

69

Oranžová 56

Jindřich leží sněží mu v srdci Myslí na mě hezká, hezká, hezká… Jsi opravdivá rezka odrážíš korozi i svalnaté železo Zamrkej, Terezo Terezko oranžská, koukej, i v lednu je tu láska jako poupě klube se Nejen v květném máji ledové kry tají Bortí se námi skála i v lednu se zkosí tráva a my lehneme na ni a jen čepici nad hlavami dlaň v dlani a ústa k sobě připitá Jindřich jasní tvář přetrhává sny již nespí Celé dlouhé dny rozvěšuje lampióny barevné, jiskřící, jež voní skořicí a mátou Jako ona Jako ty Vidí její stín oči a ňadra něžný klín 70

Říká se to hravě myšlenkám v hlavě, ústa nemohou Patřím co chvíli na tebe, abys pochopila Chápej, u mě máš pevný přístav, Terezko oranžská I v lednu kvete otázka: Vezmeš si mě?

Člověk člověku 57

Jsi vločka ze závěje sníh, který stále hřeje a nikdy se nerozpustí

71

Zima 58

Zima, když bíle pohladí, zkrášlí i bídu do spánku zamyká srdce bušící i každou jívu na bíle prostřeném – však nepodá ani skývu Zima, když bíle pohladí a ledovou dlaní jen lehce dotkne se, i drobeček tepla na zem setřese Zima, když bíle pohladí, narodí se krása – čistá, bílou barvou míru i svůdně zrádná – v znějícím šedomodrém tichu

72

Zadrž, podzime 59

Zachmuřená šedá nebesa vítr koruny topolů sklání na trávníku se listí vrší a do rukou se vkrádá chlad Jásavá zářivá červeň topolů, javorů i psího vína pomalu hnědne, uhasíná je pozdní jeseň, révy čas Přikrčená okna chaloupek ještě pelargónie zdobí ruměnec se mrazu nebojí jak bláhový a troufalý Tak zadrž ještě, podzime, ten kvapný výšlap do mrazu Tak zadrž tu zimu na chvilku jablíčkem zralým a voňavým

73

Zastávka času 60

Pročpak čas ve všech různých variacích nebydlí v hodinách přesýpacích? Stál by, když nikdo je neobrací, na místě se zemskou gravitací podřízen zákonu, s kterým je v rozporu, sypat se opačně – odspodu nahoru

Bolavá 61

Zklamal jsi a já zklamala sebe klesám až na dno rozlitého mléka dole je sražené a je tak těžké odrazit se ode dna Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí, ale jak mám pohnout zrezlým pantem vyvrácených dvoukřídlých dveří?

74

Stavitelka kostí 62

Stojíš v brnění mužské kůže, které ti připadá neproniknutelné, ale pro mě je téměř neviditelné Stačí jedno slovo, jeden výdech jeden nedokončený pohyb a přede mnou se objeví žebříky člověčích kostí, nakukuji špehýrkou přes duši dovnitř a vidím všechno to harampádí oblečení poházené po nábytku rozestlanou postel Stačí jeden pohled a já poznám všechny myšlenky, které ti duní v hlavě, když usínáš Jediné nakouknutí a už mi nikdy nezalžeš beztrestně Brzy budu moct pomalu písmenko po písmenku sestavit tvou pravou tvář a všechny záhyby svalů i křivky šíje. Zanedlouho tě dokážu převyprávět jako starodávnou pověst budu vědět všechno, aniž bych potřebovala tu věc, které se říká Moudrost

75

Ach! 63

Jít ve dvou hradbami Vyšehradu pod sebou s Vltavou jarní Prahu Být ve dvou a při něžném sevření prožít (zas) jarní zrození Být ve dvou a mít oblíbenou lavičku, jít ve dvou a znát druhého písničku, být ve dvou a složit báseň z veršů něhy Ach! Nebe je blízko a plné hvězd a já chci být mladá! Poztrácet batohy konvencí a s hlavou v oblacích pak ladně tančit s Veličany třeba „Starosvětskou“ v mléčné dráze horňáckých kopců

76

Pařezům 64

Tak jsem se zastavil námahou pilin v hodinách A ruce snad by zdřevěněly nebýt čas vymlácených lesů na zubních kartách bez zubů Drolím se slovy do notesu, a přitom padám na hubu A ruce snad by zdřevěněly na uhlí, popel osudu na čas, let v kruzích dřevy ... okamžik, kdy už nebudu

Nevinná 65

Pletu si slova a prameny vlasů copům za dvoukřídlými dveřmi srdce namáčím konečky do rudé a černou čelenkou vypadaných řas je upevňuji kolem hlavy před svatbou

77

Krb 66

Mít krb jak z líčkovského zámku pro časy létavic i plískanic pro chvíle nečasu pro náladu nanic Slyšet zvuk rozpadajících se polen bukových, smrkových smolných, voňavých Rozpažit na kožešině před krbem a hledat odraz jisker v milovaných duhovkách, zatímco venku metelice nafouká závěj na letitý práh

Návrat 67

Vyšehradské věže z mlhy se noří při pohledu na ně cosi se boří v tobě i v každém jednom z nás nic neopraví protrženou hráz Snad tajemství kouzla dávných časů poodhalí šepot vnitřních hlasů A pak za zvuku nočních zvonů máš pocit, jako by ses vracel domů

78

Zpívající strom 68

Nejiskří, jen mihotá nad vodou zvící Osiřelá proměněný v jinotaj se stříbrnými vlasy Popelavý sirota jak Múza věkem otupělá Svět už zapomněl a dnes je jinohlasý

Noční pláč 69

Bledá šíje noční lampy do černého oděná ticho stromů pražské Kampy hltá noční ozvěna V trávě slzy z očí střepů blýskalo i stmívalo se v nich – tma šla do podřepu zmizela. Je bývalou...

79

Povzdychnutí 70

Vidím vnoučka táhnout po zemi dědečkův kabát Táhne ho jako vozík k popelnici Už není, kdo by ho nosil Už nikdo nevnímá, že mne tenhle obrázek může bolet

Vzpomínka 71

Na větvi se zhoupl ptáček u řeky si hnízdo ustlal v trní mráz břehy sepnul jako háček po ledu teď smutek zkratkou chodí Srdce běží mostem po kameni v dáli se mihne známá tvář staletí svatí přes den unaveni v noci si sejmou svatozář

80

Letní slunce 72

Letní slunce kosou žne na podolské plovárně Slunce, ten milenec vrtkavý, celou tě polibky zaplaví celou tě dotyky prostoupí Bez studu, vášnivě s nahotou žhnoucí pleti hromadné orgie žádoucích objetí Jsi v samotě uprostřed davu Kulisu hlasů, zvuků, tónů jak závěs rozhrneš - a hle: Letní slunce sklízí žně na podolské plovárně

81

Losí srdce 73

Když rozhrneš písek na dně moře a začneš naslouchat, uslyšíš bít srdce uvnitř škeble Když se ti podaří vytrhnout ho z jejích útrob osmažit na pánvi a sníst, po sto let budeš rozumět řeči moře (Zpěv sirén budeš mít v uších bezedný a pokaždé tě donese k druhému břehu) Když dojdeš ke třetí borovici v temném lese a ponoříš se do spadaného jehličí, uslyšíš tlouct srdce veverky pod jemnou slupkou šišky Stačí ji zbavit všech vrstev vyjmout jádro tlukoucí a teplé jako země opéct ho nad ohněm a spolknout Hlasy lesa ti prozradí, jak už nikdy neztratit cestu

82

Když zůstaneš úplně potichu, uslyšíš tam uvnitř hlouběji, než kdy dohlédneš, srdce losa i svoje

Pod spánky 74

Do vlčí ozvěny v úplňku spletu ti červánky spletu jich tisíce nepůjdu spát Rozeženu hladové a na horké čelo prstýnky údivů ti budu tajně tiše marně stlát

83

O jednu hvězdu více 75 Voják se zaprášenou cestou kymácí upadl a bezmocný tu leží v jámě čte si dopis, co chtěl ještě poslat mámě V očích žal a srdce zprudka krvácí děla hřmí a kulky vzduchem sviští Zůstal mladý branec sám, sám v poli Myslí na domov a to strašně bolí, protože nový má na popravišti Šibenici postavili na vrchu dříve svatém nyní místo proklaté – bratr bratru katem Strašně starý a přitom mladý kluk to válka zanechala na něm stopy ve výčitkách svědomí se topí A tak blízko už je nepřátelský pluk Již dobře slyší vojenské botky, slabá ruka pevně svírá pušku nastala hodina temných bůžků Dá si naposledy trochu vodky Míval chlapec sen o holkách a spoustě vína skutečná tvář války je však trochu jiná Šlape pošťák po cestě a nese psaní do chaloupky na lesa kraji Na hladině rybníka paprsky si hrají Žije tam žena, co nemá klidné spaní stopy těžké práce její dlaně krášlí napůl mrtvá a zpola ještě živá Duše všechen smutek světa skrývá dech jakoby přiškrcený mašlí

84

A sotva slunko zlatou hlavu za obzorem skryje, na nočních toulkách po krajině žena smutek smyje Krásná letní noc – na obloze hvězdy svítí měsíc shlíží na zem jak oko dračí na postavu, co temným lesem kráčí – to nese křehká žena na hrob kvítí Zapaluje denně manželovi svíci a dlouze s ním pak hovoří Nad hrobem se tyčí mocné pohoří, co skrývá dávné věky spící Studený hrob nic matičce nepoví – jen mlčí k jasným hvězdám volají teskné hlasy vlčí Hvězdy – ty prastaré oči dálky nebeské veškeré dění na Zemi ony jasně vidí šťastné i nešťastné osudy všech lidí Hledí na věci hezké i nehezké pamatují záslužné i hanebné skutky – ty zářící lucerny z předaleké říše Sledují osud, jak cesty lidem píše – rozděluje loutkám radosti i smutky A když se vytratí plamen žití z lidských očí, jeho světlo jasné spočine na obloze noční Manžel milé svítí na cestu – a jakoby se táže na dálku: „Proč náš syn za ženu pojal válku – tu všemi proklínanou nevěstu!?“ Vrací se matička z noční poutě, myslíce pouze na syna Snad je všechno jenom její vina? S růžencem pokleká u obrazu v koutě

85

A kulka letí, přímo k mladičkému srdci míří pluje ladně vzduchem a smrt kolem sebe šíří Fronta běsní a zem pod ranami puká Palba rozpoutává peklo plamenné Strach již neobměkčí srdce z kamene, avšak staré vzpomínky způsobují muka Myslí na rodný kraj a v zádech ho mrazí „To málo, co mi zbylo, já nechci ztratit! Chci zas v míru žít a k domovu se vrátit!“ Vybíhá z jámy a kulka ho k zemi srazí Matka se lekla – na stole jí zhasla svíce na nebi je najednou o jednu hvězdu více

Samota 76

Po křiku samota v zoufalství do ticha Jsme zase cizáci duše jen přemítá Proč jsme se ztratili na metru čtverečním našeho života

86

Boží víra 77

Ke komu se, Bože, modlíš? Nemáš důvod? Nevěřím! S myšlenkou mám obří potíž rozumem ji nezměřím Kdo ti desatero chystá a je víře pilířem? Nikdo? Ty jsi ateista? Bože, to je k nevíře!

Závidím? 78

Závidím jí, jak ji svíráš v dlani závidím jí intimitu, když se ti ocitá v ústech tu bezděčnost, se kterou se to vše děje, a nahraditelnost už ne Několikrát za den ji vyměníš a říkáš jí stále stejně: vidlička

87

Jarní 79

Až motýlí křídla zašustí a pavouk síťky napne, najdu nám čtyřlístek pro štěstí snad konečně to klapne Paprsky bílý sníh rozpustí ospalá včela si zívne Zima nás konečně opustí a jaru na pozdrav kývne Krev zase do žil mi putuje a srdce tak divoce skáče Slunce se z oblohy raduje, že probralo zimního spáče S radostí chmury odkulím nechci dál vláčet je s sebou K tobě něžně se přitulím život je vždy lepší ve dvou!

88

Stesk v akvarelu 80

Čas od času přichází na mě stesk, mlha melancholie nezvaně rozmývá v modravých obrysech břehy západní Francie – Bretaně Přiznávám. Jsem závislá na studeném oceánu ostrých skalách, tichých zákoutích vůni či pro někoho pachu řas skřeku racků, pláží větrných rybářských loďkách v mlžném ránu na stezkách v písku, slané pěně lesknou se v paměti škeble vyvržené Tenkrát večer nemohla jsem odejít bosou nohou napsat: Au revoir, ma petite* pohladit skráně černých skal V dálce rozblikal se maják a ve mně žal * z francouzštiny: Na shledanou, má maličká

89

Staré Labe 81

Tmavé a líné plynutí zelenou hýřivostí jara v lužním lese Sem tam odrazy slunce na hladině zaprášené pylem sem tam trouchnivějící lávka ze spadlého kmene Pokaždé, když se přiblížím ke břehu, něco rychle žbluňkne do vody malý stín, který uvidím jen postranním zrakem V lese šustí loňské listí s čenichem u země proběhne kolem mě lovecký pes

90

Neb neleze belzebubu z huby zub / mozaika 82

/Miluj mne, až budu pryč, a já budu pořád s tebou... i když tu nebudu/ ... já zas budu tvým zvonem a taky vinicí /vše podle tvojí chuti/ Bývala bych byla i pirátova milá, protože prázdnota se nedá vyhnat zničit přehlušit rozbít vypsat ... jen naplnit /Vejdi, prosím/ ... protože někdo je mapa jiný zas kniha někdy číst stíhám jindy jsem slepá led ticho mráz mají své opaky Když prší rozpaky, ztěžkne i „snáz“ /A co já s tím?! Stín tvých vin blín a bolehlav Já, pyšný páv, 91

co chytá v žitě a tváří se... sytě mezi máky a ignoruje další ptáky... Pošli mi bouřku, abych viděla duhu /Nabízíš city z výprodeje? A já? Slova z druhé ruky/ ... nic než slova? Mám ti uvěřit? Do medu a do peří, a pak na pranýř to za víru... víš? Vždycky slovy bičovaná sťatá zrána, pochovaná pod zvonky jak ze zlata bosorka střapatá... Nikdy předtím jsem nevěřila svému srdci, že to s někým myslí tak vážně, a teď mi smutek tiká na zápěstí... /Jsi moje štěstí.. já tvé neštěstí a furt tě chci... fakt... stále chci Jsi moje láska přeci!!! (A stále chci tě - chci... až do bolesti chci!) Podzimu neutečeme, ať se jak chce vleče V srdci však jaro a léto nevadí, že babí... No a pak jde to a pořád nás baví žít 92

Můžeš najít klid máky jsou opium a to uspává Máků mraky tě opiju, a pak zamávám... /Hvězdy nejsou nebe ale lidi jsou svět/ Odmítání vztek smíření /Miláčku, nikdy se nic nezmění/

Tak trochu kostrbatě 83

Notová osnova spletená z ostnatého drátu Bude to lepší, když začneme odznova? Kdesi jsem slyšel že jsou básně bez slova Myslím, že musí znít tak trochu kostrbatě jako ty noty na ostnatém drátě Tak přestaň, tohle nemá smysl 93

Večer 84

Rosa stírá z nohou těla kolemjdoucí odnášejí z pole stíny much Řeka se do sebe neponoří pramice končí v půli noci

Hvězdy 85

Noční oblohu zasypaly hvězdy žlutými těly miliony stejných teček, a přece každá jiná Zatímco jedna jasněji září, druhá už pohasíná Pokaždé jinak se na nás obloha tváří Tajemná se spoustou hlavolamů a léček pro ty, kdož by jí lépe poznat chtěli Mám hlavu plnou představ a snů o tom, co se tam nahoře asi všechno skrývá Je tam někde další život? Nebo jen kameny a síru hlídá ta hvězdná zář, co vysílá emocí průvod? Tolik očí je denně vídá tolikrát v nich jas, neklid nebo i slza bývá tak jen je pusťme do našich dnů!

94

A potom zešílel 86

Viděl to na vlastní oči tak jako otevřené dveře na toaletu blikající zářivku uprostřed pokoje nekonečné zástupy lidí na zastávkách kolegovy seprané kalhoty šmouhy na brýlích ženy za přepážkou inzeráty se skvělými pracovními nabídkami popraskané zdivo po kolaudaci spadané listí pod nohama narkomana pod mostem plačící dvojčata v kočáře hladového psa u popelnice ohryzek jablka letící z okna vylomené dveře sousedova bytu Viděl to na vlastní oči, když zavadil o sklenku vína a muškátové kapky se zastavily ve výšce jeho lýtek, kde zůstaly viset ve vzduchu

95

Ranní let 87

Vyšel jsem si na zahradu jen tak v teplácích Byl jsem doma příliš sám Zahrada byla smutná, pustá Bylo tiché ráno a já měl pocit, že se musí něco stát Koruny bez listí a hroudy ční ze sněhu někde v dáli štěkne pes Přesně to vylíčit nedovedu To ráno bylo zvláštní, pak roztřepal mě chlad, když pozdrav přinesl vítr Roztáhl jsem ruce docela a v tu ránu zem mi pod nohama nějak divně ujela Ač nevěřil jsem tomu, letěl jsem, jak létají ptáci To asi tím divným ránem A nemohl jsem dolů Přitom zažíval jsem pocit, že mezi zemí a oblaky jsem jen já s domácími tepláky

96

Já

88 Nosím v sobě nenarozené děti, které čekají na početí Živím je vínem Nosím v sobě nenarozené děti šlapu smetím oharky cigaret zbytky nedokončených vět Nosím v sobě lásku a taky trošku prokletého smutku zklamání Nemáš zdání! Vidím, jak stárnu Šílím! Brečím! Klečím Prosím! Nosím v sobě nenarozené děti, co ještě nemají tátu Podej mi mapu Ukaž! Kde žije chlap, co bude jen mě milovat?

97

Veršovánka 89

Prázdná slánka zrnka soli v srdci bolí soli plné dlaně chybí nepoznané Prázdná stránka tažní voli v prázdném poli brázdy plné písmen klíčí z nich však tíseň Prázdná schránka na cokoli hory doly světy plné vidím soli písmen lidí v malovánkách

98

DŮLEŽITÉ ● Uzávěrka shromažďování hlasů od vás, čtenářů, je v tomto šestém ročníku naposledy na konci března 2010. Předesíláme, že od příštího (sedmého) se připojujeme k Uměleckému maratónu Obce spisovatelů (str. 107), který je podzimní záležitostí. Proto se vám čas pro hlasování zkrátí přibližně na půlrok - přesněji to budeme vědět až po jednání s Obcí. To znamená, že příští rok 2010 se uskuteční dvě slavnostní vyhlášení: 6. ročníku (2009) 24. dubna 2010 v Přelouči, 7. ročníku (2010) už na podzim 2010 výjimečně v Pardubicích. Od osmého ročníku (2011) a následujících by mělo vždy být v dubnu slavnostní představení a křest nové ročenky Pár střípků a na podzim ukončení soutěže v Přelouči. Ale i během toho půlroku lze sbírku v klidu přečíst a vybrat jednu až pět básní, jež vás něčím zaujmou. ● Opakujeme, pouze hlasování čtenářů určuje, jak se které dílko umístí v soutěži O nejpůsobivější českou báseň roku 2009. Bez vašeho přispění nelze vyhlásit vítěze v rovině veřejné. ● Hlasovat lze i elektronicky. Stačí k nám poslat žádanku o elektronickou podobu na [email protected] a bude vám obratem zaslán hlasovací lístek (ušetříte za poštovné). ● Vy, kteří jste se náhodou dozvěděli, kdo je původcem byť jediné básně, nehlasujte. Nestrannost by utrpěla. Spíše, než by se měl do tabulky konečného pořadí básní zařadit ovlivněný hlas, pak raději žádný. Mimo to by celá naše snaha o rovné podmínky vzala za své, čímž by podstata celého díla ztratila smysl. ● Každým ročníkem přibývá kromě básníků i hlasujících čtenářů: první ročník (2004) 13 básníků s 31 příspěvky – čtenářských hlasů 34; druhý ročník (2005) 12 básníků s 35 příspěvky – čtenářských hlasů 52; třetí ročník (2006) 35 básníků s 90 příspěvky – čtenářských hlasů 90; čtvrtý ročník (2007) 71 básníků s 210 příspěvky – čtenářských hlasů 93; pátý ročník (2008) 76 básníků s 236 příspěvky – čtenářských hlasů 99; šestý ročník (2009) 88 básníků s 298 příspěvky – čtenářských hlasů ?? Snad tedy jdeme správným směrem. Cena předplatného sborníku Pár střípků činí 65,- Kč i poštovným, což se dá za ten rok oželet z rodinného rozpočtu. (Aby byla tak nízká, vzdali jsme se všichni, kdo ho připravujeme, odměny za vydání knihy.) Pokud vás zajímá, jakou tvorbu přinese na svých stránkách v příštích letech, stačí si sbírky objednat přímo na hlasovacím lístku ze strany 11 (je tam pro to připraveno okénko). ● Zopakujeme z loňského vydání: Víte-li o někom, kdo by byl ochoten poskytnout své básně pro tento literární počin, nebo by si mohl básně v ročence přečíst a napsat nám, co se mu líbilo, rozhodně mu o nás řekněte. Každý hlas dodává životní sílu tomuto záměru, stejně jako každá báseň je životem - ŽIVOTEM STŘÍBRNÉ BULY.

99

Soupis soutěžních básní 2009 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

/Ne/schopnost sebekritiky Slepá Vítr z Olympu Štěstí Mrazivá svatba na hradě Zubštejně Změny Dychtivá Chtěl bych letět Vysvědčení Myšlenka Díky ti, příteli Sklářům Šumava Úklid Podzimní okouzlení Srdcebol Melancholie Bílý déšť Křehká romantika Svítání Váhavost Kresba Trojpísmenná Melodie cest Podzim Co ještě zbývá Vysvětlení Haiku čaje K úplňku Kly ženy O doteku ticha Od Olomouce U okna stála jsem Léta skal Jana a Jan Strom Lucerna zimy Fantom Milování Noční koncert Slova Rovnice Na známý motiv Naděje 100

25 25 26 27 28 29 30 30 31 31 32 33 33 34 35 36 38 38 39 40 40 41 41 42 45 45 46 47 47 48 49 49 50 51 52 58 59 59 60 60 61 61 62 62

45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89

Mráz Řetězení Z nadace Javorové listy Jak bílé všechno bylo Horečka Půl samoty Sklep Až Noty Kouzlo času Oranžová Člověk člověku Zima Zadrž, podzime Zastávka času Bolavá Stavitelka kostí Ach! Pařezům Nevinná Krb Návrat Zpívající strom Noční pláč Povzdychnutí Vzpomínka Letní slunce Losí srdce Pod spánky O jednu hvězdu více Samota Boží víra Závidím? Jarní Stesk v akvarelu Staré Labe Neb neleze belzebubu z huby zub... Tak trochu kostrbatě Večer Hvězdy A potom zešílel Ranní let Já Veršovánka 101

63 63 64 64 65 66 66 67 68 69 69 70 71 72 73 74 74 75 76 77 77 78 78 79 79 80 80 81 82 82 84 86 87 87 88 89 90 91 93 94 94 95 96 97 98

NABÍDKA VOŇAVÉHO PŘIVÝDĚLKU • Hodí se vám každá koruna navíc? • Láká vás přivýdělek s volnou pracovní dobou? • Utratit peníze je snadné, chcete vědět, jak je snadno vydělat? • Zní vaše odpověď ANO?

Seznamte se s firmou Kosmetika FM GROUP! • Vyděláváme tím, že šetříme peníze ostatním! • Pracujeme dle vlastního tempa, výdělek závisí jen na nás! • Prodáváme výrobky vysoké kvality za bezkonkurenčně nízké ceny! • Naše výrobky jsou součástí každodenního života (kosmetika, výrobky pro domácnost) • Počáteční vklad do obchodu není v řádech tisíce korun!

PŘIDEJTE SE K NÁM • Hledáme právě vás, kdo nechcete o vyšších příjmech jen snít! • Pojďte se s námi věnovat voňavému obchodu, kterého se netýká finanční krize! • Se vším vám na začátku pomůžeme!

ZAUJALO VÁS TO? NAPIŠTE NÁM! Naše oficiální stránky jsou www.fmgroup.cz, více žádejte na [email protected]. 102

BOHEMIA BALÓN, s. r. o.

Balón se lehounce vznáší bez řvoucích motorů jako plachtící křídla ptačí protíná modrou oblohu

Leťte s námi a prožijte nevšední zážitek: let horkovzdušným balónem. Jedinečná příležitost, jak si prohlédnout Čechy z ptačího pohledu. Po hodinovém letu na vás čeká tradiční přípitek šampaňským a křestní list. Letenka může posloužit i jako originální dárek. Služby: • Paravýsadky • Reklamní lety • Reklamní akce • Vyhlídkové lety

Bohemia Balón, s. r. o., Bubenská 122, 170 00 Praha 7 – Holešovice, tel.: 606 657 795, fax: 220 941 556, el. adresa: [email protected]

www.bohemia-balon.cz 103

Literární klub Dr. Nadi Benešové v Čáslavi vyhlašuje LITERÁRNÍ SOUTĚŽ ČÁSLAV 2009 pro amatérsky píšící autory v kategoriích poezie a próza. Uzávěrka soutěže je 30. června 2009. Na adrese www.cmuz.cz/Knihovna/index.htm najdete přesná pravidla soutěže i další podrobnosti o LKNB.

Jeden z nejnavštěvovanějších literárních serverů pro česky a slovensky píšící autory.

Co je LiTerra? Literárně společenská země. Pro koho je LiTerra? Pro ty, kdo rádi píší; pro ty, kdo rádi čtou - i pro ty, kdo si kolem toho rádi povídají.

Otevřený všem lidem, kteří se rádi podělí o vlastní literární tvorbu.

podívat.. Přijď se

Čili? Místo pro vážná zamyšlení i pro příjemnou zábavu.

www.pismak.cz

www.literra.cz

.

104

Vítejte u nás v Přelouči!

Tříhvězdičkový hotel Bujnoch je již tři roky v rukou rodiny hoteliéra Oldřicha Bujnocha a především jeho syna Tomáše Bujnocha, ředitele hotelu. Vedle rekonstrukce, kterou hotel prochází, se mění i služby. Mimo půjčování kol, ubytování či cataringových služeb si nyní můžete v recepci hotelu koupit i vstupenky na místní akce. „Po tři léta se snažíme nabídnout kvalitní ubytování a všestranné hotelové služby. Abychom vyhověli poptávce návštěvníků i obyvatelů města, stali jsme se (za vydatného přispění města Přelouče, Destinační společnosti východních Čech a mikroregionu Podhůří Železných hor) od počátku letošního roku 2009 informačním centrem,“ řekl o novinkách v hotelu Tomáš Bujnoch. Další novinkou je snookerová herna. Za 120 Kč na hodinu se můžete potěšit údajně nejtěžší poolovou hrou. Rezervace a informace získáte na 466 798 711.

www.hotelbujnoch.cz

Od r. 2008 vždy poslední dubnovou sobotu hostíme básníky, kteří se zúčastnili soutěže O českou báseň roku. Tento snímek soutěžících v 5. ročníku byl pořízen 25. dubna 2009.

105

����������������������������������������������

����������������������

���������������� ������� ����������������������� ������������������ ������������������������������������������ ����������������� ����������������������������������������������������������������������������

106

VÝCHODOČESKÝ UMĚLECKÝ MARATÓN Východočeské středisko Obce spisovatelů pořádá již 5. Východočeský umělecký maratón 2009. Za podpory významných institucí a sponzorů se budou jeho členové od 1. října až do Vánoc setkávat se čtenáři, posluchači, návštěvníky a diváky minimálně v 25 městech východočeské oblasti. Ale nejen zde - různé akce proběhnou i za hranicemi kraje a naší země. Pátý ročník bude zaměřen zejména na dětského čtenáře. Snažíme se tak přispět k tomu, abychom ukázali dětem a mládeži cestu ke čtení dobrých knih a vnímání kvalitního umění. Během maratónu však zároveň budou osloveni i dospělí zájemci o kulturu, a to pestrou nabídkou pořadů a akcí. V první řadě to budou autorská čtení nebo besedy v knihovnách, školách, v klubech i na mnoha dalších místech. Na své si ale nepřijdou pouze příznivci literatury. Výtvarná sekce připraví výstavy a vernisáže obrazů, grafik, soch a loutek. I dramatická sekce se bude prezentovat novými pořady. Premiéru v tomto ročníku bude mít hudební sekce, která uspořádá vlastní akce a rovněž bude vhodně doplňovat ostatní aktivity. Východočeské středisko Obce spisovatelů se průběžně rozšiřuje i o další umělecké směry. To se viditelně projevuje během akcí, které pořádá, zejména během činnosti nejvýznamnější – již tradičního maratónu. Z původního literárního se v loňském roce stal maratónem uměleckým. Věříme, že i pátý ročník bude úspěšný, osloví široké spektrum veřejnosti a díky své pestrosti a kvalitě beze zbytku naplní to, co je uvedeno v jeho názvu – „umělecký“. Na všechny pořady, které budou včas prezentovány různými dostupnými formami, zejména pak na elektronických stránkách www. spisovatelevc.cz, jste srdečně zváni. Východočeské středisko Obce spisovatelů 107

Obsah Snímek účastníků 5. ročníku před Občanskou záložnou

3

Pár vět od představitelů města Přelouče

4

Předávání putovních cen

5

Úvodním slovem

6

Co předcházelo vydání této sbírky

7

Základní kameny soutěže

8

Ovídius a František Halas

9

Sluníčko slavnostní večeře

9

Poděkování

10

Hlasovací lístek s pravidly

11

Výtvarné výběrové řízení na novou obálku Střípků

12

Recenze a ohlasy na předešlé ročníky - 2007 a 2008

13

Nejpůsobivější báseň předešlého roku 2008 - skupina nad 30 let

14

Nejpůsobivější báseň předešlého roku 2008 - skupina do 30 let

15

Vítězné básně předešlých roků 2007 a 2008 v rovině odborné

16

Seznam básníků předešlého roku 2008

17

Ze závěrečného dějství 5. ročníku v Přelouči

22

Kdo se podílel na výběru básní do šestých Střípků 2009

24

Soutěžní básně 2009

25

Upozornění

99

Soupis soutěžních básní 2009

100

Vývěsky partnerů Stříbrné buly

102

Obsah

108

Údaje o knižním vydání

109 108

Pár střípků 2009 STŘÍBRNÁ BULA rovina veřejná - soutěž O nejpůsobivější českou báseň roku 2009 ZLATÁ BULA rovina odborná - soutěž O nejlépe hodnocenou českou báseň roku 2009 vydal: Vzdorospolek v Lovčicích 2009 1. vydání tiskárna: TLZ Praha, Sazečská 603/9, Praha 10 - Malešice náklad: 500 výtisků ISBN 80-903607-5-0 ISSN 1802-5889 - hmotné vydání ISSN 1802-5897 - elektronické vydání

109