Pár slov na úvod Pořád se něco dělo Ze života naší školy

3. ročník / červen 2013 ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy

§

Pár slov na úvod Pořád se něco dělo Ze života naší školy Adaptační pobyty prvňáčků Pohádkovník a pasování na čtenáře Bezpečně nejen do školy Titul Ekoškola Návštěva ze Slovenska ,,Loučení se školním rokem“ je za námi

Výlet 6x jinak S deváťáky už naposledy Otázky na závěr

Píšeme – básníme – tvoříme Kuku komiks potřetí

Móda & Styl Zajímavosti aneb cesta za... Charakteristika znamení

Nápady na prázdniny Luštění nejen na deštivé dny

Pohodové a ničím nerušené prázdniny se Sokolovským koktejlem... přeje RR 1 http://nd01.jxs.cz/586/051/5ae2a1890c_7358878_o2.jpg

Hned na první stránce si můžete přečíst pár slov od šéfredaktorky Káji Hynkové a vzkazy na rozloučenou od TRIA z devítky – Danči Valentovičové, Valči Karpíškové a Gabči Sauerové, které se loučí jak se školou, tak s prací na časopisu. Nebylo jediné vydání našeho časopisu, ve kterém by chyběl příspěvek právě od nich. Holkám přejeme mnoho úspěchů v nové škole i v životě. Budou nám velmi chybět! „Nestává se to často, ale tentokrát jsem i já dostala od paní učitelky úkol. Měla jsem napsat něco jako „slovo šéfredaktorky“, tak je tady. Tento titul jsem získala v prosinci na besídce redakční rady. I když to zní „uměle“, musím říct, že jsem to nečekala. Paní učitelka se o tom ani nezmínila a já o to nějak nestála. I přesto to pro mě bylo něco úžasného a moc si toho cením. Vlastně se na tom, co dělám, nic zásadního nezměnilo, dělám pořád to samé, jen si můžu říkat ,,šéfredaktorka“.  Když už jsme u toho, co je vlastně moje práce? Naše skvělá redakční rada píše články, shání informace, dělá rozhovory atd., které posílá mně a já je graficky zpracovávám a kompletuji, poté je přeposílám na korekturu či jiné úpravy paní učitelce Andresové, bez které by nevyšlo jediné číslo. Občas se nám nedařilo a napsání a zpracování některých článků a rubrik trvalo déle, než by bylo vhodné. Ale vždy se vše zvládlo a každý, kdo měl zájem, si mohl Sokolovský koktejl koupit. Celý redakční tým proto dělal maximum, ať už začínající páťáci, nebo pomalu odcházející deváťačky. Zapojili jsme se i do několika soutěží, v některé jsme uspěli, v jiné ne, ale vždy jsme se o to podělili s vámi! V jedné nám v rámci zpětné vazby řekli, že jsme jedna z mála škol, ve které si děláme časopis úplně sami. Většina škol na to prý „má lidi“. Na grafické zpracování, korektury, tisk... Tohle všechno my si děláme sami a jsme na to hrdí. Každý časopis doprovázíme na jeho cestě k vytvoření - od úplně čisté stránky až po hotový výtisk. Další školní rok je za námi a s ním i kolekce 10 Sokolovských koktejlů vydaných za tento rok. Od září se vzhled časopisu razantně změnil, doufáme, že se vám líbí. Jakékoli poznámky, nápady, upozornění atd. rádi vyslyšíme a pokusíme se je splnit či vylepšit. Pokud byste měli chuť nám s tvorbou dalších čísel pomoci ještě více, budeme jenom rádi! Budeme potřebovat doplnit řady, tak si to přes prázdniny pořádně rozmyslete, v září vás mezi sebou rádi přivítáme. Na závěr bych chtěla jménem celého týmu poděkovat některým učitelům za pravidelné příspěvky, pomoc s tiskem atd. - paní učitelce Chybové za knižní okénka, paním učitelkám Šimkové a Stavělové za příspěvky z projektu Badatelé, za pomoc při tisku paní učitelce Sirkové. A obrovské díky patří již zmiňované paní učitelce Andresové. DĚKUJEME! 

Danča: „Všichni redaktoři i vy, kteří se chcete k redakční radě příští rok přidat. Přeji vám hodně úspěchů a co nejvíce vytištěných časopisů. Doufám, že náš časopis bude pořád tak skvělý a ještě lepší. Děkuji celému redakčnímu týmu za to, co jsme spolu prožili. Na všechny zážitky nikdy nezapomenu! Ještě jednou vám děkuji. A hodně úspěchů .“ Valča: „Milí redaktoři! Tak mi to tady pomalu končí a odcházím pryč. Doufám, že na nové škole bude také školní časopis, abych se mohla zase přidat do týmu. Spolu jsme nic moc zážitky neměli, ale hodně jsme se s některými skamarádili. Chtěla bych vám jenom popřát, ať se vám daří. A posílejte příspěvky včas! Víte, že se paní učitelka potom zlobí.  Kájo, tobě bych jen chtěla říct, že jsem ti vždycky trochu záviděla, že jsi jakoby „hlavní redaktorka“, ale postupem času mi přišlo, že jsi toho měla až nad hlavu, a to bych já nechtěla. Takže ti jen přeju, aby sis toto místo udržela a ať se ti to všechno daří tak, jak chceš. Všichni jste šikovní. Mějte se fajn, bando!“ Gabča: „Je to tady, konec školního roku! No docela nám to uteklo, ale myslím, že naše práce stála za to. I když to byla někdy pěkná honička a my měli nahnáno, v podstatě by se dalo říct, že jsme si to všichni užívali a za veliké podpory a pomoci paní učitelky Andresové a kamarádky Káji Hynkové bylo vše v pořádku. Strašně mě mrzí, že už odcházím. Pomalu jsem se do toho začínala zažívat a některé články mě opravdu bavily. Doufám, že se vám bude dařit líp a líp. Jste všichni moc šikovní, a to by člověk neřekl, jaká jste všichni básnická střívka, a co ze sebe dokážete vypudit. Loučím se s vámi a během příštího školního roku se vám budu snažit psát pár článků o tom, jak se mi vede a jak jsem zvládala přechod na jinou školu. Budete mi chybět. 2 Pac a pusu.“

V sobotu 8. června proběhla v parku oslava Dne dětí. Naše škola měla svůj stánek, ve kterém děti pod vedením vychovatelek školní družiny malovaly na kamínky barevné obrázky. U stánku bylo pořád plno, proto nebylo divu, že před šestou hodinou nezbyl Veronika Bobková a Dana Maňasová ani oblázek.

O příjemnou zábavu a dobrou náladu se staraly u stánku s kamínky paní vychovatelky Jana Jenišová, Veronika Bobková a Dana Maňasová To je pohodička, děvčata, co?

Po celý den probíhala na obou podiích vystoupení. Naši školu reprezentovaly děti z mateřské školy s písničkou Šla Nanynka do zelí a třeťáčci pod dohledem paní učitelky Křičkové a paní učitelky Chybové zazpívali anglickou písničku.

Den dětí se vydařil, počasí se umoudřilo a sluníčko svítilo celý den.

7. června se obě třídy prvňáčků vydaly do parku, kde byl pro ně připravený Barevný den plný her. Děti se rozdělily do skupin a procházely jednotlivými stanovišti, kde probíhaly soutěže s tematikou třídění a recyklace. Za správné odpovědi získávaly drobné dárečky nebo sladkosti. Na závěr si mohly zaskotačit v nafukovací konvici.

Za info a foto děkujeme paní učitelce Monice Škraňkové

3

Ve čtvrtek 9. 5. proběhlo první setkání budoucích prvňáčků a jejich rodičů. Ve čtvrtek 16. 5. proběhl druhý adaptační kurz a ve čtvrtek 23. 5. bylo připraveno sportovní odpoledne. Otázky pro paní učitelku Kateřinu Procházkovou:

Otázky pro paní učitelku Zuzanu Ptáčkovou:

1) Co je to vlastně adaptační kurz? Seznámení budoucích prvňáčků se školním prostředím, příprava na nové kamarády a v neposlední řadě na paní učitelku.

1) Co je to vlastně adaptační kurz? Příprava budoucích prvňáčků na školní prostředí.

2) Jaký dojem na vás udělali budoucí prvňáčci? Velice kladný. Byli šikovní, komunikativní a do všeho se zapojovali s velikým nadšením. 3)Těšíte se na příští školní rok? Ano, těším. I když je práce s prvňáčky náročná, tak ten výsledek stojí za to.  4)Jaký to je pocit opustit svoji třídu? I když jsem svoji třídu učila pouze jeden rok, našli jsme si k sobě cestu a loučení určitě nebude lehké, ale s každým koncem něco nového začíná.

2)Jaké bylo téma? Na farmě + nejoblíbenější hračka (plyšák) + výroba papírového pejska. 3) Kolik dětí přišlo? Kolem dvaceti z obou tříd. 4)Byly děti hodné? Ano, byly. Otázky pro budoucí prvňáčky: 1) Co se vám tady nejvíce líbí? 2) Našli jste si tady nové kamarády? 3) Co říkáte na paní učitelku? 4)Jaký adaptační kurz se vám líbil nejvíce? Vojta 1) Hřiště 2) Ještě ne 3) Ano, dobrý 4)Druhý, byli to indiáni Verunka 1) Že tam jsou hračky 2) Ne 3) Dobrá 4) Druhý, indiáni Nelinka 1) Líbí se mi tam tabule 2) Ano 3) Je moc hodná 4) Ten první 4 Sabča Machová ze sedmičky

Již je tomu delší čas, co se začala realizovat myšlenka Parku patriotů ve Svitavách. Do akce se zapojila i Městská knihovna ve Svitavách, která na dětském oddělení zřídila kasičku na dobrovolné dary čtenářů pro keř Pohádkovník. A protože děti z kroužku Zábavné čtení byly první, které do kasičky přispěly, dostalo se jim té cti, že mohly v pátek 14. 6. keř Pohádkovník vysadit. Knihovně moc děkujeme a už se těšíme, až budeme moci navštěvovat akce u Pohádkovníku pořádané. Za zprávičku děkujeme paní učitelce Půlkrábkové

Pro naše prvňáčky přišel dlouho očekávaný den. Bylo potvrzeno, že se stali opravdovými čtenáři. Tak to mohou být na sebe právem pyšní.

   1. A   

   1. B   

Třídní učitelka Monika Škraňková

Třídní učitelka Helena Půlkrábková

13. června byli prvňáčci z 1. A v knihovně pasováni na čtenáře. Děti ukázaly, že umí číst, a byly princeznou Radkou, která zastupovala rytíře, pasováni do stavu čtenářského. Dokonce byly vyhodnoceny jako nejlépe čtoucí ze všech, které dosud pasovány byly. Děti si odnesly diplomy, pastelky, knížky pro prvňáčky a hlavně průkazku do knihovny, na kterou si mohou celý rok chodit zadarmo půjčovat knížky.

Čtvrtek 6. 6. byl pro děti z 1. B „velkým dnem“. Odpoledne se sešli společně se svými rodiči a sourozenci v sále Ottendorferova domu. Nejprve musely všechny děti přečtením básničky na podiu prokázat, že opravdu umí číst. I přes zjevnou trému svůj úkol výborně zvládly a konečně mohlo dojít k nejočekávanějšímu okamžiku – pasování na čtenáře. Na závěr rytíř Michal přednesl slavnostní slib a děti svým hlasitým - SLIBUJI - potvrdily, že budou rádi číst, o své čtenářské zážitky se dělit s ostatními, navštěvovat knihovnu a hezky se chovat ke knížkám.

5 Třídní učitelka Helena Půlkrábková

Projektového dne - BEZPEČNÁ SILNICE, jenž proběhl ve středu 12. 6., se po paní učitelce Buchtové ujaly paní učitelky Katka Procházková a Zuzka Ptáčková. Žáci 3. – 5. ročníků během projektu zjistili, jak jsou na tom se znalostmi v oblasti bezpečnosti. Ve svých třídách doplňovali na interaktivní tabuli testy, zhlédli instruktážní video, jak se chovat na silnici, a zopakovali si poskytování první pomoci. Správnou atmosféru dotvářel poslech písniček s dopravní tematikou skupiny Maxim Turbulenc. V počítačové učebně pak zažili virtuální prostředí dopravního ruchu a řešili různé situace. Největší úspěch sklidila stránka www.skodahrou.cz, kde mohli žáci s klukem Tomíkem na kole řešit různé situace. Nechyběla samozřejmě praktická část projektu, která proběhla na dopravním hřišti za asistence paní policistky por. Bc. Hany Kaizarové, s níž jsme se měli možnost setkat na přednáškách v rámci prevence kriminality. Ta bedlivě sledovala a hodnotila počínání našich cyklistů. Vše bylo dokonale připravené i počasí se umoudřilo, takže si tento den všichni užili.

K bezpečné jízdě po silnici je nutné mít správně vybavené kolo!

6

V 5. B si skupiny žáků vymýšlely pro ostatní spolužáky křížovky s dopravní tematikou

7

10. června dorazil do školy dlouho očekávaný dopis ze Sdružení Tereza. Po květnovém auditu jsme s napětím vyčkávali, zda dvouletá práce členů Ekotýmu bude oceněna opětovným získáním tohoto prestižního titulu. A co nám napsali? Milí členové Ekotýmu, je nám velkým potěšením vám oznámit, že jste na základě auditu a posouzení zprávy z auditu komisí obhájili mezinárodní titul Ekoškola platný po dobu čtyř let. Oceňujeme kvalitní práci, kterou v programu děláte a nadšení, se kterým jste se do ní pustili. Tímto vám a celé škole gratulujeme. S pozdravem Tým Ekoškoly

Paráda! Takže milí žáci naší školy! Kdo z vás by měl zájem v novém školním roce rozšířit naše řady a stát se členem Ekotýmu, jste vřele vítáni! Třeba nám pomůžete vymyslet další aktivity, které podpoří ekologické směrování naší školy. A těm z vás, kteří již členy Ekotýmu byli, děkuji za práci, která nám přinesla toto ocenění. Marcela Rusková, koordinátorka Ekoškoly

O nápady a činnosti v oblasti ekologie není ve třídách nouze

Děti ze 4. A vyráběly s paní učitelkou Procházkovou z odpadového materiálu

Ve výtvarné dílně paní učitelky Stavělové vznikaly pod rukama dětí ekoostrovy

Výrobu krmítek v praktických činnostech zvládla děvčata ze 7. a 8. ročníku pod vedením pana učitele Luňáčka na výbornou

8

Jak už víme, dobré skutky a velké události zůstávají na paměti navždy. A stejně tak my – deváťáci - nikdy nezapomeneme na společně prožité chvíle s našimi spolužáky ze Slovenska. Na začátku školního roku jsme jeli na Slovensko my. Tentokrát přijeli Slováci za námi. Koukněte se, jak jsme trávili společný týden. V pondělí si prohlédli naši školu a dali si dobrou večeři v restauraci Pod Hodinami. V úterý jsme vyrazili na výlet do Prahy se zajištěnou prohlídkou Pražského hradu. Ve středu bylo sportovní dopoledne, oběd ve školní jídelně, prohlídka města Svitavy s panem Fikejzem, soutěž ve vaření a zábava v režii dětí. A to věřte, že jsme se opravdu nenudili! Ve čtvrtek jsme se už jen rozloučili a popřáli krásnou cestu. Mnohé z nás loučení dojalo až k slzám. Nikdo ale neřekl, že jsme se viděli naposledy. Na prázdniny máme naplánovanou další návštěvu Slovenska. 

Že by únava, Eriku?

Bylo stále na co koukat

Na slovenských haluškách jsme si pochutnali

A česká kulajda také neměla chybu Málokdo skrýval dojetí

9

 V minulém i předminulém čísle  Sokolovského koktejlu jsme vás zvali na celoškolní

akci „Loučení se školník rokem“, jež nahradila původní oslavu ke Dni matek. V úterý 18. 6. jsme ve svitavské Fabrice spustili slibovaný ohňostroj zábavy. Nic jsme nezapálili a až na drobné chybičky, bez kterých by to ani nešlo, proběhlo vše skvěle. Sál opět praskal ve švech, což nás moc těší a děkujeme za to! Zábavné odpoledne zahájila, stejně jako v předešlých letech, svým proslovem paní ředitelka Alena Vašáková, která hovořila o již uskutečněných i nastávajících projektech. Prozradila, kdo bude letos vyhlášen žákem roku, a v neposlední řadě požádala bývalé absolventy naší školy o fotografie, které by měly mapovat 50 let činnosti. 50. výročí založení Sokolovské připadá na září školního roku 2014-2015. Poté každá třída vystoupila se svým programem. Tentokrát nechyběli ani hosté gymnastky ze svitavského tělovýchovného oddílu. Diváci si mohli poslechnout v podání žáků české i anglické písničky, výkony recitátorů; zhlédli nejrůznější druhy tanců, ukázky z tělocviku, ukázky z toho, čemu se žáci věnují ve volném čase, šerpování předškoláčků a mnoho dalšího. Závěr patřil deváťákům, kteří se pomalu s naší školou loučí. Na podium si pozvali své učitele, poděkovali jim a předali květiny. Se změnou názvu přišla i další malá změna. Na úplný závěr bylo vždy rozloučení v podobě mávání růžemi pro maminky, letos to bylo ovšem trošku divočejší - celá škola vběhla na podium, aby se rozloučila nacvičeným tancem Gangnam style. Můžeme být rádi, že se podium nepropadlo.  Nesmíme ale zapomenout na naše moderátorky – Gabču Sauerovou, Valču Karpíškovou a Danču Valentovičovou z devítky, které nás nabitým odpolednem skvěle provázely a své role se zhostily na jedničku. Celé dění by však nemohlo proběhnout bez trpělivosti všech učitelů, šikovných a pilných dětí, bez paní učitelky Sirkové, jež dokonale zvládala technické zázemí, bez paní učitelky Pospíšilové, která v zákulisí ,,potila krev“, tam jí velkou oporou byla paní učitelka Stavělová, a bez pečlivé organizace a ,,oddanosti“ celé akci paní učitelky Andresové.

Velké dík patří tedy nám všem! Všichni jsme si to moc užili a jen doufáme, že diváci taktéž... Karolína Hynková 10

Lucký vrch u Poličky, nazývaný ,,Lucák“, zvolily k dvoudennímu výletu pro své svěřence, děti z 1. B a 5. B, paní učitelky Helena Půlkrábková a Petra Andresová. Řady výletníků doplnila paní vychovatelka Jana Jenišová.

Druhý den nebylo o nic lépe. Jen sem tam mezi mraky vykukovalo sluníčko, ale hned se zase schovalo. Těchto chvilek jsme rychle využívali na ,,lítačku“ v areálu, kde byly průlezky, houpačky atd. Vůbec nám nevadilo, že jsme byli mokrý a špinaví, ale hlavně že jsme se vyřádili a vybili.

I když počasí na konci května nemělo zrovna nejlepší náladu, nikdo si tu svoji nenechal zkazit a všichni si výlet užili. ,,Ještě než jsme vyrazili na výlet, už jsme věděli, že to bude ten náš nejlepší. Nejzajímavější bylo, když jsme se stali strážnými anděly malých roztomilých prvňáčků. Starali jsme se o ně a pomáhali jim. První den se stalo hned několik nehod – rozbité okno (tak trochu nešťastnou náhodou) a Barunčin zlomený palec u nohy (to byla opravdu smůla). Navíc pršelo, tak nám nezbývalo nic jiného, než hrát společné hry. Ale nám to nevadilo, protože jsme se při nich měli možnost ještě víc poznat a moc jsme se nasmáli.

Když se počasí na chvíli umoudřilo, vydali jsme se všichni hledat Lukasovu zpívající lípu. Cestou se však opět rozpršelo, lípa byla v nedohlednu (zahnuli jsme jinam), tak se většina z nás vydala zpět. Jen sedm statečných - šest dětí s paní učitelkou Helenkou - se nedalo deštěm odradit a vydalo se lípu hledat. A našli!!!

A pak už nás čekal návrat domů. Děkujeme paním učitelkám a paní vychovatelce za skvělé hry a suprový výlet.“ Dacani z 5. B

A co se líbilo ,,ovečkám“ z 1. B? Samík: Mně se líbilo, jak jsme jeli vlakem. Andýsek: Mně se líbilo, jak jsme hráli hry a jak jsme spali s Mikulášem a Samem. Mikeš: Mně se líbil ten smrad od krav. Taky se mi líbilo jídlo. A moc se mně líbila ta cesta. Martinka: Mně se líbilo, jak jsem hrála s klukama karty a jak jsem spala s Andrejkou. Kubík L.: Líbilo se mi to, prostě super nejlepší. Tom Š.: Šli jsme hnojem, pak jsme šli kousek lesem a jeli jsme vlakem s páťákama. Barunka: Mně se líbilo, jak jsme jeli s páťákama a taky se mně líbilo, jak jsme hráli hry. Kristýnka: Mně se líbilo, jak jsme viděli zpívající lípu. Terezka S.: Mně se líbilo, jak jsme jeli vlakem a dělali jsme hru s kolíčkama. Máťa Š.: Jeli jsme na „Lucák“. Líbilo se mi, jak jsme hráli kolíčkovanou. Andrejka: Líbilo se mi, jak jsme hráli Na kočičku a Čokoládu. Adámek: Potěšilo mě, že páťáci připravili program her. Pája: Mně se líbilo na pokoji. Máťa K.: Mně se líbilo, jak jsme jeli vlakem a jak jsem spal s Ondrou a jak jsme byli venku. Tom D.: Líbily se mi všechny hry. Ondra: Fotili jsme se s páťákama. Terezka Š.: Paní učitelka s prvňákama šla ke zpívající lípě. My jsme šli s páťákama na Lucký vrch. 11

Laser game v Brně zlákalo naše osmáky s paní učitelkou Sirkovou a paní učitelkou Komůrkovou. Jde o akční adrenalinovou hru vynikající na fyzičku, při které se plížíte, schováváte a střílíte po sobě ve speciální aréně plné překážek a při níž jde o jedinečné spojení sportu a zábavy.

,,Zpočátku to nevypadalo nejlíp, protože to bylo ve staré budově, ale když jsme vešli dovnitř, zjistili jsme, že jsme se mýlili. Rozdělili jsme se do skupin, oblékli si vesty v barvách svého týmu, vyslechli si instrukce ke hře a dostali jsme laserové pistole. V herní aréně byla tma a plno překážek a úkrytů. Úkolem bylo zbavit se během patnácti minut co nejvíce soupeřů. Zahráli si s námi i paní učitelky. I když jsme byli uběhaní a zpocení, všichni jsme se moc pobavili a užili si to. Ale co by to bylo za výlet, kdybychom neskončili v nějakém nákupním centru. Autobusem jsme se dopravili na dvouhodinový rozchod do Olympie. Kluci skončili v KFC a v Mc Donaldu, zatímco my holky probíraly obchody s oblečením. Cesta vlakem měla také něco do sebe. A ještě jedna perlička na závěr... Dominik Starý dojel na kole na nádraží pozdě, takže nám nezbývalo nic jiného, než mu jen z vlaku zamávat.“

Neváhejte a vydejte se do Brna také! Určitě si to užijete jako my!

Do Pohádkova na zámek Potštejn vyrazily 19. června děti z 1. A a 4. A společně se svými paními učitelkami – Monikou Škraňkovou a Katkou Procházkovou.

Výlet se i přes obrovské vedro velmi vydařil. Děti si prohlédly Pohádkov, kde hledaly 11 pohádek, a zámeckou zahradu, ve které plnily úkoly a postupovaly podle mapy hraběte Jana Ludvíka Harduval Chamaré.

Starší děti si prohlédly potštejnské sklepení, které je plné duchů a tajemných postav. Setkaly se s loupeživým rytířem Mikulášem z Potštejna a jeho oddaným pomocníkem Křivohubým Ješkem.

Při plnění úkolů dětem pomáhala také slečna vychovatelka Veronika

12

Nejvíce děti zaujala prohlídka zámku, kterou je provedla služebná Maryčka spolu s hraběnkou Annou Marií Harduval Chamaré. Děti si prohlédly místnosti plné dobového nábytku, zatancovaly si v mramorovém sále, zazpívaly v hudebním salonku a setkaly se s hrabětem, který byl vzteklý ze svého marného počínání při hledání potštejnského pokladu. Děti mu ale s hledáním nepomohly, protože na strmou skálu ke zřícenině hradu se ve velkém vedru nikomu šplhat nechtělo.

A tak místo dobývání hradu se děti vydaly dobýt zámeckou cukrárnu. A nutno dodat, že se tohoto úkolu zhostily na jedničku s hvězdičkou. Já se toho prince snad nedočkám...

Já bych chtěla být taky hraběnka...

Za adrenalinem na Peklák se vydali ve středu 19. 6. za asistence paní učitelky Šimkové a pana učitele Luňáčka šesťáci. Naše třída vyrazila vláčkem do České Třebové. Po krátkém rozchodu jsme se přesunuli do ski areálu Peklák, kde nás čekal den plný adrenalinu. Nejdříve jsme svůj strach překonali sjezdem na horských kárách po 800 m dlouhé sjezdovce. Pak jsme se přesunuli do lanového centra, kde jsme zdolali 27 překážek a někteří se i velkou lanovkou svezli napříč celou sjezdovkou. Většina z nás překonala svůj strach a úspěšně jsme zvládli všechny překážky. A aby toho vzrušení nebylo málo, tak v rekordním čase jsme doběhli na vlak, který měl naštěstí zpoždění, a tak jsme se v pořádku dostali domů. Pro všechny byl tento netradiční výlet obrovskou zkušeností v překonání strachu a moc jsme si to užili.

13

Stověžatá Praha pohltila 4. B a 5. A

Filip Blažka, 4.B „Do Prahy jsme se třídou vyjížděli okolo šesté hodiny ráno. Když jsme dorazili do Prahy, bylo nějakých devět hodin. Praha byla opravdu nádherná. Nejdříve jsme šli k památníku obětem komunismu, potom jsme šli na Petřínskou rozhlednu. Tam jsme se se spolužákem opravdu klepali strachy, máme strach z výšek. Z Petřína jsme šli na Pražský hrad a do katedrály sv. Víta, bylo to tam opravdu krásné! Potom jsme šli po Zlaté uličce na Staroměstské náměstí přes Karlův most až na Václavák. Do Svitav jsme dorazili o půl desáté večer. V Praze se mi moc líbilo!“

Žáci 4. B spolu s 5. A a třídními učitelkami – Alenou Stavělovou a Marcelou Ruskovou vsadili na návštěvu našeho hlavního města. Doprovázela je paní zástupkyně Průšková, která se zhostila role průvodkyně. Za jeden den toho stihli mnoho - památník obětem komunismu, Petřínskou rozhlednu, zrcadlové bludiště na Petříně, velký okruh (bez průvodce) na Pražském hradě + střídání stráží, Karlův most, muzeum voskových figurín, Staroměstské náměstí s orlojem v pohybu, Václavské náměstí,... Jak si výlet užili, psali čtvrťáci v hodině češtiny...

Do olomoucké ZOO na Svatém kopečku zavítaly v úterý 4. června děti 2. a 3. třídy s paními učitelkami – Zuzkou Ptáčkovou a Martou Chybovou. S obavami jsme sledovali oblohu, protože pár dní před tím stále pršelo, ale jakmile jsme vystoupili před ZOO z autobusu, pršet přestalo a vydrželo to až do odpoledních hodin. Pršet začalo, až když jsme se vraceli. ZOO na Svatém kopečku se specializuje na žirafy, africké kopytníky, severskou faunu a mořská akvária. Raritou je žraločí akvárium, největší svého druhu u nás. Velmi se nám líbila všechna akvária s korálovými útesy a mnoha druhy pestrobarevných ryb. Některá zvířata jsme mohli sledovat bez jakýchkoliv bariér z visutých lávek, např. makaky. Podobný zážitek jsme měli i z pavilonu netopýrů, kde nám nad hlavami létali vzácní kaloni. Mnohým se to líbilo, ale mnozí se báli a spěchali rychle ven. Největším zážitkem bylo také spatřit zblízka šelmy – lvy, levharty, gepardy a jiné „ kočky“. Zaujali nás také medvědi malajští, kterým se říká „psí medvědi“ a opravdu nám připomínali svojí velikostí i vzhledem pejska. Na zoologickou zahradu se většina těch odvážnějších podívala i z vyhlídkové věže vysoké 32 m. Bylo vidět nejen na celou ZOO, ale i na Olomouc a svatokopeckou baziliku. Výlet se nám opravdu vydařil. 14

Letošní deváťáci byli vždy specifickou třídou už jen proto, že její složení se neustále měnilo. V průběhu školní docházky odcházeli spolužáci a i v osmé třídě přicházeli zase noví. Nebyla to sice třída premiantů a plnění školních povinností nebylo zrovna jejich silnou stránkou (až na výjimky), ale zato šlo o třídu velkých pracantů (hlavně kluků), kteří vždy ochotně pomáhali při organizaci různých akcí, při každém stěhování, vyklízení, budování apod.

Jestlipak víte, kdo já jsem???

Ještě než se nám rozutečou, položili jsme jim pár otázek:

1. Co nebo kdo ti bude ze školy nejvíc chybět? Anička: Budou mi chybět spolužáci a učitelský sbor. Taky mi budou chybět ty připitomělý poznámky nejmenovaných spolužáků a napomínání od učitelů. Jirka: Určitě mi bude strašně chybět náš třídní kolektiv a jak jinak než pohodový učitel Luňáček ... Pepa W.: Určitě spolužáci, se kterými jsem strávil 9 let svého života. Kristýna H.: Asi nejvíce mi bude chybět třída, protože na ni mám hodně hezkých, ale i smutných vzpomínek... Ale i někteří učitelé, protože s námi měli hodně starostí a hlavně náš pan učitel třídní, ten mi asi bude chybět nejvíce...

Lucka: Pár učitelů, hlavně pan učitel Luňáček a paní učitelka Stavělová, která mě vždy naladila do dobré nálady hned, jak jsem ji viděla  A hlavně spolužáci! A také nemohu zapomenout na paní z bufíku. Zdeňka: Budou mi chybět spolužáci hlavně z naší třídy, ale i učitelé. Po té srandě mezi žáky, ale i mezi žáky a učiteli se mi zasteskne.

Valča: Samozřejmě mi bude chybět celá základní škola. Učitelé, spolužáci a kamarádi... Za těch devět let jsem si tady na to zvykla a mám to tady ráda, i když to možná zní trochu divně. Nejvíce mi však bude chybět naše třída a pan učitel Kristýna L.: Budou mi chybět naše přestávky, výlety Luňáček a také všechny ty blbosti, co jsme a hlavně kamarádi. vymýšleli. Danča: Ze školy mi budou chybět všichni z naší třídy, ale také někteří z ostatních tříd. Samozřejmě i učitelé, protože každý z nich udělal něco pro mě nebo ostatní. Nikdy nezapomenu na celou naši třídu a pana učitele Luňáčka. 15

Gabča: Myslím, že mě ovlivnila paní ředitelka. Dostala mě do takového toho reálného světa, kdy už si nemůžeme dělat, co chceme, ale jen na nás záleží, čeho v životě dosáhneme. A i když to bude ještě hodně těžké, budu se snažit, co nejvíc to půjde. Taky paní učitelka Sirková, pomohla nám všem nejen v matematice, ale také v osobních problémech a naučila nás, že ne všechny věci by měly vyjít na povrch, ale někdy je lepší nechat je ve svých ''chytrých hlavičkách''.

2. Ovlivnil tě někdo na ZŠ?

Anička: Nemůžu napsat, že to byl jen jeden člověk. Bylo jich víc. Ale hodně velkou roli v tom měla moje spolužačka a zároveň moje nejlepší kamarádka, která mi dodala odvahu a víc sebevědomí. Za to jí hodně vděčím. Štěpán: Nejvíce mě ovlivnili kamarádi, to je asi každýmu jasný. Ale velkou zásluhu na mém chování mají určitě i Sabča: Každý učitel mě ovlivnil učitelé… Nejvíce asi pan učitel něčím jiným a hlavně mi každý dal Luňáček a paní učitelky hodně rad do života, které se mi Sirková a Vašáková. budou určitě hodit.

O blbosti nebyla u deváťáků nikdy nouze

Pepa B.: Nejvíce mě ovlivnila paní učitelka Škraňková, která mě přivedla k dějepisu. A také mě ovlivnila má oblíbená třída, která mě donutila chodit ven a nesedět pořád u počítače. Zdeňka: Asi učitelé tím, jak nám dávali vzor do života, a to nejen ohledně výuky, ale i chovaní mezi námi a druhými. Alča: Bylo jich hodně, ale nejvíce mě ovlivnila moje skvělá spolužačka a také nejlepší kamarádka, která při mně stála v dobrém i ve zlém.

Když bylo třeba, táhli vždy za jeden provaz

3. Na jakou situaci budeš nejvíc vzpomínat? Valča: Vždycky si vzpomenu na lyžák, když jsem se učila lyžovat spolu s Dančou, Davidem, Staroušem a Honzou G. Vymýšleli jsme různý kravinky a byla vždycky sranda se na ně koukat, jak to neumí ... Vždycky si vybavím to, když měl Starouš říct něco vtipného, řekl: ,,Umím lyžovat''. Z toho jsem vždycky chytla neuvěřitelný záchvat smíchu. Lucka: Vzpomínek je nekonečně mnoho. Asi když Kika H. stoupla do jediné díry, co snad byla v okolí Tater, a vyvrkla si kotník. Nebo když Kika Chadimová jela na kole a jak byla unavená, tak už ani nestihla brzdit a vlítla do lesa. Kristýna L.: Vzpomínám na 1. den, kdy jsem přišla do této školy. Byla jsem zmatená a zklamaná, že musím odejít z té staré, ale to jsem nevěděla, že tady potkám tak skvělé, usměvavé a milé lidi. Pepa B.: Asi největší zážitek bylo Slovensko. Tam byla fakt zábava. Hlavně, jak Denis rozbil sprchu nebo jak Zdenka rozbila s Gelbičem dveře. A když dojeli Slováci k nám, tak... cenzura (pozn. red.) Pepa W.: Výlet na Březinách, jak pan učitel poslal Honzu Bendu pro dřevo a on pokácel strom a Jirku přetáhl lopatou. Byla to paráda (ten výlet, samozřejmě). Sabča: Největší zážitek, na který budu hodně vzpomínat, je lyžák a Slovensko. Na lyžáku se z nás stala super parta a vydrželo nám to doteď, i když někdy máme takové "menší výpadky". A Slovensko? Myslím, že se celá třída shodne na tom, že to byl nejlepší výlet za celých 9 let! Peťa Sch.: Slovensko... Když jsem se rozsekal o stůl a s Denisem jsme se potom váleli po zemi a smáli se tomu. Alča: Nejlepší byl lyžák, když Gába spadla z postele a potom říkala, že lítá.

16

Jirka: Třeba jak jsme ve 4. nebo 5. třídě urvali s Davem dvířka od skřínky... Letěla pěkně. Nebo jak jsem na konci 8. třídy dostal na výletě lopatou přes papulu. Štěpán: No, z těch pozitivních to jsou Březiny na konci 8. třídy. Na ty se zapomenout nedá - grilování, zkratky pana učitele, táborák, koupání v rybníčku atd… Je toho strašně moc...  A z těch méně pozitivních je Slovensko, kde jsem si pochroumal (docela dost) nohu… Ale i tak to tam bylo docela dobrý… Anička: Zážitků i vzpomínek je mnoho. Nejlepší byl lyžák, když jsme si na pokoji zpívali hlavu mazanou, hlívu ústřičnou. Nebo Slovensko, kde jsme rozbili skoro všechno, na co jsme sáhli, a v noci pořádali závody ve spacáku. Peťa Sm.: Nejvíce budu vzpomínat na Slovensko, kde jsme zažili hodně srandy, sem tam jsme rozbili nějaké věci, seznámili se s novými lidmi a prošli jsme místa, kam se už asi nepodíváme.

4. Co mi základní škola dala a co mi vzala? Kristýna H.: Co mi vzala? Nevím, těžko říct.... Ale dala mi toho hodně hezký vzpomínky, nový kamarády, super třídu a možná i nějaké vědomosti.  Zdeňka: Vzala mi takový to pozdní ranní vstávání, nebo že mám času habaděj. Naučila jsem se psát, číst, počítat, ale nejen to, ale i další věci, které mi, doufám, budou k něčemu do života. Peťa Sch.: Snad nějaké zkušenosti... Nevzala asi nic. Nelituju toho, že jsem tu byl (i když jsem musel). Seznámil jsem se se spoustou super lidí a poznal jsem, že i učitelé mohou být hodní. Štěpán: Co mi vzala? To nevím jistě, asi nejistotu, nespolehlivost a dětský pohled na svět…  A co mi dala? Dala mi mnoho zážitků, poznatků, vědomostí, nový pohled na svět... Naučila mě být trošku spolehlivým a uvědomit si, co je pro mě v životě hlavní…  Jirka: No tak určitě mi vzala čas a občas i dobrou náladu. Dala dost úkolů (dost nudných úkolů) a nějaké to vzdělání, co se bude možná hodit do života. Danča: Co mi vzala? Asi čas, mládí a vše, co jsem mohla dělat, kdybych tam nechodila. A co dala? Tak to jednoznačně vědomosti, které kdybych sem nechodila, tak bych neměla. Denis: Tak určitě čas... ne sranda, nic mi nevzala. Právě naopak, dala mi nové kamarády, zážitky... Lucka: Dala mi základ do života, i když to bylo určitě těžké do mě něco natlouct. Vzala? Asi trochu volného času, kdy jsem mohla být u koní. Anička: Dala mi spoustu vědomostí a srandovních okamžiků, na které nezapomenu. Vzala mi čas a peníze. Ale stálo to za to. Tomáš: Vzala mi spoustu času a klidný spaní. Dala spousta úkolů a nervy nadranc. Gabča: Zamyslím-li se nad tím, co mi studium vzalo a dalo, docházím k závěru, že mi dalo mnoho a na druhou stranu docela málo. Dostalo se mi velkých možností. Některé se už nikdy nebudou opakovat a jiné naopak mám před nosem stále, jen je neumím pořádně využít. V začátcích jsem se naučila tomu nejzákladnějšímu - číst, psát a počítat. Už tenkrát mi bylo jasné, že počty opravdu nebudou můj šálek kávy. Studium mě tedy naučilo trpělivosti a snaze. Nebýt školy, nepoznala bych spousty nových kamarádů a originálních lidí, kteří mě toho taky hodně naučili.

17

Chtěla bych vzkázat všem, co jste tady na základní škole: Užívejte si každou minutu tady, protože nikde jinde nenajdete tak pohodou školu. Tohle je vaše druhá rodina a važte si toho, že chodíte zrovna sem. Bude mi to tady moc chybět!! Valča Karpíšková Vzkaz pro všechny: Užívejte si to tu jako třída, ať máte co nejvíce krásných zážitků a také nějaké, kterým se můžete zasmát. Jirka Bártek

Vzkaz asi pro celý učitelský sbor a některé žáky (oni vědí): Jste supr čupr banda a budete mi chybět...  Štěpán Hanzal

Vzkaz všem: Ať se vám na této škole daří a užívejte si se svojí třídou, abyste měli tolik zážitků jako my. Bude se mi po vás stýskat! Vzkaz pro osmáky: Nikdy jsme my dvě třídy nebyli nějací velcí kamarádi, ale tak to mají všichni... Hodně štěstí při přijímačkách a pořádně si poslední rok na této škole užijte! Danča Valentovičová Všem učitelům: Děkuji těm, co se mnou měli trpělivost mě něco naučit. A hlavně... tím, že odcházím na jinou školu, se mě nezbavíte, ještě se dojdu několikrát podívat, jak se tu máte. Lucka Chaloupková Vzkaz pro třídu: Milí spolužáci, jsem opravdu ráda, že jsem mohla být v téhle třídě právě s vámi. Bude se mi po vás stýskat a doufám, že se budeme ještě vídat. Mám vás ráda! Kristýna Libischerová Vzkaz pro žáky: Jděte za tím, co chcete dělat. Ignorujte pochybovače a hlavně buďte v klidu, ono to nějak dopadne. Tomáš Sonnewend

Všem: Bylo to tu super a doufám, že si to tady užijete alespoň jako já. Peťa Schneeveis Pro pana uč. Luňáčka: Nikdy nezapomenu, co všechno jste pro naši třídu udělal, a doufám, že příští rok dostanete hodnější třídu, která vás nebude tolik zlobit. Anička Hušková Vzkaz pro... Sice jsem na tuhle školu nastoupil až do 8. ročníku, ale dostal jsem se do super třídy s nejlepším třídním na světě... Děkuju! Denis Dvořák Vzkaz pro třídu: Milá 9. třído! Uteklo to jako voda, devět let už je pryč a nás čeká SŠ. Za těch devět let jsem si na vás hodně zvykl. Budete mi chybět! Pro učitele: Drazí učitelé! Děkuji vám za těch hezky strávených devět let. Naučili jste mě toho hodně. Děkuji! David Gruber

Pro paní učitelku Křičkovou: Drahá paní učitelko, jak už jsme jednou řekli - čas plyne jako voda v rozbouřené řece a my se setkáváme naposledy. Bude to pro mě velice těžké, loučit se s někým, kdo mi toho do života dal spousty - nejen znalosti z jazyka anglického, ale také do života. Nikdy nezapomenu na ten váš smysl pro humor a ty vaše krátké příběhy o tom, kde jste co prožila. Moc se mi na vás líbí ta vaše nekonečná pozitivita. Naučila jste nás, že ne vždy je všechno, jak má být, ale je lepší se nad tím jen pousmát a brát to takové, jaké je. Chtěla bych vám do budoucna popřát hodně štěstí a hlavně to zdraví! Budete mi chybět a vím jistě, že už nikdy nenajdu lepší angličtinářku. Doufám, že tu zůstanete ještě dalších 150 let.  Gabča Sauerová

18

V 5. B se opět malovalo, a tak je tu 3. díl jejich KukuKomixu.

19

Léto se neústupně blíží a s ním i teplé počasí a spousta sluníčka. Být „IN“ neznamená jen pěkně se oblékat, ale také chránit se před obřím horkem. A my ukážeme, že můžete mít obojí. Začíná období zkracování, ale nic se nemá přehánět, takže nečekejte žádné mega odhalování  - všechno má své meze. A teď už konec povídání a jde se do práce. Kraťasy a sukně:

Šaty:

Plavky:

Baretky a kloboučky: - Něco na makovičku 

Milí čtenáři naší rubriky, chtěli bychom vám popřát krásné prázdniny plné barev a zábavy. My - Trio z devítky – Valča, Gabča a Danča - se tímto příspěvkem loučíme. Doufáme, že nás někdo nahradí a bude pokračovat v naší práci dál a možná ještě lépe. Nezapomínejte, že fantazii se meze nekladou a to, co si na sebe obléknete, je pouze vaše věc. A teď už opravdu konec. Mějte se krásně a užívejte si sluníčko!

Tohle léto letí převážně v kytičkách a proužcích ! 20

Tento měsíc připravila Verča z osmičky tři znamení, protože budou prázdniny, ale tam horoskopy nekončí jako škola. 

Rak

22.6. - 22.7. Lidé ve znamení Raka jsou velice emocionální (citově založení), melancholičtí (smutní), někdy až flegmatičtí (klidní), často poměrně zdrženliví. V práci i životě jsou tito lidé vytrvalí. Mají silnou vůli a značně vyvinutý smysl pro zodpovědnost a spolehlivost. Jejich neoblíbenou a pro okolí špatně stravitelnou stránkou bývá jejich značná náladovost a citová rozkolísanost. Raci bývají pro ostatní často jen těžko pochopitelní. Silné stránky: Je to vynikající společník, který když mu na někom záleží, dokáže pro něj obětovat i život. Slabé stránky: Neradi něco mění, to může být důvod unikajících příležitostí, které se jim naskytnou. Láska: Je pro raky velice důležitá, jsou velicí romantici. Živel: Voda Barva: Zelená a bílá Kameny: Měsíční kámen, jadeit, smaragd, malachit, zelený jaspis Známá osobnost v tomto znamení: Karel Gott, Helena Vondráčková

Lev

23.7. - 22.8. Lvi jsou rádi středem pozornosti, takže jsou občas trochu výstřední. Jsou to tzv. „vůdci smečky“, rádi vedou ostatní lidi. Silné stránky: Je to velice vůdčí typ a je velice sebevědomý. Slabé stránky: Je citlivý a většinou přepracovaný, ani na chvilku se nezastaví. Láska:Většinou si lvi nehledají trvalý vztah, jen málokdy jim vydrží. Živel: Oheň Barva: Oranžová, hnědá a zlatá Kameny: Diamant, horský křišťál, topas, jantar, tygří oko Slavné osobnosti: Ewa Farna, Bolek Polívka, Madonna

Panna

23.8. - 22.9. Jsou to velicí perfekcionisté, kteří se snaží mít všechno dokonalé. Jsou inteligentní a jejich logické myšlení se projevuje v jejich trpělivosti. Silné stránky: Když něco neudělají perfektně, tak nad tím stále přemýšlí. Slabé stránky: Snaží se neprojevovat své pocity, jsou uzavření a velice se kritizují, takže mají nízké sebevědomí. Láska: Velice věří v dokonalou lásku, ale nesmí se na ně spěchat. Živel: Země Barva: Zelená a žlutá Kameny: Jaspis, zlatý topas, azurit, žlutý achát

21

Prázdniny jsou tu a počasí zatím moc letně nevypadá, tak můžeme jen doufat, že se umoudří. Ale dokud ne, máte tu nějaké luštění pro zkrácení čekání.

Hledej slova: (týkají se léta)

DNIPRÁZNY ROVOST ZLIZMRNA ČKOSLUNÍ LEDONÁVO DIMARÁKA DAHOPO LONÍVÁOPA LEVÝTY NÍTOCESVÁ BAZÁBA NAZICI BOTÁR

22

Zopakuj si angličtinu

Prázdninové sudoku

Znáš dobře večerníčky?

23

Luštění pro pokročilejší

Trochu matematiky a logiky Jaké číslo patří místo otazníku?

Nahraď obrázky číslem tak, aby se výsledky shodovaly. Malá nápověda: obrázky mohou mít a nemusí mít stejné číslo.

Vložte do kroužků číslice od 1 do 7 tak, aby jejich součet na každé úsečce byl 12. Každou číslici můžete použít jen jednou.

Použité zdroje: http://stop.p13.cz/clanek.php?id=3685, http://www.mozkocvicna.cz/stitky/hadanky/, http://www.predskolaci.cz/?p=4500 24