PÁR GRAMÙ PREVENCE Z OBSAHU:

2002

ROÈNÍK VIII / 22 Kè

PÁR GRAMÙ PREVENCE V posledních pìtadvaceti letech dochází k bezprecedentním prùlomùm v našem chápání vztahu potravy a zdraví. Mezi tím, co bylo zjištìno, a tím, co se dozvídá veøejnost, však existuje ohromná propast. Výsledkem je, že milióny mužù, žen i dìtí zcela zbyteènì trpí. Dostalo se nám výjimeèné pøíležitosti. Máme dnes ve vlastních rukou nekoneènì drahocenný dar – naše zdraví, zdraví našich dìtí, možnost ozdravìní celého svìta. Nejedná se již dnes o pouhé sny, tyto sny se mohou stát realitou. Pøichází doba, kdy se srdeèní onemocnìní, ateroskleróza, mrtvice i rakovina mo-

Z OBSAHU: CUKROVKA A STRAVA .........2 RAKOVINA VAJEÈNÍKÙ.........4 CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ...........6 TÉMA: VITAMÍN B-12.............8 DEPRESE V ÚZKÝCH...........10 OPUSTÍ OTCE I MATKU .......12 KAPESNÍ MONSTRUM .........14 ZVÍØE JAKO STROJ .............16 PODVODNÍK ÈI PACIENT?...18 RECEPTY: ÈOÈKA, ZELÍ ......20

hou stát vìcmi minulosti. Dokážu si pøedstavit budoucnost, kdy mnozí budou jen stìží schopni uvìøit legendám o tom, jak si neinformované lidské bytosti samy pøivozovaly nemoci konzumováním tìl zvíøat, jejichž život pøedtím uèinily doslova peklem.

poradna zdravé výživy • mýty a omyly zdraví a nemoc • pøírodní léèebné prostøedky životní styl • ekologie • dìti a rodièe vztahy a komunikace • duchovní zamyšlení produkty a recepty • pøednášky a semináøe

Nejedná se pouze o nemoci srdce a cév a rakovinu, i u mnoha dalších nemocí se podaøilo vystopovat èetné souvislosti s naší souèasnou stravovací slepotou. Soucitný styl stravování nám mùže pomoci stát se mnohem zdravìjšími než tomu bylo v minulosti. V porovnání s možnostmi, které se nabízejí, jsou naše fyzická tìla jako žárovky bez proudu, které èekají na to, až budou rozsvíceny. Èím více jsem se dozvídal o vztahu mezi stravou a zdravím, tím více jsem žasl nad tím, jak mnoho je již známo. Nejedná se pouze o onemocnìní srdce a rakovinu, i u mnoha dalších nemocí se podaøilo vystopovat souvislost s naší souèasnou stravovací slepotou. Vìdecké studie neprokázaly pouze, že tìmto nemocem a nesmírnému utrpení, které je doprovází, lze èasto inteligentním výbìrem potravy zabránit, dokázaly rovnìž, že v mnoha pøípadech je lze zmìnou zpùsobu stravování pøímo a pùsobivì léèit – a nezøídka i vyléèit.

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

CUKROVKA A STRAVA Cukrovka je toho dobrým pøíkladem. Milióny lidí, kteøí v dùsledku tohoto onemocnìní enormnì trpí, nevìdí, že jejich agónii by bylo možno jiným výbìrem potravin znaènì ulehèit. Jedním z dùvodù, proè je cukrovka osmou nejèastìjší pøíèinou úmrtí v USA, je, že diabetici jsou výjimeènì zranitelní aterosklerózou.1 Vzhledem k podstatnì vyšší náchylnosti k infarktu a k mozkové mrtvici je poèet let, kterých se diabetici dožívají, podstatnì nižší, než je bìžné.2 Nejde však pouze o to, že jejich životy jsou zkráceny, poškození, které ateroskleróza pøináší jejich kardiovaskulárnímu systému, má dalekosáhlé dùsledky i na kvalitu jejich života. Degenerace cév, které pøivádìjí krev k oèím, je tak vážná, že 80 procent diabetikù utrpí vážné poškození oèí – a cukrovka je hlavní pøíèinou slepoty v zemi. Rovnìž zásobování ledvin krví bývá èasto omezené, výsledkem je, že diabetici mají osmnáctkrát vyšší výskyt vážného selhání ledvin, než bìžná populace. Mnozí diabetici tráví poslední léta svého života pøipoutáni k martyriu umìlé ledviny. Krevní obìh do konèetin je do té míry omezen, že infekce v prstu na noze, která by byla pro vìtšinu z nás nevýznamná, mùže u diabetika snadno vést ke gangrénì, mùže znamenat amputaci chodidla èi celé nohy a dokonce i ohrozit jeho život. A jako by toho nebylo dost, vzhledem k tomu, že ateroskleróza snižuje krevní obìh do rozmnožovacích orgánù, muži diabetici mají daleko vyšší výskyt onemocnìní impotencí než bìžná populace.3 Avšak i pøes strašlivé poškození, které ateroskleróza pøináší, neví vìtšina diabetikù, jaká strava podporuje šíøení aterosklerózy a jaká strava naopak její výskyt snižuje. Velká èást diabetikù se živí standardní stravou. Výsledkem je, že do sedmnácti let od zaèátku onemocnìní dochází u vìtšiny cukrovkáøù k vážnému celkovému poškození zdraví, jakým je infarkt, selhání ledvin, mrtvice nebo oslepnutí.4 To je tím tragiètìjší, èím zbyteènìjší. Ukazuje se, že rùzné zpùsoby stravování zøetelnì vedou k rùzným výsledkùm. V èasopise Lancet publikoval dr. Inder Singh pozoruhodnou studii, ve které bylo 80 pacientù diabetikù vystaveno stravì s nízkým obsahem tuku – 20 až 30 gramù dennì – a souèasnì jim bylo zakázáno konzumovat jakýkoliv cukr.5 Za šest týdnù již nemuselo pøes 60 procent pacientù dále užívat inzulín. V následujících týdnech

se toto èíslo zvýšilo nad 70 procent. Ti, u kterých byla i nadále terapie inzulínem potøebná, vyžadovali jen zlomek dávky, kterou užívali pøed zmìnou stravy. Všech 80 pacientù bylo sledováno i po další období, jehož délka se pohybovala od šesti mìsícù do 5 let. Úspìch dietního pøístupu byl potvrzen též v prùbìhu této doby. Existuje dobrý dùvod, proè strava s omezením tuku tak významnì pomáhá. Slinivka funguje jako urèitý druh termostatu. Podobnì jako topení ovládané termostatem zapíná a vypíná podle toho, jak se mìní teplota v místnosti, slinivka vyluèuje inzulín v reakci na množství cukru v krvi, tak, aby se hladina krevního cukru udržela v urèitém rozpìtí. Mnoho diabetikù si musí píchat inzulínové injekce, není to ale z toho dùvodu (jak se lidé bìžnì domnívají), že slinivka nevyluèuje dostatek inzulínu. Ve skuteènosti produkuje mnoho diabetikù více inzulínu než normální osoby, pøitom ale injekce stejnì potøebují.6 Dùvodem je, že jejich inzulín není schopen vykonat svoji úlohu a jejich hladiny krevního cukru vyskoèí na nekontrolovatelné hladiny, není-li jim podán lék. Ukazuje se, že bìžnou pøíèinou špatné funkce vlastního inzulínu u diabetika je vysoká hladina tuku v krvi.7 Tak mùže být snížení množství tuku ve stravì, a to zvláštì nasyceného tuku, pro diabetika neobyèejnì významné, protože se tím sníží množství tuku v krvi a inzulín tak mùže vykonat svoji práci. American Journal of Clinical Nutrition zveøejnil studii, ve které bylo 20 cukrovkáøù (všichni na inzulínu) vystaveno stravì s vysokým obsahem vlákniny a velmi nízkým obsahem tuku. Po pouhých 16 dnech mohlo 45 procent pacientù inzulínové injekce vysadit.8 Další studie došly k podobným výsledkùm.9 Pøibližnì 75 procent diabetikù, kteøí potøebují terapii inzulínem, a 90 procent diabetikù, kteøí užívají diabetické tablety (sulphonylurea), se mùže na nízkotuèné stravì od potøeby braní lékù osvobodit v horizontu pouhých nìkolika týdnù. Pro cukrovkáøe znamená možnost osvobodit se od braní lékù velké požehnání, léky jsou totiž v porovnání se slinivkou podstatnì horším zpùsobem, jak kontrolovat svoji hladinu krevního cukru. Navíc mají léky závažné vedlejší úèinky. Diabetické tablety více než zdvojnásobují riziko srdeèního záchvatu a nìkdy zpùsobují žloutenku, kožní vyrážky a anémii.10 Bìžné je pøedávkování, tìlesné potøeby se totiž v èase neustále mìní a je nemožné jim vyhovìt s nìèím, co jenom vzdálenì pøipo-

civilizaèní onemocnìní

Èím více jsem se dozvídal o vztahu mezi stravou a zdravím, tím více jsem žasl nad tím, jak mnoho je již známo.

míná pøesnost slinivky. Nedostateèný pøíjem potravy mùže snadno vyvolat dezorientující záchvaty hypoglykémie (nízkého krevního cukru). Inzulínová pumpa je pomìrnì novým, dùmyslným zlepšením, je však drahá, je tøeba ji nosit stále s sebou, v místì vpichu dochází asi ve tøetinì doby k infekcím a významnì zhoršuje onemocnìní oèí, které je u diabetikù tak bìžné.11 Pumpy jsou navíc pøístroji a pøístroje se mohou porouchat – porucha u inzulínové pumpy pak mùže být poruchou osudovou. Diety s nízkým obsahem tuku, zvláštì takové, které neobsahují vùbec žádný nasycený tuk, prokázaly pozoruhodnou míru úspìšnosti a øadì cukrovkáøù umožnily se s tabletami, injekcemi èi pumpou rozlouèit.12 Naštìstí se souèasnì jedná o stejnou stravu, která chrání pøed pustošícími úèinky aterosklerózy, na niž jsou jinak cukrovkáøi tak velmi náchylní. Existuje vzácná a velmi závažná forma cukrovky, které se øíká juvenilní cukrovka (neboli cukrovka I. typu), což je v mnoha ohledech úplnì jiná nemoc. Není výsledkem toho, že by se vlastní inzulín tìla stával neúèinným, jedná se spíše o situaci, ve které byla slinivka vážnì poškozena – a buï nedokáže inzulín vùbec produkovat anebo jej nevyluèuje dostateèné množství. Dokonce i pro obìti této mimoøádnì znièující formy cukrovky má však vhodný výbìr potravy výjimeènì velkou hodnotu. Ti, kteøí vynechávají maso a další potraviny s vysokým obsahem tuku a nízkým obsahem vlákniny, potøebují o 30 procent ménì inzulínu, mají stálejší hladinu krevního cukru, jsou ménì „køehcí“ a jsou významnì chránìni pøed komplikacemi aterosklerózy, které by jim jinak zpùsobily tak nesmírné utrpení.13 Vìdecké objevy za posledních pìtadvacet let ukázaly, že typ stravování, který mùže tak mnoho cukrovkáøùm pomoci, je souèasnì typem stravování, který dokáže zabránit tomu, aby vùbec nemoc vznikla. Po celém svìtì je toto onemocnìní vzácné anebo se vùbec nevyskytuje u lidí, jejichž strava se v první øadì zakládá na obilovinách, zeleninì a ovoci. Pokud ti samí lidé pøejdou na stravu s hojným obsahem masa, výskyt cukrovky se u nich prudce zvýší.14 V Mikronésii je malý ostrov, který se jmenuje Nauru, leží nedaleko rovníku na západ od Gilbertových ostrovù. Pøed druhou svìtovou válkou zde v izolaci žili domorodí Polynésané – a jednalo se o tak zdravé a šastné lidi, že jejich ostrov byl znám jako Ostrov radosti. Na tomto ostrovì jsou ohromné zásoby ptaèího trusu, který se zde nahromadil v prùbìhu celých staletí. Po druhé svìtové válce zaèaly být fosfáty z tohoto ptaèího trusu vyhledávaným artiklem. Výsledkem bylo, že obyva-

Krátké nohy a srdeèní onemocnìní èi cukrovka

PO CELÉM SVÌTÌ JE ONEMOCNÌNÍ CUKROVKOU VZÁCNÉ ANEBO SE VÙBEC NEVYSKYTUJE U LIDÍ, JEJICHŽ STRAVA SE V PRVNÍ ØADÌ ZAKLÁDÁ NA OBILOVINÁCH, ZELENINÌ A OVOCI. telé Nauru velice zbohatli a zaèali napodobovat Západ – dopøávat si bohatých, tuèných jídel, konzervovaného i mraženého masa, ryb, olejù, bílé rýže, sladkých limonád. Jejich spotøeba vlákniny prudce poklesla a spotøeba tuku naopak prudce stoupla. Dnes není již tento ostrov tak radostný... Tragédií je, že u více než tøetiny místního obyvatelstva se objevila cukrovka.15 Obrovský vìdecký projekt, který studoval v prùbìhu 21 let více než 25 000 lidí, zjistil, že vegetariáni mají mnohem nižší riziko onemocnìní cukrovkou než lidé, kteøí jedí maso. Jeden z autorù této studie, epidemiolog z University of Minnesota, dr. David Snowden, shrnul výsledky takto: „Domníváme se, že dosažené poznatky dokáže zcela vysvìtlit absence masa ve stravì. V této studii jsme se zabývali rùznými hladinami spotøeby masa a zjistili jsme, že jak spotøeba masa klesala, riziko cukrovky se rovnìž snižovalo.“16 Na ponìkud osobnìjší rovinì se dr. Snowden svìøil: „Moje vlastní spotøeba masa se rovnìž významnì snížila… od té doby, co jsme studii o cukrovce dokonèili.“17 G

Z knihy Johna Robbinse „Diet for a New America“. John Robbins je osobností, která cele zasvìtila svùj život starosti o vytváøení lepších podmínek pro život na naší Zemi – nejenom pro èlovìka, ale i pro jeho zvíøeci druhy. John Robbins je zakladatelem Nadace EarthSave, žije v Kalifornii.

Vìdci odebírali krevní vzorky a mìøili délku nohou u více než 2500 mužù ve vìku 45 až 59 let. Jejich zdraví bylo poté po patnáct let opakovanì zkoumáno. Ukázalo se, že muži, kteøí mìli kratší nohy, mìli vyšší riziko rozvoje inzulínové rezistence (která se pokládá za známku raného stadia onemocnìní cukrovkou II. typu). Tito muži mìli rovnìž ménì pøíznivé hladiny krevních tukù, jako je cholesterol èi triglyceridy, a vyšší hladiny faktoru krevní srážlivosti – fibrinogenu. Všechny tyto faktory zvyšují riziko srdeèního onemocnìní. I když není jasné, proè by s tìmito nemocemi mìla souviset délka nohou, výzkumníci poukazují na to, že délka nohou je známkou výživy v dìtství – která mùže mít dlouhodobý dopad na zdraví. Journal of Epidemiology and Community Health 2001;55:867-872

Jízda na kole a sexuální funkce Ve studii na 59 mužích s lehkým až støedním selháváním srdce se ukázalo, že hodina na kole tøikrát týdnì dokáže bìhem osmi týdnù zlepšit sexuální funkce a vést i k celkovì lepší kvalitì života. U tìch mužù, kteøí trpìli na zaèátku studie nejvíce depresemi, došlo k nejvìtšímu zlepšení. Každý pacient, který uvažuje o pohybovém programu, by se mìl ovšem nejdøíve poradit se svým lékaøem. Z Výroèního setkání American Heart Association v Anaheimu v Kalifornii.

Kouøení výraznì zvyšuje riziko úmrtí u cukrovky Vìdci z Harvard School of Public Health v Bostonu sledovali v období 1976 až 1996 7000 žen s cukrovkou II. typu. Bìhem této doby zemøelo 724 z tìchto žen. Vìdci zjistili, že ty diabetièky, které kouøily jednu až ètrnáct cigaret dennì mìly o 43% vyšší riziko úmrtí než diabetièky, které nikdy nekouøily. Ženy, které kouøily více než 35 cigaret dennì, èelily více než dvojnásobnému riziku úmrtí. Ukázalo se však také, že ženy, které pøestaly kouøit pøed více než deseti let, mìly v porovnání s nekuøaèkami jen mírnì zvýšené riziko úmrtí. Podle výzkumníkù je proto tøeba vyvíjet napøíštì mnohem vìtší úsilí ke snížení míry kouøení u diabetikù, kteøí jsou vysoce rizikovou skupinou. Diabetes Care 2001;24:2043-2048

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

RAKOVINA VAJEÈNÍKÙ Vajeèníky jsou párové symetrické ženské žlázy o velikosti asi velké mandle, které jsou umístìny v bøiše blízko vejcovodù. Jejich funkce je dvojaká. Umožòují dozrávání a vyluèování zárodeèných vajeèných bunìk a souèasnì vyluèují ženské hormony estrogen a progesteron.

ŽIVOTNÍ STYL A RAKOVINA VAJEÈNÍKÙ Vìdci si povšimli, že neplodnost, bezdìtnost nebo nízký poèet dìtí (jenom jedno nebo dvì) jsou faktory, které zvyšují riziko rakoviny vajeèníkù, jaký to však má dùvod? Vajeèníky mohou vylouèit pouze omezené množství vajíèek. Když je jejich zásoba vyèerpána, pøestanou fungovat a dochází k menopauze. Tìhotenství a kojení umožòují vajeèníkùm po mnoho mìsícù a let odpoèívat a tak chránit ženì její zásobu vajíèek a prodloužit její plodné období. Na druhé stranì si vajeèníky ženy, která dosáhla velmi brzy puberty (8-10 let), nikdy nebyla tìhotná a tedy ani nikdy nekojila, nemohou nikdy odpoèinout. Tato „nepøestávající ovulace“7, což je moderní západní fenomén, má za následek, že jsou vajíèka vyluèována mìsíc po mìsíci po ètyøicet èi více let a pokaždé je

žena pro ženy

Vajeèníky jsou vytvoøeny ze spojovací tkánì poseté poèetnými malými konstrukcemi, kterým se øíká „folikuly“. Ve støedu každého folikulu se nachází zárodeèná vajeèná buòka obklopená buòkami, které vyluèují estrogen. Každý vajeèník obsahuje pøibližnì 200 000 folikulù, bìhem života ženy však dojde k vylouèení pouze malého množství zárodeèných vajeèných bunìk – asi 400 až 600. Ostatní zanikají, spoleènì se svými folikuly. Každý mìsíc dozrává jeden folikul. Zralý folikul lze rozeznat pouhým okem, mìøí asi 3 až 10 mm v prùmìru. Vytváøí dutinu, která obsahuje èistou folikulární tekutinu (bohatou na estrogen), která funguje jako hnízdo pro zárodeènou vajeènou buòku. Když folikul úplnì dozraje, praskne a uvolní zárodeènou vajeènou buòku. Dutina folikulu se poté zahojí rozrùstáním hmoty tzv. bunìk žlutého tìlíska. Toto naopak pùsobí jako endokrinní žláza a vyluèuje progesteron, který upravuje dìložní sliznici a pøipravuje ji pro usazení oplodnìného vajíèka.4 Vajeèníky se mohou stát místem širokého spektra rùzných nádorù. Nejèastìjší z nich jsou cysty. Cysty jsou tenkostìnné kapsy, které obsahují tekutinu, mohou být benigní nebo maligní, malé anebo velmi velké. Poškozují folikuly a buòky žlutého tìlíska. Mohou vyluèovat velká množství estrogenù nebo androgenù, v druhém pøípadì je dùsledkem tzv. virilizaèní syndrom. Vajeèníky jsou velmi køehké a jejich normální funkce je snadno ovlivnitelná vnìjšími faktory. Pøíklady jsou autoimunitní onemocnìní (jako napø. øada onemocnìní štítné žlázy, revmatoidní artritida, Addisonova nemoc, kandidóza), ozaøování a chemoterapie, které se používají pøi léèbì nìkterých druhù rakoviny, infekce, jako jsou napø. pøíušnice nebo tuberkulóza ženských genitálií, a onemocnìní metabolických enzymù, jako je galaktosémie, nenormální

metabolismus galaktózy, který brání tomu, aby byla laktóza a galaktóza (mléèné cukry) odbourány v játrech na glukózu.5 Raný nástup menopauzy je dùsledkem všech tìchto onemocnìní, protože vajeèníky pøestávají vyluèovat vajíèka a vyluèovat estrogen. Podle nìkterých studií jsou rizikové faktory rané menopauzy a rakoviny vajeèníku ty samé. Jinými slovy, cokoliv, co mùže zpùsobit ranou menopauzu, mùže také zpùsobit rakovinu vajeèníkù.6

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

povrch vajeèníku, který je poté vystaven folikulární tekutinì s vysokým obsahem estrogenu, vystaven drobnému poškoze-

ní.8 To je dùvod, proè se vìdci domnívali, že první antikoncepèní pilulka, která mìla velmi vysoký obsah estrogenu, chrání proti rakovinì vajeèníku. S dnešní bìžnou pilulkou, která obsahuje jenom nepatrnou dávku, která umožòuje ovulaci, k tomu ovšem nedochází.9 Ozaøování, ke kterému dochází bìhem léèby Hodgkinovy choroby nebo rakoviny dìložního èípku, má toxický úèinek na vajeèníky. Pøi Hodgkinovì chorobì dostává pacientèina pánev dávku 4 500 radù. Dvì stì padesát až 500 radù zpùsobuje ranou menopauzu u 66 procent pacientek a 800 radù zpùsobuje umìlou menopauzu u 100 procent pacientek. Epidemiologické studie ukazují, že vysoký poèet žen s rakovinou vajeèníkù zakouší umìlou menopauzu jako dùsledek terapeutického nebo jiného ozaøování. Ty ženy, které pøežily svržení atomové bomby na Hirošimu, mìly vysoký výskyt rakoviny vajeèníkù.10 Vystavení uhlovodíkùm (petrolejovým výrobkùm, spalování tukù, minerálním olejùm, èistícím prostøedkùm, lakùm atd.) je faktorem pøi rané menopauze a rakovinì vajeèníkù.11 Kouøení rovnìž zvyšuje riziko rakoviny vajeèníkù.12

VݎIVA A RAKOVINA VAJEÈNÍKÙ Ještì jednou zopakujme, že vajeèníky jsou velmi citlivé na jedovaté látky. Nejsou-li nìkteré potraviny kvùli urèitému enzymatickému poškození správnì tìlem metabolizovány, stávají se automaticky jedovatými vùèi tìmto cílovým orgánùm. Mléko a všechny mléèné výrobky obsahují laktózu a galaktózu, které vyžadují pøítomnost enzymu laktázy v trávicím traktu, mají-li být vstøebány. Naneštìstí se tento enzym pøirozenì ztrácí u všech lidských bytostí, když jsou odstaveny (ve vìku dvou až pìti let). To je dùvod, proè 80 až 90 procent Semitù, Asiatù, Afrièanù, Eskymákù, severoamerických i jihoamerických Indiánù a východních Indiánù má intoleranci na mléko a tradiènì mléko nekonzumuje. U smíšených manželství se zvyšuje u potomka míra intolerance. Laktózová intolerance u Amerièanù a Evropanù je pøímo úmìrná procentu indiánské, èernošské, arabské, asijské nebo slovanské krve.13

TUÈNÉ SRDCI NEŠKODÍ? Dr. Glew z University of New Mexico odebíral s kolegy v rámci nové studie krevní vzorky u 121 mužù a žen z afrického nomádského kmene Fulani, kromì toho vyhodnocoval u pøíslušníkù tohoto kmene jejich pøíjem živin. Muži konzumovali v prùmìru dennì asi 1 670 kalorií, ženy asi 1 485 kalorií – pøièemž asi polovina tìchto kalorií pocházela z tuku (a asi polovina tìchto „tukových“ kalorií byla ve formì saturovaného tuku). Jak víme, doporuèuje se v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnìní nekonzumovat v podobì tuku více než 30% kalorií, a z toho by v podobì saturovaného tuku nemìlo být více než 10%. Typická strava pøíslušníkù kmene Fulani navíc obsahovala vyšší zastoupení bílkovin – ženy 16% kalorií ve formì bílkovin, muži 20% –, pøièemž se doporuèuje nekonzumovat více než 15% kalorií ve formì bílkovin, jenom tøetinu doporuèeného množství folátù a nižší než doporuèené hodnoty vitamínu C a B-6 (u tìchto vitamínù se pøedpokládá ochranný úèinek na srdce). I pøes toto všechno byly hladiny celkového cholesterolu i HDL cholesterolu v normì, prùmìrná hladina LDL cholesterolu byla dokonce nižší než doporuèená hodnota. Prùmìrný BMI (body mass index – mìøítko nadváhy) byl asi 20 (BMI nad 25 se považuje za nadváhu). Podle vedoucího studie, dr. Glewa, jsou tyto dobré výsledky (naznaèující nízké riziko onemocnìní srdce a cév) zøejmì dùsledkem vysoké pohybové aktivity a nízkého energetického pøíjmu pøíslušníkù kmene – kteøí kromì toho nekouøí.

studie

Když není galaktóza správnì nebo zcela metabolizována, kumuluje se v tkáních a krvi a zpùsobuje zvedání žaludku, zvracení, ztrátu chuti k jídlu a letargii. Není-li galaktosémie (dìdièná intolerance galaktózy) léèena vyøazením veškerých mléèných výrobkù z denní stravy, mùže vyústit do mentální retardace, cirhózy jater, šedého zákalu, problémù s mluvou (koktání), špatné zubní skloviny a velmi vysokého výskytu nedostateènì fungujících vajeèníkù (což vede k rané menopauze) u dospívajících dívek a mladých žen.14 Pokusy na zvíøatech ukázaly, že ty krysí vrhy, které dostávaly stravu bohatou na galaktózu, mìly snížený poèet vajíèek.15 Krysy, které nebyly bøezí, zaèínaly mít problémy s ovulací.16 Je známé, že u žen s galaktosémií dochází k pøedèasné menopauze.17 Nestrávená galaktóza není toxická pouze pro vajeèníky, ale i pro játra, ledviny a mozek (20 procent schizofrenikù není schopno správnì metabolizovat galaktózu).18 Skupinové (kohortní) studie ukazují, že ženy s nízkou hladinou laktázy a galaktóza-1-fosfátu, které proto nejsou schopné správnì pøevádìt laktózu a galaktózu na glukózu, mají vyšší výskyt nepravidelné menstruace, spontánního potratu, narození mrtvého dítìte, neplodnosti a menopauzy pøed dosažením 45 let (tzn. nejménì o pìt let døíve, než je bìžné). Když je studována strava žen s rakovinou vajeèníku, lze vypozorovat, že tyto ženy konzumovaly více mléèných výrobkù než jiné ženy, se znatelným upøednostòováním fermentovaných mléèných výrobkù, jako jsou jogurty, ve kterých je laktóza a galaktóza lépe vstøebatelná.19 Je-li laktáza, enzym zodpovìdný za strávení laktózy, nepøítomna anebo pøítomna jen v malém množství, musí tìlo použít baktérie z tlustého støeva. Tyto baktérie se brzy rozptýlí ze svého vlastního teritoria, napadnou tenké støevo, oslabí jeho sliznièní tkáò a pak se rozšíøí dále a naruší funkce tìla jako celku. Bakteriální invaze z tlustého støeva produkuje velké množství jedovatých látek, jako je amoniak (který je zodpovìdný za duševní zmatek), histamin (bolesti hlavy) a tryptofan (záchvaty astmatu a halucinace). Játra a ledviny, které odpovídají za rozkládání a vyluèování tìchto látek, se stávají pøetíženými a je bránìno jejich správné funkci.20 Ve Švédsku, kde je spotøeba mléka pøibližnì 500 mg na osobu a den, má pìtkrát vyšší výskyt rakoviny vajeèníku než Japonsko, kde je spotøeba mléka pouze asi 135 mg.21 Statistiky, které zveøejòuje Milk Industry Foundation, naznaèují podstatný vzestup spotøeby mléèných výrobkù v USA za poslední desetiletí. Spotøeba jogurtu, mléèného výrobku, který èasto obsahuje

American Journal of Clinical Nutrition 2001;74:730-736

pøídavek laktózy a v nìmž je galaktóza ve formì, která je snáze využitelná než z èerstvého mléka, stoupla z asi 100 gramù v roce 1960 na více než 1,8 kg na osobu a rok v roce 1986.22 Výzkumníci chtìjí, aby lidé vìnovali tìmto poznatkùm pozornost a aby byla výživová doporuèení pro mladé a kojící ženy v naší spoleènosti neodkladnì revidována. Spotøeba laktózy by nemìla pøevýšit 20 gramù dennì (což je ekvivalent dvou sklenic mléka).23 Mìlo by být opakováno, že studie na zvíøatech naznaèují, že vysoký pøíjem galaktózy bìhem tìhotenství (tj. ètyøi dávky jogurtu dennì) mìl za následek potomky s nízkým poètem vajíèek a opoždìným vaginálním vývinem a že u dcer galaktosemických matek se dostavovala døíve menopauza a mìly defektní vaginální vývin. Budeme se muset rovnìž ještì podívat na velmi rozšíøenou praktiku potravináøského a farmaceutického prùmyslu, kterou je používání laktózy jako pojiva v øadì výrobkù, jako jsou napø. pilulky, masné výrobky, rùzné delikatesy, margaríny, sladké peèivo, krémy, instantní bramborové kaše atd. Vnitønostem (játra, mozeèek, brzlík) anebo uzeninám, které vnitønosti obsahují, je tøeba se vyhnout, protože v tìchto orgánech se ukládá galaktóza. Alkohol brání vyluèování galaktózy. Opatrnì je

tøeba si poèínat s hrachem.24 Chce-li si žena opravdu uchovat zdravé vajeèníky, musí být velmi opatrná a laktóze se vyhýbat nebo její pøíjem omezit, proto se musí nauèit èíst etikety na výrobcích, které kupuje. Velmi velká skupinová studie, která monitorovala 27 529 Kaliforòanù od roku 1960 do roku 1980, ukázala, že existoval pozitivní vztah mezi rizikem rakoviny vajeèníkù a konzumací smažených vajec a dalších smažených jídel, jako napø. kuøat, ryb a hranolkù.25 Bìhem smažení se vytváøejí v tuku v tìchto potravinách obsaženém i v másle nebo oleji, které se pøi smažení používají, mutagenní látky, které jsou pro vajeèníky velmi jedovaté. Lepší než dvì sázená vejce je proto dát si ke snídani poøádnou mísu horké ovesné kaše uvaøené ve vodì. G

Z knihy Daniele Starenkyj „Menopause: A New Approach“. Autorka (žijící v Kanadì) napsala celou øadu knih zabývajících se problematikou vztahu životosprávy a zdraví – intenzivnì se zabývá výživou dìtí i dospívajících, ale také problematikou žen. Nìkteré její knihy byly (z francouzštiny) pøeloženy i do angliètiny (a výhledovì snad i do èeštiny).

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

Umíte snášet stres? Nové výsledky z více než dvacet let probíhající studie, na které se podílí pìt finských univerzit, ukazují, že kombinace nároèného rodinného prostøedí, nespokojených rodièù a temperamentu, který se špatnì vyrovnává se stresem, zvyšují riziko fyzického onemocnìní. Tato studie na 3600 lidech, jejímž pøedmìtem je hledání souvislostí mezi tìlesnými a psychologickými faktory ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocnìním, je nejdelší studií svého druhu, jak uvedla pøi tiskové konferenci Liisa Keltikangas-Jarvinen, profesorka psychologie na Helsinské univerzitì. Vrozený temperament anebo zpùsob, jakým se lidé vyrovnávají s rùznými situacemi, pomáhá pochopit, proè nìkteré vìci jsou pro jednoho výzvou a pro druhého trápením a proè v té samé stresující situaci nìkteøí lidé onemocní, zatímco druzí se stávají silnìjšími. Nedá se obecnì øíct, jaký druh stresu je pro lidi nebezpeèný. Záleží na tom, jak lidé stres vnímají, to rozhoduje o jejich zdraví èi nemoci, uvedla profesorka Keltingas-Jarvinen.

Kouøení oddaluje poèetí Podle výsledkù studie vypracované na Institute of Health Science pøi Oxfordské univerzitì na 569 ženách, které buï kouøily v dobì studie, kouøily døíve nebo nikdy nekouøily, musejí ty ženy, které chtìjí otìhotnìt, ale nepøestanou kouøit, èekat na poèetí o dva mìsíce déle než ženy nekuøaèky. Vedoucí studie Marcus Munafo dodává: „Rizika kouøení bìhem tìhotenství jsou dobøe zdokumentována, zahrnují vyšší kojeneckou úmrtnost, vyšší riziko, že se u miminka rozvine vážná infekce dýchacího traktu, i nižší porodní váhu.“

CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ Ubohou napodobeninou nazývá známý britský autor dr. David Rubin ve své knize „Imitation Bread – Stuff of Lies“ (Imitace chleba plná lží) dnešní bílý chléb: „Jde o groteskní kombinaci nejménì výživné èásti zrna a celé øady chemikálií, které mohou být zdraví škodlivé.“

CO VÁM VADÍ NA BÍLÉM CHLEBÌ A PEÈIVU? Problém je ve zpùsobu vymílání bílé mouky. Obilné zrno se skládá z vnìjší slupky – otrub, klíèku a endospermu (mouèného jádra). Otruby obsahují vlákninu, vitamíny, minerály a malé množství bílkoviny. Klíèek je bohatým zdrojem vitamínù B a E, minerálù a vlákniny. Endosperm, který tvoøí pøibližnì 80 procent celého zrna, obsahuje bílkovinu (gluten) a škrob. Endosperm je jedinou èástí zrna, která se používá k výrobì bílé mouky. Výživné otruby a klíèky, které jsou v prùbìhu mletí odstraòovány, se paradoxnì prodávají jako krmivo pro zvíøata. Potravináøský prùmysl problém ještì prohlubuje používáním rùzných látek, které se pøidávají k mouce nebo do tìsta za úèelem zlepšení pekaøské kvality a kvùli strojovému zpracování, jako napø.: Diacetylester kyseliny vinné (emulgátor), aby se ušetøilo na kypøení. Mono- a diglyceridy mastných kyselin, aby se tìsto lépe zpracovávalo.

ZNAMENÁ TO, ŽE BYCHOM NEMÌLI JÍST BÍLÝ CHLÉB? Žádný chléb není úplnì špatný. I ten bílý, nakypøený, je potravinou. A jde o potravinu, která obsahuje málo tuku a hodnì škrobu. Nìkteré druhy chlebù jsou ale zdravìjší než jiné. Jeden krajíèek bílého chleba obsahuje prùmìrnì 0,25 gramu vlákniny, krajíèek celozrnného chleba 2 gramy a nìkteré druhy celozrnných chlebù z nìkolika druhù obilovin mohou mít v jediném krajíèku až 3,5 gramu vlákniny. To znamená, že chceme-li získat stejné množství vlákniny jako z jednoho krajíèku celozrnného chleba, musíme sníst osm krajíèkù bílého chleba. Z bílé mouky je mletím odstranìno ètyøiadvacet známých minerálù a vitamínù. Když se na pøelomu století zaèaly vyskytovat choroby z výživového deficitu, který byl zpùsoben prùmyslovým mletím, zaèal potravináøsky prùmysl v nìkterých zemích s „obohacovacím“ programem. Napø. ve Spojených státech jsou nìkteré vitamíny a minerály, které jsou mouce odebrány, znovu dodávány zpìt – jde o thiamin, riboflavin, niacin a železo. V Èeské republice se však bílá mouka neobohacuje.

KTERÝ DRUH CHLEBA JE NEJZDRAVÌJŠÍ? Je to chléb vyrobený z celozrnné mouky, která obsahuje otruby, klíèek i endosperm. Takovýto chléb obsahuje v porovnání s bílým chlebem dvoj-, troj- i ètyønásobek rùzných výživných látek. V kombinaci s èerstvým ovocem, cereáliemi, zeleninou, bramborami èi luštìninami je chléb velice zdravá potravina, která vám zajistí dostatek energie na nìkolik hodin. Nauète se kupovat celozrnný chléb jako graham, grahamové veèky, vita, moskev-

Journal of Biosocial Science 2001;33

Silné kosti, lepší pamì Vìdci analyzovali vztah mezi hustotou kostí (BMD) a poruchami verbální pamìti u více než 4 300 starších lidí. (Poškození verbální pamìti je jedním z nejsilnìjších pøedpovìdních faktorù demence a Alzheimerovy choroby.) Výzkumníci zjistili, že lidé s vyšší hustotou kostí mìli podstatnì lepší verbální pamì než lidé s nižším BMD. Podle vedoucího studie dr. Zhanga z Boston University zvyšuje nízká hladina estrogenu riziko problémù s verbální pamìtí a „hustota kostí je dobrým markerem celkového vystavení estrogenu“. American Journal of Epidemiology 2001;154:795-802

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

NÁVRAT CELOZRNNÉHO CHLEBA NA MÍSTO, KTERÉ MU VE VݎIVÌ JEŠTÌ PØED STO LETY NÁLEŽELO, JE DÙLEŽITÝM KROKEM NA CESTÌ K OBNOVÌ ZDRAVÍ. – „POSLECHNÌTE MÌ A JEZTE, CO JE DOBRÉ.“ (IZ 55,2)

Ztráty vitamínù a minerálù (v %) zpùsobené vymíláním na bílou mouku: Thiamin Riboflavin Niacin Pyridoxin Kyselina listová Kyselina pantotenová Biotin Vápník Fosfor Mìï Hoøèík Mangan Zinek Chrom Železo Vláknina

86% 70% 70% 70% 71% 54% 90% 50% 78% 75% 72% 71% 71% 87% 84% 68%

ský èi kyjevský chléb a celozrnné peèivo, napø. grahamové rohlíky, kornspitz, multirohlík èi celozrnné dalamánky. Zjistìte si, zda ve vaší blízkosti není pekárna, která peèe celozrnný chléb. Pøípadnì se nauète péct si chléb vlastní.

CELOZRNNÁ MOUKA ALE PØITAHUJE MOLY! Celozrnná mouka obsahuje správný pomìr škrobu, bílkovin, tuku, vlákniny a navíc je pøímo nabita vitamíny a minerály. I ti moli – jak se zdá – vìdí, co je zdravé. Bílá mouka je na druhé stranì výživovì tak chudá, že je pøíliš nezajímá. Skladujte celozrnnou mouku v lednièce nebo mrazáku. Anebo ještì lépe, poøiïte si mlýnek, kupte si obilí a namelte si vždy pouze potøebné množství èerstvé mouky.

NENÍ ALE PRAVDA, ŽE SE PO CHLEBU TLOUSTNE? Po samotném chlebu se netloustne, pokud jej nekonzumujme v abnormálním množství. Krajíèek celozrnného chleba obsahuje 293 kJ (70 kcal), tedy ne více než jablko. Namažeme-li si jej však máslem èi margarínem a marmeládou, mùže snadno dosáhnout 1257 kJ (300 kcal). Chléb patøil tradiènì k základu lidské výživy. Návrat celozrnného chleba na místo, které mu ve výživì ještì pøed sto lety náleželo, je dùležitým krokem na cestì k obnovì zdraví. „Proè utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svùj výdìlek za to, co nenasytí? Poslechnìte mì a jezte, co je dobré.“ (Izajᚠ55,2) G Ukázka z knihy „Dynamický život“ autorù dr. H. Diehla, dr. A. Ludingtonové a MUDr. P. Pribiše. Vydalo nakladatelství Advent-Orion, k zakoupení mj. v prodejnì Country Life, Melantrichova 15, Praha 1.

ZEPTEJTE SE LÉKAØE...

ší a mùžete jich pøijmout více najednou. I zelí v pøírodním stavu má léèivé úèinky, ale musela byste jej sníst tolik, kolik byste použila na získání potøebného množství šávy.

Na èetné otázky zájemcù o zdravý životní styl odpovídá pøi svých vystoupeních MUDr. Igor Bukovský, známý odborník v oblasti výživy a prevence chorob.

Èetl jsem, že cizrna obsahuje vitamín B-12. Je to pravda?

Vìøíme, že jeho dobøe podložené odpovìdi budou praktickým pøínosem i pro zdraví (a kuchyni) nejednoho ètenáøe (èi ètenáøky) èasopisu Prameny zdraví. Slyšela jsem Vás v rozhlase mluvit o tom, že lnìné semínko mùže zmírnit pøíznaky klimaktéria. Kolik jich mám sníst a jak upravené? Lnìné semínko obsahuje fytoestrogeny, které v tìle èlovìka pùsobí podobnì jako lidský estrogen. Jeho tvorba se u ženy bìhem pøechodu výraznì snižuje, a tak jeho doplnìní mùže zmírnit pøíznaky prudkých hormonálních zmìn (návaly, deprese, závratì, zèervenání, osteoporóza, zmìny nálady apod.). Lnìné semínko je tøeba pomlet na mlýnku na mák a sníst jej dennì asi dvì polévkové lžíce. Jak? Pøidat je do pomazánek, omáèek, salátù, dresinkù, peèiva... Je pravda, že sezamové semínko je dobrým zdrojem vápníku? Sezam je vynikajícím zdrojem vápníku! Jen musí být pomletý, abychom se k vápníku uvnitø semínka dostali. Dvì lžíce pomletého sezamového semínka poskytnou tìlu tolik vápníku jako šálek kravského mléka. Sezam navíc obsahuje kvalitní bílkoviny, esenciální mastné kyseliny, vitamín E, stopové prvky a vlákninu. Okurky mám ráda, ale bývá mi po nich tìžko. Jak bych je mìla jíst? Zkuste jíst mladé anebo menší kusy i se slupkou. Ta totiž obsahuje nìkteré enzymy, které ulehèí trávení. Nejezte jich najednou velké množství a jezte je jako první pøed ostatním jídlem. Ve vaší knize jsem se doèetla, že šáva ze zelí léèí vøedy žaludku a dvanácterníku. Musí to být šáva anebo se dá použít i celé zelí? Šáva ze syrového zelí (ne kyselá šáva ze sudového zelí!) je skuteènì velmi úèinným nástrojem pøi léèbì peptických vøedù. Obsahuje gefarnát a látku podobnou karbenoxolonu, které jsou souèástí mnohých lékù proti vøedùm. Když použijete šávu, úèinné látky budou koncentrovanìj-

Ne, pokud není cizrna infikovaná baktériemi. Vitamín B-12 je totiž produktem baktérií, a tak je všude tam, kde se baktérie produkující tuto látku nacházejí: v mase, mléku, ve vejcích, ale i v ústech a ve støevì èlovìka. Zùstávají v rýži po uvaøení ještì nìjaké vitamíny a minerály? Samozøejmì. Nìkteré vitamíny skupiny B jsou termolabilní a jejich obsah po uvaøení výraznì klesne, ale to, co tam zùstane, nejsou jen zbytky vitamínù B, ale i fenolové kyseliny, lignany, vláknina, minerály – jenže to mluvím o pololoupané rýži Natural a ne o bílé rýži, která zùstává po uvaøení taková, jaká byla pøed ním – témìø „prázdná“. Mám zvýšený cholesterol. Lékaø mi doporuèil jíst èasto strakaté fazole. Mùžete mi to vysvìtlit? Pokusím se. Strakatá fazole pøi namoèení výraznì zvìtšuje svùj objem. Je to proto, že obsahuje i vlákninu, která je ve vodì rozpustná. Právì tento druh vlákniny nejúèinnìjší snižuje cholesterol v krvi. Takže strakatá fazole byla dobrá „trefa“, ale do té samé kategorie patøí i sója, èoèka, fazole mungo, cizrna, sušené ovoce (švestky, meruòky, jablka), ovesné vloèky, neloupaná rýže… Èoèka obsahuje hodnì železa, ale èetl jsem, že rostlinné železo se špatnì vstøebává do krve. Co s tím? Bylo zjištìno, že rostlinná forma železa se asi 4-5 krát lépe vstøebává za pøítomnosti organických kyselin. Vitamín C (kyselina askorbová), kyselina citrónová, jableèná, octová – to všechno zlepší využitelnost železa z rostlinných zdrojù. Èoèka s citrónovou šávou anebo syrovou zeleninou je dobrou kombinací pro vytváøení „železných“ rezerv. G

Igor Bukovský pracuje jako vìdecký pracovník ve Fyziologickém ústavu Lékaøské fakulty UK v Bratislavì. Otázky i odpovìdi pocházejí z kuchaøky „Recepty na fajn èasy“, kterou napsal spoleènì se svojí ženou a již lze zakoupit v prodejnì Country Life, Melantrichova 15, Praha 1. Vydalo nakladatelství Advent-Orión.

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì 9(11)-20.30 v pátek 9-15 (v sobotu zavøeno)

Poškození mozku je èásteènì reverzibilní Studie vypracovaná na University of California v San Franciscu zjistila, že úplné zøeknutí se alkoholu mùže zvrátit nìkteré strukturální zmìny pøinášející poškození mozku, ke kterým dochází pøi chronickém nadužívání alkoholu. Vìdci pøišli na to, že èelní mozkový lalok, který je centrem pro emoce a plánování, získal po dvou letech abstinence zpìt èást svojí pùvodní váhy. Èím déle èlovìk abstinoval, tím vìtší byl objem bílé hmoty mozkové v této èásti mozku. Pøedchozí studie ukázaly, že èelní mozkový lalok je velmi náchylný k poškození alkoholem. Alcoholism: Clinical and Experimental Research 2001;25:1673-1682

Pro vìtšinu z nás stìží pøijatelná dieta... Vìdci z Illinois popisují své pokusy s myší, která díky „genu dlouhovìkosti“ žije o polovinu déle než její sourozenci. Výzkumníci rozdìlili tyto myši na dvì skupiny: jedna mohla konzumovat takové množství potravy, jaké chtìla, druhá byla na pøísné dietì. Ukázalo se, že omezením pøíjmu kalorií lze prodloužit život i tìmto již tak abnormálnì dlouho žijícím myším mutantùm. Podle Andrzeje Bartkeho i jeho kolegù ze Southern Illinois University se jedná o další doklad toho, že omezení kalorií vede u savcù ke znaènému prodloužení života. Co se týká lidí, byla by taková dieta asi tìžko pøijatelná pro vìtšinu z nás. Tento výzkum však nicménì zaznívá v souladu s obecnými zdravotními radami, které obvykle zní: „Vyhýbejte se pøejídání a udržujte rozumnou rovnováhu mezi pøíjmem a výdajem energie.“ Nature 2001;414:412

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

STÁLE TÉMA: VITAMÍN B-12 Tolik polemik okolo takového „vitamínku“! Naše potøeba vitamínu B-12 je nepatrná, jedna tøicetina gramu postaèí pokrýt potøebu èlovìka na celý život. Ale i pøesto nemusí mít nìkteøí vegetariáni tohoto vitamínu dostatek. A i když bylo hodnì pozornosti vìnováno jeho údajným rostlinným zdrojùm, zápletka zùstává stále stejná: Vitamín B-12 se obecnì v rostlinných potravinách nenachází. Strava, která neobsahuje produkty živoèišného pùvodu, proto vyžaduje pøídavek vitamínu B-12 ve formì potravinového doplòku èi o tento vitamín obohacených potravin. I tak je však dnes mezi vìdci o tento vitamín živý zájem. Výzkum totiž naznaèuje, že i nìkteøí lakto-ovo-vegetariáni a i lidé, kteøí bìžnì jedí maso, nemusejí pøijímat dostateèné množství B-12, a že všichni starší lidé, nezávisle na tom, jakou stravu jí, mohou potøebovat doplòky tohoto vitamínu. Navíc je stále zajímavým tématem vztah vitamínu B-12 k riziku vzniku chronických civilizaèních onemocnìní.

VITAMÍN B-12 V POTRAVÌ Veškerý vitamín B-12, který se v pøírodì vyskytuje, je produkován baktériemi. Živoèišné potraviny jsou zdrojem vitamínu B-12, protože zvíøata konzumují rostliny, které jsou kontaminovány mikroorganismy produkujícími vitamín B-12. Zvíøata, a i èlovìk, mají ve støevech též kolonie baktérií, které produkují vitamín B-12. V pøí-

padì èlovìka sídlí však tyto baktérie pøíliš daleko ve støevì, aby mohl být vitamín B12, který produkují, vstøebán, protože ke vstøebání dochází v tenkém støevì. Protože nìkteré organismy, které produkují vitamín B-12, žijí v pùdì, rostliny, které jsou kontaminovány pùdou, mohou poskytovat urèité množství vitamínu B-12. Toto je však velmi nespolehlivý zpùsob, jak získat vitamín B-12 – a vzhledem ke zdravotním rizikùm, které pøináší konzumace nemytých produktù, to není ani cesta, kterou by bylo možno doporuèit k saturování potøeb organismu.

Z POTRAVY DO KRVE I když naše tìlo potøebuje jenom asi desetinu mikrogramu (µg) vitamínu B-12 dennì (to je jedna desetimilióntina gramu), doporuèená denní dávka je stanovena na 2 µg dennì. V tom se poèítá s bìžnì špatnou vstøebatelností tohoto vitamínu i s vytvoøením jeho zásoby. Tato hodnota je pøesto dostateènì vysoká a je dvojnásobkem množství, které doporuèuje Svìtová zdravotnická organizace. Na nìkterých potravinových etiketách se uvádí denní potøeba hodnotou 6 µg – tyto etikety ještì vycházejí ze starších norem. Mnohé doplòky B-12 obsahují velká množství tohoto vitamínu – až 50 µg na jednu tabletu. Vìtšina se však ztrácí moèí, protože vstøebávání vitamínu B-12 se významnì zhoršuje se zvyšující se dávkou. Ke vstøebání vitamínu B-12, který je v potravì vázán na bílkoviny, je tøeba kyselé prostøedí v žaludku. Asi po padesátce u vìtšiny lidí obsah kyseliny v žaludku klesá, v dùsledku toho klesá se stoupajícím vìkem i schopnost vstøebávat vitamín B-12. Vzhledem k tomu mùže dojít u starších lidí k avitaminóze B-12, i když mohou mít tohoto vitamínu ve stravì dostatek. Nová doporuèení pro vitamín B-12 proto

KE VSTØEBÁNÍ VITAMÍNU B-12, KTERÝ JE V POTRAVÌ VÁZÁN NA BÍLKOVINY, JE TØEBA KYSELÉ PROSTØEDÍ V ŽALUDKU. CHCEME-LI SI BÝT JISTI, ZDA NAŠE TÌLO JE SCHOPNO VSTØEBAT DOSTATEÈNÉ MNOŽSTVÍ VITAMÍNU B-12, JE TØEBA TUTO JEHO SCHOPNOST ZMÌØIT. STANDARDNÍ METODOU JE TZV. SCHILLINGÙV TEST, KTERÝ MÌØÍ MNOŽSTVÍ VITAMÍNU B-12 V MOÈI V ZÁVISLOSTI NA PODÁVÁNÍ ÈISTÉHO VITAMÍNU B-12.

Ke zlepšení došlo po podávání injekcí s vitamínem B-12. specifikují, že všichni starší lidé by mìli brát doplòky vitamínu B-12 – buï ve formì vitamínových tabletek nebo potravin obohacených o tento vitamín, protože tento typ vitamínu B-12 nevyžaduje ke svému vstøebání kyselinu. Je-li vstøebávání vážnì narušeno, mohou být nutné injekce vitamínu B-12, i když existují dùkazy, že dostateèná množství mohou být u nìkterých lidí vstøebána i z velmi velkých orálnì pøijatých dávek. Absorbce vitamínu B-12 v tenkém støevì také záleží na dostateèné hladinì jedné bílkoviny, které se øíká vnitøní faktor a která je produkována v žaludku. Standardní metodou, jak urèit, jestli je tìlo schopno vstøebat vitamín B-12, je tzv. Schillingùv test, který mìøí množství vitamínu B-12 v moèi v závislosti na podávání èistého vitamínu B-12. Výsledky Schillingova testu mohou být ovšem normální, i když jsou hodnoty kyseliny nízké, protože èistý vitamín B-12 mùže být vstøebán bez kyseliny. Chceme-li proto urèit, zda je v žaludku dostatek kyseliny potøebné k oddìlení vitamínu B-12 z potravy, ve které je vázán na bílkovinu, je tøeba užít testu využívajícího vázanou formu vitamínu B-12. Jakmile se vitamín B-12 ocitne v krvi, tìlo jej zaèíná hromadit. Úèinnost, s jakou je vitamín B-12 využíván, a naše schopnost skladovat jej pro pozdìjší využití, nám pomáhají vysvìtlit, proè jej potøebujeme tak malé množství. Za prvé, procesem, kterému se øíká enterohepatický obìh se vìtšina vitamínu B-12 – spíše než by byla vylouèena – znovu použije. Vitamín B-12 je vylouèen žluèí do støev, odkud se valná èást opìt vstøebá do krve. Játra mají rovnìž schopnost skladovat velká množství vitamínu B-12 – nìkdy dostateèné zásoby na mnoho let.

AVITAMINÓZA B-12 Témìø všechny problémy s nedostatkem vitamínu B-12 jsou zpùsobeny potížemi s jeho vstøebáváním. Byly však zaznamenány i pøípady avitaminózy v dùsledku jeho nedostatku v potravinách. V tìle závisí na vitamínu B-12 aktivita dvou enzymù. Jedním z nich je metylmalonyl CoA mutáza, která je potøebná pro

metabolismus urèitých aminokyselin a mastných kyselin. Druhým je methionin syntáza, která se úèastní na pøemìnì aminokyseliny homocysteinu na jinou aminokyselinu, methinonin. Methionin syntáza je potøebná pro normální syntézu èervených krvinek a pro zdravé nervy. Nejznámìjším typem avitaminózy B-12 je typ anémie, pøi kterém jsou èervené krvinky zvìtšené, ale jejich poèet je nižší. Protože vitamín B-12 pøi výrobì èervených krvinek úzce spolupracuje s foláty, vysoký pøíjem folátù mùže zabránit anémii, i když je hladina vitamínu B-12 nízká. Nedostatek vitamínu B-12 mùže však též zpùsobit nervové poškození, které mùže být nezvratné, když se neléèí. Pøíznaky nedostatku vitamínu B-12 zahrnují necitlivost rukou a chodidel, ztráty rovnováhy, zmatenost, paranoiu, podráždìnost, výpadky pamìti a èásteènou paralýzu (ochrnutí). Za první pøíznak avitaminózy bývá èasto pokládána anémie (chudokrevnost). Nìkteré studie však ukázaly, že prvním pøíznakem nedostatku vitamínu B-12 mùže být nervové postižení. Navíc, obsahuje-li strava málo vitamínu B-12 a hodnì folátù – což je typické pro vegetariánskou stravu – anémie nemusí být vùbec pøítomna a vysoký obsah folátù mùže pøispìt k tomu, že nervové poškození je horší. Zásobení vitamínem B-12 se urèuje mìøením jeho množství v krví. Nìkteré studie nicménì zjistily, že mírné pøíznaky nedostatku se mohou vyskytnout, i když jsou sérové hladiny vitamínu B-12 v normálu, pøesnìji øeèeno pøi spodním okraji normálního rozmezí. Nìkteré autority proto doporuèují, aby se spodní hranice normálního rozmezí podstatnì zvýšila. Takže zajištìní dostatku vitamínu B-12 by mìlo být prioritou pro každého.

JEŠTÌ VÍCE POD POVRCH Anémie a nervové poškození jsou znaky zøejmého nedostatku vitamínu B-12. Nízký pøíjem vitamínu mùže však být spojen s øadou dalších chronických zdravotních problémù. Vysoká hladina aminokyseliny homocysteinu je dávána do vztahu se zvýšeným rizikem srdeèního onemocnìní, jedna studie zjistila, že zvýšené hodnoty homocysteinu jsou pøímo odpovìdné za 10% úmrtí na koronární nemoc srdeèní.1,2 Vitamín B-12 tím, že pøemìòuje homocystein na methionin, pomáhá regulovat jeho hladinu. Dva další vitamíny, které hrají v této pøemìnì roli, jsou folát a vitamín B-6. Nízký pøíjem folátu a B-12 zøejmì pøispívají ke zvýšení úmrtnosti na srdeèní onemocnìní, které bylo pozorováno napø. u Indù, kteøí se pøestìhovali do Velké Británie. Bylo prokázáno, že podávání vitamínu B-12 samotného i v kombinaci s podáváním folátu a/nebo vitamínu B-6 snižuje hladinu homocysteinu.

Jak vitamín B-12, tak folát hrají roli též v syntéze DNA a úèinku genù. Nìkteré studie naznaèují, že nedostatek tìchto dvou vitamínù mùže vyústit v poškození DNA a zvýšení rizika onemocnìní rakovinou. Australský výzkum ukázal, že nízké hladiny vitamínu B-12 jsou spojeny s poškozením DNA lymfocytù a že toto poškození se snižuje pøi dodávání vitamínu B-12. Pøídavek vitamínu B-12 rovnìž zpomalil v kultuøe rùst bunìk rakoviny prsu. To souhlasí s výsledky studie na ženách žijících v Marylandu, která zjistila, že riziko rakoviny prsu bylo nejvyšší u tìch žen, které mìly nejnižší hladinu vitamínu B-12. Vitamín B-12 byl také studován ve vztahu k Alzheimerovì chorobì. Nedávná studie zjistila, že lidé s nízkou hladinou vitamínu B-12 v séru mìly více než ètyøikrát vyšší riziko onemocnìní Alzheimerovou chorobou oproti ženám s jeho nejvyššími hladinami. Další výzkum v lékaøském støedisku Baylor University naznaèuje, že nedostatek folátu a vitamínu B-12 by mohl zpùsobovat neurologické a psychiatrické poruchy, vèetnì depresí a demence. A nakonec, vitamín B-12 možná hraje roli v ochranì imunitního systému Japonští vìdci zjistili, že funkce imunitního systému byla u lidí s nedostatkem vitamínu B-12 narušena. Ke zlepšení došlo po podávání injekcí s vitamínem B-12. Další výzkum ukázal, že starší lidé, kteøí mìli hladinu vitamínu B-12 pøi spodní hranici normálního rozpìtí, mìli zhoršenou imunitu. Je jasné, že je dùležité vyhýbat se nedostatku vitamínu B-12. Vztah vitamínu B-12 k chronickým onemocnìním naznaèuje, že pro optimální zdraví nemusí staèit ani hladiny pøi spodním okraji normy. Zajištìní dostatku vitamínu B-12 je dùležité pro každého. G

mýty a omyly

Japonští vìdci zjistili, že funkce imunitního systému byla u lidí s nedostatkem vitamínu B-12 narušena.

Loma Linda University, Vegetarian Nutrition Health Letter, May 2000, Vol. 3, No. 5

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

DEPRESE V ÚZKÝCH Èasto nedokážeme naše emoce vysvìtlit, tím ménì je mít pod kontrolou. Deprese a úzkostné stavy se mnohdy vyskytují najednou, i když ne vždycky. Èasto se stává, že neexistuje žádný zøejmý dùvod pro to, že se cítíme nešastní anebo v depresi. Pøíèina chronické deprese a úzkosti není známa. Je možné, že se vyskytují èastìji v nìkterých rodinách. Mnohdy dochází k depresi po nìjaké tragické události, jako jsou ztráta manželského partnera nebo dítìte, finanèní zruinování anebo nìjaká jiná znièující pøíhoda. Když však k nièemu takovému nedošlo a osoba trpící depresí je jinak zdráva, nebývá snadné zjistit pøíèinu deprese. Je možné, že na vinì je neurochemická nerovnováha.

STANDARDNÍ LÉÈENÍ Antidepresivní léèiva, sedativa, antipsychotické léky, psychoterapie, elektrokonvulzivní šoková terapie a to, èemu nìkteøí psychologové øíkají „èasová tinktura“ – což znamená, že poèkáme dostateènì dlouho, až deprese samy od sebe odezní.

NEVÝHODY

poradna lékaøe

Léky mohou zmírnit pøíznaky anebo zmìnit neurochemickou nerovnováhu, ale taková terapie musí být dlouhodobá a vedlejší úèinky jsou výrazné. (Ostatnì a pøednì, mùžeme snad vìøit tomu, že deprese jsou dùsledkem nedostatku lékù nebo nedostatku elektrických šokù?) Co se týká psychoterapie, ta mùže být bezpeènìjší, její prospìšné úèinky jsou však sporné – mohou být totiž dùsledkem toho, že èas bìží a tím se mìní i sestava látek, které pùsobí na tìlo i mysl. Nìkteré z látek, které pøijímáme potravou, mohou pùsobit na naše chování. Známými pøíklady dramatických zmìn chování, které jsou dùsledkem toho, co pijeme, jsou úèinky alkoholu a kofeinu. Alkohol má depresivní úèinky, i když prvním pøíznakem intoxikace mùže být pozvednutí nálady. Kofein u vìtšiny lidí pozvedá náladu, brzy ale mùže vést k nepøíjemným pocitùm úzkosti. Zbavení se návyku na kofein mùže být problémem, který se vyznaèuje u tìch,

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

vstoupí do mozku, je koncentrace jiných aminokyselin s velkými molekulami, které jsou souèasnì pøítomné v krvi. Aminokyseliny s velkými molekulami, mezi nimi tryptofan, vzájemnì bojují o to, které vstoupí do „brány“ mezi obíhající krví a relativnì omezeným množstvím mozkového moku. Jídlo s vysokým obsahem bílkovin (hodnì masa, mléèných výrobkù a vajec) poskytne množství aminokyselin, které bojují s tryptofanem o vstup do mozku; koneèným výsledkem je snížení množství tryptofanu vstupujícího do mozku a snížení tvorby serotoninu. Naopak nízkobílkovinová strava bohatá na uhlohydráty/sacharidy (obsahující hodnì škrobovin, zeleniny a ovoce) má za následek vyšší hladiny serotoninu v mozku, protože s tryptofanem soutìží o vstup do mozku ménì aminokyselin s velkými molekulami. Pro vás, jíte-li tuto zdravìjší stravu, to znamená ménì hyperaktivity, ménì úzkostí, depresí a nespavosti. U nìkterých lidí jsou stavy úzkosti, deprese a únavy zpùsobovány alergickými reakcemi na potraviny. Tou nejobvyklejší pøíèinou alergie na potraviny jsou mléèné výrobky, následované vejci. Dalšími nejbìžnìjšími viníky jsou pšenice, kukuøice a citrusové ovoce; ovšem v podstatì u jakékoliv potraviny, kterou lidské bytosti konzumují, se najde nìkdo, kdo je na ni alergický. Alergické reakce jsou èasto nenápadné a obtížnì rozpoznatelné – nedojde-li k tomu, že problematická potravina je ze stravy vylouèena, a už náhodou nebo úmyslnì, a pøi jejím pozdìjším zaøazení do jídelníèku se dostaví evidentní nepøíznivá reakce. Vážným psychologickým onemocnìním, které je u nìkterých lidí zpùsobeno potravinami, je schizofrenie. V klinických studiích se podaøilo identifikovat pacienty, kteøí reagovali dramatickou V KLINICKÝCH STUDIÍCH SE PODAØILO IDENzmìnou chování na mléèné TIFIKOVAT PACIENTY, KTEØÍ REAGOVALI DRAvýrobky a potraviny s vysoMATICKOU ZMÌNOU CHOVÁNÍ NA MLÉÈNÉ kým obsahem lepku (jako je VÝROBKY A POTRAVINY S VYSOKÝM OBSApšenice, jeèmen a žito). HEM LEPKU (JAKO JE PŠENICE, JEÈMEN ÈI ŽINìkteøí lidé trpící schizofreTO). NÌKTEØÍ LIDÉ TRPÍCÍ SCHIZOFRENIÍ BYLI nií byli z této nemoci vyléZ TÉTO NEMOCI VYLÉÈENI ZMÌNOU STRAVY èeni zmìnou stravy – když – KDYŽ ELIMINOVALI POTRAVINU, KTERÁ POeliminovali potravinu, která T͎E ZPÙSOBOVALA. potíže zpùsobovala. Když se setkám s pacientem, který uvádí, že trpí depresemi, Nejdùležitìjším faktorem, který urèuje celobvykle zaènu léèení tím, že vìnuji dùkové množství tryptofanu, které skuteènì kteøí se o to pokoušejí, bolestmi hlavy a depresemi. I když tyto nepøíjemné pøíznaky trvají jenom nìkolik dní, pro øadu obìtí kofeinu je to velmi tìžkou zkouškou (která, žel, nekonèí vždycky vítìzstvím). I mnohé další látky mohou ovlivnit naši náchylnost k úzkostným stavùm a depresím, mezi nì patøí nìkteré potraviny, které jíme. Zøejmì nejlépe prostudovaným pøíkladem specifické látky v potravinách se nacházející, která ovlivòuje chování, je esenciální aminokyselina tryptofan. Tato aminokyselina se v mozku pøevádí na serotonin, což je mocné èinidlo hrající roli v øadì odpovìdí, které mozek produkuje. Serotonin reguluje pøehnanou citlivost na rùzné chuové, èichové, vizuální i sociální stimulace. Tak dochází k ovlivòování spánku, sexuálních projevù, agresivity, fyzické aktivity, vnímání (vèetnì vnímání bolesti) a nálady. Pøi poruchách spánku, jako prevence svalových køeèí a v nìkterých pøípadech i proti depresi se proto používají pilulky tryptofanu. Množství tryptofanu ve snìdených potravinách má jenom malý vliv na množství tryptofanu, které vstupuje do mozku.

Známými pøíklady dramatických zmìn chování, které jsou dùsledkem toho, co pijeme, jsou úèinky alkoholu a kofeinu. kladnou pozornost nìkterým všeobecným principùm týkajícím se medicíny a zdraví. Nejprve jej vyšetøím na pøítomnost nìjakého vážného orgánového onemocnìní a vždycky si nechám zjistit, zda dobøe funguje štítná žláza. Vezmu v úvahu množství kávy a alkoholu, které vypije, a potraviny, které má ve zvyku konzumovat. Rovnìž zkontroluji, zda nebere léky, které mohou zpùsobovat zmìny chování. Na èele seznamu podezøelých léèiv jsou léky proti vysokému krevnímu tlaku (betablokátory), antikoncepèní pilulky, sedativa; v podstatì se ale dá øíct, že se mùže jednat o jakýkoliv lék. Pokud fungují všechny orgánové systémy normálnì, pak navrhnu, aby pacient pøešel na stravu založenou na komplexních uhlohydrátech/sacharidech, souèasnì mu pøipomenu, že každodenní pohyb, tøeba nìco tak prostého jako je chùze, mùže pøi slabších depresích a úzkostných stavech významnì pomoci.

MOJE DOPORUÈENÍ Pøestaòte užívat veškeré léky (pod dohledem lékaøe), které mohou zpùsobovat deprese nebo vyvolávat pocity úzkosti. Pøestaòte pít alkohol (i toto mùže být nutno absolvovat pod dohledem lékaøe) a nápoje obsahující kofein. Pøejdìte na stravu založenou na komplexních uhlohydrátech/sacharidech. Dennì cviète. Vyhledejte profesionála (duchovního, psychologa, psychiatra), který dokáže dobøe naslouchat, a proberte s ním své problémy. Braní lékaøem pøedepisovaných psychoaktivních lékù považuji až za úplnì poslední možnost. G

NEŽIJÍ PROTO, ABY JEDLY... Nejvhodnìjší strava pro malé dítì je ta, kterou poskytuje pøíroda. O takovou výživu by dítì nemìlo být zbyteènì pøipravováno. Význam výchovy dìtí k správným návykùm v jídle lze tìžko docenit. Dìti by se mìly nauèit, že jedí proto, aby žily, a že nežijí proto, aby jedly. Výchova by mìla zaèít již u kojence v náruèí matky. Dítì by mìlo dostávat potravu pouze v pravidelných intervalech, a jak roste, pøestávky mezi jídly by se mìly prodlužovat. Dìti by nemìly dostávat sladkosti nebo stravu vhodnou pro starší, kterou nedokážou strávit. Peèlivost a pravidelnost v krmení kojencù nejen podpoøí jejich zdraví a dá jim dobrou náladu a klid, ale vytvoøí základy návyku, který jim bude v dalších letech prospìšný. Jak dìti vyrùstají, je tøeba pøi výchovì stále vìnovat velkou pozornost jejich touhám a chutím. Èasto se jim dovoluje, aby jedly, co chtìjí a kdy chtìjí, bez ohledu na zdraví. Námaha a peníze tak èasto promrhané v nezdravých lahùdkách vedou mladé lidi k tomu, aby si mysleli, že nejvyšším cílem v životì, který poskytne nejvìtší štìstí, je uspokojení chuti. Výsledkem takové výchovy je pøejídání a pozdìji nemoci, které obyèejnì provází užívání škodlivých lékù. Rodièe by mìli cvièit chu svých dìtí a nemìli by dovolit, aby jedly nezdravé pokrmy. Ve snaze usmìrnit stravu bychom se však mìli vystøíhat omylu požadovat na dìtech, aby jedly to, co není chutné, nebo aby jedly víc, než je tøeba. Dìti mají právo na to, aby nìkterým jídlùm dávaly pøednost. Mají-li rády nìjaké jídlo a je-li jejich záliba rozumná, mìla by být respektována. Je tøeba peèlivì dbát na pravidelnost v jídle. Mezi jídly se nemá nic jíst, žádné sladkosti, oøechy, ovoce ani jakákoliv jiná potrava. Nepravidelnost v jídle narušuje zdraví zažívacích orgánù, což je ke škodì zdraví a dobré náladì. Když pak dìti zasednou za stùl, nepochutnají si na zdravé stravì a mají chu na nìco, co je pro nì škodlivé. Maminky, které vyhovují pøání svých dìtí na úkor zdraví a dobré pohody, zasévají semínka špatných návykù, která vyrostou a pøinesou své ovoce. Jak roste dítì, roste i jeho neukáznìnost a je obìtována duševní i tìlesná síla. Maminky, které si tak poèínají, sklízejí s hoøkostí to, co zasely. Vidí, jak jejich dìti rostou a jak rozumovì a povahovì nestaèí na to, aby zastaly ve spoleènosti nebo doma užiteènou úlohu. Vlivem nezdravé stravy trpí duchovní, duševní i tìlesné síly. Svìdomí se otupuje a zmenšuje se ochota pøijímat dobré rady. Dìti by se tedy mìly uèit ovládat chu a jíst zdravì. Objasnìme jim, že si odpírají jen to, co by jim ublížilo. Vzdávají se škodlivých vìcí, aby získaly nìco lepšího. Prostírejme proto stùl tak, aby vypadal pøitažlivì a krásnì a aby byl plný dobrých vìcí, které nám Bùh v hojnosti poskytuje. A je doba jídla pøíjemnou a radostnou chvílí. G

výživa dìtí

Nìkteré z látek, které pøijímáme potravou, mohou pùsobit na naše chování.

Z knihy E.G. Whiteové „Cesta ke zdraví a životní harmonii“, kterou vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Z knihy amerického lékaøe a propagátora léèení civilizaèních nemocí radikální zmìnou jídelníèku a životosprávy dr. Johna A. McDougalla „McDougall Program – 12 Days to Dynamic Health“.

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

OPUSTÍ OTCE I MATKU... „O manželství najdeme v Bibli jen jeden velmi krátký výrok. Je prostinký, jasný a pøitom velmi hluboký. Je jako hluboká studna, plná dobré èisté vody. Mùžete do ní spouštìt vìdro po celý svùj život a nikdy je nevytáhnete prázdné. Vždycky naberete èistou a èerstvou vodu.

partnerské vztahy

Nasloucháme-li tomu výroku s otevøeným srdcem, odhalíme, že tu k nám promlouvá sám Bùh. Mluví jako nìkdo, kdo nám chce pomoci. Mluví jako nìkdo, kdo nás chce vést. Ale pøedevším mluví jako nìkdo, kdo nám chce nìco dát. Bible opakuje tento jeden jediný výrok o manželství ètyøikrát. Nemluví o manželství èasto. Proto nám musí být o to nápadnìjší skuteènost, že onen výrok se objevuje ètyøikrát, a to na velmi významných místech. Za prvé v druhé kapitole knihy Genesis, kde se shrnuje vyprávìní o stvoøení (Gen 2,24). V Novém zákonì Ježíš uvádí stejná slova u evangelisty Matouše (19,5) a Marka (10,7), když je žádán, aby se vyslovil ve vìci rozvodu. A koneènì apoštol Pavel je dává do pøímého vztahu ke Kristu ve svém listì Efezanùm (5,31). Tento verš má tedy v biblickém uèení o manželství klíèové místo. Byl napsán v dobì, která se v mnohém podobala naší. Byla to doba, v níž došlo k velkým sociálním pøevratùm a spoleèenským zmìnám...“ Až do tohoto okamžiku Daniel pøekládal moje slova vìtu za vìtou, bez váhání a skoro bez jakéhokoliv pøemýšlení. Vypadalo to, jako bych já sám mluvil v jiné øeèi. Jakmile jsem však vyslovil slova „sociální pøevraty“ a „spoleèenské zmìny“, poprvé se zarazil a pak zaèal nìco ponìkud déle vysvìtlovat. Uvìdomil jsem si, že jsem užil abstraktních výrazù, jakých jsem se mìl vyvarovat. Musím se polepšit, øekl jsem si, a snažil se popsat dobu králù Davida a Šalamouna co možná nejkonkrétnìji. „Otevøely se nové obchodní cesty: izraelský národ se setkával s lidmi z jiných národù a kultur. Jejich prostøednictvím poznával nové životní zvyky a obyèeje.

Copak nebyly jiné národy se svými mìsty, lodìmi a zbranìmi daleko impozantnìjší? Nemyslely také modernìjším zpùsobem? Izraelovy zvyky, které pøetrvaly staletí, se najednou zdály pøekonané a zastaralé. Pøetrhávaly se kmenové svazky. Byla odstranìna dávná tabu. Ke slovu se hlásila nová morálka. Byla to doba velkého mravního zmatku. Zrovna tak jako naše dnešní doba. Domnívám se proto, že ona slova Bible mohou být naší ústøední myšlenkou pro tyto nastávající dny. Budeme je nyní èíst. První kniha Mojžíšova, kapitola 2, verš 24.“ Až do této chvíle posluchaèi na moji øeè takøka nereagovali. Nyní zaèali otevírat své Bible; mnozí je mìli na klínì. Trochu jsem poèkal a pak èetl: „Proto opustí muž svého otce i matku a pøilne ke své ženì a stanou se jedním tìlem.“ Pøi ètení mì znovu doslova ohromilo, jak jsou ta slova prostá, a pøitom hluboká. Cítil jsem, že do mých rukou bylo cosi vloženo, abych to odevzdal dál. A tak jsem pokraèoval:

12 / PRAMENY ZDRAVÍ

„Tento verš má tøi èásti. Zmiòuje se o tøech vìcech, které jsou k manželství naprosto nutné: opustit, pøilnout a stát se jedním tìlem. Proberme všechno po

poøádku. Ze všeho nejdøíve pohovoøme o: OPUŠTÌNÍ Nemùže být opravdového manželství, dokud snoubenec èi snoubenka opravdu neopustí své rodièe... Toto slovo naznaèuje, že je nutný veøejný a právní úkon, aby se manželství stalo manželstvím. V døívìjších dobách, když nevìsta opouštìla svou obec, aby odešla do obce svého manžela, se to dìlo v rámci jisté veøejné slavnosti. Na nejednom místì v Africe tanèí všichni svatebèané, nejednou celé míle, z vesnice nevìsty až do vesnice ženicha. Manželství není nic tajného. Veøejné opuštìní èiní manželství právním úkonem. Od toho dne každý ví, že tito dva jsou manžel a manželka, že jsou svoji. Právní úkon opuštìní je za našich dnù nahrazen v mnoha zemích veøejnými ohláškami pøed svatbou, vydáním oficiálního povolení k svatbì, nebo koneènì uzavøením svatby na radnici nebo v kostele. Vnìjší forma nemá velký význam, co však je významné, je skuteènost, že tu dochází k veøejnì právnímu úkonu. ,Proto èlovìk opustí otce i matku.' Manželství se tedy týká i druhých, nejenom dvou lidí, kteøí se berou. Otec a matka tu zastupují rodinu, ta zase je souèástí národa a státu. Manželství není nikdy jen soukromou záležitostí. Neexistuje nìco jako „tajné manželství“. A právì proto je svatba témìø všude na svìtì spojena s veøejnou slavností. ,Proto opustí svého otce i matku.' Když vyslovuji tato slova, každý z vás asi pociuje trochu bolesti v srdci. Opustit nìkoho není nic radostného. V mé zemi lidé pøi svatbì èasto pláèou“. Mohl jsem pozorovat, jak mezi mými posluchaèi nìkteøí pokyvovali hlavami na znamení souhlasu, zvláštì tam, kde sedìly starší ženy. Jedna dokonce polohlasnì øekla: „U nás taky.“ „Možná, že nìkdo z vás èekal, že první slova Bible o manželství budou znít radostnìji, že budou vznešenìjší. Avšak Bible se drží pøi zemi a ve své øeèi je støízlivá. Neøíká nic o líbání za svitu mìsíce. Nic o lásce a štìstí. ,Proto opustí svého otce i matku.' Opustí – to je peníz, kterým se musí zaplatit budoucí štìstí. Musí dojít k zøetelnému a ráznému øezu. Ani novorozenì nemùže vyrùst v osobnost, není-li odøíznuta pupeèní šòùra, a stejnì tak manželství nemùže rùst a rozvinout se, pokud nedojde k opravdovému odlouèení, k odtržení od rodiny, a to jak ženicha, tak nevìsty, k odtržení vnìjšímu i vnitønímu.

Ani novorozenì nemùže vyrùst v osobnost, není-li odøíznuta pupeèní šòùra, a stejnì tak manželství nemùže rùst a rozvinout se, pokud nedojde k opravdovému odlouèení, k odtržení od rodiny, a to jak ženicha, tak nevìsty, k odtržení vnìjšímu i vnitønímu. Øekl jsem, že je to tìžké. A to pro obì strany. Pro dìti je tìžké opustit rodièe. Ale i pro rodièe je bolestné nechat dìti jít svou cestou. Rodièe tu mùžeme pøirovnat ke kvoènì, která sedí na kachních vejcích. Když jsou vysedìna, káèata kráèejí k rybníèku a odplouvají od bøehu. Kvoèna ale nemùže za nimi. Stojí na bøehu a kvoká.“ Ještì než Daniel pøeložil poslední vìtu, mezi posluchaèi malièko zašumìl smích, zvláštì mezi mladšími. „Nemùžete uzavøít manželství, dokud neopustíte rodièe,“ opakoval jsem. „Nedojde-li k opravdovému opuštìní, manželství se ocitne v tìžkostech. Nemají-li mladí možnost zaèít svùj vlastní život, zcela oddìlený od života svých rodin, je tu velké nebezpeèí, že rodièe, a jednoho nebo druhého, budou neustále zasahovat do jejich života. Zvyk zásnubného v Africe má mnohdy skrytý cíl: umožòovat toto zasahování. Rodièe nechtìjí, aby jejich dcera odešla, a proto stanoví zásnubné tak vysoké, že mladí manželé zùstávají po dlouhou dobu zadluženi. Tohoto zadlužení se tedy užívá proto, aby se zamezil opravdový odchod mladých manželù.“ V kostele bylo naprosté ticho. Cítil jsem v tom nìco jako obranu vùèi tomu, co jsem øekl. Mohl jsem pøímo èíst ve tváøích svých posluchaèù, že to nejsou schopni pøijmout. Radikální odchod mladých manželù z jejich rodin byla pro nì zøejmì trpká pilulka. Proto jsem se pokusil problém blíže vysvìtlit: „Nìkdo z vás možná øekne: ,To je proti našim africkým tradicím. Nás uèili milovat rodièe, a ne je opustit. Máme závazky nejen vùèi malé rodinì – nebo jak tomu nìkdy øíkají, vùèi úzké rodinì – která se skládá z otce, matky a dìtí. Máme závazky také vùèi vìtší, širší rodinì, která zahrnuje i naše pøíbuzné.'

Tato vaše tradice je nìco velmi vzácného, co by se nemìlo nièit. Moje odpovìï je, že opustit neznamená nechat na holièkách. Opustit neznamená naprosté pøervání jakýchkoli stykù. Právì naopak: když se mladým manželùm poskytne možnost odejít a zaèít vlastní život, budou pozdìji schopni pomáhat svým rodinám. Jen budou-li nezávislí a bez dluhù, budou se moci o nì po letech postarat a posloužit jim. Skuteènost, že mohli odejít, vytváøí životní atmosféru, v níž láska mezi rodièi a dìtmi mùže rùst a vzkvétat. Mám-li mluvit z vlastní zkušenosti, pak tvrdím, že širší rodina mùže pracovat jen tehdy, když je základní rodina nedotèená, zdravá a nezávislá. Je to západní pojetí manželství? Naprosto ne. Nepøišel jsem, abych vám vykládal západní pojetí manželství. Chci vám vyložit manželství, jak je vidí Bible. A ta svými slovy hovoøí ke všem kulturám. Tìžkosti s odchodem mají všude. Zeptáte-li se manželského poradce na Západì, s jakou potíží se ve své praxi nejèastìji setkává, odpoví vám, že jsou to problémy s tchýnìmi novomanželù.“ Mezi posluchaèi se zase ozval smích – stejný smích a úsmìv, který vyvolá i v Americe a Evropì pouhá zmínka o tchýni. „V Americe a Evropì obyèejnì zasahuje do mladého manželství manželova matka. Prostì nemùže pochopit, že se ta dívenka, se kterou se její synáèek oženil, dovede o jejího miláèka patøiènì starat. Dovede správnì vyprat jeho košile? Uhodne, kolik soli mu má dát do polévky? U nás sice neexistuje zásnubné, pøece však rodièe nejednou užívají penìz jako nástroje, jak si mladé manžele udržet v závislosti a jak je donutit, aby bydleli ve stejném domì nebo dokonce i ve stejném bytì, v nìmž bydlí i oni. Opravdové opuštìní a odtržení, a to nejen navenek, nýbrž i vnitønì, je tìžké pro každého. V tom není rozdíl mezi Evropou a Afrikou. Slyšel jsem, že v Africe èastìji pùsobí tìžkosti matka dívky. Pøi hádce mezi manžely mladá manželka uteèe domù ke své matce a do rodné vsi. A tak jeden z mých afrických pøátel tvrdil, že nᚠverš Bible neodpovídá situaci v Africe. Pøinejmenším, že je neúplný. ,Protože naše ženy uteèou vždy ke své matce, mìlo by se výslovnì øíci, že jak muž, tak i žena mají opustit otce a matku.' Èím to, že ženy v Africe tak èasto chtìjí jít zpátky domù? Odpovìï zní: protože u vás vìtšinou svou rodinu musí opustit jen žena, kdežto muž zùstává doma. Svatopisec, který psal nᚠverš, mìl pøed oèima stejnou skuteènost. V Izraeli bylo samozøejmostí, že žena musela opustit svou rodinu a že se stala èlenkou rodi-

ny manžela. Nebylo nutné to výslovnì øíkat. Ale neslýchaným a revoluèním je v poselství Bible právì to, že i muž má opustit svou rodinu. Jistì se to nemile dotklo uší tehdejších mužských posluchaèù a bylo to pro nì pohoršením, jako je to pohoršením i pro dnešního muže. Poselství Bible bychom mohli vyjádøit také takto: tento verš obsahuje antipatriarchální zahrocení.“ Pøi tìchto mých slovech se Daniel zase zarazil. Ale zøejmì se mu podaøilo vkrátku vysvìtlit, co jsem mìl na mysli. Proto jsem hned mohl pokraèovat: „Nᚠverš Písma chrání práva ženy. Nedovoluje, aby žena byla prostì pohlcena rodinou manžela: pro Bibli je žena rovnoprávným partnerem muže. Oba mají opustit rodièe, nejen žena, ale také muž. Oba mají k sobì pøilnout – nejen žena k muži, ale také muž k ženì. Takto výslovnì to totiž verš Písma øíká dále. A tím se dostáváme k druhému bodu, k: PØILNUTÍ Opustit a pøilnout patøí k sobì. První slovo popisuje spíše veøejnou a právní stránku manželství, druhé zase zdùrazòuje osobní prvek. Jedno souvisí s druhým. Nemùžeš opravdu k nìkomu pøilnout, dokud jsi napøed neopustil, co bylo pøedtím. A nemùžeš nìkoho opravdu opustit, dokud ses nerozhodl k druhému pøilnout. G

pokraèování pøíštì

Z knihy Waltera Trobische „Dva støedy, však jeden kruh“. Knihu vydalo nakladatelství Velehrad.

PRAMENY ZDRAVÍ / 13

KAPESNÍ MONSTRUM Nedávno mi telefonovala paní uèitelka z mateøské školy. Již delší dobu si všímala, že jedno dítì ve tøídì je zvláštní. Je labilní, nìkdy se zdá i mimo sebe, jakoby mluvilo z cesty. Jeho maminka je sama, má vyèerpávající práci, dítì se baví vìtšinou u televize a u poèítaèových her.

výchova a vzdìlávání

Vèera na vycházce øeklo dítì paní uèitelce: „Když se dívám na Pokémony, mùžu se zbláznit. Já se chci zbláznit. Chci vzít nùž, ubodat mámu i sebe.“ Paní uèitelka je šokována. V praxi se s nìèím takovým ještì nesetkala. V dnešní dobì vidíme, že rodièe mají na své dìti èím dál ménì èasu. A tak ochotnì pøenechávají výchovu komerènímu svìtu. Záplava poèítaèových her, televizních poøadù, videokazet vìtšinou negativnì formuje dìtskou duši. Èasto jsou protkány magií, mimozemskými bytostmi, okultními praktikami. Následky jsou známy: dìti mají úzkosti, zmatky, dìsivé sny, deprese, sebevražedné úmysly, divoké fantazie a tìžké duševní poruchy. Rodièe v nejlepším úmyslu takové hry kupují, aniž tuší, jak nebezpeèným vlivùm své dìti vystavují.

NESTVÙRA DO KAPSY Co jsou to za podivná stvoøení, která se náhle stala celosvìtovými superhvìzdami? Jmenují se Pokémoni. Název vznikl spojením dvou anglických slov „pocket monster“ – nestvùra do kapsy. Nejde o hru, kde si dìti hrají na vysnìného hrdinu, nejde o novodobého Vinnetoua. Jde o bojovou hru, která chce dìti aktivnì vtáhnout do neskuteèné, vylhané reality. Zakládá se na rafinované filozofii, které se dìti musí podøídit. Pokémoni mají nadpøirozené schopnosti. V herní horeèce se dìti doslova utápìjí ve fantazijním svìtì. Hra je založena na sbírání kartièek s figurkami a poté bojování s nastøádanými Pokémony.

CESTA DO TEMNOT Vypadají jako animované pøíšerky a zvíøátka. Nápadnì se podobají ztvárnìní démonických bytostí na obrazech Hieronyma Bosche. Ve høe vystupují jako inteligentní bytosti, které ovládají svou duševní sílu a používají ji k boji. Existuje již 250 druhù Pokémonù, kteøí se dají navíc

14 / PRAMENY ZDRAVÍ

klonovat. Každý druh má schopnost náležející urèitému živlu – zemì, oheò, voda, vzduch. Hra má duchovní pozadí. Vznikla v Japonsku a na filmech o Pokémonech se podílejí i Amerièané. Pokémoni jsou výsledkem mystických vlivù. Do hry je zakomponován buddhismus, hinduismus, mysticismus, meditaèní rituály, Egyptská i Tibetská kniha mrtvých aj. Všechny tyto filozofie Pokémony ovlivòují. Je to zároveò protikøesanská hra, ve které jsou agresivita, zabíjení a touha po moci vydávány za správné jednání. Dìtem dávají klamnou vizi, že se stanou Mistry Pokémonù, slibují nadpøirozenou sílu a moc, nutí je shromaždovat si sbírku Pokémonù pøíkazem – pochytej je všechny! Tato lákadla jsou dìtem neustále pøipomínána pùsobením dobøe vymyšlených reklam, chytlavých sloganù a „pokémonského repu“, který je na konci každé televizní epizody. Podnìcují jejich žádostivost po okultních kartách, odznacích, hraèkách, hrách a komiksových knížkách. Neexistuje hranice, kde by svìt Pokémonù konèil. Pøenáší dítì do svìta fantazie, který se mùže zdát normální a více vzrušující než je reálný svìt. Dìti se soustøeïují stále více na Pokémony než na uèení. Školní prospìch mnoha dìtí se prudce zhoršuje. Jsou doslova zhypnotizované. To, že vùbec nejde jenom o nevinnou zábavu, dokládají tyto pøíklady: Když japonská televize zahájila vysílání kreslených trikových filmù s Pokémony, musela být øada dìtí pøevezena do nemocnice s epileptickými záchvaty, uvádí se kolem 700 pøípadù jen v roce 1997. V USA probodl 9letý chlapec svého kamaráda, když si s ním nechtìl vymìnit karty s Pokémony. Na Floridì napadl žák svého uèitele, který zakázal na škole výmìnný obchod s kartami. V Turecku se pod vlivem televizního seriálu o Pokémonech vrhly dvì dìti z okna a turecká vláda další vysílání seriálu zakázala. Naše sdìlovací prostøedky uvádìjí, že Pokémoni jsou už v øadì zemí zakázáni, dokonce i v Japonsku, kde vznikli. Pøes všechny tyto varovné signály se Pokémoni u nás zaèali promítat v kinech a zaèal se vysílat i seriál v televizi. Rodièe by mìli vìdìt, že skrze aktivní sledování tìchto filmù a her je dítì vedeno k tomu, že na zabíjení, nièení, podvádìní není nic špatného. Opakujícím se cvièením je narušeno spojení mezi realitou a fantazií, snižuje se citlivost svìdomí a tím je znehodnocována sama podstata života. Dítì se nauèí pøijímat toto chování jako „normální“.

NEBUÏME NEVŠÍMAVÍ Všímejme si jak tráví naše dìti svùj volný èas. Co v televizi sledují a jaké hry si hrají. Jejich zájem o Pokémony a podob-

ZÁPLAVA POÈÍTAÈOVÝCH HER, TELEVIZNÍCH POØADÙ, VIDEOKAZET VÌTŠINOU NEGATIVNÌ FORMUJE DÌTSKOU DUŠI. ÈASTO JSOU PROTKÁNY MAGIÍ, MIMOZEMSKÝMI BYTOSTMI, OKULTNÍMI PRAKTIKAMI. NÁSLEDKY JSOU ZNÁMY: DÌTI MAJÍ ÚZKOSTI, ZMATKY, DÌSIVÉ SNY, DEPRESE, SEBEVRAŽEDNÉ ÚMYSLY, DIVOKÉ FANTAZIE A T̎KÉ DUŠEVNÍ PORUCHY. né hry v žádném pøípadì nepodporujme. Snažme se s dìtmi co nejvíce mluvit o jejich zálibách, ptejme se jich, co je nejvíc zajímá a vysvìtleme jim, co by jim mohlo uškodit. Úspìch ovšem nemusí pøijít po první rozmluvì. Obliba v Pokémonech mùže vyvolat závislost podobnou drogové závislosti. Jde o duchovnì-náboženskou hru, ze které dìti potøebují být vysvobozeny. Ježíš øekl: „Já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra.“ (Lukášovo evangelium 13, 32). Dìti potøebují být zaštítìny modlitbami dospìlých ve jménu Ježíše Krista, aby se dokázaly odpoutat. Pokémoni pøedstavují zlo a proti tomu je tøeba bojovat. G Podle Marie Frydrychové zpracovala BTM.

SPOLUPRÁCE A SOUT̎ENÍ Svìt je soutìživý, všude se hovoøí o konkurenci, takže èlovìk má témìø pocit, že vrhat se do konkurenèních vztahù a vítìzit v nich je smyslem života. Pouhým mýtem je však naše víra, že se dítì potøebuje co nejvíc zúèastòovat soutìží, uèit se vyhrávat i prohrávat, aby v dospìlosti obstálo v konkurenci. Dìti nejsou od pøírody zdaleka tak chtivé soutìží, jak se nám zdá. Jsou však do soutìží hnány námi dospìlými od útlého vìku. Využíváme a zneužíváme u dìtí pøirozenou lidskou potøebu být úspìšný a být pøijímán, uznáván, oceòován. Potøeba úspìšnosti však znamená pøedevším být dobrý v tom, co dìlám, zlepšovat se, jak jen mi to mé schopnosti dovolí, nikoliv být lepší než nìkdo druhý. K tomu, aby dìti vìdìly, kdo je v èem dobrý, kdo co umí, jak mùže ostatním pøispìt èi pomoci, není tøeba veøejného srovnávání (vèetnì známkování), není tøeba organizovat soutìže a vyhlašovat vítìze. Rovnìž uèit dìti vyrovnat se s prohrou není nutné soutìžemi. Èlovìk, který má vysokou sebeúctu, si se svými nezdary poradí, i když nebyl otužován v soutìžích. Pro dospìlé jsou soutìže dobrovolné, pro dìti ne Pokud lidé soutìží v dospìlosti, pak je to zpravidla jejich volba. Vìtšinou je pak úroveò soutìžících celkem vyrovnaná. Ve škole, pokud je soutìž souèástí výuky, dìti tuto volbu nemají. A i když je formálnì dána, sociální tlak (napø. abych nevypadal jako zbabìlec) je tak velký, že se o volbì nedá mluvit. Co se vlastnì dìje, když uèitel vyhlásí, že se teï bude soutìžit? U mladších dìtí se vzbudí nadìje, starším už bývá v podstatì jasno, že vítìzem se stane nìkdo z užší skupinky vyvolených. Ostatní jsou tam zejména proto, aby jejich úspìch více vynikl. Vìtšina se opakovanì pøesvìdèuje, že se nevyplatí snažit se (je to docela úèinná výchova k pasivitì vìtší èásti národa). Kromì toho je zde ještì jedno velké riziko: zmínìná lidská potøeba uznání a ocenìní je natolik silná, že pro dìti, které jsou morálnì ještì nezralé, pøinášejí tyto vypjaté situace riziko podvádìní. Pøijetí sebe sama je podmínìno dùkazem o kvalitì, dùkazem, že jsem lepší než druzí. Hodnota dotyèného èlovìka jako by spoèívala mimo nìj, závisí na kvalitách nìkoho jiného. Tito lidé se ocitají v celoživotní pasti.

Budou neustále pochybovat o své hodnotì, a proto se budou také opìt a opìt vrhat do srovnávání, soutìží, soubojù nejrùznìjšího druhu. Každé vítìzství je pøitom jen chvilkovou úlevou. Vždy znovu a znovu se objeví nìkdo, vùèi komu bude tøeba si potvrdit svou hodnotu tím, že se budu snažit jej porazit. Asi každý si vybavíme nìkoho, kdo se takto chová (oblast veøejného života nám poskytne mnoho pøíkladù takto poznamenaných lidí). Soutìživý systém tradièní školy se na této deformaci podílí znaènì. Psycholog David C. McClelland pojmy soupeøení a spolupráce dokonce zabudoval jako základní kameny do svého pojetí zralosti osobnosti. Nejvyšší stadium popisuje takto: „Èlovìk poznává, že harmonie je víc než výhra, že spolupráce je hodnotnìjší formou vzájemných vztahù než soupeøení. Uèí se tolerovat, naslouchat druhým, snaží se od druhých uèit a umožòuje jim, aby se uèili od nìj. Dùvìra je cenìna velice vysoko. Èlovìk je schopen dùvìøovat druhým a sám být dùvìryhodným.“ Lepší svìt se soutìžemi nevybuduje Jsem pøesvìdèena, že souèasný stav lidského poznání a technický pokrok, kterého lidstvo dosáhlo, by mohly vyøešit mnohé problémy, které nás dlouhodobì sužují (energetické problémy, hladovìní, ekologické problémy apod.). Jsou to však pøedevším sobectví, nedostatky v komunikaci a v dovednostech spolupráce, které tomu brání. Komunikaci a spolupráci škola témìø neuèí (èest výjimkám založeným na osobním nasazení uèitelù). Sobectví však tradièní systém výuky podporuje a rozvíjí. Samozøejmì, že nikdo dìtem ve škole výslovnì neøíká, aby byly sobecké, naopak, jistì si vyslechnou øadu pouèení, jak je hezké si pomáhat. Jak ale víme, slova mají daleko menší výchovný úèinek, nežli si myslíme. Takže dìti se sice dozvídají, jak se cení pomoc a spolupráce, jenže každodenní realita je uèí, že je tøeba pracovat pøedevším sám pro sebe, že úspìch jednoho pøináší nutnì neúspìch druhého. Mít jednièku, když ostatní mají trojky a horši známky, je bájeèný úspìch. Èím jsou na tom ostatní hùø, tím pro mne lépe. Uèíme tak dìti velmi brzo nahlížet na ostatní jako na potenciální soupeøe, nikoliv jako na možné spolupracovníky.

Èlovìk poznává, že harmonie je víc než výhra, že spolupráce je hodnotnìjší formou vzájemných vztahù než soupeøení. Pokud se ve škole spolupráce dìtí objevuje, je velmi èasto motivovaná nikoliv potøebou spojit síly, aby se vìc podaøila, ale tím, abychom nìkoho porazili. Výhra znamená èasto prohru Pøestože vnímáme svìt jako hodnì soutìživý, èím dál významnìjší místo si získává jiná strategie myšlení i jednání, strategie, které se øíká výhra – výhra. Oznaèuje se tak jednání, pøi kterém se snažíme, aby prospìch mìly obì (všechny) strany, tedy nechceme ty druhé porazit. Vychází z poznání, že pokud nìkoho pøinutíme prohrát, ztrácíme do budoucna jeho dùvìru a tím z dlouhodobého hlediska vlastnì prohráváme také. Napøíklad v knize Ch. Godefroye a L. Roberta Nauè se pøesvìdèovat mùžeme èíst: „Pro soutìživé a konfliktní jednání se rozhodnete, když se soustøeïujete pøedevším na dosažení svých vlastních cílù a nezajímáte se pøíliš o to, co z jednání vytìží osoba, s níž jednáte. Vìtšina lidí se na proces vyjednávání takto dívá, ale je zajímavé, že je to

dnes ménì populární zpùsob, než byste si mysleli. A rozhodnì to vždycky není nejproduktivnìjší pøístup.“ Od mateøské školy stavíme dìti proti sobì, tvrdíme jim, že je bájeèné nìkoho porazit. Pokud si pøejeme, aby dìti žily v lepším svìtì, než je ten náš, pak jednou z dùležitých dovedností, kterou by mìly ovládat, je spolupracovat, nikoliv vítìzit. G Jana Nováèková, NEMES

PRAMENY ZDRAVÍ / 15

BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1 Praha 1

Láska otcovská stejnì dùležitá jako mateøská Dr. Ronald P. Rohner z University of Connecticut spolu s kolegou prošli skoro stovku amerických a evropských studií, které se zabývaly bìhem více než padesáti let (nejstarší studie pocházela z roku 1949, nejmladší z roku 2001) úèinkem rodièovské lásky a pozornosti na chování odrùstajících dìtí. Zjistili, že láska otce – nebo její nedostatek – pøispívá k rozvoji dìtské osobnosti, k chování dítìte, k jeho pocitu štìstí a sebedùvìry, i k jeho postoji k násilí, drogám a alkoholu stejnì významnì jako láska matky. „Asi nejdùležitìjším – a nejpøekvapivìjším – bylo zjištìní, že v nìkterých analýzách se dokonce ukázalo, že dùležitost mateøské lásky nehrála až takovou roli. To je velmi pozoruhodné,“ uvedl dr. Rohner, který doufá, že výsledky studie povzbudí otce, aby vìnovali svým dìtem více èasu. Review of General Psychology 2001;5:382-405

Každodenní chùze snižuje krevní tlak Patnáct žen po menopauze se zúèastnilo ètyøiadvacetitýdenního programu, bìhem kterého nachodily dennì navíc (ke své obvyklé aktivitì) asi tøi kilometry. Výsledkem bylo prùmìrné snížení systolického krevního tlaku o 11 bodù. Ètyøem ženám, kteøí mìly diagnostikovánu hypertenzi, se podaøilo snížit tlak na normální hodnoty, u dalších tøí (s hypertenzí) došlo alespoò k poklesu na hranièní hodnoty. Takové výsledky znamenají významné snížení rizika srdeèního onemocnìní, mozkové mrtvice a úmrtí v dùsledku potíží se srdcem. Podle vedoucí studie, dr. Kerrie L. Moreau z University of Colorado, by mìly ženy nachodit bìhem dne optimálnì až 10 000 krokù. Medicine & Science in Sports & Exercise 2001;33:1825-1831

16 / PRAMENY ZDRAVÍ

ZVÍØE JAKO POUHÝ STROJ Ve dvacátém století hovoøí lidé o „uvolòování energie“. Pojem je nový, avšak s myšlenkou se støetáváme už v 16. století, aè tehdy znamenala pøedevším vykoøisování zvíøat jako zdroje energie i potravin. Alžbìtinská Anglie se zaèíná povýšenì porovnávat s daleko starší a vyspìlejší èínskou civilizací. Anglièané si všímají pøedevším toho, že mají k dispozici mnohonásobnì více energie díky daleko vyššímu poètu tažných koní i šlechtìného bravu a skotu. Tehdejší autoøi se pyšní londýnskými jatkami, které prý celý svìt závidí, i svou masitou stravou. Alžbìtinská admiralita poèítala se sto padesáti kilogramy masa roènì na každého námoøníka. Anglická královská strហse dodnes pyšní svým tehdejším názvem Beefeaters, doslova jedlíci hovìzího, pøesnìji však masožrouti. Ve stejném období vznikají první zárodky novodobé pøírodovìdy pøedevším jako nástroje k ovládání a využívání pøírody. Ke vzniku zoologie nevede touha po poznání, nýbrž po výkonnìjším využívání zvíøat. Za tím úèelem vznikají první zoologické zahrady, pùvodnì jako výzkumné stanice pro využití cizokrajných zvíøat z novì získaných kolonií. Zvíøe za møížemi pøedstavuje vítìzství èlovìka nad pøírodou, podobnì jako parohy na zdech šlechtických sídel èi pozdìji fotografie bílého lovce s puškou a nohou na mrtvole skoleného slona. S oblibou se tak dával fotografovat rakouský následník trùnu František Ferdinand stejnì jako americký spisovatel

Ernest Hemingway. Zvíøe zùstává nástrojem a surovinou, avšak ztrácí i ten minimální nárok na ohled, který mu ve støedovìku zaruèovalo postavení božího stvoøení. V šestnáctém století vzniká soubìžnì s pøedstavou lidské nadøazenosti i pøedstava lidské odlišnosti. Èím otøesnìjší je lidské zacházení se zvíøaty, tím naléhavìjší je potøeba odlišit èlovìka od bytostí, s nimiž je možné tak bezcitnì zacházet. Støedovìké myšlení tu vychází ze svého výkladu Aristotela. Podle toho jsou jen lidé vybaveni aktivním intelektem, a tudíž jen lidé stojí na stranì Boha proti všemu ostatnímu stvoøení; které patøí na stranu hmoty. V každodenním, bezprostøedním styku se zvíøaty nemohli støedovìcí myslitelé zvíøatùm upøít zjevnou pøítomnost duševních èinností, vìdomí, cítìní, porozumìní. Proto rozlišili animalitu – duši èili psychiku, tedy Aristotelùv pasivní intelekt – a údajnì nesmrtelný duch, který Bùh, sám Duch, podle biblického podání vdechl èlovìku do nozder. Tu ovšem bylo naléhavé vyhledat vnìjší znaky onoho lidského duchovna, které má zajistit lidskou výjimeènost. Rùzní autoøi uvádìjí znaky jako vzpøímený postoj, ošacení nebo také schopnost úsmìvu, tváø schopnou vyjadøovat cítìní: Serióznìjší myslitelé uvádìjí spíše tøi základní znaky lidství. Prvním je mluva, schopnost zachytit ubíhající prožitek v pojmové formì. Tato schopnost, dramaticky umocnìná písmem, umožòuje kumulaci vìdomostí daleko rychlejším a úèinnìjším zpùsobem než rùst návykù a tradice (èi tehdy ještì neznámé genetické kódování). Celá nároèná stavba lidské civilizace se zakládá na této schopnosti. Dalšími znaky pak prý jsou rozum a svoboda. Obì schopnosti mají své koøeny v mluvì. Protože èlovìk je schopen zachytit bezprostøední prožitky slovy, je si mezi

nimi vìdom nejen bezprostøedních èasoprostorových vztahù souvislosti, soustavnosti a podobnosti, nýbrž také vztahù logických, ideových. Stanovení ideových vztahù mezi složkami zkušenosti je právì to, co nazýváme rozumem. Podobnì pøedstavivost je možná jen díky tomu, že èlovìk je schopen daný stav nejen vidìt, støetnout se s ním ve fyzické pøítomnosti, nýbrž také si ho pøedstavit v ideách, v pojmech. Právì díky tìmto schopnostem je èlovìk schopen rozeznat morální odpovìdnost. Nežije v té nevinnosti, již novovìk pøièítal ostatním živoèichùm, kteøí nekriticky prostì pøijímají to, co je. Èlovìk mùže porovnat to, co je, s tím, co si dovede pøedstavit jako to, co by být mohlo èi mìlo. Je si vìdom svých morálních povinností a je schopen náboženství, vzývání Boha, ve kterém se projevuje jeho „nesmrtelná duše“ (èi pøesnìji, nesmrtelný duch). Toto základní pojetí užívá španìlský lékaø Gomez Pereira v polovinì šestnáctého století na obhajobu otroctví. Tehdy probìhla španìlská genocida mírumilovného indiánského kmene Taíno na ostrovì Hispaniola. Španìlé je užívali jako tažnou zvìø, poøádali na nì hony, hubili je jako škodnou, až indiánské matky radìji zabíjely vlastní dìti i samy sebe. V jedné generaci od Kolumbova pøistání vyhubili španìlští kolonisté kmen Taíno skoro beze zbytku a nahradili jej odolnìjšími africkými otroky. To vše bylo tøeba ospravedlnit, a ospravedlnìní bylo nasnadì: tìla všech živoèichù nejsou než stroje, pøesnìji plnì pøíèinnì urèené organické mechanismy. Lidská tìla získávají dùstojnost èlovìka, stvoøeného k obrazu Božímu, teprve tehdy, když pøi køtu svatém do nich Bùh vloží již zmínìnou „nesmrtelnou duši“. Indiáni, kteøí chodili nazí, neumìli španìlsky a hlavnì nebyli øádnì køtìní katolickým knìzem, se prostì lidmi nikdy nestali, a proto nemají nárok na jakékoliv ohledy. Tu myšlenku popularizoval o sto let pozdìji René Descartes, v osmnáctém století v ní pokraèoval Julien LaMettrie, v našem století AI, umìlá inteligence. Podle jejích zastáncù je živoèich prostì stroj; ze kterého by teprve nesmrtelná duše udìlala èlovìka – jenže zastánci „umìlé inteligence“ a dvacáté století obecnì na žádnou „nesmrtelnou duši“ nevìøí... „Tak došlo k neèekanému výsledku. Pøedstava živoèichù jako organických strojù mìla pùvodnì ospravedlnit degradaci zvíøat. V druhé polovinì osmnáctého století toho bylo tøeba. Rozrùstala se živoèišná výroba, vivisekce se stala oblíbenou „vìdeckou“ zábavou privilegovaných. Hostitel pøibil psa za packy k prknu a hosté se bavili rozøezáváním, za živa. Aby je netrápily zoufalé výkøiky týraného zvíøete, bylo zvykem nejprve proøíznout hlasivky. Snad proto soudobý autor napsal, že je tøeba vìøit Descartovu výkladu, „proto-

že jinak to, jak zacházíme se zvíøaty, by bylo zcela neodpustitelné“. Descartùv výklad zaruèuje nositeli nesmrtelné duše ochranu pøed jatkami a vivisekcí tak, jako šlechtický pùvod ochraòoval nositele pøed muèením. Jenže pokud vlastnictví „nesmrtelné duše“ je to jediné, co ho ochraòuje, se zhroucením víry v „nesmrtelnou duši“ se pøedstava èlovìka jako stroje stává ospravedlnìním pravého opaku. Vždy i èlovìk je stroj. Vpravdì se tu praxe stala základem teorie. Lidé se nauèili vìøit, co všechna zkušenost popírala – že mimolidští živoèichové neznají bolest ani radost, strach ani lásku – aby ospravedlnili, co dìlali ze zcela jiných dùvodù. Snad proto se dostalo tak pozitivního pøijetí pøedstavì, kterou zachytil Engels ve Vzniku rodiny, státu a soukromého vlastnictví, že „pokrok“ je v podstatì výchova od zvíøecí pøirozenosti k civilizaci. Snad také proto jsme zvyklí oznaèovat nepøípustné jednání jako „zvìrstvo“, aè zvíøata „zvìrstva“ nepáchají. Svévolné muèení našich bližních není chování zvíøecí, spíš chování padlých andìlù, podobnì jako „chovat se jako zvìø“ je povýtce lidské. Ostatní zvíøata nosí morální zákon v sobì. Jenže novovìku nešlo o popis lidských a zvíøecích znakù, jen o zajištìní pevné, neprodyšné bariéry mezi zvíøaty, u kterých je porážka a vivisekce možná, a lidmi, vyòatými z takových praktik. Snad proto také v Anglii nebylo krvesmilství trestné až do dvacátého století, zatímco pohlavní styk se zvíøaty se trestal smrtí ještì v roce 1861. Aby nedošlo k omylu. Ovšem k omylu došlo, a nutnì. Stanovení znakù lidství se stalo ospravedlnìním pro zneužívání lidí, kteøí tu èi onu známku lidství postrádají, dìtí, èernochù, ale také tøeba Irù a v každém pøípadì žen: vždy „to vlastnì nejsou lidí“ èi alespoò „ne tak úplnì lidi“. Tak vznikají debaty, které doznívají ještì v našem vìku, o tom, kdo je vlastnì „èlovìk“ – schopen cítit bolest, podílet se na civilizaci, vlastnit „nesmrtelnou duši“, jako by diskvalifikace obìti ospravedlòovala krutost a bezohlednost. Jsou to „jenom ...“ Obecnì se historikové shodují, že domestikace zvíøat se stala vzorem pro všechen útlak. Jestliže èlovìk jako „vyšší“ tvor se nemusí chovat ohleduplnì vùèi zvíøatùm, proè by se kterýkoliv „vyšší“ tvor (muž, bìloch, Árijec) mìl chovat ohleduplnì vùèi „nižšímu“ tvoru (ženì, èernochu, židu)? S tou otázkou se lidstvo nevypoøádá, pokud se nevypoøádá s pøedstavou lidské nadøazenosti na všech úrovních. G

Z knihy Erazima Koháka „Zelená svatozáø“, ve které autor klade závažné otázky týkající se vztahu èlovìka k pøírodì – i k èlovìku. Knihu vydalo nakladatelství Slon.

Káva zvyšuje hladinu estrogenu Nová studie zahrnovala témìø 500 žen ve vìku od 35 do 46 let. Tyto ženy nebyly tìhotné, nekojily a neužívaly hormonální pøípravky. Všechny odpovídaly na otázky zkoumající jejich stravu, kuøácké návyky, výšku a váhu. Vìdci poté mìøili jejich hladinu hormonù bìhem prvních pìti dnù menstruaèního cyklu. Ty ženy, které konzumovaly nejvíce cholesterolu a alkoholu, a ty, které vypily více než šálek kávy dennì, mìly významnì vyšší hladinu estrogenu. Pøíjem kofeinu souvisel s vyšší hladinou estrogenu nezávisle na vìku, BMI, kalorickém pøíjmu, kouøení a pøíjmu cholesterolu a alkoholu. Ženy, které konzumovaly nejménì 500 mg kofeinu dennì (což odpovídá ètyøem až pìti šálkùm kávy), mìly témìø o 70% vyšší hladinu estrogenu (konkrétnì estradiolu) než ženy, které konzumovaly ménì než 100 mg kofeinu (ménì než jeden šálek kávy). Vypití vìtšího množství než dvou šálkù kávy dennì tak mùže u žen (zvýšením hladiny estrogenu) pøispìt k bolestivosti òader èi k endometrióze. Fertility and Sterility 2001;76:723-729

Kojení brání astmatu Dr. Teresa To z Hospital for Sick Children v Torontu studovala prùbìh kojení u více než 2 000 kanadských matek. V dobì studie bylo dìtem mezi 12 a 24 mìsíci. Ukázalo se, že délka kojení hrála významnou roli pøi zabránìní rozvoje astmatu. Ta miminka, která byla kojena minimálnì devìt mìsícù, byla pøed tímto onemocnìním zjevnì chránìna. Archives of Pediatric Adolescent Medicine 2001;155:1261-1265

Hudebníci jako sportovci Podle výsledkù nìmecké studie mají klasiètí muzikanti dvojnásobné riziko postižení vážnými bolestmi zad (oproti bìžné populaci), pøièemž u 70% z nich se projevují problémy s páteøí. Výzkumníci kontaktovali v rámci této studie více než 3 000 hudebníkù ze 40 nìmeckých orchestrù. Podle jednoho z autorù studie, Joachima Wessinga z Münsteru, je fyzické zatížení hudebníkù v mnohém podobné stresùm, kterým jsou vystaveni špièkoví sportovci. Vìdci budou nyní pracovat s dvaceti hudebníky ze Symfonického orchestru mìsta Münster, kterým se dostane tøímìsíèní terapie, bìhem které bude jejich stav monitorován.

PRAMENY ZDRAVÍ / 17

Káva bez kofeinu a riziko revmatoidní artritidy Výzkumníci sledovali v letech 1986 až 1997 více než 31 000 žen ve vìku 55 až 69 let. Zjistili, že bìhem tohoto období došlo u 158 žen k rozvoji revmatoidní artritidy, tyto ženy poté porovnávali s ženami, které neonemocnìly. Ženy, které pily dennì ètyøi èi více šálkù kávy bez kofeinu, mìly více než dvojnásobné riziko onemocnìní revmatoidní artritidou. V obdobné studii, která se zabývala rizikovými faktory revmatoidní artritidy mezi 64 000 èerných žen, se zjistilo, že pití více než jednoho šálku kávy bez kofeinu dennì zètyønásobovalo riziko tohoto onemocnìní. Podle vedoucího první studie dr. Mikulse by mohlo roli hrát používání prùmyslových rozpouštìdel pøi zbavování kávy kofeinu. Vedoucí druhé studie, dr. McAllindon, se zase domnívá, že možná ženy, u kterých se zaèínají rozvíjet pøíznaky revmatoidní artritidy, zaènou z nìjakého dùvodu dávat pøednost kávì bez kofeinu. Z Výroèního setkání American College of Rheumatology

Fazole a hrách na srdce Výsledky nové studie napovídají, že saturování stravy luštìninami, jako jsou fazole èi hrách, dokáže snížit riziko srdeèního onemocnìní. Vìdci uvádìjí, že muži a ženy, kteøí jedli luštìniny aspoò ètyøikrát týdnì, mìli o 22% nižší riziko koronární nemoci srdeèní v prùbìhu devatenácti let než ti, kteøí konzumovali luštìniny jenom jednou týdnì. Ti, kteøí si luštìniny nejvíce oblíbili, mìli rovnìž nižší krevní tlak i nižší hladinu celkového cholesterolu, rovnìž mìli nižší pravdìpodobnost diagnózy hypertenze a cukrovky. Luštìniny jsou výborným zdrojem rozpustné vlákniny, která snižuje celkový cholesterol i LDL („špatný“) cholesterol a zlepšuje citlivost na inzulín. Souèasnì obsahují málo sodíku a hodnì draslíku, vápníku a hoøèíku – což je kombinace, která je dávána do souvislosti se snížením rizika srdeèního onemocnìní. Folát, který se v luštìninách v hojnosti nachází, zøejmì snižuje hladinu homocysteinu, což je látka, která zvyšuje riziko srdeèního onemocnìní. Výsledky studie jsou založeny na zpracování dat a lékaøských vyšetøení od více než 9600 Amerièanù, kteøí na zaèátku studie netrpìli srdeèním onemocnìním. Archives of Internal Medicine 2001;161:2573-2578

18 / PRAMENY ZDRAVÍ

PODVODNÍK ÈI PACIENT? Po staletí rozdìlovala lidi otázka: „Kdo je Ježíš?“ Èím to je, že jeden èlovìk pùsobí tolik rozporù? Proè Ježíšovo jméno provokuje mnohem více než jméno kteréhokoli jiného náboženského pøedstavitele? Nikdo se možná nenaštve, dokud mluvíte o Bohu, ale jakmile se zmíníte o Ježíši, lidé se s vámi èasto pøestanou bavit nebo se zaènou bránit. Èím to? Èím se Ježíš liší od ostatních náboženských pøedstavitelù? Proè lidi nepohoršují jména Buddha, Mohamed nebo Konfucius? Je to tím, že se na rozdíl od Ježíše neprohlašovali za Boha. Právì v tom je Ježíš tak jiný než ostatní významné osobnosti svìtových náboženství. Lidem, kteøí Ježíše znali, netrvalo dlouho, aby zjistili, že Ježíš o sobì tvrdí šokující vìci. Bylo jasné, že podle svých tvrzení je nìèím víc než uèitelem nebo prorokem. Oèividnì se považoval za Boha. Prohlašoval, že je jediným prostøedníkem vztahu s Bohem, jediným zdrojem odpuštìní høíchù a jedinou cestou ke spasení. Mnoha lidem se to zdá pøíliš výluèné, pøíliš omezující, než aby tomu byli ochotni vìøit. Ježíš Kristus je vlastnì jméno a titul. Jméno Ježíš je odvozeno od øecké formy jména Jozue (hebrejsky Jehošua), což znamená „Hospodin je spása.“ Titul Kristus pochází z øeckého výrazu pro Mesiáše (hebrejsky Mášíach, èesky Pomazaný; viz Daniel 9,26). Zahrnuje v sobì dva úøady –

knìze a krále – a dokládá, že Ježíš je knìzem a králem, kterého slibovala starozákonní proroctví. Toto potvrzení je jednou z klíèových skuteèností pro pochopení Ježíše a køesanství. Tím, že se jasnì prohlašoval za Boha, vylouèil Ježíš oblíbenou strategii pochybovaèù, podle kterých byl prostì dobrým a èestným èlovìkem nebo prorokem a uèil spoustu hlubokých vìcí. Tento závìr se èasto vydává za jedinou možnost, která je pøijatelná pro vzdìlance, nebo za samozøejmý výsledek logického uvažování. Problém je v tom, že mu lidé èasto pøitakají, a pøitom si vùbec neuvìdomí, jak je tenhle zpùsob myšlení mylný. Tomuto problému jasnì rozumìl napøíklad C. S. Lewis, profesor Cambridgské univerzity a nìkdejší agnostik. Napsal: „Pokouším se tu pøedejít pomatenému prohlášení, které lidé nìkdy èinívají: ,Jsem ochoten Ježíše pøijmout jako velkého mravního uèitele, nepøijímám nicménì jeho nárok na to být Bùh.' To je jedna z vìcí, které øíkat nesmíme. Nìkdo, kdo by byl pouhým èlovìkem a øíkal to, co Ježíš, by nemohl být velkým mravním uèitelem. Byl by to buï šílenec – srovnatelný s nìkým, kdo tvrdí, že je sázené vejce – nebo ïábel z pekel. Musíte si vybrat. Buï ten muž byl a je Synem Božím; anebo šílencem èi nìèím ještì horším.“ Ježíš se svých uèedníkù zeptal: „A za koho mne pokládáte vy?“ (Matouš 16,15). Na tuto otázku existuje nìkolik možných odpovìdí. Za prvé se zamysleme nad možností, že by Ježíšovo tvrzení o tom, že je Bohem, nebylo pravdivé. V tom pøípadì nám zbývají dvì – a jenom dvì – možnosti: buï vìdìl, že to není pravda, nebo to nevìdìl. Podíváme se na každou z tìchto možností zvl᚝ a prozkoumáme dùkazy.

Byl by to buï šílenec – srovnatelný s nìkým, kdo tvrdí, že je sázené vejce – nebo ïábel z pekel. BYL JEŽÍŠ PODVODNÍK? Pokud Ježíš tvrdil, že je Bohem a pøitom vìdìl, že to není pravda, lhal a úmyslnì svoje následovníky klamal. Ale jestli byl podvodník, musel být i pokrytec, protože jiné vedl k tomu, aby byli za každou cenu èestní, a pøitom sám uèil obrovskou lež, a také v ní žil. A navíc by musel být i ïábel, protože lidem sliboval, že jim dá vìèný život. Jestli øíkal takové vìci a vìdìl, že je nedokáže zaruèit, musel být nepøedstavitelnì zlý. A ještì ke všemu by musel být blázen, protože právì tvrzení, že je Bohem, ho pøivedlo na køíž. Hodnì lidí považuje Ježíše za dobrého uèitele etiky. Buïme realisté! Jak by mohl být Ježíš dobrým uèitelem etiky, kdyby lidi vìdomì podvádìl v nejdùležitìjší èásti svého uèení – v otázce své vlastní totožnosti? Museli byste logicky dojít k závìru, že Ježíš lhal s rozmyslem. Takováhle pøedstava ale vùbec nejde dohromady s tím, co víme o Ježíši a o tom, jaký vliv má na lidi jeho život i uèení. Historik Philip Schaff øíká: „Jak by ve jménu veškeré logiky, zdravého rozumu a zkušenosti mohl podvodník – tedy prolhaný, sobecký a zkažený èlovìk, vymyslet a dùslednì od zaèátku do konce hrát roli té nejvznešenìjší a nejèistší osobnosti, jaká se v dìjinách objevuje, a pøitom zachovat zdání dokonalé pravdivosti a reality? Jak by dokázal vytvoøit a úspìšnì dodržet plán vyznaèující se tak bezpøíkladnou dobroèinností, morální velikostí a ušlechtilostí; obìtovat tomuto plánu svùj život, a to tváøí v tváø obrovským pøedsudkùm svého národa a své doby?“ Když chtìl Ježíš získat následovníky, kteøí by vìøili, že je Bùh, proè si vybral zrovna židovský národ? Proè se stal nazaretským tesaøem v zemi s tak malou rozlohou i poètem obyvatel, kteøí se navíc tak puntièkáøsky drželi víry v jednoho nerozdìleného Boha? Proè nešel do Egypta, anebo ještì lépe, do Øecka, kde lidé vìøili ve spoustu bohù, kteøí se zjevují v rùzných podobách? Nìkdo, kdo žil tak, jako žil Ježíš, uèil to, co uèil Ježíš, a zemøel tak, jako zemøel

Ježíš, nemohl být podvodník. Jaké možnosti nám zbývají? BYL JEŽÍŠ PØÍPAD PRO PSYCHIATRA? Když je tak nepøedstavitelné, že by Ježíš byl podvodník, nemohlo to být tak, že se považoval za Boha, ale byl na omylu? Konec koncù, èlovìk si pøece mùže upøímnì myslet, že má pravdu, a pøitom se mýlit. Nesmíme ale zapomenout na to, že považovat se za Boha, a zvl᚝ v tak pøísnì monoteistické kultuøe, a øíkat lidem, že podle toho, jestli v nìho samého vìøí, stráví vìènost v nebi nebo v pekle – to není jenom nìjaký menší úlet do fantazie, ale hodnì vážná duševní choroba. Byl to Ježíšùv pøípad? Èlovìk, který by vìøil, že je Bohem, by na tom byl podobnì jako nìkdo, kdo si v dnešní dobì myslí, že je Napoleon. Musel by si to namlouvat a být obìtí sebeklamu. Nejspíš by ho nìkam zavøeli, aby neublížil sobì nebo nìkomu jinému. Na Ježíši ale nepozorujeme žádné z odchylek nebo poruch duševní rovnováhy, které se u psychiatrických pacientù vìtšinou vyskytují. Kdyby Ježíš trpìl duševní nemocí, rozhodnì by pøekvapoval jeho klid a vyrovnanost. I když se podíváme na ostatní vìci, které o Ježíši víme, je tìžké si pøedstavit, že by byl duševnì nemocný. Jedná se o èlovìka, který øekl vìci patøící k tomu nejhlubšímu, co bylo kdy zaznamenáno. Jeho rady osvobodily mnoho lidí postižených psychickými problémy. Student z jedné kalifornské univerzity mi vyprávìl, jak pøi pøednášce z psychologie profesor prohlásil, že mnoha jeho pacientùm staèí, když vezme Bibli a pøeète jim nìco z Ježíšova uèení. Je to veškerá psychologická pomoc, jakou potøebují. C. S. Lewis øíká: „Najít pro Ježíšùv život, jeho výroky a vliv vysvìtlení, které by bylo pøijatelnìjší než køesanské, je velký historický problém. Pro tento rozdíl mezi hloubkou a rozumností... jeho morálního uèení a nebetyènou megalomanií, která musela stát za jeho uèením teologickým (pokud ovšem nebyl opravdu Bohem), se nikdy nenašlo uspokojivé vysvìtlení.“ BYL JEŽÍŠ PRAVÝ PÁN? Já osobnì nedokážu pøijmout závìr, že Ježíš byl podvodník nebo pøípad pro psychiatra. Zbývá jediná možnost: že byl Kristus, Boží Syn, jak to sám tvrdil. Když o tom mluvím s vìtšinou židù, je zajímavé všímat si, jak reagují. Vìtšinou mi øeknou, že Ježíš byl morální a èestný náboženský pøedstavitel, dobrý èlovìk nebo nìco jako prorok. Tak jim vysvìtlím, co o sobì Ježíš prohlašoval, a také obsah tohoto zamyšlení – trilema „podvodník, pøípad pro psychiatra, pravý Pán“. Když

DÙKAZY JASNÌ SVÌDÈÍ VE PROSPÌCH TOHO, ŽE JEŽÍŠ JE BÙH. NÌKTEØÍ LIDÉ JE OVŠEM ODMÍTAJÍ, PROTOŽE SE NECHTÌJÍ SMÍØIT S MORÁLNÍMI DÙSLEDKY, KTERÉ S SEBOU NESE JEJICH PØIJETÍ. se jich pak zeptám, jestli považují Ježíše za podvodníka, ozve se v odpovìï kategorické: „Ne.“ Potom následuje otázka: „Myslíte si, že byl duševnì nemocný?“ Odpovídají: „Samozøejmì, že ne.“ „A vìøíte, že je Bohem?“ Ještì než to doøeknu, slyším: „To už vùbec ne!“ Ale žádná další možnost už není. Nejde o to, který z tìchto pøípadù je možný, protože je jasné, že možné jsou všechny tøi. Otázka zní spíše takto: „Který z nich je nejpravdìpodobnìjší?“ Rozhodování, za koho budete Ježíše Krista považovat, nesmí být prázdné teoretizování. Nemùžete ho odložit do vitrínky jako jednoho z významných uèitelù morálky. Tohle není oprávnìná možnost. Ježíš je buï podvodník, nebo pøípad pro psychiatra, nebo pravý Pán a Bùh. Musíte si vybrat. Apoštol Jan ale øíká, že to, co udìlal Ježíš pøed oèima uèedníkù, zapsal proto, „... abyste vìøili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste vìøíce mìli život v jeho jménu“ (Jan 20,31). Dùkazy jasnì svìdèí ve prospìch toho, že Ježíš je Bùh. Nìkteøí lidé je ovšem odmítají, protože se nechtìjí smíøit s morálními dùsledky, které s sebou nese jejich pøijetí. Nechtìjí èelit odpovìdnosti nebo morálním dùsledkùm, které jsou spojeny s uznáním Ježíše za Pána. G

k zamyšlení

Nìkdo, kdo by byl pouhým èlovìkem a øíkal to, co Ježíš, by nemohl být velkým mravním uèitelem.

Z jedné z nejznámìjších knih Joshe McDowella „Více než tesaø“. Vydalo nakladatelství Luxpress.

PRAMENY ZDRAVÍ / 19

Vážení a milí ètenáøi, vìrní pøedplatitelé, tìší nás, že i my mùžeme trochu pøispìt k Vašemu lepšímu zdraví! A to nejenom zdravou èetbou, resp. myšlenek setbou, ale i prakticky. Pøijmìte od nás jako drobnou pozornost – po dobrých loòských zkušenostech – opìt malý dárek na celý rok: SLEVU 10%, kterou ve vegetariánské restauraci Country Life, Melantrichova 15, Praha 1 získávají celoroèní pøedplatitelé èasopisu zdravého životního stylu PRAMENY ZDRAVÍ. Pøedplatné, které na rok 2002 zùstává nezmìnìno a èiní opìt 148,Kè, mùžete po vyplnìní objednávky uhradit v prodejnì pøírodní kosmetiky (v prùchodu – naproti vchodu do restaurace), pøièemž Vám bude pøedán prùkaz pøedplatitele spolu s výtiskem 1/2002 èasopisu Prameny zdraví (další výtisky èasopisu Vám již budeme zasílat poštou). V prodejnì pøírodní kosmetiky si mohou prùkaz (na své jméno) vyzvednout i stálí pøedplatitelé. Tìšíme se, že budete i v letošním roce nadále spokojeni jak s naším èasopisem, tak s naší kuchyní! G Se srdeèným pozdravem Robert Žižka, šéfredaktor

KZ CL PRAHA KURZ ZDRAVÉHO VAØENÍ 29. ledna Jáhly 19. února Pohanka 5. bøezna Kuskus a bulgur CL, Melantrichova 15, Praha 1 VŽDY V ÚTERÝ V 18 HODIN STOP NEMOCEM 6. února Racionální výživa dìtí 27. února Jak (a na co) používat aktivní uhlí 20. bøezna Mléko a lidské zdraví – aktuality CL, Jungmannova 1, Praha 1 VŽDY STØEDA V 18,45 HODIN

20 / PRAMENY ZDRAVÍ

Zelí patøí mezi naši nejrozšíøenìjší a nejoblíbenìjší zeleninu. V èeské kuchyni naleznete øadu výteèných zelných polévek, zelí vaøené, plnìné zelné listy, nákypy a také nádivky do peèiva. Zelí zaèali pìstovat Keltové, od nich je pøevzali Slované, kteøí vynalezli kyselé zelí. Èervené zelí má ménì vlákniny, více sacharidù, silic, železa a barviva, které zpevòuje cévy. Obsahuje vitamíny C, B-1, E, karoten i minerální látky, zejména síru, hoøèík, vápník, fosfor a draslík. Šáva ze zelí má antibakteriální úèinky, pøíznivì pùsobí na støevní mikroflóru. Pro pìstování zelí volíme vlhèí stanovištì; daøí se mu i ve výše položených oblastech. Zelí vyžaduje vápník v pùdì, kyselé pùdy nesnáší. Zelí pìstujeme vìtšinou z pøedpìstované sadby. Rané odrùdy vyséváme již zaèátkem dubna a to na vzdálenost padesáti centimetrù od sebe. Zelí vyžaduje vydatnou zálivku. Bìhem vegetace ho nìkolikrát okopáváme a zeminu vždy pøihrneme k rostlinám. Sklízíme podle potøeby. K uskladnìní vyjímáme rostliny i s koøeny.

ZELNÉ ZÁVITKY 1 ks uzeného tofu, 1 ks zelí, 1 ks cibule, olej, umeocet, shoyou, rýžový papír Na oleji osmažíme cibulku, pøidáme nakrájené zelí, nastrouhané tofu, ochutíme umeoctem a sójovou omáèkou shoyou. Asi 15 minut podusíme. Takto upravené zelí zabalíme do rýžového papíru (který trochu navlhèíme). Závitky ihned smažíme na oleji. ZAPEÈENÉ ZELÍ 1 menší hlávka zelí, 1 hrnek uvaøených sójových bobù, 1 ks jemného klasa, 1 èl papriky, 1 èl soli, 1 pl škrobu, voda, olej, mouka Zapékací mísu vymažeme olejem a vysypeme moukou. Do mísy vložíme nakrájené zelí a nakrájené klaso, zalijeme rozmixovanými sójovými boby s vodou, škrobem a koøením. Peèeme ètyøicet minut pøi 200 C. o

SLADKÉ ZELÍ 1/4 hlávky zelí, 2 ks mrkve Zelí vložíme do hrnce s vodou. Mrkev nakrájíme na koleèka, vložíme do hrnce a pøidáme špetku soli. Vaøíme 30 minut. Zelí i mrkev dlouhým vaøením zesládnou. Takto uvaøenou zeleninu používáme na ranní sladké kaše místo ovoce. Poléváme dezertem Provamel. G Kateøina Kukosová

ÈERVENÁ ÈOÈKA Jedná se o druh èoèky, která se prodává slupky zbavená (je spíše oranžová). Je velice rychle uvaøená, asi za 10 minut, a (neb nemá slupku) i velice dobøe stravitelná. Vaøením ovšem svoji jasnou barvu ztrácí, mùžeme ji proto dobarvovat kurkumou. Èervená èoèka je bohatým zdrojem železa, selenu, fosforu, zinku, vitamínu B-6. Obsahuje vlákninu, která povzbuzuje èinnost støev a pomáhá proti zácpì. Škroby obsažené v luštìninách se (díky obsahu vlákniny) pomalu vstøebávají a umožòují tak rovnomìrné uvolòování glukózy do krve. To je dùležité zejména pro diabetiky, ale samozøejmì nejenom pro nì. Èervená èoèka se výbornì hodí i jako první koncentrovanìjší zdroj bílkovin pro miminka.

DÌTSKÁ POLÉVKA brokolice, 2 pl èervené èoèky, 3 pl rýže, 750 ml vody V trošce vody uvaøíme rýži, pøidáme další díl vody, èoèku a brokolici a povaøíme. Podle vìku dítìte ochutíme koøením „vegi-vegi“ nebo würzl.

INDICKÁ PAŠTIKA „DHAL“ 1 hrnek èervené èoèky, kurkuma, bobkový list, øímský kmín (kumin), èesnek, cibule, dýòový olej, sùl, 1 hrnek zeleniny (mrkev, zelené fazolky, pastiòák, celer), øedkev Èoèku, èesnek a koøení povaøíme ve vodì 20 minut. Na oleji osmažíme cibuli, pøidáme zeleninu a uvaøenou èoèku. Ještì 10 minut podusíme, vodu necháme odpaøit. Podáváme studené s peèivem a nakrájenou øedkví. G

luštìniny

AKTUALITY CL

ŠLA NANYNKA DO ZELÍ...

RECEPTY NA ZAKÁZKU

PØIDEJTE SE!

Máme radost, že mùžeme po celý letošní rok v tìchto místech pøinášet ukázky z tvorby úèastníkù soutìže o nejlepší recept zákazníkù Country Life, která probìhla v roce právì uplynulém.

Obchodní zástupce Prodej sortimentu racionální výživy a biopotravin a služby zákazníkùm.

Recepty jsou prezentovány v nezmìnìné, pøípadnì jen mírnì (jazykovì, ne chuovì) upravené podobì. Bon apetit!

ROZINKOVÉ HOUSKY 900 g celozrnné pšenièné mouky hladké, 200 g opláchnutých rozinek, 1 kostka èerstvého droždí (40-50 g), 1 èajová lžièka soli, asi 1 litru vlažné vody, 2 lžíce oleje Z droždí, špetky soli a trochu vlažné vody udìláme kvásek, který necháme na teplém místì nakynout. Kvásek smícháme s ostatními surovinami, vypracujeme tìsto a necháme nakynout. Poté ho prohnìteme a rozdìlíme na dvaatøicet dílù. Každý díl vyválíme na dlouhý tenký váleèek, pøeložíme napùl a zamotáme. Uložíme na plech, necháme nakynout, potøeme teplou vodou a posypeme mákem. Peèeme v pøedehøáté troubì 10 minut pøi 175 C, mùžeme je znovu potøít vodou a dopéct 20 minut pøi 150 C. V pøípadì, že vaše trouba hodnì vysušuje, vložte do její spodní èásti plech nebo nádobku s vodou. o

o

Lenka Pavelková, Velký Osek

ZELNÉ ŠPAGETY Asi 1/2 balíèku (250 g) celozrnných špaget, 1 vìtší cibule, olivový olej, 1/2 krabièky sójového granulátu se šunkovou pøíchutí, 1 vìtší rajský protlak, würzl, kurkuma, 1 menší sklenice sterilizovaného sladkokyselého zelí, sójová omáèka, sùl podle potøeby, 1/4 kostky uzeného tofu Cibulku nakrájenou na drobné kousky zpìníme na olivovém oleji a pøidáme spaøený a chvíli odstátý, vody vymaèkáním zbavený sójový granulát se šunkovou pøíchutí, trochu orestujeme, pøidáme rajský protlak, a osmahneme. Ochutíme kurkumou, wurzlem, pøidáme sterilované slad-

Spoleènost Country Life pøijme pro provozovnu Velkoobchod nové zamìstnance na tyto pozice:

kokyselé zelí i s nálevem (zelí mùžeme nakrájet, aby nebylo pøíliš dlouhé) a podusíme skoro do mìkka. Dochutíme sójovou omáèkou a solí podle potøeby. Tuto smìs smícháme se špagetami (uvaøenými do mìkka v mírnì osolené vodì), vložíme do zapékací misky, posypeme strouhaným uzeným tofu a necháme asi 15-20 minut zapéct. Podáváme teplé se šavnatým zeleninovým salátem. Jiøina Nováková, Praha

Specialista zákaznických služeb Telefonická komunikace se zákazníky, vyøizování objednávek, aktivní telemarketing. Fakturantka Fakturace zboží prostøednictvím úèetního softwaru APLS. Své profesní životopisy, vèetnì referencí, pøedstavy o svém ohodnocení a termínu možného nástupu posílejte na [email protected] nebo faxujte na èíslo: (02) 2431-6406. G

MRKVÁKY 3 støední brambory, 4 støední mrkve, 3-4 pl celozrnné pšenièné mouky, 1 pl wurzlu nebo solèanky, sùl podle chuti a potøeby, stroužek èesneku na potøení, trocha olivového oleje na pokapání vafle Brambory a mrkev uvaøíme ve slupce asi 15 minut, potom je oloupeme a nastrouháme na vìtším strouhadle. Ochutíme, pøidáme mouku a po dùkladném zamíchání vytvoríme placky. Rozpálený vaflovaè jemnì potøeme olejem a placku peèeme asi 6-8 minut. Mírnì necháme vychladnout, potøeme èesnekem a pokapeme olivovým olejem. Jako pøílohu mùžeme servírovat salát ze syrové zeleniny. René Novák, Praha

OVOCNÉ RIZOTO Rýže natural, ovoce (jablko, hruška, banán, broskev, hroznové víno, mandarinka…), mandle nebo lískové oøíšky, trocha skoøice, medu Rýži uvaøíme ve vodì do mìkka. Mezitím si nakrájíme na kousky ovoce a spolu s mandlemi (èi lískovými oøíšky) je opatrnì s rýží promícháme. Osladíme medem a posypeme skoøicí. ing. Jitka Jiráková, Praha

CHCETE POSILOVAT? Pro muže obézní èi s nadváhou a obézní diabetiky II. typu (BMI nad 27), do 55 let bez dalšího závažného onemocnìní, nabízíme tøímìsíèní cvièební program v posilovnì, tøikrát týdnì, s odbornou instruktáží a sledováním. Souèástí je komplexní lékaøské vyšetøení pøed zahájením a po dokonèení tréninku k posouzení dosažených zmìn v hmotnosti a složení tìla, metabolismu a výkonnostních parametrù. Kromì vyšetøení metabolismu tukù a cukrù a antropologického vyšetøení bude provedeno i zátìžové vyšetøení na rotopedu a speciální vyšetøení tukové tkánì. Program je bezplatný, upozoròujeme však na èasovou nároènost – nutnost dodržování doporuèeného cvièení. – Zahájení prùbìžnì. Oddìlení tìlovýchovného lékaøství 3. lékaøská fakulta, UK Ruská 87, 100 00 Praha 10 tel. 6710-2211 (dr. Hejnová) e-mail: [email protected] Zájemci, pøihlašujte se telefonicky u MUDr. Jindry Hejnové, kde mùžete získat i podrobnìjší informace. Možno se též hlásit písemnì na uvedené adrese (nezapomeòte uvést telefon a eventuálnì adresu, na které Vás bude možné kontaktovat) nebo e-mailem. G

PRAMENY ZDRAVÍ / 21

JAK CHUTNÁ VAŠE ZDRAVÍ Rekondièní a výukové programy NEWSTART poøádá Country Life (a Spoleènost Prameny zdraví) už øadu let. V roce 2001 se týdenních pobytù NEWSTART zúèastnilo celkem okolo pùldruhé stovky vesmìs spokojených hostù, o které se staral tým externích spolupracovníkù SPZ a Country Life – v èele s tìmi, na kterých jako obvykle nejvíce záleží: našimi kuchaøi. Vìkové rozpìtí úèastníkù bylo od nula do osmdesáti let, váhové rozpìtí ještì širší. Poklesy hladiny krevního cholesterolu byly opìt znaèné, ještì více však, jak jsme mohli zaznamenat, by ne zmìøit, poklesla hladina stresu. Jedna z úèastnic se dokonce svìøila, že si ji po návratu dospívající dcera stále prohlížela, protože se jí zdálo, že se až podezøele èasto usmívá! V letošním roce si Vám opìt dovolíme nabídnout tøi takové pobyty, první z nich, jarní, se bude konat v hotelu Maxov (bývalé rekreaèní støedisko Poldi Kladno, v Jizerských horách, nad Josefovým Dolem), který nabízí komfortní zázemí, dostateènou kapacitu i krásné okolí vhodné k vycházkám èi k turistice. Pro koho je program NEWSTART vlastnì urèen? Program je urèen všem tìm, kteøí nechtìjí starost o své zdraví ponechávat v rukou lékaøù, tedy tìm, kteøí se cítí být za nì sami zodpovìdni. Je urèen tìm, kdo trpí

nìjakou civilizaèní nemocí (nejvdìènìjšími pacienty bývají v tomto ohledu nemocní s chorobami srdce a cév, s vysokou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem èi pacienti s cukrovkou) a chtìjí si vyzkoušet, zda zmìna životního stylu a stravy skuteènì pøináší tak rychlé zlepšení stavu, jak se mohli tøeba již nìkde doèíst. Pobyt je urèen tìm, kteøí pochopili, že je lépe chorobám pøedcházet, než je s velkými náklady léèit. A je samozøejmì urèen i tìm, kteøí si chtìjí prostì odpoèinout, v pøíjemném prostøedí i spoleènosti – a pøitom si tøeba ještì rozšíøit své znalosti receptù zdravé výživy, pøírodních léèebných prostøedkù èi si doplnit informace o souvislostech mezi životním stylem a zdravím.

NEWSTART ‘02

Co konkrétnì nabízíme? Nabízíme Vám pohodlné ubytování (ve dvou, tøí- a ètyølùžkových pokojích; každý pokoj je vybaven vlastní koupelnou, WC), výbornou èistì vegetariánskou kuchyni, masáže od našich zkušených masérù/masérek, rehabilitaèní cvièení na páteø, školu vaøení a bohatý program pøednášek z oblasti zdravé výživy a zdravého životního stylu. Navíc budete moci využívat perlièkových lázní v èásti objektu specializované na vodoléèbu, kde je i sauna. A možná se seznámíte s øadou lidí, se kterými budete moci sdílet své zájmy a kteøí se stanou vašimi pøáteli èi partnery na procházkách po okolí. Pro dìti zajišujeme po celou dobu pobytu dopoledne a veèer (kdy probíhá vìtšina organizovaných aktivit) zvláštní program. Pobyt probíhá pod lékaøským dohledem. Na zaèátku a na konci pobytu Vám zmìøíme krevní tlak, cholesterol, glykémii a hmotnost, abyste sami mohli nejenom

subjektivnì, podle svých pocitù, ale i objektivnì, podle výsledkù mìøení, posoudit, k jaké zmìnì zdravotního stavu a k jak významnému zmenšení rizika civilizaèních chorob mùže bìhem nìkolika dní dojít. Chcete-li se zúèastnit našeho jarního pobytu, vyplòte a zašlete níže uvedenou pøihlášku (nebo zavolejte). Pro ty úèastníky, kteøí by nedorazili vlastním autem: pøímo pøed hotelem staví autobus z Prahy. Termín: 14.- 21. 4. 2002 Cena týdenního pobytu (zahrnuje vše výše zmínìné – kromì dopravy): 3 550,Další informace vám zašleme po obdržení Vaší pøihlášky. Tìšíme se na Vás! Za organizaèní tým

ing. Robert Žižka, SPZ U 5. baterie 26, 162 00 Praha 6 tel/fax: (02) 2431-6406 email: [email protected]

Pøihláška na jar ní výukový a rekondièní pobyt NEWSTAR T ‘02 14.-21.4. 2002 Jméno a pøíjmení: Datum narození: Adresa: Telefon domù/do zamìstnání: Hlavní zdravotní problémy: Prodìlané operace (rok): Pøihlášku zašlete na adresu: Spoleènost Prameny zdraví, U 5. baterie 26, 162 00 Praha 6 bližší informace na tel. (02) 2431-6406, email: [email protected]

22 / PRAMENY ZDRAVÍ

JABLEÈNÁ CUKRÁRNA Jablko je u nás nejoblíbenìjším ovocem (pøed banány). Po dozrání obsahuje velké množství vitamínù (které se však u vìtšiny druhù skladováním postupnì ztrácí). Velmi hodnotnou je jableèná vláknina, která podporuje èinnost støev.

Flameri 2 hrnky jemných ovesných vloèek, 6 ks jablek, 2 pl rozinek, nastrouhané vlašské oøechy, 2 pl zlatého lnìného semínka, 4 hrnky vody Vloèky a lnìné semínko namoèíme do vody a asi 20 minut povaøíme, až vznikne jemná hladká kaše. Jablka oloupeme, odstraníme jádøinec a uvaøíme pyré. Ohnivzdornou mísu vymažeme olejem a vysypeme oøechy, v tenkých vrstvách klademe kaši, jableèné pyré a rozinky. Zapeèeme asi 30 minut v troubì pøi teplotì 200 C a poté necháme vychladnout. Hotové flameri zdobíme tofu krémem. o

Jableèné taštièky

1 hrnek uvaøených jáhel, 1 hrnek celozrnné mouky, 2 pl sladìnky, Mišutka Ještì teplé jáhly smícháme s moukou a necháme 4 hodiny na teplém místì uležet. Zahustíme Mišutkou tak, aby se tìsto nelepilo. Jablka nakrájíme na kostky a obalujeme tenkou vrstvou tìsta (ruce si pøitom namáèíme do vody, aby se nám tìsto nelepilo). Takto obalená jablka mùžeme tepelnì upravovat tøemi rùznými zpùsoby: 1. vaøíme ve vodì jako knedlíky, 2. smažíme v oleji jako koblihy, 3. peèeme na pánvièce jako placky na sucho nebo s trochou oleje (v tom pøípadì je lepší jablka nakrájet na plátky). Na závìr jableèné taštièky zdobíme tofu krémem.

Tofu krém

1 ks tofu natural, 2 pl sladìnky, 2 èl agarových vloèek, 4 ks jablek Tofu povaøíme 15 minut ve vodì. Jablka oloupeme, vykrájíme jádøince a 10 minut s trochou vody vaøíme, pøidáme agar a sladìnku a ještì chvíli povaøíme, aby se rozpustil agar. Do mixéru vložíme tofu a jablka a mixujeme 10-15 minut. Necháme zchladnout v lednici. Pro sladší a jemnìjší chu mùžeme pøidat sušené sójové mléko. Kateøina Kukosová

OTEVØENO

V

COUNTRY

LIFE

Melantrichova 15, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8-19, Pá 8-15, Ne 11-18 Restaurace: Po-Èt 9-20.30, Pá: 9-15, Ne 11-20.30 Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-15 Jungmannova 1, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8:30-18:30, Pá 8:30-15 Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-15 Ès. armády 20, Hostivice u Prahy Po-Pá 9-17 PRAMENY ZDRAVÍ - vydává Country Life, U 5. baterie 26, 162 00 Praha 6, tel/fax: (02) 2431-6406 šéfredaktor: R. Žižka, ilustrace: O. Pazerini, foto titul: A. Malá-Videmannová, registr. èíslo MK ÈR 7115.

BYLINKOVÁ LÉKÁRNA Tymián obecný Patøí mezi hluchavkovité, je to polokeø až tøicet centimetrù vysoký s ètyøhranným stonkem. Listy jsou drobné, eliptické. Kvete od kvìtna do øíjna, kvìty jsou rùžové až fialové. Najdeme ho na skalnatých svazích okolo Støedozemního moøe. Lze ho pìstovat i u nás na zahrádce nebo v kvìtináèi. Obsahuje hlavnì silice, tymol, tøísloviny a hoøèiny. Má silné antiseptické a konzervaèní úèinky. Staøí Egypané tymián používali pøi balzamování. Øekové pøidávali tymián do koupelí a masážních olejù. Název thymus je odvozen od øeckého slova thymon, což znamená odvahu. Tymián se používá pøi výrobì zubních past, ústních vod, kloktadel a vod po holení. Má své využití také v kuchyni: napomáhá trávení. Používáme ho jako koøení do fazolových jídel, salátù, k marinování tofu, na pizzu a k zeleninì. Tymiánový éterický olej se získává parovodní destilací kvetoucí natì. Pùsobí jako antidepresivum, posiluje nervy pøi vyèerpání, používá se do preparátù proti plísòovým onemocnìním. Do koupele se pøidává pøi revmatismu, svalové bolesti a nízkém krevním tlaku. Masážním tymiánovým olejem pøi nachlazení potíráme chodidla. V období chøipkových epidemiích jej používáme i jako prevenci do aromalampy. Èaj na kašel 1 pl sušené natì zalijeme 250 ml vody a vaøíme 1 minutu. Necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme 3x dennì. Uvolòuje hleny a utišuje køeèe. Používá se pøi bronchitidì a kašli. Tymiánový olej 50 ml oleje lisovaného za studena, 30-50 kapek tymiánového éterického oleje Dùkladnì promícháme. Tymiánový éterický olej je velmi silný, proto ze zaèátku zkusíme nižší koncentraci. Mùže dráždit pokožku.

Prodejna pøírodní kosmetiky COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1

PRAMENY ZDRAVÍ / 23

P.P. 10639/02 160 00 Praha 6

JAKO HOUBY PO DEŠTI... Všechno, co zahrnuje pojem zdraví, vzbuzuje nadìji. Kluby zdraví nejsou však pouhým lákadlem, nabízejí hodnotnou náplò vedoucí k pozitivní zmìnì životního stylu, v jejímž dùsledku se Vaše zdraví mùže stát hmatatelnou skuteèností.

kluby zdraví

OP

V nìkolika slovenských i èeských mìstech mají Kluby zdraví už nìkolikaletou tradici. Spoleènost Prameny zdraví se ve spolupráci s nìkolika podnikatelskými subjekty pùsobícími v oblasti zdravotní prevence (Veto Petráèek, Country Life...), Obèanským sdružením Život a zdraví a Církví adventistù sedmého dne rozhodla podpoøit vznik Klubù zdraví i na dalších místech Èech a Moravy. Kluby zdraví vedou zaškolení laiètí èi profesionální lektoøi, kteøí vycházejí ze závìrù seriózních lékaøských studií a z moderních poznatkù vìdy o výživì. Kluby zdraví jsou zamìøeny zejména na prevenci civilizaèních chorob, v neposlední øadì pak i na hledání nepomíjejících životních hodnot. Kluby zdraví aplikují teorii do praxe – uèí úèastníky, jak zdravì vaøit bez cholesterolu (kurzy vaøení spojené s ochutnávkou), jak se vypoøádat se stresem, jak správnì cvièit a hubnout nebo jak pìstovat zdravé vztahy, atd. atp. Konkrétní náplò je závislá od potøeb zájemcù – a od možností dobrovolných pracovníkù místní poboèky Klubu zdraví. Pokud chcete vìdìt o èinnosti Klubù zdraví více nebo snad vyhledat Vám nejbližší Klub zdraví, e-mailujte smìle na: [email protected] (nebo pište na adresu: Spoleènost Prameny zdraví, U páté baterie 26, 162 00 Praha 6). Na kontakt s Vámi se tìší Roman Uhrin, zdravotnì-osvìtový koordinátor (ZOK) Spoleènosti Prameny zdraví (SPZ) pro zakládání Klubù zdraví (KZ)

Jméno a pøíjmení Adresa

Datum

Podpis Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406)

Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (0855) 536-2585

tel/fax: (02) 2431-6406 e-mail: [email protected]

Prosím o zasílání na následující adresu:

prameny zdraví

PRAMENY ZDRAVÍ

za èástku 148,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/2002) - vèetnì poštovného

U páté baterie 26 162 00 Praha 6

Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu

Èasopis zdravé výživy a harmonického životního stylu

Za zdravím do pøírody – a do Country Life!