PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2015

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2015

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2015

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

SLOVA ÚVODEM

ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA Vážení a milí čtenáři, otvíráte v  pořadí již devatenácté vydání publikace s  názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR, kterou pro vás připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu v úzké kooperaci s Českým statistickým úřadem. K tvorbě publikace přispělo za svá odvětví také Ministerstvo zemědělství, Svaz průmyslu a dopravy a vybrané odvětvové svazy a asociace. Jedná se o  stručnou analýzu jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu, která je zpracována v členění na tři místa klasifikace činností CZ-NACE a klasifikace komodit CZ-CPA. Jejím cílem je poskytnout čtenáři celkový pohled na aktuální situaci a dosaženou úroveň odvětví i jejich oborů ve zpracovatelském průmyslu v České republice v období od roku 2008 do roku 2015. Česká ekonomika se v  posledních dvou letech těší velmi dobré kondici. Zvláště rok 2015 je pro národní hospodářství rokem velmi úspěšným. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 4,5 %, což je nejlepší výsledek za posledních osm let. Již dlouhodobě si zásadní pozici v ekonomice udržuje průmysl. Tuto skutečnost potvrzují i výsledky za rok 2015, kdy průmyslová produkce vzrostla meziročně o 4,6 % a produkce ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 6 %. Výborný stav naší ekonomiky se promítal do všech klíčových odvětví. Ze čtyřiadvaceti oddílů zpracovatelského sektoru se u  šestnácti oddílů produkce zvýšila a  téměř osmdesáti procenty se podílela na celkových tržbách průmyslu. Dominantní roli sehrála již tradičně výroba dopravních prostředků, jejíž produkce rostla v roce 2015 ze všech zpracovatelských oborů nejdynamičtěji, a to o 11,5 %. Zpracovatelský průmysl má pro tuzemskou ekonomiku rozhodující význam také jako klíčový zdroj tvorby hrubé přidané hodnoty (HPH). V roce 2015 činil jeho podíl na tvorbě HPH 27 % a při růstu celkové HPH o 3,9 % byl nárůst u zpracovatelského sektoru více než dvojnásobný (8,0 %). V rámci národního hospodářství je rovněž významným zaměstnavatelem. V roce 2015 byla zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, podobně jako v roce předchozím, téměř o 2 % vyšší a na celkové zaměstnanosti v ČR činil jeho podíl 27,3 %. Tyto výsledky naznačují, že průmysl je a  bude i nadále důležitým segmentem naší ekonomické prosperity. Vaše uživatelské ohlasy z minulých let jsou pro mne nesporným důkazem, že o Panoramu zpracovatelského průmyslu ČR je značný zájem. Poskytuje široké odborné veřejnosti u nás i v zahraničí možnost seznámit se s  výsledky v  jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu za  uplynulé období a  zároveň skýtá šanci prezentovat úspěchy českých firem v mezinárodním měřítku. Věřím, že i nadále bude publikace Panorama zpracovatelského průmyslu ČR významným zdrojem informací a přínosem pro každého z vás, ať už jste se zpracovatelským průmyslem spojeni pracovně či je oblastí vašeho zájmu. Ing. Jan Mládek, CSc. ministr průmyslu a obchodu

3

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

SLOVA ÚVODEM

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA Vážení čtenáři Panoramy zpracovatelského průmyslu ČR, jsem hrdý na  to, že průmysl také v  loňském roce potvrdil svou klíčovou roli ve vývoji ekonomiky. Rozhodující měrou přispěl ke kondici hospodářství. Významně se podílel na  poklesu nezaměstnanosti, zvedla se úroveň mezd. Průmysl jako celek rostl o  4,1  %, zpracovatelský průmysl dokonce o  8,0  %, zatímco česká ekonomika posílila o 4,5 %. Výsledky byly sice ovlivněny mimořádnými faktory, jako je zrychlení čerpání peněz ze strukturálních fondů, nízké ceny ropy a kurz koruny výhodný pro exportéry. Nezpochybňuje to však skutečnost, že tyto kladné hodnoty byly dosaženy zejména konkurenceschopností v mezinárodním měřítku. Čísla by mohla být ještě lepší, pokud by nedošlo k výpadkům v energetickém a v chemickém sektoru. Naopak rychlá tempa růstu v ostatních odvětvích, zejména v automobilovém průmyslu, dokázala celkový výsledek průmyslu udržet na vysokých hodnotách. Jsem přesvědčen o tom, že průmysl bude i v letošním roce důležitým sektorem, který potáhne národní hospodářství, i když veškeré prognózy avizují oproti předešlému roku nižší, byť stále solidní růst HDP. Úspěchy mají i svou stinnou stránku. Vedou k podceňování bariér, které se už dnes plně projevují jako brzdy rozvoje průmyslu. Přitom jde o dlouhodobě známé problémy, na které vytrvale upozorňujeme. Nedostatek pracovních sil vede firmy k  odmítání zakázek, jde o  alarmující čísla. Málo výrazné jsou změny v  oblasti vzdělávání, jehož setrvačnost je varující. Nevýrazná je politika vlády při otevírání trhu práce pro zahraniční pracovníky ze zemí jako Ukrajina. Přes veškerou snahu se stále nepodařilo zkvalitnit legislativu upravující podmínky pro realizaci investic. Tato vážná věc se nejsilněji projevuje ve stavebnictví s následnými dopady na průmysl. Ze střednědobého hlediska nejsme spokojeni se způsobem řešení podpory aplikovaného výzkumu, která je klíčová pro konkurenční výkonnost. Rizikem je i nezvládnutí trendů jakým je digitalizace hospodářství. Krajně nešťastná se nám jeví politika odborů, které bez vazby na zvyšování produktivity práce požadují mzdové nárůsty a neuvážené úpravy v  pracovním zákonodárství. Nehledě na  zmíněné i  další problémy, zejména v  rámci EU, přesto zůstávám optimistou. Data za rok 2016 nám ukážou, jak se firmy vyrovnaly s prostředím, které není pro jejich rozvoj optimální. Proto je klíčovým úkolem Svazu průmyslu a dopravy ČR, nejsilnějšího seskupení svazů a firem v ČR, aby napomohl vytváření podnikatelsky příznivějšího prostředí tak, abychom mohli v dalším vydání „Panoramy“ konstatovat, že vývoj průmyslu z pohledu čísel byl opět úspěšný. Ing. Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

4

ČESKÝSTATISTICKÝ ÚŘAD

SLOVA ÚVODEM

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDKYNĚ Vážené čtenářky, vážení čtenáři, aktuální vydání publikace „Panorama zpracovatelského průmyslu“, které právě držíte v rukou, je v určitém ohledu výjimečné. Přináší totiž informace o období, ve  kterém došlo k  mimořádnému růstu tuzemské ekonomiky, na  který měl významný vliv právě zpracovatelský průmysl. Z hlediska statistických údajů lze s jistotou prohlásit, že předchozí rok 2015 nebyl rokem průmyslu pouze vyhlášen, ale skutečně se jím i stal. Statistika nabízí hned několik pohledů, které uvedenou skutečnost dokládají. Komplexní pojetí poskytuje národní účetnictví, podle něhož vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2015 meziročně o 4,5 %. Hrubá přidaná hodnota se zvýšila o  3,9  %, přičemž příspěvek zpracovatelského průmyslu činil 2,1 procentního bodu. Z toho vyplývá, že přibližně polovina ekonomického růstu v zemi přímo souvisela s vývojem zpracovatelského průmyslu. V samotném odvětví se hrubá přidaná hodnota meziročně zvýšila o 8,0 %, což je rovněž vynikající výsledek. Statistika přináší i  zajímavý a  podrobnější, čistě odvětvový pohled. Jeden z  hlavních ukazatelů krátkodobé statistiky, index průmyslové produkce ve  zpracovatelském průmyslu, v  roce 2015 reálně vzrostl o  4,6  %. Významnější vliv na jeho vývoj měla taková odvětví, jako je výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Tři zmíněná odvětví tvořila dvě třetiny růstu celého zpracovatelského průmyslu. Zde je nutné doplnit, že citujeme rychlá měsíční data, která mají za  cíl především poskytnout informace o aktuálních trendech. Skutečně podrobné údaje vycházejí z ročních strukturálních šetření a bývají k dispozici s podstatnějším zpožděním. „Panorama zpracovatelského průmyslu“ se pokouší tuto časovou mezeru překonat. Spojuje robustní roční výsledky ze strukturálních statistik s aktuálními údaji ze statistik krátkodobých. Nabízí co možná nejdetailnější a zároveň včasnější pohled na zpracovatelský průmysl. Kromě údajů Českého statistického úřadu publikace poskytuje i  analytický pohled přesahující běžnou interpretaci statistických dat, včetně perspektiv jednotlivých odvětví. Zájem Vás, čtenářů, přitom jednoznačně ukazuje, že se jedná o  správně zvolenou cestu. Šíře záběru a  úroveň detailu vytváří z  publikace skutečně unikátního a zajímavého průvodce zpracovatelským průmyslem České republiky. Jsem velmi ráda, že vhodným a  fundovaným způsobem reprezentuje odbornou činnost pracovníků Českého statistického úřadu, kteří se každý rok na přípravě příslušných datových sad bezprostředně podílejí. prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. předsedkyně Českého statistického úřadu

5

6

OBSAH Obsah

ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA

3

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA

4

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDKYNĚ POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR ASOCIACE TEXTILNÍHO – ODĚVNÍHO – KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU ASOCIACE LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH PODNIKŮ SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR SVAZU VÝROBCŮ CEMENTU ČR HUTNICTVÍ ŽELEZA, A.S. SVAZ STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCŮ ČR ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU ASOCIACE ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ

5 11 13 14 15 17 18 19 20 21 22 23 25

METODIKA ZDROJ DAT PRO PANORAMU STRUKTURA KAPITOL METODIKA INFA

26 27 30 30

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 1.1 PRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKY 1.2 INVESTICE, VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM A INOVACE 1.3 CENOVÝ VÝVOJ 1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1.5 EKONOMICKÝ ZISK 1.6 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU

35 35 44 49 50 53 54

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ 2.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 2.2 VÝVOJ ODDÍLU 2.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 2.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 2.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

57 57 58 58 60 61

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ 3.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 3.2 VÝVOJ ODDÍLU 3.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

63 63 63 64 65 66

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ 4.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 4.2 VÝVOJ ODDÍLU 4.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 4.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 4.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

69 69 70 70 72 73

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ 5.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 5.2 VÝVOJ ODDÍLU 5.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 5.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

75 75 75 76 78 79 7

6. Z-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 6.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 6.2 VÝVOJ ODDÍLU 6.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 6.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 6.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

81 81 81 82 83 84

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 7.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 7.2 VÝVOJ ODDÍLU 7.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 7.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 7.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

87 87 88 88 90 91

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 8.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 8.2 VÝVOJ ODDÍLU 8.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 8.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 8.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

93 93 93 94 96 97

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 9.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 9.2 VÝVOJ ODDÍLU 9.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 9.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 9.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

99 99 99 100 101 102

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 10.1 CHAR AKTERISTIKA ODDÍLU 10.2 VÝVOJ ODDÍLU 10.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 10.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 10.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

103 103 104 105 106 107

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 11.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 11.2 VÝVOJ ODDÍLU 11.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 11.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 11.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

111 111 111 112 113 114

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ 12.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 12.2 VÝVOJ ODDÍLU 12.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

117 117 117 118 120 121

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 13.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 13.2 VÝVOJ ODDÍLU 13.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 13.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 13.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

125 125 126 126 128 130

8

OBSAH 14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ 14.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 14.2 VÝVOJ ODDÍLU 14.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 14.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 14.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

133 133 134 134 136 137

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 15.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 15.2 VÝVOJ ODDÍLU 15.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 15.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 15.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

139 139 140 140 142 143

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 145 16.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 145 16.2 VÝVOJ ODDÍLU 146 16.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 146 16.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 148 16.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 149 17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 17.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 17.2 VÝVOJ ODDÍLU 17.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 17.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 17.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

151 151 152 152 154 155

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N. 18.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 18.2 VÝVOJ ODDÍLU 18.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 18.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

157 157 157 158 159 160

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ 19.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 19.2 VÝVOJ ODDÍLU 19.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 19.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 19.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

163 163 164 166 168 171

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 20.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 20.2 VÝVOJ ODDÍLU 20.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 20.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 20.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

173 173 174 176 178 179

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU 21.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 21.2 VÝVOJ ODDÍLU 21.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 21.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 21.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

181 181 181 182 183 184

9

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 22.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU 22.2 VÝVOJ ODDÍLU 22.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 22.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 22.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

10

185 185 186 186 188 190

POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR

POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR Český potravinářský průmysl historicky patří svým charakterem, stejně jako v  celé EU, k  nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu v  rámci národního hospodářství a představuje relativně samostatný článek potravinového řetězce. Jeho význam je dán především tím, že zabezpečuje výživové potřeby obyvatestva zpracováváním převážné části tuzemské agrární produkce a  výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních a  v  širokém měřítku dostupných potravin. Předpokladem k  naplnění tohoto cíle je zajistit v  rámci tohoto odvětví trvalé posilování jeho konkurenceschopnosti. V současnosti je český potravinářský průmysl čím dál tím více ovlivňován působením řady vnějších faktorů, vyplývajících ze stále více se prosazující globalizace. V důsledku působení vysokého počtu řetězců na území České republiky se potravinářský průmysl dostavá nejen pod konkurenční tlak zahraničních výrobců, ale v  důsledku trvalého tlaku na  snižování ceny se vytváří neobjektivní vzájemná konkurence mnohdy na  úkor kvality dodávaných výrobků. Přehuštěná prodejní sít v České republice deformuje přirozené konkurenční prostředí a potravinářské podniky nutí prosazovat se snižováním výrobních nákladů za cenu omezování výrobkové inovativnosti. Tento stav je zcela v rozporu se stavajícími trendy životního stylu a  neumožňuje podnikům zapojit se do  evropského konkurenčního prostředí. Tento stav přetrvával i v roce 2015, kdy navíc v důsledku embarga na dodávky do Ruska došlo nejen k výpadku ruského trhu, ale především ke snaze jednotlivých zemí EU o umístění přebytečného zboží prostřednictvím svých řetězců na český trh. To vše vedlo k dalšímu narušení požadované stability a snížení dynamiky rozvoje potravinářského průmyslu. Podíl agrárního zboží na  celkovém českém exportu a  importu v  roce 2015 činil 5,2 %, resp. 6,3 %, což představuje meziročně mírný nárůst (zvláště na straně vývozu). Nejvíce exportovanými položkami z ČR byly v roce 2015 cigarety, pšenice, káva, řepkový olej, přípravky používané k výživě zvířat, pekařské zboží, čokoláda a kakaové přípravky, nezahuštěné mléko a smetana (zejména surové mléko), potravinové přípravky, pivo, semena řepky, limonády, živý skot, sýry a tvaroh, cukrovinky, cukr, slad, masné přípravky a konzervy, ječmen, živá drůbež, uzenky a salámy, řepkové pokrutiny a zahuštěné mléko a smetana. Mezi nejvíce importované zboží do ČR patřily ve sledovaném roce vepřové maso, káva, čokoláda a kakaové přípravky, pekařské zboží, sýry a tvaroh, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, cigarety, řepkový olej, víno, sójové pokrutiny, limonády, lihoviny, citrusové plody, banány, hovězí maso, výtažky a  koncentráty z kávy, rajčata, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka a konzervované ovoce (vč. ořechů). V komoditním pohledu v roce 2015 přispěl k meziročnímu zlepšení bilance celkového AZO ČR zejména nárůst aktiva v obchodě s cigaretami (o 2,2 mld. Kč), ječmenem (o 1,3 mld. Kč), řepkovými semeny (1,1 mld. Kč), řepkovými olejem a  živým skotem. U  všech těchto hlavně exportních komodit zaznamenaly hodnoty vývozu v  roce 2015 dosavadních maxim, která s výjimkou ječmene ovlivnily meziročně vyšší ceny. Mimo to  se významně projevila změna záporné bilance na aktivní v obchodě s potravinovými přípravky. Současně s  tím však došlo k  prohloubení bilančního schodku v  obchodě s  masem a  droby drůbeže (a  v  menší míře i s vepřovým masem), lihovinami a k poklesu bilančního aktiva v obchodě se zahuštěným, ale i nezahuštěným mlékem a  smetanou (což však bylo způsobeno meziročně nižšími vývozními cenami těchto především exportních komodit). Dovoz masa a drobů drůbeže, jež jsou především importním zbožím, vzrostl z obou dvou hlavních dodavatelských zemí - Polska i Brazílie. Na dovozu se do značné míry podílejí obchodní řetězce, zejména tehdy, když mohou získat produkci za nižší ceny, než jsou od tuzemských výrobců. Dovoz se však týká i některých komodit, které jsou v ČR dále zpracovávány, např. tzv. výrobní maso, které je dováženo samotnými výrobci. Zásadní však je, že dozorové orgány sledují, aby do ČR nebyly předmětem importu ať již komodity pro další zpracování, tak finální, které by byly rizikové z hlediska zdravotní nezávadnosti. V souvislosti s uvedeným hodnocením vyplývá, že hlavním cílem rozvoje potravinářského průmyslu musí být výrazný růst jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti nejen na evropském, ale i světovém trhu. Jeho perspektivou je využívání výsledků vědy a techniky, rozvoj produktových, technologických a organizačních inovací včetně účelných akvizicí. Dále pak plné využití podpor, a  to jak prodeje – moderními formami marketingu, tak v  oblasti investic ze zdrojů EU, tak z národních zdrojů. Rozvoj odvětví musí být v kontextu jak s vnějšími, tj. makroekonomickými a sociálními podmínkami – ekonomickým růstem, zvyšováním reálné mzdy a dalšími příležitosti, které povedou k oživení poptávky po potravinách. Také bude záviset na  samotném odvětví, jeho oborech a  firmách, kdy při posilování konkurenčních výhod – kvalitou produkce za odpovídající ceny, by se měl rozšiřovat prostor pro růst i ekonomické efektivnosti. Z hlediska vnějšího prostředí můžeme očekávat, že bude i nadále pokračovat ekonomická nestabilita, a s tím související ztráta trhů, jako produkt politické situace v  Evropě i  v  Asii, která může výrazně ovlivňovat tuzemský trh v  důsledku přebytku zahraničního zboží. V rámci evropského trhu může dojít i k dalším negativním změnám, a to zvláště v důsledku realizace transatlantické vazby. Lze ale očekávat i silné ohrožení nejen uvedenými vnějšími faktory, ale i nástupem nových ekonomik – Čína a Indie, tj. států s nízkými výrobními náklady. V případě, že vládou ČR nebudou vytvořena reálná a účinná opatření ke správné orientaci potravinářského průmyslu a  zlepšení jeho inovační schopnosti a  vytváření rovnocenných podmínek na  tuzemském a  zahraničním trhu, dojde výraznému zhoršení podmínek pro podnikání v  tomto oboru. Vzhledem k  velikosti a  významu tohoto odvětví bude

11

POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR mít tato skutečnost vážné důsledky pro  českou ekonomiku. Na  zkušenostech ze  zemí EU se ukazuje, že významnou podporou státu v oblasti výzkumu a vývoje a výživové politiky, spojenou s podporou zvyšování kvality života a zaměřující se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou lze této situaci předejít. Ing. Miroslav Toman, CSc. prezident Potravinářské komory ČR

12

ASOCIACE TEXTILNÍHO – ODĚVNÍHO – KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU

ASOCIACE TEXTILNÍHO – ODĚVNÍHO – KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU Textilní a oděvní průmysl v minulých letech prošel poměrně hlubokou restrukturalizací provázenou změnou dominantní orientace z  klasického textilu na  textil technický. Zaměření na výrobu technického textilu firmám skýtá poměrně široké možnosti uplatnění a rozvoje, a to ať už jde o textil pro automobilový a letecký průmysl, tak i pro zdravotnictví, stavebnictví, zemědělství a  další obory lidské činnosti. Úspěšnost restrukturalizace odvětví dokládá také to, že v  něm tržby již sedmým rokem nepřetržitě rostou. V  roce 2015 dosahovaly tržby firem s více než dvaceti zaměstnanci výše 52,37 mld. Kč. Pokud jde o textilní a oděvní export, jedná se stále o určitý poměrně pestrý mix zboží složený jak z technicky vyspělých výrobků, tak i polotovarů a výrobků s nižší přidanou hodnotou. Tyto výrobky pak převážně směřují na náročné evropské trhy a mezi nimi hlavně do Německa, Itálie, Polska, Slovenska, Rakouska, Francie, Nizozemska a Velká Británie. V  rámci textilního odvětví byl z  iniciativy Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) a textilních firem vytvořen klastr technických textilií CLUTEX a Česká technologická platforma pro textil. Tyto dvě organizace jsou zaměřeny na  podporu technického rozvoje a inovací v textilním průmyslu. Za organizačního přispění klastru byl například vyvinut nový materiál Prowell, který je výjimečný svou unikátní konstrukcí s použitím dvou rozdílných materiálů - bavlny a polyesteru, díky kterým tkanina získala nové vlastnosti, přičemž hlavními přednostmi jsou výborná savost, hřejivý komfort, rychlé schnutí a  malá objemnost textilie. Dále lze jmenovat zcela novou nanovlákennou membránu Nanomembrane. Tato membrána dosahuje unikátních vlastností, kterým nemohou konkurovat žádné jiné membrány na světě. Tato membrána je využívána pro sportovní a outdoorové účely. Ve zdravotnictví nalezne pak uplatnění antidekubitní podložky (podložky na  postel předcházející vzniku proleženin) nebo třeba nový typ chirurgických nití (viditelných zobrazovací technikou NMR), vhodných pro permanentní aplikace jako zdravotnický prostředek in-vivo. Zmínit lze také vyvinutý inspekční systém k hodnocení barevných odchylek hotových tkanin a zařízení určené k měření vlastností přízových cívek určených k barvení v tlakových aparátech. Vedle výše uvedených organizací je na tomto místě nutné zmínit také Fakultu textilní Technické univerzity v Liberci (FT TUL). Tato škola se vedle výuky věnuje i výzkumu a vývoji aplikací nových materiálů v oblasti oděvních a technických textilií, vývoji kompozitních struktur s obsahem anorganických vláken, nanočástic a textilních výztuží, konstrukci a hodnocení inteligentních textilií, modifikaci a rozvoji technologií pro zpracování nových materiálů, novým zdrojům energie a novým transportním mediím v textilu. Dále lze mezi oblastmi zájmu této školy uvést interdisciplinární použití textilií, použití optických vláken a materiálů s tvarovou pamětí pro technické výrobky, vývoj v oblasti textilních čidel a čidel vhodných pro použití v textiliích. Poměrně známou činností fakulty je také výzkum, vývoj v oblasti využití nanotechnologií v textilu. Samozřejmě v ČR také působí firmy, které si svůj technický rozvoj zajišťují sami nebo ve spolupráci s jinými i zahraničními školami a výzkumnými institucemi. Zajištění nových pracovníků s odpovídajícím odborným textilním vzděláváním představuje v současnosti jeden z největších problémů textilního a  oděvního průmyslu, který se jen obtížně a  pomalu řeší. Pokud jde o  vysoké školství, tam lze situaci díky FT TUL hodnotit ještě vcelku příznivě, horší je to u středního školství. Uvedený problém má dva aspekty, jednak nedostatečný počet zájemců o textilní a oděvní vzdělání a jednak nedostatečně rozvětvenou strukturu středního a učňovského školství v krajích, kde textilní a oděvní firmy působí, přičemž textilní technologické školy již až na jednu výjimku fakticky neexistují. Jako určité východisko z nouze a snaha o nápravu byla iniciována celostátní sektorová dohoda, z níž pak vycházejí krajské sektorové dohody, jejichž podstatou je spolupráce mezi kraji firmami a školami v úsilí pokrýt vzdělanostní poptávku firem v krajích. V současnosti byly takovéto dohody uzavřeny v Královéhradeckém kraji a Zlínském kraji. Aktuálně se vyjednává o uzavření sektorové dohody v Olomouckém kraji a perspektivně v Jihomoravském kraji, na Vysočině a Jihočeském kraji. V  textilním a  oděvním průmyslu jako v  ostatním spotřebitelském průmyslu nejsou zpravidla uzavírány rozsáhlé jednorázové kontrakty. V tomto odvětví se spíše jedná o větší množství menších zakázek. Odvětví textilního a  oděvního průmyslu roste již sedmým rokem a  lze předpokládat, že, nenastanou-li neočekávané události, bude růst i  v  dalších letech. Zvláště, když dochází k  oživení celého hospodářství. Mezi nejvýznamnějšími faktory, které mohou vývoj odvětví negativně ovlivnit, je mezinárodní bezpečnostní situace, která má v  současnosti do  uspokojivého stavu hodně daleko. Jako určitý model negativního vlivu lze uvést vývoj v  Africe, která se nejdříve potýkala s  epidemií viru eboly a  pak s  politickou a  bezpečnostní destabilizací díky aktivitám islamistických skupin. Destabilizace měla dopad i na tamní spotřebu, který se odrazil i ve vývozu textilního zboží na africký kontinent. Zatímco se v roce 2014 do Afriky vyvezlo textilní zboží za 2,27 mld. Kč, v roce 2015 to bylo již jen za 1,65 mld. Kč, což je pokles cca o  28 %. Výpadek afrického trhu byl pak vykryt zvýšeným vývozem do  evropských zemí a  na  americký kontinent. Právě tyto dva regiony jsou pro textilní a oděvní průmysl v současnosti klíčové a ze střednědobého hlediska jimi i nadále zůstanou. Ing. Josef Novák prezident Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu

13

ASOCIACE LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH PODNIKŮ

ASOCIACE LESNICKÝCH A DŘEVOZPRACUJÍCÍCH PODNIKŮ Technologická úroveň dřevozpracujících provozů je značně rozdílná a je do značné míry ovlivněna stářím původní investice a  osobou vlastníka. V  současné době rozhoduje rychlost a flexibilita výroby ve spojitosti s možností dalších následných kroků zušlechtění dřeva po prvotním pořezu dle požadavků zákazníka, což vyžaduje neustálou modernizaci používané technologie. Dlouhodobě velká konkurence v oboru a množství kapacit na prvotní zpracování dřeva, dokončených kolem roku 2010 zejména v oblasti střední Evropy, přináší extrémní tlak na  ceny finálních produktů a  celkovou efektivitu výroby. To ve  svém důsledku silně limituje tvorbu zdrojů na další investice do rozšiřování či obnovu stávajících technologii. V tomto ohledu je pozice kapacit, za kterými nestojí silný zahraniční vlastník s relativním dostatkem financí na  další modernizace, velmi obtížná, čímž lze také do  značné míry vysvětlit celkové snižování počtu jednotek v posledních letech. Pokud se týká vzdělávání a  výzkumu, fungují v  České republice dlouhodobě při univerzitách dvě dřevařské fakulty – jedna v Brně a druhá v Praze. Za velmi pozitivní lze považovat dokončení výstavby nového odborného pavilonu dřevařské fakulty v rámci Zemědělské univerzity v Praze – Suchdole na jaře roku 2016. Z pohledu dalšího vývoje oboru je důležitá i činnost UCEEB – Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, které se v souladu se svým názvem zaměřuje i na posuzování výhod při používání dřeva jako stavebního materiálu. Otázkou zůstává kvalita výstupů jejich vědecké činnosti, možnosti jejich praktického využití a důležitá je i úzká spolupráce s dalšími vědními obory. V současné době je v zemích s významných podílem průmyslu na bázi dřeva kladen velký důraz na využití poznatků o možnostech poskytovaných dřevní hmotou v celé škále dalších výrob, které můžeme zahrnout pod obecný termín biotechnologie. Zejména skandinávské země jsou lídry v budování nových progresivních technologických výrobních center, ve  kterých již dochází k  inovativní výrobě dalších produktů na  bázi odpadů například při výrobě buničiny. V České republice můžeme za jeden z mála podobných příkladů uvést kompletní změnu výroby v Biocelu Paskov z papírenské buničiny na viskózovou buničinu jako surovinu na výrobu textilních vláken. Dřevozpracující průmysl má v  rámci ZP stabilní pozici a  jeho výrobky patří kvalitou i  cenovou úrovní k  žádaným jak doma, tak v rámci EU i mimo ni. Jeho konkurenční výhodou je dostatek domácích zdrojů surového dřeva – ekologicky obnovitelné suroviny. Skutečností, kterou nelze vnímat zcela pozitivně je fakt, že ČR se řadí k  největším evropským vývozcům surového dřeva a  v  našem exportu zboží převažují výrobky s  nižší přidanou hodnotou. V  současné době jsme rozlohou lesa největšími vývozci surového dřeva na světě, což je způsobeno zejména trvale vysokou poptávkou v sousedních zemích – Rakousku a Německu. Po  roce 2008 tento oddíl, podobně jako většinu ostatních v  rámci ZP, postihla vleklá krize. Při poklesu tržeb slábla i  investiční aktivita, negativní vliv měl rovněž útlum ve  stavebnictví, teprve v  posledních dvou letech se tržby znovu přiblížily úrovni roku 2008. Podstatný pokles byl zaznamenán i v počtu zaměstnanců, který se v období 2008 až 2015 snížil o 29 % na loňských 30 845 zaměstnanců. Objem investic měl výrazně sestupný trend a teprve od roku 2014 dochází k oživení, nicméně je to stále výrazně méně než se proinvestovalo v roce 2008. Nevýhodou je i to, že v porovnání s vyspělými státy EU (např. SRN, Rakousko, skandinávské země aj.) pokulháváme ve využití dřeva ve stavebnictví, přestože procentní podíl dřevostaveb z celkového počtu dokončovaných staveb pro bydlení trvale mírně roste. Nárůst spotřeby dřeva v ČR jako obnovitelné, ekologicky přátelské a mnohostranně využitelné domácí suroviny je řešitelný jen pokud se podaří dále ovlivnit chování obyvatelstva s cílem zvýšeného používání výrobků na bázi dřeva a zejména sladit podpůrná opatření s koncepcí v dalších sektorech ekonomiky (životní prostředí, energetika, průmysl, stavebnictví atd.). Pro zvýšení konkurenceschopnosti a další rozvoj oddílu bude nezbytné zavádění nejnovějších technologií a technik, podpora vědy a techniky, podpora malého a středního podnikání v rámci stávajících dotačních programů MPO a MZe, podpora nových akvizicí a investic. Uvítat lze proto rozvoj spolupráce mezi resorty průmyslu a zemědělství, jejímž cílem je návrh prioritních oblastí pro podporu zpracování dřeva v ČR. Ing. Petr Jelínek předseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků

14

SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR Klíčové technologie komoditní chemie byly po  roce 2000 modernizovány a  řadí se k  vyspělejším dostupným technologiím střední kapacity s  převažujícím exportním zaměřením. V  současném období mezi nejvýznamnější připravované anebo realizované investice patří výstavba membránové elektrolýzy ve  společnosti Spolek pro chemickou a  hutní výrobu a nová jednotka polyethylenu ve společnosti Unipetrol RPA. Investice do rozvoje odvětví a do inovací, včetně výzkumu a vývoje, jsou nezbytné pro zachování budoucí konkurenceschopnosti evropského chemického průmyslu. Poměr objemu investic k tržbám v EU sice od roku 2000 mírně klesá, avšak v absolutních číslech je toto kolísání minimální. Náklady na výzkum a vývoj v evropském chemickém průmyslu se v období 1992 až 2014 pohybovaly ročně v průměru kolem 7,8 mld. EUR. Poměr náklady na VaV versus tržby v chemickém průmyslu v rámci EU-28, tedy intenzita VaV, se postupně zhoršil z  2,8 % v roce 1991 na 1,7 % v roce 2014. Výdaje na výzkum a vývoj se celkem v odvětví chemického průmyslu (zahrnujícím  čtyři agregace, a to CZ-NACE 192 Rafinérské zpracování ropy, CZ-NACE 20 a 21 Chemický a farmaceutický průmysl a CZNACE 22 Gumárenský a plastikářský průmysl) pohybují na úrovni cca 3,5 mld. Kč ročně, což představuje cca 12 % podíl na  výzkumu a  vývoji v  rámci zpracovatelského průmyslu. Dosavadní systém hodnocení kvality a  systém financování výzkumu v ČR působil doposud v mnoha ohledech proti snahám o zvýšení kvality výzkumu. V  rámci zpracování Strategické výzkumné agendy technologických platforem podporujících chemický průmysl byly vytipovány základní strategické oblasti, pro které existuje nebo je vytvářen v České republice dostatečný vědeckotechnický potenciál, záměry jsou realizovatelné a mohou významně přispět k řešení potřeb české společnosti: • průmyslové biotechnologie a využití obnovitelných zdrojů, • technologie materiálů vč. nanomateriálů, • výroba a zpracování polymerů a biopolymerů, • využití plastů po skončení jejich životnosti, • nové typy reakcí a procesů. • Nově k těmto základním směrům přistupují další aktuální témata: • cirkulární ekonomika, • náhrada zdravotně a ekologicky problematických látek, • vodní hospodářství, • materiály pro energetiku, • prevence zvyšování výskytu odpadních plastů v mořích, • speciální polymery. Na  trhu práce v  České republice se v  posledních dvou desetiletích prohlubuje nedostatek kvalifikovaných mladých odborníků, kteří by nahradili odcházející generaci, a to nejen při zajištění výroby v chemickém průmyslu, ale i při využití chemických látek a  technologií v  energetice, zemědělství, zdravotnictví, metalurgii, papírenském průmyslu, sklářství, strojírenství včetně automobilového průmyslu a v posledních letech také při zpracování odpadů a jejich recyklaci. Vzniklé nedostatky v personálním zajištění sektoru chemie jsou zesíleny tím, že odborné učňovské školství bylo v posledních letech prakticky zcela zlikvidováno. Za účelem alespoň částečného omezení existujících nedostatků byla realizována řada opatření. Ve vztahu k mladé generaci je třeba zmínit: Sektorovou dohodu pro chemii „Dorost pro chemický průmysl“, která byla připravena jako jedna z  osmi sektorových dohod s podporou Evropského sociálního fondu a podepsána v červnu 2015. Do současné doby ji podepsalo 45výkonných a 24 strategických partnerů. Sektorová dohoda pro chemii se orientuje do těchto oblastí: podpora odborného školství v  oblasti chemie, propagace chemie na  základních školách, popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol a chemie včera, dnes a zítra. Soutěž „Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR“, kterou od  roku 2012 organizuje Svaz chemického průmyslu ČR v součinnosti se svými členskými organizacemi a dalšími partnery. Tato soutěž využívá zkušeností ze spolupráce mezi středními odbornými školami a chemickými podniky v jednotlivých regionech a je cílena na žáky základních škol. Mnoho firem chemického průmyslu bilaterálně spolupracuje se středními odbornými školami a  vysokými školami, probíhají praxe studentů ve firmách, které si tím zajišťují své budoucí zaměstnance. Od roku 2015 se tržby vyvíjely příznivě především ve farmaceutickém průmyslu, a dále v gumárenském a plastikářském průmyslu. V posledních jmenovaném oddíle (CZ-NACE 22) byl příznivý vývoj způsoben především vysokou poptávkou v navazujících odvětvích, zvláště v automobilovém průmyslu. V roce 2015 zaznamenaly hmotné investice v odvětví chemického průmyslu výrazný meziroční růst o téměř 19 % na 28,1 mld. Kč a tento trend pokračuje i v roce 2016. Chemický průmysl je po  automobilovém průmyslu druhým nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice z hlediska tržeb. V roce 2015 dosáhly tržby 561 mld. Kč a v chemickém průmyslu pracovalo cca 120 000 zaměstnanců.

15

SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR Chemický průmysl významně podléhá cyklickému vývoji, přičemž konjunkturní fáze proběhla v  období konec roku 2014 - počátek roku 2016. V nadcházejících 3 letech lze očekávat postupné snižování ziskovosti odvětví při dokončení významných investic. Silné a slabé stránky českého chemického průmyslu, příležitosti a výzvy: Silné stránky: • vzdělaná pracovní síla (střední odborné a vysokoškolské vzdělání), • strategická poloha České republiky v rámci Evropy, • unikátní síť produktovodů v České republice (ropa, motorová paliva, ethylen, ethylbenzen), • dlouhá historie a tradice chemického průmyslu v České republice, • pokračování nových investic do chemického průmyslu, • sociální partnerství, dobrá spolupráce mezi podniky a odbory. Slabé stránky: • relativně vysoké ceny energií ve srovnání s okolními regiony (zemní plyn, elektrická energie, voda), • silná závislost na dovozu surovin (především ropy), • relativně nízká recyklace odpadů (plasty atd.), • nízký počet výrobních jednotek s konkurenceschopnou kapacitou. Příležitosti: • posilování významného postavení České republiky ve výrobě pryžových a plastových výrobků (Česká republika je významným producentem pneumatik pro průmyslové a zemědělské účely a plastů pro automobilový průmysl), • vstup zahraničních investic a poskytování know-how do chemického průmyslu, • možnost intenzivnějšího využití vzniklých technologických parků a center excelence, • čerpání dotačních titulů pro podporu výzkumu, vývoje a investic. Hrozby: • složité a zatěžující právní předpisy ČR a EU, • nutnost investic do technologického vybavení a další modernizace petrochemického a rafinérského průmyslu, • omezení dostupnosti a nárůst cen strategických surovin (především ropy). Ing. Petr Cingr prezident Svazu chemického průmyslu ČR

16

ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR Sklářský a keramický průmysl patří k významným odvětvím, které je konkurenceschopným oborem zpracovatelského průmyslu v ČR. Má silné, zdravé kořeny a tradici. Sklářský a keramický průmysl velmi citlivě reaguje na změny ekonomického, environmentálního a politického vývoje, a to nejen pro svoji proexportní orientaci, ale i závislostí na celé řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které dodává své výrobky. Statistiky dokumentují stabilní vývoj a pozvolný růst. Tato skutečnost se odráží i v odhadech zákazníků, v servisních firmách a dodavatelů surovin pro sklářskou a keramickou výrobu. Mírný růst předpokládají i výrobci sklářských strojů a zařízení. Pro příznivý vývoj odvětví bude tedy důležitý nejen vývoj domácí poptávky, ale i budoucí ekonomický vývoj zejména v Evropě, která je největším vývozním teritoriem českého sklářského a keramického průmyslu. Optimistické výhledy vývoje sklářského a keramického odvětví předpokládá většina firem i v roce 2016. V odvětví postupně rostou tržby a pracuje v něm stále více lidí. V současné době jej reprezentuje zhruba 150 firem, které zaměstnávají přes 22 tisíc pracovníků. Celé odvětví se stále zdokonaluje v souladu s udržitelným rozvojem a přispívá svými výrobky k ochraně životního prostředí. Stabilní situace ve firmách umožňuje majitelům inovovat, zvyšovat přidanou hodnotu novými výrobky, zdokonalovat technologie a získávat nové trhy. Ing. Petr Mazzolini prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

17

SVAZU VÝROBCŮ CEMENTU ČR

SVAZU VÝROBCŮ CEMENTU ČR Průmysl výroby cementu v České republice představuje v současné době spojení kvalitní národní surovinové základny se špičkovou světovou výrobní technologií slinku a  cementu, jakou si jen lze představit v tomto tradičním odvětví v 21. století. Domácí výrobní závody jsou součástí evropských a světových cementářských koncernů, které zaručují vysokou sociální úroveň a environmentální a kvalitativní jistotu produkce. Stejně jako jiné součásti národního stavebnictví i cementářský průmysl prochází odbytovými poklesy a růsty, ovlivněnými navíc i skutečností, že cement jako komodita není a nikdy nebyl výrazně exportní ani importní záležitostí. Výroba a prodej cementu po stavebním propadu mezi roky 2009–2012 zaznamenala v posledních 2 letech jen velmi mírný nárůst. O to citlivěji se cementářský průmysl zajímá o navazující výrobu betonu a vývoj stavebnictví v České republice při plném dodržování jak místních, tak i evropských předpisů a norem. Pozornost je věnována hlavnímu odbytovému materiálu cementářského průmyslu, tj. betonu. Cementářští odborníci spolupracují s producenty betonu a dalších směsí, jichž je cement součástí, aby umožnili současnou variabilitu a budoucí rozvoj moderního stavebnictví od potřeb malých spotřebitelů až po inovativní požadavky architektů a statiků. Cementářský průmysl výrazně rozšiřuje výrobkové portfolio umožněné evropskými standardy pro velké odběratele. Navíc řada výrobků z oblasti suchých cementových směsí je připravována tak, aby systémem zpracování „user friendly“ uspokojila i malé odběratele. Ve své každodenní činnosti cementárny spolupracují jak s výzkumnou základnou, tak s vysokými školami, navíc podporují formou grantů a soutěží řadu mladých talentů nejen z inženýrské oblasti, ale i architektů a betonových sochařů. Tím vytváří přímou vazbu mezi průmyslem, vědou a výzkumem a i kulturou. Cementářský průmysl, jako energeticky intenzivní průmysl závislý na vhodné surovinové základně, si je vědom svého významu pro národní ekonomiku a pozice v každém regionu a vystupuje jako dlouhodobý investor, realizátor a zaměstnavatel v místě svého působení. Výrobní cementářské jednotky umožňují nejen šetrné využívání ložiska nízkoprocentních vápenců, ale také upotřebení řady alternativních surovin a  paliv. Cementárny navíc zavádějí a  uplatňují požadované nejlepší environmentální techniky, které představují cementárnu jako přírodě přívětivé místo s možností nabídky na zužitkování řady odpadů ze  svého regionu při výrobě cementu. Podpora stavebnictví formou evropských projektových systémů znamenající zejména finanční podporu, by ale měla být doprovázena legislativní dlouhodobou stabilitou. Ta byla v minulosti zanedbávána a v současné době, zejména v oblasti environmentálních povolení pro důležité liniové stavby, je obtížně napravována. I pro segment stavebnictví cementárny dnes vyrábějí cementy se speciálními vlastnostmi a pracují na jejich dalším vývoji. Ing. Jaromír Chmela předseda Svazu výrobců cementu ČR

18

HUTNICTVÍ ŽELEZA, A.S.

HUTNICTVÍ ŽELEZA, A.S. Přestože bylo české ocelářství v  roce 2015 relativně úspěšné, mohli jsme zaznamenat trendy pokračujícího úsilí ocelářských podniků o udržení konkurenceschopnosti, obhájení pozice na trhu, a to racionalizací nákladů, růstem produkce s vysokou přidanou hodnotou, což vedlo k udržení efektivní zaměstnanosti i růstu výdělků pracovníků v ocelářství. Na druhé straně rostou obavy, zda bude mít české ocelářství rovnocenné podmínky, pokud jde o ekologické normy a obchodní podmínky včetně zabránění „unfair“ obchodům. Ceny hutních výrobků v druhé polovině roku 2015 klesly, a to i vlivem nadbytečných kapacit Číny, které jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli (pro ilustraci, poptávka v EU dosahuje 160 milionu tun oceli ročně). Pracovní místa v českém ocelářství jsou ohrožena nejen kvůli dumpingu levné oceli a  možnému udělení tržního statusu Číně, ale také ve světle reformy Evropského systému obchodování s emisními povolenkami, kterou navrhuje Evropská komise. Situace v  EU vyžaduje, aby orgány EU a členské státy přijaly konkrétní opatření, která by ochránila pozici průmyslu v Evropě, přinesla růst ekonomiky a ochránila udržitelná pracovní místa. Opatření, která pomohou energeticky náročným odvětvím, jako je ocelářství, k udržení konkurenceschopnosti, vychází z užití nejmodernějších technologií, efektivní výroby a vysoce kvalifikované pracovní síly. Jde zásadně o: • obnovení rovných podmínek na světovém trhu, • modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu, zabránění nekalým obchodním praktikám, • využití výsledků výzkumu, vývoje, investování do nejmodernějších technologií, radikální řešení inovací, kvality sortimentu hutní produkce, • účinné řešení agend ekologie (jak legislativních aspektů, tak parametrů životního prostředí) a faktorů energetiky (dostupnost, akceptovatelnost cen). Konkrétní oblasti řešení rovnocenných podmínek pro ocelářství jsou: • ochrana proti nekalým obchodním praktikám (antidumpingová opatření a urychlení jejich přijímání), modernizace nástrojů možnosti postihu subvenčních opatření, uplatnění cel včetně odstranění pravidla tzv. nižších cel, • realistické řešení agendy obchodování s emisemi tak, aby pomohla ocelářskému průmyslu k prosperitě (pravidla podpory projektů v oblasti technologií, výzkumu, inovací, včetně revize systému obchodování s emisemi, povolenky přidělovat  na úrovni potřebné pro udržení životaschopnosti ocelářství), • angažovanost ve  prospěch investic do  pracovních sil, dovedností, neboť konkurenceschopné ocelářství vyžaduje kvalifikované, řádně vyškolené pracovníky. Z poznatků pro rok 2015 a výhledu na období do roku 2020 je zřejmé, že český ocelářský průmysl může udržet svojí konkurenceschopnost jen v případě: • společného razantního postupu proti „unfair trade“, • investiční strategie, která realizací projektů výzkumu, vývoje a inovací přinese do výrobkového portfolia (podle požadavků odběratelů) sortiment s vysokou kvalitou a finalizací. Pro české hutnictví je specifická koncentrace do jediného regionu – Moravskoslezského kraje. Ekologické limity jsou tam jedny z nejpřísnějších v celé Evropské unii, a protože je české ocelářské podniky berou vážně, investovaly více než 40 miliard Kč do ekologických projektů. Kromě toho mají na životní prostředí pozitivní vliv i modernizační investice, jejichž hlavním účelem je zvýšení konkurenceschopnosti českých ocelových výrobků. Díky tomu se od roku 1993 snížily emise prachu o 92 %, SO2 o 68,7 % a NOx o 64 %. K dalšímu snížení emisí dochází po spuštění projektů, kdy jen v letech 2014 a 2015 činily jejich celkové náklady 10 miliard Kč. Ing. Jan Czudek prezident Hutnictví železa, a.s.

19

SVAZ STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE

SVAZ STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE Svaz strojírenské technologie reprezentuje zájmy 48 předních strojírenských firem, převážně výrobců z oboru obráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a komponentů. Tato skupina představuje cca 75 % oboru. Naše výsledky jsou do  značné míry indikátorem situace v celém strojírenství, respektive zpracovatelském průmyslu. V roce 2015 zaznamenal náš obor dosud nejlepší výsledky v celé své historii. Po překonání poslední krize, kdy došlo k  propadu produkce cca o  40 % a  spotřeby o  více než 60 %, se už v letech 2013 až 2014 podařilo dosáhnout předkrizové úrovně z roku 2008. Rok 2015 nám pak přinesl dosud nejvyšší hodnoty a  zajímavé nárůsty oproti roku 2014: v produkci (+11,7 %), exportu (+6,05 %), importu (+15,7 %) a spotřebě (+23,6 %). Hlavním oborem nakupujícím strojírenské technologie je automobilový průmysl, respektive jeho subdodavatelé, výrobci nástrojů a forem, obranný, letecký a energetický průmysl. Zejména hodnoty spotřeby dokládají v loňském roce vysokou dynamiku růstu domácího zpracovatelského průmyslu a investic do technologického vybavení. Dynamika importu svědčí o stále rostoucí zahraniční konkurenci a klesajícím tržním podílu našich výrobců na domácím trhu. ČR si již řadu let drží 15. pozici ve světovém žebříčku producentů obráběcích a tvářecích strojů a produkcí a spotřebou na hlavu je na 8. místě. Z hlediska objemu je největším světovým výrobcem Čína, nejvyšší produkcí na hlavu se potom může chlubit Švýcarsko. V pořadí importérů si 1. místo drží Německo (35,7 %), na dalších příčkách pomyslného žebříčku se umístily Itálie (9,7 %), Tchaj-wan (7,5 %), Japonsko, Švýcarsko a Jižní Korea. Hlavními exportními teritorii pro obor obráběcích a tvářecích strojů zůstává Německo (26,3 %), Rusko (12,6 %) a Čína (11,1 %). Další v pořadí je Slovensko, Polsko a Itálie. Export do Německa má mírně klesající tendenci. Výrazný pokles zaznamenal export do Ruska, a to především v důsledku sankcí a poklesu cen ropy. Výrazně rostoucí je export do Číny. Podíl našich strojů na čínském trhu je relativně velmi malý. I přes pokles spotřeby v Číně je zde však stále značný exportní potenciál. V  roce 2016 očekáváme určité ekonomické zpomalení, takže udržení absolutních hodnot roku 2015 bych považoval za velmi dobrý výsledek. Ing. Oldřich Paclík, CSc. ředitel Svazu strojírenské technologie

20

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU Automobilový průmysl zůstává nejdůležitějším odvětvím českého hospodářství a podobně jako tuzemská ekonomika zaznamenal v roce 2015 mimořádný růst. Firmy automobilového průmyslu v roce 2015 vyrobily nejvíce osobních aut v historii. Z českých závodů vyjelo vloni více než 1 298 tis. osobních automobilů. Vedle produkce osobních automobilů bylo vyrobeno 850 nákladních automobilů, 4 517 autobusů a 1727 motocyklů. Výrobní data potvrdila skutečnost, že ČR je světovou velmocí ve výrobě osobních automobilů a autobusů. Na počet obyvatel jsme v osobních autech na druhém místě, před ČR je pouze Slovensko. Ve výrobě autobusů jsme v přepočtu na počet obyvatel dokonce světovou jedničkou. Příznivé je i srovnání odvětví automobilového průmyslu ve světovém kontextu. Automobilový průmysl v ČR roste rychleji než v zahraničí. A to i přesto, že se evropský automobilový trh již vzpamatoval z krize. Zatímco světová výroba motorových vozidel se zvýšila pouze o 1,1 %, (na 90,8 mil. automobilů), tuzemská výroba vozidel vzrostla o 4,2 %. Historicky nejvyšší výroba vozidel se projevila ve finančních výsledcích tuzemských výrobců vozidel i dodavatelů. Tržby firem Sdružení automobilového průmyslu z průmyslové činnosti překonaly hranici 912 miliard korun. Export dosáhl hodnoty 780 miliard korun. Celkové tržby firem v oboru (vedle výroby samotných aut jde i o dodavatele součástek) poprvé překonaly hranici bilionu korun. Odvětví se tak podílí na celkové průmyslové produkci ČR z jedné čtvrtiny. Stejným procentem se pak automobilový průmysl podílí i na exportu ČR. Podíl na tvorbě hrubého domácího produktu je odhadován mezi 7-8 %. Tato data podtrhují klíčovou roli, kterou automobilový průmysl hraje v tuzemské ekonomice. Tradičně vysoký byl příspěvek automobilového průmyslu k zahraničně obchodní bilanci ČR. Ve vývozu dominovaly evropské trhy, více než 84 % exportu autoprůmyslu směřovalo do zemí EU a EFTA. Firmy Sdružení automobilového průmyslu v  roce 2015 zaměstnávaly 115  000 osob a  počet zaměstnanců meziročně vzrostl o 4,2 %. Celkově firmy, vyrábějící auta nebo jejich součástky, aktuálně přímo zaměstnávají cca 160 000 osob, další desítky tisíc jsou pak zaměstnány v navazujících odvětvích. Údaje o počtech zaměstnanců a realizovaných tržbách vypovídají o vysoké produktivitě a efektivitě českého automobilového průmyslu. V automobilovém průmyslu je velmi často vyšší produktivita práce než v jiných odvětvích a zaměstnanci dostávají vyšší mzdy. Průměrná mzda zaměstnanců ve firmách automobilového průmyslu je vyšší než 33 tisíc korun a je zhruba 26 procent nad úrovní průměrné mzdy napříč obory v ČR. Investoři, kteří přišli před 10 či 15 lety, dnes využívají toho, že zde mají nové závody vybavené moderními technologiemi a kvalitními zaměstnanci. Nedostatek kvalifikované pracovní síly je ale zároveň v současnosti největší brzdou dalšího rozvoje. Z tohoto důvodu je vzdělávání zaměstnanců, ale i snahy o rozvoj vzdělávacímu systému ČR dlouhodobou prioritou naprosté většiny firem z oboru. I proto se Sdružení automobilového průmyslu v roce 2015 zapojilo do aktivit spojených s Rokem technického vzdělávání. Aktivity firem směřují v posledních letech zejména do středního vzdělávání, stranou zájmu ale nezůstává ani vzdělání vysokoškolské. Firmy se snaží vyvíjet aktivity i k nižším úrovním vzdělávacího systému. Řada firem cílí již na základní i mateřské školy. Zjednodušeně lze říci, že aktivity firem v oblasti vzdělávání směřují zejména do dvou priorit. První prioritou je spolupráce firem a škol s cílem zvýšení podílu praktické přípravy žáků ve firmách. Druhou pak zvýšení motivace žáků studovat technické obory a po absolvování vzdělávání pracovat v průmyslu. Na úrovni odvětví se automobilový průmysl snaží o prosazování legislativních změn, které povedou ke zlepšení kvality škol a jejich pedagogů i kvality a obsahu vzdělávacích programů. Zajímavá jsou i čísla o investicích do výzkumu a vývoje. Roste počet pracovníků a firem v automobilovém průmyslu, kteří se zabývají právě vývojem a výzkumem, což je klíčový faktor pro budoucnost. Ve výzkumu a vývoji pracovalo v roce 2015 ve firmách Sdružení automobilového průmyslu téměř 7 000 zaměstnanců, což představuje 6 % z celkového počtu všech zaměstnanců. Vlastní výzkum a vývoj má 65 % firem. Poptávka po nových vývojářích a inženýrech je každoročně vyšší a již dnes převyšuje nabídku na trhu práce. Většina firem plánuje rovněž další nové investice do výzkumu a vývoje i technologií a to zejména s nástupem fenoménu průmyslu 4.0. Co se týká výhledů pro letošní rok, dá se předpokládat, že automobilový průmysl bude nadále růst. Všem třem výrobcům osobních vozidel, kteří v ČR působí, se na evropských trzích velmi daří. Podle dat za 1. pololetí 2016 čeká Českou republiku i celou Evropskou unii další příznivý rok. Za prvních šest měsíců letošního roku stoupl prodej nových vozů v ČR meziročně o 17 % na historicky nejvyšší hodnotu téměř 133 tisíc automobilů. Podobně dobré výsledky vykázalo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) a dá se očekávat, že prodeje nových automobilů v České republice se v roce 2016 zvýší na 260-270 tisíc nově registrovaných vozů. Z údajů o prvních registrací za první pololetí je zřejmé, že trend růstu výroby bude pokračovat a že loňská produkce osobních vozů v České republice jeden milion a 298 tisíc vozidel by měla být o tři až čtyři procenta překonána. Měli bychom se tedy pohybovat na úrovni jeden milion a 350 tisíc vyrobených automobilů. Závěrem je ještě potřeba zdůraznit, že český automobilový průmysl nejsou jen výrobci. Dodavatelský sektor je stejně důležitý a jeho výsledky jsou rovněž vynikající. Mezi deseti největšími exportéry, kteří jsou členy Sdružení automobilového průmyslu, je šest dodavatelů. Podíl dodavatelů na celkových tržbách firem Sdružení automobilového průmyslu dosáhl téměř 43 % a dodavatelské firmy zaměstnávají 65% osob zaměstnaných v oboru. Ing. Martin Jahn, MBA prezident Sdružení automobilového průmyslu

21

ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCŮ ČR

ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCŮ ČR Český letecký průmysl je založen na úzké spolupráci všech ekonomických i  neekonomických subjektů, které svým zaměřením pokrývají celý životní cyklus základního leteckého výrobku, tedy letadla. Jsou to univerzity, výzkumné organizace, vývojové a  konstrukční kanceláře, výrobci letadel a  jejich částí, pracoviště údržby a  oprav i  řízení letového provozu. Česká republika je jednou z mála zemí na světě, která si zachovala schopnost vyvíjet a vyrábět celé portfolio základních leteckých výrobků – letadlo, motor a vrtule – a souvisejícího příslušenství. Naší hlavní doménou jsou sportovní letadla, malá dopravní letadla do 19 cestujících, cvičná vojenská proudová letadla, malé bezpilotní prostředky a participace v dodavatelských řetězcích velkých světových hráčů jako je např. Airbus. Pro všechny uvedené aktivity disponuje náš průmysl potřebným technologickým zázemím, které je naprosto srovnatelné s jinými vyspělými leteckými zeměmi. Toto technologické zázemí je neustále modernizováno a rozšiřováno do nových technologických domén, které jsou výstupem z kontinuálně probíhajícího výzkumu a vývoje. Český letecký průmysl kromě svých vlastních vnitrofiremních vývojových pracovišť využívá také velmi těsné spolupráce s národními výzkumnými pracovišti (např. s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem v Praze) nebo specializovanými univerzitními pracovišti na ČVUT nebo VUT. Letecký vývojový cyklus je těžko srovnatelný s jakýmkoliv jiným průmyslovým sektorem. Letadlo se zpravidla vyvíjí 7 až 10 let a pak 20 až 30 let létá. V tomto časovém pohledu je velmi málo příležitostí zapracovat skutečně převratné výstupy z výzkumu a vývoje. Spíše se jedná o kontinuální inovační proces, v jehož rámci se více či méně aplikují aktuální výsledky výzkumu a vývoje. Výsledky českého leteckého výzkumu a vývoje se realizují nejen na aktuálních českých programech (např. L410NG nebo EV-55), ale také na strojích světových hráčů (např. Airbus, Boeing, Bombardier). Český letecký průmysl je zapojen do největšího evropského leteckého projektu CLEAN SKY 2, kde pracuje po boku silných evropských hráčů jako je Airbus, Dassault, Allenia Aeronautica, Rolls Royce, Agusta Westland, Safran Group, Thales apod. CLEAN SKY 2 je největší letecký program Evropy a naše firmy a výzkumná pracoviště jsou respektovaným členem tohoto evropského týmu. Dlouhodobým problémem je kritický nedostatek zaměstnanců kvalifikovaných v  leteckých profesích, ať už odborně, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných. V poslední době jsou tedy velmi důležitým tématem rekvalifikace a zaměstnávání lidí ze zahraničí. Řada velkých leteckých firem provozuje své vlastní učiliště či střední školy a jejich studenti jsou přímo zapojováni do  firemní praxe již v  průběhu studia. Vysokoškolákům jsou zadávány témata diplomových či dizertačních prací, přičemž vedoucí projektů bývají velmi často přímo z leteckého průmyslu. Dnes již je také samozřejmostí zaměstnávání vysokoškoláků v posledních ročnících studia nebo doktorandů na částečný úvazek přímo ve firmách. Ti nejlepší odborníci z průmyslu, experti na jednotlivé domény, jsou také součástí vzdělávacího procesu jako vyučující na středních i vysokých školách. Provázanost našich výrobních podniků se školstvím vnímáme jako dobrou. Uvítali bychom přiměřený růst počtu studentů v technických oborech. Všechny zakázky jsou významné, ať už svým objemem nebo zaměřením. Kontinuálně totiž udržují a dále rozvíjí schopnosti našeho leteckého průmyslu. Průmyslu, který využívá špičkové a náročné technologie. V  současnosti lze za  významné, tržně orientované, aktivity uvést především projekty, kterým se věnují naše největší společnosti: • Aircraft Industries - vyrábí a prodává tradiční český devatenáctimístný letoun L410. Zároveň dokončuje významně modernizovanou verzi tohoto letounu - L410NG – jehož certifikace by měla být ukončena v roce 2017; • Aero Vodochody Aerostructures - věnuje se především spolupráci jako Tier 1 dodavatel pro letecké projekty např. kanadské firmy Bombardier nebo brazilské firmy Embraer. Zajišťuje „after market service“ pro své cvičné letouny L39 nebo L159. Zároveň vyvíjí novou moderní verzi cvičného letounu L39NG; • GE Aviation Czech - vyrábí turbovrtulové motory GE H80, které nahradily původní motory M601 společnosti Walter; • Evektor - dokončuje nový devíti až čtrnáctimístný turbovrtulový letoun EV-55, který se nyní nachází v závěrečné fázi vývojových zkoušek; • První brněnská strojírna Velká Bíteš - vyvíjí, vyrábí a prodává malé moderní proudové, turbovrtulové a turbohřídelové letecké motory. • Český letecký průmysl je nyní silně zasažen ztrátou významné části obchodů v Rusku, a proto naše primární aktivity směřují do oblasti hledání nových odbytišť pro naše výrobky. Spolupracujeme s Vládou ČR na vytvoření efektivního systému národní podpory leteckého a kosmického průmyslu. Většina našich společností participuje na dokončení projektů L410NG a EV-55 a zahájení jejich sériové výroby. Intenzivně se snažíme zapojit do evropských dodavatelských řetězců. • Máme co nabídnout. Ing. Josef Kašpar prezident Asociace leteckých výrobců ČR

22

ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU

ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU Železniční průmysl patří k stabilním pilířům české ekonomiky. Výsledky podniků českého železničního průmyslu za rok 2015 potvrdily trend předcházejících let. Rostl export a díky tomu celkový obrat firem dosáhl 91 miliardy korun. Export se na celkových tržbách podílí 55 % a ve srovnání s rokem 2014 se zvýšil o 6 miliard korun. Stabilita odvětví se projevila také v zaměstnanosti, i přes vyšší efektivitu a restrukturalizaci se počet pracovníků zvýšil na 21 000 zaměstnanců. Plánovaný obrat firem ACRI v roce 2016 se díky nasmlouvaným zakázkám přepokládá ve výši 87 miliard korun. Export firem je zaměřený především na členské státy EU, ale daří získávat kontrakty v  Turecku, Bělorusku a  v  asijských zemích. K  evropské špičce se řadí především zabezpečovací zařízení, lokomotivy a tramvaje. Stabilní výsledky ovlivňuje dočerpáváním prostředků z OPD1 a návazně nové projekty ze současného programovacího období. Pro úspěšné fungování firem českého železničního průmyslu je důležité nastavení čerpání OPD2 tak, aby se v maximální míře dařilo. V  současném programovacím období je pro železnici k  dispozici až 3,5 miliardy eur na  infrastrukturní stavby a  nově 20 miliard korun na obnovu železničních vozidel, což představuje pro firmy ACRI možnosti realizovat projekty a získávat zakázky do konce programovacího období, tedy do roku 2020. Produkty českého železničního průmyslu jsou v posledních letech vidět jak na českých kolejích, tak i v zahraničí. Pokud jde o českou železnici, jsou prakticky stabilním partnerem národnímu dopravci společnosti ČESKÉ DRÁHY a ČD CARGO. Z konkrétních projektů z poslední doby lze jmenovat například nové elektrické jednotky InterPanter či RegioPanter z produkce společnosti ŠKODA TRANSPORTATION; modernizované osobní vozy, které procházejí omlazovací kúrou v šumperské firmě Pars nova; nové či výrazně modernizované motorové lokomotivy z produkce CZ LOKO; moderní zabezpečovací zařízení, které dodává AŽD Praha a řadu dalších projektů. Jak ŠKODA TRANSPORTATION, tak CZ LOKO, AŽD Praha, BONATRANS, BORCAD, ZKL a další jsou velmi úspěšné i při získávání zahraničních zakázek. Vedle nových lokomotiv a jednotek ze ŠKODY TRANSPORTATION, které budou zanedlouho jezdit v Bavorsku či kontraktů CZ LOKO se zákazníky v zemích bývalého Sovětského svazu, lze zmínit například dodávky Třineckých železáren do řady evropských zemí, výrobce dvojkolí BONATRANS otevřel nedávno závod v  Indii, produkty českých firem se podílejí například na  provozu metra v  Malajsii, české tramvaje jezdí v  Turecku, české firmy se podílejí na  zabezpečení železničního provozu v Íránu. Faktorem, který negativně ovlivňuje český železniční průmysl, je skutečnost, že česká ekonomika patří k nejotevřenějším v  Evropě. To má své výhody, ale také negativní dopady. Negativní v tom, že český trh je otevřený pro zahraniční dodavatele v míře, která v okolních státech není obvyklá. Každá země se v rámci zákonných možností snaží podpořit domácí firmy, zvláště pokud se jedná o projekty, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Tyto investice financované přímo nebo nepřímo ze státních peněz, pokud jsou realizované firmami vyrábějícími v ČR, přináší své efekty v podobě zaměstnanosti, odvodů daní, zvýšení kupní síly obyvatelstva. Prakticky se investované prostředky vracejí nejen v podobě vlastní investice, tedy v podobě modernizované železnice, železničního vozidla apod., ale především v podobě rychlé finanční podpory nazpět do státního rozpočtu. I ve velmi liberalizovaném prostředí EU je obvyklé, že v těchto projektech jsou úspěšné především domácí firmy, což je výsledkem politicky odpovědné podpory domácích firem. Klíčovým faktorem budoucí konkurenceschopnosti železničního průmyslu jsou vlastní technicky vyspělé produkty a  výrobky založené na  nejmodernějších technických řešeních. Proto jak na  evropské, tak i  na  národní úrovni by měl být železniční průmysl podporován především v  oblasti vývoje a  výzkumu. To je přidaná hodnota, která je naprosto nedocenitelná a  jedině tak může evropský železniční průmysl přežít soutěžení s  dravou, hlavně asijskou, konkurencí. Oblast výzkumu a vývoje v rámci odvětví železničního průmyslu lze podporovat jak z evropských, tak domácích zdrojů. S ohledem na fakt, že Česká republika má větší ambice, než být pouze montovnou Evropy, je nezbytné soustředit se na vývoj, inovace a vyspělé technologie. Bez toho to nepůjde ani v oblasti železničního průmyslu. Vláda letos přijala Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020, která určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. Národní politika také navrhuje změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo víc špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se víc zapojovaly firmy. Podporu aplikovaného výzkumu chce vláda zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství a kam patří právě i železniční průmysl. Nyní začne realizace detailního plánu implementace Národní politiky výzkumu, připravuje se například nový zákon o podpoře vědy, výzkumu a inovací, včetně vzniku Ministerstva pro vědu a výzkum. To by mělo lepší pozici pro koordinaci vědní politiky, spadalo by pod něj i financování výzkumných institucí včetně nově vzniklých výzkumných center. Budoucnost nejen vědy a výzkumu, ale také celého železničního průmyslu je v rukách mladých vzdělaných odborníků, proto je také zcela nezbytná spolupráce jednotlivých firem a škol. Podniky avizují investice do výzkumu, vývoje a inovací a potřebují technicky vzdělané pracovníky na všech stupních. Řada firem si nové lidi hledá přímo ve školách od učilišť přes střední až po vysoké školy. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků – to je klíčový problém, na který firmy, a v posledních letech nejen firmy, poukazují. Děti a jejich rodiče vnímají tradiční průmyslová odvětví jako nemoderní a neperspektivní a technické vzdělání jako neatraktivní. Hovoří se o nutné systémové změně, ale to je dlouhodobější proces a firmy potřebují techniky teď. Spolupracují s vybranými učilišti, středními a vysokými školami. Osvětu mezi školami a hlavně jejich studenty se snaží šířit i asociace ACRI, která pořádá pravidelné prezentace železničního průmyslu na půdě vysokých škol. Jejich cílem je představit železniční průmysl jako perspektivní obor se stabilními výsledky,

23

ASOCIACE PODNIKŮ ČESKÉHO ŽELEZNIČNÍHO PRŮMYSLU jehož výrobky jsou konkurenceschopné po  celém světě. A  především jako obor nabízející velké množství pracovních příležitostí. Firmy se neustále potýkají s nedostatkem absolventů technických oborů, a jednou z možností, jak je získat a přesvědčit o šíři možností a perspektivního uplatnění, je podněcovat zájem o tyto obory už u studentů na školách. Marie Vopálenská generální ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu

24

ASOCIACE ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ

ASOCIACE ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ Český nábytkářský průmysl zaznamenává vynikající výsledky, jeho tuzemská spotřeba zaznamenala oživení a český nábytek se daří úspěšně exportovat. Produkce nábytku se v  Čechách zvedla z  necelých 40 miliard v  roce 2014 na  více než 43 a půl miliardy v loňském roce. To je nárůst o více než 3 a půl miliardy Kč. Jedná o podobné navýšení jako mezi léty 2013 a 2014, kdy došlo k nárůstu o necelých 3,5 miliardy korun. Pro letošní rok očekáváme pokračování růstového trendu. Hovoří pro to faktory, které přetrvávají z minulých let, jako jsou investice do nábytkářského průmyslu i slabá koruna, která svědčí exportu. Export se v  roce 2015 zvednul na  24,63 mld. Kč oproti 21,44 mld. Kč v roce 2014. Dlouhodobě roste i import nábytku, ten se v roce 2015 vyšplhal na 15,75 mld. Kč oproti 13,6 mld. Kč v roce 2014. Výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou oproti minulým létům doprovázeny oživením růstu tuzemské spotřeby nábytku. Růst spotřeby nábytku byl v  letech 2012 až 2014 velmi mírný, nyní se však tento trend začíná měnit. Faktor růstu objemu dováženého nábytku ze zahraničí zůstává v podstatě vyrovnaný. Zároveň se zvyšuje podíl importu na tuzemské spotřebě. Exportní úspěšnost českých výrobců nábytku tedy stále stojí za  značným úspěchem tuzemských výrobců. Výsledky roku 2015 ukazují, že došlo k dalšímu posílení exportu. Nyní exportní výkonnost českého nábytkářského průmyslu přesahuje 20 %. Ing. Martin Čudka prezident Asociace českých nábytkářů

25

26

METODIKA

METODIKA Panorama zpracovatelského průmyslu za  rok 2015 vychází jako společný materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP). Obsahově byly zařazeny v rámci první části publikace stati, které prezentují pohledy některých odvětvových svazů na  dosavadní vývoj vybraných odvětví a  jejich budoucí perspektivy. Údaje prezentované v  této části vycházejí rovněž z interních zdrojů jednotlivých odvětvových svazů, a s ohledem na to, že struktura rozdělení jednotlivých průmyslových oborů se od  oficiálního třídění ekonomických činností dle klasifikace CZ-NACE používaného MPO a ČSÚ může odlišovat, nejsou tyto údaje vždy zcela srovnatelné s údaji prezentovanými v druhé části publikace. Druhá část publikace byla vypracována MPO a zabývá se základními produkčními a finančními charakteristikami, cenovým vývojem a zahraničním obchodem.

ZDROJ DAT PRO PANORAMU Podniky jsou v rámci Panoramy zpracovatelského průmyslu členěny dle převažující ekonomické činnosti podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Kódování CZ-NACE vychází ze standardní klasifikace ekonomických činností Evropské unie NACE: • první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, • druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, • třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, • čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Alfabetický kód sekce není součástí kódu činnosti, který identifikuje ostatní úrovně klasifikace např. činnost „výroba klihu“ se zatřiďuje kódem 20.52, kde 20 je kód oddílu, 20.5 je kód skupiny a 20.52 je kód třídy. Sekce C, do které tato činnost spadá, se v kódu neprojeví. V  rámci Panoramy zpracovatelského průmyslu jsou odvětví analyzována na  úroveň skupin. Sledovaným obdobím v rámci analýzy jsou roky 2008 až 2015. Zdrojem dat pro charakteristiku zpracovatelského průmyslu, jeho oddílů a  skupin podle CZ-NACE je roční statistický výkaz ČSÚ P5-01 (období 2008 až 2014). Data ve výkaze P5-01 jsou za všechny velikosti podniků, tj. i za živnostníky. Období 2015 je dopočteno pomocí indexů 2015/2014 jejichž zdrojem jsou čtvrtletní statistické výkazy P3-04, P6-04, Práce 2-04 a data z Finanční analýzy podnikové sféry za rok 2015. Z dat byly sestaveny stručné finanční výkazy podle českých účetních standardů platných do 31. 12. 2015 a další doplňující data. Definice ukazatelů jsou uvedeny v tabulkách 1 až 3.

27

Tabulka 1 Rozvaha (platná do 31. 12. 2015)

Zdroj dat nebo výpočet

Aktiva celkem

 

Výkaz ČSÚ P5-01

B.

Dlouhodobý majetek

Výkaz ČSÚ P5-01

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

Výkaz ČSÚ P5-01

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

Výkaz ČSÚ P5-01

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobý majetek – dlouhodobý nehmotný majetek – dlouhodobý hmotný majetek

C.

Oběžná aktiva

Výkaz ČSÚ P5-01

C.I.

Zásoby

Výkaz ČSÚ P5-01

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

Výkaz ČSÚ P5-01

C.III.

Krátkodobé pohledávky

Výkaz ČSÚ P5-01

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

Oběžná aktiva – zásoby – dlouhodobé pohledávky – krátkodobé pohledávky

A.+D.I.

Časové rozlišení + pohl. VK

Aktiva celkem – dlouhodobý majetek – oběžná aktiva

Pasíva celkem

 

Aktiva celkem

A.

Vlastní kapitál

Výkaz ČSÚ P5-01

B.

Cizí zdroje

Výkaz ČSÚ P5-01

B.I.

Rezervy

Výkaz ČSÚ P5-01

B.II.

Dlouhodobé závazky

Výkaz ČSÚ P5-01

B.II.6+B.II.7.

Dlouhodobé dluhopisy a směnky

Výkaz ČSÚ P5-01

B.II.- (B.II.6.+B.II.7.)

Jiné dlouhodobé závazky

Dlouhodobé závazky – (dlouhodobé dluhopisy a směnky)

B.III.

Krátkodobé závazky

Výkaz ČSÚ P5-01

B.III.8+B.III.9.

Krátkodobé dluhopisy a směnky

Výkaz ČSÚ P5-01

B.III.- (B.III.8.+B.III.9.)

Jiné Krátkodobé závazky

Krátkodobé závazky – (krátkodobé dluhopisy a směnky)

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

Výkaz ČSÚ P5-01

B.IV.1.

Dlouhodobé bankovní úvěry

Bankovní úvěry a výpomoci – (krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

B.IV.2.+BIV.3.

Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci

Výkaz ČSÚ P5-01

C.I.

Časové rozlišení

Dopočet MPO

Pramen: MPO

28

METODIKA Tabulka 2 Výkaz zisku a ztráty (platný do 31. 12. 2015)

Zdroj nebo výpočet

I.

Tržby za prodej zboží

Výkaz ČSÚ P5-01

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

Tržby za prodej zboží – obchodní marže

+

Obchodní marže

Výkaz ČSÚ P5-01

II.

Výkony

Výkaz ČSÚ P5-01

II.1. část

Tržby za prodej vlastních výrobků

Výkaz ČSÚ P5-01

II.1. část

Tržby za prodej služeb

Výkaz ČSÚ P5-01

II.2. + II.3.

Změna stavu zásob + aktivace

Výkony – tržby za prodej vlastních výrobků – tržby za prodej služeb

B.

Výkonová spotřeba

Obchodní marže + výkony – přidaná hodnota

+

Přidaná hodnota

Výkaz ČSÚ P5-01

C.

Osobní náklady

Výkaz ČSÚ P5-01

C.1.

Mzdy

Výkaz ČSÚ P5-01

C.3. + C.2.

Náklady na soc. a zdrav. Zabezpečení + odměny členů orgánů společnosti

Osobní náklady – mzdy – OON

C.4.

OON

Výkaz ČSÚ P5-01

 

Hrubý operační přebytek

Přidaná hodnota – osobní náklady

E.

Odpisy

Výkaz ČSÚ P5-01

 

Jine výnosy

Výnosy celkem – tržby za prodej zboží – výkony

 

Jiné náklady

Výnosy celkem – náklady vynaložené na prodané zboží – výkonová spotřeba – osobní náklady – odpisy – EBIT

 

EBIT

HV před zdaněním + nákladové úroky

N.

Nákladové úroky

Výkaz ČSÚ P5-01

****

VH před zdaněním

VH za účetní období + daň

Q. + S.

Daň

Výkaz ČSÚ P5-01

***

VH za účetní období

Výkaz ČSÚ P5-01

Pramen: MPO

Tabulka 3 Doplňující a dopočtená data

Zdroj nebo výpočet

Výnosy celkem

Výkaz ČSÚ P5-01

Tržby

Tržby za prodej vlastních výrobků + Tržby za prodej služeb

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Výkaz ČSÚ P5-01

Pracující majitelé

Výkaz ČSÚ P5-01

Počet jednotek

Výkaz ČSÚ P5-01

Investice

Výkaz ČSÚ P5-01

Náklady celkem

Výnosy celkem – HV před zdaněním

Obrat (Tržby za zboží + Výkony)

Tržby za prodej zboží + Výkony

Úročené zdroje

Vlastní kapitál + bankovní úvěry + dlouhodobé dluhopisy a směnky + krátkodobé dluhopisy a směnky

Pramen: MPO

Pro cenový vývoj je zdrojem dat měsíční výkaz ČSÚ Ceny Prům 1-12. Rok 2005 je považován za základ, tj. rok 2005 = 100 %. Ceny průmyslových výrobců jsou v klasifikaci CZ-CPA.

29

Data o zahraničním obchodě jsou v přeshraničním pojetí přebírána z ČSÚ, kde jejich zdrojem je celní statistika. Byla zvolena klasifikace produkce CZ-CPA, která odpovídá klasifikaci činností podle CZ-NACE. Z Input – Output tabulek sestavovaných ČSÚ byly spočteny vstupy do oddílů v členění na domácí a zahraniční (dovoz). Výstupy z oddílů byly rozčleněny na vývoz, tvorba hrubého fixního kapitálu, konečná spotřeba vlády + ostatní spotřeba, konečná spotřeba domácností a dodávky pro mezispotřebu. Dále byla z Input – Output tabulek spočtena dovozní náročnost vývozu. Individuální data za inovace a výdaje na VaV byla propojena s individuálními produkčními a finančními daty. Z propojených dat byla zpracována část o inovacích a výdajích na VaV v kapitole 1.

STRUKTURA KAPITOL Panorama obsahuje kapitoly za  celou sekci CZ-NACE C Zpracovatelského průmyslu a  za  jednotlivé oddíly zpracovatelského průmyslu s  tím, že z  důvodu ochrany individuálních dat byly vynechány oddíly CZ-NACE 12 Výroba tabákových výrobků, CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení. Součet dat za celou sekci obsahuje tyto vynechané oddíly. Kapitola 1 Zpracovatelský průmysl obsahuje podkapitolu 1.1 Produkční charakteristiky, kde je nejprve vývoj hodnoty ukazatele v čase 2008 až 2015 a pak seřazené podíly na daném ukazateli za jednotlivé oddíly podle velikosti. Případně pokud se jedná o  relativní ukazatel, jsou řazeny jeho hodnoty za  jednotlivé oddíly opět podle velikosti. Subkapitola 1.2 Investice, výdaje na  vědu a  výzkum (VaV) a  inovace se zabývá pohledem na  investice do hmotného a nehmotného majetku, na výdaje na VaV a inovace. V subkapitole 1.3 Cenový vývoj je pojednáno o vývoji cen, kdy rok 2005 je považován za 100 %. V subkapitole 1.4 je rozebrán zahraniční obchod v klasifikaci CZ-CPA. Kapitoly za jednotlivé oddíly jsou členěny na subkapitolu Charakteristika oddílu, kde jsou specifikovány podíly skupin na vybraných absolutních ukazatelích. Z dat v interaktivním prohlížeči na WEBu MPO ČR lze spočítat podíly skupin pro všechny absolutní ukazatele. Následuje popisná subkapitola Vývoj oddílu, kterou následuje subkapitola Hlavní ekonomické ukazatele. V této kapitole je výběr ekonomických ukazatelů za oddíl a cenový vývoj komodit oddílu. Finanční výkonnostje uvedenapomocí ukazatele Spread. Opět lze všechny ukazatele za oddíl i skupiny získat na interaktivním prohlížeči na WEBu MPO ČR. V další subkapitole Zahraniční obchod je vývoj vývozu, dovozu a salda ZO v pohledu na komodity v členění CZ-CPA. Kapitolu zakončuje subkapitola Shrnutí a perspektivy oddílu.

METODIKA INFA Pro zhodnocení výkonnosti sekce, oddílů a skupin byla použita metodika INFA1, která je užívána na MPO ČR ve Finanční analýze a byla použita také v minulé Panoramě. Metodika INFA je nástroj finanční analýzy umožňující komplexní posouzení hospodaření podniků skupin, který příčinným způsobem propojuje ukazatele finančního controllingu a controllingu rizik. Metodika INFA nebyla v Panoramě aplikována v plné šíři. INFA je založena na  tom, že při posuzování podnikové výkonnosti je potřeba propojit (a  současně mít i  možnost odděleného pohledu) ukazatele finančního controllingu a  controllingu rizik. Ukazatelem, který 1

30

Autory metodiky INFA jsou Inka a Ivan Neumaierovi.

METODIKA

je nejagregovanějším ztělesněním tohoto propojení, je ekonomický zisk. Podnik i  oddíl, skupina či celý zpracovatelský průmysl je dostatečně výkonný, pokud dosahuje kladného ekonomického zisku. INFA pracuje s manažerským tvarem ekonomického zisku (EVA), který vychází z propočtu tzv. spreadu. Spread srovnává podnikem dosahovanou výnosnost (rentabilitu) vlastního kapitálu (ROE) se sazbou alternativního nákladu na vlastní kapitál resp. tzn. výnosností vlastního kapitálu požadovanou vzhledem k podstoupenému riziku (re). Ekonomický zisk je součinem spreadu a výše vlastního kapitálu (VK). Platí: EVA = Spread * VK. Při analýze tvorby ekonomického zisku INFA odděluje tvorbu výstupu podniku (představovaného veličinou EBIT), jeho dělení a vztahy mezi časovou strukturou aktiv a pasiv (viz obr. 1). Ve schématu na Obr. 1 jsou v první skupině (I.) ty faktory, které mají vliv na velikost podnikem vytvořeného výstupu (EBIT). EBIT je nejvhodnější charakteristikou výstupu, protože tato veličina není ovlivněna výší podnikového výstupu určeného věřitelům (úroky) a určeného pro stát (daň). Výši EBIT je potřeba hodnotit v relaci s velikostí majetku, který je v podniku vázán (aktiva) a prostřednictvím kterého byl EBIT vytvořen. Ukazatel EBIT/aktiva ukazuje celkovou výnosnost podniku a  je nazýván produkční silou podniku. V  první skupině ukazatelů je produkční síla a ukazatelé vysvětlující a přibližující způsob jejího vzniku. Vysoká a stabilní produkční síla působí pozitivně jak na ROE, tak i na re. Ve  druhé skupině (II.) jsou faktory, které rozhodují o  způsobu rozdělení podnikem vytvořeného EBIT mezi vlastníky a věřitele (tzn. poskytovatele kapitálu) a stát. Velikost produkční síly ovlivňuje také působení výše zadlužení podniku (finanční páky). V případě, že produkční síla podniku není dostatečná, ROE se působením vyššího zadlužení zhoršuje. Na výši rizika (re) působí finanční páka jednoznačně: vždy platí, že vyšší zadluženost generuje vyšší riziko. S růstem zadluženosti se mění dělení EBIT v neprospěch vlastníků, neboť roste část, kterou si z EBIT vezmou věřitelé ve formě úroků. Do  třetí skupiny (III.) patří ukazatele indikující finanční stabilitu, za  které se tvorba a  dělení podnikového výstupu odehrává. Jsou srovnávány aktiva a zdroje jejich financování z hlediska jejich životnosti. Obr. 1 Schéma INFA

I. Tvorba EBIT

III. Finanční stabilita

ROE

re

II. Dělení EBIT

Spread Pramen: podle INFA Performance Indikator Diagnostic Systém, Neumaier I., Neumaierová, I. Central European Business Review

31

Ukazatelé reprezentující rovnovážnost systému (schopnost podniku včas dostát svým závazkům vůči všem stakeholderům) jsou podmínkou nutnou pro fungování podniku a  výrazně ovlivňují podnikové riziko. Patří k nim především běžná likvidita (L3). Rozhodující je, jak ukazatele všech výše popsaných skupin působí souhrnně na výnosnost vlastního kapitálu (ROE) a míru rizika (re), tzn. zda spread (ROE – re) roste nebo klesá. INFA umožňuje výběr základních ukazatelů pro posouzení výkonnosti podniků (Obr. 2). Ukazatelé tvorby EBIT jsou světle modré, ukazatelé dělení EBIT modré a ukazatel finanční stability červený. Odhad hodnoty sazby alternativního nákladu na vlastní kapitál re podle metodiky INFA je, v podobě použité na MPO, založen na několika zjednodušujících předpokladech: • Za cenu cizího kapitálu je dosazena skutečná úroková míra. • Je ztotožněna tržní hodnota cizího kapitálu s účetní hodnotou cizího úročeného kapitálu. • Je předpokládána nezávislost hodnoty váženého průměru nákladů na kapitál (WACC – Weighted Average Cost of Capital) na kapitálové struktuře. Změna kapitálové struktury pouze přerozděluje celkový náklad kapitálu mezi majitele a věřitele. • Ve vzorci WACC je za tvar (1 – sazba daně z příjmů), charakterizující zdanění, použit podíl čistého zisku na zisku, tzn. je zohledněn skutečný vliv zdanění. Alternativní náklad na vlastní kapitál re je nutno spočítat zvlášť pro jednotlivé podniky. Výpočet re je prováděn automaticky pro většinu podniků s tím, že pro nejvýznamnější podniky jsou zohledněny jejich individuální zvláštnosti. Jedná se přibližně o 500 podniků. Hodnotu re za jednotlivé skupiny, oddíly a sekci jsou spočteny jako vážený aritmetický průměr: re skupiny = ∑(re podniku * vlastní kapitál podniku)/ ∑vlastní kapitál podniku. Za bezrizikovou sazbu rf je považován v souladu s Finanční analýzou podnikové sféry výnos 10 letých státních dluhopisů (tabulka 4).

32

METODIKA Obr. 2 Schéma INFA (doplněny základní ukazatelé)

Nákladovosti

Struktura Výnosů celkem

EBIT/Výnosy celkem

Výnosy celkem/Aktiva

Struktura Aktiv celkem

Likvidita L3 ROE

ROA = EBIT/Aktiva

re

ČZ/Zisk

VK/Aktiva

Struktura pasív

UZ/Aktiva

Úroková míra Část podnikatel. rizika

UZ

Spread Pramen: upraveno podle INFA Performance Indikator Diagnostic Systém, Neumaier I., Neumaierová, I. Central European Business Review (2014)

Tabulka 4 Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Bezriziková sazba rf

4,55%

4,67%

3,71%

3,79%

2,31%

2,26%

1,58%

0,58%

Pramen: data ČNB, výpočty MPO

Použití metodiky INFA určilo výběr vypočtených ukazatelů, který je doplněn o  produktivitu práce (přidaná hodnota na zaměstnance), průměrnou mzdu a vybavenost pracovníků DHM (tabulka 5).

33

Tabulka 5 Ukazatelé

Zdroj nebo výpočet

EVA

Spread * Vlastní kapitál

Spread

ROE – re

ROE

VH za účetní období/Vlastní kapitál

Sazba alternativního nákladu na VK (re)

Výpočet podle metodiky INFA

EBIT/Aktiva

EBIT/Aktiva

Výnosy/Aktiva

Výnosy celkem/Aktiva

EBIT/Výnosy

EBIT/Výnosy celkem

VK/Aktiva

Vlastní kapitál/Aktiva

UZ/Aktiva

Úročené zdroje/Aktiva

L3

Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

L2

(Dlouhodobé pohledávky + krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

L1

Krátkodobý finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

HOP/Výnosy

Hrubý operační přebytek/Výnosy celkem

PH/Výnosy

Přidaná hodnota/Výnosy celkem

ON/Výnosy

Osobní náklady/Výnosy celkem

Počet zaměstnaných osob =

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Přidaná hodnota na zaměstnance

Přidaná hodnota/Průměrný evidenční počet zaměstnanců*1000

Průměrná mzda

Mzdy/Průměrný evidenční počet zaměstnanců/12*1000

Vybavenost zaměstnanců DHM + DNM

(Dlouhodobý nehmotný majetek + dlouhodobý hmotný majetek)/Průměrný evidenční počet zaměstnanců*1000

Pramen: výpočty MPO

Data z tabulek 1 až 5, pro každou skupinu, oddíl a zpracovatelský průmysl celkem, jsou dostupná v interaktivní tabulce na Webu MPO: http://www.mpo.cz/cz/panorama-interaktivni-tabulka.html

34

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Zpracovatelský průmysl (ZP) je významným segmentem ekonomiky, který je důležitým nositelem rozvoje technologií, znalostí a pracovních příležitostí. V ČR má dlouholetou tradici a ve svém vývoji prokázal schopnost udržet svou pozici v  konkurenčním prostředí zejména díky vstupu zahraničního kapitálu a  zapojení se do regionálních i globálních hodnotových řetězců. Vysoký stupeň integrace a napojení na zahraniční obchod však zároveň činí ZP citlivý na změny vnějších podmínek. V průběhu světové recese se to projevilo výrazným propadem produkce a  efektivnosti u  firem pod zahraniční kontrolou, zatímco firmy v  domácím vlastnictví prošly krizovým obdobím s minimálními výkyvy. Dynamický rozvoj ZP v  ČR potvrzuje i  růst jeho podílu na  tvorbě HPH, který v  roce 2015 dosáhl 27,0  %, při meziročním zvýšení o 0,3 p. b. Při růstu celkové HPH o 3,9 % byl růst ZP více než dvojnásobný (8,0 %), z jednotlivých národohospodářských odvětví byl jeho příspěvek k meziroční změně nejvyšší (2,1 p. b.). ČR patří k zemím s nejvyšším podílem ZP na HPH, v rámci zemí EU 28 se řadí hned za Irsko. Na zaměstnanosti v ČR dosáhl ZP v roce 2015 podíl 27,3 % a byl meziročně vyšší o 0,58 p. b. S  rozvojem technologií a  také se záměry hospodářské politiky se v  činnostech ZP stále více objevují také aktivity, které mají charakter služeb (věda a  výzkum, vzdělávání, obslužné a  doplňkové činnosti), které se prolínají s odvětvími služeb, avšak statisticky je nelze vyčlenit. ZP tak postupně ztrácí charakter montoven. Vývoj základních produkčních charakteristik ukazuje, že po recesním útlumu, začal ZP od roku 2011 překonávat úroveň roku 2008. Od roku 2012 se ZP jako celek přehoupl ze záporných hodnot ekonomické přidané hodnoty a Spreadu do kladných, které dále v roce 2014 a 2015 podstatně vylepšil a tím posílil svoji konkurenceschopnost. Naprosto dominantním odvětvím ve  ZP je automobilový průmysl, který zároveň působí jako multiplikační faktor pro rozvoj dalších navazujících odvětví. Významnou součástí automobilového průmyslu je výroba autosoučástek a příslušenství, které jsou důležitým exportním artiklem, a které namontované do zahraničních, převážně luxusních vozů, směřují na světový trh do třetích zemí.

1.1 PRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKY 1.1.1 VÝNOSY A TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB Výnosy jsou ve zpracovatelském průmyslu většinou tvořeny tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, tj. tržbami z hlavních činností podniků zpracovatelského průmyslu (graf 1.1). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (dále tržby), po krizovém poklesu v roce 2009, nastoupily trend růstu, přičemž úroveň roku 2008 překročily v roce 2011. Jiné výnosy (tržby za prodej zboží, prodej zásob, finanční výnosy apod.) také obnovily růst po roce 2009, avšak úrovni roku 2008 se přiblížily až v roce 2015. Nejvýznamnějším oddílem z hlediska tržeb je bezkonkurečně výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), jejíž podíl přesáhl čtvrtinu ZP. S velkým odstupem pak následují další důležité oddíly, jejichž podíl na ZP je v rozmezí 8,3 až 6,1 %: výroba kovových konstrukcí (CZ-NACE 25), výroba strojů (CZ-NACE 28), výroba počítačů (CZ-NACE 26), výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27), výroba pryže a plastů a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 22) a výroba potravin (CZ-NACE 10) viz graf 1.2.

35

5 000 4 500

714 642

681

694

3 368

3 404

729

3 292

4 000 3 500

29 25 28 26 27 22 10 24 20 23 16 17 32 11 30 13 18 31 21 14 15

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Jiné výnosy

728

610 596

3 000

3 042

2 713

3 929

3 231

1 500

3 765

2 500 2 000

1 000 500 0 2008

2009

2010

2011

2012

Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO Pramen:

2013

1.2 –- Podíl tržeb za prodej vlastních výrobků Graf 1.2 za prodej a služeb podle CZ-NACE (ZP = 100 %) 100 %) a služeb



Graf1.1 1.1 - Výnosy(v mld. (v mld.Kč) Kč) Graf – Výnosy

2014

2015

2015 0%

5%

10%

15%

20%

25%

2014 30%

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

1.1.2 PŘIDANÁ HODNOTA, OSOBNÍ NÁKLADY A HRUBÝ OPERAČNÍ PŘEBYTEK 1.1.2 PŘIDANÁ HODNOTA, OSOBNÍ NÁKLADY A HRUBÝ OPERAČNÍ PŘEBYTEK Vývoj přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu byl v období 2008 až 2015 obdobný jako vývoj tržeb Vývoj hodnoty 2015 změna obdobný jakozásob vývoj vlastní tržeb (graf přidané 1.3). K její tvorbě ve zpracovatelském přispívá i část jinýchprůmyslu výnosů, byl a tov období tržby za 2008 prodejažzboží, stavu (graf 1.3). K  její  tvorbě přispívá i  část jiných výnosů, a  to tržby za  prodej zboží, změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace. Největší podíl má opět výroba motorových vozidel, jejíž podíl tvoří necelou pětinu ZP. výroby a  aktivace. Největší podíloddílů má opět výroba motorových vozidel, jejíž podíl tvoří necelou pětinu ZP. Mírně se snížil odstup ostatních CZ-NACE (graf 1.4). Mírně se snížil odstup ostatních oddílů CZ-NACE (graf 1.4). Zajímavá je informace o podílu přidané hodnoty na tržbách, tedy marže přidané hodnoty. Ta je u výrobních Zajímavá informace o podílu přidané hodnoty na tržbách, tedy marže je u výrobních podniků jejedním ze základních ukazatelů rentability a ukazuje, jak jepřidané podnikhodnoty. schopenTakrýt náklady na podniků jedním ze základních ukazatelů rentability a ukazuje, jak je podnik schopen krýt náklady na materiál, materiál, energie a nakupované zboží a služby. Nejvyšší podíl přidané hodnoty na tržbách mají z hlediska energie a nakupované zboží a služby. Nejvyšší podíl přidané hodnoty na tržbách mají z hlediska absolutního absolutního tržeb méně významné oddíly, tj. výroba usnívýrobků a souvisejících (CZ-NACE 15), objemu tržeb objemu méně významné oddíly, tj. výroba usní a souvisejících (CZ-NACEvýrobků 15), výroba ostatních výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30) a výroba oděvů (CZ-NACE 14). Tento dopravních prostředků a  zařízení (CZ-NACE 30) a  výroba oděvů (CZ-NACE 14). Tento ukazatel je ovlivněn ukazatel je ovlivněn výroby v daném oddíluzapojení a také stupněm zapojení dořetězců nadnárodních charakterem výroby charakterem v  daném oddílu a  také stupněm do  nadnárodních a  jejichřetězců vlivu na redistribuci finančních zdrojů uvnitř řetězce. např. skutečnost, že z hlediska objemu a jejich vlivu na redistribuci finančních zdrojů O tom uvnitř svědčí řetězce. O tom svědčí např. skutečnost, že z největší hlediska oddíl CZ-NACE 29 má podíl přidané hodnoty na tržbách pod průměrem za ZP (graf 1.5). objemu největší oddíl CZ-NACE 29 má podíl přidané hodnoty na tržbách pod průměrem za ZP (graf 1.5). Vývojosobních osobníchnákladů nákladův období v období 2008 2015 odpovídá vývoji tržeb s tím, že meziroční relativní Vývoj 2008 až až 2015 odpovídá vývoji tržeb s tím, že meziroční relativní změnyzměny jsou většinou nižší (graf oddílů na osobních nákladech odpovídá přibližněpřibližně podílu na tržbách jsou většinou nižší1.6). (grafPodíl 1.6).jednotlivých Podíl jednotlivých oddílů na osobních nákladech odpovídá podílu na (graf 1.7). tržbách (graf 1.7).

36

2

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

11200 200

29 29 25 25 28 28 22 22 27 27 10 10 23 23 24 24 20 20 26 26 16 16 30 30 11 11 32 32 17 17 13 13 18 18 21 21 31 31 14 14 15 15

11000 000

800 800

960 960

920 920

809 809

787 787

767 767

728 728

763 763

662 662

600 600

400 400

200 200

00

1.4 hodnoty Graf 1.4-přidané -Podíl Podílpřidané přidané hodnoty Graf 1.4Graf – Podíl hodnoty podle CZ-NACE podle CZ-NACE (ZP = 100 podle CZ-NACE (ZP = 100%) %) (ZP = 100 %)



Graf 1.3 Přidaná hodnota (v(vmld. Kč) Graf1.3 1.3–--Přidaná Přidanáhodnota hodnota(v mld. mld.Kč) Kč) Graf

2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2015 2015

MPO Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

2015 2015

0% 0%

5% 5%

10% 10%

15% 15%

2014 2014

20% 20%

25% 25%

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Hrubý operační přebytek jeje rozdíl rozdíl přidané hodnoty aa osobních osobních nákladů (graf 1.8). Říká nám, Hrubý operační operační přebytek přebytek je rozdíl přidané přidané hodnoty hodnoty a  osobních nákladů nákladů (graf (graf 1.8). 1.8). Říká Říká nám, nám, co co zbude zbude Hrubý co zbude podniku po zaplacení nákladů. Vývoj je obdobný obdobný vývoji vývojipřidané podnikupo pozaplacení zaplaceníosobních osobníchnákladů. nákladů.Vývoj Vývojje přidanéhodnoty. hodnoty. Výrazný Výraznýskokový skokovýnárůst nárůst v roce nebyl doprovázen podobným nárůstem osobních nákladů, nákladů, což se příznivě v efektivnosti vvroce 2014 nebyl doprovázen podobným nárůstem osobních což se projevilo roce2014 2014 nebyl doprovázen podobným nárůstem osobních nákladů, což projevilo se příznivě příznivě projevilo a  konkurenceschopnosti podniků. Podíl hrubého operačního přebytku na  tržbách je v  grafu 1.9. V  vvefektivnosti grafu efektivnosti aa konkurenceschopnosti konkurenceschopnosti podniků. podniků. Podíl Podíl hrubého hrubého operačního operačního přebytku přebytku na na tržbách tržbách jeje vvtomto grafu ukazateli se projevují specifika jednotlivých oddílů, a to jednak podíl přidané hodnoty na tržbách a jednak 1.9. 1.9. VVtomto tomto ukazateli ukazateli se se projevují projevují specifika specifika jednotlivých jednotlivých oddílů, oddílů, aa to to jednak jednak podíl podíl přidané přidané hodnoty hodnoty na na potřeba pracovní síly pro vytvoření tržeb. Z tohoto pohledu jsou nejlepšími oddíly výroba nápojů (CZ-NACE tržbách aajednak potřeba pracovní tržbách jednak potřeba pracovnísíly síly pro provytvoření vytvořenítržeb. tržeb.ZZtohoto tohotopohledu pohledujsou jsounejlepšími nejlepšímioddíly oddílyvýroba výroba 11) a farmacie (CZ-NACE 21). nápojů (CZ-NACE 11) a farmacie (CZ-NACE 21). nápojů (CZ-NACE 11) a farmacie (CZ-NACE 21). Graf1.5 1.5–--Podíl Podílpřidané přidanéhodnoty hodnotyna natržbách tržbách(marže (maržepřidané přidanéhodnoty)podle hodnoty)podleCZ-NACE CZ-NACE(v (v%) %) Graf Podíl přidané hodnoty na tržbách (marže přidané hodnoty)podle CZ-NACE (v %) 15 15 30 30 14 14 23 23 25 25 11 11 21 21 18 18 31 31 32 32 28 28 22 22 27 27 13 13 16 16 ZP ZP 17 17 20 20 24 24 29 29 10 10 26 26 0% 0%

2015 2015 5% 5%

10% 10%

15% 15%

20% 20%

25% 25%

30% 30%

35% 35%

40% 40%

45% 45%

2014 2014 50% 50%

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

33

37

Graf 1.7 - Podíl osobních nákladů podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

Graf 1.6 - Osobní náklady (v mld. Kč) 600



Graf 1.7 - Podíl osobních nákladů 29 podleosobních CZ-NACEnákladů (ZP = 100 %) CZ-NACE 25Graf 1.7 – Podíl podle 28 29 27 25 22 28 10 27 23 22 24 10 26 23 20 24 32 26 30 20 16 32 13 30 17 16 11 13 31 17 18 11 21 31 2015 2014 14 18 15 21 5% 10% 20% 201515%2014 14 0%

Graf 1.6 – Osobní náklady (v mld. Kč) Graf 1.6 - Osobní náklady (ZP = 100 %) (v mld. Kč)

600 500

500 400

2012

2013

488

459

488

2011

459

436

434

422

436

2010

434

2009

422

401 401

393 393

200 100

438

300 200

438

400 300

100 0 2008

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO 0 2008 2009 2010 2011 2012

2014

2015

15 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO 2013

2014

2015

0%

5%

10%

15%

20%

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO Pramen:

Graf - Hrubý operační přebytek (v mld. Graf 1.81.8 – Hrubý operační přebytek (v mld. Kč) Kč)

Graf - Podílhrubého hrubéhooperačního operačníhopřebytku přebytkuna tržbách na tržbách Graf 1.91.9 – Podíl za prodej VV a S podle CZ-NACE za prodej VV a S podle CZ-NACE

600

Graf 11 1.9 - Podíl hrubého operačního přebytku na tržbách za prodej VV a S podle CZ-NACE 21

Graf 1.8 - Hrubý operační přebytek (v mld. Kč)

30 11 23 21 18 30 22 23 16 18 25 22 20 16 14 25 15 20 31 14 17 15 ZP 31 27 17 28 ZP 32 27 13 28 29 32 24 13 10 29 26 24 0% 5% 10% 10 26 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

600 500

500 400

472 472

461 373

353 353

345 345

327 327

269 269

200 100

325

325

300 200

373

461

400 300

100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Pramen: data ČSÚ, 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rokrok 2015 výpočty MPO 0 2008 2009 2010 2011 2012 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

2013

2013

2014

2014

2015

2015

0%

10%

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

4 38

5%

4

2015

2014

15% 2015 2014 15%

20%

20%

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

1.1.3 POČET ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANÝCH OSOB Graf 1.10 - Zaměstnané osoby

1.1.3POČET POČET ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANÝCH OSOB 1.1.3 ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANÝCH OSOB Graf1.10 1.10– -Zaměstnané Zaměstnanéosoby osoby Graf 1 400 000 116 447

Majitelé

Zaměstnanci

Majitelé

114 951

125 502

130 900

133 374

129 821

132 320

135 652

114 951

125 502

130 900

133 374

129 821

132 320

135 652

1 038 7341 038 734

1 065 5831 065 583

1 063 3541 063 354

1 051 1741 051 174

1 064 3911 064 391

1 099 1781 099 178

2008

1 065 8011 065 801

116 447 1 211 7081 211 708

1 200 000 1 400 000 1 000 000 1 200 000 800 000 1 000 000 600 000 800 000 400 000 600 000 200 000 400 000 0 200 000

Zaměstnanci

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pramen: data 0 ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO 2008

2009

Ve zpracovatelském průmyslu Pramen: data MPO Pramen: dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočty MPO

pracují vedle zaměstnanců také majitelé (podnikatelé), především v mikro podnicích (živnostníci). Po započtení pracujících majitelů je počet zaměstnaných osob oproti počtu Ve  zpracovatelském průmyslu pracují vedle zaměstnanců také majitelé (podnikatelé), především v  mikro Ve zpracovatelském průmyslu zaměstnanců také majitelé (podnikatelé), především v mikro zaměstnanců vyšší a jejich podílpracují sepracujících zvýšilvedle z 9,6majitelů % v roceje2008 na 12,3 % v roce 2015. Vývoj zaměstnanosti ve podnicích (živnostníci). Po započtení počet zaměstnaných osob oproti počtu zaměstnanců podnicích (živnostníci). Po započtení pracujících majitelů je počet zaměstnaných osob oproti počtu zpracovatelském průmyslu měl podobu W, kdy nejnižší stav 2015. zaměstnanců byl v roce 2010 a druhý nejnižší vyšší a jejich podíl se zvýšil z 9,6 % v roce 2008 na 12,3 % v roce Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském zaměstnanců vyšší aW, jejich podíl zvýšil z 9,6 % v roce 2008 12,3 %2013 v roce Vývoj zaměstnanosti ve průmyslu měl2013. podobu kdyje nejnižší stav zaměstnanců bylosob v rocevna 2010 a druhý nejnižší pak v roce 2013. Pozitivní pak v roce Pozitivní růstsepočtu zaměstnaných období až2015. 2015 v obou skupinách (graf je1.10). růst počtu zaměstnaných až 2015 v obou (grafbyl 1.10). zpracovatelském průmysluosob mělv období podobu 2013 W, kdy nejnižší stav skupinách zaměstnanců v roce 2010 a druhý nejnižší v roce 2013. Pozitivní jezaměstnavateli růst počtu zaměstnaných osob v období 2013 prostředků, až 2015 v obou skupinách (graf Zpak oddílů ZPjsou jsou největšími největšími CZ-NACE29 29výroba výroba dopravních CZ-NACE 25výroba výroba Z oddílů ZP zaměstnavateli CZ-NACE dopravních prostředků, CZ-NACE 25 1.10). kovových konstrukcí.O Oněco něcomenšími menšímizaměstnavateli zaměstnavatelijsou jsouCZ-NACE CZ-NACE28 28výroba výrobastrojů, strojů,CZ-NACE CZ-NACE27 27výroba výroba kovových konstrukcí. Z oddílů ZPzařízení jsou největšími zaměstnavateli CZ-NACE výroba dopravních prostředků, CZ-NACE výroba elektrických zařízení a CZ-NACE 10 výroba potravin (graf 1.11). Počet pracujících (graf 1.12) je elektrických a CZ-NACE 10 výroba potravin (graf29 1.11). Počet pracujících majitelůmajitelů (graf 1.12) je25nevětší v oddílech výroby kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a zpracování dřeva 28 (CZ-NACE 16). kovových konstrukcí. O něco menšími zaměstnavateli jsou výroba strojů, CZ-NACE 27 výroba nevětší v oddílech výroby kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) CZ-NACE a zpracování dřeva (CZ-NACE 16). elektrických zařízení a CZ-NACE 10 výroba potravin (graf 1.11). Počet pracujících majitelů (graf 1.12) je Graf - Podíl na zaměstnanosti Graf - dřeva Počet pracujících majitelů v oddílech výroby kovových konstrukcí a zpracování (CZ-NACE 16). podle nevětšíGraf 1.11 1.11 – Podíl na zaměstnanosti podle (CZ-NACE 25)Graf 1.121.12 – Počet pracujících majitelů podle CZ-NACE = 100 %) CZ-NACE (ZP =(ZP 100 %)



podle CZ-NACE = 100 %) CZ-NACE (ZP =(ZP 100 %)

Graf 1.11 - Podíl na zaměstnanosti 29 podle CZ-NACE (ZP = 100 %) 25 28 29 27 25 10 28 22 27 23 10 24 22 26 23 32 24 16 26 20 32 13 16 30 20 31 13 17 30 18 31 14 17 11 18 2015 2014 21 14 15 11 5% 10% 2015 201415% 21 0% 15 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO 0%

5%

10%

15%

Graf 1.12 - Počet pracujících majitelů 25 podle CZ-NACE (ZP = 100 %) 16 27 25 14 16 32 27 10 14 18 32 31 10 23 18 28 31 22 23 26 28 13 22 20 26 11 13 29 20 17 11 24 29 15 17 2015 2014 30 24 21 15 5% 10% 15% 20% 2015 25% 201430% 30 0% 21 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO 5 5

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

39

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.1.4 PRODUKTIVITA PRÁCE A PRŮMĚRNÁ MZDA 1.1.4 PRODUKTIVITA PRÁCE A PRŮMĚRNÁ MZDA 1.1.4 PRODUKTIVITA PRÁCE A PRŮMĚRNÁ MZDA Relace produktivity práce z přidané hodnoty vůči průměrné mzdě ve ZP byla nepříznivá pouze v krizovém Relace produktivity práce z přidané hodnoty vůči průměrné mzdě ve ZP byla nepříznivá pouze v krizovém roce 2009 a také vpráce roce z přidané 2015, avšak zde probíhal stabilnímzdě mzdový výrazném meziročním zvýšení Relace produktivity hodnoty vůči průměrné ve ZPrůst bylapři nepříznivá pouze v krizovém roce roce 2009 a také v roce 2015, avšak zde probíhal stabilní mzdový růst při výrazném meziročním zvýšení 2009 a také v roce avšak probíhal stabilní růst 2015 při výrazném meziročním zvýšení produktivity produktivity práce2015, v roce 2014zde a zpomalení jejího mzdový růstu v roce (graf 1.13). produktivity prácea zpomalení v roce 2014 jejího a zpomalení jejího2015 růstu(graf v roce 2015 (graf 1.13). práce v roce 2014 růstu v roce 1.13). Tento vývoj byl dán vývojem produktivity práce (graf 1.14) a průměrné mzdy (graf 1.15) ve zpracovatelském Tento vývoj byl dán vývojem produktivity práce (graf 1.14) a průměrné mzdy (graf 1.15) ve zpracovatelském průmyslu. Tento vývoj byl dán vývojem produktivity práce (graf 1.14) a průměrné mzdy (graf 1.15) ve zpracovatelském průmyslu. průmyslu. Nejvyšších hodnot produktivity práce v roce 2015 vykazují oddíly výroba nápojů, chemický, farmaceutický a Nejvyšších hodnot produktivity práce v roce 2015 vykazují oddíly výroba nápojů, chemický, farmaceutický a automobilový průmysl, které dosahují také nejvyšších úrovní měsíční průměrné mzdy (výroba nápojů 32 automobilový průmysl, které dosahují úrovní měsíční průměrné (výroba nápojů 32 Nejvyšších hodnot produktivity práce v také roce nejvyšších 2015 vykazují oddíly výroba nápojů, mzdy chemický, farmaceutický 026 Kč, farmacie 31 733 Kč, automobilový průmysl 31 555 Kč, chemický průmysl 29 282 Kč). Naopak nejnižší a  automobilový dosahují také nejvyšších úrovní měsíční průměrné mzdy nápojů 026 Kč, farmacie průmysl, 31 733 Kč,které automobilový průmysl 31 555 Kč, chemický průmysl 29 282 Kč). (výroba Naopak nejnižší hodnoty produktivity práce i měsíční průměrné mzdy vykazují oděvní a kožedělný průmysl (oděvní průmysl 32 026 Kč, farmacie 31 733 Kč, automobilový průmysl průmysl 29 282 Kč).(oděvní Naopak nejnižší hodnoty produktivity práce i měsíční průměrné mzdy31 555 Kč, vykazují chemický oděvní a kožedělný průmysl průmysl 15 129 Kč, kožedělný práce průmysl 17 217 průměrné Kč), viz grafmzdy 1.16 vykazují a graf 1.17. hodnoty produktivity i měsíční oděvní a kožedělný průmysl (oděvní průmysl 15 129 Kč, kožedělný průmysl 17 217 Kč), viz graf 1.16 a graf 1.17. 15 129 Kč, kožedělný průmysl 17 217 Kč), viz graf 1.16 a graf 1.17. Graf 1.13 - Porovnání vývoje produktivity práce a průměrné mzdy (rok 2008 = 100 %) Graf 1.13 1.13 –- Porovnání průměrné mzdy %) Graf Porovnání vývoje vývoje produktivity produktivity práce práce aa průměrné mzdy (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) Průměrná mzda Průměrná mzda

140% 140% 135% 135% 130% 130% 125% 125% 120% 120% 115% 115% 110% 110% 105% 105% 100% 100% 95% 95%

2008 2009 2008 2009 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: Pramen: data data ČSÚ, ČSÚ, rok rok 2015 2015 výpočty výpočty MPO MPO

2011 2011

2012 2012

Graf 1.14–-Produktivita Produktivita práce(Kč/osoba/měsíc) (Kč/osoba/měsíc) Graf Graf1.14 1.14 - Produktivitapráce práce (Kč/osoba/měsíc)

30 000 30 000

2014 2014

2015 2015

Graf 1.15 –- Průměrná Průměrná mzda (Kč/osoba) Graf mzda (Kč/osoba) (Kč/osoba) Graf 1.15 1.15 - Průměrná mzda

2626 570 570

2525 734 734

2424 894 894

2424 573 573

2323 763 763

2323 017 017

2222 200 200

10 000 10 000

2121 713 713

15 000 15 000

873 327 873 327

864 171 864 171

769 662 769 662

740 168 740 168

720 160 720 160

700 392 700 392

20 000 20 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: data ČSÚ, Pramen: data ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

5 000 5 000 0 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

6 6 40

2013 2013

25 000 25 000

621 143 621 143

1 000 000 1 000 000 900 000 900 000 800 000 800 000 700 000 700 000 600 000 600 000 500 000 500 000 400 000 400 000 300 000 300 000 200 000 200 000 100 000 100 000 0 0

629 567 629 567



2010 2010

Produktivita práce Produktivita práce

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf 1.17 - Průměrná mzda podle CZ-NACE (Kč/osoba)

Graf 1.16 - Produktivita práce podle CZ-NACE (Kč/osoba) Graf 1.16 – Produktivita práce podle CZ-NACE (Kč/osoba) 11 20 21 29 30 22 17 23 26 ZP 24 18 27 28 25 16 32 13 10 31 15 14

2015 0

500 000

1 000 000

Pramen:data data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1 500 000

Graf 1.17 – Průměrná mzda podle CZ-NACE (Kč/osoba) 11 21 29 30 20 28 24 26 23 27 ZP 17 22 25 18 32 13 10 31 16 15 14

2014 2 000 000

2015 0

10 000

20 000

30 000

2014

40 000

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

1.1.5POČET POČET PODNIKŮ 1.1.5 PODNIKŮ Navzdoryekonomické ekonomickérecesi recesimeziročně meziročněnarůstal narůstalpočet početsubjektů subjektůve zpracovatelském ve zpracovatelskémprůmyslu, průmyslu,kromě kroměroku roku Navzdory 2013. k tomu dramatické snížení zaměstnanosti, kdy se částsezaměstnanců, kteří přišli o práci, 2013.Přispělo Přispělo k tomu dramatické snížení zaměstnanosti, kdy část zaměstnanců, kteří přišli pustila o práci, do podnikání. V roce 2014 bylo2014 ve srovnání s rokem 2008 o 20 790 což více, je nárůst o 13,9 % pustila do podnikání. V roce bylo ve srovnání s rokem 2008 opodniků 20 790 více, podniků což je nárůst o(graf 13,9 1.18). Za tímto nárůstem stojí hlavně rozmach mikro podniků a také přesnější statistický odhad počtu podniků % (graf 1.18). Za tímto nárůstem stojí hlavně rozmach mikro podniků a také přesnější statistický odhad s využitím administrativních zdrojů dat. V roce 2015 počet podniků mírně klesl. počtu podniků s využitím administrativních zdrojů dat. V roce 2015 počet podniků mírně klesl.

Ve struktuře Ve struktuřeZPZPpodle podlepočtu podniků počtu podniků(graf (graf1.19) 1.19)převládají převládajíoddíly oddílys vysokým s vysokýmpodílem podílemmikropodniků mikropodnikůvčetně včetně živnostníků výroba kovových konstrukcí a CZ-NACE 16 zpracování dřeva). Na druhém konci jsou živnostníků(CZ-NACE (CZ-NACE2525 výroba kovových konstrukcí a CZ-NACE 16 zpracování dřeva). Na druhém konci oddíly tvořené většinou velkými podniky. jsou oddíly tvořené většinou velkými podniky.

7 41

Graf1.18 1.18– -Počet Početpodniků podniků Graf



Graf1.19 1.19–- Počet Početpodniků podnikůpodle podleCZ-NACE CZ-NACE(ZP (ZP==100 %) 100 %) Graf

200 000

25 16 27 14 32 18 10 31 23 28 22 26 13 11 20 29 17 24 15 30 21

167 342

170 039

167 688

173 889

167 344

153 965

149 249

100 000

172 596

150 000

50 000

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

2015 0%

5%

10%

15%

20%

25%

2014 30%

Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO Pramen:

1.1.6 AKTIVA A VLASTNÍ KAPITÁL 1.1.6 AKTIVA A VLASTNÍ KAPITÁL Velikost aktiv ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku 2008, do roku 2015 rostla Velikost aktiv ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu 2008, dovozidel roku 2015 rostla (graf 1.20). V oddílovém členění (graf 1.21) měla výrazně největší aktiva oproti výrobaroku motorových (CZ-NACE (graf 1.20). V oddílovém členěnístrojů (graf (CZ-NACE 1.21) měla největší aktivakovových výroba konstrukcí motorových vozidel 25). (CZ29). Na druhém místě byla výroba 28)výrazně následovaná výrobou (CZ-NACE NACE 29). Na druhém místě byla výroba strojů (CZ-NACE 28) následovaná výrobou kovových konstrukcí (CZVybavenost NACE 25). zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (graf 1.22) vypovídá o kapitálové náročnosti produkce. Její skokové meziroční zvýšení o 13,3 % v krizovém roce 2009 bylo způsobeno razantním Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým majetkem (graftéměř 1.22)o  čtvrtinu. vypovídá snížením zaměstnanosti. Za  celé sledované nehmotným období 2008 aaž hmotným 2015 vzrostla vybavenost kapitálové členění náročnosti produkce. dlouhodobým Její skokové meziroční zvýšení o 13,3 majetkem % v krizovém bylo V o oddílovém je vybavenost nehmotným a  hmotným (grafroce 1.23)2009 nejvyšší ve výrobě (CZ-NACE 11) zaměstnanosti. a také v chemickém průmyslu (CZ-NACE vykazuje způsobenonápojů razantním snížením Za celé sledované období20). 2008Nejnižší až 2015vybavenost vzrostla vybavenost oddíl výroby oděvů (CZ-NACE 14) a oddíl kožedělného průmyslu (CZ-NACE 15). Ve vybavenosti zaměstnanců téměř o čtvrtinu. V oddílovém členění je vybavenost dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (graf aktivy projevuje výroby v jednotlivých 1.23) se nejvyšší ve rozdílný výrobě charakter nápojů (CZ-NACE 11) a také oddílech. v chemickém průmyslu (CZ-NACE 20). Nejnižší vybavenost výroby oděvůve zpracovatelském (CZ-NACE 14) a oddíl kožedělného průmyslu (CZ-NACE 15). Ve Velikost účetnívykazuje hodnotyoddíl vlastního kapitálu průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku vybavenosti zaměstnanců aktivy1.24). se projevuje rozdílný charakter v jednotlivých oddílech. 2008, rostla do roku 2015 (graf Podíl na vlastním kapitáluvýroby zpracovatelského průmyslu v jednotlivých oddílech CZ-NACE je v grafu 1.25. Podíly odpovídají přibližně podílům na aktivech. Velikost účetní hodnoty vlastního kapitálu ve zpracovatelském průmyslu od roku 2009, po poklesu oproti roku 2008, rostla do roku 2015 (graf 1.24). Podíl na vlastním kapitálu zpracovatelského průmyslu v jednotlivých oddílech CZ-NACE je v grafu 1.25. Podíly odpovídají přibližně podílům na aktivech.

42

8

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf1.20 1.20– -Aktiva Aktiva(v mld. (v mld.Kč) Kč) Graf Graf 1.20 - Aktiva (v mld. Kč)

3 500 3 500

Graf1.21 1.21 100 %) Graf Graf 1.21– Aktiva - Aktivapodle podleCZ-NACE CZ-NACE(ZP (ZP= =100 %) 100 %)

3 000 3 000 2 500 2 500

3 010 3 010

2 979 2 979

2 850 2 850

2 703 2 703

2 677 2 677

2 564 2 564

1 000 1 000

2 453 2 453

1 500 1 500

2 542 2 542

2 000 2 000

500 500 0

0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rokrok 2015 výpočty MPO



29 29 28 28 25 25 22 22 10 10 27 27 26 26 20 20 23 23 24 24 11 11 30 30 17 17 32 32 16 16 13 13 21 21 18 18 31 31 14 14 15 15 0% 5% 10% 0% 5% 10% Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: Pramen: data data ČSÚ, ČSÚ, rok rok 2015 2015 výpočty výpočty MPO MPO

1 200 1 200

11 11 20 20 17 17 21 21 26 26 29 29 23 23 24 24 ZP ZP 16 16 13 13 10 10 22 22 30 30 28 28 32 32 18 18 27 27 25 25 31 31 15 15 14 14

1 000 1 000

1 078 1 078

1 102 1 102

1 079 1 079

1 023 1 023

998 998

987 987

871 871

1 016 1 016

800 800

400 400

200 200

0

0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: data Pramen: data ČSÚ, ČSÚ, rok rok 2015 2015 výpočty výpočty MPO MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

15% 15%

20% 20%

Graf1.23 1.23–- Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým Graf Graf 1.23 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem majetkem dle dle CZ-NACE CZ-NACE ne hmotným a hmotným nehmotným a hmotným majetkem dle CZ-NACE (v tis. Kč/osoba) (v tis. (v tis.Kč/osoba) Kč/osoba)

Graf 1.22 – Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým Graf 1.22 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem Graf 1.22 - Vybavenost zaměstnanců dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem (v tis. Kč/osoba) (v tis. Kč/osoba) nehmotným a hmotným majetkem (v tis. Kč/osoba)

600 600

2015 2014 2015 2014

0 1 000 2 000 3 000 0 1 000 2 000 3 000 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

9

9

2015 2014 2015 2014 4 000 4 000

5 000 5 000

43



Graf Graf1.24 1.24– -Vlastní Vlastníkapitál kapitál(v mld. (v mld.Kč) Kč)

Graf Graf1.25 1.25–- Vlastní kapitál podle CZ-NACE CZ-NACE (ZP (ZP == 100 %) 100 %)

1 800

29 28 25 22 10 27 23 24 20 26 11 17 21 32 16 30 13 18 31 14 15

1 600 1 400 1 200

1 524

1 400

1 331

1 264

1 243

1 192

600

1 205

800

1 482

1 000

400 200 0 2008

2009

2010

2011

2012

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO

2013

2014

2015

2015 0%

5%

10%

2014 15%

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

1.2 INVESTICE, VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM A INOVACE 1.2 INVESTICE, VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM 1.2.1 INVESTICE A INOVACE Investice, tj. nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se v roce 2009 ve ZP propadly o třetinu na 148 mld. Kč a v roce 2010 propad ještě mírně prohloubily. V dalších letech meziročně rostly, ale 1.2.1 INVESTICE v roce 2015 zůstaly 4 % pod úrovní roku 2008 (graf 1.26). Investice, tj. nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného se v roce 2009 ve ZP propadly o třetinu Ve struktuře ZP (graf 1.27) byly výrazně největší investice v majetku, oddíle výroby motorových vozidel (CZ-NACE 29) na 148 mld. Kč a v roce 2010 propad ještě mírně prohloubily. V dalších letech meziročně rostly, ale v roce 2015 a pak s odstupem ve výrobě kovových konstrukcí (CZ-NACE 25) a výrobě strojů (CZ-NACE 28). zůstaly 4 % pod úrovní roku 2008 (graf 1.26). Podíl investic na tržbách vypovídá o náročnosti tržeb na investice. Úroveň tohoto ukazatele je ovlivněna Ve struktuře ZP (graf 1.27) bylyprodukce výrazně největší investice v oddíletakže výroby motorových vozidel (CZ-NACE technologickým charakterem a investiční periodou, i strukturálními změnami uvnitř 29) ZP. a pak ve výrobě kovových konstrukcí 25) a výrobě strojů (CZ-NACE V roces odstupem 2009 hodnota ukazatele značně poklesla (CZ-NACE a v roce 2010 pokles prohloubila. Pak 28). jeho hodnota rostla až do roku 2015, avšak nebylo dosaženo hodnoty z roku 2008 (graf 1.28). Hodnoty za jednotlivé oddíly ZP Podíl investic na  tržbách vypovídá o  náročnosti tržeb na  investice. Úroveň tohoto ukazatele je ovlivněna v letech 2014 a 2015 jsou v grafu 1.29. Zajímavá je meziroční změna tohoto ukazatele u výroby usní (CZtechnologickým charakterem produkce a investiční periodou, takže i strukturálními změnami uvnitř ZP. V roce NACEhodnota 15). Vysoce nadprůměrných hodnot dosahují farmaceutických výrobků (CZ-NACE 21), 2009 ukazatele značně poklesla a v roce 2010oddíly poklesvýroba prohloubila. Pak jeho hodnota rostla až do roku výrobyavšak papíru (CZ-NACE 17) hodnoty a výrobaz ostatních (CZ-NACE 23). Naopak 2015, nebylo dosaženo roku 2008nekovových (graf 1.28). materiálů Hodnoty za  jednotlivé oddíly ZP v tahouni letech 2014 a 2015 jsou v grafu 1.29. Zajímavá je meziroční změna tohoto ukazatele u výroby usní (CZ-NACE 15). zpracovatelského průmyslu výroba motorových vozidel a výroba počítačů dosahují podprůměrných hodnot. Vysoce nadprůměrných hodnot dosahují oddíly výroba farmaceutických výrobků (CZ-NACE 21), výroby papíru (CZ-NACE 17) a  výroba ostatních nekovových materiálů (CZ-NACE 23). Naopak tahouni zpracovatelského průmyslu výroba motorových vozidel a výroba počítačů dosahují podprůměrných hodnot.

44

10

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf 1.26 - Investice (v mld. Kč) Graf 1.26 – Investice (v mld. Kč)

250 250

Graf 1.27 - Investice podle CZ-NACE (ZP = 100 %) Graf 1.27 – Investice podle CZ-NACE (ZP = 100 %)

200 200

50 50

217 217

208 208

183 183

178 178

161 161

143 143

148 148

100 100

226 226

150 150

0 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

29 2529 2825 28 22 22 10 10 26 26 27 27 2020 2323 2424 1717 3232 1616 1111 1313 2121 30 30 18 18 31 31 14 1415 15

2015

2015

0% 5% 10% 15% 0% 5% 10% 15% Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

2014

2014

20% 20%

25% 25%

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Pramen: data ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Graf 1.28 - Podíl investic na tržbách za prodej vlastních Graf 1.28 – Podíl investic na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb výrobků a služeb

Graf1.29 1.29– -Podíl Podílinvestic investicna tržbách na tržbáchza prodej za prodejvlastních vlastních Graf výrobkůa služeb a služebpodle CZ-NACE podle CZ-NACE(v %) (v %) výrobků

8%

21 17 23 13 32 11 20 28 25 18 15 22 10 ZP 31 24 16 29 30 14 27 26

7%

6%

5%

2%

5,53%

5,53%

5,38%

5,27%

4,90%

5,47%

3%

4,70%

6,99%

4%

1%

0% 2008

2009

2010

2011

2012

Pramen: data ČSÚ, rokrok 2015 výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, 2015 výpočty MPO

2013

2014

2015

2015 0%

2%

4%

6%

8%

10%

2014 12%

Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,rok rok2015 2015výpočty výpočtyMPO MPO Pramen:

11

45

1.2.2 VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU 1.2.2 VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU 1.2.2 VÝDAJE NA VĚDU VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU Výdaje na vědu a výzkumA VÝZKUM (VaV) zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje vynaložené na území ČR v daném Výdaje na vědu a výzkum (VaV) zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje vynaložené na území ČR v daném roce. Zpravodajské jednotky jsou všechny subjekty mající pracoviště VaV. Propojená data za VaV jsou k roce. Zpravodajské jednotky všechny subjekty pracoviště VaV. Propojená data zaČR VaV jsou k Výdaje na vědu a výzkum (VaV)jsou zahrnují veškeré běžnémající a investiční výdaje vynaložené na území v daném dispozici za období 2010 až 2014. roce. Zpravodajské dispozici za obdobíjednotky 2010 až jsou 2014.všechny subjekty mající pracoviště VaV. Propojená data za VaV jsou k dispozici Celková hodnota výdajů na VaV byla ze sledovaného období 2010 až 2014 nejvyšší v roce 2011 (graf 1.30) za období 2010 až 2014. Celková hodnota výdajů na VaV byla ze sledovaného období 2010 až 2014 nejvyšší v roce 2011 (graf 1.30) Podle typu výdajů tvoří většinu výdajů na VaV experimentální výzkum, následovaný aplikovaným Podle typu výdajů tvoří většinu výdajů na VaV období experimentální výzkum, následovaný Celková hodnota byla ze sledovaného 2010 až 2014 nejvyšší v roce 2011aplikovaným (grafsféře 1.30)ZP výzkumem, kterývýdajů jedinýna VaV vykazuje trvale rostoucí trend. Výdaje na základní výzkum jsou v podnikové výzkumem, který jediný vykazuje trvale rostoucí trend. Výdaje na základní výzkum jsou v podnikové sféře ZP Podle typu výdajů tvoří většinu výdajů na VaV experimentální výzkum, následovaný aplikovaným výzkumem, zanedbatelné. Při interpretaci těchto dat je však nutno počítat s tím, že hranice mezi jednotlivými typy VaV který jediný vykazuje trvale rostoucí trend. Výdaje výzkum v podnikové ZP zanedbatelné. zanedbatelné. Při interpretaci těchto dat je však na základní nutno počítat s tím,jsou že hranice mezisféře jednotlivými typy VaV není vždy jednoznačná. Vjeroce 2014 mělpočítat nejvyšší výdaje na VaV (graf 1.31) podle CZ-NACE oddíl výroba Při interpretaci těchto dat však nutno s  tím, že hranice mezi jednotlivými typy VaV není vždy není vždy jednoznačná. V roce 2014 měl nejvyšší výdaje na VaV (graf 1.31) podle CZ-NACE oddíl výroba motorových V roce vozidel2014 (CZ-NACE 29), dálevýdaje výrobana VaV strojů (graf (CZ-NACE a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE jednoznačná. měl nejvyšší 1.31)28) podle CZ-NACE oddíl výroba motorových motorových vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba strojů (CZ-NACE 28) a výroba elektrických zařízení (CZ-NACE vozidel (CZ-NACE 29), dále výroba (CZ-NACE a výroba zařízení (CZ-NACE 27). Potěšitelné 27). Potěšitelné je, že výdaje na strojů základní výzkum28) jsou nejvyššíelektrických u výroby strojů a výroby ostatních dopravních 27).žePotěšitelné je, že výdaje na základní výzkum jsou nejvyšší ua výroby výroby strojů a výroby ostatních dopravních je, výdaje na základní výzkum jsou nejvyšší u výroby strojů ostatních dopravních prostředků, tj. prostředků, tj. odvětví, kde je vyšší podíl podniků pod domácí kontrolou. prostředků, odvětví, kde je vyššípod podíl podniků pod domácí kontrolou. odvětví, kde tj. je vyšší podíl podniků domácí kontrolou. Graf 1.30 - Výdaje na VaV ve zpracovatelském průmyslu (mil. Kč) Graf 1.30 1.30 –- Výdaje na VaV ve zpracovatelském ve zpracovatelském průmyslu průmyslu (mil. (mil. Kč) Kč) Graf Výdaje na VaV Základní Základní

30 000 30 000 25 000 25 000

23 133 23 133

20 000 20 000 15 000 15 000 10 000 10 000 5 000 5 000

18 126 18 126

4 400 4 400 607 0 607 0 2010 2010 Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty Pramen: data ČSÚ, výpočtyMPO MPO

Aplikovaný Aplikovaný

27 462 27 462

21 557 21 557

Aplikovaný Aplikovaný

4 260 524 4 260 524

4 000 000 4 000 000

12 12

17 950 17 950

8 435 8 435 485 485 2014 2014

Experimentální Experimentální

3 035 661 3 035 661

3 000 000 3 000 000

26 870 26 870

6 616 6 616 336 336 2013 2013

6 295 6 295 341 341 2012 2012

5 517 5 517 388 388 2011 2011

1 873 791 11873 847791 794 1 183 868 1 847 794 11183 141868 873 11141 074 873 880 1 1074 060880 882 536 940 1 060 882 536 940 316 463 316 463 313 146 313 297146 967 297 215 967 968 42215 170968 4219170 241 1915241 827 1514827 995 1414995 365 1413365 007 1310007 575 10 575 0 1 000 000 2 000 000 0 data ČSÚ, výpočty 1 000MPO 000 2 000 000 Pramen: Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

17 302 17 302

14 687 14 687

Základní Základní

46

24 253 24 253

21 322 21 322

Graf 1.31 - Výdajena VaV na VaVpodle podleCZ-NACE CZ-NACEv roce v roce2014 2014(tis. (tis.Kč) Kč) Graf 1.31 – Výdaje Graf 1.31 - Výdaje na VaV podle CZ-NACE v roce 2014 (tis. Kč) 29 2928 2827 2726 2630 3020 2025 2521 2122 2223 2332 3213 1324 2410 1031 3115 1516 1617 1718 1811 1114 14

Experimentální Experimentální

5 000 000 5 000 000

6 498 274 6 498 274

6 000 000 6 000 000

7 000 000 7 000 000

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Pohled na  na rozdíly rozdíly v  v produktivitě produktivitě práce práce podniků podniků ZP ZP celkem celkem oproti oproti podnikům podnikům majícím majícím VaV VaV jejev vgrafu grafu 1.32. 1.32. Pohled Podle očekávání mají podniky s VaV vyšší úroveň produktivity práce, která se u nich v roce 2014 podstatně Podle očekávání mají podniky s VaV vyšší úroveň produktivity práce, která se u nich v roce 2014 podstatně rozdíl vykazuje vykazuje oddíl oddíl výroba výroba nápojů nápojů (CZ-NACE (CZ-NACE 11), 11), výroba výroba motorových motorových vozidel vozidel meziročně zvýšila. Největší rozdíl (CZ-NACE 29) a výroba a výroba počítačů (CZ-NACE (CZ-NACE 26). 26). Graf 1.32 –- Porovnání Porovnání produktivity produktivity práce práce ve ve ZP (Kč/osoba) ZP (Kč/osoba) Podniky s VaV

Celkem

1 200 000 1 000 000

1 115 668 927 111

914 223

883 998

800 000

925 121

720 160

700 392

864 171

769 662

740 168

600 000 400 000 200 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.2.3 INOVACE 1.2.3 INOVACE Pro analytické posouzení vývoje a  úlohy inovací ve  ZP byla zaměřena pozornost na  aktivity, které jsou Pro analytické posouzení vývoje a úlohy inovací ve ZP byla zaměřena pozornost na aktivity, které jsou rozhodující pro průmysl, tj. na podniky s technickými inovacemi, a to inovace produktů a služeb, které jsou rozhodující pro průmysl, tj.jen na o část podniky s technickými to inovacesouhrnně produktůklasifikovány a služeb, které jsou novinkou na trhu. Jedná se inovačních aktivit,inovacemi, které jsouametodicky v „Oslo novinkou 1na trhu. Jedná jen o část inovačních aktivit,na procesní, které jsou pokračující metodicky nebo souhrnně klasifikovány , který dále členíseinovace, kromě produktových, zastavené technickév manuálu“ 1 inovace, marketingové inovace.kromě produktových, na procesní, pokračující nebo zastavené „Oslo manuálu“ , kterýa organizační dále člení inovace, technické inovace, marketingové a organizační inovace. Z Z dostupných dostupných dat dat za  za rok rok 2010, 2010, 2012 2012 a a 2014 2014 byly byly propojeny propojeny údaje údaje za  zainovace inovaces sprodukčními produkčními a a finančními finančními daty za podniky celého ZP. Byla tak vytvořena skupina inovativních podniků, jejíž výsledky byly porovnány daty za podniky celého ZP. Byla tak vytvořena skupina inovativních podniků, jejíž výsledky byly porovnány s s podniky ZP celkem. podniky ZP celkem. Počet inovativních podniků tvoří přes jednu pětinu pětinu podniků podniků celého celého zpracovatelského zpracovatelského průmyslu, průmyslu, ale ale jejich jejich podíly na produkčních produkčních charakteristikách charakteristikách jsou jsou převažující převažující aa mají majírostoucí rostoucítrend. trend.Jejich Jejichpodíl podílnana  tržbách podíly na tržbách ZPZP se se zvýšil z  60  % v  roce 2010 na  68  % v  roce 2014, podíl na  přidané hodnotě z  57  % na  72  % a  na  podíl zvýšil z 60 % v roce 2010 na 68 % v roce 2014, podíl na přidané hodnotě z 57 % na 72 % a na podíl na na zaměstnanosti z 52 % na 66 % (graf 1.33). Jejich nižší podíl na zaměstnanosti než na přidané hodnotě zaměstnanosti z 52 úrovni % na 66produktivity % (graf 1.33). Jejich nižší podíl na zaměstnanosti než na přidané hodnotě svědčí svědčí o jejich vyšší práce. o jejich vyšší úrovni produktivity práce. Podíl % v v roce % celkových Podíl tržeb tržeb z z inovovaných inovovaných produktů produktů se se vyhoupl vyhouplz z20 20% roce 2010 2010 na  na 29 29% celkových tržeb tržeb inovativních inovativních podniků. Největší podíl inovovaných výrobků (graf 1.34) má oddíl výroba počítačů (CZ-NACE podniků. Největší podíl inovovaných výrobků (graf 1.34) má oddíl výroba počítačů (CZ-NACE 26) 26) a výroba a výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Tyto dva oddíly jsou jako jediné nad průměrem zpracovatelského průmyslu. motorových vozidel (CZ-NACE 29). Tyto dva oddíly jsou jako jediné nad průměrem zpracovatelského průmyslu. Pro inovující podniky byl propočten podíl tržeb z inovací na tržbách celkem (graf 1.34). Největší podíl má oddíl výroby počítačů, následován výrobou podíl motorových oděvů. Jsou(graf zde patrné dva důležité Pro inovující podniky byl propočten tržeb zvozidel inovacía výrobou na tržbách celkem 1.34). Největší podíljevy. má Většina inovací ve výrobě počítačů nevznikla v ČR, protože produkce je převážně realizována v podnicích, oddíl výroby počítačů, následován výrobou motorových vozidel a výrobou oděvů. Jsou zde patrné dva které jsou součástí globálních hodnotových řetězců (GVC). Tržby z inovací ve výrobě oděvů (CZ-NACE 14) jsou důležité jevy. Většina inovací ve výrobě počítačů nevznikla v ČR, protože produkce je převážně realizována většinou inovace nejnižších řádů. „Oslo manuál“ nerozlišuje řád inovací. Pokud by se rozlišoval řád inovací, v podnicích, které součástí globálních hodnotových řetězců (GVC). Tržby z inovací ve výrobě oděvů (CZpravděpodobně byjsou ve výrobě oděvů byl podíl inovací výrazně nižší. 1

Dokument OECD „The Measurement of Scientific and Technological Activities, Proposed Guidelines for Collecting and

1 DokumentTechnological OECD „The Measurement Scientific and Technological Activities, Guidelines for aCollecting and InterpreInterpreting InnovationofData” obsahuje metodické pokynyProposed pro shromažďování použití dat v oblasti ting Technological Innovation Data” obsahuje metodické pokyny pro shromažďování a použití dat v oblasti průmyslových inovací.

průmyslových inovací.

13

47

NACE 14) jsou většinou inovace nejnižších řádů. "Oslo manuál" nerozlišuje řád inovací. Pokud, by se NACE 14) jsou většinou inovace nejnižších řád inovací. Pokud, by se rozlišoval řád inovací, pravděpodobně by ve řádů. výrobě"Oslo oděvůmanuál" byl podílnerozlišuje inovací výrazně nižší. rozlišoval řád inovací, pravděpodobně by ve výrobě oděvů byl podíl inovací výrazně nižší. Pro doplnění jsou v grafu 1.35 uvedeny tržby za inovované výrobky v roce 2014. Jednoznačně nejvyšší tržby Pro doplnění jsou motorových v grafu 1.35 uvedeny tržby za inovované výrobky v roce 2014. Jednoznačně nejvyšší tržby mádoplnění oddíl výroby vozidel. tržby Pro jsou v grafu 1.35 uvedeny za inovované výrobky v roce 2014. Jednoznačně nejvyšší tržby má oddíl výroby motorových vozidel. má oddíl výroby motorových vozidel. Graf 1.33 – Podíl základních údajů inovativních podniků na ZP Graf 1.33 –– Podíl Podíl základních základních údajů údajů inovativních inovativních podniků podniků na ZP na ZP Graf 1.33 Tržby PH Zaměstnanci Podíl tržeb z inovovaných produktů na tržbách inovativních podniků

2010 2010 Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: Pramen: data data ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO

2012 2012

29,1% 29,1%

66,4% 66,4%

72,1% 72,1%

68,0% 68,0% 18,4% 18,4%

59,2% 59,2%

67,1% 67,1%

Podíl tržeb z inovovaných produktů na tržbách inovativních podniků

67,6% 67,6%

Zaměstnanci

20,4% 20,4%

PH

52,1% 52,1%

57,5% 57,5%

Tržby

60,4% 60,4%

80% 80% 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% 0%

2014 2014

Podniky realizující produktové inovace mají v souhrnu vyšší produktivitu práce než je průměr za celý Podniky realizující produktové inovace mají mají v souhrnu produktivitu práce než je zavýroba celý Podniky realizující produktové inovace v  souhrnu vyšší vyšší produktivitu práce než (CZ-NACE je průměr průměr za  celý zpracovatelský průmysl. Nad průměrem zpracovatelského průmyslu je výroba nápojů 11), zpracovatelského průmyslu zpracovatelský průmysl. Nad průměrem průmyslu je výroba nápojů (CZ-NACE chemických látek (CZ-NACE 20), výrobazpracovatelského motorových vozidel (CZ-NACE 29), farmacie (CZ-NACE 11), 21) avýroba výroba chemických látek (CZ-NACE 20), výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), farmacie (CZ-NACE 21) a výroba a výroba pryže a plastů (CZ-NACE 22). pryže pryže a plastů a plastů (CZ-NACE (CZ-NACE 22). 22). inovací na celkových tržbách Graf 1.35 Tržbyz inovovaných z inovovanýchproduktů produktůpodle podleCZ-NACE CZ-NACE Graf Graf1.34 1.34-–Podíl Podíltržeb tržebzz inovací na celkových tržbách podle Graf 1.35 –Tržby Graf 1.34 Podíl tržeb z inovací na celkových tržbách podle Graf 1.35 Tržby z inovovaných produktů podle CZ-NACE CZ-NACE v roce 2014 v roce 2014 (tis. Kč) podle CZ-NACE v roce 2014 v roce 2014 (tis. Kč) CZ-NACE v roce 2014 v roce 2014 (tis. Kč) 26 2629 29ZP ZP14 1424 2431 3122 2228 2830 3025 2523 2313 1332 3227 2710 1018 1821 2116 1611 1120 2015 1517 17

32,9% 32,9% 29,1% 29,1%

19,7% 19,7% 16,4% 16,4% 14,6% 14,6% 14,2% 14,2% 14,1% 14,1% 14,1% 14,1% 12,8% 12,8% 10,0% 10,0% 9,9% 9,9% 9,7% 9,7% 7,6% 7,6% 5,2% 5,2% 4,8% 4,8% 4,3% 4,3% 4,1% 4,1% 4,1% 4,1% 3,2% 3,2% 2,2% 2,2% 2,2% 2,2% 0% 10% 20% 30% 0% 10% 20% 30% Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

40% 40%

45,4% 45,4%

29 2926 2628 2824 2422 2227 2725 2530 3023 2320 2010 1013 1311 1132 3231 3121 2117 1714 1416 1618 1815 15

297 172 602 297 172 602 78 704 316 78 125 704 316 30 452 3028 452 125 517 001 2826 517 001 014 543 26 014 543 14 859 758 1412 859 151758 885 129151 220885 781 9 220 781 7 316 493 7 316 493 5 161 670 5 161 670 4 891 974 4 891 974 3 804 659 3 804 659 2 146 926 2 146 926 1 691 050 1 691 050 1 385 049 1 385 049 1 339 807 1 339 835 807 265 835 265 283 970 283 970 261 929 261 929 204 614 204 64614 329 64 329 50% 0 100 000 000 200 000 000 300 000 000 400 000 000 50% 0 100 000výpočty 000 200 000 000 300 000 000 400 000 000 Pramen: data data ČSÚ, ČSÚ, MPO Pramen: výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

14 14 48

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

1.2.4 INOVACE A VĚDA A VÝZKUM (VaV)  1.2.4 INOVACE A VĚDA A VÝZKUM (VaV)  1.2.4 INOVACE A VĚDA A VÝZKUM (VaV) Velmi  zajímavý  je  kombinovaný  pohled  na  inovující  podniky  a  podniky  mající  výdaje  na  VaV  (Tab.  1.1).  Velmi zajímavý zajímavý jeje  kombinovaný  pohled  na  inovující  podniky  a  podniky  VaV  (Tab.  1.1).  Velmi kombinovaný pohled na inovující podniky a podniky majícímající  výdajevýdaje  na VaVna  (Tab. 1.1). Podniky Podniky mající produktové inovace a VaV tvoří pouze 13,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Tato skupina  Podniky mající produktové inovace a VaV tvoří pouze 13,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Tato skupina  mající produktové inovace a VaV tvoří pouze 13,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Tato skupina podniků podniků je hlavním tahounem inovací a VaV zpracovatelského průmyslu a tím také konkurenceschopnosti.  je hlavním tahounem inovací a VaV zpracovatelského průmyslu a tím také konkurenceschopnosti. Další dvě podniků je hlavním tahounem inovací a VaV zpracovatelského průmyslu a tím také konkurenceschopnosti.  Další dvě skupiny podniků a to inovující podniky bez VaV tvoří 54,6 % tržeb a neinovující podniky, ale mající  skupiny podniků a to inovující podniky bez VaV tvoří 54,6 % tržeb a neinovující podniky, ale mající VaV 10,7 % Další dvě skupiny podniků a to inovující podniky bez VaV tvoří 54,6 % tržeb a neinovující podniky, ale mající  VaV  10,7 %  jsou  tahouny  nebo  VaV. skupinou Nejhorší zpracovatelského skupinou  zpracovatelského  průmyslu  tržeb,tržeb,  jsou tahouny inovací inovací  nebo VaV. Nejhorší průmyslu jsou podnikyjsou  bez inovací VaV  10,7 %  tržeb,  jsou  tahouny  inovací  nebo  VaV.  Nejhorší  skupinou  zpracovatelského  průmyslu  jsou  podniky bez inovací i bez VaV, které tvoří 21,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu.   i bez VaV, které tvoří 21,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu. podniky bez inovací i bez VaV, které tvoří 21,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu.   Rozdílnost  výše  zmíněných  skupin  podniků  lze  demonstrovat  na  úrovni  produktivity  práce  (graf  1.36).  výše skupin podniků demonstrovat na úrovni produktivity práce produktivity  (graf 1.36). Podniky Rozdílnost  výše zmíněných zmíněných  skupin  podniků  lze  demonstrovat  na  úrovni  produktivity  práce  (graf  1.36).  Podniky Rozdílnost mající  produktové  inovace  a  výdaje  na lze VaV  mají  bezkonkurečně  nejlepší  hodnotu  mající produktové inovace a výdaje na VaV mají bezkonkurečně nejlepší hodnotu produktivity práce. Naopak Podniky  mající  produktové  inovace  a  výdaje  na  VaV  mají  bezkonkurečně  nejlepší  hodnotu  produktivity  práce. Naopak podniky bez inovací a bez VaV v produktivitě práce výrazně zaostávají.    podniky bez inovací a bez VaV v produktivitě práce výrazně zaostávají. práce. Naopak podniky bez inovací a bez VaV v produktivitě práce výrazně zaostávají.    Tab 1.1 ‐ Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2014  Tab 1.1 – Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2014 Tab 1.1 ‐ Podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2014      VaV   

24,1% 

Ano 

68,0%  Inovace  Ano  Ne  32,0%  Inovace  Ne  Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO  Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO 

 

VaV  Ne 

Ano 

 

13,4%  68,0% 

10,7% 

32,0% 

Ano  24,1%  13,4% 

Ne 

75,9%  54,6%  21,3% 

10,7% 

75,9%  54,6%  21,3% 

                  Graf  1.36 – Porovnání produktivity práce ve ZP    v roce    2014 (Kč/osoba)  

1 400 000

1 272 521

1 400 000

1 272 521

1 200 000 1 200 000 1 000 000 1 000 000

864 171

800 000

987 788

907 586

987 788

907 586

864 171

800 000 600 000 600 000 400 000 400 000

183 971

200 000

183 971

200 000 0 0 Celkem

IN+VaV Celkem

Pouze IN IN+VaV

Pouze VaV Pouze IN

Pouze VaV

Ne IN a Ne VaV Ne IN a Ne VaV

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

1.3 CENOVÝ VÝVOJ  1.3 CENOVÝ VÝVOJ  1.3 CENOVÝ VÝVOJ Ceny  výrobců  ve  zpracovatelském  průmyslu 

s určitou  prodlevou  kopírovaly  produkční  výkonnost.  Ceny  výrobců  ve  zpracovatelském  s určitou  prodlevou  kopírovaly  produkční  výkonnost.  V dlouhodobém  vývoji  vykazují  nižší  dynamiku průmyslu  oproti  cenám  za  celý  průmysl,  u  kterých  jsou  významným  Ceny výrobců ve  zpracovatelském průmyslu s  určitou prodlevou kopírovaly produkční výkonnost. V dlouhodobém  vývoji  vykazují  nižší  dynamiku  oproti  cenám  za  celý  průmysl,  u  kterých  jsou  významným  faktorem jejich rychlejšího růstu ceny energetických výrobců a zejména oproti spotřebitelským cenám (graf  V  dlouhodobém vývoji vykazují nižší dynamiku oproti cenám za  celý průmysl, u  kterých jsou významným faktorem jejich rychlejšího růstu ceny energetických výrobců a zejména oproti spotřebitelským cenám (graf  1.37).  Ve  vývoji  cen  ve  zpracovatelském  průmyslu výrobců se  projevil  krizový oproti propad  v roce  2009  jejich  faktorem jejichvýrobců  rychlejšího růstu ceny energetických a zejména spotřebitelským cenám (graf 1.37).  Ve  vývoji  cen  výrobců  ve  zpracovatelském  průmyslu  se  projevil  krizový  propad  2009  jejich jejich  podstatným  snížením  následným  zpomalujícím  se  růstem  až  do  roku  2014.  pokles  1.37).meziročním  Ve  vývoji cen výrobcůa  ve  zpracovatelském průmyslu se projevil krizový propadJejich  v v roce  roce 2009 podstatným meziročním meziročním snížením snížením  a  následným  zpomalujícím  se  růstem  až  do  2014. roku  2014.  Jejich  pokles  podstatným a následným zpomalujícím se růstem až do roku Jejich pokles v roce v roce 2015 byl ovlivněn nižšími cenami energetických vstupů a konkurenčními tlaky na světovém trhu.   v roce 2015 byl ovlivněn nižšími cenami energetických vstupů a konkurenčními tlaky na světovém trhu.   2015 byl ovlivněn nižšími cenami energetických vstupů a konkurenčními tlaky na světovém trhu.    

15

15

49

Graf letech 2008 %) Graf1.37 1.37-–Indexy Indexycen cenprůmyslových průmyslovýchvýrobců výrobcůvv letech 2008ažaž2015 2015podle podleCZ-CPA CZ-CPA(rok (rok2005 2005==100 100 %) 130% 125% 120% 115% 110% 105% 100% 95% 90% 85%

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ZP

107,4%

101,5%

103,0%

108,9%

111,4%

111,6%

112,8%

108,4%

Spotřebitelské

112,1%

113,3%

114,9%

117,1%

121,0%

122,7%

123,2%

123,6%

Průmysl

110,5%

107,0%

108,3%

114,3%

116,8%

117,7%

116,8%

113,1%

Pramen: Pramen:data dataČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO

1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod je uveden v pojetí přeshraniční statistiky podle komodit, tj. v klasifikaci CZ-CPA, na rozdíl Zahraniční obchod je uveden v pojetí přeshraniční statistiky podle komodit, tj. v klasifikaci CZ-CPA, na rozdíl od ekonomických aktivit, uváděných v klasifikaci CZ-NACE. Význam ZP v národním hospodářství potvrzují i od  ekonomických aktivit, uváděných v  klasifikaci CZ-NACE. Význam ZP v  národním hospodářství potvrzují údaje zahraničním obchodě. obchodě. V celkovém V celkovémvývozu vývozu představují výrobky ZP téměř 95 % (grafHodnota 1.38). i údajeoo zahraničním ČR ČR představují výrobky ZP téměř 95 % (graf 1.38). Hodnota vývozu komodit ZP ve sledovaném období 2009 až 2015 neustále roste, zatímco hodnota ostatních vývozu komodit ZP ve sledovaném období 2009 až 2015 neustále roste, zatímco hodnota ostatních komodit, které představují zemědělské a  surovinové položky,položky, osciluje,osciluje, zejména v  důsledku jejich jejich citlivosti na  vývoj komodit, které představují zemědělské a surovinové zejména v důsledku citlivosti na cen. V podrobnějším pohledu na vývoz ZP je patrná dominance vývozu motorových vozidel, počítačů, strojů vývoj cen. V podrobnějším pohledu na vývoz ZP je patrná dominance vývozu motorových vozidel, počítačů, a elektrických zařízení (graf 1.39). strojů a elektrických zařízení (graf 1.39). VV dovozu dovozu představují představujívýrobky výrobkyzpracovatelského zpracovatelského průmyslu okolo % celkové jeho celkové hodnoty a vykazují rovněž průmyslu okolo 90 %90jeho hodnoty a rovněž růstový trend. Z komodit je nejvýznamnější dovoz počítačů, motorových vozidel, chemických látek a kovů (graf vykazují růstový trend. Z komodit je nejvýznamnější dovoz počítačů, motorových vozidel, chemických látek dovozu ostatních položek, podobně jako podobně u vývozu, jako osciluje spíše z cenových, než zobjemových a1.39). kovů Hodnota (graf 1.39). Hodnota dovozu ostatních položek, u vývozu, osciluje spíše cenových, důvodů. než objemových důvodů. Kladné růstovou tendencí Kladnésaldo saldozahraničního zahraničníhoobchodu obchodutvoří tvoříkomodity komodityzpracovatelského zpracovatelského průmyslu průmyslu ss růstovou tendencí(kromě (kromě roku2015), 2015),když kdyžzáporné zápornésaldo saldoostatních ostatníchkomodit komoditvzniká vznikázejména zejménavv důsledku dovozuenergetických energetickýchsurovin surovin roku důsledku dovozu (graf 1.38). Největší kladné saldo ve skupinách výrobků zpracovatelského průmyslu mají motorová vozidla, (graf 1.38). Největší kladné saldo ve skupinách výrobků zpracovatelského průmyslu mají motorová vozidla, následována stroji, stroji, elektrickými konstrukcemi. Záporná salda vykazují především kovy, následována elektrickými zařízeními zařízenímia kovovými a kovovými konstrukcemi. Záporná salda vykazují především chemické látky a farmaceutické výrobky (graf 1.39). kovy, chemické látky a farmaceutické výrobky (graf 1.39).

Zapojovánípodniků podnikůZP ZPdo do globálních hodnotovýchřetězců řetězcůlze lzedokumentovat dokumentovatna na dovozní náročnostivývozu. vývozu. Zapojování globálních hodnotových dovozní náročnosti Zatímco v roce 1990 bylo v 1 Kč vývozu obsaženo 28,60 haléřů dovozu, v roce 2010 už to bylo 52,39 haléřů (graf Zatímco v roce 1990 bylo v 1 Kč vývozu obsaženo 28,60 haléřů dovozu, v roce 2010 už to bylo 52,39 haléřů 1.40). V roce 2010 tvořil podíl podniků pod zahraniční kontrolou okolo 80 % tržeb zpracovatelského průmyslu, (graf 1.40). V roce 2010 tvořil podíl podniků pod zahraniční kontrolou okolo 80 % tržeb zpracovatelského když v roce 1990 byl prakticky nulový. V období 1990 až 2010 narostl export výrobků zpracovatelského průmyslu průmyslu, roce 1990 bylbezprakticky V obdobídělby 1990práce. až 2010 export výrobků desetkrát, když což byv nebylo možné zapojení nulový. do mezinárodní V rocenarostl 2010 byla nejnáročnější zpracovatelského průmyslu desetkrát, což by nebylo možné bez zapojení do mezinárodní dělby práce. na dovoz výroba rafinerských produktů (CPA 19), následována výrobou počítačů (CPA 26), výrobou chemických Vlátek roce(CPA 201024)byla nejnáročnější na dovoz rafinerských produktů (CPA 19), následována výrobou a výrobou motorových vozidelvýroba (CPA 29) viz graf 1.41. počítačů (CPA 26), výrobou chemických látek (CPA 24) a výrobou motorových vozidel (CPA 29) viz graf 1.41.

50

16

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf 1.38 Vývoz, dovoz a saldo 2008 – 2015 (mld. Kč) 4 000

222

–113

282

–147

335

222 282

3 001 3 001

–157

–161

–129

–84

313

Saldo ZP CPA Saldo ostatní CPA Dovoz ostatní CPA Saldo ZP CPA Vývoz ostatní CPA Dovoz ostatní CPA Dovoz ZP CPA Vývoz ostatní CPA Vývoz ZP CPA Dovoz ZP CPA Vývoz ZP CPA

289

2010

2011

2012

2013

313 2014

2892015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2009

000 ČSÚ, výpočty MPO Pramen:4 data 2009

509

335

34000 000

509

558

335

361

558

Saldo ostatní CPA

513

463

361

335

513

3 445 3 445

463

3 697 3 697

174

338

234

–72

204

205

184

3 187 3 187

23000 000

338

174

2 887 2 887

Dovoz Dovoz

12000 000

222

234

204

2 488 2 488

0 1 000

222

205

184

2 869 2 869

1 0000

169

2 691 2 691

149

188

2 353 2 353

21000 000

2 363 2 363

149

169

2 129 2 129

32000 000

188

2 406 2 406

43000 000

1 767 1 767 1 989 1 989

Vývoz Vývoz

Graf1.38 1.38Vývoz, – Vývoz, dovoz a saldo 2008 – 2015 (mld. Graf dovoz a saldo 2008 – 2015 (mld. Kč)Kč)

Pramen: data ČSÚ,výpočty výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, MPO

Graf dovoz a saldo v roce 2015 dledle CZ-CPA (mil. Kč)Kč) Graf1.39 1.39Vývoz, – Vývoz, dovoz a saldo v roce 2015 CZ-CPA (mil. 1 000 000

Vývoz Vývoz

Graf 1.39 Vývoz, dovoz a saldo v roce 2015 dle CZ-CPA (mil. Kč) Vývoz 800 000 1 000 000

Vývoz

600 000 800 000

Dovoz

Saldo

Dovoz

Saldo

400 000 600 000 200 000 400 000 0 200 000 200 000 0

Dovoz Dovoz

400 000 200 000 600 000 400 000 800 000 600 000 1 000 000 800 000

29

26

28

27

25

22

20

24

10

32

23

31

13

21

17

30

16

14

15

11

18

1 000 000 29 26MPO28 Pramen: data ČSÚ, výpočty Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

27

25

22

20

24

10

Oddíl CZ-CPA 32 23 31

13

21

17

30

16

14

15

11

18

Oddíl CZ-CPA

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

17 17

51

80%

Graf 1.40 – Vývoj dovozní náročnosti vývozu Graf 1.40 – Vývoj dovozní náročnosti vývozu Graf 1.40 – Vývoj dovozní náročnosti zpracovatelského průmyslu zpracovatelskéhoprůmyslu průmyslu zpracovatelského

80%

70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30%

52,39% 52,39%

48,48% 48,48%

34,82% 34,82%

40,83% 40,83%

28,60% 28,60%

20% 20% 10% 10% 0% 0%

1990 1995 1990 1995 Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty Pramen: data ČSÚ, výpočtyMPO MPO

2000 2000

2005 2005

2010 2010

Graf 1.41 - Dovozní náročnost vývozu podle CZ-CPA v roce Graf1.41 1.41–- Dovozní Dovoznínáročnost náročnost vývozupodle podleCZ-CPA CZ-CPAvývozu v roce Graf vývozu 2010 2010 v roce 2010 26 26 24 24 29 29 15 15 27 27 ZP ZP 30 30 20 20 22 22 28 28 13 13 17 17 32 32 25 25 10 10 14 14 31 31 23 23 18 18 16 16 21 21 11 11

72,13% 72,13% 61,08% 61,08% 56,54% 56,54% 55,12% 55,12% 53,87% 53,87% 52,39% 52,39% 51,61% 51,61% 50,57% 50,57% 50,34% 50,34% 42,82% 42,82% 42,68% 42,68% 41,91% 41,91% 41,22% 41,22% 40,78% 40,78% 38,11% 38,11% 37,34% 37,34% 35,13% 35,13% 33,02% 33,02% 32,95% 32,95% 29,49% 29,49% 28,19% 28,19% 27,76% 27,76% 0% 20% 40% 0% 20% 40% Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ,výpočty výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, MPO

60% 60%

80% 80%

Z teritoriálního pohledu směřuje vývoz komodit ZP z velké části do Německa (32 %), jehož prostřednictvím Z teritoriálního pohledu pohledu směřuje směřuje vývoz vývoz komodit komodit ZP ZP z velké části části do Německa do Německa (32 %), (32 %), jehož prostřednictvím prostřednictvím Z teritoriálního je část komodit z ČR součástí německého vývozu doz velké třetích zemí. S velkým odstupemjehož následují další země, je část komodit z ČR součástí německého vývozu do třetích zemí. S velkým odstupem následují další země, země, je část komodit z ČR Slovensko součástí německého vývozu do třetích zemí.Británie, S velkým(5odstupem následují další především sousední (8 %), Polsko (6 %), a dále Velká %), Francie (5 %), Itálie (4 %) a především sousední sousední Slovensko Slovensko (8  (8 %), Polsko (6  (6 %), aa dále především dále Velká Velká Británie, Británie, (5 (5 %), %),Francie Francie(5(5 %), %),Itálie Itálie(4(4 %)%)a sousední Rakousko (4 %). V dovozu dominuje opět Německo (27 %), ale na druhé místo se už s menším a sousední Rakousko(4(4 %). dominuje opět opět Německo Německo (27 (27 %), sousední Rakousko %). VV dovozu dovozu dominuje %), ale na druhé na druhé místo místo se se už už s menším s menším odstupem probojovala Čína (15 %), následuje Polsko (8 %), Slovensko (5 %), Itálie (4 %) a dále Francie, odstupem odstupem probojovala probojovala Čína Čína (15  (15 %), %), následuje následuje Polsko Polsko (8  (8 %), %), Slovensko Slovensko (5  (5 %), %), Itálie Itálie (4  (4 %) %) a a dále dále Francie, Francie, Rakousko a Jižní Korea (shodně po 3%), viz graf 1.42. Rakousko %), viz graf Rakouskoa Jižní a JižníKorea Korea(shodně (shodněpo 3 po 3%), graf 1.42. 1.42. Graf 1.42 – Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA Graf 1.42 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA Vývozní teritoria v roce 2015 Vývozní teritoria v roce 2015

Dovozní teritoria v roce 2015 Dovozní teritoria v roce 2015

Německo Německo 27% 27%

ostatní ostatní 32% 32% Jižní Korea 3% Jižní Korea 3%

Čína 15%

ostatní ostatní 33% 33%

Čína 15%

Maďarsko Maďarsko3% 3%

Rakousko Francie Polsko Polsko Rakousko 3% [PROCENTO] Itálie 8% 8% 4% Slovensko 3% 5% Francie 3% Itálie 4% Slovensko

Rakousko Rakousko 4% 4%

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

18 18

Slovensko Slovensko 8% Polsko Polsko 8% 6% 6%

[PROCENTO] V.Británie [PROCENTO]

Itálie 4% Francie 5%

5%

52

Itálie 4%Francie

Německo Německo 32% 32%

V.Británie 5%

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

1.5 EKONOMICKÝ ZISK 1.5 EKONOMICKÝ ZISK Nejagregovanějším ukazatelem vyjadřujícím

efektivnost je ekonomický zisk (EVA). Ekonomický zisk zpracovatelského průmyslu v období 2008 až 2009 byl výrazně neuspokojivý, v letech 2010 a 2011 se dostal Nejagregovanějším ukazatelem vyjadřujícím efektivnost ekonomický (EVA). zpracovatelského Ekonomický zisk skoro na nulu. Zlom nastal až v roce 2012, kdy se ekonomický ziskje vyhoupl nad nulu,zisk tj. podniky zpracovatelského v období až 2009 byl výrazně v letech 2010 a 2011 se 2014 dostal průmyslu začaly proprůmyslu své majitele tvořit2008 hodnotu. V roce 2013 seneuspokojivý, stále držel velmi blízko nuly. V roce skoro na nulu. Zlom nastal až v roce 2012, kdy se ekonomický zisk vyhoupl nad nulu, tj. podniky nastal jeho radikální růst, který pokračoval i v roce 2015 (graf 1.43). zpracovatelského průmyslu začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V roce 2013 se stále držel velmi blízko nuly. V roce 2014vynikajícího nastal jehovýsledku radikálníekonomického růst, který pokračoval i vv roce roce 2015 1.43). Hlavními tahouny zisku byla 2015(graf výroba motorových vozidel (CZNACE 29), dále výroba pryžovýchvýsledku a plastových výrobků (CZ-NACE a výroba výrobkůvozidel (CZ-NACE Hlavními tahouny vynikajícího ekonomického zisku je22) v roce 2015 kovodělných výroba motorových (CZ25). Na druhém žebříčku oddílůapodle tvorbyvýrobků ekonomického zisku22) jsou kovů (CZ-NACE NACE 29), dálekonci výroba pryžových plastových (CZ-NACE a výroba základních kovodělných výrobků (CZ24), výroba výrobků (CZ-NACE 10) a výroba dopravních prostředků NACE 25). potravinářských Na druhém konci žebříčku oddílů podle tvorby ostatních ekonomického zisku jsou výroba (CZ-NACE základních30). kovů (CZ-NACE 24), výroba potravinářských výrobků (CZ-NACE 10) a výroba ostatních dopravních prostředků (CZHodnota ekonomického zisku je ovlivněna velikostí oddílu. Relativní ekonomický zisk, tj. Spread (rozdíl NACE 30). mezi rentabilitou vlastníhozisku kapitálu a alternativním na vlastní kapitál) ukazuje tvorby Hodnota ekonomického je ovlivněna velikostínákladem oddílu. Relativní ekonomický zisk, tj. efektivnost Spread (rozdíl mezi ekonomického zisku. Spread, lze také vyjádřit jako podíl ekonomického zisku a vlastního kapitálu, tj. tvorba rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na vlastní kapitál) ukazuje efektivnost tvorby ekonomického Vývoj hodnot Spreadu odpovídá vývoji ekonomického zisku ekonomickéhoz jedné zisku. koruny Spread,vlastního lze také kapitálu. vyjádřit jako podíl ekonomického zisku a vlastního kapitálu, tj. tvorba (graf 1.45). Vývoj hodnoty Spreadu byl dán vývojem hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE) a  vývoje ekonomického z jedné koruny vlastního kapitálu. Vývoj hodnot spreadu odpovídá vývoji ekonomického ), jehož ovlivněna především poklesem bezrizikové alternativního nákladu na hodnoty vlastní kapitál (rebyl zisku (graf 1.45). Vývoj spreadu dán hodnota vývojem je hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE) a ). sazby (r vývojef alternativního nákladu na vlastní kapitál (re), jehož hodnota je ovlivněna především poklesem bezrizikové sazby (rf). Zajímavější Zajímavějšíjeježebříček žebříčekoddílů oddílůpodle podlevelikosti velikostiSpreadu spreadu(graf (graf1.46). 1.46).Na prvním Na prvnímmístě místějejeopět, opět,jako jakou žebříčku u žebříčku ekonomického zisku, výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Ovšem na  druhém místě je výroba oděvů ekonomického zisku, výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Ovšem na druhém místě je výroba oděvů (CZ-NACE 14). V žebříčku ekonomického zisku byl tento oddíl na až na 11. místě. I většina ostatních oddílů (CZ-NACE 14). V žebříčku ekonomického zisku byl tento oddíl na až na 11. místě. I většina ostatních oddílů vykazuje rozdílné pořadí mezi ekonomickým ziskem a Spreadem. vykazuje rozdílné pořadí mezi ekonomickým ziskem a spreadem.

Graf 1.43 – Ekonomický Graf 1.43 Ekonomickýzisk zisk(v mld. (v mld.Kč) Kč)

Graf 1.44 – Ekonomický Graf 1.44 Ekonomický zisk zisk podle podle CZ-NACE CZ-NACE(v mil. (v mil. Kč) Kč)

100

29 22 25

74,8

28 21

4,1

3,6 -50

20 23

-10,9

18 17 14 32

-105,3

-69,7

-18,1

0

90,2

27 50

16 31 15 13 26

-100

11 30

2015

2014

10 24

-150 2008

2009

2010

Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

2011

2012

2013

2014

2015

-10 000 0 10 000 20 000 Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

30 000

40 000

50 000

53



GrafGraf 1.45 1.45 – Spread, ROE, re a r Spread, ROE, r fa(v %) r (v %) e

GrafGraf 1.461.46 – Spread podle CZ.NACE Spread podle CZ.NACE

f

20%

15%

10%

5%

0%

-5%

-10%

2011

2012

2013

2014

2015

Spread -5,8% -8,8% -1,5% -0,9%

2008

2009

2010

0,3%

0,3%

5,0%

5,9%

rf

4,6%

4,7%

2,3%

2,3%

1,6%

0,6%

ROE

10,3%

7,6% 12,7% 13,0% 12,4% 12,5% 16,2% 16,1%

re

16,1% 16,4% 14,2% 13,8% 12,1% 12,2% 11,2% 10,2%

3,7%

3,8%

Pramen: datadata ČSÚ,ČSÚ, výpočty MPO Pramen: výpočty MPO

29 14 22 18 27 25 20 ZP 21 17 23 28 32 16 31 13 26 15 11 10 24 30 -20% -10% 0% Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

2015

2014

10%

20%

1.6 S HRNUTÍ A PERSPEKTIVY ZPRACOVATELSKÉHO 1.6 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU PRŮMYSLU Výsledky zpracovatelského průmyslu (ZP) v období 2008 až 2015 jsou velmi dobré. Významný je neustálý růst produktivity práce (až na krizový rok 2009) doprovázený růstem průměrné mzdy a udržení příznivé relace mezi růstem produktivity práce a růstem průměrné mzdy. Produktivita je spjata s inovacemi a výdaji na VaV. Navzájem se podmiňují, kdy růst produktivity umožňuje růst inovací a obráceně. Podniky realizující inovace a mající VaV mají nejvyšší produktivitu práce (o 47 % vyšší oproti průměru ZP) a podniky bez inovací a bez výdajů na VaV vykazují produktivitu práce ve výši pouze 21 % průměru ZP. Dobré výsledky ZP mají dopad na vnímání situace všemi stakeholdery, tj. majiteli, zaměstnanci, obchodními partnery, investory, státem a dalšími. Z hlediska majitelů podniků je příznivá vysoká hodnota ekonomického zisku. Z hlediska zaměstnanců mají význam dobré a rostoucí mzdy a nově vznikající pracovní místa. Z pohledu státu je pozitivní vyšší výběr daní, a především příspěvek ZP k vnějšímu ekonomickému postavení ČR, neboť díky němu má česká ekonomika kladné saldo ZO, zatímco vliv ostatních sektorů je v souhrnu záporný. Česká republika je a bude malou otevřenou ekonomikou se silně exportně orientovaným průmyslem. Průmysl tvoří asi třetinu našeho HDP, a to je prakticky nejvíce ze zemí evropské osmadvacítky. Aktuálně jsme také zemí s druhou nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Chceme-li ale silnou pozici české ekonomiky udržet dlouhodobě, je zapotřebí mj. reagovat na vývojové trendy v technologiích i ve společnosti, spojené s digitalizací, a skloubit je s praxí. Budoucnost bude především ovlivněna akcelerací technologických inovací. V nejbližší budoucnosti jde především o tzv. Průmysl 4.0. Myšlenky související s tímto fenoménem se objevily po roce 2000 a za předpokladu úspěšného rozšíření nových technologických a digitálních platforem, lze do roku 2020 očekávat fundamentální technologické změny ZP a dalších sektorů i v ČR. Průmysl 4.0 bude mít více rovin, založených na zavádění informačních technologií, kyberneticko-fyzických systémů a systémů umělé inteligence do výroby, služeb a všech odvětví hospodářství, ale i zapojení internetu věcí do technologie výroby, do nových obchodních modelů včetně servisu výrobků a míře účasti stakeholderů ve ZP na inovacích souvisejících s tzv. 4. průmyslovou revolucí.

54

20

1. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Základem je aktivita podnikatelů, kteří se musí objektivnímu vývoji přizpůsobit jako první, včas podchytit impulsy, které našemu průmyslu přináší tato zcela nová filosofie systémového využívání, integrace a propojování nejrůznějších technologií při uvažování jejich trvalého, velice rychlého rozvoje a připravit se na podmínky nové (tzv. čtvrté) průmyslové revoluce v České republice. Dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost ČR. Fundamentální inovace probíhají často mimo ČR, ale vzhledem k propojení našeho ZP v rámci globálních hodnotových řetězců (tvoří asi 70 % tržeb ZP), lze předpokládat jejich zavedení do většiny výrob ZP v ČR. Pro ostatní podniky jde o velkou příležitost pro zapojení do souvisejících inovací nižších řádů. Pro tyto podniky, mimo globální hodnotové řetězce, bude kritickým bodem dostupnost finančních zdrojů na potřebné investice do technologií. Úspěch tedy nebude pouze záležitostí ČR, ale bude ovlivněn reálnou situací našich hlavních partnerů, zejména ze Spolkové republiky Německa. Digitalizace ekonomiky probíhá v široké škále odvětví. Lze jmenovat sektory jako elektronika, elektrotechnika, konstrukce a výroba strojů a zařízení, výroba nástrojů, automobilový průmysl, energetika, chemická a farmaceutická výroba, hutnictví a ocelářství, informační technologie a telekomunikace, průmyslová automatizace, radiokomunikace, ale i údržba, bankovnictví, finanční a marketingové služby, obchodní činnost, poradenské služby, reklamní činnost, vývoj software, zemědělství, životní prostředí, zdravotnictví, výživa a další. Stranou tohoto dění nemůže zůstat ani vláda. Průmysl a celá ekonomika prochází zásadními změnami, které budou mít důsledky pro celou společnost, a proto byla zformulována Iniciativa Průmysl 4.0 v České republice. Cílem Iniciativy Průmysl 4.0 je ukázat možné směry vývoje a nastínit opatření, která by mohla nejen podpořit ekonomiku a průmyslovou základnu ČR, ale též pomoci připravit celou společnost na absorbování této technologické změny. Iniciativa obsahuje základní informaci o nutnosti neodkladných změn vyvolaných nástupem 4. průmyslové revoluce a mapuje opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, zpracovává otázky spojené s kybernetickou bezpečností, logistikou i legislativou. A co je nejdůležitější a co nejvíce zajímá odbory i zaměstnavatele – zahrnuje impulsy vztahující se k trhu práce, ke vzdělávání a k rozvoji lidských zdrojů. Je zřejmé, že se změní poptávka na trhu práce. I když vzniknou nová pracovní místa a profese, jiné, zejména méně kvalifikované pozice, naopak zaniknou. Toho jsme si vědomi, a proto musíme vytvořit takové podmínky, aby změny nebyly pro vývoj společnosti destruktivní, ale naopak byly příležitostí pro růst kvalifikace lidí. Zvýšení požadavků na technicky vzdělanou pracovní sílu by mělo ale také přirozeně přinést i zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků, jak k němu vyzývají zástupci pracujících. Včasným zachycením nástupu Průmyslu 4.0 dojde ke zvýšení atraktivity ČR pro nové zahraniční investory a stimulaci rozšíření investic zahraničních společností již zde působících. Zavedení nových technologií umožní významně zefektivnit využití zdrojů. Snížení energetické a surovinové náročnosti výroby, nárůst produktivity ve výrobě, optimalizace logistických tras, technologická řešení pro decentralizované systémy výroby a distribuce energie nebo inteligentní městskou infrastrukturu – to jsou hlavní přínosy Průmyslu 4.0 pro efektivnější využívání zdrojů. Zavedení koncepce Průmyslu 4.0 umožní např. v automobilovém průmyslu, potravinářství nebo ve strojírenství komplexně optimalizovat celý vertikální výrobní proces. V plně automatizovaných výrobních provozech budou produkovány i malé výrobní dávky, které budou reflektovat aktuální požadavky zákazníků. Současně dojde ke zkrácení času potřebného k přenastavení výroby stejně jako redukci nákladů s tím souvisejících. Digitalizace výroby přinese více možností práce na dálku. Dojde ke vzniku tzv. „chytrých továren“, kde budou vznikat „chytré produkty“. Firemní systémy budou v reálném čase pružně reagovat na okamžitou a měnící se poptávku po produktech. Chytré továrny tak otevřou prostor pro nové kreativní cesty tvorby přidané hodnoty.

55

56

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

2.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 10 dle jednotlivých skupin 10.1 – Zpracování a konzervování masa a výroby masných výrobků; 10.2 – Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, 10.3 – Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; 10.4 – Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; 10.5 – Výroba mléčných výrobků; 10.6 – Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; 10.7 – Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; 10.8 – Výroba ostatních potravinářských výrobků; 10.9 – Výroba průmyslových krmiv. Výroba potravinářských výrobků v  České republice, obdobně jako v  celé Evropské unii, patří k  nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Význam potravinářské výroby je dán především zabezpečováním výživy obyvatelstva výrobou a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin. Potravinářská výroba svůj podíl na  zpracovatelském průmyslu sice nezvyšuje, přesto zůstává významným zaměstnavatelem v  mnoha regionech a  je pátým největším zaměstnavatelem z  celého zpracovatelského průmyslu. Některá další odvětví zpracovatelského průmyslu patří k  dodavatelům průmyslových vstupů do  potravinářské výroby – strojírenství, hutnictví neželezných kovů, chemický průmysl, průmysl papíru a  celulózy a  také energetika, takže rozvoj potravinářství, posiluje i  výkonnost těchto odvětví. Výroba potravinářských výrobků je v porovnání s dalšími oddíly ZP charakteristická spíše nižšími maržemi přidané hodnoty a nižší produktivitou práce. Graf 2.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 10 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

10.1

21,6

19,0

21,2

21,6

13,4

15,7

23,7

24,6

10.2

0,9

0,8

0,8

0,8

0,8

0,9

0,9

0,3

10.3

3,0

2,9

2,3

2,3

3,4

2,6

3,1

1,9

10.4

1,7

2,5

6,2

5,9

3,2

4,5

1,1

0,2

10.5

10,5

11,1

14,2

14,6

9,2

9,9

9,4

2,2

10.6

3,3

3,1

4,1

4,0

3,3

3,7

2,8

2,8

10.7

28,7

23,5

12,1

12,2

16,7

17,6

35,7

42,5

10.8

21,7

23,4

19,3

19,0

25,7

24,5

18,0

20,5

10.9

8,5

13,7

19,9

19,7

24,3

20,6

5,4

5,0

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

57

Některé potravinářské obory mají, z  hlediska klasifikace ekonomických činností skupiny, přímou vazbu na zemědělskou prvovýrobu, jiné se věnují až vyšší finalizaci potravin. Ve výrobě potravinářských výrobků dosahuje nejvyššího podílu tržeb a výnosů výrobní skupina zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, dále je to skupina výroby průmyslových krmiv a skupina ostatních potravinářských výrobků, která je velmi členitá a většinou zpracovává produkty rostlinného původu. V tabulce 2.1.1 jsou uvedeny podíly výrobních skupin na vybraných charakteristikách oddílu. V počtu jednotek jednoznačně dominuje skupina výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků. Jde o výrobce různé velikosti ve městech i na venkově. Tato výroba je v rámci oddílu i největším zaměstnavatelem. Také dosáhla nejvyššího podílu na  ukazateli přidané hodnoty v  rámci výroby potravinářských výrobků, těsně následovaná skupinou výroby ostatních potravinářských výrobků, která má současně nejvyšší podíl na ukazateli aktiv celkem.

2.2 VÝVOJ ODDÍLU Vývoj výroby potravin po zajištění prioritního požadavku zdravotní nezávadnosti, směřuje ke zvyšování kvality domácí produkce. Důraz na jakost potravin je kladen i v celé EU. V ČR jsou k tomuto požadavku využívány systémy kvality. V  jejich  rámci zaujímá významnou pozici národní značka KLASA. Tato značka představuje marketingovou podporu oceněným výrobcům a výrobkům. Jde o získávání důvěry odběratelů a spotřebitelů. V roce 2015 byl marketing v této oblasti zaměřen na zajištění výstav, veletrhů a aktivit k přímé prezentaci výrobců a potravin. Další ocenění získali výrobci Regionálních potravin. To přispělo k  prezentaci malých a  středních podniků dodávajících především na  místní trhy většinou typické potraviny pro daný region. V  roce 2015 to bylo 107 výrobků. Na trhu se uplatnily i biopotraviny. K 31. 12. 2015 již bylo evidováno 541 těchto výrobců.

2.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Největší ekonomický propad u hodnocené výroby byl zaznamenán v roce 2010 v kontextu s ekonomickou krizí. Po té nastalo určité oživení, avšak s výkyvy u sledovaných ukazatelů. Při trvalém poklesu zaměstnanců a růstu průměrné mzdy, dosáhla přidaná hodnota na zaměstnance vrcholu v roce 2014 (graf 2.3.1). Oddíl zaměstnává v  současné době 86 tis. osob, což je 7,8  % z  celého ZP. Průměrná mzda je v  porovnání s celým ZP nižší, v roce 2015 činila téměř 21 tis. Kč měsíčně. Dynamika růstu je oproti růstu produktivity práce poměrně slabá. Průměrné tempo růstu mezd dosáhlo od roku 2008 výše 1,1 %, zatímco produktivita rostla tempem 1,2 %. Ceny průmyslových výrobců CZ-CPA 10 v letech 2008 – 2015 měly růstový trend, byť byl diferencovaný jak podle let, tak podle výrobců. Pouze výjimečně byl vykázán pokles cen u některých výrobců v několika dřívějších letech (např. u CZ-CPA 10.3 a CZ-NACE 10.5). Naopak největší cenový růst v roce 2015 vykázaly výrobkové skupiny CZ-CPA 10.2 Zpracování a  konzervování ryb, korýšů a  měkkýšů a  CZ-CPA 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků (graf 2.3.2).

58

2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ Graf 2.3.1 2.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 10 10 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) Graf %) 8 000

120 000

Počet jednotek

7 000

Počet zaměstnaných osob

100 000

6 000

86 124

86 245

89 672

90 662

92 559

40 000

96 529

7 451

7 313

7 166

7 305

60 000

87 169

2 000

7 117

5 714

5 317

3 000

6 508

4 000

98 751

80 000

5 000

20 000

1 000 0

0 2008

350 000

2009

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

300 000

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

47 897 20 711

49 475 19 967

46 972 19 402

44 623 19 739

46 201 19 154

44 822

45 789

18 983

10 000

40 634

20 000

18 695

0

30 000

18 087

310 807 49 502

315 754 51 204

313 461 49 134

317 073

305 947 50 264

48 018

50 000

293 510 49 784

100 000

310 914 53 040

326 770

40 000

48 152

150 000

60 000 50 000

250 000 200 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů. * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů

Graf 2.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 10 (2005 = 100 %)

Graf 2.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 10 (v %)

150

20

140 15

130 120

10

110 100

5

90 0

80 70 10

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

-5

111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

10.1 100,6 99,2 94,9 96,1 101,5 104,9 106,1 102,8 10.2 111,6 111,7 111,5 117,2 121,2 124,4 128,6 134,7

-10

10.3 130,8 110,5 110,1 131,3 135,4 135,7 119,2 116,6 10.4 109,2 97,3 103,4 109,9 107,8 115,3 121,3 110,7

-15

10.5 143,6 114,2 106,9 139,2 132,3 140,7 127,7 124,0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

10.6 120,0 113,6 106,7 125,7 130,5 130,1 127,1 125,5

Spread -9,04 -6,63 -4,56 -6,07 -6,56 -4,96 -3,59 -3,92

10.7 101,8 102,6 99,0 105,6 113,4 113,5 111,0 106,2

rf

4,55 4,67 3,71 3,79 2,31 2,26 1,58 0,58

10.8 130,6 108,2 106,1 122,0 130,8 143,1 133,1 130,0

ROE

8,24 11,32 11,68 10,31 8,59 9,42 10,53 9,88

10.9 111,9 104,1 101,8 111,5 115,3 119,3 118,5 114,1

re

17,29 17,95 16,25 16,38 15,14 14,38 14,12 13,80

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

59

0

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů.



Graf 2.3.2 2.3.2 –- Cenový Cenový vývoj vývoj CZ-CPA CZ-CPA10 10(2005 (2005==100 %) 100 %) Graf

Graf %) Graf 2.3.3 2.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE10 10(v (v %)

150

20

140 15

130 120

10

110 100

5

90 0

80 70 10

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

-5

111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

10.1 100,6 99,2 94,9 96,1 101,5 104,9 106,1 102,8 10.2 111,6 111,7 111,5 117,2 121,2 124,4 128,6 134,7

-10

10.3 130,8 110,5 110,1 131,3 135,4 135,7 119,2 116,6 10.4 109,2 97,3 103,4 109,9 107,8 115,3 121,3 110,7

-15

10.5 143,6 114,2 106,9 139,2 132,3 140,7 127,7 124,0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

10.6 120,0 113,6 106,7 125,7 130,5 130,1 127,1 125,5

Spread -9,04 -6,63 -4,56 -6,07 -6,56 -4,96 -3,59 -3,92

10.7 101,8 102,6 99,0 105,6 113,4 113,5 111,0 106,2

rf

4,55 4,67 3,71 3,79 2,31 2,26 1,58 0,58

10.8 130,6 108,2 106,1 122,0 130,8 143,1 133,1 130,0

ROE

8,24 11,32 11,68 10,31 8,59 9,42 10,53 9,88

10.9 111,9 104,1 101,8 111,5 115,3 119,3 118,5 114,1

re

17,29 17,95 16,25 16,38 15,14 14,38 14,12 13,80

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Vyvrcholení finanční analýzy je porovnání Spreadu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na  vlastní kapitál re a  bezrizikové sazby rf. Z  porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf. Oddíl CZ-NACE 10 vykazuje záporný Spread, což znamená, že ani v jednom roce ze sledovaných let, netvořil hodnotu pro své majitele (graf č. 2.3.3). Ve vývoji je patrné zlepšování záporných hodnot Spreadu, zejména díky postupnému snižování bezrizikové sazby, které je však na  druhé straně brzděno v  letech 2011, 2012 a 2015 zhoršením rentability vlastního kapitálu (ROE).

2.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 2.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Vývoj vývozu výrobků CZ-CPA 10 pokračoval v letech 2009 až 2015 v růstu a v roce 2015 dosáhl celkové hodnoty 120,1 mld. Kč. Obdobně rostl u potravinářských výrobků dovoz, který v roce 2015 se dostal na 151,4 mld. Kč. Tempo růstu exportu je vyšší než u importu, ale celkové saldo zahraničního obchodu u sledovaných výrobků je stále záporné a dosáhlo objemu -31 mld. Kč (graf 2.4.1). Kladné saldo vykazují pouze mléčné výrobky (CZ-CPA 10.5) a od roku 2013 průmyslová krmiva (CZ-CPA 10.9).

60

hodnoty 120,1 mld. Kč. Obdobně rostl u potravinářských výrobků dovoz, který v roce 2015 se dostal na 151,4 mld. Kč. Tempo růstu exportu je vyšší než u importu, ale celkové saldo zahraničního obchodu u sledovaných výrobků je stále záporné a dosáhlo objemu -31 mld. Kč (graf 2.4.1). Kladné saldo vykazují 2. CZ-NACE 10 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ pouze mléčné výrobky (CZ-CPA 10.5) a od roku 2013 průmyslová krmiva (CZ-CPA 10.9). Graf 2.4.1 2.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz aa saldo Graf saldo zahraničního obchodu ss produkty produkty dle CZ-CPA 10 (v mil. (v mil. Kč) 200000

-31 333

151 396

120 063

-30 259

138 806

108 547

-28 786

125 324

96 538

88 255

-33 708

104 559

70 852

-30 740

93 019

62 279

-35 039

0

90 797

50000

55 758

100000

Saldo

-28 039

Dovoz

116 294

Vývoz

150000

-50000 -100000 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

2.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 2.4.2 TERITORIÁLNÍ OBCHODU Teritoriální strukturaSTRUKTURA zahraničníhoZAHRANIČNÍHO obchodu s výrobky CZ-CPA 10 za rok 2015 ukazuje, že největším dovozním teritoriem bylo Německo s podílem 26 % a Polsko s 23 % na celkovém objemu. U vývozu zaujalo v uvedeném Teritoriální struktura zahraničního s výrobky CZ-CPAs 15 % 10 za rok 2015 ukazuje, že největším roce hlavní pozici Slovensko s podílemobchodu 28 %, dále je to Německo a Polsko se 14 % na celkovém objemu (graf 2.4.2). V posledních se u dovozních teritorií pozicesNěmecka oslabila, zatímco pozicezaujalo Polska dovozním teritoriem byloletech Německo s podílem 26 % a Polsko 23 % na mírně celkovém objemu. U vývozu posílila. U vývozních teritorií se podíl Polska snížil. v uvedeném roce hlavní pozici Slovensko s podílem 28 %, dále je to Německo s 15 % a Polsko se 14 % na celkovém objemu (graf 2.4.2). V posledních letech se u dovozních teritorií pozice Německa mírně oslabila, Graf 2.4.2 2.4.2pozice –- Zahraniční Zahraniční CZ-CPA 10 Graf obchod svýrobky CZ-CPA 10 zatímco Polskaobchod posílila.s výrobky U vývozních teritorií se podíl Polska snížil. Dovozní teritoria v roce 2015

ostatní 23%

Belgie 3%

Vývozní teritoria v roce 2015

Německo 26%

Francie 3%

ostatní 23%

V. Británie 3%

Slovensko 28%

Itálie 4%

Maďarsko 4% Rakousko 4%

Polsko 23% Slovensko 7%

Itálie 5%

Rakousko 5% Maďarsko 5%

Polsko 14%

Německo 15%

Nizozemí 5% Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

2.5SHRNUTÍ SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 2.5 A PERSPEKTIVY ODDÍLU Výroba potravinářských tradičně představuje jak významný industriální, tak tržní segment. Výroba potravinářskýchvýrobků výrobků tradičně představuje jak významný industriální, tak tržníU některých segment. potravin vyžaduje denní zásobování trhu, což je náročný způsob distribuce. Odběrateli jsou požadoványjsou jak U některých potravin vyžaduje denní zásobování trhu, což je náročný způsob distribuce. Odběrateli čerstvé potraviny, tak výrobky s dlouhou trvanlivostí a probíhající inovační procesy u téměř všech výrob, běžný požadovány jak čerstvé potraviny, tak výrobky s dlouhou trvanlivostí a probíhající inovační procesy u téměř sortiment potravin stále rozšiřují, včetně stupně jejich zpracování. všech výrob, běžný sortiment potravin stále rozšiřují, včetně stupně jejich zpracování. Zefektivnit bude bude potřeba potřeba marketing marketing aa  posilovat potravinám vyrobeným vyrobeným v  ČR. Jde Jde Zefektivnit posilovat důvěru důvěru spotřebitelů spotřebitelů k  k potravinám v ČR. o domácí trh, ale i o zahraniční, kde je nezbytné hledat nová teritoria a co nejvíce eliminovat vliv např. ruského o domácí trh, ale i o zahraniční, kde je nezbytné hledat nová teritoria a co nejvíce eliminovat vliv např. zákazu dovozu potravin. Hlavními obchodními partnery však zatím zůstávají sousední země. Zvýšení výdajů ruského zákazu dovozu potravin. Hlavními obchodními partnery však zatím zůstávají sousední země. na  vědu a  výzkum by mohlo přinést pozitivní výsledky, které by se transformovaly do  inovací a  produkce Zvýšení výdajů na vědu a výzkum by mohlo přinést pozitivní výsledky, které by se transformovaly do inovací žádané trhem. a produkce žádané trhem. Výše uvedené tendence a regulativy vytváří předpoklady pro perspektivu oddílu. V příštím období půjde 61 o zlepšení výkonnosti a efektivnosti poměrně členité a výrobně i ekonomicky diferencované privátní sféry výrobců potravin. Potenciál pro růst se více otevře při posílení konkurenceschopnosti výroby potravin

Výše uvedené tendence a  regulativy vytváří předpoklady pro perspektivu oddílu. V  příštím období půjde o  zlepšení výkonnosti a  efektivnosti poměrně členité a  výrobně i  ekonomicky diferencované privátní sféry výrobců potravin. Potenciál pro růst se více otevře při posílení konkurenceschopnosti výroby potravin i celého potravinového řetězce. K tomu mohou přispět i podpory financované z fondů EU i národní dotace. Potravinové právo je převážně tvořeno nařízeními a směrnicemi EU. Nařízení jsou přímo použitelná, směrnice však nelze přímo použít a musejí být promítnuty do národních předpisů. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb., účinnou od 1. 1. 2015 s  cílovým stavem harmonizace a  přizpůsobení tohoto zákona evropskému nařízení. Požadavky vyplývající přímo z tohoto evropského předpisu byly z národní legislativy vyjmuty a požadavky, které nařízení umožňuje členským státům EU přijmout dle vlastní volby, jsou předmětem zmíněné novely. Zejména jde o  údaje u nebalených potravin. Dále jde o úpravu kompetencí dozorových orgánů ve stravovacích službách. Legislativní proces bude i dále pokračovat. Např. se to týká zpřehlednění dobrovolného označování „Česká potravina“ a „vyrobeno v České republice“ a jiných označení. Blíže viz: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znackykvality-potravin/ceska-potravina. Zavádí se též speciální režim pro možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a  humanitárních organizací. Na  novelizaci zmíněného zákona přímo navazuje příprava zcela nových prováděcích předpisů pro jednotlivé druhy potravin včetně tabákových výrobků. Další významnou právní normou, která se týká potravin, byl zákon č. 50/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Tato norma byla v  minulém období připravována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a  nabyla účinnosti v roce 2016 (konkrétně třicátý den po jejím vyhlášení, které je spojeno s datem 6. 3. 2016). Smyslem této zákonné normy je zamezit zneužití tržních sil v  dodavatelsko-odběratelských vztazích a  bránit použití zakázaných praktik u výše zmíněných produktů.

62

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

3.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 11 (členění je zde uvedeno dle tříd, tento oddíl se dle skupin nečlení) 11.01 Destilace, rektifikace a míchání lihovin; 11.02 Výroba vína z vinných hroznů; 11.03 Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín; 11.04 Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojů; 11.05 Výroba piva; 11.06 Výroba sladu; 11.07 Výrobu nealkoholických nápojů, stáčení minerálních a ostatních vod do lahví. Oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů zahrnuje stále širší sortiment výrobků. V  této výrobě dominuje tradiční výroba piva, k níž patří i výroba sladu. Pivo bývá v ČR považováno za národní nápoj a české pivo nese chráněné zeměpisné označení (CHZO). Renezancí prošlo v  ČR vinohradnictví a  vinařství. Určité oživení se projevuje i u některých lihovin. Platí to i o nealkoholických nápojích a minerálních vodách, které nacházejí poptávku u významné části spotřebitelů. Renezance vinařství je dlouhodobá a je spojena zejména se vstupem ČR do EU a s tím spojenou legislativou, v níž je větší pozornost věnována zatřiďování vín. V poslední době se spotřebitelé s ohledem na životní styl více přiklánějí k vínu, a to i mužská část populace. Určité skupiny spotřebitelů preferují i nealkoholické nápoje a minerální vody, což souvisí i rozvojem motorismu. Výroba nápojů má dlouhou tradici. Tato výroba obsahuje výrobu nealkoholických nápojů, výrobu alkoholických nápojů vyráběných hlavně kvašením a  výrobu lihovin. U  lihovin jde o  výrobu destilovaných alkoholických nápojů, míchaných nápojů a  výrobu čistého alkoholu. U  nápojů vyráběných kvašením jde o  výrobu vína, a to i šumivého a z koncentrovaného hroznového moštu, míchání, čištění vína a stáčení vína do lahví, výrobu jablečného vína a jiných ovocných vín, výrobu ostatních nedestilovaných kvašených nápojů – výrobu vermutů apod. Do tohoto oddílu také patří uvedená výroba nealkoholických nápojů a stáčení minerálních a ostatních vod do lahví. Základní, ale i další ekonomické ukazatele uváděné v tomto oddílu se tedy generují ze všech uváděných výrob. Do tohoto oddílu nepatří výroba produktů z kávy a čaje. Produkce nápojů je ovlivněna sezónností, která je v kontextu s vývojem počasí.

3.2 VÝVOJ ODDÍLU Výroba nápojů v ČR svým rozsahem sice nepatří mezi klíčová odvětví zpracovatelského průmyslu, ale výší obratu i přidané hodnoty předstihuje např. Švédsko. K  jeho dodavatelským odvětvím patří zemědělství – sladovnický ječmen, vinné hrozny aj., ale významná jsou i  některá odvětví zpracovatelského průmyslu – stroje, obaly, např. jejich nové tvary a  také výroba potravinářských výrobků – konzervárny aj. Na straně užití převažuje konečná spotřeba domácností, dále je to

63

potravinářských výrobků – konzervárny aj. Na straně užití převažuje konečná spotřeba domácností, dále je to mezispotřeba, stravování a pohostinství, vlastní výroba nápojů a výroba potravinářských výrobků. mezispotřeba, stravování a pohostinství, vlastní výroba nápojů a výroba potravinářských výrobků. Významným Významným směrem užití je i vývoz. směrem užití je i vývoz. Výroba nápojů, zejména její významné podniky, které vlastní zahraniční kapitál posilují svou Výroba nápojů, zejména významné podniky, vč.které zahraniční kapitálv zájmu posilují svou konkurenceschopnost vysokoujejíkvalitou a marketingem účastívlastní na veletrzích a výstavách udržení, konkurenceschopnost vysokou kvalitou a marketingem vč. účastí na veletrzích a výstavách v zájmu udržení, resp. získání dalších teritorií. Menší firmy rozšiřují sortiment nápojů na místních trzích a přispívají k vysoké resp. získání dalších teritorií. Menší firmy rozšiřují sortiment nápojů na místních trzích a přispívají k vysoké domácí spotřebě na obyvatele, zejména u piva. domácí spotřebě na obyvatele, zejména u piva.

3.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 3.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

U hlavních ekonomických ukazatelů byly v hodnocených letech zaznamenány výkyvy, zejména u tržeb hlavníchhodnoty. ekonomických ukazatelů byly v vývoj hodnocených letech u  tržeb aU přidané Jejich nejméně příznivý byl v letech 2010zaznamenány a 2012, jak jevýkyvy, patrno zejména z grafu 3.3.1. Při a přidané hodnoty. Jejich nejméně příznivý vývoj byl v letech 2010 a 2012, jak je patrno z grafu 3.3.1. Při poměrně stabilním růstu růstuprůměrné průměrnémzdy mzdy došlo od roku k výraznějšímu produktivity poměrně stabilním došlo od roku 20132013 k výraznějšímu růstu růstu produktivity práce. práce. V roce V2013 rocese2013 se zastavil pokles zaměstnanosti, která se obrátila v mírný růst. Nárůst počtu podniků se zastavil pokles zaměstnanosti, která se obrátila v mírný růst. Nárůst počtu podniků se především týká především týká malých jako příklad lze uvést malérozmístěny pivovary,ve všech které jsou rozmístěny ve všech malých firem, jako příkladfirem, lze uvést malé pivovary, které jsou regionech, a vzestup jejich počtu patrně potrvá nadále. regionech, a vzestup jejich počtu patrně potrvá nadále. Graf 100 %) Graf 3.3.1 3.3.1 –- Hlavní ekonomické ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 11 (rok 2008 = 100 %) 2 000

18 000

Počet jednotek

1 800

Počet zaměstnaných osob

16 000

1 600

14 000

1 400

400

13 772

13 358

13 294

13 574

6 000

13 881

8 000

14 768

10 000

15 442

1 836

1 613

1 266

1 222

1 232

1 034

600

1 115

800

1 277

1 000

16 432

12 000

1 200

4 000 2 000

200 0

0 2008

80 000

2009

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil Kč)

70 000

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

0

32 026

120 700 31 549

117 356 31 038

112 509 30 777

113 256 29 613

114 132

111 031 28 979

20 000

10 000

28 227

40 000

107 652

60 000

26 827

69 154 20 879

66 978 19 347

65 763 18 721

65 302 18 327

20 000

64 410 18 865

64 923 19 676

69 704 21 149

73 903 21 228

80 000

126 342

100 000

50 000

30 000

140 000 120 000

60 000

40 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů

Ceny průmyslových výrobců CZ-CPA 11 zaznamenaly od roku 2012 skokový růst, který pokračoval v dalších letech mírnějším tempem 3.3.2). V roce 2012 již v podstatě nastalo poptávky po Ceny průmyslových výrobců (graf CZ-CPA 11 zaznamenaly od roku 2012 skokový růst,plné kterýoživení pokračoval v dalších letech mírnějším tempem (graf které 3.3.2).jsou V roce 2012zárukou, již v podstatě nastalo plné oživení poptávky po lihovinách lihovinách a to i těch dražších, určitou že nejsou falšovány a ostatní výrobci nápojů se a to i těch dražších, které jsou určitou zárukou, že nejsou falšovány a ostatní výrobci nápojů se k této tendenci k této tendenci v cenové tvorbě, která se odvíjí od situace na trhu, připojili. v cenové tvorbě, která se odvíjí od situace na trhu, připojili.

64

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

Z porovnání Spredu (rozdíl ROE – re), rentability vlastního kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní Z  porovnání Spredu (rozdíl ROE re), rentability vlastního kapitálu že ROE, alternativního vlastní kapitál re a bezrizikové sazby rf v–rámci finanční analýzy vyplynulo, oddíl CZ-NACE 11nákladu vykazujena  záporný kapitál re a bezrizikové sazby rf v rámci finanční analýzy vyplynulo, že oddíl CZ-NACE 11 vykazuje záporný Z porovnání Spredu (rozdíl ROE –netvořilo re), rentability vlastníholetech kapitálu ROE, alternativního nákladu na vlastní Spread, což znamená, že odvětví ve sledovaných hodnotu pro své majitele s výjimkou roku Spread, což znamená, že odvětví netvořilo ve sledovaných letech hodnotu pro své majitele s výjimkou roku kapitál re a bezrizikové sazby rf v rámci finanční analýzy vyplynulo, že oddíl CZ-NACE 11 vykazuje záporný 2012 2012 (graf (graf 3.3.3). 3.3.3). Na Na kladnou kladnou hodnotu hodnotu ve ve zmíněném zmíněném roce roce působil působil nárůst nárůst rentability rentability vlastního vlastního kapitálu kapitálu při při Spread, což znamená, že odvětví netvořilo ve sledovaných letech hodnotu pro své majitele s výjimkou roku výrazném poklesu aktiv, která v následujícím roce neúměrně vzrostla, což může být spojeno s výrazném poklesu aktiv, v  následujícím roce neúměrně vzrostla, s akvizičními akvizičními 2012 (grafvv pivovarnickém 3.3.3). Na kladnou hodnotu ve zmíněném roce působil nárůst rentability vlastního kapitálu při aktivitami aktivitami pivovarnickém průmyslu. výrazném poklesu aktiv, která v následujícím roce neúměrně vzrostla, což může být spojeno s akvizičními Graf3.3.2 3.3.2 Cenovývývoj vývojCZ-CPA CZ-CPA11 11(2005 (2005==100 %) 100 %) Graf %) aktivitami v pivovarnickém průmyslu. Graf –-Cenový Graf3.3.3 3.3.3 –- Spread Spread (ROE (ROE –– re) re) CZ-NACE CZ-NACE 11 11 (v (v %) 20

130

Graf 3.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 11 (2005 = 100 %)

Graf 3.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 11 (v %) 15 20 10 15 5 10 0 5 -5 0 -10 -5 -15 -10 2008 2009 2010 Spread -4,8 -3,1 -5,3 -15 rf 4,6 2009 4,7 2010 3,7 2008 ROE 11,0 10,3 Spread 10,4 -4,8 -3,1 -5,3

120 130 110 120 100 110

90 100 80 90 70 80 60 70 50 60

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

re rf

2011 2012 2013 2014 2015 -1,9

1,5

-6,0 -10,0 -2,8

3,8 2012 2,3 2013 2,3 2014 1,6 2015 0,6 2011 12,2 13,6 8,3 3,7 10,6 -1,9 1,5 -6,0 -10,0 -2,8

11 111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3 50 2008 2009 Pramen: výpočty MPO Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty MPO 2010 2011 2012 2013 2014 2015 11 111,8 113,1 111,4 111,8 116,2 116,6 117,5 118,3

ROE 10,4 11,0 10,3 12,2 13,6 8,3 3,7 10,6 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO re 15,2 14,1 15,6 14,1 12,1 14,4 13,7 13,5

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

15,2 4,6 14,1 4,7 15,6 3,7 14,1 3,8 12,1 2,3 14,4 2,3 13,7 1,6 13,5 0,6

3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.4.1 ZAHRANIČNÍ VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 3.4 OBCHOD Graf – Vývoz, dovoz a saldoOBCHODU zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 11 (v mil. Kč) 3.4.13.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO 20 000

Graf 3.4.1 Vývoz, dovoz dovoz a saldo a saldo zahraničního zahraničního obchodu s produkty s produkty dle CZ-CPA CZ-CPA 11(v mil. (v mil.Kč) Kč) Vývoz Dovoz dle Saldo 18 000 Graf 3.4.1 – Vývoz, obchodu 11

2010

2011

2012

2013

2012

2013

2014

2015

2014

2015

3 130 3 130

17 635 17 635

14 505 14 505

3 320 3 320

16 604 16 604

13 284 13 284

2 446 2 446

12 287 12 287

Saldo 14 733 14 733

1 715 1 715

12 727 12 727

351

Dovoz

11 013 11 013

2011

351

10 506 10 506

1 588 1 588

2010

10 857 10 857

9 428

11 016 11 016

Vývoz

9 428

2 734

9 238

2 734

9 238

11 972 11 972

16 000 000 20 14 000 18 000 12 000 16 000 10 000 14 000 8 000 12 000 6 000 10 000 4 000 8 000 2 000 6 000 0 4 000 2009 2 000 Pramen:0 ČSÚ, data k 28. 2. 2016 2009

Pramen: ČSÚ, 28. 2. 2016 Pramen:zahraničního ČSÚ, data data kk 28. 2.obchodu 2016 Saldo

s nápoji je trvale kladné, i když jeho hodnota v jednotlivých letech kolísala (graf 3.4.1). Kladné saldo ZO vyplývá z rostoucího objemu vývozu a tempa jeho růstu od roku 2012. Dominantním Saldo zahraničního obchodu s nápoji je trvale kladné, když jeho hodnotasoběstačná v jednotlivých letech kolísala (graf exportním produktem je pivo. Naopak u vína neníii když Česká republika a nedostatek domácí Saldo zahraničního obchodu s nápoji je trvale kladné, jeho hodnota v jednotlivých letech kolísala (graf 3.4.1). Kladné saldo ZO vyplývá z rostoucího objemu vývozu a tempa jeho růstu od roku 2012. Dominantním produkce vína saldo je každoročně řešen poměrněobjemu vysokými dovozy. V kalendářním 2015 se do ČR dovezlo 3.4.1). Kladné ZO vyplývá z rostoucího vývozu a tempa jeho růstu roce od roku 2012. Dominantním exportním produktem pivo. Naopak u vína není republika soběstačná a nedostatek domácí exportním jejepivo. Naopak u vína není vČeská republika soběstačná a nedostatek domácí produkce 1 627 tis. hlproduktem vína, tj. téměř stejné množství jako roceČeská předchozím, v hodnotě 4,8 mld. Kč. Import bílého vína je každoročně řešen poměrně vysokými dovozy. V kalendářním roce 2015 se do ČR dovezlo 1 627 tis. hl produkce vína je každoročně řešen poměrně vysokými dovozy. V kalendářním roce 2015 se do ČR dovezlo vína činil 971 tis. hl, tj. 60 % celkového dovozu, za 2,1 mld. Kč, z toho podíl bílého vína sudového byl 69 %. vína, tj. téměř stejné množství jako v roce předchozím, v hodnotě 4,8 mld. Kč. Import bílého vína činil 971 tis. hl, 1 627 tis. hl vína, tj. téměř stejné množství jako v roce předchozím, v hodnotě 4,8 mld. Kč. Import bílého Červeného vína se dovezlo 545 tis. hl, tj. 34 % celkového realizovaného importu vina, v hodnotě 1,9 mil. Kč. vína činil 971 tis. hl, tj. 60 % celkového dovozu, za 2,1 mld. Kč, z toho podíl bílého vína sudového byl 69 %. Červeného vína se dovezlo 545 tis. hl, tj. 34 % celkového realizovaného importu vina, v hodnotě 1,9 mil. Kč. 65

tj. 60 % celkového dovozu, za 2,1 mld. Kč, z toho podíl bílého vína sudového byl 69 %. Červeného vína se dovezlo 545 tis. hl, tj. 34 % celkového realizovaného importu vina, v hodnotě 1,9 mil. Kč. U vína červeného U vína převažoval, červeného mírně stejně jako vimport roce předchozím, import vínaI v roce lahvového I v roce mírně stejně převažoval, jako v roce předchozím, vína lahvového (54 %). 2015(54 bylo%). největším 2015 bylo největším dodavatelem vína do ČR, stejně jako v roce 2014, Španělsko s objemem dodávek dodavatelem vína do ČR, stejně jako v roce 2014, Španělsko s objemem dodávek 529 tis. hl (33 % celkového dovozu), meziročnědovozu), o 8 % zvýšily, Z Itáliezabylo do ČR 529 tis. hlkteré (33 %secelkového kteréza 769,6 mil. Kč se meziročně o(+87 %). % zvýšily, 769,6 mil.meziročně Kč (+ 7 %).dodáno Z Itálieméně bylo vína (340 tis. hl), jeho finanční hodnota však byla vyšší (1 126,6 mil. Kč). Další významné dovozy vína do ČR meziročně dodáno méně vína (340 tis. hl), jeho finanční hodnota však byla vyšší (1 126,6 mil. byly Kč). realizovány z Maďarska (227 tis. hl) a Slovenska (107 tis. hl). Další významné dovozy vína byly realizovány z Maďarska (227 tis. hl) a Slovenska (107 tis. hl). 3.4.2TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 3.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Teritoriální struktura ZO ss výrobky výrobky CZ-CPA CZ-CPA 11 za za  rok 2015 ukazuje, že nejvíce bylo dovezeno z  Německa Teritoriální z Německa 12% podíl), následovalo Slovensko a Itálie (shodně 11 %), Polsko a Francie (shodně 9 %). U vývozu bylo 12% podíl), následovalo Slovensko a Itálie (shodně 11 %), Polsko a Francie (shodně 9 %). U vývozuv roce bylo teritoriem Slovensko s podílem 26 %, Polsko a Německo Tyto a další údajea uvádí v2015 rocehlavním 2015 hlavním teritoriem Slovensko s podílem 26 %,s 15 % Polsko s 15 % a s 13 %. Německo s 13 %. Tyto další graf 3.4.2. údaje uvádí graf 3.4.2. Struktura dovozních dovozních teritorií teritorií se se vv posledních letech příliš příliš nezměnila. nezměnila. Totéž Totéž platí Struktura posledních letech platí i o vývozních i o vývozních teritoriích. teritoriích. Graf 3.4.2 3.4.2 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA11 11 Graf výrobky CZ-CPA Dovozní teritoria v roce 2015

V. Británie 5%

ostatní 31%

Německo 12% Slovensko 11%

Maďarsko 6%

Španělsko 6%

Vývozní teritoria v roce 2015

Francie 9%

Polsko 9%

Itálie 11%

Švédsko 3%

ostatní 27%

Itálie 3% Rakousko 3% V. Británie 4%

Německo 13%

Slovensko 26%

Polsko 15%

Maďarsko 6%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

3.5SHRNUTÍ SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 3.5 A PERSPEKTIVY ODDÍLU Výroba nápojů nápojů má má vv ČRČRdlouhou dlouhoutradici. tradici.Představuje Představujevýznamný významný produkční a  tržní segment s  přesahem Výroba produkční a tržní segment s přesahem na na zahraniční teritoria. Dominantní je výroba piva. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven činil výstav v roce zahraniční teritoria. Dominantní je výroba piva. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven činil výstav v roce 2016 celkem 20,1 mil. hl. piva, tj. meziročně více o 2,2 %. Vývoz do zahraničí dosáhl dokonce 4,1 mil. hl., 2016 20,1 více mil. hl. piva, tj.Průměrná meziročněspotřeba více o 2,2piva %. Vývoz do zahraničí dosáhl dokonce 4,1 mil. hl.,mezi což což jecelkem meziročně o 13,3 %. na osobu/rok v posledních šesti letech kolísá je meziročně více o 13,3 %. Průměrná spotřeba piva na osobu/rok v posledních šesti letech kolísá mezi 143 143 –146 litry. 146 litry. Opačná je ve vinařském roceroce 2015/16 (tento rok jerok od 1. 8. do 31. 7.) dosáhla domácí Opačná je situace situaceu vína. u vína.Podle PodleČSÚ ČSÚ ve vinařském 2015/16 (tento je od 1. 8. do 31. 7.) dosáhla výroba 800 tis. hl., při meziročním indexu 209,4. Dovoz suroviny u vína činil 16 tis. hl. (meziroční index 96,9). domácí výroba 800 tis. hl., při meziročním indexu 209,4. Dovoz suroviny u vína činil 16 tis. hl. (meziroční Spotřeba vína činila ve sledovaném roce 1 985 tis. hl. a vývoz 200 tis. hl. Soběstačnost je udávána ve výši index 96,9). Spotřeba vína činila ve sledovaném roce 1 985 tis. hl. a vývoz 200 tis. hl. Soběstačnost je 40,3 %. udávána ve výši 40,3 %. U destilátů destilátů aa lihovin lihovin se se situace situace objemově objemově stabilizovala stabilizovala při při sortimentních sortimentních změnách. změnách. Určité Určité změny změny nastávají nastávají U směrem k vyšší konzumaci dražších lihovin a s rozšiřováním sortimentu lihovin tradičně vyráběných v určitých směrem k vyšší konzumaci dražších lihovin a s rozšiřováním sortimentu lihovin tradičně vyráběných regionech, což souvisí i s dostatkem surovin pro výrobu, zejména vhodných druhů ovoce či bylin. Nealkoholické v určitých regionech, což souvisí i s dostatkem surovin pro výrobu, zejména vhodných druhů ovoce či bylin. nápoje a minerální vody nacházejí uplatnění zejména v letní sezóně a v průběhu celého roku u spotřebitelů, Nealkoholické nápoje adůvodů minerální vody nacházejí preferujících z různých tento druh nápojů.uplatnění zejména v letní sezóně a v průběhu celého roku u spotřebitelů, preferujících z různých důvodů tento druh nápojů. U hlavních ekonomických ukazatelů bylo v hodnocených letech zaznamenáno kolísání, zejména u tržeb a66 přidané hodnoty. Kritickými z pohledu výkonnosti a trhu se ukázaly roky 2010 až 2012. Indikátor přidané

3. CZ-NACE 11 VÝROBA NÁPOJŮ

U  hlavních ekonomických ukazatelů bylo v  hodnocených letech zaznamenáno kolísání, zejména u  tržeb a přidané hodnoty. Kritickými z pohledu výkonnosti a trhu se ukázaly roky 2010 až 2012. Indikátor přidané hodnoty na zaměstnance však vykazuje od roku 2013 oživení a vývoj ukazatele průměrné mzdy ukazuje na její růst. Perspektiva tohoto odvětví je spojena na jedné straně s trhem odběratelů, ale také dodavatelů, zejména agrárních surovin.

67

68

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

4.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 13 dle jednotlivých skupin 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; 13.3 Konečná úprava textilií; 13.9 Výroba ostatních textilií. Výroba textilií se podle  druhu zpracovávané suroviny dělí na  výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní průmysl patří k citlivým odvětvím, která na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí, přesto však je textilní průmysl ČR proexportně zaměřený. Z  pohledu jednotlivých vybraných ekonomických ukazatelů a  počtu zastoupených výrobních jednotek jednoznačně dominuje skupina 13.9, do které patří výroba netkaných, technických a průmyslových textilií. Její dominantní postavení je ve všech sledovaných ukazatelích, ale hlavně v počtu výrobních jednotek (tabulka 4.1.1). Z celkového pohledu lze říci, že se na ekonomických výsledcích výrazně projevují konkurenční vlivy dovozu ze  zahraničí a  odvětví zároveň podléhá módním trendům. To dokládá skutečnost, že meziroční pokles celkového počtu výrobních jednotek v roce 2015 byl 12,4 %. Za sledované období let 2008 až 2015 došlo naopak k nárůstu počtu výrobních jednotek o  7,0 %. Tento vývoj ale výrazně zkresluje nárůst počtu výrobních jednotek ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kde v letech 2008 až 2012 vzrostl počet výrobních jednotek až na 2 976, což bylo zvýšení jejich počtu o cca 58,6 %. V letech 2013 až 2015 zde došlo naopak k poklesu počtu jednotek o  19,5 %. Výrobou textilií se v roce 2015 zabývalo celkem 2 208 výrobních jednotek, mezi kterými výrazně převládají mikropodniky, malé výrobní společnosti, drobní podnikatelé a živnostníci. Jejich ekonomická úspěšnost a  neúspěšnost má pak za  následek kolísání počtu výrobních jednotek ve sledovaném období. Tabulka 4.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 13 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

13.1

9,1

8,5

7,7

7,7

11,2

8,7

8,8

2,0

13.2

24,3

23,2

22,0

22,5

30,1

26,7

23,1

2,5

13.3

3,5

1,7

2,4

2,3

0,2

1,8

4,0

2,1

13.9

63,1

66,6

68,0

67,5

58,5

62,8

64,1

93,3

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

69

4.2 VÝVOJ ODDÍLU Po období krize v letech 2008 až 2009, která v zásadě postihla celý zpracovatelský průmysl, můžeme hovořit o sledované časové řadě jako o období vzestupu výroby textilu, neboť odvětví prokázalo vysokou odolnost a flexibilitu. Byla provedena jeho vnitřní restrukturalizace a stabilizace hlavních výrobců a tím také postupně rostla prestiž sektoru výroby textilu. V řadě regionů patří významné firmy k velkým zaměstnavatelům a jsou zároveň příkladem podnikatelského umu i sociálního přístupu ke svým zaměstnancům. Obraty předních firem rostou o 10,0 % ročně a není výjimkou, že tyto firmy investují do výroby řádově 100 mil. Kč ročně. K takovým firmám patří např. VEBA Broumov, JUTA Dvůr Králové n. Labem, Nová Mosilana Brno, PEGAS Znojmo, LANEX Bolatice, Kordárna Velká n. Veličkou a řada dalších. Nezbytným předpokladem tohoto pozitivního vývoje je efektivní využití výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu. Dokladem takového využití je rozvoj technického textilu, který v posledních letech rostl nejvíce a nejrychleji a můžeme hovořit o tom, že změnil celkový charakter tohoto oddílu. Dnes představuje technický textil výraznou většinu výkonů a tržeb výroby textilií (70,0 %) a s tím, jak se před novými aplikacemi technického textilu otevírají nové trhy, bude jeho podíl v budoucnu růst i nadále. Jednou z cest jak zvýšit počet inovací či iniciovat vznik nových firem v oboru, nebo přilákat do odvětví investice, jsou zcela jistě klastry. Pro textilní průmysl v  ČR má nepochybně poměrně velký význam klastr CLUTEX – klastr technických textilií, který vznikl již v roce 2006 a v témže roce získal titul „Klastr roku“ a zároveň byl vyhlášen jako úspěšný projekt programu „Klastry Operačního programu podpory a podnikání.“ Klastr CLUTEX je členem mezinárodního projektu TEXTILE 2020, jehož posláním je vytvoření evropského klastru zaměřeného na pokročilé textilní materiály. Aktivity klastru jsou zaměřeny především na projekty v oblastech výzkumu, vývoje a inovací, rozvoj lidských zdrojů a propagace.

4.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Hlavní ekonomické ukazatele oddílu výrazně ovlivňuje skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam patří výroba netkaných a technických textilií, která tvoří dvě třetiny přidané hodnoty a tržeb v oddílu. Od roku 2013 se začal snižovat počet jednotek uvnitř oddílu, přičemž v roce 2015 se jejich počet meziročně snížil nejvíce ve skupině CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií o 13,0 % a dále ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií o 12,7 %. Ve zbývajících skupinách došlo ke snížení počtu jednotek kolem 5 %. Z pohledu počtu zaměstnaných osob byl však v roce 2015 ve většině skupin oddílu zaznamenán meziroční nárůst. Nejvíce ve skupině CZ-NACE 13.1 (o 10,5 %), pouze ve skupině CZ-NACE 13.2 došlo ke snížení jejich počtu (o 4,7 %). V oddíle jako celku pak došlo ke zvýšení počtu zaměstnaných osob o 2,9 %. Obrat se v  roce 2015 zvýšil za  celý oddíl meziročně o  3,5  %, přičemž nejvíce ve  skupině CZ-NACE 13.1 o 29,7 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 13.2 se snížil o 10,0 %. Přidaná hodnota za oddíl meziročně mírně klesla o 0,5 %, a to především díky skupině CZ-NACE 13.2 (pokles o 13,4 %), přičemž v ostatních skupinách rostla kolem 4 %. Meziroční růst zaměstnanosti při poklesu přidané hodnoty se v roce 2015 nepříznivě projevil v produktivitě práce, která za oddíl klesla o 3,4 %. K jejímu zvýšení došlo jen u skupiny CZ-NACE 13.3, a to o  0,9 %. Průměrná mzda v  oddíle se meziročně zvýšila o  2,0  % a  dosáhla částky 21  184 Kč, přičemž její pokles zaznamenala jen skupina CZ-NACE 13.2, a to o 4,4 %. Posoudíme-li pak vývoj v oddíle CZ-NACE 13 za sledované období let 2008 až 2015 lze konstatovat relativně pozitivní vývoj, protože za sledované období sice klesl počet zaměstnaných osob o 28 %, ale tržby se zvýšily o 16,0 %, přidaná hodnota o 13,4 %, produktivita práce o 58,0 % a průměrná mzda o 32,2 % (graf 4.3.1).

70

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

Zároveň je také nutno konstatovat, že výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 Zároveň je také nutno konstatovat, že výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 184, 184, tj. tj. o  o 2,2  2,2 % % více více než než v  v roce podíl na  na tvorbě tvorbě ekonomických ekonomických výsledků výsledků oddílu oddílu celkem roce 2014, 2014, mají mají zásadní zásadní podíl celkem, z toho z tohopak pak výrobní jednotky 50 azaměstnanci, více zaměstnanci, bylo2015 v roce 2015102. celkem 102. celkem, výrobní jednotky s 50 sa více kterýchkterých bylo v roce celkem Z pohledu jednotlivých ukazatelů seukazatelů výrobní jednotky s 20jednotky a více zaměstnanci na tržbách za VaV Z pohledu jednotlivých se výrobní s 20 a vícepodílely zaměstnanci podílely nacelkem tržbáchz 91,6 %, za VaV na přidané hodnotě z  90,5 % a na počtu zaměstnanců z 89,4 %. celkem z 91,6 %, na přidané hodnotě z 90,5 % a na počtu zaměstnanců z 89,4 %. Graf Graf 4.3.1 4.3.1 –- Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE CZ-NACE 13 (rok 2008 == 100 %) 100 %) 35 000

500

23 817

23 134

10 000

23 290

15 000 2 208

2 828

2 601

1 000

2 123

2 064

1 500

23 647

20 000

23 908

2 000

Počet zaměstnaných osob

23 851

25 000

2 520

2 500

2 715

30 000

3 151

3 000

25 954

Počet jednotek

33 090

3 500

5 000

0

0 2008

70 000

2009

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

60 000

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

0

49 703 21 184

20 767

45 903 19 675

42 444 19 173

43 253 18 731

41 242

36 805

18 208

10 000

10 000

17 213

20 000

16 019 31 541

57 938 14 206

55 972 14 282

50 478 12 829

48 898 12 044

48 528 12 409

44 637 11 804

40 896 11 463

48 977 12 524

30 000

51 449

40 000

40 000

20 000

60 000 50 000

50 000

30 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se o alikvotní o alikvotní měsíční měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený z ročních z ročních údajů údajů ** Jedná

Úroveň cen výrobců u komodit CZ-CPA 13 se za sledované období průběžně zvyšovala ve všech výrobkových Úroveň cen výrobců u komodit CZ-CPA 13 se za sledované období průběžně zvyšovala ve všech výrobkových skupinách CZ-CPA CZ-CPA 13 13 a s určitými a s určitými drobnými drobnými výkyvy výkyvy kopírovala kopírovala produkční produkční výkonnost. výkonnost. Na tomto Na tomto vývoji vývoji se se také také skupinách do určité míry promítlo zvyšování zvyšování cen cen vstupů a cen a cen energií. Dlouhodobě vykazuje cenový růst zboží CZ-CPA CZ-CPA do určité 13.9, z netkaného textilu a technických textilií. Nejproblematičtější je pakjecenový vývoj 13.9, kam kamtaké taképatří patřívýrobky výrobky z netkaného textilu a technických textilií. Nejproblematičtější pak cenový skupiny výrobků CZ-CPA 13.2 Tkané textilie, která je nejvíce ovlivněna dovozem laciných materiálů (graf 4.3.2). vývoj skupiny výrobků CZ-CPA 13.2 Tkané textilie, která je nejvíce ovlivněna dovozem laciných materiálů (graf 4.3.2). Ve vývoji rentability vlastního kapitálu (ROE) došlo od roku 2010 k výraznému zlepšení její úrovně a prakticky Ve přes vývoji rentability vlastního (ROE) došlo od roku 2010 k od  výraznému zlepšení úrovně si, nepatrné kolísání, udržujekapitálu stálou hodnotu. Znatelný pokles rizika roku 2014 přispěl její k  tomu, že záporné hodnoty ukazatele Spread se v roce 2014 a 2015 přiblížily k prahupokles kladných hodnot (graf2014 4.3.3). a prakticky si, přes nepatrné kolísání, udržuje stálou hodnotu. Znatelný rizika od roku přispěl k tomu, že záporné hodnoty ukazatele Spread se v roce 2014 a 2015 přiblížily k prahu kladných hodnot (graf 4.3.3).

71

CZ-CPA 13 13 (2005 (2005 == 100 %) 100 %) Graf 4.3.2 –- Cenový vývoj CZ-CPA Graf140 4.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 13 (2005 = 100 %)



Graf %) Graf 4.3.3 4.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE13 13(v (v %) Graf 30 4.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 13 (v %)

140 130

30 20

130 120 120 110

20 10

110 100

10 0

100 90

0

8090

-10

7080

-10 -20

6070 5060

-20 -30

200899,5 2009100,2 2010108,1 2011108,8 2012108,7 2013112,3 2014111,9 2015 99,4

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -30 2008 2009-3,4 2010-6,6 2011-2,4 2012-4,9 2013-0,4 2014-0,7 2015 Spread -22,3 -17,9

13 95,9 99,492,5 99,5101,6 100,2 108,1 108,8 108,7 112,3 111,9 13.1 128,0 108,6 109,3 109,9 106,6

-22,34,7 -17,93,7-3,4 3,8-6,6 2,3-2,4 2,3-4,9 1,6-0,4 0,6-0,7 rf Spread4,6

13.199,4 95,999,6 92,599,3 101,6 128,0 108,6 109,3 109,9 106,6 13.2 106,3 109,2 107,7 112,4 112,9

rf ROE

13.2101,0 99,4102,0 99,6101,1 99,3104,9 106,3 109,2 107,7 112,4 112,9 13.9 108,9 109,3 112,8 112,4

10,713,78,811,3 11,011,3 10,6 re ROE 23,71,421,03,113,39,914,68,013,1

13

50

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

1,44,6 3,14,7 9,93,7 8,03,810,72,3 8,82,311,01,610,60,6

13.9 101,0 102,0 101,1 104,9 108,9 109,3 112,8 112,4 re 23,7 21,0 13,3 14,6 13,1 13,7 11,3 11,3 Pramen: Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina není Pramen: ČSÚ,13.3 výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina 13.3 není sledována sledována Pozn.: Skupina 13.3 není sledována

4.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD 4.4 OBCHOD 4.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

4.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 4.4.1 OBCHODU 4.4.1VÝVOJ VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Pro tuzemské výrobce představuje ČR pro prodej textilních výrobků a polotovarů relativně malý trh. Pokud Pro představuje textilních výrobků relativně Protuzemské tuzemské výrobce představuje proprodej prodej textilníchostatním výrobkůa polotovarů a polotovarů relativněmalý malýtrh. trh.Pokud Pokud chtějí výrobci výrobce naplnit svou kapacituČRČR a pro chtějí-li konkurovat evropským výrobcům, musí se snažit chtějí výrobci naplnit svou kapacitu a  chtějí-li konkurovat ostatním evropským výrobcům, musí se snažit chtějí výrobci naplnit kapacitužea chtějí-li evropským výrobcům, musítextilních se snažit prosadit v zahraničí. Lze svou konstatovat, se jim tokonkurovat vcelku daří,ostatním nejen vývojem nových a kvalitních prosadit v zahraničí. Lze konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních textilních prosadit ale v zahraničí. Lze konstatovat, žesese západními jim to vcelku daří, nejen vývojem nových kvalitních textilních výrobků, i díky výrobní kooperaci partnery. Výrazně takéavstup napomáhá vstup výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně tomu takétomu napomáhá zahraničního výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně tomu také napomáhá vstup zahraničního kapitálu. Vývoz i dovoz za období 2009 až 2015 vykazují rostoucí trend, kdy převažující vývoz kapitálu. Vývoz i dovoz za období 2009 až 2015 vykazují rostoucí trend, kdy převažující vývoz činí kladné saldo zahraničního kapitálu. Vývoz i dovoz za období 2009 až 2015 vykazují rostoucí trend, kdy převažující vývoz obchodní komodit CZ-CPA (graf 4.4.1). činí kladnébilance saldo obchodní bilance 13 komodit CZ-CPA 13 (graf 4.4.1). činí kladné saldo obchodní bilance komodit CZ-CPA 13 (graf 4.4.1). V roce 2015 stoupl vývoz meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,6 % a kladné saldo obchodní bilance o 13,7 %. V roce 2015 stoupl vývoz meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,6 % a kladné saldo obchodní bilance o 13,7 %. V roce 2015 stoupl vývoz meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,6 % a kladné saldo obchodní bilance o 13,7 %. Z pohledu zahraničního obchodu podle jednotlivých skupin měla v roce 2015 největší podíl na celkovém pohledu zahraničního obchodu jednotlivých skupin měla vroce rocev2015 2015skupině největšípřevládl podílna  na celkovém Z Zpohledu zahraničního obchodu skupin měla největší podíl celkovém vývozu skupina CZ-CPA 13.9 s 56,9 podle %podle a najednotlivých dovozu dokonce s 71,0 %,v takže této dovoz nad vývozu skupina CZ-CPA 13.9 s 56,9 % a na dovozu dokonce s 71,0 %, takže v této skupině převládl dovoz nad vývozu skupina CZ-CPA 13.9 s 56,9 % a na dovozu dokonce s 71,0 %, takže v této skupině převládl dovoz nad vývozem se záporným saldem ve výši -1,6 mld. Kč. vývozem se záporným saldem ve výši -1,6 mld. Kč. vývozem se záporným saldem ve výši -1,6 mld. Kč. Graf 4.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 13 (v mil. Kč) Graf 4.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 13 (v mil. Kč) Graf 70 0004.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 13 (v mil. Kč) Vývoz

70 000 60 000

Vývoz

60 000 50 000

Dovoz Dovoz

Saldo Saldo

0

2009

Pramen: ČSÚ, data k 2009 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2016

72

2010 2010

2011 2011

2012 2012

2013 2013

2014 2014

61 207 61 207 51 276 51 276 9 931 9 931

58 231 58 231 49 495 49 495 8 736 8 736

51 450 51 450 43 280 43 280 8 170 8 170

10 000 0

49 363 49 363 40 772 40 772 8 591 8 591

20 000 10 000

48 508 48 508 40 644 40 644 7 864 7 864

30 000 20 000

39 571 39 571 33 066 33 066 6 505 6 505

40 000 30 000

42 654 42 654 36 687 36 687 5 967 5 967

50 000 40 000

2015 2015

4. CZ-NACE 13 VÝROBA TEXTILIÍ

4.4.2TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 4.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Mezinejvětší největšízahraniční zahraniční odběratele patří Německo, v roce vyvezeno v hodnotě 15,8 Mezi odběratele patří Německo, kamkam bylobylo v roce 20152015 vyvezeno zboží zboží v hodnotě 15,8 mld. mld. Kč, (meziročně 6,0 % Itálie více),7,1 Itálie 7,1Kčmld. Kč (na stejné jako 2014), v roce 2014), Kč (o Kč, (meziročně o 6,0 %o více), mld. (na stejné úrovni úrovni jako v roce Polsko Polsko 5,3 mld.5,3 Kčmld. (o 3,1 % více), 3,6 mld.3,6 Kčmld. (o 5,9 % a Rakousko 2,7 mld.2,7 Kč mld. (o 15,7 % 3,1 %Slovensko více), Slovensko Kč (ovíce) 5,9 % více) a Rakousko Kč (o více). 15,7 % více). Graf4.4.2 4.4.2–-Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA13 13 Graf Dovozní teritoria v roce 2015 V. Británie 3%

Rakousko 4% Belgie 5% Turecko 5%

Nizozemí 4%

ostatní 28%

Polsko 4%

Německo 32% Čína 9%

Itálie 10%

Vývozní teritoria v roce 2015 ostatní 32% Německo 26%

Francie 4% Rumunsko 4% Rakousko 4%

Polsko 8%

Itálie 12%

Slovensko 6%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

V roce2015 2015bylo bylo nejvíce textilního zboží dovezeno z Německa, celkem za mld. 16,5 Kč mld. Kč (ovíce 6,5 než % více než V roce nejvíce textilního zboží dovezeno z Německa, celkem za 16,5 (o 6,5 % v roce 2014 a zároveň tento objem objem vývozu za 5,3 mld.zaKč5,3 (o mld. 4,5 %Kčméně), v roce 2014 a zároveň tentodovozu objempřevyšoval dovozu převyšoval objemo 4,0 %), vývozu z Itálie o 4,0 %), z Itálie (o 4,5 z Číny za 4,4 mld. Kč (o 4,3 % méně), z Turecka za 2,8 mld. Kč (o 8,5 % více) a z Belgie za 2,6 mld. Kč (o 15,5 % % méně), z Číny za 4,4 mld. Kč (o 4,3 % méně), z Turecka za 2,8 mld. Kč (o 8,5 % více) a z Belgie za 2,6 mld. více než v roce 2014). Kč (o 15,5 % více než v roce 2014). Celkovýobrat obrats Ruskem s Ruskem v roce 2015, i přes vyhlášené embargo EU, na úrovni 1,04 Kč, mld. tj. o vyšší 6,4 % Celkový bylbyl v roce 2015, i přes vyhlášené embargo EU, na úrovni 1,04 mld. tj.Kč, o 6,4 % než v roce vývozu vývozu byl v roce o 7,3 % v roce Objem o 26,1 % vyšší než 2014. v roceObjem 2014. Objem byl2015 v roce 2015 vyšší o 7,3 než % vyšší než2014. v roce 2014.dovozu Objembyl dovozu byl vyšší, o 26,1 i když byl pouze úrovni cca 55,4 mil. Kč. % vyšší, i když byl pouze úrovni cca 55,4 mil. Kč. Celkovýobrat obrats Ukrajinou s Ukrajinou v roce 2015 na úrovni cca 297,9 mil.tedy Kč, o cca tedy o16,5 % cca 16,5 nižší než 2014. v roce Celkový bylbyl v roce 2015 na úrovni cca 297,9 mil. Kč, nižší%než v roce 2014. Vyvezeno bylo textilní zboží v hodnotě cca 283,7 mil. Kč, tj. cca o 19,3 % méně než v roce 2014 Vyvezeno bylo textilní zboží v hodnotě cca 283,7 mil. Kč, tj. cca o 19,3 % méně než v roce 2014 a dovezeno bylo textilní zboží ccav 14,2 mil. Kč, o cca v roce 2014. a dovezeno bylo v hodnotě textilní zboží hodnotě ccatj. 14,2 mil.269,4 % Kč, tj. ovíce cca než 269,4 % více než v roce 2014.

4.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 4.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Ekonomické naznačují, že se průmyslu v posledních letech dařilo. i přidaná Ekonomickévýsledky výsledky naznačují, žetextilnímu se textilnímu průmyslu v posledních letech Tržby dařilo. Tržby hodnota i přidaná od roku 2013 překročily svou předkrizovou úroveň roku 2008. hodnota od roku 2013 překročily svou předkrizovou úroveň roku 2008. Textilníprůmysl průmyslEU, EU,stejně stejnějako jakov vČR, ČR,patří patří mezi mezi tradiční tradiční odvětví odvětví zpracovatelského zpracovatelskéhoprůmyslu. průmyslu.JeJezároveň zároveň Textilní citlivým odvětvím, které na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, citlivým odvětvím, které na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilnítextilní i oděvní firmy se řadísemezi které zpravidla bývají ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože i oděvní firmy řadísubjekty, mezi subjekty, které zpravidla recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. Dlouhodobá vize vize do roku do roku 2020 2020 –– transformace transformace současného oděvního průmyslu ve Dlouhodobá současného evropského evropskéhotextilního textilníhoaa oděvního průmyslu stabilního a konkurenceschopného hráčehráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma ve  stabilního a  konkurenceschopného je obsažena v  materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a  oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě: výroby v Evropě:  Přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií. • Přechod od  komodit k  výrobě specialit za  pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a  textilií Zaměření na vývoj inteligentních textilií s využitím elektronických komponentů při Zaměření zachování s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií. snadné údržby praním a žehlením. 73

na vývoj inteligentních textilií s využitím elektronických komponentů při zachování snadné údržby praním a žehlením. • Využití a  rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v  různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech. • Konec éry masové produkce textilních výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu. Program České technologické platformy pro textil (ČTPT), která byla založena v roce 2008, vychází z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle: • Cíl 1 – Inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů. • Cíl 2 -Inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v  medicíně, dopravě a  dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu. Pro rychlejší zavádění inovací a  zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a  vývoje v  textilním a  oděvním průmyslu je nutné se soustředit na spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i  profesní), zdravotnictví a  sportovní i  outdoorové vybavení. Ve  všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na  zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací.

74

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

5.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 14 dle jednotlivých skupin

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů. Oděvní výroba je náročná na pracovní síly, s vysokým podílem ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je  typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a  dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v  malých sériích a  stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba, včetně souvisejících služeb, jako jsou  módní  poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený,  např. u  společností s  50 a  více zaměstnanci tvořily tržby z  přímého vývozu téměř 72,0  % z celkových tržeb. Dominantní skupinou, z  pohledu vybraných ekonomických ukazatelů a  počtu zastoupených jednotek, je jednoznačně skupina 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků (tabulka 5.5.1). Její určující postavení je ve všech sledovaných ukazatelích. Z  celkového pohledu lze říci, že v  oddílu je výrazný trend zvyšujícího se počtu malých výrobních jednotek a mikrofirem. V roce 2015 se k výrobě oděvů hlásilo celkem 11 494 společností, tj. o 1,9 % více než v roce 2014 a o 39,2 % více než v roce 2008. Zaměstnanost se ve sledovaném období podstatně snížila, teprve v roce 2015 došlo poprvé k jejímu meziročnímu nárůstu, a to o 4,3 %. Celkový počet zaměstnanců 16 032 byl o 35 % nižší než v roce 2008. Tabulka 5.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 14 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

14.1

90,4

90,7

91,9

91,7

87,8

86,6

91,6

92,1

14.2

0,4

0,7

0,5

0,5

1,6

3,0

0,5

1,4

14.3

9,1

8,6

7,7

7,9

10,6

10,3

7,9

6,5

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

5.2 VÝVOJ ODDÍLU Stejně jako celý zpracovatelský průmysl postihla i oděvní průmysl krize v letech 2008 a 2009. Po výrazném pádu tržeb za vlastní výrobky a služby v roce 2009 jejich objem stagnoval až do roku 2013, kdy došlo k jejich oživení, a v roce 2015 se dostaly nad úroveň roku 2008. Z pohledu počtu výrobních jednotek měl vývoj v oděvním průmyslu opačný trend než v průmyslu textilním, kde počet subjektů klesal, kdežto v oděvním rostl.

75

V  sektoru oděvního průmyslu, vedle malých výrobních jednotek, obstály zejména firmy, které začaly uplatňovat tzv. severoevropský podnikatelský model. Ten spočívá v tom, že si firmy ponechaly kontrolu nad důležitými procesy (jako je desing, obchod, finance, marketing, kvalita atd.) a výrobu přesunuly do nákladově výhodnějších regionů. Na tento model však nepřešly prakticky všechny významné oděvní kapacity z období socialismu a  proto zanikly. Na  druhou stranu vznikly nové společnosti, které tento model převzaly a  jsou úspěšné, za všechny můžeme jmenovat společnosti jako je Blažek, Pietro Filipi, Hannah, Alpine Pro, Sportisimo, Husky a další. Jedním ze zásadních problémů je zhoršování věkové struktury zaměstnanců a negativní trend ve vzdělávání, zejména ve sféře technického vzdělání. Úbytek disponibilních pracovníků pociťuje řada společností v odvětví výroby oděvů již nyní a tato skutečnost bude stále naléhavější s pokračujícím ekonomickým růstem.

5.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 14 Výroba oděvů jsou ovlivněny ekonomickými výkony skupiny CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků, protože tvoří v průměru 90,0 % jejich vykázaných hodnot. Podobně jako v oboru textilního průmyslu mají také v oboru oděvní výroby na vývoj ekonomických výsledků výrazný vliv výrobní společnosti s  20 a  více zaměstnanci. Přestože tvoří pouze 1,5  % z  celkového počtu, na celkových tržbách se podílejí 40,1 %, na přidané hodnotě 54,7 % a na počtu zaměstnanců 63,7 %. Podíváme-li se na  vývoj v  jednotlivých skupinách z  pohledu počtu výrobních jednotek, lze konstatovat, že jejich počet roste pouze ve  skupině CZ-NACE 14.1, ale v ostatních skupinách má spíše kolísavou tendenci. Ve skupině CZ-NACE 14.2 byl za sledované období 2008 až 2015 největší počet výrobních jednotek v roce 2013, pak došlo k jejich výraznému poklesu, ale v roce 2015 počet společností opět meziročně vzrostl o 2,6 %. Ve skupině CZ-NACE 14.3 rostl počet výrobních jednotek až do roku 2012, v následujících letech však klesal. V roce 2015 došlo k meziročnímu poklesu o 16,1 % proti roku 2014. Celkový počet zaměstnanců ve skupině CZ-NACE 14 byl v roce 2015 nižší o 35,1 % než v roce 2008. Z pohledu počtu zaměstnanců se jejich pokles u skupiny CZ-NACE 14.1 podařilo v roce 2015 zastavit a došlo k meziročnímu nárůstu o 5,3 %. Zbývající dvě skupiny vykazují trvalý pokles počtu zaměstnanců, tzn. CZ-NACE 14.2 (pokles o 8,3 %) a CZ-NACE 14.3 (pokles o 5,0 %) proti roku 2014. Hodnotíme-li oddíl CZ-NACE podle hlavních sledovaných ukazatelů, lze říci, že kopírují vývoj ukazatele počtu výrobních jednotek. Celkový obrat oddílu CZ-NACE 14 byl v roce 2015 vyšší o 1,8 % než v roce 2008, přitom meziročně vzrostl o 14 %. Obrat skupiny CZ-NACE 14.1 během sledovaného období 2008 až 2015 v prvních dvou letech zaznamenal pokles, ale od roku 2010 se průběžně zvyšoval a v roce 2015 byl meziroční nárůst jeho hodnoty 15,4 %. Obrat skupiny CZ-NACE 14.2 měl kolísavou tendenci a v roce 2015 vykazoval meziroční pokles o 8,2 % a jeho hodnota byla hluboko pod úrovní vykazované hodnoty roku 2008. Obrat skupiny CZ- NACE 14.3 měl za sledované období také kolísavou tendenci, ale v roce 2015 zaznamenal meziroční nárůst o 1,7 %. Přidaná hodnota se v roce 2015 přiblížila své úrovni roku 2008. V průběhu sledovaného období kolísala ve všech třech skupinách oddílu. Ve skupině CZ-NACE 14.1 vzrostla v roce 2015 meziročně o 5,4 %, ve skupině CZ- NACE 14.2 došlo naopak meziročnímu k  poklesu o  4,6  %, stejně tak ve skupině CZ-NACE 14.3 (pokles o 6,3 %). Produktivita práce, díky klesající zaměstnanosti, měla za sledované období 2008 až 2015 stoupající trend, až v roce 2015 mírně klesla, při současném obnovení růstu zaměstnanosti. Ve skupině CZ-NACE 14.1 se v roce 2015 meziročně zvýšila o 0,2 %, ve skupině CZ-NACE 14.2 o 4,3 % a ve skupině CZ-NACE 14.3 došlo meziročně k jejímu poklesu o 1,3 %. Její celková hodnota však byla v roce 2015 o 53,9 % vyšší než v roce 2008.

76

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

Průměrná mzda oddílu CZ-NACE 14 vykazovala v roce 2015 hodnotu 15 129 Kč, tzn. o 23,7 % vyšší než v roce 2008. Ve skupině CZ-NACE 14.1 došlo v roce 2015 k jejímu meziročnímu navýšení o 5,0 %, u skupiny CZ-NACE 14.2 došlo naopak k jejímu poklesu o 1,6 % a ve skupině CZ-NACE 14.3 k jejímu zvýšení o 5,4 %. Graf 5.3.1 –- Hlavní ekonomické ukazatele ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 14 14 (rok (rok 2008 2008 == 100 %) 100 %) 14 000

30 000

Počet jednotek

12 000

25 000

10 000

18 309

17 352

16 334

15 698

15 374

16 032

10 000

2010

2011

2012

2013

2014

2015

5 000

2 000 2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

20 000

2008 45 000 40 000

2009

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

20 000

13 119

13 324

14 427

15 129

0

12 963

5 000

12 386

10 000

5 000

12 217

15 000 12 228

20 226 6 421

17 740 6 161

16 457 5 664

16 336 5 410

16 232 5 455

16 252 5 400

16 571 5 451

19 879 6 429

25 000

22 455

30 000

15 000

21 688

35 000

33 374

2012

30 067

Obrat (v mil. Kč)

2011

27 603

2010

26 197

25 000

2009

33 394

0 2008

24 577

0

10 000

15 000

20 231

11 494

11 280

10 789

10 784

10 337

9 895

8 756

8 257

6 000

24 705

20 000

8 000

4 000

Počet zaměstnaných osob

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * Jedná se oo alikvotní alikvotní měsíční podíl vypočtený zz ročních ročních údajů

Ceny výrobců komodit CZ-CPA 14 měly za sledované za sledované období růstový trend. Lepší výsledky v cenovém v cenovém vývoji za celé skupina výrobků CZ-CPA 14.1 Výroba oděvů, kromě výrobků. za celé sledované sledovanéobdobí obdobívykazuje vykazuje skupina výrobků CZ-CPA 14.1 Výroba oděvů, kožešinových kromě kožešinových V  posledních dvou letech je patrný rychlejší růst cen u  skupiny 14.3 (graf 5.3.2). Na  tomto vývoji se také výrobků. V posledních dvou letech je patrný rychlejší růst cen u skupiny 14.3 (graf 5.3.2). Na tomto vývoji se do určité míry promítlo zvyšování cen vstupů. také do určité míry promítlo zvyšování cen vstupů. Ve vývoji finančních výsledků došlo v oddíle v oddíle CZ-NACE 14 kk paradoxnímu paradoxnímu vývoji, krizového Ve vývoji vývoji, kdy kdy vstupem do do krizového od roku období začala dramaticky růst rentabilita vlastního kapitálu, což spolu s poklesem s poklesem rizikovosti vedlo od roku 2010 k poměrně vysokým kladným hodnotám Spreadu. Nejvyšší úrovně dosáhly rentabilita i Spread v roce 2010 k poměrně vysokým kladným hodnotám Spreadu. Nejvyšší úrovně dosáhly rentabilita i Spread v roce 2012, v  dalších letech se mírné zvýšení rizikovosti odrazilo v  redukci těchto vysokých kladných hodnot 2012, v dalších letech se mírné zvýšení rizikovosti odrazilo v redukci těchto vysokých kladných hodnot (graf 5.3.3). (graf 5.3.3).

77

%) Graf Graf5.3.2 5.3.2- –Cenový Cenovývývoj vývojCZ-CPA CZ-CPA1414(2005 (2005= =100 100 %) Graf 5.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 14 (2005 = 100 %)

Graf 5.3.3 (ROE – re) CZ-NACE 1414 (v (v %) %) Graf 5.3.3- Spread – Spread (ROE – re) CZ-NACE Graf 5.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 14 (v %)

110 110 105 105 100 100 95 95 90 90 85 85 80 80 75 75 70 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 70 2008101,6 2009101,4 2010101,9 2011102,8 2012103,1 2013104,1 2014105,0 2015 14 101,5 14 101,5 101,6 101,4 101,9 102,8 103,1 104,1 105,0 14.1 101,9 102,1 101,9 102,3 103,3 103,6 104,5 105,1

40 40 30 30 20 20 10 10 0 0 -10 -10 -20 -20 -30 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -30 20080,2 20097,5 201012,0 201126,3 201213,2 201318,4 201414,8 2015 Spread -24,8

-24,84,70,2 3,77,5 3,8 12,0 2,3 26,3 2,3 13,2 1,6 18,4 0,6 14,8 rf Spread 4,6 rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6 ROE -12,2 7,3 14,8 18,3 32,9 22,6 28,5 23,3

14.199,1 101,998,3 102,198,5 101,999,4 102,399,7 103,399,8 103,6102,2 104,5104,8 105,1 -12,27,17,3 7,3 14,8 6,3 18,3 6,6 32,9 9,5 22,610,0 28,5 8,5 23,3 14.3 re ROE 12,6 14.3 99,1 98,3 98,5 99,4 99,7 99,8 102,2 104,8 re 12,6 7,1 7,3 6,3 6,6 9,5 10,0 8,5 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 5.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 5.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 5.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 5.4.1 VÝVOJ Hodnota vývozuZAHRANIČNÍHO zboží CZ-CPA 14OBCHODU v letech 2009 až 2011 stagnovala a v následujících letech začala zvyšovat Hodnota vývozu zboží CZ-CPA 14 v letech 2009 aža 2011 stagnovala a 2014 v následujících letech začala zvyšovat své tempo.vývozu Nicméně hodnota dovozu byla vyšší zejména v letech a 2015letech její růst rychlejší, než Hodnota zboží CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2011 stagnovala a v následujících začala zvyšovat své své tempo. Nicméně hodnota dovozu byla vyšší a zejména v letech 2014 a 2015 její růst rychlejší, než hodnota vývozu, záporná bilance se tím prohloubila (graf 5.4.1). Převaha dovozu nad vývozem komodit tempo. Nicméně hodnota dovozu byla vyšší a zejména v letech 2014 a 2015 její růst rychlejší, než hodnota hodnota vývozu, záporná se tím prohloubila (graf 5.4.1).dovozu Převaha dovozu vývozem komodit oddílu CZ-CPA 14 je spojena s rostoucí koupěschopností obyvatelstva. Negativní vlivnad nakomodit celkovouoddílu bilanci vývozu, záporná bilance sebilance tím prohloubila (graf 5.4.1). Převaha nad vývozem CZoddílu CZ-CPA 14 je spojena s rostoucí koupěschopností obyvatelstva. Negativní vliv na celkovou bilanci CPA 14 je spojena s rostoucí koupěschopností obyvatelstva. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního zahraničního obchodu mají trvale Čína (-14,8 mld. Kč, tj. o 11,3 % více než v roce 2014), Bangladéš (-7,2 zahraničního obchodu mají trvale Čína (-14,8 mld. Kč,%než tj.více) ov roce 11,3 % více než v roce 2014), (-7,2 obchodu trvale Čína (-14,8 mld. Kč, tj. o 11,3 % více 2014), mld.Bangladéš Kč, tj. o 33,3 % mld. Kč, tj. omají 33,3 % více), Turecko (-4,0 mld. Kč, tj. o 8,9 a Indie (-1,7Bangladéš mld. Kč). (-7,2 více),Kč, Turecko (-4,0 tj. o 8,9 % Kč).a Indie (-1,7 mld. Kč). mld. tj. o 33,3 %mld. více),Kč, Turecko (-4,0více) mld.a Indie Kč, tj. o(-1,7 8,9 mld. % více)

000 -30-20 000 -30 000

2009 2009 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data 2. 2016 2016 Pramen: ČSÚ, data kk 28. 28. 2.

2010 2010

2012 2012

2013 2013

2014 2014

35 691 35 691 53 803 53 803 -18 112 -18 112

2011 2011

-17 550

Saldo Saldo 31 819 31 819 49 370 49 370

Dovoz Dovoz

27 816 27 816 39 421 39 421 -11 605 -11 605

-10 000 0 000 -20-10 000

Vývoz Vývoz

26 875 26 875 36 997 36 997 -10 122 -10 122

000 1020 000 10 000 0

24 396 24 396 34 879 34 879 -10 483 -10 483

000 3040 000 000 2030 000

25 225 25 225 35 060 35 060 -9 835 -9 835

000 5060 000 50 000 40 000

25 102 25 102 37 917 37 917 -12 815 -12 815

Graf 5.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 14 (v mil. Kč) Graf 5.4.1 saldo zahraničního obchodu ss produkty produkty dle CZ-CPA 14 (v mil. (v mil. Kč) Graf 5.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz aa saldo 60 000

2015 2015

5.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 5.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 5.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 10,5 mld. Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží v hodnotě 10,5 Kč, (tj.největší o 18,0 %zahraniční více než v roce 2014),patří Slovensko 4,1 mld. Kčbylo (o 2,5 % více), Polsko 3,8 mld. Kč (o 13,6 % méně) Mezi odběratele Německo, kam vyvezeno zboží hodnotě mld. Kč, (tj. 18,0Kč % (o 18,5 % více než vvíce). roce 2014), Slovensko 4,1 mld. Kč v(oroce 2,5 %2015 více), Polsko 3,8 mld.v Kč (o 13,610,5 % a Itálie 3,2omld. mld. Kč, (tj. o 18,0 % více než v roce 2014), Slovensko 4,1 mld. Kč (o 2,5 % více), Polsko 3,8 mld. Kč (o 13,6 % méně) a Itálie 3,2 mld. Kč (o 18,5 % více). méně) a Itálie 3,2 mld. Kč (o 18,5 % více). 78

5. CZ-NACE 14 VÝROBA ODĚVŮ

V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 14 dovezeno z Číny, celkem za 14,8 mld. Kč (tj. o 11,3 % více než V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 14 dovezeno z Číny, celkem za 14,8 mld. Kč (tj. o 11,3 % více než v roce v2014), roce 2014), z Německa 6,9Kč mld. (tj. o%16,9 % více), z Bangladéše 7,2 Kč mld. (tj. o %33,3 % z  Německa za  6,9 za mld. (tj. Kč o  16,9  více), z  Bangladéše zboží zboží za  7,2zamld. (tj.Kč o  33,3  více), více), z Turecka 4,0Kč mld. (tj. o 5,3 více) a z za 2,3 Itálie za 2,3Kč mld. (tj. o 4,5 více než v2014). roce 2014). z Turecka za 4,0za mld. (tj. Kč o 5,3 % více)%a z Itálie mld. (tj. Kč o 4,5 % více%než v roce V obchodě s Ruskem se začíná projevovat vyhlášené embargo. Obrat komodit CZ-CPA 14 s Ruskem byl V obchodě s Ruskem se začíná projevovat vyhlášené embargo. Obrat komodit CZ-CPA 14 s Ruskem byl v roce v roce 2015 na úrovni 377,6 mil. Kč, tj. o 26,4 % nižší než v roce 2014. Přitom hodnota vývozu byla v roce 2015 na úrovni 377,6 mil. Kč, tj. o 26,4 % nižší než v roce 2014. Přitom hodnota vývozu byla v roce 2015 2015 o 29,2 % než nižšív roce než v2014, roce 2014, ale na druhou hodnota byla sice na úrovni pouze na 17,3 úrovni o 29,2 % nižší ale na druhou stranustranu hodnota dovozudovozu byla sice pouze mil.17,3 Kč, mil. Kč, což však bylo více jak čtyřnásobné navýšení proti roku 2014. což však bylo více jak čtyřnásobné navýšení proti roku 2014. Graf výrobky CZ-CPA Graf 5.4.2 5.4.2 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA14 14 Dovozní teritoria v roce 2015 Slovensko 3% Indie 3%

ostatní 25%

Vývozní teritoria v roce 2015 Maďarsko 3% Čína 27%

V. Británie 4 %

Německo 29%

Francie 5 %

Polsko 4% Itálie 4%

ostatní 23%

Turecko 8%

Německo 13%

Bangladéš 13%

Rakousko 5%

Itálie 9%

Polsko 11%

Slovensko 11%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

5.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 5.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Oděvní a textilníprůmysl průmysl je důležitou evropského zpracovatelského průmyslu Oděvní a textilní EU,EU, tedytedy i ČR, ijeČR, důležitou součástísoučástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i  sociální situaci v  mnoha regionech EU-28. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-28. Četné studie EU prokazují, že evropský průmyslprůmysl je odvětvím s největším stupněmstupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení oděvní je odvětvím s největším kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. a  móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, tj. také jeden z  důvodů proč si prakticky všechny Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, tj. také jeden z důvodů proč si prakticky členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam všechny členské včetně ČR,značné zachovávají oděvní i textilní zvláště výrobu.na  Oblečení také svůja strategický a  do  jeho vývojezemě jsouEU, investovány finanční prostředky, trhu s  má pracovním vojenským význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním ošacením. Přesto, v  rámci české výroby, mají investice dlouhodobě klesající tendenci. V  roce 2014 měly do oděvní výroby pouze 37,3 %české hodnoty investic 2008.dlouhodobě klesající tendenci. V roce ainvestice vojenským ošacením. Přesto, v rámci výroby, majív roce investice 2014 měly investice do oděvní výroby pouze 37,3 % hodnoty investic v roce 2008. Podle údajů Euratexu (Evropský oděvní a  textilní svaz, který vytváří příznivé prostředí pro výrobu textilií, Podle údajů Euratexuvýrobků (Evropský oděvní a textilní který vytváří příznivé prostředí pro výrobu textilií, textilních a oděvních v rámci Evropské unie)svaz, existovalo v roce 2015 v oděvním průmyslu  EU více než textilních a oděvních výrobků v rámci Evropské unie) existovalo v roce 2015 v oděvním průmyslu EU více 120 tisíc firem, o 0,6 % více než v roce 2014, které zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu 78,7omld. ve výrobě EU zůstala stejné než 120více tisícnež firem, 0,6 Euro. % víceOproti než vroku roce 2014 2014,zaměstnanost které zaměstnávaly přesoděvů jedenv  mil. osob anadosáhly úrovni a obrat se zvýšil o více než 3,1 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-28 v roce 2015 činil 22,7 celkového obratu více než 78,7 mld. Euro. Oproti roku 2014 zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU zůstalamld. na Euro a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 4,1 %. Dovoz oděvů EU-28 vzrostl o 10,1 % na hodnotu stejné úrovni a obrat se zvýšil o více než 3,1 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-28 v roce 2015 činil 22,7 80,8 mld. Euro. Obchodní bilance EU-28 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2015 saldo zahraničního mld. Euročinilo a ve -58,1 srovnání předcházejícím rokemmeziroční vzrostl o 4,1 %. o 12,6 %. Dovoz oděvů EU-28 teritoriální vzrostl o 10,1 % na obchodu mld.s Euro, což představuje nárůst Z hlediska struktury hodnotu 80,8obchodu mld. Euro. Obchodní bilance je vysoce záporná, v roce odběratelů: 2015 saldo zahraničního EU-28 se v roce 2015,EU-28 stejněs oděvními jako v rocevýrobky 2013, zařadilo mezi pět hlavních zahraničního obchodu činilo Kong -58,1a Japonsko. mld. Euro, Většina což představuje o EU-28 12,6 %. Z hlediska Švýcarsko, Rusko, USA, Hong odběratelůmeziroční oděvního nárůst průmyslu zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Ruska, kde byl pokles o 29,0 %. V rámci z Čínyv roce do EU-28 v roce mezi 2015 teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-28 se v roce 2015, dovozů stejně jako 2013,bylzařadilo zaznamenán nárůst o 5,6 % a z Bangladéše vzrostl dovoz do EU-28 o 23,6 %. pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, Rusko, USA, Hong Kong a Japonsko. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU-28 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Ruska, kde byl pokles o 29,0 %. V rámci dovozů Hlavním partnerem ČR v zahraničním obchodě výrobků CZ-CPA 14 stále zůstává Německo s 39,0 % podílem zz Číny do EU-28 byl v oděvních roce 2015výrobků, zaznamenán nárůst 5,6 % oděvního a z Bangladéše vzrostl EU-28především o 23,6 %. celkového obratu proto dalšíovývoj průmyslu ČRdovoz budedo záviset na vývojipartnerem v německém oděvním obchodě, alevýrobků i v dalších zemích jejichž ekonomiky v současné také Hlavním v zahraničním obchodě CZ-CPA 14EU, stále zůstává Německo s 39,0 %době podílem z celkového obratu oděvních výrobků, proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na 79

zrychlují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy. Budoucnost českého oděvního průmyslu bude hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Stále platí, že pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: • Produkci výrobků s  vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a  technologických i  netechnologických inovací do  výroby v  malých sériích, s  úpravami podle představ a požadavků zákazníků. • Speciální oděvy pro náročná povolání a  extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do  různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas). • Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací. • Jedním z nejzajímavějších trendů je zejména inteligentní oblečení, které je kromě ochrany před chladem a  nepřízní počasí schopno zastávat řadu dalších funkcí. Může být opatřeno elektronickými senzory a  komponenty a  používat se například pro monitorování životních funkcí ve  zdravotnických oborech nebo pomocí integrovaných solárních článků zajišťovat tepelný komfort nositele, případně komunikovat s mobilními technologiemi. To vše při zachování snadné údržby praním a žehlením. • Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste.

80

6. CZ-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

6. CZ-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

6.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 15 dle jednotlivých skupin

15.1 Činění a úprava usní; zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; 15.2 Výroba obuvi. Oddíl výroby usní a souvisejících výrobků je charakteristický vysokým podílem ruční práce, kde působí velký počet malých podniků včetně živnostníků, jejichž počet přesahuje více jak 94,6  % oddílu celkem. Zhruba tři čtvrtiny produkce představuje skupina 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, zbylá čtvrtina pak připadá na skupinu 15.2 Výroba obuvi (tabulka 6.1.1). Větší firmy dosahují vyšší výkonnosti, když počet firem s 50 a více zaměstnanci tvoří necelá 3,0 % z celkového počtu subjektů, zatímco na počtu zaměstnanců se podílejí 67,6 % a na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 68,3 %.  Tabulka 6.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 15 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

15.1

66,7

74,3

73,3

73,1

77,5

77,6

61,8

73,9

15.2

33,3

25,7

26,7

26,9

22,5

22,4

38,2

26,1

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

6.2 VÝVOJ ODDÍLU Ve výrobě usní a souvisejících výrobků působilo v roce 2015 celkem 726 subjektů s průměrným evidenčním počtem 5  071 zaměstnanců. Z  hlediska velikosti výrobních společností má pouze 26 společností více než 50 zaměstnanců a např. obuvnický průmysl tvoří pouze 35 firem s 20 a více zaměstnanci. Od  roku 2010 se oddíl stabilizoval a  poměrně příznivě rozvíjel, po  předchozích propadech výroby od  roku 1997, kdy se většina velkých obuvnických firem a  firem vyrábějících koženou galanterii probíjela obdobím konkurzů a zániků. O práci přišlo v tomto období cca 25 tisíc zaměstnanců velkých obuvnických firem v celé ČR. Pokles výroby obuvi způsobil útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských odvětvích. Výsledkem je, že se dnes veškeré materiály a polotovary pro výrobu obuvi musí do ČR dovážet. Výroba se stala postupně záležitostí menších, často i rodinných firem, které patří jednoznačně do oblasti malého a středního podnikání. V roce 2015 oddíl vykazoval proti roku 2008 snížení počtu výrobních jednotek o  17 % a pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o více než jednu čtvrtinu. Na druhé straně přidaná hodnota překročila úroveň roku 2008 již v roce 2013 a obrat v roce 2015.

81

I  přes tyto složité podmínky funguje řada menších firem a  firem rodinného typu, které se zaměřily na  specializované výrobky. Potěšitelná je také skutečnost, že se v  posledních letech českým výrobcům I přes tyto složité podmínky funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se zaměřily dařilo zejména v  segmentu kvalitní dětské certifikované obuvi, protože poptávka po  ní na  českém trhu na specializované výrobky. Potěšitelná je také skutečnost, že se v posledních letech českým výrobcům dařilo roste. zejména v segmentu kvalitní dětské certifikované obuvi, protože poptávka po ní na českém trhu roste.

6.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 6.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 6.3.1 6.3.1 –- Hlavní ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 15 15 (rok (rok 2008 2008 == 100 %) 100 %) Graf Hlavní ekonomické ekonomické ukazatele 1 000

8 000

Počet jednotek

900 800

5 891

5 933

5 538

5 308

4 963

5 071

0

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008

2009

2010

Obrat (v mil. Kč)

2011

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

2008 40 000 35 000

6 000

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

30 000

5 000

0

36 912 17 217

33 544 16 259

31 498 15 643

5 000

15 468 28 174

1 000

14 824 26 635

10 000

14 194 25 184

15 000

13 951 25 347

20 000 13 409 23 163

6 152 1 998

6 153 2 007

6 112 1 872

5 742 1 896

5 696 1 780

5 509 1 795

6 308 1 924

6 658 2 246

25 000

4 000

2 000

2010

1 000

100

3 000

2009

2 000

200

7 000

3 000

5 900

726

300

760

790

880

840

4 000

897

500

932

5 000 895

600

6 920

6 000

700

400

Počet zaměstnaných osob

7 000

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO ** Jedná Jedná se se o alikvotní o alikvotní měsíční měsíční podíl podíl vypočtený vypočtenýz ročních z ročníchúdajů údajů

Většina ukazatelů ukazatelů v v oddílu CZ-NACE 15 vykazuje tendenci růstu, což naznačuje stabilizaci stabilizaci tohoto tohoto oddílu. oddílu. Většina Významným výrobní subjekty se zahraniční účastíúčastí s 20 a více Podíl těchto subjektů Významnýmpřínosem přínosemjsou jsou výrobní subjekty se zahraniční s 20zaměstnanci. a více zaměstnanci. Podíl těchto představuje pouze necelých 1,5 % z celkového počtu výrobních jednotek, ale jejich podíl na celkových tržbách subjektů představuje pouze necelých 1,5 % z celkového počtu výrobních jednotek, ale jejich podíl činí 28,6 % a na počtu zaměstnanců na celkových tržbách činí 28,6 % a na37,4 %. počtu zaměstnanců 37,4 %. Vysokýpočet početmalých malých subjektů v oddílu dokumentuje skutečnost, že z celkového počtu 726 výrobních Vysoký subjektů v oddílu dokumentuje skutečnost, že z celkového počtu 726 výrobních jednotek v roce 2015 (meziročně -4,5 %) jich-4,5 bylo 52, pouze které měly více jak 20více zaměstnanců. jednotek v roce 2015 (meziročně %)pouze jich bylo 52, které měly jak 20 zaměstnanců. V této agregaci podniků s více jak 20 zaměstnanci měla rozhodující vliv na meziroční růst skupina CZ-NACE V této agregaci podniků s více jak 20 zaměstnanci měla rozhodující vliv na meziroční růst skupina CZ-NACE 15.12 Výroba Výrobabrašnářských, brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, jejíž tržby meziročně o přidaná 13,9 %, 15.12 sedlářských a podobných výrobků, jejíž tržby meziročně vzrostlyvzrostly o 13,9 %, přidaná hodnota 20,4 %zaměstnanců a počet zaměstnanců o 9,2 %. Na druhé straně uCZ-NACE skupiny 15.11 CZ-NACE 15.11 Činění hodnota o 20,4 % oa počet o 9,2 %. Na druhé straně u skupiny Činění a úprava usní, kleslyusní, tržby o 2,0 % a počet zaměstnanců o 10,6 % a u skupiny Výroba15.2 obuvi, meziročně a úprava klesly tržby o 2,0 % a počet zaměstnanců o 10,6 % aCZ-NACE u skupiny15.2 CZ-NACE Výroba obuvi, poklesly tržby o 4,0 %, přidaná hodnota o 12,0 % a počet zaměstnanců o 2,4 %. Celkově výroba obuvi vykazuje meziročně poklesly tržby o 4,0 %, přidaná hodnota o 12,0 % a počet zaměstnanců o 2,4 %. Celkově výroba dlouhodobě útlum, když za sledované období až 2015období došlo k poklesu o 42,4 %, obuvi vykazuje dlouhodobě útlum, když za2008 sledované 2008 až počtu 2015 zaměstnanců došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 42,4 %, poklesu obratu o 20,8 % a poklesu přidané hodnoty o 29,2 %. Přitom však vzrostla produktivita práce o 22,9 % a průměrná mzda o 18,8 %. 82

6. Z-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

poklesu obratu o 20,8 % a poklesu přidané hodnoty o 29,2 %. Přitom však vzrostla produktivita práce o 22,9 % a průměrná mzda o 18,8 %.

Graf 6.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 15 (2005 = 100 %) Graf 6.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 15 (2005 = 100 %)

Graf 6.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 15 (v %) Graf 6.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 15 (v %)

120

30 20

110

10 100

0 -10

90

-20 80

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Spread -13,9 -5,7 -7,5 -2,0 -0,9 -5,6 -4,0 -2,3

103,0 103,7 105,0 107,6 109,5 109,7 111,3 111,8

rf

4,6

15.1 104,2 104,8 106,4 109,1 111,0 111,5 112,8 111,8

ROE

15,0 16,9 10,2 13,6 15,3 16,9 18,1 17,0

15.2 101,5 102,4 103,1 105,6 107,5 107,5 109,2 110,7

re

28,9 22,6 17,7 15,6 16,2 22,5 22,1 19,3

15

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

4,7

3,7

3,8

2,3

2,3

1,6

0,6

Pramen: výpočty Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty MPOMPO

Úroveňcen cen výrobců v oddílu 1515 za sledované období měla rostoucí trend (graf 6.3.2). Úroveň v oddíluCZ-CPA CZ-CPA za sledované období měla rostoucí trend (grafNa této 6.3.2).skutečnosti Na této se hlavně promítlo zvyšování cen vstupů. Vliv na zvyšování cen výrobců mělo i pokračující zaměření na kvalitní skutečnosti se hlavně promítlo zvyšování cen vstupů. Vliv na zvyšování cen výrobců mělo i pokračující výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Je však nutno konstatovat, že ceny na trhu jsou značně pokřiveny sice zaměření na kvalitní výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Je však nutno konstatovat, že ceny na trhu jsou snižujícím se objemem, ale stále vysokým dovozem z Číny za dumpingové ceny. Dochází sice k postupnému značně pokřiveny siceceny snižujícím se přesto objemem, ale stále vysokým dovozem z Číny za dumpingové zvyšování průměrné obuvi, ale se pohybuje na úrovni 80,00 Kč/1 pár. Za takovou cenu není ceny. možné Dochází sice k postupnému zvyšování průměrné ceny obuvi, ale přesto se pohybuje na úrovni 80,00 Kč/1 v České republice pořídit ani vstupní materiál pro výrobu obuvi. Podle dlouhodobých statistik činí spotřeba obuvi cca cenu 3,5 ažnení 4 páry obuviv České na jednoho obyvatele Z toho materiál vyplývá, že dovozy obuviPodle z Číny pár. Za v ČR takovou možné republice pořídita rok. ani vstupní projen výrobu obuvi. dvojnásobně převyšují tuto sledovanou statistiku spotřeby domácností. dlouhodobých statistik činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5 až 4 páry obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy obuvi z Číny dvojnásobně převyšují tuto sledovanou statistiku spotřeby domácností. Ve  finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i  produktivity práce Veod roku finančních výsledcích seSpreadu příznivě se projevil rentability vlastníhokladné kapitálu i produktivity práce 2011. Záporné oddílu hodnoty v rocerůst 2012 nejvíce přiblížily hodnotě, avšak v dalších v oddílu zvýšila rizikovost v důsledku úbytku subjektů malýchavšak a s tím spojené odletech roku se 2011. Záporné hodnoty Spreadu se v roce 2012větších nejvíce přiblížilyve prospěch kladné hodnotě, v dalších zhoršení likvidity, což se projevilo ve zhoršení hodnoty Spreadu (graf 6.3.3). letech se v oddílu zvýšila rizikovost v důsledku úbytku větších subjektů ve prospěch malých a s tím spojené zhoršení likvidity, což se projevilo ve zhoršení hodnoty Spreadu (graf 6.3.3).

6.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 6.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 6.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 6.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej obuvi relativně malý trh. Chtějí-li výrobci naplnit svou V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej obuvi relativně malý trh. Chtějí-li výrobci naplnit svou kapacitu a nemají-li šanci konkurovat v tuzemsku velmi levné asijské konkurenci, musí exportovat. Existuje kapacitu a nemají-li šanci konkurovat v tuzemsku velmi toho levnévšak asijské musí exportovat. Existuje řada výrobních kooperací se západními partnery. Vedle řadakonkurenci, firem přechází na konstrukčně složitější řada výrobních se západními partnery. Vedle Proto toho se však firem přecházíobuvi na konstrukčně výrobky s vyšší kooperací užitnou hodnotou a moderním designem. takéřada českým výrobcům daří 70 – 80 % své produkce úspěšně složitější výrobky s vyššíexportovat. užitnou hodnotou a moderním designem. Proto se také českým výrobcům obuvi daří 70 – 80 % své produkce úspěšně exportovat. Přes veškeré problémy se zajištěním výroby a stále se zvyšujícími cenami vstupních materiálů a polotovarů Přes veškeré problémy že se hodnota zajištěním výroby a stáleCZ-CPA se zvyšujícími cenami vstupních a polotovarů je nutno konstatovat, vývozu výrobků 15 se stále zvyšuje a v rocemateriálů 2015 meziročně stoupla jeo nutno konstatovat, že hodnota vývozu výrobků CZ-CPA 15 se stále zvyšuje a v roce 2015 meziročně 7,4 %. Svůj podíl na tom mají obě skupiny výrobků, hodnota vývozu brašnářských výrobků CZ-CPA 15.1 vzrostla obuvivýrobků, CZ-CPA 15.2 vzrostla o 9,9 %. Hodnota vývozu v roce 2015 stoupla o v roce 7,4 %.2015 Svůj o 3,4 % podíl naa hodnota tom mají vývozu obě skupiny hodnota vývozu brašnářských výrobků CZ-CPA představovala téměř trojnásobek hodnoty vývozu v roce 2009. 15.1 vzrostla v roce 2015 o 3,4 % a hodnota vývozu obuvi CZ-CPA 15.2 vzrostla o 9,9 %. Hodnota vývozu v roce 2015 představovala téměř trojnásobek hodnoty vývozu v roce 2009. 83

Na druhou stranu došlo také kk nárůstu hodnoty dovozů, které meziročně vzrostly o %. Bilance Na nárůstu vzrostly o  o 10,4 10,4 Na  druhou druhou stranu stranu došlo došlo také také k  nárůstu hodnoty hodnoty dovozů, dovozů, které které meziročně meziročně vzrostly 10,4  %. %. Bilance Bilance zahraničního obchodu obchodu výrobků výrobků oddílu oddílu CZ-CPA CZ-CPA 15 15 si si trvale trvale udržuje udržuje záporné záporné saldo, saldo, které které se se vv posledních posledních dvou dvou zahraničního zahraničního obchodu výrobků oddílu CZ-CPA 15 si trvale udržuje záporné saldo, které se v posledních dvou letech sledovanéhoobdobí období2009 2009 až 2015 prohloubilo. V roce roce 2015 záporné záporné saldo meziročně meziročně vzrostlo letech sledovaného období 2009 2015 prohloubilo. V 2015 saldo vzrostlo letech sledovaného až až 2015 prohloubilo. V roce 2015 záporné saldo meziročně vzrostlo o 23,5 % o 23,5 % a ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo za sledované období nejnižší, se zvýšilo dokonce o 425,5 s rokem 2013, kdy2013, bylo za sledované období nejnižší, zvýšilose dokonce oa ve srovnání 23,5 % a ve srovnání s rokem kdy bylo za sledované obdobíse nejnižší, zvýšilo o 425,5 %. dokonce o 425,5 %. %. Graf saldo produkty 15 (v mil. (v Kč) Graf 6.4.1 Vývoz, dovoz aa saldo saldo zahraničního zahraničního obchodu obchodu sss produkty produkty dle dle CZ-CPA CZ-CPA 15 (v mil. mil. Kč) Graf 6.4.1 6.4.1 ––– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz a

-10 -10 000 000

2009 2009 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data Pramen: ČSÚ, data kk 28. 28. 2. 2016 2016

2010 2010

2011 2011

2012 2012

2013 2013

37 37983 983

2014 2014

-7-7866 866

30 30117 117

34 34413 413 -6-6370 370

28 28042 042

-1-1497 497

26 26256 256

24 24759 759

Saldo Saldo

-3-3342 342

24 24423 423

Dovoz Dovoz

-7-7019 019

17 17449 449

21 21555 555

-8-8563 563

12992 992 12

-9-9119 119

0 0

20 20265 265

10 000 000 10

11 11146 146

20 000 000 20

24 24468 468

Vývoz Vývoz

30 000 000 30

21 21081 081

40 40 000 000

2015 2015

6.4.2 6.4.2 TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU OBCHODU 6.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Vývozy skupiny skupiny CZ-CPA CZ-CPA 15 15 směřují směřují zejména zejména do do zemí zemí EU, EU, posledních posledních několik několik let let jsou jsou cílovými cílovými zeměmi zeměmi Vývozy Vývozy skupiny CZ-CPA 15 směřují zejména do zemí EU, posledních několik let jsou cílovými zeměmi zejména zejména Německo, Německo, Rakousko, Rakousko, Itálie, Itálie, Slovensko, Slovensko, Velká Velká Británie, Británie, ale ale ii Francie, Francie, Polsko Polsko aa Maďarsko Maďarsko (graf (graf 6.4.2). 6.4.2). zejména Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko, Velká Británie, ale i Francie, Polsko a Maďarsko (graf 6.4.2). Ve srovnání Ve srovnání např. s rokem 2013 došlo v roce 2015 ke zvýšení vývozu do Německa o 4,0 %, Rakouska o Ve srovnání např. s rokem roce 2015 ke zvýšení vývozu do Německa o 4,0 %, Rakouska o 1,0 1,0 % % např. s rokem 2013 došlo 2013 v rocedošlo 2015v ke zvýšení vývozu do Německa o 4,0 %, Rakouska o 1,0 % a Polska aao 1,0 %. Polska o 1,0 %. Polska o 1,0 %. Nejvyšší Nejvyšší objem objem dovozu dovozu byl byl uskutečněn uskutečněn zz Číny, Číny, aa ii když když byl byl ve ve srovnání srovnání ss rokem rokem 2013 2013 nižší nižší o o 3,0 3,0 %, %, přesto přesto Nejvyšší objem dovozu byl uskutečněn z Číny, a i když byl ve srovnání s rokem 2013 nižší o 3,0 %, přesto tvořil tvořil vv roce roce 2015 2015 30,0 30,0 % % celkového celkového dovozu dovozu kožedělných kožedělných výrobků. výrobků. Je Je nutno nutno konstatovat, konstatovat, že že se se na na tomto tomto tvořil v roce 2015 30,0 % celkového dovozu kožedělných výrobků. Je nutno konstatovat, že se na tomto objemu objemu významně významně podílí podílí také také reexport do do zemí EU. objemu významně podílí také reexportreexport do zemí EU.zemí EU. Graf 6.4.2 6.4.2 - Zahraniční obchod obchod s výrobky výrobky CZ-CPA CZ-CPA 15 15 Graf Graf 6.4.2 -–Zahraniční Zahraniční obchodss výrobky CZ-CPA 15 Dovozní Dovozní teritoria teritoria vv roce roce 2015 2015

Indie Indie 3% 3% Turecko Turecko 3% 3% Polsko Polsko 4% 4% Maďarsko Maďarsko 5% 5%

ostatní ostatní 24% 24%

Čína Čína 30% 30%

Vývozní Vývozní teritoria teritoria vv roce roce 2015 2015 Maďarsko Maďarsko 3% 3% Polsko Polsko 5% 5%

ostatní ostatní 20% 20%

Německo Německo 29% 29%

Francie Francie 6% Vietnam Vietnam 8% 8%

Itálie Itálie 10% 10%

Německo Německo 13% 13%

V. V. Británie Británie 7%

Itálie Itálie 10% 10%

Rakousko Rakousko 11% 11%

Slovensko Slovensko 9% 9%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 28. 2. 2. 2016 2016

6.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 6.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

Dle studie Světové obchodní organizace (WTO) dochází ke zvyšování výrobních nákladů asijských zemí. Velké Dle studieinvestorů, Světové obchodní obchodní organizace (WTO) využití docházílevné ke zvyšování zvyšování výrobních nákladů asijských zemí. Dle studie Světové (WTO) dochází ke výrobních nákladů zemí. množství které např.organizace do Číny přilákalo pracovní síly, způsobilo, že se asijských zesiluje střední Velké množství investorů, které např. do Číny přilákalo využití levné pracovní síly, způsobilo, že se zesiluje vrstvamnožství obyvatel, investorů, která požaduje a tím docházívyužití ke zvyšování výrobníchsíly, nákladů. Spoluže sese zvýšenými Velké kterézvýšení např. mezd do Číny přilákalo levné pracovní způsobilo, zesiluje náklady na dopravu a cestovné a omezenými možnostmi výroby malých zakázek to vede k odklonu střední vrstva obyvatel, která požaduje zvýšení mezd a tím dochází ke zvyšování výrobních nákladů. Spolu střední vrstva obyvatel, která požaduje zvýšení mezd a tím dochází ke zvyšování výrobních nákladů. zájmu Spolu se zvýšenými náklady na dopravu a cestovné a omezenými možnostmi výroby malých zakázek to se zvýšenými náklady na dopravu a cestovné a omezenými možnostmi výroby malých zakázek to vede vede 84

6. Z-NACE 15 VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

některých investorů, kteří stále hledají nová teritoria s  možností levnější výroby nebo se vracejí do  svých domovských států. Zvýšené náklady na výrobu obuvi spolu s rostoucím tlakem na cenu kůží jako suroviny dochází k zvyšování cen usňové obuvi. Tato skutečnost vedla k tomu, že došlo k výraznému snížení podílu usňové obuvi na celkové hodnotě vývozu. V roce 2003 byl vývoz kožené obuvi zastoupen cca 60 % na celosvětovém vývozu, za deset let tento podíl klesl pod 50 %. Zvyšující se cena kožené obuvi má také značný vliv na snahu spotřebitelů lépe se o zakoupenou obuv starat, aby si déle udržela své užitné vlastnosti, což ve svém důsledku povede k rozvoji nových obchodních příležitostí pro opravny obuvi a výrobní společností, které mají souvislost s produkty a službami, které prodlouží životnost obuvi. V důsledku přetrvávajících vysokých dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době v České republice stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky, respektive jejich prosazení do obchodních sítí. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Řada výrobců se snaží vybudovat svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snaží získat i smluvní prodejny. Novou možností se stává pro výrobce internetový prodej přes vlastní e-shopy. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali své aktivity a  vyrábějí oděvní doplňky a  obuv s  vyšší přidanou hodnotou zejména v  segmentech pracovní obuvi, ochranné a  bezpečnostní obuvi, ale i  obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a  kvalitní dětské obuvi. V  současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a  pánská vycházková obuv. Potěšitelná je skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Stále přetrvávajícím problémem v  kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti výroby usní a  souvisejících výrobků, stejně jako v předchozích letech, stále patří: • vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; • předložení kvalitních podnikatelských záměrů k  získání prostředků z  fondů EU a  možnosti jejich spolufinancování; • zlepšení osvěty a  spolupráce s  Ministerstvem školství, která povede ke  zvýšenému zájmu o  studium v oborech kožedělného průmyslu; • rozšíření spolupráce s  domácí a  zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; • rozvoj marketingových služeb.



85

86

7. C  Z-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

7. CZ-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

7.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 16 dle jednotlivých skupin

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Produkce výrobků oddílu CZ-NACE 16 má v  České republice dlouhou tradici. Dřevo a  výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, ve většině oddílů zpracovatelského průmyslu, ve stavebnictví a v domácnostech. Kulatina, jako surovina, je určena pro dřevozpracující průmysl, zatímco vláknina se využívá při výrobě celulózy, jež slouží k výrobě zdravotnických produktů a papíru, především pro polygrafický průmysl a obaly. Méně kvalitní dřevo slouží také jako ekologické palivo. Dřevo je, vzhledem k postupné aplikaci stále sofistikovanějších technologií, materiálem s novou budoucností. V lesích ČR se ročně vytěží 14 až 18 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. Stejně jako v roce 2014 i v roce 2015 mírně rostla těžba dříví. V roce 2015 se vytěžilo 16,2 mil. m3 surového dříví. Vzrostl však objem nahodilé těžby, a to o jednu třetinu na 4,5 mil. m3. Údaj vychází z výkazů vztahujících se k rozloze cca 65 % výměry lesů v  České republice. Dopočet na  celkovou rozlohu lesa, který přes svá omezení nejlépe charakterizuje obecnou situaci, představuje objem téměř 7 mil. m3, což znamená, že zhruba polovina z celkových těžeb byla provedena v kategorii těžeb nahodilých. Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví za rok 2015 se ve srovnání s rokem 2014 zvýšil o polovinu – na přibližně 1,5 mil m3, a reprezentuje více než 2 mil. m3 na území ČR. Nezanedbatelné množství tohoto dříví doposud zůstává nezpracováno v porostech. V dřevozpracujícím průmyslu je z pohledu vybraných ekonomických ukazatelů a počtu jednotek dominantní skupinou CZ-NACE 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a  slaměných výrobků, kromě nábytku (tabulka 7.1.1). Její určující postavení je ve všech sledovaných ukazatelích. Tabulka 7.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 16 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

16.1

21,1

18,3

28,3

28,8

21,0

23,9

20,5

6,2

16.2

78,9

81,7

71,7

71,2

79,0

76,1

79,5

93,8

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

87

7.2 VÝVOJ ODDÍLU Oddíl CZ-NACE 16 není z  hlediska podílu na  tržbách zpracovatelského průmyslu ČR řazen mezi významná odvětví, jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu v roce 2015, obdobně jako v roce 2014, dosáhl 2,2  %. Skoro tři čtvrtiny tržeb (71,7  %) připadají na  skupinu 16.2. Počet jednotek v  oddílu dosáhl v uplynulém roce 26 326, což je o 4,5 % méně než v roce 2014. Oddíl produkuje vysoce konkurenceschopné produkty v obou skupinách oddílu CZ-NACE 16. Tuzemští výrobci patří kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům nejen v tuzemsku, ale i pro trhy zemí EU a rovněž mimo EU. Nespornou konkurenční výhodou oddílu jsou dostatečné domácí zdroje obnovitelné ekologické suroviny, které jsou předpokladem pro další rozvoj a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. V oddílu roste podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systémů PEFC (Certifikace lesů systémem PEFC je jedním z procesů v lesním hospodářství směřujícím k  dosažení trvale udržitelného hospodaření v  lesích v  České republice a  zároveň usiluje o zlepšení všech funkcí lesů ve prospěch životního prostředí člověka). Naopak nevýhodou oddílu je nedostatek zpracovatelských kapacit, jak z  hlediska struktury (nerovnováha ve prospěch několika velkých zahraničních investorů), tak i z hlediska dalšího zpracování. Česká republika patří k největším evropským a nejspíše i světovým exportérům surového dřeva.

7.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 16 jsou ovlivněny ekonomickými výkony skupiny 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Počet zaměstnanců v oddílu ve sledovaném období trvale klesal, teprve v roce 2015 se pokles zastavil. Proti roku 2008 bylo zaměstnanců o 28,8 % méně. Klesající tendenci měla také aktiva, která ve sledovaném období 2008 až 2015 klesla o 8 %. Snížení obratu v období recese trvalo od roku 2009 do roku 2013, jeho růst v roce 2014 a 2015 však nestačil k  překonání jeho objemu z  roku 2008 (-1,5  % v  roce 2015). Podobný vývoj měla i  přidaná hodnota, které v roce 2015 chybělo 3,8 % k dosažení její úrovně roku 2008. S klesajícím počtem zaměstnanců rostla (s malými výkyvy) produktivita práce (graf 7.3.1). Za  období 2008 až 2014 se zvýšila o  35,1  %, v  roce 2015 vzrostla meziročně o 3,5 %. Průměrná mzda v oddílu se v roce 2015, oproti roku 2009, zvýšila o 20,5 % a v roce 2015 činila 19 511 Kč, s meziročním nárůstem o 5,8 %. Relace vývoje produktivity vůči vývoji průměrné mzdy byla nepříznivá jen v letech 2012 a 2015.

88

7. C  Z-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU Graf 7.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 16 (rok 2008 = 100 %) Graf 7.3.1 –- Hlavní ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 16 1650(rok (rok 2008 == 100 %) 100 %) 35 0007.3.1 0002008 Graf Hlavní ekonomické ekonomické ukazatele Počet jednotek

35 000 30 000

Počet zaměstnaných osob

50 000 45 000

Počet jednotek

Počet zaměstnaných osob

45 000 40 000

30 000 25 000

40 000 35 000

25 000 20 000

30 845 30 845

10 000 5 000

5 000 0

30 859 30 859

32 184 32 184

34 473 34 473

35 057 35 057

15 000 10 000

37 015 37 015

20 000 15 000

39 840 39 840

26 326 26 326

25 000 20 000

43 332 43 332

30 000 25 000

27 553 27 553

27 849 27 849

10 000 5 000

29 405 29 405

15 000 10 000

28 848 28 848

27 415 27 415

26 832 26 832

20 000 15 000

29 495 29 495

35 000 30 000

50000

0 2008

2009

2008

2009

2011

2010

Obrat (v mil. Kč)

120 000 100 000

Obrat (v mil. Kč)

2012

2011

2013

2012

2014

2013

2015

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

40 000 20 000

Průměrná mzda (v Kč) Průměrnápráce mzda z(vPH Kč)(v Kč/měsíc)* Produktivita Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

50 000 40 000 96 562 23562 716 96 23 716 85 752 378 8521752 21 378 84 879 859 8420879 20 859 88 301 20301 848 88 20 848 86 337 20337 206 86 20 206 86 240 702 8620240 20 702 91 654 22654 044 91 22 044 95 054 22054 812 95 22 812

60 000 40 000

70 000 60 000 60 000 50 000

100 000 80 000 80 000 60 000

70 000

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

20 000 0

40 000 30 000 30 000 20 000 20 000 10 000 10 000 0

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 MPO 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: ČSÚ, výpočty

16 462 45 609 16 462 45 609 16 189 44 716 16 189 44 716 16 408 46 960 16 408 46 960 16 707 49 557 16 707 49 557 17 001 48 844 17 001 48 844 17 565 53 605 17 565 53 605 18 445 59 529 18 445 59 529 19 511 61 632 19 511 61 632

120 000

2010

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

* Jedná se oČSÚ, alikvotní měsíční Pramen: výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPOpodíl vypočtený z ročních údajů **Jedná Jednáse seo alikvotní o alikvotníměsíční měsíčnípodíl podílvypočtený vypočtenýz ročních z ročníchúdajů údajů

Úroveň cen výrobců komodit CZ-CPA 16, po krizovém propadu v roce 2009, se v dalších letech zvyšovala ve Úroveň cen výrobců komodit CZ-CPA 16, po  krizovém propadu v  roce 2009, se v  dalších letech zvyšovala Úroveň cen(2011, výrobců komodit CZ-CPA 16,vývoje po vývoje krizovém propadu vsuroviny roce 2009, se vadalších letech zvyšovala ve skocích (2011, 2014) zejména z důvodu cen cen vstupní suroviny – dřeva, to v tuzemsku, tak ve  skocích 2014) zejména z  důvodu vstupní – dřeva, a  tojakjak v  tuzemsku, tak skocích (2011, 2014) zejména z důvodu vývoje cen vstupní suroviny – dřeva, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí (graf 7.3.2). Pod úroveň roku 2005 se v letech 2008 a 2009 dostaly jen ceny skupiny výrobků v zahraničí (graf 7.3.2). Pod úroveň roku 2005 se v letech 2008 a 2009 dostaly jen ceny skupiny výrobků 16.1, v zahraničí 7.3.2). Pod úroveň předstihly rokupředstihly 2005i ceny se ivceny letech 2008 a 2009 16.1, avšak od(graf roku 2011 dynamikou skupiny výrobků 16.2. jen ceny skupiny výrobků avšak od roku 2011 svousvou dynamikou skupiny výrobků 16.2.dostaly 16.1, avšak od roku 2011 svou dynamikou předstihly i ceny skupiny výrobků 16.2. i produktivity práce od Ve finančních výsledcích oddílu se příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu Ve 2013. výsledcích oddílu se projevil růst rentability vlastního i produktivity práce od roku Hodnoty ukazatele Spread tak přešly od roku 2014 do kladných číselkapitálu (graf 7.3.3). Ve  finančních oddílu sepříznivě příznivě projevil růst rentability vlastního kapitálu i  produktivity práce roku 2013. Hodnoty ukazatele Spread taktak přešly odod roku roku 2014 dodo kladných kladných čísel (graf 7.3.3). od roku 2013. Hodnoty ukazatele Spread přešly 2014 čísel (graf 7.3.3). %) Graf Graf7.3.2 7.3.2- –Cenový Cenovývývoj vývojCZ-CPA CZ-CPA1616(2005 (2005= =100 100 %) Graf 7.3.2 Cenový vývoj CZ-CPA 16 (2005 = 100 %) 130 130 120 120 110 110 100 100 90 80 70

90 80

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 70 16 103,4 100,3 103,0 110,3 110,7 111,8 118,4 118,5 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Graf 7.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 1616 (v (v %) %) Graf 7.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE Graf 25 7.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 16 (v %) 20 25 15 20 10 15 5 10 0 5 -5 0 -10 -5 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -10 Spread -2,3 -8,1 -4,7 -6,6 -3,6 -3,5 2008 2009 2010 2011 2012 20131,620140,92015 rf Spread4,6-2,34,7-8,13,7-4,73,8-6,62,3-3,62,3-3,51,61,60,60,9

16.1 16 95,8 95,3 102,1 114,3 113,2 116,4 123,1 119,5 103,4 100,3 103,0 110,3 110,7 111,8 118,4 118,5

ROErf

16.2 16.1 107,8 103,1 103,6 108,0 108,8 109,1 115,7 117,2 95,8 95,3 102,1 114,3 113,2 116,4 123,1 119,5

re ROE 23,1 20,723,0 14,920,6 15,922,8 16,219,2 15,520,1 16,520,6 22,218,9 19,8

20,74,614,94,715,93,716,23,815,52,316,52,322,21,619,80,6

16.2 107,8 re 103,1 103,6 108,0 108,8 109,1 115,7 117,2 Pramen: ČSÚ, výpočty 23,1 23,0 20,6 22,8 19,2 20,1 20,6 18,9 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

89

7.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 7.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 7.4.1 OBCHODU 7.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO 7.4.1VÝVOJ VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU OBCHODU Graf 7.4.1 Vývoz, dovoz a zahraničního obchodu ss produkty dle CZ-CPA (v Kč) Graf7.4.1 7.4.1–––Vývoz, Vývoz,dovoz dovoza saldo a saldo saldozahraničního zahraničníhoobchodu obchodus produkty produktydle dleCZ-CPA CZ-CPA1616 16(v mil. (v mil. mil.Kč) Kč) Graf 40 40 000 000

Vývoz Vývoz

35 35 000 000

Dovoz Dovoz

Saldo Saldo

30 30 000 000

0 0

2009 2009 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data Pramen: ČSÚ, data kk 28. 28. 2. 2. 2016 2016

2011 2011

2013 2013

17437 437 17

36873 873 36 2014 2014

19436 436 19

18753 753 18

17925 925 17

36678 678 36 17120 120 17

32714 714 32 2012 2012

15594 594 15

15395 395 15

15199 199 15

30593 593 30

15096 096 15

29762 762 29

2010 2010

14666 666 14

14521 521 14

5 5 000 000

28454 454 28

10 10 000 000

11818 818 11

26 26324 324

15 15 000 000

14506 506 14

20 20 000 000

13932 932 13

25 25 000 000

2015 2015

Vývoj zahraničního obchodu komoditami CZ-CPA 16 ukazuje, ve sledovaném období rostla hodnota Vývojzahraničního zahraničníhoobchodu obchodu s ss komoditami komoditami CZ-CPA CZ-CPA16 16ukazuje, ukazuje,žeže ževe  vesledovaném sledovanémobdobí období rostla rostlahodnota hodnota Vývoj vývozu rychleji (40,1 %), než hodnota dovozu (34 %), takže kladné saldo postupně narůstalo (kromě roku vývozurychleji rychleji(40,1  (40,1%), %),než nežhodnota hodnotadovozu dovozu(34  (34%), %),takže takžekladné kladnésaldo saldo postupně postupně narůstalo narůstalo(kromě (kroměroku roku vývozu 2015, kdy dynamika dovozu předstihla vývoz). Kladné saldo zahraničního obchodu vykázalo v hodnoceném 2015, kdy dynamika dovozu předstihla vývoz). Kladné saldo zahraničního obchodu vykázalo v hodnoceném 2015, kdy dynamika dovozu předstihla vývoz). Kladné saldo zahraničního obchodu vykázalo v hodnoceném období období nárůst o než 47 (graf 7.4.1). Dynamika vývozu ve období vyšší než dynamika obdobínárůst nárůsto více o více vícenež než47 % 47 % %(graf (graf7.4.1). 7.4.1).Dynamika Dynamikavývozu vývozuve sledovaném ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíjeje jevyšší vyššínež neždynamika dynamika dovozu. dovozu. dovozu. 7.4.2 TERITORIÁLNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 7.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 7.4.2 TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf 7.4.2 Zahraniční obchod ss výrobky CZ-CPA 16 Graf7.4.2 7.4.2–--Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky výrobkyCZ-CPA CZ-CPA16 16 Graf Dovozní teritoria teritoria vv roce roce 2015 2015 Dovozní Rumunsko Rumunsko 2% 2% Ukrajina Ukrajina 3% 3%

ostatní ostatní 20% 20%

Německo Německo 26% 26%

Čína Čína 4% 4% Rusko Rusko 4% Slovensko Slovensko 9% 9%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 28. 2. 2. 2016 2016

Rakousko Rakousko 16% 16% Polsko Polsko 16% 16%

V. V. Británie Británie 2% Nizozemí Nizozemí 3% Švýcarsko Švýcarsko 3% 3% Polsko Polsko 5% 5% Itálie Itálie 5% 5%

Vývozní teritoria teritoria vv roce roce 2015 2015 Vývozní ostatní ostatní 18% 18% Německo Německo 42% 42%

Slovensko Slovensko 7% 7%

Rakousko Rakousko 15% 15%

Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně. Mezi největší zahraniční Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se mění jen Mezi největší zahraniční Teritoriálnívýrobků rozdělení zahraničního obchoduzemě se dlouhodobě dlouhodobě mění jen minimálně. minimálně. Mezi největší zahraniční odběratele CZ-CPA 16 patří členské EU jako např. Německo, kam v roce 2015 směřovalo 42 % odběratele výrobků CZ-CPA 16 patří členské země EU jako např. Německo, kam v roce 2015 směřovalo vývozu, Rakousko 15 %, Slovensko 7 %, Itálie 5 % a Polsko 5 %. Do Německa je exportováno hlavně řezivo, odběratele výrobků CZ-CPA 16 patří členské země EU jako např. Německo, kam v roce 2015 směřovalo 42 42 % % výrobky stavebního truhlářství a palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované vývozu, Rakousko 15 %, Slovensko 7 %, Itálie 5 % a Polsko 5 %. Do Německa je exportováno hlavně řezivo, vývozu, Rakousko 15 %, Slovensko 7 %, Itálie 5 % a Polsko 5 %. Do Německa je exportováno hlavně řezivo, výrobky výrobků CZ-CPAv 16 do zemíjeEU dosahuje ccao83 % z celkové produkce. výrobkya překližky. stavebníhoVývoz truhlářství palety, Rakousku největší zájem kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované aglomerované výrobky stavebního truhlářství aa palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, výrobky aa překližky. překližky. Vývoz Vývoz výrobků výrobků CZ-CPA 16 16 do do zemí zemí EU EU dosahuje dosahuje cca cca 83 83 % % zz celkové celkové produkce. produkce. výrobky V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPACZ-CPA 16 dovezeno z Německa 26 %, Rakouska 16 %, Polska 16 % a Slovenska V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 16 dovezeno z Německa 26 %, Rakouska 16 %, 9 % z celkového dovozu. V roce 2015 bylo nejvíce zboží CZ-CPA 16 dovezeno z Německa 26 %, Rakouska 16 %, Polska Polska 16 16 % % aa Slovenska Slovenska 9 9% % zz celkového celkového dovozu. dovozu.

90

7. C  Z-NACE 16 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

7.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Dřevozpracující průmysl má v  rámci zpracovatelského průmyslu stabilní pozici. Tuzemští výrobci v   dřevozpracujícím průmyslu patří kvalitou svých produktů i  jejich cenou k  žádaným dodavatelům nejen na tuzemském trhu, ale rovněž na trzích ostatních zemí v EU i jinde ve světě. Klíčovou otázkou dalšího rozvoje dřevařského průmyslu je zvyšování konkurenceschopnosti našich výrobců, a to cestou zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod řízení. Příznivé předpoklady zde existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi. Modernizaci výroby by měla, v návaznosti na přímé aktivity podnikatelského sektoru, pomoci nová prorůstová opatření na podporu malého a středního podnikání ale také podpory v rámci Operačních programů financovaných se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU. ČR nadále zaostává za vyspělými zeměmi EU ve využívání dřeva ve stavebnictví. Především by se měla zvýšit spotřeba dřeva a výrobků z něho v příslušných průmyslových skupinách, posílit výstavbu nízkoenergetických dřevěných rodinných domů a rozšířit aplikace dřevěných prvků, jako jsou složité střešní konstrukce, atypické okenní rámy, podlahy a obklady vnějších stěn, s cílem dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Bude nutné zvýšit také podíl využití odpadů z výroby formou např. pelet. Tomuto cíli by mělo také pomoci rozšiřování činnosti tzv. dřevařských klastrů, které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Zatím dostatečně využitý potenciál dřevozpracujícího průmyslu, je v biomase, zejména pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům a navíc jde o domácí, obnovitelný zdroj. V souvislosti s očekávanými rozsáhlými kůrovcovými těžbami hrozí České republice v roce 2016 mimořádná krize trhu s  dřívím, na  kterém je už od  druhého pololetí roku 2015 stoupající přetlak nabídky smrkových sortimentů, a  to zejména u  méně kvalitní kulatiny a  vlákniny. Velmi podobná situace je očekávána také v okolních státech. Trh se dřevem v  roce 2016 bude ve  znamení přetlaku nabídky nad poptávkou. Předpokládané masivní kůrovcové těžby uvedou na trh takový objem smrkového dříví, že hrozí až jeho neprodejnost. V roce 2016 lze očekávat pokles hrubého zisku, a to zejména z důvodu poklesu cen dřeva. Lze odhadnout, že nižší ceny dřeva budou letos znamenat meziroční snížení zisku. Současně vzroste těžba méně hodnotného dřeva z takzvaných nahodilých těžeb dřeva poničeného kůrovcem. Úmyslné těžby budou omezeny s ohledem na výši nahodilých těžeb tak, aby se na trhu nabídka vyrovnala s poptávkou a ceny dřeva by mohly začít růst.

91

92

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

8.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 17 dle jednotlivých skupin

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky. Výroba papíru a výrobků z papíru patří k relativně důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností, neboť výroba papíru založena na  obnovitelných zdrojích (recyklace starého papíru, celulózové vlákno, které je schopno násobné recyklace apod.). Například vlákninové dřevo, jakožto základní surovina papírenského průmyslu, je zhodnoceno nejméně 6x. Výrobky papírenského průmyslu nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především v polygrafii a ve výrobě obalů, včetně recyklovatelných. Výroba v rámci tohoto oddílu je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), především tuzemského původu. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu s velkým důrazem na snižování všech druhů emisí, je investičně vysoce náročná a využívá investičních pobídek. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla z vlastní výroby. Počet jednotek se v rámci oddílu meziročně nezměnil a v roce 2015 dosáhl opět 928 jednotek, z toho 72,4 % připadlo na skupinu 17.2 a 27,6 % na skupinu 17.1 (tabulka 8.1.1). Počet zaměstnanců v oddílu se meziročně zvýšil o 4,0 %, přičemž na skupinu 17.2 připadlo z celkového počtu 18 288 zaměstnanců 83,2 % osob. Na tržbách se skupina 17.2 podílela 64,4 % a na výnosech tomu bylo podobně (63,9 %.) Tabulka 8.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 17 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

17.1

20,8

35,9

35,6

36,1

36,5

43,8

16,8

27,6

17.2

79,2

64,1

64,4

63,9

63,5

56,2

83,2

72,4

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

8.2 VÝVOJ ODDÍLU Oddílu se jako celku v  posledních letech poměrně daří, což dokazuje většina hlavních ekonomických a finančních ukazatelů. V roce 2015 rostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, výnosy, obrat, počet zaměstnanců, přidaná hodnota i přidaná hodnota na zaměstnance, stejně jako průměrná mzda. K poklesu došlo jen v oblasti investic. Výroba papíru a výrobků z papíru vychází ze zpracování obnovitelných surovin převážně tuzemského původu (dřevo) a  z  recyklovatelných druhotných surovin (sběrový papír). Již řadu let je v  tomto oboru aktivně

93

realizována strategie trvale udržitelného rozvoje a výroba vlákniny a papíru probíhá prakticky v uzavřeném cyklu. Zpracování sběrového papíru však v  tuzemsku není na  potřebné úrovni a  většina sebraného papíru určeného pro papírenskou recyklaci je vyvážena (export činil 803 tis. tun ze sebraného množství 950 tis. tun, tedy 84,5 %). Výroba vláknin je náročná na množství vody a energie (elektřina, teplo), které jsou však z významné části kryty z vlastních zdrojů na bázi regeneračního využití odpadů z výroby buničiny, dřevoviny či papíru. Závažným problémem se v posledních letech stávají prudké klimatické výkyvy, které znemožňují plynulou těžbu dřeva. Pro český papírenský průmysl, který je dnes nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu (členství v  CEPI) je dodnes podstatná skutečnost, že byl v  minulosti koncipován jako Československý. To i  dnes významně ovlivňuje současné výrobní možnosti a  především krytí spotřeby z  tuzemských zdrojů. Český papírenský průmysl se vyznačuje specializací výroby na balicí a obalové druhy papíru, které pak jsou v některých sortimentech masivně vyváženy. Větší část spotřeby papíru a lepenky v tuzemsku však musí být kryta dovozem (v roce 2015 to bylo 1,444 mil. t), který je téměř dvojnásobný proti domácí výrobě (740 tis. t). Importovány jsou především grafické papíry a hygienické papíry, ale i některé materiály na výrobu vlnitých lepenek. Oddíl CZ-NACE 17 se v  roce 2015 řadí podílem 1,8  % na  tržbách za  prodej vlastních výrobků a  služeb zpracovatelského průmyslu ČR (v roce 2014 to bylo 1,6 %) mezi méně významné zpracovatelské oddíly. Jde však o tradiční a významné odvětví, které je konkurenceschopným a perspektivním oborem zpracovatelského průmyslu ČR. Jeho výrobky nacházejí nezastupitelné uplatnění ve všech ostatních oborech zpracovatelského průmyslu, hlavně pak ve výrobě obalů všech druhů a typů, kde spotřeba trvale stoupá, ale i v polygrafickém (tiskařském) průmyslu. Jeho výhodou je, že zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu. Vzhledem k úzké provázanosti s evropským trhem se cca 80 % papírenské produkce (především obalových druhů) exportuje. Současně ale ještě větší objem spotřeby (především v oblasti tiskových a grafických papírů) musí být kryt dovozem, který je dokonce vyšší než celková papírenská produkce ČR.

8.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Počet zaměstnanců se za  období 2008 až 2015 snížil o  zhruba 2,5 tisíce lidí, tj. o  více než 12  %, nicméně meziročně v roce 2015 počet stoupl o 4,0 % (graf 8.3.1). Aktiva podniků celkem měla trvale vzestupný trend a ve sledovaném období 2008-2015 vzrostla o 35 %. Celkový obrat oddílu v roce 2015 podobně jako v roce 2014 vzrostl – meziročně o 10,4 %. S výjimkou krizového roku 2009 obrat postupně do roku 2015 stoupal, přičemž rychlejší dynamiku s ohledem na vyšší poptávku v celulózopapírenském průmyslu, nabraly v letech 2013 až 2015. Mezi lety 2008 a 2015 obrat stoupl o 31 %. Po roce 2008 přidaná hodnota poměrně výrazně poklesla, v dalších letech kolísala, teprve v roce 2014 vzrostla meziročně téměř o 14 % a v roce 2015 o 12 %. Produktivita práce měla v roce 2010 pozitivní „odskok“, po jejím snížení v roce 2011 nabrala růstový trend s výraznějšími meziročními růsty v roce 2014 (o 14 %) a 2015 (přes 7 %). Relace mezi dynamikou produktivity práce a průměrnou mzdou byla příznivá v roce 2010 a pak v letech 2013 až 2015. Průměrná mzda v odvětví trvale (s výjimkou mírného poklesu v roce 2013) rostla, v roce 2014 o 2,7 % a v roce 2015 o 4 % na 25 900 Kč a byla 2,5 % pod průměrem mzdy zpracovatelského průmyslu.

94

8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Graf 8.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 17 (rok 2008 = 100 %) 1 200

25 000 Graf ukazatele %) Počet jednotek Počet zaměstnaných osob Graf 8.3.1 8.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomické ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 17 17 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %)

1 200 1 000

25 000 20 000

Počet jednotek

1 000 800

Počet zaměstnaných osob

18 288 18 288

17 585 17 585

17 560 17 560

18 080 18 080

17 765 17 765

10 000 5 000

18 318 18 318

15 000 10 000

18 737 18 737

928 928

928 928

895

929 929

965 965

928 928

895

707

200400

763

707

400600

763

600800

20 851 20 851

20 000 15 000

5 000 0

0200 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

80 000 90 000 70 000 80 000 60 000 70 000 50 000 60 000 40 000 50 000 30 000 40 000 20 000 30 000 10 000 20 000 0 10 000

2008 2009 2010 Obrat (v mil. Kč)

2011 2012 2013 2014 2015 Přidaná hodnota (v mil. Kč)

Obrat (v mil. Kč)

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

61 127 14 357 61 127 14 357 54 374 12 794 54 374 12 794 61 375 13 854 61 375 13 854 65 242 687 6512 242 12 687 65 662 107 6513 662 13 107 67 067 211 6713 067 13 211 72 821 037 7215821 15 037 80 158 16158 825 80 16 825

90 000

0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený z ročních údajů Pramen: ČSÚ, výpočty MPO MPO Pramen: ČSÚ, výpočty * Jedná se o alikvotní měsíční podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů * Jedná se o alikvotní měsíční podíl ročních údajů

90 000 80 000 90 000 70 000 80 000 60 000 70 000 50 000 60 000 40 000 50 000 30 000 40 000 20 000 30 000 10 000 20 000 0 10 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)* Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

21 602 57 379 21 602 57 379 22 961 56 902 22 961 56 902 23 735 63 024 23 735 63 024 24 017 59 515 24 017 59 515 24 395 60 415 24 395 60 415 24 249 62 695 24 249 62 695 24 901 71 261 24 901 71 261 25 900 76 666 25 900 76 666

0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

vývoj CZ-CPA %) Graf Graf8.3.2 8.3.2- Cenový – Cenový vývoj CZ-CPA1717(2005 (2005= =100 100 %)

Graf 8.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 1717 (v %) Graf 8.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE (v %)

Graf1308.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 17 (2005 = 100 %)

Graf 14 8.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 17 (v %)

120130

12 10

110120

8

100110

4

6 2

90100

0 -2

80 90 70 80

14 12 10 8 6 4 2

0 -2 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread-4 -0,2 -0,7 2,7 -1,6 2,3 -1,1 4,0 3,4 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6 Spread -0,2 -0,7 2,7 -1,6 2,3 -1,1 4,0 3,4 ROE 8,7 8,9 10,1 8,1 9,9 7,6 12,1 11,0 rf 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6 re 9,0 9,6 7,4 9,7 7,5 8,7 8,1 7,6 ROE 8,7 8,9 10,1 8,1 9,9 7,6 12,1 11,0 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, re výpočty 9,0MPO 9,6 7,4 9,7 7,5 8,7 8,1 7,6 -4

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

17 70 101,4 95,9 97,8 102,3 100,7 99,2 102,3 102,6 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 17.1 102,2 95,3 107,6 113,9 108,8 110,3 116,9 119,0 17 101,4 95,9 97,8 102,3 100,7 99,2 102,3 102,6 17.2 100,8 95,8 94,3 98,2 97,5 95,6 98,0 98,2 17.1 102,2 95,3 107,6 113,9 108,8 110,3 116,9 119,0 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO 17.2 100,8 95,8 94,3 98,2 97,5 95,6 98,0 98,2 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Vývoj ukazatele Spread měl v letech 2009 až 2013 pravidelně kolísavý vývoj mezi kladnými a zápornými hodnotami (graf 8.3.3). V roce dosáhl nejvyšších hodnot, které se vmezi roce kladnými 2015 mírně snížily. letech 2009 až 2013 2013kladných pravidelně kolísavý Vývoj ukazatele Spread měl 2014 vv letech 2009 až pravidelně kolísavý vývoj aa  zápornými hodnotami (graf V roce dosáhl hodnot, které v roce 2015 snížily. Vývoj indexů (graf cen 8.3.3). průmyslových výrobců senejvyšších v průběhukladných sledovaného období vyvíjel Zatímco ve hodnotami 8.3.3). V roce 2014 2014 dosáhl nejvyšších kladných hodnot, které se se v roceodlišně. 2015 mírně mírně snížily.

skupině výrobkůcen 17.1 v souvislostivýrobců s vysokými základních surovin, hlavně buničiny, byl po celéve Vývoj indexů průmyslových se vcenami průběhu sledovaného období Vývoj indexů cen průmyslových výrobců se v průběhu sledovaného období vyvíjelvyvíjel odlišně.odlišně. ZatímcoZatímco ve skupině období (vyjma roku 2009) nad úrovní roku 2005, ve skupině výrobků 17.2 nepřekročil ve sledovaném skupině výrobků 17.1 v souvislosti vysokými cenami surovin, základních surovin, hlavně buničiny, byl po celé výrobků 17.1 v souvislosti s vysokýmiscenami základních hlavně buničiny, byl po celé období (vyjma roku 2009) nad úrovní roku 2005, ve skupině výrobků 17.2 nepřekročil ve sledovaném období hranici 100 % období (vyjma roku 2009) nad úrovní roku 2005, ve skupině výrobků 17.2 nepřekročil ve sledovaném 95

(graf 8.3.2). Z toho je zřejmé, že výrobcům ve skupině 17.2 se ani přes vyšší ceny vstupů nedařilo zvyšovat ceny svých produktů. období hranici 100 % (graf 8.3.2). Z toho je zřejmé, že výrobcům ve skupině 17.2 se ani přes vyšší ceny vstupů nedařilo zvyšovat ceny svých produktů.

8.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 8.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 8.4.1 OBCHODU 8.4.1VÝVOJ VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Hodnota oddíluCZ-CPA CZ-CPA1717 dlouhodobě převyšuje hodnotu vývozu, ale vzhledem k předstihu Hodnota dovozu oddílu dlouhodobě převyšuje hodnotu jehojeho vývozu, ale vzhledem k předstihu růstu vývozuvývozu nad dovozem od roku od 2010 dochází záporného salda obchodní bilance zahraničního růstu nad dovozem roku 2010ke zmenšování dochází ke zmenšování záporného salda obchodní bilance obchodu (graf 8.4.1). zahraničního obchodu (graf 8.4.1). Záporné v roce2015 2015činilo činilo-1,6 -1,6 mld. Vývoz vzrostl meziročně o 12,7 % na mld. 57,1Kč. mld. Kč. dosáhl Dovoz Záporné saldo v roce mld. Kč.Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 12,7 % na 57,1 Dovoz výše 58,8 mld. Kč.mld. Kč. dosáhl výše 58,8 Graf saldo zahraničního obchodu ss produkty produkty dle CZ-CPA 17 (v mil. (v mil. Kč) Graf 8.4.1 8.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz aa saldo 70 000 Vývoz

60 000

Dovoz

Saldo

-1 617

57 148 -3 251

53 973

50 721 -4 688

50 237

45 549

-4 233

46 984

42 752

47 227

41 526

-5 713

45 179

-5 701

0

39 466

10 000

-4 349

20 000

36 557

30 000

40 906

40 000

58 765

50 000

-10 000 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

8.4.2TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 8.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Největším odběratelem odběratelem CZ-NACE CZ-NACE1717je jejiž již tradičně Německo %), dále Polsko %) a  Slovensko Největším tradičně Německo (21 (21  %), dále Polsko (12 %)(12  a Slovensko (9 %). (9 %). Z hlediska importu, který v roce 2015 meziročně vrostl o 8,9 % na 58,8 mld. Kč, je naším největším Z hlediska importu, který v roce 2015 meziročně vrostl o 8,9 % na 58,8 mld. Kč, je naším největším dodavatelem Německo (32  %), dále Polsko (12  %) a  Rakousko (8  %). Teritoriální struktura zahraničního dodavatelem Německo (32 %), dále Polsko (12 %)hlediska a Rakousko (8 %). Teritoriální struktura zahraničního obchodu s papírenskými výrobky je z dlouhodobého poměrně stabilní, rozhodující obchodní partneři obchodu s papírenskými zůstávají stejní (graf 8.4.2).výrobky je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, rozhodující obchodní partneři zůstávají stejní (graf 8.4.2). Graf 8.4.2 - Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 Dovozní teritoria v roce 2015 Francie

Francie

ostatní 24%

Finsko 4%

Slovensko 7%

Německo 32% Rakousko 8%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

96

ostatní 36%

Maďarsko 4%

USA Itálie 5%

Vývozní teritoria v roce 2015

Polsko 12%

V. Británie Itálie 5% Rakousko 5%

Německo 21% Slovensko 9%

Polsko 12%

dodavatelem Německo (32 %), dále Polsko (12 %) a Rakousko (8 %). Teritoriální struktura zahraničního obchodu s papírenskými výrobky je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, rozhodující obchodní 8. CZ-NACE 17 VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU partneři zůstávají stejní (graf 8.4.2). Graf8.4.2 8.4.2– -Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA1717 Graf Dovozní teritoria v roce 2015 Francie 4%

Francie 4%

ostatní 24%

Finsko 4%

Slovensko 7%

Německo 32% Rakousko 8%

ostatní 36%

Maďarsko 4%

USA 4% Itálie 5%

Vývozní teritoria v roce 2015

Polsko 12%

V. Británie 4% Itálie 5% Rakousko 5%

Německo 21% Slovensko 9%

Polsko 12%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

8.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU O ekonomickém rozvoji a perspektivách odvětví CZ-NACE 17 vypovídají poměrně přesně různé druhy statistik, ale především ty o spotřebě papíru na obyvatele za rok. Podle UNESCO spotřeba komunikačních (tiskových a grafických) papírů poměrně přesně dokumentuje gramotnost a společenskou a kulturní vyspělost společnosti, spotřeba hygienických papírů informuje o zdravotní a sociální úrovni a spotřeba obalových a balicích papírů o rozvoji celého průmyslu a potravinářství, neboť veškeré zboží je baleno. Statistiky výroby papíru a výrobků z papíru dokumentují rozvoj oboru (celková produkce i spotřeba se v roce 2015 zvýšila meziročně o 7 %), na což navazuje i údaj o tuzemské spotřebě papíru na jednoho obyvatele, která stoupla ze 130 kg v roce 2014 na cca 136 kg v roce 2015 (v roce 1993, kdy vznikla ČR, činila pouze 60 kg na obyvatele), a má před sebou další potenciál vzestupu. V příštích letech se jeví jako nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci všech energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn, aby nedocházelo k  neefektivnímu zvyšování nákladů podniků a  odrazování zahraničních investorů od  podnikatelských aktivit v  tomto odvětví v  ČR. Jedná se zejména o  ohrožení dostupnosti základní suroviny – dřeva pro papírenský průmysl, způsobené možným odlivem do  výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých podniků na  evropském trhu vlivem vytváření nerovných podmínek. Environmentální cíle v  papírenském průmyslu je třeba hodnotit s  ohledem na  jejich ekonomické a  sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na  dynamické vyváženosti tří pilířů – ekonomického, sociálního a  ekologického. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně s  ostatními členskými zeměmi Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI). Přes dynamický růst spotřeby papírů a lepenek stále ještě ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU, dá se však předpokládat v následujících letech další vzestup tohoto ukazatele, až do výše spotřeby blížící se 180 kg na  obyvatele. To by odpovídalo celkové tuzemské spotřebě papírů a  lepenek v  objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze dalším absolutním nárůstem dovozu není ekonomicky efektivním řešením a je třeba uvažovat o investicích většího rozsahu (i v souvislosti s velkým přebytkem sběrového papíru na trhu v  ČR, který je vyvážen). Optimistické výhledy odvětví by přitom právě měla podtrhovat skutečnost, že se jedná o odvětví založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívající možnosti snadné recyklace své produkce a obecně vnímané jako environmentálně příznivé.

97

98

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

9.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 18 dle jednotlivých skupin 18.1 Tisk a činnosti související s tiskem; 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů.

Oddíl CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů zpracovává informace ve formě hmotného produktu, jako jsou noviny, časopisy, merkantil a nahrané nosiče zvuku a obrazu. Jeho produkty se uplatňují ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu (ZP), stejně jako v oblasti kultury a vzdělávání. V objemu tržeb patří tento oddíl k méně významným, neboť jeho podíl na celkových tržbách ZP v roce 2015 činil pouze jedno procento (1,02 %). Skupina 18.1 se přitom na celkových tržbách oddílu v roce 2015 podílela 80 %, zatímco skupina 18.2 jen 20 %. Podíly na ostatních produkčních charakteristikách jsou ve skupině 18.1 ještě vyšší (tabulka 9.1.1). V oddílu převládají mikro-podniky a malé firmy, zatímco velkých podniků s více než 250 zaměstnanci je jen jedna desetina procenta (celkem 12). Z velkých firem jsou známé GZ Digital Media, a.s., Státní tiskárna cenin, státní podnik, Svoboda Press s.r.o. Tabulka 9.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 18 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

18.1

88,0

84,4

79,7

79,8

81,7

82,3

88,6

85,4

18.2

12,0

15,6

20,3

20,2

18,3

17,7

11,4

14,6

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

9.2 VÝVOJ ODDÍLU Ve  vývoji produkčních charakteristik oddílu se projevují strukturální změny jak uvnitř oddílu, tak v  celé ekonomice. V rámci oddílu jsou tiskárenské činnosti spíše v útlumu, když jejich tržby byly v roce 2015 o 15 % nižší ve srovnání s rokem 2008, zatímco u rozmnožování nahraných nosičů se zvýšily o 64 %. V souvislosti s progresívní technickou změnou, kdy tradiční nosiče jsou postupně nahrazovány využíváním modernějších technologií, je částečný útlum v oblasti zpracovatelského průmyslu na druhé straně kompenzován rozvojem informačních a komunikačních činností ve službách.

99

9.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 9.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Počet subjektů oddílu se ve sledovaném období mírně snižoval a v roce 2015 byl o 3,7 % nižší oproti roku 2008. Snižování zaměstnanosti bylo dramatičtější, ve sledovaném období byl pokles o 23,4 %, ale v roce Počet došlo subjektů oddílu se ve sledovaném období mírně snižoval a v roce 2015 byl roku 2015 k růstu, meziročně o 1 %. Podíl pracujících majitelů v polygrafii činilo 3,7 % v roce nižší 2015oproti na počtu 2008. Snižování zaměstnanosti bylo dramatičtější, obdobímaxima byl pokles o 23,4 %, alepoté v roce 2015 zaměstnanců zhruba 38 %. Obrat oddílu dosáhlve sledovaném svého dosavadního v roce 2008, však v došlo k růstu, meziročně o 1 %. Podíl pracujících majitelů v polygrafii činil v roce 2015 na počtu zaměstnanců důsledku problémů v polygrafickém průmyslu (restrukturalizace, počet zakázek, rozvoj zhruba 38 %. Obrat oddílu dosáhl svého dosavadního maxima v rocenedostatečný 2008, poté však v důsledku problémů internetu, nižší příjmy z reklamy apod.) postupně klesal a teprve v roce 2014 rozvoj meziročně vzrostlnižší o 10,5 %a v  polygrafickém průmyslu (restrukturalizace, nedostatečný počet zakázek, internetu, příjmy růst si posílil v roce 2015, meziročně o 9,7 v %.roce Vývoj přidané hodnoty ve sledovaném období v podstatě z  reklamy apod.) postupně klesal a  teprve 2014 meziročně vzrostl o  10,5  % a  růst si posílil v  roce 2015, meziročně o  9,7 %. Vývoj přidané ve sledovaném období kopíroval vývoj tržeb. kopíroval vývoj tržeb. Produktivita práce, hodnoty díky poklesu zaměstnanosti, mělav podstatě rostoucí trend, s vyjímkou roku Produktivita práce, díky poklesu zaměstnanosti, měla rostoucí trend, s vyjímkou roku 2012, následně však její 2012, následně však její růst výrazně posílil. Za sledované období vzrostla o cca 30 % (graf 9.3.1). Úroveň růst výrazně posílil. Za sledované období vzrostla o cca 30 % (graf 9.3.1). Úroveň produktivity práce je výrazně produktivity práce je výrazně vyšší ve skupině 18.2 (815,6 tis. Kč), než v 18.1 (554,3 tis. Kč). vyšší ve skupině 18.2 (815,6 tis. Kč), než v 18.1 (554,3 tis. Kč). Graf %) Graf 9.3.1 9.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 18 18 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) 10 000

25 000

Počet jednotek

9 000 8 000

Počet zaměstnaných osob

20 000

7 000

17 917

17 380

16 543

16 015

16 168

2 000

18 562

3 000

19 267

10 000

21 109

8 599

8 673

8 557

8 730

8 687

8 954

4 000

8 949

5 000

15 000 8 932

6 000

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

5 000

1 000 0

0 2008

50 000

2009

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

45 000

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

67 100 23 669

63 325 22 973

56 666 22 347

53 265 22 281

55 586 22 231

54 994

54 454

22 104

0

21 721

10 000

5 000

52 027

30 000

21 197

44 026 13 018

40 130 12 170

36 318 11 249

37 713 11 109

41 144 11 951

42 708 12 250

46 003 12 590

46 764 13 179

40 000

20 000

10 000

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

100

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

50 000

30 000

15 000

Průměrná mzda (v Kč)

60 000

35 000

20 000

80 000 70 000

40 000

25 000

2008

2015

9. CZ-NACE 18 TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

Graf9.3.2 9.3.2–- Cenový vývoj CZ-CPA CZ-CPA 18 18 (2005 (2005 == 100 %) 100 %) Graf Graf 9.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 18 (2005 = 100 %)

Graf 9.3.3 –- Spread %) Spread (ROE (ROE –– re) re) CZ-NACE CZ-NACE 18 18 (v (v %) Graf 9.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 18 (v %) 25 25

110 110

20 20

100 100

15 15

90 90

10 10

80 80

5 5

70 70

0 0

60 60 50 50 18 18 18.1

2008 2009 2010 2008 99,4 2009 99,7 2010 91,9 99,4 99,7 91,9 99,4 99,7 91,9

2011 2012 2013 2011 91,6 2012 91,4 2013 91,3 91,6 91,4 91,3 91,6 91,4 91,3

-5 -5 Spread Spread rf

2014 2015 2014 92,0 2015 90,9 92,0 90,9 91,9 91,1

rf ROE ROE re

18.1 99,4 99,7 91,9 91,6 91,8 91,4 90,8 91,3 92,5 91,9 86,6 91,1 18.2 18.2 91,8 90,8 92,5 86,6 Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pozn.: u skupiny 18.2 nebyl nebyl údaj v letech v letech 2008 2008 až až 2011 2011 sledován sledován Pramen: ČSÚ, výpočty MPOúdaj Pozn.: u skupiny 18.2 Pozn.: u skupiny 18.2 nebyl údaj v letech 2008 až 2011 sledován

2008 2009 2010 2011 2008 1,7 2009 -0,1 2010 -2,0 2011 -3,1 1,7 -0,1 4,6 4,7 -2,0 3,7 -3,1 3,8 4,6 20,0 20,0 18,3

4,7 16,7 16,7 16,8

3,7 14,4 14,4 16,4

3,8 14,1 14,1 17,2

2012 2013 2014 2015 2012 0,7 2013 1,1 2014 6,0 2015 10,0 0,7 1,1 6,0 10,0 2,3 2,3 1,6 0,6 2,3 14,6 14,6 13,9

2,3 14,6 14,6 13,4

1,6 17,9 17,9 11,9

0,6 22,9 22,9 13,0

re 18,3 16,8 16,4 17,2 13,9 13,4 11,9 13,0 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Ceny průmyslových výrobců v žádném ze sledovaných let nedosáhly úrovně let 2008 a 2009 (graf 9.3.2) Ceny průmyslových výrobců v  v žádném ze sledovaných let nedosáhly úrovně let 2008 aa  2009 (graf 9.3.2) a v obou skupinách byly trvale pod mírou inflace. Ceny výrobků CZ-CPA 18 byly ovlivňovány řadou faktorů, a v obou skupinách byly trvale pod mírou mírou inflace. inflace. Ceny Ceny výrobků výrobků CZ-CPA CZ-CPA 18 18 byly byly ovlivňovány ovlivňovány řadou řadou faktorů, faktorů, a v obou skupinách byly trvale pod například převahounabídky nabídkynad nad poptávkou, ostrou konkurencí mezi tiskárnami, například převahou poptávkou, ostrou konkurencí mezi tiskárnami, rozvojemrozvojem internetu,internetu, vysokým například převahou nabídky nad poptávkou, ostrou konkurencí mezi tiskárnami, rozvojem internetu, vysokým počtem vydávaných titulůmenších ve stálenákladech menších nákladech apod. počtem vydávaných titulů ve stále apod. vysokým počtem vydávaných titulů ve stále menších nákladech apod. Vývoj finanční situace v CZ-NACE 18 byl ovlivněn nejen ekonomickou recesí, ale také samotnými Vývoj finanční v CZ-NACE 18 byl18 ovlivněn nejen ekonomickou recesí, ale také samotnými strukturálními finančnísituace situace v CZ-NACE byl ovlivněn nejen ekonomickou recesí, ale také samotnými strukturálními problémy odvětví. Spread po roce 2008 vykazoval záporné hodnoty, od roku 2012 však došlo problémy odvětví. Spread po roce 2008 vykazoval záporné hodnoty, od roku 2012 však došlo k obratu, se strukturálními problémy odvětví. Spread po roce 2008 vykazoval záporné hodnoty, od roku 2012 všakkdy došlo kSpread obratu, kdy se Spread dostal do kladných čísel. V roce 2014 ukazatel dosáhl hodnoty 6,03 % a v roce 2015 dostal do kladných čísel. V roce 2014 ukazatel dosáhl hodnoty 6,03 % a v roce 2015 dokonce 9,97 %, k obratu, kdy se Spread dostal do kladných čísel. V roce 2014 ukazatel dosáhl hodnoty 6,03 % a v roce 2015 dokonce 9,97nárůstu %, při výrazném rentability vlastníhorizikovosti kapitálu aodvětví. sníženíZ toho rizikovosti odvětví. Z toho je při výrazném rentabilitynárůstu vlastního kapitálu a snížení je patrné, že výkonnost dokonce 9,97 při výrazném nárůstu rentability vlastního kapitálua trend a snížení rizikovosti odvětví. Z toho je CZ-NACE se%, v posledních třech letech začala postupně zvyšovat v roce 2015 avýrazně (graf patrné, že18 výkonnost CZ-NACE 18 se v posledních třech letech začala postupně zvyšovat trend vposílil roce 2015 patrné, že výkonnost CZ-NACE 18 se v posledních třech letech začala postupně zvyšovat a trend v roce 2015 9.3.3). výrazně posílil (graf 9.3.3). výrazně posílil (graf 9.3.3).

9.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD 9.4 OBCHOD 9.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 9.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 9.4.1 ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 9.4.1 VÝVOJ VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf 9.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 18 (v mil. Kč) Graf 9.4.1 9.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz a saldo a saldo zahraničního zahraničního obchodu obchodu s produkty s produkty dle dle CZ-CPA CZ-CPA 18 18 (v mil. (v mil. Kč) Kč) Graf

2010 2010

2012 2012

2013 2013

2014 2014

219219

732732

513513

319319

848848

529529

520520 -9 -9

55 55

5 5 2011 2011

Saldo Saldo

510510

548548

Dovoz Dovoz

604604

526526

530530 77 77

337337

2009 2009 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. k 28. 2. 2016

261261

148148

350350

Vývoz Vývoz

203203

900 900 800 800 700 700 600 600 500 500 400 400 300 300 200 200 100 100 0 -1000 -100

2015 2015

101

Obchodní výměna s produkty CZ-CPA 18 je zanedbatelná, neboť drtivá většina produktů končí v tuzemsku. Obchodní výměna produkty 18 je zanedbatelná, neboť drtivá většina produktů v tuzemsku. Vývoz v roce 2015 soproti roku CZ-CPA 2014 poklesl o 13,6 % a v celém sledovaném období vývoz končí vykazoval střídavě Vývoz v roce 2015 oproti roku 2014 snížil poklesl o 13,6 % a v saldo celémZO sledovaném období vývoz vykazoval střídavě kolísavý trend. Dovoz se meziročně o 3 % a kladné pokleslo o 31 % (graf 9.4.1). kolísavý trend. Dovoz se meziročně snížil o 3 % a kladné saldo ZO pokleslo o 31 % (graf 9.4.1). 9.4.2TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 9.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Jediným významnějším partnerem zůstává Německo, kam z našeho v loňském Jediným významnějšímobchodním obchodním partnerem zůstává Německo, kam z vývozu našehosměřovalo vývozu směřovalo téměřroce 57 %, zatímco u dovozu podíl činil vroce loňském téměř 57 %, zatímcojeho u dovozu jeho přes podíl47 %. činil přes 47 %. Graf výrobky CZ-CPA Graf 9.4.2 9.4.2 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA18 18 Dovozní teritoria v roce 2015 Vietnam 4%

Polsko 3%

Švýcarsko 4% Slovensko 5% Belgie 5%

Vývozní teritoria v roce 2015

ostatní 11% Německo 47%

Čína 9% Japonsko 12%

Švédsko 2% Rakousko 2% Švýcarsko 3% Maďarsko 3% Polsko 4% Slovensko 5%

ostatní 14%

Německo 57%

Nizozemí 10%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

9.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 9.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Oddíl CZ-NACE 18 zůstává jedním z  důležitých odvětví, přispívajících pro komunikační činnosti, jenž slouží Oddíl CZ-NACE 18zákazníků. zůstává jedním z důležitých odvětví, konkurencí přispívajících projednotlivými komunikační činnosti, jenž a jeho slouží širokému okruhu Jedná se o oblast s vysokou mezi druhy produktů širokému zákazníků. Jedná se o technologií, oblast s vysokou konkurencí mezi jednotlivými druhysociálních produktůsítí a charakter okruhu se tak s nástupem moderních vyšším využíváním internetu a rozvojem mění. Řada původních klasických tištěných produktů je nahrazena elektronickými médii. E-knihy, online noviny jeho charakter se tak s nástupem moderních technologií, vyšším využíváním internetu a rozvojem sociálních a  magazíny a  brožury majíklasických rovněž elektronické varianty,jecož vede k  poklesu nákladůmédii. na  reklamu, se sítí mění. Řada původních tištěných produktů nahrazena elektronickými E-knihy,která online přesouvá do nových oblastí včetně online. Vzhledem k tomu klesají objemy řady tištěných produktů, zatímco noviny a magazíny a brožury mají rovněž elektronické varianty, což vede k poklesu nákladů na reklamu, roste poptávka po  obalech a  etiketách. Za  zmínku stojí trend postupného zvyšování prodeje vinylových která přesouvá do nových oblastí včetně online. Vzhledem tomu klesají řadydesek tištěných desek se s hudební produkcí, který je viditelný již několik posledních let.kPoslech hudby objemy z vinylových začal produktů, zatímco roste poptávka po obalech a etiketách. Za zmínku stojí trend postupného zvyšování konkurovat internetovým i mobilním aplikacím na poslech hudby a má za následek pokles výroby CD disků. prodeje vinylových s hudební který je firma viditelný již několik posledních let. Poslech hudby Největším výrobcemdesek vinylových desekprodukcí, na světě je česká GZ Media z Loděnice u Berouna. z vinylových desek začal konkurovat internetovým i mobilním aplikacím na poslech hudby a má za následek V  ČR, jak svědčí uvedené údaje, procházelo a  procházídesek odvětví tisku jea  česká rozmnožování nosičů pokles výroby CD disků. Největším výrobcem vinylových na světě firma GZ nahraných Media z Loděnice v období 2008 až 2015 složitým obdobím a je jedním z mála zpracovatelských oddílů, kde hlavní ukazatele u Berouna. ve  sledovaném období poměrně výrazně poklesly. Důvodem bylo nejen snížení poptávky po  tištěných Vproduktech ČR, jak svědčí uvedenénosičích údaje, procházelo prochází odvětví tisku rozmnožování nahranýchprůmyslu, nosičů v a nahraných v tuzemsku,a ale též nepříznivý vývojaglobálního polygrafického především ve  vyspělých zemích. Teprve rok 2014 přinesl v  ČR určité oživení, když začaly růst tržby. Tržby období 2008 až 2015 složitým obdobím a je jedním z mála zpracovatelských oddílů, kde hlavní ukazatele ve v roce 2015 oproti roku 2014 vzrostly o více než 10 % a rostla i přidaná hodnota. V nejbližším období by měl sledovaném období poměrně výrazně poklesly. Důvodem bylo nejen snížení poptávky po tištěných český polygrafický průmysl v zásadě kopírovat globální trendy tohoto odvětví a jeho budoucí cíle by měly být produktech a nahraných nosičích v tuzemsku, ale též nepříznivý vývoj globálního polygrafického průmyslu, zajišťovány s pomocí efektivních investic do výrobního zařízení v hlavních oblastech polygrafického průmyslu, především ve vyspělých zemích. Teprve rok 2014 přinesl v ČR určité oživení, když začaly růst tržby. Tržby tj. akcidenčním, propagačním, obalovém a publikačním tisku. v roce 2015 oproti roku 2014 vzrostly o více než 10 % a rostla i přidaná hodnota. V nejbližším období by měl český polygrafický průmysl v zásadě kopírovat globální trendy tohoto odvětví a jeho budoucí cíle by měly být zajišťovány s pomocí efektivních investic do výrobního zařízení v hlavních oblastech polygrafického průmyslu, tj. akcidenčním, propagačním, obalovém a publikačním tisku. 102

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 20 dle jednotlivých skupin

20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastu a syntetického kaučuku v primárních formách; 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků; 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů; 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků; 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků; 20.6 Výroba chemických vláken. Výroba chemických látek a  chemických přípravků CZ-NACE 20 zaujímá v  hospodářství České republiky důležitou pozici. Chemický sektor je silně provázaný s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu, jako jsou výroba plastů a pryže, textilní průmysl, elektronický průmysl, automobilový průmysl a další, a představuje pro ně důležité subdodavatelské odvětví. V  počtu jednotek jednoznačně dominuje skupina 20.1, kam patří i  zástupci největších a  nejvýznamnějších chemických podniků v  ČR. Druhá v  pořadí je skupina 20.5 představující výrobu výbušnin, rozbušek, klihů, vonných silic, chemicky transformovaných olejů a tuků, methyl-esterů mastných kyselin pro pohon motorů, prášků a past používaných na pájení nebo sváření, pomocných přípravků pro potahování kovů, přídavných přípravků do  cementu, aktivního uhlí, přísad do  mazacích olejů, urychlovačů vulkanizace, katalyzátorů, přípravků proti klepání motoru, přípravků proti zamrzání a odmrazovače, převodových kapalin a řady dalších chemických výrobků. Na  třetím místě je skupina 20.4, kam se řadí výrobci mýdel a  detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků. Největší podíl na tržbách v roce 2015 oddílu CZ-NACE 20 měla výrobková skupina CZ-NACE 20.1, který tvořil více než 3/4 všech tržeb oddílu. Tato skupina CZ-NACE 20.1, kam patří výroba základních chemických látek, hnojiv a  dusíkatých sloučenin, plastů a  syntetického kaučuku, jednoznačně dominuje i ve všech ostatních ekonomických ukazatelích (tabulka 10.1.2). Tabulka 10.1.2 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 20 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

20.1

56,0

70,1

77,6

78,5

71,8

75,8

53,1

64,2

20.2

2,3

1,3

1,0

1,0

0,6

1,2

2,6

2,8

20.3

7,2

5,5

4,7

4,6

5,0

4,3

7,6

4,8

20.4

14,2

9,9

6,3

6,0

11,2

7,5

15,6

10,8

20.5

16,6

10,9

8,4

8,1

10,2

10,0

17,1

16,6

20.6

3,7

2,4

2,0

1,9

1,1

1,2

3,9

0,8

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

103

10.2 VÝVOJ ODDÍLU Vývoj chemického průmyslu v ČR byl v roce 2015 ovlivněn jak vnějšími, tak vnitřními faktory. Z těch vnějších lze uvést příznivější hospodářskou situaci v EU-28, vyvolanou zlepšením konjunktury v některých zemích Unie a zvýšením poptávky po chemikáliích, a také meziročně nižší rafinérskou marží. Z vnitřních faktorů to pak byla především havárie etylenové jednotky v srpnu 2015 ve firmě Unipetrol, která se negativně promítla do tržeb a vývozu v chemickém průmyslu. Finanční výsledky skupiny Unipetrol byly ovlivněny omezenou výrobní kapacitou litvínovské rafinérie a zejména pak významným poklesem petrochemické výroby a prodejních objemů petrochemických produktů v  důsledku již zmíněné mimořádné události na  etylenové jednotce. Prodejní objemy petrochemických produktů meziročně klesly na 193 tis. tun (-57 %). Pozitivně se do výsledku Unipetrolu promítly meziročně vyšší rafinérské i petrochemické marže, vyšší prodeje rafinérských produktů nebo interní projekty v oblasti provozní dokonalosti. Havárie na etylenové jednotce v Litvínově také ovlivnila celkové hospodaření společnosti Spolana. V důsledku této havárie byly přerušeny dodávky etylenu, hlavní suroviny pro výrobu PVC a Spolana musela odstavit nejen výrobu PVC, ale i výrobu hydroxidu sodného. V  loňském roce se dařilo jiné ústecké společnosti – Spolchemii, která je největším exportérem Ústeckého kraje. Na kladné výsledky měl dopad restrukturalizační plán, snižování provozních nákladů a silná poptávka evropských zákazníků. Také pardubická Synthesia zaznamenala za rok 2015 růst tržeb, a to především díky růstu výroby a prodeje organických pigmentů a barviv. I další chemička Explosia meziročně zlepšila své hospodaření. Explosia Loni prodala například víc průmyslových trhavin a  vyvezla přibližně 60 procent své produkce. Růst produkce bezdýmných prachů podpořila nová výrobní linka v hodnotě desítek milionů korun. Vloni podnik rovněž dodal svým zákazníkům větší množství velkorážové munice. Podíl oddílu CZ-NACE 20 na tržbách zpracovatelského průmyslu ČR se pohybuje kolem 5 %. Chemické výrobky nacházejí uplatnění ve všech oblastech ekonomiky a chemický sektor je důležitým dodavatelem vstupních surovin pro mnoho jiných oborů zpracovatelského průmyslu. Významnými odběrateli chemikálií jsou zejména gumárenský a plastikářský průmysl, stavebnictví, průmysl papíru a celulózy a automobilový průmysl. Chemický průmysl je v České republice koncentrován především do tří krajů – Ústeckého, Moravskoslezského a  Středočeského. Deset největších chemických podniků v  ČR patří do  výrobkové skupiny CZ-NACE 20.1 (Unipetrol RPA, s.r.o., Synthos Kralupy a.s., Deza, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o., Spolana, a.s., Lovochemie, a.s., Splochemie – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s., Synthesia, a.s., Silon s.r.o. a Linde Gas a.s.). Z ostatních výrobkových skupin to pak jsou například Indet Safety a.s., Austin Detonator s.r.o. (CZ-NACE 20.5), Schwan Cosmetics CR, s.r.o., Procter&Gamble (CZ-NACE 20.4), Glanzstoff Bohemia, s.r.o. (CZ-NACE 20.6), EFTEC (Czech Republic), a.s. (CZ-NACE 20.3). Podle údajů Eurostatu a Cefic (European Chemical Industry Council) se v roce 2014 podílel chemický průmysl EU na tvorbě hrubého domácího produktu EU 1,1%. Tento relativně nízký podíl je ovlivněn klesajícím podílem průmyslu na tvorbě HDP ve vyspělých zemích a naopak růstem podílu sektoru služeb. V EU jsou využívány přibližně dvě třetiny chemikálií v průmyslovém sektoru, včetně stavebnictví, zatímco více než jedna třetina směřuje do dalších oblastí ekonomiky, jako jsou zemědělství, služby apod.

104

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

10.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Po krizovém propadu všech ukazatelů oddílu CZ-NACE 20 v roce 2009 nastal jejich růst, kromě zaměstnanosti, která spíše stagnovala, teprve v roce 2014 a 2015 se začala zvyšovat, ale na úroveň roku Po krizovém propaduUkazatele všech ukazatelů CZ-NACE 20 v roce nastaltrend, jejich růst, zaměstnanosti, 2008 se nedostala. obrat oddílu a přidaná hodnota mají2009 růstový avšakkromě v posledních letech která spíše stagnovala, teprve v roce 2014 a 2015 se začala zvyšovat, ale na úroveň roku 2008 se nedostala. vykazují kolísavý průběh, v roce 2015 došlo k znatelnému meziročnímu poklesu obratu při růstu přidané Ukazatele obrat a přidaná hodnota mají růstový trend, avšak v posledních letech vykazují kolísavý průběh, hodnoty (grafdošlo 10.3.1). v roce 2015 k znatelnému meziročnímu poklesu obratu při růstu přidané hodnoty (graf 10.3.1). Graf 10.3.1 10.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE 20 20 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) Graf %) 2 000

35 000

Počet jednotek

1 800

Počet zaměstnaných osob

28 130

27 444

26 889

27 366

10 000

400

27 342

1 819

15 000

27 275

600

1 742

1 535

1 502

800

1 741

20 000

1 000

1 761

1 200 1 765

25 000

1 837

1 400

27 711

1 600

30 158

30 000

5 000

200 0

0 2008

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

140 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

0

109 977 29 282

111 253 28 754

89 176 28 182

96 276 28 661

96 943 27 249

20 000

93 444

40 000

26 472

20 000

60 000 25 459 66 946

175 626 37 123

189 581 36 638

174 989 28 774

181 841 31 616

175 062 31 808

156 210 30 584

126 932 22 262

40 000

163 577 28 069

60 000

Průměrná mzda (v Kč)

80 000

120 000 80 000

120 000 100 000

160 000

100 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

77 561

180 000

2010

24 928

200 000

2009

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů.

Předstih růstu produktivity práce před růstem průměrné mzdy byl dosažen jen v letech 2010, 2011 a pak růstu předvzrostla, růstem při průměrné mzdy byl dosažen jen v pokračoval letech 2010, a  pak vPředstih roce 2014, kdyproduktivity produktivitapráce skokově pozvolném nárůstu mzdy, který i v 2011 roce 2015, v roce 2014, kdy produktivita skokově vzrostla, při pozvolném nárůstu mzdy, který pokračoval i v roce 2015, ale produktivita, díky vysoké základně předchozího roku, se snížila. ale produktivita, díky vysoké základně předchozího roku, se snížila. Ve vývoji finanční situace oddílu CZ-NACE 20 je patný trend postupného zlepšování, kdy rentabilita Ve vývoji finanční oddílu CZ-NACE 20 je vpatný trend postupného zlepšování, kdy rentabilita vlastního kapitálu situace postupně narůstá (s výkyvy některých letech) při snižování rizikovosti, takže vlastního ukazatel kapitálu postupně narůstá (s  výkyvy v  některých letech) při snižování rizikovosti, takže ukazatel Spread se Spread se od roku 2014 dostal ze záporných do kladných hodnot. V roce 2015 se tato hodnota dále zvýšila od roku 2014 dostal ze záporných do kladných hodnot. V roce 2015 se tato hodnota dále zvýšila (graf 10.3.3). (graf 10.3.3). Vývoj cen oddílu oddíluCZ-CPA CZ-CPA výrazně ovlivnila skupina 20.1, jejíž ceny rostly2009 po dramaticky, roce 2009 Vývoj cen 20 20 výrazně ovlivnila skupina CZ-CPACZ-CPA 20.1, jejíž ceny rostly po roce avšak od roku 2013od tento přibrzdily a v roce 2015 naopak padly (graf 10.3.2). Nižší a poměrně dramaticky, avšak rokurůst 2013 tento růst přibrzdily a v rocedramaticky 2015 naopak dramaticky padly (graf 10.3.2). stabilní růst cen měla skupina CZ-CPA 20.3, zatímco u  skupiny 20.4 ceny spíše oscilovaly a  u  skupiny Nižší a poměrně stabilní růst cen měla skupina CZ-CPA 20.3, zatímco u skupiny 20.4 ceny spíše oscilovaly20.5 au od roku 2012 začaly trvale klesat. skupiny 20.5 od roku 2012 začaly trvale klesat.

105

Graf 10.3.2 10.3.2 –- Cenový vývoj CZ-CPA 20 (2005 = 100 %) 100 %) Graf

Graf %) Graf 10.3.3 10.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE20 20(v(v %)

170

30

Graf 10.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 20 (2005 = 100 %)

Graf 10.3.3 25 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 20 (v %)

150 170

30 20 25 15

130 150

20 10 15 5

110 130

10 0

90 110

5 -5 0 -10

70 90 50 70

-5 -15 -10 -20

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

20 112,7 104,0 118,0 50 115,0 103,7 124,4 20.1 2008 2009 2010 20.3 20 107,4 112,7 111,1 104,0 111,5 118,0

-15 -25

128,2 137,1 137,9 138,5 122,5 137,1 2011 118,4 128,2

149,1 2012 126,7 137,1

151,0 2013 128,9 137,9

152,3 2014 132,4 138,5

2008 2009 2010 -20 Spread -17,7 -21,7 -4,2 rf -25 2008 4,6 2009 4,7 2010 3,7 ROE 4,3 -21,7 1,7 12,4 Spread -17,7 -4,2

129,5 2015 132,8 122,5

20.4 103,3 101,1 124,4 95,4 137,1 96,1 149,1 99,7 151,0 102,1 104,2 103,3 20.1 115,0 103,7 152,3 129,5 20.5 115,6 107,8 107,6 113,2 113,1 106,3 101,2 98,2 20.3 107,4 111,1 111,5 118,4 126,7 128,9 132,4 132,8

2011 2012 2013 2014 2015 -6,3 -1,1 -3,6

4,1

3,8 2012 2,3 2013 2,3 2014 1,6 2011 8,9 12,6 9,7 16,5 -6,3 -1,1 -3,6 4,1 22,0 23,4 16,6 15,2 13,7 13,3 12,3 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6

re rf

6,8 0,6 2015 17,1 6,8 10,4 0,6

103,3 101,1 95,4 96,1 99,7 102,1 104,2 103,3 Pramen: výpočty MPO Pramen: ČSÚ, ČSÚ,20.4 výpočty MPO Pozn.: 20.2 aa 20.6 20.6107,8 nejsou sledovány. 20.5 107,6 113,2 113,1 106,3 101,2 98,2 Pozn.: Skupiny Skupiny 20.2115,6 nejsou sledovány

ROE 4,3MPO 1,7 12,4 8,9 12,6 9,7 16,5 17,1 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty re 22,0 23,4 16,6 15,2 13,7 13,3 12,3 10,4

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 20.2 a 20.6 nejsou sledovány.

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

10.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 10.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 10.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHOOBCHOD OBCHODU 10.4 ZAHRANIČNÍ

Výrobková skupina CZ-CPA 20 OBCHODU vykazuje dlouhodobě předstih dovozu před vývozem a její záporné saldo 10.4.1 VÝVOJ VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU za posledních pět let rychle rostlo a zdvojnásobilo svou hodnotu. V roce 2015 vzrostlo saldo meziročně o Výrobková skupina 20 36 % na -104,4 mld. CZ-CPA Kč (graf 10.4.2). Výrobková skupina CZ-CPA 20 vykazuje vykazuje dlouhodobě dlouhodobě předstih předstih dovozu dovozu před před vývozem vývozem aa  její její záporné záporné saldo saldo za posledních pět let letrychle rychlerostlo rostloa zdvojnásobilo a zdvojnásobilo svou hodnotu. V roce 2015 vzrostlo meziročně o za posledních svou hodnotu. V roce 2015 vzrostlo saldosaldo meziročně o 36 % Graf – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 20 (v mil. Kč) na -104,4 mld. Kč (graf 10.4.2). 36 %10.4.2 na -104,4 mld. Kč (graf 10.4.2). 300 000

-150 000 -50 000

2009 -100 000 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 -150 000 2009

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

106

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

-104 447 -104 447

264 762 264 762

160 316 160 316

-77 069 -77 069

249 548 249 548

172 479 172 479

-66 142 -66 142

224 100 224 100

157 958 157 958

Saldo

-60 261 -60 261

211 452 211 452

151 191 151 191

Dovoz -61 858 -61 858

201 173 201 173

139 315 139 315

167 688 167 688

Vývoz -50 510 -50 510

-100 000 0

117 178 117 178

100 0000 -50 000 50 000

-38 084 -38 084

100 000 000 200 50 000 150 000

92 975 92 975

200 000 000 300 150 000 250 000

131 058 131 058

Vývoz Dovoz Saldo20 (v mil. Graf –– Vývoz, saldo zahraničního obchodu ss produkty produkty dle CZ-CPA (v mil. Kč) 25010.4.2 000 Graf 10.4.2 Vývoz, dovoz dovoz aa saldo

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

40.4.3TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 40.4.3 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf výrobky CZ-CPA Graf 10.4.3 10.4.3 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA20 20 Dovozní teritoria v roce 2015 Rusko 4%

Francie 2%

ostatní 32%

Belgie 4%

USA 3%

Slovensko 5%

ostatní 30% Německo 26%

Rakousko 4%

Itálie 5% Nizozemí 6%

Vývozní teritoria v roce 2015

Německo 30%

Francie 7%

Polsko 7%

Itálie 6% Maďarsko 6%

Slovensko 11%

Polsko 12%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Hodnota vývozu u výrobkové skupiny CZ-CPA 20, po řadě meziročních růstů, se v roce 2015 snížila o 7,1 % na  160,3 mld. Kč. Nejvíce chemických látek a  chemických přípravků bylo vyvezeno tradičně do  Německa Hodnota vývozu výrobkové skupiny CZ-CPAkyseliny, 20, po řadě růstů, se vanorganické roce 2015 snížila o 7,1 % (podíl 26 %, např.u vzácné plyny, anorganické oxidy,meziročních amoniak, hydroxidy, soli, organické na 160,3 mld. Kč. Nejvíce chemických látek a sloučeniny). chemických Následovalo přípravků bylo vyvezeno Německa uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické Polsko s 12 %tradičně podílem do (např. vzácné plyny, anorganické anorganických kyselin, organické uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické (podíl 26 %, např.kyseliny, vzácnésoli plyny, anorganické kyseliny, oxidy, amoniak, hydroxidy, anorganické soli, látky) a Slovensko s 11 % (především soli anorganických kyselin, organické látky, vzácné plyny, anorganické organické uhlovodíky, organické kyseliny a jiné organické sloučeniny). Následovalo Polsko s 12 % podílem kyseliny). Mezi plyny, další významná odbytiště patřilisoli v loňském roce Maďarsko Itálie, (např. vzácné anorganické kyseliny, anorganických kyselin,(především organickéaminosloučeniny), uhlovodíky, organické obě s podílem 6 %, Rakousko s 4 % podílem, USA s 3 % a Francie s 2 % (graf 10.4.3). Největší podíl na vývozu kyseliny a jiné organické látky) a Slovensko s 11 % (především soli anorganických kyselin, organické látky, má výrobková skupina CZ-CPA 20.1. vzácné plyny, anorganické kyseliny). Mezi další významná odbytiště patřili v loňském roce Maďarsko (především aminosloučeniny), Itálie, obě s podílem %, Rakousko s 4 % podílem, USA s 3 % podíl a Francie s2% Hodnota dovozu narůstala průběžně, v roce 2015 se 6zvýšila o 6,1 % na 264,8 mld. Kč. Největší na dovozu mělo stejně jako na vývozu Německo (např. soli anorganických kyselin, hydroxidy, oxidy, anorganické kyseliny, (graf 10.4.3). Největší podíl na vývozu má výrobková skupina CZ-CPA 20.1. amoniak) a  to 30 %. Následovali Polsko (např. uhlovodíky, alkoholy, vzácné plyny, anorganické a  organické Hodnota dovozu narůstala průběžně, v roce 2015 se zvýšila o 6,1 % na 264,8 mld. Kč. Největší podíl na kyseliny, amoniak, anorganické hydroxidy, soli, hydroxidy) a  Francie (např. anorganické kyseliny, oxidy, dovozu mělo stejně a jako na vývozulátky) Německo (např. soli anorganických kyselin, s  hydroxidy, uhlovodíky, alkoholy jiné organické obě země s  podílem 7  %, dále Nizozemsko 6  %, Itálie oxidy, s  5  % anorganické kyseliny, amoniak)a Belgie a to 30a Rusko %. Následovali Polsko se (např. alkoholy, vzácnéskupina plyny, podílem, stejně jako Slovensko, s 4 %. Na vývozu z víceuhlovodíky, jak 50 % podílela výrobková CZ-CPA 20.1. a organické kyseliny, amoniak, anorganické hydroxidy, soli, hydroxidy) a Francie (např. anorganické anorganické kyseliny, oxidy, uhlovodíky, alkoholy a jiné organické látky) obě země s podílem 7 %, dále Nizozemsko s 6 %, Itálie s 5 % podílem, stejně jako Slovensko, a Belgie a Rusko s 4 %. Na vývozu se z více jak 50 % podílela výrobková skupina CZ-CPA 20.1.

10.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

Chemický průmysl je důležitou součástí zpracovatelského průmyslu v  EU i  ve  světě. Podporuje zlepšení životního standardu a  zaměstnanosti a  ekonomiky. Representuje kolem 7  % průmyslové produkce EU a  poskytuje přímo cca 1,15 mil. vysoce kvalifikovaných pracovních pozic. Nepřímo pak zajišťuje třikrát více pracovních pozic v  ostatních průmyslových odvětvích. Má druhý největší podíl na  přidané hodnotě Chemický průmysl je důležitou součástí zpracovatelského v EU i ve světě. Podporuje ostatních zlepšení na zaměstnance (po farmaceutickém průmyslu). Dvě třetinyprůmyslu ze své produkce vydá na zásobování životního standardu a zaměstnanosti a ekonomiky. Representuje 7 % průmyslové EU a sektorů zpracovatelského průmyslu. Další důležitá propojení existují kolem se sektorem zemědělstvíprodukce a službami. poskytuje přímo cca 1,15 mil. vysoce kvalifikovaných pracovních pozic. Nepřímo pak zajišťuje třikrát více Chemický průmysl je energeticky náročnýodvětvích. a pod silným tlakem. se s výzvami, pracovních pozic vEU ostatních průmyslových Mákonkurenčním druhý největší podíl Potýká na přidané hodnotějako na jsou zvýšená mezinárodní konkurence, zvyšování cen energií a vstupních surovin, tlak na účinnější využívání zaměstnance (po farmaceutickém průmyslu). Dvě třetiny ze své produkce vydá na zásobování ostatních zdrojů, nové předpisy, zákony a potřeba inovací. Jako energeticky náročné odvětví je chemický průmysl závislý sektorů zpracovatelského Dalšíklimatu důležitáa propojení existují se chemický sektorem sektor zemědělství a službami. na  hospodářské politice v průmyslu. oblasti změn energetiky. Navíc, je velmi regulovaný

10.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

z důvodu ochrany svých zaměstnanců, a ochranytlakem. životního prostředí. Chemický průmysl zdraví EU je energeticky náročnýzdraví a podkonzumentů silným konkurenčním Potýká se s výzvami, jako jsou zvýšená mezinárodní konkurence, zvyšování cen energií a vstupních surovin, tlak na účinnější využívání zdrojů, nové předpisy, zákony a potřeba inovací. Jako energeticky náročné odvětví je chemický průmysl

107

Světové tržby chemického průmyslu vzrostly v roce 2014 o 2,6 % na 3 232 mld. € (data Cefic – Facts and Figures 2016). Jejich růst však byl výrazně nižší v porovnání s trendem posledních deseti let, kdy světové tržby v letech 2003 až 2013 průměrně ročně rostly o 9,0 %. Světovým lídrem pak byla, stejně jako v posledních letech, opět Čína, jejíž tržby za rok 2014 narostly na 1 111 mld. €. EU měla v roce 2014 podíl 17 % na světových tržbách v oboru chemie, což představuje hodnotu 551 mld. €. Vývoj za posledních 20 let však ukazuje, že pozice EU slábne. Příčinou je rostoucí poptávka po chemických výrobcích v Číně, Indii a dalších rozvojových zemích a naopak klesající poptávka v EU a severní Americe, kam Evropa prodává většinu svých chemických produktů. Z globálního i evropského pohledu patří chemický průmysl ČR k těm méně významným. Na Českou republiku připadá zhruba 0,2  % světových tržeb. Evropským lídrem je dlouhodobě Německo, v  roce 2014 na  něj připadalo 26,7 % světových tržeb. Třicet největších světových chemických společností dosáhlo v roce 2014 celkový kombinovaný obrat 2 815 mld. €. Dvanáct firem z těchto třiceti pocházelo z Asie a měly podíl 51,9% na celosvětových tržbách. Z Evropy pocházelo dvanáct firem, jejichž tržby představovaly 17 % z celosvětového obratu. Co se týče zahraničního obchodu, dosáhla EU v  roce 2014 kladného salda v  celkové výši 43,5 mld. €, což představuje pokles oproti roku 2013. Tržby z celkového vývozu do zemí mimo EU dosáhly 137,7 mld. €. Tržby z dovozu ze zemí mimo EU pak dělaly 94,2 mld. €. Investice do vývoje hrají klíčovou roli v budoucím rozvoji chemického průmyslu. Větší modernizace zařízení nebo rozšiřování výroby přitom vyžadují dlouhodobé plánování. Takovéto investice pak nesouvisejí jen se zvyšováním produkce nebo zavedením nových výrob, ale musí také vyhovovat příslušným nařízením a  předpisům nebo vedou ke  snižování provozních nákladů. Investice do  chemického sektoru však v  EU dlouhodobě klesají či stagnují. V  roce 2014 dosáhla celková výše investic v  EU do  chemického průmyslu 18,6 mld. €, což představuje oproti předchozímu roku pouze mírný nárůst. V návaznosti na to vznikají nové formy průmyslové spolupráce mezi chemickým a ostatními odvětvími, což napomáhá udržet v Evropě pracovní pozice ve výrobě. Příkladem může být spolupráce zemědělského sektoru s chemickým průmyslem ve výrobě bioplastů. V  České republice zatím nadále pokračuje investiční aktivita v  chemickém sektoru. Unipetrol a  italská společnost Technip podepsaly smlouvu o výstavbě nové polyetylenové jednotky v Chemparku Záluží. Půjde o  největší investici v  historii českého petrochemického průmyslu. Jednotka bude současně patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Hodnota uzavřené smlouvy činí 5,76 miliardy korun. Celkové investiční náklady spojené s realizací projektu dosáhnou částky 8,5 miliardy korun. Zprovoznění nové polyetylenové jednotky je naplánováno na polovinu roku 2018. Lovosický závod Lovochemie plánuje navýšit výrobu kyseliny dusičné ve výrobně KD6 na 1 100 tun denně. Navýšení kapacity bude dosaženo úpravou a instalací některých nových strojních zařízení. Produktem je 60 % kyselina dusičná – základní polotovar pro výrobu průmyslových hnojiv, jichž je Lovochemie nejvýznamnějším tuzemským výrobcem. Realizace záměru je naplánovaná na rok 2017. V souvislosti s navýšením výroby má stoupnout spotřeba čpavku, a to o 16 tisíc tun ročně na celkových 106 tisíc tun.   Ústecká Spolchemie dokončuje svou největší investici v  novodobé historii firmy, v  létě bude hotová membránová elektrolýza. Chemička ji začala stavět kvůli evropské legislativě, která zakazuje používat při výrobě jedovatou rtuť. Náklady na  výstavbu elektrolýzy dosáhly 1,5 miliardy korun. Chemička výstupy z elektrolýzy využívá i pro vlastní výrobu epoxidových pryskyřic. Nová elektrolýza spotřebuje ročně 60 tisíc tun soli. Mezi čínskou společností Wanhua Industrial Group a společností BorsodChem MCHZ z Ostravy bylo podepsáno memorandum porozumění o přidané investici do projektu vylepšování technologií anilinu a projektu nového speciálního aminu. Na rozšíření výroby v ostravském závodu má jít 90 milionů eur (2,4 miliardy korun). 

108

10. CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

Novou linku na výrobu sférických prachů v dubnu letošního roku zprovoznili v akciové společnosti Explosia v Pardubicích. Explosia, a.s. se zabývá výrobou a prodejem výbušnin a služeb spojených s aplikací energetických materiálů pro civilní a vojenské použití. Letos v  červnu společnost UNIPETROL RPA, s. r. o. uzavřela kupní smlouvu se společností ANWIL S.A., na  základě které získá 100% akciový podíl ve  společnosti SPOLANA a.s. Transakce podporuje celkovou reorganizaci aktivit skupiny Unipetrolu, která souvisí se získáním plné kontroly nad rafinérskými aktivitami v České republice. Akvizice Spolany umožní skupině Unipetrol lépe plánovat a optimalizovat výrobní kapacity, připravit se na plánované spuštění nové polyetylenové jednotky a zvýšit odolnost společnosti vůči vlivům externího prostředí. K dodávkám produktů mohou obě společnosti využívat výhody potrubního propojení Litvínova a Neratovic. Společnost Spolana je významným odběratelem etylenu, od společnosti Unipetrol RPA také nakupuje čpavek a síru.

109

110

11. C  Z-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

11. CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

11.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 21 dle jednotlivých skupin

21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků; 21.2 Výroba farmaceutických přípravků. Farmaceutický průmysl významně přispívá k  rozvoji světové ekonomiky. Je to silný sektor, který je jedním z pilířů průmyslově vyspělých ekonomik a je čím dál více považován za důležitý sektor i v rozvojových zemích. Přispívá k zaměstnanosti, obchodu, výdajům na výzkum a vývoj a budování technologických kapacit. Farmaceutický průmysl se řadí k Hi-tech zpracovatelským oddílům, nejnáročnějším na vědu a výzkum, kdy do vývoje nových léčiv se každoročně vkládají velké finanční prostředky (většinou 15 až 20 % z ročních tržeb). Jeho produkční portfolio je velmi široké a tvoří jej originální léky, které jsou patentově chráněné a generické léky, kterým patentová ochrana skončila. U nás se rozhodující výrobci soustřeďují, hlavně z důvodů vysokých nákladů, převážně na generika, kde Česká republika patří ke světové špičce. Rozhodující váhu v oddílu má skupina CZ-NACE 21.2, jejíž podíl na celkových tržbách oddílu v roce 2015 činil 91,5 %. Výrobková skupina 21.2 jednoznačně dominuje i v dalších ekonomických ukazatelích, jako jsou počet zaměstnanců, aktiva celkem, vlastní kapitál, výnosy, přidaná hodnota a osobní náklady, kde všude dosahuje podílu přes 87 % (tabulka 11.1.1). Tabulka 11.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 21 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

21.1

12,2

9,5

8,5

9,2

12,4

12,0

11,7

20,2

21.2

87,8

90,5

91,5

90,8

87,6

88,0

88,3

79,8

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

11.2 VÝVOJ ODDÍLU V Česku se spotřebují ročně léky za 60 miliard korun, počet prodaných balení činí zhruba 250 milionů kusů. Lídrem tuzemského farmaceutického trhu je Zentiva, která v roce 2015 v ČR prodala celkem 41,5 milionu balení léků, čímž zvýšila své prodeje meziročně o 3,8 %. Firma letos plánuje zvýšit počet léčiv vyprodukovaných na její výrobní jednotce pro výrobu hormonálních léčiv, sterilních mastí a očních kapek. V roce 2016 a 2017 firma představí 11 nových generických léků v oblasti kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Firma

111

více než půl miliardy korun. Od uvedení do provozu vzrostla Zentivě výroba těchto léků o desítky procent a také zahájila vývoj nových generických léků pro léčbu rakoviny. Investice do  ní činila více než půl miliardy dnes produkuje zhruba 14 milionů dávek ročně.výroba těchto léků o desítky procent a dnes produkuje zhruba korun. Od uvedení do provozu vzrostla Zentivě 14 milionů dávek ročně.Industries Ltd. má roční obrat přes 2 miliardy korun. Disponuje produktovým Teva Pharmaceutical portfoliem s více než 220 léčivy. Českému zdravotnictví ročně dodává více jak 19 milionů balení léčiv. Její Teva Pharmaceutical Industries Ltd. má roční obrat přes 2 miliardy korun. Disponuje produktovým portfoliem korporátní sestrou je výrobní závod Teva Czech Industries s.r.o. v Opavě, která má roční obrat přes 8 s  více než 220 léčivy. Českému zdravotnictví ročně dodává více jak 19 milionů balení léčiv. Její korporátní miliard korun, produkuje zhruba miliard tablet, milionů tobolek 210 milionů sestrou je výrobní závod Teva Czech8Industries s.r.o.  v 50 Opavě, kteráželatinových má roční obrat přes 8a miliard korun, cytostatických tablet ročně a patří mezi největší výrobce ve Střední Evropě a významné exportéry, produkuje zhruba 8 miliard tablet, 50 milionů želatinových tobolek a 210 milionů cytostatických tablet ročně a patří mezinanejvětší výrobce především americký trh. ve Střední Evropě a významné exportéry, především na americký trh.

11.3 EKONOMICKÉ UKAZATELE 11.3HLAVNÍ HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 11.3.1 11.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE 21 21 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) Graf %) 100

12 000

Počet jednotek

90

Počet zaměstnaných osob

10 000

80 70

9 463

9 453

9 508

9 084

9 294

20

4 000

9 540

30

9 659

77

80

6 000 86

88

86

40

88

83

86

50

9 948

8 000

60

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2 000

10 0

0 2008

2009

45 000

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

40 000

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

0

103 970 31 733

108 551 31 372

94 894 30 476

94 574 30 470

86 967

96 430 29 672

29 156

20 000

5 000

87 378

40 000

28 773

10 000

60 000

27 158

39 537 11 596

38 062 11 833

35 996 10 827

35 280 10 728

35 747 10 950

35 759 11 170

32 489 10 080

32 294 10 431

25 000

97 565

80 000

30 000

15 000

Průměrná mzda (v Kč)

100 000

35 000

20 000

120 000

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

Zatímco krizový rok 2009 se ve většině odvětví projevil výrazným propadem ukazatelů, v oddílu 21 došlo jen Zatímco krizový rok 2009 se ve  většině odvětví projevil výrazným propadem ukazatelů, v  oddílu 21 došlo k mírnému poklesu přidané hodnoty, produktivity a zaměstnanosti a obrat dokonce meziročně mírně jen k  mírnému poklesu přidané hodnoty, produktivity a  zaměstnanosti a  obrat dokonce meziročně mírně vzrostl. V roce2010 2010 došlo ke skokovému růstu všech ukazatelů, kromě zaměstnanosti, v dalších třech vzrostl. V roce došlo ke skokovému růstu všech ukazatelů, kromě zaměstnanosti, v dalších třech letech letech vývojstagnoval, spíše stagnoval, v roce 2014přidaná obrat, hodnota přidaná i produktivita hodnota i produktivita skokověObrat vzrostly. Obrat vývoj spíše až v roceaž2014 obrat, skokově vzrostly. pokračoval v  meziročním růstu i  v  roce 2015, avšak2015, přidaná hodnota i  produktivita poklesly, připoklesly, mírném při růstu počtu pokračoval v meziročním růstu i v roce avšak přidaná hodnota i produktivita mírném zaměstnanců (graf 11.3.1). růstu počtu zaměstnanců (graf 11.3.1). Pro Pro konkurenceschopnost konkurenceschopnost příznivého příznivého předstihu předstihu růstu růstu produktivity produktivity práce práce před před růstem růstem průměrné průměrné mzdy mzdy bylo bylo dosaženo roce 2010 2014. VV ostatních ostatních letech rostla dosaženo jen jen vv roce 2010 aa 2014. rostla průměrná průměrná mzda mzda rychleji. rychleji.

112

11. C  Z-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

Graf 11.3.2 11.3.2 –- Cenový vývoj CZ-CPA 21 (2005 = 100 %) 100 %) Graf

Graf %) Graf 11.3.3 11.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE21 21(v(v %)

120 - Cenový vývoj CZ-CPA 21 (2005 = 100 %) Graf 11.3.2

30 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 21 (v %) Graf 11.3.3

120 110

25 30

110 100

15 20

20 25 10 15

100 90

5 10

90 80

0 5 -5 0

80 70

-10 -5

70 60 60 50

-15 -10

2008 -15 13,4 Spread 2008 rf 4,6 Spread 13,4

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

50 21

101,4 2008 21.2 101,4 21 101,4

105,8 2009 105,8 105,8

102,4 2010 102,4 102,4

104,4 2011 104,4 104,4

107,2 2012 107,2 107,2

106,4 2013 106,4 106,4

104,7 2014 104,7 104,7

ROE rf re ROE

105,5 2015 105,5 105,5

Pramen: výpočty MPO 101,4 105,8 102,4 104,4 107,2 106,4 104,7 105,5 Pramen: ČSÚ, ČSÚ,21.2 výpočty MPO Pozn.: Pozn.: Skupina Skupina 21.1 21.1 není není sledována sledována Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupina 21.1 není sledována

24,3 4,6 10,8 24,3

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -8,6 2009 4,7 -8,6 3,2 4,7 11,8 3,2

9,1 2010 3,7 9,1 18,7 3,7 9,6 18,7

-1,2 2011 3,8 -1,2 9,8 3,8 11,1 9,8

-0,3 2012 2,3 -0,3 9,1 2,3 9,4 9,1

re Pramen: ČSÚ, výpočty MPO 10,8 11,8 9,6 11,1 9,4 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

-0,3 2013 2,3 -0,3

2,2 2014 1,6 2,2

4,1 2015 0,6 4,1

7,3

7,5

5,8

7,1 2,3 7,3 7,1

9,7 1,6 7,5 9,7

9,9 0,6 5,8 9,9

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Zatímco se krizové období roku 2009 projevilo v produkčních ukazatelích jen mírně, ve finanční pozici Zatímco se krizové období roku 2009 projevilo v produkčních ukazatelích jen mírně, ve finanční pozici oddílu oddílu charakterizované ukazatelem Spread, hluboký propad do záporné hodnoty, který byl Zatímco se krizové období roku 2009 projevilo vobjevil produkčních ukazatelích jen mírně, vebylfinanční pozici charakterizované ukazatelem Spread, se objevilse hluboký propad do záporné hodnoty, který vzápětí v roce vzápětí v roce vysokou 2010 vyrovnán vysokou kladnou hodnotou, cožpropad bylov rentabilitě ovlivněno výkyvem v rentabilitě oddílu charakterizované ukazatelem Spread, objevil hluboký do záporné hodnoty, který(graf byl 2010 vyrovnán kladnou hodnotou, cožse bylo ovlivněno výkyvem vlastního kapitálu 11.3.3). V dalších třech letech osciloval Spread kolem nuly a k jeho zlepšení došlo v roce 2014zlepšení a dále i v roce vlastního (grafvyrovnán 11.3.3). Vvysokou dalších třech letech osciloval Spread nuly avýkyvem k jeho došlo vzápětí v kapitálu roce 2010 kladnou hodnotou, což bylokolem ovlivněno v rentabilitě 2015. vvlastního roce 2014 a dále (graf i v roce 2015. V dalších třech letech osciloval Spread kolem nuly a k jeho zlepšení došlo kapitálu 11.3.3). vVývoj roce cen 2014výrobců a dále i v roce 2015. sledován jen u skupiny CZ-CPA 21.2. Vývoj cen byl vcelku umírněný, po statisticky Vývoj cen výrobců jejestatisticky sledován jen u skupiny CZ-CPA 21.2. Vývoj cen byl vcelku umírněný, po výkyvu výkyvu v roce 2009 ukazují ceny vždy po dvou letech rostoucí klesající V roce 2012 dosáhly Vývoj cen výrobců je statisticky sledován jenletech u skupiny CZ-CPA 21.2.avývoj. Vývoj cenvývoj. byl vcelku umírněný, po v roce 2009 ukazují ceny střídavě střídavě vždy po dvou rostoucí a klesající V roce 2012 dosáhly maximální úrovně.v V roce 2015ukazují Pokles v posledních několika letechněkolika je ovlivněn na trhu maximální úrovně. V pak rocemírně 2015 pak mírně Pokles v posledních je ovlivněn výkyvu roce 2009 ceny vzrostly. střídavě vždyvzrostly. pocen dvou letech cen rostoucí a klesající vývoj. V letech rocesituací 2012 dosáhly s léky. Ten posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvolán trvalým tlakem na ceny a úhrady situací na trhu s léky. Ten posledních letech vzrostly. stagnuje,Pokles až mírně Tento stavněkolika je vyvolán trvalým tlakem maximální úrovně. V roce 2015 pak mírně cenklesá. v posledních letech je ovlivněn léků a omezeným vstupem nových medikamentů na trh. na cenyna a úhrady léků aTen omezeným vstupem medikamentů na trh. situací trhu s léky. posledních letech nových stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvolán trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a omezeným vstupem nových medikamentů na trh.

11.4 OBCHOD 11.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD 11.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 11.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 11.4.1 VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 11.4.1 VÝVOJ OBCHODU

Graf 11.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 21 (v mil. Kč)

-40 000 000 -20 -60 000 000 -40

2009 -60 000 Pramen: ČSÚ, data k2009 28. 2. 2016

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

-44 083 -44 083

102 837 102 837

58 753 58 753

-39 496 -39 496

96 851 96 851

57 356 57 356

78 368 78 368

38 946 38 946

Saldo -43 186 -43 186

Dovoz 76 838 76 838

Vývoz

33 652 33 652

Saldo

-43 238 -43 238

Dovoz

76 426 76 426

Vývoz

33 188 33 188

-40 572 -40 572

73 462 73 462

32 890 32 890

-20 000 0

73 107 73 107

20 000 000 40 20 0000

-45 743 -45 743

60 000 000 80 40 000 60 000

27 365 27 365

100 000 000 120 80 000 000 100

-39 422 -39 422

120 11.4.1 000 Graf saldo zahraničního obchodu ss produkty produkty dle CZ-CPA 21 (v mil. (v mil. Kč) Graf 11.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz aa saldo

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data datakk 28. 2.2016 2016 Pramen: 28. 2.

Podobně jako u chemických látek a chemických přípravků i u farmaceutických komodit převládá hodnota dovozu nad vývozu. Trend jejich růstupřípravků je vzájemně poměrně vyrovnaný, takže záporné saldo Podobně jakohodnotou u chemických látek a chemických i u farmaceutických komodit převládá hodnota dovozu nad hodnotou vývozu. Trend jejich růstu je vzájemně poměrně vyrovnaný, takže záporné saldo 113

Podobně jako u  chemických látek a  chemických přípravků i  u  farmaceutických komodit převládá hodnota dovozu nad hodnotou vývozu. Trend jejich růstu je vzájemně poměrně vyrovnaný, takže záporné saldo nevykazujevelké velkévýkyvy, výkyvy, v roce 2015 dosáhlo mld. Kč. V2014 roceje 2014 patrné podstatné zvýšení nevykazuje v roce 2015 dosáhlo -44,1-44,1 mld. Kč. V roce patrnéjepodstatné zvýšení hodnoty dovozu i vývozu 11.4.3). hodnoty dovozu(graf i vývozu (graf 11.4.3). Velký nárůst zahraničního obchodu ČR v roce 2014 s komoditami CZ-CPA 21 byl způsoben nárůstem u Velký nárůst zahraničního obchodu ČR v roce 2014 s komoditami CZ-CPA 21 byl způsoben nárůstem u dánské dánské společnosti Orifarms.r.o., Supply, s.r.o., v ČRzávod otevřela závod na přebalování která společnosti Orifarm Supply, která v ČRkterá otevřela na přebalování originálníchoriginálních léčiv, která léčiv, exportuje exportuje mimo ČR,do Dánska převážně a Německa. do Dánska a Což Německa. Coži fakt, potvrzuje i fakt,2014 že v byl rocenejvyšší 2014 byl nejvyšší vývoz mimo ČR, převážně potvrzuje že v roce vývoz komodity CZ-CPA 21 právě do těchto zemí a export komodity CZ-CPA 21.2 do Dánska vzrostl více jakvzrostl trojnásobně. komodity CZ-CPA 21 právědvou do těchto dvou zemí a export komodity CZ-CPA 21.2 do Dánska více jak Tento stav nadále trval i v roce 2015, což potvrzují i tržby za export CZ-CPA 21.2, které v loňském roce trojnásobně. Tento stav nadále trval i v roce 2015, což potvrzují i tržby za export CZ-CPA 21.2, opět které přesáhly 50 mld. Kč. v loňském roce opět přesáhly 50 mld. Kč.

11.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 11.4.2 TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf11.4.2 11.4.2–-Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA21 21 Graf Dovozní teritoria v roce 2015

V. Británie 5%

Vývozní teritoria v roce 2015

Německo 28%

Polsko 4%

Nizozemí 5% Německo 19%

Belgie 6% Itálie 6%

ostatní 24%

Rakousko 3%

ostatní 39%

Švýcarsko Francie 6% 8%

V. Británie 4% Rusko 4%

USA 7%

Slovensko 12%

Dánsko 14%

USA 6%

Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,data datak 28. k 28.2.2.2016 2016

roce 2015 2015 vývoz vývoz výrobků výrobků CZ-CPA CZ-CPA 21 21 činil činil 58,8 58,8 mld. mld. Kč. Kč. Tradičně Tradičněnejvětším největšímodbytištěm odbytištěmfarmaceutických farmaceutických V Vroce výrobkůa přípravků a přípravků Německo (zejména léky a farmaceutické gáza, s podílem obinadla) výrobků bylobylo Německo (zejména léky a farmaceutické výrobkyvýrobky jako vata,jako gáza,vata, obinadla) 28 %, následované Dánskem (léky, antiséra) se 14 % a Slovenskem farmaceutické s 12 %.výrobky) Dalším s podílem 28 %, následované Dánskem (léky, antiséra) se 14 % (léky, a Slovenskem (léky, výrobky) farmaceutické významným odbytištěm je USA (farmaceutické výrobky jako vata, gáza, obinadla aj.) s podílem 7 % a Rusko s 12 %. Dalším významným odbytištěm je USA (farmaceutické výrobky jako vata, gáza, obinadla aj.) (léky), Velká Británie a Polsko, všechny se 4 %. s podílem 7 % a Rusko (léky), Velká Británie a Polsko, všechny se 4 %. Dovozvzrostl vzrostl v roce 2015 na 102,8 Kč. Největší podíl na importu (19 %) na importu má, jako Německo v exportu, Dovoz v roce 2015 na 102,8 mld. mld. Kč. Největší podíl (19 %) má, stejně jakostejně v exportu, (především léky, vitamíny), následované Francií (léky) s podílem 8 %. Následují s podíly 6 % Švýcarsko, Německo (především léky, vitamíny), následované Francií (léky) s podílem 8 %. Následují s podílyUSA, 6 % Itálie a Belgie a s 5 % a Velká Británie. a Velká Británie. Švýcarsko, USA, Itáliepodílem a BelgieNizozemsko a s 5 % podílem Nizozemsko

11.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 11.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Evropský farmaceutický průmysl je pátým největším oddílem v  rámci zpracovatelského průmyslu EU. Evropský farmaceutický průmysl je pátým největším oddílem v rámci zpracovatelského průmyslu EU. Farmaceutický průmysl patří mezi Hi-tech oddíly s nejvyšší přidanou hodnotou na zaměstnance, podstatně Farmaceutický mezi Hi-tech oddíly s průmyslu. nejvyšší přidanou na zaměstnance, podstatně vyšší než ostatníprůmysl Hi-techpatří oddíly zpracovatelského Zároveňhodnotou je farmaceutický průmysl sektorem vyšší než ostatní Hi-tech oddíly zpracovatelského průmyslu. Zároveň je farmaceutický průmysl s nejvyšším podílem investic do výzkumu a vývoje z čistých tržeb. Dle statistik Evropské komise pětsektorem z deseti s nejvyšším podílem investica vývoji do výzkumu a vývoje z čistých tržeb. Dle statistik Evropské komise pět z deseti firem vedoucích ve výzkumu byly farmaceutické společnosti. firem vedoucích ve výzkumu a vývoji byly farmaceutické společnosti. 114

11. C  Z-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

V  roce 2013 představovaly jednu třetinu světového farmaceutického trhu patentované léky. Nicméně se očekává, že po vypršení patentů v rozvojových zemích tento podíl poklesne. Naopak poroste trh s generiky s tím, jak poroste obchod s generickými léky na rozvojových trzích. Navíc se u mnoho společností zaměřených na výzkum očekává v blízkých letech výrazný pokles v příjmech, až vyprší právě jejich patenty. Proto se tyto společnosti budou v budoucnu muset zaměřit na jiné způsoby inovace – otevřenou spolupráci a  nové obchodní modely, jako je spojení farmaceutických podniků nebo zapojení akademické sféry, veřejnosti nebo soukromého sektoru. Tyto spolupráce zahrnují sdílení odborných znalostí, know-how a technologií, jako třeba databáze látek. Roztříštěnost farmaceutického trhu v EU navíc vyústila v lukrativní reexport léčiv ze strany překupníků s léky. Této praxi se také říká paralelní obchod s  léčivy. Jedná se o  vývoz léků z  domácího trhu do  zahraničí. Jde o legální činnost v duchu principu volného pohybu zboží po EU. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl objem reexportu v roce 2014 z ČR 6,3 milionu balení léčiv za 3,5 miliardy korun v cenách výrobce. Vedou přípravky pro speciální léčbu (onkologika, centrální nervová soustava, biologická léčba). Mezi typické cílové země patří Německo, Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko nebo Dánsko. Přes veškeré snahy výrobců bývá důsledkem nedostatek některých léků pro pacienty v zemích s jejich nízkými cenami (např. Řecko, Slovensko, Maďarsko nebo Česká republika). Farmaceutický průmysl je jedním z odvětví s nejintenzivnějším výzkumem a vývojem. V současné době nastává prudký růst ve výzkumu a vývoji v rozvíjejících se ekonomikách zemí, jako jsou Brazílie, Čína a Indie, což má za příčinu přesun výzkumných aktivit právě do oblastí těchto rychle se rozvíjejících trhů. V roce 2014 připadal na Evropu podíl 25,3 % za celosvětové tržby, zatímco třeba na USA připadal podíl 44,5 %. Podle údajů IMS Health pak tvořily tržby za prodej nových léků vydaných v letech 2010 až 2014 v USA 57 % z léků prodaných na americkém trhu a na evropském trhu měly tržby za prodej těchto léků jen 25 % podíl. Podle EFPIA – European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (dokument The Pharmaceutical Industry in Figures – Edition 2015) zaměstnával evropský farmaceutický průmysl v roce 2014 přes 700  000 lidí, většinou se jedná o  vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Nepřímo pak vytváří tři až čtyřikrát více dalších pracovních pozic. Investováno do  výzkumu a  vývoje v  Evropě bylo v  témže roce 30,5  mld.  €. Evropská farmaceutická produkce v  roce 2014 činila 220,0 mil. €, export dosáhl 316,5 mil. € a import představoval 238,5 mil. €. V  ČR pokračoval, stejně jako v  roce 2014, i  v  roce 2015 růst tržeb (o  5,8  %). Letošní předběžné výsledky ukazují, že by tento trend mohl i nadále pokračovat, i když po dobrém začátku roku nastal pokles. Také investiční aktivita v tomto oddílu i nadále trvá. V Zentivě za rok 2015 činil objem investic do výzkumu a vývoje 670 milionů Kč. Od roku 2009, kdy Sanofi Zentivu koupila, pak celkově 4,8 miliardy korun. Po roce a půl se opět rozjede výroba vakcín v továrně ve středočeských Jevanech. Společnost Baxter, která závod loni uzavřela, podnik prodala americké biotechnologické firmě Nanotherapeutics. Ta v závodě zaměstná přes 250 lidí. Evropská komise schválila farmaceutické společnosti Teva Pharmaceutical Industries akvizici firmy Allergan, která se specializuje na výrobu generických léků. Sloučení firem bude mít přímý vliv na český farmaceutický trh. Teva se stane čtvrtým největším výrobcem léků. Akvizice může způsobit pokles cen některých léčivých prostředků.

115

116

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

12.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 22 dle jednotlivých skupin

22.1 Výroba pryžových výrobků; 22.2 Výroba plastových výrobků. Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří k významným oddílům hospodářství České republiky. Plasty a pryž mají široké rozmezí využití – na obalové materiály, ve stavebnictví, v automobilovém průmyslu, elektrotechnickém průmyslu. Plasty mají velké využití i  po  recyklaci. Jako recyklované plastové produkty se vyrábí například díly do automobilů, designový nábytek a bytové doplňky, textilie, boty a tašky, obalové materiály a řada dalších výrobků. Pryž je materiál, který je unikátní a  nenahraditelný. Pryžové výrobky, jsou nezbytnou součástí pro výrobu produktů v  ostatních sektorech. Pryž je materiál, který je pružný, trvanlivý a  bezpečný i  při nízkých teplotách. Právě díky svým vlastnostem, kdy vydrží velmi nízké i velmi vysoké teploty se využívá například v kosmickém nebo leteckém průmyslu. Až kolem 60 % výrobků z pryže se použije na součástky do dopravních prostředků. V oddílu CZ-NACE 22 má převahu výroba plastových výrobků. Jednoznačnou převahu má zejména v počtu jednotek a počtu zaměstnanců, u ostatních charakteristik je jejich převaha nad výrobou pryžových výrobků mírnější (tabulka 12.1.1). Tabulka 12.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 22 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

22.1

27,2

43,6

42,5

45,4

41,2

37,0

24,9

19,1

22.2

72,8

56,4

57,5

54,6

58,8

63,0

75,1

80,9

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

12.2 VÝVOJ ODDÍLU V roce 2015 bylo ve světě vyrobeno 322 mil. tun primárních plastů. Lídrem byla Čína s podílem 28 %, na druhém místě USA a za nimi těsně Evropa. Velká část vyrobených plastů je aplikována v obalech. Celosvětově se jedná o 80 mil. tun s výhledem na 318 mil. tun v roce 2050.

117

Otrokovickému výrobci pneumatik Continental Barum loni vzrostly tržby na 57,7 miliardy korun. Je to o 3,5 % více než v předchozím roce, jde o rekordní tržby společnosti. Export se na tržbách podílel 38 miliardami korun. Osobních a lehkých nákladních plášťů společnost loni vyrobila 21,1 milionu kusů, produkce je zhruba stejná jako v minulých letech. Společnost je schopna vyrábět více než 1 800 různých druhů výrobků. Firma vyrábí náročnější sortiment a v malých sériích. Asi třetina produkce osobních plášťů nyní připadá na vysokorychlostní pláště pro sportovní a luxusní automobily. Continental Barum dále loni vyrobil 919 tisíc kusů nákladních plášťů a 119 tisíc industriálních. Semperflex Optimit, největší výrobce hydraulických hadic v Evropě, otevřel v roce 2015 v Odrách na Novojičínsku výrobní halu. Díky investici více než čtyř set milionů korun firma zvýší výrobní kapacitu o třetinu. Břeclavská společnost Gumotex spustila v  loňském roce nánosovací linku. Její roční přínos společnost odhaduje na dvacet milionů korun. Podnik do technologie investoval sto čtyřicet milionů korun a očekává, že mu pomůže proti asijské konkurenci. Švédská skupina Trelleborg loni podepsala koupi českého gumárenského holdingu ČGS Holding, pod který spadá zejména výrobce pneumatik Mitas, ale také značky Rubena nebo Savatech. Hodnota transakce je 31,4 miliardy korun. Trelleborg působí ve více než 40 zemích světa a převzetím holdingu se stane světovým lídrem ve výrobě zemědělských pneumatik. Tržby i zisk zvýšili také jediní dva čeští výrobci potravinářských střívek – společnosti Viscofan a Devro. Společnosti Viscofan z Českých Budějovic vzrostly tržby o pět procent na 6,3 miliardy korun, jilemnické společnosti Devro pak tržby stoupaly obdobným tempem, a to na 3,5 miliardy. U Viscofanu měla hlavní vliv dlouhodobá stabilní situace prodejů a  skutečnost, že odbyt firmy je rozložen do 130 zemí celého světa. Viscofan je součástí španělské skupiny Viscofan Group, největšího světového výrobce umělých střívek určených zejména pro masný průmysl. Devru patřícímu do nadnárodní stejnojmenné skupiny s provozy ve Skotsku, Austrálii a USA se loni více dařilo na obou amerických kontinentech a v Asii, kde zavedlo nové výrobky. K výsledkům pozitivně přispělo i  oslabení kurzu koruny vůči dolaru a  zvýšení hodnoty tržeb v  korunovém ekvivalentu. Pozitivně rovněž působil celosvětový pokles cen energií. Příznivý vliv mělo i snižování nákladů na jednotku výroby či snížení stavu zásob. Napajedelské společnosti Fatra, která patří k  největším zpracovatelům plastů v  zemi, se loni mírně zvýšily tržby na 3,6 miliardy korun. Asi o procento se tak zvýšily rekordní tržby, které v roce 2014 činily 3,55 miliardy korun. K  meziročnímu zvýšení zisku došlo díky lepším tržním podmínkám, kdy společnost dosáhla vyšších tržeb v rozhodujících segmentech. Na tržbách se výrazně podílel segment izolačních fólií i podlahovin. Firma vyrábí také PVC granulát, plastové profily, obalové fólie, paropropustné fólie, svařované výrobky, vstřikované i  tvarované výrobky. Fatra dlouhodobě exportuje do zahraničí, export se loni podobně jako v  roce 2014 podílel na tržbách 66 %. Dle Sdružení EPS (sdružení výrobců zpěňovatelného polystyrenu) zaznamenal v  minulém roce pěnový polystyren historicky nejvyšší spotřebu – v  uplynulém roce se spotřebovalo 62 tisíc tun EPS, tedy o  2,1 % více v  porovnání s  předešlým rokem 2014. Na  celoevropsky vysokém odbytu EPS má zásluhu oživení ekonomiky i celého průmyslu včetně stavebnictví, přičemž Česká republika je jednou ze zemí regionu, kde je oblíbenost polystyrenu tradičně vysoká. Na historicky nejvyšší celorepublikové spotřebě mají významný podíl ekonomické faktory, jako růst investic do stavebnictví a vyšší podpora z fondů státních dotačních programů. Právě stavebnictví se podílí z 85 % na celkové spotřebě EPS.

12.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Produkční charakteristiky naznačují, že se jedná o jedno z nejstabilněji se vyvíjejících odvětví. Propad v období recese roku 2009 nebyl dramatický a už v roce 2010 přidaná hodnota překročila úroveň roku 2008, u obratu to bylo o  rok později. V  dalších letech pokračoval stabilní růst těchto ukazatelů. Snížení zaměstnanosti se

118

12.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Produkční charakteristiky naznačují, že se jedná o jedno z nejstabilněji se vyvíjejících odvětví. Propad 12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ v období recese roku 2009 nebyl dramatický a už v roce 2010 přidaná hodnota překročila úroveň roku 2008, u obratu to bylo o rok později. V dalších letech pokračoval stabilní růst těchto ukazatelů. Snížení zaměstnanosti se nepodařilo naale úroveň kromě roku 2012meziročnímu a 2013 došlozvyšování, k jejímu nepodařilo dorovnat na úroveňdorovnat roku 2008, kroměroku roku2008, 2012 ale a 2013 došlo k jejímu meziročnímu zvláště vpráce roce 2015. Produktivita prácea vykazovala růst, a díky snížení zvláště v  rocezvyšování, 2015. Produktivita vykazovala stabilní růst, díky sníženístabilní zaměstnanosti, neklesla ani v recesním roce 2009. Při umírněném vývoji průměrné mzdy rostla produktivita práce v celém sledovaném zaměstnanosti, neklesla ani v recesním roce 2009. Při umírněném vývoji průměrné mzdy rostla produktivita obdobív celém rychlejisledovaném než mzdy (graf 12.3.1). práce období rychleji než mzdy (graf 12.3.1). Graf 12.3.1 12.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE 22 22 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) Graf %) 90 000

20 000

500

10 000

0

81 026

1 000

77 101

30 000

75 176

3 907

4 058

3 262

1 500

40 000

76 103

50 000

2 000

76 866

2 500

Počet zaměstnaných osob

73 911

60 000

3 535

3 000

3 617

70 000

3 663

3 500

4 244

80 000

3 385

4 000

73 325

Počet jednotek

84 754

4 500

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

300 000

Průměrná mzda (v Kč)

80 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

25 333

82 220

24 442

71 155 23 725

68 780

63 389

62 074

23 401

0

22 750

10 000

22 449

20 000

21 332

30 000

55 633

40 000 51 281

306 972 79 944

289 208 73 694

264 310 64 190

260 603 62 813

253 067 58 469

230 182 55 055

196 858 48 951

234 542 52 155

50 000

50 000

79 651

60 000

200 000

100 000

90 000

70 000

250 000

150 000

2008

20 930

350 000

2009

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

Finanční situace oddílu CZ-NACE 22 měla stabilně zlepšující se vývoj, když v roce 2009 došlo ke snížení Finanční situace CZ-NACE 22 měla zlepšující se vývoj,meziročně když v  roce 2009 došlo záporných hodnotoddílu Spreadu a od roku 2010stabilně se kladné jeho hodnoty zlepšovaly. Byloke  tosnížení dáno záporných hodnot Spreadu a od roku 2010 se kladné jeho hodnoty meziročně zlepšovaly. Bylo to dáno celkem celkem rovnoměrným snižováním rizikovosti a zvyšováním rentability (graf 12.3.3). rovnoměrným snižováním rizikovosti a zvyšováním rentability vlastníhovlastního kapitálukapitálu (graf 12.3.3).

Ceny průmyslových výrobců u komodity CZ-CPA 22 byly v letech 2008 až 2010 pod úrovní roku 2005 průmyslových u komodity CZ-CPA 22 byly v letech 2008 ažOd 2010 pod2011 úrovní roku 2005 aCeny meziročně se dálevýrobců snižovaly, když v roce 2010 dosáhly minima. roku začaly růst, a meziročně přičemž ve se dále snižovaly, když v roce 2010 dosáhly minima. Od roku 2011 začaly růst, přičemž ve skupině 22.1 byl skupině 22.1 byl jejich růst po dva roky progresivní a v dalších letech měly tendenci spíše klesat, nicméně jejich růst po dva roky progresivní a v dalších letech měly tendenci spíše klesat, nicméně ceny zůstaly nad ceny nad Ceny úrovní 2005. skupiny Ceny této jsoucenami ovlivňovány cenami úrovnízůstaly roku 2005. tétoroku výrobkové jsouvýrobkové ovlivňoványskupiny především kaučukupředevším na mezinárodních kaučuku na mezinárodních a jsou mnohem vyšší než u22.2. výrobkové skupiny U skupiny trzích a jsou mnohem vyšší trzích než u výrobkové skupiny CZ-CPA U skupiny 22.2 CZ-CPA byl jejich22.2. meziroční růst 22.2 byl jejichale meziroční růst pozvolnější, ale jejich úroveň zůstala hodnotou roku 2005 (graf 12.4.3). pozvolnější, jejich úroveň zůstala pod hodnotou roku 2005 (grafpod 12.4.3).

119

vývoj CZ-CPA 2222 (2005 = 100 %) Graf Graf12.3.2 12.3.2- Cenový – Cenový vývoj CZ-CPA (2005 = 100 %)

Graf 12.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 2222 (v %) Graf 12.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE (v %)

120

25 20 Graf 12.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 22 (v %)

Graf110 12.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 22 (2005 = 100 %)

15 25 10 20 5 15 0 10 -5 5 -10 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

100 120 90 110 80 100 7090 6080 5070

Spread -5 -4,5 -1,3

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2260 98,2 94,8 93,6 97,4 100,5 100,1 102,8 101,5

4,5

5,5

8,9

10,2 13,3 14,1

rf

-10 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 22.1 ROE 100,0 97,9 96,1 104,6 112,3 109,7 111,3 106,6 12,2 14,9 18,2 18,5 19,4 21,0 22,9 22,1 50 Spread -4,5 -1,3 4,5 5,5 8,9 10,2 13,3 14,1 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 22.2 97,6 93,7 92,7 94,6 95,8 96,2 99,3 99,1 re 16,7 16,2 13,7 13,0 10,6 10,8 9,6 8,0 22 rf 98,2 94,8 93,6 97,4 100,5 100,1 102,8 101,5 4,6 4,7 3,7 3,8 2,3 2,3 1,6 0,6 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO MPO 22.1 ROE výpočty Pramen: ČSÚ, výpočty Pramen: ČSÚ, 100,0MPO 97,9 96,1 104,6 112,3 109,7 111,3 106,6 12,2 14,9 18,2 18,5 19,4 21,0 22,9 22,1 22.2 97,6 93,7 92,7 94,6 95,8 96,2 99,3 99,1

re

16,7 16,2 13,7 13,0 10,6 10,8

9,6

8,0

12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 12.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Graf 12.4.1VÝVOJ – Vývoz,ZAHRANIČNÍHO dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 22 (v mil. Kč) 12.4.1 OBCHODU

166 781 15 495

2015

15 495

2014

182 276

182 276

154 010 154 010 16 856 16 856

170 867

170 867

134 771 17 140

151 911

134 771

2013

17 140

2012

151 911

143 264

128 238 128 238 15 026 15 026

2011

143 264

134 224

126 567

126 567 7 657 7 657

2010

134 224

112 204 6 225 6 225

118 429

112 204

118 429

95 478 95 478 3 315 3 315

98 793

98 793

160 000 100 000 140 000 80 000 120 000 60 000 100 000 40 000 000 2080 000 60 000 0 2009 40 000 20 000 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 0 2009

166 781

12.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

200 000 Vývoz Dovoz Saldo 180 000 Graf12.4.1 12.4.1––Vývoz, Vývoz,dovoz dovozaa saldo zahraničního obchoduss produkty dleCZ-CPA CZ-CPA 22(v (v mil. Kč) Graf saldo zahraničního obchodu produkty dle 22 mil. Kč) 160 000 200 000 140 000 Vývoz Dovoz Saldo 180 000 120 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 Vývoz výrobků u komodity CZ-CPA 22 v roce 2015 činil 182 mld. Kč a meziročně vzrostl o 6,7 %. Na vývozu Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 se mírně více podílí komodita CZ-CPA 22.2 Výrobky z plastů s 54 %. Export CZ-CPA 22 dlouhodobě roste jak uVývoz plastových tak u u pryžových výrobků.22 v roce 2015 činil 182 mld. Kč a meziročně vzrostl o 6,7 %. Na vývozu výrobků komodity CZ-CPA Vývoz výrobků u komodity CZ-CPA 22 v roce 2015 činil 182 mld. Kč a meziročně vzrostl o 6,7 %. Na vývozu Dovoz v roce 2015 vzrostl o 8,3CZ-CPA % na 167 mld. Kč, a zto zejména dovozu plastových výrobků. Tyroste se na se více podílí komodita 22.2 Výrobky plastů ss 54 %. 54díky %. Export 22 jak semírně mírně více podílí komodita CZ-CPA 22.2 Výrobky z plastů ExportCZ-CPA CZ-CPA 22dlouhodobě dlouhodobě roste jak celkovém vývozu 22 podílejí z více jak dvou třetin a jejich tržby za import v roce 2015 dělaly 116 uu plastových plastových tak uu pryžových pryžových výrobků. takCZ-CPA výrobků. mld. Kč. v roce 2015 vzrostl o 8,3 % na 167 mld. Kč, a to zejména díky dovozu plastových výrobků. Ty se na Dovoz Dovoz v roce 2015 vzrostl o 8,3 % na 167 mld. Kč, a to zejména díky dovozu plastových výrobků. Ty se na celkovém Kladné saldovývozu v roceCZ-CPA 2015 pokleslo, stejně jako rok před tím. To díky CZ-CPA 22.2, kde je záporné saldo116 a celkovém 22 podílejí z více jako dvou třetin a jejich tržby za import v roce 2015 dělaly vývozu CZ-CPA 22 podílejí z více jak dvou třetin a jejich tržby za import v roce 2015 dělaly 116 mld. Kč. kde výrazně mld. Kč. roste import plastových výrobků. Naopak saldo CZ-CPA 22.1 je kladné a dlouhodobě roste a je tak zodpovědné za celkovou kladnou stejně bilancijako zahraničního obchodu komodity CZ-CPA 22. Kladné saldovv roce 2015 pokleslo, o rok tím. 22.2, kde je záporné saldo a kde Kladné saldo roce 2015 jako o rokpřed před tím.ToTodíky díkyCZ-CPA CZ-CPA 22.2, kde je záporné saldo a výrazně import plastových Naopak saldo CZ-CPA 22.122.1 je kladné a dlouhodobě roste a jea tak CZ-CPA 22roste má pakimport jako jediné zvýrobků. oborů širšího pojetí chemického průmyslu v ČR (chemické výrobky kde výrazně roste plastových výrobků. Naopak saldo CZ-CPA je kladné a dlouhodobě roste je zodpovědné za celkovou kladnou bilanci zahraničního obchodu komodity CZ-CPAdohromady) 22. a tak přípravky, farmaceutické výrobky přípravky a pryžové a plastové výrobky kladné saldo zodpovědné za celkovou kladnoua bilanci zahraničního obchodu komodity CZ-CPA 22. zahraničního obchodu. CZ-CPA mápak pak jako jediné z oborů pojetí chemického v ČR (chemické výrobky CZ-CPA 22 má jako jediné z oborů širšíhoširšího pojetí chemického průmysluprůmyslu v ČR (chemické výrobky a přípravky,

výrobky a  přípravky pryžové a aplastové dohromady) kladné saldokladné zahraničního afarmaceutické přípravky, farmaceutické výrobky aa přípravky pryžové výrobky a plastové výrobky dohromady) saldo obchodu. zahraničního obchodu.

120

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

12.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

12.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO Největším odbytištěm pryžových a plastových výrobkůOBCHODU bylo již tradičně s podílem 34 % Německo (především odpady, úlomky, odřezky z plastů, trouby, hadice, desky, listy, fólie pytle, sáčky, lahve, výrobky Největším odbytištěm pryžových a plastových výrobků bylo již tradičně s podílem 34 % Německo (především pro přepravu a odřezky balení zboží, stavební a jinélisty, plastové výrobky, desky, pásyproz kaučuku, odpady, úlomky, z plastů, trouby,výrobky hadice, desky, fólie pytle, sáčky, lahve,listy, výrobky přepravu pneumatiky prostavební osobní automobily, autobusy, pro z kaučuku, zemědělskápneumatiky vozidla a jiné a balení zboží, výrobky a jiné plastovénákladní výrobky,automobily desky, listy,apásy provýrobky osobní automobily, autobusy, nákladní automobily a pro zemědělská vozidla a jiné výrobky z kaučuku) následované z kaučuku) následované Slovenskem s 9 % (např. desky, lahve, flakony, demižony, obaly a ostatní výrobky s 9 % (např. flakony, demižony, pneumatiky pro zSlovenskem plastů, pneumatiky prodesky, osobnílahve, automobily) a Polskemobaly s 6 %a ostatní podílemvýrobky (např. z plastů, trouby, hadice z plastů, osobní automobily) a Polskem s 6 % podílem (např. trouby, hadice z plastů, kaučuk, pneumatiky pro osobní kaučuk, pneumatiky pro osobní automobily). Dalšími vývozními místy komodity CZ-CPA 22 jsou Francie automobily). Dalšími vývozními místy komodity CZ-CPA 22 jsou Francie (nejvíce pneumatiky pro osobní (nejvíce pneumatiky pro osobní automobily), Velkáautomobily), Británie (pneumatiky pro osobní automobily), USA automobily), Velká Británie (pneumatiky pro osobní USA (pneumatiky pro osobní automobily, (pneumatiky pro osobní kaučuk), Rakousko (lahve, flakony, výrobkya Maďarsko pro stavebnictví plastů, kaučuk), Rakousko (lahve,automobily, flakony, výrobky pro stavebnictví z plastů, pneumatiky) (lahve,zflakony, krabice, bedny z plastů, pneumatiky). pneumatiky) a Maďarsko (lahve, flakony, krabice, bedny z plastů, pneumatiky). Na dovozu se, stejně jako na vývozu, nejvíce podílelo Německo s 38 % (např. odpady, úlomky, odřezky Na dovozu se, stejně jako na vývozu, nejvíce podílelo Německo s 38 % (např. odpady, úlomky, odřezky z plastů, zmonofily, plastů, monofily, tyče, desky, fólie,pytle, krabice, pytle, sáčky, víčka, uzávěry aj. z plastů, kaučuk, tyče, desky, listy, fólie,listy, krabice, sáčky, zátky, víčka,zátky, uzávěry aj. z plastů, kaučuk, pneumatiky pneumatiky pro osobnía další automobily a další výrobkynásledované z kaučuku),Polskem následované s 9 % podílem pro osobní automobily výrobky z kaučuku), s 9 % Polskem podílem (desky, krabice,(desky, bedny, zátky, víčka a  jiné plastové pneumatiky pro pneumatiky osobní automobily) a  Itálií (odpady, úlomky, odřezky, krabice, bedny, zátky, víčka výrobky, a jiné plastové výrobky, pro osobní automobily) a Itálií (odpady, desky, listy, fólie, filmy, lahve, a jiné výrobky z plastů)a a Čínou (hygienické a toaletní potřeby z plastů) úlomky, odřezky, desky, listy,flakony fólie, filmy, lahve, flakony jiné výrobky z plastů) a Čínou (hygienické a obě země s 5% podílem. toaletní potřeby z plastů) obě země s 5% podílem. Export ČR loni 175 % více Export pneumatik pneumatik pro pro osobní osobní auta auta zz ČR loni překročil překročil 4,6 4,6 miliardy miliardy korun, korun, což což je je oo 175 % více než než před před deseti deseti lety.4% lety. Graf výrobky CZ-CPA Graf 12.4.2 12.4.2 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA22 22 Vývozní teritoria v roce 2015

Dovozní teritoria v roce 2015 Španělsko 3%

ostatní 30%

Maďarsko 3%

ostatní 28%

Maďarsko 4%

Rakousko 4%

Francie Slovensko 4% Čína 5%

Německo 38% Polsko 9%

Itálie 5%

Německo 34%

USA 4% V. Británie 5%

Polsko 6%

Slovensko 9%

Francie 5%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

12.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 12.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU

Výroba pryžových a plastových výrobků si v ČR v rámci zpracovatelského průmyslu postupně vybudovala pozici jednoho z  důležitých hráčů. Již několik vykazuje vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického Výroba pryžových a plastových výrobků si v ČR vletrámci zpracovatelského průmyslu postupně vybudovala průmyslu. Navíc podíl tohoto oddílu na  celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ČR je vyšší, než je pozici jednoho z důležitých hráčů. Již několik let vykazuje vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického tomu v Evropské unii. průmyslu. Navíc podíl tohoto oddílu na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ČR je vyšší, než je tomu v Evropské unii.měl plastikářský průmysl klíčový význam pro inovaci a  přispěl k  rozvoji společnosti. Posledních 150 let V evropském plastikářském sektoru operuje na 60 tisíc společností, jsou malé a střední podniky. Posledních 150 let měl plastikářský průmysl klíčový význam provětšina inovaciz nich a přispěl k rozvoji společnosti. V evropském plastikářském sektoru operuje na 60 tisíc společností, většina z nich jsou malé a střední Růst v sektoru plastů má násobný efekt na celou řadu dalších sektorů evropské ekonomiky. Výroba plastů podniky. je klíčová pro inovaci celé řady produktů a  technologií v  sektorech ekonomiky, jako jsou zdravotnictví, energetika, kosmický průmysl, automobilový průmysl, námořní sektor, stavebnictví, elektronika, obaly nebo

121

textilní průmysl. Produkce plastů ve  světě i  v  EU dlouhodobě roste. Globální produkce stoupla z  299 mil. tun v  roce 2013 na 311 mil. tun v roce 2014, což je meziroční nárůst o 3,9 % (Pro srovnání v roce 1950 bylo ve světě vyrobeno pouze 1,5 mil. tun plastů). V EU tento růst není tak výrazný, v posledních pěti letech produkce plastů v EU stoupala jen mírně a v roce 2014 to bylo 59 mil. tun. Produkce plastů v EU se navíc stále nedostala na úroveň z období před krizí. Čína zůstala s 26% podílem v produkci plastů celosvětovým lídrem, následována Evropou, která se v roce 2014 umístila druhá s 20% podílem na globální produkci plastů. Následovaly země NAFTA s 19% podílem a zbytek Asie s 16% podílem. Například v Indii rychle roste sektor zpracování plastů (v současnosti více než 22 tis. společností se 4 miliony zaměstnanců), a to především díky rostoucí populaci a rostoucímu zpracovatelskému průmyslu, zejména pak automobilovému průmyslu. Spotřeba plastů v roce 2014 dosáhla 47,8 mil. tun a oproti roku 2013 vzrostla o 3,2 %. Dvě třetiny této spotřeby v Evropě připadly na pět zemí. Největší podíl mělo Německo (24,9 %), další jsou Itálie, Francie, Velká Británie a Španělsko. Největší podíl spotřeby plastů připadl na obalové materiály (39,5 %), dále stavebnictví (20,1 %), automobilový průmysl (8,6 %), elektronické výrobky (5,7 %), zemědělství (3,4 %) a další. V roce 2014 bylo uloženo na skládky v Evropě téměř 8 mil. tun plastů (Data PlasticsEurope – Plastics – The Facts 2015). Tuhé plastové obaly by v následujících letech měly nadále přibývat. Nahrazují skleněné lahve, nápojové kartony a plechovky. Dominantní roli hraje PET (polyethylentereftalát), následuje polyethylen a polypropylen. Naopak ubývá obalů z PVC (polyvinylchlorid) a polystyrenu. V Evropě se ročně spotřebuje 170 mld. plastových lahví, většinou z PET. Světová spotřeba PET na výrobu lahví dosáhla loni 16,7 mil. tun a měla by nadále růst. Paralelně s tím by měla růst i výroba plastových uzávěrů z polyolefinů. Těch se ročně spotřebuje na 230 miliard kusů. Podle asociace European Bioplastics by v příštích několika letech měl pokračovat pozitivní trend vývoje odvětví bioplastů. Dle asociace kapacity na výrobu bioplastů vzrostou do roku 2018 ze stávajících 1,6 mil. tun na 6,7 mil. tun. Růst by měla podpořit i směrnice EU, která omezuje výrobu plastových tašek a podporuje regionální výrobu kompostovatelných plastů. Do  roku 2018 by se mělo 75  % všech bioplastů vyrábět v  Asii. Evropa bude hrát klíčovou roli v oblasti výzkumu a vývoje bioplastů. Jedna třetina všech bioplastů se vyrábí v Jižní Americe. Dobrý přístup k surovinám potřebným pro výrobu poskytuje příležitosti pro například brazilské producenty bioplastů. Jak již bylo uvedeno, výroba pryžových a plastových výrobků patří v ČR k důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu. Tržby oddílu dlouhodobě rostou, sektor zaměstnává stabilně mezi 70 až 80 tisíci lidí a počet firem se pohybuje kolem 3500 jednotek. Je zde mnoho firem se zahraniční účastí. Růst tržeb a ohlašované investice naznačují, že v nejbližších letech by se toto zpracovatelské odvětví mohlo nadále rozvíjet. Záleží však také na tom, jak se budou vyvíjet ostatní související sektory, především pak automobilový průmysl. Společnost Continental Barum investuje do  nové haly na  výrobu nákladních plášťů. Jde o  dosud největší investiční akci koncernu Continental v otrokovickém závodě, celková výše investice je asi 4,4 miliardy korun. Hala se otevře 11. října letošního roku, stavebně byla dokončena již loni, postupně se vybavovala a začal v ní zkušební provoz. Také díky němu firma loni zvýšila produkci nákladních a industriálních plášťů, loni jich bylo poprvé za dobu existence firmy vyrobeno více než milion kusů. Cílem je produkce 1,7 milionu kusů. Firma Viscofan chystá investici ve výši 130 milionů korun, zejména do nových technologií na výrobu plastových potravinářských obalů. V souvislosti s tímto záměrem byl i posílen investiční plán, kdy skupina bude investovat do  výstavby nového výrobního závodu v  Mexiku a  do  rozvoje výrobních kapacit v  Budějovicích. Právě v  Budějovicích již byla instalována nová extruzní linka a  další investice do  navýšení kapacit a  do  výzkumu a  vývoje jsou v  plánu. Celkově by mělo být v  českobudějovickém závodě v  příštích měsících více než pět milionů eur. Španělský výrobce plastových komponentů pro automobilový průmysl Pino Componentes se z Liberce stěhuje do průmyslového CTParku v Mladé Boleslavi. Svoji výrobu v ČR hodlá výrazně rozšířit a zdvojnásobit provozní plochu na přibližně 5 500 metrů čtverečních.

122

12. CZ-NACE 22 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

Společnost Devro plánuje rozšířit za 1,5 miliardy korun výrobu jedlého kolagenního párkového střeva v závodu v Semilech. Vzniknout má 120 nových pracovních míst. Výše pobídky může dosáhnout až 360 milionů korun. Společnost Donghee Czech hodlá letos v  Českém Těšíně rozšířit výrobu automobilových součástek takřka na dvojnásobek. Jde o  výstavbu nové haly, ve které by se měly vyrábět plastové palivové nádrže. Místo dosavadních 300 tisíc vyrobených sad autodílů chce firma vyrábět již během letošního roku 550 tisíc sad. Firma, která součástky z Českého Těšína posílá hlavně nedaleké automobilce Hyundai, hodlá v rámci expanze nabrat 170 lidí. Další desítky pracovních příležitostí přibudou také v  Novém Bydžově nedaleko Hradce Králové. Původem švýcarská společnost Datwyler Sealing Technologies CZ tam plánuje výstavbu dvou nových hal. Závod produkuje pryžové výrobky pro automobilový a elektronický průmysl. Vstupní surovinou jsou pryžové směsi dodávané ze zahraničí ve firmě pásů, plátů, či granulí. Devět desítek lidí hodlá v novém provozu v Hranicích na Přerovsku zaměstnat společnost Erce CZ. Společnost tam chce ročně vyrobit zhruba 540 tun plastových výrobků pro automobilový průmysl. Společnost Witte Automotive hodlá v roce 2016 otevřít nový závod v Ostrově na výrobu vnějších lakovaných klik.

123

124

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

13.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 23 dle jednotlivých skupin

23.1 Výroba skla a skleněných výrobků; 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů; 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j. n. Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. Oddíl tak zahrnuje poměrně širokou škálu výroby zpracovatelského průmyslu pro domácí i  zahraniční trh. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Skupiny oddílu zahrnující výrobu stavebních hmot jsou na  straně výstupu závislé především na  vývoji stavebnictví, které má zásadní vliv na jejich produkční charakteristiky. Uvedené obory disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami. Většina stavebních hmot (cement, vápno, sádra, cihly, keramické střešní tašky, přírodní kámen a výrobky z betonu) i  přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, je určena převážně pro domácí trh. Největší podíl na zaměstnanosti a ostatních produkčních charakteristikách dosahuje skupina 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, následovaná skupinou 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Nižších podílů je dosahováno u skupiny 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků, 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků, 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů a 23.5 Výroba cementu, vápna a  sádry. Nejnižší podíl je zaznamenán u  skupiny 23.7 Řezání, tvarování a  konečná úprava kamenů (tabulka 13.1.1).

125

Tabulka 13.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 23 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

23.1

38,6

36,6

33,0

33,4

34,9

34,7

42,2

34,8

23.2

6,3

5,2

4,6

4,6

4,4

4,0

6,1

0,8

23.3

5,8

6,0

6,5

6,2

5,5

6,3

5,9

3,6

23.4

6,8

4,6

4,4

4,3

3,3

3,5

8,9

20,7

23.5

5,6

9,0

6,8

7,8

11,0

11,5

3,2

0,1

23.6

28,7

28,5

32,4

31,9

29,2

30,1

25,4

14,7

23.7

1,6

1,9

1,5

1,4

1,1

1,3

2,4

23,0

23.9

6,7

8,1

10,8

10,3

10,7

8,7

5,8

2,4

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Z  pohledu počtu jednotek lze konstatovat, že oddíl je tvořen z  převážné většiny malými jednotkami, když z jejich celkového počtu 5 886 je podle statistických údajů ČSÚ pouze 301 jednotek, které mají více jak 20 zaměstnanců. Z tohoto počtu pak je 199 jednotek pod zahraniční kontrolou.

13.2 VÝVOJ ODDÍLU Průmysl výroby stavebních hmot je materiálovou základnou pro stavebnictví, které v dlouhodobém horizontu spolu s navazující investiční výstavbou přispívají k vyváženému rozvoji území včetně vlivů na životní prostředí a vytváření podmínek pro podnikání v dalších hospodářských sektorech a odvětvích. Např. budování dopravní infrastruktury a staveb pozemního stavitelství generuje růst tržeb a pracovních příležitostí a to jak po dobu jejich výstavby, tak zejména i následně užíváním a udržováním stavebního díla po celou dobu jeho životnosti. Rozvoj stavebnictví má také zásadní význam pro udržení a zvyšování produkce plochého skla, v souvislosti se zvyšujícím se využíváním skla ve stavebnictví. Snaha o snižování emisí pak vede k výraznému tlaku na vývoj nových druhů skla, které snižuje energetickou náročnost budov. Vývoj v  oblasti plochého skla směřuje od  surového skla ke  sklu s  vysokou přidanou hodnotou. Příkladem trendů je antibakteriální sklo, které má velkou budoucnost především z pohledu vzrůstajících nároků na ochranu proti bakteriím a provozních ekonomických úspor. Takovéto sklo společnost AGC Flat Glass Czech běžně instaluje v nemocnicích a v ČR jej nainstalovala např. v nemocnici v Prostějově.

13.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Toto odvětví bylo jedním z nejvíce zasažených finanční a hospodářskou krizí, která započala v roce 2008. Převážná většina hodnocených ukazatelů v průběhu sledovaného období (v letech 2008 až 2015) zaznamenala v  roce 2009 znatelný pokles s  následným váhavým vývojem až do  roku 2014, kdy nastal obrat k  růstu u většiny ukazatelů. Tento trend pak pokračoval i v roce 2015. Významný podíl na tomto růstu má produkce a materiálové zásobování zejména segmentu inženýrského stavitelství, které v roce 2015 vzrostlo meziročně o 17 %. Významně se zde projevil nárůst veřejných zakázek zejména v oblasti dopravních staveb (výstavba dálnic, silnic a železničních koridorů). Z pohledu jednotlivých ukazatelů byl protichůdný vývoj u počtu výrobních jednotek v oddílu, kdy jejich počet do roku 2011 narůstal, následně se snižoval a v roce 2015 byl lehce nad úrovní roku 2008. Meziroční pokles

126

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

v roce 2015 byl 4,4 %. Nárůst zaznamenala pouze skupina 23.2, a to o 8,9 %. V ostatních skupinách byl pokles počtu jednotek od 0,7 % u skupiny 23.1 po 12,5 % u skupiny 23.3. Počet zaměstnanců v oddíle se v roce 2015 zvýšil meziročně o 4,9 %. K poklesu došlo pouze u skupiny 23.5 o 8,2 %. U ostatních skupin se nárůst počtu zaměstnanců pohyboval v rozpětí od 1,2 % do 8,7 %. Obdobná situace byla u ukazatele obratu, který v oddíle v roce 2015 vzrostl meziročně o 6,9 %, avšak proti roku 2008 zůstal stále nižší o 10,5 %. Pokles v roce 2015 zaznamenala pouze skupina 23.5 o 2,6 %, v ostatních skupinách došlo k nárůstu obratu v rozpětí od 0,8 % do 13,6 % proti roku 2014. Graf13.3.1 13.3.1–-Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE23 23(rok (rok2008 2008==100 %) 100 %) Graf 8 000

70 000

Počet jednotek

7 000

Počet zaměstnaných osob

60 000

6 000

53 338

50 851

50 608

50 478

50 493

20 000

49 611

2 000

30 000

52 765

5 886

6 157

6 204

6 576

6 884

5 951

5 818

3 000

6 672

40 000

4 000

64 551

50 000

5 000

10 000

1 000 0

0 2008

180 000

2009

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

160 000

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

140 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

0

74 616 27 270

72 538 26 650

64 949 25 946

65 472 25 736

66 497

65 757

66 893 25 372

10 000

20 000

24 809

20 000

23 933

30 000

67 148

40 000

23 238

149 123 47 758

139 482 44 263

132 702 39 658

134 925 40 532

129 576 39 588

127 337 39 443

40 000

131 632 41 636

60 000

Průměrná mzda (v Kč)

70 000

50 000 166 685 52 014

80 000

80 000

60 000

120 000 100 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO **Jedná Jednáseseo alikvotní o alikvotníměsíční měsíčnípodíl podílvypočtený vypočtenýz ročních z ročníchúdajů údajů

Produktivita práce v oddíle v roce 2015 vzrostla meziročně o 2,9 % a proti roku 2008 byla o 11,1 % vyšší. Produktivita práce v oddíle v roce 2015 vzrostla meziročně o 2,9 % a proti roku 2008 byla o 11,1 % vyšší. U skupinstavební stavebnívýroby výroby došlo k jejímu nárůstu v rozpětí % až 9,8 %, kdy nejvyšší úroveň skupina vykázala U skupin došlo k jejímu nárůstu v rozpětí 0,8 %0,8 až 9,8 %, kdy nejvyšší úroveň vykázala skupina 23.5. Ke snížení došlo sklářské u skupina keramické sklářské a keramické výroby 0,2 % v rozpětí 0,2 % až 3,3 % 23.5. Ke snížení došlo u skupin výroby v rozpětí až 3,3 % V roce 2015 činila průměrná mzda v oddíle 27 270 Kč, s meziročním zvýšením o 2,3 %, ve srovnání s rokem V roce 2015 průměrná mzda CZ-NACE v oddíle 27 270 Kč, s meziročním zvýšením o 2,3 %, s rokem 2008 to byločinila o 17,4 % více. Oddíl 23 vykazuje široké rozpětí průměrné mzdyve srovnání v rozsahu od 18 023 2008 to bylo o 17,4 % více. Oddíl CZ-NACE 23 vykazuje široké rozpětí průměrné mzdy v rozsahu od 18 023 Kč Kč u skupiny Řezání, tvarování a konečná až po 46u skupiny 395 Kč u23.5 skupiny 23.5 Výroba u skupiny 23.7 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava úprava kamenůkamenů až po 46 395 Kč Výroba cementu, cementu, vápna a sádry. vápna a sádry. Nárůst stavební produkce v letech 2014 a zejména pak v roce 2015, pozitivně ovlivnil i dosažené finanční Nárůst stavební produkce v  letech 2014 a  zejména pakhmot, v  roce pozitivněRentabilita ovlivnil i  dosažené výsledky odvětví, jak v průmyslové výrobě stavebních tak2015, i ve sklářství. vlastníhofinanční kapitálu výsledky odvětví, jak v průmyslové výrobě stavebních hmot, tak i ve sklářství. Rentabilita vlastního kapitálu v letech 2014 a 2015 výrazně vzrostla a hodnota Spreadu se přehoupla ze záporných do kladných hodnot v letech 2014 a 2015 výrazně vzrostla a hodnota Spreadu se přehoupla ze záporných do kladných hodnot a oddíljako jakocelek celekzačal začaltvořit tvořitkladné kladnéhodnoty hodnotyekonomického ekonomickéhozisku zisku(graf (graf13.4.2). 13.4.2). a oddíl V roce 2015 zaznamenal výrobky CZ-CPA 23 poměrně kolísavý cenový vývoj v jednotlivých komoditních skupinách. Jestliže celkově vzrostly ceny produkce CZ-CPA 23 o 3,7 %, pak ve skupině výrobků 23.2 vzrostly ceny o 11,5 %, ve skupině výrobků 23.6 byl nárůst o 6,5 % a ve skupině výrobků 23.9 došlo k navýšení 127 dokonce o 33,4 %. Na druhou stranu u skupiny výrobků 23.1 byl meziroční pokles o 2,8 %, u skupiny výrobků o 7,5 %, u skupiny výrobků 23.5 o 6,6 % a u skupiny výrobků 23.7 o 8,7 % (graf 13.3.2).

V  roce 2015 zaznamenal výrobky CZ-CPA 23 poměrně kolísavý cenový vývoj v  jednotlivých komoditních skupinách. Jestliže celkově vzrostly ceny produkce CZ-CPA 23 o 3,7 %, pak ve skupině výrobků 23.2 vzrostly ceny o 11,5 %, ve skupině výrobků 23.6 byl nárůst o 6,5 % a ve skupině výrobků 23.9 došlo k navýšení dokonce o 33,4 %. Na druhou stranu u skupiny výrobků 23.1 byl meziroční pokles o 2,8 %, u skupiny výrobků o 7,5 %, u skupiny výrobků 23.5 o 6,6 % a u skupiny výrobků 23.7 o 8,7 % (graf 13.3.2). Graf 13.3.2 13.3.2 –- Cenový 23 (2005 (2005 == 100 %) 100 %) Graf Cenový vývoj vývoj CZ-CPA CZ-CPA 23

Graf %) Graf 13.3.3 13.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE23 23(v(v %)

150

20

140 130

15

120 110

10

100 90 80

5

70 60 50 23

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 109,4 107,2 104,3 103,9 104,1 103,7 103,4 103,7

-5

23.1 107,8 100,9 98,8 100,2 99,7 99,3 98,0 97,2 23.2 106,6 109,6 107,1 108,4 110,7 111,9 112,0 111,5

-10

23.3 109,7 96,1 86,1 86,1 88,7 88,7 92,7 92,5

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

23.5 108,1 110,8 104,5 98,8 96,8 94,4 93,4 93,4

Spread -1,4 -3,8 -2,5 -2,8 -3,1 -3,1

23.6 107,5 108,4 107,3 106,7 106,0 105,5 105,3 106,5

rf

4,6

4,7

3,7

3,8

2,3

23.7 103,3 99,9 100,6 99,1 96,1 94,3 91,2 91,3

ROE

12,6

8,8

9,8

9,1

8,1

23.9 126,3 122,4 120,8 123,7 133,4 135,9 135,5 133,4

re

13,9 12,5 12,3 11,9 11,2 11,7 11,3 10,3

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO

0,4

2,7

2,3

1,6

0,6

8,6

11,7 13,0

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

13.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 13.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 13.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

13.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Zahraniční obchod s produkcí CZ-CPA 23 si trvale udržuje kladné saldo obchodní bilance, tzn., že vývoz převažuje nad dovozem a většina komoditních skupin je proexportně orientovaná. V roce 2015 došlo Zahraniční obchod s  produkcí CZ-CPA 23 si trvale udržuje kladné saldo obchodní bilance, tzn., že vývoz celkově k meziročnímu o 3,4 %, za sledované obdobíorientovaná. 2009 až 2015 činilo2015 totodošlo zvýšení 39,4 převažuje nad dovozemnavýšení a většinavývozu komoditních skupin je proexportně V roce celkově %. U dovozu došlo k meziročnímu navýšení o 1,1 % a za sledované období 2009 až 2015 se zvýšil dovoz o k meziročnímu navýšení vývozu o 3,4 %, za sledované období 2009 až 2015 činilo toto zvýšení 39,4 %. U dovozu 45,3 Kladné saldo zahraničního obchodu se v roce 2015 meziročně 6,9 %dovoz a za sledované došlo%.k meziročnímu navýšení o 1,1 % a za sledované období 2009 až zvýšilo 2015 seo zvýšil o 45,3 %. období Kladné saldoaž zahraničního obchodu meziročně zvýšilo o 6,9 % období 2009 až 2015 2009 2015 bylo vyšší o 31,2se%.v roce Vývoz2015 výrobků v roce 2015 CZ-CPA 23 a za sledované činil necelých 72 mld. Kč. bylo vyšší o 31,2 %. Vývoz výrobků v roce 2015 CZ-CPA 23 činil necelých 72 mld. Kč. Graf 13.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 23 (v mil. Kč) 80 000 Vývoz

70 000

Dovoz

Saldo

60 000

2009

2010

2012

2013

2014

28 381

71 803

43 422

26 538

69 472

42 934

21 535

39 777

61 312 19 635

60 054

57 046

37 280 2011

19 766

0

20 873

54 400

33 527

10 000

29 875

20 000

21 625

30 000

51 500

40 000

40 419

50 000

2015

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, keramických a sanitárních výrobků, je nutno 128 konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu, na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků a stavebnin. Například

%. U dovozu došlo k meziročnímu navýšení o 1,1 % a za sledované období 2009 až 2015 se zvýšil dovoz o 45,3 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se v roce 2015 meziročně zvýšilo o 6,9 % a za sledované období 2009 až 2015 bylo vyšší 31,2 %. Vývoz výrobků v OSTATNÍCH roce 2015 CZ-CPA 23 činil necelých 72 mld. Kč. VÝROBKŮ 13.o CZ-NACE 23 VÝROBA NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH Graf Vývoz, dovoz dovoz a saldo a saldo zahraničního zahraničního obchodu obchodu s produkty s produkty dle dle CZ-CPA CZ-CPA23 23(v mil. (v mil.Kč) Kč) Graf 13.4.1 13.4.1 –– Vývoz, 80 000 Vývoz

70 000

Dovoz

Saldo

60 000

2009

2010

2012

2013

2014

28 381

71 803

43 422

26 538

69 472

42 934

21 535

39 777

61 312 19 635

60 054

57 046

37 280 2011

19 766

0

20 873

54 400

33 527

10 000

29 875

20 000

21 625

30 000

51 500

40 000

40 419

50 000

2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, keramických a sanitárních výrobků, je nutno Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu, na kterém hlavnísepodíl zvyšující se produkce že se daří udržovat vzestupný trend exportu, na kterém má hlavní podílmá zvyšující produkce a nové investice ařady nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků a stavebnin. významných výrobců sklářských a keramických výrobků a stavebnin. Například skupina CZ-CPANapříklad 23.1 Sklo a sklářské výrobky seSklo na celkovém v roce 2015 podílela 54,5 %. skupina CZ-CPA 23.1 a sklářskéobjemu výrobkyvývozu se na celkovém objemu vývozu v roce 2015 podílela 54,5 %.

Dovoz vzrostl v  roce 2015 na  43,5 mld. Kč., zejména díky dovozu sklářských výrobků ze skupiny 23.1 za 17,5 mld. Kč. 13.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Tradičně největším odbytištěm sklářských a stavebních výrobků bylo Německo s podílem 27 %, následované Slovenskem s 11 % a Polskem s 7 %. Dalším odbytištěm ze zemí EU je Itálie s podílem 5 % a Rakousko se 4% podílem. Na těchto trzích patří k nejprodávanějším ze stavebnin cement, keramické univerzální obkladové materiály (obkladačky, dlažba), cihlářské keramické výrobky, betonové prefabrikáty a  betonové výrobky, suché omítkové směsi a materiály pro zateplovací systémy. Návrat ke  stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek zejména ze sousedních zemí (Německa), ale zároveň se zde částečně začíná projevovat i vysoká konkurence zboží z Číny. Na druhou stranu však, z pohledu výrobkové struktury sklářské výroby, se začíná negativně projevovat vliv válečného vývoje v některých státech Blízkého východu, stejně jako vyhlášené sankce EU vůči Rusku. Největší podíl (29  %) na  importu má stejně jako v  exportu Německo (zejména výrobky stavební chemie, lepidla, stěrky), následované Polskem s podílem 15 % (cementy, betonové výrobky, pojiva a tvárnice). Slovensko se na dovozu výrobků podílelo 7 %, Itálie 6 % a Čína 5 %. Jedná se především o speciální pojiva, malty a cementy, dále o výrobky stavební chemie (samonivelizující stěrky, lité podlahy) doplněné o keramické obklady a dlažby.

129

Slovensko se na dovozu výrobků podílelo 7 %, Itálie 6 % a Čína 5 %. Jedná se především o speciální pojiva, malty a cementy, dále o výrobky stavební chemie (samonivelizující stěrky, lité podlahy) doplněné o keramické obklady a dlažby. Graf výrobky CZ-CPA Graf 13.4.2 13.4.2 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA23 23 Vývozní teritoria v roce 2015

Dovozní teritoria v roce 2015 Francie 4%

Belgie 5% Čína 5% Itálie 6%

ostatní 35%

ostatní 25%

Rakousko 4%

Německo 29%

Slovensko 7%

Polsko 15%

Belgie 3%

Německo 27%

V. Británie 4% Francie 4% Rakousko 4%

Polsko 7%

Slovensko 11%

Itálie 5%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

13.5 A PERSPEKTIVY ODDÍLU 13.5SHRNUTÍ SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Stavebnictví prvním čtvrtletí propadlo oo 8,8 %. 8,8 %. Propad Stavebnictví se se vv prvním čtvrtletí roku roku 2016 2016 zatím zatím příliš příliš nedařilo nedařilo aa propadlo Propad zaznamenalo zaznamenalo jak jak pozemní, pozemní, tak tak inženýrské inženýrské stavitelství. stavitelství. Problémy jsou způsobeny způsobeny nečerpáním nečerpáním evropských evropských fondů fondů uu staveb staveb dopravní infrastruktury zejména vv důsledku důsledku požadavku požadavku na na  nové nové hodnocení hodnocení EIA EIA uu  některých některých velkých velkých dopravní rozhodujících dopravních staveb, ale i chybějícím výraznějším oživením „PPP projektů“ na straně privátních rozhodujících dopravních staveb, ale i chybějícím výraznějším oživením „PPP projektů“ na straně privátních investorů u staveb pozemního stavitelství. investorů u staveb pozemního stavitelství. Přesto a keramického Přesto postavení postavení českého sklářského a  keramického průmyslu aa průmyslu průmyslu výroby výroby stavebnin stavebnin lze lze hodnotit hodnotit konkurenceschopnosti jako jako stabilizované stabilizované aa perspektivní předpoklady pro pro další další zz hlediska hlediska konkurenceschopnosti perspektivní odvětví ss dobrými dobrými předpoklady udržení a  zlepšování své výchozí pozice v  celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný vývoj aktivit udržení a zlepšování své výchozí pozice v celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný vývoj aktivit v  tuzemsku i  zahraničí je však podmíněn trvalým růstem technické úrovně a  užitných vlastností výrobků a vysokou efektivitou celého výrobně-obchodního procesu.

Proexportní orientace a  závislost na  celé řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které dodává své výrobky, činí sklářský a keramický průmysl velmi zranitelným. Nejen v těchto odvětvích, ale i ve stavebnictví, bude velmi záležet na vývoji domácí poptávky, ale i na budoucím ekonomickém vývoji zejména v Evropě, která je tradičním vývozním teritoriem. Exportéři se budou muset také vyrovnávat i  se ztrátou trhů v  oblastech postižených válečnými konflikty. Neměnným faktorem je stále se zvyšující konkurence zemí třetího světa, zejména pak z Dálného východu. Inovační strategie výroby sklářských výrobků a  stavebních hmot musí proto úzce navazovat na  inovační strategie stavebnictví, ale i průmyslu v rámci EU. V globalizovaném světě je rozvoj nezbytným prostředkem k  udržování a  posilování konkurenceschopnosti výrobců sklářských a  stavebních materiálů v  ČR a  v  této souvislosti i celého našeho stavebnictví. Většina výrobců se proto úzce specializovala a zaměřila na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které se jim podařilo i úspěšně exportovat do zahraničí. Závěrem lze konstatovat, že sklářské a stavební materiály hrají v trvale udržitelném rozvoji důležitou roli skrze své energetické vlastnosti a trvanlivost, což určuje spotřebu energie budov po celou dobu jejich životnosti. Zkoumáním použití materiálů a jejich kombinací lze proto dosáhnout významných zlepšení prostředí a kvality života. Mezi trendy také nesmí proto chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i estetickou hodnotou. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví patří rovněž: • vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu;

130

13. CZ-NACE 23 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

• předložení kvalitních podnikatelských záměrů k  získání prostředků z  fondů EU a  možnosti jejich spolufinancování; • zlepšení osvěty a  spolupráce s  Ministerstvem školství, která povede ke  zvýšenému zájmu o  studium v technických a technologických oborech průmyslu výroby stavebních hmot, ve stavebnictví a ve sklářském průmyslu; • rozšíření spolupráce s  domácí a  zahraniční vědecko-technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); • zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; • rozvoj marketingových služeb. Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, posílit inovace ve výrobě a zlepšovat manažerské a obchodní strategie.

131

132

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

14.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 24 dle jednotlivých skupin 24.1 V  ýroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření ­výrobků za tepla; 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek; 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli; 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů; 24.5 Slévárenství. Hutní výroba je materiálově i energeticky vysoce náročný oddíl. V České republice je koncentrována prakticky do jednoho regionu (bezmála 98 % produkce železa a oceli pochází z Moravskoslezského kraje). České hutnictví, stejně jako evropské, prochází strukturálním vývojem, který nastal společně s vypuknutím celosvětové krize. Od roku 2013 však nastal obrat k růstu a i když se produkce oceli velmi pravděpodobně nevrátí na předkrizovou úroveň, výroba i spotřeba roste a měla by růst i nadále. Dodávky z hutnictví tvoří téměř z jedné třetiny vývoz, dvě třetiny pak směřují do mezispotřeby, kde hlavní odběratelé jsou uvnitř vlastního oddílu CZ-NACE 24, dále strojírenství CZ-NACE 28 a kovovýroba CZ-NACE 25. Mezi hlavní dodavatele do skupiny patří těžba rud, kovodělná výroba, druhotné suroviny a těžba uhlí. Společnosti ze skupin CZ-NACE 24.1, 24.2 a  24.3 jsou zaměřeny převážně na  základní hutní produkci a představují 60 % tržeb a polovinu zaměstnanosti oddílu. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována zejména do dvou dominantních společností – ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Třinecké železárny, a.s. Částečně k  nim patří rovněž VÍTKOVICE STEEL, a.s., která se v  poslední době potýká s  řadou problémů spojených s vlastnickými změnami. Ve skupině CZ-NACE 24.4 je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a  jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a  výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a  profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z  90 % necelá desítka kovohutnických společností. Skupina CZ-NACE 24.5 zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované slitiny a slitiny z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Z hlediska zaměstnanosti je ale důležitou skupinou, neboť její podíl přesahuje 30 %, při 14% podílu na tržbách (Tabulka 14.1.1).

133

Tabulka 14.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 24 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

24.1

43,9

42,4

49,5

52,6

53,7

52,7

40,4

7,0

24.2

11,2

17,6

11,3

10,6

16,3

13,9

10,3

4,0

24.3

10,4

9,1

11,2

9,9

6,5

7,7

10,5

3,7

24.4

8,0

10,3

14,1

13,9

9,6

11,0

7,4

12,5

24.5

26,5

20,7

13,9

13,0

13,9

14,7

31,4

72,9

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

14.2 VÝVOJ ODDÍLU Celosvětová recese se v oddíle hutnictví projevila největším propadem u přidané hodnoty a tržeb v roce 2009. Snížení zaměstnanosti a aktiv bylo pozvolnější. Slibné oživení v roce 2010 (kromě zaměstnanosti) kulminovalo u  všech ukazatelů v  roce 2011, avšak nedosáhlo úrovně roku 2008. Druhá vlna recese v  roce 2012 byla mírnější a v tržbách pokračovala i v roce 2013, zatímco přidaná hodnota se obrátila k meziročnímu růstu, při stagnaci zaměstnanosti. V roce 2014 zaznamenaly růst už všechny ukazatele, přičemž u přidané hodnoty byl velmi výrazný. V roce 2015 nebyla dynamika v odvětví výroby kovů (CZ-NACE 24) tak příznivá, když produkce meziročně v průměru klesla o 1 %. Příznivé relace mezi produktivitou práce a průměrnou mzdou v roce 2008 nebylo za celé sledované období dosaženo, nejblíže tomu bylo v roce 2014. Při stabilním meziročním nárůstu průměrné mzdy došlo v letech 2011 a 2014 k rychlejšímu růstu produktivity práce, která v následných letech poklesla, takže relace těchto ukazatelů byla v letech 2012 a 2015 nepříznivá.

14.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Rok 2015 vychází z pohledu meziročního porovnání většiny rozhodujících ukazatelů pro ocelářský průmysl (CZ-NACE 24.1 až 24.3) méně příznivě než v předchozím roce. Pokles tržeb v běžných cenách však v zásadě koresponduje s  poklesem cen. Menší pokles přidané hodnoty rovněž svědčí o  pokračující restrukturalizaci ve  prospěch výrobků s  vyšší přidanou hodnotou. Negativní moment představuje vývoj z  druhé poloviny roku 2015, kdy dochází k  výraznějšímu poklesu zakázek. Optimismus do  příštích let však i  nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, kterými jsou, kromě vlastního odvětví, dále strojírenství a  výroba kovových konstrukcí. Zatímco v  roce 2014 se objem kontrahovaných zakázek v odvětví meziročně zvýšil o 5 %, v roce 2015 poklesly zakázky v odvětví meziročně o 6,6 %, přičemž zejména období druhého pololetí vykázalo klesající trend.

134

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

Graf 14.3.1 14.3.1 –- Hlavní ekonomické ukazatele ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 24 24 (rok (rok 2008 2008 == 100 %) 100 %) Graf 1 400

60 000

Počet jednotek

1 200

Počet zaměstnaných osob

50 000

1 000

45 884

43 766

43 377

43 296

45 874

43 621

20 000

45 856

897

891

860

30 000 908

701

400

758

600

928

1 170

800

55 486

40 000

10 000

200 0

0 2008

300 000

2009

2010

Obrat (v mil. Kč)

2011

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 80 000

Průměrná mzda (v Kč)

70 000

250 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

60 000 200 000

0

70 443 28 162

75 069 28 032

61 021 26 967

56 655 27 021

59 373 26 352

25 051 48 275

10 000

23 742 38 521

20 000

70 106

30 000

24 544

198 499 38 787

206 936 39 425

196 775 31 763

197 649 29 435

216 209 32 684

187 246 25 270

50 000

40 000 142 358 21 197

100 000

248 032 46 679

150 000

50 000

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO **Jedná Jednáse seo alikvotní o alikvotníměsíční měsíčnípodíl podílvypočtený vypočtenýz ročních z ročníchúdajů údajů

Přes pokles v druhé polovině roku 2015 přispívá k pozitivnímu výhledu pokračující růst v hlavních, pro Přes pokles v druhé polovině roku 2015 přispívá k pozitivnímu výhledu pokračující růst v hlavních, pro oceláře oceláře důležitých oborech zpracovatelského průmyslu. Zároveň se zvyšuje konkurence na trhu a v důležitých oborech zpracovatelského průmyslu. Zároveň se zvyšuje konkurence na trhu a v některých případech některýchdochází případech u dovozuza dumpingové dochází k dodávkám za dumpingové ceny. Na výsledkybudou ocelářského u dovozu k dodávkám ceny. Na výsledky ocelářského průmyslu působitprůmyslu i některá budou působit i některá legislativní opatření EU, především ekologických zákonů a nařízení, systém legislativní opatření EU, především dopad ekologických zákonůdopad a nařízení, systém obchodování s povolenkami, nastavení mixus energií apod. Svou roli bude sehrávat budoucí růst cen ropy, energií a surovin. obchodování povolenkami, nastavení mixu energiíi předpokládaný apod. Svou roli bude sehrávat i předpokládaný budoucí růst cen ropy, energií a surovin. Ve vývoji cen výrobků skupiny CZ-CPA 24 se projevila váha ocelářských výrobců (CZ-CPA 24.1 až 24.3), jejichž Ve vývoji cen výrobků skupiny CZ-CPA 24roky se projevila (CZ-CPA 24.1 ažklesaly, 24.3), ceny po recesním pádu v roce 2009 po dva meziročněváha rostlyocelářských s vrcholem výrobců v roce 2011, a následně cenyroku po recesním pádu vvývoj roce 2009 po dva rokybyl meziročně rostly s vrcholem v roce 2011, a následně s jejichž výjimkou 2014. Přitom cen trub (24.2) nad úrovní ostatních ocelářských výrobků. Ceny klesaly, s výjimkou 2014. Přitom cen trub (24.2) byl nad úrovnív roce ostatních ocelářských výrobků. neželezných kovů se roku po pádu v roce 2009vývoj výrazněji zvýšily k prvnímu vrcholu 2011 a pak s výjimkou roku 2012 k růstukovů s druhým v roce2009 2015.výrazněji Ceny slévárenské měly nejvyrovnanější Ceny zamířily neželezných se povrcholem pádu v roce zvýšily kprodukce prvnímu (24.5) vrcholu v roce 2011 a pak vývoj, s pozvolnou růstovou tendencí (Graf 14.3.2).vrcholem v roce 2015. Ceny slévárenské produkce (24.5) s výjimkou roku 2012 zamířily k růstu s druhým měly nejvyrovnanější vývoj, s pozvolnou růstovou tendencí. Finanční pozice oddílu byla ovlivněna rentabilitou vlastního kapitálu, jejíž vývoj probíhal ve tvaru křivky W (graf Finančníkdyž pozice oddílu byla ovlivněna vlastního kapitálu, čísel. jejíž vývoj probíhal vedosáhl tvaru křivky W 14.3.3), v roce 2009 a 2012 se její rentabilitou hodnota dostala do červených Ukazatel Spread v těchto letech dvou nejnižších hodnot. Do lehce kladných čísel se dostal jen v roce 2014, díky nárůstu rentability. (graf 14.3.3), když v roce 2009 a 2012 se její hodnota dostala do červených čísel. Ukazatel Spread dosáhl Z  nejlépe vedla CZ-NACE 24.2, která byla 2013 číslech. v jednotlivých těchto letechskupin dvou si nejnižších hodnot. Do lehce kladných číselod  seroku dostal jenv vkladných roce 2014, díky Naopak nárůstu po celé období se z červených čísel Spreadu nedostala skupina CZ-NACE 24.3. rentability. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla Výroba litinových a ocelových trub a trubek CZ-NACE 24.2, která byla od roku 2013 v kladných číslech. Naopak po celé období se z červených čísel Spreadu nedostala skupina Jiné hutní zpracování železa a oceli CZ-NACE 24.3.

135

Graf 14.3.2 - Cenovývývoj vývojCZ-CPA CZ-CPA2424(2005 (2005= =100 %) 100 %) Graf 14.3.2 – Cenový

Graf14.3.3 14.3.3– -Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE24 24(v %) (v %) Graf

160

25 20 15

140

10 5

120

0 -5

100

-10 80 24

-15 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

-20

113,4 94,3 98,3 111,7 109,3 105,9 108,5 105,2

-25

24.1 114,2 87,6 93,9 111,0 108,0 103,6 106,2 101,4

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

24.2 117,6 108,5 107,6 117,8 115,4 108,4 109,7 105,0

Spread -4,1 -22,6 -14,8 -12,0 -15,1 -6,8

1,3

-4,9

24.3 104,1 93,5 92,7 98,5 96,4 93,7 96,9 94,5

rf

4,6

4,7

3,7

3,8

2,3

2,3

1,6

0,6

24.4 129,0 108,0 122,8 139,8 135,6 135,8 140,6 146,6

ROE

7,9

-2,9

2,8

3,9

-1,9

4,5 12,3 5,6

24.5 109,9 109,8 106,5 111,1 113,9 114,8 116,0 115,7

re

12,0 19,8 17,7 15,9 13,2 11,3 11,0 10,5

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty MPOMPO Pramen: výpočty

14.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 14.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 14.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Po propadu hodnoty vývozu v krizovém roce 2009, na čemž se podílí především polotovary, ploché výrobky 14.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU za tepla válcované, dlouhé válcované výrobky a ocelové trubky, začal vývoz od roku 2010 meziročně narůstat až dohodnoty roku 2014. V roce 2015 seroce vývoz meziročně snížil o 5,3 především %, na čemžpolotovary, se se podílel především Po propadu vývozu v krizovém 2009, na čemž se podílí ploché výrobky za tepla válcované, dlouhé válcované výrobky a ocelové atrubky, začal vývoz od roku meziročně narůstat vývoz ocelových trubek (jak bezešvých, tak svařovaných) polotovarů, přičemž vývoz2010 dlouhých válcovaných až do  roku 2014. V drát, roce profilová 2015 se vývoz o  5,3 za %, tepla na  čemž se se podílel především výrobků (válcovaný ocel) meziročně a plochýchsnížil výrobků válcovaných (tlusté plechy) vývoz byl ocelových trubek (jak bezešvých, tak svařovaných) a polotovarů, přičemž vývoz dlouhých válcovaných výrobků meziročně vyšší. (válcovaný drát, profilová ocel) a plochých výrobků za tepla válcovaných (tlusté plechy) byl meziročně vyšší. Hodnota dovozu výrobků CZ-CPA 24 od roku 2010 neustále rostla, zejména díky nárůstu dovozu plochých Hodnota dovozu výrobků od byl roku 2010meziročně neustále rostla, díky nárůstu výrobků a ocelových trubek.CZ-CPA V roce 24 2015 dovoz vyšší o zejména 2,9 %. Nejvýrazněji se dovozu na tom plochých podílel výrobků a ocelových trubek. V rocepro 2015 byl dovoz meziročně vyššízastavení o 2,9 %. Nejvýrazněji na tom podílel nárůst dovozu polotovarů, zejména Vítkovice Steel (v důsledku výroby oceli),sedále dlouhých nárůst dovozu polotovarů, zejména pro Vítkovice Steel (v  důsledku zastavení výroby oceli), dále dlouhých válcovaných výrobků (betonářská ocel, válcovaný drát, železniční kolejnice, profilová ocel), plochých válcovaných výrobků (betonářská ocel, válcovaný drát, železniční kolejnice, profilová ocel), plochých výrobků výrobků za studena válcovaných (tenkéa pásy plechy a pásy zaválcované), studena válcované), ocelových trubek (především za studena válcovaných (tenké plechy za studena ocelových trubek (především svařovaných) svařovaných) a tažených ocelových tyčí. Na druhé straně ke snížení dovozu došlo u plochých za a tažených ocelových tyčí. Na druhé straně ke snížení dovozu došlo u plochých výrobků za teplavýrobků válcovaných tepla válcovaných (široký a úzkýdrátu. pás) a taženého drátu. (široký a úzký pás) a taženého Dlouhodobý převis dovozu nad vývozem vedl k pasívnímu saldu zahraničního obchodu skupiny, které Dlouhodobý převis dovozu nad vývozem vedl k pasívnímu saldu zahraničního obchodu skupiny, které výrazně výrazně v letech 2015. Na prohloubení pasívního salda vliv měla vlivsortimentní také sortimentní posíliloposílilo v  letech 2014 a 2014 2015.a Na  prohloubení pasívního salda měla také skladbaskladba dovozu dovozu a vývozu. Negativně jednak prohloubení salda u výrobků plochýchza studena výrobků za studena a vývozu. Negativně působilopůsobilo jednak prohloubení pasivníhopasivního salda u plochých válcovaných válcovaných a polotovarů, ale takéaktivního snížení aktivního salda zahraničního u dlouhých válcovaných a  polotovarů, ale také snížení salda zahraničního obchoduobchodu u  dlouhých válcovaných výrobků a ocelových trubek. výrobků a ocelových trubek.

136

14. CZ-NACE 24 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

Graf14.4.1 14.4.1–––Vývoz, Vývoz, dovoz saldo zahraničního obchodu produkty dle CZ-CPA 24 mil. Kč) Graf 14.4.1 Vývoz, dovoz aasaldo zahraničního obchodu ssprodukty dle CZ-CPA (v(vmil. Kč) Graf dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 2424 (v mil. Kč) 300000 000 300 250000 000 250

Vývoz Vývoz

Dovoz Dovoz

Saldo Saldo

-50000 000 -50 -100000 000 -100 -150000 000 -150

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

2013 2013

2014 2014

-95 -95 001 001

144 144 867 867 239 239 868 868

-80 -80 279 279

152 152 895 895 233 233 174 174

-64 -64 465 465

152 152 189 189 216 216 653 653

-63 -63 393 393

149 149 824 824 213 213 217 217

-71 -71 375 375

139 139 713 713 211 211 087 087

-67 -67 690 690

113 113 877 877 181 181 567 567

50000 000 50 00

-43 -43 446 446

150000 000 150 100000 000 100

89 89 542 542 132 132 989 989

200000 000 200

2015 2015

Pramen: ČSÚ, data 28. 2016 Pramen: ČSÚ, data kk28. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2.2.2. 2016

14.4.2 STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 14.4.2TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍSTRUKTURA STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 14.4.2 TERITORIÁLNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf14.4.2 14.4.2–--Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky výrobkyCZ-CPA CZ-CPA24 24 Graf 14.4.2 Zahraniční obchod ssvýrobky CZ-CPA 24 Graf Dovozníteritoria teritoriavvroce roce2015 2015 Dovozní

ostatní ostatní 28% 28%

Belgie Belgie 2% 2% Francie Francie 3% Rusko Rusko 4% Rakousko Rakousko 5% 5%

Itálie Itálie 6% 6%

Slovensko Slovensko 10% 10%

Německo Německo 25% 25%

Polsko Polsko 17% 17%

Vývozníteritoria teritoriavvroce roce2015 2015 Vývozní ostatní ostatní 25% 25%

Británie V.V.Británie 3%

Německo Německo 26% 26%

Maďarsko Maďarsko 4% 4% Rakousko Rakousko 4% 4% USA USA 4%

Itálie Itálie 6% 6%

Slovensko Slovensko 12%

Polsko Polsko 16%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen:ČSÚ, ČSÚ,data datakk28. 28.2.2.2016 2016 Pramen:

Nejvíce výrobků výrobků CZ-CPA CZ-CPA 24 24 za za rok rok 2015 2015 bylo bylo směřováno směřováno do do Německa, Německa, kde kde šlo šlo oo 26 26 %, %, dále dále následovalo následovalo Nejvíce Nejvíce výrobků CZ-CPA 24 za rok 2015 bylo směřováno do Německa, kde šlo o 26 %, dále následovalo Polsko Polsko(16 (16%), %),Slovensko Slovensko(12 (12%), %),Itálie Itálie(6 (6%) %)aapak pakUSA, USA,Rakousko RakouskoaaMaďarsko Maďarsko(shodně (shodně44%). %). Polsko (16 %), Slovensko (12 %), Itálie (6 %) a pak USA, Rakousko a Maďarsko (shodně 4 %). roce 2015 2015 uu výrobků výrobků CZ-CPA CZ-CPA 24 24 dovoz dovoz činil činil 239,9 239,9 mld. mld. Kč, Kč, kde kde měl měl oddíl oddíl největší největší podíl podíl ssNěmeckem Německem (25 (25 VVroce %), následovalo Polsko (17 %), Slovensko (10 %), Itálie (6 %) a další země, které mají podíl na zahraničním %), následovalo PolskoCZ-CPA (17 %), %), mld. ItálieKč, (6 kde %) aměl další země, kterépodíl mají s Německem podíl na zahraničním V roce 2015 u výrobků 24Slovensko dovoz činil(10 239,9 oddíl největší (25 %), obchodě pod 5 %. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska (především následovalo Polsko (17 %), Slovensko (10 %), Itálie (6 %) a další země, které mají podíl na zahraničním obchodě obchodě pod 5 %. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska (především pod 5 %. Výrazný meziroční nárůst byl zaznamenán u objemu dovozu z Ruska polotovary). Dovoz polotovary). Dovoz Číny na na tuzemský tuzemský trh vv roce roce 2015 2015 představoval představoval necelé(především celkového objemu dovozu. dovozu. polotovary). Dovoz zz Číny trh necelé 11 %% celkového objemu z Číny na tuzemský trh v roce 2015 představoval necelé 1 % celkového objemu dovozu. Dovozy z Číny ohrožují Dovozy zz Číny Číny ohrožují ohrožují domácí domácí trh trh nepřímo, nepřímo, protože protože prudce prudce rostou rostou dovozy dovozy do do dalších dalších zemí zemí EU, EU, zejména zejména Dovozy domácí trh nepřímo, protože prudce rostou dovozy do dalších zemí EU, zejména přímořských, a tím se omezují přímořských, aa tím tím se omezují omezují možnosti možnosti pro pro dodávky dodávky zz ČR ČR do do zemí zemí EU. EU. Dále Dále dovozy dovozy zz Číny Číny vytěsňují naše naše přímořských, možnosti pro dodávkysez ČR do zemí EU. Dále dovozy z Číny vytěsňují naše vývozy do zemí mimovytěsňují EU, zejména vývozydo do zemímimo mimo EU,zejména zejménana naBlízký BlízkýaaStřední Střednívýchod. východ. vývozy zemí EU, na Blízký a Střední východ.

14.5 SHRNUTÍ SHRNUTÍ PERSPEKTIVY ODDÍLU 14.5 AA PERSPEKTIVY ODDÍLU 14.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Prozhodnocení zhodnoceníperspektiv perspektivčeského českéhoocelářského ocelářskéhoprůmyslu průmyslunutno nutnovyzdvihnout, vyzdvihnout,žeže žejde jdeo ooodvětví odvětvís ssvelkou velkou Pro zhodnocení perspektiv českého ocelářského průmyslu nutno vyzdvihnout, jde odvětví velkou Pro energetickou náročností, existenčně spjaté s řešením ekologických zátěží a vlivů na životní prostředí. Je rovněž energetickou náročností, existenčně spjaté s řešením ekologických zátěží a vlivů na životní prostředí. energetickou náročností, existenčně spjaté s řešením ekologických zátěží a vlivů na životní prostředí. neopominutelným sektorem zaměstnanosti, navíc umocněným regionálnímregionálním aspektem. aspektem. Jerovněž rovněžneopominutelným neopominutelným sektoremzaměstnanosti, zaměstnanosti, navícumocněným umocněným regionálním aspektem. Je sektorem navíc Cestoupro prodosažení dosaženíaaudržení udrženíkonkurenční konkurenčníschopnosti schopnostiocelářství ocelářstvívvČR ČRjsou: jsou: Cestou výzkum,vývoj, vývoj,inovace; inovace; ••výzkum, 137

Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou: • výzkum, vývoj, inovace; • optimalizace portfolia kapacit (z  pohledu trhu, zakázek a  koncentrace výrob na  nejprogresivnější technologie); • směr vertikální integrace (k surovinám, energiím) má dnes vyšší prioritu než cesta horizontální spolupráce a kapitálového propojení. Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V  některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné: • zavedení a dodržování spravedlivých podmínek pro oblast ekologie, energetiky; • v tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové podniky; • nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím. Největší hrozby pro ocelářství představují: • bezprostřední přiznání statutu „tržní ekonomiky“ Číně; • snižování investic v energetice; • pokračující pokles cen ocelářských materiálů plynoucí z  převisu nabídky nad poptávkou a  z  důvodu poklesu cen ropy (nižší investice do výrobních a přepravních kapacit).



138

15. ­CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15. CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 25 dle jednotlivých skupin 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; 25.4 Výroba zbraní a střeliva; 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků. Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a  také výrobu zbraní a střeliva. Šíře výrobků a technologií, které jsou zahrnuty do tohoto oddílu, je ohromná – od špendlíků až k jaderným reaktorům. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v  oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2014 se umístily společnosti tohoto oddílu MORAVIA STEEL a.s. (již opakovaně) na 9. příčce – tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které se již dva roky drží na 15. místě, (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů: CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství, jež je převládající, a CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení). Největší rozdíly lze zaznamenat v  počtu jednotek, kde dominuje skupina 25.7, ve  které jsou zahrnuty společnosti, jejichž výrobní náplní je široká paleta železářských výrobků. Celkový počet jednotek této skupiny (včetně těch nejmenších) převyšuje 50 tis. Nejmenší počet jednotek (necelých 100 jednotek) vykazuje skupina 25.4, ve které lze nalézt jak velké zbrojařské podniky, tak řadu společností tvořených jedinou fyzickou osobou – puškařem. U ostatních parametrů je možné, již z předchozích let, zaznamenat čtyři velmi vyrovnané skupiny, a to 25.1, 25.6, 25.7 a 25.9.

139

Tabulka 15.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 25 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

25.1

19,7

15,7

19,1

19,0

15,8

18,4

19,4

6,3

25.2

6,7

5,7

6,4

6,6

7,1

7,3

6,1

1,1

25.3

1,9

1,3

1,5

1,4

1,5

2,5

1,4

0,3

25.4

2,9

3,4

2,5

2,9

2,5

3,1

2,7

0,2

25.5

5,8

6,3

6,3

6,5

6,9

6,3

5,3

5,1

25.6

23,9

24,8

22,7

22,7

25,4

23,2

25,6

27,4

25.7

19,2

22,2

19,9

19,4

18,0

17,8

19,8

55,7

25.9

19,9

20,6

21,6

21,6

22,8

21,5

19,7

4,0

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

15.2 VÝVOJ ODDÍLU Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a  automobilový průmysl je tento oddíl jedním z  nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Po roce 2009, který byl pro řadu oddílů zpracovatelského průmyslu (ZP) rokem zlomovým, dochází v  tomto oddílu k  pozitivnímu vývoji. Oddíl CZNACE 25 se v roce 2015 řadí na páté místo podílem 6,1 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci ZP (podniky s 50 a více zaměstnanci). Na průměrném počtu zaměstnanců ZP se CZ-NACE 25 podílel 10,9 %, což představuje 3. nejvyšší podíl na počtu zaměstnanců ZP.

15.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Vývoj ekonomických ukazatelů zachycuje jejich krizový propad v roce 2009. Pozvolný nárůst všech sledovaných ukazatelů až do let 2012 až 2015, kdy postupně dosahují hodnot roku 2008, je dán charakterem produkce, která v převážné míře vstupuje do investic, jež byly recesí utlumeny a po určité prodlevě dochází k postupnému oživení. Vývoj jednotlivých skupin výrobků byl v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Dlouhodobě mírně klesající tendenci zaznamenává výroba kovových nádrží, kde cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZ-CPA 25 opětovné oživení, aby v  roce 2012 znovu došlo k  mírnému poklesu. Vývoj indexu cen komodit CZ-CPA 25 v tabulce přehledně promítá vliv cen vstupujícího materiálu, kdy u skupin CZ-CPA 25.1, 25.2 (s relativně vysokými hmotnostmi zpracovávaného materiálu, většinou ocelí) se projevuje nestabilita, na rozdíl od skupin s vyšším podílem různých technologií (CZ-CPA 25.5, 25.7). V roce 2013 byla tvorba cen ovlivněna výraznou změnou kurzu české koruny vůči Euru. Od  roku 2014 dochází ke stabilizaci cen, popř. k mírnému poklesu. Vývoj relativního ukazatele ekonomického zisku Spread, vypovídá o velmi progresívním zlepšování ekonomické pozice skupiny, kdy z hlubokých záporných hodnot v roce 2009 se postupně od roku 2012 dostává do kladných, které se v dalších letech meziročně zlepšují, zvláště v roce 2014. Při snižování rizika k tomu přispěl hlavně nárůst rentability vlastního kapitálu.

140

15. ­CZ-NACE 25 VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRŮKCÍ A KODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Graf 15.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 25 (rok 2008 = 100 %)

Graf 15.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 25 (2005 = 100 %) Graf 15.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 25 (2005 = 100 %) 120

Graf 15.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 25 (2005 = 100 %) 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 25

60 000 70 000 50 000 60 000

147 780

142 088 147 780

139 026 142 088

139 152 139 026

133 223 139 152

2014

62 083 25 001

61 648 25 001

61 648 56 067 24 136

2013

24 136

2012

23 272

2011

56 067 54 763 23 272

54 763 52 801 23 028

52 801 51 272 22 664

51 272 2010

23 028

2009

22 664

100 000 2008

21 959

10 000 20 000

46 488 21 959

20 000 30 000

20 841

30 000 40 000

62 083

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

40 000 50 000

2015

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Graf 15.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 25 (v %) Graf 15.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 25 (v %) 25

Graf 15.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 25 (v %) 20 25

115

15 20

110 105

10 15

100

5 10

95 90

0

5

85

-5

0

80 752008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

-10 -5

70108,4 105,0 103,0 105,8 107,7 107,6 110,1 109,8 2008 2009 2011 2012 2013 2014 2015 25.1 112,1 103,0 96,72010 101,0 104,0 101,9 104,4 104,0

113,0 110,9 110,5 108,6 106,7 105,7 106,4 106,8 25.725.2 105,3 106,5 105,4 107,7 108,1 109,7 112,0 113,2 25.5 110,2 112,1 108,6 109,7 111,3 112,8 116,6 114,0 25.9 107,6 99,3 100,2 103,0 104,8 103,7 107,6 106,2

128 085 133 223

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)* Průměrná mzda (v Kč)

120

108,4 105,0 103,0 105,8 107,7 107,6 110,1 109,8 25.225113,0 110,9 110,5 108,6 106,7 105,7 106,4 106,8 112,1 103,0 101,0 104,0 101,9 104,4 104,0 25.525.1 110,2 112,1 108,696,7 109,7 111,3 112,8 116,6 114,0

129 649 128 085

149 675

Pramen: ČSÚ,0 výpočty MPO 2008měsíční 2009 podíl 2010 2011 z2012 * Jedná se o alikvotní vypočtený ročních2013 údajů 2014 2015 Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO **Jedná Jednáseseo alikvotní o alikvotníměsíční měsíčnípodíl podílvypočtený vypočtenýz ročních z ročníchúdajů údajů

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměrná mzda (v Kč)

49 173

317 191 88 320 317 191 88 320 244 179 72 326 244 179 72 326 275 758 78 806 275 758 78 806 300 502 84 411 300 502 84 411 312 048 91 444 312 048 91 444 312 938 93 537 312 938 93 537 340 641 105 113 340 641 105 113 354 539 110 094 354 539 110 094

350 000 400 000 Obrat (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč) 300 000 350 000 250 000 300 000 200 000 250 000 150 000 200 000 100 000 150 000 50 000 100 000 0 50 000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

0

70 000

49 173 20 841 46 488

2011 2012 2013 2014 2015 Přidaná hodnota (v mil. Kč)

20 906

2008 2009 2010 Obrat (v mil. Kč)

20 906

0

149 675 129 649

43 710

44 281

44 281 43 710

42 717

43 276

43 276

41 000

41 000

39 174

39 174

38 059

38 059

400 000

44 076

160 000 Počet jednotek Graf15.3.1 15.3.1–- Hlavní Hlavní ekonomické ekonomické ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE25 25(rok (rok2008 2008==100 %) 100Počet %) zaměstnaných osob Graf ukazatele 45 000 140 000 50 000 160 000 40 000 Počet jednotek Počet zaměstnaných osob 120 000 45 000 140 000 35 000 40 000 100 000 30 000 120 000 35 000 25 000 80 000 100 000 30 000 20 000 60 000 25 000 80 000 15 000 40 000 20 000 60 000 10 000 15 000 20 000 5 000 40 000 10 000 0 0 20 000 5 0002008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 44 076 42 717

50 000

-15 -10 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Spread -1,0 -9,9 -2,7 -1,1 2,2 3,7 8,1 8,7 -15 4,62008 4,72009 3,72010 3,82011 2,32012 2,32013 1,62014 0,62015 Spread -1,0 -9,9 -2,7 -1,1 2,2 3,7 8,1 ROE 18,6 11,2 14,9 16,5 16,8 17,9 21,4 20,4 8,7

rf

re rf 19,6 4,6 21,2 4,7 17,7 3,7 17,6 3,8 14,6 2,3 14,2 2,3 13,2 1,6 11,7 0,6 25.7 105,3 106,5 105,4 107,7 108,1 109,7 112,0 113,2 ROE 18,6 11,2 14,9 16,5 16,8 17,9 21,4 20,4 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty 25.9 107,6 99,3 100,2 103,0 104,8 103,7 107,6 106,2 re 19,6 21,2 17,7 17,6 14,6 14,2 13,2 11,7 Pozn.: Skupiny 25.3, 25.4 a 25.6 nejsou sledovány Pozn.: Skupiny 25.3, 25.4 a 25.6 nejsou sledovány Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: Skupiny 25.3, 25.4 a 25.6 nejsou sledovány

141

15.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 15.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 15.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Do nástupu recese světové ekonomiky se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost 15.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPAekonomiky 25 se do roku 2008 (veprojevila srovnánírostoucí s rokemvýkonnost 2000 se dovoz do roku 2008 zvýšil Do  nástupu recese světové se příznivě a  konkurenceschopnost o 75,7 % a vývoz o 75,4 skupin %, při produkce kladném saldu v jednotlivých letech) náplně postupně dařilo jednotlivých výrobkových CZ-CPAobchodní 25. Ta je bilance závislá na dostatku zakázkové a firmám získávat zakázky na výstavbu (např. tepelnýchs rokem elektráren) zahraničí, tak doma a tím produkujícím výrobky CZ-CPA nebo 25 semodernizaci do roku 2008 (ve srovnání 2000jak sevdovoz do roku 2008 zvýšil o 75,7 % a vývoz o 75,4 %, při kladném saldu obchodní bilance v jednotlivých letech) postupně dařilo získávat profitovat z kladných referencí. zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009 oproti roku 2008, z kladných referencí. dochází v následujících letech k obnovení meziročního růstu, při zmírnění jejich dynamiky. Po dramatickém dovozu výrobkůCZ-CPA CZ-CPA25, 25 do České republiky v rocedošlo 2009 oproti roku2009 2008,až dochází Obdobně, jako snížení u dovozu produkce též u vývozu výrobků v období 2010 v následujících letech k obnovení meziročního růstu, při zmírnění jejich dynamiky. k meziročnímu zvýšení o více než 14 %, v roce 2011 dokonce o 18 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období 2009 až 2010 k meziročnímu nárůstu příležitostí prov roce dodávky právě zV roce produkce CZ-CPA 25 již směrem Ruska a dalších zvýšení o více než 14 %, 2011 výrobků dokonce o 18 %. 2011 byl urychlen předemdo signalizovaný útlum postsovětských Je realizována ještě řada dalších kontraktů investičních celků, německé jadernéstátů. energetiky. Paradoxně dochází ze strany českýchčeských firem k dodavatelů očekávání nárůstu příležitostí pro právě z  produkce CZ-CPA realizuje 25 směrem do  Ruska dalších postsovětských států. Jea např.dodávky ŠKODA výrobků PRAHA a.s. v období 2009–2012 kontrakty JE J.a Bohunice V2 (projekt, montáž realizována ještě řada dalších kontraktů českých dodavatelů investičních celků, např. ŠKODA PRAHA a.s. dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, v období 2009– 2012 realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických plynových elektráren v Egyptu (New a El Kureimat II), plynových apod. Saldo zahraničního obchodu ve zařízení, včetně montáží a  uvedení do Talkha provozu dvou 750 MW elektráren v  Egyptu (Newbylo Talkha všech letech 2009–2015 kladné, v roce 2014 překročilo 64všech mld. letech Kč, v roce 2015 mírně pokleslo o cca a  El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve  2009–2015 kladné, v  roce 2014 překročilo 64 mld. Kč, v roce 2015 mírně pokleslo o cca 2,5 mld. Kč. 2,5 mld. Kč. Graf 15.4.1 15.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz a saldo a saldo zahraničního zahraničního obchodu obchodu s produkty s produkty dle dle CZ-CPA CZ-CPA25 25(v mil. (v mil.Kč) Kč) Graf 250 000 Vývoz

Dovoz

Saldo

200 000

2009

2011

2012

2014

158 595

62 084

220 679 64 516

202 886

138 371

120 541 2013

64 029

184 570 59 740

173 496

113 756

50 942

164 124

113 182

98 881 2010

39 948

0

37 127

121 337

50 000

84 210

100 000

138 829

150 000

2015

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data k 28. k 28. 2. 2. 2016 2016

15.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je již tradičně největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a stále se pohybují kolem 40 %. Podíly vývozu a dovozu u všech ostatních zemí nejsou ani dvouciferné.

142

soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a stále se15. pohybují kolem %. Podíly vývozu a KONSTRŮKCÍ dovozu u všechA KODĚLNÝCH ostatních zemíVÝROBKŮ, nejsou ani ­CZ-NACE 25 40 VÝROBA KOVOVÝCH KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ dvouciferné. Graf15.4.2 15.4.2–-Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA25 25 Graf Vývozní teritoria v roce 2015

Dovozní teritoria v roce 2015

ostatní 29%

ostatní 26%

Německo 39%

Jižní Korea 3%

Francie 3%

Francie 3% Slovensko 4% Rakousko 4%

Německo 38%

USA 3%

Itálie 6%

Polsko 7%

Čína 8%

Belgie 3% Nizozemí 4%

Polsko 6%

Slovensko 9%

Rakousko 5%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

15.5 SHRNUTÍA PERSPEKTIVY A PERSPEKTIVY ODDÍLU 15.5 SHRNUTÍ ODDÍLU Kovodělná Kovodělnávýroba výrobav České v Českérepublice republicemá mádlouhodobou dlouhodoboutradici tradicistejně stejnějako jakovýroba výrobastrojírenská. strojírenská.Potřeba Potřebaužití užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem Důvodem jsou jsou užitné užitné vlastnosti vlastnosti kovů. kovů. S S rozvojem rozvojem strojírenského strojírenského průmyslu průmyslu a a s s podporou podporou především především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů, oddílů,spojovacím spojovacímmateriálu materiálua atechnologicky technologickyi imateriálově materiálověstále stálenáročnějších náročnějšíchnástrojích nástrojícha anářadí. nářadí.Dalším Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby jesoučástí stavebnictví. konstrukce a prefabrikáty ve stavebnictví stále větší oblibu a jsou neodmyslitelnou praktickyKovové každé dodávky investičního celku. získávají ve stavebnictví stále větší oblibu a jsou neodmyslitelnou součástí prakticky každé dodávky investičního Oddíl CZ-NACEcelku. 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav kde znečišťovatele jsou využívány pro životní prostředí prostředí nebezpečné Oddíl CZ-NACE 25a zušlechťování nepatří mezi kovů, výrazné životního (i když do chemikálie), oddílu patří podniky mají své odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají své odpadynabídky a jejicha kvality zpracování zvládnuty v souladu legislativou. S růstem životní úrovně, různorodosti finálních výrobků v Českés platnou republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice,v posledních se zvýšil též letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří předevšímsiv trhy udrželo a dále úspěšně expandují. posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo aa kovodělných dále úspěšně expandují. Výroba kovových konstrukcí výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky rozvoj v náročném konkurenčním prostředí. Výroba na další kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré

vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

143

144

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

16.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 26 dle jednotlivých skupin

26.1 Výroba elektronických součástek a desek; 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; 26.3 Výroba komunikačních zařízení; 26.4 Výroba spotřební elektroniky; 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů, výroba časoměrných přístrojů; 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; 26.8 Výroba magnetických a optických médií. Oddíl CZ-NACE 26 patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu. Je důležitým dodavatelem pro ostatní průmyslová odvětví, zejména automobilový průmysl a  strojírenství. Produkce se řadí do kategorie vysoce a středně náročné technologie. Odvětví zahrnuje jak pracovně náročné výroby, tak i vysoce produktivní automatizované výroby. Oddíl také zahrnuje výrobu spotřebitelské elektroniky, měřících, testovacích, navigačních a  kontrolních zařízení, ozařovacích, elektro-medicínských a  elektroterapeutických zařízení, optické přístroje a  zařízení a výrobu magnetických a optických médií. Tabulka 16.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 26 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

26.1

17,4

16,4

5,5

5,1

10,2

8,0

19,2

25,9

26.2

12,0

13,5

52,0

47,9

19,9

22,5

14,1

9,0

26.3

13,6

12,9

5,0

4,8

11,3

7,4

12,3

24,5

26.4

7,8

4,7

11,7

10,9

13,4

11,5

8,0

8,7

26.5

42,8

47,8

24,6

30,1

40,0

47,4

38,4

22,1

26.6

1,1

0,9

0,3

0,3

0,7

0,5

1,1

1,9

26.7

5,2

3,7

0,8

0,8

4,3

2,3

6,7

3,6

26.8

0,1

0,2

0,1

0,1

0,2

0,3

0,2

4,2

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ve struktuře oddílu CZ-NACE 26 z hlediska tržeb a výnosů dominuje skupina 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, při relativně malých podílech ostatních ukazatelů (podle počtu jednotek je na 4. místě, čili jde převážně velké firmy). Z hlediska osobních nákladů, přidané hodnoty, aktiv, vlastního kapitálu, počtu zaměstnanců má

145

největší podíl skupina 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, která je však podle počtu jednotek na 3. místě. Nejvíce jednotek má pak skupina 26.1 Výroba elektronických součástek a desek, následuje skupina 26.3 Výroba komunikačních zařízení.

16.2 VÝVOJ ODDÍLU V roce 2015 působilo v oddílu CZ-NACE 26 celkem 3 300 podniků, jejichž obrat dosáhl více jak 312 miliard Kč, zaměstnávaly 40 295 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši 35,4 miliard Kč. Co se týká vývoje prodeje (ne výroby) některých segmentů v oddíle, podle zprávy společnosti IDC (IDC je jedna z nejvýznamnějších světových analytických a poradenských společností, která poskytuje průzkumy a analýzy trhu a předpovídá vývoj a trendy v oblasti informačních a komunikačních technologií) zažil trh PC ve střední a východní Evropě nejhorší rok ve své historii. Trh se propadl již třetí rok za sebou, tentokrát o více než čtvrtinu ve srovnání s rokem 2014. Regionální výsledky zhoršuje situace ve východní Evropě, zatímco středoevropské trhy mají stabilizační vliv. V roce 2015 se v regionu prodalo 13,7 milionu počítačů, což je o 26,2 % méně než v roce 2014. IDC uvádí, že loňský rok byl pro výrobce mimořádně těžký, přičemž jedním z hlavních faktorů bylo přesycení distribučních kanálů levným zařízením s operačním systémem Windows with Bing z roku 2014. Výrobci tak měli potíže dostat do distribuce vyšší počet nových zařízení. Podle analýzy GfK (GfK je společnost, která poskytuje důležité informace o  trhu a  spotřebitelích, čímž umožňuje klientům přijímat lepší rozhodnutí) se za  rok 2015 v  České republice prodalo přes 3,4 milionu mobilních telefonů, tři čtvrtiny z nich představovaly chytré telefony. Hodnota trhu spotřební elektroniky se dokázala v celoročním srovnání zvýšit o 2,9 %. Průměrná cena výrobků se zvyšuje napříč všemi kategoriemi, zejména kvůli spotřebitelské preferenci dražších produktů. Tento celkový vývoj byl, podle GfK, zásadně ovlivněn vývojem v  kategorii televizorů, která je klíčová. Spotřebitelé sice zakoupili méně televizorů než v roce 2014, nicméně za televizor vydali v průměru vyšší částku díky rostoucí poptávce po větších úhlopříčkách. Rostla také váha pokročilých parametrů jako Smart TV, Ultra HD a prohnutá obrazovka. Mezi nejvýznamnější výrobce oddílu CZ-NACE 26 patří ve  26.1. ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o., ve  26.2 Foxconn CZ s.r.o. a  Inventec (Czech) s.r.o., ve  26.3 ADC Czech Republic, s.r.o., CommScope Czech Republic s.r.o., ve 26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., ve 26.5 Continental Automotive Czech Republic s.r.o., a Fei Czech, s.r.o a TESCAN Brno, s.r.o., ve 26.6 UJP Praha a ve 26.7 Meopta-optika s.r.o. V  hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ ročníku 2014 z  hlediska tržeb získal FOXCONN CZ s.r.o  (skupina CZ-NACE 26.2) šesté místo s  tržbami v  přibližné hodnotě 119 miliard Kč. Tato společnost se také umístila na  druhé příčce žebříčku Největších vývozců ČR. Vyváží 100  % v  České republice vyráběné produkce. Společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. obsadila v hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ 26. místo.

16.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Podniky pod zahraniční kontrolou se podílejí na tržbách téměř 92 procenty (z toho nejvíce velké podniky), přestože mají pouze 2,62  % jednotek (z  toho nejvíce střední velikosti), na  přidané hodnotě to dělá 71  %, a  na  počtu zaměstnanců 65  %. Nižší podíl na  zaměstnanosti oproti ostatním ukazatelům vypovídá o  vyšší úrovni produktivity práce firem pod zahraniční kontrolou (na úrovni 112 %) ve srovnání s domácími podniky i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací v různé výši realokována do zahraničí. Největší zásluhu na tom mají velké podniky.

146

i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací v různé výši realokována do zahraničí. 16. CZ-NACE 26 VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ Největší zásluhu na tom mají velké podniky. Ukazatele aktiv a přidané hodnoty zaznamenaly, po propadech v letech 2009 a 2010 způsobených Ukazatele aktiv a přidané hodnoty zaznamenaly, po propadech v letech 2009 a 2010 způsobených celosvětovou celosvětovou recesí, vzestupný trend, zatímco u obratu byl vývoj pozvolnější. Zaměstnanost nepřekročila recesí, vzestupný trend, zatímco u obratu byl vývoj pozvolnější. Zaměstnanost nepřekročila úroveň roku 2008 úroveň roku Produktivita 2008 (graf 16.3.1). Produktivita měla výrazný předstih před vývojem (graf 16.3.1). práce měla výrazný práce předstih před vývojem průměrné mzdy. průměrné mzdy. V roce 2015 došlo ke zpomalení obratu z 10,5 % v roce 2014 na 4,5 %, při poklesu přidané hodnoty o 1,4 % V roce obratu z 10,5 % v roce 2014 na 4,5 %, při přidané hodnotysnížením o 1,4 % (v roce2015 2014došlo byl ke zpomalení růst o 12,2 %) a současném nárůstu zaměstnanců o poklesu 3,8 %, což se projevilo (v roce 2014 byl růst o 12,2 %) a současném nárůstu zaměstnanců o 3,8 %, což se projevilo snížením produktivity produktivity práce o 5 %. práce o 5 %. Graf16.3.1 16.3.1–-Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddílu CZ -NACE26 26(rok (rok2008 2008==100 %) 100 %) Graf CZ-NACE 4 000

50 000 Počet jednotek

3 500

Počet zaměstnaných osob

45 000 40 000

3 000

40 295

38 808

42 670

42 706

39 346

15 000

1 000

35 271

20 000

39 548

3 300

3 259

3 319

3 353

3 311

1 500

3 397

25 000

3 465

2 000

3 371

30 000 47 133

35 000

2 500

10 000

500

5 000

0

0 2008

350 000

2009

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

300 000

Průměrná mzda (v Kč/měsíc) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

0

73 228 27 809

77 104 27 220

67 789 26 145

25 631

10 000

24 719 48 950

20 000

23 802 44 662

30 000

23 687 33 685

40 000

61 090

50 000

22 202 39 803

312 708 35 408

299 281 35 907

270 890 32 007

300 034 31 281

293 090 25 086

273 357 18 903

243 925 15 986

280 951 22 512

50 000

80 000

60 000

200 000

100 000

90 000

70 000

250 000

150 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2015

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočty MPO Pramen: MPO Jednáseseo alikvotní o alikvotní měsíční podílvypočtený vypočtený zročníchúdajů údajů **Jedná měsíční podíl z ročních

Ceny výrobců v oddílu CZ-NACE 26 vykazují sestupný trend, který je v tomto odvětví dán obecně Ceny výrobců v oddílu CZ-NACE 26 vykazují sestupný trend, kterýsnižování je v tomtocen odvětví dán obecně protichůdným protichůdným zvyšováním užitné hodnoty při souběžném v důsledku zvyšování rozsahu zvyšováním užitné hodnoty při souběžném snižování cen v důsledku zvyšování rozsahu výroby. Díky značnému výroby. Díky značnému vlivu nadnárodních řetězců v tomto odvětví se zde promítá i politika transferových vlivu nadnárodních řetězců v tomto odvětví se zde promítá i politika transferových cen mezi matkami a dcerami. cencelé mezi matkami dcerami. Za celé odvětví však nedosáhly ceny úrovně roku 2005. V období recese Za  odvětví však anedosáhly ceny úrovně roku 2005. V  období recese v  roce 2009 se ceny meziročně v roce 2009 ceny (graf meziročně dokonce mírně zvýšily 16.4.2).Výroba Bylo to díky jejich elektroléčebných růstu ve skupině dokonce mírněsezvýšily 16.4.2). Bylo to díky jejich růstu(graf ve skupině ozařovacích, Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických kde to v dalších letech ceny a elektroterapeutických přístrojů (26.6), kde v dalších letech cenypřístrojů oscilovaly.(26.6), Podobně bylo i u cen oddílu Výroba komunikačních zařízení (26.3), které v roce 2008 přesáhly úroveň roku 2005. Tendence razantnějšího oscilovaly. Podobně to bylo i u cen oddílu Výroba komunikačních zařízení (26.3), které v roce 2008 přesáhly snižování cen 2005. (kromě roku 2014) byla ve  Výrobě elektronických desek ostatních úroveň roku Tendence razantnějšího snižování cen (kroměsoučástek roku 2014)a byla ve(26.1). VýroběCeny elektronických oborů v odvětví nejsou statisticky sledovány. součástek a desek (26.1). Ceny ostatních oborů v odvětví nejsou statisticky sledovány. Efektivnostměřená měřenáukazatelem ukazatelemSpread Spreadvykazuje vykazujezlepšující zlepšujícíse setrend, trend,který kterýbyl byltažen taženzlepšující zlepšujícíse serentabilitou rentabilitou Efektivnost vlastního kapitálu, která přešla od roku 2012 do kladných hodnot a v roce 2014 se i Spread dostal do kladných vlastního kapitálu, která přešla od roku 2012 do kladných hodnot a v roce 2014 se i Spread dostal do čísel. Avšakčísel. pokles rentability 2015 stáhl Spread do lehce hodnot (graf 16.3.3). Záporně kladných Avšak poklesv roce rentability v roce 2015zpět stáhl Spreadzáporných zpět do lehce záporných hodnot (graf ovlivňují celkový výsledek zejména skupiny 26.8 Výroba magnetických a  optických médií a  26.4 Výroba spotřební elektroniky, které po celé sledované období vykazují negativní hodnoty ukazatele Spread.

147

16.3.3). 16.3.3).Záporně Záporněovlivňují ovlivňujícelkový celkovývýsledek výsledekzejména zejménaskupiny skupiny26.8 26.8Výroba Výrobamagnetických magnetickýcha aoptických optickýchmédií médií a a26.4 26.4Výroba Výrobaspotřební spotřebníelektroniky, elektroniky,které kterépo pocelé celésledované sledovanéobdobí obdobívykazují vykazujínegativní negativníhodnoty hodnotyukazatele ukazatele Spread. Spread. Graf Graf 16.3.2 vývoj CZ-CPA 26 (2005 100 %) -CPA Graf16.3.2 16.3.2-–Cenový - Cenový Cenovývývoj vývojCZ CZ -CPA26 26(2005 (2005===100 100%)%)

Graf 16.3.3- –Spread Spread(ROE (ROE– ––re) re) CZ-NACE2626 Graf CZ-NACE Graf16.3.3 16.3.3 - Spread (ROE re) CZ-NACE 26(v(v %) (v%) %)

110 110

3030 2020

100 100

1010 9090

00

8080

-10 -10 -20 -20

7070

-30 -30 6060

-40 -40

5050

-50 -50

2008 20082009 20092010 20102011 20112012 20122013 20132014 20142015 2015 2626 95,0 95,0 95,2 95,2 93,5 93,5 91,3 91,3 90,9 90,9 90,1 90,1 91,1 91,1 91,2 91,2 26.1 26.1 95,6 95,6 90,0 90,0 89,4 89,4 88,4 88,4 83,5 83,5 82,1 82,1 85,1 85,1 82,6 82,6

2008 20082009 20092010 20102011 20112012 20122013 20132014 20142015 2015 Spread Spread-41,6 -41,6-40,8 -40,8-2,9 -2,9 1,3 1,3 -5,7 -5,7 -4,0 -4,0 7,2 7,2 -0,9 -0,9 rf rf 4,6 4,6 4,7 4,7 3,7 3,7 3,8 3,8 2,3 2,3 2,3 2,3 1,6 1,6 0,6 0,6 ROE ROE -20,1 -20,1-35,1 -35,1-7,6 -7,6 -3,5 -3,5 6,8 6,8 7,1 7,1 15,1 15,1 8,0 8,0

26.3 26.3100,8 100,899,0 99,0 98,3 98,3 96,5 96,5 97,5 97,5 97,0 97,0 96,4 96,4 96,1 96,1 26.5 94,3 97,5 95,7 94,7 96,3 96,5 96,8 96,8 26.5 94,3 97,5 95,7 94,7 96,3 96,5 96,8 96,8 Pramen: výpočty MPO ČSÚ, výpočty MPO Pramen:ČSÚ, ČSÚ, výpočty MPO Pozn.: 26.2, 26.4, 26.6, 26.7 26.8 nejsou Skupiny 26.2, 26.4, 26.6, a 26.8 nejsou sledovány Pozn.:Skupiny Skupiny 26.2, 26.4, 26.6, 26.7a a 26.8 nejsousledovány sledovány

rere

21,4 21,4 5,7 5,7 -4,7 -4,7 -4,8 -4,8 12,5 12,511,1 11,1 7,9 7,9 8,8 8,8

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

16.4 16.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍOBCHOD OBCHOD 16.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 16.4.1 16.4.1VÝVOJ VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHOOBCHODU OBCHODU

16.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Vývoz Vývozvýrobků výrobkůCZ-CPA CZ-CPA2626v vroce roce2015 2015činil činil571,5 571,5mld. mld.Kč., Kč.,tj.tj.oo88%%více vícenež nežrok rokpředchozí. předchozí.VVkomoditní komoditní Vývoz výrobků  CZ-CPA 26 v  roce 2015 činil 571,5 mld. Kč., tj. o  8  % více než rok předchozí. V  komoditní struktuře struktuřevývozu vývozudominují dominujídynamicky dynamickyrozvíjející rozvíjejícísese sevýrobková výrobkováskupina skupina26.2 26.2Počítače Počítačeaa  aperiferní perifernízařízení zařízenísese se struktuře vývozu dominují dynamicky rozvíjející výrobková skupina 26.2 Počítače periferní zařízení 49 skupinou výrobků 26.3 Komunikační zařízení s spodílem 2222 %.%.Podobně jejei u dovozu, tomu 49%,%,následovaná následovanáskupinou skupinouvýrobků výrobků 26.3 Komunikační zařízení podílem Podobně tomui ui u 49 %, následovaná 26.3 Komunikační zařízení s podílem 22 %. Podobně je tomu dovozu, kde skupina 26.2 více jak a avýrobky 26.3 mají podíl téměř kde se skupina 26.2 podílí vícepodílí jak 41 % a výrobky skupiny 26.3skupiny mají podíl téměř dovoz dovozu, kdesesevýrobků skupinavýrobků výrobků 26.2 podílí více jak4141%% výrobky skupiny 26.3 mají28 %. podílCelkový téměř28 28%.%. vzrostl na 585,6 mld. Kč, čili 16% zvýšení v porovnání s rokem 2014. Celkový dovoz vzrostl na 585,6 mld. Kč, čili 16% zvýšení v porovnání s rokem 2014. Celkový dovoz vzrostl na 585,6 mld. Kč, čili 16% zvýšení v porovnání s rokem 2014. Graf odu produkty dle Graf16.4.1 Vývoz, dovoz zahraničního obchodu dle CZ-CPA 26 Kč) 16.4.1– –Vývoz, Vývoz,dovoz dovozaa saldo asaldo saldozahraničního zahraničníhoobch obch oduss produkty s produkty dleCZ-CPA CZ-CPA26 26(v(v mil. (vmil. mil.Kč) Kč) 700 000 700 000

Vývoz Vývoz

600 000 600 000

Dovoz Dovoz

Saldo Saldo

500 000 500 000 571 499 571 499 585 643 585 643 -14 143 -14 143

2009 2009

529 050 529 050 504 460 504 460 24 590 24 590

-100 -100000 000

456 371 456 371 430 201 430 201 26 171 26 171

00

486 129 486 129 447 139 447 139 38 991 38 991

100 000 100 000

479 759 479 759 467 194 467 194 12 565 12 565

200 000 200 000

427 913 427 913 473 774 473 774 -45 861 -45 861

300 000 300 000

342 182 342 182 353 067 353 067 -10 885 -10 885

400 000 400 000

2010 2010

2011 2011

2012 2012

2013 2013

2014 2014

2015 2015

Pramen: data ČSÚ, k 28.2.2.2016 2016 Pramen:ČSÚ, ČSÚ, datak 28. k 28. 2016

Kladné saldo bylo v této komoditní skupině zaznamenáno pouze v letech 2011 až 2014 a bylo silně ovlivněno politikou transferových cen nadnárodních společností. Záporné saldo mají dlouhodobě pouze skupiny výrobků 26.2 Počítače a periferní zařízení a 26.4. Spotřební elektronika.

148

Kladné saldo bylo v této komoditní skupině zaznamenáno pouze v letech 2011 až 2014 a bylo silně ovlivněno politikou transferových cen nadnárodních společností. Záporné saldo mají dlouhodobě pouze skupiny 26.2 a periferní zařízení a 26.4. Spotřební elektronika. PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 16. výrobků CZ-NACE 26Počítače VÝROBA POČÍTAČŮ, ELETRONICKÝCH A OPTICKÝCH 16.4.2 TERITORIÁLNÍ STRU KTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 16.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V rámci Evropy je saldo obchodní bilance v roce 2015 kladné 312 mld. Kč (vývoz 462 mld. Kč a dovoz 149 V rámci Evropy bilance v roce 2015záporné kladné 312 mld. Kč19,6 a dovoz mld. Kč). Saldojessaldo Asií jeobchodní však každoročně výrazněji -373mld. mld.KčKč(vývoz (vývoz462 pouhých mld.149 Kč, mld. dovoz Kč). Saldo s Asií je však každoročně výrazněji záporné -373 mld. Kč (vývoz pouhých 19,6 mld. Kč, dovoz 393 393 mld. Kč). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo (179 mld. Kč), což je způsobeno mld. Kč). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo (179 mld. Kč), což je způsobeno především především vlastnickými firem podkontrolou, zahraničnídále kontrolou, dále Velká mld. Kč), (36 vlastnickými vztahy firem vztahy pod zahraniční Velká Británie (47 Británie mld. Kč),(47 Francie (36 Francie mld. Kč), mld. Kč), Nizozemsko mld. Kč) a (27 Slovensko (27Mezi mld.největší Kč). Mezi největší dovozní patří teritorium patřímld. ČínaKč), (299 Nizozemsko (34 mld. Kč)(34 a Slovensko mld. Kč). dovozní teritorium Čína (299 následovaná NěmeckemNěmeckem (55 mld. Kč), (21 mld. Kč)(21 a Jižní (19 Koreou mld. Kč).(19 mld. Kč). mld. Kč), následovaná (55Nizozemskem mld. Kč), Nizozemskem mld.Koreou Kč) a Jižní Graf16.4.2 16.4.2 - Zahraničníobchod obchod svýrobkyCZ-CPA CZ-CPA2626 Graf – Zahraniční s výrobky Dovozní teritoria v roce 2015

USA 3% Thajsko 3% Irsko 3%

Španělsko 3%

ostatní 21%

ostatní 34%

Itálie 3% Čína 51%

Malajsie 3% Jižní Korea 3%

Vývozní teritoria v roce 2015

Německo 9%

Nizozemí 4%

Německo 31%

Polsko 4% Slovensko 5% Nizozemí 6%

Francie 6%

V. Británie 8%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

16.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 16.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Odvětví OdvětvíCZ-NACE CZ-NACE2626ovlivňují ovlivňujínejvíce nejvícefirmy firmypod podzahraniční zahraničníkontrolou. kontrolou.Přínosy Přínosytěchto těchtospolečností společnostíjsou jsounejen nejen v  produktivitě, tempu růstu tržeb i  zaměstnanosti ale také v  tom, že většinou vyrábějí v  ČR na  zařízeních v produktivitě, tempu růstu tržeb i zaměstnanosti ale také v tom, že většinou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně, jelikož investují do  výzkumu, vývoje a  inovací. Stále častěji přesouvají také tuto špičkové světové úrovně,Vazby jelikož investují dofirmy výzkumu, vývojedopad a inovací. Stále častěji přesouvají také tuto oblast do České republiky. na zahraniční mají příznivý i v podobě zaručeného odbytu zboží, oblast do stranu České představují republiky. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad i vpoklesu podoběpoptávky zaručeného odbytu na druhou nebezpečí buď v odlivu investic anebo v podobě v Evropě, na jejíž se soustřeďuje vývozu. Sektor jebuď a bude velmiinvestic závislý na kvalitě technického vzdělávání. zboží, trhy na druhou stranu většina představují nebezpečí v odlivu anebo v podobě poklesu poptávky v Evropě, na jejíž trhy se soustřeďuje většina vývozu. Sektor je a bude velmi závislý na kvalitě technického Z  toho důvodu je do  budoucna nutné podpořit vzdělávání v  technických oborech, stejně jako efektivně vzdělávání. podporovat výzkumné projekty a  investovat do  vědy a  inovací. Stejně tak je třeba dále stimulovat příliv Z toho důvodu je do budoucna nutné podpořit vzdělávání technických oborech, stejněspolečností. jako efektivně zahraničních přímých investic, protože trendem je také transfer vtechnologií v rámci dceřiných Je potěšující, že za rok 2014 projekty byly výdaje na výzkumdo a vývoj NACE tak 26 o 23 % větší nežstimulovat rok předchozí a investovat vědydo oddílu a inovací.CZStejně je třeba dále příliv podporovat výzkumné a mají vzrůstající tendenci, z tohoprotože podle zdrojů financování tvořily podnikatelské veřejné české zahraničních přímých investic, trendem je také transfer technologií vvýdaje rámci 87,8 %, dceřiných společností. 9,9 a veřejné zahraniční 2,3 %. Na tento oddíl jde celkově 3,9 % prostředků na výzkum a vývoj. Je potěšující, že za rok 2014 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ NACE 26 o 23 % větší než rok předchozí a mají vzrůstající z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 87,8 %, Další vývoj odvětví, který aletendenci, velmi závisí na  vývoji ekonomiky celé Evropské unie, předpovídají analytici veřejné české 9,9Dvě a veřejné zahraniční 2,3 %. Na tento oddíl jde celkověpodniků 3,9 % prostředků na výzkum společnosti takto: třetiny společností ze seznamu největších světových začlení do konce roku a 2017 digitální transformaci do  své podnikové strategie. Kromě výrazného rozšíření digitální transformace vývoj. předpovídá IDC také masové uplatnění technologií „třetí platformy“ (cloud, velká data, mobilita a  sociální Další vývoj odvětví, který ale velmi závisí na vývoji ekonomiky celé Evropské unie, předpovídají analytici média). Nyní jsme ve fázi inovací. Za další akcelerátory inovací IDC považuje robotizaci, rozpoznávací systémy, takto: Dvě třetiny společností ze 3D seznamu největších společnosti světových podniků do konce pro roku které se učí z velkých dat, přirozená rozhraní, tisk, přechod na bezpečnostní řešenízačlení optimalizovaná technologie 3. platformy. Toto vše je představuje výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

149

150

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

17.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 27 dle jednotlivých skupin 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a el. rozvodných a kontrolních zařízení; 27.2 Výroba baterií a akumulátorů; 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení; 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení; 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost; 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení. Výroba elektrických zařízení patří historicky k důležitým odvětvím v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobky mají komplementační charakter a  jsou  určeny zejména k  dalšímu využití v  průmyslu, ve  výrobě a  rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského odvětví byl v roce 2015 stejný jako v předchozím roce, tj. ve výši 6,7 %, což znamená 5. místo na žebříčku podílu jednotlivých odvětví. Úroveň produktivity práce měl tento oddíl mírně pod průměrem zpracovatelského průmyslu a na počtu zaměstnanců se podílel přibližně 8,2 %. V  roce 2015 působilo  v  oddílu CZ-NACE 27 celkem 12  548 podniků, jejichž celkový obrat dosáhl více jak 294 miliard Kč, zaměstnávaly 90 285 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši 72 miliard Kč. Oddíl CZ-NACE 27 je jedním z největších zaměstnavatelů v rámci zpracovatelského průmyslu. Mezi nejvýznamnější podniky patří například: skupina 27.1 – Siemens, s.r.o., ABB s.r.o., ŠKODA ELECTRIC a.s., skupina 27.2 – Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o., skupina 27.3 – nkt cables s.r.o., MD Elektronik s.r.o., skupina 27.4 – Automotive Lighting s.r.o., HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., skupina 27.5 – Miele technika s.r.o., Mora Moravia, s.r.o., skupina 27.9 – AVX Czech Republic, s.r.o. Tabulka 17.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 27 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

27.1

51,2

48,2

46,2

46,1

43,4

47,2

48,2

71,0

27.2

1,8

2,8

4,0

3,8

6,4

4,8

1,3

0,3

27.3

14,2

12,7

15,3

14,6

10,7

11,8

16,1

2,4

27.4

15,9

20,6

19,8

21,4

17,6

16,2

14,4

2,2

27.5

5,4

5,2

5,5

5,2

6,7

6,0

6,2

4,8

27.9

11,4

10,5

9,3

8,9

15,2

14,0

13,7

19,3

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

151

17.2 VÝVOJ ODDÍLU 17.2 VÝVOJ ODDÍLU

Celkově se oddílu CZ-NACE 27 v roce 2015 dařilo ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že čím dál více firem Celkově CZ-NACE 27 v roce 2015 dařilo ve všech ohledech. Vzhledemmnožství, k tomu, ženačímsprávné dál vícemísto firem se snažíseo oddílu to, aby zajistily dodávky správného výrobku, ve správném snaží o to, kvalitě aby zajistily dodávky správného výrobku, ve správném množství, místo v očekávané vseočekávané a s vynaložením optimálních nákladů, je i budoucí vývojna správné elektrotechnického odvětví kvalitě a s vynaložením optimálních nákladů, je i budoucí vývoj elektrotechnického odvětví slibný. slibný. VV tomto tomto oddíle dle umístění hlavním oddíle dominuje dominuje zejména zejména skupina skupina CZ-NACE CZ-NACE 27.1. 27.1. Je Je to to zřejmé zřejmé ii dle umístění společností společností vv hlavním žebříčku „Českých „Českých 100 100 nejlepších“ nejlepších“ firem firem ročníku ročníku 2014, 2014, který který prezentuje prezentuje veřejnosti veřejnosti hospodářské hospodářské výsledky výsledky žebříčku zúčastněných společností. Zde se nejlépe umístila společnost právě ze skupiny 27.1. Siemens s.r.o., která zúčastněných společností. Zde se nejlépe umístila společnost právě ze skupiny 27.1. Siemens s.r.o., která poskočila z 22. na 18. místo. Další významný hráč z této skupiny ABB s.r.o. skončila na 47. místě. Do stovky poskočila z 22. na 18. místo. Další významný hráč z této skupiny ABB s.r.o. skončila na 47. místě. Do stovky nejlepších se také dostala společnost Automotive Lightning s.r.o. se 46. místem, a Varroc Lighting Systems nejlepších dostala společnost s.r.o., kterásesetaké umístila na 65. místě. Automotive Lightning s.r.o. se 46. místem, a Varroc Lighting Systems s.r.o., která se umístila na 65. místě.

17.3HLAVNÍ HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 17.3 EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf %) Graf 17.3.1 17.3.1 -–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE 27 27 (rok (rok 2008 2008 == 100 100 %) 18 000

100 000

Počet jednotek

16 000

90 000

14 000

80 000

Počet zaměstnaných osob

70 000

12 000

20 000

2 000

10 000

0

90 285

88 046

84 560

84 904

82 957

30 000

4 000

80 134

40 000

75 729

12 548

13 288

50 000 13 773

14 753

15 149

6 000

15 556

14 829

14 702

8 000

88 884

60 000

10 000

0 2008

2010

Obrat (v mil. Kč)

2011

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

60 000

250 000

26 866

66 623

26 031

67 979

25 694

62 414

25 395

58 994 24 038

10 000

57 424

20 000

50 155

30 000

22 565

0

40 000

21 866

294 757 72 180

288 014 71 823

257 407 63 333

247 683 63 263

243 698 60 106

215 344 55 219

171 444 45 578

207 564 48 735

150 000

63 550

50 000

200 000

50 000

80 000 70 000

300 000

100 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

20 886 45 692

350 000

2009

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

VV tomto tomto oddílu oddílu sesezahraniční zahraniční vlastníci, přestože % jednotek (z tohostřední nejvícevelikosti), střední vlastníci, přestože mají mají pouzepouze 1,28 %1,28 jednotek (z toho nejvíce podílejí na tržbách 75 % (z toho 65 % připadá podniky), na přidané hodnotěhodnotě více jak velikosti), podílejí naoddílu tržbách oddílu 75 %téměř (z toho téměř 65 % na velké připadá na velké podniky), na přidané 68 %, a na počtu zaměstnanců 66 %. Z toho vyplývá i vyšší úroveň produktivity práce firem pod zahraniční více jak 68 %, a na počtu zaměstnanců 66 %. Z toho vyplývá i vyšší úroveň produktivity práce firem pod kontrolou ve srovnání s domácími podniky i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních korporací zahraniční kontrolou ve srovnání s domácími podniky i přesto, že přidaná hodnota je v rámci nadnárodních částečně přesunuta do zahraničí. korporací částečně přesunuta do zahraničí.

152

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Vynikající byl růst produktivity práce, který byl za sledované období výraznější, než růst průměrné mzdy, Vynikající byl růst produktivity práce,přidané který byl za  sledované období výraznější, než růst průměrné mzdy, avšak díky kolísavé dynamice vývoje hodnoty a zaměstnanosti, došlo v některých letech (2011, avšak díky kolísavé dynamice vývoje přidané hodnoty a  zaměstnanosti, došlo v  některých letech (2011, 2012 a 2015) k meziročnímu předstihu růstu průměrné mzdy před produktivitou práce. V roce 2015 došlo 2012 a 2015) k meziročnímu předstihu růstu průměrné mzdy před produktivitou práce. V roce 2015 došlo k k meziročnímu meziročnímu zpomalení 11,9 % v v roce roce 2014 2,3 %, připřimírném zpomalenírůstu růstuobratu obratuz z 11,9 % 2014nana 2,3 %, mírnémrůstu růstupřidané přidanéhodnoty hodnoty o o 0,5 % 0,5 % (v(v roce roce 2014 13,4 %) a a současném současném mírném 2,5 %, což 2014byl bylrůst růsto o 13,4 %) mírnémnárůstu nárůstuzaměstnanců zaměstnancůo o 2,5 %, cožseseprojevilo projevilo sníženímproduktivity produktivitypráce práceoo 2,5 %. snížením 2,5 %. %) Graf Graf17.3.2 17.3.2- –Cenový Cenovývývoj vývojCZ-CPA CZ-CPA27 27(2005 (2005==100 100 %)

Graf (ROE – re) CZ-NACE 2727 (v (v %) %) Graf17.3.3 17.3.3- Spread – Spread (ROE – re) CZ-NACE

150

25

140 20

130 120

15

110 100

10

90 80

5

70 60 50 27

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -5

112,7 104,0 118,0 128,2 137,1 137,9 138,5 122,5

27.1 103,2 104,9 104,8 106,4 107,2 107,5 107,5 105,8

-10

27.2 139,8 118,8 114,7 108,9 106,8 110,3 114,8 115,5

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

27.3 116,6 103,2 119,9 124,7 120,8 118,1 115,2 117,5

Spread -5,5 -3,1

6,3

4,7

4,6

5,8

9,2

9,7

27.4 95,3 94,3 91,5 90,1 89,6 90,7 91,6 89,5

rf

4,6

3,7

3,8

2,3

2,3

1,6

0,6

27.5 100,7 101,2 101,6 102,1 102,7 103,9 104,9 104,1

ROE

11,2 12,6 20,4 18,4 17,1 17,4 20,6 19,7

27.9 107,3 111,7 109,8 110,3 110,3 111,0 115,4 115,6

re

16,7 15,6 14,0 13,8 12,6 11,6 11,4 10,0

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

4,7

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty MPOMPO Pramen: výpočty

Na celkový výsledek působí mírně negativně pouze skupina 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, Na  celkový výsledek působí mírně negativně pouze skupina 27.3 Výroba optických a  elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení. Naopak velmi pozitivně skupina 27.4 Výroba elektrických elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení. Naopak velmi pozitivně skupina 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích osvětlovacíchzařízení. zařízení. Na přehledu indexů cen průmyslových výrobců v letech 2008-2015 je vidět nejvyšší růst cen v roce 2011 cen průmyslových výrobcůkabelů, v letechelektrických 2008-2015 vodičů je viděta nejvyšší růst cen v roce 2011 veNa přehledu skupině 27.3indexů Výroba optických a elektrických elektroinstalačních zařízení, ve skupině 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, kdy dosáhly maxima a pak do roku 2014 meziročně klesaly (graf 17.3.2). Ostatní skupiny měly spíše kolísavý kdy dosáhly maxima a pak do roku 2014 meziročně klesaly (graf 17.3.2). Ostatní skupiny měly spíše kolísavý vývoj výrobu, a a tím tím vývojcen, cen,avšak avšakbez bezvýraznějších výraznějšíchvýkyvů. výkyvů.Moderní Modernítechnologie technologiedovolují dovolujísnižovat snižovatnáklady nákladynana výrobu, klesá snaha klesái jejich i jejichprodejní prodejnícena. cena.Dalším Dalšímfaktorem faktoremjsou jsoustále stálesofistikovanější sofistikovanějšívýrobky výrobkymající majícídalší dalšífunkce funkcea a snaha firem produkovat úspornější spotřebiče. Ceny tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Například firem produkovat úspornější spotřebiče. Ceny tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Například ve ve  skupině Výroba elektrických osvětlovacích zařízení v  posledních letechplně plněprojevuje projevujesilná silná skupině 27.4 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení se se v posledních letech konkurence na trhu (zejména dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování konkurence na trhu (zejména dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. cen starších výrobků.

UkazatelSpread Spreadje je od roku číslech, cožcož značí velmi vysokou efektivitu odvětví. Přispěla k tomu Ukazatel od roku2010 2010v kladných v kladných číslech, značí velmi vysokou efektivitu odvětví. Přispěla rentabilita vlastního kapitálu ROE, která je dlouhodobě v kladných hodnotách, a také rizikovost oddílu CZk tomu rentabilita vlastního kapitálu ROE, která je dlouhodobě v kladných hodnotách, a také rizikovost NACE 27, měřená alternativním nákladem na kapitál re, která se neustále snižuje (graf 17.3.3). oddílu CZ-NACE 27, měřená alternativním nákladem na kapitál re, která se neustále snižuje (graf 17.3.3).

153

17.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 17.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 17.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

17.4.1 VÝVOJstruktuře ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V komoditní vývozu oddílu 27 dominuje skupina výrobků 27.1 Elektrické motory, generátory apod. se svými 35 %, následovaná skupinou výrobků 27.3 Elektrické vedení a elektroinstalační zařízení V komoditní struktuře vývozu oddílu 27 dominuje skupina výrobků 27.1 Elektrické motory, generátory apod. s podílem 25 %. Podobně je tomu i u dovozu, kde se výrobková skupina 27.1 podílí téměř 40 % a skupina se svými 35 %, následovaná skupinou výrobků 27.3 Elektrické vedení a elektroinstalační zařízení s podílem výrobků 27.3 má podíl i u dovozu, 24 %. U komodit Spotřebiče převážně pro téměř domácnost od rokuvýrobků 2012 kladné 25 %. Podobně je tomu kde se 27.5 výrobková skupina 27.1 podílí 40 % je a skupina 27.3 saldo zahraničního obchodu, přestože převážně se v tétopro skupině mnoho výrobků dováží z Asie v Evropě se má podíl 24 %. U komodit 27.5 Spotřebiče domácnost je od roku 2012 kladné saldoazahraničního obchodu, nevyrábí. přestože se v této skupině mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí. Graf17.4.1 17.4.1––Vývoz, Vývoz,dovoz dovoza saldo a saldozahraničního zahraničníhoobchodu obchodus produkty s produktydle dleCZ-CPA CZ-CPA27 27(v mil. (v mil.Kč) Kč) Graf 400 000 Vývoz

350 000

Dovoz

Saldo

300 000

2009

2010

2011

2013

101 169

361 737

260 567

230 544 2014

107 263

337 806 91 583

295 296

193 207 2012

79 106

272 312 63 166

246 081

182 915

49 097

0

215 263

128 724

50 000

45 656

100 000

174 380

150 000

166 167

200 000

203 713

250 000

2015

Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,data datak 28. k 28.2.2.2016 2016

Celkový CZ-CPA 27 byl mld.mld. Kč, z toho z EU asi 168,7 mld. Kč, z Asie Celkovýdovoz dovozv roce v roce2015 2015ve skupině ve skupině CZ-CPA 27 260,6 byl 260,6 Kč, z toho z EU asi 168,7 mld. Kč,kolem z Asie 61,7 mld. Kč. V procentech je podíl EU na dovozu asi 65 %, tento podíl se snižuje (v roce 2014 byl 70 %). kolem 61,7 mld. Kč. V procentech je podíl EU na dovozu asi 65 %, tento podíl se snižuje (v roce 2014 byl 70 %). Celkový vývoz CZ-CPA 27 byl v roce 2015 celkem 361,7 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (téměř 83 %). zřejmé, ekonomika je velmi závislá Evropské unie. CelkovýZ toho vývozjeCZ-CPA 27že bylnaše v roce 2015 celkem 361,7 mld. na hospodářském Kč, z toho převážnácyklu většina do států EU Aktivní (téměř saldo zahraničního obchodu za sledované období průběžně narůstalo, v roce 2015 se však meziročně snížilo. 83 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie. Aktivní Saldo zahraničního obchodu s Asií máme u všech skupin CZ-NACE 27 výrazně záporné. saldo zahraničního obchodu za sledované období průběžně narůstalo, v roce 2015 se však meziročně snížilo. Saldo zahraničního obchodu s Asií máme u všech skupin CZ-NACE 27 výrazně záporné.

17.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 17.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Dominantní postavení ve vývozu má stále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem Dominantní postavení ve vývozu má stále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou. pod zahraniční kontrolou. Německo Německo patří patří rovněž rovněž mezi mezi největší největší dovozní dovozní teritorium teritorium následované následované Čínou, Čínou, Polskem, Polskem, Maďarskem, Maďarskem,   Itálií Itálií a  Rakouskem. V  roce 2015 dosáhl obrat s  Německem bezmála 230 mld. Kč, kladné saldo s  touto zemí a Rakouskem. V roce 2015 dosáhl obrat s Německem bezmála 230 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 65,4 mld. Kč (dovoz 82,3 mld. a 147,7 mld. vývoz). Přebytek obchodní bilance na velkých trzích měla ČR je 65,4Německa mld. Kč (dovoz mld. Slovenskem, a 147,7 mld.Velkou vývoz).Británií Přebytek obchodní bilance nadovážíme, velkých trzích měla ČR kromě rovněž82,3 s Francií, a Ruskem. Naopak více než vyvážíme kromě Německa rovněž 51 s mld. Francií, Slovenskem, Velkou a 7,5 Ruskem. více dovážíme, než zejména z Číny s obratem Kč (z toho dovoz 43,5 mld.Británií Kč, vývoz mld. KčNaopak a záporné saldo 36 mld. Kč). Záporné s Čínou se v roce 201551 zvýšilo (graf 17.4.2). vyvážímesaldo zejména z Číny s obratem mld. Kč (z toho dovoz 43,5 mld. Kč, vývoz 7,5 mld. Kč a záporné saldo 36 mld. Kč). Záporné saldo s Čínou se v roce 2015 zvýšilo (graf 17.4.2).

154

17. CZ-NACE 27 VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Graf17.4.2 17.4.2– -Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA2727 Graf Dovozní teritoria v roce 2015

Jižní Korea 3%

ostatní 29%

ostatní 29%

Japonsko 3%

Německo 32%

Rakousko 3%

USA 3%

Německo 41%

Maďarsko 4%

Itálie 4% Maďarsko 4%

Vývozní teritoria v roce 2015

Čína 17% Polsko 5%

Rakousko 4% Polsko 4% V.Británie 4%

Francie 6% Slovensko 5%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

17.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 17.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice, zejména v oblasti dodávek Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice, zejména v oblasti dodávek technologií technologií pro energetiku, velmi silné postavení. Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde pro energetiku, velmi silné postavení. Tuzemský trh je plně srovnatelný s  trhy zahraničními, kde silná silná konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory trendy a nové v oboru. trendy v Trend oboru. konkurence nutí výrobce stále inovovat svoje výrobky, hledat výrobní úspory a nové Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových Komplementační charakter produkce elektrotechnického průmyslu vytváří předpoklady stávajícíchkapacit. vývojových kapacit. Komplementační charakter produkce elektrotechnického průmyslu vytváří pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a  energetiky. Je významný podílem předpoklady pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a energetiky. Je významný dovozu materiálů, komponent a  dílů pro výrobu a  montáž, širokým spektrem technologických procesů, podílem dovozu materiálů, komponent a dílů pro výrobu a montáž, širokým spektrem technologických výrazným podílem nadnárodního kapitálu u  nových investic a  využitím progresivních technologií. Také procesů,logistických výrazným sítí podílem nadnárodního kapitálu u nových investic a využitím progresivních technologií. využitím nadnárodních společností i potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu, Také i ve výrobě. využitím logistických nadnárodních společností i potřebou vysoce2014 kvalifikovaných pracovníků vývoji Například sítí podle statistiky výdajů na výzkum a vývoj za rok zhruba 6,4 % investic šlove do oddílu z toho přes 95 % z podnikatelských zdrojů,na3,6 % z českých zdrojů a zhruba výzkumu,CZ-NACE vývoji i 27, ve výrobě. Například podle statistiky výdajů výzkum a vývojveřejných za rok 2014 zhruba 6,4 % 1,1 % z veřejných zahraničních zdrojů. je, že vzrostly o více jak 60 %.3,6 % z českých veřejných investic šlo do oddílu CZ-NACE 27, zPozitivní toho přes 95výdaje % z podnikatelských zdrojů, zdrojů a zhruba 1,1 % z veřejných zahraničních zdrojů. Pozitivní je, že výdaje vzrostly o více jak 60 %. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Určujícím pro rozvoj av některých rozšiřováníoblastech tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných Nedostatek, kterýdalší se projevuje ČR, se snaží Ministerstvo průmyslu a obchodutechnických řešit. Rok pracovníků. Nedostatek, který se projevuje v některých oblastech ČR, sezájem snažío studium Ministerstvo průmyslu 2015 byl Rokem průmyslu a technického vzdělávání, kdy se podařilo podnítit na středních průmyslových školách. a obchodu řešit. Rok 2015 byl Rokem průmyslu a technického vzdělávání, kdy se podařilo podnítit zájem o studium na středních průmyslových školách. Velkou konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, a z toho vyplývající snadný Velkouna  konkurenční výhodou České republiky polohainfrastruktura, ve střední Evropě, a z toho vyplývající přístup trh Evropské unie, rozvinutá dopravníjea strategická telekomunikační vyvinutá technologická snadný velký přístup na trhpro Evropské unie, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá základna, potenciál výzkumné a vývojové projekty, investiční podpora, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek. Vlastní technologický potenciál České republiky v  tomto odvětví je opravdu technologická základna, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, investiční podpora, a to pomocí silný a je zárukou konkurenceschopnosti transparentního systému investičních na zahraničních pobídek. Vlastnítrzích. technologický potenciál České republiky v tomto odvětví je opravdu silný a je zárukou konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.

155

156

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

18.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 28 dle jednotlivých skupin

28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely. Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určena pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v  domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Tento oddíl se v roce 2015 podílel téměř 8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu (za oddílem CZ-NACE 29 výroba motorových vozidel a oddílem CZ-NACE 26 výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů). Tabulka 18.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 28 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

28.1

25,4

26,7

25,9

26,7

31,0

30,6

25,0

10,6

28.2

35,0

35,4

37,5

36,6

34,5

33,6

34,7

61,2

28.3

5,8

5,9

6,0

6,5

5,4

6,1

6,2

5,5

28.4

10,1

9,5

8,6

8,8

9,7

9,8

9,7

4,9

28.9

23,7

22,5

21,9

21,5

19,4

19,9

24,3

17,7

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

18.2 VÝVOJ ODDÍLU Produkce oddílu zahrnuje širokou škálu zařízení, nepostradatelných pro jakoukoli investici do  výrobní technologie. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Sahá od výroby turbín, dopravních a vzduchotechnických zařízení, zemědělských, potravinářských, textilních, papírenských a stavebních strojů až ke strojům kovoobráběcím a tvářecím. Vývoj oddílu CZ-NACE 28 svými

157

vstupy úzce navazuje na hutní průmysl a kovovýrobu. Z hlediska užití směřuje přes polovina jeho produkce na vývoz, čtvrtina do tuzemských investic prakticky ekonomiky a v rámci zbývající mezispotřeby ekonomiky a v rámci zbývající mezispotřeby tvoří do všech největší odvětví část vzájemné dodávky uvnitř vlastního odvětví a tvoří největší část vzájemné dodávky uvnitř vlastního odvětví a dále kooperace s nejvíce svázanými odvětvími, dále kooperace s nejvíce svázanými odvětvími, kterými jsou automobilový průmysl a kovovýroba. kterými jsou automobilový průmysl a kovovýroba.

18.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 18.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE

Ekonomická recese roku 2009 se u oddílu CZ-NACE 28 projevila ve dvou fázích (na rozdíl od většiny Ekonomická recese roku se u oddílu CZ-NACE 28 projevila ve dvou (na rozdílklesala od většiny ostatních ostatních oddílů, kde po 2009 propadu 2009 nastal od roku 2010 růst), když fázích zaměstnanost v roce 2009 i oddílů, kde po propadu 2009 nastal od roku 2010 růst), když zaměstnanost klesala v roce 2009 i 2010, ale obrat 2010, ale obrat a přidaná hodnota se obrátila ke stabilnímu růstu už od roku 2010 (graf 18.3.1). a přidaná hodnota se obrátila ke stabilnímu růstu už od roku 2010 (graf 18.3.1). Zaměstnanost začala růst Zaměstnanost začala růst odv růstu roku 2011 a pokračovala v růstu i vúrovně dalšíchroku letech, úrovně roku od roku 2011 a pokračovala i v dalších letech, předkrizové 2008předkrizové však nedosáhla. K jejímu 2008 však nedosáhla. K jejímu rychlejšímu růstu bránily relativně vysoké nároky na kvalifikaci pracovní síly. rychlejšímu růstu bránily relativně vysoké nároky na kvalifikaci pracovní síly. Při poměrně rovnoměrném růstu Při poměrně rovnoměrném růstu průměrné mzdy vzrostla produktivitaskocích práce v roce ve dvou větších meziročních průměrné mzdy vzrostla produktivita práce ve dvou větších meziročních 2010 a 2014. Tím došlo v letechv2011 produktivity oproti mzdám. skocích roce a 2015 2010 a k pomalejšímu 2014. Tím došlorůstu v letech 2011 a 2015 k pomalejšímu růstu produktivity oproti mzdám. Graf 100 %) Graf 18.3.118.3.1- Hlavní Hlavní ekonomické ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 28 (rok 2008 = 100 %) 7 000

160 000

Počet jednotek

Počet zaměstnaných osob

140 000

6 000

120 000

5 000

120 882

117 928

116 376

114 467

112 971

40 000

1 000

107 068

60 000

113 247

5 209

2 000

5 371

80 000 5 574

5 835

6 111

6 455

5 702

5 590

3 000

133 336

100 000

4 000

20 000

0

0

10 000

65 318

65 277

28 746

50 000

20 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

27 750

100 000

30 000

Průměrná mzda (v Kč)

60 256

150 000

354 123 94 748

40 000

339 366 92 376

200 000

313 293 84 148

50 000 305 224 80 144

250 000 290 694 74 524

60 000

261 646 70 098

300 000

240 140 66 661

70 000

318 713 77 823

350 000

26 834

80 000

58 346

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

26 461

2015

54 973

2014

25 177

2013

54 558

Obrat (v mil. Kč)

2012

24 312

2011

49 053

2010

23 515

400 000

2009

23 471 48 638

2008

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů

Ceny výrobců oscilovaly s tendencí mírného růstu, když nejvyšších indexů dosáhla skupina CZ-CPA 28.2, nejnižších indexů skupina s  28.1, spíše sestupný CZ-CPA 28.9dosáhla (graf 18.3.2). Ceny výrobců oscilovaly tendencí mírného trend růstu,měla kdyžskupina nejvyšších indexů skupina CZ-CPA 28.2, nejnižších indexů skupina 28.1, spíše sestupný trend měla skupina CZ-CPA 28.9 (graf 18.3.2). Finanční pozice vyjádřená ukazatelem Spread měla zlepšující se tendenci, když nejdříve v letech 2010 a 2011 oddíl 28 snižoval své záporné hodnoty a v roce 2012 přešel do kladných. V roce 2013 si však „odskočil“ Finanční vyjádřená ukazatelem Spread měla zlepšující se tendenci, 2010snížení a 2011 do lehce pozice záporné hodnoty, díky propadu rentability vlastního kapitálukdyž (grafnejdříve 18.3.3).v letech Meziroční oddíl 28 snižoval své záporné hodnoty a v roce 2012 přešel do kladných. V roce 2013 si však „odskočil“ do lehce rentability v roce 2015 se projevilo snížením kladné hodnoty Spreadu. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla záporné hodnoty, propadu rentability vlastního kapitálu (graf 18.3.3). Velké Meziroční snížení rentability(vv roce CZ-NACE 28.2, kdedíky za celé sledované období měl Spread kladné hodnoty. výkyvy do záporných roce 2009) i kladných (2012) hodnot vykázala skupina CZ-NACE 28.3. V roce 2015 skončila v červených číslech jen skupina 28.4. 158

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

2015 se projevilo snížením kladné hodnoty Spreadu. Z jednotlivých skupin si nejlépe vedla CZ-NACE 28.2, kde za celé sledované období měl Spread kladné hodnoty. Velké výkyvy do záporných (v roce 2009) i kladných (2012) hodnot vykázala skupina CZ-NACE 28.3. V roce 2015 skončila v červených číslech jen skupina 28.4. Graf 18.3.2 18.3.2 –- Cenový vývoj CZ-CPA 28 (2005 = 100 %) 100 %) Graf

Graf %) Graf 18.3.3 18.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE28 28(v(v %)

114

20

112

Graf 18.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 28 (2005 = 100 %) 110 114 108 112 106 110 104 108 102 106 100 104 98 102 96 100 28 98 28.1 96 28.2 28 28.3

Graf 18.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 28 (v %) 15 20 10 15 5 10 0 5 -5 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 106,6 108,5 106,8 107,0 107,9 108,8 109,5 109,5

-10 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -5 Spread -5,6 -7,5 -1,9 -0,7 2,4 -0,4 2,9 2,6

104,5 105,3 102,7 103,5 106,8 107,6 107,3 106,7

2008 110,8 2009 109,0 2010 108,1 106,6 104,1 108,5 104,0 106,8 101,6 28.1 104,4 104,5 104,9 105,3 104,9 102,7 28.4 28.2 108,2 108,1 109,9 110,8 108,0 109,0 28.9

2011 109,3 2012 110,4 2013 109,4 107,0 105,4 107,9 104,1 108,8 105,1 103,5 104,4 106,8 106,8 107,6 104,4

2014 112,8 2015 112,5 109,5 109,5 104,0 105,3 107,3 106,7 108,4 108,5

109,4 107,1 109,3 107,3 110,4 106,3 112,5 112,8 107,4 106,5 28.3 101,6 104,1 104,0 105,1 105,4 104,1 104,0 105,3 Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO 28.4 104,4 104,9 104,9 104,4 104,4 106,8 108,4 108,5

rf

4,6 4,7 3,7 -10 2008 ROE 10,7 2009 7,7 2010 12,3 Spread -5,6 15,2 -7,5 14,2 -1,9 re 16,3 rf 4,6 4,7 3,7 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO ROE 10,7 7,7 12,3

28.9 108,2 109,9 108,0 107,4 107,1 107,3 106,3 106,5

re

3,8

2,3

2,3

1,6

2011 12,6 2012 13,5 2013 10,6 2014 13,8 -0,7 11,0 2,4 11,1 -0,4 11,0 2,9 13,3 3,8 2,3 2,3 1,6

0,6 2015 12,4 2,6 9,8 0,6

12,6 13,5 10,6 13,8 12,4

16,3 15,2 14,2 13,3 11,0 11,1 11,0 9,8

18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO 18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 18.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 18.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD

105 352 105 352

444 465

339 113

444 465

310 036

106 471

106 471

310 036

416 506

416 506

121 319

121 319

376 372

255 054

376 372

255 054

103 558

247 104

103 558

350 663

350 663

247 104

95 446

95 446

335 796

240 350

335 796

240 350

84 724

84 724

281 622

196 898

281 622

Pramen: 28. 2. Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016

196 898

73 176

170 917

73 176

170 917

244 093

244 093

500 000 Vývoz Dovoz Saldo 450 000 Graf 18.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz aa saldo Graf saldo zahraničního obchodu ss produkty produkty dle CZ-CPA 28 (v mil. (v mil. Kč) 400 18.4.1 000 350 000 500 000 300 000 000 Vývoz Dovoz Saldo 450 250 000 400 000 200 000 000 350 150 000 300 000 100 000 250 000 50 000 200 000 150 0000 2009 2010 2011 2012 2013 2014 100 000 50 000ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 18.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

339 113

Kladné saldo a postupně narůstající objemy vývozu výrobků CZ-CPA 28 svědčí o trvale se zlepšující kvalitě, 18.4.1 VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 18.4.1 VÝVOJ OBCHODU technické úrovni a konkurenceschopnosti výrobků. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků Kladné saldo saldo aa postupně narůstající objemy objemy vývozu vývozu výrobků CZ-CPA 28 28 svědčí oo trvale se zlepšující zlepšující kvalitě, Kladné postupně narůstající výrobků CZ-CPA svědčí trvale se kvalitě, stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. výrobků. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je technické úrovni a  konkurenceschopnosti technické úrovni a konkurenceschopnosti výrobků. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků V komoditníinvesticemi struktuře vývozu i dovozu výraznězvyšováním a dlouhodobě dominujípracovníků výrobky CZ-CPA 28.1 a 28.2. podmíněna do výzkumu a vývoje, kvalifikace a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Graf 18.4.1 – Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s produkty dle CZ-CPA 28 (v mil. Kč) struktuře vývozu vývozu ii dovozu výrazně aa dlouhodobě dominují výrobky výrobky CZ-CPA CZ-CPA 28.1 VV komoditní komoditní struktuře dovozu výrazně dlouhodobě dominují 28.1 a 28.2. a 28.2.

2015

2015

Teritoriem do kterého směřuje největší objem vývozu strojů a zařízení je již tradičně Německo. V roce 2015 18.4.2 TERITORIÁLNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU představoval vývoz doSTRUKTURA této sousední země – stejně jako v roce 2014 – přes 32 % celkového objemu vývozu. Podobná situace je u dovozu, kde opět tradičně převládá dovoz z Německa, v případě roku 2014 přesáhl 159 Teritoriem do kterého směřuje největší objem vývozu strojů a zařízení je již tradičně Německo. V roce 2015 podíl dovozu z Německa 40 %, v roce 2015 39 % celkového dovozu. představoval vývoz do této sousední země – stejně jako v roce 2014 – přes 32 % celkového objemu vývozu.

18.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Teritoriem do kterého směřuje největší objem vývozu strojů a zařízení je již tradičně Německo. V roce 2015 představoval vývoz do této sousední země – stejně jako v roce 2014 – přes 32 % celkového objemu vývozu. Podobná situace je u dovozu, kde opět tradičně převládá dovoz z Německa, v případě roku 2014 přesáhl podíl dovozu z Německa 40 %, v roce 2015 39 % celkového dovozu. Též ostatníchteritorií teritorií nedochází k  výrazným změnám proti již několik let ustálenému Téžv v podílech uu ostatních nedochází k výrazným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, rozdělení, kde do  Francie směřuje 6  % vývozu. Dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, V. kde do Francie směřuje 6 % vývozu. Dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, V. Británie, Itálie Británie, Itálie a Ruská federace, kam směřuje od 3 % až po 5 % celkového vývozu. Přibližně 35 % vývozu a Ruská federace, kam směřuje od 3 % až po 5 % celkového vývozu. Přibližně 35 % vývozu směřuje směřuje do  ostatních teritorií. Ani v  oblasti dovozu se teritoria v  průběhu posledních let podstatně do ostatních Ani vzájem oblastivyvážet dovozudo zemí se teritoria v průběhu posledníchjednání let podstatně nemění. Čeští nemění. Čeští teritorií. výrobci mají východní Asie a probíhají o vývozech do zemí výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky. Jižní Ameriky. V listopadu 2015 se v Bombaji v rámci mezinárodního strojírenského veletrhu „India Engineering Sourcing V listopadu 2015 se v Bombaji v rámci mezinárodního strojírenského veletrhu „India Engineering Sourcing Show“ (IESS) uskutečnilo třetí zasedání Smíšené pracovní skupiny pro těžké strojírenství. Hlavním bodem Show“ (IESS) uskutečnilo třetí zasedání Smíšené pracovní skupiny pro těžké strojírenství. Hlavním bodem programubyl bylpodpis podpis protokolu o spolupráci v oblasti těžkého strojírenství, který současně jako programu protokolu o spolupráci v oblasti těžkého strojírenství, který současně definujedefinuje jako hlavní hlavní zájmový projekt modernizaci indického strojírenského HEC v Ránčí. zájmový projekt modernizaci indického státníhostátního strojírenského podnikupodniku HEC v Ránčí. Graf18.4.2 18.4.2–-Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA28 28 Graf Dovozní teritoria v roce 2015 Rakousko 3%

Polsko 4%

Japonsko 5%

ostatní 35%

ostatní 27%

V. Británie 3%

USA 4%

Vývozní teritoria v roce 2015

Rusko 3% Německo 39%

Čína 7%

Itálie 8%

Německo 32%

Itálie 4% Polsko 4%

Francie 6%

V. Británie 5%

USA 5%

Slovensko 6%

Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,data datak 28. k 28.2.2.2016 2016

18.5 SHRNUTÍ ODDÍLU 18.5 SHRNUTÍA PERSPEKTIVY A PERSPEKTIVY ODDÍLU Jednouz důležitých z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, jež v Jednou součástí českého všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po  energii. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii. Energetické strojírenství a dodávky oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, výrobou přes armatury, zahrnuje zařízení výrobu mnoha a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, turbín kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. posledním období období se se české české energetické energetické strojírenství, strojírenství,jako jakorozhodující rozhodujícíčinitel činitelobnovy obnovy a a rozvoje rozvoje české české V Vposledním energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, republikách, Číně,republikách, Indii, Pákistánu, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších postsovětských Číně,Egyptě, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, nastátech. Kubě a v dalších státech. Zapojeníčeských českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských často jejich napomáhá jejich Zapojení výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorciíkonsorcií často napomáhá příslušnost příslušnost k nadnárodním jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním k nadnárodním společnostem,společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté zakázkám. Zároveň řada ryze jsou českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě tradici a bohatým referencím. díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím. Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu, dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny. 160 Ministr průmyslu a obchodu vyhlásil v rámci konání Mezinárodního strojírenského veletrhu 2015 v Brně

iniciativu nazvanou Průmysl 4.0. Jedná se o přípravu vize digitální ekonomiky směrem ke kybernetické

18. CZ-NACE 28 VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J.N.

Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu, dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny. Ministr průmyslu a obchodu vyhlásil v rámci konání Mezinárodního strojírenského veletrhu 2015 v Brně iniciativu nazvanou Průmysl 4.0. Jedná se o přípravu vize digitální ekonomiky směrem ke kybernetické revoluci, která přinese přerod myšlení lidí, zapojených do organizace a řízení průmyslové výroby. Ve svém důsledku bude mít pozitivní dopad na celou společnost. Cílem je zapojit české firmy efektivně do dodavatelsko-odběratelských řetězců, a ve spolupráci s výzkumnou sférou připravit taková řešení, která jim v těchto řetězcích zlepší jejich pozici směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

161

162

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

19.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 29 dle jednotlivých skupin

29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Automobilový průmysl (AP) se významně podílí na  celkových hospodářských výsledcích České republiky. V  posledních letech se jeho zastoupení v  rámci zpracovatelského průmyslu neustále zvyšuje, rostou jeho tržby, počet zaměstnanců i export. Tento oddíl zahrnuje podle charakteru výrobního programu následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, přívěsy a návěsy a výrobu autodílů. V automobilovém průmyslu má výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla již více než deset let větší podíl na tržbách a zaměstnanosti než výroba motorových vozidel, avšak u  exportu má dlouhodobě největší podíl výroba motorových vozidel. Důležitost skupiny 29.2 je marginální, a i když její tržby stále rostou, předkrizové úrovně roku 2008 zatím nedosáhly. Automobilový průmysl je odběratelem výrobků a služeb z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství. Vozidlo se skládá až z  12 tisíc dílů (Škoda pro výrobu nového Kodiaqu bude odebírat přes 5  500 dílů od 530 dodavatelů). Tuzemští dodavatelé v roce 2015 vyrobili jak pro české automobilky, tak zejména na export např. 21,1 milionu kusů pneumatických plášťů pro osobní a lehká nákladní vozidla, 919 tisíc ks pneumatických plášťů pro nákladní vozidla a 119 tisíc industriálních pneumatik pro další motorová vozidla, 31 milionů kusů autoskel, cca 18 mil. ks autosvětel, přes 2 miliony posilovačů řízení, více jak 14 milionů pružin pro osobní automobily, přes 3 miliony klimatizačních jednotek, ale také miliony kondenzátorů, výparníků, chladičů nebo topných těles, přes dvacet milionů filtrů a miliony dalších komponentů. V České republice bylo v roce 2015 v provozu skoro 7,2 mil. vozidel. V ČR bylo kromě nových vozidel přeprodáno také cca 660 tisíc ojetých osobních automobilů, jejichž průměrná cena byla cca 196 tis. Kč, což představuje cca 130 mld. Kč. Leasingové společnosti mají významný obrat svých tržeb v návaznosti na prodej vozidel. U leasingu bylo využito více jak 80 % z 51,4 mld. Kč na nákup vozidel (osobní, lehká užitková a nákladní, včetně autobusů a trolejbusů). U podnikatelských úvěrů to bylo přes 72 % z 50,1 mld. Kč. Například prostřednictvím ŠKOFINu byla nakoupena vozidla za necelých 12 mld. Kč. U výdajů do reklamy 10 největších inzerentů za ni zaplatilo přes 2,7 mld. Kč (nejvíce Hyundai 584 mil. Škoda 348 mil. Kč a Volkswagenem 340 mil. Kč). Na Slovensku automobilky investovaly do reklamy 86,6 mil. €.

163

Pro všechny výrobce je důležitá logistika a zvláště v oborech, kde se vyrábí just in time. ČD Cargo, a.s. ročně přepraví více jak 1 mil. vozidel díky tuzemským a  slovenským automobilkám. Ve  velkých firmách se ročně otočí až 15 tisíc kamionů s hotovými výrobky. V České republice má profesní průkaz kolem 300 tisíc řidičů, kteří pravidelně zasedají za volant nákladního automobilu či autobusu. Silniční doprava se u nás podílí na 78 % celkové přepravy zboží (na mýtném zaplatily kamiony v České republice v roce 2015 cca 9,7 mld. Kč (meziročně +11,67 %). V následujících letech předpokládáme další růst silniční nákladní dopravy. U osobní dopravy se individuální a autobusová doprava podílí na osobní přepravě více jak 50 %. Po skončení životnosti se automobil stává „odpadem“, který je zdrojem materiálů pro další využití (železo, plasty, sklo, barevné kovy, vzácné prvky a  další). V  České republice je ročně ekologicky zlikvidováno přes 130 tisíc motorových vozidel s ukončenou životností. V roce 2015 bylo z Centrálního registru vozidel vyřazeno 669 154 vozidel – pouze 111 222 ks bylo předáno k likvidaci a dalších 557 932 bylo po 1. 7. 2015 vyřazeno administrativně (důvodem je zákon č. 293/2013 Sb. (čl. II, odst. 4b), který změnil pravidla pro tzv. polopřevody). Bylo zpracováno cca 44 tis. tun vyřazených pneumatik (energeticky bylo využito 58,9  %). Významnou komoditou jsou i  autobaterie (Kovohutě Příbram zrecyklovaly přes 100 tun olověných baterií). Vzhledem k nástupu elektromobility očekáváme v následujících letech (po roce 2020) větší zastoupení lithiových baterií k recyklaci (např. baterie u BMW i3 váží cca 230 kg, v elektrobusu včetně temperovacího příslušenství váží až 2,5 tuny). Tabulka 19.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 29 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

29.1

30,7

47,2

46,2

45,6

54,6

47,3

22,5

9,3

29.2

1,7

1,0

0,8

0,8

0,9

1,0

2,1

17,2

29.3

67,7

51,7

53,0

53,6

44,5

51,8

75,5

73,5

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Ekonomické výsledky v časových řadách jsou někdy ovlivněny statistickými faktory. Podniky jsou zařazeny do jednotlivých oddílů a skupin podle jejich převažující činnosti, přičemž ostatní činnosti mohou patřit do jiných oddílů či skupin. V  případě změny struktury produkce, kdy převahu získá jiná činnost, je podnik přeřazen do příslušného oddílu (skupiny). V  tom případě dochází ke změně dynamiky, nebo objemu ukazatele z  organizačních důvodů, ne z  ekonomických důvodů. Výroba autopříslušenství se tak dostává na  rozhraní s kovodělným, strojírenským, elektrotechnickým a gumárenským a plastikářským průmyslem. V  počtu jednotek a  zaměstnanců, a  z  toho vyplývajících mzdových nákladů, jednoznačně dominuje skupina 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory, ve které se nachází zástupci nejvýznamnějších světových výrobců autodílů. U tržeb, přidané hodnoty, výnosů a aktiv má mírně nadpoloviční podíl. Necelá čtvrtina pracovníků se podílí na finální výrobě motorových vozidel (zde má Škoda více jak 2/3 podíl na zaměstnanosti). Co do výše tržeb první tři příčky obsadily Škoda, TPCA a HMMC. Nejmenší je skupina 29.2 představující výrobu návěsů a přívěsů, od nástaveb na kamiony či terénní nákladní vozidla, až po přívěsné vozíky za osobní automobily. Ve většině ukazatelů má nejvýše 2% podíl.

19.2 VÝVOJ ODDÍLU Automobilový průmysl má velmi bohatou historii. Můžeme zmínit: 200 let od  premiéry prvního parou poháněného automobilu na našem územ od Josefa Božka, 150 let od narození Václava Laurina, jednoho ze zakladatelů značky Laurin & Klement, 120 let od založení firmy „První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky“ (pozdější Karosa, nyní IVECO), 115 let od založení a 110 let od zahájení výroby osobních vozidel

164

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

ve firmě Laurin & Klement (nynější Škoda Auto, a.s.) a prvního mezinárodního autosalonu na českém území, 95  let činnosti firmy Bosch na  našem území, 90 let od  zahájení pravidelného provozu autobusů v  Praze, 85 let od  zahájení pravidelného provozu autobusů v  Brně a  Ostravě, 80 let od  výroby prvního trolejbusu na našem území, registrace ochranné známky Tatra, vzniku firmy BRITA (později Pal a nyní Brisk a.s.) a výroby Škody 935 s  proudnicovou karoserií, 70 let od  vzniku národního podniku PAL a  ukončení výroby osobních automobilů AERO, 25 let od  vzniku Brano Group, a.s., MAHLE Behr Mnichovo Hradiště, s.r.o., Kögel, s.r.o, 20 let od zahájení výroby autobusů ve společnosti SOR Libchavy, s.r.o.,  založení např. společností Johnson Controls Automobilové součástky, k. s., Tyco Electronics Czech s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., 15 let od vzniku společnosti Magna Exteriors (Bohemia) s.r.o., Nemak Czech Republic, s.r.o., MAHLE Behr Mnichovo Hradiště s.r.o., 10 let od  zahájení výroby v  Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. (TPCA), založení firmy SUNGWOO HITECH s.r.o. Zaznamenali jsme i milníky prodejní či výrobní – Poprvé v historii se Škodě Auto a.s. (Škoda) podařilo prodat sto tisíc aut za jediný měsíc (březen 2015). Škoda vyrobila 17ti miliónté, TPCA 2,5 milionté a Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) 1,5 milionté auto, Škoda sedmimiliontou manuální převodovku, Škoda Electric, a.s. 14ti tisící trolejbus od zahájení výroby. Automobilový průmysl patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější odvětví v České republice. Na tržbách za prodej vlastních výrobků se v rámci zpracovatelského průmyslu podílí 28,7 %. Na exportu se podílí cca jednou třetinou (automobilka Škoda je největším exportérem u nás) a na zaměstnanosti je to 14 %. Investice v automobilovém průmyslu představují skoro pětinu všech investic ve zpracovatelském průmyslu. Toto odvětví je i na prvních místech ve statistikách investičních pobídek. Pro srovnání: na Slovensku automobilový průmysl zaměstnává přímo 80 tisíc lidí, podílí se na 43 % průmyslové výroby a na 35 % exportu zpracovatelského průmyslu. Firmy z automobilového průmyslu a návazní dodavatelé se pravidelně umísťují v žebříčku CZECH TOP 100, ale ne všechny firmy se této ankety účastní. Na prvním místě za rok 2015 skončila Škoda Auto, a.s., na 21. místě BOSCH DIESEL, s.r.o., na 32. místě Iveco Czech Republic, a.s., na 34. místě Automotive Lighting s.r.o., na 38. místě AGC Flat Glass Czech a.s., na 48. místě TRW Automotive Czech s.r.o., na 55. místě Witte Nejdek, spol. s r.o., na 57. místě MITAS a.s., na 78. místě MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. na 83. místě TRCZ s.r.o. a na 84. místě SOR Libchavy spol. s r. o. Automobilový průmysl patří rovněž mezi nejvýznamnější odvětví ve státech střední Evropy. Jako příklad můžeme uvést následující výroby: v Polsku FCA Poland (556 tis. osobních automobilů, dříve Fiat Auto Poland S.A), VW Poland (v roce 2015 vyrobili 171 tisíc lehkých užitkových vozidel), v Maďarsku AUDI Hungaria Motor (největší motorárna v EU, v roce 2015 poprvé vyrobila přes 2 mil. motoru v jednom roce), na Slovensku Volkswagen Slovakia (v roce 2015 vyrobila 397 458 osobních vozidel, 262 400 převodovek a 36,4 milionu komponentů), KIA Slovakia (v roce 2015 vyrobila 338 tisíc osobních automobilů a 582 tis. motorů) a v Rumunsku Automobile Dacia (v roce 2015 vyrobila cca 551 tisíc vozidel, 514 tis. převodovek a 436 tis. motorů).

165

19.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 19.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 19.3.1 –- Hlavní Hlavní ekonomické ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 29 (rok 2008 = 100 %) 100 %) 1 400

180 000

Počet jednotek

Počet zaměstnaných osob

160 000

1 200

140 000

1 000

155 366

145 765

140 094

140 564

140 429

60 000

136 706

80 000

133 210

1 125

1 126

1 209

1 256

1 074

400

100 000

1 292

1 004

600

1 061

800

153 869

120 000

40 000

200

20 000 0 2015 120 000 Průměrná mzda (v Kč)

0

20 000

101 373

40 000

31 555

60 000 84 173

851 021 141 506

804 182 130 463

764 932 131 342

705 648 126 729

200 000

588 590 99 728

400 000

641 933 113 081

600 000

99 444

80 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

30 470

800 000 1 131 114 188 999

100 000

1 015 993 173 946

1 000 000

29 511

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

77 345

2014

28 565

2013

77 941

Obrat (v mil. Kč)

2012

27 535

2011

77 251

2010

26 697

1 200 000

2009

25 368 62 388

2008

24 622 61 243

0

0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Jedná se se o alikvotní o alikvotní měsíční měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený z ročních z ročních údajů údajů ** Jedná

Po recesi v roce 2009 se většina ukazatelů obrátila k růstu, přičemž obrat a přidaná hodnota překročily Po  recesi v  roce 2009roku se většina ukazatelů obrátilaJek torůstu, a  přidaná předkrizovou úroveň 2008 už v roce 2010. dánopřičemž růstemobrat výroby nejen uhodnota nás, ale překročily i zejména předkrizovou úroveň roku 2008 už v roce 2010. Je to dáno růstem výroby nejen u nás, ale i zejména v Německu, v Německu, ale i dalších okolních státech. Také poptávka po nových vozidlech zejména v EU rostla více jak ale i dalších okolních státech. Také poptávka po nových vozidlech zejména v EU rostla více jak 30 měsíců v řadě. 30 měsíců v řadě.

Produktivita práce vzrostla výrazně ve  ve dvou dvou meziročních meziročních skocích skocích v  v roce 2010 aa  2014, zatímco nárůst průměrné mzdy byl bylrovnoměrný. rovnoměrný.Tím Tímdošlo došlov letech v  letech 2011 a  2012 k  nepříznivému předstihu průměrné mzdy 2011 a 2012 k nepříznivému předstihu růsturůstu mezdmezd před před produktivitou. Růst zaměstnanosti od roku 2010 byl přerušen v roce 2013, ale následně zrychlil, takže produktivitou. Růst zaměstnanosti od roku 2010 byl přerušen v roce 2013, ale následně zrychlil, takže v  roce 2015 přesáhl počet zaměstnaných úroveň roku 2008. Nedostatek pracovníků nutí firmy zvyšovat v roce aby 2015 přesáhl počet pracovníků zaměstnaných úroveň nové. roku 2008. Nedostatek pracovníků nutí firmy přesáhly zvyšovat platy, snížily fluktuaci a  nalákaly Dle Sdružení automobilového průmyslu platy, aby mzdy snížily zaměstnanců fluktuaci pracovníků a nalákaly nové. (zahrnující Dle Sdružení automobilového průmyslu přesáhly průměrné jejich členské základny firmy nejen z  CZ-NACE 29) 33  000 Kč (meziročně vzrostly o 3,6 %). Za uplynulou dekádu vzrostla v tomtofirmy odvětví mzda dramaticky průměrné mzdy zaměstnanců jejich členské základny (zahrnující nejen z CZ-NACE 29) z 22 591 Kč 33 000 Kč (2006) na 33 274 Kč (2015), o plných 47 %. Mzdy vzrostla v automobilovém průmyslu jsoudramaticky o cca o čtvrtinu vyšší, (meziročně vzrostly o 3,6 %).tj.Za uplynulou dekádu v tomto odvětví mzda z 22 591 Kč nežli je průměr ČR. (2006) na 33 274 Kč (2015), tj. o plných 47 %. Mzdy v automobilovém průmyslu jsou o cca o čtvrtinu vyšší, nežli je průměr ČR. byl průměrný plat v tomto odvětví v polovině roku 2015 na úrovni 1 040 € (za posledních Například na Slovenku

pět vzrostl o 167 €, tj. +19,1 %). Nejvyšší platy v Bratislavském kraji a nejnižší rozdíl činí více€ Například na Slovenku byl průměrný plat vjsou tomto odvětví v polovině roku v Košickém, 2015 na úrovni 1 040 jak 30 %. Průměrné platy v automobilkách byly: Volkswagen Slovakia – 1 750 €, KIA – 1 215 €, PSA Peugeot (za posledních pět vzrostl o 167 €, tj. +19,1 %). Nejvyšší platy jsou v Bratislavském kraji a nejnižší Citroën – 1 100 € (do průměru se nezapočítávají platy manažerů). Automobilka Jaguar Land Rover oznámila, v Košickém, rozdíl činí více jak 30 %. Průměrné platy v automobilkách byly: Volkswagen Slovakia – 1 750 €, že bude nabízet nástupní průměrný plat ve výši 1 225 € (koncem roku 2019 by měl dosáhnout až 1 300 €). KIA – 1 215 €, PSA Peugeot Citroën – 1 100 € (do průměru se nezapočítávají platy manažerů). Automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že bude nabízet nástupní průměrný plat ve výši 1 225 € (koncem roku 2019 by měl dosáhnout až 1 300 €). 166

CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ Dle 19. společnosti Center for Automotive Research byly průměrné hodinové mzdové náklady v USA u těchto automobilek ve výši: Mercedes-Benz 65 USD, General Motors 58 USD, Ford 57 USD, Honda 49 USD, FCA 48 Nissan 42 USD,forHyundai 41 USD, BMWbyly 39 průměrné USD a Volkswagen USD náklady (mzdovév USA náklady jsou DleUSD, společnosti Center Automotive Research hodinové 38 mzdové u těchto automobilek ve  výši: Mercedes-Benz 65 USD, General Motors 58 USD, Ford 57 USD, Honda 49 USD, FCA součtem hodinové mzdy, zdravotního pojištění a bonusů). Průměrný plat v automobilovém průmyslu 48 USD, Nissan 42 USD, Hyundai 41 USD, BMW 39 USD a Volkswagen 38 USD (mzdové náklady jsou součtem v Německu přesáhl 4 tisíce €. hodinové mzdy, zdravotního pojištění a  bonusů). Průměrný plat v  automobilovém průmyslu v  Německu Dle Českého úřadu podražila nová auta v roce 2015 meziročně o 2,4 %. Ceny ojetých přesáhl 4 tisícestatistického €. automobilů meziročně vzrostly o 2,2 %. V roce 2015 se dalo pořídit pouze deset modelů pod 200 tisíc Kč Českého statistického úřadu podražila nová auta v roce 2015 za meziročně ojetých automobilů (vDle roce 2014 to bylo 20 modelů). Nejlevnější byla Dacia Sandero 169 900 o 2,4 %. Kč, kteráCeny se tak dala pořídit za 6 meziročně vzrostly o 2,2 %. V roce 2015 se dalo pořídit pouze deset modelů pod 200 tisíc Kč (v roce 2014 to průměrných platů (v roce 2010 se nejlevnější vůz dal pořídit na 6,67 průměrných měsíčních platů). Ceny aut bylo 20 modelů). Nejlevnější byla Dacia Sandero za 169 900 Kč, která se tak dala pořídit za 6 průměrných platů každoročně rostou i díky stále vyššímu vybavování vozidel různými bezpečnostními prvky a dalšími (v roce 2010 se nejlevnější vůz dal pořídit na 6,67 průměrných měsíčních platů). Ceny aut každoročně rostou elektronickými systémy, napomáhajícími v provozu. V roce 2015 zdražovali prodejci také v návaznosti i  díky stále vyššímu vybavování vozidel řidiči různými bezpečnostními prvky a  dalšími elektronickými systémy, na rostoucí poptávku po nových vozidlech. U výrobců návěsů a přívěsů je růst cen dán produkcí napomáhajícími řidiči v  provozu. V  roce 2015 zdražovali prodejci také v  návaznosti na  rostoucí poptávku po nových vozidlech. U výrobců návěsů a přívěsů je 29.3 růst cen produkcí sofistikovanějších sofistikovanějších výrobků. Ceny autodílů u CZ NACE majídán klesající tendenci v letech 2009výrobků. až 2013,Ceny což autodílů u CZ NACE 29.3 mají klesající tendenci v letech 2009 až 2013, což je dáno dlouhodobými kontrakty, je dáno dlouhodobými kontrakty, požadujícími snižování dodavatelských cen. požadujícími snižování dodavatelských cen. V EU-28 stoupla průměrná cena nového vozidla v roce 2014 meziročně o 874 € na 26 435 €. V Norsku přesáhla průměrná cena nového automobilu tis. €2014 (díkymeziročně 18,7% zastoupení elektromobilů a hybridů na V EU-28 stoupla průměrná cena nového vozidla43 v roce o 874 € na 26 435 €. V Norsku přesáhla průměrnáprodejích). cena nového automobilu € (díky zastoupení elektromobilů na celkových celkových Například v USA43 tis. průměrná se 18,7% cena vozidla se meziročně zvýšilaa hybridů o 802 USD na 33 188 prodejích). Napříkladv v USA se cena vozidla sepropad meziročně zvýšila o 802 USD na 33 188 USD. Také USD. Také například Rusku,průměrná které zaznamenalo výrazný prodejů, zdražovala automobilka AvtoVAZ například v  Rusku, které zaznamenalo výrazný propad prodejů, zdražovala automobilka AvtoVAZ o  9  % o 9 % (nejlevnější model stál 300 000 rublů (4 595 USD), z důvodu zvýšení cen dovážených autodílů po (nejlevnější model stál 300 000 rublů (4 595 USD), z důvodu zvýšení cen dovážených autodílů po devalvaci devalvaci rublu. rublu.

%) Graf 19.3.2 -–Cenový Cenovývývoj vývojCZ-CPA CZ-CPA 29 29 (2005 (2005 == 100 100 %)

Graf %) Graf19.3.3 19.3.3-–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE29 29(v(v %) 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15

105 100 95 90 85 80 75 70 29

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Spread -5,9 -9,7

1,6

6,0

4,6

2,1 10,6 16,2

29.1 93,5 85,4 81,9 79,4 78,3 77,8 78,4 80,7

rf

4,6

4,7

3,7

3,8

2,3

2,3

29.2 96,3 96,5 93,6 95,4 97,3 97,6 99,6 100,2

ROE

9,0

5,6 13,9 18,0 14,8 13,0 19,2 24,0

29.3 88,6 91,6 86,9 85,2 86,2 88,1 92,2 91,1

re

14,9 15,3 12,3 12,0 10,2 10,9 8,6

90,6 91,0 86,6 84,9 85,3 86,8 90,1 89,7

Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO

1,6

0,6 7,7

Pramen: ČSÚ,ČSÚ, výpočty MPO Pramen: výpočty MPO

Počet zaměstnaných osob na rozdíl od počtu firem neustále roste. Kromě výrobců nástaveb se další Počet zaměstnaných osob na rozdíl od počtu firem neustále roste.výrobci Kromě výrobců se další pododdíly pododdíly dostaly nad předkrizovou zaměstnanost. Zejména osobníchnástaveb automobilů a autobusů dostaly nad předkrizovou zaměstnanost. Zejména výrobci osobních automobilů a  autobusů v  posledních v posledních letech zvyšovali produkci a nabírali nové zaměstnance. U výrobců nákladních vozidel byla letech zvyšovali produkci a  nabírali nové TATRA zaměstnance. výrobců nákladních bylavýrobu situacea opačná. situace opačná. Automobilka Tatra (nyní TRUCKS,U a.s.) změnila majitele,vozidel navyšuje přijímá Automobilka Tatra (nyní TATRA TRUCKS, a.s.) změnila majitele, navyšuje výrobu a přijímá nové pracovníky. nové pracovníky. U výrobců nástaveb sledujeme mírný pokles zaměstnanosti na v posledních rozdíl od tržeb, které U výrobců nástaveb sledujeme mírný pokles zaměstnanosti na rozdíl od tržeb, které šesti letech vneustále posledních šestiAutomobilky letech neustále rostou. v Evropské unii patří jednoznačně meziprůmyslu. největší rostou. v Evropské uniiAutomobilky patří jednoznačně mezi největší zaměstnavatele v rámci zaměstnavatele v rámci průmyslu. Například ČR 25 zaměstnává automobilka zaměstnává Škoda přesVW 25 Bratislava tis. osob,přes na Například v ČR zaměstnává automobilka Škoda vpřes tis. osob, na Slovensku 10 tis. osob, v Maďarsku zaměstnává Kft přes 11 tis. osobAUDI a v Rumunsku přes Slovensku zaměstnává VW Bratislava AUDI přes HUNGARIA 10 tis. osob,MOTOR v Maďarsku zaměstnává HUNGARIADacia MOTOR 14 přes tis. osob. Kft 11 tis. osob a v Rumunsku Dacia přes 14 tis. osob.

Výrobcikomponentů, komponentů,po po poklesu počtuzaměstnanců zaměstnancůvv letech 2008-2009,neustále neustálenabírají nabírajínové novépracovníky pracovníky Výrobci poklesu počtu letech 2008-2009, a mají možnosti vytvořit další pracovní místa. a mají možnosti vytvořit další pracovní místa.

167

Finanční pozice, měřená ukazatelem Spread, měla příznivý vývoj, když od roku 2010 se nacházela v černých číslech. Po výraznějším zvýšení v roce 2011 se kladné hodnoty Spreadu v následujících dvou letech snižovaly, ale v roce 2014 a 2015 zaznamenaly výrazný meziroční nárůst (graf 19.3.3). Tento vývoj byl v úzké korelaci s rentabilitou vlastního kapitálu. Nejlépe si vedla skupina 29.1, jejíž hodnota Spreadu byla, kromě roku 2009, kladná. U ostatních dvou skupin měl Spred kladné hodnoty až v roce 2014 a 2015, přičemž její meziroční růst u skupiny 29.3 byl v roce 2015 enormní.

19.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Automobilový průmysl patří dlouhodobě mezi největší exportéry a  významně přispívá ke  kladnému saldu zahraničního obchodu České republiky. Tuzemské automobilky mají zastoupení na cca 100 zahraničních trzích a Česká republika se snaží podporovat zvyšování exportu do stávajících či nových zemí. Můžeme konstatovat, že v posledních letech je vyváženo cca 1  mil. vozidel a naopak dováženo cca 250 tisíc vozidel včetně vozidel ojetých. Díky blízkosti Německa, jakožto největšího evropského výrobce motorových vozidel, roste rovněž export autodílů. Kromě Německa dodává Česká republika autodíly prakticky do všech evropských států, kde se vyrábí vozidla. Pro vícero států ve světě byl v roce 2015 automobilový průmysl nejvýznamnějším exportérem. U některých zemí měl vývoz vozidel největší podíl na  celkovém exportu: např. na  Slovensku 27,4  % (20,6 mld. USD), v Mexiku 23,7 % (90,4 mld. USA), v České republice 19,9 % (31,4 mld. USD), v Německu 18,7 % (249 mld. USD), ve Španělsku 17,9 % (50,8 mld. USD), ve Slovinsku 13,8 % (3,7 mld. USD). Jako druhý největší exportér byl např. v  Rumunsku 14,5 % (8,8 mld. USD), v Itálii 8,3 % (38 mld. USD), v Jižní Koreji 13,1 % (69,1 mld. USD), v Kanadě 14,7  % (60 mld.  USD). V  případě Kanady bychom mohli konstatovat, že je první, pokud bychom nepočítali export ropy a  ropných produktů. Jako třetí nejvýznamnější exportér byl např. ve  Velké Británií 11,0 % (50,7 mld. USD), ve Švédsku 11,1 % (15,4 mld. USD), ve Francii 8,7 % (44,1 mld. USD), v Polsku 10,8 % (21,3 mld. USD) a  v  Indii 5,3  % (14,1 mld. USD). U  Číny, jako největšího světového exportéra vozidel, byl na 8. místě s podílem 2,7 % (62,7 mld. USD). 19.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Největší nárůst exportu vykázala skupina výrobků CZ-CPA 29.1, neboť více jak 90 % produkce motorových vozidel je vyváženo. Je to dáno především zvýšenou poptávkou po vozidlech vyšších tříd např. Škoda Superb a Octavia a Hyundai iX 35. U osobních automobilů bylo vyvezeno přes 90 % produkce. U výrobců nástaveb se rok 2015 dostal na úroveň roku 2009. Tuzemské automobilky mají zastoupení prakticky na všech kontinentech (Škodovky se prodávají ve  více jak 100 zemích, auta z  produkce závodu HMMC jsou exportována do  58 zemí). Pro výrobce autobusů je dominantní evropský trh, ale objevují se zakázky i z dalších, hlavně asijských zemí. U nákladních vozidel je hlavním trhem Evropa a Asie. V exportu firem, které sdružuje AutoSAP, znovu dominovaly evropské trhy, přitom podíl těchto trhů na  exportu se dále zvýšil z  83  % na  84,3  %. Evropský trh osobních automobilů rostl 28 měsíců v  řadě od  září 2013. Vzhledem k  poklesu kurzu koruny k  € jsme zaznamenali výrazný nárůst vývozu zánovních do tří let starých vozidel, zejména do Německa. Ruský trh, kam se vyváželo nezanedbatelné množství vozidel i komponentů, zaznamenal opětovně meziroční pokles registrací nových osobních a lehkých užitkových vozidel, a to na 1,6 mil. osobních (-35,7 %, resp. minus 890 tisíc vozidel). Díky tomuto propadu není v grafu mezi největšími vývozními zeměmi. Také ukrajinský trh zaznamenal výrazný pokles prodejů nových vozidel, i když ten patří mezi ty menší exportní teritoria. U  autodílů je dán růst exportu hlavně zvýšením výroby o  téměř 230 tisíc vozidel v  Německu, Polsku a na Slovensku. Také ve Velké Británii došlo k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel o cca 90 tisíc ks. Také české firmy dodávají automobilkám za Lamanšský průplav. U dovozu motorových vozidel roste import jak nových tak ojetých vozidel (v roce 2015 to představovalo cca 330 tis. ks, včetně více jak 30 tisíc škodovek). Dovoz u všech skupin se v posledních šesti letech více jak zdvojnásobil.

168

Také české firmy dodávají automobilkám za Lamanšský průplav. U dovozu motorových vozidel roste import jak nových tak ojetých vozidel (v roce 2015 to představovalo cca 330 19. tis. ks, včetně 29 víceVÝROBA jak 30 tisíc škodovek). Dovoz u všech skupin MOTOCYKLŮ), se v posledních PŘÍVESŮ šesti letech více jak CZ-NACE MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ A NÁVĚSŮ zdvojnásobil. Kladné zahraničního obchodu obchodupoprvé poprvépřekonalo překonalo hranici Kč (pro srovnání byl celkový Kladné saldo saldo zahraničního hranici 400400 mld.mld. Kč (pro srovnání to bylto celkový export export automobilového průmyslu v roceBezmála 2009). Bezmála dvěma třetinami na tom podíleli výrobci automobilového průmyslu v  roce 2009). dvěma třetinami se na  tomse podíleli výrobci motorových vozidel. motorových vozidel. Graf saldo zahraničního produkty dle mil. Kč) Graf19.4.1 19.4.1––Vývoz, Vývoz,dovoz dovozaa saldo zahraničníhoobchodu obchoduss produkty dleCZ-CPA CZ-CPA 29 29 (v (v mil. Kč) 900 000 Vývoz

800 000

Dovoz

Saldo

700 000

2009

2011

2012

2014

400 632

423 628

369 265

730 704

361 439

294 334 2013

301 016

595 350

285 135

559 203

261 943

522 425

260 482

227 727 2010

236 040

0

463 767

100 000

195 942

200 000

388 179

300 000

192 237

400 000

274 068

500 000

824 261

600 000

2015

Pramen:ČSÚ, ČSÚ,data datakk 28. 2016 Pramen: 28. 2.2.2016

Dohody v rámci zahraničního obchodu: Dohody v rámci zahraničního obchodu:  FTA EU s Jižní Koreou • FTA EU dohoda s Jižní Koreou Tato vstoupila v platnost 1. července 2011. Od té doby prodeje evropských automobilek Tato dohoda července Od té doby prodeje automobilek v této v této zemi vstoupila rostou. V v platnost roce 20151.bylo do Jižní2011. Koreje dovezeno 243 900evropských vozidel (meziročně +24,2%). zemi rostou. V roce 2015 bylo do Jižní Koreje dovezeno 243 900 vozidel (meziročně +24,2%). Německé Německé automobilky se podílely na 68,5 % importovaných vozidlech. V roce 2015 prodaly korejské automobilky se podílely na 68,5 % importovaných vozidlech. V roce 2015 prodaly korejské automobilky v EU 831 automobilů 145 osobních automobilů (meziročně + 77 236 ks). Výroba v HMMCdosáhla a KIA v automobilky EU 831  145 osobních (meziročně + 77  236 ks). Výroba v  HMMC a  KIA Slovakia Slovakia dosáhla 682 200 vozidel (KIA56 Slovakia % všech v Evropě). 682  200 vozidel (KIA Slovakia pokrývá % všechpokrývá prodejů56 značky Kia v prodejů Evropě).značky V  roceKia 2015 přesáhl export do přesáhl Jižní Koreje u automobilového průmyslu 8,2 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 4,7 mld. €). V roceEU 2015 export EU do Jižní Koreje u automobilového průmyslu 8,2 mld. € (od roku 2012 Import do Jižní Koreje z EU dosáhl 7,0 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 1,1 mld. €). vzrostl o 4,7 mld. €). Import do Jižní Koreje z EU dosáhl 7,0 mld. € (od roku 2012 vzrostl o 1,1 mld. €). Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) s USA • Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) EUEU s USA Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. Evropští výrobci vyvážejí do USA 900 000 Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. Evropští výrobci vyvážejí do USA ccacca 900 000 aut ročně (nejdůležitější exportní trh nejen objemu, ale i z hlediska Objem aut ročně (nejdůležitější exportní trhz pohledu nejen z pohledu objemu, ale i zhodnoty hlediskaprodaných hodnoty aut). prodaných dovozů z  USA dovozů od  rokuz 2009 stagnuje na  úrovni 200  kusů. V  000 rocekusů. 2015Vseroce z  ČR2015 žádné aut). Objem USA od roku 2009 stagnuje na000 úrovni 200 se zautomobily ČR žádné do USA přímo nevyváží. Na domácím trhu však působí řada firem, které se podílejí na obchodu s USA automobily do USA přímo nevyváží. Na domácím trhu však působí řada firem, které se podílejí na prostřednictvím výroby autosoučástek. Hlavní překážkou navýšení vzájemného obchodu jsou rozdílné obchodu na vozidla s USA prostřednictvím výroby a emisí. autosoučástek. Hlavníprobíhají překážkou navýšení vzájemného požadavky z hlediska bezpečnosti V této oblasti expertní jednání. obchodu jsou rozdílné požadavky na vozidla z hlediska bezpečnosti a emisí. V této oblasti probíhají • FTA s Japonskem expertní jednání. Mandát pro jednání byl schválen v listopadu 2012, jednání zahájeno v březnu 2013. V roce 2015 probíhala  FTA s Japonskem jednání na expertní úrovni k technické harmonizaci a vzájemnému uznávání norem. Z Japonska se do EU Mandát schválen v listopadu 2012, jednání zahájeno dohoda v březnu 2013. Vobchodu roce 2015 dováží 755pro tisícjednání vozidel byl a z EU do Japonska 155 tis. vozidel. Navrhovaná o volném by probíhala jednání na úrovni 10 % k technické harmonizaci a a 22 % vzájemnému uznávání norem. měla za cíl odstranit clo, expertní které dosahuje pro osobní automobily pro nákladní automobily, na vozidlech vyrobených v Japonsku Od Japonska očekává odstranění Z Japonska se do EU dováží 755 tisíca dovážená vozidel a zdo EU. EU do Japonska 155se tis.na oplátku vozidel. Navrhovaná dohoda netarifních překážek, které brání evropským automobilovým výrobcům při vstupu na japonský trh. o volném obchodu by měla za cíl odstranit clo, které dosahuje 10 % pro osobní automobily a Studie 22 % poukazují na výrazný nárůst dovozů do EU a pokles zaměstnanosti v evropském automobilovém průmyslu pro nákladní automobily, na vozidlech vyrobených v Japonsku a dovážená do EU. Od Japonska se na po přijetí FTA. oplátku očekává odstranění netarifních překážek, které brání evropským automobilovým výrobcům

• FTA EU a Vietnam Dne 2. prosince 2015 podepsal ministr průmyslu a obchodu Vietnamu Vu Huy Hoang v Bruselu společně s EU komisařkou pro obchod Cecilií Malmström dokument o oficiálním ukončení rozhovorů o EU – Vietnam Free Trade Agreement (EVFTA). Je předpoklad zvýšení vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem nejen v automobilovém průmyslu.

169

rozhovorů o EU – Vietnam Free Trade Agreement (EVFTA). Je předpoklad zvýšení vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem nejen v automobilovém průmyslu. 

FTA EU s Indií Jednání započala v roce 2007 a Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad zdlouhavostí procesu. Podle Svazu indických výrobců automobilů (SIAM) bude FTA výrazně přínosnější pro automobilový • FTA EU s Indií průmysl EU. Nyní je přibližně 10% dovozní clo na indická auta dovážená do EU, zatímco u importu Jednání započala v roce 2007 a Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad zdlouhavostí procesu. Podle Indie se výrobců pohybujeautomobilů v rozmezní (SIAM) od 60 do 100FTA % uvýrazně hotových vozů. V letech 2013-14 vyvezla EU do Svazudoindických bude přínosnější pro automobilový průmysl Indiejeautomobily a díly v hodnotě 1,6 miliardyauta USDdovážená (z toho automobily představovaly mil. USD). EU. Nyní přibližně 10% dovozní clo na indická do EU, zatímco u importu170 do Indie se pohybuje od 60 za do 100 % u hotových vozů. 2013-14 vyvezla EU do Indie Indiev rozmezní vyvezla vozidla 1,2 miliardy USD do EU.V letech ACEA (Evropská asociace výrobců automobily automobilů) a dílypodporuje v hodnotě FTA 1,6 miliardy USD (z toho automobily představovaly 170 mil. USD). Indie vozidla za předpokladu vyváženosti a reciprocity, úplného odstranění celvyvezla pro motorová za 1,2vozidla miliardy USD do EU. ACEA (Evropská asociace výrobců automobilů) podporuje FTA za předpokladu a jejich částí. Zároveň požaduje příslib, že se nebudou v budoucnu přijímat nové netarifní vyváženosti a reciprocity, úplného odstranění cel pro motorová vozidla a jejich částí. Zároveň požaduje překážky. příslib, že se nebudou v budoucnu přijímat nové netarifní překážky. 19.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 19.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU U vývozu je stejně jako u dovozu dominantní Německo. Škodovky patří v Německu mezi nejoblíbenější U vývozu je stejně u dovozu dominantní Škodovky mezi nejoblíbenější dovážená auta a jako v roce 2015 se zde ŠkodaNěmecko. umístila na 7. místěpatří meziv Německu nejprodávanějšími značkami dovážená se 170 tis. auta a v roce 2015 se zde Škoda umístila na 7. místě mezi nejprodávanějšími značkami se 170 tis. prodanými prodanými auty (v roce 2010 to bylo 8. místo se 132 tis. vozidly). Škoda Octavia postoupila v rámci auty (v  roce 2010 to bylo 8. místo se 132 tis. vozidly). Škoda Octavia postoupila v  rámci německého trhu německého trhu na 6. místo mezi nejprodávanějšími modely osobních Škoda Fabia na na 6. místo mezi nejprodávanějšími modely osobních automobilů a Škoda Fabiaautomobilů na 14. místo.aNejoblíbenějším 14. místo.vyráběným Nejoblíbenějším modelem vyráběnýmbyl korejskými automobilkami v Německu Hyundai i30. Pro modelem korejskými automobilkami v Německu Hyundai i30.byl Pro firmu IVECO je Německo druhý největší odběratel. firmu IVECO je Německo druhý největší odběratel. Graf19.4.2 19.4.2–-Zahraniční Zahraničníobchod obchods výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA29 29 Graf Dovozní teritoria v roce 2015

Itálie 4%

ostatní 22%

Německo 35%

Maďarsko 4%

ostatní 30% Německo 34%

Belgie 3% Itálie 3%

Španělsko 4%

Francie 4% Jižní Korea 7%

Vývozní teritoria v roce 2015

Slovensko 10%

Polsko 10%

Polsko 4% Španělsko 5%

Francie 6% Slovensko 7%

V. Británie 6%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

Pro ProTPCA TPCAjejenejvětším největšímtrhem trhemVelká VelkáBritánie, Británie,kam kamsměřovalo směřovalo27,3  27,3%%vyrobených vyrobenýchvozidel vozidel(59 (59892 ks) 892 ks)a apro pro škodovku je třetím největším trhem v EU (75 tis. vozidel). škodovku je třetím největším trhem v EU (75 tis. vozidel). Na Slovensku je Škoda nejprodávanějším značkou s podílem % na celkových registracích nových Na Slovensku je Škoda nejprodávanějším značkou s podílem 21,6 %21,6 na celkových registracích nových osobních osobních automobilů. IVECO zdepoloviční mělo skoro poloviční podílnových na prodejích nových autobusůHMMC (253 vozidel), automobilů. IVECO zde mělo skoro podíl na prodejích autobusů (253 vozidel), dodává převodovky do KIA Slovakia. HMMC dodává převodovky do KIA Slovakia.

Největším odbytištěm autobusů IVECO je Francie, kam směřuje téměř polovina produkce. Zároveň je druhým největším trhem pro TPCA (37 tis. vozidel). Z největších exportních teritorií zmizelo Rusko, vzhledem k výraznému propadu prodejů nových vozidel. Z  hlediska dovozu roste zastoupení Německa, které již překročilo třetinu celkového dovozu (největší podíl na dovozu nových i ojetých vozidel a komponentů). U Polska je dominantní import autodílů (např. motory do  TPCA, části karoserií, volanty) pro tuzemské automobilky. Kromě nich z  Polska dovážíme také např. autobusy (Solaris je třetím největším prodejcem autobusů u nás) a karoserie pro trolejbusy (Škoda Electric využívá karoserie Solaris, na  které montuje elektrovýzbroj). Ze Slovenska se importuje např. Škoda Citigo

170

19. CZ-NACE 29 VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVESŮ A NÁVĚSŮ

(má skoro 50 % podíl na tuzemském trhu v „kategorii mini“) a motory pro HMMC. Z Jižní Koreji se dováží osobní automobily a komponenty pro HMMC, z Francie a Španělska zejména osobní automobily (SEAT 10. nejprodávanější auta u nás). Z Maďarska k nám putují např. motory pro Škodovku. U Itálie jsou nejvýznamnější dovozním artiklem osobní a lehká užitková vozidla.

19.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU V roce 2015 bylo v ČR vyrobeno přes 1,3 mil. motorových vozidel (v posledních pěti letech se zvýšila výroba motorových vozidel o více jak 100 tisíc kusů). Nejvyšší meziroční růst produkce v roce 2015 vykázala TPCA, a to o necelých 35 tis. osobních automobilů, následovaná HMMC o cca 15 tis. ks. Podíly jednotlivých automobilek na výrobě osobních a lehkých užitkových vozidel byly: Škoda (56,77 %), HMMC (26,36 %) a TPCA (16,87 %). U výrobců nákladních vozidel zůstala pouze jedna značka, a to TATRA. Té se podařil opětovně zvýšit produkci, i přes pokles exportu, který byl nahrazen výrazným růstem domácí poptávky. Výrobci autobusů zaznamenali v roce 2015 nejvyšší dosavadní produkci (4 517 ks). Z hlediska rozdělení produkce přes 80 % autobusů má na své přední masce symbol IVECA. Závod ve Vysokém Mýtě je největším výrobním závodem divize Iveco Bus. Podíl druhého největšího výrobce SOR Libchavy se zvýšil na necelých 14  %. Kromě autobusů bylo vyrobeno také 280 trolejbusů. Od roku 2015 nabízí užitkové automobily vlastní produkce i společnost ZEBRA Group. Kromě motorových vozidel je nutné zmínit i výrobu návěsů a přívěsů. Bylo vyprodukováno přes 840 přívěsů a 940 návěsů pro nákladní vozidla firmami PANAV, a.s. a SCHWARZMÜLLER s.r.o. Kromě toho AGADOS, spol. s r.o. prodala přes 21,5 tisíce přívěsů za osobní či lehké užitkové vozy. Výrobci autodílů zvyšují svoje tržby i počet zaměstnanců. V Evropě není prakticky vozidlo, které by nemělo komponenty od českých dodavatelů, pokud pomineme malovýrobce sportovních a luxusních vozidel. Investice v českém automobilovém průmyslu V roce 2015 obdrželo investiční pobídku 106 projektů, z toho jich šlo do automobilového průmyslu 25. Z hlediska celkových investic to představovalo 12 ze 45 mld. Kč (26  %) a  plány na  vytvoření více jak 3 tisíce nových pracovních míst. Mezi největší projekty můžeme zařadit rozšíření výroby ložisek firmou INA Lanškroun, s.r.o. (ložiska pro automobilový průmysl), RONAL (hliníková kola) AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH, s.r.o. (části brzd). V areálu společnosti TATRA TRUCKS, a.s. bylo slavnostně představeno nové moderní pracoviště diagnostiky vozidel. Jedná se o první zcela novou provozní část společnosti po jejím převzetí novými majiteli v  rámci uskutečněné restrukturalizace. Evropská komise schválila Česku investiční pobídku pro společnost Nexen a Mobis, jako velké investiční akce se státní podporou. Pro srovnání: Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) za rok 2015 uzavřela 23 investičních pobídek, jejichž realizace by mohla vytvořit až 7 400 nových pracovních míst, přičemž výše investic je plánována na 1,74 mld. €. Největší zastoupení na investicích měl automobilový průmyslu díky příslibu vybudování čtvrté automobilky u našich sousedů (Jaguar Land Rover předpokládá vytvoření 2 800 nových míst a investice ve výši cca 1,4 mld. €) a vybudování nového závodu firmy Brose za 50 mil. € a přijetí cca 600 pracovníků. V rámci rozšíření karosárny ve VW Bratislava se začaly vyrábět karosérie na SUV Bentley, které pak jsou exportovány do Velké Británie. Volkswagen v Bratislavě začal stavět svařovnu za 1,5 mld. € a nové montážní haly za více než 300 mil. €. Kia oznámila investice ve výši 150 mil. €. Predikce českého automobilového průmyslu V návaznosti na pokračující růst prodejů zejména v EU očekáváme v roce 2016 navýšený výroby motorových vozidel u nás a zvýšení tržeb zaměstnanosti i exportu automobilového průmyslu jak to potvrzují i statistiky za prvních pět měsíců roku 2015. Byly potvrzeny další investice nejen do rozšiřování výroby, ale i do výstavby zcela nových výrobních kapacit. Také za oblast výzkumu a vývoje byly avizovány významné investice, např. společnost Valeo buduje nové R&D centrum za 600 milionů korun na testování bezpečnostních a asistenčních systémů automobilů. Problémem pro většinu firem automobilového průmyslu je však nedostatek kvalifikovaných lidí, který brání v dalším rozšiřování výroby. Nedaří se sehnat dostatečné množství technicky zaměřených středoškoláků a  vysokoškoláků, kteří by nahradili odcházející pracovníky či navýšili počty pracovníků u mnoha firem.

171

Životní prostředí V roce 2015 průměrné emise nových osobních automobilů registrovaných v EU se meziročně snížily o 3 % na  119,6 g  CO2/km. Od  roku 2010, kdy se začaly monitorovat, klesly o  více jak 20 g  CO2/km. Emisní cíl 130 g CO2/km pro rok 2015 byl splněn o dva roky dříve. Automobilky budou muset do roku 2021 snížit v EU průměrné emise za svůj vozový park na 95 g CO2/km. V USA díky nízké ceně benzínu (nejnižší za posledních pět let) nedošlo ke snížení průměrné spotřeby nových vozidel, která zůstala na 25,3 míle/galon (mpg), tj. 217 g CO2/km. V roce 2020 by průměrná spotřeba měla být na úrovni 42 mpg a v roce 2025 dokonce 54,5 mpg. Prodeje vozidel na  alternativní pohon vzrostly, zejména díky daňovému zvýhodnění. V  roce 2015 v  EU se prodalo 146  161 elektromobilů včetně hybridů (meziročně +108,8  %, +76 165 ks). Celosvětové prodeje elektromobilů: například Tesla prodala přes 50 tis., Renault-Nissan 85 tis., Toyota 1,2 mil. hybridů. U  vozidel koncernu VW byl v  USA objeven software manipulující výsledky měření emisí NOx, který dal za vzniku aféře zvn. „Dieselgate“. Při následném prověřování dalších vozidel různých automobilek se zjistilo, že i  u  dalších modelů vykazované spotřeby (emise) neodpovídají spotřebě, kterou mají vozidla v  reálném provozu. V této souvislosti např. American Automobile Association (AAA), Mezinárodní automobilová federace (FIA), Transport & Environment (T&E) testovaly vícero modelů automobilů a u některých byly zjištěny reálné spotřeby vyšší až o 20 %. Některé státy z tohoto důvodu podaly žaloby na automobilky. I  z  toho důvodu Evropská komise navrhla nový systém testování emisí automobilů ve  skutečném provozu (RDE), který byl schválen Evropským parlamentem. V období od září roku 2017 do ledna 2020 bude možno v rámci tzv. RDE měření emisí ve skutečném provozu překročit limit 80 mg NOx/km o 110 %, po lednu 2020 to bude o 50 %. Některé státy avizovaly cíl prodejů pouze bezemisních vozidel na svém území po roce 2025 či 2030. Predikce světového automobilového průmyslu Pro rok 2016 je predikován růst prodejů nových vozidel na  většině trzích zejména v  EU, USA a  v  Číně. Státy významně podporují nákup nízkoemisních vozidel a  budují související infrastrukturu, i  když původní cíle stanovené před několika lety pro zastoupení zejména elektromobilů se nedaří plnit. Evropská komise připravuje Závěrečnou zprávu GEAR 2030 s doporučením pro další směřování evropského automobilového průmyslu (navazuje na předchozí iniciativy CARS 21 -Konkurenceschopný automobilový regulační systém pro 21. století a Akční plán CARS 2020 zaměřený na posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského automobilového průmyslu do roku 2020). Členské státy mají zaslat Evropské komisi svoje Národní plány na podporu vozidel na alternativní pohon (elektřina, vodík, CNG a LNG) v návaznosti na schválenou směrnici o  zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. VW byl významně postižen pokutami v  USA (je otázkou, jaká bude konečná jejich výše), kde v této souvislosti také poklesl jeho prodej. Na ostatních trzích se aféra „Dieselgate“ prakticky na jeho prodejích neprojevila. Evropští výrobci se musí vypořádat s blížícím se rokem 2020 a emisním cílem 95 g CO2/km za svůj vozový park. Je předpoklad, že Evropská komise zahájí jednání o emisních limitech pro rok 2025 v EU. V návaznosti na strategie snižování emisí CO2 u nákladních automobilů EK předloží návrh Nařízení, stanovující maximální hodnoty pro tuto kategorii vozidel. Automobilky a technologické firmy budou pokračovat v  testování autonomních vozidel. Na  mezinárodním poli bude pokračovat tvorba legislativy k  elektromobilitě a  autonomním vozidlům, kterou požadují automobilky i  technologické firmy. Největší objem investic do výzkumu a  vývoje bude směřovat do této oblasti. I  nadále budou pokračovat jednání ohledně přijetí FTA mezi EU a Japonskem, EU a USA, USA a Japonskem.

172

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

20.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 30 dle jednotlivých skupin 30.1 Stavba lodí a člunů; 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovány); 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení j. n. Tento oddíl zahrnuje výrobu ostatních dopravních prostředků, např. výrobu člunů a stavbu lodí, výrobu kolejových vozidel a lokomotiv, letadel a kosmických lodí a výrobu jejich dílů, jízdních kol a motocyklů. Skladbou výrobního sortimentu patří mezi významné proexportní oddíly. Jeho produkce se na  vývozu podílí 38  %, dodávky pro domácí investice tvoří 33 % a do mezispotřeby směřuje 22 %. Z toho se mezi největší odběratele řadí firmy uvnitř vlastního oddílu CZ-NACE 30, a dále strojírenství CZ-NACE 28 a opravy a instalace CZ-NACE 33. U  velkých lodí se jedná zejména o  jejich opravy, případně zhotovení hrubé stavby, kdy kompletní loď je pak dodělávána v  zahraničí. Výrobci kolejových vozidel mají zákazníky zejména mezi středoevropskými železničními dopravci, kterým dodávají nové lokomotivy či vagony, případně pro ně zhotovují kompletní renovace kolejových vozidel. Firmy v leteckém průmyslu jsou pak nejen významní dodavatelé částí letadel pro zahraniční výrobce, ale také velmi úspěšní výrobci ultralightů, kterým se daří získávat nové zakázky ze zahraničí. U ostatních dopravních prostředků je dominantní výroba jízdních kol, kterých se v České republice ročně vyrobí cca 300-350 tisíc ks, motorek a čtyřkolek se vyrábí cca 2 000 ks ročně. Tabulka 20.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 30 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

30.1

0,5

0,5

1,2

1,2

0,5

0,7

1,1

21,6

30.2

48,7

54,5

56,7

55,7

61,1

61,9

47,4

6,7

30.3

41,7

36,5

30,7

32,8

30,7

31,1

38,9

9,0

30.4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

30.9

9,0

8,6

11,4

10,3

7,8

6,3

12,6

62,7

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

Významnými podniky v rámci skupiny oddílu CZ-NACE 30.1 jsou firmy Barkmet, a.s. (stavba lodí různých typů, nákladních lodí, kontejnerových lodí, vlečných remorkérů, trajektů a pontonů), NOVA České Loděnice, a.s., (stavba chemických a plynových tankerů, kontejnerových lodí a opravy plavidel v délkách od 90 do 110 m a hmotností 600 – 900 t) a MARINE, s.r.o. (nabízí hliníkové nýtované čluny nejen svoji produkce- různé typy hliníkových člunů; univerzální, pro rybáře, pro turistiku, modely pro hasiče a policii).

173

Skupina CZ-NACE 30.2 je reprezentována např. firmami Škoda Transportation, a.s., CZ LOKO, a.s., Škoda vagonka, a.s., Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., LEGIOS, a.s., Pars Nova, a.s. (výrobci kolejových vozidel), Bonatrans Group, a.s., ČKD Kutná Hora, a.s. a IFE-CR, a.s. (výroba částí kolejových vozidel). Ve  skupině CZ-NACE 30.3 jsou největšími firmami Honeywell Aerospace Olomouc, s.r.o., Aero Vodochody Aerospace, a.s., LATECOERE Czech Republic, s.r.o., Zodiac Galleys Europe, s.r.o., První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., Aircraft Industries, a.s. a GE Aviation Czech, s.r.o., které vyrábí kompletní letadla či jejich části. Firmy dodávající komponenty pro kosmický průmysl jsou malé co do počtu zaměstnanců, ale významným způsobem reprezentují Českou republiku svými dodávkami pro nadnárodní společnosti zabývající se výstavbou např. družic, satelitů, kosmických raket. Jedná se například o CSRC, spol. s r.o., BBT-MATERIALS PROCESSING, s.r.o., BD SENSORS, s.r.o. Frentech Aerospace, s.r.o. V  rámci skupiny CZ-NACE 30.9 se musíme zmínit o  firmách Bohemia Bike a  BPS Bicycle Industrial, s.r.o., 4EVER, s.r.o. (výroba jízdních kol), Shimano Czech Republic, s. r. o. (výroba jízdních kol a komponentů). WANZL spol. s r.o. (výroba přepravních kontejnerů, vozíků a paletových nástavců), OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl) a JAWA MOTO spol. s r.o. (výroba silničních či terénních motocyklů). Dlouhodobě nejvýznamnější skupinou oddílu je výroba železničních lokomotiv a vozového parku, která tvoří v rámci oddílu 57% podíl na tržbách, 54,5 % na přidané hodnotě a necelých 50 % na zaměstnanosti. Druhou největší skupinou oddílu je výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, jejíž podíl na  tržbách dosahuje 30,7  % a  na  zaměstnanosti téměř 40  %. Skupiny oddílu stavba lodí a  člunů a  výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených mají minoritní podíly ve všech sledovaných ukazatelích (tabulka 20.1.1). I  když v  posledních letech počet zaměstnanců uvnitř oddílu mírně roste a  v  současnosti přesáhl 21 tisíc pracovníků a celkový obrat dosáhl již 64 mld. Kč, podíl tohoto odvětví na tržbách zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě mezi 1,5 – 2,0 %. Obdobně je to u zaměstnanosti (graf 20.3.1). Odvětví je stále více závislé na elektronických zařízeních, které tvoří největší část dodávek do oddílu, převážně z  dovozu. Využívány jsou i  výrobky několika tuzemských výrobců elektrotechniky pro  letecký, kosmický průmysl či zabezpečovací zařízení pro kolejová vozidla a související infrastrukturu. Druhou největší skupinou vstupů jsou výrobky gumárenského a plastikářského průmyslu, kde je mírná převaha dovozu nad tuzemskými dodavateli. Třetí velkou skupinu tvoří vstupy z vlastního odvětví výrobců ostatních dopravních prostředků, převažují tuzemští dodavatelé, což je dáno širokou základnou firem vyrábějící komponenty zejména pro kolejová vozidla a letadla.

20.2 VÝVOJ ODDÍLU Toto odvětví má u nás dlouhou tradici. V roce 2015 jsme mohli oslavit např.: 200 let od založení strojírnou Josefa Jana Zvěřiny (nynější DAKO CZ a.s.), 170 let od příjezdu prvního vlaku do Prahy, 130 let železničního spojení Brno – Tišnov, 115 let od založení akciové společnosti „Staudinger Waggonfabrik A.G.“ (nyní Škoda Vagonka, a.s.), 95 let od  zahájení výroby parních lokomotiv v  Plzni a  letu prvního motorového letadla vlastní výroby firmy AVAI (celodřevění Avia BH), 90 let od založení firmy ROSTEX a Miktrotechny Praha a.s., 65 let od založení Výzkumného a zkušebního ústavu ČSD (nyní Výzkumný ústav železniční a.s.) a vzniku PBS Velká Bíteš (nyní První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.), 55 let od  zkušebních jízd prototypu tramvaje T3 a jejího nasazení do provozu v Praze (vyrobeno přes 13 tisíc ks), 50 založení závodu Železniční dvojkolí v  rámci Železáren a  drátoven Bohumín BONATRANS a  zahájení výroby začátek výroby jednomotorového dolnoplošníku Z-37 Čmelák, 40 let od zahájení výroby motorových vozů řady 810, 25 let od založení firmy INEKON, 20 let od založení Českomoravská komerční společnost, a.s.

174

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

V roce 2015 jsme v rámci odvětví zaznamenali například tyto významné události: • První brněnská strojírna získala 1. místo v kategorii Inovace v soutěži Podnikatelský projekt roku České republiky za inovaci výroby leteckého turbovrtulového motoru TP100; • BPS Bicycle Industrial, s.r.o vyrobila milionté kolo od zahájení výroby; • První bateriová česká tramvaj vyjela do zkušebního provozu v Plzni; • Škoda Transportation koupila majoritní podíl ve  finském výrobci železničních a  městských kolejových vozidel TransTech (podnik má roční obrat přes 2,5 mld. Kč a cca 500 zaměstnanců); • Byly prezentovány nové dopravní prostředky – na významném asijském dopravním veletrhu UrTran zažila svoji premiéru nová 100% nízkopodlažní pětičlánková tramvaj, na jejímž vývoji a výrobě se podílí plzeňská společnost Škoda Electric. Jedná se o  moderní vozidlo, které by v  budoucnu mohlo sloužit na  linkách tramvajové sítě v hlavním městě Číny, Pekingu, a je schopno jezdit i v místech bez trolejového vedení; • Na  zkušebním okruhu ve  Velimi byla slavnostně pokřtěna elektrická souprava InterPanter ze Škody Vagonka; • Byl představen nový turbovrtulový letoun L 410 NG společnosti Aircraft Industries; • Aero Vodochody úspěšně zalétlo novou verzi vojenského letounu L-39NG. Toto odvětví jako celek v posledních letech roste, a to zejména díky leteckému průmyslu, v rámci kterého se daří získávat nové zakázky zejména v zahraničí, např. dodávky části dveří letadel, interiérové díly pro výrobce velkých letadel Airbus, Boeing, dodávky motorů pro malá a střední letadla a dalších komponentů pro finální výrobce letadel. Také železniční průmysl je velmi úspěšný zejména ve  střední Evropě, ale postupně proniká i  na  další trhy ve světě. Ve výrobě oddílu CZ-NACE 30.9 je dominantní výroba jízdních kol, která představuje cca dvě třetiny tržeb celé skupiny oddílu. Výroba jízdních kol se neustále zvyšuje, roste i prodej speciálních kol na zakázku a elektro-kol. Výroba lodí bohužel nedosahuje svých předkrizových tržeb. Výrobní kapacity tuzemských firem nejsou plně využity. Jednou z příčin je i horší splavnost Labe. V oddílu CZ-NACE 30 obdržela v roce 2015 investiční pobídku pouze jedna firma – FAIVELEY TRANSPORT LEKOV a.s. na projekt za 250 mil. Kč. V rámci celkových investic ve zpracovatelském průmyslu patří toto odvětví mezi nevýznamné. Strojírenská skupina Škoda Transportation, a.s. vydala emisi dluhopisů v objemu 2,31 miliardy korun s pětiletou splatností. Získané prostředky investuje do vývoje a výzkumu. Výroba lodí a člunů – obrat firem vyrábějící lodě v posledních dvou letech stoupal, ale je stále ještě o 0,5 mld. Kč nižší než v krizovém roce 2008. Nedaří se získávat velké zakázky jako v minulosti. V roce 2015 byla realizována např. kompletní modernizace chemického tankeru TMS Christoph o rozměrech 86 × 9 m v Loděnici Chvaletice (kompletní vyměněna středové tankové části). Pro tanker takovéto velikosti se jednalo na  Středním Labi o premiéru. Doposud zde byly k vidění pouze nákladní lodě menších rozměrů a v minulosti uhelné lodě. Výrobci kolejových vozidel zaznamenali také opětovný růst až v posledních letech. Je to dáno také zakázkami pro české dráhy (ty např. v roce 2015 investovaly 6,5 mld. Kč na nákup nových, obnovu a modernizaci stávajících železničních kolejových vozidel ČD meziročně o  0,6  mld. více), ale i  například dodávkami pro německé a francouzské dráhy. Byla také realizována dodávka tramvají na Slovensko (do Bratislavy) a do Turecka (72 tramvají v hodnotě přes 3,4 miliardy Kč). Výrobcům letadel a  jejich motorů, kosmických lodí a  souvisejících zařízení se dlouhodobě daří. Tuzemští výrobci získávají nové zakázky nejen od evropských firem. V souvislosti s embargem na vývoz do Ruska byla významně poznamenána firma Aircraft Industries, která se díky poklesu prodejů svých letadel ocitla v roce 2016 v insolvenci. V průběhu roku byla však insolvence odvrácena. Letadla z Kunovic na ruském trhu výrazně podražila kvůli propadu hodnoty rublu vůči dolaru. Propad prodeje kunovické společnosti byl výrazný – během dvou let na desetinu.

175

20.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Krizové období se v  oddíle CZ-NACE 30 neprojevilo tak dramaticky, jako v  řadě jiných oddílů. V  roce 2009 obrat prakticky meziročně stagnoval (- 0,9 %) a přidané hodnota vzrostla téměř o 7 %. Nejvíce to odnesla zaměstnanost, která meziročně klesla téměř o 2,8 % a v roce 2010 o dalších 3,3 %. To se pak příznivě odrazilo ve skokovém růstu produktivity práce v roce 2009, ale i výrazném nárůstu průměrné mzdy. Od roku 2010 obrat narůstal a následnými vysokými růsty v roce 2014 a 2015. Rovněž přidaná hodnota měla velké meziroční růsty v letech 2014 a 2015, po předchozím období kolísavého růstu. U růstu přidané hodnoty byl tahounem letecký průmysl. To je znamením, že se u nás vyrábí sofistikované výrobky se stále vyšší přidanou hodnotou. Největší propad přidané hodnoty byl zaznamenán u  výrobců lodí. Tato skutečnost je dána přechodem na spíše opravárenské služby než na výrobu klasických lodí. Zaměstnanost vykazovala od roku 2011 meziroční růsty. U celkového počtu zaměstnanců oddílu stojí za růstem především letecký průmysl, který dlouhodobě nabírá pracovníky (za sledované období to bylo přes 2 200 lidí, což představuje více jak třetinové zvýšení). Také kolejový průmysl navýšil počet zaměstnanců, a to o více jak 300 pracovníků a rovněž výrobci ostatních dopravních prostředků prakticky zdvojnásobili počty pracovníků. Bohužel jedním z nejvíce limitujících faktorů pro další rozvoj zejména českého leteckého a železničního průmyslu, který zažívá v posledních letech značný boom, je stále nedostatek kvalifikovaných odborníků na všech úrovních. Předstih růstu produktivity práce před růstem mezd byl příznivý, kromě roku 2012 a  2013, v  důsledku kolísavého vývoje přidané hodnoty, způsobené propadem u  výrobců kolejových vozidel. Průměrná mzda v oddílu od roku 2011 rostla a převýšila průměrnou mzdu ve zpracovatelském průmyslu. V rámci CZ-NACE 30 jsou však mezi jednotlivými skupinami výrazné rozdíly. Zatímco u třech skupin oddílu mzda rostla, u výrobců lodí klesla. Průměrná mzda v  železničním a  leteckém průmyslu je oproti lodnímu průmyslu dvojnásobná. V roce 2015 byly hodnoty všech produkčních ukazatelů nad úrovní roku 2008. Obrat se za  sledované období téměř zdvojnásobil, což bylo dáno zejména růstem produkce v  leteckém a železničním průmyslu, zatímco u výroby lodí a jejich komponentů došlo k jeho snížení. Z hlediska počtu jednotek největší růst vykázali za sledované období výrobci lodí, letadel a jinde nezařazených dopravních prostředků. U prvního jmenovaného je to rozšiřováním výrobního sortimentu u firem, které se předtím dodávkami komponentů na lodě nezabývaly. U výrobců letadel roste v návaznosti na zvyšování zakázek nutnost kooperace s dalšími tuzemskými firmami. U výrobců dopravních prostředků jinde nezařazených je to zejména rozšiřujícím se počtem firem, které se zabývají výrobou kompletních kol či jejich komponentů. V grafu 20.3.2 je uveden vývoj cen průmyslových výrobců za skupiny výrobků CZ-CPA 30, která jako celek prakticky kopíruje vývoj cen u výrobců kolejových vozidel, tedy nejvýznamnější komodity v rámci CZ-CPA 30. Finální ceny rostly v návaznosti na růst cen vstupů.

176

20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

Graf 20.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 30 (rok 2008 = 100 %) Graf 20.3.1 – Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 30 (rok 2008 = 100 %) 800

25 000

Počet jednotek

700

Počet zaměstnaných osob

20 000

600 500

70 000

2010

2011

Obrat (v mil. Kč)

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

60 000

90 000

21 21 386 386

21 21 192 192

20 20 357 357

20 306 306 20

19 395 395 19

18 18 069 069

Průměrná mzda (v Kč)

80 000

Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0

83 83 466 466 29 29 396 396

72 72 117 117 28 28 570 570

27 27 442 442

66 66 471 471

68 68 350 350 27 27 381 381

72 72 571 571 26 26 647 647

64 64 442 442

66 66 349 349 25 25 748 748

10 000

26 26 480 480

30 000

58 58 682 682

40 000

24 24 909 909

64 763 763 64 21 420 420 21

60 588 588 60 18 340 340 18

55 172 172 55 16 238 238 16

55 078 078 55 16 655 655 16

52 932 932 52 16 890 890 16

47 307 307 47 14 387 387 14

44 44 903 903 14 445 445 14

45 45 310 310 13 527 527 13

50 000

20 000

10 000 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

60 000

40 000

20 000

0

70 000

50 000

30 000

18 18 680 680

5 000

100 0

10 000

19 210 210 19

648 648

592 592

584 584

2009

557 557

2008

508 508

434 434

200

397 397

300

689 689

15 000

400

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO Pramen: Jednáseseoo alikvotní měsíčnípodíl podílvypočtený vypočtenýzz ročních údajů **Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

20.3.2 - Cenový vývojvývoj CZ-CPA 30 (2005 = 100 %) Graf Graf 20.3.2 – Cenový CZ-CPA 30 (2005 = 100 %)

Graf %) Graf20.3.3 20.3.3-–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE30 30(v(v %)

115

30

110

20

105

10

100 95

0

90 85

-10

80

-20

75 70

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 30 107,6 109,5 109,3 108,8 108,9 108,4 108,2 107,9 30.2 108,7 110,9 110,5 109,4 109,3 108,8 108,6 108,3 Pramen: Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO Pozn.: 30.9 nejsou Pozn.:Skupiny Skupiny30.1, 30.1,30.3, 30.3,30.4 30.4aa 30.9 nejsousledovány. sledovány

2008 2009 Spread -15,6 6,0 rf 4,6 4,7 ROE 4,7 24,0 re

2010 2011 2012 8,0 10,0 8,4 3,7 3,8 2,3

2013 2014 2015 3,5 1,5 -11,0 2,3 1,6 0,6

23,7 27,5 26,4 24,5 18,2 5,3 20,3 18,0 15,6 17,4 18,0 21,0 16,8 16,3

Pramen: ČSÚ,ČSÚ, výpočty MPO Pramen: výpočty MPO

Vývoj finanční pozice oddílu CZ-NACE, charakterizované ukazatelem Spread, dokládá, že v  předkrizovém Vývoj finanční pozice oddílu CZ-NACE, charakterizované ukazatelem Spread, dokládá, že v předkrizovém období v  roce 2008 měl tento ukazatel výrazně zápornou hodnotu. Ta však s  nástupem krize v  roce 2009 v roce 2008 čísel, měl tento výrazně zápornou hodnotu.letech Ta však s nástupem krizeSpreadu, v roce 2009 období přešla do kladných kteréukazatel kulminovaly v roce 2011. V dalších došlo ke snižování když roce 2011. dalších letech došlov roce ke snižování Spreadu, když přešla kladných čísel, které kulminovaly v roce do 2015 dosáhl hluboké záporné hodnoty.v Vývoj tohotoV ukazatele, zejména 2015, nekorespondoval produkčních charakteristik, zejména s přidanou hodnotou práce. Z toho vyplývá, že vs vývojem roce 2015 dosáhl hluboké záporné hodnoty. Vývoj tohotoa produktivitou ukazatele, zejména v roce 2015, záporné hodnoty jsou dosahovány finančními transakcemi mimo produkční činnost, a to zejména ve výrobě nekorespondoval s vývojem produkčních charakteristik, zejména s přidanou hodnotou a produktivitou kolejových vozidel.

177

práce. Z toho vyplývá, že záporné hodnoty jsou dosahovány finančními transakcemi mimo produkční činnost, a to zejména ve výrobě kolejových vozidel.

20.4 OBCHOD 20.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD 20.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 20.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Vývoz výrobků CZ-CPA 30 dosáhl v roce 2015 nejvyšší hodnoty za posledních 5 let, a to 51 534 mil. Kč. Skoro výrobků CZ-CPA 30 dosáhl v roce(zaznamenal 2015 nejvyššív hodnoty za posledních 5 let, a to 51 534 mil. mld. Kč. Skoro zVývoz poloviny jej tvoří železniční průmysl letech 2008 až 2015 největší nárůst o +6,2 Kč). z  poloviny jej tvoří železniční průmysl (zaznamenal v  letech 2008 největší nárůst vo letech +6,2  mld. Třetinu vývozu představují komponenty leteckého průmyslu, kterýaž po2015 výrazném propadu 2010Kč). až Třetinu vývozu představují komponenty leteckého průmyslu, který po výrazném propadu v letech 2010 až 2011 opětovně rostl. Dopravní prostředky jinde neuvedené představují cca 15 % vývozu. Export výrobců 2011 opětovně rostl. Dopravní prostředky jinde neuvedené představují cca 15 % vývozu. Export výrobců lodí lodí se ve sledovaném období cca třetinu. výrobců vojenských bojových v rocevykázal 2015 se ve sledovaném období snížil snížil o cca otřetinu. Vývoz Vývoz výrobců vojenských bojových vozidelvozidel v roce 2015 vykázal díky dodávce 280 vozidel BVP-1 pro iráckou výraznývýrazný růst díkyrůst dodávce 280 vozidel BVP-1 pro iráckou armádu.armádu. Graf saldo zahraničního produkty dle 30 (v mil. (v mil. Kč) Kč) Graf 20.4.1 20.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz aa saldo zahraničního obchodu obchodu ss produkty dle CZ-CPA CZ-CPA 30 60 000 Vývoz

50 000

Dovoz

Saldo

2009

2010

2012

2014

25 434

51 534 26 100

13 896

46 232 2013

20 092

21 308

41 400 15 344

40 304

24 960

21 457 2011

13 948

35 405

31 886

7 111

0

24 775

22 294

10 000

15 862

20 000

38 156

30 000

32 336

40 000

2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

Dovoz Dovoz ostatních ostatních dopravních prostředků vv roce roce 2015 2015 meziročně meziročně klesl klesl oo 6,2 6,2 mil. mil. Kč. Kč. To To bylo bylo zapříčiněno zapříčiněno meziročním propadem importu o více jakjak třetinu. Největší podíl na dovozech mají meziročním importu kolejových kolejovýchvozidel vozidela letadel a letadel o více třetinu. Největší podíl na dovozech dlouhodobě komodity leteckého průmyslu. Na  pomyslnou druhou pozici se v  roce 2015 dostaly komodity mají dlouhodobě komodity leteckého průmyslu. Na pomyslnou druhou pozici se v roce 2015 dostaly dopravních prostředků jinde neuvedených, jejichž dovoz posledních letech letech neustále roste. roste. Je to Je dáno komodity dopravních prostředků jinde neuvedených, jejichžv dovoz v posledních neustále to nutností dovážet komponenty zejména na výrobu jízdních kol a elektrokol (těch se prodalo cca 30 000 ks – dáno nutností dovážet komponenty zejména na výrobu jízdních kol a elektrokol (těch se prodalo cca 30 000 meziročně + 15 %). ks - meziročně + 15 %). Aktivní saldo saldo obchodní obchodní bilance bilance se se uu komodit komodit CZ-CPA CZ-CPA 30 30 zvýšilo zvýšilo vv roce roce 2015 2015 meziročně meziročně oo cca cca 11,5 11,5 mld. mld. Kč Kč Aktivní a zaznamenalo historický rekord překročením 25 mld. Kč. Výrazný narůst kladného salda (meziročně o téměř a zaznamenalo historický rekord překročením 25 mld. Kč. Výrazný narůst kladného salda (meziročně o 5 mld. Kč) byl zaznamenán u komodit leteckého průmyslu a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících téměř byl zaznamenán komodit leteckého průmyslu jejich motorů, kosmických lodí a zařízení5 a mld. také Kč) železničního průmysluu (o  téměř 6,5 mld. Kč). Naopakadlouhodobě záporné saldo vykazují souvisejících zařízení aprostředků také železničního průmyslu (o téměř mld. Kč). Naopak dlouhodobě záporné saldo komodity dopravních jinde neuvedených. Toto je6,5 zapříčiněno dovozem komponentů pro výrobu vykazují komodity dopravních prostředků jinde neuvedených. Toto je zapříčiněno dovozem komponentů jízdních kol, které jsou pak prodány na tuzemském trhu, jenž ročně absorbuje přes 300 tisíc kol (graf 20.4.1). pro výrobu jízdních kol, které jsou pak prodány na tuzemském trhu, jenž ročně absorbuje přes 300 tisíc kol (graf 20.4.1). 20.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 20.4.2 TERITORIÁLNÍ OBCHODU Z hlediska teritoriálníSTRUKTURA struktury máZAHRANIČNÍHO u dovozu největší podíl USA díky dodávkám letadel a vrtulníků a jejich součástí. To souvisí zejména s  výrobou vrtulníku Sikorski v  Aeru, částečně kooperacemi v  rámci firmy ZHoneywell. hlediska teritoriální struktury mádovoz u dovozu největší podíl a jejich USA díky dodávkám letadel a jízdní a vrtulníků jejich Z Německa převažuje kolejových vozidel součástí, motocykly kola.aU Číny dominují jízdní kola a motocykly, mopedy a komponenty na jejich výrobu. Franciekooperacemi má obdobný vpodíl dodávek součástí. To souvisí zejména s výrobou vrtulníku Sikorski v Aeru, částečně rámci firmy komodit leteckého průmyslu jako USA. Ze Slovenska dovážíme zejména kolejová vozidla, která modernizují Honeywell. Z Německa převažuje dovoz kolejových vozidel a jejich součástí, motocykly a jízdní kola. U Číny tamější firmy pro české dráhy, případně pro RegioJet. Také u  Rakouska dominují v  rámci dovozu kolejová dominují jízdní kola a motocykly, mopedy a komponenty na jejich výrobu. Francie má obdobný podíl vozidla (České dráhy nakoupily zánovní vagony, které budou modernizovány a  nasazeny na  vnitrostátní případně mezistátní spoje).

178

modernizují tamější firmy pro české dráhy, případně pro RegioJet. Také u Rakouska dominují v rámci dovozu kolejová vozidla (České dráhy nakoupily zánovní vagony, které budou modernizovány a nasazeny na vnitrostátní případně mezistátní spoje). 20. CZ-NACE 30 VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

U vývozu bylo největším trhem Německo, a to hlavně díky exportu kolejových vozidel a jejich součástí. Kromě těchto výrobků tam jsou vyváženy kuchyňské sety na finální montáž airbusů v Hamburku. Také u U vývozu bylo největším Německo, a to hlavně díky exportu kolejových vozidel a jejich součástí.671 Kromě Slovenska, zejména díkytrhem dodávce 45 tramvají ForCity Plus do Bratislavy a elektrickým soupravám pro těchto výrobků tam jsou vyváženy kuchyňské sety na finální montáž airbusů v Hamburku. Také u Slovenska, slovenského železničního dopravce Železničnů spoločnosťa elektrickým Slovensko (ZSSK), je dominantní železniční zejména díky dodávce 45 tramvají ForCity Plus do Bratislavy soupravám 671 pro slovenského průmysl. V případě USAŽelezničnů je dominantní vývoz letadel a jejich součástí již dříve zmiňované vrtulníkyV případě Sikorski a železničního dopravce spoločnosť Slovensko (ZSSK), je dominantní železniční průmysl. dodávky pro Boeing.vývoz U Francie jsoua hlavní komponenty na letadla zejména na Airbusy. USA je dominantní letadel jejich exportní součástí komoditou již dříve zmiňované vrtulníky Sikorski a  dodávky pro Boeing. U Francie jsou hlavní exportní komoditou komponenty na letadla zejména na Airbusy. Velké Británie Velké Británie je významným trhem pro části letadel, ale také například pro jachty. Roste i vývoz do Číny je významnýmelektrovýzbrojí trhem pro části ale souprav také například jachty. na Roste i  vývoz do  Číny (komponenty (komponenty proletadel, sedmnáct metra, pro kooperace výrobě tramvají), i když tato země elektrovýzbrojí pro sedmnáct souprav metra, kooperace na  výrobě tramvají), i  když tato země se zatím se zatím neobjevuje mezi největšími vývozními teritorii. neobjevuje mezi největšími vývozními teritorii. Graf 20.4.2 20.4.2 –- Zahraniční výrobky CZ-CPA 30 Graf Zahraniční obchod obchod ss výrobky CZ-CPA 30 Dovozní teritoria v roce 2015

ostatní 25%

ostatní 29%

USA 22%

Japonsko 4%

Německo 11%

Tchaj-wan 5% Francie 7%

Vývozní teritoria v roce 2015

Rakousko 8%

Slovensko 9%

Čína 9%

Německo 16%

Nizozemí 3%

Slovensko 15%

Polsko 3% Rakousko 4% V. Británie 4%

Francie 12%

USA 13%

Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2. 2016

20.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 20.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Produkční Produkční ekonomické ekonomické výsledky výsledky oddílu oddílu CZ-NACE CZ-NACE 30 30 dosažené dosažené v roce v roce 2015 2015 jsou jsou dobrou dobrou základnou základnou pro pro jeho jeho další další vývoj. vývoj. Skupina CZ-NACE 30.1 Stavba lodí a člunů je odvislá od zahraničních zakázek. Tuzemští dopravci Skupina CZ-NACE 30.1 Stavba lodí a člunů je závislá na zahraničních zakázkách. Tuzemští dopravci v posledních v posledních letech spíše plavidel, případně staré, než aby nové.vodní Malé letech spíše redukují počtyredukují plavidel,počty případně renovují staré, renovují než aby nakupovali nové.nakupovali Malé využívání využívánídopravy vodní nákladní dopravy je na labsko-vltavské vodní cestě dáno zejména nespolehlivostí (velká nákladní je na labsko-vltavské vodní cestě dáno zejména nespolehlivostí (velká závislost na celkové závislost na celkové hydrologickébilanci a vodohospodářské bilanciproblém v povodí by mělo vyřešit hydrologické a vodohospodářské v povodí řek). Tento byřek). měloTento vyřešitproblém vybudování plavebních stupňů na Labi. Je nezbytné najít funkční kompromis mezi podmínkami technického řešení a zájmy ochrany vybudování plavebních stupňů na Labi. Je nezbytné najít funkční kompromis mezi podmínkami technického přírody řešení aa krajiny. zájmy ochrany přírody a krajiny. Vodní doprava doprava stále stále čeká čeká na klíčové na klíčové investice investice do splavnění do splavnění Labe. Labe. V období V období mezi mezi lety lety 2007 2007 až až 2013 2013 byly byly Vodní Česku přiděleny přiděleny přes přes čtyři čtyři miliardy miliardy korun z Evropské z Evropské unie unie na na úpravu úpravu problematických problematických míst na Labi Labi kolem kolem Česku Děčína. Děčína. Protože Protože nebylo nebylo možné možné zajistit zajistit povolení povolení z Ministerstva z Ministerstva životního životního prostředí, prostředí, byla byla realizována realizována řada řada projektů, které s nákladní dopravou neměly nic společného. Chystaný plavební stupeň u Děčína, který projektů, které s nákladní dopravou neměly nic společného. Chystaný plavební stupeň u Děčína, který má má pomoci zajistit celoroční splavnost Labe v České republice, může dostat stavební povolení nejdříve v roce pomoci zajistit celoroční splavnost Labe v České republice, může dostat stavební povolení nejdříve v roce 2019. Zastaralý park vodní dopravy zhoršuje konkurenceschopnost nákladní vodní dopravy a současně 2019. Zastaralý vodnívodní dopravy zhoršuje dopravyna  a spotřebu současně limituje pozitivnípark přínosy dopravy pro konkurenceschopnost životní prostředí a  jenákladní relativněvodní náročnější limituje V rámci pozitivníOPD přínosy vodní dopravy životní bylo prostředí a je relativně náročnější spotřebu energií. (Operační programpro Doprava) vyčleněno na období 2014 až na 2020 cca 170energií. mil. € na rozvoje vodní dopravy. Část mohou využít přepravci na modernizaci lodí, část půjde na infrastrukturu.

U  skupiny CZ-NACE 30.2 Výroba železničních lokomotiv a  vozového parku očekáváme růst tržeb, exportu i zaměstnanosti. Společnost Škoda Transportation založila ve Spojených státech amerických novou dceřinou společnost Škoda Transportation USA, LLC. Jsou avizovány významné zakázky jak od  českých drah, tak

179

od zahraničních železničních dopravců, ale také dodávky tramvají. Zde můžeme jmenovat např. • • • • • •

39 jednopodlažních elektrických jednotek „RegioPanter“ do Německa; 14 vlaků INTERPANTER určených pro meziregionální a dálkovou dopravu; modernizace 62 vozů řady Bdpee231; modernizace 71 osobních vozů tří typů (Ampz, Bmz a WRmz) a o modernizaci 22 bývalých vozů ÖBB; opravy hnacích podvozků pro elektrické jednotky 575; 20 tramvají do Rigy.

U skupiny CZ-NACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení očekáváme další růst tržeb a zaměstnanosti v rámci nových zakázek, kterými jsou například: • dohoda amerického výrobce vrtulníků Bell Helicopter s  tuzemskou společností LOM Praha dohodu o budoucí spolupráci na poskytování servisu pro vojenské vrtulníky vyráběné společností Bell; • výroba nového letadla L-39NG, na  které se bude kromě AERO Vodochody AEROSPACE podílet cca 40 českých firem; • smlouva o dodávkách tří balíčků dílů na letouny Airbus A400M a A350; • 20 letadel L 410 do Číny. Rovněž u  skupiny CZ-NACE 30.9 Výroba dopravních prostředků a  zařízení jinde nezařazených očekáváme, v návaznosti s rostoucím zájmem o cyklistiku a s tím souvisejícím zvýšeným prodejem jízdních kol, růst tržeb. Také výrobci motocyklů, kterým se daří zvyšovat výrobu, neboť o tento přepravní prostředek je ve městech vzhledem ke stále hustšímu provozu poměrně velký zájem, avizují produkci nových modelů.

180

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU

21.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 31 dle jednotlivých skupin (tento oddíl nemá skupiny).

Základními surovinami pro nábytkářský průmysl jsou aglomerované desky, překližky a  dýhy z  předem zpracovaného (upraveného) dřeva, většinou z obnovitelné suroviny, kterou dodává dřevozpracující průmysl. Pro oddíl CZ-NACE 31 je charakteristická značná materiálová náročnost (cca 80 % z výrobních nákladů). Využití nových moderních technologií, včetně nanotechnologie, umožňuje dodržování unijní legislativy a garantuje, že výrobky nebudou obsahovat nebezpečné látky nebo škodliviny, které by ohrozily jejich uživatele nebo životní prostředí (např. formaldehyd). V rámci zpracovatelského průmyslu patří tento oddíl k těm méně významným a jeho podíl na celkových tržbách ZP v roce 2015 dosahuje cca 1 %.

21.2 VÝVOJ ODDÍLU Produkce nábytku v ČR se v roce 2015 meziročně zvýšila o více než 2 miliardy Kč na téměř 40 mld. Kč. Jedná se o podobné navýšení jako mezi roky 2013 a 2014, kdy došlo k nárůstu o cca 2 miliardy korun. Výroba významně ožila zejména díky rostoucímu exportu, který se v roce 2015 zvednul na 69,3 mld. Kč oproti 64,9 mld. Kč v roce 2014. Dlouhodobě však roste i import nábytku, ten se v roce 2015 vyšplhal na 50,5 mld. Kč oproti 40,5 mld. Kč v roce 2014. Na základě současných ekonomických výsledků a na základě investic do nábytkářského průmyslu očekáváme i v roce 2016 pokračování růstového trendu tohoto oddílu. Výroba nábytku má v ČR velmi dlouhou tradici, její těžiště a největší výrobci jsou hlavně na Moravě. Špičkovou evropskou i světovou úroveň představuje především ohýbaný nábytek. Z dalšího sortimentu nábytku se dostala na velmi dobrou úroveň hlavně výroba kuchyní. Řada zajímavého solitérního (individuálního i doplňkového) nábytku, což je sortiment, který býval dříve naší velkou slabinou, je v poslední době vidět od našich menších výrobců. Největším problémem oboru je v současné době nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

181

21.3 EKONOMICKÉ UKAZATELE 21.3HLAVNÍ HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 21.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Graf 21.3.1 - Hlavní ekonomické ukazatele oddílu CZ-NACE 31 (rok 2008 = 100 %) Graf 21.3.1 -–Hlavní %) Hlavníekonomické ekonomické ukazatele ukazatele oddílu oddílu CZ-NACE 31 (rok 2008 = 100 100 %) Počet zaměstnaných osob Počet zaměstnaných osob

25 000 25 000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočtyměsíční MPO podíl vypočtený z ročních údajů výpočty MPO *Pramen: Jedná seČSÚ, o alikvotní Jedná se se oo alikvotní měsíční podíl podíl vypočtený vypočtený zz ročních údajů ** Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

Graf 21.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 31 (2005 = 100 %) GrafGraf 21.3.2 – Cenový vývoj CZ-CPA 31 (2005 = 100 %) 21.3.2 - Cenový vývoj CZ-CPA 31 (2005 = 100 %)

120 120 110 110 100 100 90 90 80 80 70 70 60 60 50 50 2008 2009 2010 2008 2009 2010 31 103,5 105,8 105,6 31 103,5 105,8 105,6 Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pramen: Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

2011 2011 106,4 106,4

2012 2012 106,2 106,2

2013 2013 107,1 107,1

2014 2014 109,1 109,1

2015 2015 109,2 109,2

2020 351351 4545 975975 2020 005005

4343 168168 1818 999999

1818 414414 4040 093093

1717 917917 3838 833833

1717 564564 3636 083083

Průměrná mzda (v Kč) Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)* Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

1717 334334 3535 428428

50 000 50 000 45 000 45 000 40 000 40 000 35 000 35 000 30 000 30 000 25 000 25 000 20 000 20 000 15 000 15 000 10 000 10 000 5 000 5 000 0 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

1717 155155 3333 700700

3939 745745 1111 228228

3737 394394 1010 355355

3535 221221 9 545 9 545

3535 803803 9 764 9 764

Přidaná hodnota (v mil. Kč) Přidaná hodnota (v mil. Kč)

3535 786786 9 448 9 448

3636 916916 9 595 9 595

Obrat (v mil. Kč) Obrat (v mil. Kč)

0 0

1717 076076 3333 108108

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

1919 991991

5 000 5 000

1919 839839

2020 954954

2121 819819

2222 569569

2424 450450

10 000 10 000

2727 293293

15 000 15 000 6 093 6 093

6 783 6 783

7 254 7 254

8 116 8 116

8 241 8 241

7 292 7 292

5 538 5 538

6 095 6 095

20 000 20 000

3535 574574 9 887 9 887

50 000 50 000 45 000 45 000 40 000 40 000 35 000 35 000 30 000 30 000 25 000 25 000 20 000 20 000 15 000 15 000 10 000 10 000 5 000 5 000 0 0

30 000 30 000

Počet jednotek Počet jednotek

4343 014014 1010 843843

9 000 9 000 8 000 8 000 7 000 7 000 6 000 6 000 5 000 5 000 4 000 4 000 3 000 3 000 2 000 2 000 1 000 1 000 0 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Graf 21.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE 31 (v %) GrafGraf 21.3.3 – Spread (ROE – re) CZ-NACE 31 31 (v %) 21.3.3 - Spread (ROE – re) CZ-NACE (v %)

25 25 20 20 15 15 10 10 5 05 -50 -5 -10 -10 -15 -15 2008 2009 2008 2009 Spread -3,9 -8,0 Spread -3,9 -8,0 rf 4,6 4,7 rf 4,6 4,7 ROE 13,2 7,7 ROE 13,2 7,7 re 17,1 15,7 re 17,1 15,7 Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

2010 2010 -12,6 -12,6 3,7 3,7 8,7 8,7 21,3 21,3

2011 2011 -11,0 -11,0 3,8 3,8 9,5 9,5 20,5 20,5

2012 2012 -4,3 -4,3 2,3 2,3 11,2 11,2 15,4 15,4

2013 2013 -4,2 -4,2 2,3 2,3 11,1 11,1 15,3 15,3

2014 2014 -2,4 -2,4 1,6 1,6 14,1 14,1 16,5 16,5

2015 2015 0,9 0,9 0,6 0,6 16,1 16,1 15,3 15,3

Uvedené grafyvypovídají vypovídají o hlavních ekonomických ukazatelích oproti roku 2014 pozorovat můžeme Uvedené grafy ekonomických ukazatelích oddíluoddílu a oprotiaa roku 2014 můžeme Uvedené grafy vypovídajío hlavních o hlavních ekonomických ukazatelích oddílu oproti roku 2014 můžeme pozorovat zlepšení hodnot ve většině ukazatelů, včetně zvýšení zaměstnanosti po poklesech a stagnaci zlepšení hodnot ve většině ukazatelů, včetně zvýšení zaměstnanosti po poklesech a stagnaci v předchozích pozorovat zlepšení hodnot ve většině ukazatelů, včetně zvýšení zaměstnanosti po poklesech a stagnaci Pouze přidaná překonala v rocepřekonala 2015 předkrizovou úroveň roku 2008. úroveň Efektivnost vletech. předchozích letech. hodnota Pouze přidaná hodnota v roce 2015 předkrizovou rokuměřená 2008. vukazatelem předchozích letech. Pouze přidaná hodnota překonala v roce 2015 předkrizovou úroveň roku 2008. Spread vykazuje zlepšující se trend, a  v  roce 2015 se jeho hodnota dostala do  kladných čísel. Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, a v roce 2015 se jeho hodnota dostala Efektivnost měřená ukazatelem Spread vykazuje zlepšující se trend, a v roce 2015 se jeho hodnota dostala 182

21. CZ-NACE 31 VÝROBA NÁBYTKU

Pozitivní je i  nárůst produktivity práce, který byl v  celém sledovaném období rychlejší než růst průměrné mzdy. Predikce odvětví se na základě stávajících údajů jevíkterý jako mírně příznivá. do dokladných kladnýchčísel. čísel.Pozitivní Pozitivníjejei nárůst i nárůstproduktivity produktivitypráce, práce, kterýbyl bylv vcelém celémsledovaném sledovanémobdobí obdobírychlejší rychlejšínež než růst průměrné mzdy. Predikce odvětví se na základě stávajících údajů jeví jako mírně příznivá. růst průměrné mzdy. Predikce odvětví se na základě stávajících údajů jeví jako mírně příznivá.

21.4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 21.4 21.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍOBCHOD OBCHOD 21.4.1 OBCHODU 21.4.1VÝVOJ VÝVOJZAHRANIČNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 21.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Výsledky Výsledkyzahraničního zahraničníhoobchodu obchoduss produkcí sprodukcí produkcíCZ-CPA CZ-CPA31 lzehodnotit hodnotitpozitivně. pozitivně.Objem Objemvývozu vývozustoupl stouplvv letech vletech letech Výsledky zahraničního obchodu CZ-CPA 3131lze lze hodnotit pozitivně. Objem vývozu stoupl 2008 až 2015 o 91 %. Lze to vysvětlit tím, že tuzemská spotřeba roste pomalu, ale dobře se daří umisťovat 2008 2008ažaž2015 2015o 91 %. o 91 %.Lze Lzetotovysvětlit vysvětlittím, tím,žežetuzemská tuzemskáspotřeba spotřebaroste rostepomalu, pomalu,ale aledobře dobřesesedaří daříumisťovat umisťovat výrobky na zahraničních výrobky na zahraničních trzích. výrobky na zahraničních trzích. Kladné saldo zahraničního obchodu sese v vporovnání k kroku 2009 zvýšilo, v roce dokonce Kladnésaldo saldo zahraničního obchodu porovnání roku 2009v roce zvýšilo, roce2014 2014 dokoncenana Kladné zahraničního obchodu se v porovnání k roku 2009 zvýšilo, 2014v dokonce na dvojnásobek, dvojnásobek, v vroce vevesrovnání rokem dvojnásobek, roce2015 2015 srovnánísrokem spředchozím předchozím rokempokleslo. pokleslo. v roce 2015 ve srovnání s předchozím pokleslo. Graf produkty 3131(v mil. (v(vmil. Kč) Graf21.4.1 21.4.1–– –Vývoz, Vývoz,dovoz dovozaa saldo asaldo saldozahraničního zahraničníhoobchodu obchoduss produkty s produktydle dleCZ-CPA CZ-CPA31 mil.Kč) Kč) Graf 21.4.1 Vývoz, dovoz zahraničního obchodu dle CZ-CPA 8080 000 000 7070 000 000

Vývoz Vývoz

Dovoz Dovoz

Saldo Saldo

6060 000 000 5050 000 000

2011 2011

2012 2012

69 374 69 374 50 481 50 481 18 893 18 893

2010 2010

64 870 64 870 40 528 40 528 24 343 24 343

2009 2009

55 401 55 401 30 677 30 677 24 724 24 724

00

46 321 46 321 26 444 26 444 19 877 19 877

1010 000 000

44 832 44 832 24 253 24 253 20 579 20 579

2020 000 000

40 910 40 910 21 895 21 895 19 015 19 015

3030 000 000

36 336 36 336 24 172 24 172 12 164 12 164

4040 000 000

2013 2013

2014 2014

2015 2015

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 2. Pramen: ČSÚ, data 28. k 28. 2. 2016

ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 21.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 21.4.2TERITORIÁLNÍ TERITORIÁLNÍSTRUKTURA STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf výrobky Graf21.4.2 21.4.2-–Zahraniční -Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky s výrobkyCZ-CPA CZ-CPA31 31 Graf 21.4.2 obchod CZ-CPA 31 Dovozní teritoria v roce 2015 Dovozní teritoria v roce 2015 Itálie Itálie 3%3% Srbsko Srbsko 3%3%

ostatní ostatní 17% 17%

Rakousko Rakousko 2%2% Německo Německo 26% 26%

Slovensko Slovensko 4%4% Maďarsko Maďarsko 6%6%

Polsko Polsko 25% 25%

Čína Čína 7%7% Rumunsko Rumunsko 9%9%

Vývozní teritoria v roce 2015 Vývozní teritoria v roce 2015

Francie 4% Belgie Belgie 5%5% Švédsko Švédsko 5%5% V.V. Británie Británie 6%

ostatní ostatní 15% 15% Německo Německo 50% 50%

Slovensko Slovensko 8%8%

Polsko Polsko 6%

Pramen: ČSÚ, data kk 28. 28. 2. 2016 Pramen: ČSÚ, data 2.2. 2016 Pramen: ČSÚ, data k 28. 2016

ZZ dlouhodobého pohledu sesezahraniční zahraniční obchod výrobou nijak významně nemění. Největšími Zdlouhodobého dlouhodobéhopohledu pohleduse zahraničníobchod obchodss nábytkářskou snábytkářskou nábytkářskouvýrobou výrobounijak nijakvýznamně významněnemění. nemění.Největšími Největšími importéry nábytku do České republiky jsou zejména velké specializované nábytkářské markety. Na druhou importéry nábytku do České republiky jsou zejména velké specializované nábytkářské markety. Na importéry nábytku do České republiky jsou zejména velké specializované nábytkářské markety. Nadruhou druhou stranu je potřeba říci, že čeští výrobci nábytku dodávají do všech velkých tuzemských specializovaných řetězců. stranu je potřeba říci, že čeští výrobci nábytku dodávají do všech velkých tuzemských specializovaných stranu je potřeba říci, že čeští výrobci nábytku dodávají do všech velkých tuzemských specializovaných řetězců. řetězců.Největšími Největšímidovozci dovozcinábytku nábytkudodoČeské Českérepubliky republikyjsou jsouNěmecko Německos s26% 26%podílem, podílem,následuje následujePolsko Polskos s 2525%%a atřetí třetíjejeRumunsko Rumunskos s9 9%.%.Z Zhlediska hlediskavývozu vývozujejedominantním dominantnímodběratelem odběratelemNěmecko Německo(s(spodílem podílem5050%), %), 183

Největšími dovozci nábytku do České republiky jsou Německo s 26% podílem, následuje Polsko s 25 % a třetí je Rumunsko s 9 %. Z hlediska vývozu je dominantním odběratelem Německo (s podílem 50 %), kde se značným odstupem následuje Slovensko (8 %), dále Polsko a V. Británie (po 6 %). Výsledky roku 2015 ukazují, že došlo k dalšímu posílení exportu. Nyní exportní výkonnost českého nábytkářského průmyslu přesahuje 20 %.

21.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Podle posledních dostupných údajů (k  30. dubnu 2016), získaných od  Asociace českých nábytkářů, jsou největšími výrobci nábytku Čína, USA, Itálie a Německo. Světový obchod s nábytkem v roce 2015 činil kolem 130 mld. USD, přičemž nejvíce se dováželo do USA, Německa, Velké Británie a Francie, zatímco ve vývozu dominovaly Čína, Německo, Itálie a Polsko. Největší růst se očekával v Asii, Pacifické oblasti a v Africe, zatímco obchod v západní Evropě stagnoval. Obchod s nábytkem roste rychleji než jeho spotřeba, jelikož jeho produkce se stále více přesouvá do zemí s  nízkými výrobními náklady. Dalším důležitým trendem je rychlý růst spotřeby na  rozvíjejících se trzích. Podíl českých nábytkářů na globální produkci zůstává nadále velmi nízký – zhruba kolem dvou až tří desetin procenta. Základem pro posílení pozice českého nábytkářského průmyslu na domácím i zahraničním trhu je zvýšená investiční aktivita. Ta se díky oživení ekonomiky začala výrazněji projevovat v roce 2014, kdy objem investic v  oddílu stoupl proti předchozímu roku o  téměř 44  % a  dosáhl částky 2,45 mld. Kč. Rozhodující akcí bylo otevření nového závodu na výrobu kancelářského nábytku, světové jedničky v této oblasti – americké firmy Steelcase v Panatonni Logistics Park v západních Čechách nákladem cca 600 mil. Kč. Investice v řádu 45 mil. Kč plánuje také ryze česká firma Mias OC, spol. s r.o. (Krouny na Chrudimsku), rovněž výrobce kancelářského nábytku, a do rozvoje výroby investovala také firma Dřevojas, v. d. ze Svitav, producent koupelnového nábytku. Vzhledem k  tomu, že výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou stále ještě provázeny slabší domácí poptávkou, je pochopitelné, že tento oddíl bude v nejbližší době i nadále silně závislý na exportu. Důvodů pro příznivý vývoj oddílu je několik: vedle zvýšené investiční aktivity je to slabší koruna, která stimuluje vývoz, a také postupné oživování v odvětví stavebnictví, což pomůže ke zvýšení domácí poptávky. Pro další vývoj bude přitom důležité posílení obchodních vztahů na vnitřním trhu EU, ale i vůči třetím zemím (naši nábytkáři v roce 2015 založili společnou firmu ve Vietnamu s cílem proniknout na trhy v jihovýchodní Asii). Oddíl se ovšem bude muset vyrovnat se sílící konkurencí zahraničních obchodních řetězců, které v  poslední době ohlašují novou expanzi v boji o podíl na trhu (např. Sconto Nábytek, XXXL Lutz, IKEA apod.). Výsledky českého nábytkářského průmyslu jsou oproti minulým létům také doprovázeny oživením růstu tuzemské spotřeby nábytku. Růst spotřeby nábytku byl v letech 2012 až 2014 velmi mírný, nyní se však tento trend začíná měnit. Faktor růstu objemu dováženého nábytku ze zahraničí zůstává v  podstatě vyrovnaný. Zároveň se zvyšuje podíl importu na tuzemské spotřebě. Určitým problémem branže je fakt, že zákazníci obecně jsou si málokdy vědomi původu nábytku. Odkud nábytek pochází, vědí většinou jen velkoobchodníci. Zboží totiž bývá nabízeno pod obchodní značkou prodejce. A tak z velké části vývozu nábytku například z Polska těží švédský koncern IKEA, který ostatně s polskými dodavateli spolupracoval již za časů lidové republiky. Ale i mnohé jiné firmy lepí svá loga na gauče a skříně zhotovené v různých zemích světa.

184

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

22.1 CHARAKTERISTIKA ODDÍLU Členění oddílu CZ-NACE 32 dle jednotlivých skupin 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; 32.2 Výroba hudebních nástrojů; 32.3 Výroba sportovních potřeb; 32.4 Výroba her a hraček; 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; 32.9 Zpracovatelský průmysl, j. n. Oddíl CZ-NACE 32 zahrnuje celkem šest různorodých výrobních skupin, které se liší jak používanými vstupními surovinami, tak výrobními technologiemi i samotnými finálními produkty. Některé skupiny jsou materiálově náročné, závislé na vysoké manuální zručnosti a invenci designérů a samotných pracovníků. Řada z těchto skupin výrobků mají dlouholetou tradici a značné mezinárodní renomé (např. výroba bižuterie, hudebních nástrojů, dřevěných hraček, výroba kancelářských potřeb atd.). Sortimentně velmi členitá je skupina CZ-NACE 32.9, která vedle bižuterie z obecných kovů, skla, dřeva, kůže aj., zahrnuje školní a kancelářské potřeby, kartáčnickou výrobu, zápalky, deštníky, slunečníky apod. Oddíl CZ-NACE 32 se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílí 1,6 % (o 0,1 p.b. více než v roce 2014), přičemž na ekonomických výsledcích oddílu se rozhodujícím způsobem podílí tři skupiny, a to: 32.4, 32.5 a 32.9, zatímco podíl dalších tří skupin je podstatně nižší, vesměs menší než 10,0 %. Pouze v jednom případě se skupina CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků této skutečnosti vymyká, a  to v  počtu výrobních jednotek, kde má druhý největší podíl. Na  druhou stranu má druhý nejnižší podíl na počtu zaměstnanců. Je to dáno charakterem výroby, protože se jedná převážně o ruční výrobu, kterou se zabývají jednotlivci nebo mikrospolečnosti. Tabulka 22.1.1 – Podíly skupin na oddílu CZ-NACE 32 v roce 2015 (v %, oddíl = 100 %) Skupina CZ-NACE

Osobní náklady

Přidaná hodnota

Tržby

Výnosy

Vlastní kapitál

Aktiva celkem

Počet zaměstnanců

Počet jednotek

32.1

4,7

5,4

6,2

6,6

6,9

6,7

6,6

29,3

32.2

2,8

3,0

2,0

2,0

2,0

1,9

2,9

3,6

32.3

8,1

7,5

6,5

6,4

5,5

5,2

8,7

5,7

32.4

21,8

22,2

33,8

34,2

35,7

40,1

19,4

6,3

32.5

43,8

42,1

33,3

33,1

30,3

30,4

40,1

29,4

30.9

18,8

19,7

18,1

17,7

19,5

15,8

22,2

25,7

Pramen: ČSÚ, rok 2015 výpočty MPO

185

22.2 VÝVOJ ODDÍLU Z pohledu ekonomických ukazatelů tvoří oddíl 1,54 % obratu zpracovatelského průmyslu. Produktivita práce v oddílu je na úrovni 69,6 % zpracovatelského průmyslu a průměrná mzda na úrovni 84,8 %. Výroba oddílu je z  velké části závislá na  dovozu vstupních materiálů a  komponentů, přičemž největšího podílu dosahují vstupní komodity z  vlastního oddílu, dále z  odvětví obchodu, chemického, gumárenského a plastikářského průmyslu. Produkce oddílu směřuje ze 44 % na vývoz, přes 13 % tvoří dodávky investičního charakteru, přes 17 % je určeno pro konečnou spotřebu domácností a 25 % tvoří dodávky pro mezispotřebu v navazujících odvětvích. Z toho jde nejvíce do vlastního oddílu a dále do zdravotnictví. Není bez zajímavosti, že ve sledovaném období 2008 až 2015, až na drobný výkyv v roce 2011, se průběžně zvyšoval počet výrobních jednotek. V roce 2015 vzrostl jejich počet na hodnotu o 13,4 % vyšší než v roce 2008. Uvnitř oddílu také proběhla restrukturalizace a stabilizace hlavních výrobců. V řadě regionů patří významné firmy tohoto odvětví k velkým zaměstnavatelům a jsou zároveň příkladem podnikatelského umu i sociálního přístupu ke svým zaměstnancům. Nezbytným předpokladem tohoto pozitivního vývoje je efektivní využití výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu. Tržby předních firem rostou o více než 10,0 % ročně a tyto firmy výrazně investují do výroby nebo rozšiřují svůj výrobní sortiment. K takovým společnostem patří např. LINET, s.r.o. Slaný, RODENSTOCK ČR s.r.o. Klatovy, PETROF, s.r.o. Hradec Králové a řada dalších.

22.3 HLAVNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE Krizové období se v oddílu CZ-NACE 32 projevilo nejvíce ve snížení zaměstnanosti, která po oscilujícím oživování byla v roce 2015 o 4,1 % pod úrovní roku 2008. Obrat se meziročně snížil jen v roce 2009, už v roce 2010 překročil předkrizovou úroveň a při zvyšování meziročních přírůstků byl v roce 2015 o 37 % nad úrovní roku 2008. Přidaná hodnota za sledované období 2008 až 2015 vzrostla o 18,4 %, přitom k meziročnímu poklesu došlo v roce 2011 a 2015. To se také projevilo ve vývoji produktivity práce a relace vůči vývoji průměrné mzdy, které byly v uvedených dvou letech nepříznivé. Produktivita práce vzrostla za sledované období o 23,5 %, zatímco mzdy o 25,5 %. Ke snížení produktivity práce v roce 2015 o 3,6 % došlo ve všech skupinách, kromě skupiny CZ-NACE 32.2, kde se mírně zvýšila o 0,8 %. Průměrná mzda v oddílu zaznamenala nárůst ve všech skupinách a  v  roce 2015 činila 22  545 Kč. Meziročně se zvýšila o  3,7  % a  dosáhla 84,9  % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu. Počet výrobních jednotek se za sledované období 2008 až 2015 zvýšil o 13,4 %. Jak již bylo uvedeno, hlavní ekonomické ukazatele výrazně ovlivňují ekonomické výsledky skupin CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček a CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb. Zároveň je také nutno konstatovat, že výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 218, mají zásadní podíl na tvorbě ekonomických výsledků oddílu celkem, z toho pak především výrobní jednotky s 50 a více zaměstnanci, kterých bylo v roce 2015 celkem 109. Z pohledu jednotlivých ukazatelů se výrobní jednotky s 20 a více zaměstnanci podílely na tržbách za vlastní výrobky a služby celkem 79,0 %, na přidané hodnotě 95,1 % a na počtu zaměstnanců 79,7 %. V  roce 2015 měl vývoj v  počtu výrobních jednotek v  jednotlivých skupinách oddílu spíše kolísavý trend. Ve skupině CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků vzrostl počet výrobních jednotek o  3,4  %, ve  skupině CZ-NACE 32.2 Výroba hudebních nástrojů došlo k  poklesu počtu výrobních jednotek o 3,0 %, ve skupině CZ-NACE 32.3 Výroba sportovních potřeb došlo k nárůstu o 2,2 %, ve skupině CZ-NACE 32.4 Výroba her a  hraček poklesl počet výrobních jednotek o  4,0  %, ve  skupině CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb vzrostl počet výrobních jednotek o 6,4 % a ve skupině CZ-NACE

186

lékařských a dentálních nástrojů a potřeb vzrostl22. počet výrobních 6,4 % a ve skupině PRŮMYSL CZ-NACE CZ-NACE 32 jednotek OSTATNÍoZPRACOVATELSKÝ 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený došlo k poklesu počtu výrobních jednotek o 5,9 %. Celkově lze konstatovat, že počet výrobních jednotek v roce 2015 byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014. Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený došlo k poklesu počtukvýrobních jednotek o 5,9 %. CelkověCZlze Z32.9 pohledu počtu zaměstnaných osob však došlo ve většině skupin jejich navýšení. Pouze ve skupině konstatovat, že počet výrobních jednotek v roce 2015 byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014. Z pohledu NACE se počet zaměstnaných osob o 5,5 % snížil a ve skupině CZ-NACE 32.9 ve skupině zůstal početCZ-NACE zaměstnaných počtu32.1 zaměstnaných osob však došlo ve většině skupin k jejich navýšení. Pouze 32.1 se osob zhruba na stejné úrovni. V oddíle pak došlo k celkovému zvýšení počtu zaměstnaných osob o 2,4 % počet zaměstnaných osob o 5,5 % snížil a ve skupině CZ-NACE 32.9 zůstal počet zaměstnaných osob zhruba proti roku úrovni. 2014. V oddíle pak došlo k celkovému zvýšení počtu zaměstnaných osob o 2,4 % proti roku 2014. na stejné Z pohledu obratu došlo ve skupině CZ-NACE 32.1 ke snížení o 2,2 %, ve skupině CZ-NACE 32.2 ke zvýšení Z  pohledu obratu došlo ve  skupině CZ-NACE 32.1 ke  snížení o  2,2  %, ve  skupině CZ-NACE 32.2 ke  zvýšení oo 2,9 veve  skupině zvýšení 2,9 %,%,  skupiněCZ-NACE CZ-NACE32.3 32.3keke  zvýšenío o 7,0 7,0 %,%,veve skupině skupiněCZ-NACE CZ-NACE32.4 32.4došlo došloke ke zvýšení zvýšení obratu obratu oo 19,5 %, 19,5 %, ve skupině CZ-NACE zvýšení oo 4,8 % 4,8 % aa ve skupině ve skupině CZ-NACE cca 5,2 %. ve skupině CZ-NACE32.5 32.5ke ke zvýšení CZ-NACE32.9 32.9se seobrat obratzvýšil zvýšiloo cca 5,2 %. Proti celkovému zvýšení 9,1 %. Protiroku roku2014 2014došlo došlokk celkovému zvýšení obratu obratu oddílu oddílu oo 9,1 %. Přidaná hodnota se ve skupině CZ-NACE 32.1 zaznamenala výrazný pokles o 12,0 %, pokles zaznamenala Přidaná hodnota se ve skupině CZ-NACE 32.1 zaznamenala výrazný pokles o 12,0 %, pokles zaznamenala také také skupina CZ-NACE 32.4 o 2,5 % a skupina CZ-NACE 32.9 o 2,5 %. Naopak ve skupině CZ-NACE 32.2 skupina CZ-NACE 32.4 o 2,5 % a skupina CZ-NACE 32.9 o 2,5 %. Naopak ve skupině CZ-NACE 32.2 vzrostla vzrostla o 0,8 %, ve skupině 32.3k nárůstu došlo k nárůstu 4,1 % a ve skupině CZ-NACE přidaná přidaná hodnotahodnota o 0,8 %, ve skupině CZ-NACECZ-NACE 32.3 došlo o 4,1 %oa ve skupině CZ-NACE 32.5 se 32.5 se zvýšila 0,3 %. Ve srovnání rokem 2014 pak poklesla oddílu celkem zvýšila o 0,3 %.o Ve srovnání s rokems 2014 pak poklesla přidanápřidaná hodnotahodnota oddílu celkem o 1,4 %.o 1,4 %. Graf %) Graf22.3.1 22.3.1-–Hlavní Hlavníekonomické ekonomickéukazatele ukazateleoddílu oddíluCZ-NACE CZ-NACE32 32(rok (rok2008 2008==100 100 %) 10 000

35 000

Počet jednotek

9 000

31 755

31 022

30 739

30 703

31 151

30 662

15 000

30 826

8 858

8 778

8 544

7 814

3 000

8 601

20 000

5 000

8 656

6 000 8 575

25 000

8 028

7 000

33 128

30 000

8 000

4 000

Počet zaměstnaných osob

10 000

2 000

5 000

1 000 0

0 2008

80 000

2009

2010

Obrat (v mil. Kč)

70 000

2011

2012

2013

2014

2015

Přidaná hodnota (v mil. Kč)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 60 000

Průměrná mzda (v Kč) Produktivita práce z PH (v Kč/měsíc)*

50 000

60 000

0

50 660 22 545

52 572 21 742

50 117 21 462

47 699 20 774

44 233

45 864 19 912

19 744

10 000

10 000

18 895

20 000

41 015

30 000

17 960

67 821 19 305

62 181 19 571

57 148 18 487

55 192 17 574

51 984 17 145

50 368 17 521

20 000

47 720 16 362

30 000

49 601 16 305

40 000

47 619

40 000

50 000

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen:ČSÚ, ČSÚ,výpočty výpočtyMPO MPO Pramen: Jednáseseoo alikvotní měsíčnípodíl podílvypočtený vypočtenýzz ročních údajů **Jedná alikvotní měsíční ročních údajů

187

Graf 22.3.2 22.3.2 –- Cenový 32 (2005 (2005 == 100 %) 100 %) Graf Cenový vývoj vývoj CZ-CPA CZ-CPA 32

Graf %) Graf 22.3.3 22.3.3 -–Spread Spread(ROE (ROE––re) re)CZ-NACE CZ-NACE32 32(v (v %)

130

20

120

18 16

110

14

100

12

90

10

80

8 6

70

4

60 50 32

2 0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Spread 4,3

7,6

6,6

5,0

5,1

4,1

2,3

1,8

32.4 104,3 100,6 99,9 100,3 101,4 102,1 98,3 97,7

rf

4,6

4,7

3,7

3,8

2,3

2,3

1,6

0,6

32.5 98,7 101,6 102,3 102,5 102,0 101,5 102,6 102,8

ROE

16,4 18,6 15,9 15,2 15,8 14,3 13,8 12,8

32.9 107,9 113,1 113,5 116,3 117,2 117,2 118,3 121,6

re

12,1 11,0

105,0 107,1 107,5 108,3 108,5 108,5 108,0 108,5

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, výpočty výpočty MPO MPO Pozn.: 32.3 nejsou Pozn.: Skupiny Skupiny 32.1, 32.1, 32.2 32.2 aa 32.3 nejsou sledovány sledovány

9,3

10,2 10,7 10,2 11,5 10,9

Pramen: ČSÚ, výpočty MPO Pramen: ČSÚ, výpočty MPO

Cenové indexy mají za sledované období při meziročním porovnání rostoucí tendenci téměř u všech Cenové indexy mají za  sledované období při meziročním porovnání rostoucí tendenci téměř u  všech výrobkových výrobkových skupin, skupin, kromě kromě skupiny skupiny CZ-NACE CZ-NACE 32.4 32.4 Výroba Výroba her her aa  hraček, hraček, což což je je dáno dáno především především silnou silnou konkurencí a vysokounabídkou nabídkoupředmětného předmětného sortimentu na trhu. Do vývoje se do míry značné míry konkurencí a vysokou sortimentu na trhu. Do vývoje cen secen do značné promítlo i zvyšování cen vstupů energií skupin také vysoká materiálová náročnost. promítlo i zvyšování cena cen vstupů a cena u některých energií a u některých skupin také vysoká materiálová náročnost. Ukazatel Spread, který vyjadřuje celkovou efektivitu oddílu, se po celé sledované období pohyboval Ukazatel Spread, který vyjadřuje celkovou efektivitu oddílu, se po celé sledované období pohyboval v kladných vhodnotách, kladných hodnotách, má však výrazný klesající Přesto můžemežekonstatovat, že se oddíl dokázal má však výrazný klesající trend. Přesto trend. můžeme konstatovat, se oddíl dokázal vyrovnat s řadou vyrovnat řadou problémů a výkonnostně patří k lepšímu průměru zpracovatelského průmyslu. problémůs a výkonnostně patří k lepšímu průměru zpracovatelského průmyslu.

22.4 OBCHOD 22.4ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD 22.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 22.4.1 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V celoevropském měřítku představuje ČR pro prodej výrobků CZ-CPA 32 relativně malý trh, i když je škála V celoevropském měřítku představuje ČR Pokud pro prodej relativně malý trh, i když je škála těchto výrobků velmi široká a různorodá. chtějívýrobků výrobciCZ-CPA naplnit32 svou kapacitu a chtějí-li konkurovat těchto výrobků velmivýrobcům, široká a různorodá. Pokud chtějívvýrobci naplnit svoukonstatovat, kapacitu a chtějí-li konkurovat ostatním evropským musí se snažit prosadit zahraničí. Můžeme že se jim to vcelku ostatním evropským výrobcům, musí se snažit prosadit v zahraničí. Můžeme konstatovat, že se jim to vcelku daří, nejen vývojem nových a kvalitních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. daří, nejen vývojem nových a kvalitních výrobků, ale i díky výrobní kooperaci se západními partnery. Výrazně Výrazně této skutečnosti napomáhá vstup zahraničního této skutečnosti napomáhá vstup zahraničního kapitálu.kapitálu. Bilance zahraničního obchodu CZ-CPA 32 si trvale udržuje kladnou hodnotu, tzn., že vývoz převažuje nad Bilance zahraničního obchodu CZ-CPA bilanci 32 si trvale udržuje obchodu kladnou hodnotu, vývozsepřevažuje nad dovozem. Negativní vliv na celkovou zahraničního má trvaletzn., Čína,žekterá v roce 2015 dovozem. Negativní vliv na celkovou bilanci zahraničního obchodu má trvale Čína, která se v roce 2015 podílela podílela na celkových dovozech 20 %. V celém sledovaném období 2009 až 2015 se hodnota celkového na celkových dovozech 20 %. V celém sledovaném období 2009 až 2015 se hodnota celkového dovozu i vývozu dovozu i vývozu průběžně zvyšovala. průběžně zvyšovala.

V roce 2015 byl celkový obrat zahraničního obchodu 193,2 mld. Kč, což je o 11,9 % více než v roce 2014. V roce 2015 byl celkovýpartnerem obrat zahraničního obchodu mld. Kč,bylo což Německo, je o 11,9 %které více než v roce 2014. Největším obchodním v roce 2015 podle 193,2 výše obratu se na celkovém Největším obchodním partnerem v roce 2015 podle výše obratu bylo Německo, které se na celkovém obratu obratu podílelo 24,1 %. podílelo 24,1 %.

188

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Graf 22.4.1 22.4.1 –– Vývoz, Vývoz, dovoz dovoz a saldo a saldo zahraničního zahraničního obchodu obchodu s produkty s produkty dle dle CZ-CPA CZ-CPA32 32(v mil. (v mil.Kč) Kč) Graf 140 000 Vývoz

120 000

Dovoz

Saldo

2009

2010

2011

2012

2013

2014

74 424

118 742 40 862

106 774

65 912

58 440

0

33 662

92 102

81 404

54 751

19 544

71 272

51 727

16 544

50 485

67 029

10 692

20 000

55 261

40 000

44 569

60 000

26 653

80 000

44 318

100 000

2015

Pramen: Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data k 28. k 28. 2. 2016 2016

Celkem bylo Kč,Kč, tj. tj. o 11,2 % více než než v roce 2014.2014. Dovezeno bylo zboží Celkem bylo vyvezeno vyvezeno zboží zbožívv hodnotě hodnotě118,7 118,7mld. mld. o  11,2  % více v  roce Dovezeno bylo v hodnotě 74,4 mld. Kč, tj. o 12,9 % více než v roce 2014. Kladná bilance představovala v roce 2015 hodnotu zboží v hodnotě 74,4 mld. Kč, tj. o 12,9 % více než v roce 2014. Kladná bilance představovala v roce 2015 hodnotu o 8,5 % vícevnež v roce 2014. V roce 2015 měly největšípodíl podílna na celkovém 44,3 mld.44,3 Kč,mld. což Kč, je ocož 8,5je% více než roce 2014. V roce 2015 měly největší celkovém obratu zahraničního obchodu výrobky CZ-CPA 32.4, který činil 47,8 % (tj. zhruba stejně jako v roce zahraničního obchodu výrobky CZ-CPA 32.4, který činil 47,8 % (tj. zhruba stejně jako v roce 2014), 2014), na vývozu na vývozu to bylo 55,3 % a na dovozu 35,7 %. to bylo 55,3 % a na dovozu 35,7 %. Ve skupině výrobků výrobků CZ-CPA CZ-CPA 32.1 32.1 Výroba Výroba klenotů, klenotů, bižuterie bižuterie a příbuzných a příbuzných výrobků výrobků trvale převládá dovoz nad Ve skupině vývozem vývozem a v roce a v roce 2015 představovala představovala bilance bilance zahraničního zahraničního obchodu obchodu hodnotu hodnotu záporného záporného salda salda cca -1,8 -1,8 mld. Kč (tj. o 0,7 % více než v roce 2014). Kč (tj. o 0,7 % více než v roce 2014). 22.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 22.4.2 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Mezi hlavní hlavní vývozní vývozní teritoria teritoria patří patří země Rakousko, Francie Francie Mezi země EU-28, EU-28, tj. tj. Německo, Německo, Itálie, Itálie, Polsko, Polsko, Slovensko, Slovensko, Rakousko, a Velká Británie. Mezi hlavní dovozní teritoria pak patří Německo, Itálie, Čína, Polsko, Maďarsko, Rakousko, a Velká Dánsko Dánsko a také a také USA. USA. Největším zahraničním odběratelem výrobků CZ-CPA bylo již tradičně Německo, kam bylo v roce 2015 Největším zahraničním odběratelem výrobků CZ-CPA bylo již tradičně Německo, kam bylo v roce 2015 vyvezeno vyvezeno zboží vícemld. než Kč 34,1 mld.podíl Kč a jeho podíl na zhrubaúrovni na stejné v roce zboží za více nežza34,1 a jeho na vývozu bylvývozu zhrubabyl na stejné jakoúrovni v rocejako 2014. Mezi2014. další Mezi další odběratele významné patří odběratele patří Rakousko, kam bylo zboží za 8,8 mld. Kč (jehoproti podíl na významné Rakousko, kam bylo vyvezeno zbožívyvezeno za 8,8 mld. Kč (jeho podíl na vývozu roku 2014 však poklesl o 0,7 %), Velká Británie, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě 7,3 mld. Kč, a Slovensko, kam vývozu proti roku 2014 však poklesl o 0,7 %), Velká Británie, kam bylo vyvezeno zboží v hodnotě 7,3 mld. bylo 7,2 mld. Do Francie zboží bylo za 6,8vyvezeno mld. Kč a do Kč, avyvezeno Slovensko,zboží kamv hodnotě bylo vyvezeno zbožíKč. v hodnotě 7,2bylo mld.vyvezeno Kč. Do Francie zboží Polska za 6,8 bylo mld. vyvezeno zboží za 5,9 mld. Kč. I přes vyhlášená omezení patří mezi důležitá vývozní teritoria Rusko, kam bylo Kč a do Polska bylo vyvezeno zboží za 5,9 mld. Kč. I přes vyhlášená omezení patří mezi důležitá vývozní v roce 2015 vyvezeno zboží za 4,5 mld. Kč. teritoria Rusko, kam bylo v roce 2015 vyvezeno zboží za 4,5 mld. Kč.

V rámci dovezeno z Číny, za 15,1 mld.mld. Kč, jehož podíl byl o 0,6 % vyšší%než v roce V rámci dovozu dovozubylo bylonejvíce nejvícevýrobků výrobků dovezeno z Číny, za 15,1 Kč, jehož podíl byl o 0,6 vyšší než 2014, dále pak z Německa za 12,3 mld. Kč, z Maďarska za 5,2 mld. Kč, Rakouska za 5,0 mld. Kč, z Dánska v roce 2014, dále pak z Německa za 12,3 mld. Kč, z Maďarska za 5,2 mld. Kč, Rakouska za 5,0 mld. Kč, z za 4,6 mld. Kč a z USA za 4,2 mld. Kč. Dánska za 4,6 mld. Kč a z USA za 4,2 mld. Kč. Ve vývozu připadl připadl v roce v roce 2015 z celkového z celkového objemu největší podíl na vývoz na vývoz výrobků CZ-CPA Výroba her Ve vývozu CZ-CPA 32.4 Výroba a hraček, Tento podíl byl však o 0,7 % CZ-CPA a hraček, a to a to více než 55,3 %. 55,3 %. Tento o 0,7 % nižší než vv roce roce 2014. Výrobky ze skupiny CZ-CPA 32.5 Výrobky lékařských a  dentálních nástrojů a  potřeb se podílely na  celkovém objemu vývozu z  32.5 Výrobky lékařských a dentálních nástrojů a potřeb se podílely na celkovém objemu vývozu z 23,2  23,2 % % a výrobky skupiny CZ-CPA 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený z 9,7 %. a výrobky skupiny CZ-CPA 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený z 9,7 %. Na celkovémobjemu objemudovozu dovozusesevýrobky výrobkyskupin skupinpodílely podílely následovně: CZ-CPA 32.4 podíl 35,7 CZ-CPA %, CZ-CPA Na celkovém následovně: CZ-CPA 32.4 bylbyl podíl 35,7 %, byl podíl 32.532.5 34,4 % 32.932.9 činilčinil podílpodíl 13,8 %. byl podíl 34,4a CZ-CPA % a CZ-CPA 13,8 %.

189

Graf výrobky CZ-CPA Graf 22.4.2 22.4.2 -–Zahraniční Zahraničníobchod obchodss výrobky CZ-CPA32 32 Dovozní teritoria v roce 2015 Itálie 3%

Vývozní teritoria v roce 2015

ostatní 31%

Polsko 4%

Čína 20%

USA 6% Dánsko 6% Rakousko 7% Maďarsko 7%

Německo 16%

ostatní 33%

Itálie 4% Rusko 4%

Německo 29%

Polsko 5% Francie 6% Slovensko 6%

Rakousko 7% V. Británie 6%

Pramen: ČSÚ, ČSÚ, data data kk 28. 2. 2016 2016 Pramen: 28. 2.

22.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU 22.5 SHRNUTÍ A PERSPEKTIVY ODDÍLU Specifikem oddílu CZ-NACE 32 je velmi široký sortiment výrobků, často diametrálně odlišných z hlediska Specifikem oddílu CZ-NACE 32 je velmi široký sortiment výrobků, často diametrálně odlišných z  hlediska technologie výroby i z hlediska konečného určení. Z pohledu jednotlivých ekonomických ukazatelů lze technologie výroby i  z  hlediska konečného určení. Z  pohledu jednotlivých ekonomických ukazatelů lze konstatovat, všech skupinách že se konstatovat, že že prakticky prakticky ve ve všech skupinách oddílu oddílu probíhá probíhá pozitivní pozitivní vývoj vývoj aa že se daří daří zvyšovat zvyšovat nejen nejen tržby tržby aa obrat, obrat, ale také počet zaměstnanců. Jedinou výjimkou je skupina CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, ale také počet zaměstnanců. Jedinou výjimkou je skupina CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie bižuterie mají spíše kolísavou tendenci. Přesto všakvšak i tadyi aa příbuzných příbuzných výrobků, kde kde sledované sledovanéekonomické ekonomickéukazatele ukazatele mají spíše kolísavou tendenci. Přesto je možno hovořit o zlepšující se situaci. tady je možno hovořit o zlepšující se situaci. Tak Tak jako jako již již tradičně, tradičně, nejlepší nejlepší výsledky výsledky vykazuje vykazuje skupina skupina CZ-NACE CZ-NACE 32.4 32.4 Výroba Výroba her her aa hraček. hraček. Rok Rok 2015 2015 byl byl pro České republice pro výrobce výrobce hraček hraček rekordním rekordním rokem, rokem, protože 245 výrobních firem, firem, které které vv České republice působí, působí, vyrobilo vyrobilo hračky za necelé nežnež v roce 2014. PodílPodíl exportu na produkci hraček dosáhldosáhl 70 %, hračky za necelé 2,7 2,7mld. mld.Kč, Kč,tj.tj.o 12,5 % o 12,5 více % více v roce 2014. exportu na produkci hraček což%, v absolutním vyjádření činilo 1,9 mld.1,9 Kč a to 100 mil více100 než mil v roce 70 což v absolutním vyjádření činilo mld.bylo Kč ao cca to bylo o cca více2014. než Mezi v rocenejvětší 2014. české Mezi vývozce patří společnosti ABA factory, Abrex, BD Tova Brno, Moravská ústředna DUV Brno a Detoa Albrechtice. největší české vývozce patří společnosti ABA factory, Abrex, BD Tova Brno, Moravská ústředna DUV Brno a Podíl českých hraček na domácím trhu se pohybuje pouze mezi sedmi a deseti procenty. Ve snaze zvýšit tento Detoa Albrechtice. Podíl českých domácím se pohybuje pouze mezi sedmi a deseti procenty. podíl byl zřízen informační portálhraček Česká na hračka, kterýtrhu prezentuje zhruba 60 firem. Jeho cílem je propagace Ve snazečeské zvýšitvýroby tento a do budoucna podíl byl zřízenchce informační portál Česká hračka, prezentuje zhruba 60 „Česká firem. tradiční zákazníkům zjednodušit výběrkterý hraček udělováním značky Jeho cílem je propagace tradiční české výroby a do budoucna chce zákazníkům zjednodušit výběr hraček hračka doporučuje“. udělováním značky „Česká hračka doporučuje“. Příznivý ekonomický vývoj zaznamenala také skupina CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů Příznivý zaznamenala také skupina CZ-NACE 32.5 s.r.o., Výroba lékařských dentálních a potřeb,ekonomický ve které se vývoj mezi nejúspěšnější řadí společnost LINET spol. jejíž zdravotníalůžka a dalšínástrojů výrobky ajsou potřeb, senež mezi společnost LINET spol. s.r.o., jejíž zdravotní lůžka a další známyvejižkteré ve více stonejúspěšnější zemích celéhořadí světa. výrobky jsou známy již ve více než sto zemích celého světa. Stále více více se se také také daří daří výrobcům výrobcům hudebních hudebních nástrojů, nástrojů, jejichž jejichž obraty obraty meziročně meziročně vzrostly vzrostly oo  2,9 2,9 %. %. Firmám Firmám Stále zařazených v této skupině roste počet zakázek, zejména ze zahraničí, což platí také o tradičním výrobci pianin zařazených v této skupině roste počet zakázek, zejména ze zahraničí, což platí také o tradičním výrobci a klavírů Petrof spol. s r.o., Hradec Králové, který změnil svou strukturu a více než po 150 letech jej zastřešuje pianin a klavírů Petrof spol. s r.o., Hradec Králové,výrobci který změnil strukturu a více než po 150 letech jej společnost Petrof Pianos Group, která v samotném Petrofsvou ovládá 77 %. Firma vyváží hudební nástroje zastřešuje Petrof PianosseGroup, v samotném výrobci Petrof ovládá 77 %. Firma vyváží do více jakspolečnost desítky zemí a soustředí hlavněkterá na Čínu, Rusko a Japonsko. V současnosti se snaží proniknout do Afriky.nástroje do více jak desítky zemí a soustředí se hlavně na Čínu, Rusko a Japonsko. V současnosti se hudební snaží proniknout do Afriky. Z  hlediska celkového pohledu budoucnosti oddílu CZ-NACE 32 je pro zachování, resp. posílení Zkonkurenceschopnosti, hlediska celkového pohledu CZ-NACE 32 do  je moderní pro zachování, posílení nezbytné,budoucnosti aby výrobci oddílu průběžně investovali techniky resp. a  technologií, konkurenceschopnosti, nezbytné, aby výrobci průběžně investovali do moderní techniky a technologií, inovovali svou výrobu, hledali nové možnosti pro vstup zahraničního kapitálu, případně s pomocí investičních pobídek. Měli se zaměřit na  obnovu, resp. rozšiřování stávajících kontaktů, hlavně případně směrem na  východ inovovali svoubyvýrobu, hledali nové možnosti pro vstup zahraničního kapitálu, s pomocí investičních pobídek. Měli by se zaměřit na obnovu, resp. rozšiřování stávajících kontaktů, hlavně směrem 190

22. CZ-NACE 32 OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

a do třetích zemí. Samozřejmostí by v této snaze měla být účast na mezinárodních výstavách a veletrzích. V tomto směru by pak měli využít i podpory MPO. Trvalou výzvou pro oddíl CZ-NACE 32 je nutnost čelit importu levné, nekvalitní a často zdravotně závadné konkurenci, což platí zejména o hračkách, kde Česká obchodní inspekce pravidelně objevuje nejvíce nedostatků.

191

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce stavebnictví a primárních surovin Externí spolupráce: Český statistický úřad, Svaz průmyslu a  dopravy ČR, Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Vysoká škola ekonomická – Doc. Ing. Inka Neumaierová, CSc. Příspěvky do publikace poskytly: Potravinářská komora ČR, Asociace textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, Asociace lesnických a  dřevozpracujících podniků, Svaz chemického průmyslu ČR, Svaz výrobců cementu ČR, Asociace sklářského a  keramického průmyslu ČR, Odvětvový svaz hutnictví železa, a  s., Svaz strojírenské technologie, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace leteckých výrobců ČR, Asociace podniků českého železničního průmyslu, Asociace českých nábytkářů Recenzenti: Ing. Martin Hronza, Ing. Ivan Neumaier, Ing. Josef Plandor, Ing. Lucie Gratiasová; Ing. Martin Lešek, Ing. Alena Fedorová Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola 1 Zpracovatelský průmysl Kapitola 2 CZ-NACE 10, 11 Kapitola 3 CZ-NACE 13 Kapitola 4 CZ-NACE 14 Kapitola 5 CZ-NACE 15 Kapitola 6 CZ-NACE 16 Kapitola 7 CZ-NACE 17 Kapitola 8 CZ-NACE 18 Kapitola 9 CZ-NACE 20 Kapitola 10 CZ-NACE 21 Kapitola 11 CZ-NACE 22 Kapitola 12 CZ-NACE 23 Kapitola 13 CZ-NACE 24 Kapitola 14 CZ-NACE 25 Kapitola 15 CZ-NACE 26 Kapitola 16 CZ-NACE 27 Kapitola 17 CZ-NACE 28 Kapitola 18 CZ-NACE 29 Kapitola 19 CZ-NACE 30 Kapitola 20 CZ-NACE 31 Kapitola 21 CZ-NACE 32

Ing. Ivan Neumaier, Ing. Martin Hronza, Ing. Oldřich Macák, MPO Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPO Ing. Petra Berkyová, MPO Ing. Petra Berkyová, MPO Ing. Petra Berkyová, MPO Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Martina Trkanová, MPO Ing. Ladislav Ondřej, MPO Ing. Martin Voříšek, MPO Ing. Anna Nykodýmová, MPO Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Renáta Buňková, MPO Ing. Ladislav Balatka, MPO

Metodické vysvětlivky

Ing. Ivan Neumaier, MPO

192

Ministerstvo průmyslu a obchodu Sekce průmyslu/Odbor ekonomických analýz, Odbor sektorové expertízy a průmyslové politiky Sekce stavebnictví a primárních surovin Na Františku 32, 110 15 Praha 1 tel.: 224 851 111, e-mail: [email protected], www.mpo.cz