ISSN 0323-0570
Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCVII: 1, 15–44, 2012
PALEOLITICKÉ OSÍDLENÍ STŘEDNÍHO POJIHLAVÍ MIKROREGIONÁLNÍ STUDIE THE PALEOLITHIC OCCUPATION ON THE MIDDLE COURSE OF THE JIHLAVA RIVER A MICROREGIONAL STUDY
PETR ŠKRDLA Archeologický ústav AV ČR v Brně v.v.i.
ABSTRACT: An intensive surface survey conducted along the middle course of the Jihlava River in the 1990s has resulted in the discovery of a series of hitherto unknown Paleolithic sites. The sites are located on strategic elevations flanking both banks of the Jihlava River. The raw material economy is based mainly on the utilization of local cherts (Krumlovský les-type) supplemented by infrequent imports. The Early Upper Paleolithic technocomplexes represent prevailing occupation of the area. In addition, possible isolated Middle Paleolithic, Gravettien/Epigravettian and Late Paleolithic artifacts were documented. The position of newly discovered sites was analyzed in detail. In contrast to the technocomplexes characterized by bifacial reduction and Levallois technology, the Aurignacian sites are generally located on lower elevations and closer to the Jihlava River channel. KEY WORDS: Moravia, Middle Course of the Jihlava River, Paleolithic, Aurignacian, Szeletian, Bohunician, Early Upper Paleolithic, Krumlovský les chert, Regional survey, Settlement strategy.
V průběhu 90. let 20. století prováděl autor příspěvku intenzivní povrchové prospekce na středním toku řeky Jihlavy (obr. 1). Získal tak zajímavé kolekce štípané kamenné industrie z dosud neznámých lokalit. K průzkumu nebyl použit GPS přijímač a polohy lokalit tak byly zanášeny pouze do map. Absolutní souřadnice byly odečteny z těchto map s určitým časovým odstupem, je tedy možné, že budou vykazovat odchylky, ovšem pouze v řádu desítek metrů (odhad je maximálně do 25 m). V letech 2005–2006 byly nálezy zpracovány a předpokládala se jejich publikace v rámci šířeji koncipovaného díla. K vydání tohoto díla ale nakonec nedošlo. Následně Z. Nerudová (2008) předložila rozbor geografie paleolitického osídlení okolí Krumlovského lesa, v němž lokality středního Pojihlaví chybí. Prázdné místo na osídlení regionu západně od Krumlovského lesa se proto snaží zacelit tento příspěvek. 1. POLOHA ÚZEMÍ Údolí řeky Jihlavy je na horním toku poměrně úzké (při bázi údolí klesá šířka až přibližně k 50 m) a hluboce zaříznuté – v oblasti mezi Mohelnem a Biskoupkami dosahuje hloubka údolí 50–100 m – a je často lemováno skalnatými srázy. V této oblasti jsou svahy nad řekou a oba dva břehy řeky lemující návrší (až na malé výjimky) zalesněny a jakýkoliv průzkum je proto až na výjimky vyloučen. Ráz krajiny se výrazně mění přibližně v oblasti Biskoupek, kde se údolí začíná pozvolna rozšiřovat a okolní reliéf změkčovat (klesají nadmořské výšky okolních návrší), až řeka Jihlava dospěje do otevřené Ivančické kotliny, která má rozměr přibližně 3×3 km. V oblasti východně od Biskoupek lemují řeku návrší o nadmořských výškách 250–350 m, většinou relikty teras Paleojihlavy, a jelikož i svahy sklánějící se do údolí mají ve srovnání s horním tokem mírnější sklon, je oblast dodnes intenzivně zemědělsky využívána. 15
Obr. 1. Mapa zájmového území. Map of the area of interest.
Tato skutečnost umožnila archeologický povrchový průzkum oblasti, která je vymezena katastrálním územím obcí Hrubšic a Biskoupek na západě a Ivančicemi na východě. Západněji jsou zemědělsky obdělávána pouze ojedinělá pole, přesto byl z posledního takového obdělaného pole na pravém břehu řeky z katastrálního území Jamolic získán soubor artefaktů (OLIVA 2006). Na levém břehu řeky Jihlavy, ve Lhánicích, popsal již dříve M. Oliva (1986) další dvě lokality. Dále na západ je již většina k osídlení příhodných poloh v blízkosti řeky zalesněna. O něco níže po proudu řeky, za ivančickou kotlinou, ve které se do Jihlavy vlévají řeky Oslava a Rokytná, vstupuje Jihlava opět do úzkého koridoru, který je nazýván Kounickou bránou, překonává masív Krumlovského lesa, a následně vytéká do Dyjsko-svrateckého úvalu. Pro účely předkládané studie byl detailně zpracován úsek řeky Jihlavy mezi Jamolicemi a Ivančicemi, pro doplnění obrazu paleolitického osídlení oblasti byly vymapovány i lokality lemující v prostoru Ivančické kotliny řeky Oslavu a Rokytnou. Posledně zmíněné lokality však nebyly v terénu revidovány, jejich umístění bylo převzato z dřívějších prací (SKUTIL 1934; OLIVA 1986, 1989; NERUDOVÁ 2008). Údolí Jihlavy na středním toku lemují polohy příhodné k osídlení. Jelikož však šířka údolí Jihlavy v tomto prostoru nedosahuje šířek srovnatelných s oblastmi moravských úvalů, je počet míst vhodných k osídlení limitován. Proto byly v minulosti příhodné polohy osídlovány opakovaně. A to nejen v průběhu paleolitu, kde můžeme rámcově uvažovat o možnosti výskytu středního paleolitu, různých kultur z počátku mladého paleolitu, pozdní fáze mladého paleolitu a pozdního paleolitu, ale i v postpaleolitickém období. 16
Údolí Jihlavy představuje přirozený komunikační koridor, který spojuje prostor jihomoravských úvalů s Českomoravskou vysočinou. Tato cesta byla nepochybně využívána, což nejlépe dokládají kamenné suroviny importované z této oblasti do prostoru jihomoravských úvalů. Jde zejména o krystalické odrůdy křemene (křišťál, záhněda, citrín), které se objevují již na středopaleolitické lokalitě Kůlna, pak např. na aurignacké lokalitě Nová Dědina, na lokalitách pavlovienu v Dolních Věstonicích a Jarošově, na magdalénských lokalitách Moravského krasu, v pozdním paleolitu, mezolitu i postpaleolitu (souhrnně Valoch 2004; i když na řadě z těchto lokalit je třeba zvážit sběr této suroviny např. v terasách Jihlavy a Jevišovky, případně zvážit import i z alternativních zdrojů – Alpy, jižní Polsko). Mezi další suroviny z oblasti Českomoravské vysočiny, které bylo možné využít na výrobu nástrojů, patří křemičité zvětraliny serpentinitů až různé typy opálů – tato surovina byla ale v paleolitu doložena pouze ojediněle (často je ale její identifikace vzhledem k intenzivní patinaci povrchu téměř nemožná). Oblast Krumlovského lesa, která tvoří východní okraj sledované oblasti (ale již nebyla do této studie zahrnuta, zpracování viz NERUDOVÁ 2008), je zdrojem charakteristických rohovců. Místní rohovce, označované jako rohovce typu Krumlovský les (PŘICHYSTAL 1994), tvořily surovinovou základnu většiny okolních stanic a snad se stávaly i předmětem exportu (cf. OLIVA 1981, 1984). I v tomto případě je ale třeba vzít v úvahu i alternativní zdroje této suroviny na Brněnsku (PŘICHYSTAL 1994), Uherskohradišťsku (ŠKRDLA 2005) a v prostoru Moravské brány (SCHENK, ústní sdělení 2005). 2. HISTORIE VÝZKUMU MIKROREGIONU Pomineme-li drobné zmínky o ojedinělých nálezech (cf. SKUTIL 1934), první (a dodnes nejdůležitější) zpráva, která dokládá paleolitické osídlení regionu, pochází z pera Viléma Grosse (1931), který provedl záchranný výzkum na staveništi jeřábu v areálu oslavanské elektrárny, kde poměrně hluboko ve spraši (4–6 m) a na relativně velké ploše (30 m2) zachytil vrstvu s pozůstatky pleistocénní fauny (nosorožec, mamut, kůň, jelen) a se sedmi paleolitickými artefakty. Na základě kamenných artefaktů i polohy lokality, která je charakteristická pro střední až pozdní fázi mladého paleolitu, je kolekci možno klasifikovat jako gravettien – epigravettien. Gross se také soustavně věnoval průzkumu regionu. Ucelený soupis jeho nálezů a nálezů dalších sběratelů z Ivančicka zpracoval J. Skutil (1934). Další ucelený soupis předložil M. Oliva při katalogizaci lokalit okresu Třebíč (OLIVA 1986) a Brno-venkov (OLIVA 1989). V průběhu let 1990–1998 prováděl autor povrchový průzkum paleolitických stanic v okolí řeky Jihlavy v 10 km dlouhém úseku mezi Ivančicemi a Jamolicemi. Výsledkem byl objev 14 nových paleolitických lokalit. V průzkumech mikroregionu pokračovali v letech 2000–2005 Milan Vokáč a Martin Kuča. Pro studium sídelních strategií byly k výčtu lokalit přiřazeny i paleolitické nálezy z nejbližšího okolí, které byly převzaty z dřívějších prací (SKUTIL 1934; OLIVA 1986, 1989, 2006; ŠKRDLA, STUCHLÍK 2003; NERUDOVÁ 2008).
17
Obr. 2. Biskoupky-Hadcová step.
Obr. 3. Nová Ves-Nad skalou.
18
3. POPIS NOVĚ OBJEVENÝCH LOKALIT V následující pasáži jsou popsány nově objevené lokality zvlášť na levém a pravém břehu Jihlavy a řazené ve směru po proudu řeky. 3.1. LEVOBŘEžNÍ JIHLAVY K. ú. Biskoupky na Moravě Biskoupky-Hadcová step Lokalita je situována na ostrožně nad levým břehem řeky Jihlavy. Povrch ostrožny je tvořen štěrkovou terasou Paleojihlavy. Nadmořská výška naleziště je v rozmezí 270–274 m. Ostrožna byla osídlena i v neolitu/eneolitu (jak napovídají dvě obsidiánové čepelky), později byla využita snad i jako hradisko (doba železná?). Z prostoru ostrožny byly získány pouze tři paleolitické artefakty – listovitý hrot (obr. 2) tvaru vrbového listu (připomínající typ Quinson), který je vyroben z moravského jurského rohovce (připomínající typ Krumlovský les, varieta I), další úštěp z téže suroviny a zlomek čepele se silicitu severské provenience. Kulturní klasifikace ojedinělých nálezů je nejistá, snad by bylo možné na základě listovitého hrotu lokalitu přiřadit rámcově k počátku mladého paleolitu. Nová Ves-Nad skalou Lokalita je situována na stržemi vymezené ostrožně nad levým břehem řeky Jihlavy. Jak traťový název napovídá, ostrožna je ze západu od nárazového břehu řeky oddělena příkrou skalní stěnou, ve které byl založen dnes již nepoužívaný kamenolom. Povrch ostrožny je tvořen štěrkovou terasou Paleojihlavy, jižním směrem štěrky vyznívají a nastupují hlinité sedimenty, případně spraše. Paleolitické nálezy byly poměrně řídce rozptýleny při jižním okraji plošiny ostrožny, část z nich ležela již na k jihu ukloněném svahu. Nadmořská výška naleziště je v rozmezí 255–265 m. Lokalita dosud poskytla kolekci 36 paleolitických artefaktů. Na vrcholu ostrožny bylo ale zaznamenáno i intenzivní postpaleolitické osídlení (bohaté na nepatinovanou štípanou kamennou industrii), které by podle některých indicií mohlo náležet kultuře se zvoncovými poháry. Z tohoto důvodu nebyly některé přepálené artefakty nejisté kulturní příslušnosti k souboru paleolitických artefaktů přiřazeny. Paleolitické artefakty jsou vyrobeny převážně z lokálních rohovců typu Krumlovský les (varieta I – 9 ks, varieta II – 19 ks), pouze třemi kusy jsou zastoupeny křídové spongiové rohovce a dvěma kusy silicity severské provenience. Tři kusy nebyly určeny. Technologické spektrum sestává z jádra a mikrojádra (obr. 3: 4 – tento artefakt je vyroben ze silicitu severské provenience, je méně intenzivněji patinován a může tak představovat mladší komponentu souboru), jedenácti úštěpů, šesti zlomků, tří zlomků čepelí, tří zlomků s místní retuší, úštěpu s místní retuší, dvou mikroúštěpků a osmi nástrojů. Kolekce nástrojů je tvořena čtyřmi drásadly různých tvarů (obr. 3: 2, 5, 7, 8), vyčnělým škrabadlem (obr. 3: 1), škrabadlem na zlomené čepeli (obr. 3: 6), vrubem (obr. 3: 3) a jedním bifaciálně retušovaným artefaktem (obr. 3: 9). Lokalita až na jednu výjimku (plošně retušovaný artefakt) dosud neposkytla kulturně specifické artefakty, proto ji lze pouze rámcově přiřadit k počátku mladého paleolitu. Na základě mikrojádra s odlišnou patinací je možné uvažovat i o mladší příměsi. Nová Ves/Řeznovice-Vinohrady Lokalita je situována na výrazném izolovaném návrší nad levým břehem řeky Jihlavy. Povrch ostrožny je tvořen štěrkovou terasou Paleojihlavy. Nadmořská výška naleziště je v rozmezí 275–278 m. Přímo v prostoru vrcholové kóty byla získána kolekce 6 artefaktů štípané kamenné industrie. Poloha s nálezy leží na rozhraní katastrálních území Nové vsi u Oslavan a Řeznovic. 19
Obr. 4. Jamolice-Příčky.
→ Obr. 5. Jamolice-Příčky. Kolekce sestává ze tří úštěpů a tří recentních zlomků jader (jednoho jádra?). Pouze dvěma kusy (úštěpy) je zastoupen rohovec typu Krumlovský les, varieta I, ostatní artefakty jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les, varieta II. Na lokalitě byla nalezena také drobná mikročepel s otupeným bokem z rohovce připomínajícího typ Olomučany. Tento artefakt však byl v souvislosti s přípravou výstavy v Muzeu v Ivančicích ztracen. Kolekci lze pouze rámcově přiřadit k počátku mladého paleolitu. Na základě nálezu mikročepele s otupeným bokem je možné uvažovat i o mladší příměsi. 20
Ivančice, k. ú. Letkovice Letkovice-Vinohrádky ve žlebích Lokalita je situována na východním okraji rozsáhlé plošiny, na mírném východním svahu, v rozmezí nadmořských výšek 260–265 m. Objevili ji M. Kuča a M. Vokáč. Kolekce paleolitických artefaktů sestává ze čtyř kusů – úštěpu, úštěpu s místní retuší, odlomené baze čepele a zlomku. Surovinou je rohovec typu Krumlovský les, varieta I, varieta II, silicit severské provenience a moravský jurský rohovec připomínající typ Stránská skála. Jeden artefakt má na povrchu stopu vysráženého povlaku uhličitanu vápenatého. Lokalitu zatím není možné kulturně klasifikovat. 3.2. PRAVOBŘEžNÍ JIHLAVY Jamolice-Příčky Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, ve svahu, který se mírně sklání k severovýchodu, v rozmezí nadmořských výšek 320–328 m. Severozápadním směrem navazuje na lokalitu výrazná, bohužel ale zalesněná ostrožna. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy. Lokalita dosud poskytla kolekci 18 paleolitických artefaktů. Surovinové spektrum je dosti pestré. Poměrně vyrovnaně jsou zastoupeny rohovce typu Krumlovský les, varieta I (4 ks), varieta II (5 ks), silicit severské provenience (4 ks) a křemičitá zvětralina (4 ks). Pouze jedním kusem je zastoupen radiolarit. Z technologického pohledu je nápadný vysoký počet jader a jejich fragmentů (10 ks). Mezi formami jader se objevují masivní nepravidelné prizmatické (až krychlové, připo21
mínající neolit) tvary (obr. 5: 1) a jádra vytvořená na úzkých hranách úštěpů (obr. 4: 3, 5: 2), kýlovité (obr. 4: 2) a nepravidelný, protisměrně těžený kus s přípravou těžební plochy připomínající typ en éperon (obr. 4: 6). Z ostatních technologických kategorií jsou zastoupeny tři úštěpy s místní retuší (obr. 4: 7), masivní rydlový odpad, dva zlomky a dva nástroje – atypické strmě retušované škrabadlo (obr. 4: 1) a strmě retušované škrabadlo (obr. 4: 5 – tento artefakt může být klasifikován i jako jádro, nepravidelný zoubkovaný průběh hrany opět připomíná úpravu typu en éperon). Kulturní klasifikace této kolekce je vzhledem k absenci kulturně citlivých typů problematická. Co tuto kolekci odlišuje od ostatních kolekcí ve sledovaném mikroregionu, je surovinová skladba (nárůst silicitu severské provenience a křemičitých zvětralin) a méně intenzivnější patinace větší části artefaktů. Může se jednat o stopu pozdněpaleolitického osídlení – chybí ale drobná jadérka, která byla zaznamenána na několika okolních lokalitách. Nelze ani vyloučit, že část kolekce je i přes patinaci povrchu postpaleolitická – například krychlové jádro připomíná neolit. Ivančice, k. ú. Hrubšice Hrubšice-Černice Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, ve svahu, který se mírně sklání k severovýchodu, v rozmezí nadmořských výšek 315–324 m. Lokalita je situována v místě nevýrazného zmírnění sklonu svahu, které je tvořeno štěrkovou terasou Paleojihlavy. Lokalita dosud poskytla kolekci 44 paleolitických a 18 postpaleolitických artefaktů. Vzhledem k přítomnosti postpaleolitického osídlení nebyly přepálené artefakty (27 ks) zahrnuty do kolekce paleolitických artefaktů. Paleolitické artefakty jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les, varieta I (6 ks), varieta II (11 ks), radiolaritu a radiolaritového rohovce (4 ks), silicitu severské provenience (12 ks), křemičitých zvětralin lokální provenience (4 ks), moravských jurských rohovců (5 ks, spíše lokální provenience, určení A. Přichystal) a proužkovaného rohovce (1 ks, snad lokální provenience, určení A. Přichystal). Z technologického pohledu kolekce sestává z pěti jader, čtrnácti úštěpů, pěti zlomků, dvou čepelí, mikročepele, dvou zlomků čepelí a osmi nástrojů. Další tři úštěpy a tři čepele vykazují místní retuš. Za pozornost stojí přítomnost čepele s fasetovanou patkou (obr. 6: 8, surovina moravský jurský rohovec) a jádra z rohovce typu Krumlovský les, varieta II (obr. 6: 14), které připomíná reziduum jader těžených bohunickou technikou (cf. ŠKRDLA 2003). Kolekce nástrojů sestává ze čtyř drásadel (obr. 6: 6, 10, 11, 13), dvou rydel (klínového – obr. 6: 3 a hranového na retušované čepeli – obr. 6: 2), čepelového škrabadla (obr. 6: 5) a kombinace odštěpovače a klínového rydla (obr. 6: 7). Poslední zmíněný nástroj je vyroben ze silicitu severské provenience a vykazuje pouze minimální patinaci povrchu, což by mohlo naznačovat jeho menší stáří ve srovnání se zbytkem kolekce, kde jsou všechny artefakty poměrně intenzivně patinovány. Kolekci lze na základě přítomnosti drásadel, atypického klínovitého jádra na masivním úštěpu, mikročepelky, levalloiské čepele a bohunicien připomínajícího rezidua jádra rámcově přiřadit k počátku mladého paleolitu s možností přítomnosti mladší komponenty (kombinovaný nástroj). Ivančice, k. ú. Hrubšice Hrubšice-Prosniska Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, na ostrožně tvořené štěrkovou terasou Paleojihlavy. Ostrožna je ohraničená skalnatými svahy, které prudce klesají do údolí Jihlavy. Lokalita je situována v rozmezí nadmořských výšek 290–292 m. Lokalita dosud poskytla kolekci 177 paleolitických a 30 postpaleolitických artefaktů. Vzhledem k přítomnosti postpaleolitického osídlení nebyly přepálené artefakty (13 ks) zahrnuty do kolekce paleolitických artefaktů. 22
Obr. 6. Hrubšice-Černice.
Paleolitické artefakty jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les, varieta I (96 ks), varieta II (40 ks), rohovcové brekcie hnědé barvy žlutobíle patinující (24 ks), rohovcové brekcie šedé (1 ks), silicitu severské provenience (6 ks), křídového spongiového rohovce 23
Obr. 7. Hrubšice-Prosniska.
24
Obr. 8. Hrubšice-Prosniska.
25
(2 ks), křemičité zvětraliny (2 ks), moravských jurských rohovců (5 ks, surovina připomíná rohovec typu Stránská skála, průkazné fosilie se ale nepodařilo nalézt; určení A. Přichystal) a z neurčeného lokálního rohovce (1 ks, pravděpodobně petrosilex v rohovci typu Krumlovský les; určení A. Přichystal). Z technologického pohledu sestává kolekce z osmnácti jader (obr. 8: 3, 5, 6, 8, 9) a čtyř mikrojader (obr. 8: 2), osmdesáti devíti úštěpů, dvaceti tří zlomků, šesti čepelí a dvanácti fragmentů čepelí, mikročepele (obr. 7: 1), čtyř mikroúštěpků a patnácti nástrojů. Dva další úštěpy (obr. 8: 7), dvě čepele a fragment čepele vykazují místní retuš. Jádra jsou většinou nevýrazná a často dochovaná ve zlomcích. Za pozornost stojí přítomnost exemplářů těžených ze dvou protilehlých podstav (obr. 8: 6, 9). Dále jsou přítomna i dvě připravená jádra na masivním úštěpu (obr. 8: 1, 4), která mají analogie v Jamolicích (obr. 5: 2) a v osamoceném nálezu z polohy mezi lokalitami Hrubšice-Prosniska a Černice (obr. 16: 2). Tyto exempláře ale nejsou tak výrazné a nebyly téměř těženy – proto by mohly být klasifikovány i jako drásadla. Za pozornost stojí i drobné fragmenty mikrojader (nekresleno), z nichž jedno vykazuje málo intenzivní patinaci povrchu. Skupina nástrojů sestává ze škrabadel (3 ks), rydel (4 ks), dvou drásadel (obr. 7: 7, 14), dvou kombinací škrabadlo/rydlo (v prvém případě klínové rydlo – obr. 7: 2, ve druhém rydlo na lomu – obr. 7: 3), hrotu (obr. 7: 10), retušované čepele (obr. 7: 9), zlomku retušované čepele (obr. 7: 4) a vrubu v kombinaci s nevýrazným škrabadlem (obr. 7: 12). Skupinu škrabadel tvoří strmě retušované vyčnělé (obr. 7: 6), strmě retušované škrabadlo (obr. 8: 3) a škrabadlo na čepeli (obr. 7: 5). Prvá dvě škrabadla (vysoká) stojí na přechodu mezi škrabadly a mikrojádry. Skupinu rydel tvoří kanelované na příčné retuši (obr. 7: 11), dvě na lomu (obr. 7: 8, 13) a ploché rydlo (obr. 7: 15). Lokalitu lze přiřadit k počáteční fázi mladého paleolitu, na základě charakteristických aurignackých škrabadel a retušované čepele k aurignacienu. Na základě přítomnosti fragmentů drobných mikrojader (nekresleno) nelze vyloučit přítomnost mladší komponenty v souboru – pozdní paleolit? Ivančice, k. ú. Hrubšice Hrubšice-Nad řekou Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, na ploché ostrožně, jejíž severní skalnatý okraj se prudce svažuje k řece Jihlavě. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy v rozmezí nadmořských výšek 270–275 m. Lokalita dosud poskytla kolekci 263 paleolitických a 41 postpaleolitických artefaktů. Vzhledem k přítomnosti postpaleolitického osídlení nebyly přepálené artefakty (19 ks) a nepatinované radiolarity (3 ks) zahrnuty do kolekce paleolitických artefaktů. Paleolitické artefakty jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les, varieta I (174 ks), varieta II (61 ks), rohovcové brekcie hnědé barvy žlutobíle patinující (4 ks), rohovcové brekcie šedé (5 ks), silicitu severské provenience (8 ks), křídového spongiového rohovce (1 ks), sluňáku (1 ks), patinovaného radiolaritu (1 ks), křemičité zvětraliny (5 ks), typické plazmy (1 ks), rohovce typu Stránská skála (1 ks – obr. 9: 14) a moravského jurského rohovce (1 ks). Z technologického pohledu kolekce sestává z šestnácti jader a pěti mikrojader, sto čtyřiceti šesti úštěpů, třiceti tří zlomků, osmi čepelí a dvaceti čtyř fragmentů čepelí, mikročepele, rydlového odpadu, sedmi mikroúštěpků a devatenácti nástrojů. Dva další úštěpy a čepel vykazují místní retuš. Kategorie nástrojů sestává z drásadel (3 ks, obr. 9: 8, 14, 16), škrabadel (8 ks), rydla na zlomené čepeli (obr. 9: 13), odštěpovače (obr. 9: 15), fragmentu retušované čepele (obr. 9: 2), zlomku čepele s otupeným bokem (obr. 9: 1), dvou nástrojů s vruby (obr. 9: 3, 12) a dvou zlomků retušovaných nástrojů. Skupina škrabadel sestává ze dvou exemplářů na zlomených čepelích (první na recentně zlomené retušované čepeli – obr. 9: 5, druhé s dlátkovitou úpravou na ventrální straně hlavice škrabadla – obr. 9: 7), dvojitého škrabadla na retušované čepeli (obr. 9: 11), strmě retušovaných exemplářů na čepeli (obr. 9: 10), zlomené čepeli (obr. 9: 13), škrabadla na krátkém úštěpu a na kýlovité čepeli. 26
Obr. 9. Hrubšice-Nad řekou.
27
Obr. 10. Hrubšice-Nad řekou.
Vzhledem k přítomnosti strmě retušovaných škrabadel se jako nejpravděpodobnější jeví přiřazení souboru k aurignacienu. Vzhledem k rozsahu lokality ca 150×400 m nelze vyloučit, že lokalita původně sestávala z několika izolovaných nebo částečně se překrývajících jednotek, případně že je k souboru přimíšena i chronologicky mladší komponenta, kterou reprezentuje drobné mikrojádro s méně intenzivní patinací povrchu (obr. 10: 2). Vyloučena není ani přítomnost dalšího časně mladopaleolitického komplexu, ke kterému se hlásí protisměrně těžené jádro s přípravou úderových ploch ze sluňáku (obr. 10: 6). Ivančice, k. ú. Hrubšice Hrubšice-Čtvrtky (u pískovny) Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, ve svahu, který se mírně sklání k severovýchodu, v rozmezí nadmořských výšek 270–275 m. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy, ve které je dnes založena pískovna. Lokalita dosud poskytla jen nevýraznou kolekci čítající pouze 6 paleolitických artefaktů. Artefakty jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les, varieta I (3 ks), varieta II (2 ks) a jeden kus z rohovce typu Krumlovský les s brekciovitou strukturou. Z technologického pohledu kolekce sestává ze čtyř úštěpů, čepele a zlomku. Kolekci lze pouze rámcově přiřadit k počátku mladého paleolitu. 28
Ivančice, k. ú. Hrubšice Hrubšice-V oseči Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, ve svahu, který se mírně sklání k severovýchodu, v místě, kde je svah o něco mírnější a tvoří plošinu, v rozmezí nadmořských výšek 255–275 m. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy, dva nálezy byly získány z prostoru o něco níže, kde na tuto terasu nasedají spraše. Kolekce paleolitických artefaktů sestává ze 54 kusů. Jelikož na lokalitě bylo zdokumentováno i postpaleolitické osídlení (4 jádra a 3 úštěpy), jeden přepálený artefakt (zlomek čepele) byl z paleolitického souboru vyloučen.
Obr. 11. Hrubšice-V oseči.
29
Obr. 12. Hrubšice-V oseči.
Surovinovému spektru dominují rohovce typu Krumlovský les, varieta I (34 ks, často velmi hrubá a nekvalitní surovina) a varieta II (4 ks). Poměrně často jsou zastoupeny i křídové spongiové rohovce, většinou se značně zkorodovaným (až rozpadajícím se) povrchem (7 ks). Ojediněle se vyskytl silicit severské provenience (2 ks), radiolarit (1 ks), plazma (3 ks) a sluňák (1 ks, není ale vyloučeno, že náleží postpaleolitickému osídlení). Jeden kus připomíná radiolarit typu Český kras (určení A. Přichystal) a jeden kus nebylo možno pro intenzivní patinaci povrchu klasifikovat. Z technologického pohledu stojí za pozornost vyšší počet jader v různých stádiích exploatace (8 ks). Objevují se exempláře, které jsou v počátečním stadiu exploatace, ale i těžená jádra – např. se změněnou orientací (dvoupodstavové, obě podstavy ale nebyly využity současně k těžbě hrotitých produktů, jak je tomu u bohunických bipolárních jader – obr. 12: 2) nebo rezidua jader – levalloiského (obr. 11: 4) a plochého, protisměrně těženého (obr. 12: 1). Soubor jader doplňují dvě mikrojádra. Nejčetnější kategorii představují úštěpy (17 ks), které jsou často masivní. Dále kolekce obsahuje dvanáct zlomků, čepel 30
(obr. 11: 8), čepel s utilizační retuší (obr. 11: 6), dva zlomky čepelí, úštěp s místní retuší, tři mikroúštěpy, rydlový odpad a šest nástrojů. Skupinu nástrojů tvoří vyčnělé strmě retušované škrabadlo (obr. 11: 5), drásadlo (obr. 11: 7), kombinace škrabadla a příčného rydla (obr. 11: 1) a tři velmi poškozené (ze spongiového rohovce, poškozené mrazem a s místy odpadávající patinou) bifaciálně retušované artefakty (obr. 11: 3, 9, 10). Kulturně tato kolekce působí nesourodým dojmem. V tomto případě je možné uvažovat o přítomnosti více komponent: středopaleolitické (hrubé tvary, bifaciálně opracované artefakty, levalloiské jádro, eolizace povrchu), časně mladopaleolitické (čepele, vyčnělé škrabadlo) a ze střední fáze mladého paleolitu až pozdněpaleolitické (kombinace škrabadla a rydla z radiolaritu – obr. 11: 1) a mikrojádro z radiolaritu typu Český kras – obr. 11: 2). Za pozornost stojí skutečnost, že kombinace škrabadla a rydla z radiolaritu byla nalezena v prostoru pod terasou, v místě, kde již nasedají spraše, a na povrchu artefaktu byl povlak tvořený vysráženým uhličitanem vápenatým. O 10 m dále ve strži byl začištěn profil, který sestával ze dvou půdních horizontů oddělených spraší a nápadně připomínal sekvenci poslední interglaciál, spraš, PK1, spraš, holocén. Tyto horizonty byly naorávány v poli, kde je bylo možno barevně odlišit. Zmíněný artefakt byl získán z pruhu v okolí rozoraného PK1. Drásadlo ze spongiového rohovce pak bylo získáno v oblasti přechodu hlinitých sedimentů a štěrkové terasy, přibližně 50 m od strže s profilem. I na tomto artefaktu je stopa vysráženého uhličitanu vápenatého, souvislost s některým horizontem již ale není tak zřejmá, jako v případě předešlého artefaktu. Moravský Krumlov, k. ú. Polánka u Moravského Krumlova Polánka-Na pindulce Naleziště je lokalizováno na temeni návrší, které tvoří rozvodí řek Jihlavy a Rokytné, v mírném severovýchodním svahu, který se mírně sklání k severovýchodu, v rozmezí nadmořských výšek 305–312 m. Lokalita je situována na štěrkové terase. Kolekce paleolitických artefaktů sestává ze 71 kusů. Jelikož na lokalitě bylo zdokumentováno i postpaleolitické osídlení (3 artefakty včetně bilaterálně retušované čepele připomínající eneolit), čtyři přepálené artefakty byly z paleolitického souboru vyloučeny. V surovinovém spektru na lokalitě výrazně převažují rohovce typu Krumlovský les, varieta I (42 ks) a varieta II (19 ks). Ojediněle se vyskytl radiolarit (2 ks), silicit severské provenience (3 ks, z toho jeden kus vykazuje pouze mírnou patinaci), křídový spongiový rohovec (2 ks), sluňák (1 ks), přepálený rohovec (1 ks) a moravský jurský rohovec (1 ks). Technologické spektrum je tvořeno převážně úštěpy (41 ks), méně zlomky (9 ks), čepelí, zlomkem čepele, mikroúštěpem, čtyřmi úštěpy s místní retuší, čepelí s místní retuší (obr. 13: 1) a 13 nástroji. Skupina nástrojů je tvořena drásadly (4 ks), škrabadly (3 ks), třemi zlomky retušovaných čepelí (obr. 13: 2–4), listovitým hrotem (obr. 13: 8), zlomkem (rozpadlý působením mrazu) pravděpodobně listovitého hrotu (obr. 13: 10) a bifaciálně opracovaným artefaktem (obr. 13: 9). Mezi škrabadly je krátké, strmě retušované (obr. 13: 5), vyčnělé (obr. 13: 13) a vějířovité na bilaterálně retušovaném úštěpu s recentně odlomenou (původně hrotitou?) bází (obr. 13: 14). Mezi drásadly je drásadlo na čepelovitém polotovaru, dvě na úštěpu (obr. 13: 6, 7) a vlivem působení ohně rozpadlý kus připomínající drásadlo se ztenčeným protilehlým koncem (obr. 13: 12). Kolekci lze přiřadit k szeletienu. Jeden mírně patinovaný úštěp silicitu severské provenience naznačuje možnou mladší intruzi. Ivančice, k. ú. Řeznovice Řeznovice-Mezi horkami Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, na nevýrazné ostrožně, která vybíhá severovýchodním směrem k řece Jihlavě. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy. Nálezy byly získány v rozmezí nadmořských výšek 260–265 m. 31
Obr. 13. Polánka-Na pindulce.
32
Kolekce paleolitických artefaktů sestává ze sedmi kusů, které jsou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský les, varieta I. Z technologického pohledu kolekce sestává ze dvou jader, čepele z hrany jádra a čtyř úštěpů. Kolekci lze pouze rámcově přiřadit k počátku mladého paleolitu. Ivančice, k. ú. Řeznovice Řeznovice-Horní pole Naleziště je lokalizováno nad pravým břehem řeky Jihlavy, na mírné ostrožně ve svahu, který se mírně sklání k severovýchodu, v rozmezí nadmořských výšek 260–268 m. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy. Lokalitu objevil M. Vokáč. Kolekce artefaktů dosud čítá jen 4 ks. Za pozornost stojí především levalloiská čepel (obr. 14) se stopami protisměrného sbíjení na dorsální straně a s pečlivě připravenou (fasetovanou) úderovou plochou (z moravského jurského rohovce, snad z rohovce typu Stránská skála, průkazná fosilie ale nebyla zdokumentována; určení A. Přichystal). Úštěp rohovce typu Krumlovský les, varieta II, který vykazuje jen velmi mírnou patinaci povrchu, naznačuje možnou mladší komponentu souboru. Tyto dva artefakty doplňuje zlomek jádra a zlomek úštěpu z rohovce typu Krumlovský les, varieta I. Kolekci lze na základě levalloiské čepele spolehlivě přiřadit k počátku mladého paleolitu. Na základě nálezu mírně patinovaného úštěpu je možné uvažovat i o mladší příměsi. Ivančice, k. ú. Alexovice Alexovice-Nad hájkem Naleziště je lokalizováno na mírné ostrožně nad pravým břehem řeky Jihlavy. Lokalita je situována na štěrkové terase Paleojihlavy. Nálezy byly získány v rozmezí nadmořských výšek 250–262 m. Lokalitu objevili nezávisle na sobě P. Škrdla a M. Vokáč, další nálezy z této polohy popsala Z. Nerudová (2008). Lokalita dosud poskytla kolekci 7 paleolitických artefaktů (bez nálezů Z. Nerudové), které jsou vyrobeny převážně z rohovce typu Krumlovský les, varieta I, ojediněle (po jednom kusu) z křemičité zvětraliny, radiolaritového rohovce a silicitu severské provenience. Z technologického pohledu kolekce artefaktů sestává ze čtyř úštěpů, dvou zlomků a jednoho nástroje – drobného škrabadla na zlomené čepeli ze silicitu severské provenience (obr. 15), který je slabě patinován a může představovat odlišnou (mladší) komponentu souboru.
Obr. 15. Alexovice-Nad hájkem.
←
Obr. 14. Řeznovice-Horní pole.
33
Obr. 16. Ojedinělé nálezy. Isolated finds.
Kolekci lze pouze rámcově přiřadit k počátku mladého paleolitu. Na základě nálezu drobného škrabadla je možné uvažovat o mladší (pozdněpaleolitické) příměsi. 3.3. SOUPIS OJEDINĚLÝCH NÁLEZŮ 3.3.1. Levobřeží Jihlavy Biskoupky-Na dílech Ojedinělé nálezy – zlomek úštěpu z rohovce typu Krumlovský les, varieta II, a recentně vzniklý zlomek vysoké čepele ze stejného materiálu – byly získány i z polohy těsně severně obce, 300–305 m nad mořem. Ivančice, k. ú. Řeznovice Řeznovice-Zadní vinohrady Na ostrožně tvořené štěrkopískovou terasou, v nadmořské výšce 265 m, bylo nalezeno vícenásobné rydlo (na příčné retuši v kombinaci s příčným rydlem na vrubu) ze silicitu severské provenience (obr. 16: 1). Nová Ves-Na širokých Na plošině v prostoru mezi polohami Nová Ves-Nad skálou a Nová Ves/ŘeznoviceVinohrady, v nadmořské výšce 265 m, byl nalezen zlomek úštěpu ze silicitu severské provenience. Nová Ves-Honky Na okraji rozsáhlé plošiny mezi Biskoupkami a Novou Vsí, v nadmořské výšce 300 m, byl nalezen nepravidelný úštěp s místní retuší ze silicitu severské provenience. Nová Ves/Řeznovice-Vinohrady „A“ Ojedinělý artefakt (úštěp) byl získán v prostoru sedla severně kóty Vinohrady, v nadmořské výšce 270 m. Ivančice, k. ú. Alexovice Alexovice-Malé plachty Ojedinělý úštěp rohovce typu Krumlovský les, varieta I, byl získán ze štěrkové ostrožny. Nadmořská výška nálezu je 266 m.
34
Tab. 1. Přibližné geografické souřadnice ojedinělých nálezů (WGS-84). Aproximate geographic coordinates of isolated finds (WGS-84).
Biskoupky-Na dílech
N49 06.088 E16 16.833
ěeznovice-Zadní vinohrady
N49 05.653 E16 19.844
Nová Ves-Na širokých
N49 05.673 E16 18.849
Nová Ves-Honky
N49 06.588 E16 17.444
Nová Ves/ěeznovice-Vinohrady „A“
N49 05.587 E16 19.240
Alexovice-Malé plachty
N49 05.666 E16 20.290
Hrubšice-Prosniska „A“
N49 05.406 E16 16.750
Alexovice-Na pĜíþkách
N49 04.783 E16 20.155
3.3.2. Pravobřeží Jihlavy Ivančice, k. ú. Hrubšice Hrubšice-Prosniska „A“ Přibližně 200 m jihovýchodně lokality Hrubšice-Prosniska a 500 m severně lokality Hrubšice-Černice, v nadmořské výšce 298 m, bylo nalezeno jádro na masivním úštěpu (obr. 16: 2), které tvarem připomíná klínové jádro pro těžbu mikročepelí tlakem. Artefakt je vyroben z rohovce typu Krumlovský les, varieta II. Ivančice, k. ú. Alexovice Alexovice-Na příčkách Úštěp moravského jurského rohovce byl získán na okraji rozsáhlé plošiny severně od Budkovic, v nadmořské výšce 265 m. V místě vystupují relikty štěrků, které obsahují hojné mrazem rozrušené hlízy rohovce typu Krumlovský les. 3.4. DALŠÍ LOKALITY V OKOLÍ Do této skupiny byly zařazeny vybrané lokality z okolí studovaného mikroregionu, zejména ty, u kterých je známa přesná poloha a byly z nich publikovány nálezy (obr. 1). 3.4.1. Další lokality v okolí zkoumaného mikroregionu, které lze přesně lokalizovat
• Lhánice-Jezera (I) (OLIVA 1986). Za pozornost stojí přítomnost levalloiské techniky • • •
společně s bifaciální redukcí. Lokalita byla ověřena a zaměřena pomocí GPS; Lhánice-V Alpách (II) (OLIVA 1986). Za pozornost stojí přítomnost levalloiské techniky a rohovce typu Stránská skála. Lokalita byla ověřena a zaměřena pomocí GPS; Mohelno-Boleniska (OLIVA 1986, ŠKRDLA 1999). Za pozornost stojí přítomnost levalloiské techniky společně s bifaciální redukcí. Lokalita byla ověřena a zaměřena pomocí GPS; Ivančice, k. ú. Budkovice-Myslivárna (ŠKRDLA, STUCHLÍK 2003). Ojedinělé nálezy z počátku mladého paleolitu. Nálezy byly získány z výplně postpaleolitického (starší doba bronzová) objektu, původně musely být uloženy v intaktních sedimentech. Za pozornost stojí surovina – rohovec typu Stránská skála. Další ojedinělý nález, opět v druhotném kontextu, popisuje M. Salaš (1986) o něco východněji, ze sousední ostrožny. 35
•
Jamolice I (OLIVA 2006). Soubor s levalloiskou technikou, jedno z vyobrazených jader představuje bohunické protisměrně těžené jádro, na bohunicien ukazují i prodloužené levalloiské úštěpy, zastoupena jsou ale i dostředně těžená levalloiská jádra (ta ovšem mohou představovat rezidua původně bohunických jader).
3.4.2. Soupis neověřených lokalit ze starší literatury, které je možné přibližně lokalizovat Do této skupiny byly zařazeny vybrané lokality z okolí studovaného mikroregionu, které jsou známy z literatury (GROSS 1931; SKUTIL 1934; OLIVA 1989; NERUDOVÁ 2008). Jejich poloha byla odvozena z publikovaných údajů (v případě starších Skutilových lokalizací jsem vycházel raději ze soupisu Olivy 1989). K charakteru kolekcí je obtížné se vyjádřit. • • • • • • • • • • • • • • • •
Ivančice, k. ú. Kounické předměstí-Réna (Oliva 1989) Ivančice, k. ú. Němčice u Ivančic-Kumán (Oliva 1989) Nová Ves-Kopaniny (Oliva 1989) Nová Ves- Rovný (Rovná) (Oliva 1989) Oslavany-elektrárna (I) (Gross 1931; Oliva 1989) Oslavany-Koblih (II) (Oliva 1989) Oslavany-Luže (III) (Oliva 1989) Oslavany-Zaražené (IV) (Oliva 1989) Oslavany-Stará hora (V) (Oliva 1989) Oslavany-Za hřbitovem (VI) (Oliva 1989) Neslovice-Kopaniny (I) (Oliva 1989) Neslovice-Horní Kobelín (II) (Oliva 1989) Moravský Krumlov, k. ú. Polánka-Špilberk (I) Moravský Krumlov, k. ú. Polánka-Chocholouš (III) (Nerudová 2008) Jamolice-Záklaty (II) (Nerudová 2008) Ivančice, k. ú. Budkovice-Na zadních (Vitula, ústní sdělení; Nerudová 2008)
3.5. DISKUSE NAD NOVĚ OBJEVENÝMI LOKALITAMI STŘEDNÍHO POJIHLAVÍ 3.5.1. Zhodnocení surovinového spektra V surovinovém spektru dominují silicity lokální provenience, mezi něž patří především rohovce typu Krumlovský les, variety I a II, různé druhy rohovcových brekcií a křemičité zvětraliny. Vysloveně ojediněle se vyskytly z větších vzdáleností importované silicity: eratický silicit, křídový spongiový rohovec, rohovec typu Stránská skála, radiolarit (u posledně zmíněné suroviny často nelze spolehlivě odlišit postpaleolitickou příměs), případně radiolarit typu Český kras (?). Nelze prokázat, že by importované suroviny souvisely s určitou výškovou skupinou nebo technokomplexem. Jediná závislost, která byla pozorována, je geografická vazba křemičité zvětraliny na lokality v Hrubšicích a Jamolicích (případně ve Lhánicích-Jezerech, tam se ale jedná o jiný typ zvětraliny), což by mohlo souviset s blízkostí zdroje (v okolí jsou výchozy hadců). 3.5.2. Zhodnocení technologie a typologie, pokus o kulturní klasifikaci V prostoru středního Pojihlaví bylo intenzivním povrchovým průzkumem doloženo osídlení z více fází paleolitu. Přestože většinu nálezů lze přiřadit k technokomplexům z počátečních fází mladého paleolitu, nelze vyloučit méně intenzivně se projevující doklady středního paleolitu, střední fáze mladého paleolitu a pozdního paleolitu. Postpaleolitické osídlení není součástí tohoto příspěvku.
36
Střední paleolit Na základě odkryvů M. Olivy a P. a Z. Nerudových v Krumlovském lese je doložena přítomnost středopaleolitických souborů v oblasti (NERUDA et al. 2004). K problematice středopaleolitické příslušnosti některých povrchových souborů v prostoru Krumlovského lesa se vyjádřil i K. Valoch (2006). Ve mnou sledovaném prostoru středního Pojihlaví by středopaleolitická klasifikace přicházela v úvahu pouze na část kolekce z lokality Hrubšice-V oseči, kde bylo získáno levalloiské jádro, bifaciálně opracované artefakty, drásadlo a celkově hrubá industrie. Častá je u těchto předmětů eolizace povrchu. Nelze ovšem vyloučit, že i tyto artefakty náležejí ke kulturám z počátečních fází mladého paleolitu. M. Oliva (2006, 42) jako středopaleolitický klasifikoval soubor z nedalekých Jamolic, v tomto případě však s ohledem na čepelovité tvary nelze vyloučit ani časně mladopaleolitickou příslušnost kolekce. Počátek mladého paleolitu Na základě technologického a typologického studia štípané kamenné industrie z nově popisovaných lokalit je zřejmé, že její naprostou většinu lze přiřadit k počáteční fázi mladého paleolitu. Na základě charakteristických strmě retušovaných škrabadel je zřejmé, že většinu industrie lze ztotožnit s aurignacienem. Charakteristická aurignacká kanelovaná rydla ovšem nejsou příliš častá, podobně jako aurignacké čepele. Drobné prohnuté čepelky se vyskytly pouze ojediněle. Aurignacká klasifikace se týká zejména lokalit HrubšiceProsniska a Nad řekou, ovšem k aurignacienu by mohla náležet i méně výrazná kolekce z lokalit Hrubšice-Černice a další nálezy. V jednom případě (Polánka-Na pindulce) lze soubor přiřadit k szeletienu. Přestože ojedinělé plošně retušované artefakty byly získány i z dalších lokalit (BiskoupkyHadcová step a Nová Ves-Nad skalou), v jejich případě již szeletská klasifikace není jistá – podobné artefakty byly získány i z dalších lokalit, tentokrát v kontextu levalloiské techniky (viz níže), případně mohou souviset i s možným středopaleolitickým osídlením (cf. Hrubšice-V oseči). Pouze ojedinělými nálezy na sebe upozorňuje i poslední časně mladopaleolitická kultura – bohunicien. Levalloiská čepel s pečlivě připravenou patkou (z moravského jurského rohovce připomínajícího typ Stránská skála) byla získána z lokality Řeznovice-Horní pole a další proximální zlomek levalloiského artefaktu s přípravou úderové plochy (surovinou je opět moravský jurský rohovec bez možnosti bližší identifikace) spolu se zlomkem levalloiského jádra byly získány z lokality Hrubšice-Černice. K této kultuře Oliva (1986) řadí soubor ze Lhánic-V Alpách (II), ovšem levalloiské artefakty byly přítomny také v kolekci z lokality Lhánice-Jezera (I). Nejdůležitější lokalitu regionu představuje Mohelno-Boleniska (ŠKRDLA 1999) na návrší, které tvoří rozvodí Jihlavy a Oslavy. Nelze vyloučit ani bohunickou příslušnost kolekce z nedalekých Jamolic I (cf. OLIVA 2006, 42). Zdá se, že v okolí Mohelna existovala síť stanic, které jsou charakterizovány vyspělou levalloiskou technikou a současně bifaciální redukcí. Podobný mikroregion představuje koncentrace lokalit na dolním toku Bobravy (cf. ŠKRDLA et al. v tisku). Otázku, nakolik jsou tyto soubory homogenní, nejsme schopni v rámci povrchových kolekcí řešit. Gravettien/epigravettien – je doložen v prostoru bývalé oslavanské elektrárny (GROSS 1931). V prostoru středního Pojihlaví by této fázi mohl odpovídat pouze ojedinělý nález kombinovaného nástroje z lokality Hrubšice-V oseči. Pozdní paleolit – na řadě lokalit byly zaznamenány ojedinělé příměsi ve formě slabě patinovaných artefaktů nebo artefaktů drobných rozměrů (především mikrojader, drobných čepelek nebo mikroškrabadla). Tyto nálezy, které se na žádné lokalitě nekoncentro-
37
valy do hodnotitelé kolekce, mohou představovat pozdněpaleolitickou komponentu souborů. Takovéto nálezy se vyskytly na lokalitách: Nová Ves-Nad skalou, Nová Ves/Řeznovice-Vinohrady, Jamolice-Příčky, Hrubšice-Prosniska a Černice. Využívání koridoru údolí Jihlavy v tomto období lze předpokládat na základě transportu surovin z oblasti Českomoravské vrchoviny i na základě ojedinělých nálezů hlouběji ve Vrchovině (ústní sdělení M. Vokáče). 3.5.3. Zhodnocení sídelních strategií 3.5.3.1. Analýza umístění nově objevených lokalit v krajině Lokality lemující řeku Jihlavu jsou situovány na několika základních tvarech reliéfu. Převažuje poloha na ostrožně nad řekou, která je vymezena řekou a jejími kolmými přítoky, případně stržemi. Druhá nejčastější poloha je na plošině ve svahu, tj. v místě, kde je svah přerušen plošším místem – vždy se jedná o štěrkopískovou terasu Paleojihlavy. Dalším terénním tvarem, na kterém jsou situovány paleolitické lokality, je okraj rozsáhlejší plošiny, v místě, kde se plošina začíná sklánět k řece. Ojediněle byla lokalita situována na izolovaném návrší. Je však nutné konstatovat, že výše zmíněné čtyři základní tvary reliéfu nemají ostře definované hranice a přiřazení k tomu či onomu tvaru se může lišit autor od autora. Souhrnně se jedná o strategické pozice, které umožňují kontrolu říčního údolí, případně i okolní rozsáhlé plošiny (zde stojí za pozornost, že kontrola okolní plošiny se zdá být charakteristická spíše pro lokality s plošnou retuší (Polánka-Na pindulce, Nová Ves-Nad skalou). Mimo nově objevené lokality podél řeky Jihlavy, tj. v případě již dříve publikovaných lokalit v okolí, lze zmínit poněkud častější polohu na návrší (s možností kontroly okolních plošin – szeletské lokality v Neslovicích, Jamolice-Záklaty a lokality s levalloiskou technikou Lhánice-Jezera a Lhánice-V alpách) a na rozsáhlé plošině (Mohelno-Boleniska, Jamolice I). Na lokalitách Mohelno-Boleniska a LhániceJezera je mimo levalloiské techniky doložena i plošná retuš. Jelikož řeka Jihlava (podobně i Oslava a Rokytná) protéká sledovaným územím přibližně ve směru západ – východ, exponovanost lokalit k severu či k jihu je dána břehem, na kterém je lokalita situována. Tzn. že lokality na levobřeží Jihlavy jsou orientovány k jihu, zatímco lokality na pravobřeží k severu. Za pozornost stojí, že poloha na pravobřeží, tj. se severní orientací, převažuje. Tato skutečnost však může být způsobena mírnějším reliéfem s větším počtem poloh vhodných k osídlení. Pouze ojediněle, a to zejména přímo v prostoru Ivančické kotliny, jsou lokality orientovány směrem do této kotliny (východ – Letkovice-Vinohrádky ve žlebích; případně další lokality v povodí Oslavy). Za pozornost stojí i geologické podloží nově popsaných lokalit. Toto je ve všech případech tvořeno štěrkopískovou terasou. Teoreticky je možno předpokládat, že terasové štěrkopísky jsou odolnější vůči erozi a upřednostňují jiný vegetační pokryv (les) než okolní spraše a svahové hlíny. 3.5.3.2. Analýza nadmořských výšek lokalit Z grafu a histogramu maximálních nadmořských výšek (obr. 17, 18) je zřejmé, že v prostoru Ivančické kotliny lokality je možné vyčlenit 5 skupin. První skupinu (~220 m) tvoří gravettská lokalita v areálu oslavanské elektrárny spolu s možnou lokalitou Němčice-Kumán. Do druhé skupiny (250–300 m) tak lze přiřadit většinu (11) z nově objevených lokalit (Alexovice-Nad hájkem, Nová Ves-Nad skalou, Řeznovice-Mezi horkami, LetkoviceVinohrádky ve žlebích, Řeznovice-Horní pole, Biskoupky-Hadcová step, Hrubšice-Nad řekou, Hrubšice-Čtvrtky a Hrubšice-V oseči, Nová Ves/Řeznovice-Vinohrady, HrubšiceProsniska). Ze známých lokalit pak do této skupiny spadá sedm dalších (Nová VesKopaniny, Oslavany-Koblih, Budkovice-Na zadních, Oslavany-Zaražené, PolánkaChocholouš, Budkovice-Myslivárna, Oslavany-Stará hora).
38
Obr. 17. Plovoucí sloupcový graf s rozsahy nadmořských výšek vybraných lokalit (tříděno podle maximálních nadmořských výšek). Floating bar graph showing elevations of selected sites (grouped according to maximum elevations).
Do třetí skupiny (300–330 m) náleží tři z nově objevených lokalit (Jamolice-Příčky, Hrubšice-Černice, Polánka-Na pindulce) a tři lokality již dříve známé (Nová Ves-Rovný, Oslavany-Luže, Ivančice-Réna). Do čtvrté skupiny (350–390 m) nespadá žádná z nově objevených lokalit. Tyto lokality jsou situovány poměrně vysoko nad řekou (Lhánice-Jezera a Lhánice-V alpách) a dále
39
Obr. 18. Histogram maximálních nadmořských výšek vybraných lokalit (nahoře) a nově objevených lokalit (dole). Vložená křivka představuje normální (Gauss-Laplaceovo) rozdělení. Histogram of maximum elevations of selected sites (top) and discovered sites (bottom). A fitted curve indicates a normal distribution (Gaussian).
od řeky na okolních plošinách (Mohelno-Boleniska, Jamolice I a Jamolice-Záklaty (II), Polánka-Špilberk (I) a Neslovice-Kobelín). Do páté skupiny (~ nad 400 m) spadá pouze extrémně vysoko položená szeletská lokalita v Neslovicích-Kopaninách. První skupina lokalit představuje polohy bezprostředně nad řekou Jihlavou. Druhá a třetí skupina lokalit není tak výrazně oddělena jako první, čtvrtá a pátá. Přesto je možné odlišit dva vrcholy, první v rozmezí nadmořských výšek 260–280 m a druhý v rozmezí nadmořských výšek 320–330 m. Tyto vrcholy jsou v případě lokalit podél řeky Jihlavy korelovatelné s průběhem teras Paleojihlavy. Čtvrtá skupina lokalit představuje polohy dále od řeky, kde již není zřejmá bezprostřední souvislost s řekou. Nadmořské výšky lokalit lze analyzovat i z kulturního hlediska. 40
Tab. 2. Soupis zaměřených lokalit s geografickými souřadnicemi (WGS-84). A list of recorded sites with their geographic coordinates (WGS-84). Lokalita
SouĜadnice
Alexovice-Nad hájkem
N49 05.279 E16 21.313
Biskoupky-Hadcová step
N49 05.774 E16 17.161
Hrubšice-Nad Ĝekou
N49 05.519 E16 17.450
Hrubšice-Prosniska
N49 05.532 E16 16.618
Hrubšice-V oseþi
N49 05.067 E16 18.489
Hrubšice-ýernice
N49 05.208 E16 16.662
Hrubšice-ýtvrtky
N49 05.250 E16 17.815
Jamolice-PĜíþky
N49 05.406 E16 16.044
Letkovice-Vinohrádky ve žlebích
N49 06.107 E16 20.483
Lhánice-Jezera (I)
N49 06.320 E16 15.123
Lhánice-V Alpách (II)
N49 06.592 E16 14.521
Mohelno-Boleniska
N49 07.514 E16 13.071
Nová Ves-Nad skalou
N49 05.608 E16 18.647
Nová Ves/ěeznovice-Vinohrady
N49 05.480 E16 19.202
Polánka-Na pindulce
N49 04.109 E16 18.558
ěeznovice-Horní pole
N49 04.699 E16 19.401
ěeznovice-Mezi horkami
N49 04.861 E16 19.053
Szeletské lokality jsou v páté skupině (Neslovice-Kopaniny) a lokality s přítomností plošné retuše (které ale nemusí být nutně szeletské) tvoří téměř výlučně čtvrtou skupinu. Ojedinělé lokality s plošně opracovanými artefakty byly ale zaznamenány i ve druhé skupině (Biskoupky-Hadcová step a Nová Ves-Nad skalou) a ve třetí skupině (Polánka-Na pindulce a Ivančice-Réna). Do čtvrté skupiny by spadly i nedaleké lokality na katastrálním území Dukovan (SKUTIL, OULEHLA 1961). Přítomnost vyspělé levalloiské technologie, která obecně souvisí s bohunicienem, byla doložena na lokalitách druhé (Řeznovice-Horní pole) a třetí skupiny (Hrubšice-Černice). Vezmeme-li v úvahu údaje pro okolní lokality, na kterých je možno pozorovat vyspělou levalloiskou techniku (Mohelno-Boleniska, Lhánice-V Alpách a LhániceJezera, případně Jamolice I), tak tyto spadají opět do čtvrté skupiny. Charakteristické aurignacké soubory byly získány téměř výlučně z lokalit druhé skupiny, jmenovitě z lokalit Hrubšice-Prosniska a Hrubšice-Nad řekou. Ojedinělé aurignacké elementy (strmě retušované artefakty) pak byly získány i z dalších lokalit druhé skupiny (Nová Ves-Nad skalou, Hrubšice-V oseči) a ojediněle i z lokality třetí skupiny (Hrubšice-Černice), kde ovšem byly společně s doklady levalloiské techniky. Gravettská/epigravettská lokalita byla zdokumentována pouze v Oslavanech-elektrárně (první skupina). Této klasifikaci by odpovídal i ojedinělý artefakt z lokality 41
Hrubšice-V oseči, který byl získán na vrstevnici přibližně 260 m, tj. v pomyslné druhé skupině. Možné pozdněpaleolitické příměsi byly získány převážně z lokalit druhé skupiny (Alexovice-Nad hájkem, Nová Ves-Nad skalou, Řeznovice-Horní pole, Hrubšice-Nad řekou, Čtvrtky a V oseči, Nová Ves/Řeznovice-Vinohrady, Hrubšice-Prosniska), ojediněle ve třetí skupině (Polánka-Na pindulce, Jamolice-Příčky a Hrubšice-Černice). Závěrem je možné konstatovat, že pro lokality s plošně opracovanými artefakty (spojované se szeletienem) je charakteristická spíše čtvrtá skupina, pro lokality s levalloiskou technikou (spojované s bohunicienem) druhá až třetí, pro aurignacien výhradně druhá skupina, pro gravettien/epigravettien první až druhá a pro pozdní paleolit druhá. Nerudová (2008) i Oliva (2008, 34) na základě analýzy sídelních strategií v prostoru Krumlovského lesa vypozorovali, že aurignacké lokality jsou ve srovnání s lokalitami szeletskými situovány níže. S tím souvisí i skutečnost, že szeletské lokality již nekopírují vodní toky a jsou situovány v odlehlejších polohách, dále od říčních údolí, hlouběji ve vrchovině. Oliva (2008, 34) také poukazuje na kumulaci aurignackých lokalit v určitém prostoru (konkrétně Vedrovice). Je možné konstatovat, že analýza sídelních strategií ve středním Pojihlaví tato pozorování potvrzuje.
Poděkování: Další nálezy z oblasti mi předali Richard Nový, Vladimír Landa, David Sojka, Milan Vokáč a Martin Kuča. Zpracování příspěvku do finální podoby bylo podpořeno projektem IAA800010801. LITERATURA GROSS, V. 1931: O pravěkých nálezech při stavbě a rozšiřování oslavanské elektrárny. Od Horácka k Podyjí 8, 202. NERUDA, P., NERUDOVÁ, Z., OLIVA, M. 2004: Statigrafie paleolitických lokalit v oblasti Krumlovského lesa (okr. Znojmo). Acta Musei Moraviae, Sci. soc. 89, 3–58. NERUDOVÁ, Z. 2008: Sídelní strategie v oblasti Krumlovského lesa ve starší době kamenné. Památky archeologické 99, 5–34. OLIVA, M. 1981: Die Bohunicien-Station bei Podolí (Bez.: Brno-Land) und ihre Stellung im beginnenden Jungpaläolithikum. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 66, 7–45. OLIVA, M. 1984: Le Bohunicien, un nouveau groupe culturel en Moravie. Quelques aspects psycho-technologiques du développement des industries paléolithiques. L’Anthropologie 88, 209–220. OLIVA, M. 1986: Starší doba kamenná – paleolit. In: Koštuřík, P., Kovárník, J., Měřínský, Z. Oliva, M. Pravěk Třebíčska, 31–56. OLIVA, M. 1988: Role levalloiské techniky a listovitých hrotů ve starší fázi mladého paleolitu na Moravě. Acta Musei Moraviae, Sci. soc. 73, 3–13. OLIVA, M. 1989: Katalog nálezů z období paleolitu. In: L. Belcredi et al., Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov, 12–31. Brno: MZM. OLIVA, M. 2006: Levalloiská technika ve středním paleolitu Moravy. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 91: 29–49. OLIVA, M. 2008: Paleolitické osídlení litické exploatační oblasti Krumlovský les. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 93, 3–38. PŘICHYSTAL, A. 1994: Zdroje kamenných surovin. In: J. Svoboda a kol. Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie 1, 43–49. Brno: AÚ AV ČR Brno. PODBORSKÝ V., VILDOMEC V., 1972: Pravěk Znojemska. Brno. SKUTIL, J. 1934: Nejstarší osídlení Ivančicka, Ročenka městského muzea v Ivančicích 1933, 7–10. SKUTIL, J., OULEHLA, V. 1961: Solutrénská stanice v Dukovanech. Archeologické rozhledy 13, 8–12. ŠKRDLA, P. 1999: Mohelno – stanice z období přechodu od středního k mladému paleolitu na Moravě. Mohelno – a MP/UP transitional sites in Moravia. Přehled výzkumů 40, 35–50. ŠKRDLA, P. 2005: The Upper Paleolithic on the Middle Course of the Morava River. DVS 13. Brno: AÚ AV ČR. ŠKRDLA, P., RYCHTAŘÍKOVÁ, T., NEJMAN, L. KUČA, M. v tisku: Revize paleolitického osídlení na dolním toku Bobravy. Hledání nových stratifikovaných EUP lokalit s podporou GPS a dat z dálkového průzkumu Země. Přehled výzkumů 52.
42
ŠKRDLA, P., STUCHLÍK, S. 2003: Ivančice (k. ú. Budkovice, okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 44, 198. SALAŠ, M. 1986: Hrob kultury zvoncovitých pohárů z Budkovic, okr. Brno-venkov. Archeologické rozhledy 38/6, 661–663. VALOCH, K. 2004: Křišťály jako surovina štípané industrie. Acta Musei Moraviae, Sci. soc., 89, 129–166 VALOCH, K. 2006: Středopaleolitické industrie v oblasti Krumlovského lesa na jižní Moravě. Acta Musei Moraviae, Sci. soc. 91, 3–28. SUMMARY The material from Paleolithic sites discovered along the middle course of the Jihlava River is described and analyzed in detail with a particular focus on the position of sites within the landscape and their relation to the known sites in neighboring areas. This approach is known as the Settlement Strategy approach (cf. ŠKRDLA 2005). The sites were categorized both culturally and according to their positions within the landscape. In the microregion under study we documented infrequent Middle Paleolithic (Hrubšice-V oseči), Gravettian (former Oslavany power plant) and Late Paleolithic occupation (Nová Ves-Nad skalou, Nová Ves/Řeznovice-Vinohrady, Jamolice-Příčky, Hrubšice-Prosniska a Černice ). The majority of sites belong to the Early Upper Paleolithic period. Based on the presence of steeply retouched end scrapers, the prevailing EUP technocomplex can be classified as Aurignacian (although characteristic carinated artifacts and Aurignacian blades and bladelets are not frequent). The characteristic Aurignacian collections were obtained at Hrubšice-Prosniska a Hrubšice-Nad řekou, however, the collections from Hrubšice-Černice and some other finds are probably also Aurignacian. Only one site can be classified as Szeletian (Polánka-Na pindulce). Although bifacial reduction was documented on isolated artifacts at other sites (Biskoupky-Hadcová step and Nová Ves-Nad skalou), their Szeletian classification is not certain (cf. Middle Paleolithic from Hrubšice-V oseči or sites with Levallois technology – see next paragraph). A Levallois blade with a facetted striking platform (made from Moravian Jurassic chert resembling Stránská skála-type chert) was collected at Řeznovice-Horní pole and a proximal fragment of a Levallois artifact with a facetted striking platform (Moravian Jurassic chert) together with a Levallois core fragment were collected at Hrubšice-Černice. Those artifacts may belong to the Bohunician technocomplex; Oliva (1986) attributed material from Lhánice-V Alpách (II) to the Bohunician. Bifacial and Levallois artifacts are known from Lhánice-Jezera (I) (OLIVA 1986). The presence of Levallois technology in combination with bifacial reduction is characteristic for the most important site within the region - Mohelno-Boleniska (Škrdla 1999), located on an elevation forming the Jihlava and Oslavy rivers watershed. Jamolice I may also belong to the Bohunician (cf. OLIVA 2006, 42). It appears that there was a network of sites in the Mohelno-Boleniska area. All those sites are characterized by the presence of Levallois technology in combination with bifacial reduction. However, the fact that these collections were found on the surface does not permit a study of their homogeneity/heterogeneity. The five groups of sites can be categorized according to their elevations. The first group (~ 220 m) consists of Gravettian finds from the former Oslavany power plant and a possible site at Němčice-Kumán. The second group (250–300 m) includes the majority (11) of discovered sites (Alexovice-Nad hájkem, Nová Ves-Nad skalou, Řeznovice-Mezi horkami, Letkovice-Vinohrádky ve žlebích, Řeznovice-Horní pole, Biskoupky-Hadcová step, Hrubšice-Nad řekou, Hrubšice-Čtvrtky a Hrubšice-V oseči, Nová Ves/ŘeznoviceVinohrady, Hrubšice-Prosniska) and 7 other published sites from the area (Nová Ves-Kopaniny, OslavanyKoblih, Budkovice-Na zadních, Oslavany-Zaražené, Polánka-Chocholouš, Budkovice-Myslivárna, OslavanyStará hora). This group is characteristic for Aurignacian. The third group (300–330 m) includes 3 of the discovered sites (Jamolice-Příčky, Hrubšice-Černice, Polánka-Na pindulce) and 3 published sites from the vicinity (Nová Ves-Rovný, Oslavany-Luže, Ivančice-Réna). The fourth group (350–390 m) includes only published sites from the area (Lhánice-Jezera, Lhánice-V alpách, Mohelno-Boleniska, Jamolice I a Jamolice-Záklaty, Polánka-Špilberk and Neslovice-Kobelín). Those sites are characterized by being located further from the river (in comparison to groups 2 and 3) and on elevated plateaus. The fifth group (~ over 400 m) includes only one Szeletian site – Neslovice-Kopaniny. In general, the sites with bifacial reduction (associated with the Szeletian) are typically found in the fourth group, the sites with Levallois technology (associated with the Bohunician) are in the second and third group, the Aurignacian sites are exclusively in the second group, the Gravettien/Epigravettien sites in the first and second group and the Late Paleolithic sites are in the second group. Nerudová (2008) and Oliva (2008, 34), who analyzed settlement strategies in the Krumlovský les region, observed that the Aurignacian sites are on lower elevations compared to the Szeletian sites. This is correlated
43
with their positions within a landscape – while the Aurignacian sites are in the river valley, the Szeletian sites are further away from the river valleys and deeper into the highlands. In addition, Oliva (2008, 34) documented an Aurignacian site cluster (Vedrovice). It can be concluded that analysis of settlement strategies on the middle course of the Jihlava River support those assumptions.
44
