P O Z E M N Í S T A V B Y

1/2004

POZEMNÍ

STAV BY

SPOLEâNOSTI

A

SVAZY

CO

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5 tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 e-mail: [email protected] www.svcement.cz

PODPORUJÍCÍ

NAJDETE V TOMTO âÍSLE SPORTOVNù-RELAXAâNÍ CENTRUM BLUE ORANGE

/11

HOTEL A N D E L’ S

/28

24/ 2003 / 5 6

KOC NOV¯ SMÍCHOV

CENY BRITSKÉ

BETONÁ¤SKÉ SPOLEâNOSTI

PRO NEJLEP·Í STAVBY V ROCE

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel./fax: 261 215 769 e-mail: [email protected] www.svb.cz

34/ P

âASOPIS

ALÁC

LUCERNA –

STATICKÉ

PRÒZKUMNÉ PRÁCE

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, 616 00 Brno tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 mobil: 602 737 657 e-mail: [email protected] www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ SPOLEâNOST âSSI Samcova 1, 110 00 Praha 1 tel.: 222 316 173 fax: 222 311 261 e-mail: [email protected] www.cbz.cz

30/ H

SOUTùÎ

ALA

SAZKA –

VÍCEÚâELOVÁ ARÉNA

O TITUL VYNIKAJÍCÍ BETONOVÁ KONSTRUKCE

/3

B E T O N T E C H N O LO G I E • KO N ST R U KC E • S A N AC E

C O N C R E T E T E C H N O LO GY • S T R U C T U R E S • R E H A B I L I TAT I O N

Roãník: ãtvrt˘ âíslo: 1/2004 (vy‰lo dne 17. 2. 2004) Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v˘robcÛ cementu âR Svaz v˘robcÛ betonu âR âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSI SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. ·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová

OBSAH

Redakãní rada: Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Petr ·koda, Ing. Ervin Severa, Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr ·tûpánek, CSc., Ing. Michal ·tevula, Ing. Vladimír Vesel˘, Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., Ing. Miroslav Weber, CSc.

ÚVODNÍK /2

Petr Hájek

STAVEBNÍ SOUTùÎ

KONSTRUKCE

O T I T U L V Y N I K A J Í C Í B E TO N OVÁ

KO N ST R U KC E P O STAV E N Á V LETECH

2001

AÎ

2002

S P O RTOV N ù - R E L A X Aâ N Í B LU E O R A N G E Ludûk R˘zner

CENTRUM

VùDA

CENTRUM

H A L A S A Z K A – V Í C E Ú â E LOVÁ Milan MuÏík, Martin PÛlpán OBCHODNÍ

/3

/17

O M Í S E N Í F R A KC Í Lubo‰ Svoboda

/21

NORMY •

ARÉNA

N OV ¯ S M Í C H OV –

FAS Á DA Z P O H L E D OV É H O B E TO N U

/24

Sabina Mû‰Èanová, Jaroslav Zima H OT E L A N D E L’ S Marek Sodomka

A V¯ZKUM

/28

K A M E N I VA

/37

JAKOST CERTIFIKACE

•

D O P L ≈ KY K

V â L E N S K¯C H Z E M Í C H

IÁL SER1992 EN

/42

EN 20 6-1 „CEN“

/13

Alain ·tûrba

/48

CZ NORD, S . R . O .

/16

IN MEMORIAM ING. BOHUMILA H O R K É H O , CS C .

/53

OBRAZOVÁ

P¤ÍLOHA

/14

MATERIÁLY

A TECHNOLOGIE

OK PLAN

A R C H I T E KT , S . R . O .

P ¤ E D E P N U T É ST R O P N Í H A LY S A Z K A Pavel Smí‰ek

KO N ST R U KC E

B E TO N OV ¯ V LOÎ KOV ¯ R E C TO R Vladimír Skofiepa

ST R O P N Í

/32

SANACE STAT I C K É

P R Ò Z K U M N É P R ÁC E

TomበMíãka B

ETON

• TEC

B R AS I L I A – A R C H I T E KT U R A D O C . L. H O B STA CENY BRITSKÉ

/54

B E TO N Á ¤ S K É S P O L E â N O ST I

P R O N E J L E P · Í STAV BY V R O C E

J E D N Á N Í R A DY V CHENNAI SEMINÁ¤E,

ORI HIST

H NOLOG I E

E

/34

V O L BY

2003

/56

/60

KO N F E R E N C E A SYM P OZ I A

âESKÉ âSSI

B E TO N Á ¤ S K É S P O L E â N O ST I

• KONSTR

U KC E

• SANAC

Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1 www.betontks.cz Vedení vydavatelství: tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261 e-mail: [email protected] Redakce, objednávky pfiedplatného a inzerce: tel./fax: 224 812 906 e-mail: [email protected] [email protected]

E

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157 ISSN 1213-3116 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

A ¤ÍDICÍHO V¯BORU FIB

N OV É H O V ¯ B O R U

Tisk: Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5

Roãní pfiedplatné: 540 Kã (+ po‰tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH

AKTUALITY

SY ST É M

P A L ÁC L U C E R N A –

SPEKTRUM OâIMA

/30

Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5

Z AVÁ DZ A N I E EN 19 92-1-1: „N AV R H OVA N I E B E TÓ N OV ¯C H KO N ·T R U KC I Í “ D O P R A X E – P R E D PÄT I E ªudovít Fillo, Jaroslav Halvoník NÁRODNÍ

PROFILY

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér, Hefimanova 25, 170 00 Praha 7

/62 /64

1/2004

Foto na titulní stranû: Hlavní schodi‰tû objektu Blue Orange. autor: Michal Linhart Beton TKS je pfiím˘m nástupcem ãasopisÛ Beton a zdivo a Sanace.

1

ÚVODNÍK EDITORIAL

POHLED ... VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii, sedím v teple své pracovny, stfiechy okolních domÛ jsou zasnûÏené, na venkovním teplomûru –14 oC a v televizi oznamují, Ïe v noci má b˘t aÏ –20 oC. Uvûdomuji si jiÏ mnohokrát publikovaná ãísla, Ïe v˘stavba a provoz budov v Evropské unii jsou zodpovûdné za pfiibliÏnû 40 % spotfieby ve‰keré vyrobené energie a s tím související podobnû vysoké procento produkce emisí skleníkov˘ch plynÛ a produkce v‰ech odpadÛ. Tato ãísla platí dlouhodobû nejenom ve státech Evropské unie ale i u nás, a to i pfiestoÏe v ní je‰tû nejsme – ale jiÏ za pár dní budeme. Mezi horou papírÛ na pracovním stole leÏí graf – relativní porovnání celosvûtové produkce oceli a betonu s rÛstem populace. Je zfiejmé, Ïe stejnû jako není reálné v blízkém ãasovém horizontu zastavit nárÛst populace, nebude moÏné v˘raznûj‰ím zpÛsobem omezit spotfiebu základních konstrukãních materiálÛ a energie. Zdroje surovin a energie pro v˘stavbu a provoz budov a rozvoj infrastruktury jsou stejnû omezené jako jsou limitované zdroje pro obÏivu rostoucího poãtu obyvatel. V souãasném globálním prostfiedí mû nemÛÏe uspokojit ani skuteãnost, Ïe se poãet obyvatel v na‰í republice sniÏuje – naopak! Otázky globálních aspektÛ Ïivotního prostfiedí a trvale udrÏitelného rozvoje spoleãnosti se postupnû dostaly do popfiedí zájmu filosofÛ, pfiírodovûdcÛ a technikÛ, a stále ãastûji se stávají tématem publicistick˘ch ãlánkÛ, televizních pofiadÛ i pfiedmûtem diskuzí politikÛ. PoÏadavky zamûfiené na prosazování udrÏiteln˘ch pfiístupÛ se dostávají do politick˘ch deklarací a do mezinárodních dohod na nejvy‰‰í úrovni. Podpora mezinárodního v˘zkumu se soustfiedí na fiadu otázek bezprostfiednû vypl˘vajících z obecn˘ch poÏadavkÛ udrÏitelnosti. V podmínkách prosazování nové evropské legislativy je v˘zkum a v˘voj nov˘ch technologií pro udrÏitelné stavební konstrukce se zv˘‰enou spolehlivostí, Ïivotností a minimalizovan˘mi environmentálními dopady zfiejm˘m trendem a postupnû se stane nutnou podmínkou pro konkurenceschopné uplatnûní produktÛ stavebního prÛmyslu nejenom na domácím, ale pfiedev‰ím na otevfieném evropském i svûtovém trhu. Otázky udrÏitelnosti se staly prioritními oblastmi v zamûfiení v˘zkumu a v˘voje podporovaného Evropskou unií v souãasném období, a podle pfiipravovan˘ch podkladÛ pro zamûfiení 7. rámcového programu budou prioritními i v období následujícím. Mezi nejv˘znamnûj‰í priority patfií rozvoj mûstsk˘ch celkÛ smûrem

2

B

ETON

• TEC

k jejich vût‰í kompaktnosti, rozvoj infrastruktury a zefektivnûní hospodafiení s vodními zdroji, a to v‰e s ohledem na dosaÏení dlouhodob˘ch cílÛ trvale udrÏitelného rozvoje spoleãnosti. V˘voj nov˘ch stavebních materiálÛ, konstrukcí a technologií jejich realizace proto musí b˘t zaloÏen na snaze sníÏit spotfiebu primárních neobnoviteln˘ch surovin a primární energie pfii souãasném zaji‰tûní poÏadované spolehlivosti a trvanlivosti konstrukce. Redukce spotfieby primárních surovin pro v˘robu konstrukcí se odráÏí nejenom ve vlastní úspofie pfiírodních zdrojÛ, ale neménû v˘znamnû i ve sníÏení mnoÏství materiálu urãeného k likvidaci po doÏití konstrukce. V souãasném stavebnictví jiÏ lze pozorovat zmûny spoãívající v chápání ‰ir‰ích souvislostí a nûkteré konkrétní pozitivní pfiíklady fie‰ení (zmûny v tepelnû technick˘ch poÏadavcích, recyklace materiálÛ, vyuÏívání recyklovan˘ch materiálÛ, sníÏení emisí z v˘roby cementu a vápna, nízkoenergetická v˘stavba aj.). Zaãínají se prosazovat nové technologie v˘roby a v˘stavby, nové konstrukãní materiály a nové pfiístupy k navrhování a hodnocení staveb integrující rÛzná kritéria a fáze návrhu – integrované pfiístupy navrhování staveb. Cílem je dosaÏení optimálnû sladûného fie‰ení z hlediska environmentálního, ekonomického i socio-kulturního pÛsobení stavby v prÛbûhu celé její existence – v prÛbûhu celého Ïivotního cyklu. V technologii betonu lze v období posledních deseti let hovofiit témûfi o revoluãních zmûnách. V souãasné v˘stavbû se jiÏ uplatÀují vysokopevnostní betony s pevnostmi blíÏícími se pevnosti oceli (200 MPa i více) a samozhutnitelné betony, jejichÏ technologie zpracování umoÏÀuje v˘razn˘m zpÛsobem zjednodu‰it a zkvalitnit v˘robu betonov˘ch prvkÛ aÈ jiÏ v centralizované v˘robnû nebo na staveni‰ti. Vlákny vyztuÏené kompozitní betony umoÏÀují realizaci tenkostûnn˘ch prvkÛ pfii dosahování znaãné pevnosti. Lehké betony lze za urãit˘ch podmínek efektivnû vyztuÏovat a pouÏívat je i pro nároãnûj‰í nosné konstrukce atd. A tak z okna koukám na zasnûÏenou a mrznoucí Prahu a vûfiím, Ïe technici mají dostatek kreativity, potence, vÛle i pfiesvûdãení zmûnit metody návrhu, realizace a provozování budov tak, aby do‰lo k podstatnému sníÏení ãerpání zdrojÛ. Beton – kompozitní materiál s moÏností „naprogramování“ sv˘ch technick˘ch parametrÛ k tomu má znaãn˘, je‰tû zdaleka nevyãerpan˘ potenciál.

H NOLOG I E

Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. pfiedseda redakãní rady ãasopisu

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

KONSTRUKCE STRUCTURES

SOUTùÎ

O TITUL VYNIKAJÍCÍ BETONOVÁ KONSTRUKCE THE COMPETITION FOR THE OUTSTANDING CONCRETE STRUCTURE AWARD

Bûhem 10. Betonáfisk˘ch dnÛ v prosinci 2003 v Pardubicích byli vyhlá‰eni vítûzové 4. roãníku SoutûÏe o vynikající betonovou konstrukci. Tentokrát se jednalo o stavby realizované v letech 2001 aÏ 2002. Zde pfiiná‰íme pfiehled v‰ech pozemních staveb pfiihlá‰en˘ch do soutûÏe. Informace o kategorii staveb mostních uvedeme ve 4. ãísle ãasopisu zamûfieném na mosty a vozovky. As part of the 10. Concrete Days in Pardubice in December 2003, winners of the 4th year of the Competition for the Outstanding Concrete Structure Award were announced. These structures were erected in 2001 – 2002. This issue presents an overview of all the buildings which were judged in the competition. Information about the results of the bridge structures category will be published in the 4th issue of this journal which will focus on bridges and roadways. VYNIKAJÍCÍ

B ETONOVÁ

KONSTRUKCE

Titulem Vynikající betonová konstrukce ocenila porota stavbu KOC Nov˘ Smíchov (obr. 1). Komise pfii rozhodování ocenila originalitu fie‰ení objektu KOC Nov˘ Smíchov, zejména zcela atypickou nároãnou betonovou konstrukci navrÏenou s invencí a citem, a vyzdvihla fie‰ení zvlá‰tû nároãn˘ch ãástí konstrukce, napfi. sedmimetrové konzoly v 1. aÏ 3. NP, v˘mûny kolem traveláObr. 2 Hlavní správa âEZ, a. s., pohled na hlavní vstup Fig. 2 Headquarters of the Czech Power Producer, JSC, view of the main entrance

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

torÛ na rozpon 25 m v 1. NP, zastropení zásobovacích dvorÛ s prÛvlaky na rozpon 25 m, které vyná‰ejí ãtyfii stropy, stropní pfiedpjatou desku pod multikiny v 2. NP tlou‰Èky 0,4 a 0,55 m vylehãenou plastov˘mi bedniãkami, pfiechodovou pfiedpjatou stropní konstrukci ve 3. NP pod budoucí nástavbu a pfiedpjatou stropní desku tlou‰Èky 0,35 m v 1. NP. Komise pfiihlédla i k nároãné kontrole projektu francouzskou firmou Socotec a následné obhajobû pfiedpjat˘ch konstrukcí v PafiíÏi. âESTNÉ UZNÁNÍ Ve stavbû nové budovy hlavní správy spoleãnosti âEZ (obr. 2) se prolínají definované koncepãní my‰lenky, funkãní a estetické nároky s optimálním technick˘m fie‰ením. Budova tûÏí ze synergie cílenû pfiizpÛsoben˘ch prvkÛ a dosahuje celkové optimalizace – ekonomické, technické, energetické – ve slouãení tûchto, na pohled nesouvisl˘ch, prvkÛ. Novou budovou, která vyjadfiuje hodnoty „pfiímosti“, „efektivity“ a „transparence“, upozorÀuje spoleã-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Obr. 1 Kulturní a obchodní centrum Nov˘ Smíchov, Praha Fig. 1 Cultural and commercial centre Nov˘ Smíchov, Prague

nost âEZ na své silné postavení a smûr dal‰ího v˘voje. SoutûÏní komise udûlila stavbû ãestné uznání. âESTNÉ UZNÁNÍ Konstrukce nov˘ch poslucháren (obr. 3), aã rozmûrovû nenápadná, je velmi zajímavá a hezká zejména tvary a detaily prefabrikovan˘ch prvkÛ, v˘razn˘m vylehãením, zpÛsobem zachycení vodorovn˘ch sil, montáÏí a pfiehledn˘m statick˘m pÛsobením. Konstrukce ukazuje elegantní moÏnosti vyuÏití betonu v kombinaci prefabrikace, zmonolitnûní a pfiedepnutí. Proto jí porota v soutûÏi udûlila ãestné uznání.

1/2004

Obr. 3 Nové posluchárny Západoãeské university, PlzeÀ Fig. 3 New lecture halls of the West Bohemian University, Pilsen

3

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES KOC NOV¯ SMÍCHOV

Kulturní a obchodní centrum Nov˘ Smíchov v Praze, nejvût‰í dosud realizovaná monolitická stavba s pfiedpjat˘mi stropy v âR, je situováno na místû b˘valé továrny Tatra Smíchov mezi ulicemi PlzeÀská a Kartouzská (obr. 4 a 5). Objekt pÛdorysn˘ch rozmûrÛ cca 150 x 250 m má tfii podzemní a tfii nadzemní podlaÏí. V podzemí jsou umístûny garáÏe a technické zázemí. Nadzemní podlaÏí, konstrukãní v˘‰ky 6 m s mnoÏstvím mezipater, jsou urãena pro obchodní a kulturní ãinnost. Nad ãástí pÛdorysu se uvaÏuje s dodateãnou nástavbou dvou bytov˘ch podlaÏí. Na rozdíl od jin˘ch obchodních center je objekt KOC Nov˘ Smíchov citlivû zasazen

Název stavby Investor

KOC Nov˘ Smíchov, Praha DELCIS S.A., Praha a CARREFOUR âR Projekt betonové konstrukce PPP, s. r. o., Pardubice (koncept nosné konstrukce a vodorovné nosné konstrukce) Novák & Partner, s. r. o., Praha (svislé nosné konstrukce a zásobovací dvory) Dodavatel betonové konstrukce SKANSKA CZ, a. s. VSL SYSTEMS Praha (pfiedpínání) Projekt stavby D.A. Studio, s. r. o., Praha BUILDING, s. r. o., Praha Celkové náklady cca 3 mld. Kã Náklady na nosnou konstrukci 600 mil. Kã

do okolí (ãlánek na str. 24). O tom svûdãí napfiíklad zachováná zeì staré továrny ve vstupní fasádû a zejména rozsáhlá zelená stfiecha vãetnû ‰ikmé fasády (obr. 5 a 6). Skeletová Ïelezobetonová nosná konstrukce má pÛdorysnou modulovou síÈ 7,5 x 12,5 m (v˘jimeãnû aÏ 17 m). V prodejních prostorách jsou sloupy uspofiádány v modulu 15 x 12,5 m. Stropy nad zásobovacími dvory mají moduly 25 x 7,5 m. V nadzemních podlaÏích bylo zadáno uÏitné zatíÏení 10 kN/m2 resp. 5 kN/m2. âást stropních konstrukcí je pfiitíÏena ocelov˘mi mezistropy. V místech urãen˘ch pro zásobování a skladování bylo poÏadováno uÏitné zatíÏení 20 resp. 40 kN/m2. Stropní konstrukce v podzemních podlaÏích Pro v˘bûr optimálního fie‰ení bylo navrÏeno a vyhodnoceno více variant stropních konstrukcí. Pfii v˘raznû obdélníkové modulové síti se nabízelo provést prÛvlaky ve smûru vût‰ího rozponu. Vzhledem ke svûtl˘m v˘‰kám a poÏadavkÛm na vedení instalaObr. 4 PÛdorysné rozmûry objektu jsou 150 x 250 m Fig. 4 Plan dimensions of the construction are 150 x 250 m Obr. 5 âlenitá fasáda smûrem do PlzeÀské ulice se zachovanou zdí staré továrny Fig. 5 Articulated fa_ade with a preserved wall of an old factory as seen from PlzeÀská Street Obr. 6 Zatravnûná stfiech objektu ãásteãnû s parkovou úpravou Fig. 6 Grassed roof of the construction with partial park-like arrangement

4

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

KONSTRUKCE STRUCTURES

Obr. 7 Monolitická Ïelezobetonová konstrukce s ploch˘mi prÛvlaky a hlavicemi Fig. 7 Monolithic reinforced concrete structure with flat beams and heads

Obr. 9 Monolitická konstrukce s ploch˘mi pfiedpjat˘mi prÛvlaky Fig. 9 Monolithic structure with flat prestressed beams

Obr. 8 Prostory podzemních garáÏí Fig. 8 Spaces of underground garages

cí byla navrÏena stropní konstrukce ve variantû Ïelezobetonové a ãasteãnû pfiedpjaté. Pro porovnání byla rovnûÏ navrÏena trámová spfiaÏená stropní konstrukce a plnû prefabrikovan˘ strop. Na základû vyhodnocení ekonomického, technologie postupu v˘stavby a poÏadavkÛ architekta byly v podzemních podlaÏích realizovány Ïelezobetonové monolitické stropní konstrukce s ploch˘mi prÛvlaky 2 x 0,4 m (0,55 m nad 1.PP) se zesílen˘mi hlavicemi v˘‰ky 0,6 (0,75) m (obr. 7 a 8). Deska má tlou‰Èku 0,16 (0,18) m.

byty navrÏena a prosazena pfiedpjatá stropní konstrukce. Pro modul 7,5 x 12,5 m byly navrÏeny ploché dodateãnû pfiedpjaté prÛvlaky 1,7 x 0,55 m vyná‰ející desku tlou‰Èky 0,19 m (obr. 9 a 10). Pro modulovou síÈ 12,5 x 15 m se nabízelo fie‰ení s prÛvlaky v obou smûrech nebo hfiibov˘ strop. Návrh stropu zde ovlivnila návaznost na modul 12,5 x 7,5 m a vedení instalací. Bylo navrÏeno více variant pfiedpjat˘ch konstrukcí. S ohledem na v˘‰e uvedené skuteãnosti se nejvíce osvûdãil systém s ploch˘mi prÛvlaky po 7,5 m vyná‰ející Ïelezobetonové trámy 1,2 x 0,8 m (obr. 11). Trámy na rozpon 15 m vyhovûly ze Ïelezobetonu, jejich pfiedpínání

Obr. 10 Stropní konstrukce 1. NP s ploch˘mi prÛvlaky Fig. 10 Floor structure of the first storey with flat beams

nebylo vhodné vzhledem k poÏadovan˘m prostupÛm svûtlosti 0,7 m (obr. 12). Ploché prÛvlaky jsou navrÏeny ãásteãnû pfiedpjaté. Pro pfiedpínání byla pouÏita lana profilu 15,7 mm typu EN. V ploch˘ch prÛvlacích se uplatnil ãtyfilanov˘ injektovan˘ systém v plochém ocelovém kanálku. Pro ostatní prÛvlaky byl pouÏit vícelanov˘ injektovan˘ systém, v kulatém ocelovém kanálku.

Stropní konstrukce v nadzemních podlaÏích V nadzemních podlaÏích byla vzhledem k rozponu v krajních polích aÏ 17 m, sedmimetrov˘m konzolám, v˘mûnám kolem travelátorÛ na rozpon 25 m, nároãn˘m stropÛm pod multikiny a pod budoucími

Obr. 12 Pfiipravená v˘ztuÏ trámu s vynechan˘mi prostupy Fig. 12 The prepared reinforcement of a beam with temporary blockouts

Obr. 11 Monolitická konstrukce s ploch˘mi pfiedpjat˘mi prÛvlaky rozpûtí 12,5 m a Ïelezobetonov˘mi trámy rozpûtí 15 m Fig. 11 Monolithic structure with flat prestressed beams with a span of 12.5m and RC beams with a span of 15 m B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

5

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES H L AV N Í S P R ÁVA â E Z Projekt vznikl na základû vyzvané soutûÏe v roce 1998. Základní zadání znûlo na projekt flexibilní administrativní budovy. Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

Hlavní správa âEZ, Praha AB Michle, s. r. o., Praha di5 architekti inÏen˘fii s. r. o., Praha HOCHTIEF VSB, a. s., Praha di5 architekti inÏen˘fii, s. r. o., Praha 454,3 mil. Kã 156,8 mil. Kã

Charakteristika budovy a základní ãlenûní budovy Administrativní budova slouÏí jako hlavní správní centrum v˘znamné spoleãnosti. Nachází se na dobfie viditelném stanovi‰ti v Praze-Michli, v obvodové ãásti mûsta. Osmipatrová budova poskytuje celkem 6 500 m2 kanceláfiské plochy pro cca 450 zamûstnancÛ. Její vzhled charakterizují pouÏité materiály: bílé fasádní panely, Obr. 13 V˘hled ze vstupního atria Fig. 13 View out of the entrance atrium

hliníková okna a lamely, zavû‰ené sklobetonové panely a sklenûné v˘plÀové konstrukce. Pro zaji‰tûní mikroklimatu stavby je pouÏito systému noãního dochlazování. Budova se skládá ze dvou kfiídel (obr. 14 a 15): hlavního, vy‰‰ího traktu s ‰esti nadzemními podlaÏími a dvûma ustupujícími a na nûj kolmo navazujícího niωího kfiídla s pûti podlaÏími a jedním ustupujícím. Obû kfiídla jsou spojena dominantou objektu, ‰estipodlaÏním prosklen˘m vstupním atriem (obr. 13) a se dvûma komunikaãními vûÏemi. Zde se probíhá vertikální pohyb v budovû. Vhodná poloha hlavních komunikací, umístûn˘ch ve stfiedu budovy, umoÏÀuje soustfiedit v˘znamné kanceláfie vedení spoleãnosti v jejich pfiímé blízkosti. Dispozice pater jsou koncepãnû fie‰eny jako flexibilní kombi-kanceláfie a realizovány v podobû velkoplo‰n˘ch kanceláfisk˘ch prostor. Pod cel˘m pÛdorysem vãetnû vnitrobloku jsou umístûna dvû podzemní podlaÏí. Stavebnû-technická koncepce Návrh nosné konstrukce vychází z poÏadavku maximální flexibility pÛdorysu, ãehoÏ bylo dosaÏeno zvolením Ïelezobetonového skeletu se ‰tíhl˘mi ocelobetonov˘mi sloupy . U stropních desek a masivních parapetÛ je vyuÏita jejich tepelná akumulaãní schopnost (stropy proto zÛstávají nezakryté) pro systém noãního chlazení. Provedení konstrukce bez zavû‰en˘ch podhledÛ umoÏÀuje dosáhnout minimální konstrukãní v˘‰ky. Na spodním líci stropní desky jsou v kanceláfisk˘ch kfiídlech z akustick˘ch (rozpt˘lení zvuku), fyzikálních (zv˘‰ení akumulaãního povrchu) a estetick˘ch dÛvodÛ (zabránûní jednotvárnosti) vynechané kazety (obr. 16). Spodní stavba je tvofiena vodonepropustnou vanou z vodostavebního betonu bez dal‰ích povlakov˘ch hydroizolací. Konstrukãní fie‰ení Konstrukãní systém budovy je sloupov˘ s lokálnû podepfien˘mi stropními deskami pÛsobícími v obou smûrech. Stropní deska o tfiech polích s rozpony 4,65, 6 a 4,65 m × 7,65m má tlou‰Èku 240 mm. Jednotlivá pole desky jsou ve Obr. 16 Stropní desky z pohledového betonu s kazetov˘m pásem Fig. 16 Ceiling panels from visual concrete with a panel band

6

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Obr. 14 Model nosné konstrukce Fig. 14 Model of the load-bearing structure Obr. 15 Îelezobetonová nosná konstrukce Fig. 15 RC load-bearing structure

vnitfiním pásu vylehãena kazetami z prefabrikovan˘ch panelÛ. Hladké ãásti desek a nabetonávky na panelech (obdoba filigránÛ) jsou provedeny monoliticky. Deska, po zmonolitnûní provedená ve své rovinû jako tuhá, je po obvodû lemována parapetními nosníky. Spodní líc stropních desek je proveden s pfiiznáním vnitfiních povrchÛ konstrukce, pohledov˘m betonem bez dodateãn˘ch úprav. Obvodové sloupy v NP. jsou Ïelezobetonové ãtvercové prÛfiezu 350 × 350 mm. Vnitfiní sloupy jsou ocelobetonové kruhové ∅ 324 mm. V PP. jsou sloupy velikosti 450 × 450 mm a ∅ 406 mm. Kombinací oceli a betonu u spfiaÏen˘ch sloupÛ byla zaji‰tûna poÏadovaná poÏární odolnost (prokázána v˘poãtem) bez nutnosti dal‰í ochrany konstrukce. Zavûtrování zaji‰Èují nosné stûny v centrálním kfiíÏi, ve ‰títech a v prostoru v˘tahov˘ch ‰achet tlou‰Èky 220 mm v NP a 250 mm v PP. Obû kfiídla budovy spolu se stfiední ãástí tvofií jeden dilataãní celek. Dvorní, pouze podzemní, ãást je plnû ve v‰ech konstrukcích od hlavní budovy oddilatována.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

P OSLUC HÁR NY Z ÁPADOâ ESKÉ UNIVERZITY

V roce 2002 byla zahájena stavba nového komplexu Západoãeské university. Kromû klasick˘ch budov jsou v areálu tfii nové posluchárny pro 170 aÏ 340 posluchaãÛ. Posluchárny jsou konstrukãnû samostatné objekty zhotovené na shodném principu, li‰ící se jen v rozmûrech ãtvercového pÛdorysu – délce strany 16,2, 18 nebo 22,2 m. V˘razn˘m prvkem vzhledu objektÛ jsou stfiechy tvaru komolého jehlanu. Nosná konstrukce je tvofiena ãtyfimi rohov˘mi sloupy a dvûma úhlopfiíãn˘mi rámy (obr. 17 a 18). Mezilehlé sloupy na obvodu ãtverce zaji‰Èují fasádu a souãasnû podpírají pfiedepnut˘ ztuÏující vûnec. Vzhledem k ‰ikmému tvaru stfiechy bylo úãelné uvaÏovat o fie‰ení, kde vodorovné síly vznikající v dÛsledku tvaru konstrukce budou zachyceny táhly v úrovni pfiechodu konstrukce stfiechy do sloupÛ. Nejjednodu‰‰í fie‰ení – táhla – v‰ak byla zásadnû zamítnuta z poÏárních dÛvodÛ. Postupnû dospûlo fie‰ení konstrukce aÏ do realizované varianty. Pro zachycení vodorovn˘ch sil byl pouÏit obvodov˘ vûnec, kter˘ nahrazuje táhla. Konstrukce pÛsobí prostorovû, je velmi tuhá a rozdûlení a zpÛsob pÛsobení vnitfiních sil je v˘hodné pro pouÏití betonu jako nosného materiálu. Z pohledu provádûní byla zvolena prefabrikovaná konstrukce, jejímiÏ prvky byly mezilehlé sloupy, obvodov˘ vûnec, uhlopfiíãné rámy a pomocné trámy ve stfie‰e. Prvky obvodového vûnce mûly tvar písmene U, uvnitfi byla poloÏena pfiedpínací

lana, protaÏena sloupy, zabetonována a pfied montáÏí konstrukce stfiechy byla pfiedepnuta. Vûnec je pfiedepnut˘ lany MONOSTRAND prÛmûru 15,7 mm. Poãet lan ve vûnci se li‰í dle velikosti jednotliv˘ch poslucháren (3 aÏ 5 lan). Zásadním rozhodnutím byl zpÛsob dûlení nosn˘ch rámÛ. Z hlediska v˘roby, dopravy i montáÏe byly zvoleny styky konstrukce v polovinû ‰ikmé ãásti rámu a uprostfied rozpûtí, kde se souãasnû st˘kají na sebe kolmé rámy. KaÏd˘ rám byl tedy rozdûlen na ãtyfii ãásti (dva sloupy a dvû pfiíãle). Tvar jednotliv˘ch prvkÛ byl velmi atypick˘ a ãlenit˘. Pro montáÏ byla pouÏita doãasná pomocná vûÏ (obr. 18), která uprostfied podpírala pfied zmonolitnûním souãasnû v‰echny pfiíãle. MontáÏní styky rámÛ byly provedeny svafiováním s pfiíloÏkami. Ve stfie‰e jsou je‰tû osazené pomocné

Obr. 17 Sloupy s obvodov˘mi vûnci Fig. 17 Columns with peripheral collars

KONSTRUKCE STRUCTURES

Název stavby

Nové posluchárny Západoãeské univerzity, PlzeÀ Investor Západoãeská univerzita, PlzeÀ Projekt betonové konstrukce BOHEMIAPLAN, s. r. o., PlzeÀ Dodavatel betonové konstrukce VCES, a. s., Praha Projekt stavby BOHEMIAPLAN, s. r. o., PlzeÀ Celkové náklady cca 380 mil. Kã Náklady na nosnou konstrukci 7 mil. Kã (bez zaloÏení)

betonové trámy (obr. 19) a po obvodû ocelové prvky pro uloÏení vlastního stfie‰ního plá‰tû. Konstrukce byly postavena bûhem mûsícÛ záfií aÏ prosinec 2002 a byla do pouÏívání pfiedána v záfií 2003. Obr. 19 Detail stfiedového styãníku diagonálních rámÛ se ztuÏujícími trámy Fig. 19 Detail of the central joint of diagonal frames with reinforcing frames

Obr. 18 Nosná betonová prefabrikovaná konstrukce podepfiená pfied zmonolitnûním ve stfiedu ocelovou pfiíhradovou konstrukcí Fig. 18 Load-bearing RC structure supported at the centre with a steel framed structure before making it monolithic

Na dal‰ích stranách Vám bez nároku na pofiadí pfiedstavujeme v‰echny konstrukce, které byly pfiihlá‰eny do soutûÏe, neboÈ kaÏdá je sv˘m zpÛsobem zajímavá. Redakce

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

7

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES OBCHODNÍ BRNO Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

GALERIE

FUTURUM

Obchodní galerie Futurum Brno Euro Mall Czech II, s. r. o. ARMING, spol. s r. o., Ostrava ÎPSV Uhersk˘ Ostroh, a. s. LES ARCHITEKTES CVZ âR, s. r. o., Praha 448,5 mil. Kã 69 mil. Kã

Obchodní galerie Futurum, Carrefour Brno-Moravské Lány, je dostavbou obchodního areálu a navazuje na stávající

DVOULÍSKOV¯ HVOZD VE SLADOVNù NYMBURK Název stavby

Dvoulískov˘ hvozd ve Sladovnû Nymburk Investor Sladovny Soufflet âR, Prostûjov Projekt betonové konstrukce Ec&Mc Neely, s. r. o., Praha Dodavatel betonové konstrukce REKO Praha, a. s., Praha Projekt stavby REKO Praha, a. s., Praha Celkové náklady 68 mil. Kã Náklady na nosnou konstrukci 36 mil. Kã

Objekt dvoulískového hvozdu slouÏí sladafiské technologii – hvozdûní je poslední fází v˘roby sladu, pfii které se odstraÀuje voda ze zeleného sladu (naklíãen˘ jeã-

8

B

objekty hypermarketu a garáÏí. Stávající objekty byly postaveny jako tradiãní montované Ïelezobetonové skeletové konstrukce halového typu s pravideln˘m rastrem sloupov˘ch os a pro dostavbu byla zvolena shodná technologie. Objekt dostavby je dvoupodlaÏní, s mezipatrem a v˘raznou ãelní fasádou v pÛdorysu tvaru elipsy. Pro montované konstrukce je to tvar pomûrnû netypick˘, v˘sledkem je v‰ak architektonicky v˘razn˘ vzhled. Prostorové fie‰ení pÛdorysnû zakfiiveného tvaru s mnoÏstvím atypick˘ch prvkÛ a elipsovit˘ch prostupÛ v deskách stropÛ pro pojízdné chodníky a galerie si vyÏádalo kombinaci spfiaÏené prefabrikované konstrukce s monolitick˘m Ïelezobetonem i pfiedpjat˘mi prvky. Nosná konstrukce skeletu je navrÏena bez ztuÏujících stûn, prostorovou tuhost zaji‰Èují sloupy vetknuté do kalichÛ pilotov˘ch základÛ a tuhé stropy v úrovni 2. a 3. NP. Pro sloupy, prÛvlaky, trámy, vazníky a vaznice byl pouÏit beton B55 dle âSN 73 1201 a betonáfiská ocel R 10505. Na viditeln˘ch nosn˘ch prvcích je beton proveden jako pohledov˘, v místech uloÏení

hlazen˘ a v ãástech navazujících na dobetonávky se zdrsnûn˘m povrchem. Tvar objektu si vyÏádal nûkolik netradiãních fie‰ení konstrukce. Jde pfiedev‰ím o tvar nûkter˘ch konzol na sloupech a prÛvlacích, vyuÏití spfiaÏení a kombinaci prefabrikovan˘ch prvkÛ s monolitick˘m Ïelezobetonem, zejména u konzolov˘ch desek eliptick˘ch prostupÛ stropní deskou. Celkovû bylo vyrobeno 2470 kusÛ prefabrikovan˘ch prvkÛ s 706 projekãnû a v˘robnû rÛzn˘mi typy. Bylo spotfiebováno 2830 m3 betonu a 505 t betonáfiské oceli.

men) proudem teplého vzduchu. V objektu jsou dva jednolískové hvozdy umístûné nad sebou ve dvou v˘‰kov˘ch úrovních, coÏ je v˘hoda z hlediska úspor tepla v technologickém procesu. Konstrukce objektu se skládá ze dvou dilataãnû oddûlen˘ch ãástí – válce o vnitfiním prÛmûru 29,16 m, v˘‰ce 17,5 m a tlou‰Èce stûny 350 mm, a strojovny obdélníkového pÛdorysu 29,9 x 14 m, v˘‰ky 19 m. Do návrhu v˘ztuÏe a v˘poãtu prÛhybÛ desky, tlou‰Èky 1,1 m, kruhového pÛdorysu prÛmûru 29,16 m, bez vnitfiních podpor uloÏené na obvodové stûny, byly podle âSN 73 1201 zahrnuty vlivy dotvarování a smr‰Èování betonu a vliv rozdílÛ teplot povrchÛ desky a stûn, které nab˘vají bûhem tfiicetipûtihodinového cyklu v˘znamn˘ch hodnot (nad lískou mezi 40 aÏ 70 °C a pod lískou mezi 30 aÏ 90 °C). Deska byla navrÏena z betonu B40 a vázané v˘ztuÏe radiálnû a tangenciálnû uspofiádané a byla betonována s nadv˘‰ením tak, aby v dobû zahájení provozu byla bez zatíÏení obilím ve vodorovné rovinû. Válcová ãást hvozdu a strojovna v nadzemní ãásti oddilatované, jsou zaloÏeny na spoleãné nedilatované základové desce tlou‰Èky 550 mm. Základová deska je

z cca 3/4 svého pÛdorysu zaloÏena na stávajícím bazénu âOV ‰ífiky 28,6 m, zbytek pÛdorysu desky je zaloÏen na vrtan˘ch pilotách prÛmûru 600 mm. Bazén hloubky 4 m byl vyplnûn prost˘m betonem. Pro Ïelezobetonové konstrukce hvozdu byl, s v˘jimkou mezistropu válcové ãásti, pouÏit samozhutniteln˘ beton B30. Stûny hvozdu byla bednûny pfiekládan˘m kruhov˘m bednûním H20-DOKA. Pfiesnost konstrukce byly zamûfiována totální stanicí s laserov˘m bezdrátov˘m dálkomûrem a bylo dosaÏeno v˘sledku ± 5 mm od projektovaného tvaru. Povrch stûn ze samozhutnitelného betonu mûl po odbednûní vynikající kvalitu.

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

PA L ÁC F LÓ R A , P R A H A

Nov˘ Palác Flóra stojí na rohu Vinohradské a Jiãínské ulice. Polyfunkãní objekt pÛdorysn˘ch rozmûrÛ 170 x 67 m ve tvaru kfiíÏe, rozdûlen˘ do ãtyfi osmipodlaÏních nadzemních sekcí je velmi ãlenit˘ a dispoziãnû variabilní, coÏ vedlo k tvarovû a technologicky nároãné nosné konstrukci. V ‰esti podzemních podlaÏích jsou garáÏe, supermarket, butiky a dal‰í obchody. Nadzemní podlaÏí pfiesahují pÛdorys spodní stavby a zasahují aÏ nad vestibul stanice metra Flora. Îelezobetonová nosná konstrukce paláce (ve vrchní ãásti je doplnûna ocelovou konstrukcí) je tvofiena monolitick˘m skePAR KOVAC Í PAR DU B IC E

DÒM

CENTRUM,

Parkovací dÛm je situován poblíÏ historického centra mûsta. Objekt pÛdorysn˘ch rozmûrÛ 32,9 x 63,2 m má ‰est nadzemních podlaÏí o celkové v˘‰ce 18 m. Pût podlaÏí bude slouÏit jako hromadné garáÏe pro 415 osobních vozidel. Vzhledem k tomu, Ïe celková v˘‰ka budovan˘ch garáÏí nesmûla naru‰ovat siluetu historické zástavby v okolí, bylo tfieba minimalizovat konstrukãní v˘‰ky podlaÏí. Zájmem investora bylo maximální uvolnûní dispozice v obchodních prostorách v 1. NP i v garáÏov˘ch podlaÏích. Nosná konstrukce je navrÏena jako Ïelezobetonov˘ monolitick˘ skelet s pfiedpjaB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

letem se základní modulovou sítí 8 x 8 m. Celkovou prostorovou tuhost objektu zaji‰Èují Ïelezobetonové v˘tahové, ventilaãní a schodi‰Èové ‰achty. Objekt je zaloÏen plo‰nû na základové desce ve tfiech rÛzn˘ch v˘‰kov˘ch úrovních. Podzemní ãást objektu aÏ do úrovnû 2. PP je navrÏena jako celistvá bez dilataãních spár. Konstrukce vy‰‰ích podlaÏí jsou rozdûleny na dva dilataãní celky. Vodorovné nosné konstrukce jsou tvofieny bezprÛvlakovou stropní deskou tlou‰Èky 250 aÏ 300 mm podle velikosti uÏitného zatíÏení desky. V nûkter˘ch místech je deska zesílena podpÛrn˘mi prÛvlaky pro vynesení svisl˘ch prvkÛ nosné konstrukce. Svislé nosné konstrukce jsou tvofieny sloupy kruhového nebo obdélníkového prÛfiezu z pohledového betonu bez povrchov˘ch úprav a stûnami tlou‰Èky od 200 do 500 mm. Stûnové nosníky ve 2. PP vyná‰ejí strop nad 3. PP s volnou dispozicí 16 x 16 m. Pro Ïelezobetonovou konstrukci byl pouÏit beton B30, B40, B50, samozhutÀující beton B40 a betonáfiské v˘ztuÏe se zv˘‰enou pevností. Pro sníÏení negativních dÛsledkÛ smr‰Èování betonu byla nedilatovaná základot˘mi prÛvlaky na rozpon 16 m umístûn˘mi v modulech 7,5 m. Konstrukãní v˘‰ka 1. NP je 4,625 resp. 3,3 m, v dal‰ích podlaÏích 2,65 m. Objekt rozdûlen˘ na dva dilataãní celky je zaloÏen na velkoprÛmûrov˘ch pilotách. Maximální svislá normová síla ve stfiedním sloupu je 10 100 kN. Svislé nosné konstrukce provedené z betonÛ B40 a B50 tvofií v 1. NP pfieváÏnû sloupy 500 x 600 mm. Ve vy‰‰ích podlaÏích k nim pfiib˘vají stfiední stûny nájezdov˘ch ramp, které jsou zaloÏeny na stropû 1. NP. Stropní konstrukce provedené z betonu B30 jsou tvofieny ploch˘mi, dodateãnû pfiedpjat˘mi prÛvlaky, se kter˘mi spolupÛsobí spojitá stropní deska. Ploché prÛvlaky mají v˘‰ku 500 mm a jsou vyztuÏeny trasovacími kabely doplnûn˘mi mûkkou v˘ztuÏí (ãásteãnû pfiedpjatá konstrukce s kabely se soudrÏností). PrÛvlaky ‰ífiky 1700 mm zkracují rozpon stropních desek tlou‰Èky 170 mm na 5,8 m. Stropní konstrukce jsou na stfiední ose objektu v˘‰kovû posunuty o pÛl podlaÏí. V˘stavba nosné konstrukce provedené v pohledové kvalitû betonu byla zahájena v ãervnu a ukonãena v fiíjnu 2002. PouÏití pfiedpûtí v konstrukci umoÏnilo

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

KONSTRUKCE STRUCTURES

Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

Palác Flóra, Praha Africa Israel Investments Group, Praha Matejka Engineering, Praha Metrostav, a. s., divize 6, Praha Petr Franta architekti & Asoc. 1600 mil. Kã 240 mil. Kã

vá deska rozdûlena na ‰estnáct postupnû betonovan˘ch pracovních zábûrÛ. Pro omezení v˘vinu hydrataãního tepla a tím sníÏení teplotního gradientu v konstrukci byla základová deska tlou‰Èky 1 m betonována ve dvou vrstvách s nûkolikadenní pfiestávkou.

Název stavby: Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

Parkovací dÛm Centrum, Pardubice Petr Va‰íãek – VAPET, Pardubice PPP, s. r. o., Pardubice FORM – A, s. r. o.,Pardubice Ing. arch. Lubomír Driml, Pardubice cca 70 mil. Kã cca 55 mil. Kã

navrhnout a realizovat ‰tíhlé, ekonomické a pfiitom estetické konstrukce na velké rozpony. Prostor garáÏí ani pfii nízk˘ch konstrukãních v˘‰kách nepÛsobí stísnûnû (fobie).

1/2004

9

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES A D M I N I S T R AT I V N Í A P R O V O Z N Í âSA, PRAHA–RUZYNù

CENTRUM

Název stavby

Administrativní a provozní centrum âSA Investor âeské aerolinie, a. s., Praha Projekt betonové konstrukce Ing. Julius Wenig – kanceláfi statiky, Praha Dodavatel betonové konstrukce PSJ holding, a. s., Jihlava Projekt stavby Nikodem & Partners, s. r. o., Praha Celkové náklady 360 mil. Kã Náklady na nosnou konstrukci 75 mil. Kã

Budova APC âSA je situována v jiÏní ãásti areálu Sever leti‰tû Praha-Ruzynû. Do jednoho osmipodlaÏního objektu, v pÛdoryse

PAR KI NG C NA LETI·TI PRAHA–RUZYNù Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

Parking C na leti‰ti Praha-Ruzynû âeská správa leti‰È, s. p., Praha PREZIPP Chrudim, s. r. o. PREZIPP Chrudim, s. r. o. ZIPP Bratislava, s. r. o. Nikodem & Partners, s. r. o., Praha 631 mil. Kã 115 mil. Kã

Parking C je v˘razná Ïelezobetonová budova s pojíÏdûnou stfiechou, situovaná vlevo od pfiíjezdové komunikace z Prahy smûrem k odbavovací hale nového leti‰-

10

B

tvaru ãoãky, jsou soustfiedûny v‰echny útvary vedení âSA vãetnû centrálního dispeãinku letového provozu i dostateãné zázemí pro posádky letadel, pro odpoãinek, relaxaci a servis poskytující jim informace potfiebné k letu. V podzemním podlaÏí je umístûno energocentrum a garáÏe. Objekt je zaloÏen na velkoprÛmûrov˘ch vrtan˘ch pilotách zahlouben˘ch do navûtral˘ch opuk. Budova je rozdûlena na ãtyfii dilataãní úseky. PfieváÏná ãást stropních tabulí je konstruována jako bezprÛvlaková deska podporovaná kruhov˘mi sloupy, ztuÏujícími stûnami a stûnami komunikaãních jader. PrÛmûr sloupÛ se smûrem vzhÛru s klesajícím zatíÏením zmen‰uje. Stropní desky mají tlou‰Èku 270 mm. 8. NP ustupuje oproti niωím podlaÏím a jeho obvodové sloupy jsou uloÏeny na prÛvlaky nad 7. NP. Stropní deska nad 7. NP je pnuta ve smûru kolmo pfies prÛvlaky. V oblasti sloupÛ jsou stropní desky vyztuÏeny smykov˘mi tfimínkov˘mi li‰tami HALFEN s trny. Monolitické konstrukce jsou zhotoveny z betonu B35, betonáfiské oceli R 210505 a svafiovan˘ch sítí KARI. Obû fasádní plochy jsou zakfiiveny v oblouku o polomûru 72 m. Zaoblení má evokovat design letadel a leteck˘ch zafiízení. tû. ¤e‰ení stavby a její umístûní v areálu leti‰tû vycházelo z urbanistick˘ch zásad stanoven˘ch generelem z roku 1992 a v˘hledové studie z roku 1999, v nichÏ je formulován smûr dal‰ího dlouhodobého rozvoje leti‰tû. JiÏ nyní je budova Parkingu C stavebnû pfiipravena na funkãní napojení na budoucí stanici rychlodráhy, podpovrchové pfiipojení s odbavovací halou a v˘stavbu hotelu v jejím sousedství. Stavba je pohledovû ãlenûna pfieváÏnû horizontálnû a to viditelnou tlou‰Èkou stropních konstrukcí jednotliv˘ch podlaÏí, která jsou pfiedsunuta pfied kruhové nosné sloupy. Kontrastem jsou válcové prostory pro v˘jezdovou a sjezdovou rampu, oba situované diagonálnû vÛãi kvádrové hmotû parkingu. Konstrukãnû je Parking C vyfie‰en jako pûtipodlaÏní montovaná skeletová Ïelezobetonová konstrukce [1, 2]. Konstrukce navrÏená podle zásad „Doporuãení ACI“ uvolnila dispozici parkingu a umoÏnila postupnou letmou montáÏ po pûtipodlaÏních sekcích ‰ífiky 15,6 m v podmínkách stísnûného staveni‰tû. Po dobu tfií mûsícÛ bylo montováno dennû ãtyfiicet tfii dílcÛ. Vysoká míra prefabrikace usnadETON

• TEC

H NOLOG I E

Plá‰È je tvofien strukturálním fasádním systémem Hartmann. V podzemním podlaÏí je umístûn chránûn˘ prostor, jehoÏ vymezen˘ rozsah slouÏí k úkrytu osob v pfiípadû zfiícení budovy pfii váleãném ohroÏení. Konstrukce je v rozsahu úkrytu zesílena, stropní deska nesená trámy má tlou‰Èku 350 mm a je pnuta ve dvou smûrech. V pfiípadû váleãného ohroÏení budou v rozsahu úkrytu dodateãnû rozmístûny dal‰í ocelové podpory stropu.

nila v˘stavbu v zimních mûsících a v˘znamnû sníÏila staveni‰tní pracnost.

• KONSTR

Literatura: [1] Lebr P., Volman Z.: Parking na leti‰ti v Praze-Ruzyni, BETON TKS 4/2001, str. 11–13 [2] âíÏek P.: Montovan˘ skelet pro Parking C v Praze-Ruzyni, BETON TKS 5/2002, str. 18–21

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

B U D O V A T E S C O – R AO , O LO M O U C

V˘‰ková ãást objektu [3] s dvaceti nadzemními a jedním podzemním podlaÏím tvofií jeden dilataãní celek a kongresová kruhová ãást druh˘. V˘‰ková ãást je zaloÏena na pilotách, kongresová ãást na základov˘ch pásech. Vertikálními nosn˘mi prvky jsou prefabrikované sloupy kruhového nebo ãtvercového prÛfiezu z betonu B40 v niωích a B30 ve vy‰‰ích podlaÏích. Jejich prÛfiezov˘ rozmûr se ve dvou krocích zmenR IVE R C IT Y PR AG U E – DAN U B E HOUSE

Administrativní budova „Danube House“ trojúhelníkového pÛdorysu stojí na Rohanském ostrovû v Praze v tûsné blízkosti Negreliho viaduktu [4]. Budova se tfiemi podzemními a jedenácti nadzemními podlaÏími tvofií „pfiedvoj“ celého administrativního komplexu jedenácti budov, kter˘ má b˘t v této lokalitû postupnû zbudován. Na veletrhu nemovitostí MIPIM ve francouzském Cannes byla budova ocenûna jako nejlep‰í kanceláfisk˘ projekt pro budoucnost. B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

‰uje ze 600 na 400 mm se sniÏováním zatíÏení ve vy‰‰ích podlaÏích. Dal‰ími svisl˘mi nosn˘mi prvky jsou monolitické v˘ztuÏné ‰achty v˘tahÛ z betonu B20 umístûné v podélném smûru excentricky vÛãi „tûÏi‰ti“ objektu. Dvû trojice v˘tahov˘ch ‰achet (spolu se schodi‰Èov˘mi monolitick˘mi stûnami) a dvû dvojice dal‰ích ‰achet tvofií základní nosn˘ prvek pro pfienos vodorovného zatíÏení vûtrem, kter˘ je doplnûn pátou v˘ztuÏnou ‰achtou ve sníÏené ãásti domu v blízkosti dilatace s kongresovou kruhovou ãástí. Polohy v˘tahov˘ch ‰achet byly dány tvarem objektu a architektonick˘m fie‰ením. Návrh statika o jejich posunutí do staticky pfiíznivûj‰í pozice nebyl investorem pfiijat, byl v‰ak prosazen doplnûk ztuÏujících rovinn˘ch stûn, které ale byly do dispozice definitivnû zakomponovány aÏ po stavbû tfií podlaÏí hrubé stavby, kdy se vyjasnila náplÀ a pronájem budovy. Dotvarování ‰achet bylo úspû‰nû regulováno uÏitím niωí pevnostní tfiídy betonu (B20). Smr‰Èovací trhlinky v konstrukci ‰achet ani sloupÛ nevznikly. Investor poÏadoval, aby na stavbû byly

KONSTRUKCE STRUCTURES

Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

TESCO – RAO, Olomouc RNDr. Josef Tesafiík, TESCO, s. r. o., Olomouc Stavoprojekt Olomouc, a. s. VCES, a. s., Pardubice Stavoprojekt Olomouc, a. s. 410 mil. Kã 100 mil. Kã

uplatÀovány pfiednostnû osvûdãené ãeské technologie, zejména v konstrukci vrstev obvodového plá‰tû, kter˘ je dÛslednû prefabrikovan˘ v sendviãové struktufie. Povrchy prvkÛ jsou prostorovû zakfiivené, vnûj‰í a vnitfiní vrstvy jsou spojeny ‰ikm˘mi pásky z nerezové oceli. âlenûní prefabrikovan˘ch prvkÛ obvodového plá‰tû je sladûno se stávajícími objekty téhoÏ investora v okolí nové budovy.

Literatura: [3] Vrba J.: Olomoucké pfiednádraÏí – vûÏov˘ dÛm TESCO RAO, BETON TKS 5/2003, str. 21–24

Trojúhelníkov˘ pÛdorys je tvofien˘ betonovou konstrukcí v podzemních a prvních dvou nadzemních podlaÏích. Ve vy‰‰ích podlaÏích se betonová konstrukce redukuje na tvar písmene L s rameny v odvûsnách trojÛhelníku. Pfieponu tvofií ocelová zasklená konstrukce stûny vnitfiního atria, navazující na jeho sklenûnou stfiechu. Strana budovy pfiivrácená k Vltavû je prolomena zasklen˘m otvorem. Nosnou konstrukci budovy tvofií Ïelezobetonov˘ monolitick˘ skelet s bezprÛvlakov˘mi stropními deskami pÛsobícími ve dvou smûrech a podpíran˘mi fiadami vnitfiních sloupÛ, stûnami jader a obvodov˘mi stûnami. Objekt navzdory své velikosti a ãlenitosti není, na pfiání investora, rozdûlen pÛdorysnû do dilataãních celkÛ. Vodorovné reologické posuny celé budovy jsou umoÏnûny díky navrÏené kluzné

Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby

Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

River City Prague – Danube House RCP Alfa, s. r. o., Praha RECOC, s. r. o., Praha STRABAG, a. s., Praha Kohn Pederson Fox Ass, Lond˘n A.D.N.S. architekti, s. r. o., Praha RFR, PafiíÏ cca 1 mld. Kã cca 180 mil. Kã

vrstvû v základové spáfie a ãásteãnû eliminovány pouÏitím smr‰Èovacích pruhÛ pfii betonáÏi.

Literatura: [4] âvanãara M.: River City Praha, BETON TKS 6/2002, str. 30–33

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

11

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES BB CENTRUM – Název stavby Investor Projekt betonové konstrukce Dodavatel betonové konstrukce Projekt stavby Celkové náklady Náklady na nosnou konstrukci

B U DOVA

A

BB Centrum – budova A – sídlo spoleãnosti Eurotel PSJ Invest, a. s., Brno PASSERINVEST, a. s., Praha Statika – JSKK, s. r. o., âeské Budûjovice PSJ holding, a. s., Jihlava Atelier 8000, s. r. o., âeské Budûjovice 735 mil. Kã 120 mil. Kã

Nová administrativní budova, sídlo spoleãnosti Eurotel, je souãástí administrativního

a obchodního komplexu BB Centrum, kter˘ vyrÛstá v prestiÏní lokalitû Prahy 4. Budova je zaloÏena na Ïelezobetonové desce, podporované systémem hlubinn˘ch vrtan˘ch pilot situovan˘ch pod sloupy, tj. do míst soustfiedûného maximálního zatíÏení. Stropní konstrukce jednotliv˘ch podlaÏí tvofií Ïelezobetonové monolitické desky tlou‰Èky 280 mm se skryt˘mi prÛvlaky z betonu B30. Desky jsou podporovány monolitick˘mi sloupy a stûnami z betonu B30, v místech namáhan˘ch na propíchnutí je deska vyztuÏena svafiovan˘mi tfimínky. Obvod desky je ztuÏen nadpraÏím a parapetem tvofiícím dohromady vysok˘ nosník. Dilatace stropních desek v nadzemních podlaÏích je fie‰ena pomocí vloÏen˘ch propojovacích trnÛ. Vnitfiní stûny podzemních garáÏí jsou znaãnû oslabeny otvory pro technologie. V místech, kde pfiechází velmi namáhané sloupy nadzemní ãásti do stûny tlou‰Èky 300 mm, je v˘ztuÏ zesílena a v˘ztuÏ stûny pfii obou povr‰ích je proti roztrÏení provázána sponami v rastru 200 x 300 mm. Ve stfiední ãásti je tfiíramenné monolitické Ïelezobetonové hlavní schodi‰tû kotvené do stropní desky a sloupÛ. Nosn˘m

prvkem schodi‰tû je stûna zábradlí. Spodní povrch schodi‰Èov˘ch ramen kopíruje stupnû schodi‰tû. Zateplovací fasádní systém Maxit je na stranû smûfiující do frekventované Vyskoãilovy ulice opatfien zdvojenou pfiedvû‰enou fasádou. Atrium v prostfiedním spojovacím traktu budovy, architektonicky v˘razné a zajímavé, se po v˘‰ce prolíná cel˘m objektem od vstupní haly s recepcí kolem svûtelného vodopádu, panoramatick˘ch v˘tahÛ aÏ k zakonãujícím svûtlíkÛm ve stfie‰e. Pfiehled zpracovala redakce na základû podkladÛ zaslan˘ch do sekretariátu âBS s pfiihlá‰kami do SoutûÏe o nejlep‰í betonovou konstrukci postavenou v letech 2001 aÏ 2002.

TECHNICKÉ

PODMÍNKY PRO SANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ II Spoluprací skupiny odborníkÛ pod vedením Prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., a Doc. Ing. Jifiího Dohnálka, CSc., vznikla publikace shrnující aktuální poznatky získané v oblasti sanací betonov˘ch konstrukcí bûhem deseti posledních let. âtenáfi v knize najde podrobné, ucelené a roztfiídûné informace o celém sanaãním procesu od nezbytné diagnostiky pfies technologick˘ pfiedpis sanace vãetnû pouÏit˘ch materiálÛ a pfiehledu poÏadavkÛ na nû aÏ k popisu vlastní sanace. ZdÛraznûna je neopomenutelnost kontrolních zkou‰ek k zaji‰tûní kvality provedení jednotliv˘ch fází postupu prací pfii sanaci. Kromû základních informací o BOZP ãtenáfi jistû uvítá zafiazení pfiíslu‰n˘ch právních pfiedpisÛ fie‰ících napfi. systém zadávání zakázek, záruky jakosti na provedené dílo atd. Cílem autorÛ bylo sjednocení pfiístupÛ v diagnostice, v návrhu a zpracování sanaãních zásahÛ a v hodnocení jejich i následného vlastního provedení sanace. Kolektiv odborníkÛ se snaÏil o co nej‰ir‰í pfiehled metodiky sanaãních prací s jejich pfiíslu‰n˘mi specifiky a o objasnûní nejpo12

B

ETON

• TEC

uÏívanûj‰í zku‰ební metodiky pro hodnocení kvality sanaãních prací. TP SSBK II jsou urãeny pro pfiípravu a provádûní sanací betonov˘ch a Ïelezobetonov˘ch konstrukcí (mostÛ, komínÛ, panelov˘ch domÛ, budov, hal, vodních dûl atd.) s v˘jimkou speciálních aplikací. Základní v‰eobecné zásady mohou b˘t pfiimûfienû vyuÏity i zde. Technické podmínky se mohou stát uÏiteãnou pracovní pomÛckou pro diagnostiky, projektanty, dodavatele, ale i investory. Ti v‰ichni v knize najdou v‰echny potfiebné informace ke zvládnutí sanaãního zásahu v oãekávané kvalitû za sjednan˘ch podmínek. Technické podmínky sv˘m obsahem a rozsahem uÏivateli v˘znamnû usnadní zpracování standardních podkladÛ pfii zadávání zakázek na sanace betonov˘ch konstrukcí. Publikace má rozsah 210 stran formátu A4.

H NOLOG I E

redakce

Objednávky pfiijímá SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí, tel.: 541 421 188, e-mail: [email protected] • KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

PROFILY PROFILES

OK PLAN

ARCHITEKT, S. R. O.

O FIRMù OK PLAN architekt, s. r. o., zahájil svou ãinnost 1. kvûtna 1997. Firma postupnû otevfiela poboãky, se kter˘mi úzce spolupracuje, v Praze, Havlíãkovû Brodû a Jihlavû. Specializujeme se na co nejkomplexnûj‰í poskytování sluÏeb na‰im klientÛm v oblasti architektury, urbanismu a designu. M OT T O S P O L E â N O S T I – V N I T ¤ N Í F I LO S O F I E Provádûní a pfiíprava stále nároãnûj‰ích projekãních celkÛ, trval˘ rÛst a stabilita firmy. Toto v‰e uskuteãÀujeme s vysoce profesionálním kolektivem mlad˘ch lidí, v kvalitním zázemí spoleãnosti pfii dodrÏování zv˘‰ené úrovnû komunikace se zákazníkem, dokonalou jakostí projektÛ s úzkou návazností na finální realizaci. Investujeme pouze do schopn˘ch lidí, ktefií neprodukují problémy, ale prokazatelné v˘sledky! Budujeme atmosféru, kde lidé pouze nemusejí, ale chtûjí. MINIMALISMUS JAKO PRINCIP – MÉNù JE VÍCE Nበprojev a kompozice projektÛ a realizací se vyznaãuje sevfieností, kompaktností s pokud moÏno minimálním v˘bûrem rÛznorod˘ch materiálÛ ale s velk˘m dÛrazem na detail. Jedná se o zkratku, kterou ne kaÏd˘ mÛÏe pochopit a chápe. Tomu, kdo si na tento princip pohledu zvykne, pfiipadá v‰ak velice konkrétní. Není nutné vrstvit na sebe kvalitní materiály, které mají potencionál zastávat více rovnocenn˘ch funkcí. Proã se omezovat pouze na nûkteré z nich, nosnost, pohledov˘ design, bezúdrÏbovost nebo odolnost vÛãi odûru? V pfiekombinovaném svûtû oãi‰Èujeme vûci, pfiedmûty, architekturu i design na samou holou podstatu. Takto obnaÏená konstrukce pÛsobí v plném Atelier svém rozsahu pfiirozenû a krásnû. Pfiipravovan˘ projekt – Villa park v Tábofie Forthcoming project – Villa Park in Tábor

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

K VA L I TA Velkou pozornost vûnujeme dodrÏování a zlep‰ování kvality. Ateliér je od roku 2001 drÏitelem certifikátu âSN EN ISO 9001:2001. Kvalita je v na‰í kanceláfii zaloÏena na cílevûdomosti, odpovûdnosti jednotliv˘ch profesí a je za v‰ech podmínek prioritou. CÍL Budujeme renomovan˘ celorepublikovû uznávan˘ projekãní ateliér, pro kter˘ není Ïádn˘ cíl nedostupn˘. Chceme realizovat zajímavé a nároãné projekty v oblasti bytové v˘stavby, obãanské vybavenosti a prÛmyslu. REFERENCE Vyjadfiení na‰ich klientÛ, k nimÏ patfií firma Hranipex, a. s., Amos design, BWT, Hranipex Humpolec, a. s., mûsto Humpolec, poji‰Èovna Allianz, obchodní fietûzec Billa, firma Exbydo, pan Ing. Stanislav Bernard, firma Pûkn˘ – Unimex, gymnázium v Novém Mûstû na Moravû a dal‰í, o spokojenosti s poskytnut˘mi sluÏbami najdete na na‰ich webov˘ch stránkách na adrese www.okplan.cz. Ing. Ludûk R˘zner OK PLAN architekt Na Závodí 631, 396 01 Humpolec tel.: 565 53 36 56, fax.: 565 53 22 68 OK PLAN architekt Praha Tupolevova 676, 199 00 Praha 9 – LetÀany OK PLAN architekt HavlíãkÛv Brod Dobrovského 2366, 580 01 HavlíãkÛv Brod OK PLAN architekt Jihlava âervené domky 15, 586 01 Jihlava e-mail: [email protected], www.okplan.cz

Villa park v Tábofie, kombinace betonu, oceli, dfieva a skla Villa Park in Tábor, combination of concrete, steel, wood and glass

U KC E

• SANAC

E

1/2004

13

OK PLAN

ARCHITEKT

–

UKÁZKY REALIZACÍ

fotografie: z archivu firmy OK PLAN architekt Rekonstrukce rekreaãního domku, Praha – v˘chod Reconstruction of a weekend house in Prague East

Rekreaãní domek, prÛhled na spodní terasu Weekend house, through-vista of the lower terrace Rekreaãní domek, koupelna Weekend house, bathroom Mayo, s. r. o., Jifiice u Humpolce, servisní stfiedisko lehké zemûdûlské techniky, schodi‰tû v nové administrativní budovû Mayo, plc, Jifiice near Humpolec, a service centre of light agricultural machinery, a staircase in the new administration building

Mayo, s. r. o., vstupní hala do nové administrativní budovy Mayo, plc, the entrance hall in the new administration building

Nov˘ v˘robní areál firmy Hranipex, a. s., v Humpolci New production complex of the Hranipex, JSC, in Humpolec

Hranipex, a. s., prÛhled do jednací místnosti v administrativní ãásti Hranipex, JSC, a through-vista of the meeting room in the administration building

Hranipex, a. s., toalety v administrativní ãásti Hranipex, JSC, restrooms in the administration building One‰ ·umvald, s. r. o., 2. NP administrativní budovy One‰ ·umvald, plc, the first storey of the administration building One‰ ·umvald, s. r. o., administrativní budova v novém v˘robním areálu One‰ ·umvald, plc, administration building in the new production complex

PROFILY PROFILES

CZ NORD, S.

R. O.

Spoleãnost CZ NORD, s. r. o., byla zaloÏena v fiíjnu roku 1996. Od listopadu 1998 se vûnuje projektu v˘roby betonov˘ch stavebních prvkÛ, na kterém úspû‰nû pracuje i v souãasné dobû. Podpisem exkluzivní licenãní smlouvy pro âR v lednu roku 2000 se spoleãnost CZ NORD, s. r. o., stala licenãním partnerem mezinárodní skupiny v˘robcÛ Rector S.A. s pÛsobností i mimo Evropu, jednoho z podnikÛ spoleãnosti Lesage Préfabrication, kter˘ je znám na francouzském trhu více neÏ 100 let. V roce 2003 oslavila spoleãnost Rector S.A. 50 let úspû‰né práce ve v˘robû betonov˘ch stropních konstrukcí. Management spoleãnosti CZ NORD, s. r. o., pracuje v co nejvût‰ím rozsahu na poskytování servisu ve sluÏbách zákazníkÛm a prÛbûÏnû seznamuje laickou i odbornou vefiejnost v âR se stávajícím v˘robním sortimentem a novinkami ve v˘voji jednotliv˘ch stavebních prvkÛ. Samozfiejmostí je velk˘ dÛraz na prÛbûÏnou kontrolu kvality v˘roby. Na‰e spoleãnost investuje do programu v˘roby stavebních v˘robkÛ, pfiedev‰ím pfiedpjat˘ch betonov˘ch stropÛ, na základû detailního prÛzkumu trhu. V dobû stagnace bytové a obãanské v˘stavby v âR je zfiejmé, Ïe rozhodujícím pfiedpokladem k rozvoji musí b˘t kvalita a cenová dostupnost vyrábûn˘ch konstrukcí. V souãasné dobû jsou na trhu i ostatní klasické materiály, probíhá v˘roba stropních dílcÛ z armovaného betonu a armovan˘ch betonov˘ch prvkÛ s keramick˘mi doplÀky. Rozdíl je v‰ak v technologii v˘roby a parametrech jednotliv˘ch vyrábûn˘ch prvkÛ. Ve svûtû, a v Evropû pfiedev‰ím, je roz‰ífien˘m trendem uÏití kvalitních betonov˘ch v˘robkÛ jak pro jednotlivé konstrukce, tak pro kompletní stavební systémy. Zastoupení ne vÏdy kvalitních v˘robkÛ na ãeském stavebním trhu a nejasn˘ v˘voj maloplo‰n˘ch stavebních prvkÛ byl dÛvodem, proã jsme se obrátili na vlastníky ‰piãkov˘ch technologií v zahraniãí. Záruka v˘voje v˘roby do budoucnosti v‰ak byla z na‰í strany dÛleÏitou podmínkou. Konzultace v˘bûru vhodného sortimentu v˘roby ve firmû i se zahraniãním partnerem jsme ukonãili závûrem: pfii zahájení v˘roby betonov˘ch stavebních prvkÛ v âR není zatím vhodné uvádût na trh kompletní konstrukãní systém betonov˘ch prvkÛ uÏívan˘ v zahraniãí. Konzervativní pfiístup na‰eho stavebnictví a nûkteré dílãí v˘hody jin˘ch materiálÛ nezaruãují dostateãnou poptávku po zdících materiálech svisl˘ch konstrukcí a stfie‰ních plá‰Èích. ProtoÏe fia16

B

ETON

• TEC

da klientÛ uÏ poÏaduje zateplení levnûj‰ího betonového zdiva probíhá i v˘roba vibrolisovan˘ch zdících tvárnic základní fiady s min. pevností v tlaku 7,7 MPa. V˘hody nabídky vodorovn˘ch konstrukcí jsou ale tak prÛkazné, Ïe po konzultaci s fiadou dal‰ích odborníkÛ byl v TZÚS Praha certifikován a urãen k realizaci úpln˘ systém stropních konstrukcí s pfiedpjat˘mi nosníky a vibrolisovan˘mi stropními vloÏkami. Práci pro reklamu a marketing provádíme v rozsahu nezatûÏujícím koneãnou cenu v˘robkÛ a jsme pfiesvûdãeni, Ïe zájem projektantÛ, investorÛ i stavebních firem, od poãáteãního stadia uvádûní stropní konstrukce na stavební trh, svûdãí o vhodném v˘bûru chybûjícího sortimentu v âR. V˘robní závod je v souãasné dobû umístûn v prÛmyslové zónû mûsta TfieboÀ, tedy v blízkosti zdroje nejkvalitnûj‰ích ‰tûrkopískÛ. Situování v˘roby v této oblasti bylo nutností, protoÏe receptura betonové smûsi pro v˘robu nosníkÛ s garantovanou pevností B60 byla vyvíjena se základním pfiedpokladem uÏití kfiemenného písku bez jak˘chkoli hlinit˘ch pfiímûsí. Z téhoÏ dÛvodu disponuje na‰e spoleãnost dal‰ími plochami vhodnû umístûn˘mi pro pfiedpokládan˘ rozvoj souãasného v˘robního programu. Souãástí na‰í spoleãnosti je samostatn˘ útvar projekce, kde probíhá zpracování konkrétních návrhÛ stropních konstrukcí zadávan˘ch staveb, statické v˘poãty a pfiíprava montáÏních v˘kresÛ pro realizace. Projekãní práce jsou bezplatn˘m servisem v˘robce pro v‰echny zákazníky, s pfievzetím ve‰keré odpovûdnosti za statiku a v˘kresovou dokumentaci. Informace, stavební detaily, montáÏní návod a orientaãní návrhové tabulky jsou uvedeny v konstrukãním katalogu stropního systému Rector, kter˘ je prÛbûÏnû aktualizován a kompletnû k dispozici na webov˘ch stránkách spoleãnosti CZ NORD, s. r. o. Pro vlastní realizaci stropÛ nabízí na‰e spoleãnost stavebním firmám za‰kolení pfii provádûní stropní konstrukce pfiímo na stavbû, kam dováÏíme zkompletovanou konstrukci stropu, tedy vã. v˘ztuÏe – v˘mûny, nadpodporové pfiíloÏky, svafiované sítû, popfi. dal‰í prvky dle statického v˘poãtu. Uvedené sluÏby nejsou podmínkou dodávky, pouze nabídkou v˘robce. Pokud znáte jenom na‰e v˘robky, chtûli jsme Vám fiíci pár slov i o nás. Pokud jste se s na‰imi v˘robky dosud neseznámili, rádi Vás pfiivítáme osobnû, nebo prostfiednictvím www.cznord.cz.

H NOLOG I E

Igor Jurãuk jednatel firmy CZ NORD, s. r. o. Tfi. 28. fiíjna 6, 370 01 âeské Budûjovice V˘robní závod: Rybáfiská 671, 379 01 TfieboÀ

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

SPORTOVNù-RELAXAâNÍ

CENTRUM H EALTH C LU B B LU E OR ANG E

LU Dù K R¯ZN E R Stavba, která se svou náplní, pojetím a zpracováním vymyká bûÏnému standardu. Investor si plnû uvûdomoval závaÏnost volen˘ch materiálÛ s ohledem na jejich Ïivotnost, dlouhodobou funkci a estetické vlastnosti. The Blue Orange Health Club is a construction exceeding the common standards thanks to its unique concept, design and construction. The investor was fully aware of the importance of the selected material viewing the life cycle, long-term functioning and aesthetic characteristics of the club. Stavba sportovnû-relaxaãního centra Blue Orange (obr. 1) stojí v Praze v Tupolevovû

KONSTRUKCE STRUCTURES

BLUE ORANGE

a formû ztvárnûní objektu, v nûmÏ bylo nutné koordinovat mnoÏství provozÛ technick˘ch s jejich technologick˘mi procesy – napfi. restauraci, recepce, ‰atny, squasch, aerobic, saunu, fitness, masáÏe, konferenãní sál, kanceláfie, beauty salon, hotel a technologickou ãást. Budova proto obsahuje velké mnoÏství technického a technologického vybavení – napfi. dvû strojovny vzduchotechniky, kotelnu, klimatizaci, vnitfiní zastínûní, ozvuãení celého objektu, EZS, EPS, kamerov˘ systém, poãítaãovou síÈ…atd. Je hotova i stavební pfiíprava vnûj‰ího zastínûní. Pfiesto dÛm, pfiedev‰ím na západní a jiÏní stranû, ukazuje transparentnost a ãistotu volené konstrukce, jeÏ je sloÏena ze základních kubick˘ch tvarÛ podpofien˘ch rÛzn˘mi materiály a barvami.

Budova klubu, obklopená vzrostlou zelení, je umístûna v zadní ãásti rovinného pozemku tak, aby byla masivním pásem zelenû chránûna od pomûrnû ru‰né komunikace. Hlavní vstup se nachází v prÛãelní fasádû (obr. 1). Na nûj navazuje prostorná vstupní hala s recepcí (obr. 2). Zásobování sportovních a relaxaãních provozÛ klubu je zaji‰Èováno ze zadních partií objektu. Objekt je dvoupodlaÏní. V pfiízemí najdeme za hlavním vstupem s recepcí loby bar, restauraci s atriem (obr. 3 aÏ 5), prostorné ‰atny pro klienty s komplexním relaxaãním zázemím, ãtyfii squashové kurty a kardio fitness (obr. 6, 7). V poschodí jsou situovány kanceláfie vedení, konferenãní sál, beauty salon s ‰irokou nabídkou kadefinick˘ch a kosmetic-

Obr. 1 Pohled na ãelní fasádu se vstupem do centra Blue Orange Fig. 1 View of the front fasade and entrance to the Blue Orange centre

ulici, na rozhraní ãtvrtí LetÀany a âakovice, na spojnici mezi obchodními centry Tesco a Globus. V sousedství se nachází rÛznorodá zástavba rodinn˘ch domkÛ, nevyuÏit˘ pozemek se zelení a pfii zadní hranici sousedí s areálem Avie. Objekt je fie‰en bez zbyteãn˘ch prostorÛ a konstrukcí. Od poãátku projektu byla vûnována velká pozornost funkãnosti Obr. 2 Vstupní hala s recepcí Fig. 2 The entrance hall with the reception desk B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

17

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES

Obr. 3 Restaurace s atriem Fig. 3 The restaurant with the atrium Obr. 4 Restaurace – betonové sloupy byly upravené mikrofini‰em Fig. 4 The restaurant – the concrete columns were treated with microfinish Obr. 5 Pfiíjemnou atmosféru interiéru restaurace tvofií vyváÏená kombinace betonu, dfieva, skla a oceli Fig. 5 The pleasant environment of the restaurant interior is made by the well-balanced combination of concrete, wood, glass and steel

18

k˘ch sluÏeb (obr. 8), hotel (obr. 9) a dvû sportovní studia. Ve‰keré provozy jsou osvûtleny denním svûtlem (obr. 10). Ze v‰ech prostorÛ je moÏn˘ kontakt s vnûj‰ím prostfiedím pfies atria, terasy, balkony nebo pfies ploché ozelenûné stfiechy (obr. 11). Architektonické prostfiedky jsou zámûrnû stfiídmé, základní kompozice je sloÏe-

na z hranolÛ. Jednotlivé tvary jsou úmyslnû podpofieny jin˘mi materiály. Cel˘m objektem prochází pohledov˘ beton, dfievo, ãervená barva, nerezová ocel a sklo. Snaha o kombinaci tradiãních materiálÛ netradiãním zpÛsobem je zde zcela zfiejmá. DÛraz byl kladen zejména na kombinaci kvalitních „studen˘ch“ a „tepl˘ch“ materiálÛ, a fiemesln˘ detail.

Obr. 6 Um˘várna na toaletách Fig. 6 Washing facilities in the restrooms

Obr. 7 Hala kardiofitness Fig. 7 The cardio fitness hall

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Cel˘ objekt je zafiízen atypick˘m nábytkem zhotoven˘m dle pfiedstav investora a doplnûn typov˘m sedacím nábytkem od renomovan˘ch firem (Vitra, Mascani, atd.) T E C H N I C K É P R O V E D E N Í S TAV BY Objektu je zaloÏen na základov˘ch Ïelezobetonov˘ch patkách a pasech. Nosnou konstrukci tvofií Ïelezobetonov˘ monolitick˘ skelet s osovou vzdáleností 6,6 x 6,5 m, tj. sloupy ãtvercového prÛfie-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

Obr. 8 Prostory kadefinictví s pohledem do atria Fig. 8 The hairdresser’s salon overlooking the atrium

zámeãnické prvky jsou provedeny z oceli s úpravou Ïárov˘m zinkováním. Na podlahách je dfievûná dubová kantovka, v hlavních halách je pouÏito exotické dfievo iroko. Osvûtlení je navrÏeno zapu‰tûné v podhledech, které jsou z tahokovu a sádrokartonu.

zu 300 x 300 a 400 x 400 mm a nosné Ïelezobetonové pfiíãky v kombinaci s monolitick˘mi Ïelezobetonov˘mi stropními deskami tlou‰Èky 250 mm. Vnitfiní schodi‰tû je Ïelezobetonová deska s pohledovou úpravou betonu (obr. 12, 13), ochrana hran stupÀÛ je zaji‰tûna zalit˘mi nerezov˘mi úhelníky. Stfiecha je plochá pochozí z ãásti ozelenûná. Obvodov˘ plá‰È je proveden z cihel Porotherm s tepelnou izolací a dfievûn˘m ro‰tem. âelní dominantou objektu je betonová stûna v úpravû pohledového betonu. Vnûj‰í omítky jsou celoprobarvené v zrnitosti 1,0 mm. Ve‰keré v˘plnû otvorÛ v 1. NP jsou hliníkové v systému ALU – k. Ve 2. NP jsou v˘plnû otvorÛ provedeny z eurooken. K zasklení byla pouÏita tepelnû izolaãní skla k = 1,1, plnûná kryptonem. Ve‰keré

Obr. 9 ·edá „betonová“ stûna v hotelovém pokoji Fig. 9 A grey concrete-like wall in a hotel room

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

POHLEDOVÉ BETONY Pohledové betony jsou v na‰em atelieru velice oblíbené. Jejich obliba není ãistû vizuální, ale i praktická. V na‰em chápání se beton jako materiál jeví a mi ho i zafiazujeme mezi „pfiírodní“ materiály, které velice pozitivnû pÛsobí v interiéru a umoÏÀují nám nároãnûj‰í konstrukãní fie‰ení. Aã se pfii pohledu na takto upravenou plochu zdá, Ïe provedení je snadné, opak je pravdou. Betony na této zakázce byly opût dominantní ãástí diskuse. Tento dialog zaãal samozfiejmû s investorem, kter˘ mûl od poãátku silné bariéry vÛãi jejich pouÏití. Poté bylo tfieba dÛslednû pohlídat projekt, detailní návaznosti na okolní konstrukce, kladeãsk˘ plán bednûní atd. Finální a rozhodující zkou‰ka nastává vÏdy na stavbû. V LetÀanech jsme mûli ‰tûstí – firma Skanska, a. s., a pfiedev‰ím stfiedisko pana Petra ·imona a hlavní stavbyvedoucí Ing. Jifií Podolsk˘ jsou odborníci, ktefií vûdûli, o co pÛjde. Nejvût‰í problémy b˘vají ov‰em na stavbû s ostatními subdodavatelsk˘mi firmami, jejichÏ pracovníci nejsou absolutnû, i po mnoha upozorÀováních, schopni pochopit, Ïe povrch po odbednûní je definitivní. TakÏe v prÛbûhu stavby se na betonu bûÏnû objevují sprosté obrázky, poznámky telefonních ãísel, rozpoãítávání

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

KONSTRUKCE STRUCTURES

podhledov˘ch rastrÛ, vzorky barev... Pokud je v místnosti i jen jeden betonov˘ sloup, je v‰echno opfieno o nûj – to je pravidlem, a jeho hrany jsou poté jen tûÏko neznatelnû opravitelné. Zde v‰e na konci dopadlo uspokojivû, nic jsme nemuseli dát zbourat, pouze bylo spotfiebováno enormní mnoÏství smirkového papíru. P O U Î I T É T E C H N O LO G I E Velk˘ dÛraz byl vûnován technologickému vybavení objektu. Vytápûní celého objektu je pomocí kondenzaãního nerezového kotle a boileru od firmy Viessmann. Okenní a fasádní moduly jsou fixní, pouze nezbytnû nutná plocha modulÛ je provedena otvíravá s moÏností provûtrání objektu. Celkové tepelné pohodû objektu napomáhá orientace ke svûtov˘m stranám a dispoziãní orientace místností. Jihozápadní prosklená fasáda pfiiná‰í v zimním období pasivní tepelné zisky. V létû je negativní úãinek sluneãního záfiení minimalizován vnitfiním zastínûním pomocí hliníkov˘ch Ïaluzií a bohatû dimenzovanou vzduchotechnikou a klimatizací. Stavebnû je moÏno osadit venkovní hliníkové Ïaluzie. Cel˘ objekt je napojen na centrální úpravu vzduchu a vybrané prostory jsou klimatizovány. V pfiechodovém období je moÏno pomocí tûchto jednotek mírnû temperovat. Elektro instalace v objektu jsou skryté pod omítkou a podlaze ve vodících kanálech. Osvûtlení je v hlavních prostorech objektu fie‰eno pomocí stmívaãÛ, které zaji‰Èují pfiíjemnou atmosféru, ‰etfií zdroje a spotfiebu energie. V objektu je instalován systém EZS, EPS

1/2004

Obr. 10 Svûtlíky osvûtlují prostory s nedostatkem oken Fig. 10 Skylights illuminate spaces with a lack of windows

19

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Investor Lokalita Generální projektant Autor Stavební ãást Statika Interiér Generální dodavatel Zastavûná plocha Obestavûn˘ prostor Náklady Realizace Kolaudace

Obr. 11 Jedno z atrií Fig. 11 One of the atriums

a centrální ozvuãení. Venkovní prostor je zabezpeãen pohybov˘m kamerov˘m systémem. V celém objektu je provedena Obr. 12 Hlavní schodi‰tû Fig. 12 The main staircase

20

B

Blue Orange, a. s. Praha 9 – LetÀany OK PLAN architekt, s. r. o., Humpolec architekt Ludûk R˘zner, âKA 02 660 Jaroslav Hvûzda, Ing. Petr Myslivec, Ing. Pavel Hanzlíãek Ing. Radek Kubát, Ing. Milan Mátl architekt Ludûk R˘zner, Ing. arch. Marcela Kostková, Bc. Klára Palánová SKANSKA CZ, a. s., Divize Pozemní stavitelství âechy 2 300 m2 16 680 m3 neuvedeny ãervenec 2002 aÏ únor 2003 bfiezen 2003

strukturovaná poãítaãová síÈ v optickém kabelu. Samostatnou kapitolu tvofií cviãební stroje, které jsou na svûtové úrovni.

mûsícÛ v provozu, je potû‰itelné, Ïe investor si pohledové betony pochvaluje jako v˘razn˘ a pÛsobiv˘ interiérov˘ prvek pro jeho klienty snadno zapamatovateln˘.

Z ÁV ù R Stavba presentuje moderní image ãeské firmy Blue Orange, jejíÏ sluÏby v oblasti relaxace, sportu a návazn˘ch sluÏeb jsou fie‰ením pro nároãné zákazníky. Snahou architekta bylo vytvofiit objekt s jasnû ãiteln˘mi funkcemi v netypickém a nadstandardním prostfiedí a s netradiãním materiálov˘m pojetím. V dne‰ní dobû, kdy je objekt jiÏ nûkolik

Ing. Ludûk R˘zner OK PLAN architekt, s. r. o. Na Závodí 631, 396 01 Humpolec tel: 565 533 656, fax: 565 532 268, e-mail: [email protected], www.okplan.cz

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Obr. 13 Pohled do schodi‰Èového prostoru z horní podesty Fig. 13 View of the stair hall from the upper platform

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

HALA SAZKA – M U LT I-PU R P OSE

KONSTRUKCE STRUCTURES

VÍCEÚâELOVÁ ARÉNA SAZKA ARENA

M I L AN M UÎÍK, MARTI N PÒ LPÁN Pfiíspûvek pfiedstavuje konstrukãní fie‰ení pouÏité pfii návrhu a realizaci víceúãelové arény v Praze-Vysoãanech. This paper describes structural solutions used in the design and construction of the multi-purpose arena in Prague-Vysoãany. Hala Sazka pfiedstavuje zcela nov˘, u nás dosud neznám˘ typ víceúãelové arény pro zábavu, show, sportovní a kulturní události, v˘stavy, veletrhy i spoleãenské akce. Ze dne na den se z boufilivého kotle pro hokejov˘ zápas mÛÏe promûnit v koncertní síÀ, kterou lze vzápûtí pfiestavût na atletick˘ stadion nebo kongresov˘ sál. Pfii projektování a v˘stavbû haly byly vyuÏity zku‰enosti mnoha evropsk˘ch i zámofisk˘ch arén. Je vybavena nejmodernûj‰ími technologiemi, které umoÏÀují více neÏ dvacet variant prostorov˘ch, funkãních a technick˘ch promûn hledi‰tû a jevi‰tû. Souãástí haly je i malá aréna, která podle potfieby mÛÏe b˘t dûji‰tûm komornûj‰ích akcí nebo doplÀovat sluÏby velké arény. Obr. 2 PÛdorys na úrovni +5,000 Fig. 2 Layout of level +5,000

KONCEPCE NOSNÉ KONSTRUKCE Objekt pÛdorysn˘ch rozmûrÛ cca 260 x 170 m má jedno podzemní a max. ‰est nadzemních podlaÏí. Kolem velké arény oválného tvaru jsou tribuny uloÏeny na podpûrné ‰esti podlaÏní konstrukci, v níÏ jsou sloupy uspofiádány pfieváÏnû v modulu 9,7 x 8,4 m, pfiiãemÏ v obloucích se vzdálenost sloupÛ zvût‰uje. Hala má kruhov˘ pÛdorys, kter˘ je po obvodû doplnûn prstencem s rozponem v radiálním smûru 12,5 m a konzolou 5 m.

Obr. 1 Pohled na dokonãenou konstrukci Fig. 1 View of the finished structure

Malá aréna má pÛdorysné rozmûry 36 x 61 m. Modulová síÈ sloupÛ pfiilehl˘ch konstrukcí je pfieváÏnû 9 x 9 m. Vysoké architektonické a dispoziãní nároky si vyÏádaly kolem arény rozpony aÏ 36 m. PoÏadavek na uvolnûní dispozice v zásobovacích dvorech splnily trámy na rozpûtí aÏ 22 m vyná‰ející dvû patra. Nad ãástí pÛdorysu se poãítá s nástavbou pûti pater. Pro velkou arénu byly pfiedloÏeny ãtyfii návrhy nosné konstrukce. Tfii z nich fie‰ily nosnou konstrukci jako prefabrikovanou. Stropní konstrukce byly navrÏeny s radiálními nebo obousmûrn˘mi prÛvlaky vyná‰ejícími TT panely, SPIROLY nebo pfiedpjaté filigrány s nadbetonávkou. Firma PPP si dovolila navrhnout konstrukci monolitickou. O prefabrikaci malé arény se pro její nároãnost nepokusila Ïádná zúãastnûná firma. Návrh monolitické konstrukce s pfiedpjat˘mi prvky pfiedloÏen˘ firmou PPP byl akceptován. Jednotlivé návrhy nosné konstrukce velké arény byly podrobeny v˘bûru na základû mnoha kritérii. Prefabrikované konstrukce velice násilnû splÀovaly poÏadavky tvarovû sloÏité stavby. U monolitické varianty byly obavy z doby v˘stavby. RovnûÏ pro hlavní halu byla vybrána monolitická varianta konstrukce. Tribuny byly zvoleny prefabrikované v souladu se v‰emi návrhy. Obr. 3 Schematick˘ fiez Fig. 3 Schematic section

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

21

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES a)

b)

Obr. 4 Charakteristická konstrukce velké arény s ploch˘mi prÛvlaky – a) schema, b) realita Fig. 4 Characteristic structure of the large arena with flat beams – a) in the scheme, b) in reality b)

a)

Obr. 5 Charakteristická konstrukce obvodového prstence s ploch˘mi pfiedpjat˘mi prÛvlaky – a) schema, b) realita Fig. 5 Characteristic structure of the peripheral ring with pre-stressed flat beams – a) in the scheme, b) in reality

NOSNÁ KONSTRUKCE Nosná konstrukce je fie‰ena jako monolitick˘ Ïelezobetonov˘ skelet s pfiedpjat˘mi prvky. Tribuny jsou prefabrikované. Obû arény jsou zastfie‰eny ocelovou konstrukcí. Základním prvkem nosné konstrukce ve velké arénû jsou ploché radiálnû umístûné prÛvlaky spolupÛsobící se spojitou stropní deskou. Kolem arény je konstrukce Ïelezobetonová, desky mají tlou‰Èku 0,25 m, celková tlou‰Èka prÛvlakÛ je 0,5 m, ‰ífika 1,5 m (obr. 4). V prstenci je konstrukce stejná, pouze prÛvlaky jsou pfiedpjaté ‰ífiky 1,7 m (obr. 5). V malé arénû je pro rozpon 9 x 9 m navrÏena hfiibová stropní konstrukce s tlou‰Èkou desky 0,25 m a ãtvercov˘mi hlavicemi 3 x 3 m, celkové tlou‰Èky 0,5 m (obr. 7). Ploché prvky, tj. hfiibové hlavice a ‰iroké prÛvlaky s tlou‰Èkami v modulu 0,25 m jsou charakteristick˘m prvkem navrÏen˘ch stropních konstrukcí v celém objektu. V malé arénû stojí za zmínku pfiedpjaté prÛvlaky na rozpon 36 m, v˘‰ky 1,2 m, ‰ífiky 1 m (obr. 8) a pfiedpjaté prÛvlaky nad zásobovacími dvory v˘‰ky 1,1 m, které vyná‰í pfii maximálním rozponu 22 m konstrukci nadzemních podlaÏí (obr. 9). Zajímavé jsou rovnûÏ pfiedpjaté pfiechodové stropní konstrukce v návaznosti mezi malou a velkou arénou s rozpony kolem 12 m. Obr. 6 MontáÏ prefabrikovan˘ch tribun probíhala souãasnû s provádûním monolitu Fig. 6 Installation of prefabricated stands ran along with the building of the monolith

Obr. 7 Charakteristická konstrukce malé arény – hfiibová stropní konstrukce – a) schema, b) realita Fig. 7 Characteristic structure of the small arena – the flat column head – a) in the scheme, b) in reality a)

Nad malou arénou je navrÏeno ocelové podium, které vná‰í do stropu tahové, resp. tlakové síly 300 kN/m. Stropní konstrukce zde pÛsobí jako vodorovné nosníky na rozpon 65 m. Tahové síly jsou zachyceny pfiedpínací v˘ztuÏí, která je umístûna podél krat‰í strany arény.

b)

Z A LO Î E N Í V úrovni základové spáry se nachází bfiidlice zafiazené do tfiídy R4 a R3. Maximální hladina podzemní vody byla v geologickém prÛzkumu uvedena 3 m pod terénem. 22

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

KONSTRUKCE STRUCTURES

Obr. 8 Pfiedpjat˘ prÛvlak o rozponu 36 m – malá aréna Fig. 8 Prestressed beam – with a span 36 m – the small arena Obr. 9 Pfiechodová konstrukce nad zásobovacím dvorem – rozpon 22 m Fig. 9 Transient structure above the supply yard – span 22 m

Objekt je zaloÏen na základové desce tlou‰Èky 0,8 m zesílené v místû uvaÏované nástavby na 1,2 m. Tvar desky je sloÏit˘ s mnoÏstvím kanálÛ pro technické podlaÏí. Úãastníky v˘stavby se podafiilo pfiesvûdãit o vhodnosti stálého sníÏení hladiny podzemní vody trvalou drenáÏí umístûnou v úrovni základové spáry, ãímÏ odpadly napfi. tahové piloty. Pfies toto opatfiení je spodní stavba izolována bentonitov˘mi rohoÏemi a konstrukce je navrÏena jako vodostavebná s trhlinkami do 0,2 mm na návodním líci.

chitektonické, dispoziãní, estetické, statické i technologické. Rychlost realizace konstrukce pfiekvapila mnohé úãastníky v˘stavby. mûsíce od obdrÏení objednávky od investora. Rychlost v˘stavby byla umoÏnûna okamÏit˘m nasazením jednoho pracovního t˘mu na kaÏd˘ dilataãní úsek. Malá aréna byla provádûna plynule po dobu ‰esti mûsícÛ.

RY C H LO S T V ¯ S TAV BY Velká aréna je rozdûlena na ‰est dilataãních úsekÛ, malá pak na pût. Základová deska má jednu dilataãní spáru, objemové zmûny byly eliminovány smr‰Èovacími pruhy. V obou arénách bylo uloÏeno stejn˘m dílem 90 000 m3 betonu B30 aÏ B50. Objem prefabrikovan˘ch tribun ãinil 2 800 m3. V˘stavba základové desky pod velkou arénou trvala jeden a pÛl mûsíce. Nosná konstrukce byla zhotovena za ãtyfii a pÛl

V¯POâTY Kromû pouÏití bûÏn˘ch programÛ NEXIS a FEAT jsme objednali srovnávací v˘poãty pfiedpjat˘ch prÛvlakÛ na 36 a 22 m ve stfiedisku VSL v Îenevû. Detail napojení pfiedpjat˘ch prÛvlakÛ prstence na Ïelezobetonovou monolitickou konstrukci byl ovûfien programem ATENA. V‰echny nároãné strojní v˘poãty potvrdily správnost návrhu nosné konstrukce a shodly se s v˘poãty na obyãejné kalkulaãce. Nicménû pochvalu zaslouÏí program TDA, souãást NEXISu, kter˘ umoÏnil zohlednit postupné pfiedpínání v prÛbûhu v˘stavby.

Obr. 10 Pohled na rozestavûnou konstrukci Fig. 10 View of the building under construction

Z ÁV ù R NavrÏená monolitická konstrukce velice elegantnû splnila ve‰keré poÏadavky ar-

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

Ing. Milan MuÏík PPP, spol. s r. o. Masarykovo nám. 1544, 530 02 Pardubice tel.: 466 772 442, fax: 466 530 221 [email protected], www.pppczech.cz Ing. Martin PÛlpán HELIKA, a. s. Beranov˘ch 65, 199 21 Praha–LetÀany tel.: 281 097 354, fax: 281 097 300 e-mail: [email protected], www.helika.cz

Investor Generální projektant Hlavní kooperant InÏen˘rská ãinnost Urbanisticko-architektonického fie‰ení Hlavní inÏen˘r projektu Hlavní statik stavby Projekt betonov˘ch konstrukcí

Dodavatel nosné konstrukce Dodavatel technologie pfiedpínání

BEST SPORT, a. s. ATIP, a. s., Trutnov HELIKA, a. s. IDS, a. s. ATIP, a. s. Ing. Vladimír Vokat˘ (ATIP, a. s.) Ing. Milan MuÏík (PPP s r.o.) HELIKA, a. s. PPP, spol. s r. o Langer Consulting, s. r. o. Ateliér P.H.A., spol. s r. o. SICON, s. r. o. SKANSKA, a. s VSL SYSTÉMY (CZ), s. r. o.

23

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES

CENTRUM NOV¯ SMÍCHOV – FASÁDA Z POHLEDOVÉHO BETONU TRADE CENTRE NOV¯ SMÍCHOV – FASADE FROM VISUAL CONCRETE

OBCHODNÍ

S A B I N A M ù · ËA N O VÁ , J A R O S L AV Z I M A Zavû‰ená fasáda z velkoformátov˘ch prefabrikovan˘ch panelÛ jako fie‰ení místo pohledového betonu litého „in situ“. Suspended fasade from large-size prefabricated panels designed instead of visual concrete cast in situ. BETON A POHLEDOV¯ BETON Vysloví-li se „beton“ a „pohledov˘ beton“, zní to dost podobnû, skoro by se zdálo, Ïe v tom nemÛÏe b˘t velkého rozdílu. Beton je ideální materiál na nosné konstrukce staveb. Nosná konstrukce b˘vá zpravidla skryta vrstvami fasády, oplá‰tûna nejrÛznûj‰ími fasádními materiály. Beton v tomto pfiípadû musí v první fiadû zajistit spolehlivou stabilitu stavby. Beton pohledov˘ – zmínûná konstrukce je obnaÏena, ponechána na odiv a tvofií architekturu budovy. Zdá se to b˘t na první pohled dost jednoduché, jednou je beton skryt˘, jindy je konstrukce viditelná. V praxi jsou v‰ak „betonování“ a „prová-

dûní pohledového betonu“ úplnû odli‰né disciplíny. Je-li beton pouÏit na skrytou konstrukci, je ve‰keré jeho kouzlo zakleto v dokonalosti projektové pfiípravy, ve statick˘ch propoãtech a hlavnû v jeho fyzikálních vlastObr. 3 Severní fasáda v Kartouzské ulici Fig. 3 North fasade in Kartouzská Street

24

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Obr. 1 Situace Fig. 1 Situation Obr. 2 Severní pohled Fig. 2 North view Obr. 4 NároÏí v ohybu Kartouzské ulice Fig. 4 A corner in the bend in Kartouzská Street

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

Obr. 5 Severozápadní fasáda a), b) Fig. 5 North West fasade a), b)

nostech. Je dÛleÏité dodrÏet pfiesnou recepturu sloÏení, postup provádûní, vypoãítané objemy tvarÛ, ale na kvalitû povrchu, detailech hran a rohÛ, rovinnosti ploch, struktufie, prostû – ãistotû provedení uÏ tolik nezáleÏí. To jsou v‰ak pfiesnû ty vûci, které jsou tolik dÛleÏité v pfiípadû druhém, v pfiípadû pouÏití pohledového betonu. PouÏívání pohledového betonu na fasádách u nás není zatím pfiíli‰ obvyklé. Ve svûtû má uÏ tato speciální disciplína za sebou vynikající v˘sledky ve formû skvûl˘ch architektonick˘ch dûl. Pfiipadá mi, Ïe pro mnoho firem u nás, je provedení excelentního pohledového betonu témûfi nadlidské a to i pfiesto, Ïe jemné nepfiesnosti a nepravidelnosti mohou nûco tak strohého jako zeì z betonu pfiíjemnû oÏivit. Chci tím fiíct, Ïe jemné nedostatky se z estetického hlediska tolerují, nûkdy i vítají. VÏdy je to ov‰em obrovská loterie, jak beton bude nakonec po odbednûní vypadat. Buì to chytne za srdce, nebo se bude ‰patn˘ v˘sledek maskovat. V lep‰ím pfiípadû se maskování nechá pfiiznané, v hor‰ím se bude maskovat, Ïe se maskovalo nebo dokonce znovu oplá‰Èovat. Provádûní pohledového betonu vyÏaduje peãlivost, zaujetí a touhu po vynikajícím v˘sledku zrovna tak, jako sochafi tesá sochu z kamene. Ti, kdo se v˘robou pohledového betonu v zahraniãí Ïiví, mají obrovskou praxi, spoustu realizací za sebou. Mají své techniky, vyzkou‰ené postupy a recepty. Tûm, co na tom tak nejsou (v âechách skoro nikdo, anebo mi poraìte...), zb˘vá jen ta touha po dokonalosti a kráse monotónní ‰edivé masy – materiálu naz˘vanému beton. Právû beton je materiál, kter˘ umoÏÀuje B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

architektovi soustfiedit se na kompozici fasády reflektující vnitfiní dispozice a funkce prostorÛ. MoÏnost velk˘ch rovinn˘ch ploch, neru‰en˘ch jak˘mkoliv spárofiezem ãi detaily uchycování a zavû‰ování plá‰tû, je vzru‰ující. Dobfie provedené pracovní spáry lití betonu umoÏÀují velká mûfiítka nedûlen˘ch ploch, ãist˘ch a velkolep˘ch. Stavba pÛsobí jednolitû a je jakoby pfiírodou stvofiená. I takto monumentální kusy mají svá rozmûrová omezení. Dilataãní spáry dané roztaÏností materiálu zakleté v normách reagujících na zemûpisné ‰ífiky a jejich dodrÏení nám v mnoha pfiípadech doslova dûlá „ãáry pfies rozpoãet“. To, Ïe se architekt rozhodne navrhnout dÛm – fasádu – z pohledového betonu, je‰tû neznamená záruku dobrého v˘sledku. Vût‰inû lidí, kdyÏ se fiekne betonov˘ dÛm, naskoãí husí kÛÏe a v jejich podvûdomí se objeví zprofanovaná sídli‰tû panelov˘ch domÛ. Jednodu‰e, fiekla bych, Ïe v povûdomí lidí je beton ve smyslu pouÏití na fasádu domÛ spí‰e stra‰ákem. Ti odváÏní, kdo ho pouÏívají, aÈ uÏ jako pohledov˘ monolit ãi ve formû betonov˘ch panelÛ nebo nejrÛznûj‰ích dílcÛ na fasádní pfiedûly, fiímsy atd., s ním musí zacházet velmi opatrnû. Proporce, rozmûry, kombinace s jin˘mi materiály, mnohdy i zabarvení betonu ãi nejrÛznûj‰í nátûry, struktura povrchÛ, detaily spár, nároÏí, otvorÛ po bednících tyãích pfiípadnû jejich zakr˘vání, to v‰e musí hrát v symfonickém orchestru estetické vyváÏenosti.

KONSTRUKCE STRUCTURES

Obr. 6 Pfiedstavûná fasáda z velkorozmûrov˘ch prefabrikovan˘ch Ïelezobetonov˘ch panelÛ Fig. 6 Protruding fasade from large-size prefabricated reinforced concrete panels

UÎITÍ POHLEDOVÉHO BETONU Nask˘tá se otázka, zda se beton hodí na v‰echny typy objektÛ. Lidmi je v˘sledek Obr. 7 Zavû‰ování fasádních panelÛ Fig. 7 Suspended fasade panels

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

25

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES a)

b)

Obr. 8 Detaily a), b) Fig. 8 Details a), b)

ãasto naz˘ván bunkry nebo kobkami. Tady jde v‰ak pouze o schopnost projektantÛ vyuÏít pfiínosn˘ch vlastností a v˘razov˘ch moÏností, které dan˘ materiál poskytuje. PouÏije-li se beton na fasádu v jiné formû neÏ pohledov˘ beton lit˘ „in situ“, napfiíklad jako zavû‰ené betonové panely, nabízí se i zde fiada moÏností ztvárnûní. Dá se pouÏít v tenk˘ch pfiiznan˘ch panelech, ãímÏ vizuálnû pÛsobí kfiehce, nebo vylít, sestavit objem hmoty v jakoby pln˘ch masách a ve vût‰ím mûfiítku, coÏ umocní jeho monumentalitu. Dal‰í v˘hodu vidím v netradiãním pouÏití betonu v interiérech. Od betonov˘ch stûn a stropÛ v halách, betonov˘ch podlah aÏ po celobetonové koupelny, vany ve formû bazénÛ, betonov˘ nábytek, stoly, niky. Samotnou kapitolou mÛÏe b˘t vyuÏití betonu jako mûstského mobiliáfie napfi. na pû‰ích zónách. Beton aã v podstatû umûl˘ materiál, vze‰el z pfiírody. Tuto pfiednost jin˘ materiál nemá. V‰echny ostatní materiály jsou buì umûlé nebo pfiírodní, beton je v tomto v˘jimeãn˘. Je to „kámen“, kter˘ neopracováváme do v˘sledného tvaru, kterému tvar pfiedem definujeme. âím je trpûlivûj‰í pfiíprava a provedení, tím lep‰í je v˘sledek. Závisí tedy zejména na my‰lence, návrhu tvaru a konstrukãní jednoduchosti. S tak obrovsk˘m stavebním boomem, jak˘m nyní procházíme, by se dalo oãekávat, Ïe se i pohledov˘ beton zaãne dostávat do kurzu. Zatím takov˘ch staveb

mnoho nevzniklo. Provádûcím firmám se do tûchto akcí moc nechce. Není divu, zodpovûdnost je velká, v˘sledek nejist˘ a opravy témûfi nemoÏné. Stojí to úsilí. To se u ãesk˘ch obchodníkÛ pfiíli‰ nepûstuje. „Proã nepouÏít panely? Ty se pûknû v klidu vylijí do formy, panely se zavûsí a zeì bude jako betonová“. KOC NOV¯ SMÍCHOV Takto se téÏ zaãínalo uvaÏovat o jiÏ navrÏené fasádû z pohledového monolitického betonu v prÛbûhu stavby KOC Nov˘ Smíchov. Architektova pfiedstava byla jasná, tvar stavby má reflektovat kopec naproti – vrch Sacré Coeur. Stavba je druh˘m kopcem navazujícím na mûsto. Dopravní komunikací – ulicí je „kopec – stavba“ odfiíznut (obr. 1). Tak vznikl tvar fasády v Kartouzské ulici (obr. 4, 5). Aby tento odfiez pÛsobil co nejãistûji a hlavnû nejpfiirozenûji, zvolili jsme fasádu z pohledového betonu. To, Ïe nakonec tato fasáda nebyla provedena z monolitického betonu, n˘brÏ ze zavû‰en˘ch velkoformátov˘ch

panelÛ bylo zpÛsobeno obavami dodavatele, ale i investora z v˘sledku. Nutno zmínit, Ïe dodavatel stavby byl i pod znaãn˘m ãasov˘m tlakem, kdy realizace fasády spadla do zimních, na provádûní pohledového monolitu, nevhodn˘ch termínÛ. PfiestoÏe autorsk˘ t˘m dlouho vzdoroval, pfiiklonili jsme se nakonec k názoru, Ïe kvalita panelÛ, opravdu velk˘ch panelÛ, bude alespoÀ snáze zaruãena. Po shlédnutí prvního vzorku jsme s úlevou uznali, Ïe ani tato technologie nebude nezajímavá (obr. 6). Prefabrikace fasády nebyla vÛbec snadná, panely shodného tvaru a rozmûru se zde v podstatû nevyskytly. Jednotlivé panely byly zavû‰eny pouze na dvû rektifikovatelné kotvy a kaÏd˘ panel tlou‰Èky 110 mm byl ve svislé poloze je‰tû fixován dvojicí distanãních kotev (obr. 7). Po celé v˘‰ce je fasáda fie‰ena s provûtrávanou spárou 40 mm. Pfii patû zdi byla v rovinû chodníku ponechána nasávací ‰tûrbina krytá pozinkovan˘m pororo‰tem. Odvûtrání je vyústûno pod betonovou atikou (zalomen˘ ukonãující panel) smûrem nad rovinu stfie‰ního plá‰tû. Nasávací i odvûtrávací ‰tûrbina je osazena mfiíÏkou proti hmyzu. Styãné spáry mezi panely jsou vyplnûny tûsnícím provazcem a zatmeleny silikonov˘m tmelem. Povrch panelÛ je o‰etfien hydrofobizací a ãásteãnû antigrafiti nátûrem. Zvolená technologie kladla vysoké nároky na pfiesnost osazování velkoformátov˘ch prvkÛ. Ani vlastní projektová pfiíprava nebyla jednoduchá. DÛsledn˘m rozkreslením skladby panelÛ, jednotliv˘ch detailÛ (obr. 5 a 8) u okenních otvorÛ, vjezdo-

Obr. 9 Zelená stfiecha a betonová fasáda se schodi‰tûm Fig. 9 The green roof and concrete fasade with the staircase

26

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

Investor Architekt Autofii

Spolupráce

Generální dodavatel Dodavatel fasád Dodavatel Ïb. prefa fasád Stavební fie‰ení Konstrukãní fie‰ení Obestavûn˘ prostor Stavební náklady Datum v˘stavby

CARREFOUR âR, s. r. o., DELCIS D3A, spol. s r. o. / Fiala – Prouza – Zima Ing. arch. TomበProuza Ing. arch. Jaroslav Zima MA Sabina Mû‰Èanová Prof. ing. arch. Martin Rajni‰ Milan Bulva, Ing. arch. Hynek Holi‰, Ing. Alena Jandová, David Jaro‰, Ing. Ondfiej Kafka, MA Martin Kloda, Ing. arch. David Lédl, Ing. arch. TomበPechman, Ing. Jan Pfiikryl, Ing. arch. Lucie ·torková IPS, a. s., 08 (p. Kratochvíl, p. ·íp, Ing. Reidingerová) Sipral, a. s., Marton, IPS, a. s., 03, Mechanika Prostûjov Stavby Venel, s. r. o. – zpracovatel dílenské dokumentace panelÛ, Prefabrikace Polygon, a. s.– v˘roba panelÛ a montáÏ Building, s. r. o. (Ing. Mu‰ka) PPP, s. r. o. (Ing. MuÏík), Novák & Partner, s. r. o, Building, s r. o. 720 000 m3 2 500 mil. Kã leden 2000 aÏ ãerven 2002

v˘ch vrat, osazení ventilaãních mfiíÏí, detailÛ hran ve spárách a peãlivou koordinací ocelov˘ch nosn˘ch prvkÛ schodi‰tû (obr. 9) a lávky procházejících pfies zavû‰ené panely do nosn˘ch stûn bylo formulováno zadání, které dodavatel splnil na v˘bornou. Pouze v nûkolika detailech

KONSTRUKCE STRUCTURES

PS. V ãlánku jsme se vûnovali hlavnû pouÏití betonu na fasádách, ale samostatn˘ ãlánek by si zaslouÏila pfiedev‰ím nosná Ïelezobetonová konstrukce objektu, kde byly firmou PPP, s. r. o., (Ing. MuÏík) navrÏeny elegantní monolitické pfiedpínané stropní konstrukce, realizované firmou IPS (fieditel stavby p. Kratochvíl, nyní SKANSKA) ve velmi sviÏn˘ch termínech poÏadovan˘ch investorem. (Poznámka redakce: V˘sledky SoutûÏe o vynikající betonovou konstrukci realizovanou v letech 2001 a 2002 názor autorÛ ãlánku potvrzují. Více na str. 3 aÏ 5.)

nebylo zvládnuto v‰e úplnû dokonale, ale ãistota betonov˘ch panelÛ nakonec pfiesvûdãila i nás. To v‰ak nic nemûní na faktu, Ïe pouÏití pohledového monolitického betonu pro nás zÛstává obrovskou v˘zvou v na‰í dal‰í práci.

Fotografie: obr. 3 aÏ 6 Filip ·lapal, ostatní archív D3A. Mgr. A. Sabina Mû‰Èanová, Ing. arch. Jaroslav Zima D3A, spol. s r. o., Fiala – Prouza – Zima Pfiístavní 5, 170 00 Praha 7 tel.: 266 712 410, fax: 220 879 076 e-mail: [email protected], www.d3a.cz

ODBORN¯ ZÁJEZD

RAKOUSKÉ BETONÁ¤SKÉ DNY

BETONTAG 2004 A LAINZER TUNNEL 17. aÏ 19. bfiezna 2004 âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS) pfiipravila ve spolupráci s Rakouskou betonáfiskou spoleãností ÖVBB (Österreichische Vereinigung für Beton- und Bautechnik) a SSBK odborn˘ zájezd na Rakouské betonáfiské dny BETONTAG 2004 a exkurzi na staveni‰tû tunelu Lainzer na budovaném propojení vysokorychlostní Ïeleznice pfii západním okraji Vídnû.

INFORMACE âeská betonáfiská spoleãnost âSSI Mgr. Michaela Linhartová Samcova 1, 110 00 Praha 1
222 316 173, 222 316 195, 222 311 261 [email protected], [email protected], www.cbz.cz

PROGRAM ODBORNÉHO ZÁJEZDU ST 17. 3. 2004 • Pfiejezd do Vídnû, ubytování v hotelu • Odborná exkurze v rámci BETONTAG 2004 • Spoleãensk˘ veãer (Heuriger) âT 18. 3. 2004 • Celodenní program BETONTAG 2004 (tlumoãení do ãe‰tiny!) • Koncert ve Stephansdomu PÁ 19. 3. 2004 • Dopolední program BETONTAG 2004 (tlumoãení do ãe‰tiny!) • Exkurze Lainzer Tunnel • Návrat do Prahy

Pozvánka se závaznou pfiihlá‰kou a podrobn˘m programem je rozesílána po‰tou, e-mailem a je ke staÏení na www.cbz.cz. Podrobné informace o kongresu a v˘stavû BETONTAG 2004 jsou na www.concrete-austria.com

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

27

STAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES

H OT E L A N D E L’ S

AN DE L‘S HOTE L MAREK SODOMKA

Pohledov˘ beton na fasádách, prefabrikáty vkládané do bednûní, zavû‰ené sklocementové panely, zateplení konstrukce pavilonu z vnitfiní strany, velkoformátová teracová a sklocementová dlaÏba. Visual concrete on fasades, RC panels put in the formwork, suspended glassreinforced concrete panels, thermal insulation of the pavilion structure applied from the inside, large-scale terrazzo paving, and glass-reinforced concrete pavement are described. Mám rád hrubé stavby. Snad v‰echny mi pfiipadají krásné. Procházím kolem, spûchám, ale nemÛÏu od nich odtrhnout oãi. Proã se mi líbí? Nevím, ale urãitû bych chtûl postavit dÛm tak, aby kouzlo hrubé stavby v domû zÛstalo i po jeho dokonãení (obr. 1). Na pozemku b˘valé továrny Tatra âKD na praÏském Smíchovû vyrostou dva nové mûstské bloky projektu Andûl City.

28

B

·est domÛ dokonãené první etapy projektu je seskupeno kolem novû vzniklého námûstí Domino. Hotel Andel‘s stojí na nároÏí námûstí a ulice StroupeÏnického. Koncept zástavby území pfiedepisuje ãlenûní bloku na men‰í objekty, respektující mûfiítko a rÛznorodost zástavby Smíchova. Tento princip se promítá do návrhu hotelu, kter˘ zaujímá místo tfií parcel domovního bloku. Hotel má 239 pokojÛ, konferenãní centrum, restauraci, lobby bar a fitness centrum. Pfiízemím prochází pasáÏ Domino, spojující ulice StroupeÏnického a Radlickou. V pasáÏi je nûkolik obchodních ploch a vstup do podzemního prostoru Bowling centra a garáÏí. POHLEDOV¯

BETON

NA FASÁDÁC H

Fasáda hotelu Andel’s (obr. 2) je inspirována kouzlem z hrubé stavby. Fasáda je vyskládána do osnovy ze stropních desek, v‰e ostatní jsou zfiejmé v˘plnû – fasádní panely a francouzská okna jakoby klouÏou mezi pevn˘mi stropními deskami (obr. 3). Stropní desky jsou na fasádu propsány prefabrikovan˘mi dílci z pohledového betonu, vloÏen˘mi do bednûní. Termické dûlení zaji‰Èují nosníky Isokorb. Vykonzo-

lované pásy tvofií poÏární pfiedûly mezi jednotliv˘mi podlaÏími a mohou b˘t vyuÏity pfii ruãním ãi‰tûní fasády. Prefa dílce mají délky do 6,2 m. Do betonové smûsi byla pro zv˘‰ení trvanlivosti pfiidána krystalizaãní pfiímûs Xypex, která nemûní vzhled povrchu betonu. Spáry mezi betonov˘mi dílci jsou tmeleny silikonov˘m tmelem s vtlaãovan˘m betonov˘m prachem. âást betonov˘ch ploch fasády byla z ãasov˘ch a montáÏních dÛvodÛ provedena jako sklocementové panely, zavû‰ené na fasádních kotvách. Doufám, Ïe fasáda s pruhy z pohledového betonu bude kontrolovanû stárnout, na rozdíl od hliníkov˘ch oken a d˘hovan˘ch fasádních panelÛ, kter˘m ãasem zpuchfií gumiãky a vypadají ‰roubky, jeÏ bude nutné vymûnit. Betonové pruhy budou jen oãi‰tûny a pfiípadnû natfieny. DÛm si zachová svoji podstatu i kdyÏ okna a fasádní panely budou nahrazeny jin˘mi.

Obr. 1 Hrubá stavba hotelu Fig. 1 The carcass of the hotel

P AV I LO N – Z AT E P L E N Í N A R U BY NároÏní pavilon (obr. 4) je reklamním poutaãem hotelu. V podivné sklenûné kostce, vzná‰ející se nad námûstím, zasedají kapitáni kapitalizmu. Pavilon je UFO (neidentifikovateln˘ létající pfiedmût), tady racionální logika konstrukce neplatí: na tenk˘ch kfiiv˘ch noÏkách balancuje naklonûná kostka. Aby bylo moÏno nosnou konstrukci pavilonu ukázat zvenãí, není zateplená zven-

Obr. 2 Andel’s hotel Prague Fig. 2 Andel’s Hotel, Prague

Obr. 3 Stropní desky na fasádû Fig. 3 Floor slabs in the fasade

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ

ku, jak je zvykem, ale zevnitfi. Nosné ‰ikmé ocelové nohy, betonová podlahová deska, sloupy a strop, v zimû ochlazované, jsou obaleny jen tenkou vûtranou sklenûnou slupkou (obr. 5 a 6). Podlahová deska Obr. 7 Atrium se sklocementovou dlaÏbou Fig. 7 Atrium with a glass-reinforced concrete paving

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

KONSTRUKCE STRUCTURES

Obr. 4 Pavilon Fig. 4 Pavilion

pavilonu je monolitick˘ pohledov˘ beton se skrytou ocelovou konstrukcí. B E T O N O V É D L A Î BY Pro podlahu v pasáÏi jsme hledali exkluzívní a zároveÀ cenovû v˘hodnou dlaÏbu. Investorovi se líbila teracová podlaha. Vzhledem k ãasové tísni v závûru stavby v‰ak nebylo moÏné ji realizovat. Pfiistoupili jsme tedy k experimentu: velkoformátové teracové dlaÏbû brou‰ené po poloÏení. Prefa z jiÏních âech vyrobila teracové desky slu‰n˘ch rozmûrÛ (1,25 x 0,55 m), které byly ruãnû osazeny a poté strojnû vybrou‰eny. V˘sledkem je kvalitní teracová podlaha bez zdlouhavého mokrého procesu lití na stavbû. Na krytí stfie‰ních teras byly kladeny jiné poÏadavky – materiál mûl b˘t bezúdrÏbov˘, nehofilav˘, lehk˘, cenovû pfiijateln˘ a souãasnû pohledovû exkluzivní. Vzhledem k malé provozní zátûÏi teras pfied hotelov˘mi pokoji a v atriu jsme zvolili velké dlaÏdice ze sklocementu (obr. 7). V rozmûrech 1,2 x 0,7 m je osadili dva lidé ruãnû.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Obr. 5 Pavilon bez vnûj‰ího zasklení Fig. 5 Pavilion without the outer glassing Obr. 6 Pfiíãn˘ fiez pavilonem Fig. 6 Cross section of the pavilion

Autorem fotografií na obr. 2, 3, 4 a 7 je Filip ·lapal.

1/2004

Ing. arch. Marek Sodomka D3A, spol. s r. o., Fiala – Prouza – Zima Pfiístavní 5, 170 00 Praha 7 tel.: 266 712 410, fax: 220 879 076 e-mail: [email protected], www.d3a.cz

Klient Autofii Projekt Generální dodavatel Subdodavatelé

IMMO FUTURE 6 – Crossing Point Smíchov, s. r. o. Ing. arch. TomበProuza, Ing. arch. Marek Sodomka D3A / Fiala – Prouza – Zima PORR PROJEKT, v. o. s. Sipral, a. s. (fasády, pasáÏ); Wolf – prefa, spol. s r. o. (betonové a sklocementové prefabrikáty); Beton Tû‰ovice, s. r. o. (dlaÏba pasáÏe)

29

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

P¤ E DE PN UTÉ STROPN Í KONSTR U KC E HALY SAZK A POST-TENSIONED FLOORS IN THE SAZKA STADIUM PAV E L S M Í · E K Návrh konstrukce Haly Sazka byl optimalizován tak, aby bylo moÏno vyuÏít nejrychlej‰ích konstrukãních postupÛ. Vzhledem k rozsahu a rÛznorodosti stavby se na projektu podílela fiada rÛzn˘ch projekãních kanceláfií. Konstrukãní systém objektu je velmi nároãn˘. Ve v˘znamné ãásti objektu bylo vyuÏito dodateãného pfiedpínání Ïelezobetonové konstrukce. The time schedule was tight from the very beginning of the Sazka Stadium project. The construction design was optimized for the empoyment of the fastest construction method. Due to wide range and large variety of the buildings there were a number of design studios involved in the project. The construction system of both the arenas was very challenging (see the article on page 21). A major part of the buildings was built up using efficient post-tensioned concrete structures cast in place. Rychle se blíÏící hokejov˘ ‰ampionát 2004 v âeské republice si vyÏádal v˘stavbu nové sportovní haly ve velmi krátkém

KONSTR U Kâ N Í SYSTÉ M Hala Sazka je ãlenûna na dva logické celky, tzv. Malou a Velkou arénu. Ve Velké arénû se nachází hlavní multifunkãní hala, Malá aréna zaji‰Èuje zázemí sportovi‰tû vãetnû tréninkové haly, dále centrální vstup do objektu a jsou zde i kanceláfiské prostory. Konstrukãní systém Malé i Velké arény je velmi rozmanit˘ (ãlánek str. 21 – red.). Zatímco Velká aréna má relativnû pravideln˘ rytmus podpor podfiízen˘ oválné-

Obr. 2 Prefabrikace pfiedpínacích kabelÛ VSL SO 6-4 Fig. 2 Tendon VSL SO 6-4 preassembling

30

ãase. Stavební práce byly zahájeny poãátkem roku 2003. Generálním projektantem Haly Sazka je HELIKA, a. s., projekt pfiedepnut˘ch konstrukcí a fiízení statické ãásti projektu je dodána projekãní kanceláfií PPP, s. r. o. Vzhledem k rozsahu a rÛznorodosti stavby se na projektu podílely i dal‰í projekãní kanceláfie. Hlavním dodavatelem stavby je SKANSKA CZ, a. s. Dodavatelem dodateãného pfiedpínání je firma VSL SYSTÉMY (CZ), s. r. o.

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Obr. 1 Velká aréna – ãela pfiedpínan˘ch prÛvlakÛ Fig. 1 The large Arena – heads of the post-tensioned beams

mu charakteru stavby, v Malé arénû je navrÏen v zásadû ortogonální osov˘ systém s dílãími nepravidelnostmi. Dodateãné pfiedpínání je aplikováno ve velké mífie v místech s vût‰ími aÏ znaãn˘mi rozpony a v ãástech s po v˘‰ce nepravideln˘m svisl˘m nosn˘m systémem. D O D AT E â N É P ¤ E D P Í N A N Í VE VELKÉ ARÉNù Ve Velké arénû jsou v úrovních + 5 m a + 9 m dodateãnû pfiedpínané ploché deskové prÛvlaky obvodov˘ch prstencÛ ‰ífiky 1500 mm s v˘‰kou pouze 500 mm. Typick˘ rozpon je 12,15 m. V úrovni Obr. 3 Ukládka prefabrikovan˘ch kabelÛ do konstrukce Fig. 3 Placing of the preassembled tendons

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ KONSTRUKCE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

Obr. 5 UloÏené kabely pfied zaklopením horní v˘ztuÏí Fig. 5 Tendons placed before covering by the top rebar Obr. 4 Kotvení kabelÛ na vnûj‰ím ãele trámu Fig. 4 Tendon anchorages in the outer beam head

+ 9 m jsou prÛvlaky pfiekonzolovány s vyloÏením 6 m. V prÛvlacích je úãinnû aplikován deskov˘ pfiedpínací systém VSL SO 6-4 v plochém kanálku se soudrÏností. Celkem se jedná o ‰est kabelÛ v kaÏdém prÛvlaku, jednotliv˘ kabel je tvofien ãtyfimi lany prÛmûru 15,7 mm, pevnost 1570/1770 MPa. Vzhledem k poÏadované krátké dobû v˘stavby bylo nutné optimalizovat postup ukládky mûkké i pfiedpínací v˘ztuÏe a postup napínání obou pfiedmûtn˘ch úrovní. Pro ukládku pfiedpínacích kabelÛ byla zvolena efektivní metoda prefabrikace kabelÛ na voln˘ch ãástech bednûní (obr. 2). V˘hoda spoãívala v sestavení kanálku v poÏadované délce, prostrkání pfiedpínací v˘ztuÏe a zhotovení pasivního kotvení mimo kritickou cestu. Prefabrikovan˘ kabel byl následnû uloÏen do prÛvlaku (obr. 3), pfiiãemÏ v ãele prÛvlaku byly jiÏ pfiedem nainstalovány prvky aktivních kotev. Na vnûj‰í stranû prÛvlakÛ byly instalovány celkem ãtyfii aktivní kotvy VSL SO 6-4 (obr. 4) a na vnitfiní stranû dvû aktivní kotvy. Tento systém byl v˘hodn˘ s ohledem na uspofiádání mûkké v˘ztuÏe v kotevních oblastech. Po dokonãení ukládky pfiedpínacích kabelÛ (obr. 5) následovalo zaklopení horní v˘ztuÏí. Ukládka vy‰‰í úrovnû + 9 m byla provádûna pfied pfiedepnutím úrovnû + 5 m z dÛvodu vazby v˘‰kového vyrovnání B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

bednûní úrovnû + 9 m a vnesení pfiedpínacích sil v úrovni + 5 m. Po zatíÏení bednûní vlastní tíhou stropní konstrukce + 9 m byla tato vazba eliminována. D O D AT E â N É

P¤EDPÍNÁNÍ V

MALÉ

ARÉNù

V Malé arénû s konstrukãními nepravidelnostmi a v nûkter˘ch pfiípadech se znaãn˘mi rozpony je instalován pfieváÏnû vícelanov˘ pfiedpínací systém VSL. Jedná se pfiedev‰ím o trámy s rozponem 36 m lemující galerii nad tréninkovou halou se ‰ífikou 1 000 mm a v˘‰kou 1 150 mm. Zde byly instalovány ãtyfii pfiedpínací kabely s dvaceti dvûma lany a dva doplÀkové kabely s dvanácti lany. Dále bylo ve velké mífie pouÏito pfiedpínání u velmi zatíÏen˘ch prÛvlakÛ s rozponem 22,5 m a dimenzemi 1 500 x 1 100 mm, které vyná‰ejí dal‰í dvû v˘‰kové úrovnû. Zde bylo aplikováno ‰est kabelÛ s devatenácti lany v jednom prÛfiezu. Vná‰ení znaãn˘ch pfiedpínacích sil vyÏadovalo vzhledem ke geometrii konstrukce specifick˘ pfiístup k napínání kabelÛ. Trámy lemující galerii byly pfiedpínány z vynechan˘ch prostupÛ desky (obr. 6), které byly pozdûji dobetonovány. U pfiechodov˘ch trámÛ byly pfiedpínací síly vná‰eny ve tfiech fázích v souladu s postupn˘m pfiitûÏováním prÛfiezu vy‰‰ími úrovnûmi.

P OSTU P PR AC Í Instalace pfiedpínacích kabelÛ ploch˘ch deskov˘ch trámÛ obvodov˘ch prstencÛ Velké arény byla zahájena zaãátkem bfiezna 2003. Pfiedpínací v˘ztuÏ obou úrovní byla nainstalována bûhem necel˘ch ‰esti t˘dnÛ. Ukládka pfiepínací v˘ztuÏe ãlenitûj‰í Malé arény byla zahájena v návaznosti o cca ãtyfii t˘dny pozdûji. Pfiedpínací práce na celé hale byly dokonãeny v ãervnu 2003. V nosné konstrukci Haly Sazka bylo nainstalováno celkem 100 t pfiedpínací v˘ztuÏe. Z ÁV ù R Dodateãné pfiedpínaní umoÏnilo v budovû realizovat smûlé konstrukãní prvky „mostních dimenzí“ i vyuÏít efektivní ploch˘ trámov˘ systém pfii rozponech nad 12 m umoÏÀující rychl˘ postup v˘stavby. Nosná konstrukce byla dokonãena v termínu a v souãasné dobû jiÏ probíhají finální dokonãovací práce objektu haly. Ing. Pavel Smí‰ek VSL SYSTÉMY (CZ), s. r. o. KfiíÏeneckého nám. 322, 152 53 Praha 5 tel.: 267 072 420 e-mail: [email protected]

Obr. 6 Prostup pro moÏnost pfiedepnutí lisem Fig. 6 Temporary blockout for the stressing jack

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

31

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES

VLOÎKOV¯ STROPNÍ SYSTÉM RECTOR THE CONCRETE FILLER FLOOR SYSTEM RECTOR

BETONOV¯

VL ADI M ÍR SKO¤ E PA

FRANCOUZSKÁ

T E C H N O LO G I E

V ¯ R O BY V LO Î K OV ¯ C H S T R O P Ò

Vlastnosti celobetonového vloÏkového stropního systému Rector a jeho moÏnosti vyuÏití pro ‰iroké spektrum staveb pozemního stavitelství byly provûfieny na stavbách, kde dispoziãní fie‰ení vyÏadovalo stropní desku nepravideln˘ch tvarÛ s velk˘m rozpûtím a zatíÏením. PouÏití nejen pro stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, ale i pro „velké“ stavby lehkého prÛmyslu a DPS, prokázalo v˘hodnou ekonomiku kompletnû provedené stropní konstrukce u novostaveb i rekonstrukcí. Properties of the all-concrete filler floor system Rector and its possible applications to a wide range of ground constructions were tested in constructions the internal layout of which required the floor slab of an irregular shape with a large span and heavy loading. The use of the system in construction of houses and apartment blocks, as well as in large constructions of the light industry and DPS has proven a good economy of completed floor structures of both new buildings and reconstructions.

System Rector je u nás pouÏíván pro stropy pozemních objektÛ rÛzného typu od roku 2000. Betonov˘ stropní systém pro‰el dlouholet˘m v˘vojem a ovûfiováním „leadera“ francouzského stavebního trhu, spoleãnosti RECTOR S.A., aktivního ãlena francouzsk˘ch a evropsk˘ch institucí povûfien˘ch tvorbou pfiedpisÛ v oblasti prefabrikace a podílejících se na pfiípravû evropsk˘ch norem. K zahájení v˘roby stropního systému Rector v âR pfiispûl i pokraãující v˘voj základního prvku konstrukce – pfiedepjatého nosníku RS 130. Ke zlep‰ení do‰lo nejen zdokonalením receptury betonové smûsi za pouÏití místních materiálov˘ch vstupÛ, ale i vyuÏitím jednoho ze tfií v˘robních modulÛ RS 130 poslední generace, uveden˘ch v Evropû do provozu v roce 2001. Tfiída betonu B60, pfiesné uloÏení pfiedpínacích lan (horizontální tolerance v˘ztuÏe max. ± 0,5 mm od osy formy v celé délce v˘robního modulu), v˘poãet a kontrola vyhfiívacího cyklu zrání betonu s následnou povinnou zkou‰kou krychelObr. 1 Detail uloÏení stropní konstrukce Fig. 1 Detail of the placed floor structure

Tab. 1 V˘sledky zatûÏovací zkou‰ky Tab. 1 Test results

32

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

né pevnosti, uskuteãnûnou vÏdy pfied vynûtím nosníkÛ z forem – to v‰e jsou faktory garance vysoké kvality prvkÛ. Stropní nosníky RS 130 obsahují pfii stejné v˘‰ce a prÛfiezu rozdílné sloÏení v˘ztuÏe dle poÏadované únosnosti. Modulová délka nosníkÛ je dána dûlením v˘robního pole celé linky, v˘ztuÏ je pfiedpínána hydraulicky. Postupné zalití v˘robní linky je pfiípravou pro koneãnou fázi zhutnûní mobilní vibraãní li‰tou. Ocelová forma s uloÏenou betonovou smûsí je pokryta termoizolaãní plachtou pro fázi fiízeného prohfiívání. Pfiepravní pevnost dosahují nosníky pfied vynûtím z formy. Oznaãení kaÏdého stropního nosníku kódem data, typu a délky vyluãuje zámûny prvkÛ pfii montáÏi a dokladuje zkou‰enou kvalitu prvku ve v˘robû. Pro montáÏ je velmi dÛleÏité umístûní montáÏních podpûr, umoÏÀující provádûní dal‰ích stavebních prací a manipulaci se stavebními materiály v dobû zrání betonu stropní desky. Poãet podpûr je ve srovnání s jin˘mi stropními systémy podstatnû niωí, vût‰ina bûÏn˘ch rozpûtí vyÏaduje pouze jednu fiadu podpûr. Zajímav˘m fie‰ením spodní stavby je uloÏení prvního stropu nad základovou konstrukcí bez provádûní hutnûn˘ch násypÛ a s moÏností odvûtrání spodní stavby. Základní rozdíl stropního systému Rector ve srovnání s ostatními stropními konstrukcemi zaveden˘mi jiÏ v âR je vyuÏití

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

STAVEBNÍ KONSTRUKCE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 2 Rekonstrukce kasáren na byty v ·umperku Fig. 2 Conversion of military barracks to flats in ·umperk

technologie pfiedpjatého betonu ke zv˘‰ení únosnosti a sníÏení prÛhybu stropu. Návrh stropní konstrukce pfiedpokládá ve v˘poãtu prÛhyb pouze do 1/500 rozpûtí. Pfii zkou‰kách fragmentu stropu pro certifikaci stropního systému nebyl zámûrem realizace dokonal˘ vzorek zkou‰eného stropu, ale co nejvût‰í pfiiblíÏení vzorku skuteãn˘m podmínkám pfii provádûní na stavbách. Pfiesto se zji‰tûn˘ prÛhyb stropní konstrukce pfiiblíÏil hodnotû 1/1000 (tab. 1). Stropní vloÏky jsou vyrábûny s vysokou pfiesností v ocelov˘ch formách vibrolisu a s dostateãnou pevností v tlaku pro pochÛznost pfii montáÏi stropu a ukládání betonové vrstvy. Stropní vloÏky SVB (ztracené bednûní) mají pfii stejné délce promûnnou v˘‰ku (70 aÏ 250 mm) a únosnost. V˘robní linkou stropních vloÏek je vibraãní lis s moÏností v˘mûny forem i pro v˘robu zdících tvárnic. Stropní systém Rector lze uloÏit na v‰echny bûÏnû uÏívané svislé konstrukce (obr. 1), délka uloÏení odpovídá pouze kvalitû zdiva (50 aÏ 100 mm). Vzhledem k malé délce uloÏení nosníkÛ na svislé konstrukce je systém vyuÏíván i pro nástavby panelov˘ch domÛ. V˘voj jednotliv˘ch prvkÛ stropu probíhá v souladu se souãasn˘mi trendy v evropském stavebnictví, kontinuálnû akceptuje zmûny EN a âSN, a tomu odpovídá i v˘sledná kvalita a bezpeãnost stropní konstrukce.

ocelovou sítí a nadpodporov˘mi pfiíloÏkami podle statického v˘poãtu. Nosníky RS 130 jsou vyrábûny v délkách od 1 do 9,1 m po 100 mm, podle pouÏité v˘ztuÏe jsou onaãeny RS 132 aÏ RS 139. Pro poÏadovan˘ typ skladby stropní konstrukce, poÏadovaná normová zatíÏení (ostatní stálé a uÏitné zatíÏení dle âSN 73 0035) a pro statické schéma stropní konstrukce jsou uvedeny rozmûry spfiaÏené desky, stropních vloÏek a typy pfiedpjat˘ch nosníkÛ Rector v závislosti na svûtlém rozpûtí nosníkÛ v podrobn˘ch tabulkách návrhu stropní konstrukce. Pfii navrhování v soustavû evropsk˘ch norem jsou hodnoty poÏadovan˘ch charakteristick˘ch (normov˘ch) zatíÏení uvedeny v âSN P ENV 1991-2-1. Tenkostûnné betonové stropní vloÏky Rector jsou nenosn˘m prvkem stropu

(pochÛzné ztracené bednûní). V˘robní tolerance rozmûrÛ stropní vloÏky b/l/h je ± 5 mm, pfii v˘robû vibrolisem je tato tolerance v˘jimeãnû dosaÏena pouze u rozmûru b, kter˘ je souãasnû v˘‰kou v˘robní formy. Stejná tolerance je u vûncov˘ch stropních vloÏek s jednostrannû uzavfien˘mi dutinami, kde b = 190 mm. Únosnost stropní vloÏky SVB 120 je 2,87 kN, u SVB 160 je 3,33 kN. Ocelová v˘ztuÏ je vÏdy souãástí stropní konstrukce, základní v˘ztuÏ (ocelová KARI síÈ a nadpodporové pfiíloÏky), v˘ztuÏ v˘mûn, ztuÏujících Ïeber ve smûru kolmém na nosníky apod. (dle statického v˘poãtu) je pfiedmûtem kompletní dodávky stropu od v˘robce. Pokraãování na stranû 36

PRVKY STROPNÍ KONSTRUKCE Pfiedpjaté stropní nosníky Rector jsou nosn˘m prvkem pro stadium montáÏe. Pfii montáÏi jsou nosníky uloÏeny v osov˘ch vzdálenostech 590 mm a pfiená‰ejí v montáÏním stadiu vlastní tíhu nosníku, stropních vloÏek, dobetonované ãásti stropní konstrukce a pfiípustné stavební zatíÏení. Po zatvrdnutí dobetonované konstrukce je dal‰í zatíÏení pfiená‰eno spfiaÏením nosníkÛ Rector s horní monolitickou betonovou deskou z betonu tfiídy B25, vyztuÏenou typovou svafiovanou Obr. 3 Novostavby bytov˘ch domÛ v Turnovû Fig. 3 Newly built apartment blocks in Turnov B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

33

SANACE REHABILITATION

PALÁC LUCERNA –

STATICKÉ PRÒZKUMNÉ PRÁCE THE LUCERNA PALACE – STRUCTURAL INVESTIGATION

TOMÁ· MÍâKA Na základû v˘zvy paní D. Havlové, CSc. provedla firma Pontex v roce 2002 diagnostick˘ prÛzkum nosn˘ch konstrukcí Paláce Lucerna. Tento prÛzkum navazoval na ãetné pfiedcházející prÛzkumy a mûl b˘t definitivním podkladem pro rozhodnutí o zpÛsobu opravy, resp. zesílení staticky nevyhovujících ãástí Paláce Lucerna pfied zam˘‰lenou opravou. ZároveÀ byl podkladem pro statické posouzení konstrukce, které zaji‰Èovala firma Rekonstrukce památkov˘ch objektÛ – atelier statiky, s. r. o. In 2002, the Pontex Company carried out a diagnostic investigation of loadbearing structures of the Lucerna Palace, responding to Mrs. D. Havlová’s request. This investigation continued numerous prior surveys and it was supposed to become the final source material for the decision on the method of repair, and/or strengthening of structurally unsuitable parts of the Lucerna Palace prior to the planned reconstruction. In addition, this material became the source of the structural assessment of the construction which was made by the firm Historical Monuments Reconstruction – Structural Office, plc.

Palác Lucerna byl jako jedna z prvních Ïelezobetonov˘ch konstrukcí v Praze postaven na základû projektu V. Havla, S. Bechynû a V. Prokopa na místû pozdnû renesanãního Aehrenthalského paláce cca z roku 1600. Stavba sestávala ze tfií komplexÛ rozdûlen˘ch dle jednotliv˘ch etap v˘stavby, které byly realizovány postupnû mezi lety 1907 aÏ 1916 (obr. 1 a 2). DÛm ve Vodiãkovû ulici má tfii podzemní podlaÏí, ‰est nadzemních a dvû podkroví (obr. 3). Byl postaven v letech 1907 aÏ 1909. Svisl˘m nosn˘m prvkem jsou zdûné cihelné pilífie, které zároveÀ slouÏí jako komínové prÛduchy (obr. 4). Pro vodorovné nosné konstrukce byl uÏit systém Feifer – duté cihelné tvárnice kladené do fiad ‰irok˘ch asi 300 mm, mezi které byla do mezer 100 aÏ 200 mm ‰irok˘ch poloÏena nosná i konstrukãní v˘ztuÏ a které byly následnû zabetonovány (obr. 5). Tím vznikly Ïelezobetonové trámové ro‰ty s rovn˘m podhledem. Objekt kina byl postaven v letech 1908 aÏ 1909, do dne‰ní podoby pak byl upraven v roce 1913 pfii stavbû domu v ulici ·tûpánské. Svisl˘m nosn˘m prvkem jsou opût zdûné cihelné pilífie. Divadelní sál ve 2. a 1. suterénu, prostory na úrovni pfiízemí a vestibul kina mají Ïelezobetonové stropy nesené masivními prÛvlaky. DÛm ve ·tûpánské ulici (obr. 6) vãet-

nû Velkého sálu (obr. 7) byl postaven jako poslední v letech 1913 aÏ 1916. Konstrukce je betonová, monolitická. Tvofií ji patrové rámy sestavené ze sloupÛ z betonu prostého (obr. 8) i Ïelezového a ze Ïelezobetonov˘ch stropÛ. Pfii stavbû bylo vyuÏito nûkolika technick˘ch novinek jako napfi. odlehãení stropu Velkého sálu zavû‰ením vy‰‰ích pater pomocí Ïelezobetonov˘ch táhel do masivních prÛvlakÛ rámÛ, resp. technologické invence, kdy byl zpracován kvalitní ‰tûrkopísek z v˘kopÛ v místû stavby do betonové smûsi pro vlastní Ïelezobetonové konstrukce. DIAG NOSTIC K¯ PR ÒZKU M Rozsah prÛzkumu byl pomûrnû striktním zadáním jednoznaãnû omezen. I kdyÏ to u soukrom˘ch investorÛ nemajících zku‰enosti s provádûním stavebních prÛzkumÛ neb˘vá zvykem, byl rozsah prÛzkumu preciznû definován zadávacími podmínkami. Jeho cílem mûlo b˘t ovûfiení materiálov˘ch a tvarov˘ch charakteristik staticky rozhodujících nosn˘ch konstrukcí. Oproti prvotnímu zámûru bylo nakonec odstoupeno od zji‰Èování statick˘ch ãi jin˘ch poruch a anal˘zy jejich pfiíãin. Dále nebylo poÏadováno zji‰Èování fyzikálnûchemick˘ch vlastností betonu, ãi provádûní jin˘ch zkou‰ek analyzujících aktuální stav betonu, zdiva ãi v˘ztuÏe. DÛvodem byl jako obvykle nedostatek finanãních zdrojÛ a uspokojivé závûry pfiedcházejících prÛzkumÛ. V rámci prÛzkumu byly tedy zaji‰Èovány následující práce: • zji‰tûní kvality betonu v rozhodujících prÛfiezech objektu kina a ·tûpánská • zji‰tûní kvality zdiva v rozhodujících prÛfiezech objektu Vodiãkova • ovûfiení zpÛsobu provedení, resp. vyztuÏení jednotliv˘ch konstrukãních prvkÛ (opût v rozhodujících prÛfiezech) • ovûfiení tvaru nosn˘ch konstrukcí ve velmi obtíÏnû pfiístupn˘ch prostorách (napfi. stropní desky 7. NP objektu ·tûpánská, sloupÛ objektu kina, apod.) vãetnû vypracování v˘kresÛ tvaru a v˘ztuÏe Obr. 1 Pfiehledn˘ v˘kres – pÛdorys Fig. 1 General drawing – layout Obr. 2 Pfiehledn˘ v˘kres – fiez Fig. 2 General drawing – section

34

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

SANACE REHABILITATION Obr. 4 Lokalizace nosného sloupu objektu Vodiãkova Fig. 4 Placement of the load-bearing column of the building in Vodiãkova Street Obr. 5 Detail stropu, kter˘ byl zhotoven systémem Feifer Fig. 5 Detail of the ceiling produced by the Feifer system Obr. 8 Detail dutinnatého betonu sloupu Velkého sálu v místû odebraného v˘vrtu Fig. 8 Detail of concrete with cavities of the column of the Large Hall in the place of boring Obr. 9 Trámov˘ ro‰t stropní konstrukce zakryt˘ podhledem Fig. 9 Beam grill of the floor structure covered with the ceiling Obr. 10 Ztracené bednûní prÛvlaku Fig. 10 Permanent shuttering of the beam

Obr. 3 Fasáda Vodiãkova Fig. 3 Fasade in Vodiãkova Street Obr. 6 Fasáda ·tûpánská Fig. 6 Fasade in ·tûpánská Street Obr. 7 Pohled do Velkého sálu Fig. 7 View of the Large Hall

• fotodokumentace prÛbûhu prÛzkumn˘ch prací Kromû finanãního limitu byla dal‰ím omezujícím prvkem prÛzkumu skuteãnost, Ïe se jedná o památkovû chránûn˘ objekt, kde jsou i ve staticky rozhodujících prÛfiezech pouÏity ozdobné ‰tuky, obklady apod., kde byl destruktivní zásah vylouãen. DoplÀujícím problémem pak bylo zpfiístupnûní jednotliv˘ch konstrukcí, pfiítomnost ztracen˘ch podhledÛ pod nosn˘mi horizontálními konstrukcemi (obr. 9 aÏ 11), pfiítomnost neuvûfiitelného mnoÏství inÏen˘rsk˘ch sítí i tam, kde si snad nelze jejich pfiítomnost ani pfiedstavit (komínové prÛduchy v nosn˘ch sloupech, rozB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

vody vody a kanalizace v prÛvlacích, mnoÏství sítí v podlahách, …). S ohledem na intenzivní komerãní vyuÏití paláce bylo proto provádûní prÛzkumu za plného provozu Paláce fie‰eno pokud moÏno nedestruktivními metodami. Destruktivní ãást prÛzkumu (jádrové vrtání, odebírání vzorkÛ pfiíklepovou vrtaãkou, ovûfiování profilÛ v˘ztuÏe apod.) byla zaji‰Èována s ohledem na v˘‰e uvedená omezení v noãních hodinách, resp. o víkendech. Vlastní prÛzkum byl provádûn podle klasick˘ch metodik, ve smyslu stávajících âSN, resp. pfiíslu‰n˘ch technick˘ch pfiedpisÛ. Ovûfiení kvality zdiva bylo zaji‰tûno tvrdomûrn˘mi zkou‰kami Schmidtov˘m sklerometrem s upfiesnûním laboratorními zkou‰kami na odebran˘ch v˘vrtech. Zji‰tûní kvality cihelného zdiva bylo fie‰eno ve smyslu âSN 73 0038 a âSN 73 1101. U odebran˘ch jádrov˘ch v˘vrtÛ byla provedena destruktivní laboratorní zkou‰ka, zkou‰ka tvrdosti malty byla zaji‰tûna vrtnou metodou s pouÏitím pfiíklepové vrtaãky dle metodického dokumentu TZÚS Praha. Ovûfiení polohy v˘ztuÏe bylo provedeno nejprve nedestruktivnû pomocí magnetického indikátoru v˘ztuÏe Hilti Ferroscan FS10. V místech urãené polohy v˘ztuÏe bylo provedeno lokálním destruktivním zásahem ovûfiení profilu uloÏené v˘ztuÏe a kalibrace pfiístroje pro dal‰í mûfiení.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

35

SANACE REHABILITATION Obr. 11 Prosklení stropu objektu Vodiãkova pod podhledem Fig. 11 Glassed floor structure of the building in Vodiãkova Street below the ceiling Obr. 12 Stav Ïelezobetonov˘ch konstrukcí v objektu kotelny Fig. 12 Condition of reinforced concrete structures in the boiler room

V druhé fázi byla ovûfiena skuteãná kvalita pouÏité v˘ztuÏe laboratorní trhací zkou‰kou na odebran˘ch vzorcích. Ovûfiování tvaru konstrukcí bylo zaji‰Èováno obkroãn˘mi mûfiidly, laserov˘m dálPokraãování ze strany 33

POÎÁRNÍ

ODOLNOST STROPNÍ

KONSTRUKCE

Pro ovûfiení mezního stavu nosníku, t.j. ãasu dosaÏení kritické teploty pfiedpínací v˘ztuÏe, byl proveden v˘poãet v TZÚS Praha. Z v˘poãtu vypl˘vá, Ïe kritické hodnoty 350 °C bylo dosaÏeno • na v˘ztuÏi s krytím 20 mm v 55. minutû • na v˘ztuÏi s krytím 25 mm v 62. minutû. Po porovnání v˘poãtu s v˘sledky francouzské zkou‰ky a s hodnotami uveden˘mi v âSN 73 0821, lze konstatovat velmi dobrou shodu. V obou pfiípadech bylo prokázáno, Ïe pfiedpjat˘ betonov˘ nosník LESAGE PRÉFABRICATION S.A., Floring Joits typové fiady RS vyhoví poÏární odolnosti R 30 D1 pro namáhání poÏárem ze spodní strany dle âSN 73 0810 a âSN 73 0851. Zv˘‰ení poÏární odolnosti na 90 minut a více lze dosáhnout úpravou podhledu napfi. omítnutím, sádrokartonov˘mi deskami nebo zavû‰en˘m podhledem. 36

B

komûrem, geodetick˘mi metodami, resp. bûÏn˘mi mûfiidly. V˘sledkem byly v˘kresy tvaru a v˘ztuÏe v problematick˘ch oblastech. Na základû provedeného diagnostického prÛzkumu a anal˘zy v˘sledkÛ lze provést následující shrnutí: I v oblastech, ke kter˘m byla doloÏena pÛvodní projektová dokumentace, jsme zjistili znaãné mnoÏství tvarov˘ch odli‰ností (místo obdélníkového prÛfiezu prÛvlaku byl pouÏit prÛfiez tvaru „π“ se ztracen˘m bednûním zaji‰Èujícím rovn˘ podhled atd.). Byly zji‰tûny zásadní zámûny pouÏitého materiálu (u svisl˘ch konstrukcí místo Ïelezobetonov˘ch sloupÛ byly pouÏity sloupy z cihelného zdiva, místo Ïelezobetonu prost˘ beton atd.). U Ïelezobetonov˘ch prvkÛ jsme zjistili znaãnû chaotické uloÏení nosné v˘ztuÏe, V˘poãtové hodnoty tepelného odporu a váÏené kroãejové neprÛzvuãnosti jsou prezentovány v˘robcem pro konkrétní skladby stropní konstrukce. Akustické v˘poãty pfii vyuÏití stropního systému Rector, kdy sloÏení podlahov˘ch vrstev dotváfií neprÛzvuãnost stropu, je nutné provádût vÏdy pro navrhovanou skladbu stropu. Jedním z pfiíkladÛ fie‰ení je uÏití stropní vloÏky tlou‰Èky 70 mm, nad kterou je moÏno uloÏit protihlukovou vrstvu z odli‰ného materiálu, popfi. pouze zesílit vrstvu betonovou. ZKOU·KY A C E RTI FI K AC E Konstrukce stropÛ Rector je dlouhodobû ovûfiována v evropsk˘ch i mimoevropsk˘ch zemích. Pro âR vydal TZÚS Praha, s. p., certifikát ã. 01-4852 na nosník fiady RS 110 a certifikát ã. 02-1927 na nosník fiady RS 130, prohlá‰ení o shodû podle §13 zákona ã.22/1977 Sb. a §11 nafiízení vlády ã.178/1997 Sb. vydala spoleãnost CZ NORD, s. r. o. V kvûtnu 2000 byla provedena TZÚS Praha, s. p., poboãka âeské Budûjovice, zatûÏovací zkou‰ka hotového stropu (vzoETON

• TEC

H NOLOG I E

které vyluãuje pfiedpoklad stejného vyztuÏení i u prvkÛ konstrukãnû a tvarovû shodn˘ch. Kvalita v˘ztuÏe ukazuje na normové hodnoty ve smyslu návrhového „Pfiedpisu o zfiizování nosn˘ch konstrukcí ze ztuÏeného nebo prostého betonu pfii stavbách pozemních“ z roku 1911. Znaãnou jistotu jsme získali pfii zji‰Èování kvality pouÏitého cihelného zdiva, kdy rozdíl ve v˘sledcích nepfiesahuje 10 %. Kvalita betonu u konstrukcí zhotoven˘ch z prostého betonu se pohybuje mezi tfiídami B5 aÏ B10 dle âSN 73 2400, u konstrukcí z betonu Ïelezového pak okolo tfiídy B20 (obr. 12). Z ÁV ù R PrÛzkum paláce Lucerna je tak pfiíkladem, jak se i v pomûrnû sloÏit˘ch konstrukcích orientovat a v rámci diagnostického prÛzkumu jednoznaãnû definovat pro statika rozhodující konstrukce dostateãn˘m zpÛsobem a naopak konstrukce podruÏné nezahrnovat do prÛzkumu. Ing. TomበMíãka PONTEX, s. r. o. Bezová 1658, 147 14 Praha 4 tel.: 244 062 244 e-mail: [email protected]

rek pro svûtlost 4 m mezi podpûrami), která potvrdila vysokou únosnost a deklarované vlastnosti stropní konstrukce Rector. Souãasnû byly provedeny i úspû‰né zkou‰ky pevnosti tenkostûnn˘ch betonov˘ch stropních vloÏek, vyrábûn˘ch v âR. ODBORNÁ OCENùNÍ Stropní system Rector získal âestné uznání na mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH 2000 v Praze a nominaci na Zlatou medaili mezinárodního stavebního veletrhu IBF 2001 v Brnû. V˘hradním licenãním partnerem a v˘robcem stropního systému Rector pro âeskou republiku je spoleãnost CZ NORD, s. r. o., se sídlem v âesk˘ch Budûjovicích.

• KONSTR

Ing. Vladimír Skofiepa CZ NORD, s. r. o. Tfi. 28. fiíjna 6, 370 01 âeské Budûjovice tel.:387 022 220, fax: 387 310 252 e-mail: [email protected]

U KC E

• SANAC

E

1/2004

VùDA SCIENCE

AND

A V¯ZKUM RESEARCH

O

MÍSENÍ FRAKCÍ KAMENIVA ON AGGREGATE BLENDING LUBO· SVOBODA Je popsána problematika návrhu smûsného kameniva sloÏeného z nûkolika frakcí. Pokud v˘sledné vlastnosti mají odpovídat kamenivu pfiedem urãené zrnitosti je tfieba pouÏít úãinn˘ optimalizaãní postup. Novû se osvûdãila metoda postupné optimalizace na bázi flexibilního simplexu. Program pro realizaci v˘poãtu touto metodou je dostupn˘ na webov˘ch stránkách. This paper explores aggregate blending. It describes a new method of sequential optimization (based on flexible simplex algoritmus) which fields very good results. A computer program for calculations according to this method is available on web pages. V bûÏném betonu zaujímá kamenivo 60 aÏ 85 % z celkového objemu. Zastoupení zrn jednotliv˘ch velikostí (zrnitost) kameniva do znaãné míry rozhoduje o spotfiebû cementu a celkové v˘robní cenû ãerstvého betonu. Zrnitost kameniva má také zásadní v˘znam pro zpracovatelnost ãerstvého betonu a mÛÏe ovlivnit i v˘slednou kvalitu pfiíslu‰né betonové konstrukce. Prvním krokem pfii návrhu betonu by proto mûlo b˘t peãlivé urãení receptury, podle které se z dostupn˘ch surovin (frakcí) sestaví smûsné kamenivo s optimální zrnitostí. S TA N O V E N Í Z R N I T O S T I V kaÏdém druhu kameniva závisí konkrétní distribuce velikosti zrn na pÛvodu a zpÛsobu zpracování v˘chozí suroviny. Pro betonáfiské úãely se zrnitost tradiãnû zji‰Èuje prosévací zkou‰kou na sadû zku‰ebních sít. V následujícím textu jsou tato síta oznaãována pomocí jmenovité velikosti pfiíslu‰ného sítového oka udané v milimetrech. V pfiípadû kulat˘ch ok je touto charakteristikou prÛmûr oka, v pfiípadû ãtvercov˘ch ok se jako jmenovitá velikost pouÏívá délka strany oka. Pro úplnost je v‰ak tfieba uvést, Ïe v americké ãi britské praxi je bûÏné oznaãovat síta s mal˘mi oky pomocí jednotek mesh udávajících poãet ok síta na jeden ãtvereãní palec. S ohledem na tlou‰Èku v˘pletového drátu není pfiím˘ pfiepoãet B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

mesh na jmenovit˘ metrick˘ rozmûr jednoduch˘ a je lep‰í pouÏívat konverzní tabulku. V jednotliv˘ch národních pfiedpisech pracujících se stupnicí mesh navíc existují drobné odli‰nosti v oznaãení jednotliv˘ch sít, související zejména s rozdíln˘m zaokrouhlováním. V souãasnosti se v Evropû nejãastûji pouÏívá metrická základní zku‰ební sada sloÏená z jedenácti sít se ãtvercov˘mi oky [1]. Jmenovité velikosti ok jednotliv˘ch sít této normové sady jsou: 0,063 – 0,125 – 0,250 – 0,5 – 1 – 2 – 4 – 8 – 16 – 31,5 – 63. Vyjádfiení velikosti prv˘ch ‰esti ok z této sady v jednotkách mesh pfiiná‰í tabulka 1. V˘sledek prosévací zkou‰ky se vyjadfiuje pomocí celkov˘ch propadÛ získan˘ch na jednotliv˘ch zku‰ebních sítech. Hodnoty propadÛ se uvádûjí jako procentick˘ podíl z celkové hmotnosti prosévaného vzorku. V˘sledek mÛÏe b˘t zapsán tabelárnû, ãastûj‰í je v‰ak grafick˘ záznam ve formû spojnicového diagramu naz˘vaného ãára zrnitosti. âára zrnitosti se zhotovuje tak, Ïe se na osu x v pravideln˘ch odstupech vyznaãují body odpovídající jednotliv˘m zku‰ebním sítÛm (od nejmen‰ího síta k nejvût‰ímu). KaÏdému sítu se pak pfiifiazuje ve smûru osy y pfiíslu‰n˘ bod spojnicového diagramu, jehoÏ vzdálenost od osy x je pfiímo úmûrná velikosti celkového propadu na pfiíslu‰ném sítû. ProtoÏe síta základní zku‰ební sady tvofií geometrickou fiadu, je moÏné takovéto xy zobrazení povaÏovat za zobrazení v semilogaritmick˘ch soufiadnicích. Ve snaze o lep‰í ãitelnost grafu se do poãátku osy x ãasto umisÈuje nula, kterou mÛÏeme chápat jako bod odpovídající dnu zku‰ební sady („síto s nulov˘m okem“). Tento zpÛsob (obr. 1) se pouÏívá i v DIN 1045 [2]. Takto upraven˘ soufiadnicov˘ systém by se v‰ak mûl správnû oznaãovat jako pseudosemilogaritmick˘, protoÏe zobrazení nuly na logaritmické stupnici není moÏné. V americk˘ch publikacích se mÛÏeme setkat se semilogaritmick˘m zobrazením s obrácen˘m (klesajícím) pofiadím sít na logaritmické ose x, prÛseãík s osou y je oznaãen hodnotou nejvût‰ího síta (obr. 2). Semilogaritmické ãi pseudosemilogarit-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

mické zobrazení dnes pfievládá i kdyÏ svého ãasu byly navrhovány i jiné stupnice zv˘razÀující odstupy mezi síty s mal˘mi oky. Jako pfiíklad lze uvést stupnici pát˘ch odmocnin z velikosti pfiíslu‰n˘ch ok doporuãovanou Caquotem. Poãet sít základní fiady byl dlouho povaÏován za zcela uspokojiv˘, v novû zavádûné EN 1620 se v‰ak setkáváme s moÏností doplnit základní fiadu o dal‰í síta doplÀkové fiady. V˘hodou semilogaritmického (respektive pseudosemilogaritmického) pojetí je, Ïe pokud se pouÏívají síta z doplÀkové fiady, umístí se na osu x mezi stávající body (podle hodnoty pfiíslu‰ného logaritmu) a základní rozmûr grafu se nezmûní. VÏdy v‰ak je tfieba mít na pamûti, Ïe popis zrnitosti pomocí experimentálnû získané ãáry zrnitosti nemá charakter spojité funkce. Na spojnici mezi propady na sousedních sítech mají pfiesnû definovan˘ v˘znam právû jen oba krajní body. K zjednodu‰ení popisu zrnitosti kameniva a k usnadnûní dal‰ích granulometrick˘ch v˘poãtÛ bylo postupnû navrÏeno nûkolik kriterií, jejichÏ cílem bylo zhodnotit zrnitost kameniva jedin˘m ãíslem charakterizujícím jeho celkovou jemnost ãi hrubost. Z tûchto jednoãíseln˘ch kritérií je zfiejmû nejznámûj‰í modul zrnitosti. Modul zrnitosti je definován jako setina souãtu v‰ech celkov˘ch zbytkÛ v procentech nalezen˘ch na urãitém souboru sít. Pro hodnotu modulu zrnitosti má volba souboru sít zásadní v˘znam a v‰ude, kde by mohlo dojít k omylu, je tfieba s hodnotou modulu zároveÀ uvádût i sloÏení sítového souboru pouÏitého k v˘poãtu. Modul zrnitosti byl zaveden na poãátku minulého století Abramsem v USA a v souladu s tehdej‰í americkou zku‰ební praxí byl urãován na tak zvané Tylerovû

1/2004

Tab. 1 Srovnávací tabulka zku‰ebních sít Tab. 1 Comparison table of test sieves Jmenovit˘ ASTM E 11-81 Tyler Standard ACI BS410 : 1962 rozmûr [mm] [mesh] 1920 [mesh] [mesh] 0,063 230 250 240 0,125 120 115 120 0,250 60 60 60 0,500 35 32 30 1,00 18 16 16 2,00 10 9 8

37

VùDA

A V¯ZKUM SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 1 Kfiivky zrnitosti dle DIN 1045 Fig. 1 Sieve curves according to DIN 1045

Obr. 2 Semilogaritmické zobrazení kfiivek zrnitosti (s klesajícím pofiadím sít) Fig. 2 Semilogarithmic presentation of sieve curves (with descending order of sieves)

sadû sít. K v˘poãtu Abramsova modulu se pouÏíval devítiprvkov˘ v˘bûr z této sady tvofien˘ síty s oky o jmenovitém rozmûru 0,147 – 0,295 – 0,590 – 1,170 – 2,360 – 4,700 – 9,420 – 18,900 – 38,100. Devût sít Tylerovy zku‰ební sady se u nás pÛvodnû nahrazovalo síty s oky: 0,1 – 0,2 – 0,5 – 1 – 2 – 4 – 7 – 15 – 30. Jde o devítiprvkov˘ v˘bûr ze soustavy zku‰ebních sít podle tehdej‰í normy (âSN 1091 z roku 1935). V dobové literatufie [3] v‰ak lze nalézt i modul zrnitosti stanoven˘ na desetiprvkovém v˘bûru v rozsahu 0,1 – 70. S ohledem na praxi v okolních zemích je u nás souãasnosti nejbûÏnûj‰í pouÏívání modulu zrnitosti v podobû tak zvané k-hodnoty (k modulu). Tuto veliãinu vût‰ina autorÛ chápe jako modul zrnitosti stanoven˘ na souboru 0,25 – 0,5 – 1 – 2 – 4 – 8 – 16 – 32 – 64, ale zámûnu s jin˘m souborem sít nelze vylouãit. K omylu mÛÏe pfiispût skuteãnost, Ïe v dne‰ních publikacích nacházíme ãáru zrnitosti vynesenou s pouÏitím základní a doplÀkové fiady sít. Souãasnû uvádûná hodnota modulu zrnitosti této ãáry se pfii tom stanovuje jen na sítech základní fiady. Termín modul jemnosti (fineness modulus) byl pÛvodnû v odborné literatufie pouÏíván jako synonymum k termínu modul zrnitosti. V posledních letech se v‰ak s modulem jemnosti (FM) setkáváme spí‰e jako s veliãinou slouÏící speciálnû

k popisu drobného kameniva a v tomto smyslu je definován i v âSN EN 12620. Této skuteãnosti je tfieba vûnovat náleÏitou pozornost, protoÏe k stanovení modulu jemnosti se pfii popisu drobného kameniva pouÏívá podstatnû uωí v˘bûrov˘ soubor ze zku‰ební sady sít. Evropská zku‰ební praxe se navíc v tomto pfiípadû li‰í od zvyklostí v USA nejen velikostí ok ale i poãtem zku‰ebních sít. Zatímco v USA se pouÏívá k urãení FM drobného kameniva ãtyfiãlenn˘ soubor ve sloÏení 0,15 – 0,3 – 0,6 – 1,18 (ASTM C33), u nás se podle pfievzaté evropské normy (âSN EN 12620) k urãení modulu jemnosti drobného kameniva pouÏívá ‰estiãlenn˘ soubor sít ve sloÏení: 0,125 – 0,25 – 0,5 – 1 –2 – 4. Maximální teoretická hodnota FM u drobného kameniva zkou‰eného podle evropského zpÛsobu je ‰est, zatímco maximální hodnota amerického FM drobného kameniva se rovná ãtyfiem. V˘‰e uvedené skuteãnosti je tfieba mít na pamûti pokud porovnáváme hodnoty modulÛ jemnosti rÛzného stáfií a pÛvodu. Jsou dal‰ím dÛvodem pro dÛsledné uvádûní pouÏitého v˘poãtového souboru sít. Stejnû tak je vhodné uvádût soubor sít pouÏit˘ k v˘poãtu jakékoliv dal‰í jednoãíselné charakteristiky zrnitosti, aÈ jiÏ jde o souãet propadÛ nebo o Hummelovo ãíslo. Souãet propadÛ D (oznaãovan˘ nûkdy jako Rothfuchsovo ãíslo) je definován vztahem: D = Σ(pi), kde pi je celkov˘ propad na i-tém sítû v procentech. ProtoÏe modul zrnitosti k stanoven˘ na stejné sadû sít je definován vztahem: k = (Σ(100 – pi)) / 100, platí také: D = (x – k) . 100, kde x je poãet sít vybran˘ch ke stanovení pi. Pro nejbûÏnûj‰í pfiípad devíti sít pak platí:

Obr. 3 ApolloniÛv fraktál Fig. 3 Apollonian gasket

D = 900 – 100 k . Obr. 4 Pfiíklad optimalizace s ohledem na modul zrnitosti (Fullerova kfiivka jako vzorov˘ modul zrnitosti stanoven na sítech 0,25-0,5-1-2-4-8-16-32-63) Fig. 4 Example of optimization with respect to fineness modulus (Fuller curve as a target modulus was found on 0,25-0,5-1-2-4-8-16-3263 sieves.)

38

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Hummelovo ãíslo F je zavedeno ponûkud komplikovanûj‰ím zpÛsobem, jako souãet ze souãinÛ získan˘ch násobením jednotliv˘ch podílÛ úzk˘ch frakcí kameniva pfiíslu‰nou stfiední velikostí zrna. Hodnota Hummelova ãísla je úmûrná plo‰e vymezené ãárou zrnitosti. Nûkdy se proto setkáváme s tím, Ïe Humelovo ãíslo je vyjadfiováno v plo‰n˘ch jednotkách (cm2).

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

VùDA SCIENCE

Takov˘ rozmûr je v‰ak pravdiv˘ jen pfii dodrÏení urãit˘ch absolutních rozmûrÛ grafického zobrazení a jeho uvádûní nemá valného smyslu. Korelaãní vztah mezi Hummelov˘m ãíslem a modulem zrnitosti mÛÏeme v pfiípadû nejbûÏnûj‰ího devítiprvkového souboru sít (0,25 – 0,5 – 1 –2 – 4 – 8 –16 – 31,5 – 63) zapsat: F = 30,225 k + 23,625 . S ohledem na lineární závislost mezi Rothfuchsov˘m ãi Hummelov˘m ãíslem a k-hodnotou jsou tyto veliãiny z hlediska hodnocení zrnitosti prakticky rovnocenné. Jejich spoleãnou nev˘hodou je nedostateãn˘ dÛraz na nestejn˘ v˘znam rÛznû jemn˘ch zrn. Nev˘hodu stejného pfiístupu k rÛznû velk˘m zrnÛm se svého ãasu pokou‰el odstranit Faury, zavedením pomocn˘ch vah pro jednotlivé frakce, pfii jejichÏ aplikaci se získával tak zvan˘ opraven˘ modul zrnitosti. Jeho návrh se v‰ak neujal. V souãasné dobû je za veliãinu, která daleko lépe zohledÀuje vliv velikosti jednotliv˘ch zrn povaÏován specifick˘ povrch (specific surface). Jeho v˘hodou je zejména pfiím˘ vztah k spotfiebû cementové ka‰e nezbytné k dokonalému obalení zrn kameniva, nev˘hodou pak ‰patná experimentální dostupnost této veliãiny pfiím˘m mûfiením. Z fyzikálního hlediska pfiedstavuje specifick˘ povrch hodnotu celkového povrchu jednoho kilogramu kameniva. Pro obtíÏe s jeho pfiím˘m stanovením se v praxi ãasto uchylujeme ke stanovení pfiibliÏné hodnoty specifického povrchu (S) z ãáry zrnitosti. Zpravidla se pouÏívá v˘poãet podle vzorce [4]:  S Q yi  S = ∑ i  ,  Vi h100  kde yi je propad kameniva na sítû s okem di, Si je povrch koule o prÛmûru 0,67di a Vi je objem koule stejného prÛmûru. Symbolem h je oznaãena hustota kameniva, Q je empirick˘ koeficient vyjadfiující odchylku zrn od kulatého tvaru (Q tûÏeného kameniva = 1,1, Q drceného kameniva = 1,4 – 1,9). Hodnota modulu zrnitosti (k-hodnota) a velikost specifického povrchu jsou do urãité míry protikladné. Zatímco specifick˘ povrch je zvy‰ován pfiedev‰ím pfiítomností jemn˘ch ãástic, vy‰‰í hodnoty modulu zrnitosti poskytuje hrub‰í kamenivo. B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Pfievodní vztah nesouvisí jen s hustotou mûfieného kameniva, ale je ovlivÀován i tvarem zrn. Pfiedpokládáme-li pfiibliÏnû kulovité ãástice o hustotû 2650 kg/m3 pak pro normovou sadu sít mÛÏeme nalézt následující korelaci: k = 4,519 – 2,955 . log(S). Îádná jednoãíselná veliãina nemÛÏe popsat distribuci zrn kameniva stejnû podrobnû a jednoznaãnû jako ãára zrnitosti. Stejná hodnota jednoãíselného kriteria mÛÏe b˘t sloÏena z rÛznû velk˘ch dílãích pfiíspûvkÛ dan˘ch pfiíslu‰n˘ch podílem zrn urãité velikosti a stejnou hodnotu mohou pfiípadnû vykázat i kameniva s v˘raznû odli‰nou ãárou zrnitosti. OPTIMÁLNÍ ZRNITOST Rozvoj technologie betonu na poãátku minulého století je provázen snahou o urãení jakési „ideální zrnitosti“ kameniva. Úvahy na toto téma vycházejí z celkem pfiirozeného pfiedpokladu, Ïe ideální kamenivo, umoÏÀující pfiípravu kvalitního betonu s minimální spotfiebou cementového pojiva, musí b˘t sloÏeno tak, aby zrna kameniva obalená cementov˘m pojivem neponechávala v ãerstvém betonu pokud moÏno Ïádn˘ dal‰í prostor zaplniteln˘ cementov˘m pojivem. Teoretické studie vûnované ideální zrnitosti pfii tom pracují vût‰inou s pfiedstavou co nejtûsnûj‰ího uspofiádání kulovit˘ch nebo pfiibliÏnû kulovit˘ch zrn. Nejstar‰í práce o ideálním vyplnûní plochy kruhov˘mi obrazci o rÛzném prÛmûru pochází od Eukleidova Ïáka Apollonia z Pergy a mÛÏeme ji datovat kolem roku 200 pfi. n. l.. Jde ov‰em o ãistû geometrickou a pouze dvourozmûrnou konstrukci (obr. 3), která v dobû svého vzniku nemûla nic spoleãného s nûjakou reálnou granulometrickou úlohou. Urãitû nejznámûj‰í fie‰ení v˘plnû prostoru rÛznû velk˘mi zrny pfiinesla Fullerova studie [5] podle které je ideální ãára zrnitosti vyjádfiitelná s pomocí vztahu: y i = 100

di , Dmax

kde yi je celkov˘ propad pfiíslu‰ející sítu o jmenovitém rozmûru di a Dmax je jmenovit˘ rozmûr nejvût‰ího síta pouÏitého pfii konstrukci ãáry zrnitosti. Ideální kameniva Fullerova typu pouÏívají k vyplÀování mezizrnného prostoru postupnû stále men‰í zrna a jejich zrnitost

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

AND

A V¯ZKUM RESEARCH

se proto oznaãuje jako plynulá. Velmi dokonalého vyplnûní prostoru v‰ak lze dosáhnout i pfii vynechání zrn stfiední velikosti. K zhutnûní ãerstvého betonu s pfietrÏitou zrnitostí je ov‰em tfieba vût‰í mnoÏství energie a hrozí zde zv˘‰ené nebezpeãí rozmí‰ení pfii ukládání. Nejslab‰ím bodem teorie ideální zrnitosti je skuteãnost, Ïe v praxi je obtíÏné reprodukovat dokonale prÛbûh jediné ideální ãáry zrnitosti z omezeného mnoÏství momentálnû dostupn˘ch surovin. Dále pak je zfiejmé, Ïe neexistuje Ïádná univerzální ideální ãára zrnitosti a Ïe zrnitost kameniva je nutné pfiizpÛsobit dané surovinové základnû, zam˘‰lenému zpÛsobu zpracování a koneãnému urãení betonu. Jako reálnûj‰í se proto jeví pojem vzorové (cílové) zrnitosti pouÏívan˘ s vûdomím, Ïe vzorová zrnitost má charakter oblasti, uvnitfi které se uspokojivá ãára zrnitosti musí pohybovat. K urãení této oblasti je úãelné vyuÏít kromû teoretick˘ch úvah i v˘sledky praktick˘ch experimentÛ. Pfii obvyklém grafickém zobrazení se pak tato oblast vymezuje soustavou dvou hraniãních ãar. Oblast uvnitfi hraniãních ãar tvofií pásmo vzorové zrnitosti. V¯POâET POMùRU MÍSENÍ Nejjednodu‰‰í v˘poãty receptury pro pfiípravu granulometricky vhodného kameniva smísením nûkolika dostupn˘ch surovin (frakcí) jsou zaloÏeny na snaze o návrh smûsi, která má stejnou (nebo alespoÀ blízkou) hodnotu zvoleného jednoãíselného kriteria (napfi. modulu zrnitosti) jako kamenivo vzorové. V˘znam vlivu hodnoty pfiíslu‰né jednoãíselné charakteristiky na v˘sledné vlastnosti kameniva je pfii takovémto postupu ponûkud pfieceÀován. JiÏ v˘‰e bylo konstatováno, Ïe stejnou hodnotu mohou mít velmi rozdílné smûsi. Jen o málo lep‰í jsou „ruãní“ v˘poãty algebraického nebo grafického charakteru, pfii kter˘ch se porovnávání cílové a novû sestavované ãáry zrnitosti provádí jen v nûkolika vybran˘ch bodech. Pfii posuzování granulometrické vhodnosti kameniva by mûla b˘t dávána pfiednost metodám, které posuzují shodu mezi navrhovanou a cílovou ãarou zrnitosti na v‰ech sítech zku‰ební sady. Celková relace mezi cílovou ãárou zrnitosti a ãárou zrnitosti odpovídající pfiipravované smûsi se dodnes ov‰em ãasto zji‰Èuje pouze vizuálnû a potfiebná oprava receptury se pak provádí více ménû intuitivnû. Dokonce i nûkteré soudobé v˘poãetní progra-

1/2004

39

VùDA

A V¯ZKUM SCIENCE AND RESEARCH

my, nedûlají nic jiného neÏ, Ïe umoÏÀují „on line“ zobrazení zrnitosti navrhované smûsi. UÏivatel programu tuto ãáru zrnitosti na obrazovce vizuálnû porovnává se souãasnû zobrazenou vzorovou ãárou (nebo se souãasnû zobrazen˘m pásmem vzorové zrnitosti) a zmûnou zadaného zastoupení jednotliv˘ch surovin provádí její korekci. S ohledem na subjektivní charakter takovéhoto porovnávání (jehoÏ v˘sledek do znaãné míry závisí na zruãnosti a trpûlivosti obsluhy) nelze takovéto fie‰ení povaÏovat za v˘poãet v pravém slova smyslu. Jako v˘raznû objektivnûj‰í se jeví zpÛsob porovnávání navrÏen˘ Bastgenem [6], pfii kterém je hodnotícím kriteriem souãet druh˘ch mocnin rozdílÛ mezi jednotliv˘mi body ãáry zrnitosti vzorového kameniva a odpovídajícími body ãáry zrnitosti kameniva navrhovaného. Je-li k dispozici jako surovina mnoÏina M rÛzn˘ch látek, jejichÏ zrnitost byla stanovena na N normov˘ch sítech, pfiiãemÏ celkov˘ propad nalezen˘ na kterémkoliv kontrolním sítû K pro látku L je P(K,L) a odpovídající vzorov˘ („ideální“) celkov˘ propad v˘sledné smûsi na stejném kontrolním sítû K je VP(K) pak platí:

doplnil v˘poãetní postup je‰tû o zpûtnovazební filtr. Po zásahu filtru probíhá automaticky opakovan˘ v˘poãet s nov˘m souborem v˘chozích surovin, ze kterého byly odstranûny ty suroviny, které v pfiedchozím v˘poãtu poskytly zápornou naváÏku. KrellÛv algoritmus funguje velmi dobfie v tûch pfiípadech, kdy existuje opravdu dobrá aproximace vzorové ãáry zrnitosti a není nutn˘ v˘raznûj‰í eliminaãní zásah filtru. Pfií pouÏití ménû vhodn˘ch surovin v‰ak algoritmus selhává. Získáváme sice jakousi optimalizovanou ãáru zrnitosti, av‰ak tato ãára vychází z drasticky zmen‰eného souboru surovin a zdaleka nepfiedstavuje optimum dosaÏitelné prostfiednictvím v˘chozího surovinového souboru. JiÏ v obou pfiedchozích sdûleních [8, 9] bylo konstatováno, Ïe problémÛm se zápornou naváÏkou a pfiedãasnou eliminací surovin je moÏné pfiedejít postupnou optimalizací hodnoty funkce Σ[R(K)]2, provádûnou s pomocí flexibilního simplexu. Na základû pozitivních zku‰eností, získan˘ch s metodou flexibilního simplexu, jsme dal‰í v˘voj celé optimalizaãní procedury orientovali na roz‰ífiení nabídky opti-

P(1,1) . X(1) + P(1,2) . X(2) + ~ + P(1,M) . X(M) = VP(1) – R(1), P(2,1) . X(1) + P(2,2) . X(2) + ~ + P(2,M) . X(M) = VP(2) – R(2), P(3,1) . X(1) + P(3,2) . X(2) + ~ + P(3,M) . X(M) = VP(3) – R(3), ~

binaci s minimalizovan˘m rozdílem mezi modulem zrnitosti optimalizované a cílové smûsi. Podíl obou faktorÛ je opût voliteln˘. Ukázku v˘sledku optimalizace provádûné tímto zpÛsobem pfiiná‰í obr. 4. Tfietí dvousloÏkovou optimalizaãní moÏnost pfiedstavuje návrh pfiípravy kameniva jehoÏ granulometrické sloÏení má leÏet uvnitfi pfiedem definovaného pásma. Penalizace za pfiekroãení hranice pásma doporuãené zrnitosti je pfiitom kombinována s bonifikací za optimální prÛbûh posuzované ãáry zrnitosti stfiedem omezujícího pásma. Optimalizaãní algoritmus nyní pracuje tak, Ïe po zadání surovin a vzorového kameniva se je‰tû zadává procentická struktura zvoleného cílového kriteria a teprve pak je automaticky vytvofiena v˘chozí sada návrhÛ mí‰ení surovin. U kaÏdého návrhu se okamÏitû provádí v˘poãet v˘sledného granulometrického sloÏení a zji‰Èuje se pfiíslu‰ná hodnota dvousloÏkového optimalizaãního kritéria. Na základû pozice kaÏdého návrhu ve v˘sledkovém simplexu a na základû pfiedcházejícího v˘voje hodnoty optimalizaãního kriteria se urãuje podoba dal‰ího simulovaného mí‰ení. Specifick˘ povrch je poãítán z údajÛ nalezen˘ch na v‰ech sítech pfiíslu‰né zku‰ební sady. Pro v˘poãet modulu zrnitosti lze zvolit jak˘koliv (nejménû dvouprvkov˘) v˘sek z tûchto údajÛ. Je tedy moÏné reagovat na rÛznû definované moduly. DÛleÏitou souãástí v‰ech v˘poãtÛ je penalizace fyzikálnû nemoÏn˘ch v˘sledkÛ (obsahujících zápornou naváÏku nûkteré

P(N,1) . X(1) + P(N,2) . X(2) + ~ + P(N,M) . X(M) = VP(N) – R(N), kde X(L) je hmotnostní zlomek odpovídající zastoupení látky L v celkové hmotnosti smûsi a R(K) je rozdíl mezi vzorov˘m celkov˘m propadem na zvoleném kontrolním sítû K a skuteãnû dosahovan˘m celkov˘m propadem celé smûsi na tomtéÏ kontrolním sítû. Nejtûsnûj‰í moÏné pfiiblíÏení ke vzorové ãáfie odpovídá minimální moÏné hodnotû Σ[R(K)]2 . Minimum funkce Σ[R(K)]2 je objektivnû stanovitelné na základû nulové hodnoty její první derivace v pfiíslu‰ném bodû. Slabinou takovéhoto fie‰ení je skuteãnost, Ïe matematicky korektní v˘sledek, mÛÏe obsahovat fyzikálnû nesmyslnou naváÏku o záporné hmotnosti. Pfii pfievodu derivaãního fie‰ení do podoby poãítaãového programu proto Krell [7] 40

B

malizaãních kritérií. Do roz‰ífiené optimalizaãní nabídky v˘poãetního programu byla vybrána tfii následující dvousloÏková kriteria. První dvousloÏkové optimalizaãním kritérium je tvofieno minimalizovanou hodnotou Σ[R(K)]2 a minimalizovan˘m rozdílem celkového specifického povrchu optimalizované smûsi a vzorového kameniva. MoÏná je libovolná kombinace rÛzn˘ch procentick˘ch podílÛ obou tûchto faktorÛ. Nastavením stoprocentního podílu u jednoho z faktorÛ se pfiíslu‰n˘ faktor mûní ve v˘luãné (jednosloÏkové) optimalizaãní kriterium. Druhé dvousloÏkové optimalizaãní kritérium je opût tvofieno minimalizovanou hodnotou Σ[R(K)]2 tentokrát v‰ak v komETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

Literatura: [1] âSN EN 933 – Zkou‰ení geometrick˘ch vlastností kameniva, âást 1, 2, 1997 [2] DIN 1045: Beton und Stahlbeton; Bemmesung und Ausführung, 1988 [3] Jelen L.: Praktická technologie betonu, s. 53, SNTL, Praha 1956 [4] Pytlík P.: Technologie betonu, VUT, Brno 1997 [5] Fuller W. B., Thomsom S.E.: Trans. Am. Soc. Civ. Engng. 59, s. 67, 1907 [6] Bastgen K. J.: Betonwerk + Fertigteil – Technik 43 (5), s. 266, 1977 [7] Krell J.: Betonwerk + Fertigteil – Technik 48 (10), s. 585, 1982 [8] Svoboda L.: Construmat 2000 (konf. sbor.), s.211, SPU, Nitra 2000 [9] Svoboda L.: Stavební obzor 11(3), s. 86, 2002

U KC E

• SANAC

E

1/2004

VùDA SCIENCE

suroviny) dostateãnû vysok˘m pfiídavkem k vypoãtené hodnotû extremalizované funkce. To vyvolá dal‰í prÛbûh optimalizace fyzikálnû moÏn˘m smûrem, bez nutnosti bezprostfiedního vyfiazení suroviny ze systému. Testování v˘‰e uveden˘ch variant optimalizaãního algoritmu, na fiadû reáln˘ch i fiktivních dat, potvrdilo v˘chozí pfiedpoklad, Ïe zavedením vícesloÏkového kriteria a vhodnou volbou vah jednotliv˘ch sloÏek je moÏné pozitivnû ovlivnit prÛbûh celého optimalizaãního procesu.

NOVÉ

Z ÁV ù R Více variantní metoda flexibilního simplexu poskytuje pfii provádûní granulometrické optimalizace velmi dobré v˘sledky. Souãasné pouÏití dvou kriterií, s volitelnû promûnnou vahou, pfiiná‰í do optimalizaãního procesu novou kvalitu a v praxi mÛÏe pfiispût k tvorbû reálného a pfiitom dobfie fungujícího návrhu receptury pro sestavení kameniva s optimální zrnitostí. V‰ichni zájemci o odzkou‰ení nového v˘poãetního postupu mohou bezplatnû získat potfiebn˘ program na webové adre-

AND

A V¯ZKUM RESEARCH

se: www.fsv.cvut.cz/cp1250/~svobodal/aggmix. Tento pfiíspûvek byl vytvofien s podporou grantu GA âR 103/01/0784 a v˘zkumného zámûru M·MT âR CEZ: J04/98:210000030. Doc. Ing. Lubo‰ Svoboda, CSc. Katedra stavebních hmot Fakulta stavební âVUT v Praze Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel.: 224 354 448, fax: 224 354 446

POJIVO PREFABRIKOVAN¯CH BETONOV¯CH PRVKÒ

Lafarge Cement (Oberursel, Nûmecko) vyvinul nov˘ cement na bázi Portlandského cementu a tfiídûné mleté strusky. Jeho svûtl˘ základní odstín jej pfiedurãuje k pouÏití do barevn˘ch betonÛ. Zvlnûné objekty navrÏené v˘tvarníky byly umístûny do centra mûsta Dessau v Nûmecku [1], aby rozjasnily ‰edivé ulice a vnesly do nich hru barev. Pro v˘robu vln probarven˘ch ve hmotû a nikoliv pouze na povrchu byl pouÏit nov˘ Optacolor cement. SamozhutÀující beton byl nalit do velmi peãlivû pfiipraven˘ch forem z pfiekliÏkového bednûní s vnitfiním nátûrem PVC. Hladk˘ povrch prvkÛ byl navíc uzavfien speciálním vodûodoln˘m nátûrem, takÏe pfiípadné graffiti jsou snadno a rychle odstranitelná. Vlny váÏící nûkolik tun jsou bezpeãné, nelze je jednodu‰e pfiemisÈovat. Vodû odolné betonové prvky s hladk˘m uzavfien˘m povrchem bez pórÛ byly vyrobeny v Biber-Beton v nûmeckém Karldorfu. V˘robce tvrdí, Ïe se sv˘mi vlastnostmi v souvislosti s barvami a technologick˘mi efekty na beton je nov˘ cement zvlá‰tû vhodn˘ pro

vysoce estetické prefabrikované prvky a betonové produkty. Vlny v Dessau nevznikly náhodou. „Klouzaãky“ navrhli v˘tvarníci – bratfii Alvar a Thomas Beyer (v˘tvarník a architekt). První ideu a námût v‰ak pfiinesly místní dûti, které dostaly pfiíleÏitost zúãastnit se workshopu pofiádaného za úãelem zpfiíjemnûní mûstského prostfiedí. redakãnû kráceno

Literatura: [1] New binding agent for precast elements with exellent asthetic design, Concrete Plant International, #3, June 2003, str.138–140 Jasnû zbarven˘ beton s pouÏitím cementu Optacolor pro uÏité umûní, místo na klouzání, sezení, setkávání, jednodu‰e Ïití

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

41

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

Z AVÁDZ AN I E E N 19 92-1-1: „NAVR HOVAN I E BETÓNOV¯CH KON·TRUKCIÍ“ DO PRAXE – PREDPÄTIE I N T R O D U C T I O N O F E N 19 92-1-1 T O P R A C T I C E – PRESTRESSING ª U D O V Í T F I L LO , J A R O S L A V H A LV O N Í K Príspevok je pokraãovaním série ãlánkov, uverejnen˘ch v tomto ãasopise v roku 2003. Táto ãasÈ sa zaoberá otázkami navrhovania predpät˘ch betónov˘ch prvkov s ilustratívnym príkladom návrhu vopred predpätého stre‰ného panelu podºa normy EN1992-1-1. This article follows a set of papers, published in this journal in 2003. This part is dealing with the design of prestressed concrete members and includes an illustrative example of the design of pre-stressed roof panel according to EN1992-1-1. Spoloãná európska norma [1] EN 19921-1 Navrhovanie betónov˘ch kon‰trukcií, v snahe o zjednotenie prístupu k navrhovaniu betónov˘ch kon‰trukcií, pokr˘va prost˘, vystuÏen˘ a predpät˘ betón spoloãn˘m názvom – kon‰trukãn˘ betón. Kritériá plného, obmedzeného a ãiastoãného predpätia sa nahrádzajú definovan˘mi poÏiadavkami na trvanlivosÈ a pouÏívateºnosÈ prvkov v závislosti od prostredia. V súvislosti s t˘mito poÏiadavkami nie je vÏdy nutné a hospodárne vylúãiÈ Èahové napätia z prierezu. Namiesto toho je moÏné navrhnúÈ betonársku a predpínaciu oceº v istej kombinácii. PredpínaÈ je moÏno nielen súdrÏn˘mi, ale aj nesúdrÏn˘mi predpínacími jednotkami. Tieto sú uloÏené vo vnútri betónového prierezu v ochrann˘ch obaloch vyplnen˘ch mazivom, prípadne káble môÏu prebiehaÈ tieÏ mimo betónov˘ prierez – tzv. voºná v˘stuÏ, ktorá je spojená s kon‰trukciou len v mieste kotiev a deviátorov. O predpätí sa hovorí v EN 1992-1-1 v ãlánoch: 2.3.2.2 Zmra‰Èovanie a dotvarovanie; 2.4.2.2 Koeficient spoºahlivosti pri predpätí; 3.3 Predpínacia oceº – Vlastnosti, relaxácia, pevnosÈ, ÈaÏnosÈ, únava, predpoklady návrhu, ochrana; 3.4 Zariadenia na predpínanie – Kotvy a spojky – mechanické vlastnosti, kotvenie v˘stuÏe, kotevné zariadenia a kotevné 42

B

oblasti. Vonkaj‰ie nesúdrÏné v˘stuÏe; 5.10 Predpäté prvky a kon‰trukcie – Max. predpínacia sila, obmedzenie napätia v betóne. OkamÏité straty. Dlhodobé straty. Zohºadnenie predpätia pri anal˘ze. Úãinky predpätia pri MS – únosnosti. Úãinky predpätia pri MS – pouÏívateºnosti a únavy; 6.8.4 Únava – posúdenie predpínacej v˘stuÏe; 8.10 Predpínacie ocele – Usporiadanie predpínacej ocele a trubiek pre predpínaciu v˘stuÏ. Kotvenie okamÏite predpínanej v˘stuÏe. Kotevné oblasti dodatoãne predpät˘ch prvkov. Kotvy a spojky pre predpínacú v˘stuÏ. Deviátory. PR E DPÍNAC IA

σp,max = min{0,8 fpk; 0,9 fp0,1k}

(1)

Po vnesení predpätia:

σpmO (x) = min{0,75 fpk; 0,85 fp0,1k} (2) VeºkosÈ koeficientov pri charakteristickej hodnote pevnosti predpínacej v˘stuÏe fpk resp. pri charakteristickej hodnote pevnosti predpínacej v˘stuÏe pri trvalej pomernej deformácii 0,1 % fp0,1,k sú odporúãané a môÏu byÈ upravené v Národn˘ch prílohách (NP). Prípustné napätie v betóne Tlakové napätie od predpínacej sily a in˘ch zaÈaÏení je treba obmedziÈ, aby nevznikali pozdæÏne trhliny. Napätie v betóne nesmie prekroãiÈ hodnotu

σ c < 0, 6 fck (t )

(3)

kde fck(t) je charakteristická hodnota tlakovej pevnosti betónu v ãase predpínania. Pri vopred predpät˘ch prvkoch pri vnesení predpínacej sily môÏe byÈ hranica zv˘‰ená na hodnotu ETON

• TEC

H NOLOG I E

EN

σ c < 0, 7fck (t )

(4)

Minimálna trieda betónu pre predpäté prvky nie je uvádzaná priamo. Príloha E uvádza tzv. indikatívne pevnosti betónu z hºadiska trvanlivosti. Tab.1 Tab.1

Odporúãané minimálne triedy pevnosti betónu [1] Príloha E Recommended minimum strength classes [1] Annex E

Trieda betónu C20/25 C25/30 C30/37 C35/45

SILA

Prípustné napätie predpínacej v˘stuÏe Napätie v predpínacej v˘stuÏi nesmie prekroãiÈ nasledovné hodnoty: Poãas predpínania:

IÁL SER1992

ZMENY

Triedy prostredia definované v Tab. 4.1 [1] XC1 XC2, XF2 XC3, XC4, XD, XD2, XS1, XF3, XA1, XA2 XD3, XS2, XS3, XA3 N A P ÄT I A V P R E D P Í N A C E J

V¯ZTUÎI

OkamÏité straty predpätia vznikajú poãas predpínania vplyvom: - pruÏnej deformácie betónu nosníka pri postupnom predpínaní DPB, - trenia medzi v˘stuÏou a kanálikom DPB, - poklzu v kotvení VPB, DPB. - relaxácie v˘stuÏe VPB. Poznámka: VPB – vopred predpät˘ betón, DPB – dodatoãne predpät˘ betón. • Stratu z postupného predpínania moÏno uváÏiÈ ako priemernú hodnotu ∆σ el = E p ∑

j∆σ c (t ) , E cm (t )

(5)

kde ∆σc(t) je zmena napätia betónu v úrovni ÈaÏiska v˘stuÏí predpínan˘ch v ãase t; j = (n–1)/2n, kde n je poãet rovnak˘ch v˘stuÏí postupne napínan˘ch, j = 1 pri zmene stáleho zaÈaÏenia nastupujúceho po predpínaní. • Stratu trením moÏno urãiÈ zo vzorca:

[

∆σ µ ( x ) = σ O 1− e − µ ( Θ + kx )

]

(6)

kde µ je koeficient trenia medzi v˘stuÏou a kanálikom (tab. 2), θ je suma uhlov oblúkov zakriven˘ch úsekov v˘stuÏe na

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STRUCTURES • QUALITY • CERTIFICATION Vnútorné káble Drôty Èahané za studena Lana Rebierkové prúty Hladké kruhové tyãe B – bez maziva, M – s mazivom

0,17 0,19 0,65 0,33

Tab. 2 Koeficienty trenia µ pre dodatoãne predpínané káble Tab. 2 Friction coeficients µ of posttensioned tendons

dæÏke x, k sú nerovnosti káblového kanálika v dôsledku bodov˘ch podopretí na jednotkovú dæÏku (0,005 aÏ 0,01), x je vzdialenosÈ pozdæÏ lana od bodu predpínania k bodu posudzovania. Dlhodobé straty vznikajú v dôsledku zmeny dæÏky betónového prvku od zmra‰Èovania a dotvarovania a tieÏ dôsledkom relaxácie ocele pod napätím. Pomerné stlaãenie betónového prvku v ãasovom intervale (t, t0) v dôsledku uveden˘ch vplyvov urãíme zo vzorca (7) kde σc0 je napätie v betóne v úrovni v˘stuÏe od kvazi-stálej kombinácie zaÈaÏenia, s poãiatoãn˘m predpätím, ∆σc(t, t0) je zmena napätia v betóne v ãasovom intervale (t, t0), ϕ(t, t0) je koeficient dotvarovania v ãase t pre nástup zaÈaÏenia v ãase t0, εCS(t, t0) je hodnota pomernej deformácie od zmra‰Èovania a χ je koeficient stárnutia betónu (χ = 0,8). Pri predpätí súdrÏnou v˘stuÏou sa predpokladá, Ïe zmena pomernej deformácie betónu v úrovni v˘stuÏe ∆εcp, a príslu‰nej v˘stuÏe je rovnaká. Spolu so stratou z relaxácie v˘stuÏe moÏno celkovú ãasovo závislú stratu vyjadriÈ vzorcom:

∆ε cp

Oceºov˘ kanálik/B 0,25 0,24 -

Vonkaj‰ie nesúdrÏné káble HDPE Oceºov˘ kanálik/B kanálik/M 0,14 0,18 0,12 0,16 -

HDPE kanálik/M 0,12 0,10 -

∆σ p, c + s + r = E p ∆ε cp + 0, 8∆σ pr . (8) Relaxáciu ovplyvÀuje aj redukcia pomernej deformácie od zmra‰Èovania a dotvarovania, ktorá sa zohºadÀuje koeficientom 0,8. Potom zo vztahu (9) Po dosadení jednotliv˘ch ãastí dostávame vzorec (10), kde σc,qp je napätie v betóne v úrovni v˘stuÏe od vlastnej tiaÏe, poãiatoãného predpätia a ìal‰ieho kvázistáleho úãinku zaÈaÏenia podºa ‰tádia posudzovania; εCS je absolútna hodnota pomernej deformácie od zmra‰Èovania; ∆σpr je absolútna hodnota zmeny napätia vo v˘stuÏi v mieste x v ãase t, následkom relaxácie predpínacej ocele. Urãí sa pre σp (G+Pm0+ψ2Q).

ϕ ( t , t0 ) 1+ χϕ (t , t0 ) = σ c0 + ∆σ c (t , t0 ) + ε cs (t , t0 ) Ec Ec

Ú â I N K Y P R E D P ÄT I A Predpínacie sily spôsobujú v prvkoch pozdæÏne a prieãne pretvorenia. Ak je t˘mto deformáciám bránené (napr. staticky neurãité, spojité nosníky) vzniká sekundárny úãinok predpätia. Ak v‰ak simulujeme úãinok predpätia silami v kotvení a radiálnymi silami v zakriven˘ch ãastiach lana, ktoré spolu s reakciami tvoria samozáÈaÏn˘ stav, premietne sa celkov˘ úãinok predpätia do vnútorn˘ch síl. Strednú hodnotu predpínacej sily v ãase t, vo vzdialenosti x od aktívneho miesta predpínania vypoãítame podºa vzorca: Pm,t ( x ) = Pmax − Ap ∑ ∆σ i ,

(11)

kde ∑ ∆σ i je suma absolútnych hodnôt okamÏit˘ch a dlhdob˘ch strát, Pmax je maximálna sila v aktívnom mieste predpínania. Úãinky predpätia sa posudzujú diferencovane pri medznom stave pouÏívateºnosti a pri medznom stave únosnosti. Vnútorné sily od predpätia sa uvaÏujú v rovnováÏnych podmienkach ako doda-

Obr. 1 V˘poãet dlhodob˘ch strát Fig. 1 Calculation of time dependent losses

(7)

toãné zaÈaÏenie alebo ako podiel únosnosti prierezu.

 1 z2  p ∆σ (t , t0 ) = ∆σ p, c + s + r Ap  +   Ac Ic   

(9) MEZDNÉ

S TAV Y

P O U Î Í V AT E L‘ N O S T I

Ep ∆σ p, c + s + r =

B

ETON

ϕ (t , t0 )σ c , qp + ε cs E p + 0, 8∆σ pr

E cm E p Ap A 2 1+ (1+ c z cp ) [1+ 0, 8ϕ (t , t0 )] E cm Ac Ic

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

(10)

• SANAC

E

Úãinok predpínacej sily sa uvaÏuje ako úãinok vonkaj‰ieho zaÈaÏenia. Urãujeme dve charakteristické hodnoty predpínacej sily pre priaznivé alebo nepriaznivé pôsobenie, tzv. dolnú a hornú hodnotu, rinf resp. rsup ako doplnkov˘ prvok spoºahli-

1/2004

43

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

Kombinácia zaÈaÏenia ⇒ Trieda prostredia ⇓ XC1 XC2 – XC4 XD1 – XD2

Skoro stála Betonárska oceº a nesúdrÏná predpínacia v˘stuÏ 0,4 mm

âastá

lov. Návrhovú hodnotu zv˘‰enia napätia vo v˘stuÏi urãíme:

Skoro stála

SúdrÏná predpínacia v˘stuÏ 0,2 mm

0,3 mm

D

∆σ pd = ∆σ p γ ∆P

– D

Tab. 3 Odporúãané hodnoty wmax [1] 7.3 Tab. 3 Recommended values of wmax [1] 7.3

vosti. Platí to zvlá‰È pri zohºadnení staticky neurãitého pôsobenia predpätia. Pk ,sup = rsup Pm,t ( x )

(12)

Pk ,inf = rinf Pm,t ( x )

(13)

Odporúãané hodnoty: - pre vopred predpäté a nesúdrÏné v˘stuÏe rsup = 1,05 ; rinf = 0,95, - pre dodatoãné predpätie – súdrÏné v˘stuÏe rsup = 1,10 ; rinf = 0,90. Príslu‰né okrajové vlákna kritického prierezu sa posudzujú na základe prostredia a spôsobu predpätia podºa tabuºky 3, kde sa uvádza prípustná ‰írka trhliny resp. kritérium vzniku Èahov˘ch napätí „D“. - D (dekompresia) – v˘stuÏ aj kanálik leÏí min. 25 mm vo vnútri tlakovej oblasti. - Korózia vyvolaná karbonatizáciou XC1 – stále suché alebo mokré prostredie, XC2–XC4 – premenné suché a mokré prostredie. - Korózia vyvolaná chloridmi XD.

(14)

Odporúãané hodnoty pre dolnú a hornú hodnotu koeficienta spoºahlivosti sú 0,8 a 1,2. Zv˘‰enie napätia v predpínacej nesúdrÏnej v˘stuÏi moÏno uvaÏovaÈ hodnotou ∆σp,ULS = 100 MPa ak deformaãn˘ stav nosníka nie je známy. Pri posúdeniach ‰myku a pretlaãenia, kde sa nepredpokladá dosiahnutie medze klzu predpínacej ocele, je treba zohºadniÈ pri urãení Pm,t aj dlhodobé straty. Predpínacia sila prispieva k zv˘‰eniu ‰mykovej pevnosti betónu svojou normálovou zloÏkou hodnotou 0,15 σcp, resp. v prípade zakriven˘ch predpínacích v˘stuÏí svojou zvislou zloÏkou. PR E DPÍNAC I E

V¯STUÎE

Kotvenie V kotevn˘ch oblastiach vopred predpät˘ch nosníkov uvaÏujeme s: - prenosovou dæÏkou lpt, ktorou sa prenesie do betónu predpínacia sila P0; - rozptylovou dæÏkou ldisp, ktorou sa napätia v betóne rozpt˘lia do lineárneho priebehu; - kotevnou dæÏkou lbpd, ktorou sa prenesie do betónu sila vo v˘stuÏi Fpd pri MSÚ. • Základná hodnota prenosovej dæÏky je daná

l pt = α1α 2φ p σ pm0 / fbpt

(15)

kde σpm0 je napätie vo v˘stuÏi po vnesení predpätia; α1 = 1,0 pre postupné (graduálne) vnesenie a α1 = 1,25 pre náhle vnesenie predpätia; α2 = 0,25 pre káble s kruhov˘m prieãnym rezom, α2 = 0,19 pre 3 a 7 drôtové laná; fbpt je napätie v súdrÏnosti fbpt = η p1 η1 fctd (t ) .

(16)

fctd(t) je návrhová Èahová pevnosÈ betónu v ãase vnesenia predpätia, ηp1 = 2,7 pre drôty s tvarovan˘m povrchom, ηp1 = 3,2 pre 3 a 7 drôtové laná, η1 je koeficient závisl˘ od podmienok kotvenia, 1,0 pre dobré a 0,7 pre zlé podmienky. Návrhová hodnota prenosovej dæÏky sa uvaÏuje hodnotou 0,8 lpt pre posúdenie miestnych napätí pri vnesení predpätia a hodnotou 1,2 lpt pre posúdenie medzn˘ch stavov únosnosti – ‰myk a kotvenie. • Rozptylovú dæÏku urãíme zo vzorca: l disp = l 2pt + d 2

(17)

• Kotevnú dæÏku urãíme zo vzorca (18); Obr. 2 Minimálne svetlé vzdialenosti a) medzi vopred predpätou v˘stuÏou, b) medzi káblov˘mi kanálikmi Fig. 2 Minimum clear spacing a) between pre-tensioned tendons, b) between ducts

M E Z D N É S TAV Y Ú N O S N O S T I Úãinok predpätia sa uvaÏuje na strane únosnosti prierezu. Predpínacia oceº pôsobí ako v˘stuÏ vysokej pevnosti. Rozptyl predpínacej sily sa zanedbáva. Návrhová hodnota predpínacej sily sa urãí zo strednej hodnoty Pd,t(x) = γpPm,t(x), priãom ãiastkov˘ koeficient spoºahlivosti γp = 1,0 ([1]2.4.2.2). Pri v˘poãte zv˘‰enia napätia v nesúdrÏnej v˘stuÏi je treba zohºadÀovaÈ deformáciu celého nosníka. UvaÏujeme s priemern˘mi hodnotami vlastností materiáObr. 3 DæÏkové parametre prenosu predpätia vopred predpínan˘ch nosníkov Fig. 3 Transfer of prestress in pretensioned elements; length parameters

44

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STRUCTURES • QUALITY • CERTIFICATION Tab.4

l bpd = l pt 2 + α 2φ p (σ pd − σ pm∞ ) / fbpd

(18) Tab.4

kde fbpd je napätie v súdrÏnosti pri medznom stave únosnosti fbpd = ηp2η1fctd ηp2 = 1,4 pre drôty s tvarovan˘m povrchom, ηp1 = 1,2 pre 7 drôtové laná. PRÍKLAD

N ÁV R H U A P O S Ú D E N I A

P R E D P ÄT É H O N O S N Í K A

Ide o návrh vopred predpätého stre‰ného panela TT dæÏky 16 m, vyrobeného z betónu triedy C40/50 a predpätého stabilizovan˘mi lanami ∅Ls 12,5 mm/ 1860 MPa. UvaÏovaná trieda prostredia je XC3. Vnesenie predpätia sa predpokladá pri dosiahnutí minimálne 75% priemernej 28-dÀovej pevnosti betónu. Teoretické rozpätie prvku je leff = ln – 2 al / 2 = 15,7 m, kde al je dæÏka uloÏenia, al = 0,3 m. ZaÈaÏenie - Vlastná tiaÏ nosníka (25 kN/m3): g0,k = 8,1 kN/m - Ostatné stále zaÈaÏenie (1,5 kN/m2): g1,k = 3,6 kN/m - Premenné zaÈaÏenie (sneh 1,5 kN/m2): qk = 3,6 kN/m • Návrhová hodnota zaÈaÏenia: fd = 1,35 . (g0,k + g1,k) + 1,5 qk = 21,2 kN/m • Charakteristická hodnota zaÈaÏenia: fk = (g0,k + g1,k) + qk = 15,3 kN/m • Kvázi-stála hodnota zaÈaÏenia (sneh, ψ2 = 0): fqp = g0,k + g1,k = 11,7 kN/m Návrh predpínacej v˘stuÏe Krytie predpínacej v˘stuÏe: cnom = cmin + ∆cdev = 30 + 5 = 35 mm cnim = max {cmin,b , cmin,dur} = max {2 φp, 30 mm} = 30 mm, kde cmin,dur je stanovená pre kon‰trukãnú triedu S3 a triedu prostredia XC3 (tab. 4.5N [1]), φp je priemer predpínacej v˘stuÏe φp = 12,5 mm. Predpokladan˘ poãet lán do jednej stojiny je 4, osová vzdialenosÈ lán 38 mm. ap = cnom + φp + aclr / 2 = 35 + 12,5 + + 25,5 / 2 = 60,3 mm ep = hn – tc – ap = 0,74 – 0,229 – – 0,06 = 0,451 m kde aclr je hrúbka betónu medzi dvomi rovnobeÏn˘mi lanami (obr. 2a). Potrebnú plochu predpínacej v˘stuÏe navrhneme z poÏiadavky, aby pri pôsobeB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

Betón fcm fctm 48 3,5 [MPa]

fck 40

Ecm 35 [GPa]

fpk 1860

Predpínacia oceº fp0.1k Ep 1580 195 [MPa] [GPa]

ní stálych a dlhodob˘ch zaÈaÏení nenastala v kritickom priereze dekompresia:

σ cl = −

Materiálové a prierezové charakteristiky Material and sectional properties Prierezové charakteristiky Ac Ic tc 0,325 0,01732 0,229 [m2] [m4] [m]

V˘poãet strát predpätia OkamÏité straty predpätia v prípade VPB sú ovplyvnené najmä typom v˘robnej

Pk ,inf MEqp − Pk ,inf e p + hn − t c = 0 Ac Ic

(

)

MEqp = fqp l 2eff / 8 = 11, 33 ⋅15, 72 / 8 = 3615 , [kNm] Pk,inf =

Pm0 =

(

)

1 0, 362 ⋅ 0, 74 − 0, 229 = 0, 659 [MN] 1 0, 451 0, 01732 0, 74 − 0, 229 + 0, 325 0, 01732

(

(

Pk ,inf

rinf 1− λ p, ∞

)

=

)

0, 659 = 0, 867 [MN] (odhad dlhodob˘ch strát 20 %) 0, 95 1− 0, 20

(

{

)

}

{

}

σ pm0 = min 0, 75 f pk , 0, 85 f p0.1k = min 1395, 1343 = 1340 [MPa] 1) Ap, rqd = Pm0 / σ pm0 = 0, 867 / 1340 = 6, 47 ⋅10 −4 [m2] np = Ap, rqd / Apl = 647 / 93 = 6, 96 ⇒ návrh 8 lán ⇒ Ap = 8 ⋅ 93 = 744 [mm2]

Overenie ohybovej odolnosti MEd max = fd l 2eff / 8 = 21, 24 ⋅15, 72 / 8 = 654, 4 [kNm] fcd = fck / γ C = 40 / 15 , = 26, 7 [MPa] ( f pd = f p0.1k / γ S = 1580 / 115 , = 1374 [MPa]) F pd = Ap f pd = 0, 000744 ⋅1374 = 1, 022 [MN] xu =

F pd

λ beff fcd

=

1, 022 = 0, 02 [m] 0, 8 ⋅ 2, 39 ⋅ 26, 7

z = hn − a p − 0, 5 ⋅ λ x u = 0, 74 − 0, 061− 0, 008 = 0, 671 [m] MRd = F pd z = 0, 686 [MNm] ≥ MEd ,max = 0, 655 [MNm]

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

45

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

αe =Ep /Ecm 5,571 –

Ap 744 [mm2]

Aci 0,328 [m2]

Ici 0,0180 [m4]

tci 0,234 [m]

epi 0,446 [m]

Tab. 5 Ideálne prierezové charakteristiky Tab. 5 Gross sectional properties

linky a spôsobom predpínania. Obyãajne sú men‰ie ako rozdiel medzi maximálnym prípustn˘m napätím na predpínacej pi‰toli σpmax a maximálnym dovolen˘m napätím v ãase transferu σpm0. Preto ìalej predpokladáme, Ïe predpínacie napätie v ãase transferu je 1340 MPa. V na‰om prípade napätie σpm0 nezah⁄Àa stratu z pruÏného pretvorenia prvku. Tú zohºadníme uváÏením ideálnych prierezov˘ch charakteristík (tab. 5).

εcd,∝ = khεcd,0 = 0,00044, εca (∝) = 2,5(fck – 10) .10–6 = = 0,000075 εsc = εcd (∝) + εca (∝) = 0,000444 + + 0,000075 = 0,000515 • Z obr. 3.1 [1] pre betón C40/50, RH = 50 % a h0 = 86 mm je ϕ(∝,5) = 2,45 a ϕ(∝,30) = 2,0 . • Napätie v betóne od predpínacej sily a vlastnej tiaÏe nosníka v mieste x = 0,5 leff:

fctd(t0) = 0,7 . fctm(t0) /γC = 0,7 . 0,75 . . 3,5 / 1,5 = 1,225 [MPa] • DæÏka potrebná na vnesenie predpínacej sily do prvku: lpt = α1α2φpσpm0 / fbpt = 1,0 . 0,19 . 12,5 . 1340 / 3,92 = 812 [mm]

MEg0 = 0, 250 [ MNm] ( MEg1 = 0,111[ MNm])

σ c , pgo = −

Pm0 MEgo − Pm0 e pi + e pi = −7, 872 [ MPa] (σ c , g1 = 2, 737 [ MPa]) Aci Ici

∆σ p, s + c + r =

σpi = σpm0 = 1340 MPa 1)

µ = σ pi / f pk = 1340 / 1860 = 0, 72

( )

λ ∞, 5 = α e

Predpínaciu v˘stuÏ tvoria laná s nízkou relaxáciou (trieda 2), pre ktoré je moÏné stratu po 1000 hodinách uvaÏovaÈ ρ1000 = 2,5 % . Poznámka 1: Pri stanovení hodnoty napätia σpi je moÏne zohºadniÈ aj stratu z pruÏného pretvorenia prvku.

( ) 1+ λ (∞, 5)

−ε cs E p + α e ϕ ∞, 5 σ c , pgo − 0, 8∆σ pr

[

+

(

)

α e ϕ ∞, 30 σ c , g1

(

1+ λ ∞, 30

( )]

)

[ λ(∞, 30) = 0,152 ]

Ap  Aci 2  e pi  1+ 0, 8ϕ ∞, 5 = 0,173 1+ Aci  Ici 

∆σ p, s + c + r = −216,1+ 26, 5 = −189, 6 [ MPa]

σ pm∞ = σ pm0 + ∆σ p, s + c + r = 1340 − 190 = 1150 [ MPa]

0, 75(1− µ )   −5 ∆σ pr = σ pi 0, 66ρ1000 e9,1µ t / 1000  ⋅10 =   0, 75(1− 0, 72 )   −5 9,1⋅ 0, 72 500000 / 1000 = 1340 0, 66 ⋅ 2, 5 e  ⋅10 = 57,1[ MPa]  

)

(

fbpt = ηp1η1fctd(t0) = 3,2 . 1,0 . 1,225 = 3,92 [MPa]

Pm0 = σ pm0 Ap = 1340 ⋅ 0, 000744 = 0, 997 [ MN]

Dlhodobé straty predpätia od relaxácie v˘stuÏe

(

• PevnosÈ betónu v súdrÏnosti:

)

• Dolná hodnota dæÏky potrebnej na vnesenie predpätia: lpt1 = 0,8 lpt = 650 [mm] • Horná hodnota dæÏky potrebnej na vnesenie predpätia: lpt2 = 1,2 lpt = 975 [mm]

Dlhodobé straty predpätia od zmra‰Èovania a dotvarovania betónu Predpokladáme vnútorné prostredie s RH = 50 %. Vnesenie predpätia sa uskutoãní pri dosiahnutí 75 % pevnosti betónu, ão pri pouÏití r˘chlo tuhnúceho cementu CEM I 42,5R zodpovedá chemickému veku betónu cca t0 = 5 dní. Zaãiatok pôsobenia ostatn˘ch stálych zaÈaÏení predpokladáme pri chemickom veku betónu t1 = 30 dní. • DæÏka obvodu prierezu vystaveného prostrediu u = 7580 mm h0 = 2Acn / u = 2 . 325000 / 7580 = 86 [mm] ⇒ kh = 1,0 z tab. 3.3 [1] • Z tab. 3.2 [1] pre betón C40/50 a RH = 50 % je 46

B

Overenie trvanlivosti kon‰trukcie V ‰tádiu predpínania musíme posúdiÈ maximálne tlakové napätia v úrovni predpínacej v˘stuÏe. Pri absencii hornej predpínacej v˘stuÏe posudzujeme horné Èahové napätia v betóne z hºadiska vzniku trhlín. Trhliny sú príãinou zmeny prierezov˘ch charakteristík, ão vedie ku nárastu tlakov˘ch napätí v doln˘ch vláknach prvku. Súãasne môÏu nepriaznivo ovplyvniÈ premenlivosÈ vzopätí nosníkov. Posúdenie robíme v prierezoch, kde predpokladáme plné rozvinutie predpínacej sily. Teoretické rozpätie pre posúdenie bolo urãené z polohy závesn˘ch hákov. VzdialenosÈ závesn˘ch hákov je 0,50 m od ãela nosníka:

• Kritick˘ prierez:

leff,0 = 16 – 2 . 0,50 = 15,0 [m] ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

x = lpt1 – 0,50 m = 0,15 m P

( ) kA,sup + ci MEgo ( x ) − Pk ,sup e pi +

σ c x, z = −

Ici

( z − tci )

(

) ≤ 0, 7 fck (t0 ) = 0, 7 ⋅ 28 = 19, 6 [ MPa]

σ c x , hn = − 16, 8 MPa ≤

( )

( )

σ c x , 0 = 2, 9 MPa > fctm t0 = = 0, 75 ⋅ 3, 5 = 2, 6 [ MPa] (vznik trhliny sa oãakáva),

U KC E

• SANAC

E

1/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STRUCTURES • QUALITY • CERTIFICATION kde je Pk,sup = rsupσpm0 Ap = 1,05 . 1340 . 0,000744 = 1,047 [MN], fck(t0) = 0,75 fcm – 8 MPa = 0,75 . 48 – 8 = 28 [MPa] V ‰tádiu uÏívania posudzujeme napätia v betóne od stálych a dlhodob˘ch zloÏiek zaÈaÏenia, priãom predpínacia v˘stuÏ musí leÏaÈ najmenej 25 mm vo vnútri tlaãeného betónu.

(

)

σ c 0, 5l eff , z = − +

MEqp − Pk ,inf e pi

Pk ,inf + Aci

(

)

kde je z = hn – cnom + 25 mm = 730 [mm], Pk,inf = rinfσpm∝ Ap = 0,95 . 1150 . 0,000744 = 0,812 [MN]. Súãasne ‰írka trhliny od ãastej kombinácie zaÈaÏení wk ≤ 0,2 mm. V tomto prípade je v˘hodné overiÈ, ãi vôbec trhlina vznikne. Trhlinu oãakávame, ak maximálne napätie v betóne pri charakteristickej kombinácii zaÈaÏení prekroãí hodnotu fctm.

(

)

+

MEk − Pk ,inf e pi

Pk ,inf + Aci

(

Overenie ‰mykovej odolnosti ·mykovú odolnosÈ overujeme v priereze, v ktorom prieseãník priamky vychádzajúcej od líca podpery pod 45°, pretína ÈaÏiskovú os prvku. Poloha kritického rezu: x = hn – tc + al – al / 2 = 0,74 – 0,229 + 0,30 / 2 = 0,331 [m]

αl = (x + al / 2) / lpt2 = = (0,661 + 0,15) / 0,975 = 0,83

z − t ci = Ici = −2, 5 MPa ≤ 0 MPa

σ c 0, 5 l eff , hn = −

kde je MEk = fk l2eff / 8 = 15,33 . 15,72 / / 8 = 472,3 [kNm]

Pk,inf = rinf Ap,supσpm∝ (x) = = 0,95.6.0,000093.1121 = = 0,594 [MN] (2 separované laná)

σcp = NEd / Ac = γpPk,inf (x) / Ac = = 1,0.0,594/0,325 = = 1,83 [MPa] (tlak) fctd = 0,7fctm / γc = 1,633 [MPa]

αl = (x + al / 2) / lpt2 = = (0,661 + 0,15) / 0,975 = 0,83

(fctd ) + α l σ cp fctd VEd ( x ) = fd (0, 5 l eff − x )

VRd , c =

)

hn − t ci = Ici = 0, 6 [MPa] < fctm = 3, 5 [MPa]

≥

Ic bw Sc ,max

ING.KAREL ÎOFKA, 1922 A Î 2003

Karel Îofka byl pÛvodem z rodu jihoãesk˘ch lesníkÛ (pradûdeãek ve sluÏbách rodu Este si pfiivedl prababiãku z Modeny). Léta druhé svûtové války strávil nasazen v nûmeckém Kielu jako kresliã a konstruktér s pfiíleÏitostn˘m v˘dûlkem barového klavíristy. Po válce po krátkém intermezzu v leteckém ústavu v LetÀanech absolvoval v roce 1950 na âVUT v Praze obor KD. V roce 1949 nastupuje v BáÀsk˘ch projektech v Praze a záhy se stává vedoucím oddûlení statiky. Po roce 1959 odchází do SdruÏení maltovin a po dvou letech do IPS Praha, kde se opût stává vedoucím oddûlení statiky. Malá ochota brát politickou situaci jako nemûnnou realitu ho v‰ak po dvou letech opût nutí mûnit místo. Typické bylo jeho shrnutí: „nejhor‰í chybou socialismu je, Ïe bere lidem osobní iniciativu“. Od roku 1965 se stává v˘zkumn˘m pracovníkem VÚPS Praha. Není mu povoleno obhájit vûdecké práce, pfiesto uplatní svÛj teoretick˘ potenciál i praktickou zku‰enost na v˘voji vícepodlaÏních prÛmyslov˘ch staveb, teorii plechobetonov˘ch desek soustavy VIP a zejména vlastní kombinované ocelo-betonové soustavy VKS s patentovan˘m pfiedpjat˘m styãníkem Ïelezobetonov˘ch sloupÛ a ocelov˘ch prÛvlakÛ. V této soustavû pak realizuje mimo jiné Technolen v Lomnici nad PopelB

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

2

VRd , c =

0, 01732 ⋅ 0, 24 ⋅ 0, 033

⋅ 1, 6332 + 0, 83 ⋅1, 83 ⋅1, 633 = = 0, 233 [ MN] > 0,154 [ MN] Literatúra: [1] EN 1992-1-1 Eurocode 2: Design of concrete structures. Brussels: CEN, 225 s. [2] FILLO ª.: Predpätie, in EC2: Navrhování betonov˘ch konstrukcí. Eurocode 2, Praha, 10/2003. p. 45–53 [3] ZILCH K., ROGGE A.: Bemessung der Stahlbeton-und Spanbetonbauteile… In:Beton Kalender 1. Karlsruhe:Ernst & Sohn, 2002, s. 217–361

Prof. Ing. ªudovít Fillo, PhD. Doc. Ing. Jaroslav Halvoník, PhD. Stavebná fakulta STU v Bratislave Radlinského 11, 813 68 Bratislava, SK tel.: +421 2 5296 1749, fax: +421 2 5296 7027 e-mail: [email protected], [email protected] www.svf.stuba.sk

kou, LázeÀsk˘ dÛm v Luhaãovicích, tfiídírnu zásilek âSP v Praze-Male‰icích a konstrukci kulturního domu v Teplicích podle projektu arch. Hubáãka (BETON TKS 5 a 6/2002). Cel˘ Ïivot hraje na klavír, miluje cestování – s vozem Aero 662, v‰emoÏnû udrÏovan˘m pfii Ïivotû, je léta ãlenem klubu Aero, miluje knihy, které vá‰nivû sbírá a ãte. K cestám po vlastech âesk˘ch ãasem pfiibyly cesty po Evropû, zvlá‰tû po památkách Itálie. V dÛchodu pobyl jen krátce. Po roce 1989 zaãal opût projektovat ve spoleãné kanceláfii se synem. Po sedmdesátce se pfieorientoval na poãítaãovou statiku, nov˘ poãítaã si pofiídil po osmdesátce a poslední projekt, více neÏ stostránkov˘ v˘poãet ocelové haly pro Nohel Garden, dokonãil den pfied smrtí. Obdivuhodná byla jeho vytrvalá aktivita aÈ profesní pfii organizování Konzultaãního sboru poradcÛ pfii âSSI, v kauze Karlova mostu atd., ãi obãanská pro radnici v Mní‰ku, kam se z Prahy odstûhoval. Zprostfiedkoval vystupování studentÛ praÏské konzervatofie na mní‰eckém zámku, hrál s vnuãkou skladby pro klavír a zobcovou flétnu, pfiíleÏitostnû douãoval studenty, z abonentních koncertÛ se s manÏelkou vracel posledním noãním autobusem. Jeho náhl˘ odchod v‰echny zaskoãil. Velik˘ nezaplnûn˘ prostor se pozvolna plní laskav˘mi vzpomínkami.

• SANAC

Prof. Ing. Bohumír Voves, DrSc.

E

1/2004

47

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

NÁRODNÍ CEN

DOPL≈KY K

EN 206-1

V âLENSK¯CH ZEMÍCH

NATIONAL AM E N DM E NT S TO E N 206-1 I N C E N M E M B E R STATES ALAIN ·TùRBA EN 206-1 je ve shodû s jejími ustanoveními doplÀována v zemích evropské normalizace CEN národními normami. Zásadnûj‰í národní normativní úprava je nutná i v âR, hlavnû s cílem omezit rozsah subnormativních pfiedpisÛ nutn˘ch k interpretaci informativních ustanovení t˘kajících se odolnosti proti vlivÛm prostfiedí. EN 206-1 is being amended by national standards in the countries of CEN standardization in accordance with its provisions. The Czech Republic is one of the countries which need to develop its standards. The development is largely aimed at a reduction of the scope of substandard regulations required for interpretation of information provisions on resistance to environmental effects. S ohledem na rÛznost klimatick˘ch a dal‰ích podmínek umoÏÀuje evropská norma âSN EN 206-1 [1] (úvod, nûkteré ãlánky) pouÏití národních norem nebo ustanovení platn˘ch v místû pouÏití betonu, dokonce i „jako alternativu k normativnímu pfiístupu“. Tím spí‰e nejsou v rozporu s EN 206-1 národní pfiedpisy t˘kající se informativních ustanovení normy, napfi. mezních hodnot pro sloÏení a vlastnosti betonu uveden˘ch v informativní pfiíloze F. Uvedená moÏnost byla nejdfiíve vyuÏita v zemi sekretariátu EN 206-1. V SRN byla soubûÏnû s DIN EN 206-1 v roce 2001 vydána i rovnocennû platná národní norma DIN 1045-2 [2]. âlánky této nûmecké národní normy jsou ãíslovány s návazností na EN 206-1. Tím je umoÏnûno vydání publikace Spolkového svazu nûmeckého prÛmyslu v˘robcÛ transportbetonu [3], která zahrnuje spoleãné a doslovné znûní obou norem a usnadÀuje tak jejich vyuÏívání. âlánky a vûty národní normy jsou pfiitom oznaãeny postranní ãarou. Radikálnûj‰í pfiístup byl pouÏit v sousedním Rakousku. Zde byla v roce 2002 vydána velmi obsáhlá 120 stránková jednotná norma ÃNORM B 4710-1 [4]. Tato norma zahrnuje v tematicky sefiazeném 48

B

sledu jak normativní ustanovení EN 2061, tak i dal‰í ãetné ãlánky, které mají funkci národních dodatkÛ nebo dokonce zmûn (napfi. jiné ãíselné oznaãení klasifikace konzistence podle rozlití). V ní jsou obsaÏena mimo jiné i podrobná rakouská normová ustanovení t˘kající se vodostavebn˘ch a speciálních betonÛ (podzemních stûn, vrtan˘ch pilot, betonování pod vodou). Aby se normativní ustanovení EN 206-1 v této normû vizuálnû neztrácela, je pro nû pouÏito grafické zv˘raznûní. Dal‰í národní normy vy‰ly [5] nebo vyjdou i v dal‰ích státech (Velká Británie, ·védsko, Nizozemí, Francie, ·v˘carsko). Nûkteré z nich jsou sice pouze v návrzích a proto bûÏnû nedostupné, i dostupné národní normy v‰ak poskytují dostatek zku‰eností pro jejich vyuÏití v âR. V na‰em státû fie‰il s podobn˘m zamûfiením t˘m pracovníkÛ Svazu v˘robcÛ betonu âR úpravu, která vyústila do schválené Zmûny 2 (2003). ProtoÏe velká ãást návrhÛ, ke kter˘m byly pfiipomínky, nebyla schválena, stala se tato zmûna torzem pÛvodních zámûrÛ, na‰tûstí s pfiíslibem, Ïe doplÀky budou fie‰eny v dal‰í etapû. Nûkteré z úkolÛ, které zb˘vá dofie‰it, jsou uvedeny v následující ãásti pfiíspûvku, ve které jsou uvedena nejdfiíve specifika souãasného stavu v âR. Pro obsáhlost tématiky je následující ãást pfiíspûvku vûnována pfiedev‰ím odolnosti betonu proti vlivÛm prostfiedí a jejímu zabezpeãování kontrolou shody. Nûkteré z dal‰ích námûtÛ jsou uvedeny mj. v pfiíspûvku autora [6] na 10. Betonáfisk˘ch dnech 2003. Tento pfiíspûvek byl pfiednesen v rámci panelové diskuze, která jednoznaãnû potvrdila závaÏnost tématu a naléhavou nutnost fie‰ení. D Ò V O DY P R O ¤ E · E N Í V â R , P R A K T I C K Á Z ÁVA Z N O S T I N F O R M AT I V N Í „ P ¤ Í LO H Y F “ Platná neharmonizovaná technická norma âSN EN 206-1 je normou nezávaznou. Její závaznost se obvykle zajistí smluvnû v rámci ãinností pfii realizaci stavebního díla. Pfiitom je v‰ak tfieba vzít v úvahu ãeskou legislativu jako celek [5]. Jde hlavnû o Nafiízení vlády ã. 163/2002, ETON

• TEC

H NOLOG I E

kter˘m se stanoví technické poÏadavky na vybrané stavební v˘robky, v tom i zpÛsob posuzování shody v˘robkÛ. Pokud parametry betonu neodpovídají informativní pfiíloze F této normy, nelze v souãasnosti pro nejãetnûji pouÏívané betony (tfiíd C12/15 a vy‰‰ích) získat certifikát na beton podle âSN EN 206-1. Z toho vypl˘vá, Ïe informativní hodnoty pfiílohy F mají de facto normativní platnost. V dal‰ích ãástech pfiíspûvku, pfiedev‰ím v kapitole vûnované dÛsledkÛm karbonatizace betonu, bude ukázáno, Ïe nûkteré z informativních hodnot neodpovídají optimálním parametrÛm vypl˘vajícím z protikladn˘ch poÏadavkÛ dan˘ch na jedné stranû jakostí a trvanlivostí a na druhé stranû poÏadavky na hospodárnost, energetickou nároãnost a na trvale udrÏiteln˘ rozvoj. S ohledem na uvedenou souvislost není proto splnûn zákonem dan˘ cíl technické normy, kter˘ je poskytnout „pro obecné a opakované pouÏívání pravidla, smûrnice nebo charakteristiky ãinností nebo jejich v˘sledkÛ zamûfiené na dosaÏení optimálního stupnû uspofiádání ve vymezen˘ch souvislostech“. Potfieba fie‰ení vypl˘vá dále i z následujících skuteãností: • Dochází k neobvyklému stavu, kdy nejnároãnûj‰í investofii (Ïeleznice, pozemní komunikace) pfiedepisují ve sv˘ch Technick˘ch a kvalitativních podmínkách [7] ménû pfiísné poÏadavky, neÏ které platí pro obecné uÏití (F. 1). • Normativnû není fie‰ena moÏnost vyuÏívání pfiím˘ch metod stanovení a kontroly trvanlivosti (viz kapitola Stfiídavé pÛsobení mrazu). • Dosavadní stav vede a povede k zavádûní duplicitních ustanovení v subnormativních pfiedpisech (TKP a jejich obdoby, pfiíli‰ ãetné podnikové normy), proto i k vût‰ímu rozsahu a k vût‰í nepfiehlednosti poÏadavkÛ. Lze proto oãekávat dal‰í problém pfii prokazování shody, dan˘ i tím, Ïe odbûratelé jednoho v˘robce betonu se budou muset zbyteãnû ãasto fiídit individuálními nároky rÛzn˘ch investorÛ. • Ve vztahu k vlivu prostfiedí lze dosavadní ustanovení o kontrole shody kritizovat

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STRUCTURES • QUALITY • CERTIFICATION i pro následující formální nedostatek vypl˘vající z následujících rozporÛ: Kritéria shody nepfiím˘ch charakteristik trvanlivosti (vodní souãinitel atd.) jsou formulována normativnû a pfiesnû (vãetnû normativních poÏadavkÛ na meze pfiípustn˘ch odchylek v závislosti na pfiejímacích ãíslech). Pfiíslu‰né mezní hodnoty v tab. F.1 jsou v‰ak normou oznaãeny jako informativní. Pfiímé charakteristiky trvanlivosti betonÛ s poÏadovanou vlastností (ãl. 5.3.3) nejsou normou stanoveny, proto nejsou stanovena ani kritéria shody. • Souãasn˘ stav normalizace si v zájmu efektivního fie‰ení vyÏádá v nev˘jimeãn˘ch pfiípadech pouÏití zahraniãní normy, pfiípadnû „v˘jimku z normy“ (pro právní nezávaznost normy je v‰ak udûlování v˘jimky bezpfiedmûtné). Pokud v‰ak není platná ãeská technická norma dodrÏena, vznikají v˘robci dal‰í právní povinnosti. S cílem omezit energii a náklady, které si uvedené dal‰í povinnosti vyÏádají, bylo by úãelné, aby podobnû jako v sousedních zemích byl i v âR vydán pfiedpis, kter˘ by usnadnil ãinnost tûm, ktefií nesouhlasí se souãasnou domácí tendencí pouÏívat informativní mezní hodnoty tabulky F.1 ve funkci závazn˘ch mezí pro kontrolu shody. MEZNÍ

H O D N OT Y P R O S LO Î E N Í

BETONU

Vedle zv˘‰ené nároãnosti na jakost a trvanlivost konstrukce (jak vlastního betonu, tak i zabudované ocelové v˘ztuÏe) je obecn˘m pfiínosem evropsk˘ch norem (dfiíve ENV 206, nyní EN 206-1) ‰ir‰í moÏnost vyuÏívání kontroly shody podle mezních hodnot pro sloÏení betonu. Jak jiÏ bylo uvedeno, je obecnost uplatnûní této nepfiímé kontroly zdÛraznûna i tím, Ïe jedinû pro ni jsou v tabulkách 17 a 19a stanovena normativní a pfiesná kritéria shody (vãetnû tolerancí). KaÏdá v˘hoda má v‰ak svÛj rub. Nûkteré nev˘hody byly jiÏ uvedeny; pfied dal‰ím konkrétním vyjádfiením budou dále uvedeny poznámky k vhodnosti dále uveden˘ch charakteristik, které jako pfiímé parametry sloÏení betonu mají plnit funkci nepfiím˘ch charakteristik odolnosti proti vlivÛm prostfiedí. Vodní souãinitel Vodní souãinitel je nejvhodnûj‰í nepfiímou normativní charakteristikou odolnosti betonu proti vût‰inû vlivÛ prostfiedí. Mezní B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

hodnoty se v uvedené funkci osvûdãily v základních normách sousedních zemí, napfi. mezní hodnota 0,60 jako kritérium trvanlivosti betonÛ odoln˘ch proti venkovnímu prostfiedí (dé‰È a stfiídání mrazu) a jako kritérium pro vodotûsnost tenkostûnn˘ch konstrukcí (tím nepfiímo i pro odolnost betonu proti nûkter˘m dal‰ím agresivním prostfiedím). Problematiãtûj‰í je jeho vyuÏívání pfii pouÏívání pfiímûsí. Normou stanovené khodnoty jsou odvozeny ze zkou‰ek pevnosti a nevyjadfiují zpravidla dostateãnû vûrnû pfiízniv˘ vliv dÛleÏit˘ch pfiímûsí na odolnost betonu. TéÏ neb˘vá vÏdy vyjádfien pfiízniv˘ vliv zv˘‰ení obsahu pojiva na vodotûsnost betonu a tím nepfiímo i na odolnost proti nûkter˘m vlivÛm prostfiedí. Problematické je pouÏívání vodního souãinitele ve funkci mezní hodnoty pro hodnocení vlivu karbonatace. Napfi. pfii stejném vodním souãiniteli probíhá karbonatace u cementÛ s obsahem strusky rychleji neÏ u portlandského cementu CEM I [8]. Obsah cementu Obsah cementu je nejproblematiãtûj‰í nepfiímá charakteristika trvanlivosti betonu. DÛvodem je jeho velká závislost na velikosti max. zrna kameniva a na poÏadovan˘ch vlastnostech ãerstvého betonu (konzistence, vhodnost pro mimofiádné zpÛsoby zhutÀování). Podobnû jako u vodního souãinitele je dal‰ím problémem sortiment cementÛ a dostateãnû vûrné vyjádfiení funkce pfiímûsí. Z uvedeného dÛvodu obsahuje napfi. BS 8500 [9] tabulku a ustanovení, pomocí kter˘ch lze hodnotit pfiímûsi dávkované v betonárnû podobnû jako pfiímûsi (neslinkové hlavní sloÏky) obsaÏené v cementu. Obsah vzduchu Podobnû jako u v‰ech charakteristik tab. F. 1 platí mezní hodnoty vzduchu jen pro pfiedpokládanou provozní Ïivotnost konstrukce 50 let, pro cement CEM I a pro kamenivo s maximální jmenovitou horní mezí frakce od 20 do 32 mm. Mezní hodnoty pro jiné podmínky chybí. Navíc je tfieba vzít v úvahu, Ïe obsahy vzduchu jsou vlivem mnoh˘ch plastifikaãních a superplastifikaãních pfiísad aÏ o 2 % zvût‰eny o vût‰í vzduchové póry, které nemají na odolnost proti opakovanému zmrazování stejnû pfiízniv˘ vliv jako vzduchové póry do cca 0,3 mm.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

Pevnostní tfiída V‰eobecnû je vyváÏená normová specifikace minimální pevnostní tfiídy úãelná i z praktick˘ch technickoekonomick˘ch dÛvodÛ. ProtoÏe rozpoãtové náklady se urãují ãasto jen podle pevnostní tfiídy betonu, je v zájmu v˘robce betonu i odbûratele úãelné, aby v prÛbûhu statického fie‰ení bylo jasné, Ïe nelze pfiedepisovat souãasnû nízkou tfiídu betonu a vysoké nároky na trvanlivost. Pro v˘‰e uvedenou problematiku vyuÏívání vodního souãinitele pro hodnocení vlivu karbonatace je stanovení mezních pevnostních tfiíd pravdûpodobnû nejvhodnûj‰ím, nejjednodu‰‰ím a osvûdãen˘m postupem, jak hodnotit betony ve vztahu ke karbonataci. VLIV

K A R B O N ATA C E N A K O R O Z I

(XC) Tento vliv prostfiedí je komentován podrobnûji z následujících dÛvodÛ: • U karbonatace nepfiipadá prakticky v úvahu jiné fie‰ení neÏ nepfiímá kontrola shody s vyuÏitím mezních hodnot pro sloÏení betonu. Zkou‰ení prÛbûhu karbonatace nelze obecnû pouÏít pro ãasov˘ rozsah zkou‰ek a pro jejich nároãnost. • Zvlá‰tû závaÏné dÛvody pro revizi mezních hodnot v tabulce F. 1. • Spojitost s poÏadavky na tlou‰Èku krycí vrstvy betonu. Pro závaÏnost ochrany oceli proti korozi a tím i pro pfiím˘ vliv na bezpeãnost konstrukce musí norma obsahovat normativní poÏadavek na jakost vyztuÏeného betonu; stanovení informativních mezních hodnot pro kontrolu shody není správn˘m fie‰ením. V¯ZTUÎE

PoÏadavky na beton Informativní nároky tabulky F. 1 jsou na obr. 1 aÏ 3 porovnány jak s normativními nároky dfiíve platn˘ch ãeskoslovensk˘ch (resp. ãesk˘ch) norem, tak i s poÏadavky dÛleÏité zahraniãní normy DIN 1045-2 [2] a nároãného návrhu TKP 17 [7] (tím i návrhem TKP 18). Porovnání nárokÛ na nejniωí pfiípustnou pevnostní tfiídu betonu je provedeno na obr. 1, horní meze vodního souãinitele na obr. 2 a dolní meze obsahu cementu na obr. 3. Pokud jde o novû platné normy, je ve v‰ech pfiípadech nejménû nároãná nûmecká norma DIN 1045-2. Stejné nároky jako DIN 1045-2 má na tfiídu betonu, tedy na nejzávaÏnûj‰í nepfiímou charakte-

1/2004

49

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

Obr. 1 Nároky norem a pfiedpisÛ na tfiídu betonu vyjádfienou dolní mezí charakteristické krychelné pevnosti Fig. 1 Demands of standards and regulations for a class of concrete represented by the lower limit of the characteristic cube strength

40 Min. charakteristická krychelná pevnost [MPa]

XC1 30

20

10

0

Horní mez vodního souãinitele V / (C+k.P)

0,8

Nároky na min. tfiídu (znaãku) betonu. âSN 73 1201: I. âSN 73 2001: B135

XC2

XC3

XC4

37 37

30

30

25

25

20 20

10 10 10 10

âSN 73 1201 âSN 73 2001

XC1

DIN 1045-2 TKP 17

XC2

âSN EN 206-1

XC3

Obr. 2 Nároky norem a pfiedpisÛ na horní mez vodního souãinitele Fig. 2 Demands of standards and regulations for the upper limit of the water – cement ratio

XC4

0,7

0,6

0,5

0,4

Horní mez vodního souãinitele není normou pfiedepsána âSN 73 2400 DIN 1045-2

TKP 17

âSN EN 206-1

Obr. 3 Nároky norem a pfiedpisÛ na dolní mez obsahu cementu [kg/m3] Fig. 3 Demands of standards and regulations for the lower limit of the cement content

Dolní mez obsahu cementu [kg/m3]

300 XC1

XC2

XC3

XC4

280

260

240

220

200 âSN 73 2400

DIN 1045-2

âSN EN 206-1 TKP 17

ristiku prÛbûhu karbonatace (viz závûr pfiedchozí kapitoly) i TKP 17. I tyto nejménû nároãné nové poÏadavky jsou v‰ak podstatnû pfiísnûj‰í neÏ nároky dfiíve platn˘ch ãeskoslovensk˘ch norem, které spolu s jejich nedostateãnou vymahatelností nezaruãily potfiebnou jakost a trvanlivost betonov˘ch konstrukcí. Rozdíly jsou v˘znamné, podobnû jako u rozdílÛ mezi nároky tabulky F. 1 a spoleãn˘mi nároky DIN 1045-2 a TKP 17; u nárokÛ na pevnostní tfiídu jde i o rozdíl dvou tfiíd. Souvislost s poÏadavky na tlou‰Èku krycí vrstvy Karbonatace je sice projevem chemického pÛsobení vzdu‰ného kysliãníku uhliãitého na beton a tím i korozí betonu, tato koroze je v‰ak do EN 206-1 zafiazena 50

B

hlavnû s cílem zabezpeãit trvanlivost vyztuÏen˘ch betonov˘ch konstrukcí tak pomal˘m prÛbûhem karbonatace povrchové vrstvy, aby v dobû provozní Ïivotnosti nedo‰lo vlivem sníÏení pH ke korozi ocelové v˘ztuÏe. Tato skuteãnost je napfi.

v nové nûmecké normû [2] vyjádfiena tím, Ïe v normativní tabulce pfiílohy F jsou stupnû vlivu prostfiedí XC1 aÏ XC4 zafiazeny do oddílu „Koroze v˘ztuÏe“. Ochrana ocelové v˘ztuÏe je vedle poÏadavkÛ na jakost betonu zabezpeãována i poÏadavky na tlou‰Èku krycí vrstvy. Proti dfiívûj‰ímu stavu v âSFR a âR jsou poÏadavky na tyto tlou‰Èky v nov˘ch normách [10] v˘znamnû zvût‰ovány, smûrnû o 10 aÏ 15 mm. Z uvedeného dÛvodu se zabezpeãí trvanlivost vyztuÏen˘ch konstrukcí soubûhem obou nov˘ch úprav (zv˘‰ení nárokÛ na beton, zvût‰ení tlou‰Èky krycí vrstvy) spolehlivû i tehdy, kdyÏ nároky na beton budou zvût‰eny pouze na úroveÀ pfiedepisovanou DIN 1045-2 a TKP 17 (viz obr. 1); tedy na pfiíklad, kdyÏ vyztuÏen˘ beton uvnitfi budov s nízkou vlhkostí vzduchu (XC1), nebude muset mít vÏdy vy‰‰í tfiídu neÏ C16/20. Názornou ilustraci soubûÏné funkce obou faktorÛ (jakost betonu, tlou‰Èka krycí vrstvy) poskytují britské pfiedpisy BS EN 206-1/BS 8500 [9]: Jako pfiíklad jsou v tab. 1 uvedeny nároky na beton v závislosti na tlou‰Èce krycí vrstvy, platné za následujících podmínek: • stupnû vlivu prostfiedí XC3 a XC4, • tlou‰Èky krycí vrstvy odpovídají nominálním hodnotám cmin,dur a toleranci ∆cdev = 5 mm, • bûÏná návrhová Ïivotnost (50 let, kategorie návrhové Ïivotnosti 4). S T ¤ Í D AV É P Ò S O B E N Í M R A Z U (XF) Porovnání poÏadavkÛ vybran˘ch norem a pfiedpisÛ na mezní tfiídy a na mezní hodnoty sloÏení betonu je provedeno v tab. 2 a to s barevn˘m vyznaãením jejich nároãnosti. Nejpfiísnûj‰í jsou nároky informativní tabulky F. 1 EN 206-1; nároãnost spoãívá i v tom, Ïe tato norma, podobnû jako TKP 17, nepfiipou‰tí nepro-

Tab. 1 Pfiíklad nárokÛ britsk˘ch norem BS EN 206-1 / BS 8500 [9] na tlou‰Èku krycí vrstvy, na tfiídu betonu a na jeho sloÏení Tab. 1 The case of British standard demands BS EN 206–1 / BS 8500 [9] for a thickness of a cover, a class of concrete and its composition Stupnû vlivu prostfiedí XC3 a XC4 Tlou‰Èka [mm] krycí vrstvy cmin,dur + 5 20 25 30 35 40 Mezní pevnostní tfiídu nepoC40/50 C32/40 C28/35 C25/30 nároky vodní souãinitel voluje 0,45 0,55 0,60 0,65 se 340 300 280 260 na obsah cementu [kg/m3] Niωí nároky na beton se nepfiipou‰tûjí ani pfii vût‰ích tlou‰Èkách krycí vrstvy neÏ 40 mm. Pevnostní tfiídy C32/40 a C28/35 neodpovídají EN 206-1, tabulka 7. Porovnání nárokÛ s jin˘mi normami je proto ztíÏeno.

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STRUCTURES • QUALITY • CERTIFICATION Tab. 2 Nároky norem a pfiedpisÛ na tfiídu betonu, na vodní souãininel a na obsah cementu Tab. 2 Demands of standards and regulations for a class of concrete, a water – cement ratio and a cement content Provzdu‰nûní

ne

ano

StupeÀ vlivu prostfiedí BS 35 40 50 50 xxx 30 30 35

XF1 XF2 XF3 XF4 XF1 XF2 XF3 XF4

Min. tfiída – hodnota charakteristické krychelné pevnosti fck [MPa] DIN TKP 30 30 45 45 xxx 30 30 37

xxx 30 37 37

Oznaãení: BS BS 8500 [9] DIN DIN 1045-2 [2]

O S TAT N Í V L I V Y P R O S T ¤ E D Í Odolnost betonu proti dal‰ím vlivÛm prostfiedí (XD-chloridy, XA-chemické pÛsobení) lze v mnoh˘ch pfiípadech zabezpeãit v˘robou betonÛ, které mají podstatnû niωí pevnostní tfiídu neÏ je informativní poÏadavek v tab. F. 1. Nûkteré pfiímûsi (popílek, struska, kfiemiãit˘ úlet, metakaolin) mají totiÏ na odolnost betonu (resp. oceli) v˘znamnû vût‰í vliv, neÏ na pevnost betonu. Jedním z mnoha pfiíkladÛ je vysoká trvanlivost nízkopevnostních malt z vhodného hydraulického vápna. Nárok na minimální tfiídu betonu lze proto sníÏit na C25/30; v zájmu jednoznaãného v˘ETON

• TEC

H NOLOG I E

BS 0,60 0,55 0,45 0,45 xxx 0,60 0,60 0,55

xxx 30 37 37 TKP EN

vzdu‰nûné betony ani pro stupnû XF2 a XF3. Naopak nejménû nároãná je britská norma, pravdûpodobnû pro mírnûj‰í klimatické nároky; jedinû tato norma pfiipou‰tí neprovzdu‰nûné betony i pro stupeÀ vlivu prostfiedí XF4. Pro r˘sující se moÏnosti fie‰it odolnost betonu proti vlivÛm prostfiedí XF i bez provzdu‰nûní je ‰koda, Ïe pro odolnost proti vlivÛm prostfiedí není normativnû a konkrétnû fie‰ena kontrola shody betonÛ s poÏadovan˘mi vlastnostmi (viz ãlánek 5.3.3). EN 206-1 obsahuje sice informativní pfiílohu J „Návrh sloÏení betonu z hlediska trvanlivosti“, ta v‰ak neobsahuje takové specifikace, které by mohly b˘t pouÏívány bez dal‰ích normativních nebo subnormativních pfiedpisÛ. Pro vlivy prostfiedí XF jsou pfiitom k dispozici ovûfiené metody zkou‰ení, zaloÏené napfi. na zji‰Èování hmotnosti odpadu (odlupování) pfii stfiídavém zmrazování a rozmrazování v prostfiedí modelujícím i vliv chemick˘ch rozmrazovacích látek.

B

EN 37

Max. vodní souãinitel wmax [1] (pfiímûs zahrnuta k-hodnotou) DIN TKP EN 0,60 0,60 0,55 0,50 0,50 xxx 0,55 0,55 0,50

xxx 0,55 0,50 0,45

xxx 0,55 0,50 0,45

TKP 17 [7] a TKP 18 âSN EN 206-1 [1]

kladu je v‰ak tfieba, aby tento sníÏen˘ nárok mûl normativní platnost. Podobnû jako v pfiedchozí kapitole je tfieba normativnû povolit alternativní postupy kontroly shody (viz téÏ následující kapitolu).

BS 280 300 340 340 xxx 280 280 300 xxx

Min. obsah cementu Cmin [kg/m3] (pfiímûs zahrnuta k-hodnotou) DIN TKP EN 280 300 300 320 320 xxx xxx 300 300 300 320 320 340 není normováno nejpfiísnûj‰í nárok nejniωí nárok

xxx 300 320 340

Trvanlivost, kritéria shody Normativnû pfiedepsat nejniωí pfiípustné tfiídy betonu. V souhlasu s pfiedchozími v˘vody jsou navrhovány hodnoty uvedené v tab. 3. Zavést normovou zku‰ební metodu pro

ovûfiení odolnosti betonu proti stfiídavému zmrazování a rozmrazovacím prostfiedkÛm. Tím umoÏnit i vyuÏitelnost neprovzdu‰nûn˘ch betonÛ pro vy‰‰í stupnû vlivu prostfiedí neÏ je XF1. Pro kontrolu shody vlastností betonu umoÏnit i vyuÏívání takové kombinace prÛkazní zkou‰ky a kontroly shody vybran˘ch vlastností uveden˘ch v tab. 17, pfii které by místo mezních hodnot tab. F. 1 byly pouÏívány ve funkci mezních poÏadavkÛ mezní hodnoty stanovené v rámci vyhodnocení prÛkazní zkou‰ky. Nenormovan˘m hodnotám pfiílohy F ponechat informativní platnost.

Literatura: [1] âSN EN 206-1:2001 Beton- âást 1: Specifikace, vlastnosti, v˘roba a shoda [2] DIN 1045-2 Tragwerke aus Beton, Stahlbeton und Spannbeton- Teil 2: Beton- Festlegung, Eigenschaften, Herstellung und KonformitätAnwendungsregeln zu DIN EN 2061, ãervenec 2001 [3] Bundesverband der Deutschen Transportbetonindustrie e.V.(BTB): Transport- beton nach DIN EN 2061/DIN 1045-2, August 2001 [4] ÖNORM B 4710-1 Beton, Teil 1: Festlegung, Eigenschaften, Herstellung und Konformitätnachweis (Regeln zur Umsetzung der ÖNORM EN 206-1, 2002) [5] ·tevula M.: Konec roku 2003 – konec nûkter˘ch ãesk˘ch betonáfisk˘ch norem, Sb. pfi. konfer. 10. Betonáfiské dny 2003, Pardubice, prosinec 2003

[6] ·tûrba A.: Vliv âSN EN 206-1 na navrhování a kontrolu betonu, Sb. pfi. konfer. 10. Betonáfiské dny 2003, Pardubice, prosinec 2003 [7] TKP 17 – Technické kvalitativní podmínky staveb ãesk˘ch drah, Kap. 17, Beton pro konstrukce, ãtvrté-aktualizované vydání; âeské dráhy, s. o., Praha, 2002 [8] Hork˘ B.: Technologické a zku‰ební problémy v˘roby betonu. In: Provozní, technologické i jakostní problémy v˘roby betonu a jejich fie‰ení, SEKURKON Praha, bfiezen 1998 [9] British Cement Association: Guide to the selection of concrete quality and cover to reinforcement for normal concrete structures, July 2002 [10] Filipová Jitka, Kohoutková Alena, Jaroslav Procházka: Zavádûní EN 1992: Navrhování betonov˘ch konstrukcí“ do praxe- trvanlivost, anal˘za konstrukce, Beton TKS 2/2003

NÁMùTY

• KONSTR

N A O P AT ¤ E N Í

U KC E

• SANAC

E

1/2004

51

NORMY •

JAKOST • CERTIFIKACE STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION

Stupnû vlivu prostfiedí XC1 XC2 XC3 XC4 a v‰echny ostatní vlivy prostfiedí *) Minimální pevnostní tfiída C16/20 C20/25 C25/30 *) XD1aÏ XD3, XF1aÏ XF4, XA1aÏ XA3, min. nároky na odolnost proti obrusu a podobnû Tab. 3 Návrh normativních poÏadavkÛ na minimální pevnostní tfiídu betonÛ odoln˘ch proti vlivÛm prostfiedí Tab. 3 The proposal of standard demands for the minimal class of concrete with environmental effect resistance

Dal‰í námûty a doporuãené zásady fie‰ení Pfiíklady nûkter˘ch dal‰ích námûtÛ jsou uvedeny v [6]. Vedle prvofiadého cíle „jakost a trvanlivost“ respektovat i nároky na finanãní, energetickou a ekologickou hospodárnost, zpfiísnit nároky proti dfiívûj‰ímu stavu, ale i s vûdomím, Ïe ‰patn˘ stav nûkter˘ch dfiíve proveden˘ch betonov˘ch konstrukcí byl zavinûn více nedodrÏováním norem, neÏ jejich parametry.

Unifikací základních poÏadavkÛ umoÏnit zjednodu‰ení dosavadních a pfiipravovan˘ch nenormov˘ch pfiedpisÛ. VyuÏít v maximální mífie v˘sledek ãinnosti v sousedních zemích, rozhodnû v‰ak nepfiekroãit rozsah rakouské normy [4].

je Ïádoucí spoleãné fie‰ení se slovensk˘mi odborníky. VyuÏít zku‰enost zpracovatelÛ dÛleÏit˘ch pfiedpisÛ (napfi. TKP 17 a TKP18). Z ÁV ù R KaÏdá zmûna norem a pfiedpisÛ vede k mnoha ãekan˘m i neãekan˘m problémÛm a je proto obecnû neÏádoucí. DÛvody pro podobné zmûny, které probûhly a probíhají u vût‰iny ostatních ãlenÛ CEN, jsou v‰ak natolik váÏné, Ïe se zmûnám nevyhneme ani v âR.

Ing. Alain ·tûrba L.C.M. Loudin a spol., v. o. s. Kfiivá 8, 130 00 Praha 3 tel.: 266 314 854, fax: 272 733 437 e-mail: [email protected]

Poznámky k postupu fie‰ení Je tfieba udrÏet dosavadní nadstandardní vztahy se Slovenskem (Slovensko pfievzalo dokonce ãeské znûní EN 206-1). Proto

BUDOVA NILE HOUSE Po úspû‰ném pronájmu kanceláfisk˘ch prostor v budovû Danube House, dokonãené na jafie roku 2003, zaãne v˘stavba dal‰í budovy projektu River City Prague – Nile House letos v únoru. Dokonãení budovy s uÏitnou podlahovou plochou 19 350 m2 je plánováno na konec roku 2005. Spoleãnost Europolis Invest Management, s. r. o., pokraãuje ve sv˘ch investicích v âeské republice. „Danube House nás pfiesvûdãil o tom, Ïe tento produkt a jeho umístûní jsou domácími i mezinárodními spoleãnostmi v Praze velmi dobfie pfiijímány. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe i Nile House bude úspû‰n˘“, fiekl fieditel spoleãnosti Petr Urbánek na tiskové konferenci 29. ledna 2004. „Znovunabytá dÛvûra v danou lokalitu, pozitivní impulsy hospodáfiského rÛstu a koneãnû i vstup do Evropské unie jsou faktory, které zájem o pronájem prostor v budovû podpofií“, fiekl Andrew Thompson, vedoucí Sekce pro pronájem kanceláfisk˘ch prostor ve spoleãnosti Cushman & Wakefield Healey & Baker. Nile House bude mít v‰echny pozitivní prvky, které byly úspû‰nû provûfieny v budovû Danube House. Komfortní chladicí sys-

52

B

ETON

• TEC

tém, kter˘ nájemcÛm uspofií v˘znamn˘ podíl energetick˘ch nákladÛ (45 % aÏ 50 %) v porovnání s bûÏn˘mi administrativními budovami, a také impozantní atrium – srdce budovy. Objekt pouÏívá vzhledovû podobné prvky jako v sousedním Danube House, je v‰ak komponován velmi odli‰n˘m zpÛsobem. „Budovy Nile House a Danube House budou mít kaÏdá odli‰nou atmosféru a nûkteré prvky. Budou v‰ak vyjadfiovat pfiíslu‰nost k projektu River City Prague jako celku. Vytvofiení takového vjemu je dÛleÏitûj‰í neÏ prost˘ souãet jednotliv˘ch i kdyÏ atraktivních solitérÛ.“, fiekl pan Le Lay, architekt ze spoleãnosti RFR, kter˘ je autorem statického i architektonického fie‰ení konstrukce atria a v˘tahÛ u obou budov. Nile House bude mít kromû 17 600 m2 kanceláfisk˘ch prostor také 1 700 m2 maloobchodní plochy a 218 parkovacích míst. Poskytne zamûstnancÛ v kanceláfiích i vefiejnosti atraktivní moÏnosti stravování v restauracích, pohodln˘ nákup v obchodech a dal‰í doplÀkové sluÏby.

H NOLOG I E

tisková zpráva redakãnû zkrácena

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE STRUCTURES • QUALITY • CERTIFICATION In memoriam Ing. Bohumila Horkého, CSc.

CESTA

NEJMEN·ÍHO ODPORU POK¤IVUJE ¤EKY I LIDI mÛ stavební praxe umoÏÀuje pracovníkÛm Kloknerova ústavu prÛbûÏnû získávat nejaktuálnûj‰í informace o chování nov˘ch i star‰ích materiálÛ, o úspû‰nosti jednotliv˘ch technologií a zároveÀ promítat tyto znalosti nejen do v˘uky, ale pfiedev‰ím prostfiednictvím odborn˘ch kurzÛ s nimi seznamovat ‰irokou technickou vefiejnost. Vût‰ina kurzÛ je spojena s hodnocením získan˘ch znalostí formou testÛ a s vystavením osvûdãení. Osvûdãení o jejich absolvování jsou pak vyÏadována mnoh˘mi investory jako dÛkaz o kompetentnosti personálu firem, úãastnících se v˘bûrov˘ch fiízení. InÏen˘r Hork˘ organizoval oblíbené t˘denní kurzy, ve kter˘ch se úãastníci seznamovali s problematikou technologie betonu. Ve ‰kolícím stfiedisku Domu techniky Praha v KfiiÏánkách byly prÛbûhu let 1980 aÏ 1988 pro‰koleny stovky betonáfisk˘ch odborníkÛ nejrÛznûj‰ího zamûfiení. Stále je aktuální i fiada sborníkÛ z tûchto akcí, která dnes tvofií pomûrnû ucelen˘ systém poznatkÛ a odpovídá tehdej‰í úrovni znalostí. Z jeho bohaté pfiedná‰kové ãinnosti si zaslouÏí pozornost pofiádání krátkodob˘ch semináfiÛ, které byly od roku 1985 zamûfieny na uωí problematiku oboru a vÏdy byl na nich uplatÀován princip profesionality, kolegiality a informovanosti. Poslední semináfi pofiádal inÏen˘r Hork˘ v roce 2002, s názvem Technologie, zkou‰ení a jakost betonu. Pro inÏen˘ra Horkého byla vûdecká a v˘zkumná práce hlavní Ïivotní náplní, smyslem i koníãkem. Své odborné zku‰enosti a poznatky ochotnû pfiedával druh˘m, o ãemÏ svûdãí jeho rozsáhlá publikaãní ãinnost. BohuÏel torzem zÛstává jeho biografická práce s názvem Zku‰enosti jedné generace, zamûfiená pfiedev‰ím na techniku. S velkou nostalgií konãím vzpomínku na mimofiádného ãlovûka, v˘znamného vûdeckého pracovníka Kloknerova ústavu âVUT v Praze v oboru betonu a betonov˘ch staveb, kter˘ zemfiel 13. 11. 2003.

Právû tuto vûtu pronesl v nedávné diskusi o stavu na‰eho hospodáfiství Ing. Bohumil Hork˘, CSc., zku‰en˘ technik a dlouholet˘ pracovník Kloknerova ústavu âVUT v Praze. Bohumil Hork˘ se narodil v ãervnu roku 1938 v Praze. Po absolvování stfiední ‰koly nastoupil v roce 1956 na Stavební fakultu âVUT v Praze a o pût let pozdûji fiádnû ukonãil obor vodní hospodáfiství a vodní stavby. Na tehdy málo populární „doporuãenku“ nastoupil k Vodním stavbám Sezimovo Ústí. Praktické zku‰enosti získal na vodních dílech Orlík, Nechranice a Horka. Zab˘val se pfiedev‰ím technologií a zkou‰ením zemin a betonÛ s pfiihlédnutím k problémÛm jakosti. Provádûl prÛzkumné a kontrolní práce napfi. pro vodní dílo Îelivka – Vrchlice, Land‰tejn a dal‰í. V roce 1965 dokonãil dálkové studium ekonomiky a fiízení stavebnictví na téÏe fakultû. Obor, kter˘ jak s nadsázkou ãasto fiíkal, mu byl pomalu prospû‰nûj‰í, neÏ jeho pÛvodní specializace. V roce 1969 byl sluÏebnû pfieloÏen do Prahy, kde pracoval v centrální laboratofii Vodních staveb Praha na Rohanském ostrovû. Zde se jiÏ jednoznaãnû specializoval na beton, i kdyÏ nûkteré drobné akce byly v zemafiinû. V roce 1973 pfie‰el na Stavební ústav âVUT v Praze, dnes KloknerÛv, a dále se vûnoval stavebním hmotám – betonu, jeho vlastnostem i zkou‰ení, maltû a zdivu. Základem práce inÏen˘ra Horkého v Kloknerovû ústavu âVUT byla v˘zkumná ãinnost zamûfiená pfiedev‰ím na otázky technologie zkou‰ení betonu a betonov˘ch prvkÛ a konstrukcí s pfiihlédnutím k problémÛm jakosti. Byl toho názoru, Ïe rozpracování otázek jakosti v oblasti vûdeck˘ch poznatkÛ ve v˘robû a zpracování betonu, o které se zaslouÏili ve velké mífie pracovníci Kloknerova ústavu, je na velmi dobré úrovni. ZdÛrazÀoval, jak vynikajícím pomocníkem pro jakostní v˘robu betonu je vytvofiení uceleného systému fiízení na podkladû vizuálních inspekcí i uplatÀování pomocn˘ch, nestandardních a urychlen˘ch zku‰ebních postupÛ. Tyto pfiístupy v konkrétní materiálovû technologické oblasti ve spojení se zku‰eností a odpovûdností, kdy je podmínkou dlouhodobûj‰í ovûfiování v˘sledkÛ dan˘ch postupÛ s v˘sledky získan˘mi standardními postupy, mají vysokou vypovídající schopnost a umoÏÀují efektivní fiízení provozu. InÏen˘r Hork˘ byl soudním znalcem pro otázky technologie betonu a vypracoval fiadu posudkÛ i obsáhl˘ch expertíz. Právû fie‰ení problé-

PhDr. Jifiina Masnerová

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

53

SPEKTRUM SPECTRUM

BRASILIA –

ARCHITEKTURA OâIMA

Obr. 1 Plán mûsta ve tvaru letadla

DOC. L. HOBSTA

Obr. 2 Pohled z televizní vûÏe na vládní budovy, parlament a Metropolitní katedrálu

Obr. 3 Obchodní ãtvrÈ Brasílie Obr. 4 Kryt˘ stadion

Obr. 6 Pfiehlídková tribuna pfied Ministerstvem obrany Obr. 5 Federální soud

Obr. 7 Památník presidenta Juscelina Kubitscheka Obr. 8 Ministerstvo zahraniãí (Palácio do Itamaraty)

54

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

SPEKTRUM SPECTRUM

Obr. 10 Justiãní palác – Nejvy‰‰í soud (na námûstí Tfií mocí) Obr. 9 Parlament

Obr. 11 Úfiad vlády – Palácio do Planalto (na námûstí Tfií mocí) Obr. 12 Pantheon hrdinÛm padl˘m za svobodu Brazílie

Obr. 14 Divadlo Obr. 15 Moderní obchodní centrum I. Obr. 17 Moderní budova v centru mûsta Obr. 16 Moderní obchodní centrum II.

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

55

SPEKTRUM SPECTRUM

CENY BRITSKÉ

BETONÁ¤SKÉ SPOLEâNOSTI PRO NEJLEP·Í STAVBY V ROCE 2003 Britská Betonáfiská spoleãnost udûlovala tradiãní ceny pro vynikající betonové stavby. Slavnostní vyhlá‰ení probûhlo pfii obûdû konaném, tentokrát, 12. listopadu v lond˘nském hotelu Marriott. Informace o soutûÏi byly publikovány v [1]. MANC H ESTE R ART GALLE RY Celkov˘m vítûzem byla vyhlá‰ena Manchester Art Gallery. Pro nov˘ objekt spojující dvû stávající samostatnû stojící budovy, navrÏené a postavené poãátkem 19. století, byla zvolena jednoduchá forma a symetrie. I proporce zÛstaly zachovány. Návrh smûfioval k v˘raznému objektu, kter˘ v‰ak bude respektovat zástavbu v okolí. Nová budova s Ïelezobetonovou konstrukcí doplÀuje mûstsk˘ blok na objem charakteristick˘ pro dané místo. Îelezobetonové prvky rámové konstrukce jsou navrÏeny z pohledového betonu a zÛstávají bez obkladu z vnitfiní i vnûj‰í strany. Horní úroveÀ monolitického „boxu“ suterénních podlaÏí ve kter˘ch jsou umístûny depozitáfie a sluÏby, vystupuje pfiibliÏnû 1 m nad úroveÀ chodníku. Svislé nosné prvky horní rámové ãásti tvofií ‰tíhlé kruhové betonové sloupy a ztuÏující stûna. Nejsou z pohledového betonu. V jejich pfiípadû se tedy beton

56

B

nepodílí utváfiení vnitfiního prostoru. Stropní konstrukce jsou zaklenuté z obloukov˘ch pohledov˘ch prefabrikovan˘ch prvkÛ tlou‰Èky 150 mm do nosníkÛ se zaoblen˘mi hranami. V˘sledkem je velmi klidnû a jednodu‰e pÛsobící konstrukce rámující galerijní prostor. Betonové povrchy jsou natfieny matn˘m transparentním lakem. Stropy jsou klenuté, aby bylo kam umístit v‰echna zafiízení a vybavení nutná k provozu galérie. Speciálnû bylo navrÏeno osvûtlení, které musí v takovém místû zaji‰Èovat nûkolik funkcí. Zaji‰tûní úrovnû osvûtlení, 200 luxÛ, pfiispívá i odraz svûtla z kleneb, kter˘ dává mûkké difÛzní svûtlo vhodné pro prohlíÏení umûleck˘ch dûl. Také zabarvení betonu bylo voleno tak, aby umoÏnilo dosáhnout poÏadované intenzity osvûtlení. Betonová smûs zahrnovala 75 % bûÏného portlandského cementu a 25 % bílého cementu. Hodnocení komise: Kvalita provedení prefabrikovan˘ch ETON

• TEC

H NOLOG I E

betonov˘ch sloupÛ a stropních podhledÛ je vynikající. Klenuté stropy mají vybran˘ celkov˘ tvar i detail a spoleãnû s vhodnû zvolenou barvou pfiispívají k vytvofiení jedineãné atmosféry a celkové svûtelné pohody v galerijních prostorách.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

SPEKTRUM SPECTRUM

SAS INSTITUTE Vítûzem kategorie budov se stalo nové administrativní centrum SAS Institute. Pravidlem spoleãnosti SAS Software je zajistit vysoce kvalitní pracovní prostfiedí a tím budovat obraz spoleãnosti ve vefiejnosti a dosáhnout minimální fluktuace pracovníkÛ. Nová administrativní budova SAS Institute nabízí otevfien˘ neãlenûn˘ prostor, nové umístûní recepce, konferenãní

TIMBER WHARF Timber Wharf je první novû budovan˘ residenãní projekt. Pfiedmûtem mezinárodní soutûÏe vyhlá‰ené v roce 1998 ve Velké Britanii za spoluúãasti Královského institutu britsk˘ch architektu (RIBA) byla nová definice bydlení s vysokou hustotou obyvatel v urbanistick˘ch celcích. PoÏadavkem bylo navrÏení bytov˘ch komplexÛ atraktivního vzhledu v cenách podlahové plochy 600 GBP/m2 pfii uÏití moderních technologií a materiálÛ ohledupln˘ch k prostfiedí. Byty by mûly poskytovat maximální vnitfiní flexibilitu a energetickou nenároãnost. Timber Wharf, vybran˘ z pole 172 sou-

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

sál s potfiebn˘m zázemím a sluÏbami, distribuãní centrum a restauraci. Byla poÏadována nízko energetická budova s nízk˘mi náklady na provoz a údrÏbu, umístûna a tvarována v souladu s tvarem pozemku. Objekt institutu tvofií dvû rozdílné ãásti. Wing – protáhlá zakfiivená budova s otevfienou dispozicí zaji‰Èující klidné pracovní prostfiedí vyuÏívá maximálnû denní svûtlo a pfiirozené vûtrání. Betonová pfiedpjatá stropní deska 1. NP slouÏí jako akumulaãní hmota k udrÏení konstantní teploty v objektu. Betonové povrchy vytvofiené ze smûsi obsahující drcen˘ dolomitick˘ mramor a písek s pfiímûsí slídy nepotfiebují dal‰í povrchovou úpravu. Ztracené bednûní stropních desek je tvofieno tenk˘mi prefabrikáty (150 mm) tvaru válcové skofiepiny délky 15 m. Tvar spodního podhledu stropních desek sniÏuje váhu konstrukce, umoÏÀuje získat poÏadovanou svûtlou v˘‰ku místností a sniÏuje hluãnost. V získaném prostoru ve vrcholu klenby je umístûno centrální osvûtlení. Desky jsou v rozích podpírány sloupy ãtvercového nebo eliptického prÛfiezu. Prostorové ztuÏení konstrukce je zaji‰tûno monolitick˘mi Ïelezobetonov˘tûÏících, je tvofien˘ stûnov˘m nosn˘m systémem z prefabrikovan˘ch panelÛ. Základy a suterénní garáÏe jsou monolitické. Rastr (6 m) je konstantní av‰ak dovoluje v dostateãné variabilitû navrhnout devût typÛ bytÛ, od jednopokojov˘ch pfies více pokojové aÏ po mezonetové (celkem 180 bytÛ). Robusní prefabrikovaná betonová konstrukce má ãisté pevné tvary zachovávající mûfiítko a v˘raz okolní spí‰e prÛmyslové zástavby. Budova je charakteristická prÛbûÏn˘mi balkony a rytmick˘m opakováním dûlících prvkÛ fasád na celou v˘‰ku objektu. V‰echny betonové prvky jsou ponechány bez dodateãn˘ch úprav povr-

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

mi stûnami, uvnitfi kter˘ch jsou umístûny servisní buÀky. Hub – druhá, tfiípodlaÏní ãást, je komunikaãním jádrem, je odtud poskytována podpora a odb˘vají se zde v‰echny spoleãenské aktivity. Kruhové atrium má monolitickou Ïelezobetonovou rámovou konstrukci, sloupy s kruhov˘m prÛfiezem podpírají na vnûj‰ím obvodû vûnec nosníkÛ. Desky galerií jsou vykonzolovány dovnitfi atria. Betonové mosty a ‰roubovicové schodi‰tû spojují jednotlivé úrovnû. Komise ve svém hodnocení vyzdvihla zajímav˘ návrh konstrukce, stropních konstrukcí neobvyklého tvaru pfiispívajících ke zkvalitnûní vnitfiního prostfiedí, precizní provedení stavby i v‰ech detailÛ a kvalitu povrchÛ pohledov˘ch betonÛ.

chu (omítání, obkládání). ·piãkové kvality betonov˘ch ploch bylo dosaÏeno pouÏitím ocelového bednûní. Díky tomu obyvatelé bytÛ sami upfiednostÀují stûny z reÏného betonu pfied moÏností klasick˘ch úprav, byÈ jsou nabízeny investorem zdarma. DevítipodlaÏní obytn˘ blok byl postaven bûhem osmi mûsícÛ. Komise pfiipustila, Ïe architektonick˘ návrh bytového bloku s podzemními garáÏemi, balkony a pfiedzahrádkami je velmi jednoduch˘, ale zapadá do daného prostfiedí a poÏadovanému úãelu plnû vyhovuje. UÏití vhodné kombinace monolitického a prefabrikovaného betonu umoÏnilo udrÏet náklady na poÏadované úrovni a dosáhnout pfiíjemného a estetického v˘sledku.

1/2004

57

SPEKTRUM SPECTRUM TH E SPAC E,

S K OT S K Á · K O L A

M O D E R N Í H O TA N C E

Skotská ‰kola moderního tance je známá vysokou úrovní sv˘ch absolventÛ. Nov˘ komplex ‰koly – Space je navrÏen tak, aby vyhovûl nároãn˘m poÏadavkÛm choreografie, tréninkÛ a cviãení, praxe i pfiedstavení. Celkov˘ v˘raz areálu, kter˘ zahrnuje tfii taneãní studia, auditorium, ubytovací ãást se sluÏbami, vefiejn˘ foyer a prostor pro setkávání studentÛ, zdÛrazÀuje, Ïe nejv˘znamnûj‰í aktivitou zde bude tanec. Beton byl vybrán jako dominantní konstrukãní materiál z dÛvodÛ: • integrita – beton svou homogenní ma-

RODI N N¯ DÒ M V H E RTF OR DSH I R E Od poãátku bylo zfiejmé, Ïe pro úspû‰n˘ návrh domu je tfieba sjednotit názory klienta a architekta. Mezi probíran˘mi návrhy byl i pohledov˘ beton. Ten by v‰ak byl pfiijat pouze v pfiípadû, Ïe realizaãní firma bude schopná dosáhnout skuteãnû kvalitní koneãné podoby povrchÛ. Úspûch návrhu je zaloÏen na dominantní roli betonu jako hlavního konstrukãního i pohledového materiálu. V˘bûrem betonové smûsi, která stejn˘m povrchem stûn sjednocuje vnitfiní a vnûj‰í prostfiedí byla do projektu vnesena charakteristická jednoduchost spojující materiál s konstrukcí. Po nûjakou dobu nebyl ve Velké Britanii zájem o betonové domy. Brutalistní estetika, vzpomínky na alkalickou reakci, strach z kondenzace vlhkosti, to jsou jen nûkteré negativní jevy odrazující architekty od jeho uÏití. Je také neobvyklé, Ïe by kli-

58

B

sou tvofií akustickou skofiápku pro auditorium zaji‰Èující zvukovou izolaci zbytku budovy bûhem pfiedstavení • pevnost materiálu • plasticita – umoÏÀuje realizaci zakfiiven˘ch stûn a rÛzn˘ch otvorÛ • modelování – materiál dovoluje rozmanitou tvorbu a vyjádfiení • povrchy – vysoké kvality povrchÛ lze dosáhnout pozorností k detailu a kontrolou na místû • náklady – nejsou zde dodateãné náklady na obklady ãi jiné povrchové úpravy Taneãní studia byla navrÏena jako jevi‰tû umoÏÀující otevfiení do vnûj‰ího prostoru s moÏností pfiístupu dostatku pfiirozeného svûtla dovnitfi. Kfiivky zvlnûného stropu reflektují vyjádfiení pohybem a pfiipomínají vtaÏené paÏe. Základní zakfiiven˘ tvar stûn byl dosaÏen uÏitím systému zakfiiveného bednûní. Plasticita betonu umoÏnila vytváfiet i odvozené tvary zmûnami kfiivek ve svislém i vodorovném smûru. Minimální tlou‰Èka stûn byla navrÏena 300 mm a peãlivou prací ent pfiijal návrh na betonov˘ dÛm s nad‰ením. Zde se v‰ak klient rozjel do ·v˘carska, aby posoudil moÏnosti návrhu. ManÏelé, velcí patroni moderního umûní a hlavní sponzofii ‰koly umûní Lond˘nské university, se rozhodli reflektovat zmûnu Ïivotního stylu spojenou s odchodem nejmlad‰ího dítûte z domu vybudováním nového, velmi moderního domu. Po neúspû‰ném hledání vhodného pozemku se rozhodli zbourat svÛj rodinn˘ dÛm z roku 1920, v kterém spolu Ïili pfies 20 let, a postavit na pozemku dÛm nov˘. Návrhu domu zdÛrazÀuje spojení s oblíbenou zahradou velk˘mi okny, vnitfiním dvorem i velk˘mi prosklen˘mi posuvn˘mi dvefimi. Beton sniÏuje tlou‰Èku stûn, nadpraÏí oken je zcela potlaãeno, okna jsou „plnû" otevfiená pfiirozenému svûtlu pronikajícímu hluboko do domu. PÛvodnû se poãítalo s nosnou konstrukcí z prefabrikovan˘ch lehk˘ch panelÛ. V˘robce v‰ak neoãekávanû stáhnul svou nabídku a zanechal klienta a architekta pfied obtíÏn˘m rozhodnutím. Po ovûfiení moÏností zaji‰tûní bednûní a vhodné betonové smûsi byla pfiijata monolitická varianta. V koneãném návrhu smûsi byl pouÏit portlandsk˘ cement s pfiídavkem bílé mikrosiliky Elkem v mnoÏství 55 kg/m3 k dosaÏení vy‰‰í pevnosti a svûtlej‰í barvy povrchu. Jako jemné ETON

• TEC

H NOLOG I E

bylo dosaÏeno jejich vysoce kvalitních povrchÛ. Odbednûné povrchy byly natfieny modro-‰ed˘m silikátov˘m roztokem obsahujícím jako pojivo potassium siliku a anorganická plniva. Tento pruÏn˘ nátûr byl vyvinut speciálnû pro beton, je velmi vhodn˘ na sklobetonové obkladové panely pouÏité ve velké mífie v auditoriu.

kamenivo byl pouÏit svûtl˘ pran˘ písek, jako hrubé svûtl˘ lehk˘ Lytag. Betonová smûs byly ukládána do ocelového bednûní, které zaruãovalo hedvábn˘ lesk svûtle ‰edého odbednûného povrchu. Architekt zpracoval detailní peãlivé rozkreslení bednicích prvkÛ s navrÏen˘m obmûÀováním vãetnû v‰ech nutn˘ch otvorÛ a prostupÛ, které bylo tfieba do bednûní pfiipravit pfiedem. V˘sledná vysoká kvalita celé realizace uspokojila klientovo oãekávání a byla potvrzena obdivn˘m hodnocením soutûÏní komise.

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

SPEKTRUM SPECTRUM

P I V O V A R C A R L S B E R G -T E T L E Y , NORTHAMPTON Vítûzem kategorie „zral˘ch“ staveb, jejichÏ kvalitu provûfiil ãas a uÏívání se stala budova varny pivovaru Carsberg-Tetley v Northamptonu postaveném v roce 1973. Pfii minimální údrÏbû a pravidelném ãi‰tûní nízkotlakou vodou zÛstala konstrukce zachována ve v˘borné kondici. Dle hodnocení komise jsou uÏitné

vlastnosti a kvalita povrchÛ i konstrukce tak dobrá, jako v dobû kdy byla postavena. Projekt objektu poãítal s Ïivotností 30 let. Ta jiÏ byla dosaÏena, ale je nanejv˘‰ pravdûpodobné, Ïe budova bude uÏívána je‰tû pûknou fiádku let. Pivovar Carlsberg-Tetley v Northamptonu byl postaven po vzrÛstu obliby leÏáku Carlsberg v UK pfied rokem 1973, kdy byl v˘hradnû dováÏen z Dánska. V˘robce se rozhodl vybudovat pivovar pfiímo v UK, aby sníÏil rostoucí transportní náklady. Dle poÏadavku investora mûl nov˘ závod vyjadfiovat to nejlep‰í z moderní dánské architektury. Byla poÏadována vysoká úroveÀ povrchÛ a integrace mechanického a elektrického vybavení pfiímo do konstrukce. Dále klient poÏadoval zaji‰tûní vysoké úrovnû hygieny, zejména ve v˘robLiteratura: [1] The Concrete Society Awards 2003 for Outstanding Structures, Concrete, publ. Concrete Society, UK, November/December 2003, str. 23–44

ních provozech. Materiálem pro realizaci stavby byl zvolen beton, kter˘ umoÏnil nejlépe splnit v‰echny estetické, konstrukãní, technologické a finanãní poÏadavky. Za pozornost napfi. stojí 37 m vysoká a 1 m silná betonová ãelní zeì, která je vylehãena dutinami 400 x 400 x 600 mm za úãelem sníÏení vlastní váhy zdi a spotfieby betonu. redakãnû kráceno

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

59

AKTUALITY TOPICAL

JEDNÁNÍ

SUBJECTS

RADY A ¤ÍDICÍHO V¯BORU FIB V

V jihoindickém Chennai (b˘v. Madrás) probûhlo ve dnech 9. a 10. listopadu 2003 pravidelné zasedání rady (Council) a fiídicího v˘boru (Steering Committee) Mezinárodní federace pro konstrukãní beton fib, jejímÏ je âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS) fiádn˘m ãlenem se statutem národní skupiny âR. Rada fib má v souãasnosti 43 ãlenÛ a tvofií ji vedoucí národních skupin. ¤ídicí v˘bor, kter˘ koordinuje v˘zkumnou a odbornou ãinnost fib, je v souãasnosti dvacetiãlenn˘. (Pozn.: Úloha obou orgánÛ a jejich obsazení jsou spolu s dal‰ími informacemi o federaci dostupné na www.fib.epfl.ch). Od roku 2002 probíhají jednání fiídicího v˘boru roz‰ífiené o ãleny rady. Smyslem tohoto opatfiení je:

CHENNAI

• dosáhnout rychlej‰ího a bezprostfiednûj‰ího pfienosu informací z fiídících orgánÛ do národních skupin a obrácenû; • vytváfiet tûsnûj‰í osobní a pracovní vazby mezi betonáfisk˘mi odborníky z celého svûta. Jednání rady vedené prezidentem fib Jimem Forbesem z Austrálie se vûnovalo stavu ãlenské základny a pfiedev‰ím pfiípravû sympozií a kongresÛ fib v nejbliωích letech. Rozhodlo také hlasováním o udûlení medailí fib pro rok 2004. Jejich nositeli se stanou Prof. Josef Eibl (Nûmecko) a Jacques Combault (Francie). S potû‰ením byl kvitován návrat Velké Británie mezi platící fiádné ãleny po dvouleté pfiestávce zpÛsobené reorganizací britsk˘ch cementáfisk˘ch a betonáfisk˘ch svazÛ. Kromû pravideln˘ch fib sympozií konan˘ch dvakrát roãnû jsou v pfiípravû nûkteré speciálnûji zamûfiené konferenãní akce: 2004 17. aÏ 19. ãervna 2004 11. a 12. fiíjna 2004 2006 Záfií 2006 2007 Záfií 2007

Delft, Nizozemsko: 5. mezinárodní sympozium PhD studentÛ Zürich, ·v˘carsko: Trvanlivost pfiedpínacích kabelÛ (Workshop) Zürich, ·v˘carsko: 6. mezinárodní sympozium PhD studentÛ Stuttgart, Nûmecko: Spojení mezi ocelí a betonem (sympozium)

Zejména úãast na pfiehlídkách v˘zkumn˘ch prací v rámci studia PhD by mohla a mûla b˘t pfiíleÏitostí a v˘zvou i pro doktorandy z âeské republiky. Prezident Forbes informoval o sv˘ch jednáních za fib s americkou ACI o uωí odborné i strategické spolupráci. Stojí za zmínku, Ïe rozporuplná hegemonie USA patrná v mnoha sférách na‰í

Obr. 1 Areal ECC Convention Center LNT v Chennai

• vyvolat ‰ir‰í okamÏitou diskuzi o smûrech a cílech v˘zkumné a odborné ãinnosti jednotliv˘ch pracovních komisí a fib jako celku;

Obr. 2 Zprava: G. Mancini, J. Forbes, R. Tewes (gen. sekretáfi fib)

Tab. 1 Pfiehled nadcházejících sympozií a kongresÛ fib 2004 26. aÏ 28. dubna 26. aÏ 29. listopadu 2005 23. aÏ 25. kvûtna Záfií 2006 âerven 2007 Kvûten

60

Avignon, Francie: Concrete Structures – the Challange of Creativity, www.fib-avignon2004.org New Delhi, Indie: Segmental Construction, www.fib2004.com Budapest, Maìarsko: Keep Concrete Attractive, www.eat.bme.hu La Plata, Argentina: Structural Concrete and Time Neapol, Itálie: 2. fib kongres Dubrovník, Chorvatsko: Concrete Structures Connecting Islands and Mainland

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

AKTUALITY TOPICAL

planety i na‰ich ÏivotÛ vedla k emotivním reakcím i nûkolik jinak velmi rozváÏn˘ch, slovutn˘ch betonáfisk˘ch odborníkÛ. V‰ichni byli ze stávajících státÛ EU. Jednání fiídicího v˘boru vedeného deputy-prezidentem fib Giuseppem Mancinim z Itálie se vûnovalo programÛm a v˘sledkÛm ãinnosti jednotliv˘ch odborn˘ch komisí fib a zku‰enostem ze speciálních monotematick˘ch workshopÛ organizovan˘ch v návaznosti na sympozia v hostitelsk˘ch zemích. Zvlá‰tní pozornost byla vûnována postupu prací na novém fib Model Code (NMC). Po v˘borné odezvû workshopÛ pfiipraven˘ch v Ósace (InjektáÏ kabelÛ cementovou maltou) a Athénách (Zesilování konstrukcí lepenou v˘ztuÏí) byly v Chennai zorganizovány dva workshopy pro indické betonáfiské odborníky. První se vûnoval strut-and-tie modelÛm a nov˘m druhÛm betonu, tématem druhého workshopu bylo uplatnûní prefabrikace u nízkorozpoãtov˘ch budov pro bydlení v seizmick˘ch oblastech. Úãast, úroveÀ diskuzí a odezva pfiekonaly v‰echna oãekávání a bylo rozhodnuto pokraãovat v tûchto akcích i jinde v Asii a JiÏní Americe. Jako dal‰í vhodná témata bylo vybráno: Zesilování, Vnûj‰í uhlíková v˘ztuÏ a Navrhování s dÛrazem na trvanlivost konstrukce. Diskuze koncepce a postupu prací na NMC probûhla pod vlivem úvodního referátu Steena Rostama z Dánska, pfiedsedy fib komise 5 (Structural service life aspects), kter˘ pfiednesl ucelenou koncepci ãásti Model Code, která by se mûla t˘kat navrhování betonov˘ch konstrukcí s ohledem na jejich poÏadovanou Ïivotnost (Model Code for service life design of concrete structures (MC-SLD)). Tento imponující a inspirativní materiál pracovní skupiny 5.6 (Model code for service life design of concrete Obr. 3 Typická kfiiÏovatka v centru Chennai

[1] Rostam, S.: Durability and service life of concrete bridges. Sborník k 10. Betonáfisk˘m dnÛm 2003, str. 413

SUBJECTS

Obr. 4 V˘stavba luxusních bytÛ na okraji Chennai

structures), kter˘ doposud semiprobabilistní koncepci stávajících návrhov˘ch norem (i NMC jako celku) posouvá smûrem k plnû pravdûpodobnostnímu navrhování betonov˘ch konstrukcí ov‰em vyvolal polemické a skeptické reakce. Teoretick˘ pravdûpodobnostní model karbonatace betonu a prÛniku chloridÛ do jeho povrch jsou sice pfiipraveny, ale není zatím k dispozici (spolupráce RILEM) soubor nutn˘ch zku‰ebních metod. Hlavní v˘hrady fiídicího v˘boru se v‰ak t˘kaly nereálnosti postavit bûhem plánovan˘ch pouh˘ch pûti pfií‰tích let NMC na pravdûpodobnostním pfiístupu této úrovnû. Pfies ve‰kerou dÛleÏitost jsou materiálové aspekty pouze jedním z fiady parametrÛ NMC, kter˘ jako celek musí b˘t vyváÏen˘. PfiestoÏe je provádûní konstrukcí obecnû stále ménû a ménû schopno dodrÏet projekt a i z tohoto pohledu je pravdûpodobnostní model mezních stavÛ pouÏitelnosti velmi dÛleÏit˘, fiídicí v˘bor se shodl na tom, Ïe mít ucelen˘ NMC na aktuální úrovni na‰ich dne‰ních znalostí je jediné moÏné fie‰ení a postupy pfiednesené Steenem Rostamem (Pozn.: Byly pfiedneseny i na Betonáfisk˘ch dnech 2003 v Pardubicích [1]) do NMC zatím zahrnuty nebudou. Dokonãeny a pfied vyti‰tûním jsou tyto ãtyfii fib bulletiny: • Environmental design. State-of-art report (fib komise 3) • Structural connections for precast concrete structures. Guide to good practice (fib komise 6) • Precast bridges. Guide to good practice (fib komise 6) • Recommendations for the acceptance of stay cable systems using prestressing steels. • Recommendations (fib komise 9) V‰echny tyto materiály budou distribuovány v prÛbûhu roku 2004. Kromû toho budou, v podobû vázané knihy, znovu vydány Bulletiny 1 aÏ 3 (Structural Concrete – Textbook, Volume 1–3). Vlastimil ·rÛma

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

61

AKTUALITY TOPICAL

SUBJECTS

SEMINÁ¤E, SEMINÁ¤E,

KONFERENCE A SYMPOZIA

KON FE R E NC E A SYM P OZIA V

• advanced analysis of concrete structures, fracture mechanics • concrete performance durability • high performance concrete, green concrete Termín a místo konání: 9. aÏ 11. listopadu, VUT v Brnû Kontakt: SvF VUT v Brnû, Vevefií 95, 602 00 Brno, tel.: 541 147 631, fax: 541 147 667, e-mail: [email protected], [email protected], www.fce.vutbr.cz/stm/lc2004

âR

B ETO N OV É P O DZ E M N Í A Z Á K L A D OV É KO N ST R U KC E mezinárodní konference • koncepce, navrhování, jakost • betonové konstrukce tunelÛ a kolektorÛ • beton v základov˘ch konstrukcích • bílé vany Termín a místo konání: 25. února 2004, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1, tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

ZAHRANIâNÍ

T EC H N O LO G I E B ETO N U 20 0 4 3. mezinárodní konference • v˘ztuÏe a vyztuÏování • bednûní, le‰ení a skruÏe • prostfiedky pfiepravy, ãerpání a ukládání ãerstvého betonu • o‰etfiování betonu ve vazbû na klimatické podmínky • povrchová úprava a koneãn˘ vzhled betonu • betony definovan˘ch vlastností Termín a místo konání: 6. a 7. dubna 2004, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1, tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz S A N AC E 20 0 4 14. mezinárodní sympozium • stavební prÛzkum, diagnostika, projektování • sanace a zesilování betonov˘ch konstrukcí, metody a technologické postupy • sanace konstrukcí montovan˘ch objektÛ • vady a poruchy betonov˘ch konstrukcí, kvalita a trvanlivost sanací • technologické a ekologické aspekty sanací betonov˘ch konstrukcí • progresivní sanaãní materiály Termín a místo konání: 13. a 14. kvûtna 2004, Brno, Rotunda pavilonu A Kontakt: SSBK, Sirotkova 54a, 616 00 Brno, tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180, e-mail: [email protected], www.sanace-ssbk.cz

5 T H I N T E R N AT I O N A L E P H D SY M P O S I U M I N C I V I L ENGINEERING Termín a místo konání: 17. aÏ 19. ãervna 2004, TU Delft, Nizozemí e-mail: [email protected], www.phdce5.nl, dále viz BETON TKS 5/2003

L I F E C YC L E A S S E S S M E N T, B E H AV I O U R A N D P R O P E RT I E S O F CO N C R ET E A N D CO N C R ET E ST R U C T U R E S mezinárodní konference • lifetime assessment and management, reliability analysis, whole life costing • integrated life cycle design, performance based design • cocts effective materials and structures, risk engineering • TEC

F R AC T U R E M EC H A N I C S O F CO N C R ET E A N D CO N C R ET E ST R U C T U R E S F R A M CO S - 5 5. mezinárodní konference Termín a místo konání: 12. aÏ 15. dubna 2004, Vail, Colorado, USA e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], www.ust.hk/framcos5, dále viz BETON TKS 3/2003

H E A D I N G F O R CO N C R ET E SO L U T I O N Congress ERMCO Termín a místo konání: 16. aÏ 18. ãervna 2004, Finlandia Hall, Helsinky, Finsko e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 6/2003

B ETO N OV É KO N ST R U KC E A U D R Î I T E L N ¯ R OZ VO J semináfi Termín a místo konání: 2. listopadu, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

ETON

Ö ST E R R E I C H I SC H E R B ETO N TAG 20 0 4 Mezinárodní konference a v˘stava Termín a místo konání: 18. a 19. bfiezna 2004, VídeÀ, Rakousko Kontakt: ÖVBB, Karlsgasse 5, A-1040 Vienna, tel.: +431 504 1595, fax: +431 504 1596, e-mail: [email protected], [email protected]

C I B W O R L D B U I L D I N G CO N G R E S S Termín a místo konání: 2. aÏ 7. kvûtna 2004, Toronto, Ontario, Kanada e-mail: [email protected], www.cib2004.ca, dále viz BETON TKS 3/2003

Z D ù N É A S M Í · E N É KO N ST R U KC E 3. konference Termín a místo konání: 20. fiíjna 2004, Brno Kontakt: Sekretariát âBS, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

B

R EO LO G I C K É M E R A N I A N A Z M E S I AC H M I N E R Á L N YC H STAV E B N ¯C H H M OT Kolloquium a workshop Termín a místo konání: 10. a 11. bfiezna 2004, Fachhochschule Regensburg, Prüfeningerstrasse 58, Nûmecko Kontakt: Fachhochschule Regensburg, Prüfeningerstrasse 58, 94049 Regensburg, Nûmecko, e-mail: [email protected]

CO N C R ET E ST R U C T U R E S : T H E C H A L L E N G E O F C R E AT I V I T Y fib symposium Termín a místo konání: 26. aÏ 28. dubna 2004 , Avignon, Francie e-mail: [email protected] dále viz BETON TKS 5/2003

B ETO N OV É KO N ST R U KC E V E X T R É M N Í C H P O D M Í N K ÁC H semináfi Termín a místo konání: 14. záfií 2004, Masarykova kolej, Praha Kontakt: Sekretariát âBS, fax: 222 311 261, e-mail: [email protected], www.cbz.cz

62

KON FE R E NC E A SYM P OZIA

CO N S EC 0 4 – CO N C R ET E U N D E R S E V E R E CO N D I T I O N S – E N V I R O N M E N T A N D LOA D I N G 3. mezinárodní konference Termín a místo konání: 20. aÏ 23. ãervna 2004, Seoul, Korea e-mail: [email protected], http://conlab.snu.ac.kr, dále viz BETON TKS 3/2003 S E M C 20 0 4 – ST R U C T U R A L E N G I N E E R I N G , M EC H A N I C S A N D CO M P U TAT I O N 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 5. aÏ 7. ãervence 2004, Kapské mûsto, Jihoafrická republika e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 4/2003

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

AKTUALITY TOPICAL

S EG M E N TA L CO N ST R U C T I O N I N CO N C R ET E fib Symposium Termín a místo konání: 26. aÏ 29. listopadu 2004, New Delhi, Indie Kontakt: The Hon. Secretary, O.C., fib Symposium 2004, Construma Consultancy Pvt. Ltd., N-25, Chittaranjan Park, New Delhi-110019, India, fax: +9111 2627 2447, e-mail: [email protected], www.fib2004.com

CO M P O S I T E CO N ST R U C T I O N I N ST E E L A N D CO N C R ET E V 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 18. aÏ 23. ãervence 2004 , Mpumalanga, Jihoafrická republika e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 3/2003 U LT R A H I G H P E R F O R M A N C E CO N C R ET E mezinárodní symposium Termín a místo konání: 13. aÏ 15. záfií 2004, Kassel, SRN e-mail: [email protected], http://www.unikassel.de/uhpc2004/, dále viz BETON TKS 5/2003 M ET R O P O L I TA N H A B I T S A N D I N F R A ST R U C T U R E IABSE symposium Termín a místo konání: 22. aÏ 24. záfií 2004, ·anghaj, âína e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 4/2003 I A B M A S 20 0 4 – CO N F E R E N C E O N B R I D G E M A I N T E N A N C E , S A F ET Y A N D M A N AG E M E N T 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 19. aÏ 22. fiíjna 2004, Kyoto, Japonsko e-mail: [email protected], dále viz BETON TKS 3/2003

EVROPSK¯

SUBJECTS

R O L E O F ST R U C T U R A L E N G I N E E R S TOWA R D S R E D U C T I O N O F P OV E RT Y IABSE konference Termín a místo konání: 19. aÏ 22. února 2005, New Delhi, Indie, e-mail: [email protected], www.iabse.org, dále viz BETON TKS 5/2003 K E E P CO N C R ET E AT T R AC T I V E fib symposium Termín a místo konání: 22. aÏ 25. kvûtna 2005, Budape‰È, Maìarsko e-mail: fimsympbudapest@eik,bme.hu, www.eat.bme.hu/fibsymp2005, dále viz BETON TKS 6/2003

V¯ZKUM VYTVO¤Í UDRÎITELNÉ MOSTY

Dopravní prÛzkumy naznaãují, Ïe do roku 2020 se zdvojnásobí poãet osob pfiepravovan˘ch po Ïeleznici a nákladní doprava se ztrojnásobí. Îelezniãní doprava proto patfií mezi prioritní oblasti v Evropské unii. K roz‰ífiení Ïelezniãní sítû budou nutné obrovské investice. Souãasná hodnota evropsk˘ch Ïelezniãních mostÛ se odhaduje na 50 mld Euro. Zv˘‰ení kapacity o pouhá 2 % pfiedstavuje dodateãnou hodnotu 1 mil Euro, coÏ je obrovská ãástka zejména, pokud se uváÏí skuteãné potfiebné nav˘‰ení pfiepravní kapacity. V prosinci minulého roku byl zahájen evropsk˘ v˘zkumn˘ projekt sponzorovan˘ 6. rámcov˘m programem s názvem „Sustainable Bridges – Assessment for Future Traffic Demands and Longer Lives” (www.sutainablebridges.net). âtyfilet˘ projekt má celkov˘ rozpoãet 10 mil Euro a zúãastní se ho 32 partnerÛ z 12 evropsl˘ch zemích. Hlavním koordinátorem projektu je profesor Ingvar Olofsson ze spoleãnosti Skanska Teknik AB ze ·védska. Z âeské republiky se na projektu podílí firma âervenka Consulting (www.cervenka.cz), která do projektu pfiispívá sv˘mi technologiemi pro simulování skuteãného chování stavebních konstrukcí. Hlavním cílem projektu je vytvofiit metody a postupy, které umoÏní zv˘‰it pfiepravní kapacitu a zatíÏení stávajících Ïelezniãních mostÛ. Mnoho Ïelezniãních mostních konstrukcí v Evropû a zejména v její v˘chodní ãásti je ve ‰patném stavu a vyÏaduje nákladné opravy nebo zesilování. Jiné mosty oproti tomu mají nevyuÏité skryté kapacity. Cílem projektu je vyvinout a zpfiístupnit technologie, které umoÏní odhalit a kvantifikovat nevyuÏité kapacity nebo navrhnout úãinné a ekonomické zesílení.

Naše firma se zabývá počítačovými simulacemi skutečného chování stavebních konstrukcí a pro svůj tým hledáme nové spolupracovníky se znalostmi problematiky numerického modelování. Požadujeme dobrou znalost AJ případně NJ, vysokoškolské vzdělání a znalost alespoň jednoho programovacího jazyka. Nabízíme práci na zajímavých mezinárodních projektech, platové ohodnocení dle dosažených výsledků. Své nabídky se strukturovaným životopisem zasílejte elektronickou poštou na adresu [email protected]

tisková zpráva

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

63

INFORMACE INFORMATION

VOLBY

NOVÉHO V¯BORU SPOLEâNOSTI âSSI

âESKÉ

Podle Organizaãního fiádu âeské betonáfiské spoleãnosti âSSI (âBS) se konají volby v˘boru a ãlenÛ dal‰ích orgánÛ âBS jednou za ãtyfii roky. Volby funkcionáfiÛ âBS na období 2004 aÏ 2007 probûhly na ãlenské schÛzi âBS, která se konala 2. prosince 2003, v pfiedveãer 10. Betonáfisk˘ch dnÛ 2003 v Pardubicích. Volili je zástupci kolektivních ãlenÛ âBS, ktefií mají 1 aÏ 3 platné hlasy podle svojí váhy v âBS dané v˘‰í ãlenského pfiíspûvku odvozeného od celkového poãtu jejich pracovníkÛ. Po zvolení pfiedsedy âBS, kter˘m se stal uÏ pro druhé volební období Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. a pfiedsedy revizní komise, kter˘m se opût stal Ing. Jifií Du‰ek, byli zvoleni ãlenové v˘boru, a to vÏdy po tfiech do 6 odborn˘ch skupin. Takto bylo zvoleno 18 ãlenÛ v˘boru z celkem 23 kandidátÛ. Na první schÛzi novû zvoleného v˘boru 31. ledna 2004 jmenoval nov˘ pfiedseda prvního místopfiedsedu, kter˘m se stal opût Ing. Milan Kaln˘. Dále byly v rámci jednotliv˘ch odborn˘ch skupin zvoleni jejich pfiedsedové, ktefií se tím stali místopfiedsedy a ãleny pfiedsednictva âBS. V˘bor âBS byl volbami v˘znamnû posílen nejen co do poãtu sv˘ch ãlenÛ, ale i co do komplexní váhy jejich osobností. Místopfiedsedy âBS se stali ãelní pfiedstavitelé Svazu v˘robcÛ betonu âR, SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí a Asociace v˘robcÛ betonové prefabrikace. Ve v˘boru âBS jsou dnes zastoupeni vedoucí funkcionáfii stavebních fakult a ústavÛ, nejvût‰ích stavebních firem âR, projektov˘ch ústavÛ, státních investorÛ i zku‰eben. Celkovû tak byl znaãnû posílen integrující charakter âBS v oblasti technické a informaãní podpory betonového stavitelství v âeské republice, i ve vazbû na zahraniãí. Hned na první schÛzi nového v˘boru byla proto obsáhle diskutována mj. aktuální situace v technické legislativû betonu v âR, moÏnosti podpory betonu jako perspektivního materiálu na stavebním trhu âR a strategické cíle betonového stavitelství âR v stfiedoevropském prostoru po vstupu âR do Evropské unie. V˘bor si vytkl fiadu nov˘ch úkolÛ a bude se snaÏit rozvinout aktivity âBS v fiadû dal‰ích Ïádoucích oblastí. Aktuální informace je moÏné sledovat na www.cbz.cz. âasopis BETON TKS o nich bude prÛbûÏnû informovat. Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., v˘konn˘ fieditel âBS Pfiedseda a první místopfiedseda âBS pro období 2004 aÏ 2007: Doc. Jan L. Vítek a Ing. Milan Kaln˘

BETONÁ¤SKÉ

Zvolení ãlenové v˘boru âBS, obsazení orgánÛ âBS Pfiedseda První místopfiedseda V˘konn˘ fieditel Pfiedseda revizní komise

Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. Ing. Milan Kaln˘ Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. Ing. Jifií Du‰ek

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Odborná skupina Pozemní stavby Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc., pfiedseda odborné skupiny Ing. Pavel Kasal Prof. RNDr. Ing. Petr ·tûpánek, CSc.

[email protected] [email protected]

Odborná skupina InÏen˘rské stavby Ing. Milan Kaln˘, pfiedseda odborné skupiny Ing. Jan Hromádko Ing. Jaroslav Jordán

[email protected] [email protected] [email protected]

[email protected]

Odborná skupina Zdûné a smí‰ené konstrukce Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., [email protected] pfiedseda odborné skupiny Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. [email protected] Ing. Vladimír Tomis [email protected] Odborná skupina Technologie Ing. Jan Kupeãek, pfiedseda odborné skupiny Ing. Václav BroÏ, CSc. Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc. Odborná skupina Sanace Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., pfiedseda odborné skupiny Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc. Doc. Ing. TomበKleãka, CSc.

[email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected]

Odborná skupina Prefabrikace Ing. Michal Mik‰ovsk˘, pfiedseda odborné skupiny Ing. Pavel âíÏek Ing. Jan Tich˘, CSc.

[email protected] [email protected] [email protected]

Pfiedsednictvo Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., pfiedseda Ing. Milan Kaln˘, první místopfiedseda Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., v˘konn˘ fieditel Ing. Jifií Du‰ek, pfiedseda revizní komise Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc., místopfiedseda Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., místopfiedseda Ing. Jan Kupeãek, místopfiedseda Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., místopfiedseda Ing. Michal Mik‰ovsk˘, místopfiedseda Revizní komise Ing. Jifií Du‰ek, pfiedseda revizní komise Ing. Jaroslav Jordán, ãlen revizní komise

64

B

ETON

• TEC

H NOLOG I E

• KONSTR

U KC E

• SANAC

E

1/2004

P¤EDBùÎNÁ POZVÁNKA A V¯ZVA K P¤IHLÁ·ENÍ P¤EDNÁ·KY

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI www.cbz.cz

3. konference

TECHNOLOGIE, PROVÁDùNÍ A KONTROLA BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ 2004

ODBORNÉ ZAMù¤ENÍ KONFERENCE JiÏ 3. roãník konference o ‰iroké problematice technologie betonu, provádûní a kontroly betonov˘ch konstrukcí se v roce 2004 zamûfií na nûkterá témata, jejichÏ aktuálnost je v posledních letech zvlá‰È naléhavû pociÈována. Kromû kameniva pro beton je jedním z nich betonáfiská a pfiedpínací v˘ztuÏ, jejich souãasn˘ sortiment na trhu, materiálové vlastnosti, moÏnosti navrhování a zpracování. Dal‰ím nosn˘m tématem budou bednûní, le‰ení a skruÏe, nabídka a pfiednosti jednotliv˘ch systémÛ, nové moÏnosti pouÏití a zku‰enosti z jejich nasazení na v˘znamn˘ch stavbách. Pozornost jednání konference bude zamûfiena dále na prostfiedky pfiepravy, ãerpání a ukládání ãerstvého betonu a jeho o‰etfiování ve vazbû na klimatické podmínky. Aktuálním tématem je i povrchová úprava a koneãn˘ vzhled betonu. JiÏ tradiãnû budou na programu konference moderní betony definovan˘ch vlastností, jejich zkou‰ení a kontrola jakosti. Samostatná sekce bude vûnována betonov˘m podlahám a vozovkám. Cílem konference je pfiinést technické vefiejnosti nejdÛleÏitûj‰í novinky, zajímavosti a zku‰enosti z oblasti technologie, provádûní a kontroly betonu a betonov˘ch konstrukcí za poslední období vãetnû informací o postupu tvorby a zavádûní pfiíslu‰n˘ch evropsk˘ch norem do praxe âR. Konferenci doprovodí v˘stava v˘robkÛ, technologií a firem a v úter˘ 6. dubna 2004 bude pro úãastníky konference uspofiádán spoleãensk˘ veãer. TEMATICKÉ OKRUHY KONFERENCE A. Kamenivo: sortiment a vlastnosti – dopad nov˘ch evropsk˘ch norem B. V˘ztuÏe a vyztuÏování C. Bednûní, le‰ení, skruÏe D. Prostfiedky pfiepravy, ãerpání a ukládání ãerstvého betonu E. Pfiíklady o‰etfiování betonu ve vazbû na klimatické podmínky E. Povrchová úprava a koneãn˘ vzhled betonu G. Betony definovan˘ch vlastností H. PrÛmyslové podlahy a vozovky z betonu P¤ÍPRAVN¯ V¯BOR Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc. Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc. Doc. Ing. TomበKleãka, CSc. Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., místopfiedseda Ing. Petr TÛma Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., pfiedseda

Ing. Jifií Fiedler Ing. Milan Kaln˘ Ing. Jan Kupeãek Ing. Michal ·tevula, Ph.D. Ing. Vladimír Vesel˘ Ing. Jifií Vla‰imsk˘

KONTAKTNÍ SPOJENÍ A DAL·Í INFORMACE âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS)

6. a 7. dubna 2004 Praha, Masarykova kolej âVUT

Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 Tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261 E-mail: [email protected], www.cbz.cz

S VA Z

V¯ROBCÒ CEMENTU

S VA Z

V ¯ROBC Ò B ETON U

âESKÁ

âR

âR

B ETONÁ¤SK Á SP OLEâ NOST

SDRUÎENÍ

âSSI

P R O S A N AC E B E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í