POSOUZENÍ
Alternativní koncepce komunikaþní sítČ v širším okolí brnČnské aglomerace
Objednatel: ZO ýSOP VERONICA Panská 9, 602 00 Brno
Zhotovitel: Ing.Milan Strnad autorizovaný inženýr Keltská 109, 252 41 Dolní BĜežany-Lhota
Leden 2007
ZADANI a ZAVERY
ZADANI a ZAVERY
3. Dopravní politika Dopravní politika dle zadání ÚPmB (duben 2006) uvádí, že výrazným vlivem na brnČnské a regionální dopravní systémy je snaha, aby se mČsto Brno stalo kĜižovatkou multimodálních koridorĤ, a k tomu uvádí zásady a cíle: - dlouhodobČ stabilizovat a chránit dopravní koridory v území (Brna) v zájmu budoucího napojení rozvojových území a v zájmu spojení Brna s regionem a ostatními regiony v EvropČ - jednotlivé dopravní systémy a jejich prvky budou Ĝešeny jako souþásti multimodálních evropských koridorĤ, jejichž kĜížení je na území mČsta - regulace individuální automobilové dopravy bude rozvinuta na základČ vícestupĖové ochrany mČsta pĜed nadbyteþnou dopravou v souladu s koncepcí pĜijatou v ÚPmB. Toto zadání ÚPmB je v rozporu s rozhodnutím Rady evropského parlamentu þ.1692/96/ES z 23.7.1996, dle které transevropská silniþní síĢ na svých trasách míjí hlavní sídelní útvary, navíc tyto zásady jsou kontraproduktivní, neboĢ Zadání ÚPmB zavádí do mČstských sídelních útvarĤ dálnice, respektive rychlostní silnice , aby zároveĖ v rámci vícestupĖové ochrany mČsta pĜed nadbyteþnou dopravou, kterou tam sama zavedla, zbyteþnČ zvyšovala náklady na ochranu pĜed negativními vlivy dopravy. S takto formulovanou dopravní politikou nelze souhlasit, a proto obþanská sdružení navrhují zmČnu koncepce dopravní politiky v oblasti silniþní dopravy pro Brno, vþetnČ jeho aglomerace s pĜihlédnutím na širší vztahy k ostatnímu území ýR a na mezinárodní vztahy (pĜedevším k Rakousku), která pro silniþní dopravu doporuþuje opustit tezi „Brno – kĜižovatka multimodálních koridorĤ“, a tak zcela vylouþit z mČsta a v maximální míĜe z aglomerace Brna tranzitní (zbytkovou) dopravu. Prakticky to znamená: - vztah VídeĖ – BĜeclav - Katovice (multimodální koridor þ.VI) vést na území ýR v trase BĜeclav – Hulín – Lipník n/Beþvou – Ostrava _ státní hranice - vztah Bratislava – Praha je na stávající D2 a D1, které trasovČ zĤstávají, pouze D1 se v úseku Kývalka – Holubice (28 km) zkapacitĖuje rozšíĜením o jeden jízdní pruh v každém smČru - vztahVídeĖ- Praha vést na území ýR v trase HatČ – Znojmo – Jihlava a po D1 do Prahy - R43 jako spojka mezi R35 a D1 je vedena Boskovickou brázdou od Starého MČsta u Moravské TĜebové pĜes Svitávku u Boskovic, dále pokraþuje západnČ kolem KuĜimi a východnČ od Veverské Bytýšky do MÚK Kývalky na D1
ZADANI a ZAVERY
ZADANI a ZAVERY
D1 D1 D1 D1 T T T D2 D2 D2 R 55 R 52 R 52 R 52 R 43 R 43 R 43
SIL.
KÝVALKA TROUBSKO TROUBSKO - BRNO JIH BRNO JIH BRNO VÝCHOD BRNO VÝCHOD - HOLUBICE TROUBSKO - MODěICE MODěICE - CHRLICE CHRLICE - HOLUBICE BRNO JIH - CHRLICE CHRLICE - BěECLAV BěECLAV - ST. HRANICE ýR/SR HODONÍN - BěECLAV BRNO CENTRUM - MODěICE MODěICE - POHOěELICE POHOěELICE - MIKULOV ST. HR. STARÉ MċSTO R 35 - SVITÁVKA SVITÁVKA - KUěIM KUěIM - TROUBSKO D 1
ÚSEK
POZN: Výhledové intensity vyjadĜují saturovaný jízdní proud.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
POL. D 33.5 D 33.5 D 33.5 D 33.5 R 25.5 S 24.5 S 11.5 D 27.5 D 27.5 D 27.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5
KAT. 2-4 % 2-4 % 0-2 % 2-4 % 2-4 % 2-4 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2% 0-2 % 2-4 % 2-4 % 2-4 %
SKLON DENNÍ 77 400 74 200 60 000 71 600 25 400 28 400 14 800 41 000 31 000 20 200 19 400 66 600 29 600 15 800 19 620 25 660 28 400
HODINOVÁ 4 644 4 452 3 600 4 296 2 540 2 840 1 480 2 460 1 860 1 212 1 552 5 328 2 368 1 264 1 569 2 052 2 272
VÝHLEDOVÁ INTESITA 4 250 4 250 4 900 4 250 2 850 2 850 2 750 3 350 3 350 3 350 3 350 3 350 3 350 3 450 2 750 2 750 2 750
0.54 0.52 0.36 0.5 0.44 0.49 0.53 0.36 0.27 0.18 0.23 0.79 0.35 0.18 1.28 0.37 0.41
B B B B B B B B A A A D B A A B B
KAPACITA VYUŽITELNOST ÚKD
ÚROVEĕ KVALITY DOPRAVY - VARIANTA OFICIÁLNÍ
ROZŠÍěIT NA R 33.5
POZNÁMKA
ZADANI a ZAVERY
D1 D1 D1 D1 D2 D2 D2 R 55 R 55 R 55 R 52 R 52 I / 52 R 43 R 43 R 43
SIL.
KÝVALKA BRNO - ZÁPAD BRNO ZÁPAD BRNO JIH BRNO JIH BRNO VÝCHOD BRNO VÝCHOD - HOLUBICE BRNO JIH - CHRLICE CHRLICE - BěECLAV BěECLAV - ST. HRANICE ýR/SR HODONÍN - BěECLAV D1 BěECLAV D1 - POŠTORNÁ I/40 POŠTORNÁ I/40 - ST. HRANICE ýR/AUS BRNO CENTRUM - MODěICE MODěICE - POHOěELICE POHOěELICE - MIKULOV ST. HR. ýR/AUS STARÉ MċSTO R 35 - SVITÁVKA SVITÁVKA - KUěIM KUěIM - KÝVALKA D 1
ÚSEK
POZN: Výhledové intensity vyjadĜují saturovaný jízdní proud.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
POL. D 33.5 D 33.5 D 33.5 D 33.5 D 27.5 D 27.5 D 27.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5/2 R 25.5 R 25.5 S 11.5 R 25.5 R 25.5 R 25.5/2
KAT. 2-4 % 2-4 % 0-2 % 2-4 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 0-2 % 2-4 %
SKLON DENNÍ 86 200 90 200 71 200 82 800 61 800 32 600 20 200 22 800 18 000 9 000 76 800 58 800 14 200 19 620 25 660 12 200
HODINOVÁ 5 172 5 412 4 272 4 968 3 708 1 956 1 212 1 824 1 440 720 6 144 4 704 1 420 1 569 2 052 976
VÝHLEDOVÁ INTESITA 4 250 4 250 4 900 4 250 3 350 3 350 3 350 3 350 3 350 3 450 3 350 3 350 3 450 2 750 2 750 2 750
0.6 0.63 0.44 1.58 0.55 0.29 0.18 0.27 0.21 0.2 0.9 0.7 0.41 0.28 0.37 0.35
C C B C B A A A A A D C B A B B
KAPACITA VYUŽITELNOST ÚKD
ÚROVEĕ KVALITY DOPRAVY - VARIANTA ALTERNATIVNÍ
ROZŠÍěIT NA R 33.5
POZNÁMKA
5.Investiþní náklady – etapizace K porovnání rozdílĤ investiþních nákladĤ oficiálního a alternativního návrhu se nepĜedkládají celkové údaje potĜebné k vybudování celé silniþní sítČ, ale jen položky rozdílové. Položky, které jsou spoleþné pro obČ Ĝešení nebo se realizují separátnČ se neuvažují. Jedná se o tyto položky: - R43 – KuĜim – Staré MČsto - D1 – Kývalka – Holubice, rozšíĜení na D 33,5 - R55 – BĜeclav D2 - Napajedla - I/38 – HatČ – Znojmo – Jihlava – D1 Rozdílové položky varianty oficiální: 1. 2. 3. 4.
km IN (mil.) realizace R43 KuĜim – Troubsko 23,5 18800 2012-2016 JZT propojení D1-R52-D2 12,0 10000 2020-2024 JVT propojení D2-D1 12,0 6000 2024-2027 R52 PohoĜelice – Mikulov 23,5 10750 2011-2013 -----------------------------------------------Celkem: 71 km 45550 mil.
Rozdílové položky varianty alternativní: 1. R43 KuĜim – Kývalka D1 2. R55 D2 BĜeclav – Poštovná
21 10750 2012-2015 12 5400 2010-2013 ----------------------------------------------Celkem: 33 km 16150 mil.
Pozn.: - cenové ohodnocení a doba realizace dle GEPARDI - uvedený soupis se týká investic v ýR, související investice v Rakousku nejsou uvedeny .
ZADANI a ZAVERY
6. ZávČry k jednotlivým trasám 6.1. Dálnice D1 Dálnice D1 je na území Brna a její aglomerace stabilizovaná, má jednoznaþnČ daný koridor,který prakticky neprochází obytným územím (mimo nČkterá nČkterá nahodilá osídlení). V dostateþné vzdálenosti od D1 je území koridoru zastavČno objekty služeb, výroby, skladování a distribuce. V tomto koridoru se pĜipravuje rozšíĜení dálnice o dvakrát jeden jízdní pruh a tím se zvýší její kapacita tak, že bude vyhovující na maximální možnou intenzitu dopravy. RozšíĜení je plánováno do r. 2013. 6.2. Tangenty JZT + JVT JZT (Troubsko-ModĜice), spojení R52-D2 (ModĜice-Chrlice) a spojení D2-D1 (Chrlice-Holubice), které mají dopravnČ obsloužit výhledová polyfunkþní území a zároveĖ odlehþit D1 se dle provedeného rozboru jeví jako neopodstatnČné. PĜi rozšíĜení D1 na dvakrát tĜi pruhy je kapacita D1 vyhovující a pokud se jedná o obslužnost uvedeného polyfunkþního území, je toto možno obsloužit pĜímo ze stávajících MÚK obslužnými komunikacemi. Je tedy zbyteþné plánovat stavbu další paralelní dopravní komunikace s D1, a tak omezovat území pro další rozvoj mČsta a nepĜíjemnČ zasahovat do stávajících sídelních útvarĤ. 6.3. Dálnice D2 Dálnice D2 na území JMK v úseku Brno-BĜeclav st.hranice není v souþasné dobČ a do budoucna plnČ využitá , tedy je vhodné sem pĜevést dopravní zátČž z R52. 6.4. Rychlostní silnice R43 Tato rychlostní silnice má plnit severojižní spojení R35 a D1 v ose západnČ od Brna. V souþasné dobČ i ve výhledu není intenzita dopravy pĜíliš velká (7-12 tis. vozidel), ve spojení s místní aglomeraþní dopravou se zvýší až k 20tis. vozidel, a to je intenzita, která je již škodlivá pro existující sídelní útvar (Bystrc). Doporuþuje se realizovat R43 v trase KuĜim-Veverská BytyškaKývalka v poloviþním profilu, který pĜevezme veškerou tČžkou dopravu ze severu tak, že tranzitní doprava mine Brno a cestou D1 rozvede cílovou dopravu do pĜíslušných þástí mČsta. 6.5. Rychlostní silnice R52 ýtyĜpruhová R52 je v úseku MÚK Brno centrum-PohoĜelice v provozu . Trasa této silnice je prakticky v soubČhu s D2 (vzdálenost jen 7-10 km), takže se atraktivita obou pĜekrývá a tím se snižuje využitelnost obou. Další pokraþování má být pĜes vodní nádrž „Nové Mlýny II“, podle hranice CHKO Pálava do
ZADANI a ZAVERY
Mikulova a dále do VídnČ. SmČrování dopravy na R52, zvláštČ tČžké, není z dĤvodu blízkosti D2 nutné a z hlediska ochrany pĜírody je nežádoucí. Doporuþuji proto, smČrovat dopravu na VídeĖ pĜes BĜeclav (rozdíl ve vzdálenosti 10 km), a hraniþní pĜechod v MikulovČ ponechat pro osobní auta a malý pohraniþní styk. Znamená to ukonþit pĜípravu výstavby R52 (þtyĜpruhová) v úseku PohoĜelice-Mikulov st. hranice, i když se uvažuje v plánu GEPARDI se zahájením v r. 2011 a ukonþením 2018. 6.6. Rychlostní silnice R55 Realizace R55 probíhá v souþasné dobČ (Hulín-Otrokovice-Napajedla), celá trasa až do BĜeclavi – D2 má být dle GEPARDI realizována do r.2015. Je tedy nutné úsek D2 BĜeclav - st.hranice realizovat v období 2010-2013, což je reálné. Akceptování pĜechodu Poštovná - Reinthal rakouskou stranou a realizace úseku v nejbližší dobČ je podmínkou úspČšnosti návrhu pĜedkládané koncepce komunikaþní sítČ. 6.7. Silnice I/38 Stávající silnice I/38 v úseku hraniþní pĜechod HatČ – Znojmo- Jihlava – D1 je v souþasné dobČ v rekonstrukci, vþetnČ výstavby obchvatĤ mČst a obcí, takže po dokonþení bude v kategorii rychlostních silnic. Dle GEPARDI má být realizována do r. 2013. S touto trasou se uvažuje jako s hlavní spojnicí Praha – VídeĖ, která na rakouské stranČ navazuje na silnici A2.
ZADANI a ZAVERY
ZADANI a ZAVERY
ZADANI a ZAVERY
ZADANI a ZAVERY
ZADANI a ZAVERY
7. Souhrnné stanovisko a doporuþení Úkolem „Posouzení koncepce komunikaþní sítČ v širším okolí brnČnské aglomerace“ bylo prokázat, zda je vhodné vést silniþní koridorovou dopravu pĜes Brno a s tím související dĤsledky územní, dopravní, ekologické a ekonomické. Za tím úþelem bylo navrženo nové dopravní schéma dálnic a rychlostních silnic, tak aby byla zajištČna obslužnost území a sníženy negativní vlivy z dopravy v okolí. Toto nové dopravní schéma vytváĜí jednodušší síĢ komunikací – alternativní návrh, který je porovnáván se stávajícím územním plánem mČsta Brna a Jihomoravského kraje – oficiální návrh z rĤzných hledisek: 1. Dopravní obslužnost ObČ Ĝešení zajišĢují obsluhu území dostateþnČ s tím, že oficiální návrh je v nČkterých pĜípadech pĜedimenzován (soubČh D2 a R52, tangenty a D1 v BrnČ). 2. ÚroveĖ kvality dopravy Komunikaþní síĢ obou Ĝešení vykazuje požadovanou úroveĖ kvality dopravy dle normy. Znamená to, že dopravní tok bude pĜevážnČ velmi dobrý až dobrý, vyjímeþnČ uspokojivý. 3. Realizace komunikací Z hlediska požadavku na výstavbu komunikací a splnČní výše uvedených dopravních kritérií je nutné vybudovat ve variantČ „Oficiální“ 71 km silnic v cenČ cca 46 miliard Kþ, a ve variantČ „Alternativní“ 33 km silnic v cenČ cca 16 miliard Kþ. Znamená to úsporu cca 30 miliard Kþ ve prospČch alternativní varianty. 4. Ekonomická únosnost Hledisko ekonomické únosnosti nebylo posuzováno, neboĢ v souþasné donČ nejsou k dispozici nutné podklady. Jelikož rozhodujícími faktory pro urþení ekonomické únosnosti je pomČr nákladĤ a výnosĤ je evidentní, že alternativní návrh, který vykazuje podstatnČ nižší náklady a vČtší dopravní zátČž bude z hlediska ekonomické únosnosti spoleþensky výhodnČjší. 5. Ekologické hledisko Z ekologického hlediska vlivu na životní prostĜedí (osídlení, fauna, flora) je rozhodující stĜet ve variantČ alternativní v oblasti BĜeclavi, ve variantČ oficiální je rozhodující stĜet v oblasti Bystrce vþetnČ rekreaþní oblasti brnČnské pĜehrady a v oblasti CHKO Pálava vþetnČ vodní nádrže Nové mlýny. Z posouzení nevýhod obou variant se jeví pĜijatelnČjší oblast BĜeclavi, a tedy lze považovat variantu alternativní za ekologicky schĤdnČjší
ZADANI a ZAVERY
