NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 26. října 2015 Č.j.: 2015 / 117361 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/86/573 Počet stran: 6 KIRKUK COMPANY s.r.o. IČO 283 27 284 Václavská 184/11 603 00 Brno – Staré Brno PŘÍKAZ Česká národní banka (dále též jen „správní orgán“) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 17 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), rozhodla dle § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správním deliktu společnosti KIRKUK COMPANY s.r.o., takto: I. Společnost KIRKUK COMPANY s.r.o., IČO 283 27 284, se sídlem Václavská 184/11, 603 00 Brno – Staré Brno, neoznámila bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti směnárníka, když informovala o změně skutečných majitelů až přípisem ze dne 4.3.2015 (doručeném téhož dne), přičemž ke změně skutečného majitele uvedeného v žádosti o povolení došlo již 4.9.2014, neboť původní jediný společník se 100% obchodním podílem Raid Jalil, nar. 20.6.1980, trvale bytem Dusíkova 906/35, 638 00 Brno - Lesná, byl vymazán z obchodního rejstříku jako společník společnosti dne 4.9.2014 a namísto něj byli téhož dne do obchodního rejstříku zapsáni noví společníci společnosti, tedy skuteční majitelé s 50% obchodními podíly Emad Jalil, nar. 12.12.1964, trvale bytem Václavská 184/11, 603 00 Brno - Staré Brno, a Burhan Jalil, nar. 5.8.1977, trvale bytem Dusíkova 906/35, 638 00 Brno – Lesná, tedy porušila ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, čímž se dopustila správního deliktu směnárníka podle § 21 zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 21 zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 10 000 Kč (slovy deset tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce.
II. Společnosti KIRKUK COMPANY s.r.o., IČO 283 27 284, se sídlem Václavská 184/11, 603 00 Brno – Staré Brno, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 43-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Identifikace účastníka řízení 1. Společnost KIRKUK COMPANY s.r.o., IČO 283 27 284, se sídlem Václavská 184/11, 603 00 Brno – Staré Brno (dále jen „účastník řízení“), byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně zapsána dne 18.2.2009, oddíl C, vložka 61554. Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto příkazu zapsán jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a směnárenskou činnost. Jednatelem účastníka řízení byl ke dni vydání příkazu Burhan Jalil, nar. 5.8.1977, trvale bytem Dusíkova 906/35, 638 00 Brno – Lesná (spis, č.l. 1). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 7.4.2009 pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti, č.j. 2009/1819/767.300. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení má 8 provozoven evidovaných ke směnárenské činnosti. Provozovny byly pro výkon směnárenské činnosti evidovány Českou národní bankou v průběhu období od 12.6.2009 do 13.10.2014. B. K části I. výroku příkazu – skutková zjištění a jejich právní kvalifikace 4. Správní orgán obdržel dne 4.3.2015 pod evid. č. 2015/025025/CNB/580 přípis účastníka řízení nazvaný Oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo jejich přílohách (dále jen „Oznámení“). Oznámení podala jménem účastníka řízení na základě účastníkem řízení udělené plné moci společnost ____ _ _______ ______, IČO ___ __ ___, se sídlem _______ __. _____ ______, ___ __ _____ _ – _______. V oznámení účastník řízení informoval o změnách ve složení statutárního orgánu směnárníka, o změně ve vedoucí osobě směnárníka, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti a o změnách ve skutečných majitelích směnárníka. K oznámeným změnám zároveň připojil jako přílohy doklady prokazující důvěryhodnost osob a doklad o dosažením vzdělání vedoucí osoby (spis – příloha, č.l. 1 – 26). 5. Správní orgán však dospěl ke zjištění, že účastník řízení byl v déletrvajícím prodlení se splněním své oznamovací povinnosti. Správní orgán svá zjištění vyhodnotil a rozhodl vydat příkaz podle § 150 správního řádu.
2
6. Správní orgán konstatuje, že příkaz byl vydán včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Zároveň pro pokračování ve správním deliktu platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. Zároveň pro trvající správní delikty platí, že běh prekluzivní lhůty počíná okamžikem odstranění protiprávního stavu. V případě spáchaného správního deliktu se jedná o trvající správní delikt, přičemž k odstranění jím vyvolaného protiprávního stavu došlo doručením Oznámení dne 4.3.2015. Nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro vydání příkazu u uvedeného skutku. Neinformování o změně údajů v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka 7. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že směnárník oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě mu bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno. Podle ustanovení § 8 odst. 1 věta druhá zákona o směnárenské činnosti však směnárník není povinen České národní bance oznamovat změnu údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. Úprava základních registrů je obsažena v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“). Ustanovení § 26 odst. 2 zákona o základních registrech uvádí taxativní výčet referenčních údajů, které se vedou v registru osob, na tyto údaje se nevztahuje oznamovací povinnost. 8. Oproti předchozí úpravě v devizovém zákoně již nemusí být většina údajů oznamována správnímu orgánu, neboť je obsažena v taxativním výčtu údajů uvedeném v § 26 odst. 2 zákona o základních registrech. Pro konkrétní případ je však rozhodné, že mezi referenčními údaji nejsou zahrnuty údaje o skutečných majitelích. Definice skutečného majitele je uvedena v § 6 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí mimo jiné fyzická osoba, která sama nebo na základě dohody s jiným společníkem nebo společníky disponuje více než 25 % hlasovacích práv podnikatele. 9. Správní orgán na základě výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že v případě účastníka řízení nastaly již ke dni 4.9.2014 významné změny v osobách společníků účastníka řízení, což implikovalo rovněž změny v osobách skutečných majitelů, které představovali jednotliví společníci – fyzické osoby. Dosavadní jediný společník se 100% obchodním podílem Raid Jalil, nar. 20.6.1980, trvale bytem Dusíkova 906/35, 638 00 Brno - Lesná, byl vymazán z obchodního rejstříku jako společník účastníka řízení dne 4.9.2014 a namísto něj byli téhož dne do obchodního rejstříku zapsáni noví společníci společnosti s 50% obchodními podíly Emad Jalil, nar. 12.12.1964, trvale bytem Václavská 184/11, 603 00 Brno - Staré Brno, a Burhan Jalil, nar. 5.8.1977, trvale bytem Dusíkova 906/35, 638 00 Brno – Lesná. Je nepochybné, že oba nové společníky účastníka řízení je nutno podle výše zmíněné definice s ohledem na velikost jejich obchodních podílů subsumovat pod pojem skutečný majitel (spis, č.l. 2). 10. Účastník řízení neinformoval správní orgán do doručení Oznámení dne 4.3.2015 o změnách ve skutečných majitelích, což jsou údaje uvedené v původní žádosti o registraci a tento údaj je i podle vyhlášky č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „vyhláška č. 315“), povinně vyžadován při podání žádosti o udělení povolení
3
k činnosti směnárníka, jak vyplývá z ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 315. Vyhláška č. 315 zároveň stanoví v ustanovení § 5 odst. 1 a 2 proces a náležitosti oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejich přílohách v obecném slova smyslu. Účastník řízení tak změnu v osobách skutečných majitelů oznámil až s půlročním zpožděním. 11. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti lze odkázat například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: „Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo odůvodnitelné půlroční prodlení účastníka řízení s oznámením změn údajů uvedených v žádosti. Účastník řízení tak nepochybně nedostál splnění povinnosti uvedené v ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti. 12. Účastník řízení svým jednáním porušil ustanovení § 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když neinformoval správní orgán bez zbytečného odkladu o změně údajů uvedených v žádosti o registraci, resp. žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka, a tím se dopustil správního deliktu směnárníka dle ustanovení § 21 zákona o směnárenské činnosti. 13. V tomto případě se jedná o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívá v tom, že omisivním porušením devizových předpisů účastník řízení vyvolal protiprávní stav (neinformoval správní orgán bez zbytečného odkladu o změnách) a ten nadále svojí nečinností udržoval. Skutečnost, že se jedná o trvající delikt, zvyšuje jeho závažnost. Úprava trvajícího správního deliktu je analogicky dovozována z trestního práva. C. Sankce 14. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterým naplnil skutkovou podstatu správního deliktu. Účastník řízení má znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 15. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 16. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinnosti stanovené mu zákonem. 17. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle § 21 zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 24
4
odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 18. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, hodnotí správní orgán individuální závažnost správního deliktu jako střední, když jím mohl být ohrožen zájem správního orgánu na informovanosti o účastníku řízení, včetně konkrétních fyzických osob, které jsou jeho vlastníky, a dále zájem na tom, že ve vedení účastníka řízení působí důvěryhodné osoby. Typovou společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 1 000 000 Kč (§ 21 zákona o směnárenské činnosti). 19. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o jediný spáchaný správní delikt, nedoprovázený dalšími spáchanými správními delikty v souběhu. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě správního deliktu o trvající správní delikt. Tato skutečnost zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. 20. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikt založený na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty tohoto správního deliktu dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty tohoto správního deliktu. 21. Jako závažnou okolnost, která zvyšuje závažnost shledaného správního deliktu a jeho společenskou škodlivost, hodnotil správní orgán, že u účastníka řízení došlo k opakovanému výskytu porušení směnárenských předpisů, a to v poměrně krátké době, když účastníku řízení byla rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 29.6.2012, uložena pokuta ve výši 15 000 Kč za to, že neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o používaných nákupních a prodejních kurzech a neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny. Tato skutečnost dokládá, že předchozí uložená pokuta zcela nesplnila svoji preventivní funkci. Tuto skutečnost proto správní orgán zohlednil jako přitěžující okolnost při úvaze o výši sankce ukládané tímto příkazem. 22. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako nejvýznamnější polehčující okolnost správní orgán shledává, že v případě zjištěného správního deliktu účastník řízení odstranil protiprávní stav, byť nikoli dostatečně promptně. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán dále skutečnost, že nebylo prokázáno, že by spáchaným správním deliktem došlo ke škodě na majetku zákazníků. 23. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z účetní závěrky účastníka řízení ze dne 22.6.2015, kterou nalezl ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z výkazu zisku a ztráty a rozvahy v plném rozsahu ke dni 31.12.2014 vyplývá následující. Účastník řízení vykázal kladný výsledek hospodaření za účetní období po zdanění ve výši 280 000 Kč (v předchozím období byl kladný výsledek hospodaření po zdanění ve výši 2 804 000 Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval kladnou hodnotu v rozsahu 10 619 000 Kč (v předchozím období vykázal 10 338 000 Kč).
5
24. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši 10 000 Kč (slovy deset tisíc korun českých), a to podle § 21 zákona o směnárenské činnosti. Takto uložená pokuta je při samé dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 1 % maximální výše pokuty. 25. Ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu umožňuje správnímu orgánu v řízení z moci úřední uložit povinnost formou písemného příkazu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. D. K části II. výroku příkazu - náhrada nákladů řízení 26. Správní orgán v příkazu ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 27. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podat odpor dle ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu u sekce licenčních a sankčních řízení České národní banky, se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 8 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
__________________ __________________________________ __________________
_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
6
