Metodika tvorby a implementace souhrnných indikátorů kvality života v mikroregionech
Projekt
VÝVOJ A APLIKACE NOVÝCH METOD MONITOROVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA V REGIONECH
TD020150
Projektový tým Vedení projektu
Doc. Ing. Ludmila Dömeová, CSc. – vedoucí projektu Prof. RNDr. Jaroslav Havlíček, CSc. – metodika Doc. Ing. Tomáš Šubrt, PhD. – projektové řízení Ing. Andrea Jindrová, PhD. – statistika Ing. Roman Kvasnička, PhD. – administrace
–0–
Praha 2014 © PEF ČZU Praha
PEF ČZU V PRAZE
ČRTD020150V002
Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................................ 2 2. Poznámka o literárních zdrojích.................................................................................................. 3 3. Cíl Metodiky ................................................................................................................................... 4 4. Metodika – obecný postup ............................................................................................................ 4 5. Fáze 1: Tvorba agregovaných indikátorů .................................................................................. 6 5.1.
Metodický postup.................................................................................................................. 6
5.2.
Výběr indikátorů pro ekonomickou oblast............................................................................ 8
5.3.
Výběr indikátorů pro sociální oblast ..................................................................................... 9
5.4.
Výběr indikátorů pro environmentální oblast ..................................................................... 11
6. Výpočet souhrnného indikátoru ................................................................................................ 12 7. Fáze 2. Tvorba agregovaných indikátorů a souhrnných indikátorů pro MAS ..................... 13 7.1.
Transfer dat z ČSÚ ............................................................................................................. 14
7.2.
Stanovení vah agregovaných indikátorů pro MAS ............................................................ 14
7.3.
SW podpora Metodiky ....................................................................................................... 14
7.4.
Webové prostředí pro ukládání dat, zpracování dat, prezentaci a komunikaci .................. 15
7.5.
Grafická prezentace dat a informací................................................................................... 15
8. Poznámky ..................................................................................................................................... 15 9. Přílohy .......................................................................................................................................... 16
–1–
1. Úvod V návrhu strategie pro „komunitně vedený místní rozvoj“ pro období 2014 – 2020 představuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) pojem „komunitně vedený místní rozvoj“ jako metodu zapojení partnerů na místní úrovni při vytváření a provádění místních integrovaných strategií, které pomáhají v daném území a společenství vytvořit přechod k udržitelnější budoucnosti. Pojem partnerství je zde chápán velmi široce jako soubor místních organizací reprezentujících občanskou společnost a místní ekonomické subjekty (1). V souladu se strategií Evropa 2020 vedou komunitně plánované, vedené a organizované činnosti k inovacím, k efektivnějším a udržitelnějším formám hospodářského a sociálního rozvoje i k ochraně životního prostředí (2). Komunitně vedený rozvoj je zaměřen na území Místních akčních skupin (MAS), které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy. Právní předpisy zaručují konzistentnost v rozhodování, neboť na rozhodovací úrovni žádná z jednotlivých zájmových skupin soustředěných v komunitě MAS nepředstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Orientace rozhodování na oblast MAS respektuje místní potřeby, ekonomický a duševní potenciál, rozhodování závisí na místních podmínkách a vede k vytváření logických sítí spolupráce. Základním cílem komunitně vedeného rozvoje je posílení a zlepšení postupů při čerpání evropských i lokálních fondů. V ČR je evidováno 179 regionálních sdružení MAS. Každá z nich je jiná, jedinečná. MMR ČR připravilo „Manuál tvorby Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014 – 2020“ (Manuál MMR ČR), ve kterém metodicky a podrobně ilustruje postupy, které by měly organizacím MAS pomoci pravdivě a objektivně popsat svoji situaci, vyjádřit svoji jedinečnost ve skupině ostatních MAS a formulovat reálné a smysluplné strategie rozvoje, které se následně stanou základem pro dotační rozvojové projekty (3). Regionální subjekty – obce, MAS, společenské a ekonomické organizace – poskytují ze zákona datové údaje Českému statistickému úřadu (ČSÚ), který je spolu s dalšími zpracovává a eviduje. Informace, zpracované z obdržených datových zdrojů, poskytuje ČSÚ vedoucím orgánům státní správy od vrcholných státních orgánů do úrovně krajů, odtud pak některé do úrovně okresů. Tok informací k ČSÚ zdola začíná na úrovni obcí, tok informací shora z ČSÚ ale končí na úrovni okresů. Přímý tok mezi primárními poskytovateli tj. obcemi není zajištěn, do obcí nebo organizací MAS se informace, zpracované ze zákona ČSÚ, dostávají z krajů nebo okresů, tj. zpracované a upravené pro tyto vyšší regionální úrovně. Obce a MAS tak sice informace získávají, ale ty nevyjadřují jedinečnost primárního regionálního subjektu – obce, nebo jejich sdružení MAS, která často přesahují hranice okresů či krajů. Přitom požadavek na odlišení, jedinečnost subjektu v rámci komunitně vedeného místního rozvoje, je jedním z principiálních požadavků metodiky MMR ČR …“Žádné dvě MAS nemohou být stejné, a proto ani nelze požadovat, aby Integrovaná strategie území místní akční skupiny (ISÚ) byla něčím jako vyplněním dotazníku. …“ (odstavec 3. 3., str. 10). Projekt „Vývoj a aplikace nových metod monitorování kvality života v regionech – TD020150“ vychází z požadavku na komparaci kvality života v regionech tak, že využívá přímo disponibilní, primární a nezpracovaná data z ČSÚ a ty upravuje do formy agregovaných indikátorů pro potřeby jednotlivých obcí, nebo jejich sdružení, nebo jinak výčtem definovaných klastrů obcí. Jednotka „obec“ která data poskytla, má tak možnost využít primární data z jiných regionálních subjektů na stejné úrovni a provést si vlastní komparaci, vymezit svoji jedinečnost vůči jiným srovnatelným regionálním subjektům. –2–
Předložená „Metodika tvorby a implementace souhrnných indikátorů kvality života v mikroregionech ČR – TD020150V002“ (dále Metodika) je jedním z klíčových výstupů výše uvedeného projektu a jejím cílem je provést kvantifikaci regionálních disparit formou souhrnných indikátorů. Obsahuje postup tvorby a implementace tří souhrnných indikátorů kvality života pro oblast a) ekonomickou, b) sociální, c) environmentální a jeden celkový souhrnný indikátor za všechny tři oblasti. Jednotlivé indikátory jsou vyjádřeny čísly (vahami) nepojmenovanými z intervalu (0, 2), kde číslo 1 je průměrná hodnota indikátoru. Pro rychlou orientaci jsou přibližné hodnoty indikátorů zobrazeny ve vizuální formě v geografických mapách pro soubor obcí MAS, i pro jednotlivé obce do MAS sdružených. Od roku 2014 poskytuje ČSÚ data zdarma a tak bylo možné indikátory a jejich grafickou prezentaci určit pro všech 179 MAS v České republice. Metodika využívá a zpracovává disponibilní data z ČSÚ a doplňuje tok informací přímo ze zdroje, tj. z ČSÚ až k primárním dodavatelům dat, tj. obcím a jejich prostřednictvím k jejich definovaným skupinám, v případě Metodiky k MAS. Zpracování primárních dat z ČSÚ umožní komparaci regionálních subjektů pod úrovní okresu bez zkreslení, ke kterému dochází při zpracování dat, které ČSÚ provádí pro úroveň kraje, nebo okresu. Metodika je určena pro následující cílové skupiny: MAS, obce zahrnuté do MAS, řídící orgány regionálních rozvojových programů působících v oblasti MAS, odpovídající řídící orgány státní správy, společenské organizace působící v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí v regionech. Metodiku lze ale upravit pro komparaci kvality života i v jinak definovaných skupinách obcí (např. obce v příhraničních regionech, obce v ekonomicky či sociálně lépe rozvinutých oblastech, apod.). Podobně lze postupy v Metodice zúžit a aplikovat pro tvorbu souhrnných indikátorů pro jinak vymezené oblasti zájmu, jako jsou např. kvalita zdravotní péče, dopravní obslužnost, využití potenciálu venkovské turistiky, apod.
2. Poznámka o literárních zdrojích Měření kvality života vychází z mnoha rozličných modelů a přístupů. Přesné, spolehlivé a teoreticky uspokojivé měření kvality života, na kterém by se shodla většina odborníků, neexistuje. Tato skutečnost je způsobena tím, že kvalita života není přesně vymezený a definovaný pojem a že je tvořena dvěma relativně samotnými složkami: − složkou objektivní, která se zaměřuje na měření kvality života pomocí zvolených indikátorů, − složkou subjektivní, která je určována celkovou spokojeností člověka se svým životem. Metodickým aspektům měření kvality života je věnována bohatá odborná literatura. Pro základní orientaci v problematice lze doporučit např. následující literární zdroje: Obecná problematika, vymezení problému, sociální oblast, názory a přístupy: na českém prostředí často citované práce prof. Jaro Křivohlavého, např. (4). Speciální metodiky (zdraví, sociální služby, senioři) – závěrečné zprávy projektů, např. (5), (6), (7), (8). Použitá odborná a vědecká literatura z oblasti statistky a operačního výzkumu zde není citována.
–3–
3. Cíl Metodiky Hodnocení disparit v kvalitě života mezi regionálním subjekty MAS formou přímého zpracování primárních dat, které jsou k disposici v ČSÚ, formou agregovaných indikátorů kvality života a pomocí souhrnného indikátoru kvality života. Vypracování odpovídajících metodických postupů a návrh vhodných statistických metod pro tvorbu agregovaných indikátorů kvality života a pro tvorbu souhrnného indikátoru kvality života v oblasti ekonomické, sociální, environmentální. Praktické ověření Metodiky na vybraných 15 organizacích MAS na datech, která jsou k disposici u ČSÚ za rozhodné období 2013. Vytvoření vhodného webového prostředí pro prezentaci dat a aktivní komunikaci uživatelů z cílových skupin. Grafická reprezentace datových a informačních údajů ze zdrojů GIS. Poznámka: Metodika výběru a agregace indikátorů respektuje požadavky uvedené v kapitole 4. 4. analytické části Manuálu MMR ČR (1).
4. Metodika – obecný postup Organizace MAS sdružují obce, které přesahují rámce jednotlivých okresů, a proto se výběr indikátorů a jejich agregace provádí pro úroveň obcí. Výpočet souhrnných indikátorů se provádí ve dvou fázích: 1) Fáze 1: Vymezení indikátorů, které jsou v daném období rozhodující pro hodnocení kvality života obyvatel na úrovni obce a návrh potřebného statistického aparátu pro jejich zpracování. Ve Fázi 1 se realizují následující činnosti: 1. Výběr primárních indikátorů kvality života pro úroveň NUTS 4 a NUTS 5. 2. Redukce počtu primárních indikátorů na agregované indikátory vyhovujícím úrovni obcí. Redukcí se zde rozumí vyřazení těch z primárních indikátorů, které poskytují stejné informace. Jeden agregovaný indikátor vyjadřuje s vysokou statistickou významností více informací, nahrazuje skupinu dílčích indikátorů. Pro redukci počtu indikátorů se používá vícerozměrná korelace. 3. Z agregovaných indikátorů kvality života se vytvářejí souhrnné indikátory kvality života pro oblasti: − ekonomická − sociální − environmentální. 4. Ze souhrnných indikátorů pro oblasti ekonomická, sociální a environmentální se vytvoří jeden souhrnný indikátor za všechny tři oblasti. Souhrnné indikátory se vytvářejí metodou hlavních komponent. Souhrnný indikátor vyjadřuje jediným nepojmenovaným číslem (vahou) informaci za celou skupinu agregovaných indikátorů.
–4–
5. V rámci Fáze 1 se ověřují vhodné statistické metody a postupy pro všechny předcházející činnosti, tj. pro výběr primárních indikátorů, tvorbu agregovaných indikátorů a tvorbu souhrnných indikátorů na vzorku 15 MAS. Poznámky: 1. Od roku 2014 poskytuje ČSÚ informace na úrovni obcí zdarma. Ověření Metodiky bylo prověřeno na 15 vybraných organizací MAS a díky dostupnosti dat v současné době umožňuje vytvořený program aplikovat Metodiku na kterékoliv ze 179 organizací MAS v ČR a jednotlivé MAS vzájemně porovnávat. 2. Ve Fázi 1 bylo vybráno 71 primárních indikátorů, které se podle Metodiky podařilo zredukovat na 28 agregovaných indikátorů, tj. snížit jejich počet o 60%. 2) Fáze 2: Vymezení indikátorů, které jsou v daném období rozhodující pro hodnocení kvality života obyvatel v MAS. V této fázi se agregovaným indikátorům, získaným ve Fázi 1, přiřadí váhy, kterými se vymezí jejich význam pro úroveň obce a úroveň MAS. Váhy se stanovují dvojím způsobem: 1. Subjektivně: Přiřazení preferencí na základě dotazování expertů z cílové skupiny. 2. Objektivně: Pro kvantifikaci vah indikátorů, pro které nelze získat spolehlivé expertní informace, se využívají metody hlavních komponent. Pro určení váhy agregovaného indikátoru se stanoví a) nejvyšší hodnota korelace sledovaného indikátoru s jednou vybranou komponentou a b) podíl rozptylu, který je danou komponentou vysvětlen. Oba postupy se potom kombinují: nejprve se stanoví váhy objektivní metodou a výsledky se porovnají s hodnocením od expertů. Když se objeví významný rozdíl, expertní hodnocení je třeba provést znovu; doporučuje se to provést formou diskuse ve skupině expertů (16). Ve Fázi 2 se realizují následující činnosti: 1. Určení vah agregovaných indikátorů pro MAS kombinací subjektivní a objektivní metody: prostřednictvím expertů z cílových skupin, případně metodou hlavních komponent. Váhy se použijí pro přepočet agregovaných indikátorů. 2. Z vážených agregovaných indikátorů kvality života se vytvářejí vážené souhrnné indikátory kvality života pro oblasti: − ekonomická − sociální − environmentální. 3. Ze souhrnných vážených indikátorů pro oblasti ekonomická, sociální a environmentální se vytvoří jeden vážený souhrnný indikátor za všechny tři oblasti. 4. Vypracování SW pro zpracování dat na úrovni MAS. 5. Vytvoření webového prostředí pro transfer, ukládání a zpracování dat z ČSÚ. 6. Vytvoření webového prostředí pro komunikaci s uživateli a pro prezentaci dat. 7. Vytvoření SW pro vizuální (grafickou) reprezentaci souhrnných indikátorů. Poznámky: 1.
V dalším textu, který podrobně popisuje jednotlivé operace Fáze 1 a Fáze 2 Metodiky se předpokládá, že čtenář je seznámen se základním pojmy a postupy vícerozměrné statistické analýzy (vícerozměrná korelace, metody hlavních komponent, shluková analýza). –5–
2.
3.
Nové prvky v Metodice: (1) Nepoužívají se data a informace, která pro danou oblast zpracovává ČSÚ pro úroveň krajů a okresů ale zpracovávají se přímo primární data, která pro úroveň obce (mikroregionu) jsou k disposici na ČSÚ. (2) Souhrnné indikátory pro úroveň obce, resp. vymezenou skupinu obcí (MAS) se určují metodou hlavních komponent z vážených agregovaných indikátorů. (3) Váhy indikátorů pro vymezenou úroveň (obec, MAS) se určují kombinací objektivní a subjektivní metody. Statistické výpočty byly provedeny pomocí programu SPSS 22.
5. Fáze 1: Tvorba agregovaných indikátorů 5.1. Metodický postup Cílem první fáze je tvorba agregovaných indikátorů a souhrnného indikátoru pro jednotlivé oblasti sledování kvality v regionech na úrovni NUTS 4 a NUTS 5 územně správního členění ČR. Základním zdrojem objektivních informací pro vymezení základních indikátorů jsou statistiky sledované Českým statistickým úřadem a regionálně orientované databáze ČSÚ (KROK, MOS/MIS). Kvalita života a její rozdíly mezi regiony jsou ovlivněny mnoha faktory, které je možné popsat dílčími indikátory. Pro potřeby národní úrovně byl sestaven Index kvality a udržitelnosti života, který zařazuje indikátory do čtyř hlavních oblastí kvality života, které se dále člení na 12 problémových okruhů rozvoje. Ty jsou zvoleny tak, aby zahrnovaly všechny faktory rozvoje a reflektovaly prioritní problémy dalšího vývoje. A – Mezinárodní postavení ČR
Index kvality a udržitelnosti života (Index KUŽ)
1. Společensko-politická oblast
B – Vnitřní bezpečnostní a politicko-společenská situace C – Demografický vývoj D – Životní úroveň obyvatel
2. Sociální oblast
E – Zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče F – Vzdělání, věda a výzkum G – Přístup k informacím, informatizace H – Výkonnost ekonomiky a ekonomický rozvoj
3. Ekonomická oblast
I – Zadluženost a saldo ekonomiky J – Vybrané ekonomické indikátory K – Spotřeba přírodních zdrojů, eko-efektivita
4. Environmentální oblast
L – Kvalita životního prostředí
–6–
Výběr vhodných indikátorů kvality života a jejího rozvoje na regionální úrovni vychází z klasifikace Indexu kvality života pro ČR. Z hlediska cílové skupiny MAS, které se překrývají s různými okresy ČR, byla pro sledování stanovena úroveň NUTS 4 a NUTS 5 územně správního členění. Analýza regionálních disparit v kvalitě života obyvatel České republiky se provádí, řešením dílčích cílů: Dílčí cíl
Aktivity na základě odborných publikací na základě dostupnosti dat průzkumová analýza dat korelační analýza analýza hlavních komponent
1
Výběr primárních indikátorů, které jsou v rozhodném období rozhodující pro hodnocení kvality života v regionech na úrovni NUTS 4 a NUTS 5
− − − − −
2
Identifikace regionálních disparit – ověření, zda vybrané indikátory jsou vhodné pro sledování disparit mezi uvažovanými regiony
− shluková analýza − vizualizace homogenních skupin pomocí map
3
Kvantifikace regionálních disparit
− požadavky na konstrukci souhrnného indikátoru − výběr vhodné metody konstrukce souhrnného indikátoru − konstrukce souhrnného indikátoru
Výběr primárních indikátorů a jejich agregace (zmenšení počtu) je rozdělen do pěti na sebe navazujících kroků: Agregace primárních indikátorů
Cíl
1
Výběr vhodných indikátorů na základě odborných publikací
− určit indikátory vhodné pro sledování disparit
2
Výběr indikátorů na základě dostupnosti dat
− zajistit reálné možnosti pro získávání dat
3
Průzkumová analýza dat
4
Korelační analýza
5
Analýza hlavních komponent
− popis statistických ukazatelů a ověřování spolehlivosti dat − redukce počtu primárních indikátorů, eliminace duplicitních informací − redukce počtu indikátorů, tvorba souhrnného indikátoru
Stěžejním kritériem pro výběr indikátorů je dostupnost údajů. Základní jednotkou pro statistické sledování dat v České republice jsou kraje, část zpracovaných informací přichází i do okresů, do obcí již informace ČSÚ nedodává. Je proto nezbytné při zpracování dat vycházet z primárních zdrojů, které eviduje ČSÚ pro úroveň obcí. Jsou to data, která ČSÚ získává přímo od obcí, nebo nepřímo od zdrojů, např. ČKÚ, ministerstev, podnikatelů, sčítání obyvatel, apod. Do vstupní datové matice bylo zařazeno 71 indikátorů: jsou dostupné v rámci veřejné databáze anebo je možné je zakoupit. Z důvodů struktury dostupných údajů na úrovni NUTS 4 a NUTS 5 a z hlediska identifikace klíčových faktorů, které jsou z hlediska sledování disparit v kvalitě života –7–
nejvýznamnější, byly primární indikátory rozděleny do 3 tematických oblastí z „Indexu kvality a udržitelnosti života ČR“ na oblasti: − Ekonomická − Sociální − Environmentální. Rozsah zkoumaného souboru 71 indikátorů zaručuje i významnost výsledků použitých vícerozměrných statistických metod, použitých při zpracování a analýze dat. V každé ze tří sledovaných oblastí ekonomické, sociální a environmentální jsou provedeny operace: 1) Výběr prvotních indikátorů a jejich analýza na základě popisných statistických charakteristik průměr, medián a variační koeficient. Výsledky se využívají pro korelační analýzu. 2) Redukce postradatelných dílčích indikátorů pomocí korelační analýzy. Umožňuje vybrat indikátory, které jsou schopny z hlediska sledovaných informací nahradit jiné indikátory; ty je možné eliminovat a tak redukovat původní množinu primárních indikátorů na menší počet. Redukovaná množina indikátorů, tzv. agregované indikátory, se využívá pro metodu hlavních komponent. 3) Metoda hlavních komponent. Hodnoty korelačních koeficientů udávají míru nepostradatelnosti indikátorů a vyjadřují korelaci mezi indikátorem a komponentou. Výběr klíčových proměnných na základě této metody vychází z posouzení hodnot korelací, které udávají sílu závislosti mezi indikátorem a hlavní komponentou. Rozhodující pro výběr ukazatelů jsou hodnoty korelace přesahující hranici 0.7, kterou je možné považovat za dostatečně významnou. Metoda hlavních komponent se používá také při konstrukci souhrnného indikátoru ke stanovení vah. 4) Posouzení významu vybraných ukazatelů z hlediska možné identifikace disparit je provedena na základě shlukové analýzy. Cílem shlukové analýzy je odhalit strukturu sledovaného datového souboru a umožnit jeho snadnější interpretaci, klasifikaci a také vizualizaci v podobě kartografických map. Shluková analýza je vhodným nástrojem průzkumové analýzy dat, umožní vytvoření homogenních skupin, na jejichž základě lze posoudit jednotlivé oblasti z hlediska regionálních disparit. Nevýhodou shlukové analýzy pro úroveň okresů je narušení struktury okresů, protože dochází k jejich spojení do skupin. V případě hodnocení MAS, jejichž regionální rozložení přesahuje hranice okresů, je to naopak výhoda.
5.2. Výběr indikátorů pro ekonomickou oblast Ekonomická oblast obsahovala v prvotním výběru 25 indikátorů 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
hustota železniční sítě (E/HŽS) hustota silniční sítě (E/HSS) hustota ostatních dopravních ploch (E/HODP) počet ekonomicky aktivních osob (E/PEA) počet osob dojíždějících do zaměstnání nad 60 minut/den (E/D60) míra nezaměstnanosti-muži (E/MNM) míra nezaměstnanosti-ženy (E/MNŽ) průměrný věk uchazečů o zaměstnání (E/PVU) průměrná doba evidence na úřadu práce-ženy (PDEŽ) průměrná doba na evidence na úřadu práce-muži (E/PDE/M),
–8–
11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25)
počet volných pracovních míst (E/PVPP) počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo (E/PU) podíl osob pobírající příspěvky v nezaměstnanosti (E/PN) podíl ekonomicky aktivních v primárním sektoru (Z/ZPS) podíl ekonomicky aktivních v sekundárním sektoru (Z/ZSS) podíl ekonomicky aktivních v terciárním sektoru (E/ZTS) počet subjektů bez zaměstnanců (E/BEZZ) počet subjektů s 1-9 zaměstnanci-mikropodniky (E/MIKRO) počet subjektů s 10-49 zaměstnanci-malé podniky (E/MALÉ), počet subjektů s 50-249 zaměstnanci-střední podniky (E/STŘEDNÍ) počet subjektů s více jak 250 zaměstnanci-velké podniky (E/VELKÉ) počet registrovaných jednotek podnikatelé fyzické osoby (E/FO) počet registrovaných jednotek podnikatelé (E/PO) počet volných pracovních míst pro invalidní uchazeče a uchazeče potřebující zvláštní péči počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé uchazeče o pracovní místo.
Popisné charakteristiky jsou uvedeny v tabulce (9), výběr indikátorů na základě korelační analýzy v tabulce (10). Na podkladě výsledků korelace byly vyřazeny 4 identifikátory: míra nezaměstnanostimuži, průměrná doba evidence na úřadu práce-ženy, podíl ekonomicky aktivních v terciárním sektoru, počet subjektů s 10 - 49 zaměstnanci-malé-podniky (E/MALÉ). V další fázi byly hodnoty indikátorů z oblasti ekonomika podrobeny analýze hlavních komponent, které byly vypočteny z korelační matice proměnných. Po výpočtu Kaiser-MeyerOlkinova kritéria a na základě Bartlettova testu získáváme 10 indikátorů z oblasti ekonomiky: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
hustota železniční sítě hustota ostatních dopravních ploch počet osob dojíždějících do zaměstnání nad 60 minut/den míra nezaměstnanosti-ženy průměrná doba evidence na úřadu práce-muži počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo počet právních subjektů bez zaměstnanců počet subjektů s 1-9 zaměstnanci-mikropodniky počet registrovaných jednotek právnické osoby počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé uchazeče o pracovní místo.
5.3. Výběr indikátorů pro sociální oblast Do oblasti sociální bylo zařazeno 32 prvotních indikátorů: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
průměrná velikost obce (S/Obec) hustota obyvatelstva (S/HustotaO) přirozený přírůstek (S/PP), přírůstek stěhováním (S/PS hrubá míra rozvodovosti (S/HMR) průměrný věk žijících (S/PVěk) podíl populace do 14 let (S/Pop14 let)
–9–
7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.
podíl populace 15-59 let (S/Pop59) podíl populace 60-64 let (S/Pop64) podíl populace (S/Pop65) index stáří (S/IST) podíl sportovišť a rekreačních ploch (S/SaRP) počet lékařů (S/Lékař) počet zdravotnického personálu (P/ZP) průměrná délka pracovní neschopnosti (S/PDPN) počet praktických lékařů pro dospělé (S/Ldospělí) počet praktických lékařů pro děti (S/Lděti) počet stomatologů (S/Zubař) počet lékařských specialistů (S/Lspecial) počet lékáren (S/Lékárny) podíl příjemců důchodu (S/PD) průměrný důchod (S/PRD) počet objektů individuální rekreace (S/Rekreace) podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (S/VŠ) podíl obyvatel se středoškolským vzděláním (S/SS) podíl obyvatel s vyučením (S/VV) podíl obyvatel se základním vzděláním (S/ZV) počet zjištěných trestných činů (S/PTC) počet dopravních nehod (S/PDN) podíl bytových domácností s jedním autem (S/BA) podíl bytových domácností s telefonem (S/BT) podíl bytových domácností s počítačem (S/BPC).
V tabulce (11) jsou odpovídající základní charakteristiky průměr, medián a variační koeficient. Vyrovnanost hodnot sledovaných indikátorů mezi okresy je charakterizována variačním koeficientem. Extrémně velké rozdíly byly zaznamenány u proměnné hustota obyvatelstva (S/Hustota O – 137 %), průměrná velikost obce (S/Obec – 602 %), přirozený přírůstek obyvatel (S/PP – 179 %) a proměnné přírůstek stěhováním (S/PS – 428,16 %). Jedná se o všechny indikátory, které sledují počty obyvatel v okresech, a jejich velká variabilita bude mít značný vliv při výpočtu souhrnných charakteristik. Obdobně jako v ekonomické oblasti jsou zohledněny hodnoty párových korelačních koeficientů a hodnoty kritéria VIF a variačního koeficientu. Indikátory, u kterých byla prokázána silná závislost, jsou uvedeny v tabulce (12). Na základě posouzení vypočtených charakteristik bylo ze sociální oblasti 5 proměnných: průměrný věk žijících obyvatel, podíl populace do 14 let, podíl populace nad 65 let, počet lékařů, podíl obyvatel se středoškolským vzděláním. Z porovnání párových a dílčích korelačních koeficientů, na kterých je založen výpočet hodnoty Kaiser-Meyer-Olkinova (KMO) kritéria (0,756) vyplývá, že mezi proměnnými je silná vzájemná lineární závislost a že použití analýzy hlavních komponent má význam. Z původních 27 indikátorů bylo pomocí analýzy hlavních komponent vytvořeno 6 hlavních komponent. Tyto vytvořené komponenty vysvětlují 76,5 % celkového rozptylu původních vstupních proměnných. Výběr klíčových indikátorů pro sociální oblast se řídil stejnými pravidly jako v případě indikátorů z ekonomické oblasti. Za klíčové byly brány ty – 10 –
indikátory, jejichž hodnota korelačních koeficientů přesáhla hranici 0,7. V konečném součtu bylo do sociální oblasti zařazeno 12 indikátorů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
hustota obyvatelstva přirozený přírůstek obyvatel index stáří počet zdravotnického personálu počet stomatologů počet lékařských specialistů průměrný důchod podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním podíl osob s vyučením podíl osob se základním vzděláním bytové domácnosti s autem bytové domácnosti s telefonem.
5.4. Výběr indikátorů pro environmentální oblast V rámci environmentální oblasti bylo sledováno 14 prvotních indikátorů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
podíl zemědělské půdy (P/ZP) podíl orné půdy (P/OP) orná půda na obyvatele (P/OP-Obyv) podíl zahrad a ovocných sadů (P/ZaOS) podíl trvalých travních porostů (P/TTP) podíl nezemědělské půdy (P/NP) podíl lesních pozemků (P/Les) podíl vodních ploch (P/Voda) podíl zeleně (P/Zeleň) podíl skládky (P/Skládka) koeficient ekologické stability (P/KES) podíl trvale obydlených rodinných a bytových domů s kanalizací (P/Kanál) podíl trvale obydlených rodinných a bytových domů s plynem (P/Plyn) podíl trvale obydlených rodinných a bytových domů s ÚT (P/Topení).
Popisné charakteristiky a korelační vztahy jsou v tabulkách (13) a (14). Nejvyšší variabilita byla zaznamenána u proměnných podíl skládky, podíl zeleně, podíl trvale obydlených rodinných, podíl bytových domů s plynem a současně i rozdíl mezi aritmetickým průměrem a mediánem; jedná se o významné proměnné z hlediska detekce disparit. Nízké hodnoty variačního koeficientu jsou u proměnné podíl trvale obydlených rodinných a bytových domů s ústředním topením. Na základě posouzení párových korelačních koeficientů a dalších charakteristik bylo ze vstupní datové matice vyřazeno 5 indikátorů podíl zemědělské půdy, podíl orné půdy, podíl trvalých travních porostů, podíl nezemědělské půdy a podíl vodních ploch. Na základě analýzy hlavních komponent byly z environmentální oblasti vyřazeny další 3 indikátory, oblast environmentální tak zastupuje 6 agregovaných indikátorů: – 11 –
1. 2. 3. 4. 5. 6.
orná půda na obyvatele podíl zahrad a ovocných sadů podíl lesních pozemků podíl skládky koeficient ekologické stability podíl trvale obydlených rodinných a bytových domů s plynem.
Původní matice primárních indikátorů obsahovala 71 indikátorů, po provedené analýze se jejich počet zmenšil na 28, tj. datová matice byla zredukována o 60%. Celkový počet indikátorů po provedeném výběru na základě všech uvedených metod byl 28. Srovnáme-li počáteční a konečný počet indikátorů je možné říci, že původní datová matice byla zredukována o 60 %.
6. Výpočet souhrnného indikátoru Tvorba souhrnného indikátoru je jednou z možností, jak vytvořit nezbytný nástroj pro hodnocení a plánování regionální politiky, které by bylo možné zacílit na rozvoj regionu a snížení regionálních disparit v kvalitě života a životních podmínek obyvatel daného území. Souhrnný indikátor se konstruuje zvlášť pro oblast ekonomickou, sociální a životního prostředí. V každé z těchto oblastí je vyjádřen jen jediným (nepojmenovaným) číslem. Musí reprezentovat celou skupinu vybraných agregovaných indikátorů, vyjadřovat zájmy obyvatel MAS z hlediska ekonomiky, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí. Tvorba souhrnného indikátoru byla rozdělena do 4 kroků: Činnost
Cíl
1
Identifikace požadavků na konstrukci souhrnného indikátoru
− srovnatelnost různých územních celků a využitelnost pro hodnocení disparit
2
Výběr vhodné metody konstrukce souhrnného indikátoru
− určení metody agregace a vážení odpovídající požadavkům hodnocení kvality života
3
Konstrukce dílčích indikátorů
− posouzení a hodnocení disparit ve sledovaných oblastech života ekonomika, sociální, životní prostředí
4
Konstrukce souhrnného indikátoru
− vytvořit nástroj pro komplexní hodnocení disparit, výpočet pro vybranou skupinu MAS
Konstrukce souhrnného indikátoru respektuje požadavky: významnost z hlediska sledovaného hodnocení validita zajišťuje přesnost a statistickou významnost informací jedinečnost zajišťuje odstranění duplicitních, nadbytečných informací interpretovatelnost – srozumitelnost, jednoduchost, možnost vyjádřit kvalitu v jednotkách jedné syntetické charakteristiky, bezrozměrným číslem − využitelnost – možnost jeho užití pro zobrazení jiných regionálních disparit MAS, které přesahují hranice jednotlivých okresů 2) Pro tvorbu souhrnného indikátoru je zvolena metoda bodová, která v porovnání s ostatními metodami nejvíce vyhovuje (tabulka 15). – 12 – 1) − − − −
Bodová metoda je založena na vymezení území, ve kterém analyzovaný indikátor, zahrnutý do hodnocení, dosahuje maximální (za progresivní jev požadujeme růst příslušného ukazatele) či minimální hodnoty (k progresi dochází v okamžiku, kdy hodnota daného ukazatele klesá). V případě hodnocení MAS je toto území vymezeno výčtem obcí, zařazených do sledované MAS. Pokud by se šetření provádělo pro jinou skupinu (klastr) obcí, skupina by se vymezila jejich výčtem. V případě, že index SIBody nabývá hodnoty 1, hodnotíme vývoj regionu jako průměrný. Hodnoty vyšší než 1 značí nadprůměrné hodnocení, při hodnotě indexu nižší než 1 hovoříme o podprůměrném vývoji. n
SIBody =
b
i 1 n m
ij
b
,
ij
i
j
m
kde: bij n m xij x max
bodová hodnota i-tého ukazatele, i = 1, ..., n, a j-tého objektu, j = 1,…, m počet ukazatelů objektů (okresů, MAS, resp. i obcí zařazených do MAS) původní hodnota i-tého ukazatele pro j-tý objekt maximální hodnota i-tého ukazatele,
x min
minimální hodnota i-tého ukazatele
Bodová hodnota bij je rovna: bij
bij
xij x min x max x min x max xij x max x min
při pozitivní působnosti
při negativní působnosti.
Metodu bodovou lze aplikovat ve dvou variantách: − metoda bodová prostá (primárním indikátorům se nepřiřazují váhy) − metoda bodová vážená (primárním indikátorům se před jejich agregací přidají váhy a tím se při procesu agregace zohlední specifické preference uživatelů). Pro vyjádření jedinečnosti jednotlivých území – obcí, jejich sdružení do MAS, resp. do jiných skupin – pro výpočet souhrnného indikátorů byla zvolena metoda bodová vážená.
7. Fáze 2. Tvorba agregovaných indikátorů a souhrnných indikátorů pro MAS Pro vážení primárních indikátorů byla pro MAS použita kombinace dvou přístupů: 1. Objektivní přístup – pro kvantifikaci vah indikátorů, u kterých nebylo možné získat spolehlivé expertní informace, byly využity metody hlavních komponent. Zde pro určení váhy jsou rozhodující (1) nejvyšší hodnota korelace sledovaného indikátoru s jednou vybranou komponentou a (2) podíl rozptylu, který je danou komponentou – 13 –
vysvětlen. Takto vytvořenou váhu je možné využit při konstrukci agregovaných indikátorů pro jednotlivé oblasti (ekonomická, sociální životní prostředí) i k výpočtu souhrnného indikátoru pro všechny tyto oblasti společně. 2. Subjektivní přístup – byl založen na metodě veřejného mínění. Stanovení vah bylo založeno na přiřazení preferencí na základě dotazování expertů z cílové skupiny. Oba postupy byly navzájem kombinovány: nejprve byly stanoveny váhy objektivní metodou a výsledky byly porovnány se subjektivním hodnocením od expertů. Když se objevil u vah některých indikátorů významný rozdíl, expertní hodnocení bylo provedeno znovu, tentokrát ve skupině expertů s diskusí (16).
7.1. Transfer dat z ČSÚ ČSÚ poskytuje data za všechny obce české republiky, je možné je stáhnout z webových stránek úřadu např. do Excelu. Data jsou k disposici zdarma od roku 2014. Z hlediska komplexnosti dat při hodnocení disparit na úrovni MAS je nutné některá data vyžádat od jednotlivých MAS. Pro získávání a zpracování dat je důležité respektovat rozhodné období: to je datum, ke kterému jsou všechna data k disposici. ČSÚ zveřejňuje data zpravidla v březnu za předchozí rok.
7.2. Stanovení vah agregovaných indikátorů pro MAS Pro hodnocení regionálních disparit na úrovni MAS je třeba upravit agregované indikátory tak, aby respektovaly jedinečné, individuální podmínky mikroregionu, obcí, které jsou do MAS zapojeny. To se provádí pomocí vah, které se přiřadí kde každému agregovanému indikátoru. Váhy určili experti vybraní z cílových skupin. Dotazníkové šetření v prostředí MAS bylo provedeno ve třech úrovních: 1. Dotazníkové šetření ve skupině pracovníků, kteří působí ve vedoucích orgánech MAS. 2. Dotazníkové šetření ve skupině představitelů vybraných obcí. 3. Formou prezentace získaných dat z předchozích dotazníkových šetření, diskuse a následného vyhodnocení dotazníku (16), (17). Váhy indikátorů, určené reprezentanty MAS a obcí, vyjadřují důležitost, kterou obyvatelé přisuzují jednotlivým indikátorům. Váha zde reprezentuje konkrétní situaci v mikroregionu, vyjadřuje i osobní, individuální spokojenost obyvatel s ekonomickým sociálním a environmentálním prostředím. Souhrnný indikátor, spočtený z vážených agregovaných indikátorů, lépe vyjadřuje rozdíly mezi jednotlivými MAS.
7.3. SW podpora Metodiky Webová aplikace (pracovní verze dostupná na: http://moniqua.net-mix.cz/), která bude umožňovat uchovávání, zpracování, prezentaci dat a komunikaci s uživateli je vytvářena prostřednictvím kombinací několika technologií a aplikačního rozhraní Google Maps. V návrhu se uplatní běžné standardy tak aby ovládání bylo jednoduché a intuitivní. Základem pro prezentaci je framework – Bootstrap. – 14 –
Celá aplikace je postavena na opensource software produktech – PHP a MySQL a v klientské části se užívají jazyky HTML a JavaScript. Databázová vrstva aplikace je navržena s ohledem na dostupné zdroje informací v kombinaci s maximalizací rychlosti zpracování dat při vykreslování složitých polygonů katastrálních území (18).
7.4. Webové prostředí pro ukládání dat, zpracování dat, prezentaci a komunikaci Databáze byla vytvořena na webově nejrozšířenějším opensource databázovém produktu – MySQL. Obsahuje tabulky s číselníky krajů, místních akčních skupin, obcí, okresů, tabulky se souřadnicemi, polygony, vypočítanými daty a tabulky pro parametrizaci zobrazení. Souřadnice katastrálních oblastí byly přepočítány prostřednictvím převodů mezi klastry relevantních dat. Průměrná délka souřadnic udávající polygon jedné obce je 19.174 znaků, počet zpracovaných souřadnic přesahuje 4.786.845 (4,8mil.), do zpracování je zahrnuto 6.253 obcí, 180 organizací MAS, 77 okresů, 14 krajů. Celkový rozměr databáze a zpracovaných dat je 314 MB, z toho největší objem zabírají souřadnice a polygony pro grafickou reprezentaci souhrnných indikátorů. Jednotlivé obce jsou v aplikaci segmentovány podle příslušnosti k MAS, nelze je vyhledávat jednotlivě, ale je možné porovnávat vypočítané hodnoty indikátorů mezi obcemi v rámci příslušné MAS. Aplikace umožňuje k dané obci také zobrazit grafy s hodnotami příslušných vypočtených indexů a tím také porovnat hodnoty indexů příslušných oblastí.
7.5. Grafická prezentace dat a informací Základním grafickým frameworkem aplikace je Bootstrap (19). Jedná se o pokročilý webový Framework, umožňující přehledné responsivní vykreslení zvolených objektů. Na jeho základě je postaveno grafické uživatelské rozhraní a aplikace by tak měla být funkční i na alternativních zobrazovacích zařízeních mimo desktopy – na tabletech či mobilních telefonech. V rámci aplikačního designu je zakomponováno využití aplikačního programového rozhraní Google Maps, které zprostředkovává grafickou vrstvu a funkcionalitu zobrazování map. Jako podkladová mapa byla zvolena mapa typu ROADMAP (silniční síť), která svým vzhledem nejvíce vyhovuje zobrazování vykreslovaných polygonů obcí. V grafické prezentaci souhrnných indikátorů se jejich hodnota vyjadřuje přibližně v barevných odstínech horizontálního sloupcového grafu. Barevné vyjádření indikátoru zde slouží pro rychlou orientaci uživatele (20). V mapovém podkladu lze zobrazit grafickou prezentaci souhrnných indikátorů vybráním příslušné obce v MAS. Při najetí na příslušný sloupec grafu se zobrazí přesná hodnota souhrnného indikátoru (21).
8. Poznámky 1. „Metodika“ předkládá ověřený postup jak vytvářet agregované a souhrnné indikátory kvality života pro mikroregiony MAS formou přímého zpracování dat, která jsou přístupná v ČSÚ. Při výpočtu se tedy užívají primární data a informace, která nejsou zatížena úpravami, – 15 –
které ČSÚ provádí při transferu do úrovně krajů a okresů. Navržený metodický postup lze použít analogicky i pro jiné cíle hodnocení – např. hodnocení kvality života v oblastech jinak vymezených než jsou MAS – oblasti pohraniční, hornaté, s intenzívním zemědělským hospodářstvím, stárnoucím obyvatelstvem apod. Lze také změnit úroveň hodnocení – z obecného hodnocení kvality života se soustředit na měření a porovnávání komunálních specifik – místní sporty, zájmové činnosti, seniorské aktivity apod. 2. V rámci projektu, ve kterém byla Metodika vytvořena, se předpokládá, že databáze opensource MySQL bude doplňována vlastními uživatelskými daty, která si budou potenciální uživatelé podle svých potřeb ukládat a zpracovávat. Pokud se všechny organizace MAS v ČR, nebo jejich řídící orgány shodnou na evidenci dalších dat a informací (které ČSÚ neeviduje), vzájemné hodnocení mezi MAS v ČR může být objektivnější a přesnější. 3. Pro sledování vývoje cílových skupin je důležité vytvoření časové řady dat, tj. po uplynutí každého rozhodného období je třeba data ukládat. Již sedmiletá časová řada umožní analýzu vývoje, predikci ex ante i ex post. Porovnávání vymezených oblastí z hlediska dynamického vývoje poskytne lepší a věrohodnější informace zejména pro řídící orgány, které v oblasti řízení regionů působí. 4. Správu, provoz a vývoj uživatelského prostředí musí zajišťovat kvalifikovaná osoba, která zajistí − správnou aplikaci Metodiky z hlediska požadavků statistického šetření a zpracování dat; − implementaci změn v objemu, četnosti a uspořádání dat a informací, ke kterým může docházet v průběhu šetření organizovaných ČSÚ, změnách katastrálních území, změnách ve složení MAS apod.; − změny v databázích v rozhodném období, tj. uložení minulých a zajištění nových dat a i informací; − průběžnou SW podporu, upgrade SW a HW technologií, provoz webového portálu pro aktivní komunikaci uživatelů.
9. Přílohy 1. Manuál tvorby Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014–2020. Doporučení pro tvorbu Strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Odbor rozvoje a strategie regionální politiky MMR ČR, verze 31. 8. 2014. 2. Survey on perceptions of quality of life in 75 European cities. March 2010. http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm 3. V dokumentu se zdůrazňuje − znalost místní situace − uplatnění principu „zdola – nahoru“ − prohloubení místního partnerství − hledat místní zdrojů − rozšíření partnerství mezi venkovským prostorem a městy − zapojení odborníků i veřejnosti do přípravy návrhů − mezinárodní a národní spolupráce, sítě a výměna zkušeností – 16 –
Koncept udržitelného rozvoje je postaven na potřebě komplexnosti s vyrovnanosti tří základních pilířů života v dlouhodobém měřítku − ekonomický rozměr − sociální rozměr − environmentální rozměr Kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další. V analytické části dokumentu MMR ČR se uvádějí požadavky: Vyhodnocení stavu území – shodné charakteristiky, specifika území na základě pro region relevantních statistických dat a názorů klíčových aktérů (např. grafy trendů a vývoje vycházející z tabulkové části). Vyhodnocení současného stavu z pohledu aktérů z území – definování negativ, pozitiv a rozvojového potenciálu území na základě komunitního projednávání v oblastech, které aktéři považují za důležité pro rozvoj území, např. Obyvatelstvo – vývoj osídlení, věková struktura, vzdělanostní struktura Technická infrastruktura Doprava Vybavenost obcí a služby Bydlení Životní prostředí Odpadové hospodářství Nakládání s odpady Ochrana ovzduší Ochrana vod Čistota pitné vody Čistota pozemních vod Čištění vody Ochrana půdy Protierozní opatření Zadržování vody v krajině Zeleň v krajině a sídlech Energetika Život v obcích – spolky, kulturní a sportovní vybavenost a aktivity, sociální, zdravotní služby apod. Podnikání, výroba, zaměstnanost Vzdělávání, školství Řízení obcí, informovanost, spolupráce Bezpečnost Turistický ruch
4. Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.: Kvalita života – vymezení pojmu a jeho aplikace v různých vědních disciplínách s důrazem na medicínu a zdravotnictví. Konference Kvalita života, Třeboň 2004, projekt NO/7701-3, OK 12, str. 9 – 20 5. Quality of life in Europe: Impacts of the crisis. The Third European Quality of Life Survey, 2012, ISBN 978-92-897-1099-2 doi:10.2806/42471 – 17 –
6. Pomališová Michaela, ed.: Hodnocení kvality života ve městech se zapojením veřejnosti. Projekt Hodnocení stavu životního prostředí města byl podpořen z grantu norských fondů, 2010, ISBN 978-80-904490-6-0 7. Půček Milan a kol.:Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy – soubor příkladů. MV ČR 2005, ISBN 80-239-6154-3 8.Vaďurová Jana: Veřejné prostory jako indikátory kvality života města. Interní materiály města Hradec Králové, 2003, http://www.timur.cz 9. Popisné charakteristiky indikátorů z ekonomické oblasti Průměr
Medián
Šikmost
Špičatost
Variační koeficient (%)
Počet odlehlých pozorování
E/HŽS
0,42
0,31
2,84
9,49
77,52
7
E/HSS
1,01
0,97
1,07
2,02
30,23
1
E/HODP
2,21
2,02
3,96
18,65
45,35
4
E/PEA
497,13
500,98
–2,92
12,09
5,34
4
E/D60
14,62
11,42
1,38
1,09
55,92
3
E/MN/M
10,58
10,30
0,29
–0,12
25,85
1
E/MNŽ
11,69
11,60
0,38
–0,15
28,13
0
E/PVU
39,16
39,00
0,27
0,14
1,77
0
E/PDEŽ
466,51
446,00
0,21
–0,35
29,41
0
E/PDEM
359,28
338,00
0,98
1,45
35,86
2
E/PVPP
5,32
4,63
1,63
2,99
47,72
3
E/PU
26,49
26,00
1,09
1,14
54,34
3
E/PN
3,74
3,57
1,91
5,51
24,62
4
E/ZPS
5,71
5,55
0,12
–0,83
51,14
0
E/ZSS
40,67
41,41
–0,31
–0,22
12,96
0
E/ZTS
46,19
45,84
1,00
0,76
11,36
2
E/BEZZ
76,46
77,11
0,03
0,33
15,67
1
E/MIKRO
17,71
17,20
2,13
8,55
16,88
4
E/MALÉ
3,85
3,81
1,70
8,12
16,28
12
E/STŘEDNÍ
0,97
0,96
0,78
1,40
19,61
3
E/VELKÉ
0,15
0,14
1,33
2,72
36,57
4
E/FO
16,81
16,35
0,57
–0,33
12,19
1
E/PO
6,01
5,66
1,83
4,67
26,23
5
E/ZTP
5,18
5,27
0,21
0,01
40,32
0
E/ABSOL
3,63
3,72
–0,03
0,08
28,83
0
Indikátor
– 18 –
10. Výběr indikátorů na základě korelační analýzy Korelační koeficient
Indikátor Míra nezaměstnanosti-muži
r = 0,915
Míra nezaměstnanosti-ženy
Variační koeficient % 25,85 28,13
Průměrná doba evidence na ÚP-muži
r = 0,879
Průměrná doba evidence na ÚP-ženy
35,86 29,41
Podíl ekonomicky aktivních v terciárním sektoru
r = – 0,869
Podíl ekonomicky aktivních v sekundárním sektoru
11,36 12,96
Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci-mikropodniky
r = 0,875
Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci-malé podniky
16,88 16,28
11. Popisné charakteristiky indikátorů ze sociální oblasti Indikátor
Průměr
Medián
Šikmost
Špičatost
Variační koeficient %
Počet odlehlých pozorování
S/Obec
7047,36
1309,37
8,63
74,92
602,30
6
S/HustotaO
164,57
109,71
4,69
24,95
137,67
6
S/Porodnost
0,78
0,72
1,47
4,66
178,91
2
S/PS
1,45
–0,31
2,57
9,03
428,16
7
S/HMR
2,91
2,92
0,33
0,28
13,28
1
S/PVěk
40,64
40,70
–0,76
1,45
1,89
2
S/Pop14
14,70
14,62
1,70
6,17
5,80
2
S/Pop59
62,87
62,77
0,42
0,15
1,37
0
S/Pop64
7,13
7,10
0,45
–0,19
5,40
1
S/Pop65
15,30
14,47
–0,45
0,04
8,15
0
S/IST
104,69
105,37
–0,32
0,66
12,45
0
S/SaRP
0,33
0,28
1,76
3,30
54,33
5
S/Lékař
3,59
3,25
2,14
6,07
35,04
11
S/ZP
8,59
7,64
1,55
3,70
39,80
8
S/PDPN
46,96
46,40
0,57
0,50
10,95
2
S/Ldospělí
0,51
0,51
–0,14
0,19
11,93
1
S/Lděti
1,02
1,01
0,09
1,63
11,83
5
S/Zubař
0,47
0,46
0,78
1,78
17,41
4
S/Lspecial
0,57
0,54
1,49
2,83
28,45
4
S/Lékarny
0,22
0,22
0,05
–0,05
17,51
0
S/PD
27,02
27,32
–1,17
2,49
6,52
2
9756,99
9749,50
0,18
–0,18
1,94
2
32,59
25,52
2,40
8,24
82,46
7
S/PRD S/Rekreace
– 19 –
S/VŠ
4,11
3,80
3,58
18,05
34,33
7
S/SŠ
16,41
16,31
1,05
3,33
13,43
4
S/VV
24,29
24,60
–1,97
6,61
7,52
4
S/ZV
27,09
27,60
–1,35
3,17
10,55
5
S/PTČ
24,14
21,81
1,19
1,30
35,39
1
S/PDN
6,10
5,81
0,37
–0,01
34,48
1
S/BA
53,77
54,80
-0,55
–0,79
11,72
0
S/BT
21,43
21,09
0,87
1,35
14,86
3
S/BPC
13,85
13,58
1,54
3,32
14,21
5
12. Výběr indikátorů na základě korelační analýzy Indikátor Průměrný věk žijících obyvatel
Korelační koeficient
Variační koeficient %
r = – 0,853
1,89
Podíl populace do 14 let
5,80
Průměrný věk žijících obyvatel
r = 0,928
1,89
Podíl populace 65 a více let
8,15
Index stáří
r = – 0,972
1,89
Průměrný věk žijících obyvatel
12,45
Index stáří
r = 0,953
12,45
Podíl populace 65 a více let
1,89
Index stáří
r = – 0,880
12,45
Podíl populace do 14 let
5,80
Počet praktických lékařů pro dospělé
r = 0,855
35,04
Počet zdravotnického personálu
39,80
Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním
r = 0,818
34,33
Podíl obyvatel se středním vzděláním
13,43
13. Popisné charakteristiky indikátorů z Environmentální oblasti Průměr
Medián
Šikmost
Špičatost
Variační koeficient %
Počet odlehlých pozorování
P/ZP
53,50
54,05
–0,35
–0,81
22,05
0
P/OP
38,06
40,46
–0,23
–0,93
40,81
0
P/OP-Obyv
0,38
0,35
0,25
–0,80
58,89
0
P/ZaOS
3,02
2,68
1,68
3,79
57,36
4
P/TTP
12,05
12,15
0,37
–0,58
55,96
0
P/NP
46,50
45,95
0,35
–0,81
25,38
0
P/Les
32,83
31,38
0,26
–0,67
34,12
0
Indikátor
– 20 –
P/Voda
2,02
1,67
2,10
4,76
59,84
8
P/Zeleň
3,80
2,96
3,40
15,36
67,01
5
P/Skládka
0,15
0,12
2,67
11,11
93,42
4
P/KES
1,26
0,91
1,46
1,76
70,61
4
P/Kanál
50,71
49,91
0,38
–0,21
25,59
0
P/Plyn
51,83
45,73
0,34
–0,90
37,02
0
P/Topení
72,73
72,96
0,13
0,07
8,86
0
14. Výběr indikátorů na základě korelační analýzy Indikátor
Korelační koeficient
Variační koeficient %
r = –1,000
22,05
Podíl zemědělské půdy Podíl nezemědělské půdy
25,38
Podíl zemědělské půdy
r = 0,947
Podíl orné půdy
22,05 40,81
Podíl zemědělské půdy
r = –0,843
Podíl lesních pozemků
22,05 34,12
Podíl nezemědělské půdy
r = –0,947
Podíl orné půdy
25,38 40,81
Podíl lesních pozemků
r = –0,823
Podíl orné půdy
34,12 40,81
Podíl nezemědělské půdy
r = 0,843
Podíl lesních pozemků
25,38 34,12
Koeficient ekologické stability
r = –0,816
Podíl zemědělské půdy
70,61 22,05
Koeficient ekologické stability
r = –0,898
Podíl orné půdy
70,61 40,81
Koeficient ekologické stability
r = 0,863
Podíl trvalých travních porostů
70,61 55,96
Koeficient ekologické stability
r = 0,816
Podíl nezemědělské půdy
70,61 25,38
Koeficient ekologické stability
r = 0,936
Podíl vodních ploch
70,61 59,84
15. Výhody a nevýhody agregačních metod Metoda agregace Metoda pořadí SIPořadí
Výhody snadná interpretovatelnost
Nevýhody horší využitelnost naprostá ztráta informace o skutečných hodnotách jednotlivých indikátorů
– 21 –
Metoda bodová SIBody
Metoda poměrová SIPoměr
snadná interpretovatelnost bezrozměrné číslo dobrá využitelnost hledisko diferenciace snadná interpretovatelnost bezrozměrné číslo
horší využitelnost v případě odlehlého pozorování může dojít k výraznému zkreslení průměrné hodnoty v případě
x 0
Metoda normované proměnné SINorma
dobrá využitelnost eliminace odlehlých pozorování
hůře interpretovatelný výsledky mohou nabývat záporných hodnot
Standardizační metoda SIStandard
dobrá využitelnost eliminace odlehlých pozorování
hůře interpretovatelný v případě
x 0
16. Obyvatelé obcí mají jasnou, konkrétní představu toho, co je třeba zlepšit případně udržovat, aby byl život v obci kvalitní. Ukázka výstupů z dotazníkové akce z pilotní MAS Vyhlídky a z následné diskuse. Složení respondentů – počty účastníků: Veřejný sektor 86 Zemědělec 33 Podnikatel 38 Neziskový sektor 46 Soukromá osoba 173 Oblast: zachování a obnova krajiny – počet hlasů: Hospodaření s vodou v krajině 154 Péče o zeleň 199 Prostupnost krajiny 87 Hospodaření v lesích 113 Ochrana přírodně cenných území 110 Hospodaření s odpady 191 Obnovitelné zdroje energie 95 Z diskuse: − zachování a obnova krajiny − revitalizace zemědělské krajiny, tj.obnova historicko-přírodních prvků oblasti − údržba krajiny − přehodnotit péči o zeleň − kontroly po těžbě − málo se třídí-zvýšit cenu za odpad, kontrola odpadu − vysazovat dřeviny nenáročné na údržbu − výchova k třídění odpadu − vytvořit záchytné jímky na dešťovou vodu − památková péče − obnova původních krajinných prvků − rozvoj dobrovolných hasičů − obnova krajinných prvků − udržovat nádrže a prameny − vysazovat aleje − obnovy cest a pěšin − vytvořit systém kontroly na spalování plastů a nebezpečného odpadu
– 22 –
− − − − − − − − −
-nepřipustit větrné a solární elektrárny dokumentace přírody a krajiny, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů volný čas dětí a mládeže- folklor vadí mi nepovolený motokros v přírodě, na soukromém pozemku (o kterém majitel ani neví, protože bydlí daleko) a zachování krajinného rázu (remízky, staré stezky, drobná architektura apod.) tvorba tůněk větrolamy, zeleň okolo polních cest obnova krajiny tak, aby byla "blíže přírodě - více remízků, více druhů rostlin na polích vybudovat kompostárnu - bioodpad ze zahrad a veřejné zeleně řešit splaškovou kanalizaci
Oblast: obnova venkova – počet hlasů Vzhled obcí 210 Veřejná infrastruktura (komunikace) 210 Občanská vybavenost - pro zdravotnictví a soc. služby 209 - Školství - Sport a péči o děti a mládež - Kulturní a spolkové aktivity Ochrana kulturního dědictví a zachování tradic 186 Z diskuse: − obnova venkova − nevysazovat nevhodné druhy − neprohlubovat příkopy - ničí se silnice − víc podporovat mládež ke sportu − akce k podpoře aktivity v oblasti sport, péče o děti a mládež a další aktivity − nesmyslné zužování silnic − hlavně sport, kultura a spolky − zřízení inženýrských sítí pro začátek, dosud jsou místa bez kanalizace − obnova tradic a historie − upravit architektonicky budovu obchodu − obnovit původní povrchy cest − obnovit hospodu – kulturně-společenské využití − podpora tradice svátků − řešit prodejnu − tradice společných výletů po ČR − omezení nákladní dopravy přes obce − řešit dopravu do škol − pošta − náplň činnosti pro mládež − obchod s ochotnou obsluhou a dostatečným sortimentem − řešit provoz v obci − sportovní akce − kulturně-společenské akce pro zachování tradic − výměna veřejného osvětlení − dešťovou vodu oddělit od splaškové − řešit dopravní obslužnost o víkendech − řešit splaškovou kanalizaci − podpora restaurace − kulturně-společenské akce a sportovní akce − hlavně opravit silnice v dezolátním stavu − osvětlení obce Oblast: podpora zemědělství a podnikání – počet hlasů: Infrastruktura a služby cestovního ruchu 102 Podpora drobných zemědělců 174 Podpora odbytu 47 Podpora producentů regionálních produktů 88 Podpora podnikání, řemesel a služeb 217
– 23 –
Podpora nových zpracovatelských technologií 57 Z diskuse: − podpora zemědělství a podnikání − nákup objektů k podnikání v zemědělství − kompostárny − podpora chovu hospodářských zvířat, zapracovat na tom aby společnost vnímala zemědělce jako hospodáře s půdou, krajinou, jako zaměstnavatele a producenty potravin ne jako čerpače dotací a vidláky − méně papírování − hlavně řemesla − vracet ŽV a omezit chemické hnojení podpora „velkých" zemědělců - klíčových producentů s největší efektivitou práce − podpora producentů s největší efektivitou práce − dotace na výstavbu zemědělských objektů − využít objekt bývalého kravína k podnikání − přesvědčovat a podporovat majitele objektů k opravám k jednotnému architektonickému rázu obce − vytvořit muzeum, nebo zřídit ekofarmu – důvod zastavit se − využití volného času − chybí podpora kulturně společenských aktivit − místo řepky - obilí a brambory − eliminovat podporu jakékoliv skupiny obyvatel vůči jiné Oblast: vlastní návrhy akcí pro zlepšení života v obcích − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − −
pracovat na projektech zlepšovat vztahy mezi lidmi a posilování regionální hrdosti výroba elektrické energie z biomasy dopravní infrastruktura menších obcí pro seniory a mládež dojíždějící do středních škol a na volno časové aktivity podpora akcí pro aktivní využití volného času dětí a mládeže obnova přirozených cest v krajině, méně asfaltu vybudování volno časového areálu u Labe - napojení na cyklostezku zvýšení hodnoty a atraktivity oblasti pro turistiku i trvale žijící obyvatele (životní prostředí, pracovní možnosti, infrastruktura.) podpora spolupráce lidí žijících v jednotlivých obcích - zlepšování mezilidských vztahů masovější zapojení dětí a mládeže k pobytu v přírodě, sportu, tělovýchově, poznávání okolí odpadní vody a komunikace nový informační systém Kokořínska základní infrastruktura obce - místní komunikace, kanalizace; péče o vzhled obce prostředky na zaměstnance kvalitní chod školy větší podpora školy ze strany obcí (především vůči pedagogům) sítě polních a lesních cest, cyklostezek oprava starých statků návrat mladých lidí na vesnice podpora drobného podnikání na venkově vybudovat zázemí pro děti, jak malé, tak pro puberťáky. Nemají možnost žádného sportovního vyžití. hlavně dejte do pořádku silnice, které jsou v tomto regionu otřesné získat více peněz pro rozvoj venkova zvýšit zaměstnanost na venkově zlepšit úroveň školství v malých městech získat více peněz pro rozvoj venkova zlepšit úroveň školství v malých městech obnovit vodácké akce na Liběchovce omezit byrokracii vrátit vodárny do českých rukou zamezit zkupování pozemků zahraničními investory neoplocovat lesy méně papírování při rozdělování dotací navrátit vodní zdroje pod místní zprávu diskuse s CHKO o jejích prioritách
– 24 –
− − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − −
obnova požární nádrže v Nebuželích vybudování multikulturního domu oprava veřejného osvětlení výstavba dětských hřišť nové cyklostezky a naučné stezky revitalizace lesoparku, rybníků a tůní Lužec nad Vlt. osvětové akce třídění odpadů naučná stezka výchovná akce využít chátrajících objektů pro cestovní ruch zřídit turistickou destinaci více informačních center a informačních panelů o historii a kultuře Kokořínska vedení, rozdělování financí pro jednotlivé sektory a nakládán s dotacemi lokalita Baraba realizace záměru vybudování Maríny v Hoříně je potřeba změnit přístup jednotlivých lidí, potřebují být spokojeni, aby mohli dělat svou práci rádi s radostí a s plným nasazením. využít odborníky vztah občanů k veřejnému majetku, úcta k hodnotám tradice, vzhled, památky apod. kulturní dědictví efektivita čistota osvěta o odpadech, péči o krajinu obnovit v původní podobě most do Trnové vytvořit cyklotrasu – s využitím obnovených cest udržovat cestu k pramenu, sledovat kvalitu vody na křižovatce směrem k nádraží vysázet lípy nebo duby na křižovatce cest vytvořit posezení kapličky retardéry, omezení rychlosti parkování elektrické vedení do země úprava prodejny oprava čedičové komunikace fasáda na škole, návsi infotabule odpočívadlo na cestě k nádraží elektrika pod zem omezení dopravy úprava okolí autobusové zastávky dotace na fasády odtok srážkových vod zpevněné komunikace oprava prodejny úprava návsi úprava cesty k vlakové zastávce zlepšení veřejné dopravy odpočívadlo na cestě k nádraží úprava kalu a okolí příspěvek na fasády více informačních materiálů o turistických cílech zastřešená odpočívadla u turistických tras a cyklostezek více možností levnějších ubytování ve spolupráci s CHKO více dohlížet na pořádek (rozmístit na exponovaných místech odpadkové nádoby a vyprazdňovat je podpora kulturních projektů - festival , Mělnický Vrkoč vlídná nádraží
– 25 –
− − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − − −
zákaz kouření v kavárnách a restauracích, mladí, kteří nekouří, mají smůlu, chtějí-li tančit a bavit se, jsou obětí kuřáckého zlozvyku a chtě nechtě si kazí zdraví jednoznačně zjednodušit záležitosti kolem dotací určitě podporovat úpravy vzhledu obcí opravy a výstavby chodníků obnova zeleně a doplnění novým mobiliářem rozšíření cyklostezek podpora kogenerace - výroba tepla a el. energie; zemědělci jako producenti biomasy; zpracovatelé biomasy; obce, malí podnikatelé a soukromé osoby vyrábí teplo pro vlastní potřebu pohádková stezka na Kokořínsku lepší přístupové cesty k ubytovacím zařízením rozšířit informační spektrum opravy komunikací dopravní obslužnost omezení rychlosti v obci rozhledna u Hlavence využití zámečku Hubertus v Hlavenci Školka internet počítač na OÚ zlepšení péče o seniory a osamělé občany technické zázemí pro uskladnění strojů zajistit více pracovních příležitostí pohádková NS příjezdové cesty zlepšit Informační spektrum
17. Vzory dotazníků pro stanovení vah agregovaných a vybraných primárních indikátorů pro hodnocení oblasti MAS Indikátory vybrané z sensusu ČSU Ukazatel
Váha ukazatele 0 - 10
Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Druhy pozemků
Ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy Počet obyvatel celkem Živě narození celkem Zemřelí celkem
Bilance obyvatelstva
Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Obyvatelé ve věku 0–14 let celkem Obyvatelé ve věku 15–64 let celkem
– 26 –
Obyvatelé ve věku 65 a více let celkem Dokončené byty celkem Bytová výstavba
Dokončené byty v rodinných domech Dokončené byty v bytových domech RES - počet podnikatelských subjektů celkem
Hospodářská činnost
RES - právní forma - Státní organizace RES - právní forma
Nezaměstnanost
Počet uchazečů o zaměstnání - celkem Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) - celkem Počet uchazečů ve věku 50 let a více celkem Počet uchazečů – absolventů SŠ - celkem Počet uchazečů – absolventů VŠ - celkem Počet uchazečů - evidence nad 2 roky celkem Podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové populaci obce Mateřská škola Základní školy celkem
Školství
Střední škola - obory gymnázií SŠ - obory středních odborných škol a praktických škol SŠ - obory středních odborných učilišť a odborných učilišť Základní umělecká škola Azylové domy Noclehárny Denní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Sociální oblast
Domovy pro seniory Chráněné bydlení Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež počet Sociální poradny - počet Sdružená ambulantní zařízení Zdravotní střediska Nemocnice
Zdravotnictví
Odborné léčebné ústavy(mimo LDN) Léčebna pro dlouhodobě nemocné Samostná ordinace prakt. lékaře pro dospělé vč. detaš. prac. Samost. ordinace prakt. lék. pro děti a dorost
– 27 –
vč. detaš. prac. Samost. ordinace prakt. lék. stomatologa vč. detaš. prac. Samost. ordinace prakt. lék. gynekologa vč. detaš. prac. Samost. ordinace lékaře specialisty vč. detaš. prac. Zařízení lékárenské péče (lékárny) vč. detaš. pracovišť
Cestovní ruch, bytová výstavba
Hromadná ubytovací zařízení Dokončené byty trvale bydlících obyvatel
Doplňkové ukazatele, u kterých prosím jen uveďte, zda jsou či nejsou vhodné pro zařazení do hodnocení kvality života
Vybavení obce
veřejný vodovod plynovod obecní rozhlas sběrný dvůr odpadů internet WIFI provozovaný obcí kabelová televize místní komunikace veřejná zeleň v péči obce pracovní úřad služebna policie poštovní služby spolkový/kulturní dům/klubovna obřadní síň středisko (dům) pro volný čas dětí a mládeže veřejná knihovna vč. poboček sakrální stavba pro náboženské akce muzeum (památníky, pamětní síně, apod.) galerie (vč. poboček a výstavních síní) obchod – potraviny restaurace hospoda/restaurace bez kuchyně hospoda/restaurace s kuchyní cukrárna, kavárna, čajovna, vinárna apod.
Sociální služby
hospic terénní sociální služby další sociální, preventivní apod. služby
Cestovní ruch
turistická informační centra naučné stezky - informační panely evidované nemovité kulturní památky památkové rezervace / zóny
Vzdělávací a společenské akce
kurzy plesy, zábavy, diskotéky, trhy, jiné akce
Volnočasové a sportovní organizace
Sbor dobrovolných hasičů, kopaná, tenis,
– 28 –
Ano/ne
tělocvična, dětské hřiště, bazén atd. jiné sportovní spolky divadelní spolek, hudební těleso, apod. fotbalové hřiště víceúčelové hřiště dětské hřiště tenisové kurty tělocvična, sokolovna koupaliště krytý bazén střelnice kluziště bowling golf a jiná hřiště/areály - plocha
Volnočasové prostory pro veřejnost
Obnovitelné zdroje
solární elektrárny, malé vodní elektrárny, sběrné místo bioodpadu
Indikátory rozdělené do skupin Demografická struktura a zaměstnanost
Důležitost 1-7
Živě narození celkem Zemřelí celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Podíl žen na celkovém počtu obyvatel Obyvatelé ve věku 15–64 let celkem Obyvatelé ve věku 65 a více let celkem Počet uchazečů o zaměstnání - celkem Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) - celkem Počet uchazečů o zaměstnání ve věku 50 let a více - celkem Počet uchazečů o zaměstnání - absolventů - celkem Počet uchazečů o zaměstnání - evidence nad 24 měsíců - celkem Podíl nezaměstnaných osob ženy
Počet ekonomických subjektů v obci (podle zaměření) Zemědělství, lesnictví, rybářství Těžba a Průmysl celkem
– 29 –
Důležitost 1-7
Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; Opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné soc. zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
Přírodní podmínky Podíl orné půdy na celkové ploše obce Podíl zahrad a ovocných sadů na celkové ploše obce Podíl trvalých travních porostů na celkové ploše obce Podíl lesů na celkové ploše obce Podíl vodních ploch na celkové ploše obce Podíl zastavěných ploch na celkové ploše obce
– 30 –
Důležitost 1-7
18. Ukázka části programu pro výpočtu mezivýsledků pro stanovení souhrnného indikátoru
19. Ukázka dat pro vykreslovací program pomocí Google Maps API – zdroj GIS
– 31 –
20. Ukázka grafické reprezentace souhrnných indikátorů a) oblast ekonomická, b) oblast sociální, c) oblast environmentální, d) celkový souhrnný indikátor za všechny oblasti
– 32 –
– 33 –
21. Ukázka grafické reprezentace souhrnného indikátoru jedné obce v MAS
– 34 –
